Paginae Historiae
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
PAGINAE HISTORIAE SBORNÍK STÁTNÍHO ÚSTØEDNÍHO ARCHIVU V PRAZE 1 10 © Státní ústøední archiv v Praze 2002 ISBN 80-85475-92-8 ISSN 1211-9768 2 OBSAH POKUS O REKONSTRUKCI KATALOGU ORDINACÍ PRAKÉ STAVOVSKÉ EVANGELICKÉ KONSISTOØE V LETECH 16091619 (Karel Beránek).....................................................5 Zusammenfassung Ein Versuch um die Wiederherstellung der Namensliste der Priesterweihungen des Prager ständischen evangelischen Konsistoriums aus den Jahren 16091619 .........................................................................39 SNAHY O ZALOENÍ PIARISTICKÉ KOLEJE V PRAZE V 17. A V 1. POLOVINÌ 18. STOLETÍ (Václav Bartùek)..........................40 Zusammenfassung Die Bestrebungen um die Gründung des Piaristencolleges in Prag im 17. und in der 1. Hälfte des 18. Jahrhunderts............................70 NARODNI SVET V LJUBLJANE 1918 (NÁRODNÍ VÝBOR V LUBLANI 1918) A PROBLEMATIKA BUDOVÁNÍ NOVÝCH STÁTNÍCH STRUKTUR NA ÚZEMÍ DNENÍHO SLOVINSKA V OBDOBÍ ØÍJEN PROSINEC 1918 (Jan Krlín) .................................72 Zusammenfassung Nationalausschuss in Leibach und die Problematik des Aufbaus der neuen staatlichen Struktur auf dem Gebiet des heutigen Slowenien in der Zeit vom Oktober bis Dezember 1918.............................................................107 JALTA: DÌLENÍ SVÌTA NEBO LEGENDA? Z ÈESKOSLO- VENSKÉHO ZORNÉHO ÚHLU (Ivan Pfaff) .........................................108 Zusammenfassung Jalta: Die Weltteilung oder eine Legende?...................................................152 RUSKÉ ZAHRANIÈNÍ ARCHIVY (Alexandra piritová) ........................153 Zusammenfassung Die Russischen Auslandsarchive in Prag .....................................................165 DR. JOSEF BOROVIÈKA A NÁRODNÍ ARCHIV (Pøíspìvek k dìjinám archivnictví novìjí doby) (Josef Kollmann) ...........................................167 Zusammenfassung Dr. Josef Borovièka und das Nationalarchiv ................................................222 3 JOACHIM PROCHNO A JEHO PÙSOBENÍ V ARCHIVU ZEMÌ ÈESKÉ V OBDOBÍ PROTEKTORÁTU ÈECHY A MORAVA (Vojtìch Belling) .................................................................223 Zusammenfassung Joachim Prochno und seine Wirkung im Archiv des Böhmischen Landes zur Zeit des Protektorats Böhmen und Mähren .......................................245 TRAGICKÝ OSUD NÌMECKÉHO IDOVSKÉHO EMIGRANTA HELMUTA HIRSCHE (27. 1. 19164. 6. 1937) (Bohumil Èerný) .........247 Zusammenfassung Helmut Hirsch: Tragisches Schicksal des deutschen Emigranten ...............263 PØÁTELSTVÍ A SPOLUPRÁCE FRANCOUZSKÉHO NOVINÁØE GEORGESE BLACHONA SE SOBÌSLAVEM PINKASEM VE SVÌTLE JEJICH VZÁJEMNÉ KORESPONDENCE (Zora Machková) ......................................................................................264 Zusammenfassung Die Freundschaft und Zusammenarbeit des französischen Journalisten Georges Blachon mit Sobìslav Pinkas in Licht ihrer gegenseitigen Korespondenz ...........................................................................................277 VZPOMÍNÁNÍ NA OLDRU SEDLMAYEROVOU (edice z dopisù Pavly Mocové adresovaných Jarmile Glazarové) (Jan Bílek a Jana Bártová) ......................................................................279 Zusammenfassung Die Erinnerungen an Oldra Sedlmayerová (Die Edition von den Briefen Pavla Mocovás an Jarmila Glazarová) .........292 ÈESKÁ CHALUPA NA ZEMSKÉ JUBILEJNÍ VÝSTAVÌ 1891 V DOBOVÝCH DOKUMENTECH (Irena tìpánová)..........................293 Zusammenfassung Die tschechische Hütte auf der Landesjubiläumsausstellung 1891 in den historischen Dokumenten .........................................................................306 4 POKUS O REKONSTRUKCI KATALOGU ORDINACÍ PRAKÉ STAVOVSKÉ EVANGELICKÉ KONSISTOØE V LETECH 16091619* Karel Beránek Otázka dochování a pøípadné rekonstrukce matrik Praské univerzity mne pøivedla k obdobným úvahám o matrice knìstva praské utrakvistické konsis- toøe. Vedle názvu matrika bylo pro ni také èasto uíváno irího oznaèení knihy konsistorní.1 Konsistorní matrika praské utrakvistické konsistoøe obsahovala pùvodnì jména knìí podléhajících jurisdikci této konsistoøe. V dobì, kdy tuto konsistoø tvoøili pøevánì univerzitní mistøi, suplovala ji snad i matrika univerzitní. Této domnìnce by moná i nasvìdèovala listina biskupa Augustina Luciana z 26. dubna 1484, podle které mìlo být do univerzitní matriky zapsáno pøistoupení knìstva pod obojí k jednotì praských mìst.2 Pøed vydáním Rudolfova Majestátu obsahovala matrika utrakvistické konsistoøe jména knìí vysvìcených nìkterým katolickým biskupem. Knìze s evangelickým svìcením konsistoø odmítala a jejich formáty obvykle zabavovala a ruila. Tito knìí nalézali monost k pùsobení pouze na farách v poddanských mìstech a vsích, náleejících evangelické lechtì.3 Rudolfùv Majestát a vznik nové stavovské konsistoøe,4 která nahradila do- savadní konsistoø staroutrakvistù (husitù), znamenala dalekosáhlé zmìny v cír- kevní správì v èeských zemích. Nová Konsistoø èeských stavù pøijímajících veèeøi Pánì pod obojí zpùsobou se skládala z administrátora (tím se stal teh- dejí faráø kostela P. Marie pøed Týnem Eliá ud ze Semanína, pùvodnì kato- lický knìz-augustinián z klátera v Roèovì), seniora Jednoty bratrské, pìti lu- terských knìí, dvou knìí bratrských a tøí univerzitních profesorù. Tato konsistoø poruila zásadu apotolské posloupnosti, na které lpìli umírnìní husité, pøerui- la dosavadní svazky s úøadem praského arcibiskupa a vzala sama na sebe i svìcení svého knìstva. Do matriky této konsistoøe byli proto zapisováni pøe- devím knìí, které sama ordinovala; vzácnìjí byly zápisy knìí ordinovaných na nìmeckých evangelických univerzitách, nebo odpadlých katolických knìí.5 * Pùvodní verze tohoto èlánku pod názvem Katalog ordinací stavovské konsistoøe evangelické v Praze byla vìnována jako strojopis roku 1984 PhDr. Aleovi Chalupovi k jeho 60. narozeninám. Tato nová verze byla pøepracována a rozíøena pøepracováním poznámkového aparátu a pøipojením osobního a místního rejstøíku ke katalogu knìí ordinovaných konsistoøí. 5 První evangelická ordinace se konala v Praze dne 21. prosince 1609, tedy jetì v roce vyhláení Rudolfova Majestátu, v chrámu P. Marie pøed Týnem. Nový administrátor, týnský faráø ud, ordinoval M. Tobiáe Wintra, kazatele nìmeckého kostela u Salvátora, a Jana Mathiada, kazatele u sv. Martina ve zdi.6 Pøítí ordinace byla pøevánì bratrská.7 Jednota se sice záhy po svém vzniku odtrhla od husitù a od roku 1467 ordinovala si své knìze, nyní vak byli poprvé její knìí ordinováni v rámci èeské církve v novoutrakvistické konsistoøi. Zkou- ka bratrských kandidátù se konala v Karolinu dne 23. února 1610 a k ordinaci dolo hned následujícího dne na svátek sv. Matìje v Betlémské kapli. Svìceni byli tehdy tøi knìí bratrtí Jan Rosa, Eliá Akancius a Petr Cefas a jeden knìz evangelický Jan Brosius.8 Nedlouho potom, dne 29. dubna 1610, se konala opìt zkouka na konsistoøi, tentokráte evangelických kandidátù, a dne 3. kvìtna 1610 jich bylo deset ordi- nováno v kostele P. Marie pøed Týnem.9 Dalí ordinace se konala 15. øíjna 1610. Tehdy byl mezi ordinovanými Vavøi- nec Felix Rábský.10 Ordinace se mìly konat dvakrát do roka na jaøe a na podzim. Z roku 1611 se dochoval seznam podzimní ordinace, která se konala v Týnském kostele dne 20. øíjna. Tehdy bylo ordinováno 14 knìí.11 Pøi jarním termínu následujícího roku bylo dne 1. kvìtna 1612 vysvìceno v téme chrámu 20 nových knìí,12 na podzim dne 6. listopadu 1612 bylo ordinováno 16 kandidátù.13 Z knìí svìce- ných roku 1613 je mi znám jediný Václav Olyrius, ordinovaný dne 3. kvìtna 1613.14 Roku 1614 bylo v jarním termínu dne 1. kvìtna ordinováno v Týnì 20 mladých muù,15 v podzimním termínu po 24. øíjnu 1614 devìt z deseti ucha- zeèù.16 V roce 1615 bylo vysvìceno 5. kvìtna sedm knìí,17 dne 24. srpna 1615 jeden knìz.18 Dne 26. øíjna 1615 bylo ordinováno v kostele sv. Mikuláe na Starém Mìstì 16 knìí.19 Z roku 1616 jsou mi známi dva knìí ordinovaní v Praze: Ioannes Assulinus20 a Thobias Cichoreus.21 Dne 8. února 1617 byl ordi- nován mimo termín Mikulá Vladyka z Tábora,22 v jarním termínu dne 4. kvìtna bylo ordinováno 10 kandidátù v kostele sv. Michala na Starém Mìstì pra- ském.23 Na podzim po 25. øíjnu bylo ordinováno 12 knìí.24 Následujícího roku byli vysvìceni v jarním období (18. kvìtna 1618?) ètyøi knìí.25 V podzimním termínu (po 19. øíjnu) bylo ordinováno osm knìí.26 Poslední mnì známá ordi- nace se konala dne 18. èervence 1619. Tehdy byli ordinováni tøi knìí.27 Uchazeèi o knìskou hodnost se mìli dostavit pøed konsistoø hromadnì ko- lem svátku sv. Jiøí nebo svátku sv. Havla, jak byly zkouky ohláeny, a pøedsta- vit se jí. Kdo mìl mocnou pøímluvu, býval ordinován i mimo termín. Za skupi- nu kandidátù ádal jeden z nich otce konsistoriány o pøiputìní ke zkouce. Pak 6 byly èteny listy zachovací a vokace uchazeèù vydané mìstskými radami, vrch- nostmi nebo faráøi. Ti z uchazeèù, kteøí tyto doklady nemìli, slibovali, e je v urèité lhùtì pøedloí. Pak byla dána kandidátùm odpovìï, kdy a kteøí z nich se mají dostavit ke zkouce. Nìkdy byli pøiputìni vichni, jindy byl nìkterý z nich odmítnut pro patné mravy, nestálost, neuèenost, ba dokonce pro nesvo- bodný pùvod. Tak byl v øíjnu 1614 odmítnut Václav Turneo Beneovský prý proto, e jeho vokace není øádná, e nemá stolní titul, a e nezná latinu a není proto zpùsobilý, aby uèil evangeliu. Dalím dùvodem proti jeho ordinaci bylo i to, e opustil kolu a vykonával rùzná zamìstnání.28 V øíjnu 1617 odmítli konsistoriáni Víta Millera, který mìl vokaci od mìst- ské rady v Pøíbrami a zlivického faráøe, protoe byl poddaný.29 V kvìtnu