Kronikam Ě St a Litom Ě Ř Ic 1 9
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
K R O N I K A M Ě S T A L I T O M Ě Ř I C 1 9 9 1 1. P ŘÍRODNÍ POM ĚRY A EKOLOGIE RÁZ PO ČASÍ A ÚRODA Zima p řišla i v tomto roce pozd ě. Skute čné mrazy p řišly až po polovin ě února a spolu s nimi napadl také kone čně sníh. P ředchozí holomrazy poškodily porosty ozim ů. Úroda ovoce, zejména merun ěk, vypadala zprvu velice nad ějn ě. Stromy za opravdu p říznivých podmínek odkvetly a násada malých pl ůdk ů byla po lo ňské neúrod ě velmi nad ějná. Ovšem stejn ě jako minulého roku 10. dubna p řišel letos 15. dubna citelný no ční mráz (až 7 stup ňů Celsia pod nulou), který pl ůdky "spálil". Během dalších dn ů z černaly a za čaly postupn ě opadávat. Sklize ň skute čně byla potom slabá. Lépe to dopadlo s broskvemi, které odkvetly pozd ěji. Z ůstala však nad ěje na dobrou úrodu jablek a hrušek. B ěhem léta sb ěrny podniku Ovoce a zelenina masov ě vykupovaly rybíz a angrešt, nalézající údajn ě dobrý odbyt v Anglii. S obavami byla v lét ě o čekávána úroda okurek, protože ji v p ředchozím roce zni čily plísn ě. Letošní obavy p ěstitel ů se však našt ěstí ukázaly jako liché, nebo ť jich sklidili nebývalé množství. Jablka se za čala vykupovat již od po čátku zá ří, nebo ť bylo teplé léto. Úroda ovoce stejn ě jako obilovin byla slušná. První mrazíky se dostavily již na konci října EKOLOGIE Secheza Lovosice Stavem pln ění tripartitní dohody o řešení ekologické situace p ři výrob ě viskózového kordového hedvábí ve státním podniku Severo české chemické závody, kterou 24. října p ředchozího roku podepsaly SCHZ, okresní sdružení Strany zelených a Ministerstvo životního prost ředí České republiky se zabývalo jednání, svolané na 9. ledna. Konalo se p římo v lovosickém závod ě, jednoho z nejv ětších zne čiš ťovatel ů ovzduší v našem m ěst ě. Bylo konstatováno, že Secheza skute čně 15. října 1990 odstavila polovinu výroby kordových vláken a snížila v téže mí ře dosavadní zamo ření. Tímto krokem se dokonce kordy "vešly" do hygienické normy pokud šlo o zamo ření pracovního prost ředí sirnatými slou čeninami. Nebyl spln ěn úkol ministerstva pr ůmyslu, které m ělo ve spolu s ministerstvy životního prost ředí a zdravotnictví do 15. listopadu 1990 sestavit komisi pro vypracování expertízy o úniku škodlivin do ovzduší. Tím bylo znemožn ěno její vypracování, p ředpokládané do konce ledna 1991. Ani Strana zelených neplnila dostate čně úkol, který si sama vzala za sv ůj, a to informovanost ve řejnosti prost řednictvím sd ělovacích prost ředk ů. Ukázalo se také, že varianta financování nové technologie výroby viskózy Sv ětovou bankou, jak se o tom minulý rok uvažovalo, byla idealistickou vizí. Problematicky za čaly vypadat též vládní dotace, takže Secheza hledala sponzora. Neplánované zastavení presidenta republiky Dne 8. kv ětna se u Sechezy neplánovan ě zastavil president republiky Václav Havel. Ekologové okresu hned nato napsali ministrovi p ředsedovi federálního výboru pro životní prost ředí ing. Josefu Vavrouškovi, který jel tehdy s hlavou našeho státu. Presidenta údajn ě informoval o tom, že tento závod má na zne čiš ťování ovzduší zanedbatelný podíl. Ministr ochránc ům p řírody neprodlen ě odpov ěděl a p řislíbil, že Lovosice v brzké dob ě navštíví znovu a obeznámí se s celou problematikou podrobn ěji. Ministerstvo pr ůmyslu však hodlalo v dosavadní výrob ě kord ů na polovi ční kapacitu pokra čovat až do roku 1995. Dne 19. června vydal hlavní hygienik České republiky rozhodnutí, kterým zm ěnil rozhodnutí bývalého Severo českého krajského národního výboru Ústí n. Lab. z 13. srpna i Okresního národního výboru Litom ěř ice z 22. června p ředchozího roku. Ministerstvo zdravotnictví jeho prost řednictvím upozornilo na to, že v obou rozhodnutích, podle kterých m ěla být zastavena výroba kord ů, došlo k porušení zákona. Secheze Lovosice na druhé stran ě uložil povinnost, aby do t ří let zajistila dosažení pr ůměrných denních koncentrací v okolí podniku v maximální výši u sirouhlíku na 10 µg/m3 a u sirovodíku na 8 µg/m3. Po dobu t ěchto t ří let stanovil hlavní hygienik maximální pr ůměrnou denní koncentraci v okolí u sirouhlíku 50 µg/m3 a u sirovodíku na 40 µg/m3. Dále hlavní hygienik ve svém rozhodnutí doporu čil pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel bezpodmíne čné zahájení procesu "p řijetí nápravných opat ření ke snížení všech škodlivin podílejících se ve svém souhrnu na vytvá ření životního prost ředí". Konference ochránc ů p řírody V sobotu 9. února se v Okresním dom ě d ětí a mládeže uskute čnila pravidelná pracovní konference dobrovolných pracovník ů Českého svazu ochránc ů p řírody. Hlavní referáty m ěli p ředseda ČSOP prof. S. Chvapil a aktivisté Státní ochrany přírody, p ředevším RNDr. J. Milotová. Okresní organizace tím ukon čila p řípravy na 3. mimo řádný sjezd v dubnu. V pr ůběhu jednání byla vyhodnocena ve řejná fotografická sout ěž "P říroda Litom ěř icka" a byly promítnuty amatérské filmy a diapozitivy s touto problematikou. Na záv ěr vystoupil ředitel Správy chrán ěné krajinné oblasti České st ředoho ří Ji ří Kinský s p řednáškou na téma "T ěžba nerostných surovin v Českém st ředoho ří". Shromážd ění na nám ěstí Na Mírovém nám ěstí v Litom ěř icích se 8. dubna konal mítink, v ěnovaný ekologickým problém ům. celého okresu. Byl svolán studenty zdejších st ředních škol V rezoluci, která byla adresována P ředsednictvu vlády, ministerstv ům pr ůmyslu, životního prost ředí, financí a České národní rad ě, byly zd ůrazn ěny základní problémy. Konstatovalo se v ní m.j.: "P řestože uplynul již rok a p ůl od listopadových událostí v roce 1989, nezaznamenali jsme podstatnou zm ěnu vztahu naší vlády k životnímu prost ředí našeho regionu. Proto se obracíme k vlád ě a parlamentu této zem ě s hlubokým rozho řč ením a se smutkem nad dosavadním pr ůběhem pé če o životní prost ředí u nás." Dále se zde konstatovalo: "S ohledem na katastrofální zdravotní stav našich obyvatel požadujeme umožnit dostavbu nemocnice v Litom ěř icích a výstavbu nemocnice s poliklinikou v Roudnici n. L." K tomuto prohlášení se postupn ě podepsali také p ředstavitelé okresních a místních státních i samosprávných orgán ů. Celkem se podepsalo asi p ět tisíc ob čan ů. Den zem ě První oslavy Dne zem ě se konaly z iniciativy Denise Hayese 22. dubna 1970 v USA. O dvacet let pozd ěji se mezi více než 130 stát ů sv ěta, které tento den uznávají, za řadilo i Československo. V letošním roce navrhl Poradní sbor pro ekologickou výchovu Ministerstva územního plánování konání akcí na podporu ekologie v celém týdnu od 13. do 20. dubna pod názvem "Osm dní pro zemi". Na nám ěstí byl uspo řádán 22. dubna od 17ti hodin mítink. Okresní d ům d ětí a mládeže v Litom ěř icích uspo řádal ve spolupráci se základní organizací Českého svazu ochránc ů přírody slavnost Dne zem ě 27. dubna v Jiráskových sadech. Úložišt ě radioaktivního odpadu Z podn ětu zástupce starosty ing. Vít ězslava Holuba CSc. došlo dne 24. dubna k jednání, na n ěmž byla osv ětlena historie ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách tzv. Richardu II. Za čalo v roce 1959, kdy Československá komise pro atomovou energii doporu čila ÚVVVR Praha jeho ukládání v prostorách uzav řeného dolu Richard II. Tento odpad zde byl potom ukládán na základ ě stavebního povolení, vydaného M ěstským národním výborem Litom ěř ice v roce 1963. V povolení bylo zakotveno, že že p ůjde pouze o odpad nízko aktivní s polo časem rozpadu do 30 let. Jednalo se vesm ěs o odpad z laborato ří, kde se pracovalo s radioizotopy. Více nežli jejich dv ě t řetiny mají polo čas rozpadu do p ěti let. V rámci programu analýzy takovýchto úložiš ť, zpracovávaném komisí pro atomovou energii, bylo provedeno statické posouzení celého objektu dolu. Na této sch ůzce byla dále řešena problematika odtoku d ůlních vod do m ěstské kanalizace. Reprezentativní jednání, spojené s kontrolou pln ění úkol ů stanovených v roce 1990, se uskute čnilo 30. kv ětna. Ú častnili se jej zástupci ÚVVVR Praha, Krajská hygienická stanice Ústí n. Lab., analogická instituce litom ěř ická, Oblastní bá ňský ú řad Most a zástupci m ěsta i okresu Litom ěř ice. P ři kontrole byla p ředevším hodnocena otázka m ěř ení radioaktivity. Upravená část úložišt ě má objem asi 16.000 m3. Ekologická lo ď Z Prahy vyplula 23. srpna lo ď, která mapovala zne čišt ění Labe od M ělníku po Hamburku. V ned ěli 25. srpna odpoledne zakotvila v Litom ěř icích u Lodního nám ěstí. Její plavbu zaštítil pražský primátor Jaroslav Ko řán a starostové m ěst Dráž ďany a Hamburk. Iniciátory byli studenti, ekologové a r ůzná k řes ťanská sdružení. Naše m ěsto účastníky plavby uvítalo koncertem velkého dechového orchestru z Lovosic. Na lodi, kterou si zájemci mohli prohlédnout, byla umíst ěna malá výstavka a p řipraveny byly i krátké p řednášky na téma životního prost ředí. O vybudování čisti čky odpadních vod hovo řil zástupce litom ěř ického starosty ing. Vít ězslav Holub. Čisti čka odpadních vod Ješt ě v tomto roce byly odpadní vody z celého m ěsta vypoušt ěny bez jakéhokoliv čišt ění p římo do Labe. Mezi nejv ětší zne čiš ťovatele náležel dr ůbežá řský závod, Mrazírny a rovn ěž vojenské útvary. Zdejší závod Severo českých vodovod ů a kanalizací za to vybíral tzv. "sto čné". Doposud zde totiž platila výjimka z vodního zákona.