Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Magisterská diplomová práce Rudolfinum a jeho genius loci Bc. Veronika Hladká Vedoucí práce: Ing. František Svoboda, Ph.D. Brno 2010 1 Prohlašuji, ţe jsem pracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. 2 Poděkování: Děkuji svému vedoucímu práce Ing. Františkovi Svobodovi, Ph.D. za cenné rady a podnětné připomínky a za ochotu při spolupráci. 3 Obsah: Předmluva ………………………………………………………………………………... 6 Úvod ……………………………………………………………………………………... 7 Historie místa ……………………………………………………………………………. 9 1. Dům umělců Rudolfinum …………………………………………………………… 11 1.1. Vznik a historie budovy Rudolfinum…………………………………………. 12 1.2. Architektura Rudolfina včetně interiéru ………………………………………14 1.2.1. Úpravy a rekonstrukce ………………………………………………. 19 1.3. Sochařská výzdoba exteriéru …………………………………………………. 21 2. Rudolfinum jako kulturní stánek a jeho nejvýznamnější kulturní instituce…………. 25 2.1. Umělecké instituce v galerijních prostorách do roku 1929 …….…….…….. 26 2.1.1. Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách …...... 26 2.1.2. Krasoumné jednota pro Čechy……………………………………… 31 2.2. Česká filharmonie …………………………………………………………… 34 2.2.1. Zrod České filharmonie a její činnost do roku 1945………………… 34 2.2.2. Od Praţského jara k Sametové revoluci…………………………….. 41 3. Renesance původní myšlenky dualismu ……………………………………………. 45 3.1. Galerie Rudolfinum …………………………………………………………. 46 3.2. Česká filharmonie v 90. letech 20. století aţ do současnosti ……………….. 50 4. Původní poslání dualismu nebo střet manaţerských zájmů? ……………...……….. 52 4 Závěr …………………………………………………………………………………… 56 Resumé …………………………………………………………………………………. 58 Summary ……………………………………………………………………………….. 59 Resümee ………………………………………………………………………. ………. 60 Seznam pouţité literatury a pramenů …………………………………………………… 61 Přílohy …………………………………………………………………………………... 68 Obrazová příloha ……………………………………………………………………. 68 Ostatní přílohy ………………………………………………………………………. 80 5 Předmluva K Rudolfinu mám velmi zvláštní osobní vztah, který se vyvíjí jiţ mnoho let. Pokaţdé, kdyţ procházím kolem této monumentální stavby, jejímţ synonymem je Dům umělců, musím k ní vzhlédnout. Protoţe k umění obecně mám silný vztah a od dětství jsem byla tímto směrem vychovávána. Koncerty, které se konaly v Dvořákově síni, jsem nenavštěvovala jen jako posluchač, ale uţ jako dítě jsem měla moţnost nahlédnout do zákulisí hudebníků a vystupovat ve slavnostním koncertním sále s uměleckými soubory jako je Kühnův dětský sbor či Praţský studentský orchestr (pod vedením Ondřeje Kukala, Tomáše Hanáka a Jakuba Hrůši). Ve svých studentských letech jsem se stala také pravidelným návštěvníkem Galerie Rudolfinum. Pokaţdé, kdyţ jedna výstava skončí, se plna očekávání těším na další. Proto mě nesmírně zajímalo, jak a kdy budova vznikla, co všechno se v budově Rudolfina odehrálo a jakým kulturním institucím Rudolfinum poskytlo své přístřeší. Neboť ať stojíte před budovou nebo se pohybujete v jejím interiéru, vţdy k této kulturní památce cítíte zvláštní respekt. Vypátráme literaturu o České filharmonii, o některých uměleckých spolcích. O Galerii Rudolfinum dokonce ţádná studie napsána nebyla. Ale co chybí především, je komplexní pohled na kulturní stánek národního charakteru, pod jehoţ střechou můţeme obdivovat umění hudební i výtvarné. Proto se pokusím tohoto nelehkého úkolu chopit a pevně doufám, ţe se mi to aspoň z části podaří. Tímto bych také chtěla poděkovat především svojí mamince, která mě naučila pěstovat si vztah k umění a předala mi názor, ţe kultura (v tom nejuţším slova smyslu) by měla být součástí kaţdodenního ţivota. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a všem blízkým přátelům za psychickou podporu během studií, především během psaní diplomové práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat také panu P. Nedomovi, který mi byl ochoten věnovat svůj drahocenný čas na zodpovězení některých netečných dotazů a umoţnil mi nahlédnout do organizace Galerie Rudolfinum, čehoţ si velmi váţím. 6 Úvod „Dvaadvacet let byla Česká filharmonie jedním z orchestrů mnohonárodnostní monarchie Rakousko-Uhersko (1896-1918). Dvacet roků existovala v prostředí první Československé republiky (1918-1938), půlrok v tzv. druhé republice (1938-1939). Bezmála polovina historie orchestru spadá do období totality – nejprve šestileté nacistické (1939- 1945) a po malé pauze (1945-1948) jednačtyřicetileté komunistické (1948-1989). Posledních šestnáct let (1989-2005)1 funguje v obnoveném demokratickém státě, od roku 1993 v samostatné České republice.“2 Tento úryvek, ačkoliv je uveden v souvislosti s historií orchestru České filharmonie, ve zkratce téměř dokonale vystihl také historii významného kulturního stánku Rudolfinum. Ačkoliv byla budova svým původním záměrem určena koncertnímu a výtvarnému umění, ne vţdy tomu tak bylo. Dům umělců Rudolfinum byl svědkem mnoha význačných událostí v dějinách českého národa. V prostorách budovy Domu umělců Rudolfinum působily umělecké spolky, orchestr, konzervatoř. Po vzniku první Československé republiky aţ do druhé světové války múzy musely Rudolfinum na čas opustit. Prostory Rudolfina během období mezi válkami slouţily politickému dění. Po roce 1945 se do svého původního sídla mohl opět vrátit orchestr České filharmonie, jehoţ domovem je Dům umělců dodnes. Po pádu komunismu, počátkem devadesátých let 20. století proběhla také poslední velká rekonstrukce, při níţ se revitalizovala galerijní část budovy, aby Rudolfinum mohlo opět slouţit svému původnímu účelu – tedy koncertnímu a výtvarnému umění. Výstavní prostory dnes slouţí velmi úspěšné Galerii Rudolfinum. Předmětem mé magisterské diplomové práce je historicky zmapovat Rudolfinum jako důleţitý kulturní stánek českého národa a připomenout významné události, které v historii Rudolfina zanechaly své stopy. Abychom pochopili všechny souvislosti, musíme si přiblíţit okolnosti, proč byla budova vůbec postavena a jakému poslání měla slouţit. K tomu je nutné zaměřit se také na dispozice interiéru této stavby. Dále se budeme věnovat vybraným kulturním institucím, které v budově působily nebo nadále působí. Všechno jsou to aspekty, 1 V současnosti jiţ neaktuální údaj, vzhledem k roku 2010 funguje v demokratickém státě jiţ 21 let. 2Kadlec, Petr: Svědectví doby. In: Koláčková, Yvetta (ed.): Česká filharmonie 100 plus 10, Academia, Praha 2006, s. 178. 7 které kulturnímu stánku Rudolfinum přidávají na jeho významu a důleţitosti nejen kulturního ţivota Praţanů, ale celého českého národa. Posledním úkolem je pokusit se analyzovat vztah institucí, které v současnosti v Rudolfinu působí, a zjistit, v jaké symbióze spolu fungují pod jednou střechou. Mohou si tyto dvě instituce, z hlediska rozdílnosti uměleckého ţánru, vůbec konkurovat? A jaký je vztah managementu daných institucí k této problematice? Co se týká literatury, podnětnou studii o stavbě a architektuře Rudolfina vypracoval Jindřich Vybíral „Městu na ozdobu, umění ke cti, sobě pro slávu“. Tři kapitoly o architektuře Rudolfina.3 Dalším autorem, který se zabýval budovou praţského Rudolfina z architektonického hlediska a českou architekturou novorenesance vůbec, je Karel Ksandr. Architekturu i sochařskou výzdobu podrobně uvedl v publikaci Umělecké památky Prahy – Staré Město, Josefov. Jak sám upozorňuje, „novorenesanční budova praţského Rudolfina nebyla nikdy doceněna.“4 K tématu působení uměleckých spolků ve výstavních prostorách se obsáhleji zabývá publikace Víta Vlnase Obrazárna v Čechách 1796 – 1918, která vyšla jako katalog výstavy, uspořádané Národní galerií v Praze u příleţitosti dvoustého výročí zaloţení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách. Dále poslouţily dobové katalogy výstav a souborné katalogy Obrazárny. K vývoji České filharmonie jsem vycházela z programových katalogů České filharmonie, dále pak ze souborné publikace Yvetty Koláčkové (ed.) Česká filharmonie 100 plus 10 a Šedesát let Praţských jar od Antonína Matznera a kol. Velmi podnětné byly také knihy Václava Holzknechta. Dále bych také uvedla časopisy Rudolfinum Revue, které v letech 2001 aţ 2009 publikovala Česká filharmonie. K tématu o Galerii Rudolfinum jsem čerpala především z časopiseckých článků a z rozhovorů s jejím ředitelem Petrem Nedomou. Tato souhrnná práce by měla především osvěţit historii tohoto významného kulturního stánku, vyzdvihnout nejvýznamnější kulturní instituce, které v budově působily a působí a především poskytnout komplexní pohled na Rudolfinum jako „Dům umělců“. Záměrem není detailní popis dramaturgických plánů institucí, konkrétně u České filharmonie by to mohla být 3 In: Švácha, Rostislav (ed.): Umění. Časopis ústavu dějin umění Československé akademie věd, Ročník XXXIX/1991 Číslo 5, Academia, Praha 1991, str. 390-401. 4 Ksandr, Karel: Architekt Josef Zítek a praţské Rudolfinum, Výstavní sály Rudolfina 28. 9. - 22. 10. 1995, str. 5. 8 velmi obsáhlá samostatná studie, ale především vyzdvihnout nadčasovost idey multifunkčnosti této stavby a pokusit se vypátrat onoho genia loci. Historie místa Rudolfinum a jeho blízké okolí patří k historicky významnému jádru Prahy, dnes je součástí Starého Města, jedné z nejstarších praţských částí. V první polovině 12. století bývalo na místě dnešního náměstí nábřeţí, které se stalo zastávkou mezinárodních kupeckých karavan. Bylo to důleţité místo i z toho důvodu, ţe zde bylo moţné řeku Vltavu také přebrodit. Mezi lety 1158 aţ 1172 byl nedaleko postaven první kamenný Juditin most (předchůdce dobře známého Karlova mostu), díky němuţ ztratilo místo kolem brodu svůj význam. Po roce 1230 se kolem Starého Města praţského začaly