MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA
KABINET DIVADELNÍCH STUDIÍ PŘI SEMINÁŘI ESTETIKY
Ludvík Brouček
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MICHAEL KUNZE A JEHO DRAMAMUZIKÁLY
Vedoucí práce: PhDr. Margita Havlíčková
BRNO 2007
Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval zcela samostatně, pouze za pomocí pramenů a literatury uvedených v závěru práce.
2
Děkuji především PhDr. Margitě Havlíčkové za její obětavou pomoc při vzniku práce a Prof. Peteru Back Vegovi a Mag. Monice Bjelik za poskytnutí materiálů.
3 OBSAH
ÚVOD ...... 5
I. MICHAEL KUNZE – BIOGRAFICKÉ HESLO ...... 6
II. TEORIE DRAMAMUZIKÁLU ...... 17
III. DRAMAMUZIKÁLY ...... 20 A, Elisabeth ...... 20 B, Tanz der Vampire ...... 31 C, Mozart! – das Musical ...... 40 D, Rebecca ...... 48 E, Marie Antoinette ...... 56
ZÁVĚR ...... 58
PŘÍLOHA ...... 59
POUŽITÉ PRAMENY ...... 69
4 ÚVOD
Ve své práci bych rád představil osobnost a část tvorby spisovatele, libretisty a autora zpěvních textů Michaela Kunzeho. Během své kariéry napsal text k několika stovkám písní, čtyři knihy, šest muzikálů a mnoho scénářů pro různé televizní show. Kromě toho vytvořil také na začátku devadesátých let vlastní teorii pro hudební divadlo – tzv. dramamuzikál. V práci popisuji nejen život tohoto autora, ale také jeho dramamuzikály, které vznikly ve spolupráci se skladatelem Sylvesterem Levayem a americkým hudebníkem Jimem Steinmanem. Tato díla si rychle získala oblibu a objevují se na jevištích po celém světě. Protože Michael Kunze není v českém prostředí zatím příliš známý, první kapitolu tvoří Biografické heslo o jeho životě a dosavadním díle. Ve druhé kapitole píši o jeho vlastní Teorii dramamuzikálu , čímž Kunze vytvořil novou formu evropského populárního hudebního divadla. Třetí kapitola Dramamuzikály se zabývá díly, která Kunze vytvořil podle svého modelu: Elisabeth o životě rakouské císařovny, parodie na upírské příběhy Tanz der Vampire , Mozart! o geniálním skladateli, Rebecca podle románu Daphne du Maurier a Marie Antoinette inspirovaná knihou japonského spisovatele Endō Shūsaku. Součástí práce je i příloha, kterou tvoří osobní fotografie a fotografie z programů k vídeňským inscenacím Kunzeho dramamuzi kálů. Vzhledem k minimálnímu množství použitelné literatury jsem informace pro svou práci čerpal především z internetových stránek a divadelních programů. Kromě těchto pramenů jsem měl k dispozici i libreta nebo alespoň písňové texty a notové, zvukové a obrazové záznamy (CD a DVD). Pro potřeby této práce jsem si přeložil celé libreto dramamuzikálu Elisabeth. Ukázky písňových textů v této práci jsem také překládal sám.
5 I. MICHAEL KUNZE – BIOGRAFICKÉ HESLO
Michael Kunze 1 se narodil 9. listopadu 1943 v Praze. Jeho otec byl novinářem v deníku Prager Tagblatt, matka herečkou. Oba jeho rodiče pocházeli z rodin s rakouským původem. Po válce, ještě v roce 1945, se ovšem rodina musela z nařízení české vlády z Prahy vystěhovat. 2 Dětství prožil v Breisgau u Freiburgu na okraji Schwarzwaldu. V roce 1954 se rodina přestěhovala do Stuttgartu a o pět let později do Mnichova. V obou těchto městech Kunze navštěvoval gymnázium. Spisovatelský talent se u něj projevoval už od dětství. Už v osmi letech pravidelně vydával noviny, ve Stuttgartu pak vytvářel každý měsíc časopis pro mladé. Současně inscenoval vlastní hry pro školní představení. Ve čtrnácti letech si oblíbil Elvise Preslyeho, což ho vedlo k tomu, že se začal učit hrát na kytaru. Na mnichovském gymnáziu patřily mezi jeho nejoblíbenější předměty latina, dějepis a německá literatura, ale přesto si našel čas, aby založil po vzoru tehdy populárních Kingston Trio 3 vlastní skupinu Red River Boys , s níž také pořádal dobročinné koncerty. V době studia na gymnáziu ve Stuttgartu začal psát první písňové texty, úplně první dokonce latinsky. Ve stejné době se seznámil s tehdy sedmnáctiletou Roswithou Wussow , se kterou se po pětiletém vztahu
1 Informace pro tuto kapitolu jsem vzhledem k množství literatury čerpal především z osobních stránek Michaela Kunzeho, protože v tištěné podobě zatím biografie tohoto autora nevyšla. Na Internetu se o M. K. objevuje mnoho biografických informací, většinou ale odkazují opět na jeho osobní stránky www.storyarchitekt.com. 2 ADAM, J.: Michael Kunze: První Pražák na Broadwayi . [on line]. 17. 12. 2002 [citováno 15. 10. 2004]. < http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/kunze.html>. 3 V šedesátých letech oblíbená americká folková hudební skupina. Měla velký vliv na návratu k lidové hudbě. Trojice začala hrát v roce 1957 v kalifornském Palo Alto. Zakládajícími členy byli Bob Shane, Nick Reynolds a Dave Guard. Prvním hitem skupiny se stal Tom Dooley , americká lidová píseň, za kterou v roce 1958 získali Zlatou desku. Hrají folk, gospel (duchovní písně severoamerických černochů s texty podle Nového zákona) i písně s latinskoamerickými motivy. Z původních členů zůstal Bob Shane, přidali se k němu George Grove a Bobby Haworth. ([on line] http://www.kingstontrio.com/ content/the_trio1.htm; http://de.wikipedia.org/wiki/Kingston_Trio; 18. 12. 2006).
6 oženil. Jejich manželství navzdory zvyklostem v showbyznysu trvá dodnes a výrazně ovlivňuje i Kunzeho profesní dráhu 4. Michael Kunze původně zamýšlel dráhu politika, mnicha, profesora filozofie, nebo také novináře jako jeho otec. Z jeho prospěchu (maturoval s průměrem 1,0) se ale nedalo rozeznat žádné převládající nadání. Studienstiftung des deutschen Volkes (Německá studijní nadace) 5 a Maximilianeum 6 ho zařadily mezi své stipendisty. Nakonec se tedy rozhodl pro studium práv . V letech 1964 – 1968 navštěvoval mnichovskou Ludwigovu a Maxmilianovu univerzitu a své studium zde ukončil státní zkouškou. Jako koncipient pracoval však jen krátce, přesto ho však tato zkušenost přesvědčila, že profese právníka pro něj není příliš vhodná. Rozhodl se proto raději pro další studium, tentokrát studium filozofie a historie . Mezitím vyšly jeho první texty. Hamburská folklorní skupina City Preachers nahrála album s protestsongy, které Kunze napsal během studia. Nahrávka nezaznamenala žádný komerční úspěch, ale přesto v hudební branži vzbudila pozornost. Právě díky ní mu berlínský hudební vydavatel Peter Meisel a mnichovský skladatel Ralph Sigelen nabídli spolupráci. Kunze dosáhl úspěchu, až když se rozhodl, že písně se svými texty bude sám produkovat. Se svojí manželkou Roswithou začali hledat mladé interprety a na podzim 1969 našli v jednom folkovém klubu Petera Maffaye 7. První píseň, kterou s ním Kunze vytvořil, se jmenovala Du (Ty) a v Německu se z ní stal hit léta 1970. V následujících letech
4 Roswitha Kunze je majitelkou vydavatelství Edition Butterfly, jehož ediční činnost je zaměřena převážně na práci Michaela Kunzeho. 5 Největší německá studijní nadace podporující nadané studenty. Je politicky, nábožensky i ideologicky nezávislá. V roce 1921 ji v Bonnu založil Prof. Dr. Carl Duisberg, po druhé světové válce obnovila svoji činnost v roce 1948. Poskytuje vzdělání v oblasti vědy, ekonomie, administrativy a umění. V roce 2002 byla otevřena její berlínská pobočka. ([on line] http://www.studienstiftung.de; 18. 12. 2006). 6 Mnichovská studijní nadace založená králem Maxmiliánem II. Bavorským roku 1852. ([on line] http://maximilianeum.mhn.de; 18. 12. 2006). 7 Zpěvák a skladatel. *30. srpna 1949. Svou kariéru zahájil v oblasti folku, ale v sedmdesátých letech se začal věnovat rocku a největšího komerčního úspěchu dosáhl na přelomu 70. a 80. let s alby Steppenwolf a Revanche. ([on line] http://www.maffay.de/ odkaz BIOGRAPHIE; http://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Maffay; 18. 12. 2006).
7 spolupracoval Michael Kunze kromě Petera Maffaye i s dalšími interprety, pro které psal texty. Byli mezi nimi Michael Schanze 8, Marion Maerz 9 a mnoho dalších. Několik alb, které v této době vyšly, dokazují Kunzeho zálibu pro používání hudebně dramatických forem v popmusic, například album Die blaue Blume (Modrá květina) Liesbeth List 10 . Ke Kunzeho písním, které se v polovině šedesátých let staly v Německu hitem, patří Griechischer Wein (Řecké víno) Udo Jürgense 11 , Die kleine Kneipe (Malá krčma) Petera Alexandera12 , Ein Bett im Kornfeld (Postel v živném poli) Jürgena Drewse 13 a mnohé další.
8 Německý zpěvák, spisovatel, herec a televizní moderátor. *15. ledna 1974. Studoval na mnichovské Filmové a televizní škole. V 70. a 80. letech vystupoval v mnoha televizních programech a populárním se stal především díky dětskému pořadu „1, 2 oder 3“. ([on line ]http://de.wikipedia.org/wiki/Michael_Schanze; 18. 12. 2006). 9 Německá zpěvačka a herečka. *17. srpna 1943. Poprvé na sebe upozornila v roce 1964 na soutěži nových talentů v Hannoveru. První nahrávku vydala v roce 1970. Poslední velký úspěch zaznamenala v roce 2000 s písní „Vielleicht wären wir glücklich“ (Snad bychom byli šťastní). ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Marion_Maerz; 18. 12. 2006). 10 Holandská zpěvačka a herečka. *12. prosince 1941 v holandském Bandungu. Vlastním jménem Elisabeth Dorothea Driessen. V roce 1962 vystoupila v televizní show Roba de Nijse. Vrcholem její kariéry byl konec 60. a začátek 70. let. Od konce 90. let účinkovala v několika muzikálech. ([on line] http://nl.wikipedia.org/wiki/Liesbeth_List; 18. 12. 2006) 11 Rakouský skladatel a zpěvák. Vlastním jménem Jürgen Udo Bockelmann. *30. září 1934. V roce 1951 založil pod jménem Udo Bolan „Udo Bolan Band“. Po třech letech vydal neúspěšné album „Es waren weiße Chrysanthemen“ (Byly to bílé chryzantémy). Ve stejném roce přijal nové umělecké jméno, které používá dodnes. V šedesátých letech začal hrát ve filmech a třikrát se zúčastnil hudební soutěže Eurovize. Získal mnoho významných ocenění. Dodnes vydává CD, DVD, a pořádá koncerty. Má rakouské, švýcarské a německé občanství. ([on line] http://www.udojuergens.de/bio.htm; http://de.wikipedia.org/wiki/ Udo_J%C3%BCrgens; 18. 12. 2006) 12 Rakouský zpěvák a herec. Vlastním jménem Peter Alexander Ferdinand Maximilian Neumayer. *30. června 1926. V roce 1946 se dostal do semináře Maxe Reinhardta, aby získal herecké vzdělání, které ukončil o dva roky později s vyznamenáním. Roku 1951 vydal první desku „ Das machen nur die Beine von Dolores “ (To umějí jen nohy Dolores) a během dalších třiceti let se mnoho jeho písní umístilo na horních příčkách hitparád v SRN. Za své nahrávky, filmy a televizní show získal mnoho ocenění a vyznamenání. Vydal téměř 160 singlů a přes 120 dlouhohrajících desek. Od smrti své manželky, herečky Hilde Haagen († 2003), veřejně nevystupuje. ([on line] http://www.peteralexander.de/datein/Biogr.html; http://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Alexander; 18. 12. 2006) 13 Německý zpěvák. Narodil se 2. dubna 1945 v německém Nauenu (do roku 2004 tvrdil, že se narodil v roce 1948 v Berlíně). Po maturitě studoval 4 semestry medicínu v Kielu, ale začal se věnovat hudbě. V roce 1967 založil hudební skupinu „Die Anderen“ (Ti ostatní). V roce 1973 zahájil svoji sólovou kariéru. O čtyři roky se prosadil s „Ein Bett im Kornfeld“ (coververze country písně „Let Your Love Flow“), ze které se stal obrovský hit. Ve stejném roce zkusil napsal i hudbu pro film. V osmdesátých letech se odmlčel a zpět na scénu se vrátil v letech devadesátých. Pracuje také jako hudební producent. ([on line] http://www.jd drews.de/biographie/index.php; http://de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Drews; 18. 12. 2006)
8 Velký rozmach anglicky zpívaného repertoáru v německých hitparádách přiměl Kunzeho na konci roku 1974 k pokusu prosadit tzv. Disco Music 14 . Vytvořil fiktivní hudební skupinu, kterou pojmenoval Silver Convention 15 , a vydal album s hudbou plnou basů, úderných frází a jednoduchých anglických refrénů. Alba s názvy Save Me (Zachraň mě) a Fly, Robin, Fly (Leť, Robine, leť) dosáhla světového úspěchu. V USA obsadila titulní píseň „Fly, robin, Fly“ první příčku v prodejnosti. Dodatečně byla taneční a pěvecká skupina Silver Convention skutečně vytvořena. Kunzemu se tak podařilo, že poprvé od války dosáhla anglická píseň napsaná v Německu na vrchol prodejnosti i ve Spojených státech. Skupina zastupovaná skladatelem Sylvesterem Levayem 16 a producentem a textařem Michaelem Kunzem dostala jako první německá formace americkou hudební cenu Grammy . Po úspěchu v USA – Fly, Robin, Fly následovaly další hity jako Lady Bump nebo Get Up and Boogie (Vstaň a tanči boogie) – pracoval Kunze s mnoha hvězdami světové hudební scény a produkoval alba
14 Žánr populární hudby, ve kterém texty, melodie a často i zpěv ustupují do pozadí a zdůrazňují se především tanečnost, rytmus a tempo (přibližně 120 – 130 bpm) ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Disco Musik; 18.12. 2006). 15 Po úspěchu v americkém žebříčku s titulem „Fly, Robin, Fly“ Levay (viz níže) a Kunze spojili trio zpěvaček, které tvořily Linda Thompson, Ramona Wulf a Penny McLean. Velkým hitem se stala skladba Get Up and Boogie (That’s Right) , která se stala hitem roku 1976. Titul Telegram uspěl ve výroční Eurovision Song Contest (Hudební soutěž Eurovize), ovšem popularita skupiny rychle klesala a na konci 70. let zanikla. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Silver_Convention; http://www.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&token=ADFEAEE47919DD46AA7620C890 7146DBBB66F929DC4AFD831F29461BDFAF2D7F991A51D969DBA581B4E574B166 ADFF2EA3160ED1C0EE56F6D9652D5DF0&searchlink=SILVER|CONVENTION&sam ples=1&sql=11:fpfyxqr5ldke~T1; 18.12. 2006). 16 Maďarský skladatel. Narodil 16. května 1946 v Subotici ve Vojvodině, která náleží k Srbsku. V osmi letech začal navštěvovat hudební školu, jako 15letý vyhrál svoji první skladatelskou soutěž. V letech 1962 – 1972 spolupracoval s mnoha orchestry po celé Evropě. V roce 1972 odešel do Mnichova. V této době se seznámil s Michaelem Kunzem a začali spolupracovat. V letech 1977 – 1980 skládal hudby např. pro Eltona Johna nebo Donnu Summer. Od 1980 do 2000 žil v Hollywoodu a zaměřil se na tvorbu filmové hudby. Složil hudbu pro více než sto amerických filmů a televizních produkcí. Byl vybrán do National Academy of Recording Arts & Sciences (NARAS, Národní akademie umění a věd týkajících se zvukových záznamů) a Academy of Television Arts & Sciences (ATAS, Akademie televizních umění a věd). Vedl přednášky na amerických univerzitách UCLA (University of Califoria, Los Angeles) a USC (University of Southers California). Psal hudbu i pro německé televizní produkce. S Michaelem Kunzem napsal muzikály Hexen, Hexen (Čarodějnice), Elisabeth , Mozart! , Rebecca a Marie Antoniette . (Back Vega, 2006; [on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Sylvester_Levay; 18. 12. 2006).
9 velmi rozdílným interpretům jako např. Hernie Mann 17 , Julio Iglesias 18 nebo Sister Sledge 19 . V roce 1976 ho v Německu porota Goldene Europa 20 (Zlatá Evropa) zvolila „Mužem roku“. Po vydání alb skupiny Siver Convention od něj producenti očekávali stálou produkci elektronického soundu, jehož nejznámější odnoží byl Munich Sound 21 a v druhé polovině sedmdesátých let se Kunze, pokoušel tyto požadavky splnit, ovšem na konci sedmdesátých let tento hudební průmysl odmítl. Rozpustil skupinu Silver Convention, vypověděl všechny smlouvy a prohlásil, že chce s další produkcí desek skončit. V roce 1980 ustoupil z veřejného života, aby dokončil svoji disertační práci, na které stále pracoval od doby studia práv v šedesátých letech. Kunze ve své disertaci „Proces Pappenheimer“ 22 zpracoval rozsáhlé spisy čarodějnického procesu z roku 1600. Práce vzbudila v právnických kruzích rozruch a v roce 1981 byla oceněna Fakultní cenou Právnické fakulty Mnichovské univerzity.
17 Americký jazzový flétnista. *16. dubna 1930. Vlastním jménem Herbert Jay Solomon. V padesátých letech začínal jako saxofonista ve vojenské kapele. Mnoho příznivců získal především po vydání alba Memphis Underground . Během celé své kariéry natočil přes sto alb. Zemřel 1. července 2003 v Novém Mexiku. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Herbie_Mann; 18. 12. 2006). 18 Španělský zpěvák. *23. září 1943. Celý jménem Julio José Iglesias de la Cueva. Po autonehodě musel přestat hrát profesionální fotbal a začal se věnovat zpěvu. V roce 1983 jako druhý obdržel v Paříži od Guinessovy knihy rekordů diamantovou desku za největší počet prodaných desek v nejvíce jazycích. Získal mnoho ocenění a je jednou z nejoblíbenějších osobností světové hudební scény. Prodal přes 250 milionů nahrávek po celém světě. ([on line] http://www.julioiglesias.com/de/mainde.html; 18. 12. 2006) 19 Americká hudební soulová skupina, kterou tvoří sestry Kim, Debbie, Joni a Kathy Sledge. Skupina byla založena na začátku 70. let ve Philadelphii a jejím největším hitem dodnes zůstala píseň We Are Family z roku 1979. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Sister_Sledge; 18. 12. 2006). 20 Nejstarší německá televizní cena pro domácí umělce a producenty v oblasti hudby. Od roku 1979 ji mohli získat i umělci zahraniční. Každoročně byla udělována v letech 1968 – 2003 s výjimkou let 1989 a 2001. V pozdějších letech se oceňované oblasti rozšířily o komedii, zábavu, politiku, sport nebo herectví. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Goldene_Europa; 18. 12. 2006). 21 Podžánr disco music, který se vyznačoval především zvukem houslí a stále se opakujícími refrény. 22 V této práci se zabývá procesem proti mnichovské rodině Pappenheimerů. Detailně zde popisuje čarodějnický proces a snaží se zobrazit myšlení zúčastněných právníků. Na základě zločinu čarodějnictví ukazuje, do jakých krajností mohou zajít zdánlivě „vědecké“ právní postupy a jak za pomoci učenosti může stát vraždit. Podle Kunzeho je omyl pokládat čarodějnické procesy za výtvor středověku. Až moderní stát a dogmatická právní věda novověku systematicky umožnily ničit nevinné ve jménu práva. ([on line] http://www.storyarchitekt.com/buch/prozesspappenheimer.html; 19. 12. 2006)
10 V 80. letech pracoval Kunze jako profesionální textař, mj. pro Nanu Mouskouri 23 , Udo Jürgense , Penny McLean 24 a Gilberta Bécauda 25 . Pro Gitte Haenning 26 nazačátku osmdesátých let vypracoval úspěšný koncept, v němž se někdejší oblíbená zpěvačka ukázala jako interpretka náročných písní ( Ich will alles – Chci všechno, Freu‘ dich bloss nicht zu früh – Netěš se moc brzy, Etwas ist geschehen – Něco se stalo) a nový ženský typ. Popová skupina Münchener Freiheit 27 (Mnichovská svoboda) o pár let později Kunzemu pomohla prorazit s písní Ohne Dich schlaf ich heut Nacht nicht ein (Bez tebe dnes v noci neusnu) a pro zpěvačku Juliane Werding 28 od roku 1985 napsal řadu hitů (mj. Stimmen im Wind – Hlasy ve větru, Das Würfelspiel – Hra v kostky a
23 Řecká zpěvačka a politička. *13. října 1934. Vlastním jménem Johanna Mouskouri. V 15 letech začala navštěvovat Conservatorium Héllenique v Athénách, kde osm let studovala zpěv, klavír a harmonii. Od roku 1958 nazpívala přes 1500 skladeb. Otevřeně vystupovala proti vojenské diktatuře v Řecku, kam se po 20letém exilu vrátila v roce 1984. Od roku 1993 působí jako vyslankyně Unicefu. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/ Nana_Mouskouri; 19. 12. 2006). 24 Rakouská zpěvačka a spisovatelka. *4. října 1946. Vlastním jménem Gertrude Wirschinger. Studovala klavír, flétnu, kytaru a klasický zpěv. V roce 1965 zahájila sólovou kariéru. Působila také ve skupině Silver Convention, po jejímž rozpuštění se vrátila k sólové kariéře. Jako autorka knih se věnuje populárně naučné literatuře o numerické matematice a esoterice, pořádá přednášky a semináře. Vydala 12 knih. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Penny_McLean; 19. 12. 2006). 25 Francouzský šansoniér. *24. října 1927. Vlastním jménem François Gilbert Silly. Prvního velkého úspěchu dosáhl v roce 1953 v pařížské Olympii, kde vystoupil celkem 33×. Od roku 1955 působil jako herec a skladatel filmové hudby. Zemřel 18. prosince 2001 v Paříži. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Gilbert_B%C3%A9caud; 19. 12. 2006). 26 Dánská zpěvačka a herečka. *29. června 1946. První píseň – duet se svým otce – nahrála už v roce 1954 a po úspěchu s dětskými písněmi se v roce 1956 poprvé objevila v televizi. V sedmnácti letech se stala nejoblíbenější zpěvačkou v Dánsku a zvítězila na hudební soutěži Schlagerfestspiele v Baden Badenu. Během sedmdesátých a osmdesátých se stala jednou z nejoblíbenějších zpěvaček a její nahrávky získávaly velkou oblibu. Vystupovala v mnoha televizních show a na mnoha festivalech. V roce 2004 oslavila 50leté výročí kariéry. ([on line] http://www.gittehaenning.de/bio.htm; http://de.wikipedia.org/wiki/ Gitte_Haenning; 19. 12. 2006) 27 Německá hudební skupina. Založena 4. října 1980. Zakládajícími členy byli zpěvák a klávesista Stefan Zauner a kytarista Aron Strobel. Dalšími členy skupiny jsou klávesista Alexander Grünwald, bubeník Rennie Hatzke a basista a zpěvák Michael Kunzi. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnchener_Freiheit_%28Band%29; 19. 12. 2006) 28 Německá zpěvačka a písničkářka. *19. července 1956. Poprvé s úspěchem na sebe upozornila v roce 1971, kdy vystoupila s písní Mein erster Weg od Udo Jürgense. Od začátku své kariéry nahrála 23 alb, další připravuje. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Juliane_Werding; 19. 12. 2006)
11 Sehensuchtist unheilbar – Touha je nevyléčitelná). Také zpěvačka Milva 29 převzala mnoho jeho textů. Středem Kunzeho práce se však během osmdesátých let stal muzikál. V roce 1979 si ho Andrew Lloyd Webber 30 vybral, aby přeložil jeho muzikál Evita pro Theater an der Wien (Divadlo na Vídeňce). Lloyd Webber hledal někoho, kdo měl zkušenost z oblasti popu a Kunzeho práce se mu líbila nejvíc. 31 Ve spolupráci s režisérem Haroldem Princem 32 Kunze znovu objevil svoji lásku k divadlu z dětství pramenící z faktu, že jeho matka byla herečka. Překladem Webberovy Evity dokázal, že je schopen vynikajícího a přesného překladu a úspěch, jaký mu tento překlad přinesl, ho předurčil k celé řadě dalších úkolů. Brzy se stal nejvyhledávanějším překladatelem v německy mluvících zemích. Německá verze Lloyd Webberova muzikálu Cats (Kočky) se ve Vídni hrála sedm let 33 , během nichž si získala velkou oblibu a dosáhla mimořádné návštěvnosti 34 . Mezi četnými muzikálovými librety, které
29 Italská zpěvačka a herečka. *17. července 1939. Vlastním jménem Maria Ilva Biolcati. V roce 1961 se zúčastnila pěvecké soutěže italské televizní společnosti RAI a brzy se stala jednou z nejoblíbenějších zpěvaček v Itálii. V osmdesátých letech hrála v několika filmech. Často vystupuje v televizi. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Milva; 19. 12. 2006). 30 Britský hudební skladatel. Narodil se 22. března 1948 v Londýně. Od roku 1964 studoval v Oxfordu dějiny umění. Zde se také seznámil s libretistou Timem Ricem (*1944). Z Oxfordu odešel a přihlásil se na The Royal College Of Music (Královská hudební akademie) v Londýně. Prvním společným dílem byl muzikál The Like of Us (Naše potěšení) z roku 1968. Ze spolupráce s Ricem vznikly i další muzikály, jako Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat (Josef a jeho zázračný barevný plášť; 1968), Jesus Christ Superstar (1970), Evita (1979) a Cricket (1986). Další muzikály: By Jeeves (1975), Cats (Kočky; 1981), Starlight Express (1984), The Phantom of the Opera (Fantom opery; 1986), Aspects of Love (Aspekty lásky; 1989), Sunset Boulevard (1993), Whistle down the Wind (Pískej po větru; 1996), The Beautiful Game (Krásná hra; 2000), The Woman in White (Žena v bílém; 2004). Muzikály Jesus Christ Superstar, Evita a Fantom opery byly také zfilmovány. Jeho nejvýznamnějším nedivadelním dílem je Requiem z roku 1985 (http://en.wikipedia.org/wiki/Andrew_Lloyd_Webber). V roce 1992 byl britskou královnou povýšen do šlechtického stavu a od roku 1997 mu byla jako teprve druhému skladateli v historii udělena výsada používat titul lord (Kučera, Panenka; 1998: 15). 31 Na plovárně s Michaelem Kunzem . [TV znáznam]. Rozhovoru Marka Ebena s M. K. Premiéra 4. října 2004 ve 20:00 na ČT2. 32 Americký režisér a producent. Narodil se 30. ledna 1928 v New Yorku. Vytvořil přes šedesát muzikálových, činoherních i operních inscenací. 21× získal americkou divadelní cenu Tony. ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/Hal_Prince; 19. 12. 2006) 33 Vereinigte Bühnen Wien Produktionen Archiv . [on line]. 2006 [citováno 3. 8. 2006]. < http://www.musicalvienna.at/produktionen/archiv/>. 34 Velmi úspěšnou se stala i německá nahrávka muzikálu, která vyšla v milionovém nákladu a získala mnoho zlatých desek.
12 Kunze přeložil, jsou mimo jiné The Phantom of the Opera (Fantom opery), A Chorus Line , Into the Woods (Do lesů), Little Shop of Horrors (Malý krámek hrůz) a také Dracula Karla Svobody. Kunze ale nechtěl zůstat pouze u překladu cizích textů. Na objednávku města Heilbronn vytvořil se skladatelem Levayem první autorský Open Air muzikál Hexen, Hexen (Čarodějnice), který byl uveden v létě 1991. Prací v nejúspěšnějším žánru na začátku 90. let 20. století získal zkušenosti, které mohl využít při rozvíjení vlastní formy hudebního divadla – dramamuzikálu. Jde o formu hudebního divadla, kde není nejdůležitějším prvkem hudba, jako u naprosté většiny muzikálů, ale příběh, jemuž se musí všechno podřídit a hudba, scéna, kostýmy, efekty atd. jsou „jen“ jeho součástí. V září 1992 měl v Theater an der Wien premiéru jeho první dramamuzikál Elisabeth , který vznikl opět ve spolupráci se Sylvesterem Levayem (Back Vega, 2002). Kunze se v tomto případě nechal inspirovat životem rakouské císařovny Sisi. Muzikál se uváděl téměř šest let a po vídeňské verzi následovala uvedení v Japonsku , Maďarsku, Švédsku , Holandsku , Německu , Finsku a ve Švýcarsku . V roce 2003 byla Elisabeth opět uvedena ve Vídni. Kunze ale v autorské tvorbě nespolupracoval pouze s Levayem. Muzikál Tanz der Vampire (Ples upírů) napsal podle stejnojmenného 35 filmu Romana Polanskeho36 z roku 1967, který inscenaci také režíroval. Hudbu pro tento muzikál napsal hudebník Jim Steinman 37 . Kunze napsal libreto a zpěvní texty k Tanz der Vampire původně v angličtině, které ale
35 Celý titul v originále ovšem zní The Fearless Vampire Killers – Odvážní zabíječi upírů. 36 Režisér a herec. Narodil se 18. srpna 1933 v Paříži. Vlastním jménem Roman Liebling. Rodiče byli vězněni v koncentračních táborech, matka zemřela v Osvětimi. Otec válku přežil. Polanski začal v roce 1950 hrát ve filmech. Roku 1968 odešel do Hollywoodu, kde se prosadil psychologickým thrillerem Rosemary’s Baby (Rosemary má děťátko). ([on line] http://www.fdb.cz/herec_zivotopis.php?section=herci&action=show&subaction=zivotopis &id=21199; 19. 12. 2006) 37 Americký skladatel. Narodil se 1. listopadu 1948 v New Yorku. Vlastním jménem James Richard Steinman. Svou hudbu píše především pro rockovou skupinu Meat Loaf . Steinman prosazuje vlastní hudební styl Wagnerian Rock , který se opírá o hudbu Richarda Wagnera. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Jim_Steinman; 19. 12. 2006)
13 pro vídeňskou premiéru sám přeložil do němčiny. Muzikál se ve vídeňském Raimund Theater hrál od září 1997 přes tři roky (Back Vega, 1999). Ples upírů je zároveň prvním německým muzikálem, který se dostal na Broadway. Zdejší produkce s legendárním Michaelem Crawfordem 38 v hlavní roli měla premiéru v prosinci 2002. Ovšem po třech měsících byl Dance of the Vampires s velkou ztrátou stažen 39 . Nicméně tato produkce ukázala, že Michael Kunze patří mezi nejvýznamnější muzikálové autory. V říjnu 1999 byl v Theater an der Wien uveden ve světové premiéře další Kunzeho muzikál Mozart! . (Back Vega, 2000) Jako „drama dospívání“ se zabývá zcela novým pohledem na Mozarta a ukazuje jeho střet génia se společností 40 . Německý tisk reagoval rozpačitě, přesto se muzikál úspěšně uváděl i v Německu , Švédsku a Japonsku . Dalším dílem Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye je dramamuzikál Rebecca. Dílo vzniklo podle stejnojmenného bestselleru britské autorky Daphne Du Maurier 41 , která napsala tuto knihu jako
38 Anglický zpěvák a herec. Narodil se 19. ledna 1942 v Salisbury. Nejvíce na sebe upozornil jako první představitel titulní role v Lloyd Webberově muzikálu The Phantom of the Opera . Účinkoval také ve filmu a televizi. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Michael_Crawford; 19. 12. 2006). 39 Broadwayští producenti místo „pouhé“ adaptace chtěli uvést nové dílo, proto angažovali autora komedií Davida Ivese . Ten napsal nový scénář, ve kterém bylo mnohem víc humoru, gagů a akčnosti. Celé pasáže původní verze Michaela Kunzeho vyškrtnuty nebo přepracovány a na konec muzikálu byla na žádost Michaela Crawforda zařazena „umírací“ scéna jeho postavy. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Dance_of_the_Vampires; 19. 12. 2006) 40 Michael Kunze, Story Architekt . [on line]. 2003 [citováno 15. 10. 2004]
14 psychologický román s detektivními prvky. Vypráví příběh mladé ženy, která, jako druhá manžela Maxima de Wintera, bojuje v jeho venkovském sídle Manderley proti přeludu Rebeky, Maximovy první ženy. Jedné noci navíc vyjde najevo, že Rebecca se nestala obětí při nehodě, ale byla zavražděna a v podezření se octne Maxim de Winter. Rebecca byla uvedena ve vídeňském Raimund Theater v září 2006 (Back Vega, 2006). Zatím posledním Kunzeho dramamuzikálem je Marie Antoniette , který Kunze napsal na základě osudu francouzské královny. Protože autorská dvojice Kunze – Levay není nikde oblíbenější než v Japonsku, konala se světová premiéra tohoto díla v listopadu v Tokiu. 42 Kunze však není pouze muzikálovým autorem a překladatelem, ale díky svému historickému vzdělání také úspěšným románovým autorem. V roce 1982 Michael Kunze přepracoval svoji disertační práci ve výpravnou naučnou knihu s názvem Strasse ins Feuer („Cesta k upálení“). Kniha se v Německu stala bestsellerem a byla přeložena do několika jazyků. Po několikaletém právnicko historickém pátrání předložil Kunze na jaře 1990 další knihu o podobných metodách zneužití moci. Má název Der Freiheit eine Gasse (Ulička svobody) a na příkladu revolucionáře Gustava Struveho líčí příběh německých demokratů od roku 1848. Následující knihou byla Elisabeth , biografie rakouské císařovny, která vyšla pouze v Japonsku. Má prakticky stejný příběh jako muzikál Elisabeth – popisuje vztah mezi císařovnou a personifikovanou postavou Smrti 43 . Nyní Kunze současně pracuje na vědecké biografii německého právníka Rudolfa von Jheringa (1818 – 1892) a románu o Nietzchem. Kunzeho divadelní hra Lenya vypráví o německé šansoniérce Lotte Lenya . Premiéra se konala v březnu 2002 na Kurt Weill Festival
42 Michael Kunze, Story Architekt . [on line]. 2006 [citováno 3. 12. 2006] < http://www.storyarchitekt.com/musik/marieantoinette.html>. 43 Michael Kunze, Story Architekt . [on line]. 2006 [citováno 30. 7. 2006] < http://www.storyarchitekt.com/buch/elisabeth.html>.
15 v Dessau . Je také autorem libreta americké opery Raoul , kterou složil Gershon Kingsley 44 . Opera Raoul je o švédském obchodníkovi, který během druhé světové války zachránil tisíc Židů před deportací do koncentračního tábora. Premiéra koncertní verze se konala 30. dubna 2004 v Goethe Institute v New Yorku 45 . Od poloviny osmdesátých let, kdy skončil s produkcí desek, psal Michael Kunze také pro televizi. Pro ARD a ZDF vytvořil mnoho show, mj. Bravo, Catrin (ARD: 1986), Weil wir leben wollen (Protože chceme žít, ZDF: 1986), Menschen, die helfen (Lidé, kteří pomáhají, ARD: 1988). Je považován za specialistu na reprezentativní televizní galavečery . Tak navrhnul pro ARD Sportgala (1988 – 1992), The Peter Ustinov Gala (Paris 1991, mezinárodní vysílání), Die Peter Alexander Show (ORF/ZDF 1991 – 1996), ARD Chorgala (1991 – 1995), Bambi Verliehung (Udílení cen Bambi, RTL 1990 – 1994), Die Inge Meysel Gala (ZDF 1995) a RTL Löwenverleihung (Udílení lvů, 1996). Vytvářením nových programových struktur a koncepcí přenosů působil jako poradce v obohacení televizní zábavy. 46 Michael a Roswitha Kunze mají sedmatřicetiletého syna Stephana, který pracuje jako zvukový mistr a střihač v hamburském televizním studiu. Od srpna 2003 žijí v Hamburku.
44 Německo americký hudební skladatel. Narodil se 28. října 1922 v německé Bochumi. Vlastním jménem Götz Gustav Ksinski. Jeho nejznámější skladbou je Popcorn z oblasti elektronického popu. Jako skladatel a režisér spolupracoval i s mnoha divadly. Je autorem několika televizních produkcí pro ZDF. (http://de.wikipedia.org/wiki/Gershon_Kingsley) 45 Biography . [on line]. 2005 [citováno 29. 8. 2005] < http://www.kingsleysound.com/Biogr.html>. 46 Michael Kunze, Story Architekt [on line]. 2006 [ citováno 16. 9. 2006] < http://www.storyarchitekt.com/presse/biografie.html >.
16 II. TEORIE DRAMAMUZIKÁLU
Muzikál musí podle Kunzeho otevřít vidění jiné reality, která je nakonec jako zrcadlo pro diváky, kteří to sledují. Musí odrážet něco, co se už nachází v jejich podvědomí a skvělý muzikál musí vyprávět příběh. Kunze říká, že to dokáže pouze hudební divadlo, kterým myslí nejen muzikál, ale také operu a všechno ostatní. Hudební divadlo toho může dosáhnout mnohem lépe než čistá divadelní hra. 47 Na začátku 90. let Michael Kunze vytvořil evropskou formu populárního hudebního divadla, ve které dramatické vyprávění dominuje všem ostatním scénickým prvkům. Hudba, zpěvní texty a dialogy slouží v dramamuzikálu výlučně k vyobrazení a zintenzivnění dramatického jednání. Svou teorii ale zatím nikde nepublikoval a jen stručnou zmínku je možné najít na internetu. 48 Tato definice byla původně umístěna na oficiálních Kunzeho stránkách. Dramamuzikál se odlišuje jak od broadwayských muzikálů, které obsahují revuální taneční a výpravné scény, tak od opery a operety, jejichž nejdůležitějším prvkem je hudba. Podobně jako ve filmu má v dramamuzikálu hudba úlohu objasnit jednání, vzbudit napětí a zesílit emoce. Tříaktový dramamuzikál spojuje prvky klasického dvouaktového dramatu s postupy filmové dramaturgie. Ve své teorii dramamuzikálu Michael Kunze čerpá z Freytagovy Stavby dramatu 49 , do níž zasadil svůj model, ale také z poznatků Lajose Egriho 50 , Roberta McKeeho 51 ad.
47 Na plovárně s Michaelem Kunzem . Záznam rozhovoru Marka Ebena s M. K. Vysíláno 4. října 2004 ve 20:00 na ČT2. 48 DramaMusicalDef. [on line]. 4. 2. 2004 [citováno 15. 10. 2004] < http://pweb.de.uu.net/butterfly.m/DramaMusicalDef.html>. 49 Ve své knize Technika dramatu (1873) člení Freytag drama na pět částí: expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa. Dále určuje tři body dramatu: moment prvního napětí, tragický moment a moment posledního napětí. Srov. viz Freytag, 1944: 51 – 63. 50 Maďarský novinář a spisovatel. *1888. Po své emigraci do USA založil ve třicátých letech v New Yorku School of Writing (Škola psaní). Prosadil se díky své knize z roku 1942 How to Write a Play (Jak napsat divadelní hru). O čtyři roky později vyšla jako The Art of Dramatic Writing (Umění dramatické tvorby) a stala se jednou z klasických knih při výuce psaní textů. Na rozdíl od klasického pojetí, které se soustředí na jednání, viděl těžiště
17 Kunze se inspiroval i prací Josepha Campbella 52 v oblasti mýtů a tradičním hudebním divadlem Pucciniho 53 a Gilberta & Sullivana 54 . Kunzeho model dramamuzikálu (graf na následující straně) se skládá z několika částí. Rozděluje dílo na tři dějství , scénicky zpracované klasicky do dvou dílů , a dále na menší úseky vyznačené výraznými dějovými událostmi. Prvním dějstvím je expozice , která se přes spouštěcí moment dostává k prvnímu bodu obratu . Ten znamená přechod k druhému dějství, konfrontaci , a je zároveň nejrozsáhlejší částí díla. Konfrontace obsahuje první klíčovou scénu a moment nezvratnosti , kterým končí první díl . Díl druhý začíná pokračováním konfrontace, jejíž součástí je i druhá klíčová scéna . Příběh poté pokračuje druhým bodem obratu , který vyústí v rezoluci , třetí dějství dramamuzikálu. Zahajuje ji záminka/lest , na kterou navazuje krize/zúčtování naznačující blížící se konec. Krátce nato přichází vrchol a v úplném závěru pak realizace .
procesu tvorby ve vývoji charakterů. Zemřel roku 1967 v USA. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Lajos_Egri; 19. 12. 2006) 51 Americký učitel psaní scénářů. Je autorem „bible scénáristů“ Story: Substance, Structure, Style and the Principles of Screenwriting (Příběh: podstata, struktura, styl a základy psaní). Po celém světě pořádá odborné semináře. Za svou tvorbu získal mnoho ocenění. ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_McKee; 19. 12. 2006) 52 Americký komparativní religionista. *26. března 1906. Studoval v Kolumbii, Paříži a Mnichově, kde se zabýval artušovskými legendami. Ovlivněn mnoha autory vytvořil na vědeckých znalostech populární dílo, které se z různých pohledů dívá na mytologii a náboženství a symboly v nich používané. Zemřel 30. října 1987 v Honolulu. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Joseph_Campbell; 19. 12. 2006) 53 Italský skladatel. Narodil se 22. prosince 1858 v Lucce. V roce 1883 neuspěl se svou operou Le villi, ale její pozdější uvedení sklidilo úspěch. Puccini tak získal objednávku na další operu Edgar . Námět pro operu Manon Lescaut si už vybral sám a na libretu pracovalo pět autorů. Tato i většina jeho dalších oper se dodneška stále uvádějí po celém světě. Zemřel 19. listopadu 1924 v Bruselu. (WARRACK , WEST , 1998: 439, 440) 54 Libretista W. S. Gilbert (1836–1911) a skladatel Arthur Sullivan (1842–1900). Přes jejich samostatnou práci se prosadili především v Anglii a Americe jako autorská dvojice. Napsali spolu 14 oper a operet a stali se tak nejvýraznějšími tvůrci anglické opery a operety 19. století. Jejich nejznámějšími díly jsou H. M. S. Pinafore (1878), The Pirates of Penzance (1879) a The Mikado (1885). ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Gilbert_und_Sullivan; 19. 12. 2006).
18 55
Realizace Krize Vrchol Zúčtování Lest/záminka Rezoluce Druhý díl éna Druhý bod obratu Druhý bod Moment nezvratnosti První díl První obratu bod Expozice Konfrontace Spouštěcí moment scéna První klíčová sc Druhá klíčová Model dramamuzikálu Michaela Kunzeho • 55 Nákres podle modelu Michaela Kunzeho. DramaMusicalDef. [on line]. 4. 2. 2004 [citováno 15. 10. 2004] < http://storyarchitekt.com/Struktur.html>.
19 III. KUNZEHO DRAMAMUZIKÁLY
A, Elisabeth
Kunze, který se rychle zařadil mezi významné překladatele muzikálových libret, však brzy začal uvažovat o napsání vlastního díla. Již počátkem osmdesátých let přemýšlel nad tématem – a protože v té době byly uvolněny deníky rakouské císařovny Elisabeth 56 , podle nichž historička Brigitte Hamannová 57 ve své knize Alžběta – císařovna proti své vůli 58 poprvé vykreslila pravdivý obraz o jejím životě, rozhodl se Kunze tuto knihu použít jako námět svého díla. I on se snaží nahlédnout na toto téma způsobem jako Hamannová. V Elisabeth tedy uvádí na pravou míru „romantický“ obraz rakouské císařovny Sisi, který zavedly filmy s Romy Schneiderovou z padesátých let. Tento dramamuzikál ukazuje příběh císařovny, jejíž život je opředen řadou mýtů a legend. V Kunzeho pojetí jde o příběh sebevědomé ženy, která se narodila a žila na nevhodném místě a v nevhodnou dobu a která se přes všechen odpor vnějšího světa dokázala prosadit. Její obraz, založený na nejvýznamnějších momentech z jejího života, je vyprávěn jako milostný příběh mezi ní a personifikovanou
56 Elisabeth Amalia Eugenia, vévodkyně Bavorská, se narodila 24. prosince 1837 v Mnichově jako třetí dítě vévody Maxe Josepha Bavorského (1808 1888) a Ludoviky Wilhelminy Bavorské (1808 1892), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Bavorského. V sedmnácti letech se Elisabeth vdala za rakouského císaře Franze Josepha I. Na císařském dvoře se odmítla podrobit přísnému španělškému protokolu. Nebylo jí umožněno vychovat své tři děti, což mělo za následek i sebevraždu jejího syna, korunního prince Rudolfa. Její nejstarší dcera, Sophie, zemřela ve dvou letech. Touha po smrti u ní zesílila Rudolfovou sebevraždou. 10. září 1916 byla zavražděla italským anarchistou v Ženevě. 57 Německá autorka a historička. Narodila se 26. července 1940 v Essenu. Studovala germanistiku a historii v Münsteru a ve Vídni. V roce 1978 ukončila svoji doktorskou práci o rakouském korunním princi Rudolfovi a ještě téhož roku vydala knihu Rudolf, Kronprinz und Rebell (Rudolf, korunní princ a rebel). Je autorkou knih mj. o Mozartovi a Hitlerovi. (http://de.wikipedia.org/wiki/Brigitte_Hamann) 58 Hamannová zakládá svou knihu na dosud nezveřejněných básních z osmdesátých let devatenáctého století. Představují nejintimnější a nejsoukromější Alžbětiny Výpovědi o ní samé, o jejím okolí a její době. Alžbětiny verše slouží jako ilustrace citového života, který často překračuje hranice reality. Dále čerpá například z deníku arcivévodkyně Sophie nebo z pozůstalosti císařského generálního pobočníka hraběte Carla von Grünne. (Hamann: 2002)
20 postavou Smrti 59 , která je „sokem“ Franze Josepha a nakonec nad ním i zvítězí. Dílo, jehož premiéra se odehrála 2. září 1992 ve vídeňském Theater an der Wien, bylo velmi kladně přijato kritikou i diváky a do současnosti bylo uvedeno v devíti zemích. U příležitosti původní vídeňské premiéry psal dokonce londýnský magazín The European o „znovunarození evropského hudebního divadla“. 60 Elisabeth se stala nejúspěšnějším muzikálem německy mluvících zemí a velice záhy se vydala na cestu po celém světě: kromě Rakouska byla uvedena v Japonsku , Maďarsku , Švédsku , Holandsku , Německu, Itálii, Finsku a Švýcarsku. . V říjnu roku 2003 se dramamuzikál Elisabeth vrátil opět do vídeňského Theater an der Wien, kde se hrál do prosince 2005. Tématem muzikálu je – jak napovídá už sám název – životní příběh rakouské císařovny Elisabeth. V Kunzeho pojetí ovšem nejde o zkrášlování a idealizaci obrazu Sisi, ale o pohled do duševního života člověka s mnoha rozpory, pozitivními i negativními. Kunze tedy podává pohled na ženu, která vyrostla ve svobodě, po níž dále celý život toužila a nedovedla se smířit s tím, že jako císařovna byla hlídána na každém kroku. Jediným potěšením se jí zde stala personifikovaná postava Smrti, která je na rozdíl od ostatních postav dramamuzikálu jedinou postavou fiktivní. Kromě Smrti a jejího vztahu s Elisabeth se Kunze přísně drží historických faktů. Autoři přenesli na jeviště celý Elisabethin život od dětství až po smrt. Průvodce dějem, její vrah Lucheni, přináší bližší pohled na historické události jejího života. „Samotná stavba dramamuzikálu Elisabeth v mnoha rysech připomíná Lloyd Webberovu Evitu . Nejen tím, že ve středu pozornosti stojí žena po boku prvního muže země. I způsob její prezentace je
59 V němčině se smrt mužského rodu – DER TOD. 60 Michael Kunze, Story Architekt. [on line]. 2006 [citováno 26. 9. 2006].
21 v mnoha ohledech shodný. především střídáním současnosti a minulosti, respektive doby před a po smrti ústřední postavy, ale také kritickým dialogem mezi hrdinkou a jejím protivníkem.“ 61 Nejde zde pouze o chronologický příběh hlavní postavy, ale o originálně vytvořené dramatické dílo, jehož dramatické postavy přicházejí doslova ze záhrobí. V prologu, kterým podle Kunzeho modelu začíná expozice , se ocitáme „mimo děj“ v nočním světě mrtvých a snílků. Z ničeho znějící hlas soudce vyslýchá italského anarchistu Luigiho Lucheniho a snaží se zjistit, co ho vedlo k vraždě rakouské císařovny. Lucheni vypovídá, že v pozadí atentátu byla Smrt a motivem láska. Za svědky povolává císařovniny příbuzné a další současníky, kteří se jako přízraky vynořují z temnoty i s tragickými momenty jejího života. Smrt se už v prologu vyznává z lásky k Elisabeth:
PROLOG 62 … DER TOD Was hat es zu bedeuten? SMRT Co to mělo znamenat? Dies alte Lied, Tato stará píseň, das mir seit jenen Zeiten která mi od té doby die Brust durchglüht. rozpaluje hruď. Engel nennen’s Freude, Andělé to nazývají radostí, Teufel nennen’s Pein ďáblové to nazývají utrpením Menschen meinen, Lidé myslí, es muß Liebe sein. že to musí být láska. … … Ich hol‘, die mir gehören, Vezmu si ty, co mi patří, jung oder alt. mladí nebo staří.
61 PROSTĚJOVSKÝ , ADAM : Elisabeth – Muzikál, ve kterém je vražda happy endem . [on line]. 5. 8. 2002 [citováno 3. 12. 2004]. < http://www.musical.cz/news/020805.html>. 62 Všechny ukázky textů jsou převzaty z klavírního výtahu Elisabeth (KUNZE, LEVAY; 1995)
22 Weiß nicht wie gescheh’n kann, Nevím, jak se může stát, was es gar nicht gibt. co vůbec není. Doch es stimmt, Ale souhlasí to, ich habe sie geliebt. 63 miloval jsem ji. …
Po prologu se dostáváme na zámek Possenhofen. Elisabeth se právě loučí se svým otcem Maxem, který raději odjíždí, než aby se musel zúčastnit rodinné sešlosti. Elisabeth by chtěla žít volně jako on. Na zámek se zatím sjeli příbuzní, aby jim Ludovika, matka Elisabeth, oznámila, že pojede se svou dcerou Helenou do Bad Ischlu. Helene se má stát, jak naplánovala císařova matka arcivévodkyně Sophie, rakouskou císařovnou. Elisabeth chce předvést, co se naučila na visuté hrazdě, ale spadne a poprvé se setkává se Smrtí ( spouštěcí moment ). V Hofburgu ve Vídni se zatím koná císařská audience, kde mladý panovník Franz Joseph za pomoci své matky, která je představena jako „jediný muž u dvora“, uděluje rozkazy. Sophie nakonec oznámí, že se „šťastné Rakousko žení“. Do Bad Ischlu přijíždí Ludovika se svými dcerami Helene a Elisabeth. Sophie už na ně čeká a je nespokojená, že přijíždějí pozdě a jak vypadají. Ale k nemilému překvapení Sophie i Heleny se Franz Joseph rozhodne pro teprve šestnáctiletou Elisabeth (první bod obratu ). Sisi a Franz Joseph slibují, že vždy budou stát při sobě (přechod ke konfrontaci ). Po jejich svatbě se v Schönbrunnu mezi svatebčany mluví o tom, jak se k sobě mladý pár hodí nebo ne. Max a Sophie spolu výjimečně souhlasí, že Franz Joseph a Elisabeth k sobě nepatří. Mezi svatebními hosty se objeví i Smrt, žádá Elisabeth o poslední tanec a oba už tuší, jak všechno skončí. Sophie chce mladou císařovnu vychovávat s tím, že to s ní jen myslí dobře.
63 str. 11, 12.
23
EINE KAISERIN MUSS GLÄNZEN CÍSAŘOVNA MUSÍ ZÁŘIT … SOPHIE Eine Kaiserin muß glänzen, Císařovna musí zářit im Bewußtsein ihrer Pflichten. v uvědomění svých povinností. Muß die Dynastie ergänzen Musí rozšířit dynastii und verzichten. a vzdát se. …64
Zastání Elisabeth ale nenajde ani u císaře a cítí se zrazená. Odmítá se vzdát svobody a raději by utekla, než aby se nechala spoutat. (první klíčová scéna ) V prvním roce manželství je Sisi často sama. V roce druhém se jí narodila první dcera, ale Sophie se rozhodla, že ji vychová sama. Franz Joseph své ženě opět nepomůže. Ve třetím roce se narodila další dcera, která byla Elisabeth zase odebrána. Skupina císařových rádců panovníka císaře přesvědčuje, že krása císařovny, která si je už vědoma své ceny, by mohla velmi pomoci politické situaci v Maďarsku. Sisi s Franzem Josephem do Maďarska nakonec jede a navíc si vynutí, aby jely i děti. Elisabeth je mezi Maďary oblíbena také díky sporům se svou tchýní. Během cesty do Maďarska zemře císařskému páru starší dcera Sophie a za císařovnou opět přichází Smrt. Ve vídeňských kavárnách se zatím mluví o politické situaci, možném těhotenství Elisabeth a blížící se apokalypse. Franz Joseph přichází v noci za Elisabeth, ta ho ale odmítá a posílá za matkou, která mu „vždy byla milejší“. Sisi chce sama vychovávat svého syna. Dává císaři ultimatum, aby se rozhodl mezi ní a svou matkou. Opět přichází Smrt a říká Elisabeth, že ji miluje. Císařovna chce žít a Smrt posílá pryč. Na tržišti si lidé stěžují na nedostatek mléka. Lucheni jako mlékař jim říká, že všechno mléko posílá císařovně, aby se v něm mohla koupat. Dav se bouří a vše směřuje k revoluci. Sisi o sebe
64 str. 89, 90.
24 starostlivě pečuje. Koupe se v mléce, používá masky ze syrového masa a kyselého zelí atd. Přichází k ní Franz Joseph, aby vyhověl jejím požadavkům. Miluje ji a bojí se, že by ji mohl ztratit. Elisabeth ho chce pochopit, ale zároveň chce být sama pochopena a odmítá se vzdát volnosti, o kterou stále usiluje (moment nezvratnosti ).
ICH GEHÖR NUR MIR (Reprise) PATŘÍM JEN SOBĚ ELISABETH Soll ich dich verstehen, Pokud tě mám pochopit, will ich auch verstanden sein. i já chci být pochopena. Ich will mit dir gehen, Chci jít s tebou, doch sperr mich nicht länger ein. ale už mě nezamykej. Du mußt mir nichts geben, Nemusíš mi nic dávat, nur laß mir mein Leben, jen mi nech můj život, denn ich gehör nur mir. protože patřím jen sobě. Gehör nur mir! 65 Patřím jen sobě!
Druhý díl začíná před katedrálou v Budě. Lucheni jako pouliční prodavač zde prodává kýčovité suvenýry z císařského světa – fotografie, talíře, sklenice… V katedrále končí bohoslužba a Franz Joseph s Elisabeth byli korunováni maďarským králem a královnou. Dav před katedrálou provolává nové královně slávu, i když cítí, že se blíží konec Rakouska Uherska. V rozšířené verzi je na toto místo připsaná nová scéna – konfrontace Elisabeth a Smrti, ve které je císařovna rozhodnuta dělat si vše po svém. Smrt jí ovšem oponuje s tím, že vše je jen její triumf. ( druhá klíčová scéna ). Malý Rudolf se cítí opuštěný a chtěl by být se svou maminkou. Přichází za ním Smrt a slibuje, že bude vždy nablízku. Sisi navštíví ústav pro choromyslné, kde je zavřená i slečna Windisch, která si o sobě myslí, že je císařovna. Elisabeth by byla raději v ústavu než ve světě, kde nemůže být svobodná. Sophie chce mladou
65 str. 156, 157.
25 císařovnu zničit a spolu s rádci a kardinálem se rozhodne najít Franzi Josephovi milenku. V salonu paní Wolf je velký výběr dívek a často je navštěvují i vysoce postavení pánové. Pro císaře je vybrána nakažená dívka. Nakazí se tak i Elisabeth a nemůže uvěřit, že by jí byl manžel nevěrný. Franz Joseph přemýšlí, jak se má dál zachovat v této situaci. Od doby, co mu zemřela matka, mu manželka chybí stále víc. Ta se bojí stárnutí a začala na veřejnosti schovávat svou tvář. Rudolf zatím dospěl a kvůli nezřízenému životu za ním opět přichází Smrt, aby mu připomněla, že je mu stále nablízku. Elisabeth odpočívá ve vile na Korfu, píše své básně a mluví s mrtvými. Myslí si, že ji navštívil duch Heinricha Heineho. Objeví se ale její mrtvý otec. Sisi si uvědomuje, že nikdy nebude volná jako on. Na náměstí u Opery ve Vídni se koná první demonstrace nacionalistů. Otevřeně vystupují proti Židům a šlechtě. Rudolf přichází k matce a snaží se ji přemluvit, aby se za něj po skandálu přimluvila u otce. Sisi ho odmítá.
WENN ICH DEIN SPIEGEL WÄR KDYBYCH BYL TVÝM ZRCADLEM RUDOLF Nur, wenn du für mich beim Kaiser bittest, Jen, kdybys za mě prosila u císaře, ist es noch nicht zu spät. ještě není pozdě. ELISABETH Dem Kaiser bin ich längst entglitten, Císaři jsem dávno vyklouzla, hab‘ alle Fesseln durchgeschnitten. přeťala jsem všechna pouta. Ich bitte nie. Ich tu’s auch nicht für dich. 66 Nikdy neprosím. Neudělám to ani pro tebe.
66 str. 255.
26 Rudolf se cítí zrazen a když za ním opět přichází Smrt, spáchá sebevraždu ( druhý bod obratu ). U jeho rakve Elisabeth pochopí, jak ji potřeboval, a volá Smrt. Ta přichází, ale Elisabeth odmítá. Franz Joseph prosí Elisabeth, aby se usmířili. Miluje ji a doufá, že „láska zahojí všechny rány“ . Sisi cítí, že jsou příliš rozdílní, a odmítá ho (přechod k rezoluci ). Téměř na konci se vracíme do světa mrtvých a začíná „přehlídka“ Elisabethiných příbuzných ( záminka/lest ). Mexický císař Maxmilián byl zastřelen. Maria von Wittelsbach, královna neapolská, zešílela. Ludwig von Wittelsbach, bavorský král, se utopil. Sophie von Wittelsbach, alenoiská vévodkyně, uhořela. Smrt ukazuje císaři svět jako potápějící se loď a je rozhodnutá vzít si „svou“ Elisabeth. Epilogem ( krize/zúčtování ) pokračuje výslech Lucheniho z úplného začátku. Původně chtěl zabít prince orleánského, ten ale nepřijel. Vybral si proto náhodně Elisabeth, která právě byla v Ženevě, a zabodl jí do prsou pilník ( vrchol ).
DER CHLEIER FÄLLT ZÁVOJ PADÁ … ELISABETH (ke Smrti) Mach die Nacht zum Morgen. Udělej z noci ráno. Laß mich befreit sein und geborgen. Nech mě se osvobodit a v bezpečí. Lösch die Erinn’rung in mir aus, Uhas ve mně vzpomínky, gib meine Seele ein Zuhaus! dej mé duši domov. … ELISABETH + DER TOD ELISABETH + SMRT Ich will mit dir im Nichts ertrinken, Chci s tebou utonout v prázdnotě, mit dir als Feuer aufersteh’ jako oheň s tebou vstát und in der Ewigkeit vergeh’n. a zmizet ve věčnosti. …67
67 str. 287, 288.
27
Elisabeth a Smrt se obejmou, vášnivě se políbí a rakouská císařovna zemře ( realizace ). „Doslova a do písmene jde o happy end jako důsledek vraždy“. 68
Na své úspěšné cestě kolem světa prodělala Elisabeth řadu úprav. Tyto úpravy se týkaly především rozšíření díla a změny pořadí některých písní. Do nové vídeňské verze vsadili inscenátoři písně, které Michael Kunze se Sylvesterem Levayem připsali pro essenskou verzi. Byl to například duet Elisabeth a Smrti Wenn ich tanzen will (Když chci tančit) nebo sólo Sophie, císařovy matky, Bellaria . Nedošlo ovšem pouze k rozšíření novými písněmi, ale změnami prošly i celé pasáže některých původních textů, jako např. v závěru písně Schön euch alle zu sehen (Je pěkné, vás všechny vidět):
Původní verze: ELISABETH Mama wenn ich älter werde, Mami, až budu starší, such mir keinen Mann. nehledej mi žádného muže. Alles, was mich glücklich macht, Všechno, co mě činí šťastnou, kann ich allein. umím sama. Träumen und Gedichte schreiben, Snít a psát básně, oder reiten mit dem Wind. nebo závodit s větrem. Ich möchte nie gebunden sein! Nechtěla bych být nikdy spoutaná.
Tato část textu (a sním i část hudebního doprovodu) byla nahrazena textem jiným, aby tak už od začátku bylo úplně jasné, jaký vztah bude mít Elisabeth se Smrtí v průběhu celého příběhu.
68 PROSTĚJOVSKÝ , ADAM : Elisabeth – Muzikál, ve kterém je vražda happy endem . [on line]. 5. 8. 2002 [citováno 3. 12. 2004]. < http://www.musical.cz/news/020805.html>.
28
Nová verze: ELISABETH Wohin gehst du schwarzer Prinz, Kam jdeš, černý princi, warum bleibst du nicht hier? proč nezůstaneš tady? Ich hab mich in deinen Armen Ve tvém náručí jsem se wohl gefühlt. cítila příjemně. Und ich spürte eine Sehnsucht A cítila jsem touhu mich von allen zu befrei’n. od všech se osvobodit. Wie ein schwarzer Vogel Jako černý pták stolz und allein. hrdá a sama. Ja ich weiß, du bist der Tod Ano vím, ty jsi Smrt und alle fürchten dich. a všichni se tě bojí. Doch ich denk an dich, Ale já na tebe myslím was immer ich auch tu. při všem, co dělám. Träumen und Gedichte schreiben, Snít a psát básně, oder reiten mit dem Wind. nebo závodit s větrem. Niemand versteht mich so wie du. 69 Nikdo mi nerozumí jako ty.
Největšími změnami prošla verze japonská. V ní byl výrazně rozšířen mluvený text a větší prostor byl věnován především postavě Smrti. Do příběhu bylo zařazeno i více tanečních scén bez zpěvu. 70 Kromě textové stránky je pozoruhodná také hudební partitura Sylvestra Levaye. Hudebně je dílo rozděleno na dvě části provázející dvě ústřední postavy Elisabeth a Smrt. Ovšem i přes koncentraci na ústřední dvojici mají téměř všechny hlavní postavy vlastní hudební motiv.
69 Nová verze, jejíž text jsem získal odposlechem ze záznamu inscenace. Elisabeth [DVD]. Kunze, M. Levay, S. Theater an der Wien. Režie: Harry Kupfer (divadelní), Sven Offen (záznamu). Wien: Vereinigte Bühnen, 2005. Nahráno při představeních 30. a 31 10. 2005 v Theater an der Wien. 70 Za zmínku jistě stojí japonská inscenace v podání Takarazuka Revue, kde byly všechny role hrány pouze ženskými představitelkami. Elisabeth [DVD]. Kunze, M. Levay, S. Takarazuka Revue. Tokyo: Jasrac TCA , 1997.
29 Levayova kompozice vytváří zvukové obrazy, které popisují všechna citová hnutí postav. Díky libretu a hudbě se Elisabeth stala nejlepším německým muzikálem a při každém svém uvedení se setkává s mimořádným ohlasem, stejně jako všechny audio a videonahrávky 71 .
71 2CD s nahrávkou vídeňské inscenace s původním obsazením dvakrát získala platinovou desku. Nahrávky vznikly také v Japonsku, Maďarsku, Holandsku a Německu. Vzniklo také několik DVD, z nichž zatím poslední je záznam druhého vídeňského uvedení.
30 B, Tanz der Vampire (Ples upírů)
Kunzeho druhý dramamuzikál Ples upírů vznikl podle filmu Romana Polańského 72 The Fearless Vampire Killers Or Pardon Me, But Your Teeth Are In My Neck 73 z roku 1967, ve kterém s Polańskim (Alfred) hráli také Sharon Tate (Sarah), Jack MacGowran (Abronsius) a Freddy Mayne (von Krolock) 74 . Významnou roli při vzniku dramamuzikálu měl hit britské popové zpěvačky Bonnie Tyler Total Eclipse of the Heart 75 . Protože to byl jeden z nejoblíbenějších titulů Michaela Kunzeho, chtěl bezpodmínečně spolupracovat se skladatelem této písně, Jimem Steinmanem 76 . Oba se
72 Filmový a divadelní režisér a herec. Vlastním jménem Rajmund Liebling. *18. srpna 1933 v Paříži. V roce 1937 se rodina přestěhovala do polského Krakova. Během druhé světové války byli oba rodiče uvězněni v koncentračním táboře, matka válku nepřežila. Od roku 1948 vystupoval Polański v divadle, ve filmu poprvé v roce 1953. Od následujícího roku studoval na Filmové vysoké škole v Lodži. V roce 1961 natočil svůj první celovečerní film Nůž ve vodě , který byl oceněn na festivalu v Benátkách a získal nominaci na Oscara. Poté pracoval především ve Francii a Anglii. Na festivalu v Berlíně získal ocenění jeho další film Hnus . Roku 1967 natočil hororovou komedii Ples upírů , ve které si zahrál jednu z hlavních rolí. V roce 1968 odcestoval do USA, kde natočil film se satanistickou tematikou Rosemary má děťátko . Ve stejném roce se oženil s herečkou Sharon Tate (v Plesu upírů hrála hlavní ženskou roli), která byla o rok později v osmém měsíci těhotenství zavražděna vůdcem sekty Charlesem Mansonem. Po skandálu s třináctiletou dívkou musel Polański odejít z USA a v současné době žije střídavě ve Francii a v Polsku. Za svůj film Pianista získal Zlatou palmu na MMF v Cannes i Oscara. Zatím posledním jeho filmem je Oliver Twist podle románu Charlese Dickense. ([on line] http://de.wikipedia.org/wiki/Roman_Pola%C5%84ski; 20. 12. 2006) 73 Pod tímto názvem (Odvážní zabijáci upírů aneb Promiňte, ale vaše zuby jsou v mém krku) byl film uveden v USA. Ve většině evropských zemí se uváděl pod názvem Tanec upírů nebo Ples upírů . ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/The_Fearless_Vampire_Killers; 20. 12. 2006) 74 Polański vznik tohoto dramamuzikálu popsal v rozhovoru s Carolou Menger takto: „Nápad na scénický muzikál vznikl už před deseti lety a pocházel od Andrewa Braunsberga, spoluproducenta filmu. Andrew zorganizoval setkání s Rudi Klausnitzerem, šéfem Vereinigte Bühnen Wien. Byl jsem představen Michaelu Kunzemu a začali jsme s prací na scénáři. Když měl hotové písňové texty, začal hledat skladatele a další spolupracovníky jako choreografa nebo kostýmního výtvarníka. Trvalo to přibližně dva roky.“ ([on line] http://editionbutterfly.com/Vampire.html; 9. 12. 2004) 75 Textař Pavel Vrba text písně přebásnil do češtiny pod názvem Zatmění. Českou verzi nazpívala Leona Machálková pro své album Film & muzikál. ( Film & muzikál [CD]. Machálková, L. Praha: Warner Music Czech Republic s. r. o., 1998.). 76 Americký skladatel. Narodil se 1. listopadu 1947 v New Yorku. Výrazná část jeho tvorby patří skupině rockové skupině Meat Loaf . Další významnou částí tvoří pak muzikály. Je autorem hudby německého dramamuzikálu Tanz der Vampire a textů k muzikálu A. Lloyd Webbera Whistle Down The Wind pro Bonnie Tyler. Jeho písně zpívají také např. Céline
31 setkali v New yorku. Tam vyšlo najevo, že Steinman už roky chce napsat muzikál o upírech. Pod názvem Totale Finsternis zapojili Total Eclipse of the Heart později do příběhu. Po úspěchu Elisabeth chtěl Michael Kunze napsat něco úplně jiného. Film Ples upírů se mu zdál jako příhodný námět. Sám popisuje zrození muzikálu takto: „Na třech stránkách jsem načrtl scénické zpracování. Napsal jsem anglický scénář. Když byl hotový, mohli jsme do projektu zapojit amerického hitmakera Jima Steijmana. Ovšem bez producentů Rudiho Klausnitzera a Andrewa Braunsbergra by se nic nedělo.“ 77 Ples upírů se liší od ostatních muzikálů v mnoha ohledech. Příběh je plný ironie a není brán příliš vážně. Hudba by se dala popsat jako Gothic Rock 78 . V tomto upírském příběhu však lze najít ještě víc: hru o problémech dospívajících, fascinaci první láskou a zrcadlo konzumní společnosti. V případě tohoto dramamuzikálu je hlavním hlediskem zábava. A přestože jde o parodii na upírské příběhy, je i Tanz der Vampire vystavěn podle Kunzeho teorie dramamuzikálu. Expozice začíná příjezdem profesora Ambronsia a jeho mladého asistenta Alfreda do Transylvánie. Ovšem v mlhavých horách se oba ztratí. V Chagalově hostinci zpívají vesničané oslavné písně na česnek.
Dion, Barbra Streisand nebo Barry Manilow. Vytvořil také vlastní hudební styl, tzv. Wagnerian Rock , ve kterém kombinuje hudbu Richarda Wagnera s moderním rockem. ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Steinman; 20. 12. 2006) 77 Vampire [on line]. 2003 [citováno 15. 10. 2004]
32 KNOBLAUCH 79 ČESNEK … CHAGAL und GÄSTE CHAGAL a HOSTÉ Knoblauch, Knoblauch Česnek, česnek ist unsere Leidenschaft. je naše vášeň. Knoblauch, Knoblauch Česnek, česnek gibt Leib und Seele Kraft. dává tělu i duši sílu. Er macht größer, was zu klein ist. Zvětšuje, co je příliš malé. Er macht edel, was gemein ist. Zušlechťuje, co je prosté. Und macht härter, was erschlafft. 80 A zesiluje, co slábne. …
Alfred přichází se zmrzlým profesorem a ubytují se. Když profesor opět nabude vědomí, hned si všimne obrovského množství česneku, ve kterém vidí odkaz na upíry. Od hostinského se doví, že nedaleko je zámek. Chagal a jeho žena Rebecca mají krásnou dceru Sarah, která se velmi ráda koupe. Jediná koupelna v domě je ale mezi jejím a hostinským pokojem. Alfred ji uvidí ve vaně a na první pohled se do ní zamiluje. Po setkání nemůže ani jeden usnout.V noci jde Chagal za služebno Magdou, ale profesor ho uslyší. Sarah uslyší hlas hraběte von Krolocka, jak ji zve do jiného světa ( spouštěcí moment ).
GOT IST TOT BŮH JE MRTVÝ VON KROLOCK Jahrelang war ich nur Ahnung in dir. Léta jsem o tobě jen snil. Jetzt suchst du mich und hast Sehnsucht nach mir. Nun, freu dich! Teď mě hledáš a toužíš po mně. Tak se těš! Uns beide trennt nur noch ein winziges Stück.
79 Všechny ukázky textů jsou převzaty z libreta Tanz der Vampire ([on line] http://libretto.musicals.ru/text.php?textid=342&language=1; 15. 10. 2004). 80 Collection of Musicals Lyrics and Libretti [on line]. 2003 [citováno 15. 10. 2004] < http://libretto.musicals.ru/text.php?textid=342&language=1>
33 Oba nás dělí už jen malý kousek. Wenn ich dich rufe, hält dich nichts mehr zurück, Když tě volám, už se nedrž zpátky, getrieben von Träumen und hungrig nach Glück. 81 hnaná sny a hladová po štěstí. …
Ráno přichází Koukol, sluha hraběte, aby vyzvedl svíčky. Abronsius cítí blízkost upíra, i když hostinští se snaží skrýt pravdu. Ve chvíli, kdy si Alfred připravil koupel, vejde do koupelny Sarah. Mladý vědec už doufá, že ho dívka miluje, ta se cle chtěla jen vykoupat. Alfred neodolá pokušení, podívá se klíčovou dírkou a v koupelně uvidí hraběte von Krolocka, jak se sklání na Sarah. Hned probudí profesora a přicházejí i Chagal s Rebeccou. Všichni zjistí, že ji hrabě nestačil kousnout. Stihl ji ale pozvat na ples na svém zámku. Před hostincem Koukol nechal balíček pro Sarah. Když ho otevře, Alfred se jí vyzná ze své lásky. On se jí sice také líbí, ale Sarah uteče v červených botách, které našla v balíčku (první bod obratu → konfrontace ). Chagal ubezpečuje Rebeccu i Alfreda, že Sarah přivede zpět. Profesor dodává hostům odvahu, vesničané ale přinášejí ztuhlého Chagala. Abronsius si hned všimne, že má na krku stopy po kousnutí. Hosté utečou z hospody a profesor chce Chagalovi zarazit dřevěný kůl do srdce. Rebecca tomu ale zabrání a profesora s Alfredem odežene. V noci přichází k Chagalovu tělu Magda, Chagal se probere a kousne ji do krku ( první klíčová scéna ). Nepomůže jí ani kříž, protože Chagal byl Žid.
TOT ZU SEIN IST KOMISCH JE KOMICKÉ BÝT MRTVÝ MAGDA Er war mir lästig in meinem Bett. V mé posteli mi byl nepříjemný.
81 Tamtéž .
34 Jetzt denk ich plötzlich: Teď ale najednou myslím: Er war doch ganz...Aaahh! Byl docela… Aaahh!
CHAGAL Geh, was denn?... Das wirkt nicht, ich bin ein jüdischer Vampir. 82 Ale jdi, co s tím?... To na mě nepůsobí, já jsem židovský upír.
Chagal Magdino bezvládné tělo skryje pod svůj rubáš a sám se schová. Profesor a Alfred zjistí, co se stalo, najdou ho. Nezabijí ho, aby je dovedl na zámek. Upíři je uvidí a už se připravují na „hostinu“. Když přivítá von Krolock hosty na svém zámku osobně, představí se mu a hrabě už podle jména ví, o koho jde. ( moment nezvratnosti ). Představí jim svého syna Herberta, který se má postarat o Alfreda. Druhý díl začíná v zámecké síni. Von Krolock získává důvěru Sarah a rozhodne se kousnout ji až na plese příští večer.
TOTALE FINSTERNIS ÚPLNÉ ZATMĚNÍ … SARAH Manchmal in der Nacht fühl’ ich mich einsam und traurig, Někdy v noci se cítím osamnělá a smutná, doch ich weiß nicht, was mir fehlt ale nevím, co mi chybí. … SARAH: Totale Finsternis. Úplné zatmění. Ich glaub’, ich verlier den Verstand! Myslím, že ztratím rozum. … VON KROLOCK Ich lasse dich Fühlen, was dich unsterblich macht,
82 Tamtéž.
35 nechám tě pocítit, co tě učiní nesmrtelnou, wenn wir zwei tanzen auf dem Ball morgen Nacht. 83 když spolu budeme tančit zítra v noci na plese.
Herbert pozoruje spícího profesora a především Alfreda, který má noční můry o tom, jak se Sarah dostala do spárů příšer. Profesor se hned po probuzení těší na celý den. Oba začnou hledat hrobku, ve které leží von Krolock. Při sestupu do hrobky zůstane profesor viset na zábradlí a vše nyní záleží na Alfredovi. Ted tedy otevře dvě rakve, ve kterých najde hraběte i jeho syna, ale nedokáže jim do srdce vrazit dřevěné kůly (druhá klíčová scéna ). Alfred pomůže profesorovi ze zábradlí a oba odcházejí z hrobky. Když odejdou, vylezou z rakve Chagal a Magda. Chagal je své ženě nevěrný i jako mrtvý. Profesor s Alfredem zatím přišli do knihovny. Abronsius je tak zabrán do knih, že si nevšimne, jak Alfred zmizí. Mladík nalezne Sarah v zámecké koupelně. Přemlouvá ji, aby s ním utekla, Sarah ho ale odmítá. Chce jít na velký ples.
BÜCHER, BÜCHER KNIHY, KNIHY SARAH Wie gefällt dir mein Kleid für den Ball? Jak se ti líbí moje šaty na ples? Der Herr Graf schenkt mir prächtige Sachen. Pan hrabě mi dává nádherné věci. Er verwöhnt mich, weil ich ihm gefall’. Rozmazluje mě, protože se mu líbím. Wenn Papa kommt, wird er Augen machen. 84 Tatínek bude koukat, jestli přijde.
83 Tamtéž. 84 Tamtéž.
36 Alfred jde k profesorovi do knihovny, ale za chvíli se vrací zpět do koupelny. Tam na něj čeká Herbert, který mu vyzná lásku.Alfred si všimne, že Herbert nemá odraz v zrcadle a snaží se utéct. V poslední chvíli ho zahrání profesor Abronsius. Na hradbách potkají hraběte a sledují, jak se upíři probouzejí a vylézají z hrobů ( druhý bod obratu → rezoluce ). Když upíři zmizí, objeví se von Krolock a stěžuje si na svůj osud.
DIE UNSTILLBARE GIER NEUKOJITELNÝ CHTÍČ VON KROLOCK … Euch Sterblichen von morgen, prophezeih´ ich heut’ und hier: Vám, smrtelným zítřka, předpovídám dnes a tady: Bevor noch das nächste Jahrtausend beginnt, Dřív než začne příští tisíciletí, ist der einzige Gott, dem jeder dient, je jediným bohem, kterému každý slouží, die unstillbare Gier. 85 neukojitelný chtíč.
Profesorovi a Alfredovi se podaří přemoci dva upíry a v jejich kostýmech se vmísí do davu ( lest/záminka ). Hrabě představí Sarah, tančí s ní a kousne ji do krku ( krize/zúčtování ). Profesor s Alfredem jsou objeveni kvůli svým odrazům v zrcadle, ale podaří se jim i se Sarah, která v zrcadle ještě odraz měla, utéct ( vrchol ). A zatímco si profesor Abronsius píše poznámky do svého notesu, za jeho zády Sarah kousne Alfreda do krku ( realizace ) a milenci tak mohou zůstat spolu navěky.
85 Tamtéž.
37 DRAUSSEN IST FREIHEIT VENKU JE SVOBODA … SARAH & ALFRED Alles wird nun anders sein. Všechno se teď změní. Nie mehr eingesperrt, Už nikdy uvěznění, niemals mehr allein. nikdy víc sami. … ALFRED Was ist das? Co je to? SARAH Blut, Liebling. Leck es ab! Krev, miláčku. Lízni si! ALFRED Gar nicht schlecht. 86 Vůbec nic špatného.
Krátce před koncem má Abronsius oslavnou řeč o vítězství, triumfu rozumu, svém výzkumu a nezadržitelném pokroku. Následuje už jen Ples upírů .
DER TANZ DER VAMPIRE PLES UPÍRŮ ALLE VŠICHNI Wir woll'n tun, was uns Spaß macht, Chceme dělat, jen co nás baví und so sein wie wir sind. a být takoví, jací jsme. Wir verstecken uns nicht mehr. Už se nebudem skrývat. Der Tanz der wilden Herzen beginnt! 87 Začíná tanec divokých srdcí!
Podobně jako Elisabeth je i Tanz der Vampire velmi oblíbeným dílem. Od své světové premiéry 4. října 1997 ve vídeňském Raimund
86 Tamtéž. 87 Tamtéž.
38 Theater vzniklo několik inscenací po celém světě – v Německu, na Broadwayi, v Polsku, Japonsku a Maďarsku 88 .
88 Dance of the Vampires Wikipedia, the free encyclopedia [on line]. c2006 < http://en.wikipedia.org/wiki/Dance_of_the_Vampires>, 27. 12. 2006
39 C, Mozart! – das Musical
Dramamuzikál Mozart! autorské dvojice Kunze Levay vypráví životní příběh skladatele Wolfganga Amadea Mozarta novým, nekonvenčním způsobem. Líčí boj mladého génia proti tyranské lásce svého otce, mocenským nárokům představených a svodům prolhané společnosti. V díle se objevují dvě Mozartova ztělesnění: člověk Wolfgang a génius Amadé v podobě roztomilého dítěte. V průběhu děje génius od člověka vyžaduje všechno – do nejkrajnějších důsledků. Malý Amadé je v životě dospělého Mozarta všudypřítomný, sleduje ho jako stín, i když ho vidí jen on sám a publikum. Mimořádně nadaný hoch nepřetržitě komponuje, většinou skloněný nad hromadou notových papírů, i když dospělý Wolfgang právě hraje karty, pije, miluje nebo sní. 89 V příběhu se rychle střídají místa, roky i postavy, které provázejí osudy titulního hrdiny (Bártová, 2003: stránky nečíslovány). Děj opět začíná prologem na hřbitově sv. Marxe ve Vídni roku 1809, kam přivádí vdova po Mozartovi Constanze Nissen doktora Mesmera. Slíbila mu za pět tisíc ukázat Mozartův hrob. Mesmer začíná vzpomínat na zázračné dítě, které před čtyřiceti lety vystupovalo v jeho vídeňské barokní zahradě. Roku 1768 v soukromé zahradě ukazuje salzburský kapelník Leopold Mozart svého syna Amadé vznešené společnosti.
WAS FÜR EIN KIND 90 CO JE TO ZA DÍTĚ GÄSTE HOSTÉ Was für ein Kind! Co je to za dítě!
89 Die Story des Musicals . [on line]. c2002
40 Phänomenal. Fenomenální. Dieses Talent – einfach genial! Takový talent – jednoduše geniální! Wie fröhlich, so klein und manierlich. Jak veselý, tak malý a zdvořilý. Wie niedlich, gescheit und possierlich. Jak roztomilý, chytrý a žertovný. Ein Wunder, das lebt! Zázrak, to žije! Wahrhaftig: Ein göttliches Kind! Upřímně: Božské dítě! …
Pomáhá při tom Amadéova starší sestra Nannerl. Amadé je ale nemocný. Po devíti letech vyrostl ze zázračného dítěte mladý muž Wolfgang a ukazuje své sestře červený kabát, co si nechal ušít. Otec mu ho ale zakáže nosit. Wolfgang má na objednávku salzburského arcibiskupa napsat serenádu. Skladatel – zosobněný pro ostatní postavy neviditelným zázračným dítětem Amadé – ihned začne pracovat. Když Wolfgang v doprovodu svého otce se zpožděním přijde na slavnostní večeři, dráždí arcibiskupa Colloreda svým sebevědomím.
WO BLIEBT MOZART? KDE ZŮSTAL MOZART? … COLLOREDO (k Leopoldovi) Lehr’n Sie ihn Anstand und Subordination! Naučte ho slušnému chování a podřízenosti! Ich bin sein Fürst, Já jsem jeho kníže, und wenn ich die Geduld verlier, a když ztratím trpělivost, dann ist sein Talet bude jeho talent nur ein Fetzen Papier! jen cárem papíru! …
41 Colloredo zmačká jeho partituru a vyhodí ji. Wolfgang chce získat lepší místo, ale jeho otec ví, jak je nesamostatný a nechce ho nechat odejít. Wolfgang si nakonec prosadí svou a odjede s matkou ze Salzburgu. Nannerl informuje o průběhu cesty svého bratra a matky obyvatele rodného Salzburku. Hrabě Arco prozradí, že Wolfgangovu snahu získat místo v Mnichově překazil arcibiskup Colloredo. Leopold má špatné tušení, protože ví, jak je Wolfgang důvěřivý. Ten v Mannheimu pozná rodinu Weberovu. Matka Cäcilia, otec Fridolin a dcery Aloysia, Josepha, Sophie a Constanze se snaží vyhnout chudobě.
EINE EHRLICHE FAMILIE POCTIVÁ RODINA … CÄCILIA WEBER & TOCHTER CÄCILIA WEBER A DCERY Eine Ehrliche Familie Poctivá rodina hat es nicht leicht, to nemá lehké, denn mit Fleiss und Anstand protože pílí a slušností wird nur wenig erreicht. dosáhne jen málo. Unschuldig verramt Nevinně zubožená erwartet sie einen Mann, očekává muže, der die ehrliche Familie který poctivou rodinu retten kann. zachránit může. …
Rodina s úspěchem „nasadí“ na Mozarta Aloysii, Wolfgang jim dá své peníze a slíbí, že se z Aloysie stane primadona. Když se Leopold doví o vztahu svého syna, poručí mu ihned odjet do Paříže. Wolfgang ho poslechne, ale z Paříže posílá Weberovým další peníze. Tím ovšem způsobil chudobu své matce, která zemře. Wolfgang se musí vrátit zpět do Salzburgu. Dohru cesty přeruší příchod divadelního principála Emanuela Schikanedera, který se svou hereckou společností právě hostuje ve městě. Leopold spočítá všechny Wolfgangovy dluhy, které si
42 skladatel musí odpracovat. Na návštěvu přichází baronka von Waldstätten, která Wolfgangovi nabídne, aby s ní jel do Vídně. To Leopold okamžitě odmítá. Colloredo cestuje do Vídně a hrabě Arco mu podává zprávu o Mozartově mnichovském pobytu a arcibiskup povolá svého skladatele do Vídně. O pár týdnů později uvidí Wolfgang ve vídeňském Prátru hereckou skupinu a pozná v ní rodinu Weberovu. Zamiluje se do Constanze a přestěhuje se do jejich bytu. Leopold se cítí svým synem zrazen a chce na dobu zázračného dítěte zapomenout. Nannerl se marně pokouší otce utěšit. Sama zůstala v pozadí a je jí jasné, že její sen skončil. Zatímco její bratr se vydal na cestu určenou svým nadáním, jí zůstal jen maloměstský život.
DER PRINZ IST FORT PRINC JE PRYČ NANNERL … Der Prinz ist fort. Princ je pryč. Das Schloss ist leer. Zámek je prázdný. Und die Prinzessin A princezna lacht niemals mehr. se už víc nesměje. Ein hoher Dornenbusch Vysoký trnitý keř steht zwischen dir und mir. stojí mezi námi. Ich kann dich Nemůžu ti nicht versteh’n rozumět und nicht mehr a už nikdy seh’n. vidět.
Arcibiskup porušil slib představit Wolfganga císaři a místo toho ho posílá předčasně zpět do Salzburgu. Hádka mezi nimi vyvrcholí Mozartovým propuštěním. Ze své svobody se ale Wolfgang těší jen krátce. Uvědomí si, že ve skutečnosti volný není. Je stále pronásledován
43 svým géniem v podobě malého dítěte, který na něj klade požadavky vyšší, než je nutné.
WIE WIRD MAN SEINEN SCHATTEN LOS? JAK SE ZBAVIT SVÉHO STÍNU? WOLFGANG … Wie kann ich leben Jak mohu žít, solang ich nur když jen dem Schicksal diene? sloužím osudu? Kann ich denn nie, Copak nemohu nikdy, kann ich denn nie, copak nemohu nikdy, nie, niemals nikdy, nikdy vor meinem eignen Schatten před svým vlastním stínem flieh’n? uprchnout?
Na začátku druhého dílu, který také začíná prologem, se vracíme zpět do roku 1809 na hřbitov sv. Marxe ve Vídni. Sluha doktora Mesmera začíná kopat na určeném místě. Constaze nechce odpovídat na Mesmerovy indiskrétní otázky o Wolfgangových podivnostech. Mesmer vzpomíná na koncert, který měl Mozart právě před třiceti lety ve Vídni. Po koncertu se hádá obdivovatel s odpůrcem o skladatelově významu. Jsou jednotní pouze v jedné věci: Ve Vídni nestačí být „pouze“ talentovaný a úspěšný. Je potřeba ovládat i umění intrik. Mezitím je Wolfgang vystěhován od Weberů. Jednou večer za ním přijde Constanze, která se na něj obrací jako na jediného člověka, kterému důvěřuje. Najednou se ale objeví její matka se svým novým přítelem a se smlouvou v ruce chce donutit Wolfganga, aby si její dceru vzal. Constanze se rozzlobí a smlouvu roztrhá. V noční můře se skladatel ocitá na maškarním plese, na kterém není nikdo, jak se mu zdá.
44 MUMMENSCHANZ/RÄTSELLIED MAŠKARÁDA/HÁDANKOVÁ PÍSEŇ … CHOR DER MASKEN SBOR MASEK Scherz und Schein. Žert a lesk. Wer fällt drauf rein? Kdo nevinný pak padne? Die grosse Redoute. Velká reduta. Ein Schieben und Schrein. Posouvání a skříň. Lob als Hohn. Pochvala jako potupa. Talmi als Glanz. Kočičí zlato jako lesk. Alles Theater. Všechno divadlo. Alles Mummenschanz. Všechno maškaráda. Gut ist schlecht, Dobré je špatné und schlecht ist recht, a špatné je správné und falsch ist echt a falešné je pravé und klar ist gar nichts. a jasné není vůbec nic.
Wolfgang se snaží najít smysl života, který možná zná maskovaný otec, ale za pomoci masek zmizí. Baronka přesvědčuje Wolfganga, aby už otce nenásledoval. Nannerl se zamilovala do chudého muže, který se s ní smí oženit, jen když bude zaopatřena věnem. Nannerl proto žádá bratra, aby jí vrátil, co pro ni otec odložil, ale pak mu poslal do Paříže. Wolfgang má peníze už připraveny, jenže o ně přijde při karetní hře. Po prohýřené noci se Constanze vrací domů do nepořádku. Z lehkomyslného života svého muže má jen legraci. Podle ní by byla škoda propásnout jediný tanec.
IRGENDWO WIRD IMMER GETANZT NĚKDE SE STÁLE TANČÍ CONSTANZE Irgendwo wird immer getanzt, Někde se stále tančí
45 und es wäre doch zu schad, a byla by škoda, einen Spaß zu versäumen. promeškat jedinou legraci. Ich leb‘ gern, ich geb‘ gern, Ráda žiji, ráda dávám, ich schweb gern auf Träumen! ráda se vznáším ve snech! Mit Champagner im Blut S šampaňským v krvi und einer Rose aus Papier a papírovou růží im Haar. ve vlasech. …
Arcibiskup Colloredo nezapomněl na svého hudebníka a nadšeně v Salzburgu studuje jeho partituru. Pozve Leopolda, aby zjistil, zda svému synovi předal jeho nabídku k práci. Leopold mu radí, aby na Wolfganga zapomněl. Slíbí mu nové zázračné dítě, ale je nemilosrdně propuštěn. Po letech odloučení přicestuje otec za Wolfgangem opět do Vídně. Je nejdříve nadšen, ale brzy pochopí, že je už zbytečný a Wolfgang se s ním marně snaží smířit. Nabídne otci peníze, které mu mohou pomoci k odchodu z nenáviděné služby u arcibiskupa. Otec ovšem tento dar nepochopí, peníze odmítne a uteče. Wolfgang nechápe, proč mu otec nerozumí. Bez něj se nemůže těšit ze svého úspěchu. Z rozchodu se svým otcem ze hluboce raněn a zmaten. Weberovi utratí všechny Mozartovy peníze a nutí ho, aby podepisoval dlužní úpisy. Wolfgang se jim vzepře, ale tento vzdor rozbije zpráva, že mu v Salzburgu zemřel otec. Rozloučí se s ním se Stephansdomu, ale jeho slova znějí spíš jako obžaloba než pohřební řeč. Když chce odejít, připojí se k němu cizinec, který mu dává za úkol napsat Requiem. V červenci 1789 dorazí do Vídně zpráva o francouzské revoluci. Dav vzrušeně mluví o události. Ke slovu se hlásí i Wolfgang a před politickou ostudou ho zachrání Emanuel Schikadener. Dá mu libreto Kouzelné flétny, kterého se ihned chopí Amadé. Wolfgang zmizí s jednou herečkou v zahradním domku, na jehož střechu si sedá Amadé, aby komponoval. Začíná noc a na zahradě se začínají objevovat postavy z Kouzelné flétny.
46 Premiéra je obrovským úspěchem a nadšený dav odchází z divadla. Neutuchající ovace naznačují vznik mozartovského kultu.
MOZART, MOZART! ALLE VŠICHNI Got Gab diser Welt das Wunder Mozart: Bůh dal tomuto světu zázrak Mozarta: Bis sie zu Staub zerfällt, ist nichts Až se rozpadne v prach, nebude už mehr wie es vorher war. nic jako dřív. Denn Gott gab uns Protože bůh nám dal Mozart! Mozarta!
Bledý Wolfgang leží s horečkou v posteli, na jejímž okraji sedí Amadé a pracuje na Requiem. Když mu dojde inkoust, píchne Wolfganga, jako už často dřív, do ramene, aby mohl psát jeho krví. Nakonec zapíchne génius Wolfgangovi brk do srdce. Ten umírá a s jeho životem mizí i Amadé. Postavy skladatelova života se vynoří z nicoty a obklopí jeho postel. Na úplném konci se opět vracíme na hřbitov sv. Marxe, kde doktor Mesmer ve výšce drží vykopanou lidskou lebku. Nannerl najde tajemnou skříňku a otevře ji. Jemná melodie jí připomene dobu zázračného dítěte. V muzikálu se objevují vynikající sólové písně ( Der Prinz is fort – Princ je pryč, Gold von Sternen – Zlato z hvězd) i náročné sborové pasáže ( Hier in Wien! – Zde ve Vídni!). Skladatel Levay se záměrně vyhýbá přeměnám klasiky na pop. Jeho úsilí o uznání a lásku líčí současnou hudbou. Původní Mozartova hudba se objevuje jen zřídka v náznacích. I když dramamuzikál Mozart! nedosáhl takového úspěchu jako Elisabeth nebo Tanz der Vampire, je přesto oblíbeným dílem. Inscenace vznikly v Německu, Japonsku, Maďarsku a Švédsku. 91
91 Mozart! Wikipedia [on line]. 2006 [citováno 11. 11. 2006] < http://de.wikipedia.org/wiki/Mozart%21>.
47 D, Rebecca
Čtvrtým Kuzeho dramamuzikálem je Rebecca 92 , příběh mladé ženy, velké lásky a temného tajemství. Dílo vzniklo podle stejnojmenného bestselleru britské autorky Daphne Du Maurier 93 . Román Rebecca se stal jejím nejúspěšnějším dílem a byl i několikrát zfilmován. Nejznámější adaptací se stal oscarový film Alfreda Hitchcocka 94 . Daphne du Maurier napsala Rebeccu jako psychologický román s detektivními prvky. Rebecca se jmenovala zemřelá první žena bohatého Angličana Maxima de Wintera. Všichni, kteří Rebeccu znali, mluvili jen v superlativech o její kráse, jejím šarmu apod. A i když zemřela, je její duch v sídle rodu de Winterů stále cítit. Když se Maxim znovu ožení, je jeho nová manželka obklopena stíny minulosti. Cítí, že Rebecca po sobě zanechala temné tajemství. Pomalu odkrývá pravdu, začíná bojovat o svého manžela a z vyplašené dívky se stává sebevědomá žena. Rebecca byla vydána v roce 1938 a je jistě autorčiným největším mezinárodním úspěchem a tento úspěch trvá stále i po desetiletích od prvního vydání. Prodalo se přes patnáct milionů výtisků v mnoha jazycích, přičemž v německé jazykové oblasti dílo zaznamenalo ještě větší úspěch, než v Anglii.
92 Do češtiny bývá název nejčastěji překládán jako „Mrtvá a živá“. 93 Pochází z francouzské rodiny, která se v době francouzské revoluce vystěhovala do Anglie. Narodila se 13. května 1907 v Londýně do umělecké rodiny – otec byl významný herec, dědeček spisovatel Georges Louis Palmella Busson Du Maurier. Vyrůstala střídavě v Londýně a v Paříži. Se svou sestrou získala soukromé vzdělání, ráda plachtila, jezdila na koni a cestovala. V osmnácti letech začala psát krátké příběhy, v devatenácti se přestěhovala do Cornwallu, kde se odehrává většina jejích příběhů. První román – The Loving Spirit – napsala v 21 letech a vyšel v roce 1931 v renomovaném britském vydavatelství. V roce 1932 se vdala za generálmajora Sira Fredericka Browninga, se kterým měla dvě dcery a syna. Roku 1943 s rodinou se nastěhovala do venkovského sídla Menabilly v Cornwallu. V roce 1969 byla britskou královnou povýšena do šlechtického stavu a získala titul „dáma“. Později se uchýlila do ústraní a po roce 1977 přestala psát. Psala historické romány, divadelní hry a biografie. Výběr z díla: The Progress of Julius (1933), Mary Anne (1954), The Fight of the Falcon (1965), Not After Midnight (1971). ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/Daphne_du_Maurier, 20. 12. 2006) 94 Dalším Hitchcockovým velmi úspěšným filmem podle předlohy D. Du Maurier se stali i Ptáci (napsala 1952) z roku 1963 ([on line] http://www.fdb.cz/filmy obsazeni/17541 Ptaci The Birds.html; 20. 12. 2006)
48 Sama Du Maurier také vlastní román zdramatizovala a další verze následovaly. Po Hitchcockově filmu z roku 1940 s Laurencem Olivierem v roli Maxima de Wintera a Joan Fontaine jako jeho ženou vytvořila BBC v roce 1978 čtyřdílný seriál a roku 1996 vznikl dvoudílný britsko americko německý televizní film s Dianou Rigg a Faye Dunaway. Kromě těchto filmových zpracování existuje i německá rozhlasová verze s Cordulou Trantow, Peterem Pasettim a Klausem Löwitschem. Americký producent David O. Sleznick 95 hned v roce 1938 koupil práva na zfilmování pod podmínkou, že režisérem se stane Alfred Hitchcock, který se specializoval na tajemné příběhy. Na podzim 1939, pět dní po německém vyhlášení války Anglii, začal „mistr napětí“ pracovat na natáčení nadčasového a působivého kultovního melodramu, jehož premiéra se následujícího roku konala v Americe. Ještě 1940 Du Maurier svůj úspěšný román – už jako milostné drama se všemi efekty tzv. „gotické romantiky“– přepracovala pro jeviště a od té doby existuje mnoho verzí pro činohru, od amatérských zpracování až po inscenace s velkými hvězdami, které vyrážely na turné od Cornwallu ke Skotsku, ale i do kontinentální Evropy. V roce 2001 dokonce napsala Sally Beauman druhý díl příběhu – Rebeccas Tale . Sama Du Maurier vnímala svůj úspěch jako velmi soukromou, téměř intimní záležitost, jako tichou modlitbu. Nemohla pochopit popularitu tohoto – jejího osobního – příběhu a považovala ho vlastně jen za studii žárlivosti (Back Vega, 2006). Román Rebecca nadchl Michaela Kunzeho už v mládí. Opět se k němu vrátil v devadesátých letech a bylo mu jasné, že je to vhodné pro jeho další dramamuzikál. V Cornwallu se pokusil pro svůj nápad získat syna autorky a jak se ukázalo, žádali ho o práva na muzikálové zpracování už jiní autoři. Ovšem návštěva vídeňského inscenace
95 Podílel se mj. na legendárním filmu Gone with the Wind (Jih proti Severu) ([on line] http://www.fdb.cz/filmy obsazeni/9661 Jih proti Severu Gone with the Wind.html; 21. 12. 2006).
49 Kunzeho a Levayovy Elisabeth ho přesvědčila, aby udělil práva právě Kunzeho týmu. 96 Výstavba libreta trvala Michaelu Kunzemu dva roky, další dva roky probíhala práce se skladatelem Sylvestrem Levayem na hudbě. Následovaly dvě prezentace – v Londýně a v Essenu, a workshop ve Vídni. Během tohoto procesu se kolem autorů seskupil tým v čele s americkou režisérkou Francescou Zambello 97 a anglickým architektem Peterem J. Davisonem 98 . Stejně jako Elisabeth a Mozart! i Rebecca začíná Prologem, který je „mimo děj“. Postava „Ich“ („Já“) 99 vzpomíná před ruinami kdysi slavného sídla Menderley a její vzpomínky začínají ožívat ( expozice) .
ICH HAB GETRÄUM VON MANDERLEY 100 SNILA JSEM O MANDERLEY ICH JÁ … Und Rebeccas Geist A Rebečin duch Schwebte unsichtbar se neviditelně vznášel durch das Haus und kam mir nah. domem a blížil se ke mně.
96 Michael Kunze, Story Architekt. [on line]. 2006 [citováno 9. 12. 2006] < http://storyarchitekt.com/musik/rebecca.html>. 97 Spolupracovala s mnoha velkými divadly, operními domy i na různých festivalech. Získala mnoho významných mezinárodních ocenění a vyznamenání. Výběr z inscenací: The Little Prince, Showboat a Napoleon na West Endu, Porgy a Bess v Kenedyho centru, Carmen v Royal Opera House, The Little Mermaid na Broadwayi. Svou kariéru začala jako asistentka Jeana Pierra Ponellea a v současné době ve uměleckou šéfkou San Francisco Opera. (Back Vega, 2006) 98 Vystudoval divadelní vědu a pedagogiku na univerzitě v Middlesexu. Svoji kariéru zahájil jako asistent kostýmního výtvarníka v Royal Opera House. Vytvořil scénografii k mnoha muzikálovým, činoherním i operním inscenacím po celém světě. Výběr z práce: Whistle Down the Wind (West End), Jesus Christ Superstar (britské a americké turné, Broadway, film 2000); Hamlet (Broadway), Le Cid (West End, Broadway, Paris, Sydney), Saint Joan (Theatre Clwyd, turné, West End, Sydney Theatre Company); Tosca (Hong Kong Arts Festival), Falstaff (Opernhaus Zürich), Carmen (English National Opera), Káťa Kabanová (New Zealand International Festival), Walküre (Royal Albert Hall)… Získal několik ocenění. (Back Vega, 2006) 99 V jedné z filmových adaptací je postava nové paní de Winter pojmenována Daphne. 100 Všechny ukázky textů z dramamuzikálu Rebecca jsou převzaty z libreta (KUNZE, LEVAY; 2006)
50 Und da war mir klar, A tu mi bylo jasné, ich entgeh‘ ihr nur, že jí uniknu, jen wenn ich weiss, was hier geschah. když budu vědět, co se tu stalo. …101
První scéna se pak odehrává ve vestibulu hotelu v Monte Carlu, kde roku 1926 bohatá Američanka paní Van Hopper tráví dovolenou ve společnosti vypravěčky – „Já“, která se díky rozmarné Američance seznámí s anglickým gentlemanem Maximem de Winterem (spouštěcí moment ). Začne mezi nimi vznikat vztah a zamilují se do sebe. Paní Van Hopper se narychlo rozhodne vrátit se do Ameriky a „Já“ se běží rozloučit s Maximem, který jí nabídne sňatek (první bod obratu ). Po svatební cestě oba přijíždí na Maximovo rodinné sídlo Menderley, kde „Já“ poznává přátelského Franka Crawleyho, Maximova správce. Paní Danvers, hospodyně, nové paní de Winter otevřeně dává najevo své opovržení a je stále oddaná zemřelé Rebecce (konfrontace ).
DIE NEUE MRS. DE WINTER NOVÁ MRS. DE WINTER MRS. DANVERS MRS. DANVERS Selbst wenn sie eine Fürstin wär, I kdyby byla kněžna, was will sie hier in Manderley? do chce zde na Manderley? Für mich gibt es auf dieser Welt Pro mě je na tomto světě nur eine Mrs. de Winter! 102 jen jediná Mrs. de Witer!
„Já“ jednoho dne nešťastnou náhodou rozbije porcelánovou sošku Amora a střepy ze strachu schová. Na návštěvu přichází Maximova sestra Beatrice se svým manželem Gilesem a s „Já“ se ihned spřátelí. Později vyjde najevo, kdo rozbil sošku a „Já“ se cítí velmi provinile. Maxim a
101 Str. 5.
102 Str. 20, 21.
51 „Já“ najdou odvahu společně bojovat proti stínům minulosti. Beatrice si začíná dělat obavy z toho, jak je Maxim nespravedlivý a zoufalý. Při prohlídce domu „Já“ vejde v neobývaném západním křídle domu do ložnice po Rebecce. Najde paní Danvers s cizím mužem – Jackem Fawellem, bratrancem Rebeccy. Ten žádá „Já“, aby Maximovi o jeho návštěvě neříkala. Paní Danvers jí radí, aby si na připravovaný maškarní ples vzala kostým, jaký má na sobě postava ženy na jednom z obrazů. V místním golfovém klubu se všichni těší na ples, zároveň ale novou Maximovu ženu pomlouvají. „Já“ najde nedaleko sídla opuštěný domek na pobřeží. Setká se tam s postiženým Benem, který mluví velmi zmateně. „Já“ se lekne jeho křiku a uteče. Maxim začne přemýšlet, jestli nebyla chyba vrátit se na Menderley. „Já“ se od Franka doví, že u domu na pobřeží strávila Rebecca poslední noc před smrtí. O pár týdnů později se koná dlouho očekávaný maškarní ples a mezi hosty se objeví i paní Van Hopper, která flirtuje s plukovníkem Julyanem, policejním prezidentem. „Já“ se v kostýmu „dámy v bílém“ poprvé cítí jako paní na Menderley a sestupuje mezi hosty (první klíčová scéna ). Jakmile ji ale Maxim spatří, rozzuří se a pošle ji převléct se. Paní Danvers má z této situace škodolibou radost (moment nezvratnosti ). Druhý den po plese se „Já“ omlouvá Maximovi za kostým který si vzala. Také mu vyčte, že když tak zareagoval, stále ještě nejspíš Rebeccu miluje. „Já“ se snaží pochopit Maximovo chování a vejde do Rebdčina pokoje, kde najde Mrs. Danvers. Ta svou novou paní tlačí k otevřenému oknu, snaží se ji přimět ke skoku a jako by chtěla Rebeku přivolat zpět (druhá klíčová scéna ).
REBECCA REBECCA MRS. DANVERS MRS. DANVERS … Rebecca, Rebeko, wo du auch immer bist, kde stále jsi,
52 dein Herz bleibt ruhlos tvé srdce zůstává neklidné wie die wilde, freie See. jako divoké, volné moře. Wenn der Abent beginnt Když začíná večer, singt der Wind: zpívá vítr: Rebecca, Rebeko, komm heim, Rebecca! přijď domu, Rebeko! Aus dem Nebelreich z říše mlhy zurück nach Manderley. 103 zpět na Manderley.
Od Franka a Favella se „Já“ doví, že na pobřeží byl nalezen člun s mrtvolou. Když doběhne na místo, lekne se Maxima a myslí si, že ten chce jejich vztah ukončit. On ji ale přesvědčuje, že Rebeccu nenáviděl (druhý bod obratu ).. Svěří se své ženě, že Rebeccu v afektu zabil a její tělo ukryl ve člunu. „Já“ pochopí, že manžel teď potřebuje její podporu a je rozhodnuta Maxima zachránit od šibenice. Převezme vedení Menderley a nechá vše, co připomíná Rebeccu, odstranit (rezoluce ).
MRS. DE WINTER BIN ICH! MRS DE WINTER JSEM JÁ! ICH JÁ Ich mag keine Orchideen. Nemám ráda žádné orchideje. Ich möchte stattdessen Azaleen. Raději bych místo nich chtěla azalky. Ich will die töpfe hier Ty květináče zde morgen nicht mehr seh’n. ráno už nikdy nechci vidět MRS. DANVERS MRS. DANVERS Das sind die Orchideen To jsou orchideje von Mrs de Witer. Mrs. de Witer. ICH JÁ Es riecht muffig hier, Je to zde cítit zatuchle, drum machen Sie hier ab und zu proto tu občas
103 Str. 60.
53 die Fenster auf. otevřete okna. MRS. DANVERS MRS. DANVERS Mrs. de Winter will das nicht. Mrs. de Winter to tak nechce. ICH JÁ Sie will, Sie irren sich. Nechce, mýlíte se. Mrs. de Winter Mrs. de Winter bin ich. 104 jsem já.
Na břehu v zátoce je nalezena loď s mrtvolou. Po nálezu začne vyšetřování. Vyjde najevo, že den před svou smrtí navštívila Rebecca gynekologa v Londýně, za kterým se Favell, „Já“ a plukovník Julyan hned rozjedou. Favell je přesvědčen, že s ním Rebecca čekala dítě a to byl pro de Wintera motiv k vraždě (záminka/lest ). Londýnský lékař ovšem sdělí, že bývalá Maximova žena měla rakovinu. Maximovi je jasné, že Rebecca na to vsadila vše, jen aby ho mohla zničit. „Já“ a Maxim se tedy mohou těšit už jen na šťastný společný život (krize/zúčtování ).
JENSEITS DER NACHT Z DRUHÉ STRANY NOCI … MAXIM & ICH MAXIM & „JÁ“ Jenseits der Nacht, Z druhé strany noci, jenseits der Angst, z druhé strany strachu, holt kein Schatten uns mehr ein. nás už nedostihne žádný stín. Jetzt sind wir frei, Teď jsme volní, unsre Träume zu leben. abychom žili své sny. Wir werden glücklich werden, Budeme šťastní, ich glaub daran. věřím tomu. Ich weiss, was Liebe kann. 105 Vím, co dokáže láska.
104 Str. 76, 77. 105 Str. 92, 93.
54
Když jede v noci Maxim vyzvednout „Já“ na nádraží, po návratu nalézají Menderley v plamenech. Frank jim vysvětlí, že požár založila paní Danvers. Společně se sídlem tak shořeli i démoni minulosti (vrchol ). O deset let později se „Já“ vrací na začátek svého snu. Z Menderley zbylo jen pár ohořelých zdí. „Já“ teď s Maximem žije daleko od nevlídného Cornwallu v malém hotelu u Jadranu. Nikdy s ním nemluví o minulosti. Jen občas se k ní vrací ve snu… (realizace ).
ICH HAB GETRÄUMT VON MANDERLEY (REPRISE) SNILA JSEM O MANDERLEY (REPRÍZA) ICH & SCHATTEN JÁ & STÍNY … Wir finden Stärke in Gefahr Nalezneme sílu v nebezpečí und Hoffnung in schwerer Zeit. a naději v těžké době. Ich hab‘ geträumt von Manderley Snila jsem o Manderley und von Liebe, die befreit! a o lásce, která osvobozuje!
I když se světová premiéra dramamuzikálu Rebecca původně plánovala v Londýně na West Endu, na začátku roku 2005 bylo rozhodnuto, že se bude hrát nejdřív ve Vídni. Pod vedením nové intendantky Kathi Zechner společnost VBW uvedla čtvrtý dramamuzikál Michaela Kunzeho, jehož světová premiéra se konala 28. září 2006 ve vídeňském Raimund Theater. 106
106 Michael Kunze, Story Architekt. [on line]. 2006 [citováno 9. 12. 2006] < http://storyarchitekt.com/musik/rebecca.html>.
55 E, Marie Antoinette
Ve čtrnácti letech byla rozmazlovaná dcera Marie Terezie provdána za nevzhledného následníka francouzského trůnu a poslána co cizí země. U francouzského dvora se brzy stala obětí intrik. Její manžel se jen málo staral o politiku a ještě míň o svou ženu. Ta se účastnila mnoha pařížských plesů a bez starostí tajně prožívala různé aférky. Kvůli financování bojů o americkou nezávislost se stát dostal do ekonomických potíží a lid dával za vinu drahotu a nedostatek jídla marnotratné cizince. Poté vypukla revoluce a nenávist k nešťastné Marii Antoinettě dostala královnu až pod gilotinu. Tragický osud francouzské královny popisuje Stefan Zweig 107 ve svém románu Marie Antoinetta . A právě o období francouzské revoluce se Michael Kunze v době svého studia historie velmi zajímal a dlouho přemýšlel o dramatickém zpracování tématu Zweigova románu. Rozhodujícím momentem bylo, když producent skupiny Toho, který produkoval inscenace dramamuzikálů Elisabeth , Tanz der Vampire a Mozart! v Tokiu a Osace, nabídl Kunzemu knihu Královna Marie Antoinetta od Endō Shūsaku 108 jako vhodný námět pro jeho další dramamuzikál. V této knize je proti skutečné historické osobě postavena fiktivní žena, která stojí na straně revoluce. Jmenuje se Margrid Arnaud a kromě stejných iniciál je jí velmi podobná. Je mezi nimi ovšem rozdíl v tom, že jedna má všeho dostatek, zatímco druhá jen živoří. Revoluce svede obě ženy dohromady, ale nejdřív je mezi nimi jen neporozumění a
107 Rakouský spisovatel, básník a překladatel židovského původu. Narodil se 28. 2. 1881 ve Vídni. V Berlíně a ve Vídni studoval germanistiku, filozofii a romanistiku. V době studia filozofie začal psát první básně a dramata a překládat. Po první světové válce začal psát úspěšné povídky. Kvůli svému původu musel v roce 1934 odejít z Rakouska a 23. února 1942 v Petrópolis u Rio de Janeira spáchal sebevraždu. Výběr z díla: Netrpělivost Srdce, Amok, Romain Rolland, Marie Antoinetta, Marie Stuartovna,… ([on line] http://www.stefanzweig.org/zweig_bc.htm; 21. 12. 2006) 108 Japonský spisovatel. Narodil se 23. března 1923 v Tokiu. Svá díla psal z dvou pohledů: japonského a křesťanského. Jeho matka totiž konvertovala ke křesťanské víře, ve které i vychovávala svého syna. Studoval francouzskou literaturu na univerzitě v Lionu. Ve svých knihách čerpá ze zkušeností z vlastního života. Zemřel 29. září 1996. ([on line] http://en.wikipedia.org/wiki/Shusaku_Endo; 21. 12. 2006)
56 nenávist. Ale díky historickým událostem se obě ženy naučí překonat své předsudky. Nikde není autorská dvojice Kunze Levay oblíbenější než v Japonsku, a tak se světová premiéra pátého Kunzeho dramamuzikálu konala 2. listopadu 2006 v Tokiu. 109
109 Michael Kunze, Story Architekt [on line]. c2006 [citováno 15. 11. 2006]
57 ZÁVĚR
Tato práce měla za úkol představit Michaela Kunzeho, jeho život, dílo a přínos hudebnímu divadlu. Díky své práci se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších světových autorů, jehož díla výrazně ovlivnila další vývoj evropského populárního hudebního divadla. Téměř každý jistě někdy slyšel píseň, jejímž autorem je právě Michael Kunze, jen jeho jméno zůstalo neznámé. O jeho výrazných kvalitách jistě svědčí i to, že za svou tvorbu získal 58 zlatých a 25 platinových desek. Odmítl muzikály broadwayského typu, kde je nejdůležitějším prvkem hudba a zaměřil se na příběh, ze kterého musí vycházet vše ostatní. Populární hudební divadlo se tak dočkalo i kladného přijetí odbornou veřejností a kritiky. Podobně, jako přestalo stačit označení muzikálu za „divadlo, které mluví, zpívá a tančí“, přestalo stačit i označení „zábavní hudební divadlo“, vnímané často hanlivě.. Kunzeho starší díla Elisabeth , Tanz der Vampire a Mozart! se poměrně často objevují na světových jevištích a i Rebecca s Marií Antoinettou , jejichž premiéry se konaly na podzim loňského roku, si rychle získávají své příznivce. Ve svých dramamuzikálech zobrazuje skutečné historické události, odkazy na současný život konzumní společnosti, ale zároveň se nevyhýbá ani humoru, nadsázce a parodii. V současné době můžeme považovat Michaela Kunzeho za nejlepšího muzikálového autora kontinentální Evropy, který vnesl kvalitu do žánru populárního hudebního divadla.
58 PŘÍLOHA
Michael Kunze
Michael Kunze s manželkou Roswithou
59
Michael Kunze a Sylvester Levay
Jim Steinman, Roman Polanski a Michael Kunze
60
Elisabeth – Prolog Vídeň 1992
Elisabeth – Alle Fragen sind gestellt (Reprise) (Všechny otázky jsou položeny) Vídeň 1992
61
Elisabeth – Ich gehör nur mir (Reprise) (Patřím jen sama sobě) Maya Hakvoort (Elisabeth) Vídeň 2003
Elisabeth – Der Schleier fällt (Závoj padá) Maya Hakvoort (Elisabeth) a Máté Kamarás (Smrt) Vídeň 2003
62
Tanz der Vampire – von Krolock Nicholas F. Saverine Vídeň 1997
Tanz der Vampire – Totale Finsternis (Úplné zatmění) Nicholas F. Saverine (von Krolock) a Cornelia Zenz (Sarah) Vídeň 1997
63
Tanz der Vampire – Ewigkeit (Věčnost) Vídeň 1997
Tanz der Vampire – Draußen ist Freiheit (Venku je svoboda) Aris Sas (Alfred) a Cornelia Zenz (Sarah) Vídeň 1997
64
Mozart! – Was für ein Kind (Co je to za dítě) Lennke Willemsen (Baronka von Waldstätten) a Aurelia Berger (Amadé) Vídeň 1999
Mozart! – Der rote Rock (Červený kabát) Yngve Gasoy Romdal (Wolfgang) a Caroline Vasicek (Nannerl) Vídeň 1999
65
Mozart! – Wie kann es möglich sein (Jak to je to možné) Uwe Kröger (arcibiskup Colloredo) Vídeň 1999
Mozart! – Hier in Wien! (Zde ve Vídni!) Vídeň 1999
66
Rebecca – Ich hab‘ geträut von Manderley (Snila jsem o Manderley) Weitske van Tongeren („Ich“) Vídeň 2006
Rebecca – Du wirs niemals eine Lady (Nikdy z tebe nebude dáma) Carin Filipcic (Mrs. Van Hopper) a Wietske van Tongeren („Ich“) Vídeň 2006
67
Rebecca – Am Fenster (U okna) Susan Rigvava Dumas (Mrs. Danvers) a Wietske van Tongeren („Ich“) Vídeň 2006
Rebecca – Jenseits der Nacht (Na druhé straně noci) Wietske van Tongeren („Ich“) a Uwe Kröger (Maxim de Winter) Vídeň 2006
68 LITERATURA BACK VEGA, P.: Elisabeth . Program k inscenaci. [2. vydání] Premiéra 3. 9. 1992, Theater an der Wien, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 1993. BACK VEGA, P.: Elisabeth . Program k inscenaci. [6. vydání] Premiéra 3. 9. 1992, Theater an der Wien, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 1997. BACK VEGA, P.: Tanz der Vampire . Program k inscenaci. [3. vydání] Premiéra 4. října 1997, Raimund Theater, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 1999. BACK VEGA, P.: Mozart! . Program k inscenaci. [2. vydání] Premiéra říjen 1999, Theater an der Wien, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 2000. BACK VEGA, P.: Elisabeth . Program k inscenaci. [2. vydání] Premiéra 1. října 2003, Theater an der Wien, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 2004. BACK VEGA, P.: Rebecca . Program k inscenaci. Premiéra 28. září 2006, Raimund Theater, Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien 2006. BÁRTOVÁ, M.: Muzikál od A do Z . Program k inscenaci. Premiéra 14. 12. 2003, Studio Marta, Brno: JAMU 2003. FREYTAG, G.: Technika dramatu . Praha: Knihtiskárna Politika, 1944. HAMANN, B.: Alžběga: císařovna proti své vůli . Praha: Brána, 2002. ISBN 80 7243 153 6. KUČERA, I.; PANENKA, J.: Jesus Christ SuperStory . Praha: Radioservis, 1998. ISBN 80 86212 00 9. KUNZE, M.; LEVAY, S.: Rebecca . Libreto. Hamburg: Edition Butterfly Roswitha Kunze, 2006. WARRACK, J. WEST, E. 1998. Oxforský slovník opery . Praha: Iris, 1998. ISBN 80 85893 14 2.
TELEVIZNÍ A FILMOVÉ ZÁZNAMY Dance of the Vampires [DVD – záznam pro studijní účely a vnitřní potřeby divadla]. Kunze, M., Steinman, J., Ives, D. – Steinman, J;
69 Minskoff Theatre. Premiéra 18. října 2002. Zaznamenáno při derniéře 25. 1. 2003. Elisabeth [CD ROM – záznam pro studijní účely a vnitřní potřeby divadla]. Kunze, M. Levay, S.; Theater an der Wien. Režie: Harry Kupfer. Zaznamenáno 26. 12. 1992. Elisabeth [DVD]. Kunze, M. Levay, S. Takarazuka Revue. Tokyo: Jasrac TCA, 1997. Elisabeth [DVD]. Kunze, M. Levay, S.; Theater an der Wien. Režie: Harry Kupfer (divadelní), Sven Offen (záznamu). Vídeň: Vereinigte Bühnen Wien, 2005. Zaznamenáno při představeních 30. a 31 října 2005 v Theater an der Wien. Tanz der Vampire [CD ROM – záznam pro studijní účely a vnitřní potřeby divadla]. Kunze, M. – Steinman, J.; Raimund Theater. HOJTAŠ, J.: Na plovárně s Michaelem Kunzem. Česká televize, 2004.
ZVUKOVÉ ZÁZNAMY Elisabeth [2CD]. Kunze, M. Levay, S.; Theater an der Wien. Režie: Harry Kupfer. Hamburg: Editioin Sisi Music/Edition Butterfly, 1996. Nahráno při reprízách 19. a 20. února 1996. Film & muzikál [CD]. Machálková L . Praha: Warner Music Czech Republic s. r. o., 1998. Mozart! [CD]. Kunze, M. – Levay, S.; Theater an der Wien. Režie: Harry Kupfer. Grünwald: Edition Butterfly Roswitha Kunze/Levay Music, 1999. Nahráno v září a říjnu 1999. Rebecca [CD]. Kunze, M. – Levay, S.; Raimund Theater. Režie: Francesca Zambello. Hamburg: Edition Butterfly Roswitha Kunze/Levay Music, 2006. Nahráno 2006. Tanz der Vampire [2CD]. Kunze, M. – Steinman, J;. Raimund Theater. Režie: Roman Polanski. Hamburg: Polydor GmbH, 1998. Nahráno 2006.
70 NOTY KUNZE, M.; LEVAY, S.: Elisabeth Klavierauszug . Grünwald u Mnichova: Edition Butterfly, 1995. KUNZE, M.; STEINMAN, J.: Tanz der Vampire Songbook . Grünwald: Edition Butterfly Roswitha Kunze /Hamburg: PolyGram Songs, 1997. KUNZE, M.; LEVAY, S.: Mozart! Songbook . Grünwald: Edition Butterfly Roswitha Kunze /Neuhausen: Levay Music, 2000. KUNZE, M.; LEVAY, S.: Rebecca Songbook . Grünwald: Edition Butterfly Roswitha Kunze/Neuhausen: Levay Music, 2006. KUNZE, M.; LEVAY, S.: Wenn ich tanzen will . Hamburg: Sisi Music/Edition Butterfly Roswitha Kunze, 2001.
INTERNETOVÉ PRAMENY ADAM, J.: Michael Kunze: První Pražák na Broadwayi . [on line]. 17. 12. 2002 [citováno 15. 10. 2004]. http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/kunze.html. KUNZE, M., STEINMAN, J.: Tanz der Vampire Libretto, [online], chybí rok zveřejnění [cit. 5. 3. 2005]. http://libretto.musicals.ru/text.php? textid=342&language=1. PROSTĚJOVSKÝ, M.; ADAM, J.: Elisabeth – Muzikál, ve kterém je vražda happy endem ., [on line], 5. 8. 2002 [cit. 16. 11. 2005]. http://www.musical.cz/news/020805.html. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gothic_rock http://de.wikipedia.org/wiki/Brigitte_Hamann http://de.wikipedia.org/wiki/Dance_of_the_Vampires http://de.wikipedia.org/wiki/Gilbert_B%C3%A9caud http://de.wikipedia.org/wiki/Gilbert_und_Sullivan http://de.wikipedia.org/wiki/Gitte_Haenning http://de.wikipedia.org/wiki/Goldene_Europa http://de.wikipedia.org/wiki/Gustav_Freytag http://de.wikipedia.org/wiki/Herbie_Mann
71 http://de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Drews http://de.wikipedia.org/wiki/Jim_Steinman http://de.wikipedia.org/wiki/Joseph_Campbell http://de.wikipedia.org/wiki/Juliane_Werding http://de.wikipedia.org/wiki/Kingston_Trio http://de.wikipedia.org/wiki/Lajos_Egri http://de.wikipedia.org/wiki/Lulu_%28S%C3%A4ngerin%29 http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnchener_Freiheit_%28Band%2 9 http://de.wikipedia.org/wiki/Marion_Maerz http://de.wikipedia.org/wiki/Michael_Schanze http://de.wikipedia.org/wiki/Milva http://de.wikipedia.org/wiki/Mozart%21 http://de.wikipedia.org/wiki/Nana_Mouskouri http://de.wikipedia.org/wiki/Penny_McLean http://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Alexander http://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Maffay http://de.wikipedia.org/wiki/Roman_Pola%C5%84ski http://de.wikipedia.org/wiki/Silver_Convention http://de.wikipedia.org/wiki/Sister_Sledge http://de.wikipedia.org/wiki/Sylvester_Levay http://de.wikipedia.org/wiki/Udo_J%C3%BCrgens http://editionbutterfly.com/Vampire.html http://en.wikipedia.org/wiki/Andrew_Lloyd_Webber http://en.wikipedia.org/wiki/Dance_of_the_Vampires http://en.wikipedia.org/wiki/Daphne_du_Maurier http://en.wikipedia.org/wiki/Gothic_rock http://en.wikipedia.org/wiki/Hal_Prince http://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Steinman http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_McKee http://en.wikipedia.org/wiki/Shusaku_Endo
72 http://en.wikipedia.org/wiki/The_Fearless_Vampire_Killers http://libretto.musicals.ru/text.php?textid=342&language=1 http://maximilianeum.mhn.de http://nl.wikipedia.org/wiki/Liesbeth_List http://pweb.de.uu.net/butterfly.m/DramaMusicalDef.html http://storyarchitekt.com/drama.html http://storyarchitekt.com/musik/rebecca.html http://storyarchitekt.com/Struktur.html http://storyarchitekt.com/Vampire.html http://www.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&token=ADFEAEE47919D D46AA7620C8907146DBBB66F929DC4AFD831F29461BDFAF2D7F 991A51D969DBA581B4E574B166ADFF2EA3160ED1C0EE56F6D965 2D5DF0&searchlink=SILVER|CONVENTION&samples=1&sql=11:fpf yxqr5ldke~T1 http://www.caterinavalente.com http://www.fdb.cz/filmy obsazeni/9661 Jih proti Severu Gone with the Wind.html http://www.fdb.cz/filmy obsazeni/17541 Ptaci The Birds.html http://www.fdb.cz/herec_zivotopis.php?section=herci&action=show&su baction=zivotopis&id=21199 http://www.gittehaenning.de/bio.htm http://www.jd drews.de/biographie/index.php http://www.julioiglesias.com/de/mainde.html http://www.kingsleysound.com/Biogr.html http://www.kingstontrio.com/ content/the_trio1.htm http://www.maffay.de http://www.mozart musical fanclub.de/story.html http://www.musicalvienna.at/produktionen/archiv/ http://www.peteralexander.de/datein/Biogr.html http://www.stefanzweig.org/zweig_bc.htm http://www.storyarchitekt.com/buch/elisabeth.html
73 http://www.storyarchitekt.com/buch/prozesspappenheimer.html http://www.storyarchitekt.com/musik/elisabeth.html http://www.storyarchitekt.com/musik/marieantoinette.html http://www.storyarchitekt.com/musik/mozart.html http://www.storyarchitekt.com/presse/biografie.html http://www.studienstiftung.de http://www.udojuergens.de/bio.htm
74