PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 441/0 Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2014 Předkladatel: RČT Doručeno poslancům: 31. března 2015 v 10:10 Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2014 Projednala a schválila Rada České televize dne 25. 3. 2015. Výroční zpráva 2014 2 OBSAH Úvodní slovo předsedy Rady České televize 5 Úvodní slovo generálního ředitele České televize 7 1 Úvod 9 1.1 Základní údaje o České televizi v roce 2014 12 1.2 Organizační struktura 16 1.3 Složení Rady České televize 17 1.4 Složení dozorčí komise Rady České televize 18 1.5 Složení managementu České televize 19 1.6 Složení Etického panelu České televize 20 1.7 Vývoj mediálního prostředí v roce 2014 a výhled na další období 21 2 Česká televize v roce 2014 25 2.1 Programové služby 27 2.1.1 Programové okruhy České televize stav v roce 2014 a výhled na další období 27 2.1.2 Nová media – stav v roce 2014 a výhled na další období 47 2.1.3 Předpokládaný rozvoj programových služeb 49 2.2 Původní tvorba České televize 52 2.2.1 Vývoj a výroba pořadů v roce 2014 a výhled na další období 52 2.2.2 Priority činnosti TPS v roce 2014 a výhled na další období 58 2.2.3 Česká televize a česká kinematografi e v roce 2014 a výhled na další období 61 2.2.4 Archiv programových fondů 62 2.3 Podpora veřejně prospěšných aktivit Českou televizí v roce 2014 63 2.4 Zapojení České televize do mezinárodních organizací a aktivit v roce 2014 67 3 3 Rada České televize v roce 2014 69 3.1 Činnost Rady ČT v roce 2014 a priority pro rok 2014 71 3.1.1 Jednání Rady České televize 71 3.1.2 Agenda Rady České televize 72 3.1.3 Činnost dozorčí komise Rady České televize 74 3.2 Závěry a hodnocení Rady České televize 77 3.2.1 Souhrnné hodnocení plnění úkolů veřejné služby Českou televizí 77 3.2.2 Činnost České televize v roce 2014 při naplňování speciálního ustanovení zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů v roce 2014 121 3.2.2.1 Komunální volby a volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2014 121 3.2.2.2 Volby do Evropského parlamentu 2014 121 3.3 Závěrečné shrnutí plnění zákonných norem Českou televizí 123 3.4 Stížnosti a podněty 124 4 Přílohy 127 4.1 Přehled účasti členů Rady České televize na jednáních v roce 2014 129 4.2 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 130 4.3 Soudní spory a správní řízení v roce 2014 134 4.4 Usnesení Etického panelu České televize 138 4.5 Organizační schéma České televize 141 4.6 Oceněné pořady České televize 144 4.7 Mezinárodní koprodukce 2014 149 4.8 Stavba nového studia ČT v Brně – přehled za rok 2014 154 4.9 51. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha 201 155 Výroční zpráva 2014 4 Úvodní slovo předsedy Rady České televize Rada ČT v roce 2014 zpřesnila a rozšířila systém hodnocení veřejné služby, který využívá již čtvrtým rokem. Systém vychází z exaktní statistické metody, převzaté z praxe podobných veřejnoprávních médií evropských zemí, zejmé- na Británie a Nizozemsko. Plnění obecných cílů a úkolů médií veřejné služby, jak je v šesti základních bodech de- fi nuje například BBC, je upraveno k potřebám a specifi ckému prostředí České republiky a integruje též standardní hodnocení plnění úkolů České televize podle Zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi a Kodexu ČT. Metodika zpracování statistických dat je postupně zdokonalována podle požadavků Rady České televize tak, aby postihovala všechny základní parametry potřebné k hodnocení média veřejné služby. V roce 2014 byl původní projekt výrazně rozšířen, jeho metodologie zpřesněna a Rada ČT rozhodla o dalším navýšení počtu sledovaných zpravodajských jednotek, sloužících jako reprezentativní vzorek televizního zpravodajství. Rada České televize systematicky hodnotí úroveň a míru naplňování veřejné služby, kterou má ČT zajišťovat. Výstu- py z řady exaktních měření a s tím spojená souhrnná hodnocení dat slouží k realizaci dohledu Rady České televize nad plněním úkolů veřejné služby v intenci Zákona o České televizi a Kodexu ČT a umožňuje též sledování míry naplňování požadavků, které tyto zákonné normy kladou na televizní vysílání v České republice. Závěry těchto hodnocení za rok 2014 jsou ve stručnější podobě k dispozici ve výroční zprávě (podrobnější informa- ce na přiloženém datovém nosiči nebo na internetových stránkách Rady ČT). Rada konstatovala splnění jednotlivých cílů a zákonných požadavků s vědomím, že mnohé ukazatele se mohou zlepšovat. Generální ředitel byl na tyto nedostatky průběžně upozorňován. Dále se v roce 2014 Rada zabývala více než desítkou konkrétních zpráv o činnosti ČT (zprávy k jednotlivým progra- mům, soudním sporům, archivu ČT atd.). Případné kritické závěry jsou vždy předány generálnímu řediteli a jednot- livé zprávy Rada zveřejňuje na svých webových stránkách. Rada se dále zabývá hospodařením, projednává na základě kontrolní činnosti dozorčí komise majetkově-právní a fi nanční otázky ČT a závěry zveřejňuje na internetových stránkách Rady ČT. Rada věří, že se podaří v rámci případných legislativních změn do budoucna spojit výroční zprávy o činnosti a o hospodaření takovým způsobem, aby informace o ČT byly komplexnější a srozumitelnější. Mgr. Jaroslav Dědič Předseda Rady České televize 5 Úvodní slovo generálního ředitele České televize Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, rok 2014 znamenal pro Českou televizi další řadu posunů, přinesl například pokračování rozvoje původní tvorby, doposud nejrozsáhlejší zpravodajské pokrytí senátních a komunálních voleb i voleb do Evropského parlamentu a stabilizaci fungování dvou nových televizních kanálů, ČT :D a ČT art. Co bych však chtěl vyzdvihnout zejména, je návrat České televize na evropskou scénu. Bez mezinárodní spolupráce totiž nízkorozpočtová televize, kterou Česká televize v evropském porovnání je, nemůže efektivně fungovat. Vý- sledkem naší snahy o znovuobnovení vazeb na ostatní členy Evropské vysílací unie (EBU) bylo získání významného postu pro ČT v jejím vrcholném vedení, výkonném výboru EBU. Vnímám tento úspěch mimo jiné jako signál, kterým daly další veřejnoprávní evropské stanice najevo, že chápou Českou televizi nejen jako rovnoprávného partnera, ale i jako instituci, která se rozvíjí správným směrem a dokáže v tomto smyslu inspirovat ostatní. Vedle etablování Čes- ké televize na mezinárodní scéně tvrdě pracujeme i na zvýšení transparentnosti fungování ČT, přičemž spolu oba tyto směry úzce souvisejí. Česká televize byla totiž vůbec prvním členem EBU, který podstoupil hodnocení plnění závazků veřejné služby mezinárodním týmem auditorů. Zasedly v něm významné osobnosti veřejnoprávních medií v Evropě: Claudio Cappon, prezident RAI World, Itálie; Thomas Hinrichs, šéfredaktor zpravodajství Bayeris- cher Rundfunk, Německo; Lauri Kivinen, generální ředitel YLE, Finsko; Alexander Wrabetz, generální ředitel ORF, Rakousko. Právě proto, že se jedná o renomované a uznávané odborníky, navíc ze zemí, které jsou v České republice často považovány za vzor, vnímám jako užitečné zmínit alespoň některé ze závěrů jejich hodnocení. Auditorský tým dík své hluboké znalosti televizního prostředí a zahraniční praxe upozornil na několik rizikových momentů naší stávající mediální legislativy. V bodech, ve kterých se věnoval kontrolním mechanismům, pohled auditorů demonstroval rozdílné vnímání způsobů kontroly a nezávislosti veřejné služby v ČR a vyspělé Evropě. Hodnotitelé například konstatovali, že „kdokoli může Radě ČT nebo RRTV podat stížnost na činnost či pořady ČT. Na úrovni Rady a regulačního orgánu jsou pak řešeny a probírány tak podrobné otázky, které by zde vů- bec neměly být projednávány. Takový systém otevírá dveře pro vměšování a vnější tlak.“ To ostatně odpovídá i mé tříleté zkušenosti v pozici generálního ředitele České televize. Zatímco tolikrát v minulosti zmiňovaný přímý systémový politický vliv je mýtus, snaha oslabit veřejnoprávní televizi různými kampaněmi, ať již ze strany různých zájmových skupin, anebo jednotlivců, je zřejmá a doložitelná. Jeden příklad z této výroční zprávy za všechny. V roce 2013 se žádosti opakovaných žadatelů podávající stížnost na ČT podílely na celkovém počtu žádostí pouze 29 %, v roce 2014 tvořily tyto žádosti už více než 53 %. I další postřeh zahraničních hodnotitelů, který bych rád zmínil, má základ v legislativě. Při analýze fi nancování Čes- ké televize, které je takřka z 90 % závislé na koncesionářských poplatcích podmíněných vlastnictvím televizního přijímače, dospěl totiž audit k závěru, že „takový systém není optimální a ve světě, kde televizní přijímač již není jediným prostředkem pro sledování obsahu ČT, s sebou nese rizika do budoucnosti. Doporučujeme, aby Parlament ČR společně s ČT vypracoval udržitelnější systém fi nancování a mohl tak chránit její existenci v dlouhodobém horizontu.“ Z této skutečnosti rozhodně nevyplývá jakékoli zpochybnění našich závazků směrem k vyrovnanému hospodaření České televize. Otázka fi nancování je však z dlouhodobého hlediska podstatně širší a složitější, než by se při povrchnějším pohledu mohlo zdát. ČT je zaměřena na původní českou tvorbu, je to její základní společenské poslání. Kvalitní nezávislá televizní tvorba refl ektující české reálie, historické souvislosti a kulturní tradice je však komerčně většinou nezajímavá, na rozdíl od sterilní průmyslové výroby velkých studií, která refl ektují jen obecně známá, univerzální témata přenositelná v podstatě do libovolných geografi ckých a civilizačních oblastí. I proto je další fungování původní české nezávislé produkce bez České televize nepředstavitelné. Je skutečně