âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií biotitick˘ migma- tit flebit-stromatitového typu a leukokratní migmatit (mol- danubikum), pfiekryt˘ fluviál- ními ‰tûrkovit˘mi písky rissu a soliflukãními hlínami (pleis- tocén) a nivními písãit˘mi hlínami (holocén). PÛdním po- kryvem je kambizem pseudogle- jová, v horní ãásti svahu kam- bizem typická kyselá.

KVùTENA Nejcennûj‰í ãástí chránûného území je floristicky pestr˘ luãní porost se spoleãen- stvy svazu Molinion, vyvinut˘ na periodicky vlhk˘ch pÛdách na svahu nad údolní nivou Bla- nice. Roste tu celá fiada v˘znam- nûj‰ích rostlinn˘ch druhÛ, mimo jiné svízel severní (Galium bo- reale), s. syfii‰Èov˘ (G. verum), krvavec toten (Sanguisorba 1 officinalis), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), kosatec si- bifisk˘ (Iris sibirica), hvozdík cordata) a dub letní (Quercus py‰n˘ (Dianthus superbus), robur). Kefiov˘ podrost tvofií lís- Pfiírodní hadí mord nízk˘ (Scorzonera ka obecná (Corylus avellana), památka Bavorovská stráÀ humilis), vrba rozmar˘nolistá brslen evropsk˘ (Euonymus (Salix rosmarinifolia), zvoneã- europaeus) a ptaãí zob obecn˘ Západnû exponovaná stráÀ nad nivou fieky Blanice, ník ãern˘ (Phyteuma nigrum), (Ligustrum vulgare). TfiebaÏe 1 km v˘chodnû od Bavorova. bezkolenec modr˘ (Molinia cae- v nich roste fiada nitrofilních rulea), ovsífi p˘fiit˘ (Helictotri- druhÛ, napfi. br‰lice kozí noha Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: chon pubescens), ostfiice stinná (Aegopodium podagraria), kop- Bavorov 418– 438 m (Carex umbrosa), smûlek je- fiiva dvoudomá (Urtica dioica) hlancovit˘ (Koeleria pyrami- a svízel pfiítula (Galium apari- V˘mûra: 0,74 ha, Vyhlá‰eno: 1996 data), bukvice lékafiská (Beto- ne), nalézáme hojnû i charakte- ochranné pásmo 2,15 ha nica officinalis), hlad˘‰ prusk˘ ristické druhy dubohabfiin, mimo (Laserpitium prutenicum) jiné ptaãinec velkokvût˘ (Stel- Maloplo‰n˘ fragment floristicky pestrého su‰‰ího (Clinopodi- laria holostea) a klinopád obecn˘ , plicník tmav˘ typu luãních spoleãenstev svazu , v se- um vulgare). V okrajov˘ch su‰- (Pulmonaria obscura), ãern˘‰ Molinion ‰ích partiích pfievládá váleãka hajní (Melampyrum nemoro- verní ãásti zbytek porostu lipové doubravy pfiiro- prapofiitá (Brachypodium pin- sum), lipnici hajní (Poa nemo- zeného sloÏení. natum),ve vlhãích naopak ralis) azvonek broskvoÀolist˘ ostfiice tfieslicovitá (Carex bri- (Campanula persicifolia). zoides). V severní ãásti lokality LESNICTVÍ Lesní porost na VYUÎITÍ Louka byla v mi- se nachází lesnatá stráÀ a na ZVͤENA Pomûrnû v˘- prudk˘ch svazích v severní ãásti nulosti obhospodafiována kose- ni navazující zalesnûná rokle. znamn˘m prvkem zdej‰í fauny chránûného území má charak- ním a pastvou, místy byly snad Rostou tu ochuzené a ruderali- je jen z mála ãesk˘ch lokalit ter ochranného lesa a dosahuje i pfiisévány kulturní traviny. zované fragmenty ptaãincov˘ch známá plo‰tiãka Cymus obli- prÛmûrného stáfií 100 let. Kro- Území pfiírodní památky na se- lipov˘ch doubrav (Stellario-Ti- quus. Pestrá skladba fauny bez- mû lípy a dubu jsou jednotlivû verov˘chodû sousedí s chatovou lietum). Ve stromovém patfie obratl˘ch je zfiejmá na pfiíkladu vtrou‰eny javor mléã, bfiíza kolonií, zbytek je obklopen ze- pfievaÏují lípa malolistá (Tilia broukÛ. Îijí zde jak typické bûlokorá a trnovník akát. Porost mûdûlsk˘mi kulturami. Odtud mokfiadní druhy, napfi. lesák je prostorovû i vûkovû diferen- dochází ke splachÛm Ïivin a ‰í- Airaphilus elongatus, tak brou- covan˘. Hlavní porostotvorné fiení nitrofilní vegetace. Louka ci such˘ch stanovi‰È zastoupení dfieviny se pfiirozenû zmlazují. je v souãasné dobû pravidelnû stfievlíãkem Syntomus truncatel- V budoucnu se plánuje pouze kosena, kromû regenerace luãních lus a nosatcem Tychius piciros- nahodilá tûÏba a uvolÀování spoleãenstev je tím zabraÀováno tris. Nechybûjí ani druhy typické perspektivního zmlazení cílo- zmlazování dfievin, hlavnû du- pro faunu buãin, napfi. drabãík v˘ch listnáãÛ jednotliv˘m v˘bû- bu letního. V˘hledovû je Ïádoucí Atrecus affinis, coÏ zfiejmû uka- rem. Redukovány budou ‰ífiící trvale zatravnit ochranné pás- zuje na vliv relativnû blízk˘ch se neÏádoucí ruderální a nepÛ- mo v ‰ífii 50 m nad horní hra- bukov˘ch porostÛ na kopcích vodní druhy (akát, bez ãern˘). nou svahu pro sníÏení úãinkÛ ·umavského podhÛfií (Svobod- Nutné je vyklizení skládek a asa- splachÛ Ïivin z orné pÛdy. 1 Floristicky pestr˘ luãní porost ná hora a Skoãick˘ hrad). Zají- nace ploch po‰kozen˘ch ukládá- svazu Molinion na svahu nad mav˘ je v˘skyt stfievlíãka Tre - ním odpadu. BIBLIOGRAFIE 279 údolní nivou Blanice. chus obtusus. MAPA ÚZEMÍ strana 413 380 ST 16 Okres Strakonice

murina,hrotafie Anaspis flava aj., ale i hygrofilní teplomilné druhy, mimo jiné jafimíka Mic- rocara testacea a mandelinku Smaragdina salicina. V pfiírod- ní rezervaci bylo zji‰tûno dru- hovû pestré spoleãenstvo ptákÛ svelmi vysokou hustotou. K do- minantním druhÛm patfií ‰pa- ãek obecn˘ (Sturnus vulgaris), pûnkava obecná (Fringilla coe- lebs), budníãek men‰í (Phyllos- copus collybita), s˘kora mod- fiinka (Parus caeruleus), kos ãern˘ (Turdus merula) a pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Poãetnû zde hnízdí také nûkteré typické druhy evropského listna- tého lesa, zejména lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), ‰oupálek (Certhia brachy- 1 krátkoprst˘ dactyla), s˘kora babka (Parus palustris) arehek zahradní lesy nebo dubohabfiiny, mimo (Phoenicurus phoenicurus). jiné kopfiiva dvoudomá (Urtica BaÏantnice dioica), hluchavka skvrnitá LESNICTVÍ Porosty tvrdého Pfiírodní (Lamium maculatum), net˘- luhu s pfievahou dubu letního rezervace uPracejovic kavka nedÛtklivá (Impatiens mají velmi pfiirozenou vûkovou noli-tangere), popenec obecn˘ aprostorovou strukturu, stfiídají LuÏní les na pravém bfiehu Otavy 1 km v˘chodnû od obce (Glechoma hederacea), sasan- se v nich skupiny star˘ch dubÛ Pracejovice, 2 km západnû od strakonického hradu. ka hajní (Anemonoides ne- (vûk 200 – 300 let) s mlad‰ími morosa), orsej jarní (Ficaria skupinami tvofiícími niωí stro- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: bulbifera), kostival lékafisk˘ movou etáÏ (vûk 80 –150 let). Nové Strakonice 394 – 398 m (Symphytum officinale), dym- Ponechávají se bez zásahu sa- nivka bobovitá (Corydalis in- movolnému v˘voji s v˘jimkou V˘mûra: 21,89 ha Vyhlá‰eno: 1985 termedia), piÏmovka mo‰usová jednotlivého v˘bûru nepÛvodní- (Adoxa moschatellina), ãesná- ho smrku. RovnûÏ ol‰iny (mûkk˘ (Alliaria petio- Pfiirozen˘ luÏní les typu stfiemchové doubravy ãek lékafisk˘ luh) se ponechávají samovolné- lata), ptaãinec velkokvût˘ (Stel- mu v˘voji. Do pfiírodní rezer- a ol‰iny s charakteristick˘m bylinn˘m podrostem laria holostea) asrha hajní vace je okrajovû zahrnuto nûko- a v˘znaãnou druhovû poãetnou avifaunou. (Dactylis polygama). V poros- lik mlad‰ích smrkov˘ch skupin, tech stfiemchov˘ch ol‰in a baÏin- které budou pfii jejich obnovû n˘ch ol‰in a vrbin pfievaÏuje ol‰e pfiemûnûny na porosty pfieváÏnû GEOLOGIE Horninov˘m glutinosa-Padus avium), která lepkavá (Alnus glutinosa) dubové. podloÏím ‰iroké nivy Otavy je na trvale zamokfien˘ch stano- s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula biotitická a sillimanit-biotitic- vi‰tích pfiechází aÏ k baÏinn˘m pendula) a vrby kfiehké (Salix VYUÎITÍ PozÛstatkem stfie- ká migmatitizovaná pararula ol‰inám (Alnion glutinosae) fragilis), kefiov˘ podrost tvofií dovûkého r˘Ïování zlata jsou (moldanubikum). âást nivy je a baÏinn˘m vrbov˘m kfiovinám stfiemcha obecná a vrba pope- poãetné sejpy a tÛÀky, nachá- pfievrstvena terciérními jílovit˘- (Salicion cinereae). Ve stfiem- lavá (Salix cinerea). V by- zející se po celé plo‰e pfiírodní mi a ‰tûrkovit˘mi písky a písãi- chové doubravû (tzv. tvrdém lu- linném patfie se objevují Ïlu- rezervace. V první polovinû t˘mi jíly (neogén, spodní aÏ hu) pfievaÏuje dub letní (Quer- Èucha orlíãkolistá (Thalictrum 20. století slouÏilo území jako stfiední miocén), na které nase- cus robur) s pfiímûsí jasanu aquilegifolium), omûj pestr˘ baÏantnice. Pro vefiejnost je pfií- dají kvartérní fluviální písãité ztepilého (Fraxinus excelsior), (Aconitum variegatum), bodlák stupné pouze na jiÏní a jihov˘- ‰tûrky (pleistocén, riss). Nej- javoru mléãe (Acer pseudopla- lopuchovit˘ (Carduus perso- chodní okraj, kudy probíhají svrchnûj‰í sedimentární vrstvou tanus) a lípy malolisté (Tilia nata), fiefii‰nice hofiká (Cardami- vefiejné cesty. jsou fluviální hlinité naplaveni- cordata), bohatû je vyvinuto ke- ne amara) ave fragmentech ba- ny (holocén). PÛdním typem je fiové patro se stfiemchou obecnou Ïinn˘ch ol‰in a vrbin pfiistupují BIBLIOGRAFIE 624 fluvizem typická glejová s pfie- (Padus avium), lískou obecnou je‰tû zblochan vodní (Glyceria MAPA ÚZEMÍ strana 415 chody ke gleji organozemnímu (Corylus avellana), bezem ãer- maxima), ostfiice ‰tíhlá (Carex a pseudogleji typickému. n˘m (Sambucus nigra),brsle- gracilis), o. prodlouÏená (C. nem evropsk˘m (Euonymus elongata), pomnûnka trsnatá KVùTENA Vût‰ina plochy europaeus), kalinou obecnou (Myosotis caespitosa) a kosatec pfiírodní rezervace je porostlá (Viburnum opulus) afie‰et- Ïlut˘ (Iris pseudacorus). 1 (Rhamnus Rozvolnûná luÏní stfiemchová rozvolnûnou stfiemchovou doub- lákem poãistiv˘m doubrava (Quercus robur-Padus ravou (spoleãenstvo Quercus cathartica). V bylinném podro- ZVͤENA Druhovû pomûr- avium) pokr˘vá vût‰inu plochy pfií- robur-Padus avium), v západní stu pfievaÏuje ostfiice tfieslicovitá nû poãetná fauna broukÛ za- rodní rezervace BaÏantnice u Prace- ãásti je místy vyvinutá stfiem- (Carex brizoides) aroste v nûm hrnuje druhy v˘slunn˘ch sta- jovic. V kefiovém patru pfievaÏuje chová ol‰ina (spoleãenstvo Alnus fiada druhÛ typick˘ch pro luÏní novi‰È, napfi. kvûtomila Isomira stfiemcha obecná (Padus avium). ST 17 381 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Horninové pod- loÏí tvofií granodiorit s amfibo- lem, základní varianta blaten- ského typu (stfiedoãesk˘ pluton), kter˘ je pod plochou dne‰ního rybníka a na ãásti plochy pfií- rodní rezervace pfiekryt˘ flu- viálními písãit˘mi hlínami a hlinit˘mi písky (holocén) a se- dimenty umûl˘ch vodních ná- drÏí (recent). PÛdním typem je glej organozemní (typick˘) aÏ organozem, v jihov˘chodní ãás- ti kambizem typická kyselá.

KVùTENA Nejcennûj‰í ve- getaãní jednotkou jsou porosty ostfiicovora‰eliníkov˘ch spoleãen- stev svazu Eriophorion gracilis v západní ãásti pfiírodní rezer- vace. Jsou tvofieny pfieváÏnû ost- fiicemi, z nichÏ místy pfievaÏují 2 ostfiice dvoumuÏná (Carex dian- dra) nebo o. zobánkatá (C. rostrata). Z dal‰ích tu rostou ost- domého (Valeriana dioica), fiice plstnatoplodá (Carex lasio- ptaãince bahenního (Stellaria Pfiírodní carpa), o. mokfiadní (C. limo- palustris), suchop˘ru úzkolistého rezervace Dolej‰í rybník sa), o. obecná (C. nigra), o. (Eriophorum angustifolium), ‰edavá (C. canescens) aj. Hoj- smldníku bahenního (Peuceda- Mokfiad na jiÏním bfiehu Dolej‰ího rybníka (30 ha) n˘ aÏ roztrou‰en˘ je v˘skyt dal- num palustre), pfiesliãky pofiíã- u silnice Blatná–Lnáfie, asi 1 km jihov˘chodnû od obce ‰ích ra‰elini‰tních a mokfiad- ní (Equisetum fluviatile), psi- Tchofiovice. ních druhÛ, mimo jiné vachty neãku psího (Agrostis canina), trojlisté (Menyanthes trifolia- p. v˘bûÏkatého (A. stolonifera), Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ta), zábûlníku bahenního (Co- tfiezalky ãtyfikfiídlé (Hypericum Tchofiovice 449 – 453 m marum palustre), kozlíku dvou- tetrapterum), sítiny alpské (Juncus alpino-articulatus), V˘mûra: 6,21 ha Vyhlá‰eno: 1985 pryskyfiníku velkého (Ranuncu- lus lingua), svízele bahenního Soubor cenn˘ch spoleãenstev vodní, mokfiadní (Galium palustre), s. moãálo- vého (G. uliginosum) a dal- a ra‰elini‰tní vegetace se vzácn˘mi a ohroÏen˘mi ‰ích. Smûrem k rybníku jsou rostlinn˘mi druhy a s druhovû pestrou vodní vyvinuty porosty mokfiadních amokfiadní avifaunou. 1 Pryskyfiník velik˘ (Ranunculus ol‰in (Alnion glutinosae) aba- lingua) je v jihoãeském regionu vzác- Ïinn˘ch vrbov˘ch kfiovin (Sali- n˘m a ustupujícím druhem. cion cinereae). Jsou tvofieny ol‰í carthusiana), ostfiice prodlouÏe- kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco- 2 V podzimním aspektu jsou na lepkavou (Alnus glutinosa) ná (Carex elongata), o. vyv˘‰e- rus), zblochan vodní (Glyceria ra‰elini‰ti nápadné ãervenohnûdû a vrbou popelavou (Salix cine- ná (C. elata), karbinec evropsk˘ maxima) a svízel prodlouÏen˘ zbarvené porosty suchop˘ru úzkolis- rea). V bylinném patfie roste (Lycopus europaeus), lilek pot- (Galium elongatum). Na ne- tého (Eriophorum angustifolium). kapraì osténkatá (Dryopteris mûchut (Solanum dulcamara), zpevnûn˘ch pÛdách, mnohde na 382 ST 18 Okres Strakonice

3

viridis), cvrãilka fiíãní (Locus- tella fluviatilis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), ãeãetka zim- ní (Carduelis flammea) aj. Pfii vnitfiním okraji litorálu hnízdí fiada druhÛ vodních ptákÛ, mimo jiné potápka malá (Ta- chybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus).

VYUÎITÍ Spoleãenstva ra‰e- lini‰tû podléhají pomûrnû rych- lému sukcesnímu v˘voji. V jeho plo‰e se expanzivnû ‰ífií orobinec ‰irolist˘ (Typha latifolia), kter˘ místy vytváfií témûfi kompaktní porosty. Objevují se také nálety ol‰e lepkavé, vrby popelavé a kru- bahnitém pobfieÏí rybníka, jsou lanatus), metlice trsnatá (Des- k˘m zástupcem plÏÛ je sklovatka ‰iny ol‰ové. Tyto porosty jsou pra- vyvinuty fragmenty spoleãenstev champsia cespitosa), ovsík vy- Daudebardia rufa, k v˘znam- videlnû, v intervalu tfií aÏ pûti svazu Carici-Rumicion hydro- v˘‰en˘ (Arrhenatherum elati- nûj‰ím broukÛm patfií lesknáãek let, koseny a dfieviny vyfiezávány. lapathi. Dominuje v nich roz- us), psineãek tenk˘ (Agrostis Carpophilus mutilatus a slu- Porosty baÏinn˘ch ol‰in a vrbin, puk jízliv˘ (Cicuta virosa), capillaris), ole‰ník kmínolist˘ néãko Sospita vigintiguttata. vzniklé pfiirozenou sukcesí, se po- dále jsou hojné ‰Èovík vodní (Selinum carvifolia), bukvice Zajímav˘ je v˘skyt bedlobytky nechávají bez zásahu. V dohled- (Rumex aquaticus), zábûlník lékafiská (Betonica officinalis) Mycetophila unicolor, dosud né dobû se budou muset zaãít bahenní a ostfiice nedo‰áchor a dal‰í. Na vyv˘‰eném stanovi‰- jinde v âechách nenalezené. Pfií- pravidelnû kosit mezofilní luãní (Carex pseudocyperus). V ote- ti s mûlkou skeletovitou pÛdou rodní rezervace se vyznaãuje dru- porosty ve v˘chodní ãásti pfiírod- vfien˘ch tÛních se místy vyskytu- na v˘chodní hranici lokality se hovû velmi pestrou avifaunou. ní rezervace. je Ïebratka bahenní (Hottonia nachází mal˘ fragment neuza- Hnízdí zde ãetné druhy vázané palustris). JiÏ mimo plochu pfií- vfien˘ch spoleãenstev mûlk˘ch na litorální porosty a otevfiená BIBLIOGRAFIE 279, 289 rodní rezervace, ale v jejím pÛd (Hyperico perforati-Scle- mokfiadní stanovi‰tû, napfi. sla- ochranném pásmu, roste v ryb- ranthion perennis) s v˘skytem vík modráãek (Luscinia sveci- níku pomûrnû poãetná populace chmerku vytrvalého (Scleran- ca), moudivláãek luÏní (Remiz stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). thus perennis), tfiezalky teã- pendulinus), rákosník obecn˘ V˘chodní ãást chránûného úze- kované (Hypericum perfora- (Acrocephalus scirpaceus), r. mí je pokryta mozaikou ãásteã- tum), hvozdíku kropenatého prouÏkovan˘ (A. schoenobae- nû degradovan˘ch a ruderalizo- (Dianthus deltoides) a ãiãorky nus), bekasina otavní (Gallina- van˘ch travinn˘ch spoleãenstev, pestré (Coronilla varia). go gallinago) a chfiástal vodní (Rallus aquaticus) v níÏ plo‰nû pfievládají mezofil- . Poãetné jsou 3 Leteck˘ pohled na pfiírodní re- ní ovsíkové louky (Arrhenathe- ZVͤENA Pfii prÛzkumu v‰ak i druhy vázané na baÏin- zervaci Dolej‰í rybník s komplexem rion) a louky stfiídavû vlhk˘ch fauny bezobratl˘ch byly naleze- né vrbiny a ol‰iny, napfi. stra- bezlesého minerotrofního ra‰elini‰tû stanovi‰È (Molinion). Roste na ny pfieváÏnû druhy vázané na kapoud mal˘ (Dendrocopos a baÏinn˘ch ol‰in a vrbin na jiÏním nich medynûk vlnat˘ (Holcus mokfiadní ol‰iny. Charakteristic- minor), Ïluna zelená (Picus bfiehu rybníka. ST 19 383 âeskobudûjovicko

Pfiírodní rezervace Hofiej‰í rybník Hofiej‰í rybník (22 ha) a lesní porosty po obou stranách Lomnice (Smoliveckého potoka) nad rybníkem, západnû od obce Tchofiovice, 2,5 km jihojihov˘chodnû od obce Lnáfie. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lnáfie, Pole, Tchofiovice 453 – 470 m

V˘mûra: 56,88 ha, Vyhlá‰eno: 1996 ochranné pásmo 7,87 ha Rybník s litorálními porosty rákosin a vysok˘ch ostfiic, s navazujícím lesním komplexem tvofie- n˘m pomûrnû pfiirozen˘mi porosty stfiemcho- v˘ch doubrav a ol‰in, ptaãincov˘ch lipov˘ch doubrav a lipov˘ch buãin, s druhovû velmi pest- rou vodní a lesní avifaunou.

1

GEOLOGIE Horninov˘m sin (Phragmition communis) n˘ch druhÛ zde rostou napfi. noli-tangere), piÏmovka mo‰u- podloÏím celého chránûného a vysok˘ch ostfiic (Caricion gra- kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco- sová (Adoxa moschatellina), území je amfibol-biotitick˘ gra- cilis), v nichÏ pfievaÏují porosty rus), ostfiice nedo‰áchor (Carex sasanka hajní (Anemonoides nodiorit aÏ kfiemenn˘ diorit rákosu obecného (as. Phragmi- pseudocyperus), o. dvoufiadá nemorosa), hluchavka skvrnitá blatenského typu (stfiedoãesk˘ tetum communis) aorobince (C. disticha), o. prodlouÏená (Lamium maculatum) apo- pluton). Nivy potokÛ a rybniã- úzkolistého (as. Typhetum an- (C. elongata), kapraì ostén- penec obecn˘ (Glechoma hede- ní kotlina jsou vyplnûny flu- gustifoliae), místy se objevují katá (Dryopteris carthusiana), racea). Pomûrnû pfiirozené lesní viálními písãit˘mi hlínami porosty zblochanu vodního (as. smldník bahenní (Peuceda- porosty na mírn˘ch svazích se a hlinit˘mi písky (holocén) a se- Glycerietum maximae) aoro- num palustre) a kyprej obecn˘ sv˘m sloÏením a charakterem dimenty vodních nádrÏí (re- bince ‰irolistého (as. Typhetum (Lythrum salicaria). V nivû pfiibliÏují ptaãincov˘m lipov˘m cent). Ve v˘topû rybníka a v ni- latifoliae). V rybníku roste po- Smoliveckého potoka roste po- doubravám (Stellario-Tilietum), vû pod hrází Nového rybníka ãetná populace stulíku Ïlutého mûrnû stejnovûká stfiemchová místy v‰ak ve vy‰‰ích ãástech leÏí glej typick˘, v nivû Lomnice (Nuphar lutea), tvofiící charak- doubrava (spoleãenstvo Quer- svahÛ odpovídají spí‰e ochuze- (Smoliveckého potoka) fluvizem teristické spoleãenstvo asocia- cus robur-Padus avium), v níÏ n˘m lipov˘m buãinám (Tilio glejová, na svazích a vrcholech ce Myriophyllo-Nupharetum. zcela pfievládá dub letní (Quer- cordatae-Fagetum). V jejich terénních elevací kambizem ty- V‰iroké nivû pod hrází Nového cus robur) a slabû pfiimí‰eny stromovém patfie pfievaÏují dub pická. rybníka je vyvinuta mozaika jsou smrk ztepil˘ (Picea abies), letní a lípa malolistá (Tilia cor- stfiemchov˘ch ol‰in (spoleãenstvo jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi- data), ve vût‰í mífie je pfiimí‰en KVùTENA Na jiÏním a zá- Alnus glutinosa-Padus avium) or) a ol‰e lepkavá (Alnus gluti- nepÛvodní smrk ztepil˘ a vtrou- padním bfiehu rybníka jsou za- spfiechody k baÏinn˘m ol‰inám nosa). V bylinném podrostu ‰enû se vyskytují buk lesní (Fa- chovány litorální porosty ráko- (Carici elongatae-Alnetum) dominují chrastice rákosovitá gus sylvatica), borovice lesní a baÏinn˘m vrbov˘m kfiovinám (Phalaroides arundinacea) a ost- (Pinus sylvestris), javor mléã (Salicion cinereae) a nelesních fiice tfieslicovitá (Carex brizoi- (Acer platanoides), j. klen mokfiadních spoleãenstev vyso- des) akromû jin˘ch zde rostou (A. pseudoplatanus), jedle bû- k˘ch ostfiic (Caricetum vesica- kopfiiva dvoudomá (Urtica dio- lokorá (Abies alba) a ol‰e lepka- 1 Vrozsáhl˘ch rákosinách Hofiej- riae, C. distichae), chrastico- ica), br‰lice kozí noha (Aego- vá. V kefiovém podrostu se obje- ‰ího rybníka pravidelnû hnízdí jeden v˘ch porostÛ (Phalaridetum podium podagraria), orsej vují líska obecná (Corylus aÏ dva páry motáka pochopa (Cir- arundinaceae) astfiídavû vlh- jarní (Ficaria bulbifera), ne- avellana) a bez ãerven˘ (Sam- cus aeruginosus). k˘ch luk (Molinion). Z v˘znaã- t˘kavka nedÛtklivá (Impatiens bucus racemosa), v druhovû 384 ST 20 Okres Strakonice

západní ãásti území pfiírodní rezervace hnízdí kromû bûÏn˘ch lesních druhÛ také holub doup- Àák (Columba oenas), straka- poud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluna zelená (Picus viridis), Ï. ‰edá (P. canus), lej- sek bûlokrk˘ (Ficedula albicol- lis), l. ãernohlav˘ (F. hypoleu- ca) aj. V rezervaci ãasto loví ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), kter˘ hnízdí ve strÏen˘ch bfie- zích Smoliveckého potoka, a ry- bák obecn˘ (Sterna hirundo).

LESNICTVÍ Smí‰ené poros- ty na svazích (vûk 150 –170 let) a doubrava v nivû potoka (vûk 90 –110 let) jsou obnovo- vány maloplo‰n˘m podrostním zpÛsobem s maximálním vy- uÏitím pfiirozeného zmlazení aspfiípadnou dosadbou cílo- v˘ch dfievin (dubu zimního, jedle, lípy, buku). âást porostÛ je Ïádoucí ponechat zcela bez zásahu samovolnému v˘voji. V mlad‰ích porostech s nepfiiro- zenou skladbou budou postupnû odstranûny nepÛvodní jehliãna- ny douglaska tisolistá, borovice vejmutovka a modfiín opadav˘ a bude redukován smrk.

VYUÎITÍ PrÛtoãn˘ Hofiej‰í rybník, leÏící na fiíãce Lomnici 2 (která zde vzniká soutokem Smoliveckého a Hradi‰Èského potoka), je vyuÏíván k polo- vit˘ch roztoãÛ napfi. Acalitus intenzivnímu chovu trÏního brevitarsus na ol‰ích a Cop- kapra, v malém mnoÏství jsou tophylla pseudoplatani na ja- pfiisazovány dravé ryby (‰tika, vorech. Druhovû velmi pestrá je candát). Hospodáfisk˘ cyklus je avifauna. Dosud bylo prokázá- v posledních letech jednohorko- no hnízdûní 78 ptaãích druhÛ. v˘. Západní ãást lesního kom- Na rybníku se vyskytuje pfiede- plexu je souãástí baÏantnice. v‰ím fiada druhÛ kachen, v po- Lesní ãástí pfiírodní rezervace sledních letech je v hnízd- probíhá znaãená nauãná stezka. ní dobû pravidelnû zji‰Èována husa velká (Anser anser). BIBLIOGRAFIE 289, 696 Vrozsáhl˘ch litorálních poros- MAPA ÚZEMÍ strana 415 tech rákosu a orobince hnízdí mimo jiné chfiástal vodní (Ral- lus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus) 3 , cvrãilka slavíková (Locustella luscinio- ides) a slavík modráãek (Lusci- pestrém bylinném patfie rostou (C. persicifolia), pitulník Ïlut˘ nia svecica). V navazujících ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria (Galeobdolon luteum), vraní baÏinn˘ch vrbinách Ïijí slavík 2 VHofiej‰ím rybníku roste poãet- holostea) (Paris quadrifolia) (Luscinia megarhyn- , kopytník evropsk˘ oko ãtyfilisté , obecn˘ ná populace stulíku Ïlutého (Nuphar (Asarum europaeum), kokofiík plicník tmav˘ (Pulmonaria ob- chos), cvrãilka fiíãní (Locustel- lutea). mnohokvût˘ (Polygonatum mul- scura), baÏanka vytrvalá (Mer- la fluviatilis) a nûkolik druhÛ 3 tiflorum) curialis perennis) Pomûrnû stejnovûká stfiemcho- , konvalinka vonná a violka Ri- pûnic a budníãkÛ. Na smrcích Quercus robur- (Convallaria majalis) (Viola riviniana) vá doubrava (spol. , srha vinova . a lípách pfii severním bfiehu Padus avium) v nivû Smoliveckého hajní (Dactylis polygama), str- Hofiej‰ího rybníka je poãetná potoka. V bylinném patru mimo ji- divka nicí (Melica nutans), ZVͤENA Na lokalitû byli hnízdní kolonie volavky popela- né hojnû roste kopfiiva dvoudomá zvonek kopfiivolist˘ (Campanu- zaznamenáni nûktefií hálko- vé (Ardea cinerea). Ve smí‰e- (Urtica dioica) a hluchavka skvrni- la trachelium), z. broskvoÀolist˘ tvorní Ïivoãichové, z vlnovníko- n˘ch lesních porostech v severo- tá (Lamium maculatum). ST 21 385 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninové (Eriophorum angustifolium), podloÏí, které tvofií biotitická hadí kofien vût‰í (Bistorta ma- pararula s drobn˘mi polohami jor), ole‰ník kmínolist˘ (Se- leukokratní Ïilné Ïuly (molda- linum carvifolia), ostfiice Hart- nubikum), je pfiekryto deluviál- manova (Carex hartmanii), o. ními a deluviálnû-soliflukãními stinná (C. umbrosa), o. proso- hlinitopísãit˘mi a hlinitokame- vá (C. panicea), o. ble‰ní (C. nit˘mi sedimenty (pleistocén pulicaris) abyla zde naleze- aÏ holocén). PÛdním pokryvem na i pampeli‰ka Nordstedtova je kambizem dystrická, v terén- (Taraxacum nordstedtii). V˘- ní depresi kambizem pseudo- znamná je vegetace luãních pra- glejová (pseudoglej kambická). meni‰È, kde dosud vzácnû roste V chránûném území se nacháze- ostfiice Davallova (Carex daval- jí ãetná prameni‰tû. liana) a tuãnice obecná (Pin- guicula vulgaris). Rosnatka KVùTENA Plocha pfiírodní okrouhlolistá, která byla z této památky je pokrytá mozaikou lokality udávána je‰tû v osmde- vlhkomilné travinobylinné ve- sát˘ch letech 20. století, jiÏ zfiej- getace svazu Molinion a ostfii- mû vymizela. V zapojen˘ch cov˘mi spoleãenstvy svazu Cari- porostech dfievin se objevují nû- cion fuscae, místy s fiadou které lesní druhy, napfi. dfiípatka luãních prameni‰È (Cardami- horská (Soldanella montana), no-Montion). Více neÏ polovi- kopytník evropsk˘ (Asarum na plochy chránûného území je europaeum), konvalinka von- v‰ak v souãasné dobû porostlá ná (Convallaria majalis), ma- náletov˘mi dfievinami s pfieva- tefika trojÏilná (Moehringia Ïující bfiízou bûlokorou (Betula trinervia), pryskyfiník hajní (Ra- 1 pendula) a pfiímûsí vrby u‰até nunculus nemorosus) a dal‰í. (Salix aurita), v. popelavé (S. cinerea), v. jívy (S. caprea), bo- ZVͤENA Ve faunû chránû- rovice lesní (Pinus sylvestris) ného území pfievládají bûÏné Chval‰ovické (Corylus avella- a lísky obecné mokfiadní druhy bezobratl˘ch. Pfiírodní na). V nûkter˘ch ãástech se vel- Za indikaãní druhy prameni‰È památka mi agresivnû rozrÛstá ostruÏi- lze povaÏovat nûkteré dvoukfiíd- pastviny ník malinov˘ (Rubus idaeus). lé, zejména ãíhalku Rhagio Vlhké louky a náletové porosty na v˘chodním svahu 1 km Pfiesto na lokalitû dosud roste ce- lineola, Ïínûlku Scenopinus lá fiada v˘znamn˘ch vlhkomil- niger a octomilku Stegana furta jihozápadnû od obce Chval‰ovice. n˘ch luãních a ra‰elini‰tních abrouky, k nimÏ patfií napfi. druhÛ, napfi. prstnatec májov˘ nosatec Tapinotus sellatus. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Dactylorhiza majalis), kosatec K v˘znamnûj‰ím mot˘lÛm pat- Chval‰ovice 663 –687 m sibifisk˘ (Iris sibirica), hlad˘‰ fií otakárek fenyklov˘ (Papilio prusk˘ (Laserpitium prute- machaon). Na lokalitû hnízdí V˘mûra: 4,54 ha Vyhlá‰eno: 1990 nicum), v‰ivec ladní (Pedicula- pfiedev‰ím ptaãí druhy s vazbou ris sylvatica), prha arnika na rozvolnûné porosty kfiovin B˘valé pastviny s mozaikou luãních, ra‰elini‰t- (Arnica montana), bukvice lé- a stromÛ. K dominantním patfií ních a prameni‰tních spoleãenstev, s náletov˘mi kafiská (Betonica officinalis), budníãek vût‰í (Phylloscopus dfievinn˘mi porosty a s mnoha ohroÏen˘mi rost- srpice barvífiská (Serratula tin- trochilus), b. men‰í (Phyllos- ctoria), vrba rozmar˘nolistá copus collybita), pûnkava linn˘mi druhy. Charakteristická avifauna vázaná (Salix rosmarinifolia), hadí obecná (Fringilla coelebs) a pû- na rozvolnûné dfievinné porosty v otevfiené krajinû. mord nízk˘ (Scorzonera humi- vu‰ka modrá (Prunella modu- lis), ãertkus luãní (Succisa pra- laris). Îijí zde také sluka lesní tensis), kozlík dvoudom˘ (Va- (Scolopax rusticola), straka- leriana dioica), ple‰ka stopkatá poud mal˘ (Dendrocopos mi- (Willemetia stipitata), ‰karda nor), Èuh˘k obecn˘ (Lanius col- mûkká ãertkusolistá (Crepis lurio) a lindu‰ka luãní (Anthus mollis subsp. hieracioides), pratensis). Toto sloÏení avifau- chlupáãek my‰í ou‰ko (Pilosella ny dobfie odráÏí sukcesní a mo- lactucella), suchop˘r úzkolist˘ zaikovit˘ charakter vegetace.

VYUÎITÍ Plocha pfiírodní památky byla v minulosti vyu- Ïívána jako pastvina, pfiípadnû jako jednoseãná louka. Pozdûji byly odstranûny balvany a srov- druhové diverzity pravidelnû zÛstala dlouhodobû neobhospo- nán terén. V souãasné dobû je koseny. dafiovaná a zaãala zarÛstat ná- opût více neÏ polovina plochy 1 V ãasném létû kvete na vlh- letem dfievin. V sedmdesát˘ch zarostlá dfievinami, jejichÏ roz- BIBLIOGRAFIE 279, 282, k˘ch loukách kosatec sibifisk˘ (Iris letech 20. století zde probûhly sah je postupnû omezován. 283 sibirica). zemûdûlské rekultivace, pfii nichÏ Travní porosty jsou pro udrÏení 386 ST 22 Okres Strakonice

1

doklad selektivního zvûtrávání (Nemobius sylvestris) a nûko- Pfiírodní hornin pÛvodního skalního v˘- lik druhÛ mravencÛ z rodu La- památka Kadovsk˘ viklan chozu, má rozmûry 3,5 × 3,5 × sius, v jejichÏ hnízdech se zde × 1,5 m (hmotnost cca 29 tun). vyskytují vzácní myrmekofilní Nev˘razn˘ pahorek s viklanem v intravilánu obce Ka- PÛdní pokryv tvofií kambizem drabãíci Zyras funestus a Z. la- dov, 200 m v˘chodojihov˘chodnû od kostela. typická kyselá. ticollis.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA Plocha pahorku VYUÎITÍ Plocha pfiírodní Kadov u Blatné 506 –508 m je zãásti porostlá ruderalizova- památky byla v minulosti sou- n˘mi a ochuzen˘mi travinoby- ãástí obecní pastviny a docházelo V˘mûra: 0,12 ha Vyhlá‰eno: 1985 linn˘mi spoleãenstvy mûlk˘ch k obãasnému vylamování gra- skeletovit˘ch pÛd (Hyperico nodioritov˘ch blokÛ pro kame- perforati-Scleranthion peren- nické úãely, v souãasné dobû se Jeden z nejvût‰ích a nejlépe vyvinut˘ch viklanÛ nis) akrátkostébeln˘mi past- nachází na okraji zemûdûlského v âeské republice, reprezentativní doklad selek- vinn˘mi porosty svazu Violion areálu a je vyuÏívaná jako pik- tivního zvûtrávání hornin. caninae, ãást je porostlá spo- nikové místo zdej‰í mládeÏe. leãenstvy intenzivnû se‰lapáva- n˘ch pÛd (Polygonion avicu- POZNÁMKA Viklan byl laris). Rostou tu mimo jiné vroce 1893 shozen z lÛÏka jitrocel vût‰í (Plantago major), a naru‰en pokusem o jeho ka- truskavec ptaãí (Polygonum menické zpracování (záseky pro aviculare), lipnice roãní (Poa trhací klíny). V fiíjnu v roce annua), psineãek tenk˘ (Agros- 1983 byl viklan pod vedením tis capillaris), zvonek okrouhlo- Ing. Pavla Pavla ze Strakonic list˘ (Campanula rotundifolia), bez mechanizace, postupn˘m bedrník obecn˘ (Pimpinella sa- zvedáním a podkládáním, opût xifraga), ostfiice jarní (Carex uloÏen do pfiirozené polohy. caryophyllea), hvozdík krope- V souãasné dobû je v‰ak opût nat˘ (Dianthus deltoides), shozen˘ mimo své pÛvodní místo. chmerek vytrval˘ (Scleranthus perennis) a mochna jarní BIBLIOGRAFIE 265 (Potentilla tabernaemontani). âást plochy na úpatí pahorku zarÛstá náletem dfievin, zejmé- na bfiízou bûlokorou (Betula GEOLOGIE Horninov˘m malém pahorku, kter˘ je tvofien pendula), jefiábem ptaãím (Sor- podkladem je biotitick˘ aÏ ploch˘m skalním v˘chozem, po bus aucuparia) a javorem kle- amfibol-biotitick˘ granodiorit obvodu s uvolnûn˘mi bloky nem (Acer pseudoplatanus). 1 Pahorek s viklanem je porostl˘ blatenského typu, souãást stfie- a balvany. Samotn˘ viklan na ruderalizovan˘mi travinobylinn˘mi doãeského plutonu. Viklan se temeni pahorku, zvlá‰tní denu- ZVͤENA V území Ïije po- spoleãenstvy, ãást porÛstá náletem dfie- nachází na mírnû vyv˘‰eném daãní zbytek a zároveÀ ukázkov˘ ãetná populace cvrãka lesního vin, zejména bfiízami a duby. ST 23 387 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií biotitická a silli- manit-biotitická pararula, místy s cordieritem, s polohami mig- matitizované pararuly, v jiho- v˘chodní ãásti chránûného úze- mí se nacházejí vloÏky erlanu a amfibol-pyroxenického kvar- citu (pestrá skupina moldanu- bika). Na ruly a kvarcity je vázán grafit, kter˘ se zde po omezenou dobu tûÏil. PÛdním pokryvem na vût‰inû plochy je kambizem typická kyselá, na pfiíkr˘ch svazích s v˘chozy hor- nin je vyvinut ranker typick˘ aranker kambizemní.

KVùTENA Na lokalitû je chránûn ochuzen˘ fragment pfii- rozen˘ch spoleãenstev acidofilních stfiedoevropsk˘ch teplomiln˘ch doubrav (Quercion petraeae), místy s ãásteãn˘mi pfiechody k ptaãincov˘m lipov˘m doubra- (Stellario-Tilietum) vám . Stro- 2 mové patro tvofií dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí d. letního (Q. robur) a borovi- pfiírodní rezervace jsou plochy ce lesní (Pinus sylvestris). Ve subxerotermních kfiovin (Ber- Pfiírodní spodní ãásti svahÛ vytváfií beridion), tvofiené hlavnû roz- rezervace KnûÏí hora doubrava velmi rozvolnûnou volnûn˘mi porosty rÛzn˘ch dru- formaci s nízk˘mi rozloÏit˘mi hÛ rÛÏí. Rostou tu rÛÏe ‰ípková Vrcholová ãást a pfiíkré jiÏní a jihozápadní svahy Kato- duby zimními a s bohat˘m ke- (Rosa canina), r. podhorská (R. vické hory (493,2 m n. m.) nad soutokem Otavy a Bfie- fiov˘m patrem, v nûmÏ roste dumalis) a nûkteré dal‰í, slivoÀ zového potoka, 1,5 km severozápadnû od obce Katovice. hlavnû líska obecná (Corylus trnitá (Prunus spinosa), hlohy avellana). V západní ãásti (Crataegus spp.) a hru‰eÀ pla- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ná (Pyrus pyraster). V bylin- Katovice 404 – 493 m ném podrostu doubrav i tep- lomiln˘ch kfiovin roste fiada V˘mûra: 13,51 ha Vyhlá‰eno: 1985 nároãnûj‰ích a teplomilnûj‰ích druhÛ, mimo jiné tolita lékafiská Zbytek subacidofilní teplomilné doubravy s pfie- 1 (Vincetoxicum hirundinaria), Ve ‰tolách po tûÏbû grafitu chody k porostÛm ptaãincové lipové doubravy, v úboãí Katovické hory nehojnû ostfiice horská (Carex mon- pfiezimuje netop˘r u‰at˘ (Plecotus tana), kokofiík vonn˘ (Polygo- na pfiíkr˘ch skalnat˘ch jiÏních svazích s navazu- auritus). natum odoratum), oman hni- jícími kfiovinn˘mi teplomiln˘mi formacemi (Inula conyza) 2 KnûÏí hora se zbytky teplomil- dák , hrachor a travinobylinn˘mi spoleãenstvy mûlk˘ch skele- (Lathyrus niger) né doubravy, na pfiíkr˘ch skalnat˘ch ãern˘ , h. jarní tovit˘ch pÛd. Pozoruhodná avifauna a entomo- svazích jsou vyvinuty teplomilné kfio- (L. vernus), chrpa por˘nská vinné formace a travinobylinná spo- (Acosta rhenana), sesel roãní fauna. leãenstva mûlk˘ch skeletovit˘ch pÛd. (Seseli annuum), kyselka obecná 388 ST 24 Okres Strakonice

coccothraustes). V 60. letech 20. století bylo na lokalitû vysa- zeno stádo muflonÛ (Ovis mu- simon), ktefií se zde rychle roz- mnoÏili. Ve ‰tolách po tûÏbû grafitu je zimovi‰tû netop˘rÛ. Byli zde nalezeni vrápenec ma- l˘ (Rhinolophus hipposide- ros), netop˘r vousat˘ (Myotis mystacinus), n. fiasnat˘ (M. nattereri) a n. u‰at˘ (Plecotus auritus).

LESNICTVÍ Na prudk˘ch svazích v jihozápadní ãásti chránûného území má asi pade- sátiletá fiedina borovice, dubu zimního a akátu charakter lesostepi. Smûrem k vrcholu pfie- chází v zapojené kmenoviny autochtonního dubu zimního, pfieváÏnû v˘mladkového pÛvo- du. V prÛmûru dosahují stáfií od 70 do 110 let. Hospodafiení je zamûfieno na podporu pfiiro- zené obnovy dubu a na postup- 3 né odstranûní nepÛvodních dfie- vin. Kulturní jehliãnaté porosty spfievahou smrku na severních svazích v západní ãásti území budou postupnû pfiemûnûny na porosty pfiirozenûj‰ího druhové- ho sloÏení s dominantním za- stoupením dubu zimního a buku.

VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace je ãlovûkem vyuÏíváno jiÏ od prehistorick˘ch dob. V se- verní ãásti jsou dosud patrné zbytky valÛ staroslovanského hradi‰tû. V letech 1913 –1922 byl v jihozápadním úboãí Kato- vické hory ve tfiech ‰tolách nad sebou tûÏen grafit. V posledních desítiletích byl bylinn˘ podrost tenkolistá (Acetosella multifi- akfiovinn˘ch formací na jiÏním Chránûné území je v˘znamnou teplomiln˘ch doubrav i pfiiroze- da subsp. tenuifolia), smolniã- svahu Katovické hory roztrou‰e- mykologickou lokalitou vzác- né zmlazení dfievin devastován ka obecná (Steris viscaria), nû vyvinuta neuzavfiená travi- n˘ch, teplomiln˘ch druhÛ hvûz- populací muflonÛ. Cenné po- fiebfiíãek chlumní (Achillea col- nobylinná spoleãenstva svazu dovek– hvûzdovky maliãké rosty byly proto doãasnû oploce- lina), váleãka prapofiitá (Bra- Hyperico perforati-Sclerant- (Geastrum minimum), h. past- ny a poãetní stav mufloní zvûfie chypodium pinnatum), zvo- hion perennis, v nichÏ roste vinné (G. schmidelii) a h. bra- redukován. nek kopfiivolist˘ (Campanula osívka jarní (Erophila verna), davkové (G. corollinum). trachelium), klinopád obecn˘ rozrazil ladní (Veronica dille- BIBLIOGRAFIE 93, 167, (Clinopodium vulgare), ãiãor- nii), mochna jarní (Potentilla ZVͤENA V pfiírodní rezer- 260, 372, 378 ka pestrá (Coronilla varia) tabernaemontanii), chmerek vy- vaci se vyskytuje nápadn˘ druh a fiimbaba chocholiãnatá (Py- trval˘ (Scleranthus perennis), blanokfiídlého hmyzu pilofiitka rethrum corymbosum). V po- bojínek tuh˘ (Phleum phleoi- veliká (Urocerus gigas). Mezi rostech pfiechodného typu k du- des), tfiezalka teãkovaná (Hy- vzácnûj‰í brouky patfií slunéãko bohabfiinám se objevují svízel pericum perforatum) a kos- Calvia quinquedecimguttata. lesní (Galium sylvaticum), ja- tfiava ovãí (Festuca ovina). Kromû fiady bûÏn˘ch lesních terník trojlaloãn˘ (Hepatica Severní svahy jsou pokryty kul- druhÛ ptákÛ hnízdí v rezerva- nobilis), ptaãinec velkokvût˘ turními porosty smrku ztepilého ci nûkteré v˘znamnûj‰í druhy (Stellaria holostea), strdivka (Picea abies), z dal‰ích nepÛ- evropského listnatého lesa, pfie- 3 (Melica nutans) (Muscicapa Vrozvolnûn˘ch porostech teplo- nicí a baÏanka vodních dfievin rostou na lokali- dev‰ím lejsek ‰ed˘ milné doubravy (Quercion petrae- vytrvalá (Mercurialis peren- tû souvislej‰í skupiny modfiínu striata), ‰oupálek krátkoprst˘ ae) na strm˘ch svazích pfievaÏuje nis). Na mûlk˘ch skeletovit˘ch opadavého (Larix decidua) (Certhia brachydactyla), s˘kora dub zimní (Quercus petraea), ke- pÛdách jsou v maloplo‰n˘ch atrnovníku akátu (Robinia babka (Parus palustris) a dlask fiové patro tvofií hlavnû líska obecná fragmentech uvnitfi lesostepních pseudacacia). tlustozob˘ (Coccothraustes (Corylus avellana). ST 25 389 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninové pod- rální vegetací. Zcela odli‰n˘ loÏí je budováno amfibolit-bio- biotop se nachází na jejím spod- titick˘m granodioritem, porfy- ním okraji nad cestou, kde vznikl rickou varietou blatenského mal˘ mokfiad s fragmentárnû typu (stfiedoãesk˘ pluton). Vût‰i- vyvinut˘mi dal‰ími vegetaãní- na plochy pfiírodní rezervace je mi jednotkami. Jsou to ostfiico- pfiekryta deluviofluviálními pís- vomechová spoleãenstva svazu ãit˘mi hlínami (holocén). Zá- Sphagno recurvi-Caricion ca- kladním pÛdním typem je kam- nescentis arákosinné porosty bizem typická kyselá s pfiechody (Phragmition communis), ke kambizemi pseudoglejové, po- v nichÏ roste ostfiice ‰edavá (Ca- dél stfiedem tekoucího vodního rex canescens), o. prodlouÏená toku vznikl glej typick˘. (C. elongata), ptaãinec bahen- ní (Stellaria palustris), zábûl- KVùTENA Vegetaci tvofií luã- ník bahenní (Comarum pa- ní spoleãenstva stfiídavû vlhk˘ch lustre), kosatec sibifisk˘ (Iris stanovi‰È (Molinion) s ãetn˘mi sibirica), smldník bahenní (Peu- pfiechody k nízkostébeln˘m smil- cedanum palustre) azevar kov˘m loukám (Violion cani- vzpfiímen˘ (Sparganium erec- nae), fragmentárnû se vyskytují tum). Podél vodního toku je nû- ostfiicovomechové porosty svazu kolik polykormonÛ vrby popela- Caricion fuscae. Hlavním pfied- vé (Salix cinerea). mûtem ochrany je populace hofieãku drsného Sturmova ZVͤENA Na lokalitû byly (Gentianella obtusifolia subsp. pfii jednorázovém prÛzkumu sturmiana), kter˘ roztrou‰enû nalezeny jen bûÏné vlhkomilné aÏ hojnû roste na vût‰inû plochy druhy hmyzu. Pro krátkostébel- pfiírodní rezervace, s tûÏi‰tûm né trávníky je charakteristická v˘skytu v její jiÏní polovinû. plo‰tiãka Ischnodemus sabuleti. Kromû dominujícího bezkolen- Kovafiík Actenicerus sjaelan- ce modrého (Molinia caerulea) dicus a nosatec Phyllobius roste na louce celá fiada dal‰ích cloropus jsou pomûrnû chlad- v˘znamn˘ch druhÛ rostlin. Jsou nomilné druhy. V chránûném to pfiedev‰ím prstnatec májov˘ území hnízdí lindu‰ka luãní (Dactylorhiza majalis), vstavaã (Anthus pratensis), brambor- obecn˘ (Orchis morio), tolije níãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), bahenní (Parnassia palustris), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) ãertkus luãní (Succisa pratensis), a strnad obecn˘ (Emberiza cit- ostfiice Hartmanova (Carex rinella), zastiÏena zde byla také hartmanii), o. ble‰ní (C. puli- kfiepelka polní (Coturnix co- caris), o. obecná (C. nigra), o. turnix). prosová (C. panicea), o. kulko- nosná (C. pilulifera), o. jarní VYUÎITÍ Vminulosti bylo (C. caryophyllea), o. stinná území pfiírodní rezervace vyuÏí- 1 (C. umbrosa), chlupáãek my‰í váno jako pastvina, dnes je pou- ou‰ko (Pilosella lactucella), ze malou enklávou pfiirozené krvavec toten (Sanguisorba of- vegetace uprostfied pomûrnû in- ficinalis), ole‰ník kmínolist˘ tenzivnû obhospodafiované zemû- (Selinum carvifolia), srpice bar- dûlské krajiny. Lokalita je ohro- Kocelovické vífiská (Serratula tinctoria), Ïena eutrofizací, podél hranice Pfiírodní smilka tuhá (Nardus stricta), jsou lemy ruderální vegetace rezervace pastviny kostfiava ovãí (Festuca ovina), aiuvnitfi její plochy se místy ‰ífií hadí mord nízk˘ (Scorzonera tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis Louka u cesty vedoucí podél severov˘chodního bfiehu ryb- humilis) (Trol- epigejos) , upolín nejvy‰‰í . Stfiedem chránûného níka Velk˘ Kocelovick˘, 1 km severnû od obce Kocelovice. lius altissimus), kozlík dvoudo- území prochází potok, kter˘ byl (Valeriana dioica) m˘ a dal‰í. pfied vyhlá‰ením ochrany pro- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Stfiedem lokality protéká potok, hlouben. Pfii tomto zásahu byla podél jehoÏ bfiehÛ jsou deponie zniãena populace kru‰tíku ba- Kocelovice 482 – 485 m vyhrnuté zeminy, porostlé rude- henního (Epipactis palustris). Luãní porosty jsou pro udrÏení V˘mûra: 2,29 ha Vyhlá‰eno: 1990 druhové diverzity pravidelnû koseny, kolonie tfitiny kfiovi‰tní Vlhké luãní krátkostébelné porosty s poãetnou i nûkolikrát roãnû. 1 Hlavním pfiedmûtem ochrany populací hofieãku drsného Sturmova; v souãasné v pfiírodní rezervaci Kocelovické dobû jde o nejpoãetnûj‰í populaci tohoto druhu BIBLIOGRAFIE pastviny je v˘skyt hofieãku drsného 279, 289, v âeské republice, ãítající nûkolik tisíc jedincÛ. Sturmova (Gentianella obtusifolia 329 subsp. sturmiana), kter˘ zde roste Specifická luãní avifauna. v poãtu nûkolika tisíc jedincÛ. MAPA ÚZEMÍ strana 414 390 ST 26 Okres Strakonice

na), o. dvoumuÏná (C. diand- ra), o. Hartmanova (C. hart- manii), o. obecná (C. nigra), o. ble‰ní (C. pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ptaãinec bahenní (Stellaria pa- lustris), pampeli‰ka Nordsted- tova (Taraxacum nordstedtii), na su‰‰ích stanovi‰tích vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), vstavaã obecn˘ (Orchis morio), (Calluna vulgaris) vfies obecn˘ , 2 tfiezalka teãkovaná (Hyperi- cum perforatum), smûlek je- hlancovit˘ (Koeleria pyrami- ceps nigricollis), ãírka modrá data), kostfiava ovãí (Festuca (Anas querquedula), lÏiãák pest- ovina), hadí mord nízk˘ (Scor- r˘ (Anas clypeata) a bekasina 1 zonera humilis), kyselka obecná otavní (Gallinago gallinago). (Acetosella multifida), mochna V hnízdní dobû byl zastiÏen jarní (Potentilla tabernae- také chfiástal kropenat˘ (Porza- montanii), ostfiice kulkonosná na porzana). Na vlhk˘ch lou- Kova‰ínské (Carex pilulifera),o. jarní kách a balvanit˘ch pastvinách (C. caryophyllea) Pfiírodní , devaterník jsou dominantními druhy lin- rezervace velkokvût˘ tmav˘ (Helianthe- du‰ka luãní (Anthus pratensis) louky mum grandiflorum subsp. abramborníãek hnûd˘ (Saxico- obscurum), chmerek vytrval˘ la rubetra). V náletov˘ch poros- Luãní porosty v plochém údolí bezejmenného potoka (Scleranthus perennis), jetel tech dfievin hnízdí mnoho dru- arybník Kova‰ín (7 ha), 1 km severozápadnû od obce horsk˘ (Trifolium montanum) hÛ vázan˘ch na kfioviny a lesní Doubravice. a violka psí (Viola canina). Li- okraje. torální spoleãenstva rákosin Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Phragmition communis) avy- VYUÎITÍ Vlhké travní po- Doubravice u Strakonic 508 –525 m sok˘ch ostfiic (Caricion rostra- rosty byly v minulosti vyuÏívá- tae, C. gracilis) tvofií úzké lemy ny jako pastviny nebo jednoseã- V˘mûra: 27,10 ha, Vyhlá‰eno: 1985 po obvodu rybníka. Rostou né louky, odvodÀované pouze ochranné pásmo 12,93 ha v nich zejména zblochan vodní soustavou mûlk˘ch povrchov˘ch (Glyceria maxima), orobinec struÏek. V dÛsledku ukonãení Komplex luãních, mokfiadních a ra‰elinn˘ch spo- ‰irolist˘ (Typha latifolia), o. úz- jejich obhospodafiování do‰lo kolist˘ (T. angustifolia), skfií- k degradaci luk a jejich eutrofi- leãenstev, s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rost- pinec jezerní (Schoenoplectus zaci následkem hromadûní sta- linn˘ch druhÛ. Rybník je s pfiilehl˘mi litorálními lacustris), pfiesliãka pofiíãní fiiny a splachÛ Ïivin z okolních porosty hnízdním biotopem vodního ptactva. (Equisetum fluviatile), ostfiice pozemkÛ. Místy se zaãaly obje- zobánkatá (Carex rostrata) ao. vovat nálety dfievin, hlavnû ol‰í, dvoufiadá (C. disticha). vrb a bfiíz. V posledních letech GEOLOGIE Horninové a porostÛm vysok˘ch ostfiic (Mag- se zaãaly nûkteré cennûj‰í plochy podloÏí tvofií biotitick˘ grano- nocaricion, Caricion gracilis). ZVͤENA Fauna bezobrat- kosit. Rybník Kova‰ín je vyuÏí- diorit, místy s amfibolem, bla- Na vyv˘‰en˘ch su‰‰ích stanovi‰- l˘ch chránûného území zahrnu- ván stfiídavû k chovu plÛdku, tenského typu (stfiedoãesk˘ plu- tích jsou vyvinuty fragmenty je v˘znaãnûj‰í druhy plo‰tic (po- násady a trÏního kapra. Hospo- ton), kter˘ je podél vodních krátkostébeln˘ch pastvin (Violi- bfieÏnice Chastoscirta cocksi), dáfisk˘ cyklus je jednohorkov˘, tokÛ a na plo‰e rybníka pfiekryt on caninae). V rezervaci roste broukÛ (drabãík Ochthephi- loví se pravidelnû na jafie. deluviofluviálními hlinitopísãi- celá fiada chránûn˘ch, ohroÏe- lum fracticorne) advoukfiíd- t˘mi sedimenty (pleistocén – ho- n˘ch nebo jinak v˘znamn˘ch l˘ch (mrvnatka Crumomyia BIBLIOGRAFIE 279, 282, locén) a sedimenty vodních druhÛ rostlin, mimo jiné hofiec pedestris). Na pfiesliãku je vá- 289 nádrÏí (recent). PÛdní pokryv hofiepník (Gentiana pneumo- zan˘ v˘voj mandelinky (dfiepãí- tvofií kambizem pseudoglejová nanthe), v‰ivec ladní (Pedicu- ka) Hippuriphila modeeri,na MAPA ÚZEMÍ strana 413 spfiechody ke gleji typickému laris sylvatica), v. bahenní pcháãích vytváfií hálky Urop- a gleji organozemnímu. (P. palustris), prstnatec májov˘ hora cardui,dvoukfiídl˘ hmyz (Dactylorhiza majalis), zábûlník z ãeledi vrtulovit˘ch. Îije tu KVùTENA Vût‰inu plochy bahenní (Comarum palustre), ivelmi ohroÏen˘ mot˘l modrá- pfiírodní rezervace pokr˘vá roz- vachta trojlistá (Menyanthes sek hoficov˘ (Maculinea alcon). 1 V pfiírodní rezervaci Kova‰ín- sáhl˘ komplex mokfiadních a ra- trifoliata), tolije bahenní (Par- V pfiírodní rezervaci Ïije druho- ské louky je chránûn komplex luãních, ‰elinn˘ch spoleãenstev z okru- nassia palustris), kozlík dvou- vû velmi pestrá avifauna. Na mokfiadních a ra‰elinn˘ch spoleãen- hu svazÛ Molinion, Calthion dom˘ (Valeriana dioica), su- rybníku hnízdí mnoho druhÛ stev vãetnû vodní plochy rybníka a je- a Caricion fuscae, místy s pfie- chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum vodních a mokfiadních ptákÛ ho litorálních porostÛ. chody k ostfiicovora‰eliníkov˘m angustifolium), bukvice lékafi- vãetnû vzácnûj‰ích druhÛ s uωí- 2 âírka modrá (Anas querque- spoleãenstvÛm svazu Sphagno ská (Betonica officinalis), ost- mi nároky na hnízdní biotop, dula) se pravidelnû vyskytuje v hnízd- recurvi-Caricion canescentis fiice Davallova (Carex davallia- napfi. potápka ãernokrká (Podi- ní dobû na rybníku Kova‰ín. ST 27 391 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Území pfiírod- ní rezervace je souãástí pestré skupiny moldanubika a tvofií jej erlan aÏ amfibol-pyroxenick˘ kvarcit, v okrajov˘ch partiích je biotitická a sillimanit-biotitic- ká pararula, místy s cordieri- tem. PÛdním pokryvem je kam- bizem typická a místy rendzina kambizemní. 2 KVùTENA JiÏní svah po- kr˘vají fytocenologicky nevyhra- miln˘ch i relativnû bazifilních nûná lesní spoleãenstva, která druhÛ rostlin, napfi. sasanka les- Pfiírodní jsou sv˘m sloÏením blízká bazi- ní (Anemone sylvestris), hlaváã rezervace Kufiidlo filním teplomiln˘m doubravám fialov˘ (Scabiosa columbaria), (Brachypodio pinnati-Quer- oman vrbolist˘ (Inula salicina), Lesní porosty na vrcholu a pfiíkr˘ch svazích vrchu Kufiidlo cetum), s pfiechody k subacido- kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis (545,6 m n. m.), 2 km severozápadnû od Strakonic. filním teplomiln˘m doubravám atrorubens), fiimbaba chocho- (Quercion petraeae). Stromové liãnatá (Pyrethrum corymbo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: patro tvofií dub zimní (Quer- sum), kamejka lékafiská (Li- Strakonice 465–546 m cus petraea) s pfiímûsí d. letního thospermum officinale), k. rolní (Q. robur), pomûrnû hojné jsou (L. arvense), uÏanka lékafiská V˘mûra: 8,74 ha Vyhlá‰eno: 1985 lípa malolistá (Tilia cordata) (Cynoglossum officinale), jetel a borovice lesní (Pinus sylve- alpínsk˘ (Trifolium alpestre), Zbytek smí‰eného lesního porostu, kter˘ se sv˘m stris), ménû ãast˘ je jefiáb bfiek klinopád obecn˘ (Clinopodium (Sorbus torminalis), místy byl vulgare), smolniãka obecná (Ste- sloÏením blíÏí pfiirozen˘m bazifilním teplomil- vysazen nepÛvodní trnovník ris viscaria), ãiãorka pestrá (Co- n˘m doubravám a vápnomiln˘m buãinám, s po- akát (Robinia pseudacacia). ronilla varia), jahodník truskavec ãetn˘mi populacemi ptactva a hmyzu. Porost je rozvolnûn˘, coÏ umoÏ- (Fragaria moschata), hrachor Àuje rozvoj bohatého kefiového jarní (Lathyrus vernus), lilie abylinného patra. V kefiovém zlatohlávek (Lilium martagon), ZVͤENA V minulosti se hospodafiování se v souãasnosti podrostu zmlazují lípa a dub, strdivka nicí (Melica nutans), na území pfiírodní rezervace projevuje hojn˘m zastoupením roste v nûm svída krvavá (Swi- ostfiice prstnatá (Carex digita- vyskytoval chrobák Odontaeus borovice ve stromovém patru, da sanguinea), hlohy (Cratae- ta), ptaãinec velkokvût˘ (Stel- armiger. Lokalita je zajímavá pfiimí‰en je také smrk a nûkteré gus spp.), líska obecná (Cory- laria holostea) a dal‰í. Severní ivsouãasné dobû. Îije tu fiada introdukované dfieviny (akát, lus avellana), brslen evropsk˘ svah pokr˘vají jehliãnaté kultur- lokálnû a vzácnû se vyskytujících modfiín). Na severních svazích (Euonymus europaeus), slivoÀ ní porosty, které zãásti rostou na druhÛ hmyzu, zejména ze sku- byly pÛvodní dubové buãiny zce- trnitá (Prunus spinosa) azi- stanovi‰tích vápnomiln˘ch buãin piny dvoukfiídl˘ch (napfi. zele- la nahrazeny smrkov˘mi mono- molez obecn˘ (Lonicera xylo- (Cephalanthero-Fagenion). Ve- nu‰ka Elachiptera diastema kulturami, které dnes na vût‰inû steum). Na místech, která byla dle pfievaÏujícího smrku ztepilé- a bzuãivka Onesia austriaca) plochy dosahují stáfií 100 let. Úz- náhle prosvûtlena pfii probír- ho (Picea abies) jsou jednotlivû a blanokfiídl˘ch, mimo jiné pi- k˘mi náseky a vysazováním list- kách neÏádoucích dfievin, se ob- pfiimí‰eny buk lesní (Fagus syl- lofiitka veliká (Urocerus gigas). náãÛ byla zapoãata postupná pfie- jevuje bez ãern˘ (Sambucus ni- vatica), javor mléã (Acer plata- Ve spoleãenstvu ptákÛ pfievláda- mûna tûchto porostÛ. Na jiÏním gra), b. ãerven˘ (S. racemosa) noides), j. klen (A. pseudoplata- jí bûÏné lesní druhy se ‰irokou svahu je hospodafiení fiízeno sna- ab. chebdí (S. ebulus). V bylin- nus), dub letní a lípa malolistá, ekologickou valencí. Hnízdí zde hou usmûrnit druhovou sklad- ném podrostu dominuje váleãka v kefiovém podrostu, pokud je vy- pouze nûkolik druhÛ s preferen- bu ve prospûch cílov˘ch listnat˘ch prapofiitá (Brachypodium pin- vinut, se objevuje líska obecná. cí nebo vazbou na listnaté po- dfievin a zamezit neÏádoucímu natum) aroste tu fiada teplo- Vbylinném patfie rostou baÏanka rosty, napfi. ‰oupálek krátkoprst˘ ‰ífiení akátu. vytrvalá (Mercurialis perennis) (Certhia brachydactyla), bud- aroztrou‰enû zvonek fiepkovit˘ níãek lesní (Phylloscopus sibi- VYUÎITÍ Chránûné území (Campanula rapunculoides), latrix) ahrdliãka divoká (Strep- je pfiístupné po vefiejn˘ch cestách. 1 Oman vrbolist˘ (Inula salici- z. kopfiivolist˘ (C. trachelium), topelia turtur). na), detail kvûtenství. Ïindava evropská (Sanicula eu- BIBLIOGRAFIE 279, 336 2 Vrozvolnûn˘ch porostech je bo- ropaea), hlístník hnízdák (Ne- LESNICTVÍ Pfiirozené teplo- MAPA ÚZEMÍ strana 413 hatû vyvinuto kefiové patro, v bylin- ottia nidus-avis), okrotice ãer- milné porosty jiÏních svahÛ jsou ném podrostu dominuje váleãka pra- vená (Cephalanthera rubra) staré 70 aÏ 170 let. Jejich dfiívûj- pofiitá (Brachypodium pinnatum). ao. bílá (C. damasonium). ‰í, i kdyÏ pouze extenzivní ob- 392 ST 28 Okres Strakonice

2

nymus europaeus), kru‰ina ol- Ïluna zelená (Picus viridis), ‰ová (Frangula alnus) a vysazené Ï. ‰edá (P. canus), ‰oupálek druhy pámelník bíl˘ (Sympho- krátkoprst˘ (Certhia brachy- ricarpus albus) a tis ãerven˘ dactyla), lejsek bûlokrk˘ (Fice- (Taxus baccata). V˘znamn˘mi dula albicollis), l. mal˘ (F. parva) druhy bylinného patra jsou pta- a dlask tlustozob˘ (Cocco- ãinec velkokvût˘ (Stellaria ho- thraustes coccothraustes). Je lostea), p‰eníãko rozkladité (Mi- zde také jedna z posledních stro- lium effusum), ostfiice lesní mov˘ch hnízdních kolonií kav- (Carex sylvatica), Ïindava evrop- ky obecné (Corvus monedula) ská (Sanicula europaea), ãarov- vJiÏních âechách. ník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana), 1 kokofiík mnohokvût˘ (Polygo- LESNICTVÍ PÛvodnû par- natum multiflorum), plicník kov˘ les má v souãasnosti znaã- tmav˘ (Pulmonaria obscura), nû pfiirozen˘ charakter s velmi Pfiírodní zvonek fiepkovit˘ (Campanula diferencovanou prostorovou struk- rezervace Libûjovick˘ park rapunculoides), z. kopfiivolis- turou. Vyskytují se zde v‰echny t˘ (C. trachelium), srha hajní vûkové kategorie dfievin s horní V˘chodní ãást zámeckého parku na jiÏním okraji obce (Dactylis polygama), violka les- vûkovou hranicí asi 300 let. Libûjovice. ní (Viola reichenbachiana), Vdruhovû bohatém stromovém ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petio- patfie dominují na tomto sta- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: lata), sasanka hajní (Anemo- novi‰ti pÛvodní dub letní, lípa Libûjovice 431– 444 m noides nemorosa) avnûkter˘ch malolistá, habr, ol‰e lepkavá, okrajov˘ch ãástech pfievaÏuje javor mléã a jasan. V místy hoj- V˘mûra: 14,13 ha, Vyhlá‰eno: 1996 v podrostu ostfiice tfieslicovitá ném zmlazení pfievládá lípa. (Carex brizoides) ochranné pásmo 3,03 ha . Na podmá- Citliv˘m v˘bûrem jsou z porost- ãen˘ch místech a podél neudrÏo- ní skladby postupnû odstraÀová- van˘ch odvodÀovacích stok jsou ny nepÛvodní dfieviny. U nûko- Porosty ptaãincové lipové doubravy pfiirozeného vyvinuty maloplo‰né fragmenty lika mlad‰ích smrkov˘ch skupin charakteru, vzniklé z v˘chodní ãásti dlouhodobû netypick˘ch ol‰in s pfievahou ol- bude provedena postupná re- neudrÏovaného pfiírodnû krajináfiského parku, ‰e lepkavé (Alnus glutinosa). konstrukce na listnaté porosty. s charakteristick˘m bylinn˘m podrostem a dru- Vjejich bylinném patfie pfieva- Pfiirozené zmlazení je doplÀo- Ïují krabilice chlupatá (Chae- váno sazenicemi chybûjících ne- hovû bohatou avifaunou. Jedna z lokalit, z nichÏ rophyllum hirsutum), blatouch bo nedostateãnû zastoupen˘ch byla v roce 1964 popsána jihoãeská lokální asoci- bahenní (Caltha palustris) druhÛ na základû stanoven˘ch ace dubohabfiin Stellario-Tilietum. a místy jsou vyvinuté kom- lesních typÛ. paktní porosty rákosu obecného (Phragmites australis). VYUÎITÍ Porosty, tfiebaÏe GEOLOGIE Horninové pod- tanoides), habru obecného byly víceménû umûle zaloÏeny loÏí tvofií biotitická a sillima- (Carpinus betulus), lípy velko- ZVͤENA Nejv˘znaãnûj‰ím jako pfiírodnû krajináfisk˘ park, nit-biotitická pararula, místy listé (Tilia platyphyllos) ana pfiíslu‰níkem pÛdní fauny je zde jsou dlouhodobû ponechány sa- s cordieritem (moldanubikum). vlhãích místech ol‰e lepkavé mnoho‰tûtinatec Hrabeiella pe- movolnému v˘voji. Vstup je povo- Kambizemû typická a pseudo- (Alnus glutinosa) a smrku zte- riglandulata, velmi zajímavá len pouze po vefiejn˘ch cestách. glejová pfiecházejí ke gleji typic- pilého (Picea abies). V porostu je i fauna pÛdních roztoãÛ. Na kému. byla vysazena fiada nepÛvod- rozkládající se dfievo a stromové BIBLIOGRAFIE 339, 341, ních druhÛ dfievin, napfi. jírovec houby jsou vázána pfiíslu‰ná 497, 504, 730 KVùTENA Vegetaci tvofií maìal (Aesculus hippocasta- spoleãenstva hmyzu, pfiedev‰ím porosty starého, dlouhodobû ne- num), borovice vejmutovka broukÛ, napfi. krasec Agrilus MAPA ÚZEMÍ strana 413 udrÏovaného pfiírodnû kraji- (Pinus strobus), douglaska tiso- sulcicollis a potemník Eledona náfiského parku, kter˘ byl vytvo- listá (Pseudotsuga menziesii), agaricola, a dvoukfiídl˘ch, mezi fien na stanovi‰ti pÛvodních dub ãerven˘ (Quercus rubra) které patfií mimo jiné dosud ne- lipov˘ch doubrav. Bûhem fiady atrnovník akát (Robinia pseud- popsan˘ druh bedlobytky z rodu acacia) Docosia Cheilosia desetiletí samovolného v˘voje . V nerovnomûrnû roz‰í- , pestfienka 1 Relativnû pfiirozen˘ porost pta- získal porost charakter pfiiro- fieném kefiovém patfie pfievaÏuje vulpina, rÛznatka Clusiodes ãincové lipové doubravy (Stellario- zené ptaãincové lipové doubra- bez ãern˘ (Sambucus nigra) albimanus. Dafií se tu hojnému -Tilietum) se spontánnû vyvinul vy (Stellario-Tilietum). Základ ab. ãerven˘ (S. racemosa), na poãtu mnoha druhÛ ptákÛ ev- zkrajináfiského pfiírodního parku. stromového patra tvofií smûs lípy vlhãích místech rostou vrba po- ropského listnatého lesa, které 2 Mnoho‰tûtinatec Hrabeiella malolisté (Tilia cordata) a dubu pelavá (Salix cinerea) av. kfieh- jsou striktnû vázány na star‰í periglandulata, jehoÏ nedávné ná- letního (Quercus robur) s pfií- ká (S. fragilis), roztrou‰enû se listnaté a smí‰ené porosty. Mimo lezy na nûkolika jihoãesk˘ch lokali- mûsí javoru klenu (Acer pseu- vyskytují líska obecná (Corylus jiné tu hnízdí strakapoud pro- tách byly znaãn˘m pfiekvapením, se doplatanus), j. mléãe (A. pla- avellana), brslen evropsk˘ (Euo- stfiední (Dendrocopos medius), vyskytuje i v Libûjovickém parku. ST 29 393 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE V horninovém podloÏí chránûného území se nacházejí terciérní sedimenty, tvofiené jíly, jílovit˘mi písky a pískovci spodní ãásti mydlo- varského souvrství (spodní ba- den – karpat), pfiekryté recent- ními sedimenty vodních nádrÏí. PÛdním pokryvem v okolí je 2 fluvizem glejová a glej typick˘.

KVùTENA Rybník je ze (Eleocharis acicularis). Na jiÏ- v‰ech stran obehnán nízk˘mi ním bfiehu rybníka roste souvis- hrázemi a je v‰ude zhruba stej- l˘ nálet dfievin tvofien˘ bfiízou Mal˘ Ústavní nû hlubok˘. Proto jsou v nûm bûlokorou (Betula pendula), Pfiírodní vyvinuty jen úzké pfiíbfieÏní dubem letním (Quercus ro- památka rybník lemy litorálních rákosin (Phrag- bur), vrbou jívou (Salix cap- mition communis), tvofiené rea), v. kfiehkou (S. fragilis) av. Mal˘ rybník leÏící v soustavû dal‰ích rybníkÛ 1,5 km se- místy rákosem obecn˘m (Phrag- popelavou (S. cinerea). verozápadnû od historického námûstí mûsta VodÀany. mites australis), orobincem úzkolist˘m (Typha angustifo- ZVͤENA Na porosty oro- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: lia) (T. latifolia) , o. ‰irolist˘m bince je vázán v˘skyt nûkolika VodÀany 395 – 396 m a zblochanem vodním (Glyce- druhÛ broukÛ, mimo jiné stfiev- ria maxima) Odacantha melanura , roztrou‰enû se líãka , V˘mûra: Vyhlá‰eno: v nich objevuje kosatec Ïlut˘ mravencomila Euconnus ruti- 2,11 ha 1990 (Iris pseudacorus). V 80. letech lipennis a drabãíka Alianta in- 20. století zde rostla pomûrnû cana.Pfies malou rozlohu ryb- Eutrofní rybník s úzk˘mi lemy litorálních ráko- poãetná populace plavínu lekní- níka zde Ïije relativnû pestré sin, pÛvodnû s poãetnou populací plavínu lekní- novitého (Nymphoides pelta- spektrum hnízdících druhÛ vod- novitého. ta), av‰ak vlivem pfiíli‰ inten- ních a mokfiadních ptákÛ. zivního rybáfiského vyuÏívání se Hnízdí tu napfi. potápka malá její rozsah sniÏoval, aÏ v roce (Tachybaptus ruficollis), p. ro- 1998 druh zcela vymizel. Pfii háã (Podiceps cristatus), kop- obãasném letnûní se na dnû ryb- fiivka obecná (Anas strepera), níka vytváfiejí spoleãenstva obna- slípka zelenonohá (Gallinula Ïen˘ch den (Eleocharition ova- chloropus) a polák chocholaã- tae), v nichÏ se objevují napfi. ka (Aythya fuligula). V litorál- blatûnka vodní (Limosella ních porostech rákosu a orobince aquatica) a bahniãka jehlovitá hnízdí rákosník obecn˘ (Acro- cephalus scirpaceus), r. prouÏ- kovan˘ (A. schoenobaenus), r. velk˘ (A. arundinaceus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus).

1 Donedávna rostl v rybníku VYUÎITÍ V˘zkumn˘ ústav plavín leknínovit˘ (Nymphoides rybáfisk˘ ve VodÀanech vyuÏívá peltata). rybník jako plÛdkov˘ pro své 2 Mal˘ Ústavní rybník je eu- v˘zkumné projekty. trofní rybník s úzk˘mi lemy litorál- ních porostÛ. BIBLIOGRAFIE 279 394 ST 30 Okres Strakonice

kovit-biotitickou porfyroblastic- ZVͤENA V pfiírodní rezer- kou Ïulorulou (moldanubikum), vaci se vyskytuje nûkolik ménû která je na men‰í ãásti plochy bûÏn˘ch druhÛ broukÛ, napfi. pfiekryta terciérními sedimenty kvûtomil Isomira murina, no- spodní ãásti mydlovarského sou- satec Rhinomias forticornis, vrství (spodní baden – karpat), hojn˘ je zde ãervotoã Ernopo- celoplo‰nû pak deluviálními a de- rus tiliae, typick˘ pro lipové po- luviálnû soliflukãními písãit˘mi rosty. Nápadnû hojn˘ je v˘skyt hlínami a hlinit˘mi písky (pleis- ãervce Orthezia urticae na kop- tocén – holocén). PÛdním typem fiivách. Zajímavá je pfiítomnost je kambizem typická, v záfiezu druhu Chyliza vittata z ãeledi pseudoglej typick˘, do v˘chodní pochmurnatkovit˘ch (dvoukfiíd- ãásti pfiírodní rezervace zasahu- lí), kter˘ se vyvíjí v nûkter˘ch je luvizem pseudoglejová. jednodûloÏn˘ch rostlinách, ze- jména vstavaãovit˘ch. Do stej- KVùTENA Vût‰inu plochy ného fiádu patfií i rÛznatka pfiírodní rezervace pokr˘vá pfii- Hendelia beckeri, známá v âR rozen˘ porost ptaãincové lipové jen z nûkolika nalezi‰È. Kromû doubravy (Stellario-Tilietum), lesních druhÛ ptákÛ se ‰irokou pouze v úzké potoãní úÏlabinû ekologickou valencí zde hnízdí je fragmentárnû vyvinuta potoã- nûkolik ménû obvykl˘ch druhÛ ní jasenina (Carici remotae- evropského listnatého lesa, -Fraxinetum). Ve stromovém pat- napfi. lejsek bûlokrk˘ (Ficedula fie porostÛ celkovû pfievládá dub albicollis), ‰oupálek krátkoprst˘ letní (Quercus robur) svelkou (Certhia brachydactyla), bud- pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cor- níãek lesní (Phylloscopus sibi- 1 data), dále je pfiimí‰en smrk zte- latrix) a dlask tlustozob˘ (Co- pil˘ (Picea abies) a jasan ztepil˘ ccothraustes coccothraustes). (Fraxinus excelsior), kter˘ je LESNICTVÍ Pfiírodní hojnûj‰í v potoãní úÏlabinové ja- Jednotlivé ãásti rezervace seninû a vtrou‰eny jsou jedle bûlo- porostÛ jsou pomûrnû stejnovûké Míchov korá (Abies alba), ol‰e lepkavá smálo diferencovanou prostoro- (Alnus glutinosa), buk lesní (Fa- vou strukturou, av‰ak druhov˘m Les na mírn˘ch svazích úvalovitého údolí 0,5 km severo- gus sylvatica), borovice lesní (Pi- sloÏením témûfi pfiirozené. Ve severozápadnû od osady Sedli‰tû, 1,5 km jihov˘chodnû od nus sylvestris) a javor mléã (Acer star‰ích porostech (80 –120 let) obce Mladûjovice. platanoides). Kefiov˘ podrost je se jednotliv˘m v˘bûrem uvolÀují velmi sporadick˘ a tvofií jej prak- cennûj‰í cílové dfieviny (dub, lí- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ticky jen zmlazení lípy a smrku. pa, buk, jasan) a provádí se po- Mladûjovice 425 – 443 m Vdruhovû bohatém bylinném stupná redukce pfiimí‰eného patfie rostou mimo jiné svízel smrku. V mlad‰ích porostech V˘mûra: 11,69 ha Vyhlá‰eno: 1985 vonn˘ (Galium odoratum), s. (20 – 40 let) s vût‰í pfiímûsí smr- lesní (G. sylvaticum), ptaãinec ku se provádûjí v˘chovné zásahy Pfiirozen˘ porost lipové doubravy s bohatou há- velkokvût˘ (Stellaria holostea), pro podporu vtrou‰en˘ch listná- jovou kvûtenou a druhovû poãetou avifaunou. hrachor jarní (Lathyrus ver- ãÛ a v porostech stfiedního vûku nus), jaterník trojlaloãn˘ (He- (30 – 80 let) se postupnû odstra- Jedna z lokalit (typus asociace), z nichÏ byla v ro- patica nobilis), pry‰ec sladk˘ Àuje smrk a dal‰í nepÛvodní ce 1964 popsána jihoãeská lokální asociace du- (Tithymalus dulcis), plicník vzácnû pfiimí‰ené dfieviny (dou- bohabfiin Stellario-Tilietum. tmav˘ (Pulmonaria obscura), glaska tisolistá, modfiín opadav˘, pomnûnka lesní (Myosotis syl- dub ãerven˘). vatica), ãistec lesní (Stachys sylvatica), lilie zlatohlávek (Li- VYUÎITÍ Chránûné území lium martagon), vraní oko ãtyfi- je pfiístupné po silnici a lesní ces- listé (Paris quadrifolia), violka tû, které vedou po jeho jihozá- Rivinova (Viola riviniana), padní a jihov˘chodní hranici. strdivka nicí (Melica nutans), kokofiík mnohokvût˘ (Polygo- BIBLIOGRAFIE 497, 504 natum multiflorum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), zvonek broskvoÀolist˘ (Campa- nula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), lipnice hajní (Poa nemoralis), piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina) a jestfiábník sa- 1 Porosty ptaãincové lipové dou- vojsk˘ (Hieracium sabaudum). bravy (Stellario-Tilietum) v jarním GEOLOGIE Reliéf terénu je mûlk˘m záfiezem smûrem k se- Místy jsou vyvinuty podrostní aspektu. Ve stromovém patru pfie- velmi mírnû zvlnûn˘, stfiedem pfií- veru drobn˘ potok. Skalní pod- facie s dominantní ostfiicí tfiesli- vládají dub letní a lípa malolistá, rodní rezervace protéká úzk˘m loÏí je tvofieno biotitickou a mus- covitou (Carex brizoides). pfiimí‰en je smrk ztepil˘. ST 31 395 âeskobudûjovicko

lea), svûtlík tuh˘ (Euphrasia stricta), kruãinka nûmecká (Ge- nista germanica), tfiezalka teã- kovaná (Hypericum perfora- tum), pavinec modr˘ (Jasione montana), rozchodník ostr˘ (Se- dum acre), chmerek vytrval˘ (Scleranthus perennis), moch- na jarní (Potentilla tabernae- montani) 1 afiada dal‰ích. Na vápencovém podkladu s hlub- ‰ím pÛdním profilem jsou vyvi- GEOLOGIE Horninové nuta xerotermní travinobylinná podloÏí je souãástí pestré sku- spoleãenstva svazu Bromion piny moldanubika a tvofií je erecti, tvofiená fiadou nároãnûj- migmatitizovaná cordierit-bio- ‰ích a teplomiln˘ch druhÛ. Roste titická pararula s mohutnou v nich váleãka prapofiitá (Bra- vloÏkou krystalického vápence. chypodium pinnatum), chrpa (Colymbada scabiosa) Vût‰í ãást vápencového loÏiska ãekánek , 2 v severozápadní ãásti chránûné- vítod chocholat˘ (Polygala co- ho území byla odtûÏena stûno- mosa), krvavec men‰í (San- v˘m lomem. PÛdním typem je guisorba minor), zbûhovec lesní na silikátovém podkladu kam- (Ajuga genevensis) akru‰tík Pfiírodní bizem typická kyselá, na odtûÏe- tmavoãerven˘ (Epipactis atro- památka Na Opukách n˘ch plochách jsou nevyvinuté rubens). Na stûnách opu‰tûného surové pÛdy (litozemû), mûlk˘ lomu jsou vyvinuta spoleãenstva Vrcholy a svahy dvou návr‰í jihov˘chodnû od obce Zecho- pÛdní profil na vápencovém skalních ‰tûrbin a drolin svazu vice, západnû od silnice Volynû – Vimperk. podkladu tvofií rendzina typic- Alysso alyssoidis-Sedion albi, ká (litická), s pfiechody k rend- pfiípadnû netypické fragmenty po- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: zinû kambizemní. rostÛ svazu Potentilion caules- Ni‰ovice, Zechovice 524 –592 m centis, v nichÏ mimo jiné rostou KVùTENA Nejvût‰í ãást plo- tafiinka kali‰ní (Alyssum alys- V˘mûra: 35,49 ha Vyhlá‰eno: 1996 chy chránûného území pokr˘vá soides), pamûtník rolní (Aci- mozaika mezofilních ovsíkov˘ch nos arvensis) a sleziník routiã- Komplex mezofilních luk, subxerotermních krát- luk (Arrhenatherion), krátko- ka (Asplenium ruta-muraria). stébeln˘ch smilkov˘ch pastvin Vúzemí pfiírodní památky je kostébeln˘ch trávníkÛ a teplomiln˘ch kfiovinn˘ch (Violion caninae) a nezapoje- zachována fiada mezí porostl˘ch porostÛ. V b˘valém lomu jsou vyvinuta pion˘r- n˘ch porostÛ mûlk˘ch skeletovi- kfiovinami náleÏejícími ke svazu ská spoleãenstva mûlk˘ch pÛd na obnaÏeném t˘ch pÛd (Hyperico perforati- Berberidion. V nich dominují vápencovém substrátu. Teplomilná entomofauna -Scleranthion perennis). V nich rÛÏe, napfi. rÛÏe ‰ípková (Rosa rostou napfi. lomikámen zrnat˘ canina), r. vinná (R. rubigino- adruhovû pestrá avifauna jsou vázány na otevfie- (Saxifraga granulata), jetel po- sa),r. oválnolistá (R. inodora), nou zemûdûlskou krajinu s kfiovinn˘mi porosty. chybn˘ (Chrysaspis dubia), r. podhorská (R. dumalis), r. smûlek jehlancovit˘ (Koeleria malokvûtá (R. micrantha) anû- pyramidata), jitrocel prostfiední které hlohy (Crataegus spp.), Ïijí vzácn˘ modrásek ãernoãárn˘ pfiípadnû louky. âást hospodáfi- (Plantago media), vstavaã obec- z dal‰ích druhÛ jsou hojné sli- (Pseudophilotes baton), otakárek sky vyuÏívan˘ch porostÛ se in- n˘ (Orchis morio), vratiãka voÀ trnitá (Prunus spinosa) ovocn˘ (Iphiclides podalirius) tenzivním hnojením v nedávné mûsíãní (Botrychium lunaria), a líska obecná (Corylus avella- a okáã strdivkov˘ (Coenonym- minulosti zmûnila v degradované devaterník velkokvût˘ tmav˘ na), v severní ãásti roste i svída pha arcania). V chránûném kulturní louky s dominancí ovsí- (Helianthemum grandiflorum krvavá (Swida sanguinea). Tyto území hnízdí pfiedev‰ím ptaãí ku vyv˘‰eného (Arrhenatherum subsp. obscurum), pupava bez- porosty doprovázejí druhovû bo- druhy vázané na otevfienou ze- elatius), jílku vytrvalého (Loli- lodyÏná (Carlina acaulis), sví- haté bylinné lemy svazu Trifoli- mûdûlskou krajinu a na porosty um perenne),troj‰tûtu Ïlutavého zel nízk˘ (Galium pumilum), on medii s v˘skytem kokofiíku kfiovin, napfi. koroptev polní (Trisetum flavescens) asrhy la- kostfiava ovãí (Festuca ovina), vonného (Polygonatum odora- (Perdix perdix), kfiepelka polní loãnaté (Dactylis glomerata). ostfiice jarní (Carex caryophyl- tum), fiepíku lékafiského (Agri- (Coturnix coturnix), skfiivan Místy se ‰ífií tfitina kfiovi‰tní (Ca- monia eupatoria), ãiãorky pest- polní (Alauda arvensis), Èuh˘k lamagrostis epigejos). Postupná ré (Coronilla varia), úroãníku obecn˘ (Lanius collurio), lin- regenerace tûchto spoleãenstev je bolhoje (Anthyllis vulneraria) du‰ka lesní (Anthus trivialis), moÏná pouze pravideln˘m kose- a jetele prostfiedního (Trifolium pûnice pokfiovní (Sylvia curru- ním za omezeného pfiísunu Ïi- medium). ca), p. hnûdokfiídlá (S. commu- vin. V severozápadní ãásti území nis) aj. Ve stûnách vápencového pfiírodní památky je opu‰tûn˘ 1 Vratiãka mûsíãní (Botrychium ZVͤENA Îijí tu nûkteré lomeãku hnízdí po‰tolka obecná lom, v nûmÏ byl donedávna do- lunaria) roste v krátkostébeln˘ch tra- stepní druhy plÏÛ, napfi. sucho- (Falco tinnunculus) arehek do- b˘ván vápenec. vinn˘ch porostech i v nezapojen˘ch milka obecná (Xerolenta obvia), mácí (Phoenicurus ochruros). spoleãenstvech opu‰tûného lomu. u níÏ se pfiedpokládá, Ïe jde o mla- BIBLIOGRAFIE 173, 279, 2 Komplex mezofilních luk a kfio- d˘ v˘sadek teprve v historické do- VYUÎITÍ Vût‰ina plochy 437 vinat˘ch mezí v pfiírodní památce bû. Je tu i zajímavá fauna xero- chránûného území byla v minu- Na Opukách. termních mot˘lÛ, mimo jiné zde losti vyuÏívána jako pastviny, MAPA ÚZEMÍ strana 414 396 ST 32 Okres Strakonice

tod obecn˘ (Polygala vulgaris), bedrník obecn˘ (Pimpinella sa- xifraga), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), smilka tuhá (Nardus stricta), svûtlík tuh˘ (Euphrasia stricta), tfieslice prostfiední (Bri- za media), psineãek tenk˘ (Ag- rostis capillaris), matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides) a kostfiava ovãí (Festuca ovina). Urãité vztahy ke spoleãenstvÛm vlhk˘ch luk svazu Molinion dokládá v˘skyt nûkter˘ch dal‰ích druhÛ, zejména ãertkusu luãní- ho (Succisa pratensis) a chrpy luãní (Jacea pratensis). V ne- dávné dobû zde byla objevena pampeli‰ka Nordstedtova (Ta- raxacum nordstedtii).

ZVͤENA PlÏ závornatka Alinda biplicata zde má zfiejmû hranici stfiedoãeského subareálu. Pfii prÛzkumu hmyzu byli mi- mo jiné nalezeni vzácná man- Oulema erichsoni 1 delinka , vá- zaná na nûkteré druhy pcháãÛ a slunéãko Halyzia sedecim- GEOLOGIE Horninové guttata, Ïijící v korunách rÛz- Pfiírodní podloÏí je budováno sillimanit- n˘ch listnáãÛ. Plo‰tice Thyreo- památka Na vysokém biotitickou pararulou (molda- coris scarabaeoides z ãeledi nubikum), pÛdním pokryvem hrabulkovit˘ch, která preferuje Mírn˘, západnû exponovan˘ svah vrchu Na vysokém, asi je kambizem dystrická. otevfiené lokality v niωích polo- 1 km severov˘chodnû od obce Kru‰lov. hách, se zde vyskytuje v nezvy- KVùTENA Vegetaãní kryt kle velké nadmofiské v˘‰ce, plo‰- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tvofií mozaika krátkostébeln˘ch tiãka Drymus reyi je velmi Kru‰lov 703 –710 m luãních porostÛ svazu Violion lokálnû roz‰ífiená, na na‰em caninae, kefiíãkov˘ch spoleãen- území je hlá‰ená jen z nûkolika V˘mûra: 0,48 ha Vyhlá‰eno: 1990 stev chud˘ch silikátov˘ch pÛd lokalit. (Genistion) a mezofilních ovsí- B˘valá pastvina s krátkostébeln˘mi travinobylinn˘- kov˘ch luk (Arrhenatherion) VYUÎITÍ Jedná se o b˘- s nûkter˘mi prvky svazu Moli- valou pastvinu, jejíÏ hranici mi spoleãenstvy smilkové pastviny se zbytkem nion. V˘znamn˘ je v˘skyt kri- v souãasné dobû ze tfií stran tvofií kdysi poãetné populace hofieãku mnohotvárného ticky ohroÏeného hofieãku mno- les. âást plochy pfiírodní památ- ãeského. V˘znamná luãní entomofauna. hotvárného ãeského (Gentianella ky byla v minulosti zámûrnû za- praecox subsp. bohemica) v poã- lesnûna smrkem a borovicí, po tu nûkolika desítek kvetoucích dohodû s uÏivatelem chránûné- jedincÛ, roztrou‰enû zde najdeme ho území v‰ak byla zaloÏená prhu arniku (Arnica montana). kultura postupnû odstranûna. Pomûrnû teplomiln˘ charakter Vegetace pastviny je nyní ohro- lokality je patrn˘ z pfiítomnosti Ïena spontánním náletem dfie- nûkter˘ch dal‰ích druhÛ, k nimÏ vin, zejména bfiízy bûlokoré patfií kokrhel men‰í (Rhinan- (Betula pendula), pfiípadnû bo- thus minor), devaterník velko- rovice lesní (Pinus sylvestris). kvût˘ tmav˘ (Helianthemum Od vyhlá‰ení ochrany je plocha grandiflorum subsp. obscu- pravidelnû kosena, pfiesto hofieã- rum), jitrocel prostfiední (Plan- kÛ na lokalitû postupnû ub˘vá. tago media) apryskyfiník hlíz- nat˘ (Ranunculus bulbosus) BIBLIOGRAFIE 279, 282 a její celkov˘ ráz dokreslují ne- nároãné acidofilní druhy, napfi. kruãinka nûmecká (Genista ger- manica), pupava bezlodyÏná 1 (Carlina acaulis) Pfiírodní památka Na vysokém , hvozdík kro- leÏí na západnû orientovaném mír- penat˘ (Dianthus deltoides), ném svahu stejnojmenného vrchu. zvonek okrouhlolist˘ (Campa- B˘valá pastvina je tvofiena krátko- nula rotundifolia), ovsífi p˘fiit˘ stébeln˘mi travinobylinn˘mi spole- (Helictotrichon pubescens), ví- ãenstvy svazu Violion caninae. ST 33 397 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Horninov˘m obojÏivelné (Persicaria amphi- podkladem je amfibol-biotitic- bia). V západní ãásti v˘topy k˘ granodiorit a kfiemenn˘ dio- rybníka se nacházejí malé po- Nov˘ rybník rit (tmavá varianta blatenské- rosty spoleãenstev vysok˘ch ostfiic Pfiírodní ho typu), souãást stfiedoãeského (Caricion gracilis) s ostfiicí ‰tíh- památka u Lnáfi plutonu, pfiekryt˘ fluviálními lou (Carex gracilis), smldníkem písãit˘mi hlínami a hlinit˘mi bahenním (Peucedanum pa- Nov˘ rybník (28 ha) leÏící 2 km jiÏnû od obce Lnáfie, zá- písky (holocén) a sedimenty vod- lustre), tfitinou ‰edavou (Cala- padnû od silnice Lnáfie – Kadov. ních nádrÏí (recent). PÛdním magrostis canescens) a chras- typem v rybniãní terénní depre- ticí rákosovitou (Phalaroides Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: si je glej typick˘. arundinacea). Podél bfiehÛ ryb- Lnáfie 459 – 461 m níka rostou kompaktní ol‰ové KVùTENA Vegetace a kvû- porosty, které mají charakter V˘mûra: 34,40 ha Vyhlá‰eno: 1933 tena chránûného území není stfiemchov˘ch ol‰in (spoleãenstvo nijak v˘znaãná. V pobfieÏní zó- Alnus glutinosa-Padus avi- Hnízdi‰tû racka chechtavého a rybáka obecného. nû rybníka jsou vyvinuty jen um). V jejich stromovém patfie nepatrné fragmenty litorálních dominuje ol‰e lepkavá (Alnus Jedno z prvních chránûn˘ch území zfiízen˘ch na rákosin (Phragmition commu- glutinosa), vtrou‰eny jsou dub ochranu hnízdi‰tû vodního ptactva v âeské re- nis), tvofiené rákosem obecn˘m letní (Quercus robur), topol publice. (Phragmites australis) a zblo- osika (Populus tremula) avke- chanem vodním (Glyceria ma- fiovém podrostu se objevuje xima), v nichÏ velmi roztrou- stfiemcha obecná (Padus avi- ZVͤENA V minulosti tu hnízdí bûÏné druhy kachen, po- ‰enûrostou kosatec Ïlut˘ (Iris um), bez ãern˘ (Sambucus byly zji‰tûny bohaté populace tápek a lyska ãerná (Fulica atra). pseudacorus), kyprej obecn˘ nigra) a vrba popelavá (Salix ãtyfi druhÛ mechovek a tfií dru- (Lythrum salicaria) ardesno cinerea). V bylinném patfie ros- hÛ houbovcÛ. Na ostrovû Nové- VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- tou napfi. ‰karda bahenní (Cre- ho rybníka byla donedávna ván k chovu trÏního kapra, rybí pis paludosa), vrbina obecná hnízdní kolonie racka chechta- obsádky b˘vají pfiitom znaãnû vy- (Lysimachia vulgaris), ostfiice vého (Larus ridibundus) ane- soké. Hospodáfisk˘ cyklus je v po- tfieslicovitá (Carex brizoides), poãetná kolonie rybáka obecné- sledních letech jednohorkov˘. Pro karbinec evropsk˘ (Lycopus ho (Sterna hirundo). Hnízdní vefiejnost je chránûné území pfií- europaeus), hojné jsou liány kolonie racka chechtavého v‰ak stupné jen na hráz rybníka. chmel otáãiv˘ (Humulus lupu- ve druhé polovinû 90. let 20. sto- lus) a lilek potmûchuÈ (Sola- letí v souvislosti s v˘razn˘m po- BIBLIOGRAFIE 181, 696, 1 Na hrázi Nového rybníka ros- num dulcamara). Na hrázi klesem poãetnosti druhu zanikla, 800 te stromofiadí mohutn˘ch dubÛ let- rybníka roste dvoufiadé stromo- skonãilo i hnízdûní rybáka obec- ních (Quercus robur). fiadí mohutn˘ch dubÛ letních. ného. Na rybníku dnes nehojnû MAPA ÚZEMÍ strana 415 398 ST 34 Okres Strakonice

a cel˘ tento komplex je uloÏen ris vulgaris) a svídy krvavé v základní horninû, kterou je (Swida sanguinea). âást území biotitická a sillimanit-biotitic- pfiírodní památky zarÛstá nále- ká migmatitizovaná pararula tem stromov˘ch dfievin, ze- (moldanubikum, pestrá skupi- jména borovicí lesní (Pinus syl- na). Ve vápencové vloÏce v zá- vestris). padní ãásti území pfiírodní pa- mátky byl vylámán mal˘ lom. ZVͤENA V chránûném PÛdním pokryvem je rendzina území Ïijí nûkteré v˘znaãné dru- kambizemní s pfiechody ke kam- hy plÏÛ. Hojn˘ je stepní druh bizemi typické. suchomilka obecná (Xerolenta obvia), ménû nápadn˘ je v˘skyt KVùTENA Na lokalitû je trojzubky stepní (Chondrula vyvinuta drobnoplo‰ná mozai- tridens) s podobnou bionomií. ka semixerotermních aÏ xero- Hojná je tu suchomilná plo‰- termních spoleãenstev na vápen- tice – knûÏice Sciocoris cursi- covém i silikátovém substrátu. tans. Hnízdí tu pfiedev‰ím ptá- Na mûlk˘ch vápnit˘ch pÛdách ci vázaní na porosty kfiovin, jsou vyvinuta pion˘rská spole- napfi. Èuh˘k obecn˘ (Lanius col- ãenstva svazu Alysso alyssoidis- lurio), pûnice hnûdokfiídlá (Syl- -Sedion albi, na suti a drolinách via communis), p. pokfiovní (S. vápencového lomu najdeme fy- curruca). V opu‰tûném lomeã- tocenózy svazu Stipion cala- ku pravidelnû hnízdí po‰tolka magrostis (Falco tinnunculus) 1 , na hlub‰í pÛdû pfie- obecná . vaÏují travinobylinné porosty Hojná je je‰tûrka obecná (La- svazu Bromion erecti (Scabio- certa agilis). so ochroleucae-Brachypodie- tum pinnati), na skeletovit˘ch VYUÎITÍ Plocha chránûné- Pastvina mûlk˘ch pÛdách mimo vápenec ho území byla odpradávna vyu- Pfiírodní jsou vyvinuta spoleãenstva sva- Ïívaná jako pastvina, men‰í památka uPfie‰Èovic zu Koelerio-Phleion phleoi- ãásti pfiípadnû jako malá vrstev- dis, na okraji kfiovinat˘ch po- nicová políãka. V minulosti byl Strm˘ k jz. orientovan˘ svah údolí Rovenského potoka le- rostÛ rostou bohatá lemová v malém lomu tûÏen vápenec Ïící nad silnicí Pfie‰Èovice – Strakonice, 1,5 km západnû spoleãenstva svazu Trifolion pro místní potfiebu. V souãasné od obce Pfie‰Èovice, 1 km severnû od obce Slaník. medii. V druhovû velmi pestrém dobû jsou pro zachování dru- komplexu tûchto fytocenóz mi- hové diverzity travinobylinné Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: mo jiné rostou tafiinka kali‰ní porosty nepravidelnû koseny, pe- Rovná u Strakonic, Slaník 398– 430 m (Alyssum alyssoides), pamût- riodicky jsou vyfiezávány kfio- ník rolní (Acinos arvensis), vinné nálety a pro pfieÏití vzác- V˘mûra: 1,34 ha Vyhlá‰eno: 1985 oÏanka hroznatá (Teucrium n˘ch jednolet˘ch a konkurenãnû botrys), voskovka men‰í (Ce- slab˘ch druhÛ (vrabeãnice roã- Semixerotermní a xerotermní druhovû pestrá tra- rinthe minor), vrabeãnice roãní ní, pry‰ce drobného) se provádû- vinobylinná spoleãenstva v˘slunné jihozápadní (Thymelaea passerina), pry‰ec jí speciální zásahy, spoãívající drobn˘ (Tithymalus exiguus), zejména ve zraÀování a kypfie- stránû na vápencovém a erlanovém podkladu, pelynûk metlat˘ (Artemisia sco- ní pÛdy v dobû zralosti jejich s mnoha vzácn˘mi a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi paria), turan pozdní (Erigeron semen. druhy. serotinus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), HISTORIE Nedaleko od která je dominantou zapojen˘ch chránûného území u obce Pfie‰- travinn˘ch porostÛ, dále hlaváã Èovice objevil archeolog Bedfiich Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca), Dubsk˘ rozsáhlé Ïárové pohfie- hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana crucia- bi‰tû, v nûmÏ se pohfibívalo ta), záraza vy‰‰í (Orobanche prakticky nepfietrÏitû od star‰í elatior), rozrazil oÏankovit˘ doby fiímské aÏ do 5. století na- (Veronica teucrium), smûlek ‰eho letopoãtu, z ãehoÏ lze usu- jehlancovit˘ (Koeleria pyrami- zovat, Ïe zdej‰í krajina byla jiÏ data), bojínek tuh˘ (Phleum v té dobû pomûrnû intenzivnû phleoides), chrpa por˘nská a dlouhodobû zemûdûlsky vyuÏí- (Acosta rhenana), pupava vána. obecná (Carlina vulgaris), fie- pík lékafisk˘ (Agrimonia eupa- BIBLIOGRAFIE 122, 279, toria) a divizna knotovitá (Ver- 437, 586, 750 bascum lychnitis). Na lokalitû jsou vyvinutá i teplomilná kfio- 1 Na mûlk˘ch vápnit˘ch pÛdách, GEOLOGIE Horninov˘ pruh erlanu aÏ amfibol-pyro- vinná spoleãenstva (Berberidi- sutích a drolinách b˘valého vápen- podklad je tvofien vloÏkou krys- xenického kvarcitu. Obû sloÏky on), tvofiená pfiedev‰ím slivoní cového lomu jsou vyvinuta spoleãen- talického vápence, ke které ze jsou ze západu i z v˘chodu uza- trnitou (Prunus spinosa) s pfií- stva primitivních karbonátov˘ch pÛd západní strany pfiiléhá úzk˘ vfieny v kvarcitické pararule mûsí dfii‰Èálu obecného (Berbe- (Alysso alyssoidis-Sedion albi). ST 35 399 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninové podloÏí je tvofieno granitoidy stfiedoãeského plutonu. Chrá- nûné území leÏí na kontaktu mezi biotitick˘m granodioritem aamfibol-biotitick˘m granodio- ritem. Na celé jeho plo‰e je skal- ní podloÏí pfiekryto deluviální- mi a deluviálnû soliflukãními jílovitopísãit˘mi a písãit˘mi hlí- nami (pleistocén), pfiímo podél vodního toku jsou uloÏeny delu- viofluviální hlinité písky, písãi- té ajílovité hlíny (holocén). PÛdním typem je kambizem pseudoglejová kyselá s glejem ty- pick˘m. V okolí navazuje kam- bizem kyselá typická s luvizemí typickou. 1 KVùTENA Na lokalitû jsou charakteristicky vyvinuta floris- ticky pestrá spoleãenstva stfiídavû nejvy‰‰í (Trollius altissimus). vlhk˘ch luk svazu Molinion, Ve smilkov˘ch porostech jsou která na nejvlhãích plo‰kách in- bûÏné vfies obecn˘ (Calluna vul- Pastvina klinují k ostfiicov˘m porostÛm garis), ostfiice kulkonosná (Carex Pfiírodní svazu Caricion fuscae. Na su‰- pilulifera), zvonek okrouh- památka uZahorãic ‰ích místech, zejména v severní lolist˘ (Campanula rotundi- folia) (Nardus ãásti území pfiírodní památky, , smilka tuhá Vlhká louka na levém svahu úvalovitého údolí levostran- stricta) se nacházejí malé enklávy krát- , devaterník velkokvût˘ ného pfiítoku Lomnice (Smoliveckého potoka), 1,5 km kostébeln˘ch smilkov˘ch porostÛ tmav˘ (Helianthemum gran- severnû od obce Zahorãice. (Violion caninae). V druhovû diflorum subsp. obscurum) bohatém bylinném patfie roste a dal‰í. Porosty dfievin pocháze- poãetnû obsáhl˘ soubor pfieváÏnû jí vesmûs z náletÛ. Jsou sloÏeny Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vlhkomiln˘ch druhÛ, k nimÏ zbfiízy bûlokoré (Betula pen- Zahorãice u Lnáfi 489 – 491 m mimo jiné patfií bukvice lékafi- dula), ol‰e lepkavé (Alnus glu- ská (Betonica officinalis), hadí tinosa), vrby u‰até (Salix auri- V˘mûra: 1,60 ha Vyhlá‰eno: 1985 mord nízk˘ (Scorzonera humi- ta), v. popelavé (S. cinerea), lis), smûlek jehlancovit˘ (Koele- v. kfiehké (S. fragilis), kru‰iny Floristicky pestrá spoleãenstva vlhk˘ch bezkolen- ria pyramidata), srpice barvífiská ol‰ové (Frangula alnus), slivonû cov˘ch luk s fiadou ohroÏen˘ch rostlinn˘ch dru- (Serratula tinctoria), krvavec trnité (Prunus spinosa) anû- toten (Sanguisorba officinalis), kter˘ch dal‰ích. hÛ, zejména hofice hofiepníku, hlad˘‰e pruského ole‰ník kmínolist˘ (Selinum a upolínu nejvy‰‰ího a se specifickou luãní ento- carvifolia), ãertkus luãní (Succi- ZVͤENA Mezi dvoukfiíd- mofaunou a avifaunou. sa pratensis), svízel severní l˘m hmyzem je zajímavá chlad- (Galium boreale), hrachor luã- nomilná pochmurnatka Psilo- ní (Lathyrus pratensis), ostfiice soma lefebvrei a zfiídka se Hartmanova (Carex hartma- vyskytující hlavatûnka Tomos- nii), o. obecná (C. nigra), o. varyella palliditarsis. Pozoru- prosová (C. panicea), o. stinná hodn˘ je i v˘skyt stenotopní- (C. umbrosa), kozlík dvoudo- ho mokfiadního brouka, lesáka m˘ (Valeriana dioica) a vrba Airaphilus elongatus. Vzhle- rozmar˘nolistá (Salix rosmari- dem k charakteru vegetace na lo- nifolia). Pozoruhodné jsou po- kalitû hnízdí pouze lindu‰ka mûrnû hojn˘ hofiec hofiepník luãní (Anthus pratensis) avnû- (Gentiana pneumonanthe) kter˘ch letech také bramborníãek a roztrou‰enû se objevující hla- hnûd˘ (Saxicola rubetra). d˘‰ prusk˘ (Laserpitium prute- nicum), prstnatec májov˘ (Da- VYUÎITÍ Vminulosti byla ctylorhiza majalis) a upolín louka extenzivnû kosena, popfií- padû byla vyuÏívána jako past- vina. Pozdûj‰í dlouhodobé ne- obhospodafiování zpÛsobilo její 1 V pozdnû letním aspektu na postupné zarÛstání náletov˘mi louce kvetou hofiec hofiepník (Gentia- dfievinami. Na ãásti plochy jsou kfiovi‰tní (Calamagrostis epi- koseny, kolonie tfitiny kfiovi‰tní na pneumonanthe), ole‰ník kmíno- jiÏ zapojené porosty kfiovin. Od gejos). Pro udrÏení vysoké dru- i nûkolikrát roãnû. list˘ (Selinum carvifolia) a bukvice hranic chránûného území se do hové diverzity jsou travinné lékafiská (Betonica officinalis). jeho centra ‰ífií zejména tfitina porosty kaÏdoroãnû pravidelnû BIBLIOGRAFIE 279 400 ST 36 Okres Strakonice

ZVͤENA Kromû bûÏn˘ch vlhkomiln˘ch druhÛ se zde, snad vlivem dlouhodobé pastvy, udrÏely nûkteré druhy broukÛ charakteristické pro su‰‰í krát- kostébelné louky, napfi. stfiev- líãek Syntomus truncatellus nebo slunéãka Tytthaspis sede- cimpunctata a Scymnus femo- ralis. Vrtalka Phytomyza soen- derupi, vyvíjející se v listech blatouchÛ, je kromû tohoto chrá- nûného území známá jen z nû- kolika stfiedoevropsk˘ch lokalit. Dal‰ími vzácnûj‰ími zástupci dvoukfiídl˘ch jsou lupice Rha- phium zetterstedti a kmitalka Themira annulipes. 1 Pro loka- litu je charakteristická hojnost plo‰tiãky Ischnodemus sabuleti. elatius), srha laloãnatá (Dacty- Národní lis glomerata) a metlice trsnatá VYUÎITÍ Plocha byla vyu- pfiírodní památka Rovná (Deschampsia cespitosa), do- Ïívána jako obecní pastvina, plnûné bûÏn˘mi luãními druhy, ãást byla dokonce asi do roku Vlhká louka pfii severozápadním bfiehu Rovenského ryb- k nimÏ patfií krvavec toten 1965 vesnick˘m fotbalov˘m níka (3,8 ha), 750 m severozápadnû od obce Rovná. (Sanguisorba officinalis), chrpa hfii‰tûm. Postupnû se pfie‰lo na luãní (Jacea pratensis), ‰tírov- nepravidelné kosení mechani- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ník rÛÏkat˘ (Lotus cornicula- zací, vût‰inou jen jednou roãnû. Rovná u Strakonic 416 – 418 m tus), fiebfiíãek obecn˘ (Achillea Tím do‰lo k rozvoji vysokostébel- millefolium), tfiezalka skvrnitá n˘ch trav a k pomalému ústupu V˘mûra: 2,16 ha Vyhlá‰eno: 1972 (Hypericum maculatum), smû- hofice jarního. Je‰tû zaãátkem lek jehlancovit˘ (Koeleria pyra- osmdesát˘ch let 20. století byla Mezofilní a mezohygrofilní luãní spoleãenstva midata), kostfiava ovãí (Festuca na lokalitû odhadována poãet- s mnoha druhy vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlin- ovina), hrachor luãní (Lathy- nost jeho populace asi na 500 rus pratensis), pryskyfiník prud- kvetoucích jedincÛ. V první po- n˘ch druhÛ, s poslední ãeskou poãetnû malou po- k˘ (Ranunculus acris), p. zla- lovinû osmdesát˘ch let byla tfii pulací kriticky ohroÏeného hofice jarního. Speci- toÏlut˘ (R. auricomus) avelmi roky po sobû celá plocha z inici- fická luãní entomofauna. vzácnû se objevují zemûÏluã ativy tehdej‰ího místního zemû- spanilá (Centaurium pulchel- dûlského druÏstva pohnojena lum) a hadilka obecná (Ophio- minerálními hnojivy. TfiebaÏe glossum vulgatum). V severní granule hnojiva byly témûfi oka- ãásti dosud roste nûkolik exemp- mÏitû vysbírány ãleny âSOP, láfiÛ hofice jarního (Gentiana hofiec byl témûfi vyhuben. V sou- verna), poslední zbytek kdysi roz- ãasnû dobû je kaÏdoroãnû na lo- sáhl˘ch jihoãesk˘ch populací to- kalitû ménû neÏ deset kvetoucích hoto druhu. ¤ada zajímavûj‰ích jedincÛ. V roce 1995 byla místa druhÛ rostlin se vyskytuje ve vlh- se sporadick˘m v˘skytem hofice ãích ãástech louky. Jsou to ostfiice jarního oplocena. V nich jsou Davallova (Carex davalliana), provádûny speciální zásahy pro (C. paniculata) 2 o. latnatá , o. posílení jeho populace, vãetnû Hartmanova (C. hartmanii), repatriace namnoÏen˘ch jedincÛ o. obecná (C. nigra), o. ble‰ní z explantátov˘ch kultur. Zbytek GEOLOGIE Horninové pod- V chránûném území je na vût‰i- (C. pulicaris), o. oddálená (C. plochy je pravidelnû dvakrát roã- loÏí je souãástí pestré skupiny nû plochy vytvofien glej typick˘ distans), prstnatec májov˘ (Dac- nû kosen a od roku 1999 se tu moldanubika. Tvofií je biotitická (organozemní). tylorhiza majalis), kozlík dvou- pokusnû pasou konû. a silimanit-biotitická migmati- dom˘ (Valeriana dioica), aj. tizovaná pararula a kvarcitická KVùTENA Plocha louky V nedávné dobû zde bylo naleze- BIBLIOGRAFIE 102, 279, pararula, v tûsném sousedství je porostlá mezofilními spole- no nûkolik druhÛ „bahenních“ 282, 289, 492, 493, 800 na západní stranû lokality jsou ãenstvy ovsíkov˘ch luk (Arrhe- pampeli‰ek (Taraxacum sect. mapovány vloÏky krystalického natherion) spfiechody ke spo- Palustria). Jedná se o pampeli‰- MAPA ÚZEMÍ strana 415 vápence. Skalní podloÏí je po- leãenstvÛm stfiídavû vlhk˘ch ku bavorskou (Taraxacum ba- stupnû pfiekryto jílovit˘mi nebo stanovi‰È svazu Molinion ake varicum), p. bahenní (T. ma- ‰tûrkovit˘mi písky (neogén, spod- krátkostébeln˘m porostÛm svazu didum), p. chudolaloãnatou (T. 1 Luãní spoleãenstva v národní ní aÏ stfiední miocén), deluviál- Cynosurion. V souãasné dobû paucilobum), p. husí (T. pauc- pfiírodní památce Rovná v jarním ními písãitojílovit˘mi hlínami v luãním porostu dominují trá- kertianum) a p. domácí (T. in- aspektu. (pleistocén), fluviálními nivní- vy kostfiava luãní (Festuca pra- digenum). 2 Hofiec jarní (Gentiana verna), mi hlínami (holocén) a sedi- tensis), k. ãervená (F. rubra), kvetoucí skupinka v jedné z oplo- menty vodních nádrÏí (recent). ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum cenek. ST 37 401 âeskobudûjovicko

ostfiici chabou (Carex flacca), o. horskou (C. montana), o. ble- dou (C. pallens), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum co- rymbosum), kokofiík vonn˘ (Po- lygonatum odoratum), oman vrbolist˘ (Inula salicina), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipac- tis atrorubens), hlaváã fialov˘ (Scabiosa columbaria), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), 1 sasanku lesní (Anemone syl- vestris), ãernohlávek velkokvût˘ GEOLOGIE Horninové pod- (Prunella grandiflora), zimo- loÏí je souãástí pestré skupiny strázek alpsk˘ (Polygaloides moldanubika. Nejv˘znamnûj- chamaebuxus), ãilimník ãer- ‰ím geologick˘m fenoménem je nající (Lembotropis nigricans) v˘skyt rozsáhlé vloÏky krystalic- asmûlek jehlancovit˘ (Koeleria kého vápence v podloÏí vût‰í ãásti pyramidata), dále zde rostou plochy chránûného území, z dal- mezofilní hájové druhy jaterník ‰ích hornin jsou zde zastoupeny trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), erlany s ãetn˘mi vloÏkami bioti- hrachor jarní (Lathyrus ver- tické pararuly, na jiÏní okraj za- nus), a orlíãek plan˘ (Aquilegia 2 sahuje souvisl˘ v˘skyt biotitické vulgaris). V nedávné dobû byl a sillimanit-biotitické migmati- na lokalitû potvrzen pfietrváva- tizované pararuly. PÛdním typem jící v˘skyt malé populace smr- Pfiírodní je rendzina kambizemní, na bio- kovníku plazivého (Goodyera památka titické pararule kambizem typic- repens). Ry‰ovy ká kyselá. ZVͤENA Charakteristic- Lesní porosty na vrchu Ry‰ovy, 2 km severozápadnû od KVùTENA Na severních k˘m prvkem fauny je teplomiln˘ centra mûsta Strakonice. svazích pfievaÏuje smrková mo- lesknáãek Meligethes solidus nokultura na stanovi‰ti vápno- Ïijící na devaterníku, v˘znaãn˘ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: miln˘ch buãin (Cephalanthe- je i v˘skyt dfiepãíka Aphthona DrouÏetice 446 –527 ro-Fagenion), jen tûsnû pod herbigrada,zplo‰tic je nápad- vrcholem je malá skupina buku ná knûÏice Carpocoris fusci- V˘mûra: 34,99 ha Vyhlá‰eno: 1990 lesního (Fagus sylvatica). V pod- spinus. Podobnû jako v pfiírod- rostu se sporadicky aÏ roztrou- ní památce Pastvina u Pfie‰Èovic Kulturní porosty borovice lesní a smrku ztepilého ‰enû objevují l˘kovec jedovat˘ se zde vyskytují stepní plÏi su- (Daphne mezereum), lilie zla- chomilka obecná (Xerolenta ob- na stanovi‰tích pÛvodních bazifilních teplo- tohlávek (Lilium martagon), via) atrojzubka stepní (Chond- miln˘ch doubrav a vápnomiln˘ch buãin s fiadou baÏanka vytrvalá (Mercurialis rula tridens). Pfievládají bûÏné ohroÏen˘ch a stanovi‰tnû nároãn˘ch, teplomil- perennis), Ïindava evropská (Sa- druhy lesních ptákÛ se ‰irokou n˘ch a vápnomiln˘ch druhÛ rostlin a se spe- nicula europaea), okrotice bílá ekologickou valencí. Hnízdí tu (Cephalanthera damasonium) pouze nûkolik druhÛ s preferencí cifick˘mi vápnomiln˘mi druhy bezobratl˘ch. ao. ãervená (C. rubra). JiÏní nebo vazbou na listnaté porosty, svahy, pÛvodnû pokryté bazifilní pfiedev‰ím ‰oupálek krátkoprst˘ teplomilnou doubravou (Bra- (Certhia brachydactyla), rehek chypodio pinnati-Quercetum), zahradní (Phoenicurus phoe- jsou dnes porostlé svûtl˘mi po- nicurus) ahrdliãka divoká rosty borovice lesní (Pinus syl- (Streptopelia turtur). vestris). V bylinném patfie tûch- to porostÛ bûÏnû rostou druhy LESNICTVÍ Naprostou pÛvodních lesních spoleãenstev. vût‰inu plochy pfiírodní památ- Dominantou je váleãka prapo- ky pokr˘vají stejnovûké, témûfi fiitá (Brachypodium pinna- monokulturní porosty borovice tum), roztrou‰enû zde najdeme a smrku, staré od 90 do 130 let. Hlavním cílem péãe o chránûné území je postupná pfiemûna ne- vhodn˘ch jehliãnat˘ch porostÛ na 1 Okrotice ãervená (Cephalan- porosty pfieváÏnû listnaté. Vysazo- thera rubra) je charakteristick˘m vány jsou dub zimní, buk, lípa druhem vápnomiln˘ch buãin. malolistá a habr. V˘chovné zása- 2 V nezapojen˘ch porostech na hy v mlad‰ích skupinách jsou za- vrcholovém hfibetu jsou na svûtlinách mûfieny na redukci nepÛvodních VYUÎITÍ Na nûkolika místech vyvinuty floristicky pestré teplomilné dfievin a podporu prostorové dife- jsou patrné zbytky men‰ích po- BIBLIOGRAFIE 227, 279, travinobylinné porosty. renciace porostÛ. vrchov˘ch vápencov˘ch lomeãkÛ. 437 402 ST 38 Okres Strakonice

bûÏn˘ch lesních druhÛ tu hníz- dí datel ãern˘ (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. ma- l˘ (D. minor), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), holub doupÀák (Columba oenas), dlask tlusto- zob˘ (Coccothraustes coccot- hraustes), lejsek bûlokrk˘ (Fice- dula albicollis) avnûkter˘ch letech i l. ãernohlav˘ (F. hypo- leuca) a l. mal˘ (F. parva). Vrybníku se rozmnoÏuje poãet- ná populace skokana krátkono- hého (Rana lessonae).

LESNICTVÍ Pfiirozené, pro- storovû a vûkovû diferencované 1 listnaté porosty (vûk 200 – 220 let) se ponechávají samovolné- mu v˘voji. V mlad‰ích pfieváÏnû rex digitata), o. lesní (C. syl- listnat˘ch skupinách se provádû- Pfiírodní vatica), lipnici hajní (Poa ne- jí v˘chovné zásahy pro zlep‰ení rezervace Sedlická obora moralis), kostfiavu rÛznolistou prostorové struktury, v porostech (Festuca heterophylla), svefiep spfievahou smrku se po ãástech Smí‰en˘ les v jihozápadní ãásti lesního komplexu Sedlic- BenekenÛv (Bromus beneke- smrk likviduje formou násekÛ ké obory 1,5 km jiÏnû od obce Holu‰ice, 3,5 km v˘cho- nii), pomnûnku lesní (Myosotis a nahrazuje v˘sadbou cílov˘ch dojihov˘chodnû od obce Sedlice. sylvatica), svízel vonn˘ (Gali- dfievin (buk, lípa). Vzhledem ke um odoratum), Ïindavu ev- koncentraci zvûfie v obofie je Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ropskou (Sanicula europaea), nutné ve‰keré v˘sadby i pfiiroze- Holu‰ice u MuÏetic 465– 483 m violku Rivinovu (Viola rivi- né zmlazení plotit. V˘hledovû se niana), v. lesní (V. reichen- navrhuje oplotit podstatnou ãást V˘mûra: 20,38 ha Vyhlá‰eno: 1985 bachiana) a pitulník horsk˘ pfiírodní rezervace. (Galeobdolon montanum). V terénních sníÏeninách tvofií VYUÎITÍ Chránûné území Pfiirozené porosty lipov˘ch doubrav s pfiechody souvislé porosty ostfiice tfieslico- je jiÏ nûkolik staletí souãástí k lipov˘m buãinám s pestrou floristickou sklad- vitá (Carex brizoides). Staré obory, dfiíve s jelení zvûfií, nyní bou a s druhovû poãetnou avifaunou. lípy jsou hojnû porostlé jmelím se zvûfií daÀãí a ãernou. Rybní- bíl˘m (Viscum album). V Ka- ky jsou vyuÏívány jen velmi ex- menném rybníku jsou zacho- tenzivnû pro chov ryb, mokfiad- GEOLOGIE Horninov˘ pod- pov˘ch buãin s lípou malolistou vány litorální porosty vysok˘ch ní porosty jsou ponechávány klad tvofií biotitick˘ granodiorit (Tilio cordatae-Fagetum). Ve ostfiic (Caricion gracilis), na samovolnému v˘voji, louky jsou s amfibolitem (blatensk˘ typ), stromovém patfie pfiirozen˘ch pfiilehl˘ch loukách pfievládají nepravidelnû koseny. Pro vefiej- souãást stfiedoãeského plutonu. porostÛ celkovû pfievaÏují lípa spoleãenstva svazu Molinion nost je území nepfiístupné. V plochém hfibetu uprostfied pfií- malolistá (Tilia cordata) al. s bezkolencem modr˘m (Moli- rodní rezervace vystupuje pruh velkolistá (T. platyphyllos), nia caerulea), ãertkusem luã- POZNÁMKA Vroce 1964 Ïilné Ïuly Z–V smûru, tvofiící pfiimí‰en je smrk ztepil˘ (Picea ním (Succisa pratensis) a ole‰- zde byla provizornû popsána suÈov˘ rozpad zejména na sever- abies), buk lesní (Fagus sylvati- níkem kmínolist˘m (Selinum zvlá‰tní asociace dubohabfiin Fes- ním svahu. Mírné svahy terénní ca) a dub letní (Quercus ro- carvifolia). tuco heterophyllae-Tilietum deprese Kamenného rybníka po- bur), vtrou‰enû borovice lesní s dominantní kostfiavou rÛzno- kr˘vají deluviální a deluviálnû (Pinus sylvestris), habr obecn˘ ZVͤENA Vúzemí pfiírod- listou, jejíÏ porosty v‰ak lze zto- soliflukãní písãité hlíny s úlom- (Carpinus betulus), ol‰e lepka- ní rezervace Ïijí nûktefií brou- toÏnit s asociací Stellario-Tilie- ky hornin (pleistocén – holo- vá (Alnus glutinosa) a bfiíza ci charakteristiãtí pro pfiiroze- tum. cén), na dnû údolí pfiekryté bûlokorá (Betula pendula). Ke- né lesní porosty, napfi. drabãík fluviálními hlinit˘mi písky fiov˘ podrost je velmi sporadick˘ Rugilus erichsoni, ãlunovec BIBLIOGRAFIE 487, 488, (holocén). PÛdním pokryvem je a objevuje se v nûm jen místy Scaphidium quadrimacula- 497, 502 kambizem typická kyselá, v mûl- odrÛstající lipové zmlazení tum aroháãek bukov˘ (Sino- k˘ch depresích pseudoglej stag- a bez ãerven˘ (Sambucus race- dendron cylindricum). Na je- MAPA ÚZEMÍ strana 415 noglejov˘ a v okolí rybníkÛ glej mosa). V bylinném patfie mimo diném místû v âechách zde byly typick˘. jiné najdeme ptaãinec velkokvû- nalezeny bedlobytka Boletina t˘ (Stellaria holostea), jaterník borealis a hrbilka Plectanoc- KVùTENA V chránûném trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), nema nudipes. Vyskytuje se tu 1 (Polygo- Haematopinus apri – Pfiirozené porosty ptaãincov˘ch území je vyvinuta mozaika kokofiík mnohokvût˘ také ve‰ lipov˘ch doubrav (Stellario-Tilie- pomûrnû pfiirozen˘ch lesních po- natum multiflorum), kostival parazit divok˘ch prasat. Avi- tum) sfragmenty submontánních rostÛ ptaãincov˘ch lipov˘ch hlíznat˘ (Symphytum tubero- fauna je druhovû pestrá, s fia- lipov˘ch buãin (Tilio cordatae-Fa- doubrav (Stellario-Tilietum) sum), hrachor jarní (Lathyrus dou druhÛ striktnû vázan˘ch getum) v pfiírodní rezervaci Sedlic- afragmentÛ submontánních li- vernus), ostfiici prstnatou (Ca- na staré listnaté porosty. Kromû ká obora. ST 39 403 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE V chránûném území se stfiídají pruhy krysta- lického vápence, erlanu a kvar- citické ruly aÏ kvarcitu, obklopené 2 biotitickou aÏ sillimanit-bioti- tickou migmatitizovanou para- rulou (moldanubikum, pestrá chocholat˘ (Polygala comosa), skupina). Severní ãástí probíhá jetel horsk˘ (Trifolium monta- Pfiírodní pruh Ïilného kfiemene. PÛdním num) a ostruÏiník skalní (Ru- památka Sedlina typem je rendzina kambizemní bus saxatilis). V severní ãásti a kambizem typická. území se na b˘valé mezi na dfií- Západní ãást lesa Sedlina 1,5 km severozápadnû od obce vûj‰ím okraji lesa ve svûtlém Rovná, 2 km jihov˘chodnû od obce Radomy‰l. KVùTENA PfieváÏná ãást travnatém podrostu listnat˘ch plochy chránûného území je po- dfievin (dubu letního a javoru Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: rostlá kulturním svûtl˘m boro- klenu) nachází nepoãetná popu- Rovná u Strakonic 438– 483 m v˘m lesem s podrostem váleãky lace (nûkolik desítek jedincÛ) prapofiité (Brachypodium pin- vstavaãe bledého (Orchis pal- V˘mûra: 6,96 ha Vyhlá‰eno: 1985 natum), na pfiirozeném stano- lens), z níÏ kaÏdoroãnû vykvétá vi‰ti bazifilních teplomiln˘ch nûkolik jedincÛ. Svûtl˘ borov˘ les na vápenci s ohroÏen˘mi a fyto- (Brachypodio pinna- doubrav geograficky v˘znamn˘mi rostlinn˘mi druhy, ma- ti-Quercetum). V lesním poros- ZVͤENA Teplomilné prvky tu zcela pfievládá borovice lesní fauny jihoãeského regionu zde lá pfieÏívající populace vstavaãe bledého na jediné (Pinus sylvestris) s vtrou‰en˘m zastupují nûktefií dvoukfiídlí, jihoãeské lokalitû. dubem letním (Quercus robur) napfi. dlouhososka Bombylius a lípou malolistou (Tilia corda- fimbriatus, druh svûtl˘ch les- ta), ve v˘chodní ãásti chránû- ních okrajÛ. Podobnou biono- ného území pfievaÏuje místy, mii mají zfiejmû také bahno- jako stanovi‰tnû zcela nepÛvod- milka Limonia hercegovinae ní prvek, smrk ztepil˘ (Picea avrtalka Aulagromyza zernyi, abies). Roztrou‰ené kefiové pat- u níÏ jde o jedinou známou lo- ro tvofií líska obecná (Corylus kalitu v âeské republice. Vzhle- avellana). V bylinném podrostu dem k charakteru lesních po- najdeme mimo dominantní vá- rostÛ v chránûném území jsou leãky prapofiité také sasanku les- obratlovci zastoupeni jen bûÏn˘- ní (Anemone sylvestris), zimo- mi eurytopními lesními druhy. strázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), hlaváã fialov˘ LESNICTVÍ Ve star‰ích bo- (Scabiosa columbaria), fiimba- rov˘ch a místy ve smrkov˘ch bu chocholiãnatou (Pyrethrum porostech (vûk 80 –140 let) se corymbosum), hofiec brvit˘ v souãasné dobû zaãíná s obnov- (Gentianopsis ciliata), ostfiici ní tûÏbou formou úzk˘ch ná- chabou (Carex flacca), o. ble- sekÛ s následn˘m zalesnûním cí- doplevou (C. pallens), vítod lov˘mi listnat˘mi dfievinami (dub letní a d. zimní, buk les- ní). V mlad‰ích porostech s pfií- 1 Silnû ohroÏen˘ druh vstavaã mûsí listnat˘ch dfievin se prová- bled˘ (Orchis pallens) kvete v pfií- dûjí probírky ve prospûch dubu, rodní památce Sedlina v poãtu pou- lípy a javoru klenu. Na mikro- VYUÎITÍ Plocha se vstava- dozráním semen. Chránûné úze- h˘ch nûkolika jedincÛ. Jeho zdej‰í lokalitû vstavaãe bledého se ne- ãem bled˘m se pravidelnû kosí mí není pfiístupné vefiejnosti. populace je jedinou v jihoãeském re- hospodafií lesnick˘m zpÛsobem, a na stanovi‰ti se provádûjí spe- gionu. ale provádí se periodické pro- cifické zásahy spoãívající v me- BIBLIOGRAFIE 227, 279 2 Stanovi‰tû vstavaãe bledého svûtlování stromového patra chanické ochranû kvetoucích (Orchis pallens) v severní ãásti pfií- a odstraÀování kfiovin a v˘- jedincÛ proti okusu zvûfií a na- rodní památky. mladkÛ. ru‰ování pÛdního povrchu pfied 404 ST 40 Okres Strakonice

1

KVùTENA âást severních platyphyllos), jilm horsk˘ (Ul- Pfiírodní svahÛ obou vrcholÛ pokr˘vají mus glabra), javor klen (Acer rezervace Skoãick˘ Hrad fytocenologicky nevyhranûné po- pseudoplatanus) a j. mléã (A. rosty suÈového lesa (Tilio-Aceri- platanoides), ve fragmentech li- Smí‰en˘ les ve vrcholové ãásti vrchu Hrad (666,8 m on), velkou ãást chránûného pov˘ch doubrav pfievaÏují dub n. m.) 2 km jiÏnû od obce Skoãice, 6 km západosevero- území porÛstají kvûtnaté bu- zimní (Quercus petraea), lípa západnû od VodÀan. ãiny s lípou malolistou (Tilio malolistá a pfiimí‰en je dub let- cordatae-Fagetum), které na ní (Quercus robur). V bylin- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: chud‰ím skeletovitém pÛdním ném podrostu chud‰ích typÛ bu- Skoãice 588– 667 m podkladu pfiecházejí k acidofil- ãin pfievládají tfitina rákosovitá ním bikov˘m buãinám (Lu- (Calamagrostis arundinacea), zulo-Fagetum) svelmi ochu- lipnice hajní (Poa nemoralis) V˘mûra: 29,00 ha Vyhlá‰eno: 1985 zen˘m bylinn˘m podrostem. a bika bûlavá (Luzula luzuloi- Pfiíznivé mezo- a topoklima jiÏ- des), v kvûtnat˘ch buãinách je Floristicky pestr˘ komplex pfiirozen˘ch porostÛ ních a jihov˘chodních svahÛ vyvinuto druhovû bohaté bylin- suÈového lesa, reliktního boru a kvûtnat˘ch lipo- umoÏÀuje i v pomûrnû velké na- né patro, v nûmÏ mimo jiné v˘ch buãin s pfiechody k acidofilním bikov˘m dmofiské v˘‰ce nad 600 m exi- rostou svízel vonn˘ (Galium stenci ochuzen˘ch fragmentÛ odoratum), plicník tmav˘ (Pul- buãinám a lipov˘m doubravám. V˘znamná, dru- dubohabfiin (Carpinion), které monaria obscura), samorostlík hovû pestrá avifauna. Zbytek prehistorického sv˘m druhov˘m sloÏením inkli- klasnat˘ (Actaea spicata), violka hradi‰tû. nují k ptaãincov˘m lipov˘m doubravám (Stellario-Tilie- tum). V mozaice pfieváÏnû list- GEOLOGIE Vrch Hrad je cházejí v˘razné mrazové sruby nat˘ch porostÛ suÈového lesa, tvofien pfieváÏnû biotitick˘m s níÏe poloÏen˘mi mohutn˘mi buãin a lipov˘ch doubrav domi- a sillimanit-biotitick˘m mig- kamenn˘mi sutûmi. PÛdu tvofií nuje ve stromovém patfie celkovû matitem flebit-stromatitového kambizem typická kyselá, v sed- buk lesní (Fagus sylvatica) typu a leukokratním migmati- le mezi obûma vrcholy ménû s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies tem, ve hfibetové vrcholové linii kambizem pseudoglejová, na alba), smrku ztepilého (Picea 1 Na skalnatém ostrohu západ- probíhá úzk˘ pruh Ïilné Ïuly skalních útvarech a sutích ran- abies) alípy malolisté (Tilia ního vrcholu jsou vyvinuty frag- (podolsk˘ komplex moldanubi- ker typick˘ a kambizemní. cordata). V suÈov˘ch porostech menty acidofilních reliktních borÛ ka). Na obou vrcholech se na- pfiistupují lípa velkolistá (Tilia (Dicrano-Pinion). ST 41 405 âeskobudûjovicko

lesní (Viola reichenbachiana), ostfiice lesní (Carex sylvatica), kapraì rozloÏená (Dryopte- ris dilatata), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), lilie zla- tohlávek (Lilium martagon), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a vikev lesní (Vicia sylvatica), v suÈov˘ch porostech pfiistupuje sasanka pryskyfiníko- vitá (Anemonoides ranuncu- loides) avlipov˘ch doubravách vikev kfiovi‰tní (Vicia dumeto- rum), v. hrachovitá (V. pisifor- mis), svízel lesní (Galium syl- vaticum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ko- kofiík mnohokvût˘ (Polygona- tum multiflorum), k. vonn˘ (P. odoratum) a kostfiava rÛz- nolistá (Festuca heterophylla). Na skalnatém ostrohu západní- ho hfibetu smûru S–J je vyvinut acidofilní reliktní aÏ polokul- turní bor (Dicrano-Pinion), v nûmÏ rostou borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusin- ka obecná (Rhodococcum vi- tis-idaea) (Festu- , kostfiava ovãí 2 ca ovina), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), silenka ni- cí (Silene nutans) asmolniãka cophaga testacea. Pestrá avi- obecná (Steris viscaria). V plo- fauna je obohacena nûkter˘mi chém ‰irokém sedle mezi obûma druhy striktnû vázan˘mi na vrcholy se nacházejí vesmûs kul- staré listnaté porosty, zejména turní porosty s pfievahou smrku, holubem doupÀákem (Colum- ale s pfiímûsí buku a jedle. Na ba oenas) a lejskem mal˘m jejich místû lze pfiedpokládat (Ficedula parva). Hnízdí zde pÛvodní v˘skyt kvûtnat˘ch lipo- také ‰oupálek krátkoprst˘ (Cer- v˘ch buãin, popfiípadû kvûtna- thia brachydactyla), kulí‰ek t˘ch Ïindavov˘ch jedlin (Sani- nejmen‰í (Glaucidium passeri- culo europaeae-Abietetum). num), pu‰tík obecn˘ (Strix alu- co) a nepravidelnû téÏ ãáp ãern˘ ZVͤENA V pfiírodní rezer- (Ciconia nigra). V posledním vaci Ïijí brouci pÛvodních list- desetiletí je zji‰Èován také je- nat˘ch lesÛ, napfi. tesafiík Gram- fiábek lesní (Bonasa bonasia), moptera ruficornis a lesknáãek pfiiãemÏ lokalita je znaãnû vzdá- Epuraea variegata, teplomil- lená od jeho souvislého areálu n˘m prvkem je luskokaz Bru- na ·umavû. chus sibiricus. Nûkteré druhy dvoukfiídlého hmyzu, konkrétnû LESNICTVÍ Porosty pfiírod- bedlobytky Mycetophila miki ní rezervace tvofií mozaiku sta- a Zygomyia pictipennis, jsou r˘ch, z minulosti tûÏebnû roz- vâechách známé jen z této lo- pracovan˘ch porostÛ a mlad‰ích kality, vzácná je i kvûtilka My- smí‰en˘ch nebo pfieváÏnû smr- provádûjí v˘chovné zásahy ve HISTORIE Na západním kov˘ch skupin. Staré listnaté prospûch pfiimí‰en˘ch listnáãÛ, vrcholu vrchu Hrad se nacháze- nebo smí‰ené porosty ve vrcholo- u m˘tn˘ch porostÛ nastupuje jí dobfie znatelné zbytky valÛ vé ãásti území, vãetnû reliktního obnova formou násekÛ s pfiedsu- pravûkého hradi‰tû, jehoÏ po- boru (vûk 130 –170 let) se po- nut˘mi kotlíky pro jedli a do- ãátky jsou kladeny do star‰í do- nechávají samovolnému v˘voji. sadbu listnáãÛ. by bronzové (únûtická kultura) V níÏe poloÏen˘ch tûÏebnû roz- a které bylo vyuÏíváno pfies pracovan˘ch porostech se prová- VYUÎITÍ Pfiírodní rezerva- mlad‰í dobu bronzovou aÏ po dí obnovní clonná tûÏba s maxi- cí pfies vrchol Hradu prochází star‰í dobu Ïeleznou (hal‰tatská 2 Velkou ãást pfiírodní rezervace málním vyuÏitím pfiirozeného znaãená turistická stezka a kro- mohylová kultura). porÛstají kvûtnaté lipové buãiny zmlazení a s dosadbou cílov˘ch mû ní je chránûné území pfií- (Tilio cordatae-Fagetum) sdruho- listnat˘ch dfievin. V mlad‰ích stupné po níÏe probíhajících ob- BIBLIOGRAFIE 281, 341, vû bohat˘m bylinn˘m patrem. pfieváÏnû smrkov˘ch porostech se vodov˘ch lesních cestách. 586, 797 406 ST 42 Okres Strakonice

sích nivními hlínami (holocén). pastvinách. Na travnaté hrázi Na ploch˘ch terénních vyv˘‰eni- rybníka byl v nedávné dobû nách je vyvinuta mûlká, skeleto- zaznamenán v˘skyt vzácné pam- vitá kambizem typická kyselá, peli‰ky chudolaloãnaté (Tara- na zbytku plochy se nachází xacum paucilobum) ze sekce pseudoglej stagnoglejov˘ a glej Palustria. typick˘. ZVͤENA Ivdobû, kdy byl KVùTENA Plochu chránû- v‰eobecnû vzácn˘, se v chránû- ného území pokr˘vá komplex ném území vyskytoval otakárek mezofilní a mezohygrofilní luã- fenyklov˘ (Papilio machaon). ní vegetace ze svazÛ Molinion V poslední dobû tu byl nalezen a Calthion, v nejvíce zamokfie- kfiiÏák pruhovan˘ (Argiope n˘ch partiích jsou vyvinuty po- bruennichi), kter˘ se v âechách rosty ostfiicovomechov˘ch spole- objevil teprve v minulém deseti- ãenstev svazu Caricion fuscae. letí. Îije tu také jen fiídce se na- Na vyv˘‰eném balvanitém teré- cházející vlhkomilná plo‰tice, nu se nachází mozaika krát- síÈnatka Agramma intermedia. kostébeln˘ch smilkov˘ch porostÛ Dominantními druhy ptákÛ (Violion caninae) a nezapoje- jsou lindu‰ka luãní (Anthus n˘ch travinobylinn˘ch spoleãen- pratensis) abramborníãek hnû- stev mûlk˘ch pÛd (Hyperico d˘ (Saxicola rubetra). Hnízdí perforati-Scleranthion peren- zde také bekasina otavní (Gal- nis). Vlhkomilné a suchomilné linago gallinago), aÏ do zaãátku typy vegetace se na znaãné ãásti 90. let byla lokalita pravidel- 1 plochy chránûného území vzá- n˘m hnízdi‰tûm vodou‰e rudo- jemnû prolínají, coÏ je pfiíãinou nohého (Tringa totanus) abfie- velké druhové pestrosti celé hou‰e ãernoocasého (Limosa limosa) Pfiírodní lokality. Z v˘znamnûj‰ích dru- . Oba druhy jsou zde památka hÛ tu rostou prstnatec májov˘ dnes zji‰Èovány velmi sporadic- Smyslov (Dactylorhiza majalis), v‰ivec ky a zfiejmû tu jiÏ nehnízdí. ladní (Pedicularis sylvatica), V tÛni pfii okraji chránûného Ploch˘ terén pod hrází rybníka Smyslov, asi 2 km v˘- tolije bahenní (Parnassia palu- území se rozmnoÏují skokan chodnû od obce Pole. stris), hlad˘‰ prusk˘ (Laserpiti- ostronos˘ (Rana arvalis), blat- um prutenicum), ole‰ník kmí- nice skvrnitá (Pelobates fus- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nolist˘ (Selinum carvifolia), cus) arosniãka zelená (Hyla Pole 460 – 464 m ãertkus luãní (Succisa praten- arborea). sis), bukvice lékafiská (Betonica V˘mûra: 6,67 ha Vyhlá‰eno: 1990 officinalis), hadí mord nízk˘ VYUÎITÍ Vminulosti byla (Scorzonera humilis), vrba roz- pfieváÏná ãást chránûného úze- Komplex balvanit˘ch pastvin a vlhk˘ch luk me- mar˘nolistá (Salix rosmarini- mí vyuÏívána jako pastvina ne- zi rybníky Smyslov (22 ha) a Jezero Smyslov, folia), ostfiice Hartmanova (Ca- bo jednoseãná louka. KdyÏ hos- rex hartmanii), o. stinná (C. podafiení ustalo, zaãaly se ‰ífiit s mnoÏstvím vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch umbrosa), o. dvoumuÏná (C. náletové dfieviny, zejména bfiíza druhÛ, se specifickou luãní avifaunou a s poãet- diandra), o. jarní (C. caryo- bûlokorá (Betula pendula), bo- n˘mi populacemi nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ. phyllea), o. ble‰ní (C. pulicaris), rovice lesní (Pinus sylvestris), zábûlník bahenní (Comarum kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus) palustre), kozlík dvoudom˘ a nûkteré druhy vrb (Salix spp.). (Valeriana dioica), ptaãinec ba- Místy se objevují kolonie tfitiny henní (Stellaria palustris), su- kfiovi‰tní (Calamagrostis epi- chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum gejos). Péãe o území spoãívá angustifolium), tfiezalka ãtyfi- vpravidelném kosení travních kfiídlá (Hypericum tetrapte- porostÛ a periodickém odstraÀo- rum), vstavaã obecn˘ (Orchis vání náletov˘ch dfievin. morio), vemeník dvoulist˘ (Pla- tanthera bifolia), sesel roãní BIBLIOGRAFIE 181, 279, (Seseli annuum), pryskyfiník 289, 463, 696 hlíznat˘ (Ranunculus bulbo- sus), svízel nízk˘ (Galium pu- milum), kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica), pupava obecná (Carlina vulgaris), de- 1 vaterník velkokvût˘ tmav˘ Na balvanit˘ch pastvinách je (Helianthemum grandiflorum vyvinuta mozaika krátkostébeln˘ch smilkov˘ch porostÛ (Violion cani- GEOLOGIE Horninové k˘ pluton), kter˘ je pfiekryt˘ subsp. obscurum) a mnoho nae) atravinobylinn˘ch nezapo- podloÏí je tvofieno biotitick˘m deluviálními a deluviofluviál- dal‰ích. Charakteristick˘ je v˘- jen˘ch spoleãenstev mûlk˘ch pÛd granodioritem, základní varie- ními písãitohlinit˘mi sedimenty skyt jalovce obecného (Junipe- (Hyperico perforati-Scleranthion tou blatenského typu (stfiedoães- (pleistocén), v terénních depre- rus communis) na b˘val˘ch perennis). ST 43 407 âeskobudûjovicko

bazanovec kytkokvût˘ (Naum- burgia thyrsiflora), vachta troj- listá (Menyanthes trifoliata), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) a ostfiice dvoufiadá (Carex disticha). Plochy za- zemnûn˘ch depresí porÛstá chrastice rákosovitá (Phalaroi- des arundinacea). Zbytek plochy 1 mezi jednotliv˘mi tÛnûmi po- kr˘vá silnû antropicky ovlivnû- ná a ruderalizovaná mozaika GEOLOGIE Horninové pod- mezofilních a mezohygrofilních loÏí chránûného území tvofií vysokostébeln˘ch a vysokobylin- leukokratní migmatit (molda- n˘ch luãních spoleãenstev sva- nubikum), pfiekryt˘ terciérními zÛ Arrhenatherion, Molinion jílovitopísãit˘mi uloÏeninami a Calthion, v nichÏ mimo jiné (neogén), fluviálními ‰tûrko- rostou ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhe- písãit˘mi náplavy (pleistocén) natherum elatius), hrachor luã- a nivními hlínami (holocén). ní (Lathyrus pratensis), prst- PÛdním typem je fluvizem ty- natec májov˘ (Dactylorhiza pická, místy s pfiechody ke gleji. majalis), ‰tírovník baÏinn˘ PozÛstatkem stfiedovûkého r˘- (Lotus uliginosus), krvavec to- Ïování zlata a novodobé tûÏby ten (Sanguisorba officinalis), (Succisa praten- ‰tûrkopísku je ãlenit˘ georeliéf ãertkus luãní 2 s mûlk˘mi tÛÀkami a písãit˘mi sis), blatouch bahenní (Caltha kopeãky (sejpy). palustris), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), svízel ba- KVùTENA Vegetaci tÛní henní (Galium palustre), skfií- Pfiírodní tvofií spoleãenstva vzpl˘vav˘ch pina lesní (Scirpus sylvaticus), památka TÛnû u Hajské vodních rostlin (Batrachion tuÏebník jilmov˘ (Filipendula aquatilis) a spoleãenstva okfieh- ulmaria) a expanzivnû se ‰ífií TÛnû v nivû na pravém bfiehu fieky Otavy, asi 300 m se- kovit˘ch rostlin (Lemnion mi- tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis verozápadnû od obce Hajská. noris). Na bfiezích jsou vyvinu- epigejos). Na vyv˘‰en˘ch písãi- ty fragmenty porostÛ vysok˘ch t˘ch stanovi‰tích se nacházejí Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ostfiic (Caricion gracilis) ará- fragmenty druhotn˘ch krátko- Hajská 386 – 388 m kosin (Phragmition commu- stébeln˘ch smilkov˘ch luk (Vio- nis). V tÛních roste Ïebratka lion caninae) svfiesem obecn˘m V˘mûra: 6,38 ha Vyhlá‰eno: 1985 bahenní (Hottonia palustris), (Calluna vulgaris), zvonkem okfiehek men‰í (Lemna minor), okrouhlolist˘m (Campanula Soustava drobn˘ch tÛní s cennou vodní a mok- o. trojbrázd˘ (L. trisulca), la- rotundifolia), hvozdíkem kro- ku‰ník vodní (Batrachium penat˘m (Dianthus deltoides), fiadní vegetací, zejména s poãetnou populací Ïeb- aquatile), bublinatka jiÏní kostfiavou ovãí (Festuca ovina), ratky bahenní. Dafií se zde nûkolika druhÛm (Utricularia australis), halucha violkou psí (Viola canina), obojÏivelníkÛ. vodní (Oenanthe aquatica), smilkou tuhou (Nardus stricta) na jejich bfiezích pu‰kvorec a mochnou jarní (Potentilla ta- obecn˘ (Acorus calamus), zblo- bernaemontani). Celá plocha mnoÏují se zde poãetné populace VYUÎITÍ Celá plocha pfií- chan vodní (Glyceria ma- chránûného území postupnû za- ãolka obecného (Triturus vul- rodní památky je odpradávna xima), z. vzpl˘vav˘ (G. flui- rÛstá náletov˘mi dfievinami, garis), kuÀky obecné (Bom- silnû ovlivÀována ãlovûkem. tans), psineãek v˘bûÏkat˘ pfiedev‰ím ol‰í lepkavou (Alnus bina bombina), blatnice skvr- V bezprostfiedním sousedství (Agrostis stolonifera), ostfiice glutinosa), vrbou kfiehkou (Sa- nité (Pelobates fuscus), rosniãky chránûného území leÏí inten- mûch˘fikatá (Carex vesicaria), lix fragilis), v. jívou (S. cap- zelené (Hyla arborea) a skoka- zivnû obhospodafiované zemû- o. prodlouÏená (C. elongata), rea), v. popelavou (S. cinerea) na zeleného (Rana kl. esculen- dûlské pozemky, odkud dochází o. ‰tíhlá (C. gracilis), pfiesliãka a bezem ãern˘m (Sambucus ta). Îijí zde také ãolek velk˘ k obohacování jeho okrajÛ Ïivi- pofiíãní (Equisetum fluviatile), nigra). (Triturus cristatus), ropucha nami a následnému ‰ífiení nit- kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), obecná (Bufo bufo), r. zelená rofilní vegetace. TÛnû se rychle orobinec ‰irolist˘ (Typha lati- ZVͤENA Charakteristic- (B. viridis) a skokan hnûd˘ zazemÀují, a proto bylo v roce folia) a ojedinûle se zde objevují k˘mi baÏinn˘mi druhy broukÛ (Rana temporaria). Také dru- 1998 pfiistoupeno k razantní jsou zde drabãíci Ochthephi- hové spektrum hnízdících ptákÛ obnovû nûkter˘ch z nich. Stfie- lum fracticorne a Philonthus je pestré. Hnízdí tu jak druhy dem pfiírodní památky vede fumarius, maloãlenec Telma- typické pro mokfiady, tak druhy elektrovod, pod nímÏ je udrÏo- tophilus schoenherri a obojÏi- kfiovin a lesních okrajÛ, napfi. ván prÛsek. V dobû pfied vy- 1 Souãástí pestré fauny obojÏi- veln˘ nosatec Bagous angustus, cvrãilka fiíãní (Locustella fluvia- hlá‰ením ochrany zde byla ba- velníkÛ v PP TÛnû u Hajské je také na su‰‰í místa je vázan˘ napfi. tilis), rákosník zpûvn˘ (Acro- Ïantnice. ãolek velk˘ (Triturus cristatus). stfievlíãek Microlestes maurus cephalus palustris), sedmihlá- 2 V˘znaãn˘m druhem rostoucím a vyklenulec Morychus aeneus. sek hajní (Hippolais icterina), v tÛních je Ïebratka bahenní (Hot- Chránûné území má velmi pest- krutihlav obecn˘ (Jynx torquil- BIBLIOGRAFIE 279 tonia palustris). rou faunu obojÏivelníkÛ. Roz- la) aj. MAPA ÚZEMÍ strana 414 408 ST 44 Okres Strakonice

1

GEOLOGIE Horninov˘ pod- trifoliata), zábûlník bahenní Pfiírodní klad tvofií biotitick˘ granodiorit (Comarum palustre), ostfiice rezervace Velká Ku‰ s amfibolem, základní varianta Hartmanova (Carex hartma- blatenského typu, s ãetn˘mi bal- nii), o. ble‰ní (C. pulicaris), Kamenité pastviny a vlhké louky mezi rybníky Velká Ku‰ vany na povrchu terénu (stfiedo- o. obecná (C. nigra), o. dvou- aNad Ku‰í, 1 km v˘chodnû od obce Lnáfisk˘ Málkov. ãesk˘ pluton). Skalní podloÏí je muÏná (C. diandra), tolije ba- ve v˘chodní ãásti chránûného henní (Parnassia palustris), Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: území pfiekryto deluviofluviál- prstnatec májov˘ (Dactylorhiza Lnáfisk˘ Málkov 480 – 487 m ními písãit˘mi hlínami a hli- majalis), v‰ivec ladní (Pedicu- nit˘mi písky (holocén). PÛdním laris sylvatica), rosnatka okrouh- V˘mûra: 7,47 ha Vyhlá‰eno: 1985 typem je kambizem typická ky- lolistá (Drosera rotundifolia), selá, v terénních depresích kam- kozlík dvoudom˘ (Valeriana Komplex b˘val˘ch kamenit˘ch pastvin a vlhk˘ch bizem pseudoglejová a glej, místy dioica), violka bahenní (Viola spfiechody ke gleji organozem- palustris), bafiiãka bahenní aÏ ra‰elinn˘ch luk, s v˘skytem mnoha v˘znam- nímu. (Triglochin palustre), ãertkus n˘ch druhÛ rostlin, zejména vstavaãe obecného, luãní (Succisa pratensis), su- bafiiãky bahenní, rosnatky okrouhlolisté, v‰ivce KVùTENA Na vût‰inû plo- chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum ladního, se zajímavou entomofaunou a charakte- chy chránûného území se nachá- angustifolium), hrachor luãní zejí mírnû degradované vlhké (Lathyrus pratensis), vemeník ristickou luãní avifaunou. louky svazu Molinion, s pfie- dvoulist˘ (Platanthera bifolia), chody k vysokobylinn˘m spole- ptaãinec bahenní (Stellaria pa- ãenstvÛm svazu Calthion na lustris) aj. trvale podmáãen˘ch stanovi‰- Na vyv˘‰eném pahorku s balva- tích. Nejcennûj‰ím vegetaãním nit˘mi v˘chozy jsou vyvinuty typem jsou maloplo‰né fragmen- ty ostfiicovomechov˘ch ra‰elin- n˘ch porostÛ (Caricion fuscae), roztrou‰ené na celé plo‰e. Sou- vislej‰í ra‰elinné porosty s pfie- chody k oligotrofním ostfiico- vora‰eliníkov˘m spoleãenstvÛm 1 Na balvanit˘ch smilkov˘ch (Sphagno recurvi-Caricion ca- pastvinách roste roztrou‰enû jalovec nescentis) se nacházejí v jiho- obecn˘ (Juniperus communis). v˘chodní ãásti území. Ve vlh- 2 Kamenité pastviny v PR Velká k˘ch a ra‰elinn˘ch luãních Ku‰ jsou typick˘m hnízdním bioto- 2 spoleãenstvech mimo jiné rostou pem lindu‰ky luãní (Anthus pra- vachta trojlistá (Menyanthes tensis). ST 45 409 âeskobudûjovicko

3

krátkostébelné smilkové louky (Dianthus deltoides), kostfiava (Violion caninae), na extrém- ovãí (Festuca ovina), svízel ních kamenit˘ch stanovi‰tích nízk˘ (Galium pumilum), sfragmenty travinobylinn˘ch chmerek vytrval˘ (Scleranthus spoleãenstev mûlk˘ch pÛd (Hy- perennis), vfies obecn˘ (Calluna perico perforati-Scleranthion vulgaris), metliãka kfiivolaká perennis). Rostou v nich smûlek (Avenella flexuosa), zvonek jehlancovit˘ (Koeleria pyrami- okrouhlolist˘ (Campanula ro- data), devaterník velkokvût˘ tundifolia), bedrník obecn˘ tmav˘ (Helianthemum gran- (Pimpinella saxifraga) a kysel- diflorum subsp. obscurum), ka obecná (Acetosella multifi- matefiídou‰ka vejãitá (Thymus da). Plocha postupnû zarÛstá pulegioides), psineãek tuh˘ dfievinami, ponejvíce borovicí (Agrostis vinealis), smilka tuhá lesní (Pinus sylvestris), roz- (Nardus stricta), violka psí trou‰enû bfiízou bûlokorou (Be- (Viola canina), ostfiice kulko- tula pendula), lískou obecnou nosná (Carex pilulifera), o. jar- (Corylus avellana) arÛÏemi ní (C. caryophyllea), vstavaã (Rosa spp.), na vlhk˘ch místech obecn˘ (Orchis morio), kociá- kru‰inou ol‰ovou (Frangula Phyllobrotica quadrimaculata) VYUÎITÍ Vminulosti bylo nek dvoudom˘ (Antennaria di- alnus). Charakteristickou dfievi- advoukfiídl˘ch, napfi. v˘kalnice území pfiírodní rezervace vyuÏí- oica), mochna jarní (Potentilla nou kamenit˘ch pastvin je roz- Cordilura ciliata avrtalka Ce- váno jako pastviny, pfiípadnû tabernaemontani), jetel horsk˘ trou‰en˘ jalovec obecn˘ (Juni- rodontha angulata, známá jednoseãné louky. Vzhledem k re- (Trifolium montanum), kru- perus communis). Zejména na vâechách dosud jen z této loka- lativnû malé rozloze dochází ãinka nûmecká (Genista ger- ra‰elinn˘ch loukách se rozrÛsta- lity. Typick˘mi druhy ptákÛ tûch- kruderalizaci okrajÛ v dÛsledku manica), hvozdík kropenat˘ jí dal‰í druhy dfievin, hlavnû to balvanit˘ch, místy podmáãe- obohacení Ïivinami z okolních vrby, napfi. vrba u‰atá (Salix n˘ch pastvin jsou lindu‰ka luãní zemûdûlsk˘ch pozemkÛ. Pfii dlou- aurita), v. kfiehká (S. fragilis), (Anthus pratensis) abrambor- hodobûj‰í absenci kosení se zaãaly v. popelavá (S. cinerea) a smrk níãek hnûd˘ (Saxicola rubetra). ‰ífiit nûkteré ruderální expanziv- ztepil˘ (Picea abies). Hnízdí tu také skfiivan polní ní druhy rostlin, mezi jin˘mi (Alauda arvensis), strnad obec- itfitina kfiovi‰tní (Calamagros- ZVͤENA V pobfieÏních po- n˘ (Emberiza citrinella), s. rá- tis epigejos),análetové dfieviny. 3 rostech Ïije pomûrnû rÛznorodá kosní (E. schoeniclus), cvrãilka V souãasné dobû jsou travinné Na vyv˘‰eném pahorku nad entomofauna. Velmi hojná je zde zelená (Locustella naevia), ne- porosty pro udrÏení druhové di- rybníkem jsou vyvinuty krátkosté- Ischnodemus sabuleti belné smilkové porosty (Violion ca- plo‰tiãka , pravidelnû i bekasina otavní verzity pravidelnû koseny, na vy- ninae) a na kamenit˘ch stanovi‰tích typická pro porosty krátkostébel- (Gallinago gallinago). V ‰ífiících bran˘ch plochách jsou postupnû nezapojená travinobylinná spoleãen- n˘ch ostfiic. Byly zde nalezeny ta- se náletech dfievin hnízdí fiada odstraÀovány neÏádoucí dfieviny. stva mûlk˘ch pÛd (Hyperico perfo- ké stenotopní mokfiadní druhy bûÏn˘ch ptaãích druhÛ kfiovin rati-Scleranthion perennis). broukÛ (mimo jiné mandelinka a lesních okrajÛ. BIBLIOGRAFIE 279, 696 410 ST 46 Okres Strakonice

o. úzkolist˘ (T. angustifolia), rákos obecn˘ (Phragmites aus- tralis), ostfiice ‰tíhlá (Carex gracilis), o. mûch˘fikatá (C. ve- sicaria), kosatec Ïlut˘ (Iris pseu- dacorus), tfitina ‰edavá (Cala- magrostis canescens), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), rozpuk jizliv˘ (Cicuta virosa), smldník bahenní (Peuceda- num palustre) aj., z rybníka je v nedávné dobû udáván v˘skyt kotvice plovoucí (Trapa na- tans). V jihozápadní ãásti chrá- nûného území pfiechází ryb- niãní litorál v podmáãené aÏ ra‰elinné louky svazÛ Molini- on, Calthion a Caricion fus- cae. Roste v nich celá fiada v˘- znaãn˘ch rostlinn˘ch druhÛ, mimo jiné ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), bezko- lenec modr˘ (Molinia caeru- lea), zvoneãník ãern˘ (Phyteu- ma nigrum), svízel severní (Galium boreale), chrpa luãní (Jacea pratensis), lomikámen zrnat˘ (Saxifraga granulata), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), kozlík dvoudom˘ (Va- leriana dioica), ole‰ník kmí- nolist˘ (Selinum carvifolia), bukvice lékafiská (Betonica of- ficinalis), krvavec toten (San- guisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), su- chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), ostfiice Hart- manova (Carex hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. dvoufiadá (C. disticha) ao. trsnatá (C. cespi- tosa). Znaãnou ãást plochy chránûného území pokr˘vají 1 porosty kfiovinn˘ch baÏinn˘ch vrbin svazu Salicion cinereae, GEOLOGIE Horninov˘m které postupnû pfiecházejí k mok- Pfiírodní podkladem je biotitická a sil- fiadním ol‰inám (Carici elon- rezervace Záhorsk˘ rybník limanit-biotitická pararula (mol- gatae-Alnetum). V jejich stro- danubikum), na vût‰inû plochy movém patfie pfievaÏuje ol‰e Záhorsk˘ rybník s pfiilehl˘mi vlhk˘mi loukami a ol‰ina- pfiekryta jílovitopísãit˘mi ulo- lepkavá (Alnus glutinosa) mi v nivû Blanice, 1,5 km západnû od osady PraÏák Ïeninami mydlovarského sou- s malou pfiímûsí bfiízy bûlokoré a4km západnû od VodÀan. vrství (terciér, neogén), fluviál- (Betula pendula), v kefiovém ními ‰tûrkopískov˘mi náplavy podrostu dominuje vrba pope- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (pleistocén), nivními hlínami lavá (Salix cinerea). Z v˘znam- VodÀany 406 – 412 m (holocén) a sedimenty vodních nûj‰ích charakteristick˘ch dru- nádrÏí (recent). PÛdním typem hÛ rostou v bylinném podrostu V˘mûra: 33,50 ha, Vyhlá‰eno: 1997 je pfieváÏnû fluvizem glejová, ostfiice prodlouÏená (Carex elon- gata) ochranné pásmo 9,60 ha glej typick˘ a organozemní. , bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), kap- KVùTENA Vrybníku jsou raì osténkatá (Dryopteris car- Rybník s charakteristicky vyvinutou litorální ve- typicky vyvinuté litorální poros- getací rákosin a vysok˘ch ostfiic s navazujícím ty rákosin a vysok˘ch ostfiic sva- komplexem mokfiadních ol‰in, vlhk˘ch a ra‰e- zÛ Phragmition communis linn˘ch luk a s poãetn˘mi populacemi vodní a Caricetum gracilis. V tûchto spoleãenstvech rostou zblochan 1 Hráz Záhorského rybníka, po- amokfiadní avifauny a entomofauny. vodní (Glyceria maxima), oro- rostlá stromofiadím dubu letního binec ‰irolist˘ (Typha latifolia), (Quercus robur). ST 47 411 âeskobudûjovicko

2

thusiana), lilek potmûchuÈ (So- tyrfofilní potápník Hydropo- lanum dulcamara), blatouch rus incognitus. Je odtud uvá- bahenní (Caltha palustris), dûn také v˘skyt nûkolika druhÛ karbinec evropsk˘ (Lycopus eu- chrostíkÛ. V chránûném území ropaeus), vrbina obecná (Lysi- Ïije druhovû pestrá avifauna machia vulgaris), kyprej obecn˘ spfievahou druhÛ vodních (Lythrum salicaria) afiada dal- a mokfiadních, ale také s mnoha ‰ích. Expanzivnû se místy ‰ífií druhy lesními. V litorálních po- chrastice rákosovitá (Phalaroi- rostech rybníka hnízdí potápka des arundinacea) anasu‰‰ích roháã (Podiceps cristatus), mo- místech tfitina kfiovi‰tní (Cala- ták pochop (Circus aerugino- magrostis epigejos). sus), slavík modráãek (Luscinia svecica), rákosník obecn˘ (Ac- ZVͤENA V chránûném rocephalus scirpaceus), r. prouÏ- území Ïijí nûkteré pozoruhodné kovan˘ (A. schoenobaenus) aj. druhy dvoukfiídlého hmyzu, V porostech podmáãen˘ch ol‰in zãásti tyrfofilní. Bahnomilka hnízdí kromû bûÏn˘ch lesních Molophilus bihamatus, bedlo- druhÛ také lejsek bûlokrk˘ (Fi- bytka Cordyla brevicornis, cedula albicollis), dlask tlus- vláhomilka Elgiva cucularia tozob˘ (Coccothraustes coc- akvûtilka Hydrophoria silvi- cothraustes), rehek zahradní nû vznikly pfiirozenou cestou. lus je jednohorkov˘, loví se pra- cola se zde vyskytují na jediné, (Phoenicurus phoenicurus) Vûkovû diferencované, smí‰ené videlnû na jafie. Nekosení mok- nebo jedné z mála lokalit na acvrãilka fiíãní (Locustella flu- porosty s pfievahou ol‰e, dubu fiadních travinn˘ch spoleãenstev území âech. Îijí tu i vzácnûj‰í viatilis). Îijí tu typické mok- a smrku v jihozápadní ãásti chrá- vede k jejich degradaci. Tûsnû za druhy broukÛ, specifické pro fiadní druhy drobn˘ch savcÛ, nûného území jsou kulturního hranicí chránûného území je bfiehy moãálÛ, jako stfievlíãek napfi. rejsec ãern˘ (Neomys ano- pÛvodu. Zde je v˘chovn˘mi zása- chatová kolonie a stanov˘ tábor, Trichocellus placidus, maloãle- malus),r. vodní (Neomys fodi- hy usmûrÀována druhová sklad- coÏ je pfiíãinou vysoké náv‰tûv- nec Atomaria scutellaris nebo ens) ahrabo‰ mokfiadní (Mic- ba ve prospûch listnat˘ch dfievin. nosti lokality (koupání, pohyb rotus agrestis). Pfiednostnû je odstraÀován ne- chodcÛ po hrázích). Chránûné pÛvodní smrk a ol‰iny jsou po- území je souãástí myslivecké ho- LESNICTVÍ Na západním nechány samovolnému v˘voji. nitby, zejména v podzimních 2 Jihozápadní ãást rybníka s li- torálními porosty vysok˘ch ostfiic bfiehu Záhorského rybníka pod mûsících jsou zde pofiádány ho- (Magnocaricion elatae) arákosin hrází rybníka Kaãírek rostou na VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- ny kachen. (Phragmition communis). Ve v˘- zra‰elinûlé glejové pÛdû kom- vánkchovu kapfií násady, topû jsou místy vyvinuty kfiovinné paktní ol‰ové kmenoviny (50 aÏ v malém mnoÏství se pfiisazuje BIBLIOGRAFIE 289, 341, baÏinné vrbiny (Salicion cinereae). 80 let), které zde pravdûpodob- ‰tika a candát. Hospodáfisk˘ cyk- 469 412 ST 48 Okres Strakonice

BAVOROVSKÁ STRÁ≈ STR. 380 25 07 1995

LIBùJOVICK¯ PARK STR. 393 25 07 1995

KOVA·ÍNSKÉ LOUKY STR. 391 13 05 1998

KU¤IDLO STR. 392 03 07 1999

ST 49 413 âeskobudûjovicko

KOCELOVICKÉ PASTVINY STR. 390 13 05 1998

NA OPUKÁCH STR. 396 04 07 1999

TÒNù U HAJSKÉ STR. 408 03 07 1999

414 ST 50 Okres Strakonice

ROVNÁ STR. 401 03 07 1999

SEDLICKÁ OBORA STR. 403 13 05 1998

BAÎANTNICE U PRACEJOVIC STR. 381 03 07 1999

HO¤EJ·Í RYBNÍK (1) STR. 384 13 05 1998 NOV¯RYBNÍK U LNÁ¤ (2) STR. 398

ST 51 415 âeskobudûjovicko Památné stromy

1. Lípa velkolistá, k. ú. Bfiezí u Blatné, p. ã. 66, na dvofie místní- ho hostince uprostfied obce Bfiezí. O: 675 cm, Vs: 18 m, S: 350 let. 2. Buk lesní, k. ú. âekanice, p. ã. 111, tzv. Velenovského buk (pod- le botanika Josefa Velenovského) u kapliãky na západním okraji lesa u silnice âekanice – Maãkov, 1,5 km severnû od obce âeka- nice. O: 385 cm, Vs: 15 m, S: pfies 200 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. âernûtice, p. ã. 1150/1, u kapliãky upro- stfied obce âernûtice. O: 390 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 4. Javor klen, k. ú. Dobr‰, p. ã. 177/3, 20 m od románského koste- la sv. Jana a Pavla na severov˘chodním okraji osady Dobr‰. O: 400 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Chelãice, p. ã. 547/1, u usedlosti ã. p. 70 na západním okraji osady Zahorãí, jihozápadnû od obce Chel- ãice. O: 515 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Kocelovice, p. ã. 1028, skupina 4 lip udvora Paraãov, 1,5 km v˘chodnû od obce Kocelovice. O: 235 – 385 cm, Vs: asi 25 m, S: 150–200 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 1466, u vchodu do klá‰terní- ho kostela na jihov˘chodním okraji obce. O: 442 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 8. Lípa velkolistá a lípa malolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 1451, skupi- na 2 lip u vûÏe b˘valého klá‰tera na jihov˘chodním okraji obce. O: 630 a 360 cm, Vs: 31 m, S: 300 a 200 let. 9. Dub letní, k. ú. Mladûjovice, p. ã. 290, na hrázi Ml˘nského rybníka v˘chodnû od obce. O: 650 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 1 10. Lípa malolistá, k. ú. Nové Strakonice, p. ã. 504/1, v jihov˘- chodní ãásti mûsta Strakonice, 10 m severnû od silnice Strakoni- ce – VodÀany. O: 485 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Podruhlí, p. ã. 169/1, na jiÏní stranû sil- nice Bûlãice – Podruhlí, 850 m severozápadnû od osady Podru- hlí. O: 473 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 12. Lípa malolistá, k. ú. Sedlíkovice, p. ã. 16, poblíÏ ã. p. 10 u sil- nice na západním okraji osady Sedlíkovice. O: 437 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 13. Dub letní, k. ú. ·tûkeÀ, p. ã. 3/1, skupina 2 dubÛ pfied prÛãe- lím zámku v parku na západním okraji obce. O: 475 a 320 cm, Vs: 15 m, S: 200 let. 14. Jinan dvojlaloãn˘ a platan javorolist˘, k. ú. TaÏovice, skupina 2 stromÛ v areálu zámeckého parku. O: jinan 70 cm, platan 400 cm, Vs: jinan 14 m, platan 24 m, S: jinan 100 let, platan 200 let. 15. Lípa velkolistá, k. ú. TaÏovice, p. ã. 43/1, v zámecké zahradû. O: 422 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 16. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 1420/1, na v˘chodním bfiehu Záhorského rybníka západnû od mûsta. O: 418 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 17. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 1415/6, mezi Ïeleznicí a silnicí VodÀany – Bavorov, 300 m v˘chodnû od Záhorského rybníka, západnû od mûsta. O: 520 cm, Vs: 21 m, S: 250 let. 18. Lípa malolistá, k. ú. VodÀany, p. ã. 1737, u staré silnice VodÀa- ny – Strakonice, u kapliãky vedle budovy rybáfiské ‰koly. O: 510 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 2025, u okraje lesa vedle kapliãky svaté Ludmily, 1,5 km severozápadnû od stfiedu mûsta. O: 330 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 2182, v˘chodnû od silnice Vo- lynû – Niho‰ovice proti areálu ‰koly v pfiírodû, 1,2 km severnû od 2 stfiedu mûsta. O: 290 cm, Vs: 25 m, S: 120 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Závi‰ín u Bûlãic, p. ã. 16, v zahradû na zá- padním okraji osady Hutû, severozápadnû od obce Závi‰ín. O: 543 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 1 Buk lesní, tzv. „Velenovského buk“ u kapliãky na západním okraji lesa u silnice âekanice – Maãkov, 1,5 km severnû od obce âekanice. 2 Detail lípy malolisté severozápadnû od obce Závi‰ín, v zahradû na zá- padním okraji osady Hutû. 416 ST 52