K R O N I K A M Ě S T A

L I T O M Ě Ř I C

1 9 9 1 1. P ŘÍRODNÍ POM ĚRY A EKOLOGIE

RÁZ PO ČASÍ A ÚRODA

Zima p řišla i v tomto roce pozd ě. Skute čné mrazy p řišly až po polovin ě února a spolu s nimi napadl také kone čně sníh. P ředchozí holomrazy poškodily porosty ozim ů. Úroda ovoce, zejména merun ěk, vypadala zprvu velice nad ějn ě. Stromy za opravdu p říznivých podmínek odkvetly a násada malých pl ůdk ů byla po lo ňské neúrod ě velmi nad ějná. Ovšem stejn ě jako minulého roku 10. dubna p řišel letos 15. dubna citelný no ční mráz (až 7 stup ňů Celsia pod nulou), který pl ůdky "spálil". Během dalších dn ů z černaly a za čaly postupn ě opadávat. Sklize ň skute čně byla potom slabá. Lépe to dopadlo s broskvemi, které odkvetly pozd ěji. Z ůstala však nad ěje na dobrou úrodu jablek a hrušek. B ěhem léta sb ěrny podniku Ovoce a zelenina masov ě vykupovaly rybíz a angrešt, nalézající údajn ě dobrý odbyt v Anglii. S obavami byla v lét ě o čekávána úroda okurek, protože ji v p ředchozím roce zni čily plísn ě. Letošní obavy p ěstitel ů se však našt ěstí ukázaly jako liché, nebo ť jich sklidili nebývalé množství. Jablka se za čala vykupovat již od po čátku zá ří, nebo ť bylo teplé léto. Úroda ovoce stejn ě jako obilovin byla slušná. První mrazíky se dostavily již na konci října

EKOLOGIE

Secheza Lovosice Stavem pln ění tripartitní dohody o řešení ekologické situace p ři výrob ě viskózového kordového hedvábí ve státním podniku Severo české chemické závody, kterou 24. října p ředchozího roku podepsaly SCHZ, okresní sdružení Strany zelených a Ministerstvo životního prost ředí České republiky se zabývalo jednání, svolané na 9. ledna. Konalo se p římo v lovosickém závod ě, jednoho z nejv ětších zne čiš ťovatel ů ovzduší v našem m ěst ě. Bylo konstatováno, že Secheza skute čně 15. října 1990 odstavila polovinu výroby kordových vláken a snížila v téže mí ře dosavadní zamo ření. Tímto krokem se dokonce kordy "vešly" do hygienické normy pokud šlo o zamo ření pracovního prost ředí sirnatými slou čeninami. Nebyl spln ěn úkol ministerstva pr ůmyslu, které m ělo ve spolu s ministerstvy životního prost ředí a zdravotnictví do 15. listopadu 1990 sestavit komisi pro vypracování expertízy o úniku škodlivin do ovzduší. Tím bylo znemožn ěno její vypracování, p ředpokládané do konce ledna 1991. Ani Strana zelených neplnila dostate čně úkol, který si sama vzala za sv ůj, a to informovanost ve řejnosti prost řednictvím sd ělovacích prost ředk ů. Ukázalo se také, že varianta financování nové technologie výroby viskózy Sv ětovou bankou, jak se o tom minulý rok uvažovalo, byla idealistickou vizí. Problematicky za čaly vypadat též vládní dotace, takže Secheza hledala sponzora.

Neplánované zastavení presidenta republiky Dne 8. kv ětna se u Sechezy neplánovan ě zastavil president republiky Václav Havel. Ekologové okresu hned nato napsali ministrovi p ředsedovi federálního výboru pro životní prost ředí ing. Josefu Vavrouškovi, který jel tehdy s hlavou našeho státu. Presidenta údajn ě informoval o tom, že tento závod má na zne čiš ťování ovzduší zanedbatelný podíl. Ministr ochránc ům p řírody neprodlen ě odpov ěděl a p řislíbil, že Lovosice v brzké dob ě navštíví znovu a obeznámí se s celou problematikou podrobn ěji. Ministerstvo pr ůmyslu však hodlalo v dosavadní výrob ě kord ů na polovi ční kapacitu pokra čovat až do roku 1995. Dne 19. června vydal hlavní hygienik České republiky rozhodnutí, kterým zm ěnil rozhodnutí bývalého Severo českého krajského národního výboru Ústí n. Lab. z 13. srpna i Okresního národního výboru Litom ěř ice z 22. června p ředchozího roku. Ministerstvo zdravotnictví jeho prost řednictvím upozornilo na to, že v obou rozhodnutích, podle kterých m ěla být zastavena výroba kord ů, došlo k porušení zákona.

Secheze Lovosice na druhé stran ě uložil povinnost, aby do t ří let zajistila dosažení pr ůměrných denních koncentrací v okolí podniku v maximální výši u sirouhlíku na 10 µg/m3 a u sirovodíku na 8 µg/m3. Po dobu t ěchto t ří let stanovil hlavní hygienik maximální pr ůměrnou denní koncentraci v okolí u sirouhlíku 50 µg/m3 a u sirovodíku na 40 µg/m3. Dále hlavní hygienik ve svém rozhodnutí doporu čil pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel bezpodmíne čné zahájení procesu "p řijetí nápravných opat ření ke snížení všech škodlivin podílejících se ve svém souhrnu na vytvá ření životního prost ředí".

Konference ochránc ů p řírody V sobotu 9. února se v Okresním dom ě d ětí a mládeže uskute čnila pravidelná pracovní konference dobrovolných pracovník ů Českého svazu ochránc ů p řírody. Hlavní referáty m ěli p ředseda ČSOP prof. S. Chvapil a aktivisté Státní ochrany přírody, p ředevším RNDr. J. Milotová. Okresní organizace tím ukon čila p řípravy na 3. mimo řádný sjezd v dubnu. V pr ůběhu jednání byla vyhodnocena ve řejná fotografická sout ěž "P říroda Litom ěř icka" a byly promítnuty amatérské filmy a diapozitivy s touto problematikou. Na záv ěr vystoupil ředitel Správy chrán ěné krajinné oblasti České st ředoho ří Ji ří Kinský s p řednáškou na téma "T ěžba nerostných surovin v Českém st ředoho ří".

Shromážd ění na nám ěstí Na Mírovém nám ěstí v Litom ěř icích se 8. dubna konal mítink, v ěnovaný ekologickým problém ům. celého okresu. Byl svolán studenty zdejších st ředních škol V rezoluci, která byla adresována P ředsednictvu vlády, ministerstv ům pr ůmyslu, životního prost ředí, financí a České národní rad ě, byly zd ůrazn ěny základní problémy. Konstatovalo se v ní m.j.: "P řestože uplynul již rok a p ůl od listopadových událostí v roce 1989, nezaznamenali jsme podstatnou zm ěnu vztahu naší vlády k životnímu prost ředí našeho regionu. Proto se obracíme k vlád ě a parlamentu této zem ě s hlubokým rozho řč ením a se smutkem nad dosavadním pr ůběhem pé če o životní prost ředí u nás." Dále se zde konstatovalo: "S ohledem na katastrofální zdravotní stav našich obyvatel požadujeme umožnit dostavbu nemocnice v Litom ěř icích a výstavbu nemocnice s poliklinikou v Roudnici n. L." K tomuto prohlášení se postupn ě podepsali také p ředstavitelé okresních a místních státních i samosprávných orgán ů. Celkem se podepsalo asi p ět tisíc ob čan ů.

Den zem ě První oslavy Dne zem ě se konaly z iniciativy Denise Hayese 22. dubna 1970 v USA. O dvacet let pozd ěji se mezi více než 130 stát ů sv ěta, které tento den uznávají, za řadilo i Československo. V letošním roce navrhl Poradní sbor pro ekologickou výchovu Ministerstva územního plánování konání akcí na podporu ekologie v celém týdnu od 13. do 20. dubna pod názvem "Osm dní pro zemi". Na nám ěstí byl uspo řádán 22. dubna od 17ti hodin mítink. Okresní d ům d ětí a mládeže v Litom ěř icích uspo řádal ve spolupráci se základní organizací Českého svazu ochránc ů přírody slavnost Dne zem ě 27. dubna v Jiráskových sadech.

Úložišt ě radioaktivního odpadu Z podn ětu zástupce starosty ing. Vít ězslava Holuba CSc. došlo dne 24. dubna k jednání, na n ěmž byla osv ětlena historie ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách tzv. Richardu II. Za čalo v roce 1959, kdy Československá komise pro atomovou energii doporu čila ÚVVVR Praha jeho ukládání v prostorách uzav řeného dolu Richard II. Tento odpad zde byl potom ukládán na základ ě stavebního povolení, vydaného M ěstským národním výborem Litom ěř ice v roce 1963. V povolení bylo zakotveno, že že p ůjde pouze o odpad nízko aktivní s polo časem rozpadu do 30 let. Jednalo se vesm ěs o odpad z laborato ří, kde se pracovalo s radioizotopy. Více nežli jejich dv ě t řetiny mají polo čas rozpadu do p ěti let. V rámci programu analýzy takovýchto úložiš ť, zpracovávaném komisí pro atomovou energii, bylo provedeno statické posouzení celého objektu dolu.

Na této sch ůzce byla dále řešena problematika odtoku d ůlních vod do m ěstské kanalizace. Reprezentativní jednání, spojené s kontrolou pln ění úkol ů stanovených v roce 1990, se uskute čnilo 30. kv ětna. Ú častnili se jej zástupci ÚVVVR Praha, Krajská hygienická stanice Ústí n. Lab., analogická instituce litom ěř ická, Oblastní bá ňský ú řad Most a zástupci m ěsta i okresu Litom ěř ice. P ři kontrole byla p ředevším hodnocena otázka m ěř ení radioaktivity. Upravená část úložišt ě má objem asi 16.000 m3.

Ekologická lo ď Z Prahy vyplula 23. srpna lo ď, která mapovala zne čišt ění Labe od M ělníku po Hamburku. V ned ěli 25. srpna odpoledne zakotvila v Litom ěř icích u Lodního nám ěstí. Její plavbu zaštítil pražský primátor Jaroslav Ko řán a starostové m ěst Dráž ďany a Hamburk. Iniciátory byli studenti, ekologové a r ůzná k řes ťanská sdružení. Naše m ěsto účastníky plavby uvítalo koncertem velkého dechového orchestru z Lovosic. Na lodi, kterou si zájemci mohli prohlédnout, byla umíst ěna malá výstavka a p řipraveny byly i krátké p řednášky na téma životního prost ředí. O vybudování čisti čky odpadních vod hovo řil zástupce litom ěř ického starosty ing. Vít ězslav Holub.

Čisti čka odpadních vod Ješt ě v tomto roce byly odpadní vody z celého m ěsta vypoušt ěny bez jakéhokoliv čišt ění p římo do Labe. Mezi nejv ětší zne čiš ťovatele náležel dr ůbežá řský závod, Mrazírny a rovn ěž vojenské útvary. Zdejší závod Severo českých vodovod ů a kanalizací za to vybíral tzv. "sto čné". Doposud zde totiž platila výjimka z vodního zákona. Souhlas s vypoušt ěním odpadních vod však skon čil dnem 1. ledna a proto tíživou situaci, která m.j. limitovala další stavební rozvoj m ěsta mohla řešit jenom výstavba čisti čky odpadních vod. S jejím zahájením se po čítalo již v roce 1990, chyb ěly však finan ční prost ředky. Ve výb ěrovém řízení, vypsaném na její projekt i realizaci, zvít ězily Vodní stavby Praha. Pot řebné finance m ěly být získávány ze státních prost ředk ů na pomoc severním Čechám. Celkové náklady byly odhadovány na 200 až 300 milion ů korun. První práce za čaly na b řehu labského ramene naproti Píse čnému ostrovu od 15. zá ří p ředáním staveništ ě hlavnímu dodavateli, Vodním stavbám a.s. Praha. Samotné stavební práce provád ěly Vodní stavby Teplice. Investorem se stal podnik Severo české vodovody a kanalizace v Teplicích a dotována měla být ze státního rozpo čtu. Smlouvu mezi investorem a dodavatelem podepsali jejich zástupci 3. července. Letos probíhala p říprava staveništ ě, která vyžadovala úpravu p říjezdové komunikace od Žalhostic. Za ob ěť jí padla zahrádká řská kolonie. Zárove ň byly v nutné mí ře káceny stromy a zarovnávání terénu. Vybudována byla také výstavba op ěrných st ěn na b řezích řeky. Dokon čení se p ředpokládalo v roce 1995.

Plynofikace Mezi nejd ůležit ější akce pro zlepšení životního prost ředí byla za řazena plynofikace spojená s teplofikací, nebo ť se ukázalo, že tímto prost řednictvím by bylo možno zajistit snížení emisí oxid ů síry a dusíku, produkovaných jak výtopnami tak lokálními topeništi. Od Okresního ú řadu dostalo m ěsto v tomto roce dotaci 1,7 milión ů korun. Budovala se tzv. jižní v ětev plynovodu St řed, která byla projek čně i dodavatelsky zajišt ěna firmou Investav již v roce 1990. Ke konci roku byla prakticky dokon čena, až na n ěkteré domovní p řípojky. Pro stavbu tzv. severní v ětve plynovodu prob ěhlo dne 17. června výb ěrové řízení na dodavatele. Vyhrála je firma Chládek & Tint ěra s.r.o., protože garantovala nejenom vlastní výstavbu plynovodu, ale i rekonstrukce souvisejících inženýrských sítí

Ekologická miliarda Vláda České republiky rozhodla již v listopadu 1990 o uvoln ění tak zvané "severo české ekologické miliardy". Ministerstvo životního prost ředí spolu s Ministerstvem financí z ní letos pro nejnaléhav ější pot řeby okresu Litom ěř ice vy členilo částku 75,900.000 korun.

2. POLITICKÉ POM ĚRY

OB ČANSKÉ FÓRUM

Příprava celorepublikového sn ěmu V sobotu 5. ledna jednalo 49 delegát ů z m ěst a obcí okresu o krystalizaci Ob čanského fóra. Ú častnili se též poslanci Federálního shromážd ění ing. M. Tejkl, P. Ku čera, J. Dejl, P. Gandalovi č a poslankyn ě České národní rady Dr. L. Šepsová. Základem diskuse byly jednak výsledky pracovního jednání OF, konaného 8. prosince 1990 v Olomouci, jednak nám ěty z posledního okresního sn ěmu. Samoz řejm ě, že byly prezentovány také názory tlumo čené delegáty z jednotlivých míst. Litom ěř ický sn ěm se dohodl na následujících bodech: 1. Ob čanské fórum je demokratické politické hnutí. 2. Členství v tomto hnutí je individuální. Je dáno souhlasem s programovým prohlášením z 26. listopadu 1989 a s politickým programem. Členové budou registrováni bez vydávání osv ědčení. 3. Organiza ční struktura tohoto hnutí je vertikální, s vyjasn ěnými kompetencemi a s vyjasn ěnou závazností výsledk ů hlasování. 4. Profesionální aparát, z řízený tímto hnutím, je pod řízen jeho politické reprezentaci. Jeho pracovníci nemohou být členy politické reprezentace. 5. Úrovn ě organiza ční struktury jsou: a) místní a m ěstské; b) okresní organizace; c) republikové, p řípadn ě federální s analogickou strukturou. 6. Organiza ční struktura na každé úrovni je: sn ěm - rada - p ředseda - kolegium. Sn ěm je nejvyšším orgánem, rada orgánem výkonným. P ředseda je předsedou rady. Politickými reprezentanty p říslušné úrovn ě jsou p ředseda a rada, kolegium je poradním orgánem. 7. Práva názorových menšin jsou zaru čena stanovami a budou vymezena. 8. Do orgán ů OF mohou být voleni také členové OF, kte ří získali mandát ve volbách do zastupitelských orgán ů (FS, ČNR a obecní zastupitelstva)." Sn ěm za p ředsedu okresní organizace OF zvolil ing. Richarda Mandelíka, který byl jediným kandidátem. Navrhlo jej okresní koordina ční centrum a ob čanská fóra z Litom ěř ic, Bohušovic a Terezína. Nový p ředseda byl spolu s J. Pa řízkem z Litom ěř ic delegován na celorepublikový sn ěm svolaný do Prahy na sobotu 12. ledna.

Okresní sn ěm OF Dne 9. února se v Litom ěř icích konal okresní sn ěm Ob čanského fóra. Zú častnilo se jej 41 delegát ů s hlasem rozhodujícím. Jako hosté byli p řítomni místop ředseda OF Milan Kondr, poslanci Federálního shromážd ění Petr Ku čera a ing. Milan Tejkl, poslankyn ě České národní rady Milada Mašatová a p řednosta Okresního ú řadu Litom ěř ice Josef Pol. Po zpráv ě p ředsedy okresní rady OF ing. Richarda Mandelíka mu sn ěm vyslovil nesouhlas s jeho vystoupením na celorepublikovém sn ěmu dne 12. ledna, kde jako zdejší delegát hlasoval v rozporu s usnesením p ředchozího okresního sn ěmu. Do usnesení se dostalo také znepokojení nad ekologickou situací na Litom ěř icku a doporu čení pro rázn ější postup okresního ú řadu proti hlavním zne čiš ťovatel ům ovzduší, jmenovit ě proti Severo českým chemickým závod ům v Lovosicích. Pokud šlo o pom ěry v republice a samotném OF považovalo se shromážd ění vyslovilo takto: "P řipustit situaci, aby byly vypsány p řed časné volby nebo podstatn ě rekonstruovány vlády považujeme v dnešní situaci za škodlivé. Proto veškeré kroky OF je t řeba podnikat s tímto v ědomím. Vznikne-li z t ěla OF více stran, musí být jejich nejd ůležit ějším úkolem vytvo řit spole čnou koalici do p říštích voleb. - Ekonomická reforma se nesmí zpomalit ani odchýlit od schválené koncepce. - Členové a orgány OF budou nekompromisn ě vyžadovat po své politické reprezentaci pln ění politického programu a politicky kulturní jednání na všech úrovních".

Rozd ělení OF Na poslední okresní sn ěm Ob čanského fóra okresu Litom ěř ice bezprost ředn ě navázala odd ělená jednání zakládajících skupin dvou nových politických subjekt ů. Na nich byli mimo jiné zvoleni členové dohadovacího výboru, který m ěl zajiš ťovat právní kontinuitu mezi OF a novými organizacemi. V sobotu 6. dubna se stalo to, co viselo ve vzduchu již delší čas. Stejn ě jako v celé republice bylo také v Litom ěř icích Ob čanské fórum rozd ěleno na Ob čanskou demokratickou stranu a na Ob čanské hnutí. Vše "bylo provázeno jistou dávkou ned ůvěry, emocí a sentimentality". P řesto m ěly ob ě nové politické strany zprvu svoje sídlo v prostorách Okresního koordina čního centra OF na Mírovém nám ěstí č. 14.

ODS Vznik strany Místní noviny p řinesly již dne 22. b řezna zprávu, že "na p ůdě Ob čanského fóra se v t ěchto dnech formuje politická strana s prozatímním pracovním názvem Ob čanská demokratická strana". Ihned po skon čení záv ěre čného sn ěmu OF byl svolán okresní přípravný sn ěm ODS. Do zdejšího p řípravného výboru byli zvoleni ing. Richard Mandelík jako p ředseda a dále Jan Pa řízek, Pavel Vilím, pánové Hruška, Slavík, Dušek a paní Mejtová a Zavoralová. Další čty ři se stali členy tzv. Dohadovacího výboru. Na 20. dubna byl svolán do Olomouce celorepublikový kongres. Na n ěj byli delegováno Jan Pa řízek a ing. Richard Mandelík. V litom ěř ickém okrese dosáhl v polovin ě dubna po čet "p ředregistrovaných" člen ů po čet 160 a každým dnem rostl. V ned ěli 5. kv ětna se asi 30 zdejších p říznivc ů ODS sešlo na mítinku s poslancem ČNR Čermákem, jedním z místop ředsed ů republikového koordina čního výboru ODS. Přítomen byl také poslanec Federálního shromážd ění ing. M. Tejkl, žijící v našem měst ě. Debata byla zam ěř ena sm ěrem k aktuální vnitropolitické situaci. M.j. zde bylo řečeno, že "ODS chce dotáhnout až do konce volební program Ob čanského fóra".

Ustavující sn ěm Regionální organizace ODS v Litom ěř icích byla formáln ě založena na řádném ustavujícím sn ěmu, konaném dne 8. června. Hlavním úkolem delegát ů bylo schválení jeho stanov stanov. P ředsedou tzv. oblastního sdružení ODS v Litom ěř icích byl zvolen ing. Richard Mandelík, místop ředsedy M. Zavoralová a R. Slavík.

Místní organizace Přípravný výbor místního sdružení Ob čanské demokratické strany svolal na 19. zá ří do sálu Domu d ětí a mládeže konala ustavující sn ěm místní organizace. Zdejší ob čan Pavel Vilím se již v pr ůběhu roku stal "krajským manažerem" této nové strany. Původní kancelá ř m ěli na Mírovém nám ěstí č. 14, ve druhém poschodí. Ustavujícího sn ěmu se ú častnili také poslanec Sn ěmovny lidu Federálního shromážd ění ing. M. Tejkl a starosta ing. Z. Rosol. P ředsedkyní místního sn ěmu ODS byla zvolena profesorka Gymnázia Josefa Jungmanna paní Zavoralová.

Tisková beseda Ob čanská demokratická strana uspo řádala 3. července v Litom ěř icích tiskovou besedu. Pozvánku dostaly také redakce krajského i celostátního tisku, stejn ě jako televize, ani jedna však zájem neprojevila. Z plánovaného brífinku s p ředsedou okresní rady ODS Richardem Mandelíkem zbyl jenom rozhovor šéfredaktora místního týdeníku "Proud", v ěnovaný do zna čné míry otázkám zem ědělství.

OB ČANSKÉ HNUTÍ

Při rozpadu Ob čanského fóra koordinovala zprvu činnost vznikajícího Ob čanského hnutí PhDr. Eva Hanušová, zástupkyn ě starosty m ěsta. Dne 12. dubna v místních novinách vyzvala, aby se p říznivci tohoto hnutí, jehož program byl bližší původním ideál ům OF, p řihlašovali u ní. Formáln ě se Ob čanské hnutí v Litom ěř icích konstituovalo 2. kv ětna. Na zdejší ustavující sn ěm zavítali p ředsedkyn ě České národní rady JUDr. Dagmar Burešová, poslanec F. Nerad a p řítomen byl i zdejší poslanec v ČNR a zakladatel Ob čanského fóra Zden ěk Bárta. V pracovní části jednání se účastníci sn ěmu shodli na tom, že si okres rozd ělí do šesti st ředisek, které budou mít zastoupení v okresní rad ě. M ěly zprost ředkovávat t ěsn ější styk p řilehlých obcí s okresním centrem. Z Litom ěř ic byli do okresní rady zvoleni MUDr. Emil Sládek, Ivan Vilím, Petr Brzák, dalších šest zastupovalo Lovosice, Roudnici n. L., Št ětí a Úšt ěk. Zástupce Libochovicka byl zvolen na dalším sn ěmu, konaném 15. června. "Ú častníci sn ěmu se shodli na pot řeb ě pokra čovat v díle zapo čatém Ob čanským fórem a cht ějí navázat na vše p řínosné, co z tohoto hnutí povstalo", pravilo se v záv ěre čném prohlášení.

ODA

Z části p říznivc ů Ob čanského hnutí a dalších zájemc ů o členství vznikla na podzim Ob čanská demokratická aliance. Dne 9. prosince uspo řádala v zasedací síni Okresního ú řadu setkání s ob čany. P řítomni byli ministr zem ědělství MVDr. Bohumil Kubát, poslanec Sn ěmovny lidu ing. arch. Pavel Vanda, poslanci České národní rady ing. Old řich Kužílek a ing. Viktor Dobal. Dále pak nám ěstek ministra pro privatizaci a správu národního majetku ing. Jan Herda.

ČSSD

Výro ční sch ůze m ěstské organizace Výro ční plenární sch ůze m ěstské organizace Československé strany sociáln ě demokratické se konala 16. února v zasedací místnosti Knihovny Karla Hynka Máchy. Na programu bylo hodnocení činnosti od vzniku v prosinci 1989 i p řípravy XXV. sjezdu, který se konal po čátkem dubna v Ostrav ě.

Okresní konference Dne 23. února se v lovosické restauraci "Máj" uskute čnila okresní konference Československé sociální demokracie. Ú častnilo se jí na 60 delegát ů. Litom ěř ickou organizaci zastupovali Ji ří Bohatec, Ji ří Trnka a PhDr. Jan Smetana. Za Úst řední výkonný výbor byl delegován Josef Žanda, pocházející z České Lípy. Delegáti zvolili nový okresní výkonný výbor, delegáty na XXV. sjezd strany (za Litom ěř ice PhDr. Jan Smetana a p ředseda okresní organizace, kterým se znovu stal Václav Zden ěk Bartoš.

Nový sekretariát Strana, která do té doby používala zasedací sí ň Stavebního bytového družstva v Teplické ulici č. 2 (u horního nádraží), získala od 15. zá ří vlastní sekretariát. Byl umíst ěn v Lidické ulici č. 18, v prvním poschodí. Z řídila zde také pracovn ě právní a sociální poradnu pro všechny ob čany, v četn ě podnikatel ů.

STRANA ZELENÝCH Okresní konference strany zelených byla uspo řádána v sobotu 23. b řezna v Klubu zdravotník ů na horním konci Velké Dominikánské ulice.

NÁRODN Ě SOCIÁLNÍ STRANA

V sobotu 26. ledna byla v Praze tzv. zemským sn ěmem potvrzena obnova činnosti Národn ě sociální strany - Československé strany národn ě socialistické, která se prohlásila "pravou pokra čovatelkou Československé strany národn ě socialistické zlikvidované komunisty únorovým pu čem v roce 1948". Také v Litom ěř icích našla své p říznivce mezi částí člen ů dosavadní Československé strany socialistické.

REPUBLIKÁNSKÁ UNIE

V ned ěli 3. února byla v Litom ěř icích ustavena místní organizace Republikánské unie, a to v p římém za člen ění pod generální radu Republikánské unie v Praze. Hned za týden 10. února byl svolán její sn ěm. Vyjád řil se k politické i ekonomické situaci státu. Požadoval "odstranit um ělou zam ěstnanost", o čistu správního aparátu "a jednou provždy skon čit s gloriolou tzv. osmašedesátník ů". P ředsedou zdejší organizace byl ing. Miroslav Rozmara.

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA

Vůbec první místní organizace Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa v okrese byla založena dne 21. ledna 1991. P ředsedou místní organizace Litom ěř ice a Želetice Republikánské strany - Republikánského sdružení Československa, jak zn ěl tehdy název tohoto politického sm ěru byl v tomto roce Ji ří Beneš. P ředseda strany PhDr. Miroslav Sládek dostal b ěhem prvních m ěsíc ů roku několikrát prostor v místních novinách. Na po čátku kv ětna se ustavila i její okresní výbor, jehož p ředsedkyní byla zvolena V ěra Kamluková z Litom ěř ic. Ve st ředu 25. zá ří odpoledne se v areálu letního kina na St řeleckém ostrov ě konal mítink Republikánské strany, kde hlavní projev p řednesl PhDr. Miroslav Sládek. Podle místních novin "Proud" zaujal n ěkolik set ob čan ů, kte ří si jej p řišli vyslechnout, "nesmírným šarmem, s nímž p řiblížil ekonomické, sociální i politické cíle této strany."

KS Č

Plenární zasedání okresního výboru Komunistické strany Čech a Moravy, konané 28. února, se zabývalo p ředevším otázkou zem ědělství. Vyplývalo to z obav o další existenci bývalých jednotných zem ědělských družstev, spojených s p řípravou nového zákona o p ůdě. P ředseda okresního výboru Milan Jevoš vyzval ob čany, "kterým záleží na tom, abychom m ěli zajišt ěnou výživu, aby nepodporovali návrh zákona o p ůdě (p ředkládaný iniciativní skupinou poslanc ů okolo pana Tyla). Upozornil dále, že "v této souvislosti lze posílat Federálnímu shromážd ění petice". Vycházel z toho, "že i ve vysp ělých kapitalistických státech je zem ědělství dotováno státem". Od 3. zá ří zavedla také KS ČM pravidelné poslanecké dny, konané každé první pond ělí v m ěsíci na okresním sekretariátu v Turgen ěvov ě ulici č. 15.

STRANA P ŘÁTEL PIVA

Organizace této pon ěkud recesistická strana m ěla ve m ěst ě a okolí asi sto člen ů. Krom ě samotných Litom ěř ic pocházeli z Píš ťan, Žalhostic, Velkých Žernosek, Malí če, Michalovic, Mi řejovic, Nu čni ček, Terezína a Roudnice n. L. V soukromém mi řejovickém hostinci "Na kope čku" se v polovin ě srpna uskute čnila první valná hromada strany, kde bylo také prodáváno nulté číslo stranických novin, vydané v po čtu asi t řiceti výtisk ů. Strana m ěla smlouvu s vedením litom ěř ického pivovaru, které ji podporovalo, nebo ť se vlastn ě jednalo o svérázný zp ůsob reklamy.

VÝRO ČÍ A TRADI ČNÍ OSLAVY

Památka Jana Palacha V tomto roce se poprvé objevilo datum 19. ledna, ozna čené jako památný den Československé federativní republiky. Lidé vzpomínali na atmosféru p řed t řiadvaceti lety, kdy zem řel Jan Palach, který se na protest proti okupaci republiky Sov ětskými vojsky a totalitním prom ěnám sám na Václavském nám ěstí upálil.

Oslavy 1. máje Podobn ě jako p ředchozího roku se nekonaly žádné manifestace. Vše bylo organizováno jako lidová veselice, za čínající v 10 hodin dopoledne. Odpoledne od 14. hodiny se konal majáles. Vesm ěs studentský pr ůvod sm ěř oval z nám ěstí do Jiráskových sad ů a odtud sm ěrem na Hrádek. Vlastní politickou akci uspo řádali pouze komunisté, kte ří se v 10 hodin shromáždili na úpatí Mostné hory.

Oslavy dne osvobození V tomto roce se poprvé konaly 8. kv ětna, ve výro ční den uzav ření p řím ěř í, které formáln ě ukon čilo 2. sv ětovou válku. Pietního aktu na h řbitov ě, konaného v 17. hodin, se ú častnili p ředevším členové KS ČM, p řítomni však byli také členové ČSSD, ČSS, ČSL, Ob čanského hnutí, Strany zelených, Republikánské unie a dokonce také ODS. Záštitu nad celou akcí p řevzal M ěstský ú řad. Hlavním projevem byl pov ěř en autor této kroniky.

Snahy o udržení jednoty Československa Výzva Pavla Tigrida z 21. zá ří, ur čená všem ob čan ům Československa, aby se postavili za udržení jednoty státu a požadovali vyhlášení referenda o jeho dalším osudu, našla ohlas i v Litom ěř icích. Podpisové archy se plnily stovkami jmen zdejších ob čan ů. Podpisy se sbíraly na pracovištích, na Mírovém nám ěstí a v Dlouhé ulici. Velmi ob čansky se p řitom angažovali zejména studenti Gymnázia Josefa Jungmanna. Podepsalo ji p řes dvacet tisíc ob čan ů, protože se shodou okolností v téže dob ě konala výstava "Zahrada Čech".

Vztah ke Slovensku U p říležitosti oslav 28. října odpov ěděl starosta m ěsta v "Radni čním zpravodaji" na dotaz co si myslí o rozd ělení státu m.j. toto: "P řípadný rozpad by pro život m ěst a obcí m ěl podle všeho negativní dopad, nebo ť politika a ekonomika jsou velmi úzce propojeny. Nedovedu si p ředstavit hranice mezi Českou a Slovenskou republikou, vznik dvou subjekt ů, které hospoda ří na základ ě smluv. Na ty bychom snad ani nem ěli právníky". 3. VEDENÍ M ĚSTA A VE ŘEJNÁ SPRÁVA

STRUKTURA M ĚSTSKÉHO Ú ŘADU

Vedení m ěsta V čele m ěsta stál od komunálních voleb v listopadu 1990 starosta ing. Zden ěk Rosol. Prvním místostarostou byl ing. Vít ězslav Holub CSc., druhým PhDr. Eva Hanušová. Oba p ři výkonu svých funkcí, krom ě zastupování starosty řídili každý t ři odbory m ěstského ú řadu. Prvnímu místostarostovi podléhaly odbory stavební, finan ční a obchodní. Druhému odbor školství, organiza ční a vnit řních v ěcí, plus bytový. Řízením týmu pracovník ů celého ú řadu byl na zasedání zastupitelstva dne 14. února pov ěř en nov ě zvolený tajemník ing. Jind řich Hauptman. Z organiza ční struktury Městského ú řadu a jím založených podnik ů vyplývalo, že pro jednotný systém řízení náleželi do kompetence vedení m ěsta ředitel M ěstského bytového podniku JUDr. Jan Čapek, ředitel Technických služeb m ěsta Vladimír Jína i ředitel M ěstské prádelny a čistírny Lud ěk Veselý. Odbor ů M ěÚ bylo celkem 6. Celkový po čet zam ěstnanc ů činil na po čátku tohoto roku 49.

Odbor bytový Vedoucí byla Marie Kafková. Na tomto úseku byl provád ěn výkon státní správy podle zákona o hospoda ření s byty, ob čanského zákoníku, správního řádu a dalších souvisejících p ředpis ů a vyhlášek.

Odbor ekonomický Jeho vedením byla pov ěř ena Ludmila Vrabcová. Úkolem odboru bylo provád ění přenesené státní správy na úseku financí, správy a ochrany majetku i jeho revizí. Vykonával také správu daní a poplatk ů dle vyhlášky 16/62 Sb. Spravoval fondy m ěsta a zajiš ťoval jejich zákonné využívání.

Odbor školství, kultury, zdravotnictví a sociální Vedoucí odboru byla Helena Bitrichová. Její úsek po dohod ě se Školským ú řadem předkládal návrhy na z řizování či rušení mate řských škol a školních jídelen. Dále hospodá řsky zabezpe čoval provoz i údržbu mate řských škol, základních škol, zvláštní školy, Lidové školy um ění a školních jídelen. P řipravoval zápisy do prvních t říd základních škol i školek. Úsek zdravotnictví p ředkládal návrhy na z řizování a rušení jeslí. Úsek sociálního zabezpe čení zajiš ťoval pro Okresní správu sociálního zabezpe čení prošet ření žádostí o zvýšení d ůchod ů. Dále zabezpe čoval zajišt ění pe čovatelské služby pro nemocné ob čany, provoz klubu d ůchodc ů a dom ů s pe čovatelskou službou. Úsek kultury sledoval oznamovací povinnost kulturních akcí a zajiš ťoval vlastní kulturní akce m ěsta.

Odbor stavební Vedoucím odboru byl ing. Jan Nejtek. Odbor byl orgánem M ěstského ú řadu pro výkon státní správy na úseku výstavby, územního plánování. Vykonával činnost na úseku územn ě správním, stavebn ě správním, investi čním i životního prost ředí. Na úseku investorské činnosti zajiš ťoval p řípravu a zpracování investi čního programu rozvoje m ěsta.

Odbor obchodní a turistického ruchu Jeho vedoucím byl ing. Ivan Palán. Náplní práce odboru bylo zakládání podnik ů ve správ ě m ěsta, kontakty s bankovními ústavy, vyhledávání sponzor ů a p říprava podklad ů pro nabídková řízení. Do jeho kompetence m.j. náležel také pronájem i prodej pozemk ů a jejich evidence. V sou činnosti se Sdružením historických m ěst a obcí se podílel na vydávání informa čních a propaga čních materiál ů. Ve vazb ě na stavební odbor p řipravoval též podklady pro nabídky k p řevodu majetku m ěsta. Vykonával též kontrolní činnost (doprava, stánkový prodej, prodej alkoholických nápoj ů, reklamní a rekrea ční činnost).

Odbor organiza ční a vnit řních v ěcí V jeho čele stál Petr Brzák. Odbor zajiš ťoval výkon státní správy na úseku vnit řní správy, p ůsobil jako ur čitý servis pro pot řeby všech ostatních odbor ů. Dále zajiš ťoval matri ční agendu, zabýval se organizací civilní obrany. Vyřizoval rovn ěž stížnosti ob čan ů, zabýval se p řestupky a zajiš ťoval ve řejné akce na území m ěsta.

Platnost dvou mandát ů do zastupitelstva Vzhledem k tomu, že na ustavujícím shromážd ění m ěstského zastupitelstva, konaného dne 29. listopadu 1990 byly vzneseny pochybnosti ohledn ě platnosti mandát ů ing. Jana Bechyn ěho a Jaroslava Brabce, byl o vyjád ření požádán Krajský soud v Ústí n. L. Na základ ě jeho usnesení ze dne 13. prosince 1990, rozhodlo nejbližší zasedání m ěstské rady, konané dne 10. ledna 1991, že u ing. Jana Bechyn ěho není o platnosti mandátu pochyb. Pokud šlo o mandát Jaroslava Brabce provedl sekretariát starosty písemný dotaz, zda se jej nechce vzdát. Po jeho záporné odpov ědi byl u čin ěn dotaz u jeho zam ěstnavatele, Krajské správy SNB v Ústí n. L., ve v ěci jeho funk ční a územní písemnosti. Protože sv ůj služební pom ěr ukon čil, nebyl zrušen ani jeho mandát. Rada m ěsta to vzala na v ědomí dne 21. b řezna.

Setkání starost ů Ve čtvrtek 7. února bylo na M ěstském ú řad ě Lovosice uspo řádáno setkání starost ů a místostarost ů z Litom ěř ic, Roudnice n. L. a Št ětí. Jeho ú čelem byla porada o spole čných problémech a hledání cest ke vzájemné spolupráci. Hovo řili o vyhlášce, týkající se místních poplatk ů, které m ěly být jedním ze zdroj ů p říjm ů m ěst. Zkušenosti z Litom ěř ic i Roudnice n. L. ukazovaly pot řebu provedení rajonizace m ěst, t.j. rozd ělení zástavby do n ěkolika zón, podle nichž by se vym ěř oval. Hovo řilo se také o turistickém ruchu a o vybavení m ěstských ú řad ů výpo četní technikou. Celým jednáním prolínaly otázky financování a hledání cest k navýšení p říjmové části rozpo čtů. Starostové se záv ěrem dohodli na setkáních každý sudý týden ve čtvrtek. Příští setkání se konalo 21. února v Litom ěř icích a na programu byla činnost Technických služeb, Spo řitelny, prodej dom ů a byt ů, problémy St řední zdravotnické školy a další otázky.

Demokratický blok Dne 20. b řezna se konala porada člen ů m ěstského zastupitelstva, zvolených předchozího roku v rámci Demokratického bloku. P ůvodní úmysl byl sice spolupracovat pouze práv ě do t ěchto voleb, za čalo se však ukazovat stále z řeteln ěji, že koali ční spolupráce by m ěla mít více mén ě trvalý charakter. V pr ůběhu sch ůzky navrhli zástupci ČSS a Strany zelených, že by bylo vhodné prosazovat obnovení tzv. "kulatých stol ů", které sehrály pozitivní roli v prvé polovin ě roku 1990. Hovo řilo se též o problému, kdo a na jakém základ ě jmenoval členy privatiza ční komise. V diskusi se všichni p řítomní shodli v tom, že by se jich samoz řejm ě m ěli zú čast ňovat pouze zástupci demokratických sil okresu, t. j. bez komunist ů a republikán ů. Nezdar pokusu o obnovu "kulatých stol ů" Uvažované obnovení této formy se nezda řilo. Dne 27. b řezna se sch ůzky, konané v zasedací síni M ěstského ú řadu, ú častnili pouze zástupci ČSS, ČSSD, Strany zelených a ČSL. P řišel také zástupce tzv. "Svobodné ligy", zájmové organizace voják ů z povolání. Ú čast p řislíbilo také Ob čanské hnutí a Republikánská unie, ale nakonec se nedostavili. Výsledkem jednání bylo rozhodnutí svolat po velikonocích ekonomický mítink na nám ěstí. Byl potom uskute čněn 8. dubna.

Dopl ňovací volby do rady m ěsta Po rezignaci ing. Josefa Nováka na členství v m ěstské rad ě, který byl pov ěř en funkcí ředitele Státních les ů, byl na zasedání m ěstského zastupitelstva dne 16. kv ětna byl zvolen za nového člena rady ing. Ivan Špatenka. P ři hlasování aklamací zvít ězil proti druhému kandidátovi, ing. Janovi Bechyn ě.

Nový člen zastupitelstva Po rezignaci Ji řího Michálka (KS ČM) p řevzal dne 1. srpna jeho mandát Dr. Pažout z téže strany.

Integrace a dezintegrace Do roku 1978 se Litom ěř ice skládaly z m ěsta, p ředm ěstí a Pokratic, které k nim byly p řipojeny v roce 1961. Administrativním za člen ěním Trnovan za čala probíhat integrace okolních obcí, která v roce 1980 zahrnula do správního obvodu M ěstského národního výboru obce a osady Hlinná, Kamýk, Kundratice, Lbín Mi řejovice, Mlékojedy, Podviní, Tlu čeň a Trnovany. V letech 1990 až 1993 došlo op ět k jejich dezintegraci. S platností od 1. července 1990 se obnovila samostatná obec Mlékojedy a Hlinná, k níž se p řipojily Kundratice a Lbín. Dne 31. prosince 1991 se p řipojila také Tlu čeň. S ú činností od 1. zá ří 1990 byla vytvo řena obec Trnovany s místní částí Podviní. Kamýk se osamostatnil k 1. lednu 1992, zatímco Mi řejovice k 1. lednu 1993.

Radni ční zpravodaj Městský ú řad za čal v červnu vydávat jednou za čtrnáct dní vlastní periodikum pod názvem "Radni ční zpravodaj". Jeho tisk zajiš ťovala firma Ados Ústí n. L., řízením byl pov ěř en Petr Brzák, vedoucí odboru vnit řních v ěcí M ěstského ú řadu.

Finan ční situace m ěsta V prvé čtvrtin ě roku konstatoval starosta ing. Zden ěk Rosol ve řejn ě v místních novinách, že "finan ční situace m ěsta je velice špatná, protože obce nejsou dosud zcela samosprávné". Na zasedání zastupitelstva dne 21. února ji charakterizoval dokonce jako "katastrofickou". Za p ředpokládaného finan čního p řísp ěvku 28 milion ů a vlastních p říjmech 10 - 12 milion ů korun byl m ěstský ú řad nucen hospoda řit "velmi úzkostliv ě". Pouze školství a zdravotnictví se stalo jedinými odv ětvími, která byla od po čátku chrán ěna krácení prost ředk ů.

Výsledky hospoda ření Oproti po čáte čním obavám dopadlo hospoda ření m ěsta v tomto roce dob ře a skon čilo dokonce p řebytkem ve výši 13,768.000 korun. Oproti rozpo čtovaným 59,090 korunám p říjm ů a výdaj ům ve stejné výši, činily nakonec skute čné p říjmy 81,418.000 korun a zatímco výdaje 67,650.000 korun. P říznivý výsledek byl dosažen zejména prodejem nemovitostí v dražbách a dosavadním nájemník ům. Oproti p ůvodnímu předpokladu byl výsledek vyšší o 8,387.000 korun. Menším dílem se tak stalo zvýšením státní globální dotace pro školství, sociální v ěci, místní hospodá řství a na valorizaci mzdových fond ů. Oproti rozpo čtu činil 5,109.000 korun. Zvýšeny byly také finan ční prost ředky na investi ční akce (plynovod a d ům pe čovatelské služby), a to o 3,533.000 korun. Plánovaný p říjem p řekro čily také Technické služby m ěsta (o 344.000 korun). - Plánované výdaje byly p řekro čeny o 1,426.000 korun na rekonstrukce komunikací v ulicích Dlouhá, Velká Dominikánská, Zahradnická, Máchov ě a na rekonstrukci parkovišt ě Na valech. Navýšení rozpo čtu v oblasti školství o 6,485.000 korun se odrazilo v opravách školských za řízení a dokon čení rekonstrukce objektu v Masarykov ě ulici pro Základní um ěleckou školu (býv. Lidovou školu um ění). Dokon čení rekonstrukce Divadla Karla Hynka Máchy si v tomto roce vyžádala částku 7,664.000 korun, zatímco rekonstrukce gotické hradu 1,233.000 korun.

Městská policie Městský ú řad v Litom ěř icích vyhlásil na ja ře výb ěrové řízení na obsazení člen ů městské policie. Termín p řihlášek byl do 25. června. Fungovat m ěla za čít od listopadu, ale nakonec byli m ěstští policisté pouze vybráni a byly p řipraveny podmínky pro to, aby útvar mohl za čít fungovat hned od za čátku následujícího roku.

Sdružení m ěst a obcí Dne 15. listopadu se v Bohušovicích n. O. setkali zástupci Sdružení severo českých měst a obcí z litom ěř ického okresu. (Sdružení bylo de fakto ustaveno 24. kv ětna, kdy se v Chomutov ě sešla poprvé jeho rada). Po úvodu starosty Bohušovic p řednesl litom ěř ický místostarosta ing. Vít ězslav Holub návrh "Prohlášení starost ů m ěst a obcí ekologicky postižené oblasti okresu Litom ěř ice". Po odhlasování bylo zasláno premiérovi vlády České republiky i ministr ům pro životní prost ředí a financí.

POSLANECKÉ DNY Od pond ělí 11. února byla v zasedací místnosti v p řízemí M ěstského ú řadu poprvé otev řena tzv. "Poslanecká kancelá ř". V dopoledních hodinách zde byl p řítomen poslanec Sn ěmovny lidu Federálního shromážd ění ing. Milan Tejkl a odpoledne poslanec České národní rady Zden ěk Bárta. Tak zvané "Poslanecké dny" se potom opakovaly každé pond ělí.

OKRESNÍ Ú ŘAD

Pravomoci okresního ú řadu Okresní ú řad v Litom ěř icích byl z řízen dnem 25. listopadu 1990 ve smyslu zákona č. 425/90 Sb., který na n ěj p řevedl povinnosti a práva bývalého okresního národního výboru. Podle téhož zákona na n ěj byly p řevedeny též n ěkteré pravomoci, které do té doby vykonával Severo český krajský národní výbor v Ústí n. Lab., zrušený stejn ě jako všechny ostatní k 31. 12. 1990. Na druhé stran ě byla podle zákona o obcích č. 367/90 Sb. část pravomocí bývalého ONV p řenesena na tzv. "pov ěř ené obecní ú řady", které byly schváleny na řízením vlády České republiky č. 475/90 Sb. V litom ěř ickém okrese to bylo na m ěstské ú řady v Litom ěř icích, Lovosicích, Roudnici n. Lab., Libochovicích, Úšt ěku a T řebenicích.

Struktura okresního ú řadu Okresní ú řad v Litom ěř icích v čele s p řednostou Josefem Polem tvo řilo od 1. ledna 1991 celkem 12 referát ů, kancelá ř p řednosty a štáb civilní obrany. - Do čela finan čního referátu byl jmenován ing. Ladislav Kožíšek. Jeho rozpo čtové odd ělení zabezpe čovalo rozhodnutí o státním p řísp ěvku pro stavebníky rodinných domk ů a spolupracovalo s referátem zdravotnictví a sociálních v ěcí p ři výplat ě sociálních dávek ob čan ům. Odd ělení daní a poplatk ů jim poskytovalo metodickou pomoc p ři placení daní. Ve spolupráci s živnostenským referátem zajiš ťovalo metodiku a správu domovní dan ě, místních daní a poplatk ů (místních i správních). Dále zajiš ťovalo metodiku cenové politiky soukromých podnikatel ů. Odd ělení majetkoprávní vydávalo rozhodnutí o p řid ělení pozemk ů do osobního užívání, podle zákona č. 403/90 Sb. o zmírn ění následk ů n ěkterých majetkoprávních křivd minulého období vydávalo p říslušná potvrzení, vedlo evidenci dlužník ů na zem ědělských p říd ělech a poskytovalo informace o výši dluh ů. Dále dávalo souhlas při p řevád ění byt ů nebo rodinných domk ů z vlastnictví státu do osobního majetku ob čan ů. - V čele referátu dopravy stál František Morkus. Rozhodoval v oblasti silni čního hospodá řství o uzavírkách silnic, dále povoloval zvláštní užívání silnic, o inženýrských sítích souvisejících prostorov ě s komunikacemi. Vykonával také odborný dozor nad pozemními komunikacemi. Pokud šlo o dopravu samotnou rozhodoval o ud ělení či odejmutí povolení provozovatel ů vnitrostátní automobilové nákladní dopravy, ud ěloval povolení k mezinárodní silni ční doprav ě našimi provozovateli. Také rozhodoval o povolení p řepravy zvláš ť t ěžkých nebo rozm ěrných předm ětů a užívaní odpovídajících vozidel. Vykonával státní odborný dozor ve věcech dopravy a řešil p řestupky.

- Referát školství, jehož vedoucím se stal Vladislav Kvapil m ěl právo z řizovat a rušit speciální základní školy p ři zdravotnických za řízeních, pomocné školy, zvláštní školy, základní um ělecké školy (býv. lidové školy um ění), školská za řízení mimo vyu čování i výchovného poradenství, za řízení školního stravování a podobn ě. Dále jmenoval a odvolával ředitele uvedených za řízení a po dohod ě s obcemi také ředitele předškolních za řízení a základních škol. Rozhodoval o síti škol a školských za řízení, přid ěloval prost ředky mzdové i ty, které byly ur čeny na u čebnice a školní pom ůcky hrazené státem. - Ve funkci referátu zem ědělství stanul ing. Lud ěk Wünsch. Jeho pracovníci zabezpe čovali jak zrušení užívacího práva, tak navracení p ůdy soukromým zem ědělc ům, majetkoprávní vztahy k p ůdě starého českého majetku i tzv. p říd ěly v bývalých n ěmeckých částech okresu. Dále zajiš ťoval ochranu zem ědělského p ůdního a lesního fondu. Úsek myslivosti tohoto referátu řešil evidenci zbraní a jejich p řevody a zejména lovecké lístky. Rovn ěž organizoval vyšší myslivecké zkoušky a schvaloval plány odlovu a s čítání zv ěř e. - Dnem 1. srpna vznikl na Okresním ú řad ě Litom ěř ice Pozemkový ú řad. M ěl postavení samostatného referátu se dv ěma odd ěleními - majetkoprávním a odd ělením pozemkových úprav. Pozemkový ú řad uvedl do života zákon č. 229/91 Sb. o úprav ě vlastnických vztah ů k p ůdě a jinému zem ědělskému majetku, t.j. zem ědělské p ůdě, lesní p ůdě a vodním plochám i zem ědělským budovám a stavbám. - Vedoucí živnostenského referátu byla jmenována Marcela Ro čková. Provád ěla se zde registrace soukromých podnikatel ů (podle zákona č. 105/90 Sb.) i poradenská činnost. Vedle tohoto odd ělení zde bylo také odd ělení kontroly, provád ějící odborný dohled nad dodržováním podmínek vydaných registrací, řešily se stížnosti a podn ěty ob čan ů. - Referát regionálního rozvoje a územního plánování vedl ing. arch. Václav Protiva. Po řizovala se zde p ředevším plánová dokumentace, jejíž p řípravu a zpracování referát koordinoval ve vztahu ke koncepcím rozvoje regionu i k požadavk ům jednotlivých m ěst, obcí, podnik ů a institucí. - Vedoucím referátu bytového hospodá řství, obchodu a služeb byl Miroslav Evald. Na úseku bytového hospodá řství se zde provád ěla poradenská činnost a řešily stížnosti ob čan ů ohledn ě p řid ělování byt ů. Poradenská činnost se týkala i nebytových prostor. Kontrolní činnost se týkala dodržování zákonnosti na úseku bytového hospodá řství m ěstských a obecních ú řad ů. Ve vztahu k obchodu referát sledoval zásobování okresu, provád ěl poradenskou činnost i kontroly a vy řizoval stížnosti ob čan ů. Ve stejném rozsahu p ůsobil i na úseku služeb, kde mimo to řešil problematiku spojenou s činností podnik ů, u nichž byl okresní ú řad tzv. "zakladatelem". Týkalo se to i delimitací Okresního podniku bytového hospodá řství a Okresního podniku technických služeb. Od po čátku roku řešil řešil situaci spojenou s privatizací dalších "svých" podnik ů, zejména Okresního podniku služeb, Restaurací a jídelen i Kovovýroby Litom ěř ice. Tato náro čná činnost se týkala také řady dalších organizací obchodu a služeb, jako Potraviny, Pramen, Zeleniny, Od ěvy, Domácí pot řeby, Klenoty, Drobné zboží a Drogerie. - Referát vnit řních v ěcí vedený Vladimírem Kolbabou zajiš ťoval p ředevším vnit řní chod celého okresního ú řadu. P římý styk s ob čany zajiš ťovalo správní odd ělení, zabezpe čující odvolací řízení ve druhé instanci na úseku p řestupk ů, přestupkové řízení v první instanci na úseku spoj ů, jednání o ztrátách a nálezech, vy řizování žádostí a stížností ob čan ů ohledn ě ve řejného po řádku, i vyhledávání pot řebných doklad ů v archivu. V nep římém jednání, které zprost ředkovávaly m ěstské a obecní ú řady pro své ob čany referát zabezpe čoval metodickou pomoc p ři evidenci obyvatel, poradenskou činnost na úseku správního řízení a v sou činnosti s Okresní vojenskou správou odvody branc ů. Na starosti m ěl také poradenství p ři uplat ňování shromaž ďovacího práva a p řípravu i organizaci celostátních akcí, jako voleb, s čítání lidu a podobn ě. Na úseku matri ční agendy povoloval zm ěny jména a státního ob čanství a vydával p říslušná osv ědčení. Řídil také všech čtrnáct matri čních obvod ů okresu.

- Vedoucím referátu kultury byl Josef Havránek, který se do této funkce vrátil po dvaceti letech "normalizace". Referát řídil a koordinoval činnost okresních kulturních za řízení, vytvá řel prostor kulturn ě výchovné a zájmové um ělecké činnosti a odpovídal za obsahové, organiza ční a materiální zabezpe čení systému "Mládež a kultura". Dále koordinoval mimoškolní vzd ělávání a výchovy, vytvá řel podmínky pro kulturní a spole čenský život jiných národností a ob čan ů rómského p ůvodu. Prov ěř oval výkon státní správy v této oblasti u m ěstských a obecních ú řad ů. V neposlední řad ě zabezpe čoval finan ční prost ředky pro jím p římo řízené kulturní organizace a za řízení ve m ěstech i obcích. Na starosti m ěl také památkovou pé či, kde vykonával funkci státní správy, zajiš ťoval evidenci kulturních památek a vydával závazná stanoviska k restaurátorským pracím. V p římém kontaktu s ob čany zajiš ťoval registraci periodického i neperiodického tisku, vyjad řoval se k obnov ě a údržb ě kulturních památek a udržoval kontakt s t ěmi, kdo byli v letech 1948 - 1989 z politických důvod ů jakkoliv postiženi. - Do čela referátu zdravotnictví a sociální pé če byl jmenován Ji ří Dušek. Jeho úsek zajiš ťoval úkoly státní správy v oblastech nazna čených jeho názvem. Pokud jde o zdravotnictví to bylo rozhodování o odvoláních ob čan ů ohledn ě lé čebn ě - preventivní pé če, rozhodování o poskytnutí bezplatné lé čebné pé če cizím státním p říslušník ům a spolupráce se zdravotními za řízeními p ři hromadných epidemiích. Dále na základ ě návrhu okresního hygienika ud ěloval referát pokuty za porušování p říslušných předpis ů a mohl rozhodnout o zastavení závadných staveb a dokonce o zákazu užívání nebo provozu závod ů. M ěl výkonnou pravomoc také na úseku povinné ústavní lé čby. Na úseku sociální pé če rozhodoval o poskytování p řísp ěvk ů na opat ření zvláštních pom ůcek a opravách byt ů zvláš ť t ěžce postiženým ob čan ům, dále o p řísp ěvcích na dietní stravování, pomáhal finan čně t ěm, kterým nebylo možno zajistit zam ěstnání. V oblasti sociální pé če o spole čensky "nep řizp ůsobivé" ob čany rozhodoval o pen ěžitých či v ěcných dávkách. V jeho pravomoci bylo dále rozhodování o p řijetí do ústav ů sociální pé če. Pokud šlo o pé či týkající se rodin a d ětí, rozhodoval v naléhavých případech o umíst ění do náhradní výchovy, o p řísp ěvcích na výživu d ětí a podobn ě. - Referát životního prost ředí vedl ing. arch. Jan Zadražil. Podle požadavk ů příslušného ministerstva se v prvních m ěsících roku teprve dobudovával tak, aby výhledov ě mohl zabezpe čovat státní správu komplexn ě na úseku vodního hospodá řství, ochrany ovzduší, odpadového hospodá řství, stavebního řádu a geologie, ochrany p řírody i zem ědělského a lesního p ůdního fondu. Zatím na úseku stavebního řádu státní správy geologie zajiš ťoval odvolání proti správním rozhodnutím orgán ů nižších stup ňů , jako zakladatel ur čoval organizace k dobývání výhradních ložisek a rozhodoval o odvoláních ve v ěcech povolování staveb v ur čitých územích. Na úseku státní správy vodního hospodá řství vydával povolení k nakládání s vodami, vodohospodá řským stavbám, stanovoval ochranná pásma vodních zdroj ů. Co se týkalo ochrany ovzduší provád ěl řízení o pokutách za jeho zne čiš ťování, vyhlašoval regula ční opat ření atd. Státní ochranu p řírody vydával závazná stanoviska k zásah ům, které by mohly vést k poškození významných krajinotvorných prvk ů, vyhlašoval do časn ě chrán ěné plochy a výtvory i památné stromy. Zpracovával ochraná řské plány pro chrán ěná území a rozhodoval o poskytnutí výjimek ze stanovených podmínek. Měl v této oblasti p ůsobnosti také sank ční práva. Setkání starost ů V úterý 15. ledna se uskute čnilo první setkání starost ů m ěst a obcí s pracovníky Okresního ú řadu v Litom ěř icích. P řítomni byli také ředitel Ú řadu práce Ivan Vilím a předseda okresní komise pro privatizaci ing. Petr Vaverka. P řednosta okresního ú řadu Josef Pol p ředstavil vedoucí jednotlivých referát ů. V pr ůběhu dalšího jednání byla vysv ětlen také problém sestavování rozpo čtů, který v nových podmínkách činil mnohým starost ům velké problémy. Diskuse se týkala p ředevším dotaz ů na pravomoci obecních a m ěstských ú řad ů, malé privatizace a rozvoje i pravidel soukromého podnikání. - Na 24. října svolal p řednosta Okresního ú řadu další sn ěm starost ů m ěst a obcí okresu k projednání a posouzení nového systému rozd ělování finan čních prost ředk ů v p říštím roce.

Okresní shromážd ění Tato nová instituce vznikla podle nové legislativy po komunálních volbách. Městské zastupitelstvo do n ěj dne 3. ledna zvolilo starostu ing. Zde ňka Rosola, jeho zástupce ing. Vít ězslava Holuba, PhDr. Evu Hanušovou a dále MUDr. Sládka, ing. Gryndlera, pana Smolíka, ing. Špatenku, ing. arch. Jarkovského, ing. Kvapila, pana Veselého, MUDr. Kej ře, pana Fouska, MUDr. Št ětinovou, MUDr. Milotu a ing. Vaverku. Prvé jednání bylo uskute čněno 15. února. P ředm ětem jednání byly především návrhy výše dotací pro jednotlivé m ěstské a obecní ú řady. Po dvouhodinové diskusi doznal p ůvodní návrh usnesení výrazných zm ěn. Z 6Oti přítomných člen ů hlasovalo 39 pro jeho p řijetí, 11 bylo proti a 7 se zdrželo hlasování. V diskusi byla kritizována výstavba krytého plaveckého bazénu i dostavba Domu kultury v Litom ěř icích "jako p řepych". Kritika sm ěř ovala rovn ěž na Technické služby v Prosmykách. P řestože celkový rozpo čet okresu byl snížen o 8,300.000 korun, rozpo čty obcí z ůstaly na stejné úrovni jako v p ředchozím roce. Sníženy byly dotace pro Okresní ú řad v Litom ěř icích a státní podniky. - Druhé jednání okresního shromážd ění se uskute čnilo 27. února. Podstatným bodem, který se týkal našeho města, bylo schválení nutných finan čních prost ředk ů na dostavbu Domu kultury a pokra čování stavby krytého plaveckého bazénu. - Další jednání bylo konáno 20. června. Zabývalo se op ět p ředevším finan čními záležitostmi, tentokrát výsledky hospoda řením bývalých národních výbor ů za rok 1990. Ve druhé části jednání projednalo a schválilo podrobný rozpo čet Okresního ú řadu v Litom ěř icích na letošní rok, v četn ě rozd ělení rezervy ve výši 7,380.000 korun. Podobn ě byl rozd ělen tém ěř patnáctimiliónový p řebytek z lo ňského roku.

FINAN ČNÍ Ú ŘAD

S platností od 1. července 1970 byly z dosavadních odbor ů státních financí p ři ONV a KNV z řízeny okresní a krajské finan ční správy. Jsou to samostatné ú řady, podléhající ministerstvu financí. Od roku 1991 byly tyto správy p řejmenovány na finan ční ú řady, které získaly i vyšší pravomoci. V našem m ěst ě byl umíst ěn ve Dvo řákov ě ulici č. 1. Finan ční ú řad Litom ěř ice vykonával svoji p ůsobnost pro obce Bohušovice n. O., Br ňany, Brozany, Doksany, Drahobuz, Hlinná, Chotim ěř , Chotin ěves, Keblice, K řešice, Levín, Lhotka n. L., Lib ěšice, Libochovany, Litom ěř ice, Love čkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malí č, Michalovice, Mlékojedy, Píš ťany, Ploskovice, Polepy, Rochov, Sulejovice, Terezín, Trav čice, Trnovany, Třebušín, Úšt ěk, Vchynice, Velké Žernoseky, Vrbi čany, Vrutice, Žalhostice a Žitenice. - Další části administrativního okresu byly rozd ěleny mezi finan ční ú řady v Roudnici n. L. a Libochovicích. Oblasti p ůsobnosti všech t ří byly stanoveny vyhláškou Ministerstva financí České republiky z 28. prosince 1990.

4. HOSPODÁ ŘSTVÍ, DOPRAVA, SPOJE Ekonomické aktivity obyvatel Při s čítání lidu bylo zjišt ěno, že ekonomické aktivity obyvatel m ěsta vyjad řuje především po čet 13.963 osob v produktivním v ěku (tedy 54,3% osob). Oproti okresnímu pr ůměru je o 1,7 bodu vyšší. Obyvatelstva ekonomicky neaktivního (d ůchodc ů) s vlastním zdrojem obživy m ělo m ěsto 3.908, t.j. 15,2% a tzv. závislých osob (d ětí, žák ů, student ů, žen v domácnosti) celkem 30,5%.

Rok Ekon. Z toho Z toho: odv ětví v % Podíl v % aktiv. ženy EA z EA Zem ěd. Pr ů- Staveb Služby úhrn. žen a les. mysl -nictví obyv. z EA 1980 12.318 5.885 4,5 27,9 29,2 53,9 47,8 1991 13.963 6.690 5,3 24,5 9,8 29,2 54,3 47,9 Rozdíl +1645 + 805 x x x x x x

(EA = ekonomicky aktivních)

Podle spole čenských skupin bylo v roce 1991 z celkového úhrnu ekonomicky aktivního obyvatelstva m ěsta 36,2% d ělník ů, 56,7% zam ěstnanc ů, 0,7% člen ů zem ědělských družstev, 1,4% člen ů výrobních družstev, 1,6% osob činných samostatn ě. Více jak jedna t řetina ekonomicky aktivního obyvatelstva za zam ěstnáním dojížd ěla mimo místo bydlišt ě.

MALÁ PRIVATIZACE

Privatiza ční komise Od 2. ledna zahájila svoji činnost další z nových institucí, tzv. Okresní komise pro privatizaci. Jejím p ředsedou se stal ing. Petr Vaverka a členy Marcela Ro čková, ing. Josef Franc, Miroslav Evald, František Klaus, Jind řich Pašek, ing. Ivana Chládková, ing. Alena Gabrielová, Miloslava Ziková a Irena Šarmanová. Tyto komise m ěly mít v každém okrese celkem dvacet člen ů. Prvních p ět z dalších deset jmenoval ve druhé polovin ě ledna ministr financí. Byli to Marie T ůmová, Jan Smolík, MVDr. Josef Šitanc a JUDr. Jan Červenka. Na úvodním zasedání bylo dohodnuto z řízení šesti místních sekcí, a to v Litom ěř icích, Lovosicích, Roudnici n. L., Št ětí, Libochovicích a Úšt ěku. Tam potom probíhaly vlastní dražby. Vedení komise m ělo kancelá ř v prvém pat ře budovy Okresního ú řadu. Již v pr ůběhu ledna za čaly být prov ěř ovány majetkoprávní vztahy k provozním jednotkám, k jejichž p ředložení byly vyzvány podniky Zelenina, Potraviny, Kovovýroba, Pekárny, Okresní podnik služeb, Restaurace a jídelny.

Úkoly komise Podle zákona č. 427/90 Sb. o tzv. malé privatizaci také zdejší komise organizovala a zabezpe čovala p řevody majetku provozních jednotek. Komise sdružovala veškeré návrhy ob čan ů, organizací a obecních i m ěstských ú řad ů na za řazení provozních jednotek do procesu privatizace. Na základ ě t ěchto podn ětů zpracovávala návrh příslušných seznam ů, zjiš ťovala zp ůsob nabytí státem, právo jeho vlastnictví a projednávala návrhy se zakladateli nebo z řizovateli s organizacemi a obcemi, v jejichž územním obvodu se tyto provozní jednotky nacházely.

Licitáto ři Dražby provád ěl tzv. licitátor. Jejich výb ěr byl uskute čněn na zasedání komise pro privatizaci dne 10. ledna, které se ú častnil tehdejší ministr pro privatizaci a správu národního majetku České republiky, ing. Tomáš Ježek. Z celkem devíti přihlášených vyhov ělo náro čným požadavk ům v četn ě p ředloženého testu sedm. Protože pot řeba byla v ětší byli ob čané ve řejn ě vyzváni, že se k výkonu této funkce mohou p řihlásit i další.

Místní sekce pro privatizaci Městské zastupitelstvo dne 3. ledna schválilo zahájení činnosti místní privatiza ční komise. Od po čátku ji tvo řili jeho členové MUDr. Kej ř a pánové Vosáhlo a Smolík.

Podpora OF Na po čátku února, ješt ě p řed prvními dražbami, zaujala k malé privatizaci vlastní stanovisko také Okresní rada Ob čanského fóra. V prohlášení, podepsaném jejím jménem Richardem Mandelíkem, nekompromisn ě požadovala, aby - pokud jde o provozní jednotky " v tzv. státním vlastnictví" - byla provedena "co nejrychleji, důsledn ě a bez výjimek". Za nep řijatelné považovala "všechny pokusy vyjímat n ěkteré podniky z privatizace a pod pláštíkem smluv o zahrani ční ú časti konzervovat aparáty monopolních státních podnik ů". Ost ře odsoudila pokusy n ěkterých státních podnik ů, jejichž administrativa p ředání podklad ů o provozních jednotkách protahovala nebo je poskytovala nep řesné a neúplné. Ob čany vyzvala, aby využili svého práva navrhnout, které jednotky se mají privatizovat.

Aukce První dražební den se konal v sobotu 23. února v zasedací síni Okresní správy spoj ů na rohu ulice Na valech a Dvo řákovy. Vydražovány byly provozní jednotky někdejšího Okresního podniku služeb. Jednalo se o Sklená řství (Zítkova 3), Kade řnictví (Sovova ul.), komplex Poh řební služby (Mostecká 7), Fotoslužbu v tzv. "Severce" (Komenského 6). Tuto novou kapitolu v historii m ěsta otev řel krátkým úvodním slovem ministr pro privatizaci a správu národního majetku ing. Tomáš Ježek. Oficiáln ě aukci zahájil p ředseda okresní privatiza ční komise ing. Petr Vaverka. Zrodil se p ři ní republikový primát, nebo ť na vyvolávací cenu, vyhlášenou na prodej Fotoslužby (276.000 korun) nikdo z p řítomných nereagoval. Licitátor musel proto neo čekávan ě p řejít na tzv. "holandský zp ůsob" dražby. Nervy vydržely všem až k maximáln ě možnému snížení ceny na 50%. Majitelem se za 138 tisíc stal M. Fleischner. Zájemci o poh řební službu nebyli žádní. V p řípad ě kade řnictví se cena vyšplhala až na čty řnásobek vyvolávací ceny. Prodáno bylo za 240.000 korun. Vyvolávací cena sklená řství činila 268.000 korun, zvedla se však až na 670 tisíc korun, za které je získal Dionýz Hutár. - Druhá dražba byla dne 2. b řezna uspo řádána v lovosické restauraci "Máj". Litom ěř ických podnik ů se však netýkala. - T řetí aukce se konala op ět v litom ěř ické Dvo řákov ě ulici č. 1. Dražilo se zde p ět místních provozních jednotek. Byla to prodejna Maso - uzeniny (Teplická 3/1671), Ovoce a zelenina (Plešivecká 2/470), Ovoce a zelenina (Teplická (1/1671), Potraviny s obsluhou (Teplická 3/1672) a ve stejném objektu menší Potraviny s obsluhou (Teplická 3/1672). - Pátý dražební den, navazující na p ředchozí, který se konal 6. dubna v sále lovosické restaurace "Máj" a týkal se tamních nemovitostí, prob ěhl v Litom ěř icích 13. dubna. Byl uspo řádán v zasedací místnosti ve Dvo řákov ě ulici č. 1. U objektu Polotovary ve Dlouhé ulici 175/9 a analogické prodejny v Mrázov ě ulici 4/725 se dražil pouze pronájem a vybavení. Celého objektu i s pozemkem se týkala dražba celého areálu Autoservisu u Terezínské k řižovatky, Výrobny prošívaných přikrývek (Stránského 37) a již podruhé komplexu Poh řební služby v Mostecké a Nádražní ulici. Výrobna prošívaných dek byla z aukce vyjmuta, protože uplatnila právo na vyjmutí z privatizace podle § 16 p říslušného zákona. - Další po řádaná aukce byla rozd ělena do dvou dní a konala se 27. a 28. dubna v Litom ěř icích. Jednalo se o Samoobsluhu potravin a restauraci "Sparta" v Mrázov ě ulici, Samoobsluhu potravin v Kozinov ě ulici, Prodejnu pun čoch v Dlouhé ulici, Partiový textil (tamtéž), Mladý technik (tamtéž) a prodejnu bižuterie (tamtéž), Drogerii (Mírové nám ěstí), prodejnu Klenoty (tamtéž) a Domácí pot řeby - kola - šicí stroje (Lidická ulice). Nejatraktivn ější objekt, samoobsluhu a restauraci "Sparta", získalo za čty ři a p ůl milionu České národní investi ční konsorcium se sídlem v Litom ěř icích. - Dne 15. června byla v zasedací síni Okresního ú řadu v Litom ěř icích uspo řádána další aukce, na níž se m.j. dražil zdejší mlýn, který za 62,300.000 korun získal pan Plocek.

Dále se opakovala dražba prodejny kol a šicích stroj ů v Lidické ulici. Jinak byla z litom ěř ických jednotek nabídnuta do dražby Samoobsluha maso - uzeniny (Litom ěř ické ulice). - Další litom ěř ická dražba prob ěhla 30. června v zasedací síni Okresní správy spoj ů ve Dvo řákov ě ulici č. 1. Licitátor nabídl Výrobnu lah ůdek v Dlouhé ulici, prodejnu Švadlenka (tamže) samoobsluhu Potravin v Hrubínov ě ulici na sídlišti Kocanda a blokovou prádelnu v Mrázov ě ulici. - Ani letními dovolenými nebyly dražby zpomaleny. Následující se konala op ět ve Dvo řákov ě ulici č. 1 dne 27. července. Zájemc ům byla spolu s celým objektem nabídnuta samoobsluha Potravin v Havlí čkov ě ulici, prodejní stánek Essex ZP 1932 u jezera v Píš ťanech a prodejní stánek Essex ZP 1930 tamže. - Dne 17. srpna byla nabídnuta tiskárna Severografie na rohu ulic Novobranské a Na valech, prodejna Polotovary v Peka řské ulici, hotel "Labu ť", restaurace "Hrani čář", tzv. Drobná provozovna v Komenského ulici a hostinec "Inva" v Pokraticích č. 77. - Další aukce prob ěhla 19. zá ří op ět v kin ě "Máj". Jednalo se o rázovitý "Hozák ův dům", dále byl dražen objekt na rohu Palachovy a Turgen ěvovy ulice, který byl vytipován pro zastoupení firmy Hennlich Industrietechnik spol. s r. o. T řetím objektem byl d ům na jižní stran ě Mírového nám ěstí, kde d říve bývala prodejna "Eso". Jako poslední byla dražena restaurace na Mostné ho ře. - Dne 28. zá ří se ve form ě koup ě či nájmu nabízela samoobsluha masa a uzenin v Dlouhé ulici, prodejna lah ůdek "Grill" (Ulice 5. kv ětna), prodejna lah ůdek "Dieta" (Novobranská ulice), prodejna ovoce a zeleniny (Michalská ulice), stejná prodejna v Havlí čkov ě ulici, dále prodejna dámského prádla "Eva" na Mírovém nám ěstí, Drogerie v Pokratické ulici, Domácí pot řeby (tamže), kiosek Tabák na t ř. Osvobození a prodejna prádla a pleteného zboží v Pokratické ulici. - Dražba po řádaná 23. listopadu se týkala drogerie v Dlouhé ulici (byla však nakonec vy řazena, protože zástavní právo uplatnila Komer ční banka), Plze ňská pivnice (známá spíše pod názvem "U Pet řík ů) v Novobranské ulici č. 16/86; za šest milion ů ji získalo České národní investi ční konsorcium Litom ěř ice), prodejna semen (tamže č. 82/13), prodejna novin a tabáku na Mírovém nám ěstí č. 168 a prodejna ovoce a zeleniny v Komenského ulici č. 6. - Na dražb ě, konané 7. prosince, byla nabídnuty Výrobna studené kuchyn ě (Novobranská č. 63/4), prodejna kv ětin podniku Sempra (Ul. 5. kv ětna č. 6), vinárna "Pod Radobýlem" (Žalhostice č. 55), prodejna Poštovní novinové služby na Kocand ě, samoobsluha Potravin (Mírové nám. 44), Potraviny s obsluhou (Vrchlického 11/248), prodejna prádla a pleteného zboží Pokratická 73).

PR ŮMYSL

Triola - Timo Pod novým názvem "Timo" za čal od 1. června fungovat dosavadní zdejší textilní závod "Triola", jehož ředitelkou byla Jitka Kalivodová. Od státního podniku se odtrhl koncem minulého roku a v prvních m ěsících 1991 vystupoval pod názvem "Trio". Z dosavadní Trioly se vy členily také její závody v Lounech a Praha. Tato trojice utvo řila nový státní podnik Timo, což bylo myšleno jako zkratka z anglického Textilie intimate Modern, čili módní intimní textil. Hlavním výrobním programem litom ěř ického závodu z ůstaly podprsenky, prodávané nejenom na domácím trhu, ale také do Ma ďarska, Polska, Finska, Itálie a Francie.

Kovovýroba Želetická čalounická dílna tohoto státního podniku za čala v letošním roce vyráb ět módní dámské kabelky. V Mostecké ulici č. 13 z řídila firma prodejnu širokého sortimentu čaloun ěného a kovového nábytku. Sv ůj stánek m ěla Kovovýroba Litom ěř ice i na letošní zá řijové "Zahrad ě Čech".

Agrostav Litom ěř ice Podnik, jehož areál se nacházel v Mlékojedské ulici č. 15, se dostal do potíží. M ěl statut "spole čného podniku". Pomáhal si z nich i tím, že hned v lednu za čal nabízet volnou ubytovací kapacitu, nacházející se p římo v závod ě.

Ekomont Již na konci p ředchozího roku byly položeny základy soukromé firmy "Ekomont", která však vlastní činnost za čala vyvíjet až v tomto roce. Její provoz svým charakterem p řipomínal od po čátku malou betonárku. Zabývala se výrobou jednoduchých za řízení pro čišt ění odpadních vod z malých provoz ů a rodinných domk ů. Jednalo se o žumpy, septiky a malé čistírny. Jejím majitelem byl ing. Petr Havel.

Hesko Tohoto roku vznikla soukromá firma "HESKO", umíst ěná v Žernosecké ulici č. 24. Vyráb ěla manželské postele typu "letišt ě" a tzv. válendy. Oba typy výrobk ů m ěly úložný prostor.

Mrazírny Dne 14. b řezna byla v Praze mezi Mrazírnami a holandsko - britskou spole čností Univeler podepsána dohoda o vytvo ření spole čného podniku. Podle denního tisku tak byly "vytvo řeny p ředpoklady pro vznik produk čního podniku v Litom ěř icích, v nov ě budovaném výrobním komplexu". Základním vkladem české strany se m ěly stát pozemky a objekty, které byly stále ve výstavb ě, n ěkterá vhodná za řízení stávajícího závodu a jeho infrastruktura. Podíl zahrani čního partnera m ěl spo čívat v dodávkách špi čkové technologie, výrobního za řízení a podobn ě. Pracovníci závodu zahájili v pond ělí 19. kv ětna stávkovou pohotovost. D ůvodem byl postoj Ministerstva zem ědělství a výživy i Ministerstva financí, které p ři zahájení stavby v roce 1989 přislíbily financování výstavby nového závodu. D ůsledkem nedostatku finan čních prost ředk ů za čala hrozit možnost odchodu zastavení stavby a odchodu polské dodavatelské firmy. Stávkovou pohotovost vyhlásil závodní výbor Nezávislého odborového svazu a pohrozil, že v p řípad ě kdyby ob ě ministerstva sv ůj závazek nerespektovala, vstoupí od 1. června do skute čné stávky. Mezitím ovšem rozhodlo Ministerstvo zem ědělství o okamžité finan ční injekci ve výši 40 milion ů korun. Stávková pohotovost byla proto odvolána.

Naturex a. s. V sobotu 12. ledna se konala ustavující valná hromada nové "soukromé akciové spole čnosti", nazvané Naturex. P ředsedal jí ing. J. Kasper. Jejím sídlem se staly Litom ěř ice. Základní kapitál, který složilo 136 akcioná řů , obnášel 680.000 korun. Hlavní oblastí činnosti byl sb ěr, výkup a zpracování p řírodních, zem ědělských a chovatelských produkt ů rostlinného i živo čišného p ůvodu, dále p říprava obal ů pro přepravu, prodej a export. M.j. šlo také o sb ěr a export hlemýž ďů . Do čela spole čnosti bylo zvoleno p ěti členné p ředsednictvo.

Pivovar Litom ěř ice Od 11. b řezna za čal zdejší pivovar nabízet nový výrobek - tmavé desetistup ňové pivo. Jeho obchodní cena byla stejná jako u sv ětlé "desítky". Pivovar z ůstal v tomto ekonomicky nesnadném roce prosperujícím podnikem. K 31. říjnu činil jeho zisk 13,100.000 korun. V téže dob ě ovšem m ěstské zastupitelstvo v ětšinou 21 hlas ů ze třiceti schválilo jeho privatizaci p římým prodejem spole čnostem Unimon a Ivex, s r. o., které ovšem ješt ě v podstat ě neexistovaly. M ěsto si cht ělo ponechat t řetinový podíl. Privatiza ční projekt zpracoval ing. Martin Záveský, který byl ředitelem pivovaru do roku 1984. Za tento konkuren ční projekt m ěsto muselo zaplatit t řetinu z celkové částky 350.000 korun. Nový ředitel Pivovaru Litom ěř ice s. p., ing. Zden ěk Bezd ěka (stal se jím v polovin ě roku), proti tomuto postupu vehementn ě protestoval, nebo ť pivovar p ředložil podle všech pravidel vlastní privatiza ční projekt. Meziresortní komise Ministerstva zem ědělství v Praze posoudila 25. listopadu oba návrhy a up řednostnila návrh podaný litom ěř ickým pivovarem.

Pekárny Při letošním postupu privatizace čekala litom ěř ický závod Severo českých pekáren konkurence. Již v tomto roce totiž vznikly soukromé pekárny v Roudnici n. L., Terezín ě, T řebenicích a Št ětí.

DRUŽSTEVNICTVÍ

Inva Výrobní družstvo invalid ů, tzv. INVA, za čalo ve svém základním závod ě v Plešivecké ulici vyráb ět nedostatkové vylepšené záchranné vesty pro vodáky. Kvalita výrobk ů se výrazn ě zvýšila nahrazením p ůvodního materiálu, kterým byl polystyren, "vysokoleh čeným polyetylenovým vylenem". Od po čátku roku bylo však družstvo velmi ohroženo, nebo ť družstvu odpadala jedna zakázka i kooperace za druhou. Rozpadem dosavadních forem obchodní sít ě a tím, že soukromý obchod ješt ě nedosáhl pot řebného rozsahu byl narušen také odbyt výrobk ů. Navíc se velké množství odb ěratel ů dostalo do platební neschopnosti a koncem února dlužila Inv ě kolem 10 milión ů korun. Družstva invalid ů se proto na poslance Federálního shromážd ění, České národní rady a p ředsedy české i federální vlády obrátila se žádostí o pomoc. Dne 28. února schválila m ěstská rada prodej objektu č.p. 77 v Pokraticích, který dosud používalo družstvo Inva v Litom ěř icích, na z řízení prodejny spot řebního a pr ůmyslového zboží.

OBCHOD

Potraviny Vedení tohoto podniku, stejn ě jako jiných se snažilo práci privatiza ční komise sabotovat či alespo ň zdržovat. P ředložilo jenom 18 karet provozních jednotek, což představovalo pouhých 21%. P řestože jeho ředitel Jind řich Aschenbrenner již 17. ledna p řislíbil, že návrhy p ředloží do konce tohoto m ěsíce, do poloviny února se tak nestalo. Od 7. října zahájil podnik Potraviny Litom ěř ice v objektu bývalých skladových prostor Jednoty v Plešivecké ulici provoz vlastního skladu, nazvaného módní angli čtinou "Cash & Carry".

Nová tržnice Po dlouhá léta byla tržnice umíst ěna na Kostelním nám ěstí. Na za čátku dubna tohoto roku byla p řenesena do Dlouhé ulice. Ani tento prostor nevyhovoval a proto byla z řízena nová ve volném prostoru mezi Ulicí 5. kv ětna a Novobranskou. Její provoz byl zahájen 9. kv ětna. Jejím nájemcem byl Josef Betlam, který s m ěstem o jejím provozování uzav řel smlouvu na p ět let.

Váno ční trhy Městská rada rozhodla, že se ve dnech 19. - 21. prosince budou na Mírovém nám ěstí probíhat tzv. "Váno ční trhy". Byl pro n ě vy člen ěn jeho st řed.

Crown Svoji první prodejnu elektroniky v celé republice otev řela v polovin ě ledna na litom ěř ickém nám ěstí japonská firma "Crown", kterou zde zastupoval podnikatel Václav Pevný. Jeho spole čníky byli zástupci firmy "Relox" ze Spolkové republiky Německo. Prodával se zde široký sortiment zboží od satelitní televizní techniky až po fritovací hrnce a mikrovlnné trouby.

Jami První ve řejnou obchodní spole čností se stala firma JAMI, nazvané tak po svých zakladatelích, Stanislavu Jahodovi a Zde ňkovi Mühlfeitovi. Byla umíst ěna v rekonstruované prodejné hudebních nástroj ů na Kostelním nám ěstí č. 1. Došlo nejenom k úprav ě vnit řních prostor, ale také k rozší ření sortimentu nejžádan ějšího zboží, zejména kytar, smy čcových nástroj ů, akordeon ů i elektronických nástroj ů. Spole čnost využívala p ředevším nabídek dalších českých soukromých firem, které měly zboží nejenom lacin ější, ale za časté i kvalitn ější nežli dovozové. P řesto zde bylo možno získat také hudební nástroje, importované ze Spolkové republiky N ěmecko a z Koreje.

Firma Tvrdík V tomto roce byla založena firma "Jaroslav Tvrdík", sloužící p ůvodn ě jako servis kancelá řských a šicích stroj ů. Prodávala však také kalkulátory s tiskem, kopírovací stroje, termovaza če a registra ční pokladny. Sídlila tehdy ve Štursov ě ulici 10 a v ulici Kosmonaut ů 16. Svoji pobo čku m ěla také v Terezín ě.

Firma "Satel" Na za čátku roku byla založena firma SATEL, obchod s galanterií a koženými výrobky, tvo řícími asi 90% prodávaného zboží. Nalézal se v Masarykov ě ulici č. 38, poblíže pokratických závor.

Nové zeliná řství Oblíbenou prodejnou domácího i dovozového ovoce a zeleniny se stalo soukromá prodejna "U Král ů" v Dlouhé ulici. Firma m ěla brzy možnost podílet se na humanitárních akcích. P řisp ěla nap říklad na tzv. "Konto Patrik", týkající se získání prost ředk ů na drahou operaci jednoho chlapce, zdarma dávala nap ř. brambory skautským oddíl ům i Turistickému oddílu mládeže (TOM), t ělovýchovné jednoty Slavoj.

SLUŽBY

Prádelna a čistírna Po jednání m ěstského zastupitelstva dne 14. února, rozhodlo jeho mimo řádné zasedání, konané dne 28. února, po delší diskusi, že provoz zdejší prádelny a čistírny, který m ěl být p ředán Pr ůmyslové prádeln ě ve Št ětí, bude zachován. V novinové zpráv ě se uvádí: "Bylo konstatováno, že v každém p řípad ě by bylo neodpustitelnou ztrátou provoz v Litom ěř icích zlikvidovat". Bylo však nutno, aby ke 2. dubnu byl ustaven státní podnik Prádelna a čistírna Litom ěř ice, jehož "zakladatelem" se stal Městský ú řad. Dne 4. dubna schválilo m ěstské zastupitelstvo do funkce ředitele Lu ďka Veselého a 29. srpna vzalo na v ědomí její vy člen ění z privatiza čního procesu a městskému ú řadu uložilo požádat prost řednictvím okresního ú řadu o vyžádání souhlasu ministerstva pro správu národního majetku. Nakonec sice k vy člen ění nedošlo, ale termín pro p ředložení projektu do první vlny privatizace (31. října 1991) nebyl dodržen. D ůvodem byla vleklá delimitace prádelny a čistírny od Okresního podniku služeb. Delimita ční protokol byl podepsán až 6. prosince. Návazn ě na to pokra čovaly práce na privatiza čním projektu. Ke dni 31. prosince 1991 činila zůstatková hodnota cca 8 milion ů korun. Ke stejnému datu činil po čet zam ěstnanc ů 75.

Technické služby m ěsta Podnikem, který řídilo m ěstské zastupitelstvo, se staly Technické služby m ěsta Litom ěř ice. Jejich úkolem byla správa, údržba a provoz tzv. základních prost ředk ů v majetku m ěsta. Jednalo se o údržbu a zna čení místních komunikací, vozovek, chodník ů i dalších ve řejných prostranství, v četn ě ve řejné zelen ě. Dalším úkolem bylo ve řejné osv ětlení a provoz m ěstské skládky u T řeboutic. Ředitelem z ůstal zprvu Vladimír Jina, na základ ě rozhodnutí rady m ěsta z 10. října byl však odvolán. Jeho nástupcem se stal Emil Kop řiva.

Okresní podnik služeb Dnem 1. července byl postupem tzv. malé privatizace za řazen do likvidace státní podnik Okresní podnik služeb Litom ěř ice. Sídlo podniku bývalo ve Velké krajské č. 2. Poh řební služba Do letošního roku existoval v této oblasti monopol Poh řební služby Okresního podniku služeb v Litom ěř icích. Od 14. ledna za čal ve m ěst ě p ůsobit soukromý poh řební ústav "Pieta" se sídlem v Mostecké ulici č. 8, p římo naproti dosavadnímu st ředisku poh řební služby OPS, které zaniklo až 15. dubna. Soukromý poh řební ústav byl sou částí obchodní spole čnosti "Pieta-A.G.-Stern, spol. s r. o." se sídlem v Litom ěř icích. K ní náležely také poh řební služby "Pieta" V Roudnici n. L. a Lovosicích.

SOS Art Již v lo ňském roce založil Vlastimil Šafránek firmu "SOS Art", agenturu pro záchranu kulturního d ědictví, její činnost se však rozb ěhla až letos. Kancelá ř m ěla v Lidické ulici č. 18. Nabízela odbornou poradenskou činnost, um ěleckohistorické pr ůzkumy starších staveb a podobn ě. Její aktivity se však nakonec tém ěř výhradn ě zam ěř ily na druhý nabízený obor činnosti - propaga ční a dokumenta ční práce, jako výroba film ů, videokazet a zprost ředkovatelské služby v oblasti tisku. V tomto roce agentura p řipravila videokazety "Duchcovské kapitoly" a "D ědictví litom ěř ická". Památek celých severních Čech se týkal videopo řad "Vše je m ěř eno časem" a děč ínského zámku po odchodu sov ětských okupa čních vojsk "Probuzený zámek". Celostátní akci, uspo řádanou na roudnickém letišti, zachycovala videokazeta "Memoriál Air Show". Rehabilitací letc ů, bojujících ve 2. sv ětové válce, zejména zdejšího plukovníka Františka Chábery, byla v ěnována videokazeta "Satisfakce".

ZEM ĚDĚLSTVÍ

Státní statek K 1. lednu se od Státního statku Litom ěř ice, jehož ředitelem byl ing. Petr Št ěpánek, odpojilo dosavadní St ředisko Ploskovice, které bylo privatizováno jako samostatný Statek Ploskovice.

Podnik Zelenina Na konci ledna p ředložila ing. Šulcová, ředitelka podniku Zelenina Litom ěř ice, okresní privatiza ční komisi písemný návrh na vy člen ění n ěkterých provozních jednotek z malé privatizace s tím, že cht ějí s podnikem Koospol vytvo řit akciovou spole čnost. Komise však, stejn ě jako v p řípad ě podniku Potraviny a družstva Pramen žádosti nevyhov ěla a nadále nekompromisn ě požadovala p ředložení provozních karet všech jednotek. Stanovisko komise bylo jednozna čné i v tom, že v prvním kole privatizace musí dostat šanci p ředevším naši ob čané a teprve potom zahrani ční kapitál.

Oseva Litom ěř ice Tento podnik, který v souladu se svým názvem dodával zem ědělc ům pot řebná osiva. Ředitelem zdejšího závodu Oseva 27 byl Jaroslav Brožík. Do poloviny b řezna prodali na 33.565 tun obilovin. Komplikovan ější situace byla s lušt ěninami, kde podniku z ůstaly obrovské p řebytky z minulosti (p řesahovaly hodnotu 23 milion ů korun), jež bylo t řeba likvidovat. Podnik se zavázal Komer ční bance, že do konce března tyto zásoby sníží na hodnotu 23 milion ů korun. Část z toho se snažil realizovat vývozem do zahrani čí, ale ne p říliš úsp ěšn ě. Velká pé če byla v ěnována i jetelovinám, olejninám a travním semen ům. Pro malospot řebitele závod balí čkoval 27 druh ů různých osiv, které dodával čty řiceti obchodním organizacím. Potíže zp ůsobovala jejich rostoucí platební neschopnost. Osev ě náležel m.j. objekt v Dlouhé ulici č.p. 187, kde z řídil hezkou vinárni čku. Podnikové vedení dokonce zamýšlelo z řídit zde malý luxusní hotel, z toho však nakonec sešlo.

ZAHRADA ČECH

Jednání v m ěstském zastupitelstvu Pracovní zasedání m ěstského zastupitelstva, konané 10. ledna řešilo problematiku převzetí p řísp ěvkové organizace "Zahrada Čech" m ěstem. Vedení m ěsta o tom uvažovalo již p řed obecními volbami na podzim 1990 a cht ělo výstavišt ě p řevzít k 1. lednu 1991, nebo ť ze zákona o obcích vyplývala možnost požádat o p ředání organizací, které m ěly svoje sídlo na území obce. Tyto skute čnosti m.j. vedly k tomu, že 14. prosince 1990 bylo zrušeno výb ěrové řízení na ředitelku "Zahrady Čech", vyhlášené ješt ě bývalým Okresním národním výborem. Na základ ě rozhodnutí zastupitelstva ze dne 19. zá ří se tzv. z řizovatelem "Zahrady Čech" stal od 1. listopadu Městský ú řad v Litom ěř icích.

Rozší ření aktivit výstavišt ě Hned od ledna se za čala naplno projevovat snaha, aby výstavišt ě nebylo využíváno v podstat ě jenom jednorázov ě na podzim, nýbrž pokud možno celoro čně. Tyto trendy měly význam i z hlediska cestovního ruchu. Vedení "Zahrady Čech" jednalo s anglicko-n ěmeckou firmou "Racal", za čalo uvažovat o výstav ě novoborského skla a kv ětin, salónu fotograf ů a výtvarník ů, celostátní výstav ě ps ů a hospodá řského zví řectva, spole čenských akcích jako tzv. "Še říkovém plesu" a "Plesu r ůží", zahradních slavnostech a velkých letních diskotékách. Zvažovala se také možnost uspo řádání knižního veletrhu. Hned v lednu prob ěhlo také jednání s akciovou spole čností "Agrotrade" o pronájmu jednoho pavilonu k celoro čnímu prodeji dovozové mechanizace pro zahrádká ře i zem ědělce. Ú čast na všech prodejních akcích přislíbila n ěmecká firma "Samen-Pfann" z Norimberku. Řada t ěchto zám ěrů, by ť i ne všechny, byla potom skute čně realizována.

Jarní "Tržnice Zahrady Čech" Zcela novou akcí se stala velká jarní "Tržnice Zahrady Čech", která se konala ve dnech 10. až 14. dubna. Návšt ěvníky pot ěšila ú čast firmy "BG Export - Import" z Prahy, která m ěla generální zastoupení řady zahrani čních firem. Prodávala zde p ůdní frézy, malotraktory s p říslušenstvím, elektrické i motorové seka čky na trávu, truhlá řské stroje a okružní pily, hoblovky, šrotovník na dřev ěný odpad a další zboží. Dalším novým ú častníkem Tržnice byl podnik "Mototechna", nabízející zde elektrop říslušenství a dopl ňky pro vozy Škoda Favorit a náhradní díly pro auta Škoda 105 i 120. P ůvodn ě zde m ěly vystavovat a prodávat i zahrani ční firmy, jako t řeba "Samen - Pfann" z N ěmecka. Protože však byla tzv. rozpo čtovou organizací nebylo jí to Ministerstvem zahrani čního obchodu v d ůsledk ů soudobé legislativy umožn ěno. Výstavu, jejíž náklady činily 301.000 K čs, si prohlédlo na 75.000 návšt ěvník ů. Výnos činil 1,011.000 K čs.

Ples še řík ů Výstavišti "Zahrada Čech" se poda řilo pod názvem "Ples še řík ů" uskute čnit také spole čenskou akci. Uspo řádán byl v pátek 17. kv ětna v pavilonu "A".

Výstava ps ů Dne 25. kv ětna byla na výstavišti zahájena celostátní p řehlídka ps ů.

Vinné trhy Tento rok se mezi 21. a 23. červnem konal již druhý ro čník "Litom ěř ických vinných trh ů". P řihlásily se Státní statek Litom ěř ice, Státní statek Roudnice, České vina řské závody Praha - Vršovice a Chomutov, Školský zemědělský podnik Lány, Vina řství Velké Žernoseky, ČZS sekce vina řů M ělník, Zem ědělské družstvo Rovnost ve Vrbovci (okr. Znojmo), ÚKZÚZ Židovice a České vina řství (ing. I. Vá ňa) Most. Nechyb ěl ani samostatný stánek Zem ědělského družstva Nový Šaldorf, jehož Savignon ro čník 1982 se stal letošním šampiónem výstavy "Zahrada Čech".

Tempo 91 Během července zde byla po řádána výstava "Tempo 91", akce ojedin ělá snad v celé republice. Jednalo se o prodejní výstavu automobil ů, motocykl ů, jízdních kol i jejich dopl ňků a náhradních díl ů. Mezi vystavovateli nechyb ěly ani renomované zahrani ční firmy jako Opel - General Motors, Renault, Nissan a další. Navštívilo ji na dvacet tisíc ob čan ů. Ukon čena byla 28. července.

Výstava ovoce a zeleniny Přes všechny p ředchozí uvedené nové akce z ůstala také v tomto roce vrcholem činnosti této instituce podzimní výstava ovoce a zeleniny, která byla uspo řádána ve dnech 18. až 29. zá ří. P řesto i p ři ní došlo ke zm ěně koncepce jak v obsahovém, tak zejména výtvarném řešení pavilon ů. Leitmotivem se stalo Litom ěř icko a České st ředoho ří, jejichž svéráz byl zd ůrazn ěn. Prolínal všemi výstavními pavilony. Ve vstupním pavilonu "A", pojímaném jako centrum výstavy nalezli místo velkop ěstitelé ovoce i zeleniny. Pavilon "B" m ěl netradi ční pojetí, spo čívající v jeho uzp ůsobení na prodej vyšší kvality. Prodávaly se tu produkty se sortimentem blízkým Zahrad ě Čech. Výstavní specialitou se stal pavilon "C", uzp ůsobený pro uzavírání kontrakt ů a provád ění konzultací. Samoz řejm ě, že i on obsahoval výstavní expozici. Letos poprvé byl v Litom ěř ic vyzkoušen systém SYMA, používaný nap říklad v Brn ě a na jiných velkých výstavách. P řízemí pavilonu "D" využila rozsáhlá expozice sout ěže "Jablko roku". Pavilon "G" byl rezervován pro velmi oblíbenou poradenskou činnost v oblastech p ěstování ovoce, zeleniny, zahradnictví, zdravé výživy a provád ěly se tu též rozbory p ůdy a vody. Pavilony "H" a "K" se staly v podstat ě prodejnami. V pavilonu "M" m ěli návšt ěvníci možnost shlédnout moderní mechanizaci. Pavilon "T" m ěl podobné uspo řádání jako "C". Vystavovaly zde potraviná řské a zpracovatelské podniky. Nejv ětší expozici m ělo v tomto prostoru Chmela řství Žatec. Slavnostního komorního zahájení letošní již 14. "Zahrady Čech" se vedle poslance České národní rady Zde ňka Bárty a p řednosty Okresního ú řadu v Litom ěř icích ú častnili také starostové m ěst a zástupci n ěkterých organizací a firem, které se na p říprav ě výstavy podílely. Letošní podzimní výstavu, na níž se podílelo 380 firem a podnik ů, shlédlo přes 200.000 platících návšt ěvník ů. Samoz řejmou sou částí výstavních akcí byly každodenní kulturní programy, v nichž m.j. vystoupil také litom ěř ický rodák Felix Holzman. Vít ězem tradi ční sout ěže "Jablko roku" se již podruhé stal Josef Tho ř z Pěnčína (okr. Liberec). Putovní k řiš ťálový byl již po t řetí za sebou ud ělen Státnímu statku hl. m. Prahy. K řiš ťálové jablko p řevzali zástupci Ovocná řské unie České republiky, firma ing. Stávka a synové z Nového Boru a mikulovického Moravoseedu. Mezi dalšími ocen ěnými byly také podniky z našeho okresu, jako Státní statek Lovosice, ovocná řská a r ůža řská školka Kukla v Sulejovicích, Severofrukt Trav čice, Zem ědělské družstvo Polepy a Pivovar Litom ěř ice. Dvousettisícími návšt ěvníky se stali litom ěř ičtí zahrádká ři, manželé Rachlovi, kterým firma Florcentrum Praha věnovala holandské gerbery.

SDRUŽENÍ PODNIKATEL Ů

Ustavující shromážd ění Na spole čné valné hromad ě, svolané na 28. ledna se poprvé sešla asi čtvrtina soukromých podnikatel ů, registrovaných na Okresním ú řad ě. Ing. Jaromír Schubert a Pavel Dolejška z úst ředí Sdružení podnikatel ů je informovali m.j. o tom, že sdružení se v podmínkách nesnadných za čátk ů soukromého podnikání již v řad ě okres ů osv ědčilo. Prosp ěšné jim bylo p ředevším jako právní zástupce podnikatel ů, jejichž zájmy chránilo p řed leckdy zkostnat ělými ú řady. Upozornili také na d ůležitost doby, kdy za čínaly první dražby. Pr ůběh litom ěř ické valné hromady však z ůstal za očekáváním, a to jak pro malou ú čast, tak úrovní diskuse. Byl však zvolen p řípravný výbor okresní organizace Sdružení podnikatel ů ve složení ing. Alena Gabrielová, Miroslav Pišt ěcký, Pavel Bouda, Pavel Soukup a Miloslava Zavadilová. Členský přísp ěvek zájemc ů činil pro tento rok 2.000.

Instruktáž Sdružení českých podnikatel ů okresu uspo řádalo v sobotu 9. února v Dom ě kultury "Na Hrádku" instruktáž k da ňovému p řiznání za rok 1990.

Ve řejné jednání "Na Hrádku" se 19. dubna konalo ve řejné jednání p řípravného výboru Svazu čs. podnikatel ů. Za velkého zájmu ředitel ů podnik ů, jako nap říklad Spoj ů, Československé státní pojiš ťovny, Komer ční banky, Zeleniny, Mlékárny Bohušovice n. O., Agrozetu, Agrostavu, starost ů n ěkterých m ěst a obcí (Lovosice, Velemín, Úšt ěk) a pochopiteln ě samotných podnikatel ů a p ředstavitel ů Sdružení vlastník ů p ůdy se zde p řipravovala první valná hromada Svazu čs. podnikatel ů okresu Litom ěř ice. Přítomní rozhodli o jejím konání 15. kv ětna v Roudnici n. L. O čekávaná ú čast byla asi dva tisíce osob a p řijet m ěl také p ředstavitel republikového Svazu pan Baránek. Ten sice nep řijel, ale ustavující shromážd ění se v plánovaném termínu uskute čnilo v roudnické hale "Pod lipami". Zájem podnikatel ů, kterých bylo v té dob ě na okrese zaregistrováno asi sedm tisíc však nebyl p říliš velký. P ředsedou okresního sdružení byl zvolen Michal Ivan čo, p ředsedkyní revizní komise ing. Gabrielová. Jako hosté byli p řítomni mluv čí Svazu čs. podnikatel ů O. Frinta, poradce ministra zem ědělství ing. Tomášek a generální ředitel ústecké pobo čky Ekoagrobanky.

OBCHODNÍ SPOLE ČNOSTI

České národní investi ční konsorcium Od po čátku února se za čaly v místních novinách objevovat inzeráty nové spole čnosti, která se nazývala " České národní investi ční konsorcium Litom ěř ice, sídlící zprvu v Novobranské ulici č. 16. Je ustavení bylo ov ěř eno Státním notá řstvím Litom ěř ice pod č.j. 12-13/91. Nabízelo spo ření, investování a podnikání, krytí inflace, možnost jistých investic s malými vklady, další zisky a rozhodování o umíst ění investic. Zaru čovala návratnost vklad ů. Ješt ě tohoto roku p řesídlila na Kostelní nám ěstí č. 1.

Idea litom ěř ické burzy V "Severo českém deníku" se 24. dubna objevil článek litom ěř ického ob čana Otty Molitora, nazvaný "Satisfakce severním Čechám". Souvisel s jinými návrhy na využití části dokon čovaného Domu kultury. Nám ětem článku byla myšlenka z řízení litom ěř ické burzy. Podrobné zn ění svého návrhu zve řejnil v místních novinách "Proud" 26. července. Kladné stanovisko k tomuto návrhu, postoupenému také zdejšímu okresnímu ú řadu, sou časn ě zaujalo Oblastní sdružení ODS, které považovalo "z řízení burzy nebo její pobo čky v Litom ěř icích za velmi prosp ěšné pro město i region" a bylo odhodláno poskytnout "všemožnou politickou podporu této koncepci".

DOPRAVA

Otázka dálnice Po čátkem roku se ob čané dozv ěděli, že má být letos kone čně zahájena výstavba projektované dálnice v úseku mezi Lovosicemi a Doksany. Zejména v Litom ěř icích byla tato možnost pal čivým problémem již po řadu let. Souvisela totiž s celkovým řešením dopravních problém ů a bez jejího do řešení bylo územní plánování jalovým uvažováním. Bez ohledu na otázky finan ční sama o sob ě limitovala také všechny úvahy o p řípadné výstavb ě nového mostu p řes Labe, o n ěmž se diskutovalo rovn ěž dlouhá léta. Strana zelených se rozhodla, že "bude p ři výstavb ě dálnice prosazovat nutnost maximální šetrnosti ze strany stavba řů v ůč i veškeré zeleni a zem ědělské půdě".

PEN ĚŽNICTVÍ

Komer ční banka Od po čátku srpna, zhruba m ěsíc po otev ření pobo čné kancelá ře v Roudnici n. L., zahájila svoji činnost expozitura lovosické Komer ční banky také v Litom ěř icích. Její vedoucí se stala ing. Jindra Fejfárková. Na za čátku zam ěstnávala osm pracovník ů, k nimž od zá ří p řibyli další dva. Expozitura Komer ční banky v Litom ěř icích zajiš ťovala všechny služby s výjimkou agendy státních podnik ů. Jednalo se o úv ěry a vedení ú čtů soukromých podnikatel ů, vkladové certifikáty, termínované vklady v korunách i cizích m ěnách, vedení devizových ú čtů, výplatu kupón ů, obligací Komer ční banky a další služby. Expozitura za čala fungovat i v oblasti poradenské a v neposlední řad ě také jako sekundární trh cenných papír ů. Zpo čátku m ěla svoje kancelá ře v Dlouhé ulici, v bývalé prodejn ě uvoln ěné výrobním družstvem invalid ů INVA.

Agrobanka Na první aukci m ěstských objekt ů, konané 22. srpna v kin ě "Máj", koupila Agrobanka a.s. filiálka Lovosice za 1,950.000 korun d ům na rohu nám ěstí a Jezuitské ulice č. 2, č.p. 9. KUPÓNOVÁ PRIVATIZACE

Dne 13. listopadu zahájila svoji činnost poradna pro kupónovou privatizaci. U jejího zrodu stálo oblastní sdružení ODS, Jejím dalším cílem byla propagace této metody. které ji z řídilo v prostorách svého sekretariátu na Mírovém nám ěstí č. 14. Registrace zájemc ů se provád ěla v Podniku výpo četní techniky ve Vav řinecké ulici č. 13. Zpo čátku sem p řicházelo v pr ůměru asi dvacet ob čan ů denn ě, ale zájem stoupal, přestože toto první kolo m ělo být uzav řeno až k 31. lednu následujícího roku. Každý dosp ělý ob čan si mohl po řídit pouze jednu kupónovou knížku, a ť p římo na ur čitý podnik nebo na tzv. "fondy". Vklad činil 1.000,- korun.

CESTOVNÍ KANCELÁ ŘE

Nové pom ěry charakterizoval také vznik nových cestovních kancelá ří, rostoucích vedle dosavadního Čedoku jako houby po dešti. Byl to velmi výnosný obor podnikání, nebo ť teprve nyní se ob čan ům, kte ří do té doby mohli jezdit v ětšinou jenom do tzv. socialistických stát ů, se otev řel celý sv ět a zahrani ční turistika se stala pouze otázkou pen ěz.

Porta Bohemica Cestovní kancelá ř, která si do svého štítu dala symbolický název "Porta Bohemica", vznikla již v srpnu p ředchozího roku. To ovšem bylo až na záv ěr hlavní turistické sezóny, takže svoji činnost naplno rozvinula až letos. Organizovala především poznávací zájezdy do Vídn ě, Amsterodamu, Benátek, Říma, Monte Carla, Pa říže, Mnichova i dalších míst. V jejím čele stáli ing. Ivan Tulis a ing. Ota Fišera. Na provozu kancelá ře se podílelo kolem deseti lidí. Na letošní léto již kancelá ř po řádala také pobytové rekreace u mo ře, zejména v Itálii (Lignano Sabbiadoro a v Bibbione).

5. VÝSTAVBA A PAMÁTKY

Po čty dom ů a byt ů Domu bylo ke dni s čítání v Litom ěř icích celkem 2.233. Z toho po čtu bylo 2.058 (92,2%) dom ů obydlených trvale, 161 neobydlených a 14 dom ů sloužilo jako ubytovny. Podíl rodinných domk ů činil 59,2%.

Druh dom ů Trvale obydl. Trvale obydl. Byty dle doby domy byty výstavby Absol. % Absol. % Do 1920 1971 1919 -1970 -1991 Rodinné 1.219 59,2 1.483 15,3 501 696 286 Bytové 817 39,7 8.135 84,0 1.029 2.559 4.547 Ostatní 22 1,1 68 0,7 15 47 6 Úhrn 2.058 100,0 9.686 100,0 1.545 3.302 4.839 Struktura v % x x 100,0 x 16,0 34,0 50,0

Město Litom ěř ice m ělo ke dni s čítání v roce 1991 celkem 9.686 byt ů, ve kterých bydlelo 10.157 cenzových domácností. Z toho v 95% byt ů bydlela jedna rodina (domácnost) a v 5% byt ů dv ě, pop ř. více rodin. Jednotlivci, žijící v byt ě samostatn ě, obývali 23,9% všech byt ů. Pr ůměrný po čet člen ů jedné rodiny p ředstavoval statisticky 2,53 osob, z toho v úplných rodinách činil 3,20 osob a v neúplných 2,48 osob, což zhruba odpovídalo i okresnímu pr ůměru. Podle po čtu člen ů domácností bylo v Litom ěř icích ke dni s čítání 27,2% domácností jedno členných, 26,1% dvou členných, 19,9% t říčlenných, 21,4% čty řč lenných, 5,4% p ěti a více členných. Proti roku 1980 se po čet byt ů ve m ěst ě celkov ě zvýšil o 1.907, z toho v bytových domech a ostatních budovách vzrostl o 2.009 byt ů, zatímco v rodinných domcích ubylo 202 byt ů. Složení bytového fondu podle roku výstavby je vcelku p říznivé, nebo ť celých 50% byt ů bylo postaveno po roce 1970. Na jeden byt p řipadalo v pr ůměru 42,3 m2 obytné plochy a 2,60 obytných místností. Nejvyšší bytový standart měly rodinné domky s pr ůměrem 59,9 m2 obytné plochy a 3,35 obytných místností na jeden byt. Neobydleno bylo ke dni s čítání v roce 1991 733 byt ů, z toho 417 byt ů bylo neobydleno v jinak trvale obydlených domech a 316 v neobydlených domech.

Vlastnictví dom ů a byt ů Podle vlastníka bylo 56,2% byt ů ve vlastnictví obce nebo státní organizace, 27,4% náleželo stavebním bytovým družstv ům, 15,9% pat řilo do vlastnictví soukromých osob a 0,5% p říslušelo do vlastnictví jiných organizací.

Městský bytový podnik Litom ěř ické zastupitelstvo dne 3. ledna schválilo z řízení M ěstského bytového podniku s. p. s ú činností od 2. ledna. Jeho ředitelem byl k tomuto datu jmenován JUDr. Jan Čapek.

Prodej obytných dom ů Městské zastupitelstvo dne 14. února p ředb ěžn ě rozhodlo o zm ěnách p ři prodeji byt ů do osobního vlastnictví. Jejich podstata spo čívala v tom, že prodej jednotlivých byt ů byl pozastaven, nebo ť zvít ězil zájem prodávat pouze celé objekty. Na jednání zastupitelstva dne 13. června byla schválena vyhláška o m ěstských dražbách, p ředen konzultovaná s okresním prokurátorem JUDr. Hammerem. Ve druhé polovin ě roku za čal odprodej prvních obytných dom ů, které podle zákona č. 172/91 Sb. p řešly dnem 24. kv ětna do majetku m ěsta. Podle obecn ě závazné vyhlášky, schválené m ěstským zastupitelstvem v souladu s § 16 zákona 367/90, za čaly dnem 22. srpna na území města ve řejné dražby nemovitostí. Zájem ob čan ů enormn ě vzrostl b ěhem zá ří a října v důsledku avizovaného zvýšení cen nemovitostí od 1. listopadu. Městská rada na mimo řádném zasedání doporu čila m ěstskému zastupitelstvu nové projednání a dopln ění p ůvodn ě stanovených kriterií, týkajících se schvalování prodeje pozemk ů a nemovitostí. Ve řejné jednání zastupitelstva, které bylo v ěnováno výhradn ě tomto d ůležitému problému bylo uspo řádáno dne 3. října. Zde byly stanoveny zásady prodeje, spo čívají p ředevším v rozhodnutí neprodávat jednotlivé byty, nýbrž celé domy. Zárove ň schválilo p ředkupní právo dosavadních nájemník ů, kte ří mohli po vzájemné dohod ě d ům koupit bu ď jako jednotlivci nebo spole čně. M ěstské zastupitelstvo sou časn ě rozhodlo prodej prvních dom ů. - Dne 13. června byly k odprodeji v m ěstské dražb ě za řazeny nemovitosti Jezuitská 2/9 (býv. cukrárna), Jezuitská 4/8 (prodejna textilu Jednota), Mírové nám ěstí 17/25 (bývalé ESO a Drogerie), Velká Dominikánská 10 (bývalý mandl) a dům v Zítkov ě ulici 9/25. Do m ěstského majetku p řešly na základ ě zákona č. 172/91 Sb. dnem 24. kv ětna. Podle paragrafu 9 odst. 1 této právní normy, rozhodovalo o zp ůsobu nakládání s nimi zastupitelstvo t říp ětinovou v ětšinou všech člen ů. Ve řejná aukce t ěchto dom ů se konala 22. srpna v kin ě "Máj", jako první m ěstská dražba. D ům na rohu Jezuitské ulice a nám ěstí č. 2/9 koupila za 1,950.000 Agrobanka) a 4/8 p římo v uvedené ulici za 900.000 získala firma Schlike. Dům na rohu ulic Na valech a Zítkovy č. 677/25 získal 860.000 zástupce stavební firmy Sládek a Tint ěra a objekt ve Velké Dominikánské č. 129/10 za 600.000 koupila Projek ční kancelá ř Št ěpánek z Litom ěř ic. - Na zasedání m ěstského zastupitelstva byl dne 29. srpna schválen návrh prodeje některých objekt ů formou m ěstské dražby. Jednalo se o d ům na Turistické stezce č. 39 (tzv. Hozák ův d ům), restaurace "Mostná hora", domu v ulici Na valech č.p. 815 a 817 Na valech č. 2 a 3. Vedle toho také prodeje stavebních parcel a pronájmy nebytových prostor k podnikání (Mírové nám ěstí č. 43/21 - býv. prodejna Supraphon, Mírové nám ěstí č. 13/21 - prodejna textilu a Okružní č. 3 - Družstvo V čela). - Dne 19. zá ří schválilo zastupitelstvo prodej dom ů v ulicích Masarykov ě č. 34, Na Kocand ě č. 12 a 33, Pob řežní č. 6, Mrázov ě č. 24, Stránského č. 6/20, Švermov ě č. 17/34, Nádražní č. 25, Zahradnické č. 30, Sládkov ě č. 7, Žernosecké č. 3 a Mánesov ě č. 16. - Mimo řádné zasedání m ěstského zastupitelstva, konané 3. října, bylo svoláno z podn ětů ob čan ů a rozhodlo o prodeji obytných dom ů t ěm, kte ří b ěhem roku 1990 a na za čátku tohoto roku požádali o koupi bytu. K prodeji byly potom schváleny domy v ulicích Alšov ě 1637/22, 1638/24, 1640/11 a 1641/13, Dlouhé 207/18, Hálkov ě 1642/2, Jezuitské 12/4 a 2003/16, K řižíkov ě 654/4 a 1054/12, Mrázov ě 944/52, Na Kocand ě 568/12, Nerudov ě 853/8, Okružní 139/12, Osvobození 308/11, 311/9, 589/8 a 623/14, Palackého 1668/4, Palachov ě č. 641/43, Peka řské 497/19, Smetanov ě 244/1, Sokolovské č. 885/7, Svatováclavské 17/21, Tolstého 1312/2, 1366/6 a 1564/15 a v ulici Zítkov ě 758/8. Restitu ční nárok se vztahoval na d ům v Palackého ulici č. 773/3. - Dne 14. listopadu rozhodlo zastupitelstvo m ěsta o prodeji dom ů ve Fügnerov ě ulici č. 717/4, Mariánské ulici č. 99/4 a v Mrázov ě ulici č. 725/4 do soukromého vlastnictví. - Poslední letošní m ěstská dražba nemovitostí se konala 19. prosince a nabídnuty byly doby v K řižíkov ě ulici č. 6/655, Mi řejovicích č. 13, v ulici U katovny č. 58, Dominikánské ulici č. 4/133 a na Tyršov ě nám ěstí č. 67.

Dům kultury Dokon čení stavby probíhalo za soust řed ěné pozornosti okresního i m ěstského úřadu. Podílely se na ní p ředevším Pozemní stavby, Stavomontáže, podnik Elba (d řív ější Stavoinvesta). Chodník p řed budovou byl hotov již 10. zá ří. Pokud jde o jeho využití byl centrem dokon čeného objektu velký víceú čelový sál s maximální kapacitou 752 míst pro koncerty, 525 míst pro konference a asi 450 míst pro plesy. Jako velmi d ůležitý byl chápán také malý sál, plánovaný pro p řednášky a klubové přednášky, s možností návšt ěvy stovky ob čan ů. Vstupní hala byla koncipována tak, aby zde bylo možno konat výstavy. Vznikl zde také "discosál" P řirozenými sou částmi stavby se staly šatny, restaurace, kavárna, salonek a bufet. Objevil se dokonce vážn ě mín ěný návrh, aby zde vznikla burza, jak je o tom psáno v kapitole o hospodá řství. Slavnostní zahájení provozu se konalo 14. prosince. Restaura ční část byla hned od za čátku pronajmuta soukromému provozovateli.

Divadlo Karla Hynka Máchy Toto nejstarší zachované mimopražské m ěstské divadlo v Čechách prošlo složitými peripetiemi náro čné rekonstrukce, která s četnými p řestávkami trvala dv ě desetiletí. Stavbu provád ěl Okresní stavební podnik. Ze staré budovy zbyly ovšem jenom obvodové zdi, vše uvnit ř je nové. Starý interiér p řipomíná v p řístupové hale pietn ě zachovaný zbytek p ůvodní základové klenby. P ři p řestavb ě byly vybudovány bezbariérové p řístupové chodby se šatnami pro návšt ěvníky i ú činkující a prostorné jevišt ě s p říslušným zázemím. Nový divadelní sál, s náležit ě sklon ěnou podlahou a dv ěma podobn ě řešenými balkóny, byl koncipován pro 236 divák ů. Sedadla v p řízemí i na balkonech byla velmi pohodln ě vypolstrována. Sou částí objektu se stal také tzv. "modrý salonek", ur čený pro komorní po řady a p řednášky. Všechny prostory byly za řízeny pro vytáp ění úst ředním horkovzdušným topením. Také okolí divadla doznalo zm ěn. P řístupová cesta od nám ěstí byla nov ě vydlážd ěna drobnými kostkami a dopln ěna stylovými stojany elektrického osv ětlení. Slavnostní otev ření se konalo letošního 18. prosince.

Plavecký bazén Od za čátku roku se za čalo nad severovýchodním rohem Jiráskových sad ů intenzivn ě pracovat na krytém plaveckém bazénu. Použité finance byly nejenom státní, ale i sponzorské. Peníze poskytlo i Biskupství Litom ěř ice.

Hotel "Slavie" Objekt hotelu zvaného "Slávie" stál na rohu nám ěstí a Velké Dominikánské ulice. Již v minulém století i na po čátku našeho byl vícekráte p řestavován. Poslední "p řestavba" za čala v prosinci roku 1987 demolicemi, které za čaly zadní st ěnou, pokra čovaly bo čními zdmi a kon čily zbouráním pr ůč elí. Práce provád ěl tehdejší Okresní stavební podnik. Na za čátku roku 1991 byla z p ředpokládaného nákladu 20 milion ů prostav ěna tém ěř polovina. Hrubá stavba v četn ě st řechy již stála. Mohlo se proto za čít s vnit řními pracemi topená řskými, elektroinstala čními a podobn ě. Již od podzimu p ředchozího roku se však za čaly objevovat problémy, které vyplývaly z nesolventnosti majitele, kterým byl podnik Restaurace Litom ěř ice. Ten druhý lednový týden roku 1991 oznámil svoje rozhodnutí stavbu do konce b řezna zastavit. Podle tehdejších úvah m ěl však objekt po dokon čení nadále sloužit jako hotel s kapacitou 45 lůžek, restaurací, kavárnou, vinárnou a pivnicí. Zastavení prací však trvalo mnohem déle a jejich dokon čení provedl zcela jiný právní subjekt. Byla jím Komer ční banka.

Restaurace na Mostné ho ře Neut ěšený stav této kdysi oblíbené výletní restaurace, postavené v roce 1910 tehdejším n ěmeckým Spolkem pro zvelebení m ěsta Litom ěř ic, byl i letos častým předm ětem kritiky ob čan ů i místních novin. Po válce byl objekt n ějaký čas v tzv. národní správ ě a po roce 1948 se dostala do majetku m ěsta. Od b řezna 1955 ji potom získal podnik "Restaurace a jídelny. Od té doby budova chátrala. Do m ěstského majetku se objekt vrátil až v letošním roce již jako nefunk ční. Jelikož M ěstský ú řad v Litom ěř icích nem ěl dostatek prost ředk ů pro jeho rekonstrukci, byl vydražen v m ěstské aukci soukromé spole čnosti, která za čala s prvními úpravami.

OCHRANA PAMÁTEK

Muzeum V letošním roce se kone čně poda řilo provést nejd ůležit ější zabezpe čovací akce. Nevelké prost ředky, které byly k dispozici, umožnily zajistit st řešní krytinu, n ěkteré klempí řské práce a opravit zadní trakt budovy.

Morový sloup Restaurátorské práce na morovém sloupu uprost řed nám ěstí, zahájené p řed t řemi roky, pokra čovaly také letos. Ve svých ateliérech je provád ěli akademi čtí socha ři Helena Förstová, Tá ňa Konstantinová, Ji ří Novák, Čestmír Mudru ňka, Ivan Hamá ček a Jan Stan ěk. Tak velkého po čtu socha řů i dlouhé doby bylo t řeba proto, že se jednalo jak o konzervování sloupu i jednotlivých plastik, tak o po řízení kopií, které potom nahradily originály, trpící vlivem ovzduší.

Historické sklepy Zp řístupn ěnou část litom ěř ických historických sklep ů pod jižní frontou Mírového nám ěstí si pronajala soukromá firma "R+M", která v jejich části p řipravovala z řízení tzv. "Radni ční vinárny", otev řené od po čátku prosince. Zp řístupnila i další prostory, jejichž 366 metr ů dlouhou prohlídkovou trasu bylo možno navštívit již v dob ě konání "Zahrady Čech" a vinobraní.

Obnova podloubí Na jižní stran ě Mírového nám ěstí bylo do poloviny listopadu obnovenou podloubí čty ř dom ů a podobn ě se stalo v horní části Dlouhé ulice v t ěsné blízkosti muzea.

Ve řejná zele ň Plochy litom ěř ické m ěstské i p řím ěstské zelen ě činily na 140 ha. Pé če o ní, údržba i její nové zakládání, byla p řirozen ě limitována množstvím finan čních prost ředk ů, kterých se nedostávalo.

Sochy J. V. Stalina a Rudoarm ějce Členové ODS v m ěstském zastupitelstvu navrhli 23. zá ří za řadit do programu příštího zasedání zastupitelstva, aby uvedená socha, kterou se dosud nepoda řilo prodat, byla "sešrotována a tak, aby ješt ě do 2. výro čí N ěžné revoluce p řestala existovat". Dále doporu čovali "ukon čení existence pomníku Čest a sláva Sov ětské armád ě v Jiráskových sadech". M ěstské zastupitelstvo nakonec dne 14. listopadu rozhodlo v pom ěru dvaceti hlas ů pro, dvou proti a jednom zdržení se pro alternativní návrh "nelikvidovat pomník v Jiráskových sadech, ale sejmout nápis Čest a sláva Sov ětské armád ě v četn ě všech úchyt ů na v ěnce". Stalinova socha z ůstala uložena v areálu Technických služeb m ěsta.

Kříž na Radobýlu Na vrchol Radobýlu byl 29. října dopraven nový ocelový k říž, který nahradil starší litinový, zni čený v listopadu 1984 vich řicí. Z prostranství vedle závodu Vodohospodá řských staveb v Žalhosticích jej sem "p řenesl" vrtulník typu Mi-17 z vojenského útvaru 5621 Plze ň - Lín ě. Pot řebné finan ční prost ředky, celkem 80.000 korun, poskytl referát kultury Okresního ú řadu v Litom ěř icích. K říž je vysoký sedm metr ů s rozp ětím ramen p řes t ři a p ůl metru. Jeho hmotnost činí 1.100 kg

6. ŠKOLSTVÍ A KULTURA

Úrove ň vzd ělání Při s čítání lidu bylo zjišt ěno, že úrove ň vzd ělanosti obyvatel m ěsta byla oproti venkovským obcím okresu podstatn ě vyšší. To bylo samoz řejm ě dáno jak v ěkovým složením, tak i soust řed ěním profesí, které vyžadují vyšší vzd ělání. Zvlášt ě výrazné byly zjišt ěné rozdíly u kategorie osob s úplným st ředoškolským vzd ěláním a se vzd ěláním vysokoškolským.

Nejvyšší dosažené Město LT Okres LT Rozdíl vzd ělání (Podíl v %) (Podíl v %) v bodech

Základní 28,2 37,8 - 9,6 Učň ovské bez maturity 26,4 31,0 - 4,6 Odborné školy 5,2 4,9 + 0,3 Učň ovské s maturitou 1,5 1,1 + 0,4 St řední školy 28,4 19,1 + 9,3 Vysoké školy 8,7 4,6 + 4,1 Bez školního vzd ělání 0,1 0,6 - 0,5 Bez údaje o vzd ělání 1,5 0,9 + 0,6

Š K O L S T V Í

Gymnázium Josefa Jungmanna Již na ja ře se na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litom ěř icích vytvo řila iniciativní skupina student ů, kte ří založili tzv. "Ekologickou radu". Zpo čátku se s jistou euforií vrhli na malování plakát ů, protestujících proti pomalému postupu p ři zlepšování životního prost ředí regionu. Pozd ěji se za čala zabývat tzv. malou ekologií, to znamená konkrétními problémy našeho m ěsta, jako byla čistota ulic, nám ěstí, park ů a podobn ě. Nez ůstalo jenom u slov, ale studenti sami uspo řádali n ěkolik úklidových brigád. P ři jednání s m ěstským ú řadem, k n ěmuž došlo v kv ětnu, studenti p řednesli požadavek zákazu vjezdu motorových vozidel na nám ěstí, kde m ěl být také uplatn ěn zákaz stánkového prodeje a zákaz provozu koloto čů a podobných atrakcí. Prosadit se to však nepoda řilo. - B ěhem června za čal na gymnáziu vycházet studentský ob časník "Já nevím". Do konce roku vyšla t ři čísla a vznikla také stejnojmenná agentura. Pod její hlavi čkou se dokonce objevila i sbírka básní "Romance s p říchutí realismu", na níž se podílelo několik autor ů. B ěhem prosince uspo řádala výstavu fotografií a výtvarných prací student ů a také mítink na památku Johna Lennona, člena anglické skupiny "Beatles" ze 60. let. - Také v tomto roce byla otev řena "prima", kam p řicházely d ěti po ukon čení 5. třídy základní školní docházky. Oproti lo ňským sto čty řiceti jich letos bylo pouze devadesát.

Zdravotní škola Ve m ěst ě existovala od roku 1989 dvouletá zdravotní škola, podléhající St řední zdravotní škole v Teplicích. Byla koncipována jako nástavbové pomaturitní studium. Učebny byly na 3. Základní škole. V tomto roce školu absolvovalo prvních 20 žáky ň. Ke 30. červnu toto tzv. elokované pracovišt ě St řední zdravotnické školy v Teplicích ukon čilo vyu čování. Škola, která v obou t řídách m ěla 40 studentek, se po dohod ě s litom ěř ickým biskupem p řest ěhovala od 1. zá ří na Dómské nám ěstí do uvoln ěného objektu bývalého Bohosloveckého seminá ře a získala statut samostatné zdravotnické školy. Odborná část výuky byla zajišt ěna léka ři zdejší nemocnice s poliklinikou.

St řední pedagogická škola Během prázdnin byla opravena fasáda St řední pedagogické školy v Litom ěř icích. Zahájil ji zdejší Stavební podnik, ale protože k práci p řistupoval liknav ě, byla zadána soukromé firm ě. Opravu velkoryse sponzorovala firma "Tanex". Lešení bylo sneseno 29. srpna. Na za čátku nového školního roku vstoupilo do opraveného objektu na 500 studentek, zam ěř ených na profesi u čitelka mate řské školy pop řípad ě vychovatelka. Pedagogický sbor byl čty řiceti členný. Školu znamenitým zp ůsobem reprezentoval i v letošním roce dív čí p ěvecký sbor "Máj", vedený profesorem Vladimírem Frühaufem. Již desátý rok také poskytovala svoji aulu "Kruhu přátel hudby" k po řádání oblíbených koncert ů vážné hudby. Soukromá škola Rada m ěsta dne 5. prosince vyjád řila souhlas s pronájmem části budovy bývalé mate řské školy v Palackého ulici č. 1 p. Pokornému pro z řízení "Soukromé jazykové školy a nástavbového studia po gymnáziu" (dnešní škola Ekonom).

Zvláštní škola Během prázdnin byla provedena oprava budovy Zvláštní školy v Litom ěř icích, která se nalézá v Turgen ěvov ě ulici. Objekt byl postaven v roce 1890. M ěstský ú řad věnoval na tyto práce čtvrt milionu korun. Ředitelkou školy byla Marie Brychová.

Základní um ělecká škola Základní um ělecká škola, jak byla p řejmenována bývalá Lidová škola um ění, získala koncem roku p ěkn ě rekonstruovaný objekt bývalé mate řské školy v Masarykov ě ulici, nedaleko od pokratických závor. Školu navštěvovalo ve svém volném čase na 560 žák ů. Náležela k ní také budova v Jarošov ě ulici, která byla naopak ve stavu p římo katastrofálním. Jejím hlavním cílem byl estetický rozvoj d ětí v nejr ůzn ějších oblastech um ění. Ředitelkou školy se na základ ě výb ěrového řízení stala Dagmar Chy ňavová, což m ěstská rada schválila dne 6. června.

Mate řské školy Městské zastupitelstvo dne 29. srpna souhlasilo se zrušením 3. Mate řské školy na Kocand ě. Závodní mate řské školy v ulicích Šaldov ě a Kosmonaut ů byly p řevedeny do působnosti Okresního školského ú řadu.

K U L T U R A

DŮM KULTURY

Jako jednotná kulturní organizace vznikl D ům kultury v Litom ěř icích s platností od 1. zá ří 1990. Jeho ředitelem byl i v letošním roce Rudolf Wlodárek. Vlastní akce po řádal stále v objektu Na Hrádku na Tyršov ě nám ěstí, dále v divadélku "Minimax" na nároží Palachovy a Masarykovy ulice a ve výstavní síni "Tana", nacházející se v Masarykov ě ulici. Byla ur čena amatérským výtvarník ům. V lét ě zde ale byla výstava fotografií Miloslava Kalíka, nazvaná " České st ředoho ří". Jednalo se o výb ěr osmdesáti prací z p řipravované publikace. Již b ěhem července se však ukázalo, že tato výstavní sí ň je siln ě prod ěle čná a D ům kultury ztratil schopnost ji finan čně dotovat. Ředitelství bylo umíst ěno v prostorách zrušeného Okresního kulturního st řediska v Zítkov ě ulici.

Měsí čník "Situace" V tomto roce vydával D ům kultury již druhý ro čník m ěsí čníku "Situace", koncipovaného p ředevším jako p řehled kulturních po řad ů ve m ěst ě. Na jeho p říprav ě se podíleli J. Kolda, L. Prudká, M. Vodi čková, R. Kaupa, R. Wlodárek. Grafickou úpravu zajiš ťoval P. Groh. Periodikum tiskla Inva Litom ěř ice.

Otev ření nového Domu kultury. V sobotu 14. prosince byl slavnostn ě otev řen nový D ům kultury, vystav ěný vedle gotického hradu v ulici Na valech. Prohlídka objektu a kulturní program za čínala odpoledne ve 14,30 za hojné ú časti ob čan ů, jichž se p řišlo podívat na sedm set. Prvním, kdo v tomto novém stánku litom ěř ické kultury vystoupil, se stal d ětský pěvecký sbor Základní um ělecké školy "Hlásek", vedený Vlastou Vávrovou a PhDr. Václavem Han čem. Provázel jej orchestr Františka Honzáka. Následoval koncert komorního souboru absolvent ů této školy, který řídil zdejší skladatel a sbormistr souboru "Litom ěř ických u čitel ů" František Maršálek. Velmi dob ře p řijali první návšt ěvníci také vystoupení dív čího p ěveckého sboru "Máj", vedeného prof. Vladimírem Frühaufem, po n ěmž následovalo pohybové a tane ční vystoupení manžel ů Piškových. Poté znovu vystoupil "Hlásek" s doprovodem M. Husákové na klavír, M. Ro čka na housle a P. Vavrouška na klarinet. Úsp ěchu se do čkal žes ťový soubor Vojenské konzervato ře v Roudnici n. L., vedený Ji řím Lhotským. Slovem tento p ěvecký a instrumentální program, který celý vycházel z místních aktivit provázela, Dušica Slová čková - Zímová. Na rozsáhlém po řadu se podílel také místní rodák, humorista Felix Holzmann, vedle n ějž z pražských um ělc ů vystoupili rovn ěž František Budín, dále vyprav ěč Miloslav Lelek, here čka Helena R ůži čková se synem Ji řím a František Ringo Čech. Záv ěrem zazn ělo spole čné vystoupení "Hlásku", "Máje" a bigbandu Františka Honzáka

Divadlo Karla Hynka Máchy Svoje jméno "Divadlo Karla Hynka Máchy", dostalo 13. zá ří 1945, kdy bylo po válce op ět otev řeno. Nyní, po více než dvaceti letech nejr ůzn ějších pr ůtah ů, se je poda řilo znovu otev řít dne 18. prosince. Slavnostnímu otev ření byla p řítomna here čka Vinohradského divadla Gabriela Vránová, která v úvodu svými slovy dala tomuto aktu náležitý lesk. Po ní se ujala slova PhDr. Eva Hanušová, zástupkyn ě starosty města, která hovo řila o historii stavby a možnostech, které existence divadla pro litom ěř ickou kulturu p ředstavuje. Premiérou byla hra Ji řího Šotoly "Ku ře na rožni" v podání zdejšího Divadelního souboru K. H. Máchy. (Jedná se o nejstarší, dosud existující zájmové sdružení ve m ěst ě. Tento český spolek vznikl již v roce 1926 a po odmlce za nacistické okupace byl obnoven hned v kv ětnu 1945). Následujícího dne vystoupila Gabriela Vránová se svým po řadem "Magnetický vítr". Dne 20. prosince zopakoval místní divadelní soubor svoje úvodní vystoupení. O den pozd ěji zazn ěla divadlem " Česká mše váno ční" Jana Jakuba Ryby v podání sboru "Litom ěř ických učitel ů". Další váno ční koncert se konal 22. prosince. Vstoupil na n ěm d ětský p ěvecký sbor "Hlásek". Po vánocích byl 28. prosince na programu po řad "Pro každého nebe", v němž vystoupil pražský herec Václav Postránecký. Divadlo spolu s ob ěma biografy podléhalo M ěstské správ ě kulturních za řízení, jejíž ředitelkou byla m ěstskou radou dne 5. zá ří schválena Mgr. Lenka Knobová.

G A L E R I E

Klub p řátel galerie Již řadu let existoval p ři Severo české galerii výtvarných um ění v Litom ěř icích "Klub p řátel galerie". I pro tento rok ve spolupráci s p ředními odborníky z Národní galerie a Ústavu pro d ějiny um ění ČSAV p řipravil p řednáškové cykly. Jarní zahájila 13. b řezna p řednáška PhDr. Jarmily Vackové "Brat ři van Eyckové". P ředznamenávala vlastn ě podzimní výstavu "Poklady litom ěř ické diecéze". Druhou p řednášku, na téma velmi diskutovaného benátského bienále 1990, m ěla 4. dubna PhDr. Jana Šev číková z Akademie výtvarných um ění v Praze. P řednáška PhDr. Kláry Benešovské o augustiniánském klášte ře v Roudnici n. L., konaná 24. dubna vyšla vst říc zájemc ům o dějiny našeho regionu. Záv ěr jarního cyklu tvo řila 15. kv ětna p řednáška PhDr. Mahulena Nešlehové, nazvaná " Český informel - pr ůkopníci abstrakce".

Výstava Jana Koblasy Také v tomto roce uspo řádala Severo česká galerie výtvarného um ění řadu zajímavých výstav. Ve čtvrtek 21. února zahájil PhDr. Petr Wittlich výstavu plastik Jana Koblasy. Tato vyjime čná osobnost našeho avantgardního um ění byla po roce 1968, kdy socha ř emigroval, zcela "vymazána" z d ějin um ění. Žil po celou dobu v Hamburku. Při vernisáži, které se um ělec osobn ě ú častnil, vystoupil hudebník Ji ří Stivín. Výstava trvala do 31. b řezna.

Z poklad ů litom ěř ické diecéze Výstava "Pozdní gotika. Z poklad ů litom ěř ické diecéze I." p ředstavila v tomto roce v Litom ěř icích a poté i v pražské Národní galerii Praha reprezentativní soubor děl pozdn ě gotického um ění, zachovaný ve sbírkách litom ěř ického biskupství. Pocházely v ětšinou z kolekce biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna.

Český informel Pod tímto názvem ohlásila Severo česká galerie v Litom ěř icích až do 9. června prodlouženou výstavu, na níž se podílela spolu s Galerií m ěsta Prahy pod záštitou Ministerstvem kultury. Poprvé po t řiceti letech zde byly p ředstaveny české výtvarné projevy, které souvisely s radikálním proudem povále čné evropské abstrakce.

Trasa Pro letní m ěsíce p řipravila galerie výstavu skupiny "Trasa", která navázala na výstavní tituly p ředchozích let, které návšt ěvníky seznamovaly se složitou problematikou r ůzných tv ůrčích skupin. Výstavu, která trvala do 1. zá ří, sestavila PhDr. Eva Petrová.

Výstava Jana Zrzavého Dne 19. prosince zahájila PhDr. Jana Brabcová výstavu obraz ů legendárního malí ře Jana Zrzavého. V programu vystoupilo "Doležalovo kvarteto". Obrazy bylo možno vid ět do 26. 1. 1992.

M U Z E U M

Nové prostory muzea Tohoto roku byly kancelá ře muzea p řest ěhovány do objektu v Dlouhé ulici, hned vedle Staré radnice, kde zam ěstnanci muzea museli do té doby pracovat ve velmi stísn ěných podmínkách. V ětšina depozitá řů byla již dlouhá léta v bývalých obytných místnostech vedlejší budovy zámku v Ploskovicích.

Výstava pohlednic Dne 5. února byla v Okresním vlastiv ědném muzeu Litom ěř ice otev řena výstava nazvaná "Litom ěř ice na pohlednicích a dokumentárních fotografiích". Z prostorových důvod ů mohla být použita jenom malá část t ěchto jeho rozsáhlých sbírek. Nejstarší vystavené fotografie pocházejí už z doby kolem roku 1860, kdy si m ěstská rada pozvala víde ňského fotografa Josefa Porkera, který se zde nakonec trvale usadil a zřídil velký "fotografický závod". Výstavu dopl ňovaly barevné pohlednice z nichž "dýchala" idyla minulého století. Výstava trvala do konce b řezna.

Výstava Jaroslava Foglara V polovin ě dubna zde byla otev řena rovn ěž nevšední výstava, která pod názvem "Když duben p řichází" p řibližovala život a dílo nejoblíben ějšího autora n ěkolika generací mladých lidí, Jaroslava Foglara. Vernisáži byl t řiaosmdesátiletý autor přítomen osobn ě.

Výstava o Českém st ředoho ří Dne 30. července byla zahájena zda řilá výstava fotografií, zachycující p řírodní krásy a zajímavosti Českého st ředoho ří. Vystaveny byly klasické fotografie L. Drahoše z T řebenic, ale také detailní záb ěry vzácných rostlin či živo čišných druh ů, které se v této chrán ěné krajinné oblasti vyskytují.

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV

Pracovníci žitenické pobo čky Státního oblastního archivu 3. října zjistili ztrátu šestnácti map formátu 60 x 40 cm z nesmírn ě vzácného atlasu sv ěta, vydaného v 16. století. Pachatel nebyl vypátrán.

DEN OTEV ŘENÝCH DVE ŘÍ

Dne 7. zá ří se v Litom ěř icích uskute čnil "Den otev řených dve ří církevních památek". Pro ve řejnost byly otev řeny kostely sv. Jakuba, sv. Václava, Všech svatých a katedrála sv. Št ěpána. M ěstský ú řad zajistil ve všech t ěchto objektech stálý dozor a v kostelích sv. Jakuba a sv. Václava pr ůvodcovskou činnost, kterou provád ěli studenti gymnázia. Všechny kostely navštívilo n ěkolik set zájemc ů, mezi nimiž byli také cizinci. P ři procházkách po m ěst ě byl projeven zájem o znovuotev řenou trasu v historických sklepích. Celá akce byla uspo řádána na základ ě výzvy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

H U D B A

Hudební úterky Jednou za m ěsíc se v aule St řední pedagogické školy v Litom ěř icích konaly tzv. "Hudební úterky", po řady vážné hudby, po řádané touto školou ve spolupráci s Kruhem p řátel hudby, který existoval p ři Domu kultury. Patronem t ěchto akcí byl Český hudební fond. Za časté zde proto mohla ú činkovat p řední česká um ělecká tělesa, jako nap říklad 19. b řezna České noneto. P ředsedou výboru Kruhu p řátel hudby zůstával i nadále doc. ing. PhDr. Jan Volek. Podzimní sezónu zahájil 17. zá ří koncert kytaristy Lubomíra Brabce. Poslední koncert cyklu "hudebních úterk ů", na n ěmž účinkovalo Stamicovo kvarteto, se v aule konal 19. listopadu. Další už byly po řádány v opraveném Divadle Karla Hynka Máchy. Hale své školy však z ůstala v ěrná d ěvčata z p ěveckého sboru "Máj". Pod taktovkou sbormistra prof. Vladimíra Frühaufa zde zpívala 16. prosince.

Pěvecký sbor "Máj" Dív čí p ěvecký sbor St řední pedagogické školy v Litom ěř icích "Máj", vedený prof. Vladimírem Frühaufem, vystupoval koncem letošního školního roku ve Francii a Německu. D ěvčata s velkým úsp ěchem zpívala ve m ěstech Armentieres, Villaneuve d`Asq a Oberkirch. Dne 19. prosince ú činkoval soubor "Máj" na podve černím předváno čním koncertu v katedrále sv. Št ěpána.

JAS Poprvé po dvaceti letech p ůsobení v r ůzných m ěstech naší republiky i v zahrani čí zavítal 13. dubna také do Litom ěř ic sedmdesáti členný p ěvecký sbor mladých k řes ťan ů "Jas", zpívající s moderní doprovodnou skupinou. Jeho vystoupení se konalo ve velkém sále "Na Hrádku".

Koncerty v katedrále Stejn ě jako již v p ředchozím roce byly od jara do podzimu, vždy jednou za m ěsíc po řádány v katedrále sv. Št ěpána varhanní koncerty. T ěšily se zna čné oblib ě, nebo ť mezi ú činkujícími byli p řední čeští, ale záhy p ředevším zahrani ční um ělci. Uplatnily se však i soubory místní či z okolí, jako nap ř. již 14. b řezna smíšený sbor Pedagogické fakulty v Ústí n. Lab. Tohoto roku p řipravil D ům kultury pod záštitou litom ěř ického biskupa, p řednosty okresního ú řadu a starosty m ěsta hudební festival s mezinárodní účastí pod názvem "Litom ěř ické varhanní léto". Zahájeno bylo 29. kv ětna recitálem předního českého varhaníka Jaroslava T ůmy. Další koncert se uskute čnil 19. června, kdy koncertoval Vincent Ros Pérez ze Špan ělska. Dne 20. července to byl Balys Vaitkus (Litva), 28. srpna Paul Nancekievill (USA) a nakonec 25. zá ří Peter Bares ze Spolkové republiky N ěmecko.

"Litom ěř ická mše" Na posledního z um ělc ů, kte ří zde vystupovali v rámci "Litom ěř ického varhanního léta", málomluvného Petera Barese z N ěmecka, zap ůsobilo naše m ěsto natolik, že za svého pobytu ve dnech 25. - 28. zá ří složil "Litom ěř ickou mši". Plný dojm ů ji za čal komponovat na zma čkaném papíru, na n ěmž si notovou osnovu na črtl podle ruky. Originál v četn ě opisu byl uložen ve Státním okresním archivu Litoměř ice, jehož pracovník PhDr. Jind řich Tomas vždy ú činkoval v roli tlumo čníka jak p ři pravidelném p řijetí um ělc ů na radnici, tak p ři jejich prohlídce m ěsta.

Rómský festival Ve zdejším letním kin ě byla ve dnech 27. a 28. července uspo řádána "P řehlídka rómských rockových a beatových skupin České republiky". Záštitu nad touto akcí převzala Federální rada Rómské ob čanské iniciativy, Kulturní svaz ob čan ů rómské národnosti, p řednosta Okresního ú řadu v Litom ěř icích a zdejší starosta. P řihlásilo se na ní asi 40 skupin z celé zem ě.

Jazzové posezení Také na sklonku tohoto roku se konalo již tradi ční "Jazzové posezení". Uspo řádáno bylo 7. prosince v Dom ě kultury. Moderovali je Ladislav Gerendáš a Dr. Vojt ěch Eckert a vystoupily skupiny Black Basse Band (New Faces), Naj Ponk Quartet, skupina Jazzí ček Praha, Trio Vojt ěcha Eckerta, Sandy Lomax a na záv ěr se konal jam session.

LITOM ĚŘ ICKÉ VINOBRANÍ

Městský ú řad ve spolupráci s Domem kultury, Divadelním souborem Karla Hynka Máchy i Okresním domem d ětí a mládeže uspo řádal 5. října Litom ěř ické vinobraní. Slavnostní zahájení bylo již v 9 hodin, o p ůl hodiny pozd ěji byly otev řeny "šenky", rozložené v celém historickém jádru m ěsta. Ur čitou formu této slavnosti dodal "p říjezd Karla IV. a jeho družiny" na nám ěstí. Poté následovaly koncerty skupin nejr ůzn ějších žánr ů a nave čer byla uspo řádána tane ční veselice p řed Vinárnou sv. Ji ří v Lidické ulici, p řejmenovanou pro tuto chvíli na "Canal Street", jako narážka na jednu z oblíbených jazzových skladeb. Tato hudba zde totiž k radosti p řítomných převládala. MÍSTNÍ NOVINY

Proud V Litom ěř icích i v tomto roce vycházely jednou týdn ě noviny zvané "Týdeník litom ěř ického okresu PROUD", které vstoupily do svého 41. ro čníku. Ješt ě pro prvá dv ě čísla byl řízením redakce pov ěř en Ivo Chrástecký. Číslo 3, které vyšlo 18. ledna již jako vedoucí redaktor redigoval Jaroslav Jor. V čísle 4 (25. ledna) byla poprvé, zatím jednorázov ě, obsažena samostatná strana, nazvaná "Zprávy z Podřipska". Pravideln ěji, i když v nestejném rozsahu, byla tato rubrika za řazována od po čátku dubna. Až do čísla 40 ze 4. října byl vydavatelem Okresní ú řad v Litom ěř icích. Od čísla následujícího, které vyšlo 11. října se tyto noviny staly samostatným právním subjektem a v jejich tiráži se objevilo "Vydává redakce Proud". Pod dosavadním titulem a uvedením čísla 44 ro čníku 41 vyšly tyto noviny naposledy 1. listopadu. Poté byly privatizovány.

Nezávislý Proud O týden pozd ěji se dosavadní zdejší noviny objevily s novým záhlavím i číslováním. Dne 8. listopadu vyšly poprvé jako "Nezávislý týdeník Litom ěř ického okresu PROUD". Byly ozna čeny jako 1. číslo 1. ro čníku. Jejich vydavatelem se stal dosavadní redaktor Václav Sedlák. Sídlo redakce z ůstalo v ulici Na valech č. 21 a tišt ěny byly i nadále Severografií s.p. Ústí n. L.

7. NÁBOŽENSKÝ ŽIVOT

Míra religiozity Poprvé po čty řech desetiletích byly p ři s čítání lidu, provád ěném v tomto roce zjiš ťovány též údaje o náboženském vyznání. Z celkového po čtu obyvatel m ěsta bylo ke dni s čítání 23,5% osob v ěř ících (okresní pr ůměr činil 29,4%). Celkem 60,1% osob uvedlo, že je bez vyznání a 16,4% obyvatel na tuto otázku neodpov ědělo v ůbec. Nejv ětší podíl v ěř ících (19,4% z celkového po čtu osob) se hlásil k vyznání římskokatolickému, ostatní v ěř ící se hlásili k vyznání českobratrskému evangelickému (2,0%), k čs. církvi husitské (1,1%) a k církvi pravoslavné (0,4%. Příslušnost k ostatním církvím a náboženským spole čnostem, které jsou ve m ěst ě zastoupeny (adventisté 7. dne, bratrská jednota baptist ů atd.) činila 0,6%. Podle pohlaví se k ví ře hlásilo 26,9% žen a 19,8% muž ů. Podle v ěkových kategorií byl nejvyšší po čet v ěř ících (tém ěř 60%) ve v ěkových kategoriích osob šedesátiletých a starších. Naproti tomu d ětí do patnácti let bylo v kategorii v ěř ících zahrnuto pouze 7,2 %.

Taizé Ve dnech od 28. prosince 1990 do 2. ledna 1991 probíhalo v Praze velké celoevropské setkání evropské katolické mládeže. Protože všech osmdesát tisíc účastník ů nemohlo být ubytováno v Praze, bydleli v n ěkterých m ěstech i venkovských farnostech. Do Litom ěř ic jich m ělo p ůvodn ě p řijet na t ři tisíce, ale nakonec se pro většinu z nich poda řilo najít ubytování v hlavním m ěst ě a tak jich k nám p řijelo pouze 400. Byli to mladí lidé z Itálie, N ěmecka Polska i od nás. Noclehy našli v teologickém konviktu, v domov ě mládeže v Daliborov ě ulici, internátu v Dlouhé ulici a n ěkte ří byli pozváni do rodin. Všichni každý den dojížd ěli za spole čným programem do Prahy a teprve ve čer se vraceli zp ět. Celou akci podpo řil také m ěstský ú řad. Místní policie pomáhala p ři zajišt ění bezpe čnosti dopravy a parkování.

Hovory o náboženství Od 12. února navázal kanclé ř litom ěř ické biskupské konsisto ře kanovník P. Josef Helikar na lo ňský seriál besed, nazvaných "Hovory o náboženství". Konaly se v malém sále Domu kultury "Na Hrádku".

Lupi či v katedrále Stejn ě jako jinde se také na Litom ěř icku rozmnožily p řípady vloupání do kostel ů. Od poloviny roku 1990 došlo ke krádežím v kostelích v Bohušovicích, Doksanech, Budyni n. O., Straškov ě, K řešicích, Ředhošti a Charvátcích. Nevyhnula se jim ani katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích. V noci z ned ěle na pond ělí (24. - 25. b řezna) sem vnikli zlod ěji, kte ří odcizili 20.000 korun v hotovosti a n ěkolik kus ů bohoslužebných p ředm ětů. Litom ěř ickému biskupství tak vznikla škoda asi 120.000 korun. Po dvanácti dnech pátrání se policii poda řilo lupi če dopadnout. Jednalo se o dvaadvacetiletého již jednou trestaného L. J. z Čížkovic a p ětat řicetiletého J. V. z Litom ěř ic, který m ěl tehdy již sedm záznam ů v trestním rejst říku. "Duchovním otcem" akce byl p ětadvacetiletý "podnikatel" G. B. rómského p ůvodu z Litom ěř ic. Ten byl v minulosti trestaný již p ětkrát. Pro policii jejich dopadením ovšem p řípad neskon čil, protože ukradené v ěci se zajistit nepoda řilo. Sou částí pátrání byly proto i opakované domovní prohlídky u dalších podez řelých.

Charita Křes ťanskou pomocí chudým ob čan ům se stal pravidelný výdej obnošeného šatstva, zprost ředkovaný Charitou na Dómském nám ěstí č. 10. V ěci, které se zde shromaž ďovaly byly využívány nejenom pro místní pot řebu, ale odesílaly se také do oblastí postižených živelními katastrofami i do misijních stanic v Africe a Indii.

Křes ťanští zdravotníci Letos již pot řetí se 5. října z podn ětu Charity sešli k řes ťanští zdravotníci z celé diecéze. Tématem tohoto setkání byla specifika psychoterapie nemocných rakovinou. Na toto téma hovo řili specialisté z d ětské onkologie Fakultní nemocnice v Praze - Motole a z onkologického odd ělení nemocnice v Liberci. Druhou polovinu programu využili ú častníci k diskusím a rozhovor ům s p řednášejícími.

Katolická spole čenství mládeže Pod Radobýlem se téhož dne, v sobotu 5. října, setkali zástupci katolických spole čenství mládeže litom ěř ické diecéze. Hovo řilo se zde o práci jednotlivých skupin, o dojmech ze sv ětového setkání mladých v polské Čenstochové a nakonec o příprav ě říjnového diecézního setkání v Ústí n. Lab. Českobratrská církev evangelická Sborový d ům Českobratrské církve evangelické se nacházel v Rooseveltov ě ulici č. 7, kde na konci roku 1989 poskytl v prvém poschodí prostor Ob čanskému fóru. Modlitebna i kancelá ř sboru se však nacházela a nachází ve zvýšeném p řízemí. Ned ělní bohoslužby se zde konaly od 9. hodiny ranní. Mládež se scházela pravideln ě v pátek v 19 hodin.

Metodisté Litom ěř ický sbor Evangelické církve metodistické po řádal od 28. ledna ve svém sborovém dom ě ve Sládkov ě ulici č. 8 kurz základ ů biblistiky a k řes ťanského životního stylu. Ú častnit se mohli také ob čané, kte ří k této církvi nenáleželi.

Bratrská jednota baptist ů Pod názvem "Poselství slovem a písní" uspo řádala Bratrská jednota baptist ů v tzv. "červeném kostele" u Jiráskových sad ů 26. června ve čer koncert skladatel ů a zp ěvák ů Rona a Patricie Owensových z USA. Od 8. zá ří za čala jednota ve svém kostele po řádat k řes ťanskou výuku, na níž byli zváni dosp ělí i d ěti.

8. ZDRAVOTNICTVÍ

Rehabilita ční st ředisko Výrobní družstvo invalid ů INVA vybudovalo v základním závod ě v Plešivecké ulici pro své zam ěstnance rehabilita ční st ředisko, které za čalo sloužit od za čátku roku. Poskytovaly se zde klasické i reflexní masáže, pro fyzikální terapii byly k dispozici tzv. diadynamick, interdyn a inhalátor. Ve druhém odd ělení tzv. "mokré rehabilitace" se provád ěly podvodní masáže a byla zde i částe čná ví řivá láze ň. Rehabilitaci bylo možno podstoupit dokonce b ěhem pracovní sm ěny.

St ředisko Mentaurov Dne 17. ledna rozhodla m ěstská rada požádat Ministerstvo financí ČSFR o převedení rekrea čního st řediska Mentaurov z majetku Socialistického svazu mládeže do vlastnictví m ěsta Litom ěř ic. Klub d ůchodc ů Rada m ěsta na svém jednání 31. ledna vyjád řila souhlas s tím, aby se provozovatelem Klubu d ůchodc ů v Novobranské ulici č. 18 stal Okresní výbor Českého svazu Červeného k říže v Litom ěř icích. Dne 7. února souhlasila s prominutím poplatku za ro ční pronájem t ěchto prostor.

Sdružení zdravotn ě postižených Litom ěř ice byly sídlem okresního Sdružení zdravotn ě postižených (bývalého Svazu invalid ů), který m ěl ke 30. dubnu na 1.730 člen ů. Jeho p ředsedou byl František Ulahel.

Janského plakety Okresní výbor Československého červeného k říže spolu s M ěstským ú řadem v Litom ěř icích byly 19. června organizátory malé slavnosti pro nejlepší dárce krve. Zlatou "Janského plaketu" p řevzali z rukou místostarosty ing. V. Holuba, MUDr. Pavla Podrapského a Evy Hejnové František Stejskal ze Zem ědělského družstva Trav čice a Miloslav Kubjak, zam ěstnanec Krajské vojenské stavební a ubytovací správy. Oba darovali krev již čty řicetkrát. St říbrnou plaketou bylo za dvacet odb ěrů odm ěněno 22 dárc ů krve a bronzovou plaketu za deset bezp řísp ěvkových odb ěrů si odneslo dalších 27 ob čan ů.

Abylimpics Ve sv ětoznámé sout ěži zru čnosti a dovednosti zdravotn ě postižených, zvané "Abylimpics", která se letos za ú časti dvou tisíc invalid ů z 80 stát ů konala v Hongkongu, byla i šestat řicetiletá ob čanka Litom ěř ic Lenka Bittnerová. Pracovala ve zdejší "Inv ě" jako st řiha čka a zvít ězila v československém výb ěrovém kole st řihem a ušitím halenky. Díky sponzorství z místa sout ěže potom na ni mohla skute čně odlet ět. Ve vlastní sout ěži, kde se hodnotila p řesnost, kvalita i čas, st říhala sukni. Jako vedlejší úkol aranžovala kv ětiny. Ve své kategorii se umístila na prestižním t řetím míst ě.

Všeobecná zdravotní pojiš ťovna V návaznosti na chystané prom ěny ve financování zdravotnictví a zdravotní pé če a ve smyslu zákon ů č. 550 a 551/91 Sb. o zdravotním pojišt ění a všeobecné zdravotní pojiš ťovn ě, vznikla od 1. listopadu také "Všeobecná zdravotní pojiš ťovna v Litom ěř icích". Jejím sídlem se stalo dosavadní ředitelství Okresního ústavu národního zdraví ve Svatoji řské ulici č. 30. B ěhem prvních dvou m ěsíc ů bylo t řeba p ředevším řešit personální a materiální otázky.

OÚNZ K 31. prosinci tohoto roku došlo ke zrušení dosavadního svazku zdravotnických za řízení, sdružených pod hlavi čkou Okresní ústav národního zdraví v Litom ěř icích. Zdravotní pé či potom od po čátku roku 1992 za čalo zabezpe čovat sedm samostatných zdravotnických za řízení (nemocnice s poliklinikou Litom ěř ice, poliklinika Lovosice, lékárenská služba, okresní hygienická stanice, lé čebna dlouhodob ě nemocných Roudnice n. L. a stejná lé čebna v Milešov ě). Již od letošního 1. října 1991 byl však přiznán statut samostatného za řízení Pod řipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici n. L.

VETERINÁRNÍ SLUŽBA

Privatizace veterinární služby Od 1. července došlo k rozd ělení veterinární služby. Z dosavadní Okresní veterinární správy odešli prakti čtí terénní léka ři, kte ří za čali lé čení a preventivní očkování zví řat zajiš ťovat formou soukromého podnikání. V okrese jich bylo celkem osmnáct. Ostatní pracovníci Okresní veterinární správy v Litom ěř icích, jejímž ředitelem byl MVDr. Jaroslav Derda, však i nadále zajiš ťovali státní veterinární dozor na úseku protinákazové ochrany, hygieny potravin a ochrany životního prost ředí. Navíc pracovníci veterinárního st řediska zahájili ve stejném termínu nep řetržité služby jak pro chovatele zví řat, tak zem ědělská družstva, státní statky a ostatní majitele domácích zví řat. Veterinární st ředisko bylo umíst ěno ve Velké Dominikánské ulici č. 20. Služby zajiš ťovali čty ři veterinární léka ři a dva technici.

9. MLÁDEŽ A SPORT

Svaz mladých Ješt ě na po čátku tohoto roku existovalo v Litom ěř icích Okresní koordina ční centrum Svazu mladých, jak se v uplynulém roce p řejmenoval bývalý Okresní výbor socialistického svazu mládeže. P ředsedou staronové organizace byl Radek Tomíšek. Rada m ěsta se na svém jednání dne 17. ledna rozhodla požádat Ministerstvo financí ČSFR o p řevedení majetku tohoto svazu do vlastnictví m ěsta. Jednalo se o budovu OV SSM v Tylov ě ulici (TIP) a rekrea ční st ředisko na Mentaurov ě.

Okresní d ům d ětí a mládeže Tato staronová instituce, jejímž sídlem z ůstal d ům v Ulici Osvobození č. 21, vyvíjela i v letošním roce velmi rozsáhlou činnost. Ve 123 zájmových útvarech se zde scházelo 2.267 mladých. Jeho ředitelkou byla V ěra Rousová, která toto období chápala "jako rok p řežití". D ům náležel do oblasti školství a podléhal Okresnímu úřadu v Litom ěř icích. Poskytnuté finan ční prost ředky prost ředky byly letos stejné jako v p ředchozím roce, což p ři neustále rostoucích cenách komplikovalo jeho práci.

Tip - centrum Velmi diskutovaným podnikem ve m ěst ě, který navšt ěvovala zejména mládež se stal klub mládeže, známý jako TIP. Vznikl v budov ě bývalého Okresního výboru Socialistického svazu mládeže v Tylov ě ulici a jeho provoz řídili Václav Šmíd a Stanislav Hodík, kte ří si objekt vzali v prosinci 1990 do pronájmu. Po řádaly se zde oblíbené diskotéky. Ve druhém podlaží byl stálý "bleší trh".

Junák Rada m ěsta dne 20. června vyjád řila souhlas s bezplatným pronájmem objektu na tříd ě Osvobození (tzv. Čechova vila) pro organizaci Junák, která m ěla nadále nést náklady na údržbu.

Skautský b ěh na Radobýl Letos byl 1. oddílem Junáka v Litom ěř icích uspo řádán skautský b ěh na vrcholek Radobýlu, nazvaný "Memoriál Karla Hynka Máchy". Konal se 27. října na památku básníka, který odtud b ěžel p řed 155 lety hasit požár. Formou štafetového závodu družstev ú častnilo n ěkolik desítek chlapc ů a d ěvčat z Litom ěř ic, junáckého st řediska v Lovosicích a členové 13. oddílu z Prahy.

SPORTOVEC ROKU

Přednosta okresního ú řadu vyhlásil dne 22. února výsledky ankety o nejlepší sportovce okresu p ředchozího roku. Z Litom ěř ic mezi nimi bylo celkem p ět ob čan ů. Byl to Jakub Svoboda, člen vesla řského oddílu Slavoje, p řeborník Severo českého kraje, ČR a ČSFR, který na mistrovství sv ěta junior ů obsadil 4. místo. Další ocen ění se dostalo Jan ě Štefanikové, trampolinistce Sokola Pokratice, reprezentantce a přebornice ČSFR na mistrovství sv ěta juniorek, kde obsadila 16. místo. T řetím byl RNDr. Vladimír Bretšnajdr, šachista Slavoje Litom ěř ice, úsp ěšný na řad ě mezinárodních turnaj ů, který splnil podmínky mistra FIDE. Čtvrtá byla ing. Margita Kade řábková, judistka Stadionu SKP Litom ěř ice, p řebornice České republiky, která se na mistrovství Československa umístila na druhém míst ě. Za úsp ěchy v kulturistice byl mezi "sportovce roku" za řazen také David Sýkora ze Slavoje Litom ěř ice, který vyhrál krajský p řebor a mezi 48 kulturisty získal na mistrovství České republiky rovn ěž druhé místo. Mezi nejlepší trenéry okresu nechyb ěli ing. Jaroslav Slabý z oddílu juda Stadionu SKP Litom ěř ice (jeho sv ěř enci získali celkem sedm medailí v republikových p řeborech), Vít ězslav Michalko z oddílu trampolín Sokola Pokratice, cvi čitelka Slavoje Litom ěř ice Kv ěta Bohatcová, v ěnující se nácviku skladby mladších žák ů a zdravotní t ělesné výchov ě. Dále JUDr. Jan Št ětina trenér mladších fotbalist ů Slavoje Litom ěř ice, Zden ěk Lexa z oddílu kulturistiky téže t ělovýchovné jednoty a také Václav Červín z oddílu juda Stadionu SKP Litom ěř ice, který se staral o mladé lidi, v ěnující se tomuto sportu.

SOKOL

K historii Tradi ční česká t ělovýchovná organizace Sokol byla v dnešním litom ěř ickém okrese založena nejd říve v Roudnici n. L., a to již v roce 1868. V tehdy v ětšinov ě německých Litom ěř icích vznikl roku 1892 a sdružoval také členy z Terezína, Bohušovic, Brozan, Českých i Nových Kopist. První starostou Obce Sokolské v Litom ěř icích byl JUDr. Jaroslav Hansgirg, který se zde usadil v roce 1878 jako advokát. B ěhem jednoho roku m ěla organizace 171 člen ů. Sokol byl ovšem zakázán jak nacisty za druhé sv ětové války, stejn ě jako komunisty dva roky po únorovém pu či v roce 1948. Po roce 1950 vznikly v tak zvané sjednocené t ělovýchov ě nejprve oddíly všeobecné p řípravy, potom základní t ělesná výchova (ZTV) a nakonec základní a rekrea ční t ělesná výchova (ZRTV). Jejich jádro však i potom vesm ěs tvo řili cvi čitelé i funkcioná ři zrušeného Sokola, pokud nebyli ve v ězení. Dokladem tohoto byly vlastn ě i tzv. spartakiády, které svojí formou navazovaly na tradici všesokolských slet ů. Tělovýchovná jednota Sokol však již p řed listopadem 1989 existovala v Pokraticích.

Všesokolský sjezd a Pod řipská župa Ve dnech 26. a 27. ledna se v Praze konal všesokolský sjezd. Byly na n ěm schváleny nové stanovy obnovené České obce sokolské a znovuzvolen její starosta Bo řivoj Petrák. Do stodvaceti členného úst ředního výboru ČOS byl za okresní výbor Sokola Litom ěř ice se sídlem v Roudnici n. L. zvolen jeho místostarosta a sou časn ě starosta p řípravného výboru Sokola Libochovice Miroslav Zentner. Shromážd ění rozhodlo, že sokolské jednoty ponesou do budoucna název "T ělocvi čná jednota Sokol". Byly zde také obnoveny sokolské župy, mezi nimi i Sokolská župa Pod řipská, která m ěla zahrnovat sou časné administrativní okresy Litom ěř ice, M ělník a části okres ů Mladá Boleslav, Česká Lípa a Velvarsko. Jejím sídlem se m ěla stát op ět Roudnice n. L. Ustavující sjezd této župy byl uspo řádán 1. b řezna. Do jejího čela byl zvolen dosavadní místostarosta litom ěř ického okresního výboru Sokola a starosta TJ Sokol Libochovice Miroslav Zentner. Ze čtrnácti člen ů p ředsednictva župy se stal br. Beránek z Litom ěř ic jejím ekonomem. V ětšina ostatních pocházela z Pod řipska, kde snahy o obnovu Sokola našly v ětší ohlas nežli v našem m ěst ě.

TJ SLAVOJ

Přestože byl obnoven Sokol, v Litom ěř icích z ůstala rozhodující sportovní organizací T ělovýchovná jednota Slavoj, členící se do řady více či mén ě úsp ěšných oddíl ů. Jí také z ůstala tzv. "Sokolovna" v ulici Osvobození.

Basketbal Oddíl basketbalu vznikl p ři místním Sokole již v roce 1946. V minulosti slavil četné úsp ěchy, čty řikrát se ú častnil nejvyšší celostátní sout ěže. Letos byl však "stav dnešního A celku muž ů, stejn ě jako družstev staršího i mladšího dorostu" hodnocen jako "alarmující". Za čalo se však blýskat na lepší časy. Když totiž družstvo muž ů, vedené Josefem Víškem, zahájilo druhou nejvyšší basketbalovou sout ěž symbolickým derby - st řetnutím s ambiciózním Ústím n. Lab. - litom ěř ické mužstvo zvít ězilo.

Šerm V letošním roce zahájil oddíl šermu Slavoje Litom ěř ice 31. ro čník svojí činnosti. Jeho historie se za čala psát v roce 1960, kdy vznikl pod hlavi čkou tehdejšího Svazarmu (Svazu pro spolupráci s armádou). Prvním jeho vedoucím byl MVDr. Sýkora. Za n ěkolik let se oddíl vypracoval mezi p řední v republice. V prvé polovin ě 70. let došlo sice k ur čité stagnaci, ale systematickým náborem nových člen ů z řad mládeže po roce 1976 došlo k novému rozvoji. Po čínaje rokem 1979 se za čaly znovu dostavovat nové vav říny. Do st ředisek vrcholového sportu odtud odcházeli dob ře připravení sv ěř enci trenéra Ji řího Suchého, jako Ota Kalina, Vojt ěch Lan ěk a Martin Špatenka. Stálé místo v republikové reprezentaci si vybojoval Martin Suchý. V Litom ěř icích se v té dob ě konaly také celostátní turnaje mládeže. V 80. letech jej vedl MUDr. Valta.

Tábory u Baltu Po řadu let užívalo vždy n ěkolik set člen ů Slavoje i dalších ob čan ů za p řijatelných finan čních podmínek možnosti čtrnáctidenního pobytu v tábo ře na pís čitých plážích východního pob řeží ostrova Rujany (Rügen) u obce Baabe. Tento rok však ekonomické zm ěny v N ěmecku, kde i v bývalé NDR za čala platit "západní" marka, přinutila vedení Slavoje tuto oblíbenou letní rekreaci zrušit. Nahradila ji táborem na březích vltavské p řehrady Lipno v jižních Čechách.

ZÁVOD MÍRU MLÁDEŽE

Dne 22. kv ětna byla odstartována první etapa 19. ro čníku juniorského silni čního cyklistického "Závodu míru mládeže". Po řádal jej oddíl cyklistiky Slavoje Terezín a čty řč lenná družstva závodník ů z Bulharska, Dánska, Holandska, Jugoslávie, Norska, Polska, Rakouska, Spolkové republiky N ěmecko, Sov ětského svazu, Švýcarska (dv ě družstva) a Československa (dv ě družstva), projížd ěla i naším m ěstem. Závod m ěl celkem šest etap a kon čil 26. kv ětna. Nejnáro čnější t řetí etapa, vedoucí Českým st ředoho řím, m ěla start i cíl na zdejším nám ěstí.

10. ŽIVOT LIDÍ

První noví ob čánci Prvním narozeným dít ětem tohoto roku byl chlape ček Milan Rebhan, který se narodil v 10,50 hodin v roudnické nemocnici. V Litom ěř icích se jako první narodila hol čička. Bylo to až ve 23,50 hodin ve zdejší nemocnici a její maminkou je paní Olga Pelánová.

Nový rok Stalo se již dlouholetou tradicí, že ob čané m ěsta na Nový rok, dopoledne 1. ledna putovali na Radobýl. I tentokrát po řadatelé ze Slavoje Litom ěř ice zaznamenali ú čast stovek mladých i starých lidí, kte ří se zde setkávali a m ěli tak možnost si navzájem pogratulovat a pop řát vše dobré do dalšího roku.

ÚŘAD PRÁCE

Tato zcela nová instituce byla v Litom ěř icích z řízena 25. zá ří 1990. Jeho ředitelem se stal Ivan Vilím, jak je o tom psáno v p ředchozím ro čníku této kroniky, jeho zástupcem JUDr. Václav Chabr. Základ této samostatné rozpo čtové organizace tvo řilo celkem sedm lidí, delimitovaných z bývalého Okresního národního výboru. Jak uvedl jeho ředitel 25. ledna letošního roku se tento ú řad tvo řil a vyvíjel v návaznosti na novou hospodá řskou politiku. Jeho základní činnosti byly zhruba t ři - zprost ředkovatelská, poradenská a ekonomická.

Nezam ěstnanost K 1. lednu 1991 bylo na Ú řadu práce v Litom ěř icích registrováno celkem 226 nezam ěstnaných, což ze zhruba 66.000 práce schopných ob čan ů okresu p ředstavovalo 0,3%. P řísp ěvek v nezam ěstnanosti dostávalo 170 ob čan ů, o dalších se teprve jednalo. Na druhé stran ě Ú řad práce nabízel celkem 619 míst, z nichž bylo 142 pro ženy, 40 pro technicko hospodá řské pracovníky, st ředoškoláky i vysokoškoláky. Na konci ledna byl zaznamenán nepatrný nár ůst nezam ěstnanosti, který dosáhl 0,5%. Ve srovnání s celostátním pr ůměrem a zejména n ěkterými jinými okresy severních Čech to bylo procento výrazn ě nižší. K 28. únoru bylo registrováno 633 uchaze čů o práci, z nichž pobíralo podporu 412 osob. Od června po řádal Ú řad práce v Litom ěř icích rekvalifika ční kurzy. I tak však na konci července již 1.647 nezam ěstnaných, z nichž podporu pobíralo 1.060 osob. Z celkového po čtu bylo 926 žen (podporu z nich pobíralo 551). R ůst nezam ěstnanosti se odráží v po čtu 2.461, kterého dosáhl po čet uchaze čů o zam ěstnání k 30. listopadu. Z toho čísla p řipadalo nejvíce na ženy (1.405). Absolvent ů gymnázií bylo 22, st řední odborné vzd ělání m ělo 49, st řední odborná učilišt ě s maturitou dokon čilo 9. Nezam ěstnaných vysokoškolák ů bylo šest. Volných míst bylo naproti tomu pouze 407, z toho 70 pro ženy, 10 pro ob čany se sníženou pracovní schopností, 227 d ělnických profesí, pro technicko hospodá řské pracovníky a ostatní celkem 100. Do konce roku již po čet nezam ěstnaných nijak dramaticky nevzrostl. K 31. prosince m ěl Ú řad práce v Litom ěř icích evidováno 2.521 uchaze čů o práci. Ženy z tohoto po čtu tvo řily 57,39%, d ělníci 78,26%, absolventi škol, technicko hospodá řští pracovníci a ostatní 21,73%. Míra nezam ěstnanosti v okrese činila 4,6%. Volných míst bylo nabízeno 433, z toho pro ženy 95, 289 d ělnických profesí, 144 pro st ředoškoláky a 12 pro ob čany se zm ěněnou pracovní schopností.

NEGATIVNÍ JEVY

Žádosti o zbrojní pas Během lo ňského a letošního roku docházelo k prudkému nár ůstu kriminality. Mnoho ob čan ů v souvislosti s tím žádalo o zbrojní pas, aby si mohli zakoupit zbra ň. Na Okresním ředitelství Policie České republiky v Eliášov ě ulici, v jehož čele stál major JUDr. Macnar, vy řídili pracovníci správního odd ělení do 31. prosince kladn ě celkem 1.782 žádostí o p řid ělení zbrojního pasu.

Demografické pom ěry Město Litom ěř ice je co do po čtu obyvatel druhým nejmenším okresním m ěstem v bývalém Severo českém kraji. Zaujímá plochu 18 km2. Ke dni s čítání lidu (3. 3. 1991) zde žilo 25.719 osob (bez integrovaných obcí), což je o 2.850 obyvatel více nežli p ři sčítání v roce 1980. Nejv ětší nár ůst po čtu obyvatel oproti p ředchozím let ům zaznamenala místní část Pokratice, což bylo zp ůsobeno rozsáhlou bytovou výstavbou.. Hustota obyvatelstva činila 1.429 osob na 1 km2. Z toho v částech Litom ěř ice-m ěsto, P ředm ěstí a Za nemocnicí byla hustota osídlení 1.510 osob, v části Pokratice 1.135 osob na 1 km2. Z úhrnu obyvatelstva m ěsta p ředstavovaly ženy 51,3%. Na 1.000 muž ů p řipadalo 1052 žen. Po četní p řevahu žen nad muži zp ůsobila především vyšší st řední délka života u žen než u muž ů. V ěková skladba obyvatelstva města zjišt ěná v roce 1991 se oproti roku 1980 pon ěkud zvýšila. Pr ůměrný v ěk stoupl z 32,7 roku v roce 1980 na 34,0 (1991) tedy o 1,3 roku. Složení obyvatelstva (staršího patnácti let) podle rodinného stavu odpovídá zhruba okresnímu pr ůměru. Vyšší podíly má m ěsto v rozvedených osobách a naopak nižší u kategorie osob ovdov ělých. Oproti roku 1980 stoupl podíl rozvedených muž ů z 5,6% v roce 1991 na 8,0%. Podíl rozvedených žen se ve stejném časovém úseku zvýšil ze 7,6% na 10,7%. P řes všechny složitosti, které znemož ňují p římo čarou orientaci je z řejmý trvalý nár ůst po čtu obyvatel, který provází celý povále čný vývoj až do po čátku 90. let. Po roce 1991 se však zastavuje a za číná pomalu klesat. Z následující tabulky vyplývá, že nejde o optický klam, spjatý s dezintegrací obcí, nýbrž reálný fakt, u jehož ko řen ů stojí nepochybn ě praktické zastavení bytové výstavby. Nepochybný byl také trvalý úbytek ob čan ů n ěmecké národnosti.

Rok Celkem Češi Němci Poznámka

1950 14.035 1) Německá národnost neuvád ěna 1961 16.830 2) " " " 1970 19.595 2) 18.660 210 1980 23.835 3) 22.660 152 4) 1991 26.013 5) 24.637 102 6)

1) Bez vojska. 2) Bez vojska, v četn ě p řipojené obce Pokratice (od 1961), které m ěly 723 obyvatel. 3) Bez vojska, v četn ě integrovaných obcí Hlinná (82), Kundratice (5), Lbín (15), Tlu čeň (36), Kamýk (161), Mi řejovice (165), Mlékojedy (228), Trnovany (111) a Podviní (163). Bez vojska. 4) P ři s čítání zjiš ťovány i další národnosti. Viz pozn. 6. 5) V četn ě integrovaných obcí Kamýk (119 obyvatel), Mi řejovice (146) a Tlu čeň (29). Nadále tvo ří m ěsto (statisticky) části Litom ěř ice - m ěsto, P ředm ěstí, Za nemocnicí a Pokratice. 6) P ři s čítání zjiš ťovány i další národnosti. Na rozdíl od p ředchozího se vedle české vykazovala také národnost moravská a slezská (p ředtím spole čně). Podobn ě byla p ři s čítání lidu v roce 1980 byla národnost rusínská a ukrajinská slou čena v jeden údaj, v roce 1991 byly sledovány odd ělen ě. Viz dále.

Město Litom ěř ice je v sou časné dob ě národnostn ě jednotné. Ke dni s čítání se hlásilo k národnosti české 94,7%, 3,0% k národnosti slovenské, 0.7% moravské, 0,4% německé, 0,3% rómské a 0,9% k ostatním. Rómové Sčítání lidu vykázalo mezi litom ěř ickým obyvatelstvem pouze O,3% ob čan ů, kte ří se p řihlásili k rómskému etniku. Pravdou však je, že mnozí z nich, uvád ěli bu ď národnost slovenskou, ma ďarskou nebo českou. Dne 8. b řezna byla ve m ěst ě založena nová organizace rómské iniciativy "Demokratický svaz Róm ů". Svoje centrum z řídil v Havlí čkov ě ulici č. 7. Zde sídlelo také st ředisko, které zprost ředkovávalo všechny druhy prací. Neslo název "HZ Drom". Tento podnik byl však v únoru zastaven a jeho vedení pro neschopnost propušt ěno. Namísto n ěj potom vznikl podnik "Lidrom". Demokratický svaz Róm ů byl v neustálých konfliktech s Rómskou ob čanskou iniciativou, jejímž p ředsedou byl Michal Gujda. V lét ě byly řešeny polemikou v místních novinách. Tiskovým mluv čím DSR byl místop ředseda místní organizace Zden ěk Gerstenberger.

Pohyb obyvatelstva

Údaje 1990 1991

Po čet obyvatel k 31.12. 26.765 26.105 (z toho muži) 13.084 12.707 (ženy) 13.681 13.398

Živ ě naroz. d ětí 413 383 (z toho muži) 208 182

Po čet úmrtí 261 259 (z toho muži) 145 147 Uzav řené s ňatky 279 190 Ukon čené rozvody 147 119 Do m ěsta p řist ěhovalí 836 801 Z m ěsta vyst ěhovalí 998 800

Životní úrove ň Vybavení bytových domácností p ředm ěty dlouhodobé spot řeby bylo ve m ěst ě u většiny p ři s čítání lidu zjiš ťovaných p ředm ětů vyšší nežli na venkov ě. Úplné vybavení (t.j. mrazni čka, automatická pra čka, barevný televizor, telefon, rekrea ční objekt, auto) mělo ke dni s čítání 1,3% domácností. Této úrovn ě dosahovaly p ředevším bezd ětné rodiny, pat řící do skupiny zam ěstnanc ů, kde se v ěk osoby v čele domácnosti pohyboval v rozmezí 40 - 49 let.

Vybavení domácností

Rok Mraz- Chlad. Autom. Televizor Tele- Rekr. Osob. Úplné ni čka pra čka barev. čb. fon obj. auto vybav. 1980 x x 26,3 6,4 85,9 21,0 11,0 44,4 x 1991 22,2 54,7 43,3 61,8 28,8 26,8 12,1 43,5 1,3 Rozdíl v bod. x x +17,0 +55,4 -57,1 +5,8 +1,1 -0,9 x

Také technická vybavenost byt ů byla považována za dobrou. 99,5% všech byt ů bylo vybaveno vodovodem, 98,0 % napojeno na kanalizaci a 84,3% m ělo bu ď úst řední nebo etážové topení.

REHABILITACE

Na konci b řezna vy řídil Okresní soud v Litom ěř icích kladn ě žádosti celkem 1.852 ob čan ů, kte ří byli v letech 1948 - 1989 postiženi z politických d ůvod ů. Z toho bylo přednostn ě vy řízeno 1.561 žádostí t ěch, kte ří byli odsouzeni p řed rokem 1960. Okresní noviny "Proud" p řinášely v podstat ě každý týden jejich seznamy. Podle odhadu p ředsedkyn ě trestního senátu JUDr. Dagmar Švecové se jednalo o vy řízení asi 80 až 90 procent oprávn ěných p řípad ů.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI

František Chábera Dne 5. ledna se dožil sedmdesáti devíti rok ů života litom ěř ický ob čan, bývalý vojenský stíhací letec plukovník ve výslužb ě pan František Chábera. Krátce po okupaci Československa p řešel 7. června 1939 hranice do Polska, odkud se mu poda řilo dostat do Francie. Zde se jako p říslušník legendární perut ě " čáp ů" zú častnil boj ů s N ěmci. Po francouzské kapitulaci vstoupil do řad britského letectva a na podzim 1940 bojoval v tzv. bitv ě o Anglii. V aktivní služb ě, která spo čívala v denní i no ční ochran ě vzdušného prostoru, doprovodu bombardovacích svaz ů a stíhacích útok ů, z ůstal i v následujících letech. Spolu s jedenadvaceti dalšími dobrovolníky odejel 21. února 1944 k československé letecké jednotce, která se utvá řela na východní front ě. Dne 17. zá ří téhož roku p řivedl 1. a 2. eskadrilu 1. čsl. stíhacího pluku v Sov ětském svazu na letišt ě Tri duby u Zvolena. Odtud a z letišt ě Zelná startovali k podpo ře pozemních vojsk v bojích Slovenského národního povstání. Těsn ě p řed kone čnou porážkou povstání se mu spolu s ostatními letci poda řilo odlet ět na letišt ě za ruskou frontou. Z Ukrajiny a pozd ěji z Polska op ět odlétal ke vzdušným boj ům i k útok ům na pozemní cíle. Koncem války se ú častnil boj ů o Ostravu. Jeho podíl na válce proti fašismu byl ocen ěn mnoha vyznamenáními. Celkem čty řikrát získal Vále čný k říž ČSR 1939 a rovn ěž čty řikrát Vále čný k říž Francie. Dále obdržel Medaille Militaire, Vít ěznou medaili FAF, československé vyznamenání Za chrabrost, Řád Velké vlastenecké války, Medaili Slovenského národního povstání I. a II. t řídy i další vyznamenání. Dne 9. kv ětna letošního roku p řevzal na Pražském hrad ě Řád M. R. Štefánika.

Karel Lev

Zcela jinými cestami se ubíral život plukovníka ing. Karla Lva, který byl ve složitém roce 1968 velitelem litom ěř ické posádky a sou časn ě velitelem vojenského útvaru č. 1031, dislokovaného v kasárnách Pod Radobýlem. P ři invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa V časných ranních hodinách 21. srpna obklí čily velitelství posádky sov ětské oddíly, poté elitní jednotka vtrhla dovnit ř a zajistila všechny p řítomné. Když p řišel sov ětský major Ušakov, který se prohlásil velitelem m ěsta a žádal vydání zbraní, plukovník Lev odmítl. B ěhem dopoledne byla obojí zdejší kasárna i budova velitelství v Ulici 5. kv ětna, obklí čena tanky a obrn ěnými transportéry sov ětského motost řeleckého pluku v plném vále čném stavu. Další sov ětský tankový pluk byl v záloze v prostoru Velemín - Milešov. Major Ušakov potom žádal vydání zbraní jak v kasárnách pod Radobýlem, tak Ji řího z Pod ěbrad. Byl však odbyt s tím, že rozkaz k tomu mohou dostat pouze od velitele posádky, s nímž ovšem nem ěli spojení, protože je v budov ě velitelství sov ětští vojáci přerušili.

Sov ětský velitel potom vydal ultimátum složit zbran ě a vydat veškeré st řelivo do páté hodiny odpolední. Protože mezitím došlo k jednání velitel ů okupa ční armády a našich vojenských i civilních činitel ů, došlo k ur čitému uvoln ění. Plukovník Lev dal za pomoci svého štábu, p ředevším majora ing. Homa a podplukovníka Chodory, vyvézt z kasáren část zbraní, st řeliva, pohonných hmot, potravinových konzerv a zdravotnického materiálu. O totéž se pokusil velitel kasáren Ji řího z Pod ěbrad (vojenský útvar 6824). Akce však byla vyzrazena. B ěhem velmi krátké doby byl plukovník Karel Lev z armády propušt ěn a práci nalezl pouze v kamenolomu poblíže Libochovan u drti če kamene. Mezitím byl ovšem vyšším vojenským soudem v Příbrami odsouzen k trestu odn ětí svobody na 18 m ěsíc ů nepodmín ěně a degradován na vojína v záloze. Byl uznán vinným z trestného činu porušování pravomoci ve řejného činitele podle § 158 odst. 1 písmeno b) trestního zákona. Podle rozsudku se jej dopustil tím, že bez rozkazu svých nad řízených nechal v srpnu 1968 vyvézt z kasáren vojenský materiál a ukryl jej. Jeho odvolání k Nejvyššímu soudu bylo zamítnuto, p řestože dokonce zástupce hlavní vojenské prokuratury navrhoval zm ěnit trest na podmín ěný. V b řeznu 1990 podal hlavní vojenský prokurátor u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona, kterou se domáhal zrušení rozsudku. Zd ůvodnil ji tím, že k napln ění trestného činu zneužití pravomoci tehdy nedošlo, protože obviněný svoje pravomoci ve skute čnosti nep řekro čil a navíc nebylo prokázáno, že by jednal v úmyslu zp ůsobit n ěkomu z našich ob čan ů škodu. Nejvyšší soud se s návrhem ztotožnil, zrušil rozsudek i své usnesení z roku 1971 a Karla Lva zprostil obžaloby s tím, že žalovaný skutek nebyl žádným trestným činem. Byla mu vrácena i vojenská hodnost, takže plukovník Lev byl ob čansky i vojensky rehabilitován. Z ůstaly však věci, které napravit nelze. P ři práci v kamenolomu po návratu z v ězení byl zachycen řemenem drti če kamene, vtažen do stroje a t ěžce zran ěn. P řišel o jednu nohu, zatímco druhá byla t ěžce pošramocena. Z vojáka se tak stal invalida. Dlouho nemohl najít žádné zam ěstnání. Až na po čátku 80. let získal místo recep čního hotelu v Roudnici n. L., pozd ěji pracoval v Litom ěř icích jako vrátný a v roce 1987 se stal topi čem litom ěř ické prádelny a čistírny, kde pracoval ješt ě na konci roku 1991. Plukovník ing. Karel Lev byl druhým z československých d ůstojník ů, který byl po listopadu 1989 rehabilitován. Prvním byl generál Prchlík, kterému se ovšem této satisfakce dostalo až posmrtn ě.

Bohumil Šimonovský

Dne 12. července se konal poh řeb Bohumila Šimonovského, kn ěze řádu redemptorist ů, který zem řel v Litom ěř icích 4. července ve v ěku nedožitých 78 rok ů. Působil jako kn ěz řádu v klášte řích kongregace v Čechách i na Morav ě. P ři násilném rozehnání řeholník ů v roce 1950 byl superiorem (p ředstaveným) řádového domu ve Filipov ě u Rumburku. Po internaci v Králíkách musel nastoupit k jednotkám PTP - pracovních technických prapor ů, známých dnes jako " černí baroni". Šlo vlastn ě o tábory nucených prací pod hlavi čkou vojenské prezen ční služby. I zde se projevily jeho mimo řádné lidské vlastnosti. A čkoliv byl ponižován a zesm ěšňován, dokázal mnohým poradit a pomoci. Mohl by o tom vypráv ět i jeho tehdejší p řítel, dnešní litom ěř ický biskup ThDr. Josef Koukl, který byl u PTP spolu s ním. Po propušt ění do civilu mu nebyl ud ělen povinný státní souhlas k výkonu kn ěžského povolání. Pracoval proto manueln ě jako pomocný d ělník v blízkosti svého kláštera. Do Litom ěř ic p řišel v roce 1968, vykonával zde práci kostelníka v d ěkanském kostele Všech svatých a napomáhal p ři duchovní správ ě. Stal se tehdy velmi oblíbeným kazatelem v kostele sv. Jakuba a vyhledávaným zpov ědníkem. Koní čkem mu bylo studium orientálních jazyk ů. Lidé jej m ěli rádi, což bylo vyjád řeno v jeho p řezdívce "Zlatí čko".

VZTAHY K ZAHRANI ČÍ Pomoc Chorvatsku Dne 10. prosince vyjel z Litom ěř ic kamion s potravinovou pomocí pro ob čanskou válkou trpící obyvatele m ěsta Križevce v Chorvatsku. Trvanlivé potraviny byly po řízeny ze sbírek, které od poloviny listopadu organizovalo diecézní st ředisko Charity v Litom ěř icích ve farnostech (celkem 120.000 korun), z výt ěžk ů charitní burzy (11.700 korun), sestry dominikánky p řisp ěly t řemi tisíci, vojáci z litom ěř ického útvaru 3524 vybrali mezi sebou 5.000 korun. Velký nákladní automobil naložili studenti Teologického konviktu. M ěli se co ohán ět, nebo ť Mlékárny Bohušovice přisp ěly trvanlivým mlékem v hodnot ě 20.000 korun, Deli Lovosice oplatky za 5.000 korun, darem Zem ědělského nákupního podniku z Teplic bylo deset cent ů obilí, z něhož zdejší mlýn firmy Unimon vymlel 8 cent ů mouky. Do Križevce na adresu "Caritas sv. Ane" putovalo rovn ěž po jednom metrickém centu cukru z cukrovar ů Lovosice a Žatec a p ůl tuny trvanlivé pe čiva z pekáren Most.

Armentieres Toto m ěsto, které má necelých 30.000 obyvatel, leží na severu Francie, nedaleko od hranic s Belgií. Není odtud daleko ani ke kanálu La Manche. Je sou částí nejmladšího z region ů na n ěž je zem rozd ělena, a to Nord - Pas de Callais. P řátelské vazby, které dnes Litom ěř ice s tímto francouzským m ěstem pojí, se datují od letošního červnového vystoupení dív čího p ěveckého sboru "Máj". Po jejich vynikajícím vystoupení v koncertním sále "Vivat", projevili tamní členové rady zájem o vým ěnná setkání mládeže. Možné kontakty s m ěstem Armentieres sondoval z naší strany také ředitel Domu kultury Rudolf Wlodárek, který se také se ctí zhostil role tlumo čníka. Litom ěř ická m ěstská rada s tím samoz řejm ě souhlasila a tak na podzim přijela asi šedesátiletá skupina francouzských st ředoškolák ů a student ů vysokých škol na oplátku k nám. Dlužno dodat, že kontakty byly tímto zp ůsobem skute čně navázány a studenti Gymnázia Josefa Jungmanna v Litom ěř icích, kte ří se jako výb ěrový jazyk učili francouzsky, tam potom každoro čně nacházeli možnost pobytu v rodinách.