âeskobudûjovicko 1 2 3 GEOLOGIE Horninov˘ (Agrostis capillaris) aváleãka podklad tvofií hadce (serpentini- prapofiitá (Brachypodium pin- Pfiírodní ty), jen na okraji chránûného natum). Vzácnû zde nalezneme rezervace Bofiinka území zasahuje granulit. Trhliny kriticky ohroÏen˘ hvozdík kar- v hadci vyplÀuje mnohde had- touzek hadcov˘ (Dianthus car- Severov˘chodní, místy skalnaté svahy údolí KfiemÏského cov˘ magnesit, kter˘ se zde dfií- thusianorum subsp. capilli- potoka, asi 0,6 km jiÏnû od obce KfiemÏe. ve tûÏil. Jako pozÛstatek po tûÏ- frons). Severní a severozápadní bû zÛstala ve stráni zachována okraj pfiírodní rezervace s pozvol- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: drobná dÛlní díla (tzv. jeskyÀ- nûj‰ími svahy je porostl˘ fiídk˘m Holubov, Chlum u KfiemÏe 488–516 m ky). PÛdní pokryv na hadco- borem (Dicrano-Pinetum) svel- (okres âesk˘ Krumlov) v˘ch skalkách tvofií mûlké pÛdy mi chud˘m bylinn˘m podrostem. – kambizemní rankery, na hlub- Vbylinném podrostu dominu- V˘mûra: 6,68 ha Vyhlá‰eno: 1990 ‰ích profilech typické kambizemû. je bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea agg.) nebo tfitina ráko- Charakteristicky vyvinutá spoleãenstva hadcov˘ch KVùTENA PfievaÏujícím sovitá (Calamagrostis arundina- typem lesní vegetace je rozvolnû- cea). Charakteristick˘m druhem borÛ a vegetace skalních ‰tûrbin hadcov˘ch sub- n˘ hadcov˘ bor (Asplenio cu- hadcov˘ch borÛ je serpentinofyt strátÛ s chránûn˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin. neifolii-Pinetum) s dominující sleziník hadcov˘ (Asplenium borovicí lesní (Pinus sylvestris). cuneifolium), kter˘ najdeme Bylinné patro nejãastûji tvofií v nerovnomûrnû rozpt˘len˘ch tr- kostfiava ovãí (Festuca ovina), sech po celém chránûném území. strdivka nicí (Melica nutans), Na severov˘chodních svazích pfií- silenka nadmutá (Oberna be- rodní rezervace se objevuje vege- hen), chrpa ãekánek (Colym- tace skalních ‰tûrbin (Asplenie- bada scabiosa), matefiídou‰ka tum serpentini) spfievládajícím vejãitá (Thymus pulegioides), sleziníkem hadcov˘m a s. zele- zvonek okrouhlolist˘ (Campa- n˘m (Asplenium viride). nula rotundifolia), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramo- ZVͤENA Pfii jednorázovû sum), bedrník obecn˘ (Pimpi- provedeném prÛzkumu bez- nella saxifraga), psineãek tenk˘ obratl˘ch nebyly zji‰tûny v˘znaã- nûj‰í prvky fauny, s v˘jimkou pestfienky Cheilosia pagana, ménû bûÏného druhu charakte- ristického pro v˘slunné stránû. LESNICTVÍ Lesní porosty VYUÎITÍ V ochranném rá vroce 1997 byla zru‰ena jsou stejnovûké, staré 70 –90 let. pásmu se nacházejí rekreaãní arekultivována. Pfiilehlá ãást 1 Sleziník zelen˘ (Asplenium vi- V˘chovn˘mi zásahy je usmûrÀo- chaty. Na strm˘ch svazích nad chránûného území je ohroÏena ride). vána druhová skladba ve pro- KfiemÏsk˘m potokem vede lesní eutrofizací nadmûrn˘m pfiísu- 2 Sleziník hadcov˘ (Asplenium spûch borovice lesní. Redukuje neznaãená pû‰ina, turisticky vel- nem Ïivin ze skládky. cuneifolium). se zastoupení smrku ztepilého mi vyuÏívaná. Asi 200 m nad 3 Hadcov˘ bor (Asplenio cunei- a modfiínu opadavého. Obnova severov˘chodní hranou pfiírodní folii-Pinetum), v jihozápadní ãásti porostÛ je provádûna maloplo‰- rezervace se nacházela fiízená BIBLIOGRAFIE 279, 345, rezervace. n˘m hospodáfisk˘m zpÛsobem. skládka domovního odpadu, kte- 407, 824 488 CHKO BL 16 CHKO Blansk˘ les zu Asplenion septentrionalis spfievládajícím osladiãem obec- n˘m (Polypodium vulgare). Na zalesnûn˘ch severních sva- zích pfievaÏují acidofilní met- licové jedliny (Deschampsio flexuosae-Abietetum),vnichÏ dominuje jedle bûlokorá (Abies alba). Pfiimí‰eny jsou lípa ma- lolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), (Fagus syl- ojedinûle buk lesní 2 vatica). âast˘ v˘skyt jmelí bílé- ho jedlového (Viscum album subsp. abietis) na jedlích indi- kuje pfiirozené stanovi‰tû. Úpatí jiÏních svahÛ je porostlé kfiovi- tou formací s pfievaÏující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr. Dru- hová skladba bylinného patra 3 odpovídá vegetaci dubohabfiin svazu Carpinion. Rostou v nûm zejména hájové druhy, napfi. ja- LESNICTVÍ Lesy na skal- (Hepatica no- 1 terník trojlaloãn˘ ních v˘chozech jsou zafiazeny do bilis),kostival hlíznat˘ (Sym- kategorie lesÛ ochrann˘ch. phytum tuberosum), kopytník Zakrslé borovice na skalách do- evropsk˘ (Asarum europaeum), sahují vûku aÏ 170 let. Porosty Pfiírodní sasanka hajní (Anemonoides s jedlí jsou 90–120 let staré, rezervace Dívãí Kámen nemorosa),prvosenka vy‰‰í (Pri- zastoupení jedle v nich dosahu- mula elatior) aj. Teprve nedáv- je aÏ 15 %. V pfiírodní rezerva- Skalní ostroh nad soutokem fieky Vltavy s KfiemÏsk˘m po- no zde byla rozpoznána ostfiice ci se neprovádûjí Ïádné hospo- tokem, 2 km severov˘chodnû od osady Tfiísov. bledoplevá (Carex pallens), kte- dáfiské zásahy. rá rovnûÏ provází dubohabfiiny. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: VYUÎITÍ Zfiícenina hradu KfiemÏe (okres âesk˘ 440– 475 m ZVͤENA V˘znaãn˘ je xe- Dívãí Kámen je velmi nav‰tûvo- Krumlov) rofilní plÏ zrnovka mechová vanou lokalitou. Pfiírodní rezer- (Pupilla muscorum) a hojn˘ je vací prochází nauãná stezka V˘mûra: 4,82 ha Vyhlá‰eno: 1952 zde zemoun skalní (Aegopis Tfiísov–Dívãí Kámen–Holubov, verticillus). MnohonoÏka Haa- která byla otevfiena v roce 1999. Reliktní bor s li‰ejníky na rulovém skalním hfibe- sea germanica je podhorsk˘ faunistick˘ prvek, charakteris- HISTORIE Gotick˘ hrad Dív- tu nad soutokem KfiemÏského potoka s Vltavou tick˘ pro ·umavské podhÛfií. Ve ãí Kámen zaloÏili ve 14. století a porosty jedle bûlokoré. Souãástí pfiírodní rezer- skalnatém terénu a sutích Ïije RoÏmberkové. V polovinû 16. sto- vace je zfiícenina hradu Dívãí Kámen. specifická fauna pavoukÛ, mi- letí byl jiÏ hrad opu‰tûn. Svou mo jiné temnomil Nesticus cel- délkou 210 m a ‰ífikou 60 m lulanus, plachetnatka Saaristoa patfií k nejvût‰ím hradním zfií- GEOLOGIE Horninov˘m nus sylvestris) s pfiímûsí bfiízy firma aj. Îije tu téÏ chránûn˘ ceninám v âechách. V místû podkladem jsou ortoruly, na zá- p˘fiité z okruhu Betula pubes- brouk majka fialová (Meloe vio- hradní zfiíceniny existovalo síd- padní stranû pfiírodní rezervace cens agg. Obû dfieviny zde ros- laceus). Vyskytují se zde nûkteré li‰tû jiÏ od star‰í dobû bronzové. na nû navazuje granulitov˘ ma- tou v zakrslé formû. Bylinné pozoruhodné druhy dvoukfiíd- Pfii v˘stavbû hradu bylo z vût‰í siv Blanského lesa. Skalní ostroh patro je druhovû chudé, s nízkou l˘ch, a to jak ve vlhk˘ch bioto- ãásti zniãeno. nad soutokem je asi 56 m vyso- pokryvností, obvykle tvofiené met- pech bfiehu Vltavy, kde Ïijí napfi. k˘ s pfiíkr˘mi aÏ kolm˘mi stûna- liãkou kfiivolakou (Avenella fle- komárec Dixa nubilipennis, BIBLIOGRAFIE 168, 227, mi, s jiÏní a severní expozicí. xuosa), borÛvkou ãernou (Vac- kaluÏnatka Thaumalea testa- 405, 407, 654, 771, 800, 824 Na silikátovém podkladu jsou cinium myrtillus), brusinkou cea a lupice Rhaphium trifi- vyvinuty chudé kyselé kambize- obecnou (Rhodococcum vitis- dum, tak také v lesostepním po- MAPA ÚZEMÍ strana 507 mû (typické), na skalnat˘ch sva- -idaea) a nûkter˘mi druhy li- rostu pfiírodní rezervace, kde zích ranker typick˘ a v údolí ‰ejníkÛ. Na oslunûn˘ch jiÏních mimo jiné nalézáme kulatûnku Vltavy fluvizem typická (glejová). expozicích se nalézají skalní Acrocera orbicula, octomilku spoleãenstva (Alysso-Festucion Chymomyza caudatula apo- 1 KVùTENA Vegetace je tvo- pallentis). Dominantními dru- chmurnatku Chyliza nova. Reliktní bor (Dicrano-Pinion) fiena mozaikou spoleãenstev. hy jsou tafiice skalní (Aurinia Z mot˘lÛ je v˘znaãn˘m druhem na vrcholu skalního ostrohu. Vût‰í ãást plochy chránûného saxatilis) a kostfiava sivá (Fes- napfi. nesytka Synanthedon ce- 2 Tafiice skalní (Aurinia saxa- území, zejména skalní ostroh, je tuca pallens). Na skalách se phiformis a modrásek ‰tírovníko- tilis). porostl˘ reliktními bory (Dicra- severní expozicí se na ostrohu v˘ (Cupido argiades).Pfiírodní 3 Stfievlík fialov˘ (Carabus vio- no-Pinion). Ve stromovém pat- vytvofiila druhovû chudá spo- rezervace je tradiãním hnízdi‰- laceus) je vcelku bûÏn˘m druhem fie pfievládá borovice lesní (Pi- leãenstva skalních ‰tûrbin sva- tûm v˘ra velkého (Bubo bubo). stfievlíka. CHKO BL 17 489 âeskobudûjovicko 1 Chránûné území je rozdûlené silnicí âesk˘ Krumlov – Pra- chatice na dvû nestejné ãásti. Dobroãkovské Men‰í severní ãást (3,17 ha) je Pfiírodní souãástí CHKO Blansk˘ les, rezervace hadce vût‰í jiÏní ãást (12,98 ha) leÏí mimo území CHKO. Komplex- ·iroká niva a vlhké louky v údolí KfiemÏského potoka ní podrobn˘ popis celé pfiírodní a pahorky s hadcovou vegetací mezi obcemi Bfiezovík rezervace je zafiazen v ãásti kni- aSmûdeã. hy vûnované okresu Prachatice, na jehoÏ území se také nachází Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: podstatná ãást chránûného had- 2 cového fenoménu s v˘znamnou Dobroãkov 622 –670 m vegetací, kvûtenou a faunou. (okres Prachatice) 1 Nejcennûj‰í ãástí chránûného MAPA ÚZEMÍ V˘mûra: 16,15 ha Vyhlá‰eno: 1992 území jsou pastviny na hadcovém strana 507 substrátu na svazích nad potokem s pomûrnû teplomiln˘mi spoleãen- B˘valé pastviny na hadcovém substrátu s poãet- stvy svazu Bromion erecti. nou populací hofieãku mnohotvárného ãeského 2 Vtravinn˘ch spoleãenstvech na svazích nad potokem, stfiemchová ol‰ina a vlh- na svazích kvete v záfií poãetná po- ké pcháãové a bezkolencové louky se vzácn˘mi pulace hofieãku mnohotvárného ães- kého (Gentianella praecox subsp. a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi druhy v nivû potoka. bohemica). 490 CHKO BL 18 CHKO Blansk˘ les 2 ãeském regionu jen z nûkolika lokalit. Ve vlhk˘ch biotopech uKfiemÏského potoka Ïije ka- luÏnatka Thaumalea testacea, pestfienka Parhelophilus versi- color a dal‰í druhy. Hojnû zde poletuje denní mot˘l okáã klu- bûnkov˘ (Erebia aethiops). Fau- na obratlovcÛ není pfiíli‰ pest- 1 rá, Ïijí zde pfiedev‰ím eurytopní lesní druhy.