Árie Se Cerca, Se Dice B.Galuppiho (Pramenná Edice)

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Árie Se Cerca, Se Dice B.Galuppiho (Pramenná Edice) Masarykova univerzita v Brn ě Filozofická fakulta Ústav hudební v ědy Teorie a provozovací praxe staré hudby Iva Bittová Árie Se cerca, se dice B.Galuppiho (pramenná edice) Bakalá řská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. Brno 2015 Prohlašuji, že jsem uvedenou práci napsala samostatn ě s využitím všech uvedených pramen ů a literatury. ……………………………….. 2 Mé pod ěkování za veškerou podporu pat ří paní docentce PhDr. Jan ě Perutkové, Ph.D., Mgr. Petru Sloukovi, Mgr. Vladimíru Ma ňasovi, Ph.D. Za pomoc s překlady děkuji Bc. Ond řeji Mackovi, PhDr. Ji římu K. Kroupovi, CSc., Blance Maderové, Ph.D. Děkuji rovn ěž vedoucí odd ělení d ějin hudby Moravského zemského muzea Mgr. Simon ě Šindlá řové za ochotu a Mgr. Jan ě Spá čilové, Ph. D. pak za pomoc p ři práci s pramenným materiálem. Dále pak děkuji Mgr. Miroslavu Lukešovi, Mgr. Janu Čižmá řovi, Christopherovi H. Gibbsovi, Ph. D., Evanu Zyporinovi Ph. D., Ellen T. Harris Ph. D. a své rodin ě. 3 Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 5 Úvod .................................................................................................................................. 6 1. Stav bádání o Baldassare Galuppim ............................................................................. 8 2. Baldassare Galuppi ..................................................................................................... 13 2.1. Kontext: Benátky po čátku 18. století ................................................................ 13 2.2. Baldassare Galuppi: život a dílo ....................................................................... 13 3. Opera L’Olimpiade ..................................................................................................... 17 3.1. Nám ět libreta ...................................................................................................... 17 3.2. Pietro Metastasio a jeho libreto k L’Olimpiade ............................................... 17 3.3. Obsah opery L’Olimpiade ................................................................................. 19 Tabulka č.1 : L’Olimpiade - postavy a jejich charakteristika .................................. 19 Tabulka č. 2: L’Olimpiade – obsazení, hlasový rozsah .......................................... 21 4. Árie Se cerca, se dice .................................................................................................. 22 4.1. Originální text árie a p řeklad ............................................................................ 22 4.2. Galuppiho zhudebn ění árie Se cerca, se dice ................................................... 23 5. Edice pramene Aria in Es de Martyre ........................................................................ 26 5.1. Popis pramene ..................................................................................................... 26 5.2. Edi ční poznámky a tabulky ............................................................................... 26 5.3. Aria in Es de Martyre - přepis ......................................................................... 31 Záv ěr ............................................................................................................................... 64 Résumé ............................................................................................................................ 65 Summary ......................................................................................................................... 66 Prameny a literatura ........................................................................................................ 67 Přílohy .............................................................................................................................70 4 Předmluva Finální období mého bakalá řského studia bylo zcela napln ěno bádáním, evidováním, shromaž ďováním zdroj ů a literatury. Spln ění zadaného úkolu jsem p řijala jako obrovskou výzvu s ne p říliš jasnou vizí záv ěru. V plném nasazení svého profesního života - koncertování – jsem na jedné stran ě nem ěla možnost být kontinuáln ě zapojena do bádání, na stran ě druhé jsem však využila p říležitosti a v různých destinacích navštívila n ěkolik univerzitních knihoven, hlavn ě v USA. Jisté je, že z nejr ůzn ějších zdroj ů máme k dispozici více informací o Galuppiho tvorb ě; o jeho život ě však víme podstatn ě mén ě. Bližší seznámení s tímto skladatelem je pro mne velkou ctí, poznáním a inspirací. Propojení teorie s praxí je maximáln ě užite čné: dá se říci, že p ři interpretaci skladeb m ůžeme sdílet vnit řní sv ět skladatele, i když už dávno nežije. V okamžiku koncertu nám tuto eventualitu hudba umož ňuje. Jakožto um ělec i skladatel hledám stále nové podn ěty a p ři práci na árii Se cerca, se dice a její analýze se mi poda řilo mnoho nových impuls ů získat. Díky bádání o této árii a nov ě získaným znalostem mohu více porozum ět a pochopit hudební myšlení autora. Metastasiovo libreto bylo velkou inspirací skladatel ů 18. století. Kladu si otázku, jak by asi vypadalo dnešní zpracování? Text je i v dnešní dob ě velmi živý a ur čit ě nám mnohé říká. Tato práce mi umož ňuje pokusit se uchopit daný nám ět a zpracovat ho jako soudobou skladbu. Vedle hudební invence mi také zkušenosti na čerpané p ři badatelské práci a p ři hledání relevantního formulování textu velmi pozitivn ě pomohly najít cestu, jak se chopit vědecké práce. A tak jako se říká v árii Se cerca, se dice : „Pátrá-li, říká-li, ...odpov ěz: odešel... nezem řel “, tak i bádání o Baldassare Galuppim nám dokazuje, že jeho dílo nezemřelo a že i v dnešní dob ě se k nám m ůže navrátit. 5 Úvod Hudba 17. a 18. století je velkou inspirací pro mnoho tv ůrčích osobností. Hudební skladatelé, teoretici, interpreti, badatelé nejen v oblasti barokní hudby, ale i v širším kontextu dnešního sv ěta stále nalézají hodnotné zdroje ke svému vyjád ření, ke komunikaci. Ne pouze slovo, ale i hudba nám pomáhá řešit existen ční otázky. Díky rytmu, vibracím, dynamice, melodii a afekt ům obsaženým v obou fenoménech jsme schopni stav ět hodnoty pro svoji existenci. Zna čné množství hudebních d ěl, zejména z období baroka je dnes stále opomíjeno a neprávem zapomenuto. Spolu s nimi i jména jejich autor ů. Díky pé či jednoho z nejv ětších hudebních archiv ů na Morav ě - Odd ělení d ějin hudby Moravského zemského muzea v Brn ě - se dochoval originální pramen z kdysi velmi populární, dnes však tém ěř neznámé opery L´Olimpiade : jedná se o árii Se cerca, se dice - Aria in Es de Martyre italského hudebního skladatele Baldassara Galuppiho. Edice tohoto pramene nám umožní uvést v život práci, která v tehdejším operním sv ětě, nejen v Itálii, ale i v celé Evrop ě p řinášela ve své dob ě pot ěšení jak poslucha čů m, tak i kritik ům. Díky dnešním technickým vymoženostem jsme schopni využít možností hudebních edi čních program ů a editovat party dle sou časné normy. To p řináší možnost důkladn ě poznat hudební myšlení autora díla, který žil v předchozích stoletích. V baroku hudební skladatel podle afektové teorie nem ěl vyjad řovat vlastní pocity. Cílem bylo vyvolat u poslucha če žádaný afekt p římo – řemesln ě vysp ělým, uvážlivým a um ěleckým zp ůsobem. „Dobrý dojem z hudební skladby závisí tém ěř stejnou m ěrou na interpretovi jako na skladateli samotném. Špatný p řednes m ůže zkomolit tu nejlepší skladbu, stejn ě jako m ůže být dobrým p řednesem vynesena a vylepšena pr ůměrná skladba.“ 1 Tento Quantz ův výrok je podle mého názoru stále aktuální, a právě kombinace dobové hudební teorie s poznáním zákonitostí provozovací praxe hudby nám zásadn ě pomáhá s interpretací v sou časnosti. Primární částí p ředložené bakalá řské práce je edice pramene, tedy spartace árie Se cerca, se dice opat řená edi čními poznámkami, které poslouží k porovnání se zápisem pramene. Ostatní kapitoly stru čně p řibližují dílo a život skladatele Galuppiho a dále pak 1 OUANTZ, Johann Joachim. Pokus o návod jak hrát na p říčnou flétnu. Supraphon, Praha, 1990, s. 80. 6 historii libreta opery L’Olimpiade, z níž daná árie pochází. Edice árie se v rámci bádání p řenese z tišt ěné podoby i na hudební pódium v komorn ější instrumentaci v rámci absolventského koncertu. Spartace by měla posloužit k využití pro další teoretické i interpreta ční studium. 7 1. Stav bádání o Baldassare Galuppim Jedním z nejstarších a zárove ň nejcenn ějších zdroj ů poznatk ů o Baldassare Galuppim jsou texty anglického milovníka hudby, cestovatele a historika Charlese Burneyho. Informace, jež podává autorovo st ěžejní hudebn ě-cestopisné dílo, v českých zemích známé pod titulem Hudební cestopis 18. v ěku, jsou pro dnešní výzkum Galuppiho života a díla zcela zásadní. 2 Burney byl skladatelovým vrstevníkem; oba auto ři se dokonce osobn ě setkali. Informace obsažené v jeho statích primárně reflektují ohlas londýnských premiér Galuppiho oper, na jejichž pozadí popisuje zpo čátku spíše negativní p řijetí skladatelova stylu v Anglii ovlivn ěné dílem Georga Friedricha Händela. Toto vlažné přijetí poté konfrontuje se situací v Benátkách 70. let 18. století, tedy v období svého italského pobytu. Galuppiho dílo pak vyzdvihuje a tvrdí o n ěm, že zcela p řekonalo nap říklad tehdy velmi populárního skladatele Antonia Sacchiniho. 3 Ke konkrétním díl ům, rovn ěž k ope ře L’Olimpiade a jejímu provedení, se dále vyjad řuje v díle A general history of music z roku 1789, v němž zcela přehodnocuje postoj ke Galuppiho dílu a hodnotí jej jako inovativní. 4 Baldassare Galuppimu
Recommended publications
  • Operatic Reform in Turin
    INFORMATION TO USERS This manuscript has been reproduced from the microfilm master. UMI films the text directly from the original or copy submitted. Thus, some thesis and dissertation copies are in typewriter tece, while others may be from any type of computer printer. The quality of this reproduction is dependent upon the quality of the copy submitted. Broken or indistinct print, colored or poor quality illustrations and photographs, print bleedthrough, substandard margins, and improper alignment can adversely affect reproduction. In the unlikely event that the author did not send UMI a complete manuscript and there are missing pages, these will be noted. Also, If unauthorized copyright material had to be removed, a note will indicate the deletion. Oversize materials (e.g., maps, drawings, charts) are reproduced by sectioning the original, beginning at the upper left-hand comer and continuing from left to right in equal sections with small overlaps. Photographs included in the original manuscript have been reproduced xerographically in this copy. Higher quality 6” x 9” black and white photographic prints are available for any photographs or illustrations appearing in this copy for an additional charge. Contact UMI directly to order. Bell & Howell Information and Learning 300 North Zeeb Road. Ann Arbor, Ml 48106-1346 USA 800-521-0600 NOTE TO USERS This reproduction is the best copy available. UMI OPERATIC REFORM IN TURIN: ASPECTS OF PRODUCTION AND STYLISTIC CHANGE INTHEI760S DISSERTATION Presented in Partial Fulfillment of the Requirements for the Degree Doctor of Philosophy in the Graduate School of The Ohio State University By Margaret Ruth Butler, MA.
    [Show full text]
  • Opéras & Oratorios
    CD (en rouge Opéra Magazine) Opéras & oratorios Abencérages (Les) Giulini (Gala) 268/69 - Maag (Arts) 11/74 Abu Hassan Weil (DHM) 285/73 Aci e Galatea (Naumann) Bernius (Orfeo) 276/69 Acide Huss (Bis) 41/75 Acis and Galatea (Haendel) Christie (Erato) 238/71 - Haïm (Virgin) 280/69 - McGegan (Carus) 42/79 - Butt (Linn) 42/79 Acis y Galatea (Literes) Lopez Banzo (Deutsche Harmonia Mundi) 257/68 Actéon O’Dette/Stubbs (CPO) 63/78 Adelaide di Borgogna Carella (Opera Rara) 15/72 Adelia Neschling (Ricordi) 244/73 - Kuhn (RCA) 23/73 Admetus Lewis (Ponto) 299/106 Adriana Lecouvreur Rossi (Hardy Classic) 251/60 - Masini (Gala) 251/61 - Masini (Myto) 251/61 - Gavazzeni (Myto) 273/68 - Del Cupolo (VAI) 296/79 - Bonynge (Decca) 12/77 - De Fabritiis (Testament) 107/76 Adriano in Siria Biondi (Fra Bernardo) 106/81 - Adamus (Decca) 122/75 Adrien Vashegyi (Ediciones Singulares/Palazzetto Bru Zane) 98/81 Affaire Makropoulos (L’) Mackerras (Decca) 02/13 - Mackerras (Chandos) 24/77 Agrippina Malgoire (Dynamic) 290/84 - Jacobs (Harmonia Mundi) 67/71 Ägyptische Helena (Die) Krips (RCA) 243/64 - Korsten (Dynamic) 265/70 Aida Molajoli (VAI) 258/68 - De Sabata (Eklipse) 258/68 - Keilberth (Preiser) 258/68 - Beecham (Arkadia) 258/68 - Panizza (Walhall) 258/68 - Pelletier (GOP) 258/68 - Serafin (EMI) 258/68 - Karajan (Arkadia) 258/68 - Cleva (Myto) 258/68 - Schröder (Myto) 258/68 - Barbirolli (Legato) 258/68 - Gui (Bongiovanni) 258/68 - Questa (Cetra) 258/68 - Solti (Myto) 258/68 - Mehta (GOP) 258/69 - Capuana (GDS) 258/69 - Previtali (Bongiovanni) 258/69 - Previtali
    [Show full text]
  • Verzeichnis Der Libretti an Der Fachbereichsbibliothek Musikwissenschaft Lf Signatur Titel Komponist Ort Jahr Anm
    Verzeichnis der Libretti an der Fachbereichsbibliothek Musikwissenschaft lf Signatur Titel Komponist Ort Jahr Anm. 1 BT-1 Das Rosengärtlein Bittner, Julius Wien 1922 2 BT-2 General d'Amour Bittner, Julius Wien 1926 3 BT-3 Die Grosse Katharina Lilien, Ignace Wien 1932 4 BT-4 Don Gil von den grünen Hosen Braunfels, Walter Wien 1924 5 BT-5 Der grosse Krug Casella, Alfredo Wien 1925 6 BT-6 Romeo und Julia auf dem Dorfe Delius, Friedrich Christian Wien 1910 7 BT-7 Juana Ettinger, Max Wien 1925 8 BT-8 Die heilige Ente Gal, Hans Wien 1923 9 BT-9 Das Lied der Nacht Gal, Hans Wien 1926 10 BT-10 Don Juan Gluck, Christoph Willibald Wien 1924 11 BT-11 Sganarell Grosz, Wilhelm Wien 1925 12 BT-12 Die Worte des Erlösers am Kreuze - Wien o. J. 13 BT-13 Ein Friedenslied Heger, Robert Wien o. J. 2 Ex. 14 BT-14 Don Juan Mozart, Wolfgang Amadeus Breslau 1869 15 BT-15 Karenina Anna Hubay, Jenö Wien 1923 16 BT-16 Das schlaue Füchslein Janacek, Leos Wien 1925 17 BT-17 Revanche Jascha, Oskar Wien 1924 18 BT-18 Zwingburg Krenek, Ernst Wien 1923 19 BT-19 Der Sprung über den Schatten Krenek, Ernst Wien 1923 20 BT-20 Sanctissimum Kienzl, Wilhelm Wien 1923 21 BT-21 Kjartan und Gudrun Klenau, Paul August v. Wien 1918 3 Ex. 22 BT-22 Die Stunde Lafite, Carl Wien 1925 23 BT-23 Der Weg zur Sonne Manen, Juan Wien 1923 24 BT-24 Das Leben Messner, Joseph Wien 1925 25 BT-25 Die grüne Flöte Mozart, Wolfgang Amadeus Wien 1923 26 BT-26 Anna Karenina Hubay, Jenö Wien 1924 27 BT-27 Mira Overhoff, Kurt Wien 1925 28 BT-28 Dido und Aeneas Purcell, Henry Wien 1924 29 BT-29 Die arme Mutter und der Tod Petyrek, Felix Wien 1923 30 BT-30 Frühling Respighi, Ottorino Wien 1923 31 BT-31 Die Hochzeit des Mondes - Wien 1925 32 BT-32 Texte v.
    [Show full text]
  • Ópera E Gênero : Personagens En Travesti Em Uma Nova Perspectiva
    UNESP - UNIVERSIDADE ESTADUAL PAULISTA LUIZA HELENA KRAEMER FRANCESCONI ÓPERA E GÊNERO : PERSONAGENS EN TRAVESTI EM UMA NOVA PERSPECTIVA SÃO PAULO 2018 LUIZA HELENA KRAEMER FRANCESCONI ÓPERA E GÊNERO : PERSONAGENS EN TRAVESTI EM UMA NOVA PERSPECTIVA Dissertação apresentada ao Programa de Pós- Graduação em Música do Instituto de Artes – IA, da Universidade Estadual Paulista “Júlio de Mesquita Filho” - UNESP, como parte dos pré- requisitos para obtenção do título de Mestre em Música. Área de Concentração: Musicologia, Etnomusicologia, Educação Musical Orientador: Prof. Dr. Achille Picchi SÃO PAULO 2018 Ficha catalográfica preparada pelo Serviço de Biblioteca e Documentação do Instituto de Artes da UNESP F815o Francesconi, Luiza Helena Kraemer, 1975- Ópera e gênero : personagens em travesti em uma nova perspectiva / Luiza Helena Kraemer Francesconi. - São Paulo, 2018. 123 f. Orientador: Prof. Dr. Achille Picchi. Dissertação (Mestrado em Música) – Universidade Estadual Paulista “Júlio de Mesquita Filho”, Instituto de Artes. 1. Performance (Arte). 2. Mulheres na ópera. 3. Teoria queer. I. Achille Picchi. II. Universidade Estadual Paulista, Instituto de Artes. III. Título. CDD 700.103 (Laura Mariane de Andrade - CRB 8/8666) LUIZA HELENA KRAEMER FRANCESCONI ÓPERA E GÊNERO: PERSONAGENS EN TRAVESTI EM UMA NOVA PERSPECTIVA Dissertação aprovada, apresentado à Universidade Estadual Paulista “Júlio de Mesquita Filho” - UNESP, como parte das exigências para a obtenção do título de Mestre em Música. São Paulo, 06 de setembro de 2018. BANCA EXAMINADORA ________________________________________ Prof. Dr. Achille Picchi Orientador - UNESP ________________________________________ Prof. Dr. Paulo M. Kühl Membro 1 - UNICAMP ________________________________________ Prof. Dr. Wladimir Mattos Membro 2 - UNESP Agradeço aos meus pais, pelo carinho, incentivo, revisões e amor. Ao Fabs por toda a paciência e compreensão.
    [Show full text]
  • Espindolamata.Pdf (4.715Mb)
    UNIVERSIDAD VERACRUZANA FACULTAD DE TEATRO MAESTRÍA EN ARTES ESCÉNICAS MOTEZUMA, LIBRETO DE GIROLAMO GIUSTI Y MÚSICA DE ANTONIO VIVALDI. FUENTES DOCUMENTALES Y ASPECTOS ESCÉNICOS TESIS QUE PARA OPTAR POR EL GRADO DE MAESTRA EN ARTES ESCÉNICAS PRESENTA LAURA ELIZABETH ESPINDOLA MATA DIRECTOR: DR. OCTAVIO RIVERA KRAKOWSKA XALAPA, ENRÍQUEZ, VERACRUZ MAYO DE 2019 DEDICATORIA La presente tesis que comenzó en agosto de 2015 en la ciudad de Xalapa Veracruz dentro de la Universidad Veracruzana bajo la tutoría del Dr. Octavio Rivera Krakowska, tuvo continuidad en Italia dentro de la Università degli studi di Trento, dandome la oportunidad de estudiar dentro de los archivos históricos reservados de la Biblioteca Marcia di Venezia, en la Bibliothek Sing- Akademie zu Berlin y en el Istituto Internazionale per la Ricerca Teatrale di Venezia y en el Centro Studi di Storia del Tessunto del Costume e del Profumo di Palazzo Mocenigo. Por todo ello agradezco en gran manera a mi padre Rigoberto Espíndola y a mi madre Silvia Mata, que me dieron el más preciado de los regalos: la libertad, con el más profundo y sincero amor para emprender la realización de mis sueños profesionales dedicados a la música y al teatro. A mi bisabuela Dorotea Contreras quien me enseñó a jugar a actuar, cantar y tocar el piano. A mi abuela Carmen Mata Contreras por enseñarme la pasión por la lectura, el conocimiento de diversas culturas y pensamientos. De igual forma a mis abuelos Eliseo Espíndola y Teresa Moreno por darme siempre su bendición y nutrirme espiritualmente. A mis hermanos quienes han tenido que esperar años para volvernos a ver por causa de mis estudios.
    [Show full text]
  • Vliv Neapolské Opery Na Tvorbu Josefa Myslive Ka
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Magdaléna Ku čerová 3. ro čník prezen čního studia Obor: N ěmecký jazyk se zam ěř ením na vzd ělávání – hudební kultura se zam ěř ením na vzd ělávání VLIV NEAPOLSKÉ OPERY NA TVORBU JOSEFA MYSLIVE ČKA Bakalá řská práce Vedoucí práce: doc. MgA. Jaroslav Majtner OLOMOUC 2010 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a použila pouze literaturu, která je uvedena v záv ěre čném seznamu. Duben 2010 Magdaléna Ku čerová Děkuji doc. MgA. Jaroslavu Majtnerovi za odborné vedení bakalá řské práce. OBSAH strana 1. Úvod …………………………………………………………………….. 5 2. K utvá ření hudební osobnosti Josefa Myslive čka ………………….. 7 3. Myslive čkova operní tvorba 3.1 K obecné charakteristice skladatelových oper …………………… 14 3.2 Chronologický p řehled Myslive čkových oper ……………………. 18 4. Myslive čkův libretista …………………………………………………. 35 5. Záv ěr ……………………………………………………………………. 38 Seznam použité literatury ……………………………………………… 39 Seznam p říloh 1. Úvod Do života každého člov ěka p řicházejí chvíle radosti i smutku. Š ťastní jsou ti, kterým hudba p řináší radost, povzbuzení, uleh čení od starostí a do duše jim vlévá nový optimismus a pom ůže tak alespo ň na chvíli zmírnit bolavé šrámy. Dílo Josefa Myslive čka toto umož ňuje, je prostoupeno čistým optimismem ducha, pevnou v ůlí p řekonávat obtíže života a p řinášet radost. Ke své bakalá řské práci jsem si zvolila operní tvorbu Josefa Myslive čka, od jehož narození uplynulo v roce 2007 dv ě st ě sedmdesát let. V hodinách zp ěvu na kated ře hudební výchovy jsem m ěla možnost se blíže seznámit s n ěkterými jeho skladbami.
    [Show full text]
  • Project "Anima Veneziana". Antonio Vivaldi. Biography
    Notes to the revised edition This chapter contains various supplementary observations on points made in earlier chapters. (p. 1) As predicted, new discoveries have not been slow in arriving. In 1978 Mario Rinaldi announced to the international Vivaldi conference held in Venice his discovery of the libretto to a lost oratorio, La vittoria navale, RV 782, performed in Vicenza on 8 June 1713. In 1982 I unearthed fragments of unknown Vivaldi works in the library of the Conservatorio ‘Benedetto Marcello’, Venice: two cello concertos (RV 787 and 788), a concerto for violin and cello (RV Anh. 91), a violin concerto (RV 790), a sinfonia (RV 786), and a Confitebor in B flat major (RV 789), as well as a new version for single coro (RV 795) of the familiar Beatus vir in C major, RV 597. All these were works supplied to the Pietà in 1738–9.1 In 1991 Peter Ryom reported finding a complete score of RV 795 in the Saxon State Library, Dresden; its earlier detection had been hindered by the fact that the manuscript bore the name of Galuppi.2 In the early 1980s two new violin sonatas (RV 7 and 785) were discovered by Maurizio Grattoni in Udine.3 The music of the flute concerto RV 783, previously known only from a musical incipit, turned up in Schwerin as recently as 1990. (p. 8) In 1982 the first volumes of the Nuova edizione critica (New Critical Edition) appeared. This series, published by Ricordi on behalf of the 1 The find is described in Michael Talbot, ‘A Vivaldi Discovery at the Conservatorio “Benedetto Marcello” ’, Informazioni e studi vivaldiani, vol.
    [Show full text]
  • Transcripts of Dramatic Musical Works in Full Score at the Library of Congress
    TRANSCRIPTS OF DRAMATIC MUSICAL WORKS IN FULL SCORE AT THE LIBRARY OF CONGRESS MUSIC DIVISION Compiled by Susan Clermont Senior Music Specialist Library of Congress Music Division A BIBLIOGRAPHY OF TRANSCRIPTS OF DRAMATIC MUSICAL WORKS IN FULL SCORE AT THE LIBRARY OF CONGRESS This bibliography comprises close to 700 transcripts of dramatic musical works in full score copied from original music manuscripts and early imprints for the Library of Congress’s Music Division between 1903 and 1939. The original sources were located in over three dozen European libraries in Austria, Belgium, France, Great Britain, Germany, Hungary, Italy and Russia. The majority of the operas cited in this document date from the seventeenth and eighteenth centuries; about fifteen percent are reproductions of nineteenth-century works. Also included in this bibliography are transcripts of incidental music for dramas, melodramas, ballets, and pantomimes (see Appendix B). Finally, Appendix C comprises a short list of instrumental works, mostly for viola da gamba, that were transcribed over a two-year period when the parameters of this project were provisionally broadened. In 1902, a new set of guidelines for the systematic development of the newly-reorganized Music Division’s collections was instituted: opera immediately received a considerable share of attention because, “the peculiar condition of opera in the United States seemed to demand that a center of reference and research be created for the students of opera.” [Oscar Sonneck, Dramatic Music: Catalogue of Full Scores…, 1908] Accordingly, a series of “want lists” were compiled; however, when it was determined after a comprehensive search that hundreds of items included on the Music Division’s desiderata list for operas in full score were unprocurable in manuscript or print versions, the option of contracting copyists to generate transcripts was explored.
    [Show full text]
  • From the Biblioteca Da Ajuda, Lisbon
    EUROPEAN MUSIC MANUSCRIPTS BEFORE 1820 SERIES TWO: FROM THE BIBLIOTECA DA AJUDA, LISBON Section C: 1770 - 1820 Unit Thirteen: Manuscripts, Catalogue No.s 2784-5134 and tract volumes EUROPEAN MUSIC MANUSCRIPTS BEFORE 1820 SERIES TWO: FROM THE BIBLIOTECA DA AJUDA, LISBON Section C: 1770-1820 Unit Thirteen: Manuscripts, Catalogue No.s 2784-5134 and tract volumes First published in 2003 by Primary Source Microfilm. Primary Source Microfilm is an imprint of the Gale Group. Gale Group is a trading name of Gale International Limited. This publication is the copyright of Gale International Limited. ISBN: 075365 2544 Filmed in Portugal from the holdings of The Biblioteca da Ajuda, Lisbon by The Photographic Department of IPPAR. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without prior permission. PRIMARY SOURCE MICROFILM PRIMARY SOURCE MICROFILM 50 Milford Road 12 Lunar Drive Reading Woodbridge Berkshire RG1 8LJ Connecticut 06525 United Kingdom U.S.A. CONTENTS Page Publisher’s Note 5 Technical Note 7 Introduction 9 Contents of Reels 29 Listing of Manuscripts 33 PUBLISHER’S NOTE The Biblioteca da Ajuda was founded in 1756, and houses the erstwhile private library of the Portuguese royal family. This immensely rich collection of music is presented on microfilm, with electronic indexing, in three chronological sections: music before 1740, 1740-70 and 1770-1820. The end of the eighteenth century saw Portuguese music still in predominantly Italian style - this section includes many major Italian composers and works in Italian, among them five Mozart manuscripts at cat. 1678-1682, a large collection of Paisiello opera manuscripts at cat.
    [Show full text]
  • M Y S L I V E Č K I a N a M E M B R a D I S I E C
    Myslivečkiana MEMBRA disiecta Báseň a pravdA O JOSEFU Myslivečkovi Snad žádný starší český skladatel tolik nevzrušoval ostatní umělce i laickou veřej- nost jako Josef Mysliveček. Je to pochopitelné. Mysliveček byl vždy prototypem tvůrce vzešlého z lidu, který proslavil české jméno v cizině, dospěl k metám nej- vyšším, byl hvězdou na evropském hudebním nebi – leč náhle zapadl, neboť se od něho odvrátila Fortuna… Byl to snad přece jenom jeho údajně rozmařilý život, jímž si kopal vlastní hrob? Jak žil tento miláček bohů, o němž se psávaly sonety? Jaké bylo jeho postavení ve vývoji hudby 18. století? Tyto a jiné otázky si opětovně klademe zvláště dnes, kdy lze bez nadsázky hovořit o skladatelově „druhém životě“. V koncertních síních znovu zní Mysli- večkova hudba, některé operní scény se pokusily oživit jeho hudebnědramatické dílo, na gramofonových deskách soutěží v interpretaci Myslivečkových kompozic umělci čeští s býv. sovětskými, švýcarskými, italskými a japonskými. Stále jasněji si uvědomujeme, že Mysliveček tvoří důležitý vývojový článek na cestě evropské hudby směřující k vrcholnému klasicismu. dnes není třeba Myslivečka obhajo- vat, leč tím pronikavěji pociťujeme potřebu vyrovnat se s jeho uměleckým odka- zem jako s osobitým fenoménem evropské kultury. Stojí před námi úkol vytvořit vědeckou monografii o tomto „Il Boemo“. To je ovšem podmíněno intenzívním studiem pramenů hudební i nehudební povahy, které jsou roztroušeny v archí- vech a knihovnách celé Evropy. Nové poznatky přinesl Stanislav Bohadlo. Tvůrčí přínos Josefa Myslivečka do vývoje evropské hudební kultury netkví v oblasti formy. Mysliveček neobjevoval nová hájemství ve struktuře děl. Pokud jde o formu byl tradicionalista, avšak v melodice a v celkovém výrazu předjímá sloh vídeňského klasicismu, jmenovitě Mozartův.
    [Show full text]
  • JOSEF MYSLIVECEKS BEMÜHEN UM DIE INNERE REFORM DER NEAPOLITANISCHEN „OPERA SERIA" Libretti Legen Ihre Zeugenschaft Ab
    SBORNlK PRACi FILOZOFICKE FAKULTY BRNENSKE UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS H 16, 1981 RUDOLF PECMAN JOSEF MYSLIVECEKS BEMÜHEN UM DIE INNERE REFORM DER NEAPOLITANISCHEN „OPERA SERIA" Libretti legen ihre Zeugenschaft ab Die vorliegende Studie verfolgt ein apologetisches Ziel. Wir möchten darin die bestehenden fortlaufend verbreiteten Ansichten zerstreuen, Josef Myslivecek, genannt II Boemo (1737—1781), habe die neapo­ litanische opera seria lediglich vermehrt, ohne zu ihrer inneren Reform beigetragen zu haben. Wir gehen dabei von den während der Erforschung italienischer Quellen zu Mysliveceks Schaffen angesammelten Erkennt­ nissen aus.1 Aus diesen Quellen geht hervor, daß Mysliveäek anfänglich an das neapolitanische Muster anknüpfte, seit 1771 jedoch die innere Reform der opera seria anstrebte. Im Jahre 1771 stand Josef Myslivecek mitten in schöpferischer Arbeit. Er hat bedeutende Erfolge auf italienischen Opernbühnen hinter sich, er ist Verfasser von zehn Opern2 — und ist im Begriffe, die elfte, II gran Tamerlano, fertigzuschreiben. Am 15. Mai 1771 wird er zum Akademiker in Bologna3 ernannt und seit der Zeit unterzeichnet er sich „Giuseppe Misliwecek, detto il Boemo, Accademico Filarmonico". In Italien gilt er als führender Künstler der Opernstagionen und wird mit dem Titel „Signor Maestro" oder „Maestro di cappella" bezeichnet. Der Titel „II Maestro" gebührte nur den hervorragenden Künstlerpersönlichkeiten; er kommt z. B. in Verbindung mit dem Namen Mysliveceks in dem vom königlichen Drucker Giovanni Battista Bianchi in Milano zum Karneval 1772 heraus- 1 Vgl. Rudolf Peüman, Tesori di musica Boema negli archivi Italiani. In: Vita cecoslovacca 1975, Nr. 2, S. 22—23. Der Studienaufenthalt in Italien hat seit November 1973 bis Februar 1974 stattgefunden (Stipendium des Ministeriums für Schulwesen der Tschechischen sozialistischen Republik).
    [Show full text]