Tesaříci Rodu Tetropium Na Smrku

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Tesaříci Rodu Tetropium Na Smrku Tesaříci rodu Tetropium na smrku Tesařík smrkový Tetropium castaneum (Linnaeus, 1758) a tesařík šedohnědý Tetropium fuscum (Fabricius, 1787) PŘÍLOHA Rozšíření a lesnický význam Dospělý brouk je 9 až 18,5 mm dlouhý. Tělo má ploché. Základní forma (typická) Rod Tetropium náleží do třídy hmyzu je černá, s hnědými krovkami a s hnědými (Insecta), řádu brouků (Coleoptera) a čeledi nebo červenohnědými tykadly a nohama. tesaříkovitých (Cerambycidae). Zástupci rodu Štít je lesklý, po stranách hustě, na ploše se vyskytují převážně v holarktické oblasti a jen velmi řídce tečkovaný. Oči jsou rozdělené několik druhů je neotropických. Tesařík smrko - zcela na dvě poloviny. Hlava má mezi vý ( Tetropium castaneum (Linnaeus, 1758)) je tykadly zřetelnou podélnou rýhu. Tykadla uváděn pod vědeckými synonymy Callidium samečků obou druhů přesahují střed kro - castaneum (Linnaeus) Laicharting, 1784, vek, kdežto u samiček střed krovek nepře - Cerambyx castaneus Linnaeus, 1758 nebo sahují. Krovky jsou velmi jemně, ale hustě Isarthron castaneum (Linnaeus) Dejean, 1835. tečkované, krátce a jemně ochlupené, spíše Rozšířen je v Evropě (mimo Portugalska, matné, zřídkakdy jemně lesklé. Irska a Makedonie), na Sibiři, v Japonsku, Ve zbarvení je velmi proměnlivý. v Mandžurii, v Koreji, na Sachalinu Základní forma je černá s hnědými krovka - avMongolsku. U nás je velmi hojný od nížin do mi a hnědými nebo červenohnědými tykad - hor. Aberace vestitum (viz kapitola Popis vývo - ly a nohama. Kromě typického zbarvení lze jových stádií) se nalézá hlavně v podhorských nalézt jedince s hnědými krovkami, ale a horských oblastech se starými smrčinami. s černými tykadly a nožkami; je to barevná (Pozn.: Aberace = poddruhová jednotka užívaná odchylka neboli aberace luridum L. Dále se pro barevně nebo kresbou odlišné formy.) vyskytují jedinci s černými krovkami Tesařík šedohnědý ( Tetropium fuscum asčervenými tykadly a nožkami, což je (Fabricius, 1787)) je uváděn také pod aberace fulcratum F., jedinci zcela černí, vědeckými synonymy Callidium fuscum kteří se nazývají aberace aulicum F., jedin - Fabricius, 1787, Criomorphus fuscus ci zbarvení jako základní forma, ale strany (Fabricius) Planet, 1924 nebo Isarthron štítu, kyčle, pleury, přední okraj předohru - fuscum (Fabricius) Estiot, 1905. Vyskytuje di a přední část bazálního okraje štítu mají se v Evropě (mimo Britských ostrovů, červenohnědé (aberace rufomarginata Portugalska, Španělska, Makedonie Roubal) nebo jedinci s šedě chloupkovaný - a Albánie) a v západní Sibiři. Introdukován mi krovkami (aberace vestitum Plav.). byl do Kanady. U nás je v nížinách i horách místy hojný (častěji v horách až po horní Tetropium fuscum hranici lesa než v nížinách), ale vzácnější Larva je mírně zploštělá, světle zbarve - než t. smrkový. ná, 15 až 25 mm dlouhá. Na hrudi má kra - Tesařík smrkový patří k významným tičké nožky, na konci zadečku dva chitino - zástupcům sekundárně fyziologicky a tech - vané hroty. Na těle má jemné, kratičké nicky škodícího hmyzu na jehličnanech. chloupky. Kromě pokáceného neodkorněného materi - Dospělec je dlouhý 8 až 17 mm. Tělo má álu a pařezů napadá i stromy oslabené pří - ploché. Na hlavě má mezi tykadly hlubo - sušky, průmyslovými exhalacemi nebo kou rýhu. Tykadla jsou červenohnědá, napadené houbovými chorobami, zejména Dospělci tesaříka smrkového. poměrně krátká. Štít je nepatrně delší, než václavkou nebo kořenovníkem. Může je jeho šířka, je vždy matný (u T. castane - napadat i zdravé stromy, které zvolna odu - um lesklý!), po stranách s hustým zrněním, mírají asi po třech letech a stávají se často na ploše hustě vrásčitě tečkovaný, s podél - vhodným prostředím pro další škůdce. nou jamkou. Základní barva je černá, štít Vyhledává stromy oslabené dlouhotrvají - má rezavě červeně lemovaný. Krovky jsou cím suchem (smrk) nebo stagnující vodou hnědé až žlutohnědé a vyznačují se dvěma (modřín). Objevuje se často současně se Štít tesaříka rodu Tetropium - 1; Struktura štítu - 2: zřetelnými podélnými proužky. První čtvr - žírem kůrovců (např. Dendroctonus micans Tesařík šedohnědý - a, T. smrkový - b, T. modřínový - c. tina krovek je krátce, ale velmi hustě žluto - a Ips typographus ). Výtěž řeziva se snižuje Kresba: Michal Ptáčník. šedě ochlupená. Nohy jsou tmavohnědé. až o 40 %, avšak vzhledem k tomu, že lar - Kromě tohoto zbarvení se vyskytuje též vy nejdou příliš hluboko do dřeva, je tech - forma uniforme Heyr., která má celé krov - nická škoda relativně nízká. u obou druhů v průběhu vývoje jedince se ky krátce žlutošedě ochlupeny, forma obs - Tesařík šedohnědý se ponejvíce vyvíjí stadiem vajíčka, larvou, kuklou a dospělým curatum , která je zbarvena jako základní v pokáceném, neodkorněném smrkovém broukem. forma, ale štít je jednobarevně černý, nebo dřevě, ale i na borovicích a modřínech. Jako také forma furruginipes Pic., která má tělo ostatní druhy rodu Tetropium je škůdcem Tetropium castaneum žlutočervenavé a hlavu a štít uprostřed nejen technickým, ale i fyziologickým. Larva je mírně zploštělá, světle zbarve - zčernalé. ná, s jemnými a kratičkými chloupky. Má Chodby v lýku a v kůře u obou druhů jsou velmi malé nožky. Tělo je zakončeno dvě - nepravidelné, dosti široké a hustě vyplněné Popis vývojových stadií ma velmi maličkými chitinovými špička - drtí. Chodby ve dřevě jsou na průřezu elip - mi. Dospělá larva měří 15 až 25 mm. sovité. Pronikají do běli 2 až 4 cm hluboko, Jelikož se jedná o zástupce hmyzu s pro - Kukla je volná, bíle zbarvená a dosahuje kde se ohýbají a pokračují rovnoběžně měnou dokonalou, je možné setkat se velikosti 10 až 20 mm. s osou kmene ještě v délce 3 až 4 cm. LESNICKÁ PRÁCE II 8/2011 PŘÍLOHA noleté (vyšší polohy, chladnější léta) a výjimečně je uváděn dokonce i dvouletý vývoj. Bionomie t. šedohnědého je podobná způsobu života t. smrkového. Napadá odu - mírající nebo oslabené smrky, popřípadě borovice a modříny. Přítomnost obou druhů na zdravě vypa - dajících stromech prozrazuje činnost datlo - vitých ptáků, při silnějším napadení i uvol - ňování kůry a konečně také rezavění jehličí. Přirození nepřátelé Hákovité chodby larev tesaříků rodu Tetropium ve dřevě zakončené kukelními kolébkami. Larvy obou druhů jsou oblíbenou potra - vou datlovitých ptáků, ale kromě toho je ničí i různí hmyzí parazité, parazitoidi a pre - kdy čile pobíhají po kmenech. Dospělci dátoři. Mezi nejvýznamnější zástupce parazi - však nepřijímají žádnou potravu. tující na tesaříku smrkovém ze skupiny Oplodněná samička klade vajíčka jednotli - Hymenoptera: Ichneumonidae náleží Poenia vě nebo ve skupinkách po 5–6 kusech pod notata Holmgr., Neoxorides nitens Grav. + šupiny kůry jehličnanů. Celkem vyklade jeho var. albicollis Clém., N. collaris Grav., 80 až 100 (120) vajíček. Vyhledávají nej - Xorides praecatorius F., Xorides niger Pf., častěji spodní části zdánlivě zdravých, var. bicolor Grav., Rhadinopimla brachylab - avšak zpravidla přísuškem oslabených, ris Kr., R. atra Grav., Coleocentrus caligatus václavkou nebo kořenovníkem napadených Gr., Pyracmon austriacus Tsch. Ke skupině stromů středního až mýtního stáří nebo čer - Hymenoptera: Braconidae patří Coelobracon stvě pokácených neodkorněných kmenů. denigrator Thunb., Helcon aequator Nees, Z vajíček se larvička líhne asi po H. dentator F., H. tardator Nees, Baeacis dis - 14 dnech, prokouše se do lýka, kde vytváří similis Nees. nepravidelné, dosti široké (až 10 mm) Tesařík šedohnědý je nejčastěji parazito - chodby, které jsou hustě vyplněné bílými ván druhy Ephialtes dux Tsch., E. tere - a hnědými drtinkami s trusem. Chodby brans Rtzb., Neoxorides collaris Grav., pronikají hlavně vnitřními částmi kůry Xorides praecatorius F., Rhadinopimpla a dřevo porušují jen povrchově. K tomu, brachylabris Kriechb., R. atra Grav., Výletový otvor dospělce tesaříka rodu Tetropium aby larva dorostla, potřebuje asi dvoumě - Pyracmon austriacus Ts., P. xoridiformis v kůře smrku. síční intenzivní žír. Koncem léta měří 15 až Holmgr., P. xoridoides Str. ze skupiny 25 mm. V té době proniká úzkým elipsovi - Hymenoptera: Ichneumonidae a druhy Rod Tetropium obsahuje dále zástupce, tým otvorem, jehož šířka nepřesahuje Coleobracon denigrator L., C. initiator jehož larva se vyvíjí výhradně v modřínech, 6 mm, kolmo do dřeva, zpravidla do hloub - Nees, Atanycolus initiator Nees, Doryctes ale dospělec je velice podobný předchozím ky 2 až 4 cm. Pak pokračuje v hloubení mutillator Thunb., Helcon dentator F. ze druhům. Je jím tesařík modřínový ( Tetropium hákovitě utvářené chodbičky v délce 3 až 4 skupiny Hymenoptera: Braconidae. gabrieli Weise), u kterého má dospělý brouk (6) cm ve směru rovnoběžném s osou kme - štít na ploše jemně, ale hustě tečkovaný (pro - ne. Na konci této chodby si vytváří budou - stor mezi tečkami, zejména v zadní polovině, cí kukelní kolébku vystlanou drobnými Kontrola, ochrana a obrana je menší než tečky samotné). Hlava je mezi tříštičkami. Vchod do kolébky uzavírá tykadly bez rýhy nebo jen se slabým nazna - zátkou z drti a také druhá část chodby pro Ochrana je možná jedině včasným poká - čením rýhy. Základní zbarvení zahrnuje čer - kuklu je vystlána drtí. Ke kuklení se larva cením napadených stromů a odkorněním né tělo a červenožluté až červenohnědé nohy obrací hlavou směrem k zátce. Pouze výji - napadených kmenů v době, kdy larvy hlo - (aberace craswshay Sharp. – černá s červe - mečně při napadení smrku s velmi silnou dají ještě v lýku. Také včasné odkornění nožlutými holeněmi a chodidly; ab. kůrou se larva prokouše až do lýka, kde se stromů zničených polomy napomáhá sni - Schmitscheki Plav. – černá s rezavě červený - kuklí v kolébce mezi dřevem a lýkem. žovat početnost
Recommended publications
  • Tesaříkovití - Cerambycidae
    TESAŘÍKOVITÍ - CERAMBYCIDAE České republiky a Slovenské republiky (Brouci - Coleoptera) Milan E. F. Sláma Výskyt Bionomie Hospodářský význam Ochrana Milan E. F. Sláma: TESAŘÍKOVITÍ - CERAMBYCIDAE 1 Tesaříkovití - Cerambycidae České republiky a Slovenské republiky (Brouci - Coleoptera) Sláma, Milan E. F. Recenzenti: RNDr. Josef Jelínek, CSc., Praha RNDr. Ilja Okáli, CSc., Bratislava Vydáno s podporou: Správy chráněných krajinných oblastí České republiky, Praha Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha Překlad úvodní části do německého jazyka: Mojmír Pagač Vydavatel: Milan Sláma, Krhanice Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být žádným způsobem kopírována a rozmnožována bez písemného souhlasu vydavatele. Tisk a vazba: TERCIE, spol. s r. o. © 1998 Milan Sláma Adresa: Milan Sláma, 257 42 Krhanice 175, Česká republika ISBN 80-238-2627-1 2 Milan E. F. Sláma: TESAŘÍKOVITÍ - CERAMBYCIDAE Tesaříkovití Bockkäfer Coleoptera - Cerambycidae Coleoptera - Cerambycidae České republiky a Slovenské republiky der Tschechischen Republik und der Slowakischen Republik Obsah Inhalt Obsah Inhalt 3 Úvodní část Einleitungsteil 4 1. Přehled druhů - Artenübersicht 4 2. Úvod - Einleitung 13 3. Seznam muzeí, ústavů a entomologů - Verzeichnis von Museen und 17 Entomologen 4. Pohled do historie - Zur Geschichte 20 5. Klasifikace - Klassifikation 25 6. Výskyt tesaříkovitých v České republice - Vorkommen von Bockkäfern 29 a Slovenské republice in der Tschechischen Republik und in der Slowakischen Republik 7. Mapky - Landkarten 33 8. Seznamy lokalit - Lokalitätenverzeichnis 34 9. Bionomie - Bionomie 37 9a. Živné rostliny - Nährpflanzen 40 9b. Přirození nepřátelé - Naturfeinde 45 10. Variabilita - Variabilität 48 11. Hospodářský význam - Wirtschaftliche Bedeutung 48 12. Ochrana - Schutz 52 13. Druhy zjištěné v přilehlých oblastech - In der angrenzenden Gebieten 54 okolních zemí der Nachbarländer gefundene Arten 14.
    [Show full text]
  • Study of the Subfamily Xoridinae (Hymenoptera: Ichneumonidae) in Iran: a New Record, Identification Key and Geographical Distribution
    Archive of SID J. Ins. Biodivers. Syst. 06(4): 365–374 ISSN: 2423-8112 JOURNAL OF INSECT BIODIVERSITY AND SYSTEMATICS Research Article http://jibs.modares.ac.ir http://www.zoobank.org/References/A89208F5-909D-45A6-922E-94935F5B469B Study of the subfamily Xoridinae (Hymenoptera: Ichneumonidae) in Iran: a new record, identification key and geographical distribution Abbas Mohammadi-Khoramabadi Department of Plant Production, College of Agriculture and Natural Resources of Darab, Shiraz University, Darab, 74591-17666, I.R. Iran. [email protected] ABSTRACT. Xoridinae is a rather small subfamily of Ichneumonidae (Hymenoptera: Ichneumonoidea) known as parasitoids of xylophagous insects with most species classified in the genus Xorides Latreille, 1809. During a survey on the diversity of Ichneumonidae in Darab damask rose plain (Fars province, Iran), two species of this subfamily were collected using Malaise Received: 30 June, 2020 traps in 2019, and identified, i.e. Xorides corcyrensis (Kriechbaumer, 1894) and X. annulator (Fabricius, 1804). The second species is newly recorded from Iran. Accepted: Illustrated taxonomic notes on the newly recorded species as well as an 01 August, 2020 updated checklist and a key to the known species of this subfamily in Iran are Published: provided. 19 August, 2020 Subject Editor: Ehsan Rakhshani Key words: Distribution, parasitoid, taxonomy, new record, fauna Citation: Mohammadi-Khoramabadi, A. (2020) Study of the subfamily Xoridinae (Hymenoptera: Ichneumonidae) in Iran: a new record, identification key and geographical distribution. Journal of Insect Biodiversity and Systematics, 6 (4), 365–374. Introduction Xoridinae Shuckard, 1840 is a rather small subfamily of Ichneumonidae (Hymenoptera: Ichneumonoidea) with 225 described species in the world (Yu et al., 2016).
    [Show full text]
  • Wood Boring Bark Beetles.Book
    United States Department of New Pest Response Agriculture Animal and Plant Health Guidelines Inspection Service Exotic Wood-Boring and Bark Beetles Cooperating State Departments of Agriculture The U.S. Department of Agriculture (USDA) prohibits discrimination in all its programs and activities on the basis of race, color, national origin, age, disability, and where applicable, sex, marital status, familial status, parental status, religion, sexual orientation, genetic information, political beliefs, reprisal, or because all or part of any individuals income is derived from any public assistance program. (Not all prohibited bases apply to all programs). Persons with disabilities who require alternative means for communication o program information (Braille, large print, audiotape, etc.) should contact USDA TARGET Center at (202) 720-2600 (voice and TDD). To file a complaint of discrimination, write to USDA, Director, Office of Civil Rights, 1400 Independence Avenue, SW., Washington, DC 20250-9410, or call (800) 795-3272 (voice) or (202) 720-6382 (TDD). USDA is an equal opportunity provider and employer. This document is not intended to be complete and exhaustive. It provides a foundation based upon available literature to assist in the development of appropriate and relevant regulatory activities. Some key publications were not available at the time of writing, and not all specialists and members of the research community were consulted in the preparation of this document. References to commercial suppliers or products should not be construed as an endorsement of the company or product by the USDA. All uses of pesticides must be registered or approved by appropriate Federal, State, and/or Tribal agencies before they can be applied.
    [Show full text]
  • (Insects). Note 1
    Muzeul Olteniei Craiova. Oltenia. Studii úi comunicări. ùtiinĠele Naturii. Tom. 29, No. 2/2013 ISSN 1454-6914 CONTRIBUTIONS TO THE KNOWLEDGE OF RESEARCH ON BEETLE PARASITE FAUNA (INSECTS). NOTE 1. LILA Gima Abstract. The paper presents a synthesis of the data on the parasite fauna of longhorn beetles taken from papers published between 1959 and 2009 ((CONSTANTINEANU, 1959; PANIN &SĂVULESCU, 1961; BALTHASAR, 1963; TUDOR, 1969; PISICĂ, 2001; PISICĂ &POPESCU, 2009) and abroad, between 1945-1966 (GYORFI, 1945-1947; BALACHOWSKY, 1962-1963; HURPIN 1962 - for parasites and parasitoids species found in species of beetles and GRASSE 1953 and KUDO 1966 - to protozoa (Protozoa, sporozoite Gregarinomorpha) parasitic on beetles). In conclusion, beetles are host species for bacteria, protozoa, fungi, nematodes, mites, Hymenoptera and Diptera. To complete data about parasite fauna beetles still will consult other papers from country and from abroad. Keywords: parasites, parasitoids, beetle-host. Rezumat. ContribuĠii la cunoaúterea cercetărilor privind parazitofauna la coleoptere (Insecta). Lucrarea prezintă o sinteză a datelor referitoare la parazitofauna unor specii de coleoptere preluate din lucrări publicate pentru România între 1959-2009 (CONSTANTINEANU, 1959; PANIN &SĂVULESCU, 1961; BALTHASAR, 1963; TUDOR, 1969; PISICĂ, 2001; PISICĂ &POPESCU, 2009) úi pentru străinătate între 1945-1966 (GYORFI, 1945-1947; BALACHOWSKY, 1962-1963; HURPIN 1962 pentru paraziĠi úi parazitoizi găsiĠi la specii de coleoptere precum úi GRASSE 1953 úi KUDO 1966, pentru protozoare parazite la diverse specii de coleoptere). În concluzie, gândaci sunt specii gazdă pentru bacterii, protozoare, ciuperci, nematode, acarieni, hymenoptere úi diptere. Pentru a avea date cât mai complete despre parazitofauna la coleoptere, în continuare vom consulta úi alte lucrări de specialitate din Ġarӽ cât úi din strӽinătate.
    [Show full text]
  • (Xorides) (Hymenoptera: Ichneumonidae: Xoridinae) Parasitizing Wood-Boring Insects in the Palaearctic Part of China
    © Entomologica Fennica. 13 June 2008 Species of Xorides (Xorides) (Hymenoptera: Ichneumonidae: Xoridinae) parasitizing wood-boring insects in the Palaearctic part of China Mao-Ling Sheng & Jun-Bao Wen Sheng, M-L. & Wen, J-B. 2008: Species of Xorides (Xorides) (Hymenoptera: Ichneumonidae: Xoridinae) parasitizing wood-boring insects in the Palaearctic part of China. — Entomol. Fennica 19: 86–93. Thirteen species of Xorides (Xorides) parasitizing wood-boring insects in trunks and branches of trees are reported. Three of them, X.(Xorides) pissodius Sheng & Wen sp. n. reared from Pissodes nitidus Roelofs (Curculionidae, Coleoptera) in Larix principis-rupprechtii Mayr (Pinaceae), X.(Xorides) tumidus Sheng & Wen sp. n. reared from Cerambycidae in Quercus sp. (Fagaceae) and X.(Xorides) longicaudus Sheng & Wen sp. n. are new to science. X.(Xorides) ater (Graven- horst, 1829) is a new record for China. Some new host records are provided. A key to species of Xorides (Xorides) of the Palaearctic part of China is presented. M.-L. Sheng, The Key Laboratory for Silviculture and Conservation of Ministry of Education, Beijing Forestry University, 100083, P. R. China; General Station of Forest Pest Management, State Forestry Administration, 58, Huanghe North Street, Shenyang 110034, P. R. China; E-mail: [email protected] J.-B. Wen, The Key Laboratory for Silviculture and Conservation of Ministry of Education, Beijing Forestry University, 100083, P. R. China. Received 29 November 2005, accepted 4 July 2007 1. Introduction ence and one new record for China. The study has also resulted in several new host records. The subgenus Xorides Latreille 1809 belonging to the genus Xorides of the ichneumonid sub- family Xoridinae are parasitoids of woodborers 2.
    [Show full text]
  • Natuurstudie in De Kaaistoep
    Natuurstudie in De Kaaistoep Verslag 2012 18e onderzoeksjaar Natuurstudie in De Kaaistoep Verslag 2012 18e onderzoeksjaar 1 Colofon Voor informatie over dit onderzoek kunt u contact opnemen met: KNNV-afdeling Tilburg Secretariaat: Marie-Cécile van de Wiel Email: [email protected] Telefoon: 013-5436541 Website: www.knnv.nl/tilburg Het onderzoek in De Kaaistoep is mogelijk gemaakt dankzij de beschikbaarstelling van onderzoeksterreinen door de TWM Gronden BV, van onderzoeksfaciliteiten door Natuurmuseum Brabant en van deskundigheid en mankracht door de KNNV-afdeling Tilburg. Het bij dit onderzoek verzamelde en geconserveerde onderzoeksmateriaal is opgenomen in de collecties van Natuurmuseum Brabant en is toegankelijk voor wetenschappelijk onderzoek. Redactie jaarverslag 2012: Theo Peeters, André van Eck & Tineke Cramer (april 2013). Email: [email protected] De redactie is niet verantwoordelijk voor de inhoud van de afzonderlijke stukken. Artikelen graag als volgt citeren: Heeffer, J., 2013. Libellen in De Kaaistoep: 55-58. In: T. Peeters, A. van Eck & T. Cramer (red.), Natuurstudie in De Kaaistoep. Verslag 2012, 18e onderzoeksjaar. - TWM Gronden BV, Natuurmuseum Brabant & KNNV-afdeling Tilburg, 117 p. © Indien u gegevens uit dit jaarverslag wilt gebruiken neem dan contact op met de redactie. 2 Redactioneel Voor u ligt het verslag over het 18e onderzoeksjaar van De Kaaistoep, een samenwerkingsproject tussen TWM Gronden BV, Natuurmuseum Brabant en de KNNV- afdeling Tilburg. In de redactie van het verslag ontbreekt dit keer de naam van Paul van Wielink. Paul heeft ons gevraagd de redactie van het verslag over te nemen omdat hij het te belastend vindt worden en zich nog meer wil richten op de inhoud en de verslaglegging van zijn eigen onderzoeken in De Kaaistoep.
    [Show full text]
  • Tag Der Artenvielfalt 2016 Schlussbericht
    1 Samstag, 11. Juni 2016 21.00 bis 22.15 Uhr Tag Sonntag, 12. Juni 2016 06.00 bis 22.15 Uhr Entlebucherhaus der in Schüpfheim Arten vielfalt Biodiversität in und um Schüpfheim SCHLUSSBERICHT 2 IMPRESSUM Autoren Zitiervorschlag Organisationskomitee Roman Graf, Nina Liechti, Florian Graf, R.,Knaus, F. & Liechti, N. • Britta Allgöwer, Natur-Museum Knaus (2016): Schlussbericht vom Tag Luzern der Artenvielfalt 11. – 12. Juni 2016 • Samuel Ehrenbold, Pro Natura Fotos, Illustrationen (Titelseite) in Schüpfheim. Hrsg.: UNESCO Luzern Alpensalamander: Urs Jost; Biosphäre Entlebuch. • Marc Germann, WWF Luzern übrige Fotos: UNESCO Biosphäre • Roman Graf, Vogelwarte, Vorsitz Entlebuch, Natur-Museum Luzern Kontakt • Petra Horch, Naturforschende und Entlebucherhaus Roman Graf Gesellschaft Luzern Schweizerische Vogelwarte • Florian Knaus, UNESCO Biosphäre Gestaltung Seerose 1, 6204 Sempach Entlebuch Priska Christen, Luzern 041 462 97 43 • Peter Knaus, BirdLife [email protected] • Nina Liechti, UNESCO Biosphäre Entlebuch TRÄGERSCHAFT vogelwarte.ch® SPONSOREN EBS_AW_002_Buswerbung_100x30cm_4c.indd 1 13.11.2013 10:31:25 3 INHALTSVERZEICHNIS 0 Zusammenfassung 4 1 Vorwort 5 2 Das Untersuchungsgebiet 7 3 Veranstaltungsort, Programm, Attraktionen 9 3.1 Informationsstände, Ausstellungen 10 3.2 Das «Jungforscherfeld» – Jungforscherwerkstatt 11 3.3 Verpflegung 12 3.4 Tagungsbüro 12 3.5 Kurz-Exkursionen 12 3.6 Der Schlussanlass 13 4 Von Arten und Expertinnen 15 4.1 Gesamtschau 15 4.2 Pilze 16 4.3 Flechten 16 4.4 Moose 17 4.5 Farn- und Blütenpflanzen 18 4.6 Schnecken 18 4.7 Spinnen 19 4.8 Libellen 19 4.9 Heuschrecken 20 4.10 Schmetterlinge 20 4.11 Käfer 21 4.12 Bienen, Wespen und Hummeln 22 4.13 Amphibien, Reptilien 22 4.14 Vögel 23 4.15 Säugetiere 23 4.16 Expertinnen und Experten 24 5 Gutes tun und darüber sprechen – Kommunikation 27 6 Glückliche Umstände und erschwerende Bedingungen 29 7 Dank 31 8 Literatur 31 9 Anhang A: Artenlisten 33 10 Anhang B: Übersicht Finanzen 49 4 0 ZUSAMMENFASSUNG Der Tag der Artenvielfalt 2016 welcher in Schüpfheim am 11.
    [Show full text]
  • Hymenoptera: Ichneumonidae (Parasitoid Wasps 10)
    SCOTTISH INVERTEBRATE SPECIES KNOWLEDGE DOSSIER Hymenoptera: Ichneumonidae (Parasitoid Wasps 10) A. NUMBER OF SPECIES IN UK: 2,514 (includes 7 introduced species) B. NUMBER OF SPECIES IN SCOTLAND: 1,370 (124 only known from Scotland in UK context, 1,154 species certainly known to occur in Scotland, 215 which UK country of specimen collection is unknown) C. EXPERT CONTACTS Please contact [email protected] for details. D. SPECIES OF CONSERVATION CONCERN See Scottish Invertebrate Species Knowledge Dossier Hymenoptera: Parasitoid Wasps (Parasitoid Wasps 1). E. LIST OF SPECIES KNOWN FROM SCOTLAND (* indicates species that are only known from Scotland in UK context + indicates a species which may or may not be known from Scotland. The species is known to occur in the UK, but distribution data is not available ? preceding taxonomic category indicates tentative identification for that level ?? preceding taxonomic category indicates that status as a UK species is in doubt) Acaenitinae Acaenitus dubitator * Coleocentrus excitator* Leptacoenites notabilis + Adelognathinae Adelognathus brevicornis Adelognathus chrysopygus Adelognathus dorsalis 1 Adelognathus obscurus Adelognathus pallipes Adelognathus stelfoxi Agriotypinae Agriotypus armatus Alomyinae Alomya debellator Anomaloninae Gravenhorstiini Agrypon anxium Agrypon batis Agrypon brachycerum Agrypon canaliculatum Agrypon clandestinum Agrypon flaveolatum Agrypon flexorium Agrypon interstitiale Agrypon minutum Agrypon varitarsum Aphanistes gliscens Aphanistes ruficornis Barylypa delictor Erigorgus
    [Show full text]
  • Atlas of the Insects of the Grand-Duchy of Luxembourg
    Francesco Vitali Francesco Atlas of the Insects of the Grand-Duchy of Luxembourg: Coleoptera, Cerambycidae Atlas of the Insects of the Grand-Duchy of Luxembourg: of the Grand-Duchy of the Insects of Atlas Cerambycidae Coleoptera, Ferrantia Francesco Vitali Travaux scientifiques du Musée national d'histoire naturelle Luxembourg www.mnhn.lu 79 2018 Ferrantia 79 2018 2018 79 Ferrantia est une revue publiée à intervalles non réguliers par le Musée national d’histoire naturelle à Luxembourg. Elle fait suite, avec la même tomaison, aux Travaux scientifiques du Musée national d’histoire naturelle de Luxembourg parus entre 1981 et 1999. Comité de rédaction: Eric Buttini Guy Colling Alain Frantz Thierry Helminger Ben Thuy Mise en page: Romain Bei Design: Thierry Helminger Prix du volume: 15 € Rédaction: Échange: Musée national d’histoire naturelle Exchange MNHN Rédaction Ferrantia c/o Musée national d’histoire naturelle 25, rue Münster 25, rue Münster L-2160 Luxembourg L-2160 Luxembourg Tél +352 46 22 33 - 1 Tél +352 46 22 33 - 1 Fax +352 46 38 48 Fax +352 46 38 48 Internet: https://www.mnhn.lu/ferrantia/ Internet: https://www.mnhn.lu/ferrantia/exchange email: [email protected] email: [email protected] Page de couverture: 1. Rhagium bifasciatum, female on Fagus, Bambësch. 2. Saperda scalaris, female on Fagus, Bambësch. 3. Rhagium mordax, male, Bambësch. Citation: Francesco Vitali 2018. - Atlas of the Insects of the Grand-Duchy of Luxembourg: Coleoptera, Ceram- bycidae. Ferrantia 79, Musée national d’histoire naturelle, Luxembourg, 208 p. Date de
    [Show full text]
  • Hymenoptera: Ichneumonidae) from Finland
    Труды Русского энтомологического общества. С.-Петербург, 2019. Т. 90: 91–107. Proceedings of the Russian Entomological Society. St Petersburg, 2019. Vol. 90: 91–107. New faunistic records of Ichneumonidae (Hymenoptera) from the European North of Russia A.E. Humala Новые фаунистические находки Ichneumonidae (Hymenoptera) на севере европейской России А.Э. Хумала Forest Research Institute of Karelian Research Centre of the Russian Academy of Sciences, Pushkinskaya street 11, Petrozavodsk 185910, Russia. E-mail: [email protected] Институт леса КарНЦ РАН, ФИЦ «Карельский научный центр РАН», ул. Пушкинская, 11, Петрозаводск 185910, Россия. Abstract. The article provides an annotated list of 147 ichneumonid species from 20 subfamilies resulted from the faunistic studies in the North of the European part of Russia, mainly on the territories of the Republic of Karelia and the Murmansk Province. Of these, 20 species are reported for the fauna of Russia for the first time, 22 species are new in the fauna of the European part of Russia; the rest species, with the exception of those specifically mentioned, are new findings previously unknown for the regions. Key words. Hymenoptera, ichneumonid wasps, European North, Russia, fauna, new records, species list. Резюме. В статье приводится аннотированный список 147 видов наездников-ихневмонид из 20 подсемейств по результатам фаунистических исследований на севере европейской части России, в основном на территории Республики Карелия и Мурманской области. Из них 20 видов впервые при- водятся для фауны России, 22 вида – новые для фауны европейской части России; остальные виды, за исключением указанных особо, являются новыми находками, ранее неизвестными для регионов. Ключевые слова. Hymenoptera, наездники-ихневмониды, европейский Север, Россия, фауна, новые находки, список видов.
    [Show full text]
  • Hybrid Capture Data Unravels a Rapid Radiation of Pimpliform Parasitoid Wasps 2(Hymenoptera: Ichneumonidae: Pimpliformes)
    Title Hybrid capture data unravel a rapid radiation of pimpliform parasitoid wasps (Hymenoptera: Ichneumonidae: Pimpliformes) Authors Klopfstein, S; Langille, B; Spasojevic, T; Broad, G; Cooper, SJB; Austin, AD; Niehuis, O Date Submitted 2020-09-01 1Hybrid capture data unravels a rapid radiation of pimpliform parasitoid wasps 2(Hymenoptera: Ichneumonidae: Pimpliformes) 3Seraina Klopfstein1,2, Barbara Langille3, Tamara Spasojevic1,2, Gavin R. Broad4, Steven J. B. 4Cooper3,5, Andrew D. Austin3, Oliver Niehuis6,7 71 University of Bern, Institute of Ecology and Evolution, Baltzerstrasse 6, 3012 Bern, 8Switzerland 92 Naturhistorisches Museum Bern, Bernastrasse 15, 3005 Bern, Switzerland 103 Australian Centre for Evolutionary Biology and Biodiversity, School of Biological Sciences, 11The University of Adelaide, North Terrace, Adelaide, SA 5005, Australia 124 Natural History Museum, Department of Life Sciences, Cromwell Road, London SW7 5BD, 13UK 145 South Australian Museum, Evolutionary Biology Unit, North Terrace, Adelaide, SA 5000, 15Australia 166 Center for Molecular Biodiversity Research, Zoological Research Museum Alexander 17Koenig, Adenauerallee 160, 53113 Bonn, Germany 187 University of Freiburg, Department of Evolutionary Biology and Ecology, Institute for 19Biology I (Zoology), Hauptstraße 1, 79104 Freiburg, Germany (current affiliation) 20 21Running head: Rapid radiation of pimpliform parasitoid wasps 22 23Corresponding author: Seraina Klopfstein, Naturhistorisches Museum Bern, Bernastrasse 15, 243005 Bern, Switzerland, Tel. +41 31 350 72 45, E-mail: [email protected] 25 26Abstract 27The parasitoid wasp family Ichneumonidae is among the most diverse groups of organisms, 28with conservative estimates suggesting that it contains more species than all vertebrates 29together. However, ichneumonids are also among the most severely understudied groups, and 30our understanding of their evolution is hampered by the lack of a robust higher-level 31phylogeny of this group.
    [Show full text]
  • Mitochondrial Gene Arrangement Source Guide
    Mitochondrial Gene Arrangement Source Guide Compiled by Jeffrey L. Boore DOE Joint Genome Institute 2800 Mitchell Drive Walnut Creek, CA 94598 [email protected] October 31, 2001 (925) 296-5691 Version 6.1 2 _____________________________________________________________________________ I’ve compiled this guide for anyone who might be interested in mitochondrial genomes, especially their gene arrangements. This guide emphasizes animal mitochondrial genomes and although I believe that this contains all of those published and completely determined, some of those only partially determined may still be missing, especially for vertebrates or arthropods. If you notice such cases, or have any other relevant information that should be included, or especially if you come across an error, please contact me at the e-mail address on the cover. I have tried to be as accurate as possible; however, this source is not authoritative. Please refer to the primary literature for confirmation prior to publishing any information you see here (and, of course, give the authors of such studies proper reference). In some cases only the most comprehensive citation for each mtDNA sequence is listed here. In many cases the database accession number for the sequence is given in parentheses after the taxon name. The taxonomic categories listed are for convenience in interpreting the guide but are not consistent in hierarchical level or degree of detail. It is my intention that this be the last version in text form, and that this will soon be converted into a database to
    [Show full text]