Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav religionistiky Seminář čínských studií

Bakalářská diplomová práce

2013 Veronika Čermáková Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav religionistiky Seminář čínských studií

Kulturní studia Číny

Veronika Čermáková

VÝVOJ ŽÁNRU SCIENCE FICTION

V ČÍNĚ 20. STOLETÍ

Vedoucí práce: Mgr. Táňa Dluhošová, Ph.D.

2013

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce

3

Anotace

Cílem této bakalářské práce je sestavení přehledu vývoje literárního žánru science fiction v Číně. První kapitola obecně seznamuje čtenáře se žánrem science fiction. V druhé kapitole se práce zabývá překlady západní tvorby do čínštiny a otázkou popularizace vědy skrze žánr science fiction. Následně pojednává o první originální čínské tvorbě. Třetí kapitola mapuje období od vzniku ČLR (1949) do začátku kulturní revoluce (1966), kdy science fiction byla tvořena převážně literaturou pro děti a byla značně ovlivněna politickou situací. Čtvrtá kapitola popisuje krátké období rozkvětu žánru v letech 1979-83. Pátá kapitola představuje současnou situaci žánru, populární autory a změny, kterými si žánr od svých počátků prošel. Každé období je přiblíženo představením dobového literárního díla.

Klíčová slova: Science fiction, science fantasy, popularizace vědy, vize budoucí společnosti, dětská literatura

Annotation

The aim of this thesis is to create an overview of science fiction genre development in China. The first chapter introduces the science fiction genre in general. In the second chapter, the thesis deals with the topic of translations of western literary works into Chinese language and popularizing science through science fiction genre. Subsequently, the thesis discusses China's first original SF production. The third chapter focuses on the period since the establishment of the PRC (1949) to the beginning of the Cultural Revolution (1966), when science fiction was formed mostly of literature for children and was greatly influenced by the political situation. The fourth chapter describes the brief blooming period of the genre in 1979-83. The fifth chapter presents the current situation of the genre, popular authors, and the changes which the genre went through from its beginnings. Each period is outlined by the presentation of historical literary works.

Keywords: Science fiction, science fantasy, popularization of science, the vision of a future society, children's literature

4

1. ÚVOD ...... 6 1.1. Definování pojmu Science Fiction ...... 6 1.2. Subžánry ...... 10

2. POČÁTKY PRONIKÁNÍ SCIENCE FICTION DO ČÍNSKÉHO POVĚDOMÍ ..... 13 2.1. Překlady cizích autorů ...... 13 2.2. Popularizace vědy ...... 15 2.3. Literární autoři skrytí v utopiích ...... 16 2.4. Představení díla Mao cheng ji (1932) od Lao She ...... 19 3. ROZMACH ŽÁNRU PO VZNIKU ČLR ...... 21 3.1. Subžánr dětské literatury ...... 22 3.3. Představení díla „Ge diao bizi deda xiang“ (1958) od Chi Shuchanga ...... 25 4. ZNOVUZROZENÍ ŽÁNRU V LETECH 1979 – 82 ...... 27 4.1. Zakládání science fiction časopisů a doboví autoři ...... 28 4.2. Filmové scénáře, divadelní hry a další média ...... 31 4.3. Představení díla „Fushi“ (1981) od Ye Yonglie ...... 32 5. SOUČASNÁ SITUACE SCIENCE FICTION LITERATURY ...... 34 5.1. Typické prvky čínské tvorby ...... 34 5.2. SF časopisy a jejich dostupnost ...... 36 5.3. Populární autoři ...... 37 5.4. Překlady do AJ – popularita mimo Čínský svět ...... 39 5.5. Představení díla „Lijiang de yu’ermen“ (2006) od Chen Qiufana ...... 42 6. Závěr ...... 44 7. Příloha ...... 46 8. Seznam použité literatury: ...... 52

5

1. ÚVOD Science fiction literatura (čínsky: kehuan xiaoshuo 科幻小说) 1 nepatří k žánrům řadícím se do vysoké literatury. Většinou bývá považována za brakovou literaturu, něco nehodno čtení, natož studia. Odborných prací zabývajících se čistě science fiction není mnoho, převážně se zabývají konkrétním kratším obdobím ohraničeným důležitějšími dějinnými událostmi a o science fiction se zmiňují jen okrajově, případně je řazena k ostatní literatuře bez bližšího žánrového vymezení. Souborné přehledy historie science fiction bývají součástmi větších celků, řadícím se spíše k populárně naučné literatuře. Pro načrtnutí historického vývoje čínské science fiction, o který se tato práce snaží, je nutné využít velké množství zdrojů, a to často právě z řad populárně naučné literatury, časopisů a textů z internetu. Pro pokračování této kapitoly bude použita populárně naučná kniha od Ondřeje Neffa (*1945) s názvem Jak blufovat o sci-fi z roku 1999, která stručně a výstižně seznamuje s žánrem i naprostého laika. Neff je jedním z předních českých autorů a teoretiků science fiction, stál u zrodu největšího českého science fiction časopisu Ikarie.2

1.1. Definování pojmu Science Fiction Označení „science fiction“ vzniká poměrně pozdě. Zatímco první klasická díla žánru vznikají v průběhu 19. století, samotný název byl zaveden ve 30. letech 20. století. Zkratka „sci-fi“ ještě později v 50. letech. Dobrat se odpovědi na otázku, kdo je autorem tohoto pojmu, a tedy otcem moderní science fiction, je samo o sobě dost rozsáhlé téma, ale výsledek není jednoznačný. Jedná se zřejmě o některého z méně známých knižních autorů, zato věhlasných zakladatelů prvních science fiction časopisů, samozřejmě působících ve Spojených státech, kteří stáli u počátků rozvoje žánru, následující roky (tedy pozdní 30. a celá 40. léta) jsou považovány za zlatý věk science fiction, doprovázený především vydáváním (kvalitních) science fiction povídek. V Číně taková etapa rozkvětu přichází až v 50. letech.

1 Pojem „kehuan xiaoshuo“ vychází z termínu „kexue huanxiang“ 科学幻想: přibližný význam je „science fantasy“. Tyto termíny vznikají až po založení ČLR, kdy byla do Číny přivedena ruská science fiction. Na počátku 20. století se v Číně používal pojem „kexue xiaoshuo“ 科学小说, bližší přesnému významu science fiction. Dnešní název pro žánr je tedy skutečně science fantasy, přičemž slovo fantasy je mnohými Číňany chápáno spíše jako něco negativního, nesmyslného. I proto dnes vyvstávají názory, zda by nebylo dobré vrátit se k jednoznačnému názvu kexue xiaoshuo. (Huss 2000, 96) 2 Pro více informaci spojených s působením tohoto autora v žánru science fiction viz http://neff.cz/zivot/03_zivotopis_vel.html 6

Můžeme se pouze dohadovat, co označit jako první dílo science fiction. Za zakladatele science fiction bývají považováni H.G. Wells (1866-1946) a Jules Verne3 (1828-1905), podle nich se také často žánr pohodlně dělí na dva proudy - Verneovský/technický a Wellsovský/společenský. „Verna okouzloval vynálezecký duch 19. století a ve svých románech domýšlel, k čemu dobrému by vynálezy mohly být užitečné. Wells si více všímal neblahých dopadů techniky na společnost a ukazoval, kam až mohou jednotlivci i celá společnost klesnout.“ (Neff 1999, 49). Jelikož ale Wells i Verne vydávali své knihy až ke konci století, další možnosti představují práce Edgara Allana Poea (1809-1849) nebo dílo Mary Shelley (1797- 1851) z roku 1818, Frankenstein, které bývá často označováno za první science fiction. Ačkoli by Frankenstein měl být ponechán spíše samostatnému žánru horroru, oživení monstra za využití vědy je dostatečně silným science fiction prvkem, aby mohl být podle některých teoretiků do žánru zařazen. Stejně jsou na tom i horrorová díla Edgara Allana Poea, která v žádném případě nejsou primárně řazena do science fiction, ale když přijde na hledání kořenů žánru, běžnou logikou nevysvětlitelné prvky v Poeových dílech mohou být v krajním případě považovány za science fiction. Teoretici science fiction ale dokáží přijít i s extrémnějšími příklady. Někteří4 obhajují stáří žánru tím, že nacházejí prvky science fiction i v dílech jako Epos o Gilgamešovi, (například, podobně jako v případě Frankensteina, prvek „vytvoření“ člověka může být interpretován jako science fiction), arabské Pohádky tisíce a jedné noci, (jeskyně loupežníků otevírající se na hlasové heslo – může být náznak vyspělé technologie) nebo Bible, ve které lze najít mnoho někdy až extrémních případů možné science fiction. V případě Číny je tím příkladem román Putování na západ (čínsky: Xi you ji 西游记) z 16. století nebo povídky o podivném od Pu Songlinga (1640-1715).5

Proč science fiction vzniká? Encyklopedie Britannica u pojmu science fiction uvádí, že se jedná o „formu beletrie, která se zabývá hlavně dopadem skutečné či smyšlené vědy na společnost nebo jednotlivce.“6 Science fiction vzniká bok po boku s průmyslovou revolucí v Evropě. Čerpá z ní inspiraci i z ní má strach. Nadšení z technických objevů střídají příběhy o dopadu technizace na společnost. V článku

3 O Verneově vlivu na čínskou science fiction bude řeč v další kapitole. 4 Např. autoři Wu Dingbo (*1941) a Patrick Murphy (*1951) v knize Handbook of Popular Chinese Culture. 5 Tyto a další jsou zmíněny v knize Handbook of Popular Chinese Culture. 6 Zdroj: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/528857/science-fiction 7 věnovaném asijské science fiction Takayuki Tatsumi (*1955) píše, že science fiction je „vedlejším produktem západní modernizace“ (Tatsumi 2005, 323). Neff se na druhé straně domnívá, že argumentovat se dá i s tím, že „science fiction má pro vědu inspirační efekt a navíc je schopna předvídat vývoj“ a dodává „tuto tezi lze vskutku úspěšně bránit. Potírat ji lze mnohem snadněji.“ (Neff 1999, 42). Vedle science fiction existuje také pojem „speculative fiction“, který můžeme chápat jednoduše jako synonymum pro science fiction (někdy se také bere jako samostatný subžánr; zkratka SF může mít významy obou těchto pojmů), nebo jej překládat jako „spekulativní fikce/próza“ (Neff 1999, 24). Neboť tím je science fiction především, spekulováním a filozofováním založeném na většinou (ale ne nutně) vědecky podložené bázi. Skrze žánr science fiction se spisovatelé mají možnost vyjadřovat k věcem, ke kterým jim namísto technického vzdělání stačí jen fantazie. Jde o pojem sloužící pro uchlácholení těch, kteří považují science fiction za žánr natolik nízký, že jim nestojí za řeč.

Neff pro představení žánru nezainteresovanému čtenáři ve své příručce cituje několik umělců nejen z literárního prostředí. „Když se někdo promění v deseticentimetrového trpaslíka následkem kouzla, je to pohádka. Když za tím účelem vypije chemickou vodičku, je to sci-fi.“ (Neff 1999, 6). Tento citát narážející na neodmyslitelnou roli vědy v žánru science fiction Neff následně neguje vlastní poznámkou, že „v moderní fantastice se často užívá i kouzel“ a „sci-fi nemusí obsahovat vědecká fakta“ (Neff 1999, 8). V tuto chvíli si musíme uvědomit, čím se zabýváme. Existuje jakýsi pomyslně nadřazený pojem „Fantastika“, zahrnující vše, co je neskutečné, nadpřirozené, fantastické. Fantastika je synonymem jak pro žánr science fiction, tak fantasy a horror, směry, které bývají často zaměňovány nebo nesprávně míseny dohromady. Držíme-li se vývoje názvosloví, které vzniká mnohem později, než samotná literární díla, fantasy je subžánr science fiction, který se vedle postupného vývoje dalších subžánrů začal od science fiction tolik odlišovat, že dnešní fanoušek jednoho nebo druhého nechce o podobném možném propojení ani slyšet. Co se týká chronologické literární historie, pořadí může být různé, příběhy s nadpřirozenými prvky existovali dlouho předtím, než Verne nebo Wellse byli naživu, natož něco napsali. Sečtělí a znalí fanoušci žánru se mohou hodiny hádat o prvním zástupci toho či onoho žánru, argumentujíce tím, že i Bible obsahuje prvky science fiction ve formě vyspělé technologie odolávající živelným pohromám jako

8

Noemova archa, nebo silová pole, díky kterým Mojžíš nechal rozestoupit moře. Fantasy nadšenec obojí označí jako magii. A oba budou mít pravdu. A tak je to s jednoznačným definováním pojmu. „Jednu z prvních vážně míněných definic stanovil Hugo Gernsback7 (1884- 1967), když řekl, že to je „typ příběhu, jaké psal Jules Verne, H.G. Wells a Edgar Allan Poe – roztomilý příběh spojený s vědeckými fakty a pohledem do budoucna.“ (Neff 1999, 6). Roztomilostí určitě není science fiction podmíněna. Výše zmíněný Frankenstein nebo Wellsova Válka světů, 8 vyprávějící o invazi mimozemšťanů, kteří se lidmi nejen živí, ale také jejich zbytky používají k přetransformování planety Země, určitě nepatří k roztomilému čtení. Slovo naivita by bylo více na místě. Některé dobové představy autorů o budoucích světech a vymoženostech jsou z dnešního pohledu jistě úsměvné. S vědeckými fakty se to má tak, že autoři si častěji vymyslí vlastní fyziku, než aby skutečně založili své nápady na platných poznatcích. A vize budoucnosti může být i budoucnost tak blízká, že se jedná o zítřek, nebo také alternativní včerejšky. Ve zkratce: Science fiction je rozsáhlý žánr. Tvoří ho jednoduché příběhy dobra proti zlu, lišící se od pohádky většinou jen tím, že se vše odehrává ve vesmíru, i komplikované příběhy z budoucnosti nebo alternativních realit způsobených odlišným vývojem dějin, za což je ve většině případů zodpovědný jen autorův nápad, ve zbylých případech cestování časem a prostorem pomocí létajících aut, budek, zrychlenou evolucí získaných speciálních schopností či procházení červích děr. Všechna science fiction má povětšinou společné prostředí vesmíru, vyspělé technologie, zásahy mimozemských civilizací nebo lidí z budoucnosti a především pokřivování nejrůznějších vědeckých disciplín.

Fantastika je v Číně oblíbená asi stejně jako v České republice. Tedy pokud člověk není fanoušek a o žánr se nezajímá, vůbec neví, že v zemi popularita něčeho takového je. Existuje ale mnoho fanouškovských skupin (tzv. fandomů), které tvoří

7 Hugo Gernsback je jedním z těch, kteří jsou označování za autory pojmu Science fiction. Gernsback byl autorem několika málo známých prací, především byl ale zakladatelem a editorem prvního science fiction časopisu „Amazing Stories“. Cena „Hugo“ (Nejvyšší možné ocenění v rámci literární science fiction) nese právě jeho jméno. Dalším a pravděpodobnějším autorem pojmu science fiction je John W. Campbell (1910-1971), editor pozdějšího časopisu „Astounding stories“, který velkou měrou přispěl k rozkvětu žánru ve 40. letech. 8 Román je z roku 1898. V roce 1938 byl zpracován ve formě rozhlasového vysílání. To bylo natolik autentické, že posluchači panikařili a skutečně věřili, že na Zemi útočí mimozemšťané. Jedná se o zásadní knihu žánru science fiction. 9

základny čtenářů pro poměrně nemalý počet knižních autorů. Stejně jako v ČR, i v Číně čtenáři fantasy mírně převyšují nad čtenáři science fiction, což je fenomén vznikající v 90. letech. Příliv vlivu manga komiksů z Japonska také přisýpá na misku vah spíše pro fantasy směry.

1.2. Subžánry Následující krátký přehled subžánrů science fiction představuje ani ne tak nejdůležitější, jako spíše nejrozšířenější kategorie, do kterých dá rozřadit většina literární science fiction tvorby.9

Hard SF (Čínsky: ying kehuan xiaoshuo 硬科幻小说) Česky je to „tvrdá SF“. Někdy se říká i „žánrová“ v tom smyslu, že právě tento druh science fiction je nejblíže prapůvodním kořenům. Tedy je postavena na vědě nebo pseudovědě. 10 Původně se onou vědou myslela především fyzika, nyní jsou běžné hard SF postavené na biologii, chemii a jiných „soft“ vědách (Neff 1999, 22).

Soft SF

(Čínsky: ruan kehuan xiaoshuo 软科幻小说) Parafráze na „hard SF“. Za „měkkou“ je označena ta science fiction, která se zabývá motivy sociálními a filosofickými (Neff 1999, 23). Satirický román Mao cheng ji 猫城记 [Kočičí město]11 od autora Lao She 老舍 (1899-1966) z roku 1932, který zobrazuje dystopickou společnost kočičích lidí, může být považováno za první čínské soft science fiction (Wu 2013, 10). Kvůli tamnímu politickému zřízení a míře cenzury se tento subžánr v Číně téměř nevyskytuje.

9 Kurzívou je psána definice převzatá z příručky O. Neffa (Neff 1999, 22-25), další text je převážně vlastní. 10 Tento pojem bude mít v Číně od 50. let vlastní negativní význam, viz patřičná kapitola (poznámka autorky práce) 11 Více o románu Mao cheng ji v kapitole 2.3. a 2.4.

10

Kyberpunk Jde zpravidla o příběhy z blízké budoucnosti, odehrávající se ve velkoměstské džungli s hrdiny žijícími na okraji společnosti, parazitujícími na spotřební supertechnice, zejména elektronice. Science fiction, které odráží rozvoj informatiky a počítačové techniky v 80. a 90. letech (Neff 1999, 24). Kyberpunk je mimo jiné častým prvkem manga komiksů. Kyberpunk a stejně tak i steampunk překračuje hranice literatury a stává se rovněž i módním stylem. Fanoušci se nemusí nutně přimykat k jednomu konkrétnímu knižnímu dílu, ale k celému subžánru jako kulturnímu celku.

Steampunk Příběhy, odehrávající se v alternativním 19. století, odtud název „parní punk“ (Neff 1999, 25). Existuje i pojem Dieselpunk, který se inspiroval zase v technickém pokroku způsobeném 1. světovou válkou, ačkoli ne tak často se dá s tímto označením setkat. Oba žánry jsou charakteristické příběhy z alternativní historie a soustředěním se na zastaralé, ale po vizuální stránce atraktivně vyhlížející technologie. Podobným směrem je zaměřen i „New Weird“, „v devadesátých letech vznikající literární hnutí, které se snaží bourat hranice mezi jednotlivými žánry fantastiky“ (Reid 2009, 234). Za čínský steampunk se dá označit povídka na pokračování z roku 1904 „Yueqiu zhimindi xiaoshuo“ 月球殖民地小说 [Příběhy Měsíční kolonie], nesoucí prvky podobné pracím Julese Vernea, konkrétně cestu na Měsíc v balónu (Nevins 2011, 2).

Space opera Název vzniká podle seriálových „soap oper“. Space opera se odehrává v kosmu, je dobrodružná, hodně se tu létá a střílí a vůbec se tu nefilozofuje (Neff 1999, 23).

Science fantasy Literární hybrid, ve kterém se projevují prvky jednoho i druhého krajního proudu, science fiction i fantasy (Neff 1999, 25). Někdy je tímto pojmem označována celá čínská science fiction tvorba, ale ve skutečnosti byl v takovém smyslu pojem „science fantasy“ v Číně zaveden po sovětském vzoru až po založení ČLR.

11

V rámci shrnutí je nutno dodat, že existuje množství subžánrů, jejichž počet stále vzrůstá a které se vzájemně překrývají. S dalším rozvojem žánru bude stále těžší a těžší určitou literární práci jednoznačně zařadit. Ani tento přehled tedy není nijak exaktní věcí, spíše jen pomůckou při prvním seznámení se s žánrem science fiction.

12

2. POČÁTKY PRONIKÁNÍ SCIENCE FICTION DO ČÍNSKÉHO POVĚDOMÍ Počátek čínské science fiction je často zasazován do 80. let minulého století, kvůli vzniku těch nejlepších prací žánru a ustálení autorské obce, z níž většina spisovatelů vydává své práce dodnes. Tento časový údaj je ale jako počátek žánru v Číně naprosto chybný. Stejně tak chybné je i jmenování období vzniku ČLR, kdy se žánr těšil jisté státní podpoře. Počátek se datuje až na přelom 19. a 20. století k prvním překladům západních autorů do čínštiny a následně k první originální čínské tvorbě. 12 Zatímco v Evropě science fiction vzniká jako způsob vyrovnání se s probíhajícím rozvojem technologií, v Číně vzniká proto, aby dala podnět právě pro příchod technologické revoluce. Nejen autoři kulturních hnutí jako Hnutí za novou kulturu (čínsky: Xin wenhua yundong 新文化运动) působící od roku 1915 nebo Májové hnutí (čínsky: Wusi yundong 五四运动) z roku 1919 píší eseje,13 ve kterých vyzdvihují váhu žánru science fiction pro ráz celé společnosti, do které je nutno přivést nový druh myšlení, kritický a kreativní druh myšlení. Překládají západní autory science fiction, aby se mladí učenci mohli inspirovat a začít inklinovat k technickým oborům a začít tak pracovat na technologickém pokroku, který Čína na počátku 20. století tolik potřebovala a tolik se ho stranila. Toto období je dále charakterizováno touhou po změnách a obavách o budoucnost Číny. V takových podmínkách vzniká čínská science fiction. Od počátku století do založení Čínské republiky roku 1912 se jedná o první rozkvět žánru. Pamětihodná díla ale vznikají až ve 30. letech.

2.1. Překlady cizích autorů Autoři různých kulturních hnutí měli velký zájem na vyvedení Číny z izolace, do které se za poslední roky a desetiletí sama uvrhla. Chtěli přimět lid k pochopení nutnosti kulturního a technického rozvoje. Mezi jeden z prostředků tohoto snažení patřila i science fiction, která byla v Evropě reakcí na technickou revoluci. „Překlad sloužil jako most do budoucnosti“ (Lu 2007, 128).

12 Pro bližší informace o tvorbě z přelomu století, viz články „From Popular Science to Science Fiction: An Investigation of 'Flying Machines'" od Chen Pingyuana a "Jules Verne, Science Fiction and Related Matters" od Davida Pollarda. 13 Například Lu Xunovy eseje „Ren zhi lishi“ 人之历史 [Historie lidstva] a „Kexue shi jiao pian“ 科学史教篇 [O historii vědy] obě z roku 1907.

13

Počátek uvedení žánru do Číny se většinou datuje do roku 1902 k Liang Qichaovu 梁启超 (1873-1929) překladu Verneova románu Dva roky prázdnin (čínsky: Shiwu xiao haojie 十五小豪傑, tedy Patnáct malých hrdinů). Jedná se také o jeden z vůbec prvních překladů do jazyka baihua 白 话 , blízkého lidovému jazyku. Nutno zmínit, že Liang je zodpovědný za překlad pouhé poloviny knihy, druhou půlku přeložil autor Luo Pu 罗普 (1876-

1949) (Lu, 2007, 125). Mnoho autorů ale udává, že nešlo o 1) Obálka knihy Shiwu xiao haojie první čínský překlad Julese Vernea. Už v roce 1900 měla být přeložena kniha Cesta kolem světa za 80 dní 14 (čínsky: Bashi ri huan youji 八十日环游记) autorkou a překladatelkou Xue Shaohui 薛绍徽 (1866-1911) a jejím manželem Chen Shoupengem 陈寿彭 (1857-1923) (Hanan 2004, 159). Tento překlad je z nějakého důvodu zmiňován jen málokdy a prvenství je přisuzováno právě Liangovi. Dále pak Lu Xun 鲁迅 (1881-1936) rok poté, tedy v roce 1903 (někdy udáván i rok 1902), přeložil Verneovu Cestu do středu Země15 a poté několik dalších románů od Vernea nebo H.G.Wellse. Jak Liang Qichao tak Lu Xun působili v Japonsku a nepřekládali z originálů, nýbrž z japonských překladů, které byli většinou překládány také až z druhé ruky přes angličtinu. Zatímco japonská verze byla stále poměrně věrná originálu, čínská verze byla kratší a obsahovala básně na koncích kapitol, což byl prvek podobný spíš čínské literatuře. Většina překladů vycházela na pokračování v různých periodikách. V periodikách vycházela i první originální čínská tvorba, která byla často zaměňována za překlady. V této době je tedy těžké určit, co je čínské a co zahraniční dílo. Někdy se povídka vydala jako překlad záměrně, čímž se zvýšila její hodnota na trhu. (Wu, Murphy 1994, 261).

V nadcházejícím období se hlavní živnou půdou pro science fiction stává dětská literatura, je tedy důležité se o ní zmínit. Právě Lu Xun se dále zabýval také literaturou pro děti, která do té doby v podstatě neexistovala, díky chybějícímu

14 Původní francouzský název zní Le tour du monde en quatre–vingts jours. Kniha vyšla v roce 1873. 15 Původní francouzský název zní Le voyage au centre de la terre. Kniha vyšla v roce 1864. 14

konceptu hájeného dětství v Číně vůbec 16 a považoval ji za potřebnou protiváhu k nucenému studiu konfuciánských knih. Autorka Mary Ann Farquhar ve své knize dává za příklad povídku „Kuangren riji“ 狂人日记 [Bláznův deník], 17 která má vystihovat, jak čínská konfuciánská společnost „svým vzdělávacím systémem poškozuje přirozenost dětství a vysává z dětí všechnu radost, zvědavost a úžas“ (Farquhar 1999, 54). Později, po vytvoření ČLR, byla science fiction zredukována pouze na dětskou literaturu, ta měla v čínském prostředí kořeny opět u překladů Verneových knih (Cesta na Měsíc a Cesta do středu Země).

2.2. Popularizace vědy Už bylo řečeno, že žánr science fiction je silně provázán s rozvojem technologií a vědy. Do Číny nově příchozí teorie společenského darwinismu, aplikující teorii o přežití nejsilnějšího jedince v přírodě na celé společnosti a národy, byla dalším podnětem k zabývání se vědou jak po technické tak i společenské stránce. Už v 90. letech 19. století vycházela ilustrovaná příloha šanghajských novin Shenbao 申报 s názvem Dianshizhai huabao 点石斋画报, ve které byly kromě dobových událostí zaznamenávány i vědecké objevy a to i ze západu, například vypuštění horkovzdušného balónu určeného pro přepravu pasažérů. Lu Xun 18 se kromě překladů západních děl zabýval též propagací vědy. V předmluvě k překladu Verneovy Cesty na Měsíc19 z roku 1903 líčí, jak by věda a literatura mohla vyřešit problémy Číny (Wu, Murphy 1994, 259). Ještě desetiletí před pádem císařství bylo v Číně populární studium geologie, sám Lu Xun se mu několik let věnoval, než se rozhodl pro studium medicíny. Následně tomuto odvětví věnoval několik esejí. Lu Xun tedy ve svých esejích naváděl i ke studiu geologie a ochraně čínského přírodního bohatství (Pollard 2002, 26). K žádnému velkému přelomu na poli vědeckého bádání tehdy nedošlo, ale bylo vidět, že si uvědomili potřebu zaměření se Číny na konkrétní vědeckou disciplínu (Shen 2007, 590). Chen Duxiu 陈独秀 (1879-1942), vedoucí osobnost Hnutí za

16 Viz Children's Literature in China: From Lu Xun to Mao Zedong od Mary Ann Farquhar. Pro Informace o Lu Xunovi, viz kapitolu Lu Xun and the World of Children na stranách 41-90. 17 Jedna z nejznámějších Lu Xunových povídek z roku 1918. Jedná se o deník sepsaný blouznícím, nemocným člověkem, který trpí představami, že se ho lidé v jeho okolí snaží sníst. 18 O Lu Xunově životě pojednává například kniha Davida E. Pollarda True Story of Lu Xun. 19 Čínsky: Yuejie luxing – bianyan 月界旅行·辨言

15

novou kulturu, uvedl v roce 1919 esej v časopise Xin qingnian 新青年 [Nové mládí], kde dal vědě a demokracii přezdívky Sai Xiansheng (pan Věda) a De Xiansheng (pan Demokracie) a prohlásil, že „pouze tito dva pánové mohou zachránit Čínu před politickou, morální, akademickou a intelektuální temnotou, ve které se Čína nachází.“ (Gu 2001, 1). Hu Shi 胡适 (1891-1962), osobnost Májového hnutí, ve dvacátých letech napsal: „není nikdo, kdo by si dovolil zmenšovat dopad vědy“ (Hua 1995, 145).

2.3. Literární autoři skrytí v utopiích Jsou případy, kdy autor nekalkuloval s tím, jaký žánr píše, chtěl pouze vyjádřit svou myšlenku. To čtenář či literární kritik si dílo zařadí do příslušné přihrádky. Někdy nastanou ovšem situace, kdy je těchto přihrádek hned několik. Science fiction je považována za nízký žánr, ale zahrnuje mnoho podžánrů. Autoři velkých národních děl jsou jen málokdy spojováni s něčím tak podřadným jako science fiction, i když jejich dílo vykazuje nemalé množství prvků žánru. V době Karla Čapka (1890-1938) pojem science fiction nebo vědecko-fantastická literatura ještě neexistoval, přesto nikdo neupře jeho dílům míru futurismu a v případě hry R.U.R. prvenství v použití jednoho z nejužívanějších slov v žánru (tedy robot). Autory science fiction čtenář vyhledá jednoduše, jsou ale práce, jejichž autory by pod tímto označením našel jen velmi těžko, ačkoli mají pro žánr a jeho rozvoj velkou váhu. Taková díla se prezentují nejen jako utopie a dystopie, ale i pohádky, alegorie či satiry.

Zřejmě nejznámějším, nikoli však prvním, čínským originálním science fiction dílem byla povídka „Yueqiu zhimindi xiaoshuo“ 月球殖 民 地 小 说 [Příběhy Měsíční kolonie] z roku 1904 od autora s uměleckým pseudonymem Huangjiang Diaosou 荒江钓叟, o kterém ale nejsou známy žádné další informace. Utopická povídka končila tím, že si hrdinové raději založili kolonii na Měsíci, než aby se vraceli do své země vedené zkorumpovanými vládami (Nevins 2011, 2) Ilustrace z povídky Yueqiu 2). zhimindi xiaoshuo Plnohodnotným science fiction příběhům se v počátcích dařilo dobře. Xu Nianciho 徐念慈 (1874-1908 ) povídka „Xin faluo xiansheng tan“ 新法螺先生谭

16

[Nové příběhy pana chvástala] z roku 1904 (k nalezení také pod anglickými názvy New Tales of Mr. Bragadoccio, Mr. Triton nebo Mr. Absurdity; 法螺先生 je idiom pro vychloubačného člověka) také propaguje vědu, popisuje transplantace mozku či získávání elektřiny z mozku. Na konci se zdá, že to vše byl výsledek blouznění po tom, co hlavního hrdinu odnesl při nehodě na moři tajfun. To je vůbec motiv, který se v čínské science fiction často opakuje - fantastické světy nejsou „skutečné“, ale většinou pouze výplodem fantazie hlavního hrdiny. Xu Nianci byl také zakladatelem časopisu Xiaoshuo lin 小说林 [Les příběhů], vycházející od roku 1904 v Šanghaji. Xiaoshuo lin obsahoval jak západní přeložená, tak čínská originální díla, včetně právě „Xin faluo xiansheng tan“. Wu Jianrenovo 吳趼人 (1866-1910) volné pokračování románu Sen

v červeném domě (čínsky: Hong lou meng 红楼梦) Xin shitou ji 新石头记 [Nový příběh o kameni] dokončené v roce 1908 po třech letech vycházení v časopise, se svým utopickým ztvárněním civilizace řadí k prvním zástupcům čínské science fiction. 20 Hrdinou tohoto románu je i nadále Baoyu, hlavní představitel Snu v červeném domě. Děj začíná na počátku posledního desetiletí dynastie Qing, kdy hrdina čelí tehdejší společenské a politické situaci v kontrastu s druhou částí románu, kdy se Baoyu dostává do budoucnosti, kde je vše naprosto idylické, Čína disponuje vyspělými technologiemi a společensky se ocitla na vrcholu. Dalším autorem tohoto období je také Xu Zhuodai 徐卓呆 (1880-1958), člověk mnoha profesí mezi nimi i filmař a autor povídky z roku 1912 „Mimi shi“ 秘密室 [Tajný pokoj], kde se hlavní hrdina probouzí po necelých sto letech z hypnotického spánku, aby čelil přítomnosti a jejím společenským problémům a nástrahám, jako například rozepínajícímu se Japonsku.

V této kapitole se práce dostává k případům zmíněným v úvodu, kdy povídka na základě jednotlivých prvků, může být označena za science fiction, ale stejně tak za fantasy či poté zjednodušen na legendu či pohádku. Není jednoduché říct přesně, jaký byl dobový přístup k tomu či kterému dílu. Jednoduše, taková díla není možno zařadit do (i kdyby pomyslného) kánonu science fiction a běžný fanoušek jistě nezasedne

20 Pro rozbor science fiction prvků v románu Xin shitou ji viz článek "Baoyu in Wonderland: Technological Utopia in the Early Modern Chinese Science Fiction Novel" od Ming Fengyinga. 17

k četbě Putování na Západ nebo jiných děl starých i celá staletí. Je ale zajímavé sledovat tyto stopy v minulosti, které by se hodilo prostudovat v samostatné práci.21 Jak ale píše Wu Dingbo (259) tyto mýty, utopie a cestování do vesmíru jsou pouhým prototypickým předchůdcem skutečné science fiction.

V nadcházejících letech se objevují daleko průkaznější díla. V roce 1932 vychází Lao Sheho Mao cheng ji 猫城记 [Kočíčí město]. Je to dystopická satira na císařskou Čínu a stejně tak odsouzení snažení se o přijmutí západního stylu. Bylo to jediné čínské science fiction tehdy přeložené do cizího jazyka a bylo natolik populární, že jej v následujících sedmnácti letech sedmkrát znovu vydali (Eberlein 2010, 2). Lao She dílo napsal bez povědomí o

žánru science fiction, i když je pravděpodobné, že o něj 3) Obálka knihy Mao cheng ji zavadil při svém působení v Londýně. 22 Dalším zásadním autorem je Gu Junzheng 顾均正 (1902-1980), ten klade velký důraz na vědecký základ svých příběhů, vysvětluje vědecké metody a je velkým zastáncem popularizace vědy skrze psaní science fiction (Wu 1994, 263). Psal také eseje a působil jako editor. Mezi jeho nejznámější práce patří Heping de meng 和平的梦 [Sen o míru] z roku 1940, příběh je zasazený do děje druhé světové války, ve které Číňané pomohou Američanům v boji proti Japoncům, kteří sužují své nepřátelé vysíláním hypnotizujících radiových vln. V předmluvě této knihy hovoří o dopadu science fiction na společnost ve Spojených státech a za příklad dává třeba i dříve zmíněné rozhlasové vysílání Wellsovy Války světů a bouřlivou reakci lidí na něj: „Měli bychom tedy využít tohoto žánru k uskutečnění několika dalších vědeckých nápadů a stejně tak ke zpopularizování vědeckého studia? Myslím, že je to možné a za zkoušku to stojí.“ (Wu, Murphy 1994, 263). Se začátkem občanské války projevovalo o vědu zájem jen málo lidí a o science fiction literaturu ještě méně (Wu 1994, 263). Wu Dingbo dále uvádí jako příklad povídku „Tie yu de sai“ 铁鱼的鳃 [Železné žábry] poprvé vydanou v roce

21 Fantastickou literaturou počátku 20. století se blíže zabývá Helena Heroldová ve své dizertační práci „Chinese Science Fiction at the Beginning of the Twentieth Century: Relations to the Western Science Fiction and Traditional Chinese Fantastic Narrative“ z roku 2000. 22 Zdroj: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/china 18

23 1941, vyprávějící o nuzně žijícím vynálezci. Jejím autorem byl Xu Dishan 许地山 (1893-1941), důležitá osobnost Májového hnutí, který patrně napsal také několik povídek se science fiction prvky. (Wu, Murphy 1994, 261).

První dva jmenovaní autoři a jejich díla jsou nejzásadnější pro toto počáteční období čínské science fiction literatury. Lao She a Gu Junzheng jako první využili rozsahu románu k napsání nejen společenské satiry, ale také k vyjádření obav z blížící se nebo již probíhající války. Následující kapitola obsahuje základní seznámení s jedním z těchto děl.

2.4. Představení díla Mao cheng ji (1932) od Lao She Český překlad názvu je Kočičí město. Jedná se pravděpodobně o první čínskou společenskou science fiction satiru, a jak bylo řečeno jedno z nejzásadnějších děl tohoto období vývoje science fiction žánru. Oproti své předchozí tvorbě, zde Lao She upouští od humorné stránky24 a píše Mao cheng ji jako vážně míněnou satiru. 25 Příběh je vyprávěn v první osobě, z pohledu hlavního hrdiny, který havaruje s průzkumnou lodí na Marsu. Stává se pozorovatelem na planetě osídlené kočičími lidmi, žijícími ve společnosti ne nepodobné té v Číně. Hrdina je po ztroskotání na planetě nejdříve pronásledován a zajat kočičími lidmi. Zřejmě z čisté neznalosti obyvatel Marsu, mu je ponechána zbraň, čehož využije k útěku. Při dalším pronásledování odežene své pronásledovatele výstřelem z pistole. Vypravěč dál zůstává ve společnosti jednoho kočičího člověka, kterého poznal při útěku. Po čase se naučí i kočičí řeči a jeho přítel ho seznamuje se zvyklostmi ve společnosti koček. Hrdina se dozvídá, že se ocitl uprostřed bojů jednotlivých skupin obyvatel planety26 a nezbývá mu, než následovat svého přítele a k jedné z nich se přidat. Tehdy se také konečně dostávají do Kočičího města. Zjišťuje, že i kočičí společnost má stejné problémy jako ta jeho. Nerovná práva pro ženy a chudé, zkorumpovaní úředníci ve

23 Mezi Xu Dishanovy nejznámější povídky patří například „Shangren fu“ 商人妇 [Obchodníkova žena] z roku 1925 nebo „Chuntao“ 春桃 [Jarní broskev] z roku 1935. Jeho častou tématikou bylo postavení žen ve společnosti. Spojitost některých jeho děl se žánrem science fiction se téměř nikde neuvádí. 24 Psaní humorných děl bylo levicově smýšlejícími kritiky považováno za frivolní literaturu. Lao She si také sám uvědomoval, že kvůli používání humoru jeho práce nejsou moc oblíbené (Vohra 1974, 61). 25 Pro bližší informace o autorovi, díle a okolnostech jeho vzniku, viz knihu Lao She and the Chinese Revolution od Ranbira Vohra, kapitoly The Artist Matures a Anatomy of Alienation na stranách 53-97. 26 Toto je paralela na tehdejší situaci v Číně. Národ koček představuje Číňany, znepřátelený národ, se kterým vedou válku, jsou Japonci a hlavní hrdina znázorňuje roli západních cizinců v Číně (Vohra 1973, 63). 19 vládě, zastaralý systém školství nebo blížící se vyčerpání přírodních zdrojů. Hlavní hrdina vede s kočkami dlouhé diskuze na tato témata a vypráví jim o Číně a způsobech, jak se s podobnou problematikou vypořádávají doma. Jenže kočičí obyvatelé nechtějí poslouchat a pokračují ve vlastních způsobech, díky kterým mezi všemi probíhá válka. Vypravěčovy paměti končí ve chvíli, kdy je Kočičí město dobito nepřítelem a všichni jeho obyvatelé povražděni. Za půl roku se vypravěč vrací na Zemi na palubě francouzské průzkumné lodi. Popis Marsu v detailech připomíná Čínu. Šedé nebe, úmorné horko, odhánění much a všudypřítomná lenost. Povídka obsahuje spoustu nápadných přirovnání, například závislost kočičích lidí na listech místního stromu, mající vlastnosti drogy. Obyvatelé věděli, že je to látka návyková, ale po jejím zakázání se zvedla vlna nepokojů, takže se znovu povolila a lidé díky ní přestávali pracovat a věnovali se pouze „intelektuálním záležitostem“. Nakonec byli líní natolik, že přestali stromy sázet, jejich zemědělství upadalo a z drogy se stala cenná a ojedinělá komodita. Toto se dá chápat jako parafráze na obchody s opiem (Vohra 1974, 62). Závislost na návykové látce nakonec přivedla k pádu jak Čínu, tak společnost kočičích lidí. Podobné připodobnění je i v otázce interakce s cizinci. V minulosti kočičí lidé neohroženě bojovali s cizinci a vyhrávali, dnes na svůj válečný um zapomněli, cizinců se bojí a válku s nimi prohrávají. Právě vojenské porážky a diplomatická selhaní Číny autora přivedla do stavu rozhořčení, ve kterém se odhodlal k napsání tohoto pesimistického příběhu (Vohra 1974, 61).

V science fiction tvorbě počátečního období je patrná velká míra symboliky a opatrně dávkované společenské kritiky. Nejde ani tolik o vize budoucnosti, ale o upozornění na soudobé problémy a návrh jejich řešení, případně ukázka toho, v co se může společnost vyvinout, pokud nikdo nezačne se změnami. Po umělecké stránce se jedná většinou o velmi hodnotná díla, některá známá především mimo rámec žánru science fiction.

20

3. ROZMACH ŽÁNRU PO VZNIKU ČLR Mezi vznikem Čínské lidové republiky v roce 1949 a začátkem Kulturní revoluce (čínsky: Wuchanjieji wenhua dageming 无产阶级文化大革命) v roce 1966 působilo asi 20 autorů a vytvořilo asi 60 povídek. Po sovětském vzoru byla science fiction ve svém slova smyslu podporována, ale zároveň také degradována na umělecky nijak přínosnou dětskou literaturu s výchovným účelem (Wu, Mallan 2006, 3). Mezi nejčastější prvky příběhů patřily příběhy o mimozemšťanech, cestování časem, robotech a poznávání vesmíru. Všechny příběhy se také daly zařadit do dvou kategorií: Cesta do vesmíru nebo do budoucnosti a vyšetřování nehody či záhady, která se později vysvětlila díky vědeckému přístupu. Science fiction byla tolerována, dokud byla užitečná a vzdělávající (White 1999, 168). V této době se díky politické situaci překládaly tisíce ruských knih a mezi nimi i sovětská science fiction. Mezi přeloženými tituly se vyskytovala například díla autora Alexeje Nikolajeviče Tolstého (1883-1945) Aelita (Аэлита) z roku 1923 nebo Hyperboloid inženýra Garina (Гиперболоид инженера Гарина) z roku 1927. Obě díla jsou zástupci ruského subžánru, pro který je typický hlavní hrdina, který se podílí nebo dokonce vede revoluci tamního lidu. 27 Jednalo se tedy o budovatelská díla, plně vyhovující dobovým požadavkům na literaturu v Číně. Tyto překlady daly jakýsi vzor čínské tvorbě. Čínská science fiction následujícího desetiletí byla tedy ve své formě i ideologii téměř totožná se sovětskou. (Wu 1994, 263). To znamená, že čínská science fiction by se měla řídit alespoň dvěma pravidly: 1) měla by popisovat imaginativní procesy vědecké mysli, jejichž prostřednictvím lze dosáhnout technologického vývoje a 2) měla by popisovat budoucnost komunistické společnosti, osvobozené od třídního boje a oddané dosažení souladu mezi člověkem a přírodou (Wu 2013, 2). Science fiction se netvoří pouze na pevninské Číně. Díla tohoto žánru v poválečném období vznikají i na ostatních čínských územích.28 V 50. letech se také objevuje první science fiction mimo pevninskou Čínu a to v Hong Kongu. Jedním z nejznámějších autorů je Ni Kuang 倪匡 (*1935), který z politických důvodů odešel z Číny a začal působit v Hong Kongu. Je autorem například knižní série Waisili 衛斯理 o stejnojmenném

27 Ruská science fiction má mnohem hlubší kořeny než ta čínská. Pro stručný přehled vývoje žánru v Rusku, viz http://www.sf-encyclopedia.com/entry/russia. 28 Pro informace o science fiction na Taiwanu a v Hong Kongu viz článek „Japanese and Asian Science Fiction“ od Takayukiho Tatsumiho. 21

hrdinovi a jeho dobrodružstvích.29 Později v šedesátých letech se science fiction probouzí také na Taiwanu. Mezi významné taiwanské autory patří například Zhang Xiguo 张系国 (*1944), nejdříve působící v rámci modernistického hnutí na Taiwanu, které se ostentativně hlásí k západním vzorům, ale jeho tvorba nese prvky science fiction. Pro rozsah problematiky se však tato práce mimopevninskou tvorbou zabývat nebude.

3.1. Subžánr dětské literatury Jak bylo řečeno, v poválečném období dominoval žánru science fiction subžánr dětské literatury. Tato část tedy představí jeho hlavní charakteristiky. V 50. a 60. letech se žánr science fiction těšil velké oblíbenosti, jak mezi čtenáři, tak i ze strany oficiálních míst. Byl totiž prostředkem jak zobrazovat „skvělou budoucnost socialistické společnosti“. Takové žánrové vlivy přicházely právě z tehdejšího Sovětského svazu a čerpali ze socialistického realismu. Největší procento science fiction produkce ovšem patřilo tvorbě pro děti. Tento subžánr dětské literatury zahrnuje téměř všechnu sci-fi tvorbu dané doby. Science fiction na sebe vzalo roli didaktickou, byla to jediná možnost jak žánr zachovat v literárním prostředí, kde bylo vyžadováno výhradně zobrazování dělnické vrstvy a vojáků a vyzdvihování režimu.30 Ze Sovětského svazu přichází pojem „populárně naučná literatura“ (čínsky: kepu wenxue 科普文学) a tehdejší autoři jsou často označováni jednoduše jako „popularizátoři“. Známá díla pochází od autorů Chi Shuchanga 迟叔昌 (1922-1997) s povídkou z roku 1958 „Gediao bizi de daxiang“ 割掉鼻子的大象 [Sloni s uřezanými choboty] o uměle vypěstovaných prasatech velikosti slonů, chovaných pro obživu celých vesnic, a od Zheng Wenguanga 郑文光 (1929-2003), který v rámci tvorby pro děti napsal v roce 1954 povídku považovanou za 4) Obálka sbírky Gediao bizi de první čínskou science fiction „Cong diqiu dao huoxing“ 从地 daxiang 球到火星 [Ze Země na Mars], pojednávající o krádeži rakety směřující na Mars skupinkou dětí, které chtějí zažít dobrodružství.

29 Knih v sérii Waisili existuje téměř 150 a vznikají od počátku 60. let prakticky do dnes, kdy se na sérií podílí i jiní autoři. 30 (Mao 1965, 81) Taková kritéria byla pro literaturu stanovena na konferenci o literatuře a umění v Yan‘anu v roce 1942. 22

Znovu se setkáváme s dohady o prvenství. Novela Mengyou taiyangxi 梦游太阳系 [Návštěva sluneční soustavy ve snu] z roku 1950 od autora Zhang Ran 张然 (?-?) bývá označována31 za první čínské science fiction. Její rok vydání indikuje, že se bude spíše jednat možná o první dílo tohoto období rozkvětu žánru jako dětské literatury. Jedná se o příběh chlapce, který se ve snu promění v opičího krále32 a jako takový cestuje sluneční soustavou. Opět se tu vyskytuje prvek snění, typický pro čínské fantaskní příběhy, který mnohým brání v uznávání tohoto díla jako právoplatného science fiction příběhu. Zmíněné prvenství tedy spíše zůstává Zheng Wenguangovi (Wu, Mallan 2006, 4). „Shizong de gege“ 失踪的哥哥 [Ztracený bratr] od autora Ye Zhishan 叶至善 (1918-2006) z roku 1957, o pohřešovaném chlapci, kterého po letech najde jeho bratr zmrazeného a uchovaného v původní podobě, a Tong Enzhengovo 童恩正 (1935-1997) Gu xia miwu 古峡迷雾 [Mlha u staré soutěsky] z roku 1960, popisující příběh z dějin Číny, jsou považována za nejvíce ovlivňující díla dětské science fiction literatury (Huss 2010, 93). Další významná díla dětské science fiction literatury jsou Xiao Jianhengovo 萧建亨 (*1930) „Buke de qiyu“ 布克的奇 遇 [Dobrodružství psa Bukea] z roku 1962 o psovi, kterému po autonehodě experimentální vědci transplantovali hlavu a mysl na jiné psí tělo v zájmu lékařského výzkumu, a Liu Xinshiho 刘 兴 诗 (*1931) „Beifang de yun“ 北 方 的 云 [Severní oblaka] o období sucha a umělém vytváření dešťových mraků, také z roku 1962.33 5) Obálka sbírky Buke de qiyu Podle Wu Yana a Kerry Mallan se pozdějším problémem stává úbytek kvalitních spisovatelů věnující se dětské tvorbě (Wu, Mallan 2006, 8). Navzdory takto silné základně dětské science fiction tvorby se mnoho autorů začalo věnovat spíše tvorbě pro dospělé nebo začalo inklinovat k žánru fantasy.

31 Podle autora Rao Zhonghua, na kterého odkazují ve své práci Wu Yan a Kerry Mallan (Wu, Mallan 2006, 4). 32 Opičí král je jedna z postav knihy Putování na Západ. V čínské science fiction na ni bývá velmi často odkazováno, a jak již bylo řečeno v jedné z předchozích kapitol, kniha sama může být považována za jedno z prvních science fiction děl. 33 Většina těchto povídek nebo jejich ukázek je k sehnání na internetových stránkách http://www.millionbook.com/kh/zgzpj.html 23

V tomto přehledu se hovoří o dětské tvorbě, neřeší se však konkrétní věkové zařazení. Většina prací je skutečně věnována malým dětem, které se sotva naučily číst. Příběhy jsou pro dospělého čtenáře úsměvné a primitivní i přesto, že se někdy šikovně skrývají za rouškou vědeckého bádání. Takové jsou například povídky „Gediao bizi de daxiang“ nebo „Buke de qiyu“. Velmi jednoduché a zábavné, obsahují prvek zvířete jako ústřední námět příběhu, který je dětem blízký. Další díla jako „Shizong de gege“ nebo „Beifang de yun“ už obsahují lehce komplikovanější příběhy a vyšší míru vědeckých prvků, které vyžadují i mírně staršího a vyspělejšího čtenáře.

3.2. Politický přesah – zákaz západních vlivů Se začátkem Kulturní revoluce v roce 1966 přestala existovat science fiction tvorba v Číně. Autoři aktivní v předchozím (a většina z nich i v následujícím období) byli zakázáni, jejich tvorba byla považována za nežádoucí západní vlivy. Nic nevycházelo, redakce časopisů byly zrušeny a autoři posláni na převýchovu na venkov a do továren.34 Oficiální politika Mao Zedonga 毛泽东 (1893-1976) týkající se literatury35 zněla: „literatura a umění slouží politice“. Tato politika literatury se i nadále odvíjela od toho, co bylo řečeno na konferenci o literatuře a umění v Yan’anu v roce 1942 s tím rozdílem, že tato pravidla budou od nynějška důsledněji vymáhána a kontrolována. Mao věřil, že většina literatury byla stále „feudální“ a „kapitalistická“, a že došlo jen k minimální socialistické transformaci (Farquhar 1999, 233). V takto nastavených podmínkách nemohla science fiction přežít. Například dystopická novela Mao cheng ji byla politicky nesprávná a v srpnu 1966 byl její autor Lao She veřejně odsouzen a zbit Rudými gardami. Zanedlouho poté spáchal sebevraždu (Eberlein 2010, 2).

Jediná science fiction povídka té doby je „Shiyou danbai“ 石油蛋白 [Ropný protein], v angličtině také k nalezení pod názvem Strange Cakes, od autora Ye Yonglie 叶永烈 (*1940), která vyšla na sklonku tohoto období, v roce 1976 v dětském časopisu Shaonian kexue 少年科学 [Věda pro děti]. Povídku se podařilo

34 Pro podrobnější informace o změnách v kultuře a literatuře v tomto období viz knihy Unstately power: Local Causes of China's Intellectual, Legal, and Governmental Reforms od Lynn T. White a Children's Literature in China: From Lu Xun to Mao Zedong od Mary Ann Farquhar. 35 Pro informace o dění v literatuře za Kulturní revoluce viz knihu Chinese Fiction of the Cultural Revolution od Lan Yanga. 24

vydat, protože nesla označení science fiction (kexue xiaoshuo) namísto běžného science fantasy fiction (kehuan xiaoshuo), 36 aby se tak vyhnula negativním „buržoazním“ konotacím, které s sebou slovo fantasy (huan) neslo (Wu 2013, 12). V nadcházejících letech se Ye Yonglie stal nejpopulárnějším autorem a jeho díla patří stále mezi nejznámější (Wu, Mallan 2006, 5).

3.3. Představení díla „Ge diao bizi deda xiang“ (1958) od Chi Shuchanga Název povídky by se dal do češtiny přeložit jako „Sloni s uřezanými choboty“ a řadí se k tvorbě pro děti. Sbírka povídek, která vyšla v roce 2011 a obsahuje tuto i několik výše uvedených povídek pro děti, byla určena pro věkovou skupinu 7-10 let.

Hlavním hrdinou příběhu je reportér, který je pověřen napsat článek z města uprostřed pouště Gobi. Po cestě je mu zvláštní, když kdosi vykřikne, že vidí slona, i když v této oblasti sloni být nemají. Ptá se místních, jestli to může být zvíře ze zoo nebo z cirkusu, ale nic takového ve městě není. Spolu s místními dojde k závěru, že na místní státní farmě mohou být sloni používáni jako tažná zvířata, i když i to zní zvláštně. Brzy dostane pozvánku ke konferenci na této farmě, s tím že návštěvníky čeká překvapení. V dopisu je podepsaný novinářův starý kamarád ze školy. Novinář vzpomíná na dobu, kdy si vybírali obory na vysoké škole s přihlédnutím k tomu, že oba měli rádi matematiku a fyziku, ale reportér si vybral žurnalistiku s tím, že „matematika a fyzika má malé uplatnění, podle toho co se píše v novinách“. Svoje technické znalosti bral spíše jako koníček, než aby si myslel, že by se jimi mohl živit. Napadlo ho, že se na konferenci zeptá, z jakého důvodu byly slonům spolu s kly odříznuty i choboty, čehož si ve městě všiml a považoval to za barbarské. Na farmě se mu od přítele dostane vřelého uvítání a hned přijde na řadu „představování zázraků“. Na farmě je několik technických vymoženosti, které reportér obdivuje, ale podle jeho přítele to není nic ve srovnání s tím, co teprve uvidí. Když dorazí do stodoly se „slony“ reportér se zasměje, protože to přeci není žádný zázrak, přítel mu ale řekne, že ačkoli tak možná vypadají, nejedná se o žádné slony, ale vyšlechtěný druh prasat. Nejsou tak nezvladatelná jako sloni, ale stejně tak silná. Následně vědec vysvětluje, jak bylo tohoto výsledku dosaženo. Používá vysvětlení z biologie, chemie i fyziky,

36 Tato problematika názvosloví je zmíněna v úvodní kapitole práce. 25 aby čtenář získal představu, že se skutečně jedná o vědecky podloženou záležitost, ne jen příběh pro pobavení. Reportér vše přijímá s obdivem, v povídce se neřeší žádný problém nebo dilemata, je to čistá oslava čínského vědeckého snažení podána formou srozumitelnou dětskému publiku. Příběh je vyprávěn stále jednou osobou a neobsahuje žádné odbočky. Ačkoli se tu nabízí mnoho takových možností pro rozvinutí příběhu, autor jich nevyužívá.

Období po vzniku ČLR je dobou nenáročné science fiction. Příběhy jsou velmi jednoduché a přímočaré a mají za úkol čtenáře vzdělávat, jako konkrétně v této povídce část, kdy jsou reportérovi vysvětlovány rozdíly v biologii jednotlivých zvířat, nebo jak funguje lidský mozek, co je v něm zodpovědné za růst, co za inteligenci a jaká specifika zvířecího těla umožnila tomuto experimentu stát se skutečností. Postava reportéra tu pak hraje v tomto období se často vyskytující roli čtenářova průvodce, jelikož jemu je vše vysvětlováno a on klade doplňující otázky, které by čtenář mohl mít.

Science fiction tohoto období není tolik odlišná od té, která vzniká například v Československu, nebo kdekoli jinde v tehdejším východním bloku. Navzdory tomu, že její primární funkce je didaktická, příběhy jsou myšlenkově nenáročné. Společným prvkem jsou věda a technologie. Co žánr science fiction spojuje s ostatní dobovou literaturou je směr socialistického realismu. I science fiction tedy v první řadě má úlohu „realistického“ zobrazování čínské společnosti a její úspěšné budoucnosti. Fantaskní příběhy, ve kterých Čína nehraje roli společenského nebo technologického velikána, nejsou žádoucí.

26

4. ZNOVUZROZENÍ ŽÁNRU V LETECH 1979 – 82 Trvalo tři roky, než se po Kulturní revoluci žánr science fiction zmohl k nějaké aktivitě. Na čtvrtém sjezdu spisovatelů a umělců v roce 1979 byla přislíbena větší svoboda kreativity. Vzniká řada ceněných děl a hned několik science fiction časopisů. Podle neúplné statistiky jednoho z autorů science fiction té doby Wei Yahua 魏雅华 (*1949)37 z roku 1985, v roce 1978 vyšlo asi 32 prací, každým rokem se počty publikovaných science fiction prací násobily, až údaj z roku 1982 udává číslo 340. (Wu 1994, 266). Víc než tucet nakladatelství tisklo science fiction knihy a povídky, příběhy na pokračování vycházeli v časopisech, které se nespecializovaly pouze na žánr science fiction. Aktivních autorů bylo na 150. Nikdo z autorů nebyl a není profesionální spisovatel, většina z nich jsou vědci a psaním science fiction propagují vědu a svoji práci. Spisovatelé science fiction se neřadí k Čínské asociaci spisovatelů ale k Čínské asociaci populárně-vědeckého tvůrčího psaní (čínsky: Zhongguo kepu zuojia xiehui 中国科普作家协会), která vznikla v roce 1979, kdy se k ní všichni tehdejší autoři připojili (Wu 1994, 266). Tato společnost se později přejmenovala a z názvu vypustila slovo „populární“, dnes je k nalezení pod názvem Čínská asociace vědeckých spisovatelů (čínsky: Zhongguo kexue zuojia xiehui 中 国科学作家协会). Toto období také znamená revoluci formy žánru. Nejenže se science fiction vymanila ze sevření žánru dětské literatury, ale také z formátu krátké povídky. Vznikají romány, divadelní a rozhlasové hry, komiksy a filmové scénáře. V roce 1979 science fiction poprvé vstoupila na univerzitní půdu, když se na univerzitě v Šanghaji začal vyučovat předmět seznamující studenty angličtiny s americkými a anglickými autory science fiction žánru. (Wu 1994, 268). V 80. letech se řeší otázka, co to vlastně je science fiction, jaký je její smysl, komu je vlastně určena a jestli jde čistě o fantazii, nebo má být podložena vědeckými poznatky a jako taková vzdělávat čtenáře. 38 Vůbec pojem science fiction přichází do Číny v 80. letech. Čínské publikum se seznamuje se slavnými zahraničními autory, jejichž knihy začínají být vydávány po celé Číně, mezi těmito autory byli například Mary Shelley, Robert A. Heinlein (1907-1988) autor military science fiction Hvězdná pěchota, Isaac Asimov (1920-1992) otec knižní série Nadace a také autor tří

37 O tomto autorovi bude řeč v následující kapitole o dobových autorech. 38 Autoři publikovali kritické eseje na tato témata nejen v časopisech vyhraněných science fiction žánru. Mezi tyto esejisty patřili například: Tong Enzheng s esejí „Wo Dui Kehuan Wenyi de Kanfa“ 我对科幻文艺的看法 [Můj názor na science fiction literaturu] uvedené v časopise Renmin Wenxue v roce 1979; Ye Yonglie a esej „Lun Ke Xue Wen Yi“ 论科学文艺 [O vědecké literatuře a umění] z roku 1980; Wei Yahua a Jin Tao s prací “Science Fiction’s Critical Function in Society” uvedenou v 80. letech, atd. 27

zákonů robotiky,39 Michael Crichton (1942-2008) autor Jurského parku, Arthur C. Clarke (1917-2008) autor série knih Vesmírná odysea, Frederik Pohl (*1919) a další. V roce 1985 začala být v Číně k dispozici také dílo 1984 od George Orwella (1903-1950), napsáno v roce 1948, nebo román Konec civilizace z roku 1932 od Aldouse Huxleyho (1894-1963). 1984 údajně bylo přeloženo již dříve v roce 1979 pro publikování v časopise komunistické strany (Eberlein 2010, 2). Oba romány se odehrávají v budoucí totalitní společnosti, jejíž obyvatelstvo navíc věří, že tento způsob života, byť s omezením svobod a možností, je lepší, než cokoli jiného. Vznikají i různé encyklopedie pokrývající historii žánru. Mezi nimi stojí za zmínku Zhongguo kehuan xiaoshuo daquan 中国科幻小说大全 [Encyklopedie čínské science fiction] od Rao Zhonghua 饶忠华 (1933-2010), editora časopisu Kehuan haiyang 科幻海 洋 [Oceán science fiction], která obsahuje abstrakty více než 400 čínských science fiction děl od začátku 20. století do 80. let (doby vydání). Autoři věděli, že čínská science fiction má větší popularitu v zahraničí než doma a snažili se tuto situaci (tímto způsobem) změnit (Wu 1994, 274). Někteří autoři se odvážili natolik, že ve svých příbězích zachytili odrazy domácích událostí jako například Kulturní revoluci. Na chvíli se zdálo, že sociální science fiction by se v Číně mohla ustálit jako subžánr. Takové naděje se ale ukázaly být lichými v roce 1983, kdy politik a reformátor Deng Xiaoping 邓小平 (1904-1997) vyhlásil tzv. Kampaň proti duchovnímu znečištění (čínsky: Qingchu jingshen wuran yundong 清除精神污染运 动), která zasáhla i autory science fiction (Eberlein 2010, 3). Šlo o opětovnou snahu vymítit západní či „nelevicové“ smýšlení z čínské společnosti. V kultuře kampaň začala kritikou pornografie a přešla v kritiku všeho vulgárního napříč uměním i literaturou (Gold 1984, 1), do čehož opět patřila i science fiction.

4.1. Zakládání science fiction časopisů a doboví autoři V tomto „zlatém období“ čínské science fiction vzniklo kolem dvaceti časopisů se stovkami tisíc čtenářů. Následuje výpis některých z nich. V roce 1979 vzniká v Chengdu časopis Kexue wenyi 科学文艺 [Vědecká literatura a umění]. Dále pak Kehuan haiyang 科幻海洋 [Oceán science fiction] v Pekingu,

39 Tři zákony robotiky jsou pevně danou poučkou pro chování robotů v science fiction příbězích a napříč celým žánrem jsou dodržovány všemi autory. 28

Zhihui shu 智慧树 [Strom moudrosti] v Tianjinu nebo Kexue shidai 科学时代 [Doba vědy] v Heilongjiangu. Z těchto časopisů přežil do dnešní doby pouze Kexue wenyi, dnes známý pod titulem Kehuan shijie 科幻世界 [Svět science fiction]. 40

Tyto časopisy působili jako platformy pro většinu dobové literární produkce žánru. Bez publikování v těchto

časopisech se autor jen těžko dostal do povědomí čtenářů. 6) Obálka časopisu Kehuan haiyang Tong Enzheng v roce 1978 publikuje svou povídku „Shanhudao shang de si guang“ 珊瑚岛上的死光 [Paprsek smrti na korálovém ostrově] v prestižním časopise Renmin wenxue 人民文学 [Lidová literatura]. Je to první science fiction uvedená v časopise, který není určený pouze pro daný žánr. Zároveň je jeho povídka předlohou k prvnímu čínskému science fiction filmu, posléze i k divadelním a rozhlasovým hrám. Také jako jediné scifi vyhrála cenu za nejlepší čínskou povídku (Wu 1994, 265). Již zmíněný Ye Yonglie vydává knihu pro děti Xiao Lingtong manyou weilai 小灵通漫游未来 [Xiao Lingtong cestuje do budoucnosti] také v roce 1978. Jde o velmi populární příběh o malém chlapci, který se vydává do budoucnosti, ve které jsme svědky nejrůznějších vyspělých technologií. Dále se proslavil i povídkou „Fushi“ 腐蚀 [Koroze] z roku 1981 o výzkumu mimozemského organismu. Jedna z jeho dalších povídek pojednává o 7) Obálka knihy Xiao Lingtong manyou weilai čínských vědcích, kteří objeví lék proti AIDS. Vydání této povídky bylo zastaveno autoritami, protože její děj naznačoval, že se v Číně měl vyskytnout případ onemocnění AIDS, což samozřejmě nebylo pro zemi myslitelné. Autor Zheng Wenguang v roce 1979 napsal novelu Fei xiang renmazuo 飞向人马 座 [Let ke Střelci], o sabotování startu rakety původně určené k letu na Mars, ovlivněnou obdobím studené války a povídku „Fei chu diqiu qu“ 飞出地球去

40 Odkaz na internetové stránky časopisu: http://www.sfw-cd.com/ 29

[Podívejte se na Zemi]41 o hrůzách páchaných za Kulturní revoluce. Zheng Wenguang je mnohými, autory i fanoušky, považován za otce moderní čínské science fiction, neboť je autorem prvních prací v období rozkvětu žánru po vzniku ČLR. Wang Xiaoda 王晓达 (*1939) publikoval v roce 1979 povídku „Shenmi de bo“ 神 秘的波 [Tajemná vlna], ve které je posouván smysl žánru blíže k technothrilleru, literatuře blízké kyberpunku, která v Číně vzniká s rozvojem informatických technologií začátkem 80. let. Stejně tak se autoři začínají zajímat o tématiku genetiky, klonování a dalších rozvíjejících se vědeckých odvětví. Jin Tao 金涛 (*1940) je autor, jehož dílům je přisuzována velká váha, co se týče vlivu na ráz celého období, napsal například román Yueguang dao 月光岛 [Ostrov měsíčního svitu] vydaný v roce 1980 a založený na autorově životě a zkušenostech s prací novináře. Meng Weizai 孟伟哉 (*1933) je mezi svou běžnou autorskou a překladatelskou tvorbou také autorem sbírky science fiction povídek Fangwen shizong zhe 访问失踪者 [Interview s pohřešovanými lidmi] vydané v roce 1981. Výše již zmíněný Wei Yahua se živí jako novinář. Je autorem románu Wenrou zhi xiang de meng 温柔之乡的梦 [Sen o něžném městě] z roku 1982 pojednávajícím o 8) Obálka sbírky Fangwen rozvodu jednoho páru. Nic zvláštního až na to, že manželka shizong zhe je robot, kterého si muž před časem koupil a dovolil mu/jí vzdělávat se. Wei se zabýval tématem feminismu, jeho práce byly považovány za útok na čínskou společnost, proto byla situace s jejich vydáváním složitá. Na druhou stranu si tak získal pozornost ze zahraničí.42 Jiang Yunsheng 姜云生 (*1944) je autor science fiction a také básník, jeho povídka „Wubian de jian lian“ 无边的见恋 [Bezmezná láska] z roku 1987 je součástí sborníku Science Fiction from China sestaveného roku 1989 autory Wu Dingboem a Patrickem Murphym a vypráví příběh vdovce žijícího s klonem jeho zesnulé manželky. Na příkladech několika málo autorů si lze utvořit představu, jakými směry se dobová science fiction vydávala. Autoři pokryli skutečně širokou část žánru, od

41 Anglický překlad této knihy The Mirror Image of the Earth je ještě výmluvnější vzhledem k obsahu děje knihy. 42 O jeho románech existuje práce "Flesh and Metal: Marriage and Female Emancipation in the Science Fiction of Wei Yahua" od Jonathana Clementse. 30

sociální science fiction přes kyberpunk, až po témata moderní medicíny jako léčba AIDS nebo klonování lidí. S jistými omezeními tato „svoboda“ žánru přetrvává až do dnešní doby.

4.2. Filmové scénáře, divadelní hry a další média S tím jak se science fiction vymaňuje ze sevření krátké povídky a literatury vůbec a proniká do rozhlasu, televize a jiných médií, do Číny pronikají také různé podoby západního science fiction, včetně filmů a seriálů. Ty vznikají i v Číně. V roce 1981 byl uveden film Qian ying 潜影 [Skrytý stín] od autora Ji Hongxu (znaky?) (*1942), pojednávající o vyšetřování výskytu ducha v muzeu. Scénáře Zuihou yige aizheng sizhe 最后一个癌症死者 [Poslední člověk umírající na rakovinu] od autora Zhou Yongniana (znaky?) (*1943), o dosažení úspěchů čínských lékařů na poli léčby rakoviny a Yinxing ren 隐形人 [Neviditelný muž] od Wu Bozea (znaky?) (1933-2005) byly oba zdramatizovány pro televizi v letech 1979 a 1980. „Xiongmao jihua“ 熊猫计 划 [Projekt Panda] od Ye Yonglie byl zfilmován roku 1983. „An dou“ 暗斗 [Vnitřní spor] a Mimi zongdui 秘密纵队 [Tajemný sloup] od téhož autora byly od roku 1981 denně vysílány v rádiu na pokračování. Ve světě komiksu, Ye Yonglieho detektivní science fiction příběhy Jin Ming 金明 vycházející od roku 1981, byly otisknuty ve dvanácti sešitech po 8 milionech kopií pod názvem Vědecký Sherlock Holmes.43 Proč Sherlock Holmes? Science fiction a detektivní žánr k sobě měli až nápadně blízko. Podle autorky Lynn T. White se už v šedesátých letech v science fiction vyvinula typická zápletka řešení záhady za použití vědeckého vysvětlení, tedy detektivka se se science fiction do jisté míry prolínala. Oba to byly populární žánry určené pro relaxaci, poskytující intelektuální přístup, nikoli všudypřítomné řešení morálních problémů (White 1999, 169).

Toto období rozkvětu trvalo až do začátku 80. let, kdy byl mimo jiné i žánr science fiction opět označen jako nevhodný a tvorba jeho autorů zakázána. V letech 1983-84 totiž probíhala už výše vzpomínaná Kampaň proti duchovnímu znečištění a mezi takové znečištění patřil i žánr science fiction. Žánr byl nařčen z toho, že bere vědu na lehkou váhu, pojem „pseudověda“ (čínsky: weikexue 伪科学) nabral protentokrát

43 Zdroj: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/china 31

záporných konotací. (White 1999, 168). Časopis Kexue wenyi přestal být dotován státem, ale dobu útlumu přežil díky stále silné čtenářské obci. Také se v roce 1989, pod vedením editorky Yang Xiao 杨潇 (*1948), přejmenoval na Qitan 奇谈 [Podivné příběhy] a vydával i práce non-fiction. V tomto období se značně odlišným směrem vydává science fiction v Hong Kongu či Singapuru.

Rudolph G. Wagner definoval toto krátké období snahou autorů popisovat politickou a sociální situaci vědecké komunity tak, jak si jí v budoucnu pro sebe představují (Wagner 1985, 47).

4.3. Představení díla „Fushi“44 (1981) od Ye Yonglie Příběh představuje záchranný tým, který hledá havarovaný modul vesmírné lodi. V něm najdou mrtvého astronauta a na jeho obleku známky koroze. Později zjistí, že se jedná o mikroorganismus zřejmě pocházející z vesmíru, a že jsou jim infikování všichni a všechno, co se podílelo na záchranné akci a tedy musí zůstat v karanténě. Zatímco zkoumají vzorky, vědkyně Li Li zjistí, že jsou korozí nakaženi i lidé. Za nedlouho celá posádka umírá. Profesor Du Wei, který Li Li učil, se o tomto incidentu dozvídá a vydává se na místo, zahájit další výzkum. Probíhá několikaletý výzkum na základně, kde je pár vědců odříznuto od světa. Nikdo je nesmí přijít navštívit a ani oni nesmí základnu opouštět. Vědci se snaží přijít na to, zdali má korozní mikroorganismus nějaké pozitivní využití pro lidstvo a jak se s ním dá bezpečně zacházet, v čemž jsou nakonec úspěšní. Svůj objev se chystají publikovat. Když si jeden z vědců, Wang Cong, zpátky doma pročítá zprávu, zarazí ho, že není jeho jméno mezi prvními uvedenými, namísto toho je jako první jmenována zesnulá vědkyně Li Li. Nakonec to Wang přejde s tím, že je to jistě míněno jako gesto a jako povzbuzení pro další ženy vědkyně. Zanedlouho se ale začne snažit přijít na způsob, jak jméno vědkyně z práce dostat a mít co největší díl zásluh pro sebe. Přitom zjišťuje, že byl přerušen kontakt s výzkumnou stanicí, kde stále pracují jeho kolegové, včetně profesora Du Weie. Jede na místo jako člen záchranné mise, ale nachází oba dva jeho kolegy mrtvé. Aby uctil jejich památku a také se vyrovnal pracovnímu nasazení a morálce, kterou všichni měli, zůstává sám v laboratoři pokračovat ve výzkumu a na

44 Český překlad povídky zní „Koroze“.

32 univerzitu, kde měli všichni získat ocenění a předvést svou práci, posílá vzkaz, aby jako autoři byli uvedeni všichni čtyři vědci.

Je vidět, že úroveň science fiction se v osmdesátých letech zvedá, příběhy už nejsou tak přímočaré a primitivní a postavy prochází vývojem. Konkrétně v této povídce je děj zasazen mezi vědeckou obec, ale důraz je kladen spíše na samotné postavy a jejich pohnutky. Postava vědce Wang Conga není zrovna kladná se svými ryze sobeckými postraními úmysly, ale po postavení se k problému čelem svůj přístup v závěru mění. Příběh je sledován z pohledu hned několika postav a každá z nich má trochu odlišný styl prezentování věcí. Část s mladou vědkyní Li Li je velmi akční, zato část, kde čtenář sleduje jejího mentora je plná rozvah a popisů. V poslední části se do příběhu vrací rychlý sled událostí, ale zároveň je čtenář stále svědkem myšlenkových pochodů temně vykresleného hrdiny. Příběh obsahuje několik fleshbacků a často se skáče v ději dopředu, aby se překlenula dlouhá doba, na které je příběh rozprostřen.

Autoři této doby už si nemusí dávat takový pozor, aby se zavděčili požadavkům strany, aby science fiction byla vzdělávající nebo ryze optimistická. Existuje tu vysoká míra tvůrčí svobody.

33

5. SOUČASNÁ SITUACE SCIENCE FICTION LITERATURY V letech po demonstraci na náměstí Tiananmen se čínská vláda začala zaměřovat spíše na ekonomický růst země, než na kontrolu ideologie. Vzniknul tak prostor pro žánry, které byly doposud perzekuovány. Nedá se mluvit o úplně tvůrčí svobodě, ale míra a způsob cenzury se změnily. Obrovskou vlnu úspěchu například zaznamenala knižní série o Harry Potterovi, která zvedla popularitu fantasy žánru, ovšem na úkor science fiction (Wu 2013, 3). Wu Yan ve svém článku z úvodu letošního speciálního čísla akademického časopisu Science Fiction Studies věnovaného pouze čínské science fiction uvažuje, zda má větší popularita fantasy kořeny v bohaté čínské mytologii a čtenáři se tak vlastně jen vracejí k tomu, co je jim blízké. Science fiction ale proniká i do dalších sfér lidského počínání. Pekingská Beijing Normal University je jediným místem v Číně, kde se dá získat magisterský titul z literatury science fiction. Obor vede profesor Wu Yan 吴岩 (*1962), autor několika cenami ověnčených povídek a knih, i mnoha odborných článků na dané téma, zpracovaných i v této práci. Magisterský obor otevřel své brány v roce 2003. Na škole byla možnost volitelného předmětu zaměřeného na science fiction už od roku 1991.45 V březnu roku 2012 zpravodajský deník China Daily informoval o otisknutí čtyř science fiction povídek v Renmin wenxue, i dnes nejvlivnějším literárním časopise v zemi. China Daily toto označili za návrat science fiction do mainstreamové literatury. 46 Šlo o povídky autora Liu Cixina 刘慈欣 (*1963), mezi nimi povídku „Wei jiyuan“ 微纪元 [Micro Era] o sebezachovávání přírody po globální katastrofě tím, že tvoří zmenšené lidi, kteří nejsou pro životní prostředí tolik nároční. Povídka přitom pochází již z roku 2001. Už v roce 1978 se žánr tímto způsobem legitimizoval, když tehdy v Renmin wenxue vyšla Tong 9) Obálka sbírky Micro era Enzhengova povídka „Shanhudao shang de si guang“.

5.1. Typické prvky čínské tvorby Témata čínské science fiction čerpají za prvé z domácí kultury, tedy z pohledu západního čtenáře obsahují prvky orientalismu a za druhé z následků setkání se

45 Zdroj: http://www.china.org.cn/english/scitech/39811.htm 46 Zdroj: http://www.chinadaily.com.cn/xinhua/2012-03-14/content_5416518.html 34 západem po stránce ideologické a materialistické. V různých obdobích se dají vypozorovat různé zahraniční vlivy. Zpočátku, tedy na začátku 20. století, chtěli čínští autoři psát jako francouzští nebo britští průkopníci žánru, v období počátků ČLR zase přejímali styl ze Sovětského svazu. Dnes se dá snadněji vyjmenovat, v čem se čínská science fiction od západu liší, než v čem si prvky vypůjčuje. Wu Dingbo píše, že čínská science fiction je většinou optimistická, s viděním zářné budoucnosti. Takovou by ji vedení Číny skutečně chtělo mít, na druhou stranu ale existují povídky pojednávající o hrdinech unavených novými technologiemi, umělostí moderního světa a opomíjením člověka. V mnoha povídkách, jako například „Lijiang de yu‘ermen“ 丽 江的鱼儿们 [Ryby z Lijiangu] od Chen Qiufana 陈楸帆 (*1981), se dá vypozorovat reakce na současná čínská velkoměsta. V moderní době je tvorba tak rozmanitá, že se nedá mluvit už ani o preferovaném typu příběhů. Důraz na vědecký základ stále přetrvává, ale dnes to jsou spíše témata filozofického rázu, zabývající se dopadem vědy na člověka a na Čínu jako takovou. Tématika příběhů je dnes různorodá stejně jako v západní science fiction literatuře, „cestování časem, putování vesmírem, souboje robotů atd. – jen sociální nebo politická kritika téměř úplně chybí“ (Eberlein 2010, 2). Přitom v minulosti o tento subžánr nouze nebyla. Právě jeden z prvních exemplářů čínské science fiction o Měsíční kolonii „Yueqiu zhimindi xiaoshuo“ nebo jedno z nejzásadnějších raných děl žánru vůbec, Lao Sheho Mao cheng ji, byla obě díla postavená na kritice soudobého nebo minulého politického zřízení. V roce 1997 původem Hong Kongský autor Huang Yi 黃易 (*1952), jinak převážně autor fantasy, napsal příběh o cestování v čase Xun qin ji 寻秦记 [Hledání dynastie Qin], kde je hlavní hrdina vyslán do doby vlády prvního čínského císaře, ale kvůli chybnému zadání času a místa se dostane hlouběji do minulosti a stane se součástí historických událostí. V roce 2001 byl podle této látky natočen televizní seriál vysílaný v Hong Kongu. Tento případ zvedl vlnu příběhů o cestování v čase a změnách minulosti, mezi nimi například i TV seriál Mohuan shouji 魔幻手机 [Kouzelný telefon] uvedený na čínské televizní stanici CCTV v roce 2007, což vedlo k poněkud absurdnímu zásahu státní administrativy. Situace dosáhla vrcholu v březnu 2011, kdy státní správa pro rozhlasové, filmové a televizní vysílání zveřejnila nové pokyny, ve kterých byly příběhy o cestování v čase nařčeny z nedostatku „pozitivního myšlení a významu“, a zakázány kvůli tvoření „mýtů… monstrózních a podivných

35

zápletek… absurdních taktik a podpory feudalismu, pověr, fatalismu a víry v reinkarnaci“. Západní noviny reagovaly na takové zprávy pobaveně s titulkem, že Číňané "zakázali cestování v čase".47

5.2. SF časopisy a jejich dostupnost V roce 1991 se časopis Kexue wenyi, založený v roce 1978, přejmenovává na Kehuan shijie 科幻世界 [Svět science fiction]. Sídlo má stále v Chengdu, v provincii Sichuan. V druhé polovině 80. let začíná časopis pořádat soutěž o cenu Yinhe Award (čínsky: Yinhe jiang 银河奖), pro anglicky mluvící svět známou jako Galaxy Award. Od roku 1991 se tato cena uděluje každoročně. Jde o nejprestižnější cenu v rámci science fiction žánru, kterou může čínský autor doma získat. Po přelomu tisíciletí klesl prodej časopisu ze 400 tisíc na pouhých 130 tisíc kusů, což je považováno za malý náklad i v menších zemích než je Čína. A skutečně, najít dnes vydání Kehuan shijie na stáncích není nic jednoduchého. Trafiky dostávají jen pár výtisků a ty jsou na začátku měsíce velmi rychle rozebrané. V roce 2010 se 10) Obálka časopisu Kehuan shijie časopis ocitl na prahu svého konce, když bylo celé jeho osazenstvo připraveno skončit kvůli novému editorovi Li Changovi, který vstoupil na tuto pozici v roce 2008. Ten se zaměřil především na zisk z reklam, a to na úkor kvality autorů článků i povídek.48 Dnes je ale krize dávno zažehnána a časopis stále vychází, i počet vydaných čísel se vrátil ke starým vysokým hodnotám. Dá se říct, že situace žánru je ke dnešku ustálená. Pravidelně vychází několik časopisů věnujících se science fiction, každoročně se udílí ceny novým literárním dílům a především díky intenetu, rychle přibývá nových autorů.

Dále dnes v Číně vychází časopisy Kehuan huabao 科幻画报 [Ilustrovaná science

fiction] obsahující především komiksy ve stylu Manga nebo Xin huan jie 新幻界 [Nová říše fantasy a science fiction] soustřeďující se ale spíše na žánr fantasy. Časopis

47 Zdroj: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/china 48 Zdroj: http://io9.com/5502176/worlds-largest-science-fiction-magazine-faces-author-uprising/ 36

Kehuan dawang 科幻大王 [Král science fiction] vydává především komiksové příběhy science fiction.

5.3. Populární autoři Mezi známými současnými autory působícími v Číně jistě musí být zahrnuta trojice těch nejznámějších, tzv. tři generálů čínské science fiction - Han Song 韩松 (*1965) autor povídky z roku 2002 „Ga zan si de zhuan jing tong“ 噶赞寺的转经筒 [Kolo Samsáry] 49 kombinující mytologii buddhismu s apokalyptickou vizí konce Země, Wang Jinkang 王晉康 (*1948) a Liu Cixin, autor trilogie Sān tǐ 三体 [Trilogie Tři těla], dnes asi nejpopulárnější čínské knižní série vůbec, což je usuzováno podle půl milionu prodaných výtisků do roku 2012. Jednotlivé knihy vyšly v letech 2007, 2008 a 2010. Wang Jinkang začal psát science fiction, aby pobavil svého desetiletého syna, a aby ho naučil vědeckým konceptům. Na svém kontě má dnes již přes padesát povídek a deset románů. Dnes inženýr v důchodu, Wang Jinkang, poslal svou první povídku o astronautovi navrátivším se z dvousetleté mise zpět na Zemi, kde se ze všech lidí stali roboti, do redakce časopisu Kehuan shijie právě na popud jeho největšího kritika, svého malého syna, už v roce 1992. Povídka byla otisknuta a redakce chtěla další. Z Wanga se stala hvězda a jeho fanoušci nejenže netrpělivě očekávali jeho další povídky, ale také se hlásili na stejnou technickou školu, kterou autor studoval. Někteří si zase zvolili svůj obor inspirováni jeho povídkami (Zhao 2012, 1). Mezi jeho práce patří povídka „Qi zhong wai ke“ 七重外壳 [Sedm vrstev] o hrdinovi uvězněném ve vrstvách virtuální reality, povídka „Yang feng ren“ 养蜂人 [Včelař] o vyšetřování domnělé sebevraždy spojené se záhadným vzkazem o včelách, nebo cenou Galaxy Award oceněný román z roku 1998 Shengming zhi ge 生命之歌 [Píseň o životě]. Han Song se živí jako novinář. Jeho psaní je protkáno satirou na současné sociální problémy. Jeho román Huoxing zhaoyao meiguo: 2066 Nian zhi xixing man ji 火星照 耀美国: 2066 年之西行漫记 [Rudá planeta nad Amerikou: historky o cestě na západ v roce 2066] pojednává o čínské invazi do USA. Také je autorem sbírky povídek Ditie 地铁 [Metro], plné většinou strašidelných příběhů, které spojuje prostředí metra,

49 Jde o první práci Han Songa přeloženou do angličtiny. Vyšlo ve sborníku The Apex Book of World SF v roce 2009. 37

například povídka o vlaku, který nezastavuje a projíždí všemi zastávkami a jeho pasažérech, které situace po delší době donutí se mezi sebou začít požírat. Narozdíl od Wang Jinkanga, který má ve svých příbězích vždy vědecké vysvětlení, postavy v Han Songových dílech většinou nechápou, co se děje. Han Song své práce nepovažuje za dobré science fiction a dodává, že „science fiction potřebuje vědecké profesionály“ (Zhao 2012, 4). Přestože satira v jeho dílech je někdy těžko srozumitelná, je Han Song jedním z nejpopulárnějších současných autorů. Prezentován jako autor v současnosti s nejvyšším kreditem je Liu Cixin. Proslavil

se v roce 1999 novelou Chaoxinxing jiyuan 超新星纪元 [Éra Supernovy], vyprávějící o společnosti řízené hlavně dětmi, jelikož lidé se kvůli radiaci ze Slunce nedožívají vysokého věku. Největší věhlas si ale získal v roce 2007, uvedením prvního dílu trilogie San ti. Po roce následovalo pokračování Hei'an senlin 黑暗森林 [Temný les] a v roce 2010 se na vydání posledního dílu s názvem Sishen yongsheng 死神永生 [Mrtvý konec] stály několikahodinové fronty (Zhao 2012, 2). Trilogie se zabývá blížícím se setkáním s mimozemským životem, který ale nemá v žádném 11) Obálka knihy Sishen případě přátelské úmysly. Oblíbené rekvizity Liu Cixina yongsheng jsou technologie a zbraně. Trvá na tom, že duší science fiction je věda a na té by měly být příběhy založeny. Svou inspiraci čerpá z odborných technických knih (Zhao 2012, 3).

Mezi další současné autory patří například Yang Ping 杨平 (*1973), který napsal cenou Galaxy Award oceněnou kyberpunkovou detektivku z roku 2009 „Heike shijian“ 黑客事件 [Útok hackerů]50 o virtuálním světě, na kterém je závislý hlavní hrdina, a který je jednoho dne napaden hackery a zničen, nebo povídku „Bingdian“ 冰 点 [Bod mrazu] o muži, kterému je po fatální nehodě nabídnuta šance žít, když se rozhodne podstoupit transplantaci čipu, který ho bude ovládat. Taitan gushi 泰坦故事 [Příběh Titánů] autorky Ling Chen 凌晨 (*?) vypráví o páru čekajícím dítě, zatímco pracují na tajné misi hledající život na měsíci Jupiteru.

50 Do angličtiny přeloženo jako Wizard World, tak je v příběhu přezdíváno virtuálnímu světu. Vyšlo v The Apex Book of World SF v roce 2009. 38

Povídka byla publikována v roce 2007. Ling je profesorkou fyziky na univerzitě v Pekingu a je jednou z nejpopulárnějších čínských autorek science fiction. Xing He 星河 (*1967) je mimo mnoho jiného autorem povídky z roku 2007 „Ni xingxingsese de shenghuo“ 你形形色色的生活 [Tvůj barevný život] o dvou lidech ze dvou odlišných společností, jedné zotročené roboty a druhé, kde naopak roboti slouží lidem.51

5.4. Překlady do AJ – popularita mimo Čínský svět Tituly známé v zahraničí, ty které podkopávají oficiálně prezentovaný obraz Číny, jsou zpravidla v Číně zakázané nebo alespoň naprosto nežádoucí. Na druhou stranu ty, kterými by se Čína ráda pyšnila, jsou v západním světě zcela neznámé (například Ye Yonglieho série Jin Ming o dobrodružstvích tzv. „vědeckého Sherlocka Holmese“, agenta bezpečnostní služby z města připomínajícího budoucí vizi Šanghaje. Jde o série příběhů napsaných v rozmezí 80. a 90. let zaměřující se spíše na mladší čtenáře.)

Chen Guanzhong 陈冠中 (*1952), též znám pod jménem Chan Koonchung, je autorem, který si svým románem Shengshi: Zhongguo 2013 nian 盛世中国 2013 年 [Doba prosperity: Čína v roce 2013] z roku 2009 vysloužil pozornost v zahraničí. Satira o finanční krizi, kterou si celý národ nechá raději dobrovolně vymazat z paměti, byla do angličtiny po dvou letech přeložena jako The Fat Years. Autor píše o budoucí podobě Číny, jak ji sám vidí, na vrcholu ekonomické pyramidy, se skoupenými západními značkami jako Starbucks, ale stále sevřenou svou nesmlouvavou politikou a řešící problémy násilnými konflikty. Kniha vyšla v Hong Kongu, v ČLR je ale zakázána. Na čínských internetových blozích způsobila nemalé pozdvižení, šlo totiž o ukázku sociální kritiky, tedy zřídkakdy se objevující subžánr soft science fiction v Číně. Autor se dokonce na právech vlastního díla dopustil „pirátství“, když dal knihu zadarmo k dispozici na internetu pro čínské čtenáře na pevnině, kde nebyla umožněna její publikace (Eberlein 2010, 1). Sám autor o knize říká, že jde spíše o realismus než science fiction. Její vyznění je velmi pesimistické (Eberlein 2010, 4). Čína řeší problém s nevyhovujícími autory spíše tak, že je ignoruje, než aby je stíhala. Jejich práce v Číně nikdy nemohou být publikovány, ale dostávají se ven přes

51 Zdroj: http://www.twelvehourslater.org/wp/2007/07/science-fiction-world-july-2007/ 39

Taiwan, Hong Kong, nebo je překládají Číňané žijící v zahraničí.52 Například Han Song, jeden z nejpopulárnějších autorů v Číně, má většinu své tvorby v Číně zakázanou. Důvodem může být především to, že jeho temné příběhy, které se často neobejdou bez krveprolití, nesplňují představu o optimistické a reprezentativní čínské science fiction.

Krátká povídka od neznámého autora z roku 2008 „Aoyun meng“ 奥 运 梦 [Olympijský sen] rovněž zaplavila internetová fóra jak čínská, tak zahraniční, v překladu do angličtiny. Autor v ní popisuje dění krátce před chystanou Olympiádou v Pekingu v roce 2008, kdy jsou obyvatelé města zasaženi nejrůznějšími omezeními s chystanou událostí souvisejícími, a tak si zvolí celou dobu raději prospat za užití nejnovější drogy. Po probuzení se zpětně dozvídají výsledky her a jsou nadšeni z toho, jak dobře Čína celé hry zvládla. I zde jde o jakousi společenskou kritiku, ale nijak drsnou, spíše ironizující. Mezi další v zahraničí známé osobnosti patří autorka a filmařka Guo Xiaolu 郭小 橹 (*1973) působící už přes deset let v Londýně, se často pouští do příběhů se science fiction prvky – utopie, reakce na UFO atp. Novinář Wang Lixiong 王力雄 (*1953) napsal v roce 1991 román Huanghuo

黃禍 [Žluté nebezpečí]. Wang psal pod pseudonymem Bao Mi (doslova „Tajemství“), román vyšel na Taiwanu a také v Kanadě, v Číně byl zakázán. Příběh o kolapsu Číny způsobeném náhlou smrtí vůdce, záplavami obrovského měřítka a následné občanské válce nebylo možno pustit na čínský trh. Autor byl mimo jiné ovlivněn také událostmi na náměstí Tiananmen v roce 1989. V roce 2007 byla kniha přeložena do angličtiny jako China Tidal Wave. V zahraničí asi nejznámější jsou Autoři Liu Cixin a Chen Qiufan. Chen Qiufan začal psát science fiction už při škole a je držitelem mnoha ocenění za své povídky mezi které patří například nadpřirozená science fiction mystérie „Shen tong“ 深瞳 [Hluboká vize], rovněž hororově laděná povídka „Fen“ 坟 [Hrobka] otisknutá ve sbírce Apex Book of World SF 2 vydané v roce 2012 a obsahující práce autorů z celého světa, nebo „Ning chuan dong ji“ 甯川洞记 [Jeskyně v Ningchuanu] napsaná v klasické čínštině a oceněna taiwanskou cenou.

52 Částečný přehled čínských děl přeložených do angličtiný je k dispozici zde: http://translatedsf.thierstein.net/tiki-index.php?page=Original+Languages 40

Americký autor s čínským původem Ken Liu 刘宇昆 (*1976) je znám pro několik svých povídek především v angličtině, ale i v čínštině, především má ale největší zásluhy právě za překlady čínských povídek a románů do angličtiny.

V posledních letech vyšlo několik sbírek nebo speciálních čísel časopisů s přeloženou čínskou science fiction. Z časopisů je to jarní číslo Renditions53 z roku 2012, časopisu zabývajícího se běžně čínsko-anglickým překladem a vycházejícím na univerzitě v Hong Kongu. Toto číslo je věnované science fiction pozdního období dynastie Qing a poté science fiction počátku 21. století, mezi přeloženými autory jsou například Wu Jianren a několik kapitol románu Xin shitou ji, Lu Xun nebo Xu Nianci, ze současných autorů pak Liu Cixin, Wang Jinkang a další. Dále je důležité zmínit sbírku povídek mapující vývoj žánru v Číně Science Fiction from China54 od Wu Dingboa a Patricka Murphyho. Nejstarší ukázkou čínské tvorby je zde Tong Enzhengova povídka „Shanhudao

shang de si guang“ z roku 1978, nejmladší je povídka od 12) Obálka sbírky Science Fiction from China Jiang Yunshenga, „Wubian de jian lian“ z roku 1987. Sbírka vyšla v roce 1989. Několik málo dalších povídek vyšlo v již zmíněných sbírkách Apex Book of World SF 1 a 2 z let 2009 a 2012.

V dnešní době je díky internetu čínská science fiction poměrně dobře zpřístupněna. Internetové stránky Twelve Hours Later se zabývají čínskou literaturou a především science fiction. Často publikují recenze literárních děl, nebo jejich ukázky publikují. Čínské stránky kehuan.net nebo chinesescifi.org podávají návštěvníkovi přehled o filmové i literární science fiction z Číny i ze zahraničí. Dále existují množství blogů různého zaměření, na kterých lze najít i celá znění povídek, nebo kratších knih. Ovšem stále jen málo děl je přeloženo do angličtiny nebo jiných jazyků. Existuje mnoho databází 55 současné i starší tvorby, ale ty po čtenáři vyžadují znalost čínštiny.

53 Zdroj: http://translatedsf.thierstein.net/tiki-index.php?page=Renditions 54 Zdroj: http://translatedsf.thierstein.net/tiki-index.php?page=Science+Fiction+from+China 55 Například: http://www.millionbook.com/kh/index.html

41

5.5. Představení díla „Lijiang de yu’ermen“ (2006) od Chen Qiufana Ze současné tvorby se těžko vybírá zástupce. Nabídka je bohatá a na rozdíl od již probraných historických období, zde ještě nebylo časem ověřeno, která díla jsou hodna zachování. „Ryby z Lijiangu“ jsou zajímavou ukázkou dnešní temnější science fiction. Hlavní hrdina se vrací do rodného města Lijiang na povinnou zdravotní dovolenou, aby se zbavil stresu, přepracovanosti a nespavosti. Vypráví o krásách svého města, které si vybavuje jen ve vzpomínkách starých několik let. Po příjezdu je ale realita jiná. Na první pohled je vše krásné a neposkvrněné jako na reklamních letácích, ve skutečnosti je ale vše včetně barvy nebe ovládáno počítači, obyčejní obyvatelé města mají do těla zabudované malé obrazovky, které pronajímají jako reklamní plochu a někteří lidé se uprostřed mluvy zastaví a automat v nich se spustí, až když do nich posluchač vhodí peníze. Přes to všechno pobyt hlavnímu hrdinovi prospívá, seznámí se i se ženou a naváže s ní milostný vztah. Baví se o svých životech a práci a stěžují si, že už ani na tomto místě není nic reálného. Nic kromě hejna rybek, které pozorují ve vodě. Ona pracuje jako speciální zdravotní sestra na nemocničním oddělení, kde se zpomaluje čas, aby staří pacienti měli šanci před smrtí vyřídit, co potřebují, většinou v rámci obchodu. On se na druhé straně dozvídá, že pracuje v podmínkách, kdy čas plyne pro člověka naopak rychleji, takže za jeden den udělá mnohem více práce, ale je také více unavený. Dávat dohromady pacienty s takto protichůdně zkresleným vnímáním času, je součástí terapie. Ani jejich vztah tedy nebyl v pravém slova smyslu skutečný. Poslední kapkou pro něho je zjištění, že ani hejno rybiček, které chodil rád pozorovat, není reálné, ale jde o holografickou projekci vysílanou ve smyčce. Zklamaný odlétá zpátky ke své práci a životní rutině, která je pro něho předem daná.

Tato povídka je příkladem ne zcela optimistické vize budoucnosti. Ukazuje tu část současné science fiction tvorby, která se vrací ke svým kořenům v podobě společenské kritiky. S tím rozdílem, že už nejde ani tak o kritiku dobového politického zřízení, jako spíše o stěžování si na lidskou povahu. Soudobá science fiction tvorba stejně tak obsahuje technologickou stránku, ale tentokrát jde o její kritiku, zhnusení z přemíry technologií v našem životě a závislosti na nich. Stejně tak mizí ze science

42 fiction optimismus. Zatímco v předchozí rozebrané povídce byl konec naproti očekávání pozitivní, zde po všech peripetiích hlavní hrdina odjíždí domů s ještě horším náhledem na život, než s jakým byl na začátku poslán na zdravotní dovolenou. Samozřejmě se to nevztahuje na sto procent současných autorů, ale většina přichází s čím dál tím ponuřejšími představami a ze science fiction se stává nástroj pro varování o možném nadcházejícím úpadku více, než kdy jindy v historii žánru.

43

6. Závěr Cílem této práce bylo sestavení přehledu vývoje žánru science fiction v Číně. Na uvedených příkladech je patrno, že žánr se v Číně těší určité míře popularity, klesající nebo stoupající v průběhu historie. Žánr zažil pozvolný nástup, kdy sloužil především k popularizaci vědy mezi mladými studenty. Didaktickou roli si žánr ponechal i v následujícím období po vzniku ČLR, kdy právě díky výchovné funkci mohl vůbec zůstat ve společnosti ostatní literatury. S počátkem Kulturní revoluce přestává i tato role science fiction převažovat nad negativy, které současné vedení komunistické strany v žánru vidělo. Science fiction až na výjimky na více jak deset let mizí z trhu. Zlaté období nastává na přelomu 70. a 80. let, kdy science fiction zažívá revoluci na všech frontách. Vznikají science fiction filmy a jiné formy umění, autoři a jejich práce začínají být výrazně oceňováni i mimo obec science fiction nadšenců a autorů. Toto období rozkvětu je náhle přerušeno Kampaní proti duchovnímu znečištění. Následující roky jsou obdobím částečné stagnace, kdy science fiction vzniká, ale nepoutá na sebe zbytečně velkou pozornost. V 90. letech se Čína zaměřuje především na budování ekonomiky a povoluje v míře cenzury, čímž se žánru otevírá prostor pro další období rozvoje. V tom se nachází čínská science fiction dodnes. Čínští autoři jsou nedílnou součástí světového fondu science fiction. Nepatří přímo k mainstreamu, ale v rámci žánru jsou vysoce ceněni. Čínská science fiction je od té evropské nebo americké odlišná. Nebere v potaz hranice mezi jednotlivými žánry fantastiky, a tak často míchá prvky horroru, fantasy i science fiction dohromady. Již bylo řečeno, že to může být pozůstatek dlouhé tradice čínské literatury, kde se vždy mísily prvky mytologie a nadpřirozena, zatímco spíše na technologiích postavená science fiction je pro Čínu poměrně nová záležitost. Spektrum subžánrů je ale, především pro současnou tvorbu, velmi pestré. Autoři se oprošťují od minulosti i zaběhnutých tradic a tvoří příběhy typické pro žánr. I v cenzurou stále omezené knižní společnosti se často vynoří subžánr sociální science fiction, kritizující situaci v Číně. Cenzura v Číně má pro fanouška science fiction i jednu světlou stránku. I ti nejslavnější autoři nechávají některá svá díla zdarma k vidění na internetu. Vědí totiž, že jinak by se k nim většina čtenářů ani nedostala. Tento aspekt je jediný, který tento výzkum usnadnil. Informace o čínské science fiction jsou velmi těžko k sehnání, ať už kvůli jazykové bariéře a tedy častému zkreslení jmen autorů a názvů prací, nebo kvůli postoji, který je v Číně k žánru chován, a tedy, že se s žánrem science fiction Čína nijak

44 nechlubí. To spolu s velmi odlišným rázem čínské mentality znesnadňuje i jednoznačné zařazení určitého díla do žánru science fiction, jak již bylo několik v této práci vzpomenuto. Stejně tak obsahy příběhů jsou někdy zkreslené. Nejkomentovanější jsou ta díla, která vyšla přeložená do angličtiny v některých ze speciálních vydání science fiction časopisů nebo povídkových sbírkách. Méně přístupným dílům se stává, že autoři článků opisují a zestručňují abstrakt děje, až ten přestane mít s originálním dílem co společného. Na základě četby množství primární literatury, tedy samotných science fiction děl, bylo možno utvořit tento přehled vývoje žánru a vytvořit si představu o stylu a tradicích čínské science fiction.

Mnoho témat, která byla zmíněna jen okrajově nebo byla vynechána z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce, by mohla být předmětem dalšího studia. Tato práce poskytla pouze nástin vývoje žánru, v další práci by bylo vhodné zaměřit se detailněji na jednotlivá období a dobové autory. Z konkrétnějších témat by bylo zajímavé analyzování vlivů inspirace přicházející ze Sovětského svazu po založení ČLR. Jak moc se čínští autoři inspirovali, jaká literatura byla psaná v Číně a v Sovětském svazu, jaké byli vzájemné vztahy atd.

Dalším možným tématem příští práce je „Čína používaná jako prvek v západní science fiction tvorbě“. Autoři popisují vize budoucnosti, ve kterých vidí Čínu jako jedinou vládnoucí velmoc, nebo naopak mocného nepřítele stojícího proti zbytku světa. Užívaná je také samotná čínština, na jednu stranu jako exotický prvek, na druhou stranu opět jako důkaz budoucí totální nadvlády čínské společnosti. Bylo by zajímavé tento fenomén sledovat na příkladech několika knižních sérií, filmů i seriálů z minulosti, i dnes vydávaných. Tématem, na které se v bakalářské práci nedostalo prostoru, je i čínská filmová science fiction tvorba. V této problematice lze zvolit hned několik přístupů. Porovnání tvorby nejen z pevninské Číny, ale i z Taiwanu a Hong Kongu v kontrastu k západní filmové tvorbě, konkrétně té vznikající v USA. Mimo takového rozboru by bylo možné zabývat se také mapováním rozdílných trendů vznikajících v literatuře a ve filmu, v čem (a jestli vůbec) se odcizuje původní myšlenka žánru při jeho transformaci do filmu, jak věrná jsou případná zpracování knižních předloh atd.

45

7. Příloha SEZNAM AUTORŮ A JEJICH DĚL56

Liang Qichao 梁启超 (1873-1929)  新中国未来记 Xin Zhongguo weilai ji (Budoucnost nové Číny) (1902)

Xu Nianci (徐念慈) (1875-1908)

 新法螺先生谭 „Xin faluo xiansheng tan“ (Nové příběhy pana chvástala) (1905)

Lao She 老舍 (vl.jménem Shu Qingchun 舒庆春) (1899-1966)

 猫城记 Mao cheng ji (Kočičí město) (1933)

Gu Junzheng 顾均正 (1902 – 1980)

 和平的梦 Heping de meng (Sen o míru) (1940)

Ye Zhishan 叶至善 (1918-2006)

 失踪的哥哥 „Shizong dí gege” (Ztracený bratr) (1957)  梦魇 „Mengyan” (Noční můra) (1985)

Chi Shuchang 迟叔昌 (1922-1997)  电脑 „Diannao“ (Počítač) (1958)  割掉鼻子的大象 „Ge diao bizi de da xiang“ (Sloni s uřezanýmy choboty) (1958)  大鲸牧场 „Da jing muchang“ (Velrybí farma) (1979)  在哪里过冬? „Zai nali guodong?“ (Kde zimuješ?) (1980)

Zheng Wenguang 郑文光 (1929 – 2003)

 太阳探险记 „Taiyang tanxian ji“ (Mise ke slunci) (1955)

 飞出地球去 „Fei chu diqiu qu“ (Podívejte se na Zemi) (1957)

 飞向人马座 Fei xiang renmazuo (Let ke střelci) (1979)

 海姑娘 „Hai guniang“ (Mořská panna) (1979)

56 Informace převzaty z internetových stránek: http://www.sf-encyclopedia.com/ a http://www.millionbook.com/kh/index.html. České názvy nejsou oficiální. Seznam neobsahuje kompletní autorskou tvorbu, pouze science fiction práce autorů. 46

 鲨鱼侦察兵 „Shayu zhencha bing“ (Žraločí průzkumník) (1979)

 大洋深处 „Dayang shen chu“ (Hlubiny oceánu) (1981)

 神医 Shenyi (Géniové) (1982)

 战神的后裔 Zhanshen de houyi (Potomci boha války) (1984)

 心灵探险的故事 Xinling tanxian de gushi (Dobrodružné příběhy) (1994)

Xiao Jianheng 萧建亨 (*1930)

 布克的奇遇 „Bu ke de qiyu“ (Dobrodružství psa Bukea) (1962)  金星人之谜 „Jinxing ren zhimi“ (Záhada Venušanů) (?)  奇异的机器狗 „Qiyi de jiqi gou“ (Elektronický pes) (1979)

Liu Xinshi 刘兴诗 (*1931)

 失踪的航线 Shizong de hangxian (Chybějící trasa) (1960?)  20 世纪的来信 20 Shiji de laixin (Dopis z 20. století) (1961?)  北方的云 „Beifang de yun“ (Severní oblaka) (1962)  美洲来的哥伦布 Měizhōu lái dí Gēlúnbù (Kolumbus v Americe) (1980)  修改历史的孩子 „Xiugai lishi de haizi“ (Dítě z alternativní historie) (1999)

Rao Zhonghua 饶忠华 (1933 – 2010)

 飞碟来客 „Fei die lai ke“ (Návštěvníci UFO) (1997)

 时间银行 „Shijian yinhang“ (Časová banka) (2001)

 宇宙病毒 „Yuzhou bingdu“ (Kosmický virus) (2001)

 网络帝国 „Wangluo diguo“ (Říše na síti) (2001)

 兰花密宗 „Lanhua mizong“ (Čarovná orchidej) (2001)

Tong Enzheng 童恩正 (1935 -1997)

 古峡迷雾 Gu xia miwu (Mlha u staré soutesky) (1960)

 失去的记忆 „Shiqu de jiyi“ (Ztráta paměti) (1963)

 五万年以前的客人 „Wu wan nian yiqian de keren“ (Host z doby před 50,000 lety) (1978)

47

 珊瑚岛上的死光 „Shanhudao shang de si guang“ (Paprsek smrti na korálovém ostrově) (1979)

 西游新记 „Xiyou xin ji“ (Nové vyprávění o cestě na západ) (1985)

Wang Xiaoda 王晓达 (*1939)

 神秘的波 „Shenmi de bo“ (Tajemná vlna) (1979)

 商品世界探器 „Shangpin shijie tanqi“ (Objevování komoditní planety) (1992)

 冰下的梦 „Bingxia de meng“ (Sen pod ledem) (1999)

Jin Tao 金涛 (*1940)

 大海妈妈和她的孩子们 „Dahai mama he ta de haizimen” (Matka moře a její děti) (1979)  月光岛 Yueguang dao (Ostrov Měsíčního svitu) (1980)  台风行动 „Taifeng xingdong” (Operace: Tajfun) (1980?)  失踪的机器人 „Shizong de jiqiren” (Postrádaný robot) (?)

Ye Yonglie 叶永烈 (*1940)

 小灵通漫游未来 Xiao Lingtong manyou weilai (Xiao Lingtong cestuje do budoucnosti) (1978)

 乔装打扮 Qiaozhuang daban (V přestrojení) (1980)

 腐蚀 „Fushi” (Koroze) (1981)

 秘密纵队 Mimi zongdui (Tajemný sloup) (1981)

 熊猫计划 „Xiongmao jihua“ (Projekt Panda) (1981)

 暗斗 „An dou“ (Vnitřní spor) (1981)

 黑影 „Hei ying“ (Černý stín) (1981)

 小灵通再游未来 Xiao Lingtong zaiyou weilai (Xiao Lingtong znovu cestuje do budoucnosti) (1984)

 爱的选择 „Ai de xuanze“ (Volba lásky) (1987)

48

 X-3 案件中国福尔摩斯金明科学探案集 X-3 Anjian: Zhongguo Fuermosi Jin Ming kexue tan anji (Incident X-3: Sebrané spisy o vědeckém vyšetřování čínského Holmese Jin Minga) (1992)

Jiang Yunsheng 姜云生(*1944 )

 无边的见恋 „Wubian de jian lian“ (Bezmezná láska) (1987)  十九号太阳门 „Shijiu-hao taiyang men (Sluneční brána číslo 19) (1997)

Wang Jinkang 王晉康 (*1948)

 生死平衡 Shengsi pingheng (Rovnováha života) (1997)  ]生命之歌 Shengming zhi ge (Píseň o životě) (1998)

 七重外壳 „Qi zhong wai ke“ (Sedm vrstev) (1999)  养蜂人 „Yang feng ren“ (Včelař) (?)

 天火 Tian huo (Hořící nebe) (2001)

 寻找中国龙 „Xunzhao Zhongguo long“ (Hledání čínského draka) (2003)

 蚁生 „Yi sheng“ (Mravenčí život) (2007)

 十字 „Shizi“ (Kříž) (2009)

Wei Yahua 魏雅华 (*1949)

 奇异的案件 Qiyi de anjian (Záhadný případ) (1981)

 我决定和机器人妻子离婚 Wo jueding he jiqiren qizi lihun (Rozhodl jsem se rozvést se se svou robotickou manželkou) (1981)

 温柔之乡的梦 Wenrou zhi xiang de meng (Sen o něžném městě) (1982)

 猫眼 Maoyan (Kočičí oči) (1997)

 电脑怪客 Diannao guaike (Kyber pomsta) (1999)

Wu Yan 吴岩 (*1962)  星际警察的最后案件 Xingji jingcha de zuihou anjian (Poslední případ galaktické policie) (1991)  心灵探险的故事 Xinling tanxian de gushi (Dobrodružné příběhy) (1994)

49

 抽屉里的青春 Chouti li de qingchun (Mládí v šuplíku) (2000)  出埃及记 Chu Aiji ji (Zápisky o exodu z Egypta) (2004)

Liu Cixin 刘慈欣 (*1963)

 超新星纪元 Chaoxinxing Jiyuan (Éra Supernovy) (1999)

 乡村教师 „Xiangcun jiaoshi“ (Vesnický učitel) (2001)

 球状闪电 Qiuzhuang Shandian (Kulový blesk) (2005)

 三体 Santi (Trilogie Tři těla) (2007)

 黑暗森林 Hei'an Senlin (Temný les) (2008)

 死神永生 Sishen Yongsheng (Mrtvý konec) (2010)

 微纪元 „Wei jiyuan“ (Micro Era) (2012)

Han Song 韩松 (*1965)

 人造人 „Renzaoren“ (Umělí lidé) (1997)

 宇宙墓碑 „Yuzhou Mubei“ (Náhrobní kámen vesmíru) (1998)

 火星照耀美国: 2066 年之西行漫记 Huoxing zhaoyao meiguo: 2066 Nian zhi xixing man ji (Rudá planeta nad Amerikou: historky o cestě na západ v roce 2066) (2000)

 噶赞寺的转经筒 „Ga zan si de zhuan jing tong“ (Kolo Samsáry) (2002)

 红色海洋 Hongse Haiyang (Rudý oceán) (2004)

 地铁 Ditie (Metro) (2010)

 让我们一起寻找外星人 „Rang women yiqi xunzhao waixingren“ (Pojďme všichni hledat mimozemšťany) (2011)

Xing He 星河 (*1967)

 时空死结 „Shikong sijie” (Mrtvý bod v časoprostoru) (2004)  你形形色色的生活 „Ni xingxingsese de shenghuo“ (Tvůj barevný život) (2007)

Yang Ping 杨平 (*1973)

 黑客事件 „Heike shijian” (Útok hackerů) (2009)  终结 „Zhongjie” (Konec) (2010?)

50

 神的黎明 „Shen di liming“ (Úsvit bohů) (2010?)

Ken Liu (Liu Yukun) 刘宇昆 (*1976)  爱的算法 Ai de Suanfa (Algoritmus na lásku) (2012)  猴子 „Houzi“ (Opice) (2012)

Chen Qiufan 陈楸帆 (*1981)  诱饵 „You'er“ (Návnada) (1997)  坟 „Fen“ (Hrobka) (2004)  丽江的鱼儿们 „Lijiang de yu’ermen“ (Ryby z Lijiangu) (2006)  深瞳 „Shen tong“ (Hluboká vize) (2006)  鼠年 „Shu nian“ (Rok krysy) (2009)  无尽的告别 „Wujin de gaobie“ (Nekonečné loučení) (2013)

Ling Chen 凌晨 (*?)

 天隼 „Tian sun“ (Sokol) (2004)  飞鸟的天空 „Feiniao de tiankong“ (Ptáci na nebi) (2004)  猫的故事 „Mao de gushi“ (Příběh koček) (2004)  潜入贵阳 „Qianru Guiyang“ (Vplížit se do Giuyangu) (2005)  泰坦故事 Taitan gushi (Příběh Titánů) (2007)  听布谷鸟叫 „Ting bugu niao jiao“ (Slyšet volání kukačky) (2008)

 信使 Xinshi (Kurýr) (2009)

51

8. Seznam použité literatury:

Primární literatura:

CHI Shuchang. „Gediao bizi de daxiang“ 割掉鼻子的大象 [Sloni s uřezanými choboty]. In: Shao'er kepu mingren mingzhu shu xi: Ge diao bizi de da xiang 少儿科普名人名著书系:割 掉鼻子的大象 [Mistrovská díla populárně vědecké literatury pro děti: Sloni s uřezanými choboty]. Hubei : Hubei shaonian ertong chubanshe, 2011. p. 156-203.

HUANGJIANG Diaosou. „Yueqiu zhimindi xiaoshuo“ 月球殖民地小说 [Příběhy Měsíční kolonie]. In: Wang Xuquan (ed.) Zhongguo jindai xiaoshuo daxi. 中国近代小说大系 [Moderní čínská beletrie]. Jiangxi Renmin chubanshe, 1989, p. 1-218.

GU Junzheng. Heping de meng 和平的梦 [Sen o míru]. Shanghai: Wenhua Shenghuo Chubanshe, 1940.

HAN Song. Ditie 地铁 [Metro]. Shanghai Renmin Chubanshe, 2010.

LAO She. Mao cheng ji. 猫城记 [Kočičí město]. Shanghai chen guang chuban gong si, 1949.

WEI Yahua. Wenrou zhi xiang de meng 温柔之乡的梦 [Sen o něžném městě]. Fuzhou: Fujian Shaonian Ertong Chubanshe, 1999.

WU Jianren. Xin shitou ji 新石头记 [Nový příběh o kameni]. Wang Liyan (ed.) Zhengzhou: Zhongzhou guji chubanshe, 1986.

XU Nianci. „Xin faluo xiansheng tan” 新法螺先生谭 [Nové příběhy pana chvástala]. In: Qingmo min chu xioashuo shi xi kexue juan 清末民初小说书系 科学卷 [Science fiction literatura dynastie Qing]. Beijing : Zhongguo wenlian chuban gongsi, 1997, p. 1-38.

YE Yonglie. Xiao Lingtong manyou weilai 小灵通漫游未来 [Xiao Lingtong cestuje do budoucnosti]. Shanghai: Shaonian Ertong Chubanshe, 1978.

52

Překlady:

„Olympic Dream“. (August 2008). Dostupné z: http://chinadigitaltimes.net/2008/08/the- olympic-dream-a-sci-fi-short-story/ [cit. červen 2012]

ASIMOV, Isaac. Nadace. Praha : Mladá fronta, 2001.

CHEN Qiufan. „The Fish of Lijiang". (May 2006). Dostupné z: http://clarkesworldmagazine.com/chen_08_11/ [cit. září 2012]

CLARKE, Arthur C. 2001: Vesmírná odysea. Svoboda, 1971.

CRICHTON, Michael. Jurský park. Baronet, 1993.

HAN Song. „Wheel of Samsara“. In: Tidhar, Lavie (ed.) The Apex Book of World SF. Lexington : Apex Publication, 2009.

HEINLEIN, Robert A. Hvězdná pěchota. And Classic, 1995.

HUXLEY, Aldous. Konec civilizace. Praha : Orfeus, 1993.

KEN Liu. "Algorithms for Love". (September 2012). Dostupné z: http://kenliu.name/stories/algorithms/ [cit. červenec 2013]

LIU Cixin. The Micro Era. Beijing: Guomi Digital Technology, 2012.

LU Xun. „Bláznův deník“. In: Lu Xun. Vřava, Polní tráva. Praha : Svoboda, 1951. p. 37-50

ORWELL, George. 1984. Praha : Naše vojsko, 1984.

PU Songling. Zkazky o šesteru cest osudu. Praha : DharmaGaia, 2004.

SHELLEY, Mary. Frankenstein. Praha : Práce, 1966.

SONG Mingwei (ed.) Renditions: Chinese Science Fiction: Late Qing and the Contemporary. No. 77/78 (Spring and Autumn) 2012.

TOLSTOY, Alexei. Aelita. Moscow : Foreign Languages Publishing House, 1950.

VERNE, Jules. Cesta do středu Země. Praha : Albatros, 1992.

VERNE, Jules. Dva roky prázdnin. Praha : Mladá fronta, 1972.

53

VERNE, Jules. Cesta kolem světa za 80 dní. Praha : Fragment, 2000.

WANG Lixiong. China Tidal Wave. Folkestone, UK : Global Oriental Publishing, 2008.

WELLS, H.G. Válka světů. Praha : Triton, 2005.

WU, Čcheng-en. Opičí král (Vyprávění o putování na západ). Praha : Albatros, 1997.

YANG Ping. „Wizard World“ in Tidhar, Lavie (ed.) The Apex Book of World SF. Lexington : Apex Publication, 2009.

YE Yonglie. „Corrosion“. In: Wu Dingbo, Murphy, Patrick D. (ed.) Science Fiction from China. Westport : Greenwood Publication Group, 1989, p. 135-156.

ZHENG Wenguang. „The Mirror Image of the Earth“. In: Wu Dingbo, Murphy, Patrick D. (ed.) Science Fiction from China. Westport : Greenwood Publication Group, 1989, p. 125-134.

Sekundární literatura:

CHEN Pingyuan. „From Popular Science to Science Fiction: An Investigation of 'Flying Machines.'" In: Pollard David (ed.), Translation and Creation: Readings of Western Literature in Early Modern China. Philadelphia: J. Benjamins, 1998, p. 209-40.

CLEMENTS, Jonathan. "Flesh and Metal: Marriage and Female Emancipation in the Science Fiction of Wei Yahua". In: Foundation No. 65 (Autumn 1995 ) p. 61-80

EBERLEIN, Xujun. „China 2013“. (July 2010). Dostupné z: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/07/30/china_2013 [cit. červen 2012]

FARQUHAR, Mary Ann. Children's Literature in China: From Lu Xun to Mao Zedong. New York : Sharpe, 1999.

GOLD, Thomas B. "Just in Time!: China Battles Spiritual Pollution on the Eve of 1984“. Asian Survey,University of California Press, Vol. 24, No. 9 (September 1984), p. 947-974

GU, Edward X. „Who Was Mr Democracy? The May Fourth Discourse of Populist Democracy and the Radicalization of Chinese Intellectuals (1915-1922)“. Modern Asian Studies, Vol. 35, No. 3 (Jul., 2001), p. 589-621

54

HANAN, Patrick. Chinese Fiction of the Nineteenth and Early Twentieth Centuries: Essays. Columbia University Press, 2004.

HEROLDOVÁ, Helena. Chinese Science Fiction at the Beginning of the Twentieth Century. Praha, 2000. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav Dálného východu.

HEROLDOVÁ, Helena. „Glass Submarines and Electric Balloons: Creating Scientific and Technical Vocabulary in Chinese Science Fiction.“ In: Lackner, Michael and Vittinghoff, Natascha (ed.) Mapping Meanings: The Field of New Learning in Late Qing China. Leiden : Brill, 2004, p. 537-554

HUA Shiping. Scientism and Humanism: Two Cultures in Post-Mao China, 1978-1989. New York : SUNY Press, 1995.

HUSS, Mikael. „Hesitant Journey to the West: SF’s Changing Fortunes in Mainland China“. Science Fiction Studies, 27.1, (March 2000) p. 92-100

JONES, Andrew F. Developmental Fairy Tales: Evolutionary Thinking and Modern Chinese Culture. Harvard University Press, 2011.

LARIS, Michael. „The Sci-Fi Syndrome“. Newsweek (August 1997), Dostupné z: http://www.douban.com/note/163517964/ [cit. září 2012]

LU Li. Translation and Nation: Negotiating "China" in the Translations of Lin Shu. Michigan : ProQuest, 2007.

LU Xun. „Kexue shi jiao pian” 科学史教篇 [O historii vědy]. In: Gong Dun (ed.) Lu Xun yu ziran kexue luncong: jinian Lu Xun dansheng yi bai zhounian. Guangdong keji chubanshe, 1981, p. 18-51. LU Xun „Ren zhi lishi” 人之历史 [Historie lidstva] In: Lu Xun quanji 鲁迅全集 [Kompletní Lu Xunovo dílo], vol. I. Beijing: Renmin wenxue chubanshe, 2005. p. 1-24.

LU Xun. „Yue jie luxing bian yan” 月界旅行辨言 [Předmluva k Cestě na měsíc]. In: Gong Dun (ed.). Lu Xun yu ziran kexue luncong: jinian Lu Xun dansheng yi bai zhounian. Guangdong keji chubanshe, 1981, p. 193-198.

55

MAO Zedong. "Talks at the Yan’an forum on literature and art." In: Mao Zedong. Selected Works of Mao Tse-Tung, Volume 3. Beijing : Foreign Language Press, 1965. p. 69-99

MING Feng-ying. "Baoyu in Wonderland: Technological Utopia in the Early Modern Chinese Science Fiction Novel." In Ying-jin Zhang (ed.), China in a Polycentric World: Essays in Chinese Comparative Literature. Stanford : Stanford UP, 1999, 152-72.

NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. Praha : Talpress, 1999.

NEVINS, Jess. „Where did steampunk come from?“ (April 2011), Dostupné z: http://io9.com/5788742/where-did-steampunk-come-from

POLLARD, David. "Jules Verne, Science Fiction and Related Matters." In: Pollard David (ed.), Translation and Creation: Readings of Western Literature in Early Modern China. Philadelphia: J. Benjamins, 1998, p. 177-208.

POLLARD, David E. True Story of Lu Xun. Hong Kong : The Chinese University Press, 2002.

RAO Zhonghua. Zhongguo Kexue Xiaoshuo Daquan 中国科幻小说大全 [Encyklopedie čínské science fiction]. Beijing : Haiyang Chubanshe, 1982.

REID, Robin Anne. Women in Science Fiction and Fantasy. Westport : Greenwood Publishing Group, 2009.

SHEN, Grace. Murky Waters: Thoughts on Desire, Utility, and the „Sea of Modern Science“. Isis, Vol. 98, No. 3 (September 2007), p. 584-596

TATSUMI, Takayuki. Japanese and Asian Science Fiction. In: Seed, David (ed.) A Companion to Science Fiction. Oxford : Blackwell Publishing, 2005. p. 323-336

TONG Enzheng. „Wo Dui Kehuan Wenyi de Kanfa” 我对科幻文艺的看法 [Můj názor na science fiction literaturu]. Renmin Wenxue 人民文学 (The People’s Literature) 6, (June 1979), p. 110.

VOHRA, Ranbir. Lao She and the Chinese Revolution. Harvard University Asia Center, 1974.

WAGNER, Rudolf G. "Lobby Literature: The Archaeology and Present Functions of Science Fiction in the People's Republic of China". In: Kinkley, Jeffrey C. (ed.), After Mao: Chinese

56

Literature and Society 1978-1981. Harvard East Asian Monographs 115. Cambridge: Harvard University Press, 1985, p. 17-62.

WHITE, Lynn T. Unstately power: Local Causes of China's Intellectual, Legal, and Governmental Reforms. New York : M.E. Sharp Inc., 1999.

WU Dingbo, MURPHY, Patrick D. (ed.) Handbook of Chinese Popular Culture. Westport : Greenwood Publishing Group, 1994.

WU Yan. “Great Wall Planet”: Introducing Chinese Science Fiction. Science Fiction Studies 40(1). March 2013. p. 1-14

WU Yan, MALLAN, Kerry. „Children’s Science Fiction in China“. Bookbird 44.3. 2006

YANG Lan. Chinese Fiction of the Cultural Revolution. Hong Kong University Press, 1998.

ZHAO, Echo. "The 3 Generals: today's top Chinese sci-fi writers reveal how they 'talk to the future'" (May 2011), Dostupné z: http://www.theworldofchinese.com/2012/12/the-3-generals- of-chinese-sci-fi/ [cit. červen 2013]

Internetové zdroje:

Io9 [Světový portál fantastiky]. Dostupné z: http://io9.com [cit. říjen 2012]

Million Book [Databáze čínské literatury]. Dostupné z: http://www.millionbook.com/kh/index.html [cit. červen 2013]

Kehuanwang [Čínský portál science fiction]. Dostupné z: http://www.kehuan.net/ [cit. říjen 2012]

Chinese-language SF research workshop [Science fiction databáze]. Dostupné z: http://www.chinesescifi.org/ [cit. říjen 2012]

Science Fiction Encyclopedia [Encyklopedie světové science fiction]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/ [cit. říjen 2012]

Twelve Hours Later [Čínská science fiction literatura]. Dostupné z: http://www.twelvehourslater.org/wp/category/sf/ [cit. říjen 2012]

57

Encyclopedia Britannica. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/528857/science-fiction [cit. květen 2013]

Kehuan shijie [Svět science fiction]. Dostupné z: http://www.sfw-cd.com/ [cit. červenec 2013]

58