DOCSLIB.ORG

Dějiny Římské Literatury

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Dějiny Římské Literatury Dějinyřímské literatury F.Stiebitz PŘEHLEDŘECKÉLITERATURY 1.Řekové jsoutvůrci prvníevropskéliteratury.Vzdělaliskorovšechnyhlavnídruhyslovesné, pokusili sesezdaremstanoviti jejichzákonyaobjasniti podstatuslovesnéhokrásna.Stalise takzakladatelievropskéhoslovesnéhoumění. Zabravše v 2.pol.II.tisíciletí př.n.l. postupně jižní část Balkánského poloostrova, šířili se pak kolonizací na východ na ostrovy Egejského moře a pobřeží maloasijské a na západ na Sicilii a pobřeží jižní a západní Italie. Původně neměli společného jména; později se zvali Hellény . Římané je nazývali Graeci podle kmene Graiů, Graiků, usídleného v Epeiru, tedy Italii nejblíže. Ale mnohem dříve než s obyvateli vlastního Řecka seznámili se s řeckými osadníky, kteří osídlili okolí Vesuvu a t.zv. Velké Řecko. Na troskách kultury neznámého předřeckého obyvatelstva, jež bylo patrně neindoevropského původu, vytvořili Řekové první evropskou kulturu a civilizaci . Přes četné podněty, kterých se jim dostalo od pokořených praobyvatelů a od národů východních, byla jejich kultura originální a vpravdě evropská. I když už proniklo vědomí národní pospolitosti, zůstali Řekové rozděleni na několik kmenů jazykově odlišných, a ty se zase rozpadaly, jak k tomu vedla velká členitost jejich území, v množství drobných městských států . Společného spisovného jazyka Řekové až do IV.stol.př.Kr. neměli, jako se také nikdy nespojili politicky v jeden státní útvar. Z řeckých kmenů kulturně vynikli Ionové , obývající střed maloasijského pobřeží a největší část ostrovů v moři Egejském. V Řecku se k nim družili Attičané , obyvatelé Attiky (hlav. město Athény). Druhý vyspělý kmen, Aiolové , sídlil na ostrově Lesbu a v jeho okolí. Přišli tam ze sev. Řecka (z Thessalie) jakožto nejstarší řečtí kolonisátoři M. Asie. Také některé jiné řecké kmeny (např. Boioťané) bývají nepřesně označováni za Aioly. Největší část Peloponnesu osídlili Dorové: z nich nejvíce prosluli Lakedaimoňané, sídlící v Lakonice (Lakedaimon, Sparta). V Egejském moři obsadili Dorové hlavně Krétu a jih pobřeží maloasijského; též ve Velkém Řecku potlačili starší Ionské osadníky. Ionština, attičtina, aiolština a dorština byla hlavní řecká spisovná nářečí. Všechna se vyznačovala zvukovou lahodou, bohatstvím tvarů a prostou skladbou. Největšího významu z nich dosáhlo nářečí attické. Z něho se vyvinul obecný jazyk , proniknuvší nejen ke všem řeckým kmenům, ale i do celého světa. Když Filippos Makedonský (r.338) přemohl Řeky, a tím je také sjednotil, rozšířila se s výboji jeho syna Alexandra Velikého řecká kultura i jazyk do všech dílů světa, kterých dobyl, ba i na Západ. Obecná řečtina, od dob Alexandrových řeč světová, stala se nástrojem civilizačního i kulturního poslání řeckého národa. K tomuto poslání přispěly svým dílem všechny hlavní řecké kmeny. Byliť Řekové nadáni představivostí, citovostí i rozumností , ale tak, že žádná z těchto duševních složek neměla převahu nad ostatními. Jejich vyrovnaností vyznačovali se zejména Attičané ; ti přivedli řeckou kulturu na vrchol jejího vývoje myšlenkového i uměleckého. 2.Řeckáliteratura jetedysouhrnvšeho,covytvořilyvslovesnémumění jednotlivéřecké kmeny .Jejichvýtvoryodpovídajízvláštnímunadáníkmenů.Aiolovévytvořiliepickoua lyrickoupíseň;Ionové epos,reflexivnílyrikua prózuvýpravnouinaukovou;Dorové sborovoulyriku;Attičanédramaařečnickouafilozofickouprózu. Kmenovéznakyvtisklynavždyráz jednotlivýmliterárnímdruhům,takžesevnichdokonce užívaloinářečítohoonohokmene,třebas pocházelautorzkmene jiného.Vůbec bylvliv tradice vřeckém písemnictvívelmimocný;alezatvůrčíchdobnebrzdil jehorozvoj. 1 Umělářeckáliteraturavyrostlaznároda a bylaaž dodobyAlexandrovyspjata snárodním životem.Vzdělala prvky prostonárodní poesie,schopnévyššíhouměleckéhoposlání,a vyvíjelaseveshoděsostatnímvývojemkmenůaceléhonároda.Ohlasem bojůonovásídla jest epika.V politickýchasociálníchzápasechse zrodilalyrika.Zarozmachuživotníchsila duševníchschopností řeckéhonárodavznikádrama.Podobněsevyvíjí prózaodútvarů,v kterýchseobrazí zvídavostnaivníchpozorovatelůsvětaa jehodějů,přes umělouřečnickou prózuknejsubtilnějšímuvyjádřeníhlubokýchfilosofickýchspekulacíaextatickýchvizí. Přitomrozkvétá postupnědruhzadruhem,jedennavazujenadruhý,atakvznikáorganický, nepřetržitývývoj odprimitivníchprvopočátkůažkvrcholnýmútvarům. Tentoorganickývývojsekončíse ztrátoupolitickésvobody,neboťta bylazákladní podmínkouplnéhokulturníhorozvojeřeckýchměstskýchstátů.Písemnictvísesicevyvíjelo dále,alecelkem bylyjenobměňoványtydruhy,kterévzniklyzastaršídoby,aněkdejšívýše nebyloužnikdydosaženo.Řeckákulturase rozšířila přeshranicestaréhořeckéhosvětaa vlastnířeckopozbylosvéhovůdčího postavení.Novákulturnístřediska vzniklanaúzemí Alexandrovyříše - byla tozejménaegyptskáAlexandrie -ařecké písemnictvívzdělávali i Neřekové.Později převzalvedoucíúlohuŘím. Podletohosedělí řecké písemnictví nadobuklasickou (asi"prvotřídní"),jejímž mezníkem je smrtAlexandraVelikého(323př.n.l.),a poklasickou ,končícíser.529,kdydalJustinián zavřítvAthénáchpohanskéfilozofickéškoly.Každáztěchtodvoudobsečlenínadvě období,takželzevřeckém písemnictvírozeznávaticelkemčtyřiobdobí: 1.Období předattické,sahajícíodpočátkůdoVI.století.Vyznačujesesvérázným písemnictvímkmenovým.Ionovévzdělaliepos aněkterédruhypoeziesubjektivní,Aiolové prostoupíseň,Dorovésborovoulyriku.VBoiotiivznikleposdidaktický,vIoniis počátky vědyi próza.Řeckáliteratura jemnohojazyčná. 2.Obdobíattickézabírá V.aIV.století,kdybyli duševnímivůdciŘekůAttičané(Athéňané). DruhoupolovinuV.stol,vyznačenoujménemstátníkaPerikla,nazýváme povýtcedobou klasickou.Zatohotoobdobírozkvétádramaa prózahistorická,řečnickáa filosofická. Jazykověmá převahuattičtina. 3.ObdobíhellenistickésaháodAlexandrovysmrtido30.rokupř.n.l,kdyzabraliŘímané Egyptasvětovládnářímskárepublikasezměnilavmonarchii.Řeckáliteraturasetehdyz velkéčástivyvíjelamimovlastníŘeckopodochranouhellenistickýchvládců,zvlášť PtolemaiovcůvegyptskéAlexandrii; protobývá totoobdobítakénazývánonepřesně alexandrijským.Poezieseodcizujenárodu,stává seučenou;nověvzniká jenbásnictví žánrové.Usilovné pěstováníodbornýchvědpřivodilorozsáhlounaukovouprózu.V písemnictví seustalujeobecnářečtina. 4.Obdobířímské,trvajícíaždoroku529,jestále ještědosti plodné,badocházíknovému rozkvětukrásné prózya epiky.Ale jdetuvíceoformunežoobsah.Novékladnéhodnoty přineslořeckéliteratuře křesťanství,ježsevyučilona pohanskéliteratuře asamojejířeč, formyazčástiiducha převedlododobybyzantské. OBDOBÍPŘEDATTICKÉ I. EPIKA 2 1.Počátky epické poezie nemůžeme u Řeků sledovati. Jejich literatura se začíná dvěma velkolepými eposy, Iliadou a Odysseií , a ty samy svědčí o tom, že je předcházel dlouhý vývoj literární, jehož vyvrcholením jsou ty eposy. Stopy onoho vývoje jsou obsaženy jednak v pověstech o pradávných pěvcích , z nichž proslul zejména Orfeus, jednak v četných bájích o bozích a hercích, jimiž přispěly do řeckého bájesloví téměř všechny řecké kmeny. Báje nebyly výtvorem kolektiva, nýbrž neznámých nadaných jedinců; ale jména jejich zanikla, a báje se staly majetkem všech. Z bájí čerpali pozdější pěvci látku k epickým písním . Ty byly asi původně spjaty s kultem, vyprávěly o činech bohů a heroizovaných předků. Z té doby patrně pochází spojení božího a lidského jednání v antické epice. Později se od kultu odpoutaly, staly se zábavou šlechticů na hostinách a lidu o slavnostních shromážděních. Vzpomínky na válečné zápasy minulých dob, zveličené a idealizované pověstí, dodávaly pěvcům hojné látky, a čím novější a méně opotřebovaná byla ta látka, tím vděčnější nacházela posluchače. Rozkvět písňové epiky nastal někdy začátkem I.tisíciletí př.n.l. u Aiolů v M.Asii. Zárodky k němu asi přinesli z Thessalie, své nové vlasti na Balkáně, a kolonizační boje mu přispěly vděčnou látkou. Zvláště utkvěl ve vzpomínce jejich boj o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, kde leželo město Troja čili Ilion , ovládající vstup do Propontidy. Míšením pověstí o bojích Řeků na Balkáně a o zápasech v koloniích vznikl celý cyklus pověstí pojících se k Tróji - cyklus trojský - jehož jádrem byla všeřecká výprava proti Tróji. Podle obdoby s epikou jiných národů lze souditi, že aiolské epické písně nebyly rozsáhlé; jejich obsahem bývala asi jen jedna epizoda z báje. Pěstiteli epického zpěvu byli aoidové (tj. zpěváci, pěvci). Zpívali buď písně jiných skladatelů nebo své vlastní výtvory za doprovodu strunného nástroje, formingy či kithary. Pobývali na šlechtických dvorech nebo putovali z místa na místo; lze je srovnati s francouzskými trouvery. Když se odpoutal epický zpěv od kultu a začal nabývat vrchu zájem o věcný obsah básnických výtvorů, přešly ponenáhlu epické písně v útvary určené k recitování. Tehdy vznikl antický epický verš, daktylský hexametr. Hudební nástroj nanejvýše tu a tam doplňoval slavnostní přednes veršů. Vytvořila se pevná epická technika, stereotypní obraty o dějích často se opakujících, ustálená epiteta bohů i lidí, ba celé partie, líčící nebo popisující podobné situace, se stále opakovaly nebo byly obměňovány. Tak bylo umožněno básníkům skládati improvizace na jakýkoli námět. Činem geniálního básníka bylo zpracovati v epické básni buď větší část báje nebo celou báji. Tak vznikl básnický útvar vyššího řádu než epická píseň; totiž hrdinský epos . Jeho dovršiteli byli Ionové , nejprobudilejší řecký kmen té doby. Epickou tradici převzali ovšem od Aiolů. Jeví se to i v mluvě Ionského eposu: jeho starobylá ionština je promíšena četnými živly aiolskými. Teprve z ionského období známe řeckou epiku. Jejími odbornými pěstiteli byli rhapsodové (tj. osnovatelé zpěvů), samostatní to skladatelé i výkonní umělci (recitátoři). Ani starší eposy nesmíme
Load more

Recommended publications
  • Vetus Latium Profanum
    Informazioni su questo libro Si tratta della copia digitale di un libro che per generazioni è stato conservata negli scaffali di una biblioteca prima di essere digitalizzato da Google nell’ambito del progetto volto a rendere disponibili online i libri di tutto il mondo. Ha sopravvissuto abbastanza per non essere più protetto dai diritti di copyright e diventare di pubblico dominio. Un libro di pubblico dominio è un libro che non è mai stato protetto dal copyright o i cui termini legali di copyright sono scaduti. La classificazione di un libro come di pubblico dominio può variare da paese a paese. I libri di pubblico dominio sono l’anello di congiunzione con il passato, rappresentano un patrimonio storico, culturale e di conoscenza spesso difficile da scoprire. Commenti, note e altre annotazioni a margine presenti nel volume originale compariranno in questo file, come testimonianza del lungo viaggio percorso dal libro, dall’editore originale alla biblioteca, per giungere fino a te. Linee guide per l’utilizzo Google è orgoglioso di essere il partner delle biblioteche per digitalizzare i materiali di pubblico dominio e renderli universalmente disponibili. I libri di pubblico dominio appartengono al pubblico e noi ne siamo solamente i custodi. Tuttavia questo lavoro è oneroso, pertanto, per poter continuare ad offrire questo servizio abbiamo preso alcune iniziative per impedire l’utilizzo illecito da parte di soggetti commerciali, compresa l’imposizione di restrizioni sull’invio di query automatizzate. Inoltre ti chiediamo di: + Non fare un uso commerciale di questi file Abbiamo concepito Google Ricerca Libri per l’uso da parte dei singoli utenti privati e ti chiediamo di utilizzare questi file per uso personale e non a fini commerciali.
    [Show full text]
  • Pisan Sigillata Augustan Ideology with a Few Images
    PISAN SIGILLATA Augustan ideology with a few images Simonetta Menchelli – Paolo Sangriso Abstract In Italy, after Arezzo, Pisa was the main production centre of terra sigillata. Although the city undoubtedly espoused Augustan policies and its potters were deeply ingrained with the Imperial ideology, the decorated vessels were produced only in small numbers, (about 3 %) and the Augustan subjects, were even more scarce, despite being familiar to the Pisan artisans (for example the cycle of Heracles and Omphale, the She-Wolf and the Twins). In our opinion the Pisan workshops did not need to display the motifs of Augustan propaganda on their vases because of the city’s proven loyalty to Octavianus: and its elites had been Rome’s faithful allies for a long time, most probably thanks to the role played by Maecenas. Hence, Cn. Ateius and the other Pisan potters could give their full attention to the economic aspects of the sigillata productions, without being concerned about Augustan propaganda. Therefore, they specialized in plain vessels most probably because they could be easily piled together and were much more convenient for transport and trade than decorated chalices and large cups. Their market strategy, combining mass production and distribution, proved to be successful throughout the Roman Empire and beyond. The various forms of Augustan propaganda development that derived from the transforma- permeated all the aspects of social life through an tions in Roman society following the period of the astute and widespread exploitation of all the avail- triumvirate. able means of communication. The Roman world After Arezzo, Pisa was the main production cen- was a world of images and it was through these tre where terra sigillata workshops were concen- that the Imperial ideology penetrated the different trated in the city’s Northern suburbium and in the social classes also through objects of daily use such territory along the Auser/Auserculus rivers (Fig.
    [Show full text]
  • La Descrizione Della Famiglia Cilnia Fatta Dal P. Abbate D. Eugenio
    LA DESCRIZIONE D E L L A F A M I G L I A C I L N I A Fatta dal P.Abbate D. Eugenio Camurrini, nel primo Libro delle Famiglie Vmbre, e Toſcane E $ A M 1 N AT A P E R I OD O P E R P E RIO D o Dal Signor , D. BARTOLOMEO - M A C C H I O N I Abbate di S.Maria Maddalena. - Mostrandeſcoll'autorità descritteri più claſici l'INsyssIsrEN zA di quanto in effa fi dice : LA FALSITA” della Fa miglia, del Nome,del Padre,e della Patria di MECENATE, Et in breue Compendio La VERITA” Iſtorica della Città di CHIVSI, vna delle XII, Capitali dell’antica Toſcana, e di LAARTE PORSE NA di effa LVCVMONE, z'vma, e l’altro maltrattati dall'Auttore della/pradette - D E S C R I ZIO N E. Con licenze de Saperieri: Lettore Benigno · "Autore de prefentifogli, portatofi in Chiu fi fua Patria, gli vltimi giorni dello ſcorſo Carneuale, doppo trent'Anni, che ne mancaua. ebbe la prima fera notizia, che il Padre Camurri ni, auea molto male fcritto di quella Città, e di Laarte Porfena fuo Lucumone, nel primo Libro delle Famiglie Vmbre,e Toſcane, stampatỏanni fono;ma non reſtò la fua Curiofità appagata, per non effer lofteffoallora in Patria. Dal Signor Aleffandro Nardi Gentil'huomo studiofiffimo gli fù dato vn Manofcritto, il cui ti tolo era: Montepulsiano Illustrato da D. Fran ce/co Minati, e poftofi à leggerlo, nelle prime. carte trouò, che queſto Scrittore eſclama contro Camurrini per quello ha fcritto di Chiufi, e di Porfena, e lo ſtima meriteuole di vn’Apologia.
    [Show full text]
  • Alexandri Politi De Cl. Reg. Scholarum Piarum ... Orationes Omnes
    Digitized by Google *# Digitized by Google ALEXANDRI POLI TJ DE CL. REG. SCHOLARUM PIARUM E T 1 N ACADEMIA PISANA HUMANIORUM LITTERARUM CELEBERRIMI %ROFESSORIS ORATIONES OMNES NUNC PRIMUM IN UNUM VOLUMEN COLLECTAE. FLORENTIAE ET SOC. •TYPIS ALLEGRINI , PISONI, Facultati Publica. an. cia io. cc. txxn. averardo.mediceo PATRICIO . FLORENTINO CENERIS . NOBILITATE . MAIORVM . GLORIA CVM.IN. PACIS TVM . IN . BELLI . ARTIBVS LONGE . SPECTATISSIMO PROBITATE , VERO . SVA . RFLLIGIONE AC . LIBER ALITATE SINGVLARIQVE.IN. DOCTOS .VIROS . BENEVOLENTIA OMNIBVS . PROBATISSIMO ALEXANDRI .POLITI SVMMI. ORATORIS. ET. IN . GRAECA . LATINAQVE ERVDITIONE AETATIS . SVAE. FACILE . PRINCIPIS ORATIONES . OMNES . NVNC . PRIMVM IN . VNVM . VOLVMEN . COLLECTAS VIRO LATINARVM . GRAECARVMQVE . LITTERARVM STVDIO . EXERCITATIONE ATQVE . SAPIENTIA CVM . PAVCIS . TEMPORIS . SVI . COMPARANDO E. A. EDITOR AD . GLORIAM . MEDICEI . NOMINIS . SEMPITERNAM DONAT . CONSECRATQVE. § * Digitized by Google 7 ..i r t Digitized by Googlle , V LECTORI SUO S. P. EDITOR. * ¥ ¥ 4 ¥ A A A A LEXANDER POLITUS autequam qua- draginta fere ab hinc annis e patrio Scho- A larum Piarum Collegio ad Graecas litteras in celeberrima Pifatia Academia tradendas immortali Principis fui Io. Gajlonis Medicet M. E. ea omnes D. beneficio vocaretur , apud fiorebat do- Brinae atque eruditionis laude quam adeptus erat , , Eufiatbii in Homerum commentariis a fe latine red- ditis illufiratis: quorum volu- , atque alterum jam men in lucem prodierat . Licet enim qua divinarum humanarumque rerum fingulari plane cognitione e aliis a iptis libris praeditus fiet , fe confer editifque Politus antea oflendifiet , in omnium tamen fermo- nibus verfabatur opus illud tunc Eufiatbianum , ex quo uno apparebat in elegantioris latinae linguae u- paucos in Graecis autem intelligendis atque fu f explicandis vix quempiam inter Italos parem repe * riri Polito: quem hac de pofie caufia , exteri quo- ac Philologum que Criticum , fapientijfimum prae- dicabant .
    [Show full text]
  • EEL Certamen Semi Nals
    EEL Certamen Seminals Moderator should say: “I will now read one test question for no points. This question does not necessarily reect the diculty of the round that follows.” TU 0: Consider the sentence: “The languid alligator neglected to eliminate the smart hunter.” How many words in that sentence are derived from Latin? FOUR B1: Give the Latin words and their meanings, from which the words in the sentence are derived. LANGUID — LANGUEŌ, TO BE WEAK; ALLIGATOR — LACERTUS, ARM; NEGLECTED — LEGŌ, TO READ; ELIMINATE — LĪMEN, THRESHOLD B2: Now, inspired by Harvard 2021 Advanced Finals, construct a sentence using at least ve derivatives of valeo. You have one minute! ANSWERS WILL VARY [ALL THE DERIVATIVES OF VALEŌ, BARRING ALTERNATE FORMS, INCLUDES “AVAIL,” “AVAILABLE,” “CONVALESCENT,” “EVALUATE,” “PREVAIL,” “PREVALENT,” “VALENCE,” “VALIANT,” “VALID,” “VALOR,” and “VALUE.”] EXAMPLE SENTENCE: THE PREVALENT CONVALESCENT VALIANTLY PREVAILED OVER THEIR HEARTBREAK WITH VALOR Moderator should inform the players that the questions after this will count for points. TU 1: What name is shared by an Illyrian monarch who sacriced 3 black rams, 3 maidens, and 3 young men prior to ghting against Alexander the Great at the fortress of Pelion and a man who was killed after objecting to the verses of Pranichus in a drunken quarrel by Alexander, even though he had saved the king’s life at the Battle of Granicus? CLEITUS B1: Another man named Cleitus, surnamed “the White,” was a successful Macedonian naval commander during what war of 323 to 322 BC, which saw
    [Show full text]
  • Histoire Des Chevaliers Romains
    HISTOIRE DES CHEVALIERS ROMAINS CONSIDÉRÉE DANS SES RAPPORTS AVEC LES DIFFÉRENTES CONSTITUTIONS DE ROME DEPUIS LE TEMPS DES GRACQUES JUSQU'À LA DIVISION DE L'EMPIRE ROMAIN PAR ÉMILE BELOT. PROFESSEUR D'HISTOIRE AU LYCÉE CORNEILLE. DÉLÉGUÉ À LA FACULTÉ DE LYON PARIS - DURAND PEDONE-LAURIEL - 1873 INTRODUCTION. LIVRE PREMIER. — Les chevaliers romains depuis le tribunat des Gracques jusqu'à la dictature de César. CHAPITRE PREMIER . — Antagonisme de la noblesse urbaine du patriciat et de l'aristocratie municipale des chevaliers romains. CHAPITRE II . — La noblesse urbaine du patriciat. CHAPITRE III . — La noblesse municipale des chevaliers romains equo privato. CHAPITRE IV . — Les publicains. CHAPITRE V . — Les chevaliers romains dans les tribunaux. Histoire des lois judiciaires, depuis le temps des Gracques jusqu'à la dictature de César. LIVRE II. — Les chevaliers romains depuis la dictature de César. CHAPITRE PREMIER . — Décuries judiciaires sous l'empire. CHAPITRE II . — Les chevaliers romains au théâtre et au cirque. Loi Roscia de l'an 67 av. J.-C. L'anneau d'or. CHAPITRE III . — Les chevaliers dans les carrières administratives et dans l'armée de l'empire. CHAPITRE IV . — Les dix-huit centuries des chevaliers equo publico au dernier siècle de la République. Les six escadrons sacrés (sex turmæ) sous l'empire. CONCLUSION. INTRODUCTION. I Toutes les nations modernes qui, sur le continent de l'Europe, sont arrivées à la grandeur, ont été troublées dans leur développement par quelque force étrangère. Tantôt les hasards des alliances féodales séparaient des territoires faits pour être unis ; tantôt un ennemi puissant ou une coalition arrêtait la croissance naturelle d'un peuple ou l'accomplissement des projets d'un souverain ambitieux.
    [Show full text]
  • LATINSKY “Mew \: 1Ooonovem
    lBIRKA SVETOVYCH REC! V 1000 SLOVECH PRO SAMOUKY mm: 1936.cm. 1. Kč 45, LATINSKY “Mew \: 1ooonovem Pro pokročilé. Napsal profesor Josef Bradáč Sešit 1. JAKLADATEL A. NEUBERT V PRAZE Předpisy o doplňovacích zkouškách dospělosti (doplňovacíchzkouškách maturitních) absolventů reálných gymnasii, reformních reálných gymnasii“ a reálek. (Výnos min. školství a nár. osvěty, 31. července 1934, čís. 64.860/33-11.: 26. ledna 1935, čís. 3294/35—II./1.) 1. Absolventi jednoho typu střední školy, chtějí-li nabýti opráv­ nění, kterého poskytuje vysvědčení dospělosti z jiného typu střední školy k studiu na některé vysoké škole, musí se podrobiti -s úspě­ chem d0plňovací zkoušce dospělosti (: doplňovací maturitní zkoušce). „ ­ Absolventi reálek a reformních reálných gymnasii. kteří chtějí nabýtí oprávnění, jehož poskytuje vysvědčení dospělosti z reálných gymnasii, podrobí se doplňovací zkoušce dospělosti z latlny, a ne­ byl-li úvod do filosofie za jejich středoškolských studií povinným předmětem, též z úvodu do filosofie. Absolventi reálných gymnasii, kteří chtějí nabýt! oprávnění, jehož poskytuje vysvědčení dospělosti z gymnasii, podrobí se doplňovací zkoušce dospělosti z řečtlny. Absolventi reformních reálných gymnasii, o jejichž doplňova­ cích zkouškách dospělosti z latiny zastávají v, platnosti ustanovení zdejšího výnosu ze dne 16. ledna 1932, čis. 3983/II., mohou se pod­ robiti této zkoušce po případě již v období, v němž vykonali zkoušku dospělosti reformně-reálně-gymnasijní. Absolventi reálek smějí se podrobiti doplňovací zkoušce z latiny, resp. též z úvodu do filosofie, teprve za rok po zkoušce dospělostí reálné. 2. Doplňovací zkoušky dospělosti se konají na státních gymna­ siích, reálných gymnasiích a reformních reálných gymnasiích. Absolventi reálných gymnasii, kteří se podrobují doplňovací zkoušce z řečtiny, konají tuto zkoušku na gymnasiu nebo na reál— ném gymnasiu, budou-li na něm splněny požadavky níže uvedené v odstavci 3.
    [Show full text]
  • 9781107009073 Index.Pdf
    Cambridge University Press 978-1-107-00907-3 — Divining the Etruscan World Jean MacIntosh Turfa Index More Information I N D E X abortion, 119 , 165 , 193 Apka llū , 244 , 274 , 355 acorns, 140 , 152–53 , 154 , 157 , 158 , 160 Apote lesmatika , 279 , 292 Acqua Acetosa Laurentina, 148 Apries (Arnth Apries of Tarquinia), 49 Acquafredda, 151 Apsu, x , 355 Acquarossa, 161 , 210 , 312 Apuleius, 59 , 291 Adad, 66–67 , 115 , 183 , 243 , 248 , 249 , 253 , 256 , Arabs, 123 306 , 326 Aramaic (language, inscriptions), 268 , 274 , 280–82 Adad-aplu-iddina, 244 Aranth Heracanasa, 222 Adapa, 244 , 262 Arbores infelices , 287 Aequi, 197 Arene Candide, 188 Aesculapius (Asklepios), 28 , 59 Arezzo, 182 , 217 , 227 aesir (aeseras, aiseras ), 50 , 60 , 257 Aristotle, 37 “affl iction of plenty,” 196 Arnth Praxias, 216 Ager Faliscus , 214 “Arruns,” 27–29 , 60 , 125 , 316–17 Agrimensores (surveyors’ guild), 125 arthritic conditions, 176 , 178 , 179 , 180 , 193 Ahiqar , 272 artists’ signatures, 222 Airs , Waters, Places (Hippokratic), 183 , 186 , 188 Arval Brethren, 22 , 133 Akkadian omen literature, 281 a š akku -disease, 118 , 181 A k k o , 6 6 Ashur, 66–67 Alalia (naval battle), 139 , 192 , 197 Ashurbanipal, 235 , 248 , 254 , 260 , 262 , 268 , 271 , A lamdimm û , 243 , 244–45 273 , 275 , 276 , 277 , 352 Alban Mount, 166 library of, viii , 245 , 248 , 252 , 256 , 274 , 275 , 305 , Albegna valley, 172 352 A lmagest , 259 Ashurnasirpal, 67 , 268 , 352 Almu ñ ecar, 269 Astarte, 25 Alvethna family, 258 asthma, 183 , 192 Amarna tablets, 262 Astro logoumena , 292 Ammianus Marcellinus, 51 , 288 Athenio, 126 Amurru (West), 111 , 121 , 250 , 336 Athens, 224 , 271 anatomical votive models, 169–70 Athens Codex 10 , 123 anemia, 141 , 172 , 174 , 177 , 180 , 185 Atilius (Marcus), 135 animals, 119–20 , 138–39 , 153 audio frequencies, 38–39 animal sacrifi ce, 20 Augustine, 291 Anna les Maximi , 35 Augustus/Octavian, 8 , 194 Anna ls (Assyrian), 59 Avellino event, 46 , 156 , 351 Anophe les mosquitoes, 195–96 avi l (Etr.
    [Show full text]
  • Firmissima Et Splendidissima Populi Romani Colonia. L'epigrafia Anforica Di Mutina E Del Suo Territorio
    17738 | Format: 210 x 297 mm | Llom 15 mm | CMYK + Pantone 159 C UNION ACADÉMIQUE INTERNATIONALE CORPUS INTERNATIONAL DES TIMBRES AMPHORIQUES (Fascicule 25) bajo los auspicios de la REAL ACADEMIA DE LA HISTORIA TÍTULOS PUBLICADOS continuación 54. GUSTAVO GARCÍA VIVAS, Ronald Syme. El camino hasta “La Revolución Romana” (1928-1939). Prólogo de Anthony R. Birley, 2016. Manuela Mongardi 55. JOSÉ REMESAL RODRÍGUEZ (ed.), Economía romana. Nuevas perspectivas / The Roman economy. New perspectives, 2017. 56. JORDI PRINCIPAL, TONI ÑACO DEL HOYO, MONTSERRAT DURAN, IMMA MESTRES (eds.), Roma en la Península Ibérica presertoriana. Escenarios de implantación militar provincial, 2017. 57. HELENA JIMÉNEZ VIALÁS, Carteia y Traducta. Ciudades y territorio en la orilla norte del estrecho de Gibraltar (siglos VII a.C. – III d.C.), 2017. 58. JOSÉ CARLOS BERMEJO BARRERA, MANEL GARCÍA SÁNCHEZ (eds.), Δεσμο`ι φιλίας / Bonds of 62 friendship. Studies in ancient history in honour of Francisco Javier Fernández Nieto, 2017. 59. MANEL GARCÍA SÁNCHEZ, MARGARITA GLEBA (eds.), Vetus textrinum. Textiles in the ancient world. Studies in honour of Carmen Alfaro Giner, 2018. 60. JOSÉ REMESAL RODRÍGUEZ, VÍCTOR REVILLA CALVO, JUAN MANUEL BERMÚDEZ LORENZO (eds.), Cuantificar las economías antiguas: Problemas y métodos / Quantifying ancient economies: Prob- lems and methodologies, 2018. 61. DANIEL J. MARTÍN-ARROYO SÁNCHEZ, Colonización romana y territorio en Hispania. El caso de Hasta Regia, 2018. 62. MANUELA MONGARDI, Firmissima et splendidissima populi Romani colonia. L’epigrafia anforica di Mutina e del suo territorio, 2018. EN PREPARACIÓN Col·lecció INSTRUMENTA 62 FRANCISCO MARCO SIMÓN, FRANCISCO PINA POLO, JOSÉ REMESAL RODRÍGUEZ (eds.), Xenofobia y racismo en el mundo antiguo.
    [Show full text]
  • Antiquitatum Etruriae, Seu, De Situ Clanarum
    i ANTIQVITATVM ETRVRIAE SEV DE SITV CLANARVM Fragmenta Hiftorica, DEC^yE REBVS FELICITER «ESTIS CIVITATIS ARETINiE, CLVSIN^, AC CORTONENSIS CFM SENEmJBFS , FLOREMTINfS , EXTER/SQ^E , AD ILLVSTRISSIMVM , AC GENEROSISSIMVM a COMITEM SenogalliK Anno M.DCLXXXXVf. Apud Frahcifciim Antonium PcrcimH.ain Digitized by the Internet Archive in 2016 https://archive.org/details/antiquitatumetruOOdini 11l )3S3£< »9S3S< i9i3^ >«3(9& <${;« Ixf^ 5^ 4*^ c 4J55 4^ 4*7;* S«2£ ^J5^;r4^> Illuftrilfimo, &Clariffimo HYERQNIMOD. COMITI D A N D IN O D. ET PATRONO SVO COLENDISSIMO. Onfucucrc , IlIuftrilTimc^ji nommcflittcrariim ftudiofi» nni typis prouidi labores fiios committere neglcxerfit coldcm fidelium oculis ami- corum, fapicntiimquc fubi|- cere, omnimoda obliuio- nc deperderentur .* neue ^ ignari, ac caeterorum vul- gus iners egregios qiiofcum- que irridere 'p^^a^fuinar,' hoc confilio bcncficcnticr wx fapiennflimar, qui me fummo amore, fummif^uc honoribus cs profcciitus > quiqu e 3 Hh ^ rair» jnira crudltionci ingcnioquc pr^ecasrcros huius Prouiu- cix elato plurimum polies annuenti heee manufctiptsL-# tranfmittenda curaui > quae tamen grauibus turis • mor» bis pluribus,etumnisjofficioriimquc onere propemodimi feffus, atque in ipfa iuuenta fendeens omifi perficere» & Yt morem gererem bencuokntiae tue manibus amico- rum quorumdam talia qualia fmt vindicaiii i omnem la- pidem mouendo ne in lucem ab ijfdem ederentur, nedu quia hiftoria fuo indiget complemento , & fragmenta confcribendo ob inuolucos rerum cafiis , Locorimiquc gefta fenem armoriiai retinere perdilficile
    [Show full text]
  • Právnická Fakulta Masarykovy Univerzity Římské Právo Katedra Dějin Státu a Práva
    Právnická fakulta Masarykovy univerzity Římské právo Katedra dějin státu a práva RIGORÓZNÍ PRÁCE De vita L. Aemilii Cervuli a natu ad mortem aneb Život římského občana Klára Jelínková 2011/2012 Prohlašuji, ţe jsem rigorózní práci na téma „De vita L. Aemilii Cervuli a natu ad mortem aneb Ţivot římského občana“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. ……………………………. 2 Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří mi při psaní této práce pomáhali. Bez jejich tolerance a velkorysosti bych ji dokončila jen stěţí. 3 Obsah 1 Úvod .................................................................................................................. 5 2 Historický pohled na sledované období ............................................................ 8 2.1 Konec republiky ...................................................................................... 8 2.2 Počátek principátu ................................................................................. 12 3 Nástin ţivota v Římě ve sledovaném období .................................................. 18 3.1 Společnost ............................................................................................. 19 3.2 Rodina ................................................................................................... 23 3.3 Náboţenství ........................................................................................... 25 3.4 Výchova a
    [Show full text]