Váîení Divadelní P¤Átelé

Home , Michael Kunze

Obalka_listopad2009 23.10.2009 9:46 Stránka 1 ankety Kﬁídla 2008/2009 Foto: jef Kratochvil Plastika pro vítûze Náklad 7 000 ks T itulní strana:

Hana Kováﬁíková T ereza Martinková, Stanislav Mo‰a Petr Gazdík, Ján Jackuliak, Michaela Horká SoÀa Jányová, muzikálu Zahajovací zkou‰ka Probuzení jara Aneta Majerová Choreografka

Foto: jef Kratochvil & Tino Kratochvil Hrají: io rãl dnkBr‰ ae as˘ aaMslv dal‰í. Milo‰ Kroãil, Zdenûk Bure‰, Karel Jansk˘, Jana Musilová a Skála, Luká‰ Hejlík, Alan Novotn˘, Stano Slovák, Milan Nûmec, Viktor V ÁNOâNÍ HRA Ladislav Koláﬁ, Mária Lalková, Petr ·tûpán, Michal Isteník, Eva Ventrubová, ReÏie Zbynûk Srba V Jan ·otkovsk˘ áclav Cejpek Zbynûk Srba Stanislav Mo‰a poloÏili základní V listopadu 2001 ministr kultury Pavel Dostál, hudební skladatel Zdenek Merta a ﬁeditel MdB kámen Hudební scény 2009 Listopad 15. ročník

Cena: 15,- Kč ny kolegy tû‰í A niãem nedokáÏí pfiesáhnout. niãem, ale zhola v tedy nás v leck˘m dílem a na‰em podvûdomí nevyvolají fascinaci nad mimofiádn˘m umû- nou, ani v na‰em poznání neposu- poãty typu: „má dáti, dal“, které nás ani nikam v sly‰el ve svûtû, kterém, jak se mi mnohdy nepfiíjemnû zdá, vítûzí tupé umûní. Îe jsem je oblastech vûdy a v˘jimeãnosti lidského poãínání v va o právû pfii pfiíleÏitosti náv‰tûvy na‰í zemû souãasn˘m papeÏem sly‰el slo- jsem velmi rád, Ïe které mimofiádnû silnû ovlivÀují na‰e Ïivoty, a Poukazuji zde pouze na dva silné fenomény, které se vzácnû doplÀují, Leonarda da Vinciho atd. Mozartovo „Requiem“ by nevzniklo bez W. A. Mozarta, Mona Lisa bez v‰ak nebyl on, formuloval by tuto zákonitost nûkdo jin˘. Ov‰em napfiíklad Amerika na svého Kolumba. Stal se jím geniální Issac Newton. Kdyby to ãekal pouze na svou formulaci stejnû jako ty: zákon gravitace zde byl a kontinen- jeviteln˘“ pouze sv˘m tvÛrcem, interpretem. Je to jako s „ob- ãehokoliv do‰lo, ãi mohlo dojít, je umûleck˘ v˘kon zcela ojedinûl˘ a objevení dfiíve, ãi pozdûji by k kde je vûda objevuje latentnû pfiítomné a koneãn˘mi „vynálezy“ jednotliv˘ch umûlcÛ. Tam, znaãnû individuálními a sv˘ch autorÛ. Nejv˘znamnûj‰í umûlecké skvosty jsou jedno- u zdrojem i sv˘ch vnímatelÛ, ale je základním ãiní tak nejenom u ‰e podvûdomí. A na- umûní atakuje hned dvû úrovnû na‰í podstaty. Vedle onoho vûdomí i vûda oblastí, kde roz‰ifiujeme své vûdûní, chcete-li vûdomí, pak skuteãné na‰í úspû‰né spoleãnosti…“ nûkdy setkáváme v nimiÏ se odcizení, s tilátku proti postojÛm sebestfiednosti, lhostejnosti a obezfietn˘m umûním rozli‰ovat, poskytují úãinnou pro- hypotézu, spolu s schopnosti tvofiit muto tématu zaznûlo následující: „Dovednosti anal˘zy a tázáni. stvo Ïivotodárnou schopnost odpovídat exaktnû na cokoliv, na co jsme tedy pro lid- dání se zjevuje spousta otázek, které si Ïádají na‰i aktivní a kaÏdém bá- pro jeho bliÏní podstatná, neboÈ v lektuální ãinnost pro nûj i tato jeho inte- jenom bádá, je i na nic nového za svého Ïivota nepfiijde a kdyÏ vûdec i svému pozemskému údûlu, tím kvalitnûji mÛÏeme Ïít na‰e Ïivoty. A sami sobû a preciznûj‰í, tím v˘raznûji rozumíme i konkrétnûj‰í a aspektÛ nás obklopujících více je vûda ve svém formulování ve‰ker˘ch ãím existuje. A neÏ skuteãnû zaãne rozli‰ovat jemné okolnosti, ve kter˘ch dal‰í, ho komplikovan˘ch souvislostech.Trvá roky, neÏ se nauãí ãíst, a je- stvû narozen˘ ãlovíãek neumí ani mluvit, natoÏ aby hned vnímal svût v není tím mínûno, Ïe bez odûvu. âer- nás a svût…“, to platí pro kaÏdého z vou oponu pfied na‰ím omezen˘m vnímáním. „Nah˘ jsem pfii‰el na no- na‰eho vûdomí. Krok po kroku kaÏd˘ vûdeck˘ objev odhaluje dal‰í a tak stále zvy‰uje úroveÀ zykem je pfiibliÏuje obecné lidské vnímavosti a racionálním ja- kladnûji analyzuje ve‰keré procesy, okolní existence, stále dÛ- které nás obklopují a jasnûj‰ím formulování na‰í i hlub‰ím a ãuje v ojedinûlosti jejich vrcholn˘ch v˘konÛ. Vûda neustále pokra- pfiedev‰ím v i proã ãem rozdílné a ãem jsou si podobné, v umûní… v mou mysl. Vûda a této souvislosti napadaly my‰lenek, které pak v bych se v‰ak vyznal z val poslání tûchto dvou disciplín na‰í pozemské ãinnosti Svat˘ otec, rád lidsk˘ch ãinností. Nechci zde dedukovat, proã takto formulo- vzácnûj‰í z nej- umûní oznaãil za nejv˘znamnûj‰í i fianského leti‰tû, kdyÏ vûdu a neobvyklou osobnost. obzvlá‰È vzdûlanou, moudrou a o svûta, tak i muÏe kfiesÈanského prvního jeho osobû jedná jak o slovÛm. VÏdyÈ se v mimofiádnou pozorností jeho nejenom vûfiící naslouchali s tolické obce. A Benedikta XVI. stalo centrem pozornosti nejenom miliardové svûtové ka- V r n oi,tlkvzan?Bík fibzotvd umûní spoãívá pro mne tolik, tolik v˘znamné? Blízká pfiíbuznost vûdy a to bychom pak Ïili velmi smutnû nelidské Ïivoty. ÁÎENÍ DIVADELNÍ P¤ÁTELÉ, n em ajl fikaiapot enzans eosûeíztu- pfiekvapila prostá jednoznaãnost jeho sdûlení z Mne velmi zaujala i rjv aeeBndkaXI fi ekn kdmco bíkto- akademickou obcí k V projevu papeÏe Benedikta XVI. pfii setkání s asldnus Vámi ve Va‰em Mûstském divadle Brno za v‰ech- Na shledanou se s A V os ˘eso vth te yauííhút umûní? JestliÏe je co se t˘ãe slov Svatého otce, vykazujících úctu k na‰e mûsto se skrze krátkou, av‰ak intenzivní náv‰tûvu papeÏe Ûbec nechci tvrdit, Ïe je proto umûní je‰tû hodnotnûj‰í neÏ vûda. Stanislav Mo‰a, fieditel MdB Vydalo MdB za finanãní podpory P¤ÍSPùVKOVOU ORGANIZACI MùSTSKÉ DIVADLO BRNO, STATUTÁRNÍ MùSTO BRNO FINANâNù PODPORUJE T l/a:+420 533 316 410 el./Fax: pod ãíslem MK âR E 12150 Lidická 16, 602 00 Brno T Periodikum registrováno Lidická 16, 602 00 Brno el.: +420 533 316 301 Ministerstva kultury âR Ministerstva kultury Uzávûrka: 20. 10. 2009 Stanislav Mo‰a Lucie Brouãková T www.mdb.cz Jef Kratochvil isková mluvãí: ·éfredaktor: 146. ãíslo ¤editel: Obalka_listopad2009 23.10.2009 9:47 Stránka 3

Yvonne Zelníãková a Du‰an Vitázek (Mozart)

Losování probûhlo za úãasti televizních kamer

Maketa Hudební scény v roce 2000 Kfiest základního kamene (Milo‰ Forman, Hledi‰tû, záfií 2004 Budova Hudební scény, fiíjen 2004 Zdenek Merta, New York 2000)

Stanislav Mo‰a gratuluje vylosovanému 5 let Hudební scény MdB divákovi

DvÛr MdB, stavební místo, listopad 2001 BetonáÏ základÛ, leden 2002 Hledi‰tû, listopad 2004 Leteck˘ pohled MdB, záﬁí 2005 Yvonne Zelníãková, Stanislav Mo‰a, Zdenûk Helbich

Yvonne Zelníãková pﬁedává Certifikát 555 555. díváka

Základy, kvûten 2002 Staveni‰tû, ãerven 2002 Slavnostní zahájení, ﬁíjen 2004 Premiéra Hair, ﬁíjen 2004, (Radka Coufalová)

Stanislav Mo‰a, Yvonne Zelníãková, Zdenûk Helbich

555 555. divák Hudební scény vylosován V pátek 9. fiíjna nav‰tívil Hudební scénu Mûstského divadla Brno její 555 555. divák. Také u pfiíleÏitosti 5. v˘roãí této scény v jihomoravské metropoli se vedení divadla rozhodlo jubilejního náv‰tûvníka odmû- nit. Stalo se tak tûsnû pfied zaãátkem pfiedstavení muzikálu Mozart!. ¤editel divadla Stanislav Mo‰a spo- leãnû s námûstkem pro vnûj‰í vztahy ZdeÀkem Helbichem vylosovali onoho ‰Èastlivce, jemuÏ certifikát na v˘hru - tedy ãtyfidenní zájezd do Lond˘na za slavn˘mi muzikály - vûnovala zástupkynû cestovní kan- celáfie âedok, fieditelka regionu Brno, Mgr. Yvonne Zelníãková. V˘hercem se stal pedagog na základní Du‰an Vitázek, Franti‰ek ·terbák, Petr Gazdík,

Betonování stûn, ãervenec 2002 Konstrukce hledi‰tû, srpen 2003 První dûkovaãka na Hudební scénû, fiíjen 2004 Pavel Dostál na náv‰tûvû, 2005 Kratochvil Foto: jef Kratochvil a Tino ‰kole Ivo ·lauch (49), shodou okolností dlouholet˘ pfiedplatitel divadelních pfiedstavení v Mûstském di- Johana Gazdíková vadle Brno. Nyní si ve spolupráci s divadlem a CK âedok vybere termín zájezdu a náv‰tûvu dvou mu- zikálov˘ch pfiedstavení v britské metropoli. Foto: jef Kratochvil a Tino Kratochvil DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:37 Stránka 1

Milí divadelní pfiátelé, studenti a pedagogové Kabinetu divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pfiipravili rozsáhl˘ sociologick˘ prÛzkum mezi náv‰tûvníky brnûnsk˘ch divadel. Mezi divadly, které na projektu THEATRON spolupracují, je i Mûstské divadlo Brno. Jejich dotazník otiskujeme v na‰em ãasopise a dovolujeme si Vás poÏádat o jeho vyplnûní a následné doruãení zpût k nám do divadla do 27. listopadu. Vyplnûn˘ dotazník mÛÏete odevzdat na pokladnû divadla pfii Va‰í náv‰tûvû nebo v komerãním oddûlení. Dûkujeme za spolupráci DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:37 Stránka 2

Eva Jedliãková, Lenka Bartol‰icová, Johana Gazdíková

Du‰an Vitázek, Franti‰ek ·terbák, Petr Gazdík

Milan Nûmec a company DOKORAN listopad0923.10.20099:37Stránka3 Johana Gazdíková, Stanislav Slovák, Eva Jedliãková, Michal ·ebek, Igor Barberiç Michal ·ebek PREMIÉRA 3.¤ÍJNA 2009 T Eva Jedliãková,JohanaGazdíková, ereza Martinková ReÏie: Stanislav Slovák Roman Onderka David Îák,Du‰anVitázek Primátor

Foto: jef Kratochvil DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:37 Stránka 4

LELKOVÁNÍ HONZY ·MIKMÁTORA s JANOU MUSILOVOU

JANA MUSILOVÁ: Muzikál mám ráda, a to opravdu moc, ale ãinoher LELKOVÁNÍ? ANI NÁHODOU! mám na repertoáru míÀ, tak kaÏdou novou s povdû- Jana Musilová jde teì na podzim z role do role. kem vítám. Se ZbyÀkem Srbou jsme se uÏ potkali pfii Je‰tû se pofiádnû nestihla zabydlet v postavû ba- muzikálu Odysseia a byla to velice pfiíjemná práce. ronky von Waldstättenové, dobré víle Wolfiho No a 7. fiíjna zahajujeme zkou‰ky na nov˘ muzikál Mozarta v muzikálu po nûm pojmenovaném, a uÏ Probuzení jara, kter˘ zreÏíruje Standa Mo‰a. Tento zaãalo zkou‰ení na vánoãní hru ZbyÀka Srby, muzikál získal v roce 2006 osm prestiÏních muziká- Václava Cejpka a Jana ·otkovského Betlém. O dal- lov˘ch cen Tony a hodnû se o nûm v muzikálovém ‰ím chystaném hudebním kusu, muzikálu Probuzení svûtû mluví. I kdyÏ asi moje role nebudou zpívané, jara, ani nemluvû. TakÏe na Lelkování jsme opravdu jsem ráda, Ïe budu u toho. moc ãasu nemûli - bylo to na jednu kávu a v Janinû Jaké to je zkou‰et dvû inscenace najednou? pfiípadû dÏus. Ono takové tvrdé zkou‰ení totiÏ ãlo- Navíc muzikál a ãinohru dohromady. Nepletou vûka pofiádnû dehydruje. se vám role? Leto‰ní fiíjen pro vás znamenal hned dvû premi- To ani ne, nosím v hlavû obû dvû, ale aÏ po premié- éry. Kromû muzikálu Mozart! se v poslední fiíjno- fie té první pfiichází taková pfiíjemná úleva, Ïe se mÛ- Ïu té následující vûnovat naplno. MÛÏete popsat va‰e tfii úlohy? Kdo jsou ony tfii Ïeny z Betléma? AlÏbûta je Ïena ve zralém vûku a pfiitom NENAHRADITELNÍ v podobné situaci jako Marie. Také jako by zázrakem poãala. Paní Kerstoffová je Îidovka, která utíká spoleãnû s ostatními v˘ den premiérovala pÛvodní hra Betlém Îidy hledat nov˘ domov. A Herodovu Ïenu stihne Václava Cejpka, ZbyÀka Srby a Jana ·otkovské- krut˘ osud matky, která v dÛsledku pfiíkazu svého ho v reÏii prostfiednû jmenovaného. Co nám manÏela pfiijde o jediného syna. o hfie povíte? Jak˘ máte vztah k VánocÛm? Se ZbyÀkem Srbou jsme zaãali zkou‰et 16. záfií. Urãitû kladn˘. Ale myslím, i kdyÏ jsem je‰tû nevidû- Hraji tam nûkolik postav - Herodovu Ïenu, AlÏbûtu la prosincov˘ plán pfiedstavení, Ïe velkou ãást leto‰- a Paní Kerstoffovou. Bude to taková mozaika biblic- ních vánoãních prázdnin strávíme s kolegy k˘ch pfiíbûhÛ, sestavená z rÛzn˘ch scén a postav, o- z Betléma v divadle. Ale to uÏ s sebou nese na‰e dehrávajících se v období Vánoc. Tû‰ím se na to. povolání.

4 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 5

Stavíte doma na Vánoce betlém? Jaké vánoãní datele, touÏícího po svobodû. Vztah otce a syna ta- zvyky dodrÏujete? dy zaujímá velkou plochu. Baronka Mozartovi po- Nestavíme, ale pfii procházkách vánoãním Brnem si mÛÏe dostat se do Vídnû mezi elitu, je to taková prohlíÏíme rÛzné betlémy. dobrá du‰e, která mu fandí uÏ jako malému chlapci V divadle zpíváte anglicky a ‰panûlsky, ‰ansony aÏ do jeho smrti. Provází ho dûjem jako dobrá víla. interpretujete ve francouz‰tinû... Jak˘ je vá‰ Je to kaÏdopádnû kladná postava, coÏ je pro mne vztah k nûmãinû, pÛvodnímu jazyku opery po rolích madame Thénardier v Bídnících a ·aman- Mozart!? ce v Baladû o lásce pfiíjemná zmûna. S nûmãinou máme v divadle dost zku‰eností. UÏ Znamená to, Ïe máte radûji kladné role, nebo vás pfied patnácti lety jsme jezdili do Nûmecka hrát mu- víc baví mrchy a jen se jich teì se‰lo pfiíli‰ po zikál Sny nocí svatojánsk˘ch, které jsme celé nastu- sobû? dovali jak v nûmãinû, tak v angliãtinû. TakÏe vím, co ¤íká se, Ïe mrchy se hrají líp. A nûco na tom bude. to obná‰í zpívat nûmecky - vÛbec to není jednodu- Ale je fajn si to prostfiídat. Kladná role má taky nûco ché, alespoÀ ne pro mû. Nûmecky umím velmi málo do sebe a ãasto získává i sympatie divákÛ. Tahle je a moÏná i proto, pfiiznám se, mi tahle fieã není blíz- pfiímo kladnû kladná. Nebráním se rÛzn˘m rolím, ale ká. kdyÏ postava ve hfie prochází dramatick˘mi situace- Jak se vám v nûmãinû na zájezdech zpívá? mi a tím se vyvíjí její charakter, je to zajímavûj‰í neÏ Pfiijde mi, Ïe to není právû zpûvná fieã. hrát kladnou, milou postavu od zaãátku aÏ do kon- Vzhledem k ãe‰tinû mi pfiipadá tvrdá, nezpûvná, ce. hodnû úseãná. I kdyÏ nûmecká pfiekladatelka „SnÛ“ Dozvûdûla jste se pfii nastudovávání nûco nové- odvedla velmi dobrou práci. Rozdíl to byl. Ale tím neho o historické postavû skladatele Wolfganga chci fiíct, Ïe by nûmecká kultura nebyla zajímavá. Amadea Mozarta? Nicménû v angliãtinû se mi Sny zpívaly daleko lépe. Urãitû. Pfii zahajovací zkou‰ce jsme si mimo jin˘ch Muzikál Mozart!, v originále rakousk˘, se pan informací ohlednû inscenace vyslechli témûfi dvou- Prostûjovsk˘ snaÏil pfieloÏit do ãe‰tiny tak, aby se hodinovou pfiedná‰ku slovenského muzikologa nám i mnohdy sloÏité rytmické pasáÏe dobfie zpívaly. Adriana Rajtera, kter˘ nám pfiiblíÏil MozartÛv Ïivot, Kdo je baronka von Waldstätten? jeho nároãné cestování po Evropû uÏ od útlého vû- Tato role prochází celou hrou, i kdyÏ není na jevi‰ti ku. Jeho otec mûl na nûj opravdu velké nároky. Mal˘ stále. Mimo jiné zpívá krásnou písniãku, kterou pfie- Mozart byl témûfi jako cviãená opiãka. VÛbec cel˘ je- svûdãí Mozartova otce o tom, Ïe uÏ nemusí své dítû ho krátk˘ Ïivot se odvíjel v závratném tempu pofiád vodit za ruku, Ïe Wolfgang uÏ není mal˘m dí- avchodu dramatick˘ch událostí. To v‰e se promítá tûtem, i kdyÏ právû to by si otec Leopold nejvíc pfiál. i do muzikálu. Mal˘ geniální chlapec vzbuzuje velk˘ obdiv a navíc A jak je úloha baronky v rockovém muzikálu ná- se snáze ovládá, neÏ kdyÏ vyroste ve velkého skla- roãná?

V muzikálu Mozart!, reÏie: Stanislav Slovák

5 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 6

Momentálnû dabuji seriál Frasier a Policie Hamburk a obãas nûjak˘ pûkn˘ film, ale uÏ toho není tolik. V muzikálu Gillian Andersonová by mohla zase nûjak˘ seriál na- Sny nocí svatojánsk˘ch, toãit. AspoÀ deset sérií! reÏie: Stanislav Mo‰a Co je pro vás tedy v souãasné dobû zajímavé? Samozfiejmû kromû hraní v divadle. Baví mû moderování pofiadu âeské televize Sama doma, kter˘ se vysílá v pfiímém pfienosu, coÏ obãas sk˘tá jistá úskalí. A pak také moje koncerty. Co nového chystáte coby ‰ansoniérka? âekají mû tfii velké ‰ansonové koncerty s Morav- skou filharmonií Olomouc. Koncertovali jsme spoleã- nû i loni a soudû podle ohlasÛ to dopadlo velmi dobfie, takÏe chystáme dal‰í. Také zopakuji svÛj ‰ansonov˘ pofiad v Divadle ‰ansonu. Dále to záleÏí na mém vytíÏení v Mûstském divadle. Jaké je zpívat takovou individuální formu, jakou ‰anson je, se symfonick˘m orchestrem? Urãitû zcela jiné, neÏ tfieba jen s klavírem nebo ma- lou kapelou, kdy zpûvák cítí vût‰í svobodu pfii svém projevu. ·anson je intimní záleÏitost. Ale kdyÏ za mnou sedí sedmdesát hudebníkÛ, tak se nemohu nechat unést sv˘mi pocity, ale musím b˘t souãástí tohoto velkého orchestru a respektovat dirigenta, kter˘ sv˘m citem fiídí cel˘ koncert a vnímá atmosfé- Tato role, kterou alternujeme s Markétkou Sedláãko- ru písní i mÛj projev. Samozfiejmû bez zkou‰ek to vou, není pfiíli‰ rocková. Ná‰ ústfiední song je spí‰ nejde. taková balada, no vidíte, moÏná rocková. Má líbivou, Od vydání va‰í poslední desky Hledání/Je cher- zapamatovatelnou melodii. Koresponduje to s po- che uplynuly ãtyfii roky. Chystáte nové album? stavou noblesní baronky. Vstupujeme také sv˘mi Pfied prázdninami jsem sestavila program z úplnû pûveck˘mi party do velk˘ch ansámblov˘ch ãísel, nov˘ch pÛvodních písní, tak vûfiím, Ïe se mi podafií která jsou napsaná ve vícehlasech, prolínají se natoãit je na desku. Ale stále je‰tû sbírám materiál. v nich rÛzné sólové zpûvní linky a pÛsobí to celé velmi monstróznû. Kolegové z ansámblu mají opravdu tûÏké zpívání a do toho je‰tû tanãí. Hudebnû je to podle mû zajímav˘ pokus o pfiiblíÏení se muzikál- nosti Mozartovy doby s prvky souãasné muziky. Vychází z toho zajímavé stfietnutí, po hudební strán- ce barevnû napsané. Jakou svou souãasnou roli máte nejradûji? Sezonu jsme zaãali Bídníky, âarodûjkami z East- wicku, ãinohrou Vrátila se jednou v noci. Tedy m˘mi oblíben˘mi. Ale musím fiíct, Ïe nemám jedinou roli, na kterou bych se netû‰ila, protoÏe jsou to v‰echno krásné vû- ci, pfiestoÏe nûkteré hrajeme hodnû let, jako tfieba Brouka v hlavû. Jak jste vlastnû proÏila leto‰ní prázdniny? Mûla jste ãas na lelkování? Kromû 3. ãervence, kdy jsme vystupovali na ponto- nu na fiece v âesk˘ch Budûjovicích s muzikálem West Side Story, jsem nemûla Ïádnou divadelní prázdninovou aktivitu, coÏ se mi uÏ hodnû let nesta- lo. Ale moje nad‰ení z tolika volného ãasu mi trochu zkalila nemoc. Skoro cel˘ ãervenec jsem polykala antibiotika. Nicménû dvanáctidenní dovolenou na Krétû jsem si to vynahradila. Já mofie miluji, moc se mi tam líbilo. Nemáte nûjaké nové dabingové nabídky? Nejde tfieba do ãeské distribuce dal‰í film s pfiedstavi- telkou agentky Dany Scullyové Gillian Anderso- novou, jejíÏ jste dvorní dabérkou? S dabingem uÏ to není jako dfiív. UÏ po zkou‰ce ne- utíkám rychle do jednoho studia, odtud do druhého a do tfietího. Tyhle doby si dobfie pamatuji a mûla jsem je ráda, dnes se ale uÏ situace trochu zmûnila.

6 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 7

K¤ÍÎ * ULRYCH * HAJDA * ·TùDRO≈ * KUNDERA * P¤IDAL * KRÁTK¯ * âERN¯ * ZIEGELBAUER * MIKULÁ·KOVÁ * ULRYCHOVÁ * POLÍVKA * KRATOCHVIL * MONYOVÁ * GIRSTLOVÁ * CÓN * TREFULKA * ZOUBEK * ZÁBRANSKÁ * âERNÁ * NùMEC * PLCH * HNILIâKA * SCHERHAUFER * JEST¤ÁB * ROTREKL * MYSLIVEâEK * POSPÍ·IL * VONDRÁK * UHDE * BLÁHA * MACHOUREK * JE¤ÁBEK * GROCH * SPÁâIL * TUSCHNEROVÁ * VESEL¯ * RICHTER * GAZDÍK * KUâEROVÁ * HEGER * KROâIL * KUDùLKA * BORN * DOSTÁL * KUBÍâEK * LEJSKOVÁ * LAPâÍKOVÁ * SMEJKAL * OND¤ÍâEK * LASICA * PAVLICA * WITTMANN * TR¯BOVÁ * BLATN¯ * JUNÁK * MO·A * MILKOV * BURE·OVÁ * MERTA * KO·ËÁL * CEJPEK * OSTR¯ * PETRDLÍK * ONDERKA * JIRÁSEK * JAVOROVÁ * MORÁVEK * DUCHO≈ * MARTINEC * CIPRIAN * HRUBÁ * PROSTùJOVSK¯ * SÍS * POHANKA * NOVÁâEK * PECINA * MAREâEK * KRACIK * FIEBER * JOSEK * DU·EK * MICHÁLEK or si svoji cestu za divadlem musel zajímavû vyvzdorovat... Jak jste se vÛbec k divadelní reÏii dostal? Zaãalo to v klukovsk˘ch letech. Byl jsem zamilo- van˘ do opery a v Janáãkovû divadle jsem byl tak ãasto, jak to jenom ‰lo. KdyÏ jsem tam o mnoho let pozdûji dvû opery reÏíroval, mûl jsem z toho nelíãenou radost. PfiestoÏe jsem zbûhl k ãinohfie, z mého operního období mi zÛ- stala láska k tzv. velk˘m plátnÛm. Uteãme od opery. Jak se ale ten mladík tedy dostal ke skuteãnému divadlu? UÏ na základní ‰kole jsme mûli dramatick˘ krou- Ïek. Bûhem stfiedo‰kolsk˘ch studií jsme se spo- luÏáky zaloÏili amatérské divadlo M-DÍLNA, které nûkolik let pÛsobilo v klubu na Leitnerovû ulici. Tento soubor jsem od poãátku vedl a mûl jsem tam pfiíleÏitost reÏírovat nûkolik inscenací. Která se vám tfieba nejvíce vryla do pamûti? Byla to tfieba inscenace Máchova Máje v roce 1980, v nûmÏ mj. úãinkovala v hlavní roli také Iva Bittová, tehdy jiÏ slavná hereãka Divadla na pro- vázku. Z fiady tehdej‰ích ãlenÛ jsou dnes diva- delní profesionálové. Byl jste i nûjak jinak múzick˘, hrál jste tfieba na nûco? Hrál jsem na dva nástroje. Na klavír a na flétnu. Virtuos se ze mne skuteãnû nestal, ale za tu asi desetiletou zku‰enost jsem dodnes rád, hodnû mi ty základní znalosti pomáhají napfiíklad v kon- taktu s hudebními skladateli. Vy jste se ale je‰tû jako mladík koncem se- ZBYNùK dmdesát˘ch let dostal aÏ do legendárního Divadla na provázku. Nebylo to díky va‰emu tatínkovi, kter˘ stál u vzniku tohoto souboru? SRBA Nebylo tomu tak. RodiãÛm moje útûky k divadlu ani moc po vÛli nebyly. Docela dobrodruÏnû jsem poÏádal reÏiséra Petera Scherhaufera o moÏnost ReÏisér a stávající dûkan brnûnské Divadelní fa- nav‰tívit nûkolik zkou‰ek v Divadle na provázku, a- kulty JAMU Zbynûk Srba chystá pro Mûstské di- bych vidûl, jak se divadlo dûlá „doopravdy“. Spoleãnû vadlo Brno inscenaci Betlém. Podtitul nového s Petrem Oslzl˘m mne posléze pfiijali do divadla jako autorského kusu, jehoÏ scénáfi pfiipravil eléva. Na fiadû inscenací jsem se podílel jako asi- sVáclavem Cejpkem a Janem ·otkovsk˘m, je stent reÏie. Tou první byla SviÈ, sviÈ má hvûzdo v ro- taktéÏ v˘mluvn˘: Pastorála aneb Hry vánoãní. ce 1977. ZaÏil jsem zblízka celou plejádu vynikajících Znám˘ pfiíbûh o narození JeÏí‰ka se v‰ak neob- „provázkovsk˘ch“ inscenací interpretovan˘ch v˘teã- rací jenom k tajemné vánoãní noci. "Men‰í v˘jevy n˘mi herci. Pamatuju si docela Ïivû, jak mû ta úÏas- z budoucího Kristova Ïivota vãetnû fragmentu ná tvÛrãí atmosféra okouzlila a úplnû pohltila. kfiíÏové cesty by mûly naznaãit propojení s chystan˘mi Pa‰ijemi,“ fiíká Srba, kter˘ má za sebou na osmdesát inscenací. Stávající Betlém by podle jeho slov nemûl popfiít pfiedstavu tradiãních líbezn˘ch ãesk˘ch Vánoc, HOST DO DOMU ale jít také nad rámec tradiãních lidov˘ch vá- noãních her, s nimiÏ divadelníci obvykle pra- cují. Srba uÏ pro stejn˘ divadelní dÛm pfiipra- Jak vzpomínáte na reÏijní legendu jménem Peter vil muzikál Odysseia, kterého si dodnes ze své Scherhaufer? tvorby velmi povaÏuje. Osmaãtyfiicetilet˘ divadel- Vypráví se o nûm desítky historek a mnohé z nich ník a pedagog se narodil v Brnû do rodiny re- jsou zcela jistû pravdivé. Byl to ãlovûk velmi osobit˘ spektovaného dramaturga a uznávaného teatro- a svérázn˘, dnes by se o nûm fieklo, Ïe to byl worko- loga Bofiivoje Srby, kter˘ stál u brnûnského diva- holik. Neuvûfiitelnû seãtûl˘ a vzdûlan˘ reÏisér napl- delního zázraku ‰edesát˘ch let a také u zrodu le- nûn˘ velk˘mi vizemi. VÏdy jako zdroje pouÏíval velké gendárního Divadla Husa na provázku. Srba juni- 7 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 8

nebyla Brno, byla uÏ mnohem Se Stanislavem Slovákem, otevfienûj‰í. Napfiíklad v Praze Tomá‰em Steinerem, opût zaãínal reÏírovat Lubo‰ Jaroslavem Milfajtem Pistorius a Evald Schorm. a Igorem Barberiçem Navíc jsem mûl na DAMU v˘ho- du, Ïe jsem pfiijímaãky v pod- statû vyhrál, jak jsem se pozdû- ji dozvûdûl. M˘mi hlavními pe- dagogy se stali Ladislav Vymûtal a Jaroslav Vostr˘. Bylo k uÏitku nebo spí‰ na závadu, Ïe jste synem zná- mého a cenûného dramaturga a teatrologa Bofiivoje Srby? Nemusel jste jako di- vadelník pomyslnû konkuro- vat tomu jménu? KaÏd˘ z nás jde v Ïivotû svou cestu. TakÏe mohu upfiímnû fiíci, Ïe k Ïádnému konkurenãnímu mnoÏství materiálÛ z nejrÛznûj‰ích disciplín, které by- souboji, kter˘ asi máte na mysli, nikdy nedo‰lo. ly ãasto divadlu velmi vzdáleny. I to tvofiilo jeden Vedeme spolu v prÛbûhu let fiadu uÏiteãn˘ch rozho- z prostfiedkÛ jeho originálního divadelního experi- vorÛ. Mnohokrát spolu souhlasíme, ãasto také ne. mentátorství. Nûkdy se dokázal pofiádnû rozzlobit, A kromû toho, za reÏijním pultem vÏdy sedíte nako- dokonce pou‰tût hrÛzu, ale v jádru to byl ãlovûk vel- nec sám. mi kfiehk˘, pfiem˘‰liv˘ a dokonce zraniteln˘. Které ze sv˘ch osmdesáti divadelních reÏií si po- Vy jste ale na Provázku pfiípadnû i hrál... Stfiihnul vaÏujete nejvíc a proã? jste si napfiíklad Jana Ratkina v inscenaci Pofiadí si urãit netroufám, takÏe jen nûkteré zmíním. Stfiíbrn˘ vítr, ale proã pod pseudonymem Zbynûk V Mûstském divadle v Mostû (kam jsme po absoluto- Vrba? riu ode‰li spoleãnû s partou spoluÏákÛ a hudebním V tom sehrála roli tehdej‰í normalizaãní politika. skladatelem Vladimírem Franzem) dramatizace Schovával jsem se nûjak˘ ãas za jméno, v nûmÏ by- Filosofské historie, Cirkusu Humberto, Lidí z marin- la pfiesmyãka jediného písmena. Vzhledem k jedno- gotek, Mistra a Markétky, Markéty Lazarové, Kladiva znaãn˘m tátov˘m politick˘m postojÛm v roce 1968, na ãarodûjnice…., V praÏském Národním divadle ur- kter˘ch si dodnes velmi váÏím, jsem po ukonãení zá- ãitû Pa‰ije, v Národním divadle v Brnû Stromy umíra- kladní ‰koly v sedmdesát˘ch letech dokonce mûl za- jí vstoje, Tomá‰ Becket, Faust, Merlin, Rok na vsi, povûzena v‰echna brnûnská gymnázia. Mary‰a, Silnice. V Mûstském divadle Brno mimofiád- A zkou‰el jste vÛbec nûjak˘ gympl? nû nároãn˘ projekt, inscenace Homérova eposu Tehdej‰í fieditel jistého gymnázia, o které jsem se u- Odysseia s hudbou O. Veselého. cházel, rovnou rodiãÛm diskrétnû oznámil, Ïe tfieba- Moc si povaÏuji skuteãnosti, Ïe Ïádn˘ z tûch titulÛ, Ïe mám prospûch i pfiijímaãky jednoznaãnû na pfiije- které mám za sebou, jsem nemûl nijak nakázáno in- tí, Ïe mne vzít nesmí. Pr˘ aÈ se ani nezdrÏuju odvo- scenovat. Îádn˘ fieditel ani ‰éf mû nenutil k titulu, láním a jdu si najít nûjaké dobré uãení. To byla tako- kter˘ je tfieba udûlat, vÏdy to byla svobodná volba. vá doba. A vrátím-li se k va‰í otázce: kaÏdá poslední práce je A tak se z vás málem stal zahradník? pfiece vÏdy ta nejdÛleÏitûj‰í. Ano. Po roce uãení jsem pfiestoupil na Stfiední zemû- Ale vy jste pfiece v Mûstském divadle v Mostû dûlsko – technickou ‰kolu v Brnû Bohunicích a na ní v roce 1981 od- maturoval. Tam uÏ k mému kádro- vému profilu byli velkorysej‰í. Ta ‰kola byla úÏasná a moc rád na ni vzpomínám. S fiadou spoluÏákÛ i pedagogÛ se dodnes pfiátelíme. Já vím, Ïe kdyby do Ïivota ne- patfií. DokáÏete si dnes pfiedstavit, Ïe byste Ïivot strávil míchá- ním postfiikÛ na vinnou révu a stfiíháním jabloní? Ale dovedu. Dokonce se mi po tom oboru mnohokrát v Ïivotû zaste- sklo. A uznejte, Ïe je pfiíjemnûj‰í jezdit na odborné praxe do vinn˘ch sklepÛ neÏ na brambory. A co se zmûnilo, Ïe jste byl v roce 1981 pfiijat na obor reÏie na Divadelní fakultu Akademie mú- S Václavem Cejpkem zick˘ch umûní v Praze? Doba trochu poskoãila. A Praha 8 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 9

kovan˘m vánoãním hrám. Ne‰lo nám pouze o dochované lidové baroko a jeho rekonstrukci, tfiebaÏe je samo o sobû krásné a také z nûj ãerpáme. Nechceme pouze oÏivit jesliãky na divadle. V duchu na‰ich pfiedchÛdcÛ vyuÏíváme celou fiadu dostupn˘ch zdrojÛ, které s na‰ím pfiíbû- hem nûjak˘m zpÛsobem souvisejí. PouÏili jsme podobn˘ princip a hru jsme Ïánrovû do urãité míry rozrÛznili. Sledujeme pfiíbûh od zásnub Josefa s Marií, zvûstování radostné události bu- doucí matce, pfies jejich cestu do Betléma S Janem ·otkovsk˘m na sãítání lidu. Sledujeme i pfiíbûh Hero- da, tfií putujících králÛ. Pastorála v podti- tulu ukazuje na putování past˘fiÛ zVala‰ska k jesliãkám a vytváfií v insce- avNárodním divadle v Brnû byl celkem jedenáct naci lidovou notu. Naznaãujeme také útûk do Egypta rokÛ umûleck˘m ‰éfem? a pfiedjímáme v kratink˘ch fragmentech Kristovo u- To je pravda. Ale vÏdy jde o spoleãné hledání a o ná- kfiiÏování i nanebevstoupení. Ale to jsou opravdu jen slednou dohodu s dramaturgem, kterého povaÏuju takové záblesky. Mám radost, Ïe tato koncepce na- za klíãového spolupracovníka reÏiséra. A navíc lezla v divadle mimofiádné porozumûní a podporu. v pûtatfiiceti pfiípadech na‰ich inscenací ‰lo o pÛvod- Co vy sám máte z vánoãní nálady nejradûji? ní dramatizace a úpravy. A pochopitelnû musí dojít ke Já mám rád cel˘ adventní ãas, kter˘ samotn˘m vá- konsenzu s vedením divadla. A je úÏasné, kdyÏ fiedi- noãním svátkÛm pfiedchází. BohuÏel se mi v tûch ãty- tel a ‰éf vytváfií tvÛrcÛm svobodn˘ prostor. fiech t˘dnech nedafií vÏdy pozastavit ãas, jak bych si Máte tfieba jako reÏisér nûjaká oblíbená témata? sám pfiál. Zjednodu‰enû fieãeno by se dalo fiíct, Ïe kaÏd˘ t˘- Od poloviny loÀského fiíjna jste se stal dûkanem den, kaÏd˘ den pfiiná‰í témata, na která by mûlo di- brnûnské divadelní fakulty. Proã jste se vrhnul od vadlo promptnû reagovat. I ta tzv. témata nadãasová praktického divadla na fiízení umûlecké ‰koly? se ãasto neãekanû stávají velmi aktuálními. Jedno Mám za sebou osmdesát inscenací. Pfiede dvûma, svoje oblíbené téma si dovolím prozradit. Dá se asi tfiemi roky bych o nûãem podobném urãitû neuvaÏo- shrnout do následujícího citátu: ·tûstí neexistuje, ale val. Velkou roli sehrála vnitfiní touha zkusit si nûco jednoho dne o nû ãlovûk pfiichází. S tím souvisí zcela nového a s Ïiv˘m divadlem pfiímo související- Maeterlinckova my‰lenka z knihy Moudrost a osud, ho. Své sehrála také v˘zva nûkter˘ch kolegÛ, kte- Ïe ãlovûk je povinen cel˘ Ïivot hledat ‰tûstí, i kdyÏ r˘ch si velmi váÏím, abych se pustil do volebního klá- vÛbec není jisté, Ïe právû ono je údûlem ãlovûka na ní. Ten úkol je skuteãnû obrovsk˘, musím se rychle u- zemi. TakÏe prchavost lidského ‰tûstí je téma, které ãit spoustû nov˘ch vûcí, vstfiebávat mnoÏství infor- moÏná hodnû projektuji do sv˘ch inscenací. mací a doba je nemilosrdnû rychlá. Ale mám kolem Vy ale nyní pro Mûstské divadlo chystáte insce- sebe skvûl˘ t˘m lidí, na ‰kole pÛsobím patnáct˘ rok naci Betlém, jejíÏ ústfiední téma je radostné: na- a praxe v divadle je samozfiejmû k nezaplacení. rození Krista Pána. Jak byste charakterizoval ten- ReÏie se ostatnû, jak sám vidíte, nevzdávám. to text? Na co se nyní nejvíce tû‰íte? Cel˘ projekt Betlém s podtitulem Pastorála aneb Hry AÏ vezmu svoji devítiletou dcerku AneÏku na premi- vánoãní vychází ze snahy nepopfiít kouzlo a jistou lí- éru Betléma a budu mít pofiádnou trému, aby se jí beznost tradiãních „ãesk˘ch Vánoc“, ale zároveÀ se pfiedstavení líbilo. pokou‰íme jít nad rámec, kter˘ povût‰inou umoÏÀují Lubo‰ Mareãek jiÏ mnohokrát inscenované lidové texty. SnaÏíme se více zam˘‰let nad smyslem a posláním, které nám vá- noãní pfiíbûh pfiiná‰í. TakÏe nepÛjde o tradiãní "jesliãkár- nu"? V‰ichni vidíme a vnímáme, Ïe vánoã- ního tématu se do znaãné míry zmoc- nila komerce. Ostatnû uÏ od poloviny fiíjna chodíme kolem zasnûÏen˘ch stromeãkÛ a dáreãkÛ ve v˘lohách a ãokoládov˘ch ãertÛ v obchodech. A v‰ude se objeví umûlohmotné a pa- pundeklové betlémy, které nic nevy- práví o smyslu Vánoc, ale neodbytnû na nás nûkolik mûsícÛ volají NAKU- PUJTE! My v‰ak nic podobného na je- Na premiéfie vi‰ti proÏívat nechceme a spí‰e smû- muzikálu Odysseia, fiujeme k podstatû celé této události, reÏie: Zbynûk Srba tedy narození JeÏí‰ka. Proto jsme se chtûli vyhnout také jiÏ zmínûn˘m opa- 9 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 10

Peter Stone-Jule Styne Bob Merill SUGAR reÏie: Stanislav Mo‰a DOKORAN listopad0923.10.20099:38Stránka11 Stanislav Mo‰a PREMIÉRA 26.ZÁ¤Í2009 PRAHA POD PALMOVKOU DIVADLO Petr Kracik Michaela Badinková,AnnaSchmidtmajerová, Josef Hervert, OttoRo‰etzk˘,Ale‰Alinãe, Josef Hervert, Ondfiej Kavan,JanTepl˘, RadekValenta, Milo‰ Kopeãn˘,RenéPfiibil,JifiíHavel, Ivo Kubeãka,JanKoneãn˘, IvanJifiík, Barbora Valentová, Perla Kotmelová, Marcela Noh˘nková,RudolfJelínek, Simona Vrbická, Zuzanaâapková, Eva Kode‰ová,AlenaBazalová

Foto: jef Kratochvil DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 12

MÁRIA LALKOVÁ

V kost˘mu z muzikálu Zahrada divÛ, reÏie: Stanislav Mo‰a

Mezi záplavou ãesk˘ch slov se pfii rozhovoru jsem tam chodit, ale musela jsem cviãit doma. To s Máriou Lalkovou obãas objeví nûjaké slovenské. bylo jako z bláta do louÏe,“ smûje se Mária. Její ma- „Jsem Slovenka a pfii bûÏném hovoru to na mnû kaÏ- minka totiÏ byla pfiísná a dohlédla na to, aby poctivû d˘ pozná. To se uÏ do konce Ïivota nezmûní,“ vy- cviãila na klavír i doma. V âesku zatím mladá he- svûtluje Mária. Dodává v‰ak, Ïe svou národnost ne- reãka klavír nemá. „Ale aÏ budu velká…“ zasní se. vidí jako hendikep. Je rozdíl fiíkat divadelní text a ne- „Pak si ho urãitû pofiídím,“ smûje se Mária, která formálnû si povídat. „Pfii uãení textÛ mám ãas kaÏdé v pfií‰tím roce oslaví tfiicítku. slovo pfieÏv˘kat a dostat ãe‰tinu pofiádnû do pusy. Po stfiední ‰kole ode‰la do Brna, protoÏe Janáãkova Mária Lalková se narodila v Îilinû a jako malá holka akademie múzick˘ch umûní nabízela spojení herec- chtûla b˘t popeláfikou nebo tfieba detektivkou. Po tví, zpûvu a tance. Muzikálové herectví bylo je‰tû základní ‰kole se v‰ak rozhodla pro bratislavskou v plenkách a uãilo se jen málokde. A Brno se stalo konzervatofi. Její matka byla taneãnice a folkloristka, její láskou. Zamilovala se do nûj hned dvakrát. takÏe Máriu odmaliãka vodila po koncertech a pfied- Poprvé to byla láska platonická, podruhé uÏ opra- staveních. I ona sama tancovala, ale pro kariéru ta- vdová. „Brno jsem si vysnila. Milovala jsem ho na neãnice se nakonec nerozhodla. KdyÏ totiÏ pfiem˘‰- dálku a ani jsem ho nemusela znát. Hned jsem vû-

S Du‰anem Vitázkem v muzikálu Josef a jeho pestrobarevn˘ V OSLNùNÍ plá‰È, reÏie: Stanislav Mo‰a

lela, jak˘ obor bude na konzervatofii studovat, máma jí tancování rozmluvila. „Mûla pravdu. Nemám postavu taneãnice, a navíc kariéra hereãky mÛÏe b˘t mnohem del‰í. Mrzelo by mû, kdybych musela skon- ãit s prací tfieba ve tfiiatfiiceti letech. Baletky pak tfieba je‰tû uãí, ale uÏ to není ono,“ myslí si Mária. Svého rozhodnutí studovat hereckou konzervatofi nelituje. Herectví ji okamÏitû „chytlo“ a láska k fie- meslu jí vydrÏela. Mária odmaliãka hrála na klavír a doteì si za nû rá- da sedne a zahraje Mozarta ãi Bacha. „KdyÏ mû to pfiestalo bavit a do hudebky uÏ jsem chodit nechtû- la, uzavfiela jsem s maminkou dohodu. Nemusela 12 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 13

dûla, Ïe to je to mûsto, kde chci studovat,“ usmívá se mladá hereãka. Se S Robertem Jíchou smíchem vzpomíná na svou první ná- v Muzikálech v‰tûvu Brna. „Pfiijela jsem v zimû na z Broadwaye, první kolo pfiijímacích zkou‰ek v koÏi- reÏie: Stanislav Mo‰a chu a beranici, protoÏe u nás v Îilinû byly velké mrazy. JenÏe tady bylo asi deset stupÀÛ. Asi jsem pÛsobila jako turista nûkde ze Sibifie,“ smûje se Mária. KdyÏ vidûla mûsto na vlastní oãi, mûla jasno. Opravdu je to mûsto, kde chce studovat a ãasem snad i zÛ- stat. Po pfiijetí na Janáãkovu akademii mezi spoluÏáky rychle zapadla. Ukázali jí brnûnské kavárny i hospÛdky a nau- ãili ji pít pivo. „Za to jsem jim opravdu moc vdûãná,“ smûje se hereãka. V roãníku, kde studovala, bylo více SlovákÛ neÏ âechÛ. TakÏe místo toho, aby se Slováci nauãili ãesky, ve tfiídû se uchytila sloven‰tina. „Na‰e pedagoÏka Zdena Herfortová z toho nemûla zrovna ského, protoÏe chtûli vytvofiit nûco nového. Vznikla radost,“ vtipkuje hereãka. K jejím spoluÏákÛm, se tak osobitá inscenace, která má b˘t jak poetickou kter˘mi se potkávala i Mûstském divadle Brno, pat- a líbeznou oslavou vánoãních svátkÛ, tak zároveÀ fiili Vlado Voleãko, Evelína Jirková nebo SoÀa zamy‰lením se nad dne‰ním smyslem Vánoc. Jányová. Znám˘ biblick˘ pfiíbûh upravili, aby se jím mohl ko- Kprvní roli se Mária Lalková dostala uÏ na základní chat soudob˘ divák a je‰tû se u nûj pobavil. ‰kole. Tehdy hrála v pfiedstavení Jednotkári, které Sama Mária ráda vzpomíná na to, jak trávila Vánoce bylo o neshodách mezi uãitelem a jeho tfiídou. „Hrála doma na Slovensku. Rodiãe nebyli vûfiící, ale na jsem takového vydûdûnce tfiídy. Jmenovala jsem se Vánoce jezdila celá rodina k babiãce, která kfiesÈan- Franti‰ka a kluci tam po mnû házeli houbou,“ vzpo- ské zvykly ctila. „VÏdycky nám dûlala kfiíÏek medem míná Mária a na tváfii se jí objeví úsmûv. na ãelo,“ zasní se hereãka. Pak s úsmûvem dodá, Ïe Dal‰í dûtskou roli si vyslouÏila ve hfie Mekké sny. To tento zvyk jí zÛstal. I ona na Vánoce v‰echny pokfii- uÏ Ïáci základní ‰koly spolupracovali s divadlem. Ïuje medem na ãelo. Díky tomu mohli se sv˘m pfiedstavením hostovat tfie- I kdyÏ Brno je Márii velkou láskou, dnes tady uÏ ne- ba v Nitfie. „Byla to ponurá, ale krásná hra. bydlí. Pfiestûhovala se za sv˘m pfiítelem do Pfiedstavili jsme v ní reflexi na tehdy probíhající válku v Jugoslávii,“ fiíká Mária. První role v Mûstském divadle Brno pfii‰ly uÏ za studií na JAMU. „Byl to pfiíjemn˘ pfiiv˘dûlek. Vût‰inou jsme byli chudí studenti, takÏe penízky navíc se vÏdycky hodily,“ vypráví Mária. Dodává v‰ak, Ïe nejhezãí role pfii‰ly aÏ se stál˘m an- gaÏmá. „Miluji roli Rusaliny v pfiedstavení Cikáni jdou do nebe. Ta postava je mi velmi blízká sv˘m temperamentem. V takové roli se mÛÏu o- pravdu vyfiádit. Navíc ráda poslouchám cikán- ské písnû a tuto baladu mám opravdu ráda,“ líãí Mária. S láskou ale vzpomíná i na dal‰í role. Krásná byla podle ní napfiíklad postava svaté Terezy v pfiedstavení Deník Krále ãi role Lulu ve hfie Cabaret. Oproti rolím Ïiveln˘ch a trochu divok˘ch postav teì pfiijde zmûna. Koncem fiíjna ãeká mladou hereãku premiéra hry Betlém, v níÏ si zahraje Panenku Marii. „Ten scénáfi je úÏasn˘. I kdyÏ jde o notoricky známé téma, vûfiím, Ïe diváci budou pfiekvapení,“ usmívá se tajuplnû Mária. Popisuje, Ïe ona sice bude hrát Marii, ale ne jako nedotknutelnou svûtici. Spí‰e jako obyãejnou dívku. Ve hfie zazní texty ze Starého zákona, ale V muzikálu také mnoho písniãek a vtipn˘ch dialogÛ. Cikáni jdou do nebe, Po vánoãním pfiíbûhu zrození se rozhodl sáh- reÏie: Petr Kracik nout brnûnsk˘ tvÛrãí t˘m reÏiséra ZbyÀka Srby a dramaturgÛ Václava Cejpka a Jana ·otkov- 13 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:38 Stránka 14

V muzikálu West Side Story, reÏie: Stanislav Mo‰a

Slavkova u Brna. „A neprohloupila jsem. Zapou‰tím jiném. Tolik vjemÛ se nedá srovnat s jízdou autem,“ tam kofieny, protoÏe jsme si s partnerem vzali sta- líãí Mária. vební úvûr a pfiestavujeme domeãek. âasto je to ale SnÛ a cílÛ je je‰tû opravdu mnoho. Ani ne tak pra- nároãnûj‰í, neÏ kdybychom stavûli nanovo,“ smûje covních jako osobních. „Chtûla bych hodnû cesto- se. AÏ bude bydlení zafiízené, zaãne uvaÏovat o rovat. Je tolik zemí a míst, kde musí b˘t opravdu krás- dinû. „A aÏ budu velká, pofiídím si k tomu je‰tû pej- nû! Ráda bych poznávala cizí jazyky a kulturu,“ po- ska,“ dodává. pisuje zasnûnû Mária. DoplÀuje v‰ak, Ïe to nezna- Odejít do vût‰ího mûsta ji nikdy nelákalo. Ani do mená odsunout rodinu na druhou kolej. „I s dítûtem Bratislavy, ani do Prahy. „Do ãeského hlavního mûs- se pfiece dá cestovat. Samozfiejmû Ïe ne s úplnû ta budu klidnû za prací dojíÏdût, ale ráda bych zÛ- mal˘m, ale kdyÏ trochu povyroste, rodiãe se jen ne- stala tady na jiÏní Moravû. Moravská povaha je mi smûjí bát,“ myslí si. mnohem milej‰í,“ vysvûtluje hereãka. Chtûla by se nauãit jezdit na koni, pofiídit si domÛ Jediné, co jí na jiÏní Moravû chybí, jsou slovenské klavír ãi poznávat dal‰í kouty svûta. A o v‰em fiíká: hory. „Ten v˘hled na krajinu a obzory, jaké má ãlo- AÏ budu velká. Kdy to teda bude? „To vlastnû ani vûk v Brnû a okolí, je nádhern˘. KdyÏ pfiijede ma- nevím. Asi tehdy, aÏ se budu cítit opravdu dospûlá,“ minka na náv‰tûvu, je ze zdej‰í krajiny nad‰ená. usmûje se Mária. Pofiád si fotí ty mraky a políãka,“ smûje se Mária. Tereza Barto‰íková Dodává v‰ak, Ïe hory jsou hory. Proto se ráda vrací na Slovensko, ale objevuje také krásy ães- ké hornaté krajiny. Líbí se jí Vysoãina, OsoblaÏsko, ·umava a o leto‰ních prázd- ninách dokonce sjíÏdûla Vltavu. Doufá, Ïe z vodácké v˘pravy se stane kaÏdoroãní tra- dice. „Samozfiejmû jsme se vyklopili do vo- dy. Navíc jsem nebyla úplnû spolehliv˘ há- ãek. Místo abych kontrolovala, kde je jak˘ kámen, kochala jsem se pfiírodou,“ smûje se hereãka. Kochá se cel˘ Ïivot. UÏívá si okamÏiku, nû- kdy aÏ moc. „Obdivuju okolí i kdyÏ jedu autem ze Slavkova do Brna. VÏdyÈ pfiíroda je kaÏd˘ den jiná. Nûkdy skoro zapomenu sledovat provoz na silnici,“ pfiiznává. âasto S Jánem Jackuliakem si také otevfie v autû ok˘nka, aby nasávala v muzikálu Cabaret, rÛzné vÛnû. „Na to v‰ak auto není ideální. reÏie: Pavel Fieber MÛj pfiítel je motorkáfi, a to je hned o nûãem 14 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:39 Stránka 15

Chlapci, úãastníci konkurzu na plakát vánoãní hry Václava Cejpka, ZbyÀka Srby a Jana ·otkovského BETLÉM Foto jef Kratochvil. Plakát Petr Hlou‰ek & jef Kratochvil. DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:39 Stránka 16

Mûstské divadlo Brno nabízí propagaci Va‰í firmy ãi Va‰eho produktu v tiskov˘ch materiálech Mûstského divadla Brno

Dejte o sobû vûdût v programech inscenací, které se dostanou k tisícÛm divákÛ!

BliÏ‰í informace na telefonních ãíslech 533 316 315 a 605 248 338, e-mail: [email protected] DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:39 Stránka 17

âINOHERNÍ SCÉNA Carlo Goldoni: POPRASK NA LAGUNù Existuje jen málo komedií, které dosahují úrovnû tohoto díla. Václav Cejpek, Zbynûk Srba, Jan ·otkovsk˘: BETLÉM V‰echna legrace, zábava ãi humor, jak kdo chce, se ve v‰ech po Vánoce - jeden z pfiíbûhÛ, na kterém stojí na‰e civilizace, pfiíbûh tomto autorovi následujících veselohrách odvíjí od toho, jak geni- o narození JeÏí‰e Krista. Pfiíbûh, kter˘ nutká a vybízí k znovuz- álnû to právû on ukázal v této komedii. A moÏná jiÏ ani neexistu- pfiítomÀování i na divadelních prknech. Pfiíbûh, kter˘ si Mûstské je nic zábavnûj‰ího, neÏ tato hra. Roztodivn˘ fietûz roztomil˘ch divadlo Brno nechtûlo a nemohlo nechat ujít, u kterého nemohlo nevraÏivostí a svárÛ, klevet rozdm˘chávajících v du‰ích jednodu- dopustit, aby chybûl v jeho repertoárové nabídce. Autorsk˘ t˘m ch˘ch rybáfiÛ drama Ïárlivosti... Rozvá‰nûné hlavy, tupí stráÏci (jehoÏ souãástí kromû reÏiséra ZbyÀka Srby byl i rektor JAMU vefiejného pofiádku… Láska a nenávist - dvû nádoby se stejn˘m Václav Cejpek a dramaturg inscenace Jan ·otkovsk˘) se v‰ak dnem… A pfiitom svût poctiv˘ch, prost˘ch a dobrosrdeãn˘ch lidi- rozhodl nesáhnout po existujících lidov˘ch hrách a montáÏích z ãek, jaké známe z kaÏdodenního Ïivota. A ten nám pfiiná‰í ab- nich, ale vykroãil cestou nepomûrnû riskantnûj‰í. A sice cestou surdní, smû‰né, rozum i smysly provokující situace, kter˘m ne- koláÏe, které nechce jen na divadle oÏivit líbeznost jesliãek, ale zb˘vá neÏ se smát, neÏ se vysmát… nahlédnout betlémsk˘ pfiíbûh z více úhlÛ, zafiadit jej do ‰ir‰ího ReÏie: Zdenûk âernín biblického kontextu, vzru‰ovat souãasn˘m pohledem, provoko- Hrají: Zdenûk Junák nebo Zdenûk âernín, Irena Konvalinová, vat montáÏí zdánlivû nesourod˘ch prvkÛ. Lenka Janíková nebo Tereza ·efrnová, Patrik Bofieck˘, Martin Tak se v textu inscenace Betlém kromû starozákonních a novo- Havelka, Erik Pardus, Jana Glocová, Veronika Poláãková, Marta zákonních motivÛ a fragmentÛ z ãesk˘ch lidov˘ch her objevují i Ondráãková, Alan Novotn˘ nebo Vojtûch Blahuta, Luká‰ Hejlík, pfieklady z lidov˘ch her polsk˘ch, vala‰sk˘ písÀov˘ folklór, songy Jaroslav Zádûra, Michal Nevûãn˘, Zdenûk Kopp. skupiny Cimbal Classic, texty Franze Werfela, Milana Rúfuse nebo Ladislava Fukse. Cílem v‰ak není destrukce vánoãního pfiíbû- Alexandr Dumas st., Hana Bure‰ová, ·tûpán Otãená‰ek: hu – je jím sugestivní záÏitek, bohatá a poutavá podívaná, která T¤I MU·KET¯¤I nahlédne onu historku, kterou zdánlivû v‰ichni známe (ale zná- Nejnovûj‰í dramatizace slavného historicko-dobrodruÏného ro- me ji opravdu?), ve vzru‰ivû neãekaném svûtle. (Narodil se mánu rozvíjejícího romantick˘ pfiíbûh o cti, vûrnosti a lásce na po- Kristus pán ov‰em chybût vskutku nesmí a nebude.) zadí politick˘ch intrik. Tfii nerozluãní pfiátelé, ãlenové královsk˘ch Nedílnou souãástí pfiedstavení je i hudba Dalibora ·trunce na- mu‰ket˘rÛ, stateãn˘ Athos, silák Porthos a subtilní Aramis na- hraná souborem Cimbal Classic, která volnû vychází nejen z mo- cházejí nového druha ve veselém gaskoÀském ‰lechtici ravsk˘ch vánoãních tradic. Baladiãnost pfiíbûhu podtrhují na scé- d'Artagnanovi. Spoleãnû pak ãelí intrikám kardinála Richelieua, nû i dvû Ïivé kapely (hudecká a klezmerská) a dûti souboru kter˘ se s pomocí sv˘ch ‰pionÛ - Mylady de Winter a hrabûte Primavera. Rocheforta - snaÏí zkompromitovat francouzskou královnu a u- ReÏie: Zbynûk Srba pevnit osobní moc. Po ãetn˘ch dobrodruÏstvích, v nichÏ je od- Hrají: Ladislav Koláfi, Mária Lalková, Petr ·tûpán, Michal Isteník, kr˘váno i leccos ze záhadné minulosti hrdinÛ, rytífiskost mu‰ke- Eva Ventrubová, Milan Nûmec, Viktor Skála, Luká‰ Hejlík a dal‰í. t˘rÛ a jejich vûrnost ‰lechtick˘m zákonÛm cti vítûzí nad nástra- hami mstivé Mylady i kardinála. Tfii mu‰ket˘fii dodnes uchvacují sv˘m dobrodruÏn˘m pojetím, optimismem a Ïivotní energií, s níÏ hlavní postavy úspû‰nû ãelí pfiekáÏkám. V mu‰ket˘rské epopeji se Dumasovi podafiilo vytvofiit obraz nezapomenuteln˘ch hrdinÛ, ktefií se díky morálním vlastnostem, odvaze, vûrnosti a cti stali HRAJEME symbolem stateãnosti a rytífiskosti. Dramatizace v˘jimeãnû ús- pû‰n˘ch spolupracovníkÛ na‰eho divadla bude v mnohém pfie- kvapující! ReÏie: Hana Bure‰ová Thomas Bernhard: SÍLA ZVYKU Hrají: Michal Isteník, Igor Ondfiíãek, Petr ·tûpán, Jaroslav Dûj hry novodobého rakouského klasika, v posledním desetiletí Matûjka, Ladislav Koláfi, Ivana VaÀková, Pavla Vitázková, Eva ãasto hraného a ãteného i u nás, se odehrává v maringotce cir- Jedliãková, Irena Konvalinová, Josef Jurásek, Viktor Skála, kusového fieditele Caribaldiho. Ten si kdysi dávno usmyslel, Ïe Du‰an Vitázek, Zdenûk Bure‰, Robert Jícha nebo Luká‰ Vlãek, nacviãí se sv˘mi zamûstnanci ve volném ãase SchubertÛv smyã- Jan Mazák, Patrik Bofieck˘, Mária Lalková a dal‰í. cov˘ kvintet Pstruh. A tak se uÏ dvaadvacet let snaÏí pfiinutit Îongléra, Krotitele, Vnuãku a Klauna, ktefií nemají k hudbû Ïád- Yasmina Reza: KUM·T n˘ vztah, aby se nauãili hrát na klavír, housle, violu a basu... Je to jen patnáct let (psal se rok 1994), co nepfiíli‰ úspû‰ná fran- Síla zvyku je o touze po absolutní dokonalosti, která je v‰ak v ne- couzská hereãka Yasmina Reza napsala konverzaãní komedii sluãitelném rozporu s banální, v‰ední a poniÏující realitou. Hra pro tfii muÏe s prostink˘m názvem – Art (Umûní). V ãeském pfie- má svou komikou blízko k fra‰ce a varírováním opakování rÛz- kladu Michala LázÀovského Obraz, v Nûmecku Kunst, v Polsku n˘ch situací i ke klauniádû ãi filmové grotesce. Protagonistou to- Sztuka, na Slovensku a posléze i v nûkter˘ch ãesk˘ch divadlech hoto absurdního divadla, podobnû jako i v jin˘ch Bernhardov˘ch Kum‰t. ObdrÏela za ni prestiÏní Molièrovu cenu, text byl od té do- hrách, je dominantní muÏská postava, jiÏ se její megalomanská by pfieloÏen do 35 svûtov˘ch jazykÛ a úãinkovala v nûm nejedna a tedy nenaplnitelná touha po dokonalosti stává krutou i smû‰- hvûzda francouzského, nûmeckého ãi anglického divadla. nou posedlostí, s níÏ tyranizuje a deprimuje své okolí a nakonec Yasmina Reza od té doby napsala vícero pozoruhodn˘ch textÛ i sebe. (v ãesk˘ch divadlech mûly nejvût‰í ohlas její Tfii verze Ïivota), ale ReÏie: Hana Bure‰ová triumfálnímu úspûchu Kum‰tu a zároveÀ jeho úãinné jednodu- Hrají: Jan Mazák, Viktor Skála, Barbora Jelenová, Igor Ondfiíãek, chosti se uÏ nepfiiblíÏila. Není divu. Ta hra má takfika geniální v˘- Michal Isteník. chozí situaci – tfii mnohaleté pfiátele stfiedního vûku rozdûlí názor na koupi jednoho z nich. Ten si totiÏ za nekfiesÈanské peníze po- Eduardo Rovner: VRÁTILA SE JEDNOU V NOCI fiídí obraz. A ne ledajak˘. Bíl˘ obraz s bíl˘mi prouÏky od uznáva- Brilantnû napsaná komedie nejpfiednûj‰ího souãasného autora ného souãasného malífie. Prostû kus bílého plátna… Za diskusí, argentinského divadla úspû‰nû obletûla cel˘ svût a doãkala se je – li tato koupû v˘razem vytfiíbeného vkusu, nebo jen snobsk˘m mnoha prestiÏních ocenûní. Pedikér a star˘ mládenec Manuel pozérstvím, tanou otázky podstatnûj‰í. AÏ po tu hlavní – co vÛ- pravidelnû nav‰tûvuje hrob své matky, aby jí t˘den co t˘den vylí- bec to na‰e kamarádství drÏí pohromadû? Je aÏ pfiekvapivé, jak ãil, co nového se mu pfiihodilo. Skuteãnost si lehce pfiibarvuje, nû- pfiesnou sondu do muÏsk˘ch je‰itností, póz a drobn˘ch lÏí Reza které vûci zamlãí, jenom aby se matce jevil v lep‰ím svûtle. KdyÏ jako Ïena podnikla. A jak svrchovanû vtipnou komediální formou jí jednoho dne oznámí, Ïe se koneãnû chystá oÏenit, oãekává ho své poznání o moÏnostech a limitech „chlapského“ pfiátelství po návratu domÛ neuvûfiitelné pfiekvapení: jeho matka Fanny po nám coby divákÛm podává. deseti letech „odpoãinku v pokoji“ vstane z hrobu, aby na situaci ReÏie: Zdenûk âernín osobnû dohlédla. Energická Ïena se tak znovu zaãne plést do Ïi- Hrají: Erik Pardus, Viktor Skála a Luká‰ Hejlík nebo Patrik Bofieck˘. vota svého dospûlého syna: a jelikoÏ on je pochopitelnû jedin˘, kdo ji vidí a sly‰í, spou‰tí se fietûzec komick˘ch situací, nedoro- Tennessee Williams: zumûní, zámûn a zmatkÛ... Eduardo Rovner ve své komedii KOâKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ ST¤E·E o nádhernû vitální, byÈ mrtvé Ïenû, neopakovateln˘m zpÛsobem Mimofiádná hra je dílem Tennessee Williamse, jednoho z nejv˘- vystihuje dÛleÏitost pfiátelství i lásky. V hlavní roli – kdo jin˘, neÏ znamnûj‰ích dramatikÛ 20. století a jeden z jeho nejv˘znam- Zdena Herfortová… nûj‰ích textÛ (ovûnãen˘ i prestiÏní Pullitzerovou cenou) jistû ne- ReÏie: Emil Horváth tfieba zvlá‰tû pfiedstavovat. Staãí jen pfiipomenout ‰kálu svûto- Hrají: Zdena Herfortová, Erik Pardus, Jana Musilová, Igor v˘ch hercÛ od Paula Newmana pfies Kathleen Turnerovou Ondfiíãek, Zdenûk Bure‰, Karel Jansk˘, Milo‰ Kroãil, Eva k Laurenci Olivierovi, ktefií v této hfie, proslulé mimofiádn˘mi he- Jelínková a Josef Jurásek. reck˘mi pfiíleÏitostmi, dosahovali vrcholÛ své kariéry.

17 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 18

LISTOPAD

âINOHERNÍ SCÉNA HUDEBNÍ SCÉNA

nedûle V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ premiéra pondûlí Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 1.11. 19.30 Betlém 2.11. 19.30 Les Misérables (Bídníci) pondûlí V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ A1 úter˘ Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 2.11. 19.30 Betlém 3.11. 19.30 Les Misérables (Bídníci) úter˘ Thomas Bernhard E2 ãtvrtek Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 3.11. 19.30 Síla zvyku 5.11. 19.30 Les Misérables (Bídníci) stfieda Thomas Bernhard AB3 pátek zakoupeno 4.11. 19.30 Síla zvyku 6.11. 19.00 Fantasy Musical Gala ãtvrtek Eduardo Rovner sobota Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 5.11. 19.30 Vrátila se jednou v noci 7.11. 14.00 Les Misérables (Bídníci) pátek Carlo Goldoni derniéra sobota Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 6.11. 19.30 Poprask na lagunû 7.11. 19.30 Les Misérables (Bídníci) nedûle V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ E7 pátek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik vefiejná generálka 8.11. 19.30 Betlém 20.11. 14.00 Probuzení jara pondûlí A. Dumas st., H. Bure‰ová, ·. Otãená‰ek PP1 pátek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik A5/AB5 9.11. 18.00 Tfii mu‰ket˘fii 20.11. 19.30 Probuzení jara úter˘ A. Dumas st., H. Bure‰ová, ·. Otãená‰ek sobota F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik premiéra, P 10.11. 19.30 Tfii mu‰ket˘fii 21.11. 19.30 Probuzení jara stfieda Yasmina Reza PPP nedûle F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 11.11. 18.00 Kum‰t 22.11. 19.30 Probuzení jara ãtvrtek Tennessee Williams pondûlí F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 12.11. 19.30 Koãka na rozpálené plechové stfie‰e 23.11. 19.30 Probuzení jara pátek Tennessee Williams úter˘ F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik A2/AB2 13.11. 19.30 Koãka na rozpálené plechové stfie‰e 24.11. 19.30 Probuzení jara sobota Thomas Bernhard AB6 stfieda F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 14.11. 19.30 Síla zvyku 25.11. 19.30 Probuzení jara nedûle V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ D ãtvrtek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik C4 15.11. 19.30 Betlém 26.11. 19.30 Probuzení jara pondûlí V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ AB1 pátek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik C5/E5 16.11. 19.30 Betlém 27.11. 19.30 Probuzení jara úter˘ V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ C2 sobota F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik A6/AB6 17.11. 19.30 Betlém 28.11. 19.30 Probuzení jara stfieda V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ A3 nedûle F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik D/E7 18.11. 19.30 Betlém 29.11. 19.30 Probuzení jara ãtvrtek V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ AB4 pondûlí F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik A1/AB1 19.11. 19.30 Betlém 30.11. 19.30 Probuzení jara pátek V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ 20.11. 19.30 Betlém nedûle Brandon Thomas 22.11. 15.00 Charleyova teta nedûle Brandon Thomas R09 Bídníci, 22.11. 19.30 Charleyova teta reÏie: Stanislav Mo‰a pondûlí Brandon Thomas Z09 23.11. 19.30 Charleyova teta úter˘ Brandon Thomas T09 24.11. 19.30 Charleyova teta stfieda Brandon Thomas X09 25.11. 19.30 Charleyova teta ãtvrtek Felix Mitterer 26.11. 19.30 V jámû lvové pátek Felix Mitterer 27.11. 19.30 V jámû lvové sobota A. J. Lerner, F. Loewe 28.11. 19.30 My Fair Lady (ze ZelÀáku) nedûle A. J. Lerner, F. Loewe 29.11. 14.00 My Fair Lady (ze ZelÀáku) nedûle A. J. Lerner, F. Loewe 29.11. 19.30 My Fair Lady (ze ZelÀáku) pondûlí A. P. âechov ZÁJEZDY: 4. - 7. listopadu hostuje MdB s muzikálem 30.11. 19.30 Tfii sestry Jesus Christ Superstar v Ko‰icích, 24. a 25. 11. v âes- k˘ch Budûjovicích. 4. 11. uvádíme Fantasy Musical Gala v âeském Tû‰ínû, 6. 11. komedii Síla zvyku v Praze. 19. listopadu hrajeme operetu Orfeus v pod- svûtí ve Znojmû.

18 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 19

PROSINEC

âINOHERNÍ SCÉNA HUDEBNÍ SCÉNA

stfieda Brandon Thomas úter˘ F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik C2/E2 2.12. 19.30 Charleyova teta 1.12. 19.30 Probuzení jara ãtvrtek Brandon Thomas stfieda F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik A3/AB3 3.12. 19.30 Charleyova teta 2.12. 19.30 Probuzení jara pátek Carlo Goldoni zakoupeno ãtvrtek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 4.12. 19.30 Sluha dvou pánÛ 3.12. 19.30 Probuzení jara sobota Carlo Goldoni pátek F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 5.12. 19.30 Sluha dvou pánÛ 4.12. 19.30 Probuzení jara pátek Francis Veber vefiejná generálka sobota F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik 11.12. 14.00 Blbec k veãefii 5.12. 19.30 Probuzení jara pátek Francis Veber AB5 nedûle Adventní koncert 11.12. 19.30 Blbec k veãefii 6.12. 18.00 Advent, andûlé a dûti posedmé sobota Francis Veber premiéra, P úter˘ Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 12.12. 19.30 Blbec k veãefii 8.12. 19.30 Les Misérables (Bídníci) nedûle Slavností vyhlá‰ení divácké ankety stfieda Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 13.12. 19.30 Kfiídla 2008/2009 9.12. 19.30 Les Misérables (Bídníci) zakoupeno pondûlí V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ zakoupeno ãtvrtek Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 14.12. 19.30 Betlém 10.12. 19.30 Les Misérables (Bídníci) úter˘ V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ A2 pátek Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 15.12. 19.30 Betlém 11.12. 19.30 Les Misérables (Bídníci) stfieda V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ AB3 sobota Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 16.12. 19.30 Betlém 12.12. 15.00 Les Misérables (Bídníci) ãtvrtek V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ zakoupeno sobota Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg 17.12. 19.30 Betlém 12.12. 19.30 Les Misérables (Bídníci) pátek V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ E5 úter˘ D. Fikejz, I. Huvar, R. Brezina, P. Gazdík 18.12. 19.30 Betlém 15.12. 19.30 Balada o lásce (Singoalla) sobota V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ stfieda D. Fikejz, I. Huvar, R. Brezina, P. Gazdík 19.12. 15.00 Betlém 16.12. 18.00 Balada o lásce (Singoalla) sobota V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ A6 ãtvrtek A. Lloyd Webber, T. Rice PP1 19.12. 19.30 Betlém 17.12. 18.00 Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È nedûle V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ pátek A. Lloyd Webber, T. Rice zakoupeno 20.12. 15.00 Betlém 18.12. 17.30 Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È nedûle V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ sobota A. Lloyd Webber, T. Rice 20.12. 19.30 Betlém 19.12. 19.30 Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È pondûlí V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ nedûle A. Lloyd Webber, T. Rice 21.12. 19.30 Betlém 20.12. 19.30 Jesus Christ Superstar úter˘ V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ E2 pondûlí A. Lloyd Webber, T. Rice 22.12. 19.30 Betlém 21.12. 18.00 Jesus Christ Superstar sobota V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ úter˘ Vánoãní koncert 26.12. 15.00 Betlém 22.12. 15.00 Hana a Petr Ulrychovi & Javory sobota V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ úter˘ Vánoãní koncert 26.12. 19.30 Betlém 22.12. 18.00 Hana a Petr Ulrychovi & Javory nedûle Brandon Thomas stfieda Vánoãní koncert 27.12. 18.00 Charleyova teta 23.12. 18.00 Hana a Petr Ulrychovi & Javory pondûlí Brandon Thomas sobota S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán, K. Cón 28.12. 19.30 Charleyova teta 26.12. 18.00 Snûhurka a 7 trpaslíkÛ úter˘ V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘ AB2 nedûle S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán, K. Cón 29.12. 19.30 Betlém 27.12. 14.00 Snûhurka a 7 trpaslíkÛ stfieda Francis Veber A3 nedûle S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán, K. Cón 30.12. 19.30 Blbec k veãefii 27.12. 18.00 Snûhurka a 7 trpaslíkÛ ãtvrtek Francis Veber slavnostní silvestrovská premiéra úter˘ Michael Kunze, Sylvester Levay 31.12. 18.00 Blbec k veãefii 29.12. 19.30 Mozart! stfieda Michael Kunze, Sylvester Levay 30.12. 19.30 Mozart! ãtvrtek Michael Kunze, Sylvester Levay 31.12. 14.00 Mozart! ãtvrtek Michael Kunze, Sylvester Levay 31.12. 18.00 Mozart! silvestrovské pfiedstavení

ZÁJEZDY: 1. prosince hostuje MdB s vánoãní hrou Betlém v Bratislavû, 7. 12. s muzikálem Jesus Christ Superstar v Ostravû-Vítkovicích a 14. 12. s muzikálem Bídníci ve Zlínû.

19 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 20

Podtitul „Koãky“ by mohl znít „rodinná oslava s tajemstvím“. Pan a nadãasov˘ ráz jedné z nejlépe napsan˘ch her svûtové diva- Pollitt, miliardáfi a jeden z nejvût‰ích vlastníkÛ pozemkÛ na ame- delní literatury. ReÏie: Stanislav Mo‰a rickém Jihu, slaví své pûta‰edesáté narozeniny ve velkém stylu. Hrají: Michal Isteník, Lenka Janíková, Markéta Sedláãková, V‰ichni se veselí s ním, kromû syna Bricka, kter˘ se osamûle u- Ivana VaÀková, Svetlana Slováková, Milan Nûmec, Petr ·tûpán, píjí ve svém pokoji. Navíc „taÈka Pollitt“ dostává jeden neãekanû Vojtûch Blahuta, Jaroslav Matûjka, Jan Mazák, Jakub Przebinda, velkolep˘ dárek navíc: jeho podezfiení, Ïe má rakovinu, bylo myl- Radek Novotn˘, Pavel Kunert, Eva Jelínková. né. Nebo ne? Mistrná psychologická pitva napjat˘ch vztahÛ v rámci jedné jiÏanské rodiny, kofienûná navíc nastávajícím bo- HUDEBNÍ SCÉNA jem o pfiípadnou pozÛstalost... ReÏie: Zdenûk âernín Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg: Hrají: Hana Brie‰Èanská, Luká‰ Hejlík, Pavla Vitázková, Jana LES MISÉRABLES (BÍDNÍCI) Gazdíková, Zdenûk Junák, Karel Mi‰urec, Patrik Bofieck˘, Milo‰ Tento muzikál byl k dne‰nímu dni uveden ve více neÏ padesáti Kroãil a dal‰í. svûtov˘ch metropolích: od pafiíÏské premiéry v Palais des Sports v roce 1980 (v reÏii Roberta Hosseina) pfies, pro dílo zlomovou, Brandon Thomas: CHARLEYOVA TETA premiéru v Lond˘nû v Barbican Arts Centre v roce 1985 (v reÏii Rozpustilá komedie (a vÛbec jedna z nejlépe napsan˘ch kome- Trevora Nunna a Johna Cairda) a na Broadwayi v roce 1987, kde dií v historii divadla) o dvou oxfordsk˘ch studentech, Charliem byl nominován na dvanáct cen Tony za nejlep‰í muzikál, hudbu, a Jackovi, ktefií se chystají pozvat dívky svého srdce na milost- libreto etc., ale i Tokio, Budape‰È, Reykjavik, Oslo, Melbourne, Vancouver, VídeÀ, Madrid, Stockholm, Prahu (1992), Singapur, Tallinn ãi Bûlehrad. Jeho proslulost a oblibu u nej‰ir‰ích vrstev publika má v nejlep‰ím smyslu na svûdomí znám˘ britsk˘ produ- cent Cameron Mackintosh, kter˘ objevil jeho bohatou muzikalitu, emocionalitu a literární kvalitu a nechal je pfieloÏit do angliãtiny HRAJEME a znovu zinstrumentovat. Pfiíbûh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, kter˘ vychází z Hugova slavného stejnojmenného ro- mánu (1862), na‰el naprosto adekvátní zpracování v jevi‰tním nou schÛzku. Tu v‰ak s ohledem na svou stydlivost i moÏné ztvárnûní, v nûmÏ se mistrnû prolínají pfiíbûhy hlavního hrdiny, je- snadnûj‰í získání obou dívek hodlají zinscenovat jako setkání ho neúnavného pronásledovatele, policejního komisafie Javerta, s Charleyovou tetou. Zlomyslná náhoda spolu s dluhy, typick˘m malé osifielé Cosetty, která najde domov a posléze i lásku studen- to prÛvodcem studentsk˘ch let v kaÏdé zemi a dobû, zaviní, Ïe ta Maria, zvrhle komické dvojice majitelÛ hospody v roli Charleyovy tety vystoupí ponûkud rozmazlen˘ student Thénardiérov˘ch, ktefií pfieÏívají za v‰ech reÏimÛ… To v‰e na po- Babberley. ¤ada pfiekvapiv˘ch situací a nádhern˘ humor, vychá- zadí boufilivé doby, kdy v ãervenci 1830 v PafiíÏi vyrostou barikády zející z tûch nejlep‰ích anglick˘ch tradic, jsou spolehlivou záru- revoluce, jíÏ se mnozí hrdinové dûje také úãastní. Davové scény se kou kvalitní divácké zábavy s pfiíjemn˘mi ozvûnami nostalgie. stfiídají s intimními, láska s nenávistí a boj s nadûjí v lep‰í svût. ReÏie byla svûfiena Gustavu Skálovi - (vzpomeÀme na jeho – na- ReÏie: Stanislav Mo‰a ‰eho „nesmrtelného“ Brouka v hlavû!). Úãinkují: Petr Gazdík nebo Jan JeÏek, Igor Ondfiíãek nebo Petr ReÏie: Gustav Skála ·tûpán nebo Luká‰ Vlãek, Markéta Sedláãková nebo Lenka Úãinkují: Igor Ondfiíãek, Petr ·tûpán, Alan Novotn˘, Pavla Janíková nebo Hana Fialová, Jan Mazák nebo Tomá‰ Sagher, Vitázková, Radka Coufalová nebo Markéta Sedláãková, Josef Radka Coufalová nebo Marta Prokopová, Jakub Uliãník nebo Jurásek, Zdenûk Junák, Irena Konvalinová nebo Eva Du‰an Vitázek nebo Tomá‰ Novotn˘, Johana Gazdíková nebo Gorãicová, Lenka Janíková a Jan Mazák. Hana Holi‰ová a dal‰í.

Felix Mitterer: V JÁMù LVOVÉ Vjámû plné lvÛ se kdysi ocitl prorok Daniel, v jámû lvové se ve tfii- cát˘ch letech minulého století ocitá také berlínsk˘ herec Arthur Kirsch, kterého fanatiãtí, nacismem posedlí kolegové vyÏenou z di- Frank Wedekind, Steven Sater, Duncan Sheik: vadla, protoÏe je prostû Îid. Kirsch se v‰ak – v pfiestrojení za „pra- PROBUZENÍ JARA vého“ Nûmce – vrací a slaví grandiózní umûlecké i lidské vítûzství jazzrockov˘ muzikál / ãeská premiéra nad tupostí a brutalitou totalitního reÏimu. Úspû‰ná hra, která byla Evropsk˘ svût divadla zná dobfie dílo nûmeckého dramatika uvedena s mimofiádn˘m ohlasem na mnoha jevi‰tích Evropy a je- Franka Wedekinda a jeho Procitnutí jara (Frühlings Erwachen, jíÏ hrdina se podobá tak trochu ·vejkovi, hrajícímu s nevinnou tvá- 1891). Tuto kdysi skandální tragédii dûtství a dospívání vûnoval fií svoje hry proti lidské blbosti, pfiiná‰í divákÛm vedle v˘jimeãnû autor rodiãÛm a uãitelÛm, které oznaãil za skupinu lidí totálnû zpracovaného tématu humanity a lidské solidarity také potû‰ení neteãn˘ch a lhostejn˘ch k potfiebám mladé generace. Nové po- z neb˘vale napínavého pfiíbûhu i jeho vyvrcholení. Rafinovanû vy- jetí z pera americk˘ch autorÛ, libretisty a textafie Stevena uÏívá rÛzn˘ch moÏností divadelních zákonitostí komedie, dramatu, Satera a skladatele Duncana Sheika, je v podobû muzikálové momentÛ pfiekvapení i rÛzn˘ch dûjov˘ch zvratÛ. Pfiedev‰ím pak adaptace naprosto novátorské, otevfiené a strhující. Autofii pfii- zobrazuje odvûkou touhu ãlovûka po porozumûní a harmonii, kte- nesli na jevi‰tû dílo neb˘valé otevfienosti a pravdivosti, které r˘ch je v‰ak, bohuÏel, moÏno dosáhnout jen zfiídka. s tradovan˘m muzikálov˘m sklonem k sentimentu a romantiã- ReÏie: Stanislav Mo‰a nosti nemají nic spoleãného. Pfiíbûh skupiny mlad˘ch lidí na Hrají: Erik Pardus, Alena Antalová, Karel Jansk˘, Tomá‰ Sagher, sklonku 19. století v jejich adaptaci nab˘vá naprosto souãasn˘ Viktor Skála, Petr Gazdík, Lenka Janíková, Zdenûk Junák, Igor charakter a jeho poselství je alarmující. Stále Ïivé mezigene- Ondfiíãek, Jaroslav Matûjka, Jan Mazák, Jifií Zmidloch. raãní problémy mezi rodiãi a dûtmi, mezi dûtmi a uãiteli ad. - o- sobní ambice, touhy, frustrace, komplexy, rebelantství, neinfor- movanost, naivita, pokrytectví, vzájemné nepochopení, pfied- Anton Pavloviã âechov: T¤I SESTRY sudky, malomû‰Èáctví - to v‰e, vãetnû sexuality a prvních ero- Vrcholné drama jednoho z nejv˘znamnûj‰ích svûtov˘ch autorÛ tick˘ch záÏitkÛ, je tu odkryto s odvahou, nekompromisností pro divadlo. Na pfiíbûhu sester Prozorovov˘ch, Olgy, Iriny, Má‰i, a pfiirozeností mlad˘m lidem vlastní. Probuzení jara (Spring a jejich bratra Andreje, které osud zavál do malého provinãního Awakening) mûlo off-broadwayskou premiéru v ãervenci roku mûsteãka, âechov sugestivnû zachycuje období konce 19. stole- 2006 v New Yorku, aby uÏ od 10. prosince téhoÏ roku putovalo tí se v‰emi protiklady. Sestry touÏí pfiestûhovat se do Moskvy, pfiímo na Broadway, do divadla Eugena O’Neilla. Dílo získalo 11 kde proÏily své dûtství. Jejich Ïivotní podmínky se v‰ak natolik nominací na prestiÏní ocenûní TONY, z nichÏ dostalo 8 za nej- mûní, Ïe sourozenci ztrácejí moÏnost realizovat svoje plány. lep‰í muzikál, reÏii, hudbu, hlavního protagonistu aj. „Jednou za Bratr Andrej se oÏení s mû‰Èaãkou Nata‰ou a postupnû se smi- generaci, máme-li ‰tûstí, se neoãekávanû objeví nov˘ muzikál, fiuje se sv˘m bezperspektivním osudem i Olga. Tragicky konãí kter˘ v‰e zmûní. To je to vzru‰ující na úspûchu uvedení láska Iriny a barona Tuzenbacha, neradostn˘ je Má‰in rodinn˘ Ïi- Probuzení jara“ (New York Observer). vot. Tyto matné «krásné du‰e» samy sebe zo‰klivují drásavou ReÏie: Stanislav Mo‰a v˘ãitkou, Ïe neumûjí uÏiteãnû Ïít. Na jejich stescích a tr˘znivé Hrají: Jifií Mach nebo Ondfiej Bábor, Vojtûch Blahuta nebo bezmocnosti âechov dokáÏe umûlecky zobrazit nejen celou eta- Luká‰ Janota, Ján Jackuliak nebo Jakub Uliãník nebo Petr ·mi- pu v˘voje ruské spoleãnosti, ale i celou etapu v˘voje lidstva. fiák, Radek Novotn˘ nebo Vladimír ¤ezáã, Jakub Przebinda ne- Proto si jeho hra dodnes uchovává svou Ïivotnost. Jednoduch˘ bo Luká‰ Vlãek nebo Robert Rozsochateck˘, Tomá‰ Novotn˘ dûj gradující aÏ k napûtí blíÏící se katastrofy rámcují vnitfiní kon- nebo Viktor Polá‰ek nebo Ale‰ Slanina, Svetlana Slováková flikty psychologicky propracovan˘ch postav, sráÏky mezi skuteã- nebo Ivana Skálová nebo Sára Milfajtová, Johana Gazdíková n˘mi a domnûl˘mi hodnotami. DÛleÏitou úlohu hraje lyrizmus. nebo Marta Prokopová, Katefiina Krejãová nebo Klára ·Èastná, SoÀa Jányová nebo Tereza Martinková nebo Michaela Jednotlivé detaily, v˘roky i celková atmosféra dûje mají úÏasn˘ Merklová, Hana Holi‰ová nebo Michaela Horká a dal‰í. symbolick˘ charakter a dodávají mimofiádn˘ zev‰eobecÀující

20 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 21

fii mu‰ket˘fii T Bídníci Evita (za‰krtnûte) fii sestry Snûhurka a sedm trpaslíkÛ T Severská epopej (Singoalla) Kum‰t eãer tfiíkrálov˘ BoÏská komedie - Peklo V Koãka na rozpálené plechové stfie‰e asmina Reza: Y Nejv˘raznûj‰í tvÛrãí poãin Anton Pavloviã âechov: illiam Shakespeare: Andrew Lloyd Webber, Tim Rice: Tim Andrew Lloyd Webber, W rekvizity, masky, vlásenky, plakát, program atp.) vlásenky, masky, rekvizity, Claude-Michel Schönberg, Alain Boublil: Nejpopulárnûj‰í inscenace sezony Zdenek Merta, Stanislav Mo‰a: ennessee Williams: T JAN WERICH – O KRITICE scénická hudba, choreografie, (dramaturgie, scéna, kost˘my,

Domnívám se, Ïe by bylo na ãase, aby nûkdo zaãal disku- Na druhé stranû anketního lístku vyplÀte své jméno a adresu Daniel Fikejz, Ivan Huvar, Rino Brezina: Daniel Fikejz, Ivan Huvar,

si o divadelní kritice. Dne‰ní stav kritiky a najmû kritiky di- Alexandre Dumas st., Hana Bure‰ová, ·tûpán Otãená‰ek: S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán a K. Cón: S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. vadelní je ‰patn˘. Náv‰tûvnictvo divadel si pov‰imlo, Ïe na divadelní kritiky není spolehnutí, Ïe jim nelze vûﬁit, a tak

jsme se dostali v divadlech do prapodivné situace. . Divadelní provozovatelé si ve skrytu du‰e pﬁejí, aby hry jejich divadel mûly ‰patné kritiky, protoÏe ‰patné kritiky pﬁita- .

hují náv‰tûvníky, zatím co tzv. dobré je odrazují. ¤eãeno po novináfisku, kritika se odpojila od mas. Mám za to, Ïe je to vinou tûch, ktefií kritiky pí‰í. Neomylnost, záliba v didaktice, v kli‰é a frázovitosti, nedostatek odbornosti a nadbytek nestateãnosti a kulturní neodpovûdnosti ãiní z vût‰iny kritik ‰patné slohové úkoly. Jsou v˘jimky. ·vejk by mûl právo fiíct, Ïe i zde je p‰enice mezi koukolem. Leã pro na‰i kulturu je to málo. My potfiebujeme p‰enici. JestliÏe u- mûlci mají, a vût‰ina z nich tak ãiní, jestliÏe mají pfiistupovat ke sv˘m dílÛm s nejvût‰í moÏnou poctivostí, pak totéÏ platí

o umûleck˘ch kriticích. Umûlecká kritika se nepí‰e pro ãte- 2008/2009 náfie novin toho kterého dne. Umûlecká kritika má v první fiadû slouÏit umûlcÛm. To má b˘t zrcadlo, ze kterého se u- mûlec pouãí o své práci. Proto kritika musí b˘t poctivá a od- borná a musí pr˘‰tit z lásky k umûní a nikoliv z praktické nutnosti nebo zklamání a z neúspûchu umûlecké ãinnosti pisatelovy. I poctivá a odborn˘mi znalostmi podloÏená kritika se mÛÏe m˘lit, protoÏe lidé se nûkdy m˘lí. Ale i v takovém pfiípadû

pouãí, i v takovém pfiípadû poslouÏí. Dále umûlecká kritika jpopulárnûj‰í hereãka sezony se pí‰e pro lidi, ktefií se zajímají o umûní, aniÏ umûní tvofií. Nejpopulárnûj‰í herec sezony Ne V na‰í zemi, zaplaÈ pánbÛh, takov˘ch pfiib˘vá. Pro takové lidi umûlecká kritika má b˘t pomÛckou a má slouÏit k pro- hloubení vkusu a znalostí. A koneãnû umûlecké kritiky jsou k tomu, aby je jednou nûkdo sefiadil a z jejich celku si uãinil pfiedstavu o duchovním Ïivotû na‰eho národa. A proto mu- sí b˘ti kritiky je‰tû poctivûj‰í, je‰tû odbornûj‰í a je‰tû infor- movanûj‰í. . (Divadlo, duben 1958) . ✄ DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 22 ✄ ZRCADLENÍ

Alma je pracovní název filmu, kter˘ natáãí v prostﬁedí jihomoravské me- tropole ‰táb âeské televize studio

Anketní lístek Brno. Romantick˘ pﬁíbûh mladé do 30. 11. 2009. dvojice a vodícího psa nevidom˘ch. ReÏisérka Olga Dabrowská obsadila do filmu ﬁadu hercÛ na‰eho divadla. Na snímku Svetlana

Mûstské divadlo Brno, Slováková, Irena Konvalinová, Zdena Herfortová a pes Alma. Lidická 16, 602 00 Brno prosíme, do anketní schránky u pokladny divadla nejpozdûji komerãní odd.: +420 533 316 410 BEZ KOMENTÁ¤E za‰lete na adresu divadla nebo vhoìte,

NEP¤EHLÉDNùTE!

Nenechte si ujít NetHovor s MILANEM NùMCEM, alias Emanuelem Schikanederem z muzikálu Mozart!, Kulyginem z tragikomedie Tﬁi sestry, ãi Macechou z hudební pohádky . Snûhurka a sedm trpaslíkÛ 23. listopadu 2009 od 17 hodin na http://www.scena.cz Zde, prosím, vyplÀte následující údaje: Jméno: . Adresa: . e-mail: * Va‰i otázku mÛÏete poslat uÏ dnes! ✄ DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 23

Pane reÏisére, v polovinû fiíjna se vás ptám, jak právû tato inscenace vzniká, jaké bude va‰e pojetí? Vût‰ina ãtenáfiÛ Dokofiánu uvidí muzikál pa- trnû aÏ po pfieãtení rozhovoru. Zkou‰ky probíhají naprosto neobvykle. BûÏnû zaãnou zpûváci korepetovat jen s klavírem a potom v posledních 14 dnech se setkají s cel˘m orchestrem, kter˘ do té doby zkou‰í zvlá‰È. Tentokrát v‰ak bude sedm hudebníkÛ sedût a hrát pfiímo na jevi‰ti, budou souãástí hry. A tak vzhledem k charakteru hudby zaãnou zpûváci velmi brzy pracovat intenzívnû s muzikanty, brzy poté, co se prostfiednictvím klavíru seznámí se základní notovou sazbou inscenace, s její hudební stránkou. Hudba je ojedinûlá a v‰ichni, aktéfii i hudebníci, se ji musí uãit spoleãnû. A jaké je mé reÏijní pojetí? Budu se snaÏit vést toto nesmírnû emocionálnû nabité a krásné dílo jako vefiejn˘ proces, kterého se jakoby zúãastní i diváci v sále. Ne Ïe by vstupovali do hry, ale ãást divákÛ bude sedût na jevi‰ti a mezi nimi zasednou i nûktefií herci, aby vstupovali do samotné inscenace. Dekorace i kost˘my odpovídají dobû vzniku pÛvodní hry, ale charakter hudby i nûkteré rekvizity pfiená‰ejí hlavní téma do dne‰ní spoleãnosti, takÏe o nûkter˘ch vûcech budeme uvaÏovat jinak, neÏ tomu bylo pfied více neÏ sto lety. Problém vztahu mezi dospûl˘mi a dospívajícími je velmi Ïi- vé a pfiitom velmi oÏehavé téma. Vá‰ vztah k pÛvodní ãinohfie i muzikálu STANISLAV je mnohem bliÏ‰í neÏ k vût‰inû jin˘ch o- pusÛ, pfiibliÏte to. Mám vskutku zvlá‰tní vztah ke hfie, na bázi MO·A které vznikl muzikál Probuzení jara. Wedekindova hra Procitnutí jara se hrává dodnes ãas od ãasu v rÛzn˘ch divadlech na NA JEVI·TI SE PROBUDÍ MLADÉ JARO celém svûtû, je to v historii divadla jedno z nejlépe STANISLAV MO·A napsan˘ch dramat. Pojednává o procesu dospívání O PRÁCI NA NOVÉM MUZIKÁLU lidské bytosti z období, kterému fiíkáme asexuální, „Je to mimofiádné dílo“, zaãal svÛj rozhovor o no- do okamÏiku obrovské a zásadní zmûny lidské by- vû pfiipravovaném muzikálu Probuzení jara jeho tosti, tedy kdyÏ se hoch, nebo dívka, aãkoliv si plnû reÏisér a ‰éf zdej‰ího divadla Stanislav Mo‰a. neuvûdomují své pohlavní dospûní, stávají komplet- „Problém nekomunikativnosti, kritické stydli- ním muÏem ãi Ïenou. Àpropos, tu nejkrásnûj‰í hru vosti, která zpÛsobuje zábrany mezi dospûl˘mi a dospívajícími dûtmi, existuje celá staletí a ãím je civilizace dál, tím je fale‰n˘ stud hlub‰í,“ struãnû charakterizuje hlavní my‰lenku, zachy- cenou jiÏ autorem pÛvodní ãinohry Frankem TVÒRCI Wedekindem. K tomuto dílu napsanému jiÏ pfied 118 lety i k pozdûj‰ímu muzikálu z roku 2006 má Stanislav Mo‰a osobit˘ vztah, jak se dozvíte na toto téma napsal William Shakespeare a jmenu- z rozhovoru. Dílo americk˘ch autorÛ - libretisty je se Romeo a Julie. SráÏka dvou svûtÛ náhle si a textafie Stevena Satera a skladatele Duncana uvûdomiv‰ích jedincÛ rÛzného pohlaví, Ïe teprve Sheika - je v podobû muzikálové adaptace nová- v úplnosti mohou nalézt své ‰tûstí, kterému jsme torské, otevfiené a strhující. Mo‰a k tomu fiíká, Ïe v na‰í civilizaci uvykli fiíkat láska. oba tito pánové udûlali „zcela geniální opatfiení“, MÛj zvlá‰tní vztah vÛãi Frankovi Wedekindovi zaãal kdyÏ muÏsk˘ dospûl˘ svût zastupuje pouze jedi- u m˘ch pfiijímacích zkou‰ek na JAMU, kdyÏ jsem se n˘ herec, kter˘ hraje v‰echny tatínky, vychova- hlásil na reÏii. Po maturitû na gymnáziu mû vyrozu- tele, uãitele, knûze, lékafie. A ten Ïensk˘ jen jed- mûli z JAMU i z DAMU, Ïe na reÏii berou aÏ po tfií- na hereãka, která hraje zase v‰echny ty role uãi- leté praxi. Tak jsem si tu praxi „odslouÏil“ na ostrav- telek, maminek a tak dále. Ale nebojte se, na je- ské státní konzervatofii, kde jsem studoval de facto vi‰ti bude postav dost, ov‰em hlavnû tûch mla- druhou stfiední ‰kolu. Odpustili mi pfiedmûty jako d˘ch. Neobvykle hodnû mlad˘ch. Mimochodem, ãesk˘ jazyk a dal‰í, ze kter˘ch jsem uÏ maturoval, v Nûmecku a Rakousku mají Wedekindovo dra- a mohl jsem se soustfiedit na disciplíny jako dûjiny ma jako povinnou ‰kolní ãetbu. hudby, teorie hudby, dûjiny divadla, teorie divadla 23 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 24

Pfiekládal na objednávku Mûst- ského divadla Brno? Ano, jeho pfieklad vznikl na mÛj návrh. A cel˘ svÛj pfieloÏen˘ text musel J. Josek pfievést pak z ãe‰- tiny do angliãtiny ke schválení pÛ- vodních autorÛ. Obyãejnû se k ta- kovému posouzení pfiekládají jen tfii - my tomu fiíkáme pilífie, tedy nejdÛleÏitûj‰í písnû z muzikálu. Ale ãas od ãasu se stává, Ïe nû- kdo chce pfieloÏit celé dílo zpût- nû, aby nedo‰lo k v˘znamov˘m posunÛm. CoÏ je samozfiejmû lo- gické, i kdyÏ neuvûfiitelnû pracné. Jak jste získali autorská práva? PoÏádal jsem o nû hned v roce S hudebním skladatelem 2006, ale bohuÏel, autorská a- Zdenkem Mertou gentura, která zastupovala tento muzikál, mûla opravdu mimofiád- nû naddimenzované finanãní po- a samozfiejmû herectví, k tomu zpûv, balet. Dokonce Ïadavky a zkraje jsme se proto nedohodli. AÏ po mám z baletu maturitu! (smích) A celou tu dobu jsem dvouletém jednání a rÛzn˘ch aktivitách vycházejí- mohl ãíst odbornou literaturu a taky v‰echny ty hry, cích z âeské republiky, ponûvadÏ jsme nebyli jedi- které mi doporuãili z praÏské i z brnûnské divadelní n˘m divadlem, které stálo o uvedení tohoto muziká- akademie. Tfii roky jsem zasvûtil domácímu studiu, lu v ãeské premiéfie, jsme se nakonec domluvili. pfieãetl jsem asi 250 dramatick˘ch textÛ, z nichÏ prá- Podmínky se staly pro nás pfiijatelné. Ve v˘sledku vû onen Frank Wedekind se sv˘m Procitnutím jara jsou zcela standardní. mû oslovil natolik, Ïe jsem si tu hru vybral pro pfiijí- Mohou se diváci tû‰it na erotické scény? Je to mací zkou‰ky. pfiece o mlad˘ch... A jak do‰lo k tomu, Ïe jste se nyní rozhodl pro Co je to erotická scéna? V nonverbální fieãi dvou je- tento muzikál? dincÛ je nûkdy erotick˘ i sám pohled. A kdyÏ se PokaÏdé, kdyÏ jsem v New Yorku nebo v Lond˘nû, dnes obecnû mluví o erotice, tak si hned v‰ichni dopfiedu testuji, co zajímavého bych mûl vidût a co myslí, Ïe je to za hranicí jisté slu‰nosti, zdvofiilosti z toho by se mohlo uvést v na‰em divadle. A byl a obvyklosti. BohuÏel se dnes ujal hlavní vlády nad jsem shodou okolností v roce 2006 ve mûstû nad erotikou obchod a nesmírnû ji zvulgarizoval. Já se Potomacem, kde mû uhranula zpráva, Ïe na bázi domnívám, Ïe v‰echno, co je pfiirozené a zároveÀ hry Franka Wedekinda Procitnutí jara byl napsán zdravé, by nemûlo b˘t pro Ïádného normálního ãlo- asvelk˘m úspûchem uveden muzikál Spring vûka tabu a mûli bychom b˘t schopni si se sv˘mi Awakening, kter˘Ïto získal – to uÏ bylo po mé ná- dûtmi otevfienû, pfiípadnû s obecenstvem, kdyÏ je v‰tûvû - osm cen Tony za nejlep‰í muzikál roku, za zveme na tuto hru, vyprávût. V‰echno je v této in- rÛzné v˘kony atd. atd. ·el jsem se podívat a byl scenaci stylizováno, byÈ se tam velmi poeticky i vtip- jsem strÏen provedením, realizací my‰lenky pfievést nû zpívá o masturbaci, ãi dochází k prvnímu milová- toto drama do hudební divadelní podoby. Nejvíce mû ní dvou hlavních hrdinÛ. Já osobnû na divadle ne- fascinovalo, Ïe se jedná o divadlo, které je mi osob- sná‰ím naturalismus v jakékoliv podobû, a proto ta- nû nesmírnû blízké, které je poetické, odehrává se ky nemám rád, kdyÏ je tzv. erotick˘ atraktion pouÏit pfied oãima v‰ech zúãastnûn˘ch a jejich, byÈ kolikrát hrubû, uráÏliv˘m zpÛsobem a to obvykle hlavnû pro- pasivní, úãast má svÛj smysl a v˘znam. PÛvodní to, aby zv˘‰il poptávku po díle, které takovouto verze je velmi ‰ikovnû upravena. PÛvodní text pro exhibici pouÏívá. Jedná se v‰ak o velmi kfiehké téma muzikál byl textafiem velmi dobfie vy‰krtán, na a je na kaÏdém z tvÛrcÛ, jak s oním ‰kádliv˘m správná místa jsou dopsány úÏasné písnû, aÈ uÏ só- bÛÏkem Erotem kamarádí, jestli ho v podstatû ctí, lové, dueta, sborové, které dokonale povy‰ují nebo ho zneuÏívají. emocionální informace postav i díla samotného. Proberme hlavní dospûlé pfiedstavitele i role V muzikálu do‰lo samozfiejmû je‰tû k dal‰ím formál- mlad˘ch. ním zmûnám. Wedekindova hra je prostoupena ce- Hlavní roli, dívku Wendlu, vytvofií Svetlana lou fiadou dospûl˘ch, ktefií pfiedstavují ten hroznû ko- Slováková, která se u nás vloni pfiedstavila hned ve Ïen˘, neupfiímn˘ a dûsiv˘ svût, na kter˘ logicky na- tfiech hlavních rolích - v Pekle, ve Snûhurce a sedmi ráÏejí mladí se sv˘mi pfiedstavami o Ïivotû. trpaslících a nakonec v âechovov˘ch Tfiech sestrách Dûlal jste v textu nûjaké vût‰í zásahy? vytvofiila roli Iriny. Vedle ní bude alternovat dal‰í no- Vznikl pfiesn˘ a básnicky nádhern˘ pfieklad z dílny vá ãlenka na‰eho divadla, absolventka loÀského po- Jirky Joska, kterého si mimo jiné váÏím jako na‰eho sledního muzikálového roãníku na JAMU Ivana nejlep‰ího shakespearovského pfiekladatele. Hráli Skálová, která se mûla moÏnost u nás pfiedstavit jiÏ jsme uÏ v jeho pfiekladu také Jindfiicha VIII., Romea jako Evita. Nastudovala tuto roli vedle na‰ich hvûzd a Julii, Veãer tfiíkrálov˘. Chystám se, Ïe v budoucnu Radky Coufalové a Hanky Holi‰ové. A kromû tûchto uvedu jeho zatím poslední pfieklad, Krále Leara. dûvãat zkou‰í roli Wendly jako Understudy mladinká Jifiímu Joskovi se povedly texty písní i pfieklad sa- Sára Milfajtová, je‰tû studentka gymnázia. Z mlá- motného dramatu natolik, Ïe následnû vná‰ím jen dencÛ vystoupí v hlavní roli Jifií Mach, kter˘ má jedi- dvû ãi tfii úpravy, av‰ak samozfiejmû vÏdy po konzul- ného partnera - Ondfieje Bábora. Také on jako tzv. taci s ním. Understudy a také on studuje je‰tû na gymnáziu. 24 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 25

Úãinkující by mûli reálnû mít kolem 13 - 14 let. (Nakonec je to vûk Julie a Romea…) V „dospûl˘ch“ V divadelním klubu rolích se budou stfiídat Zdenûk Junák s Milanem se Zuzanou Nûmcem a Irena Konvalinová s Janou Musilovou. âtveráãkovou Jak˘ zájem projevili mladí o úãinkování v muzi- kálu? KonkurzÛ se zúãastnilo na stovku uchazeãÛ, tento- krát jsme vybírali nejen podle pûveck˘ch schopnos- tí, ale i podle vizáÏe, aby odpovídali - po jistém pfie- maskování - vûku sv˘ch postav. V‰ichni mladí kole- gové jsou plni oãekávání, muzikál je mezi nimi o- becnû znám, v‰ichni se na tu práci obrovsky tû‰í, jsou py‰ní, Ïe dostali pfiíleÏitost v inscenaci vystou- pit a mají z práce radost. Nejmlad‰ím je 17 aÏ 18 let. Já se tû‰ím taky na práci s nimi a s choreografkou Anetou Mayerovou, je to její první samostatné celo- veãerní dílo. Dosud byla úspû‰nou asistentkou vû- fiádn˘m realizacím krásné a dobré opery skrze v˘- hlasn˘ch choreografÛ, pfiedev‰ím Igora Barberiçe. borné interprety. Ale je to ãím dále tím více v˘jimeã- Je nesmírnû talentovaná a má ten správn˘ mladick˘ né. Jeden z m˘ch nejvût‰ích umûleck˘ch záÏitkÛ je elán. zhlédnutí Rigoletta v lond˘nské National Opera, Na scénû osvûdãené dvojice Jaroslava Milfajta pfiedstavení bylo jednodu‰e úÏasné. Inscenátofii a kostymérky Andrey Kuãerové bude dominovat pfiepsali totiÏ libreto zhruba do 60. - 70. let mafián- hudba. Lze ji struãnû charakterizovat? ského svûta, byl to senzaãní nápad, a ti zpûváci Hudba je prostû fascinující, není psána jako v nûkte- skvûlí i jako herci! A nebyl jsem tenkrát jedin˘ divák, r˘ch muzikálech typu show, kde musí kaÏdé hudeb- kdo byl zcela unesen. Stejnû tak fungovala Bohéma ní ãíslo skonãit obrovskou gradací, která pfiivede o- na Broadwayi, kterou vÛbec nezpívali opernû ‰kole- becenstvo k potlesku. KaÏdé z hudebních ãísel to- ní lidé; byli nalezeni mladí umûlci, ktefií nemûli hlasy hoto muzikálu je prostû koncipováno nejprve jako zkaÏené operní man˘rou. Existují sice nûkterá oper- v˘povûì, velmi se to podobá protestsongÛm, u kte- ní pfiedstavení, která strhnou i souãasného diváka, r˘ch není dÛleÏit˘ efekt, ale sdûlení. A pfiitom se jed- ale obvyklé jako u tzv. muzikálu to není. Souãasné ná o hudbu, která „zvedá z kfiesel“! hudební divadlo, chcete-li muzikál, dnes irituje ãím V souvislosti s Probuzením jara si neodpustím dále tím ménû lidí. Je schopno zaobírat se v‰emi otázku, na kterou asi neodpovídáte poprvé: Z ãe- komplexními otázkami souãasné doby a strhává ho pramení souãasná obliba muzikálu? zcela spontánnû své obecenstvo k naprosté úãasti. Myslím, Ïe kdyby Wolfgang Amadeus Mozart Ïil Mimochodem, pfiedloha muzikálu Probuzení jara pÛ- v dne‰ní dobû, bude psát muzikály. ¤íkal to nakonec sobila vÏdy a pÛsobí dodnes skandálnû, protoÏe ho- pfied novináfii v na‰em divadle Michael Kunze, autor vofií naprosto ojedinûl˘m jazykem o vûcech nejpfiiro- textu muzikálu Mozart!: „Muzikál je v souãasné dobû zenûj‰ích. jediná autentická podoba Ïivoucího hudebního diva- Hrálo se Wedekindovo Procitnutí jara nûkdy dla.“ Samozfiejmû nechci se dot˘kat opery ani ope- v Brnû? rety jako dvou dal‰ích základních ÏánrÛ, které stále V na‰em divadle? Dvacátého ledna 1968 byla pre- je‰tû pûstuje hudební divadlo, byÈ ãím dále tím více miéra v Divadle bratfií Mr‰tíkÛ, pfiedchÛdci dne‰ního sporadicky. Slovo muzikál je ov‰em velmi problema- Mûstského divadla Brno. Hrálo se v pfiekladu Petra tické pouÏívat, protoÏe se lidé obvykle domnívají, Ïe Kopty a v reÏii Milana Páska, z hercÛ nelze zapo- se jedná o zábavnou show, která nemÛÏe pfiinést na menout na Janu Gazdíkovou, Ladislava Veãefiu, jevi‰tû jakoukoliv závaÏnûj‰í my‰lenku. To v‰ak uÏ Jaroslava Kune‰e a Lumíra PeÀáze. není pravda od druhé poloviny Jan Trojan 50. let minulého století, kdy pfii‰la na jevi‰tû West Side Story. Dnes e- xistují divadla, která Bídníky nebo Evitu hrají na sv˘ch operních scé- nách se sv˘mi operními ansámbly. A je to taky proto, Ïe se hudební divadlo stále vyvíjí, vyvíjí se jeho jazyk a je trochu trapné tvrdit done- koneãna, Ïe jedin˘ hudební génius je ten a ten hudební skladatel více neÏ 150 let mrtv˘ a u toho ustrnout. Vychází to z prosté lenosti nezab˘- vat se tím, co existuje, co se právû rodí. Oni se totiÏ nûktefií formulátofii toho, co je v˘znamné a kvalitní a co ne, neradi pletou, a tak si s hodno- cením poãkají i 50 let. Je to efekt S Martou Prokopovou, taktik tûch, ktefií se toãí kolem tzv. vysokého umûní, pfiiãemÏ kolikrát Janem JeÏkem u toho tzv. vysokého umûní se sou- a Petrem ·tûpánem ãasn˘ ãlovûk jednodu‰e nudí. pfii premiéfie muzikálu Bídníci Samozfiejmû Ïe dochází k mimo- 25 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 26

O PÓZÁCH, O ZVYKU V ÎITÍ, UÏ z úvodu je iste jasné, Ïe budem inscenáciu chváliÈ. O PRÁZDNOTù V DU·I Dostal som sa uÏ do veku, keì sa mi odnechcelo vrhaÈ kri- âechovovy Tfii sestry v Mûstském divadle Brno pietnû, tické blesky na chudákov inscenátorov, ktor˘m sa ãosi ne- a pfiece ve strhujícím v˘kladu reÏiséra Mo‰i podarilo, a tak pí‰em iba o tom, ão sa mi páãi. A tie Tri sest- âe‰tí reÏiséfii s âechovem nakládají vût‰inou in- ry sa mi páãili. Veºmi. venãnû a odváÏnû, aby vyvrátili nudu, kterou mistra Ak sa nem˘lim, Anton Pavloviã bol po premiére v MCHATe svûtového dramatu ocejchoval Stanislavskij. ne‰Èastn˘ z toho, ão s jeho Tromi sestrami urobil reÏisér Nejnovûj‰í dÛkaz: Tfii sestry reÏiséra Stanislava Mo‰i Stanislavskij. Veì on napísal komédiu, nie sentimentálnu a dramaturga Jifiího Závi‰e v Mûstském divadle Brno. drámu. Ale do sveta sa rozletela skutoãne trúchlohra o ú- Pfiitom jejich pfiístup k Antonu Pavloviãi je nevídanû po- bohosti ruskej inteligencie na vidieku. Chcú pracovaÈ – ne- korn˘, takfika pietní. Minimální textové ‰krty, vyhrávání vedia pracovaÈ. Chcú milovaÈ – nevedia milovaÈ. Chcú si ro- v‰ech pfiedepsan˘ch situací. Invenãnost Mo‰ovy inscenace zumieÈ – ubliÏujú si. Zaujal ma popis deja z internetovej en- tkví v nûãem jiném: ve vyhrávání scén prostfiedky mimo- cyklopédie Wikipedia. Stojí za citovanie: „Ústfiedním prosto- slovní komunikace, v pfiesném dom˘‰lení vztahÛ a v jejich rem hry je dÛm Prozorovov˘ch na ruském malomûstû, kde aktualizaci s pfiihlédnutím k na‰emu vnímání lásky, snÛ, nu- Ïijí ãtyfii mladí lidé, sourozenci Olga, Má‰a, Irina a Andrej. dy, konvence. ZÛstávají zde i po smrti svého otce, generála ruské armády. Hraní beze slov DÛm, na zaãátku proslunûné místo plnû kvûtin, dostává bû- Má‰a se napfiíklad netrápí vzplanutím k Ver‰ininovi. Ti hem pfiedstavení stále temnûj‰í a klaustrofobiãtûj‰í podobu dva dotáhnou vztah k chvilkovému rozkfiídlení, k jakému a v‰ichni sourozenci, jeden po druhém, jsou z nûj doslova zbabraná manÏelství Ïene spí‰e na‰e neÏ âechovova do- vypuzeni.“ Na záver hry jedna zo sestier, Oºga, hovorí: Musí ba... sa ÏiÈ... To kon‰tatovanie môÏe maÈ dve celkom protichod- né podoby podºa toho, ako sa inscenátori k textu stavajú. Keì ide o trúchlohru, je to povzdych: v ta- komto neute‰enom stave budeme ÏiÈ aÏ do smrti. PretoÏe ani umrieÈ nedokáÏeme. Keì ide o komé- diu, je to nádejn˘ pohºad do budúcnosti: Musí sa NAPSALI O NÁS ÏiÈ! Musíme aj po tom v‰etkom ão sme preÏili veriÈ, Ïe Ïivot bude lep‰í, Kraj‰í. Musíme ho naplno pre- ÏiÈ. Veì Ïivot je ãosi nádherné.... Marné touhy, spoleãenská nehybnost, beznadûj a Ïi- Ako teda vyznela oná veta v inscenácii Stanislava Mo‰u? votní rezignace vût‰iny postav hry jsou vyjádfieny s humo- Asi tak, ako by chcel aby vyznela, aj sám autor, A. P. âe- rem, lehkostí a pfii zmínûném zachování situací pfiesnû v je- chov. Aj keì Andrej sestrám prepil dom. Neverná Má‰a sa jich akcentované opakovanosti. Napfiíklad Ver‰ininovo mys- otvorene prizná k beznádejnej láske k Ver‰ininovi, hoci e‰- litelsk˘m gestem doprovázené „pojìme si trochu zafilozofo- te nestihlo vychladnúÈ telo v súboji zastreleného, celkom vat“ pfiijímají aktéfii zautomatizovan˘m usednutím do kfiesel zbytoãne zabitého Tuzenbacha. Dôstojníci, jediná nádej o- a leno‰ek: Bude nuda. Ïivenia zabudnutého mesteãka, odchádzajú, ale Oºga na- Pfiíbûh to neretarduje, jak si myslí prÛmûrní dramatur- priek tomu v‰etk˘ch povzbudzuje: Musí sa ÏiÈ! gové, n˘brÏ odlehãuje. A zároveÀ mistrovsky beze slov do- Zatiaº v‰etko o ãom pí‰em hovorí skôr pre drámu, skôr v‰et- povídá v‰echnu duchovní prázdnotu vãetnû tupé a nikdy ne- ko vyznieva melancholicky a uplakane a predsa sa z toho realizované chuti pracovat, vyvléci se z pasti stereotypu dá vykresaÈ komédia. Taká, pri ktorej sa obãas oz˘vajú a slepé víry v budoucnost Ruska. Na rozdíl od âechova my vhºadisku salvy smiechu. A je to vlastne logické. Filozof uÏ víme, kam a kudy se brodilo Rusko 20. století. Bergson vo svojej ‰túdii Smiech pí‰e: Komédia je bliÏ‰ia Bûlostná scéna Emila Koneãného, nad˘chaná tylov˘mi skutoãnému Ïivotu neÏ tragédia. âím je dráma tragickej‰ia, závûsy, kontrast bíl˘ch s tmav˘mi kost˘my Andrey t˘m viac musel básnik dráme podriadiÈ skutoãnosÈ, aby do- Kuãerové, nenápadná, a pfiesto v˘raznû komparativní scé- siahol tragiãno v ãistej podobe. Naopak komédia sa odli‰u- nická hudba Zdenka Merty, to v‰echno tvofií dal‰í kvalitativ- je od skutoãného Ïivota iba v niÏ‰ích formách, vo vaudevil- ní rozmûr Mo‰ov˘ch znamenit˘ch Tfií sester. lu a fra‰ke. âím vy‰‰ie sa povznesie, t˘m viac sa spojí so Ïi- A ty herecké v˘kony! V‰ak také na scénû samí laureá- votom. V skutoãnom Ïivote sú scény, ktoré sú tak blízke ti nebo ãekatelé Thálií! Markéta Sedláãková v roli vnitfinû u‰ºachtilej komédii, Ïe by sa dali preniesÈ na javisko, aj ke- nevyrovnané Olgy, vynikající Ivana VaÀková – v manÏelství by sme v nich nezmenili ani slovo... KaÏd˘ komick˘ úãinok citovû strádající Má‰a, Svetlana Slováková – nejmlad‰í, ale v sebe obsahuje protireãenie. To, ão v nás vzbudzuje Ïivotem pûknû sm˘kaná Irina… A nejenom kvokající, n˘brÏ smiech, je skutoãná absurdita v konkrétnej podobe, „absur- furiózní Natálie Lenky Janíkové! dita viditeºná“ teda na jednej strane absurdná, na strane Prázdná nádoba Ver‰inin (Petr ·tûpán), rezignovanost druhej prirodzene vysvetliteºná... (Bergson H. Smích, Na‰e demonstrující vojensk˘ lékafi âebutykin (Jan Mazák), Vojsko, Praha 1994) Prozorov Michala Isteníka, potácející se Ïivotem bez vÛle, Myslím si, Ïe v tom je kúzlo správne uchopeného âechova. bezradn˘ profesorsk˘ odvar Kulygin v originálním pojetí Presne to sa Stanislavovi Mo‰ovi podarilo. Pomocou drob- Milana Nûmce, toporn˘, o to ale nebezpeãnûj‰í Solen˘ n˘ch detailov uviesÈ aj absurdnosÈ do prirodzeného behu Ïi- Jaroslava Matûjky… vota a z tohoto protikladu vykúzliÈ smiech. Nedá mi, e‰te raz Pfiedcházející moc dobré Sestry nastudoval v Brnû sa musím vrátiÈ k múdremu Bergsonovi. Na inom mieste to- Sergej Fedotov v HaDivadle. tiÏ pí‰e: Spoloãensk˘ Ïivot vo svojich obradoch nesie la- Ty Mo‰ovy jsou pozoruhodné neménû. Spí‰e je‰tû víc tentné komiãno, ktoré iba ãaká, aby sa prejavilo navonok. neÏ inscenace zázraku z uralské Permi, i kdyÏ jinak. Staãí len zabudnúÈ na váÏny predmet obradu a jeho úãast- Právo - JiÏní Morava, 16. ãervna 2009, J. P. KfiíÏ níci, ktorí sa v Àom pohybujú, budú pôsobiÈ dojmom bábok. Ich pohyblivosÈ je riadená nehybnosÈou formule, je to auto- BRNIANSKE TRI SESTRY matizmus... Aj keì Bergson väã‰inu tvrdení dokladá posta- Keì si zadáte v ãeskej sekcii do internetového vyhºadávaãa vami z Moliérov˘ch komédií, jeho postreh neuveriteºne sedí Google Tri sestry, nájdete tam mnoÏstvo odkazov na ãeskú na ten vidiek ìaleko od Moskvy, kde sa hovorí akoby po fran- kapelu Tri Sestry s frontmanom Lou Fanánkom Hagenom, cúzsky, kde je snaha dodrÏiavaÈ panské spôsoby moskovskej ale iba päÈ odkazov na hru Antona Pavloviãa âechova. To ‰ºachty, kde uÏ len slovo Moskva vyvoláva bolestné vzdychy. je tak trochu znamenie doby. Klasická dramatika do dne‰nej A presne túto polohu reÏisér v brnianskej inscenácii vyuÏil pre r˘chlej trojdimenzionálnej kyberkultúry akosi nepatrí. smutné a súãasne komické situácie. Málo komické je, keì sa Na‰Èastie, v âechách je e‰te stále dosÈ milovníkov dobrého dve postavy v beznádejnej snahe o humor kopú do zadku. divadla, ktorí zaplnia hºadisko, idú „na âechova“. Nádherne komické je, ak vyjde humor zo smútku. Ak je to po- Mestské divadlo Brno v réÏii Stanislava Mo‰u a v preklade loha hlboko pravdivá... ‰koda my‰lienku ìalej rozoberaÈ. Leo‰a Suchofiípu uviedlo v posledn˘ májov˘ deÀ Tri sestry Henry Bergson to v‰etko povedal presnej‰ie. na prekrásnej bielej scéne Emila Koneãného. Nápadité do- VráÈme sa v‰ak k samotnej inscenácii. Nedávno som o inej bové kost˘my navrhla Andrea Kuãerová, takmer filmovú inscenácii z produkcie Mestského divadla Brno kon‰tatoval, hudbu k príbehu skomponoval Zdenek Merta. Ïe reÏijn˘ rukopis ZdeÀka âernína je v˘sostne hereck˘, Ïe

26 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 27

ako herec pôvodn˘m povolaním vychádza z hercov, hercom Nejen na osvûdãené muzikálové superhity zamûfiuje svoji podriaìuje dielo. A videl som v tom veºk˘ klad. Stanislav dramaturgii Mûstské divadlo Brno. Po svûtov˘ch Bídnících Mo‰a pristupuje k tvorbe inscenácii presne z opaãného pó- a Evitû pfiispûlo do mozaiky souãasného hudebního divadla lu. Jeho réÏia je v˘sostne reÏijne koncepãná. Najprv má pÛvodním autorsk˘m muzikálem Balada o lásce (Singoalla), zrejme v hlave vystavan˘ sled mizanscén, presne vie, ktor˘ kter˘ mûl na Hudební scénû premiéru 6. ãervna. herec, kedy a ako sa prejaví, tomu podriaìuje vedenie her- PÛvodní muzikály nastudované Mûstsk˘m divadlem v dfií- ca. A ten sa mu podriadi rád, pretoÏe (vari aÏ po dokonãení vûj‰ích sezonách vycházely namátkou buì z biblick˘ch ná- diela) pocíti, Ïe reÏisérovo vedenie bolo správne a kon- mûtÛ (Babylon), historick˘ch událostí (Koloãava), cepãné. Toto som si uvedomil vo chvíli, keì sa uÏ v prvom Homérov˘ch eposÛ (Odysseia), nebo z aktuální souãasnos- obraze dvaja protagonisti akoÏe hrajú na súboj – namiere- ti (Svût pln˘ andûlÛ). n˘mi prstami napodobÀujú strelné zbrane... aby sa potom Tentokrát sáhli v Brnû trochu riskantnû po tématu âechÛm na konci hry súboj skutoãne odohral a jeden z nich umrel. na míle vzdáleném: po severské mytologii. Pfii sledování (âechov napísal, Ïe ak v prvom obraze visí na stene pu‰ka, muzikálu se ale brzy ukáÏe, Ïe od brnûnsk˘ch inscenátorÛ musí sa z nej v treÈom obraze vystreliÈ – to je tá kon‰trukcia to nebyla vÛbec ‰patná volba. I kdyÏ totiÏ dokonale nezná- mizanscén, ktor˘ch sa Mo‰a úspe‰ne drÏal.) me historické pozadí a místní reálie, tajemnû mystick˘ svût Ale nerád by som písal iba o réÏii. Divadlo, samozrejme, kdesi ve skandinávském království vytváfií atraktivní kulisu stojí a padá na hercovi. On je on˘m komunikantom od tvor- pro jinak nadãasov˘ pfiíbûh o lásce a pomstû. cu k recipientovi. Tu treba povedaÈ, Ïe v Troch sestrách za- PÛvodní komorní verzi muzikálu Singoalla realizovali dra- Ïiarili práve tri sestry v interpretácii Markéty Sedláãkovej, matik a reÏisér Rino Brezina s hudebním skladatelem Ivany VaÀkovej a Svetlany Slovákovej. O Sedláãkovej Danielem Fikejzem pfied dvanácti lety v Klicperovû divadle a Slovákovej som uÏ vopred bezpeãne vedel, Ïe sú na tie- v Hradci Králové. Pfii souãasném nastudování doplnili tvÛrãí to roly ideálne predstaviteºky. Ale Ivana VaÀková, ãerstvá t˘m je‰tû libretista Ivan Huvar a autor koneãné textové ú- mamiãka s mal˘m Josífkom, no to som si nebol ist˘, ako pravy Petr Gazdík. Pro toho tak jde po komponovaném ve- zvládne dosÈ komplikovanú postavu Má‰i. Ale jej hereck˘ ãeru Jazz Side Story a nûkolika inscenacích pro vlastní part, predov‰etk˘m so svojim manÏelom, zakríknut˘m pro- G-Studio o první velkou reÏii. fesorom Kulaginom (Milan Nûmec) – to bol skutoãn˘ herec- První polovina brnûnské inscenace Balady o lásce plyne k˘ koncert. Plukovník Petra ·tûpána, Tuzenbach Vojtûcha v hodnû sviÏném tempu, které diváka prakticky nenechá vy- Blahutu a potom krásne komicky nasaden˘ Solen˘ dechnout a nenásilnû ho vtáhne do pfiíbûhu. Dûjov˘ spád Jaroslava Matûjku, spolu s vìaãne zahran˘m lekárom Jana ozvlá‰tÀují nároãné akrobatické prvky pfiímo od hlavních he- Mazáka, to bola paleta postáv, ktoré mali ìaleko ku trúch- reck˘ch aktérÛ i odváÏná taneãní ãísla v choreografii Lucie lohre. Keì si v‰ak uvedomíme, Ïe ten kopec humoru bol Holánkové. predveden˘ v ponurej a zvierajúcej atmosfére ruského ma- Navození aÏ lyricky snové atmosféry s mnoÏstvím zajíma- lomesta, keì si uvedomíme, ako tí ºudia trpeli nenaplnenou v˘ch svûteln˘ch kontrastÛ umoÏÀuje scéna vytvofiená láskou, nudou, ÏiarlivosÈou aj vraÏdou, tak je obdivuhodné, Danielem Dvofiákem. Îádné ohromující efekty, ale jednodu- ako sa to v‰etko zmiesilo so smiechom. A nebola v tom ‰tip- ‰e a pfiitom úãelnû interpretované pfiírodní Ïivly, dfievûné ka cynizmu. Nebolo v tom niã, ão by sa prieãilo humanistic- kmeny, oheÀ a koufi. Scénické fie‰ení dotváfií vyuÏití dvou k˘m princípom nazerania na svet. A nebol to ani samoúãel- poloprÛsvitn˘ch opon, které prostor nápaditû rozãleÀují. n˘ humor. Tak ão to bolo, ão vytvorilo komické podtóny in- Kost˘my z dílny Sylvy Zimuly Hanákové s pfievládající ãer- scenácie? Asi juxtapozícia tragického a smie‰neho. Asi o- veno-ãernou barvou zase patfiiãnû odkazují k tajemnu a ‰a- nen ãechovovsk˘ láskav˘, chápajúci a zároveÀ aÏ v˘chov- mansk˘m rituálním obfiadÛm. ne dvíhajúci sa prst. Hlavní sílu a emoce v‰ak vyvolává Gazdíkova inscenace TakÏe tlieskam reÏisérovi, hercom a v‰etk˘m ìal‰ím insce- pfiedev‰ím díky hudbû. Mysticky ladûná partitura v sobû nátorom. Koneãne je tu âechov, s ktor˘m by bol aj âechov propojuje rockové a jazzové melodie s klasick˘mi i etnick˘- spokojn˘. mi prvky. Îiv˘ pûtadvacetiãlenn˘ orchestr pod vedením diri- Peter Stoliãn˘, Brno, máj 2009, www.divadlo.sk genta Dana Kalouska je interpretoval bezchybnû. A i kdyÏ Balada o lásce nepfiiná‰í Ïádn˘ ústfiední hit, kter˘ by si di- HEZKÉ, CITLIVÉ A NE·ËASTNÉ „T¤I SESTRY“ vák broukal je‰tû po cestû domÛ z divadla, jako celek pÛso- Dostanete-li tu správnou náladu na proÏití nostalgie „ruské bí hudba neotfiele a invenãnû. du‰e“ doby âechova, pak zajdûte do Mûstského divadla Ve druhé ãásti se v‰ak pfiíbûh zbyteãnû zadrhává, kdyÏ au- Brno. tofii do dûje pfiimotali i historické souvislosti vãetnû morové My âe‰i víme, Ïe poãet tfií sester upfiesnil Antonu Pavloviãi epidemie, náboÏenské obfiady nebo filosofická rozjímání. Jára Cimrman a Ïe jde o tragikomedii lidí, hledajících smysl Hlavní pozornost se pfiesouvá z mlad˘ch milencÛ na chlap- Ïivota. KdyÏ âechov v roce 1900 napsal Tfii sestry pro reÏi- ce Steska, do té doby netu‰eného syna Erlanda a Singoally séra Stanislavského, tvrdil, Ïe jde o komedii. Stanislavskij (nároãnou dûtskou roli v˘bornû zvládl Marek Hurák). Teprve ze hry uãinil „tíÏivé drama z ruského Ïivota“ a pfii tom uÏ zÛ- aÏ samotn˘ závûr pfiiná‰í nadûji a víru v lep‰í budoucnost. stalo. âechov se proto zlobil a napsal mezi jin˘m: „Já jsem Titulní postavu pohanské Singoally, osudové Ïeny, manÏel- chtûl úplnû nûco jiného. Chtûl jsem jednodu‰e lidem fiíci - ky, milenky i matky, obdafiila mladá Marta Prokopová pohy- Podívejte se na sebe, podívejte, jak˘ uboh˘ a nudn˘ Ïivot bovou elegancí. Jejího milence, kfiesÈana Erlanda, vykreslil vedete. Pochopte, jak hloupû a nudnû Ïijete.“ Jifií Mach jako muÏného a charismatického hrdinu. Na hru je moÏno se dívat z mnoha úhlÛ. Vidím ji jako hru Mûstské divadlo Brno má za sebou jednu z nejnabitûj‰ích stále aktuální, jako drama o ztroskotání snÛ - v tomto smû- sezon za poslední roky. Zakonãilo ji sympatick˘m pokusem ru nejvíce dojme osud Andreje Prozorova. Problém lidí, kte- o pÛvodní autorské dílo, které ãesk˘m divákÛm pfiiblíÏilo ji- fií nedovedou Ïít naplno v pfiítomném ãase a unikají do vzpo- nak vzdálenou severskou mytologii. mínek a do budoucnosti. To pfiece vidíme kolem sebe Brnûnsk˘ deník, ãerven 2009, Lenka Suchá i dnes. V‰echny postavy mají vyhranûné rysy a v‰ech ãtr- náct hercÛ podává skvûlé v˘kony. Vûfiíme jim jejich touhy, SÁZKA NA BALADICKOU sny a jsme schopni plakat, kdyÏ se v‰e bortí. UÏ dlouho ne- SINGOALLU BR≈ANÒM VY·LA byla na ãinohfie tak krásná scéna (Emil Koneãn˘) a inspiru- Pfied náv‰tûvou nového muzikálu Mûstského divadla v Brnû jící kost˘my (Andrea Kuãerová). Pro reÏiséra Stanislava BALADA O LÁSCE – SINGOALLA, jsem si kladl otázku, Mo‰u je to první inscenace âechova. KdyÏ se ho na tiskov- zda dramaturgie tentokrát ne‰lápla ponûkud vedle. Kolik to- ce ptali, proã teprve teì, fiekl, Ïe musel dozrát. Pane Mo‰o, ho my âe‰i víme o severské mytologii? Bude téma lásky ne- dozrál jste v˘bornû. Dûkujeme! zkrotné Singoally a vizionáfie Erlanda pro publikum srozu- Boskovické noviny, ãerven 2009, mitelné a dostateãnû atraktivní? Odpovûdi na své mírnû po- NadûÏda Parmová chybovaãné dotazy jsem na‰tûstí bûhem pfiedstavení nale- zl. DALEK¯ SEVER, ALE BLÍZKÉ TÉMA LÁSKY, POMSTY Muzikálovou baladu Singoalla napsal hudební skladatel A NENÁVISTI Daniel Fikejz spolu s libretistou Ivanem Huvarem, autorem Mûstské divadlo zakonãilo sezonu pÛvodním muzikálem ãerpajícím ze severské mytologie. Pokraãování na stranû 30

27 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 28

Sylvester Levay, Michael Kunze Michal ·ebek, Klára Rotterová, Marek Hurák, Eva Jedliãková, Michaela Merklová, Ján Jackuliak, Ivana Skálová, David Von‰ík

Ale‰ Slanina, Michal ·ebek, Marta Prokopová

Stanislav Slovák, Igor Barberiç, Eva Jedliãková, Aneta Majerová, Ivana Skálová, Jan ·otkovsk˘, Jaroslav Milfajt, Tomá‰ Sagher DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 29

Jiﬁí Mach, Hana Kováﬁíková, Ale‰ Slanina, Ján Jackuliak, Svetlana Slováková, Hana Holi‰ová, Franti‰ek ·terbák, Marek Hurák, Marta Prokopová, Stanislav Mo‰a Eva Jedliãková

Michael Prostûjovsk˘, Michael Kunze, Stanislav Slovák, Sylvester Levay, Du‰an Vitázek, Ale‰ Slanina DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 30

Pokraãování ze strany 27 brali pfiebásnûní Michaela Prostûjovského, jehoÏ mluvné námûtu a pÛvodního scénáfie je dramatik a reÏisér Rino moderní pfieklady se osvûdãily v brnûnsk˘ch inscenacích ja- Brezina a v‰e na míru souboru MdB textovû upravil Petr ko Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úÏasn˘ pestroba- Gazdík, kter˘ se také poprvé oprávnûnû doãkal své první revn˘ plá‰È a Cats. velké reÏie. Petr Gazdík úpravou scénáfie a libreta dílo po- Pfiíbûh novodobé superstar Evity se inscenátofii nesnaÏili sunul blíÏe k souãasné evropské muzikálové produkci a u- pfienést do souãasnosti, reÏijní uchopení (Pavel Fieber) se pravil jej pro potfieby vût‰ího ansámblu, dirigent Igor Vavrda zamûfiilo na vûrohodné ztvárnûní vztahÛ mezi ústfiední troji- pak vytvofiil orchestrální aranÏmá pro pfiibliÏnû pûtadvaceti- cí postav (prezident Juan Perón, jeho manÏelka Eva ãlenn˘ divadelní orchestr. Nové aranÏmá sice ubralo hudbû Duarte-Perónová alias Evita a glosátor dûje Che). trochu na zmínûné „etniãnosti,“ ov‰em prostor Hudební scé- Pfiíbûh obsahující motivy boje o politickou moc, získávání ny potfiebuje mohutnûj‰í orchestrální tûleso, a to brnûnské preferencí voliãÛ a budování image totiÏ netfieba násilnû ak- navíc hrálo za fiízení Karla Albrechta opravdu skvûle, s vy- tualizovat, paralelu se souãasností v nûm divák hravû pfie- nikající zvukovou barvou a znamenit˘m vyuÏitím bicích ná- ãte. strojÛ a perkusí. Celkovû hudba Singoally pÛsobí neopo- Rozmanité kost˘my (Andrea Kuãerová) a jednodu‰e fie‰e- slouchanû, sice bez v˘raznûj‰ího titulního hitu, ale ten by do ná scéna (Pavel Fieber) tvofiená ochozem a dvûma scho- celkové hudební koncepce, velmi zdárnû vyváÏené s pró- di‰ti pfiispívají ke snadnému vykreslení dûji‰È a jejich rychlé- zou, patrnû ani nezapadal. mu stfiídání. Spí‰e se naznaãuje, neÏ popisuje. Postel na Termín „divadlo“ vznikl od „dívati se.“ A v pfiípadû Balady by- koleãkách, na níÏ se Evita objímá s jedním ze sv˘ch milen- lo skuteãnû na co. AÈ uÏ hovofiíme o skuteãnû ohnivû krás- cÛ, se prost˘m otoãením mûní v auto, v nûmÏ uhání vstfiíc né pfiedstavitelce tajemné Singoally Martû Prokopové, v˘- pulsujícímu velkomûstu jménem Buenos Aires. Pojízdné razn˘ch, erotizujících, ale nikoliv vulgárních kost˘mech z díl- plo‰iny slouÏí také k funkãnímu ztvárnûní „defilé“ evrop- ny Sylvy Zimuly Hanákové nebo o zdafiilé scénografii sk˘ch státÛ, jejichÏ vládce Evita pfii své náv‰tûvû okouzlila Daniela Dvofiáka. Té chybûla dnes ãasto módní muzikálová (píseÀ nazvaná Duhová jízda). popisnost hraniãící s k˘ãovitostí a dávala divákÛm moÏnost Cesta Evy Duarte-Perónové ze samého dna na vrchol spo- k rozvinutí vlastní pfiedstavivosti, aniÏ by pÛsobila chudû. leãenského Ïebfiíãku patrnû nebyla pokaÏdé politicky ko- DÛkaz, Ïe na scénû nemusí rÛst skuteãn˘ les, cválat Ïivé rektní. VÏdy se v‰ak ocitla v prav˘ ãas na pravém místû konû ani plout velkolepé koráby… Celé dílo prostupuje ve a dokázala získat lásku pozdûj‰ího argentinského preziden- v‰ech sloÏkách ãistota nejen Ïánrová, ale i pracovnû insce- ta i pfiízeÀ davÛ. Vrátila jim nadûji a chuÈ bojovat za lep‰í Ïi- naãní, která jakoby se z fiady souãasn˘ch produkcí zcela vy- vot a dodnes pro mnohé zÛstává nedotknutelnou modlou. tratila. Aã Balada o lásce jistû není samospasitelem ãeské V brnûnské inscenaci roli uctívané i obávané „argentinské muzikálové scény a není bez chyb, na‰el jsem v ní jistou te- Popelky“ ztvárnila Radka Coufalová. Její Evita je vá‰nivou atrálnost v tom nejlep‰ím slova smyslu, cosi, proã stojí za to Ïenou, která kráãí za sv˘m cílem a má charisma, jímÏ do- do divadla chodit a pfiem˘‰let o nûm. Divadelnost neprame- káÏe ovládnout lid. Ambivalence této postavy se zraãí nící z pouh˘ch rekvizit, ale z poctivé práce dramaturga, re- v kontrastu mezi jejím chováním pfii plnûní státnick˘ch po- Ïiséra i hercÛ. vinností a v soukromí. Pozornost mocnáfiÛ poutá rozmách- Muzikál zaãíná dûtskou bojÛvkou malého Erlanda s mal˘m l˘mi gesty a sebevûdom˘m drÏením tûla, mimo dosah mé- ·ekem a hned poté dûjovû extrémnû spádnou scénou pfií- dií a spoleãenské smetánky shazuje masku nezranitelné Ïe- jezdu Singoallina kmene na hranici Erlandova království. ny a hrouÏí se do svého nitra. Nejpatrnûj‰í to je v komorní Právû v této ãásti hry servíruje divákÛm Petr Gazdík ve spo- scénû odehrávající se v Evitinû budoáru (skladba TvÛj lupráci s choreografkou Lucií Holánkovou nejakãnûj‰í podí- Olymp), v níÏ jí obraznû i doslova nastavuje zrcadlo v‰udy- vanou – akrobatické scény, odváÏná taneãní ãísla i lehce e- pfiítomn˘ komentátor Che. Coufalové Evita se nepoddává, rotické v˘stupy, které s vtipem glosuje ErlandÛv pfiítel ·ek. ale v této chvíli si plnû uvûdomuje osamûlost Ïeny, která se V titulní roli Singoally jsem vidûl mladou Martu Prokopovou, dostala na vrchol, z nûhoÏ v‰echny cesty vedou jedinû dolÛ. která se nároãné úlohy osudové Ïeny, manÏelky, milenky Che (Du‰an Vitázek) není v této inscenaci konkrétní histo- imatky zhostila s obrovskou vá‰ní. Excelovala herecky rickou postavou - revolucionáfiem Che Guevarou, jak tomu i pohybovû. Velmi v˘razní byli i její dva spoluhráãi, vûãn˘ mi- v nûkter˘ch interpretacích b˘valo a k ãemuÏ by mohly svá- lenec Erland v podání charismatického Jifiího Macha a zhr- dût politické události, které h˘bou svûtem. VitázkÛv Che zen˘ nápadník Asim, jenÏ byl svojí rockovûj‰í polohou a drs- stojí ãasto stranou nejvût‰ího mumraje, ale vÏdy tak, aby nûj‰ím charakterem jako stvofien˘ pro Michala ·ebka. Velmi mu neuteklo ani slÛvko z kdejaké dÛleÏité rozmluvy. populární u publika bude úloha ·eka, ve které jsem vidûl po- Pozoruje dûní a komentuje ho s ironick˘m nadhledem. Jeho hybovû i pûvecky v˘borného Alana Novotného, a ·amanky, nepfiítomnost ve Ïhavém centru diskusí znaãí odstup v níÏ epizodnû zaujala Zuzana Maurery. Dafiilo se i pfiedsta- a schopnost uvaÏovat racionálnûji neÏ osoby, které se oci- vitelÛm dûtsk˘ch rolí Markovi Hurákovi a Davidovi Îákovi. tají uprostfied politické ma‰inérie. Energická touha mûnit Inscenovat Baladu o lásce pfiedstavovalo urãité riziko. Její svût se ve Vitázkovû pojetí transformuje v nezúãastnûné historické pozadí je sice ãeskému publiku vzdáleno asi stej- glosování událostí. Che ví své a pobavenû, jakoby shora, nû, jako ·védÛm osudy Praotce âecha nebo JaponcÛm at- shlíÏí na figurky, jeÏ se pachtí za slávou a penûzi. mosféra ãeského venkova v Prodané nevûstû /coÏ nezna- S nelehkou rolí Juana Peróna si poradil Igor Ondfiíãek. mená, Ïe by ji rádi neposlouchali/, ale téma lásky, pomsty Postavu státníka obdafiuje rozhodností, ale nezÛstává jen a oãisty nezná hranic. Po svûtoznám˘ch Bídnících, Evitû u ztvárnûní asexuální státnické neoblomnosti, n˘brÏ dokáÏe a pfied Mozartem si MdB tento risk mohlo dovolit. Singoalla zpodobnit také odvrácenou stranu Perónova Ïivota plnou nabízí alternativu, tak trochu „jin˘ muzikál.“ Domnívám se, pochyb, nejistot, ale také lásky. V duetech s Evitou se Ïe na ãeskou scénu patfií. Perónova tvrdost rozpou‰tí a vyjádfiení citÛ a porozumûní Vítûzslav Sladk˘, musical-opereta, ãerven 2009 pÛsobí opravdovû. Pûveckou jistotou a schopností bûhem okamÏiku vystihnout SUPERSTAR EVITA V MùSTSKÉM DIVADLE BRNO charakter postavy zaujala také Mária Lalková v roli Skladatelsko-textafisk˘ tandem Webber – Rice se proslavil Perónovy milenky (píseÀ Dal‰í kufr stojí u dvefií). pfiedev‰ím muzikály Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ DÛleÏitou úlohu má v inscenaci choreografie. Tanec symbo- plá‰È, Jesus Christ Superstar a Evita. V‰echna tfii díla má lizuje nejen politickou ro‰ádu (pfii skladbû nazvané Cesta nyní na repertoáru Mûstské divadlo Brno, poslednû jmeno- moÏného generálové po jednom vypadávají z politické scé- van˘ kus byl premiérovû uveden 28. bfiezna. ny a nakonec zÛstává pouze jedin˘ – vítûz voleb Perón), ale Muzikál inspirovan˘ osudem Evy Duarte-Perónové, která se také o‰emetn˘ „tanec mezi vejci“, kter˘m se Evita protanãi- z nepfiíli‰ úspû‰né hereãky vypracovala v první dámu la k postu argentinské první dámy. Slavná taneãnû-hudební Argentiny, se v âesku poprvé hrál v roce 1998 v praÏském scéna Valãík pro Evitu a Che má b˘t pfiímou konfrontací divadle Spirála. Tehdej‰í inscenaãní t˘m zvolil pfieklad Jifiího tûchto dvou protikladn˘ch postav. Jejich „taneãní zápas“ Bryana. Evitu v reÏii Petra Novotného a Romana ·tolpy al- v této inscenaci postrádá naléhavost, netanãí na „ostfií no- ternovaly Radka Fi‰arová a Tereza Slouková, dal‰í role vy- Ïe“, ani s odkryt˘mi kartami; kreace nemá podobu fatálního tvofiili Jifií Bare‰, Dan Bárta, Josef ·tágr nebo Karel âer- stfietu, ale spí‰e potvrzení daného rozvrÏení sil. noch. Úvod bfieznové premiéry pÛsobil rozpaãit˘m dojmem, jako TvÛrci z Mûstského divadla Brno si pro své zpracování vy- by si kaÏd˘ z aktérÛ hrál a zpíval svÛj part bez ohledu na 30 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 31

ostatní. Nejist˘ zaãátek vynahradilo finále první ãásti insce- Fieber, kter˘ se zdej‰ím souborem nastudoval uÏ nûkolik nace, v nûmÏ se hudební, pûvecká a herecká sloÏka snou- hudebních inscenací. bily v náleÏité symbióze. Radka Coufalová, Du‰an Vitázek O postavu ‰armantní manÏelky prezidenta Juana Dominga a Igor Ondfiíãek v písni nazvané Hleì v dál, Argentino ex- Peróna se v Brnû podûlily hned tfii hereãky. Pro Radku celovali. Coufalovou jde pfiitom uÏ o tfietí hlavní roli v této sezonû (po Evita v Mûstském divadle Brno se obejde bez pfiezdobené Lenû v Pekle a Snûhurce). Hlavní zásluhu na rychlém spá- scény a zlatem zkrá‰len˘ch kost˘mÛ. Díky komornûj‰ímu du dûje má v‰ak postava Che jako Evitina alter ega. pojetí a upfiednostnûní hereckého v˘razu pfied chladnou Zatímco nûkteré svûtové produkce ztotoÏÀují tuto imaginár- pompou není brnûnské zpracování svûtoznámého muzikálu ní figuru se slavn˘m levicov˘m revolucionáfiem Che jen povrchní zábavou. Guevarou (pÛvodem Argentincem, kter˘ se v‰ak s reálnou Mûstské divadlo Brno - Tim Rice, Andrew Lloyd Webber: Evou Perónovou nikdy nesetkal), Fieber pfiedstavuje Che Evita. Pfieklad Michael Prostûjovsk˘, reÏie a scéna Pavel jako vypravûãe a demonstrátora dûní kolem Evity. Ten není Fieber, dramaturgie Pavlína Hogard, kost˘my Andrea s jejím jednáním spokojen˘, takÏe ho s u‰tûpaãnou nadsáz- Kuãerová, choreografie Vladimír Kloubek, dirigenti a hudeb- kou komentuje. A brnûnskému Du‰anu Vitázkovi to jde zna- ní nastudování Karel Albrecht, Jifií Petrdlík a Martin menitû! Suverénnû si s rolí pohrává, v bleskovém sledu Procházka. Premiéra 28. bfiezna 2009. stfiídá pfievleky stejnû jako herecké i hlasové polohy, jeho Rozrazil-online.cz, kvûten 2009, Naìa Satková gesta jsou pfiirozená a promy‰lená zároveÀ. Cynismem kombinovan˘m s vtipnou zkratkou naplnil Fieber BÍDNÍCI A EVITA ·EST T¯DNÒ PO SOBù? PROâ NE i nûkteré dal‰í scény. Tfieba kdyÏ si Evita pfii jednom strhují- Brno - Muzikálov˘ soubor Mûstského divadla Brno nastudo- cím taneãním ãísle, které v podání company právû zufií na val dva slavné svûtové muzikály. V rekordnû krátkém ãase jevi‰ti, proklestí cestu doprostfied jevi‰tû a klidnû se majet- a skoro bez pomoci hostÛ. nicky uvelebí na maketû ‰v˘carské banky. To, na co by jinde sbírali odvahu nûkolik sezon, zvládlo Dvouhodinová inscenace plyne aÏ v závratném tempu, na Mûstské divadlo Brno za pár t˘dnÛ. V tak rekordnû krátké scénû vytvofiené samotn˘m Fieberem se stfiídají atrapy na- dobû dokázal t˘m okolo fieditele a reÏiséra Stanislava Mo‰i bl˘skan˘ch aut s efektními taneãními ãísly, znûjí pomalé ba- nastudovat dva souãasné hity svûtového muzikálu – Bídníky lady, rychlé latinskoamerické rytmy i sborové chorály. (premiéra 13. února) a Evitu (premiéra 28. bfiezna). Ani Muzikálov˘ soubor Mûstského divadla vycepovan˘ jen za v jednom pfiípadû nejsou v˘sledkem odfláknuté „rychlo- posledních pût let hity jako Kabaret, Hair (Vlasy), Oliver!, kva‰ky“, ale fiemeslnû kvalitnû zvládnuté inscenace. Jesus Christ Superstar, ·umafi na stfie‰e nebo âarodûjky Uvedením BídníkÛ (v originále Les Misérables) od Alaina z Eastwicku potvrdil Bídníky a Evitou svoji momentální for- Boublila a Claude-Michela Schönberga dosáhlo Mûstské di- mu, ve které pro nûj není problémem nastudovat prakticky vadlo jednoho tuzemského primátu. Nejslavnûj‰í muzikál jak˘koliv titul. svûta ovûnãen˘ mnoha dal‰ími superlativy (napfiíklad po tfii- Deník, duben 2009, Lenka Suchá advaceti letech svého nepfietrÏitého uvádûní v Lond˘nû je to nejdéle hran˘ muzikál v historii!) totiÏ nastudovalo jako první VEâER T¤ÍKRÁLOV¯ V BRNù: kamenné repertoárové divadlo u nás. Dosud se o jeho uvá- âISTOKREVNÁ DOGA ZE SKVùLÉHO VRHU dûní zaslouÏily jen praÏské soukromé produkce, pfiiãemÏ ta Pozdní komedie protfielého dramatika je nespoutaná první z roku 1992 odstartovala v âesku muzikálov˘ boom. masopustní ta‰kafiice, básnivû groteskní a jízlivá, ale Aprávû z tohoto památného nastudování si reÏisér i nahofiklá vymknutím v tragiku. Stanislav Mo‰a vypÛjãil do Brna pfiedstavitele titulní role. Inscenace v Mûstském divadle Brno je dal‰ím z progresiv- Ostfiílen˘ „ãesk˘ Jean Valjean“ Jan JeÏek si uprchlého ga- ních v˘kladÛ, kter˘ se snaÏí posouvat interpretaci a oslovit lejníka zahrál nejen v obou reÏijních interpretacích Petra i diváka, kter˘ unaven˘ nekoneãn˘mi varietami v‰e pfiijímá Novotného (podruhé to bylo pfied ‰esti lety pfii obnovené s jistou mírou zdrÏenlivosti. premiéfie v praÏské Goja Music Hall), ale reprezentoval nás i pfii v˘roãním setkání v‰ech svûtov˘ch pfiedstavitelÛ této ro- Podtitul Veãera tfiíkrálového (aneb Cokoli chcete) dává za le v lond˘nské Royal Albert Hall. pravdu v‰em, ktefií v textu lokalizovali sloÏeninu mnoha po- Jako alternant pfiibyl k JeÏkovi ãlen brnûnského souboru stav a zápletek znám˘ch z ranûj‰ích dramat autora. Petr Gazdík, kter˘ si s nároãn˘mi pûveck˘mi party na hrani- Substancí inscenace jsou prokazatelnû obligátní kompo- ci muzikálu a opery poradil s obdivuhodnou samozfiejmostí nenty tehdej‰ího komediálního divadla, osvûdãené jevi‰tní (pfii jeho Otãená‰i nad spícím Mariem na barikádû chvílemi triky a populární schémata. A tak pfiedkládá kompaktní aÏ mrazí). Po vût‰inou rozevlát˘ch romantick˘ch hrdinech skladbu konfliktÛ (ov‰emÏe pfiedev‰ím milostn˘ch). tak Gazdík v roli osudem zkou‰eného zbûha pfiesvûdãil su- Paralelní tenze mezi postavami plynou k vyústûní zauzle- verénním, ale pfiitom pokorn˘m a soustfiedûn˘m v˘konem. n˘ch situací komick˘ch i tragick˘ch. ZnejisÈuje pfievleky (Ïe- Ostatní role si v alternacích (nûkdy aÏ ãtyfinásobn˘ch!) roz- ny za muÏe), motivem zámûny nerozpoznateln˘ch dvojãat dûlili skoro v‰ichni ãlenové brnûnské muzikálové sekce - a vznikl˘ útvar, pro shakespearovské dramatické situace ty- Ondfiíãek, ·tûpán, Mazák, Jícha, Vitázek, Holi‰ová, pick˘, je hrou ve hfie. Sedláãková, Coufalová... Charaktery postav dokreslily do- Poezie s gestikou simultánní bové kost˘my Andrey Kuãerové (dohromady jich navrhla Jazyk v˘sostného básníka, jímÏ dokáÏe v kaÏdé dramatické pfies pût set!), o spolehlivou podporu hercÛ se zase posta- okolnosti vyjádfiit smích i tragiku, podlost i vzne‰enost, kru- ral Ïiv˘ pûtatfiicetiãlenn˘ orchestr pod vedením Jifiího tost i lidskost, temno i jas, jakoby docházel s kaÏd˘m dal‰ím Petrdlíka. Snadno se nabízející sklouznutí pfiíbûhu k pfie- pfiekladem oãi‰Èující revize. Oãi‰Èující zpod nánosu poetiky, sládlému patosu a sentimentu nedovolila aÏ naturalisticky pokud lze vnímat formu pfiebásnûní jako pfiístojnou manipu- syrová v˘prava. Nûmeck˘ scénograf Christoph Weyers si laci s pfiedlohou. Nebo naopak poetizující natolik, Ïe strádá pfii jejím ztvárnûní vypomohl nejen trojrozmûrn˘mi kulisami napûtí a naléhavost. Pfieklad Jifiího Joska, jemuÏ dlouholetá (na míru vyroben˘mi ve Filmovém studiu Barrandov), ale práce na kritickém vydávání Shakespearov˘ch dramat vy- i videoprojekcemi a pÛsobiv˘mi svûteln˘mi efekty (závûreã- nesla uznání pfiekladatelské obce, umravÀuje ruku v ruce nou scénu první poloviny jako by si Mo‰a vypÛjãil ze zná- s reÏijními zásahy v humoru onu odpoutanou lehkost, tíÏi- mého Delacroixova obrazu Svoboda vedoucí lid). Nûkolikrát vou hloubku tragiky a pÛvodnû transparentní ironii. zafungovala i nápaditá inscenaãní zkratka, aÈ uÏ pfii spon- Erudovan˘ a pfiekladatelsky cenûn˘ pfievod je‰tû neruãí tánním vytváfiení francouzské trikolory z pánsk˘ch ko‰il dramatickou funkãností nebo poÏitkem auditoria. a dámsk˘ch spodniãek, nebo pfii rychlém sestavování o- Slovensk˘ reÏisér Roman Polák, v Brnû jiÏ etablovan˘, se brann˘ch barikád z hospodsk˘ch stolÛ. pfiekladu ujímá pfienesením funkce slova na populárnûj‰í V pfiípadû Evity, nejúspû‰nûj‰ího svûtového muzikálu pfielo- gesto, gag a akci. Nevadí, Ïe herci sv˘m replikám zcela ne- mu sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let, se Mûstské divadlo dostojí. Z jevi‰tû mezi v‰ední orality moderního pfiekladu Brno postaralo o teprve druhé uvedení tohoto muzikálu na (viz název ãlánku) nebo dekadentní projevy lascivity, opilos- ãesk˘ch jevi‰tích (to premiérové bylo v praÏské Spirále v ro- ti, defekace slu‰nû realistické jen zfiídka vstoupí mluva re- ce 1998). Slavnou rockovou operu Tima Rice a Andrewa zonující ver‰em a publikum pfiednes odmûní: smíchem, pro Lloyda Webbera s nesmrteln˘m hitem Don´t Cry For Me Argentina pfiijel do Brna zinscenovat nûmeck˘ reÏisér Pavel Pokraãování na stranû 34

31 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 32

S Evelínou Kachlíﬁovou S Luká‰em Vlãkem, a Irenou Konvalinovou Jánem Jackuliakem v komedii Poprask na lagunû, a SoÀou Jányovou v muzikálu reÏie: Zdenûk âernín Mozart!, reÏie: Stanislav Slovák

V muzikálu Mozart!, reÏie: Stanislav Slovák

V muzikálu Bídníci, reÏie: Stanislav Mo‰a

Se SoÀou Jányovou S Veronikou Poláãkovou a Martinou Severovou a Evelínou Kachlíﬁovou v muzikálu Bídníci, v komedii Poprask na lagunû, reÏie: Stanislav Mo‰a reÏie: Zdenûk âernín

S Irenou Konvalinovou a Veronikou Poláãkovou v tragédii Smrt Pavla I., reÏie:Hana Bure‰ová DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 33

SALON MdB JANA GLOCOVÁ

V muzikálu Jesus Christ Superstar, reÏie: Stanislav Mo‰a

V komedii Poprask na lagunû,

reÏie: Zdenûk âernín Kratochvil Foto: jef Kratochvil a Tino DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 34

Pokraãování ze strany 31 nû uvedlo v premiéfie 6. prosince 2008 Mûstské divadlo svou uÏvanûnost. KdyÏ je poezie s gestikou simultánní, re- Brno (MdB). Skladatel Karel Cón a libretisté Stano Slovák, akce brzy prozradí tûÏi‰tû pozornosti vût‰inového diváka. Jan ·otkovsk˘ a Petr ·tûpán spojili pÛvodní pohádku bratfií Historické, byÈ fragmentárnû, kost˘my Karoly Cermak-·i- GrimmÛ s disneyovskou poetikou, pfiidali notnou dávku mákové v˘znamovû obzvlá‰tÀují dynamikou promûn i kore- vlastní fantazie a vytvofiili dílko s v‰efiíkajícím názvem – lací s civilností vedlej‰ích (pfiipsan˘ch postav) aktérÛ a jas- Snûhurka a 7 trpaslíkÛ. nou symbolikou masopustních masek. V Il˘rii, kterou v˘- Grimmové, Disney, Slovák, ·otkovsk˘, ·tûpán tvarník Pavel Borák nechal zrealizovat jako pfiirozené vlny, Jakkoliv tvÛrci lákají do divadla v‰echny generace, nutno padající ze zmen‰eného zadního portálového rámu, svírají- podotknout (a vyzdvihnout), Ïe mysleli pfiedev‰ím na nej- cího naãas i laternu magiku, vystihující mofiské vlny i píseã- men‰í. Takfika hrÛzostra‰n˘ grimmovsk˘ pfiíbûh o krásné né duny. Vtíravû zcizující dojem analogie s terénem pro ska- Snûhurce a zlé mace‰e oprostili od v‰ech drastick˘ch scén, teboarding nakonec civilní akrobaté s prknem potvrzují me- opatfiili ho disneyovskou líbivostí, mnoha vlastními vtipn˘mi zi akty, k ãemuÏ v rohu tísnící se hlavní postavy pfiíbûhu jen nápady a zahalili ho do jednoduchého inscenaãního tvaru. pfiekvapenû shlíÏejí, bezradn˘m pohledem do souãasnosti, Na rozdíl od pÛvodní pohádky se tak dûti nemusejí obávat plné nerovností a zavdávající bohaté variaci pádÛ a zakop- následn˘ch noãních mÛr, neboÈ opovrÏeníhodná macecha nutí. Tak po vlnách neohrabanû sklouzávají do nesnází ne- v podobû muÏe v Ïensk˘ch ‰atech nenaÏene strach ani nej- bo se z nich ‰krábou zpût k vrcholu. bojácnûj‰ímu zástupci nejmlad‰í generace. Autofii se neza- Nejsledovanûj‰í postavou je ‰a‰ek. Feste Erika Parduse, lekli ani nejzásadnûj‰ího inscenaãního problému – jak uká- vzbuzující oãekávání shakespearovské moudrosti a vzne‰e- zat na jevi‰ti trpaslíky. Jednodu‰e. V MdB je prostû nechali ného humoru, je vyslouÏil˘m ‰a‰kem stále pohotov˘m, ne- vyrÛst. A tak si Snûhurku neh˘ãká sedm roztomil˘ch mal˘ch boÈ je humoru vrchovat˘, jako je pln˘ Ïivotní trpkosti a úna- muÏíãkÛ, ale pofiádní (i kdyÏ taky roztomilí) chlapi, totiÏ nej- vy z vlastní mechaniãnosti. Ale nechtûjme, aby v dne‰ních vy‰‰í herci ansámblu. A jak tuto neobvyklou promûnu vy- ãasech Ïongloval latinou. Jak prohla‰uje topornû sterilní svûtlit dûtskému divákovi? Opût jednodu‰e. Kofienem v‰e- správce Malvolio Viktora Skály: stáfií, které moudré suÏuje, ho zla je macecha, proã jí tedy nepfiipsat na vrub i trpaslíky? mÛÏe bláznÛm leda prospût. Îalostn˘ Feste baví jen své Ti jsou do své pfierostlé podoby zakleti za to, Ïe byli v krá- vlastní abonenty, a kdyÏ za zlatku pfiidá moudro, je i to zpÛ- lovství populárnûj‰í neÏ ona. Neotfiel˘, originální a hlavnû sob, jak podplatit smutek. funkãní nápad. Publikum v‰ak o své malé muÏíãky pfiece jen Nefiízená prostota zábavy nepfiijde. Macecha je potrestána, kletba pominula. A tak A tak vût‰ího soucitu vzbudí star˘ komik, spí‰ neÏ tragick˘ v‰ech sedm dlouhánÛ skryje svou dolní polovinu do or- Malvolio, na nûmÏ se postupem ostatní zhojí. Pfiesto je chestfii‰tû a pfies jeho okraj pfiehodí jakési nohy náhradní, Malvolio vlastnû nejkomiãtûj‰í postavou, pod palbou intrik které v symbióze s ostatním tûlem vytváfiejí dojem „skuteã- a posmû‰kÛ ostatních, ktefií své naschvály nakonec spojí n˘ch“ trpaslíkÛ. v jednom kolektivním podvodu. JestliÏe Shakespeare roze- Radikální zmûny se doãkala i postava myslivce. Ten hrává komiãnost, kterou pak zavr‰í dopadem tragiky na tu- u GrimmÛ vystupuje pouze ve scénû, kde má zabít to komickou postavu, na jevi‰ti se tragikomiãnost rozvíjí v li- Snûhurku, v MdB v‰ak dostal prostor mnohem v˘raznûj‰í. nii vedoucí jiÏ z kraje Veãera: prozfiení dvojãete, které snad I on je stiÏen mace‰inou kletbou, za neuposlechnutí jejího krom podvodu na Malvoliovi vidí do celého zákulisí vztahÛ rozkazu je s kaÏd˘m krokem o rok star‰í. Jeho krut˘ osud a odkr˘vá divákÛm tragické míjení se nûkolika soubûÏn˘ch protkává cel˘ pfiíbûh, aby nakonec i on do‰el vysvobození. milostn˘ch vzplanutí. Trpká skuteãnost se vrací leitmotivem V jednoduchosti je síla v groteskním jednání, snahou postav zlehãit tíhu situace. ReÏisér Stano Slovák otevírá pohádkov˘ pfiíbûh pomocí ja- Tato tragiãnost se pak zmnoÏuje s kaÏdou dal‰í marnou lás- kési realistické pfiedscény, ve které ãte tradiãnû usínající ta- kou a vyústí happy endem: v˘mûnou sourozencÛ se témûfi tínek pohádku o Snûhurce své holãiãce. Ta se posléze ve v‰e vyfie‰í. V jednu chvíli je divák dÛraznû ostfielován sle- snu ve Snûhurku promûÀuje, zatímco z tatínka se stává dem v˘stupÛ o odmítání opûtovat lásku. I proto rozuzlení myslivec. Tento zpÛsob rámování známe napfiíklad z muzi- setkáním dvojãat, které jsou figurovány dvojrolí a musí se kálu Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È, ve kterém se tedy nutnû nakonec tváfií v tváfi setkat, pfiedjímá rozpaky pfiíbûh odehrává v rámci ‰kolní akademie, nicménû Slovák nad jeho v˘znamem. DÛraz na linii milostn˘ch zápletek totiÏ se této linie nedrÏí pfiíli‰ dÛslednû. Lépe fieãeno – nedrÏí se odsunuje bolest rozdûlen˘ch dvojãat na okraj zájmu diváka jí vÛbec. Úvodní scéna tak zÛstává zcela osamocena, její a katarzi z jejich opûtovného setkání ani neoãekává v pfied- motiv se jiÏ nadále neobjevuje, coÏ vyvolává otázku po je- tu‰e, Ïe jej nelze jedním hercem v˘raznû zpodobit. Dopad jím smyslu. Nicménû, odhlédneme-li od tohoto nedostatku, tragiky pomstou na Malvoliovi je navíc zazdûn nejasn˘m zá- jde o zdafiil˘ vstup do celé inscenace, kter˘ se sice dospû- vûreãn˘m v˘stupem krojovû nesourodé smûsice bujar˘ch l˘m mÛÏe zdát otfiepan˘, ov‰em dûti se smíchem reagují na folkloristÛ. usínajícího tatínka, kter˘ v limbu promûní Snûhurku na Shakespeare komedii o lásce, která ãasto brázdí nelogick˘- Karkulku, aby nakonec usnul v dcefiinû post˘lce. Charakter mi cestami, zasadil do smy‰leného prostfiedí, ale rozehrál této scény navíc pfiedznamenává, jak˘m smûrem se bude reáln˘mi postavami, prost˘ch jednoznaãností. A tak jako inscenace ubírat. mnohokrát dokázal diváka vyzdvihnout nad prÛmûr kaÏdo- Tímto smûrem je nejen komediální ráz, ale pfiedev‰ím jed- denního rozpt˘lení spojením vysoké poezie a uvolnûného noduchost, která se t˘ká jak samotného inscenaãního tvaru, veselí, sestupují naopak brnûn‰tí herci v postavách zplo‰tû- tak i hudby a textu. V‰e je pfiizpÛsobeno dûtskému divákovi, l˘ch do pfiístupné v˘znamovosti k prÛmûrnému divákovi. kter˘ je‰tû nedokáÏe chápat sloÏitûj‰í souvislosti. Text i jed- Obloukem, míjejícím interpretaãní kli‰é, postmoderní hfiíãky notlivé gagy tak pro dospûlého mohou pÛsobit leckdy naivnû i intelektuální experimenty, vracejí inscenátofii jednoho z nej- a prostû, nicménû plnû odpovídají oné pfievaÏující ãásti pub- vût‰ích klasikÛ masám, jeÏ ho objevují ãtvrté století. lika, tedy dûtem. ZmiÀovanou jednoduchost podporuje Nedlouho po zaãátku Veãera tfiíkrálového se pfiireÏírovan˘ iznaãná stylizovanost, která se projevuje zejména v pohybu dirigent marnû pokou‰í udrÏet pfiedstavení pod taktovkou. jednotliv˘ch postav, pfiedev‰ím macechy, Snûhurky a trpaslí- Svou hÛl rezignovanû láme a nefiízená prostota se ujímá zá- kÛ, a v intonaci. Právû ta je pouÏívána ãasto ve znaãnû vy- bavy. hranûné formû, která spí‰e odpovídá mluvû „hercÛ,“ hrajících Mûstské divadlo Brno, William Shakespeare: Veãer tfiíkrálo- pro dûti ve ‰kolách a ‰kolkách. Zejména Snûhurka by mûla v˘ aneb Cokoli chcete. ReÏie Roman Polák, asistent reÏie trochu „zcivilnût,“ neboÈ ani ten nejmen‰í divák není tak Veronika Poláãková, pfieklad Jifií Josek, kost˘my Karola naivní. Cermak - ·imáková, dramaturg Jifií Závi‰, scéna Pavel ByÈ se autofii zamûfiují hlavnû na dûti, nutno podotknout, Ïe Borák, hudba David Rotter, odborná spolupráce Zoja na své si díky reÏii i improvizaãnímu umûní hercÛ pfiijdou Mikotová, pohybová spolupráce Ivana Dukiç. v‰echny skupiny obecenstva. Zatímco dûtsk˘ divák se baví Literární noviny, 29. ãervna 2009, David Fadinger pfiedev‰ím gagy trpaslíkÛ, náctileté zaujme napfiíklad po- známka ·mudly, Ïe byl zrovna „dole v dole“ (kaÏdého jistû SNùHURKA A 7 TRPASLÍKÒ napadne jméno odpovídající hudební skupiny), a ty je‰tû V RYTMU KANKÁNU A REGGAE star‰í pobaví rovnûÏ ·mudla, spící pod jezevãí skálou za Bláznivá hudební pohádka pro celou rodinu – tak zní podti- trnkov˘m kefiem, zvlá‰È, kdyÏ mu jeho druhové vzápûtí tul dal‰ího pÛvodního muzikálu, kter˘ na své Hudební scé- zhodnotí jeho nechlupaté nohy vûtou „to má‰ hol˘.“ ·koda 34 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 35

jen, Ïe tento nejãastûj‰í „zdroj“ komiky, tedy trpaslíky, neve- stíhaného zlou kletbou. Postupnû se z nûj stává unaven˘ de reÏie dÛslednûji. Kejchal sice obãas k˘chne, ale napfií- stafiec, kter˘ v momentû, kdy z posledních sil obejme strom, klad Rejpal, Dfiímal ãi Stydlín své charakteristické znaky po- aby s ním srostl, vyvolává soucit ve‰kerého publika. strádají. V‰echny postavy a jejich interprety spojuje neobyãejnû kva- Kankán, reggae, atd. litní a intonaãnû vyváÏená pûvecká sloÏka. V˘razn˘m partnerem reÏie je hudba Karla Cóna. Ten se ja- Muzikál Snûhurka a 7 trpaslíkÛ nabízí sv˘m divákÛm novou ko muzikálov˘ tvÛrce pfiedstavuje v MdB vlastnû poprvé, podobu tradiãního námûtu, která díky své kvalitní jednodu- byÈ na svém kontû jiÏ podobné poãiny má. Cón tvofiil zcela chosti udrÏí nejen pozornost dûtského diváka, ale potû‰í v duchu inscenace. Jeho hudba je jednoduchá, melodická, i jeho rodiãe. hravá a snadno zapamatovatelná. Mezi typicky muzikálové Lucie Hfiebíãková, Rozrazil-online.cz, 9. 5. 2009 melodie zakomponoval i dobfie známé rytmy, takÏe trpaslíci odcházejí do práce v rytmu reggae nebo popisují rok pomo- BRNùNSK¯ FESTIVAL DOKO¤ÁN OVLÁDLA OPERETA cí kankánu, kter˘ také umnû zatanãí. Tato smûsice rÛzn˘ch T˘den od minulé soboty do zítfiej‰ího veãera patfií v Brnû stylÛ a ÏánrÛ pÛsobí dokonale pfiirozenû a je pfiíjemn˘m ryt- festivalu Dokofián pro hudební divadlo. Zatímco diskuse mi- mick˘m i melodick˘m oÏivením a osvûÏením muzikálového nul˘ch let konãily vÏdy st˘skáním na to, jak z domácího je- Ïánru vÛbec. Dokonce i onen zmínûn˘ kankán tentokrát ne- vi‰tû mizí opereta, letos se na repertoáru festivalu, pofiáda- pÛsobí lacinû, jak jsme jej zvyklí ãasto vídat a sl˘chat. ného Mûstsk˘m divadlem Brno (MdB), se‰lo hned pût ope- Hudba je tedy velmi barvitou souãástí celé inscenace. retních inscenací. V reji lesních plodÛ První inscenace pfiedstavila divákÛm pozapomenutou ko- Inscenaci zasadil reÏisér do scény osvûdãen˘ch v˘tvarníkÛ morní operetu Eduarda Künneckeho Bratránek z Batávie Jaroslava Milfajta a Andrey Kuãerové. Pfiedstavení otevírá v nastudování Slezského divadla z Opavy. ReÏisér Oldfiich takfika disneyovsk˘ hrad, kter˘ tvofií dvû kulaté vûÏe s mno- KfiíÏ pojal jednoduch˘ dûj s lehkou hereckou nadsázkou ha men‰ími, rovnûÏ kulat˘mi vûÏiãkami. Kreslenému vzoru v duchu filmÛ pro pamûtníky. Hudební nastudování Jana odpovídá i bílé ladûní a fialov˘ kost˘m macechy. Tady v‰ak Snítila se pot˘kalo s odli‰nou akustikou opavského jevi‰tû ve‰kerá inspirace disneyovskou dílnou konãí. Mezi vûÏe za- a âinoherní scény MdB, zpûvákÛm bylo hÛfie rozumût a ne- komponoval Milfajt kouzelné zrcadlo, které jakoby bylo slo- b˘t mluvené prózy, tak divák obãas tápal, oã v dûji jde. Ïeno ze stfiepÛ, jeÏ jsou ov‰em dÛmyslnû uspofiádány tak, Pfiesto se Opavsk˘m dostalo vfielého pfiijetí, jeÏ hned zpo- aby vytvofiily pohybující se oãi a ústa. Zrcadlo tak nejenÏe ãátku naznaãilo, Ïe opereta má své stálé pfiíznivce. mluví, respektive zpívá, ale je celkovû velmi Ïivoucí sloÏkou TotéÏ platilo o ·amberkovû a Ha‰lerovû Podskalákovi, jehoÏ scénografie. Tou je i dfievûná chaloupka trpaslíkÛ, která se uvedl operetní soubor Národního divadla moravskoslezského dá, podobnû jako domeãek pro panenky, otevfiít. Z venkov- z Ostravy. Podskalák je lidovou hrou se zpûvy, jehoÏ zá- ního prostoru se tak rázem dostaneme dovnitfi, mezi minia- pletka klade otázku, zda je toto dílo bez razantní úpravy je‰- turní postele a Ïidliãky. Jednoznaãnû nejlep‰ím poãinem tû hratelné. Ostravská inscenace v reÏii Inge ·vandové jsou ov‰em kost˘my personifikovan˘ch lesních plodÛ, tak- Koutecké se celkem úspû‰nû snaÏila vytáhnout z nûj zemi- téÏ z Milfajtovy dílny, které díky realistickému, ov‰em znaã- t˘ humor Podskalí a bylo pÛvabné sledovat, jak brnûn‰tí di- nû naddimenzovanému provedení symbolizují jak samotn˘ váci skandovanû tleskají OstravanÛm, tvrdícím, Ïe „My jsme les, tak jeho tajemství. KaÏdá s postav má na hlavû kon- ti PraÏáci, vltavská krev!“ krétní plod - Ïalud, ka‰tan ãi muchomÛrku - zbytek tûla po- Hudební divadlo z praÏského Karlína pfiivezlo âardá‰ovou kr˘vají listy. V‰e v odpovídajícím pomûru i barvách. princeznu a inscenace s obãerstvující injekcí maìarského Spektrum kost˘mÛ pak doplÀuje Andrea Kuãerová návrhy t˘mu bodovala u divákÛ jak pûveck˘mi a hereck˘mi v˘kony pro ostatní postavy. Ty odpovídají víceménû charakteru dané Ale‰e Brisceina, Sisy Sklovské, Karla ·karky ãi Pavly postavy. Macecha má tradiãnû tmavû fialové ‰aty, symbol Bfiínkové, tak i stylov˘m uchopením Kálmánovy romantic- zla, Snûhurka jednoduché ‰atky s ãervenou stuhou v pase ké story propojené s boji‰ti první svûtové války. Skalní mi- ive vlasech a nejnápaditûj‰í kost˘m oblékají trpaslíci, kter˘m lovníky Kálmánovy operety zfiejmû neuspokojí razantní je v‰echno obleãení zámûrnû malé (neboÈ vyrostli pouze (a nepfiíli‰ logická) úprava díla, ale inscenace sama patfií oni). Pestrou ‰kálu krátk˘ch kalhot, blÛz a ‰lí doplÀují malé rozhodnû k pfiíkladÛm, jak na operetu v klasickém duchu. barevné ãepiãky, usazené v bláznivû rozcuchan˘ch paru- Emmerich Kálmán se na repertoár vrátil je‰tû Hrabûnkou kách. Maricou, kterou na Hudební scénû MdB uvedl Mazowiecki KdyÏ Ïenu hraje muÏ teatr muzyczny Operetka z Var‰avy. Inscenace, s níÏ scéna Hudba i kost˘my vytváfiejí pevnou pÛdu pro hereckou akci. specializovaná na zábavné hudební divadlo podniká turné, Mezi sv˘mi kolegy jednoznaãnû vyniká Jan Apolenáfi coby jehoÏ souãástí bylo i brnûnské zastavení, ale postrádala ná- zlá macecha (alternuje s Milanem Nûmcem). Apolenáfi se paditost a vlekla se v jednotvárném tempu, na nûmÏ se po- skvûle vyrovnal se svou situací muÏe v Ïenské roli a na‰el dílelo i hudební nastudování bez patfiiãného espritu. pro tuto situaci odpovídající polohu. Nepfiehání gesta, ne- Klasickou slovenskou operetu Modrá ruÏa Pavla snaÏí se zveliãovat rádoby Ïenské pohyby. V Ïensk˘ch ‰a- Braxatorise a Gejzy Dusíka pfiedvedlo v Brnû Divadlo tech se pohybuje takfika pfiirozenû, pomáhá si v˘raznou mi- Andreje Bagára z Nitry. V reÏii nitranského divadelního gu- mikou a dÛkladnou intonací. Právû dva poslední jmenované ru Jozefa Bednárika (skrytého pod kryptogramem J. B. Box) prvky jeho projevu jsou zdrojem mnoha komick˘ch scén, pfiedvedl soubor v˘pravnou show odehrávající se na palubû které Apolenáfi obohacuje je‰tû vlastními improvizovan˘mi v˘letní lodi, pfiiãemÏ bizarní dûj zarámovali tvÛrci sporem vklady, napfiíklad, kdyÏ jako macecha posílá Snûhurku ke o „stravitelnost“ operety pro mladou raperskou generaci. vãelám s dou‰kou: „A neber si kuklu, vãeliãky se jí bojí.“ Dusík „okysliãen˘“ hudební úpravou, kterou provedla nitran- Apolenáfiovû komice, zaloÏené na rovnováze mezi realistiã- ská skupina Desmod, znûl pfiijatelnû jak pro mladé publi- ností a stylizovaností, zdárnû sekundují trpaslíci, ktefií kum, tak i pro star‰í milovníky klasické operety. Modrá ruÏa ov‰em vystupují spí‰e jako jeden muÏ neÏ jako sedm indivi- vznikla v loÀské sezónû jako souãást tématu Rodinné stfiíb- duí. Vtip tedy vychází z jejich vzájemné konfrontace a pfie- ro a je vskutku pouÏiteln˘m návodem, jak naloÏit s domácí dev‰ím z vtipnosti textu, kter˘ nabízí prostor k hraní si se klasikou. slovy i s intonací. V˘raznûji na sebe upozorÀuje Igor Vedle operety se na festivalu hrál i muzikál – kromû Balady Ondfiíãek coby v‰evûdoucí Prófa, kter˘, byÈ se o to snaÏí, o lásce hostitelského souboru a muzikálu Adéla je‰tû neve- tentokrát nemÛÏe vyuÏít svÛj komediální talent, neboÈ v˘- ãefiela Slováckého divadla z Uherského Hradi‰tû sklidila raznûj‰í komika jeho roli pfiisouzena nebyla. V tomto smys- boufiliv˘ úspûch zejména Sugar divadla Mestno gledali‰ãe lu vedle nûj vyniká zejména Vojtûch Blahuta jako ·mudla, ze slovinské Lublanû v reÏii Stanislava Mo‰i. jenÏ svou roli staví pfiedev‰ím na v˘razné mimice. V dal‰ích Festival ukonãí zítra Evita domácího souboru. O tom, jak rolích trpaslíkÛ se pak objevují Jifií Mach (Rejpal), Jakub Dokofián koresponduje s tendencemi souãasného hudební- Uliãník (Kejchal), Luká‰ Vlãek (Dfiímal), Jakub Przebinda ho divadla, bude fieã i na diskusi v Divadelním klubu zítra od (Stydlín) a Michal Matûj (·tístko). V‰ichni mají téÏ své alter- 11 hodin. nace. Radmila Hrdinová, Právo, 19. 6. 2009 K nejlep‰ím hereck˘m v˘konÛm patfií rovnûÏ tatínek a myslivec Petra ·tûpána. ·tûpán nejprve uplatÀuje komickou polohu jako usínající tatínek, poté se promûÀuje v myslivce,

35 DOKORAN listopad 09 23.10.2009 9:40 Stránka 36

Wedekind zpracoval jako pfiímou obÏa- lobu prudérní spoleãnosti. Obvinûn˘mi jsou zde dospûlí, rodiãe, uãitelé, ktefií nedokáÏí s nejmlad‰í generací mluvit upfiímnû a zatajují jí nejpfiirozenûj‰í pocity a touhy a dokonce i základní fakta o poãetí a zrození. Dûti se musejí se sv˘mi zmaten˘mi pocity pokusit vyrov- nat samy, ãímÏ nevûdomky ubliÏují so- bû i ostatním. Po více neÏ sto letech by se mohlo toto téma zdát vyãerpané a neaktuál- ní. Nicménû se jej chopili ameriãtí autofii Duncan Sheik (hudba) a Steven Sater (libreto) a podle nûmecké diva- delní hry napsali muzikál, kter˘ mûl v roce 2006 premiéru v New Yorku. Téma prvních milostn˘ch a erotick˘ch záÏitkÛ, ale i vûãn˘ch mezigeneraãních sporÛ uchopili velmi modernû a záro- veÀ citlivû. Dûj muzikálu Spring Awakening se odehrává stále v 19. sto- letí, ale pfiesto oslovuje souãasného di- váka a získalo dokonce 8 prestiÏních cen TONY. Mûstské divadlo Brno jej uvede Frank Wedekind vnovém pfiekladu Jifiího Joska pod ná- zvem Probuzení jara. Pfiíbûh mlad˘ch lidí, PROBUZENÍ JARA ktefií se chtûjí vymanit z konvencí mû‰Èácké bigotní spoleãnosti, pfiiná‰í témata domácí- „Polykat vztek ho násilí, homosexuality, potratÛ, ‰ikany, smí‰ teì akorát, prvních lásek a milování na pozadí sporÛ tu hru rád zvykne‰ si hrát.“ mladé generace s rodiãi a uãiteli. Inscenaci pfiipravuje reÏisér Stanislav Mo‰a ve scénû Jaroslava Milfajta askost˘my Andrey Kuãe- P¤IPRAVUJEME rové. Hudebním nastudováním byl po- vûfien Karel ·karka, choreografií Nûmeck˘ dramatik Frank Wedekind Aneta Majerová. V obsazení muzikálu se svou hrou Procitnutí jara (Frühlings objeví jak nové, tak zku‰ené tváfie na‰eho Erwachen) pojmenoval a ukázal hned nû- divadla. V hlavních rolích uvidíte Svetlanu kolik tabu spoleãnosti konce 19. století. Slovákovou nebo Ivanu Skálovou, Jifiího Aãkoli drama vzniklo v roce 1891, uvedeno Macha, Vojtûcha Blahutu nebo Luká‰e mohlo b˘t aÏ o patnáct let pozdûji, neboÈ Janotu. V rolích dospûl˘ch vystoupí Irena bylo cenzurou pro svou pfiíli‰nou otevfienost Konvalinová nebo Jana Musilová a skandální téma zakázáno. Hra nese pod- a Zdenûk Junák nebo Milan Nûmec. titul „dûtská tragédie“ a vypráví pfiíbûh mla- Premiéra probûhne 21. listopadu na d˘ch lidí na pfielomu dûtství a dospívání, Hudební scénû Mûstského divadla Brno. u nichÏ se zaãíná probouzet sexualita a pfii- Klára Latzková rozené lidské touhy. Choulostivé téma

36 Obalka_listopad2009 23.10.2009 9:47 Stránka 3

Yvonne Zelníãková a Du‰an Vitázek (Mozart)

Losování probûhlo za úãasti televizních kamer

Maketa Hudební scény v roce 2000 Kfiest základního kamene (Milo‰ Forman, Hledi‰tû, záfií 2004 Budova Hudební scény, fiíjen 2004 Zdenek Merta, New York 2000)

Stanislav Mo‰a gratuluje vylosovanému 5 let Hudební scény MdB divákovi

DvÛr MdB, stavební místo, listopad 2001 BetonáÏ základÛ, leden 2002 Hledi‰tû, listopad 2004 Leteck˘ pohled MdB, záﬁí 2005 Yvonne Zelníãková, Stanislav Mo‰a, Zdenûk Helbich

Yvonne Zelníãková pﬁedává Certifikát 555 555. díváka

Základy, kvûten 2002 Staveni‰tû, ãerven 2002 Slavnostní zahájení, ﬁíjen 2004 Premiéra Hair, ﬁíjen 2004, (Radka Coufalová)

Stanislav Mo‰a, Yvonne Zelníãková, Zdenûk Helbich

Betonování stûn, ãervenec 2002 Konstrukce hledi‰tû, srpen 2003 První dûkovaãka na Hudební scénû, fiíjen 2004 Pavel Dostál na náv‰tûvû, 2005 Kratochvil a Tino Kratochvil jef Foto: ‰kole Ivo ·lauch (49), shodou okolností dlouholet˘ pfiedplatitel divadelních pfiedstavení v Mûstském di- Johana Gazdíková vadle Brno. Nyní si ve spolupráci s divadlem a CK âedok vybere termín zájezdu a náv‰tûvu dvou mu- zikálov˘ch pfiedstavení v britské metropoli. Foto: jef Kratochvil a Tino Kratochvil Obalka_listopad2009 23.10.2009 9:46 Stránka 1 ankety Kfiídla 2008/2009 Foto: jef Kratochvil Plastika pro vítûze Náklad 7 000 ks T itulní strana:

Hana Kováﬁíková T ereza Martinková, Stanislav Mo‰a Petr Gazdík, Ján Jackuliak, Michaela Horká SoÀa Jányová, muzikálu Zahajovací zkou‰ka Probuzení jara Aneta Majerová Choreografka