âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií biotitick˘ migma- tit flebit-stromatitového typu a leukokratní migmatit (mol- danubikum), pfiekryt˘ fluviál- ními ‰tûrkovit˘mi písky rissu a soliflukãními hlínami (pleis- tocén) a nivními písãit˘mi hlínami (holocén). PÛdním po- kryvem je kambizem pseudogle- jová, v horní ãásti svahu kam- bizem typická kyselá. KVùTENA Nejcennûj‰í ãástí chránûného území je floristicky pestr˘ luãní porost se spoleãen- stvy svazu Molinion, vyvinut˘ na periodicky vlhk˘ch pÛdách na svahu nad údolní nivou Bla- nice. Roste tu celá fiada v˘znam- nûj‰ích rostlinn˘ch druhÛ, mimo jiné svízel severní (Galium bo- reale), s. syfii‰Èov˘ (G. verum), krvavec toten (Sanguisorba 1 officinalis), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), kosatec si- bifisk˘ (Iris sibirica), hvozdík cordata) a dub letní (Quercus py‰n˘ (Dianthus superbus), robur). Kefiov˘ podrost tvofií lís- Pfiírodní hadí mord nízk˘ (Scorzonera ka obecná (Corylus avellana), památka Bavorovská stráÀ humilis), vrba rozmar˘nolistá brslen evropsk˘ (Euonymus (Salix rosmarinifolia), zvoneã- europaeus) a ptaãí zob obecn˘ Západnû exponovaná stráÀ nad nivou fieky Blanice, ník ãern˘ (Phyteuma nigrum), (Ligustrum vulgare). TfiebaÏe 1 km v˘chodnû od Bavorova. bezkolenec modr˘ (Molinia cae- v nich roste fiada nitrofilních rulea), ovsífi p˘fiit˘ (Helictotri- druhÛ, napfi. br‰lice kozí noha Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: chon pubescens), ostfiice stinná (Aegopodium podagraria), kop- Bavorov 418– 438 m (Carex umbrosa), smûlek je- fiiva dvoudomá (Urtica dioica) hlancovit˘ (Koeleria pyrami- a svízel pfiítula (Galium apari- V˘mûra: 0,74 ha, Vyhlá‰eno: 1996 data), bukvice lékafiská (Beto- ne), nalézáme hojnû i charakte- ochranné pásmo 2,15 ha nica officinalis), hlad˘‰ prusk˘ ristické druhy dubohabfiin, mimo (Laserpitium prutenicum) jiné ptaãinec velkokvût˘ (Stel- Maloplo‰n˘ fragment floristicky pestrého su‰‰ího (Clinopodi- laria holostea) a klinopád obecn˘ , plicník tmav˘ typu luãních spoleãenstev svazu , v se- um vulgare). V okrajov˘ch su‰- (Pulmonaria obscura), ãern˘‰ Molinion ‰ích partiích pfievládá váleãka hajní (Melampyrum nemoro- verní ãásti zbytek porostu lipové doubravy pfiiro- prapofiitá (Brachypodium pin- sum), lipnici hajní (Poa nemo- zeného sloÏení. natum),ve vlhãích naopak ralis) azvonek broskvoÀolist˘ ostfiice tfieslicovitá (Carex bri- (Campanula persicifolia). zoides). V severní ãásti lokality LESNICTVÍ Lesní porost na VYUÎITÍ Louka byla v mi- se nachází lesnatá stráÀ a na ZVͤENA Pomûrnû v˘- prudk˘ch svazích v severní ãásti nulosti obhospodafiována kose- ni navazující zalesnûná rokle. znamn˘m prvkem zdej‰í fauny chránûného území má charak- ním a pastvou, místy byly snad Rostou tu ochuzené a ruderali- je jen z mála ãesk˘ch lokalit ter ochranného lesa a dosahuje i pfiisévány kulturní traviny. zované fragmenty ptaãincov˘ch známá plo‰tiãka Cymus obli- prÛmûrného stáfií 100 let. Kro- Území pfiírodní památky na se- lipov˘ch doubrav (Stellario-Ti- quus. Pestrá skladba fauny bez- mû lípy a dubu jsou jednotlivû verov˘chodû sousedí s chatovou lietum). Ve stromovém patfie obratl˘ch je zfiejmá na pfiíkladu vtrou‰eny javor mléã, bfiíza kolonií, zbytek je obklopen ze- pfievaÏují lípa malolistá (Tilia broukÛ. Îijí zde jak typické bûlokorá a trnovník akát. Porost mûdûlsk˘mi kulturami. Odtud mokfiadní druhy, napfi. lesák je prostorovû i vûkovû diferen- dochází ke splachÛm Ïivin a ‰í- Airaphilus elongatus, tak brou- covan˘. Hlavní porostotvorné fiení nitrofilní vegetace. Louka ci such˘ch stanovi‰È zastoupení dfieviny se pfiirozenû zmlazují. je v souãasné dobû pravidelnû stfievlíãkem Syntomus truncatel- V budoucnu se plánuje pouze kosena, kromû regenerace luãních lus a nosatcem Tychius piciros- nahodilá tûÏba a uvolÀování spoleãenstev je tím zabraÀováno tris. Nechybûjí ani druhy typické perspektivního zmlazení cílo- zmlazování dfievin, hlavnû du- pro faunu buãin, napfi. drabãík v˘ch listnáãÛ jednotliv˘m v˘bû- bu letního. V˘hledovû je Ïádoucí Atrecus affinis, coÏ zfiejmû uka- rem. Redukovány budou ‰ífiící trvale zatravnit ochranné pás- zuje na vliv relativnû blízk˘ch se neÏádoucí ruderální a nepÛ- mo v ‰ífii 50 m nad horní hra- bukov˘ch porostÛ na kopcích vodní druhy (akát, bez ãern˘). nou svahu pro sníÏení úãinkÛ ·umavského podhÛfií (Svobod- Nutné je vyklizení skládek a asa- splachÛ Ïivin z orné pÛdy. 1 Floristicky pestr˘ luãní porost ná hora a Skoãick˘ hrad). Zají- nace ploch po‰kozen˘ch ukládá- svazu Molinion na svahu nad mav˘ je v˘skyt stfievlíãka Tre - ním odpadu. BIBLIOGRAFIE 279 údolní nivou Blanice. chus obtusus. MAPA ÚZEMÍ strana 413 380 ST 16 Okres Strakonice murina,hrotafie Anaspis flava aj., ale i hygrofilní teplomilné druhy, mimo jiné jafimíka Mic- rocara testacea a mandelinku Smaragdina salicina. V pfiírod- ní rezervaci bylo zji‰tûno dru- hovû pestré spoleãenstvo ptákÛ svelmi vysokou hustotou. K do- minantním druhÛm patfií ‰pa- ãek obecn˘ (Sturnus vulgaris), pûnkava obecná (Fringilla coe- lebs), budníãek men‰í (Phyllos- copus collybita), s˘kora mod- fiinka (Parus caeruleus), kos ãern˘ (Turdus merula) a pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Poãetnû zde hnízdí také nûkteré typické druhy evropského listna- tého lesa, zejména lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), ‰oupálek (Certhia brachy- 1 krátkoprst˘ dactyla), s˘kora babka (Parus palustris) arehek zahradní lesy nebo dubohabfiiny, mimo (Phoenicurus phoenicurus). jiné kopfiiva dvoudomá (Urtica BaÏantnice dioica), hluchavka skvrnitá LESNICTVÍ Porosty tvrdého Pfiírodní (Lamium maculatum), net˘- luhu s pfievahou dubu letního rezervace uPracejovic kavka nedÛtklivá (Impatiens mají velmi pfiirozenou vûkovou noli-tangere), popenec obecn˘ aprostorovou strukturu, stfiídají LuÏní les na pravém bfiehu Otavy 1 km v˘chodnû od obce (Glechoma hederacea), sasan- se v nich skupiny star˘ch dubÛ Pracejovice, 2 km západnû od strakonického hradu. ka hajní (Anemonoides ne- (vûk 200 – 300 let) s mlad‰ími morosa), orsej jarní (Ficaria skupinami tvofiícími niωí stro- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: bulbifera), kostival lékafisk˘ movou etáÏ (vûk 80 –150 let). Nové Strakonice 394 – 398 m (Symphytum officinale), dym- Ponechávají se bez zásahu sa- nivka bobovitá (Corydalis in- movolnému v˘voji s v˘jimkou V˘mûra: 21,89 ha Vyhlá‰eno: 1985 termedia), piÏmovka mo‰usová jednotlivého v˘bûru nepÛvodní- (Adoxa moschatellina), ãesná- ho smrku. RovnûÏ ol‰iny (mûkk˘ (Alliaria petio- Pfiirozen˘ luÏní les typu stfiemchové doubravy ãek lékafisk˘ luh) se ponechávají samovolné- lata), ptaãinec velkokvût˘ (Stel- mu v˘voji. Do pfiírodní rezer- a ol‰iny s charakteristick˘m bylinn˘m podrostem laria holostea) asrha hajní vace je okrajovû zahrnuto nûko- a v˘znaãnou druhovû poãetnou avifaunou. (Dactylis polygama). V poros- lik mlad‰ích smrkov˘ch skupin, tech stfiemchov˘ch ol‰in a baÏin- které budou pfii jejich obnovû n˘ch ol‰in a vrbin pfievaÏuje ol‰e pfiemûnûny na porosty pfieváÏnû GEOLOGIE Horninov˘m glutinosa-Padus avium), která lepkavá (Alnus glutinosa) dubové. podloÏím ‰iroké nivy Otavy je na trvale zamokfien˘ch stano- s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula biotitická a sillimanit-biotitic- vi‰tích pfiechází aÏ k baÏinn˘m pendula) a vrby kfiehké (Salix VYUÎITÍ PozÛstatkem stfie- ká migmatitizovaná pararula ol‰inám (Alnion glutinosae) fragilis), kefiov˘ podrost tvofií dovûkého r˘Ïování zlata jsou (moldanubikum). âást nivy je a baÏinn˘m vrbov˘m kfiovinám stfiemcha obecná a vrba pope- poãetné sejpy a tÛÀky, nachá- pfievrstvena terciérními jílovit˘- (Salicion cinereae). Ve stfiem- lavá (Salix cinerea). V by- zející se po celé plo‰e pfiírodní mi a ‰tûrkovit˘mi písky a písãi- chové doubravû (tzv. tvrdém lu- linném patfie se objevují Ïlu- rezervace. V první polovinû t˘mi jíly (neogén, spodní aÏ hu) pfievaÏuje dub letní (Quer- Èucha orlíãkolistá (Thalictrum 20. století slouÏilo území jako stfiední miocén), na které nase- cus robur) s pfiímûsí jasanu aquilegifolium), omûj pestr˘ baÏantnice. Pro vefiejnost je pfií- dají kvartérní fluviální písãité ztepilého (Fraxinus excelsior), (Aconitum variegatum), bodlák stupné pouze na jiÏní a jihov˘- ‰tûrky (pleistocén, riss). Nej- javoru mléãe (Acer pseudopla- lopuchovit˘ (Carduus perso- chodní okraj, kudy probíhají svrchnûj‰í sedimentární vrstvou tanus) a lípy malolisté (Tilia nata), fiefii‰nice hofiká (Cardami- vefiejné cesty. jsou fluviální hlinité naplaveni- cordata), bohatû je vyvinuto ke- ne amara) ave fragmentech ba- ny (holocén). PÛdním typem je fiové patro se stfiemchou obecnou Ïinn˘ch ol‰in a vrbin pfiistupují BIBLIOGRAFIE 624 fluvizem typická glejová s pfie- (Padus avium), lískou obecnou je‰tû zblochan vodní (Glyceria MAPA ÚZEMÍ strana 415 chody ke gleji organozemnímu (Corylus avellana), bezem ãer- maxima), ostfiice ‰tíhlá (Carex a pseudogleji typickému. n˘m (Sambucus nigra),brsle- gracilis), o. prodlouÏená (C. nem evropsk˘m (Euonymus elongata), pomnûnka trsnatá KVùTENA Vût‰ina plochy europaeus), kalinou obecnou (Myosotis caespitosa) a kosatec pfiírodní rezervace je porostlá (Viburnum opulus) afie‰et- Ïlut˘ (Iris pseudacorus). 1 (Rhamnus Rozvolnûná luÏní stfiemchová rozvolnûnou stfiemchovou doub- lákem poãistiv˘m doubrava (Quercus robur-Padus ravou (spoleãenstvo Quercus cathartica). V bylinném podro- ZVͤENA Druhovû pomûr- avium) pokr˘vá vût‰inu plochy pfií- robur-Padus avium), v západní stu pfievaÏuje ostfiice tfieslicovitá nû poãetná fauna broukÛ za- rodní rezervace BaÏantnice u Prace- ãásti je místy vyvinutá stfiem- (Carex brizoides) aroste v nûm hrnuje druhy v˘slunn˘ch sta- jovic. V kefiovém patru pfievaÏuje chová ol‰ina (spoleãenstvo Alnus fiada druhÛ typick˘ch pro luÏní novi‰È, napfi. kvûtomila Isomira stfiemcha obecná (Padus avium). ST 17 381 âeskobudûjovicko 1 GEOLOGIE Horninové pod- loÏí tvofií granodiorit s