Příliš zaměstnaný umělec Abstrakt Abstract

Určení autorství uměleckých děl je zhodnocu- Determination of the authorship of artworks in- Too busy artist je a upřesňuje jejich místo v dějinách umění. creases their value and specifies their place in the Znalectví vyžaduje talent a erudici, k tomu pak history of art. Connoisseurship requires a talent přistupují specifické prvky znalecké práce podle and erudition together with specific elements Martin Zlatohlávek osobnostního vybavení, takže někdo klade více of connoisseurship according to personal cha- Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění důraz na detaily v kompozici nebo na figury, racteristics. Therefore, one emphasizes details které se opakují, jiný na stylový rozbor či tech- in a composition or figures which repeat, the nologický průzkum, další na studium dobových other focuses on stylistic or technological ana- dokumentů, apod. V tomto příspěvku autor lysis, another one on studying the contemporary zpřesňuje postup určení uměleckého díla, na documents etc. němž se mohlo podílet více umělců. Zpravidla In this contribution, the author specifies bývá jednoznačně přijímáno, že autor finálního the process of determination of the authorship díla, jako jsou nástěnné malby, oltářní obrazy of an artwork on which more artists could have či závěsná plátna, je také autorem přípravných worked together. As a rule, it is unequivocally ac- náčrtů, studií či dokončených modelů, pokud se cepted that the author of the final artwork, such nejedná o jejich kopie. Autor tohoto příspěvku as frescoes, altarpieces or canvases, is the author ukazuje na několika případech konkrétních zaká- of preparatory studies and models as well, unless zek z různých uměleckých center v Itálii, k nimž se these are considered to be copies. dochovaly kresby ve sbírkách v ČR, že často mistr On several commissions from different ar- připravil podobu výsledné malířské práce ve for- tistic centres in Italy, for which the preparatory mě kreseb a kartonů, podle nichž pracovali jeho studies are preserved in Czech collections, the spolupracovníci a žáci. V některých případech author of this text shows the fact that a master je tato praxe doložena i ve smlouvách nebo zá- often prepared drawings and cartoons but the znamech o platbách, totiž že malíř finálního díla final work was done by his pupils and collabora- má postupovat podle kresby – návrhu (disegno), tors. In some cases, such a practise is documen- které mu bylo předáno mistrem, odpovědným za ted in contracts or in bills. zakázku. Nejasnosti mohou vznikat, jak autor The painter, who executed the final work ukazuje na jenom konkrétním případě, když of art, was supposed to follow the drawing or v záznamu o platbě je použit jak termín „diseg- modello made by his master, who was responsi- no“, tak i „invenzione“ a je nutno rozhodnout, ble for the commission. Uncertainties may arise který z nich vyjadřuje ty konkrétní kresby na pa- as the author of this text shows on a particular píře, podle nichž se má pracovat. Závěrem autor example where in the payment record there are příspěvku konstatuje, že pro určení autorství buď terms like “disegno” and “invenzione” mentioned finálního díla, nebo jeho přípravných předstup- and it is necessary to decide, which term means ňů je třeba brát v potaz všechny dostupné sku- the specific drawings that was to be followed tečnosti, jak z oblasti historických pramenů, tak and according to which the final painting would technologického rozboru či stylového určení. be executed. In conclusion, the author of this text states that for determination of the author- ship of a final artwork or its preparatory studies Klíčová slova all available facts have to be taken into account malba | kresba | manýrismus | rané baroko | Giulio Romano | Cristoforo Roncalli | Giuseppe Agellio | – historical sources, technological analysis or sty- Giuseppe Cesari, zvaný Il Cavaliere d’Arpino | Flaminio Allegrini listic analysis.

Key words painting | drawing | mannerism | early baroque | Giulio Romano | Cristoforo Roncalli | Giuseppe Agellio | Giuseppe Cesari, called Il Cavaliere d’Arpino | Flaminio Allegrini

84 Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 85 Výzdoba Sala dei Giganti, Palazzo Te, pensiero“ této figury, umístěné potom ve fresce Mantova na stropě Sala dei Giganti v centru všeho dění. Konrad Oberhuber k ní přiřadil právě kresbu ze Jednou z prvních zakázek Giulia Romana v Man- sbírky olomouckého arcibiskupa jako další stu- tově po jeho příchodu z Říma byla stavba a výzdo- peň ve studijním propracování příslušné figury až ba předměstské vily pro Federica Gonzagu, dnes do podoby modella překrytého čtverečkovou sítí, zvaná Palazzo Te. Stavba je to rozsáhlá, s mnoha sloužící k přenesení studované figury na větší místnostmi, z nichž každá byla zvláštním způso- plochu.[6] Toto modello, jak doložil Oberhuber, bem dekorována. Mezi nimi vynikají především bylo kopírováno, a to na kresbách dnes v Louvru[7] dvě, Sala di Psiche a Sala dei Giganti. Ve sbírkách a ve Windsor Castle.[8] I další dvě zachované kres- olomouckého arcibiskupa se nachází kresba, stu- by, jako Olympští bohové s Minervou a Neptunem ve dující postavy Jupitera a Juno (obr. 1) pro fresku své středu z pařížského Louvru,[9] a Ianus a Saturn na stropě Sala dei Giganti[1]. Její výzdoba začala korunovaný Viktorií z J. Paul Getty Musea v LA[10] v roce 1530, kdy Giulio Romano v kresbě stu- jsou podobně jako kresba z olomoucké sbírky doval a následně připravoval celé řešení fresek modella, sloužící freskařům k jejich finální práci, na stropě a stěnách místnosti plné figur, skal, aniž by kresby byly překryty čtverečkovou sítí. průhledů do krajiny a iluzivních staveb. Námě- Pro sekci porážených gigantů existuje jediná tem bylo vítězství Jupitera se svými bohy nad hodnověrná kresba, a to Gigant v soukromé švý- rebelujícími Giganty, kteří byli poraženi a svrženi carské sbírce.[11] z nebe. Tato antická mytologie byla aktualizová- Podle kreseb Giulia Romana pracovalo ně- na přirovnáním Jupitera s Gonzagou, vládnoucím kolik dílenských spolupracovníků. To je doloženo tehdy v Mantově, případně s císařem Karlem V., záznamy o platbách z let 1532 a 1534 a dopisem který Gonzagy využíval k realizaci svých plánů Giulia Romana ze 4. srpna 1534.[12] Z těchto do- v Itálii a který Mantovu několikrát navštívil, aby kumentů vyplývá, že fresky podle Giuliových kre- zdejšího panovníka povýšil z markýze na vévodu sebných návrhů provedli Rinaldo Mantovano,[13] 1. Giulio Romano, Jupiter a Juno, před 1530, pero a štětec v hnědém tónu, vysvětlováno bělobou, podkresba černou křídou, čtverečkování [ ] černou křídou, papír 437 × 572 mm, sbírky arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE 4524. Foto Arcibiskupství olomoucké. a při tom obdivoval práce Giulia Romana v Pa- Fermo Ghisoni da Caravaggio (1505–1575) 14 lazzo Te. V té době byl Giulio Romano již příliš a Luca da Faenza.[15] V citovaném dopise mistr zaměstnaný umělec, který měl za úkol dokončit píše, že práce na freskách prováděl především výzdobu Palazza Te a dále pokračovat v pracích Rinaldo. Konrad Oberhuber dopis označil za ty- Příliš zaměstnaný umělec není výtvarník jakéhosi v různých fázích do objednaného díla zasahovali, v Palazzo Ducale a jinde po městě i mimo něj, pickou „ekfrasis“, v jehož duchu veškeré práce specifického sociálního zařazení, jako byl dvorní připravovali ho, částečně ho prováděli nebo ho jako jediný a oblíbený dvorní architekt, malíř, v Sala dei Giganti byly připsány Rinaldovi, aniž by umělec či umělec, který vedl dílnu, jež byla regist- i dokončovali. Zvláště rozsáhlejší zakázky jako dekoratér atd. Zachované dokumenty dokládají, byli bráni v potaz další spolupracovníci.[16] Fer- rována v cechu. Příliš zaměstnaný umělec byl pro freskové výzdoby presbytářů, kaplí, reprezentač- že mistr Giulio Romano byl obklopen několika mo da Caravaggio, doprovázen Lucou da Faenza své dílo natolik znám a proslaven, že dostával ních sálů nebo apartmánů vyžadovaly kolektiv- spolupracujícími freskaři, kteří realizovali Roma- jsou zmiňováni jenom jako asistenti při pracích další a další nabídky zakázek od významných ní práci na různých stupních tvůrčího procesu. novy návrhy na stěnách v paláci, tedy i v Sala na stropě. objednavatelů, a nechtěl je odmítat. Důvodů Z těchto jednotlivých fází vzniku finálního díla dei Giganti. Pracovali podle jeho kreseb, a to Výmalba stropu Sala dei Giganti začala pro to bylo jistě několik. Zakázka se kvůli mimo- máme zachovány různé dílčí kusy jako např. pří- dokončených modelů na papíře nebo kartonu. 1. března 1531 a byla narychlo dokončena v říjnu řádnému postavení zadavatele, jako byl papež, pravné či studijní kresby, kartony, modella, ale Na nich Giulio předvedl vypracované jednotlivé 1532 před příjezdem císaře Karla V. Je možné, kardinál, vévoda, král či císař, prostě nedala od- i ricordi či autorské zmenšené repliky. Historika figury nebo kompozice několika figur dohroma- dokonce pravděpodobné, že některé malby byly mítnout, zakázka byla lukrativní a umělec chtěl umění pak zajímá, kdo je jejich autorem, když dy. Během prací v Palazzo Te se jeho kresebný k tomuto datu provedeny velmi rychle a později, či potřeboval peníze nebo si chtěl dokazovat, že se na realizaci takto rozsáhlého díla, které vyža- styl proměnil. Figurální modely, které jsou zacho- tedy v letech 1533 a 1534 pak přemalovány de- o jeho dílo je stále zájem. Příliš zaměstnaný umě- duje několik stupňů přípravy, podílelo několik vány pro první prostory v paláci, prokazují ještě finitivně. Další práce pak probíhaly do července lec je tedy spíše kategorie umělce z oblasti psy- pracovníků, z nichž ne všichni byli jenom dílenští jeho technickou i stylovou závislost na učiteli Raf- 1534, kdy byl strop přemalován a provedena chologie osobnosti. O to nám však nejde, pro- pomocníci, ale i vyučení, hotoví a částečně již faelovi.[2] Na Giuliových návrzích pro Sala dei výmalba dvou stěn. Po tomto datu nejsou další tože fakta ke zkoumání myšlenkových pochodů samostatně pracující mistři. Giganti je znatelný výrazný posun již k suverénní- dokumenty o pracích v Sala dei Giganti, přestože ve výše naznačených ohledech chybí nebo jsou Na několika případech, které máme do- mu mistrovskému projevu plně budovaných figur její výmalba nebyla asi zcela dokončena. přinejmenším velmi omezena. Také by se touto loženy uměleckým materiálem, zvláště kresbami v dostatečně zvládnutém hlubokém prostoru.[3] Jak vyplývá z kresby z olomoucké sbírky otázkou měl zabývat psycholog nebo historik z veřejných sbírek v České republice, chci uká- Pro výzdobu Sala dei Giganti bylo publikováno ve srovnání s konečnou realizací ve fresce, bě- psychologie. Historika umění však zajímají jiné zat směr řešení dané otázky. Vybral jsem něko- jeho sedm kreseb, z toho čtyři pro klenbu stropu hem prací byly částečně měněny detaily, v tom- okolnosti příliš zaměstnaného umělce. Ten, aby lik zakázek, realizovaných v různých italských a tři pro stěny. Jak poprvé konstatoval Frederic to případě byl Jupiterův orel přesunut do centra zvládal množství zakázek, spolupracoval s jiný- uměleckých centrech, které navíc jsou doplněny Hartt,[4] kresba ze soukromé sbírky ve Švýcarsku stropu. To bylo podmíněno významnou událos- mi nebo si sestavoval okruh pomocníků, kteří dobovými dokumenty a zhodnoceny současnou znázorňující Jupitera metajícího blesky[5] je „primo tí v rodině Gonzagů, povýšením do vévodského odbornou literaturou.

86 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 87 stavu v dubnu 1532. Kroměřížská kresba zachy- (1486–1553), který již roku 1536 navrhl téma cuje předchozí verzi, musela tedy být připravena dekorací pro vjezd Karla V. Autor programu někdy mezi rokem 1530, kdy podle Oberhubera příběhů ze života Alexandra Velikého čerpal Giulio Romano začal s přípravou výmalby Sala z různých antických textů, vedle Curtia Rufa dei Giganti, a začátkem roku 1532, kdy musela musel číst i Flavia Josefa (37–100) nebo Plutar- být změněna ikonografická koncepce výmalby. cha (45–120). Právě tak i malíř musel být s tě- Podle kroměřížské kresby, jak konstato- mito texty obeznámen, protože své malované val Konrad Oberhuber, vznikly kopie. Nyní je historie vypráví velice přesně podle písemných třeba si položit otázku, zdali olomoucká kresba předloh.[18] Na stropě rozlehlé místnosti, pů- není také kopií, a proč takové kopie vznikaly? vodně označované Sala Nova, dnes zvané Sala Autorství Giulia Romana u olomoucké kresby Paolina, určené především k reprezentaci a přijí- dosud žádný odborník nezpochybnil a kresba mání zahraničních návštěv, jsou v šesti obdélní- skutečně vykazuje typické stylistické prvky jeho kových polích vymalovány tyto scény ze života prací. Kopie podle mistrovských kreseb vznikaly Alexandra Velikého: Setkání Alexandra s nejvyš- zpravidla v dílně jako učební materiál z rukou ším knězem jeruzalémským, Alexander se modlí učňů. Na mistrovských kresbách se učili kreslíř- v jeruzalémském chrámu, Alexander zapaluje skému a posléze i malířskému umění i jiní, kteří vozy s kořistí před cestou do Indie, Alexander takové kresby získali do svého portfolia. Kopie nechává stavět lodě, aby přepluli indickou řeku kreseb Giulia Romana pro Sala dei Giganti mohli Idaspe, Alexander poráží indického krále Pora vytvořit také freskaři, kteří tam pracovali. a na konec je zpodoben Triumfální vjezd Alexan- dra do Babylona. Poslední scéna je také, jak 2. Marco Pino, Alexander Veliký vjíždí do Babylona, 1546, pero a štětec v hnědém tónu, podkresba tužkou, papír 247 × 400 mm, sbírky Arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE4535. Foto Arcibiskupství olomoucké. správně rozpoznal Hugo Chapman, studována Výzdoba Sala Paolina v Andělském hradě na kresbě z arcibiskupské sbírky. Základem pro v Římě tento námět se stal text Curtia Rufa (1. stol. n. l.) z jeho desetidílné Historie o činech Alexandra Ve- projekt výzdoby celé Sala Paolina, dnes jsou zná- lina, které podle výše zmíněných dokumentů na- Poněkud složitější problém se otevírá u další likého, kde jsou vypsány i důležité detaily, které my jenom jeho dílčí studijní kresby, provedené maloval on sám, si pravděpodobně připravil také kresby ze sbírky arcibiskupa olomouckého, zná- malíře inspirovaly. Z města vyšlo před bránu rychle a spontánně. Co se týče stropu, již dříve sám návrhy v kresbách. Z ruky Marca Pina byla zorňující Triumfální průvod (obr. 2). V posledních Alexandrovi vstříc velké množství lidu vedené Ba- byly publikovány jeho náčrty (schizzi) pro deko- dosud publikována jen jedna kresba vztahují- desetiletích byla připisována různým autorům gofanem, který byl správce pevnosti a pokladu. rativní části stropu, totiž čtyři panely vyzdobené cí se k fresce na stropě, a to s námětem Setkání z prostředí římského manýrismu. Nejprve ji Milan Po cestě Babylóňané rozhazovali květiny a věn- ve stylu grotesky na azurovém pozadí[22] a náčrty Alexandra Velikého s nejvyšším knězem jeruzalémské- Togner připsal Taddeovi Zuccarimu, potom ji ce. Jako dary mu připravili koně, lvy a pantery. efébů držící panel, kteří jsou na stropě provedeni ho chrámu.[26] Ve florentských Uffizi byla původ- Martin Zlatohlávek přiřadil ke kresbám Girola- Alexander sám nejprve na voze vjel do města, te- ve štuku.[23] Co se týče kreseb pro obdélníko- ně vedena jako práce Giorgia Vasariho, Marcovi ma da Carpi, nakonec Hugo Chapman upozornil prve potom vstoupil do královské rezidence.[19] vá pole na stropě sálu, tak je dnes publikována Pino ji připsal roku 1973 Richard Harprath s tím, (dopisem ze dne 14. 2. 1997) na souvislost ná- Kresba z arcibiskupské sbírky je téměř přesnou pouze jedna s námětem Indický král Poro napaden že se jedná o návrh pro fresku na stropě v Sala mětu kresby s výzdobou papežského apartmánu ilustrací tohoto vyprávění. Makedoňanem, která vykazuje jednoznačně ruko- Paolina. Marca Pina jako autora této kresby po- v Andělském hradě v Římě, konkrétně na stropě Výzdoba stropu, jak máme doloženo v pí- pis Perina del Vaga.[24] tvrdili i další badatelé včetně autora umělcovy v Sala Paolina, kde pracoval Marco Pino.[17] Papež semných záznamech, probíhala mezi 20. červnem Marco Pino je v záznamech o platbách monografie Andrei Zezza.[27] Jako druhá je pod- Pavel III. (1468–1549) výzdobu svěřil Perinovi 1545 a 19. září 1546. V tomto období byl Perino jako jediný ze spolupracovníků Perina del Vaga le návrhu Hugo Chapmana kresba z olomoucké del Vaga. Ten si však přizval na pomoc další spo- del Vaga třikrát vyplacen vždy za dva výjevy označen jmenovitě a s přídomkem „maestro“. arcibiskupské sbírky. Marco Pino tedy fresku ne- lupracovníky, kde jmenovitě figurují Marco Pino Alexandra Velikého, tedy celkem za oněch šest To by mohlo podpořit teorii, kterou zde budeme prováděl, v intencích této teorie, podle kreseb a Pellegrino Tibaldi. Práce zde probíhaly ve čty- výjevů, které ovšem provedl „maestro Marcho prezentovat, že při výzdobě stropu Marco Pino (disegno) a kartonů (cartone) Perina del Vaga, řicátých letech 16. století. Výběr námětů pod- senese pictor“, tedy Marco Pino.[20] Do konce pracoval dostatečně samostatně, tedy si připra- ale podle svých a lze předpokládat další jeho stu- nítil jistě sám papež Pavel III., původním jmé- července 1547 odstranili lešení, což znamená, voval sám i kresebné návrhy.[25] Při pracích na die pro náměty na stropě Sala Paolina. Přesto, nem Alessandro Farnese. Proto se zde prolínají že práce na stropě skončily. Perino del Vaga pak výzdobě Sala Paolina byl ještě mladým, takřka jak dokládá alespoň jedna dnes zachovalá kresba dominantně příběhy Alexandra Velikého se scé- dostal poslední platbu 25. září 1547, do měsíce začínajícím umělcem. Jeho malířská dráha začala v Clevelandu, Perino del Vaga rozkreslil i náměty nami ze života a působení apoštola Pavla. Kdo nato zemřel (20. října 1547). Podle dalších svě- v Sieně, kde se učil u Domenica Beccafumiho, od z vyprávění Alexandra Velikého pro strop Sala konkrétně ideově rozpracoval tyto náměty, není dectví, a to především podle životopisce Giorgia roku 1542 pobýval v Římě a záhy na to mohl spo- Paolina. Marco Pino je potom pravděpodobně přesně známo. Pavel III. kolem sebe shromáždil Vasariho, Perino vypracoval v kresbě celý projekt lupracovat na papežské zakázce vedle významné- modifikoval, jak vyplývá ze srovnání kompozice řadu významných učenců, mezi ně patřil např. výzdoby a dodal i příslušné kartony. Podle nich ho Perina del Vaga. Nebyl členem jeho dílny, což Perinovy kresby pro výjev Indický král Poro napaden kardinál Tiberio Crispo (1498–1566), který byl (con suoi cartoni a col disegno di Perino) pracovali vylučuje titul „maestro“, byl spolupracovníkem, Makedoňanem a fresky z ruky Marca Pina. Kres- synovcem papeže a inicioval obnovu Andělského ostatní spolupracovníci a pomocníci.[21] Přestože který se již osamostatnil a mohl si také založit lířský styl dvou kreseb pro výjevy na stropě, tedy hradu, nebo antikvář Latino Giovenale Manetti se předpokládá, že Perino vypracoval základní vlastní dílnu. Pro šest výjevů na stropě Sala Pao- Setkání Alexandra Velikého s nejvyšším knězem jeruza-

88 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 89 lémského chrámu z florentských UffiziTriumfální a Výzdoba presbytáře římského kostela V kostele a přilehlém klášteře S. Silvestro al Qui- vjezd Alexandra do Babylona z olomoucké sbírky, S. Silvestro al Quirinale. rinale sídlil od roku 1555 řád theatinů, jehož je poněkud odlišný od stylu kreseb Perina del představitelé iniciovali vnitřní úpravu původně Vaga pro tuto zakázku, což vedlo ke stanovení, Z rozboru dokumentů a ze stylové analýzy výše raně středověkého kostela do dnešní podoby. že právě tyto dvě jsou z ruky Marca Pina. Perino popsaných kreseb pro výzdobu stropu Sala Pao- Byly vyzdobeny některé boční kaple, hlavní loď del Vaga však v posledních letech svého života, lina v Andělském hradě vyplynulo, že studijní byla zakryta novým dřevěným kazetovým stro- kdy rychle pracoval na výmalbě papežských pro- a návrhové kresby pravděpodobně připravoval pem a od roku 1597 se začalo pracovat na výmal- stor v Andělském hradě, jako příliš zaměstnaný jednak sám dvorní malíř papeže Pavla III. Perino bě zaklenutého stropu spolu s lunetami a pen- umělec chrlil mnoho kreseb v různém stupni vy- del Vaga, a to i pro ta pole, která maloval, jak dantivy v presbytáři. Mecenášem těchto prací byl hotovení, od pérových náčrtů, přes figurální stu- máme doloženo v platbách, jeho spolupracovník Marcantonio Florenzio (1534–1600), původem die k propracovaným kompozicím finálního řádu. Marco Pino, jednak také Marco Pino, který je z Perugie, kněz a teolog, který byl titulářem nej- Jeho kresebný styl byl tak různorodý a ve všech v dokumentech označován „maestro pictor“, je- důležitější kaple v kostele, zasvěcené Madoně těchto polohách inspirující. Ovlivnil kresbu dal- hož příslušné kresby byly několika badateli po- della Catena, s prastarým obrazem.[29] Co se týče ších římských manýristů, jako byl např. Taddeo tvrzeny podle odlišného kresebného stylu. Marco ideového rozvrhu výmalby celku kostela, je třeba Zuccari nebo Giorgio Vasari. Ovlivnil jistě také Pino zastával ve skupině malířů kolem dvorního zmínit místního řeholníka, ale také malíře Biaggia mladého Marca Pino, který pracoval vedle něj malíře Perina del Vaga zvláštní místo, které mu Bettiho (1535–1605), který je ostatně jmenován na zakázce v Andělském hradě. Styl obou kreseb dovolovalo samostatně navrhovat nebo určitě i v příslušných dokumentech, jak zjistíme později. dnes připisovaných Marcovi Pino z florentských korigovat Perinovy prvotní ideje, přestože ostat- Hlavní světec kostela papež Sv. Silvestr 4. Cristoforo Roncalli, Evangelista Matouš, 1602, rudka, grafit, čtve- Uffizi a olomoucké sbírky, přes určité odlišnosti, ní pracovali podle Perinových kreseb (disegno) je zde představen jako ten, který pokřtil císaře rečkování grafitem, papír se stopami modré 420 × 309 mm, sbírky přece jenom vychází a je blízký Perinově stylu. a kartonů (cartoni), jak bylo ostatně běžné v praxi Konstantina, a tak dokázal moc křesťanství nad Arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE 4526. Foto Arcibiskupství Můžeme proto nechat otevřenou otázku, zdali jiných příliš zaměstnaných umělců, což také doklá- „pohanským“ císařem. Sv. Silvestr nemusel císaře olomoucké. i tyto dvě kresby nejsou z ruky Perina, podle dají další kresby a dokumenty, vztahující se např. přemlouvat ke konverzi, naopak Konstantin na nichž pracoval Marco Pino, tak jako ostatní Pe- k freskové výzdobě presbytáře římského kostela poslední chvíli vysílal své posly, aby papeže na- rinovi spolupracovníci a pomocníci na zakázce S. Silvestro al Quirinale, z nichž dvě kompoziční šli, protože ten právě trávil čas rozjímáním ukryt v Andělském hradě.[28] a figurální studie jsou opět uloženy v arcibisku- v poustevně na hoře Soratte. Nalezení papeže ccolino (1574–1630) a Giuseppe Agellio (1570– pově olomoucké sbírce. v poustevně a přijetí Konstantinových poslů je po 1620). V druhém klenebním poli vymalovali také ústředním výjevem ve fresce v presbytáři, Boha Otce ve slávě s hrajícími anděly, v lunetě Sv. Sil- umístěném na čele v lunetě. Jak Sv. Silvestr přijímá vestra, jak přijímá Konstantinovy posly v poustevně na Konstantinovy posly v poustevně na Monte Soratte je Monte Soratte, výjev, který je po stranách doplněn rovněž námětem kresby z arcibiskupské sbírky proroky Izajášem a Jeremiášem, nad nimiž se pak v Olomouci a vyvolává diskusi mezi badateli, kdo vznáší vždy jeden anděl s nápisovou páskou v ru- je jejím autorem.[30] Diskutuje se i kresba Evange- kách. V pendativech malíři provedli Čtyři evan- listy Matouše, vymalovaného podle ní spolu s ostat- gelisty. O mistru Roncallim, jeho podílu na této ními evangelisty v pendantivech v presbytáři.[31] zakázce a jeho vztahu k Agelliovi a Zaccolinimu, Dnes je hodnověrně přijímáno, že první se dodnes vedou diskuse. Ty pak jsou i příčinou fázi freskové výzdoby chóru kostela provedli různého autorského určování kreseb, které se bratří Giovanni (1588–1601) a Cherubino Alber- k této výzdobě zachovaly, včetně dvou již výše tiové (1553–1615), z jejichž rukou tedy jsou mal- zmíněných z arcibiskupské sbírky v Olomouci. by na prvním klenebním poli od hlavní lodi, zná- Freska je datována 1604, a to na desce zorňující středový široký okulus s balustrádou, u nohou proroka v lunetě zcela vpravo.[33] provedenou v podhledové zkratce s výhledem k se- K výmalbě chóru se zachovaly dvě smlouvy. stupující holubici Ducha svatého, obklopené V březnu 1602 uzavřel Giuseppe Agellio smlouvu mnoha putti. K tomu se vztahuje i kresba uložená s theatiny, v níž je vypsán jeho podíl na výzdobě ve florentských Uffizi, připisovaná Giovannimu chóru, totiž namalovat Boha Otce s anděly a putti Albertimu, studující celé první pole klenby v pres- v centrálním oválu, čtyři evangelisty v konzolách bytáři, s kruhovým průhledem do otevřeného a sv. Silvestra v nicchio del frontespitio.[34] Zacco- nebe, včetně cviklů a lunety i pásu pod triumfál- lino uzavřel s theatiny smlouvu až 30. červen- ním obloukem.[32] Bratří Albertioví zde pracovali ce 1602, v níž se zavázal namalovat ornamenty až do roku 1601, kdy Giovanni zemřel. Pak za- a kvadratury.[35] Pokud nebudeme tyto smlouvy kázku získal Cristoforo Roncalli, ale protože byl dále podrobně studovat, můžeme setrvat u kon- tou dobou příliš zaměstnaný umělec, zbylou část statování, že Giuseppe Agellio a Matteo Zacco- fresek v chóru dokončili k roku 1604 Matteo Za- lino jsou autory zbývajících fresek v presbytáři 3. Cristoforo Roncalli, Sv. Silvestr přijímá Konstantinovy posly v poustevně na Monte Soratte, 1602, rudka a černá křída, papír 326 × 441 mm, sbírky Arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE 4502. Foto Arcibiskupství olomoucké.

90 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 91 5. Flaminio Allegrini (?), Archanděl Michael bojuje s ďáblem, 2. desetiletí 17. století, rudka a černá křída, papír, čtverečkování černou křídou, 142 × 418 mm, sbírky olomouckého arcibiskupství, inv. č. KE 4540. Foto Arcibiskupství olomoucké. 6. Flaminio Allegrini, Archanděl Michael bojuje s ďáblem, 2. desetiletí 17. století, freska, kaple Gavotti, katedrála v Savoně. Foto Denis Morganti.

kostela, kdy se Zaccolino jako specialista na ba- čtyři evangelisty v pendantivech a Sv. Silvestra však zdůraznit, že v tomto případě, podobně jako zdroje fresku přiřazují do katalogu díla Francesca revnou perspektivu a pohledové zkratky z pod- do niky (lunety) v čele řečeného chóru, a to podle v případě dokumentů o platbách za práce Perina Allegriniho (1624–1684). Dnes je však zřejmé, že hledu soustředil na nefigurální složky, zatímco nápadů, které mezi nimi vznikly (secondo le inven- del Vaga a Marca Pina, se jedná o věcné záznamy to nemohl být on, protože výmalba kaple pro- Agellio maloval „historie“ a figury. Z toho pak zioni fatte tra noi). Dnes je již známo sedm kreseb a ne o teoretická pojednání, kde právě „disegno“ bíhala již ve druhém desetiletí 17. století, kdy lze rychle vyvodit, že zachovalé kresby, na nichž pro tyto náměty, a sice čtyři kresby pro středovou a „invenzione“ dostávají složitější význam. V tom Francesco Allegrini nebyl ještě na světě. Claudio je především studován výjev se Sv. Silvestrem, jak lunetu s výjevem Sv. Silvestr přijímá Konstantinovy případě Giuseppe Agellio pracoval podle kreseb Strinati tyto práce připsal otci Francesca Alleg- přijímá Konstantinovy posly v poustevně na Monte posly v poustevně na Monte Soratte, dvě pro fres- Roncalliho a možná některé z těch zachovalých riniho, Flaminiovi (1587–1666).[44] Soratte, a další figury jakoEvangelista Matouš, jsou ku na stropě s Bohem Otcem ve slávě a hrajícími jsou z jeho ruky, ty však musíme odlišit podle Flaminio Allegrini se učil malířem v dílně z ruky Agelliovy. A tak Guy Grieten v roce 1983 anděly a jedna s Evangelistou Matoušem. Ve starší kresebného stylu, tak jako bylo učiněno mezi Giuseppe Cesariho, zvaného Cavalier d’Arpino publikoval skicu k figurálnímu výjevu v lunetě ze literatuře byly většinou publikovány jako práce kresbami Perina del Vaga a Marca Pina. Zaměřit (1568–1640). Do učení byl přijat pravděpodob- soukromé sbírky v Belgii jako práci Agelliovu,[36] Cristofora Roncalliho nebo Giuseppe Agellia.[40] se lze také na význam a dílo jednak Ronacalliho, ně ve čtrnácti letech, tedy asi v roce 1601. Patřil právě tak i Catherine Legrand v roce 1994 se stej- K rozlišení jejich autorství se v posledních deseti- jednak Agellia a tím si připravit pole pro stylový k oblíbeným mistrovým žákům. V roce 1607 ho ným autorským zařazením uvedla do odborné letích používá výklad pojmů „disegno“ a „inven- rozbor, založený na srovnání dochovaného ma- zmínil Giovanni Tommaso Cesari právě jako chlap- literatury návrh středového pole s Bohem Otcem zione“ ze smlouvy s Agelliem. Pro Janis Bellovou, teriálu. Zatímco kreseb Cristofora Ronacalliho ce z dílny Cavalier Gisepino: „con il detto Cavalier a hrajícími anděly z pařížského Louvru[37] a rov- ale zvláště pro Elisabettu Giffi je důležitý pojem je dostatek z mnoha fází jeho života, katalog Gisepino ce l’accomodò il detto ragazzo Flaminio de něž Martin Zlatohlávek konstatoval, že Agellio „disegno“, který vykládají jako kresebné návrhy Agelliových kreseb se teprve postupně sestavuje Allegrino, che non so di che loco … e fa l’essecitio di v chóru maloval Evangelisty a lunetu se Sv. Silves- celku a vposledu i jednotlivých figur, jež dostal nebo možná podle některých badatelů ho ani ne- pittore al vicolo del Pianto“. Je zaznamenán také trem přijímajícím Konstantinovy posly v poustevně Agellio od představených kostela, aby podle lze sestavit, protože příliš nekreslil a byl v tomto v divadle v paláci Cesari (il teatro nel palazzo di na Monte Soratte a připravil k nim i příslušné kres- nich maloval. Za jejich autora obě badatelky ohledu závislý na jiných mistrech, což v případě Cesari): „Flaminio pittore Urbinato, recitò di Pan- by, včetně dvou z Kroměříže.[38] rozhodně považují Cristofora Roncalliho, kte- výmalby chóru v San Silvestro byl Roncalli. talone vivacemente.”[45] Z dalšího dokumentu Při pečlivém čtení ze smlouvy s Matteem rý byl zodpovědný za výtvarné provedení, jak z 13. června 1613 vyplývá, že dostal zaplaceno Zaccolinem jasně vyplývá, že si sám vypracoval dokazuje smlouva se Zaccolinem, který mu své od kardinála Scipiona Borghese za obraz do řím- návrh v kresbě nebo kresbách (disegno fatto da kresby za tímto účelem předkládal.[41] Pro Mau- Údajné kresby Flaminia Allegriniho ského kostela San Sebastiano fuori le mura, a ze detto m Matteo) a ten pak předložil Cristoforo- ra Vincenza Fontanu je naopak důležitý pojem (1587 Cantiano – 1666 Řím) záznamu o platbách z let 1625–1626, že praco- vi Roncallimu z Pomarancia a laikovi od Sv. Sil- „invenzione“, jejž vykládá jako kresebné návrhy, val v palazzo Aldobrandini na Piazza Colonna, vestra otci Biagiovi (mostrato al segn. Cristoforo které vznikly v diskusi mezi Agelliem a zástupci Poslední případ, kterým se zde budeme zabý- dříve palazzo Chigi, kde provedl ve fresce náměty Roncalli dalle Pomarance et al D. padre Biagio kostela. Tedy nejsou z ruky mistra Roncalliho, ale vat, zůstává zatím nevyřešen v otázce autorství ze Starého zákona.[46] laicho di Sto Silvestro). Zaccolinovy kresby se ne- Giuseppe Agellia. Naopak „disegno“ je pro něj kresby, opět ze sbírky olomouckého arcibisku- Kaple rodiny Gavotti v nově budované sa- zachovaly nebo nejsou dosud objeveny. Z textu ideový návrh výmalby chóru, který malíři předlo- pa, znázorňující Archanděla Michaela v boji ďáblem. vonské katedrále (v letech 1589–1604), třetí vpra- smlouvy však vyplývá, že nad pracemi Zaccolina žili představení kostela, reprezentováni Biaggiem I tato kresba byla v průběhu minulých desetiletí vo, zasvěcená Panně Marii andělské (Madonna měli dohled malíř Roncalli a otec Biagio, který Bettim, k vypracování.[42] připisována různým autorům, především pak degli angeli), se stavěla a vyzdobovala pravdě- je jistě Biaggem Bettim, jemuž se připisuje ideo- Jak rozhodnout a na základě čeho, kdo je Giuseppe Cesarimu, zvanému Cavaliere d’Arpino podobně mezi léty 1608–1613. Kapli objednal vý návrh výmalby.[39] Ve smlouvě s Agelliem je autorem oněch sedmi kreseb vztahujícím se ke (1568–1640). Až Denis Morganti vztáhl tuto markýz Giovanni Stefano Gavotti, bydlící v Římě, uvedeno, že dostal zaplaceno od představených freskám v chóru kostela Sv. Silvestra na Quirinalu? kresbu k fresce na klenbě kaple rodiny Gavottiů dohodu však s představenými dómu (Capitolo kostela San Silvestro pro malby v chóru, které Pojmy „disegno“ a „invezione“ obsahují v katedrále v Savoně, pro níž se zdá být model- del Duomo) podepsal Lorenzo Gavotti (tehdy má vymalovat podle návrhu (il disegno), který dlouhou a bohatou výkladovou tradici, která ne- lem, protože je opatřena čtverečkováním, a tak nejstarší představitel rodiny).[47] Materiály na od nich dostal. Konkrétně Boha Otce v oválu, dovolí jednoznačný překlad a výklad. Musíme připravena k přenášení na větší plochu.[43] Starší rámy obrazů a sloupy oltářů se na místo přivá-

92 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 93 žely v letech 1611 a 1613. Předpokládá se, že pe degli Uffizi, Florencie, inv. č. 667F) a druhá případě ještě znalecká práce na základě detail- díla, kterého máme doloženého v dobových do- se s výzdobou kaple začalo freskami na stropě, s Erbem rodiny Gavottiů mezi alegorickými postavami ního stylového rozboru, buď jak to učinil Denis kumentech, pozdějších záznamech či zprávách, jak bylo obvyklé. Zde je freska s námětem, jak čistoty a ostražitosti je uložena v New Yorku (Me- Morganti, vystihnout specifika rané kreslířské s autorem příslušných kreseb. Finální dílo v urči- archanděl Michael poráží rebelující anděly v čele tropolitan Museum of Art, inv. č. 1975.131.20). fáze Flaminia Allegriniho a odlišit je od způsobu tých případech prováděl spolupracovník nebo s Luciferem, k níž je zachováno modello v kresbě Pro hlavní oltářní obraz v kapli je známa kresba kreslení Roncalliho nebo zvláště Cesariho, a pak žák podle dodaných předloh. Situace není vždy ve sbírce olomouckého arcibiskupa. Freska na stro- Madona s anděly, provedena rudkou, perem a in- připsat výše popsané kresby právě jemu, nebo ale jednoznačná, i když je popsána ve smlouvě pě pokračuje ještě dalším pásem, v jehož středu koustem v Oslu (Nasjonalmuseet, inv. č. NG. potvrdit, že jsou to kresby Roncalliho nebo Cesa- či záznamu o platbách, zvláště když se v textu je dekorativně vyzdobený okulus, na němž shora K&H.B. 15302)[52] a zajímavá kresba z Kasselu, riho a konstatovat, že tito příliš zaměstnaní uměl- vyskytuje více termínů jako „disegno“ nebo „in- sedí dva andělé a drží prázdný kříž. Po stranách, která je tam vedena jako anonymní (Museum- ci připravili zakázku pro slavnou rodinu Gavotti venzione“, vztahující se k návrhům pro realizaci. směrem k bočním zdem jsou dva andělé, s dlou- slandschaft Hessen, inv. č. GS 17097), ale je zřej- v jejich důležité kapli v katedrále v Savoně ve Je zřejmé, že se nelze obejít bez stylového rozbo- hou nápisovou páskou v rukách. Fresky a recentně mé, že se vztahuje k oltářnímu obrazu předsta- formě kresebných studií a modelů, podle nichž ru studovaných kreseb, což předpokládá téměř i příslušné kresby jsou také připisovány Flami- vujícímu Abrahama se třemi anděly. Téměř všechny pak pracoval jejich žák Flaminio Allegrini. každodenní zkušenost se souborem souvisejících niovi Allegrinimu. On údajně namaloval pro kapli uvedené kresby jsou připisovány Cristoforu Ron- kreseb. Znalectví kresby stojí tedy na několika Gavotti ještě hlavní oltářní obraz s P. Marií an- callimu, nicméně Denis Morganti, který je studo- pilířích: na práci s dokumenty, jejich úplném dělskou[48], který však byl do deseti let vyměněn val v originále, rozpoznal výrazný příklon k ele- Závěr a správném čtení, na porovnání finálního díla za dílo stejného námětu od Giovanniho Baglione gantnímu a jemnému rukopisu, jež je podle něj a záznamů v kresbě, které se k němu vztahují, aby (1566–1643). Vyměněny byly i jeho obrazy na bližší Cesarimu uměleckému vnímání. Styl těchto V množství kreseb, které se nám od starých mis- se potvrdilo, že studované kresby k dané malbě bocích kaple, kde na pravé straně byl nově osazen kreseb by měl být závislý především na Cesarim, trů zachovaly po celém světě, jsou ty „šťastnější“, patří, na odlišení kresebných kopií a replik od Baglioneho obraz s námětem Jákobův sen a na- který byl Flaminiovým učitelem. Nejsou to však u nichž můžeme konstatovat jejich vztah ke kon- autorských návrhů, na stylovém zhodnocení au- levo obraz od Giovanniho Lanfranca (1582– všechno práce právě Cesariho, který je připravil krétní známé finální realizaci, jako jsou nástěnné torských kreseb a určení, zdali je připravil mistr, 1647) Abraham navštíven třemi anděly. Původní pro svého začínajícího žáka, jako jsme poznali malby, oltářní či závěsné obrazy apod. V rutinní který i sám provedl finální dílo, nebo je jenom obrazy Flaminia Allegriniho stejných námětů se v případě mistra Roncalliho a žáka Agellia? znalecké práci je pak třeba odlišit repliky a ko- připravil, a protože byl příliš zaměstnaný umělec, dnes nacházejí v savonském klášteře kapucínů. Práce pro kapli Gavotti v Savoně by mohly pie, aby se oddělily jedna, dvě nebo celý soubor tak konečné provedení zakázky svěřil svému spo- K výměně, podle jedné teorie, došlo kvůli špat- být první známou zakázkou mladého Flaminia autorských kreseb třeba v různém stupni pro- lupracovníkovi nebo dobrému žákovi, anebo je ným rozměrům obrazů vůči již připraveným rá- Allegriniho, zvláště freska na stropě, která se vedení. V této studii jsem však poukázal na to, připravil již samostatně pracující kolega. Jenom mům, podle jiné, že zadavatelé nebyli spokojeni prováděla ve výzdobě přednostně, v době, kdy že nelze jednoduše ztotožnit autora finálního z této srostlice může vzejít skutečnosti se blížící s poněkud zastaralým pozdně manýristickým do kaple byly přiváženy sloupy a rámy na hlavní určení autora. stylem Flaminia Allegriniho, a tak ho vyměnili za a boční oltáře, tedy možná již v letech 1611–1613. „moderní“ malíře Baglioneho a Lanfranca. V červnu 1613 dostal Flaminio zaplaceno od kar- K freskám v kapli Gavotti se vztahují násle- dinála Scipiona Borghese za obraz pro římský dující kresby. Přípravná studie pro střední části kostel, a tak bychom ho v tomto roce spíše zastihli klenby představující Boj Archanděla Michaela ve Věčném městě. V letech 1617–1618 a 1621– s ďáblem, která se nachází v soukromé sbírce.[49] 1622 pobýval v Neapoli. Za práce pro tamní kos- „Provedení kresby je velmi přesné a vykazuje jen tely dostal zaplaceno v roce 1622. Od roku 1625 drobné odlišnosti ve srovnání se stejným téma- je zpátky v Římě, jak dokládají platby za práce tem, které je zobrazeno na kroměřížské kresbě, v Palazzo Aldobrandini. V Savoně pracoval buď která je rovněž „quadrettato“ a považuje se tedy před rokem 1613, tedy něco málo starší dvaceti Poznámky za konečnou přípravnou studii pro fresku,“ po- let, nebo někdy mezi 1613–1617 než odejel do [ ] 1 | Giulio Romano, Jupiter a Juno, pero a štětec v hnědém London 1977, s. 128. – Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), znamenal Denis Morganti po jejím studiu. 50 Neapole. Zbývá ještě časová mezera mezi léty tónu, vysvětlováno bělobou, podkresba černou křídou, čtvereč- s. 378. – Valerie Taylor, heslo Jupiter curling his thunderbolts at Dvě kresby pro anděly z bočních stran centrální- 1618–1621, do níž někteří badatelé kladou prá- kování černou křídou, papír 437 × 572 mm, sbírky arcibiskupství the giants, in: Janet Cox-Rearick, Giulio Romano. Master designer. An ho výjevu s křížem jsou uloženy v Real Academia vě vznik fresek a obrazů v kapli Gavotti z jeho olomouckého, inv. č. KE 4524; MZ [Martin Zlatohlávek] heslo Exhibition of Drawings in celebration of the five hundredth anniversary of [ ] Giulio Romano, Jupiter a Juno, in: Martina Miláčková (ed.), Kro- his birth (kat. výst.), New York 1999, č. kat. 29, s. 106, obr. de Bellas Artes de San Fernando (inv. č. 2289 ruky. 53 měřížský kabinet kreseb, kresby starých mistrů, Olomouc 2016, č. kat. 6, 6 | Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), s. 378. Konrad Ober- a inv. č. 2290) a dvě kresby se stejným tématem Pro výzdobu kaple Gavotti v Savoně nám s. 39–41, obr. huber neznal kresbu z autopsie, uvedl práci Milana Tognera z roku pak v Darmstadtu (Hessisches Landesmuseum, chybí písemná smlouva, z níž bychom mohli vy- 2 | Frederick Hartt, Giulio Romano, New Haven 1958, s. 84. 1986, kde je publikována poprvé. 3 | Konrad Oberhuber, Giulio Romano pittore e disegnatore 7 | Kopie podle Giulia Romana, Jupiter a Juno, Paris, Musée du inv. č. AE 1399) a ve Frankfurtu nad Mohanem číst, kdo byl pověřen výmalbou, nebo zdali měl a Mantova a příslušná katalogová hesla, in: Giulio Romano – mono- Louvre, inv. 3477 a inv. č. 3629. (Städelsches Kunstinstitut, inv. č. 472), všechny pracovat podle předloh někoho jiného. K určení grafia per la mostra „Giulio Romano“ (kat. výst.), Mantova – Milano 8 | Kopie podle Giulia Romana, Jupiter metající blesky na gi- vedeny pod jménem Roncalli.[51] K pracím Fla- autorství kresby ze sbírky arcibiskupa olomouc- 1989, s. 135–175, zvláště s. 160. ganty, Juno po jeho boku, Windsor Castle, Royal Library, inv. 4 | Hartt, Giulio Romano (pozn. 2), s. 84–85, 159, č. kat. 208, č. George III ‚Inventory A‘, p. 52, 2., pero, štětec v hnědém tónu, minia Allegriniho je přiřazuje Denis Morganti. kého máme dostatek srovnávacího materiálu ve obr. 350. vysvětlováno bělobou, papír 280 × 400 mm. On pak do Flaminiova katalogu přeřadil ještě formě náčrtů, studií i finálních model. Většina 5 | Giulio Romano, Jupiter metající blesky, soukromá sbírka, 9 | Giulio Romano, Olympští bohové s Minervou, Neptunem, další dvě studie pro dekorativní cyklus v Savoně. zatím byla připisována velkým mistrům, u kterých původně sbírka Ellesmere, potom London, Yvonne Tan Bunzl, pero Thetidou, Dianou, Gráciemi a Nymfami, Paris, Musée du Louvre, v hnědém tónu, podkresba tužkou, papír 168 × 193 mm; Hartt, inv. č. 3476, pero v hnědém tónu, kolorováno akvarelem, vysvětlo- Jedna představující Dva zmenšené anděly s křížem se Flaminio Allegrini učil, jako byl Cristoforo Ron- Giulio Romano (pozn. 2), č. kat. 208, obr. 350. – Egon Verheyen, váno, podkresba tužkou, papír slepený ze tří částí 502 × 920 mm; se nachází ve Florencii (Gabinetto Disegni e Stam- calli nebo Giuseppe Cesari. Čeká nás tedy v tomto The Palazzo del Te in Mantua. Images of Love and Politics, Baltimore – Hartt, Giulio Romano (pozn. 2), č. kat. 209. – Verheyen, Palazzo

94 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 95 del Te (pozn. 5), s. 128. – Roseline Bacou – Sylvie Béguine, Autour dodici per due storie che lui a fatto fare d’Alisandro magno a maestro Miláčková, Kroměřížský kabinet (pozn. 1), č. kat. 17, s. 70–76, obr. 39 | Janis C. Bell, The life and works of Matteo Zaccolini (1574– de Raphaël. Dessins et peinture du Musée du Louvre, (kat. výst.), Paris Marcho pictore sanese consegnato a messere Alberto maestro de casa del 31 | Cristoforo Roncalli, Evangelista Matouš, rudka, grafit, 1630), Regnum Dei XLI, 1985, č. 111, s. 227–258, zvláště s. 238. 1983, č. kat. 57. – Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), s. 376. Reverendissimo Monsignor Castellano el quale lo da sicondo che bisogna čtverečkování grafitem, papír se stopami modré 420 × 309 mm, 40 | Cristoforo Roncalli, Sv. Silvestr přijímá Konstantinovy posly 10 | Giulio Romano, Janus a Saturn korunovaný Viktorií, Los An- alli pictori tanto di questo come elaltro che se preso e si pigliaro. sbírky arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE 4526; MZ [Martin v poustevně na Monte Soratte, rudka, černá křída, pero, lavírováno geles, J. Paul Getty Museum, inv. č. 94. GA 32, pero v hnědém tónu, AS Roma, Commissariato soldatesce e galere, fascicolo 10, c. 63. Zlatohlávek], heslo: Cristoforo Roncalli, Evangelista Matouš in: v červeném tónu, papír sestřižen do lunety 196 × 308 mm, Vídeň, akvarelováno, podkresba tužkou, papír 370 × 313 mm; Hartt, Giulio Andrea Zezza, Marco Pino. L’opera completa, Napoli 2003, s. 353. Miláčková, Kroměřížský kabinet (pozn. 1), č. kat. 18, s. 72–76, obr. Albertina, inv. č. 670; Franz Wickhoff, Die italienische Handzeich- Romano (pozn. 2), s. 159, 259, č. kat. 210, obr. 349. – Verheyen, Pa- Třetí platba 22. května 1546: 32 | Franzsepp Würtenberger, Die Manieristische Deckenmalerei nungen der Albertina, II, Jahrbuch d. kunsthist. Slgn. d.Allerh. Kaiser- lazzo del Te (pozn. 5), s. 128. – Oberhuber, Giulio Romano (pozn. a maestro Perino del Vaga per migliara sei de oro che lui a compro da in Mittelitalien, Römisches Jahrbuch für Kunstgeschichte, 1940, č. 4, hauses XIII, 1892, Beifeht , n. 774. – Alfred Stix, Lili Fröhlich-Bum, 3), s. 377. – Taylor, Jupiter curling his thunderbolts (pozn. 5), maestro Nicolo todesco e da maestro Betino batilori quale a servito per la s. 61–141, o freskách v S. Silvestro al Quirinale se píše na s. 111–115, Die Zeichnungen der tosk., umbr., u. röm. Schulen, Wien 1932, n. 220. č. kat. 30, s. 108, obr. loggia de sopra verso Prati e per le due storie che maestro Marcho pictore kresba je vyobrazena na obr. 56. (Cristoforo Ronacalli). – Veronica Birke – Janine Kertész, Die Ita- 11 | Giulio Romano, Gigant, Švýcarsko, sbírka Alain Delon, pero, a fatto in la volta della sala nova del Castello per scudi sei luna, scudi 48. 33 | Maria Grazia Bernardini, San Silvestro al Quirinale, la deco- lienischen Zeichnungen der Albertina. Generalverzeichnis, I., Wien 1992, štětec v hnědém tónu, vysvětlováno bělobou, podkresba černou AS Roma, Commissariato soldatesce e galere, fascicolo 10, c. 63. razione pittorica del coro, in: Angela Negro (ed.), Restauri d’arte s. 360–361 (Giuseppe Agellio). křídou, papír 406 × 275 mm; Verheyen, Palazzo del Te (pozn. 5), Andrea Zezza, Marco Pino. L’opera completa, Napoli 2003, s. 353. e Giubileo. Gli interventi della Soprintendenza per i Beni Artistici e Sto- Cristoforo Roncalli (Giuseppe Agellio ?), Sv. Silvestr přijímá s. 128. – Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), s. 378. – Taylor, 21 | Giorgio Vasari, Le vite de’più eccelenti Pittori, Scultori ed Archi- rici di Roma nel Piano per il Grande Giubileo del 2000, Napoli 2001, Konstantinovy posly v pustině na Monte Soratte, rudka, černá Jupiter curling his thunderbolts (pozn. 5), č. kat. 32, s. 112, obr. tetti, Firenze 1568, Vita di Perin del Vaga, (edice 1964, V.) s. 371–373: s. 100–105. křída, papír 260 × 341 mm, Rouen, Musée des Beaux-Arts, inv. č. 12 | Verheyen, Palazzo del Te (pozn. 5), s. 128. – Stefano Davari, „Et in ultimo le sale et altre camere importanti fece Perino, parte di 34 | Archivio di Stato, Roma, Corporazioni Religiosi Maschili 975.4.5658, Diederick Bakhuÿs (ed.), I grandi disegni italiani delle Descrizione del Palazzo del Te di Mantova di Giacomo Strada, Mantova sua mano e parte fu fatto da altri con suoi cartoni. La sala è molto (Teatini), Busta 2140, fascicolo 37, c. 78–79: „A 19 di marzo1602 collezioni pubbliche di Rouen, Milano 2003, č. kat. 22, s. 114. – MZ, ZK 1904, s. 53. – Hartt, Giulio Romano (pozn. 2), s. 152. vaga e bella, lavorata di stucchi e tutta piena d’istorie romane, in S. Silvestro di Montecavallo. [Martin Zlatohlávek, Zdeněk Kazlepka], in: Kazlepka – Zlatohlá- 13 | Rinaldo Mantovano pracoval v Sala dei Giganti od 1. března fatte da‘ suoi giovani, et assai di mano di Marco da Siena, disce- Io Gioseppe Agelli Napolitano confesso per la presente di aver ri- vek, Múza (pozn. 37), č. kat. 93, s. 162–163. 1532 do 31. července 1534 vyjma listopadu 1532, kdy v Mantově polo di Domenico Beccafumi, et in certe stanze sono fregiature cevuto dalli RR Padri di S. Silvestro scudi sessanta di moneta li qu- Cristoforo Roncalli, Anděl mezi oblaky, Washington D. C., Smith- byl na návštěvě císař Karel V. Verheyen, Palazzo del Te (pozn. 5), bellissime.” S. 375–376: “Similmente fu suo discepolo (di Perin del ali sono in parte di scudi trecento ottanta che mi hanno promesso sonian American Art Museum, inv. č. 1929.7.178, rudka, čtvereč- s. 143, doc. 62. – Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), s. 365. Vaga) Marcello Mantovano, il quale sotto di lui condusse in Castel per la pittura del coro quale mi obligo di fare secondo il disegno kováno, papír 156 × 209 mm; Diane DeGrazia, A group of Italian 14 | Pracoval zde mezi 8. květnem a 30. zářím 1532. Verheyen, Sant’Angelo, all’entrata, col disegno di Perino in una facciata datomi da loro che contiene un Dio P(ad)re in un ovato in mezo drawings – mostly Neapolitan – in the National Museum of Ame- Palazzo del Te (pozn. 5), s. 143, doc. 66. – Oberhuber, Giulio una Nostra Donna con molti santi a fresco, che fu opera molto con altri partimenti e puttini con quattro evangelisti a quattro rican Art, Master Dravings, XXXI, 1993, č. 4, s. 350–363, zvláště Romano (pozn. 3), s. 365, uvádí jeho práce mezi 5. březnem bella...“. peducci et un S.Silvestro al nicchio del frontespitio di detto coro s. 351, 359, pozn. 16 (jako Cristoforo Ronacalli). a 30. zářím. A dále zde pracoval mezi dubnem a červencem 1534. 22 | Perino del Vaga, Schizzi per una decorazione a grottesche (r), secondo le invenzioni fatte tra noi: e di piu promettono detti pri 41 | Bell, The life (pozn. 39). –E lisabetta Giffi Ponzi – Cristoforo Verheyen, Palazzo del Te (pozn. 5), s. 145, doc. 95. – Oberhuber, Studio per pannello decorativo a grotesce (v), pero v hnědém tónu, che essendo le pitture a loro sodisfatione di giongerli altri venti Roncalli, Matteo Zaccolini e Giuseppe Agellio in San Silvestro al Giulio Romano (pozn. 3), s. 365. papír 277 × 186 mm, Budapest, Museo di Belle Arti, inv. č. 1917–191; scudi il che sta a loro buon giudizio il giudicando all’incontro. Io Quirinale, Prospettiva XCIII/XCIV, 1999, s. 99–108. – Elisabetta Gi- 15 | Byl placen jako asistent od 2. října 1533 do 19. září 1534. kat. heslo in: Filippa Maria Aliberti Gaudioso – Eraldo Gaudioso, soprado Gioseppo mi obligo in caso di morte quod absit di fasi ffi, Precisazioni e aggiunte sul Roncalli decoratore,Bolletino d’arte Verheyen, Palazzo del Te (pozn. 5), s. 145, doc. 96. – Oberhuber, Gli affreschi di Paolo III a Castel Sant’Angelo. Progetto ed esecuzione sostituire. Tutta quella somma di denari si havesse reservato prima LXXXIX, 2004/2005, s. 45–62. Giulio Romano (pozn. 3), s. 365. 1543–1548, II. I disegni, (kat. výst.), Roma 1981–1982, 1981, č. kat. 67, che la pittura sia posta nel muro et incaso si fosse fatta parte dela 42 | Mauro Vincenzo Fonatana, Per Giuseppe Agellio disegnato- 16 | Oberhuber, Giulio Romano (pozn. 3), s. 365. s. 118–119, obr. pittura e nonfinita tutta l’opera si habbia da far stimare da periti re, Paragone LXVI, 2015, nr. 787–789, terza serie 123–124, s. 58–75. 17 | Marco Pino, Alexander Veliký vjíždí do Babylona, pero 23 | Perino del Vaga, Efebi reggicartiglio, pero v hnědém tónu, e secondo che giudicherano qttichi dovera havere resti reintegrato 43 | Flaminio Allegrini (?), Archanděl Michael bojuje s ďáblem, rud- a štětec v hnědém tónu, podkresba tužkou, papír 247 × 400 mm, papír 152 × 195 mm, Wien, Graphische Sammlung Albertina, inv. e pme prome... si come qui sotto si sottoscr... m Bartolomeo ka a černá křída, papír, čtverečkování černou křídou, 142 × 418 mm, sbírky Arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE4535; MZ [Martin č. 988; Filippa Maria Aliberti Gaudioso, Uno schizzo di Perin del Agelio mio zio obbligandosi di propria mano di rifare quanto si sbírky olomouckého arcibiskupství, inv. č. KE 4540; DM [Denis Zlatohlávek] heslo Marco Pino, Alexander Veliký vjíždí do Ba- Vaga per la volta a Castel Sant’Angelo, Arte. Documento 1988, 2, dovesse p questa’opera...”. Morganti], heslo Archanděl Michael bojuje s ďáblem in: Miláč- bylona, in: Miláčková, Kroměřížský kabinet (pozn. 1), č. kat. 9, s. 98–101. 35 | Archivio di Stato, Roma, Corporazioni Religiosi Maschili ková, Kabinet (pozn. 1), č. kat. 21, s. 81–83. s. 46–48, tam předchozí literatura. 24 | Perino del Vaga, Indický král Poro napaden Makedoňanem, (Teatini), busta 2140, fascicolo 37, c. 180–181: 44 | Claudio Strinati, Giovanni Baglione nella Cappella Gavotti 18 | Richard Harprath, Marco Pino e il ciclo di Alessandro Magno Cleveland, Cleveland Museum of Art, inv. č. CMA 92.3, pero, štětec „A di 30 di luglio 1602 del Duomo di Savona, Atti e memorie. Società Savonese di Storia Pa- nel Castel Sant’Angelo a Roma, in: Elisabetta Cioni – Danilea v hnědém tónu, papír 195 × 285 mm; Michael Miller, Two drawings Sia noto e manifesto che si legerà la presente come Matteo Zo- tria, 1978, č. 12, s. 27–37. Fausti (edd.), Umanesimo a Siena. Letteratura, arti figurative, musica. by Perino del Vaga for Catel Sant’Angelo, in: Achim Gnann – Heinz colino da Cesena piglia da m Giuseppe aielo da sorento pitore 45 | Herwarth Röttgen, Il Cavalier Giuseppe Cesari D’Arpino. Un Atti del Convegno, Siena, 5–8 Giugno 1991, Siena 1994, s. 437–452. Widauer, Festschrift für Konrad Oberhuber, Milano 2000, s. 98–105. afare li ornamenti di stocho finiti al opera che deto m Gioseppe fa grande pittore nello splendore fama e nell’incostanza della fortuna, Roma 19 | Quintus Curtius Rufus, Historiae V, č. 1, s. 19–23; publikoval – Elena Parma (ed.), Perino del Vaga tra Raffaello e Michelangelo, a Sto Silvestro di monte cavallo conforme al disegno fatto da deto 2002, s. 137. Český překlad italského textu: „se jmenovaným Cava- latinsky i německy Richard Harprath, Papst Paul III. als Alexander Milano 2001, s. 318. m Mateo mostrato al setr Cristoforo Roncalli dalle Pomarance et lierem Gisepino spolupracoval tento chlapec Flaminio de Allegrino, der Grosse. Das Freskenprogramm der Sala Paolina in der Engelsburg, 25 | Gaudioso – Gaudioso, Gli affreschi (pozn. 22), s. 112–113. – al D. padre Biagio laicho di Sto Silvestro per prezzo di scudi cento ale nevím, odkud pocházel ... a učil se malířem na ‚vicolo del Berlin – New York 1978, s. 92–93, 99. Gaudioso, Uno schizzo (pozn. 23), s. 98–99. quaranta di moneta conforme alli capitoli infrascriti. Pianto‘“ a “Flaminio, malíř z Urbina, přednášel Pantalona velmi 20 | 26 | Marco Pino, Setkání Alexandra Velikého s nejvyšším knězem Primo...“. živě”. 1545, 20 giugnio jeruzalémského chrámu, Firenze, Galleria degli Uffizi, inv. č. 622 36 | Giuseppe Agellio, Sv. Silvestr přijímá Konstantinovy posly 46 | Sigrid Epp, „La femina origine di ogni male“. Affreschi nella a m.ro Perino del Vagha pictore fiorentino per opere 28 de suoi lavoranti F, pero, štětec v šedém tónu, papír 261 × 419 mm; Harprath, Papst v poustevně na Monte Soratte, prodáno v Sotheby’s, Londýn, Galleria Deti dal Palazzo Chigi a Roma, Studi di Storia dell’Arte, 2001, di stuchatura laorate in la volta de la sala, sc. 11,9. Paul III. (pozn. 19), s. 77. – Zezza, Marco Pino (pozn. 20), č. kat. 7. prosince 1978, lot 45, s. 16 (Cristoforo Ronacalli), soukromá sbír- č. 12, s. 75–94. – Erich Schleier, v rámci hesla Giovanni Lanfranco, První platba proběhla 19. ledna 1546: C. 7, s. 316, obr. II.5. ka, Belgie, rudka se stopami bílé křídy, papír sestřižen do lunety Abramo visitato da tre angeli pro Cappella Gavotti a Savona, in: 1546, 19 gennaio 27 | Zezza, Marco Pino (pozn. 20), č. kat. C. 7, s. 316, obr. II.5. 268 × 397mm; G. G. [Guy Grieten], heslo Sint-Sylvester ontdekt in Erich Schleier, Giovanni Lanfranco, Milano 2001, č. kat. 53, s. 210. a maestro Perino del Vaga tanti sono per due storie di Alisandro magno 28 | Diskuse na toto téma in: Zezza, Marco Pino (pozn. 20), de grot, in: Roger Adolf D’Hulst (ed.), Dessins du XVe au XVIIIe siècle 47 | Savona, Archivio Vescovile, Rogiti del Notaio G. B. Cerrato, vol. che lui a fatto fare da maestro Marcho senese pictore in la volta della sala č. kat. A 68, s. 277–278. dans les collections privées de Belgique (kat. výst.), Bruxelles 1983, 1583–1595, f. 100 e sgg.; cituje Schleier, Lanfranco (pozn. 46), v rámci nova che viene verso Banchi in Castello, sc. 12 29 | Francesca Cugi, San Silvestro al Quirinale: Le cappelle per- č. kat. 66, s. 148–149, obr. č. kat. 53, s. 210. AS Roma, Commissariato soldatesce e galere, fascicolo 10, c. 63. dute e qualche ipotesi sulle pitture del coro, Bollettino d’arte, Anno 37 | Giuseppe Agellio, Bůh Otec a hrající andělé, Paris, Musée du 48 | Röttgen, Il Cavalier (pozn. 45), s. 534, obr. 43 na s. 535. Andrea Zezza, Marco Pino. L’opera completa, Napoli 2003, s. 353. XCVII, Serie VII, 2012, č. 16, s. 135–144. Louvre, inv. č. 13857, rudka a černá křída, papír sestřižený do oválu 49 | Ibidem, s. 534. Druhá platba 14. března 1546: 30 | Cristoforo Roncalli, Sv. Silvestr přijímá Konstantinovy posly 427 × 326 mm; Catherine Loisel-Legrand, Un dessin de Giuseppe 50 | DM [Denis Morganti], heslo Archanděl (pozn. 43), s. 81. a maestro Perino del Vaga per sei milia e 500 peze di oro e 200 di argento v poustevně na Monte Soratte, rudka a černá křída, papír 326 × Agellio récemment identifié,Revue du Louvre, 1994, č. 5/6, s. 55–58. 51 | Röttgen, Il Cavalier (pozn. 45), s. 534. che lui a compro a maestro Nicolo fiamengo e maestro Betino batilori per 441 mm, sbírky Arcibiskupství olomouckého, inv. č. KE 4502; MZ 38 | MZ [Martin Zlatohlávek] in: Zdeněk Kazlepka – Martin 52 | Ibidem, s. 534. servitio del Castello, quatromilia 500 del picholo a scudi sei il migliaro [Martin Zlatohlávek], heslo: Cristoforo Roncalli, Sv. Silvestr Zlatohlávek, Múza pod nebesy. Italská raně barokní kresba z českých 53 | Schleier, Lanfranco (pozn. 46), v rámci č. kat. 53, s. 210. e duemilia del grande a scudi otto et largento a due juli il cento e scudi přijímá Konstantinovy posly v poustevně na Monte Soratte in: a moravských sbírek (kat. výst.), Brno 2009, č. kat. 92, s. 160–161.

96 Příliš zaměstnaný umělec | Martin Zlatohlávek Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 | Konzervace a restaurování malby a polychromie 97