Organizační Struktura Centrálních Úřadů Gestapa V Letech 1938–1939
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
struktury moci Organizační struktura centrálních úřadů Gestapa v letech 1938–1939 JAN ZUMR Takřka okamžitě po převzetí moci Sjednocování policie a SS bylo za- Centrála Gestapa se nacházela v lednu 1933 začali nacisté v Ně- vršeno Hitlerovým výnosem z červ- v Berlíně na Prinz-Albrecht-Straße 8 mecku s budováním represivního na 1936, kdy bylo Himmlerovi svěřeno (dnes Niederkirchner straße 8) v bu- aparátu a tajné policie. Hermann vedení policie v celém Německu a ti- dově bývalé školy uměleckých řeme- Göring se stal pruským ministrem tul „náčelník německé policie v říš- sel. Sousedící hotel Prinz Albrecht na vnitra a ministerským předsedou, ském ministerstvu vnitra“. Policie Prinz-Albrecht-Straße 9 sloužil jako svým výnosem z 26. dubna 1933 byla nově rozdělena na pořádkovou sídlo říšského vůdce SS a náčelníka byla pruská tajná policie vyčleněna policii (Ordnungspolizei), sestávající německé policie Heinricha Himmle- z dosavadního policejního aparátu především z ochranné policie (Schutz- ra. V bezprostřední blízkosti obou a vytvořila Úřad tajné státní policie polizei) a četnictva (Gendarmerie) budov stál palác prince Albrechta (Geheimes Staatspolizeiamt – Úřad pod vedením SS-Obergruppenführera na Wilhelmstraße 2, který nejprve Gestapa). Podřízena byla pruskému a generála policie Kurta Daluegeho, od roku 1934 využívala SD a kde ministru vnitra, později přímo prus- a bezpečnostní policii (Sicherheitspo- od roku 1939 sídlil RSHA.3 Žádný kému ministerskému předsedovi. lizei). Do jejího čela byl dosazen SS- z těchto objektů již dnes neexistuje, O vedení politické policie v Říši se -Gruppenführer Reinhard Heydrich. na jejich místě byla zbudována stálá v následujících měsících a letech Bezpečnostní policie, reprezentovaná expozice „Topografie teroru“ (Topo- střetli krom Göringa i říšský mini- Hlavním úřadem bezpečnostní policie graphie des Terrors), která přibližuje str vnitra dr. Wilhem Frick a říšský (Hauptamt Sicherheitspolizei – HA nacistický teror v letech 1933 až 1945 vedoucí SS Heinrich Himmler. Ten Sipo), se skládala z tajné státní po- a je bezplatně přístupná veřejnosti.4 byl od dubna 1933 velitelem bavor- licie (Gestapo) a kriminální policie Na Prinz-Albrecht-Straße 8 ale ské tajné policie a během jednoho (Kripo). Vrcholem vývoje nacistic- nesídlil jen Úřad Gestapa, své sídlo roku se mu podařilo dostat pod kého bezpečnostního aparátu bylo zde měl i Hlavní úřad bezpečnostní kontrolu politické policie ve všech institucionální sloučení bezpečnost- policie.5 Je třeba zdůraznit, že oba zemích Německa s výjimkou Pruska ní policie a bezpečnostní služby SD úřady byly v podstatě jeden organický a Schaumburg-Lippe. Posledně jme- (Sicherheitsdienst des Reichsführers celek. Oddělení II Úřadu Gestapa tvo- novaná země však Himmlerovi svou SS) v Hlavní úřad říšské bezpečnosti řilo odbor vnitropolitické policie na tajnou policii podřídila v červnu 1934 (Reichsicherheitshauptamt – RSHA) HA Sipo, který byl takřka identicky a soupeření mezi říšským vedoucím 23. září 1939, v jehož čele nestanul ni- strukturován. Obdobná situace pa- SS a Göringem bylo de facto rozhod- kdo jiný než Heydrich. RSHA se dělil novala i v případě oddělení III odboru nuto již 20. dubna téhož roku, kdy byl do několika úřadů. Gestapo tvořilo kontrarozvědky. Zde byly ale struk- Himmler jmenován jeho zástupcem v rámci RSHA Úřad IV (Studium a po- turální rozdíly větší. Přinejmenším a inspektorem pruského Gestapa. tírání nepřátel – Gegner-Erforschung velká část zaměstnanců Úřadu tajné Přímé vedení převzal jeho chráněnec und -Bekämpfung), který byl v průbě- státní policie tak zároveň působila Reinhard Heydrich.1 hu války několikrát přeorganizován.2 i na Hlavním úřadě bezpečnostní 1 KAŇÁK, Petr – KRČMÁŘ, Dalibor – VAJSKEBR, Jan: S jasným cílem a plnou silou. Nasazení německých policejních složek při rozbití Česko- slovenska 1938–1939. Památník Terezín, Terezín 2014, s. 16–17; SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Nacistická bezpečnostní policie v českých zemích 1938–1945. Naše vojsko, Praha 1986, s. 13–14. 2 KAŇÁK, Petr – KRČMÁŘ, Dalibor – VAJSKEBR, Jan: S jasným cílem a plnou silou, s. 17–19; SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa, s. 15–16. 3 RÜRUP, Reinhard (ed.): Topographie des Terrors. Gestapo, SS und Reichssicherheitshauptamt auf dem „Prinz-Albrecht-Gelände“. Eine Doku- mentation (15. überarbeitete und erweiterte Auflage). Arenhövel, Berlin 2004, s. 11–15. 4 Viz http://www.topographie.de/ (citováno k 18. 2. 2019). 5 BArch Berlin, f. Reichssicheheitshauptamt (dále jen R 58)/840, Geschäftsverteilungsplan des Hauptamtes Sicherheitspolizei. Stand vom 1. Januar 1938, l. 121–151. 60 2019/01 paměť a dějiny struktury moci policie. To znamená, že neměli dvě, jako Hlavní úřad bezpečnostní policie. žení řídících úřadoven z Protektorátu ale jen jednu kancelář, a nevykoná- Při interně-správních opatřeních pů- Čechy a Morava. vali dvojí práci, nýbrž jejich práce pro sobili jako Úřad tajné státní policie.6 Hlavní úřad bezpečnostní policie se Úřad Gestapa byla zároveň prací i pro Na následujících řádcích bude interně dělil na tři úřady. Úřad správy HA Sipo. představena podoba centrálních a práva (Amt Verwaltung und Recht) Hlavní úřad bezpečnostní policie úřadů Gestapa z let 1938 až 1939. zajišťoval jeho administrativní chod, tvořil ministerskou instanci. Vedou- Organizační členění je užitečné znát Úřad politické policie (Amt Politis- cím oddělení a referátů na Úřadu i z toho důvodu, že podřízené (řídící) che Polizei) reprezentoval Gestapo, Gestapa tedy připadly ministerské úřadovny byly organizovány podle zatímco název Úřadu kriminální funkce. V HA Sipo se tak sloučila mi- jeho vzoru. Organizační struktura policie (Amt Kriminalpolizei) hovořil nisterská i správní instance. Pokud si a personální obsazení RSHA bude sám za sebe. Níže je uvedena podo- úředníci tajné státní policie počínali zveřejněno v některém z dalších čísel ba druhého jmenovaného k počátku jako ministerský úřad, označovali se revue Paměť a dějiny, stejně jako slo- roku 1938.7 Organizační struktura Úřadu politické policie při Hlavním úřadu bezpečnostní policie z 1. ledna 1938 Náčelník bezpečnostní policie: SS-Gruppenführer Reinhard Heydrich8 Pomocný referent: Kriminální rada Kurt Geissler Zástupce: SS-Oberführer vyšší ministerský úředník Dr. Werner Best9 Přiděleni: Kriminální komisař Heinrich Krupke12, vrchní vládní inspektor Quoß, vrchní vládní inspektor Thiedeke, policejní inspektor Krumrey Úřad politické policie Obor B: Marxismus13 Náčelník: SS-Gruppenführer Reinhard Heydrich Referent: Vládní a kriminální rada Reinhold Heller Zástupce pro odbor vnitropolitická policie: SS-Standartenführer vrchní Pomocný referent: Kriminální rada Bruno Sattler vládní a kriminální rada Heinrich Müller10 Přidělen: Policejní inspektor Eckerle Zástupce pro odbor kontrarozvědka (Abwehrpolizei): SS-Oberführer vyšší Obor C: Sovětští Rusové, ruští emigranti, státu nepřátelští cizinci, anar- ministerský úředník Dr. Werner Best chismus, syndikalismus Referent: Vládní a kriminální rada Reinhold Heller Odbor vnitropolitické policie Pomocný referent: Kriminální rada Schröder Vedoucí: SS-Standartenführer vrchní vládní rada Heinrich Müller Přiděleni: Kriminální komisař Helm, policejní inspektor Baberske Ministerské úkoly následujících oborů Oddělení II Úřadu Gestapa Obor D: Bolševismus14 Referent: Vládní a kriminální rada Reinhold Heller Referát II A: Komunisté a jiné marxistické skupiny Pomocný referent: Kriminální ředitel Bock Referent: Vládní a kriminální rada Reinhold Heller11 Přiděleni: Kriminální komisaři Reichenbach, Döring, Wolff a Albert Zástupce: kriminální ředitel Bock Hardtke15, policejní inspektor Fumy Obor A: Komunismus Obor E: Falšování pasů s politickým pozadím a jiné technické otázky v rámci Referent: Vládní a kriminální rada Reinhold Heller potírání II. a III. internacionály 6 TUCHEL, Johannes: Gestapa und Reichssicherheitshauptamt. Die Berliner Zentralinstitutionen der Gestapa. In: PAUL, Gerhard – MALL- MANN, Klaus-Michael (eds.): Die Gestapo. Mythos und Realität. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1995, s. 95–96. 7 BArch Berlin, f. R 58/840, Geschäftsverteilungsplan des Hauptamtes Sicherheitspolizei. Stand vom 1. Januar 1938, l. 121–145. Ne vždy se podařilo dohledat křestní jména jednotlivých úředníků. V originále jsou uvedena pouze příjmení. 8 Jeho životopis viz např. GERWARTH, Robert: Reinhard Heydrich, Hitlerův kat. Paseka, Praha – Litomyšl 2012. 9 K němu viz HERBERT, Ulrich: Best. Biographische Studien über Radikalismus, Weltanschauung und Vernunft 1903–1989. Dietz, Bonn 1996. 10 SEEGER, Andreas: Vom bayerischen „Systembeamten“ zum Chef der Gestapo. Zur Person und Tätigkeit Heinrich Müllers (1900–1945). In: PAUL, Gerhard – MALLMANN, Klaus-Michael (eds.): Die Gestapo. Mythos und Realität, s. 255–267. 11 Jak je zřejmé z následujících řádků, Heller – jakož i řada dalších mužů – zastával v HA SIPO celou řadu funkcí. Reálně by nemohli zvládat jejich vykonávání, je ale třeba si uvědomit, že hlavní tíhu práce nesli vedoucí jednotlivých oborů a jejich podřízení v Úřadu Gestapa. Ten byl organizačně inkorporován do Hlavního úřadu bezpečnostní policie, kde obvykle jeden referent dohlížel na celý referát. 12 Heinrich Krupke byl od roku 1939 až do června 1943 vedoucím referátů II BM a II P u pražské řídící úřadovny Gestapa. Následně působil až do jara 1944 jako přednosta plzeňské venkovní služebny Gestapa, poté byl nasazen u velitele bezpečnostní policie a SD v Maďarsku, kde zahynul. ABS, f. karty příslušníků Gestapa, Heinrich Krupke. 13 S pojmem marxismus nacisté nespojovali komunistickou stranu, ale sociální demokracii.