Diplomová Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Bc. Magdaléna Daňková Magisterská diplomová práce Fungování soudobých sociálně-kulturních komunitních center v českých městech Případová studie Autonomní sociálně kulturní centrum Klinika v Praze Functions of social-cultural community centers in the Czech cities vedoucí práce Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. 2016 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím uvedených pramenů a literatury. ......................................................... Datum a podpis autorky 2 Obsah 1. Úvod 6 2. Teoretická část 8 2.1 Kontext práce a dobové souvislosti 8 2.2 Komunitní centra v kontextu nestátního neziskového sektoru 12 2.2.1 Cíle a funkce neziskových organizací 13 2.2.2 Řízení a financování neziskových organizací 14 2.2.3 Nejčastější problémy neziskových organizací 17 2.3 Charakteristika kulturních organizací 18 2.3.1 Cíle a funkce kulturních organizací 19 2.3.2 Řízení a financování kulturních organizací 19 2.3.3 Nejčastější problémy kulturních organizací 23 2.4 Sociálně-kulturní komunitní centra v Evropě 24 2.4.1 Příklady soudobých sociálně-kulturních komunitních center napříč Evropou 27 2.5 Sociálně-kulturní komunitní centra v Českých zemích, ČSR a ČR 32 2.6 Charakteristické znaky sociálně-kulturních komunitních center 38 3. Metodologická část 42 3.1 Výhody a nevýhody kvalitativní metody 43 3.2 Základní přístup a užité metody 43 3.2.1 Určení výzkumné otázky 44 3.2.2 Výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat 44 3.2.3 Sběr dat, analýza a interpretace dat 44 4. Analytická část 46 4.1 Ateneo, Most 46 4.2 Petrohradská kolektiv, Praha-Vršovice 49 4.3 Autonomní sociální centrum Klinika 52 4.3.1 Historie Kliniky 53 4.3.2 Organizační struktura 54 4.3.3 Organizační kultura 56 4.3.4 Financování 57 4.3.5 Poskytované služby a aktivity 60 4.3.5.1 Aktivity v roce 2015 61 4.3.5.2 Aktivity v roce 2016 64 4.3.6 Propagační a marketingové aktivity 67 4.3.7 Návštěvníci, veřejnost a Klinika 71 4.3.8 Sítě 75 4.3.9 Problémy Kliniky 76 4.4 Shrnutí analytické části 78 5. Závěr 79 6. Resumé/Resume/Le Résumé 83 7. Seznam vyobrazení 85 8. Seznam použitých pramenů a literatury 86 9. Přílohy 97 3 Předmluva Tímto chci poděkovat Mgr. Simoně Škarabelové, Ph.D. za vedení práce a její cenné rady. Dále členům centra Klinika, za jejich čas, ochotu, pomoc a milé přijetí v jejich kolektivu. A především celé své rodině, příteli a přátelům za jejich trpělivost, pomoc a povzbudivá slova v době tvůrčí i studijní krize. 4 Anotace Diplomová práce rozebírá fungování sociálně-kulturních komunitních center v českých městech, se zaměřením na fungování Autonomního sociálního centra Klinika v Praze. Cílem práce je poodhalit, jak se takováto centra v České republice formují, řídí a financují. Diplomová práce rozebírá také jejich programovou skladbu či problémy spojené s jejich fungováním. Autorka se prostřednictvím kvalitativních rozhovorů zabývá i vztahem těchto organizací k okolí a otázkou, zda sociálně-kulturní komunitní centra mají potenciál se v České republice dále rozšiřovat. Annotation This thesis analyses how social-cultural community centers in the Czech cities function, with focus on the Autonomous social centre 'Klinika' in Prague. The aim is to reveal how such centers are formed, managed and financed in the Czech milieu. This thesis also deals with their programme scheme and problems related to their functioning. Through the qualitative interview, the author pursues what relations these organizations have to their neighborhoods. The author also raisesa question of potential development of these centers. 5 1. Úvod „Všechna města (a všichni lidé) disponují kreativní energií.“ (Jane Jacobs, 1984) Fascinace městy a městskými komunitami můžeme sledovat už v díle Émila Zoly, jenž se na konci 19. století zabýval sociálním životem městských obyvatel. Ti se svou měrou podíleli na utváření podoby současných městských čtvrtí. Například pařížský Montmartre z kumulace umělců v 19. a 20. století dodnes profituje v oblasti cestovního ruchu. V Londýně to byla zase čtvrť Chelsea. S postupující modernizací, vývojem technologií, zvyšujícím se počtem obyvatel a proměnou životního stylu se města stávají kotlem kreativity, jak pojem definoval Richard Florida (2005). V současné, kreativní, ekonomice jsou jejími hybateli vysoce kvalifikovaní pracovníci, umělci a kreativci, pro něž je lokalita, ve které žijí důležitější než dopravní dostupnost do práce. Vyžadují od ní nejen občanskou vybavenost, ale především otevřené komunity s bohatými kvalitními zkušenostmi. Tyto lokality nazývají výzkumníci kreativními centry nebo čtvrtěmi. Živá a na aktivity bohatá místa poskytují prostor pro vznik alternativní kultury. A právě o alternativní kultuře v srdci měst hovoří předkládaná práce. Cílem této diplomové práce je rozebrat fungování sociálně-kulturních komunitních center v českých městech, se zaměřením na fungování Autonomního sociálního centra Klinika v Praze. Autorka prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody předkládá poznatky o tom, jak se takováto centra v České republice formují, řídí a financují. Práce rozebírá také programovou skladbu center či problémy spojené s jejich fungováním. Co si však představit pod pojmem sociálně-kulturní komunitní centra? Pod pojmem komunita (z latinského communitas) nám česká jazyková příručka (Internetová jazyková příručka, 2016) nabídne slovo společenství nebo sociologickým pohledem „souhrn lidí obývajících určitý prostor, kde vykonávají činnosti, a tvořících zpravidla samosprávnou jednotku“. Slovník cizích slov (2016) nabízí také vysvětlení, že se jedná o „skupinu osob, na kterou je nazíráno tak, jako by tvořila svébytnou část společnosti, většinou se svou vlastní subkulturou.“ Autorka práce operuje v celém předkládaném textu s posledními dvěma definicemi. Aby však čtenářům práce přiblížila, co si mají pod označením sociálně-kulturní komunitní centra představit, zaobírá se teoretickým poznatky o neziskových i kulturních organizacích. Důvodem je charakteristika center, která se podle dále citovaných zdrojů pohybují na pomezí obou typů organizací vyskytujících se v českém prostředí. Ačkoliv lze namítnout, že kulturní organizace jsou často neziskovými organizacemi, autorka v této práci řeší především obecné charakteristiky, vyplývající z jejich poslání, řízení či financování. Ačkoliv se neziskové i kulturní organizace v mnoha charakteristikách shodují, existují i oblasti, ve kterých se liší. Mnozí by mohli namítat, že za sociálně-kulturní komunitní centrum lze v podstatě označit jakoukoliv příspěvkovou nebo nábožensky orientovanou organizaci. V kontextu této práce však autorka chápe sociálně-kulturní komunitní centrum jako místo pro alternativní kulturu ve vybraném městě nebo městské části. Uskupení nacházející se na pomezí neziskové 6 a kulturní organizace. A konečně prostor, jenž vznikl z potřeb určité subkulturní komunity, kterou právě ona subkulturní komunita financuje. Práce je strukturována na tři hlavní kapitoly – teoretická část, metodologická část a analytická část. Teoretická část se zabývá konceptem současné kreativní ekonomiky, kreativními třídami podle Richarda Floridy, fenoménem tzv. šik čtvrtí v evropských městech a fenoménem do it yourself (v práci bude dále označeno zkratkou DIY) kultury. Dále představuje již zmiňované poznatky o neziskových a kulturních organizacích, historii a současnost sociálně- kulturních komunitních center, jejich charakteristiky a příklady z evropských měst. Velkou část věnuje autorka také kontextu rozvoje sociálně-kulturních komunitních center do roku 1948, po roce 1948 a po roce 1990. Dle autorky jsou totiž právě tato tři období důležitými mezníky ve vývoji české alternativní kulturní scény. Na konci první kapitoly stanovuje pisatelka této práce charakteristiky center, na základě kterých identifikovala soudobá sociálně-kulturní komunitní centra v českých městech. Metodologická část představuje autorčin výzkumný postup. Pro účely této diplomové práce si zvolila kvalitativní výzkum a metodu případové studie. Ve své intrinsitní studii pro sběr dat využila pozorování, interview a analýzu dokumentů. Rozhovory jsou kvůli politické pozici členů sledovaného kolektivu, a také na základě jejich přání, anonymizovány a jsou umístěny v přílohách práce. Poslední – analytická část se zaobírá celkem třemi příklady sociálně-kulturních komunitních center – zaniklého mosteckého Atenea, fungujícího pražského Petrohradská kolektiv a především pražskou žižkovskou Klinikou. Autorka analyzuje cíle a poslání centra, jeho organizační strukturu a kulturu, ožehavou otázku autonomního financování. Velkou část věnuje také aktivitám pořádaným kolektivem centra, kterých jen v roce 2016 bylo více než sto, dále propagačním a marketingovým aktivitám, vztahu návštěvníků a veřejnosti ke Klinice. V neposlední řadě se zaobírá problémy, kterým organizace čelí. V závěru autorka předkládané diplomové práce odpovídá na výzkumné otázky, zhodnotí svá zjištění a pokusí se odpovědět na to, zda sociálně-kulturní komunitní centra mají potenciál se v České republice dále rozšiřovat. 7 2. Teoretická část V této části práce autorka zasazuje téma do kontextu soudobé společnosti a vysvětluje důležité související pojmy. Dále rozebírá koncept a charakteristiku neziskového sektoru i kulturních organizací. Stěžejní částí teorie jsou informace o sociálně-kulturních komunitních centrech v Evropě, spolu se soudobými příklady. Vzhledem k tomu, že pro analytickou část práce je důležitý především český kontext, věnuje se autorka historickému přehledu sociálně-kulturních