MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií

Katedra politologie Obor Bezpečnostní a strategická studia

Komparace bezpečnostních a ekonomických důsledků teroristických útoků: případ Francie (2015) a Belgie (2016)

Magisterská diplomová práce

Bc. Ivana Chalupová 397814

Vedoucí práce: Mgr. Josef Kraus, Ph.D.

V Brně: 23. 5. 2018

Prohlášení o autorství práce: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Komparace bezpečnostních a ekonomických důsledků teroristických útoků: případ Francie (2015) a Belgie (2016) vypracovala samostatně a použila jsem jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 23. 5. 2018 ……………………………………..... Bc. Ivana Chalupová

ii

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Josefu Krausovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této diplomové práce.

iii Anotace Diplomová práce se zabývá komparací vybraných bezpečnostních a ekonomických důsledků na případech teroristických útoků, které proběhly ve Francii (2015) a Belgii (2016). Komparace rozebírá předem zvolené indikátory, které mají za cíl objektivně zhodnotit, jaký vývoj v bezpečnostně-ekonomické sféře způsobily teroristické útoky v těchto zemích. Indikátory zahrnují aplikaci mimořádných opatření, strategickou rovinu chápání terorismu a finanční náročnost řešení situace. Posledním indikátorem jsou změny, které byly aplikovány na regionálním vymezení Schengenského prostoru.

Klíčová slova: terorismus, teroristické útoky, protiteroristická politika, prevence, Charlie Hebdo, Francie, Belgie, Evropská unie

Abstract The master thesis is concerned with comparison of security and economic consequences caused by terrorist attacks in France (2015) and Belgium (2016). The comparison is dealing with preselected indicators which should estimate the development in security and economic sphere caused by terrorist attacks in these countries. Indicators are including application of states of emergency, strategical level of understanding terrorism and financial demands needed to solve the situation. Last indicator concerns changes applied at the regional context according Schengen boarder.

Key words: terrorism, terrorist attacks, counter-terrorism strategy, prevention, Charlie Hebdo, France, Belgium, European Union

Počet znaků: 147 579

iv Obsah

1. Úvod ...... 1

2. Teoreticko-metodologický rámec ...... 3 2.1. Metodologická východiska ...... 3 2.1.1. Výběr vzorku ...... 3 2.1.2. Sběr dat ...... 4 2.1.3. Dosavadní výzkum k tématu ...... 4 2.1.4. Možné limity práce ...... 5 2.2. Teoretický rámec ...... 5 2.2.1. Vývojové vlny terorismu a definice terorismu ...... 5 2.2.2. Konceptualizace dalších pojmů ...... 8 2.2.3. Sektory analýzy ...... 8 2.2.3.1. Bezpečnostní sektor ...... 9 2.2.3.2. Ekonomický sektor ...... 9 2.2.4. Propojenost sektorů a vymezení výzkumné oblasti ...... 10 2.2.4.1. Výzkumné indikátory a výzkumné otázky ...... 11

3. Analytická část ...... 14 3.1. FRANCIE ...... 14 3.1.1. Terorismus ve Francii – stručný přehled ...... 14 3.1.2. Rok 2015 a nárůst teroristických útoků ...... 15 3.1.3. Analýza důsledků ...... 18 3.1.3.1. Vyhlášení mimořádných stavů ...... 18 3.1.3.2. Strategická opatření ...... 19 3.1.3.2.1. Změny ve strategickém plánování ...... 19 3.1.3.2.2. Legislativní úpravy ...... 23 3.1.3.3. Bezpečnostní výdaje ...... 24 3.1.3.3.1. Vnitřní bezpečnost ...... 26 3.1.3.3.2. Plánování obrany ...... 27 3.2. BELGIE ...... 30 3.2.1. Terorismus v Belgii – stručný přehled ...... 30 3.2.2. Teroristický útok 2016 ...... 31 3.2.3. Analýza důsledků ...... 33 3.2.3.1. Vyhlášení mimořádných stavů ...... 33 3.2.3.2. Strategická opatření ...... 34

v 3.2.3.2.1. Změny ve strategickém plánování na federální úrovni ...... 35 3.2.3.2.2. Změny ve strategickém plánování na regionální úrovni ...... 39 3.2.3.2.2.1. Region Brusel ...... 39 3.2.3.2.2.2. Valonský region ...... 40 3.2.3.2.2.3. Vlámský region ...... 41 3.2.3.2.3. Legislativní úpravy ...... 41 3.2.3.2.4. Výdaje na bezpečnost ...... 42 3.2.3.2.4.1. Vnitřní bezpečnost ...... 44 3.2.3.2.4.2. Plánování obrany ...... 45 3.3. Bezpečnostní důsledky na úrovni EU a Schengenského prostoru ...... 47 3.3.1. Milníky v boji proti terorismu na úrovni EU 2001-2015 ...... 47 3.3.2. Evropská bezpečnostní agenda ...... 48 3.3.3. Přijaté směrnice v boji proti terorismu ...... 49 3.3.4. Ochrana vnějších hranic ...... 51 3.3.5. Europol ...... 52

4. Komparace výzkumných indikátorů ...... 54 4.1. Aplikace mimořádných stavů ...... 56 4.2. Bezpečnostní opatření...... 57 4.3. Bezpečnostní výdaje ...... 59 4.4. Mezinárodní spolupráce ...... 61

5. Závěr ...... 63

Seznam použitých zdrojů a literatury ...... 65

vi 1. Úvod Rok 2001 se stal přelomovým momentem v chápání terorismu. Tento fenomén, který se charakteristicky objevoval zejména na lokální a regionální úrovni, se útokem na světové obchodní centrum v New Yorku v září 2001 přesunul na globální úroveň. Radikální skupiny, zodpovědné za podobné útoky, začaly akcentovat své požadavky v rámci mezinárodní politiky a ukazovat svoji sílu na nejzranitelnějším cíli – domácím obyvatelstvu a turistech, tedy tzv. měkkých cílech. Účelem terorismu se stalo zasažení co největšího počtu osob, pokud možno rozdílných národností za účelem dosažení mezinárodního přesahu. Dalším základním kamenem teroristických útoků, se kterým skupiny začaly kalkulovat, je taktéž moment překvapení, který vzbuzuje v lidech pocit nejistoty, neustálý strach a obavy. Tím pádem je kladen tlak i na představitele státu, kteří za zabezpečení bezpečnosti země nesou odpovědnost. Milník newyorského útoku vytvořil v západním světě řadu změn, které se promítly na předcházení takovýmto útokům a zvýšení obezřetnosti vůči radikálním skupinám operujících, pomocí buněk, celosvětově. Změny znamenaly jednak upravení legislativy a strategií, jednak rozpoutaly tzv. válku proti teroru, která měla za cíl vyhubit potenciální teroristické buňky a zamezit tak opakování podobné události. Občané se mezitím vyrovnávali s vyšší policejní a vojenskou kontrolou ulic a řadou bezpečnostních změn zejména v odvětví letecké dopravy. I přes tyto úpravy a změny došlo o několik let později k přelití války proti teroru, a potažmo globálního terorismu, i do Evropy. Prvním útokem, kterému nebylo zabráněno, byl útok v Madridu v roce 2004. Cílem teroristů se v tomto případě staly vlakové železniční soupravy, ve kterých odpálená nálož usmrtila několik set osob. Samotná teroristická akce měla navíc mezinárodně politický podtext a v samém důsledku znatelně ovlivnila nadcházející parlamentní volby. Další teroristický útok na evropské půdě se odehrál v roce 2005 v londýnském metru. V tomto případě se pracuje s tezí, že útok byl odplatou za mezinárodní politiku vedenou Velkou Británií po boku Spojených států amerických (USA). Západní Evropa byla následně ničivých teroristických útoků ušetřena více než dekádu. Jejich počet se ale mezi roky 2015 a 2017 výrazně zvýšil. Změnila se i taktika teroristických skupin. Kromě útoků většího rozsahu, které nesly známky předchozí organizace a plánování, se v Evropě začaly vyskytovat útoky tzv. osamělých vlků. Tato diplomová práce se bude zabývat komparací odezvy na terorismus ve dvou vybraných státech, Francii a Belgii. Tyto dva státy se staly terčem teroristů v letech 2015 a 2016, jen s několikaměsíčním odstupem. V obou případech bylo cílem vyvolání paniky,

1 zasažení vysokého počtu osob a demonstrace síly. Jednotlivé akce útoku shodně probíhaly na několika místech zároveň. Oba dva útoky byly nejničivějšími v novodobé historii obou států a svou povahou tak zanechaly znatelnou stopu, která se musela promítnout i na poli nutných bezpečnostních změn a opatření. Ústředním motivem této diplomové práce je srovnat, jak se se vzniklou událostí vypořádaly vybrané západoevropské státy z hlediska optimalizace bezpečnostní hrozby od roku 2015, tedy od provedení útoku na redakci Charlie Hebdo, po současnost. Zároveň je cílem porovnat ekonomickou, potažmo finanční, dimenzi tohoto vypořádání. Text se navíc snaží mapovat regionální odezvu na rostoucí počet teroristických útoků v této oblasti, a to v kontextu Evropské unie (EU) a Schengenského prostoru. Text je členěn následovně. Autorka se nejprve zaměří na teoreticko-metodologická východiska práce, ve kterých vysvětlí metodologický základ práce a opodstatnění výběru kvalitativního výzkumu a stručně představí základní teoretické koncepty a klíčové pojmy. V této části bude jednak zmíněno základní vymezení termínu terorismus, jednak představeno odvětví globálního terorismu, které je klíčové pro konceptualizaci práce. Hlavním cílem této části je však představení výzkumných sektorů a jejich průniku, jejichž bližší vymezení vede k zúžení na výzkumné indikátory. Na závěr jsou uvedeny výzkumné otázky, k jejichž zodpovězení bude docíleno druhou, analytickou, částí diplomové práce. V analytické části autorka nejprve představí konkrétní problematiku terorismu u každého ze států, přičemž následovat bude rozbor vybraného útoku a následná aplikace mimořádných stavů. Situace bude nejprve analyzována z pohledu legislativního, potažmo obranně dokumentačního a strategického. Dalším úkolem bude zhodnocení finanční stránky, tedy alokace prostředků, které představují praktickou a „hmatatelnou“ stránku bezpečnostních opatření. Vzhledem k regionální blízkosti těchto dvou států je brána v potaz i možná mezinárodní spolupráce, a tím pádem ovlivnění celého regionu vymezeného konkrétně na Schengenský prostor. V poslední části práce dojde ke srovnání francouzského a belgického přístupu na předem vybraných indikátorech. Cílem práce je tak objektivně zhodnotit a následně srovnat přístup těchto dvou evropských států k řešení zvýšeného výskytu teroristických útoků v Evropě a popsat implikace vycházející z mezinárodní spolupráce na úrovni Schengenského prostoru.

2 2. Teoreticko-metodologický rámec 2.1. Metodologická východiska Následující text je založen na kvalitativním designu. Tento typ designu byl vybrán zcela účelově, a to kvůli následujícím důvodům. Cílem práce je využití předností tohoto typu výzkumu, jako je například podrobný popis a vhled do problematiky případu, zkoumání procesů či hledání lokální příčinné souvislosti. (Hendl 2016) Více než o detailní zkoumání kvantitativních dat autorka usiluje o detailní vyobrazení problematiky, hledání podobností a rozdílů z obsahového hlediska, které ovšem mohou být opřeny o číselná data. Nezanedbatelné je i využití induktivní metody, která vychází z předpokladu, že pozorované jevy dané kategorie se vyznačují určitými vlastnostmi, které očekáváme i u dalších jevů stejné kategorie. V empirickém výzkumu se tato metoda používá k převedení pravidelností do obecného pravidla. Práce tak bude postupovat dle schématu: Data: tvrzení → teorie (Tamtéž 2016) Data, ze kterých bude práce vycházet, budou mapovat kontinuální vývoj situace od roku 2015 do současnosti. Srovnání dvou případů následně pomůže k vybudování obecně platného rámce. Tímto se dostáváme k přístupu výzkumu, jenž bude založen na komparativní případové studii. Ta, dle Druláka (2008), usiluje o vysvětlení empirického případu na základě omezeného počtu příkladů, jejichž výsledkem může být vytvoření nové teorie. Výsledkem této studie by mělo být zodpovězení výzkumných otázek, uvedených na konci teoretické části práce, které by měly být klíčem k nalezení obecně platných rámců, alespoň na regionální úrovni. Konkrétněji řečeno, cílem výzkumu je porovnání procesu vypořádání se s teroristickými útoky na úrovni bezpečnostních opatření přijatých oběma státy, které mohou být podpořeny hmatatelnou podporou v ekonomické dimenzi. Účelem, v tomto případě, není detailní analýza samotné ceny jednoho útoku pro konkrétní stát, ale spíše vyobrazení ekonomických sekundárních důsledků, které jsou nedílnou součástí teroristických útoků.

2.1.1. Výběr vzorku Případy, kterými se práce zabývá, byly vybrány podle Millovy „metody souladu“ (Drulák 2008). Podle této metody si jsou případy dostatečně podobné v případě, kdy nezávisle proměnné můžeme považovat za konstantní. V praxi se tak proměnné mohou shodovat například v geografii, či časové rovině. Tímto způsobem byly v tomto textu vyselektovány dva státy s podobným charakterem teroristického útoku, které se staly

3 v časovém rozmezí několika měsíců. Současně se jedná o sousední státy vycházející ze stejného regionálního prostředí s podobným historicko-politickým vývojem. Stejně tak charakter samotných útoků v sobě nese shodné znaky. V obou případech se z hlediska aktérů jednalo o teroristy, ke kterým se přihlásila skupina Islámský stát, kteří dále využili taktiku sebevražedných útoků a jejichž cílem bylo zasáhnout největší počet nevinných obětí pod záštitou ideologie a pomsty. Shodně si k útoku vybrali místo s vysokou koncentrací osob a shodně byly útoky provedeny na několika místech zároveň.

2.1.2. Sběr dat Sběr relevantních dat je v této práci klíčový k další analýze a zodpovězení výzkumných otázek. Z hlediska charakteru práce bude autorka vycházet ze dvou typů dat. První, teoretická část, popisující problematiku terorismu 21. století v západním světě, sektory analýzy a z nich vycházející indikátory k následné evaluaci, bude vycházet zejména ze sekundární odborné literatury, jejichž stručná rešerše je uvedena dále v tomto textu. Druhá, analytická část, zahrnující zejména události související s vybranými teroristickými útoky a následným vývojem situace, potažmo mapováním předem zvolených indikátorů, bude proto vycházet zejména z primárních zdrojů, jako jsou oficiální dokumenty, statistiky, strategie, vyjádření ze strany státu, legislativní úpravy, směrnice a další. Diplomová práce současně vychází z otevřených zdrojů, které jsou volně přístupné a nepodléhají utajení. Tímto způsobem bude možné analyzovat situaci a chápání bezpečnostní a ekonomické problematiky spojené s terorismem před a po útoku a provést následné srovnání vypořádání se se situací na příkladech těchto dvou států.

2.1.3. Dosavadní výzkum k tématu Ekonomická dimenze terorismu, potažmo odvětví politické ekonomie, představuje nespočet možností k výzkumu. Jeden z úhlů pohledu nabízí zkoumat efekt ekonomického stavu státu na výskyt teroristických útoků. (Blomberg, Hess, Weerapana 2004; Drakos a Gofas 2006). Oproti tomu druhý úhel pohledu určitých výzkumů vychází z efektu, který terorismus vyvolává na místní ekonomice s možným mezinárodním přesahem. Možný dopad na HDP, turismus, stav trhů a mezinárodních investic ve svých studiích rozebírají zejména Enders a Sandler (1996; 2002; 2006), Enders, Sandler a Parise (1992) nebo Frey, Luechinger, Stutzer (2004). Tito výzkumníci pracují převážně s teorií rozvržení si výzkumných indikátorů na přímé a nepřímé, které budou zmíněny dále v textu. Tento text ale s tímto pojetím ekonomické roviny pracuje jen okrajově a akcentuje zejména na

4 bezpečnostní výdaje, které jsou průnikem bezpečnostního a ekonomického sektoru, což je blíže vysvětleno dále v textu. Oproti tomu bezpečnostní rovina, která tvoří základní stavební kámen této práce, vychází zejména z výzkumů zabývající se protiteroristickou tématikou. Nejvyšší míra inspirace vychází zejména z výzkumů Bueno de Mesquita (2007) a Powell (2007), kteří se ve svých výzkumech shodují, že je nutné vynaložit optimální finanční prostředky, aby byly ochráněny zejména potenciální teroristické cíle.

2.1.4. Možné limity práce Limity práce mohou plynout ze samotných záporů kvalitativního výzkumu jako takového. Hendl (2012) tyto nedostatky definuje jako nemožnou zobecnitelnost na populaci či jiné prostředí nebo ovlivnění výsledků výzkumníkem. Na druhé straně vychází autorka jen z veřejně dostupných informací, primárních a sekundárních dat, oficiálně vydaných dokumentů a prohlášení. V případě terorismu je tak možné, že ne všechny informace, zejména ty spojené s armádním resortem, jsou veřejně dostupné a nepodléhají určitému stupni utajení. Přesto jsou cíle analýzy vybrány tak, aby k tomuto potenciálnímu problému nedošlo.

2.2. Teoretický rámec 2.2.1. Vývojové vlny terorismu a definice terorismu Pro diplomovou práci je základem vymezit definiční význam terorismu, se kterým bude text následně pracovat. Fenomén jako takový prošel od svého vzniku, který se datuje kolem poloviny 19. století, přerodem až do podoby, jak jej známe dnes, a která bude cílem tohoto výzkumu. Vývoj terorismu můžeme podle Makariusové (2013) rozdělit do čtyř vývojových vln. První z nich je vlna národního anarchického terorismu, která odkazuje zejména na ruský model, který se objevil ve společnosti spolu s Michailem Bakuninem a jeho snahou sjednotit Slovany bez přítomnosti ústřední moci. Známá je taktéž ruská skupina Narodnaja volja, která začala cílit na vybrané jedince, na kterých měla ležet vina utlačujícího carského režimu. Druhá vlna znázorňuje taktéž národní terorismus, ale neanarchický. Příkladem této vlny by mohly být skupiny jako je irská IRA, baskická ETA, či italské Rudé brigády, které uplatňují nároky pouze v rámci území svého domovského státu. Třetí vývojová vlna je vlnou mezinárodního terorismu. V tomto případě je cíl teroristických skupin mimo hranice státu, ze kterého pocházejí. Příkladem mohou být blízkovýchodní skupiny Fatah, Hamás či

5 Hizballáh, které jsou známé svou angažovaností i v politické a kulturní sféře a vystupováním proti státu Izrael. Aktivita této vlny trvá dodnes a prolíná se se čtvrtou vlnou terorismu. Posledním, čtvrtým, typem je globální terorismus, z něhož bude tato práce vycházet. Jeho charakteristika vychází z předpokladu, že činnost skupiny není vázáná s určitou domovskou zemí a operační středisko tak není přesně alokováno. Samotné útoky jsou potom mířeny celosvětově, což není jediný globální rozměr tohoto typu terorismu. Podle Eichlera (2010) lze vidět globální rozměr v celosvětovém rozmístění teroristických sítí, stejně tak je účelem zasadit co největší ránu těm, kteří jsou hybnou silou globalizace. Příkladem globálního terorismu je aktuální aktivita skupiny známé pod názvem Islámský stát. Vznik globálního terorismu se ale datuje s předchůdcem Islámského státu, kterým je skupina al- Káida zodpovědná za teroristický útok z 11. září 2001 v New Yorku. (Eichler 2010; Makariusová 2013). K přelití terorismu do Evropy došlo jen o několik let poté, kdy byl v roce 2004 proveden první útok, kterému bezpečnostní složky nedokázaly předejít1. K útoku došlo ve španělském hlavním městě Madridu, usmrceno při něm bylo 191 osob a téměř 2 tisíce zraněno. Útok byl vykonán skupinou al-Káida, která se tímto aktem snažila zasáhnout jak nevinné oběti, tak samotné podvědomí voličů v nadcházejících parlamentních volbách. (Dinesen a Jaeger 2013) Konzervativní strana byla tehdy poražena a do čela se dostali socialisté, kteří hlasovali pro stažení vojsk z Iráku. V tomto případě se al-Káidě politicky motivovaný záměr vydařil. Další útok se odehrál nedlouho poté, když byla v roce 2005 zasažena britská hlavní metropole Londýn. Čtyři sebevražední atentátníci využili ranní dopravní špičky a odpálili na svých zádech batohy plné výbušnin. Celkem operovali ve čtyřech rozdílných vlacích soupravy metra, přičemž každé metro mířilo do jiné cílové stanice. Při útoku zemřelo 52 osob a stovky dalších byly zraněny. Podle Eichlera (2010) byl londýnský útok reakcí na zahraniční politiku Tonyho Blaira, která šla ruku v ruce s americkou válkou proti teroru. Teroristický útok byl z pohledu islamistů reakcí na nasazení britských vojsk do Iráku v roce 2003. Období relativního klidu v Evropě, který následoval po londýnském útoku, bylo jen výsledkem kvalitní práce bezpečnostních složek. Jak uvádí Nesser (2008; 2014), na území

1 Nesser (2008) ve svém textu analyzuje v období od září 2001 do března 2004 téměř tři desítky případů, které nesly znaky přípravy teroristického útoku, ale událostem bylo vždy zavčas zabráněno činností bezpečnostních složek. K některým z těchto případů bude text odkazovat dále v praktické části práce, jelikož se dotýkají Francie a Belgie.

6 zejména západní Evropy, od Dánska po Itálii, bylo od londýnského útoku zatčeno několik desítek stoupenců radikálního islámu, kteří s největší pravděpodobností plánovali další teroristické útoky. Toto relativně klidné období bylo narušeno až v roce 2012, kdy ve francouzských městech Montauban a Toulouse útočil muž alžírského původu Mohammed Merah. Celkem usmrtil 7 osob, z toho 3 děti židovského původu. Merah byl při zátahu policie zabit, přesto se předpokládá, že motivem byla náboženská nesnášenlivost a odplata. (The Guardian 2018b) Útok z roku 2015, na redakci týdeníku Charlie Hebdo, byl předzvěstí následující série teroristických útoků, kterým Francie, Belgie, Německo a Velká Británie musely do budoucna čelit. V tomto případě byl ovšem útok netradičně cílený, tudíž předem plánovaný, na přední představitele časopisu Charlie Hebdo, kteří při své činnosti několikrát humoristicky vyobrazili karikaturu proroka Mohammeda. Při útoku bylo zabito 11 osob včetně šéfredaktora týdeníku Stéphane Charbonniera a jeho osobního strážce. (Kim a Kim 2018) Nadcházející útoky v Paříži v listopadu 2015 a Belgii 2016 budou předmětem zkoumání v analytické části diplomové práce. Kromě těchto dvou zemí bylo v posledních letech zaznamenáno na evropské půdě několik útoků v Německu a Velké Británii. Následující řádky budou zaměřeny na samotnou definici a současně ukotvení pojmu terorismu, ze kterého následující text vychází. S ohledem na různé vývojové vlny, ideologické nebo politické zaměření či cíle teroristické aktivity, existuje nepřeberné množství definic, které poskytují jak domácí, tak zahraniční autoři. Pokud bychom upozornili nejprve na stručnější definici, je na místě zmínit Laquera (1987), který terorismus definuje jako ilegitimní užití násilí k dosažení politických cílů. Tato definice ovšem vychází z obecného rámce a neposkytuje vyšší míru vymezenosti. Vedle toho se v evropském prostředí povětšinou setkáváme s obecnou definicí terorismu podle OSN, která jej chápe jako politicky, ideologicky či nábožensky motivované, slepé nerozlišené zabíjení bezbranného a nevinného civilního obyvatelstva. (Eichler 2010: 169) Tato práce bude pracovat s definicí terorismu podle Enderse a Sandlera (2006) v tomto znění:

Terorismus je předem promyšlené užití nebo hrozba užití násilí jednotlivcem nebo skupinou, kde účelem je prosadit politický nebo sociální cíl prostřednictvím zastrašování širokého publika nad rámec zasažených obětí.

7 Klíčové jsou v tomto případě koncepty zahrnující politickou dimenzi útoku a prezenci násilí. Co je ovšem neoddělitelnou součástí terorismu, je zasažení co největšího počtu nevinných obětí a vyvolání paniky. Důležitým prvkem je stejně tak neočekávanost útoku a pocit nejistoty.

2.2.2. Konceptualizace dalších pojmů Následující podkapitola si klade za cíl vysvětlit základní pojmy, se kterými diplomová práce dále pracuje. Těmi jsou bezpečnostní hrozba, riziko a protiopatření, které spolu vzájemně souvisejí. Hrozba je dle Zemana definována jako primární, na referenčním objektu nezávisle existující fenomén, který může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu. Závažnost hrozby je přímo úměrná povaze hodnoty. V případě terorismu se jedná o hrozbu tzv. intencionální neboli úmyslnou, která je spouštěna lidským jedincem nebo kolektivním aktérem. Vedle toho riziko je pravděpodobnost, že dojde k škodlivé události, jež postihne daný chráněný zájem. Riziko je určitou reakcí na hrozbu, též na stav připravenosti a je spojeno s rozhodováním, s lidskou činností. Pod pojmem protiopatření jsou myšleny preventivní reakce na místa, která mohou být zranitelná. Obecně lze říci, že vyšší míra protiopatření snižuje vážnost rizika. (Zeman 2002) Pokud se na výše zmíněné koncepty zaměříme z praktického hlediska, pojem hrozba znázorňuje potenciální teroristický útok, který v důsledku způsobí jak ztráty na životech, tak ekonomické a jiné škody. Protiopatření a opatření jsou akce, legislativní úpravy, prevenční iniciativy a strategická rozhodnutí, které se snaží snížit potenciální riziko útoku.

2.2.3. Sektory analýzy Teroristické útoky vyvolávají bezesporu strach v evropském obyvatelstvu, který se šíří nehledě na hranice na státu. Útoky ovšem vyvolávají i řadu sekundárních důsledků, které přesahují prvotní psychologický efekt. V souvislosti s útoky se od dob 11. září 2001 skloňují vyšší bezpečnostní požadavky například v letecké dopravě, na místech s vysokým výskytem osob a další protiopatření, jak útokům zabránit. Současně se často diskutuje nad cenou terorismu, tedy vyčíslením ekonomických důsledků. Tyto dva sektory, bezpečnostní a ekonomický, budou optikou nahlížení na problematiku vybraných teroristických útoků v Paříži (2015) a Bruselu (2016).

8 2.2.3.1. Bezpečnostní sektor Vymezení bezpečnostního sektoru v kontextu této práce vychází z chápání a definice bezpečnosti v mezinárodních vztazích a současně nástrojů boje proti terorismu. Podle Eichlera (2006) je bezpečnost základní hodnota a nejvyšší cíl každého státu či bezpečnostního společenství sdružujícího více států. Zároveň lze definovat jako stav, kdy není přítomno ohrožení nejvyšších hodnot státu či společenství. Stát je v tomto případě bezpečný, pokud je zajištěna obrana území a hodnot, je zabezpečeno fungování institucí a ochrana obyvatelstva. V konotaci s terorismem, který útočí jak na hodnoty, tak na území, je důležité zajistit fungování státu, zejména potom ochranu osob a sekundárně přijít s řešením, jak se proti potenciálním dalším podobným akcím zabezpečit. V kontextu této práce lze říci, že bezpečnostní sektor spočívá na souhrnu opatření, které každý stát přijímá v zájmu zajištění vlastní bezpečnosti. Tento základní rámec je dále nutné zasadit do strategie boje proti terorismu2. V evropském prostředí se nejčastěji setkáváme s rozdělením těchto praktik do tří základních kategorií. První je soubor regulatorních opatření, které mimo jiné upevňují právní a soudní rámec a které slouží k potlačení hrozby. Druhou kategorií jsou vojensky orientovaná opatření, která mají prevenční, zastrašovací nebo odplatnou funkci. Třetí kategorií jsou diplomatická řešení na mezinárodní úrovni. (Samaan a Jacobs 2018; Rees a Aldrich 2005). Tento základní rámec boje proti terorismu bude po propojení s ekonomickým sektorem sloužit k vymezení výzkumných indikátorů dále v textu.

2.2.3.2. Ekonomický sektor Ekonomická dimenze terorismu s teroristickými útoky neoddělitelně souvisí. Přístupy, kterými můžeme na tuto problematiku nahlížet, se liší v úhlu pohledu. První možností je zkoumat korelaci mezi ekonomickou situací v zemi, kde útoky probíhají a četností útoků. (Blomberg, Hess a Weerapana (2004); Drakos a Gofas (2006). Druhou možností, což je i účelem této práce, je zkoumat ekonomické důsledky související s teroristickým útokem. V tomto případě se, obecně řečeno, jedná o vzniklé škody. Základní dělení takového výzkumu by spočívalo v rozdělení škod na přímé a nepřímé. (Enders a Sandler 2006; Enders a Olson 2012; Brück, Schneider a Karaisl 2007) Přímé škody jsou takové, které vznikají bezprostředně po útoku a s útokem bezpředmětně

2 V odborné cizojazyčné literatuře je na tento pojem odkazováno jako na „counter-terrorism strategy“.

9 souvisejí. Mohou to být například škody na infrastruktuře, úklidové práce, ztráta lidských životů a podobně. Nepřímé výdaje jsou takové, které se projeví až jako druhotný důsledek, častokrát s časovým odstupem, ale i přesto s útokem bezpodmínečně souvisí. V tomto případě se jedná například o takové ekonomické ukazatele jako je nižší míra turismu, zahraničních investic nebo klesající míra urbanizace. Jedná se taktéž o investice do bezpečnostních protiopatření, které by měly zabránit dalším útokům. Poslední jmenovaná, tedy investice do bezpečnosti, tvoří důležitý rámec pro chápání ekonomického sektoru v kontextu této práce a slouží jako optika nahlížení pro níže uvedené indikátory.

2.2.4. Propojenost sektorů a vymezení výzkumné oblasti

Bezpečnostní Ekonomický sektor sektor

(obr. 1, zdroj: autor)

Jak již bylo zmíněno, bezpečnostní sektor představuje širokou paletu možností k dalšímu výzkumu, který je v kontextu této práce nutné blíže upřesnit. Charakter tohoto textu ohraničuje výzkumnou oblast optikou bezpečnostních opatření v souvislosti s bojem proti terorismu a efektem přelévání do ekonomického sektoru. Na problematiku bezpečnosti sektorovým vymezením nahlíží například Buzan, Waever a Wilde (2005), kde ústřední roli hraje důraz na referenční objekt. Ve stejné publikaci je zároveň skloňován efekt prolínání sektorů, a to zejména v konotaci s ekonomickým sektorem. Prolínání bezpečnostního a ekonomického sektoru v kontextu terorismu popisuje taktéž Brück, Schneider a Karaisl (2007). Pokud bychom tedy na bezpečnostní sektor, definovaný výše jakožto soubor opatření, které každý stát přijímá k zajištění vlastní bezpečnosti, nahlíželi optikou ekonomického rámce, výsledkem bude průnik (obr. 1) určitých indikátorů, které spadají do bezpečnostní a zároveň ekonomické dimenze. Enders a Olsen (2012) ve své publikaci

10 označují hned několik sfér možného výzkumu ekonomické dimenze v souvislosti s terorismem, které prolínají další sociálně vědní obory. Podle nich průnik mezi bezpečnostním a ekonomickým sektorem splňuje charakteristiku toho, co autoři označují jako bezpečnostní výdaje daného státu. Tyto výdaje tak budou tvořit, vedle bezpečnostních opatření, další z předem vybraných zkoumaných indikátorů. Bezpečnostní opatření, která stát přijímá, mohou být okamžitá projevující se například ve formě vyhlášení krizových či mimořádných stavů bezprostředně po útoku či nasazení určitého počtu členů bezpečnostních složek. Druhou možností jsou opatření dlouhodobějšího charakteru. Ty se mohou projevit ve formě legislativních opatření, obranných dokumentů či změnách ve strategiích. Oproti tomu bezpečnostní výdaje se mohou projevit zejména v armádním resortu, výdajích na další bezpečnostní složky a personál nebo obecně na materiálním a technickém zabezpečení boje proti terorismu. Spojení ekonomické a bezpečnostní roviny zároveň vychází z předpokladu, podle kterého je podle Brücka, Schneidera a Karaisla (2007) možné dosáhnout efektivních bezpečnostních opatření a tím předcházet dalším ničivým útokům, mimo jiné, v případě investice bezpečnostního zabezpečení. Tento text si proto nedává za cíl vykalkulovat přesné škody, které byly důsledkem teroristického činu, ale více hledat podporu v číslech, které mohou být potvrzením protiteroristických opatření každé ze zkoumaných zemí.

2.2.4.1. Výzkumné indikátory a výzkumné otázky Předmětem analýzy a následného srovnání budou následující výzkumné indikátory. Jak již bylo uvedeno výše, kategorie bezpečnostního a ekonomického sektoru se v některých případech výrazně prolínají, a proto následující členění není striktním ohraničením indikátoru, ale spíše tematickým rozdělením výzkumné oblasti. Prvním výzkumným indikátorem bude aplikace mimořádných stavů daného státu, které byly vyhlášeny na základně vzniku mimořádné události. Jedná se taktéž o bezpečnostní opatření, která vedou jednak k minimalizaci škod na majetku i životech, jednak k bezprostřednímu dopadení pachatelů. Tyto opatření mají zpravidla krátkodobý charakter v řádu dní, maximálně týdnů, přičemž jejich platnost lze ve výjimečných případech prodloužit. Dalším indikátorem jsou bezpečnostní opatření. Taková opatření mají v tomto kontextu podobu například legislativních změn, změny v obranných strategiích nebo akčních plánech. Na druhé straně se taktéž jedná o změny, které mají za cíl předcházet dalším potenciálním teroristickým útokům a mají tak prevenční charakter. Tato kategorie se navíc

11 největší mírou překrývá s dimenzí ekonomickou. V tomto případě se jedná o alokaci finančních prostředků, které si kladou za cíl předcházet dalším útokům, přičemž se dostáváme k dalšímu indikátoru, kterým jsou bezpečnostní výdaje. Obecně se může jednat o neplánované uvolnění finančních prostředků na zvýšení bezpečnosti civilistů a praktické využití těchto finančních prostředků. Konkrétně se může jednat jak o personální navýšení v bezpečnostních složkách, tak o materiální nákupy nápomocné v prevenci terorismu. Tyto změny se mohou promítnout i ve výdajích na armádní resort nebo v resortu vnitřní bezpečnosti. Třetím indikátorem bude mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti v rámci Evropské unie. Legislativním rámcem EU se řídí Francie i Belgie, navíc mohou na tomto poli prosazovat svoje zájmy na základě předchozí zkušenosti s terorismem. Tato práce bude pracovat s regionálním vymezením Schengenských hranic. Toto vymezení bylo vybráno z důvodu úzké regionální spolupráce, která přesahuje hranice Evropské unie o další geograficky blízké členy, kteří se na regionální úrovni mohou potýkat s přeléváním bezpečnostních problémů do jejich zemí. Problematika terorismu navíc úzce souvisí s ochranou vnějších hranic, do které státy Schengenského prostoru spadají. Konkrétně se bude jednat o kroky Evropské unie v odvětví boje proti terorismu, a to od roku 2015, který je v kontextu této práce považován za milník zahrnující útoky ve Francii a Belgii. Časový rámec pro analýzu jednotlivých indikátorů si u obou států autorka zvolila jednotně v rozmezí od roku 2015 po současnost. Útokem na redakci Charlie Hebdo se aktivovala protiteroristická strategie nejenom ve Francii, ale i v Belgii, kde se postupně odhalovaly vazby těchto dvou států a teroristických buněk. Předešlý výběr indikátorů je založen na teorii podle Bueno de Mesquita (2007), kde protiteroristická opatření a výdaje rozděluje na zřetelné a nezřetelné. Zřetelné podle něj představují kategorii, která je pro obyvatelstvo rozpoznatelná a očividná. Jedná se například o investice do bezpečnostní techniky nebo lidské síly. Druhá kategorie, nezřetelných opatření, je založená na svém tajném charakteru, který je sdílen jen mezi určitou skupinou vládních činitelů. Jedná se o taková opatření, která taktéž mají za cíl zvýšit obranyschopnost země a vybraných cílů, ale ze strategických důvodů zůstávají v utajení. Tato diplomová práce bude pracovat s první skupinou indikátorů, tedy opatřeními a výdaji, které nepodléhají stupni utajení a přístup k těmto informacím je tak dohledatelný.

12 Po předchozím teoretickém nástinu metodologie a problematiky terorismu je tedy nutné stanovit výzkumné otázky, na které bude autorka hledat odpovědi v průběhu analýzy. Na výzkumné otázky bude zodpovězeno současně s komparací jednotlivých indikátorů na závěr analytické části textu.

1. Jak se teroristické útoky projevily na předem vybraných bezpečnostně-ekonomických indikátorech chodu státu? 1.1. Jaká byla bezpečnostní reakce států bezprostředně po útoku? 1.2. Jaká opatření přijaly státy z hlediska prevence teroristických útoků od vzniku mimořádné události do dnešní doby? 1.3. Do jakých odvětví byly využity finanční prostředky uvolněné na řešení otázky terorismu v každé zemi? 2. Jaká opatření byla přijata na regionální úrovni Schengenského prostoru? 3. Jaké jsou shodné a rozdílné znaky u obou případů?

13 3. Analytická část 3.1. FRANCIE 3.1.1. Terorismus ve Francii – stručný přehled Francie v posledních více než šedesáti letech čelila různorodým projevům terorismu, a to ve větší míře než kterýkoli jiný západoevropský stát. Za největší milníky, které nastartovaly nutnost nastolit jistá protiteroristická opatření patří chronologicky válka v Alžíru, korsická aktivita pro nastolení nezávislosti, aktivita propalestinských skupin a radikálních skupin pocházejících z Alžírska. Následující řádky představí různé typy teroristické aktivity namířené proti Francii ještě před tím, než byla nucena čelit projevům globálního terorismu od roku 2015. Následný výčet teroristických útoků je ovšem více než detailním rozborem, ukázkou historické nutnosti reakce na různé typy teroristických útoků. První zmíněnou válkou za nezávislost Alžírska, čelila Francie útokům ze strany Alžířanů na členy francouzské armády. Během osmiletého konfliktu využívala alžírská strana zejména guerillovou taktiku inspirovanou maoistickým učením v podobě „hit and run“ útoků. Další taktikou alžírské strany bylo cílení teroristických útoků na profrancouzské muslimy, které měly rozpoutat francouzskou odezvu s cílem vyvolat konflikt na úrovni náboženské. Celkové ztráty pocházející z teroristických praktik jsou v souvislosti s alžírským konfliktem vyčísleny na zhruba 250 tisíc obětí. (Shapiro 2010) S jiným typem terorismu se Francie setkala v 70. letech minulého století. V tomto případě se jednalo o aktivitu separatistických skupin, a to převážně Fronty národního osvobození Korsiky (Front de Libération Nationale de la Corse, FLNC), která usilovala o legitimní odtržení francouzského ostrova Korsika. Původní snaha o vydobytí lepších podmínkek pro farmáře se po těžkopádné politické odezvě přelila do násilných útoků, které cílily na administrativní budovy nebo turistické resorty nepatřící rodilým Korsičanům. Aktivita FLNC čítá do roku 2014, kdy se organizace vyjádřila k ukončení této separatistické činnosti, přes tisíc útoků a více než 200 mrtvých. (Chowanietz 2016) Příkladem domácího francouzského terorismu je skupina Action Directe, která se v polovině 80. let přihlásila ke dvěma významným atentátům na generála Reného Audrana nebo Georgese Beseho, tehdejšího šéfa automobilky Renault. Skupina cílila zejména na představitele státu a korporátu. (Tamtéž: 2016) Aktivita této skupiny se ovšem rozsahem a škodami nedá srovnat například s italskými Rudými brigádami, které operovaly ve stejnou dobu. Domácí terorismus proto nemá ve Francii takovou tradici, jako následující ze zmíněných příkladů.

14 Další významnou kapitolou v dějinách francouzského terorismu jsou zejména události související s mezinárodní politikou Francie, která v té době disponovala významným vlivem na Blízkém východě, který ovšem ztratila se Suezskou krizí v roce 1956. Snaha o utužení francouzské pozice vyvolala vlnu nevole zejména v propalestinských skupinách. Ty si v příštích letech vybraly za cíl například Eiffelovu věž nebo vysokorychlostní vlak z Paříže do Marseill, oba dva útoky byly ovšem zmařeny. (Parmentier 2006) Stejné skupině se ovšem podařilo zabít devět civilistů při pěti bombových útocích v ulicích Paříže v roce 1986. Propalestinský terorismus byl záhy vystřídán alžírskou Ozbrojenou islámskou skupinou (Groupe Islamique Armé, GIA). Tato skupina je zodpovědná například za únos civilního letadla společnosti Air France na letu z Alžíru do Paříže v roce 1994, kdy byli kromě únosců zabiti tři cestující. O rok později se stejná skupina podepsala pod útok na pařížské metro. Zhruba od poloviny 80. let byla Francie nucena zasáhnout proti stoupajícímu trendu teroristických útoků. Vznikají specializované orgány na podporu boje proti terorismu jako je Koordinační jednotka pro boj proti terorismu (Unité de Coordination de la Lutte Anti- Terroriste, UCLAT) operující pod francouzským Ministerstvem vnitra nebo Služba pro koordinaci boje proti terorismu (Service pour Coordination de la Lutte Anti-Terroriste, SCLAT) pod Ministerstvem spravedlnosti. Právě tyto dva orgány měly docílit lepší komunikace mezi zpravodajskými službami a bezpečnostními složkami. (Shapiro 2010) Tyto orgány jsou zároveň prvními ze skládačky protiteroristických opatření, které Francie byla nucena do budoucna přijmout vlivem nástupu globálního terorismu. V případě Francie došlo k přelití islámského radikalismu v roce 2015 útokem na redakci časopisu Charlie Hebdo a následnému útoku v listopadu téhož roku, které budou detailněji analyzovány v další podkapitole.

3.1.2. Rok 2015 a nárůst teroristických útoků Od roku 2015 je Francie nucena čelit hned několika teroristickým útokům. Prvním z nich je lednový útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, přičemž tento útok se stal milníkem pro vyšší míru jednání na poli protiteroristické politiky ve Francii, západní Evropě i na poli EU. V případě Charlie Hebdo útočili dva útočníci, Cherif Kouachi a Said Kouachi, zabili 12 v té chvíli v redakci přítomných osob, včetně šéfredaktora Stephana Charbonniera. Útočníci na útěku byli zabiti při přestřelce s bezpečnostními službami dva dny po útoku v průmyslovém komplexu Dammartin-en-Goele asi 35 kilometrů od Paříže. Ve stejný den Amedy Coulibaly a Hayat Boumeddiene obsadili menší supermarket, kde

15 několik hodin drželi rukojmí a zabili 4 osoby. Coulibaly byl při zásahu policie zabit, ale Boumeddiene z místa činu utekla. (BBC 2018c). Po sérii menších incidentů po celé Francii, za které byli zodpovědní tzv. osamělí vlci3, došlo v listopadu 2015 k nejničivějšímu útoku, při kterém zemřelo 129 osob a dalších 350 bylo zraněno. Doposud největší teroristický útok na území Francie byl vykonán 13. listopadu 2015 postupně na několika místech v centru hlavního města Paříže. První exploze byla nahlášena po deváté hodině večer z venkovního prostoru Stade de France, tedy stadionu, na kterém se schylovalo k mezinárodnímu fotbalovému utkání mezi francouzským a německým týmem. Podle výpovědí svědků první sebevražedný útočník odpálil k sobě připoutanou bombu při bezpečnostní prohlídce při vstupu na stadion. Při výbuchu byl usmrcen nejen útočník, ale i náhodný chodec. Zajímavostí je, že tento fotbalový zápas byl vysílán v přímém přenosu a účastnil se jej i francouzský prezident Francois Hollande, který byl z místa okamžitě po výbuchu evakuován. Diváci, kteří přišli na zápas, byli po tomto incidentu přesunuti na hrací plochu, kde vyčkávali bezpečné a řízené evakuace stadionu. Bezprostředně po explozi v blízkosti stadionu čelili Pařížané střelbě automatických pušek několika mužů pohybujících se v černém automobilu značky Seat. Útočníci nejprve cílili na návštěvníky baru Le Carillon, později na restauraci Le Petit Cambodge, kde bylo vážně zraněno 15 osob. Útočníci se následně přesunuli do ulice Rue de la Fontaine au Roi, kde zabili dalších 5 osob. Jen o několik minut později byla následně nahlášena střelba na bar La Belle Equipe, kde podle svědků trvala střelba alespoň tři minuty a zabito bylo nejméně 19 osob. Později se jeden z útočníků, Brahim Abdeslam, zabil pomocí sebevražedné bomby upevněné na svém těle, přičemž jednu další osobu u tohoto činu vážně zranil. Nejničivější z útoků toho večera se odehrál mezi desátou hodinou večer a půlnocí v koncertní hale Bataclan v blízkosti Boulevard Voltaire. Na vyprodaný koncert kalifornské rockové skupiny Eagles of Death Metal přišlo ten večer zhruba 1 500 osob. Mezi nimi přišli na koncert tři útočníci vybaveni sebevražednými vestami a zbraněmi typu AK-47, přičemž v první fázi útoku použili zejména střelné zbraně. Bezpečností složky, přivolané na místo, zneškodnily jednoho z útočníků, čímž současně způsobily detonaci sebevražedného pásu. Druzí dva

3 Příkladem může být útok na policejní hlídku v blízkosti židovského muzea v Nice mužem, který byl identifikován jako Moussa Coulibaly. (Independent 2018) Další incident se odehrál v srpnu 2015, kdy ozbrojený Maročan začal střílet na spolucestující v rychlovlaku na trase Amsterdam – Paříž. Zastaven byl příslušníky bezpečnostních složek, cestujících ve vlaku náhodně. (The Guardian 2018a)

16 útočníci svoje pásy aktivovali na místě dobrovolně. Výsledkem bylo zhruba 89 mrtvých osob a dalších nejméně sto zraněných. (BBC 2018a) Zodpovědných teroristů za tento útok bylo označeno celkem 11. Na fotbalovém stadionu použil sebevražedný pás Bilal Hadfi, vniknout na něj měli i Ahmad al-Mohammed a M al Mahmod. Na restaurace a bary zacílili Chakib Akrouh, Brahim Abdeslam a Abdelhamid Abaaoud, který byl později označen za hlavního strůjce útoku. V klubu Bataclan útočili Omar Ismail Mostefai, Samy Amimour a Foued Mohamem-Aggad. Všech těchto devět mužů bylo usmrceno ať vlastním zaviněním detonací sebevražedného pásu nebo při zásahu policie. Se skupinou kooperovali taktéž Salah Abdeslam a Mohamed Abrini, kteří byli zatčeni několik měsíců po útoku a obviněni, kromě pařížských útoků, i z útoků v Belgii v březnu 2016. (BBC 2018b) V centru Paříže zasahovaly při teroristickém útoku speciální jednotky francouzské národní Policie, BRI (Brigade de Recherche et d’Intervention) a RAID (Recherche, Assistance, Intervention, Dissuasion)4. Do služby bylo navíc povoláno 1 500 vojáků, kteří začali prohledávat centrum Paříže a hledat další možné útočníky, stejně jako chránit jejich potenciální cíle. Na místa útoků se začaly sjíždět ambulance záchranné služby, u baru Le Carillon a Le Petit Cambodge měly být do patnácti minut od zahájení střelby. Uzavřeno bylo několik, podle zdrojů pět, stanic metra. Po evakuaci prezidenta Hollanda byl svolán krizový štáb, který vyústil ve vyhlášení nouzového stavu, jehož důsledky budou rozebrány v další kapitole. Prezident Hollande taktéž vyhlásil zintenzivnění hraničních kontrol. (Soft Target Protection Institute 2015) Důležitým faktorem při zvládání mimořádné situace bylo v tomto případě využívání sociálních sítí. Pařížská radnice tímto způsobem upozornila na situaci hned po jejím vzniku a nabádala obyvatele k nevycházení z domu a následně uvedla do provozu webovou stránku s aktuálními informacemi. Na sociální síti Twitter se v průběhu noci začaly šířit informace ohledně uzavírek a nebezpečných zón. Taktéž bylo zřízeno několik krizových telefonních infolinek jak pro turisty, tak pro domácí obyvatele.

4 I přesto, že koordinaci mimořádné situace by v těchto situacích měla řešit RAID, která je svým charakterem specializovaná na zásahy v případě teroristických útoků, obě tyto jednotky postupovaly nezávisle na sobě4. (QuinnWilliams 2016) V důsledku byl zásah jednotek často kritizován právě pro špatnou koordinaci zásahu.

17 3.1.3. Analýza důsledků 3.1.3.1. Vyhlášení mimořádných stavů Bezprostřední reakcí tehdejšího francouzského prezidenta Francoise Hollanda bylo vyhlášení tzv. nouzového stavu (l’etat d’urgence). Vyhlášení tohoto stavu je ukotveno ve francouzském právním systému, ale taktéž obsahuje dva ústavní doplňky, články 16 a 36. Článek 16 francouzské ústavy popisuje vyhlášení nouzového stavu prezidentem republiky v případech, kdy se jedná o vážnou a okamžitou hrozbu cílící na národní instituce, francouzskou nezávislost, teritoriální integritu nebo výkon mezinárodních závazků. Článek 36 říká, že mimořádný stav může být prodloužen z dvanácti dní na tři měsíce pouze s autorizací Parlamentu. V praxi vyhlášení nouzového stavu znamená, že Ministerstvo vnitra disponuje větší mírou pravomocí, které by běžně vyžadovaly další povolení, například ze strany jurisdikce. Francouzské úřady tak mohou vyhlásit například zákaz vycházení, zakázat shromažďování osob na veřejných místech, nebo vytvořit bezpečnostní zóny. Stejně tak je možné zadržet podezřelé osoby či majetek nebo zakázat pohyb podezřelých osob do určitých částí země. Ministerstvo vnitra má navíc právo uložit trest domácího vězení podezřelým osobám, nebo osoby dříve podezřelé či usvědčené z terorismu vybavit speciálním elektronickým sledovacím zařízením. Kromě toho má Ministerstvo vnitra právo zablokovat internetové stránky s obsahem nabádajícím k terorismu. (Gouvernement 2018a) Kromě výše uvedených skutečností bylo do ulic hlavního města umístěno celkem 10 tisíc členů vojenských sborů, kteří měli za úkol střežit a kontrolovat především místa s vysokou koncentrací osob, například kulturní památky, muzea, obchodní centra nebo školy. (Paris 2018) Tato operace, nesoucí název Sentinel, se přelila z mimořádného a okamžitého opatření do dlouhodobého a přetrvává dodnes. Od roku 2017 byl počet vojáků snížen na 7 tisíc. (Reuters 2018) Po dvanácti dnech byl nouzový stav ve Francii prodloužen o další tři měsíce, což ale nebylo konečným datem. Nouzový stav byl ve Francii zrušen až necelé dva roky po teroristickém útoku v Paříži, a to k 1. listopadu 2017, tedy za nestandardně dlouhou dobu. I přes toto dvouleté období bylo ve Francii spácháno dalších pět teroristických útoků, třináct dalších nebylo dokonáno a třicet dva bylo zmařeno. Pokud se ale zaměříme na využití pravomocí plynoucích z nouzového stavu, v tomto téměř dvouletém období bylo provedeno 4 469 domovních prohlídek, na 754 osob bylo uvaleno domácí vězení, bylo zřízeno 75 bezpečnostních zón a bylo uzavřeno 19 míst určených k setkávání, nejčastěji mešit. Během domovních prohlídek bylo zabaveno 625 zbraní, z toho 78 válečných. (Ministère de

18 l’Interieur 2017) Nouzový stav byl na konci října 2017 nahrazen nově vytvořeným zákonem o posílení vnitřní bezpečnosti a boji proti terorismu, který bude rozebrán dále v textu. Na příkladu francouzských útoků lze ilustrovat, jak se okamžitá bezpečnostní reakce přelila do dlouhodobých cílů.

3.1.3.2. Strategická opatření Od roku 2015, útoku na Charlie Hebdo a listopadové útoky v Paříži, vydala Francie několik strategických úprav na různých úrovních. Teroristická hrozba se promítla nejen do francouzské národní bezpečnostní strategie, která prošla úpravou v roce 2017, ale i do plánování na úrovni ministerstev nebo do úpravy jednotlivých zákonů.

3.1.3.2.1. Změny ve strategickém plánování Kromě přeměny základních strategických dokumentů vydala Francie v návaznosti na teroristické útoky dva akční plány, které určují konkrétní kroky, které je nutné aplikovat k odvrácení hrozby dalšího útoku. Prvním z nich je Akční plán proti financování terorismu z roku 2015 (Plan d’action pour lutter contre le financement du terrorisme 2015), což je dokument pocházející z gesce Ministerstva financí, který vstoupil v platnost v polovině března téhož roku jako odezva na útok na redakci Charlie Hebdo. Cílem je zamezit teroristickým skupinám přístup k financím, které často odcházejí z evropských účtů a které později slouží k pořizování zbraní, vozidel nebo jiných komodit, které teroristé používají v boji. Hlavními tématy Akčního plánu je limitovat cirkulaci peněz v hotovosti, jelikož bezhotovostní platba znemožňuje dohledání a sledování platby. Pro francouzské obyvatele by se mělo jednat o snížení limitu z 3 tisíc € na 1 tisíc €. Pro osoby, které nejsou oficiálně obyvateli Francie se tento limit snížil z 15 tisíc € na 10 tisíc €, přičemž tento doplněk zákona měl přijít v platnost od 1. září 2015. Další změna se týkala vkladů a výběrů větší než 10 tisíc €, které jsou od ledna 2016 automaticky nahlášeny na TRACFIN, což je státní orgán zabývající se potíráním finanční kriminality a financováním terorismu využívající techniky zpravodajských služeb. Dalším počinem Ministerstva financí je odstranění anonymity při pořizování a následném užívání předplacených karet, které budou podmíněny ověřením údajů podle průkazu totožnosti. Změna by měla nastat i u směny hotovosti, kde nebyl nutný průkaz totožnosti do částky 8 tisíc €, nutný průkaz bude i u směny nad 1 tisíc €. Obě tyto opatření měly přijít v platnost od 1. ledna 2016.

19 Druhým dokumentem obdobného charakteru je Akční plán proti radikalismu a terorismu z roku 2016 (Plan d’action contre la radicalisation et le terrorisme 2016), přičemž se jedná o rozšířenou verzi Akčního plánu z roku 2014 o opatření, která úzce souvisí s útoky na redakci Charlie Hebdo a pařížské listopadové útoky. Aktuální verze obsahuje 80 opatření, z čehož 50 je nových, tematicky rozdělených do sedmi hlav. Pokud bychom se zaměřili na nová opatření vycházející z verze Akčního plánu proti radikalismu a terorismu z roku 2016, v první hlavě, věnující se včasnému zjištění radikalizace, přibyly zejména úkoly ke zlepšení činnosti zpravodajských služeb, vypořádávání se s podezřelými osobami nebo adaptace legislativy. V druhé hlavě, zabývající se monitoringem a neutralizací teroristických sítí, se plán věnuje vypořádání se s terorismem na úrovni jurisdikce. Diskutuje se zde například o zvednutí hranice trestu odnětí svobody za spáchání teroristického činu z 22 let na 30 s možností doživotí. Kromě toho si dává za cíl začít využívat tzv. PNR systém5, jehož účelem je evidovat pohyb osob do Francie a z ní, a to od léta 2016. Třetí hlava změnami neprošla, kdežto čtvrtá hlava, zvýšení prevenčních mechanismů k zabránění radikalizace, přináší 16 nových opatření. Mezi nimi je edukace, spolupráce jednotlivých regionálních orgánů nebo prevence radikalizace skrze sportovní kluby, které je možné monitorovat. Pátá hlava se zabývá rozvojem aplikovaného výzkumu v oblasti radikalizace a terorismu, zvýšením finančních prostředků na podporu tohoto odvětví na vysokoškolské úrovni a podporou mobility výzkumníků do oblastí, kde převládá muslimská část obyvatelstva. Šestá hlava se zabývá zlepšením ochrany zranitelných míst a sítí a poslední sedmá hlava akcentuje na reakci na teroristické útoky z pozice obyvatel, u kterých je cílem zvýšit povědomí o potenciálních hrozbách například cestou mobilních aplikací. Základní stavební kámen strategického plánování, který udává pohled na chápání aktuálních bezpečnostních hrozeb stanovuje Obranná a národně bezpečnostní strategie z roku 2017 (Revue stratégique de defense et de sècurité nationale 2017). Nejnovější francouzská strategie navazuje na Bílou knihu o obraně z roku 2013, přičemž hlavním cílem je strategická reakce na měnící se bezpečnostní prostředí a situaci v Evropě. Současně je strategickým návodem k plánování rozvoje armády a ozbrojených sil. V tomto dokumentu je terorismus, konkrétně uvedený džihádistický, označen jako nejvýznamnější a

5 PNR systém je uplatňován na všech komerčních letech, s výjimkou tzv. business letech, transferů letadel na domovskou základnu, nákladních, evakuačních či vojenských letů. Aerolinky jsou povinné nahlásit osobní data pasažérů a posádky na letech s destinací, tranzitem nebo odletem z Francie. (API-UIP France 2018)

20 nejaktuálnější hrozba. Dokument taktéž uvozuje, že tato hrozba může časem polevit, ale ideologie, na které leží, nikdy nezmizí. Jakožto nejznámější organizace označuje dokument skupiny Daesh, al-Káida či jejich přidružené skupiny. V dokumentu taktéž popisuje jejich geografickou rozsáhlost v oblasti Blízkého východu, kde se mají údajně nacházet desítky tisíc bojovníků, kteří jsou navíc vybaveni vojenskou a technologickou výbavou. V dokumentu se dostává pozornosti jak skupině Daesh, kterou Francie označuje jako soupeře, u kterého by se neměly podcenit jeho obranné schopnosti při blížící se porážce „pseudo chalífátu“ na území Iráku a Sýrie, tak al-Káidě. V obou případech by se taktéž měla brát v potaz schopnost skupin dosáhnout na ekonomické prostředky, získat potřebnou základnu stoupenců a rozmach radikálního islámu v Africe a na Blízkém východě. Teroristé jsou v textu taktéž označováni za účastníky nelegálního obchodu se zbraněmi. Strategie se kromě domácího prostředí věnuje i evropskému prostoru, kde je podle Francie nutná užší spolupráce. Zmíněn je tak například článek Lisabonské smlouvy číslo 42.7 o solidaritě a vzájemné výpomoci, který vznikl po listopadových teroristických útocích v Paříži. Kromě evropské spolupráce se strategie opírá i o spolupráci v rámci NATO, která je v kontextu terorismu činná zejména v oblasti Středozemí. Úpravou v nedávné době prošel i Plán Vigipirate 2017 (Plan Vigipirate 2017), který je speciálním souborem opatření v případě teroristického útoku nebo jeho hrozby a zároveň systémem výstrahy, který v případě nutnosti zmobilizuje jak policii, tak četnictvo a armádu k ochraně předem určených míst. Jeho tradice se ve francouzském prostředí datuje k roku 1978, přičemž aktivován byl poprvé až v roce 1991 během války v Perském zálivu. Od své první aktivace prošel tento speciální plán několikrát obnovou a adaptací na měnící se bezpečnostní prostředí. Poslední upravená verze byla vydána na konci roku 2016, a to jako reakce na zvyšující se počet teroristických útoků a jejich znatelnou ničivost. V nejnovější verzi se mění zejména podoba výstražných stavů. Vedle stavu bdělosti (vigilance) a zvýšeného rizika (risque d’attentat), přičemž tyto stavy aktivují určitý soubor opatření, byl přidán stav náhlého útoku (urgence attentat), který má krátkodobý charakter a umožňuje rychlou mobilizaci, ochranu obyvatel a šíření informací. (Gouvernement 2018d) Dohromady tvoří dokument soubor 300 možných opatření aplikovatelných v 136 různých odvětvích. Zaměřuje se na tři základní odvětví: obezřetnost, prevenci a ochranu, tak

6 Jednotlivá odvětví jsou: ohlášení události a mobilizace, shromáždění, budovy, nebezpečné stavby a materiály, kyberbezpečnost, vzdušný prostor, námořní a říční prostor, pozemní doprava, zdraví, zajištění potravin, sítě (telekomunikace, voda, elektřina, plyn atp.), hraniční kontroly, ochrana osob pobývajících v zahraničí a ochrana národních zájmů. (Plan Vigipirate 2017)

21 jak jej stanovují výše uvedené stavy. Nutné je ovšem dodat, že Plán Vigipirate se dělí na část, která je určená občanům a slouží jako návod, jak se zachovat v případě teroristického útoku nebo jeho hrozby, a na část tajnou, která je určena státním institucím a některých soukromým subjektům7. Dokument určený pro občany tak poskytuje návod, jak se zachovat v různých situacích souvisejících s terorismem krok po kroku, a to od fáze prevence až k chování při samotném potenciálním útoku a po útokové fázi. V nové verzi dokumentu poukazuje na možnost útoku, který může probíhat na několika místech zároveň, jako tomu bylo při listopadových událostech. Zatím posledním plánem, který byl představen v únoru 2018 francouzským premiérem Édouardem Philippem, je iniciativa, která cílí na prevenci radikalismu. Národní plán pro prevenci radikalismu 2018 (Plan national de prévention de la radicalisation 2018) se skládá celkem z 60 opatření, které jsou rozděleny do pěti hlav a které se svým charakterem blíží k Akčnímu plánu proti radikalizaci a terorismu z roku 2016. Obsahem se plán zaměřuje jednak na vymýcení radikalizace ve školách, jednak ve věznicích. Z terorismu je momentálně ve Francii obviněno více než 500 osob, přičemž dalších více než tisíc je označeno jako radikalizovaných. Záměrem plánu je tak, mimo jiné, vytvořit 1 500 míst v separovaných věznicích, aby byla eliminována pravděpodobnost nárůstu radikalizovaných osob. Kromě trestně stíhaných cílí plán i na nezletilé osoby, respektive děti militantů, kterým chce stát poskytovat psychologickou péči. Dále bude stát důsledněji cílit na soukromé školy pro děti vyznávající islám, které se ve Francii v posledních letech rozmohly, a které má za cíl důsledněji kontrolovat. Stát bude nadále proškolovat pedagogický personál ve školách, aby lépe odhalil potenciální znaky radikalizace nebo bude učit studenty v rozpoznávání nepravdivých zpráv na internetu. (Tribune 2018a)

7 K tajné část plánu nemá autorka přístup.

22 3.1.3.2.2. Legislativní úpravy V souvislosti s bojem proti terorismu byly ve Francii ve zkoumaném období vydány dva důležité zákony. Kromě toho bylo legislativně poupraveno vojenské plánování, které je ve Francii vydáváno ve formě zákonů a upravuje zejména rozpočet resortu. Tento zákon bude blíže rozebrán v další podkapitole. Prvním zákonem, který byl vydán jako reakce na teroristické útoky ve Francii je zákon na utužení boje proti organizovanému zločinu, terorismu a jejich financování z roku 2016 (Loi n° 2016-731 du 3 juin 2016 renforçant la lutte contre le crime organisé, le terrorisme et leur financement, et améliorant l'efficacité et les garanties de la procédure pénale 2016. Zákon, který přišel v platnost v červnu roku 2016, se kromě boje proti organizovanému zločinu a terorismu věnuje taktéž zefektivnění justičního procesu. Dále umožňuje noční domovní prohlídky po předchozím schválení soudním úředníkem, zatčení osoby pro podezření z budoucího spáchání teroristického činu nebo kontrolovat osoby, které se na určitou dobu přemístily do zahraničí a jsou podezřelé z možné kolaborace s teroristickými skupinami. Kromě toho zákon obsahuje sérii opatření k boji proti financování terorismu, vytváří podmínky pro čerpání z předplacených karet a dává vyšší míru pravomocí TRACFIN, jako jsou informace o platbách, uživatelích a současně povoluje přístup k jejich trestným rejstříkům. TRACFIN má taktéž právo upozornit vyšší instituce o podezřelých převodech, které mohou vyústit v potenciální hrozbu. Dalším významným zákonem je zákon o posílení vnitřní bezpečnosti a boji proti terorismu (Loi n° 2017-1510 du 30 octobre 2017 renforçant la sécurité intérieure et la lutte contre le terrorisme 2017), který přišel v platnost 30. října 2017. Zákon byl navržen tak, aby jednak nahradil již dříve zmíněný nouzový stav, který přetrvával více než dva roky, a jednak, aby efektivně ochránil vnitřní integritu země v době, kdy čelí častým teroristickým útokům. Obsahově se skládá ze čtyř základních opatření. Za prvé se zákon snaží zabezpečit bezpečnost při sportovních či kulturních událostech, kde se shromažďuje větší počet osob a místo se tak stává snadným cílem. Součástí ochranných zón je i možnost prohledání osobních tašek osobami bezpečnostních agentur, kteří jsou pod kontrolou policejních důstojníků či četníků. S povolením řidiče je možné i zkontrolovat jeho automobil. Pokud osoby tuto kontrolu odmítnou, nebude jim povolen vstup na událost. Za druhé tento zákon umožňuje uzavřít místa uctívání, které ideologicky podporují terorismus a šíření nenávisti. Třetí pravomocí je právo správních orgánů na cílený monitoring u osob, u kterých existuje hrozba, že by mohly být v kontaktu s teroristickými skupinami nebo terorismus podporují, a tak je možné se domnívat, že se

23 pokusí takový čin vykonat. Tento druh trestu je na škále níže než domácí vězení, monitorovaná osoba je ale osobním či elektronickým způsobem kontrolována. Čtvrtým opatřením je povolení pro vyšší státní úředníky, prefekty, vykonávat s povolením detenčního soudce domovní prohlídky, a to pokud je přítomno podezření z teroristické hrozby. Kromě předešlých opatření umožňuje zákon taktéž zaznamenávat pohyb cestujících z a do Francie pomocí PNR systému, prodlužuje délku a rozsah hraničních kontrol, představuje nový způsob sledování bezdrátové komunikace a vytváří novou podobu trestného činu namířenou proti rodičům dětí, kteří je podněcují k terorismu nebo jim za tímto účelem umožní vycestovat do zahraničí, a to pod hrozbou trestu 15 let ve vězení a 225 tisíc € pokuty. (Gouvernement 2018b)

3.1.3.3. Bezpečnostní výdaje V lednu 2015, dva týdny po útocích na redakci Charlie Hebdo, byly francouzským premiérem oznámeny následující protiteroristické kroky, které měly obnovit vnitřní bezpečnost země. Hlavním tématem bylo uvolnění finančního balíčku ve výši 425 milionů €, přičemž zhruba 233 milionů € bylo určeno pro výdaje plynoucí z gesce Ministerstva vnitra, 181 milionů € poté na kroky plynoucí z pravomocí Ministerstva spravedlnosti. Výše uvedený finanční obnos měl zvýšit zejména počty osob, které se v budoucnu budou podílet na potírání terorismu, tedy lidské zdroje. K vytvoření celkem 2 680 nových pracovních míst mělo dojít v tříletém výhledu. K posílení početních stavů by takto mělo dojít na Ministerstvu vnitra, kde by mělo vzniknout 1 400 pracovních pozic8, dalších 950 pod Ministerstvem spravedlnosti, 250 na Ministerstvu obrany a zhruba 80 na Ministerstvu financí. V rámci tohoto počtu by mělo být vytvořeno 1 100 zpravodajských pozic, které se explicitně budou věnovat problematice terorismu. Na Ministerstvu spravedlnosti se navýšení pozic mělo promítnout jednak v orgánech trestního řízení, jednak mělo přibýt specialistů zabývajících se radikalizací ve vězení. Kromě personálního navýšení se z tohoto objemu financí mělo investovat i do lepšího vybavení policistů, konkrétně nákupu neprůstřelných vest a zbraní. Účelem bylo i uvést do provozu systém PNR, díky kterému jsou francouzské úřady schopny monitorovat

8 O rozšiřování policejních řad ve větším rozsahu se v této souvislosti přímo nehovoří. Národní policie spadá pod Ministerstvo vnitra, kde se po teroristických útocích akcentuje spíše na zvyšování počtu zpravodajů. Zajišťování bezpečnosti na veřejných místech, jako jsou nákupní centra či letiště, mají na starost četníci.

24 osoby vyjíždějící a přijíždějící do země. Nad rámec výše uvedeného finančního balíčku mělo být alokováno asi 60 milionů € do prevence radikalizace. (Gouvernement 2018c) V rámci prevence radikalizace vzniklo ve Francii první akční centrum s názvem CAPRI9 (Centre d’action et de Prévention contre la Radicalisation des Individus). Toto apolitické sdružení financované státem si klade za cíl informovat rodiny o potenciální radikalizaci. Současně je zde přítomen tým zkušených psychologů nebo sociálních pracovníků, který má za úkol pomáhat jedincům k deradikalizaci. Pro veřejnost centrum nabízí soubor vodítek, jak možnou radikalizaci odhalit a pracoviště následně kontaktovat. Centrum bylo otevřeno v roce 2016, čímž se jedná o relativně mladou iniciativu. Výsledky činnosti CAPRI nejsou prozatím zveřejněny. Je tak možné říci, že v průběhu listopadových teroristických útoků v roce 2015 probíhala již ve Francii jistá forma reakce na teroristický útok na redakci Charlie Hebdo. Nutnost lednové finanční bezpečnostní investice se tímto teroristickým aktem jen potvrdila, přičemž změny se na celostátní úrovni promítly v dalším zvýšení počtu osob činných ve zpravodajském procesu na 1 900 pracovníků z původně plánovaných 1 100. (Gouvernement 2018b). Na lokální úrovni oznámila rada města Paříže, že výdaje na bezpečnost v roce 2015 dosáhly 361 milionů €, z čehož 285 milionů bylo alokováno policejní prefektuře. Stejná částka bude zachována na tyto účely i v roce 2016. Výše uvedené finanční prostředky měly posloužit na 165 nových bezpečnostních kamer, které měly doplnit již 1 044 stávajících již umístěných po Paříži. Dále se jednalo o zvýšení počtu preventistů (Direction de la prévention, de la sécurité et de la protection, DPSP) o více než tisíc. Všechny příslušníky bezpečnostních hlídek střežících významná místa nebo místa s velkou koncentrací osob, podle tohoto plánu, mělo vybavit město Paříž neprůstřelnými vestami a zároveň vybavit služební policejní vozy o neprůstřelná skla. (Paris 2018) Zvláštní pozornost má být ve Francii, speciálně v hlavním městě, kladena na bezpečnostní vchodové dveře s elektrickým uzamčením, které by měly být umístěny zejména do sportovních hal a tělocvičen. Na další veřejná místa, jako jsou knihovny nebo muzea, chce francouzská metropole umístit tlačítka, které mohou vyslat signál o nebezpečí. Plán se velkou mírou zaměřuje na prostředí školek, jejichž ochrana by se měla promítnout na krizovém plánování podle Vigipirate strategie. Mimo to by do těchto prostor měly být

9 Prevenční centrum CAPRI: http://radicalisation.fr/index.php.

25 taktéž umístěny speciální vchodové dveře a v případě krize by rodiče měli být informováni textovými zprávami v reálném čase. (Tamtéž 2018)

3.1.3.3.1. Vnitřní bezpečnost Kromě avizovaných akčních opatření, které se promítly na projevených nedostatcích v bezpečnostní sféře, je otázkou, jakým způsobem se teroristické útoky mohly projevit na poli vnitřní bezpečnosti z obecného hlediska. Vnitřní bezpečnost na každodenní úrovni zabezpečují ve Francii policejní útvary spolu s četnictvem. V tomto případě je ale nutné zmínit, že vzhledem k bezpečnostní situaci panující ve Francii, mohou teroristické útoky reprezentovat jen zlomek důvodů, kvůli kterým je nutné posílit vnitřní bezpečnost. Francouzské Ministerstvo vnitra v tomto kontextu upozorňuje zejména na probíhající migrační krizi. I přesto jsou statisticky patrné zvyšující se finanční prostředky, které jsou každoročně alokovány konkrétně na zvýšení bezpečnosti v zemi, a to na policejní útvary, četnictvo a další bezpečnostní opatření. Rozpočet na vnitřní bezpečnost a jeho navyšující se tendenci je možné vidět v grafu 1.

ROZPOČET PRO VNITŘNÍ BEZPEČNOST MINISTERSTVA VNITRA: FRANCIE 2014-2018

Policie Četnictvo další celkově (mld. €)

20,65 18,22 18,55 18,86 19,68

0,72 0,68 0,45 0,48 0,89 7,90 8,16 8,49 8,79 8,91 9,60 9,71 9,92 10,41 10,85

2014 2015 2016 2017 2018

(graf 1, zdroj: Forum de la Performance 2017)

26 Zvyšující se rozpočet odráží současně zvyšující se počet příslušníků policie a četnictva, jak je patrné z číselného vyjádření v grafu 2. Mezi roky 2014 a 2018 je patrný nárůst o více než 10 tisíc příslušníků.

251 476 249 271 246 866

242 412 240 773

2014 2015 2016 2017 2018

(graf 2, zdroj: Sénat 2017)

3.1.3.3.2. Plánování obrany Plánování vojenských kapacit je ve Francii zvykem vytvářet na období pěti let, konkrétně legislativním zákonem o vojenském plánování10. Tyto plány pro vojenskou agendu přichází zpravidla po obnově strategických dokumentů, jako je zmíněná Obranná a národně bezpečnostní strategie z roku 2017. V roce 2013 přišla ve Francii v platnost Bílá kniha o obraně a národní bezpečnosti, přičemž byl následně přijat zákon číslo 2013-1168 z prosince téhož roku o vojenském plánování na období mezi roky 2014 až 2019. Rozhodnutím tehdejšího prezidenta Francoise Hollanda, a vlivem měnícího se bezpečnostního prostředí, bylo plánování v první polovině 2015 přehodnoceno a bylo upuštěno od plánovaných škrtů navržených Bílou knihou v rámci úsporných opatření. Po listopadových útocích se tyto zmíněné finanční škrty přelily navíc v dodatečné nabírání dobrovolníků.

10 Konkrétně se jedná o zákony: Loi n° 2013-1168 du 18 décembre 2013 relative à la programmation militaire pour les années 2014 à 2019 et portant diverses dispositions concernant la défense et la sécurité nationale (2013) a Loi n° 2015-917 du 28 juillet 2015 actualisant la programmation militaire pour les années 2015 à 2019 et portant diverses dispositions concernant la defense (2015).

27 Řečeno řečí čísel, původním plánem v období 2014 až 2019 bylo zrušit více než 33 tisíc pracovních pozic v odvětví obrany, jak v civilním, tak vojenském sektoru, které měly zajistit finanční úspory v rámci opatření přijatých Bílou knihou z roku 2013. Tyto počty se ale začaly měnit s prvními útoky z roku 2015 a následným přehodnocením obranného plánu. Z plánovaných 33 tisíc mělo být 18 500 zachováno, přičemž tato změna se měla promítnout na pozemní jednotce, která měla do konce roku 2016 čítat 77 tisíc vojáků. Spolu s dalšími listopadovými útoky v Paříži bylo navíc oznámeno, že další personální škrty se v zájmu zachování obranyschopnosti země nechystají. (Ministère des Armées 2018) Klesající stavy v rámci armády, ať z řad vojáků, či civilních zaměstnanců, lze vidět v grafu 3. Rozdíl je patrný zejména při srovnání roku 2013 s rokem 2016, kde je možné vidět zhruba desetitisící úbytek v řadách profesionálních vojáků a v celkových řadách příslušníků Ministerstva obrany potom dvanáctitisícový úbytek. Od roku 2017 je následně patrný stoupající počet záloh.

VOJENSKÝ PERSONÁL: FRANCIE 2014-2018

aktivní vojenský personál zálohy celkem

242 650 236 600 231 050 235 000

27 650 27 650 28 100 32 300

215 000 208 950 202 950 202 700

2014 2015 2016 2017

(graf 3, zdroj: The Military Balance 2015; 2016; 2017; 2018)

28 I přes mírně snižující se stavy v armádě lze od roku 2015 spatřovat stoupající vývoj rozpočtu určeného pro obranný resort (graf 4). Francie se ale více než na rozšiřování vojenských řad zaměřuje na obnovování vojenského arzenálu, který je více než na domácím poli užitečný při zahraničních misích, kde Francie působí ve středozápadní Africe, Iráku nebo Sýrii. (Ministère des Armées 2017) Podle původního plánu na základě Bílé knihy (2013) bylo v plánu udržovat konstantní rozpočet na 31,4 miliard euro, jak je možné vidět v grafu 4 v letech 2014 a 2015. Mezi roky 2015 a 2016 je ovšem patrný nárůst financí, za což jsou zodpovědné určitou mírou listopadové teroristické útoky a stále probíhající operace Sentinel. Plánování na příští období, od roku 2019 až 2025, je stále v procesu návrhů a následného schválení. Návrhy z ledna 2018 ale více hovoří o potenciálních investicích do armády než finančních škrtech. Terorismus a jeho důsledky jsou i v tomto návrhu hnacím motorem pro zdokonalování armády.

ROZPOČET MINISTERSTVA OBRANY: FRANCIE 2014-2018

rozpočet (mld. €) rozpočet s vojenskými penzemi (mld. €)

45

43,1

42,3

42

39,2

34,2

32,7

32,08

31,4 31,4

2014 2015 2016 2017 2018

(graf 4, zdroj: The Military Balance 2015; 2016; 2017; 2018; Ministère des Armées 2014; 2015; 2016)

29 3.2. BELGIE 3.2.1. Terorismus v Belgii – stručný přehled Terorismus v Belgii, ve srovnání s francouzským příkladem, nedisponuje tak širokou škálou typů projevů terorismu, ale i přesto jeho historie sahá nejméně do 80. let minulého století. Během probíhající studené války operovaly na území Belgie levicové Buňky komunistických bojovníků (Cellules Communistes Combattantes, CCC). Tato protikapitalistická skupina byla aktivní mezi lety 1983 a 1986, kdy se zapsala pod 19 bombových útoků, z nichž pět bylo mířeno na americké obchodní cíle. (Pluchinsky 2015) V 80. letech byly v Belgii taktéž zaznamenány mnohočetné útoky na osoby židovského původu, kdy útočníky byli palestinští radikalisté. Zodpovědní jsou například za útok z roku 1980 na autobus s účastníky dětského tábora, který odjížděl z města Antverpy. Při útoku zemřel malý chlapec a desítky dalších byly zraněny. (Jewish Telegraphic Agency 2018) Změna na poli terorismu přišla do Belgie v 90. letech, kdy se na území země začali objevovat první aktéři islámského radikalismu. Belgie se ale více než zemí, kam útoky cílí, stala místem plánování dalších aktivit teroristických skupin a transitní zemí. Takto operovala například skupina GIA, zmíněná již výše u francouzského přehledu, a to ve městech Brusel, Lutych nebo Limburg. Spolu s francouzskou pomocí byla tato skupina odhalena v bruselské čtvrti Molenbeek, kde byla rozkryta široká síť pomahačů a kontaktů jak v Evropě, Americe i Egyptě a další vazby na teroristickou organizaci Jamaat al-Islamiyah. Další zátah na tuto skupinu byl zorganizován v roce 1998, tentokrát ve čtvrtích Ixelles a Schaerbeek, kde bylo zatčeno 11 osob a zabaveny zbraně, výbušniny a munice. V této době se navíc začala rozkrývat vazba islamistů na belgické mešity, kde mělo docházet k násilnému výkladu náboženství. (Lefebvre 2017) Pozornost k islámské radikalizaci se do Belgie vrátila v roce 2001, kdy dva dny před útokem na světové obchodní centrum v New Yorku, byl zabit afgánský vojenský velitel Ahmed Shah Massoud. Útočníky měli být dva belgičtí občané s tuniskými kořeny pocházející ze čtvrti Molenbeek. Pozornost od tohoto incidentu byla ale přehlušena právě zářijovým útokem v New Yorku v roce 2001. I přesto belgická policie provedla 13. Září téhož roku zátah na příslušníky skupiny operující pod Nizarem Trabelsim, který byl ke své činnosti ovlivněný teroristickou skupinou al-Káida a plánoval útok na americkou vzdušnou základnu v Belgii. (Tamtéž 2017) V období posledních 15 let, přičemž tento problém se stává opravdu palčivým zhruba poslední čtyři roky, je pro Belgii důvodem k znepokojení počet osob, které se vydávají do zemí Blízkého východu a válečných zón bojovat ve jménu radikálního islámu (tzv. Foreign

30 Terrorist Fighters, FTF). Pro číselnou ilustraci, březnové údaje z roku 2013 hovoří zhruba o 70 belgických muslimech, kteří odešli bojovat do Sýrie či Iráku. K listopadu 2015 se toto číslo navýšilo na téměř 500, kdy se ve stejném roce mělo údajně vrátit zpět do Belgie více než 100 FTF. (Le Parisien 2018) Počet jedinců, kteří se takto vrátí zpět do země, je tím, co dělá starost belgickým úřadům a ovlivňuje další vývoj protiteroristické strategie. Ochrana proti terorismu stojí v Belgii, vedle činnosti bezpečnostních složek, na aktivitě jednak civilní zpravodajské služby (Sûreté de l’Etat), jednak vojenské (Service général du renseignement et de la sécurité de Forces Armées, SGRS). Zpravodajskou analýzu teroristických a extremistických hrozeb v Belgii provádí vládní Koordinační orgán pro analýzu hrozeb (Organe de coordination pour l’analyse de la menace, OCAM), který je aktivní od roku 2006 a který je zároveň zodpovědný za šíření potřebných informací souvisejících s terorismem mezi ministerstvy. Od roku 2015 a útocích na Charlie Hebdo v Paříži se tento základní rámec rozrostl o Národní bezpečnostní radu (Conseil national de sécurité, CNS).

3.2.2. Teroristický útok 2016 První veřejné obavy o možný útok na belgickém území přišly s útokem na francouzskou metropoli v lednu 2015. Zhruba devět dní po útoku na redakci Charlie Hebdo provedla belgická policie zátah v městě Verviers, poblíž Lutychu, přičemž při něm byli zabiti dva džihádisté, kteří podle informací zpravodajských služeb připravovali další útok. Na místě byly nalezeny taktéž zbraně typu AK-47, výbušniny, policejní uniformy a falešné doklady. Vazby mezi teroristickými útoky ve Francii v roce 2015 a Belgií byly objeveny i v dalších případech téhož roku. Po listopadových útocích v Paříži bylo zjistěno, že černý automobil Seat, který sloužil teroristické skupině útočící na restaurace a bary poblíž ulice Rue de la Fontaine au Roi, byl vypůjčen právě v Belgii. Nejméně dva z útočníků, Brahim Abdeslam a Bilal Hadfi navíc v Belgii trvale žili. Brahimův bratr Salah Abdeslam byl několik měsíců po útoku objeven a zatčen v bruselské čtvrti Molenbeek. V souvislosti s těmito útoky bylo v Belgii zatčeno devět osob. (Lefebvre 2017) Právě včasné nezachycení situace při velkém množství zpravodajských informací bylo častým terčem kritiky po březnovém teroristickém útoku na mezinárodní letiště Zaventem a stanici metra v Bruselu. Prozatím největší útok se v Belgii odehrál 22. března 2016. Před osmou hodinou ranní měli celkem tři útočníci začít se střelbou v doprovodu dvou odpálených bombových

31 náloží11 v odletové hale mezinárodního letiště Zaventem. Asi hodinu poté byl ohlášen další z útoků, a to výbuch způsobený sebevražedným atentátníkem v soupravě metra, konkrétně ve stanici Maalbeek12, která se nachází v bezprostřední blízkosti budov Evropských institucí. Při útoku zemřelo 32 osob a zhruba 300 bylo zraněných. K útoku se přihlásil Islámský stát. Útočníci operující na letišti byli dohromady tři, Ibrahim el-Bakraoui, Najim Laachraoi a Mohamed Abrini. První dva jmenovaní zemřeli při útoku, a to sebevražednou detonací. Za útok v metru je zodpovědný Khalid el-Bakraoui. Abrinimu se podařilo z místa činu utéct, dopaden byl až na začátku dubna 2016. Všichni z atentátníků byli již dříve v hledáčku belgické policie. U bratrů el-Bakraouiových se již dříve projevila kriminální činnost, Ibrahim měl dokonce pobývat v červenci 2015 v Sýrii, kde byl v kontaktu s teroristickou organizací Islámský stát. I Najim Laachraoi byl označen za bojovníka Islámského státu a údajně měl pobývat v Sýrii mezi roky 2013 a 2015, kdy se vrátil zpět do Belgie. Abrini byl spojován s terorismem už od útoků v Paříži, navíc u něj existovalo podezření, že i on je stoupencem Islámského státu. (BBC 2018e) Bezprostředním řešením situace byla reakce přivolaných bezpečnostních a záchranných složek zhruba před půl devátou ráno. Kromě činnosti na místě útoku a evakuace osob bylo nutné taktéž odklonit dopravu. Zastavena byla taktéž přímá vlaková doprava vedoucí na letiště. Letadla mířící na Zaventem byly odkloněny na jiná letiště v Belgii, například do Charleroi, Lutychu nebo Oostende, kontroly na dalších evropských letištích byly zvýšeny. Po útoku ve stanici metra Maalbeek byla navíc pozastavena celá síť veřejné dopravy v Bruselu, a to až do odpoledních hodin. (International Institute for Counter Terrorism 2016) Dalším důsledkem teroristického útoku bylo vyhlášení hrozby čtvrtého stupně, což je v belgickém systému nejvyšší možný stupeň. V praxi tento stav znamená zvýšení kontrol na hranicích, již zmíněné omezení hromadné dopravy a zvýšení vojenské přítomnosti v místech s velkou koncentrací osob nebo na jiných významných místech. Tímto rozhodnutím bylo do služby povoláno 225 vojenských jednotek. (NBC News 2018)

11 Útočníci Ibrahim el-Bakraoui a Najim Laachraoi odpálili výbušniny ve své bezprostřední blízkosti, jedná se tak o sebevražedný atentát. Podle zpráv BBC se nejprve odpálil jeden z atentátníků na jedné straně odletové haly, přičemž prchající dav mířil směrem k druhému útočníkovi, který odpálil výbušniny jen několik okamžiků po prvním atentátníkovi. (BBC 2018d) 12 K detonaci nálože došlo v momentu, kdy souprava metra vyjížděla směrem k další zastávce Arts- Loi nacházející se směrem do centra města. Útočník nálož odpálil zhruba v polovině soupravy, přičemž strojvedoucí metro okamžitě zastavil. Cestující byli následně evakuováni. (BBC 2018d)

32 Stejně jako v případě francouzských útoků, i na belgickém příkladu lze ilustrovat využívání sociálních sítí. Například oficiální twitterový účet letiště Zaventem13 byl vůbec první, kdo informoval cestující o vzniklé události a zejména o tom, že je letiště právě evakuováno. Ke stejnému účelu sloužil účet i belgického krizového centra (CrisisCenter Belgium14), kam na něj bylo odkazováno z oficiálních internetových stránek. Aktuální informace byly k nalezení i na sociální síti Facebook, kde je krizové centrum taktéž aktivní. Na stejné sociální síti byla zároveň zaktivována funkce bezpečnostní kontroly, kde teoreticky ohrožené osoby, ať z řad obyvatel Bruselu, či z řad turistů, mohly označit, že jsou mimo nebezpečí.

3.2.3. Analýza důsledků 3.2.3.1. Vyhlášení mimořádných stavů Belgie v případě vzniku mimořádné události pracuje se škálou od jedné do čtyř, která určuje stupeň potenciální hrozby a podle které jsou následně aplikovány méně či více viditelná opatření. Stupeň 1, neboli „nízký“, označuje hrozbu, při které je zjištěno, že osoby, skupiny nebo události nejsou v ohrožení. Stupeň 2, „střední“, označuje stav ohrožení osob, skupin nebo událostí jako nepravděpodobný. Stupeň 3, „vážný“, poukazuje na situaci, ve které jsou osoby, skupiny nebo události v možném a pravděpodobném ohrožení a stupeň 4, „velmi vážný“, je vyhlášen v případě, že hrozba je závažná a bezprostřední. Na základě informací zpravodajských a bezpečnostních složek vyhlašuje příslušný stav orgán OCAM. (Crisiscentrum 2018d) Reakce na teroristický útok v lednu 2015 na pařížskou redakci Charlie Hebdo se promítla i ve zvýšení obezřetnosti v Belgii, kde byl oficiálně vyhlášen stupeň 2, tedy nízká pravděpodobnost možné hrozby. Situace se ovšem výrazně změnila po listopadových útocích v Paříži v roce 2015, kdy belgická strana vyhlásila den po útoku stupeň 3, tedy vážnou pravděpodobnost hrozby. S tímto prohlášením taktéž zvýšila počet policejních hlídek v ulicích a navýšila bezpečnostní opatření při konaných větších událostech s vyšší koncentrací osob. V rámci kooperace s Francií byly navíc zvýšeny kontroly na společných hranicích a občanům bylo doporučeno cestovat do Paříže jen v neodkladných případech. (Crisiscentrum 2018a)

13 Letiště Zaventem je na sociální síti Twitter možné dohledat pod uživatelským jménem BrusselsAirport. 14 Belgické krizové centrum figuruje na sociální síti Twitter pod uživatelským jménem CrisiscenterBE.

33 Bezpečnostní situace v Belgii se ale změnila jen týden po těchto událostech a dne 21. listopadu 2015 byly na základě vyhodnocení OCAM zavedeny opatření stupně 4, tedy eminentní hrozby. Do ulic byly vyslány armádní posily, vyšší míra pozornosti byla upřena i na městskou hromadnou dopravu, kdy bylo metro na celý víkend vyřazeno z provozu. Lidé byli vyzváni se vyhýbat místům s vyšší koncentrací osob, zvláště v hlavním městě Brusel, zrušen byl dokonce mezinárodní fotbalový zápas. (Crisiscentrum 2018b) Důvodem pro zvýšení bezpečnostních opatření bylo vážné podezření, že Salah Abdeslam podezřelý z pařížských útoků se skrývá v bruselské čtvrti Molenbeek. Při policejních zátazích probíhajících v dalších dnech nebyl objeven Abdeslam, zatčeno ale bylo 16 jiných osob. (BBC 2018f) Ke snížení možné hrozby na stupeň 3 došlo v tomto případě za více než týden. V případě útoků na letiště Zaventem a stanici metra Maelbeek v březnu 2016 byl znovu nastolen stupeň 4, který ovšem přetrval jen po dobu dvou dnů po útoku. Návrat ke stupni 3 v tomto případě nesl další opatření, jako jsou náhodné kontroly v hromadné dopravě, vyšší míru kontroly na letištích nebo policejní hlídky ve městech. (Crisiscentrum 2018c) V aktuální době se Belgie nachází na stupni 2, kdy je hrozba nepravděpodobná. Pro místa s větší koncentrací osob si ovšem ponechává stupeň 3. Jedním z mimořádných okamžitých opatření bylo, po francouzském vzoru, spuštění operace Vigilant Guardian, která spočívá ve vojenské kontrole ulic. V případě Belgie se jednalo o celkem 1 800 vojáků, přičemž toto číslo kleslo v roce 2017 na 1 200 vojáků. Toto okamžité bezpečnostní opatření se tak stalo dlouhodobým. Vojenský dozor v ulicích a na místech s vysokou koncentrací osob by měl probíhat alespoň do roku 2020. (Reuters 2018)

3.2.3.2. Strategická opatření Taktéž v Belgii vyústily teroristické útoky v sérii strategických opatření, změn akčních plánů a úprav na různých úrovních. Na příkladu Belgie je v tomto případě nutné rozlišovat, zda se jedná o federální či regionální úroveň. Federální úroveň upravuje problematiku boje proti terorismu z hlediska směřování dalšího vývoje a ustanovení dalších kroků. Jednotlivé regiony se následně řídí federálními plány, které obohacují o regionální a které jsou přizpůsobené jejich lokálním potřebám a nedostatkům.

34 3.2.3.2.1. Změny ve strategickém plánování na federální úrovni Reakcí na lednové útoky na Charlie Hebdo bylo přijetí dvanácti nových bezpečnostních opatření, které byly v listopadu 2015 doplněny o dalších osmnáct. Celkem se tak jedná o třicet opatření, které lze obsahově zařadit na témata zabývající se změnou právního rámce, kriminální policií, získáváním a sdílením informací nebo infrastrukturou. Prvních dvanáct lednových opatření svým charakterem připomíná spíše obecné doporučení, které je nutné do budoucna konkretizovat. Jmenovitě se jedná například o modifikaci případných trestů za vycestování do zahraničí s úmyslem bojovat za teroristické organizace, zaměření se na boj proti radikalizaci ve vězeních nebo revizi zprávy o zahraničních bojovnících. Z hlediska legislativy se Belgie na základě plánu chystala upravit například způsob zrušení belgického občanství, dočasné odebírání občanských průkazů nebo odmítnutí vydání cestovního pasu. Na institucionální úrovni se jedná o vytvoření nového orgánu Národní bezpečnostní rady, zvýšení kapacity v rámci civilní zpravodajské služby nebo optimalizace výměny informací. Mimo to Belgie plánuje vysílat belgickou armádu na monitorovací mise nebo revidovat plán z roku 2005 v boji proti radikalismu. (Charles Michel 2015) K aplikaci některých z těchto opatření je nutná změna v legislativě. Doplněný seznam opatření z listopadu 2015 už zahrnuje soubor konkrétních kroků a rozhodnutí. První položkou na seznamu je například investice 400 milionů € na bezpečnost a boj proti terorismu15, nasazení 520 vojáků k utužení bezpečnosti16, změna v délce zadržení podezřelých osob z 24 hodin na 72 nebo rozšíření práva domácí prohlídky pro podezření z terorismu po dobu celého dne17. Dále se Belgie chystá zvýšit kontroly na hranicích, po vzoru Francie aktivovat systém PNR nebo zavést užití nových technologií pro zpravodajské služby. Velká část opatření se konkrétně věnuje boji proti další radikalizaci, jedná se například o případné uzavírání mešit, kde by mělo docházet k podněcování k džihádu, rušení internetových stránek s podobným obsahem, uvalení domácího vězení pro osoby šířící nenávist související s potenciálním terorismem či aplikování tzv. Plánu Kanál (Plan Canal), jenž bude rozebrán dále v textu. Dále by Belgie, po vzoru Francie, chtěla zrušit anonymní pořizování předplacených bankovních karet nebo provést legislativní změny, které umožní aplikovat výjimečná opatření v případě ohrožení bezpečnosti. (Tamtéž 2015)

15 Toto opatření bude ještě dále rozvedeno v kapitole věnované bezpečnostním výdajům. 16 Tento počet vojáků měl být nasazen jako preventivní opatření po teroristických útocích v listopadu 2015 ve Francii, po útoku v Bruselu v březnu 2016 došlo k aktivaci operace Vigilant Guardian, kde došlo k ještě intenzivnějšímu posílení vojenského dohledu v ulicích. 17 Poslední dvě jmenované opatření budou potřebovat legislativní změnu.

35 Plán Kanál představuje iniciativu Ministerstva vnitra vycházející z nutnosti zakročit proti rozmáhající se radikalizaci v některých částech Bruselu. Tento plán stanovuje větší počet policejních hlídek v určených rizikových oblastech, nejvíce ve čtvrti Molenbeek a Vilvoorde, spolu s cílenými domovními prohlídkami se zvláštní pozorností na FTF. V první fázi projektu, zhruba do září 2016 se orgánům podařilo obvinit 57 FTF, naleznout stovky kilogramů drog, tisíce falešných průkazů totožnosti a velké množství munice. (La Libre 2018) Kromě výše uvedených cílených opatření vydala Belgie dva akční plány. Prvním z nich je Akční plán proti radikalizaci ve vězeních z roku 2015 (Plan d’action contre la radicalisation dans les prison 2015) vycházející z úvahy, že jedním z možných míst, kde může vznikat radikalizace nebo může sloužit jako místo k náboru potenciálních bojovníků, je vězení. Dokument má proto vysoce preventivní charakter a výše uvedeným skutečnostem se snaží prvořadě zamezit obecně ve dvou rovinách. V prvním případě chce zamezit radikalizaci osob, které se ve vězení ocitají za spáchání méně závažných zločinů, ale jejich frustrace v kombinaci s obklopením se propagátory radikalizace může vyústit v přijetí radikálních hodnot. Druhým účelem je vytvořit specializovaný systém kontroly prokazatelně radikalizovaných osob v průběhu výkonu jejich trestu. Konkrétně se dokument zabývá tématy řešící lepší podmínky pobytu ve věznicích, které momentálně čelí vyššímu počtu vězňů, než bylo kapacitně zamýšleno. Tím pádem zde není možné efektivně oddělit radikalizované osoby od ostatních vězňů, což je hlavním záměrem v nadcházejícím období. Další snahou je vytvoření ročních analýz radikalizace v belgických věznicích. Tento úkol by měl být v gesci civilní zpravodajské služby. Dále se dokument zaobírá digitalizací a lepší přístupností informací, která by měla přispět k lepší koordinaci mezi jednotlivými účastníky v trestním řízení včetně policie. Radikalismus by měl být i vodítkem před samotným umístěním do věznice při soudním řízení, přičemž by tato skutečnost měla odrážet odpovídající umístění do patřičného typu věznice. Kromě toho se Belgie chce zaměřit na možnou deradikalizaci těchto jedinců, a to v rámci jejich výkonu trestu. Tímto postupem se chce inspirovat od zemí, které s tímto řešením radikalizace již mají zkušenosti, jako je Velká Británie, Dánsko nebo Německo. Posledním významným bodem plánu je nutnost utužit kooperaci v tématice vězeňství na lokální, federální i mezinárodní úrovni, a to z hlediska šíření informací o stavu radikalizace nebo sdílením know-how, jakým způsobem postupovat v případě této problematiky. (Tamtéž: 2015) Dalším z požadavků po březnových teroristických útocích v Bruselu bylo přepracování verze Akčního plánu proti radikalismu z roku 2005. Výsledkem je Akční plán

36 proti radikalismu z roku 2016, s oficiálním pracovním názvem Plán R (Plan d’action Radicalisme 2016), jehož účelem je zavést taková opatření, která dopomohou k omezení rozvoje radikalismu a extremismu ve společnosti. Na úrovni tohoto plánu se jedná o zefektivnění integrované spolupráce ve veřejných službách, které mají za cíl jednak monitorování radikalizovaných jedinců, jednak omezení spouštěčů potenciální radikalizace. Plán zároveň tvoří základ pro tvorbu dalších akčních plánů na regionální úrovni. Plán R vymezuje úlohy zejména následujících dvou orgánů. Prvním je Národní operační jednotka18 zodpovědná za vytvoření stupňovitého sytému pracovních orgánů, které pracují na dlouhodobých úkolech, jako je problematika vězení a prevence radikalizace, až po tematicky vytvořené skupiny založené na řešení určité formy extremismu. Poslední úrovní jsou ad hoc skupiny, jako je pracovní tým čelící problematice vracejících se zahraničních bojovníků (FTF), azylu a migraci nebo kazatelům rozšiřujících násilný výklad islámu. Druhým orgánem je Lokální operační jednotka19, která se v rámci spolupráce policejních orgánů a zpravodajských služeb zabývá monitoringem radikalizovaných osob na lokální úrovni a navrhuje opatření a možné prevenční kroky, které mohou redukovat jejich škodlivý vliv. Stejně tak dohlíží na sdílení informací mezi aktéry a udržuje styky s lokálními autoritami. Na úrovni lokálních operačních jednotek byly v říjnu 2015 zřízeny lokální integrované bezpečnostní složky (Cellules de sécurité locale intégrale, CSIL), které byly ustanoveny spolu s iniciativou boje proti FTF. Zároveň tyto složky slouží k předávání informací mezi jednotlivými aktéry. Další iniciativou Plánu R je vytvoření jednak elektronické složky pro sdílení informací, tak i vytvoření společné detailní databáze zaměřené na FTF. Dalším dokumentem vydaném na federální úrovni v souvislosti s teroristickými útoky je upravená verze Plánu národní bezpečnosti na období let 2016 až 2019 (Plan National de Sécurité 2016-2019). Podle autorů se jedná o inovativní, modifikovanou verzi, ve srovnání s předešlými vydáními, která reflektuje aktuální situaci a vychází z témat, které potřebují úpravu. Za hlavní hrozbu a důvod nutnosti změny strategického plánu, označuje

18 Národní operační jednotka (taskforce nationale) je strategicko-politický orgán. Skládá se z představitelů OCAM, civilní a vojenské zpravodajské služby, federální a lokální policie, ministerstva zahraničních vztahů, zahraničního obchodu a spolupráce, ministerstva spravedlnosti (výboru pro vězeňskou službu), ministerstva vnitra, kanceláře pro cizince a představitele krizového centra, představitele ředitelství pro bezpečnost a prevenci, státního zastupitelství a zástupce komunit a regionů. Jeho členové se setkávají každý měsíc a rozhodují, jaké pracovní ad hoc skupiny by měly být vytvořeny. (Belgian Federal Government 2018) 19 Lokální operační jednotka (taskforce locales) je operačně-strategická konzultační platforma zaměřená na kooperaci mezi policií a zpravodajskými složkami spolupracujících na určitém geografickém území. (Belgian Federal Government 2018)

37 plán terorismus a migraci, které úzce souvisejí s působností policie. Právě koordinací bezpečnostních složek jak na národní, tak na regionální úrovni, se dokument věnuje především a celkově se snaží o zjednodušení systému mezi lokální a federální policií případně kooperující v systému dalších bezpečnostních složek. V odvětví bezpečnosti se plán zabývá širokou škálou problémů jako je radikalizace a terorismus, obchodování s bílým masem, kyberbezpečnost, environmentální bezpečnost nebo boj proti nelegální migraci. Pokud bychom se blíže zaměřili na podkapitolu věnující se radikalismu a terorismu, pozornost se v prvé řadě soustředí na prevenci a monitoring, kde hraje významnou úlohu lokální policie. V rámci její působnosti byly vytvořeny skupiny pro integrální bezpečnost CSIL20, což jsou účelové skupiny sdružující pracovníky jak policejních, tak civilních služeb, které se podílejí na iniciativě prevence a ochrany proti terorismu na lokální úrovni. V odvětví radikalizace a terorismu se plán věnuje třinácti specifickým úkolům. Mezi ně patří například garance o výměně expertních zpráv a informací mezi potřebnými subjekty, za kterou bude zodpovídat federální policie, účast na vývoji strategické komunikace nebo včasná identifikace radikálních skupin, jejichž aktivitou má být obeznámena jak federální, tak lokální policie. Dalšími úkoly je zhodnotit stávající opatření a přidat nová upravující zejména legislativní odvětví nebo se zaměřit na problém s financováním terorismu a FTF. Mezi další opatření patří vytvoření přesného obrazu radikalizace v Belgii, na kterém by se měly podílet zejména zpravodajské služby, a boj proti zneužívání internetu za účelem, který může vést až k činnosti související s terorismem, jako jsou podvody s identitou nebo bankovní podvody.

20 CSIL byly vytvořeny již Plánem R, Plán národní bezpečnosti upravuje a specifikuje jejich činnost.

38 3.2.3.2.2. Změny ve strategickém plánování na regionální úrovni 3.2.3.2.2.1. Region Brusel V Bruselském regionu v důsledku teroristických útoků vznikl Globální plán bezpečnosti a prevence (Plan Global de Sécurité et de Prévention 2017-2020). Tento strategický návod, plánovaný na období 2017 až 2020, vychází z Plánu národní bezpečnosti 2016-2019 a z hlediska obsahu se věnuje palčivým tématům, jako je úprava kriminálního řádu, užívání drog nebo kyberbezpečnost, kde je nutné pro toto období zavést nová opatření. Radikalismu a terorismu se plán věnuje v jedné z kapitol, a to zejména z hlediska zavedení prevenčních opatření proti možné radikalizaci. V tomto odvětví se bruselský region chce soustředit zejména na opatření jako je proškolování osob, zvyšování povědomí možné radikalizace u veřejnosti, vytvoření preventivních nástrojů, umožnění speciální terapeutické péče pro již radikalizované jedince a zejména zlepšení komunikace a předávání informací mezi bezpečnostními složkami. Dokument je tak zaměřen více než na možná konkrétní bezpečnostní opatření, která by byla vhodná v bruselském regionu zavést, na preventivní řešení radikalizace. Pokud se zaměříme na praktickou stránku dokumentu, v bruselském regionu operuje prevenční služba BRAVVO (Service de prévention BRAVVO), která odráží jednak strategii Plánu R na národní úrovni, jednak výše zmíněný dokument. Centrum BRAVVO se jako celek zaměřuje na prevenci v různých odvětvích, v souvislosti s terorismem se zabývá koordinací činnosti související s radikalizovanými osobami nebo takovými jedinci, kteří vyjadřují touhu spáchat teroristický útok. Výkonné pracovní týmy pracují pod názvem PRE-RAD, což odkazuje na již zmíněnou fázi prevence možné radikalizace. Svou činností se centrum snaží oslovit a mířit na co největší počet možných aktérů, kteří se mohou s takovými jedinci setkat. Jedná se o školy, věznice nebo obyvatele čtvrtí, které jsou označeny jako rizikové. Primárně se aktivita centra zaměřuje na mladé osoby ve věku 15 až 25 let, přičemž tato věková skupina je centrem vymezena jako nejnáchylnější v přijímání radikálních názorů. (Bravvo Raport Annuel 2016) Prevenční činnosti centra lze rozdělit do tří hlavních kategorií. První z nich je činnost související s osvětou veřejnosti. V roce 2016 centrum uspořádalo celkem 45 informačních schůzek s veřejností a obyvateli rizikových belgických zón, které si slibují jednak větší pochopení situace ze strany veřejnosti, jednak kooperační činnost v odvětví včasného upozornění na možné projevy radikalizace do budoucna. Mimo to se snaží distribuovat informační a edukační materiály pomocí multimédií tak, aby byly co nejvíce přístupné právě rizikovým skupinám. Druhým odvětvím je vedení specializovaných kurzů pro sociální

39 pracovníky, zaměstnance v oboru školství nebo policie. Do konce roku 2016 vyškolilo centrum více než 2 500 osob. Třetí odvětví prošlo od teroristických útoků v Bruselu v roce 2016 úpravami a zároveň na něj začalo být směřováno více pozornosti. Jedná se o problematiku související s FTF a přístup jejich rodin k této situaci. V tomto odvětví usiluje centrum o vytvoření metodologie, která bude nápomocna ve stádiích detekce, evaluace, zastavení procesu radikalizace nebo případně prevence možného teroristického činu. (Tamtéž: 2016)

3.2.3.2.2.2. Valonský region Valonsko se v boji proti terorismu opírá o Iniciativu prevence radikalismu a společného soužití z roku 2016 (Initiatives de prévention du radicalisme et du bien-vivre ensemble 2016). Francouzsky hovořící region se ve své strategii opírá o tři základní pilíře. Prvním je vytvoření sítě proti radikalismu, která má za úkol jednak sdružovat orgány k lepší spolupráci, monitorování radikalismu, utužení kvalifikace zúčastněných aktérů činných proti radikalizaci a všeobecně rozšířit povědomí o tomto fenoménu. Druhou iniciativou je spolupráce na vytváření národní prevenční strategie a třetí je zakročit proti rasismu, diskriminaci, antisemitismu a islamofobii. V odvětví prevence v boji proti terorismu se Valonsko konkrétně zaměřilo na vybudováni centra určeného pro muslimskou část obyvatelstva, kde by bylo účelem se dozvědět více o moderním, humanistickém, demokratickém islámu. Prevenční přístup by se měl zaměřit zejména na studenty, a to formou předávání informací o radikalizaci přes internet a sociální sítě a celkovém utužení obezřetnosti. (Tamtéž) Kromě této iniciativy se Valonsko opírá o prevenční centrum CAPREV (Centre d’Accompagnement et de Prévention des Extrémismes Violents). Toto centrum, funkční od roku 2017, se více zaměřuje na operační činnost spojenou s monitoringem osob s pravděpodobností napojených na radikální a teroristické skupiny, stejně jako odborným poradenstvím pro veřejnost v oblasti radikalizace. (Bravvo Raport Annuel 2016)

40 3.2.3.2.2.3. Vlámský region V nizozemsky hovořící části Belgie byl v boji proti terorismu zhotoven v roce 2016 Akční plán prevence radikalismu vedoucí k extremismu a terorismu (Actieplan ter preventie van radicaliseringsprocessen die kunnen leiden tot extremisme en terrorisme 2016), který je lokálním řešením radikalizace ve Vlámském regionu. Jedná se o soubor zhruba čtyřiceti opatření, které cílí na lokální problémy a potřeby Vlámska. Obecně je iniciativa postavená na národní strategii boje proti radikalismu a terorismu a zakládá se zejména na prevenčních krocích. Těmi je například zvýšení míry kooperace mezi regionálními orgány, vytváření odborných analýz o stavu radikalizace, podpora pracovníků, kteří jsou v přímém kontaktu s možnou radikalizací, podpora rodin a mladých lidí hledajících svou identitu. Stejně tak se dokument zabývá včasnou detekcí radikalismu u mladých osob. Z obsahového hlediska lze sumarizovat dokumenty na úrovni jednotlivých regionů jako velmi podobné. Dokumenty se shodují jednak tematicky, kde převládá důraz na prevenci, jednak v základních pilířích programu. Ten se ve všech případech snaží o zavedení užší spolupráce mezi orgány, podpory mladých lidí z rizikových skupin náchylných k radikalizaci a zvýšení informovanosti veřejnosti o celkovém zvyšování problému radikalizace.

3.2.3.2.3. Legislativní úpravy Od roku 2015 prošla belgická legislativa úpravami, které vyústily ke čtyřem zákonům, nebo úprav zákonů, které Belgii poskytují větší míru pravomocí v boji proti terorismu. Konkrétně se jedná o zákon o upevnění boje proti terorismu21 z roku 2015, který upravuje podobu trestu a podmínky trestního stíhání u osob, které se chystají spáchat teroristický útok, a to v případě vycestování do zahraničí nebo na území Belgie. Trest byl zákonem vymezen na dobu pěti až deseti let spolu s případnou úhradou škody ve výši sto až 5 tisíc €. Další legislativní změnou je úprava zákona o občanských a jiných průkazech pro fyzické osoby22 taktéž z roku 2015. Tato úprava zákona se zabývá pravomocí OCAM, která má právo upozornit Ministerstvo vnitra na souvislosti, které by v důsledku mohly vést

21 2015/07/20: 08 Loi visant à renforcer la lutte contre le terrorisme. 22 2015/08/10: 23 Loi modifiant la loi du 19 juillet 1991 relative aux registres de la population, aux cartes d'identité, aux cartes d'étranger et aux documents de séjour et modifiant la loi du 8 août 1983 organisant un Registre national des personnes physiques.

41 k nevydání, odebrání nebo zrušení platnosti průkazu totožnosti. Aplikace zákona by měla probíhat v případě, že OCAM podléhá podezření, že se jedinec chystá k vycestování za účelem boje na straně teroristických skupin nebo za účelem spáchání teroristického činu v zahraničí. V roce 2016 byl vydán zákon o doplňujících opatřeních v boji proti terorismu23 upravující zákon z roku 1969 a stanovující, že domovní prohlídky, pokud existuje podezření napojení na teroristickou aktivitu, mohou být provedeny v jakoukoli denní dobu, a to bez omezení v době mezi 21:00 a 5:00 ráno, tak jak bylo stanoveno původním zákonem. Zatím posledním přijatým zákonem v boji proti terorismu byl zákon na prevenci praní špinavých peněz, financování terorismu a omezení transakcí v hotovosti24 z roku 2017. Zákon upravuje zejména povinnosti bank, které mají přístup k informacím, které se v souvislosti s financováním terorismu mohou být na teroristické buňky v zahraničí navázání. Transakce v hotovosti zákon nijak neupravuje, a pro Belgii proto zůstávají na částce 3 tisíce €. V souvislosti s bojem proti terorismu se stále projednává pro některé aktéry kontroverzní zákon, který umožňuje deportaci Belgičanů, kteří se narodili v zahraničí nebo se do Belgie přestěhovali ve věku 12 a méně let. Tento zákon by umožnoval jejich deportaci v případě vážného podezření z možného páchání nebo napomáhání terorismu a svým obsahem tak popírá zákon z roku 2005, kterým byly radikalizované osoby s belgickým občanstvím doposud chráněny. (Tribune 2018 b)

3.2.3.2.4. Výdaje na bezpečnost Již od roku 2015 Belgie upozorňovala na to, že výdaje na bezpečnost budou navýšeny o 200 milionů €. V důsledku teroristických útoků v Paříži v listopadu 2015 bylo rozhodnuto, že tato částka bude navýšena na celkových 400 milionů €. Belgické úřady v tomto případě veřejně uvádějí jen rámcová čísla a odvětví, do kterých bude investováno. Stejně jako v případě Francie, největší pozornost je v tomto ohledu směřována do personálního sektoru, který v případě Belgie čelí dlouhodobému podfinancování, které vyústilo v nedostatečný počet zejména zpravodajů. Největší investicí ze zmiňovaného balíčku představuje Plán Kanál. Na tuto aktivitu mělo být vyčleněno 39 milionů €, přičemž

23 2016/04/27: 07 Loi relative à des mesures complémentaires en matière de lutte contre le terrorisme. 24 2017/09/18:06 Loi relative à la prévention du blanchiment de capitaux et du financement du terrorisme et à la limitation de l'utilisation des espèces.

42 tato částka měla pokrýt nábor téměř pěti set policejních strážníků a více než sto osob pro Ministerstvo spravedlnosti. Plánované personální změny by se měly promítnout jak v řadách speciálních jednotek federální policie, tak ve strukturách civilní i vojenské zpravodajské služby. V řádech desítek plánuje Belgie navýšit počet pozic pro ochranu hranic, jak vzdušných, tak společných pozemních i pobřežních. V oblasti vězeňství je v plánu vytvořit zhruba dvacet pozic pro specializované psychologické terapeuty. Celkem tento balíček navrhuje vytvořit minimálně 1 300 pracovních pozic. (Federal Public Service Foreign Affairs 2018) Z materiálního hlediska chce Belgie investovat zhruba 15 milionů € na taktické vybavení speciálních federálních policejních jednotek. Jednat by se mělo o neprůstřelné vesty, zbraně nebo jiný materiál. Dále chce Belgie investovat do zařízení, které mohou být nápomocné v trestním řízení, například DNA skenery, a s tím související elektronické systémy sdílející informace, jako je například SIENA. Zhruba 8,5 milionu € plánuje federální policie investovat do instalace kamer rozeznávajících státní poznávací značky u dopravních vozidel. V odvětví dopravy bude investováno více než 17 milionů € do bezpečnostních bran, skenerů a zaznamenávajících kamer. Speciální odposlechové a sledovací zařízení by mělo být další z investic pro vojenskou zpravodajskou službu. Netradiční položku ve výši 12,8 milionů € činí plánovaná instalace nástrojů pro rychlý zdravotnický zásah při mimořádných událostech většího rozsahu. Plán se taktéž soustřeďuje na kyberbezpečnost a ochranu jaderných elektráren. (Tamtéž 2018)

43

3.2.3.2.4.1. Vnitřní bezpečnost Okamžitá reakce na teroristické útoky v podobě zvyšování finančních prostředků se projevila i na rozpočtu policejních složek. Od roku 2015 je patrný nárůst financí pro tuto sféru, která má jednak pokrýt finanční náročnost při zvýšení počtu policejních hlídek ve městech, jednak materiální výbavu, zlepšení komunikačních prostředků nebo zvýšení počtu hraničních kontrol. Jednotlivá čísla navyšování rozpočtu jsou uvedena v následujícím grafu 5. Informace o celkovém počtu policejních příslušníků jsou v případě Belgie nedohledatelné v časovém rozpětí od roku 2014 dodnes. Podle policejních zdrojů se toto číslo dlouhodobě pohybuje kolem 40 tisíc, přičemž v souvislosti s teroristickými útoky mělo být přibráno do služby asi 500 dalších policistů, a to především v souvislosti s plněním Plánu Kanál.

ROZPOČET POLICIE: BELGIE 2014-

2018 (MLD. €)

1,99

1,92

1,77

1,75 1,70

2014 2015 2016 2017 2018

(graf 5, zdroj: La Chambre des représentants 2018)

44

3.2.3.2.4.2. Plánování obrany Zaměříme-li se na sektor obrany, situace se v tomto případě liší od francouzského případu, kde teroristické útoky znatelně ovlivnily jednak rozpočet, jednak počet příslušníků Ministerstva obrany. V případě Belgie byla v červnu 2016 představena dlouhodobá Vize obrany na období 2015 až 2030, která terorismus zohledňuje jako jednu z hrozeb, avšak její přítomnost nezohledňuje sérií speciálních finančních prostředků či okamžitým nárůstem vojenské síly. Vize je více zaměřena na kooperaci v rámci NATO, kde trvale nedosahuje podílu stanovených 2 % HDP a kde by se v tomto období chtěla přiblížit alespoň k hodnotě 1,3 % HDP. Rozpočet pro obranu je v období 2015 až 2018 naplánován v konstantním vývoji, kdy dosahuje zhruba hodnoty 2,4 miliardy € ročně (graf 6), přičemž mezi roky 2016 až 2019 je v plánu k této částce přerozdělit dalších 200 milionů € z rezervních fondů. (The Strategic Vision for Defence 2016)

ROZPOČET MINISTERSTVA OBRANY: BELGIE 2014-2018

rozpočet (mld. €) rozpočet s vojenskými penzemi (mld. €)

3,81

3,77

3,72

3,58

3,49

2,61

2,52

2,48

2,34 2,32

2014 2015 2016 2017 2018

(graf 6, zdroj: The Military Balance 2015; 2016; 2017; 2018)

45 V odvětví vojenské síly bylo plánováno v roce 2016 přijmout 900 dalších osob. Pro rok 2017 mělo být toto číslo navýšeno na 1 160, čímž by kontingent měl dosáhnout čísla zhruba 31 tisíc vojáků. (RTFB 2018a) Pro rok 2018 již bylo oznámeno, že rekrutace vojáků bude pokračovat, nabírání nových sil by se mělo týkat více než 1 500 volných pozic. Rekrutace nových vojáků tak probíhá i přes rozhodnutí určené výše zmíněnou Vizi, která stanovuje snížit stavy armády do roku 2030 na 25 tisíc vojáků, nebo 24 tisíc vojáků a tisíc civilních záloh. (RTFB 2018b) Tato skutečnost je způsobena tím, že belgická armáda momentálně trpí velkým počtem vojáků ve věku před výsluhou, a proto je v tuto chvíli nutné doplnit stavy, aby v daném časovém výhledu mohlo být dosaženo cíle 25 tisíc aktivních vojenských sil. Sestupnou tendenci počtu vojáků ukazuje i graf 7 ilustrující vývoj od roku 2014.

VOJENSKÝ PERSONÁL: BELGIE 2014- 2018

aktivní vojenský personál zálohy celkem

37 500 37 600 36 350 33 800

6 800 6 800 6 750 5 000

30 700 30 800 29 600 28 800

2014 2015 2016 2017

(graf 7, zdroj: The Military Balance 2015; 2016; 2017; 2018)

46 3.3. Bezpečnostní důsledky na úrovni EU a Schengenského prostoru 3.3.1. Milníky v boji proti terorismu na úrovni EU 2001-2015 Teroristické útoky v New Yorku v roce 2001 odstartovaly nutnost pro změnu na poli protiteroristických opatření nejen v Severní Americe, ale i na poli evropském. Následující podkapitoly se budou věnovat, jak se s nově vzniklou situací vypořádala konkrétně Evropská unie. Vůbec první reakcí EU na newyorské útoky byl Akční plán proti terorismu (2001), který upevňoval spolupráci mezi americkými zpravodajskými službami, Europolem a Eurojustem, udával první kroky k boji proti financování terorismu nebo upravoval bezpečnostní opatření související se leteckou dopravou. V posledním jmenovaném případě vznikla v roce 2003 Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Po přelití globálního terorismu do Evropy, potažmo s útoky v Madridu v roce 2004, byl vydán další Akční plán v boji proti terorismu (2004)25, který stanovoval nové strategické cíle. Těmi je utužení mezinárodních snah v boji proti terorismu, omezení přístupu teroristických skupin k finančním zdrojům, personální navýšení EU a členských států ve fázích detekce, vyšetřování a trestního stíhání teroristických činů. Dále je cílem ochrana bezpečnosti mezinárodní dopravy a vytvoření efektivního systému hraničních kontrol, zlepšení mechanismů vypořádání se s následky útoků nebo navazování nových a utužování existujících vztahů s třetími zeměmi v boji proti terorismu. (Zimmermann 2006) Po madridských útocích byl taktéž vytvořen úřad protiteroristického koordinátora, který je činný zejména v rozhodnutích Rady EU v boji proti terorismu. V odvětví policejní ochrany je na úrovni EU činný Europol, pro něhož je boj proti terorismu jedním z úkolů, stejně jako výměna zpravodajských informací. O roku 2008 má Europol přístup k databázím zahrnujících DNA, otisky prstů, státní poznávací značky nebo údaje o žadatelích o azyl. V případě justičního vyšetřování je nápomocný orgán Eurojust, který má být kompetentním orgánem při řešení přeshraničních zločinů. Po útocích ve Velké Británii v roce 2005, přišla nutnost vytvořit první ucelenou strategii v boji proti terorismu na úrovni EU26. Ta se zakládá na čtyřech pilířích, jmenovitě prevenci (prevent), ochraně (protect), stíhání (pursue) a reakci (respond). Strategie se zaměřuje na důležitost kooperace s třetími zeměmi a mezinárodními institucemi v těchto

25 EU Plan of Action on Combating Terrorism (2004). 26 Strategie nese oficiální označení The European Union Counter-Terrorism Strategy (2005).

47 čtyřech odvětvích. Z těchto základních pilířů vychází strategie do současnosti s tím, že dle potřeby aktualizuje opatření, která jsou implementována na základě transformace terorismu. Odvětví prevence v tomto směru obohatila v roce 2008 Strategie pro boj proti radikalizaci a rekrutaci, jejíž revidovanou verzi vydala Rada EU v roce 2014. Novější verze je obohacená o opatření související s kategorií útočníků tzv. osamělých vlků, FTF a zneužíváním sociálních sítí teroristy. Odvětví ochrany prošlo úpravou zabezpečení vnějších hranic a regulace systému PNR v roce 2016, které budou zmíněny dále v textu. V odvětví trestního stíhání se EU trvale snaží o upevnění národních schopností a kooperaci výměny informací. V roce 2015 vydala EU nový soubor opatření v souvislosti s financováním terorismu a praní špinavých peněz. Poslední z odvětví, reakce, se prvořadě zabývá krizovou koordinací při teroristickém útoku, civilní ochranou a pomocí zasaženým osobám terorismem. V roce 2013 bylo odvětví reakce obohaceno o soubor opatření evropské integrované odpovědi na krizovou situaci a o legislativní úpravu civilní ochrany. (European Union 2017a) V souvislosti s novou vlnou teroristických útoků od roku 2015 vzniká i nárok na úpravu protiteroristických opatření. Vývojem těchto nedávných akcí na úrovni EU a dalším protiteroristickým iniciativám bude věnována pozornost dále v textu.

3.3.2. Evropská bezpečnostní agenda V roce 2015 byla v souvislosti s bojem proti terorismu ustanovena Evropská bezpečnostní agenda (European Agenda on Security), která představuje soubor sdílených opatření mezi Evropskou unií a členskými státy, která má přinést přidanou hodnotu v oblasti vnitřní bezpečnosti pro celé společenství. Hlavními tématy agendy jsou terorismus, organizovaný zločin a kyberbezpečnost, které se vyznačují svým přeshraničním přesahem. Agenda je plánovaná na období 2015 až 2020, přičemž je pravidelně obohacována o tzv. implementační balíčky, které obsahují aktuální agendu k řešení a které mohou vyústit v přijetí nových opatření či směrnic27. Konkrétní kroky v oblasti boje proti terorismu se v původním plánu agendy týkají zejména rozšířením aktivity Europolu, pod jehož vedením vzniklo specializované centrum v boji proti terorismu. V rámci tohoto centra došlo k vytvoření jednotky na vyhledávání extremistického obsahu na internetu (tzv. Internet Referral Unit). Dále se agenda zaměřuje

27 „Směrnice je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Je však na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou.“ (Evropská unie 2018)

48 na boj proti financování terorismu, kde spolupracuje zejména s USA. Pomocí rozšíření sdílené evropské legislativy by do budoucna mohly vzniknout nové nástroje na podporu pravomocí v tomto odvětví. Zaměřit se EU chce i na problematiku FTF a trestní dimenzi stíhání teroristických činů, přičemž tuto problematiku si doposud regulují samy členské státy. Dalším tématem je ochrana soustavy potenciálních teroristických cílů, jako jsou jaderné elektrárny nebo chemické sklady, ochrana infrastruktury a měkkých cílů. Zaměřit se chce taktéž na prevenci radikalizace, a to vzděláváním, participací mladých a mezikulturním dialogem, ale i poskytnutím zaměstnání a sociální inkluzí. K tomuto účelu chce EU více podpořit projekty jako je Erasmus + a další projekty založené na mobilitě studentů a pedagogů. Po vytvoření Sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (Radicalisation Awareness Network, RAN) sdružující pracovníky zaměřující se na prevenci radikalismu v roce 2011, EU vytvořila i RAN Centre of Excellence28, které by mělo být střediskem znalostí v tomto odvětví a které bude předávat vědomosti a zkušenosti v odvětví prevence radikalizace. V tomto odvětví je prioritou napojení se na sítě třetích aktérů, jako je Turecko, Balkán, Blízký východ nebo severní Afrika. (European Commission 2015) Následující podkapitoly budou zaměřeny na opatření a směrnice, které již prošly schválením a jsou tak platnými rozhodnutími, které následně procházejí implementačním procesem v jednotlivých členských státech.

3.3.3. Přijaté směrnice v boji proti terorismu První přijatou direktivou v souvislosti s bojem proti terorismu v rámci Evropské bezpečnostní agendy bylo přijetí směrnice o prevenci užití finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu29 z roku 2015. Rozhodnutí například stanovuje výši objemu financí, které obchodníci mohou přijmout v hotovosti, přičemž tuto částku snižuje směrnice z 15 tisíc € na 10 tisíc €. Zároveň vytváří centrální registr skutečných vlastníků firem. V současnosti je v jednání úprava této směrnice. Její nová podoba by se měla zaměřovat na informace spojené s vlastníky předplacených karet, zlepšení spolupráce finančních zpravodajských jednotek nebo zlepšení kontroly třetích zemí v ohledu na praní špinavých peněz. (European Union 2017d) S ohledem na legislativní proceduru a aktuální postup ve věci této směrnice by její nová podoba mohla být schválena v průběhu roku 2018.

28 RAN Centre of Excellence bylo vytvořeno v říjnu 2015 a jedná se o sdružení a platformu pro sdílení informací v odvětví radikalizace, které zahrnuje 2 400 pracovníků z řad sociálních pracovníků, psychologů, neziskových organizací, think-tanků, komunitní policie, vězení a probačních služeb apod. (Migration and Home Affairs 2018) 29 Směrnice EU 2015/849.

49 Dalším nástrojem v podobě směrnice je zavedení prevenčního, detekčního a investigativního systému evidence pasažérů PNR30. Směrnice je stejně tak harmonizačním nástrojem pro členské státy EU, které již systémy tohoto typu využívají. Cílem je vytvořit systém evidence zpracovaného leteckými dopravci, kteří mají za povinnost evidovat vymezené osobní údaje31 o cestujících směrem z a do Evropské unie. V případě letů v rámci členských států EU zůstává tento nárok na shromažďování informací dobrovolný. (European Union 2017e) Systém PNR si slibuje včasnou detekci mobility u jedinců, kteří mohou mít záměr spáchání teroristického útoku nebo přidání se k teroristické organizaci v zahraničí. V souvislosti s bojem proti terorismu byla v březnu 2017 vydána direktiva o boji proti terorismu32, která si klade za cíl reagovat na aktuální vývoj bezpečnostní situace a předcházet dalším útokům, a to pomocí kriminalizace některých činností související s terorismem. Konkrétně se směrnice zabývá penalizací cesty za účelem terorismu, a to v návaznosti na rozšiřující se fenomén FTF, kdy se trestnou činností stává už samotný akt vycestování z EU za účelem připojení se k teroristické organizaci nebo vycestování do jiného členského státu za účelem spáchání teroristického činu. Trestnost se vztahuje i na organizování takovýchto cest a napomáhání při nich, a to už logistickou podporou, koupí letenek nebo plánováním itineráře. Direktiva dále vymezuje trestnost absolvování teroristického výcviku nebo poskytování či shromažďování finančních prostředků se záměrem spáchání teroristického činu. Směrnice se zaměřuje i na práva obětí terorismu, do kterých spadá lékařská a psychosociální péče či právní poradenství v případě odškodnění. (European Union 2017b) V souvislosti se snahou o zamezení nabývání zbraní kriminálními a teroristickými skupinami legální cestou byla v dubnu 2017 Radou EU přijata směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní33. Směrnice zpřísňuje pravidla pro označování zbraní a jejich částí, zároveň ustanovuje nutnost ohlášení znehodnocených zbraní a nově upravuje zařazení salutních a akustických zbraní do kategorie palných zbraní, které podléhají registraci. Dále byla zpřísněna pravidla pro udělení povolení pro nabývání zbraní kategorie A,

30 Směrnice EU 2016/681. 31 V rámci směrnice je nutné uplatňovat právo na ochranu osobních údajů, soukromí, nediskriminaci. Proto směrnice zakazuje používání citlivých údajů, jejich uchovávání po dobu pěti let s tím, že po šesti měsících už subjekt údajů nesmí být okamžitě identifikovatelný. Členské státy taktéž musejí informovat cestující o shromažďování informací v rámci PNR a o svých právech. Údaje PNR mohou být předávány třetím zemím jen za výjimečných okolností po individuálním posouzení případu. (European Union 2017e) 32 Směrnice EU 2017/541. 33 Směrnice EU 2017/853.

50 nejnebezpečnějších palných zbraní. Do této kategorie byly navíc nově zařazeny samonabíjecí palné zbraně. (European Union 2017c)

3.3.4. Ochrana vnějších hranic Kromě výše uvedeného systému PNR hledá Evropská unie další řešení, které pomohou k zvýšení bezpečnosti vnějších hranic. Opatření prvořadě vychází ze zrušení kontrol na vnitřních hranicích v souladu s Schengenským hraničním kodexem a přesunutí pozornosti na ochranu hranic vnějších, přičemž ty čelí zhruba od roku 2015 významné migrační vlně. Úzká spolupráce v oblasti ochrany vnějších hranic je důležitá i pro včasnou identifikaci dalších bezpečnostních hrozeb, jako je například terorismus. Opatření, o kterých bylo od roku 2015 jednáno, se týkají regulace hranic, pobřežní stráže a systematické kontroly na vnějších hranicích, která se týká jak občanů EU, tak občanů třetích zemí. Na konci roku 2016 byla po ročním vyjednávání schválena regulace o hranicích EU a pobřežní stráži34. Tato iniciativa by měla pomoci s integrovaným hraničním managementem vnějších hranic, jejichž cílem je zabezpečit vnitřní bezpečnost EU a efektivní zvládnutí migrační vlny. Úkoly, které je v této souvislosti nutné zabezpečit, leží prvotně na vyhodnocení zranitelnosti na úrovni hranic členských států. Následně je regulace založena na vytvoření společných akcí a týmů, které budou činné v boji proti ilegální migraci a přeshraničního zločinu na místech, kde kapacita jiných členských států není dostačující. V tomto odvětví se regulace snaží o vytvoření rezervního počtu 1 500 hraničních pracovníků, kteří by byli schopni v případě potřeby k okamžitému zásahu. Rozhodnutí taktéž upravuje záchranné operace na moři, které vyžadují systematičtější operační a technickou podporu. (European Union 2017f) Dalším nařízením z března 2017 je doplnění předchozího nařízení, které se týká systematické kontroly na vnějších hranicích EU. Toto doplnění si slibuje předejít zejména bezpečnostnímu riziku, které vychází z potenciálního návratu FTF ze zahraničí. Kontrola na vnějších hranicích se nově bude týkat všech občanů bez rozdílu, tedy i občanů EU, kteří využívají práva na volný pohyb v rámci EU. Kontrola spočívá v kooperaci s databázemi Schengenského informačního systému a databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů. Co ovšem EU zdůrazňuje je, že v případě nepřiměřeně dlouhé čekací doby na hraničních přechodech, může být tato kontrola jen cílená, a to za předpokladu, že nepovede k ohrožení vnitřní bezpečnosti. (European Union 2017g)

34 Nařízení EU 2016/399.

51 Vnitřních hranic se týká i prozatím poslední nařízení z listopadu 2017 o systému vstupu a výstupu35, kterým se zároveň mění Schengenský hraniční kodex. Systém je založen na registraci a evidenci údajů o vstupu, výstupu nebo odepření vstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících hranice Schengenského prostoru, a to v rámci ústřední evidence, která je propojená s vnitrostátními rozhraními. Přístup k informacím by měl být umožněn pohraničním a vízovým orgánům, což by mělo zefektivnit systém udělování víz. Sdílené databáze budou nově uchovávat informace o totožnosti a cestovních dokladech včetně biometrických údajů, jako jsou otisky prstů či fotografie obličeje. Nařízení se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, na něž se vztahuje i nevztahuje vízová povinnost. Systém si slibuje i lepší identifikaci v případě překročení povolené délky pobytu. Záznamy z předešlých cest by měly usnadnit identifikaci rizikových osob a posílit tak vnitřní bezpečnost v boji proti terorismu. (European Union 2017h)

3.3.5. Europol Europol je jednou z agentur Evropské unie, která se specializuje na podporu prosazování práva prostřednictvím donucovacích orgánů členských zemí. Zaměřuje se na rozsáhlou zločineckou činnost, terorismus a finanční kriminalitu, přičemž pracuje prostřednictvím výměny zpravodajských informací mezi členskými státy. Struktura Europolu spočívá ve spolupráci mezi styčnými důstojníky, kteří propojují hlavní centrálu v Haagu s 28 jednotkami umístěnými v hlavních městech členských států. Důležitý komponent Europolu představuje informační systém, který slouží k evidenci objektů, osob a trestné činnosti. Od roku 2015 a zvýšením počtu teroristických útoků v Evropě se zvýšil i počet pravomocí, nástrojů a operativní základny pro Europol. Jedním z prvních důsledků bylo na začátku roku 2016 vytvoření Evropského protiteroristického centra (European Counter Terrorism Centre, ECTC), které se stalo operačním střediskem pro provádění expertízy, která dále vede k posílení nástrojů v boji proti terorismu. Mezi úkoly centra se řadí operační podpora při vyšetřování v případě jejího vyžádání členskými státy, problematika zahraničních bojovníků a ilegálního obchodu se zbraněmi, sdílení zpravodajských informací, boj proti teroristické propagandě umístěné na internetu a mezinárodní kooperace s dalšími protiteroristickými autoritami. K lednu 2018 se centrum sestávalo z 81 zaměstnanců a 14 národních expertů. (Europol 2018a)

35 Nařízení EU 2017/2226.

52 Mezi nástroje, které ECTC využívá patří prvořadě informační systém Europolu, který poskytuje rychlou investigativní podporu činnosti a zároveň další evidenci dat. K prosinci 2016 tento informační systém nashromáždil data o více než 7 800 FTF z více než 24 zemí. V rámci výměny informací používá Europol taktéž systém zvaný SIENA, který slouží ke sdílení informací s třetími aktéry. Součástí ECTC je taktéž specializovaná jednotka Internet Referral Unit, která se svou činností zaměřuje na identifikaci násilného obsahu na internetu a odhalení škodlivé propagandy související s terorismem. V odvětví boje proti financování terorismu využívá ECTC program stíhání financování terorismu (Terrorism Finance Tracking Programme, TFTP), což reprezentuje iniciativu mezi EU a třetími stranami, zejména USA, která je operativní od roku 2010. (Europol 2017) Europol se v průběhu minulých let stal nepostradatelnou zpravodajskou pomůckou členských států. Například v případě listopadových útoků v Paříži byla uskupena speciální jednotka zpravodajů (tzv. Task Force Fraternité), která ve spolupráci s francouzskou a belgickou jednotkou bezprostředně po útoku nastřádala velké množství zpravodajských informací. Konkrétně se na této mimořádné události podílelo 60 analytiků, kteří na útok nahlíželi jednak z pohledu okamžitého řešení, jednak z hlediska naplnění dlouhodobých cílů pro vytvoření dalších protiteroristických opatření. Do ledna 2017 bylo při této akci systémem SIENA předáno více než 2 500 zpráv, bylo obdrženo 60 upozornění systému PNR a prověřeno více než 2 200 podezřelých finančních transakcí. (Europol 2018b) Zvyšující počet teroristických útoků ve Francii, Německu a Velké Británii v období 2015 až 2017 a celková proměna bezpečnostního prostředí v Evropě, se následně promítly i na personálním a rozpočtovém navyšování pro Europol. V personálním odvětví je vidět dlouhodobě rostoucí vývoj, přičemž v posledních třech letech je zvýšení pracovních pozic znatelné. Navyšování pracovních pozic, inovace systémů a nástrojů boje proti terorismu, organizovanému zločinu a důsledky migrační krize se projevují i na konstantní nutnosti navyšování rozpočtu Europolu.

119 123 84 95 104 858 912 940 1065 1203

2013 2014 2015 2016 2017 2014 2015 2016 2017 2018

(graf 8, zdroj: Europol 2018c; graf 9, zdroj: Europol 2018d)

53 4. Komparace výzkumných indikátorů Následující kapitola si klade za cíl porovnat předem zvolené indikátory, které odráží způsob řešení situace po teroristických útocích ve Francii a Belgii. K obraznému vyjádření slouží i níže uvedená tabulka, které zohledňuje i indikátor věnovaný EU a Schengenskému prostoru. Jednotlivé indikátory budou následně rozebrány detailně v následujících podkapitolách. Komparace si taktéž klade za cíl přehledně odpovědět na výzkumné otázky.

FRANCIE BELGIE

nouzový stav (l’etat d’urgence) do aplikace 1. 11. 2017; aktuálně aktivovaný stupeň 4 do 24. 3. 2016, aktuálně mimořádných stavů zákon o posílení vnitřní bezpečnosti stupeň 2 a boji proti terorismu (2017)

30 mimořádných opatření; Akční plán proti radikalizaci ve vězeních (2015); Akční plán proti radikalismu Akční plán proti financování (Plán R; 2016); Plán národní terorismu (2015); Akční plán proti bezpečnosti (2016–2019); Globální radikalismu a terorismu (2016); strategické plán bezpečnosti a prevence (region Obranná a národně bezpečnostní plánování Brusel; 2017-2020); Iniciativa strategie (2017); Plán Vigipirate prevence radikalismu a společného (2017); Národní plán pro prevenci soužití (Valonský region; 2016); radikalismu (2018) Akční plán prevence radikalismu vedoucí k extremismu a terorismu (Vlámský region; 2016)

zákon o upevnění boje proti terorismu (2015); úprava zákona o zákon na utužení boje proti občanských a jiných průkazech pro organizovanému zločinu, terorismu fyzické osoby (2015); zákon o legislativní úpravy a jejich financování (2016); zákon o doplňujících opatřeních v boji proti posílení vnitřní bezpečnosti a boji terorismu (2016); zákon na prevenci proti terorismu (2017) praní špinavých peněz, financování terorismu a omezení transakcí v hotovosti (2017)

54 Boj proti terorismu a radikalismu za Boj proti terorismu a radikalismu za aktivní podpory v opatřeních ve aktivní podpory legislativních změn finanční sféře, rozšíření pravomocí a zvyšování trestů, zvýšení bezpečnostních složek a jurisdikce, pravomocí bezpečnostních orgánů, zefektivnění součinnosti důraz na prevenci a rozvoj zpravodajských služeb, ochrany prevenčních center, důraz na boj s hlavní témata zranitelných míst, boj proti FTF, FTF, rozšíření hraničních kontrol a mimořádných radikalizace ve vězeních, zavádění zavedení systému PNR, zefektivnění opatření hraničních kontrol a systému PNR, činnosti zpravodajských služeb, podpory v oblasti vzdělávání proti zvýšení hlídek v ulicích, radikalizaci, vytváření prevenčních radikalizace ve vězeních a center, rozšiřování věznic, nebo rozšiřování věznic, rozšíření modifikace systému výstrahy, pravomocí bezpečnostních složek, zvýšení hlídek v ulicích. opatření ve finanční sféře.

počet mimořádných vojenských hlídek v 10 000 → 7 000 1 800 → 1 200 ulicích (2015 → (operace Sentinel) (operace Vigilant Guardian) 2018)

mimořádné výdaje 425 mil. € + 361 mil. € pro Paříž 400 mil. € na bezpečnost

trvale se zvyšující, od roku 2015 se zvyšující, rozpočet pro rozdíl mezi rokem 2014 a 2018 je rozdíl mezi rokem 2014 a 2018 je vnitřní bezpečnost + 2,43 mld. € + 0,22 mld. €

rozdíl v počtu příslušníků policie + 10 700 - (mezi roky 2014 a 2018) rozdíl v počtu vojenského - 7 650 - 3 700 personálu (mezi roky 2014 a 2017)

trvale se zvyšující, rozdíl mezi od roku 2015 se zvyšující, rozdíl rokem 2014 a 2018 činí + 3,1 mld. mezi rokem 2015 a 2018 je + 0,20 rozpočet pro MO € (bez vojenských penzí); + 5,8 mld. € (bez vojenských penzí); + mld. € (s vojenskými penzemi) 0,23 mld. € (s vojenskými penzemi)

55 EVROPSKÁ UNIE A SCHENGHENSKÝ PROSTOR strategie Evropská bezpečnostní agenda 2015-2020 hlavní témata terorismus, organizovaný zločin, kyberbezpečnost strategie směrnice o prevenci užití finančního systému k praní špinavých peněz přijaté směrnice v nebo financování terorismu (2015); směrnice o zavedení PNR (2016); odvětví terorismu direktiva o boji proti terorismu (2017); směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní (2017) ochrana vnějších regulace o Evropských hranicích a pobřežní stráži (2016), PNR systém, hranic nařízení o systému vstupu a výstupu (2017) Evropské protiteroristické centrum (ECTC); Informační systém Europolu; Europol: nástroje SIENA; program pro stíhání financování terorismu (TFTP); Internet Referral Unit zpravodajská činnost a sdílení informací: FTF, pohyb nelegálních zbraní, Europol: hlavní boj proti šíření teroristické propagandy na internetu, stíhání financování úkoly ECTC terorismu Europol: konstantně vzrůstající; od roku 2013 do 2017 nárůst o 345 osob pracovníci Europol: rozpočet konstantně vzrůstající; od roku 2014 do 2018 nárůst o 39 mld. €

4.1. Aplikace mimořádných stavů V případě Francie byla aplikace mimořádného stavu dlouhodobě kontroverzním tématem. Jeho aplikace po listopadových teroristických útocích se kvůli bezpečnostní situaci v sousední Belgii a dalšímu teroristickému útoku v jihofrancouzské Nice nechýlila ke konci po dobu dvou let. Aplikace mimořádného stavu obecně přináší vyšší míru pravomocí, které může stát uplatňovat v bezpečnostní sféře a napomáhá tak k dopadení dalších potenciálních pachatelů. V případě Francie došlo jednak k zadržení znatelného množství osob, které mohou být napojeny na radikální skupiny, jednak došlo k uzavření několika mešit, kde radikalizace pravděpodobně probíhala. Na druhé straně se k této problematice začaly vyjadřovat organizace na obranu lidských práv, které upozorňovaly na probíhající diskriminaci ze strany státu směrem k přistěhovalcům či občanům jiného než francouzského původu. Tento fakt byl způsoben zejména domovními prohlídkami, které kvůli mimořádnému stavu mohly být praktikovány bez předchozího rozhodnutí soudu, které je nutné v případě, kdy tento mimořádný stav neprobíhá. (Human Rights Watch 2018) Francie tedy ukončila mimořádný stav po dvou letech, a to zavedením zákona na podporu boje proti terorismu, který v této oblasti nabízí vyšší míru pravomocí. Fakticky je tento zákon navržen tak, aby nahrazoval některá opatření jinak vycházející z aplikace mimořádného stavu. Tento zákon tak umožňuje za určitých podmínek provádění domovních prohlídek, uvalení trestu monitoringu či zvýšenou kontrolu osobních zavazadel na místech

56 s vysokou koncentrací osob. Na příkladu Francie tak lze zpozorovat jev, kdy se mimořádná opatření, které se vlivem dlouhodobě nezlepšující se bezpečnostní situace následně zakomponují do legislativní úpravy tak, až se stanou permanentními. Oproti tomu Belgie využívá v případě vzniku mimořádné události jiný systém, kde škála od jedné do čtyř indikuje jednak míru hrozby, jednak míru opatření, která by měla být aktivována pro efektivní řešení situace. Takovou pravomoc má v Belgii koordinační orgán OCAM. Na nejvyšší stupeň hrozby se belgická škála dostala po březnových útocích v roce 2016, přičemž na této pozici zůstala jen po dobu dvou dnů, z čehož vyplývá, že některá mimořádná opatření, jako například domovní prohlídky, nejsou přímo vázaná na vyhlášení mimořádného stavu, jak je tomu v případě Francie. K některým mimořádným opatřením byly v případě Belgie nutné legislativní úpravy zákonů. I přes časový nepoměr aplikace mimořádných stavů mezi Francií a Belgií lze zhodnotit, že důsledky z nich plynoucí jsou v obou případech velmi podobné. Jedná se například o domovní prohlídky, vyšší kontrolu na místech s vyšší koncentrací osob nebo vojenský dohled v ulicích. V obou případech byla navíc nástrojem k řešení bezpečnostních nedostatků legislativní úprava.

4.2. Bezpečnostní opatření Od roku 2015 vydaly francouzské orgány několik strategických dokumentů na různých úrovních, které byly reakcí na proběhnuté události a měly by do budoucna předcházet dalším teroristickým útokům. Ve vydaných akčních plánech francouzská strana zohledňuje potenciální financování terorismu, a proto stanovuje nové limity pro platbu v hotovosti nebo ošetřuje možné zneužití bankovních karet, které jsou nabývány anonymně. V dalším akčním plánu zaměřeném na boj proti terorismu se setkáváme se širokou paletou možných nástrojů řešení tohoto problému. Tento výčet pokrývá aktivní nástroje jako je zlepšení činnosti a spolupráce zpravodajských služeb, přísnější tresty za spáchání teroristického činu, nebo ochrana zranitelných míst, tak pasivní nástroje jako edukace mladých osob o povědomí radikalizace, rozvoj aplikovaného výzkumu v akademických kruzích nebo zvyšování povědomí o potenciálních hrozbách u obyvatel Francie. Význam útoku na Charlie Hebdo a listopadové útoky dokládá i změna v Obranné a národně bezpečnostní strategii Francie, která byla vydána v roce 2017, zohledňující terorismus jako jednu z hlavních hrozeb státu, která umocňuje nutnost pro užší spolupráci v oblasti bezpečnosti v Evropě. Francie byla taktéž nucena přizpůsobit a zmodernizovat svůj

57 unikátní systém výstrahy a následného krizového řízení zvaný Plán Vigipirate, který od roku 2017 zohledňuje terorismus v různých podobách, místech a cílech v daleko větší míře. Radikalismus a jeho prevence zůstává tématem i v posledním dokumentu z roku 2018. Příslušný plán si klade za cíl se tomuto problému postavit jak ve školách, kde má cílit na žáky a pedagogický personál, tak ve věznicích, kde má dojít k vytvoření kapacity k separaci radikalizovaných osob. V oblasti legislativních úprav se Francie zaměřuje na zákony upravující zejména trestní řízení s podezřelými osobami v kontextu terorismu, udávající větší míru pravomocí bezpečnostním složkám, orgánům činných v trestním řízení a upravující sledování bankovních přesunů větších finančních částek. Druhý ze zákonů, o posílení vnitřní bezpečnosti z roku 2017, popsaný důkladněji v předešlé podkapitole, tematicky nahrazuje některá mimořádná opatření související s aplikací nouzového stavu. I v případě Belgie bylo vydáno několik strategických dokumentů, které určily charakter dalších kroků v oblasti utužení vnitřní bezpečnosti. Prvotním a cíleným řešením zhoršené bezpečnostní situace ve Francii bylo pro Belgii vydání dvanácti mimořádných opatření, které byly po útocích v Paříži doplněny o dalších osmnáct. Těchto třicet opatření tvoří dohromady soubor ucelené reakce v boji proti terorismu, jak z hlediska prevence, tak konkrétní akce, jak na poli obrany státu, tak akce proti potenciálním pachatelům. Důležitá je v tomto případě i aplikace těchto opatření do praxe, což se Belgii podařilo v drtivé většině, a to i přes nutnou legislativní změnu v určitých případech. Opatření byla zároveň podpořena nemalou finanční částkou. Kromě tohoto souboru opatření vydala Belgie dva akční plány, kde v prvním navrhuje řešení problému radikalizace ve věznicích a v druhém k tomuto problému přihlíží zejména na úrovni společenské. Druhý jmenovaný plán, Plán R, současně vymezuje úkoly orgánů aktivních v boji proti terorismu a stává se dalším návodem pro činnost orgánů na regionální úrovni. I v případě Belgie došlo ke změně nejvyššího státního strategického dokumentu, a to Plánu národní bezpečnosti, který reaguje zejména na dva aktuální palčivé problémy, což jsou terorismus a migrace. Z charakteru federálního uspořádání státu je přirozené, že příslušná opatření budou vydávat i jednotlivé regiony podle svých potřeb, které jsou ovšem v sounáležitosti s národní strategií. Valonský a Vlámský region a region Brusel vydaly po teroristických útocích strategické plány, které se v drtivé většině tematicky věnují zejména prevenci radikalizace. V této souvislosti vznikají v jednotlivých regionech specializovaná prevenční centra.

58 Legislativní úpravy v belgickém systému se zaměřují na boj proti osobám, které se chystají spáchat teroristický útok na domácí půdě nebo v zahraničí, a úpravou vystavení osobních průkazů. Taktéž byl vydán zákon rozšiřující pravomoc domovních prohlídek a zákon, který má předcházet financování terorismu. Francie i Belgie obsahově řeší ve strategických plánech obdobné kroky a opatření, které je potřeba nastolit v souvislosti s bojem proti terorismu. Tematicky se shodují v úpravě některých legislativních kroků, snaží se zabránit financování terorismu a potenciální radikalizaci. Subjektivně zhodnoceno, Francie se na strategické úrovni více věnuje ochraně zranitelných míst a aktivnímu předcházení dalších útoků, oproti tomu Belgie se více zaměřuje na samotnou prevenci zárodků radikalismu pomocí rozšiřování povědomí o možných znacích radikalizace a cílí na včasnou eliminaci FTF, které Belgie označuje jako jednu z největších bezpečnostních hrozeb.

4.3. Bezpečnostní výdaje K zabezpečení efektivity mimořádných opatření a jejich uvedení do praxe je nutností podpora i finančního rázu. Francouzské úřady v tomto ohledu vyčlenily finanční balíček 425 milionů €, které měly v budoucnu sloužit zejména na personální navyšování pozic v odvětví zpravodajských služeb. Nezanedbatelným číslem je i zvýšení počtu pracovníků pod Ministerstvem spravedlnosti, kteří by měli být nápomocni při trestním řízení v souvislosti s terorismem. Kromě personální podpory měla Francie v plánu podpořit technické vybavení policistů, uvést do provozu systém PNR nebo zavést monitorování podezřelých osob. Větší finanční obnos se rozhodla zapojit i správa hlavního města Paříž, kde se dva významné útoky odehrály. Částka ve výši 361 milionů € měla pokrýt zejména výdaje spojené s činností policie a technologické vybavení, které do budoucna může pomoci při monitoringu veřejných prostranství nebo ochraně jedinců. V případě Francie odráží v minulých letech zhoršující se bezpečnostní situaci i navyšování každoročního rozpočtu policie a četnictva, kteří dohlíží na vnitřní bezpečnost země. S narůstajícím rozpočtem Francie se dlouhodobě navyšuje i počet policejních strážníků a četnictva. V tomto případě je ale nutné poznamenat, že terorismus je jen jednou, přesto významnou, z hnacích sil pro tyto kroky. Druhým z aktuálních problémů je pro Francii například probíhající migrační krize, která taktéž žádá jednak kapacitní, jednak finanční prostředky.

59 Teroristické útoky v Paříži se staly i jedním z důvodů změny v plánování lidských zdrojů a finančního rozpočtu v oblasti vojenské obrany. Z původního plánu snižování příslušníků armády se částečně upustilo, přičemž nově nastolený plán o vojenské kapacitě vychází z obranyschopnosti země. Nutnost navýšit rozpočet Ministerstva obrany, který bylo podle Bílé knihy o obraně z roku 2013 v plánu držet na konstantní hladině, určuje i fakt, že francouzské ulice od roku 2015 kontroluje na denní bázi nemalý počet vojáků v rámci operace Sentinel. Na druhé straně Belgie vyčlenila v rámci mimořádných výdajů 400 milionů €, které měly pokrýt mimořádná opatření nastolená v souvislosti s teroristickými útoky. Belgie se v tomto směru zaměřila na pokrytí personálních nedostatků v celkové výší tisíce pracovních pozic, a to zejména v odvětví zpravodajských služeb, ale i v řadách policistů nebo pracovníků Ministerstva spravedlnosti. Materiální podpora z tohoto balíčku by se měla týkat technického vybavení pro příslušníky policie, zpravodajské služby nebo justiční orgány. Zároveň by se tato částka měla promítnout do zabezpečení veřejných prostor jak z hlediska nasazení většího počtu kamer, tak instalace nástrojů pro rychlý zdravotnický zásah. Vnitřní bezpečnost po teroristických útocích byla kromě činnosti police posílena o 1 800 armádních příslušníků, přičemž toto číslo se postupně snížilo na 1 200 vojáků přítomných v belgických ulicích. Pokud bychom zhodnotili výdaje na vnitřní bezpečnost, tedy rozpočet policejních složek, ten je od roku 2015 konstantně rostoucí. V případě Belgie nejsou detailně uvedeny hodnoty ohledně personálního stavu policejních složek, podle zdrojů se toto číslo dlouhodobě pohybuje kolem 40 tisíc policejních příslušníků. V souvislosti s teroristickými útoky nebyly, až na informaci o navýšení stavů o 500 strážníků, oznámeny větší náborová řízení. V odvětví obrany, v odvětví rozpočtu a v armádních silách, hrály podle strategických plánů teroristické útoky menší roli, než tomu bylo například u Francie. V případě rozpočtu lze spatřovat jistou zvyšující tendenci. Podle vize Ministerstva obrany se ale rozpočet odvíjí od momentálních dispozic Belgie, které jdou ruku v ruce s bojeschopností a plnění závazků v rámci NATO. Vize se uplatňuje i v případě vojenských sil, kde personální čísla každý rok dle plánu klesají, aby do roku 2030 dosáhly hladiny 25 tisíc bojeschopných vojáků. Pokud bychom srovnali přístup v tomto odvětví Francie a Belgie, i zde je přítomna jistá míra podobnosti. V obou případech byly alokovány větší mimořádné finanční částky, které se zaměřují zejména na personální nedostatky na poli zpravodajských služeb a policejních příslušníků. Obě dvě země se zároveň snaží o technické zlepšení vybavení na místech, kde se vyskytuje vyšší počet osob. V případě Belgie se jedná o částku překvapivě

60 vysokou, která se snaží naplnit široké spektrum úkolů v odvětvích, kde teroristické útoky odhalily slabá místa. Rozdíly lze spatřit v případě finanční dotace pro vnitřní bezpečnost a obranu. V případě Francie ovlivnil terorismus jednak rozpočet na vnitřní bezpečnost, jednak počet policistů a četnictva. Terorismus navíc významně ovlivnil vojenské obranné plánování, kde původní snižování stavu bylo omezeno, aby byla zachována obranyschopnost země. Belgie v tomto případě postupovala podle nových strategických plánů, které terorismus sice zohledňují jako jednu z hrozeb, ale upřednostnila závazky plynoucí z členství v NATO.

4.4. Mezinárodní spolupráce Teroristický útok v New Yorku v září 2001 se stal hlavním milníkem i pro vytváření protiteroristické strategie na půdě Evropské unie. První ucelená strategie v boji proti terorismu však vznikla až po přelití teroristických útoků do Evropy mezi roky 2004 a 2005. Strategie se opírá o čtyři základní stavební kameny – prevenci, ochranu, stíhání a reakci. Z této základní strategie se odvíjí i další kroky Evropské bezpečnostní agendy, která představuje soubor sdílených opatření mezi členskými státy. Tato agenda se pomocí implementačních balíčků snaží reagovat na aktuální situaci a pomocí přijatých směrnic a nařízení, které jsou následně implementovány na poli členských států, zabezpečovat vnitřní bezpečnost EU. V rámci této agendy došlo například k rozšíření úkolů Europolu v odvětví zpravodajské činnosti nebo k rozvoji Sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN). Od roku 2015 přijala Evropská unie v rámci programu Evropské bezpečnostní agendy celkem čtyři směrnice, které mají za cíl nastolit efektivní nástroje v boji proti terorismu. Směrnice se zabývají limity ve finančních transferech, zavedením evidence pasažérů na letištích, penalizací za činy související s terorismem nebo kontrolním mechanismem o nabývání a držení zbraní. Od roku 2015 bylo nutné posílit zejména ochranu vnějších hranic, k čemuž přispěly tři faktory – migrační vlna, nárůst teroristických útoků a příliv FTF do Evropy. V souvislosti s terorismem a FTF bylo nutné vytvořit mechanismy, které povedou k odhalení osob, které mohly vycestovat za účelem připojení se k teroristickým organizacím a následného návratu do Schengenského prostoru, šíření radikalizace nebo páchání teroristických útoků. K tomuto účelu byly posíleny hraniční kontroly a byl vybudován mechanismus kontrol využívající databáze Schengenského informačního systému. Důkladná kontrola každého jedince překračujícího vnější hranice je ovšem časově i personálně náročná, s čímž nařízení počítalo a umožnilo hraniční hlídce provádět cílené kontroly v případě, že nebude ohrožena vnitřní

61 bezpečnost prostoru. Je ale nutné vzít v potaz, že cílená kontrola nemusí být vždy tak efektivní. Právě tento faktor mohl způsobit změnu Schengenského hraničního kodexu v listopadu 2017, kdy EU zavedla nový systém vstupu a výstupu založený na sdílené evidenci údajů a informací. Výkonným orgánem, který v rámci EU zaštiťuje boj proti terorismu, je Europol. Tato jednotka pracuje na principu sdílení zpravodajských informací v rámci členských zemí EU, a to prostřednictvím informačního systému. Rok 2015 přinesl pro Europol navýšení počtu pravomocí, operativní základny nebo otevření specializovaného centra ECTC. To vzniklo v roce 2016 a v rámci jeho činnosti se pracovníci zaměřují pouze na úkoly spojené s terorismem. V případě akutní nutnosti, jako tomu bylo například u teroristických útoků ve Francii a Belgii, jsou vyčleňovány zpravodajské týmy Europolu pro řešení konkrétní situace. Počet zpravodajů v rámci ECTC se dlouhodobě zvyšuje, stejně jako celkový počet pracovníků Europolu. Nutnost navyšování kapacit a rozšiřování působnosti Europolu se projevuje i na stále se zvyšujícím rozpočtu. Pokud bychom shrnuli výše uvedený výčet činností, mohli bychom reakci Evropské unie označit jako komplexní. Největším nedostatkem může být dlouhý legislativní proces, kvůli kterému byly během několika let vydány pouze čtyři směrnice, které následně musí být znovu implementovány jednotlivými členskými zeměmi v určité časové lhůtě. Činnost Evropské bezpečnostní agendy ale napovídá, jakým směrem se protiteroristická politika ubírá a jak moc je tohle téma do budoucna důležité z hlediska nalezení efektivních nástrojů, jak útokům předcházet. Nezanedbatelná je i činnost Europolu a vytváření zpravodajské sítě za účasti informačního systému jak Europolu, tak Schengenského informačního systému.

62 5. Závěr Předmětem předkládané diplomové práce byla komparace vybraných bezpečnostních a ekonomických indikátorů, které autorka zasadila do prostředí dvou západoevropských států, Francie a Belgie, které se od roku 2015 musejí vypořádávat s nárůstem teroristických útoků na jejich území. Součástí komparace bylo současně zhodnocení přesahu problematiky terorismu na celý region v rámci Evropské unie a Schengenského prostoru. V případech obou dvou zemí se teroristické útoky staly důvodem vyhlášení mimořádných stavů, které s sebou nesou určité důsledky. V případě Francie trval nouzový stav dva roky, přičemž se podepsal zejména na výkonu činnosti bezpečnostních složek, které byly aktivní jednak při vyšetřování potenciálních teroristických buněk, jednak při preventivních akcích v ulicích Francie. Na druhé straně Belgie v mimořádném stupni 4 zůstala jen po dva dny, což nemělo explicitně vliv na další činnost bezpečnostních složek, které se řídily podobnými postupy jako francouzská strana. V obou případech vlivem mimořádných stavů nastaly jisté legislativní změny, současně v obou případech zůstává v ulicích nezanedbatelné množství vojenských hlídek. Teroristické útoky se podepsaly taktéž na strategickém plánování obou dvou zemí. V obou případech byla provedena změna v národní strategii, vydáno bylo několik akčních plánů, hrozba teroristických útoků se projevila i v legislativě. Shodně se obě země zaměřují na boj proti financování terorismu, problematiku FTF, prevenci radikalizace, rozšiřování řad zpravodajských služeb, zvyšování pravomocí bezpečnostních složek, situaci ve vězeních nebo zavádění technologické podpory a dalších. Belgie se od francouzského příkladu liší v rozdělení strategických plánů do federální a lokální úrovně, což vychází z charakteru státního uspořádání. Témata se shodují v naprosté většině, subjektivně řečeno se liší pouze v míře akcentace na určité odvětví. Francie upřednostňuje zlepšení práce zpravodajských služeb a užší spolupráci s dalšími partnery v tomto odvětví, kdežto Belgie upozorňuje zejména na prevenci radikalizace a řešení aktuální problematiky FTF. Mimořádné bezpečnostní výdaje představují v obou případech nezanedbatelné částky, které by měly být využity tak, aby do budoucna předcházely dalším teroristickým útokům. V obou dvou případech se země rozhodly rozšířit zejména zpravodajské řady a další personální pozice. V materiálním zabezpečení následně podpořit činnost policie a jejich technické vybavení. Vývoj rozpočtu vynaloženého na vnitřní bezpečnost je v případě Francie stabilně se zvyšující, stejně jako počet policistů a příslušníků četnictva. V případě Belgie je od roku 2015 přítomen zvyšující se rozpočet, přičemž podle mimořádných opatření

63 by v souvislosti s terorismem mělo přibýt až 500 policistů. V oblasti francouzské obrany se teroristické útoky staly hnací silou pro změnu vojenského plánování, kde byly sníženy plánované personální škrty. I přesto je snižování stavů v armádě patrné. Na druhou stranu rozpočet pro francouzskou armádu trvale roste. V případě belgického plánování obrany jsou teroristické útoky jedním z indikátorů, který je nutný brát v potaz, přesto se plánování jak rozpočtu, tak vojenských sil odvíjí od dlouhodobé koncepce, která více zohledňuje naplňování cílů v rámci členství v NATO. Od roku 2015 reagovala Evropská unie na hrozbu terorismu nastolením specializované agendy, která se snaží akcentovat zájmy v oblasti řešení hrozby terorismu, organizovaného zločinu a kyberbezpečnosti. V této souvislosti schválila EU čtyři směrnice v odvětví finančních omezení, monitoringu leteckých pasažérů, penalizace trestů spojených s terorismem nebo pravidel nabývání a držení zbraní. Kromě vydávání nových směrnic se EU snaží o zabezpečení vnějších hranic Schengenského prostoru, a to zvýšením kontrol, sdílením zpravodajských informací a zlepšováním systému, který zaznamenává pohyb osob cestujících za hranice EU. Výkonným orgánem boje proti terorismu je Europol, pod jehož působností bylo založeno specializované centrum ECTC, které se zabývá výhradně sdílením a získáváním informací v oblasti boje proti terorismu. Hlavními úkoly tohoto centra je monitoring FTF, snímání toků nelegálních zbraní a financí podporujících terorismus nebo boj proti šíření propagandy na internetu. Evropská unie současně na tyto aktivity navyšuje jak personální počty, tak rozpočtovou hladinu.

64 Seznam použitých zdrojů a literatury

Blomberg, Brock, Hess, Gregory D. a Weerapana, Akila. 2004. “Economic Conditions and Terrorism.” European Journal of Political Economy 20, č. 2. 463–478. (cit. 22. 3. 2018) Dostupné online: https://www.sciencedirect.com/journal/european-journal-of-political- economy/vol/20/issue/2.

Brück, Tilman; Schneider, Friedrich a Karaisl, Marie. 2007. A Survey on the Economics of Security with Particular Focus on the Possibility to Create a Network of Experts on the Economic Analysis of Terrorism and Anti-Terror Policies and on the Interplay between the Costs of Ter- rorism and of Anti-Terror Measures – the State of Play of Research. Berlin: Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung. (cit. 28. 3. 2018) Dostupné online: https://ec.europa.eu/home- affairs/sites/homeaffairs/files/doc_centre/terrorism/docs/sececon_full_report_en.pdf.

Bueno de Mesquita, Ethan. 2007. „Politics and the Suboptimal Provision of Counterterror.“ International Organisation 61, č. 1. 9-36. (cit. 29. 3. 2018) Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/4771031_Politics_and_the_Suboptimal_Provisio n_of_Counterterror.

Buzan, Barry; Waever, Ole a Wilde, Jaap de. 2005. Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií.

Dinesen, Peter Thisted a Jæger, Mads Meier. 2013. „The Effect of Terror on Institutional Trust: New Evidence from 3/11 Madrid Terrorist Atack.“ Political Psychology 34, č. 6. 917- 926. (cit. 24. 3. 2018) Dostupné online: https://www.jstor.org/stable/43783768?seq=1#page_scan_tab_contents.

Drakos, Kostas a Gofas, Andreas. 2006. “In Search of the Average Transnational Terrorist Attack Venue.” Defence and Peace Economics 17, č. 2.73–93. (cit. 22. 3. 2018) Dostupné online:https://www.researchgate.net/publication/24078281_In_Search_of_the_Average_Tr ansnational_Terrorist_Attack_Venue. Drulák, Petr. 2008. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál.

Eichler, Jan. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany ČR.

Eichler, Jan. 2010. Terorismus a války v době globalizace. Praha: Karolinum.

Enders, Walter a Olson, Eric. 2012. „Measuring the Economic Costs of Terrorism.“ In: The Oxford Handbook of the Economics of Peace and Conflict. Ed: Garfinkel, Michelle a Skaperdos, Stergios. USA: Oxford University Press.

Enders, Walter and Todd Sandler. 1996. “Terrorism and Foreign Direct Investment in Spain and Greece.” Kyklos 49, č 3. 331–352. (cit. 22. 3. 2018) Dostupné online: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-6435.1996.tb01400.x.

65 Enders, Walter and Todd Sandler. 2002. “Patterns of Transnational Terrorism, 1970–99: Alternative Time Series Estimates.” International Studies Quarterly 46.145–165. (cit. 22. 3. 2018) Dostupné online: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.138.3409&rep=rep1&type=pdf.

Enders, Walter and Todd Sandler. 2006. The Political Economy of Terrorism. Cambridge, U.K.: Cambridge.

Enders, Walter, Todd Sandler and Gerald F. Parise. 1992. “An Econometric Analysis of the Impact of Terrorism on Tourism.” Kyklos 45. č. 4. 531–554. (cit. 27. 3. 2018) Dostupné online: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1467-6435.1992.tb02758.x.

Frey, Bruno; Luechinger, Simon a Stutzer, Alois. 2004. „Calculating tragedy: Assessing the cost of terrorism.“ Journals of Economic Surveys 21, č. 1. 1-24 (cit. 25. 3. 2018) Dostupné online: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-6419.2007.00505.x.

Hendl, Jan. 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.

Chowanietz, Christophe. 2016. Bombs, Bullets and Politicians: France’s Response to Terrorism. Montreal: MQUP.

Kim, Dongyoung a Kim, Young-Il Albert. 2018. „Mental helth cost of terrorism: Study of the Charlie Hebdo attack in Paris.“ Health Economics 27. e1-e14. (cit. 15. 3. 2018) Dostupné online: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/hec.3520.

Laqueur, Walter. 1987. The age of terrorism. Boston: Little, Brown.

Lutz, James; Lutz, Brenda. 2004. Global Terrorism. London: Routledge.

Makariusová, Radana. 2013. Terorismu, globální terorismus a éra al-Káidy. Praha: Metropolitan University Prague Press.

Mattelaer, Alexander. 2018. „Belgian Defence in 2018: Regeneration Time?“ Security Policy Brief, č. 95. (cit. 20.4.2018) Dostupné online: http://www.egmontinstitute.be/content/uploads/2018/02/SPB95.pdf?type=pdf.

Nesser, Petter. 2008. „Chronology of Jihadism in Western Europe 1994-2007: Planned, Prepared, and Executed Terrorist Attacks.“ Studies in Conflict & Terrorism 31, č. 10. 924- 946. (cit. 15. 3. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10576100802339185.

Nesser, Petter. 2014. „Toward an Increasingly Heterogeneous Threat: A Chronology of Jihadist Terrorism in Europe 2008-2013.“ Studies in Conflict & Terrorism, č.34. 440-456. (cit. 21. 3. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1057610X.2014.893405.

66 Parmentier, Guillaume. 2006. „France“. In: Counterterrorism Strategies: Successes and Failures of Six Nations. Ed: Yonah. Alexander. Washington D.C.: Potomac Books. 44-71. Pluchinsky, Dennis. 2015. „Special“ Communiqué Issued by the Belgian Marxist Terrorist Group, Communist Combatant Cells (CCC).“ Studies in Conflict and Terrorism 38, č. 4, 305-309. (cit. 17. 3. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1057610X.2015.1004893?journalCode=uter 20.

Powell, Robert. 2007. “Defending Against Terrorist Attacks with Limited Resources.” American Political Science Review 101, č. 3. 527–541. (cit. 24. 3. 2018) Dostupné online: https://www.jstor.org/stable/27644464?seq=1#page_scan_tab_contents.

Rees, Wyn a Aldrich, Richard. 2005. „Contending Cultures of Counterterrorism: Transatlantic Divergence or Convergence?“ International Affairs 81, č. 5, 905-923. (cit. 10. 3. 2018) Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/263686465_Contending_Cultures_of_Counterter rorism_Transatlantic_Divergence_or_Convergence.

Samaan, Jean-Loup a Jacobs, Andreas. 2018. „Countering Jihadist Terrorism: A comparative Analysis of French and German Experience.“ Terrorism and Political Violence. (cit. 10. 3. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09546553.2017.1415891.

Shapiro, Jeremy. 2010. „French Responses to Terrorism: From Algerian War to the Present.“ In: The Consequences of Terrorism. Ed: Crenshaw, Martha. New York: Russell Sage Foundation, 255-284.

Zeman, Petr. 2002. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů. Brno: Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně.

Zimmermann, Doron. 2006. „The European Union and Post-9/11 Counterterrorism: A Reappraisal.“ Studies in Conflict & Terrorism 29, č. 2. 123-145. (cit. 17.4. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/10576100500522215?needAccess=true.

Elektronické zdroje

BBC. 2018a. Paris attacks: What happened on the nigh. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-34818994.

BBC. 2018b. Paris attacks: Who were the attackers?. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-34832512.

BBC. 2018c. Timeline: Attacks in France. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-33288542.

BBC. 2018d. Brussels explosions: What we know about airport and metro attacks. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-35869985.

67 BBC. 2018e. Paris and Brussels bombers links uncovered. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-35879401.

BBC. 2018f. Brussels lockdown: Belgian police arrest 16 in anti-terror raids. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: http://www.bbc.com/news/world-europe-34896883.

Belgian Federal Government. 2018. Plan d’Action Radicalisme. (cit. 11. 4. 2018) Dostupné online: http://besafe.jdbi.eu/fr/base-de-connaissance/plan-daction-radicalisme.

Crisiscentrum. 2018a. 15/11 – Attentats à Paris – Evaluation et mesures de protection adaptées en Belgique. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://crisiscentrum.be/fr/news/gestion-de-crise/1511-attentats-paris-evaluation-et- mesures-de-protection-adaptees-en-belgique.

Crisiscentrum. 2018b. Suites des attentats à Paris - Menace imminente en Région bruxelloise - Mesures de sécurité spécifiques. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://crisiscentrum.be/fr/news/gestion-de-crise/suites-des-attentats-paris-menace- imminente-en-region-bruxelloise-mesures-de-s.

Crisiscentrum. 2018c. Suite des attaques de Bruxelles - Retour à un niveau 3 de la menace. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://crisiscentrum.be/fr/news/gestion-de-crise/suite- des-attaques-de-bruxelles-retour-un-niveau-3-de-la-menace.

Crisiscentrum. 2018d. Menace terroriste. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://centredecrise.be/fr/content/menace-terroriste.

European Commission. 2015. The European Agenda on Security. (cit. 22. 4. 2018) Dostupné online: https://ec.europa.eu/anti- trafficking/sites/antitrafficking/files/eu_agenda_on_security_en.pdf.

European union 2017g. Schengenský hraniční kodex: Rada přijala nařízení k posílení kontrol na vnějších hranicích. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/03/07/regulation-reinforce- checks-external-borders/.

European union 2017h. Systém vstupu/výstupu: Rada potvrdila dohodu dosaženou mezi předsednictvím a Evropským parlamentem o hlavních politických ujednáních. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press- releases/2017/06/30/entry-exit-system/.

European union. 2017a. EU counter-terrorism strategy. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/en/policies/fight-against-terrorism/eu-strategy/.

European union. 2017b. Europe strengthens rules to prevent new forms of terrorism. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press- releases/2017/03/07/rules-to-prevent-new-forms-of-terrorism/.

European union. 2017c. EU strengthens control of the acquisition and possession of firearms (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press- releases/2017/04/25/control-acquisition-possession-weapons/.

68

European union. 2017d. Money laundering and terrorist financing: Presidency and Parliament reach agreement. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/12/20/money-laundering- and-terrorist-financing-presidency-and-parliament-reach-agreement/.

European union. 2017e. Regulace používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR). (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/fight- against-terrorism/passenger-name-record/.

European union. 2017f. European Border and Coast Guard: final approval. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press- releases/2017/03/07/regulation-reinforce-checks-external-borders/.

Europol. 2017. European Union Terrorism Situation and Trend Report. (cit. 20. 4. 2018) Dostupné online: https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports

Europol. 2018a. European Countre Terrorism Centre – ECTC. (citováno k 21. 4. 2018) Dostupné online: https://www.europol.europa.eu/about-europol/european-counter- terrorism-centre-ectc.

Europol. 2018b. Information sharing on counter terrorism in the eu has reached an all-time high. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://www.europol.europa.eu/newsroom/news/information-sharing-counter-terrorism-in- eu-has-reached-all-time-high.

Europol. 2018c. Statistics and data. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://www.europol.europa.eu/about-europol/statistics-data.

Europol. 2018d. Europol budget. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://www.europol.europa.eu/publications-documents/europol-budget.

Evropská unie. 2018. Nařízení, směrnice a další právní akty. (cit. 22. 4. 2018) Dostupné online:https://europa.eu/european-union/eu-law/legal-acts_cs.

Federal Public Service Foreign Affairs. 2018. Measures of the Belgian government in the fight against terrorism and radicalisation. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/2016/02/n i_090216_measures_against_terrorism_and_radicalization.

Forum de la performance. 2017. Documents budgétaires. (cit. 2. 5. 2018) Dostupné online: https://www.performance-publique.budget.gouv.fr/documents-budgetaires/lois-projets- lois-documents-annexes-annee/exercice-2016/projet-loi-reglement-rap-2016-bg#resultat.

Gouvernement. 2018a. State of emergency in France: what are the consequences?. (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.gouvernement.fr/en/state-of-emergency-in- metropolitan-france-what-are-the-consequences.

69 Gouvernement. 2018b. Reinforcing internal security and fight against terrorism. (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.gouvernement.fr/en/reinforcing-internal-security-and- the-fight-against-terrorism.

Gouvernement. 2018c. Anti-terrorism: the Prime Minister announces exceptional measures. (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.gouvernement.fr/en/anti-terrorism-the- prime-minister-announces-exceptional-measures.

Gouvernement. 2018d. Comprendre le Plan Vigipirate. (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.gouvernement.fr/risques/comprendre-le-plan-vigipirate.

Human Rights Watch 2018. France: Abuses Under State of Emergency. (cit. 10. 5. 2018) Dostupné online: https://www.hrw.org/news/2016/02/03/france-abuses-under-state- emergency.

Charles Michel. 2015. Fight against terrorism – Measures taken by the Federal Government. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online: http://www.premier.be/sites/default/files/articles/Measures_EN_19112015.pdf.

Independent. 2018. Moussa Coulibaly: Three French anti-terror soldiers stabbed on patrol outside Jewish radio station in Nice. (cit. 17. 4. 2018) Dostupné online: https://www.independent.co.uk/news/world/europe/moussa-coulibaly-three-french-anti- terror-soldiers-stabbed-on-patrol-10021246.html.

International Institute for Counter Terrorism. 2016. The Brussels Attacks – 22/03/2016: What do we know? & Insight from ICT Experts. (cit. 18. 4. 2018) Dostupné online: https://www.ict.org.il/UserFiles/ICT-Brussels-Attacks-Mar-16.pdf.

Jewish Telegraphic Agency. 2018. Two persons killed, more than 100 injured outside synagogue in Atwerp. (cit. 20. 4. 2018) Dostupné online: https://www.jta.org/1981/10/21/archive/two-persons-killed-more-than-100-injured- outside-synagogue-in-antwerp.

La Chambre des représentants. 2018. Budget d’Etat. (cit. 5. 5. 2018) Dostupné online: https://www.lachambre.be/kvvcr/showpage.cfm?section=flwb&language=fr&cfm=/site/w wwcfm/flwb/ListOneKeyword.cfm?key=0005079&legislat=54.

La Libre. 2018. Le gouvernement active la phase 2 du "plan Canal". (cit. 11. 4. 2018) Dostupné online: http://www.lalibre.be/actu/politique-belge/le-gouvernement-active-la- phase-2-du-plan-canal-57ed071ccd70e9985fe73feb.

Le Parisien. 2018. L’enqueˆte passe par la Belgique. (cit. 17. 4. 2018) Dostupné online: http://www.leparisien.fr/espace-premium/actu/l-enquete-passe-par-la-belgique-15-11- 2015-5277757.php.

Migration and Home Affairs. 2018. Radicalisation Awareness Network (RAN) Centre of Excellence. (cit. 7. 5. 2018) Dostupné online: https://ec.europa.eu/home- affairs/content/radicalisation-awareness-network-ran-centre-excellence_en.

70 Ministère de l’Interieur. 2017. Sortie de l’etat d’urgence: Un bilan et des chiffres clés. (cit. 6. 4.2018) Dostupné online: https://www.interieur.gouv.fr/Espace-presse/Dossiers-de- presse/Sortie-de-l-etat-d-urgence-un-bilan-et-des-chiffres-cles.

Ministére des Armées. 2018. Military Planning (2014-19). Act and update (2015-19). (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.defense.gouv.fr/english/dgris/defence- policy/military-planning-2014-19-act-and-update-2015-2019/mp-2014-2019-act-and- update.

NBC News. 2018. Brussels Attacks: Timeline of the Events in the Belgian Capital. (cit. 17. 4. 2018) Dostupné online: https://www.nbcnews.com/storyline/brussels-attacks/brussels- attacks-timeline-events-belgian-capital-n544221.

Paris. 2018. Security measures to be observed. (cit. 10. 4. 2018) Dostupné online: https://www.paris.fr/actualites/security-measures-to-be-observed-3127.

Reuters. 2018. Soldiers on Europe‘s streets dent NATO’s defence edge. (cit. 8. 5. 2018) Dostupné online: https://www.reuters.com/article/us-europe-attacks-military- analysis/soldiers-on-europes-streets-dent-natos-defense-edge-idUSKCN1BP1CA.

RTFB. 2018a. La Défense veut recruter 1160 personnes en 2017. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://www.rtbf.be/info/belgique/detail_la-defense-veut-recruter-1160-personnes- en-2017?id=9417612.

RTFB. 2018b. La Défense recrutera 1570 personnes en 2018, 35% de plus que cette année. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: https://www.rtbf.be/info/belgique/detail_la-defense- recrutera-1570-personnes-en-2018-35-de-plus-que-cette-annee?id=9727789.

Sénat. 2017. Projet de loi de finances pour 2018. (cit. 3. 5. 2018) Dostupné online: https://www.senat.fr/fileadmin/Fichiers/Images/commission/finances/PLF_2018/NP_Gend armerie_Police_2018.pdf.

Soft Target Protection Institute. 2015. Report. (cit. 6. 4. 2018). Dostupné online: https://www.securitymagazin.cz/dnld/STPI_report-Pariz.pdf.pdf.

The Guardian. 2018a. France train attack: Americans overpower gunman on Paris express. (cit. 5. 4. 2018) Dostupné online: https://www.theguardian.com/world/2015/aug/21/amsterdam-paris-train-gunman-france.

The Guardian. 2018b. Toulouse school shooting: same gun was used in killing of soldiers. (cit. 5. 4. 2018) Dostupné online: https://www.theguardian.com/world/2012/mar/19/toulouse-shooting-three-killed-jewish- school.

The Military Balance. 2015. Europe. (cit. 6. 5. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/toc/tmib20/115/1?nav=tocList.

The Military Balance. 2016. Europe. (cit. 6. 5. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/toc/tmib20/116/1?nav=tocList.

71 The Military Balance. 2017. Europe. (cit. 6. 5. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/toc/tmib20/117/1?nav=tocList.

The Military Balance. 2018. Europe. (cit. 6. 5. 2018) Dostupné online: https://www.tandfonline.com/toc/tmib20/current.

Tribune. 2018a. France clamps down on radicalism in prisons, schools. (citováno k 16. 4. 2018) Dostupné online: https://tribune.com.pk/story/1642985/3-france-clamps-radicalism- prisons-schools/.

Tribune. 2018b. New Belgian legislation threatens foreigners with deportation. (citováno k 16. 4. 2018) Dostupné online: https://tribune.com.pk/story/1353272/new-belgium- legislation-threatens-foreigners-deportation/.

UIP France. 2018. API-PNR FRANCE. (cit. 5. 4. 2018) Dostupné online: https://pnr.gouv.fr/eng.

Strategické dokumenty, zákony, legislativa EU

2015/07/20: 08 Loi visant à renforcer la lutte contre le terrorisme. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online:http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&table_na me=loi&cn=2015072008.

2015/08/10: 23 Loi modifiant la loi du 19 juillet 1991 relative aux registres de la population, aux cartes d'identité, aux cartes d'étranger et aux documents de séjour et modifiant la loi du 8 août 1983 organisant un Registre national des personnes physiques. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online: http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&table_name=loi &cn=2015081023.

2016/04/27: 07 Loi relative à des mesures complémentaires en matière de lutte contre le terrorisme. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online: http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&cn=2016042707 &table_name=loi.

2017/09/18: 06 Loi relative à la prévention du blanchiment de capitaux et du financement du terrorisme et à la limitation de l'utilisation des espèces. (cit. 17. 4. 2018) Dostupné online: http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&cn=2017091806 &table_name=loi.

Actieplan ter preventie van radicaliseringsprocessen die kunnen leiden tot extremisme en terrorisme. 2016. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online: http://www.vvsg.be/radicalisering/Documents/actieplan_radicalisering.pdf.

Akční plán proti terorismu. 2001. (cit. 23. 4. 2018) Dostupné online: https://www.consilium.europa.eu/media/20972/140en.pdf.

Bravvo Raport Annuel. 2016. (cit. 16. 4. 2018) Dostupné online: http://bravvo.be/IMG/pdf/pre_rad_ra_2016_web_fr.pdf.

72 EU Plan of Action on Combating Terrorism. 2004. (cit. 19. 4. 2018) Dostupné online: http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2010586%202004%20INIT.

Initiatives de prévention du radicalisme et du bien-vivre ensemble. 2016. (cit. 18. 4. 2018) Dostupné online:http://gouvernement.cfwb.be/sites/default/files/nodes/story/7066- pptpreventionradicalisme.pdf.

Loi n° 2013-1168 du 18 décembre 2013 relative à la programmation militaire pour les années 2014 à 2019 et portant diverses dispositions concernant la défense et la sécurité nationale. 2013. (cit. 12. 4. 2018) Dostupné online: https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000028338825&cate gorieLien=id.

Loi n° 2015-917 du 28 juillet 2015 actualisant la programmation militaire pour les années 2015 à 2019 et portant diverses dispositions concernant la defense. 2015. (cit. 12. 4. 2018) Dostupné online: https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000030943133&cate gorieLien=id.

Loi n° 2016-731 du 3 juin 2016 renforçant la lutte contre le crime organisé, le terrorisme et leur financement, et améliorant l'efficacité et les garanties de la procédure pénale. 2016. (cit. 3. 4. 2018) Dostupné online: https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000032627231&cate gorieLien=id.

Loi n° 2017-1510 du 30 octobre 2017 renforçant la sécurité intérieure et la lutte contre le terrorisme. 2017. (cit. 3. 4. 2018) Dostupné online: https://www.legifrance.gouv.fr/eli/loi/2017/10/30/INTX1716370L/jo/texte.

Ministère des Armées 2014. Defence key figures 2014. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online: http://www.defense.gouv.fr/content/download/302626/4023685/file/Chiffres%20clés%20d e%20la%20Défense%20-%202014%20(GB).pdf.

Ministère des Armées 2015. Defence key figures 2015. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online: http://www.defense.gouv.fr/content/download/400382/6028076/file/Chiffresclés2015GB.P DF. Ministère des Armées 2016. Defence key figures 2016. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online: https://www.defense.gouv.fr/content/download/482813/7732302/Les%20chiffres%20clés %20édition%202016%20EN.pdf.

Ministère des Armées 2017. Defence key figures 2017. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online: http://www.gouvernement.fr/sites/default/files/locale/piece- jointe/2017/10/les_chiffres_cles_de_la_defense_edition_2017_en.pdf.

Nařízení EU 2016/399. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?qid=1475741492010&uri=CELEX:32016R1624.

Nařízení EU 2017/2226. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R2226.

73 Plan d’action contre la radicalisation dans les prison. 2015. (cit. 17. 4. 2018) Dostupné online: http://euro-cides.eu/SERA/upload/action-plan-against-radicalization-in-prisons- _belgian-federal-public-service-of-justice.pdf.

Plan d’action contre la radicalisation et le terrorisme. 2016. (cit. 4. 4. 2018) Dostupné online: http://www.gouvernement.fr/sites/default/files/document/document/2016/05/09.05.2016_d ossier_de_presse_-_plan_daction_contre_la_radicalisation_et_le_terrorisme.pdf.

Plan d’action pour lutter contre le financement du terrorisme. 2015. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online https://www.economie.gouv.fr/files/infographie_lutte_financement_terrorisme.pdf.

Plan d’action Radicalisme. 2016. (cit. 15. 4. 2018) Dostupné online: http://besafe.jdbi.eu/sites/besafe.localhost/files/u3051/planr_en.pdf.

Plan Global de Sécurité et de Prévention. 2017-2020. (cit. 18. 4. 2018) Dostupné online: http://www.veiligheid-securite.brussels/sites/default/files/Plan%20GVPP%20Frans.pdf.

Plan national de sécurité. 2016-2019. (cit. 18. 4. 2018) Dostupné online: https://www.police.be/5998/sites/default/files/downloads/PNS2016-2019.pdf.

Plan Vigipirate. 2017. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online: http://www.gouvernement.fr/en/top-documents.

Revue stratégique de defense et de sècurité nationale. 2017. (cit. 6. 4. 2018) Dostupné online:https://www.defense.gouv.fr/dgris/presentation/evenements/revue-strategique-de- defense-et-de-securite-nationale-2017.

Směrnice EU 2015/849. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?qid=1524428530127&uri=CELEX:32015L0849.

Směrnice EU 2016/681. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?qid=1524472008689&uri=CELEX:32016L0681.

Směrnice EU 2017/541. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32017L0541.

Směrnice EU 2017/853. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://eur- lex.europa.eu/eli/dir/2017/853/oj

The European Union Counter-Terrorism Strategy. 2005. (cit. 21. 4. 2018) Dostupné online: https://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2014469%202005%20REV%2 04.

The Strategic Vision for Defence. 2016. (cit. 18. 4. 2018) Dostupné online: http://www.vandeput.belgium.be/sites/default/files/articles/The%20strategic%20vision%2 0for%20Defence.pdf.

74