Antropowebzin 3/2010

AntropoWebzin Cˇı´slo 3/2010 ISSN 1801–8807 Vycha´zı´trˇikra´t rocˇneˇ.

V Plzni vyda´vaÁntropoWeb prˇiKatedrˇeAntropologickyćh a historickyćh veˇd prˇiFF, ZCˇU v Plzni Editor: Bc. Petr Tu˚ma Vy´konna´redakce: Bc. Pavla Hrdlicˇkova´, Bc. Pavlıńa Chańova´, Bc. Zuzana Tra´vnıćˇkova´ Redakcˇnı´rada: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc. (Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, FF ZCˇU v Plzni) Mgr. Lenka Budilova´(Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, FF ZCˇU v Plzni), Mgr. Toma´sˇHirt, Ph.D. (Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, FF ZCˇU v Plzni), Doc. PhDr. Petr Charva´t, DrSc. (Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, Centrum blı´zkovyćhodnıćh studiı´, FF ZCˇU v Plzni), Doc. PhDr. OldrˇichKasˇpar, CSc. (Katedra socia´lnıćh veˇd, FF, Univerzita Pardubice), Michaela Kuzmova, Ph.D. (Katedra bohemistiky, Filologicka´ fakulta, Jihoza´padnı´ Univerzita Neofita Rilske´ho v Blagoevgradu), Doc. Petr Lozoviuk, Ph.D.(Institut fu¨r Sa¨chsische Geschichte und Volkskunde, Dresden), Mgr. Martin Palecˇek, Ph.D. (Katedra filozofie a spolecˇenskyćh veˇd, FF, Univerzita Hradec Kra´love´), Doc. Vladimir Pencˇev, Ph.D. (U´ stav pro folklor Bulharskeákademie veˇd, Sofia), Doc. PhDr. Lydia Petrańˇova´, CSc. (Etnologickyú´stav AV CˇR, v.v.i.), Mgr. Michal Tosˇner, Ph.D. (Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, FF ZCˇU v Plzni), PhDr. Jirˇı´Woitsch, Ph.D. (Etnologickyú´stav AV CˇR, v.v.i.)

Vyda´vańıćˇasopisu je v roce 2010 podporovańo grantem AntropoWebzin 2010 prˇideˇleny´m v ra´mci Studentske´grantove´ souteˇzˇe ZCˇU pod cˇı´slem SGS-2010-019.

U´ prava a sazba: Petr Tu˚ma Cover: David Sˇvanda

AntropoWeb Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd Sedlaćˇkova 15 301 25 Plzenˇ www.antropologie.zcu.cz e-mail: [email protected], [email protected]

⃝c AntropoWeb 2010

Publikováno pod Creative Commons 3.0 Unported License http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_GB 141

OBSAH

Editorial ...... 143

Aplikace struktura´lnıánaly´zy na japonsky´my´tus Andrea Belańˇova´ ...... 145 Obraz druhe´ho: prˇı´klady z francouzskyćh deˇjin (kontext a promeˇny) Pavel Sitek ...... 150 Romantismus, osvıćenstvıá fantasticky´hrdina Nikola Balasˇ ...... 157 Zˇ ena v tradicˇnej kultu´re Slovenska: mensˇtruaćia, panenstvo, materstvo (so zameranı´m na necˇistotu a tabu) Kamila Benˇova´ ...... 161 Socia´lnı´reprezentace autismu jako antropologicky relevantnı´te´ma Filip Cwierz,´ Denisa Sedlaćˇkova´ ...... 169 Vy´zkum lidove´percepce problematiky zdravotnickyćh poplatku˚ Zuzana Tra´vnıćˇkova´ ...... 175 „Kulturnı´revitalizace“ v soucˇasne´m Baskicku Martin Chochola ...... 181 Etnicita a jazyk (na prı´klade zmiesˇanyćh slovensko-britskyćh rodıń v Londyńe) Dagmara Bacova´ ...... 189 Etnickaá socio-profesnaídentita a konflikt(na prı´klade multietnicke´ho priestoru zaoceańskych lodı´) Zuzana Kra´tka´ ...... 197 Vztah spisˇskyćh Romu˚k prˇı´rodeˇve sveˇtle antropologickyćh teoriı´ Vojteˇch Pelikań ...... 205 O vojvodovskyćh Bulharech Marek Jakoubek ...... 211 Migrace a etnokulturnı´procesy jako soucˇa´st kazˇdodennosti bulharske´ho venkova Barbora Machova´ ...... 219 Pochod zˇivyćh Odpoveˇd’ na pochody smrti? Zbyneˇk Tarant ...... 225 „Zˇ ideÁfriky“ Vznik a soucˇasna´podoba prˇedstavy o zˇidovske´m pu˚vodu nigerijske´ho etnika Igbo Hana Sˇteˇpańkova´ ...... 233 „Mneˇ bylo osmnaćt let a vda´vala jsem se z cˇisty´ la´sky.“ Vy´voj svatebnı´ho obrˇadu v komunisticke´m Cˇ eskoslovensku Lenka Balvıńova´, Tereza Krysˇpıńova´ ...... 239 Ora´lnı´historie ve vy´zkumu neoficia´lnı´hudebnı´sceńy – punku a nove´vlny – v 80. letech v Cˇ SSR Jan Ba´rta ...... 245 Ta nasˇe pı´snicˇka irska´ Kontext zˇive´produkce irske´tradicˇnı´hudby na u´zemıĆˇ eske´republiky Daniel Valisˇ ...... 249 Identita(y) obyvatel ta´dzˇicke´ho Pamı´ru Toma´sˇRetka ...... 253 Pamı´rsky´du˚m v Badachsˇańu Libor Dusˇek ...... 263 Problematika nucene´migrace z antropologicke´perspektivy: Vnitrˇnı´vysı´dlenı´v A´ zerba´jdzˇańu Helena Masnı´kova´ ...... 271 Vchynicko-tetovsky´plavebnı´kana´l: Prˇı´speˇvek ke studiu industria´lnı´krajiny Tereza Blazˇkova´ ...... 277 142

TABLE OF CONTENTS

Editorial ...... 143 The structural analysis of a japanese myth Andrea Belańˇova´ ...... 145 Image of the Other: examples from the French history (context and transformations) Pavel Sitek ...... 150 Romanticism, Enlightenment and Fantastic Hero Nikola Balasˇ ...... 157 Women in the traditional culture of Slovakia: menstruation, virginity, motherhood (with focus on uncleanness and taboo) Kamila Benˇova´ ...... 161 Social representation of autism as topic relevant for anthropology Filip Cwierz,´ Denisa Sedlaćˇkova´ ...... 169 Research of public perception of regulation fee problematics Zuzana Tra´vnıćˇkova´ ...... 175 Ćultural revitalization´ in contemporary Basque Country Martin Chochola ...... 181 Ethnicity and Language (on the example of slovak-british families in London) Dagmara Bacova´ ...... 189 Ethnical and socio-professional identity and conflict (on the example of multi-ethnical space of cruise ships) Zuzana Kra´tka´ ...... 197 Relationship of Romanies from Spisˇto Nature in Light of Anthropological Theories Vojteˇch Pelikań ...... 205 On Vojvodovo Bulgarians Marek Jakoubek ...... 211 Migration and ethnocultural processes as a part of everydayness of Bulgarian village Barbora Machova´ ...... 219 March of the Living A response to the Death-Marches? Zbyneˇk Tarant ...... 225 ´Jews of Africa´ The Jewish origins of the Igbos from Nigeria – creation and contemporary manifestations of this concept Hana Sˇteˇpańkova´ ...... 233 Í was eighteen and got married out of real love´ Evolution of wedding ceremony in communist Czechoslovakia Lenka Balvıńova´, Tereza Krysˇpıńova´ ...... 239 Oral History and Unofficial Music Scene – Punk and the New Wave – in the Czechoslovakian Eighties Jan Ba´rta ...... 245 This Irish Song of Ours Performing Irish Traditional Music in the Czech Republic Daniel Valisˇ ...... 249 Identity(ies) of the inhabitants of the Tajiks Pamir Toma´sˇRetka ...... 253 Pamiri house in Badakhshan Libor Dusˇek ...... 263 Anthropological point of view on the forced migration phenomenon: Internally displaced persons in Azerbaijan Helena Masnı´kova´ ...... 271 Vchynicko-tetovsky´Floating Canal: Contribution to the Study of Industrial Landscape Tereza Blazˇkova´ ...... 277 143

EDITORIAL Va´zˇenı´cˇtena´rˇi,

v letosˇnı´m trˇetı´m cˇı´sle AntropoWebzinu, ktere´ opeˇt vycha´zı´ i v tisˇteˇne´ podobeˇ, Va´m prˇedstavujeme vybrane´ pı´semne´verze prˇı´speˇvku˚, ktere´zazneˇly na 6. mezina´rodnı´studentske´veˇdecke´konferenci AntropoWebu, jezˇprobeˇhla 21. a 22. rˇı´jna 2010 v Plzni. Konference nesla podtitul „Antropologie? Ano! Antropologie!“ a jejı´ organiza´torˇi si dali za cı´l uka´zat, zˇe antropologie nenı´ veˇdou „tematicky vycˇerpanou“, cˇi dokonce „mrtvou“, ale zˇe ma´ porˇa´d sve´ nezastupitelne´ mı´sto ve spolecˇensko-veˇdnı´m ba´dańıá porˇa´d ma´jesˇteˇco objevovat a zkoumat. . . O tomto faktu sveˇdcˇıí mimorˇa´dnaúćˇast studentu˚a mladyćh badatelu˚na konferenci, ktera´se tak stala jednı´m z historicky nejveˇtsˇıćh setkańı´studentu˚antropologie a prˇı´buznyćh disciplıń nejen na pu˚deˇZa´padocˇeskeúniverzity v Plzni, ale i celeĆˇeske´republiky. Vy´jimecˇny´rozsah konference ilustruje i teˇchto neˇkolik cˇı´sel: 48 prˇihla´sˇek na konferenci z celeĆˇeske´republiky, Slovenska, Velke´Britańie, Ukrajiny a Ruska; 42 prˇednesenyćh prˇı´speˇvku˚v 11 tematicky zameˇrˇenyćh panelech – te´mata prˇı´speˇvku˚se ru˚znila od teoreticky zameˇrˇenyćh studiı´veˇnujıćıćh se modernı´spolecˇnosti prˇesantropologii genderu, na´bozˇenstvıázˇk prˇı´speˇvku˚m vycha´zejıćı´m ze studia etnicity prˇisteˇhovalcu˚a migrantu˚; od biologickeántropologie prˇesantropologii krajiny azˇke zpra´va´m z tereńnıćh vy´zkumu˚na Balkańeˇa na Da´lne´m vyćhodeˇ. Ze 42 prˇı´speˇvku˚, ktere´zazneˇly na konferenci, jich bylo 21 autory zpracovańo do pı´semne´ podoby, prˇipomıńkovańo v recenznı´m rˇı´zenı´ a na´sledneˇ zarˇazeno do tohoto vydańıÁntropoWebzinu. Realizace 6. mezina´rodnı´studentske´veˇdecke´konference AntropoWebu byla umozˇneˇna dı´ky podporˇeZa´padocˇeskeúniverzity v Plzni v ra´mci projektu Studentske´veˇdecke´konference (SVK–2010–006) a publikace textu˚byla podporˇenaprojektem Studentske´grantove´souteˇzˇe (SGS–2010–019) a da´le i vedenı´m a pracovnı´ky Katedry antropologickyćh a historickyćh veˇd FF ZCˇU v Plzni. Na´sˇ dı´k za u´speˇsˇny´ pru˚beˇh konference i prˇı´pravu sbornı´ku v neposlednı´rˇadeˇpatrˇıí dobrovolnı´ku˚m z rˇadstudentu˚a dalsˇıćh kolegu˚, kterˇıńa´m byli na´pomocni. Na na´sledujıćıćh strańkaćh na va´s tedy cˇekajı´tyto texty: v tematicky a metodologicky pestre´m u´vodu cˇı´sla je jako prvnı´zarˇazenastat’Andrey Belańˇove´, ktera´vyuzˇila model struktura´lnıánaly´zy my´tu˚Clauda Le´vi-Strausse a aplikovala jej na klasickou japonskou kroniku Kodzˇiki a prˇı´beˇh sourozencu˚ Amaterasu a Susanoo. Da´le na´sleduje studie Pavla Sitka zaby´vajıćı´se promeˇnou vnı´mańı´„jinakosti“ ve Francii v 19. a 20. stoletı´se zameˇrˇenı´m na zpu˚soby konstruovańı´ dichotomizace „my“ x „oni“. Ve trˇetı´studii se snazˇıŃikola Balasˇuka´zat na korˇenyfantasticke´literatury a analyzuje postavu osameˇle´ho romanticke´ho hrdiny v duchu prˇechodove´ho ritua´lu Victora Turnera. Dalsˇı´skupina textu˚se zameˇrˇujena teˇlesnost a lidske´zdravı´z antropologicke´perspektivy: naleznete zde praći Kamily Benˇove´ popisujıćı´ vnı´mańı´ panenstvı´, menstruace a materˇstvı´ v tradicˇnı´ slovenske´ lidove´ kulturˇe; pote´ je zarˇazenastudie Filipa Cwierze a Denisy Sedlaćˇkove´, kterˇıńa prˇı´kladeˇautismu demonstrujı´teorie Michela Foucaulta a Paula Rabinowa, a koncept biomoci v modernı´spolecˇnosti. Poslednı´text Zuzany Tra´vnıćˇkove´se zameˇrˇujena aktua´lnı´ problematiku zdravotnickyćh poplatku˚a postoje k nim v ru˚znyćh socio-ekonomickyćh skupinaćh obyvatel meˇsta Plzneˇ. Na´sledujıćı´m textu˚m je spolecˇne´te´ma kulturnı´revitalizace, etnicity a etnickeídentity: Martin Chochola se veˇnuje vy´zkumu jazykove´ho a kulturnı´ho revitalizacˇnı´ho procesu v Baskicku v obdobıód r. 1975 do soucˇasnosti. K jazyku a etniciteˇse obracıí Dagmara Bacova´, jezˇse zameˇrˇilana slovensko-britska´manzˇelstvıá sebe-identifikaci slovenskyćh migrantu˚v Londyńeˇ, a da´le je zde zarˇazenprˇı´speˇvek Zuzany Kra´tke´zaby´vajıćı´se multietnicky´m prostrˇedı´m posa´dek na palubeˇ zaoceańskyćh lodı´, prˇedevsˇı´m s ohledem na komunikaci a interakci etnicke´, socio-profesnı´ a na´bozˇenske´ identity jednotlivyćh cˇlenu˚posa´dky. K te´to skupineˇtextu˚pak mu˚zˇeme prˇirˇaditi cˇlańek Vojteˇcha Pelikańa revidujıćı´ vztah Romu˚/Cikańu˚k prˇı´rodeˇa ukazujıćı´du˚lezˇitost vymezenı´„kultura“ x „prˇı´roda“ pro formovańıídentity spisˇskyćh Romu˚/Cikańu˚. Z tereńnı´ho vy´zkumu v Bulharsku vycha´zejı´ cˇlańky Marka Jakoubka a Barbory Machove´: v prvnı´m se autor veˇnuje badateli dosud opomı´jene´ skupineˇ Bulharu˚ v „cˇeske´“ vesnici Vojvodovo v Bulharsku. V druhe´m se autorka zameˇrˇujena migraci a etnokulturnı´procesy jako soucˇa´st kazˇdodennı´ho zˇivota obyvatel bulharske´ho venkova. Dalsˇı´ dva texty se zaby´vajı´ ota´zkou zˇidovstvı´: Zbyneˇk Tarant popisuje „Pochody zˇivyćh“, nejveˇtsˇı´ projekt na prˇipomıńku a ucteˇnıóbeˇtıńacistickyćh koncentracˇnıćh ta´boru˚. Studie Hany Sˇtepańkove´se pak zameˇrˇujena etnickou skupinu Igbu˚ z Nige´rie, kterˇı´ se tradicˇneˇ povazˇujı´ za Zˇ idy. Autorka zkouma´ historicke´ korˇeny te´to sebeidentifikace a sebeprezentace a soucˇasne´projevy vı´ry v zˇidovsky´pu˚vod jako vy´razu igboske´ho nacionalismu. Pro na´sledujıćıćˇlańky je spolecˇny´m te´matem neda´vna´historie a metoda oral history: prvnı´m je studie autorek Lenky Balvıńoveá Terezy Krysˇpıńove´veˇnujıćı´se vy´voji svatebnı´ho obrˇaduv komunisticke´m Cˇeskoslovensku, ve ktere´ popisujı´prˇedevsˇı´m zcivilneˇnıá zesoukromeˇnıóbrˇadua jeho vyuzˇitı´ve sfe´rˇepoliticke´. Jan Ba´rta ve stejne´m obdobı´ naopak sleduje vy´voj neoficia´lnı´hudebnı´sceńy – prˇedevsˇı´m pak punku a nove´vlny v 80. letech 20. stoletı´. Hudba – tentokra´t irska´lidova´hudba a jejı´ produkce v CˇR – je hlavnı´m za´jmem Filipa Valisˇe, ktery´ve sve´praći vyuzˇı´va´ koncept „pole“ Pierra Bourdieu jako analyticke´ho modelu pro studium hudby a hudebnı´produkce. Z tereńnı´ho vy´zkumu v Ta´dzˇikistańu vycha´zejı´ cˇlańky Toma´sˇe Retky a Libora Dusˇka. Prvnı´ autor se veˇnuje problematice identity Pamı´ru˚ v kontrastu s ostatnı´mi obyvateli Ta´dzˇikistańu; Libor Dusˇek se zameˇrˇuje na tradicˇnı´ 144 architekturu pamı´rske´ho domu v symbolicke´ perspektiveˇ a jejı´ vy´poveˇd’ o historii, religioziteˇ a kulturˇe Pamı´rcu˚. Tereńnı´m vy´zkumem, tentokra´t v A´ zerba´jdzˇańu, se zaby´vala Helena Masnı´kova´, ktera´se ve sve´praći na´sledneˇzameˇrˇila na fenomeń nucene´migrace v du˚sledku ozbrojene´ho konfliktu a okupace Na´hornı´ho Karabachu. Prˇı´tomnećˇı´slo AntropoWebzinu pak uzavı´ra´Tereza Blazˇkova´s prˇı´speˇvkem zaby´vajıćı´m se Vchynicko-Tetovsky´m plavebnı´m kana´lem a zmeˇnou vyuzˇı´vańıá vnı´mańı´krajiny v du˚sledku industrializace od konce 18. stoletı´. Doufa´me, zˇe podobneˇ jako konference vzbudı´ toto (prozatı´m) nejrozsa´hlejsˇı´ a tematicky nejpestrˇejsˇı´ cˇı´slo AntropoWebzinu ohlas mezi cˇtena´rˇia AntropoWebzin bude i nada´le respektovany´m periodikem, sledovany´m a cˇteny´m nejen studenty spolecˇensko-veˇdnıćh disciplıń, ale i jejich starsˇı´mi a zkusˇeneˇjsˇı´mi kolegy. Teˇsˇı´me se, zˇe i 7. mezina´rodnı´ studentska´konference AntropoWebu prˇipravovanańa podzim 2011 bude pocteˇna takovy´m za´jmem jako v roce letosˇnı´m a bude sta´le odborneˇkvalitnı´m a inspirativnı´m setkańı´m nejmladsˇı´(nejen) antropologicke´badatelske´generace, a prˇispeˇje tak k podporˇe a rozvoji antropologicke´ho a spolecˇensko-veˇdnı´ho ba´dańı´ dnes jizˇ zdaleka nejen na pu˚deˇ Filozoficke´ fakulty ZCˇU v Plzni.

Pavla Hrdlicˇkova´, Pavlıńa Chańova´, Zuzana Tra´vnıćˇkovaá Petr Tu˚ma Durham a Plzenˇ, listopad 2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 145 Aplikace struktura´lnıánaly´zy na japonsky´my´tus Andrea Belańˇova´ U´stav religionistiky,Filozoficka´fakulta, Masarykova univerzita, Brno [email protected]

The structural analysis of a japanese myth MY´ TUS O ZMIZENI´ SLUNCE Amaterasu a Susanoo Abstract—The article reflects using of famous structural Acˇkoliv je Kodzˇiki uceleny´m souborem my´tu˚, ktere´ na analysis of Claude Le´vi-Strauss on an old Japanese myth of sebe navazujıá odkazujı´, je mozˇne´vysledovat jednotlive´ Amaterasu and Susanoo which refers to the „disappearance of the sun“. French scholar left a monumental work which prˇı´beˇhy s jasny´m zacˇa´tkem a za´veˇrem. Jednı´m z teˇchto is a big challenge for every student of anthropology and dı´lcˇıćh vypra´veˇnı´je i popis konfliktu mezi bozˇsky´mi souro- all cultural studies. His specific way of analyzing the myth zenci, deˇtmi stvorˇitelu˚sveˇta Izanami a Izanagiho. Prvnı´ze searches for the universal structure of human thinking. Le´vi- sourozencu˚, kra´sna´ Amaterasu, je popisovańa jako za´rˇıćı´ Strauss focused especially on the myths of North American bohyneˇslunce, ktera´je nejen jeho vla´dkynı´, ale za´rovenˇ Indians where his theory works quite perfectly. What happens if we try to apply his approach on a myth from the – jak hovorˇı´sa´m my´tus – toto nebeske´teˇleso prˇedstavuje. cultural area which is absolutely different? Can this view Susanoo sice nenı´jejı´m jediny´m sourozencem, rozhodneˇ bring something new? And what does it tell about Le´vi- jde vsˇak o postavu nejvy´razneˇjsˇı´. By´va´popisovań jako ne- Strauss´s method itself? zkrotnyá zurˇivy´bu˚h bourˇe, Kodzˇiki mu prˇijeho narozenı´ Key Words—structural analysis, Claude Le´vi-Strauss, Japa- prˇipisuje take´ vla´du nad morˇem. Zatı´mco Amaterasu je nese myth, Amaterasu and Susanoo bohynı´ veskrze pozitivnı´ povahy, boha Susanoo bychom mohli v typologii mytologickyćh bytostıóznacˇit jako tzv. „trickstera“, tedy postavu, ktera´svy´mi sˇpry´my a naschva´ly prˇina´sˇı´za´sadnı´zvraty v deˇji i beˇhu sveˇta.

U´ VOD I´LEMte´to praće bylo zjistit, jak by vypadala aplikace Prˇı´beˇh bozˇskyćh sourozencu˚ C jedne´ z nejslavneˇjsˇıćh teoriı´ zaby´vajıćıćh se pro- Prˇı´beˇh, o jehozˇ analy´zu se zde pokusı´m, zacˇıńa´ nejasneˇ blematikou my´tu na konkre´tnı´ pramenny´ materia´l. Tento definovanou sa´zkou mezi sourozenci, ktera´se ty´ka´„kva- pokus by pak meˇl prˇidodrzˇenı´spra´vne´ho postupu uka´zat lity“ zplozenyćh potomku˚. Susanoo se domnı´va´, zˇe v te´to mozˇne´slabiny a prˇednostidane´teorie. Pro tuto praći byla sa´zce zvı´teˇzil a projevuje svou radost ru˚zny´mi spolecˇensky zvolena struktura´lnıánaly´za my´tu francouzske´ho antropo- nevhodny´mi cˇiny. Nejprve protrha´hra´ze na ry´zˇovisˇti, ktere´ loga Clauda Le´vi-Strausse. staveˇla jeho sestra vlastnı´ma rukama. Pote´svy´mi vy´kaly znecˇistıńebesky´palać, ve ktere´m bohyneˇkazˇdy´m rokem obrˇadneˇpojı´da´prvnı´plody. Amaterasu se ale z la´sky sve´ho VY´ BEˇ R MATERIA´ LU bratra zasta´va´ a omlouva´ jej. Tvrdı´, zˇe bratr jen zvracel Je zna´mo, zˇe Le´vi-Strauss vycha´zel ve svyćh analy´zaćh v opilosti a ke sve´mu nicˇenı´ meˇl du˚vod. Jejı´ smı´rˇlivost prima´rneˇze souboru severoamerickyćh my´tu˚. My´m cı´lem ale u bratra vyvola´ jesˇteˇ veˇtsˇı´ rˇa´deˇnı´. Zazˇiva sedrˇe ku˚zˇi bylo naopak zvolit materia´l z co nejodlisˇneˇjsˇı´ho kulturnı´ho z nebeske´ho grosˇa´ka a provalı´ jej strˇechou palaće, ve okruhu. K tomuto ućˇelu se japonska´ kronika Kodzˇiki ktere´m Amaterasu s tkadlenami tka´ bozˇsky´ odeˇv. Jedna z 8. stoletıń. l. jevı´jako idea´lnı´prˇı´pad, kde se zachovalo tkadlena v sˇoku narazı´lu˚nem do cˇlunku a na mı´steˇzemrˇe. tzv. primordia´lnı´ mysˇlenı´. To podle Le´vi-Strausse jesˇteˇ Bohyneˇ Amaterasu, znechucena´ a vydeˇsˇena´ cˇiny sve´ho nerozlisˇuje mezi skutecˇny´m a pomyslny´m, a je rovneˇzˇ bratra, se odebı´ra´do nebeske´jeskyneˇ, kde se zavrˇe.Tı´mto za´kladem vesˇkere´ho lidske´ho mysˇlenı´(Antalı´k 2005). Se- okamzˇikem se setmı´ nad celou zemı´, kraj je pustosˇen tka´va´me se zde take´ s odlisˇny´mi narativnı´mi postupy, a vsˇemozˇnou zka´zou, a bohoveá bohyneˇnarˇı´kajı´. Na´sledneˇ samozrˇejmeˇse zcela jiny´m na´bozˇensky´m syste´mem. se vsˇichni shroma´zˇdı´ u u´krytu Amaterasu a snazˇı´ se Hned zpocˇa´tku je trˇeba zdu˚raznit, zˇe Le´vi-Strauss vymyslet rˇesˇenı´situace. Prˇinutı´kohouty ze zemeˇveˇcˇne´ho se prˇianaly´ze nezaby´val pouze my´tem jediny´m, ny´brzˇho zˇivota, aby neusta´le kokrhali, vytepajı´ zrcadlo, nechajı´ zajı´maly prˇedevsˇı´m ru˚zne´varianty jednoho prˇı´beˇhu, ktere´ vyrobit na´hrdelnı´k, obstarajı´ si veˇsˇticı´ naćˇinı´ a ozdobı´ prˇiinterpretaci hra´ly du˚lezˇitou roli. Z rozsahovyćh du˚vodu˚ vchod do jeskyneˇ. Na´sledneˇnad sebou mladicˇka´bohyneˇ jsem se vsˇak zaby´vala pouze variantou jedinou, ktera´by Ame no Uzume ztraćı´vla´du, svle´ka´se do naha a zacˇıńa´ mohla poprˇı´padeˇposlouzˇit jako vyćhozı´materia´l pro dalsˇı´ tancˇit. To bohy a bohyneˇrozesmeˇje tak, azˇse cela´zemeˇ praći. otrˇa´sa´. Zveˇdavost prˇinutı´ bohyni Amaterasu vykouknout ven. Pta´se po du˚vodu radosti bohu˚ve chvı´li, kdy je cela´ 146 ANTROPOWEBZIN 3/2010 zemeˇzahalena tmou. Ame no Uzume odpovı´da´, zˇe bohove´ se vyskytujı´ spolecˇneˇ, at’ uzˇ je jejich vztah cˇi pohlavı´ se radujı´, nebot’nasˇli bohyni jesˇteˇza´rˇiveˇjsˇıá kra´sneˇjsˇı´, nezˇ jake´koliv. je Amaterasu sama. Nastavı´jı´zrcadlo, a jakmile se k neˇmu udivena´ Amaterasu prˇiblı´zˇı´, je vytazˇena ven a ostatnı´ bohove´zabranˇujı´jejı´mu na´vratu do jeskyneˇ. Nara´z se cela´ Analy´za vztahu˚ zemeˇrozjasnˇuje. Susanoovi bohove´rozkazujı´, aby za trest Sledujeme, zˇe Susanoo jednaóproti ocˇeka´vańı´sve´sestry. vykonal hojnou obeˇt’, ostrˇı´hal si vousy a nehty, a posı´lajı´ Acˇkoliv je radostny´, zacˇıńa´ nicˇit. Nikoliv vsˇak na´hodneˇ, ho do vyhnanstvı´. ny´brzˇ se zameˇrˇuje na nejcitliveˇjsˇı´ mı´sta, soustrˇedı´ se na destrukci toho, co jeho sestra buduje nejen pro sebe, ale pro celou zemi, potazˇmo kulturu. Amaterasu je tedy STRUKTURA´ LNI´ ANALY´ ZA vskutku zteˇlesneˇnı´m dobra a ru˚stu, je da´rkynı´slunecˇnı´ho Bina´rnıópozice svitu a cennyćh plodin (ry´zˇe, prvnıćh plodu˚). Susanoo Prˇihledańı´struktury nynı´prˇevypra´veˇne´ho prˇı´beˇhu musı´me ovsˇem toto plozenı´ve prospeˇch spolecˇnosti systematicky zacˇı´t u nejvy´razneˇjsˇıćh prvku˚prˇı´beˇhu, ktereńazy´val Le´vi- narusˇuje. Mı´sto aby sve´sestrˇe– zˇeneˇploditelce – byl na´- Strauss jako myte´my (Antalı´k: 2005). Mu˚zˇeme jim rozumeˇt pomocny´, uchyluje se k marˇenı´jejıćh plańu˚. Jeho chovańı´ jako za´kladnı´m stavebnı´m prvku˚m my´tu, podobneˇ jako neprˇina´sˇı´zˇa´dny´prospeˇch, svy´m zpu˚sobem ale vyrovna´va´ lze jazyk rozlozˇit na nejmensˇı´ mozˇne´ prvky, fone´my. stav situace, podobneˇ jako naprˇ. bourˇe cˇistı´ ovzdusˇı´. V te´to kapitole se vsˇak nezastavı´m u pouhe´ho vyhleda´- Amaterasu z la´sky sve´ho bratra sta´le omlouva´, a tı´m vańı´ myte´mu˚, ny´brzˇ se pokusı´m vytvorˇit z nich logicke´ mu da´va´ prostor pro dalsˇı´ „harmonizaci“, vyrovna´vańı´ dvojice, po vzoru Le´vi-Strauuse pak nejle´pe kontrastnı´, sil. Susanoo ale sestrˇe nenı´ roven a tento prˇı´lisˇ velky´ tedy tzv. bina´rnıópozice. dar nedoka´zˇe prˇijmout. Naopak, je jesˇteˇ vıće popuzen Teˇchto opozic se v prˇı´beˇhu viditelneˇnabı´zıćela´rˇada. a obzvla´sˇt’ kruty´m zpu˚sobem zabı´jıńevinne´bozˇske´zvı´rˇe, Prˇedevsˇı´m jde o sourozenecky´pa´r, bratra a sestru, za´rovenˇ ktere´ sve´ sestrˇe okateˇ prˇedhodı´. Takovy´ cˇin by mozˇna´ muzˇe a zˇenu, kterˇı´ se od sebe vy´znacˇneˇ lisˇı´ povahou jesˇteˇ mohl by´t omluven, kdyby nezpu˚sobil smrt jedne´ i chovańı´m. V prˇı´beˇhu pak nalezneme take´ vy´raznou z tkadlen. V te´to optice „destrukce a opeˇtovne´ho plozenı´“ opozici sveˇtla (slunce) a tmy (absence slunecˇnı´ho svitu). je prˇı´znacˇne´, zˇe tkadlena v sˇoku nara´zˇı´lu˚nem do cˇlunku. V u´rovni emocı´ bychom mohli hovorˇit o kontrastu ra- Tato sceńa evokujıćı´ pohlavnı´ akt, ktery´ je jednoznacˇneˇ dosti a agresivity, poprˇ.la´skyplneńa´klonnosti a zklamańı´. spojeny´ s plozenı´m, ma´ ale neprˇirozeny´ pru˚beˇh a koncˇı´ Z prˇı´beˇhu pak vystupujı´ jesˇteˇ dalsˇı´ vy´razne´ prvky, ktere´ smrtı´(destrukcı´, poprˇenı´m plozenı´). bychom mohli vyja´drˇit v na´sledujıćıćh dvojıćıćh: oslava Sledujeme, zˇe na tuto situaci Amaterasu zareaguje – znecˇisˇteˇnı´, budovańı´ – nicˇenı´, prvnı´ plody – vy´kaly, rovneˇzˇpoprˇenı´m plozenıá uchyluje se (jakozˇto zteˇlesneˇnı´ nebesa - vyhnanstvı´, sveˇt – jeskyneˇ, kohouti ze zemeˇveˇcˇ- zˇivotada´rne´ho slunce) do jeskyneˇ, ktera´zjevneˇzteˇlesnˇuje ne´ho zˇivota – uty´rany´ nebesky´ hrˇebec, nebeska´ tkadlena smrt (za´sveˇtnı´zˇivot, opak sveˇtla, nicotu). V tuto chvı´li je umı´rajıćı´ na poraneˇnı´ lu˚na – mlada´ bohyneˇ tancˇıćı´ naha´ zemeˇzachvaćena destrukcı´(pustosˇena zka´zou) a bohove´ svu˚dny´tanec, truchlıćıÁmaterasu – smeˇjıćı´se bohove´. Prˇi plaćˇou nad tı´mto neadekva´tnı´m stavem. Nevyrovnanost je blizˇsˇı´m pohledu ale zjistı´me, zˇe nejde o opaky absolutnı´, trˇeba vyrˇesˇit. Nenı´ s podivem, zˇe v tomto mı´steˇ my´tu ale nara´zˇı´me na jisteńevyrovnanosti v jejich vza´jemnyćh jizˇnenıńutne´, aby byl Susanoo aktivnı´, nebot’ jeho cˇiny vztazıćh. sta´le pu˚sobı´(acˇsmrt tkadleny nebyla zrˇejmeˇjeho prˇı´my´m u´myslem). Jednı´m z kroku˚, ktery´ bohove´ podniknou, je povolańı´kohoutu˚ze zemeˇveˇcˇne´ho zˇivota (tedy tvory ne- Nevyrovnanı´sourozenci podle´hajıćı´destrukci), aby (bez prˇestańı´!) kokrhali, a tı´m Zda´lo by se, zˇe v opozici bratr a sestra nenıńic nevyrov- opeˇt negovali zmar panujıćı´v zemi. Dalsˇı´m opatrˇenı´m je nane´ho. Z prˇedcha´zejıćıćh my´tu˚ Kodzˇiki se ale dozvı´da´me, vy´roba („plozenı´“) na´hrdelnı´ku a zrcadla (ktere´ tı´m, zˇe zˇe Amaterasu je velkou bohynı´, ktera´se sve´mu otci zrodila zrcadlı´, vlastneˇzna´sobuje – a tedy i plodı´– realitu). pote´, co si promnul leveóko prˇiritua´lnıócˇisteˇpo na´vratu Je ale nezbytne´, aby v protikladu k mrtve´tkadleneˇ z podsveˇtı´. Z prave´ho oka se zrodil jiny´ velky´ bu˚h, bu˚h a prˇı´lisˇ milujıćı´ bohyni vystoupila postava, ktera´ sexu- meˇsıće Cukujomi. O neˇm ale ve zde analyzovane´m my´tu alitu (plozenı´) nebude negovat ani nadhodnocovat, ale nenı´ zˇa´dna´ zmıńka. Bu˚h Susanoo se zrozuje, kdyzˇ si svy´m chovańı´m ji prˇimeˇrˇeneˇusmeˇrnı´. Touto postavou je Izanagi umy´vańos, a sta´va´se bohem morˇe(v jine´verzi mladicˇka´ bohyneˇ Ame no Uzume. Svu˚j cˇin sice zacˇıńa´ my´tu bohem bourˇe).Z tohoto hlediska tedy nenı´sve´sestrˇe destrukcı´ (rozbitı´m dzˇbańu), jde ale o krok veˇdomy´ (na roven a jaky´koli konflikt s nı´ musı´ vzˇdy skoncˇit jeho rozdı´l od Susanoova nicˇenı´). Va´zańı´re´vy do kytic mu˚zˇeme neu´speˇchem. Setka´va´me se zde tedy s neobvyklou situacı´, naopak vnı´mat jako symbolicke´tvorˇenı´. Teprve nynıńad kdy proti sobeˇ stojı´ bohove´ odlisˇne´ moci. Z tohoto ne- sebou Ame no Uzume (rˇı´zeneˇ) ztraćı´ vla´du a svle´ka´ se rovne´ho boje navıć proti ocˇeka´vańı´vycha´zı´vı´teˇzneˇzˇena. do naha. Prˇedva´dı´ eroticky´ tanec, prˇicˇemzˇ jejı´ pocˇıńańı´ Nenı´ bez zajı´mavosti, zˇe Le´vi-Strauss podobny´ prˇı´pad vyvola´va´ u bohu˚ pobavenı´. Vidı´me, zˇe zatı´mco obraz nijak nereflektuje, acˇkoliv se problematice nebeskyćh teˇles (acˇ neprˇirozene´ho) sexua´lnı´ho chovańı´ (smrt tkadleny) v my´tech veˇnuje pomeˇrneˇ podrobneˇ (naprˇ. Le´vi-Strauss v prˇedchozı´m prˇı´padeˇ vyvolal neadekva´tnı´ negativnı´ re- 2007: 193–201). Vzˇdy ale pocˇı´ta´s tı´m, zˇe slunce a meˇsıć akci (Amaterasu se uchyluje do jeskyneˇ) a prˇı´lisˇna´ la´s- ANDREA BELA´ Nˇ OVA´ : APLIKACE STRUKTURA´ LNI´ ANALY´ ZY NA JAPONSKY´ MY´ TUS 147 kyplnost u Amaterasu (tolerance sve´ho bratra) vyvolala jako prˇı´lisˇ velky´ dar k podceneˇnı´ plozenı´. Le´vi-Strauss jen dalsˇıńicˇenı´; nynıńaopak docha´zı´k vyvolańıúvolneˇne´ v konkre´tnı´m prˇı´padeˇ Oidipova my´tu prˇipousˇtı´ mozˇnost radosti. Ta nutneˇprˇila´ka´pozornost bohyneˇAmaterasu. Na „rˇesˇenıópozic“ tı´m, zˇe je v my´tu nalezen myte´m hrajıćı´ dotaz po pu˚vodu v te´to situaci neocˇeka´vane´radosti dosta´va´ roli jake´hosi „strˇednı´ho cˇlena“, ktery´je „zprostrˇedkujıćı´m odpoveˇd’, zˇe byla nalezena za´rˇiveˇjsˇı´ (plodneˇjsˇı´) bohyneˇ. prvkem“ mezi opozicemi (Chlup 2009). Pokud v prˇı´padeˇ Tato informace je pro Amaterasu natolik neprˇijatelna´, jedne´ opozice tento strˇednı´ cˇlen nalezneme, mu˚zˇeme jej zˇe ji donutı´ opustit jeskyni a pohle´dnout do zrcadla, analogicky prˇeve´st i na opozici druhou, a tı´m vyrˇesˇit cˇı´mzˇ docha´zı´ k obnovenı´ sveˇtla, a tı´m i plozenı´. Provaz zdańliveˇ nerˇesˇitelny´ proble´m. Jak by vypadala aplikace natazˇeny´ u vchodu do jeskyneˇ ma´ zabrańit opeˇtovne´mu tohoto postupu na zde analyzovany´my´tus? na´vratu k destrukci. V tuto chvı´li musı´jesˇteˇbohove´(plnıćı´ Jak jizˇbylo zmıńeˇno, my´tus zpracova´va´dveˇvelka´, v tomto my´tu roli pasivnı´ho regulujıćı´ho prvku mezi vza´jemneˇ propojena´, zˇivotnı´ te´mata: plozenı´ a destrukci. dveˇma extre´mnı´mi po´ly) urcˇit v noveˇ nastolene´ situace Prˇedstavitelem bezhlave´ho nicˇenı´ je zde postava boha mı´sto Susanoovi. Jelikozˇnedoka´zal destrukci ovla´dnut ve Susanoo, ktery´prˇesa´hne akceptovatelnou mı´ru destrukce. spolecˇensky prˇijatelnyćh mezıćh, je nucen svou roli (boha Jeho chovańı´mańavıć pu˚vod v protikladneémoci, v ra- nicˇitele) opustit. Symbolicky se jı´ vzda´va´ vykonańı´m dosti. Tento proble´m nenı´v my´tu nijak prvoplańoveˇrˇesˇen. hojne´ obeˇti, ostrˇihańı´m vousu˚ a nehtu˚, a odchodem do Zameˇrˇı´me-li se ale na druhou opozici, uvidı´me poneˇkud vyhnanstvı´. jiny´ prˇı´pad. Amaterasu nejprve prˇesa´hne mı´ru (tvorˇive´) la´sky, kdyzˇsve´ho bratra omlouva´, acˇkoliv porusˇil spole- cˇenska´pravidla. Na jeho dalsˇıćˇin pak reaguje negacı´sve´ Tabulka myte´mu˚ plodive´funkce a ukry´va´se do jeskyneˇ. Podobne´poprˇenı´ V prˇı´beˇhu byly nejprve vyhledańy nejvy´razneˇjsˇı´myte´my, „zdrave´sexuality“ symbolizuje i smrt tkadleny. ktere´ byly na´sledneˇ spojeny do bina´rnıćh opozic. Ana- V prˇı´beˇhu ale nara´zˇı´me jesˇteˇna dalsˇı´vy´razneˇero- ly´zou vztahu˚ v teˇchto pa´rech byly identifikovańy dva ticky´moment, tedy myte´m, kteryńestojı´v zˇa´dneópozici. za´kladnı´ pojmy, jejichzˇ vztah my´tus rˇesˇı´. Tyto pojmy Jedna´se o sceńu, ve ktere´vystupuje Ame no Uzume. Tato byly pracovneˇ nazvańy jako oblast destrukce (zmaru, bohyneˇ prˇina´sˇı´ do obou extre´mu˚ plozenı´ strˇednı´ polohu, smrti, nicˇenı´, ukoncˇovańı´) a plozenı´ (tvorˇenı´, vznikańı´, kdyzˇ svou sexualitu vyuzˇije ke spra´vne´mu ućˇelu: k ob- znovu-obnovovańı´). Tyto dva za´kladnı´ zˇivotnı´ procesy novenı´plozenı´ (tedy vyla´kańıÁmaterasu z jeskyneˇ). Tı´m jsou my´tem reflektovańy jako kontrastnıá nastolenı´jejich rˇesˇıńevyva´zˇenost vztahu mezi dveˇma po´ly plozenı´. Tı´m, rovnova´hy je nezbytne´. Tento konkre´tnı´my´tus zpracova´va´ zˇe v sobeˇ za´rovenˇ integruje symboly destrukce (rozbitı´ te´mata zpu˚sobem, ktery´je naznacˇen v na´sledujıćı´tabulce dzˇbańu) i plozenı´ (vinna´ re´va), se potvrzuje jejı´ klıćˇova´ myte´mu˚. Inspiracı´pro tuto tabulku bylo Le´vi-Straussovo role v prˇı´beˇhu. Ame no Uzume je navıć schopna´ sve´ zpracovańı´my´tu o Oidipovi (Chlup 2009: 17). Tabulka je sˇı´lenstvıóvla´dnout veˇdomeˇ, cˇı´mzˇdoka´zˇe neˇco, co Susa- za´meˇrneˇvytvorˇenatak, aby jejıćˇtenı´po rˇa´dcıćh odpovı´- noo neumeˇl. Vidı´me tedy, zˇe proble´m destrukce mu˚zˇeme dalo chronologii prˇı´beˇhu. analogicky prˇeve´st na opozici plozenı´, ktera´ v prˇı´beˇhu rˇesˇenı´ma´.

ZA´VEˇ R Boj pohlavı´, kolobeˇh zˇivota. . . ? Pokusı´m se nynıódpoveˇdeˇt na ota´zku, jak identifikovana´ te´mata interpretovat v kontextu japonske´kultury. Zminˇo- vala jsem opozici bratra a sestry, postavu bohyneˇi problematiku sexuality. Mu˚zˇeme tedy my´tus povazˇovat za jedno z vyja´drˇenı´ k te´matu jake´hosi „boje mezi pohlavı´mi“? Rˇ esˇı´ se zde skutecˇneˇ konflikt mezi muzˇem a zˇenou? Na tuto ota´zku zrˇejmeˇnelze odpoveˇdeˇt zcela kladneˇ. Japonska´ Obra´zek 1. Tabulka myte´mu˚ spolecˇnost je v tomto ohledu velmi jasneˇhierarchizovana´. Dalo by se namı´tnout, zˇe my´tus doda´va´ zˇeneˇ, v beˇzˇne´ spolecˇnosti podrˇazene´muzˇi, status ploditelky, kteraóvla´d- Interpretace vztahu˚mezi opozicemi a jejich rˇesˇenı´ nutı´m sve´sexuality rˇesˇı´muzˇsky´sklon k destrukci. Takove´ Jizˇ jsme videˇli, zˇe myte´my samy o sobeˇ zˇa´dny´ vy´- vysveˇtlenı´ je ale prˇı´lisˇ jednoduche´, a navıć neodpovı´da´ znam nemajı´ (Chlup 2009). Tento vy´znam zı´ska´vajı´ azˇ Le´vi-Straussovu prˇesveˇdcˇenı´, zˇe my´tus nelze cha´pat jako ve vza´jemnyćh opozicıćh. Mezi teˇmito opozicemi mu˚- jednoznacˇnou reprezentaci etnografickyćh dat, tedy naprˇı´- zˇeme ale jesˇteˇ da´le sledovat vza´jemne´ vztahy. Pokud klad i socia´lnı´ho zˇivota, ale spı´sˇe jeho mozˇneálternativy i nada´le vezmeme za vzor Le´vi-Straussovo zpracovańı´ (Le´vi-Strauss 2007: 161). my´tu o Oidipovi, mu˚zˇeme z vy´sˇe uvedene´tabulky vyvodit Tuto genderovou problematiku podrobneˇji rozebı´ra´ tento vztah: prˇı´lisˇna´destrukce se ma´k agresivnı´radosti i Allan Grapard ve sve´m prˇı´speˇvku veˇnovane´m pozici 148 ANTROPOWEBZIN 3/2010 muzˇe a zˇeny v japonske´ spolecˇnosti ve vztahu k prˇı´- 136–138). Za´rovenˇzde mu˚zˇeme vysledovat vcˇleneˇnı´my´tu rodnı´mu a kulturnı´mu aspektu. Autor tvrdı´, zˇe muzˇ je o zˇenskyćh kneˇzˇkaćh Sarume, ktere´ ritua´lneˇ oslavovaly povazˇovań za reprezentaci kulturnı´ho prvku, nebot’ je u´svit a jezˇ prˇedstavuje postava Ame no Uzume, nebo od neˇj vyzˇadovańa socia´lnı´ organizace. K te´to roli musı´ odkazovańı´ k bozˇske´mu pu˚vodu zrcadel jako ritua´lnıćh nutneˇ poprˇı´t svou biologickou strańku, k cˇemuzˇ docha´zı´ objektu˚. Autorˇijsou prˇesveˇdcˇeni, zˇe my´tus o Amaterasu a ritua´lnı´m ocˇisˇteˇnı´m. Zˇ ena je oproti tomu definovańa jako Susanoo je prˇedevsˇı´m odrazem vy´voje v pozici japonske´ho ze sve´prˇirozenostiprˇı´rodnı´, spojena´se smrtıá periodami vla´dce a jeho dvoru v ra´mci meˇnıćı´ho se politicke´ho „neviditelnosti“. Kulturnı´ je v tomto kontextu cha´pańo syste´mu (Breen, Teuween 2010: 139). jako cˇisteá prˇı´rodnı´jako necˇiste´(Grapard 1991: 10–11). Ota´zkou samozrˇejmeˇ je, jak by tyto na´mitky a Bina´rnıópozice Le´vi-Strausse se na´m zde vynorˇujı´zcela doplneˇnı´zapracoval do sve´koncepce sa´m Le´vi-Strauss a spontańneˇ. Podstatna´je ovsˇem nerovnova´ha mezi teˇmito jsou-li pro jeho analy´zu vu˚bec relevantnı´. opozicemi, kterou Grapard demonstruje v tomto konkre´t- nı´m my´tu na aktu svle´kańı´. Kdyzˇse svle´kne bohyneˇAme no Uzume, zpu˚sobı´to smıćh a pozdvizˇenı´(i u samotne´ho Le´vi-Straussova hra Amaterasu), nebot’ jde o akt biologicky´. Kdyzˇ ale tote´zˇ Nebude snad mylne´tvrdit, zˇe Le´vi-Strauss se snazˇil o na- ucˇinıótec bozˇskyćh sourozencu˚Izanagi prˇiritua´lnıócˇisteˇ, lezenı´ struktury, ktera´ by byla univerza´lnı´, ne-li v lidske´ nenı´ smıćh na mı´steˇ, nebot’ se jedna´ o kulturnı´, a tedy mysli, pak alesponˇ ve vsˇech my´tech, jak se s nimi po za´vazˇneˇjsˇı´ za´lezˇitost (Grapard 1991: 10–11). Tato inter- cele´m sveˇteˇ setka´va´me. Touto strukturou by meˇlo by´t pretace se s prˇedchozı´m vy´kladem v za´sadeˇnevylucˇuje, a mysˇlenı´ v opozicıćh, dı´ky neˇmuzˇ se mohou jednotlive´ naopak strukturu my´tu zalozˇenou na bina´rnıćh opozicıćh syste´my povazˇovane´za na´bozˇenstvı´sta´t v nasˇı´prˇedstaveˇ potvrzuje. jen klasifikacˇnı´m syste´mem. Hledańı´ struktury spocˇı´va´ Dalsˇı´mozˇnostı´je vnı´mat opozice jako dva za´kladnı´ prˇedevsˇı´m v identifikovańı´myte´mu˚, tedy nejvy´razneˇjsˇıćh procesy zˇivota, ktere´ se jevı´ natolik nadprˇirozene´, zˇe prvku˚ v dane´m prˇı´beˇhu, poprˇ. mytologicke´m celku. Pro je nutne´ vyjasnit si jejich vztah. Nevyzpytatelny´ proces tuto identifikaci ovsˇem neexistuje zˇa´dny´jednoznacˇny´klıćˇ. plozenı´, pocˇıńaje u´rodou a narozenı´m cˇloveˇka koncˇe, Existujı´ samozrˇejmeˇ prvky, ktere´ mu˚zˇeme obecneˇ bylo nutne´ empiricky zakotvit. Takovy´m zteˇlesneˇnı´m je povazˇovat za opozice, ktery´m by meˇla by´t veˇnovańa ba- pra´veˇ sexualita. Zˇ ivot je ale stejneˇ tak charakterizovań datelova pozornost. To jsou naprˇı´klad kontrasty jako muzˇ– druhy´m procesem, totizˇumı´rańı´m, destrukcı´, zańikem. Je zˇena (zde bratr-sestra), sveˇtlo-tma cˇi prˇı´rodnı´-kulturnı´. stejneˇneoddeˇlitelnou soucˇa´stı´zˇivota jako plozenı´, ale jesˇteˇ Dalsˇı´myte´my se ale dle me´ho na´zoru velmi cˇasto odvı´jejı´ hu˚rˇe ovla´dnutelny´. To dokazuje i Susanoo, jehozˇ nicˇenı´ od badatelovy libovu˚le. V tomto my´tu jsem se zameˇrˇila pocha´zı´ z emoce radosti, a dokud nezasa´hnou bohove´, prima´rneˇ na prvky plozenı´ a zmaru. Stejneˇ jsem prˇi nelze jej zkrotit. Spolecˇneˇs japonsky´m mysˇlenı´m se tedy analy´ze mohla ale zacˇı´t od te´mat, jako je individualita mu˚zˇeme pta´t, jak zajistit, aby spolecˇnost plneˇnepodlehla v kontrastu ke spolecˇnosti (Susanoo potrestany´za svećˇiny teˇzˇko ovla´dnutelne´mu procesu destrukce a nicˇenı´. My´tus kolektivem), nebeske´ v opozici k prˇı´zemnı´mu (nebesˇt’an z tohoto dilematu nabı´zı´ vyćhodisko. Proti nicˇenı´ neodcha´zı´do vyhnanstvı´) nebo sve´vole v kontrastu ke kon- jasne´ho pu˚vodu a nedozı´rnyćh na´sledku˚ stavı´ opeˇtovnou venci (sve´voli pak vidı´me v chovańı´ obou sourozencu˚). reprodukci zajisˇteˇnou „zdravou“ sexualitou. Jedineˇudrzˇenı´ Je snad neˇktery´ prvek vıće myte´mem nezˇ jiny´? Nemu˚zˇe sexua´lnı´ sı´ly v mezıćh mezi prˇı´lisˇ velkou na´klonnostı´ dospeˇt jiny´ badatel ke zcela odlisˇny´m za´veˇru˚m? Le´vi- (tolerance Amaterasu) a u´plnou negacı´plozenı´(Amaterasu Strauss si samozrˇejmeˇ byl veˇdom toho, zˇe jeho metoda se uchyluje do jeskyneˇ, smrt tkadleny) je zpu˚sobem, jak za´visı´ i na subjektiviteˇ badatele. Ota´zkou je, kde tato udrzˇet rovnova´hu v beˇhu spolecˇnosti. za´vislost ma´sve´hranice. Jinou interpretacı´ uchy´lenı´ bohyneˇ Amaterasu do Proble´m vy´poveˇdnı´hodnoty za´veˇru˚bych spatrˇovala jeskyneˇ by mohla by´t naprˇı´klad snaha o vysveˇtlenı´ kon- take´ v male´m korigovańı´ empiricky´m materia´lem. Le´vi- kre´tnı´ho prˇı´rodnı´ho jevu, v tomto prˇı´padeˇ zrˇejmeˇ za- Strauss svou teorii za´meˇrneˇvybudoval tak, zˇe ma´by´t bo- tmeˇnı´ slunce cˇi slunovratu. Tento „mu¨llerovsky´“ pohled hatsˇıńezˇsamotnaémpirie. Teprve vy´sledek badatelova ex- na my´tus jako vysveˇtlenı´ prˇı´rodnı´ho deˇnı´ nelze poprˇı´t, perimentu je s konkre´tnıémpiriı´konfrontovań. V prˇı´padeˇ jak potvrzuje i ritua´l, ktery´se na na´sˇmy´tus va´zˇe. Breen tohoto konkre´tnı´ho japonske´ho my´tu zrˇejmeˇnelze vyvra´tit, a Teuween ale upozornˇujı´, zˇe toto „primitivnı´“ vysveˇtlenı´ zˇe se japonska´spolecˇnost setka´vala s te´maty, jaky´mi jsou nemu˚zˇe stacˇit (Breen, Teuween 2010: 132). My´tus ma´ plozenı´ a zańik. Zajı´maveˇjsˇı´ tedy bude reflektovat jine´ podle nich dalsˇı´ ideologicke´ a politicke´ aspekty, nebot’ mozˇnosti vy´klady my´tu. Amaterasu nenı´pouze bohynı´slunce cˇi tkadlenou, ale je za´rovenˇpovazˇovana´za prˇedkavla´dcovske´linie a v my´tu ukazuje, zˇe bez nı´sveˇt nemu˚zˇe fungovat (Breen, Teuween 2010: 132). Autorˇisi vsˇı´majıńaprˇı´klad odlisˇne´ho du˚razu Za´veˇrecˇne´zhodnocenı´ na tuto bohyni v kronice Nihon sˇoki, ktera´je jen o ma´lo Cı´lem praće meˇl by´t pokus o aplikaci Le´vi-Straussovy mladsˇı´ nezˇ Kodzˇiki, a pra´veˇ v kronice Kodzˇiki, kterou struktura´lnı´ analy´zy na japonsky´ my´tus. Pro slozˇitost nechal zkompilovat vla´dce Tenmu a jako vla´dce v Ise a objemnost Le´vi-Straussova dı´la jsem si necˇinila ambice meˇl na Amaterasu osobnı´ vazbu (Breen, Teuween 2010: plneˇ vyhoveˇt vsˇem pravidlu˚m te´to metody ani prˇine´st ANDREA BELA´ Nˇ OVA´ : APLIKACE STRUKTURA´ LNI´ ANALY´ ZY NA JAPONSKY´ MY´ TUS 149 definitivnı´ za´veˇry. Chteˇla jsem prˇedevsˇı´m zjistit, s jaky´mi za´kladnı´mi proble´my se setka´me, chceme-li s Le´vi- Straussovou proslulou teoriı´v praxi pracovat. Na prvnı´ pohled je metoda pomeˇrneˇ srozumitelna´. Jednotlive´kroky da´vajı´smysl a jsou pro badatele vskutku zajı´mavou hrou, beˇhem ktere´ zı´ska´va´ na my´tus zcela novy´ na´hled. Skutecˇneˇ se zda´, jako bychom pronikali do netusˇene´struktury prˇı´beˇhu. Postupem cˇasu ale badatel zjisˇt’uje, zˇe ne pro kazˇdy´ myte´m nacha´zı´ jasnou opozici, respektive va´ha´, co za onen myte´m povazˇovat a co bude pro usnadneˇnı´ praće snadneˇjsˇı´ vynechat. Rozhoduje se, zda se v dane´m prˇı´padeˇ jedna´ o myte´m, nebo pouze samoućˇelne´ okra´sˇlenı´ prˇı´beˇhu. Nalezne-li hledane´ opozice, pokousˇı´se rozuzlit jejich vztah co nejzodpoveˇdneˇji. V tomto okamzˇiku se ale opeˇt musı´ spolehnout na svou intuici, ktera´mu pomu˚zˇe odhalit souvislosti. Prˇiznejmesi tedy, zˇe Le´vi-Straussova koncepce byla sice velky´m prˇıńosem, vzˇdy ale existuje vıće rovin my´tu a vysveˇtlenı´, ktera´ se zvla´sˇteˇ s ohledem na beˇh deˇjin mohou vza´jemneˇprolıńat.

POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] ANTALI´K, D. 2005. Jak srovna´vat nesrovnatelne´. Praha: OIKOY- MENH. [2] BREEN, J., TEEUWEN, M. 2010. A New History of Shinto. Chi- chester: Blackwell Publishing. [3] GRAPARD, A. 1991. Visions of Excess and Excesses of Vision: Women and Transgression in Japanese Myth. Japanese Journal of Religious Studies. 18 (1): 3–22. [4] CHLUP, R. 2009. Struktura´lnı´ antropologie vcˇera a dnes: Sto let Claude Le´vi-Strausse I. Religio: Revue pro religionistiku. 1: 3–37. [5] CHLUP, R. 2009. Struktura´lnı´ antropologie vcˇera a dnes: Sto let Claude Le´vi-Strausse II. Religio: Revue pro religionistiku. 2: 155– 185. [6] Kodzˇiki: japonske´my´ty. 2007. Bratislava: CAD Press. [7] LE´ VI-STRAUSS, C. 2007 Struktura´lnı´ antropologie - dveˇ. Praha: Argo. [8] LE´ VI-STRAUSS, C. 2006. Mythologica I: Syrove´a varˇene´. Praha: Argo.

*Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. 150 ANTROPOWEBZIN 3/2010 Obraz druhe´ho: prˇı´klady z francouzskyćh deˇjin (kontext a promeˇny) Pavel Sitek Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd a Katedra romańskyćh jazyku˚, Fakulta filozoficka´, Za´padocˇeskaúniverzita v Plzni, [email protected]

Image of the Other: examples from the French jednı´m z ustavujıćıćh momentu˚ kazˇde´ spolecˇnosti. (Ba- history yart 2008: 205) Povaha fenomeńu jinakosti a toho druhe´ho (context and transformations) jsou v centru rˇady antropologickyćh, sociologickyćh i historickyćh vy´zkumu˚. V tomto cˇlańku je za za´kladnı´ Abstract—Following text deals with the problems of relati- vyćhodisko povazˇovańo uchopenı´tohoto fenomeńu fran- onships between the French society and ´the other´. The couzsky´m filosofem Paulem Ricoeurem. Z jeho za´veˇru˚ emphasis is put on the context and discourses of political plyne, zˇe v tradicˇnı´m dialekticke´m rozdeˇlenı´ na „my th th elites during the 19 and 20 century that influenced the a oni“ existuje hranice, ktera´ je svou povahou dvojı´,: creations and the transformations of structured representati- „(. . . ) vlastnı´jaóbsahuje jinakost [toho „druhe´ho“, pozn. ons not only of ´the other´ but also of ítself´. ´The other´ was connected to different menaces and anxiety about ´(national) autora] do te´ mı´ry, zˇe ani jedno nemu˚zˇe by´t promy´sˇleno identity´, with a cultural and social thread. In this article we bez druhe´ho, nebot’ jedno procha´zı´ druhy´m (. . . ).“ (Ri- propose three examples to demonstrate that perception of coeur 2003: 14) Prˇi interpretaci te´to citace vyply´va´, zˇe ´the other´ changes during the time in dependence on the urcˇite´ „ja´“, potazˇmo urcˇite´ „my“ se definuje na za´kladeˇ context. urcˇityćh skutecˇnostı´. Toto „ja´“, a tedy i „my“, jehozˇ„ja´“ Key Words—France, public discourses, alterity, ´the other´, je soucˇa´stı´, je vsˇak za´rovenˇdefinovańo a vymezovańo pro- th th immigration, 19 and 20 century strˇednictvı´m toho „druhe´ho“, tedy prostrˇednictvı´m „oni“. Prˇi vy´zkumu, at’ jizˇ urcˇite´ho kolektivnı´ho „my“, nebo kolektivnı´ho „oni“, a urcˇityćh obrazu˚, at’jizˇ„sebe sama“, nebo obrazu „druhe´ho“, je nezbytneˇ nutne´ mı´t sta´le na I. „MY A ONI“ pameˇti cˇtyrˇiu´rovneˇ, ktere´francouzskyárabista a politolog KAZˇ DE´ spolecˇnosti a kulturˇe existovaly a budou Bruno Etienne shrnuje na´sledujıćı´mi ota´zkami: Jak vidı´m V existovat hranice mezi „my a oni“. Antropologie, „druhe´ho“?, Jak „druhy´“ vidı´mne?, Jak vidı´m sa´m sebe? ktera´do centra reflexe umı´stila take´jinakost, tak zu˚sta´va´ Jak „druhy´“ vidı´sa´m sebe? (Etienne 2007: 329) socia´lnı´ veˇdou, ktera´ nabı´zı´ veˇdecke´ za´veˇry nutne´ pro vy´klad a pochopenı´„soucˇasne´ho sveˇta“. Tento prˇı´speˇvek nevycha´zı´ z analy´z prima´rnıćh dat. Jde o urcˇitou syn- DU˚ LEZˇ ITOST KONTEXTU te´zu usilujıćıó prˇedstavenıńeˇkolika du˚lezˇityćh fenomeńu˚ z oblasti alterity na prˇı´kladu francouzske´zkusˇenosti. Tento Jelikozˇv prˇedkla´dane´m textu jsou prezentovańy prˇı´klady postup by meˇl v prve´rˇadeˇprˇedstavitteoretickeúchopenı´ obrazu „druhe´ho“ z francouzskyćh deˇjiny, je nutne´ na fenomeńu jinakosti francouzsky´m filosofem Paulem Rico- za´kladeˇvy´sˇe uvedene´kra´tkeú´vahy polozˇit ota´zku, kdo ve eurem a jeho interpretaci doplneˇnou o historicky´ rozmeˇr francouzske´m kontextu prˇedstavuje kategorii „my“ a kdo fenomeńu „my a oni“. V druhe´ rˇadeˇ, na vybranyćh prˇı´- „oni“, konkre´tneˇji: kdo jsem „ja´“ a kdo ten „druhy´“? kladech uka´zat v historicke´perspektiveˇpromeˇny na´hledu Odpoveˇd’ nemu˚zˇe by´t jednoznacˇna´, nebot’ je jiste´, zˇe na toho „druhe´ho“ na diskursivnı´ u´rovni. V rˇadeˇ trˇetı´ v urcˇite´m kulturneˇ-spolecˇenske´m kontextu existuje velke´ by prˇedcha´zejıćı´m postupem meˇlo dojı´t k ilustraci vlivu mnozˇstvı´ „my“ a velke´ mnozˇstvı´ „oni“. Prˇesto, obecneˇ verˇejnyćh diskursu˚na vytva´rˇenı´strukturovanyćh reprezen- lze rˇıći, zˇe za´sadnı´ kolektivnı´ „my“ prˇedstavuje ve fran- tacı´ toho „druhe´ho“ a za´rovenˇ relativizovat zakorˇeneˇne´ couzske´ spolecˇnosti my˘ Francouzi, ktere´ se vymezuje stereotypy v oblasti imigracˇnıćh ota´zek. Za cˇtvrte´konecˇneˇ vu˚cˇi „oni“ prˇisteˇhovalci, kam jsou ale za´rovenˇ obvykle se pokusı´m na takto vystaveˇne´m za´kladeˇdojı´t k urcˇity´m zahrnovańi i potomci prˇisteˇhovalcu˚, kterˇıćˇasto disponujı´ generalizacı´m. francouzsky´m sta´tnı´m obcˇanstvı´m, a jsou tedy oficia´lneˇ take´ Francouzi. Prˇicˇemzˇ, „oni“ je v kontextu neˇkolika poslednıćh desı´tek let zosobneˇno prˇisteˇhovalci ze severnı´ PRˇ I´STUP K FENOME´ NU „TOHO DRUHE´ HO“ Afriky a jejich potomky, prˇedevsˇı´m pak Alzˇı´rˇany, jejichzˇ Vztah k „druhe´mu“, jak tvrdı´ J.-F. Bayart, autor pub- prˇı´tomnost je vy´znamnou cˇa´stı´ francouzske´ho verˇejne´ho likace Iluze identity (Bayart 1996), je ve sve´ podstateˇ mıńeˇnı´vnı´mańa jako proble´m. PAVEL SITEK: OBRAZ DRUHE´ HO: PRˇ I´KLADY Z FRANCOUZSKY´ CH DEˇ JIN 151

Nicmeńeˇ, „koncepce „druhe´ho“, reflexe hranic da- (kra´lem mezi lety 1814–1815–1824) a posle´ze Karel X. ne´ho „my“ a vztahy k druhe´mu jsou, vıće nezˇ jaka´koliv (1824–1830). [Samozrˇejmeˇ s vy´jimkou takzvanyćh sto jina´problematika, spojene´s historickou zkusˇenostı´(. . . ).“ dnıŃapoleona Bonaparteho (brˇezenazˇcˇerven 1815).] Je (Schnapper 1998: 24) To ve skutecˇnosti znamena´, zˇe evidentnı´, zˇe v za´vislosti na Velke´ francouzske´ revoluci v za´vislosti na historickyćh podmıńkaćh docha´zı´k zańiku vykrystalizovala nova´ spolecˇnost, ktera´ teprve se znacˇ- staryćh a ke vzniku novyćh hranic. (Wihtol de Wenden ny´mi obtı´zˇemi hledala vhodne´politickeúsporˇa´dańı´. V cˇele 1996: 153) Vymezit prˇesneˇ kategorii toho „druhe´ho“, s kra´lem a dvoukomorovy´m parlamentem skla´dajıćı´ho se anizˇbychom vymezili urcˇity´historicky´moment, je velice z Poslanecke´ sneˇmovny a Sneˇmovny pairu˚ se z Francie komplikovane´, ne-li nemozˇne´, nebot’ v pru˚beˇhu cˇasu ma´ meˇla sta´t konstitucˇnı´ monarchie. (De´mier 2000: 17–77) kategorie toho „druhe´ho“ velmi promeˇnlivyćharakter. To Pro obdobı´ restaurace je vsˇak prˇı´znacˇny´ politicky´ rezˇim logicky znamena´, zˇe prˇedAlzˇı´rˇanya jejich potomky nutneˇ navracejıćı´ se k vla´deˇ zosobneˇne´ kra´lem, ktery´ symboli- toho „druhe´ho“ zosobnˇoval neˇkdo jiny´. zoval princip autority vycha´zejıćı´ z kra´lovske´ tradice ve Ota´zku, kdo byl take´ povazˇovań za „druhe´ho“, Francii, a odmı´tajıćı´suverenitu lidu. (Carpentier a Lebrun se pokusı´m zodpoveˇdeˇt v na´sledujıćı´ cˇa´sti prˇı´speˇvku, a 2000: 267) Z rˇecˇene´ho plyne, zˇe za vla´dy Ludvı´ka XVIII. to prostrˇednictvı´m trˇı´ prˇı´kladu˚ z 19. stoletı´ zasazenyćh, se ve Francii zrodil velmi specificky´politicky´rezˇim, jehozˇ s ohledem na mozˇnosti rozsahu textu, do velice sche- politicke´ elity usilovaly o vymazańı´ symbolu˚ revoluce maticky nastıńeˇnyćh kontextu˚, abych posle´ze prˇedstavil (Furet 2007: 21–25), a tı´m takeó na´vrat ke stare´mu rezˇimu soucˇasny´ stereotypnı´ pohled na toho „druhe´ho“. Prˇede- (ancien re´gime). Prˇestuto skutecˇnost je cˇa´st vla´dy Ludvı´ka vsˇı´m pu˚jde o shrnutı´popisu obrazu utva´rˇene´ho na u´rovni XVIII. (mezi lety 1815–1821) hodnoceno jako obdobı´ diskursu˚, jejichzˇdrzˇiteli byly prˇedevsˇı´m francouzske´po- libera´lnı´. (Furet 2007: 47) liticke´ a intelektua´lnı´ elity. Tedy obrazu jedincu˚, kterˇı´ Tendence smeˇrˇujıćı´ francouzskou spolecˇnosti ke obecneˇslouzˇili jako veˇdomyćˇi neveˇdomy´prostrˇedekk vy- stare´mu rezˇimu vrcholily za vla´dy kra´lova bratra tedy mezenıá definovańı´sebe sama; spolecˇenskyćh, kulturnıćh Karla X., do neˇhozˇ sve´ nadeˇje vkla´daly ultraroayaliste´, i geografickyćh hranic. Obrazu toho, kdo byl vnı´mań, zob- nebot’ prˇedstavoval potenciona´lnı´ mozˇnost podpory pro razovań a popisovań prˇedevsˇı´m jako nebezpecˇıá hrozba. realizaci jejich plańu˚. Uskupenı´ ultraroyalistu˚ se formo- valo od roku 1815 prˇedevsˇı´m z jedincu˚, kterˇıńesouhlasili s rezˇimem Ludvı´ka XVIII. Postoje jim vlastnı´ je smeˇ- rˇovaly proti individualismu ve spolecˇnosti. Podporovali ´ ˇ ´ II. VYBRANE PRIKLADY aktivity cı´rkve a tradicˇnı´rozdeˇlenı´spolecˇnosti. Vyzna´vali 19. STOLETI´ ekonomicky´protekcionismus prˇedliberalismem a za´rovenˇ Vyćhozı´m bodem reflexe je skutecˇnost, zˇe diskursy sˇı´rˇıćı´ se staveˇli proti technicke´mu pokroku transformujıćı´ se urcˇite´, specificky zabarvene´reprezentace migracı´vnı´mane´ spolecˇnosti. Mezi dalsˇı´ charakteristiky tohoto proudu lze jako proble´m, se ve francouzske´m verˇejne´m prostoru zarˇadit prˇedevsˇı´m zdu˚raznˇovańı´ konzervativnıćh hodnot objevily azˇv poslednıćh dvou desetiletı´19. stoletı´. Tedy (naprˇ.v oblasti na´bozˇenstvıćˇi usporˇa´dańı´spolecˇnosti) cˇi v dobeˇ, kdy se u´zemı´ Francie plosˇneˇ rozsˇı´rˇilo nejen podporou cı´rkve. Ultraroyaliste´se za´rovenˇsnazˇili vypro- na´rodnı´veˇdomı´, ale take´vymezovańıćizincu˚vu˚cˇi tomu, filovat svy´m patriotismem, a to prˇedevsˇı´m vu˚cˇi libera´lu˚m kdo byl povazˇovań nebo kdo se povazˇoval za Francouze: a stoupencu˚m Napoleona. Za´kladnı´ charakteristiky ultra- „Imigrace se jako „proble´m“ objevila ve francouzskyćh royalisticke´ho proudu ucˇinily z ultraroyalistu˚ extre´mnı´ verˇejnyćh diskursech mezi le´ty 1880–1900, tedy v dobeˇ, pravici, ktera´se beˇhem prvnı´fa´ze druhe´restaurace propra- kdy vstoupil do sˇirsˇı´ho poveˇdomı´ rozdı´l mezi cizincem cova´vala k du˚lezˇity´m postu˚m v administrativeˇ, aby ovla´dla a Francouzem.“ (Noiriel 2007b: 17) politicky´ zˇivot ve 20. letech 19. stoletı´. (Demier 2000: Z te´to skutecˇnosti plynou na´sledujıćı´ ota´zky: Kdo 93–101) V podobne´m politicke´m ovzdusˇı´ nebyl prostor byl povazˇovań za toho „druhe´ho“ prˇed tı´m, nezˇse v cen- pro chudsˇı´ a neurozene´ vrstvy spolecˇnosti. V politicke´m tru za´jmu objevil cizinec? Kdo byl prˇedstavovań jako rezˇimu restaurace sˇlo prˇedevsˇı´m o to, aby byl lid udrzˇen nebezpecˇny´ pro francouzskou spolecˇnost a slouzˇil jako mimo politickou moc, mimo participaci na politicke´m veˇdomyćˇi neveˇdomyńa´stroj vymezenı´sebe sama? V jake´m zˇivoteˇ. (Demier 2000: 78) kontextu byl tento obraz formovań? Za druhe´, v obdobı´ mezi lety 1789–1815 prosˇla francouzska´ spolecˇnost za´sadnı´mi prˇemeˇnami. Vznikly nove´ politicko-spolecˇenske´ struktury, zpu˚soby smy´sˇlenı´, NEBEZPECˇNY´ VESNICˇAN nove´kolektivnıí individua´lnıídentity, nove´reprezentace. 19. stoletı´je obdobı´plne´hlubokyćh transformacı´, konti- Prˇes drasticke´ zmeˇny vyprovokovane´ revolucı´ se vsˇak nuit i diskontinuit vy´voje francouzske´ spolecˇnosti, zmeˇn uka´zalo, zˇe uvnitrˇ francouzske´ spolecˇnosti zu˚staly ru˚zne´ politickyćh rezˇimu˚ cˇi vzniku ru˚znyćh ideologickyćh neprˇekonatelne´hranice. (Charle 1991: 15–16) a mysˇlenkovyćh proudu˚. Z tohoto komplexnı´ho momentu Jiny´m du˚lezˇity´m rysem Francie pocˇa´tku 19. stoletı´ vybereme jen neˇkolik, pro na´sˇ vy´klad relevantnıćh fe- byl jejı´prˇedevsˇı´m zemeˇdeˇlskyćharakter. Vıće nezˇ80 % nomeńu˚. Za prve´ jde o vy´voj politicke´ sceńy, ktery´ byl obyvatelstva zˇilo na venkoveˇ. Velka´francouzska´revoluce mezi lety 1814–1830 ovlivnˇovań rezˇimem prvnı´ a druhe´ navıć znacˇneˇ prˇispeˇla k prˇipoutańı´ venkovske´ho obyva- restaurace, v jehozˇ cˇele sta´l nejprve kra´l Ludvı´k XVIII. telstva k pu˚deˇ, cozˇ zpu˚sobilo, zˇe migrace mezi meˇsty a 152 ANTROPOWEBZIN 3/2010 venkovem byly znacˇneˇoslabeny. (Demier 2000: 38–44) To Vedle zmeˇny politicke´ho rezˇimu je du˚lezˇiteúpozornit ve skutecˇnosti vedlo k izolaci venkova od zˇivota ve meˇsteˇ. na skutecˇnost, zˇe mezi lety 1815–1848 dosˇlo v ra´mci Ke kontaktu mezi meˇstem a venkovem pak prˇispı´valy jen industrializace k vy´razne´mu na´ru˚stu pocˇtu deˇlnı´ku˚, prˇede- pracovnı´ sı´ly souvisejıćı´ s na´ru˚stem francouzske´ho pru˚- vsˇı´m pak v Parˇı´zˇi. Mezi lety 1825–1845 je pak viditelneˇ myslu a cˇa´stecˇne´ industrializace francouzske´ spolecˇnosti prˇesouvańa pozornost z vesnicˇanu˚na parˇı´zˇskećhude´, nej- mezi lety 1815–1820. V ra´mci industrializace bylo totizˇ cˇasteˇji deˇlnickeóbyvatelstvo. Je evidentnı´, zˇe ve 40. letech zapotrˇebı´ novyćh pracovnıćh sil, ktere´ cˇasto pocha´zely postupneˇ kulminuje prˇesun pozornosti z vesnicˇanu˚, jako pra´veˇz venkova. (Demier 2000: 83) teˇch „druhyćh“ a nebezpecˇnyćh, na chude´ obyvatelstvo, Za´veˇrem mu˚zˇeme rˇıći, zˇe s ohledem na uvedeny´ prˇedevsˇı´m pak na to parˇı´zˇske´. Ota´zka „divne´ho“ vesnicˇana kontext nenı´ nijak prˇekvapive´, zˇe v po-revolucˇnı´ dobeˇ samozrˇejmeˇsta´le existovala, ale jizˇnebyla tolik v centru byly v centru pozornosti elit nikoli cizinci, ale vesnicˇane´- za´jmu elit, nebot’ ji nahradily ota´zky spojene´ s deˇlnı´ky zemeˇdeˇlci. V ocˇıćh vzdeˇlanyćh elit neprˇedstavovaloven- a s hrozbou, kterou prˇedstavujı´. S tı´mto prˇesunempozor- kovskeóbyvatelstvo soucˇa´st vzdeˇlane´„civilizace“. Pohr- nosti se za´rovenˇzacˇal rozvı´jet za´jem o socia´lnı´proble´my dańıóbyvateli z venkova bylo patrne´prˇedevsˇı´m u parˇı´zˇ- chudyćh vrstev meˇstske´ho obyvatelstva. Toto te´ma bylo skyćh elit. Vesnicˇane´ byli popisovańi jako rasa hlupa´ku˚, prˇedevsˇı´m v pru˚beˇhu cˇervencove´ monarchie te´meˇrˇ vsˇu- s nepochopitelny´m jazykem, jako lide´ blı´zcı´ zvı´rˇatu˚m. dyprˇı´tomne´, nebot’ o socia´lnı´ proble´my zacˇali projevovat (Noiriel 2007b: 54) za´jem i neˇkterˇıíntelektua´love´. Dı´ky vyda´vańı´jejich knih byla poprve´ socia´lnı´ ota´zka uchopena v psane´m textu a prˇedstavenave verˇejne´m prostoru. Tento za´jem o socia´lnı´ „NEBEZPECˇNY´ “ DEˇ LNI´K ota´zky se odrazil naprˇı´klad i v „kra´sne´“ literaturˇe, kde Rezˇim restaurace byl svrzˇen v revolucˇnı´m roce 1830. Mezi nova´ generace spisovatelu˚ reflektovala ve svyćh textech za´sadnı´ podneˇty mimo jine´ take´ patrˇı´ i prˇijetı´ narˇı´zenı´, kazˇdodennost chudyćh vrstev. (Noiriel 2007b: 56–57) ktera´ upravovala a zprˇı´snˇovala zˇivot ve verˇejne´m pro- Ve 40. letech byly ve francouzske´spolecˇnosti jasneˇ storu (jako prvnı´byla zprˇı´sneˇna kontrola tisku). Ucˇineˇne´ vyry´sovane´ dva protipo´ly oddeˇlene´ hranicemi. V ocˇıćh kroky postavily cˇa´st verˇejne´ho mıńeˇnı´ proti kra´li Karlu dobovyćh elit sˇlo prˇedevsˇı´m o to, zˇe na jedne´ straneˇ X. a jeho stoupencu˚m. Prˇedevsˇı´m pak libera´lneˇsmy´sˇlejıćı´ se nacha´zely „kulturnı´“ vzdeˇlane´ elity, tedy ti co ve novina´rˇske´ elity, mlade´ studujıćı´ jedince i deˇlnı´ky, cozˇ skutecˇnosti sˇı´rˇily diskursy o rozdeˇlenı´ spolecˇnosti. A na vyu´stilo do revoluce, ke ktere´dosˇlo v cˇervenci roku 1830 straneˇ druhe´ ti, co ke vzdeˇlańı´ prˇı´stup nemeˇli a byli v pru˚beˇhu takzvanyćh trˇı´ slavnyćh dnu˚ 28., 29. a 30. tedy povazˇovańi za nekulturnı´, tedy nejprve vesnicˇane´- cˇervence roku 1830. Tato revoluce ve skutecˇnosti prˇinesla zemeˇdeˇlci a pozdeˇji chude´, deˇlnickeóbyvatelstvo z vybra- dominujıćı´ postavenı´ libera´lnı´ burzˇoazie. (Carpentier a nyćh cˇa´stı´meˇst. Obeˇtyto spolecˇenske´vrstvy byly elitami Lebrun 2000: 271) Z nasˇeho pohledu je du˚lezˇite´, zˇe povazˇovańy za nebezpecˇnou hrozbu. Avsˇak jizˇ revoluce v obdobıćˇervencove´monarchie byla zviditelneˇna ota´zka 1848 uka´zala, zˇe se z teˇchto nevzdeˇlanyćh a nebezpecˇnyćh socia´lnıćh proble´mu˚. (Demier 2000, Noiriel 2007b) vrstev spolecˇnosti staly vrstvy, ktere´postupneˇdosahovaly Je patrne´, zˇe opozicˇnı´hlasy vu˚cˇi vlivu ultraroyalistu˚ urcˇite´ mı´ry vzdeˇlańı´. Dı´ky vzdeˇlańı´, mysˇleno prˇedevsˇı´m vycha´zely prˇedevsˇı´m od libera´lu˚ reprezentovanyćh prˇe- cˇtenıá psanı´, se mohly chude´vrstvy spolecˇnosti cˇa´stecˇneˇ devsˇı´m mlady´mi lidmi, kterˇı´ se profilovali beˇhem prvnı´ brańit proti verˇejny´m diskursu˚m elit a bojovat proti poni- poloviny 20. let. Mladı´ libera´love´ pocha´zejıćı´ nejcˇasteˇji zˇujıćı´m obrazu˚m sebe sama v nich obsazˇenyćh. (Noiriel ze strˇednıćh vrstev spolecˇnosti byli znacˇneˇ pragmaticˇtı´. 2007b: 59–61) Pozˇadovali pra´vnı´ sta´t a reprezentativnı´ vla´du, ktera´ by disponovala neza´vislostıńa panovnı´kovi. Jejich mysˇlenky byly tedy namı´rˇeny proti stylu vla´dy Bourbonu˚, a nikoli „NEBEZPECˇNY´ “ITAL konstitucˇnı´monarchii jako takove´. Stoupenci tohoto smeˇru take´ usilovali o mozˇnost svobodneˇ a verˇejneˇ vyjadrˇovat Francouzsky´historik Ge´rard Noiriel nahlı´zˇıńa na´rodnostnı´ sve´mysˇlenky a stanoviska. Jako prostrˇedekjim pak slou- hnutı´jako na zvla´sˇtnı´formu politicke´mobilizace. Z tohoto zˇily prˇedevsˇı´m noviny Le Globe i Le National. (Demier du˚vodu se zajı´ma´prˇedevsˇı´m o jedince, kterˇı´jej iniciovali, 2000: 104–116) o argumenty, ktere´byly pouzˇı´vańy (prˇedevsˇı´m historizujıćı´ 25. cˇervence 1830 podepsal Karel X. cˇtyrˇinarˇı´zenı´, a jazykove´), a da´le se soustrˇedıńa to, jaky´m zpu˚sobem tito ktera´ meˇla naprˇı´klad u´plneˇ zredukovat svobodu tisku. jedinci usilovali o dosazˇenı´svyćh cı´lu˚a uznańı´sve´pozice Neˇkterˇıńovina´rˇi,soustrˇedeˇnı´kolem Adolpha Thierse na- a svyćh pozˇadavku˚. (Noiriel 2006: 75) I z tohoto du˚vodu psali protest proti zminˇovany´m kroku˚m, cozˇ zapu˚sobilo hovorˇıó „integraci na´roda“ (Noiriel 2001, 2007a,b), ktera´ jako neprˇı´ma´ vy´zva k revoluci. Mezi stoupenci zmeˇn vstupuje do ra´mce nasˇı´ interpretace, nebot’ dalsˇı´ prˇı´klad a sta´vajıćı´ho rezˇimu dosˇlo ke strˇetu˚m, ktere´prˇerostlyv re- pocha´zı´ z obdobı´ trˇetı´ francouzske´ republiky, jejı´zˇ exis- voluci. V ulicıćh Parˇı´zˇe byly staveˇny barika´dy a docha´zelo tence je vymezena lety 1870–1940. Za´kladnıósu budovańı´ k poulicˇnı´m boju˚m. Prˇesru˚zne´lavı´rovańı´stoupencu˚Karla sta´tu tvorˇil antiklerikalismus, tedy to, zˇe republika byla X. a snahu nale´zt urcˇity´kompromis, ktery´by panovnı´ka prˇedevsˇı´m laicka´. Dalsˇı´, a snad i du˚lezˇiteˇjsˇı´ osou trˇetı´ udrzˇel u moci, dosˇlo k vı´teˇzstvıópozice nad represivnı´mi republiky byl na´rodnostnı´princip a podmıńky pro realizaci slozˇkami rezˇimu. (Demier 2000: 117–119) „pra´v cˇloveˇka a obcˇana“. PAVEL SITEK: OBRAZ DRUHE´ HO: PRˇ I´KLADY Z FRANCOUZSKY´ CH DEˇ JIN 153

V ra´mci „integrace na´roda“ musely republikań- sta´tnı´m obcˇanstvı´m a vsˇichni napadenı´ a usmrcenı´ meˇli stvı´ a noveˇ budovana´ prˇı´slusˇnost k republice proniknout obcˇanstvı´ italske´. (Noiriel 2010: 71) Nicmeńeˇ: osobnı´ do smy´sˇlenı´ lidı´ a vytvorˇit za´kladnı´ hodnoty obcˇanu˚. pohnutky ke spaćhane´mu na´silı´ sehra´ly take´ du˚lezˇitou Za´kladnı´m na´strojem bylo sˇkolstvı´, tedy prostrˇedek pro u´lohu. Francouzsky´ historik G. Noiriel, ktery´ jednu ze „vsˇteˇpovańı´“ (Bourdieu 1998) hodnot republiky mlady´m svyćh studiı´ veˇnoval pra´veˇ vrazˇda´m v Aigues-Mortes, obcˇanu˚m. (Demier 2000, Sitek 2007) Republikańskeélity pouzˇı´va´koncept socio-historie, ktery´da´va´prostor „lidem pocˇa´tku trˇetı´ republiky se domnı´valy, zˇe pro vytvorˇenı´ z masa a kostı´“ (Noiriel 2006). Z tohoto du˚vodu prova´dı´ jednotne´ho na´rodnı´ho sta´tu je nezbytne´ zacˇlenit i ty, hlubokou analy´zu loka´lnı´spolecˇnosti meˇsta, aby pochopil, kterˇı´ byli dlouho vyloucˇeni. (Noriel 2001,2007b, 2010) jaky´m zpu˚sobem dosˇlo ke strˇetumezi Francouzy a Italy, Samozrˇejmeˇ, zˇe sˇlo o chudsˇı´ obyvatelstvo, o zemeˇdeˇlce, a jake´motivace agresoru˚vedly azˇke smrti 8 Italu˚. S tı´mto obyvatele venkova cˇi deˇlnı´ky, kterˇı´byli po dlouhou dobu, rozmeˇrem se vsˇak nespokojuje. Vyjadrˇuje na´zor, zˇe tuto jak jsme mohli videˇt, vnı´mańi jako hrozba pro spolecˇnost. trage´dii modernıćh francouzskyćh deˇjin je nutne´zarˇaditdo Dı´ky rozvoji pı´semne´ kultury, zvysˇovańı´ gramot- kontextu procesu zdu˚razneˇne´„integrace francouzske´ho na´- nosti obyvatel venkova, sˇı´rˇenı´ dennı´ho tisku, ktery´ jesˇteˇ roda“, kde se odra´zˇejıí socio-historiı´preferovane´„vztahy v obdobı´druhe´ho cı´sarˇstvı´byl cˇten prˇedevsˇı´m vzdeˇlanou na da´lku“. (Noiriel 2010: 72) Du˚vodem vy´sˇe uvedene´ho elitou, rozvoji zˇeleznice, ktera´ propojila Parˇı´zˇ i s nej- konstatovańı´ je, zˇe komunitu v Aigues-Mortes – v dobeˇ vzda´leneˇjsˇı´mi mı´sty Francie, mohly politicke´ elity trˇetı´ druhe´ho cı´sarˇstvı´(1852–1870) nedotcˇenou „na´rodnıíden- republiky vytvorˇit na´stroje, pro vy´sˇe zminˇovanou „inte- titou“ – vy´razneˇ ovlivnily za´sadnı´ ekonomicke´, socia´lnı´ graci“. Vyuzˇily k tomu samozrˇejmeˇjizˇzminˇovanou vyúku, i politicke´ zmeˇny ve francouzske´ spolecˇnosti v pru˚beˇhu nebo da´le take´pouzˇı´vańı´jednoho oficia´lnı´ho jazyka, tedy 70. a 80. letech 19. stoletı´. (Noiriel 2010: 24) Jejich francouzsˇtiny, rozvoj posˇtovnıćh sluzˇeb, vytvorˇenı´podmı´- soucˇa´stı´ byla pra´veˇ i „integrace na´roda“, v jejı´mzˇ ra´mci nek pro svobodu tisku, a jeho distribuci do cele´ Francie docha´zelo k i legitimizaci na´silı´, pokud bylo pouzˇito ve a vsˇem spolecˇensky´m vrstva´m. Tisk sehra´l velice du˚lezˇitou prospeˇch na´rodnı´ho „my“. (Noiriel 2010: 87) To zna- u´lohu. Nejenzˇe vy´znamneˇprˇispeˇl k zacˇleneˇnı´vsˇech vrstev mena´, zˇe k masakru v Aigues-Mortes dosˇlo v klıćˇove´m spolecˇnosti do jednoho na´rodnı´ho verˇejne´ho prostoru, ale okamzˇiku konstruovańı´ francouzske´ „na´rodnı´ identity“1. take´vytvorˇilurcˇite´stereotypy, ktere´se etablovaly v kolek- (Noiriel 2010: 257) „Od 80. let 19. stoletı´ sta´t zapocˇal tivnıćh prˇedstavaćh prostrˇednictvı´m sˇı´rˇenı´ nena´visti vu˚cˇi doopravdy vstupovat do kazˇdodennı´ho zˇivota obcˇanu˚, bud’ cizincu˚m. Sˇlo prˇedevsˇı´m o definovańı´ toho, jacı´ jsou prˇı´mo prostrˇednictvı´m institucı´ (penı´ze, pra´vo, sˇkola. . . ), Francouzi, Neˇmci, tulaći, hornıći, domorodci cˇi vrazi. nebo neprˇı´mo prostrˇednictvı´m tisku, ktery´vytva´rˇel prˇı´beˇhy, Specificky definovane´stereotypneˇzobrazovane´„postavy“ zˇe Francouzi jsou hrdinove´ (nebo obeˇti). Ale integrace se ve skutecˇnosti objevovaly v prˇı´beˇzıćh zalozˇene´m na do na´rodnı´ho sta´tu ve francouzske´ spolecˇnosti probı´hala stejne´m za´kladu. Francouz byl prezentovań jako hrdina, velice ru˚znorodeˇ. Z tohoto du˚vodu bylo uzˇı´vańı´mysˇlenky nebo obeˇt’, zatı´mco cizinec jako agresor a primitivnı´ di- na´roda velice odlisˇne´ v kazˇde´m socia´lnı´m prostrˇedı´.“ voch, cozˇ v prˇedstavaćh cˇtena´rˇu˚ vytva´rˇelo hranice mezi (Noiriel 2010: 257) „my a oni“. (Noiriel 2010: 76–82) Tyto stereotypy, prˇe- devsˇı´m pak negativnı´ obraz nebezpecˇne´ho a po smrti Francouzu˚ lacˇnıćı´ho „Itala s nozˇem“ zakorˇenili v 80. 20. STOLETI´ letech 19. stoletı´, tedy v pru˚beˇhu hluboke´ ekonomicke´ „NEBEZPECˇNY´ “ARAB,SEVEROAFRICˇAN,ALZˇ I´Rˇ AN krize. (Noiriel 2010: 91) Tı´mto vy´vojem vznikl prostor Poslednı´ prˇı´klad prˇekracˇuje zpocˇa´tku definovane´ ota´zky. pro imigraci vnı´manou jako proble´m, nebot’ zosobneˇnı´m V tuto chvı´li se zameˇrˇı´m na obraz, ktery´ve francouzske´ toho „druhe´ho“ se stal cizinec. Na prˇelomu stoletı´ sˇlo spolecˇnosti vy´razneˇzakorˇenila dominuje do soucˇasnosti. prˇedevsˇı´m o levne´ pracovnı´ sı´ly z Ita´lie a Belgie, ktere´ V tomto smyslu jsou du˚lezˇita´ 80. le´ta, kdy se objevuje pracovaly na u´zemı´ Francie. Nena´vist vu˚cˇi zahranicˇnı´m neˇkolik za´sadnıćh skutecˇnostı´. Za prve´v pru˚beˇhu 80. let deˇlnı´ku˚m z Ita´lie pak krystalizovala prˇedevsˇı´m v 80. a 90. se uka´zalo, zˇe v za´vislosti na promeˇnaćh francouzske´ letech 19. stoletı´. (Noiriel 2007b, 2010) spolecˇnosti postupneˇ zacˇala nejen v oblasti imigracˇnıćh Z urcˇite´ho pohledu mu˚zˇe by´t vyvrcholenı´m te´to ota´zek vyvsta´vat nova´te´mata, nove´debaty a situace. Nove´ nena´visti masakr italskyćh deˇlnı´ku˚pracujıćıćh na solnyćh podmıńky vedly k tomu, zˇe politickeélity nebyly na noveˇ polıćh poblı´zˇ meˇsta Aigues-Mortes, ktere´ se nacha´zı´ na pokla´daneóta´zky prˇipravenyodpovı´dat. Te´to situace pak pobrˇezˇı´ Strˇedozemnı´ho morˇe na jihu Francie. 17. srpna vyuzˇila krajnı´ pravicova´ Na´rodnı´ fronta, ktera´ do centra 1893 rozbourˇeny´ dav Francouzu˚ usmrtil 8 italskyćh deˇl- sve´ argumentace umı´stila pra´veˇ imigraci a neschopnost nı´ku˚a na 50 jich zranil. (Noiriel 2010: 9) vla´d rˇesˇit situaci v te´to oblasti. (Wihtol de Wenden 2006a: Mezi cizinci a francouzsky´mi obcˇany docha´zelo od 470) Za druhe´, konkre´tneˇji, kontext pocˇa´tku 80. let rozsˇı´rˇil 80. let 19. stoletı´k cˇasty´m sra´zˇka´m (v 80. letech jich bylo imigracˇnı´ ota´zky o dveˇ nove´ u´rovneˇ. Prvnı´ souvisela kolem 60, v 90. letech pak jizˇkolem 100). (Noiriel 2010: s uzavrˇenı´m hranic, nebot’proble´my zpu˚sobeneńepropust- 71) Tyto strˇetytak v poslednıćh dvou desetiletıćh 19. sto- nostı´hranic Francouzske´republiky zvy´sˇily pocˇet nelega´l- letı´ nebyly ve francouzske´ spolecˇnosti nicˇı´m neobvyk- ly´m. Vy´jimecˇnost strˇetu˚v Aigues-Mortes spocˇı´va´, mimo 1Vıće o prˇı´stupu k fenomeńu „na´rodnıídentity“ (Noriel 2007a,b, Sitek jine´, v tom, zˇe vsˇichni agresorˇidisponovali francouzsky´m 2009, 2010). 154 ANTROPOWEBZIN 3/2010 nıćh prˇisteˇhovalcu˚. Druhou prˇedstavuje te´ma2 integrace nebyly schopneńale´zt odpoveˇdi. Ve sve´re´torice nabı´zela prˇisteˇhovalcu˚ a jejich potomku˚ do spolecˇnosti, ktera´ se FN „vysneˇnou a idea´lnı´ Francii“, ktera´, dle Le Penova stala ve skutecˇnosti na delsˇı´ dobu dominujıćı´m te´matem argumentace, je bez prˇisteˇhovalcu˚. Hlavnı´ argumentace imigracˇnıćh ota´zek ve Francii. (Wihtol de Wenden 2006a) FN tak ve skutecˇnosti spocˇı´vala v jake´si vy´meˇneˇ hlasu˚ Za trˇetı´, v roce 1981 nastoupil na post prezidenta François za to, zˇe Na´rodnı´ fronta se postara´ o odchod imigrantu˚. Mitterrand – prvnı´ levicovy´ prezident pa´te´ republiky, Le Pen se zameˇrˇil prˇedevsˇı´m na neevropske´ imigranty, jehozˇ manda´t je vymezen lety 1981–1995. Prˇi realizaci kterˇı´ byli v lepenovske´ re´torice zodpoveˇdnı´ za ohrozˇenı´ politicke´ho programu socialistu˚ nemeˇl Mitterrand zcela Francie. (Noiriel 2007b: 626) Na´hled FN prˇila´kal do volnou ruku, nebot’se francouzsky´politicky´syste´m setkal, volebnı´ho ta´bora prˇedevsˇı´m ty volicˇe, kterˇı´ byli urcˇity´m a to hned dvakra´t, s novou zkusˇenostı´, ktera´ se nazy´va´ zpu˚sobem zasazˇeni postupujıćı´krizı´. V jejich ocˇıćh Le Pen „la cohabitation“.3 Za cˇtvrte´, v 80. letech docha´zı´ve fran- prˇedstavovalpolitika, ktery´vystihuje jejich mıńeˇnıó du˚vo- couzske´m kontextu ke strˇı´dańı´pravicovyćh a levicovyćh dech vlastnı´ho neuteˇsˇene´ho stavu. Sˇlo prˇedevsˇı´m o volicˇe, vla´d, a navıć imigrace v tomto obdobı´ jasneˇ vytycˇovala kterˇı´veˇrˇili,zˇe je mozˇne´jednoduchy´mi prostrˇedkyvyrˇesˇit hranice mezi obeˇma po´ly politicke´ho spektra. (Re´mond komplikovanou situaci. (Re´mond 1995: 768) Na u´speˇchu 1996: 827) Uprostrˇedna´zorovyćh rozdı´lu˚se tak nacha´zeli FN nesou velky´ podı´l take´ me´dia, prˇedevsˇı´m televize a i prˇisteˇhovalci a prˇı´stup k nim, jako jeden z hlavnıćh ra´dia, ktera´da´vala Le Penovi dostatek prostoru a cˇasu na bodu˚ ideologickyćh neshod. Pravo-leve´ strˇı´dańı´ u moci obhajobu svyćh mysˇlenek, nebo nadsazeneˇ informovala se tak vy´razneˇ promı´talo do imigracˇnı´ politiky. Te´meˇrˇ o neˇkteryćh skutecˇnostech, nebot’ od roku 1984 Le Pen kazˇdańova´parlamentnı´veˇtsˇina po usednutı´do lavic Na´- prˇedstavoval na televiznı´m trhu produkt, ktery´ doka´zal rodnı´ho shroma´zˇdeˇnı´prˇedstavilasvou vizi a koncepci pro zajistit vysokou sledovanost, protozˇe verˇejne´mıńeˇnı´pro- rˇesˇenı´ imigracˇnıćh ota´zek. Zde je du˚lezˇite´ prˇipomenout, jevilo o Le Penovy na´zory velky´ za´jem. Prˇi svyćh vy- zˇe kazˇda´ z teˇchto vla´d, at’ uzˇ levicova´, nebo pravicova´, stoupenıćh se Le Pen identifikoval s diva´ky, nebot’hovorˇil se cˇasto vymezovala vu˚cˇi svy´m prˇedchu˚dcu˚m z druhe´ o spolecˇnyćh proble´mech v prvnıósobeˇmnozˇne´ho cˇı´sla, strany politicke´ho spektra prostrˇednictvı´m navrhovanyćh tedy o proble´mech „na´s Francouzu˚“. (Noiriel 2007b: 627) rˇesˇenı´, z nichzˇneˇktera´bych oznacˇil za „u´plneˇ“ nova´, jina´ Je evidentnı´, zˇe pra´veˇv 80. letech 20. stoletı´zı´skala naopak za „staronova´“ a prezentovana´jako „u´plneˇ“ nova´. jinakost opeˇt silnou negativnı´konotaci a hranice mezi „my V kazˇde´m prˇı´padeˇ se prˇijata´ opatrˇenı´ nejcˇasteˇji ty´kala a oni“ zacˇala naby´vat vy´razneˇjsˇıćh rozmeˇru˚. Po tomto podmıńek vstupu, pobytu, praće na u´zemı´ Francie nebo zlomu byl ten „druhy´“ umı´steˇn, za znacˇne´ho prˇispeˇnı´ zı´ska´vańı´sta´tnı´ho obcˇanstvı´. Neschopnost vla´d nabı´dnout Na´rodnı´ fronty a me´diı´, do centra prozˇı´vane´ krize. Tato urcˇita´rˇesˇenıá prˇijata´rozhodnutı´, ktera´byla cˇasto nejista´ skutecˇnost byla a je na´sobena´ tı´m, zˇe u „druhe´ho“ byly a kontraproduktivnı´, vytvorˇilave verˇejne´m mıńeˇnı´prostor patrne´hluboke´socia´lnı´proble´my, jako masivnıńezameˇst- pro vzestup krajnı´pravicove´strany. Ta obnovila naciona- nanost. Prˇisteˇhovalci se tak v kolektivnıćh prˇedstavaćh listicke´diskursy a postavila svou argumentaci prˇedevsˇı´m stali prˇıćˇinou „krize“. Pracovnı´ sı´ly ze zahranicˇı´, prˇede- na nebezpecˇnosti prˇisteˇhovalcu˚, kterˇı´ ohrozˇujı´ francouz- vsˇı´m vsˇak ze severnıÁfriky, ktere´byly verˇejneˇnegativneˇ skou „na´rodnıídentitu“. Takto strukturovanaárgumentace oznacˇovańy, zacˇaly by´t spojovańy s obavami o na´rodnı´ zajistila Na´rodnı´ fronteˇ znacˇny´ u´speˇch na francouzske´ identitu, s kulturnıá socia´lnı´hrozbou. politicke´sceńeˇ. Navıć diskursy Na´rodnı´fronty vy´znamneˇ prˇispeˇly k vytvorˇenı´ obrazu „druhe´ho“, ktery´m se stal Arab, Severoafricˇan, Alzˇı´rˇan. (Weil 2004a, Wihtol de III. ZA´VEˇ R Wenden 2006a, 2007) Za pa´te´, Francie od poloviny 70. let Na prvnı´m prˇı´kladu jsme mohli videˇt, zˇe v kontextu po- procha´zela obdobı´m, ktere´bylo charakteristicke´prˇedevsˇı´m revolucˇnıá po-napoleonske´doby byli v centru pozornosti reprezentacı´prˇı´tomnosti jako konce ekonomicke´konjunk- elit prˇedevsˇı´m vesnicˇane´-zemeˇdeˇlci, kterˇı´ pro „civilizo- tury („trˇicetslavnyćh let“) a prˇıćhodu „krize“, ostatneˇjako vane´“ elity neprˇedstavovalisoucˇa´st vzdeˇlane´„civilizace“ u prˇedcha´zejıćıćh prˇı´kladu˚v obdobı´po Velke´francouzske´ a byli vnı´mańi te´meˇrˇjako „ne-lide´“. Na druhe´m prˇı´kladu revoluci, krizi ve 40. letech, cˇi 80. azˇ90. letech 19. stoletı´. bylo zjevne´, zˇe ve 40. letech byla hranice mezi „kulturnı´mi Tyto okolnosti vedli k prosazenı´se Na´rodnı´fronty a nekulturnı´mi“ jedinci jasneˇ vymezena s tı´m ovsˇem, zˇe (FN), ktera´byla zalozˇena v roce 1972. Azˇdo roku 1983 se v centru pozornosti bylo prˇedevsˇı´m chude´, hlavneˇ pak tato strana ucha´zela o prˇı´zenˇvolicˇu˚a jejich hlasy s velky´m to parˇı´zˇske´deˇlnickeóbyvatelstvo. Trˇetı´prˇı´klad na´m uka´- neu´speˇchem. (Winock 2003: 282) Situace se postupneˇ zal, zˇe v kontextu vıćemeńeˇstabilizovane´trˇetı´republiky zmeˇnila a Na´rodnı´fronta si zı´skala cˇa´st verˇejne´ho mıńeˇnı´, a v kontextu budovańı´ a sˇı´rˇenı´ na´rodnostnı´ho poveˇdomı´ a to v kontextu ekonomickeá hospoda´rˇske´krize, velke´ho se do centra pozornosti dostali cizinci, prˇedevsˇı´m pak na´ru˚stu nezameˇstnanosti a socia´lnıćh proble´mu˚, ktere´byly zahranicˇnı´ pracovnı´ sı´ly z Ita´lie ale i Belgie, ktere´ do doprova´zeny rasisticky´mi postoji vu˚cˇi prˇisteˇhovalcu˚m cˇi Francie migrovaly za pracı´. Konecˇneˇve cˇtvrte´m prˇı´kladu novyćh ota´zek v oblasti imigrace, na ktere´politickeélity bylo evidentnı´, zˇe v 80. letech 20. stoletı´zı´skala po obdobı´ prosperity jinakost opeˇt silnou negativnı´ konotaci a hranice mezi „my a oni“ zacˇala opeˇt naby´vat vy´razneˇjsˇıćh 2V sociologicke´m slova smyslu. Viz (McCombs 2009). 3Kohabitace: jde o nutnou spolupraći prezidenta a premie´ra, z nichzˇ rozmeˇru˚. Za znacˇne´ho prˇispeˇnı´ Na´rodnı´ fronty a me´diı´ kazˇdyńa´lezˇı´k jine´mu politicke´mu spektru. byl ten „druhy´“ opeˇt umı´steˇn do centra prozˇı´vane´ krize PAVEL SITEK: OBRAZ DRUHE´ HO: PRˇ I´KLADY Z FRANCOUZSKY´ CH DEˇ JIN 155 a obav z budoucı´ho vy´voje. Tı´m „druhy´m“ se pak staly 3) KDO JE TO TEN DRUHY´ ? pracovnı´ sı´ly ze zahranicˇı´, prˇedevsˇı´m vsˇak ze severnı´ Na obecneú´rovni bych se odva´zˇil vyja´drˇitmysˇlenku, zˇe Afriky. Severoafricˇane´byli verˇejneˇnegativneˇoznacˇovańi ve skutecˇnosti jde sta´le o neˇkoho, kdo je jiny´, s odlisˇny´mi a zacˇali by´t spojovańi s obavami o „na´rodnı´ identitu“ vlastnostmi, pu˚vodem, kulturou, barvou ku˚zˇe atd. Tedy a spojeni s kulturnı´ a socia´lnı´ hrozbou. Nastıńeˇne´ prˇı´- jedinec cˇi skupina, ktery´/a´ je velice du˚lezˇity´/a´ v pro- klady se zdajı´ by´t velmi rozdı´lne´ a zdańliveˇ nemajı´ nic cesu „uznańı´“ a identifikacı´, avsˇak jehozˇ/jı´zˇ prˇı´tomnost spolecˇne´ho. Nicmeńeˇprˇipozorneˇjsˇı´m pohledu nacha´zı´me se v kontextu urcˇite´krize jevı´jako velmi komplikovana´, urcˇite´ podobnosti, ktere´ mohou relativizovat prˇedstavy nebezpecˇna´, nechteˇna´. o tom „druhe´m“. Pokud bych se pokusil tyto podobnosti zobecnit, ucˇinil bych na´sledujıćı´trˇigeneralizace. POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] BAYART, J-F. 1996. LÍllusion identitaire. Paris: Fayard. [2] BAYART, J-F. 2008. Comparer en France. Petit essai dáutobiographie disciplinaire. Politix. Revue des sciences sociales Rˇ ESUN POZORNOSTI DLE DOBOVY´ CH VY´ ZEV 1) P du politique 83: 203–208. [3] BOURDIEU, P. 2001. Langage et pouvoir symbolique. Paris: Fayard. V prve´ rˇadeˇ jde o prˇesun pozornosti na ru˚zne´ jedince, [4] CARPENTIER, J. a LEBRUN, F. 2000. Histoire de France. Paris: vrstvu cˇi skupinu obyvatelstva v dane´m historicke´m mo- Le Seuil. e mentu. To ve skutecˇnosti znamena´, zˇe obraz „druhe´ho“ se [5] DEMIER, F. 2000. La France du XIX siecle:` 1814–1914. Paris: Le Seuil. ve spolecˇnosti meˇnı´dle dobovyćh vy´zev, jezˇjsou urcˇovańy [6] ETIENNE, B. 2007. Repre´sentations me´diatiques et discours po- mnohy´mi faktory (naprˇı´klad v za´vislosti na politickyćh litique sur lé´tranger immigre´. in Immigrances. Límmigration en e rozhodnutıćh, politicko-media´lnıćh diskursech, transfor- France au XX siecle.` Ed. Stora, B. a Temime, E. Paris. Hachette. [7] FURET, F. 2007. Francouzska´ revoluce II. Ukoncˇit revoluci. Od macı´spolecˇnosti, ekonomickyćh ota´zkaćh i mezina´rodnı´m Ludvı´ka XVIII. po Julese Ferryho. (1815–1880). Praha. Argo. kontextu). Z ru˚znyćh du˚vodu˚jsou pak v centru pozornosti [8] McCOMBS, M. 2009. Agenda Setting. Nastolovańıágendy: masova´ vzˇdy ru˚znı´jedinci nebo skupiny, kterˇı´„disponujı´“ urcˇitou me´dia a verˇejne´mıńeˇnı´. Praha: Porta´l. [9] MILZA, P. a BERSTEIN, S. 2006. Histoire de la France au XXe jinakostıá na ktere´je v za´vislosti na rozlicˇnyćh motivacıćh siecle.` De 1974 a`nos jours. Bruxelles: E´ ditons Complexe. ve verˇejnyćh diskursech zameˇrˇovańa pozornost. [10] NOIRIEL, G. 2010. Le massacre des Italiens. Agues-Mortes, 17 aoutˆ 1893. Paris: Fayard. [11] NOIRIEL, G. 2007a. A quoi sert „lídentiteńationale“. Marseille: Agone. Immigration, antise´mitisme et racisme en ´ ˇ ´ [12] NOIRIEL, G. 2007b. 2) DLOUHODOBA CASOVA PERSPEKTIVA A KONTEXT France (XIXe–XXe siecle).` Discours publics, humiliation priveés. Paris: Fayard. Druhe´ zobecneˇnı´ souvisı´ a navazuje na prvnı´. Je totizˇ [13] NOIRIEL, G. 2006. Introduction a`la socio-histoire. Paris: La De´- nutne´ videˇt, zˇe v dlouhodobe´ cˇasove´ perspektiveˇ se couverte. [14] NOIRIEL, G. 2001. E´tat, nation et immigration. Mesnil-sur- ukazuje, zˇe negativnı´ stereotypy toho „druhe´ho“ byly lÉstreé: Gallimard-Folio. v kolektivnıćh prˇedstavaćh spojovańy, mimo jine´, take´ [15] NOIRIEL, G. 1988. Le creuset français. Histoire de límmigration s vesnicˇany, deˇlnı´ky pak takeÍtaly, ale i Pola´ky, Sˇpaneˇly XIXe-XXe siecle.` Paris: Seuil. [16] RE´ MOND, R. 1996. Le XXe siecle.` De 1918 a`1995. Paris: Fayard. nebo s Portugalci, kterˇı´ se ve vybranyćh obdobıćh take´ [17] RICOEUR, P. 2003. Soi-memeˆ comme un autre. Paris: Le Seuil. objevovali na prˇednıćh stranaćh tisku a v projevech poli- [18] RICOEUR, P. 2005. Parcours de la reconnaisance. Mesnil-sur- tickyćh elit, nebot’ jejich kultura se zda´la by´t „integracˇnı´ lÉstreé: Gallimard-Folio. [19] SCHNAPPER, D. 1998. La relation a` lÁutre. Au coeur de la prˇeka´zˇkou“ stejneˇ tak, jak je vnı´mań naprˇı´klad isla´m penseé sociologique. Paris: Gallimard. v soucˇasnosti. To za prve´znamena´, zˇe v oblasti „druhe´ho“ [20] SITEK, P. 2010. Francie a jejıćelona´rodnı´debata o na´rodnıídentiteˇ. ota´zky stejne´ho ra´zu prˇetrva´vajı´, avsˇak vzˇdy jsou dle Mezina´rodnı´politika 34 (3): 33–35. [21] SITEK, P. 2009. Francouzska´ krajneˇ pravicova´ Na´rodnı´ fronta a dobovyćh vy´zev prˇena´sˇeny na jine´ skupiny obyvatelstva imigracˇnı´ ota´zky v kontextu „krize“. Mezina´rodnı´ politika 33 (3): v jinyćh souvislostech, kde se v ru˚znyćh kontextech 25–28. objevujı´ a propojujı´ ota´zky na´bozˇenske´, ota´zky spojene´ [22] SITEK, P. 2007. Kolonia´lnı´ diskurs trˇetı´ francouzske´ republiky a jeho soucˇasne´rezonance. in Vesele´tropy. Ed. Lenk, L. a Svoboda, s politicky´mi vy´zvami cˇi socia´lnı´mi proble´my. Za druhe´ M. 2007. Praha: Dokorˇań. pak v ra´mci teˇchto ota´zek z ru˚znyćh du˚vodu˚ dominujı´ [23] SITEK, P. 2006. K problematice imigracˇnıćh ota´zek ve Francii. vybrana´ te´mata. Tato te´mata, respektive zpu˚sob jejich Cˇesky´lid, Etnologickyćˇasopis 93 (4): 349–364. [24] WEIL, P. 2004a. La France et ses e´trangers. Láventure dúne uchopenı´ a prezentace, se za´sadneˇ odra´zˇejı´ na povaze politique de límmigration de 1938 a`nos jours. Mesnil-sur-lÉstreé : prˇedstavo prˇisteˇhovalectvıá podı´lejı´se na transformacıćh Gallimard-Folio. strukturovanyćh reprezentacı´ toho „druhe´ho“. V tomto [25] WEIL, P. 2004b. Quést-ce qu´ un Français? Mesnil-sur-lÉstreé: Gallimard-Folio. bodeˇse ukazuje, zˇe na´hled na jedince odjinud se v cˇasove´ [26] WIHTOL DE WENDEN, C. 2007. Une histoire des banlieues: la perspektiveˇ meˇnı´ a prˇisteˇhovalec ma´ jine´ atributy, a to fabrice des territoires urbains. in Sortir des banlieues. Ed. Wihtol pod vlivem kontextu. To za´rovenˇ znamena´, zˇe nejen prˇi de Wenden, C a Body-Gendrot, Sophie: 2007. Paris: nepublikovana´ verze. zkoumańıímigracˇnıćh ota´zek, ale take´v politicke´praxi by [27] WIHTOL DE WENDEN, C. 2006a. Une logique de fermeture nemeˇl urcˇity´ stereotyp toho „druhe´ho“ v dane´m obdobı´ doubleé de la question de línte´gration. in Histoire des e´trangers et slouzˇit jako vyćhodisko pro reflexe cˇi praxi, nebot’ je de límmigration en France. Ed. Lequin, Y. Paris: Hachette. [28] WIHTOL DE WENDEN, C. 2006b. Línte´gration des populations zatı´zˇen velmi zkresleny´mi kolektivnı´mi i individua´lnı´mi musulmanes en France, trente ans d’e´volution. in Histoire de lÍslam reprezentacemi prozˇı´vane´reality. et des musulmans en France du Moyen Age a` nos jours. Ed. Mohammed Arkoun. Paris. Albin Michel. 156 ANTROPOWEBZIN 3/2010

[29] WIHTOL DE WENDEN, C. 1996. LÁutre au quotidien. in LÁutre: e´tudes reúnies pour Alfred Grosser. Ed. Badie, B. a Sadoun, M. 1996. Paris: Presses de Sciences [30] WIHTOL DE WENDEN, C. 1995a. France: les mirages de límmigration ze´ro. in LÉurope et toutes ses migrations. Ed. Wihtol de Wenden, C. a de Tinguy, A. Bruxelles: E´ ditions Complexe. [31] WIHTOL de WENDEN, C. et al. 1994. Au miroir de láutre. De límmigration a`líntegration en France et en Allemagne. Paris: Cerf. [32] WIHTOL DE WENDEN, C. 1994. Le cas français. in Au miroir de láutre. De límmigration a`líntegration en France et en Allemagne. Ed. Wihtol de Wenden et al. Paris: Cerf. [33] WINOCK, M. 2003. La France politique. XIXe–XXe siecle.` Paris: Le Seuil.

*Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. ANTROPOWEBZIN 3/2010 157 Romantismus, osvıćenstvıá fantasticky´hrdina Nikola Balasˇ Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, Fakulta filozoficka´, Za´padocˇeskaúniverzita v Plzni, [email protected]

Romanticism, Enlightenment and Fantastic Hero aplikacı´rozumu musı´me nutneˇdojı´t k za´veˇru, zˇe poha´dka a jejıńadprˇirozenoje jen zkreslenou vy´poveˇdıó realiteˇ. Na Abstract—This article attempts to discover the roots of druhe´straneˇje to Baron Pra´sˇil, poha´dkova´postava, ktera´ fantastic literature. In comparison with popular opinion of prˇedstavujefantazii a vsˇe, co Jacksonu˚v osvıćensky´rozum fantasy being a succesor of romanticism, this article shows nemu˚zˇe prˇijmout.Le´tańa deˇlove´kouli, plavı´se na meˇsıć, that the popular opinion constitutes only half of the truth. zatancuje si s Venusˇı´ a dı´ky sˇnˇupacı´mu taba´ku unikne Admittedly works of C. S. Lewis, J. R. R. Tolkien or R. E. Howard share distinctive romantic elements – enmity z u´trob velryby. Prostrˇednictvı´m Barona Pra´sˇila se Terry toward modernity, longing for traditional society or love Gilliam hla´sı´k fantasy jako pokracˇovatelce romantismu a for the nature. Nevertheless there is a tangible evidence jako protikladu k osvıćenstvı´. Tı´mto vsˇak vytva´rˇı´ velmi that fantasy as a literary, movie or video game genre has jednostranny´ pohled na zˇańr, nebot’ se domnı´va´m, zˇe na much in common with enlightenment world-view. Prime fantasy nalezneme i mnoho z osvıćenstvı´. Prozkoumejme example of this influence is the archetype of fantastic hero. Usually individualistic in essence fantastic heroes confront nejprve romanticke´ korˇeny, ze kteryćh modernı´ poha´dky their nefarious adversaries in order emerge victoriously dosti pravdeˇpodobneˇvyru˚stajı´. in the end. With emphasis on autonomy and individual authenticity behaviour of those literary heroes therefore serves as a pattern for modern people to follow. Is fantasy ROMANTISMUS genre either to be understood as a sort of escapist literature or as an user manual for living in modern world? O fantasy se cˇasto mluvı´jako o uńikove´m zˇańru. Byl to John Ronald Reuel Tolkien, jeden ze dvou zakladatelu˚ Key Words—fantastic literature, literary analysis, romanticism, enlightenment, fantastic hero, liminality zˇańru fantasy, ktery´v uńiku videˇl klıćˇovou funkci poha´- dek, my´tu˚a fantasticke´literatury. „A pokud necha´me fantazii‘ chvilku stranou, nemyslı´m ’ si, zˇe by se cˇtena´rˇcˇi tvu˚rce poha´dkovyćh prˇı´beˇhu˚meˇl kdy U´ VOD stydeˇt za to, zˇe unikne‘ do staryćh cˇasu˚: zˇe bude da´vat ’ OZDNI´ 18. stoletı´, veˇk rozumu, strˇeda. Ve fantasy prˇednost nejen draku˚m, ale i konı´m, hradu˚m, plachetnicı´m, P filmu Dobrodruzˇstvı´Barona Pra´sˇila od Terryho Gil- luku˚m a sˇı´pu˚m, nejen elfu˚m, ale i rytı´rˇu˚m, kra´lu˚m a kneˇ- liama sultańovy sˇiky pra´veˇdoby´vajı´blı´zˇe neurcˇene´, prav- zˇı´m. Vzˇdyt’je koneckoncu˚mozˇne´, aby raciona´lnıćˇloveˇk po deˇpodobneˇ evropske´, meˇsto. Te´to fiktivnı´ pseudo-Vı´dni jisteú´vaze (naprosto nesouvisejıćı´s poha´dkou cˇi romancı´) vla´dne za´stupce lidu, Jeho pru˚meˇrnost Horatio Jackson. dospeˇl k zavrzˇenı´– jezˇ uńikova´‘ literatura naznacˇuje pou- ’ Jedna´ se vu˚bec o zajı´mavou postavu – nejprve smete hy´m mlcˇenı´m – hodnot pokroku, jako jsou tova´rny, anebo ze stolu sultańovy na´vrhy na mı´r se slovy: „Trvaly´ mı´r kulomety a bomby, ktere´ se zdajı´ by´t nejprˇirozeneˇjsˇı´mi musı´ by´t zalozˇen na rozumu a veˇdeckyćh principech.“ a nejnevyhnutelneˇjsˇı´mi, rˇekneˇme dokonce nejneu´prosneˇj- ’ Za´hy necha´ popravit hrdinske´ho du˚stojnı´ka, ktery´ s jed- sˇı´mi‘ produkty oneˇch tova´ren.“ (Tolkien 1997: 135) nou zraneˇnou rukou znesˇkodnil sˇest neprˇa´telskyćh kanonu˚ Tolkien zde vytycˇuje ostrou hranici mezi modernı´m a osvobodil deset muzˇu˚z turecke´ho zajetı´. Jackson vysveˇt- sveˇtem a litera´rnı´m zˇańrem, kteryńabı´zıćˇloveˇku u´tocˇisˇteˇ luje sve´rozhodnutı´: „Takovećhovańı´demoralizuje rˇadove´ prˇedtı´mto nehostinny´m sveˇtem. A Tolkien nebyl kritikem voja´ky a obcˇany, kterˇı´ se snazˇı´ zˇı´t prosty´, jednoduchy´ pouze toho sˇpatne´ho, co modernı´sveˇt zplodil. Kanadsky´ a nevy´jimecˇny´ zˇivot. Situace je prˇı´lisˇ va´zˇna´, nezˇ aby ji historik Norman Cantor doda´va´, zˇe Pań prstenu˚ rovneˇzˇ neˇjacı´ mimorˇa´dnı´ horlivci zteˇzˇovali.“ Nakonec se Jeho zteˇlesnˇuje odpor vu˚cˇi mechanisticke´mu sta´tu a spolecˇnosti. pru˚meˇrnost vysmeˇje samotne´mu Baronu Pra´sˇilovi, protozˇe Podle neˇj je pu˚sobivy´m u´tokem na tzv. welfare state – sta´t ten prˇecipatrˇı´do poha´dek, a jako takovy´tedy nemu˚zˇe by´t blahobytu, ktery´se stal rozsˇı´rˇenoupraxı´po druhe´sveˇtove´ skutecˇny´. va´lce (Cantor 1993: 229–230). V Baronu Pra´sˇilovi a Horatiu Jacksonovi Terry Ra´d bych upozornil na sbornı´k, ktery´ v cˇeske´m Gilliam vy´tecˇneˇ vykreslil dva po´ly. Na jedne´ straneˇ je prˇekladu vysˇel v roce 2009, nazvany´ Pań prstenu˚ a fi- to Horatio Jackson, ktery´ zteˇlesnˇuje ducha osvıćenstvı´. lozofie. Tento sbornı´k da´le rozvı´jı´ Tolkienem nastaveny´ V jeho odmı´tnutı´ sultańovyćh mı´rovyćh podmıńek rezo- kurs antimodernı´ re´toriky. Theodore Schick na´s v neˇm nuje Kantu˚v esej K veˇcˇne´mu mı´ru spolu s osvıćensky´m varuje prˇedmodernı´mi technologiemi, jako jsou genetika, prˇedpokladempoznatelnosti sveˇta veˇdou; poprava du˚stoj- robotika a nanotechnologie, Alison Milbankova´ pouzˇı´va´ nı´ka vyjadrˇuje odmı´tnutı´ romańove´ho hrdinstvı´; a vy´- vla´dnoucı´ho prstenu jako paralely k fetisˇizujıćı´mu konzu- smeˇch Baronu Pra´sˇilovi je vy´smeˇchem poha´dce, protozˇe merismu, Joe Kraus tvrdı´, zˇe trilogie stavı´vy´znam tradice 158 ANTROPOWEBZIN 3/2010 proti rozkladnosti moderny, a Andrew Light v dı´le hleda´ Vskutku, nenı´ horsˇı´ veˇci, nezˇ kdyzˇ se legenda´rnı´ ekologicke´motivy a tak da´le (Bassham a Bronson 2009). a tajemstvı´m oprˇedeny´ kontinent promeˇnı´ v nejveˇtsˇı´ho A nebyl to jen Tolkien, ktery´ z autoru˚ fantasy sveˇtove´ho exporte´ra drˇevaslouzˇıćı´ho k vyra´beˇnı´smycˇcu˚ psal v tomto proticivilizacˇnı´m duchu. Autor Narnie Clive pro strunneńa´stroje a textilnıćh barviv. Z legendy se sta´va´ Staples Lewis vycha´zel ze stejnyćh za´kladu˚. Podle Cantora soucˇa´st sveˇtove´ho kapitalismu. videˇl Lewis sveˇt jako bojisˇteˇmezi dobrem a zlem, zlem, I u druhe´ho zakladatele zˇańru, Roberta Ervina Ho- ktere´je zteˇlesneˇno pra´veˇmaterialismem, sobectvı´m a ko- warda, nacha´zı´me ozveˇny romantiku˚ i Rousseaua. I Ho- rupcı´. Modernı´hodnoty nejsou zˇa´dny´m vı´teˇzstvı´m dobra, ward ve svyćh povı´dkaćh unika´ do minulosti inspiro- ba naopak (Cantor 1993: 219). vane´ rea´liemi strˇedoveˇke´ho sveˇta, ktery´ pro romantiky Kdyzˇse podı´va´me na samotne´korˇenyidejı´fantasy, zteˇlesnˇoval idea´l. Jeho barbarsˇtı´ hrdinove´, at’ jizˇ to byl kritiku civilizace a technologiı´, jako jedny z prvnıćh je piktskyńaćˇelnı´k Bran Mak Morn, Brule kopinı´k, kra´l Kull, nalezneme u francouzske´ho filosofa Jeana-Jacquese Rous- nebo barbar Conan, jsou protiklady modernıćh lidıá blı´zˇı´ seaua, prˇedchu˚dce romanticke´ho hnutı´. Ve sve´m eseji se idea´lu Rousseauova usˇlechtile´ho divosˇstvı´. Howardovy O pu˚vodu nerovnosti mezi lidmi Rousseau opakovaneˇ popisy jejich svalnatyćh postav (rozumeˇj nedegenerova- lıćˇı´rozkladnost zˇivota v civilizaci. V pasa´zˇi o prˇı´rodnı´m nyćh) nesmıćhybeˇt v zˇa´dne´povı´dce. Tito usˇlechtilı´barbarˇi cˇloveˇku, Rousseau rˇı´ka´: vsˇak nevynikajı´jen svy´mi fyzicky´mi zdatnostmi, ale jsou „Chranˇme se tedy zameˇnˇovat divocha s lidmi, jezˇma´me i dusˇevneˇvyspeˇlejsˇı´. Ve Veˇzˇi slona Howard pı´sˇe: prˇed ocˇima. Prˇı´roda nakla´da´se vsˇemi zˇivocˇichy odka´za- „ Cimmerˇan‘ [Conan] se rozhle´dl okolo sebe, znovu ’ ny´mi na jejı´pećˇi s takovou la´skou, jako by ukazovala, jak zmaten vy´buchy zlomyslne´ho smıćhu, ktere´ vyvolala Ko- je na toto postavenı´zˇa´rliva´. Ku˚nˇ, kocˇka, by´k ba i osel majı´ thańcova jı´zliva´ pozna´mka. Conan na te´to pozna´mce v lese mnohem veˇtsˇı´ vzru˚st, cele´ slozˇenı´ teˇla mohutneˇjsˇı´, neshleda´val celkem nic vesele´ho a zˇil v civilizovane´m vıć zˇivotnosti, sı´ly a odvahy nezˇv domeˇ. Jakmile se stanou sveˇteˇ prˇı´lisˇ kra´tce na to, aby pochopil krˇivolake´ mysˇlenı´ domaćı´mi, ztraćejı´polovinu svyćh vy´hod; rˇekli bychom, zˇe civilizovanyćh lidı´. Ti jsou bezohledneˇjsˇı´, meńeˇ cˇestnı´ a vsˇechna nasˇe starost, jak s teˇmito zvı´rˇaty zacha´zet a jak je proradneˇjsˇı´ nezˇ ktery´koliv divoch. Civilizovanı´ lide´ jsou zˇivit, je jenom degeneruje. Stejneˇje tomu s cˇloveˇkem. . . “ totizˇmnohem veˇtsˇı´hrubci a hulva´ti, protozˇe veˇdı´, zˇe takovı´ [a da´le] Zvla´sˇtnı´prˇıćˇinou toho, procˇcˇloveˇk degeneroval v za´sadeˇ mohou by´t, anizˇ hrozı´ nebezpecˇı´, zˇe jim za to citelneˇji, je vsˇechno to pohodlı´, ktere´si vytvorˇila jemuzˇ neˇkdo rozetne lebku.“ (Howard 2007: 32) zvykl. (Rousseau 1978: 63) Rousseau byl kritikem civilizace, stejneˇ jako byl OSVIĆENSTVI´ milovnı´kem prˇı´rody. Podle estetika Karla Stibrala to byl Motivy uńiku do tradicˇnı´ spolecˇnosti, nezkazˇene´ civili- pra´veˇRousseau, kdo spolu s Anthony Ashley Cooperem, zacı´, souvisejı´ s la´skou k prˇı´rodeˇ a s ozˇivenı´m za´jmu trˇetı´m ve´vodou ze Shaftesbury, naucˇil Evropany vsˇı´mat o pohanskou mytologii a opeˇtovne´zakouzlenı´sveˇta (Fuhr- si prˇı´rody a milovat ji. Dı´ky obeˇma, ale zejmeńa Rous- mann 2006: 38). Je tedy na fantasy neˇco, co by protikladu seauovi, si Evropane´ zacˇali vsˇı´mat hor, lesu˚, venkova mezi modernı´m a tradicˇnı´m, modernı´m a fantasticky´m i divokyćh za´koutı´(Stibral 2005: 64, 84). odporovalo? Neˇjakaánoma´lie? Neˇjaky´vliv osvıćenstvı´? Kritika civilizace a la´ska k prˇı´rodeˇse sta´vajı´za´kla- Na zacˇa´tku zfilmovane´ho Barbara Conana z roku dem pro konstrukci fantastickyćh sveˇtu˚. Zmıńeˇne´motivy 1982 se objevuje cita´t z Nietzscheho Soumraku model: doplnˇuje jesˇteˇ romanticky´ obdiv ke strˇedoveˇku, jehozˇ „Co mne nezahubı´, sı´lı´mne.“ (Nietzsche 1995: 8) Ota´zka, podobu na sebe tyto sveˇty zpravidla berou. Bylo to v 19. kterou bychom si meˇli polozˇit, je, jak souvisıŃietzscheho stoletı´, kdy se historikove´ zacˇali va´zˇneˇ zaobı´rat strˇedo- filosofie s fantasticky´m hrdinou. Mu˚zˇe na´m v tom pomoci veˇkem, ktery´ byl doposud vlivem renesancˇnıćh a osvı´- anglicky´filosof Alasdair MacIntyre: censkyćh filosofu˚ cha´pań jako temny´ (Cantor 1968: 56). „Jestlizˇe vsˇak tito tvu˚rci a autorˇi sa´g nejsou proto- Obdiv romantiku˚ke strˇedoveˇku jesˇteˇdoplnil jejich za´jem nietzschovici, jak je tomu s postavami, ktere´ zobrazujı´? o pohanskou minulost (Stibral 2005: 98). Jako by se I zde je jasne´, zˇe Nietzsche musel mytologizovat da´vnou jednalo o na´vrat prˇed weberiańske´ zbavenı´ sveˇta kouzla minulost, aby udrzˇel svou vizi. Nietzsche lıćˇıáristokratic- (Weber 2009: 131), motiv, ktery´ Tolkien prˇi sve´ kritice kou touhu po sebe-uplatneˇnı´; Home´r a sa´gy ukazujı´formy dı´la alzˇbeˇtıńske´ho ba´snı´ka Michaela Draytona rovneˇzˇpo- uplatneˇnı´, jezˇna´lezˇejıúrcˇite´roli a jezˇtato role vyzˇaduje. stihnul. Ja´ se v he´rojskyćh spolecˇnostech sta´va´ tı´m, cˇı´m je, jen „Prˇesto ma´m podezrˇenı´, zˇe tato minucio´znost ve skrze svou roli; je spolecˇensky´m, nikoliv individua´lnı´m stylu moty´lu˚ a kveˇtin je take´ du˚sledkem racionalizace‘ , vy´tvorem. Kdyzˇ tedy Nietzsche projektuje svu˚j individu- ’ ktera´promeˇnila kouzlo“ Elfie v pouhy´klam a neviditelnost alismus 19. stoletı´do archaicke´minulosti, ukazuje, zˇe to, v krˇehkost schopnou ukry´t se v petrklıćˇi cˇi schoulit se co vypadalo jako historicke´ba´dańı´, je ve skutecˇnosti jen za listem tra´vy. Zda´ se, zˇe to vsˇechno prˇisˇlo do mo´dy na´paditou litera´rnı´ konstrukcı´. Nietzsche nahrazuje fikce za´hy po velkyćh objevech, ktere´ ucˇinily sveˇt prˇı´lisˇ osvıćenske´ho individualismu, jimizˇ tak pohrda´, snu˚sˇkou teˇsny´m pro elfy i lidi: v dobeˇ, kdy se na za´padeˇ lezˇıćı´ vlastnıćh individualistickyćh fikcı´.“ (MacIntyre 2004: 154) magicka´ zem Hy Breasail zmeˇnila v pouhou Brazı´lii, MacIntyre chce rˇıći, zˇe Nietzsche vysveˇtluje posta- zemi fernambukove´ho drˇeva.(Tolkien 1997: 92) venı´sˇlechty zpu˚sobem, ktery´je blizˇsˇıósvıćenske´mu individualismu spı´sˇe nezˇtomu, jakou skutecˇnou pozici meˇla NIKOLA BALASˇ: ROMANTISMUS, OSVIĆENSTVI´ A FANTASTICKY´ HRDINA 159 tato sˇlechta v archaickyćh cˇi jinyćh tradicˇnıćh kulturaćh. a plneˇse zacˇlenit do spolecˇenske´struktury – Aragorn se Je to stejny´ zpu˚sob videˇnı´ minulosti jako u Thorsteina sta´va´kra´lem Gondoru a Harry Potter bystrozorem. Veblena, ktery´ neusta´ly´ boj o sebe-uplatneˇnı´ a prestizˇ videˇl jako anachronismus, jejzˇ modernı´ elity zdeˇdily od ZA´VEˇ R drˇı´veˇjsˇı´sˇlechty (Veblen 1999: 10). Podle jine´ho anglicke´ho filosofa Johna Graye je Nietzsche dokonce zavrsˇitelem Ukazuje se proto, zˇe fantasy je na jednu stranu deˇ- osvıćenske´ho projektu (Gray 2007: 247–248). dicˇkou romanticke´ho sentimentalismu projektovane´ho do A tento individualismus nacha´zı´me v rˇadeˇ fantas- prˇı´zniveˇjsˇı´ minulosti, na druhe´ straneˇ osvıćenske´ho indi- tickyćh prˇı´beˇhu˚. Fantasticˇtı´ hrdinove´ zˇijı´ podle vlastnıćh vidualismu projektovane´ho do postavy hrdiny. Hrdinove´ mora´lnıćh kodexu˚, borˇı´ zkostnateˇle´ tradice a naplno si fantasy jsou azˇ na pa´r vy´jimek bytostny´mi individua´ly. zˇivot vychutna´vajı´. Kdyzˇse Conan bavı´s korza´rkou Belit, Majı´ prama´lo spolecˇne´ho s archaicky´mi cˇi strˇedoveˇky´mi rˇı´ka´ jı´: „Poznal jsem mnoho bohu˚. Ti, kterˇı´ je popı´rajı´, spolecˇnostmi. Jsou vy´plodem modernı´ho mysˇlenı´ vycha´- jsou stejneˇ slepı´ jako ti, kterˇı´ v neˇ veˇrˇı´ prˇı´lisˇ. . . Nevı´m zejıćı´ho z osvıćenskyćh idejı´ autonomie – by´t vlastnı´m a nestara´m se o to. Dokud zˇiji, chci zˇı´t naplno. Chci pańem (Berlin 1999: 230), a individua´lnı´ autenticity – jı´st sˇt’avnate´maso a pı´t silne´vıńo, chci cı´tit zˇhaveóbjetı´ vyzna´vat vlastnı´zˇivotnı´zpu˚sob (Taylor 2002: 44). zˇenskyćh pazˇıá bla´znive´vzrusˇenı´boje, v neˇmzˇse cˇepele V soucˇasne´m sveˇteˇ, ktery´je rˇadoumyslitelu˚vykla´- mecˇu˚bly´skajı´modrˇe a rudeˇ. Pak jsem spokojen.“ (Howard dań jako pluralisticky´, nemu˚zˇe existovat shoda ohledneˇzˇi- 2007: 129) votnıćh hodnot a cı´lu˚, proto se tak vsˇichni svy´m zpu˚sobem nacha´zı´me v limina´rnı´m postavenı´. Na´sˇspolecˇensky´status Conan vzhledem k okolnı´mu sveˇtu zˇije neva´zany´ se proto blı´zˇı´ tomu, ve ktere´m se v romańech nacha´zejı´ zˇivot. Nenı´pevnou soucˇa´stı´zˇa´dne´kultury, zˇa´dne´spolecˇ- fantasticˇtı´ hrdinove´. Fantasy se zda´ by´t na´vodem pro nosti, zˇa´dne´ komunity. Je vydeˇdeˇncem, ktery´ se jednou zˇivot, ktery´ je inspirovań osvıćensky´m individualismem. plavı´ jako korza´r, jindy se veˇnuje zlodeˇjske´mu rˇemeslu, Vsˇichni jsme teˇmito limina´rnı´mi Robinsony, nesva´zany´mi jindy zase vla´dne domorody´m kmenu˚m a jindy se necha´va´ prˇedsudky ani tradicı´. Nasˇe pozna´vańı´ sveˇta nesmı´ by´t najı´mat jako zˇoldne´rˇdo va´lek. Tı´m vsˇı´m a za´rovenˇnicˇı´m kolektivnı´, ny´brzˇ individua´lnı´ za´lezˇitostı´, a nasˇe konańı´ je Conan. Nacha´zı´se na okraji spolecˇenske´struktury, ze je urcˇovańo spolecˇnostı´ kontraktu, nikoliv statusu (Gell- ktere´ zbavuje sveˇt zlorˇa´du˚. Jak napsal antropolog Victor ner 2005: 36). Na tomto mı´steˇ se hodı´ prˇirovnańı´ k na- Turner: cionalismu, ktere´snad nenı´prˇı´lisˇna´silne´. Ernest Gellner „Lidova´ literatura se hemzˇı´ symbolicky´mi posta- tvrdil, zˇe nacionalismus se zrodil z potrˇeb Gesselschaft vami, jako jsou svatı´ zˇebraći‘ , trˇetı´ synove´‘ , malı´ ’ ’ ’ (modernı´ spolecˇnosti), ale hovorˇı´ jazykem Gemeinschaft krejcˇıći‘ a hlupaćˇci‘ , kterˇı´zbavujı´drzˇitele vysokyćh hod- ’ (Gellner 2005: 44). Fantasy, stejneˇ jako nacionalismus, nostı´ a u´rˇadu˚ jejich honosnosti, a sesazujı´ je na u´ro- vznikla z potrˇeba tuzˇeb modernıćh lidı´. venˇ obycˇejnyćh lidı´ a beˇzˇnyćh smrtelnı´ku˚. V tradicˇnı´m Jakkoliv se to mu˚zˇe zda´t jasne´, fantasy nenı´ pro- westernu‘ jsme zase vsˇichni cˇetli o tajemne´m cizinci‘ bez ’ ’ duktem lidı´ kompletneˇ odtrzˇenyćh od reality, blouznivcu˚ domova, majetku a jmeńa, ktery´ znovu nastoluje etickou touzˇıćıćh po minulosti, jak se na´m to cˇa´stecˇneˇsnazˇı´vnutit a pra´vnı´rovnova´hu v mı´stnıćh mocenskopolitickyćh vzta- ex-python Terry Gilliam. zıćh tı´m, zˇe odstranı´ nespravedlive´ sekula´rnı´ pańy‘ , jizˇ ’ utlacˇujıóbycˇejne´lidi.“ (Turner 2004: 109) Conan a mnozı´ dalsˇı´, nejen Howardovi hrdinove´, PODEˇ KOVA´ NI´ jsou teˇmito cizinci bez domova, permanentnı´mi obyva- Za neˇktere´ podneˇty, ktere´ prˇispeˇly k soucˇasne´ podobeˇ teli liminarity (McCullough).1 Avsˇak nejen litera´rnı´, ale prˇı´speˇvku, vdeˇcˇı´m diskutujıćı´m z konference, zejmeńa pak i hrdinove´ z fantastickyćh pocˇı´tacˇovyćh her sdı´lejı´ tuto Michalu Tosˇnerovi z Katedry antropologickyćh a historic- kvalitu. Ve hraćh Baldur’s Gate a Stonekeepu hrajete kyćh veˇd FF ZCˇU. za postavy, jejichzˇ okrajovost je reprezentovańa tı´m, zˇe vyru˚staly jako sirotci, v Elder Scrolls IV zacˇıńa´ vasˇe POUZˇ ITA´ LITERATURA postava jako veˇzenˇ bez minulosti – a stejny´ zacˇa´tek ma´ i hra Arx Fatalis. V pru˚beˇhu her se tito hrdinoveńeusta´le [1] BASSHAM, G. a E. BRONSON (ed.). 2009. Pań Prstenu˚a filosofie: Jedna kniha vla´dne vsˇem. Praha: Nakladatelstvı´XYZ. zlepsˇujı´, aby na konci hry mohli znicˇit hlavnı´ho zloducha, [2] BERLIN, I. 1999. Cˇtyrˇi eseje o svobodeˇ. Praha: Prostor. zpravidla zteˇlesneˇne´ho temny´m bohem nebo zly´m cˇaro- [3] CANTOR, N. F. 1968. Medieval Historiography as Modern Political deˇjem. Koneckoncu˚i Harry Potter je sirotkem, s nı´mzˇse and Social Thought. Journal of Contemporary History. 3(2): 55–73. [4] CANTOR, N. F. 1993. Inventing the Middle Ages: The Lives, Works, v Kameni mudrcu˚ seznamujeme v dobeˇ, kdy se nacha´zı´ and ideas of the Great Medievalists of the Twentieth Century. New na okraji spolecˇnosti. A na hranicıćh rˇa´du se pohybuje York: Harper Perennial. i Aragorn – po neˇjakou dobu je na´m prˇedstavovań jako [5] FUHRMANN, H. 2006. Strˇedoveˇk je kolem na´s. Jinocˇany: H&H. [6] GELLNER, E. 2005. Jazyk a samota. Wittgenstein, Malinowski podivıńsky´ tula´k. Ti vsˇichni sdı´lejı´ stejnou liminaritu, a habsburske´dilema. Brno: CDK. acˇkoliv neˇktery´m se ji podarˇı´ na konci prˇı´beˇhu opustit [7] GRAY, J. 2007. Enlightenment’s Wake. New York: Routledge. [8] HOWARD, R. E. 2007. Conan I. Praha: Aurora. [9] MacINTYRE, A. 2004. Ztra´ta ctnosti. Praha: OIKOYMENH. 1Mimo antropologicky´diskurs to byl Joseph McCullough, ktere´mu se [10] McCULLOUGH, J. A. The Demarcation of Sword and Sorcery. Prˇı´- povedlo odlisˇit dva fantasticke´ podzˇańry na za´kladeˇ, ktery´ se podoba´ stupne´ na: Stazˇeno 30. rˇı´jna 2010. 160 ANTROPOWEBZIN 3/2010

[11] NIETZSCHE, F. 1995. Soumrak model. Praha: Votobia. [12] ROUSSEAU, J. 1978. Rozpravy. Praha: Svoboda. [13] STIBRAL, K. 2005. Procˇ je prˇı´roda kra´sna´? Esteticke´ vnı´mańı´ prˇı´rody v novoveˇku. Praha: Dokorˇań. [14] TAYLOR, Ch. 2002. „Politika uznańı´,“ in Multikulturalismus: Zkoumańı´politiky uznańı´. Ed. A. Gutmannova´. Praha: Filosofia. [15] TOLKIEN, J. R. R. 1997. Prˇı´beˇhy z cˇarovne´ rˇı´sˇe. Praha: Mlada´ Fronta. [16] TURNER, V. 2004. Pru˚beˇh ritua´lu. Brno: Computer Press. [17] VEBLEN, T. 1999. Teorie zaha´lcˇive´ trˇı´dy. Praha: Sociologicke´ nakladatelstvı´. [18] WEBER, M. 2009. Metodologie, sociologie, politika. Praha: OI- KOYMENH.

Zˇ ena v tradicˇnej kultu´re Slovenska: mensˇtruaćia, panenstvo, materstvo (so zameranı´m na necˇistotu a tabu) Kamila Benˇova´ Katedra etnolo´gie a etnomuzikolo´gie, Filozoficka´fakulta, Univerzita Konsˇtantıńa filozofa v Nitre, [email protected]

Women in the traditional culture of Slovakia: zˇeme oznacˇit’ako nevyuzˇity´v su´vislosti s ich d’alsˇou ana- menstruation, virginity, motherhood ly´zou.1 V tradicˇnej kultu´re sa na zˇenu vzt’ahovalo enormne´ (with focus on uncleanness and taboo) mnozˇstvo prı´kazov a za´kazov, ktore´v zˇivote muzˇa nenacha´dzame. V tejto rovine moˆzˇeme sledovat’ mnohe´ javy. Abstract—The main thematic line of the article is the topic Ta´to sˇtu´dia sa zameriava na prvky zˇivota zˇeny, ktore´ of women in the traditional culture of Slovakia. The study su´ najmarkantnejsˇie spojene´ s fenomeńom necˇistoty a provides a brief overview of issues in social status and tabuizaćie. Zameriava sa na tri vybrane´ javy: mensˇtrua´- roles of women in the context of economic and cultural ciu, panenstvo, materstvo, cˇerpajuć informaćie z prevazˇne development of Slovak traditional rural society. In the next starsˇıćh spracovanyćh etnografickyćh vy´skumov. phase draws attention to the three selected phenomena of a female life, closely associated with the biological characte- Vo svojom prı´spevku sa poku´sim pra´ve o derivovanie ristics of women: menstruation, virginity and motherhood. urcˇite´ho typu poznatkov a cˇiastocˇne o ich novu´ rein- These three phenomena look as socio-cultural phenomena, terpretaćiu, resp. d’alsˇiu interpretaćiu. Sˇtu´dia je pokusom focusing mainly on their reflection in the system of values o synte´zu a spa¨tnuánaly´zu zistenyćh poznatkov o zˇivote and system of rituals in traditional culture. With the main zˇeny a javoch s nı´m su´visiacich v kontexte feministickej focus, to highlight the aspect of pollution (uncleanness) and taboo, with these phenomena directly related. Final part perspektı´vy, s aplikovanı´m antropologickyćh konceptov of the study is based on defining the pollution and taboo sakra´lne – profańne (E´ . Durkheim), cˇistoty a znecˇistenia as cultural universals and anthropological categories, and (M. Douglas), pravej a l’avej ruky (R. Hertz) a konceptu then attempts to link these approaches with those selected intermedia´rnosti od Sherry Ortner. Prepojovacı´m momen- knowledge about traditional culture of Slovakia. The study tom je sta´le prı´tomny´fenomeń dvojznacˇnosti. tries to synthesize, to analyze and partly to reinterpret the ”old” informations in new context by using theoretical anthropological concepts, for example classical approach ˇ ´ ´sacred – profane´ (E´ . Durkheim), symbolical approach of MENSTRUACIA ´purity and pollution´ (M. Douglas), the symbolism of right Je pravdepodobne´, zˇe sa s prvou mensˇtruaćiou dievcˇat’a and left hand (R. Hertz), the concept of intermediarity (Sh. spa´jali urcˇiteóbsazˇnejsˇie magicko-ritua´lne praktiky, z kto- B. Ortner). This all with using a feminist perspective and suggestion on phenomenon of ambivalence related specifically ryćh sa vsˇak zachovali len fragmenty: dievcˇa malo pre- with all aspects of studied topic. vliect’ bielizenˇ pomedzi tri priecˇky na rebrı´ku, aby men- sˇtruaćia netrvala dlhsˇie ako tri dni /Hont/ (Horva´thova´ Key Words—woman in traditional culture, feminist perspective, menstruation, virginity, motherhood, uncleanness, 1988: 479), matka prelozˇila posˇpinene´ spodne´ pra´dlo na taboo, symbolical ambivalence tretı´ schodı´k rebrı´ka vedućeho na povalu, aby to dievcˇa malo len tri dni /Zvolen/, cˇi sa malo dievcˇa udriet’ po jednom aj po druhom lıći, aby sta´le zostala taka´ pekna´ cˇervena´/Michalovce/ (Michalkova´2004: 34) Potreba za- bezpecˇit’ cˇo najkratsˇie trvanie mensˇtruaćie svedcˇı´ viac ´ UVODOM o negatı´vnej konotaćii a o tom, zˇe tento stav nebol pre zˇenu ENA ako samostatny´ objekt vy´skumu nebol nikdy zˇelany´m a jeho na´sledky bolo nutne´maxima´lne zmiernit’. Zˇ v centre pozornosti slovenskej etnolo´gie. Zˇ ivot zˇeny (a Zda´ sa vsˇak, zˇe menarche´ nebolo udalost’ou, ktora´ by muzˇa) bol v minulosti popisovany´do tej miery, ako bola vy´znamny´m spoˆsobom menila spolocˇensky´zˇivot dievcˇat’a snaha popı´sat’a zrekonsˇtruovat’tradicˇnu´kultu´ru Slovenska vo vsˇeobecnosti, zaújem sa su´stred’oval na rodinu ako taku´, 1Popredna´ slovenska´ etnologicˇka Emı´lia Horva´thova´ rozozna´va tri fa´zy etnologicke´ho prı´stupu: 1) prvostupnˇova´fa´za znamena´spracovanie pretozˇe rodina (konkre´tne tzv. patriarcha´lna vel’korodina) etnologicke´ho materia´lu zı´skane´ho tereńnym vy´skumom; 2) druhostup- bola za´kladom vidieckej spolocˇnosti na u´zemı´Slovenska. nˇova´fa´za je ich d’alsˇie spracovanie vo forme analytickyćh a syntetizuj- Existuju´vsˇak starsˇie vy´skumne´zdroje a literatu´ra, z kto- ućich sˇtu´diı´, zalozˇenyćh na kritickom vyhodnotenı´materia´lu; 3) tretı´m, a posledny´m stupnˇom su´teoreticke´sˇtu´die, ktore´sa usiluju´, na za´klade ryćh je mozˇnećˇerpat’nielen vhodneínformaćie (i prı´pad- dosiahnute´ho stupnˇa poznania o urcˇite´ zovsˇeobecnenia, postihnutie za´- ny´m cˇı´tanı´m medzi riadkami), ale ktoryćh potencia´l moˆ- konitostıátd’. (Horva´thova´1995: 134) 162 ANTROPOWEBZIN 3/2010 alebo by bola predmetom komplexnejsˇieho obradove´mu (in Michalkova´ 2004: 32) Pri niektoryćh za´kazoch je syste´mu prechodu. Znamena´to, zˇe dospelost’zˇeny nebola zjavne´, zˇe mali praktickyćharakter a mali chrańit’jej zdra- priamo naviazana´ na biologicky´ rytmus zˇeny a nebola votny´stav, ako naprı´klad vykona´vanie fyzicky nama´havej explicitne spojena´s jej pohlavnou dospelost’ou. Skutocˇne praće alebo za´kaz pracovat’ so studenou vodou, pri inyćh dospelou sa zˇena v tradicˇnej kultu´re sta´vala azˇ symbo- prakticky´ charakter nie je zjavny´. Naprı´klad za´kaz praće licky´m snˇatı´m venca a nasadenı´m cˇepca. Teda azˇ ked’ na poli alebo v za´hrade – zˇena nesmela sadit’ kvety, lebo sa dievcˇa stalo niecˇiou manzˇelkou, stalo sa aj skutocˇnou by sa jej neprijali, nemohla pracovat’ na poli a v za´hrade, zˇenou. lebo nebola plodna´, a tak by nebola plodnaáni u´roda (cˇo je Zjavny´ je ambivalentny´ charakter mensˇtruaćie. Na naprı´klad v priamom rozpore s natieranı´m stromov men- jednej strane znamenala zdravie zˇeny a evokovala jej sˇtruacˇnou krvou). Dˇ alsˇou skupinou boli za´kazy vzt’ahujuće plodnost’, ako najviac cenenu´ zˇensku´ „vlastnost’“. Prve´ sa na prı´pravu pokrmov – nemala pracovat’ s chlebom, kvapky mensˇtruacˇnej krvi boli aj cˇastou sućˇast’oul’u´bostnej mu´kou, cesto nevykysne dobre ap., v tyćhto prı´padoch sa ma´gie2(Horva´thova´ 1988: 479), naprı´klad na´poja la´sky. jedna´ o princı´p simila´rnej ma´gie. Vyskytli sa aj prı´pady (Horva´thova´ 1995: 284) K jej pozitı´vam patrili aj jej za´kazu prijı´mania cˇi spovede v kostole a rozsˇı´reny´ bol u´dajne´liecˇebne´vlastnosti (najma¨bradavice), krv z prvej za´kaz sexua´lneho styku s mensˇtruujućou zˇenou (Michal- mensˇtruaćie sa pouzˇı´vala v kozmetike, mala zabranˇovat’ kova´2004: 33), kde sa taktiezˇjednalo o necˇistotu v sym- peha´m, vyra´zˇkam, sˇkvrna´m na pokozˇke. Mensˇtruacˇna´krv bolickom, resp. magickom zmysle. Resˇpektovanie tyćhto sa nazy´vala aj zˇensky´ kvet a mohla slu´zˇit’ na zvysˇo- magickyćh za´kazov malo zabrańit’ aj va¨cˇsˇej strate krvi vanie u´rodnosti stromov, regulaćiu pocˇtu detı´. Sućˇasne pocˇas mensˇtruaćie na za´klade predstavy, zˇe s krvou unika´ s pozitı´vnymi konotaćiami vsˇak bola mensˇtruujuća zˇena fyzicka´sila a uryćhl’uje sa proces starnutia. (Horva´thova´ pokladana´ za necˇistu´, a ty´m pa´dom v magickom zmysle 1995: 284) aj za nebezpecˇnu´, a mala sa drzˇat’ v u´stranı´(Horva´thova´ 1988: 479). Existovala predstava, zˇe vy´sledky praće po- ´ cˇas mensˇtruacˇnyćh dnı´ sa ryćhlo znehodnocuju´, preto sa PANENSTVO (A DEFLORACIA) neodporućˇalo oberat’ a konzervovat’ ovocie a zeleninu, Panenstvo, ako d’alsˇı´ z kultu´rnych znakov fyziologickej piect’, siat’, presa´dzat’ a pod. (Horva´thova´1988: 479) Nicˇ povahy su´visiaci s postavenı´m zˇeny, je d’alsˇou z ma´lo vsˇak nenasvedcˇuje tomu, zˇe by bola samotna´ mensˇtrua´- priamo zdokumentovanyćh javov v tradicˇnej kultu´re Slo- cia vnı´mana´ v nasˇom prostredı´ v explicitne pozitı´vnom venska. Pretrva´va predstava, zˇe bolo vsˇeobecne nevy- zmysle (ako to moˆzˇeme na´jst’ v inyćh kultu´rach). Miera hnutnou sućˇast’ou vstupu do manzˇelstva na nasˇom u´zemı´ tabuizaćie sa odra´zˇa aj v pomenovanı´mensˇtruaćie, ktora´ a panensky´ stav bol vyzˇadovanou mora´lnou aj pra´vnou dosta´vala va¨cˇsˇinou za´stupne´ na´zvy. Ked’zˇe mensˇtruaćia normou, hodnotou aj idea´lom v su´lade s cirkevny´mi kres- nebola verejne diskutovany´m javom a teda ani bezˇne t’ansky´mi predpismi. (Benˇusˇkova´1995: 13) U´ zko su´viselo popisovany´m, presne nemoˆzˇeme povedat’, cˇi su´dochovane´ predovsˇetky´m so symbolickou cˇistotou dievcˇat’a a svad- pomenovania archaicke´, resp. ake´ boli bezˇne´ pomeno- bou, ako u´stredny´m prechodovy´m ritua´lom do socia´lnej vania v jednotlivyćh regiońoch v minulosti. Vyslovene dospelosti zˇeny. Zda´ sa, zˇe na slovenskom vidieku bola negatı´vnu konotaćiu maju´ na´zvy kra´my, d’ady, d’adky, skoˆr podstatna´ verejna´ deklaraćia zachovania panenstva, ktore´ evokuju´ neporiadok alebo zˇenska´ choroba, zˇenske´ ako panenstvo samotne´. Ta´to pozˇiadavka sa ty´kala vy´lucˇne proble´my, prı´padne zosta´vala u´plne nepomenovana´ ako zˇeny, panictvo muzˇa sa nevyzˇadovalo. ize´, to, tie dni, ma´m na kosˇeli, ma´m sa sebe.Cˇasto Panenstvo zˇeny bolo pozˇadovanou normou, za´- by´vala stotozˇnˇovana´ s cˇervenou farbou (farba krvi) ako rovenˇ ta´to norma bola porusˇovana´, a toto porusˇovanie cˇervena´, cˇervene´dni, alebo v tejto su´vislosti stotozˇnˇovana´ bolo spolocˇnost’ou akceptovane´. Azˇ do momentu, pokial’ s jahodami ako jahodove´dni, jahodovy´ty´zˇdenˇ, sedı´m na zˇena mimo manzˇelske´ho zva¨zku neotehotnela. Prespanka jahodaćh, sadla som si do jahoˆd. Bezˇne´bolo spojenie so (zavitka, pokrytka, zmrhalka), ako sa slobodnej matke zˇensky´m elementom ako zˇenske´veci, dni zˇeny, zˇenske´dni, hovorilo, bola vystavenańapospas spolocˇenstvu a prı´snym prisˇla tetka, tetka mokra´, tetka z Prahy, alebo pouka´zanie financˇny´m, mora´lnym aj fyzicky´m sankcia´m. Ocitala sa na periodicitu mensˇtruaćie ako cˇas, perio´da, mesacˇnı´k, na spodku spolocˇenskej hierarchie a o jej statuse svedcˇili mesiacˇiky, mesacˇne´krvaćanie.3 Urcˇita´miera ambivalent- aj vonkajsˇie znaky ako ostrihane´ vlasy, cˇepiec na hlave nosti sa odra´zˇa aj v tyćhto pomenovaniach. Z vy´skumu aj bez vydaja, mohla byt’ vystavena´ pred kostolom, bola Michalkovej vyplynulo, zˇe sa do sućˇasnosti zachovali opl’u´vana´, v kostole nesmela viac sta´t’ medzi dievkami a skupiny za´kazov vzt’ahujućich sa na mensˇtruujuću zˇenu, aj v prı´pade jej vydaja zosta´val jej status znacˇne narusˇeny´. ktora´bola jednoznacˇne povazˇovana´za necˇistu´: „Vravelo Sankcie precha´dzali aj na diet’a takejto zˇeny. (Salner 1995: sa, zˇe je necˇistaá vsˇetke´ho, cˇo sa dotkla, by taky´m ostalo.“ 82) O relatı´vnosti normy zachova´vania panenske´ho stavu 2Zaujı´mava´je vy´poved’informa´torky narodenej v roku 1973 pri popi- svedcˇia aj mnohe´ informaćie o zˇivote mla´dezˇe v tra- sovanı´praktı´k vyuzˇı´vania mensˇtruacˇnej krvi: „. . . viem, zˇe v mojom okolı´ dicˇnej kultu´re. Horva´thova´priniesla hypote´zu zalozˇenuńa sa ta´to meto´da bezˇne pouzˇı´va na udrzˇanie partnera.“ (in Michalkova´ mysˇlienke za´letov mla´dezˇe ako pozostatku premarita´lnej 2004: 43) 3Jednotlive´pomenovania cˇerpa´m z Michalkova´2004: 16, uvedenie do sexua´lnej vol’nosti mla´dezˇe, ktora´ sa predpoklada´ u Slo- kontextu je vlastne´. vanov v predkrest’anskom obdobı´. (Horva´thova´1970: 65) KAMILA BENˇ OVA´ :Zˇ ENA V TRADICˇNEJ KULTU´ RE SLOVENSKA 163

Za´lety (vohl’ady, fraj, vecˇerky), teda chodenie mla´denca MATERSTVO (TEHOTENSTVO, POˆ ROD, SˇESTONEDELIE) za dievkou, boli sućˇast’ou mla´denecke´ho pra´va po vstupe chlapca do mla´deneckej skupiny, mali svoju organizaćiu V kontexte prı´spevku sa zameriavam na javy su´visiace a vd’aka nim partnerske´vzt’ahy mla´dezˇe podliehali prı´snej s materstvom, resp. jeho fa´zy, v kontexte necˇistoty a socia´lnej kontrole. Ich sućˇast’ou bolo aj spolocˇne´prenoco- tabuizaćie vyply´vajuće bezprostredne z fyziologickyćh vanie pa´ru v komore, cˇi za prı´tomnosti rodiny dievky, ale danostı´ zˇeny, a v ktoryćh sa tieto fenomeńy odra´zˇaju´ vsˇeobecne platila pozˇiadavka zachovania dobrej povesti najmarkantnejsˇie: tehotenstvo, poˆrod, sˇestonedelie. dievcˇat’a, teda aj jej panenstva. (Sˇkovierova´ 1995: 311) Ani po vstupe do manzˇelstva pre zˇenu nenasta´va Evidentne sa vsˇak sexua´lny styk bezˇne praktizoval. Bio- obdobie bez ocˇaka´vanı´, za´kazov a prı´kazov. Ako mlada´ logicka´defloraćia nebola vyńimocˇnou udalost’ou. Pri po- nevesta mala zˇena v rodine vel’mi nı´zke postavenie. Vzt’ah hlavnej zdrzˇanlivosti sa mora´lne normy javia dvojznacˇne najma¨ medzi gazdinou – svokrou a nevestou by´val pre najma¨v genderovom kontexte, ky´m pre chlapcov zname- nevestu na´rocˇnyá jeho negatı´va sa odra´zˇali v kazˇdoden- nal predmanzˇelsky´styk prestı´zˇnu za´lezˇitost’, u dievcˇat’a sa nom zˇivote a povinnostiach nevesty (neveste sa patrilo jej porusˇenie kritizovalo a trestalo (Salner 1995: 143). najmenej jest’, nemala vol’ny´prı´stup k jedlu, praće, ktore´ na gazdovstve vykona´vala boli najpodradnejsˇie, bola pod V nasˇej kultu´re reflektuju´ hodnotu panenstva pre- neusta´lou kontrolou gazdinej). Nı´zky status nevesty bol dovsˇetky´m svadobneóbrady v symbolickyćh vyjadreniach docˇasnyá situaćia sa menila uzˇprvy´m poˆrodom, ktory´m party, svadobne´ho venca, cˇi venca vo vsˇeobecnosti (veniec sa nevesta sta´vala cˇlenkou va´zˇenyćh zˇien – zˇien matiek. mladuchy, vienok, koruna). Symbolicka´defloraćia mladu- Poˆrodom sa jej status zvy´sˇil jednak vo vzt’ahu k rodine, chy snˇatı´m venca a zacˇepcˇenı´m nevesty je najvy´znamnej- a jednak vo vzt’ahu k cele´mu loka´lnemu spolocˇenstvu. sˇı´m aktom v zˇivote zˇeny v tradicˇnej kultu´re. Ty´mto sa Ky´m do narodenia diet’at’a mlady´ pa´r spa´val v komore sta´vala plnohodnotnou cˇlenkou spolocˇenstva a absolu´tne alebo na sene, po narodenı´ diet’at’a nevesta mohla zacˇat’ sa menilo jej spolocˇenske´postavenie, a v tej su´vislosti i spa´vat’ v izbe spolu s ostatny´mi nevestami – matkami. bezˇny´zˇivot – od vy´zoru (zmena u´pravy vlasov z vrkocˇov S pribu´dajućim vekom a pocˇtom detı´status zˇeny v ra´mci do drdolu na temene hlavy, vlasy prekrytećˇepcom, neskoˆr rodiny ra´stol. (Ratica 1995: 361; Apa´thyova´-Rusna´kova´ sˇatkou), cez socia´lne kontakty (od svadby uzˇ nepatrila 1995: 340) medzi slobodne´dievky, ale vydate´zˇeny) a va¨cˇsˇinou podl’a V obdobı´ tehotenstva (v tiazˇi, samodruha´) sa zˇena patriloka´lneho princı´pu opu´sˇt’alaaj svoj domov a sta´vala sa sta´vala absolu´tne zodpovednou za vsˇetko, cˇo sa ty´kalo cˇlenkou novej za´druhy, v ktorej na vrchole hierarchie sta´la budućej existencie diet’at’a (jeho zdravie, vzhl’ad, vlast- gazdina´ (spravidla manzˇelova matka), ky´m najmladsˇia nosti, budućnost’). Musela preto dodrzˇiavat’ a vykona´vat’ nevesta bola najnizˇsˇı´m prvkom v rodinnej hierarchii. Pra´ve mnozˇstvo za´kazov, prı´kazov a praktı´k, aby tak diet’a cˇo vo svadbe nacha´dzame najrozsiahlejsˇı´ a najprepracova- najlepsˇie zabezpecˇila. Tabuizaćia cˇinnostı´ bola zalozˇena´ nejsˇı´ obradovy´ syste´m prechodovyćh obradov, cez odlu- predovsˇetky´m na princı´pe simila´rnej a kontaktnej ma´gie. cˇovaciu fa´zu (dievocka´rozlućˇka), fa´zu pomedzia (svadba Zˇ ena sa vsˇeobecne nesmela pozerat’ na nepekne´ a ne- samotna´), azˇ po fa´zu recepcˇnyćh obradov pri vstupe neobvykle´ veci, na mr´tvych, na niektore´ zvierata´, nesmela vesty do domu a novej rodiny. Svadba bola najdoˆlezˇitejsˇı´m nicˇ zabit’, ukradnu´t’, ani kopnu´t’ do zvierat’a, pretozˇe by momentom zˇeny v tradicˇnej kultu´re. sa na diet’a preniesla podoba a vlastnosti tyćhto objek- S panenstvom u´zko su´visı´ aj socia´lny status zˇeny tov. Nemala sa zl’aknu´t’ a pritom sa dotknu´t’ svojho tela, tzv. starej dievky, ktorou sa sta´vala kazˇda´, ktora´ sa do nesmelo na nˇu padnu´t’ ovocie, pretozˇe diet’a by bolo na urcˇite´ho veku (za´visly´ od konkre´tnej oblasti) nevydala. tom istom mieste poznacˇene´. (Benˇusˇkova´1995: 253) Aj tu Ky´m do urcˇite´ho veku bolo panenstvo pozˇiadavkou, od sa objavuje fenomeń dvojznacˇnosti. Na jednej strane bol urcˇitej fa´zy sa sta´valo najva¨cˇsˇou prı´t’azˇou a pre zˇenu zna- vzt’ah spolocˇenstva k tehotnej zˇene pozitı´vny, na strane menalo spolocˇensku´stigmatizaćiu, marginalizaćiu a z toho druhej bola povazˇovana´ za necˇistu´, a taky´to charakter vyply´vajuće spolocˇenske´ sankcie. Na prı´klade prespanky mal aj komplex za´kazov, prı´kazov a obradov pocˇas tohto a starej dievky moˆzˇeme sledovat’ dva hranicˇne´ statusy obdobia. Jej prı´tomnost’ v cudzom prostredı´preto nebola zˇeny, oba smerujuće k radika´lnej socia´lnej marginalizaćii, obzvla´sˇt’ vı´tana´. (Horva´thova´ 1970: 80) V urcˇityćh si- oba prı´sne sankcionovane´. Ky´m prespanka porusˇuje normu tuaćiaćh mohla prina´sˇat’ nesˇt’astie, preto sa na nˇu vzˇdy predcˇasnou stratou panenstva, teda symbolickej cˇistoty, vzt’ahovala cˇiastocˇna´ priestorova´ i spolocˇenska´ izolaćia cˇo nie je akceptovatel’ne´, stara´ dievka porusˇuje normu (furmani neradi brali tehotnuńa voz, lebo by kone t’azˇko pridlhy´m zachovanı´m panenstva, neakceptovatel’ny´m pre t’ahali alebo by sa voz prevra´til a pod.) (ibid.) Na jednej spolocˇenstvo, pretozˇe neplnı´ svoju prima´rnu rolu – byt’ strane nemala zˇena zˇiadne u´l’avy vo svojom stave, dokonca matkou. Treba podotknu´t’, zˇe v prı´pade starej dievky sa sa odporućˇalo t’azˇko pracovat’, aby sa tak zabezpecˇil l’ahky´ taktiezˇnejednalo o skutocˇne´biologicke´zachovanie panen- poˆrod, no na strane druhej muselo byt’pre zˇeny nesmierne stva, ale pra´ve o nepodstu´penie symbolickej defloraćie, na´rocˇne´ riadit’ sa ty´mto zlozˇity´m syste´mom za´kazov a ktora´ bola v tradicˇnej kultu´re sućˇast’ou vy´lucˇne svadob- obmedzenı´, porusˇenie ktoryćh mohlo mat’ vo vedomı´ nyćh obradov. spolocˇenstva dlhodobe´ na´sledky pre nˇu i jej diet’a. Zˇ ena bola v obdobı´tehotenstva nielen l’ahky´m objektom zlyćh sı´l, ale mala aj sama negatı´vny vplyv na svoje okolie. 164 ANTROPOWEBZIN 3/2010

(Horva´thova´1970: 86) Taka´to predstava sa vzt’ahuje d’alej vstu´pit’ zˇiaden muzˇ, otec ani inı´ cˇlenovia rodiny. Platilo, aj na poˆrod a obdobie po nˇom, ky´m zˇena nepodstu´pila zˇe diet’a muselo byt’ pokrstene´ cˇo najskoˆr, obvykle prvu´ purifikacˇny´ obrad, ktory´ ju zaradil spa¨t’ do norma´lneho nedel’u po narodenı´. Pre diet’a bol krst obradom, ktory´ zˇivota. ho zbavoval prvotnej necˇistoty a taktiezˇ ho chrańil pred Poˆrod bol na slovenskom vidieku prevazˇne zˇen- poˆsobenı´m negatı´vnych sı´l (strı´g, mory, zle´ho ducha, vı´ly, skou za´lezˇitost’ou. Okrem rodicˇky bola vzˇdy prı´tomnaáj bohynky), ktore´podl’a predsta´v enormne ohrozovali matku poˆrodna´baba (babica, babicul’a), ktora´z doˆvodu kontaktu i diet’a a spoˆsobovali aj ich smrt’. Zabrańit’ tomu mali s rodicˇkou pokladanou za necˇistu´taktiezˇpreberala take´to okrem plachty aj obrady a praktiky, resp. za´kazy a prı´kazy, charakteristiky, cˇo sa v niektoryćh lokalitaćh prejavilo ktore´musela zˇena – sˇestonediel’ka dodrzˇiavat’. Zˇ ena bola negatı´vnym vzt’ahom k poˆrodnej babe. (Benˇusˇkova´1995: povazˇovana´za necˇistu´sˇest’ty´zˇdnˇov po poˆrode – odtial’ aj 72) Pri poˆrode boli prı´tomne´ aj starsˇie zˇeny z rodiny, pomenovanie tohto obdobia sˇestonedelie. Zˇ ena sa nesmela poˆvodne plnila funkciu poˆrodnej baby kmotra rodicˇky obra´tit’k diet’at’uchrbtom, inak by dostalo zˇltacˇku, nesmela (cˇizˇe buduća krstna´ mama diet’at’a). Zˇ eny zvykli rodit’ na zem stu´pit’bosa´, nik jej nesmel vidiet’prsia, pretozˇe by doma alebo vo svojom by´valom domove, u svojej matky, bola urieknuta´(ibid.: 476). Vo vzt’ahu k spolocˇenstvu bola obvykle v komore, azˇ po poˆrode sa zˇena s diet’at’om tiezˇnebezpecˇna´, preto nesmela voˆbec vycha´dzat’ z domu, presunuli do izby. lebo by dedinu postihol l’adovec, voda zo studne by Praktiky ty´kajuće sa poˆrodu sa vzt’ahovali najma¨na scˇervivela, ak by ju ona cˇerpala, kravy, ktore´by podojila jeho uryćhlenie, a na to, aby bol cˇo najl’ahsˇı´. V su´lade by da´vali zle´mlieko, rovnako manipulaćia s potravinami s princı´pom simila´rnej ma´gie vsˇetko, cˇo bolo v miestnosti bola neprı´pustna´(cesto prekysne, mu´ka zhorkne, vıńo sa zaviazane´ alebo zatvorene´ sa odstranˇovalo, lebo mohlo premenıńa ocot). Sućˇasne bola pre nˇu tabu aj konzumaćia brańit’ v prıćhode diet’at’a na svet (zˇene rozplietli vlasy, urcˇityćh pokrmov ako cesnak, cibul’a a ina´zelenina, lebo rozviazali vsˇetky uzly, odomkli truhlicu, stiahli obrućˇku by sa jej nedarilo. Ona samotna´bola ohrozena´, ak by vysˇla ap.). (Benˇusˇkova´1995: 253) Na brucho jej kla´dli svadobne´ von, pretozˇe ju mohol odvliect’ zly´duch, diet’a by mohli sˇaty, jedna z prı´tomnyćh zˇien mohla nabrat’ do u´st vodu vymenit’ za podvrsˇt’a. Z rovnakyćh oba´v sa v noci zˇena z va´lova a vypl’ut’ ju rodicˇke na prsia, aby sa zl’akla a cˇo s diet’at’om nikdy nenecha´vala samotna´v izbe, prı´padne sa najryćhlejsˇie porodila, ak mohla chodit’, sˇla potriast’ von vzˇdy necha´vala zapa´lena´svieca. Zˇ ena sa nesmela pozriet’ slivku, chodili s nˇou po miestnosti, natriasali ju v plachte. do zrkadla, pretozˇe mohla upadnu´t’ do moci zle´ho ducha. Poˆrod mohol uzˇahcˇit’aj muzˇsvojou prı´tomnost’ou,alebo ju (Horva´thova´1995: 475) Na dvor mohla vyjst’ len v cˇepci mal drzˇat’,trikra´t nˇou zatriast’prı´padne ju prekrocˇit’/Hont/4 a chrańena´ apotropajny´mi predmetmi, nesmela sˇit’, prat’, (Horva´thova´ 1988: 471), aby sa tak bolest’ rozdelila. Za kopat’, ani cˇesat’ sa. (Benˇusˇkova´ 1995: 232) Pocˇas tohto rovnaky´m ućˇelom sa na rodicˇku kla´dli aj kusy odevu obdobia azˇ do va´dzky sa o zˇenu starala predovsˇetky´m muzˇa. Prı´tomnost’ muzˇa pri poˆrode vsˇak nebola bezˇna´. poˆrodna´baba. V obave pred negatı´vnymi silami, ktore´by mohli ublı´zˇit rodicˇke cˇi diet’at’u, sa rodilo potme, cˇo malo zabezpecˇit’, Va´dzka (vy´vodky, u´vod) bola doˆlezˇity´m precho- aby ich zle´sily nenasˇli. (Horva´thova´1975: 988) dovy´m magicko-purifikacˇny´m obradom zabezpecˇujućim magicku´ ocˇistu rodicˇky, a za´rovenˇ ukoncˇovala izolaćiu Po poˆrode postel’ v izbe obkolesili plachtou – tzv. zˇeny od rodiny i spolocˇenstva. Podl’a zvyklostı´sa konala ku´tna plachta (podl’a nej sa aj zˇena po poˆrode nazy´vala od dvoch do sˇiestich ty´zˇdnˇov po poˆrode. Jej poˆvodna´ ku´tnica), ktora´ sućˇasne plnila viacna´sobnu´ prakticku´ aj podoba vsˇeobecne spocˇı´vala v obrade vystu´penia z domu magicku´ funkciu. Z prakticke´ho hl’adiska chrańila zˇenu a opa¨tovnom na´vrate do neho. Pred prah sa polozˇili zˇerave´ a diet’a pred nadmerny´m kontaktom s ostatny´mi cˇlenmi uhlı´ky, prı´padne poha´r s vodou alebo pa´lenkou a vajıćˇko, rodiny (choroby), taktiezˇ poskytovala matke su´kromie a ktore´musela sˇestonediel’ka prekrocˇit’. Po na´vrate si sadla pokoj, ktore´ jej dopoma´hali k skore´mu zotaveniu. Na na vedro s vodou, aby mala vel’a mlieka. Horva´thova´ druhej strane bola ku´tna plachta magickou ochranou zˇeny sleduje v tomto obrade zjavny´ kontext ocˇistnej funkcie i diet’at’a pred zly´mi silami, urieknutı´m, poˆsobenı´m strı´g a ohnˇa a vody. (Horva´thova´ 1975: 990) Poˆvodny´ pred- pod., a sućˇasne boli diet’a a zˇena povazˇovane´ za necˇiste´ krest’anskyóbrad bol postupne nahradeny´jeho cirkevnou pre ostatnyćh l’udı´, preto predstavovali potencia´lne nebez- podobou, ktora´sa stala dominantnou. Po ceste do kostola pecˇenstvo aj ty´m, zˇe take´to negatı´vne sily prit’ahovali. Do nesmela rodicˇka hovorit’, mala ı´st’ do kostola vedl’ajsˇou postele sa zˇene ukladali roˆzne apotropajne´predmety ako cestou v nena´padnyćh tmavyćh sˇataćh, chrańit’ ju mali naprı´klad cˇistec, cesnak, chlieb. Take´to sa prisˇı´vali aj na apotropajne´predmety (sol’, popol, cesnak, nozˇnice, sva¨tene´ samotnu´plachtu (ihly, klince) a ochrannu´funkciu mala aj rastliny). (Benˇusˇkova´ 1995: 283) Obrad spocˇı´val v prı´- samotna´vy´zdoba plachty (vy´sˇivky cˇervenou, zˇltou nit’ou). chode sˇestonediel’ky do kostola, jej posva¨tenı´m knˇazom, Diet’a obvykle zavinula poˆrodna´baba a podala ho matke a musela obı´st’ s horiacou sviecˇkou olta´r, ty´mto bola jej za plachtu. Otec sa zavolal azˇpo tyćhto u´konoch a bozkom ocˇista ukoncˇena´. Po na´vrate do domu bola snˇata´ ku´tna ho prijal za svoje. (ibid.: 472) Vsˇeobecne vsˇak bola ku´tna plachta a zˇena sa na druhy´denˇmohla opa¨tovne zaradit’do plachta a miesto za nˇou prı´sne tabuizovane´, nemohol zanˇ kazˇdodenne´ho zˇivota.

4Tu hovorı´me o tzv. nepravej kuvade – muzˇprebera´cˇast’bolesti zˇeny na seba. KAMILA BENˇ OVA´ :Zˇ ENA V TRADICˇNEJ KULTU´ RE SLOVENSKA 165

NIEKOKO POZNA´ MOK K (NE)CˇISTOTE, TABU A zˇena´m, neskoˆr sa vsˇak zacˇalo rozozna´vat’ako ochranne´, cˇi DVOJZNACˇNOSTI dokonca posilnˇujuće. Podl’a E´ . Durkheima bola dokonca Kazˇdej udskej spolocˇnosti je idea cˇistoty a znecˇistenia zˇenska´ plodnost’ jednou z prvyćh domeń ´posva¨tne´ho´, v nejakej forme zna´ma. Urcˇite´ la´tky, cˇinnosti, vzt’ahy, pretozˇe mensˇtruujuće zˇeny boli pravidelne oddel’ovaneód obdobia su´ typicke´ svojı´m znecˇistenı´m, ine´ cˇistotou. spolocˇenstva skoˆr nezˇ knˇazi cˇi knˇazˇky. (Knight, 2010) Znecˇistenie /pollution/ ako opozıćia cˇistoty /purity/ na- Vy´znam slova tabu je od poˆvodne´ho vy´znamu samozrejme ru´sˇa rovnova´hu, nicˇı´ alebo ma¨tie potrebne´ hranice a je posunuty´ a rozsˇı´reny´. Termıń sa udomaćnil aj v nasˇom desˇtruktı´vnym zdrojom prirodzenyćh sı´l alebo pomerov. jazyku a vsˇeobecne moˆzˇe zahrńˇat’ javy alebo stavy, ktore´ E´ . Durkheim rozozna´va roˆzne socia´lne potreby roˆznych sa javia byt’ utajene´, o ktoryćh sa jednoducho nehovorı´, spolocˇnostı´ chrańit’ svoje na´bozˇenske´ „posva¨tne´“ od ob- alebo nie je „slusˇne´“ o nich pojedna´vat’. Tabu ma´ dnes kolesujućeho (a ohrozujućeho) „profańneho“, cˇasto spre- viac raciona´lnu nezˇ mysticku´ cˇi magicku´ povahu. Ak va´dzane´magicky´mi prı´kazmi, pricˇom posva¨tne´/sacred/ a vsˇak chceme za´kazy v tradicˇnej kultu´re definovat’ ako profańne /profane/ cha´pe striktne ako dve vylucˇujuće sa tabu, vraciame sa isty´m spoˆsobom k poˆvodne´mu vy´znamu entity. (Khare, 2010) Azˇ Mary Douglas5 (1966) svojim tohto slova. Je nesporne zaujı´mave´, zˇe James Cook, ktory´ prı´stupom, nadva¨zujućim na Durkheimovo ponˇatie socia´l- tento termıń uviedol do anglicˇtiny, ako aj d’alsˇıÉuro´pania, neho poriadku a socia´lnej kohe´zie, pouka´zala, na za´klade nikdy presne nevedeli, cˇi maorske´ slovo tapu (taboo) vy´skumu a analy´zy roˆznorodyćh pravidiel a postupov vyjadruje posva¨tne´ alebo posˇkvrnene´. Toto polyne´zske uplatnˇovanyćh v prı´pade cˇistoty /purity/ alebo znecˇis- slovo bolo problematicke´ jednoznacˇne prelozˇit’, pretozˇe tenia /pollution/, zˇe ky´m cˇistota v symbolickom zmysle euro´pskemu spoˆsobu myslenia bolo cudzie niecˇo, cˇo je predstavuje jasne´hranice a poriadok, necˇistota vyvola´va sućˇasne aj svojı´m opozitom (napr. pouzˇı´valo sa na ozna- nejednoznacˇnost’, zma¨tenost’ a neporiadok (kurzı´va au.). cˇenie znecˇistenia zˇeny mensˇtruacˇnou krvou, a sućˇasne na Spolocˇnosti vzt’ahuju´ znecˇistenie k ich mora´lnym hod- oznacˇenie „sva¨tosti“ knˇaza). Jednoznacˇne urcˇitel’ne´ bolo nota´m a obradmi a zvykmi sa snazˇia redukovat’ riziko ty´mto termıńom len striktne´ritua´lne vyhy´banie sa, ktore´ a nebezpecˇenstvo, ktore´ l’ud’om v spolocˇenstve zo strany s nı´m bolo vzˇdy spojene´. necˇistoty hrozı´. (kurzı´va au.) Preto vymysleli spoˆsoby, Rovnaku´ ambivalenciu nacha´dzame aj v tradicˇnej ako jasne vymedzit’, usporadu´vat’ a kontrolovat’ zdroje kultu´re: mensˇtruaćia ako prejav plodnosti a zdravia zˇeny, znecˇistenia so vsˇezahrńˇajućim ciel’om ochrańit’ ich soci- mensˇtruacˇna´ krv ako liecˇebny´ (magicky´) prostriedok, a a´lny a kozmologicky´poriadok. (ibid. / preklad au.) Ta´to sućˇasne mensˇtruaćia ako nezˇelany´stav s potrebou elimi- te´za je aplikovatel’na´ na aky´kol’vek typ necˇistoty cˇi uzˇ naćie, utajenia, mensˇtruujuća zˇena ako potencia´lna hrozba v hygienickom, ekologickom, socia´lnom, existencia´lnom pre spolocˇenstvo (vid’cˇast’mensˇtruaćia); panenstvo u mla- alebo metafyzickom (Erban, 2010), resp. symbolickom dej dievky ceneneáko najvysˇsˇia hodnota, ky´m panenstvo vy´zname. V prenesenı´ do kontextu prı´spevku, necˇistota po zauzˇı´vanej vekovej hranici zˇeny bolo neprı´pustne´, tiezˇ (tu znamenajuća necˇistotou zˇeny) moˆzˇe pramenit’ z nar- na jednej strane doˆkaz pocˇestnosti dievcˇat’a, sućˇasne poru- u´sˇania poriadku sveta, ktory´ je vlastny´ patriarcha´lnej / sˇovanie tejto normy, v symbolickej rovine jedna z najdoˆle- androcentrickej optike jeho vnı´mania. Jednoducho vsˇetko zˇitejsˇıćh pozˇiadaviek, v praktickej rovine nedodrzˇiavanie to, cˇo muzˇnema´, prekracˇuje normu sveta, ked’zˇe on sa´m je tejto pozˇiadavky, vzˇdy s absolu´tnou zodpovednost’ou zˇeny ˇ jeho normou. V su´lade s u´strednou mysˇlienkou Beauvoir: (vid’cˇast’panenstvo). Co sa ty´ka materstva vsˇeobecne bolo ON je Subjektom, Absolu´tnym, je urcˇujućim bytı´m, ky´m od zˇeny bezvy´hradne pozˇadovane´, avsˇak azˇ po vydaji, ONA je Druhou /Other/6, bytı´m, ktoreńeurcˇuje same´seba, materstvo pred vydajom bolo neprı´pustne´ (prespanka). ale sta´va sa niecˇı´m len vo vzt’ahu k nemu. (Kiczkova´ S nı´m su´visiace tehotenstvo je „obdobı´m dvojznacˇnosti“ 2002: 2) Vsˇetko, cˇo normu prekracˇuje, je teda v tomto par excellence. Na jednej strane pre zˇenu byt’ matkou zmysle necˇiste´ – ako mensˇtruujuća zˇena, tehotna´ zˇena, bola nevyhnutnost’a prıćhod diet’at’a znamenal v jej zˇivote zˇena pri poˆrode, zˇena (i diet’a) po poˆrode atd’. Obradmi a prevratnu´ zmenu k lepsˇiemu, obdobie tehotenstva bolo zvykmi, resp. za´kazmi a prı´kazmi, ty´kajućimi sa v tomto absolu´tne zat’azˇeneńecˇistotou, prejavujućou sa v prı´kazoch prı´pade mensˇtruaćie, tehotenstva, poˆrodu, sˇestonedelia, sa a za´kazoch (tabu), ktore´musela zˇena i jej okolie vo vzt’ahu spolocˇenstvo snazˇilo vyhnu´t’ sa znecˇisteniu, teda nebez- k nej, dodrzˇiavat’. Rovnako ako samotny´poˆrod a obdobie pecˇenstvu, riziku, ktore´mohlo spoˆsobit’ fata´lne narusˇenie sˇestonedelia po nˇom, ako sme si uka´zali v prı´spevku. usporiadane´ho sveta. Zaujı´mavy´prı´stup v sˇtu´diu mensˇtruaćie ako kultu´r- Termıń tabu v socia´lnej a kultu´rnej antropolo´gii vyja- neho fenomeńu prina´sˇa hypote´za o matrinilinea´rnych spo- druje vsˇeobecne vel’mi silny´ritua´lny za´kaz. Jedny´m z naj- locˇenstvaćh a neexistencii prı´snej mensˇtruacˇnej tabuizaćie prı´snejsˇıćh tabu bola medzikultu´rne rozsˇı´rena´ separaćia v nich (Feigl-Procha´zkova´, 2004), ktoraévokuje su´vislost’ zˇien pocˇas mensˇtruaćie. V antropolo´gii bolo toto tabu spo- strachu, necˇistoty cˇi tabu mensˇtruaćie pra´ve s patriarcha´l- cˇiatku rozpozna´vaneáko krute´spra´vanie spolocˇnosti vocˇi nym spolocˇensky´m usporiadanı´m tradicˇnej spolocˇnosti (za aku´ sa povazˇuje aj slovenska´). Mensˇtruacˇna´ trauma, ako 5Douglas, M.1976. Purity and Danger: an Analysis of Concepts of nazy´va Feigl javy vsˇetky spojene´s negatı´vnym vnı´manı´m Pollution and Taboo. London & Henley: Routhledge & Kegan. mensˇtruaćie, je podl’a nej sprievodny´m javom od doˆb 6V slovenskom preklade – Beauvoir, de S. 1967. Druhe´ pohlavie I. Bratislava: Obzor, 184 s.; Beauvoir, de S. 1968. Druhe´ pohlavie II. vznikajućeho patriarcha´tu, ktore´ cha´pe ako akt historic- Bratislava: Obzor, 480 s. kej zmeny prerozdelenia moci v prospech muzˇskej cˇasti 166 ANTROPOWEBZIN 3/2010 populaćie, ktore´ho ućˇinny´m insˇtrumentom a garantom sa i to, cˇo je nevysvetlitel’ne´, absurdne´, „nemiestne“. (Erban, mensˇtruaćia stala. Mensˇtruujuća zˇena sa vd’aka mensˇtru- 2005) acˇnej krvi sama sta´va zdrojom nebezpecˇenstva, od ktorej Na dvojznacˇnost’ upozornˇuje vo svojej sˇtu´dii aj potrebuje spolocˇenstvo ochrańit’. Podl’a psychoanalyticˇky Sherry Ortner, ked’ zˇenu oznacˇuje ako intermedia´rnu by- Horney je ta´to trauma spoˆsobena´ jednoducho strachom tost’vo vzt’ahuprı´roda vs. kultu´ra. Jej za´sadnaídea sa cˇasto muzˇov z mensˇtruućej zˇeny ako tajuplnej bytosti, ktora´je interpretuje neu´plna´, a to zjednodusˇene ako sociokultu´rna v styku s duchmi a vla´dne magickou mocou, ktora´moˆzˇe relaćia medzi muzˇom a zˇenou a kultu´rou a prı´rodou, pri- muzˇom sˇkodit’, pred ktorou je teda nutne´ sa chrańit’, a cˇom muzˇi su´v tomto prı´pade viac stotozˇnˇovanı´s kultu´rou, preto je aj nutne´drzˇat’ ju pod svojou vlastnou ochranou. ky´m zˇeny s prı´rodou a v tomto vzt’ahu spocˇı´va dominancia Z tejto predstavy vycha´dza podl’a nej aj negatı´vny archetyp muzˇa a subordinaćia zˇeny prejavujuća sa na roˆznych u´rov- zˇeny bosorky, divej bytosti ap. (in Feigl-Procha´zkova´, niach. Podl’a Ortner pozorovatel’ne´menejcenne´postavenie 2004), ktory´ je bezˇnou sućˇast’ou i nasˇej kultu´rnej tradı´- zˇien8 spocˇı´va v tyćhto troch rovinaćh: a) prvky kultu´rnej cie. Nemozˇno ignorovat’ ru˚zne d’alsˇie vplyvy na poznanie ideolo´gie spolu s vy´rokmi informa´torov(riek), ktoreéxpli- euro´pske´ho cˇloveka, jednak vplyv judaistickej tradicie7, citne znizˇuju´hodnotu zˇien (role, u´lohy, produkty ich cˇin- jednak vplyv antiky – naprı´klad podl’a Plıńia starsˇieho nosti, socia´lne prostredie) a pripisuju´muzˇom a muzˇsky´m mensˇtruacˇna´ krv nicˇı´ u´rodu, zabı´ja vcˇely, premienˇa vıńo aktivita´m va¨cˇsˇiu prestı´zˇ; b) symbolicke´znaky (ako prı´klad na ocot, spoˆsobuje kysnutie mlieka; zrkadla´straćaju´lesk, uva´dza zˇena´m prisudzovane´posˇkvrnenie, ktore´je mozˇne´ kovove´ na´stroje sa otupuju´, hrdzaveju´ a zapaćhaju´, ak interpretovat’ako implicitne´vyjadrenie menejcennosti); c) prı´du do kontaktu s mensˇtruom. (ibid.) Krest’anstvoprina´sˇa sociokultu´rne usporiadanie (ktore´zˇeny obvykle vylucˇuje na nasˇe u´zemie so sebou v 10. storocˇıń. l. ideu mensˇtru- z mocenskyćh sfe´r vplyvu a cˇasto u´plne zamedzuje kontakt aćie ako trestu, je doˆsledkom Evinho hriechu, vybocˇenı´m s nimi prostrednıćtvom roˆznych tabu). z ra´du, trestom za porusˇenie prirodzenosti. A v takejto Ako hlavne´prıćˇiny devalvaćie zˇeny rozpozna´va: 1) podobe, spolu s ostatny´mi atribu´tmi a ponı´manı´m zˇeny fyziolo´giu zˇeny, 2) jej socia´lne role a 3) jej psychiku. ako takej, sa preniesla mensˇtruaćia azˇdo sućˇasnosti, kedy V kontexte predkladanej sˇtu´die sa zameriame na pro- tabuizaćia, i ked’pod ru´sˇkom „detabuizaćie“ najma¨televı´z- blematiku fyziolo´gie zˇenske´ho tela, pretozˇe predstavuje nou reklamou, a mensˇtruacˇna´trauma v spolocˇnosti nad’alej t’azˇiskovu´ oblast’ v pochopenı´ „funkcie zˇeny“ v tradicˇnej pretrva´vajuá ako pı´sˇe Feigl: „zosta´va mensˇtruaćia nad’alej kultu´re. otvorenou krvaćajućou ranou v lone zˇenskej identity.“ Fyziolo´gia (telo). Zˇ ena je ponı´mana´ ako bytost’ (Feigl-Procha´zkova´, 2004; preklad au.) blizˇsˇia prı´rode z doˆvodu jej fyziolo´gie. Je „otrokynˇou Mary Douglas priniesla do antropolo´gie revolucˇny´ l’udske´ho druhu viac nezˇmuzˇ, jej zˇivocˇı´sˇnost’je ocˇividnej- pohl’ad, ked’vzniesla na´mietku proti Durkheimovmu dele- sˇia“, pı´sˇe Ortner s odvolanı´m sa na Beauvoir. Mensˇtrua´- niu na ´posva¨tne´´ a ´profańne´, pretozˇe pricha´dza k za´veru, cia, tehotenstvo, poˆrod su´vsˇetko faktory, ktore´prerusˇuju´ zˇe katego´ria cˇistoty a necˇistoty (neoddelitel’ne spojena´ kazˇdodennućˇinnost’ zˇeny a rea´lne ju uvrhnu´do stigmati- s tabu) sa do tohto striktne´ho dichotomicke´ho delenia zara- zujućeho stavu vocˇi spolocˇnosti. Ky´m muzˇnie je prirod- dit’nedaju´, vyskytuju´sa ako spolocˇne, tak vo vza´jomnom zene obdareny´kreatı´vnou funkciou zˇivota, tvorıúmelo, a protiklade sućˇasne, a preto posva¨tneí profańne je sućˇast’ou vytva´ra tak transcendovane´ objekty (techniky, symboly), toho iste´ho usporadu´vajućeho syste´mu. (Bowie 2008: 59) ktore´ maju´ trvalejsˇı´ charakter nezˇ samotny´ l’udsky´ zˇivot, Moˆzˇeme preto konsˇtatovat’,zˇe myslenie v tradicˇnej spolocˇ- su´tak cenene´viac. Zˇ ena samozrejme prispieva ku kultu´re nosti, zo sućˇasne´ho pohl’adu javioce sa ako polaritne´, resp. rovnaky´m dielom ako mysliaca bytost’,avsˇak sama prijı´ma odporujuće si, tu bolo taktiezˇsućˇast’oujednotne´ho syste´mu maskulıńne asˇpiraćie a ty´m „akceptuje vlastne´podcenenie myslenia, ktory´ neoddel’oval magicke´ (v zmysle nadpri- a zdiel’a stanovisko svojej kultu´ry“. (Ortner 1998: 101; rodzene´) od „prirodzene´ho“, rea´lneho. Erban sa py´ta, cˇi je preklad au.) teda voˆbec mozˇne´ hovorit’ o vzt’ahu cˇiste´ho a necˇiste´ho Podl’a Erbana je pra´ve telo priesecˇnı´kom medzi ako o dualite, ktora´ je vzˇdy zalozˇena´ na predpoklade naucˇeny´mi a vrodeny´mi vzorcami spra´vania, preto musı´ protikladu ako za´kladne´ho stavebne´ho kamenˇa kazˇde´ho byt’, ako kazˇda´ hranica medzi kultu´rou a prı´rodou, u´z- syste´mu, ktory´ je pochopitel’ny´ a zmysluplny´. Necˇiste´ kostlivo stra´zˇene´. Vsˇetky obycˇaje, mravy, za´kony a tabu, vsˇak podl’a neho stojı´mimo ake´hokol’vek zrozumitel’ne´ho ktoreúrcˇuju´, ako telo pouzˇı´vat’, suńa´m vsˇtepovane´s naj- syste´mu a prehl’adnej sˇtruktu´ry, s nicˇı´m vysvetlitel’ny´m vysˇsˇou mierou za´va¨znosti. (Erban 2006: 211) Tu sa nevstupuje do zmysluplne´ho vzt’ahu.Preto mańecˇistota vo ponu´ka ota´zka, cˇi su´ tieto normy za´va¨zne´ pre kazˇde´ho vzt’ahuku kultu´re sˇpecifickeí paradoxne´postavenie – je jej rovnako, resp. ako sa ta´to za´va¨znost’ prejavuje vo vzt’ahu sućˇast’ou a za´rovenˇstojı´mimo, spoluvytva´ra ju a za´rovenˇ pohlavnej prı´slusˇnosti cˇloveka, resp. cˇi sa prejavuje ta´to trvalo ohrozuje. Sućˇasne konsˇtatuje, zˇe pra´ve „vyna´lez“ za´va¨znost’ rovnako. Bowie pı´sˇe: „Vsˇetky etnikaá kultu´ry katego´rie necˇistoty umozˇnil cˇloveku umiestnit’do syste´mu 8Ortner zaklada´svoj prı´stup na mysˇlienke univerza´lnosti subordinaćie 7Nepriblı´zˇisˇsa k zˇene, aby si odkryl jej nahotu v obdobı´jej krvaćania, zˇien a poklada´ ho za pankultu´rny fakt. Odliadnuc od tejto mysˇlienky, kedy je necˇista´. Ak by niekto spal so zˇenou v obdobı´jej necˇistoty, odkryl je jej prı´stup aplikovatel’ny´ v tomto prı´pade na za´padnu´ kultu´ru, resp. jej nahotu a obnazˇil miesto jej krvaćania a ona by mu dovolila odkryt’ kultu´ru euro´pskeho typu vsˇeobecne, do ktorej je zarad’ovanaáj tradicˇna´ miesto svojho krvaćania, buduóbaja vyhladenı´zo svojho l’udu. (in Feigl- kultu´ra na u´zemı´Slovenska, kde je dominancia muzˇa a subordinaćia zˇeny Procha´zkova´, 2004) doka´zatel’ny´m i uznany´m faktom. KAMILA BENˇ OVA´ :Zˇ ENA V TRADICˇNEJ KULTU´ RE SLOVENSKA 167 maju´ k dispozıćii jeden objekt, ktory´ je vzhl’adom k jeho prı´kazov a za´kazov vzt’ahujućich sa len na zˇenu a pod.), vsˇadeprı´tomnosti a tva´rnosti zat’azˇeny´vel’kou symbolikou ako sme v prı´spevku uka´zali na troch prı´kladoch. Ta´to pre- – l’udske´ telo.“ (Bowie 2008: 48 /preklad au.) „Obrady pracovana´kultu´rna symbolika tela predstiera, zˇe vyply´va ty´kajuće sa vy´kalov, materske´ho mlieka, slıń a d’alsˇıćh zo samotnej prirodzenosti vecı´, a ty´m sa ospravedlnˇuje, vecı´(v tomto prı´pade mensˇtruaćie, panenstva, materstva) vyhy´ba sa zmena´m a u´tokom nova´torov. (Erban 2006: 216) nemoˆzˇeme interpretovat’, pokial’ nie sme ochotnı´ vidiet’ A pra´ve ta´to symbolika moˆzˇe byt’ cestou i k pochopeniu v tele symbol spolocˇnosti a nahliadnut’, zˇe sily a nebez- (nerovnova´zˇneho) prerozdelenia moci medzi pohlaviami. pecˇenstvo prisudzovane´sˇtruktu´re spolocˇnosti sa v malom Na za´ver sˇtu´die formuluje autorka mysˇlienku in- opakuju´v l’udskom tele.“ (Douglas, 19769 in Bowie 2008: termedia´rnosti, ktora´ sa jej objavuje pocˇas popisu javov 52; preklad au.) Podl’a Bowie je l’udske´ telo impulzom v dichoto´mii muzˇ – zˇena a kultu´ra – prı´roda. Ta´to te´za k prepracovany´m socia´lnym konsˇtrukcia´m (za ktore´ moˆ- posu´va jej koncept blizˇsˇie k pochopeniu nerovne´ho rozde- zˇeme v tomto prı´pade oznacˇit’sledovane´za´kazy a prı´kazy, lenia moci, ako v tradicˇnyćh, prima´rnych spolocˇnostiach, cˇi tabu), a pra´ve vd’aka nemu sa aj kultu´rne pravidla´moˆzˇu tak v spolocˇnosti modernej. Intermediarita tu znamena´, javit’ ako prirodzene´. (Bowie 2008: 50) V su´lade s touto zˇe zˇenu rozpozna´va ako bytost’sprostredku´vajuću kontakt mysˇlienkou sa preto moˆzˇe javit’ako prirodzenaáj necˇistota s prı´rodou a kultu´rou. Ky´m na jednej strane sleduje zˇenske´ho tela. Jedny´m z odrazov tohto prepracovane´ho jej stotozˇnˇovanie s prı´rodou, na strane druhej stojı´ jej symbolicke´ho syste´mu je symbolicka´su´stava zalozˇenańa uzna´vana´participaćia na kultu´re, vy´sledkom cˇoho je vsˇak polarite pravej a l’avej ruky. Ta´to polarita je jedny´m z naj- sta´le menejcenna´ pozıćia, ktora´ z nej robı´ podradnejsˇiu rozsˇı´renejsˇıćh princı´pov, ako cˇlovek pouzˇı´va svoje telo, bytost’ (Ortner 1998: 110). Intermediarita znamenaú nej aby symbolizoval sa´m seba. Schopnost’ cˇloveka pouzˇı´vat’ teda aky´si „kompromisny´status“ v hierarchii prechodu od telo ako symbol, pomocou ktore´ho da´vame zmysel svetu, kultu´ry k prı´rode (Ortner 1998: 110) a za´rovenˇsprostred- doda´va polarite pravy´ – l’avy´ jej vy´znam. (ibid.) Najvi- kovaciu funkciu medzi prı´rodou a kultu´rou, cˇo podl’a nej ditel’nejsˇie sa tento proces prejavuje v preferencii pravej moˆzˇe vysvetl’ovat’ nielen nizˇsˇı´ status zˇeny, ale napr. aj ruky pred l’avou. Ta´to dualita je v su´lade s Durkheimovy´m silnejsˇie obmedzenie jej aktivı´t, ked’zˇe prezˇitie kazˇdej kult- konceptom prvotnej duality posva¨tne´– profańne, ktora´je u´ry za´visıńajmaöd faktorov, ktore´ju moˆzˇu reprodukovat’ za´kladom vsˇetkyćh ostatnyćh protikladnyćh tried: vysoke´ (v tomto prı´pade je to zˇena ako zodpovedny´ cˇlańok za – nı´zke, svetle´– temne´, nasˇe – cudzie, muzˇske´– zˇenske´. vyćhovu a ranu´socializaćiu detıáko hlavnyćh a jedinyćh (Erban 2006: 213) A ta´to systematika doda´va prave´mu mozˇnyćh reprodukovatel’ov kultu´ry). Tento proces preto (posva¨tne´mu) – maskulıńnemu elementu jeho dominanciu musı´ byt’ chrańeny´ a zaisteny´ prı´snymi pravidlami (teda a pripisovane´pozitı´vne charakteristiky, oproti l’avej strane, obmedzeniami cˇi sankciami). Doˆsledkom tejto intermedi- ktora´je povazˇovana´za femıńnu a jej vlastnosti suópacˇne´. a´rnej pozıćie je podl’a nej pra´ve ona´ symbolicka´dvojznacˇ- Slovami Hertza: „Profańnemu nie je o nicˇviac dovolene´ nost’, charakteristicka´ pre margina´lne javy a prejavujuća miesˇat’ sa s posva¨tny´m, ako je l’avej povolene´ miesˇat’ sa v mnohyćh rovinaćh (najma¨v su´vislosti so zˇenou, ale sa s pravou. (. . . ) Nadvla´da pravej ruky je doˆsledkom i nielen), ako to dokazujuáj popı´sane´javy v prı´spevku. nevyhnutnou podmienkou poriadku, ktoryóvla´da a udrzˇuje svet.“ (Hertz, 197310 in Erban 2006: 215; preklad au.) A tak, symbolicky´vy´znam, ktory´kultu´ra pripisuje pravej POUZˇ ITA´ LITERATURA ’ ’ a lavej ruke daleko presahuje telesnuánato´miu a premieta [1] APA´THYOVA´ –RUSNA´ KOVA´ , Z. 1995. Matka. s. 340. In: Encyklo- sa do vy´znamovej klasifikaćie priestoru a socia´lnej sˇtruk- pe´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 1 zv. Bratislava: VEDA. 454 s. tu´ry. (Erban 2006: 212) Podriadenost’ l’avej (ruky) moˆzˇe [2] BOWIE, F. 2008. Antropologie na´bozˇenstvı´. Praha: Porta´l. 335 s. ˇ ˇ ´ byt’ vy´razom schopnosti (a nutnosti) cˇloveka obetovat’ [3] BENUSKOVA, K. 1995. Panenstvo. s. 13. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. jedinecˇnost’ svojej telesnosti pozˇiadavka´m spolocˇenske´ho [4] BENˇ USˇKOVA´ , K. 1995. Poˆrod. s. 72. In: Encyklope´dia l’udovej celku a kolektı´vneho vedomia. (ibid., 216) Telo zˇeny kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. ˇ ˇ ´ ˇ zosobnˇujuće jej bytie a premietajuće sa do zˇeny ako takej [5] BENUSKOVA, K. 1995. Sestonediezˇka. s. 232. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. ako prejav l’ave´ho – podriadene´ho, sa tak sta´va zdrojom [6] BENˇ USˇKOVA´ , K. 1995. Tehotenstvo. s. 253. In: Encyklope´dia negatı´vneho, necˇiste´ho – profańneho, a preto musı´ byt’ l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. predmetom tabuizaćie (ako prevencie), alebo purifikaćie [7] BENˇ USˇKOVA´ , K. 1995. Va´dzka. s. 283. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. (v prı´pade kontaktu s necˇistotou). V obave pred znecˇiste- [8] ERBAN, V. 2005. Kategorie „necˇiste´ho“ v symbolicke´ nı´m (t.j. narusˇenı´m usporiadania sveta) je vyvinuty´syste´m antropologii Mary Douglasove´. In: Bubı´k, T. – Fa´rek, M. (eds.): absolu´tnej kontroly nad jej telom, v tradicˇnej kultu´re sa Na´bozˇenstvı´ a jı´dlo. Pardubice: Univerzita Pradubice. Prı´stupne´ na: (http://www.eamos.cz/amos/kfi/modules/low/kurz text.php?id kap=1 prejavujući v celom socia´lno-kultu´rnom syste´me (socia´lna &kod kurzu=kfi 246) sˇtruktu´ra a status zˇeny v nej, obradovy´syste´m a syste´my [9] ERBAN, V. 2006. Na´bozˇenska´ symbolika prave´ a leve´ ruky: me- zikulturnı´ interpretace Roberta Hertze. In: Beˇlka, L. Dolezˇalova´, I. Hamar, E. (eds.): Na´bozˇenstvıá teˇlo. Brno: Masarykova univerzita / 9Douglas, M. 1976. Purity and Danger: an Analysis of Concepts of Malvern. Prı´stupneńa: http://www2.tf.jcu.cz/erban/˜ Pollution and Taboo. London & Henley: Routhledge & Kegan. [10] FEIGL–PROCHA´ ZKOVA´ , K. 2004. „Deˇjiny psane´ 10Hertz, R. 1973. „The Pre-eminence of the Right Hand: A Study in krvı´“– tabu, trauma a kult menstruace. 9.3. Prı´stupne´ na: Religious Polarity“. In: Needham, Rodney (ed.), Right & Le : Essays http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=168146 on Dual Symbolic Classification, Chicago – London: The University of [11] HORVA´THOVA´ , E. 1995. U´vod do etnolo´gie. Bratislava : Univer- Chicago Press. zita Komenske´ho. 143 s. 168 ANTROPOWEBZIN 3/2010

[12] HORVA´THOVA´ , E. 1995. Krv. s. 284. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 1 zv. Bratislava: VEDA. 454 s. [13] HORVA´THOVA´ , E. 1988. Zvyky a obrady. s. 468 – 548. In: Botı´k, J.: Hont. Tradıćie l’udovej kultu´ry. Banska´Bystrica: Osveta. 672 s. [14] HORVA´THOVA´ , E. 1975. Zvykoslovie a povery. s. 985 – 1031. In: SLOVENSKO. 3. L’ud - II. cˇast’. Bratislava: Obzor. 1217 s. [15] HORVA´THOVA´ , E. 1970. Zvyky pri svadbe a narodenı´diet’at’a vo Vel’kej Lesnej. s. 61 – 89. In: Slovenskyńa´rodopis XVIII / 1. [16] KHARE, R. S. 2009. Pollution and Purity. In: Encyclopedia of Social and Cultural Anthropology. Taylor and Francis. Published: 05- 30-2002. Prı´stupneńa: In: http://www.bookrags.com/tandf/pollution- and-purity-tf/ [17] KICZKOVA´ , Z. 2002. Proble´m rodovej identity z pohl’adu Simone de Beauvoirovej. 8 s. Prı´stupne´ na: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user upload/editors/crs/publikacie/ kiczkova - problm rodovej identity.pdf [18] KNIGHT, Ch. 2009. Taboo. In: Encyclopedia of Social and Cultural Anthropology. Taylor and Francis. Published: 05- 30-2002. Prı´stupne´ na: http://www.bookrags.com/tandf/taboo-5- tf/#p200020fa9970542002 [19] MICHALKOVA´ , Z. 2004. Kultu´rno-historickeáspekty determinu- juće biologicku´zmenu zˇeny (mensˇtruacˇnyćyklus). Diplomova´praća. UKF: Nitra. 154 s. [20] ORTNER, B. Sh. 1998. Ma´se zˇena k muzˇi jako prˇı´roda ke kulturˇe? s. 89 – 114. In: Oates – Indruchova´, L. (ed.): Dı´vcˇı´va´lka s ideologiı´. SLON. Praha. 304 s. [21] RATICA, D. 1995. Zˇ ena. s. 361. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. [22] SALNER, P. 1995. Prespanka. s. 82. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 2 zv. Bratislava: VEDA. 418 s. [23] SALNER, P. 1995. Frajer, frajerka. s. 143. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 1 zv. Bratislava: VEDA. 454 s. [24] SˇKOVIEROVA´ , Z. 1995. Vohl’ady. s. 311. In: Encyklope´dia l’udovej kultu´ry Slovenska 1 zv. Bratislava: VEDA. 454 s.

Filip Cwierz,´ Denisa Sedlaćˇkova´ Katedra sociologie, Fakulta socia´lnıćh studiı´, Masarykova univerzita, Brno, fi[email protected]

Social representation of autism prˇipomıńa´, zˇe racionalita modernity je veˇcı´kontingentnı´, as topic relevant for anthropology zformovanou v pru˚beˇhu novoveˇku a neusta´le se promeˇnˇu- jıćı´. Abstract—In our paper we are introducing social anthropo- Autismus je vhodny´m prˇedmeˇtem antropologicke´ logical perspective on autism (autistic spectrum disorders), studie z neˇkolika du˚vodu˚. Lze na jeho prˇı´padeˇanalyzovat as the topic which is in line with the tradition of the social reprezentace modernı´racionality, ktera´se snazˇı´vybudovat anthropology interested in the studies of subject formation rˇa´d definicı´, a oddeˇlenı´ norma´lnı´ho a abnorma´lnı´ho. Na in the societies of the so called West. In the centre of our autisticky´subjekt je mozˇne´dı´vat se jako na reprezentaci interest stand representations of autism as representation of the subjects. Autism is the disorder which does not have druhe´ho, zˇijıćı´ho uvnitrˇ modernı´ spolecˇnosti. K roli mo- any visible somatic displays. Autistic behavior could then be dernı´ho „druhe´ho“ autisty prˇedurcˇuje fakt, zˇe autismus je very easily exchanged for eccentricity, not willingness of the onemocneˇnı´socia´lnıćh kompetencı´. person to enter the social interaction or for the sign of the Autisticky´ subjekt je za´visly´ na existenci biomoci, other mental disorder. We look on autism as an example cozˇje specificka´forma moci charakteristicka´tı´m, zˇe jejı´m of the discursive practice. This mean an interconnected ensemble of the representations and acting, which is bringing cı´lem je prospeˇch zˇivota a na´strojem intenzivnı´, prˇesneˇ to live by subjects and also creates this subjects. We stand on lokalizovaneíntervence na cˇleny populace. Zkoumańı´so- the Michel Foucalt’s approach to study of the formation of cia´lnıćh podmıńek, jezˇ umozˇnˇujı´ rozpoznańı´ a vymezenı´ subject in the Western Societies. By the discursive analysis of autismu, mu˚zˇe napomoci pochopit, jak biomocenske´soci- the of the Czech web sites dedicated to the autism we would a´lnı´ instituce, naprˇı´klad medicıńa, utva´rˇejı´ a tvarujı´ nasˇe like to describe which representation present contemporary science about autism, supporting organization through their prˇedstavyo normaliteˇa odlisˇnosti (Nadesan 2005). practices and also parents of autistic children, or autistic Spolecˇneˇ s Nadesan (2005: 2) sdı´lı´me prˇedpoklad, people themselves. This pages create a field, where is possible zˇe autismus, cˇi spı´sˇe jeho idea, je ve sve´podstateˇsocia´lneˇ to follow a discursive play between various truths about konstruovana´. To neznamena´, zˇe odmı´ta´me/zavrhujeme autism. This pages is trying to be a guide for creating and biologicke´podmıńky nebo symptomy tohoto stavu. Mı´sto representing of specific subjectivity. This subjectivity is not coherent and one, but contains multiple contradictions, which toho se soustrˇedı´me na autismus jako socia´lnı´skutecˇnost. lay autism on the scale from illness to the identity. Prˇestozˇe jsou zde biologicke´ aspekty stavu pojmenova- ne´ho autismus, socia´lnı´ faktory zahrnujı´ jeho identifi- Key Words—autism, representation of autism, subject, autistic subject, biopower kaci, reprezentaci, interpretaci a jeho „prˇedva´deˇnı´“ a jsou nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´mi faktory v rozhodnutı´ toho, co znamena´ „by´t autista“ pro jednotlivce, jejich rodiny i spolecˇnost. Zkusˇenost a pojetıáutismu se tak bude lisˇit nejen v jed- notlivyćh kulturaćh (neˇkde nemusı´by´t kategorie autismu AUTISMUS A ANTROPOLOGIE? vu˚bec vytvorˇena),ale i naprˇıćˇsocia´lnı´mi trˇı´dami v jedne´ O majı´ spolecˇne´ho autismus1 a antropologie? Procˇ spolecˇnosti. C vidı´me jako relevantnı´ pro antropologii zaby´vat se Prˇedmeˇtem tohoto prˇı´speˇvku je autismus jako repre- te´matem reprezentacıáutismu? Jednı´m z tradicˇnıćh te´mat zentace subjektivity, cı´lem je prˇedstavit mozˇnou optiku, antropologie byla snaha pochopit, jak se formuje lidsky´ kterou autismus jako takovouto reprezentaci lze nahle´d- rozum za´rovenˇjako produkt a podmıńka kultury. K tomu nout a dozveˇdeˇt se tak neˇco o pozdneˇ modernı´ spolecˇ- patrˇı´studie kulturnı´ho definovańıńormality a abnormality. nosti. Prakticky´m cı´lem by meˇlo by´t vytycˇit dalsˇı´ body Jak na´s upozornˇujı´praće Michela Foucaulta, souboj o pro- pro vy´zkumnou praći, nebot’ tento text nenı´ nic jine´ho sazenı´ racionality, ktera´ znamena´ spolecˇnost disciplıńy a nezˇ mı´stem, ze ktere´ho se chceme vydat da´l. K analy´ze rˇa´du, a vymezuje se proti vsˇem iraciona´lnı´m prvku˚m, je jsme si zvolili cˇeske´ internetove´ strańky poma´hajıćıćh pro modernı´ spolecˇnosti a kultury klıćˇovy´. Tento autor spolecˇnostı´ zameˇrˇenyćh na autismus a strańky rodicˇu˚. Klademe du˚raz zejmeńa na strańky sı´teˇorganizacıÁPLA, 1Prˇesneˇjsˇı´je oznacˇenı´poruchy autisticke´ho spektra, do kteryćh spada´ protozˇe APLA patrˇı´v CˇR mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´producenty neˇkolik ru˚znyćh poruch spojenyćh podobny´mi symptomy. V tomto textu z du˚vodu lepsˇıćˇitelnosti pouzˇı´va´me autismus jako za´stupny´termıń pro diskursu o autismu. Snazˇı´me se take´reflektovat poznatky poruchy autisticke´ho spektra. nashroma´zˇdeˇne´ v ra´mci diskursu biomedicıńy, ktery´ je 170 ANTROPOWEBZIN 3/2010 prˇevla´dajıćı´m a normativnı´m pohledem na autismus v pro- prˇideˇlena´ kategorie autisty v ra´mci procesu diagnostiky. strˇedı´zvolenyćh strańek. Tı´m je odlisˇen od ostatnıćh, kterˇı´ tuto diagno´zu nemajı´. Pod vnitrˇnı´m deˇlenı´m si prˇedstavujemejedince, ktery´jizˇ byl diagnostikovań a ktery´ prˇijal, zˇe neˇktere´ specificke´ JAK ROZUMI´ME REPREZENTACI projevy jeho chovańı´ jsou objektivneˇ dańy postizˇenı´m. V pohledu na reprezentaci navazujeme na pojetı´Paula Ra- Zde se zameˇrˇujemena komenta´rˇea doporucˇenı´poma´ha- binowa, kteryćha´pe reprezentace jako socia´lnı´fakta. Paul jıćıćh spolecˇnostı´k diagnostice, psychoedukativnı´terapii Rabinow prˇitomzuzˇitkova´va´tradicˇnı´durkheimovskou in- a integraci autistu˚do spolecˇnosti. Poslednı´liniı´pak bylo spiraci. Kazˇda´reprezentace je za´rovenˇkategoriı´mysˇlenı´. „studovat zpu˚sob, jı´mzˇ se cˇloveˇk sa´m meˇnı´ v subjekt.“ Durkheim (2002) o kategoriıćh pı´sˇe, zˇe jsou vy´sledkem (Foucault 2010: 196) Zde se meˇnı´ veˇdecka´ vymezenı´ kolektivnıćh aktivit. Pro Rabinowa to sice uzˇ nenı´ jako a prakticke´ postupy z prˇedchozıćh dvou liniı´ v rady, pro Durkheima kategorie, ktera´je vznikla´prostrˇednictvı´m ktere´jsou nabı´dnuty autistu˚m a teˇm, kterˇı´se o neˇstarajı´. na´bozˇenske´ho ritua´lu v ra´mci primitivnı´spolecˇnosti a ka- Ti z nich pak vytva´rˇejı´ materia´l pro „prˇedva´deˇnı´“ sebe tegorie za´kladnı´, ale kategorie vysoce komplexnıá pokro- sama jako subjektu. Tato optika na´m umozˇnˇuje videˇt cˇila´, jako veˇdecka´teorie vyprodukovanaúvnitrˇveˇdeckyćh autismus v dostatecˇne´ komplexiteˇ. Reprezentaci autismu institucı´. Autismus, nebo le´pe poruchy autisticke´ho spek- v prostrˇedı´ cˇeskyćh webovyćh strańek tedy zkouma´me tra, jsou bezesporu takovou kategoriı´. Stejneˇjako za´kladnı´ jako reprezentace teˇchto trˇı´zpu˚sobu˚utva´rˇenı´subjektu˚. Durkheimovy kategorie v sobeˇodra´zˇely spolecˇensky´rˇa´d, odra´zˇejı´jej i tyto specificke´reprezentace. Druhou inspiracı´, na kterou Rabinow stavı´, je in- LINIE PRVNI´: SOUCˇASNA´ VEˇ DA O AUTISMU spirace foucaultovska´. Reprezentace, veˇdecke´teorie, jsou pro neˇj vy´poveˇdi. Na´rok na pravdivost teˇchto vy´poveˇdı´je Prvnı´ linii reprezentuje „soucˇasna´ biomedicıńska´ veˇda dań syste´mem usporˇa´danyćh procedur pro jejich produkci, o autismu“. Biomedicıńsky´ pohled je za´rovenˇ prˇevazˇujı´- regulaci, distribuci, obeˇh a pu˚sobenı´. Kolujı´ v ra´mci cı´m (nebojme se rˇıćt, zˇe jediny´m) diskursem vsˇech zkou- mocenskyćh syste´mu˚, ktere´ je udrzˇujı´ a produkujı´, jsou manyćh strańek. Dominance biomedicıńske´ho diskursu je napojeneńa ućˇinky moci, ktere´vyvola´vajıá ktere´je roz- znatelnańejen na strańkaćh odbornyćh, ale i na strańkaćh sˇirˇujı´. Za trˇetı´, tento rezˇim nenıídeologiıńebo nadstavbou rodicˇu˚a sdruzˇenı´. (superstructure), ale byl podmıńkou formovańı´ a vy´voje V ja´dru medicıńske´ho diskursu lezˇı´prˇedpoklad, zˇe kapitalismu (Foucault in Rabinow 1986: 240). Tyto vy´po- autismus je objektivnı´, biologickou skutecˇnostı´, ktera´musı´ veˇdi o autismu produkujı´ biomedicıńsˇtı´ odbornıći, kterˇı´ by´t vysveˇtlena pouzˇitı´m pozitivistickyćh metod prˇı´rodnıćh autismus zkoumajı´, a take´ ru˚znı´ dalsˇı´ odbornıći, jako veˇd. Pohledem medicıńy je tedy autismus „veˇc“, biogene- pedagogove´, socia´lnı´ pracovnıći a psychologove´, kterˇı´ ticka´podmıńka, ktera´bude nakonec identifikovańa a po- se objevujı´ v ra´mci poma´hajıćıćh organizacı´ a podı´lejı´ znańa jako prostoroveˇjasneˇumı´steˇna´(mozek), geneticka´ se na urcˇenı´ diagno´zy a na terapii (cˇasto majı´ dokonce (geny), neurologickańebo chemickaábnormalita (Nadesan prˇevla´dajıćı´ vliv v tomto procesu). V ra´mci tohoto ko- 2005). Autisticky´ subjekt je zde abstraktnı´m subjektem, lobeˇhu vy´poveˇdı´docha´zıí ke vzniku stereotypu˚, k jejich ktery´ je definovań v ra´mci diskursu biomedicıńy. Urcˇujı´ reprodukci a zveˇcneˇnı´ urcˇite´ prˇedstavy o autistech jako ho vlastnosti, ktere´jsou pozorovańy, a teoreticke´za´veˇry, pravdive´ho faktu. Tato zveˇcneˇla´fakta pak podporujıúcho- ktere´jsou na za´kladeˇteˇchto empirickyćh pozorovańı´for- penıáutismu jako rizika pro spolecˇnost a definici autismu mulovane´. jako abnorma´lnıódchylky. Jako prvnı´ autismus popsal v roce 1943 Leo Kan- ner2 ve sve´m cˇlańku „Autistic Disturbance of Affective JAK SE DI´VA´ ME NA SUBJEKTY... Contact“. Ve sve´m textu popsal vsˇechny za´kladnı´ prˇı´- znaky autismu a vyja´drˇil se take´, zˇe deˇti trpıćı´ tı´mto Inspiracı´pro na´sˇpohled na (autisticke´) subjekty je prˇı´stup onemocneˇnı´m mohly by´t povazˇovane´ za zaostale´ nebo Michela Foucaulta. Ten v eseji Subjekt a moc (Foucault schizofrennı´. (Kanner 1943: 242) Ve sve´m cˇlańku take´ 2003: 195) vytycˇil trˇi linie, ktere´ sledoval beˇhem svyćh poukazuje na fakt, zˇe vsˇechny deˇti pocha´zely z rodin, kde vy´zkumu˚ utva´rˇenı´ subjektu˚ v ra´mci za´padnı´ spolecˇnosti. se rodicˇe zaby´vali abstraktnı´mi cˇi veˇdecky´mi fenomeńy, Jako prvnı´mi se zaby´val „ru˚zny´mi zpu˚soby zkoumańı´, a zdu˚raznil, zˇe nikdo v teˇchto rodinaćh nebyl opravdu ktere´se snazˇı´dosa´hnout statusu veˇdy“. Prˇı´kladem teˇchto vrˇely´m otcem nebo matkou3. (Kanner 1943: 250) Polozˇil pracı´ je Foucaultova analy´za veˇd o cˇloveˇku (lingvistiky, si ota´zku, jak tento fakt ovlivnˇuje vy´voj autismu u deˇtı´. ekonomie a prˇı´rodopisu), kterou podal ve sve´praći Slova a veˇci (Foucault 1987). Do te´to linie spada´veˇdecky´dis- 2 kurs o autismu, jak je prezentovań na webovyćh strańkaćh, Neza´visle na Kannerovi v tomte´zˇroce podal zpra´vu vı´denˇsky´le´karˇ Hans Asperger. Jeho prˇıńos byl ale objeven azˇ o hodneˇ let pozdeˇji ktere´zkouma´me. Druhou liniı´byly tzv. „praktiky deˇlenı´“, a zveˇcˇneˇn Lornou Wing v roce 1981, kterańavrhla pouzˇı´t na´zev Asper- kde „subjekt je bud’ rozdeˇlen uvnitrˇ sebe sama, anebo geru˚v syndrom pro jedince oznacˇovane´dosud jako autisticˇtı´psychopate´. oddeˇlen od ostatnıćh, v tomto procesu se sta´vaóbjektem.“ Pojem vysoce funkcˇnıáutismus (HFA – high functioning autism) zavedl DeMyer v tomte´zˇroce. (Hort 2000: 133) (Foucault 2003: 195) Tı´m rozumı´me za´sahy do zˇivota, 3Odsud pocha´zı´ termıń „matky lednicˇky“ a stigma rodicˇu˚ dlouhou jako je diagno´za, tj. okamzˇik, kdy je jedinci z vneˇjsˇku dobu spojene´s autismem. F. CWIERZ,´ D. SEDLA´ CˇKOVA´ : SOCIA´ LNI´ REPREZENTACE AUTISMU 171

Kanner ale podoty´ka´, zˇe autismus je vrozeny´m stavem, zˇivota (Foucault 1999). Intervenuje za pomoci expertnıćh ktery´ma´pravdeˇpodobneˇbiologicky´za´klad.4 apara´tu˚, v ra´mci kteryćh se prolıńajı´rozlicˇne´veˇdy a prˇı´- Nejobecneˇjsˇı´ rovinu reprezentace biomedicıńske´ho stupy. Nikdy se nejedna´jen o cˇisteˇmedicıńsky´, nebo cˇisteˇ vymezenı´ autismu najdeme v Mezina´rodnı´ statisticke´ psychologicky´ cˇi socia´lnı´ apara´t, biomocenske´ na´stroje klasifikaci nemocı´ a prˇidruzˇenyćh zdravotnıćh proble´mu˚ v sobeˇ vzˇdy kombinujı´ vıćero prˇı´stupu˚, a to i mnohdy MKN-10 (WHO 2000) nebo v psychiatricke´m manua´lu principia´lneˇodlisˇnyćh. Cı´lem takovyćh apara´tu˚je umozˇnit „Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders“ intervenovat ve prospeˇch populace, veˇtsˇinou definovane´ (DMS-IV)5. V obou teˇchto manua´lech nacha´zı´me soupis jako bio-socia´lnı´ kolektivita typu na´roda cˇi obyvatel ur- nejen jednotlivyćh poruch v ra´mci autisticke´ho spektra, cˇite´ho sta´tu (Rose a Rabinow 2006: 197). Tyto apara´ty ale take´jejich za´kladnıćh znaku˚nutnyćh pro diagnostiku. take´ autismu nebo jine´mu proble´mu da´vajı´ definicˇnı´ vy- Tyto znaky lze shrnout do tzv. autisticke´tria´dy – musı´by´t mezenı´, cˇı´mzˇpu˚sobı´zdańı´kontroly. Autismus je nahlı´zˇen prˇı´tomna porucha socia´lnı´ho cı´teˇnı´, abnormality v komu- jako proble´m potenciona´lneˇ ohrozˇujıćı´ spolecˇnost, a tı´m nikaci a proble´my s prˇedstavivostı´(Jelıńkova´2001). Tyto v ra´mci biomoci prˇedstavujevy´zvu k intervenci. forma´lnı´kategorie majı´velky´dopad – jejich rozsˇirˇovańı´ Aby takove´ rˇesˇenı´ bylo mozˇne´, je nutne´, aby prˇi revizıćh obou manua´lu˚ vede k veˇtsˇı´mu mnozˇstvı´ lidı´ existoval prˇı´slusˇny´ spolecˇensky´ apara´t-dispozitiv, ktery´ diagnostikovanyćh autismem. V soucˇasne´ dobeˇ se velmi umozˇnı´ efektivnı´ intervence. Tento apara´t se na jednu cˇasto ve spojenı´ s autismem hovorˇı´ o „epidemii“, neby´- stranu skla´da´jednak ze sta´tem garantovanyćh le´karˇskyćh vale´m na´ru˚stu, ktery´je nejcˇasteˇji prˇicˇı´tań na rub environ- a klinicko-psychologickyćh pracovisˇt’. Vy´znamnou roli menta´lnı´mu znecˇisˇteˇnı´. Spı´sˇe nezˇo epidemii autismu jde zde hrajı´ nevla´dnı´ organizace, neziskova´ sdruzˇenı´, ktera´ vsˇak o rozsˇı´rˇenı´ kategoriı´ a take´ diagnostickyćh krite´riı´, poskytujı´propojenı´mezi jednotlivy´mi dalsˇı´mi odbornı´ky, veˇtsˇı´financˇnı´pomoci, snı´zˇenı´stigmatu pro rodicˇe a take´ rodicˇi a sˇirokou verˇejnostı´. Prˇı´kladem a za´rovenˇnejveˇtsˇı´m „prˇena´lepkovańı´“ diagno´z u starsˇıćh pacientu˚ (Grinker a nejzna´meˇjsˇı´m za´stupcem takoveórganizace je v Cˇeske´ 2007, King et Barman 2009). Prˇestovsˇak spojenı´„epide- republice sı´t’ organizacıÁPLA6 (Asociace poma´hajıćı´li- mie autismu“ zu˚sta´va´, dı´ky me´diı´m i neˇktery´m le´karˇu˚m, dem s autismem). v podveˇdomı´sˇiroke´verˇejnostijako nepopiratelny´fakt. Na ru˚zne´typy psychologicke´, medicıńske´, socia´lnı´, Autismus tedy vola´ po spolecˇenske´ (a medicıńske´) pra´vnı´ a pedagogicke´ praxe se dı´va´me jako na prˇı´klad intervenci hned ze dvou du˚vodu˚– prˇedstavujeza´teˇzˇ, ktera´ praktik deˇlenı´– jsou to cˇinnosti, ktery´mi se autismus nejen cˇloveˇka prova´zı´ od rane´ho veˇku a je prima´rneˇ onemoc- utva´rˇı´, ale take´ oddeˇluje autisticke´ subjekty od subjektu˚ neˇnı´m toho nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ho pro u´speˇsˇny´ zˇivot – spole- norma´lnıćh. Objektivizujı´ rozdı´l mezi autisty a „norma´l- cˇenskyćh kompetencı´. Autismus je definovań v termıńech nı´mi“. V ra´mci procesu spolecˇenske´ normalizace toto nedostatku, jako tajemny´(ve sve´m pu˚vodu), neuchopitelny´ objektivizovane´ oddeˇlenı´ hraje du˚lezˇitou roli, umist’uje (nelećˇitelny´, protozˇe nenı´zna´ma´prˇıćˇina) a obsˇı´rny´(jako odchylku a potenciona´lnı´zdroj nebezpecˇı´zpa´tky do spole- spektrum poruch). To podle Nadesan (2005) vede k tomu, cˇenske´ho rˇa´du, tı´m ho cˇinıákceptovatelny´m. Diskursivnı´ zˇe je verˇejnostı´ vnı´mań jako porucha za´rovenˇ hroziva´ vymezenı´ – tj. autismus jako produkt diskursu modernı´ a fascinujıćı´. Je to nemoc, o ktere´sta´le mnoho nevı´me, a veˇdy – slouzˇı´pro tyto praxe jako kostra, ktera´da´va´tvar nemu˚zˇeme tak ovlivnit/zabrańit jejı´mu vzniku. Autismus konkre´tnı´m prakticky´m aplikacı´m, a ty ji zpeˇtneˇ modifi- je take´ zteˇlesneˇnı´m toho, po cˇem modernı´ spolecˇnost kujı´. Na za´kladeˇanaly´zy internetovyćh strańek o autismus za´rovenˇtouzˇı´, a toho, cˇeho se za´rovenˇbojı´– silneˇindivi- jsme vydeˇlili jako za´kladnı´ praktiky deˇlenı´ – diagno´zu, dualisticke´ osobnosti, lidske´ho kyborga, ktery´ si vystacˇı´ terapii a integraci do spolecˇnosti. zcela sa´m, uzamcˇen ve sve´m sveˇteˇ. NEBEZPECˇI´ AZˇ A´ DOUCI´ SUBJEKTIVITA Drˇı´ve nezˇ se zmıńı´me o samotnyćh oddeˇlujıćıćh prakti- LINIE DRUHA´ : PRAKTIKY DEˇ LENI´ – DIAGNO´ ZA, TERAPIE kaćh, je zapotrˇebı´ pouka´zat na cı´l, ke ktere´mu vsˇechny A INTEGRACE z nich smeˇrˇujı´. Tı´m je zˇa´doucı´subjektivita a analyzovane´ Autismus je definovań, jako prˇekrocˇenı´hranic norma´lnosti praktiky deˇlenı´jsou zpu˚soby transformace, ktere´majıáu- a zdravı´, cozˇ z pohledu biomoci prˇedstavuje proble´m, tisticky´subjekt prˇiblı´zˇit te´to idea´lnı´prˇedstaveˇ. Na pocˇa´tku ktery´je trˇebarˇesˇit. Biomoc je specificka´forma spolecˇen- tohoto procesu je autisticky´subjekt videˇn jako potencio- ske´ moci charakteristicke´ pro modernı´ spolecˇnosti. Tato na´lneˇ nebezpecˇny´ a chaoticky´, nebot’ ma´ rˇadu vlastnostı´, spolecˇenska´ moc ma´ za cı´l pu˚sobit ve prospeˇch rozvoje ktere´ho cˇinıńebezpecˇny´m za´rovenˇpro sebe jako jedince i pro spolecˇnost. Cı´lem transformace je zı´skańı´ kontroly 4Americka´ socia´lnı´ veˇdkyneˇ Majia H. Nadesan (2005) ve sve´ knize nad teˇmito projevy. Zˇ a´doucı´ subjektivita je zalozˇena´ na Constructing Autism: Unravelling the „Truth“ and Discovering the Social zkouma´socia´lnıá kulturnı´podmıńky, jezˇumozˇnily vznik autismu maxima´lnı´ redukci potenciona´lnı´ho nebezpecˇı´, o ktere´m jako medicıńske´ kategorie. Du˚vodem, procˇ byl deˇtsky´ autismus „obje- se prˇedpokla´da´, zˇe by se bez intervence projevilo. ven“ azˇve 40. letech 20. stoletı´, je naprˇı´klad individualizace spolecˇnosti (obrat k individuu), psychiatrizace deˇtıápod. Ze stejne´ho du˚vodu, jako 6Mluvı´me o sı´ti, nebot’ APLA nenı´ ve skutecˇnosti jedna organizace, byl deˇtskyáutismu nemocı´poloviny 20. stoletı´, je Aspergeru˚v syndrom ale sdruzˇenıńeˇkolika dalsˇıćh organizacı´podle mı´sta pu˚sobnosti (Praha nemocı´konce mileńia. Vıće viz Nadesan 2005. a Strˇednı´ Cˇechy, Severnı´ Cˇechy, Jizˇnı´ Cˇechy, Vysocˇina, Jizˇnı´ Morava 5DMS-IV se cˇasteˇji pouzˇı´va´ve Spojenyćh sta´tech, zatı´mco MKN-10 a Hradec Kra´love´). Prˇesmnoho shodnyćh bodu˚, kazˇda´z teˇchto organizacı´ je cˇasteˇjsˇı´v Cˇeske´republice. je specificky sˇitańa mı´ru regionu˚m. 172 ANTROPOWEBZIN 3/2010

DIAGNO´ ZA ve sve´ podstateˇ nenı´ nebezpecˇne´, ani autistovi a ani Ze vsˇech oddeˇlujıćıćh praktik, je diagnostika nejdu˚lezˇi- nikomu jine´mu (naprˇ.prˇiticıćh, stereotypnıćh pohybech). teˇjsˇı´, nebot’ stanovı´hranici, kterou je subjekt oddeˇlen od Druha´forma terapie je, podle na´mi analyzovanyćh subjektu˚ norma´lnıćh, nebo od teˇch, kterˇı´ jsou nositely strańek, zameˇrˇena na zı´skańı´ orientace v zˇite´m sveˇteˇ za´teˇzˇe jine´. Od tohoto rozlisˇenı´se odvozuje vsˇechno dalsˇı´. modernity. Na strańkaćh Prazˇske´ APLY se o te´to formeˇ Zı´skańı´m diagno´zy se ustanovujıńa´roky naprˇı´klad na zı´s- pı´sˇe: „Jediny´m obecny´m a prokazatelneˇu´speˇsˇny´m zpu˚so- kańıásistentske´pomoci nebo na specia´lnı´sˇkolnı´zarˇı´zenı´. bem pomoci deˇtem s autismem je specia´lnı´ pedagogicka´ Jak uva´deˇjı´ ru˚znı´ autorˇi a ru˚zne´ organizace (Strunacka´ pećˇe s vyuzˇitı´m metodiky kognitivneˇ behaviora´lnı´ tera- 2009, Thorova´ in Autismus.cz 20077), diagno´za autismu pie. Pokud dı´teˇti svy´m specia´lnı´m prˇı´stupem umozˇnı´me nenı´v Cˇeske´republice udeˇlovańa zrovna nejcˇasteˇji. porozumeˇt sveˇtu, ktery´ho dı´ky jeho handicapu chaoticky Poma´hajıćıórganizace na svyćh strańkaćh zdu˚raznˇujı´ obklopuje, je stoprocentnı´sˇance, zˇe u dı´teˇte dojde ke zlep- vcˇasnost diagno´zy jako klıćˇovy´moment. Jednı´m z krite´riı´, sˇenı´. Specia´lneˇ vysˇkolenı´ pedagogove´ uzˇı´vajı´ nejcˇasteˇji ktera´ jsou obsazˇena i v ra´mci diagnostickyćh manua´lu˚, metodiku strukturovane´ho ucˇenı´, ktera´za prioritu povazˇuje je to, zˇe u autismu se musı´ veˇtsˇina symptomu˚ objevit naćvik funkcˇnı´komunikace a individua´lnı´prˇı´stup v psy- choedukaci. Vizualizace a strukturalizace jsou za´kladnı´mi do 36. meˇsıće zˇivota. Tato nutnost zı´skat diagno´zu vcˇas 8 angazˇuje rodicˇe, kterˇı´jsou teˇmi, jezˇmajıódpoveˇdnost dı´teˇ metodicky´mi pilı´rˇiprˇı´stupu k lidem s autismem.“ Cı´lem sledovat a za´rovenˇpro neˇj vyhledat pomoc u prˇı´slusˇnyćh te´to terapie je naucˇit autisticke´ho jedince vnı´mat sveˇt odbornı´ku˚. Samotny´ diagnosticky´ proces je komplexnı´m strukturovaneˇ a dopomoci mu v neˇm take´ strukturovaneˇ procesem, prˇi ktere´m kooperuje hned neˇkolik druhu˚ od- jednat. Na pocˇa´tku se zde opeˇt prˇedpokla´da´, zˇe okolnı´sveˇt bornı´ku˚. Diagno´za je tedy kolektivnı´ rozhodnutı´, ktere´ vnı´manyáutisticky´m jedincem je chaoticky´. Zde se beˇhem ucˇinı´vıće nezˇjeden odbornı´k a na ktere´m se vy´znamnou terapie buduje kompetence prˇijmoutzˇivot pozdneˇmodernı´ meˇrou podı´lejı´ rodicˇe. V tomto prˇı´padeˇ se opeˇt udrzˇuje spolecˇnosti, adaptovat se na neusta´le se nepatrneˇ meˇnıćı´ typicka´ sestava vztahu˚ charakteristicka´ pro biomocenske´ situaci kazˇdodennı´ho zˇivota. Z hlediska praktik deˇlenı´pe- konfigurace. Rodicˇe jsou ti zodpoveˇdnı´, kterˇı´majı´za u´kol dagogove´v ra´mci te´to terapie budujı´schopnost vnitrˇnı´ho sledovat dı´teˇ, ve chvı´li proble´mu se dovola´vajı´ pomoci rozdeˇlenı´, ktera´ autistovi umozˇnı´ nahle´dnout sebe sama expertnıćh apara´tu˚. Tyto expertnıápara´ty musıńa druhou jako ovlivneˇne´ho postizˇenı´m a naucˇı´ho korigovat vlastnı´ stranu rodicˇu˚m umozˇnit mı´t alesponˇ cˇa´stecˇneˇ expertnı´ aktivity – at’ uzˇ to je zı´skat schopnost deˇlat kazˇdodennı´ pohled. Poma´hajıćı´ organizace jako APLA tak na svyćh u´kony socia´lneˇ akceptovatelny´m zpu˚sobem, nebo mı´rnit strańkaćh zverˇejnˇujı´ sady znaku˚, nad ktery´mi ma´pohled zaćhvatoviteágresivnı´stavy, bez nutnosti farmakologicke´ rodicˇe zpozorneˇt, pokud se objevı´. Za´rovenˇ APLA na nebo fyzicke´restrikce. svyćh strańkaćh nabı´zı´ take´ kursy pro experty samotne´. Soucˇa´stıíntegrace do spolecˇnosti, je take´budovańı´ Nebot’ i pro neˇje zapotrˇebıóbnovovat a zlepsˇovat jejich prostrˇedı´, kde autiste´mohou zˇı´t – jako jsou chrańeˇna´byd- pohled. Organizace zaby´vajıćı´se pomocıáutistu˚m sı´t’ova´- lenıćˇi specia´lnı´staciona´rˇenebo specia´lnı´sˇkoly. APLA na nı´m odbornı´ku˚, osveˇtou, sˇı´rˇenı´m informacı´ a zapojenı´m svyćh strańkaćh na takove´to zarˇı´zenıódkazuje a za´rovenˇ rodicˇu˚vytva´rˇejı´propojenıúmozˇnˇujıćı´biomocenskeínter- prˇispı´va´ k zprostrˇedkovańı´ te´to mozˇnosti rodicˇu˚m. Tyto vence a normalizacˇnı´kontrolu nad populacı´. zvla´sˇtnı´ prostory jsou sta´le formou fyzicke´ho oddeˇlenı´, ale za´rovenˇ toto oddeˇlenı´ zmı´rnˇujı´ a cˇinnı´ jeho formu lehcˇı´m. Jsou alternativou k izolaci v ra´mci u´stavu˚. Za´rovenˇ PSYCHOEDUKATIVNI´ TERAPIE AUTISMU A INTEGRACE DO je nutne´ podotknout, zˇe vzhledem ke spolecˇnosti tvorˇı´ SPOLECˇNOSTI takeúrcˇitou ochranou sı´t’, ktera´tlumı´rizika. Tı´m, zˇe tato mı´sta jsou sta´le zapojena´do sı´tı´rodicˇu˚a odbornı´ku˚, jsou Samotna´ diagno´za nenı´ dostatecˇnou intervencı´, tou je azˇ soucˇa´stı´biomocenskyćh apara´tu˚. terapie autismu smeˇrˇujıćı´k urcˇite´formeˇoddeˇlenıá zpeˇt- Integrace nenı´ jen treńinkem autisticke´ho subjektu, ne´ho zarˇazenı´ autistu˚ do spolecˇnosti. Webove´ strańky, ale do jiste´mı´ry i treńinkem spolecˇnosti samotne´. Je zde ktere´ analyzujeme, zasta´vajı´ pozici co mozˇna´ nejveˇtsˇı´ nutne´ prˇekonat stereotyp nebezpecˇne´ho autisty. Toho se integrace autistu˚ do spolecˇnosti, tj. do te´ mı´ry, jakou to organizace snazˇı´ dosa´hnout naprˇı´klad tak, zˇe na svyćh umozˇnˇuje postizˇenı´ jedince. V za´kladu rozlisˇujeme dva strańkaćh zverˇejnˇujı´textoveínformace o tom, co autismus druhy terapie – farmakoterapii a „psychoedukativnı´tera- je, referujı´ o svyćh aktivitaćh a podı´lejı´ se naprˇı´klad na pii“. U farmakoterapie se odbornıći shodujıńad tı´m, zˇe za televiznıćh dokumentech, ktereúkazujı´, jak vypadajı´jejich jejı´pomoci je mozˇneódstranit pouze akutnı´zaćhvatovite´ klienti, jake´je tra´pı´proble´my a co s nimi organizace deˇla´ stavy, nebo snı´zˇit a regulovat nutkańı´ k ritualizovane´mu v ra´mci terapie. Odkazy na tyto dokumenty jsou beˇzˇneˇ chovańı´. Farmakoterapie zde vystupuje jako urcˇita´forma dostupneńaprˇı´klad na strańkaćh APLY a za´rovenˇmnoho hrube´restrikce – disciplinace. Pomocı´te´to formy je totizˇ z nich bylo vysı´lańo v Cˇeske´ televizi, takzˇe se dostaly nejen omezovańo chovańıńebezpecˇne´pro samotne´ho au- i k sˇirsˇı´mu publiku. Organizace se tak snazˇı´demytizovat tistu (naprˇ.sebeposˇkozovańı´), ale medikace je nasazovańa autismus. Za´rovenˇvsˇak samy neˇktere´stereotypy reprodu- i u chovańı´, ktere´je spolecˇensky neakceptovatelne´, avsˇak 8APLA Praha http://www.praha.apla.cz/zakladni-udaje/o- 7http://www.autismus.cz/popis-poruch-autistickeho-spektra/detsky- autismu.html. Konkre´tneˇ tento odstavec citujı´ i ostatnı´ organizace autismus-2.html. Prˇistoupeno30. rˇı´jna 2010. zaby´vajıćı´se pomocı´prˇiautismu a prˇebı´rajı´jej v plne´m zneˇnıód APLY. F. CWIERZ,´ D. SEDLA´ CˇKOVA´ : SOCIA´ LNI´ REPREZENTACE AUTISMU 173 kujı´. Naprˇı´klad akce APLY Jizˇnı´Morava Dozvuky AFO potravy. Sve´tvrzenıópı´raó argumenty biochemicke´, ale v Brneˇ9, ma´ podtitul „Sveˇt podle Rainmana“. Ikonicka´ prˇipousˇtı´ i jine´ vlivy (jako naprˇı´klad za´rˇenı´ nebo velmi postava autismu Rain Man, je zde vyuzˇita ke srozumitelne´ okrajoveˇ i vakcinace). Tuto teorii ale rozsˇirˇuje o po- komunikace poselstvı´sˇirsˇı´verˇejnosti. hled, kde autisticky´ subjekt reprezentuje varovańı´ prˇed zamorˇovańı´m zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a za´sahy do teˇla. Jejı´ pohled (ktery´je v cˇeske´m prostrˇedıćo se tyćˇe autismu do LINIE TRˇ ETI´: RADY K DOBRE´ MU Zˇ IVOTU velke´ mı´ry smeˇrodatny´m) dosahuje dokonce mysticke´ho V ra´mci trˇetı´ linie pohledu na subjekty se tvrzenı´ bi- prˇesahu, nebot’ o autismu rˇı´ka´, zˇe autisticke´ postizˇenı´ omedicıńske´ho diskursu a vy´sledky praktik deˇlenı´ meˇnı´ odpovı´da´tomu, jak pozdneˇmodernı´veˇda konstruuje obraz v materia´l, na jehozˇ za´kladeˇ si jedinci sami budujı´ svoji cˇloveˇka – jako izolovane´ho jedince a biologicke´ho stroje. vlastnı´ subjektivitu. Sta´vajı´ se zdrojem, ze ktere´ho si Autisticky´subjekt v jejı´m podańı´vznika´vinou zˇivotnı´ho jednotlivı´ jedinci mohou vybrat, prˇizpu˚sobit se mu nebo stylu pozdneˇmodernı´spolecˇnosti a za´rovenˇprˇina´sˇı´mozˇ- ho patrˇicˇneˇmodifikovat cˇi u´plneˇodmı´tnout. Proto je nanost prˇemoci tuto vinu, pochopenı´m autisticke´ho sveˇta. zy´va´me rady k dobre´mu zˇivotu, nebot’jedinci rˇı´kajı´, co by Tı´m v sobeˇ skry´va´ urcˇity´ spa´sny´ potencia´l pro budouc- meˇl deˇlat, aby jeho vlastnı´zˇivot byl co nejlepsˇı´. V ra´mci nost. To, zˇe autismus je nemoc mezilidskyćh vztahu˚, je biomoci patrˇı´k takzvany´m technologiı´m vlastnı´ho ja´. Rose pak interpretovańo jako poukaz na jejich obecneˇsˇpatnou a Rabinow (2006) prˇipomıńajı´, zˇe takove´pecˇovańıó sebe kvalitu a absenci la´sky (ve smyslu fı´lia – tj. souna´lezˇitosti mu˚zˇe smeˇrˇovat proti za´meˇru˚m sta´tnı´ politiky, ale sta´le a prˇa´telstvı´) v dnesˇnı´pozdneˇmodernı´spolecˇnosti. K to- zu˚sta´va´soucˇa´stıúsporˇa´dańı´mocenskyćh vztahu˚biomoci, muto aspektu se vyjadrˇujı´ take´ na svyćh strańkaćh i ti, 11 nebot’se opı´raó rozpravy, ktere´tuto moc poma´hajıústavit. kterˇı´propagujı´program SON-RISE , ktery´je alternativnı´ Pra´veˇ toto „smeˇrˇovańı´ proti“ doda´va´ autismu v tomto psychoedukativnı´ terapiı´ pocha´zejıćı´ ze Spojenyćh sta´tu˚. pohledu eticky´ na´boj, kde autismus mu˚zˇe by´t cha´pań SON-RISE je postaven na takzvane´m joiningu, procesu, jako problematizace soucˇasnyćh forem biomoci a ohnisko ktery´ma´pro rodicˇe umozˇnit vstup do „autisticke´ho sveˇta“ odporu proti dnesˇnı´pozdneˇmodernı´spolecˇnosti. a skrze toto nava´zańıúmozˇnit zlepsˇenı´stavu autisticke´ho Zde je tedy nutne´ se zeptat, pro koho jsou rady dı´teˇte. Idea´lem SON-RISu nenı´zvla´dnutyáutismus, jako k dobre´mu zˇivotu urcˇeny? Vy´sˇe jsme zmıńili, zˇe v Cˇeske´ u klasicke´ psychoedukativnı´ terapie, ale vylećˇeny´ autis- republice prakticky neexistuje kohorta dospeˇlyćh autistu˚ mus. Na SON-RISE mu˚zˇeme pohlı´zˇet jako na budovańı´ (jsou cˇasto diagnostikovańi s jinou diagno´zou). Proto jsou vztahu, oproti klasicke´ terapii zalozˇene´ na kognitivneˇ rady, ktere´ na strańkaćh najdeme, zameˇrˇeny na rodicˇe behaviora´lnı´terapii, kterou doporucˇuje APLA jako ućˇin- a opatrovnı´ky, prˇı´padneˇna pedagogicke´pracovnı´ky, kterˇı´ nou a ktera´ je normalizacı´ pobytu v zˇite´m sveˇteˇ pozdneˇ s deˇtmi prˇicha´zejı´do styku. modernı´spolecˇnosti. Velky´m te´matem, a to prˇedevsˇı´m na strańkaćh ro- V pohledu na vlastnı´subjektivaci je nutne´prˇipome- ˇ dicˇu˚, ktere´ho si lze povsˇimnout, je te´ma jı´dla. Rodicˇe se nout, zˇe v Ceske´ republice prozatı´m chybı´ prvek, ktery´ velmi cˇasto prˇiklańeˇjı´ k na´zoru, zˇe autismus je metabo- se rozvı´jı´ na Za´padeˇ, a to prvek sve´bytne´ho budovańı´ licka´ porucha, zpu˚sobena´ zanesenı´m organismu teˇzˇky´mi autistickeídentity. Ta, je dı´ky dispozicı´m autistu˚budovańa kovy, cozˇje opravdu jedna z teoriı´pu˚vodu autismu, byt’ zejmeńa ve virtua´lnı´m sveˇteˇinternetu, nebot’pra´veˇinternet ˇ neexistuje zˇa´dny´ du˚kaz, zˇe by tomu tak skutecˇneˇ bylo. umozˇnˇuje vcelku snadnou komunikaci a aktivizaci. Ca´s- V na´vaznosti na to vznikajı´ nejru˚zneˇjsˇı´ potravinove´ do- tecˇneˇje to dańo tı´m, zˇe dı´ky relativneˇpozdnı´mu budovańı´ plnˇky a diety, ktere´majı´za u´kol jedine´– zbavit autisticke´ sı´teˇ poma´hajıćıćh organizacı´ a s tı´m souvisejıćı´ absence teˇlo teˇzˇkyćh kovu˚, a tı´m i prˇıćˇiny autismu. Nejzna´meˇjsˇı´ specificke´ pećˇe a spra´vne´ kategorizace, komunita autistu˚ ˇ a nejpropagovaneˇjsˇı´ je GFCF (glutein free, casein free) v Cesku jesˇteˇ do te´to fa´ze sebeuveˇdomeˇnı´ nedospeˇla. dieta, da´le pak potravinove´doplnˇky a vitaminy, prˇı´padneˇ Objevujı´ se prvnı´ na´znaky, neˇktere´ i na strańkaćh na´mi homeopatika. Jı´dlo je tak jednou z ma´la veˇcı´ (cˇa´stecˇneˇ zkoumanyćh organizacı´, ale vy´razneˇjsˇı´ platforma jesˇteˇ spolu s terapiemi), kterou rodicˇe mohou ovlivnit v cele´m chybı´. Autismus je tak sta´le v rukou akte´ru˚, kterˇı´jednajı´ procesu „sta´vańı´se autistou“. Za´rovenˇtoto te´ma odkazuje jakoby z vneˇjsˇku. k hlubsˇı´mu proble´mu – strachu z environmenta´lnı´ho zne- cˇisˇteˇnı´, ktere´je nasˇı´vinou. Autismus tak opeˇtovneˇzı´ska´va´ ZA´VEˇ R nove´stigma – kolektivnı´vina na´s vsˇech. V nasˇem textu jsme se zaby´vali analy´zou reprezentacı´ Te´ma jı´dla souvisı´ s prˇedpokla´danou prˇıćˇinou pu˚- autismu s vyuzˇitı´m konceptu˚ Michela Foucaulta a Paula vodu autismu. Anna Strunecka´ (2009) ve sve´ knize10 Rabinowa. Svojı´ analy´zu jsme rozdeˇlili do trˇı´ liniı´ – pokla´da´ ze prˇıćˇinu imunoexcitotoxicitu se zdrojem v zˇi- prvnı´ linie prˇedstavovala „veˇdu o autismu“, druha´ linie votnı´m prostrˇedıá zprostrˇedkovanouz velkećˇa´sti prˇı´jmem pak zpu˚soby prakticke´ho vymezenı´ a vydeˇlenı´ autismu 9http://www.apla-jm.cz/index.php?ID=260, bude se konat 13. listo- a trˇetı´ byly prˇı´stupy, ktery´mi se jedinec sa´m promeˇnˇuje padu 2010. v subjekt autismu. Co mu˚zˇeme rˇıćt o teˇchto liniıćh na 10Viz take´ rozhovor s profesorkou Struneckou o knize Prˇemu˚- zˇeme autismus dostupny´ na http://www.apla-jm.cz/print.php?ID=210 11O SON-RISE v CˇR http://www.srp-terapeut.cz/, dobry´ prˇı´- nebo http://media.rozhlas.cz/ audio/02049024.mp3. Prˇistoupeno30. rˇı´jna klad rodicˇu˚ praktikujıćıćh SON-RISE je ze Slovenske´ republiky 2010. http://robin.mokranovci.net/. Prˇistoupeno30. rˇı´jna 2010. 174 ANTROPOWEBZIN 3/2010 za´veˇr? V prvnı´ linii, veˇdeˇ o autismu, ma´me k dispo- [8] KANNER, L. 1943. Autistic Disturbance of Affective Contact in zici abstraktnı´ subjekt vymezeny´ le´karˇsky´mi definicemi Nerv Child 2: 217–50. Kanner, L (1968). „Reprint“. Acta Paedopsy- chiatr 35(4): 100–36. a biomedicıńsky´mi prˇı´stupy. Du˚lezˇite´ je zde upozornit [9] KING, M., BARMAN P. 2009. Diagnostic change and the increased spolecˇneˇs Nadesan (2005), zˇe autismus mohl by´t objeven prevalence of autism. In International Journal of Epidemiology vol. azˇ tehdy, kdyzˇ biomedicıńske´ instituce dosa´hly urcˇite´ho 38/2009. [10] NADESAN, M. H. 2005. Constructing Autism: Unravelling The stupneˇ diferenciace a jejich diskurs dovolil tak jemne´ „truth“ And Understanding The Social. Routledge, London. rozlisˇenı´, jake´je trˇebak odhalenı´proble´mu tak skryte´ho, [11] RABINOW, P. 1996. „Representations are social facts: Modernity jako je autismus, a zˇe tato diferenciace neusta´le probı´ha´ and Post-Modernity in Anthropology“ in Clifford, James and Marcus, George E. (eds.) (1996: 234–261) Writing culture : the poetics and a podı´lı´ se na konstruovańı´ „epidemie autismu“. S touto politics of ethnography. University of California Press, Berkeley. diferenciacı´ souvisı´ i to, co se odehra´va´ v ra´mci toho, [12] RABINOW, P., ROSE, N. 2006. Biopower Today. In Biopolitics co jsme povazˇovali za druhou linii, jimizˇ jsou praktiky 1/2006, pp 195–217. London School of Economics and Political Science. vymezovańıá oddeˇlovańıáutismu. Zde autisticky´mi sub- [13] WHO 2000. Mezina´rodnı´ klasifikace nemocı´ 10.Revize (2000): jekty rozumı´me jedince definovane´ jako pacienty a kli- Dusˇevnı´ poruchy a poruchy chovańı´. Popisy klinickyćh prˇı´znaku˚ enty, ktery´m jsou v ra´mci poma´hajıćıćh institucıńabı´zene´ a diagnosticka´vodı´tka. Praha: Psychiatrickećentrum. [14] STRUNACKA´ , A. 2009. Prˇemu˚zˇeme autismus?: pru˚vodce pro sluzˇby, je pro neˇdoporucˇena´pećˇe a ze za´kona majıúrcˇite´ rodicˇe, pouzˇitelnyí pro pediatry, psychiatry a vsˇechny obeˇtave´bytosti, na´roky a pra´va. Jelikozˇtyto praktickeíntervence zacˇıńajı´ ktere´se snazˇı´poma´hat deˇtem s autismem. Blansko: MilosˇPalatka – u diagno´zy a koncˇı´ u pokud mozˇno integrativnı´ pećˇe, ALMI. ktera´ cha´pe autisticke´ho klienta jako odlisˇnou lidskou *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla bytost, tento dispozitiv praktickyćh aplikacı´se klene jako na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu most od nemoci, ktera´ musı´ by´t rozpoznańa, k identiteˇ podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– jinakosti, o kterou musı´by´t specificky pecˇovańo. Za´rovenˇ 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci se jedna´ o dispozitiv, ktery´ je nedı´lnou soucˇa´stı´ praktik projektu SGS–2010–019. biomoci. Diagnosticka´ klasifikace je impulsem, ktery´m by se meˇla uva´deˇt do chodu celozˇivotnı´ intervence ve prospeˇch postizˇene´ho jedince. Jedinec je v pru˚beˇhu te´to praxe klasifikovań, lećˇba je pak cestou k normalizaci skrze treńink, ktera´ ma´ vyu´stit za´rovenˇ v cˇa´stecˇne´ oddeˇlenı´, ale take´k navraćenı´do spolecˇnosti. V ra´mci teˇchto snah o integraci se postupneˇforma´lneˇbiomocensky´dispozitiv pećˇe meˇnı´ ve strategii vytva´rˇenı´ specificke´ subjektivity jedincem samotny´m – to povazˇujeme za trˇetı´ linii. Vsˇe, co bylo o autismus rˇecˇeno v prˇedchozıćh dvou cˇa´stech veˇnovanyćh veˇdeˇa praktika´m oddeˇlenı´, se vracı´skrze aktivity jedincu˚samotnyćh nebo teˇch nejvıće angazˇovanyćh zpa´tky, a problematizuje se samotna´ biomoc a pozdneˇ modernı´ spolecˇnost jako potenciona´lnı´ prˇıćˇina autismu. Mı´sto integrace se nabı´zı´ pochopenı´ a vstup do autisticke´ho sveˇta, a tı´m i prˇekonańı´ samotne´ pozdneˇ modernı´ spolecˇnosti. Autismus zde prˇina´sˇıúrcˇity´prˇı´slib spa´sy. Zde se dosta´va´do hry identitnıáspekt autismu, kteryále nenı´ v cˇeske´m internetove´m prostrˇedı´ doposud prˇı´lisˇ rozvi- nut. Pra´veˇ tato trˇetı´ linie problematiku autismu zavrsˇuje a z antropologicke´ho hlediska je cenna´, protozˇe tı´m, zˇe problematizuje soucˇasnou spolecˇnost, nabı´zı´ zajı´mavou perspektivu k jejı´mu pochopenı´.

POUZˇ ITA´ LITERATURA

[1] DURKHEIM, E. 2002. Elementa´rnı´ formy na´bozˇenske´ho zˇivota. Praha: OIKOYMENH. [2] FOUCALT, M. 2003. Subjekt a moc in Foucault Michel (2003: 195– 226): Mysˇlenı´vneˇjsˇku. Praha: Hermann & Synove´. [3] FOUCALT, M. 1987. Slovaá veˇci. Bratislava: Pravda. [4] FOUCALT, M. 1999. Vu˚le k veˇdeˇnı´, Deˇjiny Sexuality I. Praha: Hermann & Synove´. [5] GRINKER, R. R. 2007. Unstrange Minds: Remaping the World of Autism. Basic Books, New York. [6] HORT, V. 2000. Deˇtskaá adolescentnı´psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Porta´l. [7] JELIŃKOVA´ , M. 2001. Vzdeˇla´vańı´ a vyćhova deˇtı´ s autismem. Praha: Pedagogicka´fakulta Univerzity Karlovy. ANTROPOWEBZIN 3/2010 175 Vy´zkum lidove´percepce problematiky zdravotnickyćh poplatku˚ Zuzana Tra´vnıćˇkova´ Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, Filozoficka´fakulta, Za´padocˇeskaúniverzita v Plzni, U´stav etnologie, Filozoficka´fakulta, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

Research of public perception of regulation fee muzˇi a druha´pu˚lka zˇeny. Za´rovenˇbyli respondenti vybı´- problematics rańi podle trˇı´socio-demografickyćh ukazatelu˚– studenti, pracujıćıá lide´du˚chodove´ho veˇku. Abstract—This work is focused on regulation fees in public health care in Czech republic, which were introduced on AKTUA´ LNOST VY´ ZKUMU POPLATKU˚ 1. 1. 2008. It is nowadays often speculated subject and people V lednu 2008 po dlouhodobyćh diskusıćh a po dlouhe´m are still concerned with fees. We studied opinions about regulation fees on three sociodemografic groups – students, mezistranicke´m boji zacˇala platit zdravotnicka´ reforma, working people and pensioners. A requirement for members ktera´byla pro cˇa´st verˇejnostivı´tanou zmeˇnou a pro druhou of these groups was to have their family practitioners in cˇa´st verˇejnosti jen dalsˇı´m ze sˇpatnyćh vy´myslu˚ vla´dy. Pilsen-town. We especially focused on their knowledge of Tato na jednu stranu vychvalovana´ a na druhou stranu regulation fees, because of findings in our initial research proklıńana´reforma se veˇtsˇiny populace dotkla prˇedevsˇı´m that people often did not know, when the regulation fee is or is not to be paid. We eliminated health workers (i.e. zavedenı´m regulacˇnıćh poplatku˚ ve zdravotnictvı´. Te´ma doctors, nurses and pharmacists) from our research because regulacˇnıćh poplatku˚ je sta´le velice aktua´lnı´, protozˇe se we discovered a possibility of their affection due to their v soucˇasne´dobeˇopeˇt uvazˇuje o jejich zrusˇenı´, pozmeˇneˇnı´ profit from regulation fees. We had 42 respondents – half of cˇi „prˇitvrzenı´“ na na´klady jednotlivcu˚ doplaćejıćıćh si them were women and the rest of our research samples were povinne´zdravotnı´pojisˇteˇnı´. Navıć se boj o regulacˇnı´po- men. We asked people about their source of information, and we asked for their opinion concerning groups of people, platky stal i zˇhavy´m te´matem v ra´mci politicke´kampaneˇ, which should be relieved of their duty to pay regulation ktera´ probı´hala prˇed kveˇtnovy´mi volbami 2010 a mnozı´ fees. Finally we asked them, if they agree or do not agree politici v ra´mci pro cˇi proti poplatkove´ politice zı´skali, with paying regulation fees. We found out, that most of our nebo naopak ztratili velke´mnozˇstvı´volicˇu˚. Tento lobbing respondents agree with any kind of fee, but they often talked se samozrˇejmeˇ uda´val od zavedenı´ poplatku˚ jizˇ v prˇe- about necessity of leaving some groups out of the fee system. desˇlyćh volbaćh, kdy se ru˚zne´ politicke´ strany snazˇily ovlivnit mıńeˇnı´ svyćh volicˇu˚ (Pavlı´kova´ 2008). Odpu˚rci Key Words—Regulation fees, opinion about regulation fees, regulacˇnıćh poplatku˚se zasˇtit’ujıńesouhlasem sˇiroke´verˇej- knowledge of regulation fees, reformation of health care, quality of health care nosti, ale nakolik je tento nesouhlas pravdivy´? A nakolik ma´verˇejnosto vsˇech dosavadnıćh poplatcıćh jasno? Na to jsme se zameˇrˇiliv nasˇem vy´zkumu, i kdyzˇz nasˇich zjisˇteˇnı´ rozhodneˇ nemu˚zˇeme zobecnˇovat na cele´ u´zemı´ cˇeske´ho sta´tu a vsˇech jeho obyvatel. I. U´ VOD Prima´rnı´m cı´lem vy´zkumu bylo zjistit, co vlastneˇ o placenı´ poplatku˚ lide´ vı´, a poznali jsme, zˇe ani my, Y´ ZKUM o mıńeˇnı´vybranyćh skupin obyvatel o po- kterˇı´ jsme dotaznı´k vytva´rˇeli, si nejsme u´plneˇ jistı´ prˇes- platcıćh ve zdravotnictvı´ byl uskutecˇneˇn v obdobı´ V ny´m stavem placenı´ – jak vlastneˇ cely´ syste´m placenı´ letnı´ho semestru od brˇezna do kveˇtna 2010 studenty a doplaćenı´ probı´ha´ v praxi. Proto jsme se nejprve za- magisterske´ho oboru Socia´lnı´ a kulturnı´ antropologie meˇrˇili na to, jak struktura poplatku˚ doopravdy funguje v ra´mci prˇedmeˇtu Tereńnı´ praxe, ktery´ vedl PhDr. Ma- v rovineˇplatne´legislativy, abychom zjistili, s cˇı´m budeme rek Jakoubek, Ph.D. Prˇi volbeˇ te´matu byla diskutovańa mıńeˇnı´ verˇejnosti porovna´vat. Take´ muselo by´t urcˇeno, atraktivnost, a pokud mozˇno aktua´lnost te´matu, ktere´ by jaky´mi konkre´tnı´mi poplatky se budeme zaby´vat, protozˇe mohlo oslovit jak verˇejnost,tak by mohlo uka´zat zajı´mave´ z pilota´zˇe bylo vyrozumeˇno, zˇe vsˇechny zpu˚soby hrazenı´ vy´sledky pru˚zkumu, ktery´byl pozdeˇji proveden. Probeˇhl poplatku˚ pouze z povrchu nema´ cenu zkoumat, ale je brainstorming cele´skupiny a v ra´mci neˇj se rozhodlo, zˇe lepsˇı´ se zameˇrˇit pouze na vy´beˇr a ten zkoumat, acˇkoliv se budeme zaby´vat pra´veˇtı´mto te´matem. je ota´zka, zda se na´m to stoprocentneˇ povedlo, protozˇe Celkem probeˇhl za´veˇrecˇny´ vy´zkum u 42 respon- na´sˇvy´beˇr dotazovanyćh subjektu˚nebyl plneˇna´hodny´, ale dentu˚, a to pouze na u´zemı´ meˇsta Plzneˇ. Kvu˚li rovno- spı´sˇe za´meˇrny´, o cˇemzˇbude pojednańo nı´zˇe. meˇrne´mu genderove´mu zastoupenı´byla pu˚lka respondentu˚ 176 ANTROPOWEBZIN 3/2010

ZA´ KONY O POPLATCIĆH pu˚vodnı´ho designu vy´zkumu le´karˇi,le´ka´rensˇtı´pracovnıći Na u´vod byly prostudovańy za´kladnıínformace o regulacˇ- a pacienti ve vybrane´ plzenˇske´ poliklinice. Byly tedy nıćh poplatcıćh ve zdravotnictvı´, jak je definuje za´kon. provedeny rozhovory a polozˇena ota´zka, zda souhlası´, Cˇlańek 31 Listiny za´kladnıćh pra´v a svobod rˇı´ka´: cˇi nesouhlası´ s regulacˇnı´mi poplatky ve zdravotnictvı´, „Kazˇdy´ ma´ pra´vo na ochranu zdravı´. Obcˇane´ majı´ na a procˇ. Po rozhovorech s neˇkolika zameˇstnanci zdra- za´kladeˇ verˇejne´ho pojisˇteˇnı´ pra´vo na bezplatnou zdra- votnickyćh zarˇı´zenı´ byla zjisˇteˇna prˇı´ma´ zainteresovanost votnı´ pećˇi a na zdravotnı´ pomu˚cky za podmıńek, ktere´ a ve veˇtsˇineˇ prˇı´padu˚ take´ „podı´l na zisku“ zdravotnı´ho stanovı´ za´kon.“ Za´kon, ktery´ stanovuje ony podmıńky persona´lu, a proto bylo od tohoto za´meˇru ustoupeno a zdravotnı´pećˇe je za´kon o verˇejne´m zdravotnı´m pojisˇteˇnı´ dosˇlo se k za´veˇru, zˇe na´zory a poveˇdomı´ lidı´ financˇneˇ cˇ. 48/1997 Sb. (v rovineˇzisku) nezainteresovanyćh do dane´problematiky Poplatky u le´karˇebyly zavedeny za vla´dy premie´ra pro vy´zkum budou nosneˇjsˇıá meńeˇovlivneˇne´. Nemocnice Mirka Topolańka v ra´mci za´kona o stabilizaci verˇejnyćh totizˇ se zdravotnı´mi poplatky mohou zacha´zet ru˚zny´mi rozpocˇtu˚cˇ. 261/2007 Sb., ktery´vesˇel v ućˇinnost 1. ledna zpu˚soby – nakupovat nove´ vybavenı´, ale take´ prˇidat 2008 a ktery´za´kon o verˇejne´m zdravotnı´m pojisˇteˇnıńo- odmeˇny zameˇstnancu˚m (Svobodova´ 2008). Stejneˇ tak se velizoval. Poplatky u le´karˇejsou povazˇovańy za tzv. spo- uka´zalo, zˇe pouhe´prova´deˇnı´rozhovoru˚nenı´prˇı´lisˇvhodne´ luućˇast. pro statisticke´vyhodnocovańı´zı´skanyćh dat, a vy´zkumny´ Poplatky u le´karˇebyly na´sledneˇupraveny za´konem ty´m se prˇiklonilk dotaznı´kove´formeˇsˇetrˇenı´. cˇ. 59/2009 Sb., ktery´vesˇel v ućˇinnost 1. dubna 2009. Od Beˇhem pilotnı´fa´ze bylo da´le ustoupeno od za´meˇru te´doby poplatky u le´karˇevypadajıńa´sledovneˇ. Existujı´trˇi prova´deˇt vy´zkum jen v jedne´plzenˇske´poliklinice a intence poplatkova´pa´sma: vy´zkumu se zameˇrˇilaobecneˇna obyvatelstvo Plzneˇ, a to prˇedevsˇı´m z du˚vodu lepsˇı´ho zobecneˇnı´ vy´sledku˚ a vysˇsˇı´ 1) 30 Kcˇ hradı´ lide´ po dovrsˇenı´ 18 let veˇku za na´- na´hodnosti zkoumane´ho vzorku. vsˇteˇvu u le´karˇe; za polozˇku prˇedepsanou le´karˇem Na za´kladeˇ informacı´, ktere´ byly z rozhovoru˚ se na receptu. Je neˇkolik vy´jimek, na ktere´se poplatek zameˇstnanci a prostudovańı´m za´kona zı´skańy, byl sestaven nevztahuje, naprˇı´klad na preventivnı´ prohlı´dku he- strucˇny´dotaznı´k. Bylo dotazovańo 25 na´hodnyćh respon- modialy´zu, za vysˇetrˇenı´ le´karˇem transfuznı´ sluzˇby, dentu˚formou polostrukturovane´ho rozhovoru a na za´kladeˇ prˇitelefonicke´konzultaci s le´karˇematd. jejich odpoveˇdı´ byly ota´zky prˇeformulovańy. Jednalo se 2) 60 Kcˇ– tyto poplatky se vztahujı´jen za u´stavnı´pećˇi. vsˇak jen o drobne´ u´pravy ty´kajıćı´ se prˇedevsˇı´m sledu 60 Kcˇ se platı´ za kazˇdy´ den pobytu v nemocnici, ota´zek – nejdrˇı´ve byly pokla´dańy ota´zky na informovanost odbornyćh lećˇebnyćh u´stavech, la´znıćh atd. ohledneˇ za´konu˚ ty´kajıćıćh se poplatku˚, kdo si myslı´, zˇe 3) 90 Kcˇhradı´lide´za le´karˇskousluzˇbu prvnı´pomoci by meˇl by´t osvobozen od placenı´ a procˇ, a azˇ pote´ na a u´stavnı´ pohotovostnı´ sluzˇbu ve stanovene´ dny na´zory ty´kajıćı´ se jednotlive´ho zpeneˇzˇenı´. Avsˇak dosˇlo a hodiny. i ke sloucˇenıńeˇkteryćh ota´zek. Sˇlo prˇedevsˇı´m o dotaz na souhlas s poplatky ve zdravotnictvıá souhlas s poplatky Da´le existujı´ lide´ osvobozenı´ od placenı´ poplatku˚ – na- za recept. Tyto ota´zky byly sloucˇeny po zjisˇteˇnı´, zˇe lide´ prˇı´klad lide´ sveˇrˇenı´ do peˇstounske´ pećˇe, deˇti v deˇtskyćh cha´pou pod pojmem regulacˇnı´ poplatky ve zdravotnictvı´ domovech, lide´vyuzˇı´vajıćı´pomoci v hmotneńouzi, lide´ skutecˇneˇ vsˇechny poplatky vcˇetneˇ teˇch za recept, jak to v karanteńeˇatd. (Mach 2007) cha´pe i za´kon. Jsou take´ stanoveny lhu˚ty k zaplacenı´ poplatku˚. Probeˇhla vsˇak take´jedna za´sadnı´zmeˇna dotaznı´ku, Pokud pojisˇteˇnec v roce prˇekrocˇı´za´konem stanoveny´limit a tou bylo zacˇleneˇnıńoveóta´zky. Ota´zka se ty´kala zı´ska´- (deˇti do 18 let a du˚chodci nad 65 let 2500 Kcˇ, ostatnı´5000 vańı´ informacı´ o poplatcıćh, jelikozˇ jsme chteˇli vy´zkum Kcˇ), pojisˇt’ovna mu vracı´vsˇechny zapocˇitatelne´poplatky, zameˇrˇitnejen na to, co o te´to problematice lide´veˇdı´, ale o ktere´byl tento limit prˇekrocˇen, a to vzˇdy po skoncˇenı´ takeódkud tyto informace zı´ska´vajı´. cˇtvrtletı´do 60 dnu˚(Regulacˇnı´poplatky. . . 2009). V ra´mci te´to cˇa´sti jsou totizˇstanoveny dva druhy poplatku˚– ty, co se do limitu zapocˇı´ta´vajı´(veˇtsˇina na´vsˇteˇv u le´karˇe,vıće- HLAVNI´ METODA SBEˇ RU DAT meńeˇse kryjı´s trˇicetikorunovy´mi poplatky), a ty, co se do Pro sbeˇr dat ohledneˇ na´zoru˚ verˇejnosti na poplatky ve limitu nezapocˇı´ta´vajı´, naprˇı´klad prvnı´pomoc, u´stavnı´pećˇe zdravotnictvı´ bylo zvoleno jako hlavnı´ metoda dotaznı´- – vıćemeńeˇ se kryjı´ s sˇedesa´ti a devadesa´tikorunovy´mi kove´ sˇetrˇenı´. Na za´kladeˇ teˇchto dotaznı´ku˚ byly vedeny poplatky (Jak od 1. dubna. . . 2010). Tyto informace byly polostrukturovane´rozhovory s lidmi, ktere´jsme oslovovali nezbytne´pro formulaci nasˇich ota´zek v dotaznı´ku. na ulici. V okruhu za´jmu byly na´zory trˇı´skupin obyvatel meˇsta Plzneˇ, a to 1) studentu˚, 2) pracujıćıćh v produk- tivnı´m veˇku a za 3) du˚chodcu˚. Celkovy´ vzorek tvorˇilo ˇ ´ PREDVYZKUM 42 respondentu˚ v zastoupenı´ 14 respondentu˚ v kazˇde´ Prˇed samotny´m vy´zkumem byla provedena pilota´zˇ, aby skupineˇ. byly vyzkousˇeny vy´zkumneńa´stroje a prˇedemse odhalily Hlavnı´mi te´maty rozhovoru byly informacˇnı´zdroje proble´my, s nimizˇ by bylo mozˇne´ se beˇhem samotne´ho respondentu˚, tedy odkud zı´ska´vajıínformace o poplatcıćh, vy´zkumu setkat. Nasˇimi cı´lovy´mi skupinami meˇli by´t dle nacˇezˇ bylo zjisˇt’ovańo, o kteryćh poplatcıćh vlastneˇ majı´ ZUZANA TRA´VNIĆˇKOVA´ : VY´ ZKUM LIDOVE´ PERCEPCE PROBLEMATIKY ZDRAVOTNICKY´ CH POPLATKU˚ 177 hlubsˇı´poneˇtı´, tj. za co se platıá jestli to tak ve skutecˇnosti opravdu je, a jestli si respondenti sami hledali informace o poplatcıćh a co je k tomu vedlo. V teˇchto ota´zkaćh jsme se na toto specia´lneˇ zameˇrˇili, protozˇe bylo zhodnoceno, zˇe bude du˚lezˇite´ zjisˇteˇnı´, zda jednotliva´ me´dia ovlivnˇujı´ mıńeˇnı´ obyvatel. Da´le na´s zajı´mal souhlas cˇi nesouhlas s poplatky ve zdravotnictvı´ a du˚vody k tomuto rozhod- nutı´. Take´ zde byl dotaz na to, ktera´ skupina obyvatel by meˇla by´t od placenı´ osvobozena, prˇicˇemzˇ odpoveˇdi v teˇchto ota´zkaćh se cˇasto prˇekry´valy s tı´m, kdo opravdu osvobozeny´ od poplatku˚ jizˇ ze za´kona byl a o kom se uvazˇovalo jako o potencia´lnı´ vy´jimce v diskusıćh, ktere´ probı´haly tou dobou v me´diıćh. Na´sledovala ota´zka na du˚vody, kvu˚li ktery´m by respondenti vyloucˇili ze syste´mu placenı´ pra´veˇ tuto skupinu obyvatelstva. Poslednı´ dotaz se ty´kal osobnı´ zkusˇenosti respondentu˚ s poplatky – zda Obra´zek 1. Souhlas s poplatky v za´vislosti na pohlavı´(t-test pohlavı´, byly pozitivnı´, negativnı´, cˇi snad jestli majı´pocit, zˇe neˇkdy p = 0,259). poplatek zaplatili i tehdy, kdyzˇnemuseli, a aby poteúvedli za´krok, za ktery´byl regulacˇnı´poplatek zaplacen. Je du˚lezˇite´ zmıńit, zˇe dotazovany´m pro odpoveˇdi nebyly nabı´zeny mozˇnosti, museli sami uda´vat du˚vody pro souhlas cˇi nesouhlas s poplatky, a stejneˇ tak infor- macˇnı´ zdroje a druhy poplatku˚ jmenovali sami. Neˇkdy toto nebylo pra´veˇnejobjektivneˇjsˇı´, protozˇe se respondenti cˇasto ptali, zda to, co rˇı´kajı´, je uvedeno spra´vneˇ a zda se nepletou – obzvla´sˇt’u ota´zek zameˇrˇenyćh na poveˇdomı´ o tom, za co vsˇe se v soucˇasnosti regulacˇnı´poplatky platı´. Strukturu dotaznı´ku byla neˇkolikra´t meˇneˇna v na´vaznosti na pilota´zˇ, bylo potrˇebaspra´vneˇstrukturovat ota´zky tak, aby na sebe logicky navazovaly (naprˇ.nemeˇlo smysl se pta´t, se ktery´mi poplatky souhlası´, cˇi jestli vı´, za co se platı´, a potom chtı´t, aby poplatky vyjmenovali). Beˇhem teˇchto zmeˇn bylo takeújasneˇno, zˇe prima´rnı´za´jem nasˇeho sledovańı´bude informovanost o poplatcıćh.

Obra´zek 2. Souhlas s poplatky v za´vislosti na veˇkove´skupineˇ(t-test STATISTICKE´ METODY VYUZˇ ITE´ K ANALY´ ZE DAT VY´ ZKUMU student/pracujıćı´, p = 0,676; t-test student/du˚chodce, p = 0,136; t-test pracujıćı´/du˚chodce, p = 0,056). Data zı´skana´ pomocı´ dotaznı´kove´ho sˇetrˇenı´ v tereńnı´m vy´zkumu jsme zpracovali pomocı´ popisne´ a inferencˇnı´ statistiky. Prˇehledzkoumanyćh jedincu˚rozdeˇlenyćh podle Preferenci skupiny osvobozeneód poplatku˚ve zdra- pohlavı´ a prˇedem stanovene´ veˇkove´ skupiny (student, votnictvı´jsme sledovali na za´kladeˇodpoveˇdı´respondentu˚ pracujıćı´, du˚chodce) vidı´me v Tabulce 1. K na´sledny´m – tyto odpoveˇdi jsme rozdeˇlili do 7 kategoriı´ (maminky analy´za´m jsme vybrali tyto promeˇnne´: souhlas s poplatky s maly´mi deˇtmi, deˇti do 15 let, deˇti do 18 let, du˚chodce, a preference skupiny osvobozene´ od poplatku˚ – a to socia´lneˇ slabı´, chronicky nemocnı´, nikdo). Relativnı´ cˇet- v za´vislosti na pohlavıá veˇkove´skupineˇ. nost teˇchto kategoriı´ jsme zobrazili ve vy´secˇove´m grafu Cˇetnost souhlasu/nesouhlasu s poplatky ve zdravot- (Obr. 3). nictvı´v za´vislosti na pohlavı´vidı´me v sloupcove´m grafu Pro sledovańı´ absolutnı´ cˇetnosti preference kon- (Obr. 1). kre´tnı´ skupiny v za´vislosti na pohlavı´ a veˇkove´ skupineˇ Pomocı´ t-testu (Hendl 2006) jsme testovali rozdı´l jsme vybrali 2 skupiny, ktere´ byly v celkove´m souboru v pru˚meˇrne´ cˇetnosti souhlasu a nesouhlasu s poplatky zastoupeny relativneˇ nejcˇasteˇji, tedy skupinu „maminky podle pohlavı´(p = 0,259). Souhlas s poplatky jsme popsali s maly´mi deˇtmi“ a „du˚chodci“. Cˇetnost preference teˇchto pomocı´sloupcove´ho grafu i v za´vislosti na veˇkove´skupineˇ skupin v za´vislosti na pohlavı´ a veˇkove´ skupineˇ vidı´me (Obr. 2). ve sloupcovyćh grafech (Obr. 4, 5, 6, 7). Rozdı´l v na´zoru na poplatky (pru˚meˇrnaćˇetnost sou- Rozdı´l v preferenci skupiny „maminky s maly´mi hlasu a nesouhlasu s poplatky) jsme testovali t-testem mezi deˇtmi“ jako skupiny osvobozene´ od poplatku˚ v za´vis- skupinami student/pracujıćı´(p = 0,676), student/du˚chodce losti na pohlavı´ a na veˇkove´ skupineˇ jsme testovali po- (p = 0,136) a pracujıćı´/du˚chodce (p = 0,056); (Agresti mocı´ t-testu˚ (ppohlav = 0,075; pstudent/pracujc = 0,123; a Finlay 1997). pstudent/duchodce = 0,422; ppracujc/duchodce = 0,464). 178 ANTROPOWEBZIN 3/2010

Obra´zek 3. Relativnı´cˇetnost kategoriı´, preference skupiny osvobozene´ od poplatku˚. Obra´zek 4. Preference skupiny „maminky s maly´mi deˇtmi“ pro osvobozenı´od poplatku˚v za´vislosti na pohlavı´(t-test pohlavı´, p = 0,075).

Stejny´m zpu˚sobem jsme testovali i rozdı´l v preferenci skupiny „du˚chodci“ v za´vislosti na pohlavı´ (p = 0,672) a veˇkove´ skupineˇ – u veˇkovyćh skupin jsme vzhledem ke stejne´ cˇetnosti preferencı´ u veˇkove´ skupiny student a pracujıćı´ testovali pouze rozdı´l mezi veˇkovou skupinou pracujıćı´ a du˚chodce (p = 0,464). Analy´zy jsme pro- vedli pomocı´statisticke´ho software Statistica 6.1 (StatSoft, 1984–2003).

ANALY´ ZA DAT Analyzovane´promeˇnne´:

1) Souhlas s poplatky (podle pohlavı´, veˇkove´skupiny). 2) Preference skupiny osvobozenaód poplatku˚. 3) Preference skupiny osvobozeneód poplatku˚(podle Obra´zek 5. Preference socia´lnı´ skupiny „maminky s maly´mi deˇtmi“ pohlavı´, veˇkove´skupiny) pro osvobozenı´ od poplatku˚ v za´vislosti na veˇkove´ skupineˇ (t-test student/pracujıćı´, p = 0,123; t-test student/du˚chodce, p = 0,422; t-test pracujıćı´/du˚chodce, p = 464). student pracujıćı´ du˚chodce celkem muzˇ 6 7 6 19 zˇena 8 7 8 23 obeˇpohlavı´ 14 14 14 42 2 % vnı´ma´poplatky za nadstandardnı´sluzˇby. 54,5 % re- Tabulka I spondentu˚ si nenı´ veˇdoma neopra´vneˇne´ platby, 9 % si Cˇ ETNOST JEDINCU˚ PODLE POHLAVI´ A VEˇ KOVE´ SKUPINY (N = 42). myslı´, zˇe neopra´vneˇneˇzaplatilo za preventivnı´prohlı´dku, 7 % si myslı´, zˇe zaplatilo za recept na le´ky, 9 % za porod a na´slednou pećˇi, 13,5 % za na´vsˇteˇvu le´karˇebez vysˇetrˇenı´ a 7 % zaplatilo neopra´vneˇneˇopakovanou platbu. SLOVNI´ SOUHRN A VY´ SLEDKY Z GRAFU˚ Prˇi dotazu na to, co lide´ povazˇujı´ za zpoplatneˇnou Z vy´sledku˚ kvalitativnı´ho vy´zkumu vyply´va´, zˇe podle sluzˇbu, se uka´zalo, zˇe veˇtsˇina odpoveˇdeˇla za recept, cozˇje vsˇech dotazovanyćh, kteryćh bylo 42 respondentu˚(z toho takeńejcˇasteˇjsˇı´polozˇka, s kterou prˇijdedo kontaktu velka´ 19 muzˇu˚a 23 zˇen) s poplatky souhlası´64 % respondentu˚. veˇtsˇina obyvatel. S maly´m odstupem na´sledoval poplatek Pro 68 % dotazovanyćh jsou hlavnı´m zdrojem informacı´ za vysˇetrˇenı´ u le´karˇe, a zhruba cˇtvrtina dotazovanyćh me´dia. 17 % respondentu˚ majı´ informace o poplatcıćh uvedla poplatek za pobyt v nemocnici a za vysˇetrˇenı´ na z osobnı´ zkusˇenosti a 15 % respondentu˚ od sve´ rodiny pohotovosti. Vıće jak dveˇtrˇetinyobyvatel za´rovenˇuvedly, a zna´myćh. Dobre´zkusˇenosti s poplatky ma´60 % respon- zˇe majı´dobrou zkusˇenost s placenı´m poplatku˚, jen trˇetina dentu˚, 30,5 % ma´sˇpatne´zkusˇenosti a 9,5 % respondentu˚ uvedla zkusˇenost sˇpatnou cˇi minima´lnı´. nema´ te´meˇrˇ zˇa´dne´ zkusˇenosti s poplatky. 29 % respon- Prˇi dotazovańı´ na to, zda si lide´ myslı´, zˇe neˇkdy dentu˚ se domnı´va´, zˇe poplatek je za vysˇetrˇenı´, 35 % si platili poplatek, acˇkoliv podle za´kona nemeˇli, prˇeva´zˇna´ myslı´, zˇe poplatek je za recept, 18 % vidı´ poplatek za skupina obyvatel odpoveˇdeˇlo, zˇe se jim toto nikdy nestalo, pobyt v nemocnici, 15 % za sluzˇby na pohotovosti a jen a z ostatnıćh zanedbatelnyćh vyćˇtu˚ bylo nejvy´razneˇjsˇı´ ZUZANA TRA´VNIĆˇKOVA´ : VY´ ZKUM LIDOVE´ PERCEPCE PROBLEMATIKY ZDRAVOTNICKY´ CH POPLATKU˚ 179

cˇerpa´ veˇtsˇina oslovenyćh sve´ znalosti o poplatcıćh z ne- prˇı´lisˇspolehlivyćh media´lnıćh zdroju˚. Tento vy´zkum, i kdyzˇ jeho za´veˇry a zjisˇteˇnı´ nemu˚zˇeme nijak zobecnˇovat, lze cha´pat jako mensˇı´, cˇasoveˇ a prostoroveˇomezeny´, vhled do problematiky, ktera´, acˇko- liv je tento vy´zkum jizˇstarsˇıá existujıí jine´praće na toto te´ma, je sta´le aktua´lnıá sta´le obyvatele Cˇeske´republiky zajı´ma´. Zda se podobny´mi studiemi o mıńeˇnı´ „obycˇej- nyćh´“ obcˇanu˚ budou volenı´ za´stupci rˇı´dit, cˇi nikoliv, je ota´zka budoucnosti. Nicmeńeˇ respondenti, ktere´ jsme zpovı´dali, si jizˇzvykli na urcˇitou formu spolupodı´lenı´se na zdravotnı´pećˇi, na zdravotnicke´poplatky – ovsˇem vzˇdy se zdu˚razneˇnı´m nutnosti existence vy´jimek. Z uvedenyćh dat jsou patrne´ neˇktere´ skutecˇnosti, ktere´ na´s jakozˇto vy´zkumnı´ky opravdu prˇekvapilya mohly by by´t v dalsˇı´m Obra´zek 6. Preference socia´lnı´skupiny „du˚chodci“ pro osvobozenıód z vy´zkumu da´le rozpracovańy. poplatku˚v za´vislosti na pohlavı´(t-test pohlavı´, p = 0,672).

PODEˇ KOVA´ NI´ Autorka deˇkuje nı´zˇe uvedeny´m cˇlenu˚m vy´zkumne´ho ty´mu za spolupraći a poskytnutıńeˇkteryćh u´daju˚: Nikola Balasˇ, Petra Blavkova´, Lenka Brunclı´kova´, Lucie Gebouska´, Si- mona Ha´jkova´, Petra Hora´kova´, Radek Chocholaty´, Lu- cie Kolesova´, Lucie Kovandova´, Petra Kubova´, Zuzana Nejedla´, Martina Nova´kova´, Lucie Radacˇovska´, Tereza Rysˇava´, Petra Speˇvaćˇkova´, Andrea Sˇnejdarova´.

POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] AGRESTI, A., FINLAY, B. 1997. Statistical methods for the social sciences. Upper Saddle River, N. J.: Prentice Hall. [2] HENDL, J. 2006. Prˇehled statistickyćh metod zpracovańı´dat: analy´za a metaanaly´za dat. Praha: Porta´l. [3] Jak od 1. dubna 2009 na regulacˇnı´ poplatky. Prˇı´stupne´ na: Obra´zek 7. Preference socia´lnı´skupiny „du˚chodci“ pro osvobozenıód , sta´hnuto: 13. 5. 2010. [4] Listina za´kladnıćh pra´v a svobod. 1993. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 20. 10. 2010. Ohledneˇ ovlivneˇnı´ jednotlivcu˚ me´dii bylo zjisˇteˇno, [5] MACH, J. 2007. Informace pro cˇleny cˇeske´le´karˇske´komory vyply´va- jıćı´z prˇijetı´za´kona cˇ. 261/2007 sb., o stabilizaci verˇejnyćh rozpocˇtu˚. zˇe veˇtsˇina obyvatel zı´ska´vala sve´ poznatky o poplatcıćh Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 25. 10. 2010. cˇi noviny, pouze cˇtvrtina obyvatel zı´ska´valo alternativnı´ [6] PAVLI´KOVA´ , O. 2008. Regulacˇnı´poplatky na u´stupu. Zdravotnicke´ noviny. 57(23): 1–2. informace o poplatcıćh osobneˇu svyćh doktoru˚cˇi v le´ka´r- [7] Regulacˇnı´ poplatky – metodicky´ pokyn. 2009. Mi- naćh a cˇtvrtina zı´ska´vala poveˇdomıód svyćh zna´myćh a ze nisterstvo zdravotnictvı´ Cˇeske´ republiky. Prˇı´stupne´ na: zkusˇenostı´svyćh prˇı´buznyćh. Proto by se dalo konstatovat, , sta´hnuto: 10. 10. 2010. zˇe na informovanosti, cˇi naopak zmatenı´z u´daju˚o placenı´ [8] SVOBODOVA´ , M. 2008. Poplatky? Pu˚sobı´ zejmeńa majıńejveˇtsˇı´roli pra´veˇme´dia, a to zejmeńa televize. na pohotovost. Zdravotnicke´ noviny. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 27. 10. 2010. ZA´VEˇ R [9] Za´kon cˇ. 48/1997 Sb. 1997. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 18. 10. 2010. [10] Za´kon cˇ. 261/2007 Sb. 2007. Prˇı´stupne´ na: platky prezentuje jako polozˇku, se kterou lideńesouhlası´. , sta´hnuto: 25. 10. vy´zkumu – a to v informovanosti obyvatel o poplatcıćh cˇi 2010. [11] Za´kon cˇ. 59/2009 Sb. 2009. Prˇı´stupne´ na: o tom, kdo je podle nich osvobozen od poplatku˚. Je naprˇ. , sta´hnuto: 27. 10. 2010. 180 ANTROPOWEBZIN 3/2010

*Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. ANTROPOWEBZIN 3/2010 181 „Kulturnı´revitalizace“ v soucˇasne´m Baskicku Martin Chochola [email protected]

Ćultural revitalization´ je strucˇneˇ upozorneˇno na spojitosti a rozdı´ly s dalsˇı´mi in contemporary Basque Country oblastmi. V prˇı´padeˇ Baskicka si mu˚zˇeme dovolit ozna- cˇenı´ druhe´ na´rodnı´ obrozenı´, symbolicky ohranicˇene´ Abstract—The article attemts to make an initial insight into the problematic of language and cultural revitalization rokem 1975 (smrt genera´la Franka) a rokem 2010. Smrt process which has been carried out since 1975 to presence. autokrata znamenala pro sˇpaneˇlske´ baskicke´ provincie The history of Basque country with a special stress on the mozˇnost svobodne´ho kulturnı´ho a jazykove´ho rozvoje. Jizˇ circumsatncies of the origin of modern basque nationalism 60. le´ta jsou ale typicka´ silnou na´rodnı´ mobilizacı´ jak are briefly sketched in the paper. Political, economic and na poli jazyka, tak politiky. Ota´zka jazykova´ a kulturnı´ social trends of the period mentioned above are also descri- bed, the questions of language revitalization, bilingvism and je v Baskicku (minima´lneˇ v CAV) jednı´m z hlavnıćh political consequences are emphasized. The article is based politickyćh proble´mu˚, protozˇe kulturnı´(na´rodnı´) hnutı´, acˇ on the fieldresearch which has been carried out in Gipuzkoa vnitrˇneˇnesourode´, je v te´to oblasti tak silne´, zˇe prakticky (Basque Autonomy) in the february-june period in 2009. The zˇa´dna´politicka´strana jej nemu˚zˇe ignorovat. article aslo concerns Navarra and French-Basque regions. Autor textu je prˇesveˇdcˇen, zˇe pro popisovańıá vy- Key Words—cultural revitalization, Basque country, ethnicity, sveˇtlovańı´spolecˇenske´ho zˇivota cˇloveˇka je mozˇne´pouzˇı´t nationalism, language policy slovo kultura, stejneˇ jako je mozˇne´ pouzˇı´t slovo revitalizace i prˇesto, zˇe lidske´ kultury nejsou ani staticke´ ani nemusı´ v danou chvı´li znamenat tote´zˇ pro vsˇechny jejich ućˇastnı´ky. Acˇkoliv je soucˇasna´baskicka´spolecˇnost charakteristicka´mimo jine´svou politickou rozru˚zneˇnostı´, U´ VOD – TEMATICKE´ VYMEZENI´, TEORETICKY´ PRˇ I´STUP pra´veˇota´zka toho, co je a nenı´(baskicka´) kultura, jaky´mi E´ MATEMtextu je kulturnı´revitalizace v soucˇasne´m cestami kraćˇela v deˇjinaćh a jaky´m smeˇrem kraćˇı´ nynı´, T Baskicku. Tento termıń byl zvolen pro zjednodusˇene´ je pro spolecˇensky´ zˇivot Baskicka za´sadneˇ du˚lezˇita´. Na zachycenı´ silne´ho oficia´lnı´ho (vla´dnı´ho) i spolecˇenske´ho jedne´straneˇmu˚zˇeme pozorovat silne´hnutı´za jazykovou hnutı´ za pouzˇı´vańı´ a prosazovańı´ baskicke´ho jazyka a a kulturnı´ revitalizaci, samo vnitrˇneˇ pestre´, na straneˇ kultury. Kultura´lneˇpojate´Baskicko je dnes u´zemı´m rozdeˇ- druhe´mu˚zˇeme videˇt i rozporuplnost baskicke´spolecˇnosti leny´m mezi dva velkeévropskeńa´rodnı´ sta´ty. Od konce v ota´zce, jakou roli tato revitalizace hraje. Jen velmi 19. stoletı´, kdy vznikl modernı´ baskicky´ nacionalismus, obtı´zˇneˇ by dnes bylo mozˇno zasta´vat primordialisticke´ se toto hnutı´ strˇeta´va´ s nacionalismem (cˇi centralismem) nebo konstruktivisticke´pozice v ota´zce existence na´roda. sˇpaneˇlsky´m, potazˇmo francouzsky´m. Jakkoliv silne´ jsou Sta´le vıće autoru˚se dnes prˇiklańı´spı´sˇe k ambivalentnı´mu snahy o kulturnı´ a politickou jednotu Baskicka, odpor cha´pańı´ teˇchto fenomeńu˚. Na´rody v nasˇem slova smyslu Sˇpaneˇlska a Francie coby sta´tu˚nenı´jediny´m proble´mem coby kolektivnıídentity s politicky´mi ambicemi zalozˇene´ baskicke´ho na´rodnı´ho hnutı´. Nemensˇı´m proble´mem je na spolecˇnyćh (rea´lnyćh cˇi imagina´rnıćh) prvcıćh pu˚vodu, politicka´rozru˚zneˇnost regiona´lnıí rozru˚zneˇnost obcˇanska´ jazyka a kultury jsou sice produktem modernı´ spolecˇ- v ra´mci jednotlivyćh oblastı´. Pro pochopenı´ fenomeńu nosti, ale nebylo mozˇne´ je zcela „vytvorˇit“. Jsou spı´sˇe baskicke´kulturnı´revitalizace od roku 1975 do soucˇasnosti, realizacı´ urcˇityćh mozˇnostı´, nezˇ zcela umeˇly´mi vy´tvory ktera´ je povazˇovańa za modeloveˇ u´speˇsˇnou minima´lneˇ (Hroch 2009, Sˇatava 2009). v evropske´m meˇrˇı´tku (Sˇatava 2009: 73–74), je du˚lezˇite´ „Novy´“ badatel si v Baskicku brzy po na´vsˇteˇveˇ alesponˇstrucˇneˇnastıńit baskicky´prˇı´beˇh a deˇjiny baskic- prvnı´ho knihkupectvı´ cˇi mı´stnı´ knihovny nutneˇ polozˇı´ ke´ho nacionalismu ve vztahu k deˇjina´m Sˇpaneˇlska. ota´zku, zda se ma´te´matem vu˚bec zaby´vat. Bohata´litera- I geograficky tak malaóblast, jakou je Baskicko, je tura se ty´ka´pu˚vodu baskicˇtiny, historie Baskicka, baskicke´ dost velky´m badatelsky´m tereńem. Tereńnı´vy´zkum, ktery´ industrializace, folkloru, nacionalismu, velryba´rˇstvı´, radi- byl autorem textu v Baskicku realizovań, probı´hal v dnesˇnı´ ka´lnı´ho nacionalismu, terorismu, slovesnosti, sociolingvis- provincii Gipuzkoa (Comunidad Autońoma Vasca – viz tiky a mnoha dalsˇıćh te´mat. Samotna´ „profese antropo- terminologie). Respondenti ale pocha´zejı´ z ru˚znyćh mı´st loga“ nenı´v Baskicku nicˇı´m nezna´my´m. Politicke´zatı´zˇenı´ sˇpaneˇlske´ho Baskicka, tedy nejen z provincie Gipuzkoa. cele´ho fenomeńu implikuje produkce velke´ho mnozˇstvı´ Cela´problematika se samozrˇejmeˇty´kaí ostatnıćh historic- vylozˇeneˇ zaujate´ literatury, ktera´ vsˇak mu˚zˇe by´t cenny´m kyćh oblastı´, nicmeńeˇdu˚raz je kladen na CAV, prˇı´padneˇ zdrojem dat. Z cˇeskyćh autoru˚je nutne´vyzdvihnout praće 182 ANTROPOWEBZIN 3/2010 politologa Maxmiliańa Strmisky, ktery´, acˇpı´sˇe prˇedevsˇı´m jednak vsˇech sedm baskickyćh provinciı´, jednak tento o politickyćh stranaćh a problematice terorismu, necha´va´ prostor jako vlast a jednak baskickyńa´rod, baskicky´lid. ve svyćh textech hluboke´ znalosti o realiteˇ dnesˇnı´ho Ostrˇe etymologicky znamena´ Euskal Herria „zemi teˇch, Baskicka a Sˇpaneˇlska. kterˇı´ mluvı´ Baskicky“. Termıń se objevuje od ranyćh textu˚ v 16. stoletı´, nicmeńeˇ svou dnesˇnı´ podobu zı´skal s u´speˇchem snah o unifikaci baskicˇitny v roce 1968.3 Euskadi4 naopak oznacˇuje pouze trˇiprovincie CAV, TERMINOLOGIE tedy Arabu, Bizakiu a Gipuzkou. Tento termıń je mozˇne´ Pro cˇeska´me´dia jsou z Baskicka zajı´mave´dveˇveˇci: San cha´pat jako urcˇite´ opozitum k Euskal Herria. Obecneˇ Fermin a terorismus. Nejslavneˇjsˇı´je sever Sˇpaneˇlska vzˇdy termıń Euskal Herria by´va´ cˇasteˇjsˇı´ ve slovnı´ku naciona- zacˇa´tkem cˇervence, kdy se ve meˇsteˇ Pamplona (Navara) listu˚ a odkazuje ke konceptu „Velke´ho Baskicka“. Toto kona´slavny´festival San Fermıń (sˇpaneˇlsky Sanfermines), vymezenı´ nicmeńeˇ nevylucˇuje, zˇe neˇkdo pouzˇije slovo u na´s zna´meˇjsˇı´ jako „utı´kańı´ prˇed by´ky v Pamploneˇ“1. Euskadi ve smyslu Euskal Herria, a naopak. Nicmeńeˇ Poma´ha´ na´m posilovat nasˇe vlastnı´ prˇedstavy o Sˇpaneˇl- urcˇite´standardnı´pouzˇitı´termıńy oddeˇluje. Euskal Herria sku jako kurio´znı´ zemi s teply´m pocˇası´m. Cˇesky´ jazyk ma´ vy´razne´ pouzˇitı´ jak v nacionalistickyćh kruzıćh, tak zna´ slovo Baskicko. Jedna´ se o oblast oby´vanou Basky, jinde, nebot’i cˇloveˇk, kteryńenı´baskicky´m nacionalistou, prˇı´slusˇnı´ky baskicke´ho na´roda/etnika. Mu˚zˇeme rozlisˇovat uzna´va´kulturnıéxistenci Euskal Herria, byt’ by tento lid mezi sˇpaneˇlsky´m a francouzsky´m Baskickem. Neˇkdy se byl rozdeˇlen do sedmi oblastıá dvou sta´tu˚. Euskera, Eu- take´ rozdeˇluje mezi Baskickem „jizˇnı´m“ a „severnı´m“. skara jsou baskicka´slova oznacˇujıćı´baskicˇtinu. Dveˇru˚zna´ (Strmiska 1998: 47) Sˇpaneˇlsˇtina zna´ mimo jine´ termıńy slova pro stejnou veˇc poukazujı´ na dialekta´lnı´ bohatost Vasco, los Vascos, El Paı´s Vasco, Comunidad Autońoma baskicˇtiny. Etymologie slova byla obdarˇenamnoha teori- Vasca, Navarra nebo Comunidad Foral De Navarra a Los emi, zˇa´dna´z teˇchto teoriı´vsˇak nenı´spolehliveˇproka´zańa. Paı´ses Vasco-France´ses; pouzˇı´va´ take´ termıńy la lengua Termıń euskaldun oznacˇuje cˇloveˇka, ktery´mluvı´baskicky, vasca cˇi el vascuence. Vasco s velky´m pı´smenem oznacˇuje tedy ovla´da´ euskeru, prˇicˇemzˇ neza´lezˇı´ na jeho etnicke´m Baska jako osobu, s maly´m pı´smenem se jednaó prˇı´davne´ cˇi jazykove´m pu˚vodu. Mluvı´sˇ baskicky, jsi euskaldun. jmeńo baskicky´. Los Vascos – plura´l – oznacˇuje prˇı´slusˇnı´ky Za´rovenˇ tento termıń nemluvı´ o nacionalistickyćh ide- na´roda cˇi etnika Basku˚. El Paı´s Vasco – cˇesky ZemeˇBasku˚ jıćh. Euskaldun (ne)znamenańacionalista. „Je euskaldun, – oficia´lneˇse jednaó trˇiprovincie Vizcaya, A´ lava, Guipu´z- ne abertzale,“ sdeˇlovali mi lide´ o komsi beˇhem rˇecˇi. coa (Bizkaia, Araba, Gipuzkoa); tyto provincie dohromady Iparralde a Hegoalde. Iparralde slouzˇı´k oznacˇovańı´trˇech tvorˇı´ Comunidad Au´tońoma Vasca (CAV), tedy Baskicke´ francouzskyćh baskickyćh oblastı´. Jedna´ se o tzv. „se- Autonomnı´Spolecˇenstvı´, jedna´se o zameˇnitelne´termıńy, vernı´“ neboli „francouzske´“ Baskicko. Hegoalde oproti prˇicˇemzˇCAV je termıń oficia´lnı´(u´rˇednıńa´zev), v baskicˇ- tomu oznacˇuje jizˇnı´ oblasti, tedy Euskadi a Nafarroa. tineˇ se pro tote´zˇ pouzˇı´va´ slovo Euskadi; termıń El Paı´s Nafarroa neˇkdy znamena´jizˇnı´, sˇpaneˇlskou Navaru, jindy Vasco lze take´ cha´pat v sˇirsˇı´m kontextu „kulturnı´ho“ cˇi i Navaru severnı´. Pro prˇehlednost, vsˇechny oblasti tedy „historicke´ho“ Baskicka (vsˇech sedm provinciı´). Navarra baskicky, sˇpaneˇlsky a francouzsky jsou: – mu˚zˇe oznacˇovat francouzskou a sˇpaneˇlskou Navaru (Na- farroa Beherea a Nafarroa Garaia – baskicky) nebo jen Baskicˇtina Sˇpaneˇlsˇtina Francouzsˇtina deˇlenı´jih-sever take´sˇpaneˇlskou Navaru, tedy spı´sˇe Comunidad Foral de Bizkaia Vizcaya hegoalde Araba A´ lava hegoalde Navarra, cozˇje oficia´lnıńa´zev autonomnıóblasti Navara Gipuzkoa Guipućoa hegoalde (cˇesky Pra´vnı´ spolecˇenstvı´ Navara2). Los Paı´ses Vasco- Nafarroa Navarra hegoalde France´ses – cˇesky Zemeˇ Baskicko-francouzske´, jedna´ se Lapurdi Labourd iparralde Behe Nafarroa Basse-Navarre iparralde o trˇi baskicke´ oblasti ve Francii: baskicky Lapurdi, Na- Zuberoa Soule iparralde farroa Beherea a Zuberoa (francouzsky Labourd, Basse- Tabulka I Navarre, Soule). La lengua Vasca, El Idioma Vasco – jsou OBLASTI BASKICKA A JEJICH SˇPANEˇ LSKE´ A FRANCOUZSKE´ NA´ ZVY. sˇpaneˇlskeńa´zvy pro baskicˇtinu jako jazyk Basku˚. V baskicˇtineˇ se mu˚zˇeme setkat s termıńy Euskal Herria a Euskadi, a take´ s termıńy euskera (euskara) a Pouzˇitı´termıńu˚se neˇkdy prˇekry´va´. Cely´proble´m vlastneˇ euskaldun. Da´le oznacˇenı´ Iparralde a Hegoalde, a vyjme- poukazuje na bilingvnı´situaci v Baskicku, a acˇkoliv platı´, novańı´ vsˇech oblastı´ v baskicˇtineˇ. Termıń Euskal Herria zˇe dle slysˇenyćh termıńu˚ mu˚zˇeme tipovat na politicke´ (da´le takeÉH) ma´historicky´pu˚vod a neˇkolik vy´znamu˚. na´zory mluvcˇı´ho, je take´ faktem, zˇe termıńy se cˇasto Slovo euskal znamena´ v cˇesˇtineˇ baskicky´, slovo herri cˇi beˇhem rozhovoru libovolneˇzameˇnˇujı´. Naprˇı´klad Gipuzkoa herria (bez cˇlenu a se cˇlenem) mu˚zˇe oznacˇovat vesnici a Guipu´zcoa se jinak pı´sˇı´, ale te´meˇrˇ stejneˇ cˇtou, a nenı´ (jako obec i mı´sto), cely´kraj (oblast, u´zemı´), ale take´lid tedy ani mozˇne´ neˇjak zjisˇt’ovat, zda to mluvcˇı´ myslel nebo na´rod. Slovnı´ spojenı´ Euskal Herria tedy znamena´ v baskicˇtineˇ, nebo ve sˇpaneˇlsˇtineˇ. Dalsˇı´m prˇı´kladem je, zˇe

1Ve skutecˇnosti se jedna´ o mnoho slavnostı´ San Fermıń, z nichzˇ ta 3Zdroj: www.es.wikipedia.org – heslo euskal herria. v Pamploneˇ, ktera´se jmenuje Sanfermines, je nejzna´meˇjsˇı´(nejslavneˇjsˇı´, 4Jedna´ se o novotvar zakladatele baskicke´ho nacionalismu Sabino urcˇiteˇnejveˇtsˇı´). Arany y Goiry. Ten pouzˇı´val slovo euzkadi, nicmeńeˇdnes se uzˇı´va´prˇepis 2Jedna´se o prˇekladautora textu. euskadi. MARTIN CHOCHOLA: KULTURNI´ REVITALIZACE V SOUCˇASNE´ M BASKICKU 183 sˇpaneˇlsky pı´sˇıćı´ periodika uzˇı´vajı´ baskickyćh slov cˇasto plaka´tu˚, na´pisu˚ a banneru˚, je psańo pouze v baskicˇ- tam, kde se jedna´ o slovo zna´me´ i teˇm, kterˇı´ nejsou tineˇ. Autor textu absolvoval u´vodnı´ kurs baskicˇtiny na euskaldunak (vascohablantes, baskicky mluvıćı´, plura´l), Universidad del Paı´s Vasco (UPV-EHU)5, jeho znalost a kde takeńemusı´by´t vhodny´sˇpaneˇlskyékvivalent, nebo tohoto jazyka vsˇak sta´le nenı´takova´, aby mohl oslovovat je zkra´tka zvykem tato slova pouzˇı´vat. respondenty baskicky a ve´st s nimi baskicky rozhovory. I znalost za´kladnıćh fra´zı´ vsˇak svy´m zpu˚sobem „ote- vı´ra´dverˇe“k rozhovoru˚m. Pra´veˇmanifestace politickyćh TERE´ NNI´ VY´ ZKUM na´zoru˚ je vy´razny´m projevem, ktery´ okamzˇiteˇ prˇitahuje i meńeˇ nadsˇene´ho na´vsˇteˇvnı´ka Baskicka. Jejich verˇejna´ Hlavnıćˇa´st tereńnı´ho vy´zkumu probı´hala v obdobıúńor– viditelnost mu˚zˇe vypovı´dat mnohe´, je ale spı´sˇe vneˇjsˇı´ cˇerven 2009 v ra´mci studijnı´ho pobytu autora cˇlańku v San slupkou, pod kterou se skry´va´ skutecˇny´ zˇivot. Intenzita Sebastiańu (Donostia), hlavnı´m meˇsteˇprovincie Gipuzkoa politickyćh projevu˚na verˇejnostimu˚zˇe vsˇak by´t cha´pańa (CAV). Te´matem vy´zkumu byla baskickaétnickaídentita jako jeden z projevu˚ kulturnı´ revitalizace sˇpaneˇlske´ho a nacionalismus s du˚razem na stereotypy a jazyk jako Baskicka. Vy´znamny´m zdrojem informacı´, ktere´ se vsˇak faktor etnickeídentity. Vy´zkum byl pote´zpracovań v di- jizˇ zameˇrˇovaly jesˇteˇ vıće na problematiku jazyka, byla plomove´praći autora (Chochola 2009). Neˇktere´kontakty mozˇnost ve´st pravidelne´ rozhovory se trˇemi osobami, zı´skane´ beˇhem tohoto vy´zkumu autor textu udrzˇuje do ktere´v ra´mci sve´ho studijnı´ho pobytu navsˇtı´vily Cˇeskou soucˇasnosti, jedna´se tedy o dlouhodobe´respondenty. Jine´ republiku v roce 2010. Rozhovory s nimi byly o to snazsˇı´, kontakty byly vylozˇeneˇkra´tkodobe´ho charakteru. Zućˇast- zˇe dle jejich vlastnıćh slov nepatrˇı´k zˇa´dne´mu z radika´lnıćh neˇne´ pozorovańı´ bylo realizovańo prˇedevsˇı´m ve meˇsteˇ proudu˚, cozˇovsˇem neznamena´, zˇe mluvily pravdu. Mezi San Sebastiań a neˇkolika dalsˇıćh sı´dlech oblasti Gipuzkoa, hlavnı´ obtı´zˇe tereńnı´ho vy´zkumu v Baskicku tedy patrˇı´ respondenty byli i lide´ z jinyćh provinciı´. Hlavnı´mi te´- ota´zka jazykove´vybavenosti a proble´m tabuizace urcˇityćh maty rozhovoru˚ byla baskicˇtina a jejı´ pouzˇitı´, etnicka´ cˇi te´mat. kulturnıídentita a jejı´politickeímplikace. Rozhovory se nevyhy´baly te´matu politicke´ho na´silı´, acˇkoliv politicke´ na´silı´ nebylo te´matem prima´rnı´m. Snahou vy´zkumnı´ka HISTORICKY´ EXKURS – JAZYK, MODERNITA, bylo pozorovat konceptualizaci baskickeíndentity. NACIONALISMUS Tereńnı´vy´zkum v Baskicku ma´sva´speficika. Jednı´m Na te´ma „deˇjin Basku˚“ bylo jizˇmnoho napsańo. Jazykova´ z teˇchto specifik je pra´veˇsilna´politizace vesˇkere´kultury. izolovanost baskicˇtiny dala vzniknout mnoha badatelsky´m V Baskicku mu˚zˇete by´t zatcˇen a obvineˇn z „podpory snaha´m, a tı´m take´velice ru˚znorody´m teoriı´m o pu˚vodu terorismu“ jen kvu˚li tomu, zˇe se o neˇm „vı´“, zˇe jste Basku˚. Na´sledujıćıóddı´l lze cha´pat spı´sˇe jako vyćˇet speci- solida´rnı´ s baskicky´mi veˇzni, kterˇı´ jsou obvykle veˇz- fik spojenyćh s baskickou historiı´, nezˇneˇjakou chronologiı´ neˇni v zarˇı´zenıćh daleko od Baskicka, vcˇetneˇKana´rskyćh na´roda.6 ostrovu˚. Stejneˇ tak se mu˚zˇete sta´t obeˇtı´ atenta´tu ETA To, co deˇla´ z Basku˚ jednu z exotickyćh spolecˇen- jen proto, zˇe nejste prˇesveˇdcˇeny´ vlastenec, zˇe verˇejneˇ skyćh skupin v Evropeˇ, a suvereńneˇ„nejza´hadneˇjsˇı´“ z Ev- pochybujete o du˚lezˇitosti obnovy baskicˇtiny, zˇe nejste ropy za´padnı´, je tajemstvı´jejich pu˚vodu a pu˚vodu jejich takovy´m Baskem, jake´ho si vymyslel nacionalismus. Je- jazyka. Ota´zka „kdo byl kde prvnı´“ by´va´ pro politicke´ den z respondentu˚mi situaci vysveˇtlil slovy „uno puede ambice neˇkteryćh etnickyćh skupin cˇi jejich elit za´sadnı´. hacer mucho danˇo, la situacioń hace mucho danˇo“ – Tedy ani pu˚vod, ani jazyk vlastneˇnedeˇlajı´z Basku˚Basky, tedy „jeden mu˚zˇe velmi ublı´zˇit, situace mnoho ublizˇuje,“ ale veˇda. A politicke´ implikace ru˚znyćh teoriı´ na sebe aby pouka´zal na fakt, zˇe v Baskicku je situace va´zˇna´ nenechajı´dlouho cˇekat. Na u´zemıÉuskal Herria se nacha´zı´ a „vsˇichni“ to veˇdı´. Podle mnoha z myćh respondentu˚ neobvykle velke´mnozˇstvı´prehistorickyćh dokladu˚lidske´ (z ru˚znyćh na´zorovyćh proudu˚) neby´va´ zrovna zvykem cˇinnosti, prˇedevsˇı´m kamennyćh staveb dodnes neobjasneˇ- mluvit verˇejneˇ o politice s lidmi opacˇnyćh na´zoru˚. Je nyćh funkcı´, ale take´ prˇehrsˇel drˇı´ve oby´vanyćh jeskynı´, zde tedy patrna´ urcˇita´ tabuizace te´matu. Byla tedy na jeskynnı´ho umeˇnıá pochopitelneˇ, kosternıćh pozu˚statku˚. mı´steˇurcˇitaópatrnost. Na druhe´straneˇmu˚zˇeme Baskicko Ota´zky spojene´ s pu˚vodem a prˇıćhodem Basku˚ povazˇovat za „otevrˇenou spolecˇnost“ ve smyslu cha´pańı´ prˇina´sˇejı´ neˇkolik hlavnıćh teoretickyćh proudu˚. Baskicˇ- politiky jako otevrˇene´ho prostoru pro artikulaci na´zoru˚. tina je jazyk, ktery´ nenı´ indoevropske´ho pu˚vodu, cozˇ je Autor byl leckdy prˇekvapen,jak otevrˇeneárgumenty mohl zatı´m jaka´si jedina´ spolehliva´ ne-prˇı´buznost, kterou ma´. vyslechnout. Badatel byl vybaven ucha´zejı´ schopnostı´ ve´st roz- 5Baskicky Euskal Herriko Unibersitatea. hovory ve sˇpaneˇlsˇtineˇ, ktere´ dı´ky postupneˇ se zvysˇujıćı´ 6Z nejzna´meˇjsˇıćh (ale fundovanyćh) historiografiı´ jmenujme knihu znalosti jazyka naby´valy bohatsˇıćh uprˇesneˇnı´. Znalost Basque culture od dvojice Joseba Zulaika – William A. Douglass (Zulaika-Douglass 2007), ktera´ je svou povahou sice spı´sˇe u´vodnı´ baskicˇtiny nenı´jisteˇnutna´pro zkoumańı´vsˇech mozˇnyćh ucˇebnicı´ pro profesiona´lnı´ badatele v problematice Basku˚, vy´znamnou ota´zek, ktere´ tento tereń nabı´zı´, nicmeńeˇ cˇı´m veˇtsˇı´ jsou soucˇa´st zde ale tvorˇı´ samotne´ deˇjiny regionu, a potom Basque history znalosti tohoto jazyka, tı´m snazsˇı´ je vy´zkum prova´deˇt. of the world autora Marka Kurlanske´ho (Kurlansky 1999). V cˇeske´m prˇekladu vysˇla kniha britske´ho medievalisty Rogera Collinse (Collins Velke´ mnozˇstvı´ materia´lu, ktery´ se k analy´ze nabı´zı´, 1997) Baskove´, ktera´ jizˇ svy´m na´zvem vytva´rˇı´ dojem na´rodneˇ-kulturnı´ a to hlavneˇprojevu˚verˇejne´ho vyjadrˇovańıńa´zoru˚pomocı´ homogenity Basku˚. 184 ANTROPOWEBZIN 3/2010

To poma´ha´ urcˇovat smeˇr teoriı´. V za´sadeˇ se uva´dı´, zˇe „steˇhovańıńa´rodu˚“ a christianizace Evropy, mu˚zˇeme kon- Baskove´ se svy´m jazykem jsou bud’: 1) „autochtonnı´ statovat, zˇe ve vrcholne´m strˇedoveˇku se jizˇna formovańı´ obyvatelstvo7,“ ktere´mu˚zˇe by´t potomky mladsˇı´ho croma- budoucı´ho Sˇpaneˇlska podı´lı´ „ve´vodstvı´ Vizcaya“ a „kra´- nˇoske´ho obdobı´datovane´ho do 9000 prˇ.n. l. Tato teorie je lovstvıŃavarra“. Je jiste´, zˇe zde se jizˇpouzˇı´va´baskicˇtina v oblasti fyzickeántropologie povazˇovańa za extre´mnı´, uzˇ ne nepodobna´ te´ dnesˇnı´, v kazˇde´m prˇı´padeˇ nemu˚zˇeme jen kvu˚li faktu, zˇe se jedna´ o kraniologicke´ srovnańı´ na tvrdit, zˇe by byla jazykem elit z meˇsta, jako je kuprˇı´kladu za´kladeˇ neˇkolika u´lomku˚ jedne´ lebky (Collins 1997: 9). Pamplona. Vy´znamne´je, zˇe jizˇod 11. stoletı´se pozdeˇjsˇı´ 2) Nezanedbatelnou teoriı´ je na´zor, zˇe mohli Baskove´ baskicke´provincie dosta´vajıńeˇkolikra´t po sobeˇpod vliv neˇjaky´m zvla´sˇtnı´m zpu˚sobem migrovat s indoevropsky´mi rostoucı´ moci kastilske´ koruny, aby se pak v roce 1180 etniky ve druhe´m tisıćiletı´prˇednasˇı´m letopocˇtem a zˇe se staly definitivneˇsoucˇa´stı´Kastilie . Jejich relativnı´svobody jim podarˇiloudrzˇet svou ojedineˇlost (1997: 15–16). Tyto a povinnosti jim pak zajisˇt’ujı´ na´m zna´ma´ fueros. Prvnı´ teoreticke´proudy uvazˇujıńad Basky jako nad homogennı´ litera´rnı´dı´lo napsane´v baskicˇtineˇse datuje do roku 1545 a zakonzervovanou kulturou. „Musı´me si vsˇak uveˇdomit, – jedna´se o Linguae Vasconum primitiae, kolekci poezie. zˇe osı´dlene´ kraje v Pyrenejıćh a severnı´m Sˇpaneˇlsku Novy´ za´kon vycha´zı´ v baskicˇtineˇ v roce 1571 (Kno¨rr nejsou tak odrˇı´znuteód sveˇta, jak by se na prvnı´pohled de Santiago 2007: 17). Baskicˇtina byla dlouho katolickou mohlo zda´t.“ (Collins 1997: 15) Z fyzickyćh argumentu˚, cı´rkvı´povazˇovańa za „jazyk d’a´bla“, a jejı´socia´lnı´prestizˇ uzˇı´vanyćh pro du˚kazy o ojedineˇlosti Basku˚, jsou zajı´- tedy nebyla nijak vysoka´. Od strˇedoveˇku roste vy´znam mave´ jesˇteˇ vy´zkumy, ktere´ se zaby´valy slozˇenı´m krve neˇkteryćh baskickyćh meˇst, prˇedevsˇı´m Bilbaa jakozˇto du˚- baskickyćh populacı´. Z teˇchto vy´zkumu˚, ktere´ probı´haly lezˇite´ho prˇı´stavu a obchodnı´ho centra. Zaznamena´va´me ve 20. stoletı´, vysˇlo najevo, zˇe Baskove´ majı´ na jedne´ take´prvnı´spory nad ota´zkou, co zˇe Baskicko vlastneˇje. straneˇ velmi nı´zke´ procento krevnı´ skupiny B, na druhe´ Neˇkterˇı´ autorˇi povazˇujı´ za Baskicko jen Bizkaiu a Gi- straneˇvelmi vysoky´vy´skyt skupiny O. Jak ukazuje Collins puzkou, jinı´ poukazujı´ na spolecˇne´ korˇeny s Navarrou (1997: 9), tyto vy´zkumy majı´sva´metodologickaú´skalı´. (Collins 1997: 230). Vznikajıćı´ absolutisticke´ sta´ty Sˇpa- Zby´va´tedy jazyk jako takovy´. Omezı´me se na zbeˇzˇ- neˇlsko a Francie zacˇıńajı´ v 16. a 17. stoletı´ „vystrkovat nou informaci. Jedna´ se o aglutinacˇnı´ jazyk (gramatika ru˚zˇky“ a Sˇpaneˇlsko ma´tendenci omezovat tradicˇnı´vy´sady uprˇednostnˇuje pouzˇı´vańı´prˇı´pon a koncovek prˇedprˇedpo- zvane´ fueros, cozˇ je prˇedmeˇtem sporu˚. V roce 1515 se nami a prˇedlozˇkami) a jedna´ se o jazyk, ktery´ rozlisˇuje i Navarra sta´va´soucˇa´stı´Sˇpaneˇlska, prˇicˇemzˇNavarra dolnı´ transitivnı´ a intransitivnı´ slovesa, nacˇezˇ uzˇı´va´ specia´l- (Behe Nafarroa) se pozdeˇji sta´vaćˇa´stı´Francie. Definitivnı´ nı´ho pa´du zvane´ho ergativ, prˇi jehozˇ uzˇitı´ se meˇnı´ tvar vymezenı´hranice mezi Francii a Sˇpaneˇlsko je dohodnuto podmeˇtu ve veˇteˇv za´vislosti na vztahu podmeˇt-prˇedmeˇt- v roce 1659 (Collins 1997: 231). prˇı´sudek. V Evropeˇ jsou aglutinacˇnı´ uzˇ jen mad’arsˇtina, Modernı´ baskicky´ nacionalismus ma´ sve´ korˇeny estonsˇtina a finsˇtina. Aglutinace je ale take´ to jedine´, v druhe´ polovineˇ 19. stoletı´. Na pozadı´ formovańı´ se co s nimi ma´ baskicˇtina spolecˇne´ho. Byly snahy proka´- modernı´ho Sˇpaneˇlska mu˚zˇeme pozorovat dynamicke´prozat prˇı´buznost baskicˇtiny s kavkazsky´mi jazyky, starou meˇny samotne´ho Baskicka, prˇedevsˇı´m oblasti Bilbaa. ibersˇtinou, berbersky´mi jazyky, starou nu´bijsˇtinou, starou Masivnı´ industrializace – rozvoj teˇzˇarˇstvı´ a hutnictvı´, piktsˇtinou a neˇktery´mi zauralsky´mi jazyky, a dokonce stavba lodı´ (jizˇ tradicˇnıćh baskickyćh odveˇtvı´) prˇiva´deˇjı´ rodinou na-dene´. Zˇ a´dna´spolehliva´prˇı´buznost vsˇak zatı´m do oblasti ohromne´ mnozˇstvı´ imigrantu˚, vzdeˇlane´ bur- nebyla proka´zańa. Proto je trˇebasouhlasit s Collinsovy´m zˇoazie, ale hlavneˇ skutecˇne´ masy sˇpaneˇlske´ho deˇlnictva. za´veˇrem, zˇe (1997: 17): „Antropologicke´, archeologicke´ Za´rovenˇ docha´zı´ k vnitrˇnı´ migraci do meˇst v samotne´m ani lingvisticke´du˚kazy, ktere´by umozˇnily odpoveˇdeˇt na Baskicku. Deruralizace, industria´lnı´„pokrok“, dominance ota´zku, odkud Baskove´prˇisˇli a jak se usadili v za´padnıćh meˇstske´ho charakteru zˇivota a za´rovenˇrura´lnıútopismus, Pyrenejıćh, prosteˇ neexistujı´.“ Tyto nejasnosti poskytujı´ to jsou rysy doby zrodu baskicke´ho na´rodnı´ho hnutı´. nejlepsˇı´prostor pro vyjadrˇovańı´vy´jimecˇnosti. Baskicˇtina Beˇhem cele´ho 19. stoletı´roste za´jem o baskickou kulturu, se samozrˇejmeˇnevyvı´jela v izolaci. Vliv sˇpaneˇlsˇtiny v jizˇ- a to nejvıće mezi evropsky´mi intelektua´ly, jaky´m byl nı´m Baskicku a francouzsˇtiny v severnı´m je samozrˇejmy´, osvıćenec Wilhelm von Humboldt.8 Spolu s rozvojem prˇicˇemzˇoblast, kde se vliv nejvıće projevuje, je vy´slovnost lingvisticke´ho ba´dańı´je popularizovańo ba´dańıó pu˚vodu a slovnı´ za´soba. Baskicˇtina vsˇak celkem s u´speˇchem Basku˚a baskicˇtiny, jak bylo popsańo vy´sˇe. V roce 1876 prˇejı´ma´sˇpaneˇlska´, dnes i anglicka´slova, a prova´dı´jejich koncˇı´tzv. trˇetı´karlisticka´va´lka, jezˇsvy´m zpu˚sobem zna- „pobaskicˇteˇnı´“. mena´zańik tradicˇnıćh baskickyćh fueros, urcˇity´mi elitami Prvnı´litera´rnı´zmıńky o Baskaćh pocha´zejıód antic- povazˇovanyćh za symbol baskicke´svobody (Collins 1997: kyćh autoru˚1. stoletı´prˇednasˇı´m letopocˇtem. V etnickyćh 240–242). S politicky´m zrodem baskicke´ho nacionalismu skupinaćh tehdejsˇı´Hispańie panuje snad veˇtsˇı´zmatek nezˇ je spojeno jmeńo Sabino de Arana Goiri (1865–1903). v soucˇasnyćh kosmopolitnıćh velkomeˇstech. Na prˇelomu Baskicˇtineˇse Arana zacˇal ucˇit beˇhem studiı´v Barceloneˇ. letopocˇtu existuje spolecˇnost, kterou Rˇ ı´maneóznacˇujı´jako Sa´m do te´doby baskicky nemluvil (Sainz 2009: 14). Ve Vascońy. Posuneme-li se prˇeszajı´maveá dynamicke´doby svyćh prvnıćh textech polemizuje s dalsˇı´du˚lezˇitou posta-

7Slovo autochtonnı´da´va´m do uvozovek, nebot’je jasne´, zˇe i autochtoni 8Vıće naprˇı´klad wikipedia: http://es.wikipedia.org/wiki/Wilhelm von museli odneˇkud „prˇijı´t“. Humboldt. MARTIN CHOCHOLA: KULTURNI´ REVITALIZACE V SOUCˇASNE´ M BASKICKU 185 vou, Arturo Campiońem (1854–1937, narozen v Navarˇe). industrializace a take´plańovaneímigrace s cı´lem oslabit Pojetı´ Artura Campiońa bylo vıće kulturalisticke´, hla´sa- nada´le nacionalisticke´ hnutı´ (Sainz 2009: 84). Samotne´ jıćı´ Euskal Herria jako na´rod mluvıćı´ baskicky, zatı´mco deˇjiny ETA jsou prˇedmeˇtem mnoha studiı´, a vy´voj te´to Sabino Arana byl blizˇsˇı´ pojetı´ rasove´mu, jazykove´mu organizace je vskutku rozmanity´, charakteristickyńa jedne´ a katolicky konzervativnı´mu, navıć za Baskicko zpocˇa´tku straneˇ bohaty´m sˇteˇpenı´m, na straneˇ druhe´ vitalitou ra- povazˇoval pouze provincii Bizkaia: „Bizkaya, za´vislańa dika´lnı´ho krˇı´dla. Ideologii poskytl organizaci azˇ pamflet Sˇpaneˇlsku, se nemu˚zˇe odevzdat Bohu, nemu˚zˇe by´t ve sve´ baskicke´ho intelektua´la neˇmecke´ho pu˚vodu Federica Kru- praxi katolicka´.“ (Sainz 1995: 14) Acˇkoliv Sabino Arana twiga nazvany´ Vasconia (1962). Na III. shroma´zˇdeˇnıÉTA sa´m prosˇel urcˇity´m ideologicky´m vy´vojem, v poslednıćh v roce 1964 byly prˇijaty teze zdu˚raznˇujıćı´ psychologic- dvou letech sve´ho zˇivota dokonce usiloval o nastolenı´ kou va´lku a konecˇny´ cı´l organizace: neza´visly´ socialis- autonomisticke´ho kurzu v Baskickeńacionalisticke´straneˇ ticky´ sta´t Euskadi. Za´sadnı´ je vstup levicovyćh prˇı´stupu˚ (Partido nacionalista Vasco – PNV-EAJ), tento smeˇr se do baskicke´ho nacionalismu. Vliv kolonia´lnıćh na´rodneˇ- v „jeho“ straneˇneprosadil. Se jmeńem zakladatele je spo- osvobozeneckyćh hnutı´ je v ideologii zjevny´ (Strmiska jeno i navrzˇenı´ Ikurrinˇi, baskickeńa´rodnı´vlajky, a na´zev 2001: 11). ETA ma´v te´dobeˇvelkou spolecˇenskou pod- Euskadi, ktery´je take´jeho novotvarem. Oba symboly dnes poru.9 V 60. letech se na stranu baskicke´ho nacionalismu tvorˇıóficia´lnı´symboliku CAV. obracı´ i rˇada kneˇzˇı´ z Baskicka, kterˇı´ tolerujı´ cˇi prˇı´mo PNV byla zalozˇena v Bilbau 31. cˇervence 1985, na podporujı´ tajne´ vyucˇovańı´ baskicˇtiny a rozsˇirˇovańı´ lite- den Svate´ho Ignaće z Loioly (baskicky´ roda´k a patron ratury. V roce 1973, jizˇna sklonku frankisticke´ho rezˇimu, Gipuzkoi a Bizkaiji) a postupneˇ se stala silny´m poli- byl atenta´tem zabit vy´znamny´ prˇedstavitel sta´tu, Fran- ticky´m hraćˇem v regionu. Strana, ktera´ se profilovala kem zvoleny´ na´stupce, konzervativnı´ frankista Carrero jako na´rodnı´, ale katolicky konzervativnı´ a burzˇoaznı´, Blanco (20. 12. 1973 prˇı´mo v Madridu). Toto obdobı´ v sobeˇ od sve´ho vzniku ukry´va´ dveˇ tendence. Strana je mozˇne´ oznacˇit za vrcholne´, co se tyćˇe spolecˇenske´ nikdy ve sve´historii nerezignovala na mozˇnost vytvorˇenı´ podpory organizace, ktera´ spolu se svy´m zkostnateˇnı´m neza´visle´ho sta´tu Baskicka, za´rovenˇvsˇak v rea´lne´politice tuto podporu vytrvale ztraćı´. Zlomovy´m obdobı´m jsou nastoupila kurs autonomismu. Je spojenı´m nacionalisticke´ le´ta 1975 (smrt Franka) a 1979 (Estatuto de Gernika, ideologie a politicke´ho pragmatismu (Sainz 1995: 13–15). vznik autonomnı´ho Baskicka). Zatı´mco v 60. letech se da´ Podpora baskicke´ spolecˇnosti te´to straneˇ ve 20. stoletı´ hovorˇito te´meˇrˇbezvy´hradne´podporˇebaskicke´spolecˇnosti kolı´sala, nicmeńeˇminima´lneˇdo roku 1936 (prˇesvsˇechna organizaci ETA, s prˇechodem ke konstitucˇnı´ monarchii sˇteˇpenıá znovuspojenı´) dominovala spolu se sˇpaneˇlsky´mi se projevuje vnitrˇnı´ nejednotnost „baskicke´ho na´roda“. socialisty baskicke´ politice. S PNV jsou spojena mı´sta Rozkol je markantneˇ videˇt jednak na znovuzrozenı´ role setkańı´ nacionalistu˚ – batzokiak, stejneˇ jako kazˇdorocˇnı´ PNV v baskicke´politice, na druhe´straneˇve zformovańı´ oslava Aberri Eguna („Den vlasti“) porˇa´dana´ poprve´ bloku tzv. vlastenecke´levice (Izquierda/Ezkerra abertzale) v roce 1932. Strana disponovala vlastnı´m tiskem, jako pod hlavicˇkou Herri Batasuna (Lidova´jednota). Tak jako byly Bizkaitarra, Gipuzkoarra, Arabarra a Napartarra, v prˇı´padeˇPNV, i HB je spı´sˇe nezˇ„cˇistou politickou stra- ale prˇedevsˇı´m Euzkadi v Bilbau, vsˇe do roku 1937, kdy nou“ socia´lnı´m hnutı´m. Politicky´vy´voj mimo nacionalis- bylo frankisty dobyto Bilbao. PNV vzˇdy pragmaticky ticky´prostor vedl postupneˇke znovuzformovańı´tradicˇnıćh balancovala navzdory sve´ ideologicke´ vyhraneˇnosti, cozˇ sil, umı´rneˇne´levice (PSE – Partido Socialista Euskadi) a ji v roce 1936 prˇivedloke spolupraći s „Frente popular“ konzervativnı´ pravice (PPE – Partido Popular Euskadi), (Lidova´ fronta – levicova´ vla´da v prˇedvecˇer sˇpaneˇlske´ obeˇ jako odnozˇe celosˇpaneˇlskyćh stran. Vy´znamny´ je obcˇanske´va´lky). Vy´sledkem bylo historicky prvnı´zı´skańı´ novy´rozkol uvnitrˇhegemonicke´PNV (vla´dla v Baskicku statusu autonomie pro trˇiprovincie – Bizkaiju, Gipuzkou neprˇerusˇeneˇv letech 1980–2009), kdy v roce 1986 vznika´ a Arabu. Vy´sledek obcˇanske´ va´lky a nastolenı´ osobnı´ strana Eusko Alkartasuna (EA – Basicka´solidarita) jako diktatury Francisca Franka znamenalo za´sadnı´zmeˇnu v zˇi- levicoveˇjsˇıá radika´lneˇjsˇı´varianta PNV. voteˇnejen Baskicka, ale cele´ho Sˇpaneˇlska. Pro Baskicko znamenal rezˇim tvrde´ kulturnı´ represe, ktere´ mu˚zˇeme nazvat kulturocidou. PNV v tomto obdobıńa jedne´straneˇ KULTURNI´ REVITALIZACE 1975–2010 hleda´mezina´rodnı´pomoc v USA a Francii (po II. sveˇtove´ va´lce), po roce 1948 se ale vztahy za´padnıćh velmocı´ Revitalizace baskicˇtiny probı´hala od 60. let, nejprve ile- se Sˇpaneˇlskem narovna´vajı´, cozˇznamena´konec podpory ga´lneˇ, po roce 1975 volneˇji, nicmeńeˇza´konny´status zı´s- 10 baskicke´mu nacionalismu. kala v roce 1982. Jazyk na sklonku 60. let prˇezˇı´val pouze Organizace ETA – Euskadi ta askatasuna (Baskicko ve venkovskyćh oblastech, nejvıće na venkoveˇGipuzkoi, a svoboda), vznikla v Bilbau 31. cˇervence 1959, ve stejny´ 9 den, jako v roce 1895 PNV. Byla veˇdomou reakcı´ na Vynikajıćı´pracıńa te´ma vztahu ETA – spolecˇnost a ETA – baskicka´ kultura je analy´za Joseba Zulaiky Violencia Vasca (v anglicˇtineˇ Basque neschopnost PNV ve´st odpor proti frankisticke´mu rezˇimu. Violence), zalozˇenańa tereńnı´m vy´zkumu v Zulaikoveˇrodneóbci Itziar Organizaci ETA prˇedcha´zelo uskupenı´ Ekin (baskicky (Gipuzkoa, okres Deba) z 80. let. Kniha bohuzˇel nenı´v Cˇeske´republice zacˇı´t, jednat), zdu˚raznˇujıćı´zachrańeˇnı´baskicˇtiny jako kul- dostupna´. Fragmenty anglicke´ verze jsou dostupne´ na googlebooks: http://books.google.com, heslo „basque violence“. turnı´ho deˇdictvı´. (Strmiska 2001: 10; Sainz 2009: 85–86) 10Ley Ba´sica de Normalizacioń del Uso del Euskara vyhla´sˇeny´baskic- Je nutne´si uveˇdomit, zˇe za frankismu probı´ha´dalsˇı´vlna kou vla´dou (Gros i Lado´s 2009: 138). 186 ANTROPOWEBZIN 3/2010 v horskyćh oblastech Navarry, cˇa´stech francouzskyćh ob- baskicˇtinu v CAV velmi prˇı´znivy´, nicmeńeˇ neznamena´ lastıá na venkoveˇBizkaije. Ve meˇstech se jednalo o te´meˇrˇ automatickeú´speˇchy pro dalsˇı´roky. Prˇestoje trˇebakon- mrtvy´jazyk, alesponˇco se tyćˇe verˇejne´ho uzˇı´vańı´, jezˇbylo statovat, zˇe v prˇı´padeˇaktivnıćh mluvcˇıćh jazyka poskocˇila zaka´zańo. Od roku 1975 je baskicˇtina povoleny´m jazykem, baskicˇtina z 20 na 30 % v samotneĆAV. Sta´le je markantnı´ od roku 1979 je take´, spolu se sˇpaneˇlsˇtinou ko-oficia´lnı´m silna´ disproporce mezi jihem (Araba) a severem (hlavneˇ jazykem Euskadi. Baskicˇtina meˇla svoji literaturu (exis- Gipuzkoa) sˇpaneˇlske´ho Baskicka. Naprˇı´klad v Gipuzkoi tujıćı´ jizˇ prˇed kodifikacı´ baskicˇtiny v roce 1968) a svu˚j i Bizkaii mu˚zˇeme najı´t meˇsta a vesnice, kde 90–100 % „geograficky´prostor“, ve ktere´m byla kontinua´lneˇpouzˇı´- hovorˇı´baskicky, a kde je tedy baskicˇtina veˇtsˇinovy´m jazy- vańa. Jedna´ se, v prˇı´padeˇ CAV, zejmeńa o oblast horske´ kem, naopak Araba znamena´paradoxnı´situaci, kdy sˇkolou Gipuzkoi, kteraále ani v roce 1981 jesˇteˇnetvorˇı´souvisly´ povinna´ mla´dezˇ hovorˇı´ ve sˇkole jazykem, ktery´ neumı´ prostor uzˇı´vańı´(Gross i Lado´s 2009: 136). V Bizkaiji je jejich vlastnı´rodicˇe. Mezi respondenty, kterˇı´se staveˇli za mozˇne´sledovat veliky´rozdı´l mezi jejı´severnıá pobrˇezˇnı´ propagaci jazyka na vsˇech u´rovnıćh spolecˇenske´ho zˇivota, cˇa´stı´, kde se Baskicˇtina udrzˇela, a u´zemı´m Bilbo Handia sta´le prˇevla´dal na´zor, zˇe baskicˇtina je ja´drem baskicke´ (Velke´ Bilbao), aglomerace s te´meˇrˇ milionem obyvatel, kultury a sˇpaneˇlsˇtinu vnı´mali jako jazyk „vnuceny´zvencˇı´“. kde se jazyk te´meˇrˇ nepouzˇı´val. V cele´ provincii Araba Je to zjisˇteˇnıó to zajı´maveˇjsˇı´, zˇe mnoho z nich ma´rodicˇe pak v roce 1981 najdeme meńeˇ nezˇ 10 % mluvcˇıćh cˇi prarodicˇe pu˚vodem ne z Baskicka, ale jinyćh cˇa´stı´ (Gross y Llado´s 2009: 135–138). Meˇstska´sı´dla, s vy´jim- Sˇpaneˇlska. To poukazuje na posun od na´rodnı´ identity kou neˇkteryćh meˇst v Gipuzkoi, se v te´ dobeˇ vyznacˇujı´ definovane´ rasoveˇ cˇi na´bozˇenstvı´m, k identiteˇ etnicke´ vy´raznou dominancı´sˇpaneˇlsˇtiny. Z pozic sociolingvistiky s obzvla´sˇtnı´m du˚razem na jazyk. Nenı´vy´jimkou, kdyzˇprˇi se tak mu˚zˇe hovorˇit o za´vazˇne´m riziku ohrozˇenı´ jazyka prˇı´jezdu do baskicke´ho meˇstecˇka vidı´me na´pis „Gu hemen (Gross y Llado´s 2009: 136). Od 80. let je pozorovań bizi euskaraz“ („Tady zˇijeme baskicky“). na´ru˚st pocˇtu mluvcˇıćh jazyka o 0,5–0,75 % rocˇneˇ. Dnes Ota´zka bilingvismu je velmi zajı´mava´. Nacionaliste´ existujı´ trˇi ru˚zne´ modely vyúky baskicˇtiny na sˇkolaćh. tvrdı´, zˇe posilovańı´baskicˇtiny nepovede k u´tlumu uzˇı´vańı´ Modely A, B, D (v baskicˇtineˇneexistuje hla´ska C). Model sˇpaneˇlsˇtiny. Chteˇjı´pouze „chrańit svoji kulturu“. „Musı´me A znamena´ vsˇechny prˇedmeˇty ve sˇpaneˇlsˇtineˇ a jeden chrańit a rozvı´jet baskicˇtinu, je to nasˇe kultura, nasˇe prˇedmeˇt v baskicˇtineˇ. Model B je vytvorˇeny´„pu˚l na pu˚l“, dusˇe,“ je veˇta, kterou z u´st abertzaleak mu˚zˇeme slysˇet model D znamena´ veˇtsˇinu prˇedmeˇtu˚ v baskicˇtineˇ, jeden jako kouzelnou formulku. Nicmeńeˇ na´sledujıćı´ prˇı´klad prˇedmeˇt ve sˇpaneˇlsˇtineˇ. Vzhledem k prˇevaze sˇpaneˇlsˇtiny z rozhovoru hovorˇı´ o proble´mu: „Neˇktere´ veˇci, trˇeba nad baskicˇtinou ve verˇejne´m styku povazˇuje mnoho lidı´za z biologie, fyziky, si le´pe pamatuji v baskicˇtineˇ, trˇeba je vhodne´hlavneˇmodely B a D. Jako prˇı´klad argumentace ani nezna´m sˇpaneˇlsky, protozˇe na strˇednı´sˇkole jsem meˇl pro podporu baskicˇtiny uva´dı´m respondenta – vyucˇujıćı´ vıće baskicˇtiny.“11 Autor textu zasta´vańa´zor, zˇe v prˇı´padeˇ baskicˇtiny v Gipuzkoi: „Protozˇe pokud ma´ dı´teˇ model bilingvnı´situace vzˇdy znamena´prˇevla´dańı´jednoho jazyka A, nenaucˇı´ se nic, bude se ba´t mluvit baskicky, nebude nad druhy´m. Jiny´prˇı´klad je respondentka z Azpeitie, kde mluvit, bude to mı´t jako cizı´ jazyk. A je trˇeba, aby 85 % obyvatel hovorˇı´ baskicky: „Tobeˇ se to nezda´, ale mladı´ mluvili.“ Na pomeˇrneˇ hodneˇ rozsˇı´rˇeny´ argument, my, pokud ma´me mluvit sˇpaneˇlsky, stojı´ na´s to vıće sil, zˇe podpora baskicˇtiny v CAV je prˇehnana´, zˇe by se protozˇe ve meˇsteˇ norma´lneˇ mluvı´me nejvıć baskicky.“12 penı´ze mohli vyuzˇı´t i jinde, odpoveˇdeˇla: „Ale pokud ja´ V Gipuzkoi dnes zˇije velke´mnozˇstvıímigrantu˚, kterˇı´prˇisˇli pojedu naprˇı´klad na jih Araby, cozˇje jesˇteˇEuskadi, a tam v poslednıćh 30 letech, prˇedevsˇı´m z Latinske´ Ameriky, mi neˇjake´ dı´teˇ nebude rozumeˇt, protozˇe nemeˇlo ve sˇkole Afriky a Asie. Tito lide´ se cˇasto ucˇı´ baskicky, aby ob- baskicˇtinu, pak meˇ nerespektuje.“ Jiny´mi slovy, jestlizˇe sta´li na trhu praće. „Kdyzˇumı´sˇbaskicky, zı´ska´va´sˇbody,“ je „na ulici“ dominujıćı´m jazykem sˇpaneˇlsˇtina, potom je upozornˇovali mne mnozı´. A v ryba´rˇske´m meˇstecˇku Orio, minoritnı´ jazyk (baskicˇtina) trˇeba podporovat v uzˇı´vańı´ 12 km za´padneˇ od San Sebastiańu: „Cizinci se neˇkdy i pozitivnı´diskriminacı´. Tady jizˇale opeˇt vstupujeme do ucˇı´ drˇı´ve nezˇ neˇkterˇı´ domaćı´, cı´tı´ tu potrˇebu, majı´ take´ oblasti politiky baskicke´, ale i sˇpaneˇlske´. za´jem. Je dobre´, kdyzˇse cizinci ucˇı´. Baskicˇtina musı´by´t V roce 2001 byl dle sociolingvistickyćh studiı´stav zachovańa.“13 baskicˇtiny v CAV o poznańı´lepsˇı´. Pro prˇesneˇjsˇıóbra´zek Na druhou stranu je spousta lidı´, kterˇı´ propagaci jsou uvedena data jak ohledneˇ aktivnıćh mluvcˇı´ (beˇzˇneˇ baskicˇtiny povazˇujı´za mensˇinovyázˇzbytecˇny´proble´m, cˇi jazyk pouzˇı´vajı´ v komunikaci), tak pasivnıćh uzˇivatelu˚ kritizujı´sta´vajıćı´prˇı´stup, ktery´favorizuje model D, jako (jazyk ovla´dajı´, ale nepouzˇı´vajı´ tak cˇasto). V cele´ CAV mrhańı´verˇejny´mi prostrˇedky. Samostatnou kapitolu tvorˇı´ zˇilo cca 1 984 000 obyvatel starsˇıćh peˇti let, z nich Navara a francouzske´ Baskicko. V Navarˇe se rozsˇı´rˇenı´ 640 000 byly aktivnı´mi mluvcˇı´mi baskicˇtiny (32,2 %) a baskicˇtiny omezuje na horske´ oblasti severneˇ od meˇsta dalsˇıćh 360 000 znalo jazyk pasivneˇ (50,2 %). Tedy je Pamplona, ve Francii jsou take´ mı´sta, kde je baskicˇtina mozˇno hovorˇito polovineˇobyvatel CAV jako o schopnyćh zachovańa, nicmeńeˇfaktem zu˚sta´va´, zˇe postoj Francie jako dohovorˇit se baskicˇtinou. Pro jazykovou revitalizaci je sta´tu je spı´sˇe ignorovańı´m tohoto jazyka, ktery´zde nema´ du˚lezˇita´percentualita mla´dezˇe „sˇkolou povinne´“. Poslednı´ data z roku 2001 hovorˇı´ o 65 % procentech mluvcˇıćh a 11Patxi, obyvatel San Sebastianu, 25 let. 88 % mluvcˇıćh a pasivnıćh uzˇivatelu˚ve veˇkove´m rozmezı´ 12Ane, obyvatelka meˇsta Azpeitia (Gipuzkoa), 23 let. 5–15 let (Gross y Llado´s 2009: 111). Tento trend je pro 13Marta a Amaia, obyvatelky meˇstecˇka Orio (Gipuzkoa), 30–45 let. MARTIN CHOCHOLA: KULTURNI´ REVITALIZACE V SOUCˇASNE´ M BASKICKU 187 oficia´lnı´status, dokonce ani nezahrnuje lingvistickeóta´zky naplneˇna koncepty stary´mi 40 cˇi vıće let. ETA je pro do scˇı´tańı´lidu (Gross y Lado´s 2009: 15–16). neˇj soucˇa´stı´ na´rodnı´ historie, avsˇak s veˇkem ztratila jak sveópodstatneˇnı´, tak svoji avantgardnost. (Zulaika 2006) V te´to hrˇe vsˇak figurujı´ dva hraćˇi, a bylo by zjevny´m SOUCˇASNOST BASKICKA V „KASINU GLOBALIZACE“ zaujetı´m nevideˇt dı´l zodpoveˇdnosti, kteryńa konfliktu nese Etnicita v Baskicku je silneˇ spojena s jazykem, take´ ale sˇpaneˇlska´politicka´reprezentace. s urcˇity´mi tradicemi materia´lnı´kultury. Nacionalismus jde v Baskicku naprˇıćˇspolecˇensky´m spektrem, a neda´se tedy ˇ ´ rˇıći, zˇe by korespondoval s neˇjakou trˇı´dou. Spı´sˇe mu˚zˇeme POUZITA LITERATURA rˇıći, zˇe je rozdeˇlen teritoria´lneˇ. Oblast Gipuzkoa jisteˇtvorˇı´ [1] AZCONA, J. 1984. Enia y nacionalismo Vasco (Una aproximacioń jednu z oblastı´, kde je nacionalismus obecneˇ nejsilneˇjsˇı´. desde la antropologıá). Barcelona: Anthropos/Editorial del Hombre. [2] COLLINS, R. 1997. Baskove´. Praha: NLN. (Origina´l The Basques V Baskicku za´pası´dva po´ly v ra´mci obcˇanu˚CAV. Jeden – edice The Peoples of Europe, Blacwell: Oxford 1994). po´l, vıće kulturnı´, zdu˚raznˇujıćı´ jazyk, tradice a zvla´sˇt- [3] ERIKSEN, T. H. 2008. Socia´lnıá kulturnıántropologie (Prˇı´buzen- stvı´, na´rodnı´prˇı´slusˇnost, ritua´l). Praha: Porta´l. nost Basku˚, a druhy´, vıće kosmopolitnı´, snad obcˇansky´, [4] GROSS i LLADO´ S, M. 2009. El euskera en la Comunidad Auto´- zdu˚raznˇujıćıéxistenci osoby jako individua. V ra´mci sa- noma Vasca. Bilbao: Euskaltzaindia. motne´ho nacionalismu pak mu˚zˇeme rozeznat minima´lneˇ [5] HROCH, M. 2009. Na´rody nejsou dı´lem na´hody. Praha: SLON. ¨ dva politicke´proudy: prvnı´proud, rˇekneˇme tradicˇnı´, jsou [6] KNORR DE SANTIAGO, G. 2007. KAIXO! Andoain: Txertoa. [7] KURLANSKY, M. 1999. Basque history of the world. New York: euskaldunak volıćı´tradicˇneˇPNV jako konzervativnı´sı´lu, Penguin Press. ktera´ ha´jı´ baskicke´ kulturnı´ hodnoty. Radika´lneˇjsˇı´ jsou [8] SAINZ, J. L. de la Granja. 1995. El nacionalismo vasco: un siglo de su historia. Madrid: Tecnos. pak sympatizanti stran a uskupenı´, ktere´ se vyznacˇujı´ [9] SAINZ, J. L. de la Granja. 2009. El nacionalismo vasco (Clave de veˇtsˇı´ levicovostı´, at’ uzˇ je to EA, cˇi dnes zaka´zana´ HB. su historia). Madrid:Anaya. Soucˇasna´ situace v Baskicku je charakteristicka´ snahou [10] STRMISKA, M. 2001. Smrtonosne´vlastenectvı´(Etnicko-politicky´ terorismus v Baskicku a Quebeku). Brno: Mezina´rodnı´politologicky´ lega´lnıćh stran ARALAR a EA o zlegalizovańı´ usku- u´stav Masarykovy Univerzity. penı´ HB. Ze strany sˇpaneˇlske´ vla´dy je vsˇak podmıńkou [11] SˇATAVA, L. 2009. Jazyk a identita etnickyćh mensˇin. Praha: SLON. legalizace HB jejı´ zrˇeknutı´ se ETA. Forma´lnı´ dohoda [12] ZULAIKA, J. a DOUGLASS, W. A. 2007. Basque Culture. Reno: University of Nevada Press . EA-ARALAR-HB koresponduje s neda´vny´m vyhla´sˇenı´m [13] ZULAIKA, J. 2000. „Miracle in Bilbao“: Basques in the Casino jednostranne´ho (jizˇponeˇkolika´te´) vyhla´sˇenı´prˇı´meˇrˇıÉTA. of Globalism – in Basque cultural studies. Reno: centre of Basque „ETA nic nedeˇla´, to aby koalice vysˇla, pak uzˇ nebude studies, University of Reno, Nevada; cˇlańek prˇı´stupny´ naprˇı´klad na mozˇne´HB zakazovat,“ adrese http://basque.unr.edu/04/4.4.1t/jzmiracle.pdf. vysveˇtluje Patxi soucˇasnou situaci. [14] ZULAIKA, J. 2006 – rozhovor s Imaolem Muru Uria. prˇı´stupne´ Baskickaáutonomnı´vla´da ani sˇpaneˇlska´vla´da vsˇak s ETA na: http://www.javierortiz.net/voz/iturri/imanol-murua-uria-entrevista- komunikovat nechteˇjı´, a to s argumentacı´, zˇe se opeˇt jedna´ a-joseba-zulaika. jen o oddechovou prˇesta´vku k nabrańı´sil. *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla Je zrˇejme´, zˇe baskicka´ etnicka´ identita a na´rodnı´ na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu hnutı´ neprˇedstavuje ve sveˇteˇ zˇa´dnou vy´jimku, ani co se podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– tyćˇe sve´ho pu˚vodu jakozˇto kombinace urcˇite´ho etnicke´ho 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci substra´tu, veˇdeckyćh teoriıá romantismu, posı´lenyćh mo- projektu SGS–2010–019. dernı´media´lnı´komunikacı´. Na druhou stranu ma´sva´silna´ specifika, mezi neˇzˇ patrˇı´ silna´ fixace na na´rodnı´ jazyk a vnitrˇnı´rozru˚zneˇnost na´rodnı´ho hnutı´, vcˇetneˇdu˚lezˇite´ho akcentu na levicovou orientaci. Americky´ antropolog baskicke´ho pu˚vodu Joseba Zulaika analyzuje soucˇasne´Baskicko na prˇı´kladu Gugge- nheimova muzea v Bilbau. Toto muzeum je symbolem po- stindustria´lnı´situace tohoto regionu. Slavne´vysoke´pece Bizkaije jizˇda´vno vyhasly a od konce 80. let zazˇı´vańejen Bilbao vy´razny´pru˚myslovyú´padek. Tak jako rˇadajinyćh meˇst sveˇta, i Bilbao se na konci 90. let vydalo cestou revitalizace meˇsta prostrˇednictvı´m investic do promeˇny industria´lnıćh ruin ve spolecˇensky vyuzˇitelne´ prostory. Zcela noveˇ vybudovane´ muzeum symbolicky vyjadrˇuje dva u´speˇchy slavne´ minulosti – svy´m tvarem prˇipomıńa´ velrybu a na jeho povrchu se prˇi za´padu slunce vytva´rˇı´ dojem zˇhave´tavicı´pece. Tento potlacˇ prˇedstavujıćı´snahu zachrańit uvadajıćı´ meˇsto posouva´ CAV do skutecˇne´ho 21. stoletı´, kde meˇsta hrajı´svoji hru v kasinu globalizace. (Zulaika 2000: 272) Zulaika, ktery´je sa´m roda´kem z male´ho meˇstecˇka v Gipuzkoi, Itziaru, si je velmi dobrˇeveˇdom toho, zˇe na´rodnıídentita Basku˚po roce 2000 nemu˚zˇe by´t 188 ANTROPOWEBZIN 3/2010

PRˇ I´LOHY

Obra´zek 1. Schematicka´mapa Baskicka (Kno¨rr de Santiago 2007:10)

Obra´zek 2. Orientacˇnı´mapa dialektu˚baskicˇtiny (Kno¨rr de Santiago 2007:14) ANTROPOWEBZIN 3/2010 189 Etnicita a jazyk (na prı´klade zmiesˇanyćh slovensko-britskyćh rodıń v Londyńe) Dagmara Bacova´ Katedra etnolo´gie a etnomuzikolo´gie, Filozoficka´fakulta, Univerzita Konsˇtantıńa Filozofa v Nitre, [email protected]

Ethnicity and Language zohra´va miera ovla´dania jazyka domaćeho obyvatel’stva. (on the example of slovak-british families in London) Cˇı´m je stupenˇ ovla´dania vysˇsˇı´, ty´m je adaptaćia migranta/migrantky na nove´prostredie jednoduchsˇia. Abstract—The article deals with issue of ethnic identity of Cˇoraz va¨cˇsˇı´pocˇet migrantov v novej krajine svojho Slovak migrants – mothers in London living in the ethnically poˆsobenia vstupuje do manzˇelstva s partnerom, ktory´ je mixed partnerships / marriages, who bring up their children inej na´rodnosti, zaklada´ si rodiny a vychova´va svoje in a bilingual family environment. I try to uncover the potomstvo v prostredı´, ktoreńemusı´byt’ rodne´pre oboch internal mechanisms by which the mother identified with the category – Slovaks. On the basis of research the article partnerov. Pre moˆj tereńny vy´skum som ako ciel’ovu´sku- shows, in what degree of intensity is used self-identification pinu zvolila migrantky – matky slovenske´ho poˆvodu zˇijuće with ethnic group in everyday social interaction; in what Londyńe, ktore´zˇiju´/zˇili v etnicky zmiesˇanom partnerstve situations – scenarios are relationships, life experiences and alebo manzˇelstve, a v takomto bilingva´lnom rodinnom emotions interpreted in ethnic context. I address the issue, prostredı´ vychova´vaju´ aj svoje potomstvo. Vyćhodisko- what views have Slovak migrants – mothers on the using of minority (Slovak) language. I want to refer to social factors vy´m bodom pri zı´skavanı´ kontaktov na respondentky that play a role in decision to apply the bilingual education sa pre mnˇa stala slovenska´ vı´kendova´ sˇkola pre prvy´ of children in ethnically mixed families. stupenˇza´kladne´ho vzdelania poˆsobiaca v Londyńe, ktoru´ Key Words—Slovaks, ethnic identity, minority language, bi- navsˇtevuju´deti, ktoryćh obaja rodicˇia, alebo asponˇjeden, lingual family, self-identification spravidla matka, pocha´dzaju´zo Slovenska. Okrem tyćhto patria do mojej vy´skumnej vzorky aj matky, ktoryćh deti nenavsˇtevuju´slovensku´vı´kendovu´sˇkolu, ale splńˇaju´ YBNU´ silu dnesˇnej spolocˇnosti predstavuje roz- vysˇsˇie uvedene´ krite´ria´. Prostrednıćtvom kvalitatı´vneho H siahly civilizacˇno-kultu´rny pohyb – globalizaćia. vy´skumu, pomocou meto´dy riadenyćh rozhovorov, sa po- Tento proces zasahuje takmer do vsˇetkyćh oblastı´ l’ud- ku´sˇam analyzovat’ sˇtruktura´lne podmienky, ktoreóvplyv- ske´ho zˇivota. Sućˇasne´ transformacˇne´ procesy maju´ za nˇuju´ kazˇdodenny´ zˇivot migrantiek s akcentom na ich na´sledok rozsiahle zmeny v zˇivotoch l’udı´. V su´vislosti etnickuídentifikaćiu a ich postoj k pouzˇı´vaniu slovencˇiny s transna´rodnou del’bou praće vznikańova´lıńia antropo- ako komunikacˇne´ho jazyka vo vyćhove ich potomstva. logicke´ho vy´skumu, ktora´ upriamuje pozornost’ na obyvatel’stvo prekracˇujuće sˇta´tne hranice za roˆznym ućˇelom. Pohyb migrantov smeruje najma¨ do „globa´lnych vel’ko- NIEKOL’KO U´ DAJOV O MIGRA´ CII SLOVA´ KOV DO VEL’KEJ miest“ (Sassen 1991), kde sa kumuluje nemale´mnozˇstvo BRITA´ NIE pracovnyćh ponu´k vo vsˇetkyćh ekonomickyćh sfe´rach. Vel’ka´Britańia je jednou z krajıń, ktora´Slovensko po jeho Transna´rodna´migraćia je v dnesˇnej dobe vo vsˇeobecnosti vstupe do Euro´pskej U´ nie neobmedzila v mozˇnosti uplat- vnı´manaáko ekonomicky motivovana´. Pocˇas dlhodobe´ho nit’sa na svojom trhu praće, preto pra´ve tu smerovala nova´ pobytu v zahranicˇı´si transna´rodnı´migranti vytva´rajuńove´ vlna migrantov. Tu´to skupinu reprezentuju´ najma¨ mladı´ socia´lne za´zemie, v ktorom funguju´v novyćh interperso- l’udia, ktorı´v zahranicˇı´hl’adaju´lepsˇie financˇneóhodnote- na´lnych vzt’ahoch nielen s l’ud’mi rovnakej na´rodnosti, ale nie, aj ked’ „va¨cˇsˇina Slova´kov vo Vel’kej Britańii pracuje va¨zby roˆznej intenzity vznikaju´ aj s prı´slusˇnı´kmi inyćh na kvalifikaćiu menej na´rocˇnyćh postoch v administratı´ve etnı´k, cˇi domaćim obyvatel’stvom. Preto pobyt migranta a obchode (39,0 %), ubytovacıćh a stravovacıćh sluzˇbaćh v zahranicˇı´ cˇastokra´t menı´ svoju podobu a jeho zˇivot je (23,2 %), priemysle (6,5 %), pol’nohospoda´rstve (6,3 %), za´visly´ od mnozˇstva faktorov. Migraćia je jeden z tyćh zdravotnıćtve a socia´lnych sluzˇbaćh (5,6 %), cˇi ako au- fenomeńov dnesˇka, v ktorom sa zrkadlı´znacˇne´mnozˇstvo pair.“ (Divinsky´, Popjakova´ 2006) V obdobı´ od roku spolocˇenskyćh proble´mov, cˇo prierezovo ovplyvnˇuje eko- 2004 do roku 2006 patrilo Slovensko spolu s Pol’skom a nomicke´, socia´lne, ale aj kultu´rne javy – menı´ identity, Litvou ku krajina´m s najpocˇetnejsˇou skupinou ekonomic- zna´sobuje diverzitu, je zdrojom prıńosov, ale aj mnohora- kyćh migrantov vo Vel’kej Britańii – priblizˇny´ odhad sa kyćh napa¨tı´. Jednu z najdoˆlezˇitejsˇıćh u´loh pri integraćii pohybuje okolo pocˇtu 56 tisıć osoˆb, (Divinsky´, Popjakova´ 190 ANTROPOWEBZIN 3/2010

2006) z toho azˇtakmer 30% zˇije, cˇi pracuje v Londyńe. na konsˇtruktivisticku´ koncepciu v analy´ze pojmu „sku- (Jencˇova´2007) Podl’a sˇtatistı´k Ministerstva vnu´tra Vel’kej pina“. „Tendenciu povazˇovat’samostatne´, ostro vyhranene´, Britańie sa vsˇak pocˇet slovenskyćh migrantov, ktorı´ sa vnu´torne homogeńne a zvonka ohranicˇene´ skupiny za zaregistrovali ako hl’adajući praću medzi rokmi 2004–2009 za´kladne´stavebne´princı´py socia´lneho zˇivota, za hlavnyćh zvy´sˇil azˇna 100–200 tisıć osoˆb. Presny´pocˇet vyst’ahova- protagonistov socia´lnych konfliktov cˇi za´kladne´ jednotky nyćh obyvatel’ov zo Slovenska do zahranicˇia a teda aj do socia´lnej analy´zy nazy´va Brubaker grupizmom.“ (Bruba- Vel’kej Britańie je len vel’mi t’azˇko vycˇı´slitel’ny´. Mnoho ker 2002: 163 in Jencˇova´ 2008: 27) Podl’a Brubakera to l’udı´ sa totizˇ neodhlasuje zo svojho trvale´ho bydliska na znamena´, zˇe l’udia vnı´maju´ socia´lny svet rozdeleny´ do Slovensku, alebo pobera´sˇta´tom urcˇene´financˇne´prı´spevky skupıń. Ide o sklon vnı´mat’na´rody, etnikaá rasy ako entity, pre obcˇanov SR s trvaly´m bydliskom na Slovensku (napr. ktory´m sa pripisuju´ spolocˇne´ zaújmy, ako aj schopnost’ podpora v nezamestnanosti), aj napriek tomu, zˇe pracuju´ tieto zaújmy presadzovat’. (Jencˇova´ 2008: 27) Brubaker alebo zˇiju´v zahranicˇı´. (Divinsky´2005) navrhuje pri vy´skume skupıń zohl’adnˇovat’ tzv. katego´rie, Sućˇasna´ pretrva´vajuća hospoda´rska krı´za ma´ za pricˇom vymedzuje dva za´kladne´typy: prakticke´, ktore´sa na´sledok opa¨tovnyńa´vrat pracovnyćh migrantov do svojej vyuzˇı´vaju´ priamo v tereńnom prostredı´, ktore´ pouzˇı´vaju´ krajiny poˆvodu. „Pokles ekonomiky ma´ zvycˇajne va¨cˇsˇı´ l’udia v kazˇdodennej komunikaćii a analyticke´, ktore´slu´zˇia dopad na prist’ahovalcov, ako na domaće obyvatel’stvo. Su´ ako metodologickyńa´stroj pri vedeckej analy´ze. (Jencˇova´ vo vel’kej miere zastu´penı´ v takyćh odvetviach, ktore´ su´ 2008: 27) citliveńa cyklicky´vy´voj ekonomiky, su´slabsˇie zmluvne Brubaker navrhuje neuvazˇovat’ o etnicite, na´rode zabezpecˇenı´ a ich najı´manie a prepu´sˇt’anie je viac selek- a rase ako o niecˇom nemennom a esencia´lnom, ale ako tı´vne.“ (International Migration. . . 2009) Nepriaznivaéko- o procesoch, scena´roch a ra´mcoch, ktore´ sa v urcˇityćh nomicka´ situaćia totizˇ zaprıćˇinila nedostatok pracovnyćh situaćiaćh aktivizuju´, ky´m v inyćh suírelevantne´. (Jencˇova´ prı´lezˇitostı´ aj v takyćh krajinaćh, ktore´ pred pa´r rokmi 2008: 28) predstavovali najcˇastejsˇı´ ciel’ obyvatel’ov migrujućich za Esencialisticky´ prı´stup k etnickej identite a sku- praćou. pine naopak vycha´dza zo za´kladne´ho predpokladu ich Vo Vel’kej Britańii sa krı´za naplno prejavila na jar objektı´vnej existencie a prirad’uje ich k jednotlivcom ako v roku 2009 a podl’a sˇtatistı´k Ministerstva vnu´tra VB zo nemenitel’ne´vlastnosti. Etnicke´skupiny povazˇuje za samo- zacˇiatku roku 2010 sa odvtedy na Slovensko vra´tila pri- statne´kultu´rne jednotky. Jednotlivci sa identifikuju´podl’a blizˇne tretina Slova´kov zˇijućich v tejto krajine. (Prı´spevok objektı´vnych kultu´rnych cˇr´t, ktore´ su´ rozpoznatel’ne´ aj cˇ. 94 2009) pre pozorovatel’a, ktoryńepatrı´do skupiny. Esencialisticke´ teo´rie teda predpokladajuóbjektı´vne krite´riaídentifikaćie. (Ferencova´2005: 34) Pri analy´ze da´t z tereńneho vy´skumu vycha´dzam cˇi- ETNICITA A JAZYK astocˇne z oboch spomıńanyćh koncepciıétnicity. Na jednej Etnickaídentita je v sˇirsˇom zmysle posudzovana´prostred- strane su´hlası´m s konsˇtruktivisticky´m vnı´manı´m etnickej nıćtvom dvoch za´kladnyćh prı´stupov. Esencialisticke´ho identity ako procesu subjektı´vnej sebaidentifikaćie, na a konsˇtruktivisticke´ho. Frederic Barth, ako predstavitel’ strane druhej vsˇak su´hlası´m s Kanovske´ho (ako predstavi- konsˇtruktivizmu, vo svojom diele Ethnic groups and Boun- tel’om kognitı´vnej antropolo´gie) na´zorom, zˇe. . . „cˇlenovia daries (1969) popisuje etnicku´ identitu ako subjektı´vnu etnickej skupiny su´reprezentovanıáko l’udia, ktorı´zdiel’aju´ identifikaćiu, ktora´za´visıód jednotlivca, kam zaradı´seba nejaku´ esenciu, teda niecˇo podstatne´, skryte´ a urcˇujuće a inyćh. Doˆlezˇituú´lohu tu zohra´va urcˇita´suma kultu´rnych identitu, zdiel’aneód generaćie ku generaćii.“ (Kanovsky´ cˇr´t, ktore´si osoba sama vybera´v konkre´tnom socia´lnom nedat.). Tu´to esenciu ale nepovazˇujem za niecˇo vrodene´ a kultu´rnom prostredı´. Jedinec nie je pri sebaidentifikaćii a nemenne´, ale dosiahnute´procesom socializaćie. Takisto poznacˇeny´ objektı´vne existujućou sumou kultu´rnych cˇr´t, nesu´hlası´m s esencialisticky´m tvrdenı´m o objektı´vnych, ktore´ su´ prı´znacˇne´ pre danu´ kultu´ru ako taku´. (Barth vonkajsˇıćh znakoch etnicity. Sıće pracujem s katego´riou 1969: 9–38) Predstavitelia konsˇtruktivizmu teda cha´pu Slovenka, ktoru´ mozˇno oznacˇit’ ako esencialisticku´, ta´to etnickuídentitu ako subjektı´vnu katego´riu, etnicke´skupiny katego´ria bude pre mnˇa objektom vy´skumu a sućˇast’ou nevnı´maju´ ako objektı´vne kultu´rne jednotky. (Ferencova´ mojich empirickyćh da´t v zmysle konsˇtruktivisticke´ho 2005: 35) Konsˇtruktivisti tvrdia, zˇe hranice medzi kult- cha´pania. V su´lade s Brubakerovou teo´riou, pri vy´skume u´rami nie suóbjektı´vne dane´, ani jednoznacˇne urcˇene´. Vo etnicity odlisˇujem tzv. praktickuá analyticku´katego´riu, pri vnı´manı´ jednotlivcov doka´zˇu jednotlive´ etnicke´ skupiny analy´ze ich vsˇak nevyjadrujem rozdielnymi pomenovani- svoje hranice prekracˇovat’. V takyćhto prı´padoch nemusı´ ami. Pouzˇı´vam jeden termıń, a to ten, pomocou ktore´ho u jednotlivcov doˆjst’ ku zmene etnickej identity, hoci sa pri identifikaćii oznacˇuju´ samy akte´rky, tj. termıńom sa na prvy´ pohl’ad moˆzˇe zdat’, zˇe skupina nevykazuje Slovenka1. Etnickuídentifikaćiu mojich respondentiek so za´kladne´ znaky prislućhajuće k dane´mu etniku. (Barth Slova´kmi nevnı´mam ako niecˇo, o cˇom uvazˇuju´, resp. maju´ 1969: 9–38) V prı´pade meto´d sku´mania problematiky vedomost’ o tom, cˇo ta´to esencia v sebe skry´va. Etnicku´ etnicity a etnickyćh skupıń navrhuje R. Brubaker analy- 1Mojı´m respondentka´m sıće nechy´balo vedomie prı´slusˇnosti k sloven- zovat’ dane´ javy v ra´mci socia´lnej interakcie, a nie izo- ske´mu na´rodu, v ich vy´povediach vsˇak chy´balo jednoznacˇne´vymedzenie lovane. (Ferencova´ 2005: 36) Roger Brubaker nadviazal etnickej skupiny Slova´kov na za´klade etnickyćh krite´riı´. DAGMARA BACOVA´ : ETNICITA A JAZYK 191 identifikaćiu budem povazˇovat’ skoˆr za cˇosi, cˇo mojı´m Odoˆvodnˇuju´ to podobny´m zmy´sˇl’anı´m, zˇivotny´m sˇty´lom, respondentka´m neprislućha ako objektı´vne dana´vlastnost’, podobnou zˇivotnou sku´senost’ou a v neposlednom rade aj ale ako skutocˇnost’, ktora´sa prejavuje v konkre´tnych kult- doˆverou vocˇi cˇlenom vlastnej skupiny. Do skupiny „myn u´rnych a socia´lnych situaćiaćh, ako niecˇo, cˇo je v procese. sa teda nezarad’ujuńa za´klade objektı´vnych cˇr´t prislućhaj- Dˇ alej povazˇujem za potrebneózrejmit’, precˇo sa vy- ućich k danej kultu´re. Respondentky, vzhl’adom k tomu, zˇe hy´bam rozlisˇovaniu medzi cˇesky´mi a slovensky´mi prı´slusˇ- mnohe´z nich sa aktua´lne venuju´vyćhove potomstva „na nı´kmi socia´lnych skupıń. Na za´klade moˆjho vy´skumu sa plny´ u´va¨zok“, urcˇili za jedno z najdoˆlezˇitejsˇıćh krite´riı´, uka´zalo, zˇe etnicke´ cı´tenie sa podvedome formuje pro- podl’a cˇoho sa zarad’uju´do socia´lnej skupiny (definovanej strednıćtvom udrzˇiavania neforma´lnych socia´lnych vzt’a- ako „my“), podobny´model vyćhovy detı´, ktory´povazˇuju´ hov s Cˇechmi a Slova´kmi cez menta´lnu blı´zkost’a podobny´ v urcˇityćh veciach za odlisˇny´ od britske´ho, cˇi modelu jazyk, ktore´ im zabezpecˇuju´ vza´jomnu´ komunikaćiu, nie inyćh na´rodnostı´. Ako prı´klady uviedli niekol’ko sku´se- na za´klade mnozˇstva objektı´vne danyćh kultu´rnych cˇr´t nostı´ s roˆznymi praktikami, ktore´ su´viseli predovsˇetky´m prislućhajućich danej kultu´re. Respondentky nevnı´maju´ s vyćhovou detı´. Naprı´klad respondentka Ly´dia deklaro- za´sadny´rozdiel medzi Slovenkami a Cˇesˇkami navza´jom. vala, zˇe sa cı´ti bezpecˇnejsˇie v skupine Sloveniek a Cˇesˇiek, V prı´spevku sa vyhnem podrobne´mu rozboru vzt’ahov ktore´maju´pochopenie pre jej socia´lnu situaćiu, v ktorej sa Slova´kov a Cˇechov v Londyńe, ale budem vycha´dzat’ pra´ve nacha´dza. Ako rozvedena´s dvoma det’mi si nemoˆzˇe z vy´sledkov vy´skumu Ireny Jencˇovej, ktora´sa detailnejsˇie (a ani nechce, ked’zˇe zasta´va na´zor, zˇe matka si ma´diet’a zaoberala vytva´ranı´m spolocˇnej komunity Cˇechov a Slo- vychovat’ sama) dovolit’ opatrovatel’ku, preto vychova´va va´kov v Londyńe.2 svoje deti sama. Podl’a jej vy´povede, britske´ matky aj Alfred Schutz, americky´sociolo´g poˆvodom z Rak- napriek tomu, zˇe poznaju´ jej socia´lnu situaćiu, by boli u´ska, prisˇiel v su´vislosti so sebaidentifikaćiou a sebaza- schopne´ ohla´sit’ ju na prı´slusˇnom u´rade za nedostatocˇnu´ radenı´m jednotlivca s na´zorom, zˇe . . . „z hl’adiska kazˇ- opateru detı´ v prı´pade, ak by zistili, zˇe si obcˇas odı´de de´ho jednotlivca je mozˇno vsˇetkyćh ostatnyćh l’udı´ dat’ naku´pit’ bez zabezpecˇenia osoby, ktora´ by dohliadla na na imagina´rnu priamku predstavujuću kontinuum merane´ jej deti. Slovenske´ a cˇeske´ matky, s ktory´mi sa streta´va socia´lnou disˇtanciou, vzdialenost’ou, ktora´ sa zva¨cˇsˇuje a priatelı´, maju´pre nˇu dostatok pochopenia a nepovazˇuju´ v su´vislosti s ty´m, ako sa zmensˇuje rozsah a intenzita to za zˇiaden prejav zanedbania v starostlivosti o diet’a. socia´lneho styku.“ (Bauman 1997: 42) Tı´, korı´ su´ na pomyselnej priamke k na´m najblizˇsˇie, tyćh mozˇno oznacˇit’ (Ly´dia): „Je tam rozdiel, hodny´rozdiel (vo vy´- za nasˇich spolocˇnı´kov. Na tejto priamke sa nacha´dza chove – pozn. autorky). Anglicke´ matky nejako pomyselna´hranica, ktoraóddel’uje skupinu „my“ a „oni“. det’om ostro nezakazuju´. Naprı´klad nerob to, Ta´to hranica nie je len cˇiara oddel’ujuća dve roˆzne skupiny, alebo, aj posˇlu´ do ku´ta, ale nesmiesˇ pacnu´t’ to ale predstavuje aj rozdiel medzi dvoma u´plne rozdielnymi diet’a. Pozeraju´sa strasˇne cˇudne, ked’naprı´klad stanoviskami. „My“ predstavuje skupinu, do ktorej jedinec vidia cudzinca, ktory´paca´diet’a. A okrem toho patrı´. Dianiu v jej vnu´tri jedinec dobre rozumie a vie, ako maju´ paranoju, ak necha´sˇ diet’a trochu same´ ma´ jednat’. Cı´ti sa byt’ vo svojom konanı´ viac isty´. Vza´- doma. A su´ schopne´ ma zazˇalovat’, zˇe som ne- jomna´pomoc, priatel’stvo, prı´padne ochrana su´pomysel- chala spat’Da´vidka a isˇla som do obchodu. Som ny´mi pravidlami vlastnej skupiny. A cˇo je najpodstatnejsˇie, v kontakte s matkami, ktore´ su´ take´ dost’ na osoba cˇlenom rozumie a oni rozumeju´ jej. Su´drzˇnost’ so u´rovni, ktore´ su´ take´ zˇe zodpovedne´, alebo zˇe skupinou jedinec cı´ti, aj napriek tomu, zˇe o tom neuvazˇuje su´ ucˇitel’ky, alebo su´ nejake´ sestricˇky, no oni dopodrobna, ked’ hovorıó „na´s“. Cı´ti su´drzˇnost’ , a to je maju´z toho paranoju, a ja si musı´m da´vat’na ne hlavne´, bez ohl’adu na to, cˇi vie, cˇo vsˇetci l’udia, ktoryćh pozor, lebo som sama a nema´m nikoho, kto by oznacˇuje za „na´s“, robia. O ich konanı´ niekedy vie len mi male´ho postra´zˇil, hej, a ja hocikedy necha´m vel’mi ma´lo, obzvla´sˇt’, ak menta´lna spriaznenost’ nie je male´ho spat’doma a odbehnem do obchodu. Tak doplńˇana´fyzicky´m kontaktom. No aj napriek predstava´m ony proste su´schopne´ma udat’na u´rad, zˇe som jednotlivca o vlastnyćh skupinaćh, sa jednotlive´kruhy, do to urobila.“ ktoryćh patrı´, znacˇne od seba lı´sˇia. (Bauman 1997: 42–47) Podobne svoj na´zor obhajovala aj respondentka Adela, Migrantky slovenske´ho poˆvodu zˇijuće v Londyńe, ktore´si ktora´ aj napriek neforma´lnym vzt’ahom s matkami inej zalozˇili rodinu s partnerom ine´ho etnicke´ho poˆvodu, ako na´rodnosti (najma¨s Britkami), preferuje stretnutia s mat- slovenske´ho, svoj postoj vocˇi „my“ a „oni“ vymedzuju´ kami slovenske´ho, cˇi cˇeske´ho poˆvodu. Ako doˆvod udala ’ na za´klade menta´lnej spriaznenosti, nie podla etnickej rozdielny zˇivotny´ sˇty´l, ktory´ sa odzrkadl’uje v prejavoch ’ prı´slusˇnosti. Do velkej miery so sebou tieto dva krite´riaále kazˇdodennosti, ako aj vo vyćhove detı´. u´zko su´visia, ked’zˇe vo va¨cˇsˇine prı´padov respondentky za svoju vlastnu´skupinu, s ktorou sa identifikuju´, povazˇuju´ (Adela): „Streta´vame sa (so Slovenkami – pozn. pra´ve skupinu Slova´kov a Cˇechov zˇijućich v Londyńe, autorky), ańo, ale nie z vlastenecke´ho cı´tenia, s ktory´mi udrzˇiavaju´ neforma´lne interpersona´lne vzt’ahy. ale len kvoˆli tomu, zˇe si s nimi rozumiem, tak sa streta´vam s nimi a samozrejme aj kvoˆli 2Pozri JENCˇOVA´ , I. 2008. Insˇtitućie a vytva´ranie spolocˇnej komunity Slova´kov a Cˇechov v Londyńe. In Etnologicke´rozpravy, 2008, rocˇ. 15, det’om, lebo chcem, aby ich deti chodievali ku cˇ. 1, s. 25–31. mne a moje deti mali ku komu ı´st’ na na´vsˇtevu. 192 ANTROPOWEBZIN 3/2010

A Anglicˇania sa vel’mi nenavsˇtevuju´. Oni radsˇej kaju´ nedorozumenia. Za bilingvistu by´va oznacˇovany´ vypadnuńiekam do niecˇoho, ale do domu vel’mi kazˇdy´jedinec, ktory´sa pohybuje na stupnici, ktorej jeden ma´lo. Tak ja uzˇ kvoˆli tomu sa so Slovenkami koniec by predstavovali osoby ovla´dajuće oba jazyky na streta´vam. Alebo aj cˇeske´ kamara´tky tu ma´m. u´rovni monolingvistu a na jej druhom konci su´l’udia iba Ale nie je to pre to, zˇe su´Slovenky, alebo Cˇesˇky. pası´vne ovla´dajući druhy´ jazyk. Je naozaj bilingvistom Ma´m kamara´tky aj Anglicˇanky, pokial’si s nimi iba ten, kto vynikajućo ovla´da dva (alebo tri) jazyky? rozumiem, tak sa spolu streta´vame, ale nie je to Alebo sa toto oznacˇenie pouzˇı´va aj pre tyćh, ktorı´ vy´- kvoˆli ich poˆvodu. Beriem to ako cˇloveka, rozu- borne ovla´daju´ iba jeden jazyk a druhy´m su´ schopnı´ miem si s tebou, tak s tebou udrzˇiavam kontakty. ako tak sa dorozumiet’? Musı´ vediet’ bilingvista cˇı´tat’ aj Ja tyćh l’udı´, ktorı´maju´to na´rodnostnećı´tenie, pı´sat’, rozpra´vat’ a rozumiet’ v oboch jazykoch? (Sˇtefa´- takeázˇchore´, zˇe azˇprehnane, nemyslı´m si, zˇe ma´ nik 2000: 16) Niektorı´ autori oznacˇuju´ za bilingvistov byt’cˇlovek na cˇo hrdy´. Aka´je to za´sluha, ked’sa iba tyćh, ktorı´ oba jazyky ovla´daju´ na u´rovni rodenyćh niekto cı´ti byt’ hrdyńa to, kde sa narodil. Mne hovoriacich (native speakers), teda l’udı´, pre ktoryćh suóba to pripada´ u´plne chore´, ked’ niektorı´ si zoberu´ jazyky materinsky´mi. Za bilingvistu pokladaju´ len toho, tu´ vlajku a spievaju´ tu hymnu. Zas ale nemal koho za rodene´ho hovoriaceho pokladaju´prı´slusˇnıći dvoch by sa cˇlovek hanbit’ za to, odkial’ je, vsˇak ked’ rozdielnych jazykovyćh komunı´t. Inı´ autori oznacˇuju´ za sa ma niekto opy´ta, tak to norma´lne poviem, bilingvistu cˇloveka kazˇdodenne striedajućeho pouzˇı´vanie kde som, cˇo som, ale take´to vlastenectvo mi oboch jazykov. (Kralj 2007: 327) Za najprijatel’nejsˇiu pripada´menta´lne chore´. Ja sa cı´tim ako cˇlovek, definıćiu bilingvizmu sa v sućˇasnosti povazˇuje „schopnost’ nie Slovenka, cˇi Anglicˇanka, mne je u´plne jedno, alternatı´vneho pouzˇı´vania dvoch jazykov pri komunikaćii odkial’ten cˇlovek je, nech je aj z tramta´rie, ked’ s ostatny´mi v za´vislosti od situaćie a prostredia, v ktorom sa s ty´m cˇlovekom da´dobre rozpra´vat’, robit’.“ sa ta´to komunikaćia uskutocˇnˇuje.“ (Sˇtefańik 2000: 17) To znamena´, zˇe taky´to cˇlovek je schopny´v za´vislosti od Slovenske´ migrantky zˇijuće v dlhodobom partnerskom svojich potrieb striedavo pouzˇı´vat’ na komunikaćiu oba zva¨zku s muzˇom inej na´rodnosti ako slovenskej ovla´daju´ jazyky, pricˇom pouzˇitie jedne´ho alebo druhe´ho jazyka anglicky´ jazyk na vel’mi dobrej komunikacˇnej u´rovni, bude najcˇastejsˇie za´visiet’ od toho, s ky´m, kde a o cˇom preto jazykovyáspekt nezohra´va pri nadva¨zovanı´socia´l- sa rozpra´va. Taky´to bilingvista nemusıńevyhnutne splńˇat’ nych vzt’ahov rozhodujuću u´lohu. Ani jedna respondentka podmienku kazˇdodenne´ho pouzˇı´vania oboch jazykov a sa neodvola´vala na komunikacˇnu´ barie´ru v nadva¨zovanı´ ani nemusıóboma jazykmi rozpra´vat’ na rovnakej u´rovni. kontaktov s prı´slusˇnı´kmi inyćh na´rodnostı´, ale va¨cˇsˇina (Sˇtefańik 2000: 17) Skutnab-Kangas, fıńska odbornıćˇka na z nich aj napriek tomu preferuje streta´vania so Slova´kmi detsku´dvojjazycˇnost’,hovorıó dvojakom type bilingvizmu a Cˇechmi a povazˇuje tieto vzt’ahy za u´primnejsˇie a hlbsˇie. v za´vislosti od kontextu, v ktorom si diet’a, alebo dospely´ Socia´lnu interakciu roˆznej intenzity s iny´mi na´rodnost’ami osvojuje druhy´jazyk. Pod prirodzeny´m bilingvizmom sa respondentky nepopieraju´, ale pri urcˇovanı´ okruhu pria- rozumie taky´typ, ktory´sa vyvinul prirodzeny´m spoˆsobom tel’ov iba zriedkavo prekrocˇili hranice socia´lnej skupiny v bilingva´lnom prostredı´. Jednotlivec si osvojuje druhy´ Slova´kov a Cˇechov zˇijućich v Londyńe. jazyk v bilingva´lnom spolocˇenstve a v kazˇdodennyćh Na za´klade vy´povedı´respondentiek mozˇno zhodno- kontaktoch s rodeny´mi hovoriacimi toho ktore´ho jazyka tit’, zˇe Slovaći/Slovenky v Londyńe sa neprejavuju´ ako (naprı´klad v bilingva´lnej rodine, kde si diet’a osvojuje uzavretaétnicka´skupina so sˇpecificky´m spoˆsobom zˇivota, jazyk jedne´ho, cˇi viaceryćh cˇlenov rodiny, ktory´ je iny´, etnicita v tomto prı´pade nezohra´va u´lohu signifikantne´ho ako jazyk, ktoryńa komunikaćiu pouzˇı´va okolita´spolocˇ- odlisˇovacieho znaku od inyćh na´rodnostı´. Napriek tomu nost’). O sˇkolskom bilingvizme sa hovorı´ vtedy, ked’ si existuju´ urcˇite´ scena´re cˇi situaćie, v ktoryćh su´ vzt’ahy jedinec osvojuje druhy´jazyk v sˇkolskom prostredıá mimo interpretovane´v urcˇitom etnickom ra´mci. Ako prı´klad na´m neho nema´vel’a prı´lezˇitostı´komunikovat’v tomto jazyku. poslu´zˇili vy´povede Adely a Ly´die, v ktoryćh ozrejmili (Skutnab-Kangas 2000: 45) rozdielnost’ vo vyćhove detı´ medzi nimi – Slovenkami „Takmer v celej Euro´pe suévidovanećˇaste´jazykove´ a britsky´mi matkami. situaćie, kde v ra´mci komunikacˇne´ho aktu docha´dza k den- Menta´lna blı´zkost’ jednotlivyćh respondentiek sa nodenne´mu ´prepıńaniu ko´dov´ (code switching), k precho- prejavuje v intenzı´vnom udrzˇiavanı´ vza´jomnyćh kontak- dom a transferom z jedne´ho jazyka do druhe´ho, prı´padne tov, prostrednıćtvom streta´vanı´ sa na roˆznych akciaćh, z jednej variety do druhej“ (Ondrejovicˇ a Krupa 2009: okrem ine´ho aj tyćh, ktoreórganizujuĆˇesi a Slovaći zˇij- 127) Taka´to situaćia je bezˇna´ v mnohyćh zmiesˇanyćh ući v Londyńe, naprı´klad cˇeskoslovenske´pa´rty, koncerty bilingva´lnych rodinaćh, ktore´ pouzˇı´vaju´ v kazˇdodennej slovenskyćh a cˇeskyćh umelcov. Pri takyćhto prı´lezˇitosti- komunikaćii viac jazykov. ach vystupuju´ krajanske´ insˇtitućie ako inicia´tori vza´jom- Sˇatava zasta´va na´zor, zˇe znalost’ druhe´ho (mensˇino- ne´ho zblizˇovania medzi skupinami. Je vsˇak zaujı´mave´, zˇe ve´ho) jazyka je mnohostrannou praktickou vy´hodou aj na- matky, ktore´ pravidelne vodia svoje deti do slovenskej priek tomu, zˇe samotnıákte´ri to cˇastokra´t takto nevnı´maju´ vı´kendovej sˇkoly, nemaju´ medzi sebou tendenciu nadva¨- a svoj rodny´jazyk kvoˆli spolocˇenske´mu a ekonomicke´mu zovat’ u´zke neforma´lne socia´lne vzt’ahy. vzostupu prestanu´ pouzˇı´vat’ alebo sa obmedzia iba na Ked’ sa hovorıó bilingvizme a bilingvistoch, cˇasto vzni- prı´lezˇitostnu´ komunikaćiu v okruhu svojich najblizˇsˇıćh. DAGMARA BACOVA´ : ETNICITA A JAZYK 193

Cˇasteóbavy rodicˇov zo zat’azˇovania detı´ty´m, zˇe sa budu´ som jej povedala, zˇe maminka nerozumie dobre ucˇit’ mensˇinovy´jazyk, su´podl’a Sˇatavovyćh argumentaćiı´ po anglicky, zˇe musı´ rozpra´vat’ po slovensky zbytocˇne´. Kazˇda´d’alsˇia jazykova´kompetencia otva´ra nove´ a ona to pochopila. Tak je to na´rocˇne´, ale zdroje poznania a otva´ra cestu pre pochopenie kultu´rnej zvykla som si a uzˇ mi to ani neprı´de. Ma´m a na´zorovej odlisˇnosti. (Sˇatava 2009: 78) Podl’a Sˇatavu vel’a kamara´tok, ktore´ tiezˇ chceli s det’mi iba existuje mnoho praktickyćh argumentov, precˇo je bilin- po slovensky hovorit’, ale postupne, ked’im deti gvizmus u detı´ uzˇ v u´tlom veku vy´hodny´m „kultu´rnym zacˇali chodit’do sˇkoly, tak od toho upustili. Ja sa kapita´lom“. „Z prakticke´ho hl’adiska maju´ takı´to jedinci ale sta´le snazˇı´m tu´slovencˇinu do nich vsˇtepovat’. (dvoj a viacjazycˇnı´) prı´stup k d’aleko va¨cˇsˇiemu objemu in- Dokonca aj moˆj manzˇel sa uzˇ trosˇku chyta´, na formaćiıá vedomostı´, ako maju´jednojazycˇnı´, maju´va¨cˇsˇie take´tie jednoslovne´fra´zy, ako chod’spat’,nerob, mnozˇstvo znalostı´(jazykovyćh a inyćh), lepsˇie cha´pu roˆzne prestanˇ. On si aj sa´m nasˇiel na internete kurz se´mantickeásociaćie, a pretozˇe su´zvyknutı´striedat’jazyky slovencˇiny a sa tam aj potom prihla´sil, ale nebol a modely myslenia, je ich intelekt flexibilnejsˇı´.“ (Sˇatava s ty´m vel’mi spokojny´. Pre na´s je prirodzene´, zˇe 2009: 69) Podobnyárgument uva´dza aj Skutnab-Kangas. sa u na´s aj po slovensky rozpra´va. A myslı´m si, Na za´klade dvoch spoˆsobov pouzˇı´vania jazyka (povrchova´ zˇe aj pre deti je to dobre´.“ plynulost’ a jazyk myslenia3) tvrdı´, zˇe jazyk myslenia sa u diet’at’a rozvı´ja omnoho zlozˇitejsˇie v za´vislosti od toho, Ina´ matka vsˇak tvrdila, zˇe po na´stupe detı´ do sˇkoly do akej miery sa rodicˇia venuju´diet’at’u pri zdokonal’ovanı´ postupne upu´sˇt’aod komunikaćie v slovencˇine. Diet’anema´ konkre´tneho jazykove´ho syste´mu. Ak je ale diet’at’u po- vel’a prı´lezˇitostı´zdokonal’ovat’sa v rodnom jazyku matky, skytovany´ dostatocˇny´ priestor na rozvoj komunikacˇnyćh pokial’s nı´m ona presta´va v slovencˇine komunikovat’,preto schopnostı´v oboch jazykoch, jeho kognitı´vne myslenie sa stagnuje, prı´padne jeho u´rovenˇslovencˇiny postupne klesa´. formuje na kvalitatı´vne vysˇsˇej u´rovni, cˇo sa neskoˆr odra´zˇa V situaćii Slova´kov zˇijućich v Londyńe je slovencˇina aj pri dosahovanı´ lepsˇıćh vy´sledkov v sˇkole. (Skutnab- vo vzt’ahu k anglicke´mu jazyku v pozıćii subtraktı´vneho 4 Kangas 2000: 83) jazyka. ˇ Deti v etnicky zmiesˇanyćh rodinaćh zˇijućich v Lon- L. Satava predostrel viacero vy´hod viacjazycˇnosti, dyńe sa pohybuju´ v socia´lnom prostredı´, kde hlavny´m pricˇom jednou z relevantnyćh je financˇna´vy´hoda, ktora´je komunikacˇny´m jazykom je anglicˇtina. V za´vislosti od v sućˇasnosti na ekonomickom trhu vy´razne proklamovana´. ˇ toho, ktory´jazyk prima´rnej komunikaćie s diet’at’om matka Cı´m viac jazykov jedinec ovla´da, ty´m vy´raznejsˇie sa ˇ zvolı´, ten jazyk sa sta´va pre diet’a v ranom veku domi- jeho ekonomicky´, ale aj kultu´rny kapita´l zvysˇuje. (Sa- nantny´m a bez ohl’adu na to, v akom jazykovom prostredı´ tava 2009: 66) sa diet’a pohybuje, je to za´rovenˇ jeho jazyk myslenia. Riaditel’ka slovenskej vı´kendovej sˇkoly v Londyńe, S narastajućim vekom a rozsˇirovanı´m socia´lneho pro- a za´rovenˇmatka dvoch detı´, uviedla ako jeden z kl’ućˇovyćh stredia diet’at’a sa vsˇak ta´to situaćia menı´. Na´stupom do argumentov, precˇo je pre jej deti doˆlezˇite´, aby ovla´dali sˇkoly, kde je hlavny´m komunikacˇny´m jazykom anglicˇtina, slovensky´jazyk, aj vy´hodu v perspektı´vnejsˇom uplatnenı´ diet’a postupne presta´va pouzˇı´vat’ slovencˇinu ako jazyk sa na pracovnom trhu. Napriek tomu, zˇe slovencˇina nie myslenia, aj napriek tomu, zˇe komunikacˇny´m jazykom je svetovy´m ani ekonomicky vy´znamny´m jazykom, niek- osta´va medzi nı´m a matkou slovencˇina. tore´ respondentky si uvedomuju´ vy´hodny´ potencia´l v jej ovla´danı´. (Ingrid 1.): „Tak ked’ boli moje deti esˇte male´, tak to isˇlo. Od malicˇka som s nimi rozpra´vala (Lola): „To chcem ty´m povedat’, zˇe aby sˇta´t, iba po slovensky. A prirodzene som s nimi tra´vila ktokol’vek, kto sa taky´mto veciam venuje, aby sa viac cˇasu ako manzˇel, ktory´ bol v praći, preto investovalo do tyćhto detı´, lebo tı´to l’udia, tieto rozumeli viac po slovensky. Ked’sme sa ale zisˇli deti sa raz mozˇno vra´tia. Mozˇno budu´robit’iba rodina, tak sa sta´le, esˇte aj dnes snazˇı´m vsˇetko nejake´ kontakty, alebo budu´ mat’ nejaky´ biznis, prekladat’ do slovencˇiny, aj ked’ rozhovory pre- to uzˇje roˆzne, kde sa daúplatnit’slovensky´jazyk, biehaju´v anglicˇtine. Ked’hovorı´m s manzˇelom, ale treba sa taky´mto det’om venovat’. Pokial’ten tak to det’ompreklada´m aj do slovencˇiny. Horsˇie rodicˇma´zaújem.“ bolo, ked’ starsˇia dce´ra nastu´pila do sˇkoly. To V su´vislosti so sledovanı´m tzv. „jazykovyćh domeń“ automaticky rozpra´vala aj na mnˇa po anglicky. (Fishman 1964), teda sfe´r prakticke´ho pouzˇı´vania jazyka Tak, ked’ som raz isˇla pre nˇu do sˇkoly, tak a miery intenzity tejto skutocˇnosti je mozˇne´rozlı´sˇit’urcˇitu´ 3„Povrchova´ plynulost’ je schopnost’ hovorit’ nejaky´m jazykom ply- sˇka´lu konceptov. V cˇı´m va¨cˇsˇom pocˇte komunikacˇnyćh nulo, so spra´vnym akcentom, o konkre´tnych vsˇednyćh veciach, zocˇi- sfe´r je jazyk pouzˇı´vany´, ty´m „norma´lnejsˇı´m“ prostriedkom vocˇi niekomu v situaćiaćh, ktore´ nie su´ intelektua´lne zvla´sˇt’ na´rocˇne´, a komunikaćie sa sta´va a ako taky´ je aj vnı´many´. (Sˇatava v ktoryćh poma´haju´ kontextua´lne zaćhytne´ body´ (mozˇno teda vidiet’, uka´zat’ prstom, pochopit’ zo su´vislostı´ atd’.)“ (Skutnab-Kangas, 2000: 2009: 81) S. V. Parasher rozdel’uje v danom kontexte 77) Naopak, „jazyk myslenia je schopnost’ pouzˇı´vat’ jazyk ako na´stroj myslenia pri riesˇenı´proble´mu, v intelektua´lne na´rocˇnyćh situaćiaćh bez 4Subtraktı´vny bilingvizmus je taky´typ bilingvizmu, ked’diet’a hovori- ´zaćhytne´ho bodu´ (teda v situaćiaćh, v ktoryćh informuje, sprostredku´va ace mensˇinovy´m jazykom si zacˇne postupne osvojovat’ va¨cˇsˇinovy´jazyk vy´povede iba jazyk, v ktoryćh niet vel’a kontextua´lnych ´zaćhytnyćh (najcˇastejsˇie v sˇkole) a neskoˆr sa tento jazyk sta´va jeho dominantny´m bodov´)“. (Skutnab-Kangas, 2000: 77) jazykom. (Sˇtefańik 2000: 23) 194 ANTROPOWEBZIN 3/2010

7 za´kladnyćh typov tyćhto komunikacˇnyćh sfe´r: rodina, (Lola): „Rozumiet’ rozumeju´, lebo to esˇte ako priatelia, blı´zke okolie, obchod, vzdela´vanie, u´radny´styk on sa s nimi nerozpra´val po chorva´tsky, len po a pracovna´sfe´ra. (Fasold 1984: 184) anglicky, on tomu neveril, zˇe od mala sa da´ U´ rovenˇbilingvizmu diet’at’a vyrastajućeho v biling- naucˇit’viac jazykov paralelne. Ale starı´rodicˇia, va´lnom anglicko-slovenskom prostredıóvplyvnˇuje najma¨ oni zˇiju´tu v Anglicku a oni nevedia po anglicky bezprostredny´ kazˇdodenny´ kontakt s najblizˇsˇou rodinou, dobre, ale zas rozumeju´, tak oni sa s nimi len po v tomto prı´pade najma¨ s matkou. Matky slovenske´ho chorva´tsky rozpra´vali. Takzˇe deti odpovedali po poˆvodu podl’a toho, do akej miery je pre ne doˆlezˇite´, anglicky, ale rozumeli po chorva´tsky. Ale uzˇnie. aby ich deti ovla´dali ich rodny´ jazyk, prispoˆsobuju´ aj Starı´rodicˇia postupne po rozvode prestali javit’ komunikaćiu s diet’at’om. Takmer vsˇetky respondentky zaújem o deti, takzˇe deti uzˇ aj tu´ chorva´tcˇinu volia za komunikacˇny´ jazyk v najranejsˇom veku diet’at’a vypustili. Uzˇsa viac nestreta´vaju´.“ slovencˇinu. Argumentovali ty´m, zˇe iny´ jazyk, ako slovensky´, si pri prihova´ranı´ sa k svojmu diet’at’u nevedia Snaha viest’ deti k ovla´daniu slovencˇiny sa odzrkadl’uje predstavit’, ked’zˇe maju´podl’a vy´povedı´v sebe zako´dovany´ najma¨ v intenzite kontaktov matky so svojou rodinou pomyselnyńa´vod na vyćhovu v slovencˇine. V ranom veku a socia´lnym okruhom na Slovensku. V niektoryćh prı´pa- diet’a reaguje najma¨ na slovencˇinu, ked’zˇe najviac cˇasu doch, aj napriek silny´m socia´lnym va¨zba´m na krajinu poˆ- tra´vi pra´ve s matkou. Deti zo zmiesˇanyćh rodıń, aj napriek vodu, vsˇak matky nemali prı´lezˇitost’ viest’ diet’a k svojmu udrzˇiavaniu socia´lnych va¨zieb s rovesnı´kmi, ktorı´su´v po- rodne´mu jazyku. Respondentka Andrea odpovedala na dobnej jazykovej situaćii, cˇizˇe ovla´daju´ slovencˇinu ako ota´zku, v akom jazyku vychova´va svoje diet’a: druhy´jazyk, sa medzi sebou rozpra´vaju´takmer pri kazˇdom „Po anglicky. To bol proble´m, zˇe moˆj manzˇel mi stretnutıíba po anglicky.5 Na slovencˇinu precha´dzaju´len zaka´zal rozpra´vat’ na nˇu po slovensky, aj jeho v prı´tomnosti matky, ak si to ona sama vyzˇiada. rodina, oni necha´pali bilingual children. Takzˇe Je zaujı´mave´, zˇe ani v jednej rodine som sa nestretla mne bolo povedane´, musı´sˇju naucˇit’po anglicky so situaćiou, kde by diet’a ovla´dalo okrem rodne´ho jazyka a potom si ju azˇ moˆzˇesˇ ucˇit’ po slovensky. To matky aj rodny´ jazyk otca (ak nı´m nebol rodeny´ Brit). som urobila za´sadnućhybu, zˇe som to pocˇu´vala. Zaznamenala som viacero prı´padov, ked’otec diet’at’azvolil My chodı´me cˇasto na Slovensko. Ona“(12rocˇna´ negatı´vny postoj k alternatı´ve vyćhovy v troch jazykoch dce´ra – pozn. autorky) je vel’mi blı´zko s mojı´m z doˆvodov oba´v z narusˇenia prirodzene´ho vy´voja diet’at’a. bratom. Takzˇe, ked’ sme na Slovensku, ona sa V mnohyćh rodinaćh otcovia detıákceptovali slovencˇinu strasˇne ryćhlo ucˇı´po slovensky. Hlavne nejake´ ako komunikacˇny´ jazyk medzi matkou a diet’at’om, ale tie slova´, ale nevie to pospa´jat’ do vety. Ne- nepovazˇovali za potrebne´vychova´vat’ diet’a aj v ich rod- rozpra´va plynule. Tak ja som to hodnotila esˇte nom jazyku. A to aj napriek faktu, zˇe mnoho partnerov pocˇas toho spoluzˇitia (s by´valy´m manzˇelom – mojich respondentiek maíny´poˆvod ako britsky´, cˇizˇe aj ich pozn. autorky), zˇe robı´m zle, zˇe ju neucˇı´m po materinsky´m jazykom je iny´jazyk ako anglicky´. V troch slovensky a zˇe som vytesnila Slovensko, to mi prı´padoch som vsˇak zaznamenala vy´lucˇne negatı´vny po- vadilo uzˇ predty´m. Pocˇas tyćhto dvoch rokov stoj otcov vocˇi vyćhove diet’at’a aj v slovenskom jazyku. sa ale zmenilo to, zˇe moja dce´ra si ku´pila novy´ Ako doˆvod bola uvedena´ obava z tajne´ho „sprisahanec- dennı´k a do neho si kazˇdy´ denˇ napı´sˇe 5 alebo ke´ho“ jazyka medzi matkou a diet’at’om, ktore´mu otec 10 slovıćˇok a potom na konci ty´zˇdnˇa ju sku´sˇam nerozumie, alebo na´zor, v ra´mci ktore´ho otec argumentuje tieto slovıćˇka, a podl’a toho kol’ko ma´dobre, tak nepotrebnost’ou ovla´dania ine´ho jazyka, ako svetove´ho. jej da´vam hviezdicˇky, a ked’ma´100 hviezdicˇiek, Otcovia na komunikaćiu vyuzˇı´vaju´vy´lucˇne iba va¨cˇsˇinovy´ tak je za to da´vam nejake´malicˇkosti. Ona chce, jazyk, tj. anglicˇtinu. Za najhlavnejsˇiu prıćˇinu tohto feno- ona sa chce naucˇit’ po slovensky. Ona vel’mi meńu bola uvedena´pracovna´zanepra´zdnenost’otcov, ktorı´ chce. Ona aj ked’ v sˇkole maju´ pı´sat’ o svojom vystupovali ako hlavnı´zˇivitelia a materia´lni zabezpecˇova- obl’u´benom mieste, tak vzˇdy pı´sˇe o Slovensku. telia rodiny, cˇo sa ale odzrkadl’ovalo v menej intenzı´vnom O Bratislave. Hej, ma´ zaújem, cˇı´tala som jej kontakte s det’mi. V sˇtyroch rodinaćh deti ovla´daju´jazyk slohove´praće. Ona chce vediet’ o Slovensku. otca na pası´vnej u´rovni, to znamena´, zˇe komunikaćii viac- menej rozumeju´, ale dany´m jazykom nerozpra´vaju´. Deti Uvedomovanie si potreby ovla´dania mensˇinove´ho jazyka sa naucˇili jazyku rozumiet’vd’aka stary´m rodicˇom zˇijućim sa u respondentiek neprejavuje ako etnicke´ cı´tenie, na vo Vel’kej Britańii, ktorı´ s det’mi komunikuju´ v svojom tento jav nazeraju´skoˆr z pragmaticke´ho hl’adiska, v kto- rodnom jazyku, ale ked’zˇe sami rozumejuánglicky, od detı´ rom vidia okrem vzdelanostnej a financˇnej vy´hody v bud- nevyzˇadujuódpoved’ v ich rodnom jazyku. ućnosti, najma¨ komunikacˇnu´ vy´hodu v udrzˇiavanı´ socia´lnych kontaktov medzi rodinny´mi prı´slusˇnı´kmi a jej det’mi. Stredna´ a starsˇia generaćia zˇijuća na Slovensku 5Dokonca aj zˇiaci slovenskej vı´kendovej sˇkoly v Londyńe volia nedisponuje zrucˇnost’ami v anglickom jazyku, preto si za komunikacˇny´ jazyk pocˇas presta´vok medzi hodinami anglicˇtinu, aj napriek tomu, zˇe ich pedagogicˇky kontrolujuá pocˇas cele´ho vyucˇovania respondentky v dvojjazycˇnosti uvedomuju´sˇirsˇie mozˇnosti kladu´(v ra´mci mozˇnostı´) doˆraz na pouzˇı´vanie slovencˇiny ako jedine´ho komunikaćie s rodinou a jej okolı´m. komunikacˇne´ho jazyka. DAGMARA BACOVA´ : ETNICITA A JAZYK 195

(Ingrid 2.): „Ja nie som nejaka´hrda´Slovenka, odpovie, tak je to fajn, ale ked’ aj niecˇo povie, ktora´ potrebuje vsˇade presadzovat’ svoj poˆvod, tak je to s taky´m super prı´zvukom, zˇe sa vsˇetci ale tak ma´m rodinu na Slovensku, a chcem, aby smeju´ na tom a potom uzˇ ona nechce hovorit’. moje deti rozumeli tomu, cˇo im hovorı´ starka´. Vidı´m, zˇe ju to tra´pi. Ona mi kazˇdy´ty´zˇdenˇpovie, A chodia sta´le cez leto na Slovensko, a maju´ mami, musı´me sa ucˇit’po slovensky. Lenzˇe potom tam uzˇaj kamara´tov medzi det’mia to by nemali, nikdy nie je v tom ty´zˇdni dost’ cˇasu, lebo esˇte keby nevedeli po slovensky. Moje deti vel’mi radi francu´zsˇtinu sa ucˇı´, toto hento. Potom sa ucˇı´ chodia na Slovensko, dokonca sa odtial’ potom na vsˇelijake´ na´stroje, tak na niecˇo vzˇdy ostane ani nechcu´vra´tit’a hovoria mi: ´mami, precˇo tu menej cˇasu.“ neostaneme, tu je tak pekne.´ Takzˇe preto je pre mnˇa doˆlezˇite´, aby deti vedeli po slovensky. Keby som tam uzˇnemala rodinu, tak ich asi do toho ZHRNUTIE nejako netlacˇı´m. Ale takto chcem, aby sa vedeli Pri analy´ze vy´skumnyćh da´t vzt’ahujućich sa na porozpra´vat’aj s mojim bratom, ktory´sıće vie po problematiku etnicity a jazyka som vycha´dzala anglicky, ale zas je to dobre pre jeho deti, ktore´ z predpokladu subjektı´vnej etnickej identifika´- sa s mojimi bavia niekedy iba po anglicky.“ cie respondentiek, etnicke´ cı´tenie sa ale prejavuje ako produkt nejakej „esencie“: niecˇoho, V prı´pade Andrey bola situaćia ina´. Jej dce´ra ovla´da cˇo je spontańnou, neuvedomelou predstavou, zˇe slovencˇinu kvoˆli negatı´vnemu postoju jej otca iba pası´vne, existuje „niecˇo“, cˇo robı´ jedinca prı´slusˇnı´kom dialo´g nedoka´zˇe viest’takmer s niky´m z rodinnyćh prı´slusˇ- nejakej etnickej skupiny, a nie je to bezpro- nı´kov, okrem Andreinho brata, ktoryóvla´da anglicky´jazyk stredne pozorovatel’ne´. V zhode s Brubakerom na dobrej u´rovni. Andreini rodicˇia tento fakt nesu´vel’mi sa uka´zalo, zˇe respondentky sıće vnı´maju´ svet t’azˇko, pretozˇe ich vzt’ah s vnucˇkou sa kvoˆli jazykovej rozdeleny´do skupıń, ale v su´vislosti s etnicky´m barie´re nemoˆzˇe naplno rozvı´jat’. vedomı´m sa zarad’uju´ do imagina´rnych skupıń „my“ na za´klade emociona´lnej va¨zby a men- (Andrea): „Vidı´m take´ to, zvla´sˇt’ esˇte, ked’zˇe ta´lnej blı´zkosti, nie podl’a vonkajsˇıćh, objektı´v- moji rodicˇia su´rozvedenı´, moˆj otec ma´vlastnu´ nych vlastnostı´, ktore´su´prirad’ovane´k prı´slusˇnej rodinu. Moˆj otec nedoka´zˇe mat’ten vzt’ah s mo- etnickej skupine – v tomto prı´pade Slova´kov jou dce´rou, lebo sa nevedia porozpra´vat’. On jej a Cˇechov. Etnicke´ vedomie sa u respondentiek niecˇo povie, ja jej to prelozˇı´m, alebo aj ona prejavuje v etnickyćh ra´mcoch, cˇi scena´roch pri vel’a rozumie, ale aj tak to nedoka´zˇe nahradit’ definovanı´ diferencie medzi „my – Slovenky“ taku´tuńorma´lnu konverzaćiu. S mojou mamou a „oni – prı´slusˇnıći inyćh etnı´k“ (v tomto prı´- to je trochu ine´, ona sa snazˇı´ aj po anglicky pade najma¨Britov) v konkre´tnych situaćiaćh na trochu na nˇu, aj po nemecky, aj po francu´zsky aj za´klade zˇivotnej sku´senosti v hostitel’skej krajine rukami-nohami. Moˆj brat rozpra´va vel’mi dobre (naprı´klad sku´senost’s rozdielnym zˇivotny´m sˇty´- po anglicky, tak asi aj preto maju´tak intenzı´vny lom britskyćh matiek a praktikami vyuzˇı´vanyćh vzt’ah. Ale aj to, zˇe moˆj bracho je strasˇne zlaty´ pri vyćhove detı´). Integrujućim cˇinitel’om v udr- cˇlovek, on ju mal strasˇne ra´d od u´tleho veku.“ zˇiavanı´ socia´lnych kontaktov su´ aj krajanske´ Andreina matka sa k neschopnosti komunikovat’ so svo- insˇtitućie, ktore´ prostrednıćtvom organizovania jou vnucˇkou nikdy nahlas nevyjadrila, ale podl’a Andrey roˆznych akciı´ iniciuju´ vza´jomne´ zblizˇovanie sa to hodnotı´ do znacˇnej miery negatı´vne a danu´ situaćiu medzi skupinami. porovna´va s jej zna´mymi, ktoryćh dce´ry tiezˇvychova´vaju´ V zmiesˇanyćh slovensko-britskyćh rodinaćh svoje deti v zahranicˇı´. sa vo va¨cˇsˇine prı´padov uplatnˇuje bilingva´lna vyćhova detı´, ale jazykom myslenia, teda do- (Andrea): „No, ona sa mi nejako nevyjadrila, ale minantny´m jazykom, sa v su´vislosti s naras- vzˇdy, ked’prı´dem na Slovensko, aj ked’bola esˇte tajućim vekom diet’at’a sta´va anglicˇtina. Matky mala´, ked’mala tak 4 5 rokov, a isˇli sme v Brati- slovenske´ho poˆvodu za komunikacˇny´jazyk v ra- slave do parku, a deti sa jej prihova´rali, tak mi nom veku diet’at’a volia slovencˇinu, ale v pro- to tak prisˇlo, zˇe sa mama azˇhanbı´. Zˇe sa hanbı´ cese rozsˇirovania jeho socia´lneho okruhu, najma¨ za to, zˇe jej vnućˇa nevie po slovensky. Lebo po na´stupe do sˇkoly, sa intenzita komunikaćie mala kolegyne, ktore´ maju´ dce´ry v Nemecku a v rodnom jazyku matky postupne znizˇuje. V si- Taliansku a ich deti rozpra´vaju´ po slovensky. tuaćii Slova´kov zˇijućich v Londyńe je sloven- Takzˇe vel’mi vel’mi t’azˇko a esˇte doteraz to vel’mi cˇina vo vzt’ahu k anglicke´mu jazyku v pozıćii t’azˇko zna´sˇa. To iste´moji starı´rodicˇia to nevedia subtraktı´vneho jazyka. V niektoryćh prı´padoch pochopit’. A ked’ bola Emy mala´, tak ona bola sa otec diet’at’a stavia vocˇi bilingva´lnej vyćhove taka´bla´zniva´. Ona prisˇla, objala deda a dala mu negatı´vne z doˆvodov oba´v z narusˇenia prirod- pusu a on sa zasmial a tesˇil sa tomu. A teraz je zene´ho vy´vinu, cˇi zo strachu z pouzˇı´vania ko- to take´, ako sa ma´sˇ. Take´tie typicke´fra´zy. Pokial’ munikacˇne´ho jazyka medzi diet’at’om a matkou, 196 ANTROPOWEBZIN 3/2010

ktore´mu nerozumie. Deti v etnicky zmiesˇanyćh RESPONDENTKY, KTORY´ CH VY´ ROKY BOLI rodinaćh si rodny´jazyk otca, ak je inyáko va¨cˇsˇi- POUZˇ ITE´ V PRI´SPEVKU: novy´, neosvojuju´, iba niektore´deti ho ovla´daju´ • Adela, 42 rokov, poˆvodne z vyćhodne´ho na pası´vnej u´rovni. Prıćˇinou je jeho pracovna´ Slovenska, vo Vel’kej Britańii zˇije 15 rokov, zanepra´zdnenost’, kvoˆli ktorej tra´vi va¨cˇsˇinu dnˇa vydata´ (muzˇ je´ Ir), 2 deti (dievcˇata´, mimo domova a teda s diet’at’om udrzˇiava menej 5 a 9rocˇne´), pracuje ako obchodnıćˇka, vy- intenzı´vny kontakt. Matky slovenske´ho poˆvodu sokosˇkolsky vzdelana´, zˇije v okrajovej cˇasti vidia v ovla´danı´ dvoch jazykov (va¨cˇsˇinove´ho Londyńa, financˇne vel’mi dobre zabezpecˇena´ a mensˇinove´ho) okrem socia´lnych vy´hod, ktore´ rodina, maáupairku zo Slovenska. umozˇnˇuju´ diet’at’u komunikaćiu so sˇirsˇou slo- • Ly´dia, 38 rokov, poˆvodom z Detvy, rozve- venskou rodinou a jej okolı´m, aj perspektı´vny dena´, 2 deti (dce´ra 6 rokov, syn 4 roky), ekonomicky´kapita´l, vyuzˇitel’ny´pri uplatnˇovanı´ stredosˇkolsky vzdelana´, na materskej, ex- sa na pracovnom trhu. Etnicke´vedomie sa teda manzˇel Portugalec, praktizujuća katolıćˇka, v tomto prı´pade neaktivizuje, na poznanie men- zˇije v 6. zońe v Londyńe, deti vychova´va sˇinove´ho (matkinho rodne´ho) jazyka nazeraju´ sama. respondentky najma¨ z pragmaticke´ho hl’adiska. • Lola, poˆvodom z Neverıć, okres Nitra, v Londyńe zˇije 15 rokov, riaditezˇka slovenskej vı´kendovej sˇkoly v Londyńe, rozvedena´, 2 deti (7 rocˇna´ dce´ra, 10rocˇny´ POUZˇ ITA´ LITERATURA syn), by´valy´ manzˇel Chorva´t, vysokosˇkol- [1] BARTH, F. 1969. Introduction. In Ethnic Groups and sky vzdelana´, momenta´lne bez partnera. Bounderies. The Social Organization of Cultural Diffe- Pracuje ako policajna´ dobrovozˇnıćˇka, ma´ rence. London: George Allen. zalozˇenuúćˇtovnıćku firmu, deti vychova´va [2] BAUMAN, Z. 1997. Myslet sociologicky. Praha: SLON. [3] BRUBAKER, R. 2002. Ethnicity without Groups. In sama. European Journal of Sociology 43 (2): 163–189. • Ingrid 1, 34 rokov, vo Vel’kej Britańii zˇije [4] DIVINSKY´, B. 2005. Zahranicˇna´migraćia v Slovenskej 13 rokov, vydata´, (manzˇel Anglicˇan), dve republike – Stav, trendy, spolocˇenske´ su´vislosti. Brati- deti (3 a 7rocˇne´dce´ry), na materskej dovo- slava: Friedrich Ebert Stiftung. [5] DIVINSKY´, B. a POPJAKOVA´ , D. 2006. lenke, zˇije v 1. zońe v Londyńe, vysoko- Kozˇko Slova´kov pracuje v zahranicˇı´? sˇkolsky vzdelana´, deti vychova´va sama. (Jeden expertny´ odhad). dostupne´ na: • Ingrid 2, 42 rokov, vo Vel’kej Britańii zˇije (www.infostat.sk/vdc/sk/pris/Divinsky Popjakova.doc), stiahnute´ 26. 2. 2010. 14 rokov, vydata´, 2 deti (dce´ra, syn – [6] FASOLD, R. 1984. The Sociolinguistics of Society. 9rocˇne´ dvojicˇky), so stredosˇkolsky´m vzde- Oxford – Cambridge: Blackwell Publisher. lanı´m, manzˇel Karibcˇan, pracuje ako zdra- [7] FERENCOVA´ , M. 2005. Konsˇtruktivisticke´ a esencialisticke´ prı´stupy k etnickej identite: Prehzˇad teo´riı´ a votna´ sestra, zˇije v 2. zońe Londyńa, deti proble´m konceptu identity, in Teoreticke´prı´stupy k iden- vychova´va sama. tita´m a ich prakticke´ aplikaćie. Ed. J. Marusˇiak a M. • Andrea, pocha´dza z Bratislavy, v Anglicku Ferencova´. Bratislava: SAV, s. 31–50. [8] International Migration Outlook. 2009. SOPEMI. Do- je priblizˇne 16 rokov, zˇije v Londyńe, stupne´ na: (www.oecd.org/dataoecd/58/9/43177061.pdf), 1 diet’a (dce´ra 12 rokov), so stredosˇkolsky´m stiahnute´11. 9. 2009. vzdelanı´m, s manzˇelom sa rozva´dza (Ang- [9] JENCˇOVA´ , I. 2007. Vzt’ahy v pohybe – priatezˇstva´ v Londyńe. Etnologicke´rozpravy 15, (2): 9–25. licˇan – alkoholik, gambler, preda´val drogy), [10] JENCˇOVA´ , I. 2008. Insˇtitućie a vytva´ranie spolocˇnej ma´ priatezˇa Anglicˇana, pracuje ako asis- komunity Slova´kov a Cˇechov v Londyńe. Etnologicke´ tentka zdravotnej sestry, diet’a vychova´va rozpravy 15 (1): 25–35. [11] KANOVSKY´, M. (nedat.) Etnickaídentita, kognitı´vny sama s obcˇasnou vy´pomocou kamara´tok. prı´stup a tereńny vy´skum: ako na to? Dostupne´ na: (www.freewebs.com/kanovsky/Rozpravy2.doc), stiahnute´ *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´ prˇedna´sˇky, ktera´ 15. 10. 2010. zazneˇla na 6. mezina´rodnı´studentske´konferenci [12] KRALJ, S. 2007. Etnicka´ identita a identifikaćia slo- AntropoWebu podporˇene´ZCˇU v Plzni v ra´mci venskej minority v Chorva´tsku cez insˇtitućiu ples Slova´- kov. In Slovenskyńa´rodopis, 54 (3): 325–334. projektu SVK–2010–006. Publikace textu byla [13] ONDREJOVICˇ, S. a KRUPA, V. 2009. Identita ako podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS– jazyk, in My a tı´druhı´v modrenej spolocˇnost. Bratislava: 2010–019. SAV. [14] SASSEN, S. 1991. The Global City. Princeton: Prin- ceton University Press. [15] Prı´spevok cˇ. 94. 2009. In Zahranicˇnı´Slovaći. Dostupne´ na: (http://zahranicnislovaci.sk/forum/topic/31), stiahnute´ 11. 9. 2010. [16] SKUTNAB-KANGAS, T. 2000. Mensˇina, jazyk a ra- sizmus. Bratislava: Kalligram. [17] SˇTEFA´ NIK, J. 2000. Jeden cˇlovek, dva jazyky. Brati- slava: AEP. ANTROPOWEBZIN 3/2010 197 Etnickaá socio-profesnaídentita a konflikt (na prı´klade multietnicke´ho priestoru zaoceańskych lodı´) Zuzana Kra´tka U´stav etnologie, Filozoficka´fakulta, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

Ethnical and socio-professional identity and conflict lodı´, teda na doˆvody, precˇo jednajući robia to, cˇo robia. (on the example of multi-ethnical space of cruise Z druhov kauza´lnych vysvetlenı´, ktore´ sa su´stred’uju´ na ships) doˆsledky, sa v praći riadim predovsˇetky´m ty´mi z nich, ktore´maju´funkciona´lnu povahu. Urcˇite´formy socia´lnych Abstract—In my doctoral thesis I analyse way of life of crew vzt’ahov (naprı´klad etnicka´podskupina, profesna´podsku- members sharing the multiethnical territory of cruise ships. pina) alebo kultu´rne produkty (naprı´klad urcˇite´mysˇlienky, I tended to investigate this theme after I had experienced symbol, zvyky) sa tu vysvetl’uju´poukazovanı´m na to, ako an extraordinary cooperation of people from all around the prispievaju´ k blahu spolocˇnosti, ktoryćh su´ sućˇast’ou, a world on cruise ships. My goal is to sum up basic conditions teda ako prispievaju´k svojmu vlastne´mu trvaniu. which should be fulfilled in any multiethnical society to ensure that there would not be any conflicts between its Pri vy´skume identı´t ma insˇpirovala praća Zuzany habitants. According to my hypothesis there is a need of Kusej, ktora´ ako metodologicky´ ra´mec vy´skumu identı´t other than ethnical identity which could unify them on other than ethnical basis. In the territory of cruise ships it is socio- volı´ prı´stup, pri ktorom vycha´dza zo za´kladnej te´zy, zˇe professional identity of ćrew member´. From all factors in identita je sućˇast’oua za´rovenˇvy´sledkom socia´lnej praxe, a which we can observe socio-professional identity of crew preto je nutne´ju vysvetlit’ako prakticky´proces. Za vlastne´ members I attend communication and value system. som prijala aj jej ponˇatie identity ako formy raciona´lnej Key Words—ethnical identity, socio-professional identity, so- adaptaćie na podmienky socia´lneho zˇivota, ktore´ho sućˇas- cial group, adaptation, lingua franca, value system, norm, t’ou je predpoklad, zˇe udrzˇiavanie a vytva´ranie identity social sanction, company culture je vy´sledkom interakcˇnej reality. (Marusˇiak a Ferancova´ 2005)2 Teo´ria, ktora´ dominuje v cˇasti praće o socio- ENTO prı´spevok vycha´dza z dizertacˇnej praće, kde profesnej skupine, je antroposociologicka´ teo´ria v ra´mci d’alej spracova´vam te´mu dvojitej identity, ktorej som T konceptu R. F. Balesa (Bales 1970).3 Ten vycha´dza pri sa venovala v diplomovej praći obha´jenej na Katedre etno- vy´skume profesnyćh (a inyćh malyćh) skupıń z na´zoru, lo´gie a kultu´rnej antropolo´gie na Filozofickej fakulte Uni- zˇe pokial’ cˇinnost’ urcˇitej skupiny smeruje k dosiahnutiu verzity Komenske´ho v Bratislave. Motivaćiou k vy´skumu spolocˇne´ho ciel’a, da´sa predpokladat’, zˇe chovanie cˇlenov tejto te´my bol silny´dojem, ktory´vo mne zanechal pobyt tejto skupiny bude vykazovat’urcˇite´spolocˇnećharakteris- v multietnickom prostredı´zaoceańskych lodı´, kde pracuju´ tiky. l’udia piatich roˆznych na´bozˇenskyćh syste´mov a vysˇe 50- tich na´rodnostı´. Napriek roˆznemu poˆvodu a kultu´re, ktora´ ich formovala, zdiel’aju´ cˇlenovia posa´dok zaoceańskych Vy´skum som uskutocˇnila v troch cˇasovyćh etapaćh – od lodı´spolocˇne nevel’ky´priestor bez konfliktov. 12/2003 do 10/2004, 12/2004 do 03/2005 a 07/2005 do Ciel’om mojej dizertacˇnej praće, na ktorej pracujem 09/2005 na troch vy´letnyćh lodiach firmy Carnival cruise ako doktorandka U´ stavu etnolo´gie na Filozofickej fakulte lines (d’alej len CCL).4 V tomto obdobı´som na lodi pra- Univerzity Karlovy v Prahe, je preto vytvorit’ zoznam covala ako cˇasˇnıćˇka. Bola som teda cˇlenkou multietnickej podmienok, ktoryćh splnenie zabezpecˇı´v multikultu´rnom posa´dky, s pocˇtom cˇlenov posa´dky podl’a vel’kosti lodıód priestore bezkonfliktne´spoluzˇitie jeho obyvatel’ov. K multikultu´rnemu prı´stupu, ktory´sa v konanı´kazˇ- dej kultu´ry snazˇıńa´jst’racionalitu, mi pomohol „zhusteny´ popis“, ktory´zaviedol Gilbert Ryle v roku 1949 a presla´vil 2MARUSˇIAK, J. a M. FERANCOVA´ 2005. Teoreticke´prı´stupy k iden- Clifford Geertz v eseji „Zhusˇteˇny´ popis“ v roku 1973.1 tita´m a ich praktickeáplikaćie (zbornı´k zo semina´ra). Bratislava 3BALES, R. F. 1970. Personality and interpersonal behavior. New Preto sa v praći su´stredı´m na vysvetlenie intenciona´l- York neho jednania spolocˇenstva zamestnancov zaoceańskych 4Firma CCL je na trhu od roku 1973 a jej meno je odvodene´ od anglicke´ho slova „carnival“ („karneval, festival, hody“), pretozˇe toto 1GEERTZ, C. 2005. Interpretace kultur. Praha slovo najlepsˇie vystihuje tu´zˇbu firmy byt’festivalovy´m ostrovom na mori. 198 ANTROPOWEBZIN 3/2010

900 do 1400 osoˆb.5 Pretozˇe som bola ako cˇlen posa´dky (kultu´rne, ideologicke´, na´bozˇenske´, hospoda´rske), ktore´su´ sućˇast’ou komunikaćie medzi zamestnancami lode a mala jednotlivcami zdiel’aneá oznacˇovane´za „vlastne´“. Z tohto som mozˇnost’vsˇetko nie len pozorovat’ale aj „na vlastnej doˆvodu sa identifikacˇny´mi symbolmi sta´vaju´ najcˇastejsˇie kozˇi pocı´tit’“, mojou t’azˇiskovou meto´dou bolo priame elementy tzv. kazˇdodennej kultu´ry vsˇedne´ho dnˇa. Tie maju´ pozorovanie. Viedla som si dennı´k a kazˇdu´ zaujı´mavu´ na lodiach CCL vel’ku´ silu z hl’adiska nevyhnutnosti ich situaćiu som si s presnou transkripciou vy´povedı´ ako aj dodrzˇiavania a z hl’adiska ich sˇpecifickosti. kontextu zapisovala na objedna´vkovy´ blok, ktory´ som Firma CCL rozvı´ja vlastne´ origina´lne a nezamenitel’ne´ mala ako cˇasˇnıćˇka neusta´le pri sebe. Vy´znamnu´ cˇast’ predstavy, hodnotove´syste´my a vzory jednania, ktore´sa materia´lu som zı´skala meto´dou interview. prejavuju´v zhodnom cˇi asponˇobdobnom jednanı´jednot- Kazˇdyćˇlen posa´dky sa musı´po prıćhode na lod’ zacˇlenit’ livcov vo vnu´tri podniku aj smerom vocˇi jeho vonkajsˇiemu do kolektı´vu, zozna´mit’sa s novy´m prostredı´m a kultu´rou, okoliu. Podnikove´riadiace meto´dy firmy CCL a ich kon- ktora´ je pre prostredie lode charakteristicka´. Za´rovenˇ sa kre´tne pouzˇı´vanie je vel’mi silne ovplyvnene´ na´rodnou nevzda´va vlastnej etnickej kultu´ry. U´ stupok, ktory´ musı´ kultu´rou. Doˆvodom, precˇo je nevyhnutne´pristupovat’k za- kazˇdy´ na lod’ pricha´dzajući cˇlen posa´dky spravit’ vocˇi mestnancom zohl’adnˇujuć ich kultu´ru, etnicky´ poˆvod a svojej poˆvodnej etnickej identite je, zˇe jej vyhradı´ konna´bozˇenstvo, je riziko negociacˇne´ho chovania. Konfliktom kre´tny cˇas, priestor, jazyk a spolocˇenstvo, v ktorom sa jej medzi cˇlenmi posa´dky roˆznej na´rodnosti mozˇno zabrańit’, bude venovat’ a urcˇity´m spoˆsobom ju zosu´ladı´s novou – ak su´v komunikaćii a riadenı´zamestnancov resˇpektovane´ vsˇetky´m cˇlenom posa´dky spolocˇnou – identitou. ich kultu´rne odlisˇnosti. Manazˇment firmy CCL vel’mi Vzniku jednotnej identity moˆzˇu brańit’ predsudky, spra´vne pochopil, zˇe „vykorenenı´“ zamestnanci musia byt’ ktore´ vocˇi sebe navza´jom cı´tia tı´, ktorı´ nˇou maju´ byt’ hned’ po prıćhode na lod’ hlboko vsadenı´ do prostredia, zjednotenı´. Platı´, zˇe cˇı´m mensˇiu moc maju´medzi cˇlenmi praće a socia´lnych vzt’ahov, ktore´ su´ najintenzı´vnejsˇie posa´dky (na etnicite zalozˇene´) predsudky, ty´m je aj mozˇ- pra´ve v pracovnom procese tak, aby im ostal priestor pre nost’, zˇe sa cˇlenovia posa´dky zjednotia pod vplyvom vlastnu´ kultu´rnu identitu, cˇı´m sa uryćhl’uje ich adaptaćia spolocˇnej (transkultu´rnej) identity, va¨cˇsˇia. v novom prostredı´spolu s pracovny´m vy´konom. Podl’a hypote´zy kontaktu (contact hypothesis), for- K aktı´vnemu prezˇı´vaniu zvykov etnicke´ho cˇi na´- mulovanej G.W.Allportom (Allport 1955) platı´, zˇe pred- bozˇenske´ho poˆvodu nie je vo verejnej sfe´re priestor. sudky moˆzˇu byt’oslabene´, ak pre etnicky odlisˇne´skupiny Preto sa aktı´vnemu vyzna´vaniu viery a aky´mkol’vek iny´m l’udı´platia nasledujuće podmienky: s etnicitou spojeny´m zvyklostiam cˇlenovia posa´dky ve- • skupiny musia mat’ priblizˇne zhodny´status – cˇasˇnıći nuju´ len v su´kromı´ svojej kabıńy alebo na pobrezˇı´. De- maju´podobny´prı´jem aj sˇty´l zˇivota, monsˇtrovanie etnickyćh sˇpecifı´k nepoˆsobı´ na lodi dez- • skupiny musia kooperovat’pre spolocˇnyćiel’– cˇasˇnıći integracˇne, pretozˇe su´ sućˇast’ou za´zˇitku vsˇetkyćh cˇlenov neusta´le kooperuju´– su´k tomu vedenı´pravidlami aj posa´dky. Firma CCL organizuje pre svojich zamestnancov okolnost’ami, oslavy ich „zaujı´mavej roˆznorodosti“. Vecˇierky s na´zvom • kontakt medzi nimi musı´byt’dobrovol’ny´– cˇasˇnıći sa „Party of the nations“ cˇi „Festival night of nations“, su´ streta´vaju´dobrovozˇne aj vo vozˇnom cˇase, prehliadkou folklo´ru a na´rodnej hrdosti. Po predstavenı´ • kontakt musı´ byt’ nadriadenou insˇtitućiou podporo- zlozˇenom z cˇı´sel nasˇtudovanyćh cˇlenmi posa´dky roˆzneho vany´ – sfe´ra vol’ne´ho cˇasu je do vel’kej miery or- kultu´rneho poˆvodu, ktore´mu tlieskaju´ vsˇetci zamestnanci ’ ganizovana´manazˇmentom, ktory´sa snazˇı´poˆsobit’na CCL z hladiska, nasleduje vecˇierok s etnicky roˆznorodou vsˇetkyćh svojich zamestnancov integracˇne - naprı´klad hudbou a s etnicky sˇpecificky´mi jedlami, ktore´ moˆzˇu zo ’ organizovanı´m osla´v multietnicke´ho charakteru: Fes- surovıń firmy CCL pripravit’ jej zamestnanci vo volnom tival night of nations, Party of the nations. cˇase v lodnej kuchyni. Nie je zriedkave´, zˇe sa cˇlenovia posa´dky na tieto firmou organizovane´ vecˇierky vyberaju´ Kolektı´vna identita je koncept, ku ktore´mu docha´dza oblecˇenı´ do dresu na´rodne´ho tı´mu, do kroja alebo do v konkre´tnej forme, napr. ako etnicky, profesne alebo odevu s na´bozˇenskou symbolikou. Je to jeden z priestorov, ’ inak definovanej solidarite. Podla Assmana je kolektı´vna ktore´firma venuje etnickej identite a spoˆsob aky´m to robı´ identita „. . . silna´ nebo slaba´ podle toho, nakolik zˇije ve vedie k tomu, zˇe roˆzny etnicky´poˆvod cˇlenov posa´dky nie veˇdomı´ cˇlenu˚ skupiny a nakolik doka´zˇe motivovat jejich 6 je vnı´manyáko proble´m, ale ako jedno zo sˇpecifı´k cˇlenov mysˇlenı´ a jednańı´“ (Assman 2001: 122) Ku vzniku posa´dky – roˆznorodost’, ktoraím je spolocˇna´. a spolocˇenske´mu ukotveniu urcˇitej skupinovej identity Novaídentita, ktoru´kazˇdyćˇlen posa´dky pod vply- prispievajuńajroˆznejsˇie zhody v oblasti socia´lneho zˇivota vom spomıńanyćh okolnostı´ prijı´ma za svoju je socio- profesna´ identita „cˇlena posa´dky“. Najsilnejsˇie sa preja- 5Termıń „crew“ („posa´dka“) je mozˇne´ cha´pat’ dvomi spoˆsobmi. V prvom vy´zname zastresˇuje vsˇetkyćh zamestnancov lode. V druhom vuje v oblasti komunikaćie a hodnotove´ho syste´mu. vy´zname oznacˇuje len urcˇitu´(pocˇtom va¨cˇsˇinovu´) cˇast’zamestnancov lode – konkre´tne cˇasˇnı´kov, barmanov, kucha´rov, umy´vacˇov riadu, upratovacˇov Kazˇdy´ jazyk je pramenˇom informaćiı´ o kultu´re skupiny a smetiarov. Dˇ alsˇı´mi skupinami pracujućimi na lodiach su´: staff, petty l’udı´, ktora´ ho pouzˇı´va. Jednotlive´ jazyky nesu´ so sebou officers, officers a VIPs. Ja pouzˇı´vam termıń „crew“ („posa´dka“) len urcˇiteńazeranie na svet – tak ako to vysvetl’uje teo´ria jazy- v zmysle celej posa´dky lode. 6ASSMAN, A. 2001. Kultura a pameˇt’. Pı´smo, vzpomıńka a politicka´ kove´ho relativizmu. Uzˇı´vatelia urcˇite´ho jazyka jednoducho identita v rozvinutyćh kulturaćh staroveˇku. Praha. „vidia“ svet, ineńa´rody, etnikaá ich kultu´ru cez prizmu ZUZANA KRA´TKA: ETNICKA´ A SOCIO-PROFESNA´ IDENTITA A KONFLIKT 199 svojho vlastne´ho jazyka. Preto l’ud’om ani zvla´dnutyćudzı´ komunikaćie cˇlenmi posa´dky vnı´mane´ ako sućˇast’ ich jazyk nemoˆzˇe doˆkladne porozumiet’ kultu´re na´roda cˇi spolocˇne´ho komunikacˇne´ho prostriedku – „ship language- etnika s nı´m zviazane´ho. Takmer vsˇetky etnicke´sˇpecifika´ u“. Namiesto toho, aby sa naprı´klad sˇpecificka´vy´slovnost’ pouzˇı´vania anglicˇtiny ako „lingua franca“ su´ cˇlenmi po- hla´sky „f“ u Filipıńcov stala pramenˇom posmechu adreso- sa´dky na zaoceańskych lodiach vnı´mane´ neutra´lne alebo vane´ho vocˇi nim zo strany ostatnyćh cˇlenov posa´dky, su´ kladne. Niekol’ko prı´kladov: humorne´ slovne´ spojenia, ktore´ takto vznikaju´ sućˇast’ou Cˇıńˇania, Thajcˇania a Indone´zania na lodi sa vy- recˇi vsˇetkyćh cˇlenov posa´dky. Naprı´klad v prı´pade, zˇe jadruju´ nepriamo v snahe skryt’ svoje city a u´sudky mańiekto potrebu zakliat’ a nechce byt’ vulga´rny, vyslovı´ (predovsˇetky´m ak su´ negatı´vne). V tyćhto kultu´rach su´ filipıńske „puck you“. prejavy netrpezlivosti, podra´zˇdenosti, hnevu, sklamania „Symbolicke´siete jazyka vedu´vzˇdy k tomu, aby vyk- a frustraćie vocˇi iny´m pokladane´ za hrube´ a ura´zˇlive´, ladali nasˇu skutocˇnost’ako zmysluplnuá smerujuću k ciel’u pretozˇe naru´sˇaju´harmońiu sveta. Tento jav je podl’a mojich a aby tento ciel’formulovali ako symetriu, su´drzˇnost’, sys- respondentov z inyćh kultu´r vnı´many´ vel’mi pozitı´vne, te´m atd’. Ked’hovorı´me o symboloch, my´toch a ritua´loch, inokedy s obdivom hranicˇiacim so za´vistlivost’ou. vstupuje do tejto recˇi na´sˇvy´klad sveta a uvedene´termıńy Filipıńci vyslovuju´„f“ tak, ako my vyslovujeme „p“. vsˇetky patria do inventa´ra nasˇej konsˇtrukcie skutocˇnosti. Od tohto ich „handicapu“ (za ktory´tento jav predstavitelia Su´ jej (a nasˇimi) komplicmi, poukazujućimi na poria- inyćh na´rodov va¨cˇsˇinou povazˇuju´) je odvodeny´ aj etno- dok, pravidelnost’alebo voˆbec na nejaku´teo´riu syste´mu.“ nym, ktory´m ich cˇlenovia posa´dky ine´ho poˆvodu nazy´vaju´ (Kostlin 2002: 313)7 „Ship language“ ma´preto moc tvorit’ – „Pilipinos“. Pretozˇe toto oznacˇenie nema´ negatı´vny syste´m predovsˇetky´m ty´m, zˇe je jazykom kazˇdodennosti, vy´znam, pouzˇı´vaju´ho aj samotnı´Filipıńci. Skomoleniny, ktoru´tento syste´m obsahuje. „Realitu kazˇdodennı´ho zˇivota ktore´Filipıńci vyslovuju´, vnı´majućˇlenovia posa´dky pozi- vnı´ma´m jako realitu usporˇa´danou. Jejı´ jevy jsou prˇedem tı´vne ako sućˇast’ „na´mornıćkeho humoru“. sestaveny do vzorcu˚, jezˇ se zdajı´ by´t na me´m vnı´mańı´ Vy´skumy antropolo´gov dokazuju´silnu´kultu´rnu de- neza´visleá jezˇna me´vnı´mańı´pu˚sobı´. Jazyk uzˇı´vany´v kazˇ- terminovanost’ haptiky. Naprı´klad v Thajsku je priemerna´ dodennı´m zˇivoteˇmi neusta´le poskytuje nezbytne´prostrˇedky vzdialenost’ medzi verba´lne komunikujućimi azˇ 100 cm, k objektivizaci a ztvrdzuje existenci rˇa´du, v jehozˇ ra´mci zatial’ cˇo v USA 40 cm a v krajinaćh Latinskej Ameriky tyto objektivizace da´vajı´smysl a v neˇmzˇmuj kazˇdodennı´ len 30 cm. Na lodi zˇiadne rozdiely v haptike a teritorialite zˇivot pro meˇ ma´ vy´znam. . . jazyk vyznacˇuje sourˇadnice vyply´vajuće z kultu´rneho prostredia, z ktore´ho komunikuj- me´ho zˇivota ve spolecˇnosti a naplnˇuje tento zˇivot objekty, ući pocha´dzajuńie su´. Doˆvodom moˆzˇe byt’jednak fyzicky jezˇpro meˇneˇco znamenajı´.“ ( Berger a Luckmann 1999: obmedzeny´priestor (kabıńy, chodby a pracovne´priestory 27–28)8 posa´dky su´ male´), vol’nejsˇia mora´lka, ale aj fakt, zˇe sa Pod spomıńany´mi su´radnicami zˇivota si moˆzˇeme tu kazˇdy´s kazˇdy´m pozna´. Pocit spolupatricˇnosti, ktory´je predstavit’ kazˇdodenne´ cˇinnosti, ktore´ vykona´vam, u´lohy tu vel’mi silne prezˇı´vany´, da´va vsˇetky´m cˇlenom posa´dky v ra´mci tyćh cˇinnostı´, l’udı´s ktory´mi pritom pricha´dzam do pocit, zˇe su´ si blı´zki a moˆzˇu si doˆverovat’. Rozdiely styku, pravidla´, ktore´riadia vzt’ahy, do ktoryćh s nimi vstu- medzi vzdialenost’ou intı´mnou, osobnou, spolocˇenskou a pujem, ale aj moje vlastne´ vnı´manie vsˇetkyćh udalostı´ a vzdialenost’ou na verejnosti nie su´ teda na lodi kultu´rne l’udı´, ktorı´ma obklopujuá ktoryćh som za´rovenˇsućˇast’ou. determinovane´. Tak ako je na lodi vzdialenost’ medzi To vsˇetko je obsiahnute´ v „ship language-i“. „He talks komunikujućimi kolegami kratsˇia, tak suáj ich vza´jomne´ like one of us.“, je deklaraćia akceptovania niekoho ako dotyky cˇastejsˇie. cˇlena skupiny, do ktorej patrı´me. Existencia tejto skupiny V priestore lode je z vy´razu tva´re najviac vnı´many´ sa okrem ine´ho prejavuje vsˇetky´m jej cˇlenom spolocˇnou u´smev. Podl’a vy´povedıćˇlenov posa´dky suńajusmievavejsˇı´ znalost’ou eufemizmov, sˇpecia´lnych termıńov a slangu. Thajcˇania a Indone´zania. Naopak, najmenej usmievavı´su´ V nasˇom prı´pade ide o skupinu socio-profesnu´. Sku- podl’a vsˇetkyćh Rumuni. Predstavitelia vsˇetkyćh kultu´r pinu „na´mornı´kov“ s podskupinami (identifikovany´mi na vnı´maju´ vel’mi u´zko su´vislost’ medzi vy´razom tva´re a za´klade profesie) „cˇasˇnı´kov“, „upratovacˇov“, „umelcov“, prejavom priatel’skosti. Vel’mi cˇasty´ u´smev na tva´rach „dievcˇat starajućich sa o deti hostı´“, atd’. Vsˇetci poznaju´ Thajcˇanov a Indone´zanov ich robı´ v ocˇiach ostatnyćh „ship language“ a suńı´m k sebe pu´tanı´. Kazˇde´pouzˇitie vezˇmi mily´mi a vocˇi rozhovoru a priatel’stvu otvoreny´mi jednej z neforma´lnych viet, slovnyćh spojenı´ alebo slov, l’ud’mi. Naopak Rumuni suńa za´klade prevazˇne strohej a ktore´su´sućˇast’ou „ship language-u“ maókrem vy´znamu, va´zˇnej mimiky pokladanı´za necitlivyćh, pre spolocˇenstvo ktoryńesie z lexika´lneho a recˇove´ho hl’adiska, aj vy´znam posa´dky prı´lisˇrezervovanyćh a nepriatel’sky naladenyćh. identifikacˇny´. Kazˇde´jeho pouzˇitie totizˇokrem informaćie, V osvojovanı´ a uzˇı´vanı´ jazyka maju´ l’udia aktı´vnu ktoru´ obsahuje, demonsˇtruje aj spolupatricˇnost’ medzi jej rolu – utva´raju´ ho, ked’ ho prispoˆsobuju´ novy´m situa´- pouzˇı´vatel’mi. Pritom slova´, ktore´ patria ku konkre´tnej cia´m, rozvı´jaju´ jeho prostriedky a menia jeho povahu, pracovnej pozıćii na lodi, silnejsˇie spa´jaju´ kolegov na aby vyhovoval ich ućˇelom. Tak vznika´ na lodi „jazyk pracovisku. Tak naprı´klad slovaá vety spojene´so servisom lode“, ktorı´ jeho uzˇı´vatelia (cˇlenovia posa´dky) nazy´vaju´ 7 „ship language“.„Ship language“ je jazyk, ktory´m ko- KOSTLIN, K. 2002. Imagolo´gia, kohe´zie. Tradıćia, kultu´ra a konti- nuita, spolocˇenstvo a identita. Slovenskyńa´rodopis 50(3-4) munikuju´medzi sebou cˇlenovia posa´dky vsˇetkyćh profesiı´ 8BERGER P. L. a T. LUCKMANN 1999. Za´klady veˇdeˇnı´v kazˇdoden- a u´rovnı´. Preto su´ vysˇsˇie uvedene´ etnicke´ identifika´tory nı´m zˇivoteˇ. Praha. 200 ANTROPOWEBZIN 3/2010 a s resˇtauraćiou spa´jaju´vsˇetkyćh cˇasˇnı´kov. cˇit’, ake´hodnoty su´v tejto spolocˇnosti vyzˇadovaneá ktore´ Komunikaćia nadriadenyćh vocˇi podriadeny´m alebo neakceptovatezˇne´. Najnegatı´vnejsˇı´m oslovenı´m kolegu je medzi sebou s pouzˇitı´m prostriedkov „ship language-u“ slovo „mamagajo“. „Mamagajos“ – ako na zaoceańskych spa´ja cˇlenov posa´dky aj na vertika´lnej lıńii (nadriadenyćh lodiach volaju´tyćh, ktorı´sa vyhy´baju´praći – nemajuńa s podriadeny´mi). Preto ak chce Maitre D zı´skat’pozornost’ lodi zˇiadnych skutocˇnyćh kamara´tov. Z registra nada´vok cˇasˇnı´kov, zı´skat’ si ich na svoju stranu, vzbudit’ u nich anglicke´ho jazyka sa na lodi ujalo len „fuck you“, avsˇak doˆveru, pod’akovat’ im za dobre vykonanu´praću, da´pred len z toho doˆvodu, zˇe Filipıńci ju, vzhl’adom na to, zˇe „f“ anglicˇtinou prednost’usta´leny´m komunikacˇny´m verba´lnym vyslovujuáko „p“ komolia do tvaru „puck you“ a pra´ve prostriedkom „ship language-u”“. len v tejto forme ju pouzˇı´vajuáj predstavitelia ostatnyćh Fakt, zˇe „ship language“ poznaju´, vedia pouzˇı´vat’a na´rodnostı´. Je mozˇne´, zˇe anglicky nikto nenada´va preto, pouzˇı´vaju´len cˇlenovia posa´dky, ich oddel’uje (vymedzuje) lebo je to v pracovnom prostredı´ (kde sa nada´vky pou- od hostı´. zˇı´vaju´ najcˇastejsˇie) vzhl’adom na prı´tomnost’ americkyćh Anglicˇtina „ship language-u“, ktorou spolu komuni- hostıńebezpecˇne´. kujućˇlenovia posa´dky je „jazykom akcie“. Je jednoducha´, Slova´z registra „ship language“ sućˇasto zacˇlenˇo- pouzˇı´vaju´sa v nej kra´tke vety, za´kladna´slovna´za´soba a vane´do viet, ktore´tvoria cˇlenovia posa´dky v svojej rodnej takmer vy´lucˇne len jednoduchy´prı´tomnyćˇas. Vo vetaćh sa recˇi. Prı´kladom toho je strucˇnaá vsˇetky´m cˇlenom posa´dky vynecha´vajućˇleny a osoby. Vsˇetky tieto zjednodusˇenia nie zrozumitel’na´ vy´poved’ typu: „Esˇte vezmem pa´r porciı´ su´spoˆsobeneńedostatocˇnou znalost’ou anglicˇtiny. V kon- pasty, ky´m tento fake life opustı´m a potom budem za vodou takte s host’ami sa cˇlenovia posa´dky vyjadruju´spisovnou a zalozˇı´m rodinu, postavı´m dom, zasadı´m strom. . . wrong anglicˇtinou. Zjednodusˇenia v „ship language-i“ slu´zˇia order sˇak? Ale to je OK. Ya mon, budem captain en predovsˇetky´m k tomu, aby jeho uzˇı´vatel’om usˇetrili cˇas mi casa!“ („Esˇte vezmem pa´r kra´t vy´platu, ky´m tento (a to predovsˇetky´m v pracovnom cˇase). Na vyslovenie nepravy´ zˇivot na lodi opustı´m a potom budem mat’ po gramaticky spra´vnej vety kolegovi v praći nie je doˆvod starostiach (alebo na pevnine za Atlantikom = v Euro´pe = ani cˇas. doma na Slovensku), ozˇenı´m sa, postavı´m dom, zasadı´m Ako ine´ jazyky, tak aj „ship language“ obsahuje strom . . . nespra´vne poradie vsˇak? Ale to je v poriadku. informaćie o histo´rii jeho uzˇı´vatel’ov. Slova´sˇpanielskeho A´ no, kamara´t, budem hlavou rodiny.“ „Ship language“ poˆvodu boli na zaoceańske lode „prina´sˇane´“ predovsˇet- sa sta´va natol’ko silnou sućˇast’ou myslenia vsˇetkyćh cˇlenov ky´m Jamajcˇanmi, Hondurasanmi a Filipıńcami (ich jazyk posa´dky, zˇe ho pouzˇı´vajuáj mimo kontext lode: „Musı´m obsahuje aj v sućˇasnosti mnoho sˇpanielskych slov, ktore´ ho uzˇ naucˇit’ starat’ sa o domaćnost’. Hovorı´m mu. . . Si donˇ prijali v cˇase, ked’ boli kolonizovanı´ Sˇpanielmi). myslı´sˇ, zˇe ja budem housekeeping, teacher, young coun- Je mozˇne´, zˇe tieto slova´ su´ na lodiach kontinua´lne od selor, garbage woman. . . a ty len captain?“, tlmocˇila mi 70tych a 80tych rokov, kedy na zaoceańskych americkyćh Slovenka jej recˇpriatel’ovi z Indie o ich spolocˇnom su´zˇitı´, lodiach pracovali prevazˇne Latino-americˇania a obyvatelia ked’ zalozˇia rodinu. Karibiku a Mezoameriky. Spoˆsob, aky´m sa „ship language“ pouzˇı´va odzr- Spoˆsob zˇivota na lodi sa od zˇivota doma lı´sˇi vo vsˇetkyćh kadl’uje doˆlezˇitost’ dobryćh vzt’ahov medzi cˇlenmi po- za´sadnyćh veciach. Mnohı´ cˇlenovia posa´dky preto na sa´dky a fakt, zˇe kazˇdy´ na´pomocny´ kolega je pre cˇlena charakter „ship life-u“ vzt’ahuju´ svoje neresti: „Me no posa´dky rovnako doˆlezˇity´ neza´visle od jeho etnicke´ho smoke at home. I smoke only here. Only on the ship. poˆvodu. Prı´kladom je pouzˇı´vanie skra´tenej formy slova This life is doing that, that I have to smoke. Ship life „pajsano“ („krajan“) – „pajsa“. Zatial’cˇo slova´ „pajsano“ makes me to smoke.“ (umy´vacˇ riadu, Bulharsko) „Ship a „pajsana“ sa pouzˇı´vajuńa lodi len pre oslovenie „kra- life“ pokladajućˇlenovia posa´dky napriek tomu, zˇe ho maju´ jana“/„krajanky“, slovo „pajsa“ (bez rodove´ho rozlı´sˇenia) isty´m spoˆsobom radi len za napodobeninu - za aku´si nizˇsˇiu sa pouzˇı´va pri oslovenı´ ktore´hokol’vek cˇlena posa´dky. formu skutocˇne´ho zˇivota: „This is not a real life, being on Pouzˇit’ tieto slova´ moˆzˇeme v komunikaćii s ky´mkol’vek, the ship is just ship life. You don’t do things you do here at okrem nadriadene´ho, pretozˇe su´ pre tento ućˇel prı´lisˇ ne- home. And you don’t do the things you do at home here. forma´lne. Pouzˇı´vaju´sa vo vy´zname „hej, kamosˇko“ a to But you for sure have more freedom outside. . . at home predovsˇetky´m v situaćii, ked’ jeden cˇlovek od druhe´ho then here.“ (cˇasˇnı´k, Indone´zia) „Ship life“ – jeho zvla´sˇtna niecˇo potrebuje. Pod spojenı´m slov „pajsano business“ benevolencia vocˇi prehresˇkom je tiezˇvy´znamny´m prvkom sa rozumie aka´kol’vek pomoc cˇlenovi posa´dky tej istej bezkonfliktne´ho spoluzˇitia multietnickej posa´dky. Prejavy na´rodnosti. Toto slovne´ spojenie ma´ jednu konkre´tnejsˇiu chovania, ktore´ by v inej spolocˇnosti viedli ku kritike, obmenu – „filipino business“, cˇasto komoleneńa „pilipino pohr´daniu a vyvysˇovaniu sa na u´kor druhyćh, suńa zao- business“. Voˆl’a Filipıńcov poma´hat’ si navza´jom mozˇno ceańskych lodiach vsˇetky´mi tolerovane´ ako niecˇo, s cˇı´m nie je silnejsˇia nezˇu ostatnyćh cˇlenov posa´dky, ale vzhl’a- je zˇivot na lodi bohuzˇial’ bezpodmienecˇne a neoddelitel’ne dom na ich vel’ky´pocˇet je viditel’nejsˇia. spojeny´. Podobnu´stigmu ako „ship life“ ma´vo vnı´manı´ „Ship language“ nesie aj informaćiu o hodnotovom cˇlenov posa´dky aj „ship love“. Prevaha vzt’ahov na lodi je syste´me jeho uzˇı´vatel’ov. Na zaoceańskych lodiach sa inde zlozˇena´z partnerov roˆzneho etnicke´ho poˆvodu. Vsˇetci ich rozsˇı´rene´ vulgarizmy nepouzˇı´vaju´. Nahra´dzaju´ ich slova´ akceptuju´, ale ma´lokto ich myslı´ va´zˇne. Ich naviazanost’ registra „ship language“ a podl’a ich vy´znamu moˆzˇeme ur- na „ship life“ ma´ za na´sledok, zˇe mimo jeho priestor ZUZANA KRA´TKA: ETNICKA´ A SOCIO-PROFESNA´ IDENTITA A KONFLIKT 201

– v skutocˇnom zˇivote – sa ukazuju´ byt’ nekompatibilne´. americkyćh, pravidla´ platne´ pre posa´dky lodı´, pravidla´ V rea´lnom zˇivote la´ska vytvorena´ zˇivotom lode, aby ho dane´ vedenı´m firmy a napokon interne´ pravidla´, ktore´ ul’ahcˇila a spestrila, nepretrva´va. tvoria cˇlenovia posa´dky samotnı´. Tie nesu´predovsˇetky´m informaćie o obsahu vlastnostı´, ktore´ su´ cˇlenmi posa´dky Pre u´spesˇne´ fungovanie cˇloveka v kazˇdej skupine l’udı´ na jednotlivcovi obdivovane´, akceptovaneálebo netolero- je okrem znalosti jazyka jej cˇlenov a s nı´m su´visiacich vane´, a okruh pravidiel, ktore´ usmernˇuju´ formy pracov- pravidiel komunikaćie, doˆlezˇita´ aj znalost’ pravidiel vy- nyćh postupov. cha´dzajućich z hodnotove´ho syste´mu, ktory´m sa riadia. Normy urcˇujuće spoˆsoby spra´vania sa v pracovnom Pre zˇivot cˇlena posa´dky je prvorada´ sfe´ra praće a sfe´ra procese su´ zamerane´ na to, aby ty´m, ktoryćh sa ty´kaju´ vzt’ahovs ostatny´mi cˇlenmi posa´dky. Preto si v ra´mci te´my ul’ahcˇovali praću v tom zmysle, zˇe ich roˆznymi spoˆsobmi hodnoˆt vsˇı´mam predovsˇetky´m pravidla´, ktore´ sa ty´kaju´ vedu´ k jedine´mu ciel’u – k su´drzˇnosti a ku kooperaćii. pracovnyćh povinnostıá pracovnyćh vzt’ahov. Vzhl’adom Normy spra´vania sa v praći obsahujuínformaćie o povo- na moje vlastne´ pracovne´ zaradenie sa venujem hlavne lenyćh, odporućˇanyćh a naopak (zo strany cˇlenov posa´dky) skupine cˇasˇnı´kov na lodi. zatracovanyćh postupoch. Pojem „hodnota“ vnı´mam tak, ako je definovany´ v psy- Vsˇetky pravidla´pracovnej mora´lky plynule precha´- cholo´gii. „Hodnota je vlastnost’, ktoru´jedinec prisudzuje dzaju´do su´kromnej sfe´ry. Kolegovia, ktorı´suńa´pomocnı´, urcˇite´mu objektu, situaćii, udalosti alebo cˇinnosti v spo- sa sta´vajuńajobl’u´benejsˇı´mi cˇlenmi posa´dky. Naopak sebci jitosti s uspokojovanı´m jeho potrieb a zaújmov. Hodnoty a lenivci su´ vyvrhel’mi aj vo vol’nom cˇase neza´visle sa vytva´raju´ v procese socializaćie, su´ sućˇast’ou spolo- od toho, aky´mi iny´mi kvalitami sa moˆzˇu vyznacˇovat’. cˇenske´ho vedomia.“ (Hartl a Hartlova´ 2000: 187–192)9 O doˆlezˇitosti spra´vania sa v pracovnej sfe´re pre celkove´ Z oboru etnolo´gie doda´vam k definıćii hodnoty slova´ vnı´manie cˇlena posa´dky svedcˇı´ fakt, zˇe vsˇetky silne´ na- M. Lesˇcˇa´ka: „Treba si uvedomit’, zˇe kazˇdodenna´mora´lka da´vky („mamagajo“ cˇi „sapo“) pocha´dzaju´ z registra nepokry´va vsˇetky oblasti zˇudskej cˇinnosti, su´stred’uje sa „ship language-u“ zviazane´ho s pracovnou sfe´rou a fakt, predovsˇetky´m na aktua´lne potreby svojho prostredia a zˇe najpozitı´vnejsˇie oslovenie s vy´znamom „krajan“ sa vnu´tornyćh spolocˇenskyćh vzt’ahov... Miera utilita´rnosti a pouzˇı´va pre na´pomocne´ho kolegu aj najblizˇsˇieho priatel’a pragmatizmu vyply´va z vnu´tornej hodnotovej orientaćie a to neza´visle od jeho etnicke´ho poˆvodu. spolocˇenskej skupiny. A pre jej pochopenie je potrebne´ K vyzˇadovany´m javom pracovnej mora´lky patrı´pre- poznat’jej orbis interior, korelaćie a dichoto´mie my–oni.“ dovsˇetky´m reciprocita a priatel’ske´spra´vanie sa (komuni- (Lesˇcˇa´k 1999: 10)10 katı´vnost’). Podl’a rozdelenia reciprocity M. D. Sahlinsom na vsˇeobecnu´, vyva´zˇenuá negatı´vnu (Sahlins 1976)11, je U novaćˇikov vystupuju´ do popredia hodnoty, ktore´ im reciprocita medzi spolupracovnı´kmi na lodi kombinaćiou poma´haju´ lepsˇie zvla´dat’ novu´ situaćiu: su´drzˇnost’, pria- vsˇetkyćh troch. Za´visı´ od prı´padu, od akte´rov a od ich tel’stvo, vza´jomna´pomoc a tolerancia predstavitel’ov inyćh vzt’ahu. Najdoˆslednejsˇie sa vza´jomnost’ a z nej vyply´va- etnı´k. Rodina je cˇiastocˇne nahradena´priatel’mi a rodinna´ juća reciprocita uplatnˇuje v ra´mci tej istej socio-profesnej su´drzˇnost’ socio-profesnou su´drzˇnost’ou. vrstvy. Cˇlenovia posa´dky si poma´haju´ cˇasto, ale rozmer Doˆlezˇitou sućˇast’ou proble´mu mora´lky akejkol’vek tohto ich konania udrzˇuju´v ra´mci normy. Vy´rok Antoine skupiny je insˇtitu´t socia´lnej kontroly. Socia´lna kontrola de Sain Exupe´ryho „Nikto nie je ostrovom samy´m pre uva´dza do cˇinnosti regulatı´vny mechanizmus, ktory´stimu- seba.“ platı´ na lodi, ktoru´ by sme vzhl’adom k niekto- luje odstrańenie nezˇiadućich prejavov v chovanı´prostred- ry´m jeho charakteristika´m za „ostrov“ mohli povazˇovat’, nıćtvom sankciı´. Tie vystupuju´v dvoch modifikaćiaćh: 1. dvojna´sobne. Z uvedomenia si potreby komunikaćie medzi sankcia ako trest a 2. sankcia ako odmena. V priestore cˇlenmi posa´dky vyply´va vel’mi prı´sne sankcionovanie ne- zaoceańskej lode, kde suńa seba cˇlenovia posa´dky u´zko komunikatı´vnosti. naviazanı´, sa sankcia objavuje v oboch modifikaćiaćh. Kazˇdy´ cˇasˇnı´k, ktory´ chce splnit’ vsˇetky povinnosti Trestom, ktory´m previnilca, ktory´ sa neriadi pravidlami k spokojnosti nadriadenyćh, hostı´ aj kolegov, musı´ si trestaju´ nadriadenı´, je „warning“ („varovanie“), cˇo je osvojit’urcˇite´zjednodusˇenia a triky, ktory´mi moˆzˇe niektore´ pı´somne´ zaznamenanie priestupku. V prı´pade, zˇe cˇlen pravidla´ obı´st’. Cˇasˇnıći, ktorı´ si trikmi praću zjednodu- posa´dky obdrzˇı´ take´ho „varovania“ tri, nesmie d’alej pre sˇuju´ viac nezˇ va¨cˇsˇina ich kolegov, su´ ty´mito kolegami firmu pracovat’. Trest, ktory´ cˇlenovi posa´dky udelia jeho nazy´vanı´ „Rambovia“. „Rambo“ je oznacˇenie kriticke´, kolegovia je „ochladenie vzt’ahov“ s nı´m. Odmenou moˆzˇe negatı´vne, oznacˇujuće cˇasˇnı´ka nizˇsˇej u´rovne. Jeho sˇty´l byt’ zo strany manazˇmentu povy´sˇenie alebo ocenenie sa nazy´va „rambo style“ a zahrńˇa zjednodusˇenia, obcha´- „Employe of the month“. Odmenou zo strany kolegov dzky hygienickyćh pravidiel pri servı´rovanı´jeda´l, nosenie je pre cˇlena posa´dky predovsˇetky´m zvy´sˇena´komunikacˇna´ va¨cˇsˇieho pocˇtu jeda´l nezˇ je povolene´, predbiehanie sa aktivita s nı´m z ich strany. v rade, pouzˇı´vanie dekofeıńovej ka´vy namiesto kofeıńovej, Pravidla´spra´vania sa, ktory´mi sa kazˇdyćˇlen posa´dky „pincˇovanie“ a skry´vanie resˇtauracˇne´ho vybavenia. riadi, suńiekol’kyćh u´rovnı´. Su´to za´kony Spojenyćh sˇta´tov Za d’alsˇie netolerovane´ prejavy pocˇas pracovne´ho 9HARTL, P. a HARTLOVA´ H. 2000. Psychologicky´slovnı´k. Praha. cˇasu pokladaju´ cˇlenovia posa´dky: ulievanie sa na u´kor 10LESˇCˇA´ K, M. 1999. „Etika a sućˇasny´ etnologicky´ vy´skum,“ in Tradıćia, etika a civilizacˇne´zmeny. Ed. K. Jakubı´kova´. Bratislava 11SAHLINS, M. D. 1976. Culture and practical reason. Chicago. 202 ANTROPOWEBZIN 3/2010 druhyćh a dona´sˇanie informaćiıńa kolegov nadriadeny´m. hl’adı´sk. Z hl’adiska ich su´drzˇnosti na lodi je z tyćhto cha- Pre dona´sˇacˇov spra´v o kolegoch nadriadeny´m je na lodi rakteristı´k najdoˆlezˇitejsˇie rovnakeékonomicke´postavenie urcˇene´pomenovanie „sapo“ („bonza´k“). v ra´mci jednotlivyćh pracovnyćh pozıćiı´. Cˇlenovia posa´dky jednotlivyćh oddelenı´ pracuju´ Naopak dezintegracˇne moˆzˇe na skupinu poˆsobit’ rozdelenı´do pracovnyćh tı´mov. V situaćiaćh, ked’v resˇtau- neu´spech jej cˇlenov a teda neefektı´vnost’ jej existencie a raćii niektora´ sekcia zaosta´va za ostatny´mi a ty´m brańi izolovanost’ (tzv. „ponorkova´ nemoc“). Ak cˇlen skupiny otvoreniu resˇtauraćie pre druhu´ skupinu hostı´, je povin- plnı´ vsˇetky pracovne´ povinnosti a dodrzˇuje vsˇetky insˇti- nost’ou vsˇetkyćh najblizˇsˇıćh sekciıóneskorencovi pomoˆct’. tuciona´lne, ako aj interne´ neoficia´lne pravidla´, je takmer Formou sankcie v prı´pade, zˇe cˇlen posa´dky je vlast- nemozˇne´, aby nebol v dosiahnutı´svojich ciel’ov u´spesˇny´. nou lenivost’ou na prı´t’azˇ ostatny´m, je jeho stigmatizaćia Ak naprı´klad cˇasˇnı´k nestı´ha, pomoˆzˇu mu v ra´mci recipro- oslovenı´m „mamagajo“. Obsah termıńu „mamagajo“ je city kolegovia. cˇlenmi posa´dky natol’ko negatı´vne vnı´many´, zˇe ho moˆzˇeme Izolovane´ socia´lne prostredie moˆzˇe evokovat’ iste´ pokladat’ za nada´vku. napa¨tie. Pokial’ nie je napa¨tie medzi cˇlenmi skupiny Nejednoznacˇne je cˇasˇnı´kmi hodnotenyúzˇspomenuty´ eliminovane´(napr. zmenou komunikacˇnyćh stereotypov), jav – tzv. „pincˇovanie“ (od slova „to pinch“ = „uchmat- moˆzˇe cˇasom prera´st’ v konflikt. Konfliktom, ktore´ by nu´t’“). Je to docˇasna´kra´dezˇvybavenia sekciı´v resˇtauraćii mohli vzniknu´t’v doˆsledku „ponorkovej nemoci“, sa snazˇı´ pre potreby praće na vlastnej sekcii. Cˇi su´ tieto drobne´ firma CCL zabrańit’zmenami komunikacˇnyćh stereotypov, kra´dezˇe, o ktoryćh sa vo vsˇeobecnosti vie, akceptovane´ organizovanı´m aktivı´t pre vol’nyćˇas, cˇi takou vy´znamnou alebo nie, rozhoduju´postupy, ktory´mi sa pri nich „paćha- drobnost’ou, akou je zmena jeda´lneho lı´stka cˇi vy´zdoby tel’“ riadi. chodieb. Druhou diskutabilnou oblast’ou, ktora´sa ty´ka nasˇej Doˆlezˇitou schopnost’ou existencie socia´lneho sub- te´my, je porusˇovanie pravidiel danyćh vedenı´m firmy a jektu, ktora´moˆzˇe zabrańit’tomu, aby nanˇnegatı´vne poˆso- manazˇmentom. Pokial’ cˇlen posa´dky porusˇuje niektore´ bil stereotyp vyply´vajući z izolaćie, je segregaćia. Proces „zhora“ dane´ pravidla´ ty´kajuće sa pracovnyćh postu- oddel’ovania rolıúmozˇnˇuje jedincovi spolocˇensku´koope- pov (v prı´pade cˇasˇnı´kov napr. spoˆsob servı´rovania je- raćiu a za´rovenˇmu vytva´ra priestor pre su´kromie. Cˇleno- da´l), o tom, cˇi sa v „ocˇiach“ kolegov previnil alebo via posa´dky maju´mozˇnost’ segregaćie rolıóbmedzenuńa nie, rozhoduju´len pravidla´„zdola“ – pravidla´vytvorene´ kabıńu a priestor mimo lod’. V tomto ohl’ade je zˇivot na cˇlenmi posa´dky (v nasˇom prı´pade cˇasˇnı´kmi). Zvla´sˇtnosti lodi podobny´zˇivotu v tradicˇnom dedinskom spolocˇenstve. zˇivota na lodi obsahujuáj vel’mi prı´sne a pre vonkajsˇieho Na lodi nie je nezna´sˇanlivost’ vo vy´zname, v akom pozorovatel’a neprehl’adne´ pravidla´ ako „to pinch with ju pozna´me z pevniny, pretozˇe tu nie je strach zo straty te- a heart“. Tak nazy´vaju´ na lodiach cˇasˇnıći kra´dezˇ, pri rito´ria. To platı´pre vsˇetkyćh rovnako a pretozˇe kultu´ra nie ktorej boli dodrzˇane´ jej interne´ pravidla´. Cˇasˇnı´k, ktory´ je propagovanaúmelo politicky´mi stranami ale spontańne, ich nedodrzˇiava je kolegami oznacˇeny´ slovom „barato“ kultu´rne hodnoty nie suńa lodi „programovou zbranˇou“, („lacny´, odpad“). v doˆsledku cˇoho su´ vnı´mane´ len pozitı´vne. Spolocˇnost’ CCL sa naopak snazˇı´ zamestnancov spojit’ v aktivitaćh, ktore´vsˇetci spa´jaju´vy´hradne s pozitı´vnymi intenciami – ZA´VER tanec, jedlo, oslavy, party, soccer, cricket. Na lodi som v prevazˇnej va¨cˇsˇine momentov odpozo- Pevnost’ socio-profesnej skupiny cˇlenov posa´dky za´visı´ rovala v komunikaćiı´l’udı´roˆznych na´rodnostı´dialekticky´ priamo u´merne na stupni socia´lnej stability, na miere vzt’ah – teda vzt’ah, v ktorom su´ spolocˇnosti otvorene´ za´va¨znosti skupinovyćh pravidiel a noriem, na vedomı´ slobodne´mu dialo´gu medzi vlastnou kultu´rou a kultu´rou „spolocˇne´ho osudu“, na kvalitatı´vnej podobnosti a na spo- inyćh, cˇo vedie k vol’nej vy´mene mysˇlienok, ideı´, foriem locˇne zdiel’anom priestore. Vsˇetky spomıńane´podmienky a hodnoˆt. To znamena´, zˇe kultu´rna identita cˇlenov posa´dky homogenity skupiny suńa lodi zachovane´. je postavenańa sebavedomom, ale citlivom prı´stupe k sebe Stupenˇ socia´lnej stability vymedzuje socia´lne po- same´mu aj k druhy´m. zıćie, statusy a role cˇlenov skupiny. Rovnake´ spra´va- Zı´skane´ vzdelanie, autorita v rodine, v loka´lnom nie sa cˇlenov skupiny zamestnancov lode je vo vsˇet- spolocˇenstve, politicka´ orientaćia, atd’. – to vsˇetko su´ kyćh situaćiaćh (tak pracovne´ho, ako aj vol’ne´ho cˇasu) „kvality“, o ktoryćh sa na lodi nerozpra´va, pretozˇe sa vycha´dza z pevne urcˇenyćh pravidiel konania urcˇenyćh nijaky´m spoˆsobom nedoty´kaju´ momenta´lneho poˆsobenia interny´mi disciplina´rnymi, bezpecˇnostny´mi a pracovny´mi na lodi. Te´mou zˇivota „doma“ – mimo lod’, ktorej sa vsˇetci pravidlami. na lodi venuju´ s viac-menej rovnakou va´sˇnˇou, je te´ma Kazˇdy´ cˇlen posa´dky je v multietnickom prostredı´ rodiny (deti, partneri a rodicˇia) a vlasti. nu´teny´podriadit’sa urcˇite´mu bezˇne´mu uvazˇovaniu o kazˇ- Cˇastaínterakcia cˇlenov posa´dky je doˆlezˇita´, pretozˇe dodennej realite. Tomuto kazˇdodenne´mu zˇivotu, ktory´ preveruje stav aktua´lnej „socia´lnej reality“ – osobne´sku´se- nie celkom koresˇponduje s kultu´rnym a na´bozˇensky´m nosti, dojmy, postoje a emoćie. Komunikaćia v ra´mci sku- vedomı´m cˇlenov posa´dky, sa prispoˆsobuju´. A vedomie, zˇe piny je zalozˇenańa zovsˇeobecnˇovanıósobnyćh sku´senostı´, robia vsˇetci jej cˇlenovia, poˆsobıńa kazˇde´ho cˇlena posa´dky takzˇe osobne´ postoje a chovanie su´ transformovane´ do unifikacˇne. Cˇlenovia posa´dky su´ si podobnı´ z viaceryćh postojov a chovania, ktore´zodpovedajuńorma´m skupiny. ZUZANA KRA´TKA: ETNICKA´ A SOCIO-PROFESNA´ IDENTITA A KONFLIKT 203

Tlak socia´lnej kontroly skupiny je priamo u´merny´ jej su´drzˇnosti (kohe´zii). Naopak, socia´lna izolaćia cˇlena moˆzˇe jeho socia´lnu pozıćiu ohrozit’ a jeho status znı´zˇit’. Zvla´sˇtnymi skupinami, ktore´sa na lodiach vytva´raju´, su´ najuzˇsˇie neforma´lne skupiny – skupiny kamara´tov o pocˇte cˇlenov cca dva azˇdesat’, ktoryćh najdoˆlezˇitejsˇou funkciou je funkcia „ochranna´“. Tieto priatel’ske´skupiny nahra´dzaju´rodinu, teda prima´rnu skupinu. Svojim cˇlenom slu´zˇia ako socia´lna a emociona´lna opora. Nie je zriedkave´, zˇe sa priatelia na lodi navza´jom nazy´vaju´ osloveniami z prı´buzenskej terminolo´gie. Najcˇastejsˇie sa pritom pou- zˇı´vajuóslovenia „sestra“ a „brat“. Cˇaste´su´prı´pady, kedy cˇlen posa´dky urcˇıńajlepsˇieho priatel’a z lode za krstne´ho otca svojho diet’at’a neza´visle od jeho etnickej prı´slusˇnosti. Verı´m, zˇe podobne symbio´zny vzt’ah medzi l’ud’mi z roˆznych ku´tov sveta v inom prostredı´, aky´ som mohla sledovat’ na zaoceańskych lodiach, nie je uto´pia a zˇe sa o tom budeme moˆct’ presviedcˇat’ na cˇoraz va¨cˇsˇom mnozˇstve prı´kladov.

POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] ALLPORT, G. W. 1955. The nature of prejudice. American Anthro- pologist 57(2). [2] ASSMAN, A. 2001. Kultura a pameˇt’.Pı´smo, vzpomıńka a politicka´ identita v rozvinutyćh kulturaćh staroveˇku. Praha. [3] BALES, R. F. 1970. Personality and interpersonal behavior. New York. [4] BERGER P. L. a T. LUCKMANN 1999. Za´klady veˇdeˇnı´ v kazˇdo- dennı´m zˇivoteˇ. Praha. [5] GEERTZ, C. 2005. Interpretace kultur. Praha. [6] HARTL, P. a H. HARTLOVA´ 2000. Psychologicky´slovnı´k. Praha. [7] KOSTLIN, K. 2002. Imagolo´gia, kohe´zie. Tradıćia, kultu´ra a konti- nuita, spolocˇenstvo a identita. Slovenskyńa´rodopis 50(3-4). [8] LESˇCˇA´ K, M. 1999. Etika a sućˇasny´ etnologicky´ vy´skum. in K. Jakubı´kova´(Ed.) Tradıćia, etika a civilizacˇne´zmeny. Bratislava. [9] MARUSˇIAK, J. a M. FERANCOVA´ 2005. Teoreticke´ prı´stupy k identita´m a ich prakticke´ aplikaćie (zbornı´k zo semina´ra). Brati- slava. [10] SAHLINS, M. D. 1976. Culture and practical reason. Chicago.

*Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. 204 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 205 Vztah spisˇskyćh Romu˚k prˇı´rodeˇve sveˇtle antropologickyćh teoriı´ Vojteˇch Pelikań Katedra environmenta´lnıćh studiı´, Fakulta socia´lnıćh studiı´, Masarykova Univerzita, Brno, [email protected]

Relationship of Romanies from Spisˇto Nature in u´rovneˇ, jezˇ formujı´ identitu kazˇde´ho cˇloveˇka. Ty mohou Light of Anthropological Theories by´t odvozeny kuprˇı´kladu od vztahu˚na ba´zi prˇı´buzenstvı´,2 pomeˇru˚ mezi jednotlivci uvnitrˇ socia´lnı´ skupiny, mezi Abstract—This article deals with relation between Romanies muzˇi a zˇenami, od pohledu na vlastnı´ minulost cˇi pra´veˇ from Spisˇand nature. It discusses its connections with their od vztahu jedince cˇi spolecˇnosti k prˇı´rodeˇ (respektive ethnic identity. It fits the topic in context of anthropological od binarity prˇı´roda-kultura). I u posledneˇ jmenovane´ho theories, which are completed with knowledge of psycholo- aspektu lze prˇitom prˇedpokla´dat jistou mı´ru odlisˇnosti gists and gypsy-focused historians. It argues with a shortcut oproti majoriteˇ i nezanedbatelnou roli pro budovańı´ et- of harmonious coexistence of Romanies and nature (´Myth of the ecologically noble savage´) and also with authors who nicke´ sve´bytnosti. Vzˇdyt’ mnozˇstvı´ autoru˚ (naprˇ. Cı´lek deny them direct relationship with nature. Study finds theo- 2005; Schama 2007) zejmeńa v poslednı´dobeˇupozornˇuje, retical background among five authors dealing with foreign zˇe kazˇda´kultura, doba i jednotlivec „cˇtou“ (Sa´dlo 1994) gypsy groups from anthropological perspective. At the end krajinu do znacˇne´mı´ry odlisˇneˇa zˇe vztah k prˇı´rodeˇa vliv text formulates two hypotheses: Romanies from Spisˇ have okolnı´ krajiny je pro kazˇdou spolecˇnost a jejı´ kulturu distinctive relationship with nature and their ethnicity can be view as both ńon-Gorgio´ and ńon-natural´. The non- vy´znamny´m formujıćı´m cˇinitelem. agrarian relationship to landscape (nature as environment) Z pozic antropologie se ota´zce, zda mezi kultu- is more specific and is rather evolving contrary to majority; rou a prˇı´rodnı´m prostrˇedı´m existuje vy´znamna´souvislost, however, landscape in surroundings of settlements has strong veˇnujı´ subdisciplıńy, jejichzˇ spolecˇny´m znakem je vliv spiritual tone and acts as a space of immediate interaction (Darwinovy) evolucˇnı´teorie a snaha sblı´zˇit spolecˇensko- with supernatural. Dichotomy nature-culture (relationship to nature as a principle) is quite similar to other ethnic groups veˇdnı´ a prˇı´rodoveˇdne´ poznańı´ (viz naprˇ. Ortova´ 1999): and to our non-modern history. Second hypothesis comes s jisty´m zjednodusˇenı´m lze tvrdit, zˇe prˇedstaviteleékolo- from studies upon relevant majority stereotypes of Gypsies. gickeántropologie (kulturnıékologie) povazˇujı´kulturu za It says major look on Romanies is in many ways similar to adaptivnı´ syste´m reagujıćı´ na vliv okolnıćh ekosyste´mu˚, our view of nature and also has very analogical evolution. zatı´mco sociobiologove´hledajı´zdroj kultury ve vnitrˇnı´m, Key Words—romanies, gypsies, stereotypes, environment, na- geneticke´m nastavenı´jedince, v „lidske´prˇirozenosti“.Trˇe- ture, culture, agriculture, ritual impurity tı´m proudem je nacismem zprofanovana´rasovaántropolo- gie spojena´s geograficky´m determinismem, tj. prˇedstava o pevneˇdane´souna´lezˇitosti kultur s urcˇity´m u´zemı´m. Nastıńeˇnou hypote´zu (H1), zˇe i vztah spisˇskyćh U´ VOD Romu˚ k prˇı´rodeˇ ma´ spolecˇne´ specificke´ znaky a ma´ OZORNOST spolecˇenskoveˇdnıćh badatelu˚se vztahu vliv na utva´rˇenı´jejich etnickeídentity, posı´lilo vlastnı´ 3 P Cikańu˚/Romu˚1 k prˇı´rodeˇzatı´m vyhy´bala s azˇprˇekva- tereńnı´pozorovańı´v okolı´SpisˇskeŃove´Vsi (viz Pelikań pivou du˚slednostı´. Dosavadnı´ resˇersˇe odborne´ literatury 2010a, 2010b), jakkoli bylo vedeno spı´sˇe z environmen- vede k za´veˇru, zˇe zmıńky na toto te´ma jsou jen velmi talistickyćh nezˇ antropologickyćh pozic (zameˇrˇovalo se fragmenta´rnı´ a systematicˇteˇjsˇı´ studium jako by scha´zelo. prima´rneˇ na vztah a postoje k prˇı´rodeˇ, zˇivotnı´ zpu˚sob, Potvrzuje se tak to, nacˇ upozornˇuje Matt T. Salo (in nikoli etnicitu). Prˇivy´zkumu jsem za´hy narazil na u´kazy Jakoubek 2008: 207): antropologicke´teorie zaby´vajıćı´se a vzorce chovańı´, za nimizˇbylo lze vytusˇit rozdı´lny´prˇı´stup ota´zkou romskeídentity se veˇtsˇinou orientujı´jen na vztahy k prˇı´rodnı´mu sveˇtu: at’ uzˇ sˇlo o vypra´veˇnı´ o magicke´ v ra´mci veˇtsˇıćh spolecˇenskyćh celku˚; zameˇrˇujı´ se na moci nocˇnı´ho lesa, velke´ tabu vzna´sˇejıćı´ se nad projevy hranici mezi Romy a majoritou, meńeˇuzˇmezi romsky´mi (zejmeńa zˇenske´) teˇlesnosti, cˇi o klasifikaci zvı´rˇat na skupinami navza´jem. Vıćemeńeˇstranou tak zu˚sta´vajı´dalsˇı´ 2Marek Jakoubek (naprˇ.in Jakoubek 2008: 153–154) dokonce Romu˚m 1V textu pouzˇı´va´m oznacˇenı´ Rom i Cikań. S veˇdomı´m debaty, jezˇ etnicitu zcela upı´ra´. Podle neˇj jsou „etnicky indiferentnı´“, dichotomizace se na toto te´ma vede (naprˇ. Jakoubek in Jakoubek 2008: 9–24; Salo my-oni neprobı´hańa etnicke´rovineˇa lze hovorˇitjen o vymezovańıńa tamte´zˇ: 199–240) se zejmeńa kvu˚li vy´znamovy´m konotacı´m prˇiklańı´m ba´zi prˇı´buzenstvı´. k zavedene´mu veˇdecke´mu oznacˇenı´ slovenskyćh Rumungru˚ jakozˇto 3Tereńnı´vy´zkum sesta´val z peˇtice kra´tkodobyćh vy´jezdu˚, celkem do „Romu˚“. Cikań se v textu objevuje coby prˇeklad anglicke´ho Gypsy, sˇesti osad. Probı´hal od srpna 2007 do listopadu 2008 v souhrnne´de´lce v souvislosti se studiem stereotypu˚a coby oznacˇenı´historicke´. prˇiblizˇneˇtrˇı´ty´dnu˚. 206 ANTROPOWEBZIN 3/2010 cˇista´ a necˇista´. Za´hadou byl i motiv skryty´ za umeˇly´mi dicke´m pu˚vodu Cikańu˚8, a dı´ky tomu, zˇe zacˇali by´t brańi kveˇtinami zdobıćı´mi kazˇdou chy´sˇku. Anebo du˚vod, procˇsi jako exoticˇtı´ neza´padnı´ „jinı´“, se mohli podle Willemse mı´stnı´, zˇijıćıńa pokraji bı´dy, prakticky nepeˇstujı´zeleninu konecˇneˇsta´t spolecˇensky prˇijatelny´mi. ani nechovajı´zvı´rˇata. Podobneˇ jako v prˇı´padeˇ evropske´ho pohledu na Jediny´ nalezeny´ text, ktery´ se pokusil osobitost Orient (Said 2008) dodrzˇovali autorˇipı´sˇıćıó Cikańech po romske´ho vztahu k prˇı´rodeˇ systematicˇteˇji zpracovat, je dlouhou dobu pravidlo souladu s „autoritativnı´mi texty“ pouze popularizacˇnı´ho charakteru a pocha´zı´shodou okol- Grellmanna cˇi George Borrowa (*1803). I ve veˇdeckyćh nostı´pra´veˇz prostrˇedı´slovenskyćh osad. Jeho autory jsou studiıćh prˇevla´daly nad empiricky´m pozorovańı´m ma- plzenˇsˇtı´kulturologove´Lenka Budilovaá Marek Jakoubek joritnı´ prˇedstavy. Rozpor mezi ideou a problematickou (2004). Cˇlańek nese provokativnıńa´zev My´tus o prˇı´rod- realitou se vysveˇtloval mizenı´m „pravyćh“, autentickyćh nıćh Romech a snazˇı´ se polemizovat se zkratkou, ktera´ Cikańu˚.9 Romy pokla´da´ za bytosti zˇijıćı´ v sepeˇtı´ s prˇı´rodou. Na Podle Willemse neztratil majoritnıóbraz nic ze sve´ za´kladeˇtereńnı´ho pozorovańı´docha´zejıáutorˇik prˇı´kre´mu celistvosti azˇ do dnesˇnıćh dnu˚. Zda´ se, zˇe jeho zˇivou za´veˇru: vztah Romu˚k prˇı´rodeˇje „nestrannyázˇlhostejny´“, soucˇa´stı´ zu˚sta´va´ i prˇedstava o prˇıćhylnosti Romu˚ k prˇı´- jejich zpu˚sob zˇivota je „vu˚cˇi prˇı´rodeˇspı´sˇu´korny´“. „Zˇa´dny´ rodeˇve stylu Ottova slovnı´ku naucˇne´ho, kde pod heslem programovy´vztah (kromeˇprakticko-uzˇivatelske´ho postoje) „Cikańi“ mu˚zˇeme cˇı´st, jak „jsou opojeni prˇı´rodou“ (Ottu˚v k prˇı´rodnı´mu prostrˇedı´ v romskyćh osadaćh nenale´za´me. slovnı´k. . . 1892: 366) cˇi novin Cˇeske´ slovo z roku 1940 My´tus o sepeˇtı´Romu˚s prˇı´rodou je opravdu jen my´tem,“ lıćˇıćıćh „volne´deˇti prˇı´rody“ (cit. dle Necˇas 2008: 87). (vsˇe s. 17) uzavı´rajıáutorˇi. Jakkoli dnes jizˇmozˇnańenı´tato asociace tak bezpro- strˇednı´, kuprˇı´kladu indicky´ historik Weer Rajendra Rishi sta´le vykresluje, jak Romove´ „splynuli s prˇı´rodou“ a jsou ´ ˇ ´ ´ MYTUS USLECHTILEHO ROMSKEHO DIVOCHA „opravdovy´mi deˇtmi prˇı´rody“ (1976: 20, vl. prˇeklad). My´tus, vu˚cˇi neˇmuzˇ se Budilova´ s Jakoubkem vyhranˇujı´, Z environmentalistickyćh pozic podobneˇuvazˇuje Rolland je soucˇa´stı´hluboce zakorˇeneˇne´ho stereotypu nazy´vane´ho Vernon (1994): Anglicˇtı´Romove´ „zobrazujıńasˇe ztracene´ „my´tus (ekologicky) usˇlechtile´ho divocha“4 (viz Eliade prˇı´rodnı´ja´‘ “ (s. 4) a „zˇijı´s naprostou pokorou po boku ’ 1998: 26–39; Ellingson 2001). Tento pohled se stavı´k civi- prˇı´rody“ (s. 5, obojı´vl. prˇeklad).10 lizaci skepticky a idealizuje si zˇivot mimoevropskyćh ne- modernıćh spolecˇnostı´.5 Souvisı´s archetypa´lnı´m steskem po pu˚vodnı´ harmonii, „Zlate´m veˇku“ (Eliade 1998: 52– POCHYBNOSTI NAD Zˇ IVOTNOSTI´ MY´ TU ROMSKE´ HO 63) a lezˇı´ i v za´kladech environmenta´lnı´ho uvazˇovańı´ DIVOCHA I JEHO KRITIKY (viz naprˇ.Librova´1988). V soucˇasnosti jizˇ nenı´ pochybnost nad platnostı´ obdob- My´tus nabyl na sı´le obzvla´sˇteˇ beˇhem romantismu. nyćh prˇedstav nijak neobvykla´: O falesˇne´ ideji „eko- Soucˇa´stı´ mysˇlenkove´ho posunu smeˇrem k obdivu vu˚cˇi logicky ctnostne´ho divocha“ psal zrˇejmeˇ prvnı´ Redford divoke´prˇı´rodeˇa exoticke´mu se stala takeídealizace (ko- (1990), my´tus „ekologicke´ho Indiańa“ zpochybnil Krech cˇovnyćh) Cikańu˚. Pozoruhodny´m prˇerodemprosˇly majo- (2000). I dalsˇı´ autorˇi (naprˇ. Diamond 2004: 307–335 cˇi ritnı´stereotypy (viz Saul a Tebbutt 2005; Willems 1997): 2008) pouka´zali, zˇe prˇesveˇdcˇenı´ o harmonicke´m souzˇitı´ Zatı´mco historicke´(viz Himl 2007) a folklo´rnı´(viz Kreko- mnohyćh tradicˇnıćh spolecˇnostı´s prˇı´rodou jsou cˇasto vıće vicˇova´1999) prameny vykreslujıĆikańy jako nebezpecˇne´ nezˇcˇı´mkoli jiny´m projekcı´(obvykle sdı´lenyćh stereotyp- 6 cizince, romantici je asociujı´ s nezkazˇenostı´, zˇijı´ podle nıćh) prˇedstav jejich pu˚vodcu˚ a skutecˇny´ zˇivot prˇiblizˇujı´ nich jednoduchy´ a nespoutany´ zˇivot v u´zke´m kontaktu jen okrajoveˇa ve znacˇneˇsve´ra´zne´podobeˇ. s prˇı´rodou. Charakteristicky´mi dı´ly jsou Pusˇkinovi cˇi Ma´- Polemika s my´tem „usˇlechtile´ho Roma“ tak, jak ji chovi Cikańi z roku 1824, resp. 1835. stavı´Jakoubek a Budilova´(2004), tedy snad ani nemohla V te´zˇe dobeˇ se rodı´ i veˇdecky´ za´jem. Od poslednı´ dojı´t k jine´mu nezˇvy´sˇe uvedene´mu, neprˇı´lisˇprˇekvapive´mu cˇtvrtiny 18. stoletı´ zacˇıńajı´ by´t Cikańi konecˇneˇ pojı´mańi za´veˇru. Proti metodeˇ, s jejı´zˇpomocı´k neˇmu autorˇicˇlańku 7 jako sve´bytna´ skupina odlisˇna´ od jinyćh tula´ku˚. Dle dosˇli, lze ovsˇem vzne´st jisteńa´mitky. Prˇedevsˇı´m poneˇkud Willemse (1997) se tehdy zacˇıńa´ konstruovat jednotny´ etnocentricky vztahujı´meˇrˇı´tka majoritnı´spolecˇnosti, jak se obraz Cikańa, nerozlisˇujıćı´ mezi romsky´mi skupinami. chovat „ekologicky“, na Romy. Jen ma´lo prˇitomzohled- Za´sadneˇ k neˇmu prˇispeˇly poloveˇdecke´ praće Heinricha nˇujı´ vliv materia´lnı´ho nedostatku, a prˇedevsˇı´m opomı´jejı´ M. G. Grellmanna (*1753), reagujıćı´ prˇedevsˇı´m na po- za´sadnı´ skutecˇnost, zˇe vznik environmenta´lnı´ho hnutı´ se pta´vku majoritnıímaginace. Objevuje se prˇesveˇdcˇenıó in- 8V roce 1763 srovnal I. Valyi jazyk indickyćh studentu˚ univerzity 4Uzˇı´vańo i „sˇt’astne´ho“ cˇi „ctnostne´ho“ (z angl. noble savage). v jihoholandske´m Leidenu s romsˇtinou ze svyćh domovskyćh Uher. 5Typicky se takto zpodobnˇujı´severoamericˇtıÍndiańi (v cˇesˇtineˇnaprˇ. 9Dle neˇkteryćh autoru˚prˇitomnaopak du˚lezˇitost tradicˇnı´ho romske´ho Sale 2001; Snyder 1999). usporˇa´dańıćˇi ritua´lnıńecˇistoty spı´sˇe roste (Acton 1974; Gropper 1975; 6Ve folklo´ru tvorˇene´m sedlaćkou spolecˇnostı´ jsou „Cigańi“ zdaleka Sutherland 1986). nejcˇasteˇjsˇı´m a nejpropracovaneˇjsˇı´m obrazem cizince, protozˇe nemajı´ 10Pro vy´zkumnı´ka mu˚zˇe by´t matoucı´, zˇe Romove´ cˇasto podobne´ vztah k pu˚deˇani nechteˇli nikdy hospodarˇit(Krekovicˇova´1999: 17). majoritnı´stereotypy znajıá mohou je vyuzˇı´vat cˇi prˇehańeˇt, naprˇı´klad aby 7Do te´ doby bylo pro jejich charakteristiku klıćˇove´ pra´veˇ krite´rium zı´skali pozornost, penı´ze cˇi aby skryli skutecˇnost prˇedzraky veˇtsˇinove´ neusedle´ho nezemeˇdeˇlske´ho zpu˚sobu zˇivota spı´sˇe nezˇkuprˇı´kladu odlisˇny´ spolecˇnosti (viz naprˇ. Gmelch in Jakoubek 2008: 355–356; Silverman vzhled (Himl 2007). tamte´zˇ: 33). VOJTEˇ CH PELIKA´ N: VZTAH SPISˇSKY´ CH ROMU˚ K PRˇ I´RODEˇ 207 bezprostrˇedneˇva´zˇe na modernıéuroamerickou spolecˇnost tvorˇı´ soucˇa´st nejen socioekonomicke´ho, ale i kulturnı´ho a vycha´zı´ z ducha romantismu cˇi zkusˇenosti veˇdecke´ho syste´mu Romu˚(srov. i Jakoubek 2008). pozna´vańı´, industrializace a urbanizace (naprˇ. Librova´ Tento pohled vycha´zı´ ze zna´me´ho pojetı´ Fredrika 1988). Bartha (1969). Kazˇda´ identita ma´ podle neˇj interakcˇnı´ Urcˇita´ etnocentricˇnost odkazuje na snad jesˇteˇ pro- povahu a pro jejı´ formovańı´ je nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ vytva´rˇenı´ blematicˇteˇjsˇı´ aspekt. Oba autorˇi totizˇ usuzujı´ na vztah hranice my-oni, respektive cˇlen-cizinec, prˇicˇemzˇ hlavnı´ k prˇı´rodeˇ pouze z urcˇityćh do ocˇı´ bijıćıćh vneˇjsˇıćh pro- menta´lnıńa´stroje prˇedstavujeinkorporace cˇi vyloucˇenı´. jevu˚. Jde kuprˇı´kladu o zˇivelne´ kaćenı´ stromu˚, znacˇnou Barthu˚v koncept lze vzta´hnout i na vztah k prˇı´rodeˇ. fluktuaci veˇcı´, za´libu ve vsˇem nove´m cˇi zavalenı´ osady Za´sadnı´ prˇedeˇl pak vede mezi prˇı´rodou a kulturou. odpadky spojene´ s celkovy´m neza´jmem o znecˇisˇt’ovańı´ Kazˇdodennı´vymezovańı´hranice te´to binarity je prˇitomdle okolı´. Navzdory vlastnı´m proklamacı´m ovsˇem Budilova´ Le´vi-Strausse (naprˇ.1996) univerza´lnıńaprˇıćˇkulturami.11 s Jakoubkem nestudujı´ vnitrˇnı´ povahu romske´ho vztahu, I zde se tvorˇıídentita na ba´zi „my“ a „oni“: Prˇı´roda je „to ny´brzˇ pouze chovańı´. O vnitrˇnı´ logice zachycujıćı´ roli druhe´“, „cizı´“; lidskaídentita je z podstaty za´sadnı´m dı´lem prˇı´rody v mysˇlenkove´m sveˇteˇRomu˚a postoji, ktery´k nı´ „neprˇı´rodnı´“. U´ vodnı´ ota´zka nicmeńeˇ zu˚sta´va´: existuje zaujı´majı´, se z textu nedozvı´da´me. „romska´“ podoba tohoto vymezenı´? Jak upozornˇuje Krajhanzl (2010), chovańı´ k prˇı´- Podle Patricka Williamse (2003), zaby´vajıćı´ho se rodeˇtotizˇvlastnı´vztah cˇi postoje odra´zˇı´pouze cˇa´stecˇneˇ. take´ vztahem kocˇovnyćh Romu˚ – Manusˇu˚ – z centra´lnı´ Jeho prˇıćˇiny jsou komplexnı´, znacˇny´ vliv majı´ i fyzicke´ Francie k okolnı´mu sveˇtu, je pro jejich konstrukci dicho- a charakterove´ vlastnosti jednotlivce cˇi vliv okolı´. Pro tomie prˇı´roda-kultura klıćˇova´ mı´ra „civilizovanosti“ prˇi- uchopenı´ vztahu Krajhanzl navrhuje vıćedimenziona´lnı´ suzovana´vlastnı´mu chovańı´. Manusˇove´se vymezujı´tı´m, koncept sesta´vajıćı´ z peˇtice charakteristik: (1) potrˇeba zˇe kontrolujı´ sve´ prˇirozene´ chuteˇ, pudy. Civilizovane´ je kontaktu s prˇı´rodou, jezˇ lezˇı´ kuprˇı´kladu za vy´lety do tedy vsˇe, co odkazuje na schopnost ovla´dnout „prˇı´rodnı´“ prˇı´rody, (2) v na´s. Vy´lucˇnost vlastnıídentity odvı´jejı´z toho, zˇe veˇdomeˇ emphschopnosti a dovednosti pro kontakt s prˇı´rodou, (3) (a mnohdy ritualizovaneˇ) zacˇlenˇujı´ do kultury i takove´ emphenvironmenta´lnı´ veˇdomı´ vedoucı´ k ohleduplnosti chovańı´, ktere´ ostatnı´ povazˇujı´ za projev prˇı´rody (s. 29– vu˚cˇi prˇı´rodeˇ, (4) environmenta´lnı´ senzitivita, vyjadrˇujıćı´ 55). vsˇı´mavost k prˇı´rodeˇ a (5) obecny´ postoj k prˇı´rodeˇ, jenzˇ Dle Williamse jsou pro formovańı´ romske´ identity je urcˇity´m vıće cˇi meńeˇveˇdomy´m, abstraktneˇji formulo- urcˇujıćı´ trˇi roviny: vztahy mezi zˇivy´mi, zˇivy´mi a mrt- vany´m prˇesveˇdcˇenı´m vyjadrˇujıćı´m, z jake´ pozice cˇloveˇk vy´mi – jezˇ stojı´ v centru manusˇske´ho vnı´mańı´ sveˇta – k prˇı´rodeˇprˇistupuje. a pra´veˇmezi prˇı´rodou a kulturou. Sveˇt prˇı´rody prˇitomse Jakoubek s Budilovou navıć opomı´jejı´dalsˇı´rozdı´l, sveˇtem majority sply´vaá je na neˇj prˇevoditelny´: Manusˇove´ ktery´Krajhanzl prˇedestı´ra´, a to mezi environmenta´lnı´m zˇijı´ „ve sveˇteˇ gadzˇu˚“ spı´sˇ nezˇ „ve stejne´m sveˇteˇ, jako chovańı´m (tedy jaky´mkoli environmenta´lneˇ relevantnı´m gadzˇove´“ (Williams 2003: 29, vl. prˇeklad). K prˇı´rodeˇ chovańı´m) a environmenta´lnı´m jednańı´m, ktere´ je za´- tedy nemajı´ prˇı´my´ vztah; ten je vzˇdy zprostrˇedkovań meˇrneá reflektovane´. Z jejich i z me´ho (Pelikań 2010b: neromsky´m sveˇtem. 102–108) pozorovańı´ vsˇak vyply´va´, zˇe Romove´ jednajı´ Dalsˇıáutor, Michael Stewart (2005), zkoumal jednu spı´sˇe bezdeˇcˇneˇ (viz i Krausova´ a Jakoubek in Jakoubek z mad’arskyćh usazenyćh skupin Olachu˚. Specifikoval a Podusˇka 2003: 69–82). jejich opozici coby negaci hodnot a zˇivotnı´ho zpu˚sobu zemeˇdeˇlske´ spolecˇnosti.12 Romove´ si dle neˇj vytva´rˇejı´ velmi pevny´ identitnı´ syste´m v bezprostrˇednı´ reakci na PEˇ T ANTROPOLOGICKY´ CH KONCEPTU˚ TEMATIZUJIĆIĆH mad’arske´ho rolnı´ka, ktery´ vlastnı´ pu˚du, akcentuje pecˇli- VZTAH ROMU˚ K PRˇ I´RODEˇ vou, efektivnı´ a systematickou praći, vzy´va´ neoka´zalost, udrzˇuje nabyte´bohatstvı´, vyhy´ba´se obchodovańıá spı´sˇe Jak tedy vystopovat mı´sto, jezˇprˇı´roda v zˇivoteˇspisˇskyćh spole´hańa vlastnı´vy´peˇstky. Oproti nim stavı´Romy, kterˇı´ Romu˚ zaujı´ma´? V zahranicˇnı´ literaturˇe jsem se setkal se zemeˇdeˇlstvı´m ani nechteˇjı´ zaby´vat, za jedine´ „cˇiste´“ s peˇticı´ autoru˚ zaby´vajıćıćh se (doneda´vna) kocˇujıćı´mi povazˇujı´ penı´ze zı´skane´ obchodovańı´m a prˇi „cikańske´ cikańsky´mi skupinami, kterˇıńabı´zejıúrcˇite´teoreticke´za- praći“ (romanˇi but’i) se osveˇdcˇuje zejmeńa inteligence kotvenı´(Gay y Blasco 1999; Okely 1983; Stewart 2005; Sutherland 1986; Williams 2003). Ani u nich vsˇak cˇasto 11Prˇedpokladmysˇlenı´v bina´rnıćh opozicıćh byl vy´znamny´m te´matem nenacha´zı´me o mnoho vıće nezˇimplicitnıá kuse´zmıńky, Le´vi-Straussovyćh kritiku˚(viz naprˇ.Eriksen 2008: 32–33). Nezastı´ra´m, zˇe jednotlive´spolecˇnosti vnı´majı´rozpor prˇı´roda-kultura s ru˚znou inten- jezˇ je nutno dohleda´vat v hlavnı´m proudu badatelske´ho zitou (u zemeˇdeˇlskyćh spolecˇnostı´ trˇeba nale´za´me ostrˇejsˇı´ deˇlenı´ nezˇ za´jmu. u lovcu˚a sbeˇracˇu˚), zˇe mnohećı´tı´se sveˇtem prˇı´rody vnitrˇnı´sprˇı´zneˇnost, Vsˇem autoru˚m je spolecˇny´ pohled, zˇe romskou ani zˇe oba po´ly nemusı´za´koniteˇsta´t v protikladu (naprˇ.v mysˇlenkovyćh tradicıćh Da´lne´ho vyćhodu). Domnı´va´m se ovsˇem, zˇe mozˇna´spojitost cˇi identitu nelze postihnout vyćˇtem danyćh, esencia´lnı´vlast- komplementarita te´to dvojice jejı´ existenci v klasifikaci sveˇta za´sadneˇ nostı´jedince cˇi skupiny (naprˇ.pu˚vodem), ale zˇe je dyna- nezpochybnˇuje. micky´m aspektem vztahu a vytva´rˇı´se aktivnı´m a flexibil- 12Symptomaticke´je samotneóznacˇenı´„gadzˇo“. Pocha´zı´z mad’arsˇtiny a znamena´„rolnı´k“ i „hloupy´“ (Stewart 2005: 107). Obdobny´vy´znam ma´ nı´m vytva´rˇenı´m hranic mezi Romy a majoritou kombinacı´ sˇpaneˇlske´ payo (buransky´ vesnicˇan, sedla´k) cˇi paisano (vlastnı´k pu˚dy; adaptace a udrzˇovańı´distance. Ne-Romove´tak podle nich Gay y Blasco in Jakoubek 2008: 81). 208 ANTROPOWEBZIN 3/2010 a mazanost (Stewart 2005: 25–33). Souhrn teˇchto „pro- VZTAZˇ ENI´ TEORETICKY´ CH KONCEPTU˚ NA SPISˇSKE´ tinorem“ vytva´rˇı´ spolecˇneˇ s uzˇı´vańı´m romske´ho jazyka PROSTRˇ EDI´ „romstvı´“ (romipen), ktere´ musı´ kazˇdy´ Rom neusta´le K nastıńeˇny´m teoriı´m lze vzne´st mnozˇstvıńa´mitek. Vedle potvrzovat. silne´ho konstruktivismu prova´zejı´pochybnosti kuprˇı´kladu Prˇedchozı´za´veˇry v mnohe´m rozvı´jejı´ba´dańı´Palomy tezi, zˇe bytostny´ za´klad romske´ kultury tkvı´ v potrˇebeˇ Gay y Blasco (1999) mezi sˇpaneˇlsky´mi „Gitanos“. Jejı´vy´- negace majority. Podsouva´se tı´m mysˇlenka, zˇe jde o pou- zkum prima´rneˇcı´lıńa ota´zku uchovańı´soudrzˇnećikańske´ hou funkci kultury neromskeá prˇedchozı´teorie tak znacˇneˇ identity prokazujıćıóbdobne´znaky naprˇıćˇsubetniky. Gay upı´rajı´Romu˚m sve´bytnost. Uskutecˇneˇny´vy´zkum (Pelikań y Blasco konstatuje silnou odstrˇedivosta slabe´vazby mezi 2010a, 2010b) prˇitomvede k na´zoru, zˇe jde spı´sˇe o plas- neprˇı´buzny´mi – Cikańi tvorˇı´ rozpty´leny´ agrega´t neurcˇite´ ticˇteˇjsˇıínterpretaci pravidel veˇtsˇiny, jezˇmu˚zˇe by´t mnohem velikosti, pu˚vodu i loka´lnı´prˇı´slusˇnosti. Koheze a harmo- meńeˇprˇedvı´datelneˇkauza´lnı´. Romove´kuprˇı´kladu mnohe´ nie uvnitrˇ spolecˇnosti proto podle nı´ netvorˇı´ prˇedpoklad prvky – typicky na´bozˇenske´ – prˇebı´rajı´ (Kovaćˇ a Mann realizace etnicity. Klıćˇove´ je podobna´ situovanost vu˚cˇi 2003) a jejich zvyklosti a postoje ohledneˇdeˇlenıńa cˇiste´ zbytku sveˇta a oddanost za´konu˚m romipen. Dobrovolnou a necˇiste´ jsou v mnohe´m ekvivalentnı´ nasˇı´ vlastnı´ mi- segregaci od majority cˇi vlastnı´ minulosti, souvisejıćı´ nulosti i mimoevropsky´m nemodernı´m spolecˇnostem (viz s prˇesveˇdcˇenı´m o vrozene´ odlisˇnosti, posiluje prˇedstava Douglas 1966; Eliade naprˇ.1993, 2004: 36–40). Neˇktere´ o ritua´lnı´ necˇistoteˇ gadzˇovske´ spolecˇnosti (viz i Gmelch prˇı´rodnı´ inklinace (naprˇ. koneˇ) cˇi averze (les, tma, hadi) in Jakoubek 2008: 344–381). jsou dokonce ukotveny evolucˇneˇ, „biofilneˇ“ (Kellert a S vy´znamny´m poznańı´m prˇisˇla Anne Sutherland, Wilson 1993; Wilson 1984). zkoumajıćı´ kalifornske´ skupiny Kalderasˇu˚ a Macˇvaju˚ Podobnost urcˇityćh prvku˚s jiny´mi skupinami vsˇak (1986). Zejmeńa se soustrˇedilana postavenı´zˇen, instituci na druhou stranu rozhodneˇ neznamena´, zˇe by jejich po- ritua´lnıńecˇistoty a vztahy Romu˚s majoritou. Vedle Bartha stoje nebyly v leccˇem sve´bytne´. Znacˇneˇspecificky pu˚sobı´ (1969) navazuje na pohled Mary Douglas (1966, 1996), prˇedevsˇı´m romska´ klasifikace ritua´lnı´ necˇistoty (zrˇetelna´ podle nı´zˇslouzˇı´symbolickećˇleneˇnıńa cˇisteá znecˇisˇt’ujıćı´ zejmeńa u zvı´rˇat,viz Pelikań 2010b: 89–94) anebo neze- ke klasifikaci sveˇta a vymezenı´lidske´ho usporˇa´dańı´: „Ne- meˇdeˇlsky´postoj ke krajineˇ. cˇistota je vedlejsˇı´m produktem systematicke´ho usporˇa´da´- Uvedene´ vy´hrady nicmeńeˇ neubı´rajı´ prˇedstaveny´m vańıá klasifikace hmoty.“ (Douglas 1966: 36, vl. prˇeklad) konceptu˚m na argumentacˇnı´ hloubce a inspirativnosti. Ambivalentnıá specifickou roli zaujı´ma´lidske´teˇlo, ktere´ Za´rovenˇnaznacˇujı´dvojı´rovinu te´matu: zaprve´jde o vztah je kulturnı´ i prˇı´rodnı´ a prˇedstavuje metaforu spolecˇnosti k zˇite´mu prostrˇedı´, krajineˇ, coby prostoru interakce cˇlo- a jejıćh hranic (Douglas 1996: 69–87). veˇka a prˇı´rody, jenzˇ jisty´m zpu˚sobem odra´zˇı´ i vztah Sutherland naznacˇila, zˇe pra´veˇk prˇı´rodeˇ(resp. prˇi- k majoriteˇ (Gay y Blasco 1999; Stewart 2005; Williams rozenosti) lze v prˇı´padeˇRomu˚prˇistupovatprostrˇednictvı´m 2003). ritua´lnıńecˇistoty, tzv. „dege´sˇstvı´“ (1986: 255–287). Uka- Druhou dimenzi tvorˇı´ vztah k prˇı´rodeˇ jako entiteˇ, zuje, zˇe nejde o souhrn poveˇr, ale „smysluplnyá komplexnı´ principu, prˇirozenosti. Vy´zkum na Spisˇi za´rovenˇsledoval syste´m“ (s. 289). Klıćˇem k pochopenı´ je podle nı´ teˇlo, dvojı´ povahu vymezovańı´ hranice kultura-prˇı´roda: jed- zejmeńa zˇenske´. Zˇ eny totizˇazˇtak neby´vajıńahlı´zˇeny jako nak vu˚cˇi prˇı´rodeˇ jako nevyrobene´mu, divocˇineˇ, ktera´ se nositelky kultury, ale spı´sˇe jako bytosti blizˇsˇı´ prˇı´rodeˇ.13 „prˇirodı´“ bez za´sahu cˇloveˇka, jednak vu˚cˇi prˇı´rodeˇ jako Na ba´zi cˇiste´/necˇiste´ je vsˇak definovańo prakticky vsˇe, reprezentantu nezna´ma, nebezpecˇne´mu „jine´mu“, opaku vcˇetneˇkazˇdodennıćh cˇinnostı´, jako je jı´dlo, pranı´pra´dla, rˇa´du sveˇta, chaosu.15 Analogie mezi dichotomiı´ prˇı´roda- usporˇa´dańı´zˇivotnı´ho prostoru, spolecˇenskeńormy, vztahy kultura a symbolicky´m vymezovańı´m hranic ritua´lneˇcˇis- mezi Romy i vu˚cˇi gadzˇu˚m, anebo okolı´. Sutherland prˇitom te´ho lze prˇitomnale´zt jak ve vztahu k vlastnı´mu teˇlu, tak systematizovala dveˇroviny: vymezenı´ hornı´ a dolnı´, pla- k necˇisty´m Romu˚m, zvı´rˇatu˚m, okolnı´krajineˇi gadzˇovske´ tıćı´zejmeńa u teˇla (dolnıćˇa´st je povazˇovańa za necˇistou) majoriteˇ (Gay y Blasco 1999; Okely 1983; Sutherland a odra´zˇejıćı´vztah k vlastnı´prˇirozenosti,a deˇlenıńa cˇiste´ 1986; Williams 2003). vnitrˇnı´ a meńeˇ cˇiste´ vneˇjsˇı´, jezˇ do znacˇne´ mı´ry sply´va´ Polemizovat lze take´s na´zorem, zˇe Romove´prˇı´rodu s dichotomiı´my-oni. nezakousˇejı´ prˇı´mo (Williams 2003), respektive zˇe jejich Tyto mysˇlenky cˇa´stecˇneˇrozva´dı´Judith Okely (1983), vztah k nı´ je determinovań postoji majority a je na neˇ jezˇzˇila mezi britsky´mi Cikańy-Travellery.14 Podobneˇjako prˇevoditelny´ (te´zˇ Stewart 2005). Vy´sledky vy´zkumu na Sutherland docha´zı´k za´veˇru, zˇe dodrzˇovańı´tabu znecˇisˇteˇnı´ Spisˇi (Pelikań 2010a, 2010b) nicmeńeˇk takovy´m u´vaha´m tvorˇı´ jeden ze za´kladu˚ cikańske´ identity. Rozva´dı´ prˇitom nevybı´zejı´. Naznacˇujı´, zˇe pohled majority urcˇity´vliv ma´, jejı´deˇlenı´, kdyzˇdoplnˇuje dalsˇı´polaritu prˇivnı´mańı´teˇles- nicmeńeˇvymezenı´Romu˚vu˚cˇi prˇı´rodeˇa majoriteˇje spı´sˇe nosti: vnitrˇnı´ a vneˇjsˇı´teˇlo (s. 77–104). v leccˇem podobny´m vytva´rˇenı´m distance vu˚cˇi cizı´mu, nezˇ aby ze sebe vyply´valo (neprava´korelace). Navıć, mnohe´ pozorovane´ fenomeńy jsou podobne´ spolecˇnostem, ktere´ 13Tato prˇedstavaje vıćemeńeˇuniverza´lnıńaprˇıćˇspolecˇnostmi (Ortner takto silnou opozici vu˚cˇi evropske´ zemeˇdeˇlske´ kulturˇe 1998). 14Skupina Travelleru˚zahrnuje i necikańske´skupiny, zejmeńa T. Irske´ 15Ve smyslu dvojı´ho rˇecke´ho pojetı´ fysis/nomos a chaos/kosmos (viz a Skotske´. Kratochvı´l 1994). VOJTEˇ CH PELIKA´ N: VZTAH SPISˇSKY´ CH ROMU˚ K PRˇ I´RODEˇ 209 nezaujı´majı´, a lze se tedy opra´vneˇneˇ domnı´vat, zˇe ani cept, pak lze tvrdit, zˇe Romove´ ze spisˇskyćh osad majı´ u Romu˚ nejsou tak silneˇ determinovańy majoritnı´mi po- (1) nı´zkou potrˇebu kontaktu s prˇı´rodou, nebot’ se jı´snazˇı´ stoji. pokud mozˇno vyhy´bat a netra´vı´ v nı´ vıće cˇasu, nezˇ je Vy´zkum spı´sˇe ukazuje, zˇe okolnı´ prˇı´roda (respek- nutne´z hlediska obzˇivy (sbeˇr plodin, drˇevaapod.). Mimo tive vymezovańı´ vu˚cˇi nı´) pu˚sobı´ na kulturu spisˇskyćh osadu se prˇitom pohybujı´ jen beˇhem dne, a to v jejı´m osad bezprostrˇedneˇ a odra´zˇı´ se naprˇı´klad i v tamnı´ sı´- bezprostrˇednı´m okolı´. Touhu vyrazit do prˇı´rody „jen tak“ delnı´ strukturˇe (Pelikań 2010b: 83–85). Krajinu Romove´ prˇipisujı´ vy´hradneˇ gadzˇu˚m.19Nı´zke´ jsou i (2) schopnosti vnı´majı´ prakticky jen v ra´mci blı´zke´ho okolı´ a kromeˇ a dovednosti pro kontakt s prˇı´rodou.20 Zrˇejmeˇ proto, zˇe prostoru poskytujıćı´ho obzˇivu je prˇedevsˇı´m prostorem na rozdı´l od jinyćh etnik nepotrˇebujı´ prˇı´rodu tolik pro posva´tny´m.16 Probı´ha´v nı´ prˇı´ma´komunikace s Bohem, praktikovańı´vlastnı´ho zˇivotnı´ho zpu˚sobu, jsou jejich zna- vede jı´hranice zna´me´ho (kosmizovane´ho; viz naprˇ.Eliade losti spı´sˇe schematicke´: vy´zkum neuka´zal, zˇe by se vyznali 1993: 11–14, 2006: 77–106) a nezna´me´ho (chaoticke´ho), v prˇı´rodnıćh za´konitostech (naprˇı´klad prˇedpoveˇdi pocˇası´), je deˇjisˇteˇm vy´znamuplnyćh uda´lostı´17 a objevujı´ se zde ani zˇe by rozlisˇovali veˇtsˇı´mnozˇstvı´druhu˚zveˇrˇe,kveˇtin cˇi poslove´z druhe´ho sveˇta (mulo). stromu˚. Podobneˇje na tom i (3) environmenta´lnı´veˇdomı´. S pomocıúvedenyćh teoretickyćh konceptu˚jsem se Jak bylo zmıńeˇno, Romove´ se azˇ na vy´jimky vyznacˇujı´ te´zˇpokusil doka´zat vhodnost environmenta´lnıóptiky pro nepatrnou reflexı´vlastnı´ho vlivu na prˇı´rodu i ohleduplnostı´ zkoumańı´Romu˚a jejich etnicity: Williams (2003) spatrˇuje vu˚cˇi nı´ (k diskusi environmenta´lnı´ho uveˇdomeˇnı´ blı´zˇe vy´lucˇnost romstvı´ v tom, zˇe du˚sledneˇji oddeˇlujı´ prˇı´rodu Pelikań 2010b: 105–108). Naopak (4) environmenta´lnı´ od kultury. Sutherland (1986) a Okely (1983) dokla´dajı´, senzitivita je v neˇcˇem paradoxnı´: z hlediska esteticke´ho zˇe vztah kultura-prˇı´roda se prˇı´mo odra´zˇı´ v dodrzˇovańı´ je nı´zka´, s odstupem od krajiny anebo oceneˇnı´m prˇı´- tabu znecˇisˇteˇnı´, a to zˇe tvorˇı´ jeden ze za´kladu˚ romske´ rodnı´ scene´rie jsem se nesetkal; preferovańy jsou lidske´ identity. Gay y Blasco (1999) je zase prˇesveˇdcˇena, zˇe vy´tvory z umeˇlyćh materia´lu˚. Kdyzˇ jsem upozornil na soudrzˇnost identity zpu˚sobuje hlavneˇpodobna´situovanost vy´hled z okna, dostal jsem typickou odpoveˇd’: „Dole, vu˚cˇi zbytku sveˇta. Jakkoli to Gay y Blasco prˇı´mo neuva´dı´, kde jsme by´vali drˇı´v, je hezcˇı´ vy´hled do osady – co z logiky jejı´ho konceptu lze prˇedpokla´dat, zˇe jednotny´ kdo deˇla´!“ (tereńnı´ vy´poveˇd’, 8. 11. 2008). Na druhou zpu˚sob vytva´rˇenı´distance je mozˇny´vzta´hnout i na necˇis- stranu je ovsˇem senzitivita znacˇna´ z pohledu hloubky tou prˇı´rodu. Stewart (2005) da´vaéxplicitneˇdo souvislosti prozˇı´vane´ho kontaktu: jak bylo uvedeno, Romove´ jsou romskou etnicitu s (nezemeˇdeˇlsky´m) vztahem ke krajineˇ. velice vnı´mavı´k prˇı´rodnı´m u´kazu˚m a podobajı´se tak prˇed- Vy´sˇe uvedene´ poznatky vedly k uprˇesneˇnı´ titulnı´ novoveˇke´mu Evropanovi, ktery´byl do krajiny a uda´lostı´ hypote´zy (H2): Romska´ etnicita se ustanovuje nejen v nı´hluboce a mnohovrstevnateˇvsazen a byl vnı´mań jako na vymezenı´ se coby „ne-gadzˇovska´“, ale i jako „ne- rucˇitel rˇa´du a „obcˇan sveˇta“21 (viz naprˇ.Eliade 2006: 77– prˇı´rodnı´“. Z hlediska te´to praće prˇitom platı´, zˇe v u´zke´ 106). (5) Obecne´postoje k prˇı´rodeˇlze pak nazvat podle na´vaznosti na majoritu se utva´rˇı´ nezemeˇdeˇlsky´ vztah ke Krajhanzlovy klasifikace na´bozˇensky´, nezemeˇdeˇlsky´, uzˇi- krajineˇ (prˇı´rodeˇ jako prostrˇedı´), cozˇ potvrzujı´ i spisˇsˇtı´ vatelskyćˇi submisivneˇ-hostilnı´. Romove´, nebot’ kuprˇı´kladu nejevı´ ambice k peˇstovańı´ cˇi Z vy´sˇe uvedene´ho lze tedy vyvodit, zˇe vztah Romu˚ chovu a samotny´kontakt s pu˚dou je povazˇovań za necˇisty´ k prˇı´rodeˇje formovany´znacˇny´m pocˇtem vlivu˚a opravdu (srov. i dalsˇı´ vy´zkumy na Slovensku: Jakoubek a Hirt jej nelze zu´zˇit na pouhou negaci majority. Navıć, jak 2008; Kompanı´kovaá Sˇebesta in Vasˇecˇka 2002: 621–622). dokla´da´trˇebazminˇovany´Barth (1969), ve vza´jemneínter- V opozici kultura-prˇı´roda (prˇı´roda jako princip) vy´zkum akci se vyvı´jejı´vsˇechny skupiny. Da´se proto prˇedpokla´- sledoval vymezovańı´ cele´ spolecˇnosti (resp. osady) vu˚cˇi dat, zˇe obdobneˇreaguje na hodnoty a zˇivotnı´zpu˚sob Romu˚ necˇiste´mu prˇı´rodnı´mu sveˇtu v sˇesti dimenzıćh: prostoro- i majorita. Studium nastıńeˇnyćh majoritnıćh environmen- ve´m usporˇa´dańı´, vztahu k lesu,18 noci, zvı´rˇatu˚m, zˇena´m ta´lneˇrelevantnıćh stereotypu˚o Romech prˇitomnaznacˇuje (zejmeńa zˇenske´teˇlesnosti) a kveˇtina´m. hypote´zu (H3), zˇe pohled veˇtsˇinove´spolecˇnosti na Romy Ruku v ruce s vytycˇovańı´m uvedenyćh hranic prˇitom je v mnohe´m ekvivalentnı´jejı´mu pohledu na prˇı´rodu jde i jejich prˇekracˇovańı´. Je vsˇak nutny´m prˇedpokladem, a za´rovenˇse velmi analogicky vyvı´jel. aby sˇlo o „spra´vnou“, kulturneˇkontrolovanou (kosmizova- Nabı´zejı´ se i sˇirsˇı´ prˇesahy do spolecˇenskoveˇdnı´ho nou) interakci. Pro prˇı´rodu tedy platı´tote´zˇ, co pro vztahy diskursu: Izolaci od majority a od sveˇta jako takove´ho mezi Romy i pro vztah k majoriteˇ(srov. „civilizovanost“ podle uvedenyćh informacı´ nepu˚sobı´ jen chudoba a ne- u Williamse 2003). gramotnost, ale je za´meˇrna´. Takovy´ pohled polemizuje Pokud vyuzˇijeme Krajhanzlu˚v (2010) zmıńeˇny´kon- s konceptem socia´lnı´ho vyloucˇenı´ (viz naprˇ. Jakoubek a Podusˇka 2003). Komplexnost a sve´bytnost romske´ho 16Nezda´se prˇitom,zˇe by Romove´v krajineˇmeˇli posva´tna´mı´sta na zpu˚sob posva´tnyćh ha´ju˚ apod. Spı´sˇe to vypada´, zˇe posva´tna´ je krajina jako celek, neˇktereú´kazy (typicky povodneˇa jine´poveˇtrnostnı´jevy) cˇi 19Charakteristicka´je tato historka: Jeden Rom vyrazil do lesa na drˇevo zvı´rˇata(klasicky hadi). a potkal se tam se „zˇanda´ry“. Drˇevo vcˇas zahodil a pak se policistu˚m 17Charakteristicka´je na´sledujıćı´vy´poveˇd’: „Ja´jsem bydlela tam, v tom vymlouval, zˇe „se tu jen procha´zı´“. Ostatnı´ se tomu sma´li: „Ro´m na domeˇ, jenomzˇe meˇ tam kocˇka nosila prˇed pra´h hady, tak jsem se precha´dzke?!“ (tereńnı´vy´poveˇd’, 15. 2. 2008). odsteˇhovala prycˇ.“ (tereńnı´vy´poveˇd’, 19. 10. 2007). 20Jakkoli podle Williamse (in Jakoubek 2008: 274) znalost okolnı´ho 18Ostatneˇ, v romske´m dzˇungalo (necˇisty´, had, d’a´bel) spra´vneˇslysˇı´me sveˇta prˇida´va´jednotlivci na autoriteˇ. spolecˇny´pu˚vod vy´razu pro prales (dzˇungle, resp. angl. Jungle). 21Rˇ ecky Kosmopolitaes. 210 ANTROPOWEBZIN 3/2010 pohledu na prˇı´rodu a jeho cˇa´stecˇna´ podobnost s nasˇı´ [22] KELLERT, S. R. a WILSON, E. O. (eds.) 1993. The Biophilia minulostı´ za´rovenˇ oponujı´ i u na´s diskutovane´mu (tam- Hypothesis. Washington, D.C.: Island Press. [23] KOVA´ Cˇ, M. a MANN, A. B. (eds.) 2003. O del sa dikhel/Boh te´zˇ) pohledu, zˇe je romska´kultura socia´lnı´m proble´mem, vsˇetko vidı´. Bratislava: Chronos. modernı´m du˚sledkem zchudnutı´. [24] KRAJHANZL, J. 2010. Charakteristika osobnı´ho vztahu k prˇı´rodeˇ Vy´zkum vsˇak prˇedevsˇı´m pouka´zal na nutnost po- :U´vod do teorie a pojmoslovı´. Disertacˇnı´praće. Praha: Filozoficka´ fakulta Univerzity Karlovy v Praze. opravit u´vodnı´ na´zor Budilove´ s Jakoubkem (2004: 17), [25] KRATOCHVI´L, Z. 1994. Filosofie zˇive´prˇı´rody. Praha: Herrmann zˇe Romove´prakticky nemajı´hlubsˇı´vztah k prˇı´rodeˇ. Roz- & synove´. hodneˇ nelze mluvit ani o „nestrannosti a lhostejnosti“ [26] KRECH, S. III. 2000. The Ecological Indian: Myth and History. New York: W.W. Norton & Co. (tamte´zˇ). To mozˇna´ platı´ o chovańı´ majıćı´m dopad na [27] KREKOVICˇOVA´ , E. 1999. Medzi toleranciou a barie´rami : obraz prˇı´rodu, nicmeńeˇ obecneˇ lze naopak vysledovat znacˇny´ Ro´mov a Zˇidov v slovenskom folklo´re. Bratislava: Academic Electro- vliv, jaky´ na zˇivot spisˇskyćh Romu˚ prˇı´roda ma´. Zda´ nic Press. [28] LE´ VI-STRAUSS, C. 1996 /1966/. Mysˇlenı´ prˇı´rodnıćh na´rodu˚. se dokonce, zˇe Romy deˇla´ tı´m, cˇı´m jsou, i specificky´ Liberec: Dauphin. a nezprostrˇedkovany´prˇı´stup k prˇı´rodeˇa ke sveˇtu obecneˇ. [29] LIBROVA´ , H. 1988. La´ska ke krajineˇ? V Brneˇ: Blok. Vy´razneˇpu˚sobıáktivnı´touha neby´t jako prˇı´roda, a nelze [30] NECˇAS, C. 2008. Sˇpalıćˇek romskyćh miniatur. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. proto hovorˇito pouhe´pasivnıádaptaci na prostrˇedı´(srov. [31] OKELY, J. 1983. The Traveller – Gypsies. Cambridge: Cambridge Ortova´1999). Vymezenı´je patrne´zejmeńa v potlacˇovańı´ University Press. necˇiste´ho a v pojetı´ krajiny jako hranice lidske´ho a mi- [32] ORTNER, S. B. 1998 /1974/. Ma´se zˇena k muzˇi jako prˇı´roda ke kulturˇe? In OATES-IDRUCHOVA´ , L. (ed.) Dı´vcˇı´ va´lka s ideologiı´. molidske´ho sveˇta a subjektu, skrze neˇjzˇkomunikuje Bu˚h. Praha: Sociologickeńakladatelstvı´: 90–114. [33] ORTOVA´ , J. 1999. Kapitoly z kulturnıékologie. Praha: Karolinum. [34] Ottu˚v slovnı´k naucˇny´. Pa´ty´ dı´l, C – Cˇechu˚vky. 1892. V Praze: J. Otto. ´ PODEˇ KOVA´ NI´ [35] PELIKAN, V. 2010a. Postavenı´prˇı´rody v zˇivoteˇspisˇskyćh Romu˚. Romano dzˇaniben. (v recenznı´m rˇı´zenı´) Velke´podeˇkovańı´patrˇıÁnezˇce Sˇvecove´za spolupraći prˇi [36] PELIKA´ N, V. 2010b. Romoveá prˇı´roda. Diplomova´praće. Brno: vy´zkumu i prof. RNDr. HaneˇLibrove´, CSc., za cenne´rady Katedra environmenta´lnıćh studiı´, Fakulta socia´lnıćh studiı´, Masary- kova universita. Prˇı´stupneńa: (http://is.muni.cz/th/102931/fss m/) a prˇipomıńky z pozice sˇkolitelky a vedoucı´ diplomove´ [37] REDFORD, K. H. 1990. The Ecologically Noble Savage. Orion praće. Nature Quarterly. 9 (3): 24–29. [38] RISHI, W. R. 1976. Roma: The Panjabi emigrants in Europe, central and middle Asia, the USSR, and the Americas. Patiala, India: POUZˇ ITA´ LITERATURA The Punjabi University Press. [39] SA´ DLO, J. 1994. Krajina jako interpretovany´ text. In KRATO- [1] ACTON, T. A. 1974. Gypsy Politics and Social Change. London, CHVI´L, Z. (ed.) Filosofie zˇive´prˇı´rody. Praha: Herrmann & synove´: Boston: Routledge & Kegan Paul. 179–190. [2] BARTH, F. (ed.) 1969. Ethnic groups and boundaries. Boston: Little, [40] SAID, E. W. 2008. Orientalismus: za´padnı´ koncepce Orientu. Brown and comp. Praha: Paseka. [3] BUDILOVA´ , L. a JAKOUBEK, M. 2004. My´tus o prˇı´rodnıćh [41] SALE, K. 2001. Uzˇzase divosˇskyíndiań. Sedma´generace. 10 (4): Romech. EkoList. 9 (3): 14–17. 13. [4] CI´LEK, V. 2005. Krajiny vnitrˇnıá vneˇjsˇı´. Praha: Dokorˇań. [42] SAUL, N. a TEBBUTT, S. (eds.) 2005. The role of the Romanies [5] DIAMOND, J. M. 2004. Trˇetı´sˇimpanz: vzestup a pa´d lidske´ho rodu. : images and counter-images of ´Gypsies´/Romanies in European Praha: Paseka. cultures. Liverpool: Liverpool University Press. [6] DIAMOND, J. M. 2008. Kolaps: procˇspolecˇnosti zanikajıá prˇezˇı´- [43] SCHAMA, S. 2007. Krajina a pameˇt’. Praha: Argo/Dokorˇań. vajı´. Praha: Academia. [44] SNYDER, G. 1999. Praxe divocˇiny. Praha: Mat’a & Dharmagaia. [7] DOUGLAS, M. 1966. Purity and danger: an analysis of the concepts [45] STEWART, M. 2005. Cˇas Cikańu˚. V Olomouci: Barrister & Prin- of pollution and taboo. London: Routledge. cipal. [8] DOUGLAS, M. 1996. Natural symbols: explorations in cosmology. [46] SUTHERLAND, A. 1986. Gypsies: The hidden Americans. Pro- London: Routledge. spect Heights, Illinos: Waveland Press. [9] ELIADE, M. 1993 /1949/. My´tus o veˇcˇne´m na´vratu: (archetypy [47] VASˇECˇKA, M. (ed.) 2002. Cˇacˇipen pal o Roma: su´hrnna´spra´va a opakovańı´). Praha: Oikoymenh. o Ro´moch na Slovensku. Bratislava: Insˇtitu´t pre verejneóta´zky. [10] ELIADE, M. 1998 /1959/. My´ty, sny a myste´ria. Praha: Oikoymenh. [48] VERNON, R. 1994. In Defence of the Travellers. Resurgence. No. [11] ELIADE, M. 2004 /1952/. Obrazy a symboly: esej o magicko- 164: 4–6. na´bozˇenskyćh symbolech. Brno: Computer Press. [49] WILLEMS, W. 1997. In search of the true gypsy: from Enlighten- [12] ELIADE, M. 2006 /1959/. Posva´tneá profańnı´. Praha: Oikoymenh. ment to Final Solution. London ; Portland, OR: F. Cass. [13] ELLINGSON, T. J. 2001. The Myth of the Noble Savage. Berkeley [50] WILLIAMS, P. 2003. Gypsy World: The Silence of the Living and and London: University of California Press. the Voices of the Dead. University of Chicago Press. [14] ERIKSEN, T. H. 2008. Socia´lnı´ a kulturnı´ antropologie : prˇı´bu- [51] WILSON, E. O. 1984. Biophilia. Cambridge, MA: Harvard Uni- zenstvı´, na´rodnostnı´prˇı´slusˇnost, ritua´l. Praha: Porta´l. versity Press. [15] GAY Y BLASCO, P. 1999. Gypsies in Madrid: sex, gender and the performances of identity. Oxford, UK; New York, NY: Berg. *Studie vycha´zı´ z vy´zkumu shrnute´ho v diplomove´ praći [16] GELLNER, E. 2001 /1988/. Pluh, mecˇa kniha: struktura lidskyćh Romove´ a prˇı´roda (Pelikań 2010b) obha´jene´ na Katedrˇe en- deˇjin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. vironmenta´lnıćh studiı´ Fakulty socia´lnıćh studiı´ Masarykovy [17] GROPPER, R. C. 1975. Gypsies in the City. Princeton, N. J.: univerzity. Prˇedlozˇena´stat’byla prˇipravenav ra´mci projektu En- Darwin. vironmenta´lnıáspekty zˇivotnı´ho zpu˚sobu (MUNI/A/0931/2009), [18] HIML, P. 2007. Zrozenı´vagabunda: neusedlı´lide´v Cˇechaćh 17. a 18. stoletı´. Praha: Argo. rˇesˇene´ho te´zˇna FSS MU. [19] JAKOUBEK, M. (ed.) 2008. Cikańi a etnicita. Praha: Triton. **Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´ prˇedna´sˇky, ktera´ zazneˇla na [20] JAKOUBEK, M. a HIRT, T. (eds.) 2008. Ro´mske osady na vy´- 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ chodnom Slovensku z hl’adiska tereńneho antropologicke´ho vy´skumu. ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010–006. Publikace textu Bratislava: Open society foundation. ˇ [21] JAKOUBEK, M. a PODUSˇKA, O. 2003. Romskeósady v kulturo- byla podporˇenaZCU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. logicke´perspektiveˇ. Brno: Doplneˇk. ANTROPOWEBZIN 3/2010 211 O vojvodovskyćh Bulharech Marek Jakoubek Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, Fakulta filozoficka´, Za´padocˇeskaúniverzita v Plzni, [email protected]

On Vojvodovo Bulgarians coby slovenske´, takzˇe byla-li naprˇ.ve vsi otevrˇenasˇkola, jednalo se o sˇkolu slovenskou. Pra´veˇ tak uva´dı´ naprˇ. jizˇ citovany´ Botı´k, zˇe „Vo vsˇetkyćh tyćhto osadaćh boli Abstract—In recent years, there was a great boom of publications on the village of Vojvodovo. Although there v rokoch 1929–1937 postavene´ a sprı´stupnene´ reprezen- was a plenty of contributions on this topic in scholarly tacˇne´ budovy slovenskyćh sˇkoˆl. . . “ (Ibidem: 40; kurziva journals recently, there are still some blind spots that remain MJ), trˇebazˇe vesˇkere´dostupne´materia´ly – a to i sloveske´ uncovered by the scholars. One of these are the Vojvodovo provenience – hovorˇı´v souvislosti s vojvodovskou sˇkolou Bulgarians, who were – since the 1920s – the second most bud’o sˇkole cˇeskoslovenske´ (Michalko 1936: 255), jı´zˇtato numerous (!) group of Vojvodovo inhabitants. It is them, the local Vojvodovo Bulgarians, the neighbors of the Vojvodovo instituce forma´lneˇbyla, anebo prˇı´mo o sˇkole cˇeske´ (Ibidem Czechs, whose identities, changing in the course of time, we 253), resp. o „cˇeske´m vyucˇovańı´“ (Ibidem 254) vycha´zeje describe in this study. z faktu, zˇe ve sˇkole pu˚sobili cˇesˇtı´ ucˇitele´1 a vyucˇovalo Key Words—Vojvodovo, Bulgaria, Identity, Methodists, se zde cˇesˇtineˇ. Neodpustı´m si na tomto mı´steˇ uve´st, zˇe Czech compatriots uvedeny´prˇı´stup slovenskyćh autoru˚mı´jı´korektivnı´man- tinely (zaznamenane´) historicke´ skutecˇnosti do te´ mı´ry, zˇe fotografii Cˇeskoslovenske´ho domu T. G. Masaryka nesoucı´ tento na´pis (na fotografii dobrˇe cˇitelny´) oznacˇı´ odpovı´dajıćı´ badatel popiskou hla´sajıćı´ „Slovenska´ sˇkola ´ STATISTICKA OUVERTURA vo Vojvodove, 1942“ (Ibidem: 39; viz obr. cˇ. 1). Aneb Cˇ I´ VSI´ BYLO VOJVODOVO? OJVODOVO, cˇeskaóbec v Bulharsku, se teˇsˇı´vzru˚s- V tajıćı´ pozornosti badatelu˚, a to jak cˇeskyćh (za vsˇechny jmenujme naprˇ.Jakoubek et al. 2006 cˇi Budilova´ 2010), tak take´ slovenskyćh (z klasickyćh pracı´ naprˇ. Hroziencˇik 1985, z noveˇjsˇı´tvorby naprˇ.Botı´k 2005) a bul- harskyćh (zde naprˇ.Pencˇev 2006), kterˇı´se veˇnujı´zejmeńa mı´stnı´m cˇesky´m, resp. slovensky´m krajanu˚m. Uvedeny´ prˇı´stup vyu´stil do zvla´sˇtnı´m zpu˚sobem nereprezentativnı´ho obrazu dane´ obce, ktery´ doznal patrneˇ nejvy´stizˇneˇjsˇı´ho vyja´drˇenı´v podtitulu doposud jedine´monotematicke´publikace veˇnovane´daneóbci (Jakoubek et al. 2006), ktery´ znı´ „vesnice Cˇechu˚ a Slova´ku˚ v Bulharsku“. Uvedeny´ podtitul, vyjadrˇujıćı´(domneˇlou) skutecˇnost, zˇe Vojvodovo bylo oby´vańo prˇedevsˇı´m Cˇechy a Slova´ky (s implicitnı´m prˇedpokladem, zasta´vany´m v textu publikace, zˇe Vojvo- ˇ dovo bylo jak jeho obyvateli, tak i okolnı´m obyvatelstvem Obra´zek 1. Ceskoslovensky´du˚m T. G. Masaryka (Botı´k 1994: 39) cha´pańo jako obec cˇeska´), reprezentuje, rˇekneˇme, meˇkcˇı´ Od samotne´ho zalozˇenı´ obce v roce 1900 zˇilo variantu uvedene´ho zkreslenı´. Tvrdsˇı´ verze, s nı´zˇ se se- ve Vojvodoveˇ vıće etnickyćh, resp. konfesijnıćh skupin, tka´va´me vy´hradneˇ v pracıćh slovenskyćh badatelu˚, pak prˇicˇemzˇbeˇhem cele´jeho existence v neˇm meˇli dominantnı´ spocˇı´va´ v tezi, zˇe Slovaći se ve Vojvodoveˇ zformovali postavenıĆˇesˇi. Strucˇny´statisticky´prˇehledslozˇenı´vojvo- do sve´bytne´ho spolecˇenstvı´ spoluurcˇujıćı´ho chod a ra´z dovske´ho obyvatelstva ukazuje na´sledujıćı´tabulka.2 obce (ktera´ se tak do jiste´ mı´ry stala obcı´ slovenskou), resp. ve tvrzenı´, zˇe „v kazˇdej z tyćhto obcı´ [tj. Mrtvica, 1Jak tomu bylo jistou dobu ostatneˇi ve sˇkolaćh „slovenskyćh“ v Mrt- Gorna Mitropolija, Brasˇljanica a Vojvodovo – MJ] boli vici, Gorne Mitropoliji a Brasˇljanici, nebot’„spocˇiatku boli do Bulharska vysielanı´ preva´zˇne ucˇitelia cˇeskej na´rodnosti, a to aj napriek tomu, Slovaći su´stredenı´ v osobotneˇj cˇasti v blı´zkosti svojich zˇe mali ucˇit’ deti slovenskyćh krajanov.“ (Botı´k 1994: 40). Nemluveˇ kostolov a sˇkoˆl, ktore´spolu s obydliami nasˇich krajanov tedy o skutecˇnosti, zˇe prˇed zalozˇenı´m cˇeskoslovenskyćh mensˇinovyćh vtlaćˇali ty´mto . . . dedina´m vy´razneˇ slovensky´ ra´z“ (Botı´k sˇkol pu˚sobili v uvedenyćh slovenskyćh krajanskyćh obcıćh jako ucˇitele´ evangelicˇtı´ kneˇzˇı´, kterˇı´ k vyúce „vyuzˇı´vali na´bozˇenske´ knihy pı´sane´ 1994: 6, kurzı´va MJ). Tento prˇı´stup pak v principu vesˇkere´ . . . v biblickej cˇesˇtine“ (Ibidem: 40; kurziva MJ). deˇnı´v uvedenyćh obcıćh (Vojvodovo nevyjı´maje) traktuje 2tabulky je prˇevzatoz Budilova´2010, za jejı´poskytnutıáutor deˇkuje. 212 ANTROPOWEBZIN 3/2010

ˇ Rok Celkem Cesˇi Slovaći Bulharˇi Srbove´ Jinı´ slovensky´ ucˇitel v Brasˇljanici, v kapitole Slovenske´ ko- 1 1905 416 210 109 52 55 - lonie v Bulharsku publikovane´v reprezentativnı´ Jubilejnı´ 19101 409 224 86 56 43 - 19201 616 440 102 45 29 - rocˇence cˇeskoslovenske´kolonie v Bulharsku pı´sˇe: „Sloven- 19281 695 476 74 127 - 17 skı´ kolonisti oby´vaju´ tri obce v blı´zkosti Plevna: Gornu´ 2 1932 485 91 127 Mitropolju, Mrtvicu a Brasˇljanicu.“ (Rusko 1929: 212) 1934a1 798 527 104 148 6 13 1934b2 821 536 86 186 3 10 Ve vztahu k diskusi o vojvodovskyćh Slovaćıćh je Tabulka I prˇitomvelice instruktivnı´podı´vat se na prˇı´beˇh slovensˇtiny STATISTICKY´ PRˇ EHLED SLOZˇ ENI´ VOJVODOVSKE´ HO OBYVATELSTVA. 1Pencˇev 2006: 95. 2Folprecht 1937: 41. ve vojvodovske´ historii. Trˇebazˇe o nejstarsˇı´m obdobı´ nema´me zpra´v, lze mı´t za jiste´, zˇe Slovaći tehdy mluvili slovensky jak doma, tak i na verˇejnosti. Tato situace se v pru˚beˇhu cˇasu meˇnila, a to azˇ do polohy, kdy mladsˇı´ Jak vidno, je platnost teze, zˇe „vo viacetnickom Voj- Slovaći zacˇıńali na verˇejnostihovorˇitcˇı´m da´le tı´m cˇasteˇji vodove Slovaći svojim pocˇtom zaujali azˇdruhu´priecˇku“ cˇesky a slovensˇtina zu˚sta´vala omezena na sfe´ru domaćı´. ˇ (Botı´k 2005: 333) cˇasoveˇomezena, a to konkre´tneˇrokem Prˇı´znacˇna´ je pro tuto situaci vzpomıńka Steˇpańa Hru˚zy 1922, kdy se vıće nezˇ 40 osob, Slova´ku˚, odsteˇhovalo (nar. 1918), ktery´ uva´dı´, zˇe „na ulici mluvili vsˇichni z Vojvodova do Miloslavi na Velke´m Zˇ itne´m ostroveˇ(Mi- Slovaći cˇesky,“ a doda´va´: „My jsme je ani nepovazˇovali chalko 1936: 68). Vıće nezˇpolovinu periody od zalozˇenı´ za Slova´ky.“ Patrneˇjak dı´ky uvedene´mu odchodu znacˇne´ obce do roku 1948/1950, kdy se naprosta´prˇevahavojvo- cˇa´sti slovenskyćh rodin, tak i dı´ky vy´meˇneˇ generacı´, dovskyćh Cˇechu˚ a Slova´ku˚ z obce vysteˇhovala do CˇSR, dospeˇla nakonec situace do bodu, kdy slovensˇtina z Vojvo- tedy Slovaći ve Vojvodovu zaujı´mali co do pocˇtu prˇıćˇku dova v za´sadeˇu´plneˇvymizela. Kdy se tak stalo definitivneˇ, nikoli druhou, ale trˇetı´– za vojvodovsky´mi Bulhary. Pre- teˇzˇko soudit, ovsˇem naprˇı´klad Josef Pitra, narozeny´ ve zentovat tedy Vojvodovo jako „obec Cˇechu˚a Slova´ku˚“ je Vojvodoveˇ roku 1936 jizˇ uva´dı´, zˇe „nepamatuje, zˇe by tak historicky spı´sˇe neprˇimeˇrˇene´, prˇicˇemzˇza adekva´tneˇjsˇı´ tam [tj. ve Vojvodoveˇ] neˇkdo mluvil slovensky.“ Prˇiprvnı´ by bylo podle vsˇeho mozˇne´ povazˇovat spı´sˇe formulaci autoroveˇ na´vsˇteˇveˇ Vojvodova v zimeˇ 1997 jizˇ ve Voj- „Vojvodovo – obec Cˇechu˚ a Bulharu˚“. Prˇinejmensˇı´m ve vodoveˇslovensky s jistotou nikdo neumeˇl, trˇebazˇe tehdy srovnańı´s ambicemi slovenskyćh badatelu˚je prˇitomnejen v obci jesˇteˇzˇili potomci slovenskyćh rodicˇu˚: dotycˇnı´sice zajı´mave´, ale take´symptomaticke´, zˇe vojvodovsˇtı´Bulharˇi uva´deˇli, zˇe jejich rodicˇe slovensky hovorˇili, sami vsˇak v letech 1900–1950 nikdy neprojevovali tendence cˇi aspi- ze slovensˇtiny doka´zali rekonstruovat jen neˇkolik ma´lo race povazˇovat Vojvodovo za svou obec, naopak – pra´veˇ slov a paremiı´, zato vsˇak – stejneˇjako cela´rˇadastarsˇıćh vojvodovsˇtı´Bulharˇibyli (a jsou) du˚sledny´mi zastańci teze, Bulharu˚– hovorˇilinaprosto perfektnıćˇesˇtinou (obdobna´je ˇ zˇe Vojvodovo byla obec cˇeska´4, cozˇ je mj. perspektiva, prˇitomi situace potomku˚vojvodovskyćh Slova´ku˚v CR). v jake´ je Vojvodovo jak v regiona´lnı´m(srov. Cenkova Pokud prˇı´pad vojvodovskyćh Slova´ku˚ shrneme, mu˚zˇeme 2008), tak i obecne´m bulharske´m (srov. Pencˇev 2008) zakoncˇit tezı´, zˇe v jejich prˇı´padeˇdosˇlo k procesu v prin- kontextu cha´pańo i dnes. Pra´veˇ vojvodovsˇtı´ Bulharˇi tak cipu plne´(nejen?) jazykoveásimilace. jsou, jak statisticky´m pocˇtem, tak na´zoroveˇ, vy´znamny´m Dobovı´ autorˇi oznacˇovali Vojvodovo za „cˇeskou ves- korektivem nasˇich una´hlenyćh a zkreslenyćh soudu˚. Aby nicˇku“ (Findeis 1929: 220), modernı´ bulharsˇtı´ badatele´ ovsˇem nedosˇlo k omylu, je nutne´ ucˇinit doplnˇujıćı´ po- pak jako „cˇeskou etnodiasporu“ (Pencˇev 2006: 91), vzhle- zna´mku – jak jsme jizˇuvedli, patrˇı´mezi osoby propagujıćı´ dem k vy´sˇe uvedene´mu exkurzu do problematiky skupin „slovenskost“ Vojvodova pouze autorˇi slovensˇtı´, nejedna´ oby´vajıćıćh tuto obec se zda´, zˇe na tomto pojetı´ dane´ se vsˇak o Slova´ky vojvodovske´, ani jejich potomky; dotycˇnı´ obce nenı´trˇebanic meˇnit. Vojvodovo bylo, a odhle´dneme- tedy nejsou cˇleny (ex)vojvodovske´ho spolecˇenstvı´, ale li od relativneˇ neda´vnyćh a historicky neprˇimeˇrˇenyćh jedna´se o osoby vu˚cˇi obyvatelu˚m Vojvodova externı´, je- interpretacıńeˇkolika slovesnyćh badatelu˚, take´(vzhledem jichzˇvazba na danou obec nemaćharakter rodaćke´ho typu, k dane´mu obdobı´) zu˚sta´va´ cˇeskou vesnicı´. Jisty´ dluh ale je povahy akademicke´. Nakonec je trˇeba te´zˇ doplnit, vsˇak patrneˇ vyrovnat trˇeba prˇeci jen je, a to dluh vu˚cˇi zˇe uvedeny´ prˇı´stup k Vojvodovu je – a to i ze strany doposud nepra´vem opomı´jeny´m a prˇehlı´zˇeny´m vojvodov- slovenskyćh autoru˚ – vcelku neda´vne´ novum, prˇicˇemzˇ sky´m Bulharu˚m. Na´sledujıćı´ strańky nemajı´ ambici by´t je dolozˇitelne´, zˇe neˇkdejsˇı´ akte´rˇi videˇli veˇci zcela jinak. vycˇerpa´vajıćı´m pojednańı´m o te´to pozoruhodne´ skupineˇ Tak naprˇı´klad dobovy´ pozorovatel Josef Rusko, prvnı´ vojvodovskyćh Bulharu˚, nakonec – danou skupinu coby badatelske´te´ma jsme sotva objevili; veˇnovat se tedy bu- 3Abychom byli spravedlivı´ je trˇeba uve´st, zˇe i prˇes tuto a dalsˇı´ obecne´teze uvedene´ho typu danyáutor zmeˇnu pocˇetnı´ho rozlozˇenıód- deme mnohem omezeneˇjsˇı´ ota´zce vztahu vojvodovskyćh povı´dajıćıćh skupin zpu˚sobenou odchodem znacˇnećˇa´sti vojvodovskyćh Bulharu˚ a Cˇechu˚, jak beˇhem jejich souzˇitı´ v obci, tak Slova´ku˚v textu zminˇuje, trˇebazˇe ji chybneˇsituuje do let trˇica´tyćh (Botı´k i po vysteˇhovańı´vojvodovskyćh Cˇechu˚do CˇSR po druhe´ 2005: 34). sveˇtove´va´lce, jakozˇi ota´zce odpovı´dajıćıćh identit teˇchto 4V pocˇa´tecˇnı´m obdobıéxistence vsi bylo ovsˇem Vojvodovo nazy´vańı´ „bana´tskaóbec“ (banatsko selo) a jejıóbyvatele´bana´tcˇani, a to pra´veˇ skupin. dı´ky vojvodovsky´m Cˇechu˚m, kterˇı´do Bulharksa prˇisˇli z cˇeskeóbce Svata´ Helena nacha´zejıćı´se v (dnes rumunskećˇa´sti) Bana´tu (viz naprˇ.Mıćˇan 1934: 107–108, pozn. pod cˇarou cˇ. 154). MAREK JAKOUBEK: O VOJVODOVSKY´ CH BULHARECH 213

VOJVODOVSˇTI´ Cˇ ESˇIA BULHARˇ I prˇı´lezˇitostneˇ jsou10 – prˇı´slusˇnıći teˇchto dosı´dleneckyćh ˇ 5 rodin nazy´vańi „horale´“ (planinci). Vojvodovsˇtı´ Cesˇi a Bulharˇi sice oby´vali jednu obec ˇ a obecneˇ si byli dobry´mi sousedy, jednotne´ spolecˇenstvı´ Dokud zˇili ve Vojvodovu Cesˇi, byli bulharsˇtıóbyva- teleóbce povazˇovańi (a sami se take´ve srovnańı´s Cˇechy ovsˇem neprˇedstavovali. Velice vy´stizˇneˇ popisuje vztah 11 uvedenyćh dvou skupin v ra´mci obce vojvodovsky´ Bul- povazˇovali ) za skupinu – jak dnes rˇı´kajı´ – „s nizˇsˇı´ kulturou“ (starsˇı´texty hovorˇıó „dusˇevnı´prˇevaze“12). Nao- har Tosˇko Metodiev Stancˇev (nar. 1920) ve sve´ „Kra´tke´ ˇ biografii“ (Stancˇev 2007; zvy´razneˇnı´MJ): pak Cesˇi byli Bulhary „pojı´mańi . . . jako prˇı´klad“ (Pencˇev 2006: 103). Vyzveda´vańıĆˇechu˚a jejich „kultury“ je do- . . . S cˇeskou mla´dezˇı´ jsme spolecˇneˇ chodili do konce dodnes soucˇa´stı´polomyticke´ho vysveˇtlenı´zalozˇenı´ bulharske´ sˇkoly, ktera´ byla povinna´ i pro neˇ, obce, k neˇmuzˇ podle dane´ho vy´kladu dosˇlo „na pozvańı´ cozˇ na´s jesˇteˇ vıće sblizˇovalo . . . a naucˇili jsme cara Ferdinanda, kteryĆˇechy pozval, aby uka´zali Bulha- se jejich jazyk. Po vyucˇovańı´jsme se setka´vali ru˚m, jak se hospodarˇı´“. V regiona´lnıćh souvislostech pak u rˇeky Skety, ve ktere´ jsme se beˇhem teplyćh bulharskyétnolog Vldimir Pencˇev hovorˇı´shodneˇo „civi- letnıćh dnu˚koupali . . . Ovsˇem i prˇes nasˇe dobre´ lizacˇnıú´loze“ vojvodovskyćh Cˇechu˚(Pencˇev 2006: 102). vztahy a nasˇe velke´ prˇańı´ sta´t se jejich prˇa´teli Trˇebazˇe tedy ve Vojvodovu zˇili jak Cˇesˇi, tak i Bulharˇi,ra´z ˇ se na´m [Cesˇi] mlcˇky vyhy´bali, v cˇemzˇje mozˇna´ obce urcˇovali Cˇesˇi a pra´veˇdı´ky nim byla obec povazˇovańa podporovalo jejich na´bozˇenstvı´, jemuzˇ velice sˇiroko daleko za vy´stavnı´ a vzorovou (selo za obrazec), veˇrˇili, zatı´mco my jsme do kostela nechodili. resp. slovy jizˇ citovane´ho Tosˇko Stancˇeva, „za jednu I prˇesto vsˇak byly nasˇe vztahy dobre´ . . . acˇkoli z nejhezcˇıćh vesnic v Bulharsku“. Klasicky´m vy´razem vzˇdy zde byl vy´razny´rozdı´l a hranice. . . tohoto vnı´mańı´Vojvodova je take´dodnes cˇasto zminˇovańa Obdobnou vy´poveˇd’ o dane´ situaci, tentokra´t popisovane´ prˇı´hoda, k nı´zˇ dosˇlo prˇi na´vsˇteˇveˇ bulharske´ho ministra vojvodovskou Cˇesˇkou, nalezneme take´v archivnıćh tereń- vnitra v obci, kdy tento pronesl, zˇe by byl ra´d, kdyby nıćh za´piscıćh Vladimira Pencˇeva (AIF, str. 4–5): v Bulharsku bylo alesponˇdeset takovyćh vesnic, jako je VP.6 – . . . existovala neˇjaka´ ostra´ hranice ve Vojvodovo (Michalko 1936: 54). smyslu „my jsme Cˇesˇi, vy jste Bulharˇi?“ AS.7 – Ano, tak to bylo. PO ODCHODU Cˇ ECHU˚ ... VP. – Poma´hali si navza´jem Cˇesˇi a Bulharˇi, anebo si Cˇesˇi zˇili mezi svy´mi a Bulharˇi take´ Uvedeny´ stav Vojvodova coby vzorove´ vsi trval do od- ˇ tak? steˇhovańı´ Cechu˚, resp. do osı´dlenı´ Vojvodova Bulhary AS. – Zˇ ili si pro sebe, ale ve vza´jemne´shodeˇ, z kjustendilska a ichtimanska. Tehdy se totizˇ najednou ˇ beze ha´dek a sporu˚, navza´jem si poma´hali. Jinak uka´zalo, zˇe do te´doby ve srovnańı´s vojvodovsky´mi Ce- si ale Bulharˇihledeˇli sve´ho a Cˇesˇi zase sve´ho. chy „kulturneˇdeficientnı´“ bulharsˇtıóbyvateleóbce zaujali ˇ Nasˇi [tj. Cˇesˇi – MJ] byli velice religio´znı´, to pozici uvolneˇnou Cechy a zacˇali povazˇovat za skupinu zpu˚sobovalo nejveˇtsˇı´rozdı´ly. s „nizˇsˇı´ kulturou“ noveˇ prˇıćhozı´ kjustendilcˇany a ichti- mancˇany. Zˇ e jejich pozice byla do znacˇne´mı´ry zaprˇıćˇineˇna ˇ Cesˇi a Bulharˇi tedy ve Vojvodovu zˇili ve v za´sadeˇ bez- vlivem vojvodovskyćh Cˇechu˚je zrˇejmeá dotycˇnı´to (ra´di) konfliktnı´m souzˇitı´ („moc jsme si rozumeˇli, moc jsme uzna´vajı´. 8 si poma´hali.“ /cit. in Pencˇev 2006: 102/) a acˇkoli se Jak proto, zˇe vojvodovsˇtı´Bulharˇi– by´valı´sousede´ mezi teˇmito dveˇma skupinami nacha´zela jista´ hranice, vojvodovskyćh Cˇechu˚– se po prˇisteˇhovańı´kjustendilcˇanu˚ obeˇskupiny se navza´jem dı´ky blı´zkosti a letite´mu souzˇitı´ a ichtimancˇanu˚ocitli v mensˇineˇ, tak i proto, zˇe jesˇteˇi za v rˇadeˇ ohledu˚ ovlivnˇovaly. Analy´za tohoto ovlivnˇovańı´ prˇı´tomnosti Cˇechu˚ to byli pra´veˇ Cˇesˇi, kdo drzˇel „lat’ku“ nenı´ prˇedmeˇtem te´to studie, zmıńı´m tedy pouze jeden obce v oneúka´zkove´pozici, nedoka´zalo Vojvodovo (resp. aspekt, ktery´se uka´zal jako klıćˇovy´pra´veˇpro vojvodovske´ jeho bulharsˇtıóbyvatele´) po odchodu Cˇechu˚svou prestizˇnı´ Bulhary, a to v okamzˇiku, kdy v letech 1948–1950 vojvo- pozici uka´zkoveóbce jizˇudrzˇet. Co se naprˇı´klad u´padku ˇ dovsˇtıĆesˇi (azˇna pocˇtem nepatrne´vy´jimky) Vojvodovo vzhledu obce po odchodu Cˇechu˚ tyćˇe, zaznamena´va´ si- ˇ opustili. Po opusˇteˇnı´ Vojvodova Cechy byla totizˇ obec tuaci vojvodovsky´ letopisec – a (od roku 1928) soused Vojvodovo v ra´mci vla´dou rˇı´zene´ho procesu dosı´dlena vojvodovskyćh Cˇechu˚ – Neco Petkov Necov. V dane´m Bulhary, a to z obcı´Gorno a Dolno Ujno v kjustendilske´m kontextu je prˇitomprˇı´znacˇne´, zˇe u´padek obce da´vaŃecov okrese (v roce1950) a vsi Belica na ichtimansku (v roce do souvislosti pra´veˇs novy´mi vojvodovsky´mi obyvateli. . . 1952).9 Vzhledem k regionu pu˚vodu byli – a dodnes Snad je dnes jesˇteˇ brzy na hodnocenı´ prˇisteˇ- 5VojvodovsˇtıĆˇesˇi, prˇitomVojvodovo „vzˇdy povazˇovali za obec cˇes- hovalcu˚ z roku 1950 i teˇch poslednıćh z roku kou, slovy nasˇıínforma´torky: ´S Bulharama my jsme nemeˇli nic, to byla 1952 stran udrzˇovańıćˇistoty a kra´sy domu˚. Jak nasˇe vesnice, cˇeska´.´“ (Informa´torka Sˇ. V., nar. 1920; Dolnı´Dunajovice, 10. 11. 2009.); (Budilova´2010: 109). 10Viz versˇ„Bańatcˇane´[tj. Cˇesˇi – pozn. MJ] jsou jizˇminulostı´/ horaly 6Vladimir Pencˇev. dnes tva´zemeˇhostı´“ ba´sneˇ Vojvodovo slozˇene´k oslava´m 100 let zalozˇenı´ 7Anka Stancˇeva, roz. Dvorska´. te´to obce (Jakoubek et al. 2006: 121). 8Za´pis z vy´zkumu V. Pencˇeva z ledna 1996 (informa´torˇi– M. Postal- 11„Cˇesˇi meˇli vysˇsˇı´kulturu“ (Stancˇev 2007). kova, T. Stancˇev). 12Ke komplexnı´mu pohledu bulharskyćh obyvatel Vojvodova na sve´ 9Necov hovorˇıó 80–90 rodinaćh (Necov 2006: 69). cˇeske´sousedy, viz Jakoubek 2010. 214 ANTROPOWEBZIN 3/2010

jsme jizˇuvedli, skoro vsˇechny domy jsou dnes Vysˇli-li jsme nad lomem a podı´vali se smeˇrem obydleny trvale, ale jen ma´lo z nich ma´vzhled k vesnici, videˇli jsme cˇervene´strˇechybeˇlostnyćh takovy´, jaky´ meˇly, kdyzˇ je oby´vali Cˇesˇi. Hodneˇ domu˚a kolem nich zelenajıćı´se stromy. domu˚ ma´ od desˇt’u˚ a veˇtru˚ opry´skane´ steˇny, Tento ra´j byl prˇedmnoha le´ty. Ted’je rˇekasˇpi- tasˇky na strˇechaćh jsou vypadane´ a pola´mane´, nava´, jsou tam naha´zena´mrtva´zvı´rˇata,plastove´ obzvla´sˇteˇ na zı´dkaćh. . . . Drˇı´ve se ulicˇnı´ zı´dky la´hve. barvily a bı´lily, ale dnes se s tı´m setka´va´me Ulice jsou sˇpinave´, zarostle´tra´vou, zˇe se mı´sty jen zrˇı´dka. Nedodrzˇuje se ani spra´vna´ vy´sadba neda´projı´t, neˇkde se nezametajı´. aka´tovyćh a morusˇovyćh stromku˚ na ulicıćh, Bara´ky jsou zpustle´, opusˇteˇne´, bez lidı´. Lesy nebot’ k cˇemu je vysazovat, kdyzˇ, jak se rˇı´ka´, jsou vykaćene´, mla´dezˇ se nema´ kde scha´zet. „z toho nic nema´m“. Navıć zejmeńa neˇkterˇı´ Z lesu˚zu˚stalo jen pa´r letityćh dubu˚. z poslednıćh prˇisteˇhovalcu˚si prˇivezlikozy, ktere´ Kolem vesnice se vyhazujıódpadky. Vesnice nicˇıńa ulicıćh i v zahradaćh vesˇkerou zelenˇ, na je dokola zavalenaódpadky. kterou prˇijdou. To jsou za´kladnı´ prˇıćˇiny, ktere´ Ve vesnici zu˚stali jen starsˇı´lide´. Mladı´jezdı´ od za´kladu˚promeˇnily vneˇjsˇı´vzhled nasˇı´vesnice. do ciziny a do meˇst shańeˇt praći. (Necov 2006: 75; kurzı´va MJ) Zrusˇili na´m vlaky, rozkradla se trat’. Ted’ se musı´me dopravovat konˇmi a osli jako indiańi. Nema´me zde prostor k tomu, veˇnovat se cely´m deˇjina´m Nema´me spojenı´ s neˇktery´mi meˇsty a vesni- Vojvodova po roce 1950. Pro nasˇe ućˇely postacˇıúve´st, zˇe cemi, nejezdıáni autobusy. prˇedstavoval-live vztahu k celku obce a jejı´mu fungovańı´ Tak je to je ted’ u na´s ve Vojvodovu.15 odchod Cˇechu˚ zmeˇnu k horsˇı´mu, znamenaly zmeˇny na´- sledujıćı´ po roce 1989 naprostou katastrofu, zpu˚sobenou Podı´va´me-li se na dany´text blı´zˇe, je zrˇejme´, zˇe kontrastnı´ prˇedevsˇı´m uzavrˇenı´m tova´rny na celulo´zu u obce Mizija opozici vu˚cˇi soucˇasne´dobeˇv neˇm prˇedstavujeVojvodovo (drˇı´ve Bukjovci), ve ktere´pracovala naprosta´prˇevahaoby- v dobeˇ, kdyzˇ v neˇm jesˇteˇ zˇili Cˇesˇi. Prˇekvapive´ prˇitom vatel Vojvodova. Patrneˇnejvy´razneˇji prˇitomtento propad nenı´to, zˇe jako definicˇnıátributy Vojvodova jsou vybrańy pocit’ujı´pra´veˇstarˇıóbyvatele´vojvodova – pameˇtnıći jeho aktivity, jejichzˇpu˚vodci – a u neˇkteryćh z nich (chozenı´do „cˇeske´“ e´ry. V souvislostech nasˇeho vy´kladu je prˇitom kostela, posle´ze k vlaku) take´jediny´mi performa´tory – byli nesmı´rneˇ zajı´mave´, zˇe porevolucˇnı´ propad je v jejich Cˇesˇi; co je skutecˇneˇzajı´mave´je, zˇe R. Janeva si tyto ak- vypra´veˇnıćh kontrastovań nikoli s dobou teˇsneˇprˇedrevo- tivity, jichzˇse Bulharˇineućˇastnili, v textu prˇisvojuje(byt’ lucˇnı´, resp. se „socialisticky´m“ obdobı´m, ale velice cˇasto meńeˇ explicitnı´m neutrem: „chodilo se“, „cˇekalo se“ cˇi pra´veˇazˇs obdobı´m prˇedodchodem Cˇechu˚. Dobry´prˇı´klad mnozˇny´m „mla´dezˇchodila“). Je zrˇejme´, zˇe prezentovańo takove´ praxe prˇedstavuje naprˇı´klad esej „Vojvodovo“13 zde ma´ by´t „jak jsme (my) ve Vojvodoveˇ tenkra´t zˇili“. Rajny Dimitrovy Janevy (nar. 1936): Takova´pozice prˇitomnepostra´da´jistou mı´ru legitimity – prˇinejmensˇı´m v neˇkteryćh ohledech Vojvodovo skutecˇneˇ prˇedstavovalo vesnicke´ spolecˇenstvı´, byt’ jeho strˇedem Vojvodovo procha´zely cˇasto i vy´razne´hranice (viz vy´sˇe). Je to da´vno co nasˇe vesnice Vojvodovo by´vala Po prˇıćhodu „horalu˚“ vyvstaly ve Vojvodovu mezi ra´jem. Bara´ky z dusane´ hlıńy, ale obı´lene´ va´p- zbyly´mi bulharsky´mi obyvateli a noveˇ prˇıćhozı´mi jiste´ nem, ulice cˇisteá zametene´, dvorky zameteneá tenze pramenıćı´z nekompatibility „nizˇsˇı´kultury“ kjusten- uklı´zene´. Na ulicıćh byly vysa´zene´v dvojrˇadech dilcˇanu˚ a ichtimancˇanu˚ s dosavadnı´m charakterem Voj- aka´ty a lı´py. Kdyzˇ rozkvetly, vsˇude to peˇkneˇ vodova („vzorova´ obec“), resp. z toho, zˇe jejich zpu˚- voneˇlo. soby tento obraz radika´lneˇ a rychle kazily (nebı´lily se O sobotaćh a nedeˇlıćh se od rańa varˇilo,pro- domy, nezametaly se ulice, nevysazovaly se stromy, do- tozˇe v nedeˇli se od 10:30 a od 14:00 chodilo do bytek a lide´ spali spolecˇneˇ uvnitrˇ domu˚ etc.) a obec – kostelu˚. Mla´dezˇpak chodila na na´drazˇı´, cˇekalo prˇinejmensˇı´m vizua´lneˇ – vy´razneˇ cha´trala.16 Tento mo- se na vlaky, procha´zelo. ment je ve vy´kladu historie Vojvodova v podańı´ staryćh Okolo vesnice byl les, v nedeˇlı´se tam scha´zela vojvodovskyćh obyvatel – Bulharu˚, pamatujıćıćh cˇeske´ mla´dezˇz Krusˇovice14 a Vojvodova. Louky byly obdobı´, jednı´m z nejpalcˇiveˇjsˇıćh a dodnes bolestnyćh. Je posete´bylinami a kveˇty, rostly dlouholete´duby, zrˇejme´, zˇe odsteˇhovańıĆˇechu˚uzavrˇelovy´raznou kapitolu hra´vala hudba. Kolem vesnice tekla rˇeka Sketa, voda byla 15Prˇi posuzovańı´ kriticke´ho pohledu R. Janevy na vojvodovskou pru˚zracˇneˇ cˇista´, bylo videˇt dno, tam jsme se soucˇasnost a jejıóstre´kontrastovańı´s jeho – v dane´m podańı´bezma´la idylickou – minulostı´je patrneˇtrˇebavzı´t v u´vahu i fakt, zˇe ona kra´sna´ chodili koupat. minulost je soucˇasneˇte´zˇdobou mla´dı´R. Janevy. I prˇestuto skutecˇnost, Kdyzˇse sklı´zelo konopı´, lide´ho namaćˇeli do jejı´zˇ vliv na recepci situace Vojvodova v odpovı´dajıćıćh historickyćh rˇeky, vyprali a pak susˇili. obdobıćh uzna´va´me, je tomu ovsˇem tak, zˇe vykresleny´ rozpor podle vsˇeho odpovı´da´rea´lne´mu stavu obce „drˇı´ve“ a „nynı´“ (tj. jeho rozkveˇtu prˇedodjezdem Cˇechu˚a u´padku po roce 1989). 13Esej vznikla na za´kladeˇ domaćı´ho u´kolu vnucˇky R. Janevy, jehozˇ 16Zpra´vy o tom dolehly i k cˇesky´m vysteˇhovalcu˚m na jizˇnı´Moravu: zadańı´m bylo zaznamenat vypra´veˇnı´prarodicˇu˚na libovolne´te´ma. „Ted’prej tam prˇisˇli takovı´lidi. . . , zˇe zˇeleznicˇa´rˇise krˇı´zˇili [krˇizˇovali], kde 14Sousednıóbec, vzda´lenaód Vojvodova 2 km. je ten zlatej na´rod prej, co na´m to sem prej prˇisˇlo“ (Heroldova´/nedat./). MAREK JAKOUBEK: O VOJVODOVSKY´ CH BULHARECH 215 vojvodovskyćh deˇjin, a to – nahlı´zˇeno stary´mi bulhar- publikacˇneˇ) fixovańy; zda jedna z nich prˇı´padneˇzı´skańad sky´mi pameˇtnı´ky – kapitolu (nej)hezcˇı´. Zameˇrˇı´me-li se druhou vrch, uka´zˇe patrneˇteprve cˇas. Toho prˇitommnoho konkre´tneˇna pojetı´vojvodovskyćh deˇjin uvedene´skupiny nezby´va´: protozˇe bulharsˇtıóbyvatele´Vojvodova – soucˇas- jeho obyvatel, na´sleduje v jejich narativech po roce 1950 nıći existence komunity vojvodovskyćh Cˇechu˚– se nikdy zvla´sˇtnı´ sˇede´ obdobı´ a dalsˇı´ vy´razny´ zlom prˇicha´zı´ azˇ ve zvla´sˇtnı´ spolecˇenstvı´ nezformovali, a nemohli tedy s rokem 1989, resp. se zmeˇnami po neˇm, ktere´, jak jsme prˇeda´vat odpovı´dajıćı´sdı´lenou identitu dalsˇı´m generacı´m, jizˇzmıńili, prˇineslyVojvodovu (nahlı´zˇeno optikou staryćh hovorˇı´me v dane´m prˇı´padeˇv za´sadeˇpouze o jednotlivyćh vojvodovcˇanu˚) konecˇnyú´padek. V jedne´z nejkoncentro- osobaćh (trˇebazˇe pomeˇrneˇ u´zce spojenyćh spolecˇny´mi vaneˇjsˇıćh a ovsˇem takeńejvy´stizˇneˇjsˇıćh podob vyjadrˇuje osudy), jejichzˇveˇk se – nebot’definicˇnı´podmıńkou prˇina´- dane´pojetı´historie Vojvodova autorka vy´sˇe uvedeneéseje, lezˇitosti k te´to skupineˇje souzˇitı´s vojvodovsky´mi Cˇechy vojvodovska´rodacˇka, Rajna Dimitrova Janeva: „Byl to ra´j, prˇedrokem 1950 – pohybuje zhruba okolo sedmdesa´ti let dnes je to peklo“ („Besˇe raj, sega e ad“). a vy´sˇe; jejich pocˇet prˇitomjizˇdnes nedosahuje ani jedne´ desı´tky. Cˇ ESˇI?BULHARˇ I?METODISTE´ ? Nezˇ na´sˇ vy´klad o vojvodovskyćh spolecˇenstvıćh a skupinovyćh identitaćh ve Vojvodovu zakoncˇı´me, mu- Jednou ze za´sadnıćh studie V. Pencˇeva Po serpentinaćh sı´me se zmıńit jesˇteˇ o jednom specificke´m spolecˇenstvı´, sebepoznańı´ a poznańı´ toho druhe´ho (Pencˇev 2009), ja- o neˇmzˇ jsme doposud nehovorˇili, a jehozˇ cˇleny jsou kozˇ i me´ho komenta´rˇe prˇipojene´ho k prˇekladu te´to stati dnes – trˇebazˇe jeho pocˇa´tky jsou spjaty s vojvodovsky´mi (Jakoubek 2009) bylo, zda vojvodovsˇtıĆˇesˇi existujı´jako Cˇechy – pra´veˇ vojvodovsˇtı´ Bulharˇi. Jedna´ se o spole- zvla´sˇtnı´spolecˇenstvı´. Na tuto ota´zku jsem – v protikladu cˇenstvı´ cˇlenu˚ a prˇı´znivcu˚ mı´stnı´ho sboru metodisticke´ k Pencˇevovi – odpoveˇdeˇl kladneˇ a pro tuto pozici snesl cı´rkve. Po odchodu Cˇechu˚ z Vojvodova se organizace rˇadudu˚vodu˚. Jaka´by ovsˇem byla odpoveˇd’ v prˇı´padeˇvoj- mı´stnı´ho sboru rozpadla. Veˇtsˇina jeho cˇlenu˚, jimizˇ byli vodovskyćh Bulharu˚, pameˇtnı´ku˚cˇeske´ho osı´dlenı´? Z vy´sˇe do te´doby vy´hradneˇCˇesˇi, odesˇla, kazatel Popov byl – za uvedene´ho vyply´va´, zˇe jednı´m ze za´sadnıćh momentu˚ u´dajnou proamerickou sˇpiona´zˇ – uveˇzneˇn.18 Zbylı´ Cˇesˇi ovlivnˇujıćıćh identitu osob na´lezˇejıćıćh k te´to skupineˇve (cca 15–20 osob) se jesˇteˇ neˇjaky´ cˇas scha´zeli v jedne´ smyslu jejich vymezenı´se vu˚cˇi obecne´bulharske´populaci z mı´stnostı´metodisticke´ho kostela, ale pote´, co byl roku nebylo samotne´ souzˇitı´ s Cˇechy v dobeˇ trvańı´ tohoto 1953 kostel promeˇneˇn na sy´pku, shroma´zˇdeˇnıústala. Do souzˇitı´(prˇinejmensˇı´m o takove´m vlivu nema´me doklady), Vojvodova ovsˇem pote´ dlouha´ le´ta dojı´zˇdeˇl syn Simeon ale procesy, k nimzˇdosˇlo pote´, co Cˇesˇi Vojvodovo opustili, Popova – Bozˇidar, posle´ze te´zˇmetodisticky´kazatel. Nej- zejmeńa pak do jiste´ mı´ry konfliktnı´ setkańı´ s novy´mi uzˇsˇı´ kontakty prˇitom udrzˇoval se smı´sˇeny´m bulharsko- obyvateli obce – Bulhary z kjustendilska a ichtimanska. cˇesky´m pa´rem Tosˇka a Anky Stancˇevovyćh.„Anna, rozena´ Ke zformovańı´bulharskyćh obyvatel Vojvodova – soucˇas- Dvorska´(nar. 1926) byla jednou z ma´la Cˇechu˚/Cˇesˇek, kterˇı´ nı´ku˚cˇeske´ho osı´dlenı´te´to obce – do podoby sve´bytne´ho Vojvodovo po roce 1950 neopustili.“ Na spolecˇna´setkańı´ spolecˇenstvıóvsˇem nikdy nedosˇlo. Jednı´m z hlavnıćh fak- s B. Popovem, ktera´ meˇla ovsˇem jen civilnı´ charakter a toru˚prˇitombyl patrneˇjejich maly´pocˇet, nedosahujıćıáni kromeˇhovoru jej prova´zel te´zˇspolecˇny´zpeˇv, docha´zela ke dvou set osob (viz vy´sˇe).17 Videˇli jsme vsˇak, zˇe alesponˇ Stancˇevovy´m take´dalsˇıĆˇesˇka – Marjańa Genova (rozena´ u neˇkteryćh z teˇchto osob (v dane´m prˇı´padeˇu R. Janevy) Hru˚zova´, nar. 1936). Pra´veˇta posle´ze B. Popova poprosila, k identifikaci se zvla´sˇtnı´m – od obecne´bulharske´populace aby prˇi setkańıćh take´ „procˇetl neˇco z Bible“, na cozˇ odlisˇny´m – spolecˇenstvı´m a deklaraci odpovı´dajıćı´ prˇi- B. Popov (ra´d) prˇistoupil a z neforma´lnıćh na´vsˇteˇv se na´lezˇitosti docha´zı´; kromobycˇejneˇzajı´maveóvsˇem je, zˇe postupneˇ staly pravidelne´ bohosluzˇby, od roku 1987 jizˇ dany´m spolecˇenstvı´m v tomto prˇı´padeˇjsou – vojvodovsˇtı´ i oficia´lneˇ povolene´. Vy´razny´ zlom pak nastal po roce Cˇesˇi. Nemeńeˇsignifikantnı´vsˇak je, zˇe k uvedeneídenti- 198919, kdy o metodisticka´ shroma´zˇdeˇnı´ ve Vojvodovu fikaci docha´zı´pouze zpeˇtneˇa ve vzpomıńkaćh (je te´meˇrˇ zacˇalo projevovat cˇı´m da´l vıće jeho obyvatel („uzˇ ne- jiste´, zˇe v dobeˇ souzˇitı´ Cˇechu˚ a Bulharu˚ ve Vojvodoveˇ meˇli strach prˇijı´t“). Tento na´ru˚st nakonec roku 1994 vedl odpovı´dajıćı´prˇı´slusˇnost autorka danyćh tezıńedeklarovala k oficia´lnı´mu zalozˇenıá zaregistrovańı´mı´stnı´ho metodis- a tato jı´takeńebyla dostupna´). Nutno ovsˇem doplnit, zˇe ticke´ho sboru, filia´lnı´ho sboru plevenske´farnosti a od roku tento identita´rnı´retrokonstruktivnı´krok je mezi teˇmi, jichzˇ 1995 k porˇa´dańı´pravidelnyćh kazˇdoty´dennıćh bohosluzˇeb, by se potencia´lneˇmohl ty´kat, vıćemeńeˇjen osobnı´za´le- prˇicˇemzˇ v pozici pastora nahradil v daleke´m Sˇumenu zˇitostıúrcˇityćh jedincu˚, nikoli obecny´m trendem – videˇli bydlıćı´ho Bozˇidara Popova nejprve Atanas Atanasov a jsme naprˇı´klad, zˇe jiny´ bulharsky´ vovodovcˇan, pameˇtnı´k posle´ze Vladimir Blazˇev. Roku 2004 byla pak dokoncˇena jeho cˇeske´periody, Tosˇko Stancˇev, prˇina´lezˇitost ke komu- stavba nove´ho kostela, kam se sbor prˇesunul z doposud niteˇvojvodovskyćh Cˇechu˚v minulosti popı´ra´, a dokladuje naopak oddeˇlenost vojvodovskyćh Cˇechu˚ a Bulharu˚, a existenci pomeˇrneˇvy´razne´hranice mezi teˇmito skupinami. 18Bulhar Simeon Popov byl metodisticky´m kazatelem ve Vojvodovu od r. 1937. Po sve´m propusˇteˇnı´r. 1954 se do Vojvodova jizˇnesmeˇl vra´tit, Obeˇ verze – a jim odpovı´dajıćı´ identity – prˇitom, jak a tak odesˇel do Sˇumenu, pastoracˇnıćˇinnost mu byla znovu povolena azˇ jsme si uka´zali, byly jizˇi pı´semneˇ(trˇebazˇe doposud nikoli roku 1960. 19Vyńosem Ministerstva vnitra Bulharske´ republiky ze 7. 11. 1990 17Roku 1949 pak Vojvodovo oby´valo 110 rodin cˇeskyćh, 35 bulhar- byla Evangelicka´ metodisticka´ episkopa´lnı´ cı´rkev registrovana´ jako skyćh a 23 slovenskyćh (informa´tor Sˇ. Hru˚za, nar. 1918). uznane´vyznańı´. 216 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ke shroma´zˇdeˇnı´m a dalsˇı´m akcı´m pronajı´manyćh prostor sve´ obci prˇı´tomni i po sve´m odchodu, resp. jako by jejich klubu du˚chodcu˚. V te´to dobeˇ jizˇ sbor cˇı´tal bezma´la 100 obec formovala i nada´le sveóbyvatele v intencıćh svyćh cˇlenu˚ a 25 sympatizantu˚.20 Bez zajı´mavosti te´zˇ nenı´, zˇe zakladatelu˚– „jak rˇı´kala Elza25, kdyzˇmi volala: Va´sˇduch ’ cˇleny sboru nejsou jen obyvatele´Vojvodova, ale i sousednı´ tady zu˚stal a lidi to prˇemohlo.‘ 26“ obce Krusˇovica21; za jejich cˇlenstvı´m prˇitomstojıĆˇesˇka V jiste´m smyslu je prˇitommozˇne´rˇıći, zˇe toto spo- Ru˚zˇena Stankulova (roz. Hru˚zova´), ktera´se do Krusˇovice lecˇenstvı´, tvorˇene´dnes v principu Bulhary, je vlastneˇspo- vyvdala a po zalozˇenı´ sboru v obci „deˇlala agitaci“. lecˇenstvı´m duchovnıćh potomku˚ vojvodovskyćh Cˇechu˚. V roce 2009 jsou, kromeˇdvou potomku˚smı´sˇenyćh pa´ru˚ Pra´veˇneetnicka´sfe´ra vı´ry totizˇumozˇnila, aby se – pravda, A. Bosilovy a A. Petrovy, vsˇichni ostatnı´ cˇlenove´ sboru s jisty´m zpozˇdeˇnı´m, resp. v odlisˇne´ cˇasove´ sekvenci – Bulharˇi.22 Bulharˇi a Cˇesˇi (cozˇ jsou ovsˇem vzhledem k prima´rneˇ Z uvedene´ho vyply´va´, zˇe vojvodovsky´metodisticky´ religijnı´mu vymezenı´ odpovı´dajıćı´ kolektivity kategorie sbor je aktua´lnı´m zˇivy´m spolecˇenstvı´m, ktere´je jak v per- v za´sadeˇ neprˇimeˇrˇene´) stali cˇleny te´hozˇ spolecˇenstvı´ vy- spektiveˇidentity, tak i v cele´rˇadeˇjinyćh ohledu˚specificke´ mezene´ho sdı´lenou specifickou konfesı´, tentokra´t jizˇ bez a od okolnı´populace odlisˇneá vydeˇlene´. V souvislostech etnicke´ho prˇı´vlastku. deˇjin Vojvodova a jeho obyvatel je prˇitomjeho existence v soucˇasne´podobeˇ(kdy jsou vlastneˇvsˇichni jeho cˇlenove´ POUZˇ ITA´ LITERATURA Bulharˇi)nejen velice zajı´mava´, ale te´zˇbezma´la paradoxnı´. V obdobı´, kdy ve Vojvodovu poby´vali Cˇesˇi, totizˇevange- [1] BOTI´K, J. 2005. Cˇesi a Slovaći v bulharskom Vojvodove, in Rocˇenka Spolku Slova´kov z Bulharska. Bratislava: Spolok Slova´kov lickeńa´bozˇenstvı´ve vztahu k cˇeske´vojvodovske´komuniteˇ z Bulharska. 33–38. prˇedstavovalo, rˇecˇeno dikcı´ Vladimira Pencˇeva, etnoza- [2] BUDILOVA´ , L. 2010. Vojvodovo, cˇeska´ vesnice v Bulharsku: prˇı´- chova´vajıćıá etnodiferencujıćı´faktor (Pencˇev 2006: 96), buzenstvı´, manzˇelstvı´ a du˚m. Disertacˇnı´ praće na katedrˇe antropolo- gickyćh a historickyćh veˇd FF ZCˇU v Plzni (nepubl.). procˇezˇPencˇev toto spolecˇenstvıóznacˇuje za etnokonfesnı´ [3] CENKOVA, I. 2008. Na vojvodovskata (ibidem). To mj. znamenalo, zˇe – jak dokla´da´ Budilova´ gara. Tema 9/2008: 83–85. Prˇı´stupne´ na: – „termıńy Cˇech‘ a evangelı´k‘ . . . byly v tomto prostrˇedı´ , ’ ’ sta´hnuto: 25. 11. 2010. dlouho cha´pańy jako termıńy v za´sadeˇtotozˇneá oznacˇu- [4] FINDEIS, J. 1929. Vojvodovo. in Jubilejnı´Rocˇenka Cˇeskoslovenske´ jıćı´. . . cˇleny stejne´ho mora´lnı´ho spolecˇenstvı´“ (Budilova´ Kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofia: CˇS du˚m T. G. Masaryka, 2010: 96). Jinak rˇecˇeno – bylo to pra´veˇ evangelicke´ 220–224. ˇ [5] FOLPRECHT, J. 1937. Cˇeskoslovenske´ sˇkolske´ obce v evropske´m na´bozˇenstvı´, ktere´spolecˇenstvı´vojvodovskyćh Cechu˚de- zahranicˇı´. Praha: CˇS. U´ stav zahranicˇnı´. finovalo, vymezovalo od okolıá tvorˇilopilı´rˇidentity jeho [6] HEROLDOVA´ , I. 1996. Vysteˇhovalectvı´ do jihovyćhodnı´ Evropy. cˇlenu˚, a prˇedstavovalo tedy pomeˇrneˇ vy´razny´ boundary Cˇesˇi v cizineˇ 9. Praha: U´ stav pro etnologii a folkloristiku AV CˇR, marker 67–95. dane´komunity. Situace dnes je, jak jsme naznacˇili [7] HROZIENCˇIK, J. 1985. Slovaći v Bulharsku. Martin: Matica slovy´sˇe, vy´razneˇ odlisˇna´, prˇicˇemzˇ jednou z nejvy´razneˇjsˇıćh venska´. zmeˇn je patrneˇ skutecˇnost, zˇe evangelicke´ na´bozˇenstvı´ [8] JAKOUBEK, M., NESˇPOR, Z. a HIRT, T. (eds.) 2006. Neco Petkov ˇ prˇedevsˇı´m ztratilo etnickou prˇı´znakovost. Zatı´mco drˇı´ve Necov: Deˇjiny Vojvodova, vesnice Cechu˚ a Slova´ku˚ v Bulharsku. Plzenˇ: Studijnıá veˇdecka´knihovna Plzenˇske´ho kraje. byla prˇı´slusˇnost k protestantske´ cı´rkvi vlastneˇ totozˇna´ [9] JAKOUBEK, M. 2010. Vojvodovsˇtı´ Cˇesˇi ocˇima svyćh sousedu˚. s prˇı´slusˇnostı´ k cˇeske´ vojvodovske´ komuniteˇ (a jednalo Cˇesky´lid 97(3): 281–299. se tedy o parametr etnodiferencujıćı´), dnes je tato konfese [10] JAKOUBEK, M. 2009. Etnografie (nejen) textua´lnı´ realizace (dvoj)identity vojvodovskyćh Cˇechu˚. Acta Fakulty filozoficke´Za´pado- „etnicky indiferentnı´“, nebot’ trˇebazˇe cˇleny jsou v za´sadeˇ cˇeskeúniverzity v Plzni 1/2009: 24–38 (cˇa´st II. studie PENCˇEV, V. / pouze Bulharˇi,nejedna´se o Bulhary (ani zdaleka) vsˇechny. JAKOUBEK, M. 2009. Vojvodovske´dublety Acta Fakulty filozoficke´ Za´padocˇeskeúniverzity v Plzni 1/2009: 15–38). Skutecˇnost, zˇe vojvodovsˇtı´ Bulharˇi udrzˇujı´ evan- [11] KOVARˇ I´K, P. 1982. K historii bana´tskyćh a bulharskyćh Cˇechu˚ gelickou tradici zalozˇenou v obci Cˇechy je pro stare´ a jejich reemigraci na Jizˇnı´ Moravu, magisterska´ diplomova´ praće (ex)Vojvodovcˇany urcˇity´m prˇekvapenı´m, nebot’ za jejich na Katedrˇe deˇjepisu Pedagogicke´ fakulty Univerzity J. E. Purkyneˇ v Brneˇ; (nepubl.) pobytu v obci mı´stnı´Bulharˇi„nikda´do kostela nechodili, [12] MIĆˇAN, V. 1931. Za chlebem vezdejsˇı´m. Evangelisacˇnı´ na´vsˇteˇva ani jeden, ani do svojejch23, ani do nasˇejch . . . azˇ teprv cˇeskyćh osad evangelickyćh v Rumunsku. Brno: Biblicka´ Jednota tej, . . . dyzˇ sme my vodesˇli, tak chytli vı´ru.“24 Prˇı´klon v Brneˇ. [13] MIĆˇAN, V. 1934. Nevratem v novy´sveˇt. O cˇeskoslovenskyćh osad- vojvodovskyćh Bulharu˚k evangelicke´vı´rˇeje prˇitomda´vań nıćıćh, jejich na´bozˇenskyćh, sˇkolskyćh, osveˇtovyćh, hospoda´rˇskyćh aj. do souvislosti nejen (vcelku samozrˇejmeˇ) s neˇkdejsˇı´mi pomeˇrech v Bulharsku. Brno: Knizˇnice Biblicke´jednoty. cˇesky´mi obyvateli obce, jejichzˇ prˇı´tomnost ve vsi jizˇ [14] MICHALKO, J. 1936. Nasˇi v Bulharsku. Pa¨desiat rokov ich zˇivota, praće, piesne a zvykov. Myjava patrˇı´minulosti, ale take´s jejich – trˇebazˇe specificky´m – [15] NECOV, P. N. 2006. Deˇjiny Vojvodova. in Neco Petkov Necov: soucˇasny´m pu˚sobenı´m: jako by vojvodovsˇtı´ Cˇesˇi byli ve Deˇjiny Vojvodova, vesnice Cˇechu˚a Slova´ku˚v Bulharsku. M. Jakoubek a Z. Nesˇpor a T. Hirt, T.(eds.) Plzenˇ: Studijnı´ a veˇdecka´ knihovna Plzenˇske´ho kraje. 27–89; (z bulharsˇtiny prˇelozˇil Jakoubek, M., Krˇi- 20Tj. osob ućˇastnıćıćh se akcı´ sboru ovsˇem neplatıćıćh cˇlenske´ prˇı´- vańkova´, T.). speˇvky. [16] NESˇPOR, Z. a HORNOFOVA´ , M. a JAKOUBEK, M. 2001. Cˇesˇtı´ 21Jedna´se o cca 5 zˇen. nekatolıći v Rumunske´m Bana´tu a v Bulharsku III. Cˇa´st trˇetı´ – 22V danyćh souvislostech je rozdı´l mezi Bulhary – pameˇtnı´ky cˇeske´ho Vojvodovo, obec denominacˇnı´ho typu. Lide´meˇsta 5: 62–86 osı´dlenıá ostatnı´mi bezprˇedmeˇtny´. 23V obci byl (a je) te´zˇpravoslavny´kostel Sv. Jirˇı´, ktery´vsˇak mı´stnı´mi 25Elza Chevalier, roz. Popova – dcera Simeona Popova, by´vale´ho Bulhary nebyl (a nenı´) vyuzˇı´vań. vojvodovske´ho metodisticke´ho kazatele (viz vy´sˇe). 24Informa´torka B. Cˇ. 8. 7. 2010, Mikulov. 26Informa´torka B. Cˇ. 8. 7. 2010, Mikulov. MAREK JAKOUBEK: O VOJVODOVSKY´ CH BULHARECH 217

[17] PENCˇEV, V. 2006. Tempus edax rerum aneb O minulosti a soucˇas- nosti vojvodovskyćh Cˇechu˚. in Neco Petkov Necov: Deˇjiny Vojvodova, vesnice Cˇechu˚a Slova´ku˚v Bulharsku. M. Jakoubek a Z. Nesˇpor a T. Hirt, T. (eds.) Plzenˇ: Studijnıá veˇdecka´knihovna Plzenˇske´ho kraje. 90–105. [18] PENCˇEV, V. 2008. Cˇesˇi v Bulharsku aneb O typologizaci, etapizaci a procesech adaptace cˇeske´ho vysteˇhovalectvı´do bulharskyćh zemı´. Cˇesky´lid/Etnologickyćˇasopis 95(2): 115–126. [19] PENCˇEV, V. 2009. Po serpentinaćh sebepoznańı´ a poznańı´ toho druhe´ho. Acta Fakulty filozoficke´ Za´padocˇeske´ univerzity v Plzni 1/2009: 16–22 (cˇa´st I. studie PENCˇEV, V. / JAKOUBEK, M. 2009. Vojvodovske´dublety. Acta Fakulty filozoficke´Za´padocˇeskeúniverzity v Plzni 1/2009: 15–38). [20] RUSKO, J. .Slovenske´kolonie v Bulharsku. in Jubilejnı´Rocˇenka Cˇeskoslovenske´Kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofia: CˇS du˚m T.G. Masaryka. 212–213. [21] STANCˇEV, T. M. 2007. Kratka biografija (nepubl.)

Archivnı´materia´ly [22] Folklornı´ materia´ly obce Vojvodovo, okres Vraca. In.: Archiv Folkloristicke´ho institutu Bulharskeákademie veˇd, Sign. AIF, Cˇ. 192 (zapsal V. Pencˇev). [23] HEROLDOVA´ , Iva (nedat.) „reemigracˇnı´ karty“: archivnı´ pozna´mky z vy´zkumu prova´deˇne´ho U´ stavem pro etnografii a folkloristiku CˇSAV v Praze zameˇrˇenyńa problematiku adaptace a akulturace reemigrantu˚ z Jugosla´vie a Bulharska, realizovany´ v letech 1972– 1973. Dokumentace z vy´zkumu je ulozˇena v archivu U´ EF CˇSAV, fond jizˇnı´Morava; popisne´lı´stky (necˇı´slovane´). [24] Konferencˇnı´protokoly ulozˇene´v archivu Evangelicke´metodisticke´ episkopa´lnıćı´rkve (EMEC) v Sofii; (nestrańkovańo, nedatovańo)

*Text je dı´lcˇı´m vy´stupem projektu GACˇR cˇ. P405/10/0471. *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. 218 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 219 Migrace a etnokulturnı´procesy jako soucˇa´st kazˇdodennosti bulharske´ho venkova Barbora Machova´ U´stav evropske´etnologie, Filozoﬁcka´fakulta, Masarykova univerzita, Brno, [email protected]

Migration and ethnocultural processes as a part of obcˇiny (nasˇe obec, geograficky a sı´delneˇanalogicka´spı´sˇe everydayness of Bulgarian village by´valy´m okresu˚m v CˇSSR do roku 1960). Ivajlovgradsko lezˇı´ na vyćhodnı´m u´patı´ rozsa´hle´ho pohorˇı´ Rodopy. Ke Abstract—This paper deals with terms of everyday life or studiu tohoto regionu meˇinspiroval maly´za´jem bulharske´ everyday culture. It focuses on migration and ethnocultural etnologie, ktera´v pru˚beˇhu 20. stoletı´zkoumala „tradicˇnı´“ processes in south Bulgaria, as they are part of everyday kulturu zejmeńa teˇch bulharskyćh oblastıá vesnic, jejichzˇ life of people in the region. In a field research I made obyvatele´ byli nositeli „nezkazˇene´, nejstarsˇı´ a umeˇlecky in south Bulgaria in 2008 I focused on two particular elements of villagers’ everyday life during 20th and 21st nejhodnotneˇjsˇı´kultury.“ Mezi takove´to „zajı´mave´“ oblasti century. First, migration and its consequences, ethnocultural Ivajlovgradsko nepatrˇilo. Pro svu˚j vy´zkum jsem vybrala processes, second, changes in the everyday rhythm of work sˇest vesnic. Peˇt z nich bylo v letech 1914 azˇ1924 noveˇ in local communities. Migration was widely extensive on osı´dleno bulharsky´mi prˇisteˇhovalci pote´, co z nich odesˇli th the Balkans during the Ottoman period, the whole 20 Turci a Rˇ ekove´. Takovyćh vesnic zde bylo veˇtsˇina. V sˇeste´ century, as well as at the beginning of the 21th century. It is a úniversal´ social phenomenon which happens in certain vesnici zˇili Albańci, kterˇı´se zde usadili v 17. stoletı´. regions within various circumstances, as it is influenced by Prˇedvy´zkum probeˇhl v rˇı´jnu 2007 a beˇhem roku 2008 a different political or economical situation. The term of jsem stra´vila sˇest ty´dnu˚v neˇkolika na´vratnyćh vy´zkumech. everyday life can be specified from different points of view: Pouzˇila jsem zejmeńa metodu zućˇastneˇne´ho pozorovańıá as everydayness (in contrast to festivity), regularly repeated standardizovane´ a polostandardizovane´ rozhovory. Parti- activity, ´small´ history in contrast to ´big´ historic events, or private life in contrast to social life. During the second cipace na domaćıćh a polnıćh pracıćh mi pomohla zı´skat half of the 20th century, ´traditional´ categories in European du˚veˇru informa´toru˚ a prˇispeˇla k celkove´mu uvolneˇnı´ at- ethnology, such as material, social and spiritual culture, mosfe´ry beˇhem rozhovoru˚. were replaced by a new broad concept of everyday culture. Ve sve´m vy´zkumu jsem se zameˇrˇila na dveˇ podle By doing so, ethnology approached the holistic concept of me´ho na´zoru nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ slozˇky kazˇdodennosti dane´ho anthropology. Despite the fact, ethnology classifies culture into categories such as occupation, household, family or regionu: migrace, etnokulturnı´ procesy a loka´lnı´ skupiny personal values. Thus, the major change in the ethnological na jedne´ straneˇ a pracovnı´ rytmus a zpu˚sob obzˇivy na approach is that it pays more attention to everydayness straneˇ druhe´. Vycha´zela jsem z prˇedpokladu, zˇe migrace nowadays. Therefore, it is not an easy task to investigate probı´hajı´ na cele´m Balkańeˇ ve velke´ mı´rˇe po staletı´, everydayness. For the purpose, ethnology usually uses the a proto jsou jeden z du˚lezˇityćh faktoru˚formujıćıćh loka´lnı´ method of field research, participant observation is suitable to investigate immediate everydayness, structured and semi- a regiona´lnı´ lidovou kulturu. Na zameˇstnańı´ jsem se ve structured interviews were used to study everyday culture in vy´zkumu zameˇrˇilaproto, zˇe obzˇiva, tedy prˇı´meí neprˇı´me´ the 70s. „zı´ska´vańı´potravy je kazˇdodennı´tvorˇivaćˇinnost cˇloveˇka, Key Words—everyday life, rural ethnology, south Bulgaria, kterou zı´ska´va´ nejen potrˇebne´ biologicke´ hodnoty, ale migration, ethnocultural processes naplnˇuje i svou kulturnıídentitu.“ (Slavkovsky´2007: 11) Jaky´si ra´mec pro tyto dveˇ slozˇky vytvorˇila rekonstrukce vsˇednı´ho dne konkre´tnıćh informa´toru˚, idea´lnı´pro ilustraci A´ SLEDUJIĆI´ prˇı´speˇvek vycha´zı´z magisterske´praće zˇivotnı´ho a pracovnı´ho rytmu a vy´zkum obohacuje o lid- N obha´jene´ v roce 2009 na U´ stavu evropske´ etno- sky´rozmeˇr. V prˇekla´dane´m prˇı´speˇvku prezentuji neˇkolik logie Filozoficke´ fakulty Masarykovy univerzity. (Ma- poznatku˚o prvnı´zmıńeˇne´„slozˇce kazˇdodennosti“. chova´ 2009) Ve sve´ diplomove´ praći se veˇnuji kazˇdo- Co je to vlastneˇkazˇdodennost? V pojetı´humanitnıćh dennı´mu zˇivotu vesnicˇanu˚bulharske´ho venkova. V tomto veˇd sahajı´ pocˇa´tky termıńu „kazˇdodennost“ (Alltag) do prˇı´speˇvku se soustrˇedı´m na migrace a etnokulturnı´ pro- 70. let 20. stoletı´. „Kazˇdodennı´ rutinnı´ jednańı´ prˇestalo cesy na Ivajlovgradsku ve 20. a na pocˇa´tku 21. stoletı´, by´t nahlı´zˇeno jako trivia´lnı´. Naopak, prosadil se na´zor, ktere´ vy´znamneˇ ovlivnˇujı´ kazˇdodennı´ zˇivot zkoumane´ho zˇe poskytuje relevantnıínformace o kulturˇedane´spolecˇ- regionu. Oblast, kterou jsem vybrala pro svu˚j vy´zkum kazˇ- nosti.“ (Lozoviuk 2005: 29) Podle Klause Rotha „kazˇ- dodennosti, lezˇıńa jihu Bulharska prˇihranicıćh s Rˇ eckem dodennost“ v etnologii znamena´ kazˇdodennı´ zkusˇenost, v okolı´ meˇsta Ivajlovgrad. Nada´le ji budu nazy´vat Ivaj- komunikaci a zˇivotnı´ prostor. (Lebenswelt); (Roth 2003: lovgradsko, podle na´zvu mı´stnı´ administrativnı´ jednotky, 19) Tradicˇnı´ etnologicke´ kategorie jako du˚m, odeˇv, prˇı´- 220 ANTROPOWEBZIN 3/2010 buzenstvıńebo obycˇeje nahrazeny mnohem komplexneˇjsˇı´ a cˇloveˇka, ktery´ migruje za vy´deˇlkem (gurbetcˇija). Ta- koncepcı´ kazˇdodennı´ kultury. (Roth 2003: 19) Prˇesto je kova´ slova se vyskytujı´ i v jinyćh balkańskyćh jazycıćh kazˇdodennost nejasneˇ definovany´ a definovatelny´ pojem. a sveˇdcˇı´ o rozsˇı´rˇenosti pracovnıćh migracı´. Socioekono- Sfe´ru kazˇdodennı´ho zˇivota badatele´ opeˇt tematicky deˇlı´ micke´pomeˇry v osmanske´rˇı´sˇi rozsa´hlou pracovnı´migraci do kategoriı´: zameˇstnańı´, strava, domaćnost, rodina a umozˇnˇovaly. prˇı´buzenstvı´, spolecˇenske´ vztahy, kriminalita, hodnotove´ V osmanske´ rˇı´sˇi bylo Ivajlovgradsko etnicky i na´- postoje a dalsˇı´. (Kandert 2004a, 2004b) Pokud se ne- bozˇensky smı´sˇeny´region. Z dostupnyćh informacı´z doby zameˇrˇı´me na samotny´ pojem „kazˇdodennost“, ale na to, prˇed prvnı´ balkańskou va´lkou vı´me, zˇe v roce 1912 se co zahrnuje, vidı´me, zˇe vy´sˇe zmıńeˇne´ kategorie se kryjı´ v Ivajlovgradsku nacha´zelo asi 98 obcı´, z nichzˇ 77 bylo s kategoriemi, ktere´ jizˇ od 19. stoletı´ zkouma´ etnologie tureckyćh (tj. s turecky´m obyvatelstvem), 11 bulharskyćh, a sociokulturnı´ antropologie. Jak se tedy zmeˇnil prˇı´stup 10 rˇeckyćh a jedna albańska´. Turecke´ obyvatelstvo zˇilo etnologie od jejıćh pocˇa´tku˚? Prˇedevsˇı´m v tom, zˇe sta´le prˇedevsˇı´m v malyćh sı´dlech, a proto absolutnıćˇı´sla pocˇtu veˇtsˇı´pozornost veˇnuje vsˇednosti. obyvatel vykazujı´jiny´pomeˇr: 11 396 Turku˚, 10 303 Rˇ eku˚, U na´s byl vy´zkum kazˇdodennosti podobneˇ jako 5049 Bulharu˚ a 1879 Albańcu˚. (Mileticˇ 1989: 86) Pocˇet v jinyćh socialistickyćh zemıćh spojen s vy´zkumem „soci- Rˇ eku˚ v oblasti zvysˇovalo te´meˇrˇ vy´hradneˇ rˇecke´ meˇsto alisticke´ho zpu˚sobu zˇivota“, kteryóvla´dl etnologii koncem Ivajlovgrad. 70. let a v 80. letech. (Jerˇa´bek 1981, Pranda 1983, Frolec Po balkańskyćh va´lkaćh se v letech 1913–1914 1989) z politickyćh narˇı´zenı´ cˇi ze strachu o vlastnı´ existenci Koncept kazˇdodennosti nenıáhistoricky´. Kombinuje z oblasti vysı´dlily tisıće Turku˚ a Rˇ eku˚. Prˇicha´zeli sem synchronnıá diachronnı´prˇı´stup. Ve sve´m prˇı´speˇvku sleduji naopak Bulharˇi z vyćhodnı´ Tra´kie (Trakijci) a z Male´ konkre´tnı´ jevy v jejich soucˇasne´ podobeˇ i v historicke´m Asie (Maloazjanci). Na za´kladeˇbulharsko-rˇeckyćh smluv kontextu. Zameˇrˇuji se na 20. a pocˇa´tek 21. stoletı´, ale o vy´meˇneˇobyvatel byla vylidneˇna a znovu osı´dlena rˇada zohlednˇuji i historicko-spolecˇensky´ vy´voj v 19. stoletı´ vesnic. Meˇsto Ivajlovgrad se take´bulharizovalo. Po roce a okrajoveˇi v novoveˇku. 1919, kdy Bulharsko ztratilo za´padnı´ egejskou Tra´kii ve prospeˇch Rˇ ecka, se do oblasti prˇisteˇhoval velky´ pocˇet uprchlı´ku˚bulharsky mluvıćıćh krˇest’anu˚(Trakijcu˚) a mus- MIGRACE, ETNOKULTURNI´ PROCESY A LOKA´ LNI´ SKUPINY limu˚ (Pomaku˚) ze za´padnı´ Tra´kie. Obeˇ tyto migracˇnı´ NA IVAJLOVGRADSKU vlny byly masove´ a organizovane´. Krˇest’ansˇtı´ obyvatele´ Migrace obyvatel a interakce ru˚znyćh etnickyćh, na´bozˇen- se usazovali v by´valyćh „rˇeckyćh“ vesnicıćh (pokud meˇli skyćh, loka´lnıćh a regiona´lnıćh skupin byly pro obyvatele na vy´beˇr) a muslimove´, Pomaci, v by´valyćh „tureckyćh“ Balkańu od rane´ho novoveˇku (a pravdeˇpodobneˇ i drˇı´ve) vesnicıćh. Roli prˇi vy´beˇru vesnice zde tedy hra´l faktor soucˇa´stı´ kazˇdodennosti. Helena Bocˇkova´ charakterizuje na´bozˇenstvı´. migrace na Balkańeˇ v dobeˇ osmanske´ rˇı´sˇe: „Pohyb za´- Noveńa´rodnı´sta´ty se na Balkańeˇsnazˇily o „etnicke´ visle´ho obyvatelstva byl na Balkańeˇna rozdı´l od strˇednı´ vycˇisˇteˇnı´“ svyćh u´zemıá do uvolneˇnyćh vesnic cˇi veˇtsˇıćh Evropy omezovań ma´lo. Cˇasto docha´zelo k rozsa´hly´m oblastı´ steˇhovaly prˇı´slusˇnı´ky „sve´ho“ etnika. Bulharsko neregulovany´m migracı´m i ke sta´tem rˇı´zeny´m prˇesunu˚m beˇhem pova´lecˇnyćh let prˇijalovelky´pocˇet uprchlı´ku˚nejen skupin obyvatelstva na velke´ vzda´lenosti. Po va´lecˇnyćh z vyćhodnı´ a za´padnı´ Tra´kie a z Male´ Asie, ale take´ konfliktech, epidemiıćh cˇi pleneˇnı´ byly dosidlovańy cele´ z egejske´ Makedonie, Dobrudzˇi a takzvanyćh Za´padnıćh oblasti.“ (Bocˇkova´2005: 75) H. Bocˇkova´da´le zdu˚raznˇuje oblastı´(ve vyćhodnı´m Srbsku prˇihranicıćh s Bulharskem). vy´znam individua´lnıćh sı´delnıćh migracı´: „Vedle na´razo- V letech 1913 azˇ 1946 prˇijalo celkem 400 tisıć osob. vyćh masovyćh migracı´probı´hala neprˇetrzˇiteˇindividua´lnı´ (Enev 2001: 124) Z tohoto du˚vodu nedosˇlo k osı´dlovańı´ sı´dlenı´ migrace a kolonizace, ktera´ . . . zu˚stala soucˇa´stı´ pohranicˇı´z vnitrozemı´. balkańske´ho zpu˚sobu zˇivota azˇ do 20. stoletı´. Sı´delnı´ Na rozdı´l od Rˇ eku˚, kterˇı´ na za´kladeˇ bilatera´lnıćh migrace umozˇnˇovalo rˇı´dkeósı´dlenıá opakovane´vylidnˇo- smluv te´meˇrˇ vsˇichni na pocˇa´tku 20. stoletı´ prˇesı´dlili do vańı´ celyćh kraju˚, stejneˇ jako mozˇnost volne´ho pohybu Rˇ ecka, ve zkoumane´m regionu a cele´m Bulharsku zu˚stal za´visle´ho obyvatelstva v osmanske´rˇı´sˇi.“ (Bocˇkova´2008: velky´ pocˇet Turku˚ (dohromady te´meˇrˇ milion osob). Je- 198–199) V osmanske´rˇı´sˇıńeexistovalo nevolnictvı´. Sta´tnı´ jich vysteˇhova´vańı´vsˇak kvu˚li neprˇı´zniveétnicke´politice poddanı´, i kdyzˇmuseli odva´deˇt vysoke´daneˇ, meˇli jistou Bulharska beˇhem 20. stoletı´ pokracˇovalo. V letech 1984 osobnı´svobodu. azˇ 1989 probı´hal takzvany´ „obrodny´ proces“ – na´silne´ Vedle jednora´zovyćh migracı´, ktere´koncˇily trvaly´m asimilacˇnı´snahy zameˇrˇene´proti etnicky´m a na´bozˇensky´m usı´dlenı´m v nove´lokaliteˇ, tvorˇilydu˚lezˇitou soucˇa´st zˇivota mensˇina´m zˇijıćı´m na u´zemı´ Bulharska, ktere´ vyvrcholily obyvatel Balkańu sezonnı´ pracovnı´ migrace, podmıńeˇny vlnou nepokoju˚v le´teˇ1989. Od kveˇtna do srpna 1989 se zpu˚sobem obzˇivy. Migranty za pracı´ byli nejcˇasteˇji rˇe- z Bulharska vysı´dlilo asi 320 000 Turku˚. (Sˇatava 1994: 46) meslnıći a obchodnıći, v neˇkteryćh oblastech sezonnı´ Od 50. let 20. stoletı´ docha´zelo v regionu k vy´- zemeˇdeˇlsˇtı´ na´mezdnı´ deˇlnıći. Take´ chovatele´ ovcı´ pu- razne´mu u´bytku obyvatelstva. Velka´ veˇtsˇina bulharskyćh tovali kazˇdorocˇneˇ se svy´mi sta´dy z letnıćh pastvin do Trakijcu˚ z regionu odesˇla jizˇ v 50. letech. Hlavnı´m du˚- nı´zˇe polozˇenyćh zimovisˇt’. (Bocˇkova´2005) V bulharsˇtineˇ vodem byla kolektivizace zemeˇdeˇlstvı´ v letech 1956 azˇ existuje jednoslovneóznacˇenı´pracovnı´migrace (gurbet), 1958. Ta se ty´kala vsˇech venkovskyćh obyvatel regionu, BARBORA MACHOVA´ : MIGRACE A ETNOKULTURNI´ PROCESY 221 ale bulharsˇtı´ Maloazjanci do meˇst migrovali v mnohem zejmeńa do zemı´ Evropske´ unie, a do Spojenyćh sta´tu˚ mensˇı´mı´rˇe.Du˚vodem mohla by´t veˇtsˇı´majetnost Trakijcu˚ americkyćh a do Kanady. Muslimove´, Turci a v mensˇıćh (byly jim vyplaceny reparace), a tedy pocit ekonomicke´ pocˇtech i Pomaci, kterˇı´v migraci videˇli mozˇnost uniknout zajisˇteˇnosti prˇi migraci do meˇst, nespokojenost s hospo- asimilacˇnı´m tlaku˚bulharske´ho sta´tu, odcha´zeli zejmeńa do da´rˇsky´mi, socia´lnı´mi a kulturnı´mi podmıńkami v novyćh Turecka. Cˇa´st teˇchto vysteˇhovalcu˚ se po neˇkolika letech sı´dlech (cˇasto se usadili v obcıćh „po Turcıćh“) cˇi fakt, zˇe do Bulharska vra´tila. Prˇestov 90. letech 20. stoletıódesˇlo ve veˇtsˇineˇvesnic byli Trakijci v mensˇineˇa noveˇprˇıćhozı´, z Bulharska asi milion osob. tedy v horsˇı´m postavenı´ oproti jizˇ usı´dleny´m Maloa- V roce 2008 bylo Ivajlovgradsko sta´le etnicky smı´- zjancu˚m nebo „starousedlı´ku˚m“ (Bulharu˚m cˇi Albańcu˚m sˇenou oblastı´. Kromeˇ obcı´ s bulharsky´mi Maloazjanci v Mandrici, kterˇı´zde zˇili jizˇprˇedrokem 1912). a Trakijci se v regionu nacha´zely bulharske´ „staroused- Cı´lovy´mi mı´sty te´to ekonomicke´migrace byly pro- licke´“ obce, jedna albańska´ obec a obce s pomacky´m sperujıćı´vesnice v regionu (Pelevun) a meˇsto Ivajlovgrad, a turecky´m obyvatelstvem, prˇı´padneˇ s obeˇma skupinami prˇedevsˇı´m rozvı´jejıćı´se pru˚myslovaćentra ve vnitrozemı´ v jedne´lokaliteˇ. Bulharska (Stara Zagora, Dimitrovgrad, Chaskovo, Plov- Pro nastıńeˇnı´ migracˇnıćh pohybu˚ a etnickyćh podiv, Sofie). Na Ivajlovgradsku se vyvı´jel pouze potravi- meˇru˚v neda´vne´minulosti pouzˇiji prˇı´klad vesnice Pelevun. na´rˇskyá zpracovatelsky´pru˚mysl, proto se zde nerozsˇı´rˇila V Pelevunu zˇije 137 sta´lyćh obyvatel, z nichzˇ asi deset mozˇna´ strategie, kdy velka´ cˇa´st vesnicˇanu˚, ktera´ prˇisˇla osob je mladsˇıćh 35 let. Veˇtsˇinu obyvatel tvorˇı´ potomci mechanizacı´ zemeˇdeˇlstvı´ o zameˇstnańı´, zu˚stala bydlet maloasijskyćh Bulharu˚, Kodzˇabunarcu˚, kterˇı´ se zde usa- v obci a dojı´zˇdeˇla pravidelneˇ za pracı´ do blı´zke´ho pru˚- dili v roce 1914. Dalsˇı´, pocˇetneˇ mensˇı´ skupinou, jsou myslove´ho centra. V ivajlovgradskyćh vesnicıćh zu˚sta´vali Pomaci, kterˇı´ pocha´zejı´ ze strˇednıćh Rodop a usadili se pouze zemeˇdeˇlsˇtı´pracovnıći – zameˇstnanci druzˇstev a cˇa´st zde v 60. letech 20. stoletı´. Pracovnı´ prˇı´lezˇitost mlady´m obyvatelstva prˇesˇla do sektoru sluzˇeb. muzˇu˚m z cele´ho regionu a take´sezonnı´m pracovnı´m mi- Obecneˇse v Bulharsku z venkova do meˇst steˇhovalo grantu˚m poskytujı´mı´stnı´kamenolomy. Pracovnı´migranti zejmeńa krˇest’anske´ obyvatelstvo. Muslimove´ – Pomaci jsou zpravidla Turci, protozˇe Bulharˇi hledajı´ pracovnı´ a Turci na venkoveˇ zu˚sta´vali. Byli vlivem historicko- prˇı´lezˇitosti spı´sˇe ve meˇstech nebo v zahranicˇı´, a Pomaci politicke´ho vy´voje vıće prˇipoutańi k pu˚deˇ nezˇ bulharsˇtı´ – pokud nemigrujı´ do meˇst nebo do zahranicˇı´ – se za- krˇest’ane´. V osmanske´ rˇı´sˇi, kde byly majetkove´ vztahy meˇrˇujı´ na zemeˇdeˇlstvı´ a peˇstovańı´ taba´ku. V roce 2008 urcˇovańy prˇı´slusˇnostı´ k na´bozˇenstvı´, muslimove´ vlastnili bydlelo v Pelevunu osm Turku˚ z vesnic na Kardzˇalijsku˘ a obdeˇla´vali veˇtsˇı´ mnozˇstvı´ pu˚dy. Obzˇiva venkovske´ho (asi 100 kilometru˚ za´padneˇ od Pelevunu). Po meˇsıći se muslimske´ho obyvatelstva v Rodopech byla te´meˇrˇ vy´- vzˇdy strˇı´dali s dalsˇı´mi deˇlnı´ky. Blı´zkost Rˇ ecka a mozˇnost hradneˇ spojena s obdeˇla´vańı´m pu˚dy a chovem, zatı´mco vy´deˇlku v „bohatsˇı´“ zemi motivovala rˇadu obyvatel Pe- rodopsˇtı´krˇest’ane´se zˇivili rˇemeslya sezonneˇmigrovali za levunu v mlade´m a strˇednı´m veˇku k odchodu za pracı´ pracı´. (Brunnbauer 2004: 153–164) Dalsˇı´m du˚vodem pro k jizˇnı´m sousedu˚m. V Rˇ ecku v roce 2008 pracovalo asi Turky a Pomaky, procˇ nemigrovat do bulharskyćh meˇst, deset Bulharu˚ a velka´ cˇa´st Pomaku˚ z Pelevunu. Tato bylo i jejich postavenı´prˇı´slusˇnı´ku˚etnicke´, respektive su- pracovnı´ migrace byla sezonnı´. Jeden nebo dva cˇlenove´ betnicke´mensˇiny a z toho plynoucıóbavy z diskriminace domaćnosti zu˚sta´vali v Pelevunu a ostatnıćˇlenove´, cˇasto bulharskou majoritou. manzˇel (nebo manzˇelka) a dospeˇle´ deˇti, pracovali po V druhe´ polovineˇ 20. stoletı´ bylo Ivajlovgradsko veˇtsˇinu roku v Rˇ ecku a do vesnice se vraceli na neˇkolik nejen vyćhozı´, ale take´ cı´lovou oblastı´ pracovnıćh a meˇsıću˚v roce. ekonomickyćh migracı´. Po vysı´dlenı´ Bulharu˚ zde totizˇ Rozsa´hle´migrace na Ivajlovgradsku v prvnı´polovineˇ paradoxneˇchybeˇla pracovnı´sı´la v zemeˇdeˇlstvı´. Do pra´zd- 20. stoletı´ tedy byly veˇtsˇinou du˚sledkem vzniku novyćh nyćh domu˚ ve vsˇech zkoumanyćh vesnicıćh prˇicha´zeli hranic – zcˇa´sti urcˇovańy prˇı´mo etnickou politikou balkań- jizˇ od konce 50. let Pomaci ze strˇednıćh a vyćhodnıćh skyćh sta´tu˚, zcˇa´sti probı´haly spontańneˇ. Migrace obyvatel Rodop a od 70. let Turci z Kardzˇalijska˘ a dalsˇıćh oblastı´ v druhe´polovineˇ20. stoletı´meˇly zpravidla ekonomickou vyćhodnıćh Rodop. Zpocˇa´tku byla jejich migrace sezonnı´, motivaci. migrovali naprˇı´klad v dobeˇ zˇnı´. (AIF II, spis cˇ. 89) Trvaly´m usı´dlenı´m prˇisteˇhovalcu˚v nove´m sı´dle za- Pomacke´ rodiny ze strˇednıćh Rodop se veˇnovaly chovu cˇıńajıétnokulturnı´procesy. Na Balkańeˇ, kde byly migrace ovcıá hoveˇzı´ho dobytka. Tato migrace byla individua´lnı´ cˇastou uda´lostı´v zˇivoteˇjednotlivcu˚a celyćh spolecˇenstvı´ a neorganizovana´. Neˇktere´rodiny se v cı´lovyćh vesnicıćh po staletı´, docha´zelo k interakci ru˚znyćh etnik a regio- usazovaly na neˇkolik let, neˇktereódcha´zely jinam a jine´ na´lnıćh skupin velice cˇasto. Neexistovaly tu jasneétnicke´ zu˚sta´valy na trvalo. Tento trend trva´dodnes. hranice, ru˚zne´ etnicke´ skupiny zˇily po staletı´ vedle sebe Po roce 1989 nastalo v Bulharsku obdobı´politicke´ v sousednıćh osadaćh, vesnicıćh a meˇstskyćh cˇtvrtıćh. a ekonomicke´transformace. Do zˇivota venkovskyćh oby- Ve zkoumane´m regionu lze ve 20. stoletı´ identifi- vatel zasa´hl rozpad jednotnyćh zemeˇdeˇlskyćh druzˇstev, kovat rˇaduexogennıćh a endogennıćh etnickyćh procesu˚. vysokańezameˇstnanost a hluboka´hospoda´rˇska´krize. Ur- Prvnı´m vyćhodiskem pro analy´zu bylo souzˇitı´regiona´lnıćh banizace v 90. letech pokracˇovala a dı´ky otevrˇenı´hranic skupin jednoho etnika v jedne´ obci v prvnı´ polovineˇ „na Za´pad“ se po vıće nezˇcˇtyrˇicetiletech objevily mozˇ- 20. stoletı´, druhy´m vyćhodiskem pak souzˇitı´ ru˚znyćh nosti ekonomicke´migrace do zahranicˇı´. Bulharˇimigrovali etnickyćh a subetnickyćh skupin v jedne´ obci ve druhe´ 222 ANTROPOWEBZIN 3/2010 polovineˇ 20. a na pocˇa´tku 21. stoletı´. Tato dveˇ hlediska Pomaci tu spolu s Kodzˇabunarci slavili krˇest’anske´sva´tky, oddeˇluji proto, zˇe v prvnı´ polovineˇ 20. stoletı´ docha´zı´ naprˇı´klad Vańoce a Velikonoce. Do repertoa´ru pelevun- ve zkoumanyćh obcıćh zpravidla k endogennı´m etnicky´m ske´ho folklornı´ho souboru, ve ktere´m zpı´valy v 70. letech procesu˚m, tedy procesu˚m uvnitrˇjednoho etnika (Bulharu˚). i Pomakyneˇ, se dostaly i neˇktere´pomacke´pı´sneˇ, protozˇe Ve druhe´ polovineˇ 20. stoletı´ docha´zı´ k exogennı´m pro- se prosteˇ lı´bily. Avsˇak Pomaci z okolnıćh vesnic sta´le cesu˚m, ktere´jsou du˚sledkem kontaktu Bulharu˚, Pomaku˚, zu˚sta´vali pro pelevunske´Bulhary „zvla´sˇtnı´.“ Trˇebaproto, Turku˚a Romu˚. Obeˇhlediska se lisˇı´take´motivacı´migracı´ zˇe i kdyzˇchovajı´dobytek, nevyra´beˇjı´sy´r, ale pouze ma´slo – v prvnı´ polovineˇ 20. stoletı´ etnicke´ migrace prˇi ztra´teˇ a kysele´mle´ko. zˇivotnıćh jistot a v druhe´polovineˇekonomicke´migrace. Interakce mezi Bulhary a Turky byla zpravidla V prvnı´polovineˇ20. stoletıńa Ivajlovgradsku exis- bezkonfliktnı´, prˇı´lezˇitostneˇ se vsˇak vyznacˇovala nevrazˇi- tovaly obce, ve kteryćh se setkali bulharsˇtı´„starousedlıći“ vostı´ a zejmeńa nechutı´ ke spolecˇne´mu zˇivotu v jedne´ s prˇisteˇhovaly´mi bulharsky´mi Trakijci, vesnice, ve kteryćh obci. To potvrzuje skutecˇnost, zˇe ve zkoumane´ oblasti se setkali maloasijsˇtı´ Bulharˇia Trakijci, a jedna obec, kde neexistuje ani jedna obec trvale osı´dlena´Turky a Bulhary. se usı´dlily dveˇru˚zne´skupiny bulharskyćh maloasijskyćh Docha´zelo i obcˇasny´m potycˇka´m, naprˇı´klad v roce 2008 reemigrantu˚, a to Kodzˇabunarci a Boasˇerliji (podle obcı´ v Pelevunu mladı´Bulharˇinapadli v noci na ubytovneˇasi a oblastı´, ve kteryćh v MaleÁsii zˇili). osm tureckyćh deˇlnı´ku˚. K hlubsˇıánaly´ze jsem vybrala vesnici Pelevun. V Pe- Romove´ jsou Bulhary, Pomaky i Turky vnı´mańi levunu se ve 20. letech 20. stoletı´ setkaly dveˇ prˇisteˇho- jako „podrˇadne´“ etnikum. Vztah k Romu˚m je urcˇovań vale´skupiny Bulharu˚– Maloazjanci (Kodzˇabunarci), kterˇı´ tradicˇnı´mi stereotypy. O migraci Romu˚ ve zkoumane´m pocha´zeli z vesnice Kodzˇabunar v Male´ Asii, s Trakijci regionu v pru˚beˇhu 20. stoletı´jsem vsˇak nezı´skala dosta- z obce Malak˘ Dervent v za´padnıégejske´Tra´kii, tedy Der- tecˇneínformace. V roce 2008 kocˇovalo na Ivajlovgradsku ventci. Vhodny´m ukazatelem vy´voje integracˇnıćh procesu˚ neˇkolik romskyćh skupin a v neˇkteryćh vesnicıćh zˇili jsou vza´jemne´snˇatky a spolecˇne´slavenı´sva´tku˚. Obeˇsku- Romoveúsedle, naprˇı´klad v Mandrici zˇilo sˇest romskyćh piny byly podle u´stnı´tradice nejdrˇı´ve endogamnıá slavily rodin od roku 1998. Romove´ zde bydleli oddeˇleneˇ od oddeˇleneˇvsˇechny vy´rocˇnı´sva´tky. Na prvnı´pohled se obeˇ albańske´ho obyvatelstva a jejich vza´jemne´ vztahy meˇly skupiny lisˇily krojem. Podle interpretace Kodzˇabunarcu˚ ekonomickou motivaci – Albańci poskytovali Romu˚m se Derventci postupneˇprˇizpu˚sobovali jejich, „maloazjan- prˇivy´deˇlek, naprˇı´klad si od nich necha´vali prova´deˇt drobne´ ske´mu“ zpu˚sobu slavenı´sva´tku˚. V prvnıćh letech po prˇı´- opravy v domaćnosti. chodu Derventcu˚, tedy pocˇa´tkem 20. let, obcha´zely obec Etnicke´procesy neprobı´hajı´pouze na u´rovni spole- na Sˇteˇdry´den dveˇskupiny kolednı´ku˚. V pru˚beˇhu deseti let cˇenstvı´ v etnicky smı´sˇenyćh lokalitaćh, ale take´ v ra´mci vsˇak Derventci pry´postupneˇprˇijaliza sve´ kodzˇabunarskou jednotlivyćh rodin prˇi smı´sˇenyćh manzˇelstvıćh. (Botı´k obycˇejovou tradici ve slavenı´ Sˇteˇdre´ho dne, a dokonce 2007: 15) U generace narozene´ v 80. letech se po- i jejich pı´sneˇ. (AIF I, spis cˇ. 79) Du˚vodem bylo pravdeˇpo- stupneˇoslabuje vy´znam na´bozˇenskeá etnicke´prˇı´slusˇnosti. dobneˇto, zˇe Derventci byli v obci v mensˇineˇ(asi dvacet Blı´zka´prˇa´telstvı´mezi prˇı´slusˇnı´ky ru˚znyćh etnik a smı´sˇena´ rodin oproti 110 rodina´m Kodzˇabunarcu˚). Ovsˇem dı´ky manzˇelstvı´ se objevujı´ sta´le cˇasteˇji. Smı´sˇena´ bulharsko- reparacı´m, ktere´ jim vyplaćela rˇecka´ vla´da, byli bohatsˇı´ pomacka´ nebo pomacko-turecka´ manzˇelstvı´ v druhe´ po- skupinou obyvatelstva. Prˇesto mala´ pocˇetnost Dervetncu˚ lovineˇ 20. stoletı´ nebyla sice beˇzˇnou za´lezˇitostı´, ale vy- urychlila akulturacˇnı´procesy. Od konce 30. let 20. stoletı´, skytovala se. Naopak bulharsko-turecka´ manzˇelstvı´ vsˇak tedy u prvnı´ generace narozene´ v novoosı´dlenecke´ obci, byla vy´jimecˇna´ a jsou vy´jimecˇna´ i dnes. Prˇesto jsem docha´zelo k prvnı´m smı´sˇeny´m snˇatku˚m Kodzˇabunarcu˚ se s takovy´m prˇı´padem setkala. Bulharka ze vsi Pele- s Derventci, ktere´se pozdeˇji staly rozsˇı´rˇeneˇjsˇı´, ale ne zcela vun zˇila v roce 2008 v Pelevunu zasnoubena´ s Turkem beˇzˇne´. z Kardzˇalijska.˘ Vypra´veˇla mi, jak moc si va´zˇı´ turecke´ Prˇestozˇe mezi bulharsky´mi prˇisteˇhovalci a „starou- kultury, se kterou se sezna´mila prostrˇednictvı´m jeho ro- sedlı´ky“ docha´zelo po pocˇa´tecˇnı´ adaptaci k akulturaci diny. U Turku˚zdu˚raznˇovala jejich ućtu k rodineˇa tradicı´m a cˇa´stecˇneˇ ke kulturnı´ konvergenci, vsˇichni prˇı´slusˇnıći nebo tradicˇnı´ kuchyni. Hovorˇı´ spolu bulharsky. Pa´r zˇije zminˇovanyćh skupin si uchovali zˇive´ veˇdomı´ pu˚vodu v rodneóbci Bulharky, takzˇe turecky´snoubenec se ućˇastnı´ v oznacˇenı´skupin. Jmeńa Kodzˇabunarci, Boasˇerliji, Tra- kazˇdodennı´ho zˇivota te´to obce a slavı´ mı´stnı´ sva´tky, na- kijci nebo Derventci meˇla v kazˇdodennı´komunikaci svu˚j prˇı´klad Vańoce nebo sva´tek svate´ho Jirˇı´. Spolecˇneˇ cˇasto rozlisˇujıćı´vy´znam i v roce 2008. jezdı´k jeho rodicˇu˚m, kde se Bulharka podı´lıńa domaćıćh Ve druhe´polovineˇ20. stoletı´se te´meˇrˇve vsˇech ves- pracıćh, naucˇila se varˇit„turecke´“ pokrmy a slavı´s jeho nicıćh zkoumane´ho regionu setka´vali Maloazjanci a „sta- rodinou vsˇechny velke´sva´tky. V tomto prˇı´padeˇlze videˇt rousedlıći“ (Bulharˇi a Albańci) s pracovnı´mi migranty – adaptaci a zacˇıńajıćıákulturaci, vza´jemne´prˇebı´rańıá prˇe- Pomaky, Turky a Romy. V pru˚beˇhu 20. stoletı´mezi vy´sˇe tva´rˇenı´kulturnıćh prvku˚z obou etnickyćh a na´bozˇenskyćh zmıńeˇny´mi skupinami obyvatelstva v regionu veˇtsˇinou ne- skupin. O smı´sˇenyćh snˇatcıćh s Romy nema´m zˇa´dne´ vznikaly etnickećˇi na´bozˇenske´konflikty. Pomaci, vnı´manı´ informace. Pravdeˇpodobneˇ k nim ve zkoumane´ oblasti jako skupina „lezˇıćı´ na pomezı´ mezi Turky a Bulhary“, vu˚bec nedocha´zelo, protozˇe Romove´tu zˇili v uzavrˇenyćh meˇli dobre´vztahy s Turky i s Bulhary. Naprˇı´klad v Pele- (endogamnıćh) spolecˇenstvıćh. vunu Bulharˇio Pomacıćh rˇı´kali, zˇe jsou slusˇnıá ochotnı´. Ve sve´m prˇı´speˇvku jsem se snazˇila naznacˇit skutecˇ- BARBORA MACHOVA´ : MIGRACE A ETNOKULTURNI´ PROCESY 223 nost, zˇe migrace a interakce skupin ru˚zne´ho pu˚vodu byla [12] FROLEC, V. 1980. Kolibarska´sı´dla ve vyćhodnıćˇa´sti Balkańske´ho neoddeˇlitelnou soucˇa´stı´kazˇdodennı´ho zˇivota vesnicˇanu˚na poloostrova. Slovenskyńa´rodopis. 28: 64–68. [13] JERˇ A´ BEK, R. et al. 1981. Promeˇny jihomoravske´ vesnice. Brno: Ivajlovgradsku po cele´20. stoletıá je jeho soucˇa´stıí dnes. Univerzita J. E. Purkyneˇ. Cˇaste´migrace, typicke´pro osmanskou dobu, pokracˇovaly [14] KANDERT, J. 2004a. Kazˇdodennı´ zˇivot vesnicˇanu˚ strˇednı´ho Slo- i ve 20. stoletıá pokracˇujı´vlastneˇdodnes. Proto mu˚zˇeme venska v sˇedesa´tyćh azˇosmdesa´tyćh letech 20. stoletı´. Praha: Karoli- num. uvazˇovat, zˇe pohyby obyvatelstva jsou zde jake´si univer- [15] KANDERT, J. 2004b. Na´rys kazˇdodennı´ho zˇivota obyvatel Filipov- za´lnı´jevy, ktere´v urcˇityćh regionech Balkańu probı´hajı´za ska. In Jihomoravsky´ venkov po socialismu. Ed. J. Kandert. Praha: kazˇde´politickećˇi ekonomicke´situace, a jsou jı´do velke´ Matfyzpress. [16] LOZOVIUK, P. 2005. Evropska´ etnologie ve strˇedoevropske´ per- mı´ry ovlivnˇovańy – podmıńeˇny cˇi regulovańy. K migracı´m spektiveˇ. Pardubice: FHS Univerzita Pardubice. vsˇak docha´zelo a docha´zıńejen vlivem vneˇjsˇıćh faktoru˚, [17] MACHOVA´ , B. 2009. Kapitoly z kazˇdodennı´ho ale take´ z pohnutek vnitrˇnı´ motivace. Migrace jsou – at’ zˇivota vesnice v jihobulharske´m pohranicˇı´. Diplomova´ praće. Brno: U´ stav evropske´ etnologie. Prˇı´stupne´ na: jizˇsezonnıćestovańı´za pracı´, nebo trvala´zmeˇna bydlisˇteˇ , sta´hnuto – v souladu s balkańskou (tedy i bulharskou) prˇirozenostı´. 27. 10. 2010. Za´vazˇny´m zjisˇteˇnı´m prˇime´m vy´zkumu bylo naprˇı´- [18] MILETICˇ, L. 1989. Razorenieto na trakijskite balgari˘ prez 1913 godina. Druhe´ fototypicke´ vydańı´ podle prvnı´ho vydańı´ klad, zˇe oznacˇenı´ skupin podle mı´sta pu˚vodu prˇisteˇho- z roku 1918. Sofija: Kulturno-prosveten klub „Trakija“. Prˇı´stupne´ valcu˚, kterˇı´do oblasti prˇisˇli v prvnı´polovineˇ20. stoletı´, na: , sta´h- ma´ urcˇujıćı´ hodnotu i na pocˇa´tku 21. stoletı´. Prˇı´slusˇnost nuto 20. 10. 2010. [19] PRANDA, A. (ed.) 1983. Spoˆsob zˇivota druzˇstevnej dediny. Brati- ke skupineˇ Kodzˇabunarcu˚ nebo Trakijcu˚ meˇla svu˚j za´- slava: Veda. vazˇny´ vy´znam v kazˇdodennı´ komunikaci a byla jednı´m [20] ROTH, K. 2001. Narodna kultura – (socialisticˇeska) vsekidnevna z urcˇujıćıćh faktoru˚loka´lnıídentity. Vypra´veˇnıó pu˚vodu kultura: edin nezˇelan naucˇen prechod. Balgarska˘ etnologija. 27 (3): 5–17. informa´tora ukazovala na zpu˚sob jeho sebeidentifikace, [21] ROTH, K. 2003. Vsekidnevieto na socializma i post-socializma: jeho vnı´mańı´ sve´ a cizı´ skupiny. (Bokova 1993: 16) Pogled otvatre˘ i otvan.˘ In Socializmat˘ – realnost i iljuzii. Etnologicˇni Dalsˇı´mi faktory, ktere´ formovaly loka´lnı´ identitu, byly aspekti na vsekidnevnata kultura. Eds. R. Popov et al. Sofija: Etno- grafski institut s muzej BAN. sousedske´ vztahy, vztahy mezi vesnicemi v regionu, bu- [22] SLAVKOVSKY´, P. 2007. Tradicˇna´ agra´rna kultu´ra Slovenska. In dovane´ zejmeńa na za´kladeˇ hospoda´rˇskyćh kontaktu˚, ale Agra´rnı´ kultura. O tradicˇnıćh formaćh zemeˇdeˇlske´ho hospodarˇenı´ take´ zameˇstnańı´ a zpu˚soby obzˇivy. Ol’ga Danglova´ pı´sˇe: a zˇivota na vesnici. Ed. M. Va´lka. Brno: U´ stav evropske´ etnologie FF MU. „Tradicˇnı´ vesnicka´ komunita prˇedstavovala nejvysˇsˇı´ stu- [23] SˇATAVA, L. 1994. Na´rodnostnı´ mensˇiny v Evropeˇ. Praha: Ivo penˇidentity jednotlivce. Jejı´soucˇa´stı´byla identita etnicka´ Zˇ elezny´. a na´bozˇenska´.“ (Danglova´2006: 53) Ve zkoumanyćh ves- nicıćh vsˇak takto o loka´lnıídentiteˇuvazˇovat nejde, protozˇe *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla obyvatele´ jednotlivyćh vesnic se neusta´le promeˇnˇovali, na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu ˇ odcha´zeli do jinyćh vesnic, kde se usı´dlovali na trvalo, podporˇene´ ZCU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– ˇ steˇhovali se zase jinam nebo se vraceli do sve´ho rodisˇteˇ. 006. Publikace textu byla podporˇenaZCU v Plzni v ra´mci Teˇch, kterˇı´migrovali, byla vıće nezˇpolovina. projektu SGS–2010–019.

POUZˇ ITA´ LITERATURA

[1] Archiv U´ stavu folklo´ru Bulharskeákademie veˇd v Sofii. Archiv na Institut za folklor pri Balgarska˘ akademija na naukite (AIF I), spis cˇ. 79. [2] Archiv U´ stavu folklo´ru Bulharskeákademie veˇd v Sofii. Archiv na Institut za folklor pri Balgarska˘ akademija na naukite (AIF I), spis cˇ. 89. [3] BOCˇKOVA´ , H. 2005. Vlasˇi na Balkańeˇ. Geneze, historie a kultura minority. Prˇı´speˇvek k ota´zce etnokulturnı´tradice. Ethnologia Europae Centralis. 7: 73–90. [4] BOCˇKOVA´ , H. 2008. Vıćedı´lny´ dvu˚r na Balkańeˇ – specificky´ fenomeń mediterańnı´tradice v Evropeˇ. Cˇesky´lid. 95: 191–209. [5] BOKOVA, I. 1993. Licˇnostna identifikacija i folklor. Balgarski˘ folklor. 19 (1): 13–21. [6] BOTI´K, J. 2007. Etnicka´histo´ria Slovenska. Bratislava: Filozoficka´ fakulta Konstantina Filozofa v Nitre. [7] BRUNNBAUER, U. 2004. Gebirgsgesellschaften auf dem Balkan. Wirtschaft und Familienstrukturen im Rhodopengebirge (19./20. Ja- hrhundert). Wien: Bo¨hlau. [8] DANGLOVA´ , O. 2006. Slovensky´ vidiek. Barie´ry a perspektivy rozvoja. Bratislava: U´ stav etnologie SAV. [9] ELIAS, N. 1978. Zum Begriff des Alltags. In Materialien zur Soziologie des Alltags. Eds. K. Hammerich – M. Klein: Opladen. [10] ENEV, R. 2001. Sastav˘ i dvizˇenie na naselenieto v Iztocˇni Ro- dopi prez parvata˘ polovina na 20 vek. Naucˇni trudove na Rusenski univerzitet „Angel Kancˇev“.˘ 38(8): 123–125. [11] FROLEC, V. 1989. Jihomoravska´ druzˇstevnı´ vesnice. Uherske´ Hradisˇteˇ: Slovaćke´muzeum v Uherske´m Hradisˇti. 224 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 225 Pochod zˇivyćh Odpoveˇd’ na pochody smrti? Zbyneˇk Tarant Centrum blı´zkovyćhodnıćh studiı´, Filozoficka´fakulta, Za´padocˇeskaúniverzita v Plzni, [email protected]

March of the Living. cˇa´sti akce, zejmeńa k samotne´mu pochodu z Osveˇtimi A response to the Death-Marches? do Brˇezinky se prˇida´vajı´ i dalsˇı´ skupiny a vy´pravy ze zˇidovske´ho i krˇest’anske´ho za´zemı´. Cˇeska´republika je tak naprˇı´klad pravidelneˇ reprezentovańa vy´pravou Zˇidovske´ Abstract—The so-called ´March of the Living´ program is ˇ the largest holocaust memorial event in the world. The libera´lnı´ unie (ZLU) a krˇest’ansky´mi sionisty z organi- whole 10 to 14 days-long program, attended by thousands of zace Krˇest’anske´velvyslanectvı´Jeruzale´m (ICEJ), kterˇıńa participants, consists of visits to former Nazi extermination pochod z Osveˇtimi do Brˇezinky vypravujı´ dva autobusy camps in Treblinka and Majdanek and culminates by 3 studentu˚ strˇednıćh a vysokyćh sˇkol. U´ strˇednı´ uda´lostı´ km memorial march from Auschwitz to Birkenau. After a cele´ho podniku je cca 3 km dlouhy´ pochod z prostoru powerful ceremony in Birkenau, the participants continue their journey to Israel, where they take part in Yom ha- koncentracˇnı´ho ta´bora Osveˇtim do rozsa´hle´ho pama´tnı´ku Zikaron remeberance (IDF fallen soldiers memorial day) and na mı´steˇ vyhlazovacı´ho ta´bora Oveˇtim II. – Brˇezinka. Yom ha-Atzma’ut (Israeli independence day) celebrations. Pochod se kona´ od roku 1988 kazˇdorocˇneˇ na jom ha- The whole event, organized by the International March of the sˇoa. Datum pochodu je stanoveno podle zˇidovske´ho luni- Living organization, founded in 1998 by Avraham Hirschson sola´rnı´ho kalenda´rˇe (27./28. nisanu – cca 1. polovina became an important event in the lives of Jewish youth to the extent, that it is sometimes compared to the famous dubna). V zemıćh diaspory je zakotven v obcˇanske´m ´Bar Mitzvah´ ritual of transcendance. On the other hand, kalenda´rˇina 19. dubna (tj. vy´rocˇı´propuknutı´Varsˇavske´ho the program became subject of criticism and conthroversy. povstańı´– 19. dubna 1943). Author of this article took part in the event in 2008 and Samotna´MOL si za svu˚j cı´l vytycˇila posı´lenı´zˇidov- 2010. The following lines contain author’s observations, interpretation of the relevant rituals and simple retrieval ske´ souna´lezˇitosti a kolektivnı´ pameˇti. Na´zev akce „Po- of contemporary Jewish discussion about the nature and chod zˇivyćh“ (event. „Pochod zˇivota“) vytva´rˇı´ protiklad meaning of the event itself. Could the March of the Living k nacisticky´m „Pochodu˚m smrti“. V jake´msi manifestu be ´the´ adequate response to the Death-Marches? akce na webu porˇa´dajıćıórganizace mj. cˇteme: „Poslańı´m Key Words—Jews, holocaust, rites of passage, Zionism, Pochodu zˇivyćh je konfrontovat novou generaci Zˇidu˚ se March of Living dveˇma nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´mi uda´lostmi zˇidovske´historie – Sˇoa a vznikem sta´tu Izrael. Toho bude dosazˇeno prˇivedenı´m mladyćh Zˇidu˚ na mı´sta, ktera´ byla pro dane´ uda´losti klıćˇova´, aby tak pochopili, jaky´ sveˇt byl znicˇen a jak vznikl sta´t Izrael (. . . ) Ućˇastnıći budou schopni poucˇit sve´ ´ I. UVOD vrstevnı´ky o holocaustu, postavit se teˇm, kdozˇ by chteˇli OCHOD zˇivyćh (March of the Living, Micád ha- popı´rat historii, a posı´lit dynamicke´pouto s Izraelem. (. . . ) P Chajim) je projektem organizace International March Mnoho z budoucıćh elit zˇidovske´ho na´roda bude ućˇastnı´ky of the Living (da´le jen MOL), zalozˇene´ v roce 1988 Pochodu, z neˇhozˇbudou cˇerpat svou souna´lezˇitost s ostat- Avrahamem Hirschsonem. Celaákce, nazy´vana´souhrnneˇ nı´mi.“ (MOL Mission) „March of the Living“ je vu˚bec nejrozsa´hlejsˇı´m aktem na prˇipomıńku jom ha-sˇoa, i kdyzˇ zdaleka nenı´ prvnı´m projektem sve´ho druhu. Prˇed rokem 1988 ji prˇedcha´zela ZU´ CˇASTNEˇ NE´ POZOROVA´ NI´ se´rie exkurzı´porˇa´danyćh izraelsky´m ministerstvem sˇkol- stvıćˇi organizacı´typu United Jewish Appeal. Kompletnı´ V porˇadı´jizˇ22. rocˇnı´k tohoto pochodu se konal 12. dubna program sesta´va´z na´rocˇne´ho, cca ty´den trvajıćı´ho pobytu 2010 a z tohoto data pocha´zı´rovneˇzˇveˇtsˇina zde popiso- v Polsku a Izraeli. Mladı´ lide´ z cele´ho sveˇta jsou prˇi- vanyćh detailu˚. Pro kontext mı´sty zminˇuji i rocˇnı´k 2008, vedeni na klıćˇova´mı´sta holocaustu v Polsku (Majdanek, ktere´ho jsem se take´zućˇastnil. Obecneˇlze rˇıći, zˇe oficia´lnı´ Treblinka, Osveˇtim) a na´sledneˇ se ućˇastnı´ klıćˇove´ cˇa´sti program akce je v hlavnıćh bodech kazˇdy´m rokem totozˇny´. „Pochodu zˇivyćh“ z Osveˇtimi do Brˇezinky. Po te´to katarzi Prˇivyhodnocovańı´sve´ho pozorovańı´se pokousˇı´m zasadit se kmenovıúćˇastnıći odebı´rajı´do Izraele, kde se ućˇastnı´ pozorovane´skutecˇnosti do kontextu, a je-li to mozˇne´, pak oslav jom ha-zikaron (Den pama´tky obeˇtı´ holocaustu) je rozdeˇlit podle toho, zda jde o u´kony spontańnı´, nebo a jom ha-acma’ut (Izraelsky´den neza´vislosti). K evropske´ organizovane´. 226 ANTROPOWEBZIN 3/2010

U´ cˇastnıći pochodu se scha´zejı´v area´lu Osveˇtimi 1, sıćove´ho davu je pecˇliveˇpropracovana´. Jednotlive´skupiny v neˇmzˇ je nynı´ umı´steˇn pama´tnı´k a muzeum. Nacha´zı´ majı´ od organiza´toru˚ prˇesne´ instrukce, kdy a kam se se zde take´ zrekonstruovana´ plynova´ komora. U´ cˇastnı´ky zapojit. Hovorˇı´ se hlavneˇ hebrejsky, anglicky a polsky, „kmenove´“ lze od teˇch, kterˇı´ se prˇida´vajı´ pouze na sa- ovsˇem slysˇı´me i portugalsˇtinu, francouzsˇtinu a mnohe´ motny´ pochod, pomeˇrneˇ snadno rozlisˇit podle modryćh dalsˇı´. Mezi cˇekajıćı´mi skupinkami se znovu ozy´va´ zpeˇv, veˇtrovek s logem akce, ktereóbdrzˇeli od organiza´toru˚. nejen tradicˇnıćh a nacionalistickyćh pı´snı´, ale i popovyćh Area´l Osveˇtimi 1 doka´zˇe klamat teˇlem. Je relativneˇ klasik. Slysˇı´m skupinku mladyćh Izraelek, snazˇıćıćh se maly´, velke´ mnozˇstvı´ lidı´ brzy zaplnı´ prostranstvı´ mezi o zpeˇv Sˇma Jisraél od Sarit Hadad – zna´me´ popove´ cihlovy´mi bara´ky toho, co pu˚vodneˇ bylo na svou dobu parafra´ze na u´strˇednı´zˇidovske´kre´do1, ktera´se stala neofi- modernı´mi kasa´rnami, a da´ snadno zapomenout, zˇe se cia´lnı´„hymnou“ 2. va´lky v Libanonu. Text pı´sneˇsi dı´vky soucˇasneˇnacha´zı´me na mı´steˇmasove´vrazˇdy. Acˇkoliv je doprˇeduvytiskly a vzaly do Osveˇtimi s sebou. Z amplionu cela´ akce prezentovańa jako pietnı´, chovańı´ ućˇastnı´ku˚ je se ozy´va´ hla´sˇenı´, zˇe zacˇa´tek pochodu se zpozdı´ o deset veˇtsˇinou zcela opacˇne´. Veˇtsˇina si prohlı´zˇı´muzeum, ovsˇem minut. Hla´sˇenı´je pouze hebrejsky. neˇktere´ skupinky prˇı´mo mezi bara´ky (dokonce i prˇı´mo S tı´m, jak se pru˚vod rˇadı´, je mozˇno le´pe prˇehle´dnout v prostoru popravisˇteˇ. . . ) svacˇı´. Ve vzduchu vlaje velke´ vsˇechny prˇı´tomne´vlajky. V za´plaveˇmodro-bı´lyćh vlajek mnozˇstvıízraelskyćh vlajek. Izraelske´vlajky v Osveˇtimi! Izraele lze zahle´dnout vlajky cˇeske´, francouzske´, ame- Jeden z mnoha symbolickyćh momentu˚celeákce. Je slysˇet ricke´, italske´, slovenske´, mad’arske´, a dokonce i turecke´ hlasity´ hovor i smıćh. Neˇktere´ skupinky Izraelcu˚ mezi a brazilske´. V roce 2008 se objevila dokonce vy´prava bara´ky spontańneˇ tancujı´ izraelske´ tance a zpı´vajı´ pı´sneˇ z Japonska. Velmi vy´znamnou pozici meˇly v roce 2010 s vy´razneˇ nacionalisticky´m charakterem. A vsˇude vlajı´ vlajky polske´. Pochod zˇivyćh se odehra´val dva dny po modro-bı´le´ vlajky. U´ cˇastnıći jako by se snazˇili udeˇlat letecke´m nesˇteˇstı´ u Smolenska, kde zahynul polsky´ pre- co nejvıće hluku – troubit na sˇofary, zpı´vat, skandovat, zident s manzˇelkou a dalsˇı´mi 94 cˇelnı´mi osobnostmi tancovat. Jako by nesˇlo o prˇipomıńku smrti, ny´brzˇo oslavu polske´ho na´roda. Akce se tak v roce 2010 konala ve stıńu zˇivota navzdory. V te´to souvislosti nelze nevzpomenout polske´ho sta´tnı´ho smutku. Cˇerveno-bı´le´vlajky s cˇerny´mi termıń trotzjudentum (vzdorzˇidovstvı´, zˇidovstvıńavzdory), stuhami byly vsˇudyprˇı´tomne´ a soustrast s polsky´m sta´t- pouzˇı´vany´pu˚vodneˇneˇmecky´mi Zˇ idy v 19. stoletıá uve- nı´m smutkem byla opakovaneˇ vyja´drˇena i organiza´tory deny´ do nove´ho vy´znamu v post-holocaustove´m zˇidov- pochodu. ske´m mysˇlenı´, naprˇı´klad ve formeˇ tzv. 614. prˇika´zańı´ Emila L. Fackenheima (srov.: Novick 2001) „nedoprˇa´t Hitlerovi dalsˇı´ho, byt’posmrtne´ho vı´teˇzstvı´“ (Fackenheim ZAHA´ JENI´ POCHODU 1970). Dav ućˇastnı´ku˚opousˇteˇl prostor Osveˇtimi 1 zna´mou branou Tı´ha cˇi pietnıátmosfe´ra na cˇloveˇka padne ve chvı´li, s na´pisem Arbeit macht Frei. V roce 2010 byla kvu˚li kdy vstoupı´ do neˇktere´ z expozic. Zde se atmosfe´ra kra´dezˇi a na´sledneˇnutnosti rekonstrukce origina´lu pouzˇita radika´lneˇ meˇnı´ a hlasity´ povyk vystrˇı´da´ hrobove´ ticho. replika a i Natan Sˇaranski ve sve´m u´vodnı´m proslovu Sucha´ expozice o romske´m holocaustu cˇi poneˇkud abs- celyíncident zminˇuje. Vedle tohoto incidentu byl hlavnı´m traktnı´ expozice cˇeska´ prˇı´lisˇ za´jmu nebudı´ (na rozdı´l od te´matem tohoto projevu soumrak nad generacı´pameˇtnı´ku˚ vy´borneˇpojateéxpozice slovenske´) a ućˇastnıći ani nemajı´ a imperativy z tohoto pro mladou generaci plynoucı´: na jejich prohlı´dku, natozˇ na cˇtenı´ miniaturnıćh popisku˚ cˇas. Naopak fyzicke´doklady genocidy (kufry, boty, vlasy, „(Sesˇli jsme se na tomto) strasˇlive´m mı´steˇzka´zy, bry´le, modlitebnı´ sˇa´ly) zˇenou neˇktery´m ućˇastnı´ku˚m slzy prˇı´mo zde v Osveˇtimi a Brˇezince. Teˇm, kdozˇ do tva´rˇe.Z podzemnıćh prostor a cel se lide´radeˇji snazˇı´ chteˇjı´poprˇı´t historii holocaustu, (vzkazujeme) zˇe co nejdrˇı´ve vzda´lit. Ve sˇkvı´raćh popravcˇı´ zdi na dvorˇe rezolutneˇodsuzujeme jejich cˇiny a nenecha´me se veˇzenˇske´ho bloku se hromadı´kamıńky, podobneˇjako na zma´st jejich u´mysly. Na´pis, ktery´ vidı´te, prˇı´mo hrobech. Objevujı´se i kveˇtiny a svıćˇky, ovsˇem vzhledem zde Arbeit macht Frei’ meˇl zma´st prˇıćhozıá da´t k pocˇtu ućˇastnı´ku˚pouze sporadicky. jim falesˇny´ pocit bezpecˇı´. Ti, kdozˇ jej ukradli, Na´rodnı´vy´pravy mezitı´m porˇa´dajı´vlastnı´pietnıákce chteˇli vymazat cˇa´st nasˇı´ historie. My se vsˇak u „svyćh“ bara´ku˚. Kra´tke´ pietnı´ bohosluzˇby za zemrˇele´ neda´me zma´st vasˇimi cˇiny. Spaćhali jste za´vazˇny´ holocaustu zpravidla sesta´vajı´z upravene´verze hebrejske´ zlocˇin proti historii – jak proti historii na´roda modlitby El Male´ Rachamim (pu˚vodneˇobecna´modlitba zˇidovske´ho a polske´ho, tak i proti vsˇem ostatnı´m, za zemrˇele´) a aramejske´responsia´lnı´modlitby Kadisˇ, ktera´ kdo na tomto mı´steˇ zahynuli. Procˇ se na toto je pu˚vodneˇsoucˇa´stı´sˇabatove´liturgie, ovsˇem postupneˇse mı´sto vracı´me? Stojı´me na te´to pu˚deˇ, abychom stalo zvykem vyslovovat ji jmeńem zemrˇelyćh na vy´rocˇı´ vzka´zali sveˇtu, zˇe trage´die, ktera´ se zde uda´la, u´mrtı´ blı´zke´ osoby – tzv. jorcajt. Tyto pietnı´ akty jsou zu˚stane navzˇdy soucˇa´stı´sveˇtove´historie. Stojı´me veˇtsˇinou prˇedem prˇipravene´ a domluvene´. Samostatne´ zde vsˇak i proto, abychom uka´zali nasˇi vı´ru spontańnı´ modlitby jsou spı´sˇe vy´jimecˇne´, cozˇ ale mu˚zˇe by´t dańo i skupinovy´m a responsia´lnı´m charakterem zˇi- 1Popula´rnı´pı´senˇz pocˇa´tku 21. stoletı´, cˇasto se hra´la naprˇı´klad v souvislosti s veterańy druhe´va´lky v Libanonu – te´matem je volańıó pomoc dovskyćh modliteb. v parafra´zi na „SlysˇIzraeli, Hospodin je na´sˇBu˚h, Hospodin je jeden“ – Pochod se postupneˇformuje. Organizace neˇkolikati- „SlysˇIzrael, Hospodine, zu˚stal jsem sa´m.“ ZBYNEˇ K TARANT: POCHOD Zˇ IVY´ CH 227

a du˚veˇru v mlade´lidi – v novou generaci, ktera´ Pru˚vod procha´zı´ hlavnı´ branou do rozsa´hle´ho pro- se sem scha´zı´kazˇdy´ rok, aby doka´zala, zˇe sveˇt storu by´vale´ho vyhlazovacı´ho ta´bora Brˇezinka.U´ cˇastnıći se zmeˇnil, musı´ zmeˇnit a take´ se zmeˇnı´! My, z cˇeske´Zˇ idovske´libera´lnıúnie troubı´v pru˚chodu na sˇo- nevyhnutelneˇ sta´rnoucı´ prˇezˇivsˇı´, jsme cestovali fary a skandujı´ „am jisra’el chaj“2. Po vstupu do prostoru na velkou vzda´lenost z cele´ho sveˇta, abychom vyhlazovacı´ho ta´bora se hovor vytraćıá prˇevla´da´rozpacˇite´ sdı´leli sve´bolestne´prˇı´beˇhy se studenty zde prˇı´- ticho. Obrovsky´ prostor snadno pohltı´ cely´ dav, ktery´ se tomny´mi. Vzda´va´me ućtu Vasˇı´sı´le a odhodlańı´. rozpadańa jednotlive´vy´pravy. U´ cˇastnıći, sami nebo v do- Nasˇı´ zˇidovske´ mla´dezˇi: Svou ućˇastı´ zde sym- provodu pru˚vodcu˚, procha´zejı´ ta´borem. Mlcˇky bloumajı´ bolizujete nadeˇji a budoucnost zˇidovske´ho lidu. rozsa´hly´m komplexem. Z plochy, kde ma´za pa´r okamzˇiku˚ Z cele´ho sveˇta jste byli prˇivedeni sem. Kazˇdy´ zacˇı´t hlavnı´ ceremonia´l dole´ha´ hlas chladneˇ prˇedcˇı´tajıćı´ krok, ktery´ ucˇinı´te z Osveˇtimi do Brˇezinky, je jmeńa deˇtskyćh obeˇtı´. Jmeńo, veˇk, zemeˇpu˚vodu. Anglicky krokem ke svobodeˇ, krokem ke spravedlnosti a hebrejsky. Mnohokra´t zaznı´„Czechoslovakia“. a k toleranci. Ne pouze pro zˇidovstvo, ny´brzˇ pro vsˇechny na´rody lidske´ rodiny. Pochodenˇ vzpomıńek je nynı´ prˇeda´vańa z jedne´ generace CEREMONIA´ LV BRˇ EZINCE na dalsˇı´. Se zazneˇnı´m sˇofaru, zapocˇneme na´sˇ Program hlavnı´ho ceremonia´lu je slozˇen z projevu˚ prˇed- pochod. . . “ nıćh izraelskyćh a zˇidovskyćh osobnostı´, hudebnı´ produkce, slavnostnı´ho zapa´lenı´sveˇtel menory, kra´tke´boho- sluzˇby sesta´vajıćı´z modliteb Kadisˇ a El Male´ Rachamim, Po zazneˇnı´ sˇofaru a pu˚lminuteˇ ticha se pochod vyda´va´ a izraelske´ hymny v samotne´m za´veˇru. V roce 2010 osveˇtimskou branou smeˇrem na pochod do Brˇezinky. promluvili Natan Sˇaranski, rabıń Israel Meir Lau (by´valy´ Pochod sa´m je spı´sˇe volneˇplynoucı´m davem, nezˇli organi- vrchnı´ rabıń Izraele a jeden z otcu˚ mysˇlenky „Pochodu zovany´m marsˇem. Lide´si prohlı´zˇejıókolı´, fotografujı´, bavı´ zˇivyćh“), Kathy E. Manning, ale take´ cˇlenove´ knesetu se navza´jem, spolecˇneˇnesou vlajky, prˇı´padneˇjine´symboly a za´stupci izraelske´ arma´dy (da´le jen IDF). Ceremonia´l reprezentujıćı´ jejich zemi a vysı´lajıćı´ organizaci. Neˇkterˇı´ samotny´ je koncipovań velmi emotivneˇ. Jako by mı´sto zpı´vajı´, skandujı´, smeˇjı´ se. Beˇhem samotne´ho pochodu samo o sobeˇnebylo dostatecˇneˇdepresivnı´. . . jsou spı´sˇe zaujati velky´m mnozˇstvı´m lidı´ okolo sebe. Hlavnı´m bodem ceremonia´lu je slavnostnı´ zapa´lenı´ sˇesti Veˇtsˇinu ućˇastnı´ku˚ tvorˇı´ mladı´ lide´ a da´vajı´ se vza´jemneˇ sveˇtel: do hovoru. Neˇkterˇı´vza´jemneˇvymeˇnˇujıódznaky cˇi plakety svyćh organizacı´. Prˇipru˚chodu vyvy´sˇeny´mi mı´sty, kde je 1) Sveˇtlo je zapalovańo za spravedlive´mezi na´rody mozˇno cely´ pru˚vod prˇehle´dnout, intenzivneˇ fotografujı´. 2) Sveˇtlo je zapalovańo za vsˇechny prˇezˇivsˇı´ (Vy´znam intenzivnı´ho fotografovańı´, jakozˇto reakce na 3) Sveˇtlo ma´by´t prˇipomıńkou sˇesti milionu˚Zˇ idu˚a dal- aktua´lneˇ silny´ prozˇitek myste´ria cˇi blı´zkosti smrti, nebyl sˇıćh neˇkolika milionu˚z ostatnıćh na´rodu˚ doposud antropology plneˇ doceneˇn. . . ) Pochod se mı´sty 4) Sveˇtlo ma´ prˇipomıńat 1,5 milionu zavrazˇdeˇnyćh zastavuje, a to i na delsˇı´ dobu, ovsˇem ućˇastnıći jsou zˇidovskyćh deˇtı´ trpeˇlivıá uka´zneˇnı´. Sporadicky se ozy´va´zpeˇv zˇidovskyćh 5) Sveˇtlo je zapalovańo za druhou a trˇetı´ generaci lidovyćh pı´snı´. Izraelske´vlajky vlajı´ve vzduchu. potomku˚ prˇezˇivsˇıćh, kterˇı´ jsou cˇasto obeˇtı´ prˇenosu V mı´steˇ, kde se pochod blı´zˇı´k Brˇezincea prˇecha´zı´ traumatu zˇeleznicˇnı´ vlecˇku vedoucı´ do tohoto mı´sta, se odehra´va´ 6) Sveˇtlo je zapalovańo za sta´t Izrael a IDF jeden z domluvenyćh ritua´lu˚. Ti, kdozˇse pochodu ućˇastnili Sˇest sveˇtel ma´rovneˇzˇsymbolizovat sˇest milionu˚a mu˚zˇe prˇı´mo s organizacı´ International March of the Living, rovneˇzˇevokovat sˇest postrannıćh sveˇtel menory. Zapa´lenı´ meˇli k dispozici drˇeveˇne´ cedulky, na ktere´ mohli napsat jednoho dalsˇı´ho by jizˇbylo symbolem prˇıćhodu mesia´sˇe. libovolny´ vzkaz. Tyto se pak zapichovaly do kolejisˇteˇ Zapalovańı´sˇesti, prˇı´padneˇdvou sveˇtel za obeˇti holocaustu vedoucı´ho do Brˇezinky (ono z historickyćh fotografiı´ jsem jizˇpozoroval i v jinyćh prˇı´padech, naprˇ.na pietnıákci zna´me´ kolejisˇteˇ projı´zˇdeˇjıćı´ cihlovou branou do vyhla- na Mezina´rodnı´ den pama´tky obeˇtı´ holocaustu 27. ledna zovacı´ho ta´bora). Cedulek jsou stovky. Na´pisy, nejcˇas- 2010. V judaismu se svıće za zemrˇele´ obvykle zapalujı´ teˇji psaneánglicky a hebrejsky obsahujı´bud’ kondolence na jorcajt, tj. k prˇipomenutı´pama´tky zesnule´ho ve vy´rocˇı´ konkre´tnı´m rodina´m, prˇı´padneˇ obecna´ vyja´drˇenı´ spada- u´mrtı´daneósoby. jıćı´ do te´matu „jizkor“ („pamatujme“) a „never again“ („nikdy vıće“). Neˇktere´ vzkazy se snazˇı´ oslovit zesnule´, jine´ kupodivu hovorˇı´ hlavneˇ k prˇezˇivsˇı´m („Dear survi- INTERPRETACE vors of Auschwitz. . . “). V kolejisˇti, ktere´ je v mnohe´m Pochod zˇivyćh ma´by´t zˇidovsky´m nacionalisticky´m mani- symbolicke´ (vyjadrˇuje „modernost“ cˇi „pru˚myslovost“ festem, v neˇmzˇje Osveˇtim pouze dı´lkem skla´dacˇky. Cı´lem pouzˇityćh prostrˇedku˚a je soucˇasneˇcestou, jı´zˇse veˇtsˇina je skrze prˇipomenutı´ strasˇlive´ minulosti posı´lit ochotu obeˇtı´do Brˇezinkydostala), se sporadicky objevujıí svıćˇky. bojovat za soucˇasnost, at’uzˇje jaka´koliv. Nejde jenom o to, Ze sˇteˇrku mezi prazˇci jsou na kolejnice pokla´dańy jed- ´ notlive´ kamıńky. Ucˇastnıći si cely´ u´kon opeˇt intenzivneˇ 2Tzn. „At’ zˇije lid Izraele!“ Neˇkdy je zvykem prˇidat se slovy: „La- fotografujı´. necach!“ (tj. „naveˇky“). 228 ANTROPOWEBZIN 3/2010 prˇijetuka´zat, zˇe Zˇ ide´zˇijıńavzdory Hitlerovi. Smysl akce bez negativnıćh na´sledku˚absolvovat.3 je komplikovaneˇjsˇı´: Skrze to, zˇe mladı´ lide´ manifestujı´ sve´ zˇidovstvı´ v mı´steˇ, ktere´ je symbolem snahy o jeho KRITIKA Z POZICE Zˇ IDOVSKE´ znicˇenı´, si jej totizˇ majı´ sami uveˇdomit. Vyu´steˇnı´m akce je oslava sta´tu Izrael, zpeˇv izraelske´ hymny, a na´sledneˇ, Pochod zˇivyćh je ve sve´m kompletnı´m programu prezen- pro kmenoveúćˇastnı´ky, cesta do Izraele na oslavu Dne ne- tovań jako „zˇidovsky´“ a „zˇidovska´“ symbolika se silny´m za´vislosti. Gennep by asi celou akci klasifikoval jako ini- mesianisticky´m a nacionalisticky´m charakterem se jı´m ciacˇnı´ritua´l (Gennep 1997), beˇhem neˇhozˇdocha´zı´k sym- ta´hne naprˇıćˇjako cˇervenańit. Ovsˇem, jak v jine´m kontextu bolicke´ smrti a znovuzrozenı´ Nove´ho Zˇ ida – mlade´ho, zminˇuje americky´zˇidovsky´historik Peter Novick (Novick uveˇdomeˇle´ho a pro-izraelske´ho. Jako te´meˇrˇ mesia´sˇske´ 2000: 11) – podobny´ zpu˚sob udrzˇovańı´ pama´tky zemrˇe- vykoupenı´ z hru˚zy Osveˇtimi je prezentovańa sionisticka´ lyćh je ve skutecˇnosti s zˇidovskou tradicıá ortopraxı´v prˇı´- cesta – tj. sta´t Izrael. Peklo a Nebe; Smrt a Vykoupenı´; me´m rozporu. Novick svou pozna´mku smeˇrˇovalprˇedevsˇı´m Osveˇtim a Jeruzale´m. Tomu ostatneˇodpovı´daí proklamace k mimoevropsky´m muzeı´m holocaustu, ovsˇem Pochod Pochodu zˇivyćh, v nı´zˇsi porˇadatele´da´vajı´za u´kol mimo zˇivyćh je dalsˇı´m typicky´m prˇı´kladem, na neˇjzˇje mozˇno ji jine´: „uka´zat Izrael jakozˇto domovinu zˇidovske´ho na´roda aplikovat. Pochod zˇivyćh je sice v jednotlivostech plny´ a ja´dro zˇidovske´ identity“ a „podneˇcovat aliju“ (MOL „zˇidovske´“ symboliky, ovsˇem v za´kladnı´ podstateˇ jde ceremony 2008). o ritua´l bytostneˇ ne-zˇidovsky´. Jak by asi rˇekl Novick sa´m – cely´ritua´l je azˇprˇekvapiveˇ„krˇest’ansky´“. Pochod Spontańnı´ reakce ućˇastnı´ku˚ a jimi samy´mi bez zˇivyćh je svy´m charakterem daleko blı´zˇe k tradicˇnı´krˇı´zˇove´ instrukcı´pru˚vodcu˚provozovaneáktivity, jako je zpeˇv zˇi- cesteˇ, nezˇli cˇemukoliv z zˇidovske´ ortopraxe. Z hlediska dovskyćh a izraelskyćh pı´snı´, uctı´vańı´vlajky (ma´vańı´, prˇi- ortodoxnı´ halachy bychom mohli teoreticky zajı´t dokonce kry´vańı´se vlajkou a dalsˇı´podobne´zacha´zenı´s na´rodnı´m jesˇteˇda´le (acˇkoliv v praxi jsem se s takovy´mto vy´kladem symbolem, ne nepodobne´ hokejovy´m fanousˇku˚m), ućˇast zatı´m nikdy nesetkal): Nejsou Osveˇtim a dalsˇı´ podobna´ na modlitbaćh, tanec, troubenıńa sˇofary na vy´znamnyćh mı´sta z hlediska ritua´lnı´ho hrˇbitovem? Nemeˇla by se na mı´stech (typicky v pru˚chodech a branaćh) ukazujı´, zˇe neˇtedy vztahovat podobna´tabu jako v prˇı´padeˇhrˇbitova? ućˇastnıći tento ritua´l velmi silneˇprozˇı´vajıá sami k neˇmu Na´sledujıćı´reflexe vycha´zı´ze zbeˇzˇne´resˇersˇe cˇlańku˚ z vlastnıíniciativy neˇjak prˇispı´vajı´. na webovyćh strańkaćh trˇıízraelskyćh me´diı´v anglicˇtineˇ Teprve v kontextu vy´sˇe uvedene´ho je mozˇno plneˇ – Haaretz, Jerusalem Post, Yediot Acharonot a americke´ho pochopit poslańı´ akce, tak jak je deklarovańo na webu Jewish Weekly Forward. Podobne´resˇersˇe elektronickyćh porˇadatele: „Mnoho z budoucıćh elit zˇidovske´ho na´roda me´diı´je mozˇno prove´st velmi efektivneˇpomocı´pokrocˇi- bude ućˇastnı´ky Pochodu, z neˇhozˇ budou cˇerpat svou lejsˇı´ syntaxe vyhleda´vańı´ Google, jako naprˇ.: „March of souna´lezˇitost s ostatnı´mi.“ (MOL Mission) Nenı´to zˇa´dne´ the Living“ site:www.haaretz.com. Drtiva´ veˇtsˇina cˇlańku˚ divadlo pro vneˇjsˇı´ sveˇt, je to snaha probudit izraelskou je standardnıínformacıó akci – zˇe probeˇhla, kolik meˇla a zˇidovskou mla´dezˇz letargie. Jeden z ućˇastnı´ku˚rocˇnı´ku ućˇastnı´ku˚, prˇı´p. jaky´byl obsah projevu˚. Neˇktere´popisujı´ 2010 popisuje sve´ dojmy po prˇı´letu do Izraele takto: cˇerstve´dojmy ućˇastnı´ku˚. Na kazˇdyćh cca 10 cˇlańku˚vsˇak „Izrael na´s znovuozˇivil. Od chvı´le, kdy jsme vystoupili prˇipada´ jeden kriticky´ cˇi polemicky´, a pra´veˇ na tyto se z letadla (v Lodu), jsme se cı´tili lehcˇı´. Sˇt’astneˇjsˇı´. Celistvı´. nynı´ zameˇrˇı´me, nebot’ reflektujı´ vnitro-zˇidovskou diskusi V te´to zemi jsme pouzˇı´vali nasˇe teˇla stejneˇjako nasˇi mysl o tomto programu. (. . . ) Postupneˇ si cela´ skupina zacˇala uveˇdomovat, procˇ Vu˚bec nejcˇasteˇjsˇı´vy´tky smeˇrˇujı´k charakteru akce. tisıće lidı´zahynuly prˇi ochraneˇte´to nasˇı´zemeˇa procˇtato Nejde o historickou exkursi, jak jsme zvyklı´ naprˇı´klad musıéxistovat na veˇky. My, jakozˇto Zˇide´, musı´me mı´t vzˇdy z exkursıćˇeskyćh studentu˚do Terezıńa, ny´brzˇo za´zˇitkovy´ kam jı´t. Vzˇdy musı´me mı´t Izrael.“ (Keer 2010) program s cı´lem posı´lit nacionalisticke´smy´sˇlenı´zˇidovske´ To ostatneˇvysveˇtluje i dalsˇı´pozadı´vy´sˇe zminˇova- mla´dezˇe. Akce je natolik emotivneˇ vypjata´, zˇe mı´sty ne´ho „sporu o vlajky“. Na´rodnı´ vlajky zkra´tka pu˚sobily docha´zı´k nesˇt’astny´m excesu˚m. Jizˇv roce 1988 (tj. po prv- rusˇiveˇ na akci, ktera´ je prima´rneˇ cı´lena prˇedevsˇı´m na nı´m rocˇnı´ku) vzbudila celaákce diskusi mezi zˇidovsky´mi mlade´Zˇ idy a Izraelce se za´meˇrem posı´lit jejich vztah ke vychovateli (Wagner 1998/56: 41). Byly zaznamenańy prˇı´- sta´tu Izrael. To, zˇe je akce cı´lena na mlade´Zˇ idy a Izraelce, pady hrube´ho chovańıúćˇastnı´ku˚vu˚cˇi domaćı´mu polske´mu a ne na vneˇjsˇı´ sveˇt, ostatneˇ dokazuje i zpu˚sob prˇihlasˇo- obyvatelstvu, vcˇ. fyzickyćh napadenı´. Zpra´vy pozorova- vańıńa kompletnı´program, ktery´je spojen s vy´beˇrovy´m telu˚hovorˇıó hystericke´m plaćˇi, poruchaćh prˇı´jmu potravy rˇı´zenı´m. Za´jemce o absolvovańı´ kompletnı´ho programu a projevech post-traumaticke´ stresove´ poruchy, prˇicˇemzˇ musı´ vyplnit velmi podrobny´ sedmnaćtistrańkovy´ osobnı´ v roce 1991 se naprˇı´klad hovorˇilo o 167 prˇı´padech ve dotaznı´k, doty´kajıćı´se jeho rodinne´ho za´zemıá motivace skupineˇ, ktera´ cˇı´ta´ pru˚meˇrneˇ 4000–6000 cˇlenu˚ (Halevi k absolvovańı´pochodu, napsat esej o alesponˇ500 slovech, 1993). V roce 1993 popsal Shalmi Barmore z institutu Jad absolvovat prˇijı´macı´ pohovor, le´karˇskou prohlı´dku apod. Vasˇem sve´ pocity ze setkańı´ mezi za´stupci ministerstva Na druhou stranu se organiza´torˇi takto propracovany´m sˇkolstvı´ a cˇerstvy´mi ućˇastnı´ky Pochodu zˇivyćh: „Jedna vy´beˇrovy´m rˇı´zenı´m snazˇı´reagovat na proble´my prˇedcho- z dı´vek potlacˇila slzy a prohla´sila, zˇe uzˇ nikdy neudeˇla´ zıćh rocˇnı´ku˚ (viz nı´zˇe) a zajistit, zˇe ućˇastnıći jsou po 3Cely´, te´meˇrˇ17strańkovy´prˇijı´macı´formula´rˇje ke stazˇenıńa adrese: psychickeí fyzicke´strańce schopni akci podobne´ho typu http://www.motl.org/docs/MOTL-Youth-Applications-Final.pdf. ZBYNEˇ K TARANT: POCHOD Zˇ IVY´ CH 229 krok z Izraele. Za´stupci ministerstva byli nadsˇeni. Dostali Prˇezˇivsˇı´ sami pak pocity studu a nepochopenı´ ze strany to, za co zaplatili. Ja´jsem vsˇak pocit’oval nevolnost. Toto zˇidovskyćh starousedlı´ku˚(tzv. jisˇuvu) cˇasto popisujı´(naprˇ. nebyla vyúka. Bylo to divadlo. Mne zajı´majı´ deˇti, ktere´ Wiesel 1997: 202–203). nedeˇlajı´proslovy: To jsou skutecˇne´prˇı´klady u´speˇchu. Ta- Nacionalisticka´ symbolika Pochodu zˇivyćh navıć kove´, u nichzˇpozitivnıéfekt prˇetrva´dlouhodobeˇ. Chceme zastı´ra´ vsˇechna ostatnı´ sdeˇlenı´, a selha´va´ tak v tom nej- si snad myslet, zˇe sve´deˇti mu˚zˇeme vychova´vat k sionismu du˚lezˇiteˇjsˇı´m, kdyzˇ nedoka´zˇe ućˇastnı´ky poucˇit o tom, jak pomocı´strachu?“ (Halevi 1993) genocideˇ prˇedcha´zet. Holocaust je na te´to akci pojı´mań Objevujı´ se take´ pochybnosti o tom, zda je pe- mimo historicky´kontext a prezentovań spı´sˇe emociona´lneˇ, dagogickaá psychologicka´prˇı´prava ućˇastnı´ku˚adekva´tnı´. nezˇli skrze fakta. Pochod zˇivyćh tı´m vsˇak de facto poru- Neˇkterˇı´totizˇprˇipraveninejsou – neveˇdıćo cˇekat a jak se sˇuje sve´vlastnı´kre´do: „zachor!“ (pamatuj!). Vrazˇdeˇnenı´ chovat, cozˇ pak mu˚zˇe u´stit ve veˇtsˇı´ cˇi mensˇı´ incidenty. mozˇne´vcˇas zabrańit, prˇehlı´zˇı´me-li jejıókolnosti a motiv Mezi ty spı´sˇe u´smeˇvne´patrˇı´skupiny studentu˚piknikujıćı´ pachatele. pa´r metru˚od plosˇiny, na nı´zˇprobı´haly selekce, nechvalneˇ Velmi cˇasty´m prˇedmeˇtem kritiky je zahalovańı´ se proslule´postavou doktora Mengeleho. Tou va´zˇneˇjsˇı´, i kdyzˇ do vlajky, prezentovane´ i v oficia´lnıćh materia´lech In- take´ velmi kuriosnı´, je incident z roku 1999, kdy si ternational March of the Living. Usˇteˇpacˇnou pozna´mku vy´prava z jiste´ho kibucu (ke sˇkodolibe´ radosti Normana si k tomu samozrˇejmeˇ neodpustil Norman Finkelstein: Finkelsteina) najala na pokoj stripte´rky, podle svyćh slov „Izraelska´ vlajka: Neodcha´zej bez nı´ z domova.“ (Fin- proto, aby si ulevili od zˇalu (Finkelstein 2006: 96). kelstein 2006: 98) V anglickojazycˇne´m zˇidovske´m tisku V kontextu tak choulostive´ho te´matu, jaky´m je holocaust, se „zahalovańı´do vlajky jako prˇiPochodu zˇivyćh“ stalo jsou podobne´jakkoliv u´smeˇvneíncidenty cha´pańy velmi dokonce metaforou, pouzˇı´vanou i v naprosto jinyćh kon- va´zˇneˇ. V dane´m kontextu se i beˇzˇne´ prohrˇesˇky, typicke´ textech bez potrˇeby dalsˇı´ho vysveˇtlovańı´. Kritiku˚m toto pro za´jezdy mla´dezˇe, jako vandalismus cˇi bourˇlive´vecˇı´rky, zacha´zenı´ se sta´tnı´m symbolem, prˇipomıńajıćı´m chovańı´ sta´vajı´zneucteˇnı´m pama´tky a citlivy´m te´matem pro kritiky fotbalovyćh fanousˇku˚, velmi vadı´. Zvla´sˇteˇ, kdyzˇse takto doma v Izraeli. Excesu˚s ru˚znou mı´rou kuriosity jizˇbylo odeˇnı´lide´dopousˇteˇjı´vy´sˇe uvedenyćh excesu˚a izraelsky´ tolik, zˇe v roce 2007 rozhodlo izraelske´ ministerstvo sta´tnı´symbol tak znevazˇujı´. sˇkolstvı´, na za´kladeˇdoporucˇenı´zvla´sˇtnı´komise, o povinne´ Yossi Klein ha-Levi se v roce 1993 v cˇlańku pro prˇı´tomnosti psychologa v kazˇde´skupineˇstudentu˚do Pol- Jerusalem Report, v kontextu zpra´v o nevhodne´m chovańı´ ska cestujıćıćh (Golan 2007). ućˇastnı´ku˚vu˚cˇi polske´mu obyvatelstvu pozastavil nad tı´m, Zacˇıńa´vsˇak by´t zpochybnˇovań i pedagogicky´smysl procˇ se tercˇem vy´sˇe uvedenyćh excesu˚ sta´vajı´ pouze akce samotne´. Jestlizˇe ponaucˇenı´m z holocaustu by meˇl Polaći? Sta´vali se jı´m jednodusˇe proto, zˇe vyhlazovacı´ by´t odpor k na´silıá prˇedsudku˚m, pak akce ktera´v ocˇıćh ta´bory se nacha´zejı´ na dnesˇnı´m polske´m u´zemı´ a Polaći ućˇastnı´ku˚ cˇinı´ z vyćhodnı´ Evropy temnou rˇı´sˇi zla plnou jsou prosteˇpo ruce. „Neˇmecˇtı´pachatele´se jaksi z obrazu obyvatel snazˇıćıćh se ublı´zˇit Zˇ idu˚m s tı´m, zˇe jedinou nena´padneˇ vytratili.“ (Halevi 1993) Tento paradox, za- zaćhranou je emigrace do Izraele (tzv. alija) poda´va´jinou znamenany´v roce 1993 se vsˇak jizˇnynıńezda´tak va´zˇny´. zpra´vu, nezˇ by poda´vat meˇla. Avirama Golan v na´zo- Na ceremonia´lu jsou zminˇovańi polsˇtı´spravedlivı´, v roce rove´ rubrice Haaretz v roce 2007 v reakci na zpra´vu 2010 organiza´torˇivyzvali k ucteˇnı´pama´tky obeˇtıńehody o rozhodnutı´ o sta´le´ prˇı´tomnosti psychologa se cˇleny u Smolenska a polske´vy´pravy se k Pochodu jizˇneˇkolik vy´pravy, vola´po u´plne´m „skoncˇenı´sˇokove´terapie“, neboli let beˇzˇneˇprˇipojujı´. „zˇe jizˇ mozˇna´ prˇisˇel cˇas tyto vy´lety do Polska du˚kladneˇ V roce 2009 upozornˇuje Jewish Forward na zmeˇnu prˇehodnotit“ (Golan 2007). Denı´k Haaretz je cˇasto cha´pań postoje na´bozˇenskyćh sionistu˚, reprezentujıćıćh v Izraeli jako levicovy´, a vu˚cˇi sve´ vlastnı´ zemi mı´sty azˇ zaujateˇ konzervativnı´(neˇkdy i radika´lnı´) nacionalistickou pravici. kriticky´. Ovsˇem prˇedstava prˇı´me´ osy Osveˇtim-Jeruzale´m Azˇ doposud byly vy´pravy do Polska ze strany na´bozˇen- a domneˇnka, zˇe sta´t Izrael vznikl „dı´ky“ holocaustu cˇi skyćh sionistu˚ cha´pańy jako naplnˇovańı´ micvy (studium snad „dı´ky pocitu viny za´padnıćh mocnostı´z holocaustu“ deˇjin za ućˇelem nalezenı´ bozˇı´ ruky v nich je jednı´m byla vy´znamny´mi historiky holocaustu opakovaneˇkriticky z prˇika´zańı´ To´ry). V tomto duchu cha´pe sve´ poslańı´ revidovańa a jediny´m, kdo ji k velke´ radosti antisemitu˚ jedna z cˇelnyćh postav Pochodu zˇivyćh – rabıń Israel sta´le udrzˇujı´prˇizˇivoteˇ, jsou na´bozˇensˇtı´sioniste´. Meir Lau – sa´m prˇezˇivsˇı´ holocaustu – ktery´ kazˇdorocˇneˇ Historikove´ jako Jehuda Bauer (Bauer 2009: 243– oslovuje ućˇastnı´ky Pochodu v Brˇezince velmi silny´m, 260) cˇi Peter Novick (2001: 1–123) velmi du˚kladneˇzma- emotivnı´m projevem. V roce 2009 vsˇak byla zazna- povali, jak slozˇity´ byl vztah holocaustu a vzniku sta´tu menańa zmeˇna postoje u neˇkolika cˇelnıćh prˇedstavitelu˚ Izrael, jak dlouho trvala promeˇna postoje sionistu˚k prˇezˇi- na´bozˇensko-sionisticke´ho mysˇlenı´. vsˇı´m a DP’s. Pochod zˇivyćh se snazˇı´ rˇıći, zˇe sionismus Tato nacionalisticka´ kritika se nepta´ po etice akce, je tou jedinou spra´vnou odpoveˇdı´ na holocaust, ovsˇem ale spı´sˇe polemizuje s jejıúćˇinnostı´, tj. s tı´m, zda drahy´ vtip je v tom, zˇe v dobeˇ uda´lostı´, nynı´ zna´myćh pod a pro ućˇastnı´ky psychicky na´rocˇny´ podnik opravdu prˇi- souhrnny´m pojmem holocaust, jı´sionismus, jakozˇto tehdy na´sˇı´ ky´zˇeny´ efekt, ktery´m ma´ by´t posı´lenı´ patriotismu margina´lnı´ a do vzda´lene´ budoucnosti zahledeˇny´ proud a uveˇdomeˇnı´si vlastnı´ho zˇidovstvı´. Radika´lneˇ-sionisticky´ zˇidovske´ho mysˇlenı´, zdaleka nebyl. Sioniste´ se za veˇzneˇ rabıń Dov Lior, ktery´je povazˇovań za nejvy´znamneˇjsˇı´ho koncentracˇnıćh a obeˇti vyhlazovacıćh ta´boru˚spı´sˇe stydeˇli. ze zˇa´ku˚ slavne´ho Cvi Jehudy Kooka a v roce 2009 230 ANTROPOWEBZIN 3/2010 vykona´val funkci vrchnı´ho rabıńa pro oblast Hebronu KAUZA AVRAHAMA HIRSCHSONA a Kirjat Arba, pı´sˇe: „Nevidı´m (v teˇchto cestaćh) zˇa´dnou Patrneˇnejva´zˇneˇjsˇı´sˇra´m na sve´poveˇsti pak utrpeˇl Pochod vzdeˇla´vacı´ hodnotu,“ a namı´ta´, zˇe lide´ mohou prˇeci cˇı´st zˇivyćh v letech 2003–2006, kdy izraelsky´ denı´k Yediot knihy, vyuzˇı´t sluzˇeb vzdeˇla´vacıćh institucı´ v Izraeli cˇi Acharonot zverˇejnil informace o nepru˚hledne´m financo- navsˇtı´vit muzea. „K pochopenı´ toho, co antisemitismus vańıákce. Yediot Acharonot zjistil, zˇe zakladatel Pochodu je a procˇantisemiteńena´vidı´zˇidovskyńa´rod, nenıńutno zˇivyćh a tehdejsˇı´ izraelsky´ ministr financı´ Avraham Hir- cestovat do zahranicˇı´.“ (Jeffay 2009) schson zalozˇil za ućˇelem financovańı´ akce velmi neprˇe- Haaretz pak cituje Zalmana Melameda (prˇedstave- hlednou sı´t’ neziskovyćh organizacı´ v Izraeli (organizace ne´ho jesˇivy Bejt El na Za´padnı´m brˇehu), ktery´ s od- Gesˇer – „most“ a Kesˇer – „pouto“) a v USA (International kazem na Maimonida vydal varovańı´, zˇe pro ty, kdozˇ March of the Living) a neˇkolik dalsˇıćh, prˇicˇemzˇvza´jemne´ zˇijı´ v Izraeli, je hrˇıćhem opousˇteˇt svatou zemi. Je to majetkove´ propojenı´ teˇchto organizacı´, podporovanyćh samozrˇejmeˇponeˇkud kuriosnıárgumentace (18 let prˇedtı´m pravidelneˇ granty z Jewish Claims Conference, sta´tu Iz- ji studenti opousˇteˇt mohli?), avsˇak ochota najı´t si argument rael, Zˇ idovske´ agentury, jakozˇ i z ućˇastnickyćh poplatku˚ pro takovy´to za´veˇr je du˚kazem o promeˇneˇ Melamedova a dalsˇıćh zdroju˚, bylo prˇinejmensˇı´m velmi nepru˚hledne´. postoje (Jeffay 2009). Prvnı´m na´znakem hrozıćı´ho skanda´lu bylo odhalenı´ 250 Rabıń Sˇlomo Aviner vydal dispens odrazujıćı´ od 000 dolaru˚ v tajne´ kapse zavazadla, ktere´ si Hirschson cestovańı´ do Polska. Mimo jine´ poukazuje na fakt, zˇe v roce 1997 prˇivezl z Polska. Izrael mj. i v reakci na „ućˇastnı´ku˚m se vsˇe vykourˇı´ z hlav beˇhem jednoho cˇi tuto uda´lost zprˇı´snil pravidla pro dovoz hotovosti do zemeˇ. dvou let.“ V jine´m interview se ke sve´mu vy´roku vracı´ V roce 2003 pry´Hirschson vyvedl z Nili Association vıće a prohlasˇuje: „kdesi jsem prohla´sil, zˇe to trva´sˇest meˇsıću˚, nezˇ milion dolaru˚, aby pomohl splatit dluhy z nelega´l- nezˇse ućˇastnı´ku˚m vsˇe vykourˇı´z hlavy. Jeden z vychovatelu˚ nı´ho sa´zenı´ sve´ho prˇı´tele – starosty obce Ramat Gan – mi vsˇak potvrdil, zˇe na to stacˇı´ trˇi ty´dny,“ a da´le rˇı´ka´: Ovadia Cohena. Investigativnıńovina´rˇiizraelske´ho maga- „Vyúka o holocaustu by meˇla by´t zalozˇena na pochopenı´ zıńu Yediot Acharonot pak v roce 2006 odhalili podivne´ konkre´tnıćh fakt a vlastnı´m uvazˇovańı´, ne na emocıćh.“ transakce a vy´platy ve stovkaćh tisıć dolaru˚ za u´dajne´ (Jeffay 2009). Azˇ do tohoto mı´sta je mozˇno s argu- „konzultace“ a „fundraising“ jiste´mu Curtisu Hoxterovi menty Sˇlomo Avinera plneˇsouhlasit. Aviner se vsˇak take´ (Hirchson behind. . . 2007). Poslednı´rańa prˇisˇla ve chvı´li, poneˇkud zvla´sˇtnı´m zpu˚sobem vymezuje proti financˇnı´m kdy se zjistilo, zˇe Hirschson, tehdy vy´znamny´ izraelsky´ ota´zka´m. Nelı´bı´se mu, zˇe Izraelci majı´platit stovky dolaru˚ politik a ministr financı´, platil svoji volebnı´ kampanˇ ze za podnik, z neˇhozˇpry´majı´prˇı´jmy Polsko a Ukrajina, a stejneádresy, na kterou chodily penı´ze pro Pochod zˇivyćh. doslova rˇı´ka´: „Nemeˇli bychom poskytovat financˇnı´prˇı´jmy Zpra´va, zˇe by penı´ze z reparacı´mohly by´t vytunelovańy vysoce zvraćeny´m Pola´ku˚m, a uzˇ vu˚bec ne Ukrajincu˚m, a zneuzˇity pro prˇedvolebnı´ kampanˇ, vyvolala v Izraeli kterˇı´ zrˇı´zenı´ ta´boru˚ na sve´m u´zemı´ umozˇnili (. . . ) Oni a zˇidovskyćh komunitaćh v zahranicˇı´ hluboke´ zdeˇsˇenı´. veˇdeˇli, zˇe Neˇmci vyvrazˇd’ujı´ Zˇidy a sledovali to s uspo- V letech 2006–2007 se navıć cely´skanda´l dostal do spo- kojenı´m. Byli s nacisty jedna dusˇe, a to, zˇe byly ta´bory jitosti s prˇı´padem ministerske´ho prˇedsedyEhuda Olmerta, zrˇı´zeny pra´veˇna jejich u´zemı´, nenıńa´hoda. Polaći naplnili ktery´byl donucen k rezignaci z du˚vodu korupce a danˇo- (biblicky´versˇ) zavrazˇdı´sˇa budesˇi deˇdit‘ 4 Nechceme jim ’ vyćh uńiku˚. Hirschson, ktery´ patrneˇ vytuneloval neˇkolik da´vat penı´ze.“ (Jeffay 2009) neziskovyćh organizacı´ (vedle Pochodu zˇivyćh to byla Na druhou stranu je velmi teˇzˇkeúrcˇit, nakolik jsou zejm. Na´rodnıódborova´federace pracujıćıćh), byl zbaven vy´sˇe uvedene´hlasy vy´znamne´. Pro zˇidovske´prostrˇedı´je funkce a v soucˇasne´ dobeˇ si ve veˇznici v Be’er Sˇeveˇ typicka´ na´zorova´ a ideologicka´ roztrˇı´sˇteˇnost (neˇkdy se odpyka´va´ trest za defraudace a danˇove´ podvody. Jewish hovorˇıó sekta´rˇstvıćˇi partikularismu). Navzdory lidovy´m Claims Conference (jeden z nejvy´znamneˇjsˇıćh spra´vcu˚ poveˇra´m neexistuje nic jako „nejvysˇsˇı´ autorita“ cˇi „hlas peneˇz z neˇmeckyćh reparacı´) byla vyzvańa k restruktura- schopny´mluvit za cele´zˇidovstvo“. V ortodoxnı´m prostrˇedı´ lizaci svyćh vy´konnyćh orgańu˚a Pochod zˇivyćh se dostal existujı´ pouze obce shroma´zˇdeˇne´ kolem svyćh rabıńu˚. pod prˇı´sneˇjsˇı´ kontrolu izraelske´ho ministerstva financı´. Tito rabıńi a jejich prˇı´znivci jsou pak ve velmi slozˇityćh V kontextu vy´sˇe uvedene´ho je vsˇak teˇzˇke´prˇesveˇdcˇit rodicˇe vza´jemnyćh vztazıćh – neˇkdy spolupracujı´, jindy na sebe studentu˚, kterˇı´majıó ućˇast na Pochodu zˇivyćh za´jem, zˇe vza´jemneˇ uvalujı´ klatbu, ovsˇem obecneˇ jsou zahledeˇni cena akce, prˇesahujıćı´1 200 dolaru˚na osobu, je adekva´tnı´. spı´sˇe smeˇrem dovnitrˇ. Situaci je mozˇno prˇirovnat k roz- Navıć, zapojenı´ ministerstva prˇineslo dalsˇı´ zdrazˇenı´, a trˇı´sˇteˇnosti americkyćh evangelika´lu˚, prˇı´p. muslimskyćh na´ru˚st kritickyćh hlasu˚proti Pochodu zˇivyćh je tedy nutno obcı´. Vy´sˇe uvedene´ zpra´vy tak nerˇı´kajı´ nic vıće nezˇ to, videˇt i v tomto kontextu. zˇe neˇkterˇı´ vlivnı´ rabıńi a jejich prˇı´znivci se odmı´tajı´ na podniku da´le podı´let. RESUME´ , ANEB KDY JE CˇAS PRˇ ESTAT TRUCHLIT? Pochod zˇivyćh vznikl v 80. letech 20. stoletı´, jako projev 4Ani prˇi pouzˇitı´ elektronicke´ho vyhleda´vańı´ v ru˚znyćh jazykovyćh emancipace na´bozˇenske´ho sionismu a jeho snahy o revizi variantaćh a verzıćh prˇekladu se nepodarˇilo dohledat, z jake´ho mı´sta Stare´ho za´kona ma´ tento cita´t pocha´zet. Autor citovane´ho cˇlańku jej vlastnı´ho vztahu k uda´lostem holocaustu. Pro pravicove´, odkazuje do I. Kra´lovske´. Tam vsˇak nalezen nebyl. na´bozˇenske´ sionisty je holocaust a vznik sta´tu Izrael ZBYNEˇ K TARANT: POCHOD Zˇ IVY´ CH 231 dı´lem te´zˇe bozˇı´ ruky a soucˇa´stı´ pro cˇloveˇka nepocho- s eretz jisrael. Pochod zˇivyćh se v tomto za´pasu o charak- pitelne´, ovsˇem rozumem nezpochybnitelne´ logiky deˇjin ter zˇidovskeídentity sta´va´vy´znamny´m te´matem. Boha a Jeho lidu. V 60. a 70. letech se v souvislosti Pochod zˇivyćh jako by se snazˇil vzbourˇit proti s Osveˇtimı´stala popula´rnı´teologie hester panim, nebo-li historizaci. „Jizkor!“ (tzn.: „Nezapomenˇ!“) je na´pis, ktery´ prˇedstava Boha zakry´vajıćı´ho a odkry´vajıćı´ho svou tva´rˇ se znovu a znovu objevuje na velkoplosˇne´projekci beˇhem s cı´lem poskytnout cˇloveˇku svobodnou vu˚li (viz naprˇ.: ceremonia´lu v Brˇezince. Pochod zˇivyćh nechce zapo- Fackenheim 1970; Berkowits 1973; Breiterman 1998). menout. Aktua´lneˇ nejzˇhaveˇjsˇı´ ota´zkou, prˇed kterou stojı´ Hovorˇı´-li se v kontextu te´to teologie o na´vratu Boha do nejenom tento podnik, je fakt, zˇe poslednıócˇitı´sveˇdkove´ deˇjin a o symbolickeóse Osveˇtim-Jeruzale´m, pak Pochod uda´lostı´holocaustu pomalu umı´rajı´, prˇı´padneˇjim uzˇjejich zˇivyćh tuto osu fyzicky kopı´ruje a skrze prˇechodovy´ritua´l zdravotnı´ stav neumozˇnˇuje hovorˇit. Otevrˇeneˇ se o tomto uva´dı´v zˇivot. te´matu hovorˇilo pra´veˇ v Osveˇtimi v roce 2010 – nejen V roce 2010 se konal jizˇ 22. rocˇnı´k tohoto proslovy, ale i pomocı´ (bohuzˇel poneˇkud kyćˇovite´) pı´sneˇ gramu. Kontroverznıósoba by´vale´ho izraelske´ho ministra v ra´mci ceremonia´lu. zahranicˇı´Samuela Hirschsona se jizˇna organizaci nepo- Zˇ ide´sami jsou v te´to ota´zce nejednotnı´. Jedni volajı´ dı´lı´. Tvrdy´ nacionalisticky´ toń prvnıćh rocˇnı´ku˚, varujıćı´ po zachovańı´ vzpomıńky, druzı´ netouzˇı´ po nicˇem jine´m, ućˇastnı´ky prˇed kontakty s mı´stnı´mi a necˇinıćı´ rozdı´ly nezˇse od nesˇt’astne´minulosti odpoutat a jı´t da´le. V tereńu mezi Pola´ky a Neˇmci, se zda´ by´t take´ o neˇco vlı´dneˇjsˇı´, se pak prˇirozhovorech s beˇzˇny´mi Zˇ idy setka´va´m s obeˇma a respektovańı´polske´ho sta´tnı´ho smutku v roce 2010 lze po´ly, pochopitelneˇs dalsˇı´mi jemneˇjsˇı´mi ideovy´mi odstıńy. povazˇovat za tolik potrˇebny´ pokrok k veˇtsˇı´ vstrˇıćnosti. Pochod zˇivyćh patrˇı´k tomu po´lu, ktery´se nemilosrdnosti Du˚kazem o veˇtsˇı´ vstrˇıćnosti mu˚zˇe by´t i rostoucı´ za´jem cˇasu snazˇı´ u´peˇnliveˇ vzdorovat. Ovsˇem, jak dlouho a za externıćh organizacıó ućˇast na u´strˇednıćˇa´sti akce, kterou jakou cenu je to vlastneˇmozˇne´? Kdy vlastneˇbude mozˇne´ je pochod z Osveˇtimi do Brˇezinky. Prˇida´vajı´ se nejen podobne´ prˇipomıńkove´ akce s klidny´m sveˇdomı´m ukon- krˇest’ansˇtı´sionisteá evangelika´love´, ale i zcela obycˇejne´ cˇit? Na za´kladeˇcˇeho pozna´me, zˇe podobnaákce jizˇnenı´ exkurze studentu˚ze strˇedoevropskyćh sˇkol, pro ktere´jde potrˇeba? Jednoho dne si totizˇ budeme muset rˇıći: „Daj o zajı´mave´ doplneˇnı´ hodin deˇjepisu. Detaily, jako prˇı´- chaverim. . . maspik! Tnu le-metim lisˇon be-sˇeket!“ tomnost na´rodnıćh vlajek, zase da´vajı´ konkre´tneˇjsˇı´ tva´rˇ rozmanitosti diaspory. V textu prˇı´speˇvku je pouzˇita rˇada specifickyćh termıńu˚ Tad Taube, rˇeditel americke´ libera´lnı´ zˇidovske´ na- ze zˇidovske´ ortopraxe. V prˇı´padeˇ potrˇeby jejich hlub- dace Koret, cha´pe Pochod zˇivyćh jako sve´ra´zny´ zpu˚- sˇı´ho osveˇtlenı´se cˇtena´rˇidoporucˇuje osveˇdcˇena´publikace: sob naplnˇovańı´ 614. prˇika´zańı´ Emila L. Fackenheima – NEWMAN, J; Sivan, G.: Judaismus od A do Z. Sefer: „Nedoprˇa´t Hitlerovi posmrtne´ho vı´teˇzstvı´.“ (Fackenheim Praha 2004. 1970; Taube 2006) Taube vsˇak pokracˇuje jesˇteˇ o krok da´le, kdyzˇ vyzy´va´ sve´ souveˇrce, aby se prˇestali uta´peˇt POUZˇ ITA´ LITERATURA v minulosti, nebot’uta´peˇt se ve vzpomıńkaćh na Hitlerovy zlocˇiny znamena´poskytnout Hitlerovi posmrtne´vı´teˇzstvı´, [1] BAUER, J. 2009. U´vahy o holokaustu, Stıńy. Praha: Academia. [2] FACKENHEIM, E. L. 1970. God’s Presence in History: Jewish a 614. prˇika´zańı´tı´m vlastneˇporusˇit. Polemizuje take´s jed- Affirmations and Philosophical Reflections. New York: Harper Tor- noznacˇneˇ sionisticky´m ladeˇnı´m cele´ho podniku a varuje chbooks, New York University. svećˇtena´rˇe,aby nezapomıńali na vy´znam diaspory. V za´- [3] FINKELSTEIN, N. G. 2006. Pru˚mysl holocaustu – u´vahy o zneuzˇı´- vańı´zˇidovske´ho utrpenı´. Praha: Dokorˇań. veˇru sveú´vahy pro elektronickou verzi magazıńu Jewish [4] GENNEP, v. A. 1997. Prˇechodove´ ritua´ly. Systematicke´ studium Weekly Forward doslova pı´sˇe: „. . . zdu˚razneˇnı´ u´strˇednı´ ritua´lu˚. Praha: Nakladatelstvı´Lidoveńoviny. role Izraele by nemeˇlo znamenat prˇehlı´zˇenı´teˇch, kdozˇsi [5] HORN, D. 1992. March of the Living 1992 – Excerpts From My zvolili zˇivot v diasporˇe – at’ uzˇv Polsku, Neˇmecku, nebo Journal. International March of the Living. [6] CHANAN, T. 2005. March of the Living 2005 – Online mission trˇeba v Severnı´ Americe. A konecˇneˇ, snahy o postavenı´ diary. Jewish telegraphic agency. zˇidovske´ identity pouze kolem sˇoa – a Pochod zˇivyćh [7] ITAMAR, K. March of the Living – Remeber for the Future. je za toto kritizovań po pra´vu – nemohou a nesmeˇjı´ International March of the Living. [8] NOVICK, P. 2001. The Holocaust and collective memory : the by´t u´speˇsˇne´. Vzˇdyt’ judaismus je daleko bohatsˇı´. Prˇedpo- American experience. Londyń: Bloomsbury. kla´dane´ sdeˇlenı´ Pochodu zˇivyćh – „bud’ Zˇidem, protozˇe [9] WAGNER, R. 1988. Reflections on the March of the Living in kdybys jı´m byl tehdy, zabili by teˇ“ – je steˇzˇı´hodne´takto Journal of Jewish Education. no. 56. [10] WIESEL, E. 1997. Pameˇti – vsˇechny rˇeky speˇjı´ do morˇe. Praha: velkolepe´ civilizace. Vzˇdyt’ je zde prˇece mnoho lepsˇıćh Pragma. du˚vodu˚, procˇ by´t Zˇidy. Jsme, jak ostatneˇ na´zev pochodu ˇ napovı´da´, civilizacı´zˇivota, a ne smrti.“ (Taube 2006) Zˇ ide´ Clańky z mainstreamovyćh zˇidovskyćh me´diı´: by meˇli by´t Zˇ idy nikoliv proto, zˇe meˇli by´t vyhubeni, [11] GOLAN, A. (10. 4. 2007). Enough of the schock tre- ny´brzˇproto, zˇe judaismus je ućtyhodnyńa´bozˇensko-eticky´ atment. Haaretz. prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto syste´m, tvorˇıćı´jeden z pilı´rˇu˚soudobe´za´padnıćivilizace. 23. 4. 2010. Nikoliv vzdorovityńacionalismus z nutnosti, ny´brzˇzdrave´ [12] HALEVI, Y. K. (25. 2. 1993). Who owns the memory? The sebeveˇdomıá dodrzˇovańı´vlastnıćh za´sad je zpu˚sobem, jak Jerusalem Report. Feb 25, 1993, p. 28 [13] JEFFAY, N. (8. 5. 2009): Religious Zionists Challenge nedoprˇa´t Hitlerovi posmrtne´ho vı´teˇzstvı´. Celou diskusi je March of the Living’s Value. Forward. prˇı´stupne´ na: rovneˇzˇnutno cha´pat v kontextu da´vne´ho za´pasu diaspory , sta´hnuto 5. 6. 2010. 232 ANTROPOWEBZIN 3/2010

[14] KEER, G. (23. 4. 2010). From tragedy to transcendance. Jerusalem post. prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto 23. 4. 2010. [15] March of the Living – Mission, prˇı´stupne´ na: (http://www.motl.org/mission.htm), sta´hnuto 23. 4. 2010 [16] TAUBE, T. (5. 5. 2006): March of the Living Must Embrace Life. Forward. prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto 5. 6. 2010. [17] Ynet – Israel News (5. 3. 2007): Hirchson behind hiring of $700,000 PR man. prˇı´stupne´na: , sta´hnuto 5. 6. 2010.

„Zˇ ide´Afriky“ Vznik a soucˇasna´podoba prˇedstavyo zˇidovske´m pu˚vodu nigerijske´ho etnika Igbo

Hana Sˇteˇpa´nkova´ Filozoﬁcka´fakulta, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

´Jews of Africa´ the first person to write about the Igbo tribe The Jewish origins of the Igbos from Nigeria – before his death in 1797. Equaino, in one of his creation and contemporary manifestations of this findings, discovered that some names amongst concept the Igbos such as Uburu and even the Ígbo´ itself are derived from Hebrew words.“ (z cˇlańku Abstract—Members of the Igbo (sometimes also Ibo) ethnic Mazi Nweke uverˇejneˇne´ho na strańkaćh sˇvyćar- 1 group from the Southeast region of Nigeria very often skeígboskeórganizace ) consider themselves to be Jews. The article examines this phenomenon from a historical and anthropological perspective.The first part deals with how this notion came DYZˇ JSEM prˇed lety psala praći o etniku Igbo into being, considers the perceptions which preceded it and K (neˇkdy te´zˇ Ibo), chteˇla jsem zacˇı´t jeho pu˚vodem. examines how ideologies added new meaning. It discusses Zaskocˇilo meˇ, zˇe se v te´to souvislosti na internetu velmi slavery and colonialism on the one hand and abolitionism and cˇasto objevuje spojenı´ mezi Igby a Zˇ idy (viz naprˇı´klad decolonisation on the other.The second part focuses on the contemporary manifestation of this notion, i.e. on the Igbo u´vodnıćita´t). Pozdeˇji jsem zacˇala prova´deˇt vy´zkum mezi belief in the Jewish origins of their own group, and suggests Igby zˇijıćı´mi v Cˇechaćh a zjistila jsem, zˇe podobna´prˇed- that this could be interpreted as a sign of Igbo nationalism. stava je skutecˇneˇrozsˇı´rˇena´. Rozhodla jsem se zjistit, jak The implementation of national symbols is demonstrated on vznikla a jakou potrˇebu dnesˇnıćh Igbu˚ odra´zˇı´. Je trˇeba strategies which prove their Jewish origin. The examples are zdu˚raznit, zˇe my´m cı´lem nenı´ dokazovat pravdivost cˇi drawn from my own research among Igbos living in the Czech Republic as well as from Internet articles written by lzˇivost zˇidovske´ho pu˚vodu Igbu˚, koneckoncu˚ v urcˇite´m fellow Igbos in other countries. smyslu je vesˇkera´historie konstruktem, spı´sˇe bych se ra´da zamyslela nad tı´m, jake´ ideologie a spolecˇenske´ potrˇeby Key Words—Sub-Saharan Africa, Igbo (Ibo), a lost tribe of Israel, history of ideas, national identity, national symbols, zkoumanou spojitost vyuzˇı´valy cˇi dodnes vyuzˇı´vajı´. construction of history Prvnıćˇa´st praće pojedna´vaó tom, jak ru˚zne´skupiny lidı´v ru˚znyćh dobaćh vysveˇtlovaly cˇi ospravedlnˇovaly sve´ chovańı´ prostrˇednictvı´m Bible a ru˚znyćh vy´kladu˚ histo- „While some people have tried to link the Igbos rie, prˇicˇemzˇ na konci te´to rˇady stojı´ pra´veˇ igboska´ vı´ra to the Jewish race, others simply see them as the v zˇidovsky´pu˚vod vlastnı´skupiny. Vyćhodiskem jsou dva Jews of Africa. It is not a mistake to mention texty o tzv. hamitske´hypote´ze – The Hamitic Hypothesis, that the Igbos have genealogical relationship as Its Origin and Functions in Time Perspective (Sanders well as historical resemblance with the Jewish 1969) a Of Origins and Coolonial Order: Southern Ni- race. First and foremost, they are adventurous gerian Historians and the ´Hamitic Hypothesis´ C. 1870– and aggressive like the Jews. The Igbo and 1970 (Zachernuk 1994). Druha´ cˇa´st se opı´ra´ o vy´zkum, ˇ Jewish customs permit a man to raise children ktery´ jsem mezi Igby poby´vajıćı´mi v Ceske´ republice from his brother’s widow. Both the Igbos and prova´deˇla. Mapuje soucˇasne´ prˇedstavy Igbu˚ o pu˚vodu the Jews have a common tradition of lengthy vlastnı´skupiny a strategie, ktery´mi dokazujı´svou prˇı´buz- ˇ funeral ceremony (Genesis 50:1–3). Igbos and nost s Zidy (prˇı´padneˇ vysveˇtlujı´ podobnosti teˇchto dvou the Jews have common circumcision; date on skupin), a pokousˇı´se vy´poveˇdi interpretovat. Lze rˇıći, zˇe the eight-day following the delivering of a male prvnı´ cˇa´st na proble´m nahlı´zˇı´ z historicke´ perspektivy, child. . . Many groups of scholars have the view druha´z antropologicke´. that the Igbos originated from the Jewish stock. To make this view more acceptable, Olaudah Equiano, an Igbo ex-slave in London, who is 1http://www.ndigboswitzerland.org/Docs/ArticlebyMaziNwekeonorigi said to have travelled widely, happens to be noftheIgbos.htm, 28. 5. 2010. 234 ANTROPOWEBZIN 3/2010

I. chveˇjneˇsmeˇrˇujeke sve´mu hlavnı´mu cı´li – nutnosti zrusˇit Korˇeny prˇedstavy, kterou se zaby´va´m, bychom nalezli otroctvı´. Equiano tu mistrneˇprˇevzaltaktiku svyćh souperˇu˚ v Babylonske´m Talmudu, sbı´rce zˇidovskyćh textu˚ ze a pouzˇı´vaódkazy na Bibli (pu˚vod Africˇanu˚na rozdı´l od 6. stoletı´. Biblicky´prˇı´beˇh o Cha´moveˇtrestu za zesmeˇsˇneˇnı´ svyćh na´sledovnı´ku˚ovsˇem vede prˇesAbraha´ma) i veˇdecke´ nahoty vlastnı´ho otce Noema je tam obohacen o rasovy´ argumenty (naprˇı´klad uva´dı´, zˇe byly pozorovańy zmeˇny rozmeˇr. Za proklete´potomky Cha´ma jsou v textu povazˇo- barvy pleti Evropanu˚pote´, co se usadili v mı´steˇs jiny´m vańi cˇernosˇi, jejich trestem je cˇerna´plet’, sˇpatne´vlastnosti podnebı´m, cˇı´mzˇ vysveˇtluje, procˇ mohou by´t Africˇane´ a ˇ a povinnost slouzˇit. Hamitskou hypote´zu, tedy prˇedstavu, Zide´ prˇı´buznı´, i kdyzˇ se lisˇı´ vzhledem); (Equiano 1837: zˇe cˇernıÁfricˇane´jsou potomky stigmatizovane´ho Cha´ma, 26–29). Bible paradoxneˇ jednou poslouzˇila jako zdroj prˇetrvala do strˇedoveˇku, vysveˇtlovala odlisˇnosti a ospra- prˇı´beˇhu, ktery´ ospravedlnˇuje otroctvı´, podruhe´ se jina´ vedlnˇovala nadrˇazene´ postavenı´. Mysˇlenku, zˇe Africˇane´ pasa´zˇ stala argumentem pro jeho zrusˇenı´. To je ovsˇem jsou prˇedurcˇeni slouzˇit, prˇevzalitake´krˇest’aneá jejı´m pro- na druhou stranu logicke´, v dobeˇ, kdy se zˇa´dna´ pravda strˇednictvı´m ha´jili otroka´rˇstvı´ (Sanders 1969: 521–524). neobejde bez biblicke´ho zakotvenı´, musıóbeˇstrany hledat Pro u´plnost je nutne´dodat, zˇe Evropanu˚m Bible slouzˇila argumenty pro sveńa´zory v tomto dokumentu. rovneˇzˇ jako vyćhodisko z gnozeologicke´ krize, kterou Zlomovy´moment v evropske´m pohledu na Africˇany prˇinesly za´morˇske´ objevy, tedy zˇe ji nevyuzˇı´vali pouze prˇisˇel v roce 1798, kdy Napoleon usporˇa´dal va´lecˇnou k obhajobeˇ nelidske´ho zacha´zenı´, ale snad i veˇtsˇinou vy´pravu do Egypta a prˇizval ru˚zne´ archeology a dalsˇı´ k ukotvenı´vlastnıídentity, tedy k podobny´m ućˇelu˚m jako veˇdce. Ti zjistili, zˇe egyptskaćivilizace je starsˇıńezˇrˇecka´ pozdeˇji Africˇane´. a za´rovenˇse domnı´vali, zˇe starˇıÉgypt’ane´byli negroidnı´, Prvnı´ pohled z druhe´ strany prˇina´sˇı´ dı´lo Olaudaha z cˇehozˇvyply´valo, zˇe civilizaci prˇinesliAfricˇane´. To bylo Equiana „Zajı´mave´vypra´veˇnıó zˇivoteˇOlaudaha Equiana ovsˇem pro Evropany zcela neprˇijatelne´, proto se jali znovu neboli Gustava Vassy, Africˇana“ z roku 1789. Equiano, reinterpretovat biblicky´ prˇı´beˇh o Cha´movi. Tvrdili, zˇe vsˇeobecneˇpovazˇovany´za Igba2, se jak sa´m pı´sˇe, narodil v Bibli se pı´sˇe pouze o potrestańıĆha´mova syna Kanaańa, roku 1745 a v jedenaćti letech byl odvlecˇen na otroka´rˇske´ provinilcovi dalsˇı´synove´byli usˇetrˇeni,a vyvozujı´z toho, lodi. Pozdeˇji se dostal do Anglie a stal se vy´znamny´m zˇe praotcem Africˇanu˚je stigmatizovany´Kanaań, zatı´mco abolicionisticky´m autorem. Ve sve´knize se Equiano zmi- praprˇedci Hamitu˚ zu˚stali bı´lı´. Starˇı´ Egypt’ane´ byli tudı´zˇ nˇuje o tom, zˇe ho zaujala podobnost mezi zvyky jeho potomci Misrajima – bı´lı´ Hamite´. Nezu˚stalo ovsˇem jen lidıá Zˇ idu˚drˇı´veˇjsˇıćh dob. Rˇ ı´ka´, zˇe obeˇskupiny prova´deˇjı´ u Bible, do dokazovańı´se pustili i prˇedstavitele´ru˚znyćh ocˇistne´ritua´ly, obrˇı´zku a s nı´spojeneóbeˇti a oslavy, podle veˇdnıćh oboru˚, fyzicˇtı´ antropologove´ prˇemeˇrˇovali lebky podobnyćh principu˚da´vajı´jmeńa deˇtem, analogicky´se mu a lingviste´ ve vı´rˇe, zˇe jazyky korespondujı´ s rasami, zda´ i politicky´ a pra´vnı´ syste´m (Equiano 1837: 22–27). vymezovali jazykove´ rodiny (Sanders 1969: 524–528). Equiano doslova pı´sˇe: „. . . the strong analogy. . . appears Prˇesveˇdcˇenı´, zˇe vesˇkerou civilizaci prˇinesli do Afriky to prevail in the manners and customs of my countrymen prˇedstavitele´ bı´le´ rasy, protozˇe cˇernı´ Africˇane´ jsou zao- and those of the Jews – an analogy, which alone would stalıá nedoka´zˇı´sami nic vymyslet, se dokonale snoubilo induce me to think that the one people had sprung from s kolonialismem. Africˇane´ uzˇ nebyli prˇedurcˇeni k tomu, the other. . . “ (Equiano 1837: 26) By´valy´ otrok se tu aby slouzˇili Evropanu˚m, ale potrˇebovali jejich „pomoc“, 4 mimo jine´jisteˇpokousˇel najı´t pro sveétnikum mı´sto ve aby se pozvedli na vysˇsˇı´kulturnıú´rovenˇ. sveˇteˇvymezene´m Biblı´, v neˇmzˇprozˇil dospeˇly´zˇivot. Jak S prˇedstavou,zˇe Afrika nema´historii se pochopitelneˇ pozdeˇji uvidı´me, tento pohled do znacˇne´mı´ry anticipoval nehodlali smı´rˇit Africˇane´, ktery´m se dostalo evropske´ho hledańı´ identity Igbu˚ v 20. stoletı´, kterˇı´ ostatneˇ slovy vzdeˇlańı´. I oni se podı´vali do bible, aby v nı´ nasˇli prˇi- autora neˇkdy argumentujı´, kontext, a cı´l byl avsˇak jiny´. Na jatelneˇjsˇı´vy´klad minulosti, hamitska´hypote´za tak nebyla pasa´zˇ o podobnosti obou kultur navazuje totizˇ obhajoba vyvraćena, ale posunuta. Zachernuk pı´sˇe o dvou osobnos- monogeneticke´ teorie3 pu˚vodu lidstva, a autor tak neo- tech igboske´ho pu˚vodu, ktere´ve druhe´polovineˇ19. stoletı´ prˇisˇly s vlastnı´mi variantami – Blydenovi a Hortonovi. 2O Equianovi se hovorˇı´ jako o Igbovi i v serio´znı´ litera- Edward Blyden narozeny´ v Karibiku a zˇijıćı´ v Libe´rii, turˇe (Klı´ma 1987, Afigbo 2005), pro u´plnost bych vsˇak ra´da jehozˇrodicˇe byli patrneˇigboske´ho pu˚vodu (Echeruo 1992: poznamenala, zˇe se najdou i tacı´, kterˇı´ o jeho igboske´m pu˚- vodu pochybujı´ a povazˇujı´ autora za roda´ka z Jizˇnı´ Karolıńy 677); (to ovsˇem vlastneˇani nenı´tak podstatne´, du˚lezˇite´je, v USA, ktery´ se pouze nechal inspirovat prˇı´beˇhy, ktere´ vyslechl zˇe se v hlaveˇafricky cı´tıćı´ho vzdeˇlance zrodily mysˇlenky, (viz diskuse na http://www.chatafrikarticles.com/articles/1439/1/WAS- ktere´ anticipovaly pozdeˇjsˇı´ spolecˇenska´ hnutı´ v Africe OLAUDAHEQUIANO-IGBO/Page1.html, 5. 6. 2009 nebo cˇlańek na http://www.brycchancarey.com/equiano/nativity.htm, 19. 6. 2010). Do- i Igbolandu), byl zastańcem na´zoru, zˇe Cha´m a jeho po- mnı´va´m se vsˇak, zˇe pro ućˇely te´to praće nakonec nenı´ podstatne´, jak tomci byli cˇernı´, tvrdil vsˇak za´rovenˇ, zˇe pra´veˇoni zalozˇili to doopravdy bylo (podobneˇ jako neza´lezˇı´ na tom, jestli jsou Igbove´ slavne´rˇı´sˇe jako Egypt a Babylon. Prˇipousˇteˇl, zˇe se Afri- skutecˇneˇ zˇidovske´ho pu˚vodu), ny´brzˇ na tom, zˇe meˇl neˇkdo potrˇebu se jako Igbo definovat a vyjadrˇovatse k tomu, jake´mı´sto na´lezˇı´te´to skupineˇ cˇaneńacha´zejıńa nizˇsˇı´vy´vojoveú´rovni, zdu˚raznˇoval ale v Bibli, a da´le na tom, zˇe je za Igba povazˇovań soucˇasny´mi prˇı´slusˇnı´ky tohoto etnika. 4Tento pohled je pochopitelneˇ zjednodusˇeny´, v Evropeˇ i v Americe 3V 18. a 19. stoletı´ se veˇdci prˇeli, zda jsou vsˇichni lide´ stejne´ho probı´haly ru˚zne´ debaty, jednotlivci a skupiny zasta´vali ru˚zne´ na´zory, pu˚vodu, a jsou si tudı´zˇrovni (monogeneticka´teorie), nebo zda jednotlive´ neˇkdy se prˇiargumentaci drzˇeli Bible, jindy novyćh veˇdeckyćh poznatku˚. rasy vznikly samostatneˇ, a neˇktere´jsou tedy nadrˇazene´druhy´m (polyge- O na´zorech polygenetistu˚, monogenetistu˚, evolucionistu˚ a difuzionistu˚ neticka´teorie). vıće viz naprˇı´klad Zachernuku˚v cˇlańek (Zachernuk 1994). HANA SˇTEˇ PA´ NKOVA´ : “„Zˇ IDE´ AFRIKY 235 zhoubny´vliv obchodu s otroky a krˇest’anstvı´. Vytkl si za boj odpoveˇdi neposkytne, na´znak rˇesˇenı´ ovsˇem najdeme cı´l opeˇt ucˇinit z Afriky soucˇa´st civilizovane´ho sveˇta. Mezi opeˇt v textu P. S. Zachernuka, ktery´ poznamena´va´, zˇe jeho politickećı´le patrˇilosjednocenı´za´padoafrickyćh sta´tu˚ neˇktere´teorie z 50. azˇ70. let se ty´kaly pouze jednotlivyćh v jeden celek (Zachernuk 1994: 436).5 Africanus Horton, etnik a slouzˇily vıće vnitrˇnı´mu boji o pozice v rodıćı´ syn igboskyćh otroku˚, ktery´ se narodil v Sierra Leone se Nige´rii nezˇ ke sjednocenı´ (zajı´mave´ je, zˇe sa´m uva´dı´ a vystudoval medicıńu v Britańii (Deveneaux 1977), prˇi- mnohem vıće prˇı´padu˚orientovanyćh etnicky nezˇcelonige- sˇel s tı´m, zˇe Igbove´ jsou jednı´m ze ztracenyćh izrael- rijsky) (Zachernuk 1994: 448–452). Nenı´bez zajı´mavosti, skyćh kmenu˚, cozˇ u´dajneˇ dokazuje jejich na´bozˇenstvı´. zˇe acˇkoliv je Zachernuku˚v cˇlańek ohranicˇen rokem 1970, Tı´m ovsˇem nijak nevyvracel, zˇe Afrika prosˇla obdobı´m ani slovem se nezminˇuje o obcˇanske´va´lce v Nige´rii. Do- temna a zˇe jejı´ pu˚vodnı´ obyvatele´ nikterak neprˇispeˇli mnı´va´m se, zˇe pra´veˇspory nigerijskyćh etnickyćh skupin, k vy´voji lidstva, pouze vycˇlenil Igby jako ty, kterˇı´ majı´ ktere´ v letech 1967–1970 prˇerostly v ozbrojeny´ konflikt potencia´l se prostrˇednictvı´m kontaktu˚ s Evropou vra´tit (ktery´ vza´jemne´ vymezovańı´ zpeˇtneˇ umocnil), umozˇnily na vy´slunı´, kam patrˇı´ (Zachernuk 1994: 436). Zajı´mave´ mysˇlence neafricke´ho pu˚vodu prˇezˇı´t (ba dokonce rodit se je, zˇe obdobneˇ jako Horton smy´sˇleli i neˇkterˇı´ Evropane´ v novyćh podobaćh) azˇdo soucˇasnosti. – misiona´rˇi, cestovatele´ cˇi u´rˇednıći, kterˇı´ mezi Africˇany Za´rodky tohoto vyuzˇitı´ zˇidovske´ho cˇi egyptske´ho pu˚sobili. Misiona´rˇ G. T. Basden zˇijıćı´ na u´zemı´ Igbu˚ na pu˚vodu Igbu˚ lze spatrˇovat uzˇ v dı´lech Equiana, Hortona zacˇa´tku 20. stoletıńabyl dojmu, zˇe Igbove´jsou pokrevneˇ cˇi Basdena, kterˇı´ spojovali s zˇidovstvı´m vy´lucˇneˇ Igby, sprˇı´zneˇni s Hebrejci, a nejsou tudı´zˇzaostaly´mi primitivy, nikoliv Africˇany nebo Nigerijce. Z obdobı´ dekolonizace ale pozu˚statky vysˇsˇı´kultury.6 Zachernuk vysveˇtluje takove´ lze jako za´stupce uve´st Akwaeluma Ike, kteryégyptsky´m postoje Evropanu˚ jakousi otcovskou hrdostı´ na skupinu, pu˚vodem vysveˇtloval igboskou sofistikovanost a u´speˇch kterou dobrˇepoznali (Zachernuk 1994: 443–445). (Zachernuk 1994: 451). Domnı´va´m se, zˇe prosazenı´zˇidov- Blydenovo prˇesveˇdcˇenı´ o vy´znamu Africˇanu˚ pro ske´verze na u´kor egyptske´7, napomohla jaka´si struktura´lnı´ celosveˇtove´deˇjiny prˇedznamena´va´politicka´hnutı´20. sto- paralela, ktera´ mezi igboskou a zˇidovskou spolecˇnostı´ letı´jako panafrikanismus, Ne´gritude nebo afrocentrismus, cˇi jejich deˇjinami objektivneˇ existuje, k tomu se po- ktery´mi se ve sve´ praći nehodla´m podrobneˇji zaby´vat, drobneˇji vra´tı´m v na´sledujıćı´ kapitole. Vıće serio´znıćh nebot’ vydajı´ na cele´ knihy a s te´matem souvisejı´ jen zdroju˚pojedna´vajıćıćh o zˇidovstvı´ve sluzˇbaćh igboske´ho okrajoveˇ. Spokojı´m se s konstatovańı´m, zˇe hledańı´slavne´ nacionalismu jsem bohuzˇel nenasˇla, tudı´zˇ se ve druhe´ africke´(v rasove´m smyslu) minulosti (nejcˇasteˇji ve spojenı´ cˇa´sti sve´ praće budu muset spolehnout na svu˚j vlastnı´ s Egyptem), ktera´by Africˇany opravnˇovala k vı´rˇev lepsˇı´ vy´zkum, tedy dvoulete´zućˇastneˇne´pozorovańı´v komuniteˇ budoucnost po boku Evropy, se stalo beˇzˇnou strategiı´po- prazˇskyćh Igbu˚, a prˇedevsˇı´m analy´zu rozhovoru˚, ktere´ litickyćh skupin, prˇedmeˇtem za´jmu badatelu˚ru˚zne´barvy se mi podarˇilo uskutecˇnit s Igby poby´vajıćı´mi v Cˇeske´ pleti i prostrˇedkempro hledańıídentity jednotlivcu˚. republice. Podle Zachernuka byly v Nige´rii poslednı´ pokusy o nalezenı´pu˚vodu v oblasti Izraele nebo Egypta ucˇineˇny v souvislosti s dekolonizacı´. Jejich cı´lem bylo demon- II. strovat pra´vo Nigerijcu˚ na neza´vislost, tedy definitivneˇ vyvra´tit rasove´prˇedsudkya uka´zat slavnou minulost a jed- Kdyzˇ se seznamuji s neˇjaky´mi Igby, ota´zka: „Veˇdeˇla ˇ notu noveˇvznikajıćı´ho sta´tu. Takovańarace mu˚zˇe vypadat jsi, zˇe Igbove´ jsou Zide´?“ by´va´ cˇasto jednou z prvnıćh naprˇı´klad takto: Soudrzˇnost sta´tu tkvı´v pu˚vodnı´m za´pado- veˇt, kterou vyrˇknou pote´, co jsem jim prˇedstavena jako africke´m obyvatelstvu, ktere´bylo pouze obohaceno vlnami studentka, ktera´se zajı´maó jejich kulturu. Uzˇna pocˇa´tku noveˇ prˇıćhozıćh ze severovyćhodu (Epelle 1960: 15 in me´ho vy´zkumu bylo tedy zrˇejme´, zˇe igboske´ zˇidovstvı´ Zachernuk 1994: 449). Po zı´skańı´ neza´vislosti vytlacˇujı´ nenı´ jen za´lezˇitostı´ neˇkolika aktivnıćh nacionalistu˚, kterˇı´ hamitskou hypote´zu nove´ objevy z oblasti archeologie a prˇispı´vajı´do internetovyćh diskusı´, ale zˇe je smysluplny´m lingvistiky, a prˇevla´da´ prˇesveˇdcˇenı´, zˇe pu˚vodnı´ domov antropologicky´m te´matem. Za´rovenˇvsˇak nelze rˇıći, zˇe jsou Za´padoafricˇanu˚se nacha´zıńedaleko toho soucˇasne´ho, cozˇ Igbove´v na´zoru na svu˚j pu˚vod a pohledu na spojenı´sve´ ˇ za´rovenˇodpovı´da´snaze najı´t pro noveńa´rody zcela sve´- skupiny s Zidy jednotnı´. Neˇkterˇı´ veˇrˇı´, zˇe jejich skupina bytne´mı´sto v celosveˇtovyćh deˇjinaćh. Te´ma neafricke´ho je jednı´m ze ztracenyćh izraelskyćh kmenu˚, dalsˇı´spojenı´ ˇ pu˚vodu tedy odcha´zı´spolu s kolonialismem, nebot’ ztraćı´ prezentujı´spı´sˇe v metaforicke´rovineˇ– Igbove´jsou „Zidy zˇivnou pu˚du (Zachernuk 1994: 448–455). Afriky“, jelikozˇ majı´ podobne´ vlastnosti a zkusˇenosti, Jak lze ale potom vysveˇtlit tolik zanıćenyćh cˇlańku˚ a jinı´ jakoukoliv souvislost popı´rajı´. Pokusı´m se uka´zat, a diskusı´ na internetu? Procˇ se veˇtsˇina Igbu˚, se ktery´mi zˇe tato individua´lnıńa´zorova´roztrˇı´sˇteˇnost (kterou bychom jsem se setkala neˇjaky´m zpu˚sobem na spojitost s Zˇ idy 7 odvola´va´? Domnı´va´m se, zˇe vy´sˇe popsanyáfrocentristicky´ Narazila jsem i na soucˇasne´ spojenı´ Igbu˚ s Egyptem (na internetu a prˇi rozhovorech vsˇak jednoznacˇneˇ prˇevazˇuje verze zˇidovska´). Jedno video http://www.youtube.com/watch?v=e13LSzOeG1U, 24. 7. 2008) 5Vıće o Blydenovyćh mysˇlenkaćh naprˇı´klad v cˇlańcıćh July a Lynche da´va´ vedle sebe igboske´ svatyneˇ a egyptske´ pyramidy, a poukazuje (July 1964, Lynch 1965). na jejich podobnost, dalsˇı´pak srovna´va´starou egyptsˇtinu s jazykem igbo 6Zachernuk uva´dı´ dalsˇı´ prˇı´pady, nejde vsˇak o Igby, ny´brzˇ o Joruby, http://www.youtube.com/watch?v=geR5Kxo0MJA&feature=watch respo jejich za´padnı´ sousedy, kterˇı´ byli misiona´rˇi ztotozˇnˇovańi s Egypt’any, nse, 24. 7. 2008). U´ cˇel mu˚zˇe by´t v teˇchto prˇı´padech afrocentricky´ Kopty nebo Hebrejci (Zachernuk 1994: 441–445). i nacionalisticky´. 236 ANTROPOWEBZIN 3/2010 dle me´ho na´zoru nalezli kdekoliv na sveˇteˇ), nenı´ prˇe- same thing. Their marriage, the way they live, ka´zˇkou k hledańı´ pravidelnostı´ a obecnyćh za´konitostı´, . . . , it’s the same thing . . . Because you see the ani nenaznacˇuje, zˇe zˇidovsky´ pu˚vod plnı´ svou funkci Igbo man and anywhere they come, they stay, na´rodnı´ho symbolu nedokonale. they establish, they conquer! That is way the Podarˇilo se mi uskutecˇnit dvanaćt rˇı´zenyćh rozho- Jews do their own things too. . . “ (Forest) voru˚, tudı´zˇmohu nynı´pro ilustraci uve´st, zˇe 11 dotazova- „. . . from the origin we fight war to war, one nyćh se s tvrzenı´m, zˇe Igbove´jsou sprˇı´zneˇni s Zˇ idy, setkalo after the other just like the Israelites in the (onen jediny´, ktery´ o tom nikdy neslysˇel, prozˇil deˇtstvı´ past. And that’s exactly what is happening in my v severnıŃige´rii a od sˇestnaćti let zˇije v Cˇeske´republice, place. Hardly Israel fight without winning, most slysˇel o spojitosti s Rˇ eky). Dva informa´torˇi vsˇak te´to of the time they have victory over their enemies teorii neveˇrˇı´(jeden argumentuje prˇı´lisˇvelkou geografickou likewise our people, that’s why the Igbos are the vzda´lenostı´ a druhy´ barvou pleti), 2 neveˇdı´, co si o nı´ most prosperous people in Nigeria.“ (Chieloka) majı´ myslet a 2 ji prˇipousˇteˇjı´ (jeden rˇı´ka´, zˇe v Izraeli by se cı´til jako cizinec, ale kulturnı´podobnosti ho vedou V linii prˇedstavy, zˇe vesˇkerou pravdu lze nale´zt v Bibli, k za´veˇru, zˇe by to mohla by´t pravda, druhy´pak pochybuje pokracˇujıí soucˇasnıÍgbove´. Mnozı´vypra´veˇjı´modifikova- o prˇı´buznosti skupin a zara´zˇejıćı´podobnosti vysveˇtluje ob- nou podobu prˇı´beˇhu o ztracene´m izraelske´m kmeni, jinı´ chodnı´mi styky v minulosti, ktereúmozˇnily kulturnı´vliv). odkazujıí na dalsˇı´pasa´zˇe (jak to mu˚zˇe vypadat v psane´ Zbylyćh peˇt dotazovanyćh zcela veˇrˇı´ v zˇidovsky´ pu˚vod podobeˇukazuje u´vodnıćita´t), dokonce z Nove´ho za´kona. sve´skupiny, mı´ra obezna´menosti s biblicky´m prˇı´beˇhem je „A lot of us believe that we came from Jew, that ru˚zna´, stejneˇjako sna´sˇeneárgumenty. is Israel, a lost tribe from Ephraim. When the Pra´veˇ zmapovańı´ strategiı´, kteryćh Igbove´ uzˇı´vajı´ Israelites were leaving Egypt, they were twelve prˇidokazovańı´sve´ho zˇidovstvı´, prˇı´padneˇktery´mi vysveˇt- tribes, . . . but . . . one tribe didn’t go with them to ˇ lujı´ oznacˇenı´ „Zide´ Afriky“, jsem zvolila k prˇedstavenı´ their final destination, being the promised land toho, jak se symboly pracujı´. Strategie pro prˇedstavu But you know, before the Christ comes, the whole doprovodı´m cita´ty svyćh informa´toru˚, prˇı´padneˇpasa´zˇemi Jews must return to Israel, it is a must! If they z internetu (systematicke´zpracovańı´vsˇech relevantnıćh by don’t return back to Israel, Christ will never vydalo na neˇkolik knih). come.“ (Forest) Patrneˇ nejbeˇzˇneˇjsˇı´ zpu˚sob argumentace vycha´zı´ z vy´sˇe zmıńeˇnyćh objektivnıćh struktura´lnıćh podobnostı´ „From Israel they were crossing, they were in (hodı´se totizˇi teˇm, kterˇıó zˇidovske´m pu˚vodu prˇesveˇdcˇeni Egypt. Because of hard time in Egypt some run nejsou a vysveˇtlujı´ jimi oznacˇenı´ „Zˇ ide´ Afriky“). Na away somewhere to Marocco, from there they go neˇktere´ upozornˇovali jizˇ autorˇi, o kteryćh jsem hovorˇila south to Africa. . . They say they are from a town, v prvnıćˇa´sti. Podobnostmi ma´m na mysli konkre´tneˇzvyky the first place they come, called Nri and Aro8.“ v tradicˇnı´kulturˇe,jako je obrˇı´zka, separace zˇen prˇimen- (Titus) struaci, pravidla prˇı´pravy potravin a stravovańı´, svatebnı´ „There is two places in Africa that has similar a pohrˇebnıóbrˇadapod. Rˇ adila bych sem take´skutecˇnost, culture - Ethiopia and Nigeria. Trained histo- zˇe Igbove´zˇijı´v komunitaćh takrˇkapo cele´m sveˇteˇ, tedy, rians say that the Igbos are black Jewish The jak sami neˇkdy rˇı´kajı´, v diasporˇe.Paralely spatrˇı´me take´ Jews was living in Egypt, when the place was ve stereotypnıćh prˇedstavaćh o mentaliteˇ Igbu˚ (Ma´m na getting too bad, they tried to move out of that mysli prˇedevsˇı´m prˇedstavy samotnyćh Igbu˚. Tı´m, jak place and came to settle in north of Nigeria. At jsou vnı´mańi naprˇı´klad svy´mi sousedy, jsem se dosud that place in north of Nigeria, there is two family nezaby´vala), jako je du˚raz na vzdeˇlańı´, zameˇrˇenı´ na ob- and the one said, that the place is too hot for chod, cˇi pocit vyvolenosti a za´rovenˇu´tlaku. V neposlednı´ them to live. So some shift down to the south rˇadeˇ spojuje obeˇ skupiny podobna´ historicka´ zkusˇenost, part of Nigeria and some went to Ethiopia to Igboveńazy´vajı´masakry, ktery´m cˇelili na severu Nige´rie live there.“ (Samuel) prˇed obcˇanskou va´lkou pogromy a va´lku samotnou pak genocidou, cˇi dokonce holokaustem. Prˇı´kladu˚, ktere´ by Du˚kazy se hledajı´ take´ v oblasti jazykoveˇdy, u svyćh ilustrovaly uzˇitı´ te´to strategie by se nasˇlo mnoho, uvedu informa´toru˚jsem se s tı´m setkala jen v omezene´mı´rˇe, pro neˇktere´ ze sve´ho vy´zkumu a upozornı´m, zˇe vhodnou dokreslenıá dovysveˇtlenı´prˇikla´da´m jesˇteˇcita´ty z internetu uka´zkou je rovneˇzˇu´vodnıćita´t z internetu. (viz opeˇt u´vodnıćita´t). „How the old Jews used to marry, I think it is „They [the Aro and Nri] have a slang language, the same thing.“ (Christian) some of the things they say looks like Jewish „. . . like in Nigeria, Igbos migrated north. The language.“ (Titus) Jews migrated also. Igbos are all over the world, 8Nri a Aro (Arochukwu) jsou dveˇnejvy´znamneˇjsˇıńa´bozˇenskaá patrneˇ just like Jews too.“ (Elechi) i politicka´ centra igboske´ historie. Obzvla´sˇteˇ Nri by´va´ povazˇovańo za kole´bku Igbu˚, jak vidı´me trˇebana prˇı´padu Tita, Chieloky nebo Michaela, „And most of their traditions, most of their tento pohled nenı´ nikterak v rozporu s prˇedstavou zˇidovske´ho pu˚vodu culture and other things – they are doing the skupiny. HANA SˇTEˇ PA´ NKOVA´ : “„Zˇ IDE´ AFRIKY 237

„Igbo simply means Hebrew.“ (Chieloka) „There are also accounts of DNA testing which found the Kohen DNA marker within members „. . . the Igbo also known as the Egbo, Ibo, Ebo, of both Ibo and Yoruba peoples.“12 Hebo, Hebow, Hebrew,. . . “9 „How do you know for sure that he (Hitler) „Indeed the language, culture and tradition doesn’t have igbo blood running in him? If he which the Igbo-Jews brought with them were so was partly Jewish and Igbos descended from the overwhelmingly eroded and battered, that only Jews, why can’t he have Igbo blood in him?“13 by serious scrutinization will one discover exis- ting similarities in the two languages. . . I high- V neˇkteryćh prˇı´padech se Igboveódvola´vajıńa izraelske´ lighted many words that share similar meanings autority. Oficia´lnı´ho uznańı´ se jim sice zatı´m nedostalo, and pronunciations in both Hebrew and Igbo ale za´jmu ze strany Izraele nebo tameˇjsˇıćh jednotlivcu˚se languages. Here is a list:“10 teˇsˇı´. „And many Jewish ambassadors stayed in Ni- geria and they always have their embassy in Igboland. And they said that we are black region of Jewish kingdom they were looking for, that we have left in olden days.“ (Michael) „But we don’t want to force them [Jews]. . . Many of them came to Nigeria to investigate where is this people from. And most of their traditions, most of their culture and other things – they are doing the same thing. . . I’ve travelled to Israel early this year and I’ve met with some of the Nigerians and they were still talking about it, that issue to be able to identify with us as Jews. . . “ (Forest)

Prˇi dokazovańı´ slavne´ minulosti je logicke´ take´ odkazo- vańıńa historicke´dokumenty. Cˇasto se tak deˇje pouze ve formeˇobratu typu „historikove´tvrdı´“, „podle historickyćh dokladu˚“ apod., na internetu se ale objevuje i odvola´- Narazila jsem take´ na prˇı´pad argumentace archeologic- vańı´ na Equiana (viz u´vodnı´ cita´t), Hortona, Blydena cˇi ky´mi na´lezy. Informa´tor hovorˇil poneˇkud nejasneˇ, proto Basdena, tedy prˇedchu˚dce soucˇasne´prˇedstavyo igboske´m opeˇt prˇipojujijesˇteˇvariantu te´hozˇprˇı´beˇhu z internetu. zˇidovstvı´. „They have one rock in one village Agukwu Propojenı´m prvnıá druhećˇa´sti bych vyćˇet strategiı´ where they wrote something in Jewish language. uzavrˇelaa pokusila se ze sve´ho vy´zkumu vyvodit neˇjake´ One of the Jewish king came to Igbo, they wrote obecneˇjsˇı´ za´veˇry. Domnı´va´m se, zˇe zˇidovstvı´ je jednı´m it on the stone. Maybe one of their kings came z igboskyćh na´rodnıćh symbolu˚, umozˇnˇuje Igbu˚m le´pe down to establish. . . Maybe he have children, definovat sebe sama, v tomto prˇı´padeˇ tedy jako Afri- maybe he have a community, maybe he married, cˇana zˇidovske´ho pu˚vodu, cˇlena skupiny takovyćh jedincu˚, having kids, make a village. . . “ (Christian) krajana dalsˇıćh Igbu˚ s touto charakteristikou. Zˇ idovstvı´ nevymezuje Igby jen v ra´mci skupiny, ale i smeˇrem ven, „On the stone discovered in Enugwu Aguleri vu˚cˇi sousedu˚m a ostatnı´m nigerijsky´m etniku˚m s jiny´m was engraved the name Gad in the Aramaic lan- pu˚vodem. Zˇ idovstvı´mańavıć tu vy´hodu, zˇe je vu˚cˇi u´zemı´ guage reminding one of the writings in Exodus Igbolandu vneˇjsˇı´, tudı´zˇstojı´mimo spory igboskyćh pod- 39: 14, there were twelve stones, one for each of skupin, prˇekona´va´jejich odlisˇne´tradice pu˚vodu a nenara´zˇı´ the names of the sons of Israel, each engraved 11 na nehomogennost, se kterou se igboskeńa´rodnı´symboly like a seal with the name of the twelve tribes.“ obvykle poty´kajı´. Ra´da bych zdu˚raznila, zˇe zˇidovsky´pu˚- Se zapojovańı´m genetiky jsem se beˇhem rozhovoru˚ ne- vod je soucˇa´stı´ igboske´ho na´rodnı´ho diskursu, tı´m ma´m setkala, na internetu se ovsˇem vzaćneˇvyskytujıí takove´ na mysli, zˇe plnı´ svou funkci i pro jedince, ktery´ v neˇj prˇı´pady. neveˇrˇı´. Stacˇı´, zˇe jako Igbo rozumı´debata´m na toto te´ma a zna´historky s nı´m spojene´. 9http://groups.yahoo.com/group/NorthAmexemObservers/message/14 84, 24. 10. 2010. 12http://www.rabbihowardgorin.org/Ibo-Benei-Yisrael.pdf, 6. 10. 10http://www.kwenu.com/publications/ojukwu/interview/okafor ogba 2010. ji.htm, 14. 10. 2010. 13U´ ryvek z diskuse na http://www.nairaland.com/nigeria/topic- 11http://iduueri.wordpress.com/, 27. 9. 2010. 509123.0.html, 6. 10. 2010. 238 ANTROPOWEBZIN 3/2010

Doufa´m, zˇe se mi prostrˇednictvı´m skromne´ho vy´- [9] SANDERS E. R. 1969. The Hamitic Hypothesis (Its Origin and zkumu podarˇilouka´zat, v jake´m smyslu stojıígboskyńa- Functions in Time Perspective). The Journal of African History. 10(4): 521–532. Cambridge University Press. Jstor. cionalismus na konci rˇadyideologiı´z prvnıćˇa´sti me´praće, [10] ZACHERNUK P. S. 1994. Of Origins and Colonial Order: Southern a za´rovenˇprˇiblı´zˇit, jake´mı´sto na´lezˇı´zˇidovske´mu pu˚vodu Nigerian Historians and the ’Hamitic Hypothesis’ C. 1870–1970. The v kosmologii dnesˇnıćh Igbu˚a jak s nı´m Igbove´pracujı´jako Journal of African History. 35(3): 427–455. Cambridge University Press. Jstor. se symbolem. V za´jmu objektivity je vsˇak mou povinnostı´ na za´veˇr dodat, zˇe prˇı´stup uzˇity´ v te´to praći, ktery´ je *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla znacˇneˇ ovlivneˇny´ skutecˇnostı´, zˇe se zaby´va´m igbosky´m na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu nacionalismem, nenı´jediny´m u´hlem pohledu na toto te´ma. podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– Daniel Lis se naprˇı´klad zaby´va´vlivem Izraele na igboskou 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci identifikaci s Zˇ idy (na ktery´take´mnozı´skeptici z rˇadIgbu˚ projektu SGS–2010–019. upozornˇujı´). Edith Bruder se zase veˇnuje komunita´m Igbu˚, ktere´konvertovaly k judaismu (neˇktere´zdroje uva´deˇjıázˇ 40 000 praktikujıćıćh14 a 26 synagog15). Jejı´za´jem se tedy soustrˇedıńa skupiny, ktere´sve´zˇidovstvı´pojali na´bozˇen- sky, a vycˇlenili se tak z celku Igbu˚, kterˇı´jsou krˇest’any a zˇidovstvı´ vnı´majı´ pouze etnicky (byt’ neˇkdy argumentujı´ podobnostı´ sve´ho tradicˇnı´ho na´bozˇenstvı´ a judaismu)16. Kontroverznıígbosky´psycholog Ozodi Thomas Osuji se zaby´va´ v podstateˇ stejny´m te´matem jako ja´, ale z pozice sve´ disciplıńy – domnı´va´, zˇe Igbove´ se ztotozˇnˇujı´ s Zˇ idy kvu˚li pocitu meńeˇcennosti, ktery´se svy´mi u´dajny´mi soukmenovci ostatneˇ sdı´lı´, stejneˇ jako snahu prˇetavit ho v pocit vy´jimecˇnosti.17

POUZˇ ITA´ LITERATURA

[1] AFIGBO A. E. 2005. Nigerian history, politics and affairs: the collected essays of Adiele Afigbo. Ed. By Falola T. Africa World Press: Trenton. [2] DEVENAUX, G. K. 1977. Africanus Horton: The Dawn of Nati- onalism in Modern Africa. Extracts from the Political, Educational, Scientific and Scientific Writings of J. A. B. Horton M. D. (Review). The International Journal of African Historical Studies. 10(2): 359– 361. Boston University African Studies Center. Jstor. [3] ECHERUO M. J. C. 1992. Edward W. Blyden, W. E. B. Du Bois, and the ’Color Complex’. The Journal of Modern African Studies. 30(4): 669–684. Cambridge University Press. Jstor. [4] EQUIANO O. 1837. The Life of Olaudah Equiano, or Gustavus Vassa, the African. Isaac Knapp: Boston, prˇı´stupneńa Google books. [5] EPELLE S. 1960. The promise of Nigeria in ZACHERNUK P. S. 1994. Of Origins and Colonial Order: Southern Nigerian Historians and the ’Hamitic Hypothesis’ C. 1870–1970. The Journal of African History. 35(3): 427–455. Cambridge University Press. Jstor. [6] JULY R. W. 1964. Nineteenth-Century Negritude: Edward W. Blyden, The Journal of African History, 5(1): 73–86. Cambridge University Press, Jstor. [7] KLI´MA V. 1987. Specificke´postavenıíbske´ho obyvatelstva a jeho role ve vnitropoliticke´m vy´voji Nige´rie in Kolektiv pracovnı´ku˚oddeˇ- lenıÁfriky 1987. Etnicky´proble´m v politicke´m zˇivoteˇsoudobeÁfriky. Orienta´lnıú´stav CˇSAV: Praha. [8] LYNCH H. R. 1965. Edward W. Blyden: Pioneer West African Nati- onalist. The Journal of African History. 6(3): 373–388, Cambridge University Press, Jstor.

14http://en.wikipedia.org/wiki/Igbo Jews, 24. 5. 2008. 15http://en.wikipedia.org/wiki/History of the Jews in Nigeria, 14. 2. 2009. 16V prˇı´padeˇ Lis i Bruder vycha´zı´m z abstraktu˚ jejich prˇı´speˇvku˚ na konferenci „Jews and Judaism in Black Africa and its Diasporas“ probı´- hajıćı´ve dnech 30.–31. 10. 2010 v Londyńeˇ. Abstrakty jsou prˇı´stupneńa http://www.soas.ac.uk/events/african-jewry/file61097.pdf, 9. 10. 2010. 17Viz naprˇı´klad jeho reakce na cˇlańek A. Makinde (Igbos: A lost Tribe of Israel?) nazvana´ „Igbo are Africans not jews“ a prˇı´stupna´ na http://www.codewit.com/abuse-of-power/1217-igbos-are-africans-not- jews, 29. 6. 2008. ANTROPOWEBZIN 3/2010 239 „Mneˇbylo osmnaćt let a vda´vala jsem se z cˇisty´ la´sky“ Vy´voj svatebnı´ho obrˇadu v komunisticke´m Cˇeskoslovensku Lenka Balvıńova´, Tereza Krysˇpıńova´ PracovisˇteˇOra´lnı´historie – Soudobe´deˇjiny, Fakulta humanitnıćh studiı´, Univerzita Karlova v Praze, [email protected], [email protected]

Í was eighteen and got married out of real love´ V ra´mci tohoto obdobı´ jsme si vymezily peˇt krat- Evolution of wedding ceremony in communist sˇıćh u´seku˚, prˇicˇemzˇprˇicˇasove´m ohranicˇenı´jsme vycha´- Czechoslovakia zely z du˚lezˇityćh zvratu˚ politicke´ situace. Prvnı´ obdobı´ tedy spada´ do 50. let, druhe´ zahrnuje le´ta 60. a koncˇı´ rokem 1968, na´sleduje perioda do roku 1977, a poslednı´ Abstract—Forty years of communist leadership changed dveˇ cˇa´sti prˇed sametovou revolucı´ rozdeˇluje rok 1985. a lot of aspects of everyday living in Czechoslovakia. These changes intervened also to all rites of passage, including Rozhovory jsme vedly s ohledem na to, aby vy´beˇr nara´toru˚ wedding. The new regime tried to suit traditional wedding zahrnoval pa´ry sezdane´ve vsˇech peˇti periodaćh, prˇicˇemzˇ and wedding habits to its conception. This new type of se jednalo jak o muzˇe a zˇeny, respektive zˇenichy a neveˇsty, wedding should be simple, unified, civil and ideological. tak i o cele´pa´ry. For example, a couple could not lawfully wed in a church Je ovsˇem nutne´vzı´t na veˇdomı´, zˇe jsme se zameˇrˇily anymore. For some time, brides also stopped wearing white wedding gown and replaced it by an ordinary dress. But jen na jednu spolecˇenskou vrstvu obyvatelstva. Jednalo se there were many differences between state conception and vy´hradneˇ o prˇı´slusˇnı´ky vysˇsˇı´ strˇednı´ trˇı´dy, za socialismu reality. We want to show a real shape of getting married nazy´vane´jako pracujıćıínteligence, navıć zˇijıćı´ve velkyćh in communist Czechoslovakia, and therefore we used oral (krajskyćh) meˇstech v Cˇechaćh. Mu˚zˇeme prˇedpokla´dat, zˇe history and visual analysis of wedding photos. At first, v jinyćh vrstvaćh spolecˇnosti cˇi na venkoveˇby mohly by´t we describe three similarities of marriages in socialism: hard-time in hunting for wedding dress, bouquet etc., very pru˚beˇh a vy´sledky vy´zkumu jine´. young marrying age and frequent pregnancy of bride in Kromeˇsamotnyćh rozhovoru˚jsme vycha´zely i z ana- time of wedding. At second, we present two examples of ly´zy svatebnıćh fotografiı´ zı´skanyćh od nara´toru˚ i z ar- evolution of wedding in the period 1948–1989. First example chivu Etnograficke´ho u´stavu Moravske´ho zemske´ho mu- is development of wedding gown, influenced not only by zea v Brneˇ. Fotografie jsme pouzˇily i prˇirozhovorech s na- fashion but also by political situation. Second example is a trend to close wedding in a family circle. In our opinion, this ra´tory, prˇicˇemzˇjsme vycha´zely z teorie Heleny Berańkove´, trend is the most important heritage of socialistic impression zˇe vizua´lnı´ vjem prˇi prohlı´zˇenı´ fotografiı´ poma´ha´ ozˇivit to wedding. The first day of marriage quit being public event nara´torovu pameˇt’ (Berańkova´2006: 9). and moved to living rooms. V te´to praći se veˇnujeme nejprve kroku˚m, ktere´ Key Words—wedding, wedding ceremony, Czechoslovakia, podnikal sta´t ve snaze prˇevzı´t kontrolu nad spolecˇnostı´ oral history, communism, rites of passage a ktere´zasahovaly i do procesu svateb. V dalsˇıćh cˇa´stech pak rozebı´ra´me rea´lnou podobu svatebnıćh prˇı´prav a ob- rˇaduv pru˚beˇhu komunisticke´vla´dy, zjisˇteˇnou na za´kladeˇ vypra´veˇnıńara´toru˚. Nejdrˇı´ve vytycˇujeme hlavnı´spolecˇne´ TYRˇ ICET let komunisticke´ nadvla´dy poznamenalo rysy svateb v pru˚beˇhu komunisticke´vla´dy a pote´hleda´me Cˇ deˇnı´v Cˇeskoslovensku politicky, ekonomicky cˇi kul- rozdı´ly mezi svatbami porˇa´dany´mi v jednotlivyćh na´mi turneˇ, ale promı´tlo se take´do vy´znamnyćh uda´lostı´sou- urcˇenyćh obdobıćh. krome´ho zˇivota jeho obyvatel. Jednalo se prˇitomi o uda´- losti, ktereńa prvnı´pohled nemajı´s politikou nic spolecˇ- ne´ho, naprˇı´klad o svatbu, zvyky a ritua´ly s nı´ spojene´. SVATBA V PRˇ EDSTAVA´ CH STA´TNI´ MOCI Pra´veˇ jejı´ promeˇnou pod tlakem dobovyćh pomeˇru˚ se Po uńorove´m prˇevratu zacˇal novy´ rezˇim ovlivnˇovat budeme zaby´vat. vsˇechny sfe´ry kazˇdodennı´ho zˇivota, prˇicˇemzˇ nevynechal Na svatebnı´ obrˇad je mozˇne´ nahlı´zˇet z mnoha ani prˇechodove´ ritua´ly, ktere´ do te´ doby spravovala cı´r- ru˚znyćh u´hlu˚ pohledu, at’ jizˇ statisticky, antropologicky, kev. Naprˇı´klad krˇest zacˇalo vytlacˇovat vı´tańı´ obcˇańku˚, cˇi vizua´lneˇ. V nasˇem vy´zkumu jsme se zameˇrˇilyna hle- birˇmovańı´meˇlo by´t nahrazeno slavnostnı´m uvedenı´m deˇtı´ disko ora´lneˇ-historicke´, vycha´zely jsme tedy z rozhovoru˚ do Piony´ra a cı´rkevnı´ snˇatek prˇestal by´t plnohodnotny´m vedenyćh s lidmi, kterˇı´se brali v pru˚beˇhu cˇtyrˇdesetiletı´ pra´vnı´m u´konem pro uzavrˇenı´manzˇelstvı´. Sociolog Hans od roku 1948 do roku 1989. Maier oznacˇuje tento postup za snahu vytvorˇit takzvane´ 240 ANTROPOWEBZIN 3/2010 politicke´ na´bozˇenstvı´, ktere´ meˇlo nahradit prˇevazˇujıćı´ sezdane´souzˇitıćˇi svobodne´matky neodpovı´daly zazˇity´m krˇest’anskou vı´ru. norma´m. Podle Maiera je politicke´ na´bozˇenstvı´ sakralizace˘ politicke´ho syste´mu zalozˇene´ho na vy´sadnı´m a neodvola- ´ ´ telne´m pra´vu na moc a na ideologicke´m monismu. Jed- NAVZDORY PODMINKAM notlivec a spolecˇenstvı´se musejı´povinneˇa bezpodmıńecˇneˇ Z nasˇeho vy´zkumu vyply´va´, zˇe v praxi se snoubenci podrˇı´dit jeho za´konny´m narˇı´zenı´m. Politickeńa´bozˇenstvı´je snazˇili z vytycˇenyćh kolejı´ru˚zny´mi zpu˚soby vybocˇit. Jako v du˚sledku toho netolerantnı´, dikta´torske´, radika´lnıá chce nejsnadneˇjsˇı´ cesta se jevilo odlisˇit se pomocı´ svatebnıćh pronikat do vsˇech aspektu˚zˇivota jednotlivce a spolecˇnosti. sˇatu˚ a dalsˇıćh estetickyćh komponentu˚. V tomto prˇı´padeˇ (Maier 1999: 12) vsˇak neveˇsty a zˇenichove´ nara´zˇeli na barie´ru socialis- Tradicˇnıńa´bozˇenskyóbrˇada jeden z nejdu˚lezˇiteˇjsˇıćh ticke´vy´roby. Likvidace soukrome´ho podnikańıńa pocˇa´tku momentu˚zˇivota, jaky´m svatba bezesporu byla a je, se tak 50. let totizˇ citelneˇ zasa´hla oblast sluzˇeb a projevila se meˇl prˇizpu˚sobit prˇedstava´m rezˇimu. Verˇejnosti sta´t tento na „trvale neuspokojene´ popta´vce obyvatelstva po spo- postup vysveˇtloval vskutku lakonicky: „Jestlizˇe jsme tedy trˇebnıćh prˇedmeˇtech a sluzˇbaćh.“ (Kalinova´ 2007: 126) rˇekli, zˇe na´sˇ lidoveˇ demokraticky´ sta´t prˇikla´da´ manzˇel- Vy´sledkem byl jen velmi omezeny´vy´beˇr svatebnı´ho sor- ske´mu svazku tak veliky´vy´znam, respektuje jej a bere jej timentu a cˇasto nebylo mozˇne´sehnat ani za´kladnı´potrˇeby: pod svou ochranu, je proto spra´vne´, aby meˇl sta´t vliv na „No tak kosˇıćˇku˚ byl jeden typ, takzˇe nebylo na u´pravu manzˇelstvı´ jizˇ od samotne´ho jeho zrodu.“ (Nezˇ vybranou, tam jako nebyla zˇa´dna´ jina´ volba, naopak rˇeknete.. . 1959: 3) byl proble´m je sehnat, ja´ jsem meˇla to sˇteˇstı´, zˇe jedna Kromeˇ jizˇ zmıńeˇne´ devalvace cı´rkevnı´ho snˇatku z myćh tet pracovala v krkonosˇskyćh papı´rnaćh, takzˇe mi a jeho podmıńeˇnı´ snˇatkem obcˇansky´m sˇlo i o snahu je tam koupila ve velkoobchodeˇ, takzˇe jsme nemuseli nikde celkoveˇ„zcivilnit“ celou tuto uda´lost. Problematiku svateb beˇhat po papı´rnictvıćh. Prstyńky se tenkra´t kupovaly tı´m osˇetrˇovalZa´kon o pra´vu rodinne´m z roku 1949 a v ra´mci zpu˚sobem, zˇe si cˇloveˇk musel obstarat jako by, jezˇisˇ, jak by zavedenı´povinne´ho civilnı´ho snˇatku o rok pozdeˇji se cely´ se to dalo rˇıćt, obstarat potvrzenıó tom, zˇe se bude vda´vat obrˇadznacˇneˇzjednodusˇil (Marˇı´kova´2007: 21). a s tı´mhletı´m papı´rkem teprve v klenotnictvı´ si vlastneˇ V 50. letech se tendence „zcivilneˇnı´“ projevovala vybrat svatebnı´prstyńky.“ (Svatba 1986) takeńa oblecˇenıńovomanzˇelu˚a neˇkteryćh noveˇprˇijatyćh V rˇadeˇ prˇı´padu˚ se tak prˇı´pravy konaly za vydat- zvyklostech. Z fotografiı´ z tohoto obdobı´ je patrne´, zˇe ne´ho vyuzˇı´vańıńeoficia´lnıćh struktur – stıńoveékonomiky rˇadaneveˇst zvolila namı´sto slavnostnıćh sˇatu˚zcela civilnı´ a zna´mostı´. Zˇ a´dna´z nara´torek neopomneˇla podotknout, zˇe kosty´m a k samotne´podstateˇobrˇaduodkazovaly jen kytice se kvu˚li mnoha veˇcem musela obracet na zna´me´, kamara´dy nebo kloboucˇky s decentnı´m za´vojem a korsa´zˇ v klopeˇ atd. Za nedostatkove´zbozˇı´prˇitomplatily naprˇı´klad i kveˇ- zˇenicha. Za prˇı´klad jasne´ho nabourańı´tradicˇnıćh zvyklostı´ tiny: „Meˇla jsem kytici gerber, no jezˇisˇmajra´, to se zasˇlo pak mu˚zˇeme povazˇovat prˇı´pad, o ktere´m na´m vypra´veˇla do kveˇtina´rˇstvı´, tam se to objednalo, ja´ nevim, no urcˇiteˇ jedna z nara´torek. Ze Soveˇtske´ho svazu se pry´ do Cˇech cˇtrnaćt dnı´doprˇedu, ne jak dneska. . . a kveˇtiny? No byly dostala „tradice“ kla´st po obrˇadu veˇnec na hrob nezna´- jen gerbery, kaly a karafia´ty, samozrˇejmeˇ.“ (Svatba 1974) me´ho vojıńa. Bohuzˇel se na´m nepodarˇilo oveˇrˇit, zda se Specia´lnı´kategoriı´byly neveˇstiny sˇaty, respektive variace tento zvyk vyskytoval i jinde na cˇeskoslovenske´m u´zemıá rˇesˇenıá improvizacı´prˇijejich shańeˇnı´, a ve vyjmenova´- jak dlouho byl udrzˇovań, mluvıó neˇm jen jedna nara´torka vańı´starostı´s prˇı´pravami by se dalo pokracˇovat. a metodika obrˇadu˚od Jirˇı´ho Ada´mka (Ada´mek 1988: 8). V souvislosti s touto problematikou meˇli vsˇichni Prˇemeˇna obrˇadu v socialisticky´ akt nebyla patrna´ nara´torˇi tendenci srovna´vat svou svatbu se situacı´ nynı´, jen z oblecˇenı´, ale k novy´m spolecˇensky´m hodnota´m respektive po revoluci. „Dneska, kdyzˇse na to podı´va´m, odkazoval take´zpu˚sob a obsah proslovu odda´vajıćı´ho. Prˇi tak v myćh ocˇıćh byla kra´sna´, ale dneska by to byla tak neˇm se totizˇprojevovala snaha zobrazit novou, socialistic- beˇzˇna´kytka.“ (Svatba 1974) Na toto srovnańıódkazovali kou spolecˇnost jako idea´l kolektivnı´ho souzˇitı´, jehozˇjsou u veˇtsˇiny te´mat, ale cˇasto upozornˇovali pra´veˇ na velky´ novomanzˇele´ nedı´lnou soucˇa´stı´: „Uveˇdomte si, zˇe vasˇe rozdı´l v nabı´dce svatebnı´ho sortimentu za socialismu manzˇelstvı´ je spjato teˇsneˇ se sˇteˇstı´m a spokojenostı´ cele´ a v soucˇasne´dobeˇ. nasˇı´ spolecˇnosti. Cˇı´m le´pe se bude darˇit lidu te´to zemeˇ, Dosud jsme zmıńily snahu snoubencu˚ neˇjaky´m, tı´m spokojeneˇjsˇıá radostneˇjsˇı´bude take´vasˇe manzˇelstvı´.“ alesponˇ mı´rny´m zpu˚sobem se vymezit vu˚cˇi prˇedstaveˇ (Ada´mek 1988: 21) Proslovy te´zˇ zdu˚raznˇovaly, zˇe do jednotne´ho pojetı´ svatebnı´ho obrˇadu. V cˇem se vsˇak manzˇelstvı´snoubenci vstupujı´za sveˇdectvı´za´stupce lidu podrˇizovali obecne´mu mıńeˇnı´, bylo jizˇ zmıńeˇne´ pojetı´ a zˇe se odpovı´dajı´socialisticke´spolecˇnosti. mora´lky. Vsˇichni nara´torˇi meˇli potrˇebu mluvit o tom, Celkoveˇse da´rˇıći, zˇe se rezˇim snazˇil bagatelizovat procˇ se rozhodli vstoupit do manzˇelstvı´ a cˇı´m bylo toto individua´lnost cele´ho svatebnı´ho obrˇadua dodat mu unifi- rozhodnutı´ bezprostrˇedneˇ ovlivneˇne´, prˇicˇemzˇ cˇasto bylo kovany´byrokraticky´ra´z. Od snoubencu˚se tedy ocˇeka´valo, du˚vodem k snˇatku cˇi k jeho uspı´sˇenı´teˇhotenstvıńeveˇsty: zˇe se tomuto trendu podrˇı´dıá nebudou vybocˇovat z rˇady. „Vda´vala jsem se v brˇeznu 1986, plań byl poneˇkud S tı´m souviselo i lpeˇnıńa mora´lnıćh za´sadaćh zdeˇdeˇnyćh jiny´, chteˇla jsem se vda´vat v le´teˇ, ale jako u veˇtsˇiny pa´ru˚ po meˇsˇt’anske´spolecˇnosti. Na mlade´lidi tak byl vyvı´jen v te´hlete´dobeˇ, tak prˇıćˇinou uspeˇchaneˇjsˇı´ho termıńu bylo tlak, aby vstupovali do manzˇelske´ho svazku, protozˇe ne- teˇhotenstvı´. Pu˚vodnı´ plań byl, zˇe se budeme bra´t o cˇtvrt L. BALVIŃOVA´ , T. KRYSˇPIŃOVA´ : MNEˇ BYLO OSMNA´ CT LET A VDA´VALA JSEM SE Z CˇISTY´ LA´ SKY 241 roku pozdeˇji, ale po Vańocıćh jsem zjistila, zˇe cˇeka´me Jako prˇı´klad prvku, ktery´se v pru˚beˇhu cˇtyrˇdesetiletı´ miminko a nechteˇla jsem, nebo v te´ dobeˇ ani nesˇlo, aby komunisticke´vla´dy v Cˇeskoslovensku neusta´le promeˇnˇo- se cˇloveˇk vda´val bud’ s brˇı´sˇkem, anebo po narozenı´toho val, mu˚zˇeme uve´st svatebnı´sˇaty. Vy´hodou tohoto vy´voje dı´teˇte, tudı´zˇse svatba udeˇlala co nejdrˇı´ve a narusˇilo na´m je, zˇe ho lze snadno pozorovat na dobovyćh svatebnıćh to trosˇku plańy, ktere´jsme meˇli.“ (Svatba 1986) fotografiıćh, tudı´zˇ je mozˇne´ na prvnı´ pohled najı´t prvky O cˇetnosti takto odu˚vodneˇnyćh snˇatku˚sveˇdcˇıí vy´po- spolecˇne´pro jednotlivaóbdobı´. veˇd’ dalsˇıńara´torky: „. . . Mneˇbylo osmnaćt let, a vda´vala Jako prˇı´klad prvku, ktery´se v pru˚beˇhu cˇtyrˇdesetiletı´ jsem se, z cˇisty´ la´sky, nemusela jsem, v ty´ dobeˇ se komunisticke´vla´dy v Cˇeskoslovensku neusta´le promeˇnˇo- prosteˇ vda´vala deˇvcˇata strasˇneˇ mlada´.“ (Svatba 1974) val, mu˚zˇeme uve´st svatebnı´sˇaty. Vy´hodou tohoto vy´voje Z vypra´veˇnı´te´to zˇeny je patrne´, zˇe prˇestozˇe jıósobneˇse je, zˇe ho lze snadno pozorovat na dobovyćh svatebnıćh to nety´kalo, bylo natolik obvykle´, aby neveˇsta byla ve fotografiıćh, tudı´zˇ je mozˇne´ na prvnı´ pohled najı´t prvky svatebnı´den jizˇneˇjakou dobu teˇhotna´, zˇe meˇla potrˇebuse spolecˇne´pro jednotlivaóbdobı´. vu˚cˇi tomu vymezit. Jak jsme jizˇzminˇovaly, v 50. letech se rezˇim snazˇil Tento trend potvrzuje ve sve´ studii o snˇatecˇnosti vy´razneˇ nabourat tradicˇnı´ obraz svatby jako vy´jimecˇne´ v cˇeskyćh zemıćh i Ludmila Fialova´. Cituje zde Milana uda´losti. Do znacˇne´ mı´ry se mu to darˇilo – zˇeny se Kucˇeru, kteryúva´dı´, zˇe v 50. letech se do devı´ti meˇsıću˚ vda´valy veˇtsˇinou v kosty´mku, ktery´ byl v rˇadeˇ prˇı´padu˚ po snˇatku rodilo zhruba 40 % prvnıćh deˇtı´, v 60. letech k nerozeznańı´ od norma´lnı´ho civilnı´ho odeˇvu (nebo to polovina a od 70. let sahal pocˇet takto narozenyćh deˇtı´ prosteˇ civilnı´ odeˇv byl). Je zde patrny´ vliv SSSR, kde k 60 % (Kucˇera 1994: 105 in Fialova´ 2007: 17). Podle se neˇktere´pa´ry braly dokonce ve zcela unisexovyćh uni- Fialove´sta´la za mnozˇstvı´m mimomanzˇelskyćh teˇhotenstvı´ formaćh (Figes 2009: 31), acˇkoliv takto radika´lnı´prˇı´stup velmi nı´zkaú´rovenˇantikoncepce ve spojenı´s uvolnˇujıćı´mi se v Cˇeskoslovensku neprosadil. se mravy a tlak na zˇeny, aby nepodstupovaly interrupci. V pru˚beˇhu cˇasu se vsˇak v oble´kańıód socialistickyćh V tomto prˇı´padeˇ je zajı´mava´ urcˇita´ dvojakost prˇı´- idea´lu˚upousˇteˇlo a mo´da zacˇala dohańeˇt trendy za´padnı´ho stupu k zˇivotu prˇed svatbou. Na jednu stranu nebylo sveˇta, kromeˇ strˇihu˚ a materia´lu i v napodobovańı´ hveˇzd zvla´sˇtnı´(minima´lneˇv pozdeˇjsˇıćh letech), zˇe neveˇsta jesˇteˇ popula´rnı´kultury. V 60. letech se proto soubeˇzˇneˇs uvolnˇo- prˇed svatbou oteˇhotneˇla, na druhou stranu je zde silneˇ vańı´m politickyćh pomeˇru˚meˇnilo i odı´vańıńeveˇst. Vra´til patrny´strach z toho, aby nebylo poznat, zˇe se zˇena vda´va´ se trend bı´lyćh sˇatu˚, ktery´, acˇ nenı´ pu˚vodneˇ krˇest’ansky´, jizˇ „v ocˇeka´vańı´“, cˇi aby nezu˚stala svobodnou matkou. se na Za´padeˇ drzˇel kontinua´lneˇ od zacˇa´tku 20. stoletı´ Ota´zkou samozrˇejmeˇ zu˚sta´va´, nakolik se obavy „co by (Guibert-Fourre´ 2010: 41). Sˇaty se zkra´tily nad kolena tomu rˇeklilide´“ ty´kaly samotneńeveˇsty. Do znacˇne´mı´ry a veˇtsˇinou meˇly vy´razny´strˇihsukneˇdo tvaru A. Zdobnost mohlo jı´t o tlak jejı´ho bezprostrˇednı´ho okolı´, naprˇı´klad cˇasto dohańeˇl materia´l, z dobovyćh fotografiı´ je patrne´ prˇı´buzenstva, ktere´mu se podvolila a v pru˚beˇhu dalsˇıćh cˇasteúzˇı´vańı´krajek a dalsˇıćh estetickyćh doplnˇku˚. let ho prˇijalaza svu˚j. 70. a 80. le´ta byla oproti tomu styloveˇ znacˇneˇ Dalsˇı´m obvykly´m rysem svateb bylo, zˇe se lide´brali nejednotna´ a z fotek je patrna´ jista´ bezradnost neveˇst v pomeˇrneˇbrzke´m veˇku.1 Pro tuto skutecˇnost existovalo prˇihledańı´vhodne´ho odeˇvu. S na´stupem normalizace od- vıćero du˚vodu˚. Neˇktere´jsme jizˇzmıńily, dalsˇıńaznacˇuje zvonilo kra´tky´m strˇihu˚m i progresivnı´m mo´dnı´m trendu˚m vy´poveˇd’ nara´tora zˇenıćı´ho se v 50. letech: „My jsme se a vy´beˇr v obchodech se omezil, ale neveˇsty se odmı´taly do toho docela hnali, protozˇe, to vı´te (smıćh), vza´jemny´ vzda´t zdobenyćh bı´lyćh ro´b. Ke slovu proto prˇisˇla ru˚zna´ vztah muzˇe a zˇeny je dost silnyá my jsme ten vztah chteˇli provizornı´ rˇesˇenı´, cˇasto prova´deˇna´ v domaćıćh podmıń- legalizovat, i kvu˚li podmıńka´m, bydleli jsme s rodicˇi.“ kaćh, nebo sˇvadleny: (Svatba 1954) Du˚lezˇitost tedy prˇikla´da´me i bytove´situaci „Ano, byly neveˇsty, ktere´se vda´valy jako v bı´le´ro´beˇ, v Cˇeskoslovensku. Mladı´ lide´ nemeˇli mozˇnost vlastnı´ho veˇtsˇinou to sˇila neˇjaka´sˇvadlena, jak se rˇı´ka´, ze sousedstvı´, bydlenıá sˇance na osamostatneˇnı´tak obvykle prˇisˇla azˇse protozˇe vlastneˇ nebyla mozˇna´ zˇa´dna´ volna´ zˇivnost, takzˇe snˇatkem, tudı´zˇtuto uda´lost nijak neodkla´dali. sˇvadleny, ktere´sˇily pro, jako pro lidi prˇıćhozı´, neexistovaly, jako zˇe by neˇkdo rˇekl: Áno, ja´ ma´m sˇvadlenu, ktera´ se tı´m zˇivı´.´ Veˇtsˇinou se tı´m zˇivil neˇkdo, kdo to umeˇl, jenzˇe CESTY VY´ VOJE svatebnı´sˇaty je na nevyucˇene´ho cˇloveˇka, nebo na cˇloveˇka, ktery´se tı´m standardneˇnezˇivı´, asi velke´sousto, co se tyćˇe Za´sadnı´ vsˇak nenı´ jen to, cˇı´m si svatby za komunismu profesnı´ znalosti, takzˇe neˇktery´ ty sˇaty vu˚bec nedopadly byly podobne´, ale take´to, cˇı´m se lisˇily. Beˇhem peˇti sle- dobrˇe, byl to prosteˇdocela deˇs (smıćh).“ (Svatba 1986) dovanyćh obdobı´se svatby alesponˇv neˇkteryćh smeˇrech Na fotkaćh z dob normalizace proto najdeme neveˇsty neusta´le vyvı´jely a tento proces byl viditelneˇovlivnˇovany´ v sˇatech ru˚znyćh strˇihu˚, de´lek i barev, a cˇasto neumeˇle´ho politickou situacıú na´s i ve sveˇteˇ. provedenı´. Ke konci 80. let se pak zacˇaly prosazovat bı´le´ 1Do roku 1989 se pru˚meˇrny´ veˇk zˇen prˇi prvnı´m snˇatku pohyboval ro´by za´padnı´ho typu sˇite´podle strˇihu˚ze za´padoneˇmecke´ho konstantneˇ mezi 21 a 22 lety, po roce 1989 pak zacˇal strmeˇ stoupat cˇasopisu Burda. Ten se do Cˇeskoslovenska dosta´val jen a v soucˇasne´ dobeˇ je to te´meˇrˇ 30 let. Da´ se prˇedpokla´dat, zˇe u muzˇu˚ v neˇkolika vy´tiscıćh pro prodejnu zahranicˇnı´ho tisku, zˇeny byl vy´voj podobny´, i kdyzˇ se mohl lisˇit v prˇesnyćh cˇı´slech. Vıće viz Graf sledujıćı´snˇatecˇnost svobodnyćh zˇen v letech 1961–2009, in: 2010. tak cˇasto strˇihy obkreslovaly, pu˚jcˇovaly cˇasopis svy´m Cˇesky´statistickyú´rˇad: Grafy populacˇnı´ho vy´voje 1950–2009. sousedka´m a kamara´dka´m, prˇı´padneˇse ho snazˇily zı´skat 242 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ru˚zny´mi podloudny´mi cestami, naprˇı´klad posˇtou od zna´- ty kolaćˇe a tam jsme si povı´dali.“ (Svatba 1954) myćh v zahranicˇı´. Od roku 1987 vycha´zela mutace Burdy Tyto tendence se v pru˚beˇhu dalsˇıćh let umocnˇovaly. v Soveˇtske´m svazu a jeho dostupnost se rapidneˇzvy´sˇila. Po celou dobu komunisticke´vla´dy byl cˇasty´model, kdy Oble´kańıńeveˇst tedy odra´zˇelo mo´dnı´trendy, prˇicˇemzˇ obrˇadzu˚stal otevrˇeny´verˇejnosti,hostina se odehra´la v re- s vy´jimkou 50. let, kdy byla tato snaha docˇasneˇ potla- stauraci, ale jizˇv u´zke´m kruhu osob, a dalsˇıóslavy pro- cˇena, kladly zˇeny du˚raz na sva´tecˇnıćharakter svatebnı´ho beˇhly ve zcela soukrome´m prostrˇedı´. V neˇkteryćh prˇı´pa- obrˇadu, a tı´m pa´dem i na odpovı´dajıćı´ odeˇv. V pru˚beˇhu dech se vsˇak novomanzˇele´zcela spolehli na svoje za´zemı´: let se vsˇak velmi lisˇily podmıńky, za kteryćh se snazˇily „No a hostina byla doma, bydleli jsme v dvoupokojove´m svoje prˇedstavy realizovat, a zejmeńa v 70. letech se na byteˇ a na svatebnı´ hostinu na´s bylo 27 a prakticky byla shańeˇnı´vhodnyćh sˇatu˚podı´lela cela´rodina cˇi sˇirokyókruh domaćı´ strava a babicˇka myla i na´dobı´, nikoho k ruce zna´myćh, naprˇ: „Moje maminka sˇila u panı´Ka´rske´, ktera´ jsme nemeˇli. . . “ (Svatba 1977) meˇla sestru, ktera´za va´lky emigrovala do Sˇvyćarska no a Takovećhovańıćha´peme jako jistou formu odporu. ona (panı´Ka´rska´) mi od nı´prˇinesla ty sˇaty po jejı´dcerˇi, Svatebnı´den byl pro lidi natolik du˚lezˇity´, zˇe se odmı´tali ktera´se vda´vala, a ty byly urcˇiteˇtakovy´putovnı´, protozˇe vzda´t jeho tradicˇnı´podoby. Tu vsˇak museli skry´vat prˇed ja´jsem se vda´vala a uzˇza ty´den byla dalsˇı´princezna, co rezˇimem, ktery´ si vymezil verˇejny´ prostor jako pole sve´ si je zkusila na svojı´svatbeˇ.“ (Svatba 1986) pu˚sobnosti, tudı´zˇse svatba z tohoto prostoru z veˇtsˇıćˇa´sti sta´hla. Rodina tak mohla oslavit spojenı´dvou lidı´v okruhu Dalsˇı´m velmi du˚lezˇity´m prvkem svatby, ktery´ prosˇel za nejblizˇsˇıćh prˇı´buznyćh a prˇa´tel, tedy v soukromı´, bez na´mi sledovanou dobu viditelny´m vy´vojem, je jejı´spole- pocitu ohrozˇenıá podle svyćh prˇedstav. cˇenska´podoba. Tı´m myslı´me u´kony spojene´s porˇa´dańı´m Tuto tendenci potvrzuje, byt’vıće v socioekonomicke´ svatby jako spolecˇenskeúda´losti, tedy naprˇı´klad kdo byl rovineˇ, i jizˇ zminˇovany´ Ivo Mozˇny´: „Rodiny si ovsˇem na obrˇadpozvań a jak toto pozvańı´probeˇhlo (pı´semnou, na dane´ pomeˇry nesteˇzˇovaly. Nemeˇly ostatneˇ kde. Sve´ u´stnı´ cestou apod.), jakou zvolili snoubenci formu ozna´- za´jmy, jako od nepameˇti, vzaly do svyćh rukou. Po kra´tke´m menıćˇi jak, kde a s ky´m svatbu slavili. pocˇa´tecˇnı´m ta´pańı´ a zmatku, tradicˇnı´ sˇiroke´ sı´teˇ velke´ Komuniste´ po sve´m na´stupu rozbili tradicˇnı´ uspo- rodiny se rychle revitalizovaly, bezpeneˇzˇnı´vy´meˇna sluzˇeb rˇa´dańı´spolecˇnosti, cˇı´mzˇvy´znamneˇzasa´hli i pru˚beˇh sva- a zbozˇı´ rychle rostla, samoza´sobitelstvı´ a sobeˇstacˇnost tebnıćh oslav. Narusˇili naprˇı´klad syste´m na´bozˇenskyćh v sluzˇbaćh dosa´hla u na´s dosud neby´vale´ vy´sˇe. Zdroje komunit, v ra´mci kteryćh drˇı´ve probı´haly vsˇechny uda´losti z druheékonomiky zacˇaly urcˇovat status a mozˇnosti rodiny se svatbou spojene´, at’jizˇsˇlo o za´snubnı´slavnost, svatebnı´ sta´le veˇtsˇı´meˇrou.“ (Mozˇny´2009: 44) prˇı´pravy, i samotny´ pru˚beˇh obrˇadu. Za´rovenˇ vytva´rˇeli atmosfe´ru strachu a udavacˇstvı´, cozˇspolecˇenskou podobu svatby take´silneˇpostihlo. ZA´VEˇ REM Vy´sledkem bylo du˚razneˇoddeˇlenı´verˇejne´sfe´ry od V nasˇem vy´zkumu jsme chteˇly zmapovat vy´voj svateb soukrome´, o ktere´m mluvı´ naprˇı´klad Ivo Mozˇny´ ve sve´ v komunisticke´m Cˇeskoslovensku s co nejveˇtsˇı´m du˚ra- knize Procˇ tak snadno?, tedy postupne´ uzavı´rańı´ slav- zem na jeho rea´lnou podobu. Jako nejvhodneˇjsˇı´ metodu nostı´, mezi neˇzˇ svatba patrˇı´, do soukrome´ho prostoru – jsme proto zvolily ora´lneˇ-historicky´vy´zkum, kteryńabı´zı´ pocˇin do te´doby v podstateˇnezna´my´. Prˇechodove´ritua´ly pohled na tento prˇechodovy´ritua´l ze strany jeho prˇı´myćh patrˇilyodjakzˇiva do verˇejne´sfe´ry spolecˇnosti, ze ktere´je ućˇastnı´ku˚, tedy osob, jichzˇse svatebnıóbrˇadbezprostrˇedneˇ nove´ pomeˇry v Cˇeskoslovensku vytlacˇily. Mozˇny´ vy´voj ty´kal – zˇenichu˚ a neveˇst. Myslı´me si, zˇe tato volba za jinyćh podmıńek mu˚zˇeme sledovat naprˇı´klad v zemıćh byla spra´vna´. Umozˇnila na´m totizˇ konfrontovat pı´semne´ za´padnıÉvropy, kde si slavnosti tento rys udrzˇely. materia´ly, ktere´ se svatebnı´ho obrˇadu v tomto obdobı´ Nara´torˇi,kterˇı´se brali v 50. letech, jesˇteˇvzpomıńajı´, ty´kajı´, se skutecˇny´mi detaily jeho pru˚beˇhu a prˇı´prav, jak jak jim se svatbou poma´hali sousede´: „Kdyzˇjsme prˇicha´- si je uchovali v pameˇti nasˇi nara´torˇi. zeli z toho kostela, tak na´m rozbili talı´rˇ a vrazili na´m Za prˇıńosne´ pokla´da´me i zapojenı´ svatebnıćh fo- do ruky smetaćˇek a lopaticˇku, a ja´jsem to musel zame´st, tografiı´ jako stimulujıćı´ho vizua´lnı´ho vjemu. Prˇi nasˇem prosteˇ to bylo jako celej bara´k, vsˇichni se tady sesˇli a vy´zkumu jsme totizˇ narazily na skutecˇnost, zˇe zvla´sˇteˇ koukali, a ti na´m vlastneˇpoma´hali prˇipravovat i kolaćˇky, u de´le sezdanyćh pa´ru˚ se vzpomıńky na svatebnı´ den no a ti vsˇechno prˇipravovali, my jsme byli ten bara´k jako omezujıńa neˇkolik symbolu˚a celkovy´dojem, ktery´v nich jedna velka´rodina.“ (Svatba 1954) tento den zanechal, ale nara´torˇijizˇnejsou schopni detailneˇ Ale i v tomto prˇı´padeˇ je jizˇ patrne´, zˇe kromeˇ popisovat jednotlive´ aspekty obrˇadu ani prˇı´prav na neˇj. obrˇaduse vsˇechny dalsˇıćˇa´sti svatby konaly v uzavrˇene´m Pra´veˇ praće s fotografiemi ale mu˚zˇe takove´ detaily prˇi- okruhu zna´myćh a rodiny: „Je fakt, zˇe my jsme byli pevneˇ pomenout a vyvolat i podrobneˇjsˇı´ vzpomıńky, at’ jizˇ jde rozhodnuty´, protozˇe to bylo nejblı´zˇ, s tı´m, zˇe ten Grand o skladbu svatebcˇanu˚, proble´my prˇishańeˇnı´sˇatu˚cˇi kveˇtin, byl velmi dobrˇe za´sobenej, na tu dobu, ktera´ byla, tak jednotlivećhody slavnostnı´ho obeˇda a podobneˇ. jsme se rozhodli, zˇe tu svatbu budeme mı´t tam v tom Dalsˇı´m du˚lezˇity´m rysem nasˇeho vy´zkumu je, zˇe se Grandu. . . tam se ta svatba konala v takovy´m u´zky´m kruhu zameˇrˇil striktneˇ na meˇstske´ prostrˇedı´. Veˇtsˇina vy´zkumu˚ rodinym,. . . no a zbytek pak byl tady v tom byteˇnahorˇe, o svatbaćh se totizˇ veˇnuje prostrˇedı´ venkova, kde se a to zasejc de facto v u´zky´m kruhu rodinym, tam se jedly uchovaly tradicˇnı´folklornı´ zvyky a obycˇeje. Prvnı´ praće L. BALVIŃOVA´ , T. KRYSˇPIŃOVA´ : MNEˇ BYLO OSMNA´ CT LET A VDA´VALA JSEM SE Z CˇISTY´ LA´ SKY 243 zameˇrˇeneńa podobu svatebnı´ho obrˇaduve meˇstech zacˇaly pohybujı´v autech, ktera´jsou sice vyzdobenaá vy´jimecˇnou vznikat azˇna konci 60. let 20. stoletı´(Sirova´tka 1983: 23) prˇı´lezˇitost dokreslujı´troubenı´m klaksonu˚, ale mezi okolı´m a azˇ do soucˇasnosti se jedna´ hlavneˇ o kra´tke´ studie. a svatebcˇany sta´le zu˚sta´va´ symbolicka´ barie´ra v podobeˇ V pru˚beˇhu minule´ho a prˇedminule´ho stoletı´prˇitomdosˇlo uzavrˇenyćh vozidel. k masivnı´mu steˇhovańı´ obyvatel do meˇst, tudı´zˇ si tento Tuto skutecˇnost povazˇujeme za jeden z prˇetrva´va- fenomeń prˇinejmensˇı´m zaslouzˇı´pozornost. jıćıćh odkazu˚komunisticke´minulosti nasˇı´zemeˇ. „Zesou- My jsme si meˇsto vybraly proto, zˇe bylo v ra´mci kromeˇnı´“ se navıć nety´ka´ jen oslav svatby, ale i dalsˇıćh na´mi vymezene´doby pro svatbu a svatebnıóbycˇeje velmi slavnostnıćh uda´lostı´, naprˇı´klad Vańoc, cozˇvnı´ma´me jako specificky´m prostrˇedı´m. Prolıńaly se tu totizˇtradice, ktere´ velky´za´sah do tradicˇnı´ho zasazenı´rodiny do spolecˇnosti. si novı´ obyvatele´ meˇst prˇinesli z domovske´ho venkova Uzavrˇenı´jednotlivce do u´zke´ho rodinne´ho kruhu ohrozˇuje a po generace je udrzˇovali, s tı´m, co v te´to praći oznacˇu- jeho schopnost socia´lnı´kompatibility. Pokla´da´me proto za jeme za „meˇsˇt’anskou mora´lku“, tedy jaky´msi nepsany´m prˇıńosne´tento fenomeń da´le sledovat a prˇı´padneˇzkoumat kodexem spolecˇenskyćh pravidel chovańı´. Za´rovenˇ bylo jeho dopady i v dlouhodobe´m horizontu. Prˇedpokla´da´me, toto prostrˇedı´ nejvıće vystaveno tlaku ze strany vedenı´ zˇe se festivita bude v pru˚beˇhu dalsˇıćh let pozvolna prˇipo- sta´tu, ktere´se snazˇilo oba tyto syste´my tradic prˇizpu˚sobit dobnˇovat situaci na Za´padeˇ, ale obranne´mechanismy proti svy´m potrˇeba´m a ideologii. zasahovańı´do soukrome´sfe´ry jsou velmi zakorˇeneˇne´. Doufaly jsme, zˇe prˇi takto zameˇrˇene´m vy´zkumu bude mozˇne´ dobrˇe sledovat vliv sta´tnı´ moci na podobu POUZˇ ITA´ LITERATURA a promeˇny svatebnı´ho obrˇaduv pru˚beˇhu cˇtyrˇicetilet ko- [1] ADA´ MEK, J. 1988. Metodika obcˇanskyćh obrˇadu˚a slavnostı´. Praha: munistickeńadvla´dy, a tento prˇedpokladse na´m potvrdil. U´ stav pro kulturneˇvyćhovnou cˇinnost. Domnı´va´me se, zˇe v prˇı´padeˇ meˇstske´ho prostrˇedı´ dosˇlo [2] BERA´ NKOVA´ , H. 2006. Svatebnı´ fotografie a oral history, in: Scientiae sociales XXXXI/2006.: 9–16. k mnohem vy´znamneˇjsˇı´m zmeˇna´m svateb nezˇ ve stejne´ [3] FIALOVA´ , L. 2007. Snˇatecˇnost v Cˇeske´ republice v letech 1870– dobeˇna venkoveˇ. 1989 z pohledu demografie, in: Oznamuje se la´ska´m nasˇim. Pardubice: V nasˇem vy´zkumu jsme hledaly zmeˇny, ktere´byly Vyćhodocˇeske´muzeum. [4] FIGES, O. 2009. Sˇeptem. Praha: Pavel Dobrovsky´-Beta. evidentneˇspojene´s pu˚sobenı´m nove´ho rezˇimu a o kteryćh [5] Graf sledujıćı´ snˇatecˇnost svobodnyćh zˇen v le- hovorˇili na´mi vybranı´ nara´torˇi. Zjistily jsme, zˇe svatby tech 1961–2009, in: 2010. Cˇesky´ statisticky´ u´rˇad: v tomto obdobı´ meˇly rˇadu spolecˇnyćh rysu˚, at’ jizˇ sˇlo Grafy populacˇnı´ho vy´voje 1950–2009. (Prˇı´stupne´ na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost svobodnych zen v o velmi nı´zky´ veˇk novomanzˇelu˚, vysoke´ procento teˇ- letech 1961 2009) Sta´hnuto 13. rˇı´jna 2010. hotnyćh neveˇst, cˇi prˇetrva´vajıćı´ proble´my prˇi svatebnıćh [6] GUIBERT-FOURRE´ , F. 2010. Le mariage et ses rites d´hier a au- prˇı´pravaćh zpu˚sobene´ ochromenı´m oblasti sluzˇeb. Tyto jourd´hui. Paris: Archive set culture. [7] KALINOVA´ , L. 2007. Spolecˇenske´promeˇny v cˇase socialisticke´ho rysy platily po celyćh cˇtyrˇicet let a nedosˇlo v nich experimentu. K socia´lnı´m deˇjina´m v letech 1945–1969. Praha: Aca- k vy´znamneˇjsˇı´mu vy´voji. Naopak jasny´ vy´voj prodeˇlaly demia. svatebnı´ sˇaty, jejichzˇ promeˇny je mozˇne´ dobrˇe sledovat [8] MAIER, H. 1999. Politickańa´bozˇenstvı´: totalita´rnı´rezˇimy a krˇes- t’anstvı´. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. na na´mi vytycˇenyćh cˇasovyćh obdobıćh. [9] MARˇ I´KOVA´ , H. 2007. Podoby svatby v cˇeske´ spolecˇnosti. Praha: Za nejza´sadneˇjsˇı´ zmeˇnu, ke ktere´ beˇhem komunis- Filozoficka´fakulta Univerzity Karlovy. ticke´vla´dy v Cˇeskoslovensku dosˇlo, ale povazˇujeme sta- [10] MOZˇ NY´, I. 2009. Procˇ tak snadno? Neˇktere´ rodinne´ du˚vody sametove´revoluce. Praha: SLON. zˇenı´svatby z verˇejne´ho prostoru do soukromı´. Socialismus [11] Nezˇ rˇeknete sve´ ano. . . 1959. Vejprty: Sbor pro obcˇanske´ za´lezˇi- chteˇl svatebnıóbrˇadpodrˇı´dit svy´m hodnota´m a mora´lnı´m tosti. postoju˚m, a zasadit ho do kontur nove´, lidove´spolecˇnosti. [12] SIROVA´TKA, O. 1983. Ota´zky vy´zkumu svatebnıćh obycˇeju˚, in: Svatebnıóbrˇad. Soucˇasny´stav a promeˇny. Ed. V. Frolec. Brno: Blok. Tı´m vsˇak paradoxneˇzpu˚sobil jeho uzavrˇenı´do zdı´domu˚ a mezi nejblizˇsˇı´ prˇı´buzne´. Svatba tak ztratila jednu ze svyćh nejvy´znamneˇjsˇıćh charakterovyćh vlastnostı´– ote- POUZˇ ITE´ ROZHOVORY vrˇenostvu˚cˇi sveˇtu a verˇejnosti.Svatebnı´veselı´vyklidilo • Nara´tor (svatba 1954). Rozhovor z 1. srpna 2010. ulice a prˇesunulose do oby´va´ku˚, na zahrady vilek cˇi na • Nara´torka (svatba 1960). Rozhovor z 10. rˇı´jna 2010. chaty a chalupy. • Nara´tor (svatba 1960). Rozhovor z 10. rˇı´jna 2010. Tato zmeˇna je du˚lezˇitaí tı´m, zˇe jejı´stopy mu˚zˇeme • Nara´torka (svatba 1974). Rozhovor z 28. srpna 2010. pozorovat dodnes. Po revoluci se svatebnıóbrˇadyv rˇadeˇ • Nara´torka (svatba 1977). Rozhovor z 2. rˇı´jna 2010. prˇı´padu˚vra´tily do kostelu˚, dnesˇnıóbchody nabı´zejıńeprˇe- • Nara´torka (svatba 1986). Rozhovor z 22. listopadu berne´ mnozˇstvı´ svatebnı´ho zbozˇı´, dosˇlo k prudke´mu na´- 2009. ru˚stu pru˚meˇrne´ho veˇku novomanzˇelu˚, nemanzˇelskyćh deˇtı´ • Nara´tor (svatba 1986). Rozhovor z 6. rˇı´jna 2010. i souzˇitı´takzvaneˇ„na hroma´dce“. Podobu svatebnıćh sˇatu˚ *Tento vy´stup vznikl v ra´mci projektu Specificke´ho ovlivnˇujı´maxima´lneˇmo´dnı´vlny. Ale soukromyćharakter vysokosˇkolske´ho vy´zkumu 2010–261 705. svatby se udrzˇuje sta´le. Hostina je ve veˇtsˇineˇprˇı´padu˚omezenańa nejblizˇsˇı´ *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla rodinu a sveˇdky, na´sledneóslavy se ućˇastnı´jen uzavrˇena´, na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu zvana´ spolecˇnost. Za urcˇity´ prvek soukromnosti svatby podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– mu˚zˇeme povazˇovat i prˇesuny mezi jednotlivy´mi mı´sty, 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci kde se svatebnı´ den odehra´va´. Svatebcˇane´ se obvykle projektu SGS–2010–019. 244 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 245 Ora´lnı´historie ve vy´zkumu neoficia´lnı´hudebnı´ sceńy – punku a nove´vlny – v 80. letech v CˇSSR Jan Ba´rta U´stav politologie, Filozoficka´fakulta, Univerzita Karlova v Praze, barta [email protected]

Oral History and Unofficial Music Scene – Punk and viditelneˇ se spolecˇny´mi obsahovy´mi i forma´lnı´mi rysy. the New Wave – in the Czechoslovakian Eighties V textove´rovineˇmezi neˇpatrˇilazvla´sˇteˇjista´mı´ra kriticˇ- nosti, vyja´drˇena´ prostrˇednictvı´m ironie, cˇerne´ho humoru Abstract—Paper presents the use of oral history methods to a sarkasmu. Uzˇite´ prostrˇedky byly podporˇeny vneˇjsˇı´mi explore the unofficial music scene. The report present memo- znaky, ktery´mi byla zvla´sˇteˇ vysoka´ mı´ra excentricˇnosti. ries, confessions and social values of the young participants Hudebnıći se prˇevle´kali cˇasto do bizarnıćh kosty´mu˚, po- of punk and the new wave subculture in the Eighties in uzˇı´vali vy´razne´ lıćˇenı´, hojne´ byly doprovodne´ divadelnı´ Czechoslovakia. Relates specifically to their unconventional aesthetic and musical expression. Emphasizes that this was soubory doplnˇujıćı´produkci vizua´lnı´m zpu˚sobem. a means self-development especially the young generation in Intuitivnost uvedene´ho hudebnı´ho proudu potvrdil the first half of the 80´s years. It further describes elemental rovneˇzˇ i dalsˇı´ muzikolog Josef Vlcˇek, autor eseje Nova´ principles and basis of repressive measures applied by the vlna – prˇı´beˇh dusˇicˇkovy´, ve ktere´m provedl rovneˇzˇ jejı´ state power against the unofficial music scene bands, evaluate periodizaci a vytycˇil za´rovenˇ i hlavnı´ inspiracˇnı´ vlivy.1 the both movements in principal as apolitical and also prove Vedle zahranicˇnıćh podneˇtu˚ postavil cˇeskou novou vlnu the influence of the unofficial music scene on forming an opposition. na trˇech domaćıćh inspiracˇnıćh proudech: na folku (pro sve´ programove´ postavenı´ na okraji spolecˇnosti), da´le Key Words—culture, music, unofficial music scene, punk, new wave, oral history cˇeske´m undergroundu (pro jeho na´zorovou vyhraneˇnost a nekompromisnost, stejneˇjako to, zˇe se dle Vlcˇka jednalo o prvnı´vysloveneˇcˇeske´rockove´hnutı´) a cˇeskeálternativnı´ A´ SLEDUJIĆI´ prˇı´speˇvek si klade za cı´l prezentovat sceńeˇ 70. let (prˇedcha´zela jı´ v hudebnı´m experimento- N historiografickou metodu ora´lnı´ historie, jejı´ uzˇitı´, vańı´). Vojteˇch Lindaur da´le upozornil na zˇańrovy´rozptyl specificˇnost a te´zˇ vy´sledky prˇi jejı´ aplikaci ve vy´zkumu tehdejsˇıćh souboru˚a zdu˚raznil ryze intelektua´lnı´podstatu ˇ popisovane´ho smeˇru (Lindaur 2006). neoficia´lnı´hudebnı´sceńy v 80. letech v CSSR. Uvedena´ ˇ deka´da je nejen v Cˇeskoslovensku obdobı´m vy´razneˇspja- Lze konstatovat, zˇe na pocˇa´tku 80. let se v Ces- ty´m s na´stupem dvou hudebnıćh, ale rovneˇzˇi socia´lnıćh koslovensku objevila nova´ generace mladyćh lidı´, neza- fenomeńu˚, ktery´mi byly punk a nova´vlna. sazˇena´ traumatem Prazˇske´ho jara, ktera´ vyrostla v „nor- malizovane´“ spolecˇnosti a na jejich pocˇa´tku se vu˚cˇi te´to spolecˇnosti zacˇala vymezovat. Mladı´ lide´ zacˇali zakla´dat PUNK A NOVA´ VLNA – OBECNE´ VYMEZENI´ amate´rske´kapely, kolem nichzˇse vytva´rˇelykvantitativneˇ Do tehdejsˇı´ho Cˇeskoslovenska se dosta´valy oba proudy naru˚stajıćı´ komunity posluchacˇu˚. Du˚lezˇiteˇjsˇı´ nezˇ instru- s jisty´m zpozˇdeˇnı´m. Prvnı´ punkove´ skladby v Cˇesko- menta´lnı´zdatnost bylo samotne´vyja´drˇenı´. Rockova´hudba slovensku byly hrańy na koncertech koncem 70. let, nalezla opeˇt svu˚j potencia´l generacˇnı´vy´poveˇdi a prˇina´sˇela v prvnı´ polovineˇ 80. let vznikla pu˚vodnı´ generace kapel jasneá oslovujıćı´sdeˇlenı´. Tematicky se skupiny zameˇrˇily oznacˇovana´ jednotneˇ jako tzv. cˇeska´ nova´ vlna. K jejı´m na sˇed’ a odcizenost sı´dlisˇtnı´ho zˇivota, na´meˇtem byly pocˇa´tku˚m se vyja´drˇilhudebnı´publicista a teoretik Vojteˇch cˇasto nuda, stereotyp, kritika meˇsˇt’aćke´ho zpu˚sobu zˇivota, Lindaur: „U na´s byla nova´vlna definovańa hlavneˇvizua´lnı´ dobove´ kulturnı´ prostrˇedı´ a veˇtsˇinou neprˇı´mo i politicky´ podobou. Jenomzˇe klipy tehdejsˇıćh za´padnıćh kapel se sem syste´m. Jak bylo uvedeno vy´sˇe, naby´vala cˇeskańova´vlna nemohly dostat, protozˇe kromeˇ este´ba´ku˚ tady video v te´ zvla´sˇtnı´ho specifika, ktery´m byl zejmeńa humor, jenzˇ se dobeˇnikdo nemeˇl a v neˇmecke´TV se do hudebnıćh porˇadu˚ doposud v takove´mı´rˇev cˇeske´rockove´hudbeˇnevyskytl. dosta´vala new wave velmi zrˇı´dka. Takzˇe to, zˇe byla cˇeska´ 1Vystoupenı´ skupiny Extempore 23. uńora 1979 povazˇuje nova´vlna tak zajı´mavaá specificka´, bylo zpu˚sobeno tı´m, za prvnı´ s punkovy´mi skladbami u na´s. Punk vsˇak zˇe byla takovaíntuitivnı´.“ (Bigbı´t 1956–1989) byl v CˇSSR hrań ojedineˇle i prˇed tı´mto datem, srov. Prˇes jistou nejednoznacˇnost pojmu se veˇtsˇina hu- http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/novavlna/03-obdobi.php. Dalsˇı´m meznı´kem je pro Vlcˇka 22. 3. 1983, a sice otisˇteˇnı´ proti nove´ debnıćh teoretiku˚shoduje na definici, zˇe se jednalo o hu- vlneˇ zameˇrˇene´ho cˇlańku Nova´ vlna se stary´m obsahem v ty´denı´ku debnı´ skupiny hrajıćı´ styloveˇ cˇasto velmi odlisˇneˇ, prˇesto Tribuna (Vlcˇek 1989: 24–31). 246 ANTROPOWEBZIN 3/2010

Za dalsˇı´ z prˇı´znacˇnyćh rysu˚ cˇeske´ nove´ vlny mu˚zˇeme obohacujıćı´m, rozsˇirˇujıćı´m nebo korigujıćı´m dosavadnı´ oznacˇit pouzˇı´vańıćˇeske´ho jazyka. Fenomeń „neva´zˇnosti“ znalosti deˇjin, ale prˇedevsˇı´m zı´ska´ obraz subjektivnı´ho, a zpeˇtne´ nalezenı´ identity v cˇesˇtineˇ a mozˇnostech, ktere´ individua´lnı´ho prozˇitku teˇchto deˇjin a reakcıńa neˇu rˇady jazyk nabı´zı´, se projevilo kromeˇtextove´produkce i v na´- jednotlivyćh mluvcˇıćh.“ (Vaneˇk 2003: 8) zvech skupin samotnyćh: Mama Bubo, Trˇı´rychlostnı´ Pe- Prˇi vy´zkumu neoficia´lnı´ hudebnı´ sceńy je his- pıćˇek, Letadlo, Pro pocit jistoty. torik konfrontovań s proble´mem relativnı´ho nedostatku Punk a nova´vlna jakozˇto spontańnı´zˇivelne´projevy pramenu˚. Z pramenne´ za´kladny postihujıćı´ „tradicˇnı´“ mlade´ generace se vy´razneˇ projevily nejen na´padny´m pı´semne´ prameny sem na´lezˇı´ pı´semnosti instituciona´lnı´ spolecˇensky´m vymezenı´m, ny´brzˇtake´provokacı´.2 Tercˇem povahy (naprˇ. z cˇinnosti odboru˚ kultury na´rodnıćh vy´- se stali rodicˇe, ucˇitele´, stejneˇjako vsˇechny ostatnı´projevy boru˚, kulturneˇ-agenturnıćh institucı´, umeˇleckyćh svazu˚).3 autority. Ve smyslu rebelstvı´ nebyl punk nicˇı´m novy´m U teˇchto do jiste´ mı´ry za´sadnıćh pı´semnostı´ – zvla´sˇteˇ a opakoval stejne´ principy jako prˇedchozı´ proudy popu- s ohledem naprˇ. na cˇa´st vy´zkumu rˇesˇıćı´ vztah uvede- la´rnı´hudby, lisˇil se jen svou veˇtsˇı´drzostıá nesmlouvavostı´ nyćh hudebnıćh smeˇru˚ a subkultur se sta´tnı´ mocı´ – je (Vlcˇek 1989: 6). problematicky´ (ve vztahu k dataci zkoumane´ho obdobı´, Neprˇekvapı´, zˇe se popsany´ druh hudby dostal do tedy 80. le´ta) fakticky´ stav, kdy tyto archiva´lie nejsou konfliktu se sta´tnı´ mocı´. Ta posuzovala punk a novou materia´lem zpracovany´m, a badateli tedy cˇasto obtı´zˇneˇ vlnu jako tzv. prostrˇedek ideologicke´ diverze smeˇrˇujıćı´ dostupny´m. ze Za´padu a pokusila se zvla´sˇteˇv prvnı´polovineˇ80. let Dalsˇı´m pramenny´m materia´lem – dle na´zoru autora prˇedevsˇı´m s vyuzˇitı´m bezpecˇnostnı´ho apara´tu o jejich v soucˇasne´ dobeˇ do znacˇne´ mı´ry prˇecenˇovany´m a spı´sˇe restrikci. Kapely meˇly proble´my se svy´m zrˇizovańı´m, z zˇurnalisticke´ho hlediska „atraktivnı´m“ – jsou pı´sem- povolovańı´m koncertu˚i obstrukcemi ze strany porˇadatelu˚. nosti vzniklećˇinnostı´by´vale´Sta´tnı´bezpecˇnosti. Nutne´je Represe vyvrcholila zvla´sˇteˇcˇlańkem neexistujıćı´ho redak- zvla´sˇteˇzdu˚raznit zachovańı´badatelske´ho odstupu s ohle- tora Jana Kry´zla v ty´denı´ku U´ V KSCˇ Nova´vlna se stary´m dem ke sporne´pravdivostnıá informacˇnı´hodnoteˇteˇchto obsahem, ktery´ vysˇel v brˇeznu 1983. Obdobı´, kdy se materia´lu˚. Sta´tnı´bezpecˇnost samozrˇejmeˇreflektovala po- rezˇim pokousˇel o likvidaci nove´vlny, trvalo prˇiblizˇneˇdo drobneˇcˇinnost punkovyćh a novovlnnyćh hudebnıćh sku- roku 1985. Za´jem mlade´generace vsˇak naru˚stal a za´sahy pin (ostatneˇ obdobneˇ tomu bylo s dalsˇı´mi neoficia´lnı´mi sta´tnı´ moci zejmeńa z prvnı´ poloviny desetiletı´ vyvolaly aktivitami tehdejsˇı´ „volne´“ mla´dezˇe – tramping, ekolo- spı´sˇe zcela opacˇnyéfekt znamenajıćı´masovyńa´ru˚st pocˇtu gove´, mı´rove´hnutı´). Postup StB proti hudebnı´m skupina´m hudebnıćh skupin i jejich prˇı´znivcu˚. v 80. letech lze prˇesto klasifikovat jako do jiste´ mı´ry spı´sˇe forma´lnı´ho ra´zu. Vıće nezˇ o rea´lne´m postihu mu˚- zˇeme hovorˇit(zvla´sˇteˇod druhe´poloviny uvedene´deka´dy) ORA´ LNI´ HISTORIE o kontrole te´to sceńy. V tomto ohledu je nutne´zdu˚raznit Metodou ora´lnı´ historie cha´peme rˇı´zeny´ rozhovor s pa- zvla´sˇteˇ dveˇ skutecˇnosti: jednak prˇı´slusˇnıći StB v ra´mci meˇtnı´ky, jenzˇ je mozˇne´ ve´st dveˇma zpu˚soby – jednak spisove´ agendy vykazovali a museli vykazovat forma´lnı´ zˇivotopisny´m vypra´veˇnı´m a jednak tematicky zacı´leneˇjsˇı´m vy´sledky, a da´le fakt, zˇe kdokoliv chteˇl hra´t a na´sledneˇ rˇı´zeny´m interview. Samu jejı´ aplikaci na historicky´ vy´- prˇedstoupitprˇedpublikum, musel mı´t tuto cˇinnost oficia´lneˇ zkum neoficia´lnı´hudebnı´sceńy zameˇrˇmedo dvou uzˇitel- povolenu. V prˇı´padeˇ novovlnnyćh a punkovyćh skupin 4 nyćh rovin: Jedna´se o relaci vzhledem k ostatnı´pramenne´ se jednalo v drtive´ mı´rˇe o amate´rske´ soubory. Tajna´ za´kladneˇ a da´le prˇednosti plynoucı´ z podstaty metody policie vydala za ućˇelem likvidace konkre´tnı´ skupiny jako takove´. V prvnı´m prˇı´padeˇ obecneˇ konstatujme, zˇe smeˇrem k jejı´ zrˇizujıćı´ instituci doporucˇenı´ ke zrusˇenı´ vy´lucˇnost ora´lneˇ-historicke´metody lze jednak vysledovat zrˇizovatelske´ smlouvy (tedy u´rˇednı´ho statusu existence) v situaci, kdy jine´prameny chybı´, a za´rovenˇinterpretovat a da´le zpravidla informovala kulturnı´slozˇky sta´tnı´spra´vy informacˇnı´ zdroje existujıćı´. Na mı´steˇ je zdu˚raznit, zˇe (odbory na´rodnıćh vy´boru˚) s apelem na nepovolenı´kon- se nejedna´ v tomto ohledu jen o prostou komparaci, ale certu v jimi spravovane´m regionu (meˇsteˇ, meˇstske´ cˇa´sti, interpretaci jako takovou. U´ strˇednı´vy´sledek druhe´roviny okrese, kraji). Na´sledovalo (zpravidla) uposlechnutı´ di- spocˇı´va´zejmeńa v prˇiblı´zˇenıá pochopenı´hodnot a postoju˚ rektivy, nacˇezˇ StB prˇı´pad uzavrˇela. Komparace do spisu konkre´tnıćh lidı´, sledovańı´ motivu˚ jednańı´, vztahu k deˇ- zaneseneínformace (rˇecˇeno specificky´m jazykem uvedene´ jinny´m uda´lostem. K tomu uvedl naprˇ.historik Miroslav instituce) o „realizaci preventivneˇ-rozkladne´ho opatrˇenı´ Vaneˇk: „Prostrˇednictvı´m ora´lnı´ historie se sice historik 3Z dalsˇıćh pı´semnostı´periodicke´povahy zminˇme naprˇ.fanziny nebo take´ dosta´va´ k novy´m informacı´m, poznatku˚m a faktu˚m, tiskoviny vyda´vane´ Jazzovou sekcı´. Existovaly rovneˇzˇ specializovane´ oficia´lnıćˇasopisy (naprˇ. Melodie, Gramorevue), u nichzˇje ovsˇem nutne´ 2Zvla´sˇteˇv prˇı´padeˇpunku se jednalo o provokaci na tehdejsˇı´pomeˇry bra´t na zrˇetelprˇı´padny´vliv prostrˇedı´projevujıćı´se autocenzurou autoru˚ sˇokujıćı´m vneˇjsˇkovy´m projevem. Zmeˇnou ve srovnańı´ s prˇedesˇly´mi cˇi prˇı´meíntervence ze strany establishmentu. obdobı´mi bylo, zˇe mla´dezˇprˇestalanosit dlouhe´vlasy. Dosavadnı´symbol 4Zacˇıńajıćı´skupiny 80. let nebyly cˇasto po hudebnı´strańce instrumen- tehdejsˇı´ho rockove´ho mainstreamu nahradila novou mo´dou – holy´mi ta´lneˇprˇı´lisˇzdatne´, prˇestoje termıńu amate´rske´ skupiny v textu uzˇı´vańo hlavami, z vlasu˚ pomocı´ tuzˇidla (v cˇeske´m prostrˇedı´ cukrove´ vody) ve smyslu u´rˇednı´m. Od kategorie rea´lneˇprofesiona´lnıćh interpretu˚byla vytvarovany´mi barevny´mi kohouty (na´podoba ućˇesu indiańske´ho kmene vyzˇadovańa jista´prorezˇimnı´konformita a za´rovenˇbyli vystaveni du˚klad- Cherokee), spolecˇneˇs barevny´m, kozˇeny´m, potrhany´m oblecˇenı´m a ko- neˇjsˇı´m kontrolnı´m mechanismu˚m, ktere´ ji meˇly zarucˇit. K dobove´mu vovy´mi doplnˇky. K atributu˚m prˇı´znivcu˚ nove´ vlny patrˇily naprˇ. u´zke´ byrokraticke´mu cˇleneˇnı´ amate´rskyćh skupin naprˇ. Chadima 1992: 6–8, kravaty, sako a tenisky. Houda 2008. JAN BA´ RTA: ORA´ LNI´ HISTORIE VE VY´ ZKUMU NEOFICIA´ LNI´ HUDEBNI´ SCE´ NY 247 proti za´vadne´mu souboru“ s vy´poveˇd’mi pameˇtnı´ku˚osveˇtlı´ nejednalo o politicky´ du˚vod. . . “ (Ota´hal a Vaneˇk 1999: celou rˇadu za´sadnıćh skutecˇnostı´. Prˇestozˇe mohlo dojı´t 101–103) Dalsˇı´ze studentu˚uvedl tamte´zˇ: „Meˇnezajı´malo naprˇ. k vy´slechu hudebnı´ku˚, tak rˇada skupin – neˇkdy nic jiny´ho nezˇbigbı´t. Jenom. Mı´sto klarinetu jsem se ucˇil pod zmeˇneˇny´m na´zvem, v jine´m meˇsteˇ, event. po kra´tke´ na kytaru, do toho prˇisˇly ty desky. Politika meˇnezajı´mala, prˇesta´vce – ve svećˇinnosti pokracˇovala, hra´la a vystupo- jenom ten bigbı´t, tehdy taky prˇisˇla ta nova´ vlna. Jenzˇe vala da´le (cˇasto s veˇdomı´m StB). Historik tak zı´skaóbraz ono to meˇlo hodneˇ spojite´ho, protozˇe ja´ jsem se k te´ o mı´rˇeskutecˇne´ho postihu, fungovańı´mechanismu˚v ra´mci muzice nemohl dostat. A klasika, zacˇalo mi vadit, zˇe represivnı´ho apara´tu a postupu sta´tu proti subkulturˇejako si nemohl jı´t koupit desku, zacˇalo mi vadit, zˇe kdyzˇ si takove´. v Ostraveˇ na burze koupı´m desku, tak mi ji policajti V te´to rovineˇje nutneúpozornit za´rovenˇna rozpor seberou, cozˇ se mi stalo. . . Vzpomıńa´m si taky, zˇe kdyzˇ mezi naprˇ. kra´tkodoby´m nebo jen forma´lnı´m za´kazem jsem byl na pru˚myslovce v letech 1980–84, tak jsme taky vystupovańı´ pro hudebnı´ skupinu, a mezi skutecˇnou ne- jezdili na ty fest’a´ky, jednou jsme dojeli do Zˇabcˇic na za´konnostı´, kterańezrˇı´dka postihovala fanousˇky a poslu- Moraveˇ a tam na´s policajti poslali rovnou na na´drazˇı´ chacˇe. Jednalo se zejmeńa v jejı´ nejvyhroceneˇjsˇı´ podobeˇ zpa´tky. . . Kytara, zesilovacˇ, prosteˇbigbı´t. Hodneˇmeˇvzala o du˚sledky nejru˚zneˇjsˇıćh incidentu˚mezi policiıá prˇı´znivci ta deska Prazˇsky´ho vy´beˇru, ta ktera´se sˇı´rˇila samizdatoveˇ, hnutı´ punk. Uvedene´ konflikty, k nimzˇ docha´zelo naprˇ. protozˇe nevysˇla, ta meˇodrovnala na hodneˇdlouho.“ v restauracıćh, cˇasto vyprovokovane´ nejru˚zneˇjsˇı´ sˇikanou V tomto kontextu je dalsˇıńezanedbatelnou ota´zkou, a arogancı´ ze strany prˇı´slusˇnı´ku˚ VB, meˇly sve´ vyu´steˇnı´ do jake´ mı´ry se kritika amate´rskyćh souboru˚ vztahovala i v obvineˇnı´ z u´toku na verˇejne´ho cˇinitele a neˇkolika- k politicke´mu syste´mu, cˇi naby´vala spı´sˇe obecneˇjsˇı´ho meˇsıćˇnı´m nepodmıńeˇne´m trestu veˇzenı´mladyćh punkeru˚.5 spolecˇensko-kriticke´ho ra´zu. Zodpoveˇzenı´ lze vysledovat Navzdory mnohdy odlisˇne´ skutkove´ podstateˇ se dopousˇ- v kombinaci dvou prˇı´stupu˚. Prvnı´m je analy´za hudeb- teˇla justice prˇecˇinu˚i proti tehdejsˇı´socialisticke´za´konnosti, nıćh textu˚. Nenı´prˇedmeˇtem ani v mozˇnostech prˇı´speˇvku prˇicˇemzˇ manipulovane´ soudnı´ spisy jsou v takove´m prˇı´- zaby´vat se obsahoveˇ-forma´lnı´mi znaky textove´produkce padeˇ pramenem neveˇrohodny´m a interview s pameˇtnı´ky tehdejsˇıćh skupin, uved’me proto prˇı´kladem jedinou br- se sta´vajı´ opeˇt podstatny´m instrumentem interpretacˇnı´ neˇnskou skupinu Jesˇteˇ jsme se nedohodli, jejı´mzˇ hitem korekce. byla naprˇ.ryze prvoplańova´pı´senˇ„Nejtajneˇjsˇı´z tajnyćh“. Bylo uvedeno, zˇe punk a nova´ vlna znamenaly Navzdory prˇı´mocˇarosti takove´ho vyja´drˇenı´, se avsˇak dle pro generaci mladyćh lidı´ 80. let nikoliv nepodstatne´ vsˇeho jednalo spı´sˇe, alesponˇv pocˇa´tcıćh, o hnutı´veskrze fenomeńy, naby´vajıćı´ v konecˇne´m du˚sledku nepochybneˇ apoliticka´. Tuto tezi potvrzujı´rovneˇzˇzejmeńa vzpomıńky masove´ povahy, nebot’ druha´ polovina deka´dy byla cha- pameˇtnı´ku˚, na´lezˇejıćı´ rovneˇzˇ ke druhe´mu z uvedenyćh rakteristicka´ prudky´m na´ru˚stem pocˇtu hudebnıćh skupin prˇı´stupu˚. Cˇlen Nahoru po schodisˇti dolu˚ bandu, Marek i jejich prˇı´znivcu˚. Rozhovory s pameˇtnı´ky se jevı´ jako Brodsky´, k textove´mu projevu skupiny uvedl, zˇe nebylo zcela za´sadnı´ke sledovańıókruhu˚ota´zek, mezi neˇzˇna´lezˇı´ pu˚vodnı´m cı´lem proti sobeˇrezˇim posˇtvat: „Ja´si myslı´m, mimo jine´ naprˇ.: Jaky´ vy´znam zaujı´mala uvedena´ kul- zˇe my jsme od nich chteˇli mı´t pokoj, ale na druhou tura a hudba jako takova´ pro tuto generaci. Docha´zelo stranu bylo la´kavy´ se pohybovat na te´ hranici. Kdyzˇ ta dı´ky nı´ k na´zorove´mu trˇı´benı´ a uveˇdomovańı´ si sve´ho kapela funguje jaksi spontańneˇa pı´sˇe texty, ktery´mi chce postavenı´jedince ve spolecˇnosti? Lze prˇedpokla´dat, zˇe se ze sebe vydolovat neˇjaky´ pocit ze sveˇta okolo, tak by jednalo o jeden z nejcˇasteˇjsˇıćh prostrˇedku˚ jednak osobnı´ bylo nelogicke´, kdyby se do toho konfliktu s bolsˇevikem seberealizace, tak zejmeńa pak poslech te´to hudby jednou nedostala. Nebylo v prvnı´m plańu nasˇtvat bolsˇevika, ale z beˇzˇnyćh forem tra´venı´ volne´ho cˇasu. Jaky´ byl du˚vod muselo to z toho vyplynout. To byl jen du˚sledek.“ (Brodsky´ natolik intenzivnı´ho generacˇnı´ho ztotozˇneˇnı´ s punkovou 2006) V podobne´m duchu se vyja´drˇilte´zˇzpeˇva´k uvedene´ a novovlnnou hudbou, jake´ byly motivy zalozˇenı´ hu- skupiny Martin Krajıćˇek, ktery´ zhodnotil stav po za´sahu debnı´ skupiny cˇi jak podstatny´ vliv meˇl konzervativnı´ VB na koncerteˇv roce 1984 na´sledovneˇ: „Mohli si z na´s a odmı´tavy´ postoj tehdejsˇı´ho rezˇimu. Ten vystihl naprˇ. udeˇlat prˇı´tele, ale my bychom s nimi prˇa´telit nechteˇli. jeden z vysokosˇkola´ku˚ z roku 1989: „Hodneˇ meˇ ovliv- Ale tı´m zˇe si z na´s udeˇlali toho neprˇı´tele, tak tı´m to nila muzika, protozˇe na zacˇa´tku teˇch 80. let prˇisˇla tzv. naprosto ujasnili a za´rovenˇto velice prospeˇlo nasˇı´poveˇsti, nova´ vlna. Byl tady neˇjakej Zˇlutej pes a Hudba Praha protozˇe v tehdejsˇı´ dobeˇ nebylo pro kapelu nic lepsˇı´ho, a podobne´ kapely, ktere´ kvu˚li jedne´ veˇteˇ v textu zacˇaly nezˇzˇe byla zaka´zana´. Podle toho se to pomeˇrˇovalo. Kdyzˇ prozˇı´vat martyrium. Zacˇalo se taky mluvit o tom, zˇe byla neˇjaka´ kapela zaka´zana´, tak to bylo ono. Proslavı´ existovali Plastici, pozvolna se zacˇalo odkry´vat, co to to mezi teˇmi lidmi, kterˇı´ se o tu muziku zajı´majı´. Pak vlastneˇbylo za kulturu. . . Zacˇal jsem se o to zajı´mat, zacˇal si rˇeknou: Jo to je dobry´. . . , to bylo zaka´zany´, tam byli jsem strˇı´hat a hromadit ru˚zne´ cˇlańecˇky, ale porˇa´d jsem policajti. . . “ (Krajıćˇek 2006) Za´rovenˇ lze prˇedpokla´dat, nevideˇl ten smysl toho honu na cˇarodeˇjnice. A taky meˇ zˇe nevynuceny´za´sah VB na konkre´tnı´m koncerteˇ, koncˇıćı´ trochu sˇokovalo, protozˇe ty kapely byly zaka´zany´, meˇly byt’ jen naprˇ.perlustracıá rozehnańı´m publika, vyvola´val svoje proble´my, no a ja´ porˇa´d neveˇdeˇl procˇ, pokud se nutneˇ u mladyćh lidı´ (at’ uzˇ jake´koliv, prˇesto vy´razne´) stanovisko. Dalsˇı´hudebnı´k Michal Ambrozˇuvedl v reflexi 5Uvedene´ prˇı´pady sledoval a svy´mi sdeˇlenı´mi popisoval od konce 70. let Vy´bor na obranu nespravedliveˇstı´hanyćh. Sdeˇlenı´Vy´boru jsou tvorby sve´skupiny podobneˇ: „No, ja´se sta´le domnı´va´m, ulozˇeny v archivu Libri prohibiti, sb. VONS. zˇe do dnesˇka tedy taky je a koneckoncu˚na teˇch nahra´vkaćh 248 ANTROPOWEBZIN 3/2010 se to da´vyzkoumat a slysˇet, zˇe Jasna´pa´ka vu˚bec nebyla [4] KRY´ ZL, J. 1983. Nova´vlna se stary´m obsahem. Tribuna 14(12): 5– politicka´ kapela.“ (Ambrozˇ 2008) K ideove´ orientaci 8. [5] LINDAUR, V. a KONRA´ D O. 2001. Bigbı´t. Praha: Torst. amate´rskyćh skupin a jejich konfrontaci se zrˇı´zenı´m se [6] OTA´ HAL, M. a VANEˇ K M. 1999. Sto studentskyćh revolucı´. Praha: vyja´drˇili zakla´dajıćıćˇlen teplicke´punkove´skupiny FPB Nakladatelstvı´Lidoveńoviny. a vedoucı´ pozdeˇjsˇıćh Uzˇ jsme doma, Miroslav Wanek: [7] VANEˇ K, M. 2001. „Kytky v popelnici“, in: Ostru˚vky svobody: Kulturnıá obcˇanskeáktivity mlade´generace v 80. letech v Cˇeskoslo- „Nikdo z na´s nechteˇl by´t, a jaúrcˇiteˇne, neˇjaky´m mluvcˇı´m vensku. Ed. M. VANEˇ K, Miroslav. Praha: U´ SD AV CˇR – Votobia. neˇjake´generace, nebo programoveˇse staveˇt proti rezˇimu, [8] VANEˇ K, M. 2003. Ora´lnı´historie. Metodickeá „technicke´“ postupy. nebo v textech, zˇe by byly neˇjake´ otevrˇene´ politicke´ Olomouc: Univerzita Palacke´ho v Olomouci. [9] VANEˇ K, M. 2010. Byl to jenom rockń´roll? Hudebnı´ alternativa deklamace. Nic takove´ho v tom nebylo. Ten pocit byl v komunisticke´m Cˇeskoslovensku 1956–1989. Praha: Academia. cˇisteˇa jenom o tom, zˇe se prˇede mnou objevil novy´sveˇt [10] VLCˇEK, J. 1989. „Nova´vlna v Cˇechaćh – prˇı´beˇh dusˇicˇkovy´“, in: – vlastnı´ tvorba, zcela neza´visla´. Jim (veˇtsˇinou) nevadil Excentrici v prˇı´zemı´. Ed. A. Opekar a J. Vlcˇek. Praha: Panton. [11] VLCˇEK, J. 2001. „Hudebnı´ alternativnı´ sceńy sedmdesa´tyćh azˇ neˇjaky´konkre´tnı´text, v teˇch se mohlo vzˇdycky neˇco najı´t, osmdesa´tyćh let“, in: Alternativnı´ kultura. Prˇı´beˇh cˇeske´ spolecˇnosti aby to hned zadupli, ale jim vadila ta nespolupraće, to 1945–1989. Ed. Josef Alan. Praha: Nakladatelstvı´Lidoveńoviny. nerespektovańı´ jejich zpu˚sobu povolovańı´ a jesˇteˇ k tomu je, rˇekl bych, nejvıće dra´salo, pokud na toho cˇloveˇka nic nemeˇli. Nic se nedeˇlo a prˇitom oni veˇdeˇli, zˇe to nenı´ CITOVANE´ ROZHOVORY podle jejich. To jim mozˇna´vadilo vıć, nezˇkdyby se neˇkdo • Rozhovor s Michalem Ambrozˇem, vedla Hana Zim- postavil a rˇekl naprˇ.: komunisti jsou svineˇ. To si myslı´m, merhaklova´dne 17. 6. 2008. zˇe spojovalo celou generaci – pokud se o tom da´ takto • Rozhovor s Markem Brodsky´m, vedl Jan Ba´rta dne hovorˇit – teˇch kapel 80. let. Toto obdobı´jsem vnı´mal jako 12. 2. 2006. ve velikyćh uvozovkaćh ´boj´ pomocı´ legrace, absurdity, • Rozhovor s Martinem Krajıćˇkem, vedl Jan Ba´rta dne pomocı´ tota´lnı´ho nerespektovańı´ a u´plne´ ignorace toho 18. 1. a 19. 2. 2006. syste´mu. My jsme se k nim nestaveˇli otevrˇeneˇneprˇa´telsky • Rozhovor s Vojteˇchem Lindaurem, vedl Jan Ba´rta dne (ale ani prˇa´telsky – prosteˇbyli vzduch), ale oni si z na´s – 29. 3. a 3. 5. 2006. z logiky veˇci – toho neprˇı´tele vyrobili.“ (Wanek 2008) • Rozhovor s Miroslavem Wanekem, vedl Jan Ba´rta Za´veˇrem doplnˇme, zˇe od druhe´ poloviny 80. let dne 4. 9. 2008. tzv. „cˇeskańova´vlna“ (tak jak byla prezentovańa v textu) postupneˇ zanikla pod prˇı´valem novyćh hudebnıćh smeˇru˚ *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla – metalu, reggae anebo pop music. Vy´znam popsa- na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu ˇ nyćh kulturneˇ-spolecˇenskyćh fenomeńu˚mu˚zˇeme spatrˇovat podporˇene´ ZCU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– ˇ zvla´sˇteˇ v pojmenovańı´ spolecˇenskyćh proble´mu˚. Ve spo- 006. Publikace textu byla podporˇenaZCU v Plzni v ra´mci jitosti s cˇerny´m humorem, ironiıá sarkasmem, ktere´byly projektu SGS–2010–019. jedneˇmi z nejza´sadneˇjsˇıćh novovlnnyćh atributu˚ a zvo- lenou formou umeˇlecke´ho projevu, nenı´ rovneˇzˇ bez za- jı´mavosti nadneseny´, avsˇak inspirativnı´ postrˇeh Josefa Vlcˇka. Dle neˇho panoval ve sledovane´m obdobı´vsˇeobecny´ pocit, zˇe ve spolecˇnosti, ktera´ je bez smyslu pro humor a bez schopnosti deˇlat si legraci sama ze sebe, je smıćhova´ forma a parodie tı´m nejlepsˇı´m zpu˚sobem, ktery´ by jı´ pomohl k na´praveˇ (Vlcˇek 1989: 39). Prˇesah hledejme da´le v podobeˇ aktivit mladyćh lidı´ prˇina´sˇejıćı´ spontańnı´ a autentickou realizaci rockovou hudbou, jezˇ s sebou prˇina´sˇela vy´razne´generacˇnı´ztotozˇneˇnı´jejich posluchacˇu˚. Steˇzˇejnı´prˇıńos ora´lnı´historie spocˇı´va´zejmeńa v prˇiblı´zˇenı´ a pochopenı´hodnot a postoju˚soudobe´generace – repre- zentovane´ (hudebneˇ a styloveˇ) nesourody´m seskupenı´m kapel, uzˇı´vajıćıćh (prˇesto)v urcˇityćˇas prˇı´znacˇneˇtotozˇnou formu excentricke´ho, sarkasticke´ho a vysmı´vajıćı´ho se vyja´drˇenıá v neposlednı´rˇadeˇzjevneˇte´zˇcelistvou v jednoteˇ pocitu.

POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] Cˇeska´ televize: Bigbı´t 1956–1989, elektronicka´ podoba dokumenta´rnı´ho cyklu. Zpracoval Petr Hrabalı´k. Prˇı´- stupneńa: , sta´hnuto: 15. 9. 2010. [2] HOUDA, P. 2008. Sˇafrań. Kniha o sdruzˇenı´pı´snicˇka´rˇu˚. Praha: Galeń. [3] CHADIMA, M. 1992. Alternativa. Od rekvalifikacı´k „Nove´“ vlneˇ se stary´m obsahem. Brno: Host. ANTROPOWEBZIN 3/2010 249 Ta nasˇe pı´snicˇka irska´ Kontext zˇive´produkce irske´tradicˇnı´hudby na u´zemıĆˇeske´republiky Daniel Valisˇ Fakulta humanitnıćh studiı´, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

This Irish Song of Ours pokusı´m zamyslet i nad mozˇnostmi reflexe sve´badatelske´ Performing Irish Traditional Music in the Czech pozice „insidera“. Irske´ tradicˇnı´ hudbeˇ se veˇnuji (neteo- Republic reticky) bezma´la deset let. Prˇestozˇe se mu˚zˇe tento posun jevit jako znacˇny´, domnı´va´m se, zˇe pro uskutecˇneˇnıćı´le, Abstract—This paper deals with the live performance of Irish ktery´jsem si nynı´vytycˇil, nenı´potrˇebaopousˇteˇt teoreticky´ traditional music in the Czech Republic. Using Bourdieu’s ra´mec, ktery´ dal vzniknout me´mu „muzikologicke´mu“ notion of ´field´ it analyses social interactions which mould pojednańı´. Zcela postacˇı´, budu-li cha´pat konkre´tnı´ zpu˚- the dispositions of individual musicians – determining their sob provozovańı´hudby stejneˇjako konkre´tnı´m zpu˚sobem style of playing, the way they think about the music and the vedeny´vy´zkum – jako produkty te´hozˇpole2. types of venues they tend to prefer. The article closes with the author´s brief deliberation on the possibility of applying the same theoretic framework to reflect his own position as a researcher of this topic, namely that of an ínsider´. TEORETICKA´ VY´ CHODISKA Key Words—irish traditional music, Czech republic, Bour- Koncept „pole“ prˇebı´ra´m z dı´la P. Bourdieua, kde hraje dieu, ćeltomania´, social context velice komplexnı´ roli. Bourdieu tento analyticky´ na´stroj vyuzˇı´va´ ve vztahu ke konkre´tnı´mu prˇedmeˇtu vy´zkumu ru˚zneˇ – jednou jako „sı´t’ pozic“, jindy jako „silovy´ syste´m“, „mı´sto hry o zisky“ apod. – a nikde nepoda´va´ I. U´ VOD ucelenou definici pojmu. Pro ućˇely tohoto textu uzˇı´va´m OD POJMEM „irska´ tradicˇnı´ hudba“, ktery´ se da´le „pole“ ve smyslu „hry“: „je mozˇne´, abychom, s obezrˇet- P v textu objevıí jako „irska´lidovka“ nebo jen „irska´ nostı´, prˇirovnali ´pole´ ke hrˇe . . . je zde illusio, hraćˇi jsou hudba“, ma´m na mysli urcˇity´repertoa´r, ktery´by´va´spojo- hrou pohlceni, vza´jemneˇsi oponujı´, ale jen do te´mı´ry, zˇe vań s irskou lidovou tvorˇivostı´, prˇı´padneˇlidovou tvorˇivostı´ se vzˇdycky shodnou ve sve´ vı´rˇe (doxa) ve hru samotnou v irske´diasporˇeve Spojenyćh sta´tech. Podobneˇjako naprˇ. a v to, co je v sa´zce . . . hraćˇi se shodnou, zˇe hra´t hru „moravska´ hudba“ je vy´sledkem pu˚sobenı´ mnoha vlivu˚, ma´ smysl – nikoliv neˇjaky´m smluvnı´m ujednańı´m, ny´brzˇ cozˇ ovsˇem neznamena´, zˇe neexistuje. Mnohe´ melodie pouhy´m faktem, zˇe hrajı´.“ (Bourdieu a Wacquant 1992: a pı´sneˇby jisteˇsˇlo oznacˇit jako prˇevzate´, avsˇak praxı´jsou 98) Vedle te´to metaforicke´ definice bych chteˇl uve´st trˇi prˇetva´rˇenya zacˇlenˇovańy do celku, pro ktery´lze v souladu du˚lezˇite´ charakteristiky: 1) pole nutı´ vsˇem zainteresova- se zvyklostmi pouzˇı´t na´zev „irish traditional music“, jenzˇ ny´m akte´ru˚m jednotny´princip rozlisˇovańıá da´va´prostor v cˇeske´podobeˇpouzˇı´va´m i ja´. pro vznik urcˇityćh dispozic; 2) tyto principy rozlisˇovańı´ Na´sledujıćı´prˇı´speˇvek je do jiste´mı´ry prˇepracovanou umozˇnˇujı´rozpoznat a ocenit urcˇite´druhy jednańı´; 3) mezi verzı´stejnojmenne´bakala´rˇske´praće (Valisˇ2009)1, kterou zainteresovany´mi akte´ry se vytva´rˇejı´ specificke´ socia´lnı´ jsem obhajoval na FHS UK v Praze v roce 2009, ale vztahy. v mnoha ohledech se od nı´ lisˇı´. Kromeˇ zmeˇn, ktere´ Pokusı´m se nynı´ popsat dveˇ pole, ve kteryćh bylo si vyzˇa´dalo prˇevedenı´ na jiny´ zˇańr, tj. kraćenı´, zmeˇna mozˇne´ irskou tradicˇnı´ hudbu na u´zemı´ Cˇeske´ republiky struktury, vynechańı´ neˇkteryćh te´mat, odlisˇuje se tento hra´t (kde byla nahlı´zˇena jako smysluplnaćˇinnost). Zameˇ- text i v tom, zˇe vznikal rˇekneˇme s odlisˇny´m autorsky´m rˇı´m se zejmeńa na vkus cˇi principy rozlisˇovańıá hodnocenı´ za´meˇrem. Zatı´mco bakala´rˇskou praći jsem psal, abych akte´ru˚m polem vnucovane´, a na samotnou pozici muzi- ozrˇejmilpraxi zˇive´produkce irske´tradicˇnı´hudby na u´zemı´ kantu˚ v teˇchto polıćh. Zava´dı´m tedy pojmy „pole irske´ Cˇeske´republiky – kde a pro koho bylo mozˇne´ji hra´t, procˇ 2 a jak se lisˇil zpu˚sob hudebnıínterpretace pı´snıá skladeb Bourdieu zasta´va´ na´zor, zˇe reflexivita ve spolecˇenskyćh veˇdaćh by meˇla spocˇı´vat v odkry´vańı´ mechanismu˚, ktere´ stojı´ za tı´m, zˇe si v provedenı´ jednotlivyćh muzikantu˚ apod. – , zde se badatel klade ota´zky urcˇity´m zpu˚sobem, a tedy ve zkoumańı´jeho pozice v akademicke´m poli. Vzhledem k tomu, zˇe jsem, jakozˇto „insider“, i 1Bakala´rˇska´ praće byla vy´stupem z vy´zkumu, ktery´ sesta´val z po- soucˇa´stı´pole, ktere´zkouma´m, bude meˇzajı´mat, zda a jak ovlivnˇovala lostrukturovanyćh rozhovoru˚a zućˇastneˇne´ho pozorovańı´. moje ba´dańı´prˇedevsˇı´m tato skutecˇnost. Srov. Bourdieu a Wacquant 1992. 250 ANTROPOWEBZIN 3/2010 tradicˇnı´hudby“ a „pole keltskyćh aktivit“3. zahrnout:„ja´vu˚bec neveˇdeˇla, zˇe tady byli neˇjacı´Duń an doras“7. Kapela je soucˇa´stı´kolektivnı´pameˇti hudebnı´ku˚ (Halbwachs 2009), mnohdy navzdory osobnı´ zkusˇenosti ´ ˇ ´ POLE IRSKE TRADICNI HUDBY jednotlivcu˚. Dle me´ho na´zoru je to pra´veˇjejich spolecˇny´, Pole irske´ tradicˇnı´ hudby definuji tı´m, zˇe jeho ućˇastnıći polem utva´rˇeny´„hodnotovy´ra´mec“, ktery´jim nedovoluje hrajı´ pra´veˇ za ućˇelem produkce irske´ tradicˇnı´ hudby, ji- tuto hudebnı´ skupinu opomenout. Duń an doras vznikli ny´mi slovy: rozumeˇjıírske´tradicˇnı´hudbeˇpra´veˇv kontextu v roce 1997 a tvorˇilije cˇesˇtıí zahranicˇnı´muzikanti. Byli samotne´ho zˇańru. Toto tvrzenı´ mu˚zˇe znı´t jako banalita, du˚kazem, zˇe tento druh hudby ma´ v Cˇesku smysl hra´t ale existence zˇańru nenı´ nikdy nic samozrˇejme´ho. Prˇed- a zˇe etnicita nehraje roli. stavu, zˇe irska´ tradicˇnı´ hudba nenı´ neˇco, co esencia´lneˇ Jizˇ zminˇovany´ cit pro urcˇity´ zpu˚sob hudebnı´ in- patrˇı´ k Iru˚m, ny´brzˇ usta´lena´ forma hranı´, soubor pra- terpretace, stejneˇ jako „imagined community“ zˇańru ir- videl (nostı´), ktery´ vytva´rˇı´ krite´ria, podle nichzˇ ma´ by´t ske´ tradicˇnı´ hudby, je navzdory (mozˇna´ zdańlive´mu) hudebnı´ produkce posuzovańa, zacˇala bra´t cˇa´st cˇeskyćh transnaciona´lnı´mu prˇesahu udrzˇovańo pomocı´ velmi u´z- muzikantu˚ za svou i dı´ky Iru˚m, kterˇı´ v 90. letech do kyćh osobnıćh vazeb mezi muzikanty. Jsou to zejmeńa Cˇeske´ republiky zavı´tali. Nejsem si jist, do jake´ mı´ry pra´veˇ muzikanti samotnı´, kdo udrzˇuje pole „v chodu“. je opra´vneˇne´hovorˇito poli mezina´rodnıú´rovneˇ, v jehozˇ Po teˇchto sı´tıćh proudı´„dobre´“ nahra´vky, at’ uzˇse jedna´ ra´mci by se pohybovali cˇesˇtı´muzikanti spolecˇneˇs irsky´mi, o prˇepa´lenaćd, cˇi prˇeposlanyódkaz youtube. Muzikanti se ale naprˇı´klad i s neˇmecky´mi a francouzsky´mi hudebnı´ky dobrˇeznajıá navza´jem navsˇteˇvujı´sva´vystoupenı´. Mı´stem, (Farrell 2002)4, nicmeńeˇtato perspektiva je v „emicke´m kde praxe zcela souznı´ s prˇedstavami o tom, jak by se diskursu“ prˇijı´mańa a posilovańa skutecˇnostı´, zˇe ke spo- irska´tradicˇnı´hudba meˇla provozovat, je ovsˇem hospodsky´ lecˇne´mu muzicı´rovańı´ cˇeskyćh i zahranicˇnıćh hudebnı´ku˚ session – setkańı´muzikantu˚za ućˇelem spolecˇne´ho hranı´. nezrˇı´dka docha´zı´. Tyto akce mohou trvat i neˇkolik hodin, od vecˇera do Du˚lezˇity´m prˇedpokladem pro to, aby se muzi- svı´tańı´. Prˇedpokladem je z veˇtsˇı´ cˇa´sti spolecˇny´ reper- kanti mohli v tomto poli angazˇovat, je zı´skańı´ citu pro toa´r a jizˇ zminˇovany´ styl hranı´ (naprˇı´klad jiny´ zpu˚sob rozpoznańı´ fra´zovańı´, ornamentiky a zpu˚sobu doprova´- doprova´zenı´ mu˚zˇe pu˚sobit rusˇiveˇ a ve´st azˇ k prˇerusˇenı´ zenı´, ktere´ jsou ostatnı´mi zućˇastneˇny´mi nazı´rańy jako sessionu). Za´rovenˇ se zde tento spolecˇny´ za´klad vytva´rˇı´, „spra´vne´“. Tyto aspekty, acˇkoliv by to jisteˇsˇlo, zpravidla stejneˇjako prˇedstava,zˇe vsˇichni deˇlajı´tote´zˇ. Dalo by se nejsou uchopovańy pomocı´ terminologie hudebnı´ nauky, hovorˇito principu „muzikanti sobeˇ“ – jine´publikum nenı´ spı´sˇe jsou popsańy jako „spra´vny´“, „irsky´“, prˇı´padneˇ „aby teoreticky trˇeba.Tı´m nechci tvrdit, zˇe by hudebnıći o jine´ to bylo v porˇa´dku, aby to bylo ozdobeny´ spra´vneˇ, a ne posluchacˇe na sessionu nesta´li. Opak je pravdou, alesponˇ odfla´kly´, jako to tady deˇlaj . . . kapely, ktery´ . . . to hrajou z me´ zkusˇenosti. Avsˇak usilovańı´ o prˇı´zenˇ publika je po cˇesku.“5 Pra´veˇ ostatnı´ kapely a jednotlivı´ muzikanti neˇco obecneˇsrozumitelne´ho, neˇco, co je formovańo jiny´mi prˇedstavujı´ referencˇnı´ jednotky pro orientaci v tom, co silami nezˇ teˇmi, ktere´ pu˚sobı´ v ra´mci pole, o neˇmzˇ je je „dobry´“, a co „sˇpatny´“ styl6. Hudebnıći angazˇovanı´ ted’ rˇecˇ. Rˇ ecˇeno jiny´mi slovy, pokud publikum o pocˇıńańı´ v poli irske´ tradicˇnı´ hudby tak sva´ meˇrˇı´tka hodnocenı´ muzikantu˚skutecˇneˇnejevı´za´jem8, o to vıć jej budou oni uplatnˇujıí na ty, kterˇı´, acˇmajı´v repertoa´ru irske´lidovky, sami interpretovat jako hranı´pro vlastnı´poteˇchu. Dojde- o vypilovańıírske´ho stylu hranıńeusilujı´. li k tomu, zˇe zućˇastneˇnı´ muzikanti majı´ jen male´ prˇe- Za zmıńku stojıí pozice, kterou v narativech takto sahy repertoa´ru nebo naprˇı´klad preferujı´jine´tempo, mu˚zˇe orientovanyćh hudebnı´ku˚ zaujı´ma´ kapela Duń an doras: se takovy´ session sta´t pomeˇrneˇ neprˇı´jemnou zkusˇenostı´, „to byl etalon, ke ktery´mu se vsˇichni, at’ u veˇdomeˇ, ktera´ sdı´lene´ prˇedstavy o zˇańru naboura´va´. Dı´ky tomu nebo ne, vztahovali“, „pocˇa´tky irsky´hudby vidim v Duń se zejmeńa na prˇelomu tisıćiletı´ vytvorˇilo vıće skupin an doras, ktery´ to tady odpa´lili a ty tady odstrˇelili tu „sessionovyćh muzikantu˚“, cˇı´mzˇna domaćı´sceńeˇvzniklo vlnu.“ I ti, kterˇı´ kapelu nikdy nevideˇli hra´t na zˇivo i vıće referencˇnıćh jednotek, vu˚cˇi nimzˇse lze vymezit. a ani v jejich osobnı´m muzikantske´m ru˚stu nehra´la nijak vy´znamnou roli, cı´tili potrˇebu ji do sve´ho vypra´veˇnı´ POLE KELTSKE´ ZA´ BAVY 3V bakala´rˇske´ praći jsem uva´deˇl jesˇteˇ dveˇ dalsˇı´ – „pole cˇeske´ho Jine´ pole, v neˇmzˇ mohli hudebnıći uspeˇt s irsky´mi li- folku, country a trampske´pı´sneˇ“ a „pole prazˇske´ho undergroundu“, ktera´ poskytovala prostor pro irskou hudbu uzˇprˇedrokem 1990. dovkami, nazy´va´m polem keltske´ za´bavy. Utvorˇilo se 4Tento na´zor by patrneˇ zasta´vala Meg Farrell, ktera´ v prostrˇedı´ rovneˇzˇv 90. letech, a to jako vy´sledek pronikańı´keltske´ prazˇskyćh sessionu˚prova´deˇla vy´zkum v roce 2002. Ve sve´m cˇlańku The symboliky do cˇeske´ho kulturnı´ho prostoru. K tomuto feno- Other Side of Euro-Paddy Land pı´sˇe: „Atmosfe´ra sessionu se nelisˇila od teˇch v Irsku nebo v New Yorku. Hra´ly se zna´me´melodie, tu a tam meńu je ve veˇtsˇineˇtextu˚odkazovańo jako ke „keltomańii“ neˇjaka´ pı´senˇ. Bylo take´ cı´tit, zˇe se muzikanti dobrˇe znajı´. Byli dobrˇe a by´va´ da´vań do souvislosti s hledańı´m na´rodnı´ identity sehranı´ a sety za sebou kladli bez velkyćh diskusı´. . . Byla to muzika hrana´ nikoliv pro penı´ze nebo prestizˇ, ale pro cˇire´ poteˇsˇenı´. Potvrzuje 7Postupneˇinforma´torˇiM. S., M. Z., M. R., bodhrań, banjo, housle. se tak skutecˇnost, zˇe u mnohyćh muzikantu˚ zaujetı´ pro irskou tradicˇnı´ 8To je pomeˇrneˇ cˇasty´ prˇı´pad. V Cˇesku je provozovańı´ i poslech hudbu hudebnı´strańku veˇci prˇesahuje.“(vlastnı´prˇeklad) hudby vyka´zań na mı´sta k tomu urcˇena´ – do klubu˚, kulturnıćh domu˚ 5M. Z., banjo. a na festivaly. Session irske´ tradicˇnı´ hudby proto pu˚sobı´ v cˇeske´m 6I v ra´mci „zˇańru“ samozrˇejmeˇ existujı´ ru˚zne´ proudy. Kromeˇ „orto- hospodske´m prostrˇedı´ cˇasto jako cizı´ element a beˇzˇne´ho na´vsˇteˇvnı´ka doxnı´“ podoby ze 70. let jsou rozvı´jeny i ru˚zne´ fu´ze, naprˇ. s jazzem, hospody rusˇı´. I majitele´ podniku˚ da´vajı´ prˇednost hudbeˇ, kterou mohou avsˇak specificke´fra´zovańıá zdobenı´sta´le tvorˇıńemeˇnny´za´klad stylu. sna´ze kontrolovat nebo ktera´jim vydeˇla´va´(jukebox). DANIEL VALISˇ: TA NASˇE PI´SNICˇKA IRSKA´ 251 cˇi nove´ spiritua´lnı´ orientace ve stylu New Age (Antalı´k album (Mars Records) patrˇı´ podle mne k tomu 2004). V za´sadeˇse nebrańı´m zˇa´dne´z teˇchto interpretacı´, nejlepsˇı´mu, co u na´s loni vysˇlo. Instrumenta´lky nebot’ jsem toho na´zoru, zˇe je to pra´veˇ mlhavost, nejed- se strˇı´dajı´ se zpı´vany´mi skladbami, texty nikdo noznacˇnost vy´znamu˚, ktere´ verˇejne´ zacha´zenı´ s keltskou do cˇesˇtiny neprˇekla´dal, tudı´zˇjim nemeˇnil obsah. symbolikou charakterizuje. V tomto kontextu zacˇalo by´t Vzhledem k tomu, zˇe ja´dro kapely tvorˇı´ Irove´ na rˇaduaktivit nahlı´zˇeno jako na aktivity „keltske´“, cˇı´mzˇ usazenı´v Praze, asi by se jim cˇesky zpı´valo hu˚rˇ se vytvorˇil prostor k tomu, aby vedle sebe zacˇaly by´t nezˇanglicky. Deska Duń an doras vsˇak v zˇa´dne´m provozovańy do te´ doby cˇasto nesouvisejıćı´ za´liby jako prˇı´padeˇ nenı´ tradicionalisticka´. O smyslu pro historicky´ sˇerm, rekonstruovańı´ druidskyćh ritua´lu˚, „hry nadsa´zku sveˇdcˇıńaprˇı´klad na´zev pı´sneˇPlay That na hrdiny“ typu Dracˇı´Doupeˇa v neposlednı´rˇadeˇi tradicˇnı´ Funky Music White Boy.“ irska´hudba. Typicky´m prˇı´kladem mı´sta takovyćh setkańı´ Nejvy´sˇe na me´m osobnı´m zˇebrˇıćˇku stojı´ je „sva´tek keltske´ kultury“ Beltine, porˇa´dany´ sdruzˇenı´m album, ktere´ jsem si nechal na konec. Je opeˇt Bratrstvo Keltu˚, na neˇmzˇse pokusı´m ilustrovat fungovańı´ bezejmenneá natocˇila je prazˇska´kapela Dochas tohoto pole. V ra´mci festivalu se prostory hradu˚, irska´ Band (vlastnıńa´klad). „Doćhas“ je irskyńa´zev tradicˇnı´hudba, inscenovany´sˇermı´rˇsky´souboj, ale i arche- pro nadeˇji. Nadeˇj se symbolicky zna´zornˇuje ze- ologicka´prˇedna´sˇka ocitajı´v pozici atrakce cˇi spı´sˇe sym- lenou barvou a zelena´ je jedna z barev Irska. bolu˚, pomocıńichzˇućˇastnıći vtiska´vajı´”keltstvı´” vy´znam. Album Dochas Bandu mi tedy znı´„zeleneˇ“: je Spolecˇne´ vystupovańı´ diva´ku˚m potvrzuje domneˇnku, se totizˇirskeá nadeˇjeplne´za´rovenˇ. (Tesarˇ2000) kterou festival navsˇtı´vili, totizˇzˇe jednotlive´slozˇky spolu skutecˇneˇneˇjak souvisejıá jejich propojenıńenıńesmyslne´. Kromeˇkrite´riı´, na jejichzˇza´kladeˇurcˇil Milan Tesarˇsve´ho Je to pra´veˇtento konsensus, kteryóhranicˇuje pole keltske´ osobnı´ho vı´teˇze, stojı´za povsˇimnutı´slovo „tradicionalis- za´bavy. Je vytva´rˇenopopta´vkou po „keltstvı´“. Jednotlivı´ ticka´“ (resp. tradicˇnı´). Vyty´kat kapele Duń an doras, zˇe protagoniste´ – muzikanti, archeologove´ apod. – prˇitom jejı´ deska nenı´ tradicˇnı´, znı´ hudebnı´ku˚m angazˇujıćı´m se vu˚bec nemuseli tuto perspektivu sdı´let (cˇı´mzˇ netvrdı´m, v poli irske´ tradicˇnı´ hudby jako nelogicke´, nebot’ se jim zˇe ji nesdı´leli), nebot’ jejich pozice v ra´mci pole na tom jevı´ jako zˇańroveˇ naprosto cˇista´ – to, co Duń an doras za´visla´ nenı´. Beltine pro neˇ mohl prˇedstavovat pouze nahra´li JE „irish traditional music“. Zda´se vsˇak, zˇe Milan mozˇnost vystoupit prˇedvelky´m publikem a prˇivydeˇlat si. Tesarˇslovem „tradicionalisticka´“ mıńıńeˇco jine´ho – snad V ra´mci tohoto pole neexistovala irska´ tradicˇnı´ neprˇetrzˇitou linku prˇeda´vanyćh znalostıá dovednostı´, ktera´ hudba coby sve´bytny´zˇańr, ale pouze jako hudba keltska´. sahaázˇdo da´vne´minulosti. Vymezit zˇańroveˇkeltskou hudbu je velice obtı´zˇne´. Jednou Dı´ky nesourode´mu publiku, neosobnı´m vazba´m a ne- je definovańa pouze jako lidova´hudba pu˚vodneˇ„keltskyćh jednotny´m krite´riı´m hodnocenı´ hudebnı´ produkce nebyl oblastı´“, jindy jako hudba na tradici Keltu˚ navazujıćı´, muzikantu˚m v ra´mci tohoto pole vnucovań neˇjaky´ kon- ´ cˇı´mzˇ se kategorie rozsˇirˇuje i na „strˇedoveˇkou hudbu“, kre´tnı´ hernı´ styl. Uspeˇch mohli mı´t jak ti, kterˇı´ se irske´ „keltsky´ metal“ apod. Jsem toho na´zoru, zˇe klıćˇova´ je „tunes“ snazˇili co nejvıće prˇiblı´zˇit „origina´lu“, tak ti, samotnaéxistence prˇedstavy„Keltu˚“, ke ktery´m ma´hudba jejichzˇstyl hranıódpovı´dal spı´sˇe tradici cˇeske´Porty, nebo odkazovat, nezˇ zˇe by skutecˇneˇ meˇla neˇjake´ spolecˇne´ irskou melodikou inspirovanı´rockerˇi.Za´lezˇelo jen na tom, znaky. Zatı´mco v poli irske´ tradicˇnı´ hudby je konkre´tnı´ nakolik se trefili do rozdı´lnyćh prˇedstavposluchacˇu˚o tom, hudebnıínterpretace irskeínstrumenta´lky posuzovańa po co „keltska´hudba“ znamena´. vıćemeńeˇforma´lnı´strańce v kontextu zˇańru, v poli keltske´ za´bavy se u´speˇch odvı´jıód toho, nakolik doka´zala vyvolat MUZIKANTI prˇedstavu, zˇe je „keltska´“. Vzhledem k tomu, zˇe pole keltske´za´bavy vytva´rˇejı´lide´, jejichzˇza´jem o Kelty (je-li Byl bych nerad, aby na za´kladeˇ me´ho vy´kladu vzniknul vu˚bec neˇjaky´) vycha´zı´ z rozdı´lnyćh prˇedstav a motivacı´, dojem, zˇe muzikanti jsou bud’jednı´m, nebo druhy´m polem je znacˇneˇnesourodeá neexistujı´proto ani zˇa´dnaóbecneˇ „uveˇzneˇni“. Pole sice hraje vy´znamnou roli v prˇetva´rˇenı´ platna´ krite´ria pro posuzovańı´ keltske´, a tedy i irske´, jejich vkusu a tı´m i stylu hranı´, avsˇak neprˇedstavuje hudby. Nicmeńeˇ jistou prˇedstavu o vkusu vytva´rˇene´m zcela neprostupnou barie´ru. Ve skutecˇnosti se muzikanti tı´mto polem je mozˇne´zı´skat z cˇlańku Milana Tesarˇe: hrajıćı´ irskou tradicˇnı´ hudbu spolupodı´lejı´ na udrzˇovańı´ neˇkolika polı´, z nichzˇ jsem se pokusil popsat jen dveˇ. Jedinou prˇeka´zˇkou ve volne´m prˇechodu mezi nimi jsou Nejvy´sˇe na me´m osobnı´m zˇebrˇıćˇku stojı´ al- hudebnı´ku˚m pra´veˇ jejich dispozice. Ochota pravidelne´ho bum, ktere´ jsem si nechal na konec. Je opeˇt na´vsˇteˇvnı´ka sessionu˚ zahra´t na vernisa´zˇi archeologicke´ bezejmenneá natocˇila je prazˇska´kapela Dochas vy´stavy o Keltech bude v prˇı´padeˇ, zˇe mu dane´te´ma nic ne- Band (vlastnıńa´klad). „Doćhas“ je irskyńa´zev rˇı´ka´, minima´lnı´. V prˇı´padeˇ„keltske´ho“ festivalu, jaky´m je pro nadeˇji. Nadeˇj se symbolicky zna´zornˇuje ze- trˇebaBeltine, chut’poroste v za´vislosti na financˇnıódmeˇneˇ lenou barvou a zelena´ je jedna z barev Irska. a ocˇeka´vaneńa´vsˇteˇvnosti akce. Oproti tomu muzikantu˚m, Album Dochas Bandu mi tedy znı´ „zeleneˇ“: je kterˇı´byli irskeínstrumenta´lky zvyklı´hra´t pouze z po´dia totizˇirskeá nadeˇjeplne´za´rovenˇ.„Jmeńo kapely „keltsky´m“ posluchacˇu˚m, nebude sessionove´ hranı´ da´vat Duń an doras jsem uzˇzmıńil. Jejich bezejmenne´ smysl. I za prˇedpokladu, zˇe by jim atmosfe´ra prˇipadala 252 ANTROPOWEBZIN 3/2010 neˇcˇı´m zajı´mava´, za´lezˇelo by na ostatnıćh ućˇastnıćıćh, rovneˇzˇ prˇicˇı´st pu˚sobenı´ dvou odlisˇnyćh polı´. Prˇitom by zda tyto za´jemce budou i nada´le zva´t. Tyto pozice jsou ale jisteˇ sˇlo v souvislosti s irskou tradicˇnı´ hudbou zkou- extre´mnı´ (avsˇak oba typy muzikantu˚ existujı´) a mnoho mat rˇadu jinyćh veˇcı´. Naprˇı´klad etiketu sessionu, anebo hudebnı´ku˚se pohybuje v ra´mci obou polı´. Pro lidi hrajıćı´ vznik konsensu prˇi volbeˇ melodiı´, ktere´ se budou hra´t, irskou tradicˇnı´hudbu bylo prakticky nemozˇne´se nesetkat cˇi v rozhodnutı´ da´t si pauzu. Anebo mi moje prˇańı´ opeˇt s polem keltske´za´bavy. zabranˇujı´prˇedstavitsi session jako mı´sto konfliktu? Prˇestoje z analyticke´ho hlediska vy´hodne´distinkci mezi jednotlivy´mi poli ve´st. Je tomu tak i pro ućˇely re- ´ ˇ flexe, kterou jsem v u´vodu tohoto textu prˇedeslal.Paklizˇe ZAVER pole nutı´muzikantu˚m urcˇity´princip rozlisˇovańı´, meˇla by Ve sve´m prˇı´speˇvku jsem se pokusil prˇiblı´zˇit praxi zˇive´ tato skutecˇnost mı´t dopad nejen na to, jak irskou tradicˇnı´ produkce irske´tradicˇnı´hudby na u´zemıĆˇeske´republiky. hudbu hrajı´, ale i na to, jak o nı´pı´sˇı´. Zajı´malo meˇprˇedevsˇı´m, v jakyćh spolecˇenskyćh interak- cıćh jsou utva´rˇenydispozice muzikantu˚, ktereúrcˇujı´jejich „Cı´lem, ktery´ jsem si v te´to praći vytycˇil, je styl hranı´, zpu˚sob, jaky´m o hudbeˇ uvazˇujı´, a preferenci prozkoumat v jake´m kontextu se irska´ tradicˇnı´ urcˇityćh hernıćh prˇı´lezˇitostı´. Inspiroval jsem se Pierrem ˇ hudba provozovala na u´zemı´ Ceske´ republiky, Bourdieu a zkonstruoval dva analyticke´ modely – „pole jaky´m zpu˚sobem v neˇm byla nahlı´zˇena a jak irske´tradicˇnı´hudby“ a „pole keltske´za´bavy“. S jejich po- se obojı´ promeˇnˇovalo v pru˚beˇhu let. Veˇrˇı´m, mocı´se pokusil postihnout neˇktere´rozdı´ly v uvazˇovanyćh zˇe touto cestou lze odhalit korˇeny pro cˇeske´ oblastech. V za´veˇru jsem se zamyslel nad mozˇnostı´vyuzˇitı´ kulturnı´prostrˇedı´specificke´symboliky irske´trate´hozˇ teoreticke´ho ra´mce pro reflexi badatelske´ pozice dicˇnı´ hudby. Chteˇl bych uka´zat, zˇe tato nebyla „insidera“, ve ktere´ se velka´ cˇa´st vy´zkumnı´ku˚ pı´sˇıćıćh „pouze“ hudebnı´m zˇańrem, naopak pro mnoho o hudbeˇnacha´zı´. lidı´prˇedstavovala sve´bytny´prostrˇedek vyja´drˇenı´ a stala se nedı´lnou soucˇa´stıńejru˚zneˇjsˇıćh aktivit, ktere´by si rodilyÍr se svou lidovou hudbu nikdy POUZˇ ITA´ LITERATURA neasocioval.“ (Valisˇ2009) [1] ANTALI´K, D. 2004. „Neodruidismus a fascinace Kelty v Cˇeske´ republice a v zahranicˇı´“, in: Jaka´ vı´ra? Soucˇasna´ cˇeska´ religio- S trochou nadsa´zky je skutecˇny´m cı´lem me´ bakala´rˇske´ zita/spiritualita v pohledu kvalitativnı´ sociologie na´bozˇenstvı´. Ed. praće z roku 2009 vysveˇtlit, procˇlide´hrajı´stejny´repertoa´r Z.Nesˇpor. Sociologickyú´stav AVCˇR. [2] BOURDIEU, P. a WACQUANT, L.J.D. 1992. An Invitation to jinak. Vy´sledkem bylo zkonstruovańıńeˇkolika „polı´“, dı´ky Reflexive Sociology. University of Chicago Press. nimzˇjsem tyto rozdı´ly mohl klasifikovat. Nesˇlo ale pouze [3] FARRELL, M. 2002. The Other Side of Euro-Paddy Land. Traditi- o pokracˇovańı´ snahy vymezit se vu˚cˇi kapela´m „ktery´ onal musicians abroad in pursuit of a social context. The Journal Of Music. Nov/Dec. . . . to hrajou po cˇesku“, s nimizˇbych mohl by´t pra´veˇna [4] HALBWACHS, M. 2009. Kolektivnı´ pameˇt’. Praha : Sociologicke´ za´kladeˇ stejne´ho repertoa´ru spojovań? Zajı´mave´ je proto nakladatelstvı´. srovnańı´s pracı´Marty Kotalove´Keltsky´fenomeń v cˇeske´ [5] KOTALOVA´ , M. a OPEKAR, A. 2009. Keltsky´fenomeń v cˇeskeá zahranicˇnı´hudbeˇ. Bakala´rˇska´praće. Masarykova Univerzita v Brneˇ, a zahranicˇnı´hudbeˇ, kterou je mozˇnećha´pat naopak jako Filosoficka´fakulta. produkt pole keltske´za´bavy. [6] TESARˇ , M. 2000 Keltska´hudba v Cˇeskyćh zemıćh teˇsneˇprˇedrokem 2000. Bratrstvo Keltu˚, zpravodaj cˇ. 22/uńor. „O keltskou hudbu jsem se vzˇdy usilovneˇ zajı´- [7] VALISˇ, D. a RADOSTNY´, L. 2009. Ta nasˇe pı´snicˇka irska´. Pa´trańı´ ˇ mala, a i proto jsem od roku 2002 zacˇala hra´t po kontextu zˇive´ produkce irske´ tradicˇnı´ hudby na u´zemı´ Ceske´ republiky. Bakala´rˇska´praće.Univerzita Karlova v Praze, Fakulta hu- jako akordeonistka v ostravske´ kapele Celtic manitnıćh studiı´. Cross, kde hraji dodnes. Tudı´zˇtoto te´ma jsem si nezvolila na´hodneˇ, ale proto, zˇe tento styl hudby *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla neodmyslitelneˇpatrˇı´k me´mu zˇivotu. V te´to praći na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu chci cˇtena´rˇe sezna´mit s keltskou hudbou hranou podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– nejen v jednotlivyćh keltskyćh oblastech, ale 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci i v cˇeske´m prostrˇedı´. Na zacˇa´tku se zameˇrˇı´m na projektu SGS–2010–019. historii keltske´ho na´roda, ale jen velmi strucˇneˇ, protozˇe na toto te´ma jizˇ bylo napsańo mnoho knih.“ (Kotalova´2008) Martu Kotalovou, na rozdı´l ode mne, rozdı´ly ve stylu hranıńetra´pı´. Naopak, prˇijetıóptiky „keltske´hudby“ ma´ silny´ syntetizujıćı´ ućˇinek: kromeˇ toho, zˇe vedle sebe uva´dı´ rockove´ kapely i harfenı´ka, sleduje vy´voj na´stroju˚ uzˇı´vanyćh v „keltske´ hudbeˇ“ od va´lecˇne´ trouby karnyx (doba lateńska´) azˇ po bouzouki, ktere´ do irske´ tradicˇnı´ hudby v 60. letech 20. stoletıúvedl Johnny Moynihan. Domnı´va´m se, zˇe rozdı´lne´ zpu˚soby uchopenı´ problematiky a ta´zańı´, ktery´mi se nasˇe praće vyznacˇujı´, lze ANTROPOWEBZIN 3/2010 253 Identita(y) obyvatel ta´dzˇicke´ho Pamı´ru Toma´sˇRetka Katedra socia´lnıćh veˇd, Filozoficka´fakulta, Univerzita Pardubice, [email protected]

Identity(ies) of the inhabitants of the Tajiks Pamir i autorova diplomova´praće1, ze ktere´tento text cˇa´stecˇneˇ vycha´zı´(Retka 2009). Abstract—The aim of the text is to point out to the concept of Jak je patrne´jizˇz na´zvu prˇı´speˇvku, je tento text zameˇrˇen identity (eventually identities) of the inhabitants of Tajik part na problematiku identity (poprˇı´padeˇ identit) obyvatel ta´- of the Pamir – so-called Pamirs. The author acquired the data dzˇicke´ho Pamı´ru. Na tomto mı´steˇje tedy vhodneúpozornit mentioned in the text during his fieldwork in the Republic of Tajikistan in the year 2006. The data and the working na skutecˇnost, zˇe tzv. Pamı´rci (viz dalsˇı´text) nezˇijı´pouze conclusions were elaborate in author´s diploma thesis. The na u´zemı´ Ta´dzˇikistańu, ale i v dalsˇıćh sta´tech tohoto author poses himself a question about the essence of identity regionu (Afghańistań, Cˇıńa a Pa´kistań). Autor si vsˇak ve (or identities) of the Tajik Pamirs. To find the answer to sve´m textu neklade ambice popsat a analyzovat ota´zku such a question he uses a theoretical concept base on the identit vsˇech pamı´rskyćh skupin ve vsˇech zmıńeˇnyćh sta´- assumption, that the principal feature of any identity is contrast, dissimilarity or divergence to the Others (so to the tech, ny´brzˇse zameˇrˇuje„pouze“ na problematiku Pamı´rcu˚ non-members of the group) (Bauman 1996, Eriksen 2007). zˇijıćıćh v Ta´dzˇicke´republice. Pamı´rskeóbyvatelstvo Ta´- Tajik Pamirs differentiate from the other inhabitants of the dzˇikistańu (obyvatele´pohorˇı´Pamı´r) zˇije v tzv. Autonomnı´ Republic of Tajikistan mostly by their language, religion and oblasti Horske´ho Badachsˇańu (te´zˇ Gornobadachsˇańska´ in some aspects also by material culture. We can understand autonomnı´ oblast – da´le GBAO). Tato u´zemneˇspra´vnı´ those three aspects as main sources of so-called Pamir´s identity. The belonging to the group so-called Pamirs is jednotka vznikla v roce 1925, kdy byl soveˇtsky´ Pamı´r then demonstrated mainly in a symbolical level through administrativneˇprˇideˇlen k noveˇvznikajıćı´Ta´dzˇickeÁSSR stereotypes. The author point out to a multi-level essence (Autonomnı´soveˇtska´socialisticka´republika). V te´to dobeˇ of the phenomenon of defining oneself towards the other. It byla Ta´dzˇicka´ ASSR soucˇa´stı´ Uzbecke´ SSR (Soveˇtska´ is possible to understand such defining not only as a certain socialisticka´republika). Samostatna´Ta´dzˇicka´SSR (vcˇetneˇ manifestation of the identity, but in certain circumstances also as the source of the identity. The article is concerned GBAO) vznikla v roce 1929 (Kokaisl 2007). on a description of the main sources of the Pamir´s identity Autonomie oblasti GBAO prˇetrvala azˇ do soucˇas- and on an analysis of the ways, how this phenomenon can be nosti. Z hlediska u´zemneˇspra´vnı´ho cˇleneˇnı´se GBAO deˇlı´ manifested in the different social contexts. The author points do sedmi rajonu˚ – Vachańsky´, Darvazsky´, Isˇkasˇimsky´, out that there are also other aspects of the problematic of Murgabsky´, Roskalinsky´, Rusˇańsky´ a Sˇugnańsky´ (jehozˇ the Pamir´s identity (or partial identities) that need to be 2 put through the further intensive fieldwork in the locality. soucˇa´stı´je spra´vnı´meˇsto GBAO Chorog). So, in up to date state of the research the aim of the text is not to make up generalisations or social theories, but to KONCEPTY IDENTITY OBYVATEL TA´ DZˇ ICKE´ HO PAMI´RU offer the approach how can be delt with this problematic. The author presupposes another fieldwork in this locality Z pohledu legislativy Ta´dzˇicke´ republiky nemajı´ obyva- that could help to find the answer to the new questions that tele´ Pamı´ru prˇiznany´ status etnicke´ minority3, tudı´zˇ jsou appeared during the work on the topic. z na´rodnostnı´ho hlediska povazˇovańı´ za Ta´dzˇiky (Retka 4 Key Words—the Republic of Tajikistan, Pamir, identity, 2009). I prˇes toto legislativnı´ vymezenı´ vsˇak Pamı´rci language, ethnicity, Islam, Isma´ília poukazujıńa skutecˇnost, zˇe se od Ta´dzˇiku˚znacˇneˇodlisˇujı´, a tudı´zˇ zˇe se za neˇ sami nepovazˇujı´.5 Podobne´ postoje zaujı´majı´ i samotnı´ Ta´dzˇici zˇijıćı´ mimo Pamı´r. Ti cˇasto poukazujı´ na skutecˇnost, zˇe nejsou stejne´ etnicity jako Pamı´rci, kterˇı´se od nich odlisˇujı´prˇedevsˇı´m na´bozˇensky´m ´ ´ ´ ´ I. UVOD – ZAKLADNI VYMEZENI PROBLEMATIKY vyznańı´m.6 Dalsˇı´ vy´znamne´ hledisko, na ktere´ respon- ATA a pracovnı´ za´veˇry prezentovane´ v tomto prˇı´- denti cˇasto poukazujı´, je ota´zka jazyka. Mnozı´ Ta´dzˇici D speˇvku vycha´zejı´ z informacı´, ktere´ autor zı´skal upozornˇujı´ na skutecˇnost, zˇe jazyk Pamı´rcu˚ je pro neˇ prostrˇednictvı´m sve´ho dvoumeˇsıćˇnı´ho tereńnı´ho vy´zkumu. 1 Toto vy´zkumne´ sˇetrˇenı´ bylo realizovańo v Ta´dzˇicke´ re- Pozna´mka: diplomova´praće – Etnickaídentita Pamı´rcu˚– obha´jena´ v roce 2009 na UniverziteˇPardubice. publice v roce 2006. Podstatnou cˇa´st vy´zkumu autor 2NAZARENKO, O. et al. 2001. Republic of Tajikistan – mapa, provedl prˇı´mo v ta´dzˇickećˇa´sti Pamı´ru (Autonomnıóblast Dusˇanbe: Tadjikglavgeodesiya. Horske´ho Badachsˇańu – viz dalsˇı´ text). Dı´lcˇı´ informace 3Vy´jimku ovsˇem tvorˇı´ prˇı´slusˇnıći kyrgyzske´ho etnika, kterˇı´ oby´vajı´ sever GBAO (prˇedevsˇı´m Murgabsky´rajon) (Kokaisl 2007). byly zı´skańy i mimo tuto lokalitu, a to prˇedevsˇı´m v „ne- 4Na tuto skutecˇnost poukazoval naprˇı´klad respondent Fahradin [1]. pamı´rske´“ cˇa´sti Ta´dzˇicke´republiky a v republice Kyrgyz- 5Naprˇı´klad respondentka Salima [2] cˇi respondent Iftichor [3]. ske´. Jednı´m z vy´stupu˚tohoto badatelske´ho pu˚sobenı´byla 6Respondent Tachyr [5]. 254 ANTROPOWEBZIN 3/2010 nesrozumitelny´.7 Dı´lcˇı´rozdı´ly mezi Ta´dzˇiky a Pamı´rci je Prˇi snaze o zodpoveˇzenı´ teˇchto vy´zkumnyćh ota´zek vy- mozˇne´vysledovat i v oblasti materia´lnı´kultury.8 cha´zı´ autor prˇedevsˇı´m z prˇedpokladu, zˇe podstatu sku- Lze tedy konstatovat, zˇe i prˇes rozdı´ly v jazyce, pinove´ identity tvorˇı´ kulturnı´ aspekty, prostrˇednictvı´m na´bozˇenske´m vyznańı´ a neˇkteryćh aspektech materia´lnı´ kteryćh se prˇı´slusˇnıći dane´skupiny vymezujı´vu˚cˇi prˇı´slusˇ- kultury jsou obyvatele´ Pamı´ru povazˇovańi ta´dzˇickou le- nı´ku˚m skupin odlisˇnyćh – tedy vu˚cˇi teˇm ostatnı´m, druhy´m, gislativou za Ta´dzˇiky, a nikoliv za Pamı´rce. Docha´zı´tedy a tudı´zˇ i cizı´m. „Jaka´koliv identita a jake´koliv spole- k situaci, kdy zˇite´lidove´modely neodpovı´dajı´politicky´m cˇenstvı´prˇedpokla´da´kontrast vu˚cˇi teˇm druhy´m.“ (Eriksen (sta´tnı´m) diskursu˚m. Zatı´mco politicke´ diskursy hovorˇı´ 2007: 17) Podobneˇ se vyjadrˇuje i Zygmund Bauman, o jednotne´ta´dzˇicke´ na´rodnosti, lidove´ modely poukazujı´ kdyzˇkonstatuje „cizı´skupina je prˇesneˇonou imagina´rnı´ na existenci identity (v tomto kontextu etnicke´) nejen opozicı´, jizˇ k sobeˇ vlastnı´ skupina potrˇebuje pro svou ta´dzˇicke´, ale i te´ pamı´rske´. Tato skutecˇnost se projevuje sebeidentitu, soudrzˇnost, vnitrˇnı´solidaritu a emociona´lnı´ mimo jineí existencıétnonymu Pamı´rci, ktery´lze cha´pat jistotu.“ (Bauman 1996: 45) Eriksen prˇı´mo poukazuje jakozˇto urcˇity´vy´raz skupinove´prˇı´slusˇnosti. Toto oznacˇenı´ na za´sadnı´ vy´znam kulturnıćh aspektu˚, jimizˇ se od sebe pouzˇı´vajıńejen obyvatele´Pamı´ru k vyja´drˇenı´prˇı´slusˇnosti prˇı´slusˇnıći jednotlivyćh skupin odlisˇujı´. „Etnicita souvisı´ s vlastnı´skupinou, ale takeí prˇı´slusˇnıći skupin ostatnıćh s rozdı´ly mezi skupinami a s rozdı´ly, o kteryćh se v te´to - tedy teˇch nepamı´rskyćh, kdyzˇ se chteˇjı´ vymezit vu˚cˇi souvislosti hovorˇı´, jsou velmi variabilnı´: neˇkdy je to jazyk, horske´mu obyvatelstvu Pamı´ru (Retka 2009). vytva´rˇejıćı´rozdı´l mezi skupinami, neˇkdy je to na´bozˇenstvı´, V te´to fa´zi textu je nutne´ pouka´zat na skutecˇnost, neˇkdy vzhled, jindy trˇeba zpu˚sob stravovańı´.“ (Eriksen zˇe nenı´mozˇneétnonym Pamı´rec cha´pat jako vy´znamovy´ 2007: 20) Z hlediska identity Pamı´rcu˚ se tedy nasky´ta´ ekvivalent pro oznacˇenı´ jake´hokoliv obyvatele Pamı´ru. ota´zka, jake´jsou zdroje pamı´rske´ho vymezovańı´se vu˚cˇi Podstata identity Pamı´rcu˚ nenı´ zalozˇena pouze na terito- prˇı´slusˇnı´ku˚m odlisˇnyćh skupin, tedy vu˚cˇi teˇm „nepamı´r- ria´lnı´m vymezenı´. Pokud by tomu tak bylo, byli by za cu˚m“. Pamı´rce povazˇovańı´ i Kyrgyzove´, kterˇı´ oby´vajı´ severnı´ cˇa´st GBAO (prˇedevsˇı´m Murgabsky´rajon); (Kokaisl 2007). Prˇı´slusˇnıći kyrgyzske´ho etnika se vsˇak sami za Pamı´rce ZDROJE PAMI´RSKE´ IDENTITY nepovazˇujıá ani za neˇpovazˇovańi nejsou teˇmi ostatnı´mi Ota´zka potencia´lnıćh zdroju˚ identity Pamı´rcu˚ byla jizˇ (Ta´dzˇiky a vlastnı´mi Pamı´rci). Koncept pamı´rskeídentity strucˇneˇ vymezena v prˇedchozı´m textu. Na za´kladeˇ roz- tedy kromeˇ teritoria´lnı´ho hlediska vycha´zı´ i z dalsˇıćh hovoru˚ s respondenty z ru˚znyćh etnickyćh skupin byly faktoru˚. vybrańy dı´lcˇı´kulturnıáspekty, ktere´by potencia´lneˇmohly by´t pro vytva´rˇenıá udrzˇovańıídentity Pamı´rcu˚za´sadnı´mi. KONCEPT IDENTITY PAMI´RCU˚ Autor prˇı´speˇvku si na za´kladeˇdat zı´skanyćh tereńnı´m vy´- Z hlediska problematiky identity Pamı´rcu˚si autor vytycˇil zkumem a jejich na´slednou analy´zou vytycˇil pracovnı´konna´sledujıćı´vy´zkumneóta´zky (Retka 2009): cept, ktery´prˇedpokla´da´, zˇe pro identitu Pamı´rcu˚je du˚le- zˇite´prˇedevsˇı´m na´bozˇenske´vyznańı´, jazykova´prˇı´slusˇnost, • „Sdı´lejı´ obyvatele´ ta´dzˇicke´ho Pamı´ru spolecˇnou neˇktere´ aspekty materia´lnı´ kultury a cˇa´stecˇneˇ i spolecˇneˇ identitu? Pokud ano, v jake´ formeˇ se tato identita sdı´lene´prˇedstavyo pu˚vodu jednotlivyćh skupin (Ta´dzˇiku˚ projevuje? Jedna´ se o identitu regiona´lnı´, socia´lnı´, a Pamı´rcu˚). Tyto faktory lze tedy pracovneˇpovazˇovat za profesnı´, etnickou atd.?“ za´kladnı´ zdroje pocitu vza´jemne´ souna´lezˇitosti Pamı´rcu˚. • „Jake´ jsou zdroje a projevy te´to identity? Z jakyćh Na druhou stranu je vsˇak lze cha´pat i jako na´stroje a faktoru˚pocit spolecˇneídentity Pamı´rcu˚vycha´zıá ja- argumenty pro vymezovańı´se vu˚cˇi teˇm jiny´m. Za tyto jine´, ky´mi zpu˚soby se prˇı´slusˇnıći te´to skupiny vymezujı´ druhe´ a cizı´ jsou v kontextu pamı´rskeídentity povazˇovańi vu˚cˇi prˇı´slusˇnı´ku˚m skupin odlisˇnyćh, tedy vu˚cˇi nepa- ’ prˇedevsˇı´m prˇı´slusˇnıći etnika ta´dzˇicke´ho, nebot’ pra´veˇ za mı´rcu˚m‘ ?“ Ta´dzˇiky jsou Pamı´rci ze strany ta´dzˇicke´legislativy pova- • „Jak Pamı´rci vnı´majı´ vymezenı´ hranic vlastnı´ sku- zˇovańi (Retka 2009). piny? Na za´kladeˇcˇeho se urcˇuje cˇlenstvıćˇi necˇlenstvı´ ve skupineˇPamı´rcu˚?“ • „Jak na ota´zku pamı´rskeídentity nahlı´zˇejı´prˇı´slusˇnıći NA´ BOZˇ ENSKE´ VYZNA´ NI´ – SJEDNOCUJIĆI´ PRVEK jinyćh skupin, kterˇı´v dane´lokaliteˇspolecˇneˇs Pamı´rci zˇijı´. Jak se projevuje vztah MY x ONI mezi Pamı´rci Jizˇ v prˇedchozı´m textu byl vymezen prˇedpoklad, zˇe a prˇı´slusˇnı´ky ostatnıćh skupin?“ podstatou skupinove´ identity by´vajı´ faktory, prostrˇednic- • „Existujı´ dı´lcˇı´ identity v ra´mci konceptu spolecˇne´ tvı´m kteryćh se prˇı´slusˇnıći dane´ skupiny vymezujı´ vu˚cˇi pamı´rske´skupiny? Pokud ano, z cˇeho vycha´zejıá jak prˇı´slusˇnı´ku˚m skupin ostatnıćh. Pokud budeme prˇi snaze se projevujı´?“ o analy´zu podstaty pamı´rske´ identity vycha´zet z tohoto prˇedpokladu,lze konstatovat, zˇe jednı´m z nejvy´razneˇjsˇıćh, 7Respondent Saidbek [4]. ne-li tı´m nejvy´razneˇjsˇı´m, rysem identity Pamı´rcu˚je pra´veˇ 8Naprˇı´klad respondent Sˇody [6] poukazoval na fenomeń pamı´rske´ho jejich na´bozˇenske´vyznańı´. (Retka 2009) domu – viz dalsˇı´text a respondent Sˇermad [7] konstatoval, zˇe pamı´rska´ lipjosˇka (chlebova´placka) se od te´ta´dzˇickeódlisˇuje ve slozˇenıíngredi- V kontextu historie regionu StrˇednıÁsie je potrˇeba encı´, ktere´byly pouzˇity prˇijejı´vy´robeˇ. upozornit, zˇe prˇed prˇıćhodem isla´mu se v te´to lokaliteˇ TOMA´ Sˇ RETKA: IDENTITA(Y) OBYVATEL TA´ DZˇ ICKE´ HO PAMI´RU 255 mı´sily prvky pu˚vodnı´ho sˇamanismu s krˇest’anstvı´m (nesto- Z Alı´ho synu˚ Hasana a Husajna prˇesˇel ima´mat riaństvıá manichejstvı´) a buddhismem (prˇedevsˇı´m la´mais- postupneˇna jejich dalsˇı´ potomky Alı´Zajmla´bidıńa, Mu- mem); (Kokaisl 2006). Vy´znamne´postavenı´meˇl v oblasti hammada al Baqı´ra a Dzˇafar as-Sa´diqa. Po smrti sˇeste´ho i zoroastrismus, ktery´takeńavazoval na mı´stnı´pohanske´ ima´ma Dzˇafar as-Sadiqa docha´zı´mezi sˇıítsky´mi muslimy kulty (Exnerova´ 2008). Do tohoto prostrˇedı´ prˇicha´zı´ na k jizˇ zminˇovane´mu schizmatu. Cˇa´st sˇıítu˚ uzna´va´ dalsˇı´ pocˇa´tku 8. stoletı´relativneˇnoveńa´bozˇenstvı´– isla´m, ktery´ ima´mskou posloupnost po linii starsˇı´ho syna Dzˇafar as- si svoji dominantnı´ pozici v regionu budoval te´meˇrˇ dveˇ Sadiqa (sˇeste´ho ima´ma) a druha´ sˇıítska´ veˇtev se vsˇak stoletı´. prˇiklańı´k posloupnosti po linii syna mladsˇı´ho. Du˚vodem te´to nejednotnosti v na´slednictvı´ je skutecˇnost, zˇe starsˇı´ „Isla´m prˇinesla do StrˇednıÁsie arabskaárma´da syn sˇeste´ho ima´ma Isma´’il (od jeho jmeńa je odvozen na pocˇa´tku osme´ho stoletı´. V zemi za rˇekou Oxus na´zev sekty isma´’ilite´) zemrˇeldrˇı´ve nezˇjeho otec, a tudı´zˇ (Amudarja) nazy´vane´Ma´waraá n-nahr neboli se za sve´ho zˇivota ima´mem nestal. Isma´’ilovi stoupenci – Transoxanie byla staraúsedlaćivilizace usazena´ isma´’ilite´ vsˇak vycha´zejı´ z prˇedpokladu, zˇe mu imama´t ˇ na obchodnı´krˇizˇovatce mezi Indiı´, Cıńou a Strˇe- na´lezˇı´, a tudı´zˇ zˇe automaticky prˇecha´zı´ na jeho prˇı´me´ domorˇı´m. V oblasti prˇevla´dala persˇtina a zo- potomky (prvnı´m z nich byl jeho syn Muhammad, ktery´se roastrismus, v mensˇı´ mı´rˇe take´ manicheismus. tedy meˇl sta´t sedmy´m ima´mem po sve´m deˇdovi – sˇeste´m Na severu a vyćhodeˇhranicˇila s u´zemı´m, ktere´ ı´ma´movi Dzˇafar as-Sa´diqovi). Odpu˚rci te´to teze vycha´zejı´ ovla´daly turkicke´ noma´dske´ kmeny, vyzna´vajıćı´ z prˇedpokladu,zˇe na imama´t meˇl na´rok po smrti sˇeste´ho sˇamanismus“ (Exnerova´2008: 19). ima´ma Isma´’ilu˚v mladsˇı´bratr Mu´sa al Kazı´m, a tedy zˇe Z hlediska konceptu pamı´rske´ identity prˇedstavuje dalsˇıíma´mska´posloupnost pokracˇuje po linii jeho prˇı´myćh na´bozˇenske´ vyznańı´ faktor velice za´sadnı´. Pamı´rci se potomku˚. (Armstrongova´2008). Lze se setkat i s na´zorem, ve sve´m pojetı´ religiozity odlisˇujı´ nejen od kyrgyzskyćh zˇe Isma´’ilovi (a na´sledneˇjeho potomku˚m) nebyl imama´t kocˇovnyćh pastevcu˚, se ktery´mi spolecˇneˇ sdı´lejı´ prostor prˇiznań, nebot’ u´dajneˇ za sve´ho zˇivota konzumoval vıńo Autonomnı´ oblasti Horske´ho Badachsˇańu, ale take´ od (Kokaisl 2007). usedlyćh Ta´dzˇiku˚, kterˇı´ zˇijı´ v centra´lnı´m Ta´dzˇikistańu. Podstatou sporu mezi jednotlivy´mi sˇıítsky´mi skupi- Ta´dzˇici i Kyrgyzove´, stejneˇjako veˇtsˇina ostatnıćh autoch- nami je tedy ota´zka, kdo byl legitimnı´m sedmy´m ima´mem, tonnıćh etnik, jejichzˇ prˇı´slusˇnıći zˇijı´ v regionu Strˇednı´ a tedy po cˇı´ rodove´ linii se imama´t da´le prˇeda´va´. Jedna Asie, se hla´sı´ k sunnitske´ verzi isla´mu. A pra´veˇ v te´to verze uzna´va´za ima´my potomky Isma´’ila a druha´Mu´su podstatne´ skutecˇnosti se Pamı´rci od nich odlisˇujı´ nebot’, al Kazima. Zatı´mco stoupenci Mu´su al Kazima by´vajı´ jejich pojetıísla´mu vycha´zı´z tradice sˇıítske´. Pamı´rsˇtı´sˇıíte´ nazy´vańi sˇıíty dvanaćti ima´mu˚, stoupenci Isma´’ila jsou se konkre´tneˇhla´sı´k sˇıítske´sekteˇisma´’ilitu˚(Retka 2009). oznacˇovańi jako „sedmıći“, „sekta sedmi“, poprˇı´padeˇ Isla´mska´ sˇıítska´ sekta Isma´’ı´lija (te´zˇ al-Isma´ ı´lı´ja, isma´’ilite´. (Armstrongova´2008). ismaı´lite´) vznikla v 8. stoletı´v du˚sledku schizmatu uvnitrˇ sˇıítske´veˇtve isla´mu (Hrabal 1998). Sˇıíte´jsou na rozdı´l od Isma´’ilite´ prˇedpokla´dajı´, zˇe linie Isma´’ilovyćh po- sunnitu˚prˇesveˇdcˇeni, zˇe Muhammad otevrˇel„cyklus zasveˇ- tomku˚, tedy ima´mu˚ktereúzna´vajıóni, neprˇetrzˇiteˇpokra- covańı´“, prostrˇednictvı´m ktere´ho muslimske´spolecˇenstvı´ cˇuje azˇ do soucˇasnosti. V soucˇasne´ dobeˇ je prˇedstavite- zı´ska´va´sve´ho nove´ho vu˚dce – ı´ma´ma.Sˇıítska´tradice tedy lem isma´’ilitske´verze sˇıítske´ho isla´mu jizˇdeveˇtacˇtyrˇica´ty´ vycha´zı´z prˇesveˇdcˇenı´, zˇe fyzickou smrtı´Muhammada pro- ima´m nesoucıóznacˇenıÁga Chań (pokla´dany´za nositele rokovo pu˚sobenıńa zemi nekoncˇı´, ale zˇe na Muhammadu˚v bozˇı´ho sveˇtla) cˇi Hazar Ima´m (soucˇasnyíma´m); (Kokaisl odkaz navazujı´ jeho prˇı´mı´ potomci, kterˇı´ si po generace 2007). Soucˇasny´m prˇedstavitelem isma´’ilitu˚ je od roku prˇeda´vajı´prorokovy schopnosti, a jsou tedy kompetentnı´ 1957 princ Karim al-Husajni, ktery´ nese oznacˇenı´ Aga – vyvolenı´k vedenı´muslimske´ho spolecˇenstvı´(Partridge Chań IV. Isma´’ilite´se vsˇak da´le deˇlıńa dı´lcˇı´subskupiny. 2006). Nejpocˇetneˇjsˇıódnozˇı´je tzv. Niza´rı´ja – skupina uzna´vajıćı´ Aga Chańa (k tomuto smeˇru se hla´sıí Pamı´rsˇtıísma´’ilite´), „Ima´movi se dostalo schopnosti Bohem vnuk- dalsˇı´mi skupinami jsou bohorove´, chodzˇove´ a Sab’ı´ja. nute´ a neomylne´ interpretace Korańu. Prvnı´m V minulosti z isma´’ilitskyćh mysˇlenek vycha´zely i sekty ima´mem byl Alı´. Jako Muhammadu˚v bratranec, karma´tu˚a assasıńu˚(Hrabal 1998). jeho osvojeny´syn a pozdeˇjsˇı´zet’(vzal si Muham- madovu dceru Fatimu) byl nejenom ze stejne´ho kmene, ale i z „lidı´ jeho domu“. Tento u´zky´ Obyvatele´Pamı´ru, kterˇı´pu˚vodneˇvyzna´vali zoroastrismus, rodinny´vztah ma´svu˚j vy´znam: sˇıíte´veˇrˇı´, zˇe Alı´ prˇijali isla´m na prˇelomu 7. a 8. stoletı´, kdy se v oblasti zdeˇdil Muhammadovy „duchovnı´ schopnosti“ Strˇednı´ Asie toto nove´ na´bozˇenstvı´ objevilo spolecˇneˇ jeho vilajah. Alı´byl neomylny´v interpretaci Ko- s postupujıćı´ arabskou arma´dou. V te´to dobeˇ se vsˇak rańu a prˇi vedenı´spolecˇenstvı´. Tyto schopnosti jesˇteˇ nejednalo o isma´’ilitske´ ucˇenı´, to se do oblasti prˇedal svy´m synu˚m povstalyćh z manzˇelstvı´s Fa- dnesˇnı´ho Pamı´ru dosta´va´ azˇ ve stoletı´ 11. Isma´’ilitske´ timou, Hasanovi a Husajnovi, kterˇı´je prˇeda´vali pojetı´ isla´mu zprostrˇedkoval obyvatelu˚m Pamı´ru filosof da´l svy´m potomku˚m v linii ima´mu˚.“ (Partridge a isma´’ilitsky´duchovnıŃasir Chusrav (1004–1088), ktery´ 2006: 364) se s tı´mto na´bozˇensky´m smeˇrem sezna´mil v pru˚beˇhu sve´ho 256 ANTROPOWEBZIN 3/2010 neˇkolikalete´ho pu˚sobenı´ ve fatimovske´m Egypteˇ9 (Ma- oblast Horske´ho Badachsˇańu oby´vajı´, ale takeó sunnitske´ madsˇerzodsˇejev 2007). Na vy´znam osoby Nasira Chusrava muslimy, jejichzˇna´rodnost je ta´dzˇicka´, a kterˇı´take´v tomto upozornˇovali i neˇkterˇı´ respondenti, kterˇı´ byli na proble- regionu zˇijı´. Skutecˇnost, zˇe sunnitsˇtı´ muslimove´ zˇijıćı´ matiku na´bozˇenstvı´ u Pamı´rcu˚ dotazovańi. Pamı´rec Mu- v neˇkteryćh oblastech GBAO jsou na´rodnosti ta´dzˇicke´, baraksˇo10 potvrdil, zˇe pra´veˇ Nasir Chusrav se zaslouzˇil nenı´ z hlediska jejich identity (cˇi identity pamı´rskyćh o rozsˇı´rˇenı´ isma´’ilitske´ vı´ry v Badachsˇańu. Podle jedne´ isma´’ilitu˚) podstatna´. Podle legislativy Ta´dzˇicke´ repub- legendy utı´kal Nasir Chusrav se svy´m bratrem prˇedprona´- liky jsou za Ta´dzˇiky povazˇovańi nejen tito badachsˇańsˇtı´ sledovańı´m, ktere´mu byli isma´’ilite´vystaveni. V pru˚beˇhu sunnite´, ale i isma´’ilite´. Prˇipsana´ na´rodnost tedy nenı´ jejich cesty se u´dajneˇ uda´l za´zrak, ktery´ je s postavou z hlediska skupinove´ identity rozhodujıćı´. Ota´zkou vsˇak tohoto isma´’ilitske´ho ucˇence spojovań. Krajina, kterou se zu˚sta´va´, zda jsou tito sunnite´ oby´vajıćı´ za´padnı´ cˇa´st bratrˇi ubı´rali, byla velice sucha´, ale na jednom mı´steˇ, GBAO povazˇovańi za Pamı´rce, cˇi zda jsou vymezovańi kde se Nasir Chusrav zastavil, vytryskl z vysusˇene´zemeˇ na za´kladeˇjinyćh specifik (Retka 2009). pramen. Bratrˇise dostali azˇdo oblasti Badachsˇańu, kde se Konkre´tneˇse jednaó problematiku obyvatel Darvaz- Nasir Chusrav usadil a zacˇal sˇı´rˇitsveúcˇenı´mezi mı´stnı´mi ske´ho a Vancˇske´ho rajonu, ktere´ prˇedstavujı´ urcˇite´ „hra- obyvateli. Od te´doby jsou pry´Pamı´rci isma´’lite´. nicˇnıóblasti“ mezi centra´lnı´m Ta´dzˇikistańem a ostatnı´mi rajony GBAO. V teˇchto rajonech zˇijı´prˇedevsˇı´m sunnite´, V soucˇasne´ dobeˇ se v Ta´dzˇikistańu hla´sı´ k isla´mske´mu v mensˇı´mı´rˇejsou zastoupeni isma´’iliteá sˇıítsˇtıíma´mite´. vyznańı´ prˇiblizˇneˇ 90 % celkove´ho pocˇtu 7,2 milionu˚ (Kokaisl 2007) obyvatel. 85 % tvorˇı´ muslimove´ sunnitsˇtı´, 5 % sˇıíte´ a Postoje isma´’ilitskyćh Pamı´rcu˚ k ota´zce „pamı´r- 10 % prˇı´slusˇnıći ostatnıćh na´bozˇenstvı´.11 Sˇıítske´ smeˇry stvı´“ sunnitskyćh „Ta´dzˇiku˚“ ze za´padnıćh oblastı´GBAO zastupujıńejen isma´’ilite´, ale i sˇıítsˇtıíma´mite´, poprˇı´padeˇ nebyly jednoznacˇne´. Na za´kladeˇ zı´skanyćh poznatku˚ je i dalsˇı´muslimske´sekty (Kokaisl 2007). mozˇne´konstatovat, zˇe respondenti zasta´vali dva za´kladnı´ Veˇtsˇina oslovenyćh respondentu˚ poukazovala, zˇe navza´jem se popı´rajıćı´ postoje. Prvnı´ skupina (meńeˇ po- pra´veˇ jejich isma´’litska´ vı´ra je podstatou jejich „pamı´r- cˇetna´ skupina) vycha´zela z prˇedpokladu, zˇe i obyvatele´ stvı´“ (Retka 2009). Na za´kladeˇvy´sˇe uvedenyćh informacı´ za´padnıćh rajonu˚ GBAO jsou Pamı´rci. Tito respondenti se nabı´zı´zobecnˇujıćı´za´veˇr, zˇe podstatou etnickeídentity tudı´zˇ prˇı´slusˇnost k Pamı´rcu˚m nepodminˇovali prˇı´slusˇnostı´ Pamı´rcu˚ je jejich na´bozˇenske´ vyznańı´ – isma´’ilia. Jak k isma´’ilistke´vı´rˇe.12 Tento na´zor zohlednˇoval spı´sˇe terito- se vsˇak uka´zalo v pru˚beˇhu realizace tereńnı´ho vy´zkumu, ria´lnı´ vymezenı´ prˇed etnicky´m faktory. Prˇevla´daly vsˇak termıńy Pamı´rec a isma´’ilita nelze vzˇdy zameˇnˇovat. Zo- na´zory opacˇne´. Naprˇı´klad respondent Manucˇar zasta´val becnˇujıćı´ vztah, podle ktere´ho by vsˇichni Pamı´rci byli postoj, zˇe sunnitske´ obyvatele Vancˇe a Darvosu za Pa- isma´’ilite´ a vsˇichni isma´’ilite´ by byli Pamı´rci tak u´plneˇ mı´rce povazˇovat nelze, nebot’ nejsou isma´’ility, a navıć neplatı´. Poprˇı´padeˇmozˇna´platı´, ale ne vsˇichni respondenti mluvı´ta´dzˇicky, a nikoliv neˇktery´m z pamı´rskyćh jazyku˚.13 se s nı´m ztotozˇnˇujı´. Ta´dzˇicˇtıísma´’iliteńezˇijı´„pouze“ v ob- Manucˇar tyto ta´dzˇicke´ obyvatele GBAO oznacˇil za Ba- lasti Pamı´ru, ale neˇkolik byt’ nepocˇetnyćh isma´’ilitskyćh dachsˇańce, cˇı´mzˇ vytycˇil dalsˇı´ kategorii (tentokra´t regio- skupin se vyskytuje i v jizˇnı´m Ta´dzˇikistańu. „Isma´’ilite´ na´lnı´ – teritoria´lnı´), ktera´ by teoreticky meˇla zastrˇesˇovat zˇijıćı´v jizˇnıćh cˇa´stech Ta´dzˇikistańu (Kurgan Tjube) jsou isma´’ilitcke´ Pamı´rce i neisma´’ilitske´ Ta´dzˇiky, poprˇı´padeˇ oznacˇovańi jako Ta´dzˇikove´, ale oni sami cˇasto deklarujı´ dalsˇı´ı´rańsky´mi jazyky hovorˇıćı´skupiny. Badachsˇańci by svu˚j odlisˇny´, arabsky´ pu˚vod (Kokaisl 2007: 267).“ Po- tedy meˇli by´t vsˇichni obyvatele´ Autonomnı´ oblasti Hor- dobneˇ jako isma´’ilite´ zˇijıćı´ v Pamı´ru, tak i tito „jihota´- ske´ho Badachsˇań, nasky´ta´se vsˇak ota´zka, zda by do te´to dzˇicˇtı´“ odmı´tajı´ zvencˇı´ prˇipisovanou ta´dzˇickou identitu. kategorie spadali i kyrgyzsˇtı´pastevci, zˇijıćı´v Murgabske´m Oproti isma´’ilitu˚m pamı´rsky´m se ti ta´dzˇicˇtıńeodvola´vajı´ rajonu na severu GBAO. na svoji regiona´lnı´ specificˇnost, ale poukazujı´ na svou genealogickou sprˇı´zneˇnost s prˇı´slusˇnı´ky arabske´ho etnika. Za specifickou skupinu na pomezı´Pamı´rcu˚a Ta´dzˇiku˚ Prˇestozˇe tato skutecˇnost neprˇedstavujeza´sadnıáspekt pro oznacˇil Manucˇar tzv. Jazgulamce. Prˇı´slusˇnıći te´to skupiny analy´zu problematiky identity Pamı´rcu˚, je vhodne´ji zmı´- jsou sice v soucˇasne´dobeˇvyznańı´sunnitske´ho, nicmeńeˇ nit, aby nada´le jizˇnedocha´zelo k neprˇesny´m a zobecnˇujı´- jesˇteˇ ve stoletı´ 18. (cˇi 19.) se hla´sili k sˇıítu˚m. Du˚vodem cı´m za´veˇru˚m. konverze k sunnitske´ veˇtvi isla´mu pry´ byla skutecˇnost, Vy´znamneˇjsˇı´ aspekt pro zpracovańı´ zkoumane´ zˇe to Jazgulamci „meˇli blı´zˇe“ do Darvosu a Vancˇe, kde problematiky prˇedstavuje existence obyvatelstva GBAO, zˇijı´ pouze sunnite´, nezˇ do oblastı´ „cˇisteˇ isma´’ilitskyćh“. ktere´ se hla´sı´ k jine´mu nezˇ isma´’ilitske´mu vyznańı´. Ne- Specificˇnost Jazgulamcu˚ take´ vycha´zı´ z faktu, zˇe prˇı´- jedna´ se vsˇak pouze o etnicky (i na´rodnostneˇ) odlisˇne´ slusˇnıći te´to skupiny hovorˇı´ vlastnı´m jazykem, ktery´ se sunnitske´ Kyrgyze, kterˇı´ spolecˇneˇ s Pamı´rci Autonomnı´ spı´sˇe nezˇ ta´dzˇicˇtineˇ podoba´ jazyku˚m pamı´rsky´m (konkre´tneˇ sˇugnańsˇtineˇ). Manucˇar tedy prezentoval etnicky´ 9Dynastii Fatimovcu˚ zalozˇil v 10. stoletı´ Isma´’ilu˚v vnuk Abdalla´h koncept, ktery´ vycha´zel z prˇedpokladu, zˇe existuje ur- (chalı´fa Ubajdulla´h al-Mahdı´). Dynastie Fatimovcu˚vla´dla te´meˇrˇ250 let cˇita´panbadachsˇańska´„identita“, ktera´zastrˇesˇuje sunnitske´ v severnıÁfrice, Palestineˇ, Sy´rii, Hidzˇa´zu a na Sicı´lii (Hrabal 1998). obyvatele Vancˇe a Darvosu, jazykoveˇspecificke´sunnitske´ 10Respondent Mubaraksˇo [8]. 11Ministerstvo zahranicˇnıćh veˇcı´ Cˇeske´ Republiky. Prˇı´stupne´ na: (http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie statu/asie/tadzikistan/), 12Naprˇı´klad respondent Mubaraksˇo [8]. sta´hnuto: 3. 6. 2010. 13Respondent Manucˇar [9]. TOMA´ Sˇ RETKA: IDENTITA(Y) OBYVATEL TA´ DZˇ ICKE´ HO PAMI´RU 257

Jazgula´mce a isma´’ilitske´ Pamı´rce. Pamı´rska´ identita je ktere´m se zrˇetelneˇprojevuje i jejich na´bozˇensky´syste´m, z hlediska tohoto prˇı´stupu jasneˇ spjata s isma´’ilistky´m je fenomeń tzv. „pamı´rske´ho domu“ – Cˇidu. vyznańı´m. Respondent Manucˇar tento svu˚j prˇedpoklad Pamı´rsky´du˚m prˇedstavujeprvek materia´lnı´kultury, vymezil i geograficky. Podle Manucˇara zacˇıńa´ Pamı´r na jehozˇvy´znamu pro socia´lnıídentitu Pamı´rcu˚se shodla v Rusˇańu, tedy v nejza´padneˇjsˇı´m „isma´’ilitske´m“ regionu veˇtsˇina oslovenyćh respondentu˚. Tento du˚m nelze pova- GBAO. zˇovat „pouze“ za specificky´druh stavby, ktery´je typicky´ Nabı´zı´ se konstatovańı´, zˇe na za´kladeˇ vy´sˇe uve- pro oblast Pamı´ru. Jedna´se takeó kulturnı´prvek vysoke´ denyćh poznatku˚, nelze jednoznacˇneˇdanou problematiku symbolicke´hodnoty. V prˇı´padeˇpamı´rske´ho domu se vsˇak vymezit. Prˇedchozı´ text na konkre´tnı´ ota´zky neposkytl nejedna´ pouze o symboliku muslimskou – isma´’litskou, adekva´tnı´ odpoveˇdi, ale spı´sˇe pouka´zal na nove´ poten- ny´brzˇjsou v neˇm patrneí prvky vı´ry prˇedisla´mske´(Retka cia´lnı´ pohledy na danou problematiku, a navıć neˇkolik 2009). dalsˇıćh ota´zek i otevrˇel.Z hlediska antropologicke´teorie (cˇi teoriı´), lze na ota´zku „pamı´rske´prˇı´slusˇnosti“ pohlı´zˇet „Prˇed prˇıćhodem a na´sledny´m etablovańı´m naprˇı´klad v kontextu prˇı´stupu˚ Frederika Bartha. Barth isma´’ilistke´vı´ry byli Pamı´rci (Badachsˇańci) vy- upozornˇuje, zˇe charakteristiky, ktere´ lide´ povazˇujı´ prˇi znavacˇi zoroastrijske´ho na´bozˇenstvı´, jezˇ vycha´- vymezovańı´se vu˚cˇi jiny´m za du˚lezˇite´, cˇasto neprˇedstavujı´ zelo ze starobyleá´rijske´filosofie. Toto pojetı´vı´ry sumu „objektivnıćh“ odlisˇnostı´ (v tomto prˇı´padeˇ ota´zka bylo spjato s kultem ohneˇa pra´veˇu zoroastrijcu˚ vy´znamu na´bozˇenstvı´). Etnicka´ hranice, ktera´ definuje se poprve´, prˇed vıće nezˇ2500 lety, objevil cˇid. jednotlive´skupiny, nemusıódpovı´dat (a cˇasto neodpovı´da´) Mu˚zˇeme rˇıći, zˇe pamı´rsky´ du˚m se v minulosti „objektivnı´mu“ kulturnı´mu obsahu, ktery´ tyto skupiny staveˇl pouze v zoroastrijskyćh a posle´ze v sˇıít- odlisˇuje. Podle Bartha jsou neˇktere´kulturnıćharakteristiky skyćh oblastech, resp. v teˇch cˇa´stech dnesˇnı´ho jednotlivy´mi skupinami (prˇivymezovańı´se vu˚cˇi ostatnı´m) Ta´dzˇikistańu, kde lide´ vyzna´vajı´ isma´’ilitskou vy´znamoveˇ nadhodnocovańy (sta´vajı´ se z nich symboly odnozˇ isla´mu. Toto pravidlo je platne´ i dnes.“ a emble´my rozdı´lnosti), a jine´ jsou naopak ignorovańy, (Kokaisl 2007: 303) potlacˇovańy, maskovańy cˇi odmı´tańy (Barth 1969). Po- Pamı´rsky´ cˇid lze tedy povazˇovat za urcˇity´ kulturnı´ pr- dobny´ postoj zasta´va´ i Eriksen, ktery´ poukazuje na ur- vek, v neˇmzˇse prolıńa´symbolika nejen soucˇasne´religie cˇitou flexibilitu teˇchto identit, a tedy i na jejich urcˇitou isma´’ilistke´, ale take´ symbolika religie „pu˚vodnı´“ zoro- obsahovou nejednoznacˇnost, prˇi ktere´ neexistuje pouze astrijske´. Na vy´znam zoroastrijske´ symboliky v interie´ru ’ socia´lnı´ diskurs bud a nebo, ale i jak – take´ (Eriksen cˇidu poukazoval naprˇı´klad respondent Sˇody14, ktery´danou 2007). A pra´veˇ z konceptu, podle ktere´ho neexistujı´ problematiku demonstroval na prˇı´kladu tzv. cˇorchony – ’ pouze „cˇiste´ kategorie“ (kdy platı´ pouze bud a nebo), cˇtvercove´ho zakoncˇenı´ stropu – jake´hosi strˇesˇnı´ho okna. ale etnicke´ (nejen) kategorie jsou cˇasto nejednoznacˇne´, Cˇorchona se skla´da´ ze cˇtyrˇ za´kladnıćh cˇa´stı´, ktere´ sym- flexibilnıá propustne´(tedy zˇe platıí jak – take´), je mozˇne´ bolizujı´ prˇı´rodnı´ elementy, jimizˇ jsou zemeˇ, voda, vı´tr, vycha´zet i prˇisnaze o analy´zu fenomeńu „pamı´rstvı´“. a prˇedevsˇı´m ohenˇ. Sˇodyho zˇena Salima15 zminˇovala sym- Vedle „jednoznacˇnyćh“ Pamı´rcu˚, na jejichzˇ„pamı´r- bolicky´ vy´znam peˇti hlavnıćh sloupu˚ pamı´rske´ho domu. stvı´“ se shodli vsˇichni respondenti, tedy existujı´ i ru˚zne´ Podle te´to respondentky tyto sloupy odkazujı´ na za´sadnı´ prˇechodove´ oblasti, poprˇı´padeˇ hranicˇnı´ kultury (etnicke´ postavy ima´’litske´vı´ry, tedy na Muhammada, Aliho, Fa- cˇi subetnicke´ skupiny). Lze hovorˇit o urcˇite´m vytva´rˇenı´ timu, Hasana a Husejna. Tito manzˇele´ tedy neza´visle na konceptu˚ oblastı´ s prˇechodovy´mi kulturami (kultury na sobeˇpoukazovali jak na symboliku zoroastriskou (Sˇody), pomezı´) mezi Pamı´rci a Ta´dzˇiky, kterˇı´zˇijı´mimo lokalitu tak muslimskou (Salima). GBAO. Do te´to kategorie by patrˇilynaprˇı´klad nepocˇetne´ Fenomeń pamı´rske´ho domu prˇedstavuje z hle- skupiny isma´’litu˚, zˇijıćı´v za´padnıćh rajonech GBAO (ves- diska potencia´lnıćh zdroju˚(cˇi projevu˚) pamı´rskeídentity nice Joged v Darvoske´m rajonu), jazykoveˇspecificˇtı´Jaz- nejvy´razneˇjsˇı´ aspekt materia´lnı´ kultury. Kromeˇ tohoto gula´mci a ta´dzˇicky hovorˇıćı´sunnitsˇtı´Badachsˇańci (Retka architektonicko-symbolicke´ho fenomeńu se jiste´specificˇ- 2009). Tento koncept je vsˇak pouze pracovnı´ a autor nosti pamı´rske´ kultury objevujı´ v oblasti gastronomie prˇedpokla´da´jeho verifikaci (cˇi falzifikaci) prostrˇednictvı´m (pamı´rska´ lipjosˇka – chlebova´ placka) cˇi tradicˇnı´ho odı´- analy´zy dat zı´skanyćh dalsˇı´m vy´zkumem v dane´lokaliteˇ. vańı´(pamı´rska´tupiteˇjka – pokry´vka hlavy). Nicmeńeˇtyto kulturnı´ prvky jizˇ neprˇedstavujı´ podobneˇ vy´razne´ zdroje identity, jaky´symbolizuje pra´veˇpamı´rskyĆˇid. ODRAZ NA´ BOZˇ ENSKY´ CH SYSTE´ MU˚ V HMOTNE´ KULTURˇ E PAMI´RCU˚ JAZYKOVY´ ASPEKT A PAMI´RSKA´ IDENTITA(Y) Prvky pamı´rske´religiozity se v neˇkteryćh aspektech pro- Dalsˇı´m vy´znamny´m faktorem pro utva´rˇenı´poprˇı´padeˇudr- jevujıí v hmotne´kulturˇeobyvatel tohoto regionu. Nabı´zı´ zˇovańı´pocitu skupinoveídentity je spolecˇny´jazyk, ktery´ se tedy konstatovańı´, zˇe lze povazˇovat neˇktera´ kulturnı´ cˇlenove´ dane´ho spolecˇenstvı´ pouzˇı´vajı´ (Bromlej 1980; specifika dane´ skupiny za urcˇite´ zdroje sebeidentifikace, a tedy i za vy´znamne´ faktory pro vymezovańı´ se vu˚cˇi 14Respondent Sˇody [6]. teˇm jiny´m. Nejvy´razneˇjsˇı´m kulturnı´m prvkem Pamı´rcu˚, ve 15Respondentka Salima [2]. 258 ANTROPOWEBZIN 3/2010

Smith 2003; Eriksen 2007 aj.). Neˇkterˇı´ autorˇi povazˇujı´ teˇchto skupin spolecˇneˇsdı´lejıá verˇejneˇji deklarujı´(Retka jazykovy´ aspekt dokonce za nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ faktor prˇi vy- 2009). tva´rˇenıétnickeídentity dane´skupiny. Konkre´tneˇBromlej Jak jizˇ bylo uvedeno v prˇedchozı´m textu, prˇestozˇe konstatuje, zˇe ze vsˇech komponentu˚ kultury pra´veˇ jazyk jsou ta´dzˇicˇtı´Pamı´rci povazˇovańi z legislativnı´ho hlediska obvykle disponuje nejveˇtsˇı´funkcˇnostı´– ve vy´znamu cha- za Ta´dzˇiky, jejich jazyk (cˇi spı´sˇe jazyky) se od ta´dzˇicˇ- rakteristicke´ho rysu etnosu (Bromlej 1980). tiny odlisˇuje (odlisˇujı´). Z hlediska vymezenı´jednotlivyćh Z hlediska pamı´rske´ identity je nutne´ upozornit na etnickyćh skupin, je vhodne´ poznamenat, zˇe Ta´dzˇicka´ skutecˇnost, zˇe koncept „pamı´rstvı´“ se neopı´raó existenci republika maústanoveny´pouze jeden u´rˇednı´jazyk, a tı´m jednoho konkre´tnı´ho jazyka – naprˇı´klad pamı´rsˇtiny, ale je ta´dzˇicˇtina. Vedle ta´dzˇicˇtiny je vsˇak velice rozsˇı´rˇena´ o skutecˇnost, zˇe prˇı´slusˇnıći jednotlivyćh pamı´rskyćh sku- i rusˇtina. Podle legislativy Ta´dzˇicke´republiky plnı´rusky´ pin hovorˇı´ru˚zny´mi pamı´rsky´mi jazyky cˇi jejich dialekty. jazyk funkci tzv. jazyka pro dorozumeˇnı´ mezi na´rody. Pamı´rci tedy prˇi vymezovańı´ se vu˚cˇi jiny´m neodkazujı´ Tento status rusˇtiny prˇı´mo upravuje druhy´ cˇlańek u´stavy na skutecˇnost, zˇe hovorˇı´ jiny´m jazykem nezˇ naprˇı´klad Ta´dzˇicke´republiky (Hora´k 2008). Ta´dzˇikove´(tedy uzˇivatele´ta´dzˇicˇtiny), ny´brzˇna skutecˇnost, Ta´dzˇicˇtina i pamı´rske´ jazyky se spolecˇneˇ rˇadı´ do zˇe hovorˇı´jiny´mi jazyky nezˇTa´dzˇikove´. Tyto jine´jazyky indoevropske´jazykove´rodiny, cˇı´mzˇse podstatneˇodlisˇujı´ vytva´rˇejı´spolecˇnou a jednotnou skupinu tzv. pamı´rskyćh od jazyku˚ turkickyćh (kyrgyzsˇtina, uzbeksˇtina, kazasˇtina jazyku˚(Retka 2009). atd.), ktere´jsou rˇazenydo jazykove´rodiny altajske´. Z hle- Ke skutecˇnosti, zˇe existuje jedna spolecˇna´jazykova´ diska dalsˇı´klasifikace je ta´dzˇicˇtina soucˇa´stıńa´sledujıćı´ho skupina, ktera´ zastrˇesˇuje ru˚zne´ pamı´rske´ jazyky a jejich sche´matu:16 dialekty, lze prˇistupovatv kontextu dvou za´kladnıćh ota´- zek. Jedna´se nejen o problematiku vy´znamu te´to spolecˇne´ Indoevropska´jazykova´rodina: jazykove´skupiny, jakozˇto zdroje vymezovańı´se vu˚cˇi teˇm indoı´rańska´veˇtev: jiny´m, jejichzˇjazyky do te´to skupiny nepatrˇı´. Du˚lezˇity´m ı´rańske´jazyky: faktorem ovlivnˇujıćı´m podobu pamı´rske´ etnicke´ identity za´padnı´ı´rańske´jazyky: mu˚zˇe by´t i ota´zka, nakolik tyto cˇa´stecˇneˇ odlisˇne´ jazyky jihoza´padnı´ı´rańske´jazyky: prˇedstavujı´potencia´lnı´zdroje dı´lcˇıćh loka´lnıćh etnickyćh perske´jazyky identit. Slavomı´r Hora´k se k te´to ota´zce vyslovuje na´sle- Soucˇasna´ ta´dzˇicˇtina vycha´zı´ prˇedevsˇı´m z persˇtiny, ob- dovneˇ: sahuje vsˇak i jazykove´ vy´pu˚jcˇky z arabsˇtiny, uzbecˇtiny, a prˇedevsˇı´m rusˇtiny (Kokaisl 2007). „Ta´dzˇicky´Pamı´r, jehozˇu´zemı´vyplnˇuje tzv. Au- Podobneˇjako ta´dzˇicˇtina, tak i jazyky pamı´rske´patrˇı´ tonomnı´ oblast Horske´ho Badachsˇańu, prˇed- do indoevropske´jazykove´rodiny, indoı´rańske´veˇtve a do stavuje velmi obtı´zˇneˇ dostupnou oblast Ta´dzˇi- skupiny ı´rańskyćh jazyku˚. Od ta´dzˇicˇtiny se vsˇak pamı´rske´ kistańu, ktera´ je da´le rozdeˇlena na mnozˇstvı´ jazyky odlisˇujı´ skutecˇnostı´, zˇe se nejedna´ o jazyky za´- samostatnyćh u´dolı´, v nichzˇvzˇdy prˇevla´daly se- padoı´rańske´ ny´brzˇ vyćhodoı´rańske´. Z hlediska jazykove´ mioautonomnı´socia´lnı´struktury. Etnicky se oby- klasifikace jsou pamı´rske´ jazyky soucˇa´stı´ na´sledujıćı´ho vatelstvo Pamı´ru skla´da´z prˇı´slusˇnı´ku˚mnoha na´- sche´matu:17 rodnostı´ hovorˇıćıćh neˇkolika vychodoı´rańsky´mi jazyky.“ (Hora´k 2005: 142) Indoevropska´jazykova´rodina: indoı´rańska´veˇtev: Prˇı´slusˇnıći jednotlivyćh pamı´rskyćh skupin tedy oby´vajı´ ı´rańske´jazyky: konkre´tnı´ (cˇasto od sebe geograficky oddeˇlene´) lokality vyćhodnı´ı´rańske´jazyky: - horskaú´dolı´. Teˇmto geograficky vymezeny´m lokalita´m jihovyćhodnı´ı´rańske´jazyky: cˇasto odpovı´dajı´ i jednotlive´ pamı´rske´ jazyky cˇi jejich pamı´rske´jazyky dialekty. Je ota´zkou, na kolik faktory loka´lnı´ a jazykove´ prˇı´slusˇnosti vyvola´vajı´ u obyvatel jednotlivyćh horskyćh Z hlediska problematiky dalsˇı´ho cˇleneˇnı´ skupiny pamı´r- u´dolı´ pocity spolecˇne´ identity. Docha´zı´ tedy k urcˇite´mu skyćh jazyku˚, zasta´vajı´ jednotlivı´ autorˇi, kterˇı´ se danou rozsˇı´rˇenı´ tematicke´ho ra´mce. Jizˇ nenı´ rˇesˇena „pouze“ ota´zkou zaby´vajı´, ru˚zne´– nejednotne´postoje. Podle Slavo- ota´zka spolecˇne´ pamı´rske´ identity, ale i fenomeń iden- mı´ra Hora´ka patrˇı´mezi pamı´rske´jazyky (jazyky Horske´ho tit dı´lcˇıćh. Prˇi analy´ze te´to problematiky lze vycha´zet Badachsˇańu) jazyk isˇkasˇemsky´, vachańsky´, sˇugnańsko- z Eriksenova prˇedpokladu,zˇe identita ma´relacˇnı´, situacˇnı´ rusˇańsky´jazyk (a jeho dialekty) a jazgula´msky´jazyk (viz a flexibilnıćharakter. Podle tohoto prˇı´stupu je kazˇdaósoba prˇedchozı´ text – specificka´ skupina na pomezı´ Pamı´rcu˚ nositelem cele´rˇady potencia´lnıćh identit, ale jen neˇktere´ 16 z nich se sta´vajı´ vy´znamny´mi a ovlivnˇujı´ socia´lnı´ zˇivot GORDON, R. G.. et al. 2005. Ethnologue: Languages of the World. Dallas.: SIL International. Prˇı´stupne´ na: dane´ho jednotlivce (Eriksen 2007). Ota´zkou tedy je, na (http://www.ethnologue.com/show country.asp?name=TJ), sta´hnuto: kolik jsou tyto potencia´lnı´ dı´lcˇı´ identity pro obyvatele 10. 6. 2009. Pamı´ru du˚lezˇiteá jaky´m zpu˚sobem se prˇı´padneˇprojevujı´ 17GORDON, R. G.. et al. 2005. Ethnologue: Languages of the World. Dallas.: SIL International. Prˇı´stupne´ na: v ra´mci konceptu „pamı´rstvı´“, tedy jake´je jejich postavenı´ , sta´hnuto: v ra´mci pamı´rske´(„panpamı´rske´“) identity, kterou cˇlenove´ 10. 6. 2009. TOMA´ Sˇ RETKA: IDENTITA(Y) OBYVATEL TA´ DZˇ ICKE´ HO PAMI´RU 259 a Ta´dzˇiku˚). Kromeˇ teˇchto cˇtyrˇ za´kladnıćh pamı´rskyćh IDENTITA(Y) TA´ DZˇ ICKY´ CH PAMI´RCU˚ – SHRNUTI´ jazyku˚patrˇı´mezi „ta´dzˇicke´“ vyćhodoindicke´jazyky i ja- gnobsˇtina (Hora´k 2005). Jagnobsky´ jazyk se vsˇak od Na za´kladeˇdat zı´skanyćh tereńnı´m vy´zkumem je mozˇne´ jazyku˚pamı´rskyćh lisˇı´v dı´lcˇı´m aspektu, zˇe zatı´mco jazyky konstatovat, zˇe urcˇita´spolecˇna´pamı´rskaídentita skutecˇneˇ pamı´rske´jsou ı´rańske´jihovyćhodnı´, jagnobsˇtina je rˇazena existuje (nebo je alesponˇ takto deklarovańa). Isma´’ilitsˇtı´ do skupiny ı´rańskyćh jazyku˚ severovyćhodnıćh.18 Podle obyvatele´ Pamı´ru se prezentujı´ prˇedevsˇı´m jako Pamı´rci. jine´ho zpu˚sobu schematizace lze pamı´rske´jazyky deˇlit na Termıń Pamı´rci pouzˇı´vajıńejen obyvatele´Pamı´ru (ozna- jazyk sˇugnańsky´ (a jeho rusˇańsky´ a badzˇuvsky´ dialekt), cˇenı´ vlastnı´ skupiny), ale i ti druzı´, kterˇı´ se za Pamı´rce bartańgsky´, sarikolsky´, jazgula´msky´, vancˇsky´– starovancˇ- nepovazˇujı´ (pro oznacˇenı´ odlisˇne´ skupiny – lidı´ z hor, sky´ (mrtvy´ jazyk), vachańsky´ a isˇkasˇimsky´ (Mamadsˇer- kterˇı´mluvı´jiny´m jazykem a vyzna´vajı´jinou verzi isla´mu); zodsˇejev 2007). Prˇistudiu jinyćh zdroju˚informacı´se lze (Retka 2009). setkat i s na´zvy jazyku˚doposud neuvedenyćh. Naprˇı´klad Pro mnohe´ Pamı´rce je za´sadnı´m zdrojem jejich podle publikace Ta´dzˇicka´ SSR se pamı´rske´ jazyky deˇlı´ skupinoveídentity prˇı´slusˇnost k isma´’ilitske´verzi isla´mu. na sˇugnańsko-rusˇańske´ (a jejich dialekty), jazgula´mske´, Zjednodusˇeneˇlze konstatovat, zˇe termıń Pamı´rec je ozna- isˇkasˇimske´, vachańskeá mundzˇanske´(Kokaisl 2007).19 cˇenı´pro isma´’ility zˇijıćı´v konkre´tnı´lokaliteˇ– v Pamı´ru. Pamı´rci tedy vytva´rˇejı´ spolecˇnou skupinu, se kterou se identifikujı´. (Retka 2009). Prˇianaly´ze dane´problematiky PAMI´RSKA´ IDENTITA V KONTEXTU DI´LCˇIĆH JAZYKOVY´ CH je vsˇak trˇebapocˇı´tat i s neˇkolika za´sadnı´mi faktory, ktere´ PRˇ I´SLUSˇNOSTI´ mohou vy´sˇe uvedene´teze cˇa´stecˇneˇnarusˇit cˇi zpochybnit. Jedna´ se prˇedevsˇı´m o nejasneˇ vymezene´ statusy Jaz- Lze tedy konstatovat, zˇe ota´zku lingvisticke´ho vymezenı´ gula´mcu˚ cˇi badachsˇańskyćh sunnitu˚, a jejich postavenı´ pamı´rskyćh skupin (cˇi subskupin) je mozˇne´ analyzovat v ra´mci konceptu „pamı´rstvı´“. Fenomeń cˇlenstvı´, hranic v kontextu dvou za´kladnıćh u´rovnı´. Jedna u´rovenˇ po- a prˇechodovyćh kultur v ra´mci konceptu „pamı´rstvı´“ ukazuje na „vztah“ mezi jazyky pamı´rsky´mi a jazyky poukazuje na dalsˇı´socia´lnı´kontexty a otevı´ra´dalsˇıóta´zky ostatnı´mi – nepamı´rsky´mi (prˇedevsˇı´m ta´dzˇicˇtinou). Druha´ v ra´mci problematiky spolecˇne´ pamı´rske´ (panpamı´rske´) tematicka´ linie se zameˇrˇuje na ota´zku „vztahu“ mezi identity. Du˚lezˇity´m aspektem pamı´rskeídentity je i faktor jednotlivy´mi pamı´rsky´mi jazyky. jazyka. Na jednu stranu obyvatele´ Pamı´ru hovorˇı´ (azˇ Z hlediska prvnı´ u´rovneˇ se nabı´zı´ konstatovańı´, zˇe na vy´jimky) neˇktery´m z tzv. pamı´rskyćh jazyku˚. Tato prˇı´slusˇnost ke skupineˇpamı´rskyćh jazyku˚prˇedstavujeje- skutecˇnost mu˚zˇe opeˇt posilovat pocit spolecˇne´ pamı´r- den ze za´kladnıćh zdroju˚spolecˇne´pamı´rskeídentity. Kon- ske´ identity, nebot’ „My“ hovorˇı´me pamı´rsky´mi jazyky cept „pamı´rstvı´“ je tedy kromeˇspolecˇne´ho isma´’ilitske´ho – pamı´rsky, zatı´mco „Oni“ hovorˇı´ jinak (nepamı´rsky – na´bozˇenstvı´postaven i na prˇedpokladuspolecˇne´jazykove´ ta´dzˇicky, kyrgyzsky atd.). Na druhou stranu vsˇak jazykovy´ prˇı´slusˇnosti, ktera´ je odlisˇna´ od jazykove´ prˇı´slusˇnosti faktor mu˚zˇe „panpamı´rskou identitu“ da´le stratifikovat teˇch ostatnıćh (v tomto kontextu prˇedevsˇı´m od jazykove´ a cˇlenit na jednotlive´ subskupiny a jim potencia´lneˇ od- prˇı´slusˇnosti Ta´dzˇiku˚). Tato spolecˇna´jazykova´prˇı´slusˇnost povı´dajıćı´ dı´lcˇı´ identity. (Retka 2009) Koncept spolecˇne´ vsˇak nenı´ vyja´drˇena prostrˇednictvı´m jednotne´ho jazyka pamı´rskeídentity vsˇak nevylucˇuje koncepty jednotlivyćh (pamı´rsˇtiny), ale prˇı´slusˇnostı´ke spolecˇne´jazykove´skupineˇ dı´lcˇıćh jazykovyćh (cˇi etnickyćh) identit. Nabı´zı´se pouzˇitı´ pamı´rskyćh jazyku˚. Tato skupina zastrˇesˇuje neˇkolik dı´lcˇıćh Eriksenova konceptu flexibilnı´ identity, tedy zˇe kazˇda´ rozdı´lnyćh jazyku˚a jejich dialektu˚. Je ota´zkou nakolik tato osoba je nositelem cele´rˇadypotencia´lnıćh identit (Eriksen jazykovaódlisˇnost jednotlivyćh pamı´rskyćh skupin (etnik) 2007). Z tohoto pohledu se pamı´rska´ identita teoreticky mu˚zˇe vytva´rˇet pocit identity, ktery´ by byl „silneˇjsˇı´“ nezˇ nevylucˇuje ani s identitou sˇugnańskou cˇi vachańskou, ale pocit spolecˇneídentity pamı´rske´. (Retka 2009) ani s identitou ta´dzˇickou (sta´tnı´prˇı´slusˇnosti), panı´rańskou cˇi panmuslimskou. Ale jak konstatuje Eriksen, jen neˇ- 18GORDON, R. G.. et al. 2005. Ethnologue: Languages ktere´ z teˇchto identit se sta´vajı´ vy´znamny´mi a nabı´zı´ of the World. Dallas.: SIL International. Prˇı´stupne´ na: se prˇedpoklad, zˇe teˇmi vy´znamny´mi budou v soucˇasne´ ), sta´hnuto: 10. 6. 2009. dobeˇspı´sˇe identita pamı´rskaćˇi sˇugnańskańezˇta ta´dzˇicka´ 19Nejpocˇetneˇji zastoupeny´m pamı´rsky´m jazykem (v Ta´dzˇicke´repub- cˇi panmuslimska´. Kromeˇcharakteru flexibilnı´ho ma´vsˇak lice) je sˇugnańsˇtina. V roce 1989 se jednalo o 70 000 obyvatel GBAO. identita v Eriksenoveˇ pojetı´ i charakter situacˇnı´. Nelze V pru˚beˇhu scˇı´tańı´ obyvatelstva v roce 1988 bylo zjisˇteˇno, zˇe tı´mto jazykem hovorˇiloprˇiblizˇneˇ18 000 z celkove´ho pocˇtu 20 154 obyvatel tedy soucˇasne´ skupinove´ identity povazˇovat za sta´le´ a Chorogu (spra´vnı´meˇsto GBAO); (Alamojev 2007). Podle jinyćh zdroju˚ nemeˇnne´, nebot’zmeˇnou socia´lnı´situace se mu˚zˇe zmeˇnit i informacı´ v roce 1997 pouzˇı´valo sˇugnańsky´ jazyk vıće nezˇ 100 000 koncept skupinove´souna´lezˇitosti, a tedy i koncept identity obyvatel Ta´dzˇikistańu (GBAO) a prˇiblizˇneˇ50 000 obyvatel Isla´mske´republiky Afghańistań (Mamadsˇerzodsˇejev 2007). Ostatnı´pamı´rske´jazyky (Retka 2009). jsou zastoupeny vy´razneˇ nizˇsˇı´m pocˇtem mluvcˇıćh. K vachańske´mu jazyku se hla´sı´prˇiblizˇneˇ7000 obyvatel Ta´dzˇikistańu (da´le 9000 Vachańcu˚ zˇije v Pa´kistańu, 7000 v Afghańistańu a 6000 v Cˇıńeˇ). Bartańsky´jazyk byl v roce 1932 zastoupen prˇiblizˇneˇ 2000 mluvcˇı´mi, v roce 1959 se POUZˇ ITA´ LITERATURA jednalo o 1000 obyvatel GBAO a v 90. letech (1997) o 2500 osob. Jaz- gula´msky´jazyk pouzˇı´va´prˇiblizˇneˇ4000 mluvcˇıćh. A isˇkasˇimsky hovorˇı´ [1] ALAMOJEV, M. M. 1994. Sistema mestoimenij sˇugnanskogo jazyka. prˇiblizˇneˇ500 obyvatel jizˇnıćˇa´sti GBAO (prˇiblizˇneˇ2000 Isˇkasˇimcu˚zˇije Dusˇanbe. v Afghańistańu); (Mamadsˇerzodsˇejev 2007). [2] ARMSTRONGOVA´ , K. 2008. Isla´m. Praha: Slovart. 260 ANTROPOWEBZIN 3/2010

[3] BARTH, F. 1969. „Introduction“ In: Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Culture Differences. Ed. F. Barth. Bergen: Universitetsforlaget. [4] BAUMAN, Z. 1996. Myslet sociologicky – netradicˇnı´ uvedenı´ do sociologie. Praha: Sociologickeńakladatelstvı´. [5] BROMLEJ, J. V. 1980. Etnos a etnografia. Bratislava: Vydavatelstvo slovenskej akademie vied. [6] ERIKSEN, T. H. 2007. Antropologie multikulturnıćh spolecˇnostı´: Rozumeˇt identiteˇ. Praha: TRITON. [7] EXNEROVA´ , V. 2008. Isla´m ve StrˇednıÁsii za cı´sarˇskeá soveˇtske´ vla´dy – na prˇı´kladu jednoho z center oblasti, Ferganske´doliny. Praha: Nakladatelstvı´Karolinum. [8] GORDON, R. G. et al. 2005. Ethnologue: Languages of the World. Dallas.: SIL International. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 10. 6. 2009. [9] HORA´ K, S. 2008. Rusko a Strˇednı´ Asie po rozpadu SSSR. Praha: Karolinum. [10] HORA´ K, S. 2005. StrˇednıÁsie mezi Vyćhodem a Za´padem. Praha: Karolinum. [11] HRABAL, F. R. et al. 1998. Lexikon na´bozˇenskyćh hnutı´, sekt a duchovnıćh spolecˇenstvı´. Bratislava: CAD PRESS. 1998. [12] KOKAISL, P. et al. 2006. Pastevecka´spolecˇnost v promeˇnaćh cˇasu: Kyrgyzstań a Kazachstań. Praha: Univerzita Karlova v Praze. [13] KOKAISL, P. et al. 2007. Lide´ z hor a pousˇtı´: Ta´dzˇikistań a Turkmenistań – Strˇı´pky kulturnıćh promeˇn Strˇednı´ Asie. Praha: Univerzita Karlova. [14] MAMADSˇERZODSˇEJEV, Y. Sˇ. et al. 2007. Pamir: priroda, istorija, kultura. Bisˇkek: Universitet Centralnoj Azii. [15] Ministerstvo zahranicˇnıćh veˇcı´ Cˇeske´ Republiky. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: 3. 6. 2010 [16] NAZARENKO, O. et al. 2001. Republic of Tajikistan – mapa. Dusˇanbe: Tadjikglavgeodesiya [17] PARTRIDGE, Ch. et al. 2006. Lexikon sveˇtovyćh na´bozˇenstvı´. Praha: Slovart. [18] RETKA, T. 2009. Etnickaídentita Pamı´rcu˚. Pardubice: Univerzita Pardubice. (Diplomova´praće – nepublikovańo). [19] SMITH, A. D. 2003. „Etnicky´za´klad na´rodnıídentity“ In: Pohledy na na´rod a nacionalismus – cˇı´tanka textu˚. Ed. M. Hroch. Praha: Slon.

SEZNAM RESPONDENTU˚ 1) Fahradin, muzˇ, rocˇnı´k 1970 (prˇiblizˇneˇ), Pamı´rec – Sˇugnańec, Chorog, dodavatel masa 2) Salima, zˇena, rocˇnı´k 1970, Pamı´rka – Sˇugnańka, Chorog, poma´ha´ v obcˇerstvenı´ sve´ho muzˇe, man- zˇelka Sˇodyho [6] 3) Iftichor, muzˇ, rocˇnı´k 1967, Pamı´rec – Sˇugnańec, Nisˇusp, prodavacˇv obchodu 4) Saidbek, muzˇ, rocˇnı´k 1970 (prˇiblizˇneˇ), Ta´dzˇik, Rudaki – Jakachana, ucˇitel 5) Tachyr, muzˇ, rocˇnı´k 1960, Ta´dzˇik, Chodzˇent, neza- meˇstnany´ 6) Sˇody, muzˇ, rocˇnı´k 1969, Pamı´rec – Chorog, majitel obcˇerstvenı´v Chorogu, manzˇel Salimy [2] 7) Sˇermad, muzˇ, rocˇnı´k 1979, Pamı´rec – Sˇugnańec, Pazor, student filosofie v Dusˇanbe 8) Mubaraksˇo, muzˇ, rocˇnı´k 1965 (prˇiblizˇneˇ), Pamı´rec –Sˇugnańec, Nisˇusp – dnes Moskva, Miami, le´karˇ 9) Manucˇar, muzˇ, rocˇnı´k 1978, Pamı´rec – Sˇugnańec, Karakol, cˇlen pohranicˇnı´stra´zˇe *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. TOMA´ Sˇ RETKA: IDENTITA(Y) OBYVATEL TA´ DZˇ ICKE´ HO PAMI´RU 261

PRˇ I´LOHY

Obra´zek 1. Etnolingvisticka´mapa Ta´dzˇikista´nu. Prˇevzatoz: http://www.ling.su.se/staff/ljuba/maps/tajikistan.gif.

Obra´zek 2. Mapa Autonomnıóblasti Horske´ho Badachsˇańu (GBAO). Prˇevzatoz: http://www.pamirs.org/images/maps/Itineraries-bw.gif. 262 ANTROPOWEBZIN 3/2010 ANTROPOWEBZIN 3/2010 263 Pamı´rsky´du˚m v Badachsˇańu Libor Dusˇek U´stav etnologie Filozoficka´fakulta, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

Pamiri house in Badakhshan prˇesveˇdcˇeni o tom, zˇe prvnı´ domy byly staveˇny takrˇka stejny´m zpu˚sobem jako dnes jizˇ prˇed 2500 lety a jsou Abstract—The theme of the work is the phenomen of traditio- spjaty se zoroastrijsky´m na´bozˇenstvı´m, ktere´ v te´ dobeˇ nal Pamiri architecture, Pamiri house as such, in which, until Pamı´rci vyzna´vali. Prˇiblizˇneˇo pu˚l druhe´ho tisıćiletı´poz- nowdays the Pamiris live. This house tells a lot about material deˇji byl zoroastrismus vystrˇı´dań jednou z odnozˇı´ (sekt) and spiritual culture, religion and history of the people living sˇıítske´ho isla´mu – isma´ı´lı´jou. Noveńa´bozˇenstvı´vsˇak cˇa´s- in the rough mountain environment of Gorno Badakhshan tecˇneˇabsorbovalo a cˇa´stecˇneˇnahradilo zoroastrijske´prvky Autonomous Province. The symbolism of the traditional Pamiri house relates to the isma´’ı´lic religion (one of the forms a symboly, cozˇ se znacˇneˇ projevilo pra´veˇ na symbolice of the shi’a islam) in which the Pamiris believe in. The work pamı´rske´ho domu, ktery´je doposud sta´le zˇivy´m du˚kazem also describes and analyses the relationship between Pamiris synkreze obou zminˇovanyćh duchovnıćh smeˇru˚. and their own traditions, history, religion and culture. The Totozˇne´ nebo obdobne´ domy jsou staveˇny te´zˇ base of the work lies in the field research of the author. v sousednı´m Afghańistańu (ve Vachańske´m koridoru), Pa´- He travelled and investigated through Gorno Badakhshan ˇ between August and October 2006 and September and kistańu (meˇsto Gilgit), Cıńeˇ(meˇsto Tasˇkurgan), kde te´zˇzˇijı´ 3 October 2008. prˇı´buznı´ta´dzˇickyćh Pamı´rcu˚, v tomto prˇı´padeˇVachańcu˚ . Andrejev uva´dı´ (Andrejev 1958: 267–273), zˇe podobne´ Key Words—Pamir, Pamiri house, religious symbolism, Isma´’ı´lı´ja, Zoroastrism, Tajikistan, Gorno Badakhshan, domy jsou te´zˇbudovańy i na Kavkaze. V te´to praći vsˇak Shugni, Wakhi zu˚staneme v hornobadachsˇańske´m geograficke´m prostoru, budeme se veˇnovat pouze domu˚m a jejich obyvatelu˚m v GBAO, zvla´sˇteˇ v povodı´ prave´ho brˇehu rˇeky Pjandzˇ, A´ SLEDUJIĆI´ text pojedna´va´ o fenomeńu tradicˇnı´ kde se uskutecˇnily tereńnı´vy´zkumy. N pamı´rske´ architektury, o pamı´rske´m domu. Strˇecha Hned v u´vodu je trˇeba pouka´zat na vpravdeˇ zou- nad hlavou, a za´rovenˇ fundamenta´lnı´ opora tamnı´ soci- falou absenci literatury pojedna´vajıćıó te´matu „pamı´rsky´ ety znacˇne´ symbolicke´ hodnoty, vypovı´da´ mnohe´ o ma- du˚m“. Tuto zˇalostnou skutecˇnost se autor pokusil kompen- teria´lnı´ a duchovnı´ kulturˇe, religioziteˇ a historii etnik zovat dostatkem relevantnıćh informacı´ od spolehlivyćh zˇijıćıćh v drsne´m horske´m prostrˇedı´ Autonomnı´ oblasti informa´toru˚. Jedinou pracı´, ty´kajıćı´se problematiky sym- ˇ Horsky´ Badachsˇań1 (Gornobadachsˇańske´ autonomnı´ ob- boliky pamı´rske´ho domu, je Sochumorovova filosoficka´ ´ ˇ lasti – GBAO), ktera´ je soucˇa´stı´ republiky Ta´dzˇikistań. akniha Pamı´r – ZemeˇArju˚(Sochumorov 1997). Za´kladnı´ Vzhledem k rozsahu textu se budeme zaobı´rat prˇeva´zˇneˇ obecneˇjsˇıínformace najdeme v knize Mamadsˇerzodsˇojeva (Mamadsˇerzodsˇojev et al. 2007: 54–56) a na webovyćh symbolikou tradicˇnı´ho obydlı´pamı´rskyćh-badachsˇańskyćh 4 etnik: Sˇugnańcu˚, Vachańcu˚, Rusˇańcu˚, Chufcu˚, Ryncu˚, Pa- strańkaćh Middletona . Kvalitneˇ, avsˇak pouze popisneˇ mı´rskyćh Ta´dzˇiku˚aj. Teˇzˇisˇteˇpraće prˇedstavujı´z veˇtsˇıćˇa´sti zpracoval stavbu pamı´rske´ho domu u Chufcu˚ etnograf vy´sledky z dvou strˇedneˇdobyćh intenzivnıćh tereńnıćh vy´- Pisarcˇik (Pisarcˇik 1958 in Andrejev 1958: 420–471), zkumu˚, vedle nich takeánaly´za literatury a pramenu˚. Prvnı´ ktery´ nava´zal na Andrejeva (Andrejev 1958). Pisarcˇik tereńnı´ vy´zkum probeˇhl v srpnu azˇ rˇı´jnu 2006 na u´zemı´ detailneˇpopisuje prˇeva´zˇneˇstavbu domu, ale o symbolice Ta´dzˇikistańu, resp. na u´zemı´ Autonomnı´ oblasti Horsky´ se takrˇka nezminˇuje, podobneˇ jako Kalandarov (Kalan- ˇ darov 2004: 207–219) a Mamadnazarov (Mamadnazarov Badachsˇań, konkre´tneˇ v Sugnańske´m a Murgabske´m ra- 5 jonu2. Druhy´ vy´zkum se uskutecˇnil v za´rˇı´ a rˇı´jnu 2008 1980). V ostatnıćh dostupnyćh publikacıćh o Pamı´ru jsou tamte´zˇ, ale veˇtsˇina ba´dańı´probeˇhla v Isˇkasˇimske´m rajonu, o pamı´rske´m domu pouze, pro tuto praći, kuse´, ba dokonce v u´dolı´ ta´dzˇicke´ho Vachańu, uskutecˇnil se i opakovany´ chybnećˇi irelevantnıínformace, cozˇlze cˇa´stecˇneˇprˇisoudit vy´zkum v Sˇugnańske´m rajonu. dobeˇ jejich vzniku, jelikozˇ v obdobı´ SSSR nebylo prˇı´lisˇ Pamı´rsky´ du˚m (sˇug. cˇid, vach. chun, ta´dzˇ. chona, „politicky korektnı´“ psa´t o za´lezˇitostech ty´kajıćıćh se na´bozˇenskyćh te´mat. O pamı´rske´m domu byl takeńatocˇen ryn. chon) – tradicˇnıóbydlı´tamnıćh etnik – je te´ma aktu- 6 a´lnı´hlavneˇtı´m, zˇe v neˇm Pamı´rci jizˇpo mnoho generacı´ kvalitnı´, ale lehce idylicky´dokumenta´rnı´film s na´zvem doposud zˇijı´. Sˇochumorov (Sˇochumorov 1997) a prakticky 3 vsˇichni Pamı´rci zajı´majıćı´ se o korˇeny vlastnı´ho etnika Informa´torˇiAbdulali, Bachtovar a dalsˇı´, te´zˇ(Mamadnazarov 1980: 3). 4http://www.pamirs.org/pamiri%20house.htm (cit. 1. 2. 2009). (respektive vlastnıćh etnik), na´bozˇenstvı´ a kultury, jsou 5Naprˇ. (Mukimov a Mamadzˇanova 1990), (Gavriljuk a Jaro- sˇenko 1987). 1Neˇkdy te´zˇuva´deˇno Hornı´Badachsˇań. 6Dokumenta´rnı´ film „Cˇid“ rezˇise´ra Dovlatbeka Kurbanova vyrobila 2Rajon = u´zemneˇspra´vnıćelek, obdoba nasˇeho „kraje“. spolecˇnost Pamirfilm okolo roku 2000. 264 ANTROPOWEBZIN 3/2010

„Cˇid“, tj. sˇugnańsky´ na´zev pro pamı´rsky´ du˚m. Tento topolu˚. Kazˇdy´z peˇti sloupu˚(sˇug. pinc sitan /stan/8) musı´ skromny´ odstavec budizˇ cha´pań coby (v du˚sledku vy´sˇe by´t umı´steˇn na prˇesneˇvymezene´m mı´steˇ, du˚m ma´pevneˇ zmıńeˇnyćh okolnostıńeprˇı´lisˇobsa´hla´) litera´rnı´resˇersˇe. stanovene´ rozmeˇry. Od du˚sledneˇ spra´vne´ho postavenı´ nosnı´ku˚ se odvı´jı´ rozmı´steˇnı´ ostatnıćh architektonickyćh STAVBA DOMU prvku˚ a vzhled interie´ru. Na dvojici a trojici nosnyćh pilı´rˇu˚se pote´rovnobeˇzˇneˇs dverˇnı´zdı´polozˇı´dva dlouhe´, Jak jizˇ bylo uvedeno, oblasti, ve kteryćh jsou pamı´rske´ masivnı´, do podoby hranolu˚ opracovane´ tra´my (sˇug. du domy staveˇny, lezˇı´ ve vysˇsˇıćh horskyćh polohaćh. Ra´z vus, vach. du vas), ktere´ spojı´ peˇtici vertika´lnıćh sloupu˚ krajiny je v teˇchto polohaćh v jednotlivyćh kisˇlacıćh7 s obvodovy´m zdivem. Dvojici sloupu˚da´le ode dverˇı´(cha- obdobny´. Hornaty´ relie´f, nekvalitnı´ a rˇı´dke´ komunikace, sitan – 1. pilı´rˇa vouzniech-sitan – 2. pilı´rˇ)spojuje prvnı´ z cˇehozˇvyply´va´pomeˇrneˇteˇzˇka´dostupnost tamnıćh sı´del. z tra´mu˚(akli kull) a trojice sloupu˚blı´zˇe ke dverˇı´m (kicor- V souvislosti s domem je velice podstatny´vsˇudyprˇı´tomny´ sitan – 3. pilı´rˇ, pojga-sitan – 4. pilı´rˇ a barniech-sitan – dostatek kvalitnı´ho kamenı´, vy´tecˇne´jı´lovite´hlıńy a dobrˇe 5. pilı´rˇ) je propojena druhy´m tra´mem (nafsi kull). Dalsˇı´ rostlyćh stromu˚ – topolu˚. Pra´veˇ kameny, hlıńa, topoly dva „bezejmenne´“ hranoly jsou polozˇeny rovnobeˇzˇneˇs du a jesˇteˇdruh vysoke´tra´vy prˇedstavujı´za´kladnıá v podstateˇ vus na kraj dverˇnıá proteˇjsˇı´zdi. Kazˇdy´z obou „bezejmen- kompletnı´ stavebnı´ materia´l pro pamı´rsky´ du˚m. Vesˇkery´ nyćh“ slabsˇıćh hranolu˚ by´va´ zpravidla podpı´rań dvojicı´ stavebnı´ materia´l je zdarma dostupny´ v blı´zkosti kisˇlaku˚ rovneˇzˇ „bezejmennyćh“ take´ slabsˇıćh sloupu˚, stojıćıćh (do 2 km). Kameny jsou teˇzˇeny, resp. sbı´rańy z vysˇsˇıćh u zdi. poloh, hlıńa by´va´ veˇtsˇinou nedaleko rˇeky Pjandzˇ nebo pojga-sitan barniech-sitan pode´l jejıćh horskyćh prˇı´toku˚, topoly lide´ cı´leneˇ sa´zı´ na Mezi a , ktere´ jsou si- svyćh pozemcıćh cˇi v jejich blı´zkosti, a vysoka´tra´va planeˇ tuovańy u vchodu do domu, je ve vy´sˇce cca 200 cm lemuje povodı´Pjandzˇe. vklıńeˇno (neˇkdy azˇ po dodeˇlańı´ stropu) ozdobne´ prkno Sˇodichon, ktery´ zˇije v dolnı´ cˇa´sti kisˇlaku Nisˇusp, (sˇug. bucˇkardzˇicˇ), ktere´ nosnı´ky spojuje. Pokracˇuje se stavı´tradicˇnı´pamı´rsky´du˚m se spizˇı´rnou. Je nezameˇstnany´, umist’ovańı´m dalsˇıćh stropnıćh kulatyćh (neˇkdy i hrana- jeho zˇena pracuje jako ucˇitelka v Nisˇusp. Ma´ trˇi deˇti ve tyćh) tra´mu˚ kolmo ke dverˇnı´ steˇneˇ. 400 cm „dlouhe´“ veˇku 1,5 azˇ12 let. Beˇhem ty´dne stavı´du˚m sa´m, o vı´kendu, tra´my (sˇug. daroz-sipochcˇ) jsou kladeny mezi dva masivnı´ hlavneˇ v nedeˇli, mu poma´ha´ 15–20 prˇı´buznyćh a prˇa´tel. hranoly (du vus). Na straneˇ vpravo ode dverˇı´ jich je Tito mu poma´hajı´prˇistavbeˇdomu bez na´roku na financˇnı´ na plosˇe 200 cm ode zdi 7 a na straneˇ druhe´ na te´zˇe odmeˇnu, od Sˇodichona dostanou pouze najı´st a napı´t. plosˇe od steˇny celkem 6. Zbylou plochu u steˇn vyplnˇujı´ U stolu cˇastokra´t nechybı´ ani la´hev vodky. Za materia´l, „kra´tke´“ tra´my (sˇug. kut-sipochcˇ) o de´lce 200 cm, kteryćh ktery´pouzˇije na stavbu domu, nic neplatı´, protozˇe kameny je u dverˇnı´steˇny 17 a u steˇny naproti celkem 18. a hlıńu prˇiveze z nedaleke´ho nalezisˇteˇ a topolu˚ ma´ na Pocˇet jednotlivyćh tra´mu˚ (i sloupu˚) souvisı´ s na´- zahradeˇdostatek. Jedine´jeho vy´daje jsou na naftu a rˇidicˇe, bozˇenskou symbolikou domu, kterou cˇasto stavitele´znajı´ ktery´mu materia´l dopravı´. Rˇ idicˇje ale veˇtsˇinou odmeˇnˇo- jen zcˇa´sti, takzˇe se du˚m od domu lisˇı´jednotlivy´m pocˇtem vań v natura´liıćh, naprˇ.dostane cˇa´st porazˇene´ho berana. tra´mu˚. Sloupu˚je vzˇdy spra´vny´pocˇet, tedy peˇt. Beˇhem vy´- Tato prˇı´buzensko-sousedska´ vy´pomoc (sˇug. cha- zkumu byla navsˇtı´vena prˇiblizˇneˇstovka tradicˇnıćh domu˚. sˇar) je nejen prˇi stavbeˇ domu beˇzˇnou praxı´. Instituce Pouze v jednom prˇı´padeˇbyl 2. sloup podeprˇenna´hradnı´m, chasˇar prˇedstavuje tradicˇnı´ formu reciprocˇnı´ vy´pomoci a to z toho du˚vodu, zˇe pu˚vodnı´ uzˇ byl stary´, napadeny´ v hornobadachsˇańskyćh kisˇlacıćh. Neˇktere´ praće (naprˇ. cˇervotocˇi a hrozilo jeho podlomenı´. Je vsˇak beˇzˇne´, zˇe stavba domu, sekańı´ tra´vy, sklizenˇ obilı´ apod.) se le´pe dlouhyćh tra´mu˚by´va´6 + 6 cˇi 7 + 7, dokonce i 10 + 8. deˇlajı´ve veˇtsˇı´m pocˇtu lidı´. Lideńa venkoveˇpovazˇujı´za U kra´tkyćh tra´mu˚ by´va´ neprˇesnost jesˇteˇ markantneˇjsˇı´, samozrˇejme´pomoci sousedu˚m, nejen proto, zˇe azˇbudou jejich pocˇet se pohybuje v rozmezı´ 15–23 + 15–23. oni sami potrˇebovat pomoc (opeˇt se stavbou domu cˇi V neˇkteryćh domech jsou tra´my rovne´, pravidelne´ do sekańı´m tra´vy apod.), veˇdı´, na koho se majı´ obra´tit, ale hladka ohoblovane´ a bohateˇ zdobene´, jinde jsou pokrˇi- hlavneˇ z toho du˚vodu, zˇe je tato vza´jemna´ vy´pomoc vene´ a neotesane´. Vsˇe za´lezˇı´ na cˇasovyćh a financˇnıćh hluboce zakorˇeneˇna´ v jejich kulturˇe. Du˚lezˇity´ je fakt, zˇe mozˇnostech stavitele a na zrucˇnosti mistra, ktery´ stavbu prˇı´buzenske´ a sousedske´ aliance se cˇasto prˇekry´vajı´, do- rˇı´dı´. Prˇiblizˇneˇ cˇtvrtina domu˚ ma´ dverˇe na opacˇne´, tedy konce veˇtsˇinou sply´vajı´, takzˇe v kisˇlacıćh panujıóbdobne´ leve´straneˇ, prˇeva´zˇneˇv oblasti Vachańu. Teˇmto odchylka´m cˇi totozˇne´ relace mezi pokrevneˇ prˇı´buzny´mi a sousedy, lide´zpravidla neprˇikla´dajı´velky´vy´znam, role symboliky ktere´ vza´jemne´ pokrevnı´ pouto nepojı´. Instituce chasˇar v tuto chvı´li ustupuje do pozadıá vsˇichni se odvola´vajıńa v kisˇlacıćh funguje jizˇcelou rˇadugeneracı´, tak ani nikoho materia´lnı´ situaci. Stavitel, ktery´ meˇl v dobeˇ konstrukce nenapadne o nı´pochybovat cˇi se jıńezućˇastnˇovat. domu dostatek topolu˚, si mohl dovolit vıće tra´mu˚a nao- Architektonicke´ rˇesˇenı´ domu je velice ućˇelove´. pak. Kazˇdy´du˚m maćˇtvercovy´pu˚dorys, zpravidla o de´lce steˇny V te´to fa´zi na´m uprostrˇedbudoucı´ho stropu zu˚sta´va´ 8 metru˚. Nejprve se postavı´ obvodove´ zdivo, na´sleduje dı´ra o rozmeˇrech 400 x 400 cm. Prostor vyplnˇuje cˇor- vztycˇenı´peˇti vertika´lnıćh sloupu˚(pilı´rˇu˚) – nosnı´ku˚, zho- chona, cˇtvercovy´ prkenny´ strop, u´stıćı´ ve strˇesˇnı´ okno, tovenyćh zpravidla z nejsilneˇjsˇıćh a nejrovneˇjsˇıćh kmenu˚ 8Sˇugnańsky´jazyk mańeˇkolik drobnyćh dialektu˚, ktere´se od sebe lisˇı´ 7Kisˇlak = vesnice pouze nepatrneˇ. LIBOR DUSˇEK: PAMI´RSKY´ DU˚ M V BADACHSˇA´ NU 265 prˇicˇemzˇprvnıćˇtverec ma´hranu 400 cm, druhy´je uvnitrˇ veˇdomosti zaznamenal v jedine´knize, jezˇse te´matu ty´ka´11. prvnı´ho a jeho rohy jsou prˇesneˇv polovineˇstrany prvnı´ho, Jedna´ se o pomeˇrneˇ slozˇite´, osobite´, ale znacˇnou meˇrou a za´rovenˇ je o cca 15 cm vy´sˇe, takzˇe tvorˇı´ schu˚dek. osobnı´filosoficke´dı´lo. Informace z Sˇochumorovovy knihy Cˇorchona se skla´da´ze cˇtyrˇschodovityćh, pokazˇdeó 45◦ jsou v te´to praći povazˇovańy za „oficia´lnı´“. posunutyćh a o polovinu mensˇıćh cˇtvercu˚, nezˇje cˇtverec Na tomto mı´steˇ na´m jde prima´rneˇ o to, abychom prˇedchozı´. „Schu˚dky“ jsou zakoncˇeny prakticky´m strˇesˇ- nastıńili, jak symboliku vnı´majı´, znajı´ a jaky´ k nı´ majı´ nı´m oknem (sˇug. rudz), na ktere´m je posazena´ mala´ vztah soucˇasnı´ Pamı´rci. Proto se tedy nebudeme vzˇdy drˇeveˇna´ cˇi kovova´ zasklena´ konstrukce. Tudy do domu do hloubky zaby´vat pu˚vodnı´ zoroastrijskou symbolikou, posle´ze pronika´sveˇtlo. kterou dnes zna´, a to jesˇteˇpouze povrchneˇ, pouze hrstka Zby´va´dodeˇlat strˇechu.Pra´zdny´prostor mezi strop- vesnickyćh cha´lfıú˚ 12,ani na´slednou synkrezı´ a vy´vojem nı´mi tra´my se vyplnı´maly´mi prkny (veˇtsˇinou u Sˇugnańcu˚, symboliky isla´mske´, na cozˇbohuzˇel v praći nenı´prostor13. sˇug. kalandak) nebo drˇı´vky (veˇtsˇinou u Vachańcu˚, Ryncu˚ S tı´mto je ale nutne´sezna´mit se alesponˇokrajoveˇ, protozˇe a Pamı´rskyćh Ta´dzˇiku˚, vach. tirvicˇ), jezˇ jsou kladeny soucˇasna´ symbolika z pu˚vodnı´ zoroastrijske´ vycha´zı´, acˇ- kolmo na dlouheá kra´tke´tra´my. Na zatı´m drˇeveˇnou strˇe- koliv si toho nenı´ drtiva´ veˇtsˇina isma´ı´litu˚ veˇdoma. Vıće chu se z vrchu polozˇıćca peˇticentimetrova´vrstva dutyćh se budeme veˇnovat soucˇasne´ za´kladnı´ symbolice, jejı´m ste´bel prˇedem nasusˇene´ vysoke´ tra´vy (sˇug. palocˇ). Sˇı´rˇka vy´vojem v ra´mci konce 19. stoletıázˇdoposud, ale hlavneˇ ste´bel se pohybuje prˇiblizˇneˇ od 0,3–1 cm, de´lka naseka- tı´m, jak ji vnı´majıá jak si ji vykla´dajı´Pamı´rci na pocˇa´tku nyćh ste´bel od 10 do 100 cm. Palocˇ roste v povodıá okolı´ 21. stoletı´. Explanace se totizˇlisˇıńejen oblast od oblasti rˇeky Pjandzˇ a ma´ vynikajıćı´ izolacˇnı´ vlastnosti. Pote´ se (Sˇugnań vs. Vachań), ale i kisˇlak od kisˇlaku, dokonce vesˇkere´mezery du˚kladneˇvymazˇou jı´lovitou hlıńou, stej- i du˚m od domu. Jeden informa´tor14 dokonce uvedl, zˇe nou co se pouzˇı´va´jakozˇto pojivo kamenu˚. Hlıńa se potom religio´znı´vy´znam vesmeˇs vsˇech atributu˚tradicˇnı´ho domu postupneˇv neˇkolika vrstvaćh nana´sˇıńa vrchnıćˇa´st domu, si lide´postupem cˇasu vymysleli podle toho, jak se jim to cˇı´mzˇ se vytvorˇı´ strˇecha. V mı´steˇ, kde koncˇı´ cˇorchona, hodilo, vsˇe je jen konstrukt. vznikne na strˇesˇe konvexnı´kopule o pru˚meˇru cca 70 cm a Pamı´rsky´du˚m neslouzˇı´pouze jako prˇı´bytek, u´tocˇisˇteˇ vy´sˇce cca 40 cm, na kterou se posadı´zminˇovana´prosklena´ a strˇecha nad hlavou, ale za´rovenˇ jeho „na´jemnı´ku˚m“ konstrukce, jake´si „strˇesˇnı´ okno“ rudz. Vlhka´ hlıńa se splnˇuje funkci svatostańku. Isma´ı´lite´ nestavı´ mesˇity, ve te´zˇnavrstvıńa steˇny, zvencˇıí zevnitrˇ,cˇı´mzˇpo vyschnutı´ kteryćh by se posle´ze spolecˇneˇ modlili, ale tuto cˇinnost vznikne „prˇı´rodnıómı´tka“. Aby steˇny nebyly prˇı´lisˇhrube´, provozujı´ individua´lneˇ, nebo v ra´mci rodiny, cˇi male´ na zaschlou „omı´tku“ se posle´ze nana´sˇı´vrstvicˇka „sˇtuku“, skupiny prˇı´buznyćh cˇi blı´zkyćh ve svyćh domech. Cˇidy budeme-li se drzˇet prˇı´meˇru k nasˇim stavebnı´m postupu˚m. (mysˇleno obecneˇ, abstraktneˇ) jsou jizˇ stovky let ze sve´ Sˇtuk je vyroben jesˇteˇveˇtsˇı´m zvlhcˇenı´m, pokud mozˇno co podstaty prostoupeny duchovnı´m na´bojem a energiı´, takzˇe nejkvalitneˇjsˇı´ dostupne´ hlıńy. Posle´ze i neˇkterˇı´ stavitele´ veˇrˇıćı´ dosa´hne beˇhem modlitby ky´zˇene´ho vy´sledku ve dokoncˇı´ ”fasa´du” a vneˇjsˇı´ steˇny nabı´lı´ va´pnem. Dluzˇno vlastnı´m domeˇ. Na druhou stranu je nutne´si uveˇdomit, zˇe poznamenat, zˇe stavba obvykle mı´va´ i dalsˇı´ prˇistavene´ ne vsˇichni Pamı´rci se pravidelneˇmodlı´. Isma´ı´litska´ forma mı´stnosti, ktereále nemajı´specificky´symbolicky´vy´znam, isla´mu je velice volna´ a nevyzˇaduje po veˇrˇıćı´m striktnı´ proto se jimi jizˇnebudeme zaby´vat. dodrzˇovańı´pravidel, jako to vyzˇaduje forma sunnitske´ho isla´mu. Veˇtsˇina Pamı´rcu˚zna´za´kladnıátributy jednotlivyćh cˇa´stı´domu a zpravidla i strucˇnou historii isla´mu a isma´ı´- SYMBOLIKA DOMU lismu. Lidem ale veˇtsˇinou sply´vajı´jednotlive´souvislosti, Symbolika pamı´rske´ho domu vycha´zı´ ze zoroastrijske´ho tudı´zˇje jejich pohled na historii a vy´klad vlastnı´religiozity na´bozˇenstvı´, ktere´ bylo v 8. azˇ 10. stoletı´ vystrˇı´dańo is- poneˇkud zkresleny´. Veˇrˇıćı´, kterˇı´berou vı´ru „vıće va´zˇneˇ“, la´mem. Architektonicke´rˇesˇenı´zoroastrijske´ho domu plneˇ a jsou tedy i „religio´zneˇ gramotneˇjsˇı´“, se v symbolice prˇevzaliprvnı´pamı´rsˇtı´muslimove´, kterˇıále pu˚vodnı´sym- domu pochopitelneˇorientujı´podstatneˇle´pe. Neˇkolik ma´lo boliku nahradili symbolikou vlastnı´ho na´bozˇenstvı´. Isla´m (prˇiblizˇneˇ okolo deseti) domu˚, ktere´ slouzˇı´ pouze jako vsˇak nevyteˇsnil pu˚vodnı´ zoroastrijskou symboliku u´plneˇ, modlitebny (dzˇamatchana), se prˇecijenom v GBAO najde, ale rˇaduprvku˚od nı´prˇejal,do znacˇne´mı´ry dosˇlo k syn- naprˇ.v Chorogu, Parsˇineˇveˇcˇi Vrangu. krezi zoroastrijskyćh a isla´mskyćh symbolu˚9. V pru˚beˇhu 11. stoletı´ se dı´ky perske´mu ucˇenci Na´siru Chusravovi 11(Sˇochumorov 1997) Kapitola o Pamı´rske´m domu: str. 116–152. (1004–1088) v Pamı´ru zacˇala rozsˇirˇovat isma´ı´litska´ odnozˇ 35 stran je v knize pouze ta´dzˇicky a persky, tudı´zˇ nastaly proble´my sˇıítske´ho isla´mu a symbolika se usta´lila. Urcˇitı´ Pamı´rci, s exaktnı´m prˇekladem. V textu je pouzˇı´vańa cela´ rˇada metafor a sami zvla´sˇteˇti historicky meńeˇgramotnı´, se domnı´vajı´, zˇe pra´veˇ rodilı´ mluvcˇı´ ho vykla´dali ru˚zneˇ. Na tomto mı´steˇ bych ra´d podeˇkoval PhDr. Slavomı´ru Hora´kovi, Ph.D., a Mgr. Liborovi Cˇechovi, kterˇı´se te´zˇ Na´sir Chusrav ustanovil symboliku a jako prvnı´ zacˇal podı´leli na prˇekladua interpretaci ta´dzˇicke´ho/perske´ho textu. staveˇt pamı´rske´ domy10. Odbornı´kem na problematiku 12Jeden prˇı´klad za vsˇechny. Alifbek, cha´lı´fa z Vankaly, pu˚sobiveˇ zoroastrijskeí isma´ı´litske´ symboliky a jejı´ho religio´znı´ho a zasveˇceneˇhovorˇilo zoroastrijske´m na´bozˇenstvı´, andeˇlech, Zaratusˇtrovi ˇ ˇ atd., ale kdyzˇ jsem jeho informace konfrontoval s oficia´lnı´mi, bohuzˇel vy´kladu byl Sugnańec Abu´ Said Sochumorov, ktery´ sve´ jsem zjistil, zˇe 80 % toho, co uvedl, bylo bud’ zcela mylne´, nebo jednotliveú´daje (naprˇ.atributy andeˇlu˚) zprˇeha´zene´. 9Toto je i jedna z hlavnıćh mysˇlenek Sˇochumorova. 13O tomto vıće viz (Sˇochumorov 1997). 10Naprˇ.informa´torˇiFirus a Saidbek. 14Informa´tor Iskandar. 266 ANTROPOWEBZIN 3/2010

Trˇi lavice a dalsˇı´horizonta´lnı´prostory Ve vachańske´m cˇi rynske´m domeˇ se pastrazˇ nacha´zı´ Uzˇod dob zoroastrijcu˚je v Pamı´ru zazˇite´, zˇe se prˇı´roda, nalevo od vstupu, a tudı´zˇje teritoriem Alı´ho. Drˇı´ve by´val odjakzˇiva vsˇemi va´zˇena´ a respektovana´, skla´da´ ze trˇech v rohu spojujıćı´m razˇsar a pastrazˇ budovań cca 80– rˇı´sˇı´: nerostne´, rostlinneá zˇivocˇisˇne´. Zˇ ivocˇisˇnou rˇı´sˇi tvorˇı´ 100 cm vysoky´vy´stupek (sˇug. niechakh, vach. blandrazˇ), cˇtyrˇiza´kladnı´zˇivly: zemeˇ, voda, vzduch a ohenˇ. Tyto prˇed- ktery´ byl povazˇovań za nejcˇistsˇı´ a nejposva´tneˇjsˇı´ mı´sto 16 stavy o sveˇteˇjsou v prˇı´padeˇdomu symbolicky obsazˇene´ v domeˇ . Pra´veˇna tomto mı´steˇbyly nejcˇasteˇji prˇedcˇı´tańy ve trˇech za´kladnıćh lavicıćh – sandzˇ. V kontextu isla´mu cˇi zpameˇti deklamovańy modlitby – nama´z. lavice symbolizujı´trˇinejvy´znamneˇjsˇıísla´mskeárchandeˇly Dzˇabraila, Mikaila a Israfila (v krˇest’anske´m pojetı´ se jednaó Gabriela, Michaela a Rafaela). Na´zvy jednotlivyćh Kicor (vach. cˇkysˇ) sandzˇ znajı´vsˇichni Pamı´rci, nelze vsˇak rˇıći, zˇe by vsˇichni Kicor prˇedstavuje prostor urcˇeny´ zˇena´m, je teritoriem znali jejich symbolicky´, poprˇı´padeˇreligio´znı´vy´znam. Fa´timy. Tato cˇa´st domu je jaky´msi „kuchynˇsky´m koutem“, kde zˇeny prˇipravujı´ pokrmy a varˇı´. Vprostrˇed kicor je vybudovańa kruhova´hlineˇna´pıćka (sˇug. te´zˇ kicor, vach. Cˇalak-sandzˇ(vach. cˇalak sˇandzˇ) grf ) ktera´slouzˇı´jako kamna k vytopenı´domu, jako zdroj Prvnı´lavice symbolizuje nerostny´, nezˇivy´sveˇt, je spojena energie pro ohrˇı´vańı´ vody na mytı´ nebo na cˇaj, varˇenı´ te´zˇ s rudou. Jejı´m patronem je archandeˇl Israfil, ktery´ v hrnci, resp. kotli o tvaru polokoule. V pıćce se te´zˇpecˇou ma´ troubenı´m na roh ohlasˇovat prˇıćhod soudne´ho dne. kruhove´ placky o pru˚meˇru 20–40 cm – lipjosˇky. Zevnitrˇ Zajı´mave´ je, zˇe drˇı´ve cˇalak nebyla drˇeveˇna´ lavice, ale ma´pıćka kulovity´tvar a na jejı´vnitrˇnı´steˇny se lepı´teˇsto, travnata´ vyvy´sˇenina, na ktere´ nacha´zela kazˇdou zimu uva´lene´ na desce k tomu urcˇene´, ktere´ rozpa´lena´ hlıńa u´tocˇisˇteˇ kra´va. Jesˇteˇ prˇed tı´m, nezˇ se soucˇa´stı´ domu a ohenˇpropecˇou z obou stran. stala pıćka, bylo soucˇa´stı´travnate´ho (cˇi pouze hlineˇne´ho) Poslednı´ dobou se pıćka pouzˇı´va´ cˇı´m da´l meńeˇ, cˇalaku take´ ohnisˇteˇ, na neˇmzˇ se varˇilo a ktere´ vyhrˇı´- takzˇe na kicor se pecˇou lipjosˇky na plechu v elektricke´ valo du˚m15. Ohnisˇteˇby´valo na leve´straneˇa dy´m unikal troubeˇ (tudı´zˇ nejsou kulate´, ale obde´lnı´kove´). Voda je strˇesˇnı´m oknem. Proto jsou stropnı´tra´my vsˇech cca 100 ohrˇı´vańa v rychlovarne´konvici a pokrmy na elektricke´m a vıće let staryćh domu˚ kompletneˇ cˇerne´. Ohnisˇteˇ plnilo spira´love´m varˇicˇi a v bohatsˇıćh domaćnostech nechybıáni symbolickou funkci pozdeˇjsˇı´pıćky. mikrovlnna´trouba. Soucˇa´stı´veˇtsˇiny domaćnostı´jsou take´ litinova´ kamna, ktera´ rychleji du˚m vytopı´, ti majetneˇjsˇı´ majıí elektricky´prˇı´motop. V za´sadeˇby se dalo rˇıći, zˇe tato Vouzniech-sandzˇ(vach. razˇsar, te´zˇluprazˇ) „modernizace kuchyneˇ“ je patrneˇjsˇı´v Sˇugnańu, jelikozˇve Druha´ sandzˇ symbolizuje rostlinny´ sveˇt. Jejı´m patronem Vachańu je sta´le mnoho rodin, ktere´topıá jı´dlo prˇipravujı´ je archandeˇl Mikail, ktery´je zodpoveˇdny´za de´sˇt’a hromy, tradicˇneˇ. jaky´si „archandeˇl pocˇası´“. Lavice naproti dverˇı´m prˇedsta- vuje prostor pro deˇti a mla´dezˇ, nebo te´zˇprostor pro muzˇe. U Vachańcu˚ a Ryncu˚ se zde nacha´zı´ mı´sto pro cha´lı´fu, Kicor niechakh (vach. putrazˇ) nebo jinou va´zˇenou cˇi vy´znamnou osobu, u´hloprˇıćˇneˇ od Jedna´ se o prostor mezi sloupy cˇ. 3 a cˇ. 4, take´ nesym- levostranne´ho vchodu, u sloupu. cˇ. 1. Kdyzˇ prˇijde do bolizuje zˇa´dnou z prˇı´rodnıćh rˇı´sˇı´, ale je povazˇovań za vachańske´ho domu host cˇi hoste´, jsou usazeni a hosˇteˇni teritorium Hasana a Hosejna. Prˇi vachańske´ svatbeˇ zde na razˇsar.Sˇugnańci prostor vnı´majı´jako teritorium Alı´ho, sedı´ neveˇsta (v prave´ cˇa´sti) s zˇenichem, jehozˇ mı´sto je zatı´mco pro Vachańce a Rynce prˇedstavuje teritorium nalevo. Muhammada. Podlaha (sˇug. pojga, vach. jordzˇ) nic specificke´ho nesymbolizuje, stejneˇjako rohy (kundzˇ), ktere´jsou v tomto prˇı´padeˇ veˇtsˇinou vnı´mańy jako soucˇa´st jednotli- Barniech-sandzˇ(vach. pastrazˇ) vyćh sandzˇ. Trˇetı´lavice symbolizuje zˇivocˇisˇnou rˇı´sˇi, do ktere´spadajı´ vedle zˇivocˇichu˚ a zvı´rˇat take´ lide´. Je spojena jednak se skotem, a jednak se spermatem a jı´dlem, tedy s veˇcmi, Peˇt sloupu˚ ktere´ zajisˇt’ujı´ prˇezˇitı´. Jejı´m patronem je archandeˇl Dzˇa- Peˇt vertika´lnıćh pilı´rˇu˚ v zoroastrismu symbolizovalo peˇt brail, ktery´ zjevil Muhammadovi Korań, versˇ po versˇi, du˚lezˇityćh religio´znıćh postav, pro muslimy zteˇlesnˇujı´ komunikuje take´ se vsˇemi ostatnı´mi proroky. Tato sandzˇ rodinu Proroka (Alibajd), potazˇmo peˇtici za´kladnıćh a nej- take´ v domeˇ prˇedstavuje prima´rnı´ prostor urcˇeny´ pro du˚lezˇiteˇjsˇıćh osob sˇıítske´ho isla´mu, tedy i jejı´ isma´ı´litske´ muzˇe. U Sˇugnańcu˚se na barniech-sandzˇ, jezˇje vnı´mańa odnozˇe. Jeden informa´tor17 uvedl, zˇe v zoroastrijske´sym- coby teritorium Muhammada, nacha´zı´ mı´sto pro cha´lı´fu, bolice bylo peˇt pilı´rˇu˚ mimo jine´ take´ synonymem peˇti nebo jinou va´zˇenou cˇi vy´znamnou osobu, a to hned vpravo sveˇtadı´lu˚, cozˇ je vzhledem k historicky´m souvislostem u vstupu, u sloupu cˇ. 5, pod ktery´m take´probı´hajı´mod- dost nepravdeˇpodobne´, protozˇe v obdobı´do 8.–11. stoletı´, litby. Sˇugnańci usadı´ prˇıćhozı´ hosty na barniech-sandzˇ. 16Informa´tor Bachtovar. 15Informa´torˇiMurodmamad, Abdulali. 17Informa´tor Amirgulchon. LIBOR DUSˇEK: PAMI´RSKY´ DU˚ M V BADACHSˇA´ NU 267 kdy meˇlo zoroastrijskeńa´bozˇenstvı´v pamı´rskeóblasti vliv, Fa´tima teˇzˇko tamnı´ obyvatele´ veˇdeˇli cokoliv o Severnı´ a Jizˇnı´ Pro zoroastrijce byl trˇetı´ sloup symbolem bohyneˇ ohneˇ Americe, Austra´lii cˇi Antarktideˇ. Sloup cˇ. 1 – cha-sitan – Ana´hity. Isma´ı´lite´ ho ztotozˇnˇujı´ s dcerou proroka Mu- symbolizuje proroka Muhammada, sloup cˇ. 2 – vouzniech- hammada a za´rovenˇ zˇenou ima´ma Alı´ho, Fa´timou. Na sitan prvnı´ho ima´ma Alı´ho, sloup cˇ. 3 kicor-sitan jeho pilı´rˇilze pomeˇrneˇjednodusˇe a prˇı´kladneˇdoka´zat synkrezi zˇenu Fa´timu, sloup cˇ. 4 pojga-sitan druhe´ho ima´ma Ha- zoroastrismu a isla´mu, jezˇ je zcela frapantnı´. Jediny´m sana a konecˇneˇ sloup cˇ. 5 barniech-sitan jeho bratra, „zˇensky´m“ pilı´rˇem, jak v prˇı´padeˇ zorastrijske´, tak v prˇı´- trˇetı´ho ima´ma Hosejna. Jmeńa jednotlivyćh pilı´rˇu˚ znajı´ padeˇ muslimske´ symboliky je pra´veˇ tento. Ana´hita´ je vsˇichni, vcˇetneˇdeˇtı´sˇkolnı´ho veˇku, jejich za´kladnıátributy bohynıóhneˇ, nenı´tedy na´hoda, zˇe sloup kicor-sitan se na- veˇtsˇinou lide´vıće cˇi meńeˇznajı´take´, neˇkterˇıóvsˇem velice cha´zı´v blı´zkosti kicor, prostoru urcˇene´ho pro zˇeny, jehozˇ povrchneˇ. Zorastrijska´ jmeńa pilı´rˇu˚ – jmeńa peˇti andeˇlu˚ soucˇa´stı´je i pıćka, schrańka pro ohnisˇteˇ. Pro zoroastrijce – ochrańcu˚, natozˇ status jejich patronu˚ v zoroastrijske´m je ohenˇ nejvy´znamneˇjsˇı´m symbolem, hlavnı´m atributem panteonu, nezna´dnes v Pamı´ru takrˇkanikdo. Ahu´ra´ Mazdy. Samo ohnisˇteˇ – kicor, jakozˇto schrańka pro ohenˇ, je v zˇivoteˇPamı´rcu˚osobity´m olta´rˇem.Vsˇichni Muhammad jsou si veˇdomi, zˇe ohnisˇteˇvzˇdy musı´zu˚stat cˇiste´, nesmı´ se do neˇj ha´zet cokoliv sˇpatne´ho a nelze se prˇed nı´m Pro vyznavacˇe zoroastrismu tento sloup symbolizoval Su- dopousˇteˇt cˇehokoliv sˇpatne´ho. V du˚lezˇiteókamzˇiky se na rusˇa – posla bozˇı´ho, v isma´ı´lismu je personifikacı´ Pro- jeho okrajıćh zapalujıóbeˇtnı´kadidla (Mamadsˇerzodsˇojev roka Muhammada, ktery´je v isla´mu take´poslem bozˇı´m, 2007: 54)19. Pro isma´ı´lity je tento pilı´rˇsymbolem cˇistoty, cozˇjednoznacˇneˇdokazuje da´vnou zoroastrijsko-isla´mskou kra´sy, domaćı´ pohody, materˇstvı´ a vyćhovy deˇtı´. V kon- synkrezi. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´pilı´rˇse nacha´zı´v nejveˇtsˇı´m strˇedu textu rodinne´ho kruhu personifikuje matku a dceru. Na domu a je jeho hlavnı´ oporou ve vsˇech vy´znamech. sloupu cˇasto visı´zrcadlo, u Pamı´rcu˚cha´pańo coby zˇenska´ Prˇipadańa neˇho ohnisko tı´hy a za´kladnı´za´teˇzˇceleńa´rocˇne´ za´lezˇitost spojovana´s kra´sˇlenı´m dı´vek a zˇen. architektonicke´ konstrukce domu. Pro isma´ı´lity je vsˇak prˇedevsˇı´m za´kladnı´m pilı´rˇem vı´ry, symbolem veˇcˇnosti sveˇta a sta´losti domu samotne´ho. Te´zˇ je synonymem Hasan a Hosejn muzˇske´ sı´ly a maskulinnosti. Je s nı´m spojen obrˇad Cˇtvrty´sloup je v zoroastrismu souvztazˇny´s bohem zemeˇ ukla´dańıńovorozene´ho dı´teˇte do kole´bky. „Pro Pamı´rce je (pu˚dy) Zamjidem a v isma´ı´lismu zteˇlesnˇuje starsˇı´ho syna velmi prˇı´znacˇny´ uctivy´ vztah k hlavnı´mu sloupu. Kazˇdy´ Alı´ho, druhe´ho ima´ma Hasana. Pa´ty´ sloup je v zoro- prˇıćhozı´k neˇmu obracı´svu˚j pozdrav.“ (Mamadsˇerzodsˇojev astrismu pojen s andeˇlem rozbrˇeskuAzarem, v isma´ı´lismu et al. 2007: 54)18 V kontextu rodiny je deˇdou, moudry´m nosı´jmeńo trˇetı´ho mladsˇı´ho syna Alı´ho, Hasanova mlad- starˇesˇinou. sˇı´ho bratra, ima´ma Hosejna, jenzˇ zemrˇel mucˇednickou smrtı´ v bitveˇ u Karbala´. Pata sloupu Hasan se doty´ka´ Alı´ podlahy (stejneˇjako ostatnı´sloupy), zatı´mco pata sloupu V zoroastrismu byl tento sloup sdruzˇovań s andeˇlem la´sky Hosejn nikoliv. Hasan by´va´symbolicky spojovań se zemı´, Mehrem. Pro isma´ı´lity je v prve´rˇadeˇsymbolem prˇa´telstvı´, resp. pu˚dou, a je dokonce povazˇovań za ochrańce zemeˇ shody, souladu, vyva´zˇenosti a jednoty. Take´ zteˇlesnˇuje (proto se i doty´ka´ podlahy), cozˇ je dalsˇı´ jednoznacˇny´ odvahu, vy´drzˇ, sı´lu a sverˇepost. V kontextu rodiny je du˚kaz synkreze zoroastrismu a isla´mu. Hasan se pry´zemeˇ otcem a zet’em. Pro sˇıíty (sˇıá= strana Alı´ho), zvla´sˇteˇpro doty´ka´ take´ proto, zˇe na rozdı´l od Hosejna, nemeˇl na 20 isma´ı´lity je cˇastokra´t postava prvnı´ho sˇıítske´ho ima´ma Zemi pokracˇovatele . Okolı´ mı´sta, kde se pata sloupu Alı´ho v urcˇityćh ohledech du˚lezˇiteˇjsˇıńezˇpostava proroka Hosejn doty´ka´ barniech-sandzˇ, je u Sˇugnaću˚jednak mı´sto Muhammada. V drtive´veˇtsˇineˇPamı´rskyćh domu˚pra´veˇna urcˇene´pro cha´lı´fu, jednak se jednaó prostor, kde probı´hajı´ Alı´ho sloupu visı´ zara´movana´ fotografie soucˇasne´ho 49. modlitby. Spolecˇneˇ Hasan a Hosejn symbolizujı´ nauku, ima´ma A´ ga´-Chańa. Cˇasto je na tomto sloupu take´zaveˇsˇen ucˇenı´ a te´zˇ na´sledovnictvı´ a pokracˇovańı´. V kontextu obra´zek s fotkou prvnı´ho ima´ma a tasˇbı´h (z arabsˇtiny), rodiny symbolizujı´bratrstvı´. tj. muslimsky´ru˚zˇenec, kora´lky na sˇnˇu˚rce by´vajı´drˇeveˇne´, Oba sloupy jsou cca v dvoumetrove´vy´sˇce spojeny nebo z umeˇle´hmoty, poprˇı´padeˇbizˇuterie. Je ale faktem, zˇe ozdobny´m, ru˚zneˇ zdobeny´m prknem (sˇug. bucˇkardzˇicˇ, portre´tu˚(a plaka´tu˚) A´ ga´-Chańa a Alı´ho, ale i Muhammada, vach. buzkusˇ), ktere´prˇedstavujedveˇpodane´ruce Hasana by´va´v neˇkteryćh domech majetneˇjsˇıćh cˇi religio´zneˇjsˇıćh a Hosejna, symbol bratrstvıá vza´jemnosti. Ornamenta´lnı´ Pamı´rcu˚ i neˇkolik desı´tek, umı´steˇny jsou na vsˇech mozˇ- drˇevorˇezby na bucˇkardzˇicˇ majı´ hlubokou historii, dosa- nyćh viditelnyćh mı´stech. hujıćı´ azˇ k zoroastrijsky´m korˇenu˚m. Neˇktere´ symboly jsou stare´ stovky i tisıće let, jine´ jsou pomeˇrneˇ mlade´, 18Tento vy´rok musı´me ale bra´t s „prˇimhourˇeny´ma ocˇima“. Mozˇna´ zkra´tka meˇnı´ se a vyvı´jejı´ soucˇasneˇ s dobou. Proto se drˇı´ve bylo beˇzˇne´, zˇe prˇıćhozıóbraceli ke sloupu pozdrav, ale osobneˇjsem si ani jednou nevsˇiml, zˇe by meˇl neˇkdo prˇedsloupem „smekat“, natozˇ 19Mamadsˇerzodsˇojevovo tvrzenı´, zˇe: „Pozdeˇvecˇer, po dohorˇenıóhneˇ, aby se deˇlo na´sledujıćı´: „. . . kdyzˇ prˇijde domu˚ hospoda´rˇ, pokazˇde´ svu˚j se okolo teple´ho ohnisˇteˇ sejdou vsˇichni obyvatele´ domu, sednou si po pozdrav opakuje,“ jak o kousek da´le uva´dı´Mamadsˇerzodsˇojev. Obcˇas je jeho okraji a spustıńohy k teple´mu popelu, klidneˇhovorˇı´, dokud neprˇijde lepsˇıóprostit se od zbytecˇne´ho patosu a neidealizovat skutecˇnost, tı´m se cˇas spa´t,“ je opeˇt „prˇitazˇene´za vlasy“. vyhneme sˇı´rˇenı´m polopravd a dezinformacı´. 20Informa´tor Mubaraksˇo. 268 ANTROPOWEBZIN 3/2010 zde setka´me s prastary´mi staropersky´mi symboly, ale 3) Zuhal: Saturn i peˇticı´pou hveˇzdou. Na bucˇkardzˇicˇ Pamı´rci take´ cˇasto 4) Musˇtari: Neptun umist’ujı´ portre´t A´ ga´ Chańa, te´zˇ rohy symbolizujıćı´ sı´lu. 5) Mirrich: Mars Pu˚vodnı´ ućˇel tohoto ozdobne´ho prkna byl ten, zˇe se na 6) Zuhra: Venusˇe neˇj veˇsˇel ritua´lneˇ zabity´ beran cˇi kozel, ktere´mu se zde 7) Atorud: ? (zrˇejmeˇ Uran, nebo jina´ dalsˇı´ planeta odrˇeza´vala hlava a stahovala ku˚zˇe21, dnes uzˇse toto deˇje slunecˇnı´soustavy) jen vy´jimecˇneˇ. Pro isma´ı´lity jsou vy´znamy dlouhyćh tra´mu˚na´sledujıćı´: (A) Personifikujı´ sˇest za´kladnıćh isla´mskyćh proroku˚ uzna´vanyćh muslimy: Dva tra´my 1) Adam Isla´msky´vy´klad dvou masivnıćh stropnıćh horizonta´lnıćh 2) Ibrochim: Abraha´m tra´mu˚, resp. prˇekladu˚, je dle Sˇochumorova plny´m prˇevze- 3) Nuch: Noe tı´m a na´slednou parafra´zı´religio´znı´ho vy´kladu zoroastrij- 4) Mu´sa´: Mojzˇı´sˇ ske´ho. V zoroastrismu dle neˇkolika informa´toru˚22 jesˇteˇ 5) I´sa´: Jezˇı´sˇ navıć prvnı´tra´m personifikoval Ahu´ra´Mazdu, boha dobra 6) Muhammad a sveˇtla, a druhy´ tra´m jeho protivnı´ka A´ ngra´ Mainju, (B) Reprezentujı´sedm hududi dıń, tj. sedm „hranic vı´ry“, boha zla a tmy. Oba tra´my prˇedstavujı´ du˚lezˇitou oporu v prˇenesene´m vy´znamu sedm „religio´znıćh teritoriı´“. pro strˇechudomu, paralelneˇsymbolickou s nebem. Prvnı´ Jedna´se o religio´znı´metafory: masivnı´, na hlavaćh pilı´rˇu˚Muhammada a Alı´ho horizon- 1) Notik:Rˇ ecˇnı´k ta´lneˇ umı´steˇny´ tra´m akli-kull symbolizuje meˇsıć a druhy´ 2) Asos: Za´klad, te´zˇKorˇen nafsi-kull, spojujıćı´ hlavy Fa´timy, Hasana a Hosejna, je 3) Ima´m: Duchovnı´vu˚dce patronem slunce. Meˇsıć je za´rovenˇ synonymem duchov- 4) Hudzˇdzˇat: Dokument, prˇeneseneˇte´zˇ„Du˚kaz“ cˇi „Ar- nı´ho (onoho) sveˇta a slunce symbolem pozemske´ho sveˇta. gument“, te´zˇ„Pravda“, kterańepotrˇebujedu˚kazu˚. Neˇkterˇıínforma´torˇiuva´deˇli, zˇe dva tra´my symbolizujı´jesˇteˇ 5) Doj: Modlıćı´se 23 24 muzˇe a zˇenu , take´ „spra´vnou duchovnı´ cestu“ , nebo 6) Ma´zuń: Ten, ktery´dostal povolenı´ na´sledujıćı´bina´rnıópozice (vcˇetneˇvy´sˇe zmıńeˇne´ho dobra 7) Mustadzˇib: Vyslysˇeny´(uspokojeny´) Bohem a zla, sveˇtla a tmy): zˇivot a smrt, mla´dı´ a sta´rˇı´, la´sku Objektivneˇ lze rˇıći, zˇe zoroastrijskou symboliku tra´mu˚ 25 a nena´vist . beˇzˇnı´ Pamı´rci neznajı´ vu˚bec, okrajoveˇ, respektive nedo- statecˇneˇ, ji znajı´pouze zcela vy´jimecˇneˇneˇkterˇı´ cha´lı´fove´. Oproti tomu isla´mskou symboliku lide´ veˇtsˇinou alesponˇ Dlouheá kra´tke´tra´my cˇa´stecˇneˇznajı´, veˇtsˇinou jsou schopni vyjmenovat alesponˇ Na prˇı´kladu dlouhyćh a kra´tkyćh stropnıćh tra´mu˚je nej- cˇtyrˇi azˇ peˇt z sˇesti proroku˚. Zajı´mave´ je, zˇe pro drtivou vıće patrna´roztrˇı´sˇteˇnost a neucelenost vy´kladu (religio´znı´) veˇtsˇinu informa´toru˚ obezna´menyćh se symbolikou domu symboliky domu. Podı´va´me se nejprve na „oficia´lnı´“ vy´- (vıće nezˇ90 %) skupina sedmi stropnıćh dlouhyćh tra´mu˚ ˇ ˇ 26 klad podle Sochumorova (Sochumorov 1997: 137–144) , nesymbolizuje sedm hududi dıń, ale prvnıćh sedm isma´ı´- ktery´ vza´peˇtı´ bude doplneˇn o ru˚zne´ loka´lnı´ varianty ex- litskyćh ima´mu˚: planacı´: 1) Alıíbn Abı´T¸a´lib Dlouhyćh tra´mu˚daroz sipochcˇje celkem trˇinaćt: sˇest 2) Hasan ibn Alı´ nad kicor (A) a sedm nad barniech-sandzˇ (B). 3) Hosejn ibn Alı´ V zoroastrismu meˇly dlouhe´tra´my na´sledujıćı´konotace: 4) Alıíbn Hosejn Zajn al-A´ bidıń (A): Jedna´ se o za´kladnı´ atributy Ahu´ra´ Mazdy, neˇkdy 5) Muhammad ibn Alıál-Ba´qir vnı´mane´jako samostatne´duchovnı´bytosti: 6) Dzˇafar as-Sa´diq 1) Bachumana: Zdrava´mysl 7) Isma´ı´l ibn Dzˇafar 2) Asˇa: Spravedlnost Kra´tkyćh tra´mu˚ by meˇlo by´t podle veˇtsˇiny informa´toru˚ 3) Chsˇatra vajra: Duchovnı´sı´la celkem 35, 18 nad vouzniech a 17 nad kicor niechakh. 4) Spenta armaiti: Zbozˇnost Sˇochumorov se o kra´tkyćh tra´mech nezminˇuje, ale podle 5) Haurvata´t: Zdravı´ vsˇech informa´toru˚, kterˇı´ se k vy´znamu kra´tkyćh tra´mu˚ 6) Amerata´t: Veˇcˇnost vyjadrˇovali, se jedna´ o 18 kamarbasta a 17 miombasta, (B): Byly ztotozˇnˇovańy s kosmicky´mi teˇlesy: tj. 35 nejveˇrneˇjsˇıćh na´sledovnı´ku˚Hosejna, kterˇı´spolecˇneˇ 1) Chursˇed, te´zˇ O´fto´b: Slunce s nı´m zahynuli roku 680 v bitveˇu Karbala´. 18 kamarbasta 2) Mohtob: Meˇsıć symbolizuje 18 kozˇenyćh rˇemenu˚, za ktery´mi meˇlo 18 bo- jovnı´ku˚zbraneˇa 17 miombasta 17 sˇa´tku˚, jezˇslouzˇily te´zˇ 21 Prˇeklad termıńu (sˇug. bucˇkardzˇicˇ, vach. buzkusˇ) by zneˇl podle jako opasek na zaveˇsˇenı´sˇavlı´zbyly´m sedmnaćti bojovnı´- informa´tora Kamona asi: „rˇezatkozla“. 22Informa´torˇiMirzuaziz a Karamali. ku˚m. V tomto ohledu ale vy´klad poneˇkud kulha´, jelikozˇ 23Informa´tor Rachim, Nusairi a Kamon. u Karbala´zahynulo spolecˇneˇs Hosejnem dalsˇıćh 72 bo- 24Informa´tor Amirgulchon. jovnı´ku˚, kterˇı´do jednoho podlehli prˇesile27. Prˇezˇil pouze 25Informa´torˇiAmirbek, Nekbacht. 26Na´zvy kurzivou jsou uvedeny ta´dzˇicky, resp. persky. 27Srovnej s (Yousaf 1998: 532–533). LIBOR DUSˇEK: PAMI´RSKY´ DU˚ M V BADACHSˇA´ NU 269

Hosejnu˚v syn, pozdeˇjsˇı´ cˇtvrty´ ima´m Alı´ Zajn al-A´ bidıń. jako element, ktery´sˇı´rˇı´sveˇtlo, jezˇvyplnˇuje cely´prostor. Informa´torˇicˇasto uva´deˇjı´, zˇe zbylyćh 37 zahynuvsˇıćh osob Druhe´patro symbolizuje trˇetı´zdroj, vodu – mı´sto pocˇa´tku byly zˇeny a deˇti, nebo scˇı´tajıóstatnıćˇa´sti domu, a nakonec stvorˇenı´ vsˇeho zˇive´ho a zdroj zˇivota na zemi. Poslednı´ neˇjaky´m zpu˚sobem vzˇdy dojdou k cˇı´slu 7228, cozˇ je cˇtvrty´zˇivel, spodnı´patro cˇorchony je synonymem zemeˇ, exempla´rnı´prˇı´pad toho, zˇe jednoznacˇnyá uceleny´vy´klad tj. za´kladnı´materia´lnı´podstaty prˇı´rody. symboliky pamı´rske´ho domu je cˇasto krouzˇenı´m na ten- Pamı´rci veˇtsˇinou symboliku cˇorchony znajı´, resp. ke´m ledu. Dalsˇı´varianta vy´kladu stropnıćh tra´mu˚hovorˇı´ veˇdı´, zˇe symbolizuje cˇtyrˇiza´kladnı´zˇivly, jezˇtvorˇı´prˇı´rodu, o tom, zˇe krajnı´kra´tke´tra´my – 35 nejveˇrneˇjsˇıćh ochrańcu˚ ma´lokdo vsˇak vı´, zˇe se jedna´v podstateˇo parafra´zi sym- Hosejna, jsou paralelneˇ ochrańci sˇesti proroku˚ a sedmi boliky a´rijske´, resp. zoroastrijske´. Podobneˇ jako ostatnı´ ima´mu˚29. V dalsˇı´verzi jsou povazˇovańy kra´tke´tra´my za cˇa´sti domu, maí cˇorchona sva´loka´lnı´specifika. Cha´lı´fa maleńa´rody, dlouhe´tra´my za velkeńa´rody a mala´drˇı´vka z Vankaly ucˇı´, zˇe cˇtyrˇi zˇivly symbolizujı´ i cˇtyrˇi smysly, mezi nimi (sˇug. kalandak, vach. tirvicˇ) personifikujı´lidi30. potazˇmo cˇa´sti teˇla: ohenˇ= zrak a ocˇi, vı´tr = cˇich a nos, V neˇkteryćh prˇı´padech si i majitele´ domu˚ stojı´ za tı´m, voda = chut’a u´sta a zemeˇ= sluch a usˇi32. Murodmamad zˇe dlouhyćh tra´mu˚ma´by´t 7 + 7, prˇicˇemzˇsedmy´prorok ze Zumutgu, hluboce veˇrˇıćı´ isma´ı´lita, ostatnı´mi uzna´vany´ u´dajneˇjesˇteˇprˇijde,protozˇe Muhammad je prˇedposlednı´31. a respektovany´ coby znalec symboliky, cˇtyrˇi patra cˇor- Sedmy´tra´m je tedy neˇkdy symbolicky cha´pań jako skryty´ chony ztotozˇnˇuje se cˇtyrˇmi archandeˇly. Tudı´zˇ v kisˇlaku ima´m Mahdı´, spasitel a dovrsˇitel. Ti, kterˇı´majı´„neprˇesny´“ Zumutg je schodovity´ strop ztotozˇnˇovań s archandeˇly pocˇet tra´mu˚, si jsou ale z veˇtsˇıćˇa´sti veˇdomi, zˇe se to na Azrailem – andeˇl smrti, je zodpoveˇdny´ za oddeˇlenı´ dusˇe 100 % neshoduje s prˇesnou explanacı´ religio´znı´ symbo- od teˇla, Mikailem, Israfilem a Dzˇabrailem. Informa´tor liky, prˇestoto za zˇa´dny´„duchovnı´handicap“ nepovazˇujı´. z Chasˇkorogu, ktery´ mu˚zˇe slouzˇit jakozˇto prˇı´klad sˇpatne´ znalosti religio´znı´symboliky, se mylneˇdomnı´val, zˇe cˇor- chona symbolizuje cˇtyrˇiz peˇti, resp. sedmi pilı´rˇu˚isla´mu: nama´z, zaka´t, ruza a saum33. Cˇorchona Cˇtvercovy´stupnˇovity´schodovity´strop, u´stıćı´do strˇesˇnı´ho ZA´VEˇ R okna symbolizuje cˇtyrˇielementa´rnı´zˇivly – ohenˇ, vzduch, vodu a zemi. Tuto symboliku prˇejali isma´ı´lite´ od zoro- Du˚m prˇedstavuje u´tocˇisˇteˇ a strˇechu nad hlavou pro veˇt- astrijcu˚, pro ktere´ cˇorchona mimo jine´prˇedstavovalasym- sˇinu sveˇtovyćh kultur. „Zastrˇesˇenı´“ ma´ hlubsˇı´ prˇesah, je bol a´rijskyćh kmenu˚– svastiku – symbol veˇcˇne´ho pohybu, synonymem za´zemı´, rodinne´ho a prˇı´buzenske´ho kruhu. jezˇje hlavnı´m du˚vodem vzniku a vy´voje vesmı´ru, prˇı´rody Nejinak je tomu v Pamı´ru, kde je tradicˇnı´du˚m navıć spjat a zˇivota na Zemi. A´ rijska´ svastika (na rozdı´l od nacisty s historiı´, a prˇedevsˇı´m s na´bozˇenstvı´m. Pamı´rci vyzna´vajı´ zneuzˇite´ho a´rijske´ho symbolu – levotocˇive´ svastiky) je isma´ı´litskou formu sˇıítske´ho isla´mu, ktera´ by se strucˇneˇ pravotocˇiva´, jelikozˇsmeˇr hodinovyćh rucˇicˇek je prˇirozeny´ a vy´stizˇneˇ dala charakterizovat jako „uvolneˇny´, reformnı´ pro prˇı´rodu. Vrchnı´ vertika´lneˇ tazˇene´ krˇı´dlo symbolizuje isla´m“. Isma´ı´lite´ nestavı´ mesˇity, jako ostatnı´ muslimove´, ohenˇa spodnı´vertika´lnı´krˇı´dlo vzduch. Horizonta´lnı´krˇı´dla ale coby svatostańek jim slouzˇı´pra´veˇjejich tradicˇnı´du˚m, jsou symboly zemeˇ (vrchnı´) a vody (spodnı´). V a´rijske´ jehozˇarchitektonicke´rˇesˇenı´je dle Sˇochumorova (Sˇochu- filosofii je pra´veˇprˇı´roda kombinacı´teˇchto cˇtyrˇelementu˚. morov 1997) a spolehlivyćh informa´toru˚ realizovańo jizˇ Vsˇe je z nich plozeno a na konci se do nich vracı´, cozˇje 2500 let prakticky stejny´m zpu˚sobem. Jednotlive´ cˇa´sti nekonecˇny´proces vy´voje a rozkladu prˇı´rody (Sˇochumorov domu majı´ svoji specifickou religio´znı´ symboliku, ktera´ 1997: 38–39). pu˚vodneˇvycha´zela ze zoroastrijske´ho na´bozˇenstvı´, v pru˚- Z a´rijske´ svastiky vycha´zı´ i symbolika cˇorchony. beˇhu 8. azˇ11. stoletı´se prˇetransformovalana symboliku Jednotliva´ patra stropu symbolizujı´ cˇtyrˇi za´kladnı´ zˇivly. isla´mskou, resp. isma´ı´litskou. Deˇdictvı´ zoroastrismu je Nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´m, prvnı´m elementem prˇı´rody je ohenˇ – vsˇak patrneí v soucˇasnosti, symbolika domu je tedy do- nejvysˇsˇıćˇtvrte´patro cˇorchony. Ohenˇje zdrojem veˇcˇne´ho kladem urcˇite´synkreze obou na´bozˇenstvı´. Pamı´rsky´du˚m pohybu, sveˇtla, tepla a la´sky. Cˇtvrte´patro koncˇı´strˇesˇnı´m prˇedstavujete´zˇprostor, ve ktere´m se odehra´vajı´vsˇechny oknem (sˇug. rudz), ktery´m do domu pronika´ sveˇtlo – vy´znamneńa´bozˇenske´, ale i ostatnı´ritua´ly, zvyky, sva´tky symbol pocˇa´tku cˇloveˇka, ktery´ se neusta´le vracı´. Sveˇtlo a oslavy, naprˇ.svatba, pohrˇeb,obrˇı´zka, muslimskyŃovy´ je synonymem lidske´veˇcˇnosti, resp. veˇcˇnosti lidske´dusˇe. rok Nouru´z a rˇadadalsˇıćh. Te´zˇ symbolizuje boha Stvorˇitele – v soucˇasnosti Alla´ha. Cı´lem textu bylo prˇedevsˇı´m popsat soucˇasnou i mi- Trˇetı´ patro reprezentuje druhy´ zˇivel, vzduch. Vzduch nulou na´bozˇenskou symboliku pamı´rske´ho domu, ale take´ je zˇivotada´rny´m zdrojem pro lidskou dusˇi. Je brań te´zˇ reflektovat relaci Pamı´rcu˚ k nı´. Nelze jednoznacˇneˇ rˇıći, zˇe pro vsˇechny Pamı´rce je du˚lezˇite´zna´t symboliku domu, 28Naprˇ.informa´tor Murodmamad k cˇı´slu 72 dosˇel na´sledovneˇ: 18 ka- vsˇe je do znacˇne´ mı´ry individua´lnı´. Na straneˇ jedne´ se marbasta + 17 miombasta + 6 proroku˚+ 7 ima´mu˚ + 2 masivnı´tra´my + najdou lide´, kterˇı´majı´vynikajıćı´znalosti v oblasti kultury 4 zˇivly (cˇorchona) + buzkusˇ + cˇkysˇ + ricn = 57, prˇicˇteme jesˇteˇ5 sloupu˚ vyna´sobene´trˇemilavicemi a ma´me 72. a historie Pamı´ru, tradicˇnı´ho domu, genealogie vlastnı´ 29Informa´tor Alim. 30Informa´tor Safar. 32Informa´tor Alifbek. 31Informa´tor Chajrmama. 33Informa´tor Chabib. 270 ANTROPOWEBZIN 3/2010 rodiny, na´bozˇenstvı´ apod., na straneˇ druhe´ je rˇada teˇch, kategorii tzv. „duchovna“, acˇkoliv tomu nenı´ tak da´vno, kterˇı´majıó vy´sˇe zmıńeˇne´m velmi kuseá povrchnıínfor- kdy se obeˇzminˇovane´slozˇky teˇsˇily vza´jemne´rovnova´ze mace a ani nepokla´dajı´za du˚lezˇite´je rozsˇirˇovat.Nejveˇtsˇı´ a koexistovaly v harmonicke´relaci. procento informa´toru˚ prˇedstavuje skupina osob, jejichzˇ informovanost je cˇa´stecˇna´. Obdobneˇje tomu s prˇı´stupem ˇ ´ k na´bozˇenstvı´. Dluzˇno poznamenat, zˇe s vnı´mańı´m a POUZITA LITERATURA praktikovańı´m isma´ı´lı´ji pracujı´domorodci velice tvorˇiveˇa [1] ANDREJEV, M. S. 1958. Tadzˇiki doliny Chuf (Verchovja Amu- Darji). vypusk II. Izdateˇlstvo Akademii Nauk Tadzˇikskoj SSR: Stali- znacˇnou meˇrou svobodneˇ, na´bozˇenska´ pravidla si vykla´- nabad. dajı´ individua´lneˇ, cozˇ dle nich nenı´ v rozporu s rˇa´dny´m [2] DUSˇEK, L. 2010 Pamı´rsky´du˚m – harmonie dvou sveˇtu˚. Univerzita uchopenı´m vı´ry jako takove´. Cˇasto takeńeˇkterˇı´pokla´dajı´ Pardubice: Pardubice. [3] GAVRILJUK, A., JAROSˇENKO, V. 1987. Pamir. Planeta: Moskva. za pravdive´ ru˚zne´ dezinformace a polopravdy, ktere´ jim [4] KALANDAROV T. S. 2004. Sˇugnanci. Moskva. byly v pru˚beˇhu zˇivota vsˇtı´peny, jezˇ posle´ze i prˇeda´vajı´ [5] KOKAISL, P. et al., PARGACˇ, J. 2007. Lide´z hor a lide´z pousˇtı´: deˇtem a ostatnı´m. Symbolika domu je vykla´dańa ru˚zneˇ Ta´dzˇikistań a Turkmenistań. Univerzita Karlova, Filozoficka´fakulta: Praha. v jednotlivyćh, i kdyzˇ geograficky i kulturneˇ blı´zkyćh, [6] MAMADNAZAROV, M. 1980. Narodnaja architektura Zapadnogo oblastech (naprˇ.Sˇugnań a Vachań), ale i v ra´mci jednoho Pamira (tekst lekcii). Znanie: Dusˇanbe. etnika v sousednıćh kisˇlacıćh, neˇkdy se lisˇıí du˚m od domu. [7] MAMADSˇERZODSˇOJEV, U. Sˇ. et al. 2007. Pamir: priroda, istoria, kultura. Universitet Centralnoj Azii: Bisˇkek. V za´sadeˇ lze ale rˇıći, zˇe se vy´klad symboliky lisˇı´ pouze [8] MUKIMOV, R. S., MAMADZˇ ANOVA, S. M. 1990. Zodcˇestvo v detailech. Tadzˇikistana (istorija architektury i stroitel’nogo dela Tadzˇikistana. Ona materia´lnıá duchovnı´prova´zanost a vyva´zˇenost Maorif: Dusˇanbe. [9] PISARCˇIK, A. K. 1958. Primecˇanija i dopolnjenija k monografii symbolizovana´tradicˇnı´m domem, kterou veˇtsˇina Pamı´rcu˚ M. S. Andrejeva „Tadzˇiki doliny Chuf“, v. II. In: ANDREJEV, proklamuje, je spı´sˇe nezˇ kazˇdodennı´ realitou, vzletnou M. S. 1958. Tadzˇiki doliny Chuf (Verchovja Amu-Darji). vypusk metaforou. Jakkoliv usˇlechtile´prˇańıńezrˇı´dka by´vaótcem II. Izdateˇlstvo Akademii Nauk Tadzˇikskoj SSR: Stalinabad. [10] SˇOCHUMOROV, A. 1997 Pamir-strana Arijev. Akademija nauk mysˇlenky. Domorodci totizˇ cˇasto tvrdı´ neˇco, co v praxi respubliki Tadzˇikistan: Dusˇanbe. posle´ze nepraktikujı´ a neplnı´, nebo plnı´ pouze cˇa´stecˇneˇ. [11] YOUSAF, M. M. 1998. A One Study of Islamiat. Shaharyar Mnozı´z nich prˇesveˇdcˇiveˇhovorˇıó tom, jak se neˇkolikra´t Publishers: Lahore. denneˇmodlı´, dodrzˇujı´pu˚vodnı´tradice, jsou „spra´vny´mi“ *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla muslimy apod., ale stra´vı´te-li s nimi neˇkolik dnıćˇi ty´dnu˚, na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu ućˇastnı´te se naprˇ. svatby, vyjde najevo, zˇe skutecˇnost podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– je vıće cˇi meńeˇ odlisˇna´. Paralelneˇ hovorˇı´ o nedotcˇene´ 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci prˇı´rodeˇ, sveˇzˇı´m vzduchu a na zem bez proble´mu˚pohodı´ projektu SGS–2010–019. igelitovy´saćˇek. Veˇtsˇinou tedy v praxi vy´znam materia´lnı´ strańky prˇevazˇuje nad vy´znamem strańky duchovnı´, tı´m ale nepopı´ra´me skutecˇnost, zˇe se v Pamı´ru najde pomeˇrneˇ dost lidı´, pro ktere´ je duchovno za´kladnı´m stavebnı´m kamenem jejich na´hledu na sveˇt. Mamadsˇerzodsˇojev s pa- tosem, ktery´ rozhodneˇ nenı´ na mı´steˇ, situaci idealizuje: „Ne nadarmo Pamı´rci sta´le cˇasteˇji rˇı´kajı´: Chci postavit ’ cˇid, v meˇstske´m domeˇnenı´pohodlı´.‘ 34“ Za´veˇrecˇny´prˇı´klad za vsˇechny: Mistr Rozikh se cely´ zˇivot veˇnuje stavba´m tradicˇnıćh pamı´rskyćh domu˚, v cˇidu i drˇı´ve bydlel, ale poslednı´ roky bydlı´ v Chorogu v meˇstske´m byteˇ. Tvrdı´, zˇe zˇivot v takove´mto byteˇje mnohem pohodlneˇjsˇıá lepsˇı´, ale bez tradicˇnı´ho domu uzˇztratı´smysl pamı´rska´svatba, pohrˇeb a ostatnı´ zvyky. Lze rˇıći, zˇe tento trend – bydlet v byteˇ a cˇid pouzˇı´vat jen jako obrˇadnı´ mı´stnost – je charakteristicky´ hlavneˇ pro Chorog a okolı´, naprˇ. vztah Vachańcu˚ k pamı´rske´mu domu je hlubsˇı´, protozˇe jsou vıće vzda´leni od centra, ale „komfortneˇjsˇı´mu“ bydlenı´ v meˇstske´m domeˇ cˇi byteˇ by se te´zˇ veˇtsˇina z nich nebrańila. Obdobneˇ je tomu i s prˇı´stupem k vlastnı´m (nejen) na´bozˇensky´m tradicı´m, zvyku˚m, ritua´lu˚m apod., kteryćh si sice Pamı´rci velice va´zˇı´, ale za´rovenˇ se jim plı´zˇiveˇ vzdalujı´ na u´kor podbı´zive´mu konzumnı´mu zpu˚- sobu zˇivota „za´padnı´ho“ strˇihu. V konecˇne´m du˚sledku tedy kategorie tzv. „materia´lna“ pomalu, ale jisteˇzastinˇuje

34Mamadsˇerzodsˇojev, U. Sˇ. a kol. Pamir: priroda, istoria, kultura. Universitet Centralnoj Azii. Bisˇkek 2007, str. 56. ANTROPOWEBZIN 3/2010 271 Problematika nucene´migrace z antropologicke´perspektivy: Vnitrˇnı´vysı´dlenı´v A´ zerba´jdzˇa´nu Helena Masnı´kova´ Fakulta humanitnı´ch studiı´, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

Anthropological point of view on the forced Tento cˇlańek si klade za cı´l uka´zat na konkre´tnı´m migration phenomenon: prˇı´kladu vnitrˇneˇvysı´dlenyćh osob1 v A´ zerba´jdzˇańu, jake´ Internally displaced persons in Azerbaijan antropologicke´pole par excellence oblast nucene´migrace nabı´zı´. Na u´zemı´ te´to postsoveˇtske´ republiky probı´hal Abstract—Forced migration is not a phenomenon of the v letech 1992–1994 ozbrojeny´ konflikt o Na´hornı´ Kara- modern times but due to the statistical data we could imagine bach. Boje si vyzˇa´daly prˇes 20 000 mrtvyćh a 13,6 % giant extent of such movements. There are 43,3 millions a´zerba´jdzˇańske´ho u´zemı´ je i po 16 letech od podepsańı´ forced migrants all over the world according to the 2009 dohody o prˇı´meˇrˇı´ sta´le pod okupacı´. Konflikt za sebou UNHCR annual report. The amount of people like that zanechal i smutnou bilanci milionu osob bez domova, and their difficult living conditions is matter why not only humanitarian workers should concern this topic but also prˇicˇemzˇ 778 000 z nich bylo vnitrˇneˇ vysı´dleno, a staly anthropologists. As social scientists with specific theoretical se tak uprchlı´ky v ra´mci vlastnı´ho sta´tu. Tyto osoby and methodological background we could bring different prosˇly nejenom va´lecˇny´m konfliktem, ale jejich trauma insight contributing to multidisciplinary discussion. Our se zna´sobilo ztra´tou domova, majetku, zprˇetrhańı´m soci- research could shed light on social processes within the a´lnıćh i pracovnıćh vazeb, a v neposlednı´rˇadeˇi zˇivotem forced migration and conduce to more sensitive and effective projects. The aim of this paper is demonstrate what kind v docˇasnyćh uprchlickyćh ta´borech. of antropological field par excellence the topic of forced Za´kladnı´zdroj prezentovanyćh dat pocha´zı´z me´ho migration is. It will be illustrated on an example of internally pobytu ve vesnici Hadzˇikend, ktera´ poskytla azyl okolo displaced persons (IDP) in Azerbaijan. I did my research 550 vysı´dleny´m rodina´m. Na za´kladeˇtohoto tereńnı´ho vy´- there within a community of IDP in a village called Hajikend, zkumu, ktery´probeˇhl v letech 2007–2008 vzniklo kromeˇ where 550 displaced families have found their shelter after 2 being displaced by Nagorno-Karabakh conflict in 1992–1994. diplomove´praće i neˇkolik vy´zkumnyćh konceptu˚, ktere´ Sojourn in this locality inspired me in creating concepts by si podle me´ho na´zoru v budoucnu zaslouzˇily dalsˇı´ for further research. Two of them I will introduce in rozpracovańı´. Dva z nich v tomto cˇlańku prˇedstavı´m, this paper: Functional-environmental changes in Hajikend a pouka´zˇi tak na prakticke´m prˇı´padeˇ, jaky´mi te´maty se and Constructing of ethnicity among internally displaced mu˚zˇe antropologie v ra´mci nucene´migrace zaby´vat. children. Key Words—anthropology, forced migration, internally dis- NUCENA´ MIGRACE A ANTROPOLOGIE placed persons, Azerbaijan Problematika migrace se dostala do poprˇedı´ za´jmu antropologu˚ azˇ v 50. letech 20. stoletı´ (vıće viz SCZALO´ , 2007). V tu dobu byla pozornost veˇnovańa zejmeńa migraci pracovnı´ a prima´rneˇ se zameˇrˇovala na muzˇske´ mi- U´ VOD granty v cı´lovyćh destinacıćh. Posun nasta´va´teprve beˇhem ´ UCENA migrace nenı´ fenomeńem pouze modernı´ 70.–80. let, kdy se antropologove´zacˇıńajı´zameˇrˇovati na N doby, ale teprve v soucˇasnosti dı´ky prˇesneˇjsˇı´m sta- migraci nucenou, a za´rovenˇzde docha´zı´pod vlivem druhe´ tistika´m zı´ska´va´me obraz o tom, jak obrˇıćh je rozmeˇru˚. vlny feminismu i k genderoveˇsenzitivneˇjsˇı´m vy´zkumu˚m. Podle statistiky UNHCR bylo na konci roku 2009 na (Sorensen 2003, Indra 1999) Od te´ doby za´jem o tuto sveˇteˇokolo 43,3 milionu osob, ktereńedobrovolneˇopus- problematiku roste a rozru˚znˇujı´ se i zkoumana´ te´mata. tily svu˚j domov (UNHCR 2010). Tak obrovske´mnozˇstvı´ V soucˇasnosti uzˇna univerzitaćh fungujı´studijnı´programy lidı´ a jejich nelehky´ zˇivotnı´ u´deˇl si zaslouzˇı´ pozornost prˇı´mo zameˇrˇeneńa nucenou migraci, naprˇ.Refugees stu- nejenom ze strany humanita´rnıćh pracovnı´ku˚, ale i na´s dies Programme na univerziteˇv Oxfordu, a za´rovenˇbyla antropologu˚, kterˇı´ mu˚zˇeme prˇine´st do te´to problematiky jinyú´hel pohledu. Nasˇe praće mu˚zˇe prˇispeˇt nejen k lep- 1Pro zjednodusˇenı´ textu bude v prˇı´padeˇ oznacˇenı´ vnitrˇneˇ vysı´dlene´ sˇı´mu pochopenı´procesu˚probı´hajıćıćh beˇhem vysı´dlenıá osoby pouzˇı´vańa anglicka´zkratka IDP (internally displaced persons). 2Tento cˇlańek z me´diplomove´praće (MASNI´KOVA´ , H. 2009) cˇa´s- na´sledne´ho usazenı´se v nedomaćı´m prostrˇedı´, ale za´rovenˇ tecˇneˇ cˇerpa´, a proto jsou urcˇite´ pasa´zˇe, prˇedevsˇı´m v cˇa´sti ty´kajıćı´ se i k vytva´rˇenıćitliveˇjsˇıćh a efektivneˇjsˇıćh projektu˚. Hadzˇikendu, podobnećˇi totozˇne´. 272 ANTROPOWEBZIN 3/2010 vytvorˇena profesnı´ organizace International Association republikami. JihokavkazskyÁ´ zerba´jdzˇań, ve ktere´m jsem for the Study of Forced Migration sdruzˇujıćıákademiky a prova´deˇla svu˚j tereńnı´vy´zkum, nenı´v tomto ohledu vy´- lidi zaby´vajıćı´se tı´mto fenomeńem v prakticke´rovineˇ. jimkou. Beˇhem sve´modernı´historie se stal jak producen- Samotny´ pojem – nucena´ migrace – je nesmı´rneˇ tem, tak i prˇı´jemcem uprchlı´ku˚, a za´rovenˇ7 % jeho popu- sˇiroky´. Zasˇtit’uje tyto za´kladnı´kategorie a) migraci v du˚- lace tvorˇı´vnitrˇneˇvysı´dleneósoby.4 Jak jizˇbylo naznacˇeno sledku ozbrojenyćh konfliktu˚, ktera´ zahrnuje uprchlı´ky v u´vodu, A´ zerba´jdzˇańska´ republika ma´ zkusˇenost prˇede- (naprˇ.prˇı´liv jugosla´vskyćh uprchlı´ku˚do za´padnıá strˇednı´ vsˇı´m s obeˇma typy nucene´migrace zpu˚sobeneózbrojeny´m Evropy v 90. letech) a vnitrˇneˇ vysı´dlene´ osoby (naprˇ. konfliktem.5 Na vineˇje sta´le neukoncˇeny´spor o Na´hornı´ A´ zerba´jdzˇań, Kolumbie); b) migraci v du˚sledku prˇı´rodnıćh Karabach mezi A´ zerba´jdzˇańem a Armeńiı´, jehozˇpocˇa´tky katastrof (naprˇ. pa´kistańske´ povodneˇ 2010 cˇi tsunami spadajı´ jizˇ do konce 19. stoletı´ (vıće o konfliktu viz 2004); c) migraci v du˚sledku lidmi zpu˚sobenyćh katastrof WAAL DE, 2003 cˇi CORNELL 1999). Etnicke´ emoce, (naprˇ.cˇernobylska´katastrofa 1986); d) migraci v du˚sledku ktere´ byly soveˇtskou politikou potlacˇovańy, se znovu developerskyćh aktivit (naprˇ.prˇehradaTrˇisouteˇsky v Cˇıńeˇ rozhorˇelyv uvolneˇne´politice Gorbacˇova. Du˚sledkem byly – 4 miliony osob); e) urcˇite´ typy ekonomicke´ migrace.3 na konci 80. let etnicke´ nepokoje a represe, ktere´ vedly Nejveˇtsˇı´media´lnıí socia´lneˇ-veˇdnı´pozornost je veˇnovańa k masivnı´ mezista´tnı´ vy´meˇneˇ obyvatel. V letech 1988– nucene´ migraci souvisejıćı´ s ozbrojeny´mi konflikty, acˇ- 1989 bylo nuceno uprchnout na 353 000 Armeńu˚z A´ zer- koliv ma´ na sveˇdomı´ nesrovnatelneˇ meńeˇ migrantu˚ nezˇ ba´jdzˇańu a okolo 207 500 A´ zerba´jdzˇańcu˚muselo opustit prˇı´rodnı´ katastrofy cˇi developerske´ aktivity, ktere´ rocˇneˇ Armeńii (WAAL DE, 2003). Uprchly´m A´ zerba´jdzˇańcu˚m vysı´dlı´vıće nezˇ10 milionu˚osob (Internal displacement : bylo posle´ze nabı´dnuto sta´tnıóbcˇanstvı´, cozˇjim umozˇnilo Global Overview 2008). snadneˇjsˇı´zarˇazenı´do veˇtsˇinove´spolecˇnosti. Kromeˇ specializace na urcˇity´ typ migrace se lze Sta´ty se tı´mto zpu˚sobem „ocˇistily“ od etnicky nezˇa´- zameˇrˇiti na neprˇeberne´mnozˇstvı´te´mat jdoucıćh v cˇase. dane´ho obyvatelstva a po rozpadu SSSR vytvorˇily neza´- Nucenou migraci je mozˇne´rozdeˇlit do 3 za´kladnıćh fa´zı´, visle´republiky plne´vnitrˇnıćh rozporu˚, ale s jasny´m cı´lem a teˇmi jsou 1) nedobrovolne´ opusˇteˇnı´ mı´sta pobytu; 2) – vyrˇesˇit spor o Na´hornı´Karabach ve svu˚j prospeˇch. Rok zˇivot mimo neˇj; 3) na´vrat. Bez prvnıćh dvou fa´zı´ by se 1992 se povazˇuje za pocˇa´tek ozbrojene´ho konfliktu, ktery´ o nucene´migraci nedalo hovorˇit,a ta trˇetı´je preferovany´m po dvou letech skoncˇil podepsańı´m prˇı´meˇrˇıá jednostran- cı´lem humanita´rnıćh organizacı´, a ve veˇtsˇineˇ prˇı´padu˚ i ny´m vyhla´sˇenı´m Republiky Na´hornı´Karabach cˇili de facto samotnyćh migrantu˚. prohrou A´ zerba´jdzˇańu. Po nescˇetnyćh mı´rovyćh jednańıćh Prˇesnacˇrtnutıúrcˇityćh kategoriı´, stanovenı´posloup- zu˚sta´va´ i nada´le 13,6 % a´zerba´jdzˇańske´ho u´zemı´6 pod nosti a veˇdomı´, zˇe existujıúrcˇite´podobnosti v pru˚beˇhu i okupacı´ze strany karabasˇskyćh Armeńu˚a 572 000 osob du˚sledcıćh nucene´migrace, je mozˇne´kazˇdy´proces nedob- se nemu˚zˇe navra´tit do svyćh domovu˚.7 rovolne´ho opusˇteˇnı´domova oznacˇit za zcela specificky´. Je Vnitrˇnı´vysı´dlenı´, na ktere´jsem se prima´rneˇve sve´m tedy obtı´zˇne´prova´deˇt rozsa´hle´generalizace a utva´rˇetna´- vy´zkumu zameˇrˇila,je specificke´, a to v neˇkolika bodech vody slouzˇıćı´pro jednańı´, ktere´by bylo mozˇno aplikovat 1) procentua´lnı´ zastoupenı´ IDP (7 %) v ra´mci celkove´ v kazˇde´ situaci. Odlisˇna´ kulturnı´ prostrˇedı´, cˇas, globa´lnı´ populace je enormnı´; 2) doba stra´vena´ ve vysı´dlenı´ je politika a dalsˇı´promeˇnne´vytva´rˇejıńeopakovatelny´pru˚beˇh jizˇ18 let; 3) vysı´dlena´populace nenıétnicky odlisˇnaód migrace, cozˇ se odra´zˇı´ v jejı´m dopadu na postizˇenou zbytku populace a ani v jinyćh ohledech nenı´ sta´tnı´m populaci (ktery´ takte´zˇ nenı´ pro celou komunitu stejny´). neprˇı´telem; 4) nerostne´ bohatstvı´ A´ zerba´jdzˇańu dovoluje Pohled zevnitrˇ, ktery´ se pojı´ s antropologiı´, by mohl vla´deˇ vynakla´dat nemale´ cˇa´stky na humanita´rnı´ a roz- prˇispeˇt nejenom k lepsˇı´mu pochopenı´ fenomeńu nucene´ vojovou pomoc. Poslednı´ dva body jsou velmi du˚lezˇite´, migrace skrze odlisˇneúchopenı´te´to tematiky, ale za´rovenˇ jelikozˇ zarucˇujı´ vnitrˇneˇ vysı´dleny´m bezpecˇı´ a podporu by mohl ve´st k vytva´rˇenı´ citliveˇjsˇıćh a efektivneˇjsˇıćh shora v jejich snaze zˇı´t du˚stojny´zˇivot. Jak jizˇbylo rˇecˇeno projektu˚. Pozˇadavek na aktivnı´ zapojenı´ do rˇesˇenı´ pro- vy´sˇe, nenı´ mozˇne´ generalizovat a vytva´rˇet z ohromne´ho blematiky je mozˇna´ idealisticky´m a dalo by se o neˇm mnozˇstvı´ru˚znorodyćh lidıá osudu˚jednolitou masu. IDP dozajista polemizovat, cozˇse take´v akademickyćh kruzıćh v A´ zerba´jdzˇańu jsou si v neˇkteryćh ohledech podobnı´ odehra´va´ (Harell-Bond v Indra 1999), ale sama za sebe naprˇ. sdı´lenı´m vla´dou stanovenyćh vy´hod va´zanyćh na se domnı´va´m, zˇe by tento aspekt v pracıćh antropologu˚ status IDP, a za´rovenˇ se od sebe lisˇı´, a to prˇedevsˇı´m zaby´vajıćıćh se nucenou migracıćhybeˇt nemeˇl. v za´vislosti na lokaliteˇpu˚vodu, vzdeˇlańı´, prˇı´stupu k moci a soucˇasne´m mı´stu pobytu. Proto bych zde ra´da zdu˚raznila,

A´ ZERBA´ JDZˇ A´ N A NUCENA´ MIGRACE 4Vztahovańo k roku 2009. 5 Nucena´migrace je fenomeń, ktery´je v soucˇasnosti spojo- K vysı´dlenı´ zde docha´zı´ i v du˚sledku prˇı´rodnıćh katastrof – naprˇ. zemeˇtrˇesenı´v r. 2000 v oblasti Baku (2500 osob) cˇi za´plavy a zvysˇovańı´ vany´prˇedevsˇı´m se zemeˇmi trˇetı´ho sveˇta a postsoveˇtsky´mi hladiny Kaspicke´ho morˇe(vedlo k vysı´dlenıńejmeńeˇ30 000 osob), vıće viz IDMC 2003. 3Tato kategorie je sporna´ a existujı´ odlisˇne´ na´zory na to, zda ji do 613,6 % je u´daj vycha´zejıćı´s vy´pocˇtu˚Thomase de Waala a je do neˇj nucene´migrace zarˇadit,cˇi nikoliv. Do te´to oblasti by mohly spadat naprˇ. zahrnuta oblast Na´hornı´ho Karabachu a prˇilehlyćh oblastı´. zˇeny, ktere´restrikce v zemi pu˚vodu nutı´hledat zdroj obzˇivy za hranicemi, 7Teˇsneˇ po ukoncˇenı´ konfliktu bylo vnitrˇneˇ vysı´dlenyćh osob okolo cˇi osoby, ktere´byly ze zemeˇpu˚vodu ne/dobrovolneˇodvezeny za ućˇelem 778 000, ale necela´ trˇetina meˇla mozˇnost vra´tit se do svyćh domovu˚ zı´skańı´zisku zprostrˇedkovatelikontraktu (naprˇ.v oblasti prostituce). v tzv. osvobozenyćh u´zemıćh. HELENA MASNI´KOVA´ : PROBLEMATIKA NUCENE´ MIGRACE Z ANTROPOLOGICKE´ PERSPEKTIVY 273 zˇe nı´zˇe uvedena´ data se vztahujı´ ke konkre´tnı´ lokaliteˇ, prˇı´jmu˚ 1) humanita´rnı´ pomoci sta´tu10; 2) subsistencˇnı´ho a jako takova´by meˇla by´t pojı´mańa. zemeˇdeˇlstvı´; 3) zapojenı´do forma´lnıćˇi neforma´lnıékono- miky. Prˇestovsˇak velky´pocˇet IDP, mezi neˇzˇpatrˇıí mnozı´ noveˇprˇıćhozıóbyvatele´Hadzˇikendu, zˇije pod nebo teˇsneˇ nad hranicı´ chudoby. Podle nejpesimisticˇteˇjsˇıćh odhadu˚ IDP VE VESNICI HADZˇ IKEND A KONCEPTY TE´ MAT do te´to skupiny spada´ azˇ 63 % vsˇech a´zerba´jdzˇańskyćh INSPIROVANY´ CH POBYTEM V TERE´ NU IDP a uprchlı´ku˚ (IDMC 2008). V samotne´ vesnici je pracovnıćh prˇı´lezˇitostı´ poma´lu, jelikozˇ zde nenı´ zˇa´dne´ Vesnice Hadzˇikent se nacha´zı´ v podhu˚rˇı´ Na´hornı´ho Ka- zemeˇdeˇlske´druzˇstvo ani jiny´vy´robnı´podnik. Veˇtsˇinu zde rabachu asi 30 km od Ganji, druhe´ho nejveˇtsˇı´ho meˇsta pracujıćıćh tvorˇı´bud’ sta´tnı´zameˇstnanci (ucˇitele´, posˇt’aći, ´ Azerba´jdzˇańu. V obdobı´Soveˇtske´ho svazu zde byly vybu- policiste´, u´rˇednıći na obecnı´m u´rˇadeˇ), cˇi malı´podnikatele´, dovańy turistickeúbytovny a ta´borove´komplexy pro pra- kterˇı´ se zˇivı´ prˇedevsˇı´m prodejem potravin dovezenyćh covnı´ky a´zerba´jdzˇańskyćh tova´ren a jejich deˇti. Relaxovat z meˇsta, vedenı´m restauracı´, provozovańı´m taxisluzˇby cˇi sem ale prˇijı´zˇdeˇli i lide´z cele´ho drˇı´veˇjsˇı´ho komunisticke´ho prodejem produktu˚, naprˇ.chleba. Tito podnikatele´provo- bloku, na cozˇpu˚vodnı´mı´stnıóbyvatele´ra´di vzpomıńajı´. zujı´svoji cˇinnost zcela, anebo cˇa´stecˇneˇza hranicı´forma- Jejich vesnice byla tehdy proslula´ kra´sou okolnı´ prˇı´rody lity. a lećˇivy´mi prameny. Cesty byly dla´zˇdeˇne´ a upravene´, Hadzˇikend poskytuje obyvatelstvu pouze za´kladnı´ budovy modernıá spravovane´. Sta´lyćh obyvatel zde nezˇilo sluzˇby – za´kladnıúbytovańı´, za´kladnı´pracovnı´prˇı´lezˇitosti, mnoho a podle me´ho zjisˇteˇnı´ zde byla zastoupena i ar- za´kladnı´ potraviny, za´kladnı´ vzdeˇlańı´, za´kladnı´ zdravotnı´ meńska´mensˇina. V soucˇasne´dobeˇzde zˇije 55 pu˚vodnıćh osˇetrˇenı´. Paklizˇe se podı´va´me na Hadzˇikend ocˇima vysı´d- rodin, cozˇje pouhyćh 8 % z celkove´ho osı´dlenı´vesnice. lene´ populace, tak vidı´me mı´sto, ktere´ se stalo nuceny´m Pocˇet obyvatel Hadzˇikendu se nejprve navy´sˇil bydlisˇteˇm, ale pro mnohe´ se nikdy nestane domovem. o 70 rodin uprchlı´ku˚a´zerba´jdzˇańske´ho pu˚vodu pocha´zejı´- Vzpomıńky a mysˇlenky na na´vrat ve spojenı´s neprˇı´znivou cıćh z Armeńie, kterˇıódtud museli uprchnout v du˚sledku zˇivotnı´situacıá neexistencı´vlastnickyćh pra´v nedovolujı´ represı´v letech 1988–1989. Strmyńa´ru˚st pocˇtu obyvatel IDP sta´t se z nedobrovolnyćh migrantu˚ usedlı´ky. Hadzˇi- vsˇak prˇisˇel azˇve va´lecˇne´m obdobı´, kdy se v rozmezı´roku kend by za jinyćh okolnostı´ nebyl sˇpatny´m mı´stem pro 1992–1994 prˇisteˇhovalo okolo 543 vnitrˇneˇ vysı´dlenyćh zˇivot, ale soucˇasna´situace nenı´pro IDP prˇı´lisˇprˇı´zniva´. rodin cˇili prˇiblizˇneˇ 2400 osob z Na´hornı´ho Karabachu Kdyzˇ jsem se ale na tuto vesnici podı´vala ocˇima 8 ´ a prˇilehlyćh oblastı´. Unosna´ kapacita mı´sta byla tı´mto antropologa, tak acˇ soucı´tıćı´ s osudem mı´stnıćh, jsem masivnı´m prˇı´livem prˇekrocˇena a Hadzˇikend se po neˇkolika doka´zala vnı´mat i urcˇite´zmeˇny, ktery´mi si toto mı´sto a lide´ letech zmeˇnil k nepoznańı´. procha´zeli/procha´zejı´. V tomto prˇı´speˇvku bych se ra´da Vnitrˇneˇ vysı´dlenı´ byli ubytovańi v prostoru by´vale´ zmıńila o 2 te´matech, ktera´bych zde hloubeˇji rozebrala. turba´zy, deˇtske´ho ta´bora a Domu otdyxa. Jak uzˇvyply´va´ Obeˇpostupneˇvyplynula z vy´zkumu prova´deˇne´ho v tereńu z na´zvu˚, tyto budovy a chaty byly konstruovańy za ućˇelem a jsou pouze uka´zkou, sˇpicˇkou ledovce toho, co by se dalo rekreacˇnı´ho sezonnı´ho pobytu. Nebyly uzpu˚sobeny pro zkoumat. prˇeby´vańı´v zimnı´m obdobıá chybeˇlo v nich socia´lnıá ku- chynˇske´zarˇı´zenı´, cozˇnovıóbyvatele´vyrˇesˇili venkovnı´mi toaletami a plynovy´mi varˇicˇi. Neˇktere´domy byly v dobeˇ I. FUNKCIONA´ LNI´ A ENVIRONMENTA´ LNI´ ZMEˇ NY VESNICE prˇıćhodu IDP bez jake´hokoliv vnitrˇnı´ho vybavenı´, jelikozˇ HADZˇ IKEND postele a stoly se pro letnı´ rekreaci dova´zˇely z nedaleke´ Ozbrojeny´konflikt a s nı´m spojenańucena´migrace majı´ Ganji. Po prˇıćhodu IDP opustili turisticke´ resorty jejich nezanedbatelny´vliv na promeˇnu krajiny a zpu˚sob, jaky´m spra´vci, protozˇe jizˇnebylo v za´jmu sta´tu je nada´le spra- se s nı´ nakla´da´. V prˇı´padeˇ Hadzˇikendu, ktery´ se stal vovat. Ponechalo je v rukou nedobrovolnyćh obyvatel, pro te´meˇrˇ 2700 uprchlı´ku˚ a IDP cı´lovou lokalitou, se kterˇı´ nemeˇli finance ani chut’ investovat do nemovitostı´, strmy´ a neprˇirozeny´ na´ru˚st obyvatel vy´znamneˇ podepsal 9 ktere´jim nepatrˇıá ve kteryćh zˇijı´jen z dobre´vu˚le sta´tu. na soucˇasneénvironmenta´lnı´tva´rˇivesnice. Neadekva´tnost ubytovańı´pro celorocˇnı´pobyt, neexistence Jak uzˇ bylo naznacˇeno vy´sˇe, Hadzˇikend byl drˇı´ve vlastnickyćh pra´v, prˇelidneˇnıá nı´zky´rodinny´rozpocˇet jsou prˇeva´zˇneˇturisticky´m strˇediskem11, na jehozˇprˇı´rodu a le´- faktory, ktere´vedly k vy´znamne´mu zcha´trańıóbjektu˚. cˇive´prameny byli mı´stnıóbyvatele´hrdı´. S prˇıćhodem IDP Obzˇiva rodin IDP pocha´zı´z kombinace vıćero zdroju˚ se vsˇak rekreacˇnı´ra´z vesnice pozvolna zacˇal promeˇnˇovat. Turisticke´ resorty opustili jejich spra´vcove´ a zaplnily se 8IDP se nacha´zejı´ v dolnı´ i hornı´ cˇa´sti Hadzˇikentu a jsou rozdeˇleni podle prˇı´slusˇnosti k lokaliteˇpu˚vodu. Spodnıćˇa´st oby´vajıÍDP z oblasti 10I 18 let po vysı´dlenı´dosta´vajıá´zerba´jdzˇańsˇtıÍDP humanita´rnı´pomoc Kaldbajaru (region sousedıćı´s NK,) a hornıćˇa´st IDP z Chodzˇaly, Shushy, ve formeˇpeneˇzˇite´(tzv. chlebne´9AZN = cca 200 Kcˇ) i materia´lnı´(5 kg Khankendy (regiony NK) Lachinu a Agdamu (regiony sousedıćı´). mouky, 1 kg ry´zˇe, 1 l oleje, 1 kg cukru) na osobu a meˇsıć. Navıć majı´ 9Objekty, ve kteryćh IDP zˇijı´, jsou ve veˇtsˇineˇprˇı´padu˚ve vlastnictvı´ specificke´vy´hody (nemusı´platit elektrˇinu,plyn, telefon apod.), ktere´je sta´tu, at’uzˇse jednaó stare´budovy, cˇi noveˇpostavene´domy. IDP neplatı´ odlisˇujıód zbytku populace. na´jem, ale ani si je nemohou odkoupit. Sta´tnı´politika tı´mto demonstruje, 11Mı´stnı´ obyvatele´ meˇli mala´ hospoda´rˇstvı´, cozˇ je pro vesnicke´ zˇe soucˇasny´stav je pouze docˇasny´, a nenı´proto trˇebavytva´rˇetvlastnicka´ prostrˇedıÁ´ zerba´jdzˇańu typicke´, ale sˇetrne´zacha´zenı´s prˇı´rodnı´mi zdroji pra´va na objekty, ktere´ budou opusˇteˇny. Tento prˇı´stup je kritizovań spolu s nı´zky´m pocˇtem trvalyćh obyvatel nezpu˚sobovalo devastaci kra- mezina´rodnı´mi organizacemi. jiny a neubı´ralo Hadzˇikendu turisticky´ra´z. 274 ANTROPOWEBZIN 3/2010 noveˇprˇıćhozı´mi. Prˇelidneˇne´budovy bez rˇa´dne´ho opatro- odrazila naprˇ.ve skladbeˇloka´lneˇdostupnyćh pracovnıćh vańı´beˇhem let viditelneˇzcha´traly. Veˇtsˇina by potrˇebovala prˇı´lezˇitostı´. za´kladnıópravu strˇesˇnıćh krytin, zlepsˇenıízolace a elek- trickyćh rozvodu˚, ktere´ mohou by´t i zˇivotu nebezpecˇne´. Dı´ry ve zdech, igelity mı´sto oken a za´veˇsy mı´sto dverˇı´ nejsou vy´jimkou a neˇkolik domu˚by zaslouzˇilo urychlenou II. VYTVA´ Rˇ ENI´ ETNICKE´ IDENTITY VYSI´DLENY´ CH DEˇ TI´ demolici. Neˇktere´z ubytovacıćh kapacit jsou samozrˇejmeˇ v lepsˇı´m stavu, ale celkovy´ dojem prˇi pru˚chodu cˇa´stı´ Vytva´rˇenı´ etnicke´ identity nenı´ jednora´zovou akcı´, ale vesnice oby´vaneÍDP je spı´sˇe negativnıá oku nelahodıćı´. naopak dlouhodoby´m a slozˇity´m procesem, na ktery´majı´ Prostory okolo domu˚tvorˇı´veˇtsˇinou udusana´hlıńa, prˇicˇemzˇ vliv jak lide´, tak i uda´losti. V prˇı´padeˇ nucene´ migrace okrasne´/neuzˇitkove´prvky jsou spı´sˇe vy´jimecˇne´. podstupuje etnickaídentita pod tlakem uda´lostıúrcˇitou re- V dezola´tnı´m stavu se nacha´zejıí zdejsˇı´komunikace. vizi, na jejı´mzˇkonci mu˚zˇe dojı´t ke kvalitativneˇodlisˇne´mu V dla´zˇdeˇnyćh chodnıćıćh a asfaltovyćh cestaćh zejı´dı´ry, pojetı´ ja´ ve vztahu k vlastnı´mu etniku. Vnitrˇnı´ vysı´dlenı´ ´ prˇicˇemzˇ na tomto stavu ma´ svu˚j podı´l jak nedostatecˇna´ na u´zemı´ Azerba´jdzˇańu je specificke´ tı´m, zˇe okupovane´ spra´va komunikacı´ze strany sta´tu, tak i jejich nevhodne´ u´zemı´je v rukou odlisˇne´ho etnika, a tak je jasneˇstanoven vyuzˇı´vańı´, naprˇ.chodnı´ku˚pro prˇehańeˇnı´dobytka na pas- neprˇı´tel, vu˚cˇi ktere´mu je mozˇne´se vymezit. tviny. Pode´l cest se navıć v prˇı´kopech povalujıódpadky. Vza´jemne´vztahy mezi A´ zerba´jdzˇańci a Armeńy ne- Popela´rˇska´ auta, ktera´ sem prˇijı´zˇdeˇla z Ganji, jizˇ svoji byly uzˇani na konci 19. stoletı´prˇı´lisˇprˇa´telske´. V tu dobu praći nevykona´vajı´ a odklı´zenı´ odpadu je tak ponechańo se v regionu zacˇıńaly sˇı´rˇitnacionalisticke´mysˇlenky, podle mı´stnı´m. kteryćh kazˇde´mu etniku prˇina´lezˇı´vlastnıńa´rodnı´sta´t, cozˇ Vy´raznou zmeˇnou prosˇla takeókolnı´krajina. Snaha bylo na etnicky pestre´m jizˇnı´m Kavkaze teˇzˇko uskutecˇni- o ekonomickou neza´vislost formou vytva´rˇenı´malyćh hos- telne´bezkonfliktneˇ. Oblastı´sporu se jizˇtehdy stalo u´zemı´ poda´rˇstvı´ po sobeˇ zanechala vy´razne´ stopy, ktere´ by´vale´ Na´hornı´ho Karabachu. Vza´jemne´ spory byly utlumeny turisticke´strˇediskobeˇhem 18 let prˇemeˇnily v zemeˇdeˇlskou zarˇazenı´m do soustavy soveˇtskyćh republik a rozhorˇely vesnici. S prˇıćhodem IDP dosˇlo k ponicˇenı´mı´stnı´prˇı´rody, se teprve v du˚sledku uvolneˇne´politiky Gorbacˇova azˇna a to prˇedevsˇı´m zintenzivneˇnı´m chovu dobytka a kaćenı´m konci 80. let 20. stoletı´. Etnickańevrazˇivost se postupneˇ stromu˚ na podpal. Lide´, kterˇı´ do Hadzˇikendu prˇijeli po stupnˇovala a v neˇkteryćh mı´stech doka´zala rozdeˇlit i dlouhe´dobeˇ, byli zdeˇsˇeni tı´m, co se zde odehra´lo. V mı´s- na´rodnostneˇpromıćhane´vesnice a meˇsta (vıće viz WAAL tech, kde se drˇı´ve nacha´zely lesy, nynı´ cˇnı´ k nebi hole´ DE, 2003). V soucˇasne´ dobeˇ je armeńske´ etnikum jako parˇezy. Podle starosty se hlavnı´promeˇna odehra´la v roce celek sta´tnı´m neprˇı´telem cˇı´slo jedna, ale paklizˇe prˇijderˇecˇ 1993, kdy sta´t neposkytl rodina´m IDP palivo na zimu. na jednotlivce (by´vale´sousedy, kolegy z praće apod.) tak Nouze je tehdy vyhnala do hadzˇikendskyćh lesu˚, kde si kazˇdyÁ´ zerba´jdzˇańec, ktery´s nimi prˇisˇel do styku mluvı´ nelega´lneˇzajistili zdroj tepla. o tom, zˇe mezi nimi byli dobrˇı´lideá prˇa´tele´. U mladyćh Do budoucna by zde mohl nastat i dalsˇı´ proble´m, lidı´, kterˇı´s Armeńy nemajıósobnı´zkusˇenost svyćh rodicˇu˚, a to paklizˇe bude nada´le stoupat pocˇet chovane´ho dobytka. jsou na´zory radika´lneˇjsˇı´. Jejich negativnı´postoj je utva´rˇen Zdejsˇıódlesneˇne´plochy jsou naćhylne´k erozi, ktera´je jizˇ prˇedevsˇı´m skrze rodinu, me´dia a vzdeˇla´vacıínstituce. nynı´patrna´. Prˇinadmeˇrne´m vyuzˇı´vańı´pastvin by se mohl Nacionalismus a loka´lnı´patriotismus je stejneˇjako tento proble´m pouze prohloubit, cozˇ dokazujı´ i uda´losti u veˇtsˇiny vysı´dlenyćh A´ zerba´jdzˇańcu˚ i v prˇı´padeˇ hadzˇi- z letosˇnı´ho le´ta, kdy v Hadzˇikendu dosˇlo k sesuvu˚m pu˚dy. kendskyćh IDP patrny´ a hlasiteˇ prezentovany´. Etnicka´ Louky prˇitomnejsou v majetku IDP a jsou jimi vyuzˇı´vańy identita u vysı´dlenyćh deˇtı´, ktere´se narodily mimo rodnou vıće meńeˇnelega´lneˇ. Mı´stnı´zastupitelstvı´Sta´tnı´ho u´rˇadu pu˚du svyćh rodicˇu˚, je utva´rˇenaprˇedevsˇı´m skrze zidealizo- pro IDP a uprchlı´ky o tom vı´, ale nenı´v jejich za´jmu to vane´ prˇedstavy jejich blı´zke´ho okolı´. Ono mı´sto a zˇivot rˇesˇit. v neˇm se popisujı´superlativy a je zˇivena nadeˇje v na´vrat Tento strucˇny´ na´stin zmeˇn, ktere´ se odehra´ly do mı´st, oproti ktery´m se soucˇasny´zˇivot zda´by´t nucenou v Hadzˇikendu, a jejichzˇ vyćˇet je pouze ilustrativnı´, po- prˇesta´vkou pobytu „v ra´ji“. Deˇtem je tak neveˇdomky ukazuje na pomalou sı´lu masy lidı´, kterˇı´ jsou nuceni upı´rań pocit domova a jsou posilovańy negativnı´postoje nedobrovolneˇ setrva´vat na male´m prostoru. K dane´mu vu˚cˇi lidem, kterˇı´jsou tı´mto stavem vinni. mı´stu nemajı´ alesponˇ z pocˇa´tku citove´ pouto, domy ani Podobnou roli jako prˇı´buznı´majı´v deˇtstvıí sˇkolnı´ pozemky jim nepatrˇı´ a neusta´le doufajı´ v na´vrat. Tyto ucˇitele´, kterˇı´ jsou za´stupci inteligence a majı´ u deˇtı´ au- faktory spolu s prˇelidneˇnı´m a neuteˇsˇenou ekonomickou si- toritu. V Xosalar Orta Mektebi, sˇkole pro zˇa´ky z ka- tuacı´vedou k nesˇetrne´mu vyuzˇı´vańıókolnıćh zdroju˚, ktere´ rabasˇske´ho regionu Xosalar, bylo te´ma na´rodnı´ho cı´teˇnı´ prˇetvorˇilovesnici i jejıókolı´te´meˇrˇk nepoznańı´. Za´rovenˇ opeˇtovneˇ otevı´rańo v myćh diskusıćh s ucˇiteli. Vsˇichni bych ra´da zmıńila i fakt, zˇe nedosˇlo pouze k vizua´lnı´ vyucˇujıćı´pocha´zeli z okupovanyćh regionu˚a sve´protiar- zmeˇneˇ. Promeˇna krajiny a vesnice spolu s porusˇovańı´m meńskeńa´zory si hlasiteˇobhajovali. Za´rovenˇvyzˇadovali vlastnickyćh pra´v (nelega´lnı´vyuzˇı´vańı´pastvin) meˇla vliv mu˚j souhlas s jejich postoji a ma´ snaha o nestrannost i na kvalitu vztahu˚ mı´stnıćh/Ganjincu˚ s IDP, ktere´ jsou nebyla vzˇdy pochopena. Ucˇitele´ v zˇaćıćh beˇhem vyucˇo- v du˚sledku spı´sˇe negativnı´. Funkciona´lnı´zmeˇna vesnice, vańı´ utvrzovali karabasˇskou identitu, a za´rovenˇ je vedli ktera´jizˇnemohla zasta´vat mı´sto turisticke´ho ra´je, se pak k nevrazˇivosti vu˚cˇi armeńske´mu na´rodu: „Kazˇdou hodinu HELENA MASNI´KOVA´ : PROBLEMATIKA NUCENE´ MIGRACE Z ANTROPOLOGICKE´ PERSPEKTIVY 275 prˇipomıńa´me nasˇim zˇa´ku˚m, kdo jsou nasˇi vrazi.12“ Toto ba´jdzˇańske´Veten – Vlast. I my touzˇı´me po nasˇı´ tvrzenı´ ve mneˇ vzbudilo za´jem dozveˇdeˇt se vıće o tom, starobyle´ zemi jako ona po na´s. Nemu˚zˇeme ji jak vysı´dlene´deˇti ması´rovaneńena´vistny´mi postoji autorit nechat pod nohami neprˇı´tele. Nasˇı´m nejveˇtsˇı´m vnı´majı´ samotny´ Karabach. Pozˇa´dala jsem proto ucˇitele, prˇańı´m, kazˇde´ho z na´s, je vı´teˇzstvı´. Osvobozenı´ zda by nemohli studentu˚m zadat esej s na´zvem Na´hornı´ okupovanyćh u´zemı´ a navraćenı´ nasˇim srdcı´m Karabach ocˇima dı´teˇte-uprchlı´ka. Prˇesveˇdcˇovali meˇ, zˇe blı´zke´ho Karabachu. Ja´veˇrˇı´m, zˇe nasˇi hrdı´vo- nemaćenu zˇa´dat esej od vsˇech deˇtı´, protozˇe jejich na´zor jaći, ti ktery´m veˇrˇı´me a na ktere´spole´ha´me, na´s na tuto problematiku je jednotny´. Z odevzdanyćh u´vah to zachrańıód te´to trage´die. Ja´veˇrˇı´m, zˇe ten den vypada´, jako by meˇli ucˇitele´ pravdu, i kdyzˇ prˇipousˇtı´m, prˇijde a my prozˇijeme radost z vı´teˇzstvıá nasˇe cˇi si dokonce odvazˇuji tvrdit, zˇe slohy byly zcenzurovańy. nenaplneˇna´touha po Karabachu tı´m dnem zmizı´. Vsˇechny praće mluvıó bolestne´ztra´teˇjednoho z nejkra´s- (R. Rustamova a O. Mamadov, 7. a 10. trˇı´da neˇjsˇıćh mı´st A´ zerba´jdzˇańu, o dosud nenapravene´ krˇivdeˇ Xosalar Orta Mektebi) a touze studentu˚ stanout na zemi, po ktere´ kraćˇeli jejich prˇedci. To, zˇe tomu jednou skutecˇneˇ tak bude, ve svyćh u´vahaćh zˇaći pevneˇ veˇrˇili. Tato na´zorova´ jednota byla ZA´VEˇ R azˇ zara´zˇejıćı´, ale za´rovenˇ vypovı´da´ o vlivu okolı´, ktere´ Cı´lem tohoto prˇı´speˇvku bylo uka´zat, zˇe antropologie ma´ formuje deˇtskou mysl k la´sce ke ztracene´ domovineˇ a co rˇıći i k problematice nucene´ migrace, a dokonce si nena´visti k neprˇa´telu˚m. Nı´zˇe zverˇejneˇnaésej je typicky´m myslı´m, zˇe by toho meˇla rˇı´kat vıće. Antropologicke´me- prˇedstavitelem odevzdanyćh slohu˚ a uka´zkou toho, jak tody ve spojenı´s teoreticky´mi koncepty mohou znacˇnou vysı´dlene´deˇti pocit’ujı´ztra´tu u´zemı´, ktere´meˇlo by´t i jejich meˇrou prˇispeˇt k pochopenı´ tohoto fenomeńu, ktery´meˇnı´ domovem. zˇivoty milionu˚ lidı´. Nucena´ migrace je oblastı´, kde se Mluvı´m k va´m, mı´ bezstarostnı´ vrstevnıći, kterˇı´ uskutecˇnˇujı´spolecˇenske´zmeˇny a odehra´vajı´se rychleji a bydlı´te daleko od mı´sta va´lecˇne´trage´die. Obra- pravdeˇpodobneˇi jiny´m smeˇrem, nezˇktery´m by se ubı´raly cı´m se na va´s cˇesˇtı´, anglicˇtı´, francouzsˇtı´, japon- bez vneˇjsˇı´ho za´sahu – konfliktu, katastrofy cˇi rozsa´hlyćh sˇtı´, italsˇtı´, americˇtı´, australsˇtı´vrstevnıći, jednı´m developerskyćh projektu˚. Nezaznamenat a neanalyzovat slovem zˇaći cele´ho sveˇta. Doka´zˇete si vyslech- tyto socia´lnı´ procesy, ktere´ majı´ du˚sledky v loka´lnı´ i nout do konce sve´ho vrstevnı´ka, ktere´ho osud globa´lnı´rovineˇ, by byl mozˇnaí hrˇıćh. a utrpenı´prˇedcˇasneˇdonutilo dospeˇt?! Jestli ano, tak poslouchejte. Narodil jsem se 8. 6. 1992 ve POUZˇ ITA´ LITERATURA meˇsteˇGojcˇaj v A´ zerba´jdzˇańu prˇesneˇdva meˇsıće potom, co moji rodicˇe a nasˇi dalsˇı´ prˇı´buznı´ [1] ABBASOV, I. a RUMYANTSEV, S. 2008 ´Ways to perpetuate the past: analyzing the images of ´óthers´´ in azerbaijani history museli uprchnout z vesnice Xosar. Bylo to kvu˚li textbooks´ in L. Vesely´. (ed.) Contemporary history textbooks in the invazi ze strany armeńskeókupacˇnıárma´dy. Mo- South Caucasus. Asociace pro mezina´rodnıóta´zky: Praha. menta´lneˇ jsme docˇasneˇ umı´steˇni v obci Hadzˇi- [2] CORNELL, S. E. 1999. The Nagorno-Karabakh Conflict. Uppsala University : Department of East European Studies, 164 s. Prˇı´stupne´ kend u meˇsta Ganja. Ja´ sa´m jsem se dozveˇdeˇl na: (http://www.silkroadstudies.org/new/inside/publications/1999 NK hodneˇ veˇcı´ o Karabachu dı´ky vypra´veˇnı´ svyćh Book.pdf), sta´hnuto: 25. 11. 2008. rodicˇu˚, ucˇitelu˚ a dalsˇıćh osob. Karabach! Jak [3] INDRA, D. 1999. Engendering forced migration : Theory and practice. Berghahn Books: New York. hezky a melodicky znı´tento na´zev. Karabach – [4] Internal displacement: Global Overview of Trends and Developments milovana´zemeˇnasˇich srdcı´, neju´zˇasneˇjsˇı´koutek in 2007. Prˇı´stupne´ na: (http://www.internaldisplacement. nasˇı´ vlasti. Shusha – meˇsto, ktere´mu se klaneˇli org/8025708F004BE3B1/(httpInfoFiles)/BD8316FAB5984142C12574 2E0033180B/$file/IDMC Internal Displacement Global Overview dobyvacˇnı´sˇa´hoveá prˇed jehozˇbranami sesedly 2007.pdf), sta´hnuto: 25.11.2008. z konı´desı´tky dobyvatelu˚. A´ zerba´jdzˇań je jednı´m [5] IDMC. Profile of internal displacement: Azerbai- z nejhezcˇıćh koutu˚ sveˇta a je u´zemı´m kra´lu˚. jan. Prˇı´stupne´ na: , sta´hnuto: na hlaveˇ, ale my ted’ tu korunu nema´me na 25. 11. 2008. ´ ´ ´ hlaveˇ. Nosı´me ji ve sve´m srdci. Tı´m, zˇe tvrdı´me, [6] MASNIKOVA, H. 2009. Vnitrˇneˇ vysı´dlene´ osoby: Azerba´jdzˇań. Diplomova´praće. UPCE. zˇe Karabach je na´sˇ, chceme uteˇsˇit prˇedevsˇı´m [7] REFSLUND SORENSEN, B. 2003. Anthropolo- sebe, i kdyzˇ vı´me, zˇe ve skutecˇnosti je v rukou gical contributions to forced migration studies: neprˇı´tele. Aby se vra´til do nasˇich rukou, budeme Critical analysis and etnography. Prˇı´stupne´ na: (http://www.idp.ntnu.no/Register/UpLoadFiles/sorensen2003.pdf), potrˇebovat ducha vlastenectvı´, odhodlańı´k boji sta´hnuto: 30. 10. 2010. a touhu zvı´teˇzit. Rodna´ vlast, maticˇka zemeˇ, je [8] SZALO´ , C. 2007. Transnaciona´lnı´migrace: Promeˇny identit, hranic zraneˇna´. Na´sˇ Karabach je v nouzi, vola´ na´s, a veˇdeˇnıó nich. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. [9] UNHCR. 2009. Global Trends: Refugees, Asylum-seekers, Retur- cˇeka´ na´s, potrˇebuje od na´s pomoc. Tato zemeˇ nees, Internally Displaced and Stateless Persons. Prˇı´stupne´ na: nechce prˇijmout cizı´ruce, cizı´dech. Tato zemeˇ (http://www.unhcr.org/4c11f0be9.html), sta´hnuto: 30.10.2010. touzˇı´ uslysˇet, jak se na nı´ znovu rozeznı´ a´zer- [10] WAAL DE, T. 2003. Black garden: Armenia and Azerbaijan through peace and war. New York : New York University Press.

12Obraz Armeńu˚jako neprˇa´telske´ho na´roda je zako´dovań i do ucˇebnic historie (vıće viz ABBASOV, I. a RUMYANTSEV, S. 2008). 276 ANTROPOWEBZIN 3/2010

*Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SGS–2010–019. ANTROPOWEBZIN 3/2010 277 Vchynicko-tetovsky´plavebnı´kana´l: Prˇı´speˇvek ke studiu industria´lnı´krajiny Tereza Blazˇkova´ Katedra obecne´antropologie, Fakulta humanitnı´ch studiı´, Univerzita Karlova v Praze, [email protected]

Vchynicko-tetovsky´Floating Canal: po r. 1918 Zemeˇ cˇeske´. Jako modelovou aktivitu jsem Contribution to the Study of Industrial Landscape zvolila teˇzˇbu a export drˇeva, a modelovy´m industria´l- nı´m projektem pak pro mne byla soustava Vchynicko- tetovske´ho plavebnı´ho kana´lu projektovane´ho na prˇelomu Abstract—This paper was written to contribute to study of the post-medieval cultural landscape, especially the industrial 18. a 19. stoletı´ prima´rneˇ pro export drˇeva do cˇeske´ho landscape. It observes changes of landscape and settlement, vnitrozemı´, resp. severnı´ho Neˇmecka. which were affected by industrial activities in the middle of Sˇumava Mountain region. The reason why the landscape pattern has changed were industrial activities and also ANTROPOLOGIE KRAJINY –INDUSTRIA´ LNI´ ARCHEOLOGIE fabrication of Vchynicko-tetovsky´ floating channel at the turn of the 18th and 19th century. Forests in this region Praće je prˇı´speˇvkem k sˇiroke´mezioborove´disciplıńeˇ, kte- were previously used mainly by glass and iron works, but rou je antropologie krajiny a jizˇK. Pauknerovaá P. Gibas the industrial activities and settlement culminated in the ji shleda´vajı´jako obor na pomezı´kulturnı´geografie a an- exploitation of the forests just because of oportunity of tropologie (Pauknerovaá Gibas 2009: 132). Praće nahlı´zˇı´ the wood floating. Formating and function of the channel krajinu interaktivnı´, v tom smyslu, zˇe jsou v nı´prova´zańy was business intention of prince Schwarzenberg, who could due to floating of Vydra river and then other two rivers prˇı´rodnı´ i antropogennı´, slozˇky a snazˇı´ se rozkry´t jejı´ called Otava and Vltava fill the gap in the market with pameˇt’. Zaby´va´ se ru˚zny´mi fenomeńy, spojeny´mi s kra- firewood in Prague. The landscape was already in the first jinou, nebot’ sleduje jak rozmeˇr prˇı´rodnı´, tak i historicky´ th decennium of the 19 century reformated negatively, namely a socia´lnı´. in forest crops. The number of colonies of woodworkers Krajina se od 90. let 20. stoletıí v nasˇem prostrˇedı´ increased. The problems came in 1870´s with windbreake and bark beetle calamities. Crisis and termination of the sta´va´ cˇasty´m te´matem prˇı´rodoveˇdeckyćh i humanitnıćh wood floating in the region came on the first half of 20th disciplıń. V cˇeske´m prostrˇedı´se te´matem krajiny zaby´vajı´ century in connection with world war and political changes. prˇedevsˇı´m krajinnı´ ekologove´ a botanici jako J. Sa´dlo, But the landscape and settlement experienced changes in P. Pokorny´ (Dreslerova´ et al. 2005), J. Lo¨w, I. Mıćhal folowing years of comunism as well. Next break came with (Lo¨w a Mıćhal 2003) nebo geolog a klimatolog V. Cı´lek the breakdown of iron curtain. The lanscape started to be perceived in another way, which was connected with nature (Cı´lek 2002, 2004), a take´ archeologove´ jako M. Gojda protection and turism. (Gojda 2000) nebo D. Dreslerova´(Dreslerovaét al. 2005) apod. Key Words—anthropology of landscape, industrial archeology, industrial landscape of Sˇumava region, timber harves- Avsˇak studiu industria´lnı´krajiny zatı´m u na´s byla veˇ- ting, Vchynicko-tetovsky´floating channel, wood floating novańa jen mala´pozornost. Problematice se u na´s veˇnuje monografie V. Matousˇka (Matousˇek 2010) a cˇa´stecˇneˇtake´ cˇlańek K. Pauknerove´ a P. Gibase (Pauknerova´ a Gibas c.d.). Ba´dańıó industria´lnı´krajineˇma´sve´korˇenyve Velke´ Rˇ I´SPEˇ VEK vycha´zı´ z vy´sledku˚ me´ magisterske´ Britańii, za´jem o industria´lnı´ obdobı´ zde zacˇal v 50., a diplomove´ praće (Blazˇkova´ 2010), ktera´ vznikla P zejmeńa pak v 60. letech 20. stoletı´ a soustrˇed’oval se v ra´mci programu systematicke´ho studia promeˇn krajiny prˇedevsˇı´m na vyhleda´vańı´ a zaznamena´vańı´ technickyćh Cˇech v du˚sledku procesu˚industrializace od konce 18. sto- pama´tek v tereńu (Casella 2001: 12). Obor zacˇal by´t letı´do prvnıćh desetiletı´20. stoletıńa FHS UK.1 oznacˇovań jako industrial archaeology nebo historical Praće je mezioborovy´m studiem novoveˇke´kulturnı´ archaeology (Palmer 2005; Symonds a Casella 2006). krajiny, zejmeńa krajiny industria´lnı´. Sleduje promeˇny Za´jem o novy´ obor nada´le naru˚stal a ba´dańı´ zacˇalo na krajiny a osı´dlenı´ na strˇednı´ Sˇumaveˇ, ktere´ souvisely industrializaci nahlı´zˇet jako na narusˇovańı´tradicˇnı´krajiny s industria´lnı´mi aktivitami. Jedna´se v dobeˇindustrializace a spolecˇnosti, a zacˇalo ji od 80. let 20. stoletı´ studovat o zdańliveˇokrajovy´region, ktery´vsˇak hra´l velmi du˚lezˇitou celospolecˇensky. Jednotlive´ industria´lnı´ pama´tky zacˇaly roli jako zdroj sˇiroke´ho spektra surovin vyuzˇı´vanyćh, jak by´t da´vańy do sˇirsˇıćh hospoda´rˇskyćh, spolecˇenskyćh i kra- v ra´mci Cˇech, tak za hranicemi Cˇeske´ho kra´lovstvı´, resp. jinnyćh souvislostı´(Casella 2001: 14–16), prostrˇednictvı´m 1Program je soucˇa´stı´ vy´zkumne´ho za´meˇru FHS UK „Antropologie oboru, ktery´ se sta´le nazy´val industrial archaeology, ale komunikace a lidskeádaptace“ MSM 0021620843. oproti jeho vymezenı´z 60. let se jizˇnesoustrˇedilpouze na 278 ANTROPOWEBZIN 3/2010 hmotnou strańku veˇci. Obor se zacˇal specializovat jednak vznikl. Vchynicko-tetovsky´plavebnı´kana´l se nacha´zı´v jina dı´lcˇı´ problematiky, naprˇ. na urcˇite´ druhy pru˚myslove´ hoza´padnıćh Cˇechaćh, v Plzenˇske´m kraji a okrese Klatovy. vy´roby, na konkre´tnı´technicka´zarˇı´zenıńebo pru˚myslove´ Byl postaveny´ v roce 1800 pro podnikatelsky´ za´meˇr regiony, a jednak se prˇistoupilo ke komplexnı´mu antro- hrabeˇte Josefa Schwarzenberga, ktery´ tehdejsˇı´ Pra´sˇilske´ pologicke´mu studiu industria´lnı´ho obdobı´, ktereákcentuje panstvı´koupil na radu sve´ho vrchnı´ho inzˇeny´ra a za´rovenˇ tereńnı´ vy´zkum i rozpoznańı´ du˚vodu˚ pro vznik a vy´- budoucı´ho stavitele kana´lu Josefa Rosenauera (obr. 1). voj struktury pru˚myslovyćh objektu˚a aktivit, interpretaci Ten jizˇ pro Schwarzenberga projektoval zna´meˇjsˇı´ Sch- jejich promeˇn v cˇase a zkoumańı´ prostorove´ i logicke´ warzenbersky´ kana´l, spojujıćı´ povodı´ Vltavy a Dunaje. prova´zanosti prˇı´rodnıćh a spolecˇenskyćh prvku˚, ktere´byly Schwarzenberg meˇl v za´meˇru plavit prˇedevsˇı´m polenove´ a jsou v dane´m regionu procesem industrializace ovliv- drˇı´vı´, urcˇene´k topenı´, z oblastı´hornı´Sˇumavy po potocıćh neˇny, a jejich uva´deˇnı´do vza´jemne´ho vztahu. Tento prˇı´- do rˇıćˇky Vydry, da´le po Otaveˇa Vltaveˇazˇdo Prahy, cˇi azˇ stup jsem zvolila v prˇı´padeˇVchynicko-tetovske´ho kana´lu. do Neˇmecka, kde meˇlo by´t drˇevos vy´deˇlkem proda´vańo, Pro tento „novy´“ smeˇr industrial archaeology, se ktery´m nebot’ jej zde byl nedostatek a jeho ceny byly vysoke´. se plneˇ ztotozˇnˇuji, by mohl by´t obor pojmenovany´ jizˇ Kana´l je dlouhy´ te´meˇrˇ 15 km a prˇekona´va´ nesplavny´ ne jako industria´lnı´ archeologie, ale jako „antropologie u´sek Vydry mezi Vchynicemi-Tetovem a Cˇenˇkovou Pilou industria´lnı´ho obdobı´“ nebo „industria´lnı´ antropologie“. (obr. 2). Ma´ prˇekvapiveˇ maly´ spa´d kolem 3 ‰, cozˇ dokazuje velmi prˇesne´meˇrˇenı´. Kana´l byl vybaven neˇko- lika „skluzy“, ktere´plavenıúrychlovaly. Za´veˇrecˇny´skluz potom polena posı´lal do rˇıćˇky Krˇemelne´, kterou se dostala CI´LE PRA´ CE A OTA´ ZKY k CˇenˇkoveˇPile, kde soutokem Krˇemelneá Vydry zacˇıńa´ Cı´lem studie je zachycenı´ promeˇn krajiny a zˇivotu˚ lidı´ tok Otavy, pote´ se polena plavila do Dlouhe´ Vsi nebo vlivem vybudovańı´Vchynicko-tetovske´ho kana´lu, beˇhem Kestrˇan,kde byla rozsa´hla´skladisˇteˇdrˇevaa vazisˇteˇvoru˚. jeho cˇinnosti, ale i po skoncˇenı´vyuzˇı´vańı´k jeho pu˚vodnı´ Odtud se palivove´drˇı´vı´plavilo da´le po proudu na vorech. funkci, tedy plavenı´drˇı´vı´. Prˇedevsˇı´m bylo cı´lem zodpoveˇ- Se syste´mem te´to umeˇle´ vodnı´ cesty souvisı´ jesˇteˇ osm zenı´trˇıókruhu˚ota´zek. umeˇlyćh vodnıćh na´drzˇı´, vybudovanyćh na zdrojnicıćh Prvnı´ se va´zˇe ke krajineˇ: Promeˇnila se krajina Vydry v nadmorˇske´vy´sˇce kolem 1100 m n. m. Vypusˇteˇnı´m v regionu po postavenı´ kana´lu a jak? Jak se utva´rˇela, teˇchto na´drzˇı´ zpu˚sobilo plavebnı´ vlnu na Vydrˇe, a tedy nebo byla utva´rˇena krajina beˇhem plavenı´po kana´lu? Jaky´ i kana´lu. Zbytky na´drzˇı´ jsou v tereńu patrne´ dodnes dopad meˇla transformace krajiny na lesnıékosyste´my? (obr. 3). Samotny´ kana´l zacˇıńa´ pod vsı´ Vchynice-Tetov Druhy´ souvisı´ s osı´dlenı´m: Promeˇnilo se vlivem hradlovy´m mostem zvany´m rechle a vtokovy´m objektem plavenı´drˇı´vıósı´dlenı´kraje a jak? Byla drˇevarˇska´koloni- (obr. 4). zace pro region za´sadnı´? Promeˇnˇovalo se osı´dlenı´v dobeˇ prima´rnı´ho vyuzˇı´vańı´kana´lu, tedy v 19. stoletı´? A konecˇneˇtrˇetı´se va´zˇe k spolecˇensky´m i krajinny´m promeˇna´m ve 20. stoletı´: Jaky´vliv meˇlo na krajinu konec plavenı´drˇı´vı´touto umeˇlou vodnıćestou? Ovlivnilo ukon- cˇenı´plavenı´drˇı´vı´po kana´lu osı´dlenı´, nebo jej promeˇnily jine´ faktory? Ktere´? Fungovaly v oblasti v souvislosti plavenı´m drˇı´vı´dalsˇı´pru˚myslove´podniky? Ktere´vlivy meˇly nejveˇtsˇı´podı´l na zmeˇneˇkrajiny a osı´dlenı´ve 20. stoletı´? Promeˇnˇoval se v pru˚beˇhu 19. a 20. stoletı´vztah obyvatel ke krajineˇa jak? Pramenna´ za´kladna praće je interdisciplina´rnı´. Je kombinacı´ studia kartografickyćh pramenu˚2, archivnıćh fotografiı´ s tereńnı´m povrchovy´m pru˚zkumem, edicemi pı´semnyćh pramenu˚a literaturou, doplneˇne´vzpomıńkami pameˇtnı´ku˚, tedy metodami oral history. Obra´zek 1. Plań plavebnı´ho kana´lu na Pra´sˇilske´m panstvı´ Josefa Rosenauera z let 1799 azˇ 1800. Ulozˇeno v oddeˇlenı´ SOA Trˇebonˇ v Cˇeske´m Krumloveˇ. POCˇA´TKY PRONIKA´ NI´ INDUSTRIALIZACE NA STRˇ EDNI´ Sˇ UMAVU – PROJEKT VCHYNICKO-TETOVSKE´ HO KANA´ LU

Drˇı´ve, nezˇ se pokusı´me odpoveˇdeˇt na vy´sˇe polozˇene´ PROMEˇ NY KRAJINY ota´zky, je trˇeba objasnit, procˇ cely´ inzˇeny´rsky´ projekt Prˇed vy´stavbou kana´lu se na veˇtsˇineˇ u´zemı´ rozprostı´raly 2Prˇedevsˇı´m byly vyuzˇity mapy stabilnı´ho katastru (1824–1843), mapy souvisle´, doposud bud’ vu˚bec, nebo jen zrˇı´dka cˇloveˇkem I. (1764–1783), II. (1836–1852) a III. vojenske´ho mapovańı´ (1874– exploatovane´ lesy a pralesy. Prvnı´ za´sahy do krajiny 1880), letecke´ meˇrˇicke´ snı´mky a specia´lnı´ plańy polesı´, ktere´ vznikly v panstvı´v souvislosti s lesnı´mi revizemi nebo v souvislosti s deˇlenı´m mu˚zˇeme prˇicˇı´tat praveˇky´m a strˇedoveˇky´m ry´zˇovnı´ku˚m jednotlivyćh polesı´. zlata, nebot’potoky, ktere´se vle´vajı´do Vydry a do Otavy, TEREZA BLAZˇ KOVA´ : VCHYNICKO-TETOVSKY´ PLAVEBNI´ KANA´ L 279

Obra´zek 4. Rekonstrukce hradlove´ho mostu, tzv. rechlı´, se vtokovy´m Obra´zek 2. 3D model zachycujıćı´ situaci Vchynicko-tetovske´ho objektem na zacˇa´tku kana´lu. kana´lu v tereńu. Data pro vypracovańı´modelu poskytl CˇUZK.

s nedostatecˇnou obnovou a pru˚meˇrny´mi rocˇnı´mi teˇzˇbami kolem 45 000 m3 drˇı´vı´ (Ministr 1963: 22) trval azˇ do 50. let 19. stoletı´, kdy se krajina poty´kala s mnoha proble´my. Nacha´zelo se zde mnoho nezalesneˇnyćh ploch, nevycˇisˇteˇne´ secˇe, zbytky po kaćenı´, neosˇetrˇene´ vy´vraty, prˇesta´rle´ a suche´ stromy, zavodneˇne´ paseky apod. Meˇlo dojı´t k du˚sledneˇjsˇı´mu lesnı´mu hospodarˇenı´ po uskutecˇ- neˇnı´ nove´ho odhadu v roce 1850 a pro dalsˇı´ le´ta byl stanoven novy´ hospoda´rˇsky´ lesnı´ plań s novy´mi rocˇnı´mi Obra´zek 3. Relikty Luzenskeńa´drzˇe na Brˇeznı´ku. eta´ty a citlivou obnovou lesa a revizemi lesu˚ kazˇdyćh deset let. Ovsˇem, nezˇk napravenı´stavu stacˇilo dojı´t, byla znacˇna´ cˇa´st zranitelnyćh smrkovyćh porostu˚ vyvraćena jsou cˇasto zlatonosne´. Sejpy, tedy hromady hlusˇiny po veˇtrny´mi kalamitami z let 1868–1870 a na´sledny´mi ka- ry´zˇovańı´ zlata, jsou v tereńu patrne´ dodnes, naprˇ. na lamitami ku˚rovcovy´mi v 70. letech 19. stoletı´. Vsˇechny Hamerske´m potoce u Horske´ Kvildy, ve strˇedoveˇku pak tyto promeˇny je mozˇne´ sledovat na specia´lnıćh plańech teˇzˇba pokracˇovala ve zlatodolech, jezˇjsou v krajineˇtake´ polesı´, ktere´pocha´zejı´z revizı´panstvıá dalsˇıćh mapovyćh dosud patrne´. V oblasti jsou patrne´pozu˚statky kasˇpersko- podkladu˚. V na´sledujıćı´m asi dvacetilete´m obdobı´ bylo horske´ veˇtve strˇedoveˇke´ Zlate´ stezky. Jizˇ od strˇedoveˇku, v podstateˇ plaveno jen kalamitnı´ drˇı´vı´, pote´ se stav lesu˚ ale prˇedevsˇı´m od 16. stoletı´, zacˇalo docha´zet k prvnı´mu opeˇt zacˇal zlepsˇovat, ale po odteˇzˇenı´ kalamit dalsˇı´ teˇzˇba narusˇovańı´ lesu˚ v regionu. Docha´zelo k teˇzˇbeˇ drˇı´vı´ pro a plavenı´ do Cˇech postupneˇ usta´valy, nebot’ poklesla zˇeleza´rˇske´ hamry, ale prˇedevsˇı´m pro skla´rny, ktere´ byly popta´vka po palivove´m drˇı´vı´ dı´ky vyuzˇı´vańı´ levneˇjsˇı´ho nejveˇtsˇı´m spotrˇebitelem, nebot’ drˇevo potrˇebovaly nejen a Praze dostupneˇjsˇı´ho minera´lnı´ho uhlı´. pro vy´robu drˇeveˇne´ho uhlı´, ale take´ na vy´robu potasˇe, jezˇ je na spotrˇebu drˇı´vı´ na´rocˇna´. Mı´sty vznikaly holiny a v druhove´ skladbeˇ zacˇal prˇevla´dat smrk na u´kor buku PROMEˇ NY OSI´DLENI´ a dubu. Vedle lesnıćh rˇemesel, jako je uhlı´rˇstvı´, vy´roba Rozsa´hla´ teˇzˇba vyzˇadovala nasazenı´ velke´ho mnozˇstvı´ potasˇe, kolomaznictvıńebo smolarˇenı´v lesech docha´zelo pracovnıćh sil. Jizˇstavitel kana´lu Rosenauer pocˇı´tal s vıće v blı´zkosti sı´del take´ k lesnı´ pastveˇ. Z tohoto obdobı´ nezˇ trˇemi sty sta´ly´mi deˇlnı´ky. Logicky tedy docha´zelo pocha´zejı´take´prvnı´zpra´vy o plavenı´drˇı´vı´po Krˇemelne´ jednak k deˇlnicke´ kolonizaci ve sta´vajıćıćh vsıćh, jako meˇstem Kasˇperske´ Hory. Avsˇak jednalo se zatı´m jen byly Vchynice-Tetov, Dlouha´ Ves, Nova´ Studnice, Zele- o male´za´sahy, se ktery´mi se prˇı´roda prˇirozenouobnovou nohorska´Hut’, Filipova Hut’ nebo Modrava, tak i v noveˇ doka´zala vyrovnat. zalozˇenyćh drˇevarˇskyćh osadaćh jako Preisleiten, Scha¨t- Edice pramenu˚i kartograficke´prameny ukazujı´, zˇe zova My´t’, Mysˇı´ Domky aj. Drˇevorubci, ktery´m byly jizˇ prvnı´ le´ta cˇinnosti kana´lu znamenala velky´ za´sah do vytvorˇeny podmıńky pro usı´dlenı´, prˇicha´zeli z ru˚znyćh lesu˚, a tedy i do krajiny jako celku. Teˇzˇba totizˇnastoupila cˇa´stı´ panstvı´. Vybudovańı´ kana´lu znamenalo tedy zmeˇny v nevı´dane´m rozsahu a zasa´hla i dosud cˇloveˇkem nedo- ve strukturˇe osı´dlenı´, kdy vedle vy´sˇe uvedenyćh osad tcˇeneóblasti. Jizˇv prvnı´m desetiletı´, tedy mezi lety 1800 vznikaly take´ v dosud neosı´dlenyćh oblastech lesnı´ sa- a 1810 se pro plavenı´ vyteˇzˇilo prˇes 500 000 m3 drˇeva moty, se spra´vci prˇı´slusˇnyćh polesıá lesnıćh tratı´, chatrcˇe (Ministr 1963: 14). Brzy se dostavily proble´my s obnovou drˇevorubcu˚v lesıćh nepocˇı´taje. Od pocˇa´tku 19. stoletı´se lesu˚. Nekoordinovany´m myćenı´m vznikaly v blı´zkosti ka- pak azˇdo druhe´sveˇtove´va´lky pocˇet obyvatel v regionu na´lu holiny, ktereńebyly du˚sledneˇcˇisˇteˇny a obnovovańy, vy´razneˇ nepromeˇnˇoval s vy´jimkou prˇechodne´ho zvy´sˇenı´ pokud ano, tak prˇedevsˇı´m naćhylny´m smrkem. Tento stav pocˇtu deˇlnı´ku˚vlivem likvidace kalamit v 70. a 80. letech 280 ANTROPOWEBZIN 3/2010

19. stoletı´3, a jejich odchod a cˇaste´ emigrace4 po jejich pro Sˇumavu za´sadnı´m zlomem a pocˇa´tkem nove´kapitoly prˇekonańı´. Drˇevarˇskou kolonizaci z pocˇa´tku 19. stoletı´ vy´voje krajiny a osı´dlenı´, ktere´ pokracˇovalo po druhe´ mu˚zˇeme tedy povazˇovat pro region za za´sadnı´. sveˇtove´va´lce novy´m usporˇa´dańı´m hranic a velky´m prˇesu- Prˇı´kladem uka´zky drˇevarˇske´ kolonizace v jizˇ exis- nu˚m obyvatelstva. Za´sadnı´m byl odsun neˇmecke´ho oby- tujıćı´vsi je Dlouha´Ves, kde se nacha´zelo velke´skladisˇteˇ vatelstva a obsazenıćˇeskoslovenske´ho pohranicˇıárma´dou. drˇı´vı´. Pocˇa´tky osady souvisely s ry´zˇovnı´ky zlata v 13. sto- Odsun obyvatelstva zmeˇnil celkovou na´rodnostnı´strukturu letı´, avsˇak po roce 1800, kdy ji koupil Schwarzenberg, osı´dlenıá v konecˇne´m du˚sledku i stav krajiny. Byly prˇetr- se rozrostla o rˇadu25 dvojdomku˚, ubytovańı´deˇlnı´ku˚prˇi hańy stare´vazby ke krajineˇa na novyćh osadnıćıćh bylo, skladisˇti drˇeva (obr. 5). Rˇ ada je dlouha´ asi 600 m a je do jake´mı´ry se s novou krajinou vyporˇa´dajı´. Osidlovańı´ vybudovańa JZ od Stare´Dlouhe´Vsi a pojmenovańa jako trvalo neˇkolik let a probı´halo v neˇkolika vlnaćh. Neˇkde se Nova´ Dlouha´ Ves. Bydleli zde jednak drˇevarˇi prˇıćhozı´ dosı´dlenı´podarˇiloalesponˇcˇa´stecˇneˇ, jinde zu˚staly vesnice z Bavorska, proto se cˇa´st obce nazy´vala take´ jako Ba- po roce 1947 opusˇteˇne´. Vytvorˇenı´m hranicˇnı´ho pa´sma vorske´Domky (Frank 1985: 31) a take´zde bydleli vorarˇi v roce 1950 dosˇlo v oblasti k novy´m zmeˇna´m. Pro neˇktere´ se svy´mi rodinami. V Dlouhe´Vsi se skladovalo plavene´ osady to znamenalo naprosty´ zańik. Krajina byla vy´- drˇı´vı´, ktere´ se po vyschnutı´ sva´zalo, a vory se plavily znamneˇovlivneˇna jednak vznikem zˇelezneópony a jednak prˇi vysˇsˇı´m stavu vody v Otaveˇ do Vltavy. Podle mapy vybudovańı´m neˇkolika vojenskyćh u´jezdu˚ s tankovy´mi stabilnı´ho katastru je patrne´, zˇe zde byly zbudovańy umeˇle´ strˇı´lnami. Na druhou stranu v oblastech, ktere´byly lidem vodnı´ kana´ly pro usnadneˇnı´ manipulace s poleny a take´ zapoveˇzeny, byl prˇı´rodeˇ ponechań prostor k prˇirozene´ rechle, k zadrzˇovańı´polen a jejich regulaci, viz obr. 5. sukcesi a naprˇ. pozu˚statky poborˇenyćh vesnic mnohde zu˚staly zakonzervovane´. Promeˇnu osı´dlenı´ a take´ krajiny ilustrujı´ prˇı´klady dvou vesnic – Preisleitnu a Vchynic-Tetova. Mala´drˇevarˇ- skaósada Preisleiten vznikla na pocˇa´tku 19. stoletı´v prˇı´me´ souvislosti s postavenı´m kana´lu. Nacha´zela se na svahu na prave´m brˇehuVydry, prˇesneˇnad zacˇa´tkem kana´lu (obr. 6). Mapa stabilnı´ho katastru z roku 1837 zachycuje v osadeˇ 8 drˇeveˇnyćh domku˚ a jesˇteˇ v roce 1945 je zde uva´deˇno 14 domu˚se 46 obyvateli (Im Lande. . . 1980: 749). V dal- sˇıćh letech byla prˇiodsunu neˇmecke´ho obyvatelstva osada Obra´zek 5. Vlevo: Nova´ Dlouha´ Ves s rˇadou drˇevarˇskyćh domku˚ vysı´dlena. Jesˇteˇletecke´snı´mkovańı´z roku 1947 zachycuje a se skladisˇteˇm drˇı´vıńa mapeˇStabilnı´ho katastru z r. 1837; vpravo: stav, kdy domy sta´ly. Podle jednoho z informa´toru˚ „asi Plań skladisˇteˇdrˇı´vıá vazisˇteˇvoru˚v Dlouhe´Vsi v roce 1836. Ulozˇeno 15 chalup“ sta´lo jesˇteˇv roce 1958, kdy je arma´da srovnala ˇ v oddeˇlenı´SOA Trˇebonˇv Ceske´m Krumloveˇ. se zemı´buldozery. Dnes se relikty osady ve smrkove´m lese s husty´mi porosty boru˚vcˇı´ jen teˇzˇko hledajı´. Z usedlostı´ PROMEˇ NA VYUZˇ I´VA´ NI´ KANA´ LU A REGIONU VE 20. STOLETI´ bylo mozˇne´ lokalizovat jen jedinou, vy´razne´ zu˚staly jen kamenne´valy, snosy z pastvin, ktere´byly vyuzˇı´vane´jako Vedle teˇzˇby ve sledovane´m regionu vznikaly i dalsˇı´pru˚- hranice pozemku˚. Jiny´m, ale prˇestov mnohe´m podobny´m myslove´provozy. Fungovalo zde neˇkolik sirka´ren (Susˇice, prˇı´kladem, je vesnice Vchynice-Tetov (obr. 7), ktera´byla Kasˇperske´Hory), skla´ren (Annıń, Kla´sˇteˇrsky´Mlyń) a pil zalozˇena jizˇ v roce 1792, v roce 1840 meˇla 38 domu˚ (Cˇenˇkova Pila, Modrava. . . ), mensˇı´ drˇevarˇske´ podniky s 282 obyvateli a sˇkolu (Im Lande. . . 1980: 739) a pocˇet na vy´robu rolet, sˇindele, beden, a take´ na rezonancˇnı´ jejıćh obyvatel po postavenı´kana´lu jesˇteˇvzrostl. Vesnice drˇevo a papı´rny. Po tom, co v poslednı´ cˇtvrtineˇ 19. byla take´vylidneˇna po odsunu Neˇmcu˚po druhe´sveˇtove´ stoletı´ poklesla popta´vka po palivove´m drˇı´vı´ v Praze, se va´lce. Dodnes se zachovalo 11 domu˚a cesta, ktera´tvorˇila veˇtsˇina drˇı´vı´ zpracova´vala pra´veˇ v teˇchto pru˚myslovyćh pa´terˇ vesnice. Na strańıćh, pokrytyćh zejmeńa obhospo- provozech, ktere´ zde byly ve velke´m pocˇtu zakla´dańy. darˇovany´mi loukami, jsou patrne´ hranice pozemku˚ dı´ky Dalo by se tedy shrnout, zˇe pokles plavenı´drˇı´vıńapomohl meznı´m pa´su˚m ze snosu˚ kamenı´ z pastvin. V tereńu vy´stavbeˇru˚zneˇvelkyćh tova´ren a pru˚myslovyćh provozu˚ bylo mozˇne´ rozpoznat neˇkolik zaniklyćh usedlostı´, jsou prˇı´mo v regionu. Na zacˇa´tku 20. stoletı´byla znacˇnaćˇa´st to sukcesnı´plochy, pokryte´mimo jineí rostlinami, ktere´ teˇzˇby urcˇena jako brusne´ drˇı´vı´ nebo bylo plaveno do sveˇdcˇıó antropogennıćˇinnosti v minulosti. Dlouhe´Vsi, kde se da´le proda´valo. Ve 30. letech 20. stoletı´ Zajı´mave´ je sledovat promeˇnu vztahovańı´ se oby- byla cˇa´st kana´lu adaptovańa jako prˇı´vod vody do vodnı´ vatel ke krajineˇ. Od osidlovańı´ nedostupnyćh oblastı´ za ˇ elektra´rny Vydra v CenˇkoveˇPile. A k poslednı´plavbeˇna vidinou vy´deˇlku ze skla´ren nebo pracovnı´ prˇı´lezˇitosti od kana´le dosˇlo v roce 1958. pocˇa´tku 19. stoletı´ a podnikańı´, kdy se v krajineˇ postu- Za´sadnı´ vliv meˇly na krajinu a osı´dlenı´ v regionu povalo nevybı´ravy´m zpu˚sobem, prˇes uveˇdomeˇnı´ si krˇeh- ve 20. stoletı´ politicke´ uda´losti. Mnichovska´ konference kosti lesnı´ho ekosyste´mu v polovineˇ 19. stoletı´5 a snaze v roce 1938 a na´sledneódstoupenı´Sudet Neˇmecku byly 5V te´dobeˇknı´zˇe Schwarzenberg navsˇtı´vil panstvıá byl zdeˇsˇen stavem 3Prˇicha´zeli sem i cizinci prˇedevsˇı´m z Tyrol, Solnohradska a Ita´lie. lesu˚ a krajiny. V roce 1848 vytvorˇil v jine´ cˇa´sti Sˇumavy chrańeˇnou 4Do USA, Bana´tu aj. pralesnı´rezervaci Boubıń. TEREZA BLAZˇ KOVA´ : VCHYNICKO-TETOVSKY´ PLAVEBNI´ KANA´ L 281

Problematice krajiny Vchynicko-tetovske´ho plaveb- nı´ho kana´lu se budu da´le veˇnovat ve sve´disertacˇnı´praći. Zameˇrˇı´m se prˇedevsˇı´m na kazˇdodennost drˇevarˇu˚, pro- meˇnu vztahu obyvatel regionu k lesu a vnı´mańı´lesa jako takove´ho, te´zˇ na tereńnı´ pru˚zkum reliktu˚ pru˚myslovyćh cˇinnostı´ nebo zaniklyćh osad. Take´ se pokusı´m srovnat tuto umeˇlou vodnıćestu a zmeˇny, ktere´vyvolala v krajineˇ i osı´dlenı´s podobny´mi stavbami v jinyćh cˇa´stech republiky a soucˇasneˇv jinyćh evropskyćh zemıćh. Obra´zek 6. Zleva: Preisleiten: Stav na letecke´fotografii z roku 1947 – soucˇasny´stav – osada na stare´pohlednici z pocˇa´tku 20. stoletı´– relikt jedne´z usedlostı´v tereńu. POUZˇ ITA´ LITERATURA [1] BLAZˇ KOVA´ , T. 2010. Promeˇna krajiny a zˇivota v dobeˇindustriali- zace na Sˇumaveˇ: Vchynicko-tetovsky´plavebnı´kana´l jako osa zmeˇn v regionu. Nepublikovana´diplomova´praće, Praha FHS UK. [2] CASELLA, E. et al. 2001. Introduction: Models, Methodology and Industrial Archeology. In: From Farmer to Factory Owner – Models, Methodology and Industrialisation. Archaeology North West vol. 6. Ed. Nevell, M. Manchester. 11–16. [3] CI´LEK, V. 2002. Krajiny vnitrˇnı´ a vneˇjsˇı´: texty o pameˇti krajiny, smysluplne´m bobrovi, area´lu jablkove´ho sˇtru˚dlu a take´ o tom, procˇ lezeme na rozhlednu. Praha: Dokorˇań. [4] CI´LEK , V. 2004. Makom: kniha mı´st. Praha: Dokorˇań. [5] DRESLEROVA´ , D. et al. 2005. Krajina a revoluce: Vy´znamne´ prˇelomy ve vy´voji kulturnı´krajiny Cˇeskyćh zemı´. Praha: Mala´ska´la. [6] FRANK, M. 1985. Land und Leut im mittleren Bo¨hmenwald in alten Fotos. Grafenau: Morsak. Obra´zek 7. Zleva: Vchynice-Tetov: Mapa Stabilnı´ho katastru z roku [7] GOJDA, M. 2000. Archeologie krajiny. Vy´voj archetypu˚ kulturnı´ 1837 – Stav na letecke´ fotografii z roku 1947 – soucˇasny´ stav – krajiny. Praha: Academia. pozu˚statky meznıćh pa´su˚v tereńu. [8] Im Lande der ku¨nischen Freibauern: Heimatbuch fu¨r den mittleren Bo¨hmerwald. 1980 Grafenau: Morsak. [9] LO¨ W, J. a MIĆHAL, I. 2003. Krajinny´ra´z. Kostelec nad Cˇerny´mi zregenerovat stav lesu˚. Po dnesˇnı´ ochranu prˇı´rody a jejı´ lesy: Lesnicka´praće. [10] MATOUSˇEK, V 2010. Cˇechy kra´sne´, Cˇechy me´. Promeˇny krajiny turisticke´vyuzˇı´vańı´. Dnes je kana´l chrańeˇnou technickou Cˇech v dobeˇindustria´lnı´. Praha: Krigl. pama´tkou a kolem jeho toku jsou vybudovane´ turisticke´ [11] MINISTR, J. 1963. Historicky´pru˚zkum lesu˚jednotne´ho hospoda´rˇ- trasy, cyklostezky i beˇzˇecke´trateˇ, ktere´jsou hojneˇvyuzˇı´- ske´ho celku Kasˇperske´Hory II. Brandy´s nad Labem: U´ HU´ L. [12] PALMER, M. 2005: Understanding the Workplace: A Research vańy po cely´ rok. V ochraneˇ prˇı´rody v Na´rodnı´m parku Framework for Industrial Archeology in Britain. In: Industrial Ar- Sˇumava se vedou spory, jak nejle´pe s lesy zacha´zet, nebot’ cheology Review, Vol. XXVII, No 1. Ed. Gwyn, D. a Palmer, M., D. za´sahy 19. stoletı´jsou pro neˇurcˇujıćı´dodnes. London: Maney Publishing. 9–18. [13] PAUKNEROVA´ , K. a GIBAS, P. 2009. Mezi praveˇkem a industria´- lem: neˇkolik pozna´mek k antropologii krajiny. Cˇesky´lid 96. 131–146. [14] SYMONDS, J. a CASELLA, E. C. 2006. Historical Archeology and ZA´VEˇ R Industralialisation. In: Historical Archeology. Ed. Hicks, D a Beaudry, Te´ma Vchynicko-tetovske´ho kana´lu jsem vybrala, protozˇe M. C. Cambridge: Cambridge University Press. 143–167. ukazuje specificke´pru˚myslove´vyuzˇitı´horskeóblasti, kde *Prˇı´speˇvek je pı´semnou verzı´prˇedna´sˇky, ktera´zazneˇla dosud meˇla pro podobu krajiny hlavnı´slovo prˇı´roda. Mozˇ- na 6. mezina´rodnı´ studentske´ konferenci AntropoWebu nost plavenı´drˇı´vı´, kterou si inzˇeny´r Rosenauer uveˇdomil podporˇene´ ZCˇU v Plzni v ra´mci projektu SVK–2010– a knı´zˇe Schwarzenberg vyuzˇil, otevrˇeladverˇemnohostran- 006. Publikace textu byla podporˇenaZCˇU v Plzni v ra´mci ne´mu rozsa´hle´mu socia´lneˇ-kulturnı´mu na´poru na zdejsˇı´ projektu SGS–2010–019. krajinu. V dobeˇindustrializace, kterou sem kana´l prˇivedl, mu˚zˇeme hledat za´klady dnesˇnı´podoby krajiny. Jesˇteˇna za- cˇa´tku 19. stoletı´se v oblasti nacha´zely nedotcˇene´pu˚vodnı´ lesy, jen mı´sty vyuzˇı´vane´ skla´rˇi cˇi drasla´rˇi. Jizˇ v druhe´ polovineˇ te´hozˇ stoletı´ se ale jednalo o kulturnı´ krajinu na mnoha mı´stech vy´znamneˇ ovlivneˇnou pru˚myslovy´mi za´jmy. Marilyn Palmer (Palmer 2005) shrnula, zˇe industri- a´lnı´ krajina, at’ meˇstska´, nebo venkovska´, byla dı´ky industrializaci podrobena neby´valeá zrˇı´dkakdy vı´tane´trans- formaci. To mu˚zˇeme sledovat i v nasˇem prˇı´padeˇ, i kdyzˇ sceńa´rˇ industrializace zde byl zcela odlisˇny´, specificˇteˇjsˇı´ nezˇv pru˚myslovyćh regionech strˇednıćh a severnıćh Cˇech s velky´mi pru˚myslovy´mi provozy nebo naprˇ.teˇzˇbou minera´lnı´ho uhlı´.