UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA MUZIKOLOGIE MAGISTERSKÁ PRÁCE TVORBA TOMASZE STA ŃKA PRO VYDAVATELSKOU SPOLE ČNOST ECM THE WORK OF TOMASZ STA ŃKO FOR THE ECM LABEL Bc. Jan P řibil Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivan Poled ňák, DrSc. Olomouc 2009 1 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatn ě s použitím literatury a pramen ů , které uvádím v přiloženém s ez n amu . V Olomouci dne 30. června 2009 2 Děkuji vedoucímu práce Prof. PhDr. Ivanu Poled ňákovi, DrSc. za cenné rady a p řip om ín k y. 3 4 OB SAH: 1 . Úv od . 7 2 . Stav bádání . 11 3 . Historie polského jazzu – stru čný „ u čebnicový“ p řehl ed . 45 4 . Jazzové školství v Polsku . 68 5 . Život a tvorba Tomasze Sta ńka . 76 6 . Tvorba Tomasze Sta ń ka pro vydavatelskou spole čn os t ECM . 99 6.1. Manfred Eicher a ECM . 100 6.2. St a ńko leader . 102 6.3. St a ńko sideman . 125 6.4. Analýzy vybraných skladeb z alba Soul Of Things . 132 7 . Zá v ěr . 158 8 . Resumé . 161 8.1. Summary . 162 8.2. Zusammenfassung . 164 8.3. Podsumowanie . 166 9 . Seznam použité literatury, pramen ů a dalších zd ro jů . 168 9.1. Literatura . 168 9.1.1. Knihy . 168 9.1.2. Encyklopedie, slovníky, antologie . 16 9 9.1.3. Sborníky . 171 9 . 1. 4. Č asopisy . 172 9.1.5. Notové materiály . 173 9.2. Audio . 173 9.3. Internet . 174 1 0 . Výb ěrová diskografie Tomasze Sta ńk a . 177 10.1. Leader . 177 10.2. Co-leader . 179 5 10.3. S Krzysztofem Komedou . 179 10.4. S Edwardem Vesalou . 180 10.5. S Cecilem Taylorem . 180 10.6. Jiné . 180 1 1 . Přílohy (CD, DVD) . 182 11.1. CD . 183 11.2. DVD . 184 6 1 . ÚVO D Náhoda hraje n ěkdy v lidském život ě významnou roli. Na podzim v roce 2004 jsem navštívil v Praze svého bratra v jeho nové práci. Jeho kolegyn ě v kancelá ři se pustila se mnou do hovoru. Prozradil jsem jí, že práv ě dokon čuji studia na pražské Konzervato ři Jaroslava Ježka. Povzdechl jsem si též, že se blíží m ůj absolventský koncert, a že stále nemám jasno, co budu hrát. Ona na to odv ětila, že má doma rozsáhlou sbírku jazzových desek a zda prý mám rád hudbu n ěmeckého vydavatelství ECM. 1 P řitakal jsem. Zhruba za týden od tohoto rozhovoru mi bratr volal s tím, že má pro m ě n ěkolik desek jakéhosi polského jazzového trumpetisty a že by m ě to mohlo zajímat. Tak jsem se seznámil s hudbou Tom asze Sta ńk a. V té dob ě nebyla osobnost a hudba Tomasze Sta ńka mezi mladou pražskou jazzovou obcí p říliš známá. Aspo ň tak jsem to vnímal. Mezi muzikanty se o Sta ń kovi nemluvilo, nikde se o n ěm nepsalo a nikdo nem ěl jeho nahrávky. Jaké bylo pozd ěji moje p řekvapení, když jsem zjistil, že tato osobnost byla vyznamenána v prestižní evropské anket ě nejvyšší cenou „jazzman roku“ a že je pokládána za jednu z nejd ůležit ějších postav evropského jazzu v ů bec! V sou časné dob ě je už pro nastupující jazzovou generaci dvacátník ů a t řicátník ů pov ědomí o Sta ńkovi v ětší. V rozhovorech ho uvád ějí n ěkt e ří čeští jazzmani (namátkou David Dor ůžka či členové Vertigo Quintetu) jako jednoho ze svých hudebních vzor ů, píše se o n ěm v českých specializovaných hudebních časopisech (Harmonie , His Voice ) či na českých jazzových portálech (Jazzport, 2 Jazzdnes 3). Více se k této problematice vyjád řím v následující kapitole „Stav bádání“. Sta ńkova hudba m ě v té dob ě natolik zasáhla, že jsem se rozhodl transkribovat n ěkolik jeho skladeb pro sv ůj konzervatorní 1 Zkratka anglického spojení Editions Of Contemporar y M u s i c . 2 http://www.jazzport.cz/ 3 http://www.jazzdnes.cz/ 7 absolventský koncert. S transkripcemi mi pomohl m ů j tehdejší u čitel jazzového klavíru Ji ří Neužil, jemuž tímto srde čn ě d ěkuji. Totiž kde moje b ěžné ucho p řestávalo „fungovat“, nastoupil s drobnými korekcemi jeho absolutní sluch. Ke zmín ěným transkripcím St a ńkových skladeb jsem v poslední dob ě p řidal další, op ět mnou „vlastnoušn ě“ stažených. Tentokrát mn ě k výsledné podob ě stahovaných skladeb výraznou pomocí p řis p ěl další skv ěl ý „slucha ř“, m ůj kolega ze Základní um ělecké školy Iši Krej čího Olomouc, Jakub Č ervenka. Op ět velmi d ěkuji! Tyto transkripce mn ě posloužily za základ pro v ětšinu analýz v této práci. Pro absolventský koncert jsem ke svému št ěstí postavil kvarteto složené z výborných mladých jazzman ů . (Na klavír hrála mimochodem Beáta Hlavenková, jedna z vů d čích zakladatelských postav budoucího jazzového odd ělení na brn ěnské Janá čk ov ě akademii múzických um ění.) Koncert sklidil úsp ěch, což m ě utvrdilo v p řesv ěd čení v podobném projektu pokra čo vat. V z á ří 2007 jsem proto oslovil své muzikantské kolegy nap ří č Č eskem, Slovenskem i Polskem a vznikla z toho kapela beroucí si jako sv ů j startovací bod tvorbu Tomasze Sta ńka a jeho ideového prekurzora Krzysztofa Komedy. Jen pro zajímavost uvedu v jakém složení t ěleso vystupuje: Jan P řibil (trubka), Radek Zapadlo (tenorsaxofon, hraje také v kapelách Matej Benko Quintet či Miriam Bayle Band), Vít K řiš ť an (klavír, student Hudební akademie v polských Katovicích 4), Rastislav Uhrík (kontrabas, student Hudební akademie v Katovicích, hraje také v kapelách Vertigo Quintet, Lanugo, Lenka Dusilová Band ad.), Kamil Sl ezák (bicí, studoval na Hudební akademii ve Vídni, 5 nyní p ů sobí pedagogicky na Janá čk ov ě akademii múzických um ění v Brn ě, hraje v kapelách Gustav Brom Big Band, Big Ostrava Band, Lazaro Cruz Quintet, Zuzana Lap číková Band ad.). 4 Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Kato w i c a c h . 5 Universität für Musik und darstellende Kunst Wien. 8 Dalším výrazným impulsem pro studium života a díla Tomasze St a ńka jakož i pro studium polského jazzu v ůbec byla moje stáž na Hudební akademii v Katovicích. Strávil jsem tam na místním jazzovém odd ělení celé dva semestry pod vedením v ěhlasného trumpetisty Piotra Wojtasika. (Piotr Wojtasik se mimochodem ve v ýro čních anketách polského jazzového časopisu Jazz Forum u mí s ťuje v kategorii „jazzová trubka“ pravideln ě na druhém míst ě hned za Tomaszem Sta ń kem.) Práv ě v Katovicích jsem v místní Slezské knihovn ě 6 shromáždil v ětšinu materiál ů pro tuto práci. Více se k problematice polské jazzové scény a jazzového školství v yj ád řím v kapitolách „Historie polského jazzu – stru čn ý ‚u čebnicový‘ p řehled“ a „Jazzové školství v Polsku“. Toliko tedy úvodem k okolnostem vzniku této práce a te ď již pouze stru čn ě ke struktu ře p ráce. Jak již jsem zmínil d říve, v následující kapitole „Stav bádání“ se zam ěř ím na reflexe polského jazzu, Tomasze Sta ńka a vydavatelství ECM. A to jak u nás, tak i v Polsku a ve sv ět ě. V další kapitole „Historie polského jazzu – stru čný ‚u čebnicový‘ p řehled“ p ředstavím nejvýznamn ější skute čnosti z historie polského jazzu a zhodnotím na pozadí fakt a dat význam polsk é jazzové scény. V kapitole „Jazzové školství v Polsku“ p ředstavím aktuální situaci na tam ějších hudebních akademiích či hudebních školách s t ředních. V dalších kapitolách se již budu p ředevším v ěnovat osobnosti, životním osud ům a tvorb ě Tomasze Sta ń ka. D ů ležitým hlediskem bude sledování jeho um ěleckého vývoje, stylových pos un ů a návrat ů . Záv ěre čná kapitola (složená ze čt y ř vzájemn ě si blízkých a propojených podkapitol) „Tvorba Tomasze St a ń ka pro vydavatelskou spole čnost ECM“ je zárove ň zamýšlena jako klí čová kapitola celé práce. Zde stru čn ě p ředstavím n ěmecké hudební vydavatelství ECM, jeho historii, význam a unikátní postavení ve s v ět ě hudebních vydavatelství. Poté se již p ředevším zam ěř ím na analytický ponor a detailní hodnocení Sta ńkovy studiové tvorby pro 6 Biblioteka Ś l ą ska w Katowicach. 9 tuto nahrávací a vydavatelskou spole čnost, a to v četn ě detailn ějších analýz konkrétních skladeb. 10 2. STAV BÁDÁNÍ P o čátky reflexí polského jazzu u nás se čas ov ě kryjí s po čátky naší jazzové publicistiky v ů bec. Za pr ůkopníky naší časopisecké jazzové publicistiky se považovali (sami o sob ě to uvedli) na p o čátku šedesátých let 20. století redakto ři sborníku vycházejícího jednou za rok T ane ční hudba a jazz. 7 Jist ě jim lze dáti za pravdu, l e č n es m ělé pokusy o český ( československý) jazzový časopis lze vystopovati i d říve. 8 Sborník Ta n e ční hudba a jazz vycházel od roku 1960 a p řinášel jak jazzové zpravodajství, recenze gramofono vých desek, studie a profily domácích i zahrani čních jazzman ů, populariza čn í články a mnoho dalšího o jazzovém d ění, tak i reportáže z jazzových festival ů . Informace o polském jazzu se z tohoto sborníku dozvídáme práv ě prost řednictvím reportáží ze slavného varšavského jazzového festivalu Jazz Jambo ree. 9 Jako redaktorští „po řadatelé“ sborníku jsou zde uvád ěni nap říklad: Miloš Bergl, Lubomír Dor ůžka, Jan F. Fischer, Alexej Fried, Jaromír Ho řec a Josef Kotek. Vyd ěl en ím z m ěsí čníku Lidová tvo řivost vstoupila roku 1963 do života Melodie 10 jako první samostatný časopis, v ěnovaný p ředevším moderní populární a taktéž jazzové hudb ě.