Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS

Regionální rozvoj

PŘIROZENÁ SPÁDOVOST ROUDNICE NAD

LABEM

Bakalářská práce

Autor: Adéla Kubešová

Management rozvoje měst a regionů

Vedoucí práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph. D.

Praha 2020

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 24. 4. 2020 Adéla Kubešová

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala především Ing. Nikole Krejčové Ph.D. za cenné rady a připomínky, za vstřícnost a odborné vedení při zpracování této práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Ing. Nikole Týmové z MěÚ Roudnice nad Labem za pomoc a získání potřebných informací a podkladů. Dále děkuji všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá přirozenou spádovostí mikroregionu Roudnice nad Labem ve vztahu k aktuálnímu nastavení v SO ORP Roudnice nad Labem. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. V první části této práce se budeme věnovat teorii, která bude věnována zejména pojmům jako jsou regiony, jejich typologii a koncepčnímu pojetí, regionalizace, jejíž prostřednictvím dochází k vymezení regionů a dojížďka. V další kapitole bude upřesněno nastavení veřejné správy v České republice. Dále si představíme charakteristiku zkoumaného území a výsledky dotazníkového šetření, jež bylo provedeno na základě zjištění spokojenosti dotčených občanů, s důrazem na dojížďku, spádovost jejich bydliště k příslušnému centru, tedy ORP Roudnice nad Labem. Na závěr byly zhodnoceny poznatky z výzkumné části a byla stanovena možná doporučení pro orgány veřejné správy.

Klíčová slova CZ:

Region, regionalizace, dojížďka, spádovost obcí, veřejná správa, spokojenost s dojížďkou obyvatel, dotazníkové šetření

Annotation:

This bachelor thesis deals with the issue of an unstudied belonging of the town Roudnice nad Labem in relation to current situation in administrative district of Roudnice nad Labem. The thesis is divided into the theoretical and practical part. In the first part the thesis focuses on theory which is mainly about concepts like regions and its typology, regionalization and commuting. In the next part the thesis focuses on operating of public administration in the Czech Republic, characteristics of researched district and results of the survey which was filled in by local citizens. The survey was focused mainly on commuting and satisfaction with local services. In conclusion the thesis evaluate findings from the practical part and defines possible recommendations for public administration authorities.

Key words:

Region, regionalization, commute, public administration satidfaction with commute of residents, survey

OBSAH

ÚVOD ...... 6 1 TEORETICKÁ ČÁST ...... 7 1.1 Regiony ...... 7 1.1.1 Historie ...... 7 1.1.2 Koncepční pojetí ...... 7 1.1.3 Typy regionů ...... 8 1.2 Regionalizace ...... 10 1.2.1 Vymezení regionů ...... 11 1.3 Dojížďka ...... 12 2 NASTAVENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKÉ REPUBLICE ...... 15 2.1 Česká republika – státní správa x samospráva ...... 15 2.2 Orgány státní správy s územní působností ...... 17 2.3 Územní samospráva ...... 18 2.3.1 Vyšší územní samosprávné celky (kraje a hlavní město) ...... 19 2.3.2 Základní územní samosprávné celky (obce) ...... 19 2.4 Obce s rozšířenou působností ...... 20 2.5 Správní obvod obce s rozšířenou působností ...... 20 3 SO ORP ROUDNICE NAD LABEM ...... 21 3.1 Historický vývoj ...... 22 3.2 Charakteristika ORP ...... 24 3.3 Vybavenost SO ORP Roudnice nad Labem ...... 26 3.3.1 Úřad ...... 26 3.3.2 Kultura ...... 27 3.3.3 Školství ...... 28 3.3.4 Hospodářství ...... 29 3.4 Dopravní infrastruktura v SO ORP Roudnice nad Labem ...... 31 3.4.1 Silniční doprava ...... 31 3.4.2 Železniční doprava ...... 32 3.4.3 Lodní doprava ...... 32 3.4.4 Letecká doprava...... 32 3.4.5 Cyklistická doprava ...... 32

3.4.6 Vyjížďka do zaměstnání a škol ...... 32 4 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ...... 34 4.1 Otázka č. 1 ...... 36 4.2 Otázka č. 2 ...... 38 4.3 Otázka č. 3 ...... 39 4.4 Otázka č. 4 ...... 40 4.5 Otázka č. 5 ...... 41 5 ZHODNOCENÍ POZNATKŮ A DOPORUČENÍ PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY ...... 43 5.1 Zhodnocení poznatků ...... 43 5.1.1 Celkové zhodnocení poznatků na základě dotazníkového šetření ...... 43 5.1.2 Vyhodnocení a určení tahů obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem ...... 46 5.2 Doporučení pro orgány veřejné správy ...... 47 5.2.1 Doporučení v rámci SO ORP Roudnice nad Labem ...... 47 5.2.2 Doporučení v rámci nastavení veřejné správy v České republice ...... 48 ZÁVĚR ...... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 50 SEZNAM ZKRATEK ...... 54 SEZNAM PŘÍLOH ...... 55 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 56 SEZNAM TABULEK ...... 57 SEZNAM GRAFŮ ...... 58 OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...... 60

ÚVOD

Hlavním záměrem této předkládané bakalářské práce je zhodnotit přirozenou spádovost ve vybraném mikroregionálním centru ve vztahu k aktuálnímu nastavení SO ORP včetně vymezení parciálních mikroregionů. Vybraným mikroregionem centra je Roudnice nad Labem.

Aktuálně se SO ORP Roudnice nad Labem skládá ze 33 obcí a zaujímá rozlohu 300 km2 (CZSO, 2019). Jedním z důležitých sociogeografických procesů, kterého se účastní většina z populace je dojížďka, která je nejčastějších formou prostorové mobility obyvatelstva. K dojížďce dochází z důvodu dojíždění za prací, za službami, do škol či za jinými druhy občanské vybavenosti (kultury, nemocnice, úřady apod.). Mnoha lidí raději z příčiny ustávání nabídky služeb v obcích raději volí velká obchodní centra, kde najdou vše na jednom místě. Jedním z příčin dojížďky je také administrativní členění – obyvatelé musí z vesnic dojíždět do okolních měst za úřady.

První část této práce bude teoretická, která bude věnována pojmům – regiony, regionalizace, dojížďka. V následující kapitole se seznámíme s nastavením veřejné správy v České republice. Dále si představíme charakteristiku zkoumaného území a výsledky dotazníkového šetření, jež bylo provedeno na základě zjištění spokojenosti dotčených občanů, s důrazem na dojížďku, se spádovostí jejich bydliště k příslušnému centru, tedy ORP Roudnice nad Labem. Na závěr dojde ke zhodnocení poznatků a doporučení pro orgány veřejné správy a popř. budou navrženy další možné směry výzkumu.

6

1 TEORETICKÁ ČÁST

V této kapitole je shrnuta potřebná teorie a pojmy jakou jsou regiony, jejich dělení a objasnění pojmu. Dále regionalizace včetně typologie regionů s vymezením, dojížďka – její měřítko a přirozená spádovost. Ve vztahu k nastavenému cíli této bakalářské práce bude uvedena zahraniční i česká literatura, která nastíní východiska pro sestavení vhodného dotazníku k šetření přirozené spádovosti SO ORP Roudnice nad Labem.

1.1 Regiony

1.1.1 Historie

Z historického hlediska má pojem region své prvopočátky v antické chronologii, které se definuje jako věda o prostorové či územní diferenciaci. Regiony byly vždy řízeny svrchovanou silou – panovníkem. Do 19. století býval region chápán jako politické či historické území. Geografie se zabývala popisem daného regionu a obyvateli, kteří v regionu žili včetně jejich zvyků a tradic. Během 19. století v souvislosti se společenskými a ekonomickými změnami došlo ke změně obsahu pojmu region – začali se posuzovat přírodní podmínky regionů (Toušek, 2008, s. 371).

1.1.2 Koncepční pojetí

Pojem region definují různí autoři např. (Bašovský a Lauko 1990; Mičian 2007), na základě kterých můžeme současné pojetí regionu charakterizovat takto: ,,regiony jsou navzájem se lišící části geografické sféry“ či třeba ,, region je část geografické sféry, která je vymezená na základě zvoleného kritéria“ (Toušek. 2008, s. 374). Nejvíce obecným výkladem pro region je ,,krajinný celek, různého řádu, správní celek, okrsek či rajon“. Z pohledu regionalisty se jedná o ,,účelové vymezení území jehož hranice jsou dány významnými funkčnímu vazbami a nebo společenskými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomicko-sociálními, estetickými a jazykovými“. (Šilhánková, 2016) Jednoduše lze tvrdit, že regiony jsou kombinace vzájemných vztahů prvků sociálních a přírodních nebo jevů v realitě. (Haggett, 2001)

7

1.1.3 Typy regionů

Obecně se regiony rozdělují na dva typy: homogenní a nehomogenní, které vznikají z nodálního centra, tedy nějakého jádra či uzlu. Homogenní region se nejčastěji vyskytuje jako geologická, geomorfologická, klimatická či biogeografická prostorová jednotka ve fyzické geografii. Tento typ regionu musí být vnitřně homogenní a ve vnější části heterogenní. Příklady homogenního regionu jsou: regiony, kde převažuje pěstování brambor, regiony s hospodářsky totožnou charakteristikou. Na základě těchto příkladů vyplývá, že homogenita regionu není vždy absolutní – projevují se odchylky a proto, jde vždy o nalezení maximální shody (Toušek, 2008, s. 383).

V této bakalářské práci je homogenní region vyčleněný kritériem administrativního celku. Obr. 1: Homogenní region

Zdroj: Toušek, 2008

Nehomogenní region neboli heterogenní, nodální, uzlový je region jednotný ve vztahu k jejich vnitřní struktury či organizace. Nehomogenní region neboli nejčastěji nazývaný nodální region je vymezován jako plocha okolo centra, ke kterému je prostorově vázána. Tímto lze vymezovat např. regiony s dojížďkou za prací nebo regiony obslužnosti (Toušek, 2008, s. 383). Obecnou definicí pro nehomogenní region je ,,vymezen na základě na sebe vzájemně působících prostorových prvků a určení postavení těchto prvků v hierarchické stupnici“ (

8

Šilhánková, 2016). Nodální region se skládá z různorodě velkých prostorových jednotek, které se líčí svou infrastrukturou, popřípadě občanskou vybaveností. Ty jsou propojené a na sobě vzájemně závislé (Matoušková, 2000, Wokoun, 1988). Příkladem typického nodálního regionu mohou sloužit u této bakalářské práce tzv. spádové regiony, kde se vymezí oblasti, ze kterých si lidé jedou nakupovat do určitého centra nebo obchodního domu (Wokoun, 2011, s. 84). Obr. 2: Nodální region

Zdroj: Toušek, 2008

Ke zpracování statistických dat a ukazatelů byly vytvořeny v rámci EU tzv. regiony NUTS (La Nomenclatures des Unites Territoriales Statistiques). V České republice jsou jednotky NUTS vymezeny: • NUTS 0, NUTS 1: ČR; • NUTS 2: Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Ostravsko; • NUTS 3: kraje; • NUTS 4: okresy; • NUTS 5: obce. (Matoušková, 2000) Od roku 2008 byly NUTS 4 tedy okresy, nahrazeny novým značením – LAU 1 (Local Administrative Unit) a také NUTS 5 nově označeny jako LAU 2. 9

Pokud bychom chtěli regiony klasifikovat více podrobně, můžeme například podle čtyř druhů hledisek: • Odvětvové hledisko podle Martina Hampla, které rozlišuje tři typy regionů: fyzickogeografický (přírodní) region; sociálně geografický region a komplexní geografický region. • Metodologické hledisko, které definuje polský geograf Kazimierz Dziwónski také do tří přístupů: region jako nástroj geografického výzkumu; region jako objekt geografického výzkumu a region jako nástroj managementu území. • Taxonomické hledisko dělí regiony na: individuální a typologické. • Hledisko formy je považováno za nejdůležitější v geografii a vymezují se: na základě jednoho prvku; na základě vícero prvků či jako komplexní regiony (Toušek, 2008, s. 374).

1.2 Regionalizace

Regionalizací rozumíme, že se jedná o činnost, která směřuje k vymezení regionů podle cíle a v závislosti na historickém a geografickém vývoji na druh prostoru. V tomto procesu dochází k nabytí informací o předmětech a jevech na zemském povrchu. Na základě těchto informací dochází v rámci regionalizace k vydělení regionální geografie regionů na základě hlediska pevnosti vazeb mezi složkami regionů, tedy objektivního hlediska a rovněž na základě úkolů výzkumu k hledisku subjektivnímu (Wokoun, 2011, s.90). V procesu regionalizace je klíčové rozdělení určitého území na menší celky s určením hranice na základě regionalizačního kritéria nebo sloučení menších jednotek do větších celků, tedy regionů. V obou případech je hlavní cíl minimalizovat vnitřní odlišnost a maximalizovat odlišnost ke zbylým regionům. V rámci ztvárnění regionů jsou důležité regionální procesy: dojížďka za občanskou vybaveností, za prací a do školy, dále také za kulturou a rekreací, což je úzce spjaté s migrací obyvatelstva (Goodall, 1987; Matoušková, 2000; Wokoun 1988). Regionalizaci rozdělujeme primárně na socioekonomickou (např. regionalizace průmyslu, cestovní ruch a rekreace obyvatelstva, či regionalizaci zemědělství a dopravy) a na fyzickogeografickou (např. klimatická a geomorfologická regionalizace). V rámci vymezení regionů postupujeme ,,shora“ či ,,zdola“. Ve vymezení ,,shora“ dochází k určení typických území v regionech. Při vymezení regionu ,,zdola“ se vychází ze základních jednotek (např. ekosystémů) a tento typ regionalizace snižuje subjektivnost.

10

Jelikož je hlavním úkolem regionalizace získat charakteristické rysy, procesy, vazby, způsoby vývoje a rušivé elementy je důležité vybrání vhodného kritéria libovolného typu pro určení analýzy konkrétního regionálního obsahu (Wokoun, 2011, s. 90).

1.2.1 Vymezení regionů

K. Ivanička v knize Základy teorie a metodológie socioekonomickej geografie z roku 1983 uvádí čtyři metody vymezení regionů: 1. METODA GENERALIZACE TEXTU, kde je dodnes jednou z nejvíce používaných metod uspořádání prvků a faktů v průběhu generalizace. Cílem jou nové informace o komplexu, tzn. celku, který je vnitřně nejvíce homogenní a vzájemně maximálně heterogenní. 2. KARTOGRAFICKÁ METODA, u níž se na základě přesného umístění a znázorněných objektů našla regionální geografie se symboly charakterizující region. Symboly mohou být např.: odvětví, zemědělství, průmysl.. 3. METODA ANALÝZY VZDÁLENOSTI V N-ROZMĚRNÉM PROSTORU, zpravidla vyžaduje použití výpočetní techniky, aby nedošlo k problému při počtu n- menších areálů s jistým počtem faktorů -m. Tuto metodu konkrétně zpracoval B. J. L. Berry. 4. METODA VYMEZOVÁNÍ NODÁLNÍCH REGIONŮ, při které hlavní podstata spočívá ve zkoumání přitažlivosti areálů k určitému centru a jejich vzájemná vazba. Nejčastěji se jedná od dojížďku za prací, škol a za občanskou vybaveností.

K vymezení regionu patří vymezení funkčnosti regionu a jejich středisek které musí propojovat funkční závislost, kterou můžeme určit např. na základě analýzy tokové či gravitační: • toková analýza, se zabývá pohyby obyvatel, zboží a služeb; obvykle spádové oblasti a regiony s dojížďkou; • gravitační analýza využívá teoretických přesunů mezi určitými jednotkami, předpokládá intenzitu toků úměrnou počtu obyvatel centra a nepřímou úměru ve vzdálenostmi jednotlivých prostorových jednotek (Matoušková, 2000). Pro posouzení významu střediska regionu lze využít syntetický ukazatel komplexní funkční velikosti (KFV), kde se počítá podíl obyvatel střediska (A) na celkovou populaci, pracovní funkci s počtem ekonomicky aktivních obyvatel (B) a obslužnou funkcí s počtem obyvatel zaměstnaných ve službách (C).

KFV=1/3 (A + B + C) * P 11

P= počet obyvatel země (Wokoun, 1988).

Obslužná střediska určíme na základě statických charakteristik: 1. podle druhů jeho funkcí – dle koncentrace maloobchodních zařízení a zařízení služeb včetně specializovaných služeb; počet druhů obslužné sféry závisí na počtu obyvatel a tato metoda slouží většinou jen jako orientační z důvodu nedostatku jiných dat (Toušek, 2008, s. 285); 2. podle přebytku významu – ,,rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla“ (Szczyrba, 2006); metoda spočívá v počtu obslužných zařízení, jejich kapacit a využití.

Dále obslužná střediska charakterizujeme podle dynamických charakteristik (anketární šetření a techniky prostorových interakčních modelů (Szczyrba, 2006).

Speciální organizační metodou k vymezení regionů je regionální taxonomie jejíž cílem je oddělení určité prostorové jednotky od jednotky, která nesplňuje kritéria (např. u homogenních regionů stavové veličiny, u regionů nodálních spádovost k jádru). Regionální taxonomie má dvě části – regionalizaci a regionální typologii, tyto části spolu úzce souvisí a někdy bývá velmi obtížné je od sebe odlišit. Regionalizace vymezí regiony na základě hierarchické úrovně, soustředí se na odlišnosti v rozsahu geografické sféry. Regionální typologie se koncentruje na opakující se charakteristiky a jejím cílem je shromáždění prostorových jednotek do kategorií čímž vzniknou tzv. typologické regionální systémy (Klapka, 2008).

1.3 Dojížďka

Jednou z podstatných součástí prostorové mobility populace je dojížďka obyvatel za prací, do škol a za kulturou. Jedním z faktorů dojížďky do zaměstnání je nerovnoměrné rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva a rozmístění pracovních příležitostí. Tento faktor je důležitý zvláště z hlediska formování prostorových vazeb v sídelním systému (Baštová a kol., 2005, s.1). Dle odborníků znamená dojížďka za prací pohyb obyvatelstva přes administrativní hranici obce svého trvalého bydliště, a proto se v současnosti určují pracovní centra, které se následně vymezují jako spádové území, kde se zkoumá intenzita vztahů mezi centrem a jeho zázemím, typologie center a postavení v rámci systému osídlení (Baštová a kol., 2005).

12

Pohyb obyvatel za prací je z hlediska sociálních jevů velmi důležitý. Je příznačný pro všechny vyspělé ekonomiky, protože se v něm odráží rozpor mezi koncentrací výrobních kapacit v ekonomických centrech a vzniklou strukturou osídlení. Rovněž se zde odrážejí strukturální změny v ekonomice, utlumení a rozvoj některých oborů v regionech. Dochází k rozporu mezi poptávkou. Nabídkou pracovních míst v závislosti na odbornosti, a hlavně stupni vzdělání. Vyjížďka za prací proto velmi postihuje všechna hospodářská odvětví, týká se všech osob včetně věkových a profesních kategorií (ČSÚ, 2004).

Známý geograf Martin Hampl vyjadřuje ve své knize pracovní dojížďku takto: ,,Pokud jde o pracovní dojížďku je možno všeobecně konstatovat zvýšení jejího významu pro integraci sociogeografických regionů, a to v dvojím smyslu. Za prvé se jedná o zvýšení intenzity (téměř 40 % všech zaměstnaných obyvatel) i ekonomického významu vzhledem k růstu diferenciace i úrovně nezaměstnanosti. Za druhé se jedná o posílení integrační funkce pohybu za prací i na vyšších měřítkových řádech regionalizace, neboť značný rozsah nedenní dojížďky odpovídá částečnému nahrazování migračních procesů (jejich intenzita se snížila a geografické uspořádaní bylo deformováno v důsledku regulace nájemného, dvojího bytového trhu atd.) procesem nedenní dojížďky, resp. Odpovídající přechodné migrace. Přestože je tedy dojížďka za prací primárně mikroregionálním procesem, jsou pohyby za prací zejména mezi středisky relevantní i pro stanovení hierarchizace na vyšších úrovních.“ Z tohoto textu mimo jiné také vychází, že dojížďku můžeme rozdělit do dvou druhů – denní, která se odehrává každodenně a zpravidla na kratší vzdálenosti. Bývá charakterizována lepším pracovním uplatněním a u studentů výběrem školy. Druhý druh dojížďky je dojížďka nedenní, která velmi souvisí s přechodným ubytováním anebo při situaci kdy jedinec dojíždí pouze několik dní v týdnu do zaměstnání a zbytek týdne může pracovat např. z domova. Tento jev se v České republice z většiny prosadil až po roce 1989. S touto problematikou také souvisí termín faktické bydliště, kde jedinec není hlášen k trvalému bydlišti, ale pobývá zde větší míru svého času, a tím tak převyšuje dobu strávenou ve faktickém bydlišti než v místě trvalého bydliště. (Hampl, 2005, s. 78).

13

Obr. 3: Zjednodušené členění základních forem prostorové mobility obyvatelstva

Zdroj: ČSÚ, 2004

S dojížďkou značně souvisí sídelní struktura, kterou lze prokazovat na příkladu malých obcí. Právě malé obce jsou dlouhodobým zdrojem intenzivní vyjížďky, protože pracovní příležitosti, školy a kultura jsou zpravidla koncentrovány v obcích s určitou populační velikostí, tzn., že intenzita dojížďky je závislá na velikosti obce. Na základě toho se stále více a více navyšuje objem a intenzita pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy a dochází tak k propojování městských aglomerací a formování územní dělby práce uvnitř aglomerace. Formování územní aglomerace se projevuje přesunem pracovních příležitostí z centra města na okraj, či za administrativní hranice města. Jedná se například o logistiku, maloobchod a průmysl (ČSÚ, 2004). Státní statistika má kompaktní podobu pracovní dojížďky prostřednictvím pravidelných populačních cenzů. Detailní výstupy ze zpracování dojížďky mají velký význam pro uživatele české statistiky v tom, že mají dostatek ekonomických indikátorů, jež uceleně popisují stav a vývoj v nižších územních celcích, tedy v okresech, mikroregionech apod. (ČSÚ, 2004). Dalším velmi důležitým rozborem dojížďky je dojížďka do školy, i přestože neposkytuje informace v takové míře. Vzdělání a jeho úroveň je zásadní faktor konkurenceschopnosti v globalizující se ekonomice. Pro rozvoj regionů je důležité množství nabízených oborů vysokých škol, hlavně na stupni bakalářském (ČSÚ, 2004) 14

Vybavenost sídel maloobchodem stanovuje velikost a parametry funkcí obslužných systémů. Na rozdíl od dojížďky za prací a vzdělání nejsou údaje o dojížďce za službami dostupné na žádném oficiálním statistickém zdroji. Tento údaj nesleduje ani sčítání lidu, domů a bytů. Pro posouzení, či porovnání změn ve spádovosti a směrech dojížďky je nutné konat formou anketárního šetření výzkumy a ty opakovat pro porovnatelnost stavu prostorové organizace maloobchodní sítě (Kunc, 2013, s.22) Výzkumy spojené s dojížďkou postavené na anketárních šetřeních uvádí, že v substanci každé hierarchické úrovni existuje ona intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a oscilační zóna. Během anketárních šetření v určených střediscích je velmi obtížné stanovit kritéria pro určení rozsahu spádového území a intenzitu vazeb. (Kunc, 2013, s.23)

2 NASTAVENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKÉ REPUBLICE

V kapitole nastavení veřejné správy v České republice se dozvíme, jaký systém v České republice má Státní správa a samospráva, základní údaje o našem státě, co je to územní samospráva a jaké máme správní členění.

2.1 Česká republika – státní správa x samospráva

Před objasněním státní správy a samosprávy je důležité znát ústavní systém České republiky, který ses skládá ze Zákonodárné moci, Výkonné moci a Soudní moci: • Zákonodárnou moc vykonává v souladu s Ústavou České republiky Poslanecká sněmovna a Senát. • Orgánem Výkonné moci je vláda, která stojí v čele státní správy a skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Výkon státní správy v příslušném oboru řídí ministerstva a jiné ústřední správní úřady. • V České republice Soudní moc vykonávají nezávislé soudy. Soudnictví se dělí na obecné, správní a ústavní. Ve správním soudnictví vykonávají svou moc krajské úřady a Nejvyšší správní soud. V rámci toho soudnictví se zabývají akty veřejné správy (Veřejná správa v České republice, 2017, s.4).

15

Tab. 1: Základní údaje o České republice Hlavní město: Praha

Rozloha: 78 866 km2 Počet obyvatel: 10 649 800

Hustota zalidnění: 134 obyvatel/kmě Jazyk: čeština Státní zřízení: parlamentní republika Počet krajů: 13 + 1 (Praha) Počet obcí: 6254 Průměrný počet obyvatel 1485 v obci (bez hlavního města) Medián počtu obyvatel 426 v obci: Podíl do 1000 obyvatel: 77 % Počet SO ORP: 205 Zdroj: Veřejná správa v České republice (2017), vlastní zpracování

Státní správa vychází převážně z klasické kontinentální koncepce, kde základ ústřední státní správy tvoří ministerstva. Dále jiné ústřední správní úřady mohou být orientované na určené specializované úseky státní správy. Krom ústředních správních úřadů existují správní úřady státy v území. Územní samosprávy v České republice tvoří obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, jež jsou vyššími územními samosprávnými celky, lze tedy konstatovat, že v ČR existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Obce a kraje v rámci samostatné působnosti spravují své záležitosti samostatně, jsou vázány jen zákony a předpisy a neplatí zde systém podřízenosti. Naopak u přenesené působnosti jde o výkon státní správy, stát ho nerealizuje napřímo svými orgány, ale nepřímo prostřednictvím orgánů místní samosprávy a platí zde princip podřízenosti. V České republice byl zvolen spojený model veřejné správy, který funguje tak, že obce a kraje vykonávají k samosprávným působnostem také státní správu přenesené působnosti. Výkon samosprávy je i v tomto modelu zřízen na principu decentralizace, takže samospráva není podřízena státu a nižší samospráva není podřízena vyšší samosprávě. Za výkon přenesené působnosti zodpovídá tajemník obecního úřadu (Veřejná správa v České republice, 2017, s. 7).

16

Obr. 4: Spojený model v praxi

STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA

• Občanské průkazy, • Hospodaření obce

cestovní pasy • Uzemní plán a rozvoj • Stavební úřad • Kultura, vzdělávání, • Registr vozidel sociální péče • Přestupky • Cestovní ruch • Živnostenský úřad

TAJEMNÍK OBECNÍ ÚŘAD STAROSTA

Zdroj: Veřejná správa v České republice (2017), vlastní zpracování

2.2 Orgány státní správy s územní působností

Vzhledem ke spojenému modelu výkonu veřejné správy se aktuálně v České republice nevyskytují žádné správní úřady se všeobecnou působností, ale jen specializované správní úřady podřízení příslušným ústředním správním úřadům a detašovaná pracoviště ústředních úřadů, která lze založit dle uvážení příslušného ústředního úřadu. Správní úřady se mohou dělit do několika skupin: 1. Správní úřady s celostátní působností, které nemají všeobecné správní členění v území krajů (př. Vězeňská služba, AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny). 2. Správní úřady s krajským členěním a působností vázanou na území okresu (př. Policie ČR, Krajské hygienické stanice). 3. Správní úřady s krajskou působností a s vlastním speciálním členěním v rámci území kraje (př. Finanční správa, Úřad práce) (Veřejná správa v České republice, 2017, s. 11).

V územním členění státu hraje velkou roli vývoj po roce 1989, který měl dvě části reformy. V první fázi byl tehdejší národní systém výborů spojený s principem centralismu a v rámci komunistického režimu byl nahrazen novým uspořádáním územní státní správy. V této fázi byla opět obnovena tzv. obecní samospráva a okresní národní výbory byly nahrazeny okresními úřady. Samospráva byla jen na obecní 17

úrovni, a tudíž zde chyběla regionální úroveň. Zákonem v roce 1997 byly stanoveny vyšší samosprávné celky, tedy 13 krajů + hlavní město Praha. V druhé fázi reformy bylo podstatné ukončení činnosti okresních úřadů a převod jejich kompetencí na jiné orgány veřejné správy, zejména na obce s rozšířenou působností, čímž bylo docíleno zákonem roku 2002. Na základě tohoto zákona se vytvořili dvě kategorie obcí – obce s rozšířenou působností a obce se základním rozsahem přenesené působnosti. První kategorie se tak rozděluje na obce s pověřeným obecním úřadem a na obce s rozšířenou působností. Tím vznikly tři výše jmenované typy obcí, které se liší množstvím rozsahu výkonu přenesené působnosti (Veřejná správa v České republice, 2017, s. 12).

Obr. 5: Struktura územního členění státu

Zdroj: Veřejná správa v České republice, 2017

2.3 Územní samospráva

Územní samospráva se v České republice dělí na dvě kategorie – Vyšší územní samosprávně celky, tedy kraje a hlavní město, druhou kategorií jsou Základní územní samosprávné celky, tedy obce.

18

2.3.1 Vyšší územní samosprávné celky (kraje a hlavní město)

Na základě zákona z roku 1997 bylo v České republice v roce 2000 vymezeno celkem 14 vyšších územních samosprávných celku, které byly vymezeny územím okresů. Ke 13 krajů je také stanoveno jako vyšší uzemní samosprávní celek hlavní město Praha, které má mimo jiné speciální status a vlastní zákon (Veřejná správa v České republice, 2007, s. 13) Samosprávné kraje patří do úrovně NUTS 3.

2.3.2 Základní územní samosprávné celky (obce)

Obecní samospráva v České republice byla obnovena roku 1990. Území obce je charakteristické jedním nebo více katastrálními územími a každý úsek území v této republice spadá po obci či jeden ze čtyř vojenských újezdů, které představují samostatné územní správní jednotky. Rozlišnost mezi obcemi je v rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti. ,,Obec disponuje s vlastním majetkem, spravuje své záležitosti osobně a vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající“. Obec může být označena i jako město či městys, podle kritérií. Statutární město je zvláštní kategorie stanovená na základě zákona. Tato zvláštní kategorie se vnitřně člení na městské části nebo obvody. Obec (město) toto označení dostane dosáhne-li počtu obyvatel převyšující 40 000. Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem, který samostatně zastupuje obec. Na základě počtu obyvatel v obci se stanoví počet členů v zastupitelstvu, z nichž se pak volí starosta a místostarosta. Výkonným orgánem obce je rada obce, která je tvořena jak starostou, tak zvolenými členy z řad zastupitelů. Obecní úřad musí plnit úkoly, které mu byly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou obce a vykonává tak přenesenou působnost. Působnost obce v zákonem stanovených případech vykonávají orgány obce. Pro výkon přenesené působnosti se podle velikosti přenesení děli kategorie obcí na: • obec; • obec s matričním úřadem; • obec se stavebním úřadem; • obec s pověřeným obecním úřadem; • obec s rozšířenou působností (Veřejná správa České republiky, 2017, s. 17).

19

2.4 Obce s rozšířenou působností

Obce s rozšířenou působností, také známé pod názvem obce III. stupně, mají rozsah působnosti značně široký, neboť zajišťují záležitosti obcí I. a II. stupně a jimi svěřené agendy, např. osobní doklady. Cestovní doklady, živnostenská řidičská oprávnění, registr vozidel a další. Obec tyto záležitosti zřizuje na obecním úřadě nebo u zvláštních orgánů. Každé ORP je uvedeno v zákoně č. 314/2002 Sb. a správní obvody těchto ORP jsou ukotvené ve vyhlášce 388/2002 Sb. Ze zákona vyplývá, že vyšší stupeň obcí vykonává i přenesenou působnost nižšího stupně, takže obce III. stupně vykonávají činnost I. i II. stupně (Kočí, 2012, s. 75). ORP vznikly v důsledku událostí po roce 1989, respektive když oficiálně zanikly okresní úřady během druhé reformy veřejné správy k datu 31. 12. 2002. Okresy ale i nadále znamenají pro některé obory nejnižší jednotky. Pravomoci, jež měli okresní úřady se rozdělili mezi krajské úřady a nově vzniklé ORP (Kočí, 2012, s. 72). Činnosti obcí s rozšířenou působnosti jsou k vyhledání v Ústavě České republiky, zákonech a vyhláškách s přesným ukotvením jejich výkonu a existuje také seznam činností obcí sestavený Ministerstvem vnitra. Obce s rozšířenou působností jako vykonavatelé státní správy mohou vydávat obecní nařízení v záležitosti přenesené působnosti. Jedná se o podzákonné normy, které mají charakter nižší právní síly, ale musí být v souladu s právními předpisy vyšší právní síly, což je ústava, ústavní zákony a obecné zákony. O vydání nařízení obce rozhoduje rada obce na neveřejné schůzi. Pro schválení musí být více než polovina většiny hlasů všech členů a pro nabytí platnosti se musí oficiálně vyhlásit vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dní (Kočí, 2012, s 42).

2.5 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Správní obvody obcí s rozšířenou působností se řídí vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., která je byla aktualizována vyhláškou č. 388/3004 Sb. též Ministerstva vnitra, poslední aktualizací prošla pod číslem vyhlášky 388/2015 Sb. (ČSÚ, 2016). Správní odbody jsou vymezovány na základu výčtu obcí, uvedených ve vyhlášce. Obvody musí respektovat hranice krajů, ale nemusejí dodržovat území okresů, při čemž došlo k 1.1. 2007 formou vyhlášky Ministerstva vnitra ČR ke sladění územně správního členění okresů a správních obvodů ORP. K tomuto kroku došlo u většiny případů, pár desítkami případů se však bude muset řešit formou zákona, poté dojde teprve k uskutečnění záměru skladby správní obvodů obcí s rozšířenou působností do okresů (ČSÚ, 2016).

20

Obr. 6: Mapa SO ORP v České republice

Zdroj: Nastavení veřejné správy v České republice, 2017

3 SO ORP ROUDNICE NAD LABEM

Kapitola zabývající se historickým vývojem SO ORP Roudnice nad Labem, zaměřující se na pohyb a vývoj počtu a obyvatelstva, charakteristiku včetně administrativní skladby obcí správní obvodu. V poslední třetí podkapitole se nachází vybavenost správního obvodu s orientací na úřad, kulturu, hospodářství zaměřené na ekonomicky aktivní obyvatele, školství a dopravní infrastrukturu. Dopravní infrastruktura je rozdělena na silniční, železniční, lodní, leteckou a cyklistickou dopravu. V závěru podkapitoly dopravní infrastruktura se nachází statistika vyjížďky do zaměstnání a škol v rámci ORP, okresu, kraje či zahraničí včetně doby strávené na cestě do zaměstnání či školy. U vybraných kapitol jsou zmíněny výsledky spokojenosti občanů s kulturou a dopravou v SO ORP Roudnice nad Labem pořádané právě tímto městem za účelem zhotovení strategického plánu města. K charakteristice zvolených podkapitol byl využit Strategický plán města Roudnice nad Labem pro aktuální období a také Územně analytické podklady pro ORP Roudnice nad Labem z roku 2016.

21

3.1 Historický vývoj

Podle pověsti traduje, že oblast je osídlena od příchodu Slovanů v 6. století našeho letopočtu. Poté byl na územní dnešního města Roudnice nad Labem vystavěn lovecký hrad, který sloužil jako občasné sídlo českých knížat. Od této doby, přibližně před 10. stoletím, se datuje vznik městské části pro čeleď a nevolníci tzv. Bezděkov. Prvotním názvem pro Roudnici byl Rúdník či Roudník, podle zbarvené a obsahující železo vyvěrající vody pod dnešním kostelem. K městské části Bezděkov vzniká také část Rvačov a ve 12. století osada Staré město roudnické. Město získalo v roce 1237 oficiálně status města a výsadou hrdelního práva. Roku 1279 bylo město vypáleno a o necelé čtyři roky později byly městu věnovány osady Hněvice, Račice, Záluží, Mnetěš, Dobříň a Kozlovice. V roce 1302 došlo k uvolnění usedlíků z poddanské vrchnosti, a tak mohli začít svobodně obchodovat a provozovat živnosti. Tím pádem došlo k rozvoji a začal se stavět most přes řeku Labe. Most byl vybudován za sedm let a stal se třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách a prvním přes řeku Labe. Arcibiskup Jan Očko z Vlašimi nechal vybudovat kamenné hradby okolo celého města a založil nové město Roudnické. Na konci 16. století, kdy bylo město pod vlastnictvím Viléma z Rožmberka, náleželo městu už třicet osad z okolí. Po sňatku jeho druhé ženy přešlo vlastnictví do rodu Lobkoviců, kteří zde nechali vystavět zámek s jízdárnou, špýchar a pivovar. V průběhu 17. století vzniklo v místě dnešní ulice Havlíčkova a Třebízského, značně rozsáhlé Židovské město. Židy, ale v polovině 19. století začala nahrazovat chudina, která se do Židovského města začala stěhovat. Poslední Židé odtud museli nedobrovolně odejít za druhé světové války. Velmi velký význam v historii ORP Roudnice nad Labem hrála výstavba železniční trati podél řeky Labe v letech 1849.1848. Čímž se stalo z rolnického a řemeslného města město průmyslové a obchodní (Moravec, 2003). Roudnice v 19.století znamenala průmyslové a hospodářské centrum celého Podřipska. Roku 1850 se stala soudním okresem a pět let na to okresem politickým. Po 1, světové válce vznikl v Roudnici Národní výbor a poté se k městu připojili další okolní osady obou Bezděkovů a Hracholusk, čímž dochází ke vzniku tzv. Velké Roudnice nad Labem. Rok 1938 byl významným z důvodu odtržením Sudet od města, tím se město stalo příhraničním a také se změnily hranice okresu, kde došlo k nárůstu o části bývalých okresů Lovosic o Třebenice a Litoměřice o Terezín, Růst spádových obcí nastal roku 1941, protože obyvatelé Tereza byli nuceni opustit území z důvodu výstavby Židovského ghetta (Roudnice, 2001). Vládním nařízením v roce 1949 o územní organizaci okresů v českých zemích vznikl nový okres Lovosice, tím okres Roudnice tratil část soudního okresu Libochovice s 22 obcemi (MVCR, 1949). Velká bytová výstavba v 50. a 60. letech představovala nové sídliště u nemocnice

22

(Roudnice, 2001). Zákon z roku 1960 o územním členění udává, že k 11. 4. 1960 ztrácí Roudnice statut okresu a začíná spadat celým svým rozsahem pod okres Litoměřice, přičemž došlo ke úbytku několika obcí ve prospěch okresu Mělník (MVCR, 1960). Roku 1973 se započala výstavba rozlehlého sídliště Hracholusky (Roudnice, 2001).

Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v SO ORP Roudnice nad Labem

36000 35000 34000 33000 32000 31000 30000 29000 28000 27000 1900 1950 2000 2006 2012 2018

Zdroj: vlastní zpracování, data u ČSÚ

Graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel dle výsledků sčítaní v letech 1900 až 2018. Do roku 1900 se jednalo o obyvatele přítomné civilní, poté až do roku 1950 o obyvatele přítomné. V rozmezí let 1961 až 1991 o obyvatelé bydlící, tzn. obyvatelstvo hlášené v obci k trvalému pobytu, od roku 2001 o obyvatele s trvalým, či dlouhodobým pobytem a od roku 2011 o obyvatele s obvyklým pobytem. Značný úbytek obyvatel mezi lety 1930 až 1950 mohl mít za příčinu více důvodů. Jedním z nich byla určitě metodika sčítání, neboť se začalo sčítat obyvatelstvo s trvalým či dlouhodobým pobytem, namísto od obyvatelstva přítomného. Vzhledem k faktu, že Roudnice spolu s přilehlými obcemi leželi na významné obchodní stezce, mohlo sčítání v době sčítání přítomného, tedy do roku 1950, ovlivnit jejich celkovou výši (Jirka, 1937). K snížení počtu obyvatelstva došlo i za doby Druhé světové války, neboť Židé z dnešní spádové oblasti byli nuceni k emigraci, či k deportu do koncentračních táborů. Další početné ztráty obyvatelstva způsobily odsuny poválečných Němců. Velké ztráty zaznamenala celá Česká republika po únoru roku 1948, kdy začalo docházet k velmi silné politické migraci, načež se tento trend podepsal na početních stavem obcí v dnešním SO ORP Roudnice nad Labem. Dále z Grafu vyplývá, že od roku 2000 je zde počet obyvatelstva vyrovnaný.

23

Tab. 2: Pohyb obyvatelstva v SO ORP Roudnice nad Labem formou přírůstku/ úbytku přirozeným, stěhováním a celkovým v letech 2010–2018 Příbytek / úbytek rok přirozený stěhováním celkový 2010 28 45 73 2011 -28 -37 -65 2012 -37 67 30 2013 -71 96 25 2014 -37 12 -25 2015 33 221 254 2016 -51 129 78 2017 3 201 204 2018 -30 96 66 Zdroj: vlastní zpracování, data z ČSÚ

Nárůst obyvatelstva by mohl být vysvětlen atraktivními obcemi v těsné blízkosti Roudnice nad Labem, kde vznikla rozsáhlá výstavba rodinných domků, z důvodu dobré dostupnosti do Roudnice nad Labem a do Prahy. Jedním z dalších důvodu by mohlo být formální přihlášení pracovníků ze zahraničí. Celkový přírůstek správního obvodu je založeno spíše na migračním saldu než na přirozeném přírůstku. Obec Roudnice nad Labem si ve svém Strategickém plánu pro rok 2016–2025 na základě SWOT analýzy připouští hrozbu odlivu obyvatel za prací způsobenou nízkou intenzitou bytové zástavby (MěÚ Roudnice nad Labem, 2016).

3.2 Charakteristika ORP

Sídlem správního obvodu je Roudnice nad Labem, jež se rozprostírá na levém břehu řeky Labe a soustřeďuje 43 % obyvatel. Zároveň je průmyslovým a kulturním centrem oblasti, zejména v oblasti potravinářského průmyslu se jedná o výrobu masa a masných výrobků. ORP se nachází v Litoměřickém okrese v Ústeckém kraji a vzniklo na základě zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

Rozloha toto správního obvodu je 300 km2 a celkově z rozlohy Ústeckého kraje zaujímá 5,6 %. Sousedy tohoto obvody jsou správní obvody Středočeského kraje, konkrétně jde tedy o Mělník, Kralupy nad Vltavou a Slaný. Severními sousedy jsou správní obvody Lovosice a Litoměřice (ČSÚ, 2014). Mezi městy Roudnice nad Labem a Budyně nad Ohří vede dálnice D8, která po 24 dokončení posledního úseku propojila přes České středohoří hlavní dopravní tah Praha- Drážďany. Obr. 7: Geografická mapa správního obvodu Roudnice nad Labem

Zdroj: ČSÚ, 2016 Z geografické mapy je znatelná velmi výborná dopravní dostupnost díky územím vedoucí dálnici D8 a železniční trati 090 Praha-Ústí nad Labem-Děčín, z čehož vyplývá vysoká dojížďka za prací do hlavního města Prahy. Na základě strategického plánu města právě malá vzdálenost od Prahy zvyšuje riziko odlivu kvalifikované pracovní síly. Z tohoto důvodu si město stanovilo cíl v podobě výstavby nových bytů, zvýšení kvality životního prostředí a občanské vybavenosti (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Z administrativního pohledu se správní obvod skládá z 33 obcí, kde k 1. 1. 2017 žilo celkem 32 607 obyvatel. Z čehož 39, 7 % obyvatelstva žilo přímo v městě Roudnice nad Labem, jež se skládá z 12 949 obyvatel, a tím jako jediná překračuje hodnotu 5000 obyvatel. Další tedy druhou nejpočetnější sídelní jednotkou je Budyně nad Ohří, která má jako jediná ve správním obvodě, krom Roudnice nad Labem, status města, Ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem tedy celkově žije ve městě 15 137 obyvatel, což znamená, že městské obyvatelstvo tvoří 46, 42 % (ČSÚ, 2017). Správní obvod obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem tvoří obce: Bechlín, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Ctiněves, Černěves, Černouček, Dobříň, Doksany, Dušníky,

25

Horní Beřkovice, hrobce, Chodouny, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Kyškovice, Libkovice pod Řípem, Libotenice, Martiněves, Mnetěš, Mšené lázně, Nové dvory, Přestavlky, Račiněves, Roudnice nad Labem, Straškov – Vodochody, Vědomice, Vražkov, Vrbice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří a Židovice. Obr. 8: Administrativní mapa správního obvodu Roudnice nad Labem

Zdroj: ČSÚ, 2016

3.3 Vybavenost SO ORP Roudnice nad Labem

3.3.1 Úřad

Obecní úřad obce Roudnice nad Labem s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) je mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajským úřadem a obecním úřadem. Oproti ostatním obecním úřadům má v některých oblastech působnost navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní SO ORP Roudnice nad Labem, ale i pro obce v okolí Na městském úřadě v Roudnici nad Labem najdeme odbory: • Odbor tajemníka, který se stará o činnosti spojené s chodem úřadu. • Ekonomický odbor, zabezpečuje ekonomickou stránku chodu města, v podobě rozpočtu a vybírání poplatků, např. za odvoz odpadů. • Místní hospodářství, do něhož spadá oddělení majetku a rozvoje.

26

• Stavební odbor neboli stavební úřad, vykonávající státní správu hlavně v oblasti stavebního zákona, zákona i pozemních komunikacích, zákona o státní památkové péči, zákona o přestupcích a zákona o vyvlastnění. • Živnostenský úřad komplexně zabezpečuje výkon státní správy v úseku živnostenského a zemědělského podnikání pro SO Roudnice nad Labem. Vede živnostenský rejstřík, uděluje živnostenská oprávnění a vydává rozhodnutí o udělení koncese. Zabývá se živnostenskou kontrolou a správními řízeními. • Sociální odbor, zabezpečuje výkon státní správy a samosprávy v oblasti sociální, zajišťuje oblast sociální péče, sociálně. Právní ochrany dětí a sociální prevence. • Odbor dopravy, který svou činností zabezpečuje výkon státní správy v oblasti územní samosprávy v úseku dopravy a silničního hospodářství. • Odbor životního prostředí starající se o činnosti v úsecích ochrany a tvorby životního prostředí, dále se stará i městskou zeleň a o odpadové hospodářství města. • Odbor školství, kultury a sportu zabezpečující výkon přenesené působnosti a samostatné působnosti v úseku školství, kultury a sportu (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Stavební úřad spolu s úřadem územního plánování je pouze pro část území ORP a Oleško, Budyně nad Ohří a Žabovřesky nad Ohří spadají pod stavební úřad v Libochovicích. V Roudnici nad Labem se také nachází pracoviště finančního úřadu a úřadu práce. Ostatní úřady (např. katastrální, krajská hygienická stanice apod.) mají nejbližší pobočky povětšině v nedalekých Litoměřicích (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

3.3.2 Kultura

Město Roudnice n. L. je společenským a kulturním centrem Podřipska, tudíž se veškerá kulturní přestavení soustřeďují právě tam. V tomto území města se nachází Kulturní dům Říp, knihovna, Podřipské muzeum, Galerie moderního umění, budova kina, která je ve velmi špatném stavu, a proto se využívá jen velmi omezeně. V Kulturním domě Říp nefunguje žádný stálý divadelní soubor, ale konají se tam pravidelně zájezdová divadelní představení, koncerty, různé přednášky a taneční kurzy. Pravidelně se konají venkovní akce jako Memorial Air Show, Roudnické vinobraní, Roudnické hudební jaro, farmářské trhy, novoroční ohňostroj. Ve většině ostatních obcí v ORP se konají akce různého typu (sportovní, pro děti, rozsvěcení vánočního

27 stromečku). V Libotenicích se nachází Galerie Kraslic, v Dušníkách je nově otevřené Muzeum kočárků. V území se také koná několik poutí, mezi nejznámější patří Řipská pouť. V Bechlíně otevřeli Prodejní dílnu lidové tradice, kde prodávají a sami vyrábějí tradiční podřipské výrobky (MěÚ Roudnice n/L, 2016). V rámci sestavení Strategického plánu rozvoje města Roudnice nad Labem pro období 2016-2025 proběhlo dotazníkové šetření na téma kulturní využití v Roudnici nad Labem. Výsledkem hodnocení respondentů bylo podprůměrné. Nejspokojenější občané byli starší 65 let. Nejméně spokojenými občany byli ve věkové kategorii dospělí a pečující o děti do 6let věku (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Obr. 9: Graf výsledků dotazníkového šetření ,,Kulturní využití v Roudnici nad Labem“

7.36% 600 454 417 400 12.51 136 80 % 200 0 Velmi Dobrá Špatná Velmi 41.77 dobrá špatná 38.36 % %

Zdroj: MěÚ Roudnice n/L, 2016

3.3.3 Školství

V Roudnici nad Labem se nalézá šest mateřských škol, rovnoměrně rozmístěných po celém městě, jejich kapacita je 541 dětí a na základě věkové struktury obyvatelstva se dá předpokládat, že tato kapacita zůstane i v budoucnu. Jedna z mateřských škol nabízí třídu speciální pro děti s kombinovaným postižením, další jedna mateřská škola nabízí speciální logopedickou třídu. Ve městě se dále nachází tři soukromé organizace zabývající se hlídáním dětí předškolního věku a jedna soukromá mateřská škola v anglickém jazyce. Základních škol se v Roudnici nad Labem vyskytuje celkem pět, z toho jsou tři zřizované městem, jedna praktická a jedna soukromá. Středoškolské vzdělání zabezpečuje celkem pět středních škol v podobě jednoho Gymnázia, dvou středních odborných škol a dvou odborných učilišť, z nichž je jedna střední odborná škola s odborným učilištěm soukromá. V Roudnici nad Labem se také nachází jedna vyšší odborná škola. (MěÚ Roudnice n.L,2016).

28

V ostatních obcích v SO ORP Roudnice nad Labem jsou základní školy pouze s prvním stupněm v obci: Bechlín, Chodouny, Krabčice, Libotenice, Mnetěš. Klasické základní školy se nasázejí v: Budyni nad Ohří, Horních Beřkovicích, Mšených lázních a ve Straškově-Vodochody. Mateřské školy jsou v těchto obcích: Bechlín, Bříza, Budyně nad Ohří, Dobříň, Doksany, Dušníky, Horní Beřkovice, Chodouny, Krabčice, Libkovice pod Řípem, Martiněves, Mnetěš, Mšené lázně, Račiněves, Rohatce, Straškov – Vodochody, Vědomice, Vražkov a Vrbice (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

3.3.4 Hospodářství

V ORP má hospodářsky ekonomická struktura spíše zemědělsky průmyslový charakter, který je do jistí míry ovlivněn historickým vývojem a polohou. Hlavním centrem území je Roudnice n. L., jenž je centrem celé zemědělské oblasti a dopravním uzlem. V prostoru venkovském převládá zemědělství, pro které jsou v území ORP velmi dobré podmínky. V ORP je taky velmi suplován sektor ochodu a služeb. Z pohledu průmyslové a stavebné výroby se nachází vysoká zaměstnanost v Roudnici n. L., Budyni n. O., Mšených lázních a v Doksanech. Převažuje zde i průmysl strojírenský s výrobky spadajícími do zemědělství, poměrně důležité zastoupení má průmysl chemický a potravinářský. Nejvýznamnějšími podniky z pohledu zaměstnání pro obyvatele SO ORP Roudnice nad Labem jsou: Glazura s. r. o., zabývající se výrobou nátěrových hmot; Mencl Guss s. r. o. (odlévání oceli); Meva a. s., vyrábějící kovové zásobníky, nádrže a kontejnery, dále podniky zabývající se výrobou lahůdek, úpravou kovů a prefabrikátů, výrobou spojovacího materiálu, chuťových a vonných přísad a další. Ve venkovském prostoru se také nachází několik podniků zabývající se zemědělstvím (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Obcí Roudnice nad Labem byla sestavena v roce 2016 SWOT analýza, ze které je patrné, že mezi silné stránky patří výhodná poloha díky návaznosti regionu na vodní tok Labe, dálnici D8 a na železniční koridor Praha – Děčín, dále také aktivní sektor malého a středního podnikání. Do slabých stránek SWOT analýzy spadá nízká atraktivita pro silné investory a fakt, že ve vlastnictví města není dostatečný počet pozemků pro podnikání. Jednou z největších hrozeb je nastání odlivu velkých zaměstnavatelů. Jako příležitost analýza vyhodnotila využití prostředků na podporu podnikání z rozvojových programů a revitalizace tzv. brownfildů (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Ekonomická aktivita ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem byla stanovena na základě sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v poměru ekonomicky aktivních obyvatel 47, 5 % což odpovídá 15 180 obyvatel z celkového počtu 31 986 obyvatel v SO ORP Roudnice n/L.

29

Zaměstnaných je z tohoto počtu celkem 13 669, tedy 42,7 % a tím vyplývá skutečnost poměru nezaměstnanosti 4,7 % v tomto správním obvodu (ČSÚ, 2011). Tab. 3: Ekonomická aktivita obyvatel SO ORP Roudnice nad Labem Obyvatelstvo celkem v tom Ekonomická aktivita abs. % muži ženy Obyvatelstvo celkem 31 986 100,0 15 782 16 204 Ekonomicky aktivní 15 180 47,5 8 360 6 820 v tom: zaměstnaní 13 669 42,7 7 586 6 083 ze zaměstnaných: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně 12 480 39,0 7157 5 323 činní, pomáhající pracující studenti a učni 200 0,6 111 89 pracující důchodci 692 2,2 318 374 ženy na mateřské dovolené 297 0,9 - 297 nezaměstnaní 1 511 4,7 774 737 z nezaměstnaných: hledající první zaměstnání 242 0,8 121 121 ostatní nezaměstnaní 1 269 4,0 653 616 Ekonomicky neaktivní (nepracující důchodci, ostatní s vlastním zdrojem obživy, osoby 15 005 46,9 6 345 8 660 v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby, žáci, studenti a učni) Nezjištěno 1 801 5,6 1 077 724 Zdroj: vlastní zpracování, data z ČSÚ

30

3.4 Dopravní infrastruktura v SO ORP Roudnice nad Labem

3.4.1 Silniční doprava

Hustota silnic je odpovídající struktuře osídlení a potřebám regionu. Obce včetně jejich částí jsou propojeny silniční sítí, která dovoluje provoz osobní, autobusové a nákladní dopravy. Dopravní vazby na významné sídla nadmístního typu jako je Praha, Roudnice n/L, Litoměřice či Mělník jsou zabezpečené silnicemi II. a III. třídy a dálnicí D8 (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Pro silniční dopravu v rámci správního obvodu ORP Roudnice nad Labem jsou nejvyužívanější a nejvýznamnější silnice II. třídy. Jedná se o silnice: II/118 – hranice Středočeského kraje – Mšené lázně – Budyně nad Ohří – MÚK Doksany; II/240 – hranice Středočeského kraje – Bříza – Račiněves – x II/608 – MŮK Roudnice nad Labem – Roudnice nad Labem – Vědomice (Zavadilka) – Chodouny – hranice ORP Litoměřice; II/246 – hranice ORP Lovosice – Žabovřesky nad Ohří – Budyně nad Ohří – Nížebohy – x II/608 – Podlusky – Roudnice nad Labem – Krabčice – Kostomlaty pod Řípem – hranice Středočeského kraje; II/261 – po hranici ORP Roudnice nad Labem a ORP Litoměřice; II/608 – hranice Středočeského kraje – Straškov-Vodochody – x II/240 – x II/246 – Dušníky – x II/118 – x MŮK Doksany – Doksany- hranice ORP Litoměřice (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Souběžně s dálnicí je vedena mezinárodní silnice E55 spojující severní a jižní část evropského kontinentu. Ve Strategickém plánu města je zmíněno budování obchvatu kolem města ve dvou úsecích uvedených v dokumentu ,, Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje“. Prvním úsekem by měl být tzv. západní obchvat s mostem přes řeku Labe, druhým koridor silnice nadmístního významu, tzv. jihovýchodní obchvat. Tím by se snížila vysoká intenzita dopravy v obci Roudnice nad Labem (MěÚ Roudnice n/L, 2016). V rámci dopravy je ve městě Roudnice nad Labem zřízena linka MHD a nepochybně s okolními obcemi a městy včetně Hlavního města Prahy linkové autobusy (MěÚ Roudnice n/L, 2016). Z dotazníkového šetření provedeným úřadem v Roudnici nad Labem v roce 2016 ve správním obvodu vyplývá velká nespokojenost v oblasti silniční dopravy, téměř většina (75, 07 %) respondentů označila úroveň silniční dopravy za špatnou či velmi špatnou (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

31

3.4.2 Železniční doprava

Územím prochází velmi vytížená železniční trat 090 Kralupy nad Vltavou – Děčín hl. nádraží, která vede přes Roudnici nad Labem. Tato poloha území zprostředkuje spojení s Prahou či Ústím nad Labem. V rámci správního obvodu je vedena jednokolejní trať spojující Roudnici nad Labem s obcemi Kleneč, Vražkov, Straškov-Vodochody a Bříza. V ORP Roudnice nad Labem vede trať podél řeky Labe a v ÚAP ORP Roudnice nad Labem vychází ze ZÚR ÚK koridor s vysokorychlostní tratí v úseku státní hranice se SRN přes Roudnici nad Labem po hranice ÚK (MěÚ Roudnice n/L,2016).

3.4.3 Lodní doprava

Ve SO ORP Roudnice nad Labem se naházejí dvě plavební komory a přístaviště turistických lodí na řece Labe. Lodní doprava je v tomto úseku významná především díky dopravě nákladní, neboť jímž prochází říční koridor využívaný hlavně na úrovni mezinárodního významu (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

3.4.4 Letecká doprava

V území se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště pro malá a sportovní Letadla. Letiště má v území spíše jen sportovně rekreační význam. Na základě stanoveného ochranného pásma zasahuje do katastru několika obcí v SO (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

3.4.5 Cyklistická doprava

Jednou z části páteřní dopravní infrastruktury v SO ORP Roudnice nad Labem jsou cyklistické trasy dálkového a celostátního významu. Nejdůležitější třídou v cyklistické dopravě je třída III. regionální, která propojuje regionální cíle a třída IV. tedy místní, která spojuje území lokální. Zkoumaném územím prochází trasa III. třídy číslo 204 tzv. Cyklostezka Ohře a trasy IV. třídy číslo 3095 známá jako Podřipská trasa (MěÚ Roudnice n/L, 2016).

3.4.6 Vyjížďka do zaměstnání a škol

Na východisku posledního sčítání lidu, domů a bytu z roku 2011 byla sestavena níže uvedená tabulka s definitivními výsledky podle obvyklého pobytu v území SO ORP Roudnice nad Labem zaměřující se na vyjíždějící do zaměstnání a škol. Zkoumanými kritérii byla vyjížďka 32 v rámci obce, do jiné obce okresu, do jiného okresu kraje, do jiného kraje a do zahraniční. Dalším zkoumaným faktem byl počet vyjíždějících denně mimo obec a doba cesty do zaměstnání či školy. Výsledkem sčítání bylo celkem 5 749 vyjíždějících do zaměstnání a 2 148 žáků a studentu, kteří vyjíždí do škol. Denně mimo obec vyjíždí 3871 zaměstnaných a 1350 žáků a studentů. Tab. 4: Vyjížďka do zaměstnání a škol Zaměstnaní Vyjíždějící, doba cesty Žáci a studenti celkem muži ženy Vyjíždějící do 5 749 3 014 2 735 2 148 zaměstnání a školy v tom: v rámci obce 1 226 510 716 546 do jiné obce okresu 2 330 1 156 1 174 995 do jiného okresu kraje 147 92 55 155 do jiného kraje 1 984 1 218 766 437 do zahraniční 62 38 24 15 Vyjíždějící denně mimo 3 871 2 123 1 748 1 350 obec z toho doba cesty: Do 14 minut 1 002 507 495 435 15–29 minut 1 259 697 562 383 30-44 minut 623 366 257 189 45-59 minut 578 332 246 155 60- 89minut 309 169 140 141 90 a více minut 82 44 38 39 Zaměstnaní bez stálého 720 636 84 x pracoviště Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem 311 182 129 79 pracoviště, školy v ČR Zdroj: vlastní zpracování, data z ČSÚ

33

4 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Obsah kapitoly se skládá z provedení výzkumu se záměrnou systematickou poznávací činností, při které dochází ke sběru dat o daném prostředí. Dále z podmínek a charakteristiky území při realizaci šetření, datum a směr sběru informací, charakteristika respondentů a rozbor jednotlivých pěti otázek z nichž čtyři zjištující výzkumný problém a důvod vzniku problému včetně výsledků zaznamenaných v době textové, tabulkové a v graficky znázorněné podobě. Dále včetně otázky první, zjišťující pouze informaci o respondentovi v podobě bydliště, zároveň dokazující počet vyplněných dotazníkových listů v jednotlivých obcích znázorněných také v podobě textové, tabulkové a grafické na základě zvolených úsecích území. Šetření bylo provedeno formou dotazníku, tedy písemně, prostřednictvím tištěných otázek. Dotazník vznikl jako součást této práce a tím tedy nebyl převzat z žádných externích zdrojů. Očekávaným výsledkem bylo zhodnocení přirozené spádovosti ve vybraném mikroregionálním centru, tedy v Roudnici nad Labem a vztah k aktuálnímu nastavení správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Dotazník byl určen osobám v produktivním věku, jež mají trvalý pobyt v některé ze spádových obcí ORP Roudnice nad Labem. Sběr dat probíhal v období od 2. 11. 2019 do 8. 12. 2019 ve veřejných prostorech obcí, nejčastěji na hlavních ulicích, u pošty či obecních domův, tedy v místech největšího možného výskytu občanů SO ORP Roudnice nad Labem, a to vždy o víkendu mezi 10: 00 – 15:00 hodinou. Sběr probíhal celkem ve 21 obcích z celkem 33 obcí, ve správním obvodu, rozdělených celkem do pěti úseků. Prvním úsekem, kde proběhl sběr dat byly obce těsně přilehlé k městu Roudnice nad Labem: Kleneč, Dušníky, Židovice, Vědomice, Dobříň, Přestavlky a Krabčice. Do druhého úsek, do kterého spadají obce, v niž bylo provedené dotazníkové šetření jsou: Budyně nad Ohří, Mšené Lázně a Martiněves. Součást třetího úseku výzkumu tvoří obce: Račiněves, Bříza, Straškov – Vodochody a Vražkov. Předposledním úsek se skládá z obcí: Ctiněves, Horní Beřkovice a Bechlín. Poslední, tedy pátým úsekem, ve kterém bylo provedeno dotazníkové šetření jsou obce: Chvalín, Doksany, Rohatce, Lounky a Chodouny. Výběr respondentů byl náhodný, na základě úsudku naplnění požadovaných kritérií cílové skupiny. Prvním požadovanými kritériem byla osoba v produktivním věku od 15 let do cca 60 let, druhým kritériem bylo mít trvalý pobyt ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem. Ve výběru nehrálo pohlaví roli a poměr tím tak nebyl úmyslně ovlivňován. Dotazník byl vyplňován na základu tazatele, tedy autora práce, který čekal na vyplnění od respondenta, komunikoval, komentoval a odpovídal na otázky k dosažení minimalizace chyb, např. v podobě

34 nepochopení otázky či špatného vyplnění. Tento typ a způsob sběru dat byl zvolen z důvodu rychlého sběru dat, nízkého zkreslení výsledků a pro zvolení správných respondentů, tedy opravdu těch, jež mají trvalý pobyt v SO ORP Roudnice nad Labem. Dále z důvodu realitně vysoké míry anonymity a časové nenáročnosti. Celkový počet distribuovaných dotazníků byl 120 kusů, přičemž platných dotazníků bylo 103 kusů. Sběr dat byl ukončen ke dne 8. 12. 2019 v obci Chodouny na veřejném prostranství. Data z vyplněných dotazníků byla ručně přepsána do programu Microsoft Excel, kde byly zpracovány tabulky a grafy. Data byly pracovány metodou deskripce, explanace, komparace a dedukce. Dotazník byl vytvořen na základě pěti otázek, kde jedna otázka zjišťovala údaje o respondentovi – bydliště a další čtyři vztahující se k výzkumnému problému. U všech pěti otázek byl zvolen typ přímé volné odpovědi z důvodu nelimitování oblastí možných výběrů. Odhadovaná doba vyplnění dotazníku byla do 5 minut, což bylo během průběhu sběru dat shledáno dostatečným. Forma dotazníku je k vidění v příloze č. 1. Při tvorbě dotazníku bylo využito typu otevřených otázek a byl sestaven přes program Microsoft Word. První otázka ,,Bydliště (název obce)?“ byla využita v první části dotazníku a zjišťovala tak údaje o respondentovi. Následují tři otázky ,,Kam dojíždíte za prací/školou?“, ,,Kam dojíždíte za službami? (Kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“ a otázka ,, Kam dojíždíte za službami státní a veřejné správy? (Úřady...)“ zjišťovaly výzkumný problém s dojížďkou a spádovostí. Poslední otázka zjišťující problém a důvod vyjížďky mimo SO ORP Roudnice nad Labem byla ,, Z jakého důvodu vyhledáváte výše zmíněné služby mimo SO ORP Roudnice nad Labem?“. Tyto otázky byly sestaveny na základě pečlivého uvážení k dosažení očekávaného cíle výzkumu. Pro výzkum byla vybrána sada okruhu práce, služeb a kultury. Během postupu získávání dat byly zpracovány směry tahu lidí z pěti autorem práce stanovených úsecích SO ORP Roudnice nad Labem na základě otázky číslo dva ,,Kam dojíždíte za prací/ školou?“ a otázky číslo tři ,,Kam dojíždíte za službami? (Kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“. Při sumarizaci výsledků bylo ke každé otázce přihlíženo zvlášť a odpovědi na každou výzkumnou otázku jsou rozpracovány dle výsledků, převedeny do tabulky a zpracovány do grafu jednotlivě krom otázky první, která pouze zjišťuje trvalý pobyt respondenta. Výhodou otevřených otázek dotazníku bylo vyjádření svými vlastními slovy u poslední otázky, výzkumný záměr získal podrobnější data, jež jsou snáze prozkoumatelná. Nevýhodou se stalo obtížnější statistické porovnání dat, neboť se u poslední výzkumné otázky zjišťující důvod vyhledávání služeb mimo SO ORP Roudnice nad Labem sešlo více různých odpovědí.

35

4.1 Otázka č. 1

První otázka z dotazníkového šetření ,,Bydliště? (název obce)“ udává údaj o respondentovi, který dotazník vyplňoval. Z výsledků otázky plyne počet vyplněných dotazníků v určité obci a v určitém území SO ORP Roudnice nad Labem. Tab. 5: Souhrn obcí s počtem vyplněných dotazníků Název obce Absolutní četnost Bechlín 6 Bříza 6 Budyně nad Ohří 6 Ctiněves 3 Dobříň 5 Doksany 4 Dušníky 3 Horní Beřkovice 7 Chodouny 3 Chvalín 5 Kleneč 7 Krabčice 5 Lounky 3 Martiněves 6 Mšené-lázně 4 Přestavlky 2 Račiněves 3 Rohatce 3 Straškov – Vodochody 5 Vědomice 8 Vražkov 5 Židovice 4 Celkem 103 Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření Z tabulky je patrné že v každé obci se průměrně zúčastnilo vyplnění dotazníkové šetření pět osob. Nejvíce zastižených respondentů bylo v obci Vědomice, která je nejblíže Roudnici nad Labem, jako obec Kleneč, ve které se podařilo vyplnit 7 dotazníků. Dále byl stejný počet respondentů v obci Horní Beřkovice, tato obec se nachází na hranici správního obvodu. 36

Nejmenší počet byl 2 v malé obci Přestavlky, která se nachází jiho-východně od Roudnice nad Labem. Obr. 10: Rozdělní SO ORP Roudnice nad Labem na jednotlivé úseky

5

1

1 2 4 3

Zdroj: vlastní zpracování, data z MěÚ Roudnice n. L., 2016

Graf 2: Procentuální rozdělení sběru dat v určitých úsecích území

20% 38%

22%

2% 18%

1. přilehlé 2. východní 3. jižní 4. západní 5. severní

Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření 37

Z pohledu rozdělní na pět úseků území SO ORP Roudnice nad Labem na přilehlé (1), východní (2), jižní (3), západní (4) a severní (5), při němž bylo i postupováno v rámci sběru dat je patrné, že největší složku nasbíraných dotazníkových listů s 38 % se podařilo ve veřejných prostranstvích obcí získat v úseku území přilehlých obcí k městu Roudnice nad Labem.

4.2 Otázka č. 2

Druhá otázka v dotazníkovém listu a první otázka zjišťující výzkumný problém ,,Kam dojíždíte za prací/školou?“ shledala několik variant odpovědí, proto byly zpracované výsledky rozdělené do tří kategorií místa dojížďky : Roudnice nad Labem; v rámci SO ORP Roudnice nad Labem; mimo SO ORP Roudnice nad Labem. Tab.6: Výsledky otázky č. 2 ,,Kam dojíždíte za prací/školou?“ Místo dojížďky Absolutní četnost Relativní četnost Roudnice nad Labem 33 29,70 % V rámci SO ORP Roudnice nad Labem 53 47,74 % Mimo SO ORP Roudnice nad Labem 58 52,25 % Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření

Graf 3: Grafické znázornění otázky č.2

60.00%

50.00%

40.00%

30.00%

Počet 52.25% 47.74% 20.00% 29.70% 10.00%

0.00% Roudnice nad Labem V rámci SO ORP Roudnice nad Mimo SO ORP Roudnice nad Labem Labem relativní četnost Místo dojížďky

Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření Na otázku spojenou s dojížďkou do zaměstnání, či škol bylo v průběhu dotazování získáno 111 odpovědí. Do celkových počtů v rámci ORP Roudnice nad Labem byly započítány

38 i odpovědi pro samotné město Roudnice nad Labem, neboť je hlavním centrem SO ORP. Z grafu je patrné, že více jak polovina (53,25 %) obyvatel správního obvodu dojíždí za prací, či do školy mimo SO ORP Roudnice nad, Labem. Dle výsledků dotazníkové šetření bylo označeno jako nejčastější místo dojížďky z pohledu zaměstnání a vzdělání město Praha, poté město Litoměřice a město Mělník. V rámci dojížďky v ORP dojíždí 29, 70 % za zaměstnáním a vzděláním do Roudnice nad Labem, dalších 18, 04 % tvoří ostatní obce správního obvodu. Mezi ostatní obce správního obvodu trh práce tvoří především obec Straškov – Vodochody a obec Horní Beřkovice.

4.3 Otázka č. 3

Otázka zjišťující výzkumný problém ,,Kam dojíždíte za službami? (Kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“ se zabývá dojížďkou za službami. Z důvodu četnosti odpovědí bylo zvoleno rozdělení odpovědí do tří kategorií: Roudnice nad Labem; v rámci SO ORP Roudnice nad Labem; mimo SO ORP Roudnice nad Labem. Tab. 7: Výsledky otázky č. 3 ,,Kam dojíždíte za službami? (Kultura, volnočasové aktivity, nákupy)“ Místo dojížďky Absolutní četnost Relativní četnost Roudnice nad Labem 33 24,26 % V rámci SO ORP Roudnice nad Labem 37 27, 21 % Mimo SO ORP Roudnice nad Labem 99 72,79 % Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření Graf 4: Grafické znázornění otázky č. 3

80.00%

70.00%

60.00%

50.00%

40.00%

Počet 72.79% 30.00%

20.00% 27.21% 10.00% 24.26%

0.00% Roudnice nad Labem V rámci SO ORP Roudnice nad Mimo SO ORP Roudnice nad Labem Labem Místo dojíždky Relativní četnost

Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření 39

Otázka za účelem dojížďky za službami orientovaná na kulturu, volnočasové aktivity a nákupy získala 136 odpovědí, z čehož plyne, že odhadem 33 obyvatel uvedlo dvě možnosti, tedy města, do kterých dojíždí za službami. Výsledkem je velká vyjížďka ze správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem, neboť téměř většina (72,79 %) obyvatel obvodu vyjíždí za službami mimo správní obvod ORP Roudnice nad Labem, ve kterém mají svá trvalá bydliště. Nejvíce zodpovězeným elementem z dojížďky za službami mimo správní obvod je město Praha, které tvoří téměř polovinu (35, 29 %) z vyjíždějících mimo SO ORP Roudnice nad Labem, dalším městem jsou Litoměřice tvořící 19,11 %. Zbylých 18, 38% z odpovědi ,,mimo SO ORP Roudnice nad Labem“ tvoří několik obcí z odlišných krajů (př. Mělník, Ústní nad Labem, Drážďany…). V rámci SO ORP Roudnice nad Labem, které dosáhlo 27, 21 % tvoří bezmála většinu (24, 26 %) odpovědí přímo centrum správního obvodu obec Roudnice nad Labem. Zbylých 2,95 % tvoří obce v SO ORP Roudnice nad Labem Budyně nad Ohří a obec Mšené-lázně.

4.4 Otázka č. 4

Předposlední otázka zaměřená na výzkumný problém ,,Kam dojíždíte za službami veřejné správy? (Úřady…)“ se orientuje na problematiku spojenou s dojížďkou za službami státní a veřejné správy, čímž jsou v trámci tohoto šetření zejména úřady. Z důvodu ucelení výsledků byly i v této sekci rozděleny tři kategorie místa dojížďky: obec Roudnice nad Labem; v rámci SO ORP Roudnice nad Labem a třetí kategorií: mimo SO ORP Roudnice nad Labem. Tab. 8: Výsledky otázky č. 4 ,,Kam dojíždíte za službami státní a veřejné správy? (Úřady…)“ Místo dojížďky Absolutní četnost Relativní četnost Roudnice nad Labem 85 70, 25 % V rámci SO ORP Roudnice nad Labem 85 70, 25 % Mimo SO ORP Roudnice nad Labem 36 29, 75 % Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření

40

Graf 5: Grafické znázornění otázky č. 4

80.00%

70.00%

60.00%

50.00%

40.00%

Počet 70.25% 70.25% 30.00%

20.00% 29.75% 10.00%

0.00% Roudnice nad Labem V rámci SO ORP Roudnice nad Mimo SO ORP Roudnice nad Labem Labem

Místo dojížďky Relativní četnost

Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření

Celkový počet odpovědí v této zkoumané otázce dosáhl počtu 121, což znamená, že pravděpodobně 18 respondentů určilo dvě odpovědi. Výsledek dojížďky za službami státní a veřejné služby je 70,25 % dojíždějících za úřady v rámci SO ORP Roudnice nad Labem, přičemž všichni respondenti v této kategorii dojíždí za úřady do města Roudnice nad Labem. Zbylých 29, 75 % respondentů navštěvuje úřady mimo SO ORP Roudnice nad Labem. Vyskytujícími městy mimo SO ORP Roudnice nad Labem jsou: město Litoměřice a hlavní město Praha.

4.5 Otázka č. 5

Poslední otázka z dotazníkové šetření orientující se na zjištění důvodu výzkumného problému ,,Z jakého důvodu vyhledáváte výše zmíněné služby mimo SO ORP Roudnice nad Labem?“. Dle udaných důvodů lze vyhodnotit případné příčiny vzniků problémů a potenciální nápravy či realizace opatření pro omezení či úplné odstranění problémů. Do otázky jsou zahnuty všechny výzkumné problémy z oblasti dojížďky do zaměstnání, do škol, za službami orientovanými na kulturu, volnočasovou aktivitu a nákupy, dále je do otázky zahrnuta problematiky spojena s dojížďkou za službami státní a veřejné správy. Výsledné odpovědi byly rozčleněny na základě nejvíce se opakujících důvodů, ve stručnější formě odpovědi.

41

Tab. 9: Výsledky otázky č. 5 ,, Z jakého důvodu vyhledáváte výše zmíněné služby mimo SO ORP Roudnice nad Labem?“ Udaný důvod Absolutní četnost Relativní četnost Kvalita služeb 40 35, 08 % Dostupnost 25 21,92 % Množství nabízených služeb 18 15,78 % V rámci vyjížďky do zaměstnání 14 12,28 % Nevyhledávám 12 10,52 % Zdravotnické služby 3 2,63 % Nevím 2 1,75 % Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření

Graf 6: Grafické znázornění otázky č. 5

3%2% 10% 35% 12%

16% 22%

Kvalita služeb Dostupnost Množství nabízených služeb V rámci vyjížďky do zaměstnání Nevyhledávám Zdravotnické služby Nevím

Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření Hlavním důvodem, proč lidé vyjíždí za službami mimo SO ORP Roudnice nad Labem vyplývajícím z odpovědí respondentů je kvalita služeb (35 %) a dostupnost (22 %), jež společně tvoří více jak polovinu (57 %) z udaných důvodu. Mezi další důvody patří množství nabízených služeb, spojení služeb s vyjížďkou do zaměstnání a zdravotnické služby. Téměř 2 % lidí své důvody netuší a necelých 11 % respondentů nevyhledává služby mimo SO ORP Roudnice nad Labem. Celkový počet odpovědí byl 114, přičemž 11 respondentů zvolilo pravděpodobně dva důvody.

42

5 ZHODNOCENÍ POZNATKŮ A DOPORUČENÍ PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

Poslední kapitola obsahuje dvě části, kde v první části zahrnuje celkové výstupy a poznatky získané z provedeného dotazníkového šetření. Orientuje se na podměty výsledných skutečností a hodnotí je. Rozděluje výstupy na části přirozené spádovosti z pohledu dojížďky do zaměstnání a školy, za službami v podobě kultury, volnočasové aktivity, nákupů a také dojížďky za službami veřejné správy. Následně vyhodnocuje na základě dvou otázek z dotazníkového šetření (dojížďka za prací/ do školy a za službami) směry tahů obyvatel SO ORP Roudnice nad Labem. V druhé polovině kapitoly se nachází doporučení pro orgány veřejné správy a možné návrhy realizací.

5.1 Zhodnocení poznatků

5.1.1 Celkové zhodnocení poznatků na základě dotazníkového šetření

Tab. 10: Celkové výsledky dotazníkového šetření Oblast dojížďky V rámci SO ORP Roudnice Mimo SO ORP Roudnice nad Labem (relativní nad Labem (relativní četnost) četnost) Do zaměstnání/ do škol 47 % 53 %

Za službami (kultury, volnočasové aktivity, 27 % 73 % nákupy…) Za službami státní 70 % 30 % veřejné správy (úřady…) Zdroj: vlastní zpracování, data z dotazníkového šetření

43

Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že necelá polovina (47 %) respondentů z oblasti vyjížďky do zaměstnání a do školy neopouští svůj správní obvod a vykonává svou pracovní činnost v něm. Nejčastěji označovanými obcemi v SO ORP Roudnice nad Labem, do kterých občané dojíždí za svou prací jsou: obec Roudnice nad Labem, která je centrem celého správního obvodu a nabízí nejčetnější nabídku druhů práce, druhou obcí je obec Straškov – Vodochody, kde občané nejčastěji nachází práci ve školství, neboť se v této obci nachází mateřská a základní škola. Třetí obcí je obec Horní Beřkovice, kde lidé nachází velkou škálu pozic vhodného zaměstnání v Psychiatrické léčebně. Dotazníkové šetření potvrdilo dedukci vyšší dojížďky v oblastní práce a vzdělání, která byla předurčena na základě dat z Českého statistické úřadu z dob Sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2011. SO ORP Roudnice nad Labem v porovnání s Českou republikou a podobně velkým SO ORP Poděbrady, které bylo zvoleno na základě shodně velkého území, počtu obyvatel také na podobné vzdálenosti od hlavního města Prahy, dosáhl indexu dojížďky 24,68, kde index dojížďky v České republice dosahuje 27,27 a SO ORP Poděbrady má vypočtený index 27,61. Tab. 11: Index vyjížďky Území Index Česká republika 27,27 SO ORP Poděbrady 27,61 SO ORP Roudnice nad Labem 24, 68 Zdroj: vlastní zpracování, data z ČSŮ

Důvod takto vyšší vyjížďky z SO ORP Roudnice nad Labem i SO ORP Poděbrady by mohl spočívat v dobré dopravní dostupnosti do města Prahy a celkově do středočeského kraje, kde jsou vyšší průměrné vždy. Tab. 12: Průměrné hrubé měsíční mzdy Území Průměrná měsíční mzda na fyzické osoby Česká republika 34 878 Kč Hlavní město Praha 42 264 Kč Středočeský kraj 35 627 Kč Ústecký kraj 32 503 Kč Zdroj: vlastní zpracování, data z ČSÚ

44

Na výsledky dotazníkového šetření v oblasti dojížďky za prací/do škol z pozice školství má vliv výskytu pouze jedné Vyšší odborné školy v Roudnici nad Labem, mimoto se v SO ORP Roudnice nad Labem nevyskytuje žádná jiná vyšší odborná škola a celkově žádná vysoká škola. Nejblíže vyskytující vysoké školy jsou v krajském městě Ústí nad Labem a v hlavním městě Praha, kde je nabídka vysokých a vyšších odborných škol vysoká. V oblasti problematiky dojížďky za službami zaměřenými na kulturu, volnočasové aktivity a nákupy na základě výsledků vznikl velký relativní rozdíl, neboť pouze 27 % respondentů využívá služby v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem. Důvody proč obyvatelé správního obvodu nevyužívají služby v rámci ORP byly specifikované na základě otázky č. 5 v dotazníkovém šetření, kde jako hlavní důvod byla označena nízká kvalita a výběr služeb a také velký důvod hrála dostupnost, neboť města s větší kvalitou a širší nabídkou služeb, jsou v krátké dojezdové vzdálenosti jako např., hlavní město Praha, kam vede procházející správním obvodem dálnice D8 a z hlavního centra správního obvodu, tedy z obce Roudnice nad Labem je zajištěna pravidelná autobusová a železniční doprava. U dojížďky za službami státní veřejné správy tomu je přesně naopak, 70 % respondentů si dojíždí vyřídit své náležitosti na MěÚ V Roudnici nad Labem, neboť jim k tomuto úřadu je přidělena místní příslušnost. Na základě dotazníkového šetření také došlo k faktu, že většina obyvatel správního obvodu ORP Roudnice nad Labem, která musí dojíždět na úřad v Roudnici nad Labem, využívá tuto obec, tedy centrum správního obvodu, jen z tohoto důvodu a kdyby nemuseli za službami státní a veřejné správy do Roudnice nad Labem, tak by centrum nevyužívali a spojili vyřízení svých náležitostí v oblasti státní veřejné správy spíše s vyjížďkou do zaměstnání, dalším odůvodněním proč by lidé radši využívali úřad v jiné obci je dostupnost, neboť z okrajových obcí správního obvodu je Roudnice nad Labem daleko a část z nich musí využívat veřejnou dopravu s více přestupy. Zbylých 30 % dotazovaných respondentů označilo jako centrum dojížďky mimo SO ORP Roudnice nad Labem v oblasti služeb státní veřejné správy město Litoměřice, které je okresní město a tím spravuje více odborů, např. správa sociálního zabezpečení, která je pouze okresní. Dalším uvedeným městem v této oblasti dojížďky je hlavní město Praha, kde si respondenti vyřizují náležitosti nejčastěji spojené s prací, či s cestováním. V celkovém shrnutí na základě dotazovaných respondentů vyplývá větší podíl vyjíždějících mimo SO ORP Roudnice nad Labem v oblasti zaměstnání, vzdělání i služeb spojených s kulturou, volnočasovou aktivitou a nákupy. V oblasti státní veřejné správy občané sice využívají samotnou ORP, ale jen na podstatě určené místní příslušnosti k úřadům.

45

5.1.2 Vyhodnocení a určení tahů obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem

V rámci výzkumu na základě dotazníkového šetření v podstatě otázky č. 2 ,,kam dojíždíte za prací/školou?“ a otázky č. 3 ,,Kam dojíždíte za službami? (kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“ došlo k určení tahů obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem dle rozdělených úseků území. Obr. 11: Určení tahů obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem

Litoměřice

Praha, Mělník Praha Praha Praha Zdroj: vlastní zpracování, data z MěÚ Roudnice n. L, 2016

Příčiny těchto směrů tahu obyvatel SO ORP Roudnice na službami, prací a vzděláním jsou především na směr Praha ve výhodě širší a kvalitnější nabídky služeb a vyšších mezd. Směr Praha je určen v úseku území přilehlých obcí, západním, jižním a částečně ve východním úseku, tedy při hranicích se středočeským krajem, krom obcí přilehlých, u nichž by mohl být důvod blízkého nájezdu na dálnici D8. U východního úseku bylo určeno ve směru navíc město Mělník, neboť se nachází v krátké vzdálenosti od hraničních obcí SO ORP Roudnice nad Labem. Samotné centrum ORP Roudnice nad Labem nebylo vyhodnoceno v žádném úseku území správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad labem.

46

5.2 Doporučení pro orgány veřejné správy

5.2.1 Doporučení v rámci SO ORP Roudnice nad Labem

Při zaměření se na výzkumnou otázku č. 3 ,,Kam dojíždíte za službami? (Kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“ z dotazníkového šetřené této bakalářské práce dochází k doporučení podpory rozvoje v oblasti služeb v podobě: • rozvoj kulturních akcí a celkového kulturního vyžití, • podpora drobných podnikatelů, spolků…, kteří vystupují jako hlavní aktéři v této oblasti, • sledovat trendy v oblasti MA21, popř. se inspirovat na základě dobré praxe využití MA 21 např. Participativní rozpočet v Týnci nad Sázavou, • aktivně se podílet na podpoře spolupráce a vzájemné informovanosti mezi aktéry, • sledovat a upozorňovat aktéry na výzvy dotační politiky Evropské Unie v oblasti IROP, OPZ,OPŽ či PRV a tím více napojit spolupráci s MAS Podřipsko. Pro příklad uvedeno pár příkladů z dobré praxe, neboť několik občanů netuší o možném financování projektů z fondů EU. Příklad využití dotační politiky z dobré praxe: projekt související s Místním partnerstvím na Podřipsku. a z Programu rozvoje venkova, který navázal na realizovaný projekt Integrovaná strategie území Podřipsko, při níž MAS Podřipsko byla rozšířena o několik dalších obcí. Dalším úspěšným projektem se stal projekt Polabskými stezkami za vínem a poznáním, který si kladl za cíl odstranit bariéry vytvořené hranicemi krajů a obnovit provázanost MAS Vyhlídky a MAS Podřipsko (MAS Podřipsko, 2018)., • zapojovat hlavní aktéry do strategického plánování. V celkovém sektoru služeb se doporučuje zaměření se na vytvoření, vyhledání a zapojení ukazatelů spokojenosti s kvalitou služeb ve strategickém plánování v návaznosti na nový strategický plán, popř. vytvořit v této návaznosti nové dotazníkové šetření.

V oblasti rozvoje a navýšení zaměstnanosti v SO ORP Roudnice nad Labem dochází k doporučení zmapování brownfield v území a následně je nabídnout možným investorům, čímž dojde ke vzniku nových pracovních míst, ke snížení vyjížďky a k podpoře místního hospodářství.

47

5.2.2 Doporučení v rámci nastavení veřejné správy v České republice

V rámci doporučení k nastavení veřejné správy s ohledem na výzkumný problém a podmětu výzkumu vyplývá několik doporučení: • možnost navrácení se k přístupu vymezení bez zřetele na správní obvody obcí s rozšířenou působností, • zrušení místní příslušnosti na některých odborech městských úřadů, • rozvoj v oblasti e-governmentu v podobě elektronizace veřejné správy, např. rozšíření portálu občana či bezplatný přístup do portálu PES, • budování partnerství na základě aktivní komunikace s veřejností a zapojení veřejnosti na účasti rozhodování.

48

ZÁVĚR

Vzhledem ke skutečnosti vypovídající o dojížďce jako formě prostorové mobility, které se denně účastní nespočet obyvatel byl sestaven cíl této bakalářské práce zhodnotit přirozenou spádovost vybraného mikroregionálního centra ve vztahu k aktuálnímu nastavení správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vybraným mikroregionálním centrem byla zvolena Roudnice nad Labem. V první kapitole došlo k ukotvení koncepčního pojetí teorie, k vysvětlení jednotlivých pojmů z oblasti regionů, regionalizace a dojížďky. Následné představení nastavení veřejné správy v České republice a charakteristika zkoumaného území vedlo k rozdělení výzkumné části na tři oblasti: oblast dojížďky za prací či do škol, oblast dojížďky za službami ve smyslu občanského vybavení (kultura, volnočasové aktivity, nákupy…) a poslední oblastí se stala dojížďka za službami státní veřejné správy, tedy hlavně za úřady s doplňující otázkou příčiny vzniku vyjížďky mimo SO ORO Roudnice nad Labem. Na základě získaných teoretických informací a charakteristiky území bylo sestaveno dotazníkové šetření, které probíhalo v jednotlivých obcích správního obvodu. Výsledky byly rozděleny dle vymezených oblastní výzkumného problémů a znázorněny v grafické, tabulkové a písemné formě. V oblasti dojížďky za prací/ do škol bylo konstatováno, že pouze menší polovina (47 %) respondentů neopouští svůj správní obvod kvůli dojíždění za prací či do škol. Z pohledu dojížďky za službami kultury, volnočasových aktivit a nákupů využívá SO ORP Roudnice nad Labem pouze 27 % respondentů, zbylých 73 % vyjíždí mimo, a to především z důvodu nízké kvality a nabídky služeb v ORP Roudnice nad Labem. Přesný opak výsledků vznikl v oblasti dojížďky za službami státní veřejné správy, kde 70 % respondentů dojíždí za úřady do obce Roudnice nad Labem, ale obec jako samotnou nevyužívají a dojíždí do tohoto centra správního obvodu jen z důvodu místní příslušnosti k úřadům. Na základě odpovědí z dotazníkového šetření byly stanoveny hlavní směry tahu občanů z celého SO ORP Roudnice nad Labem, kde hlavní tah byl určen na hlavní město Praha, především z důvodu dobré dostupnosti, širší a kvalitní nabídky služeb. V poslední fázi práci došlo ke stanovení doporučení z pohledu přímo k nastavení v SO ORP Roudnice nad Labem, tak k celkovému nastavení veřejné správy v České republice. Doporučení pro SO ORP Roudnice nad Labem spočívá obzvláště v oblasti uplatnění MA21 s napojením na MAS Podřipsko. Celkové doporučení pro nastavení v České republice se zakládá na více zapojování veřejnosti, rozvoj v oblasti e-governmentu a případné zrušení místní příslušnosti k některým odborům městských úřadů.

49

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura:

DEY, B.; JONES, M. & ANUP K., S. A typology of service organizations as a function of customer participation, intangibility and user type. Journal of Services Research, 2016, 15(2): 111-137

HAGGETT, Peter. Geography. A global synthesis. 1. vyd. Harlow: Pentice Hall, 2001. 831 s. ISBN 0-582-32030-5.

KLAPKA, P. 2008.Regiony a regionalizace. In: Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol 2008. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, s.397

KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice: praktická příručka s judikaturou. Praha: Leges, 2012. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87576-28-1.

KOLEKTIV AUTORŮ. 2017.Veřejná správa v České republice, Praha: Ministerstvo vnitra. 65s.

KUNC, Josef. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6020-3.

MATOUŠKOVÁ, Zdena. 2000. Regionální a municipální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 156 s. ISBN 80-245-0061-2

MORAVEC, Miroslav, 2003. Roudnice nad Labem na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil ve spolupráci s Eduardou Doležalovou

ŠILHÁNKOVÁ, V. 2016. Regionalistika. Studijní opora. Praha. VŠRR, 90 s. ISBN 978-80- 87174-20-3

TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-114-4.

WOKOUN, R. Socioekonomická geografie I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

50

WOKOUN, René, Pavel MATES a Jaroslava KADEŘÁBKOVÁ. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9.

Internetové zdroje:

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Dojížďka za prací a do škol, [online] aktualizováno 2004 [cit.2020-02-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/13-3133-04-- 1__vyvoj_dojizdky_jako_formy_prostorove_mobility_v_cr

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Charakteristika správního obvodu Roudnice nad Labem, [online] aktualizováno 2014 [cit. 2020-03-18]. Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/xu/spravni_obvod_roudnice_nad_labem

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, ORP Roudnice nad Labem, [online] aktualizováno 2019 [cit. 2019-12-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xu/orp_roudnicenadlabem

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Průměrné hrubé měsíční mzdy, [online] aktualizováno 2019 [cit. 2020-04-02]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=MZD06- A&z=T&f=TABULKA&skupId=853&katalog=30852&pvo=MZD06- A&c=v3~6__RP2019QP4

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Sčítání lidu, domů a bytů: obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity, [online] aktualizováno 2011 [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup- objekt&vyhltext=&zo=N&krok=5&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&nuid=&zs=& skupId=&verze=- 1&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&pvokc=65&str=v125&rouska=true&cls p=null&katalog=30812&pvoch=4211&u=&pvo=OTOR113

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Sčítání lidu, domů a bytů: Vyjíždějící do zaměstnání a škol, [online] aktualizováno 2011 [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup- objekt&vyhltext=&zo=N&krok=5&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&nuid=&zs=& 51 skupId=&verze=- 1&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&pvokc=65&str=v125&rouska=true&cls p=null&katalog=30812&pvoch=4211&u=&pvo=OTOR115#fx=0&w=

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Veřejná databáze. Počet a věkové složení obyvatel. [online] aktualizováno 2019 [cit. 2020-03-20]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt&f=TABULKA&z=T&ds=ds175&pvo=DEM02&katalog=30845&u=v71__VUZE MI__65__4211&str=v71

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Veřejná databáze. Pohyb obyvatelstva [online] aktualizováno 2019 [cit. 2020-03-20]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt&f=TABULKA&z=T&ds=ds203&pvo=DEM05&skupId=546&filtr=G%7EF_M%7 EF_Z%7EF_R%7EF_P%7E_S%7E_U%7E411_null_&katalog=30845&u=v239__VUZE MI__65__4211&c=v3%7E3__RP2019&str=v239#w=

HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 147 s. ISBN 808674602X. JIRKA, Hinek, 1937. úplný adresář města Roudnice nad Labem. [online] [cit. 2020-03-22]. Dostupné z: http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/Zoomify.action?xid=C5FC12FE93C311E7 BDB15065F339AC75&entityType=10049&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localAr chiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28179721%29%29&scanIndex=0

MěÚ ROUDNICE NAD LABEM, 2016. Strategický plán rozvoje města Roudnice nad Labem 2016-2025. Dostupné z: https://www.roudnicenl.cz/urad/strategicky-plan-mesta

MěÚ ROUDNICE NAD LABEM, 2016. Územně analytické podklady pro ORP Roudnice nad Labem. Dostupné z: https://www.roudnicenl.cz/urad/majetek-rozvoj-mesta-uzemne- analyticke-podklady

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA PODŘIPSKO, Projekty MAS. [online] aktualizováno 2018[cit. 2020-04-01]. Dostupné z: http://maspodripsko.cz/realizovane-projekty/

52

MVCR, 1949. Sbírka zákonů republiky Českolovenské. Ročník 1949. [online] [cit. 2020-03- 22]. Dostupné z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka- zakonu/SearchResult.aspx?q=1949&typeLaw=zakon&What=Rok

MVCR, 1960. Sbírka zákonů republiky Českolovenské. Ročník 1960. [online] [cit. 2020-03- 22]. Dostupné z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka- zakonu/SearchResult.aspx?q=1960&typeLaw=zakon&What=Rok

ROUDNICE, 2001. Historie. [online] aktualizováno 10/2001 [cit. 2020-03-22] Dostupné z: http://roudnice.sweb.cz/historie.htm

Jiné zdroje:

BAŠTOVÁ, M., FŇUKAL, M., KREJČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V., (2005): Největší centra dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech 1991-2001. In: I. mezinárodní Baťova regionalistická konference 25.26. listopadu, Zlín. Sborník příspěvků - CD Rom. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2005. s. 1-15

ORDELTOVÁ, M., SZCZYRBA, Z.: Současná situace v maloobchodní síti českých měst – geografická sonda Zlín. In : Urbanismus a územní rozvoj, roč. 9, č. 3. Brno : Ústav územního rozvoje, 2006. s. 13-16.

53

SEZNAM ZKRATEK

ČR – Česká republika ORP – Obec s rozšířenou působností SO – Správní obvod ÚAP – Územně analytické podklady ZÚR ÚK – Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje MAS – Místní akční skupina IROP – Integrovaný regionální operační program OPZ – Operační program Zaměstnanost OPŽ – Operační program Životní prostředí PRV – program rozvoje venkova

54

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: List dotazníkové šetření

55

SEZNAM OBRÁZKŮ

1 – Homogenní region 2 – Nodální region 3 – Zjednodušené členění základních forem prostorové mobility obyvatelstva 4 – Spojený model v praxi 5 – Struktura územního členění státu 6 – Mapa SO ORP v České republice 7 – Geografická mapa správního obvodu Roudnice nad Labem 8 – Administrativní mapa správního obvodu Roudnice nad Labem 9 – Graf výsledků dotazníkové šetření ,, Kulturní využití v Roudnici nad labem“ 10 – Rozdělení SO ORP Roudnice nad Labem na jednotlivé úseky 11 – Určení tahu obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem

56

SEZNAM TABULEK

1 – Základní údaje o České republice 2 – Pohyb obyvatelstva v SO ORP Roudnice nad Labem formou přírůstku/ úbytku přirozeným, stěhováním a celkovým v letech 2010-2018 3 – Ekonomická aktivita obyvatelstva SO ORP Roudnice nad Labem 4 – Vyjížďka do zaměstnání a škol 5 – Souhrn obcí s počtem vyplněných dotazníků 6 – Výsledky otázky č. 2 ,,Kam dojíždíte za praci/školou?“ 7 – Výsledky otázky č. 3 ,,Kam dojíždíte za službami? Kultura, volnočasové aktivity, nákupy…)“ 8 – Výsledky otázky č. 4 ,,Kam dojíždíte za službami státní a veřejné správy? (Úřad...)“ 9 – Výsledky otázky č. 5 ,,Z jakého dúvodu vyhledáváte výše zmíněné služby mimo SO ORP Roudnice nad Labem?“ 10 – Celkové výsledky dotazníkového šetření 11 – Index vyjížďky 12 – Průměrné měsíční mzdy

57

SEZNAM GRAFŮ

1 – Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva v SO ORP Roudnice nad Labem

2 – Procentuální rozdělení sběru dat v určitých úsecích území

3 – Grafické znázornění otázky č. 2

4 – Grafické znázornění otázky č. 3

5 – Grafické znázornění otázky č. 4

6 – Grafické znázornění otázky č.5

58

PŘÍLOHY Příloha č. 1: List dotazníkové šetření

59 OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

60

61