Měkkýši Chráněné Krajinné Oblasti České Středohoří, Kterou Právě Držíte V Rukou, Bych Chtěl Vyzdvihnout Ještě Z Dalších Důvodů
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
PřÍRODA ČÍSLO 37 • PRAHA • 2018 PřÍRODA Předmluva 5 ČÍSLO 37 • PRAHA • 2018 (Petr Kříž) Úvod 6 37 (Jitka Horáčková) Jitka Horáčková, voJen Ložek & Lucie Juřičková [eds] Přírodní poměry Českého středohoří 8 (Vojen Ložek, Jitka Horáčková) Vývoj přírody Českého středohoří v nejmladší geologické minulosti 17 (Vojen Ložek, Lucie Juřičková, Jitka Horáčková) Základní biotopy Českého středohoří ������������������������������������������������������������������������������������������� 28 MĚKKÝŠI (Jitka Horáčková, Vojen Ložek, Roman Hamerský, Vlastislav Vlačiha, Pavel Moravec) Historie malakologického výzkumu v CHKO České středohoří 55 (Jitka Horáčková, Anna Jansová) CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI řÍRODA Materiál a metodika 57 (Jitka Horáčková) ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Přehled studovaných lokalit 66 P (Jitka Horáčková) Systematický přehled měkkýšů nalezených v CHKO České středohoří 122 (Jitka Horáčková) Rozšíření nalezených druhů měkkýšů v CHKO České středohoří 128 (Jitka Horáčková, Luboš Beran, Vojen Ložek, Bohdan Zvarič, Lucie Juřičková, Jaroslav Hlaváč, Anna Jansová, Michal Horsák) Přehled faunistických nálezů podle lokalit 214 (Jitka Horáčková, Luboš Beran, Vojen Ložek, Lucie Juřičková, Bohdan Zvarič) Sumarizace faunistických výsledků ��������������������������������������������������������������������������������������������451 (Jitka Horáčková, Vojen Ložek, Lucie Juřičková, Luboš Beran) České středohoří a jeho malakofauna z hlediska ochrany přírody 494 (Vojen Ložek, Jitka Horáčková) Závěr 496 (Lucie Juřičková) English Summary 497 (Jitka Horáčková, Lucie Juřičková) Poděkování 502 Literatura 503 Rejstřík – latinské názvy měkkýšů 513 Rejstřík – české názvy měkkýšů �������������������������������������������������������������������������������������������������514 MĚKKÝŠI CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Zkratky a vysvětlivky 516 ] eds [ uřičková ožek J oráčková L H en ucie J o itka J v & L NATURE CONSERVATION AGENCY OF THE CZECH REPUBLIC PŘÍRODA Recenzovaný odborný časopis pro ochranu přírody a krajiny Peer-reviewed scientific journal of nature conservation Vedoucí redaktor / Editor-in-chief: Handrij Härtel E-mail: [email protected] Výkonný redaktor / Executive editor: Kateřina Blecherová Technický redaktor / Technical editor: Lucie Černá a Kateřina Blecherová Redakční rada / Editorial Board: Jiří Adamovič Vladimír Bejček Luboš Beran Jan Frouz Vít Grulich Handrij Härtel Karel Chobot Ivana Jongepierová Henrik Kalivoda Zdeňka Křenová Pavel Marhoul Pavel Pešout František Pojer Miroslav Svoboda Milan Štech Tomáš Vrška Adresa redakce / Editorial Office: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Kaplanova 1931/1, CZ-148 00 Praha 11 E-mail: [email protected] Internetové stránky / Internet website: www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/casopis-priroda/ Vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Anglické překlady: Alan Leath Sazba: SITCON MEDIA, s.r.o., Evropská 227/506, 161 00 Praha 6 Praha, 2018 Kresba na titulní straně: panorama Českého středohoří se třemi druhy měkkýšů typických pro toto území – zleva vrkoč horský (Vertigo alpestris), drobnička jižní (Truncatellina claustralis) a hrotice obrácená (Balea perversa). Orig. Jana Růžičková. ISBN 978-80-7620-033-3 ISSN 1211-3603 Příloha: Geologická mapa Českého středohoří. Zdroj dat: ČGS 2018, AOPK ČR 2018. Mapový podklad: ČÚZK 2017. 2018 © Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha Supplement: Geological map of the České Středohoří Mts. Data source: ČGS 2018, AOPK ČR 2018. Map background: ČÚZK 2017. Příroda ČÍSLO 37 PRAHA ● 2018 Jitka Horáčková, voJen Ložek & Lucie Juřičková [eds] MĚKKÝŠI CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hlavní autoři: ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Jitka Horáčková1,2, Vojen Ložek1, Lucie Juřičková1 Spoluautoři (uváděni abecedně): Luboš Beran3, Roman Hamerský4, Jaroslav Hlaváč5, Michal Horsák6, Anna Jansová1, MOLLUSCA 4 4 7 Pavel Moravec , Vlastislav Vlačiha , Bohdan Zvarič OF THE ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ 1 Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], [email protected], PROTECTED LANDSCAPE AREA [email protected] 2 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6, e-mail: [email protected] 3 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, Česká 149, 276 01 Mělník, e-mail: [email protected] 4 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] 5 Národní muzeum, Zoologické oddělení, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice, e-mail: [email protected] 6 Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno, e-mail: [email protected] 7 Kostelní 902/18, 410 02 Lovosice, e-mail: [email protected] Předmluva Fenomenální krajina Českého středohoří mocně učaruje snad každému, kdo ji jednou na- vštíví. Krajinu, kterou ve třetihorách formovala vulkanická činnost a souběžné i následné zvětrávací a erozní procesy, protíná v severojižním směru řeka Labe, částečně rozdělující Středohoří na Verneřickou a Milešovskou část. V jižní části řeka meandruje mezi kopci ku- želovitého až kupovitého tvaru, následně protéká hlubokým údolím a za Děčínem vstupuje do Labských pískovců. Pseudokrasové jevy, jako například neovulkanická, téměř 130 m dlouhá Loupežnická jeskyně u Velkého Března, ventaroly na Borečském vrchu či ledové jámy na Plešivci, dávají už jen matně tušit, jak dramatické přírodní divadlo se zde muselo v dávné minulosti odehrávat. Synonymem Českého středohoří se pro veřejnost stala Milešovka, jejíž 837 metrů vy- soký vrchol je nejnavštěvovanějším a zároveň nejvyšším bodem tohoto území. Jejím pro- tikladem je pak se svými 122 m n. m. hladina Labe v Děčíně. Výškový rozdíl, který činí rovných 715 metrů, však není jediným faktorem, který přispívá k rozmanitým klimatickým podmínkám oblasti Českého středohoří. Suché a teplé klima jihozápadu ovlivňuje i sráž- kový stín Krušných hor; průměrné roční srážkové úhrny se zde pohybují kolem 500 mm i méně, kdežto chladnější a vlhčí severovýchod vykazuje ročně přes 800 mm. Není to ale jen nečekaně svérázný reliéf a klimatické rozdíly, jež předurčují vysokou druhovou pestrost Českého středohoří. Stejnou měrou k ní přispěl jistě i člověk, který tu po staletí pečoval o krajinu. Přestože se snažíme stav biodiverzity systematicky monitorovat a popisovat, nebudeme nikdy s naprostou jistotou vědět, kolik druhů našlo v této krajině svůj domov. Proto vítám a oceňuji jakékoliv aktivity, které přispívají k poznání života v Českém středohoří, a to ob- zvlášť v době, kdy mnoho českých vědců napíná svou pozornost a energii k výzkumu nejrůznějších témat v zahraničí. Unikátní monografii Měkkýši chráněné krajinné oblasti České středohoří, kterou právě držíte v rukou, bych chtěl vyzdvihnout ještě z dalších důvodů. Těmi jsou nevídaný rozsah a komplexita pojetí tématu. Kolektiv autorů během téměř deseti let zmapoval 1 191 lokalit, nalezl a podrobně popsal 164 (z 251 v ČR známých) druhů měkkýšů a svůj počin zasadil i do historického kontextu malakologických výzkumů v celé České republice. Přestože pů- vodním záměrem bylo vydat tuto publikaci již ke 40. výročí CHKO České středohoří v roce 2016, jsem rád, že publikace „zrála“ déle a uzrála až do podoby, kterou nyní začínáte číst. Myslím, že monografie nenechá na pochybách nikoho, komu by se byť jen na chvíli vloudi- lo na mysl, že to bylo čekání příliš dlouhé. Děkuji Jitce Horáčkové, Vojenu Ložkovi, nestorovi české malakologie, Lucii Juřičkové a mnoha dalším nadšencům za jejich krásnou a užitečnou práci. Věřím, že čtenáře potěší alespoň tak, jako potěšila mne. Petr Kříž ředitel RP Správa CHKO České středohoří 5 Úvod Příroda, Praha, 37 Úvod od 19. století, přičemž její kontinuální výzkum v minulosti přerušila na několik let snad jen druhá světová válka. O to intenzivněji se však do dalších malakologických výzkumů pustili Jitka Horáčková přírodovědci v čele s Vojenem Ložkem po válce, kdy jedny z jejich prvních kroků směřovaly do krajiny strmých kopců, tajemných drolin, bílých strání a opuštěných hradišť. Motto: I přesto, že se dlouhodobě těší tato oblast takovému zájmu, nebylo dosud zpracováno „Středohoří, jehož krajinnou fysiognomii určují před věky stuhlé proudy láv, jest fytogeogra- žádné souhrnné dílo, které by podrobně shrnulo veškeré historické i současné údaje o roz- ficky snad nejzajímavější, ale zároveň i nejsložitější částí Čech.“ šíření měkkýšů na území dnes již více jak čtyřicetileté chráněné krajinné oblasti České Karel Domin středohoří. Snaha malakologů o doplnění poznatků o jejím současném stavu vyvrcholi- la v posledních letech trojnásobným konáním Malakologických dnů v letech 2009, 2011 Takto charakterizoval České středohoří v úvodu své rozsáhlé práce o fytogeografii oblasti a 2012 (tj. každoročních setkání českých a slovenských malakologů za účelem průzku- již více než před sto lety sotva dvacetiletý botanik Karel Domin (domin 1904), který byl zcela mu vybraných území). Jejich pozornost se během těchto setkání soustředila především poprávu středohorskou krajinou a přírodou uchvácen. Velmi jednoduše vystihl to, co dělá na průzkum lokalit, odkud nebyly dosud známy žádné nálezy měkkýšů, a také na rozšíření Středohoří tak působivým, totiž jeho geomorfologická rozmanitost, jež nemá v české zemi škály stanovišť o ta, jež v minulosti nebyla