Úvod do d ějin náboženství 2010 náboženství Kelt ů náboženství Kelt ů

Indoevropané „proto-Keltové“ st řední Evropa 1300 - 700 západní Evropa 1000 - 700 náboženství Kelt ů

Indoevropané „proto-Keltové“ st řední Evropa 1300 - 700 západní Evropa 1000 - 700 halštatská kultura 900 - 600 náboženství Kelt ů

Indoevropané „proto-Keltové“ st řední Evropa 1300 - 700 západní Evropa 1000 - 700 halštatská kultura 900 - 600 laténská kultura 500 - 0 náboženství Kelt ů

Indoevropané „proto-Keltové“ st řední Evropa 1300 - 700 západní Evropa 1000 - 700 halštatská kultura 900 - 600 laténská kultura 500 - 0 překryti Germány náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ Esus voda, vítr, magie „Apollón“ náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ Esus voda, vítr, magie „Apollón“ Lug zem ědělství, obchod „Merkur“ náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ Esus voda, vítr, magie „Apollón“ Lug zem ědělství, obchod „Merkur“ Brighit řemeslo, povolání „Minerva“ náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ Esus voda, vítr, magie „Apollón“ Lug zem ědělství, obchod „Merkur“ Brighit řemeslo, povolání „Minerva“ Cernunnos pán podsv ětí náboženství Kelt ů

Taranis nebeský b ůh, Slunce „Jupiter“ Teutates válka, M ěsíc, plodnost „Mars“ Esus voda, vítr, magie „Apollón“ Lug zem ědělství, obchod „Merkur“ Brighit řemeslo, povolání „Minerva“ Cernunnos pán podsv ětí Epona náboženství Kelt ů

O keltském náboženství Z boh ů ctí Galové nejvíce Mercuria. Ten má nejvíce soch, ten podle nich vynalezl všecka řemesla, toho pokládají za ukazatele cest a pr ůvodce pocestných, ten podle jejich soudu má nejv ětší vliv na r ůzné zdroje výd ělku a na obchody. Po n ěm uctívají nejvíc Apollóna, Marta, Iova a Minervu. O nich mají skoro stejné představy jako ostatní národy: Apollo zahání nemoci, Minerva u čí po čátk ům řemesel a um ění, Jupiter vládne nebesy, Mars řídí války. Martovi oby čejn ě, kdykoli se rozhodnou pustit se do bitvy, zaslíbí všecko, co v boji uko řistí. Po vítězství mu ob ětují vše živé, čeho se zmocnili, všecku ko řist ostatní mu snesou na jednu hromadu... Gaius Julius Caesar, Zápisky o válce galské VI, 17 náboženství Kelt ů kn ěžské vrstvy druidové, bardové, vatové svátky samhain, kolem 1. listopadu imbolc, kolem 1. února beltane, beltaine, kolem 1. kv ětna lugnasag, kolem 1. srpna nemeton duby, jmelí kanec, býk, jelen náboženství Germánů přítomni v Evrop ě asi 600 porážka Caesarem 58 p ř. Kr. přeskupení kmen ů asi 200 christianizace od 4. do 11. st. náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) Thór náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) Thór Baldr náboženství Germánů

Po čátek toho p říběhu byl ten, že Baldr Dobrotivý m ěl t ěžké sny, které věštily, že je ohrožen na život ě. Když je vypov ěděl Ásům, ti se vespolek radili a usnesli se, že zajistí Baldrovi záštitu p řed všelikým nebezpe čím. Frigg si dala složit p řísahu, že Baldrovi neublíží ohe ň ani voda, železo a všecek ostatní kov, kameny, zem ě, stromy, choroby, zv ěř , ptáci, jed a hadi. Když se tak stalo a vešlo to ve známost, krátili si Ásové a Baldr na sn ěmech s oblibou chvíli tím, že se Baldr postavil doprost řed a ostatní po n ěm vrhali kopí, sekali me čem nebo házeli kameny. A a ť dělali cokoli, nic mu neublížilo, a všichni to považovali za velkou výhodu. Když to uvid ěl Loki, Laufeyin syn, nelíbilo se mu, že Baldr je nezranitelný. I prom ěnil se v ženu a vypravil se k Frigg do Fensalu. Frigg se ženy zeptala, zdali ví, co Ásové dělají na sn ěmu. Ta řekla, že všichni n ěco vrhají na Baldra, jemu se však nic nestane. Tu Frigg pravila: „Ani zbra ň, ani d řevo Baldrovi neublíží. To vše jsem zavázala p řísahou.“ A žena se zeptala: „Zdalipak složily všechny v ěci p řísahu, že Baldra ušet ří?“ Frigg odpov ěděla: „Na západ od Valhaly roste na strom ě výhonek, který se zve jmelí. Ten se mi zdál p říliš mladi čký, abych od n ěj žádala p řísahu.“ Poté žena odešla. Loki utrhl jmelí a šel na sn ěm. Ásové stáli v kruhu kolem Baldra, jen Höd stál vpovzdálí, pon ěvadž byl slepý. Loki ho oslovil řka: „Pro č i ty na Baldra něco nevrhneš?“ Höd odpov ěděl: „Protože nevidím, kde je. A pak, nemám žádnou zbra ň.“ Tu Loki řekl: „Po čínej si jako ostatní a prokaž Baldrovi stejnou čest. Ukáži ti sm ěrem, kde stojí, a vyst řel na n ěj tuto větvi čku.“ Höd vzal jmelí a vyst řelil je pod Lokiho vedením na Baldra. V ětvi čka Baldra proklála, a ten klesl mrtev k zemi. To bylo nejv ětší neštěstí spáchané u boh ů a lidí. Snorri Sturluson: Edda, Sága o Ynglinzích , přeložila H. Kade čková náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) Thór Baldr Loki náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) Thór Baldr Loki

Vanové Freyr a Freyja náboženství Germánů

Ásové Ódin (Wotan, Wodan) Thór Baldr Loki

Vanové Freyr a Freyja ob ři, alfové, trollové, norny, čarod ějnice, valkýry apod. Valhala, ragnarök náboženství Slovan ů poslední větev Indoevropan ů expanze 6. - 8. st. náboženství Slovan ů

Svarog Svarožic-Dažbog (Radegast) Perun Veles náboženství Slovan ů

Svarog Svarožic-Dažbog (Radegast) Perun Veles Mokoš, Svantovít, Triglav, Jarovít, Živa, Trojan náboženství Slovan ů

Svarog Svarožic-Dažbog (Radegast) Perun Veles Mokoš, Svantovít, Triglav, Jarovít, Živa, Trojan sk řítci, permoníci; víly, rusalky; v ětrnice, baba Jaga; ohniví dráčci, domácí hospodáříček, zmek, rarach, plivník, ohnivý muž, bludi čky, žitný d ěda, lešij, divý muž, divá žena; polednice, půlno čnice, klekánice; rožanice, sudi čky; duše p ředk ů – dědci