âeskobudûjovicko

1

2 3

GEOLOGIE Horninov˘ (Agrostis capillaris) aváleãka podklad tvofií hadce (serpentini- prapofiitá (Brachypodium pin- Pfiírodní ty), jen na okraji chránûného natum). Vzácnû zde nalezneme rezervace Bofiinka území zasahuje granulit. Trhliny kriticky ohroÏen˘ hvozdík kar- v hadci vyplÀuje mnohde had- touzek hadcov˘ (Dianthus car- Severov˘chodní, místy skalnaté svahy údolí KfiemÏského cov˘ magnesit, kter˘ se zde dfií- thusianorum subsp. capilli- potoka, asi 0,6 km jiÏnû od obce KfiemÏe. ve tûÏil. Jako pozÛstatek po tûÏ- frons). Severní a severozápadní bû zÛstala ve stráni zachována okraj pfiírodní rezervace s pozvol- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: drobná dÛlní díla (tzv. jeskyÀ- nûj‰ími svahy je porostl˘ fiídk˘m Holubov, Chlum u KfiemÏe 488–516 m ky). PÛdní pokryv na hadco- borem (Dicrano-Pinetum) svel- (okres âesk˘ Krumlov) v˘ch skalkách tvofií mûlké pÛdy mi chud˘m bylinn˘m podrostem. – kambizemní rankery, na hlub- Vbylinném podrostu dominu- V˘mûra: 6,68 ha Vyhlá‰eno: 1990 ‰ích profilech typické kambizemû. je bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea agg.) nebo tfitina ráko- Charakteristicky vyvinutá spoleãenstva hadcov˘ch KVùTENA PfievaÏujícím sovitá (Calamagrostis arundina- typem lesní vegetace je rozvolnû- cea). Charakteristick˘m druhem borÛ a vegetace skalních ‰tûrbin hadcov˘ch sub- n˘ hadcov˘ bor (Asplenio cu- hadcov˘ch borÛ je serpentinofyt strátÛ s chránûn˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin. neifolii-Pinetum) s dominující sleziník hadcov˘ (Asplenium borovicí lesní (Pinus sylvestris). cuneifolium), kter˘ najdeme Bylinné patro nejãastûji tvofií v nerovnomûrnû rozpt˘len˘ch tr- kostfiava ovãí (Festuca ovina), sech po celém chránûném území. strdivka nicí (Melica nutans), Na severov˘chodních svazích pfií- silenka nadmutá (Oberna be- rodní rezervace se objevuje vege- hen), chrpa ãekánek (Colym- tace skalních ‰tûrbin (Asplenie- bada scabiosa), matefiídou‰ka tum serpentini) spfievládajícím vejãitá (Thymus pulegioides), sleziníkem hadcov˘m a s. zele- zvonek okrouhlolist˘ (Campa- n˘m (Asplenium viride). nula rotundifolia), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramo- ZVͤENA Pfii jednorázovû sum), bedrník obecn˘ (Pimpi- provedeném prÛzkumu bez- nella saxifraga), psineãek tenk˘ obratl˘ch nebyly zji‰tûny v˘znaã- nûj‰í prvky fauny, s v˘jimkou pestfienky Cheilosia pagana, ménû bûÏného druhu charakte- ristického pro v˘slunné stránû.

LESNICTVÍ Lesní porosty VYUÎITÍ V ochranném rá vroce 1997 byla zru‰ena jsou stejnovûké, staré 70 –90 let. pásmu se nacházejí rekreaãní arekultivována. Pfiilehlá ãást 1 Sleziník zelen˘ (Asplenium vi- V˘chovn˘mi zásahy je usmûrÀo- chaty. Na strm˘ch svazích nad chránûného území je ohroÏena ride). vána druhová skladba ve pro- KfiemÏsk˘m potokem vede lesní eutrofizací nadmûrn˘m pfiísu- 2 Sleziník hadcov˘ (Asplenium spûch borovice lesní. Redukuje neznaãená pû‰ina, turisticky vel- nem Ïivin ze skládky. cuneifolium). se zastoupení smrku ztepilého mi vyuÏívaná. Asi 200 m nad 3 Hadcov˘ bor (Asplenio cunei- a modfiínu opadavého. Obnova severov˘chodní hranou pfiírodní folii-Pinetum), v jihozápadní ãásti porostÛ je provádûna maloplo‰- rezervace se nacházela fiízená BIBLIOGRAFIE 279, 345, rezervace. n˘m hospodáfisk˘m zpÛsobem. skládka domovního odpadu, kte- 407, 824 488 CHKO BL 16 CHKO Blansk˘ les

zu Asplenion septentrionalis spfievládajícím osladiãem obec- n˘m (Polypodium vulgare). Na zalesnûn˘ch severních sva- zích pfievaÏují acidofilní met- licové jedliny (Deschampsio flexuosae-Abietetum),vnichÏ dominuje jedle bûlokorá (Abies alba). Pfiimí‰eny jsou lípa ma- lolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), (Fagus syl- ojedinûle buk lesní 2 vatica). âast˘ v˘skyt jmelí bílé- ho jedlového (Viscum album subsp. abietis) na jedlích indi- kuje pfiirozené stanovi‰tû. Úpatí jiÏních svahÛ je porostlé kfiovi- tou formací s pfievaÏující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr. Dru- hová skladba bylinného patra 3 odpovídá vegetaci dubohabfiin svazu Carpinion. Rostou v nûm zejména hájové druhy, napfi. ja- LESNICTVÍ Lesy na skal- (Hepatica no- 1 terník trojlaloãn˘ ních v˘chozech jsou zafiazeny do bilis),kostival hlíznat˘ (Sym- kategorie lesÛ ochrann˘ch. phytum tuberosum), kopytník Zakrslé borovice na skalách do- evropsk˘ (Asarum europaeum), sahují vûku aÏ 170 let. Porosty Pfiírodní sasanka hajní (Anemonoides s jedlí jsou 90–120 let staré, rezervace Dívãí Kámen nemorosa),prvosenka vy‰‰í (Pri- zastoupení jedle v nich dosahu- mula elatior) aj. Teprve nedáv- je aÏ 15 %. V pfiírodní rezerva- Skalní ostroh nad soutokem fieky Vltavy s KfiemÏsk˘m po- no zde byla rozpoznána ostfiice ci se neprovádûjí Ïádné hospo- tokem, 2 km severov˘chodnû od osady Tfiísov. bledoplevá (Carex pallens), kte- dáfiské zásahy. rá rovnûÏ provází dubohabfiiny. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: VYUÎITÍ Zfiícenina hradu KfiemÏe (okres âesk˘ 440– 475 m ZVͤENA V˘znaãn˘ je xe- Dívãí Kámen je velmi nav‰tûvo- Krumlov) rofilní plÏ zrnovka mechová vanou lokalitou. Pfiírodní rezer- (Pupilla muscorum) a hojn˘ je vací prochází nauãná stezka V˘mûra: 4,82 ha Vyhlá‰eno: 1952 zde zemoun skalní (Aegopis Tfiísov–Dívãí Kámen–Holubov, verticillus). MnohonoÏka Haa- která byla otevfiena v roce 1999. Reliktní bor s li‰ejníky na rulovém skalním hfibe- sea germanica je podhorsk˘ faunistick˘ prvek, charakteris- HISTORIE Gotick˘ hrad Dív- tu nad soutokem KfiemÏského potoka s Vltavou tick˘ pro ·umavské podhÛfií. Ve ãí Kámen zaloÏili ve 14. století a porosty jedle bûlokoré. Souãástí pfiírodní rezer- skalnatém terénu a sutích Ïije RoÏmberkové. V polovinû 16. sto- vace je zfiícenina hradu Dívãí Kámen. specifická fauna pavoukÛ, mi- letí byl jiÏ hrad opu‰tûn. Svou mo jiné temnomil Nesticus cel- délkou 210 m a ‰ífikou 60 m lulanus, plachetnatka Saaristoa patfií k nejvût‰ím hradním zfií- GEOLOGIE Horninov˘m nus sylvestris) s pfiímûsí bfiízy firma aj. Îije tu téÏ chránûn˘ ceninám v âechách. V místû podkladem jsou ortoruly, na zá- p˘fiité z okruhu Betula pubes- brouk majka fialová (Meloe vio- hradní zfiíceniny existovalo síd- padní stranû pfiírodní rezervace cens agg. Obû dfieviny zde ros- laceus). Vyskytují se zde nûkteré li‰tû jiÏ od star‰í dobû bronzové. na nû navazuje granulitov˘ ma- tou v zakrslé formû. Bylinné pozoruhodné druhy dvoukfiíd- Pfii v˘stavbû hradu bylo z vût‰í siv Blanského lesa. Skalní ostroh patro je druhovû chudé, s nízkou l˘ch, a to jak ve vlhk˘ch bioto- ãásti zniãeno. nad soutokem je asi 56 m vyso- pokryvností, obvykle tvofiené met- pech bfiehu Vltavy, kde Ïijí napfi. k˘ s pfiíkr˘mi aÏ kolm˘mi stûna- liãkou kfiivolakou (Avenella fle- komárec Dixa nubilipennis, BIBLIOGRAFIE 168, 227, mi, s jiÏní a severní expozicí. xuosa), borÛvkou ãernou (Vac- kaluÏnatka Thaumalea testa- 405, 407, 654, 771, 800, 824 Na silikátovém podkladu jsou cinium myrtillus), brusinkou cea a lupice Rhaphium trifi- vyvinuty chudé kyselé kambize- obecnou (Rhodococcum vitis- dum, tak také v lesostepním po- MAPA ÚZEMÍ strana 507 mû (typické), na skalnat˘ch sva- -idaea) a nûkter˘mi druhy li- rostu pfiírodní rezervace, kde zích ranker typick˘ a v údolí ‰ejníkÛ. Na oslunûn˘ch jiÏních mimo jiné nalézáme kulatûnku Vltavy fluvizem typická (glejová). expozicích se nalézají skalní Acrocera orbicula, octomilku spoleãenstva (Alysso-Festucion Chymomyza caudatula apo- 1 KVùTENA Vegetace je tvo- pallentis). Dominantními dru- chmurnatku Chyliza nova. Reliktní bor (Dicrano-Pinion) fiena mozaikou spoleãenstev. hy jsou tafiice skalní (Aurinia Z mot˘lÛ je v˘znaãn˘m druhem na vrcholu skalního ostrohu. Vût‰í ãást plochy chránûného saxatilis) a kostfiava sivá (Fes- napfi. nesytka Synanthedon ce- 2 Tafiice skalní (Aurinia saxa- území, zejména skalní ostroh, je tuca pallens). Na skalách se phiformis a modrásek ‰tírovníko- tilis). porostl˘ reliktními bory (Dicra- severní expozicí se na ostrohu v˘ (Cupido argiades).Pfiírodní 3 Stfievlík fialov˘ (Carabus vio- no-Pinion). Ve stromovém pat- vytvofiila druhovû chudá spo- rezervace je tradiãním hnízdi‰- laceus) je vcelku bûÏn˘m druhem fie pfievládá borovice lesní (Pi- leãenstva skalních ‰tûrbin sva- tûm v˘ra velkého (Bubo bubo). stfievlíka. CHKO BL 17 489 âeskobudûjovicko

1

Chránûné území je rozdûlené silnicí âesk˘ Krumlov – Pra- chatice na dvû nestejné ãásti. Dobroãkovské Men‰í severní ãást (3,17 ha) je Pfiírodní souãástí CHKO Blansk˘ les, rezervace hadce vût‰í jiÏní ãást (12,98 ha) leÏí mimo území CHKO. Komplex- ·iroká niva a vlhké louky v údolí KfiemÏského potoka ní podrobn˘ popis celé pfiírodní a pahorky s hadcovou vegetací mezi obcemi Bfiezovík rezervace je zafiazen v ãásti kni- aSmûdeã. hy vûnované okresu Prachatice, na jehoÏ území se také nachází Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: podstatná ãást chránûného had- 2 cového fenoménu s v˘znamnou Dobroãkov 622 –670 m vegetací, kvûtenou a faunou. (okres Prachatice) 1 Nejcennûj‰í ãástí chránûného MAPA ÚZEMÍ V˘mûra: 16,15 ha Vyhlá‰eno: 1992 území jsou pastviny na hadcovém strana 507 substrátu na svazích nad potokem s pomûrnû teplomiln˘mi spoleãen- B˘valé pastviny na hadcovém substrátu s poãet- stvy svazu Bromion erecti. nou populací hofieãku mnohotvárného ãeského 2 Vtravinn˘ch spoleãenstvech na svazích nad potokem, stfiemchová ol‰ina a vlh- na svazích kvete v záfií poãetná po- ké pcháãové a bezkolencové louky se vzácn˘mi pulace hofieãku mnohotvárného ães- kého (Gentianella praecox subsp. a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi druhy v nivû potoka. bohemica). 490 CHKO BL 18 CHKO Blansk˘ les

2

ãeském regionu jen z nûkolika lokalit. Ve vlhk˘ch biotopech uKfiemÏského potoka Ïije ka- luÏnatka Thaumalea testacea, pestfienka Parhelophilus versi- color a dal‰í druhy. Hojnû zde poletuje denní mot˘l okáã klu- bûnkov˘ (Erebia aethiops). Fau- na obratlovcÛ není pfiíli‰ pest- 1 rá, Ïijí zde pfiedev‰ím eurytopní lesní druhy. Nalezena byla ta- ké uÏovka hladká (Coronella fii‰niãníku píseãného (Carda- austriaca). minopsis arenosa). Mírnûj‰í Holubovské severní svahy, kde hadec nevy- LESNICTVÍ Porosty jsou Pfiírodní stupuje aÏ k povrchu a kde jsou pfieváÏnû stejnovûké, staré 100 rezervace hadce hlub‰í a humóznûj‰í pÛdy, po- aÏ 120 let, jen v severní ãásti kr˘vají acidofilní bory asociace chránûného území se nacházejí Lesnaté svahy údolí KfiemÏského potoka rozbrázdû- Dicrano-Pinetum. Ve stromo- mladé porostní skupiny – kotlí- né pfiíãm˘mi roklemi asi 0,6 km v˘chodnû od obce vém patfie má znaãn˘ podíl ky s jedlí bûlokorou. Pfii profie- Holubov. smrk ztepil˘. V bylinném podro- závkách a probírkách dochází stu dominuje bezkolenec modr˘ kredukci smrku a je podporová- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nebo tfitina rákosovitá (Cala- na borovice a jednotlivá pfiímûs magrostis arundinacea),ves- buku, jedle a dubu. V severní Holubov, KfiemÏe, Tfiísov 458–501 m mûs zde chybûjí teplomilnûj‰í ãásti pfiírodní rezervace ve sta- (okres âesk˘ Krumlov) druhy. Holubovské hadce jsou r˘ch porostních skupinách se jednou z mála lokalit na jihu provádí obnovní tûÏba holou V˘mûra: 15,68 ha Vyhlá‰eno: 1972 âech, kde roste kriticky ohro- seãí – násekem, uvolÀují se bo- Ïen˘ hvozdík kartouzek hadco- rové nárosty, popfiípadû jsou do- Pozoruhodn˘ komplex reliktních hadcov˘ch borÛ v˘ (Dianthus carthusianorum sazovány borové sazenice míst- avegetace skalních ‰tûrbin hadcov˘ch substrátÛ subsp. capillifrons). ního pÛvodu. shvozdíkem kartouzkem hadcov˘m a dal‰ími ZVͤENA Ve ‰tûrbinách VYUÎITÍ V pfiírodní rezer- vzácn˘mi rostlinn˘mi druhy a s v˘znamnou fau- hadcov˘ch skalek Ïije reliktní vaci bylo vytyãeno pût trval˘ch nou bezobratl˘ch. plÏ závornatka drsná (Clausilia ploch (velikost kaÏdé plochy je dubia), v nivû KfiemÏského po- 400 m2) pro sledování zmûn ve- toka byl nalezen drav˘ plÏ sklo- getace na hadcích. Fytocenolo- GEOLOGIE Horninov˘m vtrou‰eny dal‰í dfieviny, napfi. vatka rudá (Daudebardia ru- gické snímkování probíhá od podkladem jsou ãásteãnû serpen- smrk ztepil˘ (Picea abies), bfií- fa), kter˘ je na jihu âech velmi roku 1994. Severní ãást pfiírod- tinizovaná ultrabazika (hadce), za bûlokorá (Betula pendula), vzácn˘. Ze stfievlíkÛ jsou pozo- ní rezervace je od jiÏní ãásti pfii okrajích chránûného území dub letní (Quercus robur) aj. ruhodnûj‰í Carabus arcensis, oddûlena KfiemÏsk˘m potokem se vyskytují ortoruly. Hadce Vbylinném patfie rostou kostfia- preferující su‰‰í lesní porosty a místní pra‰nou cestou, která v této oblasti vykazují vysok˘ va ovãí (Festuca ovina), bezko- s borovicí ve vy‰‰ích polohách, slouÏí pfieváÏnû chatafiÛm a tu- obsah hofiãíku, niklu, chromu lenec modr˘ (Molinia caerulea a jeden z nejmen‰ích druhÛ ro- ristÛm. a kobaltu. V území pfievaÏují agg.), váleãka prapofiitá (Brachy- du C. convexus. Stfievlíãek Pte- mûlké pÛdy – kambizemní ran- podium pinnatum), silenka na- rostichus aethiops je druhem BIBLIOGRAFIE 120, 279, kery, na hlub‰ích profilech pfie- dmutá (Oberna behen), chrpa horsk˘m aÏ podhorsk˘m. Na 345, 405, 407, 800 cházející v typické kambizemû. ãekánek (Colymbada scabio- lokalitû se nachází zajímavá Tok KremÏského potoka lemuje sa), metliãka kfiivolaká (Ave- fauna dvoukfiídl˘ch. Pestfienka MAPA ÚZEMÍ strana 507 fluvizem typická. nella flexuosa), vítod obecn˘ Baccha obscuripennis,vrtule (Polygala vulgaris), bûlozáfika Urophora quadrifasciata a kuk- KVùTENA Pfievládající ve- vûtvitá (Anthericum ramo- lice Linnaemyia picta, Eumea getací na svazích s jiÏní expozicí sum), tomkovice jiÏní (Hiero- mitis a Leucostoma simplex jsou fiídké hadcové bory, nále- chloë australis) aj. Na skalkách patfií k teplomiln˘m sloÏkám Ïející k asociaci Asplenio cunei- se roztrou‰enû vyskytuje silnû ohro- fauny, ostroÏka Thereva valida 1 Hadcov˘ bor (Asplenio cunei- folii-Pinetum,vnichÏ roste fiada Ïen˘ sleziník hadcov˘ (Asple- je podhorsk˘ druh su‰‰ích sta- folii-Pinetum) se skalními v˘chozy. teplomilnûj‰ích druhÛ. Stromo- nium cuneifolium). Floristicky novi‰È. Na lipnici hajní vytvá- 2 Hvozdík kartouzek hadcov˘ vé patro tvofií borovice lesní (Pi- zajímavá je pfiítomnost svízele fií nápadné hálky bejlomorka (Dianthus carthusianorum subsp. nus sylvestris), ojedinûle jsou sivého (Galium glaucum) afie- Mayetiola poae, známá v jiho- capillifrons). CHKO BL 19 491 âeskobudûjovicko

1

3

(Hypericum maculatum),roz- razil rezekvítek (Veronica cha- Pfiírodní maedrys), kopretinu ãasnou památka Horní Luka (Leucanthemum ircutianum) aj. V roce 1994 kvetlo v chránû- Louky a prameni‰tû na severních svazích Kletû (1084,2 m ném území nûkolik rostlin pûti- n. m.), 1 km západnû od obce Krásetín. prstky ÏeÏulníku (Gymnadenia conopsea), v dal‰ích letech v‰ak Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 2 nebyly znovu ovûfieny. Na ma- Holubov 634 – 686 m l˘ch prameni‰tích a mokfia- (okres âesk˘ Krumlov) dech v nejspodnûj‰í (severní) GEOLOGIE Území pfiírod- ãásti území jsou spoleãenstva vy- V˘mûra: 6,41 ha Vyhlá‰eno: 1996 ní památky leÏí v centrální ãás- sokobylinn˘ch luk svazu Cal- ti granulitového masivu Blan- thion, ostfiicové porosty svazu Podhorské mezofilní a vlhké louky a soustava ského lesa, pfievaÏující horninou Caricion fuscae afragmenty je slídnat˘ granulit. Na sever- stfiídavû vlhké luãní vegetace prameni‰È se vzácn˘mi a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi ních svazích byly ojedinûle zji‰- svazu Molinion. Maloplo‰nû druhy a se specifickou luãní entomofaunou. tûny usmûrnûné polohy Ïuly jsou zde zastoupeny porosty ost- a skarnu. Povrch kryjí typické fiice Hartmanovy (Carex hart- kambizemû a v místech prame- manii), na prameni‰tích se na- ni‰È a mokfiadÛ jsou vyvinuty chází men‰í populace prstnatce typické gleje. májového (Dactylorhiza maja- lis). Dfiíve se zde na podmáãe- KVùTENA Vúzemí pfiírod- n˘ch stanovi‰tích vyskytovala ní památky pfievládají spole- ostfiice Davallova (Carex daval- ãenstva mezofilních luk svazu liana) a tuãnice obecná (Pin- Arrhenatherion s poãetnou po- guicula vulgaris), jejich v˘skyt pulací prstnatce listenatého v‰ak nebyl v posledních letech po- (Dactylorhiza longebracteata). tvrzen. Okraje mezofilních luk Z dal‰ích druhÛ zde najdeme jsou porostlé krátkostébeln˘mi napfi. fiebfiíãek obecn˘ (Achillea trávníky svazu Violion caninae millefolium),psineãek tenk˘ sdominující smilkou tuhou (Agrostis capillaris), kostfiavu (Nardus stricta). Floristicky za- ãervenou (Festuca rubra), troj- jímavé je ochranné pásmo pfií- ‰tût Ïlutav˘ (Trisetum flaves- rodní památky, kde se nachází merdigera, potravnû vázaná na dovky, obãasnû vyuÏívané k zim- cens), medynûk mûkk˘ (Hol- bohatá populace v‰ivce ladního lilie a konvalinky, sporadicky ním sportÛm. Dfiíve byly louky cus mollis),tfiezalku skvrnitou (Pedicularis sylvatica) a prst- se vyskytuje tesafiík Pogonoche- pravidelnû dvakrát roãnû kose- natce májového. V okrajové se- rus decoratus a mnoho vzác- ny, od roku 1991 se kosí jen jed- verní ãásti chránûného území n˘ch a lokálnû roz‰ífien˘ch dru- nou roãnû. Pfies kaÏdoroãní seã jsou náletové dfieviny s topolem hÛ dvoukfiídl˘ch, napfi. lupice expandují do luãních porostÛ osikou (Populus tremula), smr- Campsicnemus loripes, hla- medynûk mûkk˘ (Holcus mol- (Picea abies) Dorylomorpha extri- lis) (Agrostis 1 kem ztepil˘m a bfií- vatûnka , psineãek tenk˘ Vemeník dvoulist˘ (Platanthe- zou bûlokorou (Betula pendula). cata,bfieÏnice Parydra mitis capillaris) a místy metlice trs- ra bifolia) . aPherbellia silana a kuklice natá (Deschampsia cespitosa). 2 Prstnatec listenat˘ (Dactylo- ZVͤENA Pestrost rostlin- Lophosia fasciata. rhiza longebracteata). ného pokryvu se odráÏí v druho- BIBLIOGRAFIE 279, 318, 3 Okraj mezofilní louky, v poza- vé bohatosti entomofauny. Îije VYUÎITÍ Vût‰í ãást lokality 459, 830 dí KfiemÏská kotlina. tu napfi. mandelinka Lilioceris se nachází v místû lyÏafiské sjez- 492 CHKO BL 20 CHKO Blansk˘ les

GEOLOGIE V horninovém podloÏí pfievaÏuje granulit. V se- verov˘chodním svahu a na jeho horní hranû se nacházejí mra- zové sruby, tory, skalní hradby, balvanové proudy a kamenná mofie, vzniklé periglaciální mo- 2 delací terénu, tvofiené pfiedev‰ím svûtlou dvojslídnou Ïulou. V chrá- nûném území jsou vyvinuty ZVͤENA V porostech pfií- rankerové a mezotrofní aÏ eu- rodní rezervace bylo zazname- trofní kambizemû s typick˘mi náno více neÏ 20 druhÛ plÏÛ. rankery. Jde v‰ak o star‰í údaje vyÏa- dující revizi souãasného stavu. KVùTENA Mezi nejcennûj- âetn˘ je tu alpsko-dinársk˘ ze- ‰í typy lesní vegetace patfií velmi moun skalní (Aegopis verticil- staré smí‰ené listnaté porosty lus) abyla zde nalezena na pro- na sutích – baÏanková jase- stfiedí citlivá jehlovka hladká nina (Mercuriali-Fraxinetum) (Platyla polita). Îijí tu dva lo- s bukem lesním (Fagus sylvati- kálnû se vyskytující druhy stfiev- ca), lípou malolistou (Tilia cor- líkÛ, Carabus irregularis a C. data), javorem klenem (Acer convexus, mezi brouky Ïijí- pseudoplatanus), jilmem hor- cími ve stromov˘ch houbách sk˘m (Ulmus glabra) a jedlí je nápadn˘ zejména trojãlenec (Abies alba) Triplax aenea 1 bûlokorou . Jen oje- . Pro prostfiedí za- dinûle, na svûÏích balvanit˘ch choval˘ch smí‰en˘ch lesÛ jsou stanovi‰tích, roste jasan ztepi- charakteristické také nûkteré l˘ (Fraxinus excelsior). Bylinné druhy dvoukfiídl˘ch, napfi. octo- patro baÏankové jaseniny je vel- milka Hirtodrosophila trivit- Jaronínská mi bohaté, s druhy buãin, sutí tata alan˘Ïovka Suillia uni- Pfiírodní amnohde i s nitrofilními dru- vittata. V pfiírodní rezervaci rezervace buãina hy. Nalézáme tu vûsenku na- hnízdí nûkteré druhy ptákÛ chovou (Prenanthes purpurea), sobligátní vazbou na staré list- V˘chodní svahy severního v˘bûÏku masivu Buglaty, 5 km p‰eníãko rozkladité (Milium ef- naté porosty, pfiedev‰ím holub severnû od obce Brloh. fusum), l˘kovec jedovat˘ (Daph- doupÀák (Columba oenas) ne mezereum), svízel vonn˘ a lejsek mal˘ (Ficedula parva). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Galium odoratum),kyãelnici Îijí tu také pu‰tík obecn˘ (Strix (Dentaria ennea- aluco) (Muscardi- Jaronín (okres âesk˘ 740 – 805 m devítilistou , pl‰ík lískov˘ phyllos) nus avellanarius) Krumlov) , baÏanku vytrvalou , zji‰tûn byl (Mercurialis perennis), hlu- ikrkavec velk˘ (Corvus corax) V˘mûra: Vyhlá‰eno: chavku skvrnitou (Lamium arys ostrovid (Lynx lynx). 4,98 ha, 1973 maculatum) ochranné pásmo 4,16 ha ,roztrou‰enû dym- nivku dutou (Corydalis cava), LESNICTVÍ Lesy v Jaronín- samorostlík klasnat˘ (Actaea ské buãinû patfií k nejstar‰ím Podhorsk˘ smí‰en˘ les s pfiirozenou druhovou spicata), pitulník horsk˘ (Ga- pÛvodním porostÛm na území skladbou na severov˘chodních svazích hory Bug- leobdolon montanum),fiefii‰- CHKO Blansk˘ les. Nejstar‰í lata s v˘znamnou faunou bezobratl˘ch a poãet- nici nedÛtklivou (Cardamine stromy jsou staré aÏ 270 let. Hfi- n˘mi populacemi druhovû pestré avifauny váza- impatiens) a kapraì samec betov˘ pfiestárl˘ porost je jiÏ (Dryopteris filix-mas). Nitro- ve stadiu rozpadu. Ve stromo- né na staré smí‰ené porosty. Nacházejí se zde filnûj‰í druhy mají vy‰‰í pokryv- vém patfie pfievládají listnaté morfologicky v˘razné periglaciálnû modelované nost zejména pfii úpatí sutí, dfieviny, nejvíce je buku (aÏ skalní útvary. ãastá je napfi. kopfiiva dvou- 70 %), mezi jehliãnany domi- domá (Urtica dioica) a br‰lice nuje jedle (okolo 10 %). V pfií- kozí noha (Aegopodium poda- rodní rezervaci se zmlazuje hojnû graria). Na svazích mimo sutû jilm horsk˘. Porost je ponechán najdeme kostfiavové buãiny (Fe- samovolnému v˘voji. stuco altissimae-Fagetum). Ve stromovém patfie pfievaÏuje buk BIBLIOGRAFIE 274, 333, lesní, bylinn˘ podrost je chud- 405, 407, 436, 582, 639, 800 ‰í a dominuje v nûm kostfiava lesní (Festuca altissima). Z in- dikaãních druhÛ buãin na- 1 SuÈov˘ les (Tilio-Acerion) sbu- lezneme jeãmenku lesní (Hor- kem, javorem klenem a mlad˘mi delymus europaeus), která je jilmy v podúrovni. v jihoãeském regionu vzácná. 2 Holub doupÀák (Columba V okrajov˘ch ãástech pfiírodní oenas) hnízdí v PR Jaronínská bu- rezervace pfievládá smrk ztepil˘ ãina v dutinách vytvofien˘ch datlem (Picea abies). ãern˘m. CHKO BL 21 493 âeskobudûjovicko

1

2 3

GEOLOGIE Horninov˘m ucrium chamaedrys), fiepík lé- podkladem jsou biotitické pa- kafisk˘ (Agrimonia eupatoria) Pfiírodní raruly s vloÏkami krystalick˘ch aj., které pfiecházejí i do fragmen- památka Kalamandra vápencÛ, amfibolitÛ a amfibol- tÛ teplomiln˘ch trávníkÛ sva- biotitického porfyritu (pestrá sku- zu Bromion erecti (na vápenci) Skalnaté stránû s jiÏní expozicí na levém svahu údolí po- pina moldanubika). V jihozápad- a Koelerio-Phleion phleoidis toka Poleãnice, 250 m severozápadnû od Dobrkovského ní ãásti chránûného území jsou (na amfibolitu), vyvinut˘ch na ml˘na u osady Staré Dobrkovice. horniny pfiekryty deluviofluviál- men‰ích plochách s hlub‰ím pÛd- ními písãit˘mi hlínami (holo- ním profilem. Kfioviny, v nichÏ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: cén). Pfievládajícím pÛdním ty- pfievládá líska obecná (Corylus Kladné (okres âesk˘ 515 –545 m pem je rendzina kambizemní, avellana), pozvolna v západní Krumlov) v okolí pak typické kambizemû. ãásti chránûného území pfiechá- zejí v porosty s pfievahou lip V˘mûra: 2,25 ha Vyhlá‰eno: 1990 KVùTENA Vúzemí pfiírod- a bohat˘m kfiovinn˘m podros- ní památky dominují teplomil- tem, odpovídající dubohabfii- Vápencová stráÀ porostlá teplomiln˘mi mezofil- ná kfiovinná spoleãenstva svazu nám svazu Carpinion. Ve stro- Berberidion s hlohem jedno- movém patfie dominuje lípa ními kfiovinn˘mi porosty s prvky dubohabfiin semenn˘m (Crataegus mono- malolistá (Tilia cordata) s pfií- a teplomilnou a vápnomilnou nelesní vegetací gyna), slivoní trnitou (Prunus mûsí dubu letního (Quercus akvûtenou, s ohroÏen˘mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. spinosa) a dfii‰Èálem obecn˘m robur), v kefiovém podrostu opût (Berberis vulgaris). V bylin- pfievaÏuje líska obecná, roztrou- ném patfie rostou vápnomilné ‰enû l˘kovec jedovat˘ (Daphne a teplomilné druhy, napfi. sasan- mezereum). V druhovû pestrém ka lesní (Anemone sylvestris), bylinném patfie se dafií pfiedev‰ím kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipac- nároãnûj‰ím hájov˘m druhÛm, tis atrorubens), bûlozáfika vût- napfi. jaterníku trojlaloãnému vitá (Anthericum ramosum), (Hepatica nobilis), kopytníku jahodník truskavec (Fragaria evropskému (Asarum europae- moschata), j. trávnice (F. viri- um), lilii zlatohlávku (Lilium dis), oÏanka kalamandra (Te- martagon), prvosence vy‰‰í (Pri- mula elatior), tolitû lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria) a dobromysli obecné (Origanum 1 Rozrazil oÏankovit˘ (Veronica vulgare). Na bezles˘ch plochách terníkem velkokvût˘m tmav˘m dovka chlumní (Merdigera teucrium). se na skeletovit˘ch pÛdách a na (Helianthemum grandiflorum obscura). obscurum) 2 Pestfienky z rodu Chrysoto- skalkách ojedinûle vyskytují spo- subsp. a pamûtní- xum velmi pfiesnû napodobují sv˘m leãenstva svazu Alysso alys- kem rolním (Acinos arvensis). VYUÎITÍ PÛvodnû byla zbarvením rÛzné druhy vos. Na v˘- soidis-Sedion albi s ãesnekem plocha chránûného území vyu- slunn˘ch stanovi‰tích v Blanském chlumním horsk˘m (Allium se- ZVͤENA Na lokalitû byla Ïívána jako pastvina. V souãasné lese je dosti ãastá pestfienka Chryso- nescens subsp. montanum), zkoumána pouze fauna plÏÛ. Îi- dobû je ãást kosena (jako náhrad- toxum cautum. rozchodníkem ostr˘m (Sedum je zde typick˘ obyvatel tepl˘ch há- ní opatfiení za pastvu) a postupnû 3 Teplomilná travinobylinná spo- acre), r. tenkolist˘m (S. boloni- jÛ sítovka suchomilná (Aegopi- jsou redukovány nálety lísky. leãenstva s dominantní váleãkou pra- ense),matefiídou‰kou vejãitou nella minor) a na jediném místû pofiitou (Brachypodium pinnatum). (Thymus pulegioides), deva- vBlanském lese nalezená hla- BIBLIOGRAFIE 279 494 CHKO BL 22 CHKO Blansk˘ les

ranker kambizemní, v˘jimeãnû ranker typick˘.

KVùTENA Hlavní vegetaã- ní jednotkou ve spodních ãás- tech pfiírodní rezervace jsou acidofilní bikové buãiny (Luzu- lo-Fagetum). Dominantní dfie- vinou je buk lesní (Fagus sylva- tica). Bylinné patro je floristicky velmi chudé, nejãastûj‰ími druhy jsou metliãka kfiivolaká (Ave- nella flexuosa), bika bûlavá (Luzula luzuloides), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist˘ (Maianthe- mum bifolium), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella) aj. Roztrou- ‰enû se v buãinách vyskytují kapradiny, napfi. kapraì samec (Dryopteris filix-mas), paprat- ka samiãí (Athyrium filix-fe- mina), bukovinec osladiãov˘ (Phegopteris connectilis) abu- kovník kapraìovit˘ (Gymno- carpium dryopteris). Na Ïiv- nûj‰ích a vlhãích stanovi‰tích, nebo na kamenit˘ch svazích jsou vyvinuty kostfiavové buãiny (Festuco altisimae-Fagetum). V jejich stromovém patfie pfie- vládá buk a hojnû je pfiimí‰en javor klen (Acer pseudoplata- nus).Vbylinném podrostu do- minuje kostfiava lesní (Festuca altissima), roztrou‰eny jsou dal- ‰í prvky buãin, napfi. vûsenka na- chová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), svízel vonn˘ (Galium odoratum) a starãek vejãit˘ (Se- necio ovatus). Velmi úÏivná 1 stanovi‰tû, zejména u prame- ne Chlumského potoka, osídlují GEOLOGIE Cel˘ masiv ostrÛvkovitû buãiny s kyãelnicí Pfiírodní Kletû je tvofien granulitem. devítilistou (Dentario ennea- rezervace KleÈ V okolí vrcholu se nacházejí phylli-Fagetum). Na vrcholo- pfieváÏnû svûtlé granulity (bûlo- vém hfibetu Kleti se zachovaly Lesní porosty ve vrcholové ãásti masivu Kletû (1084,2 m) kámen) s velmi nízk˘m podílem tfitinové smrkové buãiny (Ca- na severov˘chodních svazích hory, 3 km jihozápadnû od biotitu. Roztrou‰enû jsou v gra- lamagrostio villosae-Fagetum), obce Krásetín. nulitech obsaÏeny ãoãky pyroxe- které doprovází napfi. tfitina nick˘ch granulitÛ aÏ amfibolitÛ chloupkatá (Calamagrostis vil- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a ãoãky pfiemûnûn˘ch hofieã- losa), kokofiík pfieslenat˘ (Poly- Chlum u KfiemÏe, 910 –1054 m nat˘ch ultrabazick˘ch magma- gonatum verticillatum) a plavuÀ Kfienov u Kájova titÛ (hadce). Severozápadnû od puãivá (Lycopodium anno- (okres âesk˘ Krumlov) vrcholu se tyãí nûkolik skupin tinum). V severní a jihozápad- mrazov˘ch srubÛ a skalních hra- ní ãásti pfiírodní rezervace pfie- V˘mûra: 65,04 ha Vyhlá‰eno: 1956 deb, vznikl˘ch periglaciální mo- vaÏují smrkové monokultury. delací georeliéfu v dobách le- dov˘ch. Ve stûnách tûchto útvarÛ Smí‰en˘ horsk˘ les s komplexem acidofilních bi- jsou vyvinuty v˘razné horizon- kov˘ch a tfitinov˘ch buãin a men‰ími plochami tální pukliny. Nejhojnûj‰ím pÛd- kvûtnat˘ch buãin, místy aÏ pralesovitého charak- ním typem jsou kambizemû v rÛz- teru. Druhovû pestrá fauna bezobratl˘ch i obrat- n˘ch varietách. Na vrcholovém 1 Fragment kvûtnaté kyãelnicové lovcÛ, vázan˘ch na pfiirozené smí‰ené horské plochém hfibetu je vyvinut pod- buãiny (Dentario enneaphylli-Fa- zol kambizemní s hydropodzo- getum), facie s bukovníkem kapra- porosty. lem rankerov˘m. Na skalnatûj- ìovit˘m (Gymnocarpium dryo- ‰ích a strmûj‰ích svazích leÏí pteris). CHKO BL 23 495 âeskobudûjovicko

2

ZVͤENA Pro pfiírodní rezervaci je typick˘ v˘skyt nû- kter˘ch horsk˘ch plÏÛ, jako jsou napfi. závornatka kfiíÏatá (Clausilia cruciata), slimáãník horsk˘ (Semilimax kotulae) a karpatsk˘ prvek fiasnatka na- dmutá (Macrogastra tumida). SuÈová pole na Kleti jsou bioto- pem vrásenky pomezní (Discus ruderatus) azemouna skalní- ho (Aegopis verticillus) apo- dobnû jako v sutích Vysoké Bûty se tu vyskytují rovnûÏ zajímavé druhy pavoukÛ. Tento typ bio- topÛ se v‰ak z vût‰í ãásti nachází mimo území pfiírodní rezerva- ce. Buãiny se vyznaãují druho- vû bohatou faunou broukÛ. Îijí tu mimo jiné stfievlík Ca- rabus irregularis, lesák Lae- 3 mophloeus monilis, potemník Diaperis boleti, zdobenec ze- lenav˘ Gnorimus nobilis, ro- abyl zde zaznamenán i v˘skyt háãek bukov˘ Sinodendron horského mot˘la okáãe ãerno- cylindricum, tesafiíci Sticto- hnûdého (Erebia ligea). Na vr- leptura scutellata, Acanthode- cholové ãásti hfibetu nalezneme res clavipes a Clytus arietis znaãn˘ poãet hnízdních kup avûtevníãek Platyrhinus resi- mravence Formica aquilonia. nosus. V horsk˘ch bystfiinách se V chránûném území je bûÏná objevují vodnáfii Elmis latreil- je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vi- lei a Limnius perrisi. V zetle- vipara), v hnízdní dobû byl zji‰- lém bukovém dfievû se vyvíjejí tûn také krkavec velk˘ (Corvus rÛzné druhy dvoukfiídl˘ch, napfi. corax) a s˘c rousn˘ (Aegolius fu- tiplice Tipula flavolineata,drvo- nereus). hlodka Xylophagus compeditus arÛznatka Paraclusia tigrina. LESNICTVÍ Do pfiírodní re- Hojná je tu mÛra bl˘skavka kap- zervace zasahuje ãást genové zá- radinová (Phlogophora scita) kladny pro smrk, buk a klen. Pfiirozené listnaté porosty jsou ponechány bez zásahÛ, nejstar- ‰í dosahují stáfií aÏ 170 let. Vrcholové porosty patfií k lesÛm ochrann˘m. Pûstební opatfiení se soustfieìují na postupnou pfie- VYUÎITÍ Po obvodo- jím ochranném pásmu se nachá- 2 Vrozsáhl˘ch lesních porostech mûnu smrkov˘ch kultur v se- v˘ch cestách a zãásti i pfies zí lanová dráha z Krásetína na masivu Kleti je pomûrnû poãetn˘ s˘c verníajihozápadní ãásti pfiírod- chránûné území prochází nû- vrchol Kletû. rousn˘ (Aegolius funereus). Hníz- ní rezervace. Cílem hospodafiení kolik turisticky znaãen˘ch tras. dí i v PR KleÈ. je vytvofiení podmínek pro sa- Pfiírodní rezervace, zejména je- BIBLIOGRAFIE 175, 405, 3 Granulitové skály s horizon- movolnou obnovu bez zásahu jí jihov˘chodní ãást, je ohroÏe- 407, 481, 582, 653, 655, 656, tálními puklinami. ãlovûka. na vysokou náv‰tûvností. V je- 691, 716, 800, 832 496 CHKO BL 24 CHKO Blansk˘ les

2

3

(Macrogastra tumida) 1 mutá , do mimofiádné nadmofiské v˘‰ky zde zasahuje hlem˘Ïì zahradní bulbifera). Pfii úpatí skal se ob- (Helix pomatia). V balvanit˘ch Pfiírodní jevují i nûkteré nitrofilní druhy, sutích byl zaznamenán v˘skyt rezervace Malá skála napfi. kopfiiva dvoudomá (Urti- pavoukÛ specializovan˘ch na ca dioica), kerblík lesní (Anth- tato stanovi‰tû, zejména plachet- Smí‰en˘ pfiirozen˘ les na západním svahu vrcholu Bulo- riscus sylvestris), kakost smr- natek Saaristoa firma a Gon- vého (952,8 m), 3,5 km jihozápadnû od obce Brloh. dut˘ (Geranium robertianum), gylidiellum edentatum. V úze- net˘kavka nedÛtklivá (Impati- mí pfiírodní rezervace bylo Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ens noli-tangere) a vla‰toviãník nalezeno 8 druhÛ stfievlíkÛ z ro- Janské Údolí (okres 815 –905 m vût‰í (Chelidonium majus). du Carabus, z nichÏ k ménû âesk˘ Krumlov) Prosvûtlené plochy zarÛstají ost- bûÏn˘m patfií C. convexus ruÏiníkem malinov˘m (Rubus a C. irregularis. Stfievlík zlato- V˘mûra: 9,73 ha Vyhlá‰eno: 1996 idaeus).Roztrou‰enû se v pfiírod- leskl˘ (C. auronitens) je charak- ní rezervaci vyskytují jeãmenka teristick˘ druh vy‰‰ích poloh. Pfiirozené porosty kvûtnat˘ch kyãelnicov˘ch bu- lesní (Hordelymus europaeus), hrachor jarní (Lathyrus ver- LESNICTVÍ Nejstar‰ími po- ãin s druhovû bohat˘m podrostem, periglaciálnû nus),vraní oko ãtyfilisté (Paris rosty jsou klenové buãiny s jedlí, modelované mohutné skalní útvary, specifická quadrifolia), kopytník evropsk˘ které dosahují stáfií aÏ 150 let. arachnofauna a entomofauna. (Asarum europaeum) a kosti- Podíl buku dosahuje 60 %, jed- val hlíznat˘ (Symphytum tu- le 20 %. Pfii severních okrajích berosum).Na vlhãích a Ïiv- pfiírodní rezervace zmlazuje klen GEOLOGIE V horninovém movém patfie pfievládá buk lesní nûj‰ích plochách roste kapraì a buk. Porosty jsou ponechány podloÏí pfievaÏuje granulit, kte- (Fagus sylvatica) s pfiímûsí jedle samec (Dryopteris filix-mas), samovolnému v˘voji. r˘ tvofií na vrcholu hfibetu mo- bûlokoré (Abies alba), smrku papratka samiãí (Athyrium fi- hutn˘ skalní útvar k jihu expo- ztepilého (Picea abies) a javoru lix-femina) a hluchavka skvr- BIBLIOGRAFIE 274, 405, novaného v˘jimeãnû rozsáhlého klenu (Acer pseudoplatanus), nitá (Lamium maculatum) 582, 653 mrazového srubu o celkové délce v kefiovém podrostu se objevuje a vzácnû se objevuje dymnivka asi 250 m. Podle v˘‰ky a cha- bez ãerven˘ (Sambucus race- dutá (Corydalis cava). Na za- MAPA ÚZEMÍ strana 507 rakteru stûny lze rozli‰it tfii ãás- mosa). Vbylinném patfie vyka- stínûn˘ch skalách nalezneme ti – v˘chodní souvislou stûnu, zuje nejvy‰‰í pokryvnost kostfia- spoleãenstva skalních ‰tûrbin stfiední ãást rozpadlou v balvany va lesní (Festuca altissima). svazu Asplenion septentriona- a jiÏní zachovalou skalní stûnu Dále v nûm mimo jiné rostou lis s osladiãem obecn˘m (Poly- (Prenanthes podium vulgare) s v˘‰kou kolem 10 m. Pod nimi vûsenka nachová a sleziníkem 1 Granulitové skalní útvary se nacházejí rozsáhlé balvanité purpurea), p‰eníãko rozkladité severním (Asplenium septen- s porosty kvûtnat˘ch buãin (Eu-Fa- sutû. Hlavním pÛdním typem (Milium effusum), svízel vonn˘ trionale).JiÏní okraj pfiírodní genion). Na úpatí fragment ochu- je kambizem typická kyselá, na (Galium odoratum), baÏanka rezervace je porostl˘ smrkem zené kyãelnicové buãiny (Dentario hfibetu s pfiechody k podzolu vytrvalá (Mercurialis peren- ztepil˘m (Picea abies). enneaphylli-Fagetum), porosty na kambizemnímu, na skalních nis), pitulník horsk˘ (Galeo- skalách a nad horní hranou svahu útvarech a sutích je vyvinut bdolon montanum), ptaãinec ZVͤENA Pomûrnû v˘- odpovídají kostfiavov˘m buãinám ranker typick˘ a kambizemní. hajní (Stellaria nemorum),lip- znamn˘m prvkem zdej‰í fauny (Festuco altissimae-Fagetum). nice hajní (Poa nemoralis),ko- je ÏíÏala Allolobophora eiseni, 2 Stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus KVùTENA V pfiírodní re- kofiík pfieslenat˘ (Polygonatum vázaná na pÛvodní buãiny. Îijí auronitens) je charakteristick˘ pro zervaci dominují buãiny s ky- verticillatum), vzácnû i kyãelni- zde typiãtí hor‰tí plÏi závornat- podhÛfií a stfiední horské polohy. ãelnicí devítilistou (Dentario ce devítilistá (Dentaria ennea- ka kfiíÏatá (Clausilia cruciata) 3 Vraní oko ãtyfilisté (Paris qua- enneaphylli-Fagetum). Ve stro- phyllos) a k. cibulkonosná (D. a karpatsk˘ druh fiasnatka nad- drifolia). CHKO BL 25 497 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE V horninovém podloÏí pfievaÏují serpentinity (hadce), ãásteãnû do území pfií- rodní památky zasahuje i gra- nulit. Z vût‰í ãásti je v‰ak podloÏí pfiekryto holocenními splachov˘- mi hlínami. PfievaÏujícím pÛd- ním typem je pseudoglej typick˘ 2 spfiechody k pseudogleji a gleji organozemnímu. propinquata). V pfiíkopov˘ch KVùTENA Vegetaci tvofií strouhách a na baÏinat˘ch plo- mozaika luãních a mokfiadních chách se maloplo‰nû objevují spo- Mokfiad rostlinn˘ch spoleãenstev. Velkou leãenstva vysok˘ch ostfiic asociací ãást plochy chránûného území Caricetum rostratae s domi- u Borského (Phragmi- (Ca- zaujímají rákosiny nantní ostfiicí zobánkatou Pfiírodní tetum communis) s dominant- rex rostrata) a Caricetum ap- památka ním rákosem obecn˘m (Phrag- propinquatae so. pfiíbuznou. rybníka mites australis) a vlhké nekosené Severozápadní okraj pfiírodní louky se spoleãenstvy svazu Cal- památky ostrÛvkovitû pokr˘vá Severozápadní bfieh a navazující mokfiadní louky u Bor- thion, v nichÏ rostou pfiedev‰ím krátkostébelné ostfiicovomecho- ského rybníka (10 ha), 0,5 km jihov˘chodnû od stfiedu dûhel lesní (Angelica sylvestris), vé spoleãenstvo asociace Cari- obce Mfiíã. blatouch bahenní (Caltha palu- cetum goodenowii. V odtoko- stris), sítina rozkladitá (Juncus vé strouze rybníka pfievaÏují Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: effusus), hrachor luãní (Lathy- porosty asociace Glycerietum KfiemÏe (okres âesk˘ 512 m rus pratensis), skfiípina lesní maximae sdominantním zblo- Krumlov) (Scirpus sylvaticus), medynûk chanem vodním (Glyceria ma- vlnat˘ (Holcus lanatus), pcháã xima). Ke vzácn˘m rostlinn˘m V˘mûra: 0,95 ha Vyhlá‰eno: 1999 bahenní (Cirsium palustre), vr- spoleãenstvÛm v chránûném úze- bina obecná (Lysimachia vulga- mí patfií také asociace Equise- Mokfiadní a pobfieÏní spoleãenstva s poãetn˘mi ris), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum tetum fluviatilis s dominantní populacemi prstnatce pleÈového a prstnatce má- carvifolia), pfiesliãka bahenní pfiesliãkou pofiíãní (Equisetum (Equisetum palustre), krvavec fluviatile). jového. toten (Sanguisorba officinalis), ostfiice trsnatá (Carex cespito- ZVͤENA Na lokalitû Ïije sa), bezkolenec modr˘ (Molinia mokfiadní plÏ vrkoã mnohozub˘ caerulea agg.), suchop˘r úzko- (Vertigo antivertigo). V drob- list˘ (Eriophorum angustifoli- n˘ch tÛÀkách se tu rozmnoÏu- um), chrpa luãní (Jacea praten- je nepoãetná populace skokana sis) aj. Ze vzácnûj‰ích ohroÏen˘ch ‰tíhlého (Rana dalmatina). druhÛ tu najdeme zejména prst- natec májov˘ (Dactylorhiza ma- VYUÎITÍ PÛvodnû byly jalis), p. pleÈov˘ (D. incarnata) vlhké louky pravidelnû obhospo- a ostfiici pfiíbuznou (Carex ap- dafiovány. Po období, kdy zÛ- stávala lokalita bez zásahÛ, se znovu jiÏ od roku 1993 kaÏdo- roãnû kosí celá plocha chránûné- 1 Prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhi- ho území vãetnû porostu rákosu za incarnata), detail kvûtenství. obecného, ale stav se viditelnû 2 Západní ãást chránûného úze- nezlep‰uje, neboÈ rákos stále ex- mí s mokfiadními spoleãenstvy s pfií- panduje. mûsí orobince ‰irolistého. V pozadí masiv Kleti. BIBLIOGRAFIE 279, 289 498 CHKO BL 26 CHKO Blansk˘ les

2

viny s lískou obecnou (Corylus avellana), hlohem (Crataegus sp.)aslivoní trnitou (Prunus spinosa) s podrostem mûrnice ãerné (Ballota nigra), br‰lice kozí nohy (Aegopodium po- dagraria) a kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica).

ZVͤENA Na lokalitû se nachází typické spoleãenstvo drobn˘ch plÏÛ subxerotermních 1 trávníkÛ na kyselém podkladu s oblovkou drobnou (Cochlico- pa lubricella),drobniãkou vál- -Scleranthion perennis ame- covitou (Truncatellina cylind- Pfiírodní zofilních luãních porostÛ svazu rica) a údolníãkem ‰ikm˘m památka Na StráÏi Arrhenatherion. Z typick˘ch (Vallonia excentrica). Ve stej- druhÛ v nich rostou ovsífi p˘fii- ném prostfiedí tu Ïije majka Strmá stráÀ údolí KfiemÏského potoka, 0,5 km jihov˘- t˘ (Helictotrichon pubescens), Meloe rugosus, stfievlíãek Cy- chodnû od stfiedu obce Brloh. devaterník velkokvût˘ tmav˘ mindis humeralis. Pravidelnû (Helianthemum grandiflorum se zde objevují velmi vzácn˘ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: subsp. obscurum), bika ladní modrásek ãernoãárn˘ (Pseudo- Brloh pod Kletí 560 –610 m (Luzula campestris), smolniã- philotes baton) a dlouhozobka (okres âesk˘ Krumlov) ka obecná (Steris viscaria) alo- zimozelová (Hemaris fucifor- mikámen zrnat˘ (Saxifraga gra- mis). Zblízkého okolí této pfií- V˘mûra: 3,17 ha Vyhlá‰eno: 1993 nulata).Kromû nich se zde rodní památky je uvádûn v˘skyt vyskytuje fiada dal‰ích teplomil- teplomilného krasce Agrilus B˘valé pastviny s poãetnou populací vstavaãe nûj‰ích i mezofilních druhÛ, auricollis a nosatce Magdalis napfi. fiepík lékafisk˘ (Agrimo- armigera, pilofiitky Xiphydria obecného a se specifickou, pomûrnû teplomilnou nia eupatoria), chrpa ãekánek prolongata a dal‰ích druhÛ luãní faunou bezobratl˘ch. (Colymbada scabiosa), mochna hmyzu vázan˘ch na porosty stfiíbrná (Potentilla argentea), s odumírajícími a odumfiel˘mi pupava bezlodyÏná (Carlina jilmy. Krasec Aphanisticus pu- acaulis),kruãinka barvífiská sillus se vyvíjí na sítinách. (Genista tinctoria), k. nûmec- ká (G. germanica), klinopád VYUÎITÍ PÛvodnû zde byly obecn˘ (Clinopodium vulga- pastviny, na ãásti plochy dokonce re),matefiídou‰ka vejãitá drobná políãka. V souãasné do- (Thymus pulegioides),svûtlík bû je území pfiírodní památky lékafisk˘ (Euphrasia rostkovia- koseno (náhradou za pastvu). na) a vítod obecn˘ (Polygala vulgaris). Na jafie zde nalézáme BIBLIOGRAFIE 279, 333, fiadu terofytÛ, napfi. huseníãek 334, 639 rolní (Arabidopsis thaliana), osívku jarní (Erophila verna), (Veronica rozrazil laloãnat˘ 1 Mozaika spoleãenstev acidofil- sublobata),r.trojklan˘ (Vero- ních nezapojen˘ch such˘ch trávníkÛ nica triphyllos) aj. NejdÛleÏi- (Hyperico perforati-Scleranthion tûj‰í je poãetná populace vstava- perennis) na mûlk˘ch skeletovit˘ch ãe obecného (Orchis morio) pÛdách a mezofilních ovsíkov˘ch GEOLOGIE Horninov˘m KVùTENA PfievaÏující ve- ãítající asi 400 kvetoucích je- luãních porostÛ (Arrhenatherion). podkladem je slídnat˘ granu- getací je mozaika neuzavfien˘ch dincÛ. Okrajové ãásti pfiírodní 2 Vstavaã obecn˘ (Orchis mo- lit. PÛdním typem na lokalitû acidofilních bylinn˘ch spoleãen- památky lemují porosty dubu rio) kvete v chránûném území v de- je kambizem typická kyselá. stev svazu Hyperico perforati- letního (Quercus robur) akfio- sítkách jedincÛ. CHKO BL 27 499 âeskobudûjovicko

úpatích svahÛ, se ostrÛvkovitû nacházejí buãiny s kyãelnicí de- vítilistou (Dentario enneaphyl- li-Fagetum). Kromû buku les- ního se v jejich stromovém patfie objevuje javor klen (Acer pseu- doplatanus), kefiov˘ podrost tvofií bez ãerven˘ (Sambucus racemosa) a l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). V bylin- ném patfie lze nalézt kyãelnici devítilistou (Dentaria ennea- phyllos), baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a dal‰í 1 druhy. Z floristického hlediska je zajímav˘ kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum) v nad- GEOLOGIE Horninové mofiské v˘‰ce nad 800 m. Sutû podloÏí tvofií granulitov˘ masiv a balvanité rozpady jsou porost- Blanského lesa, vystupující ve lé baÏankovou jaseninou (Mer- vrcholov˘ch partiích v podobû curiali-Fraxinetum). Dominant- mohutn˘ch skalních útvarÛ ní buk lesní hojnû doplÀuje javor s balvanit˘mi sutûmi na úpatí. klen, vzácnûji j. mléã (Acer pla- Rozsáhl˘ skalní útvar má cha- tanoides), na vlhãích místech rakter mrazového srubu, dosa- je pfiimí‰en jasan ztepil˘ (Fra- huje délky asi 800 m a v˘‰ky xinus excelsior). Znaãn˘ po- 15 m. Sutû pfii úpatí jsou vytvo- díl má jilm horsk˘ (Ulmus fieny do vzdálenosti aÏ 100 m glabra). V bylinném patfie na- od paty skály a pfievládají v nich jdeme pfieváÏnû stejné druhy ja- vût‰í balvany do 3 m. PÛdním ko v buãinách, ãastá je zejména typem je mezotrofní kambizem baÏanka vytrvalá. V okrajov˘ch a na skalách a sutích ranker ty- ãástech pfiírodní rezervace pfie- pick˘ a kambizemní. vládá smrk ztepil˘. V pfiírodní rezervaci v nadmofiské v˘‰ce oko- 2 KVùTENA V lesních poros- lo 850 m najdeme dub zimní tech pfiírodní rezervace pfieva- (Quercus petraea), kter˘ zde do- (Festuco Ïují kostfiavové buãiny sahuje v˘‰kového maxima v âes- Pfiírodní altissimae-Fagetum). V jejich ké republice. rezervace stromovém patfie pfievládá buk Ptaãí stûna lesní (Fagus sylvatica), pfiimí‰e- ZVͤENA Vúzemí pfiírod- ny jsou jedle bûlokorá (Abies ní rezervace se nachází jedno Les na jihozápadních svazích masivu Bulového (952,8 m alba) a smrk ztepil˘ (Picea z nejv˘‰e poloÏen˘ch nalezi‰È n. m.), 4 km jihozápadnû od obce Brloh. abies). Dominantním druhem alpsko-dinárského plÏe zemou- bylinného patra je kostfiava les- na skalního (Aegopis verticil- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ní (Festuca altissima), z dal- lus), mezi balvany je hojná Janské Údolí 735– 860 m ‰ích typick˘ch druhÛ tu rostou skalnice k˘lnatá (Helicigona (okres âesk˘ Krumlov) vûsenka nachová (Prenanthes lapicida).SloÏení fauny pavou- purpurea), samorostlík klasnat˘ kÛ pod kameny a v suti skalna- V˘mûra: 25,71 ha Vyhlá‰eno: 1996 (Actaea spicata), svízel vonn˘ t˘ch v˘chozÛ je podobné jako (Galium odoratum), starãek v pfiírodní rezervaci Malá ská- Pfiirozené smí‰ené porosty kvûtnat˘ch kostfiavo- vejãit˘ (Senecio ovatus), violka la. Kromû toho zde byl zazna- v˘ch a kyãelnicov˘ch buãin a suÈového lesa s vy- lesní (Viola reichenbachiana), menán v˘skyt ‰esti druhÛ stfiev- p‰eníãko rozkladité (Milium líkÛ z rodu Carabus, vãetnû sok˘m podílem jilmu horského a s v˘znamnou effusum) aj. Na vlhãích Ïivnûj- horského aÏ podhorského stfiev- faunou bezobratl˘ch ÏivoãichÛ a druhovû pest- ‰ích stanovi‰tích, zejména pfii líka zlatolesklého (C. auroni- rou avifaunou. tens). V hnízdní dobû byly v pfií- rodní rezervaci zji‰tûny ãtyfii druhy sov, v˘r velk˘ (Bubo bu- LESNICTVÍ Jádrem pfiírod- bez zásahu. Pouze u mlad˘ch bo), s˘c rousn˘ (Aegolius fune- ní rezervace je star˘ porost buku porostních skupin na okrajích reus) (Glau- 1 V buãinách s bohat˘m kfiovin- , kulí‰ek nejmen‰í na jiÏním strmém balvanitém pfiírodní rezervace (asi na 5 % n˘m podrostem v PR Ptaãí stûna Ïi- cidium passerinum) a pu‰tík aÏ suÈovitém svahu. V˘znamn˘ plochy) je v˘chovou usmûrÀová- je pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avel- obecn˘ (Strix aluco). âáp ãern˘ podíl zde má jedle (aÏ 35 %). na druhová skladba ve prospûch lanarius). (Ciconia nigra) tu hnízdil nû- Vtrou‰en je jilm horsk˘, kter˘ pfiirozeného sloÏení porostÛ. 2 Fragment suÈového lesa (Tilio- kolik let na jednom z mála skal- sv˘m vzrÛstem dosahuje úrovnû -Acerion) na úpatní suti pod skal- ních hnízd v jihoãeském regio- nejvy‰‰ích bukÛ a kter˘ zde dob- BIBLIOGRAFIE 90, 274, ními stûnami. V podrostu pfievaÏují nu. Ve vlhk˘ch suÈov˘ch partiích fie zmlazuje. Nejstar‰í porosty 405, 582, 653 facie s baÏankou vytrvalou (Mercu- byl prokázán také v˘skyt rejska dosahují stáfií aÏ 150 let. Staré rialis perennis). horského (Sorex alpinus). porostní skupiny jsou ponechány MAPA ÒZEMÍ strana 507 500 CHKO BL 28 CHKO Blansk˘ les

(C. nigra). Hojné jsou i dal‰í vlhkomilné a mokfiadní dru- hy, mimo jiné kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi),pryskyfi- ník prudk˘ (Ranunculus ac- ris), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), skfiípina les- ní (Scirpus sylvaticus) aj., oje- dinûle tu roste zábûlník bahenní (Comarum palustre). Bfiehové porosty potoka tvofií nevyvinutá stfiemchová ol‰ina s vrbou kfieh- kou (Salix fragilis), v. popelavou (S. cinerea), stfiemchou obecnou (Padus avium) a ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa). V bylinném patfie jsou hojné hygrofilní, me- zofilní a nitrofilní druhy, napfi. br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria), kerblík lesní (Anth- riscus sylvestris), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kuk- (Geum urbanum) 1 lík mûstsk˘ , chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), kopfiiva dvou- ny typické gleje s fluvizemí gle- domá (Urtica dioica) a svízel Pfiírodní jovou. pfiítula (Galium aparine). památka ·imeãkova stráÀ KVùTENA Hadcové stránû ZVͤENA Druhovû chudá, Hadcová stráÀ nad soutokem KfiemÏského potoka a poto- jsou porostlé semixerotermními ale charakteristická je fauna ka Ole‰nice, 2,5 km v˘chodnû od obce Brloh. travinobylinn˘mi spoleãenstvy plÏÛ s xerofilními druhy drob- svazu Bromion erecti. Jejich do- niãkou válcovitou (Truncatelli- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: minantou je povût‰inou váleã- na cylindrica) a sítovkou sucho- Brloh pod Kletí, Roj‰ín 528 –540 m ka prapofiitá (Brachypodium milnou (Aegopinella minor). (okres âesk˘ Krumlov) pinnatum), kterou provází bû- Z této lokality pochází také lozáfika vûtvitá (Anthericum první údaj o v˘skytu kfiiÏáka V˘mûra: 1,75 ha Vyhlá‰eno: 1993 ramosum) a nûkteré dal‰í su- pruhovaného (Argiope bruen- chomilné i mezofilní druhy, nichi) vJihoãeském kraji (pozo- V˘znamná semixerotermní travinobylinná spole- mimo jiné hvozdík kartouzek rování z roku 1994). ãenstva na v˘chozech serpentinitÛ se serpentino- (Dianthus carthusianorum), bedrník obecn˘ (Pimpinella sa- VYUÎITÍ Stránû byly pÛ- morfózami a se specifickou faunou suchomil- xifraga), devaterník velkokvût˘ vodnû paseny, v nivû potoka se n˘ch mûkk˘‰Û, ãást bfiehového porostu potoka tmav˘ (Helianthemum gran- louky pravidelnû kosily. Území Ole‰nice. diflorum subsp. obscurum), pfiírodní památky je od roku chmerek vytrval˘ (Scleranthus 1995 jedenkrát roãnû koseno, perennis), chrpa ãekánek (Co- aby se zabránilo rozrÛstání ha- lymbada scabiosa), silenka na- sivky orliãí. dmutá (Oberna behen), roÏec rolní (Cerastium arvense), matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides) aj. Stránû zarÛsta- jí hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum). Charakteristick˘ je v˘skyt serpentinomorfóz, které se projevují napfi. v zakrslém vzrÛstu chrpy ãekánku (Co- lymbada scabiosa). Ve stráni roste nûkolik trsÛ kosatce sibifi- ského (Iris sibirica) a bezkolen- ce modrého (Molinia caerulea agg.). V nivû potoka nalézá- 1 me zbytky vlhkomiln˘ch luã- StráÀ s hadcov˘mi skalními v˘- chozy porÛstá mozaikou teplomil- ních a mokfiadních spoleãenstev n˘ch spoleãenstev svazu Bromion GEOLOGIE Horninov˘ to holocenními nivními hlína- ze svazÛ Calthion, Molinion erecti s dominantní váleãkou pra- podklad svahu tvofií serpenti- mi. Na hadcích jsou vyvinuty a Caricion rostratae. V˘znam- pofiitou (Brachypodium pinnatum) nizovaná ultrabazika (hadce), kambizemní rankery a typické né jsou porosty ostfiice trsnaté a porostÛ trsnatého bezkolence mod- v nivû potoka je podloÏí pfiekry- kambizemû, v nivû jsou roz‰ífie- (Carex cespitosa) ao. obecné rého (Molinia caerulea agg.). CHKO BL 29 501 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Pfievládající horninou je granulit, ojedinûle se v podloÏí nalézá muskovit- biotitick˘ granit aÏ granodiorit spfievahou svûtle oranÏového dra- selného Ïivce. Nejãastûj‰ím pÛd- ním typem je kambizem typická, na sutích jsou nevyvinuté pÛdy – typické a kambizemní rankery.

KVùTENA V pfiírodní re- zervaci rostou kvûtnaté buãiny skyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a kostfia- vové buãiny (Festuco altissimae- Fagetum). Zatímco buãiny s ky- ãelnicí devítilistou ostrÛvkovitû provázejí úÏivnûj‰í úpatí, kost- fiavová buãina, která v pfiírodní rezervaci pfievládá, je roz‰ífiena pfiedev‰ím na kamenitûj‰ích sva- zích. Ve stromovém patfie pfievlá- dá buk lesní (Fagus sylvatica), s vy‰‰í pokryvností je pfiimí‰en (Acer pseudoplata- javor klen 2 nus) a vtrou‰eny jsou i dal‰í dfieviny, napfi. javor mléã (Acer platanoides), jilm horsk˘ (Ul- nat˘ (Actaea spicata), p‰eníãko mus glabra), lípa malolistá (Ti- rozkladité (Milium effusum), Pfiírodní lia cordata) a smrk ztepil˘ (Picea vraní oko ãtyfilisté (Paris quad- rezervace Vysoká Bûta abies). Bylinné patro je druho- rifolia), pitulník horsk˘ (Ga- vû bohaté a nalezneme v nûm leobdolon montanum),svefiep Lesní komplex v masivu Buglata – Vysoká Bûta v severo- pfiedev‰ím baÏanku vytrvalou BenekenÛv (Bromus beneke- západní ãásti Blanského lesa, 2 km jihozápadnû od obce (Mercurialis perennis),kyãelnici nii), violku lesní (Viola rei- Lipanovice. devítilistou (Dentaria ennea- chenbachiana) aj. Ochranáfisky phyllos), kostfiavu lesní (Festuca v˘znamné je spoleãenstvo suÈo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: altissima), svízel vonn˘ (Galium v˘ch lesÛ asociace Lunario-Ace- Lipanovice (okres 664 –792 m odoratum), samorostlík klas- retum, kterému se dafií na se- âeské Budûjovice) verních svazích pod vrcholem Vysoké Bûty. Stromové patro tvo- V˘mûra: 23,93 ha Vyhlá‰eno: 1989 fií javor klen (Acer pseudopla- tanus), j. mléã (A. platanoides) a buk lesní (Fagus sylvatica), Pfiirozená lesní spoleãenstva kvûtnat˘ch buãin k nim pfiistupuje jilm horsk˘ a suÈov˘ch lesÛ s plo‰nû rozsáhl˘mi porosty mû- 1 Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria (Ulmus glabra), lípa malolistá síãnice vytrvalé. Poãetné jsou populace druhovû rediviva). (Tilia cordata) a jedle bûlokorá pestré a specifické fauny bezobratl˘ch a avifauny, 2 Vrezervaci pfievaÏují mlad‰í, (Abies alba). V kefiovém patfie vûkovû málo diferencované bukové rostou jefiáb ptaãí (Sorbus au- vázané na listnaté porosty a sutû. porosty. cuparia) a bez ãerven˘ (Sam- 502 CHKO BL 30 CHKO Blansk˘ les

3 bucus racemosa), ojedinûle i b. druhovû pestré spoleãenstvo ptákÛ ãern˘ (S. nigra) a zimolez ãern˘ vãetnû nûkter˘ch druhÛ striktnû (Lonicera nigra). V bylinném vázan˘ch na staré listnaté po- podrostu dominuje mûsíãnice vy- rosty, zejména holuba doupÀáka trvalá (Lunaria rediviva), vy‰‰í (Columba oenas) a lejska ma- pokryvnost má i dymnivka dutá lého (Ficedula parva). Zji‰tûno (Corydalis cava), plicník tma- bylo také hnízdûní v˘ra velkého v˘ (Pulmonaria obscura), kos- (Bubo bubo) a pu‰tíka obecné- tival hlíznat˘ (Symphytum tu- ho (Strix aluco). berosum), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), kokofiík LESNICTVÍ Lesní porosty mnohokvût˘ (Polygonatum mul- jsou pfieváÏnû listnaté, stáfií tiflorum) aj. Z floristicky zají- 110 –130 let. Dominuje buk mav˘ch druhÛ zde nalezneme (90 %). Na hfibetu Vysoké Bûty napfi. fiefii‰nici nedÛtklivou (Car- se zmlazuje jilm horsk˘, v ostat- damine impatiens) a sasanku ních ãástech pfiírodní rezervace pryskyfiníkovitou (Anemonoides jsou hojné semenáãky buku, ranunculoides), která je v chrá- javoru mléãe a klenu. V dÛ- nûném území velmi vzácná. sledku napadení jilmÛ grafió- Severov˘chodní ãást pfiírodní re- zou velká ãást tûchto star˘ch zervace je porostlá mlad˘mi bu- stromÛ odumfiela. Pfiírodní re- ãinami bez bylinného podrostu. zervace je souãástí genové zá- kladny pro buk, smrk a klen. ZVͤENA V pfiírodní re- Chránûné území bylo aÏ do ro- zervaci Ïije druhovû bohatá ku 1989 vyuÏíváno jako hospo- a zajímavá fauna plÏÛ, napfi. dáfisk˘ les. Hospodafiilo se paseã- zemoun skalní (Aegopis verti- n˘m zpÛsobem, to znamená, Ïe cillus) i na kyselém podkladu, novû vznikající porost se zpoãát- v˘znaãn˘mi druhy jsou sítov- ku vyvíjel pod ochranou pÛvod- ka suchomilná (Aegopinella ního matefiského porostu. V sou- minor) a chlupatka jednozu- ãasnosti jsou porosty ponechány bá (Petasina unidentata).Vsu- samovolnému v˘voji. tích Ïijí charakteristické druhy pavoukÛ, pfiedev‰ím mysmena BIBLIOGRAFIE 148, 334, horská (Trogloneta granulum) 405, 436, 582, 639, 653, 732 a plachetnatka Saaristoa fir- ma.V˘znamn˘m prvkem zdej‰í fauny roztoãÛ je pancífiník Ste- ganacarus herculeanus. Nejcha- rakteristiãtûj‰í druhy broukÛ té- to lokality jsou zde vázány na staré bukové porosty. Jde napfi. Carabus irregularis o stfievlíka , 3 Carabus irregularis Chrysobothris affinis Stfievlík krasce , pfiezimující pod borkou padl˘ch jil- roháãky Platycerus caprea a P. mov˘ch kmenÛ. V jihoãeském regio- caraboides a tesafiíky Acan- nu se vyskytuje v Blanském lese, na thoderes clavipes a Stictolep- Libínû, v Novohradsk˘ch horách tura scutellata. Na lokalitû Ïije avpfiirozen˘ch lesích na Hlubocku. CHKO BL 31 503 âeskobudûjovicko Vy‰enské Národní pfiírodní rezervace kopce âlenité vápencové pahorky na jiÏním úpatí masivu Kle- tû s teplomilnou vegetací, jiÏnû od osady Vy‰n˘ a 2,5 km severozápadnû od âeského Krumlova.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Vy‰n˘, Kladné–Dobrkovice, 504 –608 m Kladné (okres âesk˘ Krumlov)

V˘mûra: 68,02 ha Vyhlá‰eno: 1951

Pozoruhodn˘ komplex lesních, kfiovinn˘ch a se- mixerotermních travinobylinn˘ch spoleãenstev, vázan˘ch na vápencové podloÏí, s fiadou xeroter- mofilních vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ rostlin aÏivoãichÛ.

GEOLOGIE V horninovém leãka prapofiitá (Brachypodium podloÏí pfievládá krystalick˘ pinnatum), na skeletovit˘ch pÛ- vápenec, na kter˘ jsou vázána dách a skalkách dominuje svefiep loÏiska vloãkového grafitu. Ten vzpfiímen˘ (Bromus erectus), se tûÏí hlubinnû ‰tolami v âes- doprovázen˘ smûlkem jehlanco- kém Krumlovû. V severní ãásti vit˘m (Koeleria pyramidata). národní pfiírodní rezervace vy- Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ stupují téÏ pararuly a slabé po- tu rostou ostfiice horská (Carex lohy amfibolitu. Cel˘ horninov˘ montana), vzácná teplomilná komplex je souãástí ãeskokrum- o. Micheliho (C. michelii), ná- lovské pestré skupiny molda- prstník velkokvût˘ (Digitalis nubika. PodloÏí v údolích Vy- grandiflora), ãernohlávek velko- ‰enského potoka a Huãnice je kvût˘ (Prunella grandiflora), pfiekryto holocenními nivními svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), hlínami. Pfievládajícím pÛdním dobromysl obecná (Origanum typem na vápenci jsou kambi- vulgare) aj. Kromû dal‰ích bûÏ- zemní rendziny, na severních n˘ch teplomilnûj‰ích druhÛ, úÏivnûj‰ích svazích jsou vyvinu- k nimÏ patfií napfi. jahodník 1 ty typické kambizemû. V nivû trávnice (Fragaria viridis),krva- Vy‰enského potoka jsou roz‰ífieny vec men‰í (Sanguisorba minor), nivní pÛdy – fluvizem glejová. chrpa ãekánek (Colymbada trávnících napfi. svízel siv˘ (Ga- sanka lesní, jahodník truskavec scabiosa), oÏanka kalamandra lium glaucum) a alpsk˘ mi- (Fragaria moschata),fiepík lé- KVùTENA Nejv˘znamnûj- (Teucrium chamaedrys) a oman grant Ïebfiice pyrenejská (Liba- kafisk˘ (Agrimonia eupatoria), ‰ím typem vegetace jsou semixe- vrbolist˘ (Inula salicina), ros- notis pyrenaica). Na strmûj‰ích ãiãorka pestrá (Coronilla varia), rotermní travinobylinná spole- tou v tûchto spoleãenstvech nû- skalnat˘ch v˘chozech s mûlk˘- jaterník trojlaloãn˘ (Hepati- ãenstva svazu Bromion erecti, které druhy, které do jihoãeského mi pÛdami roste hojnû ãesnek ca nobilis) akostival hlíznat˘ která v poslední dobû rychle za- regionu pronikají z Podunají. chlumní horsk˘ (Allium sene- (Symphytum tuberosum). rÛstají dfievinami. Proto zde K nim patfií ãistec pfiím˘ (Sta- scens subsp. montanum), bû- V˘znamné místo ve vegetaãní mÛÏeme nalézt celou fiadu pfie- chys recta), parazitická záraza lozáfika vûtvitá (Anthericum mozaice zaujímají mezofilní chodn˘ch formací od teplomil- bílá (Orobanche alba) a diviz- ramosum) a mochna jarní (Po- kfiovité formace fiazené ke sva- n˘ch trávníkÛ aÏ po fiídké a hus- na jiÏní rakouská (Verbascum tentilla tabernaemontani). zu Carpinion s dominující lís- tû zapojené kfioviny. Zatímco chaixii subsp. austriacum). Kty- Okraje jiÏních svahÛ jsou porost- kou obecnou (Corylus avella- v teplomiln˘ch trávnících na pick˘m vápnomiln˘m rostlinám, lé teplomiln˘mi kfiovinn˘mi spo- na), které na stinn˘ch severních hlub‰ích pÛdách pfievládá vá- rostoucím v pfiírodní rezerva- leãenstvy svazu Berberidion sdo- a severozápadních svazích po- ci, pfiiãítáme dále sasanku lesní minující slivoní trnitou (Prunus stupnû pfiecházejí v lesní formace (Anemone sylvestris), vítod cho- spinosa), dfii‰Èálem obecn˘m charakteru suÈového lesa. Kromû cholat˘ (Polygala comosa),kru‰- (Berberis vulgaris) a ptaãím zo- dominující lísky zde nalezne- (Epipactis (Ligustrum vul- 1 Teplomilná travinobylinná tík tmavoãerven˘ bem obecn˘m me i fiadu dal‰ích kefiÛ, napfi. spoleãenstva s bûlozáfikou vûtvitou atrorubens) a hofiec kfiíÏat˘ gare). V jejich sporadicky vyvi- zimolez obecn˘ (Lonicera xy- (Anthericum ramosum) aÏebfiicí (Gentiana cruciata). Z dal‰ích nutém bylinném patfie rostou losteum), kalinu obecnou (Vi- pyrenejskou (Libanotis pyrenaica) fytogeograficky v˘znamn˘ch dru- nûkteré vápnomilné, teplomilnûj- burnum opulus),rÛÏi pfievis- v jiÏní ãásti rezervace. hÛ rostou v semixerotemních ‰í nebo hájové druhy, napfi. sa- lou (Rosa pendulina), l˘kovec 504 CHKO BL 32 CHKO Blansk˘ les

2

3

jiÏních svahÛ jsou porostlé boro- vicí lesní (Pinus sylvestris). Tyto porosty vznikly ãásteãnû umûl˘m zalesnûním b˘val˘ch pastvin, ale také pfiirozen˘m náletem dfievin po ukonãení pastvy. V jejich ke- fiovém patru pfievládá líska obecná a dal‰í teplomilné kefie, napfi. dfii‰Èál obecn˘ a ptaãí zob obecn˘, vzácnû se objevuje skal- ník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus). V bylinném pod- rostu dominuje váleãka prapofii- tá, pfiimí‰eny jsou i druhy haj- ní, vápnomilné a teplomilné. Obvod kfiovinn˘ch formací tvo- fií lemová spoleãenstva svazu Tr ifolion medii, s jetelem pro- stfiedním (Trifolium medium), j. alpínsk˘m (T. alpestre),ka- kostem krvav˘m (Geranium sanguineum), tolitou lékafiskou rus vernus), kostivalem hlízna- (Vincetoxicum hirundinaria) t˘m, prvosenkou vy‰‰í (Primula arozrazilem oÏankovit˘m (Ve- elatior), Ïindavou evropskou ronica teucrium). (Sanicula europaea), lilií zla- V neuzavfien˘ch spoleãenstvech tohlávkem (Lilium martagon), skal a skalních ‰tûrbin svazu vápnomilnou okroticí ãervenou Potentillion caulescentis je bûÏ- (Cephalanthera rubra) ao. bí- n˘ sleziník routiãka (Asplenium lou (C. damasonium). Na str- ruta-muraria) adroliny sva- mûj‰ích svazích pfiistupují dal‰í zu Alyso alyssoidis-Sedion al- dfieviny, a to lípa malolistá (Ti- bi hostí pamûtník rolní (Acinos lia cordata), javor klen (Acer arvensis), tafiinku kali‰ní (Alys- pseudoplatanus) i j. mléã (A. sum alyssoides), huseníãek rol- platanoides), ojedinûle jilm hor- ní (Arabidopsis thaliana), tolici sk˘ (Ulmus glabra) a buk lesní nejmen‰í (Medicago minima), (Fagus sylvatica). Vzácnû zde rozchodník ostr˘ (Sedum acre), nalezneme boreomontánní ost- r. tenkolist˘ (S. boloniense) ruÏiník skalní (Rubus saxati- lis),brambofiík nachov˘ (Cyc- 2 jedovat˘ (Daphne mezereum), ními druhy, mimo jiné jater- lamen purpurascens) aomûj âernohlávek velkokvût˘ (Pru- ale i teplomiln˘ ptaãí zob obec- níkem trojlaloãn˘m, kopytníkem vlãí (Aconitum vulparia). Se- nella grandiflora). n˘. Bylinné patro je druhovû evropsk˘m (Asarum europae- verní ãást národní pfiírodní re- 3 Hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cru- pestré, s nápadnû kvetoucími jar- um),hrachorem jarním (Lathy- zervace (Mûstsk˘ vrch) a ãást ciata). CHKO BL 33 505 âeskobudûjovicko

kyj HerkulÛv (Clavariadelphus pistillaris), hfiib FechtnerÛv (Bo- letus fechtneri), h. satan (B. sa- tanas), ryzec citrónov˘ (Lactari- us citriolens),r.jableãn˘ (L. evosmus), ãirÛvka naãervena- (Tricholoma orirubens) 4 lá , pa- vuãinec nancysk˘ (Cortinarius nanceiensis), p. azurov˘ (C. coerulescens), p. náramkovcov˘ (C. praestans), vláknice jurská (Inocybe jurana), v. Bongardo- va (I. Bongardii), v. dymnivko- vá (I. corydalina) a mucho- mÛrka ‰i‰kovitá (Amanita strobiliformis).Vlesostepní ãás- 6 ti roste napfi. vzácná saprotrofní lupenatá houba trávniãka pa- prskovitá (Leptonia sarcitula). azdvoukfiídl˘ch napfi. dlouho- ré stromy, napfi. dub letní a lípu Ze vzácn˘ch saprotrofních cho- soska Bombylius discolor. Mno- malolistou, které dosahují stáfií 5 ro‰Û byly zaznamenány outkov- ho dal‰ích druhÛ je sice typic- aÏ 150 let. Zásady hospodafiení ka polní (Dichomitus cam- k˘ch pro su‰‰í bezlesé biotopy, v zapojen˘ch porostech spoãívají pestris) a choro‰ vo‰tinovit˘ ale nemá na nû tak úzkou sta- v likvidaci nepÛvodních a ex- a oÏanku hroznatou (Teucrium (Polyporus mori). novi‰tní vazbu. Souãasnû se zde panzivních dfievin – akátu, hab- botrys). Niva Vy‰enského poto- vyskytují téÏ vyslovenû horské ru, bfiízy a osiky – a v postupné ka je porostlá vrbov˘mi kfiovi- ZVͤENA Vy‰enské kopce druhy bezles˘ch stanovi‰È (deal- redukci plochy borov˘ch porostÛ nami svazu Salicion triandrae, jsou nejkomplexnûji prozkou- pinní v˘skyt). Jsou to napfi. mÛ- jiÏních svahÛ ve prospûch teplo- pfiedev‰ím vrbou kfiehkou (Sa- manou lokalitou CHKO Blan- ra Chersotis cuprea, klopu‰ka miln˘ch trávníkÛ. V mlad‰ích lix fragilis),v. nachovou (S. sk˘ les, pokud jde o bezobratlé Bothynotus pilosus,vãela Pro- porostních skupinách se usmûr- purpurea) a stfiemchou obec- Ïivoãichy. PrÛzkum nûkter˘ch sopis gracilicornis, stfievlíãek Àuje druhová skladba v˘chovou nou (Padus avium). V depresích skupin v‰ak byl proveden jiÏ Pterostichus illigeri, plÏ ze- (na slunné expozici ve prospûch a podél drobn˘ch struÏek pfieva- pfied více neÏ 30 lety a bylo by moun skalní (Aegopis verticil- dubu a na stinné ve prospûch Ïují vysokobylinná spoleãenstva potfiebné pfiíslu‰né údaje ovûfiit. lus) aj. Dal‰í pfiíklady by bylo buku a lípy). Ve star˘ch poros- svazu Calthion s porosty ostfiice Ve v‰ech v˘znamnûj‰ích taxono- moÏno jmenovat prakticky ze tech se pouze zpracovává naho- trsnaté (Carex cespitosa) a spo- mick˘ch skupinách jsou v˘raznû v‰ech zde zkouman˘ch taxono- dilá tûÏba. Ostatní porosty jsou leãenstva vysok˘ch ostfiic svazu zastoupeny pfiedev‰ím teplomilné mick˘ch skupin. Mezi obratlovci ponechány bez zásahu. Caricion gracilis s ostfiicí ostrou druhy such˘ch stanovi‰È. K nim pfievládají druhy otevfien˘ch sta- (Carex acutiformis). Ve spodní patfií mimo jiné plÏi zrnovka novi‰È, kfiovin a lesních okrajÛ. VYUÎITÍ V národní pfií- ãásti potoãní nivy pfievládá nit- mechová (Pupilla muscorum), K dominantním druhÛm ptákÛ rodní rezervaci se od druhé po- rofilní vegetace svazu Aego- slepá podzemní bezoãka ‰ídlo- patfií skfiivan polní (Alauda loviny 16. století intenzivnû pás- podion podagrariae skrabili- vitá (Ceciliodes acicula),je- arvensis), strnad obecn˘ (Embe- lo. Po ukonãením pastvy po roce cí zápa‰nou (Chaerophyllum hlanka válcovitá Tr uncatellina riza citrinella), lindu‰ka lesní 1950 zaãíná pfiírodní rezervace aromaticum). cylindrica, novodob˘ imigrant (Anthus trivialis), pûnice hnû- zarÛstat náletem dfievin (boro- Mykoflóra je hlavnû díky vápen- suchomilka obecná (Xerolenta dokfiídlá (Sylvia communis) vicí lesní, lískou obecnou, dfii‰- covému podkladu velmi bohatá obvia). Dále zde Ïijí teplomilné a pûnice pokfiovní (Sylvia cur- Èálem obecn˘m). Teprve od po- avJihoãeském kraji unikátní. stonoÏky, napfi. druh Eupoly- ruca). Îijí zde i zmije obecná ãátku sedmdesát˘ch let 20. století Pfiipomíná spoleãenstvo hub váp- bothrus leptopus, a pavouci, ze- (Vipera berus), uÏovka hladká zde zapoãaly fiízené zásahy nomiln˘ch buãin, na jiÏních jména sklípkánek hnûd˘ (Aty- (Coronella austriaca), kfiepelka k uchování cenn˘ch travinoby- svazích pak subxerofilních dou- pus affinis) a slíìák Alopecosa polní (Coturnix coturnix) apl- linn˘ch spoleãenstev. Pravidelnû brav. Pozoruhodné jsou zejmé- sulzeri. Z ãetného hmyzu patfií ‰ík lískov˘ (Muscardinus avel- se kosí vlhká niva u Vy‰enského na vápnomilné a teplomilné k této ekologické skupinû fiada lanarius). potoka a Huãnice a v‰echny me- druhy tvofiící na lokalitû mykor- druhÛ rovnokfiídl˘ch, mimo jiné zofilní louky. Jednou za dva ro- hizu s lískou, popfiípadû bfiízou kobylka Leptophyes bosci, cvr- LESNICTVÍ Mûstsk˘ vrch ky jsou koseny vybrané plochy nebo osikou. Jsou to mimo jiné ãík Myrmecophila acervorum a okolní pahorky jsou porostlé teplomiln˘ch trávníkÛ a je re- asaranãe Oedipoda coerules- rozvolnûn˘mi borov˘mi porosty dukováno kefiové patro, na vel- cens, plo‰tic (klopu‰ka Macro- z náletu a ãásteãnû z v˘sadby, ké ãásti se provádí fiízená pastva 4 Pavuãinec náramkovcov˘ (Cor- plax preyssleri) a také broukÛ star˘mi 20 –60 let. Na plo‰i- ovcí a koz. Vliv zásahÛ je sledo- tinarius praestans), jeden z fiady – napfi. stfievlíãek Amara eque- nách pfievaÏuje dub letní, místy ván od roku 1995 na 20 trva- vzácnûj‰ích vápnomiln˘ch mykorhiz- stris, tesafiík Oberea erythro- byl v území vysazen habr obec- l˘ch plochách na Mûstském vrchu. ních druhÛ hub rostoucích na Vy‰en- cephala avrubounovit˘ brouk n˘ a javor babyka. Tyto porosty Rezervací prochází nauãná stez- sk˘ch kopcích. Odontaeus armiger. Z poãet- jsou velmi mladé, ve vûku ka se 14 zastaveními, která by- 5 Modrásek tmavohnûd˘ (Aricia n˘ch mot˘lÛ sem náleÏí napfi. 20 – 30 let. Porosty s pfievaÏují- la otevfiena v roce 1996. agestis) je teplomiln˘ mot˘l, jehoÏ fiada v˘znaãn˘ch druhÛ modrás- cími listnat˘mi dfievinami na housenky se vyvíjejí na devaterníku kovit˘ch (Lycaenidae), mÛry strm˘ch svazích u Vy‰enského BIBLIOGRAFIE 6, 45, 84, a nûkter˘ch kakostovit˘ch rostlinách. Episema glaucina a Auchmis potoka a Huãnice s pfievaÏující- 101, 120, 159, 175, 279, 295, 6 Teplomilná spoleãenstva s do- detersa azelenáãek Adscita mi listnat˘mi dfievinami dosa- 299, 323, 335, 390, 404, 405, minantním omanem vrbolist˘m geryon, z blanokfiídl˘ch mimo hují stáfií 20 –60 let. Ojedinûle 407, 434, 461, 549, 569, 738, (Inula salicina). jiné vãela Osmia bicolor v rezervaci nalezneme velmi sta- 800, 831, 837 506 CHKO BL 34 CHKO Blansk˘ les

DOBROâKOVSKÉ HADCE STR. 490 23 07 1996

DÍVâÍ KÁMEN STR. 489 23 07 1996

MALÁ SKÁLA (1) STR. 497 23 07 1996 PTAâÍ STùNA (2) STR. 500

HOLUBOVSKÉ HADCE STR. 491 23 07 1996

CHKO BL 35 507 âeskobudûjovicko Památné stromy

1. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Holubov, po levé stranû silnice Holubov – KfiemÏe pfied tratí. O: 445 cm, Vs: 27 m, S: 200 let. 2. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Holubov, p. ã. 1844, okraj obce Holubov pfii pfiíjezdu od Tfiísova na hrázi rybníka. O: 375 cm, Vs: 27,5 m, S: 300 let. 3. Dub letní, okres Prachatice, k. ú. Horní Chrá‰Èany, p. ã. 476, u cesty na jihozápadním okraji obce. O: 490 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 4. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Chlum u KfiemÏe, p. ã. 603/6, vpravo od silnice Chlum – Louãej, v polích 200 m od autobusové zastávky zvané Vlkanec. O: 383 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Chlum u KfiemÏe, p. ã. 1464, 30 m vlevo od silnice Louãej – Lhotka, uprostfied obce Louãej. O: 294 cm, Vs: 26,5 m, S: 200 let. 6. Lípa malolistá, dva exempláfie, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Ch- val‰iny, p. ã. 647, údolí Hejdlovského potoka 35 m pfied rekreaã- ní chalupou ã. p. 12. O: 337 cm, Vs: 29 m, S: 170 let. 7. Lípa malolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Janské Údolí, p. ã. 1811, samota u BychÛ a BaisÛ v LuÏi, vpravo od silnice Brloh – Roj‰ín ve vzdálenosti 500 m. O: 450 cm, Vs: 25 m, S: 170 let. 8. Lípa malolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Jaronín, p. ã. 496, vedle místní komunikace 15 m od rohu domu ã. p 34 v Sedmi Chalupách. O: 515 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 9. Lípa velkolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Jaronín, v sousedství kaple s letopoãtem 1843. O: 595 cm, Vs: 9 m (pfied zlomením nárazov˘m vûtrem byla v˘‰ka stromu 30 m), S: 350 let. 10. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Jaronín-Kuklov, p. ã. 1225/3, po levé stranû silnice Kuklov – Prachatice ve vzdálenos- ti 5 m od silnice, u rekreaãní chalupy ã. p. 12. O: 322 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 1 11. Lípa malolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Jaronín-Kuklov, p. ã. 1233/2, po pravé stranû silnice Kuklov – Prachatice, 10 m od domu ã. p. 310. O: 575 cm, Vs: 32 m, S: 200 let. 12. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Kladné-Dobrkovice, p. ã. 851/11, nalevo od Ïelezniãní tratû Kájov – âesk˘ Krumlov na konci chatové kolonie v Dobrkovicích. O: 245 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 13. Dub letní, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. KfiemÏe, p. ã. 726/2, na návsi obce Chlumeãek pfii kfiiÏovatce na KfiemÏi a Vrábãe. O: 441 cm, Vs: 23 m, S: 180 let. 14. Moru‰ovník bíl˘, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. KfiemÏe, p. ã. 120, pod námûstím u b˘valé budovy ‰koly v KfiemÏi. O: strom se roz- dvojuje, lev˘ kmen 140 cm, prav˘ kmen 158 cm, Vs: 7 m, S: 230 let. 15. Dub letní, okres âeské Budûjovice, k. ú. Lipanovice, p. ã. 2291/1, na v˘chodní stranû silnice Lipanovice – KfiemÏe, 500 m jiÏnû od obce Lipanovice. O: 300 cm, Vs: 17 m, S: 150 let. 16. Lípa malolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Tfiísov, p. ã. 627/4, 50 m od vlakové zastávky na okraji archeologického nalezi‰tû. O: 740 cm, Vs: 34 m, S: 200 let. 17. Lípa malolistá, okres Prachatice, k. ú. Tfie‰Àov˘ Újezdec, p. ã. 681/4, uprostfied návsi. O: 364 cm, Vs: 21 m, S: 300 let. 18. Lípa velkolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Zlatá Koruna, p. ã. 277/5, na námûstíãku v obci. O: 718 cm, Vs: 17,5 m, 2 S: 700 let. 19. Lípa velkolistá, okres âesk˘ Krumlov, k. ú. Zlatá Koruna, p. ã. 9, nádvofií klá‰tera. O: 489 cm, Vs.: 31 m, S: 400 let.

1 Nejstar‰ím památn˘m stromem Blanského lesa je lípa velkolistá na návsi ve Zlaté Korunû. 2 Nejmohutnûj‰ím památn˘m stromem v CHKO je lípa malolistá uTfiísova, datovaná kapliãkou z roku 1777. 508 CHKO BL 36