UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA MUZIKOLOGIE

MAGISTERSKÁ PRÁCE

TVORBA TOMASZE STA ŃKA PRO VYDAVATELSKOU SPOLE ČNOST ECM

THE WORK OF TOMASZ STA ŃKO FOR THE ECM LABEL

Bc. Jan P řibil

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivan Poled ňák, DrSc.

Olomouc 2009

1

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatn ě s použitím literatury a pramen ů , které uvádím v přiloženém s ez n amu .

V Olomouci dne 30. června 2009

2

Děkuji vedoucímu práce Prof. PhDr. Ivanu Poled ňákovi, DrSc. za cenné rady a p řip om ín k y.

3

4 OB SAH:

1 . Úv od ...... 7 2 . Stav bádání ...... 11 3 . Historie polského jazzu – stru čný „ u čebnicový“ p řehl ed ...... 45 4 . Jazzové školství v Polsku . . . . . 68 5 . Život a tvorba Tomasze Sta ńka . . . . 76 6 . Tvorba Tomasze Sta ń ka pro vydavatelskou spole čn os t ECM ...... 99 6.1. Manfred Eicher a ECM . . . . . 100 6.2. St a ńko leader ...... 102 6.3. St a ńko sideman ...... 125 6.4. Analýzy vybraných skladeb z alba Soul Of Things ...... 132 7 . Zá v ěr ...... 158 8 . Resumé ...... 161 8.1. Summary ...... 162 8.2. Zusammenfassung ...... 164 8.3. Podsumowanie ...... 166 9 . Seznam použité literatury, pramen ů a dalších zd ro jů ...... 168 9.1. Literatura ...... 168 9.1.1. Knihy ...... 168 9.1.2. Encyklopedie, slovníky, antologie . . 16 9 9.1.3. Sborníky ...... 171 9 . 1. 4. Č asopisy ...... 172 9.1.5. Notové materiály . . . . . 173 9.2. Audio ...... 173 9.3. Internet ...... 174 1 0 . Výb ěrová diskografie Tomasze Sta ńk a . 177 10.1. Leader ...... 177 10.2. Co-leader ...... 179

5 10.3. S Krzysztofem Komedou . . . . 179 10.4. S Edwardem Vesalou . . . . . 180 10.5. S Cecilem Taylorem . . . . . 180 10.6. Jiné ...... 180 1 1 . Přílohy (CD, DVD) . . . . . 182 11.1. CD ...... 183 11.2. DVD ...... 184

6 1 . ÚVO D

Náhoda hraje n ěkdy v lidském život ě významnou roli. Na podzim v roce 2004 jsem navštívil v Praze svého bratra v jeho nové práci. Jeho kolegyn ě v kancelá ři se pustila se mnou do hovoru. Prozradil jsem jí, že práv ě dokon čuji studia na pražské Konzervato ři Jaroslava Ježka. Povzdechl jsem si též, že se blíží m ůj absolventský koncert, a že stále nemám jasno, co budu hrát. Ona na to odv ětila, že má doma rozsáhlou sbírku jazzových desek a zda prý mám rád hudbu n ěmeckého vydavatelství ECM. 1 P řitakal jsem. Zhruba za týden od tohoto rozhovoru mi bratr volal s tím, že má pro m ě n ěkolik desek jakéhosi polského jazzového trumpetisty a že by m ě to mohlo zajímat. Tak jsem se seznámil s hudbou Tom asze Sta ńk a. V té dob ě nebyla osobnost a hudba Tomasze Sta ńka mezi mladou pražskou jazzovou obcí p říliš známá. Aspo ň tak jsem to vnímal. Mezi muzikanty se o Sta ń kovi nemluvilo, nikde se o n ěm nepsalo a nikdo nem ěl jeho nahrávky. Jaké bylo pozd ěji moje p řekvapení, když jsem zjistil, že tato osobnost byla vyznamenána v prestižní evropské anket ě nejvyšší cenou „jazzman roku“ a že je pokládána za jednu z nejd ůležit ějších postav evropského jazzu v ů bec! V sou časné dob ě je už pro nastupující jazzovou generaci dvacátník ů a t řicátník ů pov ědomí o Sta ńkovi v ětší. V rozhovorech ho uvád ějí n ěkt e ří čeští jazzmani (namátkou David Dor ůžka či členové Vertigo Quintetu) jako jednoho ze svých hudebních vzor ů, píše se o n ěm v českých specializovaných hudebních časopisech (Harmonie , His Voice ) či na českých jazzových portálech (Jazzport, 2 Jazzdnes 3). Více se k této problematice vyjád řím v následující kapitole „Stav bádání“. Sta ńkova hudba m ě v té dob ě natolik zasáhla, že jsem se rozhodl transkribovat n ěkolik jeho skladeb pro sv ůj konzervatorní

1 Zkratka anglického spojení Editions Of Contemporar y M u s i c . 2 http://www.jazzport.cz/ 3 http://www.jazzdnes.cz/

7 absolventský koncert. S transkripcemi mi pomohl m ů j tehdejší u čitel jazzového klavíru Ji ří Neužil, jemuž tímto srde čn ě d ěkuji. Totiž kde moje b ěžné ucho p řestávalo „fungovat“, nastoupil s drobnými korekcemi jeho absolutní sluch. Ke zmín ěným transkripcím St a ńkových skladeb jsem v poslední dob ě p řidal další, op ět mnou „vlastnoušn ě“ stažených. Tentokrát mn ě k výsledné podob ě stahovaných skladeb výraznou pomocí p řis p ěl další skv ěl ý „slucha ř“, m ůj kolega ze Základní um ělecké školy Iši Krej čího Olomouc, Jakub Č ervenka. Op ět velmi d ěkuji! Tyto transkripce mn ě posloužily za základ pro v ětšinu analýz v této práci. Pro absolventský koncert jsem ke svému št ěstí postavil kvarteto složené z výborných mladých jazzman ů . (Na klavír hrála mimochodem Beáta Hlavenková, jedna z vů d čích zakladatelských postav budoucího jazzového odd ělení na brn ěnské Janá čk ov ě akademii múzických um ění.) Koncert sklidil úsp ěch, což m ě utvrdilo v p řesv ěd čení v podobném projektu pokra čo vat. V z á ří 2007 jsem proto oslovil své muzikantské kolegy nap ří č Č eskem, Slovenskem i Polskem a vznikla z toho kapela beroucí si jako sv ů j startovací bod tvorbu Tomasze Sta ńka a jeho ideového prekurzora Krzysztofa Komedy. Jen pro zajímavost uvedu v jakém složení t ěleso vystupuje: Jan P řibil (trubka), Radek Zapadlo (tenorsaxofon, hraje také v kapelách Matej Benko Quintet či Miriam Bayle Band), Vít K řiš ť an (klavír, student Hudební akademie v polských Katovicích 4), Rastislav Uhrík (kontrabas, student Hudební akademie v Katovicích, hraje také v kapelách Vertigo Quintet, Lanugo, Lenka Dusilová Band ad.), Kamil Sl ezák (bicí, studoval na Hudební akademii ve Vídni, 5 nyní p ů sobí pedagogicky na Janá čk ov ě akademii múzických um ění v Brn ě, hraje v kapelách Gustav Brom Big Band, Big Ostrava Band, Lazaro Cruz Quintet, Zuzana Lap číková Band ad.).

4 Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Kato w i c a c h . 5 Universität für Musik und darstellende Kunst Wien.

8 Dalším výrazným impulsem pro studium života a díla Tomasze St a ńka jakož i pro studium polského jazzu v ůbec byla moje stáž na Hudební akademii v Katovicích. Strávil jsem tam na místním jazzovém odd ělení celé dva semestry pod vedením v ěhlasného trumpetisty Piotra Wojtasika. (Piotr Wojtasik se mimochodem ve v ýro čních anketách polského jazzového časopisu Forum u mí s ťuje v kategorii „jazzová trubka“ pravideln ě na druhém míst ě hned za Tomaszem Sta ń kem.) Práv ě v Katovicích jsem v místní Slezské knihovn ě 6 shromáždil v ětšinu materiál ů pro tuto práci. Více se k problematice polské jazzové scény a jazzového školství v yj ád řím v kapitolách „Historie polského jazzu – stru čn ý ‚u čebnicový‘ p řehled“ a „Jazzové školství v Polsku“. Toliko tedy úvodem k okolnostem vzniku této práce a te ď již pouze stru čn ě ke struktu ře p ráce. Jak již jsem zmínil d říve, v následující kapitole „Stav bádání“ se zam ěř ím na reflexe polského jazzu, Tomasze Sta ńka a vydavatelství ECM. A to jak u nás, tak i v Polsku a ve sv ět ě. V další kapitole „Historie polského jazzu – stru čný ‚u čebnicový‘ p řehled“ p ředstavím nejvýznamn ější skute čnosti z historie polského jazzu a zhodnotím na pozadí fakt a dat význam polsk é jazzové scény. V kapitole „Jazzové školství v Polsku“ p ředstavím aktuální situaci na tam ějších hudebních akademiích či hudebních školách s t ředních. V dalších kapitolách se již budu p ředevším v ěnovat osobnosti, životním osud ům a tvorb ě Tomasze Sta ń ka. D ů ležitým hlediskem bude sledování jeho um ěleckého vývoje, stylových pos un ů a návrat ů . Záv ěre čná kapitola (složená ze čt y ř vzájemn ě si blízkých a propojených podkapitol) „Tvorba Tomasze St a ń ka pro vydavatelskou spole čnost ECM“ je zárove ň zamýšlena jako klí čová kapitola celé práce. Zde stru čn ě p ředstavím n ěmecké hudební vydavatelství ECM, jeho historii, význam a unikátní postavení ve s v ět ě hudebních vydavatelství. Poté se již p ředevším zam ěř ím na analytický ponor a detailní hodnocení Sta ńkovy studiové tvorby pro

6 Biblioteka Ś l ą ska w Katowicach.

9 tuto nahrávací a vydavatelskou spole čnost, a to v četn ě detailn ějších analýz konkrétních skladeb.

10 2. STAV BÁDÁNÍ

P o čátky reflexí polského jazzu u nás se čas ov ě kryjí s po čátky naší jazzové publicistiky v ů bec. Za pr ůkopníky naší časopisecké jazzové publicistiky se považovali (sami o sob ě to uvedli) na p o čátku šedesátých let 20. století redakto ři sborníku vycházejícího jednou za rok T ane ční hudba a jazz. 7 Jist ě jim lze dáti za pravdu, l e č n es m ělé pokusy o český ( československý) jazzový časopis lze vystopovati i d říve. 8 Sborník Ta n e ční hudba a jazz vycházel od roku 1960 a p řinášel jak jazzové zpravodajství, recenze gramofono vých desek, studie a profily domácích i zahrani čních jazzman ů, populariza čn í články a mnoho dalšího o jazzovém d ění, tak i reportáže z jazzových festival ů . Informace o polském jazzu se z tohoto sborníku dozvídáme práv ě prost řednictvím reportáží ze slavného varšavského jazzového festivalu Jazz Jambo ree. 9 Jako redaktorští „po řadatelé“ sborníku jsou zde uvád ěni nap říklad: Miloš Bergl, Lubomír Dor ůžka, Jan F. Fischer, Alexej Fried, Jaromír Ho řec a Josef Kotek. Vyd ěl en ím z m ěsí čníku Lidová tvo řivost vstoupila roku 1963 do života Melodie 10 jako první samostatný časopis, v ěnovaný p ředevším moderní populární a taktéž jazzové hudb ě. Melodie se na hudebn ě časopisecké scén ě udržela velmi dlouho a plnila od svého vzniku v šedesátých letech d ůležitou zpravodajskou a populariza čn í funkci populární a jazzové hudb ě i v letech sedmdesátých, osmdesátých a v první polovin ě let devadesátých. Toto široké

7 T a n e č ní hudba a jazz – sborník statí a p ř í s p ě v k ů k otázkám jazzu a moderní t a n e č ní hudby. Praha, Státní hudební vydavatelství, ro č ník, již nevydáván. První svazek m ě l vyjít již v roce 1958, ovšem byl zakázán. V ě tšina materiál ů byla proto p ř ejata do prvního oficiálního svazku, který vyšel v roce 1960. Poslední svazek vyšel s vro č ením 1968-1969. 8 Jedním z prvních takových pokus ů byl č asopis J az z vydávaný redakcí Gramoklubu v Praze mezi léty 1946 až 1948. Šéfredak torem byl Emanuel Uggé a jedním z d ů ležitých p ř i s p ě vatel ů tohoto č asopisu byl i jazzový publicista Lubomír Dor ů ž k a . 9 První ro č ník tohoto festivalu se konal v roce 1958. 10 Melodie. Praha, vydavatelství Orbis, pozd ě ji Panorama, m ě s í č ník, již nevydáván.

11 časové rozp ětí existence časopisu v tehdy ideologicky komplikované d o b ě m ělo za následek též nucené zpolitizování n ěkterých jakoby „hudebních“ p řís p ěv k ů . Zvlášt ě v tzv. období normalizace byly v časopise publikovány články poplatné komunistickému režimu (n ap říklad úvodníky informující o rekvalifikaci populární ch um ěl c ů či o budování socialismu, povinné články o sov ětské populární h u db ě, kriticky neobjektivní um ělecké nadhodnocování československého normaliza čního popu atd.). Ovšem vedle obligátních článk ů poplatných dob ě nalezneme v tomto časopise i seriózní studie a články o jazzu a kvalitní populární hudb ě tuzemské i zahrani ční. Č asopis obsahoval portréty um ěl c ů , reportáže z koncert ů a festival ů , rozhovory, recenze nahrávek a hudebních publikací, r ůzné studie, kritiky a jiné články. Šéfredaktorem byl Lubomír Dor ůžka, kterého v roce 1971 na této pozici vyst řídal Stanislav Titzl. Ve sboru p ři sp ěvatel ů se objevují jména jako Jan Beránek, Ji ří Č erný, Lubomír Dor ůžka, Petr Dor ůžka, Vlastimil Hála, Vojt ěch Hueber, Ond řej Konrád, Josef Kotek, Zbyn ěk Mácha, J i ří Malásek, Antonín Matzner, Ivan Poled ň ák, Jan Rejžek, Milan Svoboda, Stanislav Titzl, Karel Velebný, Igor Wasserberger, Petr Zvoní ček atd. Tedy docela solidní pr ů ř ez naší na nonartificiální hudbu zam ěř enou publicistikou. O polském jazzu p řinášela Melodie ze všech tuzemských médií asi nejobsáhlejší informace. Jednalo se o p ět o reportáže z festivalu Jazz Jamboree, dále profily n ěkterých mezinárodn ě uznávaných polských jazzman ů (nap říklad , Krzysztof Komeda, , Zbigniew Namysłowski, , Michał Urbaniak ad.), recenze u nás vydaných polských jazzových desek, sumariza ční studie o polském jazzu či kratší informativní zprávi čky. Mezi autory najdeme nap říklad tyto jména: Lubomír Dor ůžka, Petr Dor ůžka, On d řej Konrád, Karel Srp, Milan Svoboda, Stanislav Titzl, Igor Wasserberger, Stefan Zondek. Dalším hudebním časopisem, který vychází již od konce čt y řicátých let 20. století (první číslo vyšlo v roce 1948) a obsahuje

12 s t ru čnou jazzovou rubriku (ovšem této rubrice byl v ěnován trochu v ětší prostor až po sametové revoluci), jsou Hudební rozhledy. 11 Zde se ob čas vyskytly (a vyskytují nadále) též stru čné informace o jazzové hudb ě našich severních soused ů. A čkoliv jazz v tomto časopise hraje marginální roli (nepravidelné recenze jazzových desek či p říležitostné zpravodajství z jazzových koncert ů a festival ů ), zmi ň me pro zajímavost jména n ěkterých autor ů v ěnujících se zde tomuto žánru: Aleš Benda, Vít Fiala, Tomáš Kuhn, Miloš Latislav, Antonín Matzner, Ivan Poled ň ák, Vladimír Říha, Martin Starý, Ivan Žá ček . Výrazn ější informativní funkci plnily r ů zné zpravodaje či bulletiny Č eské jazzové spole čnosti. Byly to p ředevším Jazz, Triangl, Akcent a Jam. Triangl 12 vypadal docela slibn ě, l e č z ů stalo u vydání pouze jednoho čísla (v roce 1983). Jeho následovník Akcent 13 (první číslo vyšlo v roce 1987) se udržel na hudebn ě publicistickém poli déle. M ěl podobný časopisecký formát a p řinášel informace p ředevším o tuzemském jazzovém d ění. Zprávy o polském jazzu se zde ovšem taktéž vyskytly, a to op ět formou recenzí nahrávek nebo reportáží z festivalu Jazz Jamboree. Zde v p ři sp ěvatelském kolektivu figurují nap říklad tyto jména: Aleš Benda, Jan Beránek, Lubomír Dor ůžka, Petr Dor ůžka, Alexej Fried, Vojt ěch Hueber, On d řej Konrád, Antonín Matzner, Zbyn ěk Mácha, Ivan Poled ň ák, Pavel Smetá ček, Milan Svoboda, Stanislav Titzl, Karel Velebný, Emil Viklický, Josef Vl ček, Igor Wasserberger. Úlohu Akcentu

11 Hudební rozhledy – m ě s í č ník pro hudební kulturu. Praha, vydavatelství Spole č nost Hudební rozhledy, m ě s í č n í k . 12 Triangl. Praha, vydavatelství Svaz hudebník ů pro Kruh p ř átel jazzové hudby Sekce jazzové hudby pobo č ky Praha 1, vyšlo pouze jediné č íslo v roce 1983. Abychom byli p ř esní, nejednalo se ješt ě o specializovaný č asopis Č eské jazzové spole č nosti, ale jaksi o jeho p ř e d c h ů dce, doslovn ě o metodický sborník vydaný Svazem hudebník ů pro Kruh p ř átel jazzové hudby Sekce jazzové hudby pobo č ky Praha 1. 13 Akcent – bulletin Č eské jazzové spole č nosti a Ústavu pro kulturn ě výchovnou č innost. Praha, vydavatelství Č eská jazzová spole č nost, ob č asník, již nevydáván.

13 p řejal v letech devadesátých rozsahov ě chudší Jam 14 pod vedením šéfredaktora Petra Dvorského. Z nových jmen v p řisp ěvatelském kruhu uve ďme nap říklad tyto: David Dor ůžka, Vít Fiala, Matúš J akab čic, Jan Knop, Petra Konrádová, František Kop, Jana Koubková, Vladimír Kou řil, Martin Šulc, Petr Zvoní ček. Jam bohužel narazil ve svém provozu na finan ční problémy, které nezachránily ani četné reklamy a inzerce. Doplatil tak p ředevším na nevýrazné postavení své mate řské instituce, Č eské jazzové spole čnosti, která se nedokázala napojit na tuzemské gran tové struktury a nepoda řilo se jí vybudovat silnou zast řešující pozici českým jazzman ům a české jazzové scén ě v ůbec. 15 V porevolu čních letech sehrávala (a nadále sehrává) v jazzové časopisecké publicistice úst řední roli Harmonie. 16 Ačkoliv se jedná o časopis zam ěř ený p řev áž n ě na klasickou hudbu, jazzová rubrika je zde pom ěrn ě rozsáhlá a p ředevším pravidelná. Šéfredaktorkou jazzové rubriky byla řadu let Petra Konrádová (za svobodna M i čkalová), pozd ěji ji vyst řídal Petr Vidomus, který má jazzovou rubriku na starosti dodnes. Mezi p řis p ěvateli nalezneme vedle již starších „osv ěd čených“ jmen (Jan Beránek, Lubomír Dor ůžka, On d řej Konrád, Vladimír Kou řil, Stanislav Novotný, Vladimír Strakoš, Igor Wasserberger) i jména nová: Marian Jaslovský, Roland Kánik, Peter Moty čka, Jan P řibil, Vilém Spilka, Ferdinand Valent, Veronika Vlachová, Václav Vraný ad. O polském jazzu se zde dovíme mnohé, a to prost řednictvím recenzí CD, rozhovor ů

14 Jam – zpravodaj Č eské jazzové spole č nosti. Praha, vydavatelství Č eská jazzová spole č nost, č tvrtletník, již nevydáván. 15 P ř itom nutno ř íci, že by č eští jazzoví hudebníci existenci takovéto zast ř ešující organizace jist ě uvítali! Jsou totiž dlouhodob ě v situaci, že jednají vícemén ě každý za sebe. P ř itom je trápí podobné problémy (zejména výrazn ě podhodnocené honorá ř e v pražských jazzových klubech, n ě k t e ř í muzikanti již za t ě chto podmínek odmítají v Praze vystupovat). V lo ň ském roce se již situace vystup ň ovala natolik, že mezi pražskými jazzmany kolovala petice za zlepšení finan č ních podmínek v pražských klubech. Tato petice pak byla p ř edána vedoucím pražských klub ů , což bohužel k žádnému obratu nevedlo. Zast ř ešující orgán (nap ř íklad i s ur č itými odborovými snahami, taková praxe byla ostatn ě b ě žná nap ř íklad v USA) podobných, ale i dalších jiných, aktivit u nás tedy citeln ě s c h á z í . 16 Harmonie – klasická hudba, jazz a world music. Praha, vydavatelství Muzikus, m ě s í č n í k .

14 s polskými jazzmany (, Adam Piero ń czyk, Marcin Wasilewski ad.), muzikantských profil ů (Paweł Kaczmarczyk, Leszek Mo ż dżer ad.) či op ět reportáží z festival ů . Mezi autory p řevládá jméno mladého slovenského publicisty Petera M ot y čky, dále se vyskytují tyto jména: Jan P řibil, Petr Vidomus, Igor Wasserberger atd. Zajímavým a obdivuhodným časopiseckým úkazem je Zpravodaj slánského jazzklubu. 17 Vznikl z iniciativy n ěkolika jazzových nadšenc ů žijících ve Slaném, menším m ěst e čku ležícím nedaleko od Prahy. Zde již od roku 1962 funguje Jazzklub Slaný, p o řádající krom ě pravidelných jazzových koncert ů (v intervalu jednou m ěsí čn ě) taktéž festival Slánské jazzové dny. Vedlejším, ale rozhodn ě d ůležitým, produktem činnosti tohoto jazzového klubu je p ráv ě zmi ň ovaný zpravodaj. Ten funguje nep řetržit ě (!) již od roku 1980 a p řispívají do n ěj jak místní jazzoví nadšenci tak i korespondenti z celé republiky. Díky tomu p řesahuje lokální rámec a p řináší zajímavé informace z celé Č eské republiky i zahrani čí (tedy sporadicky i z Polska). P ředevším svojí nep řetržitou existencí drží ur čitý primát mezi českými jazzovými časopisy. Prvním odpov ědným redaktorem byl Ji ří Novák, v roce 1994 jej na této pozici vyst řídal Jaroslav Č ečrdle. Mezi častými p řis p ěvateli najdeme tyto jména: Jan Beránek, Ji ří Greinecker, Jaroslav Johanides, Josef Mahdal, Vilém Matausch, Miloš Moní k, Stanislav Novotný, Antonín Truhlá ř ad . Z dalších časopis ů, které okrajov ě zmi ňují jazz (a tedy i p říležitostn ě jazz polský) uve ďme tyto: His Voice 18 (p ředevším se zde sledují avantgardní a radikáln ější odnože jazzu, prostor je též v ěnován evropskému jazzu a produkci labelu ECM), JazzTimes 19 (česká jazyková mutace slavného amerického jazzového časopisu,

17 Zpravodaj slánského jazzklubu. Slaný, vydavatelství Jazzklub Slaný, o b č asník (v ě tšinou vychází p ě tkrát ro č n ě ) . 18 His Voice – č asopis o jiné hudb ě . Praha, vydavatelství Hudební informa č n í s t ř edisko, dvoum ě s í č n í k . 19 JazzTimes. Praha, vydavatelství JazzTimes CZ, m ě s í č ník, již nevydáván.

15 která vycházela pouze krátce a to v nep říliš zda řilých p řekladech), Muzikus , 20 Opus musicum 21 (Vzhledem k tomu, že se jedná o b rn ěnský časopis, je zde spíše orientace na mimopražskou kult uru. Z oblasti jazzu zde nalezneme nepravidelné muzikolo gické studie, recenze a reportáže z moravských jazzových festivalů – Brno, P řerov atd. psaných p řev ážn ě mimopražskými autory – nap říklad Jan Beránek, Yvetta Kajanová ad.). Z tuzemských knižních publikací obsahuje nejvíce informací (a čkoliv t ěch informací není p říliš) o polské jazzové scén ě kolektivní t řísvazková (p řitom druhý svazek je rozd ělen abecedn ě do dvou knih, viz níže) Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 22 V jejím chronologicky prvním svazku nazvaném Č ást v ěcná (svazek vyšel dvakrát, první vydání v roce 1980, druhé v roce 1983) nalezneme stru čný dvou odstavcový p řehled d ějin polského jazzu a n ěkolik v ět o institucionálním zázemí polské jazzové scény v širším slova smyslu (jazzové časopisy, vydavatelství, školství, festivaly atd.). V druhém (a to dvoudílném) svazku nazvaném Č ást jmenná – s v ětová scéna nalezneme n ěkolik významných polských jazzových jmen zpracovaných jako slovníková hesla (Urszula Du dziak, Krzysztof Komeda, Adam Makowicz, , Włodzimierz Nahorny, Zbigniew Seifert, , Jarosł aw Śmietana ad . ). Z dalších českých encyklopedicky zam ěř ených publikací obsahuje informace či p římo profily polských jazzman ů dvoudílná (t řetí díl se plánuje) publikace Zde ňka a Petra Slabých Sv ět jiné hudby. 23 Jak již název publikace napovídá, najdeme zde p ředevším

20 Muzikus – magazín pro muzikanty. Praha, vydavatelství Muzikus, m ě s í č n í k . 21 Opus musicum – hudební revue. Brno, vydavatelství Opus musicum, d v o u m ě s í č n í k . 22 Matzner, Antonín – Poled ň ák, Ivan – Wasserberger, Igor a kolektiv autor ů : Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Č ást jmenná – č eskoslovenská scéna. Č ást jmenná – sv ě tová scéna (dva díly). Č ást v ě cná. Praha 1980/1983, 1986, 1987, 1990, Editio Supraphon. 23 Slabý, Zden ě k Karel – Slabý, Petr: S v ě t jiné hudby. Pr ů hledy do hudby alternativní, avantgardní, improvizované, nové, opo z i č ní, progresivní,

16 jména polských jazzových muzikant ů tv o řících mimo jazzový hlavní proud (straight ahead jazz) a specializujících se s píše na p řesahy k avantgardní, alternativní či experimentální hudb ě. Publikace Lubomíra Dor ůžky Panoráma jazzu 24 obsahuje kapitolu „Evropská výchova (Jazz v Evrop ě)“ zpracovávající stru čn ě a p řehledn ě vývoj evropského jazzu. N ěkolik odstavc ů je v ěnováno polskému jazzu, op ět zde nalezneme vý čet významných polských jazzman ů (Urszula Dudziak, Zbigniew Namysłowski, Zbigniew Seifert, Tomasz Sta ń ko, Tomasz Szukalski, Michał Urbaniak, Jan „Ptaszyn“ Wróblewski ad.). Tematický sborník editora Ivana Poled ň áka Pro m ěny hudby v měnícím se sv ětě 25 obsahuje studii s názvem „Jazz a Evropa (a my)“ autor ů Ivana Poled ňáka a Igora Wasserbergera. D ějiny evropského jazzu jsou zde zobrazeny na pozadí r ůzných (politicko- ideologických, etnicko-sociologických, polariza čních ad.) souvislostí. Polský jazz je zde zmi ňován v kontrapozici k jazzu československému v historicko-politických souvislost ech zemí totalitního bloku. Jsou zde p ředevším hledány d ů vody toho, pro č polský jazz „p ředb ěhl“ vývojov ě, kvalitativn ě i kvantitativn ě jazz český ( či československý).

Nyní se zam ěř íme na stav reflexí polského jazzu v zemi svého p ů vodu, tedy v Polsku. Za čneme taktéž u časopisecké produkce. V polských jazzových časopisech je totiž tam ější jazzová scéna a její historie reflektována nejobsáhleji a nejvýstižn ěji. V roce 1956 založil Józef Balcerak ve Varšav ě m ěs í čník s výmluvným názvem Jazz. Jeho slavn ější následovník, Jazz Fo ru m , 26 spat řil sv ětlo sv ěta v roce 1965 taktéž ve Varšav ě. experimentální, postmoderní, aktuální, free, klezme ru atd. 1. a 2. díl. Praha 2002, 2007, Volvox Globator. 24 Dor ů žka, Lubomír: Panoráma jazzu. Praha 1990, Mladá fronta, s. 225. 25 Poled ň ák, Ivan a kolektiv autor ů : P r o m ě ny hudby v m ě nícím se sv ě t ě . Olomouc 2007, Univerzita Palackého v Olomouci, s. 2 9 9 . 26 Jazz Forum – The European Jazz Magazine ( č asopis Evropské jazzové federace). Warszawa, wydawnictwo (vydavatelství) Mi ę dzynarodowa Federacja

17 Tentokrát byl iniciátorem tohoto pravidelného m ěsí čníku (p ů vo dn ě d v oum ěsí čník) Mezinárodní jazzové federace Jan Byrczek, kter ý též fungoval v letech 1964-1973 jako p ředseda Polské jazzové spole čnosti (Polskie Stowarzyszenie Jazzowe). V minulosti vycházel Jazz Forum dokonce ve t řech jazykových edicích. Krom ě základní edice v polštin ě byl časopis k dostání taktéž v angli čti n ě a n ěm či n ě. P řispívalo do n ěj p řes sto korespondent ů z celého sv ěta a redakce sídlily ve Varšav ě, Vídni a New Yorku. Časopis vydávaný dnes v úctyhodném nákladu 8000 exemplá řů m ěsí čn ě se vyrovnaným dílem v ěnuje reflexi jak sv ětového tak i domácího polského jazzu. Obsahuje r ůzné ankety a každoro ční žeb ří čky nejlepších domácích jazzových um ěl c ů v různých instrumentálních i jiných kategoriích. Dále pravidelné reportáže z festival ů či klubových koncert ů , komentované rozhovory, profily muzikant ů , programy klub ů a festival ů, recenze CD, DVD, knižních titul ů a mnoho dalšího. Prvním šéfredaktorem tohoto periodika byl již výše zm ín ěný Jan Byrczek, druhým a stále aktuálním šéfredaktorem je od roku 1980 až dosud Paweł Brodowski. V pr ů b ěhu n ěkolika desetiletí do časopisu p řispívalo množství erudovaných pisatel ů domácích i zahrani čních. Zm i ňme z tohoto velkého po čtu n ěkolik nejvýrazn ějších či nejaktivn ějších p ři sp ěvatel ů : Piotr Baron (hlavní profesí je jazzovým saxofonistou), Krystian Brodacki, Paweł Brodowski, Robert Buczek, Bogdan Chmura, Henryk Choli ń ski, Roman Kowal, Marcin Kydry ń ski, Andrzej Schmidt, Jarosław Ś mietana (hlavní profesí je jazzovým kytaristou), Andrzej Trzaskowski (hlavní profesí byl jazzovým klavíristou), Jan „Ptaszyn“ Wróblewski (hlavní profesí je jazzovým saxofonistou). N ěkt e ří z t ěchto publicist ů jsou též aktivní na poli knižní jazzové produkce (o tom bude řeč níže). Č asopis Jazz Forum p řinesl svým čt en á řů m za dobu své existence spoustu cenných informací o polském j azzu, fungoval a nadále funguje jako výte čná kronika polského jazzového d ění. Pro

Jazzowa i Polskie Stowarzyszenie Jazzowe, pozd ě ji For Jazz (Polskie Stowarzyszenie Jazzowe i Vicomus), m ě s í č n í k .

18 tuto práci se mi vedle audio nahrávek a internetu stal t řetím nepostradatelným zdrojem informací a pramenem. Polská produkce knižní reflektující polský jazz není vzhledem k ob řím rozm ěrům tamní jazzové scény zas až tak rozsáhlá. Je to s podivem, vezmeme-li v úvahu jak je polská jazzová scéna rozm ěrná, stylov ě r ůznorodá, bohat ě vnit řn ě diferencovaná a zárove ň p řekypující výraznými um ěleckými osobnostmi evropského či celosv ětového významu. Možnou odpov ědí na tuto neúplnost polské jazzové bibliografie je práv ě zmi ňovaná rozm ěrnost místní jazzové scény a tudíž časo v ě složit ější postižitelnost všech zajímavých témat. (Jak už bylo ale zmín ěno, výte čným zp ůsobem je zachycena široká „paleta“ témat týkajících se polsk ého jazzu v časopise Jazz Forum. ) A č má tedy polská jazzová bibliografie svá prázdná místa (jedno z t ěchto prázdných míst se pokusí zaplnit i tato práce), zajímavých a d ů ležitých titul ů zde samoz řejm ě najdeme celou řadu. Uvedeme je se stru čnou (bohužel leckde neúplnou) bibliografickou informací a anota čním komentá řem v chronologickém po řadí v jakém byly tvo řeny a vydány: • Tyrmand, Leopold: U brzegów jazzu (U b řeh ů jazzu, 1957/1992). První polská knížka o jazzu, ve které s e autor v několika obšírných studiích v ěnuje ko řen ům sv ětového jazzu a sociálním podmín ěnostem v jeho vývoji. Polský jazz zde ješt ě zmi ňován není, ale prvenství v zam ěř ení této publikace zde zasluhuje pozornost. • Waschko, Roman: Jazz od frontu i od kuchni (Jazz z pop ředí a z kuchyn ě, Warszawa 1962). Soubor čl ánk ů a fejeton ů o jazzu a jazzových muzikantech publikovaných v letech 1956 -1961 v polských novinách a časopisech. Obsahuje též p ředmluvu slavného jazzového klavíristy a ikony cool jazzu Dav a Bru b eck a. • Radli ński, Jerzy: Obywatel Jazz (Ob čan Jazz, Kraków 1967). Jedna ze zásadních prací o polském jazzu. Formou rozhovor ů s domácími jazzovými veterány p řináší vlastn ě historii

19 polského jazzu ve vzpomínkách dotazovaných um ěl c ů . Vypráv ění o ko řenech jazzu v Polsku a prvních letech rozmachu této hudby v letech padesátých. Obsahuje t aktéž profily polských jazzman ů (od Krzysztofa Komedy a Zbigniewa Namysłowského až po Wojciecha Karolaka a Andrzeje Trzaskowského). • Helman, Alicja: Dź wi ęcz ą cy ekran (Znící plátno, Warszawa 1968). Kniha zasv ěcená filmové hudb ě a jejím tv ůrc ům. Z polských jazzman ů , kte ří skládali také pro film, jsou zde uvedeni nap říklad Bronisław Kaper (mimo jiné autor známých jazzových standard ů „Invitation“ a „On Green Dolphin Street“), Krzysztof Komeda, Andrzej Kurylewicz, And rzej Trzaskowski. • Waschko, Roman: Przewodnik Iskier – Muzyka jazzowa i rozrywkowa (Pr ůvodce jisker – Jazzová a populární hudba, Warszawa 1970). První polská encyklopedie zam ěř ená na jazzovou a populární scénu. Není to dílo p říliš povedené. Místo slovníkových hesel polských jazzman ů zde totiž spíše nalezneme zpracovaná biografická hesla pochybných t v ů rc ů polského show businessu. • Ś wi ęcicki, Mateusz: Jazz – rytm XX. wieku (Jazz – rytmus 20. století, Warszawa 1972). Krom ě p řístupn ě podané historie s v ětového jazzu kniha taktéž p řináší jeden z prvních pokus ů o zmapování vývoje polského jazzu. • Cabanowski, Marek – Choli ński, Henryk: Polska dyskografia jazzowa 1955-1972 (Polská jazzová diskografie, Warszawa 1974). První polská diskografická práce obsahující seznam všech jazzových desek vydaných v Polsku do roku 1972, a to v ýl u čn ě polskými labely Muza, Pronit a Veriton. Druhý díl této práce zpracovaný Sabinou Madej obsahuje již pouze vý čet desek vydaných firmou PolJazz. • Poprawa, Jan: Jazz w Krakowie (Jazz v Krakov ě, Kraków 1975). Publikace p řináší autor ů v systematický pohled na vývoj

20 jazzového života ve významném polském kulturním v elk om ěs t ě. Jsou zde profily krakovských jazzových kapel (Jazz Band Ball Orchestra, Old Metropolitan Band, Laboratorium, Extra Ball) a vzpomínky pionýr ů polského jazzu (Jerzy „Dudu ś “ Matuszkiewicz, Andrzej Kurylewicz, Roman Dyl ąg ad . ). • Jankowski, Bogdan: O muzyce rozrywkowej (O populární h u db ě, Warszawa 1975). Kniha obsahuje sbírku rozhovor ů s polskými jazzovými muzikanty. • Panek, Wacław (editor): Z polskiej krytyki jazzowej (Z polské jazzové kritiky, 1978). Zajímavá antologie polských jazzových publicist ů s různými estetickými názory a soudy p řináší jejich různorodé pohledy na polské jazzové události mezi lét y 1956 až 19 76 . • Brodacki, Krystian (editor): Polskie ś cie ż ki do jazzu (Cesty polského jazzu, Warszawa 1980). Další vyda řená antologie obsahuje výb ěr z polské jazzové publicistiky z let 1945 až 1960. P řináší tak r ůzné pohledy na jazzový vývoj v povále čném Polsku a nástup moderního jazzu. • Balcerak, Józef: Magia jazzu (Kouzlo jazzu, 1981). Kniha obsahuje reportáže a rozhovory s polskými jazzmany. • Karpi ński, Jerzy: Wokół Stodoły 1956-1981 (Okolo Stodoly 1956-1981, Warszawa 1981). Monografie jednoho z nejslavn ějších varšavských studentských klub ů, místa svázaného s po čátky polského jazzu. • Brodacki, Krystian: Follow Namysłowski – 25 lat na jazzowej scenie (Následuj Namysłowského – 25 let na jazzové scén ě, Warszawa 1984). Biografie jednoho z nejpopulárn ějších polských jazzmanů , všestranného muzikanta a multiinstrumentalisty Zbigniewa Namysłowského, vydaná u p říležitosti jubilejního čtvrtstoletí muzikantovy aktivní u m ělecké činnosti. Publikace obsahuje též um ělcovu polskou a zahrani ční diskografii.

21 • Stokowski, Jerzy (editor): Jazz Jamboree 1958-1988 (Warszawa 1988). Kniha je vlastn ě fotografickou historií prvního t řicetiletí nejv ětšího a nejvýznamn ějšího východoevropského jazzového festivalu Jazz Jamboree, který se dodnes koná každoro čn ě ve Varšav ě. Je zde spousta vynikajících a um ělecky kvalitních černobílých snímk ů s v ětových legend jazzové historie. • Karpi ński, Krzysztof: Opowie ś ć o Mieczysławie Koszu – Tylko smutek jest pi ękn y (Vypráv ění o Mieczysławu Koszovi – Pouze smutek je p ěkný, Lublin 1990). Monografická práce obsahuje profil p řed čas n ě zem řelého nevidomého polského klavíristického talentu Mieczysława Kosze. Práce obsahuje kompletní um ělcovu diskografii a unikátní fotografie. • Michalski, Dariusz (editor): Lekka muza. Tom 1: Cały ten „jazz“ (Lehká múza. Díl 1: Celý ten „jazz“, Warszawa 1990). První díl p ětisvazkové historiografické práce o populární a jazzové hudb ě polské i sv ětové do roku 1988. Tento první díl j e v ěnován výlu čn ě jazzové hudb ě. • Pi ątkowski, Dionizy: Czas Komedy (Č as Komedy, Mosina 1993). Publikace je vlastn ě historií jazzu v polské Poznani. Taktéž kniha p řináší autor ů v pohled na tam ějšího rodáka, významného polského jazzového klavíristu a skladatel e Krzysztofa Komedu. • Kowal, Roman: Polski jazz - wczesna historia i trzy biografie zamkni ęte: Komeda, Kosz, Seifert (Polský jazz – raná historie a t ři biografie: Komeda, Kosz, Seifert, Kraków 1995). Kniha polského jazzového znalce a významného jazzového pu blicisty p řináší originální historiografický pohled na ko řeny polského jazzu a jeho vývoj v letech 1918 až 1960. Taktéž zd e nalezneme biografie t ří významných jazzman ů: Krzysztofa Komedy, Mieczysława Kosze a Zbigniewa Seiferta. • Kowalczyk, Zbigniew: Kronika Muzyki Popularnej XX. Wieku (Kronika populární hudby 20. století, Wrocław 1995). Práce

22 obsahuje okolo 5000 hesel týkajících se široce pojí mané populární hudby zahrani ční i polské. • Komedowa-Trzci ńska, Zofia: Komeda, Zo śka i inni (Komeda, Zo ś ka a jiní, Warszawa 1996). Pam ěti spolupracovnice a manažerky, pozd ěji také múzy a manželky, slavného polského jazzmana Krzysztofa Komedy. • Poprawa, Jan: Gwiazdy z Krakowa (Hv ězdy z Krakova, Kraków 1996). Kniha obsahuje profily devíti hv ězd krakovské hudební scény v čet n ě dvou hv ězd jazzových, zp ěváka Marka Bałaty a saxofonisty Janusze Muniaka. • Lubina-Cipi ńska, Danuta: Nie tylko jazz – Biesiady z Jerzym Milianem (Nejenom jazz – Besedy s Jerzym Milianem, Katowice 1997). Biografie jazzmana, skladatele a bigbandového kapelníka ve form ě besed (rozhovor ů ). Publikace obsahuje um ělcovu diskografii a soupis díla. • Schmidt, Andrzej: Historia jazzu 1945-1990. Tom 3: Zgiełk i furia (Historie jazzu 1945-1990. Díl 3: V řava a zb ěsilost, Warszawa 1997). Poslední díl t řísvazkové a výte čn ě napsané historiografické práce o sv ětovém jazzu obsahuje v tomto t řetím díle též kapitolu o evropském jazzu a v ní obl igátní podkapitolu o jazzu v Polsku po druhé sv ětové válce. První díl nesoucí název Rodowód (P ůvod, 1988) a druhý díl Krystalizacja i rozwój (Krystalizace a vývoj, 1992) se v ěnují v ýl u čn ě d ějinám jazzu na mate řském, tedy americkém, kontinentu. • Kowal, Roman: Kolorowe lata Marka Blizi ń skiego (Barevné roky Marka Blizi ńského, Gdynia 1998). Kniha p řináší profil Marka Blizi ńského, technicky virtuózního kytaristy, a jeho hudební cestu od rockové k jazzové hudb ě. Práce obsahuje též komentovanou muzikantovu diskografii a úryvky z dom ácích a zahrani čních recenzí. • Pi ątkowski, Dionizy: Encyklopedia Muzyki Popularnej – Jazz (Encyklopedie populární hudby – Jazz, Pozna ń 1999). Výte čn ě

23 napsaná dvousvazková encyklopedická publikace o sv ětovém a evropském (tedy i polském) jazzu. Nejv ětší díl op ět zaujímá biografická část, medailónky jazzových muzikant ů s v ýb ěrovou diskografií. Dále zde nalezneme nap říklad galerii p řevratných nahrávek sv ětového jazzu, p řehled historie polského jazzu či slovní ček odborných jazzových termín ů. • Pi ątkowski, Dionizy: Era jazzu (Éra jazzu, Pozna ń 1999). Publikace p řináší p řehled sedmdesáti let jazzové hudby v Poznani, od prvních jazzových aktivit v roce 1929 až po s ou časné d ěn í. • Panek, Wacław: Encyklopedia Muzyki Rozrywkowej (Encyklopedie populární hudby, Warszawa 2000). Tato encyklopedická práce obsahuje biografická i v ěcná hesla z různých oblastí populární i jazzové hudby, a to sv ětové i polské. • Batura, Emilia: Komeda – ksi ęż ycowy chłopiec (Komeda – nadpozemský chlapec, Warszawa 2001). Další z řady prací p řinášejících portrét jednoho ze zakladatel ů polského moderního jazzu, slavného filmového skladatele a jazzového klavíristy Krzysztofa Komedy. Sou částí publikace je též CD obsahující část nahrávky z hudebního p ředstavení v ěnovaného sedmdesátému výro čí Komedova narození. • Borkowski, Jan: Jazz w Polsce – Antologia 1950-2000 (Jazz v Polsku – Antologie 1950-2000, Warszawa 2002). Tat o antologie p ů lstoletí polského jazzu pat ří do produkcí hybridních. P řináší totiž na šesti kompaktních discích p ředevším bohatý výb ěr zvukových nahrávek polského moderního jazzu. Do vý čtu knižních produkcí ji ale uvádíme, protože obsahuje taktéž na informace bohatou kníže čk u (booklet) o historii p ěti dekád polské jazzové scény. • Krystek, Mariusz: Krzysztof Komeda w kołysce (Krzysztof Komeda v kolébce, Ostrów Wielkopolski 2002). Biografická

24 publikace zpracovávající školní léta Krzysztofa Kom edy v polském m ěst ě Ostrów Wielkopolski.

• Tusiewicz, Grzegorz: Jazz w Krakowie. Kronika – wydarzenia i refleksje (Jazz v Krakov ě. Kronika – události a reflexe, Kraków 2002). Publikace obsahuje recenze krakovských jazzových koncert ů z roku 2001.

• Wo l a ński, Ryszard: Leksykon Polskiej Muzyki Rozrywkowej – Pop, Rock, Jazz, Folk (Lexikon polské populární hudby – Pop, rock, jazz, folk, Warszawa 2003). Výte čn ě zpracovaná t řísvazková encyklopedická práce reflektující histori i polské populární hudby a jazzu. Vedle spousty biografických hesel (v čet n ě hesel týkajících se polských jazzových muzikant ů a jejich soubor ů ) zde dále nalezneme nap říklad diskografie u m ěl c ů a dokonce i soupisy výsledk ů r ůzných jazzových sout ěží a anket (Fryderyk, Jazz Top).

• Ka źmierczyk, Jerzy Krzywik: Jazz w mie ś cie Łodzi (Jazz v m ěst ě Lodži, Łód ź 2005). Op ět publikace reflektující historii a stav jazzové scény v ur čitém regionu. • Tusiewicz, Grzegorz: Krakowski Jazz-Klub „Helikon“, 1956- 1969, wspomnienia, impresje i relacje (Krakovský jazzklub „Helikon“, 1956-1969, vzpomínky, dojmy, zprávy, Kraków 2006). Vzpomínková knížka týkající se legendárního krakovského jazzového klubu, který hrál d ů ležitou roli pro vznik polského jazzu v ůbec.

Ve sv ět ě je publicisticky reflektován polský jazz pochopiteln ě spíše sporadicky. D ěje se tak p ředevším prost řednictvím recenzí, rozhovor ů či kratších studií týkajících se v zahrani čí vystupujících polských jazzman ů . Takovéto informace se objevují v b ěžném denním tisku (upoutávky či reakce na koncerty) či též ob čas n ě ve specializovaných hudebních časopisech typu Down Beat nebo JazzTimes (zde i formou rozhovor ů či studií). Polských jazzových

25 muzikant ů vystupujících v mate řské zemi jazzu, na americkém kontinentu, byla a stále je celá řada. A n ěkt e ří z nich zde zanechali i nemalou hudební stopu. Zmi ň me namátkou n ěkolik jmen: Urszula Dudziak, Krzysztof Komeda, Eryk Kulm, Adam Makowicz, Grzegorz Nagórski, Jacek Niedziela, Wojciech Niedziela, Dariusz Oleszkiewicz, Kuba Stankiewicz, Tomasz Sta ńko, Michał Urbaniak, Piotr Wojtasik ad. Krom ě novinových čl ánk ů a p řís p ěv k ů v hudebních časopisech plní ve sv ět ě významnou informativní funkci o polské jazzové scén ě n ěkolik rozm ěrných a ve sv ětovém kontextu d ů ležitých encyklopedických prací. Pravd ěpodobn ě nejvíce informací o polských jazzových interpretech p řináší jazzová mutace tradi ční grovovské encyklopedické řady pod editorskou supervizí Barryho Kernfelda The New Grove Dictionary Of Jazz. 27 Tato skv ělá encyklopedie se odlišuje od dalších encyklopedií st ejného zam ěř ení i faktem, že je k dispozici i v elektronické podob ě na internetu 28 (což mimo jiné znamená, že její bibliografická databáze je neustále aktualizovaná a rozši řovaná). Krom ě mnohdy rozsáhlých a d ů kladných biografických statí zde taktéž nalezneme u m ělcovu v ýb ěrovou diskografii a bibliografii. Z dalších znám ějších s v ětových jazzových encyklopedií jmenujme již pouze stru čn ě tyto: The Guinness Who’s Who Of Jazz 29 a The Virgin Encyclopedia Of Ja zz , 30 o b ě práce pod editorským vedením Colina Larkina. Biografické profily významných polských jazzových m uzikant ů (Krzysztof Komeda, Zbigniew Namysłowski, Jan „Ptasz yn“ Wróblewski) se taktéž vyskytly v prestižní publikaci The

27 Kernfeld, Barry (editor): The New Grove Dictionary Of Jazz. 3 Volumes. London 2002, Macmillan Press. 28 http://www.grovemusic.com/ 29 Larkin, Colin (editor): The Guinness Who’s Who Of Jazz. London 1992, Guinness Publishing. 30 Larkin, Colin (editor): The Virgin Encyclopedia Of Jazz. London 1999, Virgin Books.

26 Encyclopedia Of Jazz In The Seventies 31 pionýra sv ětové jazzové encyklopedistiky Leonarda Feathera. Protože je internet mezinárodní po čít a čová sí ť, uvedeme v ýb ěrový seznam nejd ůležit ějších webových stránek týkajících se polského jazzu v souvislosti reflexí sv ětových (a čkoliv v ětšina ze zmi ňovaných webových stránek vznikla a je spravována v Pol sk u ): • http://www.diapazon.pl/ Webové stránky rozm ěrného polského jazzového portálu. Najdeme zde p ředevším množství informací o polském (ale i sv ětovém) jazzu a to v t ěchto kategoriích: aktuality, recenze desek, reportáže z koncert ů, rozhovory, kalendárium jazzových koncert ů, biografie muzikant ů, komentovaný seznam d ů ležitých desek, galerie fotografií, diskografie vybraných um ěl c ů , audio ukázky ve formátu mp3, seznam klub ů a festival ů, sout ěže, komentá ře, množství zajímavých internetových odkaz ů a mnoho dalšího. • http://www.jazzforum.com.pl/ Webové stránky již zmi ňovaného časopisu Jazz Forum fungují pochopiteln ě taktéž jako skv ělý zdroj informací o polské jazzové scén ě. Zde máme informace t ří d ěné podle t ěchto kategorií: aktuality, recenze CD, rozhovory a jiné publicistické články, galerie fotografií, archiv časopis ů s vypsaným obsahem daného čísla a internetovými odkazy n ěkterých čl án k ů, rozm ěrný seznam t ří d ěných internetových odkaz ů na všemožné weby z jazzovou tematikou atd. • http://www.jazzgazeta.blox.pl/ Polský jazzový blog Piotra Iwického obsahuje taktéž množství informací o polsk é jazzové s cén ě. • http://www.jazzwpolsce.pl/ Na t ěchto stránkách nalezneme webový projekt „Archiv polského jazzu“, který nedávno spustila Polská jazzová spole čnost a jejímž cílem je zdokumentovat v elektronické podob ě veškeré podstatné

31 Feather, Leonard – Gitler, Ira: The Encyclopedia Of Jazz In The Seventies. New York 1976.

27 informace týkající se polského jazzu. Nalezneme zde kategorie: historie polského jazzu, polští jazzmani, hv ězdy s v ětového jazzu v Polsku, polské jazzové festivaly, časopisy s jazzovou tematikou, publikace a vydavatelství s j azzovou tematikou, vzorky skladeb. • http://www.jazz-jamboree.pl/ Webové stránky legendárního varšavského jazzového festivalu Jazz Jamboree, který m ěl vel ed ůležitou roli v tehdejší komunistické východní Evrop ě, protože fungoval jako „okno“ do západního sv ěta. Na tomto festivalu vystoupila, až na n ěkolik málo výjimek, v ětšina legend sv ětového jazzu, což m ělo nesmírný význam pro polské jazzové muzikanty, kte ří tímto zp ů sobem udržovali kontakt s um ěleckou špi čkou a aktuálními trendy ve vývoji s v ětového jazzu. • http://www.polishjazz.com/ Anglicky psané webové stránky organizace PolishJazz Network, která funguje jako spole čenství jazzových muzikant ů , poslucha čů a nadšenc ů. Hlavním cílem této organizace je propagace polského jazzu. Nalezneme zde též množství informací podobného charakteru jako na p ředchozích webech, zde v čet n ě slušn ě zpracované polské jazzové historie. • http://www.polskienagrania.com.pl/ Webové stránky polského tradi čního hudebního vydavatelství Polskie Nagrania/Muza, které se v jazzové oblasti proslavilo edicí mapující výte čným zp ůsobem historii polské jazzové scény. • http://www.psj.stoart.org.pl/ Webové stránky Polské jazzové spole čnosti, d ůležité polské jazzové organizace, mající za úkol p ředevším organiza ční a propaga ční aktivity a činnosti (organizace festival ů, sout ěží, jazzových dílen, koncert ů atd.). Na t ěchto stránkách nalezneme práv ě konkrétní vý čet t ěchto aktivit s p říslušnými odkazy.

28 • http://www.tygmont.com.pl/ Webové stránky nejpopulárn ějšího polského jazzového klubu, varšavského T ygm o nt u.

Nyní se vrátíme op ět do domácího českého prost ředí, kde se z am ěř íme na stav bádání o Tomaszi Sta ń kovi. Za čneme analogicky u časopisecké produkce. V Melodii nalezneme zmínky o Sta ńkovi a jeho hudb ě v rámci každoro čních reportáží z varšavského Jazz Jamboree (nap říklad reportáž Lubomíra Dor ůž k y v Melodii 1974/01/str. 20 p řináší superlativní autorovo hodnocení Sta ń kovy koncertní formace či reportáž Milana Svobody v Melodii 1975/02/21 atd.). Dále se o St a ńkovi do čteme pár v ět v rámci profil ů či studií vykreslujících n ěkteré polské jazzové osobnosti (nap říklad v profilu Adama Makowicze v Melodii 1975/04/18). A v neposlední řad ě je Tomasz St a ńko jakožto inspirativní a d ůležitý hudební um ělec zmi ňován v rozhovorech samotnými muzikanty (nap řík l ad v Melodii 1974/10/20 je Sta ń ko zmi ňován Ji řím Stivínem jako „evropská š pi čka“ nebo v Melodii 1975/12/14 je zmi ňován tehdejším fenoménem polské populární hudby Czesławem Niemenem jako inspirativní osobnost). Hudební rozhledy otiskly v nedávné dob ě dva články vztahující se k druhému vystoupení kvarteta Tomasze Sta ń ka (Tomasz Sta ńko Quartet) v Č eské republice. 32 První článek autora Aleše Bendy (2007/03/22) je vlastn ě pozvánkou na Sta ńk ů v koncert ve form ě stru čného muzikantova profilu. Druhý článek autora Miloše Latislava (2007/05/22) je recenzí zmi ňovaného koncertu. Harmonie reflektovala Sta ńkovu studiovou a koncertní tvorbu v 21. století pravd ěpodobn ě nejobsáhleji ze všech hudebních

32 První č eské vystoupení kapely Tomasz Sta ń ko Quartet (ve složení Tomasz S t a ń ko – trubka, Marcin Wasilewski – klavír, Sławomir K urkiewicz – kontrabas a Michał Mi ś kiewicz – bicí) se konalo 20. č ervna 2001 v pražském Divadle Archa. Druhé č eské vystoupení stejné formace prob ě hlo op ě t v Praze 26. b ř ezna 2007, a to v Nové Galerii na Pražském hrad ě v rámci festivalového cyklu Jazz na Hrad ě .

29 periodik. Krom ě upoutávek a pozd ějších recenzí na výše zmi ň ované St a ńkovo vystoupení v Č eské republice publikovala též ve své jazzové rubrice recenze studiových desek, rozhovory a reportáže z dalších vystoupení. Koncert Sta ń kova kvarteta na festivalu v rakouském Saalfeldenu je stru čn ě reflektován v rámci reportáže z tohoto festivalu slovenským publicistou, kterému je polská jazzová scéna blízká, Peterem Moty čkou (2006/10/34). V následujícím listopadovém čísle Harmonie byl publikován jak rozhovor s Tomaszem Sta ń kem (2006/11/42), tak i recenze jeho nejaktuáln ější desky pro label ECM Lontano (2006/11/56). 33 Autorem obou p řís p ěv k ů byl op ět Peter Moty čka. Redaktor Petr Vidomus napsal krátkou upoutávku na již zmi ň ovaný Sta ńk ův pražský koncert (2007/03/39) a Igor Wasserberger p řinesl jeho zhodnocení (2007/05/45). Jan P řibil recenzoval nahrávku January kapely Marcin Wasilewski Trio, což je vlastn ě „dvorní“ rytmika svého leadera Tomasze Sta ńka (2008/04/63). Další informace a odkazy na Tomasze Sta ńka p řinášejí rozhovory s různými muzikanty, a to nap říklad rozhovor Vladimíra Kou řila s Davidem Do r ůžkou (2008/05/43) nebo Petera Moty čky s Marcinem Wasilewským (2008/12/42). Takt éž v časopise His Voice nalezneme zajímavé články k našemu tématu, konkrétn ě um ěleckou výpov ěď Tomasze Sta ń ka spojenou s rozhovorem (2004/05), recenzi desky Trio již zmi ňované dvorní Sta ń kovy rytmické sekce (2005/04) a recenzi Sta ńkovy desky Lontano (2006/06). V knižních tuzemských publikacích je informací o Tomaszi St a ńkovi poskrovnu. V Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby slovníkové heslo v ěnované Sta ń kovi bohužel chybí, najdeme zde na n ěj pouze stru čné odkazy v heslech jiných muzikant ů. To samé platí pro encyklopedii S v ět jiné hudby , kde Sta ń kovo jméno nalezneme ve jmenném rejst říku, a poté v heslech jiných um ěl c ů .

33 Deska Lontano v této recenzi dostala nejvyšší možné ohodnocení, t zv. tip h a r m o n i e .

30 V Dor ůžk ov ě již d říve zmi ňované publikaci Panoráma jazzu j e krátká zmínka o Sta ńkovi jak v b ěžném textu tak i ve výb ěrovém diskografickém apendixu. V další již d říve zmi ň ované publikaci editora Ivana Poled ň áka Pr om ěny hudby v měnícím se sv ět ě nalezneme již taktéž zmi ň ovanou studii „Jazz a Evropa (a my)“ autor ů Ivana Poled ň áka a Igora Wasserbergera. V této studii je jméno Tomasze Sta ń ka zmi ň ováno v souvislosti s německým vydavatelstvím ECM. Je zde zd ů raz n ěn St a ńk ův zakladatelský význam v utvá ření nezam ěnitelného estetického konceptu tohoto hudebního vydavatelství. Pokud je mi známo, tak v českém prost ředí krom ě výše zmí n ěných autor ů , periodik a knižních publikací se „sta ńkovskou tematikou“ hloub ěji nikdo nezabývá.

V Polsku se pochopiteln ě dopátráme cenných informací o St a ńkovi nejvíce. A to p ředevším díky již zmi ň ovanému, výte čn ě vedenému, specializovanému jazzovému časopisu Jazz Forum . Zde nalezneme četné rozhovory s Tomaszem Sta ńkem, rozm ěrn ější a detailn ější studie jeho tvorby a um ěleckého života, reportáže z úsp ěšných zahrani čních turné jeho soubor ů , recenze jeho nahrávek, výb ěrové diskografie a taktéž odkazy na jeho osobu a tvorbu v profilových studiích dalších polských muzikant ů (Krzysztof Komeda, Robert Majewski, Adam Makowicz, Tomasz Szukalski, Marcin Wasilewski, Piotr Wojtasik ad.). Jsou zde také výsledky každoro ční ankety čt en á řů magazínu pod názvem Jazz Top, ve které se Sta ń ko pravideln ě umís ť oval a nadále umís ťuje v různých kategoriích na čelních pozicích. 34 Nyní si p ředstavíme v ýb ěrový seznam t ěch nejd ůležit ějších čl án k ů se „sta ń kovskou tematikou“ z tohoto časopisu trochu blížeji. A to v chronologickém p o řadí v jakém vznikaly a byly publikovány, s uvedením autora článku, názvu článku v originále a jeho p řekladu (pokud je název

34 Na prvních místech stanul Sta ń ko již mnohokrát v t ě chto kategoriích: trubka (zde obsazuje první p ř í č ku pravideln ě ), muzikant roku, skladatel, album roku, akustická kapela.

31 článku v polštin ě), datace (v po řadí rok, m ěsíc, strana) a stru čným p řipojeným komentá řem: • Brodacki, Krystian: Tomasz Sta ńko: „Jazz rodzi si ę z bólu“ (Tomasz Sta ńko: „Jazz se rodí z bolesti“, JF 1979/06/16). Celkem rozm ěrný komentovaný rozhovor rozebírající Sta ńk ův u m ělecký vývoj a život. Také jsou zde tlumo čeny Sta ńkovy dojmy z návšt ěvy „Mekky jazzu“, New Yorku. • Kowal, Roman: Tomasz Sta ń ko – Almost Green (JF 1979/06/23). Recenze desky. • Szachowski, Tomasz: Krzysztof Komeda Quintet – Astigmatic (JF 1989/02/31). Recenze jedné z nejd ůležit ějších desek evropského jazzu, na které ú činkoval také Tomasz Sta ńko . • Graham, Stephen: Tomasz Sta ń ko: Still Daring At Fifty (JF 1992/02/33). Komentovaný rozhovor obsahující mimo jiné informace o Sta ń kov ě h ře a cappella či o jeho vzorech. • Kowal, Roman: Tomasz Sta ńko – Bluish (JF 1992/02/41). Recenze desky. • Kowal, Roman: St a ń ko po latach: Od Music For K do Bosonossej i innych ballad (St a ń ko po letech: Od desky Music For K až k desce Bosonossa a jiné balady , JF 1994/03/28). Biografická studie popisující Sta ńkovy um ělecké aktivity v letech 1963 až 1993, v četn ě diskografie. • Kowal, Roman: Tomasz Sta ń ko – A Farewell To Maria (JF 1994/03/46). Recenze desky (soundtrack z filmu). • Chmura, Bogdan: Tomasz Sta ń ko – Twet (JF 1995/09/57). Recenze desky. • Chmura, Bogdan: Tomasz Sta ń ko – Roberto Zucco (JF 1996/12/58). Recenze desky (scénická hudba). • Adaker, Ulf – Bouchard, Fred: Tomasz Sta ń ko Quartet – Matka Joanna (JF 1996/12/67). Recenze desky. • Brodowski, Paweł: Tomek z zielonego wzgórza (Tomek ze zeleného kopce, JF 1999/10-11/19). Článek týkající se vydání

32 St a ńkovy desky From The Green Hill a dalších jeho aktivit z tohoto období. • Brodowski, Paweł – Eicher, Manfred – Sta ń ko, Tomasz a další: Litania, album dekady (Litania , album dekády, JF 2000/03/41). Vzpomínky producenta firmy ECM a ú činkujících muzikant ů na nahrávání jednoho z nejdů ležit ějších alb polské (ale zárove ň i evropské) jazzové historie. • Fordham, John – Hamilton, Andy – Rüedi, Peter a další: Echa Litanii (Ohlasy na desku Litania , JF 2000/03/43). Výb ěr z evropských recenzí a čl án k ů reflektujících (a oslavujících) tuto znamenitou nahrávku. • Kowal, Roman: Tomasz Sta ń ko Quintet – Purple Sun (JF 2000/03/72). Recenze desky. • Dorobek, Andrzej: Głos tr ąbki głosem Boga? (Hlas trubky hlasem Boha?, JF 2001/04-05/23). Recenze netypického koncertu gregoriánského souboru Bornus Consort s improvizujícím hostem Tomaszem Sta ńk em . • Nicholson, Stuart – Walters, John L. a další: Soul Of Things (JF 2002/07-08/52). Soubor čl án k ů a recenzí angloamerických jazzových kritik ů reflektujících fenomenální Sta ńkovu desku. Jsou zde zajímavé paralely, deska je mnohokrát p řirovnávána k produkci Milese Davise a dokonce k jeho legendární nahrávce Kind Of Blue ! • Tłuczkiewicz, Tomasz: Ameryka odkrywa Sta ń kę (Amerika objevuje Sta ń ka, JF 2002/12/06). Obsáhlá reportáž z amerického turné Sta ńkova kvarteta propagujícího v USA svou desku Soul Of Things . • Brodowski, Paweł: Tomasz Sta ńko: Europejski muzyk roku (Evropský muzikant roku, JF 2003/01-02/40). Oslavný sloupek šéfredaktora časopisu informující o mezinárodním úsp ěchu Tomasze Sta ń ka, který získal na základ ě hlasování dvou desítek zahrani čních expert ů v prosinci 2002 ve Vídni

33 prestižní ocen ění „Evropská jazzová cena“ a stal se tak pro tento rok „Evropským muzikantem roku“. • Brodowski, Paweł: Z Manfredem Eicherem wewn ątrz muzyki (S Manfredem Eicherem uvnit ř hudby, JF 2003/01-02/42). Rozhovor s Manfredem Eicherem, spolutv ů rcem Sta ń kova mezinárodního úsp ěchu, zakladatelem a ředitelem vydavatelské firmy ECM, jakož i producentem všech St a ńkových u této firmy vydaných desek. Tématem rozhovoru byl mezinárodní úsp ěch Tomasze Sta ńk a. • Conrad, Thomas: Brzmienie Polski (Zvuk Polska, JF 2003/01- 02/46). P řeklad „sta ń kovské“ profilové studie publikované v listopadu 2002 v americkém Down Beatu . Hlavní p říčinou publikace této studie v tak prestižním hudebním časopise byl mezinárodní úsp ěch Sta ńkova alba Soul Of Things a následné propaga ční turné po USA. • Brodacki, Krystian: Sta ń ko: Nowe zaskoczenia (St a ńko: Nová p řekvapení, JF 2003/07-08/40). Rozhovor o Sta ń k ov ě novém a p řekvapivém koncertním elektronickém projektu, ve kterém k rom ě n ěho ú činkují ješt ě dva DJ-ové. Jedná se o projekt „Niewinni Czarodzieje“ (Nevinní čarod ějo v é). • Szprot, Janusz: Rekolekcje z Tomaszem Sta ń ko (Duševní o čista s Tomaszem Sta ńkem, JF 2003/09/14). Recenze ve stylu obšírné eseje referující o atypickém varšavském kon cert ě, na kterém vystoupilo Sta ń kovo kvarteto spole čn ě s Komorním orchestrem AUKSO m ěsta Tychy. • R om a ń ski, Marek: Sygnowano Sta ń ko (Signováno Sta ńko, JF 2005/01-02/20). Reportáž z varšavského festivalu z as v ěcenému Sta ńk o v ě tvorb ě a tvorb ě jeho oblíbených a s p řízn ěných um ělc ů . Sta ń ko zde m ěl roli dramaturga, u m ěleckého „garanta“ ale též interpreta. Vystoupil zde v e t řech rozli čných programech ilustrujících jeho rozsáhlou u m ěleckou činnost: v projektu Litania se svým polským kvartetem a francouzským hostem Louisem Sclavisem, s e

34 znovuvzk říšeným legendárním souborem let osmdesátých Freelectronic a se svým koncertním polským kvartetem v projektu Soul Of Things a Suspended Night . • Brodowski, Paweł: Trio: Simple Conversation (JF 2005/03/36). Rozm ěrný a komentovaný rozhovor šéfredaktora časopisu s klavíristou Sta ń kova polského kvarteta Marcinem Wasilewským. Rozhovor p řináší mimo jiné zajímavé informace o vydavatelství ECM. Dále je zde analyzována deska Tr io , debutová nahrávka Wasilewského souboru Simple Acoustic Trio (kde krom ě Wasilewského jsou členy kontrabasista Sławomir Kurkiewicz a bubeník Michał Mi ś kiewicz, tedy kompletní rytmika Sta ńkova polského kvarteta) u zmi ňovaného n ěmeckého vydavatelství. A pochopiteln ě se řeč sto čila i na jejich objevitele a kapelníka Tomasze Sta ń k a. • Szachowski, Tomasz: Simple Acoustic Trio – Trio (JF 2005/03/70). Recenze debutové desky Sta ń kovy polské rytmiky u ECM. • Brodowski, Paweł: Tomasz Sta ńko Quartet w USA: Ameryka ń skie noce (Tomasz Sta ń ko Quartet v USA: Americké noci, JF 2005/04-05/02). Reportáž z třetího amerického turné kapely Tomasz Sta ń ko Quartet obsahující úryvky z recenzí daných koncert ů publikovaných v americkém denním tisku (Boston Phoenix, Daily News, Chicago Tribune, New York Times, Washington Post ad. ). • Szachowski, Tomasz: Tomasz Sta ń ko – Wolno ść w sierpniu (JF 2005/07-08/74). Recenze Sta ń kovy desky inspirované historickými událostmi Varšavského povstání. • Eicher, Manfred – Sta ń ko Tomasz: Ziemia otwarta (Ot ev řená z em ě, JF 2005/10-11/22). Článek slouží jako upoutávka či pozvánka na festival Jazzowa Jesie ń (Jazzový podzim), který se koná každoro čně v polském horském m ěst ě Bielsko-Biała. Um ěleckým ředitelem (a tedy dramaturgem) tohoto festivalu je

35 Tomasz Sta ńko a hlavním um ěleckým partnerem a patronem festivalu je firma ECM. • Borowski, Ryszard: Komeda (JF 2006/04-05/20). Recenze z varšavského koncertu v ěnovaného um ěleckému odkazu Krzysztofa Komedy, na kterém vystoupil Tomasz Sta ńk o Quartet v projektu Litania spole čn ě s hostujícím saxofonistou Adamem Piero ń czykem. K t ěmto zmín ěným soubor ům a u m ěl c ů m se posléze p řipojil i Komorní orchestr AUKSO m ěsta Tychy a spole čn ě p ředstavili suitu Komedových skladeb zaranžovanou Krzesimirem D ębs k ým . • R om a ń ski, Marek: Tomasz Sta ń ko z oddali (Tomasz Sta ńk o z dálky, JF 2006/09/44). Rozhovor se Sta ńkem o jeho desce Lontano a výhledových um ěleckých plánech do budoucna. • Nowak, Maciej: Tomasz Sta ń ko: Spojrzenie z oddali (Tomasz St a ńko: Pohled z dálky, JF 2006/12/50). Recenze Sta ń kovy desky Lontano ve stylu obšírn ější eseje. Autor na pozadí nejaktuáln ější Sta ń kovy nahrávky pro label ECM zmi ň uje n ěkteré originální a charakteristické rysy jeho dlouh otrvající u m ělecké čin no sti . • Brodowski, Paweł: January (JF 2008/01-02/40). Rozm ěrný rozhovor šéfredaktora časopisu s klavíristou Sta ń kova polského kvarteta Marcinem Wasilewským. Tématem rozhovoru byla p ředevším druhá nahrávka „sta ń kovské polské rytmiky“ pro label ECM. Deska January ovšem již nevyšla pod hlavi čkou Simple Acoustic Tria, ale soubor zm ěnil název na Marcin Wasilewski Trio. Polská knižní produkce čist ě se „sta ń kovskou tematikou“ v podstat ě neexistuje. Samoz řejm ě že v polských knihách nalezneme více informací o Sta ńkovi než v těch českých, le č nejedná se o žádné významné a rozlehlé studie natož monografické práce. Informace nalezneme spíše roztroušené a nesystematizované, a to v různorodých kontextech. Proto zde nemám ani v úmyslu vypsat konkrétní bibliografický seznam. Mám zato, že výše z m ín ěn ý

36 seznam bibliografie s tematikou polského jazzu post a čí. Jen na okraj snad zmínka, že nejvíce systematizovaných informací o St a ńkovi obsahují již d říve zmín ěné polské encyklopedické práce. Vesm ěs všechny obsahují v různých kvalitách zpracované slovníkové heslo „Tomasz Sta ńko“ (n ěkteré obsahují výb ěrovou diskografii či bibliografii atd.). Dalším z řídlem informací byly jist ě (a jsou nadále) též tzv. sleeve notes ( či liner notes) na obalech Sta ńkových polských desek. Zde mezi autory nalezneme jména již d říve zmín ěná v souvislosti s časopisem Jazz Forum (nap říklad Roman Kowal, Tomasz Tłuczkiewicz ad.). Dů ležité jsou pochopiteln ě též diplomové práce psané na hudebn ě-teoreticky a hudebn ě-prakticky zam ěř ených polských univerzitách. Se „sta ńkovskou tematikou“ jsem nalezl t ři : • Jakubiecz, Robert: Twórczo ś ć jazzowa w Polsce na podstawie indywidualno ś ci i osi ąg ni ęć Tomasza Sta ń ki (Jazzová tvorba v Polsku na základ ě individuality a úsp ěch ů Tomasze Sta ń ka, Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach 1990). • Rolek, Marek: Improwizacja jazzowa Tomasza Sta ń ki (Jazzová improvizace Tomasze Sta ń ka, Uniwersytet Jagiello ń ski w Krakowie 2003). • Golec, Łukasz: Ewolucja kreacji artystycznej w twórczo ś ci Tomasza Sta ń ki (Vývoj um ělecké kreace ve tvorb ě Tomasze St a ńka, Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach 2004).

Nyní ješt ě ve stru čnosti zmi ň me stav „sta ńkovských reflexí“ ve sv ět ě. Jak už bylo nazna čeno d říve, informace o Tomaszi St a ńkovi p řinášely (a p řinášejí) sv ětové noviny a časopisy p ředevším v souvislosti s jeho zahrani čními koncerty. Do tohoto času čt y ři velká turné po USA Sta ń kova polského kvarteta reflektovaly vesm ěs všechny d ů ležité americké deníky ( Boston

37 Phoenix, Daily News, Chicago Tribune, Los Angeles Times, New York Times, Seattle Times, Washington Post ad.). Rozhovory, reportáže, recenze a studie p řinesly také nejvýznamn ější americké a evropské jazzové čas op is y (Down Beat, JazzTimes, Jazzwise ad . ). Většina sv ětových jazzov ě orientovaných hudebních encyklopedií pochopiteln ě obsahuje slovníkové heslo „Tomasz St a ńko“. Uve ďme v této souvislosti již d říve zmi ň ovanou prestižní encyklopedii The New Grove Dictionary Of Jazz . Zde „sta ń kovské“ slovníkové heslo obsahuje krom ě stru čné biografie též výb ěrovou bibliografii a diskografii. Autory hesla jsou Bert Noglik a Gary W. Ken n ed y. Internet je v dnešní dob ě pravd ěpodobn ě nejvýznamn ější informa ční médium v ůbec. O fenoménu „Tomasz Sta ńko“ zde nalezneme pochopiteln ě množství cenných informací. Rozt řiďm e tyto informace do n ěkolika kategorií tak jak je nabízí nejprestižn ější sv ětový vyhledáva č Google. 35 Po zadání hesla „Tomasz Sta ńko“ do vyhledávacího pole se vyskytly tyto výsledky: V první kategorii „Web“ cca 221 000 odkaz ů na webové stránky z as v ěcené více či mén ě osobnosti a tvorb ě Tomasze Sta ń ka (z toho 393 česky psaných webových stránek). Výb ěr nejvýznamn ějších z nich nabídneme níže. V druhé kategorii „Obrázky“ cca 26 200 odkaz ů na nejr ůzn ější obrázky, fotografie, obaly desek atd., vše spojené se Sta ń kovou osobou. V t řetí kategorii „Zprávy“ 41 odkaz ů na „sta ń kovské“ články publikované na internetových zpravodajských serverech. Dále v kategorii „Skupiny“ cca 1080 odkaz ů, v kategorii „Blogy“ cca 5 591 odkaz ů . V kategorii „Fotografie“ 437 odkaz ů na vesm ěs kvalitní fotografické snímky Tomasze Sta ńka a jeho hudebních projekt ů prezentovaných prost řednictvím webového alba programu Picasa. V kategorii „Knihy“ 170 odkaz ů na knižní publikace obsahující uvnit ř v textu heslo „Tomasz Sta ńko“. V kategorii „V ědec“ 23 odkaz ů na badatelsky zam ěř ené články. V kategorii „Výrobky“ cca 667 odkaz ů

35 http://www.google.com/

38 v esm ěs na Sta ń kovy desky k zakoupení na internetových prodejních serverech (Amazon 36 ad.). A v kategorii „Video“ 84 odkaz ů na r ůzn ě kvalitní videoklipy či amatérské i profesionální videozáznamy ze St a ńkových koncert ů umíst ěné p řev ážn ě na serveru YouTube. 37 A nyní slíbený výb ě rový seznam nejvýznamn ějších „sta ń kovských“ webových stránek: • http://www.tomaszstanko.com/ Výte čn ě vedené oficiální webové stránky Tomasze Sta ńka obsahující množství informací. Najdeme zde nap říklad aktuality, archivní i výhledové kalendárium koncert ů, v ý čet aktuálních Sta ń kových projekt ů , um ělcovu biografii a diskografii, galerii fotografií, ukázky hudby, ukázky videoklip ů , výb ěr z reflexí v tisku, knihu host ů , odkazy na sp řízn ěné webové stránky (linky) atd. • http://www.stanko.polishjazz.com/ Další skv ěle vedené webové stránky zasv ěcené osobnosti a tvorb ě Tomasze Sta ń ka, jejichž z řizovatelem je PolishJazz, 38 web zam ěř ený na propagaci polské jazzové scény. Najdeme zde op ět množství informací: Sta ńkovu stru čnou biografii a roz čl en ěnou diskografii, obchodní nabídku Sta ń kových desek op ět roz čl en ěnou do n ěkolika kategorií, post řehy recenzent ů t ěchto desek, reflexe návšt ěv ník ů, kalendárium d ůležitých moment ů ve Sta ń ko v ě karié ře, galerii fotografií roz člen ěnou podle fotograf ů, ukázky hudby ve formátu mp3, odkazy na sp říz n ěn é webové stránky atd. • http://www.myspace.com/tomaszstanko Zřídit si prezenta ční profil na komunitním serveru MySpace 39 je dnes povinností každého (nejen) jazzového muzikanta, který to myslí se svou prezentací alespo ň trochu vážn ě. Tomasz Sta ńko zde pochopiteln ě s v ůj profil má. Najdeme na n ěm mimo jiné

36 http://www.amazon.com/ 37 http://www.youtube.com/ 38 http://www.polishjazz.com/ 39 http://www.myspace.com/

39 fotografie, videa „natažená“ ze serveru YouTube, uk ázky hudby, kalendárium nadcházejících koncert ů, odkazy na recenze a internetové články, komentá ře Sta ń kových hudebních p řátel a p ředevším odkazy na profily sp řízn ěných muzikant ů a kapel „sídlících“ taktéž na serveru MySpace (k tomuto ú čelu, tedy propojení „p řátel“, slouží tento server p ředevším!). • http://en.wikipedia.org/wiki/Tomasz_Stanko Celkem slušn ě zpracované slovníkové heslo „Tomasz Sta ń ko“ nalezneme ve Wikipedii, 40 nejrozm ěrn ější internetové mnohojazy čn é encyklopedii. Najdeme zde krom ě obligátní stru čné biografie a roz čl en ěné diskografie také galerii fotografií, odkazy na recenze a internetové články, seznam ocen ění v anket ě Jazz Top časopisu Jazz Forum a p ředevším propracovaný systém všemožných internetových odkaz ů n a p říbuzná témata. • http://www.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=11:kifwx q 85 l dd e Rozhodn ě o b ří rozm ěry má již dnes webový projekt AllMusic. 41 Jsou to webové stránky encyklopedického charakteru zasv ěcené hudb ě ve všemožných podobách. K našemu tématu zde po zadání hesla „Tomasz Sta ńko“ najdeme um ělcovu biografii se systémem internetových odkaz ů, diskografii v čet n ě n ěkolika recenzí a recenzentských hodnocení p říslušných desek (rating), vý čet skladeb ze St a ńkových desek s uvedením autorství, výsledky r ůzných ž eb ří čků a anket, vý čet ocen ění a p ředevším krátké ukázky v ětšiny zde uvedených alb či skladeb. • http://www.allaboutjazz.com/tomaszstanko Dalším rozm ěrným projektem, v tomto p ří p ad ě z am ěř eným výlu čn ě na jazzovou hudbu a vše s ní spojené, jsou webové stránky AllAb outJazz. 42 St a ńk ův profil zde obsahuje biografii, výb ěrovou diskografii,

40 http://www.wikipedia.org/ 41 http://www.allmusic.com/ 42 http://www.allaboutjazz.com/

40 odkazy na internetové články, aktuality, reportáže a recenze publikované p ředevším na tomto serveru, odkazy na sp řízn ěné webové stránky, videa a kalendárium koncert ů. • http://www.last.fm/music/Tomasz+Sta ń k o Webové stránky internetového rádiového projektu Last.fm 43 nabízejí krom ě encyklopedických dat srovnatelných s p ředchozími webovými stránkami p ředevším ukázky Sta ńkových skladeb, a to v některých p řípadech v plných verzích. Další možností je spušt ění samostatného „Rádia Tomasze Sta ńka“, ve kterém je posléze poušt ěna jeho hudba a hudba podobného zam ěř ení. • http://www.diapazon.pl/PelnyMuzyk.php?Id=78 Diapazon 44 je polský web zasv ěcený jazzu v nejširších možných souvislostech. Nejdeme zde samoz řejm ě taktéž Sta ńk ův profil. Krom ě Sta ńkovy biografie zde nalezneme skv ěle zpracovanou u m ělcovu diskografii. • http://www.youtube.com/results?search_type=&search_ query= Tomasz+Stanko&aq=f Webový projekt YouTube je nejv ětším svého druhu pro sledování a sdílení videí na intern etu. K našemu tématu zde nalezneme stále se rozši řující databázi „s ta ńkovských“ videoklip ů a archivních i nejnov ějších video z ázn am ů z jeho koncertních vystoupení. • http://www.jazzowajesien.pl/ Webové stránky festivalu Jazzowa Jesie ń, konajícím se, jak už jsme jednou zmínili, v polském m ěst ě Bielsko-Biała. Sta ń ko je zde um ěleckým ředitelem a dramaturgem. Spolupo řadatelem a hlavním u m ěleckým partnerem je firma ECM, která pro tento festival dodává pravideln ě s v ět ov é um ělce ze své „stáje“.

A na záv ěr této rozm ěrné kapitoly zmi ň me již pon ěkud v ýb ěrový a stru čn ější stav bádání o n ěmeckém vydavatelství ECM.

43 http://www.last.fm/ 44 http://www.diapazon.pl/

41 Z českých hudebních periodik p řinesly informace o firm ě ECM n ap říklad časopisy Harmonie a JazzTimes (česká verze). V Harmonii (2007/07/42) recenzoval redaktor Petr Vidomus pom ěrn ě novou „autobiografickou“ knihu spole čnosti ECM, pojednávající o své vlastní firemní historii (více o tom bude řeč d ál e). V české verzi časopisu JazzTimes (2002/01/56) vyšel p řeklad studie v Londýn ě žijícího jazzového publicisty a kritika Stuarta Nicholsona, p řibližující čt en á ři firmu ECM a jejího zakladatele Manfreda Ei ch era. Z českých knižních publikací obsahují obrysové informace o Manfredu Eicherovi a jeho labelu ECM již d říve n ěkolikrát zmi ňované práce Lubomíra Dor ůžky Panoráma jazzu a editora Ivana P ol ed ň áka Pr om ěny hudby v měnícím se sv ět ě (zde op ět studie „Jazz a Evropa (a my)“ autor ů Ivana Poled ň áka a Igora Wasserbergera). V prvním díle encyklopedie Zde ň ka a Petra Slabých S v ět jiné hudby nalezneme stru čn ě zpracované slovníkové heslo „ECM“ s podtitulem „Aneb nejenom krásná hudba poblíž ticha“. V Polsku najdeme pravd ěpodobn ě nejvíce informací k této tematice op ět v časopise Jazz Forum , a to v souvislosti s Tomaszem St a ńkem či muzikanty z jeho polského kvarteta, kte ří pro ECM nahrávají jako samostatná jednotka pod názvem Marcin Wasilewski Trio (d říve jako Simple Acoustic Trio). Více informací viz d říve uvedený seznam čl ánk ů se „sta ńkovskou“ tematikou z tohoto čas opi su . Nejvíce informací o vydavatelství ECM ale p řináší zmi ňovaná „autobiografická“ monografická práce editor ů Steva Laka a Paula Griffithse Horizons Touched – The Music Of ECM. 45 P ro č „autobiografická“ práce? Editor Steve Lake je totiž dlouholetým z am ěstnancem ECM (vyprodukoval zde čt y řicet alb). Na knize pracovali oba edito ři, zpracovávající p ří sp ěvky desítek p ři sp ěvatel ů , čt y ři roky. Výsledkem je vydatná publikace obsahující p řes sto

45 Lake, Steve – Griffiths, Paul (edito ř i): Horizons Touched – The Music Of ECM. London 2007, Granta Books.

42 čl ánk ů „stájových“ muzikant ů , dvacet r ůznorodých esej ů, to vše na 450 stranách formátu A4. Kniha mapuje vydavatelské aktivity této unikátní mnichovské firmy od jejího vzniku v roce 1969 až do s ou časnosti. P řínosné jsou jist ě články n ěkolika zvukových inženýr ů firmy a výtvarník ů , vytvá řejících poté spole čn ě nezam ěnitelný estetický koncept výsledného ECM produktu (typický „ čistý“ sound nahrávek a zasn ěn ý či zadumaný design doprovodných booklet ů s často um ěleckými fotografiemi uvnit ř). Reminiscen ční vypráv ění muzikant ů nahrávajících pro tento label p řináší vlastn ě útržkovité pohledy na vývoj a estetickou specifi čnost evropského jazzu a s tím spojeného fenoménu „ECM soundu“. Prostor je též v ěnován edi čn í řad ě „ECM New Series“, která dokumentuje od roku 1984 artificiální hudbu (je zde akcentován „objevitelský“ či „zviditel ň ující“ p řínos vydavatelství postsov ětským skladatel ům , n ap říklad Arvo Pärtovi). Nem ůže zde pochopiteln ě ch yb ět kompletní diskografie labelu. Dále kniha obsahuje více než 400 barevných a černobílých fotografií, obal ů desek atd. Rozhodn ě zajímavá jsou témata odborných esejí: „ECM a evropský jazz“, „Idea Severu“, „ECM a film“, „ECM a USA“, „ECM a kytara“, „Jazz, k lavír a Jarrettova galaxie“ či „Jak ECM zm ěnila lidovou hudbu“. Již z t ěchto titul ů je z řejmé jak d ůležitou roli má existence tohoto vydavatelství pro evropský jazz. O to víc, že prost řednictvím svého zakladatele a ředitele Manfreda Eichera, se podílí zna čno u m ěrou na jeho stylovém sm ěř ování. Zmi ňovaná kniha je vlastn ě výte čnou studnicí informací a úvah týkajících se široce rozmanité oblasti evropského jazzu. Na záv ěr tohoto oddílu uve ďme ješt ě webové stránky ECM se s t ru čným anota čním komentá řem: • http://www.ecmrecords.com/ Stránky zaujmou již „ čistým“ designem typickým pro v ětšinu booklet ů této firmy. Najdeme zde mimo jiné abecední seznam „firemních“ um ěl c ů , kompletní nabídku firemního katalogu s možností objednání desek, knih a dalších produkt ů , kalendárium koncert ů a turné

43 p o řádaných firmou ECM či konaných pod její záštitou, odkazy na webové stránky „firemních“ um ěl c ů , stru čnou historii vydavatelství a informace o jeho zakladateli Manfredu Eicherovi atd.

44 3. HISTORIE POLSKÉHO JAZZU – STRU ČNÝ „U ČEBNICOVÝ“ PŘE HLE D

V této kapitole uvedu stru čně a s nutným faktografickým zjednodušením významné momenty a události, klí čové osobnosti a jejich soubory, a podstatné souvislosti, z d ějin polského jazzu. Co je specifické a unikátní na polském jazzu? Liší se polský jazz n ějak zásadn ě od jazzu hraného v jiných evropských zemích? Existuje n ěco jako „polská jazzová škola“? Dají se v ů bec ješt ě postihnout rozdíly v p řístupu jazzových „národních škol“ v této dnes již globální hudb ě? M ůžeme ješt ě v ůbec detekovat rozdíly mezi americkým a evropským jazzem? Existují takové rozdíly? Toto jsou jist ě zajímavé otázky, na které by se dalo nalézt mnoho odpov ědí . Jisté je, že polský jazz svá specifika rozhodn ě má. Jsou to n ap říklad: unikátní rozm ěrnost a široká stratifikovanost polské jazzové scény, silná a dlouhodob ě neuvadající sí ť fanoušk ů a poslucha čů (i mezi mladými lidmi), výte čná struktura a organizace všemožných jazzových aktivit. Z hudebního hlediska nalezneme specifika polského jazzu nap říklad v: navazování na vlastní hudební tradice, inspirace lidovou hudbou a folklórem (Zbigniew Namysłowski, Andrzej Trzaskowski ad.), zpracovávání silných p o dn ět ů z polské artificiální hudby (jazzové verze skladeb Fryderyka Chopina či Karola Szymanowského, viz Andrzej Jagodzi ński, Mieczysław Kosz, Leszek Mo żdż er, Włodzimierz Nahorny, Marcin Wasilewski, NOVI Singers ad.), výrazné a osobité rozvinutí amerického freejazzového konceptu ad. Asi nejmarkantn ější funkci m ěl jazz v polské spole čnosti v rovin ě politicko-ideologické. Fungoval totiž jako výraz vzdoru proti totalitním režim ů m a zárove ň fungoval jako nosi č demokratických myšlenek a symbolizoval touhu po svob od ě a lepším život ě. 46 Takovéto pojetí p řivedlo v tehdejším nesvobodném Polsku

46 U m ě ní obecn ě reagovalo (a reaguje) v d ě jinách lidstva na nebezpe č n é ideologie, nedemokratické státní systémy, okupace č i vále č né konflikty výraznou a p ř í m o č arou produkcí. Mohli bychom ř íci, že reakcí na politickou

45 k jazzu spoustu lidí. Poj ďme se na historii polského jazzu podívat b líž e.

• 1 9 18 -1 93 9

Polsko bylo dlouhá léta rozt říšt ěné a jeho nyn ější území fakticky spadalo od konce 18. století pod správu t ří velkých zemí: Ruska, Rakouska a N ěmecka (Pruska). Po první sv ětové válce, konkrétn ě 11. listopadu 1918, došlo ke slou čení všech t ří d říve zabraných území a tak vzniklo samostatné Polsko jako nezávislá demokratická republika. Nová republika m ěla své problémy. Krátký a brutální konflikt se sov ětským Ruskem, s nímž m ělo Polsko „t řenice“ odnepam ěti. Následovalo dvacetileté období svobody, ovšem plné domácí politické nejistoty a nestability. Jazz pronikal do Polska, podobn ě jako do celé Evropy, prost řednictvím prvních nahrávek a vystoupení hostujících amerických muzikant ů . V roce 1923 vznikl Orchestr Zygmunta Karasi ńského a Szymona Kataszka, jeden z prvních jazzových orchestr ů v Polsku. Kapela vycházela z amerického jazzu a kopírovala produkci Paula Whitemana a Reda Nicholse. Byla jednou z nejpopulárn ějších tane čních jazzových kapel ve Varšav ě. Z dalších populárních kapel jmenujme nap říklad Orchestr Artura Golda a Jerzyho Petersburského. V roce 1933 se v Německu dostali k moci fašisti, v d ůsledku toho odtud množství muzikant ů židovského p ůvodu prchlo do Polska, kde posléze posílili jazzové „podhoubí“. Jedním z nich byl i trumpetista Ady Rosner , který se brzy stal nejpopulárn ějším jazzmanem v Polsku. Tento „polský Armstrong“ krizi (nap ř íklad nacistická okupace, komunistický útisk) byla vždy rapidní expanze kultury. Um ě ní pomáhalo (a pomáhá) č l o v ě ku p ř ežít v nelidských podmínkách, vyburcovat jeho vzdor č i národní uv ě d o m ě ní. Polská kultura zažila ve 20. století nebývalý rozmach a sv ě tový v ě h l a s v n ě kolika u m ě leckých odv ě tvích. Je pravd ě podobné, že jednou z p ř í č in tohoto polského u m ě leckého „boomu“, byl i sled tragických historických událostí, které se v Polsku staly b ě hem 20. století (viz koncentra č ní vyhlazovací tábory, holocaust, Varšavské povstání, stalinistický komuni stický režim atd.).

46 postavil z polských muzikant ů swingový orchestr a slavil s ním ú sp ěchy v Polsku i v zahrani čí. Jeho vliv na po čátky polského jazzu byl zna čn ý. V druhé polovin ě t řicátých let p řišla do Polska naplno éra swingových big band ů. P řinesla s sebou swingem protkané filmy, časopisy a rádiové po řady. Tento swingový boom náhle skon čil na p o čátku druhé sv ětové války v zá ří 1939, kdy bylo Polsko okupováno nacistickým N ěmeckem a Sov ětským svazem.

• Čty řicátá a padesátá léta

Polsko utrp ělo b ěhem druhé sv ětové války ohromné ztráty (jak územní tak i popula ční). Po druhé sv ětové válce p řipadlo Polsko, na základ ě Jaltské konference (únor 1945), pod správu stalinistického S ov ětského svazu. P řesto v letech 1945 až 1948 jazzoví nadšenci projevovali aktivitu v n ěkolika polských m ěstech, p ředevším ve Varšav ě, Krakov ě, Lodži, Glivicích a Poznani. Byly po řádány koncerty, často spojené s přednáškami. V roce 1949 se komunistický útisk a tlak stup ňoval, jazz byl oficiáln ě zakázán jakožto hudba „n ep řátelských západních imperialist ů“ a jeho promoté ři byli často pronásledováni. Toto ilegální období existence polského jazzu se nazývá „období katakomb“ (1949-1955). Jazz šel jakoby do podzemí, nebyl na o čích politickým p řed ák ům, hrál se pouze privátn ě na st řežených místech či pod nejazzovými tituly v rů zn ě „maskovaných“ úpravách. Povolená a doporu čovaná byla pouze hudba v duchu socialistického realismu s p řevahou folklórní složky. Dů ležitým souborem z tohoto ilegálního období polskéh o jazzu byli Melomani (Hudební nadšenci). Soubor fungoval od roku 1947 a vyst řídalo se v něm mnoho muzikant ů: Jerzy „Dudu ś“ Matuszkiewicz, Andrzej Trzaskowski, Krzysztof Komeda, Andrzej Kurylewicz, Andrzej Wojciechowski, Witold Kujawski, Roman D yl ąg, Carmen Moreno ad. Melomani se v ěnovali jak tradi čnímu jazzu (vycházeli nap říklad z Jelly Roll Mortona nebo Williama

47 Christophera Handyho), tak i pozd ěji jazzu modern ějšímu. Hudební kvalita pokulhávala, kapela byla odtržena od vývoje s v ětového jazzu, chyb ěly jazzové nahrávky a další zdroje relevantních informací. Ale protože se jednalo o ilegální soubor, o poslucha če kapela nem ěl a n ouzi . V té dob ě tvo řily d ůležitý kontakt s jazzovým sv ětem skv ělé rádiové po řady („Hlas Ameriky“) Willise Conovera , který touto cestou popularizoval jazz v celé východní Evrop ě. Pro polský jazz, odst řižený jinak od sv ětových souvislostí, byl Conover v t ěchto letech tém ěř „jazzovým mesiášem“. Pozd ěji též osobn ě Polsko navštívil. Po Stalinov ě smrti v roce 1953 (a ješt ě výrazn ěji po smrti polského „stalinistického“ prezidenta Bolesława Bieruta v roce 1956) došlo v Polsku k uvoln ění politického ovzduší. Jazz byl op ět na po řadu dne, vracel se do médií a na koncertní pódia. Objevily se první oficiální jazzové festivaly. První legální jazzové setkání se konalo v Krakov ě v roce 1954, byly to Zaduszki jazzowe (Jazzové duši čky). Následovaly další akce. První oficiální jazzový festival se konal v roce 1956 47 v Sopot ě a spustil tak tradici pravidelných jazzových festiv al ů v Polsku. Podle mnohých polských publicist ů byl tento festival k lí čovou událostí v historii polského jazzu reprezentující samotný vznik polského jazzu. Jednalo se totiž o monumentál ní (na jazzové p om ěry) akci s desítkami tisíc poslucha čů z celého Polska! Jazz „vyšel z katakomb“ a stal se symbolem svobody a lib eralizace jak pro muzikanty, tak i pro poslucha če. Festival byl prodchnut „explozí“ radostné energie. Vystoupili zde mimo ji né Melomani, Andrzej Kurylewicz, Andrzej Trzaskowski, Jerzy „Dudu ś “ Matuszkiewicz, Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Kamil Hála (!) a první

47 Ve stejném roce se konal první ro č ník další významné festivalové p ř ehlídky, festivalu zam ě ř eného na sou č asnou artificiální hudbu: Warszawska Jesie ń (Varšavský podzim). Tento festival významnou m ě rou p ř i s p ě l k obrod ě experimentální a avantgardní hudební kultury v post stalinistickém Polsku a navázal p ř etržený kontakt s vývojem sv ě tové hudby.

48 polská moderní jazzová kapela Krzysztof Komeda Sext et. Druhý festival v Sopot ě se konal v následujícím roce 1957 a vytvo řil op ět „oázu“ pro jazzu milovné publikum. V následujícím roce byla z iniciativy student ů z klubu Hybrydy festivalová akce p řesunuta do Varšavy, kde se konala pod titulem „Jazz 58“. Místní jazzový guru Leopold Tyrmand dal festivalu nové jméno „Jazz Jamboree“ a tradice každoro ční velkolepé festivalové p řehlídky byla založena. V roce 1956 spat řil sv ětlo sv ěta m ěs í čník Jazz Józefa Balceraka. Také se objevily první oficiální jazzklu by. Mezi n ejzn ám ější pat řily varšavské kluby Stodoła a Hybrydy. Koncem padesátých let se za čaly objevovat první organiza čn í struktury. Vznikla Federace polských jazzových klub ů (Federacja Polskich Klubów Jazzowych), která se záhy p řetransformovala na Polskou jazzovou federaci (Polska Federacja Jazzowa) a ješt ě záhy na Polskou jazzovou spole čnost (Polskie Stowarzyszenie Jazzowe). U všech t ěchto organizací byl d ů ležitou postavou Jan Byrczek (byl také iniciátorem časopisu Jazz Forum ). Za jeho vedení Polská jazzová spole čnost vyrostla v nejrozsáhlejší jazzovou organizaci v Evrop ě s pobo čkami v různých částech Polska. Podílela se (a podílí) mimo jiné po řadatelsky na jazzových dílnách (nap říklad v Chodzie ż y a v Puławách). Po Byrczekovi se ve vedení Polské jazzové spole čnosti vyst řídalo mnoho výrazných osobností: Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Zbigniew Namysłowski, Andrzej Jaroszewski, Tomasz Tłuczkiewicz, op ět Jan Byrczek, Henryk Majewski a Krzysztof Sadowski. Zna čný význam pro polské jazzmany m ěla pochopiteln ě koncertní vystoupení zahrani čních jazzových hv ězd. V roce 1958 m ěl sérii koncert ů po celém Polsku Dave Brubeck se svým slavným kvartetem. Možnost vid ět a p ředevším slyšet na živo Brubeckovu h u db u m ělo velký vliv na hudební vývoj místních muzikant ů . Dalším významným koncertem bylo nap říklad vystoupení Stana Getze s kapelou Andrzeje Trzaskowského na Jazz Jamboree v roce 1960.

49 Dů ležitým propagátorem jazzu byl varšavský spisovatel, intelektuál a p řes v ěd čený antikomunista Leopold Tyrmand , autor první polské knihy s jazzovou tematikou U brzegów jazzu (viz soupis polské jazzové bibliografie). Krom ě publicistické činnosti se v ěnoval práci organiza ční. Pomohl zorganizovat první jazzová setkání a je mu p řipisován hlavní organiza ční podíl p ři vzniku festivalu Jazz Jamboree (v čet n ě jeho názvu a festivalové zn ěl k y – standard „Swanee River“). Na polskou jazzovou scénu p řišlo v padesátých letech nové pokolení jazzových muzikant ů, kte ří vycházeli již z moderního jazzu (od cool jazzu p řes hard bop až po ), a vytvo řili první reprezentativní obraz polské jazzové scény. Byli to p ředevším Krzysztof Komeda, Andrzej Trzaskowski, Andrzej Kurylewicz, Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Zbigniew Namysłowski, , Adam Makowicz, Włodzimierz Nahorny, Roman Dyl ąg, Tomasz St a ńko, Janusz Muniak a Michał Urbaniak. Tito muzikanti p řis p ěli v následujících letech velkou m ěrou k rozkv ětu a mezinárodnímu v ěhlasu polského jazzu.

• Šedesátá léta

V šedesátých letech došlo v Polsku, stejn ě jako v ostatních částech sv ěta, k velkému oživení všech možných druh ů um ělecké tvorby. V beletrii a poezii (Witold Gombrowicz, Jerz y Andrzejewski, Czesław Miłosz, Wisława Szymborska ad.), v dramatické tvorb ě (Sławomir Mro żek ad.), v artificiální hudb ě (Witold Lutosławski, Krzysztof Penderecki, Tadeusz Baird, Henryk Mikołaj Górecki ad.), ve filmu (Andrzej Wajda, Andrzej Munk, Roman Pola ń ski ad.) a v dalších um ěleckých oborech. Jazz hrál d ůležitou roli v některých filmech. P řipome ň me nap říklad film Andrzeje Wajdy Niewinni czarodzieje (Nevinní čarod ějové, 1960) se soundtrackem a aktivní herní ú častí Krzysztofa Komedy nebo film

50 Romana Pola ńského Nó ż w wodzie (N ůž ve vod ě, 1962) op ět s Komedovou hudbou. V roce 1965 se na publicistické scén ě zásluhou Jana Byrczeka objevil již n ěkolikrát zmi ň ovaný a oslavovaný časopis Jazz Forum , který výraznou m ěrou rozši řoval (a rozši řuje) pov ědomí o jazzové h u db ě a popularizoval (a popularizuje) jí po celém Polsku a v zahrani čí. V roce 1968 bylo založeno na katovické Hudební akademii Od d ělení jazzu a populární ( či doslova „zábavné“) hudby (Wydział Jazzu i Muzyki Rozrywkowej). 48 Stalo se tak z iniciativy prozíravého profesora Zbigniewa Kalemby, který tímto bezprecedentním krokem spustil v Polsku jazzovou výuku na vysokoškolské úrovni. Katovická jazzová výuka brzy získala na v ěhlasu, školou prošlo mnoho pozd ějších výrazných jazzových osobností. Postupem let se zde vytvo řil pedagogický sbor vysoké úrovn ě, složený čas to z čelních p ředstavitel ů polské jazzové scény. Č asem se též vypilovala metodika zdejší jazzové výuk y. Odd ělení udržovalo a udržuje cenné mezinárodní kontakty, hostitelsky zde p ůsobili (v rámci mimo řádných dílen či mistrovských kurz ů a lekcí) mnozí velikáni sv ětového jazzu: David Samuels, Eddie Henderson, Victor Lewis, Matthew Garrison, , , Jim Beard, Marc Johnson, Bob Malach, Ed Partyka ad. Více informací k tomuto tématu viz následující kapitola. Šedesátá léta jsou v Polsku též ve znamení nástupu rock & rollu a všech možných odnoží rockové hudby. Ze za čátku docházelo o p ět ke kopírování západních zahrani čních vzor ů, ale postupem času se i zde objevily postavy s originálním p řístupem, jejichž tvorba m ěla zna čný dopad na sm ěř ování nonartificiální hudby ve východní Evrop ě. Asi nejvýznamn ější takovou postavou byl zp ěvák Czesław

48 Z po č átku (rok 1968) se jednalo o t ř íletní Odborné studium populární hudby (Zawodowe Studium Muzyki Rozrywkowej). V roce 1969 došlo ke zm ě n ě názvu studia, vzniklo fakticky Odd ě lení populární hudby p ř i Státní vysoké hudební škole Katovice (Wydział Muzyki Rozrywkowej w P a ń stwowej Wy ż szej Szkole Muzycznej w Katowicach). Poslední zm ě na názvu v roce 1984 byla spojena s dominantní orientací na jazzovou hudbu, v zniklo tak Odd ě lení jazzu a populární hudby (Wydział Jazzu i Muzyki Rozrywkow e j ) .

51 Niemen , jenž si v pr ů b ěhu svojí kariéry vyzkoušel r ůzné hudební p řístupy a spolupracoval taktéž s polskými jazzovými muzikanty (Michał Urbaniak, Czesław Bartkowski, Zbigniew Namysłowski). 49 Další výraznou postavou polské kvalitní pop scény b yla nap říklad francouzským chansonem ovlivn ěn á zp ěv a čka Ewa Demarczyk. Polský jazz v šedesátých letech nabral na síle, ob jevilo se množství talentovaných muzikant ů a vykrystalizovaly t ři hlavní cesty jazzového sm ěř ování: tradi ční jazz - , straight ahead jazz – mainstream a free jazz – avantgarda. S v ětový revival dixielandových kapel neminul ani Polsko, kde nastal velký boom tradi čního jazzu. V ů d čí postavou byl trumpetista Henryk Majewski . Byl členem kapel Old Timers, Stompers, Swing Session, Big Band „Stodoła“ ad. Byl iniciátorem (spolu se Zbigniewem Namysłowským a Janem „Ptaszynem“ Wróblewským) vzniku jazzového odd ělení na varšavské Státní hudební škole Fryderyka Chopina. 50 Stalo se tak v roce 1992 a jednalo se o první jazzové odd ělení na polské hudební škole st ředoškolského typu. Další významné polské kapely tradi čního jazzu: Hagaw, Ragtime Jazz Band, New Orleans Stompers, Jazz Band Ball Orchestra, Vistula River Brass Band, Flamingo, Pinokio, kapely Zygmunta Wichareho ad. Dixieland dosáhl v Polsku své nejvyšš í popularity v šedesátých a sedmdesátých letech. Od roku 1965 je d ůležitou p řehlídkou tradi čního polského jazzu festival Złota Tarka (Zlatá valcha), který se po mnoho let konal ve varšavském klubu Stodoła a dnes se koná v polském m ěst ě Ił awa. Mezi mainstreamovým a avantgardním pojetím jazzu se v Polsku v šedesátých a následn ě v sedmdesátých letech pohybovala spousta špi čkových muzikant ů . Pravd ěpodobn ě nejvýznamn ějšími

49 Tato spolupráce polských hv ě zd populární hudby s jazzovými muzikanty nastala v Polsku d ř íve než v jiných socialistických zemích a rozb ě hla tak trend, který se nap ř íklad u nás dostavil až s výrazným zpožd ě ním (viz spolupráce č eských jazzman ů se zp ě vákem Danem Bártou č i zp ě v a č kami Lenkou Dusilovou, Lucií Bílou, Ivou Bittovou, Zuzan ou Navarovou, Zuzanou L a p č íkovou č i Hanou Hegerovou). 50 P a ń stwowa Szkoła Muzyczna im. Fryderyka Chopina w Wars z a w i e .

52 protagonisty polského jazzového vývoje v šedesátých letech se stali bývalí členové souboru Melomani Krzysztof Komeda, Andrzej Kurylewicz a Andrzej Trzaskowski. Krzysztof Komeda m á v d ějinách polského jazzu výsadní postavení. Tento klavírista, vizioná řský skladatel a kapelník (a vystudovaný léka ř) totiž m ěl velmi originální hudební rukopis. P řes p om ěrn ě krátkou um ěleckou kariéru zanechal svou tvorbou (jak čist ě jazzovou, tak i filmovou) výraznou stopu v polské h ud b ě šedesátých let. Ovlivnil spoustu svých hudebních spoluhrá čů a svou um ěleckou koncepcí (výrazná lyri čnost, expresívnost, melodi čnost a prostorovost v jeho hudb ě; atypická formová jazzová schémata) inspiroval řadu svých budoucích následník ů . V roce 1965 nato čil se svým kvintetem (Tomasz Sta ńko, Zbigniew Namysłowski, Günter Lenz, Rune Carlsson) epochální desku Astigmatic , která m ěl a zásadní vliv na vývoj evropského jazzu, a v Polsku je považována za nejd ů ležit ější polskou jazzovou nahrávku v ůbec. Komeda ale byl též vynikajícím skladatelem filmové hudby (zkompono val hudbu k více než šedesáti film ům). Jeho tvorba pro film výrazn ě p řis p ěla k úsp ěch ů m tv ů rc ů „polské filmové školy“. Následoval posléze Romana Pola ńského do Hollywoodu (tam nap říklad napsal skv ělou hudbu k Pola ńského dramatu Rosemary’s Baby ), kde svou skv ěl e nastartovanou kariéru p řerušila jeho nenadálá tragická smrt. Komed ů v dodnes nekon čící vliv m ůže demonstrovat i fakt, že jeho jméno dnes v Polsku nesou nejr ůz n ější festivaly, hudební školy a hudební sout ěž e. Andrzej Kurylewicz , vystudovaný klavírista, hrál též na trubku a na trombon. V sedmdesátých letech odešel od jazzu a za čal psát originální scénickou a filmovou hudbu. Andrzej Trzaskowski , klavírista, výrazný skladatel a muzikolog. Vedl n ěkolik významných kapel. S kapelou The Wreckers koncertoval již v padesátých letech v USA. Od poloviny sedmdesátých let vedl orchestr Polského rozhlasu. P rojevoval se též jako kompetentní a bystrý kritik.

53 Kurylewicz a Trzaskowski n ějaký čas experimentovali s tzv. hudbou t řetího proudu (third stream music). Z druhé (tedy artificiální) strany experimenty s touto fúzí jazzu s technikami „vážné“ hudby op ětovali skladatelé jako Tadeusz Baird, Bogusław Schaeffer, Wojciech Kilar či Krzysztof Penderecki (v jeho skladb ě „Actions“ ú činkovali klí čoví p ředstavitelé evropského free jazzu). Během šedesátých let mnoho polských avantgardn ě z am ěř ených jazzman ů objevovalo hudební koncept Ornetta Colemana a pozdního Johna Coltrana. Jejich vysoce i ntuitivní freejazzový p řístup zanechal v Polsku hlubokou stopu. Polský free jazz, i vzhledem k ur čité izolaci zem ě, se vyvinul v originální a životnou um ěleckou formu vyjád ření a p ředstavil n ěkolik významných hudebních formací (viz „sedmdesátá léta“). 51 V pr ů běhu šedesátých let se vyprofilovali další d ů ležité jazzové osobnosti: Zbigniew Namysłowski , multiinstrumentalista (violoncello, trombon, alt i sopránsaxofon, flétna), pozd ější ikona polského jazzu, leader mnoha zajímavých projekt ů , svérázný skladatel propojující úsp ěš n ě ve své tvorb ě jazz s polským folklórem. Jeho p o četní sidemani se pozd ěji stávali leaderami vlastních formací. Namysłowski je i dnes stále aktivním hrá čem. V pr ů b ěhu své u m ělecky bohaté kariéry nato čil spoustu desek, mnoho z nich již dnes pat ří do „zlatého fondu“ polského jazzu. Wojciech Karolak , klavírista a jazzový varhaník. Za čínal jako tenorsaxofonista, v šedesátých letech hrál p ředevším na klavír, dokud se jeho hlavní vášní nestaly Hammondovy varhany. Hrál s Komedou, Wróblewským, Trzaskowským, Namysłowským i Urbaniakem. Také spole čn ě s Wróblewským (a Markem Blizi ń ským a Czesławem Bartkowským) vedl kvarteto Mainstream.

51 Polští muzikanti se nikdy nebáli experimentovat, a to jak na poli hudby artificiální i nonartificiální. Dokazují to jednak produkce skladatel ů polské avantgardy let šedesátých (Witold Lutosławski, Krzy sztof Penderecki ad.), prezentované č asto na festivalu Warszawska Jesie ń , tak i freejazzové výboje polských jazzman ů v letech šedesátých a sedmdesátých, prezentované n a festivalu Jazz Jamboree.

54 Włodzimierz Nahorny , další multiinstrumentalista (klavír, altsaxofon, flétna) a skladatel. Leader vlastního klavírního tria s nímž slavil mnoho úsp ěch ů, v roce 1965 s ním získal hlavní cenu na festivalu Jazz nad Odrou (Jazz nad Odr ą). Na altsaxofon hrál v kvintetu Andrzeje Trzaskowského. Na víde ň ském jazzovém festivalu získal v roce 1967 cenu „nejlepší hudebník festivalu“, kterou mu následn ě p ředal sám Duke Ellington. Na festivalu Jazz Jamboree p ředstavil úsp ěš n ě n ěkolik svých formací. Nahrával „zjazzované“ skladby Karola Szymanowského („Mity“). Janusz Muniak , soprán a tenorsaxofonista, flétnista, aranžér a skladatel. Po čátkem šedesátých let za čínal v proslulé krakovské kapele Jazz Darings II (spole čn ě s Tomaszem Sta ń kem ad.). Následn ě spolupracoval s Andrzejem Trzaskowským a Krzysztofem Komedou. Freejazzovému hraní se v ěnoval v proslulém Sta ń ko v ě kvintetu. Poté hrál v kvartetu klavíristy Jana Jarczyka. První vlastní kapelu založil Muniak až v roce 1976. Spolupracoval vydatn ě s Jazzovým studiem Polského rozhlasu. Jeho hra je t ypická výraznou emocionalitou (p řipomíná Stana Getze). V poslední dob ě se Muniak v ěnuje p ředevším modernímu mainstreamu. Hrává pravideln ě každý týden ve svém vlastním krakovském jazzovém kl ubu (U Muniaka), spolu s ním tam vystupují mladí talentovaní muzikanti, v esm ěs studenti z katovické Hudební akademie. Mieczysław Kosz , nevidomý klavírista, jemuž p řed časná smrt (ve 29 letech) zabránila v rozvinutí velkého talent u. Muzikant s lyrickým p řístupem ke h ře, svou hrou vytvá řel atmosféru osobitého impresionismu (byl srovnáván s Billem Evans em ). V roce 1967 vznikla patrn ě nejlepší polská čist ě vokální jazzová kapela, NOVI Singers („New Original Vocal Instruments“). Členy byli Bernard Kawka (po jeho odjezdu do USA ho nahradil Ryszard Szeremeta), Ewa Wanat, Janusz Mych, Waldemar Parzy ń ski. Soubor zpíval standardy (Burta Bacharacha ad.) a taktéž „zjazzované“ transkripce skladeb Fryderyka Chopina.

55 O kvalit ě a specifi čnosti polského jazzu se vedly v šedesátých letech rozmanité diskuse a spory. Jedni poukazovali na „lyrický tón“ a skladebné novátorství mnoha polských jazzových skladatel ů (Krzysztof Komeda, Andrzej Trzaskowski, pozd ěji Tomasz Sta ńko), druzí kritizovali nedostatek kvalitních rytmických sekcí a p řílišný eklekticismus a napodobování amerických vzor ů . Reakce na toto tápání a hledání vlastního jazzového výrazu a jazyka se dostavila mimo jiné s proudem tuzemských folklórních inspirací (Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Andrzej Trzaskowski, Zbigniew Namysłowski, Michał Urbaniak ad.) a s prou dem inspirací chopinovských (NOVI Singers, Mieczysław Kosz ad.).

• Sedmdesátá léta

Sedmdesátá léta p řinesla z politického hlediska další mírné uvoln ění. Ekonomika byla naklon ěn ější západním tržním princip ům, došlo ke zvýšení životní úrovn ě, vycestovat do zahrani čí už nebylo tak složité jako d řív. V roce 1978 byl Karol Wojtyła zvolen papežem a jeho triumfální „turné“ po Polsku následu jícího roku (již pod jménem Jan Paweł II) m ělo také silný vliv na zesílení antikomunistických nálad. V kulturní rovin ě, či konkrétn ě v rovin ě jazzové hudby, to m ělo za efekt d říve nebývalý kontakt se sv ětovým jazzovým d ěním. Muzikanti mohli vyjížd ět na zahrani ční koncerty či delší zahrani ční pobyty (do USA odjeli na delší čas Adam Makowicz, Michał Urbaniak a Urszula Dudziak, následn ě se tam um ělecky prosadili) a naopak špi čky sv ětové jazzové scény p řijíž d ěly, p ředevším v rámci Jazz Jamboree, koncertovat do Polska. Sedmdesátá léta byla zlatou érou festivalu Jazz Jamboree. Sj ížd ěli se tam jazzoví fanoušci z celé východní Evropy a podzimní Varšava proto p ředstavovala jakýsi ostr ůvek svobody uprost řed stále ješt ě komunistického státního z řízení. Docházelo tam k setkáváním a konfrontacím východní a západní kultury. Na festi valu vystoupila

56 v pr ůb ěhu let v ětšina legend sv ětového jazzu, mimo jiné Duke Ellington, , Thelonious Monk, Charles Mingus, Julian „Cannonball“ Adderley, Sonny Rollins, Gil Ev ans, Ornette Coleman, Benny Goodman, Sarah Vaughan. Poslucha či si byli dob ře v ědomi specifi čnosti tohoto ojedin ělého koncertního podniku a festival nikdy netrp ěl slabou návšt ěvn os tí . V šedesátých a zvlášt ě v sedmdesátých letech se jazz v Polsku dostal na pozici pro totalitní zem ě dosti netypickou. Nebývale totiž prosperoval a vzkvétal, m ěl vytvo řenou sí ť vzájemn ě propojených a d o b ře fungujících institucí a především m ěl, pro tento menšinový žánr netypicky rozm ěrnou, poslucha čskou základnu. V Polsku se vždy dob ře da řilo hudb ě experimentální a avantgardní. Už od druhé poloviny let šedesátých zd e nabíral na síle s m ěr, který se pln ě prosadil v letech sedmdesátých: free jazz. Tv o řila ho p ředevším jazzová comba s absentujícím harmonickým nástrojem a pln ě se zde projevilo zvukové hleda čství hrá čů na dechové sólové nástroje. Asi nejvýznamn ějšími soubory tohoto typu byly dv ě kapely vedené typickým p ředstavitelem polského freejazzového proudu, Tomaszem Sta ńkem (více v biografické kapitole): Tomasz Sta ńko Quintet (1968-1973) se saxofonisty Januszem Muniakem a Zbigniewem Seifertem (také houslista) a Tomasz Sta ńko Quartet se saxofonistou Tomaszem Szukalským a finským bubeníkem Edwardem Vesalou. Ob ě tyto kultovní kapely byly typické vysoce intuitivním p řístupem k hraní, docházelo zde k netušeným interakcím mezi muzikanty, da řilo se s kv ěle až telepatické propojenosti hrá čů a z toho vycházející kolektivní improvizaci. To vše m ělo velký vliv na další generace polských jazzman ů. Jednou z nejvýznamn ějších kapel konce sedmdesátých let (1978-1980) bylo seskupení The Quartet , ve kterém hrál saxofonista Tomasz Szukalski, klavírista Sławomir Kulpowicz, kontrabasista Paweł Jarz ębski a bubeník Janusz Stefa ński. Kapela p ředstavila pravd ěpodobn ě (nebereme-li v úvahu podobn ě úsp ěšný

57 koncept houslisty Zbigniewa Seiferta, viz dále) nej ús p ěš n ější pokus o reinterpretaci hudby legendárního Coltranova kvart et a. V sedmdesátých letech se také naplno projevil nebýv alý talent „coltranovského“ houslisty Zbigniewa Seiferta (p ův o dn ě p ředevším altsaxofonista), který navázal kontakt s n ěkterými sv ětovými hrá či (, Jack DeJohnette, Charlie Mariano, , Cecil McBee, Ron Carter, Eddie Gomez ad.), rozvinul koncept jazzové houslové hry a založil tradici polských jazzových h ouslist ů . Ve své tvorb ě prošel od free jazzu až k fusion, jeho slibnou kariéru bohužel zastavila rakovina. I tak mu jeho krátká um ělecká činnost (zem řel ve 33 letech) zajistila sv ětový v ěhl as. Polskému jazzu let sedmdesátých dominovalo p ět výrazných jazzových osobností: Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Michał Urbaniak, Adam Makowicz, Zbigniew Namysłowski a Tomasz Sta ńko . Jan „Ptaszyn“ Wróblewski , saxofonista (tenor a barytonsaxofon), vedoucí Jazzového studia Polského rozhlasu (Studio Jazzowe Polskiego Radia), klí čová osobnost polského jazzového mainstreamu, jeden z pionýr ů polského moderního jazzu. Účinkoval s mezinárodním mládežnickým orchestrem na s lavném festivalu v Newportu. Hrál v sextetu Krzysztofa Kom edy, vedl n ěkolik vlastních kapel inklinujících k hard bopu a s traight ahead jazzu. S Jazzovým studiem Polského rozhlasu se ale v ěnoval experimentáln ější tvorb ě, prozkoumával výrazové možnosti free jazzu atd. 52 Michał Urbaniak , saxofonista a houslista. Za čínal v roce 1961 jako tenorsaxofonista v kapele Jazz Rockers, kde hráli také Zbigniew Namysłowski a Krzysztof Sadowski. Pozd ěji hrál v kapele Andrzeje Trzaskowského The Wreckers a v kvintetu Krzysztofa Komedy. Na konci šedesátých let založil vlastní kapelu s klavíristou

52 Jazzové studio Polského rozhlasu vzniklo v roce 19 68. Fungovalo jako vynikající „testovací dílna“ pro experimentáln ě smýšlející polské jazzové skladatele a improvizující sólisty. Ti zde m ě li možnost konfrontovat své hudební nápady a vyzkoušet nové nekonven č n í p ř ístupy. P ř i Polském rozhlasu fungoval též jazzový rádiový orchestr, nejd ř íve ho vedl Andrzej Kurylewicz, p o z d ě ji Andrzej Trzaskowski.

58 Adamem Makowiczem a zp ěv a čkou Urszulou Dudziak. V roce 1973 vyjel Urbaniak spole čn ě s Urszulou Dudziak (tehdy svojí životní partnerkou) do USA, kde se oba um ělecky prosadili a jejich tvorba zde získala široký ohlas. Urbaniak se plynule za řadil do amerického jazzrockového proudu, v dalších letech se zam ěř il na fúzi jazzu s aktuálními hudebními trendy (funk, hip hop, ale i polský folklór) a v druhé polovin ě osmdesátých let dokonce spolupracoval s Milesem Davisem (houslové elektrické sólo na Davi so v ě desce T utu ). Adam Makowicz (p ů vo dn ě Matyszkowicz), virtuózní klavírista, p řirovnáván k Artu Tatumovi či Errollu Garnerovi. Za čínal v šedesátých letech spole čn ě s Tomaszem Sta ń kem v kapele Jazz Darings. Poté spolupracoval s Andrzejem Kurylewiczem, Zbigniewem Namysłowským, Michałem Urbaniakem, Urszu lou Dudziak a p ředevším s kapelou NOVI Singers. Rozhodl se pro sólovou kariéru a v roce 1976 odjel do USA, kde nah rál spoustu desek a získal renomé klavírního virtuóza. Vystoupil mimo jiné v Carnegie Hall (1977) na speciálním koncertu zasv ěceném památce Errolla Garnera, kde p řekvapil publikum špi čkovou technikou a originálními kompozicemi. Jako sólista vystupoval s orchestrem Duka Ellingtona řízeným jeho synem Mercerem. Na jazzové scén ě se v sedmdesátých letech objevili t ři výrazní saxofonisti: Henryk Mi ś kiewicz, Zbigniew Jaremko a Tomasz Szukalski. Henryk Mi ś kiewicz , virtuózní altsaxofonista s originálním soundem. Za čínal jako sideman u zp ěv a čky Ewy Bem. V roce 1971 založil spole čn ě s Jaremkem soubor Jazz Carriers. Postupem času se stal leaderem vlastních formací. V poslední dob ě se orientuje spíše na jazzrockové hraní. Tomasz Szukalski , saxofonista (soprán, tenor i barytonsaxofon, basklarinet). Debutoval na festivalu Jazz nad Odrou. Hrál s Namysłowským, častokrát se Sta ń kem (viz vzpomínané freejazzové kvarteto, projevil se zde jako výrazn ě

59 expresivní a dynamický hrá č) a v hlasité „coltranovské“ kapele The Quartet. V osmdesátých letech vedl Szukalski vlastní kvarteto v obsazení Janusz Skowron (klavír), Zbigniew Wegehaupt (kontrabas) a Czesław Bartkowski (bicí).

• Osmdesátá léta

V roce 1980 vlna stávek vedla k založení nezávislých odbor ů Solidarno ś ć (Solidarita) v čele s pozd ějším prvním nekomunistickým polským prezidentem Lechem Wał ęs ou . Komunistická vláda v čele s Wojciechem Jaruzelským reagovala následujícího roku na rostoucí vliv tohoto významného opozi čního hnutí vyhlášením výjime čného stavu (stan wojenny). Postupem času ale hnutí Solidarno ś ć z v ětšovalo sv ů j politický vliv a sílu, což vedlo k absolutnímu vít ězství tohoto hnutí v prvních postkomunistických volbách v roce 1989. V roce 1982, v dů sledku vyhlášení výjime čného stavu, se nekonal jinak každoro ční festival Jazz Jamboree. V roce 1983 prob ěhla v Polsku významná jazzová událost. Na o p ět zprovozn ěném festivalu Jazz Jamboree vystoupil se svou kapelou (Bill Evans, Robert Irving, John Scofield, Darryl Jones, Al Foster, Mino Cinelu). Miles Davis vystoup il na Jazz Jamboree ješt ě jednou, a to v roce 1988. Oba koncerty pat ří k nejvýznamn ějším polským jazzovým událostem v ůb ec. V osmdesátých letech p řinesla sv ěží jazzový vzduch polské jazzové scén ě živelná formace Young Power kolem flétnisty, skladatele a hudebního vydavatele Krzysztofa Popka. Krzysztof Popek je inspirující hudební osobnost p řekypující zajímavými nápady, leader mnoha mezinárodních formací a také zakladatel nezávislého jazzového labelu Power Bros. V následujících devadesátých letech vedl dv ě pozoruhodné kapely: Volker Greve/Krzysztof Popek Quintet (s vibrafonistou Volkerem Greve, trumpetistou Piotrem Wojtasikem, kontrabasistou Paulem

60 Immem a bubeníkem Cezarym Konradem) a kvinteto z roku 1996 (s Wojtasikem, klavíristou Wojciechem Niedzielou, kont rabasistou Jackem Niedzielou a bubeníkem Adamem Buczkem). Na scén ě se objevily též elektrické kapely p řinášející fúzi p ředevším jazzových a rockových element ů. Byly to nap říklad kapely Laboratorium pianisty Janusze Grzywacze, String Connection houslisty Krzesimira D ębského, Freelectronic Tomasze Sta ń ka, Walk Away Krzysztofa Zawadzkého, Time Killers Tomasze Szukalského a Wojciecha Karolaka a Extra Ball čelního polského jazzového kytaristy Jarosława Ś mietany a pianisty Władysława Sendeckého. Velmi aktivní v této dob ě byli nap říklad i tito muzikanti: saxofonisté Henryk Mi ś kiewicz, Janusz Muniak, Zbigniew Namysłowski, Zbigniew Jaremko, klavíristé Andrzej Jagodzi ń ski, Leszek Kułakowski, kontrabasista Witold Szczurek (), bubeník . Na konci osmdesátých let se objevila znamenitá kap ela New Presentation bratr ů Niedzielových (již výše zmi ňovaní Wojciech a Jacek) s Piotrem Wojtasikem a zp ěv a čkou Lorou Szafran. Odnož avantgardn ě či freejazzov ě smýšlejících muzikant ů byla v osmdesátých letech reprezentována mimo jiné t ěmito muzikanty: zp ěv a čka Marianna Wróblewska, flétnista Krzysztof Zgraja, trumpetista , saxofonisté Włodzimierz Kiniorski, Aleksander Korecki, klavíristé Wojciech Konikiewicz, Andrzej Biezan, kontrabasisté Helmut Nadolski, Czesław Gład kowski, bubeníci Władysław Jagiełło, Michał Zduniak. Mezi v ýznamné kapely pat řily: Free Cooperation, Sesja 80, Green Revolution. Všechny tyto kapely a p ředevším Green Revolution p řekro čily jazzový idiom a p ředeslaly sv ětový nástup acid jazzu a r ůzných experiment ů mixujících bez zábran free jazz, funk, hip hop, dub, punk, rock, ethno jazz a další styly v letech devad esátých až do s ou časn ost i.

61 • Devadesátá léta a sou ča sno s t

V roce 1990 se stal polským prezidentem aktivista za lidská práva, leader Solidarity a držitel Nobelovy ceny za mír (1983), Lech W ał ęsa a Polsko zapo čalo cestu k demokracii a tržnímu hospodá řství v západním smyslu. V souladu s tím se naplno otev řely hranice a polský jazz se ukázal být výborným vývozním kulturn ím artiklem. Jen pro úplnost uve ďme, že Polsko vstoupilo v roce 1999 do Severoatlantické aliance (NATO) a v roce 2004 do Ev ropské unie. V devadesátých letech p řinesla zm ěna politického uspo řádání a s ním spojeného nástupu tržní ekonomiky řad u zm ěn. Polský jazz a kultura v širokém slova smyslu se musely p řizp ůsobit novým tržním mechanism ů m. Bylo náro čné nacházet nové zp ůsoby financování a sponzorování jazzových klub ů, festival ů, dílen atd. Ale polský jazz vzhledem ke své bohaté tradici a populárnosti toto komplikované období p řežil a vstoupil jako silný kulturní produkt své zem ě do nového milénia. Vznikly nové jazzové kluby a festiv aly, povstaly nové jazzové školy (jazzová odd ělení p ři st ředních a vysokých hudebních školách, více viz další kapitola). Vznikl a nezávislá rozhlasová stanice Radio Jazz, v ěnující se na „plný úvazek“ tomuto menšinovému žánru. Ovšem kapitalismus s sebou p řinesl i n ep říjemné skute čnosti: zanikly do té doby státem financované jazzové orchestry a tane ční rozhlasové big bandy, jazz zmizel z televizních obrazovek a komer ční stanice pochopiteln ě dávaly p řednost komer čn ějším žánr ů . Navzdory či vzhledem k uvedeným událostem se objevila nová generace vysoce talentovaných muzikant ů , vlastnících absolventské diplomy z polských či zahrani čních specializovaných hudebních akademií: Leszek Mo żdż er, Piotr Wojtasik, Grzegorz Nagórski, Marcin Wasilewski, Michał Tokaj, Kuba Stankiewicz, Adam Piero ń czyk, Maciej Sikała ad. Vznikly nové mezinárodní, často polsko-americké, kapely a projekty. Jarosław Śmietana, Piotr Wojtasik, Piotr Baron, Leszek Mo ż dż er a mnozí další polští

62 muzikanti spolupracovali s jazzmany takového v ěhlasu jako byli a jsou Art Farmer, Billy Harper, Buster Williams, Bill Evans, Mike Stern, Dave Liebman, Eddie Henderson ad. Jednou z nejkreativn ějších kapel polského jazzu let devadesátých byla kapela Mił o ś ć (Láska). Tvo řili jí mladí avantgardní muzikanti, vystupující často v klubech v Bydhošti a v tzv. Trojm ěstí (Gdynia, Gda ň sk, Sopot), ležícím v severním Polsku. Kapelníkem byl kytarista a kontrabasista Ryszard Tymon T ym a ń ski, dále zde hráli saxofonisté Mikołaj Trzaska a M aciej Sikała, velmi populární a talentovaný klavírista Leszek Mo żdż er a bubeník Jacek Olter. Sama kapela ozna čovala sv ůj hudební styl jako „yass“, čímž se cht ěla programov ě odlišit od mainstreamového jazzu. Jednalo se o konglomerát r ůzných styl ů , spojujících elementy improvizované hudby, free jazzu, post punku, modern ího rocku, techna, surrealistického instrumentálního divadla a poezie. Kapela p řinesla sv ěží pojetí jazzového experimentálního undergroundu a spolupracovala i se sv ětovými veli činami (Lester Bowie). Postupem času, podobn ě jako formace Young Power, se ale kapela za řadila do mainstreamu polského jazzu. Leszek Mo żd żer , znamenitý klavírista, skladatel, jeden z nejpopulárn ějších um ěl c ů sou časné polské jazzové scény. Na jazzových pódiích se za čal objevovat v roce 1992 jako fenomenální klavírista výše zmi ň ované kapely Miło ś ć (tehdy byl ješt ě studentem klavíru na Hudební akademii v Gda ň sku, 53 odtud tedy pochází M o żdż erova logická sp řízn ěnost se severopolským proudem „yassu“). Následn ě byl tém ěř sou čas n ě angažován Zbigniewem Namysłowským a Erykem Kulmem do jejich formací (viz dále). V roce 1996 založil sexteto, ve kterém hráli Piotr Wojtasik, Maciej Sikała, Adam Kowalewski ad. V poslední dob ě vystupuje a nahrává často sólov ě (inspirován hudbou Chopina) či v sónicky pozoruhodném triu s Larsem Danielssonem a Zoharem Fres cem .

53 Akademia Muzyczna im. Stanisława Moniuszki w Gda ń s k u .

63 Z dalších výrazných klavírist ů , kte ří se na scén ě objevili v devadesátých letech či v nedávné dob ě, jmenujme nap říklad tyto: Kuba Stankiewicz, Joachim Mencel, Michał Tokaj, Marcin Wasilewski, Paweł Kaczmarczyk, Piotr Wyle żo ł. Kuba Stankiewicz , klavírista, který je u nás známý díky spolupráci s českým kontrabasistou Jaromírem Honzákem. Studoval (stejn ě jako Honzák) na prestižní Berklee College Of Music v USA. Po návratu ze studií nahrál skv ělé desky s vlastním kvartetem a s kapelou Travelling Birds Quintet (tenorsaxofonist a Piotr Baron, trumpetista Piotr Wojtasik, kontrabasista Dariusz Oleszkiewicz a bubeník Cezary Konrad). Po čtrnácti letech strávených v USA se do rodného Polska vrátil Eryk Kulm , bubeník a leader kapely Quintessence. Kapela vystupovala v pr ůb ěhu let ve dvou r ů zných sestavách, ob ě byly v ýt e čné. V první sestav ě hráli trumpetista Robert Majewski, altsaxofonista Henryk Mi ś kiewicz, klavírista Andrzej Jagodzi ń ski a kontrabasista Adam Cegielski. V druhé sestav ě hráli trumpetista Piotr Wojtasik, tenorsaxofonista Maciej Sikała, klavírista Leszek M o żdż er a kontrabasista Adam Kowalewski. Tomasz Sta ńko si v devadesátých letech vydobyl svou dlouhotrvající originální a specifickou um ěleckou tvorbou zasloužený úsp ěch jak u domácího, tak i u zahrani čního publika. Stal se jedním z nejoce ňo v an ějších polských um ěl c ů. Se svým polským kvartetem vyjel čt y řikrát na úsp ěšné turné po USA, kde ho místní publicisté ozna čovali za jednoho z pokra čovatel ů Milese Davise. A čkoliv má dnes Sta ń ko statut sv ětové jazzové hv ězdy (vedle takových hv ězd jako jsou Wayne Shorter, Sonny Rollins či Herbie Hancock), nep řestává tvo řit a objevuje stále nové výrazové prost ředky pro svou hudbu. Sou časnou scénu polského jazzu charakterizují nejvýstižn ěji slova jako „rozm ěrnost“, „rozmanitost“, „životnost“, „intenzívnost“ a „oblíbenost“. Jazzová komunita v Polsku je velmi rozsáhlá a pestrá. Zahrnuje tradicionalisty, mainstreamov ě z am ěř ené jazzmany,

64 veterány avantgardy a free jazzu, pionýry nových fúzí a experiment ů , a nové výrazné talenty. Polský jazz p ředstavuje významný kulturní fenomén svého národa, s bohatou v lastní historií a um ěleckými výsledky evropského či sv ětového um ěleckého d os ahu . Seznam sou časných aktivních výrazných polských jazzových osobností a kapel by vydal na n ěkolik stránek, omezme se proto na neúplný vý čet aspo ň t ěch nejvýrazn ějších kapel, um ěl c ů, jazzových k lu b ů a festival ů: • Akustické kapely: Tomasz Sta ńko Quartet, Paweł Kaczmarzcyk Trio/Quartet, Simple Acoustic Trio (Marcin Wasilewski Trio), Andrzej Jagodzi ń ski Trio, Janusz Muniak Quartet, Zbigniew Namysłowski Quintet, Piotr Wojtasik Quartet/Quintet • Elektrické kapely: Walk Away, Jarosław Śmietana Band, Funky Groove, Pink Freud, Globetrotters, Henryk M i ś kiewicz Full Drive, Robotobibok • Kapely tradi čního jazzu: Old Timers, Jazz Band Ball Orchestra, Five O’Clock Orchestra, Old Metropolitan Ban d • Zp ěváci: Marek Bałata, Kuba Badach, Jorgos Skolias, Stanisław Sojka, Grzegorz Karnas • Zp ěv a čky: Gra ż yna Augu ś cik, , Urszula Dudziak, Anna Serafi ń ska, Anna Maria Jopek, Ewa Bem, Lora Szafran, Izabela Zaj ąc, Ewa Uryga, Inga Lewandowska, Dorota Mi ś kiewicz, Krystyna Sta ń ko • Trumpetisté: Tomasz Sta ń ko, Piotr Wojtasik, Robert Majewski, Jerzy Małek, Adam Kawoń czyk, Andrzej Przybielski, Antoni Gralak • Trombonisté: Grzegorz Nagórski, Jacek Namysłowski, Bronisław Du ż y, Marek Michalak • Flétnisté: Krzysztof Popek, Zbigniew Namysłowski, Michał Kulenty, Krzysztof Zgraja

65 • Saxofonisté: Zbigniew Namysłowski, Jan „Ptaszyn“ Wróblewski, Janusz Muniak, Henryk Mi śkiewicz, Adam Piero ń czyk, Tomasz Szukalski, Maciej Sikała, Piotr Baron, Radosław Nowicki, Mikołaj Trzaska, Jerzy Główczewsk i, Łukasz Poprawski • Houslisté: Michał Urbaniak, Maciej Strzelczyk, Mateusz Smoczy ń ski, Krzesimir D ębski, Adam Bałdych • Vibrafonisté: Bernard Maseli, Dominik Bukowski, Ireneusz Gł yk • Klavíristé: Leszek Mo ż dż er, Paweł Kaczmarczyk, Marcin Wasilewski, Andrzej Jagodzi ński, Adam Makowicz, Krzysztof Herdzin, Wojciech Niedziela, Michał Tokaj , Sławomir Jaskułke, Włodzimierz Nahorny, Piotr Wyle żoł, Paweł Tomaszewski, Bogdan Hołownia • Klávesisté/varhanící: Wojciech Karolak, Janusz Skowron, Krzysztof Sadowski, Krzysztof Herdzin, Rafał St ępi e ń, Jan Smoczy ń s k i • Kytaristé: Jarosław Ś mietana, Marek Napiórkowski, Marek Raduli, Karol White, Artur Lesicki, Piotr Olszewski, Krzysztof Barcik • Kontrabasisté: Jacek Niedziela, Dariusz Oleszkiewicz, Michał Bara ński, Sławomir Kurkiewicz, Zbigniew Wegehaupt, Adam Kowalewski, Marcin Ole ś , Maciej Adamczak, Wojciech Pulcyn, Olo Walicki, Andrzej Ś wi ęs • Baskytaristé: Krzysztof Ś ciera ński, Wojciech Pilichowski, Robert Kubiszyn, Piotr Żaczek, Tomasz Grabowy • Bubeníci: Cezary Konrad, Michał Mi ś kiewicz, Paweł Dobrowolski, Krzysztof Dziedzic, Łukasz Żyta, Kazimierz Jonkisz, Marcin Jahr, Grzegorz Grzyb, Czesław Bartkowski, Adam Czerwi ński, Krzysztof Gradziuk, Jacek Kochan, Jacek Pelc, Sebastian Frankiewicz • Jazzové kluby: Tygmont (Warszawa), U Muniaka (Kraków), Blue Note (Pozna ń), Rura (Wrocław), Mózg (),

66 Fabryka Trzciny (Warszawa), Ucho (Gdynia), Hipnoza (Katowice), Harris Piano Bar (Kraków) • Jazzové festivaly: Jazz Jamboree JVC Festival (Warszawa), Warsaw Summer Jazz Days (Warszawa), Lotos Jazz Festival/Bielska Zadymka Jazzowa (Bielsko-Biała), Jazzowa Jesie ń (Bielsko-Biała), Jazz nad Odr ą (Wrocław), Jazz na Starówce (Warszawa), Old Jazz Meeting/Złota Tarka (Iława)

67 4. JAZZOVÉ ŠKOLSTVÍ V POLSKU

Polské jazzové školství se již od konce šedesátých let významnou m ěrou podílí na profesionalizaci, popularizaci či stylové diverzifikaci polské jazzové scény. V ětšina sou časných mladých výrazných polských jazzových um ělc ů studovala ( či studuje) na jazzových odd ěleních škol místních či zahrani čních. B ěhem letních prázdnin ješt ě n ěkt e ří z nich navšt ěvovali ( či navšt ěvují) jazzové dílny konané každoro čn ě v různých polských m ěstech (nap říklad Puławy, Leszno ad.) a p řinášející ve zhušt ěné form ě a v krátkém čase spoustu d ůležitých informací o jazzové hudb ě. B ěhem celého roku potom tito talentovaní jazzmani nastupující generace objížd ějí v Polsku četné a oblíbené jazzové sout ěže (konkursy jazzowe), získávají na nich v různých kategoriích (skladba, improvizace, instrumentální výkon, kapela atd.) r ůzná ocen ění, která jim posléze pomáhají v urychlení či v medializaci vlastních kariér. M ůžeme jen tiše závid ět skute čnosti, že v cca čt y řicetimilionovém Polsku povstalo do dnešního dne p řes deset (!) jazzových odd ělení, a to na hudebních akademiích, všeobecn ě z am ěř ených univerzitách (kde se vedle jazzu vyu č ují „b ěžné“ univerzitní obory jako ekonomika, historie, chemie, filologie atd., což je dosti nevšední kombinace) a státních či soukromých školách základních, st ředních a vyšších odborných. N ěkt eré z těchto škol jsou zpoplatn ěné. V ětšinou je umožn ěno studium denní, na n ěkterých typech škol funguje i studium dálkové. Na v ysokých školách je nej čast ější studium bakalá řské, n ěkteré univerzity ( či akademie) nabízejí i navazující studium magisterské. Pov ětšinou je na výb ěr ze t řech obor ů: jazzová instrumentalistika (nástroj), jazzová vokalistika (zp ěv), jazzová kompozice a aranžování. Na v ětši n ě t ěchto škol nalezneme mezi pedagogickým sborem jména významných polských jazzman ů (viz dále). Mnoho z nich u čí paraleln ě na více typech t ěchto škol.

68 V následujícím oddíle p ředložím stru čný vý čet t ěchto škol v tomto po řadí: hudební akademie, univerzity či vysoké školy, vyšší odborné, st řední a základní školy. Taktéž uvedu ke každé škole p říslušný odkaz na webové stránky (je-li k dispozici) a výb ěrový seznam nejvýznamn ějších pedagog ů -jazzman ů zde vyu čujících (je-li k dispozici): • Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach (Hudební akademie Karola Szymanowského v Katovicích, Katowice, http://www.am.katowice.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Anna Serafi ń ska (zp ěv), Piotr Wojtasik (trubka), Grzegorz Nagórski (trombon), Bronisław Du ż y (trombon), Jerzy Jarosik (flétna, saxofon), Jerzy Główczewski (saxofon), Henryk Gembalski (housle), Bernard Maseli (vibrafon ), Wojciech Niedziela (klavír), Karol Ferfecki (kytara), Jacek Niedziela (kontrabas), Adam Kowalewski (kontrabas, baskytara), Adam Buczek (bicí), Andrzej Zubek (big band, kompozice a aranžování). • Akademia Muzyczna w Krakowie (Hudební akademie v Krakov ě, Kraków, http://www.amuz.krakow.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Tomasz Kudyk (trubka), Ryszard Krawczuk (saxofon), Joachim Mencel (klavír), Piotr Wyle żoł (klavír), Maciej Adamczak (kontrabas), Łukasz Żyta (bicí). • Akademia Muzyczna im. Karola Lipi ń skiego we Wrocławiu (Hudební akademie Karola Lipi ń ského ve Vratislavi, Wrocław, http://www.amuz.wroc.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Piotr Wojtasik (trubka), Grzegorz Nagórski (trombon), Jacek Niedziela (kontrabas). • Akademia Muzyczna im. Stanisława Moniuszki w Gda ńsku (Hudební akademie Stanisława Moniuszka v Gda ňsku, Gda ńsk, http://www.amuz.gda.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Krystyna St a ńko (zp ěv), Maciej Sikała (saxofon), Grzegorz Piotrowski (saxofon), Włodzimierz Nahorny (klavír), Leszek Kuł akowski (klavír), Piotr Kułakowski (kontrabas).

69 • Akademia Muzyczna im. Feliksa Nowowiejskiego w Bydgoszczy (Hudební akademie Felixe Nowowiejského v Bydhošti, Bydgoszcz, http://www.amuz.bydgoszcz.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Maciej Sikała (saxofon), Karol Szymanowski (vibrafon), Bogdan Hołownia (klavír), Zbigniew Wrombel (baskytara). • Uniwersytet Zielonogórski (Univerzita Zelenohorská, Zielona Góra, http://www.uz.zgora.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Inga Lewandowska (zp ěv), Piotr Baron (saxofon), Kuba Stankiewicz (klavír), Daniel Popiałkiewicz (kytara), Jacek Niedziela (kontrabas). • Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie (Univerzita Marie Curie-Skłodowské v Lublin ě, Lublin, http://www.umcs.lublin.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Krystyna P ro ńko (zp ěv), Marcin D ąbski (kytara), Mariusz Bogdanowicz (kontrabas). • Pa ń stwowa Wy ższa Szkoła Zawodowa w Nysie (Státní vysoká odborná škola v Nyse, Nysa, http://www.pwsz.nysa.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Inga Lewandowska (zp ěv), Robert Majewski (trubka), Grzegorz Nagórski (trombon), Piotr Baron (saxofon), Wojciech Niedziela (klavír), Karol Ferfecki (kytara), Jacek Niedziela (kontrabas), Adam Buczek (bicí). • Krakowska Szkoła Jazzu i Muzyki Rozrywkowej (Krakovská škola jazzu a populární hudby, soukromá hudební ško la II. s tupn ě, Kraków, http://www.jazz.krakow.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Beata Przybytek (zp ěv), Adam Kawo ń czyk (trubka), Tomasz Kudyk (trubka), Ryszard Krawczuk (saxofon), Joachim Mencel (klavír), Adam Niedzielin (klavír), Jarosław Śmietana (kytara), Łukasz Żyta (bicí), Andrzej Schmidt (teorie a historie jazzu). • Wrocławska Szkoła Jazzu i Muzyki Rozrywkowej Zbigni ewa Czwojdy (Vratislavská škola jazzu a populární hudby, soukromá hudební škola I. a II. stupn ě, Wrocław,

70 http://www.szkolajazzu.wroclaw.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Marek Bałata (zp ěv), Zbigniew Czwojda (trubka), Piotr Baron (saxofon), Artur Lesicki (kytara), Zbigniew Lewando wski (bicí), Andrzej Schmidt (teorie a historie jazzu). • Zespół Pa ństwowych Szkół Muzycznych im. Fryderyka Chopina w Warszawie: Wydział Jazzu i Policealne Studium Jazzu im. Henryka Majewskiego (Sdružení státních hudebních škol Fryderyka Chopina ve Varšav ě: Odd ělení jazzu a Vyšší odborné studium jazzu Henryka Majewského, Warszawa, http://www.szkola.bednarska.art.pl/ ). U čí zde mimo jiné: Izabela Zaj ąc (zp ěv), Janusz Szrom (zp ěv), Robert Majewski (trubka), Sławomir Rosiak (trombon), Michał Kulenty (saxofon), Andrzej Jagodzi ński (klavír), Michał Tokaj (klavír), Krzysztof Barcik (kytara), Adam Cegielski (kontrabas), Zbigniew Wegehaupt (kontrabas), Czesław Bartkowski (bicí), Kazimierz Jonkisz (bicí), Bogdan Hołownia (korepetice), Ryszard Borowski (intonace, big band, flétna), Piotr Rodowicz (historie jazzu). • Autorska Szkoła Muzyki Rozrywkowej i Jazzu im. Krzysztofa Komedy w Warszawie (Autorská škola populární hudby a jazzu Krzysztofa Komedy ve Varšav ě, soukromá hudební škola I. a II. stupn ě, Warszawa, http://www.asmr.pl/ ).

Nyní se ješt ě z am ěř ím na nejstarší, nejv ětší, nejv ěh lasn ější a patrn ě stále do dnešního času nejvýznamn ější jazzové odd ělení v Polsku, které funguje p ři již zmi ň ované Hudební akademii v Katovicích. V posledních letech zde totiž zako řenil výrazný český a slovenský jazzový element. Dozrávají zde totiž ml adí talentovaní čeští (a slovenští) jazzmani (jejich soupis viz dále), vesm ěs absolventi pražské Konzervato ře Jaroslava Ježka ( či sp říz n ěn é jazzov ě orientované Vyšší odborné školy), kte ří v Katovicích získávají cenné mezinárodní hudební zkušenosti.

71 Já jsem studoval na této škole dva semestry v akademickém roce 2006/2007. V té dob ě jsem tam byl na jazzovém odd ělení jediným studentem ze zahrani čí. V tomto roce již v Katovicích studuje jazz necelá desítka (!) českých a slovenských jazzman ů . Jedná se bez výjimky o výrazné hudební osobnosti sou časné české (a slovenské) jazzové scény, uve ďme tedy jejich soupis: Št ěpánka Balcarová (trubka), Oskar Török (trubka, SK), Jan J irucha (trombon), Rostislav Fraš (saxofon), Petr Kalfus (s axofon), Luboš Soukup (saxofon), Vít K řiš ť an (klavír), Rastislav Uhrík (kontrabas, SK) a Daniel Šoltis (bicí, SK). V červnu 2007 otiskl časopis Harmonie (2007/06/39) moji „reportáž“ ze zmín ěného studijního pobytu. 54 Tuto reportáž zde nyní uvedu ve svém p ůvodním zn ěn í:

„ So u časný vážný zájemce o studium jazzu má v naší zemi stále p o n ěkud málo možností (specializovaná a odborná výuka jazzu probíhá na profesionální úrovni pouze na VOŠ KJJ v Praze, jazzové o d d ělení na našich hudebních akademiích zatím chybí), o hlíží se tedy ven za hranice vlastní zem ě. Nejbližší varianty p ř icházející v úvahu jsou tyto: Kolín nad Rýnem, Štýrský Hradec, Vratislav a K at ovi ce. Jako student muzikologie na Univerzit ě Palackého v Olomouci jsem využil možnosti studijní stáže v zahrani čí (v rámci univerzitního vým ěnného programu Socrates Erasmus) a vyjel na dva semestry za jazzem do polských Katovic. ,Pro č zrovna Katovice?‘, ptal jsem se sám sebe p ři rozhodování, na kterou evropskou jazzovou akademii se vydám. Ke kladné odp o v ědi pomohly tyto argumenty: dlouhotrvající proslulost polského jazzu, krátká vzdálenost (autem Olomouc – Katovice asi za t ř i hodiny), eventuální možnost spolupráce mladých polských jazzman ů s českými (získání

54 P ř ibil, Jan: Katovice – jazzová perla polského Slezska. In: Harmonie 2007/06/39.

72 cenných hudebních kontakt ů , propojení region ů Morava – polské Slezsko a podobn ě), a př edevším m ů j lektor Piotr Wojtasik. Katovice je dosti nevábn ě vypadající m ěsto ležící v hust ě zalidn ěné pr ůmyslové aglomeraci v horním Slezsku. V centru se nachází proslulá Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego, na které bylo v roce 1968 založeno z iniciativy pro fesora Zbigniewa Kalemby první jazzové odd ělení v Polsku (Wydział Jazzu i Muzyki Rozrywkowej). Toto jazzové odd ělení se b ěhem let vyprofilovalo a dnes pat ř í mezi nejlepší v Evrop ě. O kvalit ě výuky mohou jist ě s v ěd čit jména slavných absolvent ů, jmenujme n ěkteré z nich: Maciej Sikała, Tomasz Szukalski, Marcin Jahr, Jerzy Małek, Grzegorz Karnas, Michał Tokaj, Łukasz Żyta, Paweł Dobrowolski, nebo t ř eba všichni t ř i sidemani z kvarteta Tomasze Sta ń ka fungující též jako samostatná jednotka pod názvem Simple Acoustic Trio (aktuáln ě Marcin Wasilewski Trio): Marcin Wasilewski, Sławomir Kurkiewicz a Michał Mi ś ki ewi cz . Student jazzu si v Katovicích m ůže vybrat ze t ří studijních o b or ů : hra na nástroj, zp ěv, nebo kompozice a aranžování. Studium je podle evropských norem od letošního roku již p ětileté: t říleté bakalá řské a navazující dvouleté magisterské. P říjemným p ř ekvapením pro zahrani ční studenty je jist ě absence školného. To platí ovšem jen pro klasické denní studium. Dálkové studium, které probíhá formou víkendových setkání jednou za dva týdny, je zpoplatn ěno (3000 zł/semestr). Na jazzové odd ělení se p ř ijímá každoro čn ě pouze patnáct poslucha čů , což samoz řej m ě siln ě kontrastuje s velkým ,návalem‘ p ři p řijímacích zkouškách na každém z obor ů . Byl jsem ovšem př ekvapen, když jsem se ocitl ve škole mezi samými domorodci jako jediný student ze zahrani čí. To by se ovšem mělo v nejbližší budoucnosti radikáln ě z m ěnit, do Katovic se totiž chystá p říští školní rok invaze mladých a talentovaných jazzman ů z Prahy (Oskar Török, Št ěpánka Balcarová, Rastislav Uhrík, Daniel Šoltis ad.).

73 Na instrumentálním odd ělení pedagogicky p ů sobí mnoho hv ěz d s ou časné polské jazzové scény, n ěkt e ří z nich jsou mnohonásobnými vít ězi v anketách odborného jazzového časopisu Jazz Forum ve svých kategoriích: zejména Piotr Wojtasik (trubka), Grzegorz Nagórski (trombon), Bernard Maseli (vibrafon) a Jacek Niedziela (kontrabas). Mezi další skv ělé hrá če a pedagogy pat ří Jerzy Główczewski (saxofon), Wojciech Niedziela (klavír), Adam Kowalewski (kontrabas, baskytara) nebo t ř eba Adam Buczek (bicí). Specialitou katovické jazzové katedry je výuka houslí (nejspíše vzhledem ke slavné polské jazzovo-houslové tradici, viz jména jako Zbigniew Seifert, Michał Urbaniak) a vibrafonu. Za jednu z nejvýznamn ějších osobností je v Katovicích považován trumpetista Piotr Wojtasik, který ve své o so b ě p ř edstavuje znamenitou kombinaci hrá čského i pedagogického talentu. Koncertoval nebo nahrával s takovými esy sv ětového jazzu, jako jsou Dave Liebman, Billy Harper, Gary Bartz nebo Buster Williams. Krom ě trubky vyu čuje též dvou semestrální p ř edm ět ,základy improvizace‘. Na jazzovém odd ělení funguje již od roku 1972 školní big band, který st ř ída v ě ř ídí Andrzej Zubek a Grzegorz Nagórski (aktuáln ě též význa čný hostující pedagog Ed Partyka). V sou časné d o b ě repertoár čerpá p řeváž n ě z bohatého a znamenitého odkazu big bandu Mela Lewise a Thada Jonese. S tímto školním t ělesem jsem se z ú častnil n ěkolika jazzových festival ů v Polsku. Pro p ř edstavu uvádím seznam p ř edm ětů , které jsem absolvoval v zimním semestru: hlavní obor (trubka), základy improvizace, rozvíjení sluchu (solfeggio), jazzové combo, big band, historie jazzu. Pro zájemce o studium uvádím ješt ě stru čn ě pr ůb ěh semestrální zkoušky z hlavního oboru: stupnice (v r ůzných patternech), klasická skladba, transkripce sóla (za hrát s podkladem), n ěkolik standard ů zpam ěti, hra s combem. Celá zkouška trvá p řibližn ě 45 minut.

74 Ve školním sále se pom ěr n ě často konají p ř ehrávky kapel, tzv. ,estrada studencka‘. Samotné m ěsto Katovice bohužel nenabízí mnoho p říležitostí ke klubovému hraní, daleko lepší situace je v nedalekém Krakov ě, kam jezdí plno student ů hr át . Více informací naleznete na webu školy: http://www.am.katowice.pl/ “

75 5. ŽIVOT A TVORBA TOMASZE STA ŃKA

Tomasz Sta ńko je jeden z nejvýznamn ějších evropských jazzových um ěl c ů. Zárove ň je to v sou časné dob ě ve sv ětě pravd ěpodobn ě nejznám ější polský jazzový muzikant. Je to p ředevším originální trumpetista se specifickým a ihn ed rozpoznatelným soundem a hudebním jazykem. 55 Kro m ě toho je to též výrazný kapelník, skladatel (jazzové, scénické i filmové hudby), aranžér a dramaturg. B ěhem své pestré um ělecké kariéry prošel mnoha stylovými odstíny jazzové hudby, vždy si ale zachoval vlastní hudební výraz. V n ěkterých stylech figuroval jako pr ůkopník (evropský free jazz), v jiných jako kreativní „dotvo řitel“ již vzniklého konceptu (evropský lyrický ECM jazz). Sta ńko je často p řirovnáván k Milesu Davisovi a opravdu tyto d v ě osobnosti mají mnoho spole čného. Uve ďme jejich spole čné rysy či charakteristické atributy: • intuitivní hledání a objevování nových mladých výrazných jazzových talent ů , kte ří figurovali posléze jako inspirativní sidemani v kapelách svých objevitel ů (a následn ě jako výrazní kapelníci vlastních projekt ů ) • ihned rozpoznatelný, originální a vysoce specifický hudební jazyk (sound) nap říč r ůznými jazzovými styly • celoživotní hleda čství a touha experimentovat a objevovat nové hudební sv ět y • tvorba akustické i elektrické hudby; míšení styl ů , fúzování • n ep ředvídatelnost v um ěleckém vývoji • u m ělecká tvorba oslovující a ovliv ň ující nastupující mladé generace muzikant ů či poslucha čů

55 Sta ń ko si postupem č asu vypracoval velmi osobitý a unikátní sound. Jeho trubkový tón je ihned rozpoznatelný, mísí se v n ě m freejazzová zb ě silost s postromantickou lyri č ností. V jednu chvíli je jeho tón dravý, expresivní a chraplavý, v následující chvíli je m ě kký, n ě žný a poetický. Tento výrazový kontrast platí též pro Sta ń kovu hudbu a tvorbu v ů b e c .

76 • ryzí a čis t é u m ělecké smýšlení, nepodbízení se, neslevování ze svých um ěleckých požadavk ů • výrazná lyri čnost, poeti čnost a emocionalita; místy vypjatá expresivita, syrovost, drsnost a agresivní dravost; vzájemné prolínání a kontrast t ěchto navzájem protich ůdných p říst up ů • v pozd ějším v ěku stru čnost v hudebním projevu (v improvizacích st řídmost, zdrženlivost či minimalismus, hraní jen toho podstatného, neplýtvání tóny) • „ot ev řen ost “ • „t v ů rčí n ekli d “ • blízký vztah k dalším druh ům um ění (malí řství, film) • experimentování s narkotiky

Na základ ě u r čitých spole čných a p řitom výrazných stylistických a jiných d ůležitých rys ů m ůžeme (zna čn ě zjednodušen ě a zárove ň schematicky a heslovit ě) pro pot řeby snazší orientace v dalším textu roz členit Sta ń kovu um ěleckou tvorbu do sedmi t v ů rčích období: 1 . První období (do roku 1963) je charakteristické hledáním vlastního hudebního jazyka, seznamováním se s jazzovým „ řemeslem“. Sta ńko získává první hudební zkušenosti, zakládá první d ůležit ější kapely (1962 Jazz Darin gs ). 2 . Druhé období (1963 až 1968) je časem „nasávání“ zkušeností od Sta ńkova hudebního „mentora“ Krzysztofa Komedy. Sta ń ko s ním intenzivn ě koncertuje a nahrává. 3 . T řetí období (1968 až 1973) je časem první d ůležité a mezinárodn ě proslulé Sta ń kovy formace, která vystupuje pod názvem Tomasz Sta ńko Quintet. Sta ń ko s tímto kvintetem bez klavíru prozkoumává freejazzová teritoria a nahrává cen ěné desky. Ukazuje se jako talentovaný skladatel.

77 4 . Čtvrté období (1974 až cca 1978) je spojené p ředevším s mezinárodní formací Tomasz Sta ń ko/ Quartet. D ů ležitým partnerem v tomto kvartetu je též Tomasz Szukalski. S touto kapelou Sta ń ko hraje témbrov ě zajímavou a klidn ější freejazzovou hudbu. Dále Sta ńko natá čí svojí debutovou desku u ECM. Spolupracuje s Adamem Makowiczem. 5 . Páté období (konec sedmdesátých let a p řelom dekád) dokumentuje Sta ńk ů v experiment sólové trubkové a cappella hry. Sta ńko rozpracovává specifickou techniku hry, hraje sólové recitály a nahrává sólov ě v akusticky zajímavých místech. 6 . Šesté období (osmdesátá léta) nejprve zobrazuje Sta ń ka flirtujícího s návratem k mainstreamu (spolupráce s triem In/Formation). Posléze se Sta ń ko vydává novým s m ěrem, obrací se k elektrické hudb ě a prozkoumává svoji identitu v jazzrocku, fusion či jazzpopu. Zakládá významné jazzrockové formace C.O.C.X. a Freelectronic. Nahrává a koncertuje také s mezináro dním orchestrem freejazzového pionýra Cecila Taylora. 7 . Sedmé období (devadesátá léta až po sou časnost) je typické Sta ńkovým návratem ke ko řen ům a k tradici. St a ńkova hudba je komunikativn ější a poslucha čsky p řístupn ější. Sta ńkova hra je prostší, zdrženliv ější a melodi čt ější. D ůležitá je práce s prostorem, tichem a témbrem. Sta ń ko obnovuje po tém ěř dvaceti letech autorskou spolupráci s ECM, následn ě pro tento label n at á čí sérii skvostných a úsp ěšných nahrávek. Zakládá a vede kvarteto s Bobo Stensonem, s kterým hraje podle vlastních slov „komer ční freejazz“. Poté zakládá polské kvarteto se členy Simple Acoustic Tria, s kterým ú sp ěšn ě koncertuje po celém sv ětě. Paraleln ě s tím

78 v Polsku komponuje a nahrává scénickou a filmovou h u db u.

Tomasz Sta ń ko se narodil 11. července 1942 v Řeš ov ě (Rzeszów), m ěst ě, ležícím na jihovýchod ě Polska. Od sedmi let se u čil hrát na klavír, pozd ěji na housle a trubku. Základní um ěleckou školu ukon čil v Krakov ě. B ěhem studií na st řední škole (Liceum na Grzegórzkach) se za čal zajímat o jazz. Krakov v druhé polovin ě padesátých let za čal kulturn ě ožívat a jazz zde za čal získávat silnou pozici. 56 V roce 1959 za čal Sta ńko studovat trubku u profesora Lutaka na St řední hudební škole ( Ś rednia Szkola Muzyczna). První hudební zkušenosti získal Sta ńko v kapele, ve které hráli také Roman Kowal (pozd ější výte čný jazzový publicista) a Wacław Kisielewski. Vystoupili spole čn ě n ap říklad v klubu Helikon. Sta ń ko se v té dob ě aktivn ě zapojil do jazzového d ění ve m ěst ě a hrál mimo jiné s Eugeniuszem Lewickým a „Dr ąż kem“ Kalwi ń ským. Č asto jamoval v klubu Pod Jaszczurami. Prvními Sta ń kovými hudebními idoly byli Chet Baker, Miles Davis (fascinace jeho tvorbou provází St a ńka po celý život) a . Nedlouho nato Sta ń ko objevil Ornetta Colemana, jehož avantgardní p řístup Sta ń kovu hudebnímu naturelu sed ěl nejlépe. V roce 1962 Sta ń ko založil první d ůležit ější kapelu. Stalo se tak z popudu českot ěšínského klavíristy Adama Makowicze a kapela m ěla název Jazz Darings . Vedle Sta ńka a Makowicze v kapele dále hráli Jacek Ostaszewski (kontrabas) a Wiktor Pelermuter (bicí). Kapela vystupovala p řeváž n ě v krakovských klubech. Na Sout ěži

56 Varšava byla válkou zna č n ě zni č ena. To byl jeden z d ů v o d ů p r o č se kulturní (a tedy i hudební) d ě ní p ř esunulo z Varšavy do Krakova. Tam našlo sv ů j domov mnoho skv ě lých um ě l c ů , tam byla založena první povále č n á filharmonie, tam povstalo posléze v Polsku monopoln í Polské hudební vydavatelství (Polskie Wydawnictwo Muzyczne). V Kra k o v ě vznikly dva jazzové kluby: „Pod Jaszczurami“ a „Helikon“. Jazz se také hrál v „Piwnicy Pod Baranami“. Krakovské rádio vysílalo jazzové kon certy. Vznikl cyklus každoro č ních koncert ů pod názvem Zaduszki jazzowe. V roce 1958 vystoupil Dave Brubeck v klubu Rotunda (tento koncert m ě l velký vliv i na mladého S t a ń ka). Mladí krakovští muzikanti (Andrzej Kurylewicz, Roman Dyl ą g , Andrzej D ą browski, Wojciech Karolak ad.) objevovali jazz.

79 amatérských jazzových kapel jižního Polska (Konkurs Amatorskich Zespołów Jazzowych Polski Południowej) kapela vyhrála hlavní cenu, a Sta ńko ješt ě získal hlavní cenu v kategorii sólist ů . Kapela nejprve hrála standardy v hardbopovém duchu, posléz e, když Makowicze nahradil Janusz Muniak (Jazz Darings II), se pustila do freejazzového teritoria. 57 Zm i ňovaným úsp ěchem na sout ěži se Sta ńko zviditelnil. Byl angažován do kvarteta tehdejšího výte čného tenorsaxofonisty Michała Urbaniaka, s kterým hrál p řevážn ě coltranovský repertoár. V roce 1963 nastal ve Sta ńk ov ě karié ře zásadní zlom. Tehdejší „hybatel“ polské jazzové scény, Krzysztof Komeda, n abídl Sta ń kovi spolupráci. Stalo se tak b ěhem festivalu Jazz Jamboree, kde Sta ń ko zastoupil v Komedov ě kvartet ě chyb ějícího trumpetistu Alana Botchinského. V té dob ě byl Komeda již uznávanou osobností. Byl vnímán jako iniciátor moderního jazzu v poststalinistickém Polsku, udával sm ěr progresivním a avantgardním tendencím, a p ředevším p řinesl osobitou hudbu, která ovlivnila vývoj polskéh o jazzu až do dnešních dní. Pro Sta ńka byl Komeda v podstat ě hudební guru. St a ńko od n ěj nasál mnoho, mimo jiné chu ť experimentovat, odvahu porušovat zavedené konvence a nebojácn ě jít za svým um ěleckým cílem. Sta ńko v rozhovorech Komedu často zmi ňoval (a zmi ňuje) jakožto klí čovou osobnost svého raného um ěleckého vývoje: „…miluji Komedovu melodiku. Nau čil jsem se od n ěj spoustu v ěcí, tu všeobecnou p ředstavu, koncepci, myšlení, i tu náladu, druh smutku, který já mám též ohromn ě rád.“ 58 Během p ětileté spolupráce se Sta ńko stal nejbližším Komedovým hudebním partnerem a taktéž jeho nej čas t ěji exponovaným sólistou. Koncertovali spole čn ě v rámci Komedova kvinteta na evropských festivalech, hráli delší čas v klubových

57 Význa č ný jazzový kritik Joachim Ernst Berendt tuto kapelu ozna č il jako „první evropský soubor hrající free jazz“. Kapela s e v ě novala freejazzovému hraní p ř edevším pod vlivem zakladatele tohoto avantgardního stylu, Ornetta C o l e m a n a . 58 Brodacki, Krystian: Tomasz Sta ń ko: „Jazz rodzi si ę z bólu“. In: J F 1979/06/20.

80 baštách evropské jazzové avantgardy, ve stockholmsk ém klubu Golden Circle a v koda ňském klubu Cafe Montmartre. Ve Skandinávii získal Sta ńko uznání jako muzikant, který se suverénn ě pohybuje na poli avantgardního jazzu a jehož hra p řekypuje a p řekvapuje originalitou a osobitostí. Komedovo kvinteto, ve složení Krzysztof Komeda (klavír), Tomasz Sta ń ko (trubka), Zbigniew Namysłowski (altsaxofon), Günter Lenz (kontrabas) a Rune Carlsson (bicí), nat o čilo v roce 1965 výjime čnou desku Astigmatic (1965, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 5), která m ěla zásadní význam pro emancipaci evropské jazzové kompozice a evropského jazzu v ů bec. Deska obsahuje t ři rozm ěrn ější, dnes již legendární, Komedovy kompozice: „Astigmatic“, „Kattorna“ a „Svantetic“. Komedovo originální a novátorské kompozi ční myšlení se zde projevilo v té nejvyšší mí ře. Nalezneme zde nap říklad tyto, pro Komedu charakteristické, rysy či atributy: pro jazz nep říliš typická formová rozsáhlost (forma a harmonie z řet eln ě ovlivn ěna vážnou hudbou); kontrast částí prokomponovaných a „volných“ (ad libitum, free); kolektivní intuitivní improvizace ve „volných“ částech; modální p řístup v kompozici i improvizaci; rozvol ňování, rozbíjení či rozpadání beatu (rubatové pasáže); ostinátní rytmus a ostinátní bas; kontrast jako významný kompozi ční prvek (v dynamice, tempu, metru, hybnosti, faktu ře, instrumentaci, barv ě, harmonii atd.); používání motiv ů na zp ů sob blízký idée fixe atd. Během spolupráce s Komedou Sta ńko též koncertoval či nahrával s dalšími muzikanty. S kvintetem Andrzeje Trzaskowského nahrál desku The Andrzej Trzaskowski Quintet (1965, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 4). Dále spolupracov al s Varhanním souborem Polského rádia Kraków vedeného Lucjanem Kaszyckým atd. V této dob ě se též Sta ńko za čal intenzivn ěji v ěnovat kompozici, v červnu 1967 byla v krakovském dominikánském kostele provedena jeho Jazzová mše . Sou čas n ě ve Sta ń kovi dozrávala pot řeba v yt vo ření n ěč eho nového, vlastního. Tomuto rozhodnutí napomohl i

81 fakt, že trumpetist ů v hudební u čitel Krzysztof Komeda v roce 1968 odjel do USA. Již ale n ěkolik m ěs í c ů p řed tím, na Jazz Jamboree 1967, se St a ńko p ředstavil se svým autorským kvartetem. Hráli zde ved l e svého leadera též Zbigniew Seifert (altsaxofon, pozd ěji housle), Jan Gonciarczyk (kontrabas) a Janusz Stefa ń ski (bicí). O rok pozd ěji se formace prom ěnila, ke kapele se p řidal tenorsaxofonista Janusz Muniak a Gonciarczyka vyst řídal za kontrabasem Bronisław Suchanek. Vznikla tak proslulá kapela, která na evropské scén ě p ůsobila rozruch až do roku 1973, a to pod názvem Tomasz Sta ńk o Quintet . Sestavu nového kvinteta tvo řili vesm ěs krakovští muzikanti (St a ńko, Seifert, Muniak, Suchanek, Stefa ń ski), a sice veskrze již etablované výrazné um ělecké osobnosti. A čkoliv se tedy jednalo o výrazné individuality, všichni poctiv ě a pokorn ě tvo řili pro celek, šli intuitivn ě za spole čnou um ěleckou vizí a kolektivn ě vloženou energií hledali a nacházeli esenci své osobité hudb y. Vše podpo řeno nebojácnou a progresivní um ěleckou výpov ědí. Kapela hrála p ředevším Sta ńkovy skladby, v ěnovala se freejazzovému hraní a s tím související kolektivní improvizaci. Postupem času, jak se jednotliví členové kapely navzájem více poznávali a sehrávali, docházelo v kvintetu k neo čekávaným interakcím a znamenité intuitivní souh ře. Tyto cenné atributy kvinteta ocenili diváci náležit ě v roce 1971 na prestižním festivalu Berliner Jazzt age, kde kapelu ocenili n ěkolikaminutovým standing ovation. Úsp ěch na tomto festivalu katapultoval kapelu do evropského j azzového p o v ědomí a odstartoval Sta ńkovu mezinárodní kariéru (pozvánky na velké festivalové akce do N ěmecka, Itálie, Skandinávie atd.). Kvinteto dosáhlo popularity pochopiteln ě i v Polsku, kde jeho svobodná a expresivní hudba s otev řenou formou a neohrani čenými improvizacemi promlouvala siln ě k mladému publiku, ježto chápalo tuto hudební výpov ěď jakožto manifest svobody v tehdejším nesvobodném komunistickém stát ě.

82 Debutová deska tohoto kvinteta, a zárove ň debutová deska Tomasze Sta ń ka jakožto leadera, vznikla v roce 1970. Nese název Music For K (1970, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 22) odkazující na titulní Sta ńkovu kompozici v ěnovanou p řed časn ě z em řelému Krzysztofu Komedovi († duben 1969). Sta ńko na desku vzpomíná t ěmito slovy: „Všichni tehdy nahrávali desky pro sérii Polish Jazz, což byl úctyhodný po čin. Pamatuji si, že jsem byl velmi hrdý, když jeden z redaktor ů vedoucích tuto sérii se na m ě obrátil s nabídkou nahrání desky. D ů kla dn ě jsem se na tuto nahrávací frekvenci p řipravil. Bylo to již bohužel po smrti Komedy, kterému jsem dedikoval tyto skladby. Ostatn ě tyto skladby m ěly podobnou formu jako skladby, které on preferoval. Byly pe čli v ě prokomponované. Se za čátkem a koncem, který uzavíral celek.“ 59 Na své debutové desce se Sta ńko projevil p ředevším jako výrazný kompozi ční talent. Album jako celek vytvá ří dojem uz av řeného a vnit řními vazbami semknutého díla. Sta ń kovy skladby zde navazují na sebe logicky, každá následující skl adba rozvíjí výrazovou energii skladby p ředchozí, jsou tu cítit spojitosti na zp ůsob suity a autor ův p řirozený instinkt po vyšších celcích. 60 Vnit řní prokomponovanost skladeb ukazuje jasn ě na Komed ů v vliv. Celá deska je koncipována jako pocta „u čiteli“, jehož hudba m ěla po celou „žákovu“ kariéru veliký dopad na jeho tvorbu. Vedle prokomponovaných částí zde vedle sebe p řirozen ě koexistují části s yro v ě freejazzové. Kolektivní improvizace zde již funguj e na vysoké interaktivní úrovni. Spole čné intuitivní hraní jednotlivých muzikant ů vytvá ří mnohokrát úsp ěšný pocit jakési abstraktní práce se spole čnou hudební energií či energetickou zvukovou masou. Po t ěchto expresivních hudebních výletech se ale muzikanti vždy poslušn ě vrátí k ostinátním, polyfonním či chorálov ě vyznívajícím

59 Booklet kompila č ních 5 CD pod názvem: Tomasz Sta ń k o – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Meta l Mind Productions, s. 7). 60 Tento cyklický koncept Sta ń ko zpracoval dosud nejz ř e te ln ě ji ve svých t ř ech posledních deskách pro label ECM, v t ě chto p ř ípadech se jedná o cyklus v a r i a c í .

83 témat ům, forma je zde ješt ě striktn ě zachována. A č jsou zde z řetelné Komedovy kompozi ční východiska, Sta ńkova hudba je už o krok dál. Vzhledem k absenci harmonického nástroje (Komedova klavíru) je hudba více free. Na svojí dobu a p ředevším dané prost ředí (místo vzniku) se jednalo o velmi odvážnou hudb u a za hudbu skrytou nekompromisní um ěleckou výpov ěď . Sta ń kova autorská prvotina tak otev řela novou etapu v historii polského jazzu. A sám Sta ń ko touto deskou potvrdil svou pr ů kopnickou pozici v evropské jazzové avantgard ě. Nechme ješt ě jednou promluvit samotného Sta ń ka: „Dokud Komeda neodjel, a poté n ez em ř el, nem ěl jsem pot ř ebu komponovat ani vést kapelu. Příležitostn ě jsem pracoval s kamarády v Krakov ě, dokonce jsem Komedovi ukázal r ů zné moje skladatelské pokusy, ale hraní v jeho kapelách mi úpln ě sta čilo. Avšak Komeda odjel pry č z Polska a nepoda řilo se mu vzít m ě s sebou, tak jak jsme se p ř edtím domluvili. Proto jsem za čal hrát v kvartetu s Muniakem, který byl velmi podobný poslední sestav ě kapely Jazz Darings, bez klavíru, ale s jinou rytmickou sekcí, s Januszem Stefa ń ským na bicí. Asi po roce se k nám p řidal Zbyszek Seifert, na za čátku na altku, potom hlavn ě na housle. Hrávali jsme trochu, a čkoliv tehdy se hrálo málo, a byli jsme jakž takž známí, ale až po t ř ech letech jsme p ř es v ědčili vydavatelství Polskie Nagrania, jedno ze dvou vydavatelství v Polsku (a jediné vydávající jazz), aby nám vydalo desku. Nakonec t o čekání bylo pro nás p ří nos n ější, protože kapela se skv ěle sehrála a skladby uležely. Tehdy jsme ješt ě hráli ty skladby s precizn ě u r čeným za čátkem, koncem a vsuvkami mezi jednotlivými sóly. N ěkteré skladby, jako nap říklad ,Cry‘, pocházely ješt ě z období p ř ed kvintetem (,Cry‘ pochází z mojí ,Jazzové mše‘, hrál jsem jí též na Komedov ě po h řbu). Titulní skladba ,Music For K‘ je asi nejvíce rozvinutá skladba tohoto typu. Postupem času jsme opustili tento prokomponovaný koncept hraní a vydali se na cestu h raní zcela svobodného, kde riffy, ostináta, unisona a kontrapunkty, všechny tyto ,stálé fragmenty hry‘, se objevily p řirozen ě ze samotné hry.

84 Znali jsme se navzájem velmi dob ř e. Spole čn ě jsme hráli, poslouchali desky a chodili na koncerty. Improvizovali jsme ve skladbách p ří sn ě dodržujíce formu a sou ča sn ě hrajíce absolutn ě spontánn ě, což vytvá ř elo neobvyklý dojem jakési telepatické propojenosti. To vše m ělo vliv na proslulou ,magii‘ tohoto kvinteta.“ 61 Kvinteto Tomasze Sta ńk a b ěhem své šestileté existence (1968- 1973) nahrálo již pouze dv ě další desky, a to živou desku Jazzmessage From (1972, JG Records) a studiovou desku Purple Sun (1973, Calig). Na t ěchto nahrávkách (p ředevším na Purple Sun ) je z řejmý stylistický posun ve h ře souboru. Na posledn ě jmenované desce nahradil kontrabasistu Bronisława Suchanka Hans Hartmann (tento krok p ředznamenal již blížící se rozpad slavného kvinteta). Zbigniew Seifert zde „p řesedlal“ z altsaxofonu na elektrické housle, které používal novátorským zp ů sobem jak v improviza čních sólových částech tak i v doprovodu. A celkov ě kapela prozkoumávala více než kdy p ředtím výrazové pole tehdy avantgardního stylu fusion. 62 Jejich výsledný stylový konglomerát by se dal nazvat t řeba jako „free jazzrock“. Během tohoto „kvintetního“ období se Sta ńko v ěnoval též dalším aktivitám. Jako sólista v orchestru Globe Unity Orchestra Alexandra von Schlippenbacha se zú častnil koncertního provedení thirdstreamové skladby Krzysztofa Pendereckého Actions , která byla provedena v roce 1971 v rámci festivalu sou časné hudby v Donaueschingen. Dále nahrál pouze v triu desku Fish Face (1973, PSJ Record Club), na které spolupracoval se dv ěma bubeníky, Januszem Stefa ńským a Ameri čanem Stu Martinem. Na této desce z a čal experimentovat s elektronikou. Krom ě toho se v ěnoval též aranžování a kompozici. Vystupoval také s Jazzovým studiem Polského rozhlasu Jana „Ptaszyna“ Wróblewského.

61 Tomasz Sta ń k o – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Metal Mind Productions, s . 1 8 ) . 62 Je zde více nežli z ř ejmý vliv raných jazzrockových alb Milese Davise: In A Silent Way (1969, Columbia) a Bitches Brew (1969, Columbia).

85 Po rozpadu kvinteta Sta ńko obnovil na krátký čas spolupráci s Adamem Makowiczem, s kterým hrál bu ď v duu nebo v triu či kvartetu (s Czesławem Bartkowským). Výsledek jejich o p ětovného setkání je dokumentován na desce Unit (1975, PSJ Record Club). Ovšem krátká perioda jejich vzájemné spolupráce m ěla charakter spíše reminiscen ční, oba muzikanti v ěděli, že jejich hudební s m ěř ování je odlišné. Sta ńko se proto vrátil k obsazení, které jeho freejazzovému naturelu sed ělo nejvíce, ke kvartetu se saxofonem bez harmonického nástroje. Vznikla tak další proslulá sestava, která vystupovala pod názvem Tomasz Sta ńko Quartet (p ří padn ě též jako Tomasz S ta ńko/Edward Vesala Quartet ), a navazovala p řirozen ě na experimentální výboje p ředcházejících Sta ńkových freejazzových formací (p ředevším na Jazz Darings II s Januszem Muniakem a na autorské kvarteto se Zbigniewem Seifertem, které bychom mohli nazvat jako „Jazz Darings III“). Nové Sta ńkovo kvarteto m ělo dva stabilní hrá če, finského bubeníka a mistra barevného doprovodu Edwarda Vesalu, a polského talentovaného saxofonistu Tomasze Szukalského. Na postu kontrabasisty se b ěhem následujících čt y ř nahrávacích frekvencí vyst řídali čt y ři r ůzní basisté: Peter Warren, , Antti Hytti a . První z avizovaných nahrávek vyšla op ět v rámci série Polish Jazz pod názvem TWE T (1974, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 39). Sta ń ko zde se svojí mezinárodní sestavou šel hudebn ě o krok dále než s p ředchozím kvintetem. Deska totiž obsahuje hudbu zcela intuitivní a improvizovanou, vše vzniklo kolektivní improvizací až v nahrávacím studiu. Výsledná hudba má tyto atributy: množství barev a výrazná sóni čnost (Szukalského basklarinet, Sta ń kova trubka s dusítkem, Vesalovo nejr ůzn ější cinkání a ť ukání, Warrenova hra smy čcem atd.); velká náladotvornost; netypické hudební projevy (tiché šelesty a naopak frenetické „výk řiky“ dechových nástroj ů v exponovaných pasážích, n e čekaný zp ěv a deklamace improvizovaného textu); prodlevy

86 v kontrabasu; kolektivní hledání spole čného sm ěř ování hudby; rozvoln ěný beat a rubato; kontrast částí klidných a lyrických s částmi divoce a syrov ě expresivními. Velmi zajímavá je barevná hra Edwarda Vesaly, který zde používá bicí nástroje spíše ve smyslu náladotvorném a vyrovnává se svým pojetím ostatním sólist ů m. Tandem Sta ń ko – Szukalski zaujme hraním spole čných dlouhých frází, které posléze p řerostou ve smrš ť divokých improvizací. St a ńko k této desce dodává: „Bylo to kompletn ě free. Všechno bylo improvizované ve studiu, nic nebylo p ř edem napsané. P řesto vznikly p ěkné, lyrické a melodické skladby, takové jako nap ř íklad ,Mintuu Maria‘. (…) Byla to pr ů kopnická deska, bez ní by nebylo slavné ,Balladyny‘, a čkoliv ,Balladyna‘ byla již prokomponovaná a úpln ě jiná. Taková deska jako ,TWET‘, to už se nedá zopakovat, taková deska se nahrává jen jednou. Mám tu desku hodn ě rád, byl to takový rozjezd k mojí hudb ě pro label ECM, která je více jasná, profesionální, ur čitá, mezinárodní a slavná.“ 63 Po nahrání desky T WET vyrazil Sta ńko s Vesalou na turné do Finska, kde se k nim p řidali kontrabasista Arild Andersen a saxofonista (a flétnista) . V roce 1975 Sta ńko poprvé nahrával pro již tehdy kultovní vydavatelskou spole čnost ECM. Stal se tak v ůbec prvním Polákem, který pro tento label nahrál svou autorskou desku. Na postu kontrabasisty vyst řídal Petera Warrena již tehdy proslavený „davisovský sideman“ Dave Holland. Deska má název Balladyna (1975, ECM 1071), obsahuje vesm ěs Sta ńkovy kompozice, které ve zvýšené mí ře nežli d říve inklinují k baladickému, introvertnímu či romantizujícímu výrazu. Hv ězdná sestava Sta ńko – Szukalski – Holland – Vesala je zde skute čn ě ve skv ělé kondici, t ěžko bychom hledali v d ří v ější historii polského jazzu výrazn ější formaci. Lepší debut u firmy ECM si Sta ń ko opravdu nemohl p řát. Deska byla ve s v ět ě skv ěle p řijata a záhy se stala vyhledávaným sb ěratelským

63 Tomasz Sta ń k o – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Metal Mind Productions, s . 2 1 ) .

87 artiklem fanoušk ů estetiky mnichovského vydavatelství. Na desce se v ýt e čn ě snoubí čis t ě evropská lyrika se silou amerického free jazzu. Pro Sta ń ka to znamenalo úsp ěšný start na mezinárodní platform ě a preludium ke skv ělé budoucí spolupráci s firmou ECM, která se vrátila s velkou silou v polovin ě let devadesátých. Více informací o této desce a dalších Sta ńkových ECM deskách v dalších kapitolách. Další desky zachycující vývoj Sta ń kovy a Vesalovy kvartetní spolupráce (vždy spole čně s Szukalským) jsou tyto: Live At Remont (1976, Helicon), kde se na postu kontrabasisty p ředstavil Antti Hytti, a Almost Green (1978, Leo Records) se švédským kontrabasistou Palle Danielssonem. Během druhé poloviny sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let spolupracoval Sta ńko jako sideman na n ěkolika autorských nahrávkách Edwarda Vesaly. Jedna z nich vyšla na labelu ECM, n ěkolik dalších na vlastním Vesalov ě labelu Leo Records. Uve ďme jejich vý čet: Rodina (1976, Love Records); S atu (1976, ECM 1088); Neitsytmatka (Maiden Voyage) (1979, Polarvox); Heavy Life (1980, Leo Records); Bad Luck, Good Luck (1983, Leo Records). Vedle hlavních aktivit se svým kvartetem Sta ńko též více pronikl do jazzrockového idiomu, spolupracoval totiž p říležitostn ě s formací SBB. V letech 1977 až 1978 Sta ńko vícemén ě p ů sobil ve Finsku, kde spole čně s Vesalou a legendárním americkým kontrabasistou Reggie Workmanem p řipravovali nový hudební projekt. Bohužel výsledky jejich tv ů rčího snažení nebyly nahrány či jinak zdokumentovány. Po ukon čení kvartetní spolupráce s Vesalou (d ůvodem byla p ředevším velká geografická vzdálenost d ělící muzikanty) se Sta ńk o vydal zcela novým sm ěrem, za čal experimentovat s či st ě sólovou hrou na trubku. Pravd ěpodobn ě inspirován podobným snažením trombonisty Alberta Mangelsdorffa vyvinul techniku trojhlasé hry na trubce (prost řednictvím simultánní hry a zp ěvu do nástroje), takže mohl na svých sólových recitálech hrát akordy. S pomocí

88 t řech r ůzn ě postavených mikrofon ů dosahoval na pódiu specifických témbrových efekt ů . Poslucha čova p ředstavivost mohla p řitom v některých místech „slyšet“ celou jazzovou kapelu (beat, harmonii i melodii). Znamenitým dokumentem Sta ńkovy hry a cappella je deska n ato čená v akusticky (a historicky) zajímavých místech Indie, nese název Music From Taj Mahal And Karla Caves (1980, Leo Records). Až na této desce máme možnost pln ě docenit množství barev, výrazových poloh a témbrových „rejst ří k ů “, které je Sta ń ko schopen vyloudit ze svého nástroje. A čkoliv je koncepce sólového improvizovaného trubkového recitálu originální a zajímavá, Sta ńk o (podobn ě jako Mangelsdorff) si byl v ědom, že mu tato platforma nabízí pouze omezené možnosti um ěleckého vyjád ření. A Sta ń ků v neklidný tv ů rčí duch cht ěl jít dál. P řece jen je z řejmé, že pro takového bytostného freejazzmana je hudba p ředevším komunikace. A to vzájemná komunikace spoluhrá čů na pódiu. Proto se tento experiment nemohl stát východiskem jeho tvorby: „Jazz je kolektivní hudba. Sólové hraní p ř ináší jinou rozkoš a jiné zkušenosti, ale není to ono! P ř es delší čas se to neosv ědčí a jazz se p ř ece má osv ěd čit. Doufal jsem, že moje sólové recitály budou mít větší vliv na poslucha če, ale ukázalo se, že ne. No ale díky tomuto experimentu jsem se hodn ě na u čil. Snad jsem už proniknul do mého z p ů sobu hraní standard ů? Totiž normáln ě to je takto: téma a improvizace na čt y ř i, a celá odlišnost spo čívá na metod ě harmonických vztah ů a souvislostí. Jsem zam ěř ený na mainstream. Tam jsou ko ř eny jazzu, tam je všechno.“ 64 Toto Sta ń kovo konstatování je pon ěkud p řekvapující, vezmeme-li v úvahu jeho avantgardní freejazzové výboje v celých letech sedm desátých. Pravdou ovšem je, že na po čátku osmdesátých let je ve Sta ń ko v ě tvorb ě z řetelný návrat k „tradici“. Ovšem je to taktéž zásluh a trojice mainstreamových muzikant ů , s nimiž Sta ńko navázal

64 Tomasz Sta ń k o – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Metal Mind Productions, s . 1 2 ) .

89 koncertní a nahrávací spolupráci. Tito muzikanti též vystupovali jako trio In/Formation: klavírista Sławomir Kulpowi cz, kontrabasista Witold Szczurek a bubeník Czesław Bartkowski. S touto formací (vraceje se po letech ke kvartetovému obsazení s klavírem) nato čil Sta ńko mimo jiné svou t řetí (a zárove ň poslední) desku pro sérii Polish Jazz: Music 81 (1982, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 69). Deska Music 81 dokumentuje mén ě významné a známé St a ńkovo tv ůrčí období. Sta ńko zde spojil své kompozi ční a instrumentální síly se sehranou jednotkou tria Sławomira Kulpowicze, které m ělo vlastní um ělecký p řístup a identitu, a to p om ěrn ě konzervativního rázu. Naproti tomuto v podstat ě hardbopovému triu stojí Sta ńko, jejich leader, který i v tomto tradi čním mainstreamovém idiomu z ů stává sv ůj, v ěrný svému avantgardnímu p řístupu. Dochází tak ke kontrastu dvou r ůzných u m ěleckých pohled ů . Otázkou ovšem z ůstává nakolik je toto prolnutí dvou r ůzných p řístup ů vkusné, či zda není p říliš násilné. Stojí tu proti sob ě p řece jen dva hudební sv ěty, jeden konzervativní a druhý avantgardní. A čkoliv nutno podotknout, že pod vlivem leadera se i Kulpowiczovo trio dokázalo „uvolnit a ot ev řít“. Pro St a ńka, který po ukon čení kvartetní spolupráce s Vesalou nem ěl vlastní kapelu, p ředstavovalo ovšem zmín ěné trio výhodnou „p řeklenovací“ platformu pro realizaci vlastních hudeb ních nápad ů. A v ur čitém smyslu p ředstavovala tato spolupráce i p ředzv ěs t budoucího Sta ń kova vývoje. 65 Deska obsahuje pouze Sta ń kovy skladby. Jsou to p ředevším jednoduchá a zp ěvná témata. „Coltranovská rytmika“ (Kulpowicz o čividn ě pod vlivem McCoy Tynera) st řídá latinjazzový nebo swingový doprovod. Ob čas se beat pod vlivem leadera rozbíjí či t říští a dochází k freejazzovým a témbrovým (Kulpowiczovy „barvy“ na strunách klavíru ) moment ům .

65 P ř ibližn ě o dvacet let pozd ě ji Sta ń ko navázal podobnou spolupráci taktéž s triem, které m ě lo vlastní koncepci, sound, a um ě lecká východiska. Jednalo se o soubor Simple Acoustic Trio a v tomto p ř í p a d ě bylo výsledné „cuvée“ více nežli delikátní.

90 Vždy se ale vše vrátí k „písni čkovým“ témat ům. Zaujme Sta ń ků v tón, který je agresivní a místy drásavý a chraplavý. Více nežli d říve se Sta ń ko pohybuje ve vysoké poloze (b ěž n ě g³). A navzdory jinému hudebnímu idiomu z ůstává sám sebou (podobn ě jako Miles Davis), hraje svojsky a free, a je okamžit ě rozpoznatelný. Tato deska rozhodn ě nep řinesla nic nového (srovnáme-li jí nap říklad s pr ůlomovou Balladynou ). Sám Sta ń ko považoval hudbu na této desce za „sou časný mainstream“, t ěmito slovy komentoval souvislosti spojené s jejím vznikem: „Byla to specifická doba, nemám te ď na mysli ten historický p ř elom na po čátku osmdesátých let, vyhlášení výjime čného stavu a podobn ě. Já jsem m ěl svoje vlastní p ř elomy, rozvedl jsem se s Joannou, bydlel jsem v takové n o ř e bez oken, která se nazývala ,Remont‘, spole čn ě s těmi ranými punkery, a tripoval jsem tam podzemním životem na p lné pecky. Vždy jsem m ěl blízko dealera amfetaminu, všechno jsem m ěl u ruky. Všechno co jsem pot ř eboval k životu jsem si mohl sehnat na Spasitelov ě nám ěstí. To byl velmi temný a možná m ů j v ůbec nejzoufalejší čas. (…) Rok 1981 byl velmi specifický, stejn ě jako pár následujících let. A to všechno je na této desce sl yšet.“ 66 V roce 1981 nahrál Sta ńko jako sideman další desku pro label ECM. Byla to autorská deska prot řelého triového experta, kontrabasisty Garyho Peacocka, 67 vydaná pod názvem Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1210). Sta ńko se zde ocitl, již po n ěkolikáté ve své karié ře, ve spole čnosti špi ček sv ětového jazzu (na saxofony hrál a na bicí Jack DeJohnett e). Dále v této dob ě Sta ńko nahrál mimo jiné album Korozje (1983, Poljazz), a to pouze v duu s Andrzejem Kuryl ewiczem. Krom ě toho Sta ńko vystupoval taktéž v duu se svým d řív ějším spoluhrá čem Tomaszem Szukalským, který v tomto p řípad ě hrál na

66 Tomasz Sta ń k o – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Metal Mind Productions, s . 2 3 ) . 67 Gary Peacock se proslavil jako č len legendárních klavírních trií Billa Evanse, Paula Bleye a Keitha Jarretta.

91 barytonsaxofon. Jejich koncerty byly typické vysoko u mírou hudební empatie, svobodné improvizace a vzájemné int erak ce. Paraleln ě s t ěmito aktivitami byl Sta ń ko činný i na mezinárodní (p ředevším freejazzové) scén ě, ú častnil se jako sólista projekt ů r ůzných tv ůrc ů na nejrozmanit ějších festivalech. Spolupracoval takto nap říklad s Danielem Humairem, Johnem Surmanem, Donem Cherrym, Dino Saluzzim, Albertem Mangelsdorffem, Eddie Gomezem, Janem Garbarkem, Charlie Marianem a dalšími. V roce 1984 zapo čal Sta ńko nahrávací spolupráci s pionýrem freejazzového klavíru Cecilem Taylorem. Taylor ho p ozval (n ap říklad vedle Enrico Ravy) na nahrávání svého souboru Two Continents Orchestra. Výsledná deska z tohoto mezin árodního setkání muzikant ů má název Winged Serpent (Sliding Quadrants) (1984, Soul Note). V osmdesátých letech se Sta ń ko ve své autorské tvorb ě z am ěř il p ředevším na elektrickou hudbu. Inspirován jazzrockov o u (davisovskou) fúzí p řetavil tento styl ve svých n ěkolika nových kapelách do originální a svojské podoby. Nejprve založil formaci C.O.C.X. , s kterou v roce 1983 nahrál stejnojmenné album: C.O.C.X. (1983, Pronit). Angažoval pro tento projekt p ředevším muzikanty mající zkušenost s rockovou hudbou (to je evidentní zejména v rytmické sekci). Následovala deska Lad y Go … (1984, Polskie Nagrania/Muza), pokra čující v zapo čaté stylistické linii. Vedle leadera se na desce Lady Go… objevili též kytarista a perkusista Apostolis Antymos (bývalý člen polské artrockové progresivní formace SBB), již zmi ňovaný basista Witold Szczurek (zde jak kontrabasista, tak i baskytarista) a bubeník Tomasz Hołuj. Krom ě dvou kratších miniatur Sta ń kových sideman ů (Szczurkovo a Antymosovo sólové „ číslo“) deska obsahuje pouze Sta ńkovy skladby. Celá deska vyza řuje uvoln ěnou a veselou atmosféru. Tentokrát se nejedná o žádné velké um ění. Jsou tu jednoduchá melodická témata podpo řená v rytmickém základu ostinátním

92 rockovým či latinrockovým groovem. Ob čas se vyskytnou témbrov ě zajímavá introdukce nebo „svobodn ější“ st řední části. Celek je ovšem spíše o syrové energii a zábav ě. Lze zde vycítit až dokonce popové názvuky. Za zmínku stojí Sta ńkovo staccatovité a útržkovité frázování implikující dojem punktualistického uvažo vání a p řístupu. Krom ě toho je zde Sta ńko ve skv ělé nátiskové kondici, výšky má p r ů razné jako špi čkový bigbandový leader. Nejvýznamn ější Sta ń kova elektrická kapela let osmdesátých (a zárove ň jedna z nejd ůležit ějších polských elektrických kapel v ů bec) fungovala pod názvem Freelectronic . Hráli v ní Janusz Skowron (klávesové nástroje), Witold Szczurek (kontrabas a baskytara) a Tadeusz Sudnik (syntezátory a elektronika). Kapela rozvinula jazzrockovou stylistiku p ředchozích formací a zaujala nevídanou energií a drivem. Tyto atributy kapely p řekvapují o to více, u v ědomíme-li si, že se jednalo o formaci bez bicích nástroj ů. P ředevším Szczurkova neomylná baskytara držela celek rytmicky perfektn ě „v ot ěžích“. Skowron se projevil jako klávesový talent, kterému postupem času málokdo mohl konkurovat ve výb ěru témbr ů a barev. Asi nejd ů ležit ějším členem této kapely byl ale Tadeusz Sudnik, který ze svých elektronických nástroj ů a p řístroj ů dostával zvuky (r ů zné šumy, šelesty a barvy, vše na pozadí celkového hudebního obrazu), které m ěl y často klí čový význam p ři tvorb ě feelingu či atmosféry dané skladby. Hudba kapely Freelectronic byla zaznamenána na dvou deskovém kompletu Witkacy Peyotl/Freelectronic (1984/85/86, Poljazz). První deska obsahuje deklamované narkotické vize spisovatele Stanisława Witkiewicze podbarvené siln ě psychedelickou a neobvyklou Sta ńkovou hudbou. Druhá deska dokumentuje po čátky formace Freelectronic. V roce 1987 Sta ńko ú činkoval se svým Freelectronicem na prestižním jazzovém festivalu ve švýcarském Montreux. Následn ě byla z tohoto koncertního p ředstavení vydána live nahrávka pod titulem The Montreux Performance (1987, ITM). Jsou na ní vesm ěs

93 St a ńkovy skladby. Za hudbou lze vycítit již op ět výrazn ější u m ělecký vklad. Už se zde nejedná o pouhé hraní pro zábavu (tak jak to bylo z řejmé na p ředcházející elektrické desce Lady Go… ). Szczurkova baskytara drží precizní rytmus. Skowron zaujme barevností rejst ří k ů a stylovými chorusy, spole čn ě se Sudnikem též stojí za „výrobou nálad“. Sudnik podle atmosféry jednotlivých skladeb dopl ň uje hudbu o netypické témbry, šelesty a šumy. Místy jeho hra vhodn ě supluje funkci chyb ějících bicích nástroj ů . Celkov ě se jedná o moderní fusion, ale vždy s čitelnou pe četí svého tv ů rce, který je rozpoznatelný jak podle skladeb, tak i podle samotné hry (osobitý tón, staccatovité frázování atd.). V roce 1989 byla vydána Sta ńkova deska Chameleon (1982, Utopia Records), která byla nahrána o n ěkolik let d říve v Ř ecku v triu s Apostolisem Antymosem a Januszem Skowronem . Následn ě v roce 1991 Sta ńko nahrál desku Tales For Girl, 12, And A Shaky Ch i ca (1991, JAM), a to pouze v duu se svým freelectroni ckým spoluhrá čem Skowronem. Na po čátku devadesátých let se Sta ń ko vrátil ke konceptu p řev ážn ě akustického hraní. Dalším výrazným rysem této dekády byl St a ńk ův (manifestovaný osobn ě též v médiích) návrat k „tradici“, ke k o řen ům, k poslucha čsky p řístupn ější hudb ě. Zanedlouho se objevil první d ů sledek tohoto návratu. Byla to deska Bluish (1991, Power Bros) nahraná v triové sestav ě St a ń ko, Arild Andersen (kontrabas) a Jon Christensen (bicí). Zakrátko potom se na scén ě objevil Sta ń ko s novou a um ělecky silnou mezinárodní formací. Jednalo se op ět o kvarteto s klavírem, h rál i v n ěm: švédský klavírista Bobo Stenson, švédský kontrab asista Anders Jormin a anglický bubeník Tony Oxley. Hudbu, kterou kvarteto hrálo, sám Sta ńko opsal termínem „komer ční free“. Čili jednalo se o p řístupn ější formu free jazzu zasahující širší poslucha čské spektrum. Nové Sta ńkovo kvarteto nahrálo v roce 1993 desku Bosonossa And Other Ballads (1993, Gowi Records), kterou m ůžeme považovat za jakousi p ředzv ěst návratu k estetice

94 vydavatelství ECM (kýžený návrat do náru če mnichovského vydavatelství se dostavil záhy). V mezi čase mezi tímto slavným návratem pracoval Sta ńko ješt ě na jiných projektech, komponujíc nap říklad scénickou hudbu (pro v ětší instrumentální obsazení) pro divadelní p ředstavení Balladyna . Po necelých dvaceti letech se Sta ńko vrátil k labelu ECM s novými autorskými projekty. Tím za čala nová a výrazná etapa ve Sta ńk ov ě um ělecké karié ře, a po čase se dostavil i velký mezinárodní úsp ěch. Sta ń kova hudba se v d ůsledku této š ťastné spolupráce s prestižním vydavatelstvím taktéž zm ěnila. Velkou m ěrou k tomu p řisp ěl ředitel vydavatelství Manfred Eicher, který p řinesl mnoho d ůležitých impuls ů. Stál u zrodu n ěkolika koncepcí St a ńkových desek, konzultoval s ním výb ěr sideman ů, osobn ě se zú čast ň oval nahrávání, a posléze m ěl na starosti produkci desek. Výsledný produkt byl tedy i jeho dílem. V následují cích odstavcích uvedu Sta ńk ův nahrávací výstup pro tento label pouze schematick y, pozornost t ěmto deskám bude v ěnována v samostatné kapitole. Prvním výsledkem znovunavázané spolupráce byla desk a Matka Joanna (1994, ECM 1544). Nahrálo jí výše zmi ňované kvarteto (Sta ń ko, Stenson, Jormin, Oxley). Stejná sestava m ěla na s v ědomí i další nahrávací po čin, který byl vydán pod titulem Leosia (1996, ECM 1603). Následovala deska vypln ěná hudbou Krzysztofa Komedy Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636), která p ředstavovala další hudební poctu „nesmrtelnému“ pols kému jazzmanovi. Tato nahrávka sklidila v Polsku i ve sv ět ě z načn ý ú sp ěch. V konkurenci mnoha dalších je to s jistotou nejpoveden ější pokus o reinterpretaci Komedova skladatelského odkazu. Za vznikem této skvostné desky stálo septeto význa čných evropských jazzman ů (saxofonisté Bernt Rosengren a Joakim Milder; klavírista Bobo Stenson; kytarista ; kontrabasista Palle

95 Danielsson; bubeník Jon Christensen), kterému vévod ila kapelnická supervize Tomasze Sta ńk a. Koncem devadesátých let Sta ń ko ješt ě stihl nahrát desku From The Green Hill (1998, ECM 1680), a to op ět ve špi čkové (sextetní) sestav ě vesm ěs zahrani čních muzikant ů: John Surman (barytonsaxofon, basklarinet), Dino Saluzzi (bandon eon), Michelle Makarski (housle), Anders Jormin (kontrabas), Jon C hristensen (bicí). Nahrávka zaujme práv ě tímto pro jazz nep říliš typickým nástrojovým obsazením souboru. Do nového milénia Sta ńko vkro čil se zcela novou kvartetní formací tvo řenou o generaci mladšími muzikanty. 68 Tito muzikanti t vo řili a vystupovali jako samostatná (a velmi sehraná!) jednotka pod názvem Simple Acoustic Trio (aktuáln ě pokra čují ve spolupráci pod názvem Marcin Wasilewski Trio), a to ve složení: Marcin Wasilewski (klavír), Sławomir Kurkiewicz (kontrabas ) a Michał M i ś kiewicz (bicí). Více informací o hudb ě této triové sestavy viz n ap říklad recenze jejich aktuálního nahrávacího po činu January (2007, ECM 2019) v časopisu Harmonie . 69 St a ńko s tímto originálním triem nato čil pro label ECM v rozmezí p ěti let triptych skvostných autorských alb. Tém ěř vz áp ětí sklidil s t ěmito alby úsp ěch (jak recenzentský, tak i „b ěžný“ poslucha čský) po celém sv ět ě. Na t ěchto albech rozpracoval a dovedl tém ěř k dokonalosti koncept, na kterém pracoval v předcházejícím kvartetu s Bobo Stensonem. Koncept tak dychtiv ě prosazovaný p řes desítky let Manfredem Eicherem a jeho firmou ECM , v yj ád řený t ěmito slovy: „nejkrásn ější zvuk vedle ticha“. P rv ní z t ěchto lyricky a delikátn ě z am ěř ených nahrávek byla deska Soul Of Things (2001, ECM 1788). S dvouro čním odstupem následovala deska Suspended Night (2003, ECM 1868), a op ět dva

68 Toto je další shodný rys Sta ń kovy a Davisovy um ě lecké kariéry (viz Davisovo Druhé velké kvinteto s o generaci mladšími muzikanty). 69 P ř ibil, Jan: Marcin Wasilewski Trio – January. In: Harmonie 2008/04/63.

96 roky poté p řišla na sv ět deska Lontano (2005, ECM 1980), která uzavírala celý triptych. Mezitím v roce 2004 vydalo Sta ńkovo „dvorní“ vydavatelství v rámci série :rarum („music selected by the artists from their ECM recordings“) um ělcovu výb ěrovou kompilaci z let 1975 až 1998: Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII). Vydavatelství ECM tímto krokem vzdalo hold um ělci, jehož tvorba významnou m ěrou propagovala tuto firemní zna čku a z řetelným zp ůsobem kodifikovala její estetický koncept. Během Sta ńkovy obnovené spolupráce s labelem ECM se tento u m ělec v ěnoval paraleln ě i dalším projekt ům. Komponoval a nahrával filmovou a scénickou hudbu, na polském trh u se objevily jeho nové nahrávky a soundtracky dokumentující tuto jeho tv ů rčí oblast, jako nap říklad: A Farewell To Maria (1993, Gowi Records); Balladyna – Theater Play Compositions (1994, Gowi Records); Roberto Zucco (1995, Polonia Records); Egzekutor (1999, Universal Music); R ei ch (2001, Universal Music). Pro pot řeby Muzea Varšavského povstání (Muzeum Powstania Warszawskiego) zkomponoval hudbu, která byla též vydána na desce Woln o ś ć w Sierpniu (2004, FiRe). Jako sideman se podílel na nahrávání další ECM desk y (v p o řadí t řetí, kde vystupoval jako spoluhrá č na cizí desce), tentokrát se jednalo o autorský projekt známého popového a ro ckového bubeníka Manu Katché. 70 Deska vyšla pod titulem Neighbourhood (2004, ECM 1896) a krom ě St a ńka a autora projektu na ní dále hráli Jan Garbarek, Marcin Wasilewski a Sławomir Kurkiewi cz. Jak už bylo zmín ěno d říve, d ůležité místo ve Sta ń k ov ě u m ělecké karié ře zaujímá tvorba pro divadlo a pro film. Uve ď me proto stru čný vý čet polských film ů (v chronologickém po řadí), na kterých Sta ń ko spolupracoval jako autor hudby: 71 Klub profesora

70 Manu Katché spolupracoval s takovými persónami sv ě tové populární hudby jako jsou nap ř íklad Sting, Peter Gabriel, Joni Mitchell ad. 71 Ve filmu režiséra Witolda Adamka Poniedziałek (P o nd ě lí, 1998) se Sta ń k o dokonce objevil jako herec.

97 Tutki (Klub profesora Tutka, 1966, režie Andrzej Kondrati uk); Jak zdoby ć kobiet ę, pieni ądze i sław ę (Jak získat ženu, peníze a slávu, 1969, režie Janusz Kondratiuk); Dziura w ziemi (Díra v zemi, 1970, režie Andrzej Kondratiuk); Tr ą d (Lepra, 1971, režie Andrzej Trzos- Rastawiecki); Ob ra zk i z ż ycia (Obrázky ze života, 1975, režie Krzysztof Gradowski); Po ż egnanie z Mari ą (Lo u čení s Marií, 1993, režie Filip Zylber); Łó żko Wierszynina (Wierszyninova postel, 1997, režie Andrzej Domagalik); Egzekutor (Exekutor, 1999, režie Filip Zylber); C isza (Ticho, 2001, režie Michał Rosa). Ačkoliv bude Sta ńkovi za nedlouho sedmdesát let, nep řestává t vo řit a stále hledá nové cesty a zp ů soby um ěleckého vyjád ření. Vede v sou časnosti n ěkolik zajímavých kapel: Nordic Quintet (s Alexem Tuomarilou, Jakobem Broem, Andersem Christen senem a Olavi Louhivuoriou), New Balladyna Quartet (s Maciejem Obarou), Tomasz Sta ń ko Project ad. Tomasz Sta ńko pat ří bezesporu mezi nejvýzna čn ější sou časné žijící polské um ělce. Zárove ň je to v mezinárodním kontextu s jistotou nejexponovan ější a nejznám ější polský jazzman. B ěhem své dlouholeté um ělecké kariéry p řinesl evropské hudb ě mnoho cenných impuls ů. Vždy byl zastáncem progresivního a experimentálního p řístupu. Nestál na míst ě, ale stále postupoval v p řed hledajíce usilovn ě svou vlastní cestu um ěleckého vyjád ření. Několikrát za život byl v pop ředí evropského jazzového vývoje. V tomto smyslu je vnímán jako klasik evropské jazzové avantgardy. Jeho četné nahrávky pro label ECM do velké míry pomohly vybudovat prestiž a originální estetické východiska tohoto vydavatelství. I díky n ěmu je v dnešní dob ě b ěž n ě používán termín „ECM sound“, shrnující ve zkratce tento specifický estetický koncept. Sta ńko nadále nahrává a koncertuje s nejvýzna čn ějšími evropskými a americkými muzikanty. Podle výsledk ů r ůzných anket a ocen ění pat ří Sta ń ko mezi nejvýznamn ější evropské um ěl ce.

98 6. TVORBA TOMASZE STA ŃKA PRO VYDAVATELSKOU S POLE ČNOST E CM

Tato kapitola je člen ěna na čt y ři díl čí podkapitoly, které mají v esm ěs spole čnou a z řetelnou souvislost. Spole čným pojítkem je St a ńkova nahrávací produkce pro label ECM. V první podk apitole s t ru čn ě p ředstavím tuto n ěmeckou nahrávací firmu a jejího zakladatele a výkonného ředitele Manfreda Eichera. V druhé podkapitole p ředstavím formou minirecenzí kompletní Sta ń kovu autorskou nahrávací produkci pro výše zmín ěný label (celkem dev ět alb). 72 Ve t řetí podkapitole p ředstavím analogicky ECM nahrávky, ve kterých Sta ń ko figuroval jako sideman (celkem t ři alba). 73 A ve čtvrté podkapitole se podívám formou analýz detailn ěji na Sta ń kovu kompozi ční a interpreta ční práci (osm skladeb z alba Soul Of Things ). 74

72 Zvuková stopa t ě chto desek je k dispozici ve formátu mp3 na p ř iloženém DVD (viz „P ř í l o h y “ ) . 73 T a m t é ž . 74 Zvuková stopa t ě chto skladeb je k dispozici ve formátu cda na p ř iloženém CD (viz „P ř í l o h y “ ) .

99 6.1. MANFRED EICHER A ECM

Manfred Eicher (ro čník 1943), zakladatel a výkonný ředitel labelu ECM, vystudoval kontrabas na Hudební akademii v Berlín ě. 75 V roce 1969 založil v Mnichov ě vydavatelství orientující se programov ě na soudobou hudbu, tedy „Editions Of Contemporary Music“ (ECM). Od té doby až dosud stojí Eicher v čele této mezinárodn ě proslulé zna čky jako její hlavní spiritus agens, propagátor, producent a ředitel. Od po čátku vnímal Eicher svoje vydavatelství podobn ě jako vnímá muzikant svou kapelu či skladatel svou skladbu. Tedy jeho um ělecké vize p řevažovaly nad vizemi podnikatelskými. S pomocí svého vydavatelství (a po chopiteln ě s pomocí jím oslovených a vybraných um ěl c ů , zvukových inženýr ů a technik ů , a výtvarných um ěl c ů ) cht ěl realizovat osobitý estetický koncept, který v n ěm mohutn ě „bobtnal“. Sv ů j um ělecký či estetický pohled manifestoval n ěkolika výstižnými slogany: „lahodný zvuk nejbližší tichu“; „sm ěř ování nejbližší k nesm ěř ování“ (ve smyslu žánrovém); „pojímejte své uši jako o či“ atp. Díky této vnit řn ě jasn ě cít ěné a navenek programov ě prezentované koncepci si zakrátko Eicher se svým vydavatelstvím vybudoval na gramofon ovém trhu unikátní, bytelnou a nezpochybnitelnou pozici. Eich er ů v výsledný produkt zaujal širší poslucha čský segment jak svým čistým a p r ůz ra čným zvukem a prostým grafickým designem, tak p ředevším specifickým hudebním obsahem. Brzy se pro tento uni kátní estetický koncept vžilo ozna čení „ECM sound“. Eicherem nahrávaná, vydávaná a produkovaná hudba je pochopiteln ě zna čně r ůznorodá a polystylová. Ovšem sty čné body a charakteristické rysy bychom zde našli: nejfrekvento v an ější je hudba jazzová, etnická a klasická; velký prostor je v ěnován hudb ě experimentální a avantgardní (free jazz, minimalism us, témbrová hudba atp.); velký prostor je v ěnován hudb ě ze skandinávské a postsov ětské geografické oblasti; časté je nahrávání muzikant ů

75 Musikhochschule in Berlin.

100 pocházejících z odlišných kulturních tradic, kte ří spolu nikdy p ředtím nehráli (Eicher zde fungoval jako kreativní zprost ředkovatel t ěchto kontakt ů, v ětšinou se jednalo o jeho nápady); d ůraz je kladen na hudbu témbrov ě zajímavou, komorní, improvizovanou, introvertní, poetickou, „zasn ěnou“, „zamyšlenou“, baladickou, smutnou, lyrickou, k řehkou, meditativní, kontemplativní atp. S labelem ECM jsou spojena mimo jiné tato jména slavných jazzových um ěl c ů : Keith Jarrett, Jan Garbarek, Chick Corea, Gary Burton, Dave Holland, Egberto Gismonti, Paul Bley, Evan Parker, Lester Bowie, Pat Metheny, Paul Motian, , Charles Lloyd, John Surman, Don Cherry, Charlie Haden, Pall e Mikkelborg, Bobo Stenson, Jon Christensen, Ralph Towner, Bill Frisell, Terje Rypdal, Louis Sclavis, John Abercrombie, Carla Bley, Jack DeJohnette, Eberhard Weber, Enrico Rava, Nils Petter Molvær, Roscoe Mitchell, Arild Andersen, Tomasz Sta ńk o ad . Z oblasti world music jmenujme nap říklad tyto „stájové“ muzikanty: Anja Lechner, Dino Saluzzi, Iva Bittová, Stefano Battaglia ad. V roce 1984 vznikla v tomto vydavatelství speciální edi ční řada „ECM New Series“, zam ěř ená p ředevším na artificiální hudbu. Nalezneme zde nap říklad jména t ěchto skladatel ů: Arvo Pärt, Steve Reich, John Adams, Giya Kancheli, Meredith Monk, Alfred Schnittke, György Kurtág, Heinz Holliger, Gavin Bryars, Valentin Silvestrov, Tigran Mansurian, Heiner Goebbels, Erkki Sven Tüür ad. Za svoje zásluhy v oblasti produkce soudobé hudby E icher získal mnoho hodnotných ocen ění a vyznamenání (mimo jiné americkou cenu Grammy v kategorii „producent roku“). Nahrávky labelu ECM se pravideln ě umís ť ují na vysokých p říčkách všech d ůležitých sv ětových anket a žeb ří čků.

101 6.2. STA ŃKO LE ADE R

V této podkapitole p ředstavím celkem t ěchto dev ět desek, které Sta ńko nahrál u labelu ECM jakožto kapelník: 76

• Tomasz Sta ńk o – Balladyna (1975, ECM 1071) • Tomasz Sta ńko Quartet – Matka Joanna (1994, ECM 1544) • Tomasz Sta ńk o – Leosia (1996, ECM 1603) • Tomasz Sta ń ko Septet – Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636) • Tomasz Sta ńk o – From The Green Hill (1998, ECM 1680) • Tomasz Sta ńko Quartet – Soul Of Things (2001, ECM 1788) • Tomasz Sta ńko Quartet – Suspended Night (2003, ECM 1868) • Tomasz Sta ńko Quartet – Lontano (2005, ECM 1980) • Tomasz Sta ń ko – Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII)

V následujícím textu bude užit tento systém zkratek:

• trubka – tp • altová flétna – afl • sopránsaxofon – ss • tenorsaxofon – ts • barytonsaxofon – bars • basklarinet – bcl • housle – vio • bandoneon – ban • klavír – p • kytara – g • kontrabas – b

76 P ř ední strany booklet ů (front covers) byly staženy z r ů zných webových zdroj ů .

102 • bicí nástroje – ds

103 Albu m: Balladyna (1975, ECM 1071) Datum a místo vzniku: Prosinec 1975 Tonstudio Bauer, Ludwigsburg Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Tomasz Szukalski – ss, ts Dave Holland – b Edward Vesala – ds Sk ladb y : 1. First Song (Sta ńk o ) 2. Tale (Sta ń ko/Holland/Vesala) 3. Num (Vesala) 4. Duet (Sta ń ko/Holland) 5. Balladyna (Sta ńk o ) 6. Last Song (Sta ńk o ) 7. Nenaliina (Sta ńko )

Balladyna je debutová autorská deska kapelníka Tomasze St a ńka u labelu ECM. Nahrála ji slavná Sta ńkova sestava ze sedmdesátých let: Tomasz Sta ńko/Edward Vesala Quartet. Oproti p ředchozí kvartetní nahrávce ( T WET ) zde došlo ke zm ěn ě v obsazení i v koncepci: Petera Warrena st řídá na postu kontrabasisty Dave Holland a hudba kapely je více prokomponovaná. Deska obsahuje p řev ážn ě Sta ń kovy p ředem zapsané skladby a skladby kolektivn ě improvizované. St a ńkovy skladby mají v ětšinou tuto formu: téma (dvojhlas trubky a saxofonu v dlouhých frázích), free improvizace bez pravidelného beatu (time je čl en ěn spíše po frázích), téma. Hudba na desce má dále tyto charakteristické rysy: rytmické tematické části se st řídají s improvizovanými rubatovými částmi, kde se t říští beat a hraje se po frázích; témbrov ě a sónicky zajímavé pasáže

104 (Vesalova činelová a perkusivní hra, Hollandova hra smy čcem); kolektivní tematická improvizace; melodicky výrazná a kontrapunkticky vystav ěná Sta ń kova témata (p ředevším „Balladyna“ a „Nenaliina“); kombinace nástrojového obsazení (v ětšinou kvarteto, ale též trio a duo); lyrické a baladické části se st řídají s částmi kontrastn ě expresivními a divokými (za zmínku stojí Szukalského „neu česaný“ a syrový projev v t ěchto místech, „v ýk řiky“ atp.); specifické „voln ější“ pojetí a cít ění beatu; skv ěl ý je Holland ův kontrabasový sound a jeho svérázná a kreativní koncepce doprovodu. St a ńko výslednou hudbu z této desky okomentoval t ěmito slovy: „…máme vlastní druh timingu a s ním práv ě pracujeme. Naše zásady jsou: kontrolování rytmických záležitostí a spole čné hraní dlouhých frází. To je možné dosáhnout pouze s takovými lidmi jako Edward nebo Elvin (Jones), a nebo s jinými velkými bubeníky, kte ří uvažují frázemi. (…) N ěkteré části jsou hrány arytmicky: je možné n a p říklad na p ůl taktu odejít od rytmu, ale všichni to hrajeme s ou čas n ě, jasným a p ř es v ěd čujícím zp ů sobem, majíce vše pod kontrolou. Je to velmi zajímavé a ohromné hraní, a m ů žu říct, že to je velmi swingující hudba.“ 77

77 Brodacki, Krystian: Tomasz Sta ń ko: „Jazz rodzi si ę z bólu“. In: J F 1979/06/19.

105 Albu m: Matka Joanna (1994, ECM 1544) Datum a místo vzniku: Kv ět en 19 94 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Bobo Stenson – p Anders Jormin – b Tony Oxley – ds Sk ladb y : 1. Monastery In The Dark (Sta ń ko/Stenson/Jormin/Oxley) 2. Green Sky (Sta ńk o ) 3. Maldoror’s War Song (Sta ńk o ) 4. Tales For A Girl, 12 (Sta ń ko ) 5. Matka Joanna From The Angels (Sta ń ko/Stenson/Jormin/Oxley) 6. Cain’s Brand (Sta ń ko ) 7. Nun’s Mood (Sta ń ko/Stenson/Jormin/Oxley) 8. Celina (Sta ńk o) 9. Two Preludes For Tales (Sta ń ko/Stenson) 10. Klostergeist (Oxley)

Po necelých dvaceti letech se Sta ńko vrátil k labelu ECM jakožto kapelník autorského projektu. Sestavil pro tuto p říležitost v ýt e čné polsko-švédsko-anglické kvarteto, složené ze zkušených harcovník ů evropské freejazzové scény. Toto je první z dvojice alb, kterými se Sta ń ko vrátil do pov ědomí poslucha čů proslavené mnichovské zna čk y. Inspira čním zdrojem pro tuto desku byl p ů sobivý film Jerzyho Kawalerowicze Matka Joanna od Aniołów (Matka Joanna od And ělů , 1961), odehrávající se za podivných okolností ve st ředo v ěkém klášte ře. Booklet desky obsahuje n ěkolik záb ěrů z tohoto filmu.

106 Hudba na desce navozuje tajuplnou atmosféru pasující výte čn ě ke zmi ň ovaným filmovým snímk ům. Celá deska vyza řuje p ředevším jednotnou náladu. Sta ń ko zde ukazuje svou tajemnou, „nedopov ězenou“, lyrickou, meditativní a melodickou stránku. Klí čový je výraz a dostatek emocí. Divokých freejazzových sól (tak typických pro p ředchozí Sta ńkovu tvorbu) se zde nedo čkáme, celá deska „dýchá“ subtilní náladou. Op ět zde p řirozen ě koexistují vedle sebe Sta ń kovy zapsané rubatové a výrazn ě melodické skladby (n ap říklad „Green Sky“), a skladby „zkomponované“ na pódiu celou kapelou, tedy formou kolektivní improvizace. Č asté jsou op ět kombinace nástrojového obsazení ( častokrát dua či nedoprovázená sóla). N ěkteré skladby mají atmosféru komorní artificiální hudby („Two Preludes For Tales“). Výraznou zm ěnou oproti p ředchozí ECM nahrávce je p řítomnost klavíru. Výsledný freejazzový p řístup je díky tomu daleko barevn ější. Za zmínku stojí n ěkolik výte čných a cappella sól Anderse Jormina, jehož kontrabasová hra je bohatá jak na témbry tak i na speciální „efekty“ (flažolety, akordická hra, sul tasto, sul ponticello atp.). Perkusivní a barevný p řístup Tony Oxleyho výrazn ě p řipomíná hru Edwarda Vesaly. Publicista Roman Kowal v souvislosti s hudbou této v ýt e čné kapely zmi ňuje jeden z jejich osobitých a podstatných atribut ů: „Dalším z charakteristických rys ů této hudby je st řídání použití klasické americké, pulsující v pravidelném rytmu ‚f our to the bar‘, hudební fráze, s frází evropskou, a to svobodnou, ametrickou, nepravidelnou, řízenou pouze hudebním smyslem a výdechem instrumentalisty. V tom druhém p ř íp ad ě z ůstává trubka pro spoluhrá če svého leadera, krom ě notových ná čr tk ů , jediným kompasem.“ 78

78 Kowal, Roman: S t a ń ko po latach: Od Music For K do Bosonossej i innych ballad. In: J F 1994/03/31.

107 Albu m: Leosia (1996, ECM 1603) Datum a místo vzniku: Leden 1996 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Bobo Stenson – p Anders Jormin – b Tony Oxley – ds Sk ladb y : 1. Morning Heavy Song (Sta ńk o ) 2. Die Weisheit von Le comte Lautréamont (Sta ńk o ) 3. A Farewell To Maria (Sta ńk o ) 4. Brace (Oxley/Jormin) 5. Trinity (Oxley/Jormin/Stenson) 6. Forlorn Walk (Sta ń ko/Oxley/Jormin) 7. Hungry Howl (Sta ń ko ) 8. No Bass Trio (Sta ń ko/Oxley/Stenson) 9. Euforila (Sta ń ko) 10. Leosia (Sta ńk o)

Tato deska pokra čuje v linii zapo čaté na p ředcházející St a ńk ov ě ECM nahrávce. Ú činkuje zde stejná muzikantská sestava, která p ůsobí čím dál více semknut ějším a sehran ějším dojmem. Kolektivní improvizace a intuitivní hraní zde vytváří v ěrohodn ější a u v ěř it el n ější dojem než kdykoliv p ředtí m. První t ři skladby jsou Sta ń kovy zapsané kompozice, které mají o p ět rubatový a baladický charakter, nechybí jim výraz n á melodi čnost. Toto je poslucha čsky p řístupná hudba, kterou Sta ń ko nazýval termínem „komer čn í free“. Následující t ři skladby jsou „volného“ ražení bez p ředem zapsaných témat. Výsledná kolektivní improvizace (o p ět

108 v různorodých nástrojových kombinacích: duo, trio atp.) ale pokra čuje v nálad ě nastín ěn é p ředchozími skladbami. Zbytek alba osciluje mezi t ěmito dv ěm i p řístupy (mezi hudbou zapsanou a hudbou zcela spontánn ě a voln ě improvizovanou).

109 Albu m: Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636) Datum a místo vzniku: Ún o r 19 97 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Bernt Rosengren – ts Joakim Milder – ss, ts Bobo Stenson – p Terje Rypdal – g Palle Danielsson – b Jon Christensen – ds Sk ladb y : 1. Svantetic (Komeda) 2. Sleep Safe And Warm I (Komeda) 3. Night-time, Daytime Requiem (Komeda) 4. Ballada (Komeda) 5. Litania (Komeda) 6. Sleep Safe And Warm II (Komeda) 7. Repetition (Komeda) 8. Ballad For Bernt (Komeda) 9. The Witch (Komeda) 10. Sleep Safe And Warm III (Komeda)

Touto deskou sklidil Sta ńko (a potažmo Eicher) úsp ěch na celém sv ět ě. Je to jedna z nejvýznamn ějších nahrávek polského a evropského jazzu. S jistotou je to nedostihnutelný pokus o reinterpretaci Komedovy hudby. Celá deska obsahuje pouze Komedovy skladby, a to z jeho r ůzných časových období. Sv ěž e zn ějící aranžmá p řipravil leader celého „reminiscen čního“ projektu Tomasz Sta ń ko. Prvotní impuls ovšem p řinesl sám Eicher, byl to

110 p ředevším jeho nápad nato čit takovou desku. Díky skv ěle fungujícímu tv ůrčímu tandemu Sta ń ko – Eicher vykvetlo a rozlet ělo se do celého sv ěta originální Komedovo kompozi ční mistrovství. St a ńko pro tento projekt sestavil tým (septeto) ze zkušených skandinávských muzikant ů , z nichž pouze Bernt Rosengren (a pochopiteln ě též Sta ńko) d říve spolupracoval se samotným Komedou. Deska obsahuje p ředevším prokomponované rozm ěrn ější skladby s rozsáhleji traktovanou formou („Svantetic“; „Night-time, Daytime Requiem“), což byl typický znak Komedových kompozic. Témata a části prokomponované se zde p řirozen ě st říd aj í s částmi freejazzov ě voln ějšími či modálními. Výte čný kontrast vytvá řejí pasáže rubatové s pasážemi rytmicky pravideln ě pulsujícími. Je zde evidentní Komedova pe člivá tematická práce (témata uvedená n ejd říve v rubatu, poté s beatem, zrychlování a zpomalov ání temp, zm ěny hybnosti atp.). Zkrátka typický „komedovský“ p řístup. Muzikanti svorn ě cítí puls po frázích. Dále jsou na desce uvedené skladby z film ů , pro které Komeda skládal hudbu: „Sleep Safe And Warm“ ve t řech verzích (v duu s Bobo Stensonem, v duu s Terje Rypdalem, s celou kapelou) z filmu Romana Pola ńského Rosemary’s Ba by ; „Ballada“ a „Ballad For Bernt“ z Pola ń ského režijního debutu N ó ż w wodzie . Z mnoha skv ělých instrumentálních výkon ů vyzdvihn ěme originální hru Terje Rypdala, jehož kytarový dop rovod (neobvyklé barvy, akordy, voicingy atp.) je naprosto unikátní. Z četných reflexí týkajících se této skvostné nahrávky zmi ňme myšlenky iniciátora a producenta projektu Manfreda Eichera: „Pokládám tu desku za úžasnou manifestaci hudby vaš eho kraje, hudby Evropy, hudby o slovanských vlivech. (…) M ůj nápad nahrát desku ,Litania‘ je celkem nedávný, napadlo m ě to po spolupráci s estonským skladatelem Arvo Pärtem. (…) Pod vlivem spolupráce s Pärtem jsem si uv ědomil, že v mém hudebním myšlení nastaly p ro čis ťující zm ěn y v př ístupu ke zvuku. Uv ědomil jsem si hloubku melancholie a barvy podzimu, jenž jsou slyšet z Komedovy hudby. (…) ,Litania‘ vznikla v blízké souvislosti s deskou ,Litany‘ Arvo

111 Pärta, proto jsme také dali té desce takový název. Takové druhy zvukovosti, zvlášt ě zvukovosti evropských skladatel ů na poli improvizované hudby, se v poslední dob ě staly obzvlášt ě d ůležité, zvlášt ě když si uv ědomíme, jak velký po čet vyprodukovaly USA zvukovosti bebopové a neokonzervativní. Domnívám se, že je nejvyšší čas obrátit pozornost na to, co sami vlastníme, a nezapomínat na naše ko ř eny. V tomto kontextu má ,Litania‘ velký význam a je neocenitelným p ř ínosem pro sv ětovou improvizovanou hudbu.“ 79

79 Brodowski, Paweł – Eicher, Manfred – Sta ń ko, Tomasz a další: Litania, album dekady. In: J F 2000/03/41.

112 Albu m: From The Green Hill (1998, ECM 1 6 80 ) Datum a místo vzniku: Srpen 1998 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp John Surman – bars, bcl Dino Saluzzi – ban Michelle Makarski – vio Anders Jormin – b Jon Christensen – ds Sk ladb y : 1. Domino (Surman) 2. Litania I (Komeda) 3. Stone Ridge (Surman) 4. …y despues de todo (Sta ńk o) 5. Litania II (Komeda) 6. Quintet’s Time (Sta ńk o ) 7. Pantronic (Sta ń ko ) 8. The Lark In The Dark (Sta ń ko ) 9. Love Theme From Farewell To Maria (Sta ń ko ) 10. …from the Green Hill (Sta ńk o) 11. Buschka (Sta ń ko ) 12. Roberto Zucco (Sta ńk o) 13. Domino’s Intro (Surman) 14. Argentyna (Sta ń k o)

St a ńkova deska From The Green Hill zaujme p ředevším atypickým (a to jak pro Sta ńkovu tvorbu, tak i pro jazzovou hudbu obecn ě) nástrojovým obsazením a výb ěrem participujících muzikant ů (každý z jiné zem ě). Sešli se tak zde v dokonalé souh ře

113 anglický „decha ř“ John Surman, americká houslistka polského p ů vodu Michelle Makarski, argentinský bandoneonista Dino Saluzzi, švédský kontrabasista Anders Jormin a norský bubeník Jon Christensen. Deska je díky této nástrojové a národn ostní pestrosti témbrov ě unikátní a stylisticky pluralitní. Je zde mnoho et nicky lokalizovatelných názvuk ů (náznaky klezmeru, čardáše, jihoamerického folklóru atp.). Výsledná hudba spíše nežli jazz p řipomíná um ěleckou podobu sou časné polystylové world music. P řesto Sta ń kova na desce uvedená témata neztrácejí patinu svéh o skladatele, jsou výrazn ě melodická a rozpoznatelná. Deska obsahuje p ředevším hudbu lyrickou, dramatickou i trochu tajemnou. Krom ě t řech skladatelských p ří sp ěv k ů Johna Surmana (z nichž zaujme p ředevším úvodní skladba „Domino“ svým barokizujícím kontrapunktem), a dvou sólov ě pojatých zpracování Komedovy skladby „Litania“ (Saluzziho bandoneon a cappella), na desce nalezneme pouze Sta ń kovy skladby. Ve skladb ě „Stone Ridge“ hraje Sta ń ko s dusítkem, což pro n ěj není p říliš typické. Následující skladba „…y despues de todo“ obsahuje deklamovaný š p an ělský text v interpretaci Dino Saluzziho, v kombinaci se Sta ń kovou hudbou tak vzniká p říjemný melodramatický efekt. Za zmínku též rozhodn ě stojí Sta ń kova titulní skladba „…from the Green Hill“, která m á výrazn ě melodické téma, zkomponované „klasickým“ postupem harmonického protipohybu basové linky v ů č i melodii. Dále, v ětšina skladeb za číná v rubatu, postupn ě se „vyno řuje“ ur čitý beat, a to často v charakteru „latiny“. Hodn ě skladeb je p řejatých ze St a ńkových starších nahrávacích projekt ů , nov ě p řepracovaných a p řearanžovaných, a to dokonce i s jinými tituly. (Viz skladba „…from the Green Hill“, která se objevila už na Stańk o v ě desce Almost Green , a to pod titulem „Ania z Zielonego Wzgórza“.) Skladba „Roberto Zucco“ pochází ze stejnojmenné Stańkovy desky, která obsahuje scénickou hudbu. (Podobn ě byla i pod jinými názvy skladba užita v dalších Sta ńkových deskách.) Sta ń ko zkrátka rád pracuje se svými staršími tématy, p řed ělává je, cituje sám sebe atp.

114 Podle svých vlastních slov hraje celý život „jednu a tutéž skladbu, p o uze v různých variacích“. Ješt ě záhodno zmínit výte čný kontrabasový sound Anderse Jormina. Je to pochopiteln ě jak zásluha Jormina, tak ale i sou čas n ě zásluha skv ělého zvukového inženýra Jana Erika Kongshauga, kter ý se významnou m ěrou podílí na unikátním zvukovém výsledku četných ECM nahrávek.

115 Albu m: Soul Of Things (2001, ECM 1788) Datum a místo vzniku: Srpen 2001 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Marcin Wasilewski – p Sławomir Kurkiewicz – b Michał Mi śkiewicz – ds Sk ladb y : 1. Variation I (Sta ńk o ) 2. Variation II (Sta ń k o) 3. Variation III (Sta ń ko ) 4. Variation IV (Sta ń ko ) 5. Variation V (Sta ń k o) 6. Variation VI (Sta ń ko ) 7. Variation VII (Sta ńk o) 8. Variation VIII (Sta ńk o ) 9. Variation IX (Sta ń ko ) 10. Variation X (Sta ń ko ) 11. Variation XI (Sta ńk o) 12. Variation XII (Sta ńk o ) 13. Variation XIII (Sta ńk o)

Tato deska (konkrétn ě osm skladeb z této desky) je detailn ěj i analyzována v samostatné podkapitole. Zde tedy jen n ěkolik základních informací. Dů vo d ů , pro č jsem si tuto desku vybral k analýze v samostatné podkapitole, je n ěkolik. P ředevším jsou to mé osobní preference, dále zjišt ění, že se moje osobní preference shodují s hodnocením

116 v ětšiny renomovaných sv ětových jazzových recenzent ů . 80 Totiž St a ńko touto nahrávkou dovedl k dokonalosti koncept, na kterém pracoval už od desky Bosonossa And Other Ballads z po čátku devadesátých let (tehdy ve zmi ňovaném polsko-švédsko-anglickém kvartetu s Bobo Stensonem). Ovšem Sta ńko dovršil tento koncept se sestavou novou, složenou z mladých polských muzikan t ů , kte ří vystupovali samostatn ě pod názvem Simple Acoustic Trio. Uv e ď me te ď ve stru čnosti hlavní argumenty úsp ěšnosti, zd a řilosti a proslulosti této nahrávky: výte čný „ECM sound“ (op ět zásluha norského hudebního studia Rainbow Studio a jeho zvukového „mága“ Jana Erika Kongshauga); špi čkové instrumentální výkony; „telepatická“ propojenost jednotlivých hrá čů ; intuitivní a interaktivní hudební p řístup ve „voln ějších“ částech; kontrasty částí rubatových a částí s beatem (pulsem, tepem); netypicky traktovaná forma a struktura skladeb; p řev ážn ě mollová a modální harmonie; unikátní emo ční výraz, atmosféra, nálada; lyri čnost, poeti čnost, baladi čnost, n ěžnost, „barevnost“, tajemnost, „intimita a čistota“; dynamika, „prostor a ticho“; vycizelovaná podoba St a ńkových skladeb; vyváženost prokomponovaných a improvizovan ých částí; celková výstavba a soudržnost desky (vnit řními vazbami spojené dílo, varia ční cyklus). A zde n ěkolik souvisejících citací z časopisu Jazz Forum , který otiskl n ěkolik čl án k ů a recenzí týkajících se této desky, p ů vo dn ě publikovaných v angloamerickém tisku: 81

„Tomaszi Sta ń kovi je neustále pokládána otázka, zda si myslí, že má polský jazz n ějaký specifický sound. Tak se tedy nad tím takto zamyslel: ,Bere se to od sv ětla. Nikdy není úpln ě jasno, je to kraj

80 Deska byla recenzentsky skv ě l e p ř ijata na celém sv ě t ě , byla na ní napsána spousta oslavných kritik. Č asto byla tato magická nahrávka svou náladou p ř irovnávána ke klí č ovému dílu moderního jazzu v ů bec, k Davisov ě desce Kind Of Blue (1959, Columbia). Sta ń ko díky této desce „byl objeven“ i v „kolébce“ jazzu, v USA. 81 Nicholson, Stuart – Walters, John L. a další: Soul Of Things. In: J F 2002/07-08/52.

117 melancholie, podobn ě jako Skandinávie, snad také Velká Británie. Nevím.‘ (…) Ale ,Soul Of Things‘ obsahuje fakticky kompilace skladeb z r ůzných období Sta ńkovy kariéry, z toho rovn ěž ,n ěkolik opravdu starých kompozic‘ ješt ě ze sedmdesátých let. N ěkteré sekvence zapo čaly sv ůj život jako scénická nebo filmová hudba na objednávku, ale nyní se staly sou částí tohoto projektu. Podobn ě t vo řil Miles Davis, n ěkterá jeho témata a riffy se vracely v radikáln ě p oz m ěněném kontextu, a Sta ń ko se ztotož ňuje s Davisem, jestliže chodí o tento aspekt tradice.“ (John L. Walters, The Guardian , 22.3.2002)

„Jedním slovem ,Kind Of Blue‘ má v sob ě ,n ěco‘, co se dá t ěžko zopakovat. Ale to ,n ěco‘ práv ě má deska ,Soul Of Things‘, obsahující klidnou a introspektivní náladu, aniž by šlo o napodobeninu. Kouzlo spo čívá v tom, že ob ě desky, nahrané s odstupem 42 let, dosahují velmi podobného estetického efektu, p ř estože obsahují úpln ě jinou hudbu, tvarovanou jiným kulturním z áz emí m. “ (Stuart Nicholson, The Spectator , 13.4.2002)

„Nemnoho jazzových nahrávek z obou stran Atlantiku obsahuje tolik poezie.“ (B.B., Billboard , 13.4.2002)

„Ach, kdyby jen moje sny mohly míti takový zvuk!“ (Larry Appelbaum, JazzTimes , k v ět en 2 0 02 )

118 Albu m: Suspended Night (2003, ECM 1868) Datum a místo vzniku: Č ervenec 2003 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Marcin Wasilewski – p Sławomir Kurkiewicz – b Michał Mi śkiewicz – ds Sk ladb y : 1. Song For Sarah (Sta ńk o ) 2. Suspended Variation I (Sta ń ko ) 3. Suspended Variation II (Sta ńk o ) 4. Suspended Variation III (Sta ńk o) 5. Suspended Variation IV (Sta ńk o ) 6. Suspended Variation V (Sta ńk o ) 7. Suspended Variation VI (Sta ńk o ) 8. Suspended Variation VII (Sta ńk o) 9. Suspended Variation VIII (Sta ń ko/Wasilewski/Kurkiewicz/Mi ś . ) 10. Suspended Variation IX (Sta ńk o) 11. Suspended Variation X (Sta ńko/Wasilewski/Kurkiewicz/Mi ś . )

Druhá deska Sta ńkova polského kvarteta pokra čuje v um ěleckém konceptu zapo čatém na p ředchozí nahrávce Soul Of Things . Podobn ě jako na p ředchozí nahrávce jsou zde obsahem desky netitulované variace. (S výjimkou první sklad by „Song For Sarah“, v ěnované pravd ěpodobn ě manažerce Sarah Humphries- Berne, organizující turné „stájovým“ ECM um ěl c ů m.) Sta ń ko p řestal svým skladbám dávat názvy, protože zjistil, že je t o zavazující. Hudba je totiž podle jeho názoru abstraktní um ění . V této sérii variací se spíše nežli obdobný hudební materiál zpracovává obdobná hudební atmosféra či nálada. Jednotlivé

119 skladby mají op ět lyrický, baladický a mollový charakter. Jako první zaujme op ět pr ůz ra čn ě čistý a „chladivý“ zvuk, p řipomínající p o dv ěd om ě čisté skandinávské ovzduší. St řídají se zde plynule skladby rubatové a pomalé se skladbami „ost řejšími“ a rychlejšími v e z řetelném beatu. Improvizace jsou založeny na modální harmonii. St a ńkova témata jsou zde pov ětšinou zkratkovitá či útržkovitá, spíše mají motivický charakter. Na p ředchozí nahrávce byla témata prokomponovan ější, melodi čtější, výrazn ější a zapamatovateln ější. St a ńko na této desce nep řišel s ni čím novým, trochu se zde vtírá pocit monotónnosti. Z instrumentálních výkon ů zaujme nap říklad Wasilewského „dravý“ klavírní chorus ve skladb ě „Suspended Variation II“. St ańk ův m ěkký a šustiv ě provzdušn ěný tón je ideální pro emo ční výraz celé desky. Sehranost Sta ńkovy doprovodné jednotky je tém ěř n euv ěř itelná, jejich hudba nepot řebuje beat, muzikanti svorn ě cítí rytmus po frázích.

120 Albu m: Lontano (2005, ECM 1980) Datum a místo vzniku: Listopad 2005 Studios La Buissonne, Pernes-les-Fontaines Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Marcin Wasilewski – p Sławomir Kurkiewicz – b Michał Mi śkiewicz – ds Sk ladb y : 1. Lontano I (Sta ńko/Wasilewski/Kurkiewicz/Mi ś ki ewi cz ) 2. Cyrhla (Sta ńk o ) 3. Song For Ania (Sta ńk o ) 4. Kattorna (Komeda) 5. Lontano II (Sta ńko/Wasilewski/Kurkiewicz/Mi śk i ewicz ) 6. Sweet Thing (Sta ń ko ) 7. Trista (Sta ńk o ) 8. Lontano III (Sta ń ko/Wasilewski/Kurkiewicz/Mi śki ewi cz ) 9. Tale (Sta ń ko )

Poslední album zmi ň ovaného triptychu p řináší stylistický posun ve h ře této kapely. Je více než z řejmé, že mladí Sta ń kovi sidemani pod vlivem svého leadera hudebn ě dozráli. Sta ńko je n au čil hrát „otev řen ěji“, „svobodn ěji“ a „voln ěji“. Hudební empatie je zde na vysoké úrovni. Kolektivní improvizace je zde hlavním „pracovním mechanismem“ produkujícím po četnou paletu barev a nálad. Výsledkem je hudba pr ůzra čn ější a svobodn ější nežli kdykoliv p ředtím. Zvuková kvalita je, p řesto že bylo zm ěn ěn o nahrávací studio, zachována. Celá deska začíná zvukomalebnou rubatovou introdukcí v rámci t řídílné titulní skladby „Lontano“. Hudba vytvá ří dojem

121 t říštících se „st řípk ů “ vodopádu či padajících kapek o čis ť ujícího dešt ě. D ůležité jsou témbry, prostor, ticho, a osam ěle zn ějící tón. Č asto je užíváno kontrabasových prodlev (se smy čcem), vysokého rejst říku v klavíru (s jemným echem či dozvukem), dlouhých trubkových frází či melodických linek v bicích. Intuitivní hraní je zde p řítomné jak v rubatových tak i v pulsujících částech. Kapela je s kv ěle sehraná a jednotliví členové jsou ve výte čné kondici. Deska obsahuje více rozm ěrn ějších skladeb s mnoha kontrastními čás tmi . Wasilewského klavírní p řístup p řipomíná velice Keitha Jarretta. Krom ě zmi ň ované t řídílné skladby „Lontano“ zaujme dále svojská verze Komedovy „Kattorny“. Desku výte čn ě uzavírá kouzelné Sta ńkovo téma „Tale“. Deska Lontano je další opravdový St a ńk ův mistrovský kus.

122 Albu m: Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII) Datum a místo vzniku: 1 9 75 -1 99 8 R ůzné (viz výše a níže) Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Juhani Aaltonen – afl Jan Garbarek – ss Joakim Milder, Bernt Rosengren, Tomasz Szukalski – ts John Surman – bcl Michelle Makarski – vio Dino Saluzzi – ban Bobo Stenson – p Anders Jormin, Dave Holland, Gary Peacock, Palle Danielsson – b Tony Oxley, Jon Christensen, Edward Vesala, Jack DeJohnette – ds Sk ladb y : 1. Tales For A Girl, 12 (Sta ń ko ) 2. Pantronic (Sta ń ko ) 3. Cain’s Brand (Sta ń ko ) 4. Tale (Sta ń ko/Holland/Vesala) 5. Moor (Peacock) 6. Die Weisheit von Le comte Lautréamont (Sta ńk o ) 7. Morning Heavy Song (Sta ńk o ) 8. Quintet’s Time (Sta ńk o ) 9. Sleep Safe And Warm (Komeda/arr.: Sta ńk o) 10. Litania (Komeda/arr.: Sta ńk o ) 11. Together (Vesala/Sta ń ko ) 12. Balladyna (Sta ń k o)

V roce 2004 vydala firma ECM tuto Sta ńkovu pr ů ř ezovou kompilaci. Stalo se tak v rámci série :rarum („music selected by the

123 artists from their ECM recordings“). Kompilace pokr ývá léta 1975 až 1998, tedy od Sta ńkovy debutové ECM desky Balladyna až po desku From The Green Hill . V bookletu pat řící k této kompilaci Sta ńko píše: „Když jsem vybíral materiál pro tuto kompila ční desku, uv ědomil jsem si dva hlavní charakteristické rysy mojí hudby. Za prvé – jednotný charakter mých kompozic. Vybrané skladby byly zkomp onovány mezi léty 1969 až 1994. Za druhé – sm ěř ování: od chaosu k řádu, od z b ěsilosti k lyri čnosti.“ 82

82 Tomasz Sta ń k o – Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII, s. 2).

124 6.3. STA ŃKO SIDEMAN

V této podkapitole p ředstavím celkem tyto t ři desky, které St a ńko nahrál u labelu ECM jakožto sideman:

• Edward Vesala – Sa tu (1976, ECM 1088) • Gary Peacock – Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1 2 10 ) • Manu Katché – Neighbourhood (2004, ECM 1896)

V následujícím textu bude užit tento systém zkratek:

• trubka – tp • k řídlovka – flg • trombon – tb • flétna – fl • altová flétna – afl • sopránsaxofon – ss • tenorsaxofon – ts • basklarinet – bcl • klavír – p • kytara – g • kontrabas – b • perkuse – perc • bicí nástroje – ds

125 Albu m: S at u (1976, ECM 1088) Datum a místo vzniku: Ří j en 1 97 6 Talent Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp – tp, flg Torbjørn Sunde – tb Juhani Aaltonen – fl, afl, ss, ts Tomasz Szukalski – ss, ts Knut Riisnaes – fl, ts Rolf Malm – bcl Terje Rypdal – g Palle Danielsson – b Edward Vesala – ds Sk ladb y : 1. Satu (Vesala) 2. Ballade For San (Vesala) 3. Star Flight (Vesala) 4. Komba (Vesala) 5. Together (Vesala/Sta ńk o )

Necelý rok po Sta ńk o v ě autorském debutu u firmy ECM (deska Balladyna ) sestavil bubeník a skladatel Edward Vesala formaci deseti muzikant ů (ze Skandinávie a z Polska), aby s touto v ětší sestavou nato čil svou autorskou desku pro výše zmi ňovaný label. St a ńkova druhá nahrávací frekvence pro ECM byla zárove ň jeho první v roli sidemana pro tento label. Deska obsahuje vesm ěs Vesalovy kompozice (krom ě poslední skladby, kde je jako spoluautor uveden též Sta ńko). Na danou dobu, a s p řihlédnutím k faktu, že skladby složil bubeník, se j edná o zajímavý projekt. Díky v ětšímu instrumentálnímu obsazení Vesala

126 „v yk řesal“ ze svých skladeb spoustu zajímavých témbr ů. Pro v ětšinu skladeb platí toto schéma: uvedení tématu (v ětšinou rubato v dlouhých frázích), free sóla vycházející z uveden ého tematického materiálu, repetované úvodní téma. Vesala hraje tak jak je jeho zvykem: „barví“, „drobí“ a „zdobí“. Zkrátka používá s v ů j nástroj p ředevším k melodickým ú čel ům. Zajímavá je informace, že už v této dob ě (polovina sedmdesátých let) sed ěl za nahrávacím pultem Eicher ů v oblíbený zvukový inženýr Jan Erik Kongshaug. Nejvýrazn ější skladbou celé desky je úvodní a zárove ň titulní Vesalova kompozice „Satu“. Zaujme barevnou instrumentací, v ýt e čným polyfonním tématem v dlouhých rubatových frázích, a znamenitou tektonikou (stup ň ování nap ětí za pomoci zahuš ťování dynamiky a faktury). Místy má tato hudba až stratofonní (více pásem) charakter (táhlé téma v dechových nástrojích , rockov ě zn ějící kytarové sólo, vokální prodleva; vše hráno sim ultánn ě). Z tématu se hudba vyvine do agresivního a syrového free jazzu. Následná vokální prodleva p řipomíná hudbu z Východu (Tibet, Indie atp.). Terje Rypdal op ět zaujme originálním doprovodem a soundem.

127 Albu m: Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1210) Datum a místo vzniku: Srpen 1981 Talent Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Jan Garbarek – ss, ts Gary Peacock – b Jack DeJohnette – ds Sk ladb y : 1. Voice From The Past (Peacock) 2. Legends (Peacock) 3. Moor (Peacock) 4. Allegory (Peacock) 5. Paradigm (Peacock) 6. Ode For Tomten (Peacock)

Tato deska má n ěkolik spole čných rys ů se Sta ń kovou deskou Balladyna : stejné nástrojové obsazení (kvarteto bez klavíru); podobn ě hv ězdné personální obsazení (zde dv ě špi čky amerického j azzu a dv ě špi čky jazzu evropského); obdobný formální koncept (táhlá rubatová melodická témata a následná freejazzová improvizace); vyváženost zapsaného materiálu a kolektivní improvizace; obdobná introvertní, „zamyšlená“ a bal adická nálada at p. Deska obsahuje vesm ěs Peacockovy skladby, kterým nechybí em o ční výraz a melodický „náboj“. Skv ěle se tu snoubí americký freejazzový p řístup s evropskou poetickou a lyrickou vyzrálostí. I tak je výsledný, a to p řev áž n ě intimní, dojem spíše evropského rázu. Výrazné jsou op ět titulní skladby. „Voice From The Past“ je dojemné, tklivé, posmutn ělé, intenzivní téma v mollovém tónorodu.

128 Volná improvizace zde vychází z exponovaného temati ckého materiálu. Garbarek zaujme svým osobitým tónem, který vyluzuje ze svého sopránsaxofonu. Oproti tomu skladba „Paradigm “ p řináší zcela odlišný koncept. Je pozoruhodná svým kolektivním punktualistickým p řístupem, který je postupn ě zahuš ťován a gradován. Je zde vynikající hudební komunikace mezi jednotlivými členy kapely. Je možno vycítit jak muzikanti jdou, v edeni intuicí, spole čným hudebním sm ěrem. Za pomoci riff ů vytvá řejí nové motivy či témata. Za zmínku stojí Garbarkovo dravé a expresivní sólo. Deska kon čí skladbou „Ode For Tomten“, která má jediná od p o čátku jasný a z řetelný puls. Má spíše tradi čn ější charakter a s kv ěle se hodí k zakon čení celé desky.

129 Albu m: Neighbourhood (2004, ECM 1896) Datum a místo vzniku: Březen a listopad 2004 Rainbow Studio, Oslo Ob sa zen í: Tomasz Sta ńk o – tp Jan Garbarek – ts Marcin Wasilewski – p Sławomir Kurkiewicz – b Manu Katché – ds, perc Sk ladb y : 1. November 99 (Katché) 2. Number One (Katché) 3. Lullaby (Katché) 4. Good Influence (Katché) 5. February Sun (Katché) 6. No Rush (Katché) 7. Lovely Walk (Katché) 8. Take Off And Land (Katché) 9. Miles Away (Katché) 10. Rose (Katché)

St a ńko se v roce 2004 ú častnil nahrávání autorské ECM desky známého francouzského poprockového bubeníka Manu Katché. Ten se proslavil p ředevším spoluprací s ikonami populární hudby. Hrál a nahrával totiž nap říklad se Stingem, Peterem Gabrielem nebo Joni Michell. Jeho debutová deska u labelu ECM Neighbourhood má, po technické stránce, vynikající zvuk. Po stránce hudební ale p ů sobí p o n ěkud rozpa čit ě. A čkoliv se Katché pro tuto nahrávací frekvenci obklopil vynikajícími evropskými jazzmany, nepoda řilo se mu p ředstavit nosný kompozi ční materiál. Všechny skladby jsou jeho výtvorem. Vesm ěs se jedná o jednoduché motivy či menší témata.

130 Zp o čátku desky to nevadí, s postupem času se ale vyno řuje pocit monotónnosti a nudnosti. Je tu citelná absence p ředevším zásadn ější u m ělecké výpov ědi. Katché zkrátka jako skladatel nemá p říliš co říct či sd ělit. Je evidentní, že do nahrávacího studia p řinesl pouze n á črtky témat. Výsledný dojem zachránili p ředevším zkušení a kreativní sidemani, kte ří svými instrumentálními výkony posunuli Katchého hudbu do „vyššího patra“. Skladby mají klasické schéma: téma, improvizace, téma. Všechny skladby mají z řetelný puls od za čátku až do konce, jedná se vesm ěs o „rovný feel“. Typická je modální harmonie s mal ým množstvím zm ěn. Chybí moment p řekvapení, vše je p říliš symetrické a p ředvídatelné. Nálada vytvo řená hudbou je p říjemná, ovšem je to trochu málo. Je to zkrátka řemesln ě kvalitn ě odehraná hudba, která neruší, ale také p říliš nezaujme. Spojují se zde dva hudební sv ěty, jeden popový a jeden jazzový. Srovnáme-li hudební p řístup p ředchozích Sta ń kových bubeník ů (Vesala, Oxley, Christensen, DeJohnette, Mi śkiewicz) s p řístupem Katchého, je evidentní, že jejich hra je naprosto o dlišná. Výše zmí n ění bubeníci totiž u Sta ńka „hráli po frázi“, rubatov ě, melodicky, barevn ě. Jen ob čas se v jejich h ře vyskytl beat. Kdežto hra Katchého je od za čátku založena na beatu, na patternovém hraní. Budiž mu ovšem ke cti, že tento koncept má skv ěle zvládnutý. Krom ě toho „slouží“ hudb ě, zbyte čn ě neexhibuje a skoro nesóluje. Je zkrátka, ve svém idiomu (p ředevším popovém a rockovém), s kv ělý doprováze č. V jazzovém idiomu ovšem není p říliš inven ční. Doprovodní muzikanti zde hrají ovšem výborn ě. Mají prostor pro řadu skv ělých sól. Zaujme nap říklad pauzovitá a dramatická hra Jana Garbarka („Number One“), který osl ň uje i svým osobitým s ou nd em. Katché desku dedikoval svému bývalému spoluhrá či, vynikajícímu francouzskému klavíristovi Michelu Pet ruccianimu.

131 6.4. ANALÝZY VYBRANÝCH SKLADEB Z ALBA SOUL OF THINGS

V poslední podkapitole této práce p ředstavím, formou „strukturované“ analýzy, t ěchto osm Sta ń kových kompozic z jeho v ýt e čného alba Soul Of Things (2001, ECM 1788): 83

• Variation II (Sta ń ko ) • Variation V (Sta ńko ) • Variation VI (Sta ńk o ) • Variation VII (Sta ńk o ) • Variation VIII (Sta ń k o) • Variation X (Sta ńko ) • Variation XI (Sta ńk o ) • Variation XII (Sta ńk o )

83 Následující notové transkripce Sta ń kových skladeb vypracoval, s pomocí svých koleg ů (viz „Úvod“), autor této práce.

132

133 Fo rma : • introdukce (8 takt ů ); téma (schéma a b cd , 8+8+8+4 takty); klavír sólo (1 chorus, 28 takt ů ); trubka sólo (1 chorus, 28 takt ů ); klavír sólo (1 chorus, 28 takt ů ); introdukce (8 takt ů ); zkrácené téma (schéma a bc , 8+8+8 takt ů ); koda (1 takt) • z kompozi čního hlediska je zajímavý díl d , který za pomoci odlišné a ne čekané harmonie a polovi čního časového pr ů b ěhu vytvá ří z řetelný kontrast k p ředchozím navzájem podobným d íl ům Mel odi e: • melodie tématu se dob ře hodí ke h ře na trubku, je v nižší až s t řední poloze (není to „d řivé“); nejnižší tón je e, nejvyšší je b ¹ • díl a obsahuje dv ě t ém ěř shodné melodické fráze (4+4 takty), v dílu b je improvizovaná fráze ad libitum (8 takt ů), díl c obsahuje dv ě t ém ěř shodné fráze (4+4 takty) • v dílu a je výb ěr tón ů odvozen ze stupnice D dórské, v dílu c ze stupnice Ab aiolské H a rmoni e: • modální harmonie; st řídají se zde t ři r ůzné mody: modus dórský (D), aiolský (F, Ab), frygický (F#); st řídavé použití adekvátních mollových tónik a alterovaných dominant ; n ep říliš užívaný frygický modus p řináší moment p řekvapení; tóniny jsou ve vzájemném vztahu ur čovaném intervalem malé t erci e Ry tmus : • synkopický rytmus v tématu i improvizacích; kontrast krátkých a dlouhých not • klavír p ředráží akordy (akcentuje lehké doby), kontrabas hraj e v ětšinou p ů lové noty na t ěžkých dobách Metru m: • čt y řdobé (takt celý)

134 T emp o: • cca 80 B eat: • stálý, pravidelný • „double time feel“ platí pro bicí nástroje po celou délku skladby (nejprve metli čkami na rytmický buben, pozd ěji pali čkami na činel „ride“); ostatní nástroje hrají v reálném „timu“, což vytvá ří zajímavé nap ětí v beatu; v dílu c je užito zatahované „laid back“ artikulace (výsledný efekt j e „behind the beat“) Dyn a mik a: • velice d ů ležitý aspekt v tomto hudebním stylu; muzikanti užívají širokou paletu dynamických p říst up ů dosahujíce tím specifických výrazových „odstín ů “ a n ál ad • St a ńko st řídá tichou a jemnou hru se hrou hlasitou a expresivní • velice d ů ležitá je práce s tichem a dynamickými detaily T émb r: • o p ět velice d ůležitý aspekt v tomto hudebním stylu (vlastn ě jeden z nejd ůležit ějších aspekt ů v jazzové hudb ě v ůb ec) • St a ńko je proslulý svým unikátním soundem, jeho zvuk je ihned identifikovatelný; Sta ńko používá a st řídá spoustu barevných p říst up ů ve své h ře (m ěkký provzdušn ěný tón; hra a simultánní vibrace hlasivek – výsledkem je „bru čivý“ tón; p r ů razný „svítivý“ tón ve vysoké poloze atd.) • celé kvarteto zní po zvukové stránce naprosto výte čně; výsledkem je „atmosférický“, „vzdušný“ a jemný soun d plný dozvuk ů; Wasilewski hraje p řes celý rozsah klavíru; M i ś kiewicz hraje melodicky a barevn ě (bicí nástroje zde mají daleko v ětší „barevnou“ a melodickou funkci než je v jazzu obvyklé, rytmickou funkci plní hlavn ě kontrabas) Fa k tu ra: • homofonní

135 Improvizace: • z hlediska výb ěru tón ů jsou v improvizacích užívány tyto stupnice: dórská (akord D-11); aiolská (F-11(b13), Ab - 11(b13)); frygická (F#-(b9)); alterovaná, zmenšená, pátý modus harmonické moll atp. (A7alt, C7alt, Eb7alt)

136

137 Fo rma : • introdukce (8 takt ů); téma (schéma a b , 9+9 takt ů ); trubka sólo (2 chorusy, 36 takt ů ); klavír sólo (2 chorusy, 36 takt ů ); polovina tématu (díl a, 9 takt ů ); koda (repetovaný „vamp“, 12 takt ů ; na znamení „on cue“ 4 takty do ritardanda) • p om ěrn ě netypická je tato „lichá“, ale zárove ň symetrická, forma skládající se ze dvou devíti taktových díl ů , odd ělených z řet el n ě odlišným harmonickým pr ů b ěh em Mel odi e: • melodie tématu se op ět dob ře hodí ke h ře na trubku, je ve s t řední poloze; nejnižší tón je f, nejvyšší c² • díl a obsahuje dv ě nepatrn ě p ozm ěn ěné melodické fráze (5+4 takty), díl b obsahuje dv ě fráze (4+5 takt ů ) • v dílu a je výb ěr tón ů odvozen ze stupnice F aiolské, v dílu b p řev ážn ě ze stupnice F moll pentatonické H a rmoni e: • skladba je v tónin ě F m oll • skladba obsahuje z harmonického hlediska n ěkolik zajímavých moment ů : na za čátku tématu se st řídají r ůzné mollové podoby tónického akordu; první moment p řekvapení p řichází ve t řetím taktu s polozmenšeným septakordem s p řidanou velkou nónou (C#ø9), to je docela netypický akord, v ětšinou se vyskytuje v podob ě s malou nónou, ale Sta ńko ho používá zám ěrn ě s nónou velkou, je to Sta ń ků v velmi oblíbený akord, v této skladb ě je užit znovu v devátém taktu (Aø9); díl b je založen na „písni čkovém“ harmonickém postupu st řídajícím mollovou subdominantu a dominantu (v obratech); díky akordickým obrat ů m je zde velmi logická a melodická basová linka (b, c, des, d, e, f); užití tón ů des a d hned za sebou (subdominantní mollový kvintsextakord a subdominantní durový kvintsextakord) má za následek zajímavé moll-durové harmonické „pnutí“; v patnáctém a šestnáctém taktu j e zmenšený septakord E ○ (sedmý stupe ň ve stupnici F moll

138 harmonické), který svým výrazným harmonickým nap ětím logicky sm ěř uje do klidového tónického akordu F- Ry tmus : • synkopický rytmus, triolové čl en ění; kontrast krátkých a dlouhých not • klavír p ředráží akordy; kontrabas hraje „voln ě“ zajímavé rytmické patterny, ale vždy když se blíží akord s funkcí „zm ěna nálady“, kontrabas zahraje na t ěž ko u do bu Metru m: • čt y řdobé (takt celý) T emp o: • cca 90 B eat: • stálý, pravidelný • „double time feel“ platí op ět pro bicí nástroje po celou délku skladby (nejprve metli čkami na rytmický buben, pozd ěji pali čkami na činel „ride“ v osminových hodnotách); v kontrastu s tím kontrabas z ůstává p řes celou skladbu v reálném „timu“ (v ětšinou p ů lové a čt v r ťové hodnoty) Dyn a mik a: • platí to, co v p ředešlé skladb ě T émb r: • t o s am é Fa k tu ra: • h om o fo nní Improvizace: • z hlediska výb ěru tón ů jsou v improvizacích užívány tyto stupnice: moll pentatonická (akordický postup F-, F-(#5), F-6, F-(#5)); lokrijská s velkou nónou nebo moll melodická od t řetího stupn ě (C#ø9, Aø9); dórská od pátého stupn ě (Eb13sus4); v dílu b op ět p řev áž n ě moll pentatonická

139

140 Fo rma : • téma (schéma a , 10 takt ů ); trubka „rozvoln ěné“ sólo (1 chorus, cca 10 takt ů ); klavír „rozvoln ěné“ sólo (2 chorusy, cca 20 takt ů ); zkrácené téma (díl a , 9 takt ů ); koda (5 takt ů ) • výše uvedené údaje nejsou zcela p řesné, mají orienta ční charakter, jedná se zde totiž o „voln ější“ (rubatový) a freejazzov ější p řístup hraný po frázích Mel odi e: • nejnižší tón je a, nejvyšší je d² • téma je složené ze t ří rubatových frází (4+4+2 takty) • v ýb ěr tón ů tématu je vzhledem ke komplikované harmonii odvozen z v ětšího po čtu r ůzných stupnic; melodie je postavena p ředevším na „nadstavbách“ ( čili tónech terciového systému p řesahujících oktávu: nóna, undecima, tercdecima atp. ) H a rmoni e: • skladba je „rozost řen ě“ v tónin ě A mol l • modální komplikovaná harmonie bez v ětších funk čních vztah ů; užití jednotlivých akord ů se řídí p ředevším témbrovými ú čel y; o p ětovný výskyt Sta ńkových oblíbených polozmenšených septakord ů (Ebø, F#ø), které zde mají p ředevším „náladotvornou“ funkci; výskyt Sta ń kova oblíbeného akordu u r čujícího frygický modus (Bsus4(b9)); ve skladb ě je vyst řídáno v ětší množství rozli čných akord ů s přev ážn ě mollovým tónorodem, d ů sledkem čehož je „posmutn ělá“ a „zadumaná“ hudba výrazn ě baladického a intimního charakteru Ry tmus : • spíše „rovný“ Metru m: • ametrická hudba rubatového charakteru s hudebním člen ěním po frázích; pro ú čely notového zápisu byla zvolena kombinace čt y řdobého a t řídobého taktu s četnými korunami a césurami T emp o: • p om al é

141 B eat: • absence pravidelného beatu, hudba čl en ěna po frázích; bicí nástroje plní funkci melodickou a témbrovou Dyn a mik a: • jako d ří v e T émb r: • jako d ří v e Fa k tu ra: • h om o fo nní Improvizace: • improvizace „otev řen ějšího“ a „voln ějšího“ charakteru se zn a čnou mírou intuice a hudební empatie; místy kolektiv ní improvizace, část e čné opoušt ění formy či její rozvol ňování; užití rozli čných stupnic

142

143 Fo rma : • introdukce („volná“ a „otev řená“, bicí nástroje a klavír, klavír p řipravuje a anticipuje harmonický materiál blížícího se tématu adekvátními harmonickými postupy a sazbami, neur čitý p o čet takt ů ); téma (p řibližné schéma A, 24 takt ů ); klavír „volné“ sólo a cappella, ke konci se p řidají bicí nástroje a trubka („open“ chorus, nejasný po čet takt ů ); zkrácené téma (od taktu 14, tedy posledních 11 takt ů t ém at u) • výše uvedené údaje nejsou zcela p řesné, mají orienta ční charakter, jedná se zde totiž o „voln ější“ (rubatový) a freejazzov ější p řístup hraný po frázích Mel odi e: • nejnižší tón je a, nejvyšší je e² • n ep říliš jasné čl en ění melodických frází tématu; z mnoha jiných možných variant se nabízí jako nejlogi čt ější tento zp ůsob čl en ění frází: p ět rubatových frází (4+9+6+2+3 takty) • v ýb ěr tón ů tématu je vzhledem ke komplikované harmonii odvozen z v ětšího po čtu r ůzných stupnic; melodie je postavena o p ět p ředevším na „nadstavbách“ H a rmoni e: • nelze jednozna čn ě identifikovat tóninu • modální komplikovaná harmonie bez v ětších funk čních vztah ů; užití jednotlivých akord ů se řídí p ředevším témbrovými ú čely; o p ětovný výskyt polozmenšených nónových akord ů (Cø9, F#ø9, Bø9, Eø9, Ebø9); výskyt akord ů u r čujících frygický modus (Fsus(b9), Asus7(b9)); výskyt alterovaného dominantního septakordu s velkou sextou ur čujícího zmenšenou stupnici (C13(#9#11)); velmi zajímavé je netypické užití velké sexty na t ěžké dob ě (v melodii tématu, takty 20 a 21) v polozmenšeném nónovém akordu (Ebø9 a Eø9), což se vymyká p říslušné stupnici lokrijské, používané b ěž n ě na tento akord, která má ovšem sextu malou, zmi ňovaná velká sexta je rozvád ěn a p ůltónovým krokem do již „pasující“

144 malé septimy; op ět v ětšinový výskyt akord ů s mollovým t ón o ro d em Ry tmus : • spíše „rovný“ Metru m: • ametrická hudba rubatového charakteru s hudebním člen ěním po frázích; pro ú čely notového zápisu byl zvolen takt celý s četnými korunami a césurami T emp o: • p om al é B eat: • absence pravidelného beatu, hudba čl en ěna po frázích Dyn a mik a: • jako d ří v e T émb r: • jako d ří v e Fa k tu ra: • h om o fo nní Improvizace: • improvizace „otev řeného“ a „volného“ charakteru; intuitivní hraní, opoušt ění formy; výskyt rozli čných stupnic

145

146 Fo rma : • téma (schéma a , 13 takt ů ); bicí nástroje „volné“ sólo („open“ chorus, nejasný po čet takt ů ); repetované téma s nepatrnými melodickými a harmonickými zm ěnami ( a' , 13 takt ů ); bicí nástroje „volné“ sólo („open“ chorus, nejasný po čet takt ů); koda (poslední takt tématu) • výše uvedené údaje nejsou zcela p řesné, mají orienta ční charakter, jedná se zde totiž o „voln ější“ (rubatový) a freejazzov ější p řístup hraný po frázích • forma st řídající jemn ě pozm ěněné expozice tématu s „ot ev řeným“ sólem bicích nástroj ů je v jazzové hudb ě p om ěrn ě originální a unikátní; Sta ńko tímto krokem projevil s v ů j originální formotvorný p řís tu p Mel odi e: • nejnižší tón je as, nejvyšší je f² • téma je složené ze t ří rubatových frází (4+4+5 takt ů) • v ýb ěr tón ů tématu je vzhledem ke komplikované harmonii odvozen z v ětšího po čtu r ůzných stupnic; melodie je postavena o p ět p ředevším na „nadstavbách“ a alterovaných tónech, což vytvá ří nepochybné nap ětí, které je rozvedeno v záv ěru tématu (takt 11) do staticky zn ějícího rozloženého sextakordu Bb dur; v melodické výstavb ě tohoto tématu je evidentní periodicita H a rmoni e: • skladba je velmi „rozost řen ě“ v tónin ě Eb m oll • komplikovaná harmonie bez v ětších funk čních vztah ů; užití jednotlivých akord ů se řídí p ředevším zvukomalebností a témbrovými ú čely; zvýšený výskyt lomených akord ů (tedy obrat ů ), a to i v dosti bizarních kombinacích (viz akordy Gb ∆(b5)/F, B ∆(b5)/Bb, E/Bb atp.); zvýšený výskyt alterovaných akord ů (viz akordy B13(#11), A13(#11), G(#5b9) at p. ) Ry tmus : • spíše „rovný“

147 Metru m: • ametrická hudba rubatového charakteru s hudebním člen ěním po frázích; pro ú čely notového zápisu byl zvolen takt celý s četnými korunami a césurami T emp o: • cca 70, mírné zvoln ění od pátého taktu B eat: • absence pravidelného beatu, hudba čl en ěna po frázích Dyn a mik a: • jako d říve, v ět ší d ůraz na „ticho“ T émb r: • za zmínku stojí „barevný“ p řístup hry bubeníka Mi ś ki ewicz e Fa k tu ra: • h om o fo nní Improvizace: • „volné“ čili „open“ sólo v bicích nástrojích se z řetelem k melodickému a témbrovému p ří st up u

148

149 Fo rma : • introdukce (8 takt ů ); téma (schéma ABc , 16+18+9 takt ů ); trubka „rozvoln ěné“ sólo (kombinace „zapsaného“ a „volného“ p řístupu, 1 chorus na formu AB , druhý chorus „free“ s opušt ěním formy a hrou po frázích, neur čitelný po čet takt ů ); spojka (ve form ě: poslední 4 takty dílu B „on cue“ a díl c, tedy dohromady 13 takt ů ); klavír „volné“ sólo („free“ chorus s opušt ěním formy, nejasný po čet takt ů ); spojka („on cue“ 4 poslední takty dílu B a díl c, 13 takt ů ); bicí nástroje „volné“ sólo („open“ chorus, nejasný po čet takt ů); introdukce (8 takt ů ); téma ( ABc , 43 takt ů ) • z kompozi čního hlediska je zajímavý spojovací díl c, který je hraný v unisonu s absencí harmonické složky, funk čn ě p řipomíná „davisovskou“ „coded phrase“ Mel odi e: • nejnižší tón je f, nejvyšší as² • díl A obsahuje čt y ři melodické fráze (4+4+4+4 takty), díl B taktéž čt y ři fráze (4+6+4+4 takty), díl c obsahuje 2 fráze (3+6 takt ů ) • v ýb ěr tón ů tématu je odvozen z tradi ční funk ční harmonie skladby; ve zvýšené mí ře je užito akordických tón ů, d ůsledkem čehož je zp ěvný a „písni čkový“ charakter tématu; téma má z řetelný periodický charakter H a rmoni e: • skladba osciluje mezi tóninami F moll, F# moll, C mo ll • b ěžná funk ční harmonie; zvýšený výskyt mollových dominantních jader (Dø, G7alt; Cø, F7alt) a alterovaných dominantních septakord ů (D7(#5), G7(b9), C7alt); z harmonického hlediska je zajímavý tento moment: v taktu 27 z a číná sled mimotonálních alterovaných dominant (v čet n ě jedné tritonové substituce: akord Ab7), tedy sled t ěchto akord ů: D7(#5), G7(b9) a C7alt, jsme v o čekávání tónického akordu (F-7), který latentn ě zazní v prvních t řech taktech

150 melodie dílu c, potom ovšem nastává moment p řekvapení, protože v posledních t řech taktech dílu c melodie moduluje do tóniny F# moll Ry tmus : • synkopický rytmus ve výrazném swingovém cít ění, akcentování lehkých dob, p ředrážení dob; Sta ńko užívá v tématu a v improvizacích ve zvýšené mí ře staccatovou artikulaci • v tématu hraje kontrabas standardn ě p ů lové hodnoty, v improvizacích nejd říve p ůlové hodnoty, poté čt vr ť ové hodnoty v rámci „walking bass“; klavír p ředráží akordy; bicí nástroje hrají standardní swingový doprovod; místy s e objevuje tzv. „broken feel“ Metru m: • čt y řdobé (takt celý) T emp o: • cca 20 5 B eat: • stálý, pravidelný, swingový, místy tzv. „broken feel “ Dyn a mik a: • jako d ří v e T émb r: • jako d říve, zde trochu menší d ů raz na tuto složku Fa k tu ra: • homofonní a monofonní Improvizace: • z po čátku dodržování funk ční harmonie, posléze její narušování a opoušt ění (v četn ě formy); „free“ sóla; výskyt rozli čných stupnic • typické je užívání staccatové artikulace na lehkých nebo p ředražených dobách, výsledný efekt má punktualistick ý ch arak t er

151

152 Fo rma : • téma (schéma a mb , 13+8+14 takt ů ); trubka „open“ sólo na harmonickou (modální) strukturu meziv ěty („volný“ chorus s libovolným po čtem takt ů ); díl b „on cue“ (14 takt ů ); díl a (13 takt ů ); klavír „open“ sólo na harmonickou strukturu m ezi v ěty („volný“ chorus s libovolným po čtem takt ů ); díl a „on cue“ (13 takt ů ) • toto je s jistotou nejvynalézav ější a nejsložit ější forma z osmi zde analyzovaných Sta ńkových skladeb; koexistují tu vedle sebe ve výrazném vzájemném kontrastu t ři kompozi čn ě naprosto odlišné díly: polyfonn ě a rubatov ě vystav ěný díl a; m ezi v ět a m s pravidelným rytmickým pulsem a modální harmonií (akord G7alt, tedy modální hraní na altero vané stupnici); melodicky, harmonicky, rytmicky a metrick y komplikovaný díl b ; výsledný kontrastní efekt t ěchto díl ů je velmi intenzivní Mel odi e: • nejnižší tón je f, nejvyšší je b¹ • díl a obsahuje čt y ři rubatové polyfonní fráze (3+2+4+4 takty), díl b obsahuje čt y ř i melodicky komplikované fráze (2+4+2+4 t akt y) • v ýb ěr tón ů tématu je vzhledem ke komplikované harmonii odvozen z v ětšího po čtu r ůzných stupnic; je užito v ětší množství alterovaných tón ů; v dílu a má polyfonní chromatické vedení hlas ů moll-durové nap ětí; v dílu b je množství melodických skok ů H a rmoni e: • skladba je „rozost řen ě“ v tónin ě C moll (kon čí netypicky na mollovém sextakordu) • díl a je tvo řen polyfonií s harmonickým vedením hlas ů, je zde zajímavé dur-mollové nap ětí (ve druhém taktu tento harmonický postup: C moll sextakord, D moll sextako rd, C dur kvartsextakord, Eb moll sextakord, D moll sextakord , C moll

153 sextakord); v dílu m (v improvizacích) je modální hraní na jednom akordu (G7alt, užití alterované stupnice); d íl b obsahuje komplikované harmonické schéma s četnými lomenými akordy, polozmenšenými septakordy, alterov anými septakordy; „sta ń kovsky“ typické je op ět užití polozmenšeného septakordu s velkou nónou (Ebø9, osmý takt b díl u) Ry tmus : • „rovný“ i synkopický; kontrast krátkých a dlouhých n ot Metru m: • metrum je zde velmi rozmanité: nejprve se objeví am etrická hudba rubatového charakteru s hudebním čl en ěním po frázích (zápis v notách pro snazší orientaci v 6/8 taktu), poté pravidelný puls („double time feel“ v bicích nástro jích) s t řídající celý a 6/4 takt T emp o: • nejprve pomalé v rubatu, poté cca 100 B eat: • nejprve absence beatu (díl a v rubatu a po frázích), poté pravidelný Dyn a mik a: • jako d ří v e T émb r: • jako d ří v e Fa k tu ra: • polyfonní, homofonní Improvizace: • improvizace jsou formov ě „otev řené“, modální improvizace za použití alterované stupnice (akord G7alt), r ůzná harmonická v yb o čen í at p.

154

155 Fo rma : • introdukce (4 takty); téma (schéma a, 22 takt ů ); klavír sólo (2 chorusy, 44 takt ů ); „jemn ě“ variované téma (schéma a , 22 takt ů ); koda (1 takt) • skladba je založena na chromatickém sestupném melodickém a harmonickém postupu Mel odi e: • nejnižší tón je e, nejvyšší je es² • téma je složené nejpravd ěpodobn ěji ze čt y ř melodických frází (9+5+3+5 takt ů) • zajímavost této melodie (a tím i celého tématu) spo čívá v principu neustálého chromatického sestupného postupu v dlouhých rytmických hodnotách; když se dostane melodie do p říliš nízké polohy, tak je „vrácena“ do polohy vyšší melodickým skokem v kratších rytmických hodnotách H a rmoni e: • základní nálada skladby vychází z F# lokrijského mod u • velice netradi ční a komplikovaná harmonie; složité akordy sestupují v chromatickém postupu, často nad prodlevou v basu; četný výskyt netradi čních lomených akord ů (Bb ∆(#5)/F#, G-∆/F#, Aø/B, F#(#5)/B atp.), polozmenšených akord ů (Ebø9, Dø11, F#ø(b9) atp.); v ětší množství akord ů má alterovanou (zv ětšenou) kvintu, která je „posouvána“ v chromatických paralelách, což vytvá ří pocit nap ětí a neukotvenosti • harmonie má zde p ředevším „náladotvorný“ a témbrový význam, absence funk čních vztah ů Ry tmus : • spíše „rovný“, nep říliš výrazný, užití p řev ážn ě dlouhých rytmických hodnot Metru m: • čt y řdobé (celý takt)

156 T emp o: • cca 75 B eat: • stálý, pravidelný • „double time feel“ platí pro bicí nástroje po celou délku s kl adb y Dynamika: • jako d ří v e T émb r: • skladba má výrazný „zvukomalebný“ charakter Fa k tu ra: • h om o fo nní Improvizace: • vzhledem k náro čnému harmonickému schématu jsou užívány v improvizacích p ředevším akordické tóny k p říslušným akord ům; improvizace má taktéž melodicko-sestupný charakt er a vychází z tematického materiálu skladby

157 7 . ZÁV Ě R

Cílem této práce bylo p ředstavit jednu výse č z nesmírn ě zajímavé a rozsáhlé hudební „množiny“, která má název „polský jazz“. Polský jazz je totiž hudební fenomén, který výrazným zp ůsobem spoluvytvá ří a modeluje kulturní obraz Evropy. Krom ě toho má i silný vliv na jazz český, jehož podobu četnými kontakty a kooperacemi obohacuje a kultivuje. V této souvislos ti bych rád zmínil, že prvotní plán této práce obsahoval i kapitolu s pracovním názvem „ Č esko-polské jazzové k řižovatky“. Mým úmyslem bylo v této kapitole reflektovat a „zpracovat“ nejvýznamn ější hudební spolupráce t ěchto dvou sousedících zemí na poli jazzové hudby. (Nabízející se témata, namátkou: Ji ří Stivín a jeho nahrávací spolupráce se Zbigniewem Seifertem; Milan Svoboda a jeho Č esk o - polský big band; Jaromír Honzák a jeho česko-polská kvarteta a kvinteta; David Dor ůžka a jeho česko-švédsko-polské kvarteto či spolupráce s Agou Zaryan; Libor Šmoldas a jeho česko-polské trio atd.) Ovšem s rostoucím rozm ěrem propedeutických kapitol („Stav bádání“; „Historie polského jazzu – stru čný ,u čebnicový‘ p řehled“; „Jazzové školství v Polsku“), kterým jsem v ěnoval zna čnou pozornost, a které považuji v souvislosti této práce za „nevypustitelné“, jsem se rozhodl, že zamýšlenou „ česko-polskou“ kapitolu nezpracuji. Obsahovala by totiž další kvan tum informací, rozm ěr práce by tak v důsledku tohoto kroku již neúm ěrn ě n arost l. Č esko-polské jazzové souvislosti jsem řešil tedy pouze v kapitole „Stav bádání“, a to v rámci reflexí polského jazzu, Tomasze Sta ńka a vydavatelství ECM (vše v kategoriích „u nás“, „v Polsku“, „ve sv ět ě“). V dalších kapitolách jsem se zam ěř il již či st ě na polský „terén“. Vzhledem k dů ležitosti polské jazzové scény jsem považoval za nutné zpracovat faktografickým zp ůsobem její p řehledné d ějiny. Ty jsem zpracoval v širších spole čen sk o - politických souvislostech. Poté jsem se zam ěř il na problematiku polského jazzového školství. Tento úzce specializov aný

158 pedagogický systém je totiž v Polsku na vysoké úrovni a zna čnou m ěrou se podílí na populárnosti, rozm ěrnosti a kvalitativnosti jazzové hudby v Polsku. P ředevším za pomoci internetu a r ů zných webových zdroj ů jsem sestavil (snad kompletní) anota čním komentá řem opat řený vý čet polských jazzových škol. Tyto informace mohou (krom ě jiného) posloužit i p řípadným zájemc ům o studium jazzu v zahrani čí . Jak již bylo napsáno výše, polský jazz p ředstavuje rozm ěrnou „množinu“ obsahující spoustu poutavých témat. Z mno ha dosud nezpracovaných, a p řitom zajímavých, výse čí této „množiny“ jsem si vybral tematiku mn ě nejbližší, a zárove ň z hlediska významu v rámci polského (ale i evropského a dokonce sv ětového) jazzu tematiku nejvýznamn ější: um ěleckou tvorbu Tomasze Sta ńka. Tu jsem nejprve v chronologickém sledu p ředstavil, a zárove ň podnikl n ěkolik „sondujících“ analytických vhled ů do jeho zásadních desek. Poté jsem se již, p řev ážn ě analyticky, zam ěř il na Sta ńkovu tvorbu pro label ECM. D ův o d ů bylo n ěkolik. Op ět zde hrály d ůležitou roli mé osobní preference (velmi kladný vztah k hudb ě nahrávané a produkované tímto vydavatelstvím). Dalším d ů vodem byla specifi čnost a jistá odlišnost Sta ńkovy tvorby pro toto vydavatelství, srovnáme-li jí s jeho p ředchozí tvorbou. Spoluprací s tímto labelem zkrátka Sta ń ko dosáhl ur čitého zenitu ve své tvorb ě. Jeho ECM desky p ředstavují to nejlepší z polského a evropského jazzu v ůb ec. Jen na okraj uve ďme nejaktuáln ější novinku ze St a ńkovy tvorby, která se p řed n ěkolika dny objevila na jeho webových stránkách, a proto nebyla za řazena do již vypracované biografické kapitoly této práce „Život a tvorba Tom asze Sta ń ka“: Nová Sta ń kova formace „Tomasz Sta ńko Quintet“, složená z mladých skandinávských muzikant ů (klavírista Alexi Tuomarila, kytarista , baskytarista Anders Christensen, bubeník ), nato čila koncem dubna tohoto roku svoje „debutové“

159 album pro label ECM. Album vyjde pravd ěpodobn ě v dohledné dob ě, a to pod tajemným titulem Dark Eyes . V práci jsem systematicky a zám ěrn ě postupoval od obecn ějších témat (polský jazz) k témat ům konkrétn ějším (Tomasz St a ńko) až k témat ům úzce specializovaným (analýzy Sta ń kovy tvorby). A to nejprve za využití historiografických metod, pozd ěji metod analytických. Samostatné kapitoly této práce p řinášejí díl čí resumé či z áv ěry. Této tematice nebyla dosud v české (ale i polské) muzikologii v ěnována soustavn ější pozornost.

160 8 . RE SUMÉ

Širším p ředm ětem bádání této práce je polský jazz. Užším p ředm ětem bádání této práce je život a tvorba polského jazzového trumpetisty a skladatele Tomasze Sta ńka. Nejužším p řed m ětem bádání této práce je potom Sta ń kova kompletní nahrávací tvorba pro n ěmecké vydavatelství ECM (od roku 1975 až do sou časnosti). V práci nejprve využívám p řístup historický, poté spíše analytický (s užitím adekvátních muzikologických metod). V první rozm ěrn ější kapitole zpracovávám detailním zp ůsobem stav bádání o polském jazzu, Tomaszi Sta ńkovi, a vydavatelství ECM. A to jak u nás, tak i v Polsku, tak i ve sv ět ě (v kategoriích „ časopisy“, „knihy“, „internet“). Vedlejším produktem tohoto p řístupu je mimo jiné výstižný a anota čním komentá řem vybavený p řehled tuzemské a polské jazzové publicistiky. Další kapitola má p ředevším faktografický charakter. Obsahuje chronologický p řehled nejvýznamn ějších skute čností z historie polského jazzu (od po čát k ů po sou časnost). D ějiny polského jazzu jsou zde prezentovány v širších spol e čen sk o - politických souvislostech. Následující kapitola p řináší komentovaný vý čet polských škol, na kterých se vyu čuje jazz. Unikátní polské jazzové školství je totiž významnou p ří činou proslulosti a rozm ěrnosti polské jazzové scény. Další kapitola má biograficko-analytický charakter. Je v ěnována životu a tvorb ě Tomasze Sta ńka. Obsahuje mimo jiné p řehled jeho tv ů rčích období a analýzy nejzásadn ějších desek. Pozornost je v ěnována stylistickému vývoji v jeho tvorb ě. Poslední kapitola (skládající se ze čty ř vzájemn ě provázaných podkapitol) má analytický charakter a je v ěnována Sta ń ko v ě tvorb ě pro label ECM. Obsahuje jak analýzy desek, tak i det ai ln ější analýzy konkrétních skladeb.

161 8.1. SUMMARY

The broader subject of investigation of this thesis is Polish jazz. The specific subject of investigation of this thesis is the life and work of the Polish jazz trumpeter and composer Tomasz Sta ńko. Within this, the most specific subject of investigation is Sta ń ko’s complete recorded work for the German label ECM (from 1975 to the present day). In the thesis I first of all address the subject through a historical approach, and subsequently rat her through an analytical approach (utilising the appropriate musi cological m et ho ds ). In the first, more comprehensive chapter, I address in a detailed manner the status of investigation of Polish Jazz, Tomasz St a ńko and the ECM label as it stands in the Czech Republic, in Poland and worldwide (in the categories of “magazin es”, “books” and “internet”). Amongst other factors, a secondary product of this approach is an apposite overview of Czech and Polis h jazz writing, furnished with a synoptic commentary. The next chapter is primarily of a factographic character. It contains a chronological outline of the most import ant facts from the history of Polish jazz (from the beginnings to the present day). The history of Polish jazz is presented within the broader socio- political contexts. The following chapter presents an enumeration of P olish schools at which jazz is taught, together with a co mmentary thereon. The unique Polish jazz schooling system is a significant reason for the eminence and extensiveness of the Po lish jazz scene. The next chapter is of a biographical-analytical character, and is devoted to the life and work of Tomasz Sta ń ko. Amongst other matters it contains an overview of his creative periods and analyses of his most important recordings. Attention is devoted to stylistic development within his work.

162 The final chapter (composed of four mutually interrelated sub- chapters) is of an analytical character and is devoted to Sta ńko’s work for the ECM label, containing both analyses of his albums and more detailed analyses of specific compositions.

163 8.2. ZUSAMMENFASSUNG

Der allgemeine Untersuchungsgegenstand der vorliegenden Arbeit ist der polnische Jazz. Zum ausführlichen Gegenstand der Untersuchung gehört das Leben und Schaffen von dem polnischen Jazztrompeter und Komponisten Tomasz Sta ń ko. Außerdem konzentriere ich mich in dieser Arbeit auf sämtlich e Werke von Tomasz Sta ń ko, die für ECM Verlag aufgenommen wurden (seit 1975 bis zur Gegenwart). In der Arbeit verwende ich den historischen und weiterhin den analytischen Ansatz (mit der Anwendung der entsprechenden musikologischen Methoden ). In dem ersten umfangreichen Kapitel bearbeite ich genau die Untersuchungen, die sich auf den polnischen Jazz, aber auch auf das Schaffen von Tomasz Sta ń ko und den Verlag ECM beziehen. Die berücksichtigten Untersuchungen umfassen sowohl Tschechien, als auch Polen und die Welt (in den Kategorien „Zeitsch riften“, „Bücher“, „Internet“). Nebenresultat ist u.a. die Übersicht über Jazzpublizistik, mit einem Kommentar und Anmerkungen . Das nächste Kapitel hat vor allem den faktographis chen Charakter. Es enthält den chronologischen Überblick über die bedeutendsten Ereignisse in der Geschichte von dem polnischen Jazz (von Anfang an bis zur Gegenwart). Diese Geschichte wird hier in dem gesellschaftspolitischen Hintergrund präsentiert. Das weitere Kapitel enthält eine Liste von polnischen Schulen, wo Jazz gelehrt wird, mit einem Kommentar. Berühmth eit und großer Bereich polnischer Jazzbühne ergibt sich aus dem besonderen polnischen Jazz Schulsystem. Der nächste Abschnitt hat den biografisch-analytischen Charakter, der dem Leben und dem Schaffen von Tomasz Sta ńko gewidmet ist. In diesem Teil der Arbeit ist u.a. die Übersicht über die Perioden seines Schaffens und Analyse der wichtigsten Platten enthalten. Die Aufmerksamkeit wurde hier auf die stilistische Entwicklung seines Schaffens gelenkt.

164 Das letzte Kapitel besteht aus vier zusammenhängend en Abschnitten, das den analytischen Charakter hat und von dem Schaffen von Tomasz Sta ńko für ECM handelt. Es enthält sowohl Analysen von CD Platten, als auch mehr ausführliche Analyse der konkreten Kompositionen.

165 8.3. PODSUMOWANIE

Bardziej ogólnym przedmiotem bada ń niniejszej pracy jest polski jazz. Bardziej szczegółowym za ś ż ycie i twórczo ść polskiego jazzowego tr ębacza i kompozytora Tomasza Sta ń ki. Poza tym skupiam si ę w niniejszej pracy na kompletnej twórczo ści nagraniowej Tomasza Sta ń ki dla niemieckiego wydawnictwa ECM (od roku 1975 a ż do współczesno ś ci). W pracy stosuj ę najpierw podej ś cie historyczne, potem za ś raczej analityczne (z u ż yciem adekwatnych muzykologicznych metod). W pierwszym obszernym rozdziałe opracowuj ę w sposób szczegółowy badania dotycz ące polskiego jazzu, twórczo ś ci Tomasza Sta ńki oraz wydawnictwa ECM. Zarówno w Czechach jak i w Polsce oraz na ś wiecie (w kategoriach „czasopisma”, „ksi ąż ki”, „internet”). Pobocznym rezultatem jest m.in. przegl ąd czeskiej i polskiej publicystyki jazzowej, opatrzony komentarz em z adnotacjami. Nast ępny rozdział ma charakter przede wszystkim faktograficzny. Zawiera chronologiczny przegl ąd najbardziej znacz ących wydarze ń w historii polskiego jazzu (od pocz ątku do współczesno ś ci). Historia polskiego jazzu jest tutaj zaprezento wana na tle społeczno-politycznym. Kolejny rozdział zawiera list ę polskich szkół wraz z komentarzem, na których naucza si ę jazzu. Sława i du ż y zasi ęg polskiej sceny jazzowej wynika z unikatowo ś ci polskiego systemu szkolnictwa jazzowego. Nast ępny rozdział ma charakter biograficzno-analityczny. Jest p o ś wi ęcony ż yciu i twórczo ś ci Tomasza Sta ń ki. Zawiera m.in. przegl ąd okresów jego twórczo ści oraz analiz ę najwa żniejszych płyt. Uwag ę po świ ęcono tutaj rozwojowi stylistycznemu jego twórczo ś ci . Ostatni rozdział składaj ący si ę z czterech wzajemnie powi ązanych podrozdziałów ma charakter analityczny i jes t

166 p o ś wi ęcony twórczo ś ci Sta ńki dla ECM. Zawiera zarówno analizy płyt, jak i bardziej szczegółow ą analiz ę konkretnych kompozycji.

167 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY, PRAMEN Ů A DALŠÍCH ZDROJ Ů

9.1. Literatura

9.1.1. Knihy

• Berendt, Joachim Ernst: Wszystko o jazzie. Kraków 1991, Polskie Wydawnictwo Muzyczne.

• Do r ůžka, Lubomír: Panoráma jazzu. Praha 1990, Mladá fronta.

• Fordham, John: Jazz. Praha 1996, Slovart.

• Ka źmierczyk, Jerzy Krzywik: Jazz w mie ście Łodzi. Łó d ź 2005, Wowo.

• Kowal, Roman: Polski jazz - wczesna historia i trzy biografie zamkni ęte: Komeda, Kosz, Seifert. Kraków 1995, Akademia Muzyczna w Krakowie.

• Krystek, Mariusz: Krzysztof Komeda w kołysce. Ostrów Wielkopolski 2002, Muzeum Miasta Ostrowa Wielkopolskiego.

• Levine, Mark: The Jazz Theory Book. Petaluma 1995, Sher M us i c.

• Navrátil, Miloš: Nástin vývoje evropské hudby 20. století. Ostrava 1996, Montanex.

• Pi ątkowski, Dionizy: Czas Komedy. Mosina 1993, Wydawnictwo Alpim.

• Plocek, Ji ří: Hudba st ř edovýchodní Evropy. Praha 2003, Torst.

• P ol ed ň ák, Ivan: Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. Olomouc 2000, Univerzita Palackého Olomouc.

• Radli ński, Jerzy: Obywatel Jazz. Kraków 1967, Polskie Wydawnictwo Muzyczne.

168 • Rogala, Jacek: Polish Music In The Twentieth Century. Kraków 2000, Polskie Wydawnictwo Muzyczne.

• Schmidt, Andrzej: Historia jazzu 1945-1990. Tom 3: Zgiełk i furia. Warszawa 1997, Lemat.

• Tusiewicz, Grzegorz: Jazz w Krakowie. Kronika - wydarzenia i refleksje. Kraków 2002, NCK.

• Wasserberger, Igor: Fenomény sú časného jazzu. Bratislava 2003, Slovart.

9.1.2. Encyklopedie, slovníky, antologie

• Borkowski, Jan: Jazz w Polsce – Antologia 1950-2000. Warszawa 2002, Polskie Radio.

• Brodacki, Krystian (editor): Polskie ś ci e żki do jazzu. Warszawa 1980, Polskie Stowarzyszenie Jazzowe.

• Kernfeld, Barry (editor): The New Grove Dictionary Of Jazz. Volume 1 (A-F). London 2002, Macmillan Press.

• Kernfeld, Barry (editor): The New Grove Dictionary Of Jazz. Volume 2 (G-N). London 2002, Macmillan Press.

• Kernfeld, Barry (editor): The New Grove Dictionary Of Jazz. Volume 3 (N-Z). London 2002, Macmillan Press.

• Matzner, Antonín – Poled ň ák, Ivan – Wasserberger, Igor a kolektiv autor ů: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Č ást jmenná – československá scéna (osobnosti a soubory). Praha 1990, Editio Supraphon.

• Matzner, Antonín – Poled ň ák, Ivan – Wasserberger, Igor a kolektiv autor ů: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Č ást jmenná – sv ětová scéna (A-K). 1. díl. Praha 1986, Editio Supraphon.

169 • Matzner, Antonín – Poled ň ák, Ivan – Wasserberger, Igor a kolektiv autor ů: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Č ást jmenná – sv ětová scéna (L-Ž). 2. díl. Praha 1987, Editio Supraphon.

• Matzner, Antonín – Poled ň ák, Ivan – Wasserberger, Igor a kolektiv autor ů: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Č ást v ěcná. Praha 1980/1983, Editio Supraphon.

• Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000, Lidové noviny.

• Pi ątkowski, Dionizy: Encyklopedia Muzyki Popularnej. Tom: Jazz (A-J). Pozna ń 1999, Oficyna Wydawnicza Atena.

• Pi ątkowski, Dionizy: Encyklopedia Muzyki Popularnej. Tom: Ja zz (K -Ż ). Pozna ń 1999, Oficyna Wydawnicza Atena.

• Sadie, Stanley (editor): The New Grove Dictionary Of Music And Musicians. Volume 20. London 2001, Macmillan Publishers.

• Sandner, Wolfgang (editor): Handbuch der Musik im 20. Jahrhundert. Band 9: Jazz. Bremen – Köthen 2005, Laaber.

• Slabý, Zden ěk Karel – Slabý, Petr: Sv ět jiné hudby. Pr ů hledy do hudby alternativní, avantgardní, improvizované, nové, opozi ční, progresivní, experimentální, postmoderní, aktuá lní, free, klezmeru atd. 1. díl. Praha 2002, Volvox Globator.

• Slabý, Zden ěk Karel – Slabý, Petr: Sv ět jiné hudby. Pr ů hledy do hudby alternativní, avantgardní, improvizované, nové, opozi ční, progresivní, experimentální, postmoderní, aktuá lní, free, klezmeru atd. 2. díl. Praha 2007, Volvox Globator.

• Wo l a ński, Ryszard: Leksykon Polskiej Muzyki Rozrywkowej. Pop, Rock, Jazz, Folk. Tom 2: (N-Ż ). Warszawa 2003, Agencja Artystyczna MTJ.

170 • Wo l a ński, Ryszard: Leksykon Polskiej Muzyki Rozrywkowej. Pop, Rock, Jazz, Folk. Tom 3: Dyskografia, Aneksy. Warszawa 2003, Agencja Artystyczna MTJ.

9.1.3. Sborníky

• Křupková, Lenka (editorka): Musicologica Olomucensia IX. In Honorem Ivan Poled ň ák. Olomouc 2007, Univerzita Palackého v Olomouci.

• Opekar, Aleš (editor): Central European Popular Music. Proceedings From The International Conference Pragu e 1 5. - 17. July 1992. Praha 1994, Ústav pro hudební v ědu Akademie v ěd České republiky.

• P ol ed ň ák, Ivan a kolektiv autor ů: Prom ěny hudby v měnícím se s v ět ě. Olomouc 2007, Univerzita Palackého v Olomouci.

• Weiss, Tomáš (editor): Beaty, bigbeaty, breakbeaty – p r ů vodce moderní hudbou 90. let. World music, jazz 90. let, hip-hop, dance & trance, hard music, britpop, kytar ová scéna, portréty, česká scéna. Praha 1998, Ma ť a/DharmaGaia.

• T an e ční hudba a jazz – sborník statí a p ří sp ěvk ů k otázkám jazzu a moderní tane ční hudby. Praha 1960-1968, Státní hudební vydavatelství.

• 35-lecie Wydziału Jazzu i Muzyki Rozrywkowej Akademii Muzycznej im. Karola Szymanowskiego w Katowicach. Katowice 2004, Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach.

171 9.1.4. Čas opi sy

• Akcent – bulletin Č eské jazzové spole čnosti a Ústavu pro kulturn ě výchovnou činnost. Praha, vydavatelství Č eská jazzová spole čnost, ob časník, již nevydáván.

• Harmonie – klasická hudba, jazz a world music. Praha, vydavatelství Muzikus, m ěsí čník.

• His Voice – časopis o jiné hudb ě. Praha, vydavatelství Hudební informa ční st ředisko, dvoum ěs í čník.

• Hudební rozhledy – měsí čník pro hudební kulturu. Praha, vydavatelství Spole čnost Hudební rozhledy, m ěs í čník.

• Jam – zpravodaj Č eské jazzové spole čnosti. Praha, vydavatelství Č eská jazzová spole čnost, čtvrtletník, již nevydáván.

• Jazz Forum – The European Jazz Magazine (časopis Evropské jazzové federace). Warszawa, wydawnictwo (vydavatel ství) M i ędzynarodowa Federacja Jazzowa i Polskie Stowarzyszenie Jazzowe, pozd ěji For Jazz (Polskie Stowarzyszenie Jazzowe i Vicomus), m ěsí čník.

• JazzTimes – česká jazyková mutace amerického jazzového časopisu. Praha, vydavatelství JazzTimes CZ, m ěsí čník, již nevydáván.

• Melodie. Praha, vydavatelství Orbis, pozd ěji Panorama, m ěsí čník, již nevydáván.

• Muzikus – magazín pro muzikanty. Praha, vydavatelství Muzikus, m ěsí čník.

• Opus musicum – hudební revue. Brno, vydavatelství Opus musicum, dvoum ěsí čník.

172 • Triangl. Praha, vydavatelství Svaz hudebník ů pro Kruh p řátel jazzové hudby Sekce jazzové hudby pobo čky Praha 1, vyšlo pouze jediné číslo v roce 1983.

• Zpravodaj slánského jazzklubu. Slaný, vydavatelství Jazzklub Slaný, ob časník (v ětšinou vychází p ětkrát ro čn ě).

9.1.5. Notové materiály

• Komeda, Krzysztof: Muzyka pozostała. Kompozycje. Warszawa 1991, Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne.

• St a ńko, Tomasz: 10 etiud jazzowych na tr ąb k ę. Kraków 1970, Polskie Wydawnictwo Muzyczne.

9.2. Audio

• Edward Vesala – Sa tu (1976, ECM 1088)

• Gary Peacock – Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1210)

• Krzysztof Komeda Quintet – Astigmatic (1965, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 5)

• Manu Katché – Neighbourhood (2004, ECM 1896)

• Marcin Wasilewski Trio – January (2007, ECM 2019)

• Simple Acoustic Trio – T ri o (2004, ECM 1891)

• Tomasz Sta ń ko Quintet – Music For K (1970, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 22)

• Tomasz Sta ńk o – T WET (1974, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 39)

173 • Tomasz Sta ń ko – Music 81 (1982, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 69)

• Tomasz Sta ńk o – La d y Go… (1984, Polskie Nagrania/Muza)

• Tomasz Sta ńko Freelectronic – Switzerland – Live At Montreux Jazz Festival 1987 (1987, Polskie Nagrania/Muza)

• Tomasz Sta ńk o – Balladyna (1975, ECM 1071)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Matka Joanna (1994, ECM 1544)

• Tomasz Sta ńk o – Leosia (1996, ECM 1603)

• Tomasz Sta ń ko Septet – Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636)

• Tomasz Sta ńk o – From The Green Hill (1998, ECM 1680)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Soul Of Things (2001, ECM 1788)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Suspended Night (2003, ECM 1868)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Lontano (2005, ECM 1980)

• Tomasz Sta ń ko – Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII)

• Tomasz Sta ń ko – 1970, 1975, 1984, 1986, 1988 (1970-1988, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz/Metal Mind Productions)

9.3. Internet

• http://www.allaboutjazz.com/

• http://www.allmusic.com/

• http://www.am.katowice.pl/

• http://www.amazon.com/

• http://www.amuz.bydgoszcz.pl/

• http://www.amuz.gda.pl/

174 • http://www.amuz.krakow.pl/

• http://www.amuz.wroc.pl/

• http://www.asmr.pl/

• http://www.czechjazz.org/

• http://www.diapazon.pl/

• http://www.downbeat.com/

• http://www.ecmrecords.com/

• http://www.ejn.it/

• http://www.google.com/

• http://www.grovemusic.com/

• http://www.hisvoice.cz/

• http://www.hudebnirozhledy.cz/

• http://www.jazz.com/

• http://www.jazz.krakow.pl/

• http://www.jazz-jamboree.pl/

• http://www.jazzclubslany.cz/

• http://www.jazzdnes.cz/

• http://www.jazzforum.com.pl/

• http://www.jazzgazeta.blox.pl/

• http://www.jazzowajesien.pl/

• http://www.jazzport.cz/

• http://www.jazzrazporaz.pl/

• http://www.jazzreview.com/

• http://www.jazztimes.com/

• http://www.jazzwisemagazine.com/

175 • http://www.jazzworlddatabase.com/

• http://www.jazzwpolsce.pl/

• http://www.komeda.art.pl/

• http://www.komeda.vernet.pl/

• http://www.krzysztofkomeda.com/

• http://www.last.fm /

• http://www.muzikus.cz /

• http://www.myspace.com/

• http://www.opusmusicum.cz/

• http://www.oxfordmusiconline.com/

• http://www.polishjazz.com/

• http://www.polskienagrania.com.pl/

• http://www.powerbros.com.pl/

• http://www.psj.stoart.org.pl/

• http://www.pwsz.nysa.pl/

• http://www.stanko.polishjazz.com/

• http://www.szkolajazzu.wroclaw.pl/

• http://www.tomaszstanko.com/

• http://www.tygmont.com.pl/

• http://www.umcs.lublin.pl/

• http://www.uz.zgora.pl/

• http://www.wikipedia.org/

• http://www.youtube.com/

176 10. VÝB Ě ROVÁ DISKOGRAFIE TOMASZE STA ŃKA

10.1. Leader

• Tomasz Sta ń ko Quintet – Music For K (1970, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 22)

• Tomasz Sta ń ko Quintet – Jazzmessage From Poland (1972, JG Records)

• Tomasz Sta ńko Quintet – Purple Sun (1973, Calig)

• Tomasz Sta ńk o – Fish Face (1973, PSJ Record Club)

• Tomasz Sta ńk o – St a ń ko (W Pałacu Prymasowskim) (1973/82, Poljazz)

• Tomasz Sta ńk o – T WET (1974, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 39)

• Tomasz Sta ńk o – Balladyna (1975, ECM 1071)

• Tomasz Sta ńk o – Almost Green (1978, Leo Records)

• Tomasz Sta ń ko – Music From Taj Mahal And Karla Caves (1980, Leo Records)

• Tomasz Sta ńk o – Chameleon (1982, Utopia Records)

• Tomasz Sta ń ko – Music 81 (1982, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 69)

• Tomasz Sta ńk o – Ai J (1982, Poljazz)

• Tomasz Sta ńk o – C.O.C.X. (1983, Pronit)

• Tomasz Sta ńk o – La d y Go… (1984, Polskie Nagrania/Muza)

• Tomasz Sta ń ko – Witkacy Peyotl/Freelectronic (1984/85/86, Poljazz)

177 • Tomasz Sta ńko Freelectronic – The Montreux Performance (1987, ITM)

• Tomasz Sta ńk o – Tales For Girl, 12, And A Shaky Chica (1991, JAM)

• Tomasz Sta ńk o – Bluish (1991, Power Bros)

• Tomasz Sta ńk o – Bosonossa And Other Ballads (1993, Gowi Records)

• Tomasz Sta ńk o – A Farewell To Maria (1993, Gowi Records)

• Tomasz Sta ń ko – Balladyna – Theater Play Compositions (1994, Gowi Records)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Matka Joanna (1994, ECM 1544)

• Tomasz Sta ńk o – Roberto Zucco (1995, Polonia Records)

• Tomasz Sta ńk o – Leosia (1996, ECM 1603)

• Tomasz Sta ń ko Septet – Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636)

• Tomasz Sta ńk o – From The Green Hill (1998, ECM 1680)

• Tomasz Sta ńk o – Egzekutor (1999, Universal Music)

• Tomasz Sta ńk o – Rei ch (2001, Universal Music)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Soul Of Things (2001, ECM 1788)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Suspended Night (2003, ECM 1868)

• Tomasz Sta ńk o – Wo ln o ś ć w Sierpniu (2004, FiRe)

• Tomasz Sta ńko Quartet – Lontano (2005, ECM 1980)

• Tomasz Sta ń ko – Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII)

178 10.2. Co-leader

• Tomasz Sta ńko/Adam Makowicz – Unit (1975, PSJ Record Cl u b)

• Tomasz Sta ń ko/Edward Vesala Quartet – Live At Remont (1976, Helicon)

• Tomasz Sta ńko/Andrzej Kurylewicz – Korozje (1983, Poljazz)

• Tomasz Sta ńko/Sigi Finkel/Ed Schuller/Billy Elgart – C aoma (1991, Konnex Records)

• Tomasz Sta ńko/Michael Riessler/Manfred Bründl – Suite Talk (1993, ITM)

10.3. S Krzysztofem Komedou

• Krzysztof Komeda – Muzyka Krzysztofa Komedy (1956-1967, PSJ Record Club)

• Krzysztof Komeda Quintet – Astigmatic (1965, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 5)

• Krzysztof Komeda – Meine süsse Europäische Heimat – Dichtung und jazz aus Polen (1967, Columbia/Electrola)

• Krzysztof Komeda – The Complete Recordings Of Krzysztof Komeda vol. 1 & 2 – Live In Copenhagen (1965, Polonia R eco rds )

• Krzysztof Komeda – The Complete Recordings Of Krzysztof Komeda vol. 3 & 4 – Live At Jazz Jamboree (1963/65, Polonia R eco rds )

• Krzysztof Komeda – The Complete Recordings Of Krzysztof Komeda vol. 7 – Film Music (1962/63/64, Polonia Records)

179 • Krzysztof Komeda – The Complete Recordings Of Krzysztof Komeda vol. 17 & 18 – Live At Jazz Jamboree 1962 & 1 9 64 (1962/64, Polonia Records)

10.4. S Edwardem Vesalou

• Edward Vesala – Rodina (1976, Love Records)

• Edward Vesala – Sa tu (1976, ECM 1088)

• Edward Vesala – Neitsytmatka (Maiden Voyage) (1979, Polarvox)

• Edward Vesala – Heavy Life (1980, Leo Records)

• Edward Vesala – Bad Luck, Good Luck (1983, Leo Records)

10.5. S Cecilem Taylorem

• Cecil Taylor Segments II (Orchestra Of Two Continen ts ) – Winged Serpent (Sliding Quadrants) (1984, Soul Note)

• Cecil Taylor European Orchestra – Alms/Tiergarten (Spree) (1988, FMP)

10.6. Jiné

• Andrzej Trzaskowski – The Andrzej Trzaskowski Quintet (1965, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 4)

• Jazz Studio Orchestra Of The Polish Radio – Jazz Studio Orchestra Of The Polish Radio (1969, Polskie Nagrania/Muza/Polish Jazz vol. 19)

180 • Krzysztof Penderecki/Don Cherry/The New Eternal Rhythm Orchestra – Actions (1971, Philips Records)

• Michał Urbaniak – We’ll Remember Komeda (1972, MPS)

• Gary Peacock – Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1 2 10 )

• Manu Katché – Neighbourhood (2004, ECM 1896)

181 1 1 . P ŘÍLOHY (CD, DVD)

P řiložená CD a DVD média obsahují kompletní audio sto pu k analyzovaným Sta ńkovým ECM skladbám a deskám. Po řadí skladeb a desek na t ěchto médiích je v souladu s po řadím v předcházejícím textu. Pro snazší orientaci uvádím následující seznam (viz dále).

182 1 1 .1 . CD

P řiložené kompila ční CD médium, vztahující se k podkapitole „Analýzy vybraných skladeb z alba Soul Of Things “, obsahuje audio stopu (ve formátu cda) t ěchto osmi Sta ńkových skladeb z alba Soul Of Things (2001, ECM 1788):

• Variation II (Sta ń ko ) • Variation V (Sta ńko ) • Variation VI (Sta ńk o ) • Variation VII (Sta ńk o ) • Variation VIII (Sta ń k o) • Variation X (Sta ńko ) • Variation XI (Sta ńk o ) • Variation XII (Sta ńk o )

183 1 1 .2 . DVD

P řiložené kompila ční DVD médium, vztahující se k podkapitolám „Sta ń ko leader“ a „Sta ń ko sideman“, obsahuje audio stopu (ve formátu mp3) t ěchto dvanácti ECM alb:

Složka „Leader“: • Tomasz Sta ńk o – Balladyna (1975, ECM 1071) • Tomasz Sta ńko Quartet – Matka Joanna (1994, ECM 1544) • Tomasz Sta ńk o – Leosia (1996, ECM 1603) • Tomasz Sta ń ko Septet – Litania – Music Of Krzysztof Komeda (1997, ECM 1636) • Tomasz Sta ńk o – From The Green Hill (1998, ECM 1680) • Tomasz Sta ńko Quartet – Soul Of Things (2001, ECM 1788) • Tomasz Sta ńko Quartet – Suspended Night (2003, ECM 1868) • Tomasz Sta ńko Quartet – Lontano (2005, ECM 1980) • Tomasz Sta ń ko – Selected Recordings (1975-1998, ECM :rarum XVII)

Složka „Sideman“: • Edward Vesala – Sa tu (1976, ECM 1088) • Gary Peacock – Voice From The Past – Paradigm (1981, ECM 1 2 10 ) • Manu Katché – Neighbourhood (2004, ECM 1896)

184 ANOT ACE

Jméno autora: Bc. Jan P ři bil Katedra, fakulta, univerzita: Katedra muzikologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Název magisterské práce: Tvorba Tomasze Sta ńka pro vydavatelskou spole čn ost ECM Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivan Poled ň ák , DrS c. Po čet stran: 18 1 + 3 Po čet znak ů : 25 061 4 Po čet p říloh: 2 (3 s. + CD + DVD) Po čet titul ů použité literatury a pramen ů : 12 9 Kl í čová slova: Tomasz Sta ń ko, vydavatelství ECM, polský jazz, historie polského jazzu, jazzové školství v Polsku

Charakteristika práce: Předm ětem bádání této práce je tvorba polského jazzového trumpetisty Tomasze Sta ń ka pro n ěmeckou vydavatelskou spole čnost ECM. Sta ńkova um ělecká činnost a tvorba je zde systematicky analyzována a hodnocena. Velký prostor je v ěnován souvisejícím a blízkým témat ům, a to stavu reflexí (u nás, v Polsku, ve sv ět ě) o polském jazzu, Tomaszi Sta ńkovi, a vydavatelství ECM. Dále je v ěnována v ětší pozornost d ějinám polského jazzu a tam ějšímu jazzovému školství.

185 ANNOTATION

Name of author: Jan P ři bil BA Department, faculty, university: Department of musicology, Philosophical faculty, Palacký University Olomouc Title of Master’s thesis: The Work of Tomasz Sta ń ko for the ECM l ab el Thesis supervisor: Professor PhDr. Ivan Poled ň ák , DrS c. Number of pages: 1 8 1 + 3 Number of characters: 2 50 61 4 Number of appendices: 2 (3 p. + CD + DVD) Number of titles of used literature and sources: 12 9 Key words: Tomasz Sta ńko, ECM label, Polish jazz, history of Polish jazz, jazz schooling system in Poland

Characteristics of thesis: The subject of investigation of this thesis is the work of the Polish jazz trumpeter Tom asz Sta ńko for the German label ECM. Sta ńko’s artistic activity and work is systematically analysed and evaluated in the thesis . A large part of the work is devoted to close and connected themes, namely the status of investigation of Tomasz Sta ń ko, Polish jazz and the ECM label. Close attention is also paid to the history of Polish jazz and to Polish jazz schooling.

186 ANMERKUNG

Name des Autors: Bc. Jan P řibi l Lehrstuhl, Fakultät, Universität: Lehrstuhl für Musikwissenschaft, Philosophische Fakultät, Palacký Universität Ol omo u c Titel der Magisterarbeit: Das Schaffen von Tomasz Sta ńko für ECM Verlag Betreuer: Prof. PhDr. Ivan Poled ňák, DrS c. Seitenzahl: 18 1 + 3 Anzahl der Zeichen: 25 06 14 Anzahl der Anhänge: 2 (3 S. + CD + DVD) Anzahl verwendeter Literatur und Quellen: 12 9 Schlüsselbegriffe: Tomasz Sta ńko, ECM Verlag, der polnische Jazz, Geschichte des polnischen Jazz, das polnische Jazzs chulwes en

Charakteristik der Arbeit: Der Untersuchungsgegenstand der vorliegenden Arbeit ist das Schaffen von dem polnis chen Jazztrompeter Tomasz Sta ń ko für den deutschen ECM Verlag. Künstlerische Tätigkeit von Sta ńko und sein Schaffen wird hier systematisch analysiert und bewertet. Viele Aufmerk samkeit wurde verbundenen und ähnlichen Themen und Gedanken über den polnischen Jazz, Tomasz Sta ń ko und ECM Verlag gewidmet (in Tschechien, Polen und auf der Welt). In dieser Arbeit wird auch Geschichte von dem polnischen Jazz und damaligen Jazz Schulwesen berücksichtigt.

187 ADNO TACJA

I mi ę autora: Lic. Jan P ři bil Katedra, Wydział, Uniwersytet: Katedra Muzykologii, Wydział Filozofii, Uniwersytet im. Palackiego w Ołomu ń cu Tytuł pracy magisterskiej: Twórczo ś ć Tomasza Sta ńki dla wydawnictwa ECM Promotor pracy: Prof. PhDr. Ivan Poled ň ák , DrS c. I lo ś ć stron: 18 1 + 3 I lo ś ć znaków: 25 06 1 4 I lo ś ć zał ą czników: 2 (3 s. + CD + DVD) I lo ś ć wykorzystanej literatury oraz źródeł: 1 29 Słowa kluczowe: Tomasz Sta ń ko, wydawnictwo ECM, polski jazz, historia polskiego jazzu, szkolnictwo jazzowe w Pol s ce

Charakterystyka pracy: Przedmiotem badania niniejszej pracy jest twórczo ś ć polskiego tr ębacza jazzowego Tomasza Sta ńki dla niemieckiego wydawnictwa ECM. Działalno ś ć artystyczna oraz jego twórczo ś ć jest tutaj systematycznie analizowana i oceniana. Wiele miejsca zostało po ś wi ęcone zwi ązanym i bliskim tematom, czyli refleksjom (w Czechach, w Polsce, na ś wiecie) o polskim jazzie, Tomaszu Sta ń ce oraz wydawnictwie ECM. Poza tym uwaga została p o ś wi ęcona historii polskiego jazzu oraz tamtejszemu szko lnictwu jazzowemu.

188