Od vodn ní návrhu územního plánu -

ORP

Vrskma ň Želenice Lukov Malé Žernoseky Obrnice Patokryje Hrob čice Velemín Velemín Most Třebenice Strup čice Lužice Bílina Litom ice Píš ťany Malé B řezno Korozluky Vlastislav Všestudy Měrunice Chomutov Most Skršín Lišnice Jen čice Lukavec Třebívlice Třebenice Čížkovice Havra ň Be čov Polerady Želkovice Si řejovice Bílence Bělušice Lib čeves Lovosice Dlažkovice Volev čice Úpohlavy Vrbi čany Děč any Sedlec Lká ň Černiv Velemyšleves Blažim Výškov Brozany nad Oh ří Raná Klapý Hrušovany Břvany Slatina Chot ěšov Chožov Koštice Žiželice Lenešice Žabov řesky nad Oh ří Dobrom ěř ice Po čed ělice Křesín Sta ňkovice Vršovice Lišany Budyn ě nad Oh ří Obora Eva ň Louny Čern čice Žatec Louny Slav ětín Zálužice Blšany u Loun Velt ěže Žatec Jimlín Cítoliby Chlum čany Mšené-lázn ě Holede č Louny Opo čno Líš ťany Toužetín

Zbrašín Lib ěšice Hřivice Hříškov Nová Ves Panenský Týnec Úherce

Tucho řice Žerotín Vina řice Ro čov Pn ětluky Žerotín

Žerotín Deštnice Domoušice

Měcholupy

Od vodn ní územního plánu Obora

Zá í 2016

1 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Zpracovatelský kolektiv:

• Urbanistická struktura a architektura Ing. arch. Pavel Pon a autorizovaný architekt

Ing. Antonín Olžbut autorizovaný inženýr

• P írodní podmínky a životní RNDr. Jana Tesa ová CSc. prost edí, ochrana ZPF autorizovaný projektant ÚSES

• Vodní hospodá ství, Ing. Karel Lej ko odkanalizování autorizovaný inženýr

• Doprava Ing. Vladimír Budinský autorizovaný inženýr

• Energetika Ing. Milan Šobr autorizovaný inženýr

Objednatel: Obec Obora

Po izovatel: M stský ú ad Louny Odbor stavebního ú adu

Zpracovatel : Ing. arch. Pavel Pon a a kolektiv

Ústí nad Labem ,zá í 2016

2 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Záznam o ú innosti územního plánu Obora

a) Ozna čení správního orgánu, Zastupitelstvo obce Obora který územní plán vydal: b) Datum nabytí ú činnosti územního dne: plánu: C) Jméno a p říjmení, funkce a podpis Ing. Kate ina Todtová , vedoucí odboru oprávn ěné ú řední osoby po řizovatele stavebního ú řadu otisk ú ředního razítka: M stský ú ad Louny Odbor stavebního ú řadu

Obsah od vodn ní územního plánu Obora

a) Postup p ři po řízení územního plánu OBORA……………………………………………...5 b) Výsledek p řezkoumání (návrhu) územního plánu podle § 53 odst. 4 písm. a) – d)……….6 b) 1 Soulad s politikou územního rozvoje ČR a ZÚR ÚK 2011...... 6 b) 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje ČR 2008 a Aktualizací č.1 PÚR ČR platnou od 15.4.2015, projednanou a schválenou vládou ČR ...... 6 b) 1.2. Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem...... 6 b) 2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ěného území...... 19 b) 3 Vyhodnocení souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho provád ěcích předpis ů …………………………………………………………………………………20 b) 4 Soulad s požadavky zvláštních právních p ředpis ů a se stanovisky dot čených orgán ů podle zvláštních právních p ředpis ů, pop řípad ě s výsledkem řešení rozpor ů ... 20 c) náležitosti vyplývající z § 53 odst. 5 Stavebního zákona………………………...... 21 c) 1 Výsledek p řezkoumání územního plánu podle § 53 ODST. 4 stavebního zákona...21 c) 2 Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení...... 21 c) 2.1 Urbanistické řešení...... 21 Rozvojové plochy ÚP Obora...... 21 Urbanistický návrh ...... 23 Demografická struktura ...... 24 Kulturní památky, kulturní a p řírodní hodnoty ...... 24 Specifické podmínky využití zastavitelných ploch ...... 25 3 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

c) 2.2 P řírodní a krajinné prost ředí...... 26 c) 2.3. Dopravní řešení ...... 30 c) 2.4. Technická infrastruktura...... 33 Řešení vodního hospodá řství...... 33 Energetika a spoje...... 35 c) 2.5. Hospoda ření s odpady ...... 41 c) 2.6. Ob čanské vybavení...... 41 c) 2.7. Ve řejná prostranství ...... 41 c) 2.8. Od ůvodn ění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití ...... 42 c)2.9. Od ůvodn ění vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření a asanací ...... 42 c) 3 Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby vymezení zastavitelných ploch...... 42 d) Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., p říloha č. 7…………………………433 d) 1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území.. 43 d) 2 Vyhodnocení spln ění požadavk ů zadání ...... 44 d) 3 Vý čet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od ůvodn ěním pot řeby jejich vymezení...... 54 d) 4 Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond...... 56 d) 5....Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na PUPFL…...67 e) Rozhodnutí o námitkách a jejich zd ůvodn ění…………………………………………….68 f) Vyhodnocení p řipomínek…………………………………………………………………68 g) Po čet list ů od ůvodn ění ÚP Obora a po čet výkres ů k němu p řipojených……………… …68

4 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBORA

A) POSTUP P I PO ÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBORA Zastupitelstvo obce Obora na svém zasedání dne 29. 2. 2012 rozhodlo o po řízení územního plánu a ur čilo pana ing. Ji řího Bendu jako zastupitele obce pro spolupráci na po řízení územního plánu. Pro zpracování územního plánu byl vybrán projektant Ing. Antonín Olžbut č. autorizace ČKA 01 729. Po smrti projektanta byl pro dokon čení územního plánu vybrán pan Ing. arch. Pavel Pon ča č. autorizace ČKA 01 056. Po řizovatelem územního plánu je M ěstský ú řad Louny, odbor stavebního ú řadu, jako ú řad územního plánování, p říslušný podle §6 odst. 1 písm. c, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon). O po řízení nového územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce v souladu s § 44 písma) stavebního zákona z vlastního podn ětu O po řízení územního plánu Obora požádala obec dne 8. 8. 2012. Důvodem po řízení územního plánu Obora je zajistit pro obec územn ě plánovací dokumentaci, v souladu s § 43-55 a § 188 odst. (1) zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném zn ění. Hlavním cílem řešení územního plánu je navázat na platnou územn ě plánovací dokumentaci a vytvo řit p ředpoklady pro další rozvoj území, s cílem zajistit vyvážený vztah podmínek t ří základních pilí řů územního plánování - pro p říznivé životní prost ředí, hospodá řský rozvoj a soudržnost spole čenství obyvatel obce.

Zadání územního plánu Obora - § 47 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Na základ ě vyhodnocení pr ůzkum ů a rozbor ů zpracovaných projektantem zpracoval po řizovatel ve spolupráci s ur čeným zastupitelem návrh zadání pro zpracování územního plánu Obora. V návrhu zadání byly stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování územního plánu. Návrh zadání byl zaslán dot čeným orgán ům, sousedním obcím a Krajskému ú řadu Ústeckého kraje dne 2. 9. 2013 jednotliv ě. Ve řejnosti bylo projednání oznámeno ve řejnou vyhláškou vyv ěšenou na ú řední desce M ěstského ú řadu Louny od 5. 9. 2013 do 23. 9. 2013 a na ú řední desce obce Obora od 9. 9. 2013 do 25. 9. 2013. Ve lh ůtě do 30dn ů od vyv ěšení oznámení mohl každý uplatnit své p řipomínky. Návrh zadání byl spolu s oznámením o jeho projednávání umíst ěn na webových stránkách M ěstského ú řadu Louny, Ú řadu územního plánování http://www.mulouny.cz/uup/. K návrhu zadání neuplatnil dot čený orgán ochrany p řírody (KÚ ÚK – odbor ŽP a Z) požadavek na zpracování Vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí. Požadavky a p řipomínky k návrhu zadání byly po řizovatelem a ur čeným zastupitelem vyhodnoceny a návrh zadání byl dne 21. 10. 2013 upraven a p ředložen zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání územního plánu bylo schváleno Zastupitelstvem obce Obora dne 24. 10. 2013.

Návrh územního plánu Obora - § 50 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Návrh ÚP Obora byl p ředán projektantem 16. 10. 2015. 5 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Oznámení spole čného jednání o návrhu ÚP Obora bylo zasláno dne 19. 10. 2015 dot čeným orgán ům, Krajskému ú řadu Ústeckého kraje, obci Obora a sousedním obcím. Oznámení o spole čném projednání bylo vyv ěšeno od 22. 10. 2015 do 6. 11. 2015 na úřední desce M ěstského ú řadu Louny a od 22. 10. 2015 do 7. 11. 2015 v obci Obora. Návrh ÚP a jeho od ůvodn ění, textová a grafická část, byly umíst ěny na webových stránkách M ěstského ú řadu Louny, Ú řadu územního plánování http://www.mulouny.cz/uup/. Obsahem oznámení byla výzva k uplatn ění stanovisek a p řipomínek do 30 dn ů ode dne projednání. Spole čné jednání o návrhu ÚP Obora se konalo 18.11.2015 v 09,00 hod. v jednací místnosti M ěstského ú řadu Louny. P ři spole čném projednání byl zajišt ěn výklad územního plánu projektantem. Vyhodnocení spole čného projednání a stanovisek dot čených orgán ů provedl po řizovatel ve spolupráci s ur čeným zastupitelem dne 22. 2. 2016 Vyhodnocení je sou částí bodu 2.6. Od ůvodn ění. Návrh ÚP Obora v četn ě zprávy o jeho projednání a kopií stanovisek dot čených orgán ů byl p ředložen podle § 50 odst. 7 stavebního zákona dne 23. 2. 2016 Krajskému ú řadu Ústeckého kraje k posouzení. Stanovisko KÚ ÚK odboru územního plánování a stavebního řádu bylo vydáno 30. 3. 2016 s požadavky na odstran ění nedostatk ů. Po dopln ění a úprav ě územního plánu bylo vydáno potvrzení o odstran ění nedostatk ů dne 31. 7. 2016 č. j.510/UPS/2013. Po řizovatel v souladu s výsledky projednání a posouzení zajistil úpravu územního plánu.

B) VÝSLEDEK P EZKOUMÁNÍ (NÁVRHU ) ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST . 4 PÍSM . A ) – D ) b) 1 Soulad s politikou územního rozvoje R a ZÚR ÚK 2011 b) 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje R 2008 a Aktualizací .1 PÚR R platnou od 15.4.2015, projednanou a schválenou vládou R Na území obce Obora zasahuje koridor vymezený pro výstavbu /zdvojení/ ropovodu Litvínov – Nelahozeves. Tato stavba nebude realizována na území obce a vymezený koridor nep řesahuje stávající OP v řešeném území stávajícího provozovaného ropovodu. Tento koridor je v PÚR 2008 veden pod ozna čením DV1 a v ZÚR ÚK 2011 pod ozna čením DVR1 /územní rezerva/. Koridor je na základ ě stanoviska MERO ČR a.s. z 15.7.2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200 m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území. V územním plánu jsou dále respektovány obecné priority územního plánování obsažené v kap. 2 Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území: Čl. (14) – územní plán chrání a rozvíjí p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty a vytvá ří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, dopl ňuje ji o nové zastavitelné plochy umož ňující p řirozený rozvoj obce. V plné mí ře jsou chrán ěny a respektovány p řírodní hodnoty Dolního Pooh ří a dalších p řírodn ě cenných území.

6 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Urbanistická koncepce je zam ěř ena na vytvo ření kompaktního urbanistického celku sídla Obora provázaného vazbami kompozi čními, komunika čními a zelení. Stávající funk ční struktura sídla je zachována a je dopln ěna novými rozvojovými plochami s funkcí bydlení, výroby, sportu. Prioritou je i zachování a regenerace, revitalizace historických částí obce, stávajícího bytového a nebytového fondu, urbanistické struktury, historických a architektonických hodnot. Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, která je sou částí návrhu a návrh 2 nových rybník ů. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe. Čl. (14a) – územní plán dbá na rozvoj primárního sektoru, chrání kvalitní zem ědělskou půdu a nenarušuje ekologickou funkci krajiny. Návrhem dochází k záboru 2 nejcenn ějších tříd ochrany zem ědělské p ůdy mimo zastav ěné území. Ve vazb ě na zastav ěné území zem ědělské plochy nižších kvalit již nejsou. Vzhledem k návaznosti na stávající zastav ěné území nejsou narušeny p řírodní hodnoty krajiny. V 1. t říd ě ochrany ZPF jsou navrženy i protipovod ňová opat ření obce, 2 nové rybníky, regenerace ramena Oh ře, jejichž funkce z hlediska vodohospodá řského a p řírodn ě - krajinného je významná. Čl. (16) – zp ůsob využití území vytvá ří podmínky pro komplexní a koordinovaný rozvoj zejména bydlení, ob čanské vybavenosti, výroby, zem ědělství, rekreace, turistiky a cestovního ruchu i dalších volno časových aktivit v širším vztahu k okolnímu území. Čl. (16a) - územní plán vychází z principu integrovaného rozvoje území, zejména m ěst a region ů, který p ředstavuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odv ětvových a časových hledisek. V tomto p řípad ě je prioritou stabilizace a rozvoj řešeného území posílením dopravních vazeb s nad řazenými sídly, sou časn ě s preferencí ochrany krajinných, p řírodních hodnot, primárních hospodá řských hodnot, venkovského osídlení, rekreace. Čl. (17) – řešené území není výrazn ě dot čeno náhlými hospodá řskými zm ěnami, pracovní příležitosti jsou zde p řevážn ě v oblasti zem ědělské, drobné a lehké výroby, služeb. Územní plán vytvá ří podmínky pro vytvá ření dalších pracovních podmínek p řevážn ě v této sfé ře. V ÚP je řešena stabilizace a rozvoj pr ůmyslové, drobné a zem ědělské výroby. Čl. (18) - p ředpokladem posílení partnerství mezi m ěstskými a venkovskými oblastmi je zejména rozvoj bydlení, rekreace a cestovního ruchu. Čl. (19) – nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území pouze v omezené mí ře a v přímé návaznosti na zastav ěné území. Výjimkou je návrh 2 rybník ů, protipovod ňových opat ření – viz Čl. (14a) Čl. (20), (20a) – územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prost ředí, navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspo řádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny a zajišt ění migra ční propustnosti krajiny pro voln ě žijící živo čichy. Respektuje a zp řes ňuje systémy ekologické stability území.

7 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Čl. (22) – další rozvoj cestovního ruchu je podporován revitalizací historického jádra Obory, propojením míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými a cyklistickými cestami, které umož ňují využití pro r ůzné formy turistiky. (20a) - územní plán vytvá ří územní podmínky pro zajišt ění migra ční propustnosti krajiny pro voln ě žijící živo čichy a pro člov ěka formou uceleného návrhu ÚSES, p ěších a cyklistických tras, p ři umís ťování dopravní a technické infrastruktury. Nedochází ke sr ůstání sídel ani k omezení p řístupnosti a prostupnosti krajiny. Čl. (23) (24) (24a) – dopravní dostupnost je bezproblémová. V územním plánu je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246, jako VPS D3. Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny v ší řce 120 m, za řazen do VPS ZÚR pod ozna čením Z5. Koridor je v ÚP zp řesn ěn a vymezen v trase – t ělese trati, jako VPS D2. Čl. (24a) - V řešeném území nedochází dlouhodob ě k p řekra čování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limit ů pro ochranu lidského zdraví. Uspo řádání ploch v území obce jsou vytvo řeny podmínky pro minimalizaci negativních vliv ů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Plochy pro novou obytnou zástavbu jsou situovány tak, aby byl zachován dostate čný odstup od pr ůmyslových nebo zem ědělských areál ů. Čl. (25) a (26) – územní plán spl ňuje podmínky pro zadržování, vsakování a využívání deš ťových vod, respektuje záplavová území. V záplavovém území Q 100 nejsou umís ťovány žádné zastavitelné plochy, krom ě vodních a vodohospodá řských staveb. Pro záplavové území pod vodním dílem Nechranice – území zvláštní povodn ě, nestanovuje Povodí Oh ře Chomutov, jako správce toku žádné omezující podmínky pro výstavbu. Obec Obora má zpracován „Plán ochrany území obce Obora pod VD Nechranice p řed zvláštní povodní“. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe. Čl. (27), (28), (29) – územní plán vytvá ří podmínky pro koordinované umis ťování ve řejné infrastruktury, p ředpokládá jejich realizaci za spolupráce se soukromým sektorem. Vytvá ří podmínky pro ú činný a dostupný systém dopravy. Pro všechny plochy v zastav ěném a zastavitelném území platí podmínka pro umís ťování fotovoltaických panel ů pouze na st řechách objekt ů. Čl. (30) – v ÚP je podle územn ě technických možností sídla řešena veškerá technická infrastruktura v souladu nejmodern ějšími a neefektivn ějšími možnostmi a možnostmi území. Čl. (31) – územní plán nevymezuje samostatné plochy pro výrobu z obnovitelných zdroj ů. b) 1.2. Soulad s územn plánovací dokumentací vydanou krajem Platnou územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5. 10. 2011 na základ ě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011, formou opat ření obecné povahy č. j. UPS/412/2010-451, které nabyly ú činnosti dne 20. 10. 2011.

8 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Kap. 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚSTECKÉHO KRAJE PRO ZAJIŠT NÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Z priorit stanovených pro zajišt ění URÚ se řešeného území týkají zejména tyto vybrané priority: (1) ÚP vytvá ří podmínky pro vyvážený vztah p říznivého životního prost ředí, hospodá řského rozvoje a soudržnosti obyvatel obce posílením rozvoje rodinného bydlení, ve řejné vybavenosti, rekreace, lehké a drobné výroby, zem ědělství, dopravní obslužnosti, vodohospodá řskými protipovod ňovými opat řeními, krajiná řskými úpravami. (2) ÚP respektuje limity rozvoje pro všechny činnosti v území.

Životní prost edí: (4) Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, která je sou částí návrhu a návrh 2 nových rybník ů. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe. (5) Na území obce Obora zasahuje regionální ÚSES, do řešeného území svými b řehovými porosty vstupuje řeka Oh ře, která je Evropsky významnou lokalitou (EVL - CZ0423510) Návrh akceptuje EVL CZ0423510 Oh ře, respektuje VKP dle §3 Zák. 114/92 Sb. (lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy) a veškeré botanicky významné lokality, akceptuje plochy stávající zelen ě p řírodního charakteru a rozši řuje strukturní zele ň krajiny o nov ě navržené prvky ÚSES, akceptuje zem ědělství jako prioritní funkci, akceptuje nízkou lesnatost jako typický znak starosídelní krajiny, je akceptován platný LHP, je doporu čeno udržet stávající vým ěru lesa a posilovat jeho p řírod ě blízký charakter. Stávající strukturní zele ň krajiny (zele ň p řírodního charakteru) je návrhem pln ě akceptována. Vymezuje cílové charakteristiky krajiny dle ZÚR ÚK - krajinného celku: KC13 - Severo české nížiny a pánve (vn ě CHKO ČS) Díl čí kroky napl ňování cílových charakteristik krajiny: a) respektovat zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku b) napravovat narušení krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, prioritn ě realizovat nápravná opat ření sm ěř ující k obnov ě ekologické rovnováhy (ÚSES), c) napravovat či zmír ňovat narušení krajiny lokáln ě postižené zejména velkoplošnou těžbou št ěrkopísk ů, vápenc ů či umíst ěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajin ě, těžbu nerost ů koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupn ě snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro napl ňování cílových charakteristik krajiny, e) uvážliv ě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním zm ěnám přírodního a krajinného prost ředí,

9 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

f) individuáln ě posuzovat navrhované zm ěny využití území a zamezovat takovým zm ěnám, které by krajinný ráz mohla poškozovat. Vyhodnocení: a) zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku je v území plně respektováno b) náprava narušených krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, je realizována návrhem ÚSES a návrhem dvou vodních nádrží (rybník ů). c) velkoplošná t ěžba ani rozlehlé rozvojové plochy se v území nenalézají a nejsou navrhovány, d) provedeno návrhem rozvojových ploch e) provedeno návrhem rozvojových ploch f) jednotlivé navrhované plochy byly individuálně posouzeny Místa krajinného rázu doporu čená k ochran ě: - Niva Oh ře, - Lokalita Loužek (6) Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, který je sou částí návrhu a návrh 2 nových rybník ů. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, jejímž cílem je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe.

Hospodá ský rozvoj: (11) V územním plánu jsou stabilizované stávající výrobní zem ědělské a pr ůmyslové areály. Další smíšená plocha drobné výroby a výrobních služeb je navržena v návaznosti na stávající areál. (14) Územní plán respektuje využívání zem ědělské p ůdy zp ůsobem charakteristickým pro území obce (orná p ůda, chmelnice), p ředpokládané zábory zem ědělské p ůdy jsou sice většinou na 1. a 2. půdách t říd ochrany, horší p ůdy nejsou v přímé vazb ě na sídlo k dispozici a jiné plochy pro rozvoj sídla nejsou. V územním plánu je navržena soustava lokálních ÚSES, propojujících regionální a nadregionální systém. (44) Jsou respektovány zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku a je vyzna čeno zájmové území A ČR, objektu Lažany. (46) ÚP zajiš ťuje územní ochranu ploch a koridor ů pot řebných pro umís ťování protipovod ňových opat ření. Nevymezuje, krom ě staveb protipovod ňových opat ření a vodních a vodohospodá řských staveb zastavitelné plochy v záplavových územích.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti: Správní území obce Obora spadá do rozvojové osy nadmístního významu – NOS1 - LOUNY- CHOMUTOV- HRANICE ČR/SRN a je sou částí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 – ŽATECKO. (15) Předpoklady pro progresivní vývoj území jsou v ÚP zajišt ěny návrhem odpovídající technické, dopravní infrastruktury, v četn ě cyklistické, a rozší řením ob čanské vybavenosti. Územní rozvoj hospodá řských a sociálních funkcí je v ÚP provázán s ochranou krajinných, p řírodních a kulturních hodnot. Je možno využívat rozvojových vlastností 10 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

těchto území ve prosp ěch okolních navazujících území formou nabídky ploch pro bydlení, rekreaci, pracovní p říležitosti atd.. (16) V rozvojové ose je využíván p ředpoklad pro územní rozvoj, založených zejména na její výhodné dopravní dostupnosti – silnice II/246, železnice. (18) Návrhem nedochází k prohlubování nežádoucích regionálních rozdílu a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.

Dopravní a technická infrastruktura: (19) V ÚP je stabilizovaná dopravní sí ť, návrhem je řešeno napojení dalších rozvojových lokalit na silnice II. t ř. a místní komunikace. Je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny v ší řce 120 m. Koridor je po dohod ě s GŘ SŽDC vymezen t ělesem trati, za řazen do VPS pod ozna čením D2. (27) V ÚP je řešena dostavba distribu ční sít ě o nap ěť ové hladin ě 110 kV. Jedná se o propojení rozvoden Louny a Libochovice dvojitým vedením 110 kV. Cílem je zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Dále je řešen rozvoj energetické infrastruktury do rozvojových ploch. (29) Územní plán nevymezuje samostatn ě žádné plochy pro rozvoj obnovitelných energetických zdroj ů (FVE, VTE). (30) (31) V území je řešena problematika koncepce zásobování pitnou vodou i systém odvád ění a čišt ění odpadních vod zejména napojením na stávající vodárenskou soustavu a na systém stávající ČOV Louny, v četn ě jejich dopln ění v souladu s krajskou koncepcí rozvoje. Sídelní soustava a rekreace: (34) Územní plán podporuje rozvoj sídla a vytvá ří p ředpoklady pro kultivovanou specifickou charakteristiku sídla. Vytvá ří p ředpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi – p řevážn ě nabídkou možností bydlení, výroby, služeb, rekreace a cestovního ruchu. Sociální soudržnost obyvatel (41) Územní plán podporuje pé či o typické či výjime čné p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty na území obce, charakteristické p ředevším typickou krajinou Dolního Pooh ří, památkovou, historickou a urbanistickou hodnotou sídla. (42) Podporuje vytvá ření optimální v ěkové struktury obyvatel nabídkou ploch pro výstavbu rodinných dom ů, pro které je stanovena koncepce dopravního, napojení na sít ě technické infrastruktury a zajišt ěny nároky na ob čanskou vybavenost.

Ochrana území p ed potencionálními riziky a p írodními katastrofami (44) Respektuje na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Územní plán respektuje zájmy obrany státu - zájmové území A ČR, objektu radaru Lažany u Chomutova. 46) Územní plán respektuje nevymezování zastavitelných ploch v záplavových území Q100 a aktivní zón ě záplavy. Celé zastav ěné území obce spadá do záplavy pod vodním

11 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

dílem Nechranice – území zvláštní povodn ě, ve kterém Povodí Oh ře Chomutov jako správce toku nestanovuje žádné podmínky pro výstavbu. Organiza ční postup a ochrana území v případ ě zvláštní povodn ě je stanoven v „Plánu ochrany obce Lenešice pod VD Nechranice“, ze kterého rovn ěž nevyplývají žádná omezení pro výstavbu. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, jejímž cílem je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe.

Pokrytí území kraje územními plány (47) Vydáním nového územního plánu bude spln ěn požadavek na pokrytí území aktuální územn ě plánovací dokumentací v souladu s územními limity a rozvojovými pot řebami území.

Kap. 2. ZP ESN NÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY ZM NY V ÚZEMÍ KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM P ESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY)

Obec Obora je sou částí rozvojové osy nadmístního významu NOS1-LOUNY- CHOMUTOV-HRANICE ČR/SRN – úkoly pro územní plánování:

Pro plánování a usm ěrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ● Návrh územního plánu chrání a rozvíjí krajiná řské, urbanistické a architektonické hodnoty, které vytvá řejí charakteristické znaky území krajinného celku Dolního Pooh ří.

Obec Obora je sou částí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 – ŽATECKO – LOUNSKO - úkoly pro územní plánování:

● Nejvýznamn ějším dopravním prvkem na území obce tah silnice II/246. Je vedena centrem sídla ve sm ěru Louny – Obora – Libochovice. Silnice má místní až regionální význam a v Lounech má p římou vazbu na silnici I/28. V územním plánu je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246.

● Návrh územního plánu chrání krajiná řské, urbanistické a architektonické hodnoty, které vytvá řejí charakteristické znaky území, chrání a rozvíjí p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty a vytvá ří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, dopl ňuje ji o nové zastavitelné plochy umož ňující přirozený rozvoj obce. V plné mí ře jsou chrán ěny a respektovány p řírodní hodnoty Dolního Pooh ří a dalších p řírodn ě cenných území.

12 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Urbanistická koncepce ÚP Obora vychází p ředevším z poznání stavu a vývoje krajiny a sídelní struktury a snahy zajistit jejich vyvážený další rozvoj, tzn. mimo jiné jednozna čně vymezit hranice mezi zastav ěným resp. zastavitelným územím a volnou krajinou s cílem zajišt ění její ochrany p řed negativními urbaniza čními vlivy. Urbanistická koncepce je zam ěř ena na vytvo ření kompaktního urbanistického celku sídla Obora provázaného vazbami kompozi čními, komunika čními a zelení. Stávající funk ční struktura sídla je zachována a je dopln ěna novými rozvojovými plochami s funkcí bydlení, výroby, sportu. Prioritou je i zachování a regenerace, revitalizace historických částí obce. Stávajícího bytového a nebytového fondu, urbanistické struktury, historických a architektonických hodnot. Územní rozvoj je navržen p řevážn ě formou individuálního bydlení, sportu a částe čně i s rozvojem drobné výroby. Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, návrh 2 rybník ů. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe.

Kap. 3. ZP ESN NÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Správní území obce Obora neleží ve zp řesn ěných hranicích specifických oblastí vymezených v PUR 2008 ani v dalších specifických oblastech vymezených v ZÚR ÚK. Kap. 4. ZP ESN NÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIV UJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, V ETN PLOCH A KORIDOR VE EJNÉ INFRASTUKTURY, ÚSES A ÚZEMNÍCH REZERV

ZÚR ÚK vymezují koridor konven ční železni ční dopravy nadmístního významu, zajišt ěný tratí č. 114 Lovosice - Libochovice - Louny, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 90 km/hod. Koridor je sledován jako VPS - Z5. Ší řka koridoru je stanovena 120 m. Tento koridor je respektován jako VPS Z5 a po dohod ě s GŘ SŽDC vymezen tělesem trati.

ZÚR ÚK vymezují koridor cyklostezky „Pooherská“ (trasa č. 204) hranice ÚK - Rokle - Žatec - Louny - Libochovice - Litom ěř ice, sledovaný jako návrh C204. Ší řka koridoru je stanovena 20 m. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů. V souladu se ZÚR ÚK vchází do řešeného území na 2 místech, ve skute čnost prochází podél pravého b řehu řeky Oh ře po k.ú. Po čed ělic, na most ě k říží řeku a p řechází do k.ú.

13 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Obory a podél řeky dál do k.ú. Kystra, pak po silnicích III. t řídy Radonice nad Oh ří, Pátek u Loun, Stradonice, Levousy, pak podél řeky sm ěr Libochovice.

ZÚR ÚK zp řes ňují koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu, podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK zp řes ňují v úseku na území Ústeckého kraje, zp řesn ěný koridor je sledován jako územní rezerva DVR1. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15.7.2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý b řeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

V ÚP je řešena dostavba distribu ční sít ě o nap ěť ové hladin ě 110 kV. Jedná se o propojení rozvoden Louny a Libochovice dvojitým vedením 110 kV. Cílem je zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Dále je řešen rozvoj energetické infrastruktury do rozvojových ploch.

Stavby uvedené v PÚR R a ZÚR ÚK, u nichž došlo rozpracováním p edprojektových dokumentací ke zm n trasy Na území obce je vedena Cyklostezka Oh ře, evidovaná Klubem českých turist ů pod číslem K ČT 6. Její trasa za číná v Litom ěř icích, sm ěř uje do Kadan ě a dále pak na hranici Karlovarského kraje. V zastav ěné části obce je vyzna čena po stávajících místních a účelových komunikacích. Nov ě je navržen úsek, vedený ve východní části katastru obce po stávající zpevn ěné účelové komunikaci v polích; vyžaduje rekonstrukci povrchu vozovky. Návrh Cyklostezky Oh ře je up řesn ěním koridoru, vymezeného v ZÚR ÚK jako návrh C204. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů.

Vyhodnocení pln ní úkol . 1-10 dle kap.4.4. ZÚR ÚK

ZUR ÚK 2011 do řešeného území vkládá nad řazené prvky ÚSES nebo jejich části které byly akceptovány ve vým ěrách dle metodik ÚSES: BIOCENTRA: • RBC 1513 „ Čern čice“ – funk ční, vým ěra 50,127ha – min. vým ěra 30ha je dodržena • RBC 1514 „Loužek“ – funk ční, vým ěra 31,302ha - min. vým ěra 30ha je dodržena BIOKORIDORY: • NRBK K21/T „Oblík-Raná – Pochvalovská strá ň“, část funk ční a část k založení, • NRBK K20/V+N „Stroupe č - Šebín“ je veden po toku Oh ře - funk ční, min. ší ře 40m je dodržena

(1) Skladebné části ÚSES jsou v ÚP zp řesn ěny až do úrovn ě parcel. Oborové podklady a zejména schválené Komplexní pozemkové úpravy (dále jen KPÚ) byly využity. RBC mají požadovanou vým ěru (viz výše) a NRBK mají požadovanou ší ři (viz výše). (2) Skladebné části ÚSES jsou vzhledem ke schváleným KPÚ chrán ěny jako spole čná za řízení což ÚP v plné mí ře akceptuje.

14 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

(3) Souvislé propojení je nárokováno v KPÚ a to až do úrovn ě parcelního vymezení tzv. Spole čných za řízení. (4) Pro p řeložku silnice II/246 je vymezen koridor š. 50m, který p řechází p řes NRBK K20 a NRBK K21. Jde o dopravní stavbu nadmístního významu, která musí být provedena tak, aby nenarušila funk čnost NRBK K 20 (Oh ře bude nepochybn ě p řeklenuta přemost ěním umož ňujícím nerušenou migraci). NRBK K21 je v křížení se silnicí nefunk ční, silnice nesmí v prostoru k řížení bránit migraci. (5) Nadregionální biokoridory byly zp řesn ěny a projednány již v rámci zpracování KPÚ (komplexních pozemkových úprav). NRBK mají metodikou požadovanou ší ři 40m, případn ě jsou širší a jsou akceptovány v parcelním vymezení dle KPÚ. (6) Zp řesn ění hranic biocenter bylo provedeno b ěhem KPÚ, ÚP zp řesn ění akceptuje. Minimální parametry biocenter jsou dodrženy (viz výše). (7) (8) (9) (10) Tyto problematiky se řešeného území netýká.

Kap. 5. UP ESN NÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE P ÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZA NÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE

Za p řírodní hodnoty nadmístního významu jsou na území Ústeckého kraje pokládány: Krajinné části a p řírodní prvky se stanovenou územní ochranou – Celé k. ú. Obora je sou částí krajinného celku: KC13 - Severo české nížiny a pánve (vn ě CHKO ČS) – bez územní ochrany • Nerostné bohatství - ložiska vyhrazených a významná ložiska nevyhrazených nerost ů a prognózní zdroje nerostných surovin - zejména hn ědého uhlí, št ěrkopísku, stavebního kamene, vápence, cihlá řských surovin a ostatních druhu nerudních surovin nejsou významn ě zastoupena. • Oblasti s kvalitní zem ědělskou p ůdou - rozsáhlé oblasti zejména v Pooh í s vhodnými podmínkami pro p ěstitelství speciálních plodin – chmele, zejména na Žatecku a Litom ěř icku. Územním plánem Obora jsou spln ěny úkoly územního plánování pro jejich ochranu stanovené: (1) (9) Ochrana, kultivace a rozvíjení hodnot p řírodního a krajinného prost ředí je považována za prvo řadý ve řejný zájem. Územní plán stanovuje podmínky využití pro všechny aktivity, které se t chto hodnot dotýkají. Chrán ny jsou i p írodní hodnoty mimo tato chrán ná území. (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES jsou chráněny p řed zásahy, které by znamenaly snížení úrovn ě jejich ekologické stability. Jsou vymezeny striktn jako nezastavitelná p írodní území a v m ítku územního plánu up esn na. (11) Je věnována pozornost podmínkám využívání zem ědělských území. Zachování jedine nosti kulturní krajiny; podporována je prostupnosti krajiny. Na území obce není vymezen zp sob využití území pro p stování surovin pro technické a energetické ú ely.

15 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Na území Obory se nacházejí civiliza ční hodnoty nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK v odst. 5.2 této kapitoly. Celostátní a nadnárodní význam má koridor vymezený pro výstavbu /zdvojení/ ropovodu Litvínov – Nelahozeves. Tato stavba nebude realizována na území obce a vymezený koridor nep esahuje stávající OP v ešeném území stávajícího provozovaného ropovodu. Tento koridor je v PÚR 2008 veden pod ozna ením DV1 a v ZÚR ÚK 2011 pod ozna ením DVR1 /územní rezerva/. Vysoká míra vybavení území subsystémem technické infrastruktury - zásobování pitnou vodou, existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i v p enosové soustav . N které z úkol pro tato území stanovené, však jsou respektovány (16) (17) (18) a jsou popsány výše. Z kulturních hodnot jsou na území Obora zastoupeny nemovité kulturní památky a ást území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis . Návrhem územního plánu nejsou tyto hodnoty nijak negativn dot eny a jsou považována za limit.

Kap. 6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK Vymezení cílových charakteristik krajiny dle ZÚR ÚK Dle člen ění vytvo řeného v gesci MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), je území obce Obora sou částí krajinného celku: KC13 - Severo české nížiny a pánve (vn ě CHKO ČS) Pro uvedený krajinný celek jsou v ZÚR ÚK stanoveny cílové charakteristiky krajiny a díl čí kroky, které jsou v návrhu ÚP respektovány následujícím zp ůsobem: KC13 - Severo české nížiny a pánve Charakteristika stavu krajiny: Krajina nížin, širokých niv velkých vodních tok ů (Labe, Oh ře) a severo českých pánví, lokáln ě s kužely (kupami) t řetihorních vulkanit ů, p řevážn ě intenzivn ě zem ědělsky využívaná, se strukturou menších a st ředních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: - krajina lokáln ě s vysokými p řírodními krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), - krajina venkovská i m ěstská, - krajina s optimálními p ůdními i klimatickými podmínkami pro zem ědělství, - krajina obnovených tradi čních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Díl čí kroky napl ňování cílových charakteristik krajiny: a) respektovat zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku b) napravovat narušení krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, prioritn ě realizovat nápravná opat ření sm ěř ující k obnov ě ekologické rovnováhy (ÚSES), 16 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

c) napravovat či zmír ňovat narušení krajiny lokáln ě postižené zejména velkoplošnou těžbou št ěrkopísk ů, vápenc ů či umíst ěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajin ě, těžbu nerost ů koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupn ě snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro napl ňování cílových charakteristik krajiny, e) uvážliv ě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním zm ěnám přírodního a krajinného prost ředí, f) individuáln ě posuzovat navrhované zm ěny využití území a zamezovat takovým zm ěnám, které by krajinný ráz mohla poškozovat. Vyhodnocení: a) zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku je v území plně respektováno b) náprava narušených krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, je realizována návrhem ÚSES a návrhem dvou vodních nádrží (rybník ů). c) velkoplošná t ěžba ani rozlehlé rozvojové plochy se v území nenalézají a nejsou navrhovány, d) provedeno návrhem rozvojových ploch e) provedeno návrhem rozvojových ploch f) jednotlivé navrhované plochy byly individuáln ě posouzeny Kap. 7. VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPAT ENÍ K ZAJIŠ OVÁNÍ OBRANY A BEZPE NOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANA NÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK M A STAVBÁM VYVLASTNIT

ZÚR ÚK 2011 vymezuje následující VPS: • Z5 trat . 114 Lovosice - Libochovice – Louny; optimalizace

ZÚR ÚK vymezují jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření navrhovaná regionální biocentra a navrhované úseky nadregionálních a regionálních biokoriodoru ÚSES k založení.

íslo prvku Název prvku ÚSES: ÚSES: Oblík, Raná - Pochvalovská NRBK K21/T strá ň

17 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Kap. 8. STANOVENÍ POŽADAVK NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMN PLÁNOVACÍ INNOSTI OBCÍ A NA EŠENÍ V ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S P IHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY

- koridor konven ční železni ční dopravy nadmístního významu, zajišt ěný tratí č. 114 Lovosice - Libochovice - Louny, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 90 km/hod. Koridor je sledován jako VPS - Z5, v ÚP jako VPS D2 . Ší řka koridoru je po dohod ě s GŘ SŽDC vymezena t ělesem trati. - koridor cyklostezky „Pooherská“ (trasa č. 204) hranice ÚK - Rokle - Žatec - Louny - Libochovice - Litom ěř ice, sledovaný jako návrh koridoru C204, v ÚP mimo řešené území, sou částí výkresu širších vztah ů. Ší řka koridoru je stanovena 20 m. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů. - koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu, podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK zp řes ňují v úseku na území Ústeckého kraje, zp řesn ěný koridor je sledován jako územní rezerva DVR1. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15. 7. 2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

- ve řejn ě prosp ěšná opat ření navrhovaná regionální biocentra a navrhované úseky nadregionálních a regionálních biokoriodoru ÚSES k založení.

Číslo prvku Název VPS v ÚP: Název prvku ÚSES: ÚSES: NRBK K21/T Oblík, Raná - Pochvalovská strá ň S1/1,2,3 b) 1.3. Koordinace z hlediska širších vztah v území Z hlediska širších územních vztah ů má obec bezprost řední vazby na sousední obce Blšany u Loun, Čern čice, Vršovice, Po čed ělice, Slav ětín, Velt ěže. Územní plán nemá zásadní vliv na koncepce rozvoje sousedních obcí vyplývajících z jejich platných či rozpracovaných územn ě plánovacích dokumentací a je s nimi koordinován. Obec Obora pat ří do skupiny malých sídel, které jsou obsluhovány dopravními trasami regionálního a nižšího významu. Vn ější obslužná sí ť silnic druhé t řídy je na území řešeného sídla sou částí dopravního systému, který vytvá ří dopln ěk k nad řazeným silni čním tah ům. Jejich úkolem je vzájemn ě propojit sousední obce a napojit je na hlavní dopravní sí ť. Silnice II/246 má místní až regionální význam a v Lounech má p římou vazbu na silnici I/28. Centrem Obory a západním okrajem katastru obce procházejí silnice druhé t řídy II/246 a II/239, zajiš ťující dopravu regionálního charakteru. V územním plánu je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Navazuje na p řeložku silnice ve vydaném ÚP Po čed ělice, p řipravovaném ÚP Čern čice a vydaném ÚP Louny. Přeložka silnice je ideovým nám ětem, který postrádá podrobn ější prov ěř ení na úrovni n ěkterého vyššího stupn ě projektové dokumentace. P řeložka není sou částí ZÚR. Na území obce je železni ční tra ť č. 114 Lovosice – Postoloprty (regionální dráha). 18 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny a po dohod ě s GŘ SŽDC je vymezen t ělesem trati. Koridor je za řazen do VPS pod ozna čením Z5. Na území obce Obora zasahuje koridor vymezený pro výstavbu /zdvojení/ ropovodu Litvínov – Nelahozeves. Tato stavba nebude realizována na území obce a vymezený koridor nep řesahuje stávající OP v řešeném území stávajícího provozovaného ropovodu. Tento koridor je v PÚR 2008 veden pod ozna čením DV1 a ZÚR ÚK 2011 pod ozna čením DVR1 /územní rezerva/. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15.7.2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200 m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

V ÚP je řešena dostavba distribu ční sít ě o nap ěť ové hladin ě 110 kV. Jedná se o propojení rozvoden Louny a Libochovice dvojitým vedením 110 kV. Cílem je zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Dále je řešen rozvoj energetické infrastruktury do rozvojových ploch. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu vodovodem OP-SK- LN.039.26. Zdrojem vody je VDJ Louny, do kterého voda p řitéká z Vodárenské soustavy Příse čnice. Na vodovod je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. V obci je vybudována splašková kanalizace napojená na ČOV Louny. Celé zájmové území je odkanalizováno a čišt ěno na ČOV Louny.

b) 2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území Návrh územního plánu Obora je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona. • Vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území. • Koordinuje a zohled ňuje soukromé a ve řejné zájmy v řešeném území. • Chrání nezastav ěné území – uvnit ř zastav ěného území obce nejsou již žádné disponibilní plochy pro rozvoj. Zastavitelné plochy bydlení, ve řejné vybavenosti a výroby navazují na stávající zástavbu. Mimo sídlo je z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Ohře, návrh 2 nových rybník ů a protipovod ňová ochrana v obci Obora. Cílem je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe. • Chrání a rozvíjí p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. Ochrana jmenovaných hodnot je promítnuta zejména do podmínek pro využití navržených ploch a koridor ů. • V územním plánu Obora stanovená koncepce rozvoje území, v četn ě urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území není návrhem ÚP narušena. 19 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

• Stanovuje koncepci rozvoje řešeného území s ohledem na hodnoty a podmínky v území, apod. b) 3 Vyhodnocení souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho provád cích p edpis Návrh ÚP Obora spl ňuje požadavky stanovené stavebním zákonem a jeho provád ěcími předpisy. Je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a 19 stavebního zákona, spl ňuje p řim ěř en ě požadavky na obsah územního plánu stanovené v § 43 stavebního zákona a v příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Rovn ěž spl ňuje požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. b) 4 Soulad s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor • Ochrana p řírody a krajiny: Návrh ÚP respektuje všechny plochy a objekty ochrany přírody, tj. prvky všeobecné ochrany p řírody dle zákona 114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny v platném zn ění a všechny p řírodn ě hodnotné plochy a objekty. • Ochrana zem ědělského p ůdního fondu: Návrh ÚP je zpracován v souladu se zásadami ochrany zem ědělského p ůdního fondu dle § 4 zák. č.334/1992 Sb., o ochran ě ZPF. Vyhodnocení d ůsledk ů navrhovaného řešení na ZPF je obsahov ě zpracováno dle § 3 odst. 1,2,3 vyhlášky č. 13/1994 a p řílohy č. 3 vyhlášky a dle Metodického pokynu MŽP ze dne 1. 10. 1996 čj. OOLP/1067/96. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na ZPF je sou částí tohoto od ůvodn ění. V návaznosti na stávající zástavbu je v obci Obora navrhován rozvoj rodinného bydlení, dopln ěného plochou drobné výroby a sportu a nutné dopravní napojení nových ploch. Mimo sídlo je z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského navržena regenerace slepého ramene řeky Oh ře, návrh 2 nových rybník ů a protipovod ňová ochrana v obci Obora. V zastavitelném území jsou zabírány plochy 2 nejlepších bonit zem ědělské p ůdy, jelikož horší bonity zde nejsou • Ochrana lesního p ůdního fondu: zm ěna se týká i lesních pozemk ů. Celkový zábor PUPFL činí 0,2 ha • Požární ochrana: je řešena koncepce dostate čného zásobování požární vodou. • Ochrana obyvatelstva: jsou dodrženy zásady zpracování dokumentace územního plánu v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. • Ochrana ve řejného zdraví: v ÚP jsou stanoveny podmínky pro ochranu chrán ěných vnit řních a venkovních prostor ů staveb a chrán ěných venkovních prostor ů p řed nep říznivými ú činky z dopravy (hluk, vibrace, imise,) • Ochrana ovzduší: Ochrana ovzduší se řídí zák. č. 86/2002 Sb. V řešeném území není prioritou. Z hlediska pln ění limit ů pro ochranu zdraví lidu dle na řízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve zn ění pozd ějších zm ěn a dopl ňků je v návaznosti na bydlení navrhována 1 plocha pro drobnou (nerušící) výrobu a služby, která musí splňovat všechny zákonné limity. • Památková pé če: plochy ani památkov ě chrán ěné objekty nejsou zm ěnou dot čeny.

20 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

C) NÁLEŽITOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z § 53 ODST . 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

c) 1 Výsledek p ezkoumání územního plánu podle § 53 ODST. 4 stavebního zákona Viz p edchozí kapitola.

c) 2 Komplexní zd vodn ní p ijatého ešení Zd ůvodn ění základní koncepce rozvoje obce, urbanistické koncepce a koncepce uspo řádání krajiny.

c) 2.1 Urbanistické ešení Urbanistická koncepce ÚP Obora vychází p ředevším z poznání stavu a vývoje krajiny a sídelní struktury a snahy zajistit jejich vyvážený další rozvoj, tzn. mimo jiné jednozna čně vymezit hranice mezi zastav ěným resp. zastavitelným územím a volnou krajinou s cílem zajišt ění její ochrany p řed negativními urbaniza čními vlivy. Urbanistická koncepce je zam ěř ena na vytvo ření kompaktního urbanistického celku sídla Obora provázaného vazbami kompozi čními, komunika čními a zelení. Stávající funk ční struktura sídla je zachována a je dopln ěna novými rozvojovými plochami s funkcí bydlení, výroby, sportu. Prioritou je i zachování a regenerace, revitalizace historických částí obce, stávajícího bytového a nebytového fondu, urbanistické struktury, historických a architektonických hodnot.

Územní rozvoj je navržen p řevážn ě formou individuálního bydlení, sportu a částe čně i s rozvojem drobné výroby. Je navržen koridor o ší ři 50 m pro dlouhodob ě plánovanou přeložku silnice II/246.

Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, který je sou částí návrhu a návrh 2 nových rybník ů.

Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe.

Rozvojové plochy ÚP Obora

¡ ¢£¤



© ¥   

§£¤ ¥ ¦¨ §  

 BI -bydlení individuální v rodinných domech – městské 17 502 BI N Z

 BI -bydlení individuální v rodinných domech – městské 33 675 BI N Z

 BI -bydlení individuální v rodinných domech - městské 1 179 BI N Z

 BI -bydlení individuální v rodinných domech - městské 27 322 BI N-2 Z

 VD - drobná výroba a výrobní služby 16 659 VD N Z

 OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh Odvodňovací příkop 270 OPO N Z, P

 OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh Ochranná hráz 9 561 OPO N Z 21 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

  DS – dopravní stavba místní komunikace mezi lok.č.1 a 2 3 601 DS N Z OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh N Z

 25 411 OPO Povodňové koryto a polní cesta

 UK - objekty protipovodňové ochrany – návrh Přeložka polní cesty 334 UK N Z

 OV - plocha pro tělovýchovu a sport 10 030 OS N Z, P

 WT - regenerace ramena Ohře–západ 764 WT N Z

WT - regenerace ramena Ohře–východ, včetně zatrubnění N Z ¡  886 WT komunikace

 WT – rybník SZ 17 983 WT N Z

 WT – rybník J 19 605 WT N Z

¡



£  ¢£¤ ¦ ¥ ¦ § §¨ £ ¤ © ¨ ¢ £ ¥ 

"

    DS – přeložka silnice II/246 (koridor 50 m) - návrh DS N-K Z

 DZ – koridor ZÚR – železnice - VPS Z5 – návrh (v tělese trati – stav) DZ N





£  ¢£¤ ¦ ¥ ¢ §¨ £ ¤ © ¤© ¢ £ ¥  "

§ ¤ £ §£¤ ¥ ¦¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ /

 TI – koridor pro výstavbu vedení 110 kV Louny – Libochovice (ÚR1) TI R-K

 ¤  ¢ 4 § ¦¨ ¤ £ §£¤ ¥ ¦¨ ©   ¤ ¨¦  8 §¢ £  £   £ N  ZP – u lok. PPO č. 9 4 701 ZP

N

 ZP – u lok. PPO č. 11 (bez lok. č. 12) 14 393 ZP

N ¡  ZP – u lok. PPO č. 19 2 114 ZP N

 ZP – u lok. PPO č. 18 4 025 ZP  

 N

£  § £  ¤  ¢ " ZP

  4 ¢£¤ ¦ §£ ¤©



   / ; Oblík, Raná - Špín - Pochválovská stráň

   / ; Oblík, Raná - Šebín - Pochvalovská stráň

  >; K Blšanskému Chlumu

 >;" Na Smolnickém potoce - jih

Poznámka: Plochy 1 - 12 – vycházejí z koncepce studie proveditelnosti - protipovod ová opat ení v obci Obora . Plochy 16, 17 – regenerace ramene eky Oh e. Plochy 6, 7 – opravy stávající hráze, rekonstrukce hrázové propusti - 0 zábor ZPF. Plochy 13, 14 – stávající zele – 0 návrh Plocha 21- koridor ZÚR – železnice - VPS Z5 (ZÚR), D2 - ÚP – up esn no v t lese trati – stav. Plochy 25 - 28 – zele krajinná: zbytkové plochy nevyužitelné orné p dy mezi lokalitami PPO, navrženými N – Návrh, R – rezerva, K – koridor, Z – zastavitelná plocha, P – plocha p řestavby

22 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Urbanistický návrh Urbanistická koncepce vychází ze stavu, kdy obec má zna čné urbanistické prahy, které jsou dány záplavovým územím s periodicitou 100 let (Q 100 ) vedením nadregionálních tras systému ekologické stability (NRBK 21/T) a kvalitním zem ědělským fondem. Rozvoj ploch bydlení a výroby je proto p řevážn ě navržen do prostoru, který navazuje na zastav ěné území. Rozvojové – zastavitelné plochy v sídle Obora jsou ur čeny p řevážn ě pro bydlení individuální, dále drobnou výrobu a výrobní služby, sport.

Plocha bydlení č. 1 (1,75 ha) – bydlení individuální navazuje na stávající plochy bydlení na východ ě. Od provozu na silnici II/246 je odd ělena stávajícím pruhem zelen ě. Nejv ětší rozvojová – obytná lokalita č. 2 (3,37 ha) je navržena na jihovýchodním okraji obce v sousedství stávající obytné plochy, sportovišt ě. Vzhledem k tomu, že plocha p řesahuje 2 ha, bude nutno vymezit v rámci této plochy min. 2 000 m 2 ve prosp ěch ve řejného prostranství. Zástavba lokality č. 2 je podmín ěna zastavitelností lokality č. 1 z 80%. Plocha bydlení – . 4 (2,73 ha) je navržena jako 2. etapa, po vy čerpání ploch č. 1 a 2 min. ze 75 %. Pro lokalitu bude p řed realizací staveb provedeno akustické posouzení a budou navržena p řípadná protihluková opat ření.

Prvky dopravní infrastruktury - Dopravní řešení územního plánu obce Obora je v souladu s dlouhodob ě sledovanou koncepcí rozvoje sídla. Prvky dopravní infrastruktury dopl ňují urbanistické řešení rozvojových lokalit tak, aby každá z lokalit byla dopravn ě napojena na stávající komunika ční sí ť. Návrh dopravní sít ě zohled ňuje požadavky na bezpe čný a bezkonfliktní provoz všech druh ů doprav a zajiš ťuje prostupnost územím pro cyklistickou a p ěší dopravu. V územním plánu je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny v ší řce 120 m, po dohod ě s GŘ SŽDC je vymezen tělesem trati. Koridor je za řazen do VPS pod ozna čením Z5.

Technická infrastruktura je řešena napojením na stávající řady a sít ě, jejich rozší řením k navrženým lokalitám výstavby. Je navrženo propojovací vedení 110 kV mezi rozvodnami Louny a Libochovice s cílem zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Územní plán vymezuje pro tuto stavbu územní rezervu ve form ě koridoru o ší ři 100 m /ÚR1/. Návrh systému sídelní zelen Zele ň obce z převážné v ětšiny tvo ří zele ň soukromá – pozemkové parcely u rodinných dom ů Stávající systém sídelní zelen ě v Obo ře bude pln ě využit.

Ozna ení: Stru ný popis: ZELE Ň SÍDLA U autobusové zastávky Drobná parková úprava U bytových dom ů Drobná parková úprava

23 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

LINIOVÁ ZELE Ň Doprovod silnice II/246 Nov ě realizované výsadby d řevin v obci Smolnický potok v obci Doprovod Smolnického potoka VYHRAZENÁ ZELE Ň Hřbitov Ozelen ění h řbitova. Návrh: OP h řbitova je 100 m. V OP h řbitova m ůže dle zák. č. 256/2001 Sb. Stavební ú řad zakázat nebo omezit provád ění staveb a hlu čné činnosti rušící pietní atmosféru.

Demografická struktura Dle statistických údaj ů v období let 1950-1991 byl zaznamenán jen mírný úbytek po čtu obyvatel z 283 na 246. Sou časný po čet obyvatel činí 420, tj. za posledních 20 let nár ůst o 166 obyvatel díky rozsáhlé výstavb ě rodinných dom ů. ÚP vymezuje plochy bydlení pro dalších cca 200 obyvatel – v 1. etap ě 150 obyvatel, ve 2. etap ě 50 obyvatel. Tyto po čty jsou maximální, po čítající s obložností 3 osoby na 1 RD a max. 1000 m 2 na 1 RD. Zastavitelné plochy pro bydlení a výrobu činí 9,63 ha což p ředstavuje nár ůst zastav ěného území cca o 19%. V obci již i p řes rozsáhlou rodinnou výstavbu (cca 50 RD v uplynulých 10 letech) nenacházejí volné pozemky pro výstavbu (zna čný zájem o rodinné bydlení ve vazb ě na blízkost Loun, poloze na silnici II/246, železnici, výborné krajinné zázemí, částe čně i pracovní p říležitosti). Ob čanská vybavenost není navrhována, s výjimkou rozší ření sportovního areálu. Stávající za řízení v zásad ě pokrývají potřeby obce, resp. jsou agregovaná v rámci ploch bydlení, rekreace, výroby, ploch smíšených, což platí i pro návrh. V oblasti vyšší vybavenosti nap ř. ve řejné správy, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, ve řejného stravování a ubytování, obchodní sí ť apod. pln ě saturována v Čern čicích a v Lounech .

Kulturní památky, kulturní a p írodní hodnoty Řešenými plochami nejsou dot čeny žádné nemovité kulturní památky ani p řírodní hodnoty.

Název Sídelní ást íslo rejst íku uz p. Památka Ulice, nám./umíst ní .or. HZ R F Id Reg. okresu útvar obce kostel sv. 43326 / 5-1110 S Louny Obora Obora Č R 155611 Kate řiny výklenková po pravé stran ě silnice z 42784 / 5-1469 S Louny Obora Obora Č R 154998 kapli čka Čern čic do Velt ěží 43059 / 5-1111 S Louny Obora Obora čp.1 fara Č R 155303 venkovská 43273 / 5-1112 S Louny Obora Obora čp.6 Č R 155549 usedlost

Územní plán vymezuje systém ekologické stability (ÚSES) a řeší nefunk ční prvky systému. Respektování kulturních a p řírodních prvk ů, vymezení SES, návrh nových vodních ploch a sídelní zelen ě má pozitivní vliv na posílení hodnot řešeného území.

24 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Specifické podmínky využití zastavitelných ploch Celé řešené území se nachází v zájmovém území A ČR dle zákona č. 183/2006 Sb., § 175 (jev 103), které neomezuje b ěžnou výstavbu pro danou obec. plocha omezení plocha POPIS1

¤ . VPS v ha

 BI -bydlení individuální v rodinných domech – městské E1, 2 V2 P2 D1 17 502

 BI -bydlení individuální v rodinných domech – městské E1, 2 V2 P2 D1 33 675

 BI -bydlení individuální v rodinných domech - městské 1 179

 BI -bydlení individuální v rodinných domech - městské E1, 2 V2 P2 27 322 ř  VD - drobná výroba a výrobní služby E1, 2 V2 P2 D1 OP h bitova 16 659 OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh Q100, el. vedení

 270 Odvodňovací příkop PPO4 OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh Ochranná Q100, el. vedení

 9 561 hráz PPO1 .telekom.ved.,

  DS – dopravní stavba místn í komunikace mezi lok.č.1 a 2 D1 3 601 Q100, kraj. ráz

 OPO - objekty protipovodňové ochrany – návrh ÚSES, les, el. 25 411 Povodňové koryto a polní cesta PPO2 vedení UK - objekty protipovodňové ochrany – návrh Přeložka el. vedení

 334 polní cesty PPO3

 OV - plocha pro tělovýchovu a sport D1 10 030

Q100, kraj. ráz,

 WT1 764 WT - regenerace ramena Ohře–západ ÚSES

WT - regenerace ramena Ohře–východ, včetně zatrubnění Q100, akt.zóna ¡  886 komunikace WT2 kraj. ráz ÚSES Q100, akt.zóna

 17 983 WT – rybník SZ WT3 kraj. ráz, ÚSES Q100, akt.zóna

 19 605

WT – rybník J WT4 kraj. ráz ÚSES





£  ¢£¤ ¦

" 

 Q100, ÚSES

  DS – přeložka silnice II/246 (koridor 50 m) – územní rezerva D3 

ÚSES, CHLÚ,  DZ – koridor ZÚR – železnice - VPS Z 5 – návrh v tělese trati D2 ložisko, -

§ ¤ £ §£¤ ¥ ¦¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ / územní rezerva ve formě koridoru o šíři 100 m pro

 výstavbu vedení 110 kV Louny – Libochovice (ÚR1).

 ¤  ¢ 4 § ¦¨ ¤ £ §£¤ ¥ ¦¨ ©   ¤ ¨¦  8  £

§¢  £  £ 

 ZP – u lok. PPO č. 9 Q100, el. vedení 4 701

 ZP – u lok. PPO č. 11 (bez lok. č. 12) Q100, el. vedení 14 393

¡  ZP – u lok. PPO č. 19 2 114

 ZP – u lok. PPO č. 18 Q100 4 025  



£  § £  ¤  ¢ "

25 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Všechny navržené lokality krom ě železnice leží v záplavovém území povodn ě pod vodním dílem Nechranice, v zájmovém území A ČR Lažany

c) 2.2 P írodní a krajinné prost edí • Nerostné suroviny, poddolování, svahové deformace ÚP eviduje vstupující CHLÚ Kystra GF: 719000020, a sousedící bilancované ložisko GF: 310900002 Koštice-Slav ětín. S těžbou v řešeném území se nepo čítá.

• Systém sídelní zelen : ÚP akceptuje ve řejnou a vyhrazenou zele ň v rozsahu tabulek uvedených v Návrhu. Systém sídelní zelen ě odpovídá venkovskému charakteru sídel. Hlavním typem ozelen ění obce je a nadále z ůstane soukromá zele ň pozemkových parcel obytných dom ů. Pro obec Obora je charakteristické využití toku Oh ře a jeho b řehového doprovodu, který dodává obci atraktivitu. Tato charakteristika je zachována a je posílena návrhem zbudování vodní plochy. Je navrženo dopln ění krajinné zelen ě na zbytkových plochách mezi lokalitami PPO, navrženými rybníky a zastav ěným územím, komunikacemi atd. (lokality ZV č. 25, 26, 27, 28 u lokalit PPO č. 9, 11, WT č. 19, 18).

• ÚSES Dle nad řazené územn ě plánovací plánovací dokumentace ZUR ÚK jsou v území umíst ěny nad řazené prvky ÚSES nebo jejich části: • BIOCENTRA: o RBC 1513 „ Čern čice“. o RBC 1514 „Loužek“ • BIOKORIDORY: o NRBK K21/T „Oblík-Raná – Pochvalovská strá ň“ o NRBK K20/V+N „Stroupe č-Šebín“ je veden po toku Oh ře

Do biokoridor ů nadregionálního významu jsou vložena biocentra místního významu (jsou sou částí NRBK): • LBC 1 „Kot ov“ (vloženo do NRBK K20/V+N) • LBC 2 „Mladina“ (vloženo do NRBK K20/V+N) • LBC 3 „U podhrázského mlýna“ (vloženo do NRBK K21/T) Biocentra místního významu na biokoridoru místního významu • LBC 4 „Na Smolnickém potoce“ biocentrum vstupuje okrajov ě z k.ú. Velt ěže Biokoridory místního významu • LBK 1 „Smolnický potok“ • LBK 2 „K Blšanskému Chlumu“ • LBK 3 „Za strouhou“

Lokalizaci prvk ů ÚSES udává grafická část. 26 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Systém je provázán do okolních k.ú.. Umíst ění prvk ů ÚSES zobrazuje grafická část. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚPn. ¢ Pro nefunk ční prvky ÚSES, které je nutno založit, je nárokováno právo na vyvlastn ění. ¢ Nefunk ční prvky ÚSES, nebo jejich nefunk ční části jsou navrženy jako VPO - ve řejn ě prosp ěšná opat ření (viz tabulka v části Návrh).

Další p írodní systémy Vymezení cílových charakteristik krajiny dle ZÚR ÚK Dle člen ění vytvo řeného v gesci MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), je území obce Obora sou částí krajinného celku: KC13 - Severo české nížiny a pánve (vn ě CHKO ČS) Pro uvedený krajinný celek jsou v ZÚR ÚK stanoveny cílové charakteristiky krajiny a díl čí kroky, které jsou v návrhu ÚP respektovány následujícím zp ůsobem: KC13 - Severo české nížiny a pánve Charakteristika stavu krajiny: - krajina nížin, širokých niv velkých vodních tok ů (Labe, Oh ře) a severo českých pánví, lokáln ě s kužely (kupami) t řetihorních vulkanit ů, p řevážn ě intenzivn ě zem ědělsky využívaná, se strukturou menších a st ředních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: - krajina lokáln ě s vysokými p řírodními krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), - krajina venkovská i m ěstská, - krajina s optimálními p ůdními i klimatickými podmínkami pro zem ědělství, - krajina obnovených tradi čních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Díl čí kroky napl ňování cílových charakteristik krajiny: a) respektovat zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku b) napravovat narušení krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, prioritn ě realizovat nápravná opat ření sm ěř ující k obnov ě ekologické rovnováhy (ÚSES), c) napravovat či zmír ňovat narušení krajiny lokáln ě postižené zejména velkoplošnou těžbou št ěrkopísk ů, vápenc ů či umíst ěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajin ě, těžbu nerost ů koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupn ě snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro napl ňování cílových charakteristik krajiny, e) uvážliv ě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním zm ěnám přírodního a krajinného prost ředí, f) individuáln ě posuzovat navrhované zm ěny využití území a zamezovat takovým zm ěnám, které by krajinný ráz mohla poškozovat.

27 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

vyhodnocení: a) zem ědělství, jako ur čující krajinný znak krajinného celku je v území plně respektováno b) náprava narušených krajinných hodnot zp ůsobené velkoplošným zem ědělským hospoda řením, je realizována návrhem ÚSES a návrhem dvou vodních nádrží (rybník ů). c) velkoplošná t ěžba ani rozlehlé rozvojové plochy se v území nenalézají a nejsou navrhovány, d) provedeno návrhem rozvojových ploch e) provedeno návrhem rozvojových ploch f) jednotlivé navrhované plochy byly individuáln ě posouzeny

Místa krajinného rázu doporu ená k ochran : - Niva Oh ře - Lokalita Loužek

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita CZ0423510 - EVL řeka Oh ře, (svým okrajem zasahuje do SV části území) Maloplošná chrán ěná území, památný strom Není Významný krajinný prvek ze zákona (pokud není vyjádřen jinou položkou) Dle zn ění § 3 zák. 114/1992 SB. jsou významnými krajinnými prvky veškeré lesy, vodní plochy a toky a nivy vodních tok ů nacházející se v území.

Lokality s výskytem zvlášt chrán ných druh ÚP respektuje lokality s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů. Lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů jsou sou částí rozlehlejších chrán ěných ploch a jsou v ÚP pln ě akceptovány. Hnízdišt ě sý čka v objektu stávající dr ůbežárny je akceptováno tím, že do prostoru není v ÚP navrhována žádná činnost, která by mohla hnízdišt ě sý čka narušit.

Lokalita: Chrán ný druh: Zp sob ochrany: Dolní tok Klínatka rohatá Tok Smolnického potoka až k zaúst ění do Smolnického potoka (vážka) Oh ře je biokoridorem místního významu LBK 1 „Smolnický potok“. Chrán ěn je tok včetn ě b řehového doprovodu v ší ři min.15m. Potok je rovn ěž chrán ěn jako VKP ze zn ění §3 Zák. 114/92 Sb. Lužní les „Loužek“ Kostival český, Převážn ě jde o regionální biocentrum RBC Žebernatka bahenní 1514 „Loužek“, část nezahrnutá do biocentra je chrán ěna jako VKP ze zn ění §3 Zák. 114/92 Sb. 28 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Vodní tok Oh ře na Rak říční Tok Oh ře v č. b řehového doprovodu je hranici s k.ú. chrán ěn jako evropsky významná lokalita Po čed ělice EVL CZ0423510 „Oh ře“, dále jako nadregionální biokoridor NRBK K20 „Šebín-Stroupe č“ a rovn ěž jako VKP ze zn ění §3 Zák. 114/92 Sb. Objekt dr ůbežárny na Hnízdišt ě sý čka Źádný ze zám ěrů ÚP se netýká objektu hranici s k.ú. dr ůbežárny. Objekt, v četn ě hnízdišt ě, je pln ě Čern čice. akceptován.

Zem ědělství Ve smyslu Na řízení vlády č.262/2012 Sb. O stanovení zranitelných oblastí a akčním programu pat ří k.ú. Obora mezi vyjmenované „Zranitelné oblasti“ Pro ochranu vod p řed používáním hnojiv a pesticid ů jsou stanoveny omezující a ochranné podmínky. Plochy pro zem ědělskou výrobu v území p řevažují. Jde zejména o ornou p ůdu. Mén ě jsou zastoupeny chmelnice a travní porosty. Vým ěra ostatních kultur (nap ř. zahrady, sady) je mizivá. Tém ěř veškerou vým ěru ZPF pokrývají p ůdy chrán ěné:

T ída ochrany: Vým ra /ha/: Podíl ze ZPF %: I. 261,1657 62,63 II. 140,3844 33,67 Chrán né p dy 401,5501 96,3 celkem:

Lesní hospodá řství Z celkové vým ěry řešeného území je pouze 5,3% pokryto lesními porosty. Lesnatost území je nízká. Území spadá do p řírodní lesní oblasti č. 17. Správu provádí LS Litom ěř ice, Lesní spole čnost Budyn ě nad Oh ří. Hospoda ření v lesích se řídí platným LHP (lesní hospodá řský plán). Jde o lesy hospodá řské.

Strukturní zele ň krajiny (zele ň p řírodního charakteru) Převážná část území má charakter ploché, intenzivn ě využívané zem ědělské krajiny, s nedostatkem strukturní zelen ě. V zem ědělsky využívané krajin ě je strukturní zele ň zastoupena tokem a b řehovým doprovodem Smolnického potoka, oboustrannou alejí silnice Obora – Po čed ělice a n ěkolika krátkými, p řevážn ě travnatými mezemi.

Strukturní zele ň krajiny (zele ň p řírodního charakteru) je návrhem pln ě akceptována. Hlavním principem pro budoucí řešení strukturní zelen ě krajiny je postupná realizace navržených a nyní nefunk čních prvk ů ÚSES. Tyto prvky budou mít po realizaci krajinotvornou i protierozní funkci. Dále lze doporu čit pé či o doprovodnou zele ň komunikací i tok ů v území i mimo vymezený ÚSES. Je navrženo dopln ění krajinné zelen ě na zbytkových plochách mezi lokalitami PPO, navrženými rybníky a zastav ěným územím, komunikacemi atd. (lokality ZV č. 25, 26, 27, 28 u lokalit PPO č. 9, 11, WT č. 19, 18). 29 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Významnou zm ěnou v krajin ě řešeného území bude p řeložka komunikace II/246. Komunikace bude vedená ve stávající orné p ůdě. Pokud bude k řížení s tokem Oh ře a Smolnickým potokem náležit ě projek čně ošet řeno, stavba nenaruší cenné části krajinného prost ředí. Bude však p ředstavovat další prvek fragmentace krajiny. Tento negativní jev lze v rámci projek ční p řípravy snížit dostatkem prvk ů zajiš ťujících migra ční propustnost (p řemost ění cest, migra ční propustky atd.) Protierozní ochrana Zvyšování reten ční schopnosti území a protierozní ochrana p ůd je významnou sou částí pé če o území. Tato pé če je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zem ědělské půdy. Dále se uplat ňuje jako sou část Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systém ů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav (dále JPÚ, KPÚ). Územní plán p ředpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporu čuje pr ůběžné provád ění pouze takových zásah ů, které reten ční schopnost území nenaruší. Ohrožení zem ědělských p ůd řešeného území vodní erozí je nevýznamné. Významná je možnost eroze v ětrné, proti které území není chrán ěno. P řínosem by proto byla realizace navrhovaných prvk ů ÚSES, které by plnily i funkci v ětrolamovou a snižovaly v ětrnou erozi. V rámci projekt ů pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ) dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách bylo provedeno vyhodnocení erozních pom ěrů a navržení protierozní ochrany pomocí souboru technických opatření proti vodní erozi na zem ědělském p ůdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zem ědělské půdy. Pro zlepšení reten čních schopností území je u Podhrázského rybníka navrhováno zbudování retenční nádrže. c) 2.3. Dopravní ešení Širší vztahy

Obec Obora pat ří do skupiny malých sídel, které jsou obsluhovány dopravními trasami regionálního a nižšího významu. Vn ější obslužná sí ť silnic druhé t řídy je na území řešeného sídla sou částí dopravního systému, který vytvá ří dopln ěk k nad řazeným silni čním tah ům. Jejich úkolem je vzájemn ě propojit sousední obce a napojit je na hlavní dopravní sí ť. Centrem Obory a západním okrajem katastru obce procházejí silnice druhé t řídy II/246 a II/239, zajiš ťující dopravu regionálního charakteru. Katastrem obce neprocházejí silnice III. t řídy. Záv ěrem lze konstatovat, že základní systém vn ějších silni čních tah ů, místních komunikací a železni čních tratí z ůstane pro další časový horizont zachován.

1.1. Silni ční sí ť

V řešeném území je zastoupena kategorie silnic II. t řídy:

30 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Silnice II/246 - je sou časnosti nejvýznamn ějším dopravním prvkem na území obce. Silnice je vedena centrem sídla ve sm ěru Louny – Obora – Libochovice. Parametry odpovídají kategorii, která je v souladu s typem silnic druhé t řídy ve volném terénu mimo zástavbu. Silnice má místní až regionální význam a v Lounech má p římou vazbu na silnici I/28. Trasa silnice se v územním plánu nem ění a nevyžaduje žádné úpravy s územním dopadem. V územním plánu je navržen koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246 jako VPS D3. Přeložka silnice II/246 Louny-Čern čice-Obora-Po čed ělice byla již v roce 2005 sou částí Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. t řídy schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje pro roky 2003 – 2035 a navazuje na p řeložku silnice ve vydaném ÚP Po čed ělice, p řipravovaném ÚP Čern čice a vydaném ÚP Louny. Přeložka silnice je ideovým nám ětem, který postrádá podrobn ější prov ěř ení na úrovni některého vyššího stupn ě projektové dokumentace. P řeložka není sou částí ZÚR. Silnice II/239 - je vedena ve sm ěru Louny – Čern čice - Peruc a je situována p ři jihozápadním okraji katastru obce Obora. Silnice má obdobný význam jako II/246, za hranicí Ústeckého kraje je vedena p řes Kmetin ěves do Černuce. Trasa silnice se v územním plánu nem ění a nevyžaduje žádné úpravy s územním dopadem. Uvedená silni ční sí ť je v řešeném a širším zájmovém území dopln ěna řadou účelových resp. místních komunikací a cest, které dotvá řejí komplexní systém vn ější dopravy celého řešeného prostoru. Jejich sou časný stav vesm ěs odpovídá normovým požadavk ům na provoz, který není intenzivní a dosahuje nízkých zát ěží.

1.2. Sí ť místních komunikací

Do kategorie místních komunikací jsou za řazeny krom ě ulic ú čelové cesty a ostatní místní komunikace a ť zpevn ěné či s prašným krytem vozovky. Sí ť místních komunikací je p římo vázána na vn ější silni ční trasy, které jsou vedeny centry osídlení jako pr ůtahy. Ty pak vytvá řejí základní intravilánové dopravní osy s funkcí nad řazených místních komunikací. Místní komunikace v centru zástavby jsou zpevn ěné živi čné nebo dlážd ěné. Ostatní místní komunikace na periferii a na vstupech do volné krajiny mají prašný povrch a jsou zpevn ěny št ěrkem nebo mají p řírodní hlinitý povrch. Pro automobilovou dopravu jsou d ůležité komunikace funk ční skupiny B - sb ěrné, vytvá řející základní komunika ční sí ť a kterými jsou práv ě pr ůtahy silnic II. t řídy. V kombinaci s tahy funk ční skupiny C vytvá řejí základní komunika ční skelet sídla. Navržené místní komunikace:

• Lokalita č. 10 – koridor vymezený v prostoru mezi lokalitami výstavby č. 1, 2 a 15, sou částí koridoru je místní komunikace s prostorovou rezervou pro doprovodné zelené pásy a chodníky. Místní komunikace zp řístup ňuje lokality výstavby č. 1, 2 a 15. Komunikace je navržena jako VPS D1.

31 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

• Lokalita č. 11 – koridor vymezený pro p řeložku Smolnického potoka, jehož sou částí je doprovodná zem ědělská ú čelová komunikace. Tato nov ě navržená ÚK je napojena na stávající zem ědělské ú čelové komunikace.

• Plánovaná p řeložka silnice druhé t řídy II/246 je v návrhu územního plánu evidována jako koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Tato p řeložka není evidována v ZÚR a není ani up řesn ěna podrobn ější dokumentací. Trasa p řeložka je vedena p řes katastry 3 obcí, kde není také blíže specifikována (v územním plánu Loun je nazna čen pouze možný sm ěr p řeložky).

1.3. Železni ční doprava V Obo ře jsou plochy ČD lokalizovány p ři jižním okraji zástavby obce a to pouze okrajov ě v malém plošném rozsahu. Na území obce je železni ční tra ť č. 114 Lovosice – Postoloprty (regionální dráha). Železni ční tra ť není v území konfliktní. Železni ční tra ť se v územním plánu nem ění a nevyžadují v ochranném pásmu dráhy žádné úpravy s územním dopadem. Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny v ší řce 120 m, po dohod ě s GŘ SŽDC je vymezen t ělesem trati. . Koridor je za řazen do VPS pod ozna čením Z5.

1.4. Plochy klidové dopravy

Do klidové dopravy se řadí parkovací a odstavné plochy. V Obo ře jsou parkovací možnosti vázané na dopravní prostor místních komunikací resp. na dopravní prostor pr ůtahu silnice druhé t řídy. Vyhrazený parking na vlastních pozemcích mají jednotlivé firmy, lokalizované na území obce. S odstavováním vozidel v lokalitách ur čených pro výstavbu RD se po čítá na pozemcích jednotlivých vlastník ů konkrétních parcel.

1.5. Cyklistická doprava

Na území obce je vedena Cyklostezka Oh ře, evidovaná Klubem českých turist ů pod číslem K ČT 6. Její trasa za číná v Litom ěř icích, sm ěř uje do Kadan ě a dále pak na hranici Karlovarského kraje. V zastav ěné části obce je vyzna čena po stávajících místních a ú čelových komunikacích. Nov ě je navržen úsek, vedený ve východní části katastru obce po stávající zpevn ěné ú čelové komunikaci v polích; vyžaduje rekonstrukci povrchu vozovky. Návrh Cyklostezky Oh ře je up řesn ěním koridoru, vymezeného v ZÚR ÚK jako návrh C204. ZÚR ÚK vymezují koridor cyklostezky „Pooherská“ (trasa č. 204) hranice ÚK - Rokle - Žatec - Louny - Libochovice - Litom ěř ice, sledovaný jako návrh C204. Ší řka koridoru je stanovena 20 m. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů. 32 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

V souladu se ZÚR ÚK vchází do řešeného území na 2 místech, ve skute čnost prochází podél pravého b řehu řeky Oh ře po k.ú. Po čed ělic, na most ě k říží řeku a p řechází do k.ú. Obory a podél řeky dál do k.ú. Kystra, pak po silnicích III. třídy Radonice nad Oh ří, Pátek u Loun, Stradonice, Levousy, pak podél řeky sm ěr Libochovice.

1.6. P ěší doprava

Pěší provoz je soust řed ěn do prostoru centrální historické části obce. P řirozenými zdroji a cíli jsou pak dále prostory autobusových zastávek. P ěší trasy mají lokální význam nebo jsou sou částí systému doprovodných chodník ů k místním komunikacím. Stávající p ěší trasy jsou v řešeném území obce stabilizovány a v návrhu se nem ění. Sou časný stav rozhodujících p ěších komunikací z ůstává v sídle zachován.

c) 2.4. Technická infrastruktura

ešení vodního hospodá ství Návrh pro celé území je řešen v souladu se zpracovaným „Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Ústeckého kraje“ (PRVKÚK). Odtokové pom ry Zájmové území leží v povodí Oh ře ( číslo hydrologického po řadí 1-13-04-090, 1-13-04- 180, a 1-13-190 ) v rozmezí nadmo řských výšek 170 – 190 m n. m. Vlastní tok řeky je mimo řešené území. Jedná se o rovinatý terén, který se jen pozvoln ě zvedá od řeky Oh ře na severu sm ěrem k jihu.. Koryto řeky Oh ře, která tvoří severní hranici území, je lemováno vzrostlou břehovou zelení. Pod obcí bylo kryto upraveno pro zajišt ění stabilizace a zabrán ění eroze. Velké vody Oh ře zasahují zna čnou část zástavby v Obo ře. Smolnický potok je v území neupravovaný, v Obo ře jeho povod ňové stavy ohrožují zástavbu. Pro ochranu p řed povod ňovými stavy Oh ře byla vybudována inunda ční hráz. Potok byl v minulosti odveden um ělým korytem mimo zástavbu obce, ale toto odleh čovací koryto bylo p ři budování chmelnic zlikvidováno. V r. 1974 byl navržen a realizován zám ěr p řevedení velkých vod mimo Oboru pod Po čed ělice do Oh ře. Ohrožení zástavby Obory velkými vodami neustále trvá. Koncepce p řevedení Smolnického potoka do Oh ře pod Po čed ělice je zahrnuta do územního plánu. Vodní plochy v území nejsou, v návrhu jsou navrženy dv ě nové vodní plochy.. Vybudovaná odvodn ění jsou z let 1985 a 1991.

Zásobování užitkovou vodou V území je vybudovaný závlahový systém „Závlaha Oh ře III“ z po čátku 80. let. Závlaha je mimo provoz.

Zásobování pitnou vodou

33 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu OP-SK-LN.039 vodovodem OP-SK-LN.039.26. Zdrojem vody je VDJ Louny– 4 x 1750 m 3 (237,20 / 242,20 m n. m.), do kterého voda p řitéká z Vodárenské soustavy P říse čnice. Na vodovod je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. Majitelem vodárenského za řízení je Severo česká vodárenská spole čnost a.s. a majetek provozují Severo české vodovody a kanalizace, a.s. Nov ě navrhované lokality budou napojeny na stávající rozvody p řípojkami nebo prodloužením řad ů do prostor ů navrhované výstavby. Vodovod bude sou časn ě plnit i požární funkci, musí však být opat řen odb ěrnými objekty (hydranty) ve smyslu ČSN 73 08 73. Obec má řešeno nouzové zásobování pitnou vodou Lokalita 1 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou max. 16 rodinných dom ů. Zásobování vodou bude řešeno napojením p řípojkami na řad v přilehlé ulici. Pro zásobování části odvrácené od stávající komunikace bude vybudován (prodloužen stávající) řad v ulici č. 10 spole čně s plynovodem a kanalizací. Lokalita 2 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou max. 34 rodinných dom ů. Zásobování vodou bude z řadu navrženého pro lokalitu 1. Pro druhou část bude vybudováno prodloužení tohoto řadu (bude odvislé od zp ůsobu zástavby lokality).

Lokalita 3 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou 1 rodinného domu. Zásobování vodou bude řešeno přípojkou napojenou na stávající zásobní řad. Lokalita 4 Lokalita je navrhována jako 2. etapa pro max. 25 RD. Zásobování vodou bude řešeno prodloužením řadu v přilehlé komunikaci Lokalita 5 Drobná výroba, bude zásobována vodou z řadu z nové komunikace č. 10 a z p řilehlé ulice. Odkanalizování a išt ní odpadních vod V obci je vybudována splašková kanalizace K-LN.042.3-S. C napojená na ČOV Louny, do které je p římo napojeno 33 % obyvatel, 62 % obyvatel odpadní vody zachycuje v septicích a následn ě vypouští do kanalizace a 5 % obyvatel má bezodtokové jímky, které vyváží na ČOV Louny. Délka stávající kanaliza ční sít ě je cca 1,6 km. Celé zájmové území je odkanalizováno a čišt ěno na ČOV Louny. Na kanaliza čním systému jsou čerpací stanice ČSOV „Obora 1“ a ČSOV „Obora 2“. Vlastníkem kanalizace je Severo česká vodárenská spole čnost a.s. Teplice a provozovatelem jsou Severo české vodovody a kanalizace, a.s. Teplice. Obec v letech 2002 – 2003 vybudovala pro stávající zástavbu vakuovou kanalizaci. Septiky byly zrušeny a p řepojeny na kanalizaci. Po roce 2016 budou stávající bezodtokové jímky vyvážením na ČOV Louny rekonstruovány.

34 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Navrhované lokality budou napojeny na stávající stoky p řípojkami nebo na prodloužené stoky. Stoky jsou navrhovány jako splaškové a vody jiného charakteru nesmí být do této kanalizace zaúst ěny. Likvidace deš ťových vod bude řešena jejich využitím na pozemcích jednotlivých domů (splachování WC, zálivka a pod) nebo budou vsakovány. Lokalita 1 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou max. 16 rodinných dom ů. Odkanalizování objektu bude napojením na stávající stoku v přilehlé ulici, p řípadn ě na prodlouženou stoku v komunikaci č. 10. Lokalita 2 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou max. 34 rodinných dom ů. Odkanalizování bude řešeno rozší řením stokové sít ě do navrhovaného prostoru.

Lokalita 3 V lokalit ě je uvažováno s výstavbou 1 rodinný d ům. Odkanalizování bude řešeno vybudováním kanaliza ční p řípojky na stávající stoku.

Lokalita 4 Lokalita je navrhována jako 2. etapa pro max. 25 RD . Pro odkanalizování prostoru bude prodloužena, p řípadn ě vybudována nová stoka ve stávající komunikaci. Lokalita 5 Odkanalizování lokality bude napojením do stávající stokové sít ě.

Energetika a spoje Doporu ená koncepce užití energií v rozvojových plochách Koncepce užití energií v rozvojových plochách je založena na dodávkách elekt řiny a zemního plynu z centrálních zdroj ů, p řičemž elekt řina je vyráb ěna z domácích primérních zdroj ů a zemní plyn je dovážen ze zahrani čí (prakticky 100% závislost ČR). Zemního plynu bude v plošn ě plynofikovaných sídlech využito pro va ření, oh řev užitkové vody a vytáp ění. Koncepce užití energií je založena zásadn ě na dvojcestném zásobování energiemi. Jednotlivé rozvojové plochy mají navrženu jednu z níže uvedených energetických koncepcí.

• elekt řina v elektriza čním stupni A + zemní plyn • elekt řina v elektriza čním stupni B + ekologická paliva nezávislá na sítích

Výjime čně jednocestné zásobování (pouze elekt řina, elektriza ční stupe ň C) je možné pouze tam, kde to umožní kapacita elektrorozvodných sítí, druh vytáp ění ur čí dodavatel elekt řiny.

Poznámka:

35 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

elektriza ční stupe ň A – elekt řiny je využíváno pro svícení a b ěžné spot řebi če p řipojitelné na zásuvku elektriza ční stupe ň B – využití elekt řiny jako u stupn ě A a dále pro akumula ční oh řev vody a va ření elektriza ční stupe ň C – využití elekt řiny jako u stupn ě B a dále pro vytáp ění Nelze vylou čit spalování uhlí v malých tepelných zdrojích jako reakci na soustavné zvyšování cen paliv. Použití uhlí v malých zdrojích bude podmín ěno instalací ekologických kotl ů.

Orienta ní energetické pot eby elekt iny a plynu pro rozvojové plochy ozna ení elekt ina plyn výstavba plochy kVA*/ kWh m3/h tis.m 3/rok 1 bydlení individuální, 16 RD 32 22 33,4 59 2 bydlení individuální, 34 RD 68 48 65,4 125 3 bydlení individuální, 1 RD 2 1,4 2,7 3,6 4 bydlení individuální, 25 RD 50 35 49,7 92 5 drobná výroba **/ 30 40 10 50 15 sportovišt ě, osv ětlení 3 5 0 0 6-14, 16, plochy bez odb ěru energií 0 0 0 0 17 celkem 185 151,4 161,2 329,6 */ - údaje v kVA p ředstavují podíl výkonu na transformátoru **/ - hrubý odhad

Napojení rozvojových ploch na energetickou infrastrukturu ozna ení zásobování zásobování výstavba zásobování teplem plochy elekt inou plynem nov ě bydlení individuální, 16 vybudovaná nov ě vybudovaný na bázi zemního 1 RD kabelové STL řad plynu trafostanice č. 11 nov ě bydlení individuální, 34 vybudovaná nov ě vybudovaný na bázi zemního 2 RD kabelové STL řad plynu trafostanice č. 11 přípojka ze bydlení individuální, 1 přípojka ze na bázi zemního 3 stávající RD stávající sít ě plynu sekunderní sít ě

36 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

nov ě bydlení individuální, 25 vybudovaná přípojky ze na bázi zemního 4 RD kabelové stávající sít ě plynu trafostanice č. 11 z vlastní na bázi zemního 5 drobná výroba ze stávající sít ě trafostanice plynu přípojka ze 15 sportovišt ě, osv ětlení stávající 0 0 sekunderní sít ě

Rozvoj elektroenergetické sít o nap ové hladin 22 kV Zásobování rozvojových ploch elekt řinou pro navrženou výstavbu cca 40 rodinných domk ů a dalších 25 rodinných domk ů v rezervní ploše č. 4 si vyžádá transforma ční výkon cca 150 kVa p ři elektrizaci objekt ů ve stupni A. Řešení je navrženo ve dvou variantách.

• var.: Výstavba nové distribu ční trafostanice v četn ě kabelové p řípojky.

Konfigurace p řípojky a umíst ění kioskové trafostanice je patrné z výkresové dokumentace. Tato přípojka bude realizována jako venkovní vedení odbo čením ze stávajícího vedení v blízkosti Smolnického potoka /cca 40 m/. Dále bude vedení pokra čovat jako kabelové /2 kabely/ v délce cca 700 m až k trafostanici, která bude osazena transforma ční jednotkou odpovídajícího výkonu. Stavba je navržena jako ve řejn ě prosp ěšná pod ozna čením E1.

• var.: Využití stávající trafostanice a její rekonstrukce.

Stávající p říhradovou trafostanici č. 1 je možné rekonstruovat a osadit dalším transformátorem, který požadovaný výkon pokryje. Zna čná vzdálenost rozvojových ploch od trafostanice /cca 900 m/ vyvolává obavy nad kvalitou nap ětí v sekunderní síti. Rozhodnutí o realizaci tohoto řešení si nutn ě vyžádá zpracování technicko – ekonomického podkladu, kde bude proveden výpo čet sekunderní sítě a budou respektovány možnosti využití rezerv stávající sít ě.

Rozvoj distribu ní soustavy o nap ové hladin 110 kV Územn ě analytické podklady ÚK a ORP Louny obsahují zám ěr a.s. ČEZ-distribuce postavit dvojité propojovací vedení o nap ěť ové hladin ě 110 kV mezi rozvodnami Louny a Libochovice. Územní plán vymezuje pro tuto stavbu územní rezervu ve form ě koridoru o ší ři 100 m /ÚR1/.

Rozvoj st edotlaké plynárenské sít

St ředotlaká sí ť je napájena z vysokotlaké regula ční stanice umíst ěné v Čern čicích. P řívodní řad DN 50 patrn ě nepokryje požadovaný nár ůst spot řeby zemního plynu o cca 160 m 3/hod. Kone čné rozhodnutí o položení nového kapacitn ějšího řadu ve stejné trase rozhodne p řepo čet celé sít ě s ohledem na tlak a rychlost proud ění plynu. Rovn ěž je t řeba prov ěřit výkon regula ční stanice v

37 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Čern čicích, p řípadné její zvýšení výkonu. Stavba nového st ředotlakého řadu /DN 90 nebo DN 110/ je navržena jako ve řejn ě prosp ěšná stavba pod ozna čením P1. Dále budou realizovány uli ční st ředotlaké řady pro rozvojové plochy č. 1, 2 a 4. Budou napojeny na stávající sí ť a jsou navrženy jako ve řejn ě prosp ěšná stavba pod ozna čením P2.

Rozvoj ropovodní sít

Mimo řešené území se p ředpokládá výstavba ropovodu Litvínov – Nelahozeves v trase stávajícího plynovodu. V ZÚR ÚK 2011 je vymezen koridor zasahující do okrajové části řešeného území. Tento koridor nep řesahuje OP stávajícího provozovaného ropovodu /hranice koridoru jsou identické s OP/. Koridor je v ÚPn ozna čen DVR1. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15.7.2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

Obnovitelné zdroje energie Současná doba a cenové relace slune čních kolektor ů umož ňují využití slune ční energie pro oh řev užitkové vody. Rozptýlená nízkopodlažní zástavba v navržených rozvojových plochách a ve zna čné části stávajícího zastav ěného území tento typ oh řevu vody umož ňuje. Vzniká tak prostor pro úsporu elektrické energie, zemního plynu či jiných paliv nezávislých na sítích. Obdobn ě je možné u staveb s nízkoteplotním vytáp ěcím systémem využívat slune ční kolektory pro p řitáp ění (tepelná čerpadla). Lze tak dosáhnout zna čných úspor paliva. Investo ři stále mají zájem o instalaci fotovoltaických panel ů pro výrobu elekt řiny. Tento zájem je v sou časné dob ě retardován zm ěnou výkupních cen elekt řiny a omezením dotací. Navrhuje se využití fotovoltaických panel ů umíst ěných na st řechách dom ů. Instalace panel ů mimo st řechy objekt ů (volné plochy) bude považována za komer ční činnost podmín ěnou zm ěnou územního plánu.

Spoje Telekomunikace Řešené území má kapacitní místní telekomunika ční sí ť, která je realizovaná jako kabelová s možností dalšího rozší ření. Telefonizace jednotlivých rozvojových ploch bude s ohledem na místní telekomunika ční sí ť řešena v dalších stupních projektové dokumentace, kdy budou známé konkrétní požadavky na po čet p řípojek a konfigurace jednotlivých staveb. Sít ě budou realizovány jako kabelové uložené v zemi. Řešeným územím prochází dálkový telekomunika ční kabel. Jeho trasa spolu s místní telekomunika ční sítí jsou zakresleny v grafické p říloze. Další telekomunika ční možnosti nabízí dynamicky se rozvíjející sít ě pro mobilní telefony a sí ť internetu.

Orienta ní po et telefonních p ípojek pro rozvojové plochy:

38 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

po et po et ozna ení ozna ení výstavba telefonních výstavba telefonních plochy plochy p ípojek p ípojek bydlení individuální, bydlení individuální, 1 26 4 40 16 RD 25 RD, rezerva bydlení individuální, 2 54 5 drobná výroba 4 34 RD bydlení individuální, 1 sportovišt ě, 3 2 15 0 RD osv ětlení celkem 126 Televizní a rozhlasový program Všechny rozhlasové a televizní ve řejn ě-právní programy jsou v řešeném území p řijímány vzdušným signálem v dostate čné kvalit ě. Tyto programy jsou ší řeny i satelitním zp ůsobem a po telekomunika čních kabelech. Umož ňují p říjem velkého množství česky mluvených program ů. Další možnosti nabízí sí ť internetu. Televizní signál ve řejn ě-právní televize je p řijímán z vysíla čů Praha – Mahlerovy sady, Plze ň – Krašov a Chomutov – Jedlová hora. Radioreléové trasy Řešeným územím prochází jedna radioreléové trasa, které jsou zakresleny v grafické příloze. Svojí výškou nad úrovní terénu nebudou omezovat rozvoj obce (výstavba výškových budov se nep ředpokládá).

Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou

ozna ení výstavba omezující prvek plochy 3 bydlení individuální, 1 RD OP venkovního vedení VN a trafostanice OP – ochranné pásmo VN – elektrické vedení vysokého nap ětí

Ochranná a bezpe nostní pásma energetických a spojových za ízení

Elektroenergetika Ochrannými pásmy jsou chrán ěna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.

Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která činí od krajního vodi če vedení na každou stranu: a) u nap ětí nad 1 kV a do 35 kV v četn ě 1.1 pro vedení postavené do 31. 12. 1994 10 m 1.2 pro vedení postavené po 1. 1. 1995 7 m 1.3 pro vedení postavená po roce 2000 a) pro vodi če bez izolace 7 m 39 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

b) pro vodi če s izolací základní 2 m c) pro záv ěsná kabelová vedení 1 m b) u nap ětí nad 35 kV do 110 kV v četn ě 1.1 pro vedení postavené do 31. 12. 1994 15 m 1.2 pro vedení postavené po 1. 1. 1995 12 m 1.3.1 pro vedení postavené po roce 2000 12 m 1.3.2 u za řízení vlastní telekomunika ční sít ě držitele licence 1 m 1.4 pro vedení postavená po roce 2004 a) pro vodi če bez izolace 12 m b) pro vodi če s izolací základní 5 m c) u nap ětí nad 110 kV do 220 kV v četn ě 1.1 pro vedení postavené do 31. 12. 1994 20 m 1.2 pro vedení postavené po 1. 1. 1995 15 m d) u nap ětí nad 220 kV do 400 kV v četn ě 20 m Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u všech stanic postavených do roku 1994 je ochranné pásmo 30 m, u všech stanic postavených od 1995 do roku 2000 je ochranné pásmo 20 m, u stanic postavených po roce 2000 je rozlišení ochranných pásem následující: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s nap ětím v ětším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vn ějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic s p řevodem nap ětí z úrovn ě nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 7 m, c) u kompaktních a zd ěných elektrických stanic s p řevodem nap ětí z úrovn ě nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 2 m, d) u vestav ěných elektrických stanic 1 m od obestav ění, u stanic v ěžových s venkovním p řívodem postavených po roce 2004 s p řevodem nap ětí z úrovn ě nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 7 m, u stanic, kde nelze rozlišit rok výstavby se ur čuje ochranné pásmo 30m, u stanic, kde nelze rozlišit druh se ur čuje ochranné pásmo vyšší.

Plynárenství Ochranná pásma Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprost řední blízkosti plynárenského za řízení, který činí: a) u nízkotlakých a st ředotlakých plynovod ů a plynovodních p řípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav ěném území obce 1 m na ob ě strany od p ůdorysu, b) u ostatních plynovod ů a plynovodních p řípojek 4 m na ob ě strany od p ůdorysu, c) u technologických objekt ů 4 m od p ůdorysu. Bezpe nostní pásma Regula ční stanice vysokotlaká do tlaku 40 bar ů v četn ě 10 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní p řípojky do tlaku 40 bar ů v četn ě do DN 100 (výstavba do roku 2009) 15 m do DN 250 (výstavba do roku 2009) 20 m nad DN 250 (výstavba do roku 2009) 40 m 40 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

do DN 100 v četn ě (výstavba od roku 2010) 10 m nad DN 100 do DN 300 v četn ě (výstavba od roku 2010) 20 m Spoje Telekomunika ční za řízení Ochranné pásmo podzemních telekomunika čních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Radiokomunika ní za ízení U radioreléových tras musí být zachována p římá viditelnost jejich koncových bod ů.

c) 2.5. Hospoda ení s odpady Hospoda ření s odpady podléhá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech. Sb ěr komunálního odpadu od obyvatel je provád ěn oprávn ěnou firmou Marius Pedersen. Odpad je soust řeďován v popelnicích a kontejnerech. U obecního h řbitova a požárního objektu jsou k dispozici velkokapacitní kontejnery na rostlinný odpad. Sb ěrný prostor pro soust řeďování biologického odpadu je umíst ěn mezi Čern čickým hřbitovem a areálem Transgas. Prostor je vybaven závorou a pro odkládání odpadu je otev řen dva až t ři dny v týdnu. Od obytné zástavby je vzdálen nejméně 150m. Prostor je obyvateli využíván a vyvážen je firmou Marius Pedersen v intervalu nejmén ě 1x m ěsí čně. Tříd ěný odpad je sbírán do kontejner ů k tomu ur čených a je likvidován oprávn ěnou firmou Marius Pedersen. Separován je papír, plasty a sklo. Podniky s produkcí odpadu nad 10t likvidují odpad dle „Plán ů odpadového hospodá řství“. Menší provozovny ukládají odpad do vlastních sb ěrných nádob a likvidaci zajiš ťují na základ ě smlouvy s oprávn ěnou firmou Marius Pedersen. Sb ěr nebezpe čných druh ů odpadu od obyvatel je provád ěn jednou ro čně na základ ě Obecní vyhlášky. Sb ěr nebezpe čného odpadu, v četn ě propagace, provádí oprávn ěná firma Marius Pedersen. Zne čiš ťování pozemk ů, odkládáním menšího množství odpad ů je likvidováno pr ůběžn ě na náklady obce. Rozší ření možností sb ěru odpadu obec nenárokuje. c) 2.6. Ob anské vybavení Monofunk ční plochy pro samostatná za řízení ob čanského vybavení ve řejné i komer ční infrastruktury nejsou v ÚP Obora navrhovány. Jsou vymezeny pouze jako stavové plochy s výjimkou rozší ření sportovního areálu. Stávající za řízení jsou plošn ě dlouhodob ě stabilizována a v zásad ě pokrývají pot řeby obce, resp. jsou agregovaná v rámci ploch bydlení, rekreace, výroby, ploch smíšených, což platí i pro návrh. V oblasti vyšší vybavenosti nap ř. ve řejné správy, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, ve řejného stravování a ubytování, obchodní sí ť apod. pln ě saturována v Čern čicích a v Lounech .

41 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora - c) 2.7. Ve ejná prostranství V hlavním výkrese jsou vymezena ve řejná prostranství s převahou zpevn ěných a nezpevn ěných ploch (ve řejné zelen ě, p ěších cest a prostor ů, d ětských h řiš ť, mobiliá ře). Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. jsou ve řejným prostranstvím všechna nám ěstí, návsi, ulice, tržišt ě, chodníky, ve řejná zele ň, parky a další prostory p řístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Jedná se o plochy, které slouží zejména jako komunika ční a shromaž ďovací prostory a dále plochy zelen ě na ve řejných prostranstvích, tzn. jako nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce m ěstské urbanizované zelen ě k ve řejnému využití. Pro lok. č.2 je povinnost vymezit ve řejné prostranství min. 2000 m 2 c) 2.8. Od vodn ní stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití V návrhu ÚP Obora jsou stanoveny podmínky pro využití všech ploch v řešeném území. V souladu se zadáním jsou stanoveny podmínky pro p řípustný, podmíne čně p řípustný a nep řípustný zp ůsob využití ploch a stanoveny podmínky jejich plošného a prostorového uspo řádání. c)2.9. Od vodn ní vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení a asanací Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze uplatnit vyvlastn ění, jsou v návrhu ÚP vymezeny stavby technické a dopravní infrastruktury a jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření prvky ÚSES k založení, protipovod ňová opat ření, regenerace ramena Oh ře a 2 nové rybníky. Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze uplatnit p ředkupní právo je v návrhu ÚP vymezena plocha sportovišt ě. c) 3 Vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch Územní rozvoj mimo zastav ěné území (v zastav ěném území již nejsou rezervy ani proluky) je navržen pro bydlení městské individuální, lehkou výrobu a služby, sport na plochách navazujících na stávající zástavbu a na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. V obci již i p řes rozsáhlou rodinnou výstavbu (cca 50 RD v uplynulých 10 letech) nenacházejí volné pozemky pro výstavbu (značný zájem o rodinné bydlení ve vazb ě na blízkost Loun, poloze na silnici II/246, železnici, výborné krajinné zázemí, částe čně i pracovní p říležitosti). V zastavitelném území jsou sice pro ú čely rozvoje bydlení, výroby a sportu zabírány plochy 2 nejlepších bonit zem ědělské p ůdy, žádné jiné plochy ale nejsou k dispozici i kv ůli omezení záplavového území, ÚSES. Kapacitní plocha navržených lokalit č. 1 a 2 (v 1. etap ě) činí celkem 5,12 ha) Zbývající navrženou plochu bydlení – lok. č. 4 (2,73 ha) je možno využít ve 2. etap ě až po zastav ění 75% předchozích 2 lokalit. Navržená plochy pro specifickou drobnou výrobu a služby p římo navazuje na stávající výrobní areál v obci, stejn ě jako rozší ření h řišt ě. Další nezbytn ě nutné zábory si vyžádají protipovod ňové úpravy (PPO), krajinná, vodohospodá řská díla (regenerace ramena Oh ře, z řízení 2 reten čních rybník ů. Tyto úpravy si vyžádají op ět zábor nejkvalitn ějších zem ědělských p ůd 1. a 2. třídy ochrany. Dle statistických údaj ů v období let 1950-1991 byl zaznamenán jen mírný úbytek po čtu obyvatel z 283 na 246. Sou časný po čet obyvatel činí 420, tj. za posledních 20 let nár ůst o 166 obyvatel díky rozsáhlé výstavb ě rodinných dom ů. ÚP vymezuje plochy 42 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

bydlení pro dalších cca 200 obyvatel – v 1. etap ě 150 obyvatel, ve 2. etap ě 50 obyvatel. Tyto po čty jsou maximální, po čítající s obložností 3 osoby na 1 RD a max. 1000 m 2 na 1 RD. Zastavitelné plochy pro bydlení a výrobu činí 9,63 ha což p ředstavuje nár ůst zastav ěného území cca o 19%.

D) NÁLEŽITOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z VYHLÁŠKY . 500/2006 SB., P ÍLOHA . 7 d) 1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území Z hlediska širších územních vztah ů má obec bezprost řední vazby na sousední obce Čern čice a Louny, Blšany u Loun, Vršovice, Po čed ělice, Slav ětín nad Oh ří a Velt ěže. S Čern čicem tvo ří Obora 1 sídelní celek. Návrh ÚP má vliv na koncepce rozvoje sousedních obcí vyplývajících z jejich platných či rozpracovaných územn ě plánovacích dokumentací. Systém regionální dopravy je zastoupen silnicí II/246, železni ční tratí č. 114 Lovosice - Libochovice – Louny, cyklistickou Pooherskou stezkou, z technické infrastruktury zásobováním vodou a odkanalizováním na ČOV Louny, systém ekologické stability. Na sousední obce Čern čice a Po čed ělice navazuje navržený koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Jedná se o dlouhodobý zám ěr okolních obcí Louny, Čern čice, Po čed ělice – Koštice, který byl uplatn ěn již v roce 2003 ke Studii dopravní infrastruktury – dlouhodobému programu výstavby a modernizace silnic II. a III. t řídy na území Ústeckého kraje. Jeho pot řeba je podložena aktualizací ÚAP ORP – kde je pr ůjezdná komunikace II/246 hodnocena na území vyjmenovaných obcí jako problém, hygienická a bezpe čnostní závada z hlediska četnosti pr ůjezdné dopravy, hlu čnosti a prašnosti. Jedná se tudíž o plochu nadmístního významu s dopadem na zlepšení nejen dopravní situace ale i zlepšení obytného prost ředí na území více obcí bez narušení p říznivého životního prost ředí a bude tak zajišt ěn vyvážený stav pro udržitelný rozvoj území – vyvážený stav urbanistické koncepce, uspo řádání krajiny a koncepce dopravní infrastruktury. Ze ZÚR ÚK vyplývá vymezení koridoru pro optimalizaci trati č. 114 Lovosice – Libochovice – Louny v ší řce 120 m. Koridor je po dohod ě s GŘ SŽDC vymezen t ělesem trati, za řazen do VPS pod ozna čením D2.

Na území obce je vedena Cyklostezka Oh ře, evidovaná Klubem českých turist ů pod číslem K ČT 6. Její trasa za číná v Litom ěř icích, sm ěř uje do Kadan ě a dále pak na hranici Karlovarského kraje. V zastav ěné části obce je vyzna čena po stávajících místních a ú čelových komunikacích. Návrh je up řesn ěním koridoru, vymezeného v ZÚR ÚK jako návrh C204. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů. V souladu se ZÚR ÚK vchází do řešeného území na 2 místech, ve skute čnost prochází podél pravého b řehu řeky Oh ře po k.ú. Po čed ělic, na most ě k říží řeku a p řechází do k.ú. Obory a podél řeky dál do k.ú. Kystra, pak po silnicích III. t řídy Radonice nad Oh ří, Pátek u Loun, Stradonice, Levousy, pak podél řeky sm ěr Libochovice. Je navrženo propojovací vedení 110 kV mezi rozvodnami Louny a Libochovice s cílem zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Územní plán vymezuje pro tuto stavbu územní rezervu ve form ě koridoru o ší ři 100 m /ÚR1/.

43 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora - d) 2 Vyhodnocení spln ní požadavk zadání Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce Obora, vyjád řené v cílech zlepšování dosavadního stavu, rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na zm ěnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktu ře a dostupnosti ve řejné infrastruktury

Územní plán prov ěř il sou časnou koncepci rozvoje území obce s cílem stanovení podmínek pro využití a možný rozvoj stávajícího stabilizovaného území a vymezení nových zastavitelných ploch a stanovení podmínek pro jejich využití. Základní koncepce vychází z charakteru obce a jejích vazeb na širší území a s cílem zachování kvalitního obytného a životního prost ředí.

Jsou respektovány priority územního plánování vyplývající z politiky územního rozvoje ČR (PÚR ĆR) a Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK). Rozvoj území obce Obora je zam ěř en p ředevším na rozvoj obytné funkce, dopln ěné výrobní a sportovní plochou, posílení ochrany ve řejných prostranství a zamezení nežádoucích zásah ů, které by narušovaly dosavadní stav a charakter obce a okolní krajiny. Zásadním úkolem je protipovod ňová ochrana, vodohospodá řství, krajinná funkce. Sídelní struktura a charakter obce se novým územním plánem nezm ění.

1) Urbanistická koncepce – prov ěř ení plošného a prostorového uspo řádání zastav ěného území, prov ěř ení možných zm ěn a vymezení zastavitelných ploch

Stanovení urbanistické koncepce územního rozvoje obce se odvíjí z historického vývoje sídla, z jeho geografické polohy, dopravní dostupnosti a stavu a kapacity ve řejné infrastruktury. Pro rozvoj území obce Obora je návrh územního plánu zam ěř en p ředevším na rozvoj obytných funkcí, ob čanské vybavenosti, posílení ochrany ve řejných prostranství a zamezení nežádoucích zásah ů, které by narušovaly charakter krajiny. Charakter obce, jako sídla trvalého bydlení situovaného v blízkosti m ěsta Loun se v sídelní struktu ře výrazn ě nezm ění. Je navržena urbanistickou koncepce plošného a prostorového uspo řádání celého správního území obce Obora a stanovení podmínek pro využívání zastav ěného území, zastavitelných ploch a pro ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemk ů. Nový územní plán Obora prov ěř il reálnost ploch navržených a dosud nezastav ěných z platné územn ě plánovací dokumentace a zjistil, že kapacita ploch je zcela vy čerpána. Jsou vymezeny plochy s rozdílným zp ůsobem využití v souladu vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném zn ění, v zastav ěném území, zastavitelných plochách a v nezastav ěném území a bude navržen optimální rozvoj všech funk čních složek ve správním území obce. Návrh zastavitelných ploch mimo zastav ěné území obce vychází z demografického vývoje obce a je podložen výpo čtem, založeném na kvalifikovaném odhadu vývoje po čtu obyvatel, který bude v minimu vycházet ze statistických ukazatel ů 15 po sob ě následujících let. Délku výpo čtového období, po čet obyvatel jednoho rodinného domu a plochu pro jeden rodinný d ům v rámci dále stanovených limit ů je zvolen projektantem a řádn ě zd ůvodn ěn. Urbanistická koncepce ÚP Obora vychází p ředevším z poznání stavu a vývoje krajiny a sídelní struktury a snahy zajistit jejich vyvážený další rozvoj, tzn. mimo jiné jednozna čně vymezit hranice mezi zastav ěným resp. zastavitelným územím a volnou krajinou s cílem zajišt ění její ochrany p řed negativními urbaniza čními vlivy. Urbanistická koncepce je zam ěř ena na vytvo ření kompaktního urbanistického celku sídla Obora provázaného vazbami kompozi čními, komunika čními a zelení. Stávající funk ční struktura sídla je zachována a je dopln ěna novými rozvojovými plochami s funkcí bydlení, výroby, sportu. Prioritou je i zachování a regenerace, revitalizace historických

44 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

částí obce, stávajícího bytového a nebytového fondu, urbanistické struktury, historických a architektonických hodnot. Územní rozvoj je navržen p řevážn ě formou individuálního bydlení, sportu a částe čně i s rozvojem drobné výroby. Z hlediska krajiná řského a vodohospodá řského je d ůležitá regenerace slepého ramene řeky Oh ře, která je sou částí návrhu a návrh 2 nových rybník ů. Dalším významným prvkem je protipovod ňová ochrana v obci Obora. Návrh respektuje studii proveditelnosti protipovod ňová opat ření v obci Obora zpracovanou spole čností Aquatest, na základ ě objednávky Povodí Oh ře s. p. Cílem studie je návrh jednotlivých protipovod ňových opat ření tak, aby byla zajišt ěna ochrana obce Obora p řed kombinací povodní na Oh ři a na Smolnickém potoce v souladu s Plánem oblasti povodí Oh ře a dolního Labe. . V územním plánu Obora jsou vymezeny :

● Hranice řešeného území obce – je respektována hranice katastrálního území Obora. ● Hranice zastav ěného území je vymezena dle skute čného stavu v území zjišt ěného k datu zpracování návrhu územního plánu v souladu s § 58 stavebního zákona, datum je uveden v textové a grafické části ve všech výkresech, ve kterých se bude hranice zastav ěného území vyskytovat, ● Návrh zastavitelných ploch a jejich pot řebnost vychází ze sou časných demografických podmínek a zájmu vlastník ů pozemk ů o výstavbu, z rozboru dosud nezastav ěných ploch vymezených platnou územn ě plánovací dokumentací a z prov ěř ení nových zám ěrů zjišt ěných pr ůzkumem. Vyhodnocení pot řeby zastavitelných ploch pro bydlení je doloženo odborným odhadem pot řeby. P ři navrhování nových ploch je respektováno na řízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací a p řílohy zákona č. 201/2012 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. ● Je vymezena zastavitelná plocha výroby v návaznosti na stávající plochu výroby plastových krytin Eureko. ● Zahrádky a možnost jejího rozší ření na východní stranu Smolnického potoka mimo záplavové území není navrženo. Pro stávající stavby jsou stanoveny podmínky jejich využití pro údržbu, případné dostavby a rozši řování s uvedením max. vým ěry a p řestavby ● Je navržena plocha pro sportovní aktivity rozší řením stávající. ● Pro zastavitelné plochy je navrženo dopln ění technické infrastruktury a dopravní vybavenosti. ● Územní plán respektuje urbanistickou strukturu obce, vymezuje ve řejná prostranství a plochy ve řejné zelen ě v zastav ěném území. Zele ň komunikací je již realizována a ochranná zele ň výrobních ploch bude sou částí t ěchto ploch. ● V návrhu územního plánu jsou respektovány a vyzna čeny zapsané kulturní památky a výstavba v jejich sousedství není navrhována. V návrhu územního plánu jsou navržena opat ření k zachování kvalitní místní architektury. ● Pozemky v nov ě navrhovaných zastavitelných plochách pro individuální rodinnou zástavbu jsou plošn ě omezeny na vým ěru maximáln ě 1200 m 2 a je stanoveno % jejich zastavitelnosti. Je up řednost ňována zástavba pozemk ů navazujících na zastav ěné území na p ůdách s nižší bonitou. V případ ě pozemk ů s vyšší bonitou je řádn ě zd ůvodn ěna jejich pot řebnost pro rozvoj. Podmínky pro novou výstavbu jsou stanoveny tak, aby nebyla narušena p ůvodní harmonická zástavba a uspo řádání obce. ● Pro umís ťování staveb v nezastav ěném území (§ 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb.) jsou vymezeny podmínky pro jeho možné funk ční využití se stanovením plošných, prostorových regulativ ů. V nezastav ěném území je preferováno jeho využití p ředevším ve ve řejném zájmu. ● V zastav ěném, zastavitelném a nezastav ěném území jsou vymezeny plochy s rozdílným zp ůsobem využití podle §§ 4 - 19 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání 45 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

území, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Jsou vymezeny plochy bydlení, rekreace, ob čanského vybavení, ve řejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury, výroby a plochy vodní, zem ědělské, lesní a p řírodní. Jsou stanoveny podmínky pro hlavní, p řípustné a nep řípustné funk ční využití a základní podmínky plošného a prostorového uspo řádání, charakteru a struktury zástavby, rozmezí vým ěry stavebních pozemků a intenzity jejich využití. Podmínky jsou navrženy s cílem zachování urbanistické a architektonické struktury obce a s požadavkem na respektování dominant obce a m ěř ítka stávající zástavby. ● Návrh zastavitelných ploch respektuje zásady ochrany zem ědělského p ůdního fondu ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě ZPF s cílem nenarušovat organizaci zem ědělského využití ploch, hydrologických a odtokových pom ěrů v území a sít ě zem ědělských ú čelových komunikací. Zábor nejkvalitn ějších p ůd je řádn ě od ůvodn ěn

2) Koncepce ve ejné infrastruktury – prov ení uspo ádání ve ejné infrastruktury a možnosti jejích zm n

Ve řejná infrastruktura je člen ěna v souladu s §2 odst.(1) písm.k) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) na dopravní a technickou infrastrukturu, občanskou vybavenost a ve řejné prostranství. Územní plán navrhuje koncepci ve řejné infrastruktury pro celé správní území, plochy stávající a nov ě navržené v četn ě vymezení ochranných a bezpe čnostních pásem.

Doprava: Je prov ěř ena stabilizace komunika čního systému pro motorovou a nemotorovou dopravu v celém řešeném území. V zastav ěném území je prov ěř ena pot řeba vymezení parkovacích ploch v návaznosti na plochy ve řejných prostranství a ob čanské vybavenosti. Dopravní napojení nových zastavitelných ploch navazuje na stávající systém místních komunikací s minimálním dopadem v nezastav ěném území. Je prov ěř ena možnost vymíst ění komunikace II/246 Louny – Libochovice mimo zastav ěné území obce s návazností na plánovaný obchvat obce Po čed ělice. Koridor pro trasu p řeložky je vymezen jako navrhovaný - koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Je prov ěř ena sí ť polních cest a jejich p řípadné rozší ření v souladu s koncepcí uspo řádání krajiny a s cílem zp řístupnit krajinu pro turistiku, cykloturistiku a rekrea ční využití, s minimálním negativním vlivem na p řírodní hodnoty a funkce krajiny.

Energetika a spoje : Návrh územního plánu Obora je navržena energetická koncepci p ři respektování ochranných pásem vedení elektrické energie, plynovod ů a telekomunikací s cílem umožnit v zastavitelných plochách využití elekt řiny a plynu pro vytáp ění. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15.7.2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území. Je vymezena územní rezerva pro koridor zdvojení ropovodu Družba v úseku DV1 centrální tankovišt ě ropy (CTR) Nelahozeves – Litvínov stanovený v ZÚR ÚK. Plochy pro umis ťování fotovoltaických a v ětrných elektráren nejsou v území navrhovány. Umís ťování fotovoltaických panel ů je umožn ěno na st řechách staveb. Je navrženo propojovací vedení 110 kV mezi rozvodnami Louny a Libochovice s cílem zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Územní plán vymezuje pro tuto stavbu územní rezervu ve form ě koridoru o ší ři 100 m /ÚR1/.

46 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Vodní hospodá řství : Pro řešení návrhu územního plánu je prov ěř ena využitelnost Studie proveditelnosti protipovod ňového opat ření Obora (zpracovaná AQUATEST a.s. Most 2012). Je navržena koncepce vodofikace nových zastavitelných ploch v četn ě zajišt ění požární vody a likvidace splaškových vod z nov ě navržených ploch napojením na systém stávajících kanaliza čních řad ů. Koncepce likvidace srážkových vod je navržena s cílem p řednostního zasakování srážek v míst ě spadu. Jsou respektována ochranná pásma vodovodních a kanaliza čních řad ů..

Nakládání s odpady : je navržena koncepce a zp ůsob nakládání s odpady, v četn ě prov ěř ení možnosti vybudování sb rného místa pro sb r velkoobjemných a nebezpe ných odpad . V ÚP je vyzna ena stará erná skládka mezi h bitovem a areálem spole nosti Transgas.

Ob čanská vybavenost: Jsou vymezeny plochy stávající ob čanské vybavenosti pro kulturu, rekrea ční sport, ve řejnou správu a plochy ve řejných prostranství a prov ěř ena pot řeba nových ploch s minimálním vlivem na přírodní hodnoty, funkci krajiny a krajinný ráz.

Ve řejná prostranství: Jsou vymezeny plochy stávajících ve řejných prostranství, pot řeba vymezení nových ploch ve řejných prostranství v nových zastavitelných plochách je sou částí následných dokumentací.

3) Koncepce uspo řádání krajiny – prov ěř ení plošného a prostorového uspo řádání nezastav ěného území, prov ěř ení možných zm ěn, prov ěř ení, ve kterých plochách je vhodné vylou čit umís ťování staveb, za řízení a jiných opat ření pro ú čely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona

● Územní plán navrhuje koncepci uspo řádání krajiny s cílem ochrany a uchování stávajících přírodních a krajinných hodnot, p řírodních funkcí krajiny a navrhne obnovu jejich narušených částí ● V území je respektována evropsky významná lokalita (EVL) Oh ře a prvky regionálního a nadregionálního USES - regionální biocentra (RBC) 1513, 1514 a nadregionální biokoridory (NRBK) K 20 a K 21. ● Je respektován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ze ZUR ÚK a dopln ěn o prvky lokálního ÚSES. Biocentra a biokoridory jsou za řazeny do ploch p řírodních s cílem zajistit uchování a reprodukci p řírodního bohatství, p říznivé p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny a vytvo řeni základ ů pro mnohostranné využívání krajiny. ● Návrhem ÚP jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zachování a obnovu p řírodní rozmanitosti, ekologické stability a polyfunk čního využívání krajiny. Návrhem je zajišt ěna migra ční prostupnost krajiny pro organismy v zem ědělských plochách vložením lokálních prvk ů ÚSES, je respektována nezastavitelnost okolí vodních tok ů pro zajišt ění jejich funkce jako významného krajinného prvku a migra čního prostoru, jsou minimalizovány technické zásahy do krajiny a p ři návrhu opat ření p řed povodn ěmi jsou preferovány opat ření blízká p řírod ě. ● Návrh ÚP respektuje lokality s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů - Dolní tok Smolnického potoka i v zastav ěném území obce Obora (biotop vážky klínatky rohaté), Lužní les „Loužek“ z v ětší části za člen ěn do RBC 1514 (výskyt kostivalu českého a žebratky bahenní), vodní tok Oh ře na hranici s k.ú. Po čed ělice (výskyt raka říčního) a objekt stávající dr ůbežárny na hranici s k.ú. Černice (hnízdišt ě sý čka).

47 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

● Pro řešení územního plánu byla prov ěř ena využitelnost Studie proveditelnosti protipovod ňového opat ření Obora (zpracovaná AQUATEST a.s. Most 2012). Koncepce uspo řádání krajiny navrhuje a vymezuje plochy v zastav ěném a nezastavěném území, plochy zem ědělské, lesní, vodní a vodohospodá řské, územní systém ekologické stability a systém sídelní zelen ě. Plošné a prostorové regulativy jsou navrženy s ohledem na podmínky ochrany krajinného rázu. ● Byl zohledn ěn plán Komplexních pozemkových úprav pro katastrální území Obora (zpracovaný Agrolesprojektem Teplice s.r.o. 2005) a stanovena možnost pro realizaci pozemkových úprav a spole čných za řízení - budování ú čelových komunikací ke zp řístupn ění pozemk ů, protierozních opat ření pro ochranu p ůdního fondu a vodohospodá řských opat ření. ● Návrh územního plánu prov ěř il, ve kterých plochách nezastav ěného území je vhodné vylou čit umís ťování staveb, za řízení a jiných opat ření pro ú čely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. Nic nevylu čovat ● V zastav ěném území jsou vymezeny nezastavitelné plochy. ● V návrhu územního plánu jsou vymezena místa krajinného rázu, se stanovením jejich charakteristiky a podmínek prostorového uspo řádání. ● Na lesních pozemcích jsou vymezeny podmínky pro hlavní, p řípustné a nep řípustné využití a zásady prostorové regulace - zákaz oplocování pozemk ů, terénních úprav a umis ťování staveb. ● V území je respektováno CHLÚ Kystra č. 10900002 – výhradní ložisko vápence. ● Územní plán je zpracován v souladu se zásadami ochrany zem ědělského p ůdního fondu dle zákona č. 334/1992 Sb. a pro navrhovanou novou výstavbu je zpracováno vyhodnocení trvalého záboru ZPF a PUPFL podle p říl. č. 3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochran ě p ůdního fondu a Spole čného metodického doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a p ůdního prost ředí MŽP z července 2011. Vyhodnocení záboru je zpracováno z hlediska ovlivn ění hydrologických a odtokových pom ěrů v území. Návrhy jednotlivých lokalit zábor ů zem ědělské p ůdy jsou v tabulkové a textové části zem ědělské p řílohy zpracovány a bilancovány, jak v zastav ěném území, tak mimo zastav ěné území. Je vyhodnoceno dot čení pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa. b) Požadavky na vymezení ploch a koridor ů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prov ěř it

V návrhu územního plánu Obora je prov ěř eno vymezení územní rezervy, ne návrhu, pro DVR1 - koridor zdvojení ropovodu Družba v úseku DV1 centrální tankovišt ě ropy (CTR) Nelahozeves – Litvínov v ší řce 600 m, území Obory se dotýká pouze okrajov ě. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15. 7. 2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území. c) Požadavky na prov ěř ení vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření a asanaci, pro které bude možné uplatnit vyvlastn ění. nebo p ředkupní právo

Sou částí návrhu územního plánu Obora je návrh ve řejn ě prosp ěšných staveb a opat ření. Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby jsou vymezeny trasy nových inženýrských sítí a dopravních staveb do nových rozvojových ploch. Jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření jsou vymezeny plochy pro nefunk ční prvky ÚSES k založení a plochy pro p řípadná protipovod ňová opat ření. Ze ZÚR ÚK je vymezena VPS Z5 – pro koridor železni ční trati č. 114 Lovosice-Libochovice- Louny v ší ři 120m, v ÚP je up řesn ěn jako VPS D2 v trase (t ělese) trati. Jako VPO ze ZÚR ÚK

48 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora - bude v území vymezen nadregionální biokoridor NRBK K21 (T) Oblík,Raná – Pochvalovská strá ň v souladu s metodikou pro ÚSES. d) Požadavky na prov ěř ení vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude rozhodování o zm ěnách v území podmín ěno vydáním regula čního plánu, zpracováním územní studie nebo uzav řením dohody o parcelaci

Regula ční plán nebude zpracován. Pot řeba zpracování územní studie k prov ěř ení zastavitelnosti území vyplyne z pot řeby u zastavitelných ploch nad 2 ha, tato studie z hlediska konfigurace ploch č. 2 a č. 4 není požadována. e) Požadavky na zpracování variant řešení

Varianty nejsou zpracovány f) Požadavky na uspo řádání obsahu návrhu územního plánu a na uspo řádání obsahu jeho od ůvodn ění v četn ě m ěř ítek výkres ů a po čtu vyhotovení

Návrh územního plánu Obora je zpracován na podklad ě katastrální mapy. Návrh územního plánu a jeho od ůvodn ění je zpracováno digitáln ě ve formátu ESRI v sou řadnicovém systému S-JTSK a předáno 2x na CD a v tišt ěné verzi, návrh pro projednání podle § 50 ve 2 vyhotoveních a výsledný návrh ve 4 vyhotoveních - textová a grafická část v rozsahu dle p řílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Data jsou strukturována dle datového modelu KÚ ÚK a grafická část respektuje symboliku a vizualizaci jev ů.

O. 1 Textová část územního plánu Obora bude obsahovat: Údaje o vymezení zastav ěného území, základní koncepci rozvoje a ochrany území, urbanistickou koncepci v četn ě vymezení zastavitelných ploch a systému ve řejné zelen ě, koncepci ve řejné infrastruktury a uspo řádání krajiny, stanovení podmínek pro využití ploch s vazbou na §18 odst. 5, vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb a opat ření, vymezení ploch a koridor ů územních rezerv a vymezení ploch, ve kterých je zm ěna jejich využití podmín ěna zpracováním územní studie. o.2 Textová část od ůvodn ění územního plánu Obora bude obsahovat : Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů, soulad návrhu územního plánu a konkrétní vyhodnocení navrženého řešení s PÚR ČR 2008 a ZÚR ÚK, v četn ě zd ůvodn ění, jak jsou napl ňovány jednotlivé kapitoly, priority, úkoly a díl čí kroky, které se řešeného území týkají. Je vyhodnocen soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a stanovisky dot čených orgán ů podle zvláštních právních p ředpis ů, vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch, vyhodnocení spln ění požadavk ů zadání a vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrženého řešení na ZPF a PUPFL. Vyhodnocení záboru je zpracováno z hlediska ovlivn ění hydrologických a odtokových pom ěrů v území.

o.3 Grafická část územního plánu - základní

Výkres základního člen ění 1 : 5 000 Hlavní výkres v četn ě dopravy a uspo řádání krajiny 1 : 5 000 Výkresy technické infrastruktury 1 : 5 000 49 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb a opat ření 1 : 5 000

o.4 Grafická část od ůvodn ění územního plánu:

Koordina ční výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztah 1 : 50 000 Výkres p ředpokládaných zábor ů ZPF 1 : 5 000

g) Požadavky na vyhodnocení p ředpokládaných vliv ů územního plánu Obora na udržitelný rozvoj území

1) Požadavky pro území obce Obora vyplývajících z politiky územního rozvoje (PÚR ČR 2008)

Závazným podkladem pro územní plán Obora je politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008) schválená usnes. č. 929 V ČR ze dne 20. 7. 2009. Návrh územního plánu Obora bude respektovat níže uvedené priority z vybraných kapitol:

Kapitola 2: Republikové priority územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území. (14) Ve ve řejném zájmu jsou chrán ěny a rozvíjeny p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území, včetn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. Je zachován ráz urbanistické struktury území a míst zvláštního zájmu s cílem ochrany a obnovy krajiny intenzivn ě zem ědělsky využívané. Ochrana území je provázána s pot řebami ekonomického a sociálního rozvoje, v souladu s principy udržitelného rozvoje. (16) Zp ůsob využití území je řešen komplexn ě s požadavkem na zvýšení kvality života obyvatel a hospodá řského rozvoje obce. (17) V území jsou vytvo řeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj nerušící výroby a služeb a pro vytvo ření pracovních p říležitostí. (19) Jsou stanoveny p ředpoklady pro polyfunk ční využívání zem ědělských areál ů a ploch, navrženo hospodárné využití zastav ěného území s cílem zachování ve řejné zelen ě. (20) Rozvojové zám ěry, které mohou významn ě ovlivnit charakter krajiny jsou umíst ěny do nejmén ě konfliktních lokalit. Jsou vytvo řeny územní podmínky pro zvýšení a udržení ekologické stability krajiny a stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na charakter a typ krajiny. (22) Jsou vytvo řeny podmínky pro rozvoj a využití území pro r ůzné formy cestovního ruchu, p ři zachování a rozvoji hodnot území. Je navrženo propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umož ňují celoro ční využití pro r ůzné formy turistiky. (23) Jsou navrženy podmínky pro lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na zachování a rozvoj prostupnosti krajiny. (25) Jsou vtvo řeny podmínky pro ochranu území a obyvatelstva p řed potenciálními riziky v území – protipovod ňová opat ření, s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod. V zastav ěném území a zastavitelných plochách jsou stanoveny podmínky pro likvidaci deš ťových vod. (30) Technická infrastruktura je navržena s cílem spln ění požadavk ů na kvalitu života v sou časnosti i v budoucnosti. (31) Nejsou vymezeny samostatné plochy pro výrobu energie z obnovitelných zdroj ů – plochy pro fotovoltaické panely. Kapitola 6: Koridory technické infrastruktury- elektroenergetika (162) DV1 – je respektován koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba v úseku DV1 centrální tankovišt ě ropy (CTR) Nelahozeves – Litvínov. Koridor je na základ ě stanoviska MERO a.s. z 15. 7. 2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení, prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž 50 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

2) Požadavky vyplývajících pro území obce Obora ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK)

Územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem pro území obce Obora jsou Zásady územního rozvoje ÚK(ZÚR ÚK), vydané zastupitelstvem kraje dne 5. 10. 2011, č. usnesení 23/252/2011 a účinnosti nabyly dne 20. 10. 2011. Návrh územního plánu Obora bude respektovat požadavky ze ZÚR ÚK a komplexn ě vyhodnotí soulad návrhu územního plánu s následujícími kapitolami ze ZÚR ÚK

Kap. 1. Priority územního plánování Ústeckého kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území obce Obora

1. Jsou vtvo řeny podmínky pro vyvážený vztah p říznivého životního prost ředí, hospodá řského rozvoje a soudržnosti obyvatel obce. 2. Jsou respektovány limity rozvoje pro všechny činnosti v území. 5. jsou chrán ěny p řírodní hodnoty území – významné krajinné prvky VKP (lesy, vodní plochy a toky a nivy vodních tok ů) 8. Jsou vtvo řeny podmínky pro rozvoj ekonomické základny, plochy výroby jsou ur čeny pro nerušící výrobu, skladování a služby 11. Je navržena revitalizace areál ů výroby s cílem dodržet funk ční a urbanistickou celistvost obce 43. Pro zajišt ění stabilizace, rozvoj osídlení a podporu drobného podnikání jsou navrženy zastavitelné plochy bydlení 44. Jsou respektovány zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku a vyzna čeno zájmové území AČR, objektu Lažany. 46. Územní plán je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a provád ěcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném zn ění. Kap. 2. Vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu

2.2., 2.4 Obec Obora je sou částí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 – ŽATECKO, LOUNSKO a rozvojové osy nadmístního významu NOS1 - LOUNY-CHOMUTOV-HRANICE ČR/SRN – úkoly pro územní plánování pro oblast a osu

● V širších vztazích je respektována trasa pro zkapacitn ění silnice I/7 na R7 ● Návrh územního plánu chrání krajiná řské, urbanistické a architektonické hodnoty, které vytvá řejí charakteristické znaky území.

Kap. 4. Vymezení ploch a koridor ve ejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv nadmístního významu z PÚR 2008

4.3.1.Elektroenergetika V návrhu ÚP je vymezena územní rezerva DVR1 pro koridor zdvojení ropovodu Družba v úseku DV1 centrální tankovišt ě ropy (CTR) Nelahozeves – Litvínov v ší řce 600 m, území Obory se dotýká pouze okrajov ě. Koridor je na základ ě stanoviska MERO. a.s. z 15. 7. 2013 k ÚP Chožov zp řesn ěn na ší ři 200m tj. 100 m na každou stranu od osy stávajícího vedení,

51 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

prochází v řešeném území po levém b řehu řeky Oh ře, jejíž pravý břeh tvo ří hranici katastrálního území Obora – koridor nezasáhne do řešeného území.

4.2.2 Železni ní doprava nadmístního významu V návrhu ÚP je vymezen koridor železni ční trati č. 114 Lovosice-Libochovice-Louny v ší řce 120 m, navržený pro optimalizaci na rychlost 90km/hod, koridor je vymezen pro ve řejn ě prosp ěšnou stavbu VPS – Z5 po dohod ě s GŘ SŽDC vymezen v trase (tělesem) trati.

4.2.3. Cyklistická doprava V návrhu ÚP je koridor pro cyklostezku Oh ře, sledovaný v ZÚR ÚK jako rezervní C204 v ší řce 20 m veden mimo řešené území. V úseku řešeného území je západní část koridoru již ve stavu, východní část je navržena po stávajících polních cestách bez územních nárok ů. V souladu se ZÚR ÚK vchází do řešeného území na 2 místech, ve skute čnost prochází podél pravého b řehu řeky Oh ře po k.ú. Po čed ělic, na most ě k říží řeku a p řechází do k.ú. Obory a podél řeky dál do k.ú. Kystra, pak po silnicích III. t řídy Radonice nad Oh ří, Pátek u Loun, Stradonice, Levousy, pak podél řeky sm ěr Libochovice.

Kap. 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny Území obce Obora je sou částí krajinného celku KC13 - Severo eské nížiny a pánve . Pro krajinný celek jsou stanoveny cílové charakteristiky krajiny a k jejich napl ňování jsou v ZÚR ÚK stanoveny díl čí kroky, které jsou v návrhu ÚP Obora respektovány a v textové části od ůvodn ění vyhodnoceny. Je respektováno tradi ční zem ědělství, realizace opat ření k obnov ě ekologické rovnováhy, stabilizace venkovského osídlení, navrhování výrobních činnosti bez negativního vlivu na krajinu a krajinný ráz území.

.Kap. 7. Vymezení VPS a VPO, pro které lze práva k pozemk m vyvlastnit 7.1. VPS – železni ční doprava VPS – Z5 je vymezen koridor železni ční trati č.114 Lovosice-Libochovice-Louny v ší ři 120m, navržený pro optimalizaci na rychlost 90km/hod. Koridor je po dohod ě s GŘ SŽDC vymezen tělesem trati, za řazen do VPS pod ozna čením D2. 7.2. VPO – v území je vymezen NRBK K21 (T) Oblík,Raná – Pochvalovská strá ň v ší ři dle metodiky pro zpracování ÚSES (tj. min.40m). NRBK K21 je v území up řesn ěn na požadovanou ší ři a veden uvnit ř koridoru ur čeného pro vymezení NRBK dle ZÚR ÚK. Úkol vyplývající ze ZÚR ÚK je tím spln ěn.

V návrhu územního plánu Obora jsou prov ěř eny vzájemné vazby s územn ě plánovací dokumentací sousedních obcí - Blšany u Loun, Čern čice, Vršovice, Po čed ělice, Slav ětín nad Oh ří a Velt ěže. Jsou prov ěř eny p ředevším vazby na systém regionální dopravy, technické infrastruktury a systém ekologické stability

3) Požadavky vyplývajících z územn ě analytických podklad ů, z problém ů ur čených k řešení v územn ě plánovací dokumentaci a z dopl ňujících pr ůzkum ů a rozbor ů

Návrh územního plánu Obora respektuje vstupní limity využití území z ÚAP ÚK a ÚAP ORP Louny a hlavní zám ěry z ÚAO s dopadem do řešeného území. P ři stanovení využití ploch vychází ze zjišt ěného skute čného stavu a v zastav ěném a nezastav ěném území a zastavitelných plochách jsou vymezeny plochy s rozdílným zp ůsobem využití.

52 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Limity p řírodní ● ochrana zem ědělské p ůdy: I a II t řídy ochrany, lesy a realizované investice do p ůdy ● záplavové území Oh ře Q100, aktivní zóna záplavy, území zvláštní povodně ochrana přírody a krajiny: - prvky regionálních a nadregionálních ÚSES - NRBK K20 (Oh ře) - funk ční a NRBK K21 k založení, funk ční RBC 1513 Čern čice, a RBC 1514 Loužek a prvky místního ÚSES. ● komplexní pozemkové úpravy schválené 22. 12. 2005

Limity dopravy a technické infrastruktury ● Silnice II/246 Louky-Koštice-Libochovice ● železni ční tra ť č. 114 Lovosice-Libochovice-Louny ● zájmové území A ČR – ochranné pásmo radioloka čního stanovišt ě vojenského objektu (radaru) Lažany u Chomutova ● ochranná a bezpe čnostní pásma technické infrastruktury dle zvláštních právních p ředpis ů: vodovodní řady, kanaliza ční řady, elektrické a plynové vedení, trafostanice, spojová vedení, ● ropovod Družba v úseku DV1 centrální tankovišt ě ropy (CTR) Nelahozeves – Litvínov

Limity kulturní: ● území s archeologickými nálezy ● nemovité kulturní památky

Hlavní zám ěry vyplývající z ÚAP s dopadem na řešené území: ● budou vymezeny prvky nadregionálního, regionálního a místního systému ekologické stability (ÚSES) k založení ● bude vymezena územní rezerva pro koridor ropovodu Družba ● územní plán komplexn ě vyhodnotí d ůsledky řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

4) Další požadavky obce, požadavky z projednání s dot čenými orgány a ve řejností

● Je vyzna čeno ochranné pásmo kolem h řbitova v četn ě uvedení regulativ ů činností v OP. ● Koncepce vodního hospodá řství pro nové zastavitelné plochy je řešena v četn ě zajišt ění požární vody. ● V záplavovém území nejsou vymezovány zastavitelné plochy a umis ťovány stavby trvalého charakteru. ● Územní plán respektuje podmínky ochranného pásma radioloka čního stanovišt ě vojenského objektu Lažany. ● Územní plán v maximální možné mí ře a v závislosti na místních podmínkách chrání kvalitní zem ědělské p ůdy a lesní porosty. U zastavitelných ploch umís ťovaných na pozemcích s kvalitou ZPF 1 a 2 t řídy je řádn ě zd ůvodn ěna jejich pot řebnost pro rozvoj obce. ● Jsou stanoveny podmínky p řípustného využití výrobních ploch tak, aby byla zajišt ěna ochrana navazujících ploch bydlení. ● Jsou respektovány požadavky zákona 268/2000Sb. o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. ● S ohledem na základní koncepci rozvoje území obce Obora, která je zam ěř ena na rozvoj funkce obytné, rozvoj a stabilizaci ob čanské vybavenosti – komer ční za řízení malá a st řední, stabilizaci ve řejných prostranství a ochranu krajiny se nep ředpokládá nutnost komplexního posouzení územního plánu Obora z hlediska vliv ů na životní prost ředí - SEA.

53 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Charakter obce, jako sídla trvalého bydlení se v sídelní struktu ře nem ění a rozvojové zám ěry, které se týkají rozvoje bydlení negativn ě neovlivní zásah do životního prost ředí, ekologické stability krajiny, krajinného rázu a udržitelného rozvoje území. Návrhem územního plánu nebudou do území umís ťovány zám ěry podléhají posouzení. d) 3 Vý čet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od ůvodn ěním pot řeby jejich vymezení Na sousední obce Čern čice a Po čed ělice navazuje navržený koridor v ší řce 50 m pro dlouhodob ě plánovanou p řeložku silnice II/246. Jedná se o dlouhodobý zám ěr okolních obcí Louny, Čern čice, Po čed ělice – Koštice, který byl uplatn ěn již v roce 2003 ke Studii dopravní infrastruktury – dlouhodobému programu výstavby a modernizace silnic II. a III. třídy na území Ústeckého kraje. Jeho pot řeba je podložena aktualizací ÚAP ORP – kde je pr ůjezdná komunikace II/246 hodnocena na území vyjmenovaných obcí jako problém, hygienická a bezpe čnostní závada z hlediska četnosti pr ůjezdné dopravy, hlu čnosti a prašnosti. Jedná se tudíž o plochu nadmístního významu s dopadem na zlepšení nejen dopravní situace ale i zlepšení obytného prost ředí na území více obcí bez narušení příznivého životního prost ředí a bude tak zajišt ěn vyvážený stav pro udržitelný rozvoj území – vyvážený stav urbanistické koncepce, uspo řádání krajiny a koncepce dopravní infrastruktury.

Územn ě analytické podklady ÚK a ORP Louny obsahují zám ěr a.s. ČEZ-distribuce postavit dvojité propojovací vedení o nap ěť ové hladin ě 110 kV mezi rozvodnami Louny a Libochovice s cílem zvýšení spolehlivosti a bezpe čnosti vyšší distribu ční soustavy. Územní plán vymezuje pro tuto stavbu územní rezervu ve form ě koridoru o ší ři 100 m /ÚR1/.

54 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

55 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora - d) 4 Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem d lský p dní fond (dle p říl. Č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochran ě p ůdního fondu a Spole čného metodického doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a p ůdního prost ředí MŽP z července 2011.)

OSNOVA:

1. ÚDAJE O POZEMCÍCH DOT ČENÉ P ŮDY, 1.1. Celkový rozsah ploch ur čených k rozvoji obce a pro krajinnou zele ň, 1.2. Podíl ZPF v plochách ur čených k rozvoji obce a pro krajinnou zele ň, 1.3. Údaje o druhu pozemk ů ZPF ur čených k zástavb ě a pro krajinnou zele ň, 1.4. Údaje o za řazení zem ědělské p ůdy do BPEJ, t říd ě ochrany ZPF, 2. ÚDAJE O USKUTE ČNĚNÝCH INVESTICÍCH DO P ŮDY, 3. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH ZEM ĚDĚLSKÉ VÝROBY, 4. ÚDAJE O USPO ŘÁDÁNÍ ZPF V ÚZEMÍ, ÚSES, CHKO, 5. HRANICE ÚZEMNÍCH OBVOD Ů A KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ, 6. ZD ŮVODN ĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ, 7. HRANICE ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A POZEMKOVÁ DRŽBA, 8. PROTIEROZNÍ OCHRANA,

56 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

1. ÚDAJE O POZEMCÍCH DOT ENÉ P DY

REKAPITULACE: celková vým ra rozvojových ploch: 34,0633 ha z toho: -pro p řeložku silnice II/246 13,0618 ha -zele ň p řírodní (zbytkové plochy u PPO, navržených rybník ů 2,5233 ha vým ra ZPF podléhající vyhodnocení: 29,3456 ha z toho: -pro p řeložku silnice II/246 11,7854 ha -zábor ZPF uvnit ř zastav ěného území (rybník): 0,3128 ha -zele ň p řírodní (zbytkové plochy u PPO, navržených rybník ů 2,3532 ha vým ěra p ůd I. t ř. ochrany 14,0965 ha z toho -pro p řeložku silnice II/246 8,4767 ha -pro zbytkové plochy 0,6768 ha vým ěra p ůd II. t ř. ochrany 13,5531 ha z toho - pro p řeložku silnice II/246 3,2189 ha -pro zbytkové plochy 1,4657 ha vým ěra záboru PUPFL: 0,2020 ha

1.1. Celkový rozsah ploch ur ených k rozvoji obcí Pro rozvoj obce a p řeložku komunikace II/246 je navrhována plocha celkové vým ěry 34,0633 ha. Tato plocha zahrnuje zem ědělské i nezem ědělské pozemky ležící vn ě nebo uvnit ř zastav ěného území. Zem ědělské pozemky ur čené pro bydlení, ležící uvnit ř zastav ěného území, a pozemky uvnit ř zastav ěného území do 2000m 2, dle Spole čného metodického doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a p ůdního prost ředí MŽP červen 2011, nepodléhají vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů řešení na ZPF.

1.2. Podíl ZPF v plochách ur ených k rozvoji obcí K záboru ZPF vy čísleném dle „Spole čného metodického doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a p ůdního prost ředí MŽP z července 2011“ je navrhováno 29,3456 ha. Při akceptování uvedených Zásad řešení záboru ZPF je uvnit zastav ného území navrhována ást (0,3128ha) rozvojové plochy 18 rybník

Podrobné údaje p řináší p řiložené tabulky zpracované dle „Spole čného metodického doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a p ůdního prost ředí MŽP z července 2011.“ 57 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Tabulka „Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem d lský p dní fond“

Katastrální území: OBORA

Celkový Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle t ¢ íd ochrany(ha)

¤ íslo Zp ¦ sob využití plochy zábor ZPF (ha) Investice do ¦ lokality (ha) orná p ¦ da chmelnice vinice zahrady ovocné trvalé I. II. III. IV. V. p dy (ha) sady travní porosty

1 Plochy bydlení 1,7273 1,7273 0 0 0 0 0 0,5464 1,1809 0 0 0 0

2 Plochy bydlení 3,3675 3,3675 0 0 0 0 0 0 3,1469 0 0,2206 0 0

3 Plochy bydlení 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4 Plochy bydlení 2,3386 2,3386 0 0 0 0 0 0 2,2966 0 0,0420 0 0

Plochy bydlení celkem: 7,4334 7,4334 0 0 0 0 0 0,5464 6,6244 0 0,2626 0 0

Plochy ob ¥ anského vybavení 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

- t¡ lovýchova, sport

Plochy ob ¥ anského vybavení celkem: 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

10 Plochy dopravní infrastruktury 0,3037 0,3037 0 0 0 0 0 0 0,1911 0 0,1126 0 0

20 Plochy dopravní infrastruktury 11,7854 10,8479 0,6204 0 0 0 0,3171 8,4767 3,0278 0,0117 0,2692 0 0

Plochy dopravní infrastruktury celkem: 12,0891 11,1516 0,6204 0 0 0 0,3171 8,4767 3,2189 0,0117 0,3818 0 0

5 Plochy smíšené výrobní 1,6659 1,6659 0 0 0 0 0 0 0,8367 0 0,8292 0 0

Plochy smíšené výrobní celkem: 1,6659 1,6659 0 0 0 0 0 0 0,8367 0 0,8292 0 0

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 8 0,0011 0,0011 0 0 0 0 0 0,0011 0 0 0 0 0

Objekt protipovod § ové ochrany

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 9 0,7081 0,5681 0,1238 0 0 0 0,0162 0,4715 0,2366 0 0 0 0

Objekt protipovod § ové ochrany

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 11 1,7785 1,0840 0,2764 0 0 0 0,4181 0,8892 0,8893 0 0 0 0,1336

Objekt protipovod § ové ochrany

58 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Celkový Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle t ¢ íd ochrany(ha)

¤ íslo Zp ¦ sob využití plochy zábor ZPF (ha) Investice do ¦ lokality (ha) orná p ¦ da chmelnice vinice zahrady ovocné trvalé I. II. III. IV. V. p dy (ha) sady travní porosty

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 12 0,0334 0,0334 0 0 0 0 0 0,0048 0,0286 0 0 0 0

Objekt protipovod § ové ochrany

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Regenerace ramene Oh ¢ e západ

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské 17 0,0121 0 0 0 0 0 0,0121 0,0121 0 0 0 0 0

Regenerace ramene Oh ¢ e východ

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské. 18 Rybník SZ. 0,3128 0,3128 0 0 0 0 0 0,1559 0,1569 0 0 0 0

Uvnit ¢ ZÚ

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské. 18 Rybník SZ. 1,4260 1,4260 0 0 0 0 0 1,3300 0,0960 0 0 0 0

Vn ¡ ZÚ

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské. 19 Rybník SZ. 1,5320 1,5320 0 0 0 0 0 1,5320 0 0 0 0 0

Vn ¡ ZÚ

Plochy vodní a vodohospodá ¢ ské celkem: 5,804 4,9574 0,4002 0 0 0 0,4464 4,3966 1,4074 0 0 0 0,1336

Plochy krajinné zelen ¡ – zbytkové 25 0,4701 0,4701 0 0 0 0 0 0,3323 0,1378 0 0 0 0 plochy

Plochy krajinné zelen ¡ – zbytkové 26 1,4393 1,4393 0 0 0 0 0 0 1,2286 0 0 0,2107 0 plochy

Plochy krajinné zelen ¡ – zbytkové 27 0,2114 0,2114 0 0 0 0 0 0,2114 0 0 0 0 0 ploch:

Plochy krajinné zelen ¡ – zbytkové 28 0,2324 0,2324 0 0 0 0 0 0,1331 0,0993 0 0 0 0 plochy

Plochy krajinné zelen ¡ – zbytkové plochy celkem: 2,3532 2,3532 0 0 0 0 0 0,6768 1,4657 0 0 0,2107 0

ZÁBOR ZPF CELKEM 29,3456 27,5615 1,0206 0 0 0 0,7635 14,0965 13,5531 0,0117 1,4736 0,2107 0

59 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

SOUHRN k.ú. OBORA:

Celkový Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle t íd ochrany íslo Zp sob využití zábor (ha) (ha) Investice do lokality plochy ZPF orná chmelnice vinice zahrady ovocné trvalé I. II. III. IV. V. p dy (ha) (ha) p da sady travní porosty Plochy bydlení celkem: 7,4334 7,4334 0 0 0 0 0 0,5464 6,6244 0 0,2626 0 0 Plochy ob anského 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 vybavení celkem: Plochy dopravní 12,0891 11,1516 0,6204 0 0 0 0,3171 8,4767 3,2189 0,0117 0,3818 0 0 infrastruktury celkem: Plochy smíšené 1,6659 1,6659 0 0 0 0 0 0 0,8367 0 0,8292 0 0 výrobní celkem: Plochy vodní a vodohospodá ské 5,804 4,9574 0,4002 0 0 0 0,4464 4,3966 1,4074 0 0 0 0,1336 celkem: Plochy krajinné zelen – zbytkové plochy 2,3532 2,3532 0 0 0 0 0 0,6768 1,4657 0 0 0,2107 0 celkem:

ZÁBOR ZPF CELKEM 29,3456 27,5615 1,0206 0 0 0 0,7635 14,0965 13,5531 0,0117 1,4736 0,2107 0

60 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

1.3. Údaje o druhu pozemk ZPF ur ených k zástavb

K zástavb ě je navrhována zejména orná p ůda, mén ě chmelnice a travní porost.

kultura celkový zábor /ha/

Orná p ůda 27,5615 Chmelnice 1,0206 TTP 0,7635 CELKEM 29,3456 les 0,2020

1.4. Údaje o za azení zem d lské p dy do BPEJ, t íd ochrany ZPF

Ve smyslu Na řízení vlády č.262/2012 Sb. O stanovení zranitelných oblastí a akčním programu pat ří k.ú. Obora mezi vyjmenované „Zranitelné oblasti“ Pro ochranu vod p řed používáním hnojiv a pesticid ů jsou stanoveny omezující a ochranné podmínky.

V navrhovaných rozvojových plochách jsou zastoupeny následující bonitované p ůdn ě ekologické jednotky (BPEJ) s uvedenou t řídou ochrany. Typ p ůdy udává druhé a t řetí číslo kódu BPEJ (tzv. hlavní p ůdní jednotka: HPJ).

t ída BPEJ ochrany HPJ Popis HPJ ZPF 01 Černozem ě modální, černozem ě karbonátové, na spraších 10100 I nebo karpatském flyši, p ůdy st ředn ě t ěžké, bez skeletu, velmi hluboké, p řevážn ě s příznivým vodním režimem. 04 Černozem ě arenické na píscích nebo na m ělkých spaších (maximální p řekryv do 30cm) uložených na píscích a 10401 IV. št ěrkopíscích, zrnitostn ě lehké, bezskeletovité, siln ě propustné p ůdy s výsušným režimem 05 Černozem ě modální a černozem ě modální karbonátové, černozem ě luvické a fluvizem ě modální karbonátové na 10501 II spraších s mocností 30 až 70cm na velmi propustném podloží, st ředn ě t ěžké, p řevážn ě bezskeletovité, st ředn ě výsušné, závislé na srážkách ve vegeta čním období.

61 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

t ída BPEJ ochrany HPJ Popis HPJ ZPF 10600 II. 06 Černozem ě pelické a černozem ě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), t ěžké až velmi t ěžké s vyleh čeným 10602 II. orni čním horizontem, ojedin ěle št ěrkovité, s tendencí povrchového p řevlh čení v profilu. 56 Fluvizem ě modální eubazické až mezobazické, fluvizem ě kambické, koluvizem ě modální na nivních uloženinách, často 15600 I. s podložím teras, st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, zpravidla bez skeletu, vláhov ě p říznivé 58 Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, 15800 II pouze slab ě skeletovité. Hladina vody níže 1m, vláhové pom ěry po odvodn ění p říznivé. 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních 16100 I. uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi t ěžké, bez skeletu, sklon k p řevlh čení

Lokalizaci hranice BPEJ a t řídy ochrany ZPF up řes ňuje grafická část.

Zábor chrán ěných p ůd: Chrán ěné p ůdy v území výrazn ě dominují a bez jejich záboru by rozvoj obce nebyl možný. Zejména je zábor chrán ěných p ůd navrhován pro koridor p řeložky silnice II/246.

Přehled návrhu záboru chrán ěných p ůd:

T ída ochrany: Vým ra Z toho pro Z toho pro navrhovaného p eložku silnice krajinnou záboru /ha/: II/246 /ha/: (zbytkovou) zele /ha/: I. 14,0965 8,4767 0,6768 II. 13,5531 3,2189 1,4657 Chrán né p dy celkem: 27,6496 11,6956 2,1425

K záboru je navrhováno 27,6496 ha chrán ěných p ůd. Z toho tém ěř polovina p řipadá na zábor pro přeložku silnice II/24 a významná část pro tvorbu krajinné zelen ě na zbytkových plochách.

62 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

2. ÚDAJE O USKUTE N NÝCH INVESTICÍCH DO P DY

Rozvojová plocha 11 (protipovod ňová opat ření) zasahuje do okraje odvodn ěné plochy vým ěrou 0,1336ha.

3. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH ZEM D LSKÉ VÝROBY

Na rozvojových plochách se nenalézá žádné za řízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojišt ě, rampa, apod.) sloužící zem ědělské výrob ě.

4. ÚDAJE O USPO ÁDÁNÍ ZPF V ÚZEMÍ, ÚSES, CHKO

Rozvojová plocha 11 narušuje stávající polní cestu. Narušená polní cesta je obnovena rozvojovou plochou 12. Koridor pro p řeložku komunikace II/246 p řetíná t ři zpevn ěné místní komunikace vedené v polích jižn ě od stávající komunikace II/246. Nutno řešit v rámci projek ční p řípravy.

ÚSES Rozvojové plochy 16, 17 a 18 leží uvnit ř RBC 1513 Čern čice. Úpravami má dojít k obnov ě propojení slepého ramene s Oh ří a k vybudování rybníka na stávající orné p ůdě. Jde o zám ěr posilující funkce regionálního biocentra. Rozvojová plocha 11 (protipovod ňové opat ření) leží p ři okraji RBC 1514 Loužek a připojuje drobnou vodote č od Loužku na Smolnický potok v prostoru NRBK K21/T. Jde o zám ěr p řípustný, nerušící funkci nadregionální trasy. Rozvojová plocha 19 navrhuje zbudování rybníka v míst ě p řipojení Smolnického potoka k NRBK K21/T. Jde o zám ěr posilující funkce ÚSES. Koridor pro p řeložku komunikace II/246 p řetíná nadregionální biokoridor NRBK K21/T. Nutno řešit v rámci projek ční p řípravy.

5. HRANICE ÚZEMNÍCH OBVOD A KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ

Hranice řešeného katastrálního území je vyzna čena v grafické části. Územní obvody nejsou vymezeny.

6. ZD VODN NÍ NAVRHOVANÉHO EŠENÍ

Pro umíst ění ploch pro rozvoj obce byly p řednostn ě vybrány nezem ědělské pozemky a pozemky s nízkým stupn ěm ochrany. Avšak vzhledem k tomu, že řešené území je z 96% pokryto chrán ěnými p ůdami, bylo nutno rozvojové plochy umístit i na chrán ěné p ůdy. Výraznou vým ěru chrán ěných p ůd si žádá p řeložka pro komunikaci II/246. Návrh záboru, zejména s ohledem na zábor chrán ěných p ůd pro p řeložku komunikace II/246 p ředstavuje mírnou újmu na zem ědělském potenciálu území.

Porovnání celkové vým ěry a vým ěry záboru ZPF v jednotlivých plochách:

63 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Porovnání celkové vým ěry a vým ěry záboru ZPF v jednotlivých plochách:

íslo Celková Zábor ZPF funkce plochy plocha /ha/: /ha/: Pozn: BI -bydlení individuální v rodinných domech Částe čně v 1 1,7502 1,7273 – m ěstské ZÚ BI -bydlení individuální v rodinných domech 2 3,3675 3,3675 – m ěstské BI -bydlení individuální v rodinných domech - Umíst ěno v 3 0,1179 0,000 městské ZÚ BI -bydlení individuální v rodinných domech - Částe čně v 4 2,7322 2,3386 městské – 2. etapa ZÚ 5 VD - drobná výroba a výrobní služby 1,6659 1,6659 WP - OPO - objekty protipovod ňové ochrany Převážn ě v 8 0,0270 0,0011 – návrh Odvod ňovací p říkop ZÚ WP - OPO - objekty protipovod ňové ochrany Částe čně v 9 0,9561 0,7081 – návrh Ochranná hráz ZÚ Částe čně 10 0,3601 0,3037 DS – dopravní stavba místní komunikace ost.pl. WO - OPO - objekty protipovod ňové ochrany Částe čně 11 – návrh 2,5411 1,7785 PUPFL, Povod ňové koryto a polní cesta ost.pl. WP - DU - objekty protipovod ňové ochrany – 12 0,0334 0,0334 návrh P řeložka polní cesty 15 OS - plocha pro t ělovýchovu a sport 1,0030 0,0 Ost.pl. Převážn ě v ZÚ, 16 0,0764 0,0 zatrubn ění, WT - regenerace ramena Oh ře–západ ost.pl.-zele ň WT - regenerace ramena Oh ře–východ, v četn ě Převážn ě v 17 0,0886 0,0121 zatrubn ění ZÚ Částe čně ost. 18 1,7983 1,7388 WT – rybník SZ pl. Částe čně ost. 19 1,9605 1,5320 pl.-zele ň a WT – rybník J vod.tok Částe čně ost. 20 13,0618 11,7854 DS – p řeložka silnice II/246 (koridor š. 50m) pl 25 ZP – u lok. PPO č. 9 0,4701 0,4701 26 ZP – u lok. PPO č. 11 (bez lok. č. 12) 1,4393 1,4393 27 ZP – u lok. PPO č. 19 0,2114 0,2114 Část v ZÚ, 28 0,4025 0,2324 ZP – u lok. PPO č. 18 část ost.pl. CELKEM 34,0633 29,3456

64 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Poznámka: zám ěr optimalizace železni ční trati navržený v tělese stávající trati (vým ěra 1,4317 ha) je z hlediska ZPF považován za modernizaci stávající železnice a není p ředm ětem posouzení vlivu na ZPF.

Zd ůvodn ění návrhu jednotlivých ploch: 1 Plocha pro bydlení je navrhována ve vazb ě na stávající zástavbu 2 Plocha pro bydlení rozši řuje možnosti zástavby v jižním sm ěru. 3 Drobná plocha pro bydlení je umíst ěna uvnit ř zastav ěného území 4 Plocha pro bydlení je navrhována částe čně uvnit ř a z části vn ě zastav ěného území. Dopl ňuje stávající p ůdorys obce. 5 Plocha výroby a služeb je umíst ěna p ři jižním okraji obce, v místech s obdobným využíváním v sousedství. 8 Objekt protipovod ňové ochrany (p říkop) je budován p řevážn ě v ZÚ. 9 Objekt protipovod ňové ochrany (hráz) je budován částe čně v ZÚ. 10 Místní komunikace je navržena pro dopravní obsluhu nových rozvojových ploch. 11 Objekt protipovod ňové ochrany (p říkop a cesta) je budován u lokality Loužek. částe čně leží v PUPFL. 12 Přeložka polní cesty obnovuje dopravní p řístup k lokalit ě Loužek. 15 Plocha pro t ělovýchovu a sport je umíst ěna na nezem ědělské pozemky. 16 Regenerace ramene Oh ře – západ p řipojuje slepé rameno op ět k toku. Využívá p řevážn ě nezem ědělské pozemky, nebo leží v ZÚ. 17 Regenerace ramene Oh ře – východ p řipojuje slepé rameno op ět k toku. Využívá p řevážn ě leží v ZÚ. 18 Rybník u Oh ře dopl ňuje zám ěr obnovy p řipojení slepého ramene k řece. Rybník je budován se zám ěrem zlepšení funkcí RBC 1513 Čern čice. 19 Rybník na Smolnickém potoce je budován ve prosp ěch krajinné zelen ě a k posílení funkcí ÚSES. 20 Přeložka komunikace II/246 je stavbou nadmístního významu. Pozitivní p řínos záboru chrán ěných p ůd se projeví zejména v širších územních souvislostech týkajících se dopravy. Podrobné zd ůvodn ění na str. 43 odd. d) 1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území. Skute čný zábor silnice bude ve skute čnosti o cca 2/3 menší, v ÚP je vymezen koridor o ší řce 50 m. Přeložka silnice II/246 Louny-Čern čice -Obora-Po čed ělice byla již v roce 2005 sou částí Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. t řídy schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje pro roky 2003 – 2035 a navazuje na přeložku silnice ve vydaném ÚP Po čed ělice, p řipravovaném ÚP Čern čice a vydaném ÚP Louny. 25 Neobhospoda řovatelná zbytková plocha u lokality protipovod ňové ochrany č.9 bude využita k posílení vým ěry krajinné zelen ě. 26 Neobhospoda řovatelná zbytková plocha u lokality protipovod ňové ochrany č.11 bude využita k posílení vým ěry krajinné zelen ě. 27 Neobhospoda řovatelná zbytková plocha u lokality protipovod ňové ochrany č.19 bude využita k posílení vým ěry krajinné zelen ě. 28 Neobhospoda řovatelná zbytková plocha u lokality protipovod ňové ochrany č.18 bude využita k posílení vým ěry krajinné zelen ě.

65 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Zábor PUPFL je navrhován v objektu protipovod ňové ochrany č.11 viz samostatná příloha.

7. HRANICE ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ A POZEMKOVÁ DRŽBA

Zákres hranice zastav ěného území je sou částí grafických p říloh. Navrhované rozvojové plochy leží uvnit ř i vn ě zastav ěného území. Plochy navržené k zástavb ě jsou majetkem soukromých nebo právnických osob.

8. PROTIEROZNÍ OCHRANA

Navrhované řešení neovlivní hydrologické a odtokové pom ěry v území. Zvyšování reten ční schopnosti území a protierozní ochrana p ůd je významnou sou částí pé če o území. Tato pé če je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zem ědělské půdy. Dále se uplat ňuje jako sou část Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systém ů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách a Souboru technických opat ření proti vodní erozi na zem ědělském p ůdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zem ědělské půdy. Územní plán p ředpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporu čuje pr ůběžné provád ění pouze takových zásah ů, které nenaruší reten ční schopnost území. Je doporu čeno p řípadné zásahy do ploch ZPF provád ět pouze tak, aby byla posílena protierozní funkce. Samostatná protierozní opat ření navrhována nejsou.

9. PODKLADY ÚP Obora, návrh - v rozpracovanosti 08/2016

Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na pozemky ur ené k pln ní funkce lesa (dle zák. č.289/1995 Sb. o lesích)

REKAPITULACE: celková vým ra rozvojových ploch: 34,0633ha vým ěra záboru PUPFL: 0,2020ha

1. Podíl PUPFL v plochách ur ených k rozvoji obce Pro rozvoj je navrhována plocha celkové vým ěry 34,0633 ha. 66 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

Z toho zábor PUPFL pro opat ření proti povodím činí 0,2020ha. Jde o 0,59% vým ěry rozvojových ploch.

Zábor PUPFL: Katastrální území: OBORA

Celkový lesy Zp sob využití lesy lesy zábor PUPFL zvláštního íslo plochy produk ní ochranné (ha) ur ení lokality Plochy vodní a vodohospodá ské Opat ení proti 11 0,2020 0,2020 0 0 povodním – povod ové koryto a polní cesta Plochy vodní a 0,2020 0,2020 0 0 vodohospodá ské celkem:

ZÁBOR PUPFL CELKEM 0,2020 0,2020 0 0

Lokalizaci PUPFL navrhovaných k záboru up řes ňuje grafická část.

2. ÚSES Zábor je umíst ěn v severním okraji regionálního biocentra RBC 1514 Loužek.

3. HRANICE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Zábor PUPFL se nalézá v k.ú. Obora

4. ZD VODN NÍ NAVRHOVANÉHO EŠENÍ Zábor PUPFL vým ěry 0,2020ha je navrhován v souvislosti s budováním protierozního opat ření. Protierozní opat ření bude zahrnovat odvod ňovací strouhu a obnovu doprovodné polní cesty. Převážná část protierozního opat ření leží na zem ědělských pozemcích a pozemcích ostatních ploch. Místn ě však zám ěr zasahuje do okraje lesního pozemku. Zábor vým ěry 0,2020 ha p ři okraji porostu nep ředstavuje významnou újmu PUPFL.

5. HRANICE ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ A POZEMKOVÁ DRŽBA Protierozní opat ření zahrnující zábor PUPFL je situováno vn ě zastav ěného území. Dot čené lesní pozemky p.č. 793/1, 793/25, 814/1 a 814/19 jsou v majetku ČR. Právo hospoda řit s uvedeným majetkem státu mají Lesy České republiky.

6. PODKLADY ÚP Obora, návrh - v rozpracovanosti 08/2016.

67 -

Od vodn ní návrhu územního plánu Obora -

E) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH OD VODN NÍ Tato kapitola bude dopln na na základ projednání návrhu

F) VYHODNOCENÍ P IPOMÍNEK Tato kapitola bude dopln na na základ projednání návrhu

G) PO ET LIST OD VODN NÍ ÚP OBORA A PO ET VÝKRES K N MU P IPOJENÝCH

(1)Textová část od ůvodn ění obsahuje 70 stran textu

(2)Grafická část obsahuje: IIa) Koordina ční výkres měř . 1: 5 000 IIb) Výkres širších vztah ů měř . 1 :50 000 IIc) Výkres p ředpokládaných zábor ů ZPF měř . 1: 5 000

68 -