JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH

BUD ĚJOVICÍCH

ZEM ĚDĚLSKÁ FAKULTA

Studijní program: B4106 Zem ědělská specializace

Studijní obor: Biologie a ochrana zájmových organism ů

Katedra: Katedra biologických disciplín

Vedoucí katedry: doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D.

Bakalá řská práce Obchod s motýly pod ochranou CITES

Vedoucí bakalá řské práce: RNDr. Josef Navrátil, Ph.D.

Autor bakalá řské práce: Jan Maurer

České Bud ějovice 2014

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to – v nezkrácené podob ě – v úprav ě vzniklé vypušt ěním vyzna čených částí archivovaných Zem ědělskou fakultou – elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ční práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

Datum 11. 4. 2014

Děkuji p ředevším mému školiteli RNDr. Josefu Navrátilovi, Ph.D. za vedení bakalá řské práce a paní doc. RNDr. Iv ě Dostálkové, Ph.D. za pomoc se zpracováním graf ů a statistiky.

Taktéž d ěkuji všem ostatním, kte ří mi poskytli užite čné rady pro vypracování této práce.

Souhrn

Tato práce se zabývá mezinárodním obchodem s druhy motýl ů za řazených v přílohách úmluvy CITES. Obchod jsem zpracoval za období od roku 1978 do roku 2012, k čemuž jsem jako hlavní zdroj využil databáze CITES. Základem vyhodnocení je rozd ělení obchodu na dovoz a vývoz. V rámci t ěchto dvou kategorií jsou dále zpracovány početní charakteristiky obchodovaných exemplá řů . Na základ ě analýzy obchodu s motýly jsou také identifikovány hlavní zem ě dovozu a vývozu, hlavní komodity, se kterými je obchodováno, zdroj a d ůvod dovozu a vývozu exemplá řů . Dále je provedena statistika, zda se liší obchod v pr ůběhu let. Bylo zjišt ěno, že obchod s motýly stoupal nejvíce v letech 2007 a 2008.

Klí čová slova : mezinárodní obchod, CITES, ohrožené druhy motýli, dovoz, vývoz, komodit.

Abstract

This thesis deals with international trade in species of butterfly covered by CITES convention. The trade has been done for 1978 – 2012, CITES Trade Database was used as a basic source. Import and export data has been assessed separately. Numbers of traded specimens have been evaluated for both of these two categories. Main countries of import and export, main terms, source and purpose of trade were also identified. Subsequently, trends have been statisticaly analysed that there is diference in different trade over the years. It was found, that the trend was increasing between 1978 -2012.

Key words: international trade, CITES, endangered species, butterfly, import, export, terms.

- 1 -

Obsah

1. ÚVOD ...... - 8 -

2. LITERÁRNÍ P ŘEHLED ...... - 9 -

2.1 Úvod do problematiky ...... - 9 -

2.2 CITES ...... - 9 -

2.2.1 CITES ve Sv ětě ...... - 10 -

2.2.2 CITES v EU ...... - 14 -

2.2.3 CITES v ČR ...... - 20 -

2.2.4 Monitoring obchodu ...... - 25 -

2.3 Motýli (Lepidoptera) ...... - 26 -

2.3.1 Morfologie dosp ělých motýl ů ...... - 27 -

2.3.2 Anatomie dosp ělých lepidopter ...... - 37 -

2.3.3 Rozmnožování a vývoj jedinců ...... - 39 -

2.3.4 Etologie motýl ů ...... - 40 -

2.3.5 Ekologie motýl ů ...... - 42 -

3. METODIKA ...... - 45 -

4. VÝSLEDKY ...... 47

4.1 Obchod se všemi exemplá ři CITES motýl ů ...... 47

4.2 Obchod podle p ůvodu exemplá ře a podle d ůvodu obchodu ...... 48

4.3 Importé ři a exporté ři s motýly ...... 50

4.4 Komodity ...... 56

4.5 Analýzy pro vybrané druhy ...... 58

4.5.1 Ornithoptera priamus ...... 58

4.5.2 Ornithoptera goliath ...... 61

4.5.3 Ornithoptera croesus ...... 63

5. DISKUSE ...... 67

5.1 Obchod se všemi druhy motýlů ...... 67 - 7 -

5.2 Exportéři ...... 68

5.3 Importéři ...... 69

6. ZÁV ĚR...... 70

7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů ...... 72

8. P řílohy ...... 77

- 8 -

1. ÚVOD

Sou časné využívání životního prost ředí člov ěkem a jeho technologiemi vede k ni čení p řirozeného prost ředí mnoha živo čich ů, což má za následek snižování biodiverzity na Zemi. K tomuto faktu se nadále p řidává ješt ě nelegální obchod s organismy, který je ve Sv ětovém m ěř ítku svým objemem na t řetím míst ě. Nejedná se zde pouze o obchod se samotnými živo čichy, ale velmi často také o obchod s částmi jejich t ěl, nap říklad sloní kly, nebo rohy nosorožce jsou velmi žádanou trofejí. Ve vý čtu nesmíme také zapomenout na nejr ůzn ější výrobky vyrobené ze vzácn ě se vyskytujících nebo ohrožených živo čich ů. Tyto alarmující skute čnosti a samotné zákony trhu, poptávka a spot řeba, zten čují zásoby p řírodních zdroj ů na znepokojující míru, p řičemž tyto zdroje jsou biologickou základnou, na které je lidstvo bezpodmíne čně závislé. O nutnosti regulace exportu, tranzitu a importu vzácných nebo ohrožených voln ě žijících druh ů, se za čalo mluvit po čátkem 60. let 20. století na p ůdě mezinárodního spole čenství v čele s IUCN a OSN. Tyto rozhovory m ěli za následek sepsání jedné z nejd ůležit ějších mezinárodních úmluv a to Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin známé pod anglickou zkratkou CITES.

Cílem této práce je zodpov ědět n ěkolik následujících otázek:

• Jaké jsou trendy v mezinárodním obchodu s motýly? • Jaké jsou hlavní zem ě dovozu a vývozu? • Za jakým ú čelem se s danými druhy obchoduje? • Jaké jsou nejžádan ější druhy? • Objevují se v obchodu vzácné exemplá ře?

- 8 -

2. LITERÁRNÍ P ŘEHLED

2.1 Úvod do problematiky

Využívání voln ě žijících živo čich ů za ú čelem dosažení zisku není novým jevem a mezinárodní obchod s voln ě žijícími živo čichy byl rozší řen po mnoho staletí. V d řív ějších dobách i tento obchod zp ůsobil pokles populací ur čitých druh ů, ale nebylo to tak časté jako v tomto století a ani obavy nebyly tak velké. Kritickými faktory se staly nár ůst lidské populace a rychlý rozvoj moderních zp ůsob ů p řepravy a komunikace (Hutton, 2000a). Každý rok se obchoduje s miliardami živo čich ů a rostlin a jejich deriváty (Karesh et al., 2005). Ro ční obrat mezinárodního obchodu s voln ě žijícími živo čichy a plan ě rostoucími rostlinami se podle odborných odhad ů celosv ětov ě pohybuje kolem 50 miliard dolar ů, dalších 5-8 miliard dolar ů za rok je rozsah nelegálního obchodu (Reeve, 2002). Problémem není pouze obchod samotný, ale i zavle čení nejr ůzn ějších patogen ů (Karesh et al., 2005) a invazních rostlin (Vitousek et al, 1996). Vzhledem k rozsahu, obchod s voln ě žijícími živo čichy a rostlinami překra čuje hranice mezi zem ěmi, snaha ho regulovat vyžaduje mezinárodní spolupráci na ochranu ur čitých druh ů od nadm ěrného využívání (CITES Sekretariát, 2013a).

2.2 CITES

The Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (CITES) je mezinárodní úmluva o obchodu s ohroženými druhy voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin. Sepsána byla v roce 1973 ve Washingtonu a o dva roky pozd ěji, dne 1. července 1975, na základ ě svého článku XXII odst. vešla v platnost. První státy, které úmluvu ratifikovaly, byly v roce 1974 USA, Nigerie, Švýcarsko, Tunisko, Švédsko a Kypr. Československá federativní republika se svým podpisem p řipojila 28. února 1992 jako sto čtrnáctý stát. V platnost vstoupila 28. kv ětna 1992. Po rozpadu ČSFR, nov ě vzniklá Česká republika, dne 1. ledna 1993 převzala tuto smlouvu a 14. dubna 1993 vstoupila v platnost i v nové republice. V napl ňování jejích cíl ů se pokra čuje dodnes. Na Slovensku tato úmluva - 9 -

vstoupila v platnost 2. b řezna 1993. Poslední stát, který se p řidal, je Angola, stalo se tak 2. října 2013. Celkový po čet stát ů, které smlouvu podepsaly, je 179 v četn ě všech členských stát ů Evropské unie, která není členem. Seznam členských stát ů je tedy o dv ě položky delší než tomu bylo na konci roku 2012, což sv ědčí o zájmu o tuto úmluvu na mezinárodním poli (CITES, Sekretariát, 2013b).

Jelikož je CITES jedním z hlavních nástroj ů mezinárodního spole čenství pro boj s ilegálním obchodem s vzácnými exemplá ři, tak je d ůležitá i podpora mezinárodních organizací jako je UNEP (United Nations Environment Programme), Sv ětový svaz ochrany p řírody (WCU-IUCN – The World Conservation Union-The International Union for Conservation of Nature), Světový fond ochrany p řírody (WWF – World Wildlife Fund) a mnohých dalších (MŽP 2013). Nemén ě významná je také spolupráce se Světovou celní unií (WCO - The World Customs Organization) nebo Interpolem (Reeve, 2002). Finan čně a politicky má úmluva významnou podporu ze strany USA, Evropské unie, Japonska a dalších zemí (Klou ček, 2013). Ve t řech p řílohách úmluvy o CITES je dnes soust řed ěno více než 5000 druh ů živo čich ů a více než 29 000 druh ů plan ě rostoucích rostlin (Klou ček, 2013). Úmluva omezuje zejména obchod s jedinci ohrožených druh ů získaných z volné p řírody, kontroluje však i obchod s živo čichy odchovanými v zajetí nebo člov ěkem vyp ěstovanými rostlinami druh ů, které jsou v p řírod ě ohroženy (Klou ček, 2013).

2.2.1 CITES ve Sv ětě

Důležité pojmy

Na za čátek je d ůležité vysv ětlit n ěkolik pojm ů, které se v celém textu konvence vyskytují a budou uvád ěny i v následujícím textu, aby se zamezilo špatnému vyložení n ěkterých podstatných informací. Termíny jsou: druh, exemplá ř, obchod, obchodní úmluva, vývozní kvóta a smluvní strana. Druhem se zde rozum ějí i poddruhy a geograficky odd ělené populace. Exemplá řem se rozumí jakýkoliv živo čich nebo rostlina, a ť už živý nebo mrtvý jedinec v četn ě jakýchkoliv rozpoznatelných částí a výrobk ů z nich. Za obchod považuje CITES 1) vývoz, 2) reexport, 3) dovoz a 4) introdukci z mo ře. Vývoz je soubor obchodních operací spojených s dodávkami druhu nebo exemplá ře do

- 10 -

zahrani čí, reexportem se rozumí vývoz takového exemplá ře, který byl p ředtím na území p říslušného státu dovezen. Dovoz je soubor operací spojených s dodávkami druhu či exemplá ře ze zahrani čí na území p říslušného státu. Introdukce z mo ře znamená dovoz exemplá řů kteréhokoliv druhu, které byly uloveny v mo řských vodách, jež nejsou pod právní svrchovaností žádného státu. Obchodní úmluva je taková úmluva, která má za cíl bu ď zachování stavu ur čitého druhu s ohledem na jeho hospodá řskou využitelnost tj. v rámci zajišt ění hospodá řských zdroj ů, nebo zajiš ťující jeho hladký pr ůběh a co nejvyšší zisky. Pro po řádek zde uvádím, že CITES není obchodní úmluvou nýbrž úmluvou a nástrojem na ochranu přírody. Vývozní kvóty p ředstavují jistý ochraná řský nástroj, který stanovuje stropy po čtu vyvezených, p řípadn ě dovezených exemplá řů . Smluvní stranou je stát, který přistoupil k úmluv ě CITES. Ten by m ěl zárove ň implementovat úmluvu do své národní legislativy.

Přílohy CITES

Sou částí úmluvy CITES jsou t ři p řílohy ozna čované jako I, II, III. Jednotlivé strany povolují obchod s exemplá ři druh ů za řazených do příloh I, II a III pouze v souladu s ustanoveními Úmluvy. V příloze I jsou druhy, které jsou ohroženy vyhubením nebo takové druhy, které jsou anebo mohou být nep řízniv ě ovliv ňovány obchodem. Obchod je povolován jen výjime čně a opat ření týkající se druh ů sem za řazených, jsou zvláš ť přísná, aby nadále nebylo ohrožováno jejich p řežití (CITES Sekretariat, 2013c) Příloha II zahrnuje všechny druhy, u kterých je nutná regulace, aby nedošlo k bezprost řednímu ohrožení vyhubením nebo jde o druhy podobné druh ům z přílohy I. Obchod s druhy v této p říloze je regulován na základ ě vývozních a dovozních povoleních (CITES Sekretariat, 2013d) Příloha III obsahuje druhy, které se vyskytují na území ur čitého státu, kde se přirozen ě vyskytují a jsou chrán ěny národní legislativou p říslušné zem ě, a které vyžadují spolupráci jiných smluvních stran úmluvy při kontrole obchodu. Obchod je zde uskute čň ován pouze s přednostním vývozním povolením zem ě původu exemplá ře (CITES Sekretariat, 2013e)

- 11 -

Pot řebná povolení a pravidla obchodu

CITES vytvo řila celosv ětovou sí ť, která reguluje mezinárodní obchod s ohroženými druhy voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin, a to hlavn ě pomocí povolení a potvrzení, která musí doprovázet každou mezinárodní zásilku chrán ěných organism ů nebo výrobk ů z nich. Tyto doklady, tzv. CITES permity, jsou vydávány výkonnými orgány signatá řských stát ů a jsou kontrolovány celními orgány všech zemí, které obchod uskute čň ují (AOPAK, 2013). Orgány, které ud ělují povolení, se řídí následujícími zásadami: U druh ů za řazených do p řílohy I je nejd ůležit ější posoudit, zda u exemplá řů odebraných z volné p řírody nebo odchovaných z jedinc ů pocházejících z volné přírody (sta čí jeden z rodi čů ) nedojde exportem k ohrožení p řírodní populace. Dalším d ůležitým kritériem je prokázání legálního p ůvodu exemplá ře v souladu s Úmluvou a to, jestli exemplá ř nebude použit ke komer čním ú čel ům (Ondrá ček, 1993). U druh ů za řazených do p řílohy II se kontroluje p ředevším p ůvod exemplá ře. Export je možno povolit pouze v případ ě, že je p ředloženo exportní povolení CITES ze zem ě, kde byl exemplá ř získán z přírody, je-li p ředloženo potvrzení o reexportu CITES ze zem ě, odkud byl exemplá ř p řivezen do České republiky, jedná-li se o exemplá ř, který byl u nás získán z volné p řírody v souladu s platným zn ěním zákona, existuje-li d ůkaz o tom, že byl exemplá ř získán p řed vstupem ČR do CITES. Pro první generaci získanou v zajetí je nutné prokázat legální p ůvod rodi čovského páru (Ondrá ček, 1993). Při posuzování vývozu rostlin a živo čich ů z přílohy III se p řihlíží k původu exemplá řů , který musí být v ěrohodn ě doložen. Pokud pochází z jiné zem ě, než která jej p řihlásila do p řílohy III je možný vývoz do všech zemí. Pokud ale pochází z této zem ě, platí pro něj stejná pravidla a omezení jako kdyby byl za řazen do p řílohy II. Nutné je p ředložit dovozní povolení CITES, pr ůkaz p ůvodu a doporu čení v ědeckého orgánu CITES (Ondrá ček, 1993).

- 12 -

Sekretariát CITES

Sekretariát CITES sídlí ve švýcarské Ženev ě a je pod patronátem Programu Spojených národ ů pro životní prost ředí (UNEP). Má zásadní roli pro fungování celé Úmluvy, protože zajiš ťuje koordina ční, poradní a servisní roli ve fungování úmluvy. Pomáhá s komunikací, monitorováním a dodržováním Úmluvy. Je po řadatelem zasedání konference smluvních stran. Nemén ě d ůležité je poskytování pomoci v oblasti legislativy, prosazování, v ědy a vzd ělávání. Po řádá také d ůležité konference s podniky. P ůsobí jako úložišt ě pro zprávy, ukázky povolení a další informace předložené smluvními stranami. Z toho také vyplývá šíření d ůležitých informací pro několik nebo všechny smluvní strany jako jsou dodatky, informace o problémech v trestním řízení, vnitrostátní právní p ředpisy, referen ční materiály nebo zprávy o nové smluvní strany. Velmi d ůležitou prací je vydání nové edice p říloh I, II a III, pokud dojde ke zm ěně, jakož i usnesení a rozhodnutí p řijatých na konferenci smluvních stran na svých zasedáních a informace, které umožní identifikaci druh ů uvedených v dodatcích (CITES Sekretariát, 2013f).

Konference CITES

Jedná se o zasedání členských stát ů Úmluvy, které se koná pravideln ě nejmén ě jednou za dva roky s tím, že mimo řádná zasedání se mohou konat kdykoli, požádá-li o to písemn ě nejmén ě jedna t řetina stran. Na zasedáních strany projednávají pln ění této Úmluvy a mohou ur čit nezbytná opat ření, která by sekretariátu umožnila plnit jeho povinnosti a p řijímat finan ční prost ředky. P řijímají se zde pozm ěň ovací návrhy k jednotlivým p řílohám, vyjma p řílohy III podle článku XV. úmluvy a dále se zkoumá pokrok u čin ěný v obnov ě stavu a v ochran ě druhů za řazených do p řílohy I, II a III. Je také možné p řijímat a zvažovat jakékoliv hlášení, předložená sekretariátem nebo jakoukoliv stranou a p řípadn ě vydávat doporu čení ke zlepšení ú činnosti této úmluvy (Ondrá ček, 1993). Jako pozorovatelé se mohou účastnit i nevládní organizace a nesignatá řské státy (Klou ček, 2013), nemají však právo hlasovat o projednávaných návrzích (Ku čera, 2009). Poslední, v po řadí šestnáctá konference byla v březnu 2013 v Bangkoku (Thajsko), p říští konference se bude konat v Jihoafrické republice v roce 2016 (Klou ček, 2013). - 13 -

Reporting

Podle podmínek Úmluvy je vyžadováno, aby každá strana v termínu od 1. ledna do 31. října následujícího roku po roce, ve kterém došlo k obchodu, předložila sekretariátu výro ční zprávu, ve které budou shrnuty detailní záznamy o vydaných povoleních a potvrzeních pro obchod s exemplá ři druh ů za řazenými v jejích t řech přílohách. Jednotlivé povolení a potvrzení jsou rozt říd ěny do dvou hlavních kategorií (import a export) a jedné samostatné části, ve které mohou být shrnuty vývozy, dovozy a reexport s výrobky získanými z druh ů v p řílohách II a III. Druhy introdukované z mo ře mohou být za řazeny do p řílohy s názvem dovoz. K příležitosti 35. výro čí vstupu Úmluvy CITES v platnost byl na internetové stránky organizace přidán nástroj Trade Data Dashboards (UNEP-WCMC, 2013a), který vznikl na základ ě t ěchto výro čních zpráv a obsahuje více než 10,5 milion ů záznam ů (CITES, 2013). Každá strana musí vypracovávat dvouleté zprávy o dodržování úmluvy v četn ě pokroku a rozvoje, kterého dosáhla v uplat ňování správních postup ů, pravidel obchodu s p řírodou a právních p ředpis ů.(CITES annual reports 2013)

2.2.2 CITES v EU

Evropská unie není smluvní stranou Úmluvy, ale jelikož všechny její členské státy členy jsou, vystupuje jako celek a CITES provádí jednotným zp ůsobem již od roku 1984 (Klou ček, 2013). Provád ění úmluvy CITES v rámci EU se řídí předpisy, které jsou přímo ú činné ve všech členských státech. Sou časné platné p ředpisy pro provád ění CITES jsou (Evropská komise, 2013a): Rámcového na řízení: na řízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s druhy zahrnutými v přílohách, které obsahují seznam těchto druh ů (Evropská komise, 2013b). Provád ěcí na řízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. kv ětna 2006, kterým se stanoví provád ěcí pravidla pro provád ění na řízení Rady (ES) č. 338/97 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Evropská komise, 2013c).

- 14 -

Doporu čení Komise č. 2007/425/EC shrnující soubor opat ření pro prosazování na řízení Rady (ES) č.338/97 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Dovoz výrobk ů z velryb do Evropského spole čenství je krom ě výše uvedeného na řízení č. 338/97/ES také regulován na základ ě na řízení Rady č.348/81/ES z 20. ledna 1981 o spole čných p ředpisech pro dovoz výrobk ů z velryb a ostatních kytovc ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (Stejskal, Vilímková, 2005). Předpisy EU jsou v mnohém ohledu p řísn ější než Úmluva. Namísto seznam ů druh ů chrán ěných podle CITES, ES používá vlastní klasifikaci živo čich ů a rostlin, které za řazuje do p říloh A, B, C a D, které pat ří k na řízení Rady (ES) č.338/97. Legislativa ES za řazuje velké množství druh ů do p řísn ější kategorie než CITES (Klou ček, 2013). V Evropské unii rozlišujeme dva typy obchodu vnit řní a vn ější - vnit řní obchod je obchod uvnit ř hranic Evropské unie, vn ější obchod je obchod p řes hranice EU s třetími zem ěmi.

Na řízení Rady č.338/97 a přílohy CITES v rámci evropského práva

Na řízení Rady (ES) č. 338/97 stanovuje obecný právní rámec a p ředpisy pro obchod uvnit ř EU, dovoz, vývoz a zp ětný vývoz exemplá řů druh ů uvedených ve čty řech přílohách tohoto na řízení. Jsou zde také zahrnuty postupy a dokumenty pot řebné pro obchod (nap ř. dovozní a vývozní povolení, potvrzení o zp ětném vývozu, oznámení o dovozu a certifikáty vnit řního obchodu). Na řízení také zavádí různé orgány na úrovni EU, tj. Výbor pro otázky obchodu s voln ě žijícími živo čichy a plan ě rostoucími rostlinami, Vědeckou prov ěř ovací skupinu (SRG) a Skupinu pro prosazování (European commission, 2013). Po 16. zasedání konference smluvních stran CITES (COP16) v b řeznu 2013 bylo celé na řízení Rady (ES) č. 338/97 zrevidováno tak, aby lépe odpovídalo p řílohám CITES. Jak již bylo napsáno výše, k dispozici jsou čty ři přílohy (A, B, C a D). Přílohy A, B a C z v ětší části odpovídají přílohám I, II a III Úmluvy CITES, ale také obsahují některé druhy (non-CITES druhy), které jsou chrán ěny podle vnitro unijních právních p ředpis ů.

- 15 -

° Příloha A obsahuje druhy, které jsou p římo ohrožené vyhynutím. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán (zákaz dovozu a vývozu) a obchod s nimi se povoluje jen velmi výjime čně. ° V příloze B jsou zahrnuty druhy, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl p řísn ě regulován. Zahrnuje i druhy snadno zam ěnitelné za exemplá ře druhů z přílohy I a II. Mezinárodní obchod je povolen pouze na základ ě zvláštních povolení (permity CITES), které musí být p ředloženy celním orgán ům jak p ři vývozu, tak i dovozu. Hlavní d ůraz je kladen na povolení ze zem ě vývozu, které musí potvrdit, že vývozem nedochází k ohrožení divokých populací daného druhu na p řežití. Pro dovoz do EU se vyžaduje také dovozní povolení od pov ěř ených ú řad ů EU s některými výjimkami pro exemplá ře rodinného charakteru nebo osobního vlastnictví. V ědecké orgány vyhodnocují údaje o rozsahu obchodu podle vydaných povolení a srovnávají je s údaji o stavu populací zví řat a rostlin v přírod ě. Pokud by byl obchod p říčinou poklesu nad p řijatelný rámec, použije se n ěkteré z regula čních opat ření nap ř. systém kvót nebo celosv ětový zákaz obchodu p řeřazením daného druhu do CITES I. ° Do p řílohy C se řadí ty druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v ur čitých zemích a jsou chrán ěny na návrh t ěchto zemí. Pro exemplá ře pocházející z těchto zemí je t řeba celním orgán ům p ředložit exportní povolení výkonného orgánu vyvážející zem ě. V ostatních p řípadech musí obchodník p ředložit potvrzení o p ůvodu exemplá ře. P ři dovozu do EU je t řeba v obou p řípadech vyplnit a celním orgán ům odevzdat p ředepsané oznámení o dovozu. ° Příloha D, pro kterou v CITES neexistuje žádný ekvivalent, obsahuje druhy, pro n ěž platí povinnost dovozc ů hlásit dovoz celním orgán ům EU vypln ěním p ředepsaného oznámení o dovozu. S výjimkou n ěkolika málo druh ů CITES III, v ůč i kterým mají členské státy EU výhradu, jsou v příloze D další druhy, které nejsou chrán ěny CITES, ale mohly by být zp ůsobilé k za řazení do jedné z dalších příloh a jsou proto v EU sledovány dovozní hodnoty, proto je často příloha D ozna čována jako "monitorovací seznam". (Na řízení Rady (ES) č.338/97)

- 16 -

Nařízení Komise 865/2006

Na řízení Komise (ES) č. 865/2006, ve zn ění na řízení Komise (ES) č. 100/2008 stanoví pravidla pro provád ění na řízení Rady (ES) č. 338/97 a řeší praktické aspekty regulace obchodu s voln ě žijícími živo čichy. Poskytuje vzorové formulá ře, které se používají pro povolení, potvrzení, oznámení a žádosti o tyto dokumenty, jakož i štítky pro v ědecké vzorky. Existují další pravidla pro podmínky pro vydávání těchto dokument ů, jejich platnost a používání. Další téma, na n ěž se toto na řízení vztahuje je ustanovení o zví řatech narozených a odchovaných v zajetí, um ěle vyp ěstovaných rostlinách, exemplá řů m osobního a rodinného charakteru a o ozna čování a zna čení ur čitých exemplá řů (Evropská komise, 2013d). Toto na řízení bylo novelizováno na řízením Komise (EU) č. 791/2012, nejnov ější vzory formulá řů se nacházejí v provád ěcím na řízení Komise (EU) č. 792/2012. (Na řízení komise (EU) č. 865/2006)

Doporu čení Komise č. 2007/425/EC

Toto doporu čení navazuje na záv ěry studie o zastavení ztráty biologické rozmanitosti, bylo přijato v červnu 2007 (Ú řední v ěstník L 159 20. června 2007). Obsahuje soubor opat ření pro prosazování Na řízení Rady (ES) č. 338/97. Stanovuje se zde řada opat ření, které by měly členské státy provád ět s cílem zvýšit své úsilí v boji proti nezákonnému obchodu. Pat ří k nim p řijaté vnitrostátní ak ční plány pro vymáhání práva, zavedení dostate čně vysokých sankcí za trestné činy týkajících se obchodu s divokou zv ěř í a o hodnocení rizik a posuzování nezákonn ě pašovaných p řírodních produktů. Doporu čení se rovn ěž zam ěř uje na pot řebu zvýšit informovanost ve řejnosti o negativních dopadech nedovoleného obchodu s voln ě žijícími živo čichy. Snaží se též o zlepšení spolupráce, vým ěny informací v rámci členských stát ů a také s t řetími zem ěmi či příslušnými mezinárodními organizacemi (nap ř. Interpol, Sv ětová celní organizace).

- 17 -

Hlavní rozdíly mezi úmluvou CITES a Evoropským na řízením o obchodování s ohroženými druhy

Úmluva o obchodování s voln ě žijícími živo čichy není jen provád ěcí ustanovení Úmluvy CITES, ale v některých ohledech tuto úmluvu p řesahuje. Příkladem m ůže být fakt, že n ěkteré druhy, které jsou uvedeny v p říloze II Úmluvy CITES, jsou v na řízení EU uvedeny v p říloze A a následkem toho je obchod s nimi na území EU zakázáno. Předpisy EU stanovují přísn ější dovozní podmínky než ty, které platí pro CITES. Dovozní povolení není nutné jen pro druhy uvedené v p říloze A, ale také pro druhy uvedené v p říloze B. Oznámení o dovozu jsou pot řebné i pro druhy v přílohách C a D. Živé exemplá ře druh ů uvedených v p řílohách A a B smí být dováženy do EU jen tehdy, pokud p říjemce prokáže, že je náležit ě vybaven a poskytne dostate čnou pé či požadovanému exemplá ři. CITES vyžaduje vhodnou pé či a vybavení pouze pro dovoz živých exemplá řů v dodatku I. Toto na řízení reguluje obchod uvnit ř a mezi členskými státy EU, tedy domácí obchod a stejn ě tak, mezinárodní obchod členských stát ů s ne členskými státy EU. CITES reguluje jen mezinárodní obchod. Na řízení (ES) 338/97 oprav ňuje členské státy EU pozastavit dovoz s ohledem na ur čité druhy a zem ě (na základ ě názoru Vědecké prov ěř ovací skupiny EU), i když je obchod v rámci CITES povolen (Evropská komise, 2013e).

Vnitrounijní a vnitrostátní obchod v rámci Evropské unie

Ačkoliv je na řízení EU o obchodu s voln ě žijícími živo čichy použitelné ve všech členských státech EU, musí být nezbytná donucovací opat ření převedena do právních p ředpis ů jednotlivých člen ů a dopln ěna o vnitrostátní právní předpisy, které zůstávají pod svrchovaností každého členského státu. Příkladem mohou být sankce. Krom ě toho má každý členský stát EU své vlastní právní p ředpisy, týkající se zachování biologické rozmanitosti, celní předpisy, veterinární a rostlinoléka řské předpisy, v neposlední řad ě také p ředpisy o welfare zví řat a rostlin.

Vnit řní obchod v EU zahrnuje obchod v rámci jednoho členského státu nebo obchod mezi jednotlivými členskými státy EU. Vzhledem k vytvo ření jednotného trhu a neexistenci celních kontrol na vnit řních hranicích stát ů m ůže být zboží voln ě přesouváno a obchodováno v rámci EU (Wildlife Trade Regulations in the European

- 18 -

Union). V každém ohledu je ale nutné kontrolovat vnitrounijní obchod s exemplá ři CITES.

Tento obchod s exemplá ři CITES upravuje na řízení Rady (ES) č.338/97. Velmi p řísná opat ření platí zejména pro obchod s exemplá ři druh ů „p římo ohrožených vyhubením“ z přílohy A. Obchod a komer ční využívání t ěchto exemplá řů je zakázán. Výjimku z tohoto zákazu mohou za výjime čných a p řesn ě stanovených podmínek ud ělit pov ěř ené ú řady členských stát ů. Naproti tomu obchod s exemplá ři ostatních druh ů, jiných než v příloze A, je v podstat ě volný, pokud se ovšem obchoduje s legáln ě získanými exemplá ři, což musí majitel exemplá ře prokázat a vést si povinné záznamy o chovu a obchodu s exemplá řem. Rovn ěž v ČR chov n ěkterých exemplá řů exotických živo čich ů chrán ěných Úmluvou CITES podléhá povinné registraci podle zákona č.100/2004 Sb. Členské státy EU mohou zavést p řísn ější opat ření, zejména pokud se jedná o držení exemplá řů CITES na základ ě p ředpis ů o ochran ě p řírody nebo zdraví obyvatel (veterinární a rostlinoléka řské p ředpisy). V České republice se to týká živo čich ů a rostlin z naší přírody, které jsou zvlášt ě chrán ěnými druhy podle zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny (Klou ček, 2013).

Článek 9 na řízení Rady č. 338/97/ES stanovuje podmínky pro p řemis ťování exemplá řů z přílohy A a B, na n ěž se vztahuje CITES. V případ ě exemplá ře z přílohy A je k jakémukoliv p řemíst ění v rámci ES z místa uvedeného v příslušném dovozním povolení nebo jakémkoliv potvrzení vydaném v souladu s tímto na řízením pot řebné předb ěžné povolení výkonného orgánu členského státu, v němž se exemplá ř nachází. V jiných p řípadech musí být zodpov ědná osoba schopná doložit legální p ůvod exemplá ře. Žádné takové povolení není t řeba, pokud se zví ře p řemis ťuje za ú čelem neodkladného veterinárního zákroku a následn ě se jedinec vrací zp ět na povolené místo ur čení. Pro p řemís ťování jedinc ů z přílohy B m ůže držitel exemplá ř opustit až poté, co zajistil, aby zamýšlený p říjemce byl odpovídajícím zp ůsobem informován o ubytování exemplá ře (Stejskal, 2006a).

Pokud je jakýkoliv exemplá ř v rámci EU p řemis ťován nebo je s ním obchodováno, je nutno dodržet podmínky p řepravy a nakládání s jedinci na tak

- 19 -

vysoké úrovni, aby se omezila míra zran ění, poškození zdraví nebo krutého zacházení.

2.2.3 CITES v ČR

V České republice byla Úmluva nejd říve zajiš ťována na základ ě zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, a v období od 1. 4. 1997 do 30. 4. 2004 se postupovalo podle zákona č.16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin a dalších opat řeních k ochran ě t ěchto druh ů a podle vyhlášky Ministerstva životního prost ředí č.82/1997 Sb. Od 1. 5. 2004 se postupuje podle na řízení Rady (ES) č.338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a podle dalších provád ěcích p ředpis ů ES, zákona č.100/2004 Sb., o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opat řeních k ochran ě t ěchto druh ů a o zm ěně některých zákon ů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) a vyhlášky č.210/2010 Sb.

Výkonný orgán CITES (MŽP)

Zákon stanoví kompetence českých orgán ů ve řejné správy k provád ění jednotlivých ustanovení evropských na řízení. Hlavním výkonným orgánem je Ministerstvo životního prost ředí (MŽP), které ud ěluje povolení k vývozu a dovozu exemplá řů ve vztahu ke t řetím zemím (Stejskal, 2006). Ministerstvo zajiš ťuje styk s Komisí, se Sekretariátem a smluvními stranami Úmluvy, metodicky řídí a koordinuje další výkonné orgány. Dále jmenuje zástupce do poradních skupin a pomocných výbor ů Komise ustanovených na základ ě na řízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy. Velmi d ůležitou sou částí práce tohoto výkonného orgánu je ud ělování dovozních a vývozních povolení, potvrzení o zp ětném vývozu, potvrzení pot řebné k přemíst ění exemplá ře a také potvrzení o tom, že exemplá ř byl získán zákonným zp ůsobem v České republice pro vývoz z jiného členského státu Evropského spole čenství, povoluje zjednodušené postupy ohledn ě ur čitého obchodu s biologickými vzorky. Registruje v ědce a v ědecké organizace a obchodníky s um ěle vyp ěstovanými exemplá ři rostlin, ud ěluje potvrzení o putovní výstav ě a potvrzení

- 20 -

o souboru vzork ů, v četn ě p řípad ů, kdy tato potvrzení zárove ň slouží i jako výjimka ze zákazu obchodní činnosti pro výhradní ú čely ve řejného vystavování exemplá řů , ud ěluje potvrzení o osobním vlastnictví. Povoluje nebo prov ěř uje záchranná centra a hradí náklady na jejich činnost. Vydává potvrzení o p ůvodu zabavených exemplá řů a zajiš ťuje pot řebné formulá ře a tiskopisy s výjimkou rostlinoléka řského osv ědčení podle §17, jejich vzory stanovuje právo Evropských spole čenství o ochran ě ohrožených druh ů. Vede evidenci, registry a spravuje centrální databázi doklad ů CITES a databázi zadržených a zabavených exemplá řů . Ministerstvo také ud ěluje licenci k výrob ě a distribuci kroužk ů a zna ček a rozhoduje o jejím odn ětí nebo zm ěně, vede registr výrobc ů a distributor ů kroužk ů a zna ček, jímž byla licence ud ělena, a zp řístup ňuje jej ve řejnosti. V neposlední řad ě zve řej ňuje povinné informace spojené s převodem exemplá ře (MŽP 2009)

Vědecký orgán (AOPK ČR)

Ministerstvo životního prost ředí se sídlem v Praze z řizuje v ědecký orgán, kterým v České republice je Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky. Tato agentura je organiza ční složkou státu a vyjad řuje se na žádost ministerstva k návrhu na z řízení nebo pov ěř ení a smluvní zajišt ění záchranného centra. Vyjad řuje se také na žádost ministerstva k registraci chovného nebo p ěstebního za řízení. Na žádost registra čního ú řadu vydává odborné stanovisko k registraci exemplá ře a k vydání potvrzení o výjimce a vyjad řuje se ke spln ění podmínek p ři ud ělování výjimky ze zákazu obchodní činnosti. V mezích své funkce v ědeckého orgánu vydává odborná stanoviska, poskytuje odbornou pomoc, shromaž ďuje, zpracovává a vyhodnocuje odborné údaje o druzích živo čich ů a rostlin, na které se vztahuje zákon č.100/2004 Sb. Stejn ě tak shromaž ďuje i informace o obchodu s těmito exemplá ři včetn ě toho nelegálního. Na základ ě t ěchto informací vypracovává doporu čení k ochran ě druh ů, regulaci obchodu s nimi a k zamezení nedovoleného obchodu. Tento v ědecký orgán spolupracuje s vědeckými orgány členských zemí Úmluvy, ostatními mezinárodními organizacemi a v sou činnosti s MŽP se Sekretariátem. Na žádost ministerstva AOPK vydává stanovisko k ud ělení výjimky z lovu kytovc ů. Fyzické osoby a právnické osoby s trvalým pobytem na území České republiky mohou zaregistrovat chovné nebo pěstební za řízení u Sekretariátu Úmluvy

- 21 -

pro ú čely vývozu exemplá řů v souladu Úmluvou prost řednictvím ministerstva a s právem Evropských spole čenství o ochran ě ohrožených druh ů.

Kontrolní orgány (Česká inspekce životního prost ředí)

Hlavním kontrolním orgánem CITES v ČR je Česká inspekce životního prost ředí (ČIŽP), která kontroluje dodržování zákon ů v oblasti CITES, m ůže ukládat opat ření a zajiš ťovat totožnost osob. Za porušení zákona jsou ukládány pokuty, ať blokové nebo v přestupkovém či správním řízení. ČIŽP m ůže podez řelý exemplá ř zadržet nebo zabavit. Osoby, kterým je exemplá ř zadržen mají povinnost jej vydat inspekci nebo celnímu orgánu, neu činí-li tak, exemplá ř m ůže být od ňat.

Inspekto ři mají právo vstupovat p ři kontrolní činnosti do objekt ů, chovných či p ěstebních za řízení i na pozemky. Mohou požadovat vysv ětlení či p ředložení doklad ů, mohou prohlédnout exemplá ř i jeho identifika ční ozna čení a po řídit dokumentaci. Kontrolovaná osoba je povinna v od ůvodn ěných p řípadech umožnit i odb ěr krve či jiného vzorku z exemplá ře ( ČIŽP, 2013).

Další d ůležité orgány

Mezi další orgány výkonu státní správy pot řebné pro výkon CITES pat ří ješt ě ministerstvo financí, které spolupracuje s MŽP na kontrole dovozu, vývozu a tranzitu exemplá řů , jiných jedinc ů, výrobk ů z tule ňů a regulovaných kožešin, na které se vztahuje právo Evropských spole čenství o ochran ě ohrožených druh ů.

Orgány veterinární správy pomáhají celním orgán ům p ři kontrole, zda daný exemplá ř, výrobek z tulen ě a regulovaná kožešina odpovídají údaj ům uvedeným v příslušných dokumentech a zda podmínky odpovídají podmínkám pro p řepravu stanovených v zákonech.

Orgány rostlinoléka řské pé če pomáhají celním orgán ům podobn ě jako orgány veterinární pé če, ale p ředm ětem jejich zájmu je nakládáním s rostlinami. Jako výkonný orgán vydávají rostlinoléka řské osv ědčení. Jsou-li spln ěny podmínky, které stanovila Evropská komise, m ůžeme toto povolení nahradit povolení ministerstva k vývozu um ěle vyp ěstovaného exemplá ře rostlinného. Toto osv ědčení se vydává podle zákona č.147/1996 Sb., o rostlinoléka řské pé či a o zm ěnách n ěkterých souvisejících zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. - 22 -

Krajské ú řady zajiš ťují činnost dalšího výkonného orgánu tím, že ud ělují výjimky ze zákazu obchodních činností v četn ě sou časného potvrzení o povolení k přemíst ění exemplá ře a mimo p řípady, kdy výjimku vydává ministerstvo. Dalším obsahem činnosti tohoto orgánu je, že zajiš ťují registraci exemplá řů a zajiš ťují skute čnosti týkající se regulace obchodu podle práva Evropského spole čenství (na řízení Rady č.338/97). Tyto ú řady také vedou evidenci žadatel ů o výjimku ze zákazu obchodních činností a vydávají potvrzené kopie dokladu CITES.

Celní správa je kontrolním orgánem CITES. Provádí kontrolu nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu a má pravomoc podez řelé exemplá ře zadržet. Celní správa spolupracuje s ostatními zde uvedenými orgány.

Některé zm ěny zákona č.100/2004 Sb.

Dne 9. zá ří 2009 byl zákon č.100/2004 Sb. novelizován a tato novela vstoupila v platnost 1. 1. 2010. K novelizovanému zákonu vydalo MŽP novou provád ěcí vyhlášku, č. 210/2010Sb., o provedení n ěkterých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy, která novelizuje dosavadní vyhlášku č.227/2004 Sb (ČIŽP 2012b). Mezi hlavní zm ěny pat ří to, že registraci zajiš ťují pouze krajské úřady, které tak p řebrali dosavadní agendu „CITES“ od Správy národních park ů a chrán ěných krajinných oblastí (Ku čera, 2009).

Registra ční list není ú ředním potvrzením o zákonném p ůvodu exemplá ře, ale pouze dokladem o registraci (Ku čera, 2009).

Zjednodušuje se zde obchod s biologickými vzorky, ale podmínkou je, aby obchod nem ěl žádný nebo pouze nepatrný dopad na zachování dotyčného druhu. Tato skute čnost zjednodušuje práci institucím, které často vyvážejí nebo dovážejí biologické vzorky. Tyto instituce nemusejí p řed každou transakcí žádat ministerstvo o doklady CITES. Povolení se používá hlavn ě pro krevní st ěry, krev ve zkumavce do 5 ml, sekrety jako je jed, mléko atd., malá množství fixovaných tkání pro histologické a elektron-mikroskopické vyšet ření, výt ěry pro mikrobiologické vyšet ření, malá množství vlas ů, chlup ů, pe ří, šupin atd., pro genetické a soudní zkoušky, analýzu DNA, zjiš ťování parazit ů a patogen ů, aj. (Ku čera, 2009).

- 23 -

Potvrzení o osobním vlastnictví exemplá ře vydává MŽP, jeden doklad se používá opakovan ě a vícenásobn ě namísto standardních povolení k vývozu a dovozu, která jsou jednorázová. Platnost je maximáln ě 3 roky od vydání. Dají se také použít jako doklad o legálním p ůvodu exemplá ře (Ku čera, 2009).

Dovoz a vývoz jsou nov ě up řesn ěny tak, že vývoz je opušt ění území ES a dovoz potom jako vstup na území ES. Vývozem v ČR je i vývoz do jiného členského státu EU. Ministerstvo m ůže v rozhodnutí o povolení dovozu stanovit, že dovozce živého živo čicha je povinen nejmén ě 24 hodin p ředem oznámit čas a celní úřad dovozu. Tuto možnost je vhodné používat pro velké zásilky, protože se tím celý proces celní kontroly zna čně urychlí a to velmi p řispívá v ětší pohod ě přepravovaných exemplá řů (Ku čera, 2009).

Stejné ozna čení exemplá řů nesmí být použito pro více než jeden exemplá ř a použitou zna čku již nesmí být ozna čen žádný jiný exemplá ř. Je zde možnost identifikovat exemplá ř pomocí fotografií na registra čním list ě a dokladech CITES nelze-li exemplá ř ozna čit p ředepsaným zp ůsobem. Podrobnosti up řes ňuje vyhláška. Zavedení licencí pro distributory a výrobce zna ček pro exemplá ře. V souvislosti s touto licencí se výrobc ům a distributor ům zna ček nov ě stanovuje povinnost vést registr a zp řístup ňovat jej MŽP. Tento krok napom ůže p řehledu o výrobcích a distributorech t ěchto zna čení a zárove ň bude možné kontrolovat, zda vše odpovídá podmínkám stanoveným ES (Ku čera, 2009).

Nov ě se p řesn ěji vymezuje, jakým zp ůsobem se prokazuje p ůvod p ři p řevodu vlastnictví exemplá řů a p ři chovu a p ěstování živých exemplá řů . Problém byl hlavn ě u druh ů z přílohy B k na řízení Rady (ES) č.338/97, respektive u exemplá řů z odchov ů v ČR, pro které se nevyžadovaly žádné ú řední doklady o p ůvodu. Novela tedy zavádí povinnost vedení chovatelských záznam ů u exemplá řů z přílohy A a B a povinnost pro obchodníky vést záznamy o obchodu s exemplá ři. P řevod exemplá ře (koup ě, prodej, darování, sm ěna nebo jiný p řevod vlastnictví) je možný jen s písemným dokladem od p ůvodního vlastníka nebo držitele (nap říklad stvrzenkou, fakturou prodejce, nájemní smlouvou, smlouvou o p ůjčce, sm ěnnou smlouvou, darovací smlouvou, které mají listinnou podobu) a na nichž je uvedena identifikace původu držitele, datum podpis, zna čení a podrobnosti o p ůvodu t ěchto exemplá řů .

- 24 -

Původ exemplá ře se prokazuje údaji a dokumenty osv ědčujícími nabytí exemplá ře podle požadavk ů na řízení (ES) č. 338/97 a tohoto zákona, zejména kdy a kde byl exemplá ř odebrán z živé p řírody, nebo zda, kdy a kde se narodil v zajetí nebo byl um ěle vyp ěstován, nebo kdy, z kterého státu a na základ ě jakých doklad ů CITES byl exemplá ř dovezen (Ku čera, 2009).

2.2.4 Monitoring obchodu

TRAFFIC

TRAFFIC je nevládní organizace, která byla založena v roce 1976 a stala se jedním z lídr ů v oblasti obchodu s voln ě žijícími organismy. Hlavní prioritou je monitorování a podpora mezinárodní spolupráce týkající se tohoto obchodu se zvláštním důrazem na Úmluvu CITES a Úmluvu o biologické rozmanitosti tedy CBD. Mezi hlavní cíle této dohody pat ří shromaž ďování informací o obchodu s faunou a florou, pomáhat při vyšet řování nelegálních obchodních sítí a doporu čovat ak ční plány, aby bylo řízení obchodu s volnou přírodou udržitelné. Je zde také snaha vytvo řit základ pro spolupráci v oblasti CITES budováním sady nástroj ů s regionálním zam ěř ením, které pomáhají smluvním stranám Úmluvy o obchodu s ohroženými druhy voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin rozvíjet a lépe prosazovat CITES mezi smluvními stranami a t řetími stranami. Sice je monitorování nelegálního obchodu náro čné a rozhodn ě není možné obsáhnout celý rozsah tohoto obchodu, informace které dodává TRAFFIC pat ří k těm nejlepším a nejv ěrohodn ějším (TRAFFIC 2013).

UNEP

Program OSN pro životní prost ředí (United Nations Environmental Programme – UNEP) byl ustanoven v roce 1972. Jelikož nebyl p řijat mezinárodní smlouvou, nepožívá mezinárodn ěprávní subjektivity, ale je pod řízen Valnému shromážd ění OSN. Dnes sídlí v ke ňském Nairobi.

Posláním tohoto programu je stát v čele úsilí na ochranu životního prost ředí a podporovat partnerskou spolupráci ve snaze nalézt zp ůsob, jakým by státy a národy mohly zvyšovat svou životní úrove ň bez toho, aby ohrožovaly budoucí generace.

- 25 -

Jelikož se jedná o jediný program, který se zabývá životním prost ředím v rámci OSN, ur čuje program a postup p ři řešení globálních otázek životního prost ředí, zasazovat se o jeho d ůsledné respektování v rámci udržitelného rozvoje podporovaného orgány Spojených národ ů a být autoritativním zastáncem globální ochrany životního prost ředí (Stejskal, 2006b).

UNEP-WCMC

Sv ětové monitorovací centrum ochrany p řírody (UNEP World Conservation Monitoring Centre) je nezávislá organizace, která spolupracuje s předními sv ětovými mezivládními organizacemi jako je program OSN pro životní prost ředí, WCMC atd. Cílem tohoto centra je analyzovat a poskytovat autoritativní, relevantní a včasné informace o celosv ětové biologické rozmanitosti a ekosystémech zemím, organizacím a spole čnostem, které je používají při rozvoji a prosazování svých politik a politických rozhodnutí. Vizí tohoto programu je Sv ět, kde ti co rozhodují, na všech úrovních a ve všech odv ětvích, uznávají a berou pln ě v úvahu hodnoty biologické rozmanitosti jako podloží pro globální zelenou ekonomiku a lidský blahobyt (UNEP-WCMC, 2013).

2.3 Motýli (Lepidoptera)

Do kontaktu s motýly člov ěk p řicházel od pradávna, a proto pat ří k nejdéle a nejlépe známým druh ům hmyzu. Nejlépe prostudovaným druhem je v tomto ohledu bourec morušový ( Bombyx mori L.), jehož kukly jsou zdrojem tolik cen ěného hedvábí. Nejstarší čínské dokumenty, které se hedvábnictvím zaobírají, pocházejí z třetího tisíciletí p ř. n. l. a p ůvod hedvábnictví je p řisuzován císa ři Fu-Hsi. Z po čátku bylo hedvábnictví záležitostí císa řovny a dvorních dam, teprve kolem roku 2630 p ř. n. l. se rozší řilo pod dvorním dozorem mezi lid. Nutno říct, že hedvábí bylo používáno pro výrobu státních rouch a řízení chovu bylo privilegovaným zam ěstnáním. Starov ěké národy jen velmi z řídka znázor ňovaly motýly a v ětšinou se jednalo o spojení motýl ů se zlou, záludnou a s člov ěkem zle smýšlející duchovní bytostí ozna čovanou pojmem „psyché“ což bylo n ěco jako dnešní „vampýr“. Aristoteles znal zhruba šest druh ů motýl ů a nap říklad Sevillský biskup Isidor Hispanicus (kolem r. 630 n. l.) považoval motýly za drobné ptá čky. Ve st ředov ěku je

- 26 -

o motýlech jen málo zmínek a nej čast ěji se jedná o záznamy o již zmín ěném Bombyx mori L . nebo o molu šatním (Tineola bisselliella). První vážn ější p řírodov ědecké poznatky z doby raného st ředov ěku pocházejí od Ulyssa Aldrovandiho (1522 - 1605) od té doby zájem o výzkum motýl ů roste (Obenberger, 1964).

Dnes tedy víme, že je na celém sv ětě popsáno více než 165 000 druh ů motýl ů. Nejnápadn ějším rozpoznávacím znakem jsou k řídla krytá drobnými šupinkami, které jsou p řichyceny drobnou stopkou k povrchu k řídla. Šupinky tvo ří příčná a podélná žebírka a tráme čky, mezi nimiž je vzduchová vrstva. Lesklé zbarvení k řídla je pak výsledkem lomu sv ětelných paprsk ů, jindy je toto zbarvení zp ůsobeno přítomností chemicky složitých barviv na bázi proteinů. Kombinace všech t ěchto faktor ů tvo ří jedine čné zbarvení mnoha druh ů a pomáhá nám s identifikací (K ůs, Pfleger, Knotkovi; 2000).

2.3.1 Morfologie dosp ělých motýl ů

Povrch t ěla a zbarvení

Motýli jsou mezi ostatními řády hmyzu dosti ohrani čenou skupinou, která má těsn ější spojení pouze s chrostíky, v rámci svých nejstarobylejších zástupcích.

Nejcharakteristi čtější t ělním pokryvem motýl ů jsou drobné, ploché, jemné šupinky dosahující velikosti od 0,1 mm do 3,2 mm u martiná čů , které ve v ětšin ě případ ů kryjí celá k řídla, ale nalezneme i čeledi nap říklad Acraeidae, které mají v ětší části nebo tém ěř celá k řídla bez šupinek. K řídla a n ěkdy i celé t ělo bývá pokryto drobnými chloupky. U primitivních motýl ů jsou mezi šupinkami na povrchu k řídel drobné osténkovité chloupky nazývané aculeus, jinak v ětšina vlásk ů a chloupk ů pokrývajících t ělo motýl ů pat ří do skupiny macrotrichií. Integument t ěla je pergamenovitý, jemný, tenký a má podle chemických rozbor ů složení 28,23 % sušiny, 71,77 % vody, 16,00 % proteinu, 9,06 % lipoid ů, 0,028 % glucid ů, 2,08 % chitinu a 1,12 % popelu. Všimn ěme si hlavn ě malého množství chitinu. Kutikula se dělí na t ři nad sebou ležící vrstvy, spodní vrstva má lamelární strukturu, což m ůžeme pozorovat na ztlustlejších místech kutikuly. Hypodermis je jednovrstevná a na křídlech jsou spolu spodní i horní vrstva t ěsn ě spojené, takže pronikají celým k řídlem a v některých p řípadech vytvá řejí dlouhé vláknité útvary, což je dáno z řejm ě proto, - 27 -

aby nedošlo k jejich odd ělení vlivem krevního p řetlaku v okamžiku, kdy dosp ělý jedinec opouští kuklu a rozvinuje k řídla. (Obenberger, 1964)

Šupinky motýl ů mají sv ůj p ůvod v siln ě specializovaných chloupcích, u kterých došlo k přem ěně. Na k řídlo nasedají pomocí více mén ě dlouhé nebo odsazené stope čky, která je dutá a její base je zasazena do droboučkého, te čkovitého kutikulárního kalíšku. Šupiny jako makrotrichia (smyslové chloupky) vyr ůstají z hypodermální bu ňky pronikající p ůvodn ě do vnit řního prostoru šupinky, která má vlastn ě tvar ploché kapsi čky se siln ě sblíženou širokou horní i dolní st ěnou, avšak bun ěč ná hmota se pozd ěji z prostoru v šupince stahuje zp ět do basální hypodermální bu ňky. Tvar i velikost jednotlivých šupinek je velmi rozmanitý, s nejv ětšími již okem pozorovatelnými šupinkami se m ůžeme setkat u tropické čeledi Brassolidae nebo martiná čů , n ěkdy je možn ě nalézt několik odlišných typ ů na ur čitých místech v rámci jednoho křídla. Uspo řádání šupinek na k řídle je trojího typu, ale obecn ě platí, že u primitivních skupin je uspo řádání zna čně nepravidelné nebo jsou sestaveny skupinovit ě a tyto skupiny mohou páskovit ě nebo pruhovit ě splývat. U výše specializovaných čeledí dochází k pravideln ějšímu uspo řádání, sestavování v pravidelných p říčných řadách a p řekryv jednotlivých šupin je také pravidelný. Samotná k řídelní šupina je dutý útvar, jehož nesmírn ě plochý prostor i dutá stopka jsou vypln ěny vrstvou vzduchu, což hraje d ůležitou roli p ři zbarvení k řídla. Svrchní strana bývá siln ější, nerovná, drsná v ětšinou s podélnými rýhami nebo žebírky r ůzné síly. Spodní strana bývá hladká a z řeteln ě ten čí. Jednotlivá úprava, vzhled a tvar šupinek mají velmi d ůležitou roli, tvo ří totiž nejr ůzn ější ornamenty, které nemají pouze estetický význam, jenž d ělá jedince atraktivním, ale toto uspo řádání a zbarvení má i zna čný fyziologický význam. Nap říklad u jason ě Parnassius apollo L. jsou patrn ě stopky černých a červených šupinek ve spojení s nesmírn ě jemnými křídelními v ětvi čkami trachejí, což má za následek zna čné tepelné rozdíly, jež ovliv ňují ob ěh hemolymfy i plynů v tracheách k řídla. (Obenberger, 1964)

Zbarvení k řídel spo čívá v šupinkách a je trojího typu: fyzikální, chemické (pigmentové), kombinované.

° fyzikální zbarvení je také n ěkdy ozna čováno jako strukturní zbarvení. Jeho podstatou je interference sv ětla nebo lom sv ětelného zá ření v tenkých vrstvi čkách šupinek.

- 28 -

Lom sv ětla má menší roli nežli sv ětelná interference. Rozeznáváme dva podstatn ě odchylné typy, které mají p ůvod v rozdílné poloze drobou čkých vrstvi ček hmoty. Tyto typy ozna čujeme podle charakteristických motýl ů, u kterých se tato zbarvení vyskytují.

° typ šupinek rodu Urania – spodní hrana šupinky je ztlustlá nebo svrchní strana šupinky je zesílená. V těchto šupinkách se jednotlivé vrstvy kutikuly skládají z velkého po čtu nesmírn ě tenkých vrstvi ček, které jsou vesm ěs paralelní a ploché a neoby čejn ě drobné prostírky mezi t ěmito vrstvi čkami jsou s nimi též rovnob ěžné a jsou vypln ěny jemnou vrstvi čkou vzduchu. Sv ětelnou interferencí p ři pronikání sv ětelných paprsk ů tímto složitým uspo řádáním dochází k dojmu irisujícího nebo kovového, zeleného, zlatozeleného, zlato červeného nebo purpurového zbarvení. Pat ří sem n ěkteré druhy čeledi Papilionidae a hlavn ě Urania.

° typ šupinek rodu Marpho – drobou čké vrstvi čky na žebírkách žilek stojí v šikmé poloze v ůč i basi šupinky. Úhel tohoto sklonu je r ůzný u r ůzných forem a toto šikmé postavení také vysv ětluje, pro č je n ěkdy zbarvení viditelné jen p ři ur čitém úhlu. Sv ětelný pr ůchod a interference je tedy odlišná a vytvá ří modrá nebo modrozelená, modrokovové lesky. Tato zbarvení mají p ředevším zástupci jihoamerického rodu Marpho.

° chemické nebo pigmentové – pigmenty jsou chemická barviva velmi rozmanitého složení. I p řes velké množství autor ů, kte ří se touto kapitolou zabývají, stále ješt ě existuje velké množství pigment ů, o kterých nevíme. O vzniku a p ůvodu t ěchto pigment ů existuje mnoho hypotéz. Tato kapitola je velmi rozsáhlá, proto uvedu jen některé, nejd ůležit ější.

° Melanin - černé barvivo, obsažené je krom ě k řídel také v kutikule. Vznik se vysv ětluje p ůsobením enzymu tyrosinasy p ři okysli čování monoxyfenylalaninu. Někdy p řítomnost tohoto zbarvení vytvá ří žluté, nahn ědlé až smolné zbarvení. Tmavé skvrny na k řídlech se mohou objevit i působením pr ůmyslových kou řových plyn ů, což m ůže znesnad ňovat identifikaci.

° Pteriny - tyto barviva jsou t ři a dělí se na:

° Leucopterin - vyskytuje se v bílém zbarvení u našich b ělásk ů Pieris rapae L.

- 29 -

° Xantopterin – žlutý pigment, byl zjišt ěn u Gonepteryx rhamni L.

° Erytropterin – pigment, který se vyskytuje nap ř. v červenooranžové skvrn ě na konci křídel samc ů Anthocharis cardamines L.

° Zelená barviva – jsou r ůzné povahy, u Pieris byl zjišt ěn chromoprotein, u Sphinx xanthophyll.

° kombinované zbarvení – vyskytuje se často a hlavn ě u druh ů více barevných, kde se může vyskytovat n ěkolik druh ů barevných pigment ů. Jiným p říkladem je ten, kdy základ k řídla tvo ří zbarvení pigmentové, kdežto lesklé, kovov ě zá řivé nebo hedvábit ě kovové partie takového k řídla jsou pokryty šupinkami interferen čního typu. Nutno říct, že tyto kombinace jsou p ředevším doménou tropických druh ů nap říklad Melanargia. (Obenberger, 1964)

Kresby a kresebné útvary na k řídlech motýl ů jsou velmi d ůležité hlavn ě pro druhové ur čení.

Hlava

Hlava u motýl ů je útvar zaoblený, širší než delší, vždy více mén ě ochlupená nebo pokrytá šupinkami a její pohyblivost je omezená. Vždy je od hrudi odd ělená, ale n ěkdy je zatažitelná. Na hlav ě se nacházejí složené, na strany vyklenuté a zaoblené o čí s drobnými omatidii. Mezi očima je vždy rozeznatelné čelo, na kterém jsou n ěkdy hrbolky, plošky, ozubené lišti čky nebo rozmanité št ěti čkovité skupinky chloupk ů. Naho ře na hlav ě, nad o čima je tém ě (vertex) a za ním záhlaví (occiput), po stranách leží líce (genae) a spánky (tempora). P řední část čela, nad ústními orgány, tvo ří clypeus, který nej čast ěji sr ůstá s přední částí čela ve frontoclypeus. Tento útvar zasahuje až po ko řen tykadel. Za lícemi jsou n ěkdy vyvinuty postgenae. Na spodin ě hlavové schránky, za spodním pyskem je gula. Všechny tyto části jsou často bez ostrých hranic a opíření hlavy v ětšinou p řekrývá slabé švy mezi jednotlivými sklerity. Úzké postranní části hlavy tvo ří pouze jakési ráme čky kolem složených o čí. Jednoduchá o čka jsou často vyvinutá, v ětšinou díky opý ření málo patrná a bývají nej čast ěji dv ě. (Obenberger, 1964)

Tykadla nar ůstají na temeni hlavy, v tykadlových jamkách. Tvar tykadel je velmi rozmanitý, bývají jednoduchá, vláknitá nebo i trochu zplošt ělá, pali čkovitá, - 30 -

pilovitá, v řetenovitá, jednostrann ě h řebenitá, dvojstranně úzce nebo široce h řebenitá až pý řitá a často u Heterocer jsou u obou pohlaví odlišná. Tykadla same čků jsou složit ější než sami ček. První tykadlový článek zvaný scapus bývá mnohem v ětší než ostatní články a má tvar jakéhosi podstave čku, druhý článek pedicellus je sice vždy mnohem užší nežli prvý, ale bývá vždy trochu širší a jinak upravený nežli další články, jejichž po čet kolísá od sedmi až po více než sto. Stejn ě jako u k řídel bývají i šupinky na tykadlech uspo řádány bez patrného systému, u vyšších motýl ů jsou v řádcích, a to hlavn ě na horní stran ě tykadla, kdežto na spodní stran ě bývají chloupky a brvy. U motýl ů tykadla fungují jako orgán čichu. (Obenberger, 1964)

Složené o či jsou polokruhový útvar, který zaujímá větší část postranní partie hlavy, o či jsou bu ď lysé, nebo obrvené a i v okolí o čí se m ůže nacházet v ěne ček brv nebo chloupk ů. O či no čních druh ů, zejména n ěkterých m ůr siln ě odrážejí dopadající sv ětlo a zdají se jako by fosforeskovat, což je jev daný odrazem dopadajícího sv ětla na tracheální odraznou vrstvi čku v oku zvanou tapetum. Tyto o či zá ří jasnými barvami, často zelen ě nebo i karmínov ě. Redukce o čí je velmi vzácná, ale pokud se vyskytuje, tak skoro výhradn ě u sami ček čeledi Psychidae , kde se setkáváme se všemi stupni: od normálních o čí obvyklého typu až po o či redukované na n ěkolik málo omatidií. V některých p řípadech úpln ě mizí a zbývá po nich jen nápadn ěji pigmentovaná skvrna. (Obenberger, 1964)

U ústního ústrojí motýl ů m ůžeme nalézt veškeré p řechody od primitivního kousacího typu, který odpovídá ústrojí chrostík ů (Trichoptera) až po vysoce specializovaný typ sacího ústrojí, které je možné najít nap říklad u lišaj ů. Celkem je možné u motýl ů rozlišit čty ři typy, z nichž první t ři jsou charakteristické pro čeledi motýl ů gondwanského p ůvodu a teprve čtvrtý typ je univerzální a široce rozší řený. (Obenberger, 1964)

Hru ď – thorax

Hlava je s hrudí spojena krátkým kr čkem (collum), který je n ěkdy považován za samostatný t ělní odstavec. Je blanitý a velmi jemný a má na stran ě dva drobné podp ůrné cervikální sklerity, n ěkdy se na spodní stran ě kr čku vyskytují ješt ě dva velmi malé sklerity ventrální. (Obenberger, 1964)

- 31 -

Typickým znakem hrudi motýl ů je její kryptosternie. Jeví se typicky u obou pterosegment ů, tj. u mesotoraxu a metatoraxu. Sternity zdánliv ě zmizely, nebo ť jejich st ěny jsou p řehnuty dovnit ř hrudního prostoru podle st ředové čáry a tvo ří tam vyvstalý, h řebínkovitý, endoskeletální a podvojný útvar, kon čící furkou. Zakon čení postranních v ětví této furky splývají se zadním okrajem epimerálním. Kryptosternie dosahuje práv ě u motýl ů vysokého stupn ě a je to jev pr ůvodní pro celý panorpoidní komplex. V důsledku této kryptosternie postranní a p řední plochy ky čelní úpln ě splývají s pleurou a praecoxalem. Tím se ovšem st ředové části ky člí p řibližují t ěsn ě k sob ě. Ky čle jsou duté, nálevkovité útvary a tvo ří zadní část spodiny článk ů. (Obenberger, 1964)

Tři hrudní články jsou velmi t ěsn ě spojeny, takže vlastn ě p ředstavují jednolitý pevný útvar. Všechny sklerity jsou od sebe odd ěleny švy, které nebývají vid ět z toho samého d ůvodu jako švy na hlav ě, tedy kv ůli hustým chloupk ům. Předohru ď je ve srovnání s ob ěma pterosegmenty mnohem drobn ější. Oba pterosegmenty tvo ří jediný, pevný a siln ě sklerotisovaný útvar, jenž tvo ří podklad pro oba páry k řídel. Zajímavé je, že čím více jsou jednotlivé druhy motýl ů vyvinuté, tím lépe je st ředohru ď vyvinuta.

Předohru ď u nejstarobylejších motýl ů ze skupiny Homoneura má ješt ě tvar příčné krátké pásky, kdežto u vyšších motýl ů je pronotum siln ě redukováno a vytvá ří mediáln ě ležící, drobný, více mén ě úzký podélný útvar, který je zbytkem st řední části pronota a spíš odpovídá proscutu. Z pravého pronota zbývá už jen jediný úzký p říčný proužek. Tento proužek je po stranách prodloužen až k pleurám, s těmito postranními větvemi pronota jsou spojeny dva zvláštní vy čnělé útvary, vá čkovité a pohyblivé, někdy klenuté, jindy více mén ě zplošt ělé, které se nazývají patagia. Bývají hust ě pokryty chlupy, ale jsou i tak dob ře patrny a kryjí naho ře celý drobný zbytek pronota. Nevyskytují se u Papilionidae . Tyto útvary jsou velmi charakteristické, mají rozmanitý tvar i velikost a vytvá řejí se svým porostem chlup ů jakýsi nákr čník, collare. U n ěkterých čeledí jsou patagia i nápadn ě odchyln ě zbarvena od ostatního ochlupení hrudi. (Obenberger, 1964)

Při pohledu shora je mesonotum z řejm ě nejv ětší částí hrudního dorsa. Mesopraescutum je vyvinuto pouze jako úzký proužek. Nejv ětší povrch mesonota

- 32 -

zaujímá mesoscutum. Mesoscutellum je rovn ěž veliký trojúhelnikovitý nebo lichob ěžníkovitý útvar. Naproti tomu mesopostnotum je op ět jen úzký a pod mesoscutellem tém ěř ukrytý p říčný útvar. St řední podélný šev je zachován jedin ě u čeledi Hepialidae. Pokud se tý če vnit řní kostry st ředohrudi, je praefragma jen nepárové a tvo ří siln ě redukovanou p říčnou lištu. Naproti tomu je siln ě vytvo řeno postfragma, které je nepárový vr ůst mesoscutella. Tento útvar je ozna čován jako diafragma a prochází jako vý čnělek do dutiny metatorakální. Také na mesonotu necházíme na stran ě dva charakteristické výr ůstky, které se nazývají pterygody. Tyto pohyblivé výr ůstky jsou vkloubeny nad ko řenem kostální žilky p ředního k řídla mezi mesonotem a mesepisternem a p řekrývají basi p ředních k řídel. (Obenberger, 1964)

Zadohru ď je u motýl ů vždy mén ě vyvinuta než st ředohru ď. Jinak se svým složením podobá st ředohrudi. Metascutellum rozd ěluje metascutum u vyšších motýl ů na dva díly. Zadohru ď je u n ěkterých čeledí i sídlem tympanálních orgán ů, které jsou uloženy ve zvláštních dutinách. Jako p ředohru ď, tak i zadohru ď je dlouze chlupatá nebo i šupinkami pokrytá. (Obenberger, 1964)

Motýlí nohy slouží jen k pomalému pohybu a jsou spíše záchytným orgánem. Báze noh je siln ě sblížená a to v důsledku kryptosternie. Nohy jsou pokryty šupinkami a n ěkdy i chlupy, pokud tyto kožní deriváty odstraníme, zjistíme, že motýlí nohy se vyzna čují štíhlostí. Na chodidlech a na holeních jsou často osténky, trny a ostruhy. P řední pár nohou se liší od ostatních dvou hlavn ě tím, že má volné ky čle a je schopen volného pohybu, kdežto zbylé dva jsou pohyblivé až od p říky člí. Chodidla jsou nej čast ěji p ěti členná, s basálním článkem delším než jsou ostatní články a poslední z těchto článk ů nese z řetelné drápky. Samotné drápky jsou bu ď jednoduché nebo s lal ůč kem nebo zoubkem na basi a u b ělásk ů jsou dvojhroté. Zvláštní úlohu má první pár nohou, který je schopen vnímat chut ě a n ěkdy bývá zakrn ělý a slouží k čišt ění jedince. Kvůli této funkci je n ěkdy na prvním páru nohou výr ůstek ozna čovaný jako epifysa nebo strigillum, který má tvar pohyblivé ostruhy, proti které je na holeni drážka nebo žlábek, do tohoto uspo řádání motýl vkládá své tykadlo a tím ho čistí. Na p ředních nohách se také často nacházejí androkiální chloupky, tyto chloupky však mívá jen jedno pohlaví, v ětšinou jde o samce. Charakteristickým znakem st ředních a zadních noh jsou ostruhy, na st ředních nohách

- 33 -

je pouze jeden pár na konci holení, kdežto u zadních holení bývají dva. (Obenberger, 1964)

Motýli jsou dob ří letci, denní motýli celý den p řeletují z kv ětu na kv ět a jen velmi málo létají na v ětší vzdálenosti, ale pravdou je, že pokud musejí, tak jsou schopni urazit i velmi dlouhé vzdálenosti bez zastávky. Naproti tomu no ční motýli jsou velmi výkonní letci, kte ří jsou častokrát schopni p řekonat i n ěkolik stovek kilometr ů. K řídla vyr ůstají na stranách pterosegment ů. Co se tý če velikosti jednotlivých dílc ů, tak u skupiny Homoneura jsou oba páry stejn ě velké, naproti tomu u rozsáhlejší skupiny Heteroneura jsou p řední k řídla vždy rozm ěrn ější a také strukturn ě jinak upravena než k řídla zadní. Jak svrchní, tak i spodní strana k řídel je pokryta šupinkami, ale ornamenty na obou stranách jsou rozdílné, a to práv ě u motýl ů denních a t ěch, kte ří drží k řídla v klidu kolmo vzh ůru, lícem p řitisklá. U mnoha skupin se nacházejí k řídla bu ď z části nebo úpln ě pr ůhledná a není to jen záležitost tropických čeledí jako jsou motýli z čeledi Ithomiidae , ale takové zástupce najdeme i u našich nesytek . P řipojení a vkloubení k řídel je zna čně složité, basální elementy jsou vždy zesílené stejn ě jako základy hlavních k řídelních žilek, což tvo ří systém vzájemn ě k sob ě sblížených a o sebe se opírajících sklerit ů, velmi nepravidelného tvaru. U čeledí martiná čovití a jasonovití se vyskytuje zvláštní ostrý zoubek, který je zpravidla vyvinut na jednom, vzácněji na obou skleritech a nazývá se spina basalis, který slouží k prolamování kokonu kukly líhnoucím se imagem. Na ventrální stran ě v oblasti vkloubení na p ředních k řídlech se vyskytuje n ěkdy osténky pokrytá ploška plaga axillaris. N ěkdy jsou tyto ostnité útvary jen na p ředním okraji base k řídla a nazývají se axillární h řebínek. Důležitým útvarem nacházejícím se na přední části k řídla jsou pterygody.

Křídelní žilnatina je velmi d ůležitým ukazatelem, který svým uspo řádáním rozlišuje motýly od chrostík ů. Základní charakteristikou k řídelní žilnatiny je silný vývoj základních podélných žilek, redukovaný po čet p říček a šikmých žilek, chyb ění

žilky M 4 a hlavn ě p řítomnost velkého vnit řního polí čka, které je ozna čováno jako diskoidální polí čko. Z distálního okraje tohoto polí čka pak vycházejí četné žilky, které sm ěř ují až k okraji. Anální část je na zadních křídlech menší než na p ředních, jinak žilnatina je na obou k řídlech podobná. Žilka Sc na obou k řídlech je od předchozího okraje nejmén ě vzdálená, dále je zde žilka R vysílající na Rs. Žilka Rs - 34 -

se v ětví do dvou částí, p řičemž žilka radiální mívá zpravidla na p ředních křídlech p ět

větví. Žilka M se v ětví ve t ři žilky M 1, M2 a M 3, žilka M 4 není vyvinuta nebo alespo ň ne zcela a toto je práv ě jedním ze znak ů které motýli odlišují od srpic a chrostík ů.

Žilka Cu je dvouv ětvená. Mezi žilkou Cu 2 a zadním okrajem k řídla probíhají žilky rozbíhající se v ějí řovit ě, mezi nimi jsou volná polí čka. T ři z nich jsou v primitivním

stavu. Jsou to žilky anální A 1 – A3. R ůzné atrofie, ale toto schéma zna čně zjednodušují, a pokud dojde ke zmizení žilky, je po ní často patrný vtisk nebo žlábek v bazální části. Nutno ale říct, že zna čení žilnatiny se liší a existuje mnoho systém ů podle nejr ůzn ějších autor ů.

Existují t ři zp ůsoby, jakými motýli kladou svá k řídla. Prvním zp ůsobem je držení k řídel kolmo vzh ůru, horní stranou k sob ě, což je známo u denních motýl ů. Dalším zp ůsobem je skládání k řídel st řechovit ě nad zade ček, tento zp ůsob využívají hlavn ě no ční motýly a m ůry. T řetím zp ůsobem, který známe, je zp ůsob který používají pí ďalky, tento zp ůsob se vyzna čuje držením k řídel v roztažené poloze, spodní stranou t ěsn ě p řitisklou k podkladu. Pro pohybování křídlem je d ůležité, že koncentrací bazálních element ů je t ěžišt ě k řídelních pohyb ů p řeneseno do místa

ležícího mezi torakálním skutem a Ax 1, kam se také soust řeďuje pozdvihování a snižování skuta, zp ůsobené nep římými k řídelními svaly.

Pro pochopení taxonomie je d ůležité povšimnout si morfologie k řídel obou velkých skupin Homoneura a Heteroneura, z tohoto d ůvodu se zde, této problematice v ěnuji trochu obšírn ěji.

° Homoneura čili Jugatae - znamená česky „stejnožilní,“ což znamená, že v žilnatin ě obou pár ů k řídel není velký rozdíl. V této skupin ě jsou čeledi Eriocraniidae a Micropterygidae . Žilnatina na k řídlech této skupiny je zna čně bohatá, ale primitivní s více dosud zachovaných p říček.

° Heteroneura čili Frenatae – znamená „r ůznožilní“ a žilnatina na obou párech k řídel je r ůzná. V této skupin ě je nap říklad čele ď Cossidae u níž je asi nejlépe patrné, že se křídla r ůzní nejen tvarem, ale i žilnatinou. Žilnatina zadních k řídel je zna čně redukovaná a stejn ě tak i po čet p říček. Vývoj od primitivních skupin k výše vyvinutým se projevuje redukcí k řídelní žilnatiny.

- 35 -

Ob ě skupiny jsou prastaré a je velmi zajímavé, že neexistují žádné p řechodné formy, jejichž žilnatina by byla výchozí pro oba tak odlišné typy. (Obenberger, 1964)

Vzájemné spojení obou pár ů k řídel za ú čelem letu je dosahováno čtverým zp ůsobem. Tyto typy jsou jugátní, od kterého je odvozen název celé skupiny a souvisí s lal ůč kem na zadním okraji p ředních k řídel nazývaným jugum. Druhým typem je jugo-frenátní, který je specializací p ředchozího. Je zde také vyvinuto jugum, ale proti n ěmu se na přední stran ě zadního k řídla vyvinula skupina tuhých brv frenulum složené z 2-6 brv. T řetím typem je typ frenátní, na výb ěžku kostální žilky zadního k řídla je vyvinuto frenulum, které se zaklesne do jednoduché nebo ze skupinky chloupk ů složené zádržky. Frenulum je u obou pohlaví odlišné. Posledním typem je amplexiformní, u tohoto typu se vyvinulo retinaculum a k řídla spolu pracují tak, že kostnatální část zadního k řídla vytvá ří blízko báze velikou rozší řeninu humorální nebo humorální lal ůč ek. Tato humorální rozší řenina se přikládá t ěsn ě k přednímu k řídlu čímž je docíleno pot řebné synchronizace. Mezi jednotlivými zp ůsoby je mnoho výjimek a dokonce existuje i tropický druh motýla rodu Euschemon, u kterého má same ček k řídla spojena frenátním zp ůsobem, kdežto sami čka má spojení amplexiformní. (Obenberger, 1964)

Redukce k řídel je bu ď částe čná, tedy více mén ě pokro čilá brachypterie nebo úplná bezk řídlost apterie. Dále je tato redukce omezena bu ď jen na jedno pohlaví a to až tak, že bychom mohli mluvit i o pohlavním dimorfismu nebo je znakem obou pohlaví. (Obenberger, 1964)

Zade čková část

Zade čková část t ěla neboli abdomen se skládá z deseti článků, p řičemž druhý a t řetí článek od konce jsou srostlé a nachází se zde pohlavní orgány. U samc ů jsou poslední články velmi malé a jsou dalekosáhle p řem ěněny v pomocný ústroj pohlavní (Landman, 1999), který je u motýl ů obzvlášt ě složitý. U same čků je viditelných nejvýše osm článk ů a u samic nejvýše sedm. Poslední článek obsahuje řitní otvor, který bývá na konci krátké trubi čky – tubus analis. Same čci mají na konci svého t ěla pár kleš ťovitých výrostk ů, kterými si b ěhem pá ření p řidržují sami čku. Dále se na zade čku nacházejí pr ůduchy, které jsou uloženy v měkké, blanité pleurání části a je jich šest až osm pár ů. Existuje postoj, který říká, že sami čky mají vždy

- 36 -

o jeden článek na zade čku mén ě než same čci. V zade čku sami čky se také nacházejí žlázy obsahující feromony a jejich zade ček je opat řen kladélkem, pomocí kterého kladou na rostliny nebo do r ůzných úkryt ů vají čka. (Obenberger, 1964)

Vn ější pohlavní orgány mají také zna čný taxonomický význam (Jasi č a kol., 1984). Podle úpravy pohlavních orgán ů a pohlavních vývod ů u sami ček je možné sami čky rozd ělit do t ří skupin a to:

° Monotrysia – pohlavní vývod je jeden a slouží jak ke kopulaci, tak i ke kladení vají ček. Tento otvor leží na konci t ěla a to bu ď p římo pod otvorem řitním, nebo se otevírá dovnit ř zadního střeva ješt ě p řed jeho vyúst ěním v řiť, takže p řipomíná jakousi kloaku. (Obenberger, 1964)

° Exoporia – pohlavní otvory jsou dva a oba vyús ťují na posledním zade čkovém článku. (Obenberger, 1964)

° Ditrysia – dva pohlavní vývody, které leží na dvou r ůzných článcích zade čku, otvor na kladení vají ček je na devátém článku a otvor pro kopulaci leží bu ď na b řišní stran ě osmého článku nebo mezi sedmým a osmým článkem. (Obenberger, 1964)

2.3.2 Anatomie dosp ělých lepidopter

Trávicí ústrojí je p řizp ůsobené tekuté potrav ě, vole je mohutné, st řední st řevo je pom ěrn ě slab ě vyvinuté. Skupiny, které v dosp ělosti nep řijímají potravu, mají trávicí orgány více mén ě zakrslé. Malpighiho trubi čky bývají vyvinuté (Jasi č, 1984).

Ob ěhová soustava je obvyklého typu, h řbetní céva tvo ří v hrudi charakteristický p řehyb (Jasi č, 1984). Srdce pulsuje a jsou zna čné rozdíly mezi po čtem tep ů v klidu 50 – 60 tep ů za minutu a za letu 100 i více. P ři diastole vniká hemolymfa z dutiny t ělní do srde ční trubice ostii a stahováním sval ů se sm ěrem odzadu dop ředu žene sm ěrem k hlav ě do aorty. V hrudi se nacházejí ješt ě dva specializované orgány, prvním je orgán mesotergální, který je zvlášt ě dob ře vyvinut u skupin oplývajících dobrým letem, jako jsou lišajové ( Sphingidae ), kde je asi jeho role stejn ě d ůležitá jako úloha srdce, je to nepárový orgán, uložený v přední části

- 37 -

mesoskutella, u Rhopalocer v mesoskutu, na čerpává krvomízu z hlavy, ze dvou předních článk ů hrudi, z obou pár ů p ředních a st ředních noh a z předních k řídel. Metatergální pulsující orgán je uložen bu ď v metaskutellu nebo i hloub ěji v zadohrudi, na čerpává krvomízu ze zadních k řídel, ale je mnohem nepatrn ější a hůř e zjistitelný než orgán mesotergální. Homolymfa cirkuluje nejen v křídlech kolem žebrovitých k řídelních žilek, ale i v prostoru mezi ob ěma blankami, tvo řícími spodní a svrchní plochu k řídla. Zadní okraj k řídla je p řed basi zdu řelý a práv ě tam vychází krvomíza z křídla a vrací se do prostoru hrudního. (Obenberger, 1964)

Nervová soustava je také b ěžného typu, hrudní ganglia se u výše organizovaných motýl ů shlukují. Ze smysl ů vyniká zrak, často s barevným vid ěním, u denních motýl ů p řevážn ě apozi čního, u no čních superpozi čního typu vid ění. Chemické receptory jsou umíst ěny p ředevším na tykadlech a jsou velmi citlivé. U same čků n ěkterých druh ů jsou uzp ůsobeny na zachycování feromonových signál ů sami ček. Sami čkám napomáhají vyhledávat hostitelské rostliny pro kladení vají ček. Jinak slouží hlavn ě k vyhledávání zdroj ů potravy. Chemické receptory je možné najít i na sosáku a tarsu noh. Funkce některých orgán ů není doposud známa. (Jasi č, 1984).

Dýchací orgány jsou holopneustické, tedy má vyvinutých 8-10 stigmat na bocích hrudi a b říška s bohatým v ětvením vzdušnic, které zasahují i do k řídel, kde probíhají podél k řídelních žilek (Jasi č, 1984). Podle pozorování Guignonových, který podrobn ě studoval vývoj motýlího k řídla, v imaginálních ter čících se zakládají trachey d říve než k řídelní žilky, takže žilky vlastn ě obalují již existující trachey. Podle vývoje se tedy zdá, že motýlí k řídlo krom ě úlohy pohybové je d ůležitým pomocným orgánem p ři dýchání což prokázal Portier. (Obenberger, 1964)

Vnit řní pohlavní orgány same čků jsou b ěžného typu. Vnit řní orgány sami ček mají dv ě skupiny po čty řech meroistických ováriích, oba dva vejcovody vyús ťují jako spole čný vejcovod. Vají čka jsou vyvinutá, bu ď už po vylíhnutí motýla, nebo se postupn ě vyvíjí v pr ůběhu života sami čky. S čímž souvisí délka jejího života. P ři kopulaci, která probíhá krátce po vylíhnutí, či pozd ěji, bývají spermie p řenášené v spermatoforech. Sami čky lákají same čky pomocí feromon ů vylu čovaných ze žláz v koncové části b říška. Same čci mají žlázy nazývané androkónie, které mají význam při kopulaci (Jasi č, 1984).

- 38 -

2.3.3 Rozmnožování a vývoj jedinců

Rozmnožování

Rozmnožování je v ětšinou gamogenetické. Partenogenéza se vyskytuje zejména u čeledí Talaeporiidae a Psychidae. Vají čka mají často hrubý chorion a druhov ě charakteristickou skulptúru. Jsou stojatého i ležatého typu, n ěkdy velmi ploché ( Tortricidae ). Zpravidla jsou p řilepené jednotliv ě, ale i ve skupinách nebo zasunuté do r ůzných úkryt ů. Sami čky p řilepují nebo pokrývají vají čka sekretem tmelových žláz – glandulae sebaceae (Jasi č, 1984).

Larvy

Jsou polypódního typu, což znamená, že larva má krom ě noh na hrudi i kon četiny na b řišních článcích. Pokud larvy nejsou pozm ěněné specifickým zp ůsobem života, tak v ětšinou mají t ři páry hrudních noh a p ět pár ů b řišních panožek, kterých n ěkdy bývá mén ě. Housenka má obvykle šest pár ů o ček, kousavé ústní ústrojí se silnými kusadly. Čelisti mají smyslovou funkci a spojují se se spodní částí do maxilolabiálního komplexu, na spodní stran ě vyús ťují mohutné p ředivé žlázy. Tykadla jsou krátká. Na t ěle jsou v ětšinou chlupy, bu ď jen primárn ě nebo subprimárn ě, postavení je zákonité a taxonomicky významné, ale i sekundární náhodné postavení je po četné u tzv. chlupatých housenek. Hrudní nohy mají na konci drápky, b řišní panožky mají há čky uspo řádané v ěncovit ě v podélných řadách. Há čky bývají r ůzn ě dlouhé a housenky je používají k zachycování na podklad (Jasi č, 1984).

Anatomicky jsou odlišné od imag, nap říklad trávicí soustava je krátká s mohutným st ředním st řevem, p řizp ůsobeným na pevnou potravu. Pohybová a smyslová soustava je mén ě dokonalá než u imag. Housenky se n ěkolikrát svlékají, nej čast ěji 4-5 krát (Jasi č, 1984).

Přediva housenek jsou r ůzná, známý je zámotek bource morušového. Někdy je p ředivo pr ůhledné, jindy husté, tuhé, existují i housenky, které se prom ěň ují v kukly v zemi bez jakéhokoliv p řediva (Záborský, 2001).

- 39 -

Kukly

Cesta housenky končí v okamžiku, kdy nashromáždí dostate čnou tukovou rezervu, aby se mohla pustit do dalšího vývoje, kterým je stádium kukly. Měkké tělo housenky pokrývá exoskeleton. B ěhem procesu r ůstu, který trvá dva až čty ři týdny, housenka vyvíjí embryonální křídelní pupeny a další dosp ělé funkce, vše je upraveno hormony (Marinelli, Saphire; 2003). Kukly motýl ů jsou v přírod ě dob ře ukryty. Housenky se zav ěšenými kuklami vyhledávají v ětévky, kameny atp. U kukel zav ěšených hlavou dolu se nejprve zav ěšuje housenka, svléká se, p řičemž ze svléknuté kožky se vysunuje zav ěšená kukla a kožka jako chomá ček ulpívá u místa záv ěsu, na konci zade čku. Líhnutí se d ěje zpravidla v ur čitou dobu, denní motýli se líhnou zpravidla z rána, no ční z ve čera nebo pozd ě odpoledne. Když se dosp ělý motýl prodere z kukly, za čne ihned ústy na čerpávat zásobu vzduchu, kterou pomalu plní svá poma čkaná k řídla i část zažívacího traktu. Pak si pomáhá nožkami a nakonec si s dosti velkou námahou vysouká i splihlá k řídla. N ěkte ří motýli zem řou během tohoto procesu. Během hodiny, vznikající dosp ělý jedinec zpev ňuje svá k řídla a je velmi zranitelný. Někdy se líhnou ob ě pohlaví sou časn ě, často se však líhnou dříve same čkové, což se ozna čuje jako protandrie, mnohem vzácn ěji sami čky, což se nazývá protogynie (Rod Preston–Mafham, Ken Preston–Mafham; 1993)

Imaga

Imaga se živí kv ětním nektarem, vytékající mízou. Hodn ě druh ů potravu nep řijímá, rezervu na tvorbu pohlavních produkt ů je tukové t ěleso, které vzniká v období larvy (Jasi č a kol., 1984).

2.3.4 Etologie motýl ů

Na motýlích k řídlech se často nacházejí složité kresby vytvá řející nejpodivn ější vzory. Tyto vzory slouží p ředevším ke splynutí jedince s prost ředím, ve kterém žijí, p řípadn ě tyto obrazce slouží k zastrašení p řípadných predátor ů. Podle toho pak rozlišujeme kresby a zbarvení na ochranné čili kryptické nebo varovné či výstražné tedy aposematické. Ochranné plní sv ůj ú činek tehdy, když si motýl zvolí jako místo pro odpo činek odpovídající podklad. Kombinace kontrastních, červeno černých, červenožlutých a dalších podobných vzor ů tvo ří základ výstražného - 40 -

zbarvení, které je p ředevším ochranou p řed predátory z pta čí říše a p ředpokládá tedy jejich barevné vid ění (Reichhof-Riehm, 2010).

Motýl se v ětšinou stává jedovatým, živí-li se jeho housenka jedovatými rostlinami a tak kumuluje jed ve svém organismu. Nejen že si takový jedinec m ůže dop řát nápadný vzhled, ale také ho d ělá atraktivním a snadno rozpoznatelným (Reichhof-Riehm, 1996).

Hlavn ě v tropech, ale v menší mí ře také ve st řední Evrop ě žijí neškodné druhy motýl ů, kte ří využívají mimikry, nap říklad celá čele ď nesytkovitých (Sesiidae) jsou zcela neškodní jedinci, kte ří vypadají jako nebezpe čné v čely, vosy nebo sršn ě. Další „zbraní“ umož ňující se vypo řádat se s nep řátely jsou velké skvrny na k řídlech, které připomínají o či obratlovc ů. V klidové poloze bývají zakryté, p řibližuje-li se predátor, motýl blesku rychle rozev ře svá k řídla, nebo zdvihne p řední část, čímž odhalí tyto o ční skvrny. Motýl m ůže využít moment p řekvapení zasko čeného predátora k úniku a to se mu také často poda ří (Reichhof-Riehm, 1996).

Teplota prost ředí ovliv ňuje přežití, růst, vývoj a činnosti motýl ů čeledi otakárkovitých. V pr ůběhu evoluce vedly fyziologické adaptace k lepším výkon ům při pr ůměrných teplotách a vyšší odolnosti p ří extrémních teplotách. Aljašské populace P. canadensis rostou a svlékají se rychleji než populace v Michiganu při nižších teplotách a čast ěji se vyskytují na Aljašce. Kukly druhu P.machaon mohou přežít extrémní chlad a tolerují i zmrazení. Rigorózní tepelné prost ředí můžeme zvolit pro zm ěněnu rozsahu preferovaných teplot a dokonce i pozm ěnit preference kladení vají ček. Aljašský P. canadensis omezuje kladení vají ček podle druhu hostitele, který mu umož ňuje nejrychlejší larvální vývoj (Scriber, 1995).

V pr ůběhu ekologického vývoje, jak larvy tak dosp ělí jedinci mění svou tělesnou teplotu. Larvy jsou v této schopnosti omezeny růstem a možností konzumace svého hostitele. Při teplotách nižších než je preferovaný rozsah, se otakárci vyh řívají na slunci s cílem zvýšit svou t ělesnou teplotu. Při vysokých teplotách otakárci omezují vyh řívání nebo nakonec hledají stín. Pá ření P. polyxenes vyžaduje aktivitu v extrémních teplotních podmínkách. Protože teplota m ůže hluboce ovlivnit otakárky nejr ůzn ějšími zp ůsoby, nem ěl by být podce ňován jeho dopad na ekologii, chování a vývoj (Scriber, 1995).

- 41 -

Navigace je d ůležitá zejména pro ty druhy, které migrují. U motýlů jenž mají více druh ů, které migrují, bylo prokázáno, že se navigují podle slunce. Mohou totiž vid ět polarizované sv ětlo, a proto se mohou orientovat i p ři zatažené obloze. Polarizované sv ětlo v t ěsné blízkosti ultrafialovém spektra je zvlášt ě d ůležité (Zhu, Sauman, 2005). Předpokládá se, že v ětšina migrujících motýl ů jsou ty, kte ří žijí v semi-aridních oblastech, kde jsou krátké sezóny (Southwood, 1962). Výskyt a genera ční doba hostitelských rostlin ovliv ňuje motýlí strategii. Jiné teorie zahrnují použití krajiny. Lepidoptery mohou využívat k orientaci pob řežní čáry, hory a dokonce i silnice. Bylo zjištěno, že let nad mo řem je mnohem p řesn ější, pokud je stále viditelné pob řeží (Made, 1989).

2.3.5 Ekologie motýl ů

Jelikož v ětšina motýl ů své nohy používá hlavn ě k zachycení k podkladu a k ch ůzi nejsou moc p řizp ůsobené, n ěkdy jsou i k redukované, je hlavním prost ředkem pro cestování let. Let se liší ve zp ůsobu provedení, ale i samotná schopnost letu není jednozna čná, jak jsem uvedl již výše, existují skupiny motýlů, kde jedno nebo vzácn ě i ob ě pohlaví mají redukovaná k řídla. Zp ůsob provedení se může lišit od t řepotavého letu u drobných motýl ů, kte ří se nechávají díky své nepatrné hmotnosti spíše nadnášet vzduchem, až po neslyšný a velmi rychlý let lišaj ů.

Pro samotné provedení letu je nejd ůležit ější svalstvo, které zajiš ťuje pohyb křídel, dále tvar křídel a v neposlední řad ě také síla podélných žilek, které tvo ří jakýsi „výplet“ k řídla. Jelikož lišajové mají mnohem mohutn ější k řídelní svalstvo, mohou si dovolit létat na mnohem menších k řídlech než ostatní zástupci a bylo pozorováno, že jedinci s menšími k řídly jsou mnohem lepšími letci a dokáží překonávat i v ětší vzdálenosti. Lišajové dokáží vyvinout rychlost až 15 m za vte řinu, což odpovídá zhruba 54 km za hodinu, kdežto nap říklad u otakárk ů je rychlost v rozmezí od 3,5 do 4 m za vte řinu. P ři letu se uplat ňuje i zade ček a funguje v menší mí ře jako kormidlo, ale hlavní roli na zm ěně sm ěru zde mají op ět k řídla (Obenberger, 1964).

- 42 -

Motýly m ůžeme d ělit podle výskytu na t ři skupiny. Nejpo četn ější skupinou jsou no ční motýli. Do této skupiny pat ří v ětšina m ůr, v ětšina proto, že n ěkte ří zástupci mohou být i denní, dále pí ďalky, drobní motýli, atd. Druhou skupinu tvo ří druhy krepuskulární nebo soumra čné, jedinci tvo ří jakousi p řechodnou skupinu mezi denními a no čními zástupci. I zde jsou p ředevším m ůry a pí ďalky a tzv. microlepidoptery. T řetí skupinou jsou motýli denní, kterých je však méně a pat ří sem nap říklad skupiny: Rhopalocera, Hesperiidae, Aegeriidae, Castniidae aj. (Obenberger, 1964).

Je známo mnoho zástupc ů suchozemských motýl ů, ale existují druhy, jejichž imaga sestupují pod hladinu vody, nap říklad u druhu Acentropus niveus Ol . se objevují dv ě formy sami ček. První forma je ok řídlená a suchozemská, naopak druhá forma je bezk řídlá a stále se zdržuje ve vod ě díky tomu, že umí dýchat povrchem těla. Nutno ale podotknout, že je více druh ů, kde se ve vod ě zdržují jen larvální stádia (Obenberger, 1964).

U n ěkterých druh ů motýl ů, zejména denních, se vyskytuje shromaž ďovací pud, gragarismus, sm ěř ující k tvorb ě po četných hejn. V Severní Americe žlu ťásek Phoebis sennae Cr. (Pierididae), jehož tahy jsou pravidelné a dokonce se zde nazývá „Travelling butterfly“. (Obenberger, 1964). Nejznámějším p říkladem zcela pravideln ě migrujícího druhu je velký, oranžov ě, čern ě a bíle zdobený motýl Danaus plexippus L. známý pod anglickým jménem monarch butterfly. Tento druh obývá Severní Ameriku a p řekonává p ři svých migracích úžasné vzdálenosti - byl nalezen na Madei ře, na tichomo řských ostrovech, roku 1840 na Novém Zélandu, roku 1874 v Austrálii a dokonce i ve Velké Británii, ale nem ůže zde přežívat trvale, jelikož zde neroste vhodná náhrada za jeho živnou rostlinu z rodu Asclepias (Obenberger, 1964). Na po čátku podzimu se tyto motýli za čínají shlukovat a odlétají na jih, usazují se po desetitisících na vždy stejných stromech nebo stejných skupinách strom ů, ačkoliv jejich život netrvá tak dlouho, aby se na n ě mohli vracet. Na t ěchto stromech překonávají zimu v polodiapausním stavu a pouze za teplých dn ů poletují v okolí těchto strom ů a pak se vracejí op ět zp ět k spánku. Na ja ře se celé hejno probudí, jednotliví jedinci se odd ělí a odlétají zp ět sm ěrem na sever. Sami čky cestou kladou vají čka na nejr ůzn ějších místech (C.B. Williams, 1926).

- 43 -

Někte ří jedinci po vylíhnutí z kukly již nep řijímají potravu a celý zbytek svého života zasv ěcují hledáni vhodné sami čky a zachování druhu. Primitivní skupiny jako čele ď Micropterygida, se živí pylem, ostatní druhy nasávají z kv ětů nektar a zvlášt ě u čeledi Sphingidae velmi dlouhý sosák tomuto ú čelu adaptován. Během sání je jícen rozši řován a stahován aby se zabránilo vracení potravy do sosáku. V ětšina motýl ů p ři nasávání usedá na kv ět, lišajové nektar nasávají i v letu (Resh, 2009).

Několik druh ů motýl ů jsou sekundární konzumenti nebo dravci. Tyto druhy se obvykle živí vají čky jiného hmyzu, mšicemi nebo larvami mravenc ů (Resh, 2009). Některé housenky jsou kanibalové, jiné se živí housenkami jiných druh ů - nap říklad Havajské Eupithecia (Pierce, 1995). Existují čty ři známé druhy, které jedí hlemýžd ě (nap říklad havajská housenka H. molluscivora používá hedvábné pasti a podobným zp ůsobem jako pavouci zachycují některé druhy hlemýž ďů , typicky Tornatellides). (Rubinoff, 2005).

- 44 -

3. METODIKA

Pro zmapování a hodnocení obchodu s ohroženými druhy motýl ů sloužily databáze CITES a UNEP dostupné na oficiálních internetových stránkách organizace přístupné pod následujícími odkazy: ° http://sigtrade.cites.org/ , http://www.speciesplus.net/ , ° http://www.unep-wcmc- apps.org/citestrade/expert_accord.cfm?CFID=50330029&CFTOKEN=51371968 , ° http://dashboards.cites.org/

Tyto databáze zahrnují veškeré informace o všech druzích, se kterými se v rámci této mezínárodní úmluvy obchodovalo v letech 1978 – 2012. Proto bylo třeba se nejd říve zam ěř it na získání informací pouze o motýlech, pak bylo nutné získat tyto informace pro každý druh zvláš ť. Ze všech dostupných dat získaných pro jednotlivé druhy jsem vyt řídil data pro import, export, data o komoditách, d ůvodech a zdrojích obchodu. Tyto data jsem pak zpracovával zvláš ť v kategoriích pro jednotlivé druhy a také pro celek. Problémem bylo, že komplexní data byla pouze pro čele ď Otakárkovití (Papilionidae), tudíž jsem se v další práci zam ěř il hlavn ě na hodnocení této čeledi. Informace zde obsažené byly slou čeny do jednoho excelového souboru, tím jsem získal soubor zahrnující 6456 řádk ů. Každý řádek obsahuje rok, kdy byl druh zachycen, název druhu, přílohu do které druh spadá podle pravidel CITES, kód zem ě vývozce, kód zem ě dovozce, d ůvod pro č se s daným druhem obchoduje, zdroj odkud druh pochází (zda se jedná o druh z volné p řírody nebo z domácího odchovu) a informaci o tom, o jakou komoditu obchodu jde (jestli se jedná o části t ěl, živé jedince nebo nap říklad o vají čka exemplá ře).

Zpracovány byly všechny druhy i poddruhy do spole čného p řehledu a následn ě byly vybráni t ři zástupci, kte ří p ředstavují nejv ětší procento zastoupených obchodních transakcí v pr ůběhu sledovaných rok ů.

Data byla zpracována pomocí kontingen čních tabulek v programu Excel a následn ě grafickou cestou pomocí dvourozm ěrných sloupcových, spojnicových a kolá čových graf ů, jak pro celek, tak i pro jednotlivé vybrané druhy. Dále bylo

- 45 -

provedeno statistické zhodnocení obchodu v pr ůběhu let pro tři vybrané druhy. Toto statistické zhodnocení bylo provedeno pouze pro vybrané druhy z důvodu nehomogenity n ěkterých dat, kde chyb ěly konkrétní záznamy o legálních registrovaných obchodech, nebo se v některých letech s daným druhem vůbec neobchodovalo. Statistické hodnocení bylo provedeno v programu Excel a Statistika metodou jednoduché lineární regrese a klouzavých průměrů na hladin ě významnosti p < 0,05. Na základ ě znalosti importér ů a exportér ů byly vytvo řeny mapové podklady.

Vědecké názvosloví v četn ě řazení do systému bylo upravováno podle mezinárodní databáze druh ů UNEP-WCMC (2013b) a podle databáze Check list of CITES Species dostupné na adrese: http://checklist.cites.org/. K ur čení vzácných druh ů byl použit aktuální Červený seznam ohrožených druh ů IUCN voln ě dostupný z www.iucnredlist.com.

- 46 -

4. VÝSLEDKY

4.1 Obchod se všemi exemplá ři CITES motýl ů

V databázi CITES (CITES 2013) se nachází 28 druh ů včetn ě poddruh ů čeledi Papilionidae za řazených do p říloh úmluvy CITES. Na seznamu se nacházejí druhy z této čeledi od roku 1978 - konkrétn ě jde o druhy Ornithoptera goliath a Ornithoptera priamus poseido n (http://www.unep-wcmc- apps.org/citestrade/expert_accord.cfm?CFID=50330029&CFTOKEN=51371968). V dalších letech postupn ě p řibývaly na seznam p říloh další druhy, konkrétn ě se jedná o druh/poddruh Ornithoptera croesus v roce 1979, o poddruh Ornithoptera croesus lydiusv roce 1979, Ornithoptera chimaera v roce 1979, Ornithoptera paradisea v roce 1979, Ornithoptera priamus v roce 1979 a poddruh Ornithoptera priamus euphorion v roce 1979 atd. K analýze tok ů tak máme k dispozici časovou řadu 1978 – 2012 (Graf č.1). Celkem se v tomto rozp ětí let uskute čnilo 7004 obchod ů s jedinci za řazenými v p řílohách CITES. Z relativn ě velkého množství druh ů a podruh ů jsou v obchod ě významn ě zastoupeny Ornithoptera priamus, Ornithptera coreus a Ornithoptera goliath , relativn ě čast ěji se taktéž obchoduje s Ornithoptera paradisea, Ornithoptera chimaera, Ornithoptera meridionalis, Ornithoptera priamus poseidon, Ornithoptera aesacus (Graf 1). Ornithoptera priamus, Ornithoptera goliath a Ornithoptera croesus tvo ří dohromady více než 60 % všech obchodů. Intenzivn ě se s t ěmito druhy obchoduje především od poloviny devadesátých let. Další druhy mají jen marginální zastoupení v obchodu s druhy čeledi Papilionidae.

47

Graf č. 1: Četnost legáln ě registrovaných obchod ů jednotlivých druh ů v pr ůběhu let. Barevná škála zobrazuje jednotlivé roky podle legendy.

Zdroj: vlastní šet ření

4.2 Obchod podle p ůvodu exemplá ře a podle důvodu obchodu

Podle dostupných informací bylo hodnoceno 2565 záznam ů, jenž jsem podle informací z databáze CITES (http://www.unep-wcmc- apps.org/citestrade/expert_accord.cfm?CFID=50330029&CFTOKEN=51371968) a podle požadavk ů úmluvy (http://www.cites.org/eng/res/12/12-03R16.php) rozd ělil z hlediska původu obchod na sedm kategorii. Jsou to kategorie: exemplá ře chované v zajetí (C), exemplá ře narozené v zajetí, které ale nespl ňují definici chované v zajetí (F), zabavené nebo odebrané exemplá ře (I), vzorky p řed konven ční (O), jedinci chovaní v kontrolovaném prost ředí, do kterého byli p řijati z volné p řírody jako vají čka nebo mladí jedinci, kte ří by m ěli velmi malou pravd ěpodobnost p řežití (R), vzorky bez za řazení (U) a poslední skupinou jsou vzorky pocházející z volné p řírody (W). (CITES Trade database guide, 2013). Nejv ětší zastoupení měly vzorky získané z volné p řírody (W) v 11 %, faremní vzorky, jenž jsou p řesn ěji nazývány: jedinci chovaní v kontrolovaném prost ředí, do kterého byli p řijati z volné p řírody jako vají čka nebo mladí jedinci, kte ří by m ěli velmi malou pravd ěpodobnost p řežití (R) 48

v 53 % a exemplá ře chované v zajetí (C) ve 25 % (Graf č.2). Zbylé kategorie byly zastoupeny v menším rozsahu: exemplá ře narozené v zajetí, které ale nespl ňují definici chované v zajetí (F) v 5 %, zabavené nebo odebrané exemplá ře (I) ve 2 %, vzorky p řed konven ční (O) ve 2 % a vzorky bez za řazení (U) ve 2 % (Graf č. 2).

Graf č. 2: Závislost četnosti výskytu podle p ůvodu exemplá ře v pr ůběhu let.

Zdroj: vlastní šet ření

Dostupná data pro zmapování d ůvodu obchodu byla pouze v rozsahu 2629 záznam ů. Za d ůvod obchodu je podle článku i) pravidel CITES pro povolení a certifikáty, dostupných z internetového odkazu: http://www.cites.org/eng/res/12/12-03R16.php považováno sedm kritérii (CITES Trade database guide, 2013). Jako nejvíce zastoupené kritérium v pr ůběhu let 1978 – 2012 byl komer ční d ůvod (T), celkem v 2011 p řípadech z 2629 záznam ů, tudíž měl až p ětkrát v ětší zastoupení než v po řadí druhý důvod obchodu a to osobní d ůvod (P), který byl udán v celkem 435 p řípadech z 2629, na pomyslné t řetí p říčce s 98 legáln ě registrovanými obchody z 2629 záznam ů se umístil v ědecký d ůvod (S), tento d ůvod byl nejvíce udáván hlavn ě v po čátcích mapování obchodu (Graf č. 3). Zbylé 49

kategorie: vzd ělávání (E), exemplá ře pro chov v zajetí nebo pro um ělé p ěstování (B) či pro ú čely zoologických (Z) a botanických zahrad (G) byly zanedbatelné, jelikož nedosahovaly ani hranice padesáti záznam ů.

Graf č. 3: Závislost četnosti výskytu záznam ů důvod ů obchodu v jednotlivých letech.

Zdroj: vlastní šet ření

4.3 Importé ři a exporté ři s motýly

Z celkového po čtu 7004 záznam ů dostupných z let 1978 až 2012 v databázích CITES bylo zjišt ěno, že nejv ětšími exportéry jsou Papua Nová Guinea (PG) s 30 %, Indonésie (ID) s 24 % a Kanada (CA) s 14 % vývoz ů ze 7004 záznam ů o legálních registrovaných obchodech. Dohromady tyto t ři státy tvo ří 68 % všech export ů (Graf č. 4). Exemplá ře vyvážené exportéry v nejvíce udaných p řípadech pocházejí z chov ů v kontrolovaném prost ředí, kam byli p řijati z volné p řírody (R) a jedinci pocházející z exemplá řů chovaných v zajetí (C). Bohužel t řetím nejv ětším zdrojem exemplá řů jsou stále jedinci pocházející z volné p řírody (W) (Graf č. 5). Hlavními d ůvody exportér ů jsou komer ční d ůvod (C) - 2011 obchod ů, osobní d ůvod (P) - 435 obchod ů a dalším významným d ůvodem byl v ědecky d ůvod (S) v 98 obchodech (Graf č. 6) .

50

Nejv ětší zastoupení mezi importéry v pr ůběhu let 1978 - 2012 mají Spojené státy americké (US) s 23 %, Japonsko (JP) s 9 % a Francie (FR) s 8 %. Výrazné je i zastoupení Velké Británie (GB) v letech 1979 – 1982 (Graf č. 4).

Graf č. 4: Procentuální zastoupení exportér ů v pr ůběhu let.

Zdroj: vlastní šet ření

Graf č. 5: Procentuální zastoupení jednotlivých exportér ů ve vztahu k původu (zdroji) obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření 51

Papua Nová Guinea (PG)

Z Papui Nové Guiney bylo vyvezeno celkem 2109 exemplá řů , z toho byl blíže identifikovaný zdroj pouze u 682 exemplá řů (Graf č. 5). Z tohoto po čtu 334 exemplá řů , tedy tém ěř polovina pochází z chov ů v kontrolovaném prost ředí, kam byli p řijati z volné p řírody (R). Dalším zdrojem jsou jedinci pocházející z exemplá řů chovaných v zajetí (C), celkem 194 a jen 93 jedinc ů m ělo jako zdroj odchyt ve volné přírod ě (W).

Indonesie (ID)

Data z Indonesie jsou p řesn ější, z celkového po čtu 1711 záznam ů je možné 1030 exemplá řů blíže identifikovat (Graf č. 5). Hlavním zdrojem jsou op ět exemplá ře chované v kontrolovaném prost ředí, jenž byli přijati z volné p řírody (R), celkem jde o 719 jedinc ů, což je více než 69 %, dalším zdrojem jsou exempláře chované v zajetí (C) - 158 záznam ů, cca 15 % a t řetím nejvýznamn ějším zdrojem pro indonéský export jsou jedinci narození v zajetí, kte ří nespl ňují definici odchovaných exemplá řů v zajetí (F), zde je po čet 69 jedinc ů, což p ředstavuje necelých 7 %.

Kanada (CA)

Kanada vyvezla od roku 1979 do roku 2012 999 exemplá řů , z čehož bylo možné blíže identifikovat zdroj jejich p ůvodu pouze u 160 exemplá řů (Graf č. 5). Z tohoto množství 64 exemplá řů , tedy 40 %, jsou jedinci chovaní v kontrolovaném prost ředí, kam byli p řijati z volné p řírody. Dále 47 exemplá řů , cca 30 % pocházelo ze zajetí a celých 31 exemplá řů pocházelo z volné p řírody, což p ředstavuje zhruba 20 % zdroj ů.

Australie (AU)

Čtvrtým významným exportérem je Austrálie, která vyvezla celkem 942 exemplá řů , z tohoto množství jsou záznamy o exportu u 274 jedinc ů (Graf č. 5). Exemplá ře chované v zajetí (C) 61 %, jedinci chovaní v kontrolovaném prost ředí, kam byli p řijati z volné p řírody (R) 30 % a jedinci z volné p řírody 5 %.

52

Graf č. 6: Procentuální zastoupení exportér ů v závislosti na d ůvodu obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

Papua Nová Guinea (PG)

Z Papui Nové Guiney bylo vyvezeno celkem 2109 exemplá řů , z toho byl blíže udaný d ůvod pouze u 751 exemplá řů (Graf č. 6). Z tohoto po čtu 559 exemplá řů , tedy tém ěř 75 % m ělo udáno jako d ůvod komer ční obchod (T), dalším důvodem obchodu byl osobní d ůvod (P) - u 142 obchod ů (18 %), t řetím významným důvodem obchodu byl v ědecký d ůvod (S) v 35 obchodech. Zbylé d ůvody jsou vzd ělání - 6 záznam ů (0,2 %), zoologická zahrada - 5 záznam ů (0,2 %) a chov v zajetí - 4 záznamy (0,2 %).

Nej čast ěji exportovanými druhy z Papui Nové Guiney jsou: Ornithoptera priamus (32 %) , Ornithoptera goliath (17 %) , Ornithoptera priamus poseidon (14 %) a Ornithoptera chimaera (14 %) .

Indonésie (ID)

Data z Indonesie zahrnují 1021 obchod ů, u kterých byl uveden n ějaký d ůvod obchodu. Podle Grafu č. 6 odvodíme, že primárními d ůvody obchodu jsou v 88 % komer ční d ůvod, osobní d ůvod v 8 % a vědecký důvod m ěly 3 %. Ostatními d ůvody 53

obchodu jsou: vzd ělání 6 obchod ů (0,6 %), zoologická zahrada 3 (0,2 %) a chov v zajetí 2 obchody (0,2 %).

Z indonésie se nejvíce vyvážejí následující druhy: Ornithoptera croesus (24 %), Ornithoptera priamus (17 %), Ornithoptera goliath (15 %), Ornithoptera paradisea (15 %).

Kanada (CA)

Z Kanady se nejvíce vyvážejí motýly na základ ě t ří d ůvod ů a to: komer čního důvodu 80 záznam ů (56 %), osobního d ůvodu 55 (39 %) a v ědeckého d ůvodu 7 (5 %) (Graf č. 6).

Druhy, které se vyvážejí z Kanady jsou: Ornithoptera croesus (34 %), Ornithoptera priamus (21 %), Ornithoptera goliath (13 %) a Ornithoptera priamus poseidon (6 %).

Austrálie (AU)

Čtvrtým významným exportérem je Austrálie, která vyvezla celkem 942 exemplá řů , z tohoto množství jsou záznamy o exportu u 274 jedinc ů (Graf č. 6). Z tohoto po čtu 131 exemplá řů , 48 % m ělo jako d ůvod komer ční obchod (T), druhým důvodem obchodu byl osobní d ůvod (P) u 89 obchod ů (32 %), t řetím významným důvodem obchodu jsou zoologické zahrady (Z) ve 30 obchodech (11 %), posledním důvodem, který p řekro čil hranici 4 %, bylo vzd ělání (E) ve 12 p řípadech (4 %). Zbylé d ůvody jsou v ědecký (S) 9 záznam ů (3 %), chov v zajetí (B) 2 záznamy (0,7 %) a botanická zahrada (G) v 1 p řípad ě (0,3 %).

Exportované druhy: Ornithoptera priamus (51 %), Ornithoptera goliath (13,6 %), Ornithoptera croesus (10 %), Ornithoptera priamus euphorion (9,9 %).

54

Graf č. 7: Procentuální zastoupení importér ů v pr ůběhu let.

Zdroj: vlastní šet ření

Spojené státy americké (US)

Do Spojených stát ů amerických bylo dovezeno v pr ůběhu let 1978 - 2012 celkem 1574 exemplá řů , což p ředstavuje 23 % všech import ů (Graf č. 7).

Do Spojených stát ů amerických se dovážejí nejvíce druhy: Ornithoptera priamus (27 %), Ornithoptera croesus (19 %), Ornithoptera goliath (16 %) a Ornithoptera priamus poseidon (10 %)

Japonsko (JP)

Japonsko dovezlo v pr ůběhu let 1978 – 2012 celkem 616 exemplá řů , tedy 9 % ze 7004 legáln ě registrovaných obchod ů (Graf č. 7).

Do Japonska bylo p řivezeno nejvíc následujících exemplá řů Ornithoptera priamus (25 %), Ornithoptera goliath (18 %), Ornithoptera croesus (11 %) a Ornithoptera paradisea (11 %)

Francie (FR)

Francie importovala v pr ůběhu stejného časového intervalu jako p ředchozí dovozci 552 exemplá řů , tato hodnota p ředstavovala 8 % ze 7004 všech legáln ě registrovaných obchod ů (Graf č. 7). 55

Dovezení zástupci byli: Ornithoptera priamus (29 %), Ornithoptera croesus (15 %), Ornithoptera goliath (16 %) a Ornithoptera paradisea (10 %)

4.4 Komodity

Návod na vypracovávání ro čních zpráv obsahuje p řesné pokyny pro to, co je a co není možné považovat za komoditu (CITES annual reports, 2011). Ve vtahu k motýl ům jsou to komodity: bodies ve smyslu zakonzervovaní motýli, bones, derivatives/deriváty (jiné části než jmenované v návodu), eggs – živá oplodn ěná vají čka hmyzu, feathers/pe ří - v p řípad ě předm ětů (nap ř. fotky) z pe ří, také zaznamenaný po čet objekt ů, leather items, live – živá zví řata a rostliny, specimen/vědecké vzorky včetn ě krve, tkání (nap ř. ledviny, slezina atd.), histologické vzorky, konzervované muzejní vzorky, trophies – většinou ve vztahu k velkým obratlovc ům, kde je pod tento termín zahrnuto až deset exemplá řů , které tvo ří jednu trofej a poslední komodita - unspecified. Při pohledu na následující graf, můžeme vid ět, že nejv ětší zastoupení mají komodity bodies a live (Graf č. 8). K nár ůstu docházelo od roku 1994, nejv ětší frekvence byla v roce 2008, pak došlo k poklesu (Graf č. 8).

Graf č. 8:. Zastoupení četnosti importu jednotlivých komodit v pr ůběhu let 1979 - 2012.

Zdroj: vlastní šet ření

56

Ve vztahu obchodovaných komodit k jednotlivým exportér ům jsou zastoupeny p ředevším dva trendy. Prvním komoditou je obchodování s bodies motýl ů, se kterou obchoduje převážná v ětšina stát ů. Druhou hojn ě zastoupenou komoditou je export živých exemplá řů , jenž vvýžejí následující státy: Ke ňa (KE), Nový Zéland (NZ) a Vietnam (VN) (Graf č. 9).

Graf č. 9: Procentuální zastoupení exportů komodit ve vztahu k jednotlivým stát ům.

Zdroj: vlastní šet ření

Při pohledu na Graf č.10 vidíme, že s bodies motýl ů nejvíce obchodují státy Indonésie (ID), Papua Nová Guinea (PG), Austrálie (AU), Kanada (CA) a Malajsie (MY). Ostatní státy nep řesahují hranici 2 %.

Graf č. 10: Procentuální zastoupení exportér ů ve vztahu ke komodit ě bodies.

Zdroj: vlastní šet ření 57

4.5 Analýzy pro vybrané druhy

Následující oddíl má za úkol podat analýzu obchodu s nej čast ěji obchodovanými druhy tedy: Ornithoptera priamus, Ornithoptera goliath a Ornithoptera croesus . Byly provedeny následující analýzy: analýza p ětiletého klouzavého pr ůměru v kombinaci s regresní analýzou, analýza d ůvodu a zdroje obchodu pro tyto druhy.

4.5.1 Ornithoptera priamus

Přílohy: II. B, ptákok řídlec.

Výskyt: Austrálie, Indonésie, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy.

Má podobné poddruhy, formy, nap ř.: O.p. fa. arruana, O.p. fa. euphorion (vzácná genetická mutace, známá z mén ě než 40 exemplá řů , všechny z jedné aberantní samice), O.p. fa. hecuba, O.p. fa. poseidon, O.p. ssp. gebeensis, O.p. ssp. impensus, O.p. ssp. sterrensis, uváděné n ěkdy i jako druhy, nap ř.: O. arruana, O. euphorion, O. hecuba, O. poseidon, O. gebeensis, O. impensus, O. sterrensis). Syns.: Ornithoptera caelestis, Troides priamus, p řípadn ě poddruhy, formy: T.p. fa. poseidon. V sou časné dob ě je za poddruh O. priamus považován O. urvillianus (O. priamus urvillianus) viz O. urvillianus. Vyskytuje se i p řírodní hybrid viz výše Ornithoptera spp. (CITES: Slovník chrán ěných druh ů CITES)

58

Graf č. 11: Četnost výskytu Ornithoptera priamus v pr ůběhu let v závislosti na důvodu obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

Graf č. 12: Četnost výskytu Ornithoptera priamus v pr ůběhu jednotlivých let v závislosti na zdroji (p ůvodu) obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

59

Graf č. 13: Četnost výskytu Ornithoptera priamus v pr ůběhu let. Klouzavý pr ůměr je pětiletý. Regresní p římka má rovnici y = 3,4576x – 1,1551.

Zdroj: vlastní šet ření

Hlavními d ůvody pro obchodování s Ornithoptera priamus v pr ůběhu let 1979 - 2012 jsou: komer ční d ůvod (T) v celkem 67 % a osobní d ůvod (P) v 20 % ze 745 legáln ě registrovaných obchod ů, což je dohromady více než 87 % všech legáln ě registrovaných obchod ů. Jako vedlejší d ůvody obchodu jsou v grafu ješt ě v ědecký důvod (S) v 4 %, zoologická zahrada (Z) v 5 % a vzd ěláváni (E) ve 2%. Ostatní důvody obchodu, pro ú čely botanické zahrady (G) a pro chov v zajetí (B) jsou zastoupeny minimáln ě s četností pod 1% (Graf č. 11).

Většina exemplá řů tohoto druhu zachycených v pr ůběhu let 1988 - 2012 pochází ze zdroj ů: exemplá ře chované v zajetí (C) ve 40 % a druhým zdrojem byly jedinci pocházející z kontrolovaného prost ředí, kam byli p řivezeni z volné p řírody (R) ve 37 %, což je op ět nadpolovi ční v ětšina, konkrétn ě 77 %. Bohužel t řetím významným zdrojem Ornithoptera priamus byly exemplá ře pocházející z volné přírody (W) ve 12 %. Zabavené exemplá ře (I), vzorky p řed konven ční (O), vzorky bez za řazení (U) a exemplá ře chované v zajetí, které nespl ňují definici odchované v zajetí (F) dosahují hodnoty pod hranici 4 % (Graf č. 12). 60

Trend v obchodování s Ornithoptera priamus můžeme pozorovat na Grafu č. 13. Ke k řivce výskytu byly p řidány analýzy klouzavých pr ůměrů v pětiletém horizontu a p římka lineární regrese, která má p ředpis y = 3,4576x – 1,1551. Maximálních hodnot obchodu bylo dosaženo v roce 2008, od tohoto roku dochází k výraznému poklesu (Graf č. 13). Mapy obchodních cest jsou zahrnuty do p říloh jako Obr. 1 a Obr. 2, dále jsou zde fotografie zástupc ů tohoto druhu pro samce a samice, vždy z ventrální a dorsální strany.

4.5.2 Ornithoptera goliath

Příloha: II. B, ptákok řídlec.

Výskyt: Indonésie a Papua Nová Guinea (CITES: Slovník chrán ěných druh ů CITES)

Graf č. 14: Závislost výskytu Ornithoptera goliath v pr ůběhu jednotlivých let podle důvodu obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

61

Graf č. 15: Závislost četnosti výskytu Ornithoptera goliath v pr ůběhu let 1990 – 2012 na zdroji (p ůvodu) obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

Graf č. 16: Četnost výskytu Ornithoptera goliath v pr ůběhu let 1979 - 2012. Klouzavý pr ůměr je p ětiletý. Regresní p římka má rovnici y = 2,1197x – 0,5685.

Zdroj: vlastní šet ření

Nejv ětší procento zastoupení podle d ůvodu obchodu pro Ornithoptera goliath v pr ůběhu let 1979 - 2012 byly: komer ční d ůvod (T), na p říslušném Grafu č. 14 v celkem 76 % a osobní d ůvod (P), na témže grafu ve 18 % ze 443 legáln ě

62

registrovaných obchod ů, což je dohromady více než 94 % legáln ě registrovaných obchod ů. Hodnoty pro v ědecký d ůvod (S), zoologickou zahradu (Z), vzd ěláváni (E), pro ú čely botanické zahrady (G) a pro chov v zajetí (B) jsou zastoupeny minimáln ě s frekvencí pod 5 %. V letech 1981 – 1986 a 1988 – 1989 chybí data nebo se daný druh nepoda řilo v ůbec zachytit (Graf č. 14).

Pro p ůvod obchodu bylo analyzováno celkem 436 záznam ů, maximální hodnoty byly: 31 legáln ě registrovaných obchod ů, tyto údaje se vztahují k rok ům 1996 a 2003. Nej čast ějším zdrojem obchodu byli jedinci pocházející z kontrolovaného prost ředí, kam byli p řivezeni z volné p řírody (R) 239 záznam ů 55%, dalším zdrojem byly exemplá ře chované v zajetí (C) - 99 záznam ů (23 %) a třetím zdrojem jsou exemplá ře pocházející z volné p řírody - 55 záznam ů (13 %), významný je zde také zdroj exemplá řů narozených v zajetí, které nespl ňují definicí odchované v zajetí (F) - 20 záznam ů (5 %). Zabavené exemplá ře (I), vzorky p řed konven ční (O) a vzorky bez za řazení (U) nep řesáhly hodnotu 2 %. Data chyb ěla pro rok 1991 (Graf č. 15).

Četnost výskytu Ornithoptera goliath v pr ůběhu let 1979 - 2012. Maximum je v roce 1996. Klouzavý pr ůměr je p ětiletý. Regresní lineární přímka má rovnici y = 2,1197x – 0,5685 (Graf č. 16). Mapy obchodních cest jsou zahrnuty do příloh jako Obr. 3 a Obr. 4, dále jsou zde fotografie tohoto druhu pro samce a samice, vždy z ventrální a dorsální strany.

4.5.3 Ornithoptera croesus

Přílohy: II. B, ptákok řídlec.

Výskyt: jen v Indonésii

Pozastavený dovoz exemplá řů z volné p řírody, z Indonésie.

Vytvá ří 2 ssp.: O.c. ssp. toeantei a O.c. ssp. wallacei . (CITES: Slovník chrán ěných druh ů CITES)

63

Graf č. 17: Závislost četnosti výskytu v pr ůběhu let 1979 – 2012 na d ůvodu obchodu.

Zdroj: vlastní šet ření

Graf č. 18: Závislost četnosti výskytu v pr ůběhu let 1994 - 2012 na zdroji (p ůvodu) obchodu. Pro druh Ornithoptera croesus .

Zdroj: vlastní šet ření

64

Graf č. 19: K řivka četnosti výskytu druhu Ornithoptera croesus v pr ůběhu let. Klouzavý pr ůměr je p ětiletý. Rovnice p římky je ve tvaru y = 1,84x – 1,96.

Zdroj: vlastní šet ření

Celkem bylo zaznamenáno 219 obchod ů v období 33 let. Nejvíce jedinc ů bylo zachyceno v roce 2008 a to 28, nejmén ě v po čátcích monitorování, tedy v letech 1979 – 1997 kde se pohybujeme v řádech jednotek nebo záznamy chybí. Hlavními důvody obchodu byly komer ční d ůvod (T) - 177 záznam ů, což je v 80 % a dále osobní d ůvod (P) - 34 záznam ů, které p ředstavují 16 %. Dohromady se jedná o 96 % všech obchod ů Ornithoptera croesus . Zbylé skupiny: v ědecký d ůvod (S), zoologická zahrada (Z), vzd ěláváni (E), pro ú čely botanické zahrady (G) a pro chov v zajetí (B) jsou zastoupeny v jednotkách a nep řekra čují deset záznam ů z celkového po čtu 219 záznam ů, což není více než 3 % (Graf č. 17).

Zdroj (p ůvod) obchodu Ornithoptera croesus v pr ůběhu let 1994 – 2012. Celkem bylo 219 legáln ě registrovaných obchod ů, nejvíce v roce 2008. Nej čast ěji udávanými zdroji obchodu byly jedinci pocházející z kontrolovaného prost ředí, kam byli p řivezeni z volné p řírody (R) - 127 záznam ů v 58 %, druhým zdrojem byly exemplá ře chované v zajetí (C) - 36 záznam ů (16 %), na pomyslném t řetím míst ě se umístily tém ěř shodn ě zdroje: exemplá ře narozené v zajetí, které nespl ňují definicí odchované v zajetí (F) - 24 záznam ů (11 %) a exemplá ře pocházející z volné p řírody (W) - 21 záznam ů (10 %). Zabavené exemplá ře (I), vzorky p řed konven ční (O)

65

a vzorky bez za řazení (U) zde byly zastoupeny minimáln ě, dohromady v 11 případech a nep řekro čily hranici 3 % (Graf č. 18).

Druh Ornithoptera croesus se v databázi CITES (http://www.unep-wcmc- apps.org/citestrade/expert_accord.cfm?CFID=50330029&CFTOKEN=51371968) objevuje kontinuáln ě od roku 1979 a jeho obliba rostla až do roku 2008, kde bylo dosaženo maxima. Od roku 2008 docházelo k poklesu až tém ěř na hodnoty roku 1998. V Grafu č. 19 je znázorn ěn p ětiletý klouzavý pr ůměr a rovnice lineární regrese, jejíž rovnice p římky má tvar: y = 1,84x – 1,96 (Graf č. 19). Mapy obchodních cest jsou zahrnuty do p říloh jako Obr. 6 a Obr. 5, dále jsou zde fotografie zástupc ů tohoto druhu pro samce a samice, vždy z ventrální a dorsální strany.

66

5. DISKUSE

5.1 Obchod se všemi druhy motýlů

Nejpo četn ější a statisticky nejvýznamn ější čeledí motýl ů, se kterou se v rámci CITES obchoduje, je čele ď Papilionidae (otakárkovití) - více než 90 %. Velký zájem o tuto čele ď bude nejspíše zp ůsoben pom ěrn ě velkou atraktivitou a barevností jedinc ů této čeledi pro koncové sb ěratele. P říkladem m ůže být zastavení dovozu Ornithoptera goliath z volné p řírody, aby nedošlo k jeho vyhubení (CITES: Slovník, 2013). Dále jsou velmi dobrým p říkladem nejr ůzn ější programy na ochranu a odchov motýl ů. Nap říklad podle (Morton M., Collins N., M, 1984) program odchovu motýl ů na Papui Nové Guiney. Názor, že hlavním d ůvodem obchodu je p ředevším zájem koncového sb ěratele, podporuje provedená analýza ú čelu obchodu, kde podle získaných dat jasn ě vidíme, že nejv ětšími důvody obchodu jsou komer ční d ůvod a osobní d ůvod. V ědecký d ůvod obchodu se objevoval hlavn ě v po čátcích.

Nejv ětšími zdroji obchodu s motýly jsou: faremní vzorky, což jsou exemplá ře, které jsou chované v kontrolovaném prost ředí, jenž do n ěj byly přijati z volné p řírody ve form ě vají čka, či velmi mladého exemplá ře, který by m ěl velmi malou pravd ěpodobnost na přežití 53 %, druhým hlavním zdrojem jsou exemplá ře chované v zajetí 25 %. Bohužel práv ě t řetím významn ějším zdrojem z ůstává odchyt exemplá řů ve volné p řírody 11 % (Graf č. 2). Jelikož se mnohdy jedná o druhy náro čné na chov nebo druhy pocházející z odlehlých kon čin rozvojových zemí, kde ješt ě není tak velká spole čenská erudice a vidina snadno vyd ělaných pen ěz zde převažuje nad snahou udržet si bohatost životního prost ředí i pro další generace. Pro srovnání podle (Melisch, 2000) v roce 2000 bylo zjišt ěno, že více než polovina obchodovaných motýl ů pocházela z farma ření a chovných program ů, asi 11 % bylo odchycených ve volné p řírod ě.

Zajímavé také je, že nej čast ěji obchodovanou komoditou jsou bodies, tedy těla exemplá řů , kte ří nejsou živí. Živé exemplá ře jsou až druhá nej čast ěji obchodovaná komodita (Graf č .8, Graf č. 9 a Graf č. 10). Jedinci jsou prodávání na burzách nebo soukromými chovateli (Moty čka, 2010). Mnohé druhy nižších zví řat, nap ř. brouky nebo motýly, nelze studovat jinak, než na základ ě sbírek chycených 67

exemplá řů . Je ale pot řeba rozlišit, kdy se jedná o v ědecký výzkum a kdy o pouhou sb ěratelskou váše ň. Zatímco seriózn ě vedená v ědecká sbírka má nedocenitelnou hodnotu, sbírky vzniklé z touhy vlastnit všechny druhy dané skupiny vedou k ohrožení řady druh ů. Sb ěratelsky atraktivní jsou totiž p ředevším skupiny nápadných a velkých živo čich ů, na jejichž odchyt se specializuje řada „lovc ů“ a p řekupník ů. Jejich nájezdy neohrožují jen samotný cíl jejich snažení, ale často i mnoho dalších druh ů, které žijí v podobném prost ředí. S nasbíraným hmyzem sb ěratelé a p řekupníci objížd ějí entomologické burzy, na kterých bez cla a daní bohatnou. Takovýto obchod nelze ani právn ě postihnout, protože v ětšina hmyzu není ani chrán ěna podle úmluvy CITES. Druh ů je p říliš mnoho, jsou drobné a rozliší je často jen odborníci, takže klí č ke zm ěně mají v rukou práv ě sb ěratelé sami, jen oni svým zájmem ohrožují nebo chrání p říslušný druh (Vermouzek, 2002).

Pokud mají motýli vhodné podmínky a dostate čné zdroje v lokalit ě, jsou schopni se reprodukovat natolik, aby nedošlo k trvalému snížení jejich populace sb ěrateli. Nicmén ě podle (Morton M., Collins N., M, 1984), důkaz, že milion exemplá řů je nyní zapojen do mezinárodního obchodu s motýly, je znepokojující. Ostrovní druhy a populace jsou často velmi citlivé na nadm ěrné sbírání, stejn ě jako na ni čení biotop ů. Nap říklad druhy z Papui Nové Guiney, Indonésie a z Šalamounových ostrov ů jsou sbíráni ve více než 30 vejcích za generaci (Morton M., Collins N., M, 1984).

Obchodní sb ěr může být důležitým zdrojem p říjm ů a nem ěl by být odmítnut jako nutn ě škodlivý. Pokud se populace sbírají udržitelným způsobem, pak i zachování druhu a obchodní zájmy mohou být uspokojivé. Ničení prost ředí je hlavní příčinou poklesu motýlích populací, ale je zde i nebezpe čí, že obchodní sb ěr, který byl udržitelný v minulosti, může poškodit vhodná stanoviště (Morton M., Collins N., M, 1984).

5.2 Exportéři

Grafy zahrnují celkem 39 stát ů a obsahují 7004 záznam ů v pr ůběhu let 1978 – 2012 (Graf č. 4). Nejvíce obchod ů prob ěhlo v letech 2008 - celkem 495 exemplá řů a v roce 2007 to bylo 432 exemplá řů . Pro porovnání je to p řibližn ě stejn ě velký

68

objem obchodu jako za roky 1978 – 1989. Mezi nejv ětší exportéry v pr ůběhu let pat ří Papua Nová Guinea s 2109 legáln ě registrovanými obchody, Indonésie se 1711 legáln ě registrovanými obchody a Kanada s 999 záznamy (Graf č. 4). Vývoz z ČR v letech 1978 – 2012 zahrnoval 5 záznam ů, což je stejný objem obchodu jaký mělo Peru (Maurer 2014). Exporté ři jsou nej čast ěji zem ě rozvojového typu či zem ě mén ě rozvinuté než rozvinuté státy (Hutton 2000b).

Nejvíce vyváženými druhy motýl ů v přílohách CITES v letech 1978 – 2012 byly: Ornithoptera priamus , Ornithoptera goliath, Ornithoptera croesus, Ornithoptera paradisea, Ornithoptera priamus poseidon . Pro porovnání byly t řemi nejvíce vyváženými druhy motýl ů z Indonesie Ornithoptera priamus , Ornithoptera goliath, Ornithoptera croesus . Druh Ornithoptera priamus zaujímal 29 % z celkového vývozu motýl ů (7004 exemplá řů ).

5.3 Importéři

Graf pro import obsahuje 82 stát ů. V letech 1978 – 2012 bylo dovezeno celkem 7004 exemplá řů otakárkovitých za řazených v přílohách CITES. Nejv ětšími importéry jsou hlavn ě rozvinuté a vysp ělé státy (Hutton, 2000). Podle Grafu č. 7 uvedeného výše jsou nejv ětšími dovozci: Spojené státy americké 1574 záznam ů, Japonsko 616 záznam ů, Francie 552 záznam ů a N ěmecko 489 záznam ů. Pro srovnání podle obchodních údaj ů z roku 2000 je N ěmecko čtvrtým nejv ětším dovozcem uvedený na seznamech CITES motýl ů, po Japonsku, USA a Velké Británii. Nejvíce importovanými druhy byly: Ornithoptera priamus , Ornithoptera goliath, Ornithoptera croesus, což má svou logiku, jelikož exporté ři odpovídají na poptávku importér ů.

69

6. ZÁV ĚR

Tato práce se zabývá vyhodnocením mezinárodního obchodu s ohroženými druhy motýl ů chrán ěných mezinárodní Úmluvou CITES v pr ůběhu let 1978 – 2012.

Zdrojem tohoto obchodu jsou zejména rozvojové zem ě, především z d ůvodu oblasti výskytu atraktivních druh ů, jakými motýli ur čit ě jsou. Odchyt voln ě žijících exemplá řů však nelze úpln ě potla čit, jelikož jde v mnoha regionech o jeden z hlavních zp ůsob ů obživy místního obyvatelstva. V posledních letech došlo ke snížení objemu tohoto obchodu díky zp řísn ění legislativy, v ětší d ůslednosti p ři kontrolách či vstupu nových členských stát ů do EU. Objem obchodu byl nejv ětší v letech 2007 – 2008, sice v následujících letech došlo k poklesu, ale bylo by vhodné tento trend sledovat i do budoucna a doplnit statistická data do databází CITES i pro ostatní druhy.

Mezi hlavní státy vývozu pat ří státy jihovýchodní Asie, mezi kterými dominuje Papua Nová Guinea, Indonésie a Austrálie, dalším významným vývozcem je Kanada. Nejvýznamn ější importé ři jsou rozvinuté státy, mezi kterými mají hlavní postavení Spojené státy americké, další významný importér je Japonsko a Francie, ale zde objem import ů nep řesáhl tisícovou hodnotu. Jelikož vývoz p řevyšuje dovoz a trend vývozu stoupá, dá se p ředpokládat, že um ělý chov bude dosta čovat poptávce. Ur čitý zájem o jedince z volné p řírody zde bude vždy, p ředevším v p řípadech vzácných druh ů, u kterých se vyskytují málo obvyklé barevné mutace. Vlastnictví takového druhu ve sbírce znamená jistou dávku prestiže mezi ostatními sb ěrateli.

Nejžádan ějšími druhu jsou Ornithoptera priamus, Ornithoptera goliath a Ornithoptera croesus , tyto druhy celkem zahrnovaly vice než 29 % všech obchodních záznam ů v databázích CITES pro Papilionidae. Zárove ň se jedná o exemplá ře za řazené do p řílohy II. Nejvzácn ější druhy motýl ů, se kterými se v rámci Úmluvy CITES obchoduje jsou: Ornithoptera spp.,Ornithoptera alexandrae, Papilio chikae a Papilio homerus, všechny tyto druhy jsou za řazeny do p řílohy I mezinárodní Úmluvy CITES. Bohužel dostupná data byla pouze pro jeden druh Ornithoptera alexandrae . S tímto druhem se v letech 1978 - 2012 obchodovalo v celkovém po čtu deseti jedinc ů, což tvo ří 0,14 % z celkového po čtu 7004 záznam ů. 70

OBCHOD SE VŠEMI EXEMPLÁ ŘI PAPILIONIDAE ZA ŘAZENÝCH V PŘÍLOHÁCH ÚMLUVY CITES (1978 – 2012)

• celkový po čet exemplá řů motýl ů - 7004 • nej čast ější d ůvod obchodu - komer ční d ůvod (76 %) • nej čast ější zdroj exemplá řů - exemplá ře chované v zajetí (63 %) • nejvíce obchodovanou komoditou byly bodies (90 %)

Import • po čet importér ů - 82 • hlavní druhy - Ornithoptera priamus , Ornithoptera goliath, Ornithoptera croesus • hlavní zem ě dovozu: Spojené státy americké (22 %), Japonsko (9 %), Francie (8 %)

Export • po čet exportér ů - 39 • hlavními druhy - Ornithoptera priamus , Ornithoptera goliath, Ornithoptera croesus • hlavní zem ě vývozu: Papua Nová Guinea (30 %), Indonésie (24 %), Kanada (14 %) a Austrálie (13 %)

71

7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů

1. AOPAK ČR (2013): Jak CITES funguje? [online]. 2013 [cit. 2013 – 10-08]. Dostupné z WWW: http://www.ochranaprirody.cz/cites/jak-cites-funguje/

2. CITES annual reports (2011): Guidelines for the preparation and submission of CITES annual reports [online]. 2011 [cit. 2013 – 11-04]. Dostupné z WWW: http://www.cites.org/eng/notif/2011/E019A.pdf

3. CITES Sekretariát (2013a): Conference of the Parties [online]. 2013 [cit. 2013-10- 12]. Dostupné z WWW: http://www.cites.org/eng/cop/index.php

4. CITES Sekretariát (2013b): Member countries. [online]. 2013 [cit. 2013 – 11 - 12]. Dostupné z WWW: http://cites.org/eng/disc/parties/index.php

5. CITES Sekretariát (2013c): How CITES works. [online]. 2013 [cit. 2013 – 05 - 02]. Dostupné z WWW: http://cites.org/eng/disc/how.php

6. CITES Sekretariát (2013d): How CITES works. [online]. 2013 [cit. 2013 – 05 - 02]. Dostupné z WWW: http://cites.org/eng/disc/how.php

7. CITES Sekretariát (2013e): How CITES works. [online]. 2013 [cit. 2013 – 05 - 04]. Dostupné z WWW: http://cites.org/eng/disc/how.php

8. CITES Sekretariát (2013f): The CITES Secretariat. [online]. 2013 [cit. 2013 – 05 - 06]. Dostupné z WWW: http://cites.org/eng/disc/sec/index.php

9. CITES (2013): CITES Trade Data Dashboards [online]. 2013 [cit. 2013 -06-07]. Dostupné z WWW: http://dashboards.cites.org/about1

10. CITES Trade database guide (2013): A guide to using the CITES Trade Database, Version 8 [online]. 2013 [cit. 2013 – 02-12]. Dostupné z WWW: http://www.unep- wcmc-apps.org/citestrade/expert_accord.cfm

11. CITES slovník (2013): Slovník chrán ěných druh ů CITES.[online]. 2013 [cit. 2013 – 06 - 08]. Dostupné z WWW: http://cites.cizp.cz/mod/glossary/view.php?id=53

12. ČIŽP (2013): Kontrola a možné sankce. [online]. 2013 [cit 2013 – 11-10]. Dostupné z WWW: http://www.cizp.cz/CITES/Kontrola-a-mozne-sankce

13. ČIŽP (2012): P řehled legislativy Evropské unie a České Republiky. [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.cizp.cz/files/=3877/CITES%20legislativa%20CZ_20121215.pdf

72

14. Doporu čení Komise č. 2007/425/EC ze dne 20. června 2007, soubor opat ření pro prosazování Na řízení Rady (ES) č. 338/97

15. Evropská komise (2013a): Wildlife Trade Regulations in the European Union. Publications Office of the European Union, Luxembourg 2010, p. 13 16. Evropská komise (2013b): Wildlife Trade Regulations in the European Union. Publications Office of the European Union, Luxembourg 2010, p. 11

17. Evropská komise (2013c): Wildlife Trade Regulations in the European Union. Publications Office of the European Union, Luxembourg 2010, p. 11

18. Evropská komise (2013d): Wildlife Trade Regulations in the European Union. Publications Office of the European Union, Luxembourg 2010, p. 11

19. Evropská komise (2013e): Wildlife Trade Regulations in the European Union. Publications Office of the European Union, Luxembourg 2010, p. 13

20. European Commission (2013): EU Wildlife Trade Legislation. [online]. 2013 [cit. 2013 – 10-07]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/environment/cites/legislation_en.htm#chapter2

21. Hutton J., (2000a): Endangered species, threatened convention : the past, present and future of CITES, the Convention on international trade in endangered species of wild fauna and flora. Earthscan, London 200, str. 43-123.

22. Hutton J., (2000b): Endangered species, threatened convention : the past, present and future of CITES, the Convention on international trade in endangered species of wild fauna and flora. Earthscan, London 200, str. 202

23. Jasi č J. a kol., (1984): Entomologický nau čný slovník. Príroda, Bratislava 1984

24. Karesh, W.B., Cook, R.A. Bennett, E.L., Newcomb, J. (2005): Wildlife trade and global dinase emergence. Emerging Infectious Diseases 11: 1000 – 1002. 25. Klou ček O. (2013): CITES – Základní informace. Praha, ČR: MŽP ČR 2013

26. Ku čera, J (2009) CITES – Základní informace. Praha, ČR: MŽP ČR. Pp. 5.

27. Kůs E., Pfleger V., (2000): Sv ět vzácných zví řat na p řelomu tisíciletí. Granit, s.r.o., Praha 2000

28. Made, J. G. van der; Josef Blab, Rudi Holzberger, H. van den Bijtel (1989). Actie voor Vlinders, zo kunnen we ze redden. (in Dutch). Weert: M & P cop., p. 192

29. Marineli, Saphire (2003): Butterfly Gardener´s Guide. Booklyn Botanic Garden all region guides, Booklyn 2003

30. Maurer J., (2014): Obchod s motýly pod ochranou CITES. Bakalá řská práce. Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích. Katedra biologických disciplín. Zem ědělská Fakulta. České Bud ějovice 73

31. Melisch R., (2000): TRRAFIC BULLETIN Vol. 18 No.3. [online]. 2000. [cit. 2013 – 11-12]. Dostupný z WWW: www.traffic.org/bulletin-download

32. Morton M., Collins N., M. (1984): The Butterfly Trade. With Particular Reference to the Papillionidae. Trrafic Bulletin. Vol.6, no.1 Dostupné z WWW: www.traffic.org/bulletin

33. Moty čka V., (2010): Motýli v p řírod ě i doma – 1. část [online]. 2014 [cit. 2014 -01- 02]. Dostupné z WWW: http://www.ifauna.cz/bezobratli/clanky/r/detail/4093/motyli- v-prirode-i-doma-1-cast/

34. MŽP (2009): Sbírka zákon ů č.441/2009, strana 7120, částka 139

35. Na řízení Rady (ES) č.338/97 ze dne 9. prosince 1996o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.

36. Na řízení komise (EU) č.865/2006 ze dne 4. kv ětna 2009 o provád ěcích pravidlech k na řízení Rady (ES) č.338/97 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.

37. Na řízení Komise (EU) 791/2012 ze dne 23. srpna, kterým se m ění na řízení (ES) č. 865/2006 o provád ěcích pravidlech k na řízení Rady (ES) č. 338/97, pokud jde o některá ustanovení týkající se obchodu s druhy voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostin.

38. Ondrá ček, J. (1993): CITES 93/ed. Jaroslav Ondrá ček. BIOINFO, 1993, České Bud ějovice

39. Obenberger J., (1964): Entomologie. V. Systematická část. 4, XXVIII. řád Trichoptera, XXIX. řád Lepidoptera, XXX. řád Diptera. Nakladatelství Československé akademie v ěd, Praha 1964, str.776

40. Preston-Mafham R., Preston-Mafham K., (1993): The encyklopedia of land invertebrate behaviour. MIT Press 1993

41. Provád ěcí na řízení komise (EU) č. 792/2012, ze dne 23. srpna 2012, kterým se stanoví vzor formulá ře povolení, potvrzení a dalších dokument ů uvedených v na řízení Rady (ES) č. 338/97 o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a m ění na řízení Komise (ES) č. 865/2006.

42. Reeve Rosalind. Policing International Trade in Endangered Species. The CITES Treaty and Compliance. The Royal Institute of International Affairs and Earthscan Publications Ltd. London, UK, 2002: p. 255 -257

74

43. Reichhof-Riehm H., (1996): Motýli. Knižní klub, V Praze 2005

44. Resh, Vincent H.; Ring T. Carde (2009). Encyclopedia of Insects (2 ed.). U. S. A.: Academic Press. 2009 str. 813-814

45. Rubinoff, Daniel; Haines, William P. (2005). "Web-spinning caterpillar stalks snails". Science 5734 (309): 575. doi:10.1126/science.1110397. PMID 16040699.

46. Scriber Mark J., Yoshitaka T., Lederhouse R. C., (1995): Swallowtail butterflies : their ecology and evolutionary biology

47. Southwood, T. R. E. (1962). wiley. com/journal/119869297/abstract "Migration of terrestrial arthropods in relation to habitat". Biological Reviews (Cambridge Philosophical Society) 37 (2): 171–211. doi:10.1111/j.1469-185X.1962.tb01609.x.

48. Stejskal V. (2006a): Úvod do právní úpravy ochrany p řírody a pé če o biologickou rozmanitost. Linde Praha, a.s., Praha 2006, str. 467 – 473

49. Stejskal V. (2006b): Úvod do právní úpravy ochrany p řírody a pé če o biologickou rozmanitost. Linde Praha, a.s., Praha 2006, str. 77-80

50. Stejskal, V., Vilimkova,V.: Zákon o obchodování s ohroženými druhy, provád ěcí a související p ředpisy. Komentá ř. Linde Praha, a.s., Praha 2005, str. 27

51. Southwood, T. R. E. (1962). wiley. com/journal/119869297/abstract "Migration of terrestrial arthropods in relation to habitat". Biological Reviews (Cambridge Philosophical Society) 37 (2): 171–211. doi:10.1111/j.1469-185X.1962.tb01609.x.

52. TRAFFIC (2013): TRAFFIC the wildlife trade monitoring network. [online]. 2013 [cit. 2013 – 06- 07]. Dostupné z WWW: http://www.traffic.org/cites/

53. UNEP – WCMC (2013a): UNEP – WCMC Trade Data Dashboards. [online]. 2013 [cit. 2013 -11-12]. Dostupné z WWW: http://www.unep-wcmc.org/cites-trade-data- dashboards_145.html

54. UNEP-WCMC (2013b): UNEP –WCMC website. [online]. 2013 [cit. 2013 – 06-08]. Dostupné z WWW: http://www.unep-wcmc.org/

55. Vermouzek Z., Strej ček J. (2002): I hmyz je ohrožený. Pašovaná krása. Česká spole čnost ornitologická za finan ční podpory britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj a Nadace Partnerství. Grafická úprava Ji ří Novotný. Tisk Tria v.o.s., Olbramovice, s. 1 – 4.

56. Vitousek, P.M. Dantonio, C.M., Loope, L.L., Westbrooks, R. (1996): Biological invasions as global environmental chase. American Scientist 84: 468 – 478.

57. Williams, C. M. (1926): Migrations of Butterflies In NATURE, September 5, 1925, p. 365 a May 29, 1926, p.

75

58. Zaborský B., (2001): Malý Brehm. Hmyz a jiní bezobratlí. Nakladatelství Levné knihy KMa, Praha 2001

59. Zhu, H., Sauman, I ., Yuan, Q., Casselman, A., Emery-Le, M., Emery, P. and Reppert, S.M. (2008). Cryptochromes define a novel circadian clock mechanism in monarch butterflies that may underlie sun compass navigation. PLoS Biol. 6(1), e4. doi:10.1371/journal.pbio.0060004

76

8. Přílohy

Obr. 1: Ornithoptera priamus - hlavní zem ě dovozu (Sv ět)

Zdroj: vlastní šet ření

Obr. 2: Ornithoptera priamus – hlavní zem ě do dovozu (EU)

Zdroj: vlastní šet ření

77

Obr. 3: Ornithoptera goliath – hlavní zem ě dovozu (Sv ět)

Zdroj: vlastní šet ření

Obr. 4: Ornithoptera goliath - hlavní zem ě do dovozu (EU)

Zdroj: vlastní šet ření

Obr. 5: Ornithoptera croesus – hlavní zem ě dovozu (Sv ět)

Zdroj: vlastní šet ření

78

Obr. 6: Ornithoptera croesus – hlavní zem ě dovozu (EU)

Zdroj: vlastní šet ření

Obr. 7: Fotografie vybraných druh ů motýl ů

a. Ornithoptera priamus

Zdroj: Photo © by Naturhistorisches Museum Wien; Photographer Thomas Neubaue

79

b. Ornithoptera goliath

Zdroj: Photo © by Naturhistorisches Museum Wien; Photographer Thomas Neubauer

c. Ornithoptera croesus

Zdroj: Photo © by Naturhistorisches Museum Wien; Photographer Thomas Neubauer 80

Tabulka č.1: Kódová ozna čení nejvíce obchodovaných stát ů (CITES Trade database guide, 2013)

Kód Zem ě Kód Zem ě AT AUSTRIA IT ITALY AU AUSTRALIA JP JAPAN BE BELGIUM KE KENYA BT BHUTAN KR KOREA, REPUBLIC OF CA CANADA MX MEXICO CH SWITZERLAND MY MALYSIA CN CHINA NO NORWAY CR COSTA RICA NZ NEW ZELAND CZ CZECH REPUBLIC PE PERU DE GERMANY PG PAPUA NEW GUINEA DK DENMARK PH PHILIPPINES ES SPAIN PL POLAND FR FRANCE SB SOLOMON ISLANDS GB UNITED KINGDOM SG SINGAPORE HK HONG KONG SM SAN MARINO HEARD AND MCDONALD HM TH THAILAND ISLANDS TAIWAN PROVINCE OF HN HONDURAS TW CHINA HR CROATIA US SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ HT HAITI UZ UZBEKISTAN HU HUNGARY VN VIET NAM ID INDONESIA XX 1 UNKNOWN IR IRAN, ISLAMIC REPUBLIC OF ZA SOUTH AFRICA IS ICELAND 1-non-ISO codes

Zdroj: A guide to using the CITES Trade Database, Version 8

81