5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE
TEXTOVÁ ČÁST
Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o.
LEDEN 2021
Zadavatel Město Lovosice Školní 407/2 410 30 Lovosice IČ: 00263991
Pořizovatel Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Školní 407/2, 410 30 Lovosice Zodpovědná osoba: Martin Jaroš
Zhotovitel Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o. Na Máchovně 1610, 266 01 Beroun IČ: 084 38 391 DIČ: CZ08438391 Tel.: 739 095 871 / e-mail: [email protected]
Tým zhotovitele: RNDr. Milan Svoboda Ing. arch. Alena Švandelíková Mgr. Simona Marhounová Ing. Jan Cihlář Ing. Romana Papežová
Obsah:
Textová část
1. Základní údaje ...... 6 1.1 Pojetí udržitelného rozvoje ...... 6 1.2 Podklady ...... 7 1.3 Aktualizace rozsahu ÚAP SO ORP Lovosice dle novelizovaného znění vyhlášky č. 500/2006 Sb...... 8 1.4 Aktualizace jevů ...... 16 1.5 Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území ...... 20 1.6 Zkratky a pojmy ...... 20 1.7 Přehled sledovaných jevů a jejich charakteristiky z hlediska rozboru udržitelného rozvoje ...... 21 1.8 Řešené území ...... 30 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ...... 34 2.1 Širší územní vztahy ...... 34 2.2 Prostorové a funkční uspořádání území ...... 35 2.3 Struktura osídlení ...... 39 2.4 Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 55 2.5 Příroda a krajina ...... 63 2.6 Vodní režim a horninové prostředí ...... 76 2.7 Kvalita životního prostředí ...... 82 2.8 Zemědělská půda a lesy ...... 89 2.9 Občanská vybavenost a veřejná prostranství ...... 92 2.10 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...... 99 2.11 Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 116 2.12 Rekreace a cestovní ruch ...... 119 2.13 Bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 120 2.14 Hodnoty území a limity v území ...... 121 2.15 Záměry na změny v území ...... 121 3. Rozbor udržitelného rozvoje území ...... 125 3.1 Analýza pozitiv a negativ v území ...... 125 3.2 Vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, jejich vzájemné vazby a trendy vývoje území ...... 127 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci ...... 132 4. Schémata ...... 141
Grafická část 1 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ 1 : 10 000 2 VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 : 10 000 3 VÝKRES ZÁMĚRŮ NA ZMĚNY V ÚZEMÍ 1 : 10 000 4 VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD 1 : 10 000
Seznam tabulek Tabulka 1: Rozdílová tabulka jevů ÚAP dle znění vyhlášky č. 500/2006 ve znění platném pro aktualizaci ÚAP v roce 2016 a ve znění platném pro aktualizaci v roce 2020 ...... 9 Tabulka 2: Přehled dostupných územních plánů obcí SO ORP Lovosice ...... 16 Tabulka 3: Přehled změn v rámci 2. aktualizace ZÚR ÚK na území obcí v SO ORP Lovosice ...... 17 Tabulka 4: Zkratky a pojmy použité v dokumentu ...... 20 Tabulka 5: Přehled a charakteristiky sledovaných jevů (zdroj: vyhláška č. 500/2006 Sb.) ...... 21 Tabulka 6: Přehled obcí, katastrálních území a základních sídelních jednotek SO ORP Lovosice (zdroj: ÚIR ČR, 2020) ...... 30 Tabulka 7: Srovnání geografických údajů správních obvodů ORP Ústeckého kraje (zdroj ČSÚ, k 31. 12. 2019) ...... 34 Tabulka 8: Významné stavební dominanty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020) ...... 37 Tabulka 9: Negativní dominanty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020) ...... 38 Tabulka 10: Rozdělení obcí v SO ORP Lovosice do kategorií dle počtu obyvatel (zdroj ČSÚ, k 31. 12. 2019) ...... 40 Tabulka 11: Památkově chráněná území a objekty v území SO ORP Lovosice (zdroj: Památkový katalog 2020, data NPÚ) ...... 48 Tabulka 12: Urbanistické hodnoty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020) ...... 52 Tabulka 13: Brownfields v obcích SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020) ...... 54 Tabulka 14: Počet obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP v letech 2010-2019 (zdroj: ČSÚ, k 31. 12.) ...... 55 Tabulka 15: Ukazatele pohybu obyvatelstva v obcích SO ORP Lovosice v letech 2015 - 2019 (zdroj: ČSÚ) ...... 56 Tabulka 16: Ukazatele věkové struktury obcí SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj ČSÚ) ...... 57 Tabulka 17: Index stáří obyvatel v obcích SO ORP Lovosice ...... 58 Tabulka 18: Vzdělanostní struktura v % k 26. 3. 2011 (zdroj: SLDB) ...... 59 Tabulka 19: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice (k 26. 3. 2011 (zdroj: SLDB) ...... 60 Tabulka 20: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Lovosice ...... 61 Tabulka 21: Počty dokončených bytů (celkem/v RD) v obcích SO ORP Lovosice v období 2015 - 2019 (zdroj: ČSÚ) ...... 62 Tabulka 22: Bioregiony a biochory zastoupené v území SO ORP Lovosice (zdroj: data AOPK, 2020) ...... 63 Tabulka 23: Využití pozemků ve SO ORP Lovosice (zdroj: ČSÚ, k 30. 12. 2019) ...... 65 Tabulka 24: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice (zdroj ČSÚ, 31. 12. 2019) ...... 66 Tabulka 25: Zvláště chráněná území a EVL na území SO ORP Lovosice (zdroj AOPK, 2021) ...... 67 Tabulka 26: Památné stromy či jejich skupiny na území SO ORP Lovosice (zdroj: AOPK, 2021) ...... 69 Tabulka 27: Oblasti krajinného rázu na území SO ORP Lovosice (zdroj: ÚAP 2016) ...... 71 Tabulka 28: Významné krajinné dominanty na území SO ORP Lovosice (zdroj: vlastní analýza 2020) ...... 72 Tabulka 29: Pohledově exponovaná místa na území SO ORP Lovosice (zdroj: vlastní analýza 2020) ...... 74 Tabulka 30: Dobývací prostory nerostných surovin na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021) ...... 79 Tabulka 31: Ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021) ...... 79 Tabulka 32: Chráněná ložisková území na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021) ...... 80 Tabulka 33: Výskyt a rozsah sesuvných území v obcích SO ORP Lovosice ...... 80 Tabulka 34: Významné stacionární zdroje znečištění ovzduší na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČHMÚ 2018) ...... 83 Tabulka 35: Využívané profily sledování jakosti vody v SO ORP Lovosice (zdroj: Hydrologická ročenka ČR, ČHMÚ, 2018) ...... 86 Tabulka 36: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v území SO ORP Lovosice (zdroj: https://isoh.mzp.cz/RegistrZarizeni, 2020) ...... 86 Tabulka 37: Přehled lokalit ekologických rizik v SO ORP Lovosice (zdroj: data MŽP 2020) ...... 88 Tabulka 38: Rozloha orné půdy a její změna v území SO ORP Lovosice v období 2010 – 2019 (zdroj: ČSÚ) ...... 90 Tabulka 39: Rozloha lesů v území SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj: ČSÚ) ...... 91 Tabulka 40: Školská zařízení v obcích SO ORP Lovosice (zdroj: MŠMT 2020, webové stránky obcí)...... 93 Tabulka 41: Zařízení zdravotní péče v obcích SO ORP Lovosice ...... 95 Tabulka 42: Veřejná správa a důležité instituce pro území SO ORP Lovosice (zdroj: stránky obcí, 2020)...... 96 Tabulka 43: Seznam dálnic a silnic I. a II. třídy ...... 99 Tabulka 44: Seznam železničních tratí ...... 100 Tabulka 45: Dopravní obslužnost území železniční dopravou ...... 100 Tabulka 46: Počet autobusových a vlakových spojení obcí s centry osídlení ve všední den ...... 102 Tabulka 47: Dopravní spojení obcí s centry osídlení o víkendu - přímá spojení ...... 103 Tabulka 48: Přehled značených cyklotras v území SO ORP Lovosice (zdroj: www.mapy.cz, 2020) ...... 104 Tabulka 49: Ochranná pásma silnic a železnic ...... 104 Tabulka 50: Zásobování vodou obcí SO ORP Lovosice ...... 105 Tabulka 51: Odvádění a čištění odpadních vod obcí SO ORP Lovosice ...... 109 Tabulka 52: Plynofikace obcí SO ORP Lovosice ...... 114 Tabulka 53: Ochranná pásma vodovodů (zdroj: zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v platném znění) ...... 115 Tabulka 54: Ochranná pásma kanalizačních stok (zdroj: zákon č. 274/2001 Sb.) ...... 115 Tabulka 55: Ochranná pásma plynárenských zařízení (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění) ...... 115 Tabulka 56: Bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.) ...... 115 Tabulka 57: Ochranná pásma vedení elektrické energie (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.)...... 115 Tabulka 58: Ochranná pásma elektrických stanic a výroben elektřiny (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.) ...... 116 Tabulka 59: Ochranná pásma rádiových zařízení a rádiových směrových spojů (zdroj: zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění) ...... 116 Tabulka 60: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice v letech 2014 – 2019 (zdroj: ČSÚ) ...... 116 Tabulka 61: Přehled největších zaměstnavatelů v SO ORP Lovosice ...... 117 Tabulka 62: Ekonomické subjekty (ES) v obcích SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj: ČSÚ MOS) ...... 118 Tabulka 63: Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Lovosice (zdroj: ČSÚ) ...... 119 Tabulka 64: Plochy a koridory vymezené ZÚR ÚK ve znění 1., 2. a 3. aktualizace ...... 123 Tabulka 65: Indikátory pro hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území obcí ...... 128 Tabulka 66: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 129
5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1. Základní údaje Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1. 1. 2007, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 183/2006 Sb., významným nástrojem územního plánování. ÚAP jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to ve dvou úrovních - pro území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a pro správní území krajů. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací. Díky komplexnímu pojetí ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán, mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. V roce 2018 byla přijata novela vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Došlo ke změně obsahu podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, k rozsáhlé úpravě souboru jevů sledovaných v územně analytických podkladech (viz kap. 1.3) a také k prodloužení intervalu aktualizace na 4 roky. Pátá aktualizace je z tohoto důvodu odlišná od původních ÚAP a předchozích aktualizací.
1.1 Pojetí udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích”. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jež je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání.
6 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
V oblasti územního plánování a udržitelného rozvoje území je cílem dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé životní prostředí (dále též „environmentální pilíř“), pro soudržnost společenství obyvatel (dále též „sociální pilíř“) a pro hospodářský rozvoj (dále též „ekonomický pilíř“). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.
Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)
Podmínky pro hospodářský rozvoj Podmínky pro soudržnost společenství (ekonomický pilíř) obyvatel (sociální pilíř) Podstatným krokem je definovat, co je to vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že město Lovosice a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udržitelného rozvoje, než např. obec Lkáň. V Lovosicích nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o radikální změně struktury krajiny a dosažení koeficientu ekologické stability jako ve venkovských sídlech. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nelze pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak jsou vyžadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vždy z úhlu požadovaného žádoucího stavu území, k němuž má rozvoj směřovat.
1.2 Podklady Pátá úplná aktualizace ÚAP SO ORP Lovosice byla pořízena v souladu s ustanovením § 28 odst. (1) a (2) a ustanovením § 27 odst. (2) zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsah ÚAP se řídí § 4 a 5 a přílohou č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v aktuálním znění. Pro 5. úplnou aktualizaci ÚAP SO ORP Lovosice byly využity následující podklady: 1. Čtvrtá úplná aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice. Únor 2017. Městský úřad Lovosice, Odbor stavebního úřadu a územního plánování. 2. Politika územního rozvoje České republiky ve znění aktualizací č. 1, 2, 3 a 5 (dále jen „PÚR ČR“, 3. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ve znění aktualizací č. 1 (2017), č. 2 (2020) a č. 3 (2019) (dále jen „ZÚR ÚK“) 4. Aktualizovaná data od poskytovatelů. 5. Geoportál Ústeckého kraje https://geoportal.kr-ustecky.cz/gs/ 6. Vydané územní plány Čížkovice a Lhotka nad Labem 7. Internetové stránky obcí. 8. Internetové stránky ČSÚ: http://vdb.czso.cz/xml/mos.html
7 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady. 9. Internetové stránky Regionální informační servis Centra regionálního rozvoje http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce. 10. Internetové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny http://drusop.nature.cz/ 11. Internetový portál České geologické služby http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy- online/mapove-aplikace . 12. Internetový portál Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd https://geoportal.vumop.cz/ 13. Internetové stránky Českého hydrometeorologického ústavu http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home. 14. Internetové stránky Národního památkového ústavu http://monumnet.npu.cz. 15. Internetové stránky Výzkumného ústavu vodohospodářského: http://heis.vuv.cz. 16. Regionální turistické informace (turistické mapy, www.turisturaj.cz, průvodci). 17. Vlastní průzkumy území – říjen – listopad 2020.
1.3 Aktualizace rozsahu ÚAP SO ORP Lovosice dle novelizovaného znění vyhlášky č. 500/2006 Sb. Na základě platného znění vyhlášky č. 500/2006 Sb. po novele vyhláškou č. 13/2018 Sb. byly provedeny významné úpravy dokumentace spočívající zejména v rozdílném výčtu sledovaných jevů ÚAP, rozšíření tematických oblastí a změnách v metodice provedení rozboru udržitelného rozvoje území. Tyto úpravy se v rámci aktualizace 2020 promítly do dokumentace zejména v datové a grafické části úpravou a doplněním sledovaných jevů ÚAP, v textové části proběhla úprava členění kapitol a věcně byly doplněny analýzy a rozbory v rozsahu nových tematických oblast. Úpravy textové části byly provedeny následovně: Kapitola 1. Základní údaje byla doplněna o podrobnější informace o rozsahu aktualizace dle novelizovaného znění vyhlášky včetně rozdílové tabulky jevů obsahující změny ve struktuře jevů, dále byla rozšířena tabulka s výčtem platné územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí s uvedením podrobnějších informací dle evidence iLAS. Nově byla doplněna tabulka změn provedených v rámci aktualizací ZÚR ÚK. Pro větší srozumitelnost byly doplněny zkratky a pojmy použité v textu. Nově je uvedena tabulka přehledu sledovaných jevů a jejich charakteristiky resp. zařazení z hlediska významu a pro účely rozboru udržitelného rozvoje. Do kapitoly 1 byly přesunuty základní údaje o řešeném území. V kapitole 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly provedeny následující úpravy: struktura textu upravena dle jednotlivých tematických oblastí udržitelného rozvoje dle novelizované vyhlášky (zrušeno členění na tři pilíře udržitelného rozvoje) nově doplněny tematické oblasti / podkapitoly: - Širší územní vztahy, - Prostorové a funkční uspořádání území, - Struktura osídlení - Občanská vybavenost a veřejná prostranství, - Bezpečnost a ochrana obyvatel, sloučeny a obsahově doplněny tematické oblasti / podkapitoly Obyvatelstvo a Bydlení – nově Sociodemografické podmínky a bydlení, sloučeny a obsahově doplněny tematické oblasti / podkapitoly Ochrana přírody, krajiny a památek – nově Příroda a krajina, sloučeny a obsahově doplněny tematické oblasti / podkapitoly Horninové prostředí a geologie, Vodní režim – nově Vodní režim a horninové prostředí, upraven název a doplněn obsah tematické oblasti / podkapitoly Hygienické aspekty životního prostředí – nově Kvalita životního prostředí,
8 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
upraven název a doplněn obsah tematické oblasti / podkapitoly Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa – nově Zemědělská půda a lesy, sloučeny a obsahově doplněny tematické oblasti / podkapitoly Dopravní infrastruktura a Technická infrastruktura – nově Veřejná dopravní a technická infrastruktura, sloučeny a obsahově doplněny tematické oblasti / podkapitoly Regionální ekonomika a Trh práce – nově Ekonomické a hospodářské podmínky, zrušeny tabulky indikátorů a SWOT analýzy dle jednotlivých tematických oblastí – nahrazeny jednotnou tabulkou indikátorů včetně stanovení výpočtu a hodnocení, a analýzou pozitiv a negativ – oboje nově v kapitole 3 Rozbor udržitelného rozvoje území. Do kapitoly 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly nově doplněny podkapitoly 2.14 Hodnoty území a limity v území a 2.15 Záměry na změny v území. V kapitole 3. Rozbor udržitelného rozvoje území byly provedeny následující úpravy: upraven název a obsah podkapitoly 3 SWOT analýzy – nově kapitola 3.1 Analýza pozitiv a negativ v území doplněn název a obsah kapitoly 3.2 Vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, jejich vzájemné vazby a trendy vývoje území, - souhrnně jsou doplněny indikátory udržitelného rozvoje včetně jejich specifikace a hodnocení z hlediska udržitelného rozvoje, nově je doplněn kartogram hodnocení vyváženosti obcí z hlediska stavu pilířů udržitelného rozvoje území doplněn název a obsah kapitoly 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Kapitoly 4. a 5. byly z obsahového hlediska nově přesunuty do podkapitol 3.2. a 3.3., kam z logiky nového členění ÚAP náleží. Sledované jevy byly v souladu s platným zněním vyhlášky č. 500/2006 Sb. upraveny způsobem uvedeným v následující tabulce. Tabulka 1: Rozdílová tabulka jevů ÚAP dle znění vyhlášky č. 500/2006 ve znění platném pro aktualizaci ÚAP v roce 2016 a ve znění platném pro aktualizaci v roce 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název 1 zastavěné území beze změny 1 zastavěné území nový jev 1a plochy s rozdílným způsobem zahrnující data původních jevů 2 a 3 využití nový jev 1b zastavitelné plochy, plochy zahrnující data původního jevu 117 přestavby a plochy změn v krajině zahrnující část dat původního jevu 4 (plochy přestavby) 2 plochy výroby změna jevu 2 zařízení výroby nově vymezená data 3 plochy občanského vybavení změna jevu 3 zařízení občanského nově vymezená data vybavení nový jev 3a veřejná prostranství zahrnující data původního jevu 115 4 plochy k obnově nebo jev zrušen opětovnému využití data převedena do nového jevu 1b a 4a znehodnoceného území nový jev 4a brownfieldy zahrnující na část dat původního jevu 4 (plochy brownfields) 5 památková rezervace včetně jev zrušen ochranného pásma** data převedena do nového jevu 5a nový jev 5a památkové rezervace a zahrnující data původních jevů 5 a 6 památkové zóny a jejich ochranná pásma
9 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název 6 památková zóna včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 5a 7 krajinná památková zóna** jev zrušen data převedena do nového jevu 5a 8 nemovitá kulturní památka, jev zrušen popřípadě soubor, včetně data převedena do nového jevu 8a ochranného pásma nový jev 8a nemovité národní kulturní zahrnující data z původních jevů 8 a 9 památky a nemovité kulturní památky a jejich ochranná pásma 9 nemovitá národní kulturní jev zrušen památka, popřípadě soubor, data převedena do nového jevu 8a včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně upraven název jevu 10 statky zapsané na Seznamu ochranného pásma** světového dědictví a jejich nárazníkové zóny** 11 urbanistické hodnoty upraven název jevu a rozšířen obsah 11 urbanistické a krajinné jevu hodnoty převedena data z původních jevů 12, 15, 20 nový jev 11a struktura a výška zástavby 12 region lidové architektury jev zrušen data převedena do jevu 11 13 historicky významná stavba, jev zrušen soubor data převedena do nového jevu 13a nový jev 13a architektonicky nebo zahrnující data z původních jevů 13, 14 urbanisticky cenné stavby nebo soubory staveb, historicky významné stavby, místa nebo soubory staveb 14 architektonicky cenná stavba, jev zrušen soubor data převedena do nového jevu 13a 15 významná stavební jev zrušen dominanta data převedena do jevu 11 16 území s archeologickými beze změny 16 území s archeologickými nálezy nálezy 17 oblast krajinného rázu a její jev zrušen charakteristika nový jev 17a krajinný ráz nový jev 17b krajiny a krajinné okrsky 18 místo krajinného rázu a jeho jev zrušen charakteristika 19 místo významné události jev zrušen 20 významný vyhlídkový bod jev zrušen data převedena do jevu 11 21 územní systém ekologické beze změny 21 územní systém ekologické stability stability 22 významný krajinný prvek jev zrušen registrovaný, pokud není data převedena do nového jevu 23a vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze jev zrušen zákona, pokud není vyjádřen data převedena do nového jevu 23a jinou položkou** nový jev 23a významné krajinné prvky zahrnující data z původních jevů 22 a 23
10 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název 24 přechodně chráněná plocha** upraven pouze název jevu 24 přechodně chráněné plochy** 25 národní park včetně zón a jev zrušen ochranného pásma** data převedena do nového jevu 25a nový jev 25a velkoplošná zvláště chráněná zahrnující data z původních jevů 25, 26 území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků 26 chráněná krajinná oblast jev zrušen včetně zón data převedena do nového jevu 25a 27 národní přírodní rezervace jev zrušen včetně ochranného pásma data převedena do nového jevu 27a nový jev 27a maloplošná zvláště chráněná zahrnující data z původních jevů 27, území a jejich ochranná 28, 29, 31 pásma 28 přírodní rezervace včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 27a 29 národní přírodní památka jev zrušen včetně ochranného pásma data převedena do nového jevu 27a položkou 30 přírodní park beze změny 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 27a 32 památný strom včetně upraven název jevu 32 památné stromy a informace ochranného pásma o jejich ochranném pásmu 33 biosférická rezervace upraven název jevu 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO, geoparky UNESCO** UNESCO, národní geoparky** 34 NATURA 2000 - evropsky beze změny 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí beze změny 35 NATURA 2000 - ptačí oblast** oblast** nový jev 35a smluvně chráněná území** 36 lokality výskytu zvláště beze změny 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a chráněných druhů rostlin a živočichů s národním živočichů s národním významem významem nový jev 36a mokřady dle Ramsarské úmluvy** nový jev 36b biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců 37 lesy ochranné jev zrušen data převedena do nového jevu 37a nový jev 37a lesy, jejich kategorizace a zahrnující data z původních jevů 37, vzdálenost 50 m od okraje 38, 39, 40 lesa 38 les zvláštního určení jev zrušen data převedena do nového jevu 37a 39 lesy hospodářské jev zrušen data převedena do nového jevu 37a 40 vzdálenost 50 m od okraje jev zrušen lesa data převedena do nového jevu 37a 41 bonitovaná půdně ekologická upraven název jevu 41 bonitované půdně ekologické jednotka jednotky a třídy ochrany zemědělského půdního fondu 42 hranice biochor jev zrušen
11 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název nový jev 42a plochy vodní a větrné eroze 43 investice do půdy za účelem beze změny 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti zlepšení půdní úrodnosti nový jev 43a plochy vhodné k zalesnění, plochy vhodné k zatravnění* 44 vodní zdroj povrchové, upraven název jevu 44 vodní zdroje pro zásobování podzemní vody včetně pitnou vodou a jejich ochranných pásem ochranná pásma 45 chráněná oblast přirozené upraven název jevu 45 chráněné oblasti přirozené akumulace vod akumulace vod 46 zranitelná oblast upraven název jevu 46 zranitelné oblasti povrchových a podzemních vod nový jev 46a povrchové vody využívané ke koupání** 47 vodní útvar povrchových vod, upraven název a obsah jev 47 vodní útvary povrchových vod vodní útvar podzemních vod zahrnující data z původního jevu 48 a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma 48 vodní nádrž jev zrušen data převedena do jevu 47 nový jev 48a území chráněná pro akumulaci povrchových vod** 49 povodí vodního toku, beze změny 49 povodí vodního toku, rozvodnice rozvodnice 50 záplavové území jev zrušen data převedena do jevu 50a nový jev 50a záplavové území včetně zahrnující data z původního jevu 50 a aktivních zón 51 51 aktivní zóna záplavového jev zrušen území data převedena do jevu 50a 52 území určené k rozlivům jev zrušen povodní data převedena do jevu 54a nový jev 52a kategorie území podle map povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem nový jev 52b kritické body a jejich povodí* 53 území zvláštní povodně pod upraven název jevu 53 území ohrožená zvláštními vodním dílem povodněmi 54 objekt/zařízení jev zrušen protipovodňové ochrany data převedena do jevu 54a nový jev 54a stavby, objekty a zařízení na zahrnující data z původního jevu 52 a ochranu před povodněmi a 54 území určená k řízeným rozlivům povodní 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj beze změny 55 přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodní minerální vody přírodní minerální vody a včetně ochranných pásem** jejich ochranná pásma** 56 lázeňské místo, vnitřní a beze změny 56 lázeňská místa včetně vnější území lázeňského vymezení vnitřních a vnějších místa** území lázeňského místa** 57 dobývací prostor beze změny 57 dobývací prostory 58 chráněné ložiskové území beze změny 58 chráněná ložisková území 59 chráněné území pro zvláštní beze změny 59 chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry** zásahy do zemské kůry** 60 ložisko nerostných surovin beze změny 60 ložiska nerostných surovin
12 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název 61 poddolované území beze změny 61 poddolovaná území 62 sesuvné území a území beze změny 62 sesuvná území a území jiných geologických rizik jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo beze změny 63 stará důlní díla 64 staré zátěže území a beze změny 64 staré zátěže území a kontaminované plochy kontaminované plochy nový jev 64a uzavřená a opuštěná úložná zahrnující data z původního jevu 66 místa těžebního odpadu** 65 oblast se zhoršenou kvalitou upraven název jevu 65 oblasti s překročenými ovzduší imisními limity 66 odval, výsypka, odkaliště, jev zrušen halda data převedena do nového jevu 64a 67 technologický objekt beze změny 67 technologické objekty zásobování vodou vč. zásobování vodou a jejich ochranného pásma ochranná pásma 68 vodovodní síť včetně beze změny 68 vodovodní řady a jejich ochranného pásma ochranná pásma 69 technologický objekt beze změny 69 technologické objekty odvádění a čištění odpadních odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma vod a jejich ochranná pásma 70 stoková síť vč. ochranného beze změny 70 kanalizační stoky a jejich pásma ochranná pásma 71 výrobna elektřiny vč. beze změny 71 výrobny elektřiny a jejich ochranného pásma ochranná pásma 72 elektrická stanice vč. beze změny 72 elektrické stanice a jejich ochranného pásma ochranná pásma 73 nadzemní a podzemní vedení beze změny 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. elektrizační soustavy a jejich ochranného pásma ochranná pásma 74 technologický objekt beze změny 74 technologické objekty zásobování plynem vč. zásobování plynem a jejich ochranného a ochranná a bezpečnostní bezpečnostního pásma pásma 75 vedení plynovodu vč. beze změny 75 vedení plynovodů a jejich ochranného pásma ochranná a bezpečnostní pásma 76 technologický objekt beze změny 76 technologické objekty zásobování jinými produkty zásobování jinými produkty a vč. ochranného pásma jejich ochranná pásma 77 ropovod vč. ochranného jev zrušen pásma** data převedena do nového jevu 77a nový jev 77a vedení pro zásobování jinými zahrnující data z původního jevu 77 a produkty a jejich ochranná 78 pásma 78 produktovod včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 77a 79 technologický objekt beze změny 79 technologické objekty zásobování teplem vč. zásobování teplem a jejich ochranného pásma ochranná pásma 80 teplovod včetně ochranného beze změny 80 teplovody a jejich ochranná pásma pásma 81 elektronické komunikační jev zrušen zařízení vč. ochranného data převedena do nového jevu 82a pásma 82 komunikační vedení vč. jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 82a
13 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název nový jev 82a elektronické komunikace, zahrnující data z původního jevu 81 a jejich ochranná pásma a 82 zájmová území nový jev 82b sdružené liniové sítě** 83 jaderné zařízení** beze změny 83 jaderná zařízení** 84 objekty nebo zařízení beze změny 84 objekty a zařízení zařazené zařazené do skupiny A nebo do skupiny A nebo B s B s umístěnými umístěnými nebezpečnými nebezpečnými látkami látkami 85 skládka odpadu vč. beze změny 85 skládky a jejich ochranná ochranného pásma pásma 86 spalovna včetně ochranného upraven obsah jevu 86 spalovny a zařízení pásma** zpracovávající biologicky rozložitelné odpady a jejich ochranná pásma** 87 zařízení na odstraňování beze změny 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu nebezpečného odpadu a včetně ochranného pásma** jejich ochranná pásma** 88 dálnice vč. ochranného jev zrušen pásma data převedena do nového jevu 93a 89 rychlostní silnice včetně jev zrušen ochranného pásma** data převedena do nového jevu 93a 90 silnice I. třídy včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 93a 91 silnice II. třídy včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 93a 92 silnice III. třídy včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 93a 93 místní a účelové komunikace jev zrušen data převedena do nového jevu 93a nový jev 93a pozemní komunikace, jejich zahrnující data z původních jevů 88, kategorie a jejich ochranná 89, 90, 91, 92, 93 pásma nový jev 93b terminály a logistická centra 94 železniční dráha celostátní jev zrušen včetně ochranného pásma data převedena do nového jevu 94a nový jev 94a železniční dráhy, jejich zahrnující data z původního jevu 94, kategorie a jejich ochranná 95, 96 a 97 pásma 95 železniční dráha regionální jev zrušen včetně ochranného pásma data převedena do nového jevu 94a 96 koridor vysokorychlostní jev zrušen železniční trati 97 vlečka včetně ochranného jev zrušen pásma data převedena do nového jevu 94a 98 lanová dráha včetně beze změny 98 lanové dráhy a jejich ochranného pásma ochranná pásma 99 speciální dráha včetně jev zrušen ochranného pásma data převedena do nového jevu 94a 100 tramvajová dráha včetně beze změny 100 tramvajové dráhy a jejich ochranného pásma** ochranná pásma** 101 trolejbusová dráha včetně beze změny 101 trolejbusové dráhy a jejich ochranného pásma** ochranná pásma** 102 letiště včetně ochranných jev zrušen pásem data převedena do nového jevu 102a
14 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Jevy pro aktualizaci v roce 2016 Změna jevu provedená novelou Jevy pro aktualizaci v roce 2020 Č. Název vyhlášky Č. Název nový jev 102a letiště a letecké stavby a zahrnující data z původních jevů 102 a jejich ochranná pásma a 103 zájmová území** 103 letecká stavba včetně jev zrušen ochranných pásem data převedena do nového jevu 102a 104 vodní cesta beze změny 104 sledované vodní cesty 105 hraniční přechod** beze změny 105 hraniční přechody** nový jev 105a linky a zastávky veřejné hromadné dopravy 106 cyklostezka, cyklotrasa, upraven název a obsah jevu 106 cyklostezky, cyklotrasy, hipostezka a turistická stezka hipostezky, turistické stezky, běžkařské trasy, sjezdovky 107 objekt důležitý pro obranu beze změny 107 objekty důležité pro obranu státu včetně ochranného státu a jejich ochranná pásma pásma a zájmová území 108 vojenský újezd** beze změny 108 vojenské újezdy a jejich zájmová území** 109 vymezené zóny havarijního beze změny 109 vymezené zóny havarijního plánování plánování 110 objekt civilní ochrany** jev zrušen data převedena do nového jevu 110a nový jev 110a objekty civilní a požární zahrnující data z původních jevů 110 a ochrany 111 111 objekt požární ochrany jev zrušen data převedena do nového jevu 110a 112 objekt důležitý pro plnění jev zrušen úkolů Policie České republiky data převedena do nového jevu 112a nový jev 112a stavby důležité pro zahrnující data z původního jevu 112 bezpečnost státu a vymezená území pro zajištění bezpečnosti státu 113 ochranné pásmo hřbitova, jev zrušen krematoria data převedena do nového jevu 113a nový jev 113a pohřebiště, krematoria, zahrnující data z původního jevu 113 válečné hroby a pietní místa 114 jiná ochranná pásma beze změny 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura jev zrušen data převedena do nového jevu 3a 116 počet dokončených bytů k jev zrušen 31.12. každého roku nový jev 116a plán společných zařízení* 117 zastavitelná plocha jev zrušen data převedena do nového jevu 1b 118 jiné záměry upraven název a obsah jevu 118 další záměry, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou nový jev 118a vymezení správních územních celků 119 jiné informace upraven název a obsah jevu 119 další dostupné informace o území Vysvětlivky: * k jevu nebyla dodána data od poskytovatele ** jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje
15 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1.4 Aktualizace jevů
1.4.1 Aktualizace dle nově zhotovených a vydaných územně plánovacích dokumentací Tabulka 2: Přehled dostupných územních plánů obcí SO ORP Lovosice
Platný ÚP dle Obec název dokumentace datum vydání/ nabytí účinnosti ÚP nového SZ Černiv ano ano ÚP Černiv 14.7.2009 / 3.8.2009 ÚP Čížkovice - / 13.2.2017 Čížkovice ano ano Změna č. 1 ÚP Čížkovice rozpracovaná dokumentace Děčany ano ano ÚP Děčany 19.2.2008 / 6.3.2008 Dlažkovice ano ano ÚP Dlažkovice 14.6.2012 / 30.6.2012 Evaň ano ano ÚP Evaň 15.9.2008 / 3.10.2008 Chodovlice ano ano ÚP Chodovlice - / 8.3.2016 ÚP obce Chotěšov 14.4.2000 / 3.5.2000 Chotěšov ano ne Změna č. 1 ÚPO Chotěšov 28.4.2003 / 15.5.2003 Změna č. 1 ÚPO Chotěšov 8.4.2009 / 4.5.2009 Chotiměř ano ano ÚP Chotiměř - / 30.12.2013 Jenčice ano ano ÚP Jenčice 8.7.2011 / 25.7.2011 ÚP obce Keblice 18.12.2006 / 3.1.2007 Keblice ano ano Změna č. 1 ÚPO Keblice 8.6.2010 / 24.6.2010 Klapý ano ano ÚP Klapý - / 26.3.2014 Křesín ano ano ÚP Křesín 18.11.2008 / 10.12.2008 Lhotka nad - / 19.6.2020 ano ano ÚP Lhotka nad Labem Labem ÚP Libochovice 29.6.2009 / 20.7.2009 Libochovice ano ano Změna č. 1 ÚP Libochovice 12.7.2010 / 6.8.2010 Změna č. 2 ÚP Libochovice - / 31.3.2014 Lkáň ano ano ÚP Lkáň - / 30.12.2016 ÚP Lovosice 27.9.2012 / 29.11.2012 Lovosice ano ano Změna č. 1 ÚP Lovosice - / 4.11.2016 Lukavec ano ano ÚP Lukavec - / 8.3.2016 Malé Žernoseky ano ano ÚP Malé Žernoseky 26.9.2011 / 17.9.2012 Podsedice ne ne - - Prackovice nad - / 1.1.2006 ano ne ÚP obce Prackovice Labem Radovesice ano ano ÚP Radovesice - / 16.12.2013 Sedlec ano ano ÚP Sedlec 17.10.2011 / 4.11.2011 ÚP Siřejovice 21.11.2007 / 20.12.2007 Siřejovice ano ano Změna č. 1 ÚP Siřejovice 4.7.2011 / 21.7.2011 Slatina ano ano ÚP Slatina 23.11.2009 / 9.12.2009 Sulejovice ano ano ÚP Sulejovice - / 18.3.2016 ÚPSÚ Třebenice 14.11.1994 / 15.11.1994 Změna č. 1 ÚPSÚ Třebenice 12.2.2001 / 28.2.2001 Třebenice ano ne Změna č. 2 ÚPSÚ Třebenice 22.10.2007 / 20.11.2007 Změna č. 3 ÚPSÚ Třebenice - / 3.1.2013 ÚP Třebenice rozpracovaná dokumentace ÚP Třebívlice 20.3.2003 / 13.8.2003 Třebívlice ano ne Změna č. 1 ÚP Třebívlice 15.9.2010 / 8.10.2010 Úpohlavy ne ne - -
16 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Platný ÚP dle Obec název dokumentace datum vydání/ nabytí účinnosti ÚP nového SZ ÚP Velemín 2.6.2008 / 26.6.2008 Velemín ano ano Změna č. 1 ÚP Velemín - / 11.11.2014 Vchynice ano ano ÚP Vchynice 14.7.2010 / 2.8.2010 ÚP Vlastislav 18.9.2008 / 7.10.2008 Vlastislav ano ano Změna č. 1 ÚP Vlastislav - / 6.11.2015 Vrbičany ano ano ÚP Vrbičany 27.11.2008 / 15.12.2008
Na území SO ORP Lovosice byly od roku 2016 do konce roku 2020 vydány následující územně plánovací dokumentace obcí (dle evidence územně plánovací činnosti ke dni 24. 11. 2020, zdroj: https://www.uur. cz/ilas/iLAS_ORP_MON1.asp): ÚP Čížkovice (nabytí účinnosti 13. 2. 2017) ÚP Lhotka nad Labem (nabytí účinnosti 19. 6. 2020) Podle těchto územně plánovacích dokumentací byly upraveny jevy: 1 zastavěné území 1a plochy s rozdílným způsobem využití (v rozsahu poskytnutých digitálních dat) 1b zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině 21 územní systém ekologické stability 118 další záměry, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou (např. koridory nebo jiné záměry z ÚPD) V Ústeckém kraji byly v letech 2017 – 2020 vydány 3 aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje: 1. aktualizace ZÚR ÚK (nabytí účinnosti 20. 5. 2017) – území SO ORP Lovosice se týká pouze jedna změna (vypuštění koridoru územní rezervy ER6 a vymezení koridoru E10b (1.A. V níže uvedené tabulce je uveden přehled změn ve vymezení koridorů provedených v rámci 1. aktualizace ZÚR ÚK na území jednotlivých obcí. 2. aktualizace ZÚR ÚK (nabytí účinnosti 6. 8. 2020) – území SO ORP Lovosice se týká několik změn. V níže uvedené tabulce je uveden přehled změn ve vymezení ploch a koridorů provedených v rámci 2. aktualizace ZÚR ÚK na území jednotlivých obcí. 3. aktualizace ZÚR ÚK (nabytí účinnosti 17. 2. 2019) – území SO ORP Lovosice se netýká žádný záměr, který byl předmětem řešení 3. aktualizace ZÚR ÚK. Tabulka 3: Přehled změn v rámci 2. aktualizace ZÚR ÚK na území obcí v SO ORP Lovosice
Změny ve vymezení ploch a koridorů provedených v rámci 2. aktualizace ZÚR ÚK na území Obec obcí v SO ORP Lovosice plocha/koridor změna Černiv beze změn vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Čížkovice E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK Děčany beze změn Dlažkovice beze změn C204 vypuštěn koridor cyklostezky „Pooherská“ C204 Evaň schematicky vymezena Cyklostezka Ohře, v ÚPD obcí zpřesnit a vymezit Cyklostezka Ohře koridor pro VPS vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Chodovlice E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK Chotěšov beze změn a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče Chotiměř C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 Jenčice C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Keblice E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK
17 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Změny ve vymezení ploch a koridorů provedených v rámci 2. aktualizace ZÚR ÚK na území Obec obcí v SO ORP Lovosice vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Klapý E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK C204 vypuštěn koridor cyklostezky „Pooherská“ C204 schematicky vymezena Cyklostezka Ohře, v ÚPD obcí zpřesnit a vymezit Cyklostezka Ohře Křesín koridor pro VPS vymezen koridor pro VPS E8 – vedení VVN 110 kV Chlumčany u Loun – E8 Libochovice Lhotka nad Labem C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 C204 vypuštěn koridor cyklostezky „Pooherská“ C204 schematicky vymezena Cyklostezka Ohře, v ÚPD obcí zpřesnit a vymezit Cyklostezka Ohře Libochovice koridor pro VPS vymezen koridor pro VPS E8 – vedení VVN 110 kV Chlumčany u Loun – E8 Libochovice vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Lkáň E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče vypuštěna část koridoru pro VPS b-III/00815 – Lovosice – Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe; b-III/00815 Lovosice část silnice II/247 (úsek od křížení se silnicí I/15 po křížení se silnicí II/261, včetně mostu přes Labe) je již realizována a uvedena do provozu vypuštěn koridor pro VPS V8 – protipovodňová opatření na ochranu areálu V8 Lovochemie na Q100 Lukavec beze změn Malé Žernoseky C1 vypuštěn koridor pro VPS C1 – Labská cyklostezka C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 Podsedice C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče Prackovice nad Labem vypuštěn koridor pro VPS „a1“ – dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a1 a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice – Řehlovice, MÚK /stavba 805/ Radovesice C204 vypuštěn koridor cyklostezky „Pooherská“ C204 vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Sedlec E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Siřejovice E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK vymezen koridor pro VPS E8 – vedení VVN 110 kV Chlumčany u Loun – Slatina E8 Libochovice Sulejovice a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 Třebenice vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK Třebívlice C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 vypuštěn koridor územní rezervy ER6 a vymezen koridor E10b (1.A) pro Úpohlavy E10b (1.A) dvojité vedení 400kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK Úpohlavy beze změn a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče Velemín C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 Vchynice a vypuštěn koridor pro VPS „a“ – dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče Vlastislav C25 vypuštěn koridor cyklostezky „Chemnitz–Most–Doksy“ C25 Vrbičany beze změn
Podle uvedených územně plánovacích dokumentací byl upraven jev 118 - další záměry, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou (např. koridory nebo jiné záměry z ÚPD)
18 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1.4.2 Aktualizace dle vlastních průzkumů zhotovitele V říjnu 2020 provedl zhotovitel průzkumy v terénu s cílem upřesnit jevy, které se v ÚAP uvádějí dle konkrétní situace v území. Na základě průzkumů ověřeny, aktualizovány či nově doplněny jevy: 2 zařízení výroby 3 zařízení občanského vybavení 3a veřejná prostranství 4a brownfieldy 11 urbanistické a krajinné hodnoty 11a struktura a výška zástavby 13a architektonicky nebo urbanisticky cenné stavby nebo soubory staveb, historicky významné stavby, místa nebo soubory staveb 105a linky a zastávky veřejné hromadné dopravy 113a pohřebiště, krematoria, válečné hroby a pietní místa
1.4.3 Aktualizace dle údajů od poskytovatelů Na základě údajů od poskytovatelů, které předal zhotoviteli pořizovatel ÚAP a dále údajů systematicky zapracovávaných KÚ Ústeckého kraje byly aktualizovány jevy: 5a památkové rezervace a památkové zóny a jejich ochranná pásma 8a nemovité národní kulturní památky a nemovité kulturní památky a jejich ochranná pásma 16 území s archeologickými nálezy 25a velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků 27a maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma 32 památné stromy a informace o jejich ochranném pásmu 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 36b biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců 37a lesy, jejich kategorizace a vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělského půdního fondu 44 vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma 47 vodní útvary povrchových vod a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma 53 území ohrožená zvláštními povodněmi 57 dobývací prostory 58 chráněná ložisková území 60 ložiska nerostných surovin 61 poddolovaná území 62 sesuvná území a území jiných geologických rizik 63 stará důlní díla 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblasti s překročenými imisními limity 68 vodovodní řady a jejich ochranná pásma 69 technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod a jejich ochranná pásma 70 kanalizační stoky a jejich ochranná pásma 72 elektrické stanice a jejich ochranná pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy a jejich ochranná pásma 74 technologické objekty zásobování plynem a jejich ochranná a bezpečnostní pásma 75 vedení plynovodů a jejich ochranná a bezpečnostní pásma 82a elektronické komunikace, jejich ochranná pásma a zájmová území 93a pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma
19 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
94a železniční dráhy, jejich kategorie a jejich ochranná pásma 102a letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území 106 cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky, běžkařské trasy, sjezdovky 107 objekty důležité pro obranu státu a jejich ochranná pásma a zájmová území 109 vymezené zóny havarijního plánování 110a objekty civilní a požární ochrany 112a stavby důležité pro bezpečnost státu a vymezená území pro zajištění bezpečnosti státu 118a vymezení územně správních celků
1.5 Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území V rámci podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území a vlastního rozboru (dále též „RURÚ“) byly aktualizovány demografické a další statistické údaje z aktuálních podkladů Českého statistického úřadu ČSÚ) k 31. 12. 2019. Aktualizovány nebyly údaje zveřejňované ČSÚ pouze na základě Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), tyto údaje jsou uváděny nadále k roku 2011, kdy proběhlo poslední SLBD. Zkontrolovány a aktualizovány byly dále všechny přehledy a informace o území uvedené v dalších částech zprávy. V části věnované jednotlivým obcím byly aktualizovány přehledy jevů a záměrů, analýzy pozitiv a negativ, tabulky indikátorů rozboru udržitelného rozvoje a problémy k řešení v ÚPD. 1.6 Zkratky a pojmy Tabulka 4: Zkratky a pojmy použité v dokumentu
Zkratka Význam a.s. akciová společnost AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BC biocentrum BK biokoridor BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka č. číslo ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČR Česká republika EVL evropsky významná lokalita ES ekonomické subjekty kap. kapitola KES koeficient ekologické stability k.ú. katastrální území NKP národní kulturní památka OP ochranné pásmo PO počet obyvatel POÚ obec s pověřeným obecním úřadem PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor RD rodinný dům Sb. sbírky SLDB sčítání lidu, domů a bytů
20 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Zkratka Význam SM saldo migrace SO ORP správní obvod obce rozšířenou působností SRN Spolková republika Německo s.r.o. společnost s ručením omezeným SŽDC Správa železniční dopravní cesty ÚAP územně analytické podklady ÚK Ústecký kraj ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability ÚSKP ústřední seznam kulturních památek VTP veřejný terminál a přístav s vazbou na logistická centra ZPF zemědělský půdní fond ZSJ Základní sídelní jednotka ZÚR Zásady územního rozvoje
1.7 Přehled sledovaných jevů a jejich charakteristiky z hlediska rozboru udržitelného rozvoje Tabulka 5: Přehled a charakteristiky sledovaných jevů (zdroj: vyhláška č. 500/2006 Sb.)
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) zastavěné území hodnota limit informace 1 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř zastavěné území dle platné ÚPD plochy s rozdílným způsobem využití hodnota limit informace 1a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř plochy dle platné ÚPD v rozsahu poskytnutých dat zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině hodnota limit informace 1b environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř dle platné ÚPD
zařízení výroby hodnota limit informace 2 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř dle ÚPD nebo průzkumu terénu zařízení občanského vybavení hodnota limit informace 3 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř dle ÚPD nebo průzkumu terénu veřejná prostranství hodnota limit informace 3a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř významný veřejný prostor dle průzkumu terénu
21 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) brownfieldy hodnota limit informace 4a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř plochy brownfields dle průzkumu terénu památkové rezervace a památkové zóny a jejich ochranná pásma hodnota limit Informace 5a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř vesnická památková zóna nemovité národní kulturní památky a nemovité kulturní památky a jejich ochranná pásma 8a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř statky zapsané na Seznamu světového dědictví a jejich nárazníkové zóny – jev se v SO ORP Lovosice 10 nevyskytuje urbanistické a krajinné hodnoty hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř region lidové architektury historická kulturní krajina a historické krajinné struktury – celé území historická jádra sídel, urbanistické hodnoty dle průzkumu terénu 11 komponovaná krajina dle průzkumu terénu významná krajinná dominanta dle průzkumu terénu urbanistická a přírodní osa, kompoziční osa v krajině dle průzkumu terénu významná stavební dominanta dle průzkumu terénu pohledově exponované místo dle průzkumu terénu významný vyhlídkový bod dle průzkumu terénu horizont dle průzkumu terénu struktura a výška zástavby hodnota limit informace 11a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř dle průzkumu terénu architektonicky nebo urbanisticky cenné stavby nebo soubory staveb, historicky významné stavby, místa nebo soubory staveb hodnota limit informace 13a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř architektonicky cenná stavba dle průzkumu terénu historicky významná stavba nebo místo dle průzkumu terénu území s archeologickými nálezy 16 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř krajinný ráz hodnota limit informace 17a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř oblasti krajinného rázu krajiny a krajinné okrsky hodnota limit informace
17b environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř krajiny (krajinné celky dle ZÚR ÚK) krajinné okrsky nejsou v území SO ORP Lovosice vymezeny, neboť k jejich vymezení slouží územní studie krajiny, která nebyla pro SO ORP Lovosice pořízena
22 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) územní systém ekologické stability hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 21 nadregionální, regionální a lokální biocentrum nadregionální, regionální a lokální biokoridor interakční prvek (IP jsou vymezeny pouze podle ÚP do roku 2006, od roku 2006 nejsou součástí závazné části ÚPD) významné krajinné prvky 23a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 24 přechodně chráněné plochy – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků hodnota limit informace 25a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř chráněná krajinná oblast maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 27a národní přírodní rezervace národní přírodní památka přírodní rezervace přírodní památka přírodní park 30 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř památné stromy a informace o jejich ochranném pásmu 32 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř biosférická rezervace UNESCO, geoparky UNESCO, národní geoparky– jev se v SO ORP Lovosice 33 nevyskytuje NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 34 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 35 NATURA 2000 - ptačí oblast – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje 35a smluvně chráněná území – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 36 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 36a mokřady dle Ramsarské úmluvy – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců hodnota limit informace 36b environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř migrační koridory (data AOPK) lesy, jejich kategorizace a vzdálenost 50 m od okraje lesa 37a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř
23 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělského půdního fondu hodnota (1. a 2. TO) limit informace 41 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř bonitovaná půdně ekologická jednotka třída ochrany ZPF plochy vodní a větrné eroze hodnota limit informace 42a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř plochy ohrožené vodní erozí plochy ohrožené větrnou erozí investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti hodnota limit informace 43 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř odvodněná plocha 43a plochy vhodné k zalesnění, plochy vhodné k zatravnění – k jevu nebyla dodána poskytovatelem data vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř zdroj přírodní pitné vody 44 OP vodního zdroje I. stupně OP vodního zdroje II. stupně OP vodního zdroje II.a - vnitřní OP vodního zdroje II.b - vnitřní OP vodního zdroje nerozlišeno chráněné oblasti přirozené akumulace vod 45 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř zranitelné oblasti povrchových a podzemních vod 46 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 46a povrchové vody využívané ke koupání – vody využívané ke koupání dle evidence Ministerstva zdravotnictví se v SO ORP Lovosice nenachází vodní útvary povrchových vod a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 47 útvar povrchových vod tekoucích (tj. vodní tok) útvar povrchových vod stojatých útvar podzemních vod vodní nádrž 48a území chráněná pro akumulaci povrchových vod – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje povodí vodního toku, rozvodnice hodnota limit informace 49 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř hydrologické povodí 1.-4. řádu rozvodnice
24 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) záplavové území včetně aktivních zón hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 50a záplavové území s periodicitou 5 let záplavové území s periodicitou 20 let záplavové území s periodicitou 100 let: kategorie území podle map povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 52a riziko vysoké riziko střední riziko nízké riziko residuální 52b kritické body a jejich povodí – k jevu nebyla dodána poskytovatelem data území zvláštní povodně pod vodním dílem 53 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř stavby, objekty a zařízení na ochranu před povodněmi a území určená k řízeným rozlivům povodní 54a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranná pásma – jev se v SO ORP 55 Lovosice nevyskytuje lázeňská místa včetně vymezení vnitřních a vnějších území lázeňského místa – jev se v SO ORP Lovosice 56 nevyskytuje dobývací prostory 57 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř chráněná ložisková území 58 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 59 chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje ložiska nerostných surovin 60 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř poddolovaná území 061 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř sesuvná území a území jiných geologických rizik 62 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř stará důlní díla 63 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř staré zátěže území a kontaminované plochy 64 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř uzavřená a opuštěná úložná místa těžebního odpadu – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje 64a
25 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) oblasti s překročenými imisními limity 65 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř technologické objekty zásobování vodou a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 67 čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem, vodojem zemní OP vodohospodářského objektu vodovodní řady a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace 68 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř vodovodní řad místní vodovodní řad nerozlišený technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 69 ČOV - čistírna odpadních vod přečerpávací stanice odpadních vod ostatní zařízení k odvádění a čištění odpadních vod OP zařízení na kanalizační síti kanalizační stoky a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 70 kanalizační stoka (jednotná, splašková) dešťová kanalizace kanalizační stoka nerozlišená výrobny elektřiny a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace 71 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř elektrárna solární, fotovoltaická malá vodní elektrárna elektrické stanice a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 72 distribuční trafostanice venkovní stanice (rozvodna, transformovna) ostatní zařízení zpracování a distribuce elektrické energie (nerozlišeno) OP elektrické stanice nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 73 vedení elektrické sítě ZVN vedení elektrické sítě VVN vedení elektrické sítě VN vedení elektrické sítě NN OP vedení elektrické sítě
26 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) technologické objekty zásobování plynem a jejich ochranná a bezpečnostní pásma hodnota limit (OP, BP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř regulační/měřící stanice VVTL regulační/měřící stanice VTL 74 odorizační stanice VTL anoda horizontální stanice katodové ochrany kabel katodové ochrany (PKO kabel) BP objektu na plynovodní síti OP objektu na plynovodní síti vedení plynovodů a jejich ochranná a bezpečnostní pásma hodnota limit (OP, BP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř plynovod VVTL 75 plynovod VTL plynovod STL plynovod NTL plynovod bez rozlišení BP plynovodu OP plynovodu technologické objekty zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace 76 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř produktovod vedení pro zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma 77a hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř technologické objekty zásobování teplem a jejich ochranná pásma hodnota limit (OP) informace 79 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř kotelna teplovody a jejich ochranná pásma 80 hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř elektronické komunikace, jejich ochranná pásma a zájmová území hodnota limit (OP) Informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř radiová stanice na RR trase retranslační stanice - převaděč základnová stanice 82a blíže neurčená komunikační zařízení OP objektu na elektronickém komunikačním zařízení radioreléová trasa komunikační vedení dálkový telekomunikační kabel OP radioreléové trasy (RRT) OP komunikačního vedení 82b sdružené liniové sítě – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje 83 jaderná zařízení – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje
27 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami) 84 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř skládky a jejich ochranná pásma 85 hodnota limit (OP) informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř spalovny a zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady a jejich ochranná pásma – jev se v SO 86 ORP Lovosice nevyskytuje zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu a jejich ochranná pásma – jev se v SO ORP Lovosice 87 nevyskytuje pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 93a dálnice vč. ochranného pásma silnice I. třídy silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace terminály a logistická centra hodnota limit Informace 93b environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř intermodální terminál železniční dráhy, jejich kategorie a jejich ochranná pásma hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 94a dráha celostátní dráha regionální dráha místní vlečka speciální dráha (dopravník) lanové dráhy a jejich ochranná pásma hodnota limit Informace 98 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř nákladní lanová dráha na Milešovku 100 tramvajové dráhy a jejich ochranná pásma – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje 101 trolejbusové dráhy a jejich ochranná pásma – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území hodnota limit Informace 102a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř OP letiště Panenský Týnec OP radaru sledované vodní cesty hodnota limit Informace 104 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř Labe 105 hraniční přechody – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje linky a zastávky veřejné hromadné dopravy 105a hodnota limit informace
28 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Název jevu Přiřazení jevu k hodnotám území a limitům rozvoje území či informacím o území Č. Přiřazení jevů k pilířům udržitelného rozvoje území – environmentální, ekonomický, sociální pilíř Specifikace pro území SO ORP Lovosice (pokud je nezbytná) environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř zastávky železniční veřejné hromadné dopravy zastávky veřejné silniční linkové (autobusové) dopravy cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky, běžkařské trasy, sjezdovky hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř 106 cyklotrasa cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích) stezka pro pěší objekty důležité pro obranu státu a jejich ochranná pásma a zájmová území hodnota limit informace 107 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř podzemní objekt v Třebenicích, spojovací objekt 108 vojenské újezdy a jejich zájmová území – jev se v SO ORP Lovosice nevyskytuje vymezené zóny havarijního plánování 109 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř objekty civilní a požární ochrany hodnota limit informace 110a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř stálý tlakově odolný úkryt objekt požární ochrany stavby důležité pro bezpečnost státu a vymezená území pro zajištění bezpečnosti státu hodnota limit informace 112a environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky pohřebiště, krematoria, válečné hroby a pietní místa 113a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř jiná ochranná pásma hodnota limit informace 114 environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř PHO vyhlášené 116a plán společných zařízení – k jevu nebyla dodána data od poskytovatele další záměry, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou 118 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř vymezení správních územních celků 118a hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř další dostupné informace o území 119 hodnota limit informace environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř
29 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1.8 Řešené území Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Lovosice zahrnuje 32 obcí, 68 katastrálních území a 87 základních sídelních jednotek. Do SO ORP Lovosice spadají obce Černiv, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lkáň, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vchynice, Vlastislav, Vrbičany. Statut města mají Libochovice, Lovosice a Třebenice. Obcemi s pověřeným obecním úřadem jsou obce Libochovice (Černiv, Evaň, Chotěšov, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Radovesice, Sedlec, Slatina) a Lovosice (zbývající obce). Střediskem správního obvodu je město Lovosice, které leží přibližně 23 km od Ústí nad Labem. Tabulka 6: Přehled obcí, katastrálních území a základních sídelních jednotek SO ORP Lovosice (zdroj: ÚIR ČR, 2020)
Obec Katastrální území ZSJ Černiv Černiv Černiv Čížkovice Čížkovice Čížkovice Želechovice Želechovice Děčany Děčany Lukohořany Lukohořany Děčany Semeč Semeč Solany Solany Dlažkovice Dlažkovice Dlažkovice Evaň Evaň Evaň Horka u Libochovic Horka Chodovlice Chodovlice Chodovlice Chotěšov Chotěšov u Vrbičan Chotěšov Chotiměř Chotiměř Chotiměř Jenčice Jenčice Jenčice Keblice Keblice Keblice Klapý Klapý Klapý Křesín Křesín Křesín Levousy Levousy Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem Dubany Dubany Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Poplze Poplze Lkáň Lkáň Lkáň Hlavní nádraží K Lukavci Lovosice-střed Lovošská Na médii Lovosice Lovosice Nový Klapý Ostrov Pod Lovošem Stadion Teplická Terezínská
30 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Katastrální území ZSJ U Labe U zastávky V cihelně Za tratí Prosmyky Prosmyky Lukavec Lukavec u Lovosic Lukavec Malé Žernoseky Malé Žernoseky Malé Žernoseky Děkovka Děkovka Chrášťany u Dřemčic Chrášťany Podsedice Obřice Obřice Pnětluky u Podsedic Pnětluky Podsedice Podsedice Litochovice nad Labem Litochovice nad Labem Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Radovesice Radovesice u Libochovic Radovesice Sedlec Sedlec u Libochovic Sedlec Siřejovice Siřejovice Siřejovice Slatina Slatina pod Hazmburkem Slatina Sulejovice Sulejovice Sulejovice Kocourov u Medvědic Kocourov Kololeč Kololeč Lhota u Medvědic Lhota Medvědice Medvědice Třebenice Mrsklesy Mrsklesy Sutom Sutom Teplá u Třebenic Teplá Třebenice Třebenice Blešno Dřemčice Dřemčice Dřevce Dřevce Leská Leská Třebívlice Skalice u Lovosic Skalice Staré Staré Šepetely Šepetely Třebívlice Třebívlice Úpohlavy Úpohlavy Úpohlavy Bílý Újezd Bílý Újezd Hrušovka Bílinka Boreč u Lovosic Boreč Režný Újezd Březno Březno Velemín Dobkovičky Dobkovičky Kletečná Kletečná Milešov u Lovosic Milešov Oparno Oparno Páleč u Milešova Páleč Velemín I Velemín Velemín II
31 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Katastrální území ZSJ Radostice u Vchynice Radostice Vchynice Vchynice Vchynice Vlastislav Vlastislav Vlastislav Vrbičany Vrbičany u Lovosic Vrbičany
Administrativní uspořádání SO ORP Lovosice zobrazuje schéma 2 v kap. 4.
32 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Tato část představuje charakteristiku celého území SO ORP, která je zpracována v členění na tematické oblasti v souladu s § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Dále jsou souhrnně uvedeny informace k limitům využití území, hodnotám území a samostatně je provedeno zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.
33 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 2.1 Širší územní vztahy Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice leží ve střední části Ústeckého kraje. Severní část ORP Lovosice leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří, jižní část správního obvodu je součástí Dolního Poohří. ORP Lovosice sousedí se správními obvody ORP Ústí nad Labem (sever), Litoměřice (východ), Roudnice nad Labem (jihovýchod), Louny (jihozápad), Bílina (severozápad) a Teplice (sever). Rozlohou 262 km2 je středně velký (4,9 % rozlohy kraje, 12. místo v kraji), hustotou 32 obyvatel na 1 km2 je dvanáctý nejméně zalidněný v kraji. V SO ORP Lovosice žijí 3,4 % obyvatel kraje. Tabulka 7: Srovnání geografických údajů správních obvodů ORP Ústeckého kraje (zdroj ČSÚ, k 31. 12. 2019)
Počet Hustota Správní obvod Rozloha v Počet 2 obyvatel sídla osídlení Počet obcí Statut města ORP km obyvatel 2 ORP [ob/km ] Bílina 123,58 22 600 17 200 182,88 8 2 Děčín 553,75 76 842 48 594 138,77 34 5 Chomutov 486,06 81 662 48 635 168,01 25 3 Kadaň 449,63 43 284 18 246 96,27 19 4 Litoměřice 470,58 59 110 23 849 125,61 40 6 Litvínov 235,97 37 035 23 661 156,95 11 5 Louny 472,67 43 640 18 313 92,33 41 2 Lovosice 261,61 27 750 8 840 106,07 32 3 Most 231,12 74 673 66 034 323,09 15 1 Podbořany 340,97 15 678 6 386 45,98 11 4 Roudnice nad 300,23 32 808 12 847 109,28 33 2 Labem Rumburk 266,19 32 795 11 036 123,20 12 7 Teplice 345,34 106 472 49 731 308,31 26 7 Ústí nad Labem 404,75 119 338 92 716 294,84 23 4 Varnsdorf 88,85 19 905 15 193 224,03 6 2 Žatec 307,36 27 373 19 047 89,06 18 1 Ústecký kraj 5 338,67 820 965 XXX 153,78 354 58
Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje je uvedena ve schématu 1 v kap. 4.
Dopravní vazby Napojení centra správního obvodu ORP Lovosic na hlavní město Prahu zajišťuje dálnice D8. Spojení mezi Lovosicemi a krajským městem Ústí nad Labem je zajištěno dálnicí D8 a silnicí I/30. Dálnice D8 byla v roce 2016 dokončena a otevřením jeho posledního úseku Lovosice – Řehlovice došlo k rychlému spojení z Prahy do SRN (směr Drážďany). Vazby města Lovosice na sousední regionální centra Litoměřice a Most zprostředkovává silnice I/15 (Zahrádky u České Lípy – Úštěk – Litoměřice – Lovosice – Most), na níž se u Kozel (ORP Louny) napojuje silnice I/28 do Loun. Vazby na nižší centra osídlení umožňují silnice II. třídy č. 247, napojující se na silnici II. třídy č. 246 spojující Roudnici nad Labem – Libochovice – Louny a silnice II. třídy č. 261. Město Lovosice je důležitým železničním uzlem, který je součástí významného koridoru zprostředkující spojení nejen s okolními regionálními centry, ale také umožňující spojení s Prahou a
34 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020 centry v SRN. Železniční koridor, který je tvořen tratěmi č. 090, 091 a 098 zprostředkovává spojení Praha - Lovosice – Ústí nad Labem - SRN. Další spojení regionálních center umožňuje železniční trať č. 087 (Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa), dále železniční trať č. 114 (Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty) a železniční trať č. 097 (Lovosice – Úpoříny – Teplice). Osobní doprava na trati č. 113 Lovosice – Obrnice – Most není provozována.
2.2 Prostorové a funkční uspořádání území
Prostorové uspořádání Prostorové uspořádání území je definováno strukturami zástavby a orientační výškou zástavby, je tedy stanoveno v rozsahu zastavěných částí sídel, rámcově v rozsahu dle vymezení zastavěného území (jev č. 1 ÚAP). Typ struktury zástavby je definován na základě průzkumu v terénu, v měřítku, které nezohledňuje odchylky představující jednotlivé stavby (např. jeden soudobý individuální RD v jinak rostlé venkovské zástavbě). Výška zástavby je stanovena pro vymezené struktury zástavby, s ohledem na měřítko ÚAP je stanovena orientačně v rozmezí počtu nadzemních podlaží vyjma areálové struktury - intenzivní, v rámci níž je s ohledem na charakter zástavby výška stanovena v metrech. Ve vymezených typech struktury zástavby a výškách zástavby nejsou zohledněny dominantní stavby, jejichž vymezení je obsahem jevu č. 11 ÚAP (urbanistické a krajinné hodnoty - významná stavební dominanta), výčet stavebních dominant je uveden níže v této kapitole. V území SO ORP Lovosice byly identifikovány následující typy struktury zástavby: Struktura kompaktní je vymezena v rozsahu historicky založené blokové zástavby center měst a menších obcí, v níž jsou pozemky jednotlivých domů ohraničeny na straně veřejného prostranství fasádou domu, v menších sídlech kompaktní zástavbu tvoří také intenzivní ulicová zástavba (ohraničení veřejného prostranství tvoří kromě fasád domů také zdi a vjezdy do dvorů), zadní trakt je zpravidla oplocen nebo doplněn vedlejšími stavbami nebo je součástí vnitrobloku. Kompaktní zástavba vytváří vizuálně souvislou hranu ulice nebo jiného typu veřejného prostranství, jednotlivé stavby na sebe většinou přímo navazují. Umístění jednotlivých domů dodržuje stavební čáru, která je zároveň uliční čarou. Kompaktní struktura zástavby je vymezena v historických jádrech měst Lovosice, Třebenice a Libochovice. V rámci kompaktní struktury zástavby jsou vymezeny také menší soubory řadových domů (Lovosice, Libochovice, Křesín) nebo intenzivní zástavba kompaktního charakteru v obcích Klapý, Čížkovice a Slatina. Struktura volná – rostlá je vymezena v rozsahu historicky postupně rostlých sídel, tedy v téměř všech sídlech řešeného území - zejména historických jader sídel nebo celých sídel, pokud tato struktura nebyla narušena novodobou urbanizací. Rostlou volnou strukturu definuje charakteristická vesnická zástavba (rodinné domy zpravidla o 1-2 NP, historické statky, hospodářská stavení, chlévy apod. Hlavní objekty zejména v historickém jádru sídla přiléhají k hranici uliční čáry (zejména objekty lemující historickou náves) nebo mají nejmenší možný odstup od uliční čáry; zahrady a hospodářská zázemí jsou obvykle orientovány do zadních částí pozemků. Rostlá struktura zástavby utváří vesnický charakter, jednotlivé domy jsou ve vzájemných odstupech, intenzita zastavění je vyšší v jádru sídla a směrem do krajiny se snižuje. Rostlá struktura zástavby je identifikována téměř ve všech menších sídlech řešeného území vyjma historických jader měst Lovosice, Třebenice, Libochovice a historického jádra obce Slatina, kde intenzita zastavění vedla k rozvoji zástavby kompaktní. Struktura volná – městská plynule navazuje na kompaktní zástavbu Lovosic. Volná městská struktura zástavby představuje méně intenzivní zastavění navazující na městské centrum a kompaktní strukturu zástavby – pozemky jednotlivých staveb jsou ohraničeny oplocením po celém obvodu nebo tvoří menší areály, případně se jedná o jednotlivé domy volně umístěné ve veřejně přístupném prostoru; umístění domů převážně nedodržuje stavební nebo uliční čáru. Zástavba vytváří vizuálně nesouvislou hranu podél ulice, jednotlivé stavby na sebe přímo nenavazují, ale jsou převážně orientovány vstupními prostory a parterem do veřejného prostoru. Volnou městskou strukturu zástavby tvoří zejména jednotlivé městské domy nebo viladomy, větší rodinné domy a areály občanského vybavení.
35 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Struktura volná - bytové domy představuje novodobou zástavbu zejména bytových domů (sídliště) obklopených volně přístupným prostorem a doplněných drobnými vedlejšími stavbami (obchod, stavby technického zařízení apod.). Pozemky jednotlivých domů jsou obklopeny veřejným prostorem s volně umisťovanými drobnými doplňkovými objekty, domy jsou umístěny volně v prostoru s většími vzájemnými odstupy. Bytové domy jsou v největším rozsahu lokalizovány v Lovosicích, kde odpovídají výšce městské zástavby (3-4 nadzemní podlaží) a dále jsou doplněny sobory výrazně vyšších panelových domů o 8 nadzemních podlažích. Bytové domy o 1-2 a převážně 3-4 nadzemních podlažích dále doplňují (ne zcela vhodně) rostlou strukturu zástavby menších sídel, jejich výstavba byla ve většině případů spojena s rozvojem výrobních aktivit a zemědělských družstev a potřebného navýšení kapacit bydlení v 2. polovině 20. století (Velemín, Třebívlice, Podsedice, Třebenice, Čížkovice, Sulejovice, Libochovice). Struktura volná - individuální RD představuje novodobou zástavbu v širších centrech měst a v návaznosti na historická jádra malých sídel. Typ struktury tvoří zástavba komponovaných obytných čtvrtí (např. vilová čtvrť Libochovice), zástavba na okrajích historických jader sídel, kterou již nelze zařadit do rostlé struktury (zástavba není podřízena přirozené modulaci historických cest a terénu). Zařazena je rovněž zástavba suburbanizační, charakterizovaná unifikovaným urbanismem i samotnou zástavbou, pozemky jednotlivých domů jsou ohraničeny většinou oplocením po celém obvodu, domy jsou umístěny volně na pozemcích, zástavba vytváří vizuálně nesouvislou hranu, jednotlivé stavby jsou umisťovány volně na pozemcích a s většími vzájemnými odstupy. Struktura volná – individuální RD je lokalizována ve větším rozsahu v širších centrech měst Lovosice, Libochovice, Třebívlice, Třebenice a v menších sídlech Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Velemín, Sulejovice, Čížkovice, Vrbičany, Chotěnov atd. Struktura volná – chaty má specifický charakter – je tvořena rekreačními objekty na vlastních pozemcích. Zahrnuje chatové osady převážně lokalizované podél toku Ohře, zejména u Křesína, Duban, Libochovic a Radovesic, rozsáhlé chatové lokality jsou situovány severně od města Lovosice (Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem), kde v kontaktu s obytnými sídly dochází k postupné konverzi na obytnou funkci. Menší chatové osady jsou dále vázány na atraktivní lokality v Českém středohoří (zejména lokalita Dřevce u Skalice, pod Solanskou horou, severně nad Třebenicemi). Do tohoto typu struktury zástavby jsou dále zahrnuty menší chatové lokality v sousedství menších sídel a zahrádkové osady v Lovosicích (za podmínky, že jsou v těchto osadách umístěny stavby dle Katastru nemovitostí). Zástavbu definují jednopodlažní rekreační stavby s nízkou intenzitou zastavění, obklopené vlastními pozemky zahrad. Zahrádkové osady nebo chatové lokality, v nichž nejsou stavby zapsány v Katastru nemovitostí, nebyly do typu struktury zástavby zahrnuty. Struktura volná – samoty představuje samostatné objekty bez přímé návaznosti na sídlo nebo umístěné v osamocené poloze v krajině (např. starý mlýn, hájovna apod.). Nejedná se v pravém slova smyslu o zástavbu, neboť vymezená struktura zahrnuje zpravidla pouze jeden objekt nebo soubor několika objektů o výšce do 2 nadzemních podlaží. Tento typ struktury zástavby lze lokalizovat ve volné krajině celého řešeného území. Struktura solitérní představuje vymezení jednotlivých staveb umístěných v převážně otevřených plochách s tím, že se opět nejedná o zástavbu v pravém slova smyslu, ale o vymezené jednotlivé solitérní stavby ve volném prostoru. Volný prostor zpravidla dotváří funkčnost a význam stavby (kaple ve volné krajině, vodojemy, parky v urbanizovaném území, významné veřejné prostory apod.). Struktura specifická - hromadné garáže je vymezena v rozsahu větších souborů řadových garáží v případech, kdy taková lokalita přirozeně nenáleží do jiné struktury (např. jako součást lokality bytových domů) a je svým plošným rozsahem významná v celkovém charakteru zástavby sídla – vymezena je na okrajích sídel Lovosice a Čížkovice. Struktura areálová – intenzivní představuje jednotlivé funkčně a provozně související soubory staveb (areály škol a sportovních zařízení, výrobní areály, prostor železničního nádraží, obchodní centra s nezbytným venkovním zázemím apod.). Pozemky jednotlivých areálů jsou ohraničeny většinou oplocením po celém obvodu, domy jsou umístěny volně na pozemcích, případně mohou přiléhat k hranici areálu, areály jsou zpravidla veřejně nepřístupné nebo omezeně přístupné. Z větší části jsou takto vymezeny samostatné rozsáhlé areály výroby situované ve volné krajině nebo na okraji sídel; pokud se jedná o areály občanského vybavení, ty jsou integrovány v centrech sídel nebo v jejich blízkosti. Areály představují většinou menší výrobní areály nacházející se na okrajích sídel na jejich historickém okraji nebo areály sportovní, technické a jiné; Areály s výškou do 10 metrů reprezentují zejména větší výrobní areály a zemědělská družstva. Do areálové struktury zástavby
36 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020 s orientační výškovou hladinou 10 - 15 metrů jsou kromě výrobních areálů zahrnuty také vybrané areály občanského vybavení (zejména školy, školky, větší ubytovací zařízení apod.). Areálová zástavba převažuje v Lovosicích, kde zahrnuje významné výrobní a skladové areály na východě a na jižním okraji města, větší území areálové struktury jsou lokalizována v Sulejovicích, Čížkovicích a u Libochovic. Struktura areálová – solitérní vymezuje převážně nezastavěné areály s umístěním solitérních staveb, zejména areály technického vybavení, hřbitovy, sportovní areály (fotbalová a jiná hřiště na okrajích menších sídel, koupaliště) a rekreační areály; do tohoto typu struktury zástavby jsou rovněž zahrnuty čerpací stanice pohonných hmot. Rozlišena je struktura areálová – solitérní s výškou 2-3 nadzemní podlaží, do níž jsou zahrnuty areály zámků (Milešov, Boreč, Dlažkovice), areály kostelů a bývalých hradů (Křesín, Milešov, Házmburk), sociální zařízení Na Svobodě (Čížkovice), rekreační středisko Jordán apod. Významné stavební dominanty V řešeném území jsou identifikovány následující významné stavební dominanty, které se pozitivně uplatňují v sídlech (např. kostely, radnice, zámky) nebo ve volné krajině (např. viditelné zříceniny hradů, rozhledny, architektonicky hodnotné komíny historických areálů nebo jiné solitérní stavby). Tabulka 8: Významné stavební dominanty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020)
Obec Označení Významná stavební dominanta Velemín S01 Milešovka rozhledna Prackovice nad Labem S02 rozhledna Radejčín Prackovice nad Labem S03 Kostel Velemín S04 Zámek Milešov Velemín S05 Kostel v Milešově Velemín S06 kostel ve Velemíně Velemín S07 zřícenina hradu Oparno Třebenice S08 kostel v Medvědici Třebenice S09 kostel v Sutomi Velemín S10 chata na Lovoši Lovosice S11 věž radnice Lovosice S12 kostel v Lovosicích Lovosice S13 stará sýpka Podsedice S14 zřícenina hradu Oltářík Vlastislav S15 hrad a zámek Skalka Jenčice S16 zřícenina hradu Košťálov Třebenice S17 klášter s kostelem v Teplé Sulejovice S18 kostel v Sulejovicích Třebívlice S19 kostel v Třebívlicích Podsedice S20 zámek Pnětluky Třebenice S21 Muzeum českého granátu Třebenice S22 kostel v Třebenicích Třebenice S23 komín na okraji Třebenic Dlažkovice S24 zámek v Dlažkovicích Čížkovice S25 kostel v Čížkovicích Siřejovice S26 kostel v Siřejovicích Siřejovice S27 Bývalý větrný mlýn Windsor Vrbičany S28 sýpka u zámku ve Vrbičanech Klapý S29 zřícenina hradu Házmburk
37 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Označení Významná stavební dominanta Slatina S30 kostel ve Slatině Chotěšov S31 kostel v Chotěšově Křesín S32 mlýn Křesín S33 kostel v Křesíně Libochovice S34 kostel v Libochovicích Libochovice S35 zámek Libochovice
Negativní dominanty V řešeném území jsou identifikovány následující stavební dominanty, které se uplatňují negativně převážně ve volné krajině (např. vysílače, komíny, výrazně exponované lomy). Tabulka 9: Negativní dominanty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020)
Obec Označení Negativní dominanta Velemín N01 lom Dobkovičky Chotiměř N02 Chotiměř zemědělský areál Prackovice nad Labem N03 vysílač Lhotka nad Labem N04 komín Vchynice N05 výrobní areál Lovosice N06 silo v Lovosicích Vlastislav N07 sklady Sulejovice N08 komín bývalého cukrovaru Sulejovice N09 výškové objekty cementárny Lovosice N10 výškové objekty areálu chemičky Třebívlice N11 sklad v rámci zemědělského areálu Třebívlice N12 vysílač Třebívlice N13 vysílač Třebívlice N14 bývalý zemědělský areál Třebívlice N15 vysílač Podsedice N16 sila v zemědělském areálu Podsedice N17 lom Vršetín Libochovice N18 komín v cihelně
Funkční uspořádání území Struktura území z hlediska funkčního uspořádání vychází ze struktury osídlení, jejíž těžiště tvoří město Lovosice, a odvíjí se rovněž od toku řeky Labe a vedení silnice I/15 (společně s železniční tratí), které lze charakterizovat jako významné sídelní osy území, podél nichž se rozvinula největší sídla v území. V rozsahu řešeného území je sídelní osa podél Labe tvořena výrobní zónou a městem Lovosice, které směrem na sever srůstá se sídly Lhotka nad Labem a Malé Žernoseky. Sídelní osu podél silnice I/15 tvoří větší sídla Třebívlice, Podsedice, Třebenice, Čížkovice a Sulejovice. Další sídelní osu nižšího významu lze identifikovat podél silnice II/246 resp. podél toku řeky Ohře (Křesín, Dubany srůstající s Libochovicemi a Radovesice). Dálnice D8 představuje významnou dopravní osu území, na niž jsou zejména v prostoru Lovosic vázány výrobní provozy a logistická centra. Převážná část území je tvořena volnou krajinou s jednotlivými menšími sídly; sídelní struktura je drobná a relativně hustší v severní části řešeného území, což je dáno složitější morfologií terénu Českého středohoří. V jižní části území resp. jižně od silnice I/15 je struktura sídel řidší, výrazně vyšší je podíl zemědělsky intenzivně obhospodařovaných ploch.
38 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Většina sídel plní obytnou funkci, podíl rekreace v sídlech je vyšší v severní části území v oblasti Českého středohoří. Rekreační využití je koncentrováno zejména podél údolí řeky Ohře, v menší míře pak podél Milešovského potoka. Ve větších sídlech se nacházejí areály občanského vybavení včetně sportovních areálů. Výrobní funkce je reprezentována převážně rozsáhlými areály výroby a skladování (logistiky) na okrajích města Lovosice v návaznosti na řeku Labe jako významnou vodní cestu a dále podél dálnice D8, kde zejména v posledních letech dochází k plošně rozsáhlému rozvoji logistických center. Plošně rozsáhlé areály výroby jsou dále v Sulejovicích a Čížkovicích. Významné jsou rovněž plochy těžby u Prackovic nad Labem, Malých Žernosek, Úpohlav a Libochovic. Mimo tato těžiště výrobních aktivit jsou v menších sídlech umístěna jednotlivá drobná výrobní zařízení, téměř v každé obci se nachází zemědělské areály, z nichž většina je identifikována jako fungující; z hlediska četnosti dominuje zemědělské výrobě jižní část území SO ORP Lovosice zejména podél Ohře v převážně zemědělsky využívané krajině. Severní část území se vyznačuje vyšším podílem lesů, složitějším terénem, a tedy nižším významem z hlediska zemědělství – převažují zde menší zemědělské areály. Specifickou funkcí v území je těžba – kamenolom u Prackovic nad Labem a severně nad Malými Žernoseky, těžba vápence u Úpohlav zajišťující materiál pro cementárnu Čížkovice, těžba hlíny u Libochovic a těžba granátu u Podsedic. Výrobní aktivity představuje zemědělské hospodaření a lehký průmysl – samostatné areály jsou umístěny volně v krajině nebo na okrajích sídel. Stejným způsobem jsou lokalizovány areály technické vybavenosti (čistírny odpadních vod, rozvodny, vodojemy a čerpací stanice). V uspořádání krajiny dominují lesní a zemědělsky využívané plochy s tím, že zemědělsky obhospodařovaná krajina převažuje zejména v jižní části řešeného území. Severní okraj území tvoří převážně méně intenzivně zemědělsky obdělávané oblasti Českého středohoří. Plochy přírodního charakteru tvoří zejména osy významných vodních toků (Labe, Ohře, Milešovský potok, Modla). Členění území na plochy s rozdílným způsobem využití z planých územně plánovacích dokumentací je provedeno v rozsahu předaných dat v rámci jevu č. 1a ÚAP.
2.3 Struktura osídlení 2.3.1 Sídelní struktura Sídelní struktura území SO ORP se vyznačuje existencí silnějšího centra a venkovským charakterem zbývajícího území. Největší počet obcí se nachází ve velikostním intervalu 201 – 500 obyvatel (18), v intervalu 1 001 – 4 000 obyvatel jsou čtyři města – Čížkovice, Libochovice, Třebenice a Velemín. Více než 5 000 obyvatel mají pouze Lovosice (8 840). Nejméně obyvatel má obec Dlažkovice (120). Nejvýznamnější těžiště osídlení je vázáno na silnice I/15 a I/30 a tvoří ho sídla Třebenice, Jenčice, Čížkovice, Sulejovice, Lovosice, Lukavec, Lhotka nad Labem a Malé Žernoseky. Význam tohoto těžiště přesahuje úroveň ORP, neboť je provázáno se subregionálním centrem Litoměřice a dalšími většími sídly Terezín a Bohušovice nad Ohří. Prostor jižně od silnice I/15 až k řece Ohři představuje venkovskou strukturu osídlení v mírně zvlněné intenzivně zemědělsky využívané krajině. Většími sídly jsou zde Podsedice a Třebívlice, která jsou vázána na silnici I/15. Prostor severně od silnice I/15 představuje jádrovou část Českého středohoří se specifickou strukturou osídlení představovanou menšími sídly v údolích a kotlinách mezi vrcholy vulkanicky podmíněného pohoří. Nejvýznamnějším sídlem v této části je Velemín, k větším sídlům patří ještě Milešov a Prackovice nad Labem. V jihovýchodní části SO ORP je na ose tvořené řekou Ohře a silnici I/246 další významnější těžiště osídlení. Jde o město Libochovice a s nimi prakticky srostlá sídla Dubany, Poplze a Radovesice.
39 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 10: Rozdělení obcí v SO ORP Lovosice do kategorií dle počtu obyvatel (zdroj ČSÚ, k 31. 12. 2019)
Kategorie dle počtu obyvatel Počet obcí do 100 0 101 – 200 4 201 – 500 18 501 – 1000 5 1001 – 4000 4 nad 5000 1 (Lovosice)
Graf 1: Rozdělení obcí v SO ORP Lovosice dle počtu obyvatel
nad 5000
1001 - 2000
501 -1000
201 - 500
101 - 200
do 100
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Počet obcí
2.3.2 Historický vývoj osídlení území SO ORP Lovosice
Černiv první písemná zmínka pochází z roku 1307;
Čížkovice první zmínka je z roku 1276, kdy byla obec rozdělena na dvě části; menší část patřila vladykovi Čáslavovi, větší byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze; první železniční trať procházející Čížkovicemi Lovosice-Libochovice byla otevřena 22. října 1882, dnes je součástí trati 114; trať do Obrnic byla zprovozněna 19. prosince 1898; Čížkovice byly součástí Sudet – po válce odsun většiny německého obyvatelstva doosidlování obyvateli z Československa – imigrace byla podporována i další desetiletí – potřeba pracovních sil v cementárně a vápence.
Děčany první písemná zmínka pochází z roku 1226.
Dlažkovice první zmínka z roku 1057; v roce 1869 byl na území obce nalezený první český diamant; obec známá na základě dobývání českých granátů (pyropů);
Evaň první písemná zmínka je z roku 1437;
40 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
na sklonku 15. století ve vlastnictví Jana ze Šembelka a jeho syny; od roku 1597 byla Evaň majetkem saského rodu Karla Elsnice z Elsnic, který v ní postavil tvrz.
Chodovlice první písemná zmínka o obci je z roku 1227;
Chotěšov první zmínka o obci je z roku 1057; v roce 1144 daroval obec Chotěšov král Vladislav I. nově založenému klášteru premonstrátek v Doksanech; na konci 16. století pravděpodobně zakoupil obec Chotěšov Jiří Popel z Lobkovic a připojil ji k libochovskému panství; v padesátých letech 19. století prodala většina hospodářů z obce část svých polí bratřím Tschinklům z Lovosic, majitelům lovosické továrny na cikorku; továrna však ohlásila úpadek a zakoupil ji židovský překupník Gläsner, který ji prodal správě libochovického panství, tím valná část původních selských pozemků v Chotěšově připadla chotěšovskému panskému dvoru;
Chotiměř první zmínka pochází z roku 1228, kde se připomíná jako zboží kláštera sv. Jiří v Praze; poté je v nedatovaných listinách uváděn po r. 1250 vladyka Petr z Chotimíře; součástí obce byly dvě tvrze; ze zkonfiskovaných statků byla Chotiměř v roce 1622 prodána Adamu z Valdštejna, majiteli lovosického panství; Chotiměř následně náležela k Lovosicím s výjimkou 2 čísel, která náležela k Borči. v roce 1900 žilo v obci celkem 314 obyvatel, úředně zde nebyl uveden ani jeden Čech; po ukončení 2. světové války začalo osídlování Chotiměře českými osadníky; v té době byla samostatnou obcí a příslušela k ní Kletečná a osada u Pohodnice.
Jenčice první zmínka z roku 1251 v přídomku Štěpána z Benešic, který je v listně z uvedeného roku připomínán se svým bratrem Pavlíkem ze Sulevic; první nepochybná zmínka o Jenčicích je z roku 1318; ve 14 století zde byl vladycký statek a na něm se v roce 1389 připomíná jistý Milobor z Jenčic; od roku 1408 jsou Jenčice v držení vladyků z Vchynic; od konce 15. století se připomínají jako příslušenství hradu Košťálova; spolu s hradem byly Jenčice v roce 1629 připojeny ke statku Čížkovice; obyvatelstvo obce se živilo především zemědělstvím a sadařstvím, část odcházela za prací do cementáren v Čížkovicích.
Keblice první zmínka z roku 1249, kdy obec změnila svého královského držitele na církevního; obec byla prodána Václavem I. v roce 1249 Herbortovi z Litoměřic; v roce 1547 Litoměřice o Keblice přišly, ale již roku 1559 byly opět jejich majetkem; v roce 1848 přešel majetek do rukou sedláků; bratři Tschinkelové, majitelé továrny a cikorku skoupili na konci 19. století v Keblicích některá pole a statky, čímž vznikl nový dvůr; dvůr byl při pozemkové reformě po 1. světové válce rozparcelován;
41 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
škola byla v Keblicích od roku 1774.
Klapý první písemná zmínka o obci je z roku 1197, kdy šlechtic Hroznata daroval část vsi klášteru v Teplé; pravděpodobně od roku 1300 byl majitelem panství Václav z Lichtemburka, který jej vlastnil až do své smrti; jeho syn Hynek pak Klapý vyměnil s králem Janem Lucemburským za jiné statky; král však obec prodal roku 1334 Zbyňku Zajíci z Valdeka; následně panství získal rod Lobkoviců (r. 1558), Šternberků (r. 1613), Dietrichsteinů (r. 1676), Herbersteinů (pol. 19. století); v roce 1900 část obce zničena sesuvem půdy z kopce Hazmburk.
Křesín první historická zmínka o obci Křesín pochází z roku 1226; mezi lety 1415 – 1564 patřil Křesín do majetku Zajíců z Hazmburku, dále Lobkoviců ze Zbiroha, sesazeného vévody sedmihradského Zikmunda Bathoryho a postupně ostatních držitelů panství Libochovice; první písemná zmínka o sídle Levousy je z roku 1273.
Lhotka nad Labem první písemná zmínka pochází z roku 1251, kdy byla Lhotka prodána klášteru cellskému v Míšenku; v roce 1540 byla Lhotka prodána Slejnicům, od těch dob zůstala vesnice stále při Lovosicích.
Libochovice první ověřená zmínka o Libochovicích pochází až z roku 1336, kdy jsou Libochovice označeny jako „městečko hrazené“ s tvrzí; podle popelnic, bronzových ozdob a jiných starožitných památek nalezených ve městě i jeho blízkosti při kopání základů bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Boji; v roce 1272 patřilo městečko klášteru tepelskému a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka; roku 1314 město získal Jan Lucemburský, který v roce 1336 město postoupil Zbyňku Zajíci z Valdeka; v roce 1424 husité město dobyli a vypálili; Jan starší Popel z Lobkovic Libochovice zvelebil a tvrz dal přestavět na renesanční zámek; v roce 1683 byl zámek přestavěn v raně barokním slohu a v roce 1685 byla zřízen zámecký park ve francouzském stylu; v roce 1847 byl zřízen cukrovar, v roce 1882 zavedená železnice a roku 1912 založená sklárna.
Lkáň první písemná zmínka je doložena v listině krále Václava I. z roku 1237, ve které král dává vesnici klášteru premonstrátů v Teplé; na území obce bývala tvrz, která i s přilehlými domky a podhradím patřila pánům ze Láně; ve 14. století přešlo vlastnictví do rukou mocného šlechtického rodu Zajíců, Lkáň tak byla připojena k libochovickému panství; roku 1594 se stala obec součástí majetku komory království v držení krále Rudolfa II.; od roku 1604 se majitelé střídali a za třicetileté války byla Lkáň zpustošena saskými vojsky; v roce 1676 se obec stala majetkem rodu Dietrichsteinů, byla obydlena převážně obyvateli německé národnosti.
42 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Lovosice první zmínka je z roku 1143, kdy kníže Vladislav II. daroval upadající Lovosice Strahovskému klášteru – oblast kolem Lovosic byla však obydlena od 6. tis. př. n. l.; velké opevněné tržiště s obchodním přístavem; Jindřich ze Žitavy je roku 1248 dědičně pronajal litoměřickému měšťanu Hartvikovi; v roce 1272 byly Lovosice prodány cisterskému klášteru Altzella (část byla prodána již roku 1251); následně se majitelé střídali a od rok 1783 patřily rodu Schwarzenbergů; v roce 1809 celé město včetně zámku shořelo, ale bylo záhy zásluhou Jana Schwarzeberga obnoveno; roku 1844 zde začal pracovat parní mlýn, roku 1850 přivedena železnice z Prahy a město se také stalo svobodným; roku 1854 vznik továrny na cikorku, dále zde vznikl cukrovar a pivovar; po 2. světové válce proběhlo vysídlení německého obyvatelstva a do města se vrátili uprchnuvší Češi a do města se začali stěhovat lidé z Československa a východní Evropy.
Lukavec první písemná zmínka je z roku 1057; obec patřila litoměřické kapitule, později různým majitelům, z nichž nejznámější byli Kunešové; roku 1721 byla obec rozdělena mezi Lovosice, Litoměřice a kapitulu; koncem 17. století podlehla většina obyvatel morové nákaze; ve 20. století získala obec cukrovarnická a.s., majitel nechal provést stavební úpravy a modernizaci; po roce 1945 byl majetek zkonfiskován a stal se součástí lovosického statku.
Malé Žernoseky první písemné zmínky o existenci obce se objevuje v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1056 – 1057 – osídlení je však doloženo již v době novokamenné; poprvé je hovořeno o Malých Žernosekách jako o samostatné obci až v kupní smlouvě z roku 1276; obec střídavě náležela pod vliv Doksanského kláštera a kláštera Altzelle v Míšni; obec leží na křižovatce historických obchodních tras, na řece Labi a tzv. Solné – Srbské cestě.
Podsedice první zmínky o obci pochází z roku 1280; Podsedická tvrz, která ve vsi stála, zanikla v období třicetileté války; od roku 1954 probíhá průmyslovým způsobem povrchová těžba českých granátů.
Prackovice nad Labem první písemná zmínka o obci pochází z roku 1352; po 2. světové válce došlo v převážně německé obci k vysídlení starousedlíků.
Radovesice první zmínka o obci je z roku 1237 z listiny krále Václava I.; obec střídala majitelé páni Zajícové z Valdeku, Zajícové z Házmburka, Lobkovicové, Šternberkové; střídavě obec spadala pod panství Budyňské a Libochovické; v roce 1631 byla osada zcela vypálena a trvalo dlouho, než byla znovu postavena;
43 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
pěstování chmele se v obci datuje již od roku 1404; od roku 1848 se Radovesice staly obcí svobodou a samostatnou.
Sedlec první zmínka o obci se vztahuje k roku 1237.
Siřejovice první písemná zmínka o obci pochází z roku 1227, kdy se Siřejovice uvádějí ve výčtu držav svatojiřského kláštera v Litoměřickém kraji; v roce 1925 byli do obce repatriování potomci českých exulantů; od roku 1938 byla obec pod německou nadvládou až do roku 1945, kdy byla osvobozena.
Slatina první písemná zmínka o obci pochází z roku 1056, kdy je Slatina uváděna mezi majetkem, kterým kníže Spytihněv II. obdařil právě ustavenou litoměřickou kapitulu; za třicetileté války byla obec vypálena a opuštěna, v té době také zanikla v obci fara; k znovuosídlení celé obce došlo až za Grundakara z Dietrichsteinu po roce 1677, který povolával osadníky hlavně z Moravy.
Sulejovice první písemná zmínka o obci pochází z roku 1251; vlastníkem obce byl rodu Kaplířů až do roku 1627, následně se majitelé měnili; v roce 1882 byl postaven cukrovar, v roce 1882 projel Sulejovicemi první vlak.
Třebenice první písemná zmínka o obci pochází z roku 1227; město několikrát vyhořelo, bylo vylidněno třicetiletou válkou a v roce 1680 zasaženo morem; německá kolonizace zde proběhla ve dvou vlnách.
Třebívlice první písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, tehdy byla obec rozdělena mezi více majitelů – měly dva dvorce a dvě tvrze; za panství Františka Josefa zde vznikla manufaktura-brusírna českých granátů.
Úpohlavy první písemná zmínka o obci pochází z roku 1227, v listině krále Přemysla Otakara I., která byla určena pro klášter benediktinek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Velemín Velemín leží na důležité staré zemské tak zvané chlumecké cestě z Prahy do Saska a patří k nejstarším obcím v tomto kraji; od nepaměti rozdělena na dvě části - jednu držel až do husitských válek s širokým okolím klášter svatého Jiří na Pražském hradě; první písemná zmínka o vsi je z roku 1228, kdy se v této části připomíná dvůr. Vchynice první písemná zmínka o obci pochází z roku 1205; obec byla po většinu času rozdělena na dvě panství.
Vlastislav první písemná zmínka o obci pochází z roku 1184.
44 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Vrbičany první písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy obec získal doksanský klášter od Slávka z Oseka.
2.3.3 Rozvojové osy, rozvojové oblasti a specifické oblasti
Rozvojové oblasti a rozvojové osy z PÚR ČR Z hlediska územního plánování je podstatné, že území ORP Lovosice je v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizací č. 1, 2, 3 a 5 (dále též „PÚR ČR“) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (Dresden), která odpovídá propojení západní části ČR s východními oblastmi SRN včetně Berlína. Díky orientaci a atrakčnímu efektu nové dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – SRN a již existujícího průtahu I. tranzitního železničního koridoru má toto území významný potenciál pro mezinárodní inovační a rozvojové podněty. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou dle PÚR ČR vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR mají sledovat zejména: možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochranu a využití rekreačního potenciálu krajiny, minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy ZÚR ÚK Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále též „ZÚR ÚK“) byly vydány v roce 2011 a následně byly v letech 2014–2020 zpracovány 1., 2. a 3. aktualizace ZÚR ÚK (viz kapitola 1.4.). ZÚR stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezují plochy nebo koridory staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují stavebně-technické podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být řešeny v nižších stupních územně plánovací dokumentace, resp. v rámci projektové přípravy. ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Obce mají tedy povinnost do svých územně plánovacích dokumentací přenést záměry schválené v ZÚR, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. ZÚR musí respektovat PÚR ČR. ZÚR i jejich aktualizace schvaluje zastupitelstvo kraje a vyhlašují se formou opatření obecné povahy.
ROZVOJOVÁ OSA OS2 – PRAHA – ÚSTÍ NAD LABEM – HRANICE ČR/NĚMECKO (DRESDEN) ZÚR ÚK zpřesňují na části území SO ORP Lovosice rozvojovou osu mezinárodního a republikového významu OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (Dresden) vymezenou v PÚR ČR. Rozvojová osa OS2 je na území SO ORP Lovosice vymezena v tomto rozsahu: obce Čížkovice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK zpřesňují úkoly pro územní plánování stanovené v PÚR, takto:
45 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
(1) Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. (2) Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové ose v koridoru Labe: jezero Píšťany a sportovní kanál Račice. (3) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu. (4) Řešit územní souvislosti spojené s vybudováním zařízení typu veřejný terminál a přístav s vazbou na logistické centrum na území města Lovosice a přilehlých obcí. (5) Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe). (6) Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. (7) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. (8) Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). (9) Chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.
ROZVOJOVÁ OBLAST NOB1 – LITOMĚŘICKO, LOVOSICKO, ROUDNICKO ZÚR ÚK na území správních obvodů Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem vymezují rozvojovou oblast nadmístního významu NOB1. Oblastí prochází důležité dopravní tahy a má významné vazby na Středočeský kraj, hlavní město Prahu, uskupení měst Ústí nad Labem – Teplice a k německému Sasku. Vymezení této oblasti je patrné díky nadmístnímu významu současných aktivit v území (doprava, průmyslová výroba, intenzivní zemědělství, kultura, rekreace a cestovní ruch, těžba a zpracování nerostných surovin) a z požadavků na změny v území. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu – veřejné logistické centrum Lovosice a dlouhodobý záměr VRT. Rozvojová oblast NOB1 je na území SO ORP Lovosice vymezena v tomto rozsahu: obce Čížkovice, Jenčice, Keblice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice a Vlastislav. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje rozvojové oblasti NOB1 stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly pro územní plánování: (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. (2) Věnovat pozornost programům revitalizace MPR Terezín. (3) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a řešit územní souvislosti spojené s vybudováním zařízení typu veřejný terminál a přístav s vazbou na logistické centrum na území města Lovosice a přilehlých obcí. (4) Řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a Terezínska před povodněmi. (5) Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina. (6) Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a
46 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy. (7) Podporovat rozvojový program letiště s mezinárodním statutem v Roudnici nad Labem. (8) Kultivovat a rozvíjet rekreační lokalitu nadmístního významu jezero Píšťany zahrnutou v rozvojové oblasti v koridoru Labe. (9) Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp.
2.3.4 Urbanistická struktura a památková ochrana Území SO ORP Lovosice je do značné míry ovlivněno rozvojem průmyslové výroby a nedávnou výstavbou dálnice, jež na sebe váže další rozšíření výrobních a nově zejména logistických provozů. Urbanistická struktura sídel je převážně neporušena ve vyšších polohách severní části území resp. jádrové části Českého středohoří, kde terénní podmínky neumožnily výrazný průmyslový rozvoj. Rovněž jižní okraj území podél řeky Ohře vykazuje vyšší míru dochované urbanistické struktury s jádrem v sídle Libochovice. Obce podél dálnice D5 vykazují vyšší míru suburbanizace a průmyslového rozvoje.
Památková ochrana Nejhodnotnějším památkovým území SO ORP je historické jádro obce Slatina, které je vesnickou památkovou zónou s dochovanou zástavbou okrouhlice s řadou cenných staveb včetně stodol vně půdorysu historické zástavby. V území SO ORP Lovosice se nachází řada dalších cenných objektů či souborů, které mají rovněž památkovou ochranu jako kulturní nemovité památky. Patrně nejvýznamnější památkou v území je zřícenina hradu Házmburk v obci Klapý mimo jiné proto, že se jedná o významnou dominantu řešeného území umístěnou na čedičovém masivu s dalekým výhledem do okolní krajiny. Koncentraci památkově chráněných hodnot lze identifikovat v obci Libochovice (zámek a větší množství objektů v historickém jádru), v Třebenicích (historické jádro se třemi kostely, z nichž jeden je bývalý luteránský kostel sloužící jako muzeum českého granátu), v Dlažkovicích (zámek a areál kostela sv. Václava), v Třebívlicích (zámecký areál s parkem, kostel, kaple a bývalá synagoga v historickém jádru obce), v Milešově (areál zámku v Milešově, kalvárie, letohrádek, historické jádro, dominanta kostela Sv. Antonína Paduánského a okolní komponovaná krajina s umístěním soch) a ve Vlastislavi (zámek a zřícenina hradu Skalka). V Lovosicích je výskyt památkově chráněných hodnot omezen na historické jádro města (zámek, barokní chrám a secesní radnice). Významnými a pro území typickými památkami jsou zříceniny hradů na výrazných kopcích (Házmburk, Košťálov, Skalka, Oltářík, Ostrý). Tyto stavby zároveň tvoří pozitivní stavební a krajinné dominanty v řešeném území. Stav některých památek, zejména zámků a panských sídel není dobrý. Některé významné areály jsou renovovány (Pnětluky, panský dvůr v Třebívlicích, zámek ve Vrbičanech), některé nadále chátrají (zámek Boreč, hospodářský dvůr v Evani, panský dvůr a hospodářský dvůr v Chotěšově a další). Dále uvedený seznam památek je vytvořen dle dat dodaných Národním památkovým ústavem, který je poskytovatelem dat pro ÚAP v oblasti památkové péče.
47 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 11: Památkově chráněná území a objekty v území SO ORP Lovosice (zdroj: Památkový katalog 2020, data NPÚ)
Obec Část obce Č. p. Památka Památkové zóny Slatina - vesnická památková zóna (č. ÚSKP Slatina Slatina 2324) Nemovité národní kulturní památky Libochovice Libochovice 1 zámek Libochovice (č. ÚSKP 259) Nemovité kulturní památky Čížkovice 1 zámek (č. ÚSKP 46525/5-1983) kostel sv. Jakuba Staršího (č. ÚSKP 26600/5- Čížkovice 1984) socha Bolestného Krista (č. ÚSKP 14284/5- Čížkovice Čížkovice 1985) Čížkovice boží muka (č. ÚSKP 42996/5-2403) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Čížkovice 30702/5-1986) Semeč socha sv. Donáta (č. ÚSKP 42986/5-1987) Solany kostel sv. Martina (č. ÚSKP 43456/5-2309) Děčany Solany 40 dvůr (č. ÚSKP 42427/5-2312) Solany 47 dům (č. ÚSKP 43467/5-2311) Dlažkovice kostel sv. Václava (č. ÚSKP 35324/5-1988) Dlažkovice 14 fara (č. ÚSKP 14182/5-4544) Dlažkovice 1 zámek (č. ÚSKP 46525/5-1983) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Dlažkovice Dlažkovice 36291/5-1990) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Dlažkovice 18599/5-1991) socha sv. Barbory (rejst. č. ÚSKP 50795/5- Dlažkovice 5885) Evaň socha Ecce Homo (č. ÚSKP 23971/5-2027) Evaň Evaň kaple sv. Josefa (č. ÚSKP 19779/5-2026) Chodovlice Chodovlice 45 vodní mlýn zvaný Lucký (č. ÚSKP 102906) kostel Nanebevzetí P. Marie (č. ÚSKP Chotěšov 21881/5-2058) Chotěšov Chotěšov 37 fara (č. ÚSKP 49633/5-5827) Chotěšov studna (č. ÚSKP 31995/5-2059) Chotiměř 7 dům (č. ÚSKP 32180/5-2061) Chotiměř Chotiměř výklenková kaple (č. ÚSKP 46410/5-2060) Chotiměř 1 dům (č. ÚSKP 54510/5-2062) zřícenina hradu Košťálov (č. ÚSKP 42777/5- Jenčice Jenčice 2076) Keblice 7 venkovská usedlost (č. ÚSKP 31027/5-2083) Keblice Keblice 57 usedlost (č. ÚSKP 36784/5-2082) Klapý 24 usedlost (č. ÚSKP 46376/5-2086) zřícenina hradu Házmburk (č. ÚSKP 15718/5- Klapý 2087) Klapý Klapý boží muka (č. ÚSKP 54512/5-2085) kostel sv. Jana Křtitele (č. ÚSKP 32285/5- Klapý 2084)
48 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Část obce Č. p. Památka Křesín kostel sv. Václava ( č. ÚSKP 17623/5-2101) Křesín kříž (č. ÚSKP 54514/5-2103) Křesín Křesín kříž (č. ÚSKP 43775/5-2102) hradiště Levousy a zříceniny hradu Šebín (č. Levousy ÚSKP 14680/5-2036) kostel sv. Petra a Pavla (č. ÚSKP 15889/5- Dubany 2017) Libochovice kostel Všech svatých (č. ÚSKP 25918/5-2137) Libochovice 216 dům (č. ÚSKP 17301/5-2144) sloup se sochou Panny Marie (č. ÚSKP Libochovice 42010/5-2132) Libochovice 87 dům (č. ÚSKP 14455/5-4756) Libochovice 18 bývalý špitál (č. ÚSKP 40178/5-4755) Libochovice 58 dům (č. ÚSKP 31341/5-4590) Libochovice 319 dům (č. ÚSKP 45295/5-2150) Libochovice 93 dům (č. ÚSKP 18074/5-2148) Libochovice 77 dům (č. ÚSKP 25530/5-2145) Libochovice 64 dům (č. ÚSKP 17610/5-2146)
Libochovice Libochovice 10 dům (č. ÚSKP 35089/5-2136) Libochovice socha sv. Václava (č. ÚSKP 32544/5-2140) Libochovice 17 fara (č. ÚSKP 19494/5-2147) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Libochovice 22742/5-2141) Libochovice 61 dům (č. ÚSKP 29569/5-2143) Libochovice 55 dům (č. ÚSKP 17512/5-2142) Libochovice boží muka (č. ÚSKP 15013/5-2139) Libochovice 310 domy (č. ÚSKP 34086/5-2149) Libochovice kostel sv. Vavřince (č. ÚSKP 18877/5-2138) Libochovice 45 dům (č. ÚSKP 29693/5-2135) Libochovice židovský hřbitov (č. ÚSKP 24401/5-2134) Libochovice vodní elektrárna (č. ÚSKP 10594/5-5623) Libochovice 1 zámek Libochovice (č. ÚSKP 45669/5-2131) Lkáň Lkáň výklenková kaple (č. ÚSKP 36482/5-2155) Lovosice kostel sv. Václava (č. ÚSKP 34760/5-2159) 1/2; Lovosice zámek (č. ÚSKP 31931/5-2160) 4 Lovosice památník (č. ÚSKP 43776/5-2161) Lovosice kostel Církve československé husitské, zvaný Lovosice Mírový (č. ÚSKP 104915) kaple sv. Františka Serefinského (č. ÚSKP Lovosice 28086/5-2236) Lukavec Lukavec zámek (č. ÚSKP 25638/5-2167) zřícenina hradu Oltářík (č. ÚSKP 35452/5- Děkovka 2012) Děkovka kaple (č. ÚSKP 26317/5-2013) Podsedice Chrášťany kaple (č. ÚSKP 14611/5-2014) Obřice výklenková kaple (č. ÚSKP 42405/5-2226) Pnětluky 57 zámek (č. ÚSKP 42410/5-2227)
49 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Část obce Č. p. Památka sloup se sousoším sv. Floriána a sv. Vavřince Pnětluky (č. ÚSKP 42885/5-2229) socha Nejsvětější Trojice (č. ÚSKP 28410/5- Podsedice 2224) bývalá brusírna granátů (č. ÚSKP 20098/5- Podsedice 77 2225) Litochovice nad Labem 9 venkovská usedlost (č. ÚSKP 30134/5-2154) kaple sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Prackovice nad Labem Litochovice nad Labem 37873/5-2153) Prackovice nad Labem kostel sv. Matouše (č. ÚSKP 14250/5-2235) Radovesice zvonička (č. ÚSKP 22448/5-2255) Radovesice rozcestník sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Radovesice 11495/5-5789) větrný mlýn, zvaný Windsor (č. ÚSKP Siřejovice 43236/5-2293) Siřejovice 38 kostel sv. Bartoloměje (č. ÚSKP 105124) Siřejovice socha Bolestného Krista (č. ÚSKP 43198/5- Siřejovice 2294) Siřejovice socha sv. Anny (č. ÚSKP 43449/5-2295) Slatina soubor stodol (č. ÚSKP 43624/5-2297) kostel sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Slatina Slatina 43380/5-2296) Slatina sýpka (č. ÚSKP 104021) kostel Nejsvětšjší Trojice (č. ÚSKP 16905/5- Sulejovice Sulejovice 2325) socha sv. Antonína Paduánského (č. ÚSKP Kocourov 30124/5-2188) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Kololeč 43276/5-2379) kostel sv. Bartoloměje (č. ÚSKP 42695/5- Lipá 2192) Lipá sýpka (č. ÚSKP 43451/5-2194) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Lipá 42959/5-2193) Medvědice kostel sv. Kateřiny (č. ÚSKP 43648/5-2178) kostel sv. Petra a Pavla (č. ÚSKP 11567/5- Sutom 2442) Sutom 1 fara (č. ÚSKP 43567/5-2442) Třebenice 68 fara (č. ÚSKP 43623/5-2372) Třebenice Třebenice evangelický kostel (č. ÚSKP 106563) kaple Nejsvětější Trojice (č. ÚSKP 43378/5- Třebenice 2371) kostel Narození Panny Marie (č. ÚSKP Třebenice 42934/5-2370) Třebenice kašna (č. ÚSKP 42621/5-2375) Třebenice sýpka (č. ÚSKP 43076/5-2376) socha sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Třebenice 43319/5-2377) socha sv. Antonína Paduánského (č. ÚSKP Třebenice 50794/5-5886) sloup se sochou Panny Marie (č. ÚSKP Třebenice 42597/5-2373) Třebenice 45 vodní mlýn zvaný Lucký (č. ÚSKP 102906)
50 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Část obce Č. p. Památka Blešno socha sv. Vavřince (č. ÚSKP 19548/5-2011) Staré socha Piety (č. ÚSKP 102419) Třebívlice kostel sv. Václava (č. ÚSKP 43491/5-2380) Třebívlice 7 zámek (č. ÚSKP 42448/5-2382) Třebívlice Třebívlice 77 fara (č. ÚSKP 43683/5-2381) Třebívlice kostel, původně synagoga (č. ÚSKP 106355) Třebívlice socha sv. Mikuláše (č. ÚSKP 42968/5-2383) kaple sv. Jana Nepomuckého s balustrádou Třebívlice (č. ÚSKP 42663/5-4728) Úpohlavy Úpohlavy kaple (č. ÚSKP 43231/5-2402) Bílý Újezd 24 tvrz (č. ÚSKP 24882/5-1922) Bílý Újezd 2 dům (č. ÚSKP 41257/5-1923) Boreč zámek (č. ÚSKP 35645/5-1933) Boreč krucifix (č. ÚSKP 14467/5-1934) Březno hospodářský dvůr (č. ÚSKP 25862/5-1953) zřícenina hradu Ostrý (č. ÚSKP 43777/5- Březno 2191) Březno sousoší Kalvárie (č. ÚSKP 27013/5-1951) Březno kaple (č. ÚSKP 19279/5-1952) Dobkovičky 1 dům (č. ÚSKP 54510/5-2062) Hruškovka 3 venkovská usedlost (č. ÚSKP 32066/5-1924) Milešov zámek (č. ÚSKP 32118/5-2186) Velemín kostel sv. Antonína Paduánského (č. ÚSKP Milešov 39844/5-2185) Milešov hospodářský dvůr (č. ÚSKP 37226/5-2190) Milešov výklenková kaple (č. ÚSKP 25852/5-2187) Milešov socha sv. Prokopa (č. ÚSKP 46116/5-2189) kaple se sousosím Kalvárie (č. ÚSKP Milešov 43804/5-4761) socha sv. Anny Samotřetí (č. ÚSKP 44034/5- Milešov 5340) Oparno socha světce (č. ÚSKP 17709/5-2212) Oparno zřícenina hradu (č. ÚSKP 46592/5-2211) Velemín 1 hospoda (č. ÚSKP 42854/5-2427) Velemín kostel sv. Martina (č. ÚSKP 42676/5-2424) Vchynice kaple (č. ÚSKP 33013/5-2435) Vchynice Vchynice socha sv. Václava (č. ÚSKP 28709/5-2436) Vlastislav 9 zámek Skalka (č. ÚSKP 42770/5-2439) Vlastislav 6 mlýn (č. ÚSKP 43510/5-2441) Vlastislav socha sv. Josefa (č. ÚSKP 53877/5-2443) kaple sv. Jana Nepomuckého (č. ÚSKP Vlastislav Vlastislav 43265/5-2440) slovanské hradiště "Na šancích" (č. ÚSKP Vlastislav 43054/5-2438) Vlastislav kaple (č. ÚSKP 42546/5-2437) Vlastislav sousoší Piety (č. ÚSKP 50951/5-5894) Vrbičany Vrbičany 1 zámek (č. ÚSKP 43454/5-2454)
51 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Část obce Č. p. Památka Vrbičany zvonička (č. ÚSKP 42954/5-2456) Vrbičany výklenková kaple (č. ÚSKP 42441/5-2455)
Historická jádra sídel, urbanistické hodnoty V rámci prací na územně analytických podkladech byly vymezeny urbanisticky cenné lokality, zejména centra vesnic a měst s dochovanou historickou zástavbou. Historická jádra sídel, v nichž se pozitivně uplatňuje dochovaná zástavba na návsi, jsou uvedena jako „náves, dochovaná historická struktura,“ v ostatních sídlech jsou jako dochovaná historická struktura vymezena území s dochovaným prostorovým uspořádáním zástavby zpravidla včetně zadních traktů zahrad nebo historických plužin. S výjimkou obce Lhotka nad Labem, jejíž území je tvořeno převážně novodobější zástavbou, je dochovaná historická struktura zástavby identifikována ve všech obcích. Jako urbanistická hodnota není identifikována zástavba vesnické památkové zóny Slatina, která je památkově chráněna. Tabulka 12: Urbanistické hodnoty v území SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020)
Obec Část obce Urbanisticky významný kompoziční prvek Černiv Černiv náves, dochovaná historická struktura park Čížkovice Čížkovice náves, dochovaná historická struktura dochovaná ulicová zástavba Děčany náves, dochovaná historická struktura Lukohořany náves, dochovaná historická struktura Děčany Semeč náves, dochovaná historická struktura Solany náves, dochovaná historická struktura Dlažkovice areál zámku s parkem Dlažkovice Dlažkovice náves, dochovaná historická struktura Evaň náves, dochovaná historická struktura Evaň Horka u Libochovic dochovaná historická struktura Chodovlice Chodovlice dochovaná historická struktura Chotěšov Chotěšov náves, dochovaná historická struktura Chotiměř Chotiměř náves, dochovaná historická struktura Jenčice náves, dochovaná historická struktura Jenčice Košťálov náves, dochovaná historická struktura Keblice Keblice dochovaná historická struktura Klapý Klapý náves, dochovaná historická struktura Křesín areál kostela se zvonicí Křesín Křesín náves, dochovaná historická struktura Levousy náves, dochovaná historická struktura Dubany náves, dochovaná historická struktura Libochovice náměstí, dochovaná historická struktura Libochovice Libochovice areál zámku Libochovice komponovaná vilová čtvrť Poplze náves, dochovaná historická struktura Lkáň Lkáň náves, dochovaná historická struktura náměstí, dochovaná historická struktura v centru města Lovosice Lovosice park přístaviště a lesopark Lukavec Lukavec náves, dochovaná historická struktura Malé Žernoseky Malé Žernoseky náves, dochovaná historická struktura Podsedice Chrášťany dochovaná historická struktura
52 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Část obce Urbanisticky významný kompoziční prvek Obřice dochovaná historická struktura Pnětluky areál zámku Pnětluky náves, dochovaná historická struktura náves, hospodářský dvůr, dochovaná historická Podsedice struktura Litochovice nad Labem náves, dochovaná historická struktura Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem náves, dochovaná historická struktura Radovesice Radovesice náves se zvonicí, dochovaná historická struktura Sedlec Sedlec náves, dochovaná historická struktura Siřejovice Siřejovice náves, dochovaná historická struktura Sulejovice Sulejovice dochovaná historická struktura a hospodářský dvůr Kocourov náves, dochovaná historická struktura Kololeč dochovaná historická struktura Lipá dochovaná historická struktura Medvědice náves, dochovaná historická struktura Třebenice Mrsklesy náves, dochovaná historická struktura Sutom dochovaná historická struktura Teplá dochovaná historická struktura Třebenice dochovaná historická struktura Dřemčice dochovaná historická struktura Leská dochovaná historická struktura Staré dochovaná historická struktura Třebívlice Šepetely dochovaná historická struktura dochovaná historická struktura se zámeckým areálem a Třebívlice hospodářským dvorem Úpohlavy Úpohlavy dochovaná historická struktura Boreč náves, dochovaná historická struktura včetně zámku Březno dochovaná historická struktura Dobkovičky dochovaná historická struktura Hrušovka dochovaná historická struktura Kletečná náves, dochovaná historická struktura Milešov areál zámku Velemín Milešov náves, dochovaná historická struktura Milešov areál kostela a hřbitova Oparno dochovaná historická struktura Režný Újezd náves, dochovaná historická struktura Velemín náves, dochovaná historická struktura Zbožná náves, dochovaná historická struktura náves, dochovaná historická struktura, areál Vchynice Vchynice hospodářského dvora Chrastná dochovaná historická struktura Vlastislav Vlastislav dochovaná historická struktura Vrbičany Vrbičany areál zámku
Architektonicky cenné stavby nebo soubory staveb V rámci ÚAP byly vymezeny další architektonicky cenné stavby a soubory staveb, které nejsou památkově chráněny; zejména se jedná o kaple, usedlosti a domy s dochovaným historickým vzhledem, tvaroslovím a architektonickými detaily. Určité množství takto původně vymezených objektů v posledních letech prošlo necitlivou rekonstrukcí (nevratné zničení architektonických detailů, výměna původních oken za unifikovaná okna bez členění apod.), a proto byly ze seznamu architektonicky cenných staveb na základě terénního průzkumu v roce 2020 vyřazeny. Byla
53 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020 provedena revize ve vztahu k nově vyhlášeným kulturním památkám - tyto byly z výčtu architektonicky cenných staveb vyřazeny z důvodu duplikace hodnoty. S ohledem na množství architektonicky cenných staveb je jejich výčet včetně identifikace patrný pouze z grafické a datové části ÚAP.
Historicky významné stavby nebo místa Mezi historicky významné stavby jsou zařazeny: bývalá hospoda – Granátka, místo pobytu J. W. Goethe (Třebívlice); zámek Třebívlice – místo pobytu Ulriky von Lewetzov (Třebívlice); rodný dům Josefa Věnceslava Vlasáka (Chodovlice); rodný dům J. E. Purkyně (Libochovice).
2.3.5 Identifikace brownfields Brownfields v SO ORP Lovosice byly vymezeny, resp. aktualizovány na základě průzkumu v terénu. Zařazeny byly zejména větší výrobní areály, které jsou v současné době nevyužívané nebo využívané z menší části. Jednotlivé nevyužívané objekty nebyly do ploch brownfields zařazeny s výjimkou větších objektů umístěných v exponované poloze např. na návsi, a s výjimkou významných objektů, jako jsou např. zámky, chátrající kostel nebo bývalé panské dvory. Tabulka 13: Brownfields v obcích SO ORP Lovosice (zdroj: průzkumy 2008 - 2020)
Obec Katastrální území Brownfield Černiv Černiv bývalý zemědělský areál Čížkovice Čížkovice bývalá slepičárna v Želechovicích Evaň Evaň bývalý zemědělský dvůr Chotěšov Chotěšov u Vrbičan rozsáhlý bývalý zemědělský dvůr Chotěšov u Vrbičan bývalý hospodářský dvůr Chotěšov u Vrbičan bývalá usedlost Hájek Chotěšov u Vrbičan bývalá zemědělská stavba Keblice Keblice bývalý kostel církve československé husitské u hřbitova Libochovice Libochovice území podél trati Lkáň Lkáň bývalý zemědělský areál Lovosice Lovosice bývalý zemědělský areál v Terezínské ulici Lovosice bývalé školkařské středisko Lovosice bývalý výrobní areál v ulici Tovární Lukavec Lukavec u Lovosic bývalý zemědělský areál Podsedice Podsedice bývalý zemědělský areál Sulejovice Sulejovice bývalý cukrovar Třebenice Medvědice bývalý dvůr na návsi Medvědice stavení na návsi Třebenice bývalý výrobní areál u trati Třebívlice Dřemčice bývalý zemědělský areál Velemín Boreč u Lovosic zámek Boreč Dobkovičky bývalý dvůr na návsi Milešov u Lovosic bývalý panský dvůr Velemín bývalý dvůr na návsi Vchynice Vchynice bývalý zemědělský areál Vlastislav Vlastislav zemědělská stavba
54 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2.4 Sociodemografické podmínky a bydlení
2.4.1 Obyvatelstvo Vývoj charakteristik obyvatelstva území SO ORP Lovosice ovlivnila negativně 2. světová válka a následné události. Před válkou byla většina obyvatel regionu německé národnosti. Po odsunu Němců byla oblast dosídlena rodinami z českého a slovenského vnitrozemí. Došlo k výraznému úbytku obyvatel v rámci území správního obvodu a změnám ve věkové, národnostní i vzdělanostní struktuře obyvatelstva.
Počet obyvatel a jeho vývoj Následující tabulky uvádí vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích správního území v letech 2010 – 2019, dlouhodobý vývoj obyvatel a ukazatele pohybu obyvatel. Tabulka 14: Počet obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP v letech 2010-2019 (zdroj: ČSÚ, k 31. 12.)
Rok Obec 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Černiv 150 154 151 159 160 152 156 156 149 149 Čížkovice 1 369 1 387 1 393 1 404 1 393 1 416 1 411 1 437 1 447 1 464 Děčany 351 359 359 354 354 364 369 383 390 397 Dlažkovice 112 111 116 105 125 121 115 121 122 120 Evaň 288 280 283 277 269 279 273 277 285 292 Chodovlice 152 153 156 158 158 160 159 159 158 162 Chotěšov 481 490 491 503 491 483 469 461 468 470 Chotiměř 304 290 301 300 300 291 291 286 294 290 Jenčice 349 357 341 352 353 334 338 337 333 335 Keblice 379 369 370 365 363 365 367 368 371 363 Klapý 510 493 488 484 477 476 473 483 482 495 Křesín 335 341 347 349 353 341 329 333 339 331 Lhotka nad Labem 254 397 453 434 432 419 417 408 409 435 Libochovice 3 588 3 603 3 579 3 535 3 495 3 507 3 531 3 523 3 496 3 506 Lkáň 184 171 177 180 184 188 189 202 205 203 Lovosice 8 816 8 785 8 742 8 730 8 749 8 710 8 735 8 772 8 837 8 840 Lukavec 348 376 371 380 357 358 357 367 356 347 Malé Žernoseky 687 717 716 717 718 722 733 726 719 728 Podsedice 659 658 659 665 656 655 667 666 662 665 Prackovice nad Labem 606 586 602 612 603 601 598 614 626 629 Radovesice 451 455 450 459 466 473 486 499 498 492 Sedlec 191 192 203 209 207 208 216 207 210 214 Siřejovice 276 283 276 282 289 284 276 273 267 267 Slatina 267 271 254 258 272 278 268 266 270 275 Sulejovice 752 813 818 821 811 784 771 776 789 790 Třebenice 1 851 1 995 2 028 1 992 2 029 2 022 2 008 1 996 1 982 1 984 Třebívlice 819 893 912 889 867 866 865 859 855 843 Úpohlavy 250 258 265 266 260 243 263 251 251 266 Velemín 1 529 1 553 1 580 1 564 1 579 1 581 1 571 1 561 1 612 1 612 Vchynice 309 317 315 307 295 297 305 306 304 307 Vlastislav 166 175 173 172 168 164 175 171 174 179 Vrbičany 327 335 333 327 320 303 316 306 300 300 SO ORP Lovosice 27 110 27 617 27 702 27 609 27 557 27 445 27 494 27 550 27 600 27 750
55 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Graf 2: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2019
27 800 43,5
27 600 43
27 400 42,5
27 200 42
27 000 41,5
26 800 41
26 600 40,5 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Počet obyvatel Průměrný věk
Více než tisíc obyvatel měly k 31. 12. 2019 kromě Lovosic (8 840 obyvatel) jen obce Čížkovice (1 464 obyvatel), Libochovice (3 506 obyvatel), Třebenice (1 984 obyvatel) a Velemín (1 612 obyvatel). Nejmenšími obcí správního obvodu je obec Dlažkovice (120 obyvatel). Území SO ORP Lovosice je v posledních dvaceti letech charakterizováno poměrně příznivými ukazateli pohybu obyvatelstva. V horizontu let 2001 – 2019 počet obyvatel v území mírně přibývá. Z jednotlivých obcí největší přírůstek obyvatel v tomto období zaznamenaly obce Lkáň (+ 32,7 %), Slatina (+ 29,7 %), Vlastislav (+ 20,9 %) a Prackovice nad Labem (+ 20,0 %). Úbytek počtu obyvatel zaznamenaly obce Klapý (- 6,4 %), Lovosice (- 4,7 %), Libochovice (- 4,4 %), Vchynice (- 4,4 %) a Siřejovice (- 3,6 %). Na celkovém přírůstku obyvatel v rámci celého SO ORP se výrazněji podílí migrace než přirozená měna. V kratším sledovacím období 2015 – 2019 je patrný výrazný přírůstek obyvatel v obcích Čížkovice, Děčany, Lovosice, Prackovice nad Labem a Velemín. Naopak největší úbytek v posledních letech zaznamenaly obce Třebenice a Třebívlice. V následujících tabulkách jsou vystínovány příznivé stavy ukazatelů. Tabulka 15: Ukazatele pohybu obyvatelstva v obcích SO ORP Lovosice v letech 2015 - 2019 (zdroj: ČSÚ)
PO 2019 - Index PP 2015 - SM 2015 - Obec PP Ø rok SM Ø rok PO2015 2019/2015 2019 2019
Černiv -3 98 6 1,2 1 0,2 Čížkovice 48 103,4 -35 -7 106 21,2 Děčany 33 109,1 2 0,4 37 7,4 Dlažkovice -1 99,2 0 0 -5 -1 Evaň 13 104,7 9 1,8 32 6,4 Chodovlice 2 101,3 0 0 4 0,8 Chotěšov -13 97,3 -37 -7,4 16 3,2 Chotiměř -1 99,7 2 0,4 -12 -2,4 Jenčice 1 100,3 -7 -1,4 -11 -2,2 Keblice -2 99,5 -9 -1,8 9 1,8 Klapý 19 104 -1 -0,2 19 3,8 Křesín -10 97,1 -3 -0,6 -13 -2,6 Lhotka nad Labem 16 103,8 -7 -1,4 10 2 Libochovice -1 100 -94 -18,8 152 30,4 Lkáň 15 108 -1 -0,2 20 4 Lovosice 130 101,5 -65 -13 156 31,2 Lukavec -11 96,9 -1 -0,2 -9 -1,8 Malé Žernoseky 6 100,8 -13 -2,6 23 4,6
56 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
PO 2019 - Index PP 2015 - SM 2015 - Obec PP Ø rok SM Ø rok PO2015 2019/2015 2019 2019
Podsedice 10 101,5 -30 -6 39 7,8 Prackovice nad Labem 28 104,7 6 1,2 20 4 Radovesice 19 104 2 0,4 24 4,8 Sedlec 6 102,9 11 2,2 -4 -0,8 Siřejovice -17 94 -8 -1,6 -22 -4,4 Slatina -3 98,9 4 0,8 -1 -0,2 Sulejovice 6 100,8 -20 -4 -1 -0,2 Třebenice -38 98,1 -22 -4,4 -41 -8,2 Třebívlice -23 97,3 -25 -5 1 0,2 Úpohlavy 23 109,5 11 2,2 -5 -1 Velemín 31 102 -53 -10,6 86 17,2 Vchynice 10 103,4 -3 -0,6 11 2,2 Vlastislav 15 109,1 3 0,6 8 1,6 Vrbičany -3 99 -2 -0,4 -18 -3,6
SO ORP Lovosice 305 101,1 -380 -76 632 126,4 PO – počet obyvatel k 31. 12. daného roku PP – přirozený přírůstek SM – saldo migrace Ørok – průměrná roční hodnota ukazatele
Věková struktura Vývoj věkové struktury SO ORP Lovosice kopíruje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel ČR po roce 1990. Podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 na celkovém počtu obyvatel nepatrně vzrostl za období let 2015 – 2019 z 15,1 % na 15,5 %. Zvýšil se index stáří, který vzrostl z hodnoty 130 v roce 2015 na 135 v roce 2019. Podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 vyšší než 20 % má pouze obec Úpohlavy. Nízký podíl (méně než 10 %) obyvatel ve věku 0 – 14 let má obec Jenčice. Nejvíce obyvatel ve věku 65 let a více žije v obcích Jenčice (25,1 %), Křesín (24,5 %) a Vlastislav (26,8 %), nejméně v obcích Lkáň (12,3 %) a Úpohlavy (14,7 %). Pouze ve 4 obcích v území SO ORP je počet obyvatel věkové skupiny 65+ nižší než věkové skupiny 0-14. Do této skupiny patří především menší obce. Nízký podíl (do 10 %) obyvatel věkové skupiny 65 let nemá žádná z obcí SO ORP Lovosice. Obecně lze říci, že nejhorší stav ukazatelů věkové struktury vykazují obce Jenčice a Vlastislav. Tabulka 16: Ukazatele věkové struktury obcí SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj ČSÚ)
Rok 2015 Rok 2019 Obec podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet 0 - 14 0 - 14 15 - 64 15 - 64 65+ 65+ 0 - 14 0 - 14 15 - 64 15 - 64 65+ 65+ Černiv 10,5 16 75,0 114 14,5 22 12,1 18 70,5 105 17,4 26 Čížkovice 18,1 256 64,6 915 16,7 245 16,9 248 65,5 959 17,6 257 Děčany 15,7 57 67,0 244 17,3 63 15,6 62 63,7 253 20,7 82 Dlažkovice 17,4 21 70,2 85 12,4 15 15,0 18 65,0 78 20,0 24 Evaň 12,2 34 62,7 175 25,1 70 13,7 40 64,4 188 21,9 64 Chodovlice 18,1 29 63,1 101 18,5 30 16,7 27 61,7 100 21,6 35 Chotěšov 14,7 71 61,5 297 23,8 115 17,0 80 59,4 279 23,6 111 Chotiměř 17,2 50 67,0 195 15,8 46 17,6 51 65,9 191 16,6 48 Jenčice 13,2 44 65,6 219 21,3 71 9,9 33 65,1 218 25,1 84 Keblice 15,3 56 67,4 246 17,4 63 17,9 65 64,7 235 17,4 63 Klapý 10,5 50 68,5 326 21,0 100 15,8 78 61,6 305 22,6 112 Křesín 14,4 49 65,4 223 20,2 69 13,6 45 61,9 205 24,5 81
57 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Rok 2015 Rok 2019 Obec podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet 0 - 14 0 - 14 15 - 64 15 - 64 65+ 65+ 0 - 14 0 - 14 15 - 64 15 - 64 65+ 65+ Lhotka nad 14,6 61 71,6 300 13,8 58 12,9 56 71,3 310 15,9 69 Labem Libochovice 14,9 521 63,5 2 228 21,6 758 16,1 564 60,8 2 132 23,1 810 Lkáň 14,9 28 72,3 136 12,8 24 18,2 37 69,5 141 12,3 25 Lovosice 15,6 1 358 64,1 5 582 20,3 1 770 16,1 1 424 62,6 5 538 21,2 1 878 Lukavec 13,1 47 72,3 259 14,5 52 13,3 46 71,5 248 15,3 53 Malé 15,1 109 66,1 477 18,7 136 13,2 96 65,4 476 21,4 156 Žernoseky Podsedice 15,0 98 63,8 418 21,2 139 15,3 102 62,3 414 22,4 149 Prackovice 15,6 94 65,1 391 19,3 116 14,3 90 63,3 398 22,4 141 nad Labem Radovesice 16,9 80 66,2 313 16,9 80 16,7 82 63,2 311 20,1 99 Sedlec 15,4 32 67,8 141 16,4 35 15,4 33 66,4 142 18,2 39 Siřejovice 14,1 40 68,0 193 18,0 51 13,9 37 64,0 171 22,1 59 Slatina 14,4 40 68,0 189 17,6 49 13,1 36 64,0 176 22,9 63 Sulejovice 12,4 97 69,1 542 18,5 145 13,2 104 68,4 540 18,5 146 Třebenice 15,1 306 66,3 1340 19,0 376 15,5 308 64,0 1 269 20,5 407 Třebívlice 12,6 109 66,5 576 20,9 181 13,5 114 64,1 540 22,4 189 Úpohlavy 14,0 34 68,7 167 17,3 42 20,3 54 65,0 173 14,7 39 Velemín 16,1 254 64,0 1 012 19,9 315 16,0 258 63,3 1 021 20,7 333 Vchynice 11,8 35 71,7 213 16,0 49 14,0 43 68,1 209 17,9 55 Vlastislav 14,0 23 64,6 106 21,3 35 15,1 27 58,1 104 26,8 48 Vrbičany 13,9 42 68,6 208 17,5 53 13,0 39 67,3 202 19,7 59 SO ORP 15,1 4 141 65,3 17 931 19,6 5 373 15,5 4 315 63,5 17 631 20,9 5 804 Lovosice
Tabulka 17: Index stáří obyvatel v obcích SO ORP Lovosice
Rok Obec Index stáří 2015 Index stáří 2016 Index stáří 2017 Index stáří 2018 Index stáří 2019 Černiv 137,5 135 142,9 150 144,4 Čížkovice 95,7 105 102,1 96,1 103,6 Děčany 110,5 121,8 115,6 135,6 132,3 Dlažkovice 71,4 125 135,7 135,3 133,3 Evaň 205,9 215,6 212,9 194,1 160 Chodovlice 103,4 123,1 126,9 138,5 129,6 Chotěšov 162 153,3 146,7 138 138,8 Chotiměř 92 92,3 96,2 102,1 94,1 Jenčice 161,4 175,6 187,8 225,7 254,6 Keblice 112,5 106,7 100 100 96,9 Klapý 200 190,6 178,3 165,7 143,6 Křesín 140,8 151,1 148 141,2 180 Lhotka nad Labem 95,1 101,7 108,5 106,6 123,2 Libochovice 145,5 141,3 139,2 141,3 143,6 Lkáň 85,7 65,6 65,7 58,5 65,6 Lovosice 130,3 131,6 130,9 132,9 131,9 Lukavec 110,6 113,3 92,8 106 115,2 Malé Žernoseky 124,8 132,7 150,5 155,7 162,5 Podsedice 141,8 140,4 126,8 133,3 146,1
58 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Rok Obec Index stáří 2015 Index stáří 2016 Index stáří 2017 Index stáří 2018 Index stáří 2019 Prackovice nad Labem 123,4 137,4 156,5 153,4 156,7 Radovesice 100 91 100 109,1 120,7 Sedlec 109,4 109,4 116,1 108,8 118,2 Siřejovice 127,5 135,1 169,7 170,6 159,5 Slatina 122,5 150 146 156,8 175 Sulejovice 149,5 155,9 143,4 142,3 140,4 Třebenice 122,9 124,4 125,9 131,7 132,1 Třebívlice 166,1 156,7 153,8 155,1 165,8 Úpohlavy 123,5 87,2 93 78,7 72,2 Velemín 124 134 132,7 124,6 129,1 Vchynice 140 120,5 130 123,8 127,9 Vlastislav 152,2 162,5 155,6 169,2 177,8 Vrbičany 126,2 120 145,2 155,3 151,3 SO ORP Lovosice 130 132 131 132 135
Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Lovosice v roce 2011 v porovnání s hodnotami za Ústecký kraj a Českou republiku nepříznivá. Je to dáno vysokým podílem obyvatel pouze se základním a neukončeným vzděláním, který dosahuje 21,3 %. Více než třetinový podíl je pouze v obci Dlažkovice (41,2 %). Naopak podíl obyvatel SO ORP Lovosice s ukončeným vysokoškolským vzděláním je pod krajským i celorepublikovým průměrem, představuje 0,9 %. Nejpříznivější vzdělanostní strukturu má obec Třebenice, kde je podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním 16,6 %, podíl obyvatel se středoškolským vzděláním (zakončené maturitou) a vyšším odborným vzděláním 28,8 % a podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 9,2 %. Tabulka 18: Vzdělanostní struktura v % k 26. 3. 2011 (zdroj: SLDB)
Obec ZŠ % SŠ bez maturity % SŠ + VOŠ % VŠ % Bez vzdělání % Černiv 24,4 41,7 5,5 3,1 0,8 Čížkovice 26,4 38,4 24,9 4,0 1,9 Děčany 26,8 46,4 21,0 4,8 1,0 Dlažkovice 41,2 35,1 19,3 0,9 0,0 Evaň 29,8 46,6 15,5 4,6 0,4 Chodovlice 19,2 45,8 30,8 1,7 0,8 Chotěšov 27,0 39,1 22,8 2,5 5,9 Chotiměř 19,9 47,3 24,1 3,7 0,4 Jenčice 23,0 34,7 28,2 7,6 1,0 Keblice 19,9 43,5 20,3 2,0 1,3 Klapý 21,7 41,0 29,1 4,1 0,2 Křesín 18,5 42,6 28,9 7,0 0,3 Lhotka nad Labem 23,0 33,8 29,9 7,6 0,4 Libochovice 20,8 37,2 29,2 0,9 0,6 Lkáň 27,7 41,9 13,5 2,7 2,7 Lovosice 20,7 35,7 28,8 8,0 0,6 Lukavec 25,3 37,3 22,7 2,0 2,3 Malé Žernoseky 20,3 41,8 28,4 4,9 0,2 Podsedice 20,0 41,7 27,6 0,4 0,9 Prackovice nad Labem 24,2 41,9 24,4 4,2 0,2 Radovesice 20,3 42,9 22,6 5,5 0,5
59 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec ZŠ % SŠ bez maturity % SŠ + VOŠ % VŠ % Bez vzdělání % Sedlec 21,6 47,9 26,3 3,0 0,0 Siřejovice 20,2 44,2 27,0 3,9 0,4 Slatina 17,4 47,0 28,3 4,6 0,9 Sulejovice 18,8 34,3 23,5 0,8 0,3 Třebenice 16,6 36,4 28,8 9,2 0,7 Třebívlice 19,5 39,7 28,4 5,6 0,3 Úpohlavy 17,5 42,9 29,7 3,8 0,5 Velemín 23,3 40,9 25,1 4,3 0,5 Vchynice 21,0 35,3 34,9 6,0 0,4 Vlastislav 18,3 41,2 26,7 7,6 0,0 Vrbičany 26,2 43,8 17,6 1,1 1,9 SO ORP Lovosice 21,3 38,3 27,2 0,9 0,8
2.4.2 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Struktura domovního fondu je homogenní ve smyslu převahy rodinných domů v území. Bytové domy jsou v absolutních číslech silněji zastoupeny pouze ve městě Lovosice, v menší míře též ve v Libochovicích či Čížkovicích a Třebenicích. Podíl bytových domů dosahuje maxima 34 % ve městě Lovosice, druhé je s 8 % město Libochovice. V řadě obcí jsou zastoupeny jen domy rodinné. Tabulka 19: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice (k 26. 3. 2011 (zdroj: SLDB)
Domy Domy z toho z toho Bytů Byty z toho v z toho v Obec celkem obydlené RD BD celkem obydlené RD BD Černiv 76 54 76 - 79 57 46 - Čižkovice 316 290 288 23 521 478 259 189 Děčany 191 117 185 6 222 142 115 20 Dlažkovice 57 42 54 1 68 52 38 8 Evaň 131 88 131 - 148 99 99 - Chodovlice 77 53 75 - 81 56 54 - Chotěšov 162 133 160 - 190 152 132 - Chotiměř 84 78 77 4 124 115 57 24 Jenčice 139 113 138 - 169 134 285 - Keblice 153 127 152 - 167 141 122 - Klapý 218 159 216 - 240 175 41 - Křesín 176 114 171 3 203 132 99 13 Lhotka nad 90 84 83 6 140 112 56 27 Labem Libochovice 1 001 814 905 76 1 611 1 320 151 507 Lkáň 80 56 79 1 88 60 89 1 Lovosice 916 862 543 316 4 030 3 689 133 3 026 Lukavec 120 106 115 5 153 130 140 22 Malé Žernoseky 268 233 263 2 308 261 174 12
60 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Domy Domy z toho z toho Bytů Byty z toho v z toho v Obec celkem obydlené RD BD celkem obydlené RD BD Podsedice 323 225 312 6 382 258 119 25 Prackovice nad 183 157 170 8 260 212 84 33 Labem Radovesice 178 141 176 1 207 159 802 4 Sedlec 86 64 85 - 89 66 59 - Siřejovice 94 82 94 - 116 95 584 - Slatina 127 94 125 1 140 101 108 4 Sulejovice 239 219 227 9 323 287 247 43 Třebenice 714 551 686 24 928 727 228 141 Třebívlice 351 265 329 10 426 327 170 46 Úpohlavy 98 82 94 2 121 98 154 10 Velemín 555 426 524 23 707 528 65 99 Vchynice 122 97 121 - 130 102 95 - Vlastislav 78 50 76 2 94 62 96 8 Vrbičany 107 96 103 4 133 111 243 12 SO ORP Lovosice 7 510 6 072 6 833 533 12 598 10 438 6 013 4 274
Stáří bytů je jednou ze základních kvalitativních charakteristik bytového fondu, ukazující vývoj sociální i ekonomické situace v regionu. Na území SO ORP Lovosice je průměrné stáří bytového fondu 56,3 let. Hodnota průměrného stáří bytového fondu je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období výstavby ve všech obcích v SO ORP Lovosice. Novější výstavba se nachází v obcích Lhotka nad Labem (42,1 let) a Jenčice (45,6 let). Nejstarší výstavba je zaznamenána v obcích Prackovice nad Labem (67,6 let), Lukavec (66,8 let) a Vlastislav (66,5 let). Tabulka 20: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Lovosice
1919 a 1920- 1971- 1981- 1991- 2001- Obec Celkem dříve 1970 1980 1990 2000 2011 Černiv 54 11 17 8 8 4 5 Čižkovice 290 45 95 38 31 38 41 Děčany 117 27 39 15 17 8 9 Dlažkovice 42 13 14 7 2 1 5 Evaň 88 20 42 7 10 4 4 Chodovlice 53 19 11 5 7 5 6 Chotěšov 133 22 41 18 18 13 18 Chotiměř 78 14 18 22 2 11 9 Jenčice 113 18 25 14 15 21 16 Keblice 127 34 47 19 6 9 5 Klapý 159 44 37 35 19 14 7 Křesín 114 29 34 17 13 8 8 Lhotka nad Labem 84 11 19 13 12 11 18 Libochovice 812 142 245 157 122 88 47 Lkáň 56 14 18 4 6 5 8 Lovosice 859 85 414 123 75 68 55 Lukavec 106 31 45 4 4 11 8 Malé Žernoseky 232 28 97 35 14 25 29 Podsedice 225 43 82 31 17 26 18 Prackovice nad Labem 157 59 40 8 11 18 14 Radovesice 141 35 41 22 18 15 8 Sedlec 64 9 21 6 10 12 4 Siřejovice 82 15 20 18 11 7 9 Slatina 94 29 17 10 7 10 18
61 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1919 a 1920- 1971- 1981- 1991- 2001- Obec Celkem dříve 1970 1980 1990 2000 2011 Sulejovice 218 29 98 26 33 15 15 Třebenice 551 132 195 51 57 45 58 Třebívlice 265 76 71 31 34 17 20 Úpohlavy 82 20 23 3 15 9 10 Velemín 425 119 129 35 42 40 49 Vchynice 97 17 38 11 9 12 10 Vlastislav 50 19 10 6 4 5 4 Vrbičany 96 13 47 12 8 8 5 SO ORP Lovosice 5 720 1 166 1 978 765 618 541 494
Výstavba nového bytového fondu v porovnání s hierarchicky vyšší krajskou úrovní je v případě SO ORP Lovosice úměrná podílu počtu obyvatel na populaci kraje. Intenzita výstavby je v Ústeckém kraji, v porovnání s jinými, stále nízká. Struktura domovního fondu v SO ORP je spíše homogenní s převahou rodinných domů (RD). Bytové domy jsou v absolutních číslech silněji zastoupeny pouze ve městě Lovosice, v menší míře i v Libochovicích, Čížkovicích a Třebenicích. Podíl bytových domů dosahuje maxima 34 % ve městě Lovosice, v Libochovicích 8 %. V řadě obcí jsou postaveny pouze rodinné domy. Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu v SO ORP Lovosice roste, v roce 2012 činila 66,2 m2, v roce 2015 to bylo již 77,2 m2 a v roce 2018 už to bylo 82,3 m2. Za sledované období let 2015 - 2019 bylo na území SO ORP Lovosice dokončeno celkem 215 bytů, z toho 167 rodinných domů. Nejvíce bytů bylo postaveno v roce 2018 – celkem 60, z toho 44 RD. Mezi lety 2015 -2019 bylo nejvíce bytů postaveno v Čížkovicích (25), Libochovice (38) a Lovosicích (33). V roce 2019 bylo nejvíce bytů postaveno ve Libochovicích a Lovosicích. V přepočtu na 1000 obyvatel byl největší počet v obci Chotěšov (25,5), Lkáň (29,6) a Siřejovice (18,7). V šesti obcích nebyl postaven za sledované období žádný byt. Tabulka 21: Počty dokončených bytů (celkem/v RD) v obcích SO ORP Lovosice v období 2015 - 2019 (zdroj: ČSÚ)
Celkem 2015 - Obec 2015 2016 2017 2018 2019 2019
Černiv 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 Čížkovice 2/2 6/6 7/7 8/7 2/1 25/23 Děčany 0/0 1/1 0/0 0/0 0/0 1/1 Dlažkovice 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 Evaň 1/1 0/0 3/3 0/0 0/0 4/4 Chodovlice 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 Chotěšov 2/2 1/1 3/3 2/2 4/4 12/12 Chotiměř 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 Jenčice 0/0 0/0 3/3 2/2 0/0 5/5 Keblice 2/2 0/0 2/2 0/0 0/0 4/4 Klapý 1/1 0/0 0/0 0/0 0/0 1/1 Křesín 1/0 1/1 0/0 0/0 0/0 2/1 Lhotka nad Labem 1/1 0/0 3/3 0/0 0/0 4/4 Libochovice 10/1 7/3 7/4 2/1 12/3 38/12 Lkáň 1/1 1/1 1/1 0/0 3/3 6/6 Lovosice 1/0 4/4 9/9 14/14 5/5 33/32 Lukavec 0/0 1/1 0/0 0/0 0/0 1/1 Malé Žernoseky 1/0 1/1 0/0 0/0 1/1 3/3 Podsedice 2/2 0/0 3/3 0/0 0/0 5/5
62 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Celkem 2015 - Obec 2015 2016 2017 2018 2019 2019
Prackovice nad Labem 1/1 1/1 3/2 3/2 0/0 8/6 Radovesice 0/0 1/1 0/0 5/3 0/0 6/4 Sedlec 0/0 0/0 0/0 1/1 0/0 1/1 Siřejovice 0/0 0/0 0/0 5/0 0/0 5/0 Slatina 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 Sulejovice 1/1 1/1 2/1 1/1 0/0 5/4 Třebenice 4/4 3/3 2/2 9/3 0/0 18/12 Třebívlice 2/2 1/1 0/0 1/1 0/0 4/4 Úpohlavy 1/1 1/1 0/0 1/1 0/0 3/3 Velemín 0/0 3/3 2/1 6/6 3/3 14/12 Vchynice 3/3 1/1 0/0 0/0 1/1 5/5 Vlastislav 1/1 0/0 1/1 0/0 0/0 2/2 Vrbičany 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0 SO ORP Lovosice 38/26 35/31 51/45 60/44 31/21 215/167
Graf 3: Vývoj výstavby bytů v SO ORP Lovosice v letech 2015 – 2019
70 60 50 40 Byty celkem 30 Byty v RD 20 10 0 2015 2016 2017 2018 2019
2.5 Příroda a krajina 2.5.1 Biotické poměry Podle biogeografického členění náleží řešené území do tří biogeografických regionů (bioregionů), což jsou unikátní (neopakovatelné) jednotky biogeografického členění území. Oblast Českého středohoří patří do bioregionu 1.14 Milešovský, oblast dolnoohárecké tabule do bioregionu 1.2 Řipský a polabská niva do bioregionu 1.7 Labský. Území náleží především do 2. vegetačního stupně buko-dubového. Nejvyšší polohy v Českém středohoří patří do 3. dubovo-bukového a 4. bukového stupně. Nižšími jednotkami biogeografického členění jsou biochory, což jsou opakovatelné jednotky biogeografického členění. Jsou vymezeny v závislosti na morfologii terénu a podloží. V řešeném území se vyskytují biochory uvedené v následující tabulce. Tabulka 22: Bioregiony a biochory zastoupené v území SO ORP Lovosice (zdroj: data AOPK, 2020)
Bioregion Biochora 1.14 Milešovský -2BD Erodované plošiny na opukách v suché oblasti 2. v.s. -2BE Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. -2II Izolované vrchy na bazických neovulkan. v suché oblasti 2. v.s. -2PB Pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. 2RN Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s.
63 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Bioregion Biochora 1.14 Milešovský -2UI Výrazná údolí v bazických neovulkanitech v suché oblasti 2. v.s. -2UQ Výrazná údolí v pestrých metamorfitech v suché oblasti 2. v.s. -2US Výrazná údolí v kyselých metamorfitech v suché oblasti 2. v.s. -3BI Erodované plošiny na bazických neovulkanitech 3. v.s. 3BN Erodované plošiny na zahliněných píscích 3. v.s. 3Db Podmáčené sníženiny na bazických horninách 3. v.s. -3II Izolované vrchy na bazických neovulkanit. v suché oblasti 3. v.s. -3IO Izolované vrchy na kyselých neovulkanit. v suché oblasti 3. v.s. -3SB Svahy na slínech 3. v.s. -3VI Vrchoviny na bazických neovulkanitech v suché oblasti 3. v.s. 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. -4HI Hornatiny na bazických neovulkanitech v suché oblasti 4. v.s. -4II Izolované vrchy na bazických neovulkan. v suché oblasti 4. v.s. -4IO Izolované vrchy na kyselých neovulkanit. v suché oblasti 4. v.s. 4SC Svahy na slínitém flyši 4. v.s. 1.2 Řipský -2BD Erodované plošiny na opukách v suché oblasti 2. v.s. 2Db Podmáčené sníženiny na bazických sedimentech 2. v.s. -2II Izolované vrchy na bazických neovulkan. v suché oblasti 2. v.s. 2Nh Užší hlinité nivy 2. v.s. -2PB Pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. -2PI Pahorkatiny na bazických neovulkanitech v suché oblasti 2. v.s. -2RB Plošiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. -2RE Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. 2RN Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s. 1.7 Polabský 2Lh Široké hlinité nivy 2. v.s. -2RE Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. 2RV Plošiny s pahorky na vátých píscích 2. v.s.
Přirozenou vegetaci, tedy vegetaci, která by v území tvořila přirozený pokryv, pokud by nedošlo k odpřírodnění krajiny, tvoří na většině území SO ORP dubo-habrové háje a lužní lesy. V Českém středohoří jsou potenciální vegetací severních expozic nejvyšších poloh květnaté bučiny. Nižší partie svahů zabírají černýšové dubohabřiny a místy mochnové a teplomilné doubravy. Podél potoků jsou pruhy nivní vegetace olšin a jasenin. Zalesněné sutě hostí vegetaci suťových lesů. Na nejmělčích půdách je vyvinuto primární bezlesí. Jsou zde zastoupeny reliktní křoviny s trnkou, kostřavové trávníky a skalní stepi. V široké nivě řek Ohře a Labe jsou přirozenou vegetací tvrdé dubo jilmové luhy, místy střemchové jaseniny s mokřadními olšinami a vrbinami jilmové doubravy. Na vyšších terasách v okolí řek jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy a černýšové dubohabrové háje. Současný stav krajiny se vyznačuje výraznou různorodostí druhotného krajinného pokryvu. Centrální část mezi řekou Ohře a okrajem Českého středohoří a okolí Labe je typickou zemědělskou krajinou s rozsáhlými půdními bloky. Krajina je téměř bezlesá, pozitivními krajinnými prvky jsou údolí vodních toků s vegetačním doprovodem, ojedinělá návrší a vrcholy a větrolamy. Sídla tvoří poměrně rovnoměrnou mozaiku urbánních ploch. České středohoří představuje pestrou a poměrně vyváženou krajinu s lesními masivy na vulkanických vrcholech a plochami orné půdy a pastvin ve sníženinách. Významně se zde uplatňují sady, i když jsou z větší části opuštěné. Sídla jsou vázána na sníženiny a údolí, vyšší hustota osídlení je v jižní části při silnici I/15. Lovosice a sídla v jejich sousedství a v menší míře i Libochovice a navazující sídla představují intenzivně urbanizovanou krajinu. Výrazným prvkem je tektonicky podmíněný sráz jižně od Ohře zřetelně ohraničující Dolní Poohří z jihu. Je z větší části zalesněný.
64 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2.5.2 Využití pozemků a koeficient ekologické stability Tabulka 23: Využití pozemků ve SO ORP Lovosice (zdroj: ČSÚ, k 30. 12. 2019)
Využití Výměra (ha) Podíl z celkové výměry (%) Orná půda 15253,5 58,3 Chmelnice 83,5 0,3 Vinice 23,8 0,1 Zahrady 634,8 2,4 Ovocné sady 1054,4 4,0 Trvalé travní porosty 1820,9 7,0 Lesní pozemek 4070,2 15,6 Vodní plochy 348,0 1,3 Zastavěná plocha a nádvoří 535,9 2,0 Ostatní plochy 2335,6 8,9 Celková výměra 26160,6 100,0
Graf 4: Podíl typů využití pozemků na celkové výměře SO ORP k 31. 12. 2019 (zdroj: ČSÚ)
2% 1% Orná půda 9% Chmelnice Vinice 16% Zahrady 58% Ovocné sady Trvalé travní porosty 7% Lesní pozemek 4% Vodní plochy 3% Zastavěná plocha a nádvoří 0% 0% Ostatní plochy
Koeficient ekologické stability Pro posuzování krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesy a vodních plochy) vůči plochám nestabilním (orná půda, zastavěné plochy a ostatních plochy). Dle tohoto ukazatele lze krajinu rozdělit do tří typů: 1. Tvorba (krajinný typ A) KES do 0,399 – jedná se o území nestabilní, nadprůměrně využívaná s jasným porušením přírodních struktur. Jde o krajinu zcela přeměněnou člověkem. KES 0,4–0,899 – jedná se o území málo stabilní, intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. 2. Údržba (krajinný typ B) KES 0,9–2,99 – jedná se o území mírně stabilní, běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. 3. Ochrana (krajinný typ C) KES od 3,0 – jedná se o území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků.
65 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
KES pro SO ORP činil k 31. 12. 2019 (dle dat ČSÚ) 0,4. KES pro území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 24: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice (zdroj ČSÚ, 31. 12. 2019)
Obec KES Krajinný typ Černiv 0,02 A Čížkovice 0,11 A Děčany 0,14 A Dlažkovice 0,25 A Evaň 0,38 A Chodovlice 0,21 A Chotěšov 0,04 A Chotiměř 0,9 B Jenčice 0,67 B Keblice 0,17 A Klapý 0,17 A Křesín 0,3 A Lhotka nad Labem 1,55 B Libochovice 0,25 A Lkáň 0,03 A Lovosice 0,29 A Lukavec 0,08 A Malé Žernoseky 0,87 B Podsedice 0,49 B Prackovice nad Labem 0,82 B Radovesice 0,14 A Sedlec 0,11 A Siřejovice 0,08 A Slatina 0,63 B Sulejovice 0,19 A Třebenice 0,82 B Třebívlice 0,88 B Úpohlavy 0,06 A Velemín 1,63 B Vchynice 0,53 B Vlastislav 0,31 A Vrbičany 0,06 A
Graf 5: Podíl krajinných typů podle obcí v území SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019
11 34% Krajinný typ A Krajinný typ B
21
66 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Nejvyšší koeficient ekologické stability v SO ORP Lovosice v roce 2019 byl v obcích Velemín (1,63) a Lhotka nad Labem (1,55). Území těchto obcí spadající do Českého středohoří mají relativně vyváženou krajinu s dostatkem ekologicky stabilních struktur a menší intenzitou využívání krajiny člověkem. Oproti tomu území obcí Černiv, Chodovlice a Lkáň, kde koeficient ekologické stability se blíží nule, patří mezi intenzivně zemědělsky využívaná s kritickým nedostatkem přírodě blízkých prvků.
2.5.3 Ochrana přírody
Zvláště chráněná území Vzhledem k pestrosti přírodního prostředí území SO ORP Lovosice a koncentraci přírodně hodnotných území zde byla vymezena řada území chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Na území SO ORP jsou vyhlášeny jedno velkoplošné zvláště chráněné území, 2 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka, 3 přírodní rezervace, 5 přírodních památek a 13 evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 (EVL). Soustavu zvláště chráněných objektů doplňuje 26 památných stromů nebo jejich skupin. Tabulka 25: Zvláště chráněná území a EVL na území SO ORP Lovosice (zdroj AOPK, 2021)
Obec (pouze na Výměra /ha/ Název ZCHÚ nebo EVL Charakteristika, předmět ochrany území SO ORP) celkem Chráněná krajinná oblast Čížkovice CHKO České středohoří 106.982,2115 Ve středopevropském kontextu jedinečné území Děčany krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří s pestrou geologickou stavbou, výjimečným Chotiměř druhovým bohatstvím rostlinstva a živočišstva. Jenčice Genové lesní základny zaměřené na buk, jilmy, Lhotka nad Labem javory, lípy a jeřáby. Lovosice Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, Malé Žernoseky jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních Podsedice zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její Prackovice nad povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, Labem klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, Sulejovice rozvržení a využití lesního a zemědělského Třebenice původního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a Třebívlice urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a Velemín místní zástavba lidového rázu. Vchynice Vlastislav Národní přírodní rezervace Velemín Milešovka 58,9229 Přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy suťových lesů, acidofilních doubrav, hercynských dubohabřin a acidofilních a květnatých bučin; společenstva kontinentálních opadavých křovin a panonských skalních trávníků; štěrbinová vegetace silikátových skalnatých svahů, pionýrská vegetace silikátových skal a brusnicová vegetace skal a drolin. Lhotka nad Labem Lovoš 51,22737 Přirozené lesní porosty tvořené především Velemín společenstvy suťových lesů, teplomilných a acidofilních doubrav, hercynských dubohabřin a acidofilních a květnatých bučin; společenstva širokolistých stepních trávníků; štěrbinová vegetace skal a drolin; populace druhu živočicha přástevníka kostivalového včetně jeho biotopu. Národní přírodní památka Velemín Borečský vrch 11,9951 Ochrana geologických jevů a květeny. Přírodní rezervace Libochovice Myslivna 61,1822 Předmětem ochrany jsou jasanovo-olšové lužní lesy a drobnější tůně s trvale stagnující vodou obklopené mokřadními olšinami s řadou zvláště chráněných
67 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec (pouze na Výměra /ha/ Název ZCHÚ nebo EVL Charakteristika, předmět ochrany území SO ORP) celkem druhů hub, rostlin a živočichů. Třebenice Lipská hora 22,7571 Ochrana typické geobicenózy znělcových skal a sutí Českého středohoří, s výskytem medvědice léčivé. Velemín Březina 11,9417 Ochrana geobiocenózy jediného rašeliniště v Českém středohoří. Přírodní památky Třebívlice Kuzov 7,8487 Geologický fenomén - průnik dvou žil leucitického tefritu, okolí je tvořeno turonskými usazeninami. Na skalních útvarech se vyskytují stepní společenstva s význačnými a chráněnými druhy rostlin. Evaň Evaňská rokle 16,4720 Ochrana EVL s řadou původních evropských Libochovice stanovišť a druhů. Klapý Vrch Hazmburk 60,4065 Ochrana EVL s evropsky významnými druhy saranče Libochovice Stenobothrus eurasius a přástevník kostivalový Slatina (Euplagia quadripunctaria), s dalšími vzácnými druhy rostlin, zejména kozincem rakouským (Astragalus austriacus), třezalkou ozdobnou (Hypericum elegans), koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) nebo kavylem sličným (Stipa pulcherrima) a bezobratlých živočichů, např. zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), nebo zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus); obnažené skalní výchozy a sutě, stepní a lesostepní biotopy a extenzivně využívané sady a organismy na ně vázané. Jenčice Košťálov 5,9560 Teplomilná společenstva na vyvřelinách Českého středohoří. Křesín Koštice 2,5190 Společenstva zaplavovaných a podmáčených luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé v Čechách a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů. Evropsky významné lokality Evaň CZ0420044 Evaňská rokle 16,5649 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na Libochovice vápnitých podložích. Třebenice CZ0420455 Lhota 82,9671 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a Velemín v roklích; eurosibiřské stepní doubravy. Lhotka nad Labem CZ0424037 Lovoš 292, 9447 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na Lovosice vápnitých podložích; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Malé Žernoseky Luzulo-Fagetum; dubohabřiny asociace Galio- Velemín Carpinetum; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, Vchynice sutích a v roklích; přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Klapý CZ0423232 Vrch 31,3901 Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria); Slatina Hazmburk saranče skalní (Stenobothrus eurasius). Libochovice CZ0420015 Myslivna 60,1275 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; smíšené lužní lesy podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris). Třebenice CZ0420456 Ostrý 93,2383 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých Velemín svahů; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; eurosibiřské stepní doubravy. Velemín CZ0422075 Borečský vrch 34,1356 Kontinentální opadavé křoviny; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)); extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Velemín CZ0420416 Milešovka 490,1785 Kontinentální opadavé křoviny; panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis); chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii); bučiny asociace Asperulo-
68 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec (pouze na Výměra /ha/ Název ZCHÚ nebo EVL Charakteristika, předmět ochrany území SO ORP) celkem Fagetum; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Lhotka nad Labem CZ0424141 Porta 6113,2961 Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion Lovosice Bohemica rubri p.p. a Bidention p.p.; vápnité nebo bazické Malé Žernoseky skalní trávníky (Alysso-Sedion albi); středoevropské silikátové sutě; vápnité sutě pahorkatin a horského Prackovice nad stupně; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a Labem v roklích; bobr evropský (Castor fiber); losos obecný (Salmo salar). Třebenice CZ0420454 Lipská hora 66,0249 Středoevropské silikátové sutě; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. Jenčice CZ0420459 Košťálov 485,4839 Kontinentální opadavé křoviny; polopřirozené suché Třebenice trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia); polopřirozené suché trávníky a Velemín facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Vchynice Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých; extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis); chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; panonské šípákové doubravy; eurosibiřské stepní doubravy. Křesín CZ0423510 Ohře 506,911 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Libochovice Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; bolen dravý (Aspius aspius); losos obecný (Salmo salar); velevrub tupý (Unio crassus). Velemín CZ0423202 Březina 59,7703 Čolek velký (Triturus cristatus).
Tabulka 26: Památné stromy či jejich skupiny na území SO ORP Lovosice (zdroj: AOPK, 2021)
Obec Název Druh Počet Libochovice Buky lesní v Myslivně Buk lesní (Fagus sylvatica) 2 Libochovice Duby letní v Myslivně Dub letní (Quercus robur) 2 Lhotka nad Labem Lípa u kapličky ve Lhotce nad Labem Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Černiv Jilm vaz v Černivi Jilm vaz (Ulmus laevis) 1 Jenčice Oskeruše u Košťálova Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1 Jenčice Babyka u Košťálova Javor babyka (Acer campestre) 1 Solany Lípa srdčitá Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Dlažkovice Jírovec u křížku v Dlažkovicích Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) 1 Třebívlice Lípa v Třebívlicích Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Lovosice Dub v Lovosicích Dub letní (Quercus robur) 1 Dlažkovice Lípa v Dlažkovicích Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Třebenice Třebenická lípa Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Velemín Oskeruše pod Lovošem Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1 Velemín Oskeruše u Bílého Újezdu Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1 Třebívlice Buk u Třebívlic Buk lesní (Fagus sylvatica) 1 Lovosice Dřezovec v Lovosicích Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) 1 Vchynice Lípa u Radostic Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1 Velemín Šimrova lípa Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) 1 Vchynice Oskeruše u Radostic Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1 Třebenice Lípa v Třebenicích Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) 1 Prackovice nad Labem Zbyškův strom Dub letní (Quercus robur) 1
69 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Název Druh Počet Velemín Oskeruše Pod Ostrým Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1 Libochovice Dub letní u Malé Ohře Dub letní (Quercus robur) 1 Lovosice Jeřáb břek v Lovosicích Jeřáb břek (Sorbus torminalis) 1 Podsedice Pnětlucký dub Dub letní (Quercus robur) 1 Třebenice Lípa ve Lhotě Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1
Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců Biotop se vztahuje na vybrané druhy velkých savců vlka obecného, rysa ostrovida, medvěda hnědého a losa evropského. Všechny tyto druhy mají specifické nároky na svůj biotop a součástí jejich životní strategie jsou migrace na velké vzdálenosti, které jsou nezbytné pro jejich přežití. Biotop uvedených druhů byl vymezen AOPK na území ČR v nezbytném (minimálním) rozsahu zajišťujícím trvalou existenci uvedených velkých savců na našem území. Toto vymezení nahradilo dříve užívaná migračně významná území. Rozlišeny jsou 3 kategorie biotopů: jádrová území; migrační koridory; kritická místa. Na území SO ORP Lovosice je z pohledu přežívání a migrace velkých savců významná severní část, po linii Deorellova vyhlídka (mimo řešení území) – Valínovka – Kletečná – Dlouhý vrch - Milešovka – Milešovský Kloc – Hlaváč – Táhlina – Lipská Hora – Setenka – Pákova hora – Hradišťany (mimo řešení území) – Houžetín vede proměnlivě široký migrační koridor. Migrační koridor zasahuje území obcí Prackovice nad Labem, Třebívlice, Třebenice a Velemín.
Lokalita výskytu zvláště chráněných druhů Významnou hodnotou území a zároveň limitem vyplývajícím z její ochrany jsou lokality výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem. V SO ORP Lovosice je doloženo 71 takových lokalit, s výjimkou dvou se nachází na území CHKO Některé z nich se v jsou součástí maloplošných zvláště chráněných území a EVL. Všechny lokality jsou naleziště zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin: česnek tuhý (Allium strictum), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), jeřáb český (Sorbus bohemika), jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata), kavyl Smirnovův (Stipa smirnovii), koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kostřava ametystová (Festuca amethystina), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), sivěnka přímořská (Glaux maritima), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), třtina pestrá (Calamagrostis varia) a žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum).
2.5.4 Ochrana krajiny
Krajinný charakter území a diferenciace krajiny Krajina Lovosicka je z hlediska morfologie a využití krajiny diferencovaná do dvou základních oblasti - České středohoří a Dolnooharská tabule. České středohoří, resp. jeho Milešovská část je členěna na řadu dílčích vrchovin, kterými proniká Velemínská kotlina. Z Dolnooharské tabule se uplatňuje mírně zvlněná Házmburská tabule a údolí Ohře s tektonicky podmíněným srázem oddělujícím Házmburskou tabuli a Řipskou tabuli. Zmíněná diferenciace je promítnuta do členění území krajiny (jev 17 b). Krajiny podle aplikace Evropské úmluvy o krajině jsou individuálními jednotkami diferenciace krajiny. Jsou vymezovány v zásadách územního rozvoje, kde se pro ně dále stanovují cílové kvality. Vymezení krajin je provedeno na základě více charakteristik, významnou roli hraje morfologie krajiny a krajinný ráz, její využití, způsob urbanizace apod.
70 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
SO ORP Lovosice spadá do dvou krajin vymezených v ZÚR Ústeckého kraje jako tzv. krajinné celky. Jedná se o celky: 5a CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří; 13 Severočeské nížiny a pánve. Je nutné poznamenat, že členění na celky v ZÚR nezobrazuje dobře charakter krajin na území celého kraje, oba výše uvedené celky jsou vymezeny příliš hrubě a diferenciace neodpovídá svému účelu. Bylo by žádoucí ji přepracovat. Podrobnější jednotkou diferenciace jsou tzv. krajinné okrsky, což jsou rovněž individuální jednotky členění. Jejich vymezení se provádí v územních studiích krajiny zpracovávaných v rozsahu správních obvodů ORP. Tento dokument nebyl dosud pro SO ORP Lovosice pořízen a členění krajiny na krajinné okrsky není tudíž v ÚAP uvedeno.
Ochrana krajinného rázu Základem ochrany krajinného rázu je členění krajiny dle charakteristik na oblasti krajinného rázu (jev 17a) a místa krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu jsou na území SO ORP Lovosice vymezeny pouze na území CKO Českého středohoří. Členění na oblasti krajinného rázu bylo provedeno v rámci dokumentu Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO České středohoří (Löw a spol., 2010). Členění použité v datech v ÚAP se však od vymezení oblastí v preventivním hodnocení liší. Jeho zdroj se nepodařilo dohledat. Kromě oblastí krajinného rázu na území CHKO je jako oblast krajinného rázu vymezeno též území Přírodního parku Dolní Poohří. Ve střední a jižní části území nejsou oblasti krajinného rázu vymezeny. Bylo by žádoucí sjednotit diferenciaci území z hlediska krajinného rázu na území celého SOP ORP v koordinaci se sousedními SO ORP. Oblasti krajinného rázu jsou zakresleny ve schématu č. 14. Tabulka 27: Oblasti krajinného rázu na území SO ORP Lovosice (zdroj: ÚAP 2016)
Obec Název oblasti Prackovice nad Labem 24 Stebensko Chotiměř, Prackovice nad Labem, Třebenice, 27 Milešovsko Velemin Děčany, Třebívlice 33 Libčevesko Třebívlice, Velemín 28 Hradišťansko Podsedice, Třebenice, Velemín, Vlastislav 35 Vlastislavsko Chotiměř, Malé Žernoseky, Prackovice nad 36 Velemínsko Labem, Velemín, Vlastislav Podsedice, Třebenice, Třebívlice, Vlastislav 37 Blešensko Děčany, Podsedice, Třebenice, Třebívlice, 38 Třebívlicko Vlastislav Čížkovice, Chotiměř, Jenčice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Prackovice 39 Lovošsko nad Labem, Sulejovice, Třebenice, Velemín, Vchynice, Vlastislav Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, 40 Libochovansko Velemín, Vchynice Evaň, Křesín, Libochovice, Radovesice, Přírodní park Dolní Poohří Slatina
Ve větším detailu jsou v území identifikovány plochy a objekty představující významné pozitivní charakteristiky krajinného rázu, které patří mezi krajinné hodnoty. V příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění jsou zařazeny převážně do jevu 011 Urbanistické a krajinné hodnoty, což poněkud komplikuje přehlednost a logičnost dat a jejich interpretace a implementace do ÚPD. Pro účely ÚAP Lovosice je použito následující členění:
71 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
a) komponovaná krajina; b) významné krajinné dominanty; c) pohledově exponovaná místa; d) kompoziční osy v krajině; e) přírodní osy v krajině; f) významné vyhlídkové body; g) horizonty; h) drobné objekty a stavby v krajině. Jednotlivé objekty, plochy a místa jsou zařazeny do více uvedených charakteristik Dalšími sledovanými jevy souvisejícími s krajinným rázem a krajinnou kompozicí jsou přírodní parky a významné krajinné prvky, kterou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění slouží především k ochraně krajinného rázu.
Komponovaná krajina Krajina na území SO ORP Lovosice je stejně jako na prakticky na celém území České republiky ovlivněna historickými zásahy souvisejícími s hospodařením na půdě, těžbou, urbanizací apod. Jde tedy o významně pozměněnou kulturní krajinu, v níž lze místy dosud nalézt stopy kompozičních zásahů, zejména z doby baroka. Jako dochovaná komponovaná krajina jsou v ÚAP označeny plochy zámeckého parku a navazující území u zámku Třebívlice a zámecký park a městský park v Libochovicích. Stopy rozsáhlých historických krajinných kompozic, zejména cesty, aleje a sochy a kapličky v krajině jsou zachovány v okolí Milešova, Velemína, Března, Oparna a Vlastislavi. Významné jsou zejména kompoziční zásahy do krajiny prováděné majiteli Milešovského panství Hrzánů z Harasova. Žádné z uvedených území však nemá stopy původních kompozic zachované v ucelené podobě a nejsou proto zahrnuty mezi komponované krajiny v ÚAP.
Významné krajinné dominanty Území SO ORP je charakteristické výskytem řady významných krajinných dominant, které významně ovlivňují vizuální charakteristiky krajiny. Přehled identifikovaných dominant uvádí následující tabulka. Tabulka 28: Významné krajinné dominanty na území SO ORP Lovosice (zdroj: vlastní analýza 2020)
Významná krajinná dominanta Obec Označení Název a nadmořská výška Křesín K1 Viselec 230 m Libochovice K2 Rohatec 264 m Libochovice K3 Jiřetín 252 m Klapý K4 Hazmburk 418 m Děčany K5 Baba 306 m Děčany K6 Stráň 249 m Děčany K7 Kvítel 354 m Třebívlice K8 Šepetelská hora 392 m Třebívlice K9 Srbsko východní vrchol 505 m Třebívlice K10 Houžetín 561 m Třebívlice K11 Kuzov 415 m Třebívlice K12 Blešenský vrch 520 m Podsedice K13 Solanská hora 638 m Podsedice K14 Dlouhý vrch 618 m Podsedice K15 Třtín 601 m Podsedice K16 Oltářík 566 m Třebenice K17 Líšeň 548 m
72 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Významná krajinná dominanta Obec Označení Název a nadmořská výška Velemín K18 Pákova hora 617 m Velemín K19 Setenka 612 m Třebenice K20 Lipská hora 689 m Velemín K21 Táhlina 656 m Velemín K22 kóta 500 m Třebenice K23 Lhota 571 m Velemín K24 Ostrý 553 m Velemín K25 Hlaváč 679 m Velemín K26 Milešovský Kloc 674 m Velemín K27 Šibeník 487 m Velemín K28 Kamenec 55K2 m Velemín K29 Liščí vrch 586 m Velemín K30 Milešovka 837 m Podsedice K31 Vršetín 401 m Podsedice K32 Třešňovka 414 m Vlastislav K33 Plešivec 477 m Jenčice K34 Košťál 481 m Třebenice K35 Jezerka 487 m Třebenice K36 Holý vrch 458 m Třebenice K37 Sutomský vrch 505 m Vchynice K38 Ovčín 431 m Velemín K39 Boreč 449 m Velemín K40 Lovoš 570 m Velemín K41 Liščí vrch 423 m Velemín K42 Na ladech jih 439 m Velemín K43 Na ladech sever 456 m Velemín K44 Dlouhý vrch 456 m Velemín K45 kóta 506 m Velemín K46 Kletečná 706 m Velemín K47 Skalka 531 m Velemín K48 Hrušovský vrch 497 m Velemín K49 Valínovka 501 m Velemín K50 Srna 395 m Velemín K51 kóta 522 m Prackovice nad Labem K52 Kubačka 543 m Prackovice nad Labem K53 Debus 395 m Prackovice nad Labem K54 Chlomek 275 m
Vizuální působení krajiny ovlivňují podstatně i významné stavební dominanty i negativní dominanty. Jsou popsány v kap. 2.3.
Pohledově exponovaná místa Pohledově exponovaná místa představují významné pozitivní charakteristiky krajinného rázu. Jedná se zejména o vrcholy či skupiny vrcholů v Českém středohoří ale i některá sídla a skalnaté srázy Brány Čech. Přehled je uveden v následující tabulce.
73 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 29: Pohledově exponovaná místa na území SO ORP Lovosice (zdroj: vlastní analýza 2020)
Pohledově exponované místo Obec Označení Popis Křesín, Libochovice P1 Rohatec Libochovice P2 Šebín Klapý P3 Hazmburk - vrchol se zříceninou hradu Děčany P4 Baba Děčany P5 Kvítel Třebívlice P6 Srbsko Třebívlice P7 Blešenský vrch Podsedice P8 hřbet Solanská hora - Dlouhý vrch - Třtín Podsedice P9 Oltářík - vrchol se zříceninou hradu Třebenice P10 Lipská hora Třebenice P11 Lhota Velemín P12 Ostrý Velemín P13 Milešovský Kloc 674 m Velemín P14 Milešov Velemín P15 Milešovka - vrchol s rozhlednou Vlastislav P16 zřícenina hradu Skalka a zámek Skalka ve Vastislavi Jenčice P17 Košťál - vrchol se zříceninou hradu Košťálov Třebenice P18 Jezerka - Holý vrch - Sutomský vrch s kostelem v Sutomi - Ovčín Velemín P19 Boreč Velemín Lhotka nad Labem P20 Lovoš - vrchol s chatou a Kybička Velemín P21 Liščí vrch Velemín P22 Kletečná Velemín - Prackovice nad Labem P23 hřbet Srna - Kubačka - Debus vč. lomu Prackovice nad Labem P24 Porta Bohemica
Kompoziční osy v krajině Jako kompoziční osy v krajině byly pro účely ÚAP identifikovány aleje podél cest či obdobné vegetační doprovody cest ev. i samostatně umístěné aleje a stromořadí. V řešeném území je nejvíce alejí v severní části na území CHKO České středohoří. Z hlediska charakteru a vizuálního působení krajiny je podstatné, že v této části dochází k obnově alejí. Ve střední a jižní části území se dochovaly jen zbytky alejí dokládající, že v minulosti bylo standardem opatřovat cesty i silnice vegetačním doprovodem takového charakteru. Většina z nich se ale zachovala jen ve fragmentech. Neúplné a poškozené aleje nejsou mezi kompoziční osy v krajině zařazeny.
Přírodní osy v krajině Za přírodní osy v krajině jsou považovány vodní toky s břehovými porosty. Hlavními osami jsou Ohře a Labe, výrazněji se v krajině uplatňují Milešovský potok, Modla a Rosovka a některé jejich přítoky (viz kap. 2.6.1).
Významné vyhlídkové body Významných vyhlídkových bodů je na Lovosicku velké množství. Kromě bodů vázaných na vrcholy krajinných dominant a na ostrohy a návrší v rámci turistických tras, jsou jako významné vyhlídkové body označena místa zajímavých výhledů na silnicích a cestách.
74 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Horizonty Krajina Lovosicka není charakteristická horizonty jednoznačně oddělujícími jednotlivé krajinné celky. Jediný „typický“ horizont je vymezen v jižní části území. Jedná se o horní hranu tektonicky podmíněného svahu Šebína jižně od Ohře, který odděluje údolí Oře od Řipské tabule Střední část je charakterizovaná mírně zvlněnou plošinou bez výrazných dominant (s výjimkou Házmburku) a vymezujících horizontů. V Českém středohoří jsou jednotlivé části krajiny vymezeny dynamickým reliéfem, v němž se uplatňují typické vrcholy a masivy a sníženiny, kterými jsou tyto části propojující dálkových pohledech propojeny.
Drobné objekty a stavby v krajině Nedílnou součástí krajinného rázu v detailním měřítku a zároveň významnými orientačními body v krajině jsou drobné objekty a stavby v krajině. V rámci aktualizace ÚAP jsou mezi ně zařazeny boží muka, kříže, pomníky a kapličky ev. umělecká díla ve volné krajině nebo na okrajích sídel na přechodu do krajiny. Jejich vznik a udržování byl typickým jevem provázejícím využívání krajiny člověkem včetně cílených kompozičních zásahů do krajiny zejména v období baroka (viz výše „Komponovaná krajina“). Mnohé byly poškozeny v druhé polovině 20. století, v současnosti dochází k obnově těchto objektů a staveb.
Přírodní park K ochraně krajinného rázu jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. vyhlašovány přírodní parky. Na území SO ORP Lovosice zasahuje přírodní park Dolní Poohří zasahující dále do SO ORP. V řešeném území zasahuje do obcí Evaň, Křesín, Libochovice, Radovesice a Slatina. Byl vyhlášen v roce 2001 na ploše necelých 40 km². Nachází se na dolním toku řeky Ohře přibližně mezi Křesínem a Bohušovicemi nad Ohří, kde řeka vytváří volné přírodní meandry a dochovaly se zbytky původní vegetace lužních lesů s desítkami druhů ohrožených a chráněných druhů organismů.
Významné krajinné prvky Na území SO ORP Lovosice je vysoké zastoupení významných krajinných prvků patřících do kategorií taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 1 písm. b zákona č. 114/1992 Sb., kterými jsou vodní toky, údolní nivy, vodní plochy a lesní porosty. Významné krajinné prvky registrované dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. se zde nenachází.
2.5.5 Územní systémy ekologické stability V území SO ORP Lovosice jsou zastoupeny všechny tři úrovně ÚSES, nadregionální, regionální a lokální.
Nadregionální a regionální ÚSES Zdrojem dat o nadregionálních a regionálních skladebných částech ÚSES byly ZÚR ÚK. V severní části řešeného území je vymezeno nadregionální biocentrum (NRBC) 17 Milešovka zahrnující území vrcholů Milešovka, Kletečná, Hrušovský vrch a Milešovský Kloc. Do řešeného území zasahují části nadregionálních biokoridorů (NRBK) navazujících na NRBC 17: K9 Milešovka - Stříbrný roh s vloženým regionálním biocentrem (RBC) 019 Lipská hora; K14 Milešovka – Oblík-Raná s vloženými RBC 1314 Kubačka, které je s NRBC spojeno dále regionálním biokoridorem (RBK) 596. V jižní části území jsou na řeku Ohři vázána dvě těsně sousedící NRBC 2 Šebín a 2002 Myslivna na Ohři. Jsou propojeny jeny krátkým NRBK K182 a RBK 621. V řešeném území je ještě část NRBK K20 Stroupeč – Šebín. Na jižním okraji Českého středohoří je veden NRBK K13 Vědlice – Raná-Oblík, jehož součástí jsou v řešeném území vložená RBC 379 Lovoš, 1292 Sutomský vrch-Jezerka a 1329 Solanská hora.
75 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Na severovýchodní okraj SO ORP Lovosice zasahuje NRBK K10 a část do něj vloženého RBC 1278 Dubický vrch-Výsluní. Na RBC 379 Lovoš navazuje větev tvořená RBK 590, 591 a 0004 a RBC 009 Medvědický vrch a 1330 Ostrý u Milešova. RBC 1330 je spojeno krátkým RBK 592 s RBC 1292 Sutomský vrch-Jezerka. V západní části do řešeného území zasahuje větev propojující NRBK K14 a K20. Je tvořena úseky RBK 0001 a 0002 a RBC 011 Baba. Propojení NRBC Šebín a NRBK K13 je tvořeno RBK 003, 618, 619 a 620 a RBC 012 Velká Kozí Horka, 1290 Křesínské vrchy a 1291 Házmburk. Poslední větev na regionální úrovni je vymezena na východním okraji SO ORTP Lovosice a propojuje RBC 2002 Myslivna na Ohři s RBC 1292 Lovoš. Do řešeného území zasahuje jeho severní část zahrnující RBK 616, část RBK 617 a RBC 1293 Humenský vrch.
Lokální ÚSES Zdrojem dat o částech lokálního ÚSES jsou územní plány obcí a podklady z komplexních pozemkových úprav. V rámci aktualizace 2012 bylo provedeno doplnění chybějících dat pro území všech obcí na základě digitalizace částí lokálního ÚSES z územních plánů vydaných mezi roky 2016 a 2020 a dalších podkladů poskytnutých pořizovatelem. V lokálním ÚSES jsou díky zpracování nových územních plánů postupně odstraňovány přetrvávající nedostatky, zejména nenávaznost jednotlivých biokoridorů a biocenter, které spočívají v kvalitě vymezení ÚSES v rámci územních plánů či jiných dokumentů a nelze je odstranit v rámci ÚAP.
2.6 Vodní režim a horninové prostředí 2.6.1 Hydrografická síť Území SO ORP Lovosice náleží do hydrologického povodí prvního řádu 1 - Labe. V úrovní druhého řádu spadá většina území do povodí 1-13 Ohře a Labe od Ohře po Bílinu. Severovýchodní část území SO ORP od rozvodí Hradišťany – Pákova hora – Setenka – Milešovka – Kletečná patří do povodí druhého řádu 1-14 Bílina a Labe od Bíliny po státní hranici. V úrovni třetího řádu hydrologického členění je území SO ORP rozděleno na povodí: 1-13-04 Ohře od Chomutovky po ústí; 1-13-05 Labe od Ohře po Bílinu; 1-14-01 Bílina. V území se kromě významných vodních toků Ohře a Labe nachází řada menších toků, z nichž nejdůležitější jsou: Milešovský potok s prameny u vrcholu Opina s hlavními přítoky Chotiměřský potok, Luční potok, Pálečský potok a Březenský potok; Modla, která pramení východním úbočí vrchu Hradišťany s hlavními přítoky Medvědický potok, Jenčický potok a Vchynický potok; Rosovka, které se bifurkací odpojuje od potoka Žejdlík u Solan; jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou potoky Voračovka, Bažantnice a Podsedický. Z hlediska správy a plánování patří povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. V území je nedostatek vodních ploch, zastoupeny jsou pouze menší vodní plochy – návesní rybníky apod. Největší rybníky jsou na Rosovce u Lkáně a u Slatiny. V Lovosicích je v meandru Labe malé Píšťanské jezero. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 až 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí.
76 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2.6.2 Vodní útvary povrchových a podzemních vod Z hlediska evidence o stavu povrchových vod dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v aktuálním znění se vymezují vodní útvary. Vodní útvar je zákonem definován jako „vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu.“ Na území SO ORP Lovosice jsou vymezeny následující vodní útvary povrchových vod a podzemních vod.
Vodní útvary povrchových vod OHL_0720 Rosovka od pramene po ústí do Ohře; OHL_0730 Ohře od toku Chomutovka po ústí do Labe; OHL_0740 Modla od pramene po ústí do toku Labe; OHL_0750 Labe od toku Ohře po tok Bílina.
Vodní útvary podzemních vod svrchní vrstvy 11800 Kvartér Labe po Lovosice
Vodní útvary podzemních vod základní vrstvy 45300 Roudnická křída 45400 Ohárecká křída; 46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část; 46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část;
2.6.3 Povodňové ohrožení
Záplavová území Na sledovaném území je vymezeno záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území Ohře a Labe. Záplavové území Q100 a aktivní zóna vymezené pro Ohři zasahují do území obcí Křesín, Libochovce a Radovesice. Záplavové území Q100 a aktivní zóna vymezené pro Labe zasahují území obcí Keblice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec (pouze Q100), Malé Žernoseky a Prackovice nad Labem. Významný územní podíl má záplavové území na území Lovosice - 501 ha, což tvoří 42 % území obce. Na území obce Malé Žernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, což je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezena na území pěti obcí.
Území zvláštní povodně pod vodním dílem Kromě záplavových území řek jsou v území SO ORP vymezena též území zvláštní povodně pod vodním dílem a to Nechranice (Ohře) a Orlík (Vltava). Území zvláštní povodně jsou vymezena na území obcí Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Sulejovice.
Povodňová rizika Na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. „Povodňová směrnice“) jsou zpracovány mapy povodňových rizik pro jednotlivé významné toky. Povodňové riziko vyjadřuje kombinaci pravděpodobnosti výskytu povodně a odpovídajících potenciálních povodňových škod. Jde o syntézu účinků povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice území. Podle map povodňových rizik je na území SO ORP Lovosice vymezeno území s nebezpečím povodně v rozsahu přibližně hranice Q100. V některých plochách je území povodňového nebezpečí větší. Území povodňového nebezpečí rizika je členěno na plochy povodňového ohrožení, což umožňuje posouzení vhodnosti stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučení na omezení
77 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020 případných aktivit na plochách v záplavovém území s vyšší mírou ohrožení. Na území Lovosicka jsou vymezeny plochy všech úrovní ohrožení, tedy zbytkové, nízké, střední i vysoké ohrožení. Plochy s vysokým ohrožením tvoří poměrně významnou část v záplavovém území. Doporučuje se nepovolovat novou ani nerozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísťují zvířata. Pro stávající zástavbu je třeba provést návrh povodňových opatření, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístění této zástavby. Zmapování povodňových rizik, vyjadřujících vztah povodňového ohrožení a současného využití ploch, nebylo v době zhotovení aktualizace ÚAP v roce 2020 ještě k dispozici.
2.6.4 Vodní zdroje a jejich ochrana
Vodní zdroje Na celém území SO ORP Lovosice se nachází řada vodních zdrojů pitné vody. Jde o podzemní vrty a zářezy. Jsou koncentrovány v severní části v oblasti Českého středohoří: sídla Bílinka, Bílý Újezd, Děkovka, Dobkovičky, Hrušovka, Chrášťany, Lipá, Litochovice nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Medvědice, Milešov, Prackovice nad Labem a Vlastislav.
Ochranná pásma vodních zdrojů Ochrana zdrojů je zabezpečena ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. Nejrozsáhlejší OP má podzemní zdroj v Malých Žernosekách (zářezy v Oparenském údolí). OP stupně 2b zasahuje celé povodí Milešovského potoka. Jižní část území SO ORP Lovosice je zasažena OP vodního zdroje ve Mšených Lázních (ORP Roudnice nad Labem). OP vodních zdrojů jsou na území obcí Evaň, Chotiměř, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Litochovice nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice a Vlastislav. V řešeném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa.
CHOPAV Severovýchodní část SO OPR Lovosice náleží do území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída. CHOPAV zasahuje území obcí: Chotiměř, Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Velemín.
Zranitelná oblast Prakticky celé území SO ORP Lovosice je zařazeno do zranitelné oblasti dle tzv, nitrátové směrnice EU (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů) a implementované nařízením vlády ČR č. 262/2012, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program nitrátové směrnice. Do zranitelné oblasti nejsou zařazena celá území obcí Chotiměř a Velemín a z území obce Třebenice k.ú. Kocourov u Medvědic. 2.6.5 Horninový podklad Z geologického hlediska náleží řešené území k západnímu okraji České křídové tabule. Nejstaršími horninami jsou výchozy prvohorních vulkanitů (ryolit) a přeměněných hornin (migmatit, ortorula) v Oparenském údolí a v Bráně Čech mezi Oparnem, Malými Žernoseky a Litochovicemi nad Labem. Permokarbonské usazeniny (pískovce a jílovce) vycházejí na povrch ve svahu jižně od Ohře mezi Levousy a Poplzemi. Geologické podloží většiny území tvoří druhohorní mořské sedimenty, zejména vápence, slínovce, prachovce a jílovce z období svrchní křídy (turon – coniak).
78 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
V severní části území jsou druhohorní usazeniny proniknuty výlevnými horniny Českého středohoří, zejména bazalty, trachyty, nefelinity z období alpinského vrásnění v paleogénu (třetihory). Nejmladší pokryv území tvoří čtvrtohorní spraše a sprašové hlíny, svahové sedimenty a říční (zčásti též jezerní) usazeniny Labe a Ohře a jejich přítoků (písky štěrky, štěrkopísky). V menší míře se uplatňují antropogenní útvary, jako odvaly a navážky.
2.6.6 Nerostné suroviny
Využití nerostných surovin Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem slinitý vápenec těžený v lomu Úpohlavy. Je používán k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně v Čížkovicích. Významná je těžba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těžba v kopci Vršetín ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těžba probíhá v Dobkovičkách. Cihlářská surovina je těžena v Libochovicích. Z dalších surovin je významný štěrkopísek říčních teras. Těžená ložiska jsou v Malých Žernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těžby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Podzemní těžba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly.
Ochrana nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice jsou k ochraně nerostných surovin a k zajištění jejich využití vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území. Jejich přehled uvádí následující tabulky. Tabulka 30: Dobývací prostory nerostných surovin na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021)
Obec Číslo a název prostoru Surovina Aktuální těžba Podsedice, Třebívlice 65 Podsedice Polodrahokamy Těžené Podsedice 259 Obřice Stavební kámen Zastavené Prackovice nad Labem 1070 Litochovice Stavební kámen Rezervní Prackovice nad Labem, Velemín 336 Dobkovičky Stavební kámen Těžené Prackovice nad Labem, Velemín 957 Litochovice Stavební kámen Těžené Malé Žernoseky 747 Malé Žernoseky Stavební kámen Těžené Lovosice, Lukavec 1187 Lukavec Štěrkopísky Netěžené Libochovice 611 Libochovice Cihlářská surovina Těžené Černiv, Čížkovice Siřejovice, Úpohlavy, Vrbičany 229 Úpohlavy Vápenec Těžené Černiv, Čížkovice, Úpohlavy 338 Úpohlavy I Vápenec Těžené Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Siřejovice, Úpohlavy 363 Chotěšov Vápenec Netěžené Vrbičany
Tabulka 31: Ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021)
Obec Číslo a název ložiska či zdroje Surovina Ložiska nerostných surovin Prackovice nad Labem, Velemín 3021200 Dobkovičky Stavební kámen, tavné horniny Malé Žernoseky 3066700 Malé Žernoseky – lom Kubo Stavební kámen Prackovice nad Labem 3094500 Litochovice-Kubačka Stavební kámen Třebívlice 3228900 Linhornka-Staré Polodrahokamy Třebívlice 3162201 Třebívlice Polodrahokamy Podsedice, Třebívlice 3162400 Podsedice-Dřemčice Polodrahokamy Podsedice 3063100 Obřice Vápenec Čížkovice, Jenčice, Třebenice, Úpohlavy 3178100 Úpohlavy-západ Vápenec
79 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Čížkovice 3215701 Želechovice Vápenec Černiv, Chotěšov, Siřejovice, Vrbičany, 3063700 Úpohlavy-Chotěšov Vápenec Úpohlavy Keblice, Lovosice, Lukavec 3163500 Bohušovice nad Ohří Štěrkopísky Chotěšov, Radovesice 3065100 Radovesice Vápenec Libochovice 305700 Libochovice Cihlářská surovina Prognózní zdroje nerostných surovin Podsedice 9041100 Podsedice-Chrášťany Polodrahokamy Siřejovice 9049500 Siřejovice Vápenec Chotěšov Vrbičany 9049800 Rochov cementářské korekční sialitické suroviny, vápenec Libochovice 9049300 Dubany Vápenec
Tabulka 32: Chráněná ložisková území na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČGS 2021)
Obec Číslo a název CHLÚ Surovina Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Podsedice, 93279 Podsedice Polodrahokamy Třebenice, Třebívlice, Vlastislav Podsedice, Vlastislav 107523 Obřice I Vápenec Prackovice nad Labem, Velemín 107628 Litochovice Stavební kámen Jenčice, Čížkovice 106427 Jenčice Vápenec Čížkovice, Jenčice, Třebenice, Úpohlavy 106426 Úpohlavy Vápenec Čížkovice 107645 Želechovice Vápenec Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Siřejovice 107292 Úpohlavy I Vápenec Úpohlavy, Vrbičany Černiv, Chotěšov, Vrbičany 107227 Chotěšov Vápenec Keblice, Lovosice, Lukavec 107219 Bohušovice nad Ohří Štěrkopísky
2.6.7 Limity a rizika související s horninovým prostředím
Sesuvná území Svahové nestability (aktivní i potenciální) jsou na území SO ORP Lovosice hojné a jsou vázány zejména na příkré svahy vulkanických vrcholů a také na tektonicky podmíněný svah jižně od Ohře mezi Levousy a Poplzemi. Mnohé sesuvy jsou aktivní nebo dočasně uklidněné a představuj ohrožení staveb i lidských životů. Obecně známé jsou případy sesuvů v Klapý v letech 1898 a 1900, které poničily jihovýchodní část sídla. Sesuvy v letech 1882 a 1939 tak výrazné následky neměly, i když území sídla též ohrozily. Tabulka 33: Výskyt a rozsah sesuvných území v obcích SO ORP Lovosice
Obec Výměra území obce (ha) Výměra sesuvných území (ha) Podíl sesuvných území (%) Čížkovice 709,622 3,150 0,44 Děčany 1239,114 3,064 0,25 Evaň 754,738 4,041 0,54 Chodovlice 308,484 35,958 11,66 Jenčice 633,945 79,482 12,54 Keblice 510,979 46,370 9,07 Klapý 892,256 59,442 6,66 Křesín 978,079 25,106 2,57 Lhotka nad Labem 302,785 29,926 9,88 Lkáň 448,218 1,291 0,29 Podsedice 1528,359 138,702 9,08 Prackovice nad Labem 814,983 115,306 14,15
80 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Výměra území obce (ha) Výměra sesuvných území (ha) Podíl sesuvných území (%) Sedlec 397,376 3,405 0,86 Slatina 691,540 5,586 0,81 Třebenice 2184,496 327,593 15,00 Třebívlice 1405,286 179,355 12,76 Úpohlavy 396,784 7,170 1,81 Velemín 4026,593 391,921 9,73 Vchynice 518,166 19,757 3,81 Vlastislav 563,609 10,854 1,93
Stará důlní díla poddolovaná území Na několika místech jsou pozůstatky po historické těžbě v území SO ORP Lovosice. Staré důlní dílo po těžbě pyropu je identifikováno v Třebívlicích (Staré). Poddolovaná území související s těžbou pyropu jsou v Třebívlicích (plošné u Starého i několik bodových), v Podsedicích (plošné Podsedice – Chrášťany i bodové). Bodová poddolovaná území po těžbě pyropu jsou dále v Děčanech, v Dlažkovicích a v Chodovlicích. V Evani (Horka) a v Libochovicích (pod Evaní) jsou poddolované území po těžbě jílů. Poslední poddolované území je rovněž v Libochovicích (Poplze) a jde o pozůstatek těžby železné rudy. Z Řisut v ORP Louny zasahuje okrajově do Třebívlic poddolované územ í po těžbě hnědého uhlí.
Radonové riziko S geologickým podložím souvisí faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V území SO ORP Lovosice významně převažuje nízké radonové riziko (radonový index 1). Střední riziko je spojeno s třetihorními vulkanity a s nimi souvisejícími svahovými usazeninami a s permokarbonskými usazeninami mezi Levousy a Poplzemi. Plochy s radonovým indexem 2 označujícím střední riziko zasahují do zastavěných území sídel: Bílinka, Bílý Újezd, Kletečná, Milešov, Oparno, Velemín a Zbožná v obci Velemín; Vlastislav; Kololeč, Medvědice a Sutom v obci Třebenice; Dlažkovice; Blešno, Dřevce, Leská, Skalice, Staré a Šepetely v obci Třebívlice; Děkovka v obci Podsedice. Litochovice nad Labem v obci Prackovice nad Labem Malé Žernoseky Vysoké riziko (radonový index 3) je vázané na prvohorní vulkanity v Oparenském údolí a v Bráně Čech. Do zastavěného území zasahuje v Oparně (Velemín) a v Malých Žernoskách (jde o plochy rekreačních objektů).
2.6.8 Půdní pokryv Půdní poměry řešeného území jsou poměrně pestré, což souvisí s geologickým podkladem a klimatickými poměry. V severní části v nejvyšší části Českého středohoří převládají kambizemě, v polohách nejvyšších vrcholů jsou rankery. V jižní, nižší, části Českého středohoří tvoří půdní pokryv především pararendziny, místy jsou plochy hnědozemí, černozemí nebo pelozemí. Plošina mezi okrajem Českého středohoří a nivou Ohře je pokryta úrodnými černozeměmi. Na kvartérních naplaveninách Ohře a Labe se vyskytují fluvizemě. Pro údolí menších vodních toků jsou typické černice, ojediněle ve vyšších polohách gleje.
81 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
V jižní části území, na srázu na Ohří převládají rovněž kambizemě.
2.7 Kvalita životního prostředí 2.7.1 Ovzduší
Klimatické poměry Na území SO ORP se zjišťují údaje o počasí v observatoři Milešovka, stanice monitorující počasí nižších poloh je mimo řešené území v Litoměřicích. Klimatické poměry řešeného jsou poměrně pestré. Většina území s nadmořskou výškou do 300 m n.m. spadá do teplé klimatické oblasti (dle E. Quitta, 1971), území s nadmořskou výškou zhruba mezi 300 - 600 m n.m. do mírně teplé klimatické oblasti a část s nadmořskou výškou nad 600 m n.m. (okolí Milešovky) pak do oblasti chladné. Větší část území, údolí Ohře a Labe k Lovosicím a plošin mezi Ohří a okrajem Českého středohoří, leží ve srážkovém stínu Krušných hor a patří mezi nejsušší oblasti ČR. Na území Českého středohoří, zejména jeho severní části se projevuje klimatická mozaika, která je dána utvářením a členitostí terénu, tj. zejména výškovým převýšením, svažitostí a orientací svahů vůči světovým stranám. Výrazně se v ní proto projevují strmé lokální gradienty (výrazné změny fyzikálních veličin na krátké vzdálenosti), expoziční klima (je dáno různou orientací svahů vůči světovým stranám, kdy zejména jižně a severně exponované svahy dostávají rozdílné množství světla, tepla a srážek), teplotní inverze (typické např. pro údolí Labe na podzim a v zimě, kdy se na dně údolí v důsledku prochlazování přízemní vrstvy vzduchu hromadí těžký studený vzduch a teprve nad ním je lehčí teplý vzduch) a specifické fenomény, jako jsou výdechy teplého vzduchu z rozsedlin na straně jedné a výdechy studeného vzduchu z podmrzajících sutí na straně druhé apod. Průměrné roční teploty se ve středohoří pohybují mezi 8,5°C (stanice v Litoměřicích) a 5,1°C (vrchol Milešovky). Nejteplejším měsícem je červenec (Litoměřice 18,3 °C, Milešovka 14,6 °). Průměrné lednové teploty se na většině míst pohybují mezi - 1 až - 2 °C, nejnižší jsou na Milešovce, - 4,3°C. Průměrné roční množství srážek v území vykazuje gradient od jihozápadu k severovýchodu, od 450 mm do 600 mm, v okolí Milešovky dosahují roční průměry přes 600 mm (Milešov 607 mm). Srážkově nejbohatším měsícem je červenec, což je spojeno s bouřkovými lijáky. Nejčastější bouřky na Milešovce (ročně více než 30 dní s bouřkou, asi 75 bouřkových hodin). Doba trvání slunečního svitu se měří na Milešovce, kde slunce svítí průměrně 1 753 hodin v roce, což je 39 % astronomicky možného slunečního svitu. Nejvyšší vrcholy Českého středohoří se vyznačují velkým počtem větrných dní. Vrchol Milešovky má mimořádnou větrnost z hlediska celého území republiky. Proudění vzduchu se dá charakterizovat převahou větrů ze západní poloviny horizontu. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou na území CHKO České středohoří vykazuje velké místní rozdíly a pohybuje se kolem 40 - 60. Milešovka má průměr 110 dní v roce se souvislou sněhovou pokrývkou. Průměrná výška sněhové pokrývky činí 10 - 40 cm.
Kvalita ovzduší Území SO ORP Lovosic, konkrétně jeho jádrová část zahrnující Lovosice a jejich okolí, náleží dlouhodobě do oblasti s překročením imisních limitů (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). Z pohledu emisní situace je důležitá přítomnost tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nově upravuje problematiku ochrany ovzduší. Tento zákon významně změnil klasifikaci zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o významných zdrojích znečistění jsou uvedeny v následující tabulce.
82 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 34: Významné stacionární zdroje znečištění ovzduší na území SO ORP Lovosice (zdroj: ČHMÚ 2018)
Obec Název Zdroje dle přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb. Čížkovice Lafarge Cement, a.s. Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření - Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice. Těžba kamene, nerostů a paliv - kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu. Křesín L. Klíma automatické mlýny Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin Křesín – Libochovice s.r.o. nebo krmiv z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší.
Libochovice Ecoweld Libochovice - Nanášení práškových plastů. Odmašťování a čištění povrchů lakovna, odmašťování prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. HELUZ cihlářský průmysl Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném v.o.s. - cihelna Libochovice příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t za den. Lkáň Zemědělské družstvo Klapý- Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém BPS jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Lovosice Aoyama Automotive Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném Fasteners Czech, s.r.o. příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem. Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní. Brassica odbytové družstvo - Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném sušárna obilovin příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně.
Flexfill s.r.o. - Lovosice Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem.
83 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Název Zdroje dle přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb. Lovosice FUKOKU Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Výroba a zpracování viskózy. KOS WIRE EUROPE s.r.o - Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů odmašťování a čištění kovů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok nebo větší. LADEO Lukavec - skládka Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají S-NO celkovou projektovanou kapacitu větší než 25 000 t.
LADEO Lukavec s.r.o. - Biodegradační a solidifikační zařízení biodegradace LADEO Lukavec s.r.o. - Biodegradační a solidifikační zařízení stabilizace Lovochemie, a.s. - Lovosice Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW. Stacionární zdroje jinde nezařazené (vyjma spalovacích zdrojů - nepřímých ohřevů), jejichž roční emise překračují hodnoty. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3za den. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí. Výroba hnojiv. Mondelez CR Biscuit Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném Production s.r.o.-provozovna příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Lovosice Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW. Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den. Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW.
PREOL, a.s. - výroba FAME Stacionární zdroje jinde nezařazené (vyjma spalovacích zdrojů - nepřímých ohřevů), jejichž roční emise překračují hodnoty. Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den. Skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek o objemu větším než 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče větším než 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny). Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků. PREOL FOOD, a.s. - Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin Výroba jedlých olejů nebo krmiv z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší.
84 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Název Zdroje dle přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb. Lovosice TRCZ s.r.o. - Lovosice - Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném závod TRCZ příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Prackovice nad Labem Ředitelství silnic a dálnic ČR Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém - SSÚD 12 Petrovice jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Radovesice AGRO Jesenice u Prahy a.s. Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém - Bioplynová stanice tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Radovesice Výroba bioplynu. Slatina BS SLatina s.r.o Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Výroba bioplynu. ZS Slatina pod Hazmburkem Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném a.s. - Středisko Slatina příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně.
Významným zdrojem znečištění, především z hlediska přízemního znečištění ovzduší v tzv. dýchací zóně, je vytápění domácností. V řadě sídel výrazně převažuje spalování pevných fosilních paliv, dřeva, příp. dalších, často nevhodných substancí. V deseti obcích je 100 % domácností vytápěno tuhými palivy, ve zbytku je větší či menší část obce plynofikována (viz kap. 2.10.12). Vzhledem k nepříznivým cenám plynu ovšem není možné usuzovat, jak velký počet plynofikovaných domácností plyn opravdu využívá.
Nedokonalé spalování je zdrojem emisí atmosférického aerosolu PM10 a polyaromatických uhlovodíků (PAU), z nichž je sledován benzo(a)pyren. Pravděpodobnost tohoto znečištění je největší v obdobích s nepříznivými rozptylovými podmínkami (především v zimě a na podzim). Místní přízemní znečištění, vedle domácích topenišť, zvyšuje také automobilová, případně i železniční, doprava emisemi výfukových plynů. Na území SO ORP Lovosice se neprovádí měření imisí a imisní situace je modelována. V roce 2019 byly imisní limity na území SO ORP překročeny u benzo(a)pyrenu a polétavém prachu PM10 Celkově je vývoj situace s kvalitou ovzduší na území SO ORP Lovosice příznivá, rozsah oblasti s překročením imisních limitů se snižuje. Od roku 2013 bylo překročení emisních limitů nad přípustný rozsah nejmenší v roce 2019 (za rok 2020 nebyla v době zpracování aktualizace k dispozici), což je dáno zejména mírnými zimami a snižováním emisí u některých zdrojů, zejména automobilů. K překročení imisních limitů došlo v roce 2019 na celém území SO ORP u přízemního ozónu, což je ovšem situace typická pro větší část území České republiky. Ke zvýšeným koncentracím ozónu přispívají mimo jiné i horká a suchá léta.
Objekty zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V Lovosicích se nachází dva objekty zařazené do skupiny A a jeden objekt zařazený do skupiny B s umístěnými nebezpečnými látkami. Určení těchto objektů je provedeno dle zákona o prevenci závažných havárií“ č. 224/2015 Sb.. Pro objekt zařazený do skupiny B (Lovochemie) je vymezena zóna havarijního plánování. V objektu je nakládáno s celou řadou látek s nebezpečnými vlastnostmi, z nichž amoniak může při havárii ohrozit obyvatelstvo v okolí areálu.
2.7.2 Kvalita vod Kvalita vod je na území SO ORP sledována na profilech uvedených v následující tabulce.
85 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 35: Využívané profily sledování jakosti vody v SO ORP Lovosice (zdroj: Hydrologická ročenka ČR, ČHMÚ, 2018)
Název profilu Identifikátor Tok Vodní útvar u mostu Žabovřesky- POH 305-026 Rosovka Rosovka od pramene po ústí do Ohře Radovesice Slatina POH 305-024 Podsedický potok Rosovka od pramene po ústí do Ohře u mostu silnice poblíž ŽS POH 305-038 Modla Modla od pramene po ústí do toku Labe Čížkovice silniční most v Lukavci POH 305-040 Modla Modla od pramene po ústí do toku Labe Źernoseky POH10188 Milešovský potok Labe od toku Ohře po tok Bílina Pod Lovosicemi CHMI_8040 Labe Labe od toku Ohře po tok Bílina Březno POH 305-043 Březenský potok Labe od toku Ohře po tok Bílina
Kvalita podzemních vod je sledována na prameni PP0502 v Teplé u Třebenic (u kapličky) a na pozorovacím vrtu VP8313 v Jenčicích. Ohře i menší vodní toky mají velmi dobrou kvalitu vody a patří do I. nebo II. stupně – neznečištěná nebo mírně znečištěná voda. Labe je zařazeno do III. stupně – znečištěná voda a to zejména kvůli znečištění fosforem.
2.7.3 Odpady Nakládání s odpady je prováděno na území SO ORP prováděno organizovaným svozem směsného komunálního odpadu oprávněnými firmami (EKO-KOM a.s., ASEKOL a.s., EKOLAMP s.r.o. a ELEKTROWIN a.s.). Svoz se provádí na skládky komunálního odpadu v Želechovicích. Ve všech sídlech se provádí separovaný sběr druhotných surovin do speciálních kontejnerů. Nejčastějšími složkami jsou sklo barevné a bílé nebo směs, plasty a papír. Nejvýznamnější skládkou (z hlediska množství odstraněného odpadu) je skládka, která se nachází v katastru obce Želechovice mezi obcemi Úpohlavy a Siřejovice. Vlastníkem je Sdružení obcí SONO a provozovaná dceřinou společností SONO PLUS s.r.o. Tato společnost provozuje kompostárnu a zařízení k recyklaci stavebních a demoličních odpadů V rámci obcí se provádí sběr železného šrotu a dalších kovů. Obcemi je organizováno také shromažďování a odvoz nebezpečných odpadů. Na území ORP jsou provozovány mobilní recyklační linky stavebních odpadů a drtiče biologicky rozložitelných odpadů. Dalšími zařízeními pro nakládání s odpady jsou sběrné dvory a sběrny recyklovatelných odpadů (druhotných surovin). Tabulka 36: Přehled zařízení pro nakládání s odpady v území SO ORP Lovosice (zdroj: https://isoh.mzp.cz/RegistrZarizeni, 2020)
Obec Zařízení Provozovatel Druh odpadů Čížkovice sběrný dvůr FCC BEC, s.r.o. široký sortiment odpadů využiti odpadu jako paliva nebo k spalovna Lafarge Cement, a.s. výrobě energie recyklace odpadu Lafarge Cement, a.s. škvára, struska využití odpadu k terénním Lafarge Cement, a.s. široký sortiment odpadů úpravám sběr a výkup širokého sortiment sběrna, drcení odpadu Godecie EP s.r.o. odpadů kompostování odpadu, biologicky rozložitelný odpad, dřevo, SONO PLUS s.r.o. biologické procesy zemina odpad z lesnictví, biologicky drcení odpadu SONO PLUS s.r.o. rozložitelný odpad Děčany kompostárna Zemědělské družstvo Klapý biologicky rozložitelný odpad využití odpadu k terénním Chotěšov ZEPOS a.s. široký sortiment odpadů úpravám
86 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Zařízení Provozovatel Druh odpadů sběr a výkup širokého sortiment Jenčice sběrna Hana Novotná odpadů kaly, výmětová vlákna, pevné odpady z Libochovice recyklace odpadu HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. ČOV sběrný dvůr Město Libochovice široký sortiment odpadů sběr a výkup širokého sortiment sběrna VABAST s.r.o. odpadů sběrna VABAST s.r.o. sběr a výkup autovraků sběr a výkup širokého sortiment sběrna V&V TRADE s.r.o. odpadů Severočeské vodovody a biodegradace odpadu kaly z ČOV, kal ze septiků a žump kanalizace, a.s. sběr a výkup širokého sortiment Lovosice sběrna REKOV s.r.o. odpadů sběr autovraků, demontáž AZ recycling s.r.o. autovraky autovraku sběr a výkup širokého sortiment sběrna FIKOV Metal s.r.o. odpadů sběr autovraků, demontáž ECOplus - RECYCLING s.r.o. autovraky autovraku sběr a výkup širokého sortiment sběrna ECOplus - RECYCLING s.r.o. odpadů sběrný dvůr FCC BEC, s.r.o. široký sortiment odpadů dekontaminace odpadu Lovochemie, a.s. vybrané kyseliny a hydroxidy biologické procesy Lovochemie, a.s. kyselé mořící roztoky organické odpady obsahující recyklace odpadu PERLOZA s.r.o. nebezpečné látky sběr a výkup širokého sortiment sběrna Jan Maryška odpadů sběr a výkup širokého sortiment sběrna FCC BEC, s.r.o. odpadů sběr a výkup širokého sortiment sběrna, třídění odpadu FCC BEC, s.r.o. odpadů Lukavec biodegradatće odpadu LADEO Lukavec s.r.o. široký sortiment odpadů solidifikace odpadu LADEO Lukavec s.r.o. široký sortiment odpadů skládka nebezpečných LADEO Lukavec s.r.o. široký sortiment odpadů odpadů Malé sběrný dvůr FCC BEC, s.r.o. široký sortiment odpadů Žernoseky sběr a výkup širokého sortiment Sulejovice sběrna A.G.Service s.r.o. odpadů Třebenice fyzikálně-chemické metody Auto Reinhart, s.r.o. hydraulické oleje a další sběrna Jana Rokošová papír, kovy, textilní materiály Velemín sběrný dvůr Obec Velemín široký sortiment odpadů
2.7.4 Hluk Zatížení hlukem je v rámci SO ORP Lovosice sledováno v tzv. Strategických hlukových mapách zpracovávaných v rámci akce Akční plány ke snížení hluku z dopravy zajišťovaných Ministerstvem dopravy a ŘSD. První kolo akčních plánů a strategického hlukového mapování proběhlo v letech 2004-2008, druhé v letech 2008-2013 a třetí v letech 2013-2018 a čtvrté probíhá od roku 2018 do roku 2023. V rámci druhé etapy (zveřejnění 2016) byla kritická místa hlukové zátěže z dopravy vymezena: na silnici I/30:
87 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
. kruhová křižovatka Jabloňová - Tovární v Lovosicích; . kruhová křižovatka Dlouhá-Osvoboditelů v Lovosicích; . úsek silnice sousedící s centrem obce Lhotka nad Labem; na silnici I/15 úsek křížení s ulicí Terezínská v Lovosicích; na silnici I/8 průchod Velemínem. Tučně zvýrazněné místo bylo zařazeno do priority I, zde docházelo k největší hlukové zátěži. V rámci třetí etapy (2018) došlo díky plnému zprovoznění D8 ke snížení počtu míst: na silnici I/30 – úsek mezi kruhovými křižovatkami Jabloňová - Tovární a Dlouhá- Osvoboditelů v Lovosicích; na silnici I/15 úsek křížení s ulicí Terezínská v Lovosicích. Obytné, případně rekreační území jednotlivých sídel může být ovlivňováno hlukem především z automobilové dopravy, a to v závislosti na její intenzitě. Nejvíce může být ovlivněno území podél dálnice D8 a silnic I. a II. třídy.
2.7.5 Ekologická rizika Jako ekologická rizika jsou uváděny staré zátěže v území a kontaminované plochy, jejichž přehled obsahuje následující tabulka. Tabulka 37: Přehled lokalit ekologických rizik v SO ORP Lovosice (zdroj: data MŽP 2020)
Obec Označení lokality Čížkovice Skládka Čížkovice (4A + K) Čížkovice Skládka Čížkovice skládka Úpohlavy I. Děčany Farma chovu prasat - Děčany Evaň Skládka Evaň Chotěšov Skládka Chotěšov Chotiměř skládka Kletečná Keblice Skládka Keblice Klapý Skládka Klapý Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem II Libochovice Skládka Dubany Skládka Libochovice zámecký park Libochovice Velkokapacitní kravín Libochovice (3N +K) Železniční DEPO - Libochovice skládka Dubany Lovosice Lovochemie a.s. Kovošrot a.s. Prosmyky Benzina s.r.o. ČSPHM Lovosice Lovochemie, a.s. - skládka Lovosice - bývalá plynárna Průmyslová zóna - Lovosice - centrum (11N +K) Labe - Lovosice, VD, (3N +K) Překladiště Lovosice Bývalá olejna Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Podsedice Skládka Chrášťany Velkovýkrmna prasat Podsedice Prackovice nad Labem Skládka Prackovice nad Labem
88 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Označení lokality Prackovice nad Labem Skládka Prackovice nad .Labem Radovesice Skládka Radovesice Slatina Bývalý sklad Slatina Skládka Slatina Sulejovice (1N +K) Pozemkový fond ČR - sklad (3N +K) Konzervárna Sulejovice Lafarge Cement, a.s. Třebenice Skládka Jenčice Skládka Mrsklesy Úpohlavy Skládka Úpohlavy II. Velemín Kamenolom Dobkovičky Vchynice Drůbežárna Lovoš Vlastislav Skládka Vlastislav AGROSONEP SKALKA s.r.o. 3N Překladiště Lovosice
2.8 Zemědělská půda a lesy
2.8.1 Zemědělské půdy Zemědělství v SO ORP Lovosice patří mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Pro správní obvod Lovosice je charakteristické ovocnářství, sadařství, pěstování chmele (Siřejovice, Děčany, Vchynice, Radovesice, Čížkovice, Libochovice) a vinné révy (Lovosice, Klapý).
Třídy ochrany zemědělského půdního fondu Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídami ochrany zemědělské půdy. V území je zastoupeno celkem 176 typů BPEJ. V území SO ORP převažují půdy nejnižší I. a II. třídy ochrany, které tedy velmi kvalitní půdy, především černozemě a fluvizemě. Jsou soustředěny zejména v nivě Ohře a Labe a v plošině mezi Ohří a okrajem Českého středohoří. Enklávy kvalitních půd jsou též v údolích a kotlinách uvnitř Českého středohoří (okolí Prackovic nad Labem, Vlastislavi, Chotiměře, Března, Mrksles ad.).
Charakteristika tříd ochrany zemědělské půdy: I. třída – bonitně nejcennější půdy, odnětí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu, II. třída – půdy s nadprůměrně vysokou produkční schopností, jde o půdy vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelná, v územním plánováni podmíněně zastavitelné, III. třída – půdy s průměrnou produkční schopností, v územním plánování použitelné pro případnou výstavbu, IV. třída – půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou využitelné i pro výstavbu, V. třída – půdy s velmi nízkou produkční schopností pro zemědělskou produkci postradatelné, většinou pro zemědělské účely postradatelné, s předpokladem efektivnějšího nezemědělského využití. Třídy ochrany ZPF v území SO ORP Lovosice jsou zakresleny ve schématu č. 4 v kap. 4.
89 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Podíl orné půdy a jeho vývoj Podíl orné půdy na celkové rozloze území mezi roky 2010 a 2014 byl téměř konstantní, a to 58,1 %. Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Černiv, Lkáň a Chotěšov, kde se jedná o více než 90 % rozlohy. Největší absolutní výměru orné půdy má území obce Velemín (1 225 ha), přitom jde ale o nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze (30,2 %). Velký podíl orné půdy a význam území pro zemědělskou výrobu jsou provázeny velkým zastoupením půdních bloků na 50 ha. Tabulka 38: Rozloha orné půdy a její změna v území SO ORP Lovosice v období 2010 – 2019 (zdroj: ČSÚ)
Rozloha orné půdy (ha) Podíl z rozlohy celku v % Změna 2019-2010 Obec 2010 2019 2010 2019 Plocha (ha) Podíl (%) Černiv 292,13 294,07 92,14 92,74 1,94 0,60 Čížkovice 423,4 482,00 60,06 68,26 58,60 8,20 Děčany 997,8 1012,56 80,52 81,88 14,76 1,36 Dlažkovice 196,64 196,65 73,23 73,21 0,01 -0,02 Evaň 507,47 504,39 67,22 67,10 -3,08 -0,12 Chodovlice 229,11 229,16 74,3 74,31 0,05 0,01 Chotěšov 704,64 703,09 90,16 89,92 -1,55 -0,24 Chotiměř 133,09 132,83 38,85 38,80 -0,26 -0,05 Jenčice 339,5 338,21 53,50 53,30 -1,29 -0,20 Keblice 387,9 389,00 76,35 76,56 1,10 0,21 Klapý 689,1 689,14 77,07 77,03 0,04 -0,04 Křesín 675,67 674,64 68,94 68,84 -1,03 -0,10 Lhotka nad Labem 92,46 91,07 30,68 30,22 -1,39 -0,46 Libochovice 1019,6 1019,01 65,16 65,15 -0,59 -0,01 Lkáň 409,5 410,77 91,54 91,84 1,27 0,30 Lovosice 442,91 412,24 37,24 34,66 -30,67 -2,58 Lukavec 270,29 269,12 80,61 80,25 -1,17 -0,36 Malé Žernoseky 128,82 115,83 38,82 34,90 -12,99 -3,92 Podsedice 875,77 886,96 57,47 58,17 11,19 0,70 Prackovice nad Labem 283,77 283,60 35,11 35,08 -0,17 -0,03 Radovesice 415,32 407,54 81,49 79,98 -7,78 -1,51 Sedlec 333,63 337,80 83,63 84,72 4,17 1,09 Siřejovice 540,39 534,17 87,77 86,70 -6,22 -1,07 Slatina 543,45 543,13 78,32 78,27 -0,32 -0,05 Sulejovice 210,81 219,91 56,78 59,24 9,10 2,46 Třebenice 1056,38 1015,59 48,34 46,46 -40,79 -1,88 Třebívlice 626,43 627,68 44,68 44,66 1,25 -0,02 Úpohlavy 334,65 349,67 84,26 88,16 15,02 3,90 Velemín 1215,27 1224,62 30,2 30,43 9,35 0,23 Vchynice 255,79 279,38 49,09 53,62 23,59 4,53 Vlastislav 383,73 383,24 68,02 67,92 -0,49 -0,10 Vrbičany 196,79 196,43 81,64 81,48 -0,36 -0,16 SO ORP Lovosice 17222,21 15253,50 65,83 58,31 -1968,71 -7,53
U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy. Největší úbytek orné půdy byl u obcí Malé Žernoseky a Lovosice. Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u 16 obcí, největší u Čížkovic a Vchynic. Kromě ploch půdy po rekultivaci může jít ale přírůstek čistě administrativní související s digitalizací katastrálních map a zpřesňováním katastru nemovitostí.
90 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Půdní eroze Nepříznivou charakteristikou půd v SO ORP Lovosice je jejich ohrožení větrnou a vodní erozí. Podle dat VÚMOP (2019) je v značná část orné půdy v řešeném území. Eroze je přirozeným přírodním procesem ztráty půdy z půdního horizontu. Díky intenzivnímu zemědělskému využití krajiny tento jev nabyl rozměrů ohrožujících produkční potenciál krajiny. Degradace půd erozí se v posledních 30 letech značně zvýšila a to zejména vlivem nevhodných agrotechnických postupů plynoucích ze snahy o co největší zisk ze zemědělské výroby. Paradoxem je, že jedním z jevů, ohrožujících nejen vlastní půdy, ale i vodní režim krajiny a kvalitu podzemních vod, je dotované pěstování energetických plodin, které má vést ke snížení výroby energií environmentálně nešetrnými postupy. Ohroženost půd větrnou erozí je sledována dle podle metodiky VÚMOP, v.v.i. Tato metodika vychází z BPEJ, zejména klimatických regionů a hlavních půdních jednotek. Ohroženost je rozdělena do 6 stupňů, přičemž za problematické lze považovat stupně 4 (půdy ohrožené), 5 (půdy silně ohrožené) a 6 (půdy nejohroženější). Plochy ohrožených půd zařazených do 4 – 6 stupně ohroženosti větrnou erozí se nachází v menším rozsahu v pásu mezi Křesínem a Radovesicemi po obou stranách Ohře a ve velkém rozsahu v pásu zahrnujícím okolí Podsedic, Dlažkovic, Chodovlic. Lkáně, Třebenic, Jenčic, Čížkovic, Sulejovic a Vchynic. Další menší ohrožené plochy jsou u Vlastislavi, Března, režného Újezdu, Chotiměře, Litochovic nad Labem, Lukavce a Chotěšova. Vymezení půd ohrožených vodní erozí je provedeno v datech VUMOP na základě faktoru dlouhodobé průměrné ztráty půdy dle univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy erozí. Hodnota G (dlouhodobá ztráta půdy smyvem v t / ha / rok) je pro stanovení ohroženosti porovnána s přípustnou ztrátou půdy, tedy maximální možnou ztrátou půdy dovolující trvale a ekonomicky udržovat úrodnost půdy. Tato přípustná ztráta půdy je závislá na hloubce půdního profilu a činí pro mělké půdy do 30 cm 1 t / ha/ rok a pro půdy středně hluboké a hluboké 4 t / ha /rok. Orné půdy na území SO ORP Lovosice jsou dle uvedené metodiky převážně zařazeny mezi půdy silně až extrémně ohrožené vodní erozí, u nichž je hodnota G vyšší než zmíněné 4 t / ha / rok. Situaci v erozní ohroženosti půd zhoršuje neúměrná velikost většiny půdních bloků, tedy souvislých ploch půdy bez krajinných prvků, které by byly schopny tlumit mechanickou sílu větru nebo deště. Kritické jsou půdní bloky o výměře větší než 50 ha. Protože degradace půd a krajiny obecně je závažným problémem současnosti, jsou rozsáhlé půdní bloky nad 50 ha, plochy ohrožené větrnou erozí (stupeň ohroženosti 4 – 6) a půdy silně a extrémně ohrožené vodní erozí zařazeny mezi problémy k řešení.
2.8.2 Lesy Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují významný přírodní zdroj a ekologicky příznivou část krajiny. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Na území SO ORP se nachází všechny kategorie lesa. Nejmenší podíl mají lesy ochranné (cca 9 %) které se nachází ve vrcholových partiích nejvyšších kopců Českého středohoří a v některých plochách svahových nestabilit. Lesy hospodářské a lesy zvláštního určení zabírají přibližně stejná podíl (45 a 46%). Lesy zvláštního určení jsou vymezeny zejména v plochách svahových nestabilit (sesuvná území). Podíl ploch lesa je na území SO ORP poměrně nízký, k 31. 12. 2019 činil 16 % (data ČSÚ), což je cca poloviční hodnota oproti podílů lesů v celém Ústeckém kraji (30,7 %). Typická je prostorová nevyváženost lesnatosti, nejvíce lesů je v severní části v prostoru Českého středohoří a v jižní části území na svahu nad Ohří. Přehled o podílu lesů na území SO ORP ukazuje následující tabulka, rozmístění lesů a jejich kategorie jsou zakresleny v schématu č. 5 v kap. 4. Tabulka 39: Rozloha lesů v území SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj: ČSÚ)
Obec Rozloha lesa (ha) Podíl lesa na území obce (%) Černiv 0,0 0,0 Čížkovice 0,0 0,0
91 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Rozloha lesa (ha) Podíl lesa na území obce (%) Děčany 37,6 3,0 Dlažkovice 0,0 0,0 Evaň 165,4 22,0 Chodovlice 2,4 0,8 Chotěšov 14,9 1,9 Chotiměř 25,7 7,5 Jenčice 188,1 29,6 Keblice 1,2 0,2 Klapý 6,6 0,7 Křesín 135,5 13,8 Lhotka nad Labem 160,1 53,1 Libochovice 115,7 7,4 Lkáň 2,3 0,5 Lovosice 17,0 1,4 Lukavec 0,0 0,0 Malé Žernoseky 60,7 18,3 Podsedice 350,1 23,0 Prackovice nad Labem 159,4 19,7 Radovesice 18,6 3,7 Sedlec 11,9 3,0 Siřejovice 0,5 0,1 Slatina 6,7 1,0 Sulejovice 0,0 0,0 Třebenice 423,4 19,4 Třebívlice 243,9 17,4 Úpohlavy 0,0 0,0 Velemín 1831,9 45,5 Vchynice 76,6 14,7 Vlastislav 12,9 2,3 Vrbičany 1,2 0,5 SO ORP Lovosice 4070,2 16%
Pozitivní charakteristikou lesů na území SO ORP Lovosice je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL).
2.9 Občanská vybavenost a veřejná prostranství
2.9.1 Vybavenost obcí
Vzdělání a výchova Ve správním obvodu je zabezpečeno předškolní, základní a střední vzdělávání sítí 21 mateřských škol, 12 základních škol, gymnáziem a střední odborná škola.
92 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 40: Školská zařízení v obcích SO ORP Lovosice (zdroj: MŠMT 2020, webové stránky obcí)
Obec Školské zařízení Adresa Čížkovice Základní škola Čížkovice Benešova 236, Čížkovice Mateřská škola Čížkovice Jiráskova 278, Čížkovice Dlažkovice Základní škola praktická Dlažkovice 1 Chotěšov Mateřská škola Chotěšov p.o. Lovosická 13, Chotěšov Chotiměř Mateřská škola Chotiměř Chotiměř 94 Keblice Mateřská škola Keblice Keblice 68 Klapý Základní škola a Mateřská škola Klapý Klapý 85 Křesín Mateřská škola Křesín Křesín 77 Libochovice Mateřská škola Sluníčko Revoluční 796, Libochovice Mateřská škola Poplze U školky 2, Libochovice Vrchlického 284, Základní škola J. E. Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice Libochovice Komenského 299, Základní škola Praktická Libochovice Lovosice Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice Osvoboditelů 1, Lovosice Střední odborná škola technická a zahradnická - odloučené pracoviště Vrbičany Vrbičany 1 Gymnázium, Lovosice, Sady pionýrů 600 Sady pionýrů 600 Mateřská škola Terezínská ul. Lovosice Terezínská 907 Mateřská škola Sady pionýrů, Lovosice Sady pionýrů 912 Mateřská škola Resslova 974, Lovosice Resslova 974 Základní škola Lovosice Sady pionýrů 355/2 Základní škola Antonína Baráka Lovosice Sady pionýrů 361/4 Základní umělecká škola Přívozní Přívozní 1036, Lovosice Lukavec Mateřská škola Lukavec Lukavec 27 Ústecká 123, Malé Malé Žernoseky Mateřská škola se školní jídelnou Malé Žernoseky Žernoseky Podsedice Základní škola a mateřská škola Podsedice Podsedice 85 Prackovice nad Labem Mateřská škola Brouček Prackovice nad Labem 5 Radovesice Mateřská škola Radovesice Radovesice 97 Siřejovice Mateřská škola Siřejovice Siřejovice 61 Sulejovice Základní škola a Mateřská škola Sulejovice Kaplířova 94, Sulejovice Mateřská škola Sulejovice Husova 192, Sulejovice Třebenice Základní škola a mateřská škola Třebenice Paříkovo nám. 133 Třebenice Mateřská škola Třebenice Bezručova 499, Třebenice Třebívlice Základní škola a Mateřská škola Třebívlice U Zámku 7, Třebívlice Mateřská škola Třebívlice Masarykova 90, Třebívlice Velemín Základní škola a Mateřská škola Velemín Velemín 170 Mateřská škola Velemín Velemín 114 Mateřská škola Velemín Milešov 147, Velemín Vchynice Mateřská škola Vchynice Vchynice 100
Mimoškolní výchova je zajišťována v Libochovicích a Lovosicích. V obci Třebívlice v části Leská funguje Středisko environmentálního vzdělávání a osvěty.
93 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Sociální služby Hlavní náplní sociálních služeb v SO ORP Lovosice jsou pečovatelské služby pro seniory. Většinou se jedná o domy s pečovatelskou službou nebo domovy pro seniory. Jejich kapacita je z velké části naplněna a do budoucnosti lze vzhledem k obecnému trendu stárnutí populace očekávat nárůst poptávky po těchto sociálních službách. Na území SO ORP jsou soustředěny sociální služby do centra a dalších větších sídel. Hlavními zařízeními poskytující tyto služby jsou příspěvková organizace Centrum sociální pomoci Litoměřice se sídlem v Lovosicích a příspěvková organizace Sociální služby města Lovosice. Sociální zařízení na území SO ORP Lovosice: Centrum sociální pomoci Litoměřice, zařízení v Chotěšově, poskytuje osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení ubytování, stravování a každodenní individuální podporu a pomoc tak, aby mohli žít co nejvíce samostatně a zapojit se do života v běžném sociálním prostředí. Domov Na Svobodě Čížkovice zajišťuje podporu a pomoc pro osoby se zdravotním postižením (mentálním i kombinovaným) v jejich běžném životě. Domov důchodců Čížkovice poskytuje služby a péči seniorům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci z důvodu věku a chronické duševní nemoci, jsou závislí na pomoci jiné osoby a nemohou žít ve svém přirozeném prostředí ani využívat jiných typů sociálních služeb. Domov Na Svobodě Čížkovice je domovem pro osoby se zdravotním postižením. Domov důchodců Libochovice poskytuje pobytové sociální služby osobám, které nemohou trvale žít ve svém přirozeném prostředí z důvodu věku, snížené soběstačnosti a jsou odkázány na pomoc a podporu jiné fyzické osoby. Domov důchodců Milešov poskytuje pobytové sociální služby osobám, které onemocněly určitým typem demence. Dětský domov Dlažkovice je státním zařízením pro výkon ústavní výchovy mládeže. Sociální služby města Lovosice, p.o. – Pečovatelská služba poskytující byty zvláštního určení, terénní služby a klub seniorů, kde se senioři schází. Hezké domy, s.r.o. je pobytové zařízení poskytující odlehčovací služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Zařízení působí v Lovosicích a Třebenicích. Rodinné a mateřské centrum Mozaika, z.s. v Lovosicích poskytuje sociální a jiné služby zejména dětem, mladým lidem a rodinám vč. odborného sociálního poradenství pro osoby v krizi. Šance Lovosice, z.s. poskytuje ambulantní služby v denním stacionáři a terénní sociální služby osobám s chronickým onemocněním, kombinovaným postižením, zdravotním postižením a seniorům. Zároveň provozují sociálně terapeutické dílny pro tuto skupinu klientů. Služby poskytované Farní charitou Lovosice: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež AMICUS v Lovosicích poskytující služby dětem a mládeži ohrožené společensky nežádoucími jevy; SAS FCHL v Lovosicích poskytující sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi; sociálně terapeutická dílna v Lovosicích pro osoby s kombinovaným a mentálním postižením; terénní služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v Lovosicích poskytují služby osobám bez přístřeší, osobám žijícím v sociálně vyloučených komunitách a etnickým menšinám. Dále poskytované služby: chráněné bydlení pro osoby s kombinovaným a mentálním postižením v Lovosicích a Třebenicích; azylový dům pro ženy a matky s dětmi v Lovosicích;
94 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Dům Panny Marie Pomocné v Lovosicích poskytující azylové bydlení pro ženy a matky s dětmi; nízkoprahové denní centrum Naděje Lovosice poskytující ambulantní a terénní služby osobám bez přístřeší, v krizi a které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a zároveň poskytující noclehárnu pro muže této skupině obyvatel; terénní služby Českého červeného kříže Litoměřice poskytující služby osobám ohroženým závislostí nebo závislým na návykových látkách a osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohořeny. VALDEK, o.p.s. poskytuje ambulantní a terénní aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením v obci Slatina.
Zdravotnictví Základní zdravotní péči v SO ORP Lovosice zajišťují praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé. V Lovosicích je poměrně velký počet ordinací odborných lékařů a má zde své stanoviště záchranná služba. V ulici Školní se nachází Lékařský dům. Tabulka 41: Zařízení zdravotní péče v obcích SO ORP Lovosice
Obec Specializace Počet lékařů Čížkovice Praktický lékař pro dospělé 1 Dlažkovice Praktický lékař pro dospělé 1 Libochovice Praktický lékař pro dospělé 1 Praktický lékař pro děti a dorost 1 Stomatolog 1 Fyzioterapie 1 Lovosice Praktický lékař pro dospělé 6 Praktický lékař pro děti a dorost 2 Stomatolog 10 Chirurgie 2 Dermatovenerologie 1 Diagnostika 2 Hematologie 2 Gynekologie 3 Diabetologie 1 Psychologie a psychiatrie 3 Oční 3 ORL 1 Ortopedie 3 Plicní 1 Lovosice Urologie 1 Fyzioterapie 2 Rehabilitace 2 Záchranná služba 1 Podsedice Praktický lékař pro dospělé 1 Třebenice Praktický lékař pro dospělé 1 Praktický lékař pro děti a dorost 1 Stomatologie 1 Třebívlice Praktický lékař pro dospělé 1 Úpohlavy Praktický lékař pro dospělé 1
95 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Zařízení péče o zvířata V Prackovicích nad Labem je umístěna Chovná stanice služebních psů pro policejní účely, jediné zařízení tohoto druhu v celém Česku.
Kulturní zařízení Mezi významné kulturní zařízení SO ORP Lovosice patří Centrum kultury „Lovoš“ v Lovosicích, kde se konají divadla (LOVO divadlo), výstavy (LOVO galerie), koncerty, plesy, talk show, letní festivaly atd. Dalším kulturním centrem jsou Tři Lípy v Libochovicích. Kulturní život je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Hazmburk v Libochovicích). V Třebenicích se nachází Muzeum českého granátu. Expozice je doplněna přehledem historie města a okolí. České granáty si návštěvníci mohou nejen prohlédnout, ale i nasbírat přímo před muzeem či v dovezeném granátovém písku. Budovy Zámku Třebívlice jsou v současné době využívané základní školou. Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s Muzeem Ulriky von Levetzow. V muzeu jsou umístěny expozice věnující se J. W. Goethemu a Ulrice von Levetzow. Jiná kulturní zařízení (kulturní domy, společenské sály atd.) se nachází v obcích a městech Čížkovice, Jenčice, Klapý, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Prackovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice a Třebívlice. Dalšími kulturním zařízením ve většině obcí je knihovna. Nachází se v obcích Čížkovice, Chotiměř, Keblice, Křesín, Libochovice, Lovosice, Malé Žernoseky, Podsedice, Sedlec, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Vchynice, Vrbičany, Prackovice nad Labem a Velemín.
Veřejná správa Na území ORP Lovosic se nachází 29 obecních úřadů, 3 městské úřady (2 pověřené obecní úřady a 1 úřad obce s rozšířenou působností) a další pracoviště veřejné správy a dalších institucí. Přehled pracovišť veřejné správy (mimo obecní a městské úřady) a dalších institucí včetně institucí sloužících pro území SO ORP se sídlem mimo řešené území obsahuje následující tabulka. Tabulka 42: Veřejná správa a důležité instituce pro území SO ORP Lovosice (zdroj: stránky obcí, 2020)
Úřad Adresa Úřad ORP, pověřený obecní úřad Městský úřad Lovosice, Školní 407/2, 410 02 Lovosice Pověřený obecní úřad Městský úřad Libochovice, nám. 5. května 48, 411 17 Libochovice Stavební úřad Městský úřad Lovosice, Školní 407/2, 410 02 Lovosice Městský úřad Libochovice, nám. 5. května 48, 411 17 Libochovice Finanční úřad Finanční úřad v Libochovicích, nám. 5. května 50, 411 17 Libochovice Matriční úřad Městský úřad Libochovice, nám. 5. května 48, 411 17 Libochovice Městský úřad Lovosice, Školní 407/2, 410 30 Lovosice Městský úřad Třebenice, Paříkovo nám. 1, 411 13 Třebenice Matriční úřad Obecní úřad Třebívlice, Komenského náměstí 17, 411 15 Třebívlice Úřad práce Úřad práce v Lovosicích, Osvoboditelů 1035/22, 410 02 Lovosice Živnostenský úřad Městský úřad Lovosice, Školní 407/2, 410 30 Litoměřice Dopravně-správní agendy Městský úřad Lovosice, Školní 407/2, 410 30 Lovosice OSSZ OSSZ Litoměřice, Seifertova 2063/3, 412 01 Litoměřice Katastrální pracoviště Litoměřice, Žitenická 1218/3, Předměstí, 412 01 Katastrální úřad Litoměřice Soud a státní zastupitelství Okresní soud v Litoměřicích, Na Valech 525/12, 412 97 Litoměřice Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, Žižkova 800/6, 412 58 Litoměřice Exekutorský úřad Litoměřice – JUDr. Ondřej Mareš – soudní exekutor, Exekutorský úřad Litoměřice Masarykova 679/33, 412 01 Litoměřice KHS Ústeckého kraje, pobočka Litoměřice, Mírové náměstí 335, 412 46 Hygienická stanice Litoměřice
96 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Úřad Adresa ZÚ se sídlem v Ústní nad Labem, pobočka Chomutov, Kochova 1185, 430 Zdravotní ústav 01Chomutov Městská policie Městská policie Lovosice, Osvoboditelů 50, 410 02 Lovosice Městská policie Libochovice, nám. 5. května 612, 411 17 Libochovice Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje Požární stanice Chomutov, Školní 1275, 430 01 Chomutov Lesní správa Bílý Újezd 20, 411 31 Velemín
Pošta Pošty se nachází v obcích Čížkovice, Keblice, Klapý, Libochovice, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vlastislav a Vrbičany.
Tělovýchova a sport V obcích území SO ORP Lovosice se nachází řada sportovních zařízení různé úrovně a kvality. Působí zde několik tělovýchovných jednot či sokolských sdružení, které sdružují jednotlivé místní sportovní kluby. Jejich rozsah je poměrně pestrý od fotbalu přes hokej, pétanque atd. Hřiště se nachází v obcích Čížkovice (2), Děčany (1), Chotěšov (3), Keblice (1), Klapý (1), Křesín (1), Libochovice (5), Lovosice (3), Lukavec (2), Malé Žernoseky (2), Radovesice (1), Siřejovice (2), Sulejovice (1), Třebenice (2), Třebívlice (4), Úpohlavy (1) a Velemín (4). Dětská hřiště se nachází v obcích Čížkovice, Chotěšov, Jenčice, Křesín, Libochovice (11), Lkáň, Malé Žernoseky (4), Slatina, Sulejovice, Třebenice (3), Třebívlice, Velemín (3) a Vlastislav. Koupaliště jsou v obcích Lovosice a Třebívlice. Krytý plavecký bazén je v provozu v Libochovicích a Lovosicích. Samostatné tělocvičny či tělocvičny součástí škol jsou veřejnosti k dispozici v obcích Čížkovice, Klapý, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice, Radovesice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vchynice a Vrbičany. Lesopark Osmička v Lovosicích nabízí dráhy pro běžce a in-line bruslaře a je to prostor pro odpočinek v blízkosti řeky Labe. V obci Malé Žernoseky se nachází sportovně rekreační areál zahrnující víceúčelové hřiště, antukové kurty na tenis, volejbal a nohejbal atd. V Lovosicích je v provozu krytý zimní stadion, kde je nabízené veřejné bruslení.
Obchod, služby, ubytování a stravování Centrem zařízení obchodu a služeb jsou města Libochovice a Lovosice, jakožto největší města v zájmovém území, která poskytují poměrně velký sortiment obchodů a služeb. Blízkost Litoměřic umožňuje využít nabídku o služby, které v Lovosicích chybějí. V menších obcích se nachází prodejny základního sortimentu (potraviny, základní spotřební zboží), ve městech a větších obcích je sortiment prodeje širší. Obchodů v malých obcích znatelně ubývá a i v SO ORP Lovosice jsou obce, kde se nenachází žádné maloobchodní zařízení. Jedná se o tyto obce: Dlažkovice, Chodovlice, Chotěšov, Keblice, Malé Žernoseky a Slatina. Obyvatele těchto obcí tedy musejí i pro základní potraviny dojíždět do okolních obcí. To může být problém pro seniory, kteří jsou tak často odkázáni na cizí pomoc. Obchodní, ubytovací a stravovací zařízení jsou pro SO ORP Lovosice vyznačeny ve výkrese 1 Výkres hodnot území. Nejvíce ubytovacích a stravovacích zařízení je soustředěno ve Libochovicích a Lovosicích.
Církevní zařízení V území SO ORP se nachází velké množství kostelů a jiných církevních staveb. Jedná se o: kostel sv. Jakuba apoštola, Čížkovice; kostel sv. Martina, Děčany;
97 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
kostel sv. Václava, Dlažkovice; kostel Nanebevzetí Panny Marie, Chotěšov; kostel sv. Václava, Keblice; kostel církve československé husitské, Keblice; kostel Narození sv. Jana Křtitele, Klapý; kostel sv. Václava, Křesín; kostel sv. Petra a Pavla, Libochovice; kostel Všech svatých, Libochovice; kostel sv. Vavřince, Libochovice; Zámecká kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Libochovice; kaple sv. Jana Nepomuckého, Libochovice; kostel sv. Václava, Lovosice; Evangelický kostel, Lovosice; kaplička Děkovka, Podsedice; kostel sv. Matouše, Prackovice nad Labem; kostel sv. Bartoloměje, Siřejovice; kostel sv. Jana Nepomuckého, Slatina; kostel Nejsvětější trojice, Sulejovice; kostel sv. Petra a Pavla, Třebenice; kaple Navštívení Panny Marie, Třebenice; kostel Narození Panny Marie, Třebenice; kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Třebenice; kostel sv. Bartoloměje, Třebenice; kostel sv. Kateřiny, Třebenice; kostel sv. Václava, Třebenice; kaple Nejsvětější Trojice, Třebenice; Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Třebenice; kostel sv. Antonína Paduánského, Velemín; kaple Kalvárie, Velemín; kostel sv. Martina, Velemín.
Veřejná pohřebiště a hřbitovy V území SO ORP Lovosice se nachází 30 samostatných veřejných pohřebišť. Jejich lokace má většinou společného jmenovatele, a to volbu místa na okraji obce mimo její nejrušnější části. Pohřebiště jsou dále součástí areálů kostelů, tedy v jádrových částech sídel - v Prackovicích nad Labem, Třebenicích, Třebívlicích, Dubanech, Křesíně. V řešeném území jsou dále identifikovány staré židovské hřbitovy - v Lovosicích v rámci areálu městského hřbitova, severně od Čížkovic, východně od Třebívlic v sadech a v Libochovicích. Součástí ÚAP je evidence pietních míst a válečných hrobů. Jako pietní místa jsou převážně identifikovány pomníky padlým ve světových válkách, tyto pomníky se nachází ve většině obcí, zpravidla na návsi nebo na místním hřbitově. Válečné hroby byly prověřeny dle evidence Ministerstva obrany ČR (http://www.valecnehroby.army.cz/evidence-valecnych-hrobu). Válečné hroby jsou umístěny na stávajících hřbitovech v obcích (Velemín, Lovosice, Čížkovice, Chotěšov, Libochovice, Třebívlice, Třebenice).
2.9.2 Veřejná prostranství Významná veřejná prostranství byla identifikována ve většině sídel řešeného území vyjma sídel převážně v severní části území SO ORP (Prackovice nad Labem, Litochovice nad Labem, Malé
98 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Žernoseky, Lhotka nad Labem, Chotiměř, Oparno, Vlastislav, Dlažkovice, Vrbičany), sídelních enkláv a malých sídel (Hrušovka, Bílý Újezd, Kocourov, Lipá, Mrsklesy, Leská, Staré, Horka), dále v převážně rekreačních enklávách (Dřevce, Skalice, Blešno). Významná veřejná prostranství nejsou vymezena v rozsahu veřejných prostranství, která představují mimo jiné urbanistickou a historickou hodnotu, ale nejsou upravena tak, aby umožňovala adekvátní veřejné užívání. Jako významná veřejná prostranství jsou vymezeny i veřejně přístupné parky nebo rekreační prostory (např. zámecký park a lesopark v Libochovicích podél Ohře, lesopark Osmička v Lovosicích). S ohledem na měřítko ÚAP zahrnují významná veřejná prostranství i solitérní stavby umístěné na těchto prostranstvích (kostely, kaple apod.). Ve volné krajině jsou jako významná veřejná prostranství vymezena upravená odpočinková místa spojená s existencí pomníku nebo jiné atraktivity (např. posezení u skály u Sedlece). Veřejná prostranství odpovídají významu jednotlivých sídel. Převážně jsou veřejná prostranství v menších sídlech alespoň částečně upravena pro veřejné užívání formou parkové úpravy, mobiliáře, pěších cest, případně herních prvků, návesních rybníčků, výjimečně umístění uměleckých děl. Větší část návesních prostorů je řešena jako nezpevněná se základní parkovou úpravou. Základní vymezení významných veřejných prostranství je nutno chránit jako zásadní urbanistickou hodnotu a případně rozšiřovat o další části původních návesních prostorů, které v současné době nejsou nijak uzpůsobeny k veřejnému užívání a pohybu nebo pobytu lidí. Vyloučena by měla být jakákoliv redukce významných veřejných prostranství, neboť ve většině sídel představují těžiště, jádro sídla a jediné možné místo pro setkávání místních obyvatel. Z hlediska urbanistické struktury jsou významná veřejná prostranství hodnotou, neboť reprezentují historické jádro urbanisticky hodnotného sídla. Významná veřejná prostranství jsou vymezena ve výkrese 1 Výkres hodnot území.
2.10 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Úroveň dopravní infrastruktury ve SO ORP Lovosice je velmi kvalitní. Územní disponuje velmi dobrým dopravním napojením na okolní správní obvody s dosahem i do dalších regionů. Tato dostupnost je zajištěna hustou silniční a železniční sítí. Mezi nejvýznamnější dopravní tahy patří zejména dálnice D8, silnice I/15, I/30 a železniční trať č. 090, která je součástí I. tranzitního železničního koridoru. Východní hranicí řešeného území prochází Labská vodní cesta. Úroveň technické infrastruktury ve SO ORP Lovosice je rovněž velmi kvalitní. Většina obcí disponuje ucelenými vodohospodářskými systémy, stabilními dodávkami elektrické energie a zemního plynu a fungujícím systémem odpadového hospodářství.
2.10.1 Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ty se dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dělí na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Z hlediska majetkoprávních vztahů jsou dálnice a silnice I. třídy v majetku státu, silnice II. a III. třídy v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace v majetku právnických nebo fyzických osob.
Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice Páteř silniční sítě představuje dálnice D8 Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – SRN, která zajišťuje dopravní dostupnost v mezinárodních a republikových vazbách. Výhodou SO ORP Lovosice je existence 3 mimoúrovňových křižovatek, které zajišťují kvalitní napojení na dálnici D8 pro většinu obcí. Jedná se o exit 45 (Lukavec), exit 48 (Lovosice) a exit 52 (Velemín). Dálnici D8 doplňuje hustá síť silnic I. a II. tříd zajišťující dostupnost vyšších center osídlení zejména v rámci Ústeckého kraje. Tabulka 43: Seznam dálnic a silnic I. a II. třídy
Komunikace Trasa D8 Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – státní hranice ČR/Německo I/8 Praha – (úsek přerušení D8 km 0 – km 52) – Velemín – Bystřany – Teplice – Dubí – Cínovec – Německo
99 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Komunikace Trasa I/15 Most – Skršín – Lovosice – Litoměřice – Zahrádky I/30 Lovosice – Ústí nad Labem – Úžin – Chlumec II/237 Rakovník – Nové Strašecí – Mšec – Srbeč – Hořešovice – Třebíz – Peruc – Libochovice – Třebenice II/246 Louny – Černčice – Koštice – Libochovice – Budyně nad Ohří – Roudnice nad Labem – Mělník II/247 Litoměřice – Lovosice – Radovesice II/261 Liběchov – Štětí – Polepy – Litoměřice – Libochovany – Střekov – Velké Březno – Děčín
Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel a jejich napojení na vyšší komunikační systém a rovněž sítí místních a účelových komunikací zajišťujících místní vazby v sídlech.
Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice Ve srovnání s republikovým průměrem je na sledovaném území vysoká hustota silniční sítě. S narůstající intenzitou dopravy je potřeba její postupná modernizace, budování obchvatů, přeložek a mimoúrovňových křižovatek. Pro zlepšení silniční sítě ZÚR Ústeckého kraje vymezují na území SO ORP Lovosice následující záměry: silnice I/15 úsek Libčeves – Želkovice (rekonstrukce a přeložka), týkající se i obce Třebívlice v SO ORP Lovosice, silnice II/246 úsek Koštice – Budyně nad Ohří (přeložky s obchvaty sídel), týkající se obcí Křesín, Libochovice, Radovesice a Slatina v SO ORP Lovosice.
2.10.2 Železniční doprava Páteř železniční představuje celostátní trať č. 090, která na území SO ORP Lovosice propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Žernoseky, Lovosice a Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn železničními tratěmi č. 087, 097 a 114. Tabulka 44: Seznam železničních tratí
Číslo trati Trasa 090 (Praha) – Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí nad Labem – (Děčín) 097 Lovosice – Úpoříny – Teplice 113 Lovosice – Most 114 Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty
Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich vzdálenost od zdrojů. Tabulka 45: Dopravní obslužnost území železniční dopravou
Číslo trati Stanice / zastávky 087 Lovosice, Lovosice závod 090 Lukavec, Lovosice, Lovosice město, Malé Žernoseky, Litochovice nad Labem, Prackovice nad Labem 097 Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno (Velemín), Chotiměř, Dobkovičky 113 Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Třebenice, Třebenice město, Dlažkovice, Podsedice, Třebívlice, Semeč Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Chotěšov pod Hazmburkem, Slatina pod Hazmburkem, 114 Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín
Pro zlepšení železniční sítě ZÚR Ústeckého kraje vymezují na území SO ORP Lovosice následující záměry: územní rezervu pro vysokorychlostní trať v úseku státní hranice SRN/ČR – Ústí nad Labem – Lovosice – Roudnice nad Labem – hranice ÚK, týkající se obcí Keblice, Lovosice, Lukavec, Sulejovice, Velemín a Vchynice v SO ORP Lovosice;
100 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
koridor Z5 pro optimalizaci trati č. 114 – Lovosice – Libochovice – Louny, týkající se obcí Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice a Úpohlavy v SO ORP Lovosice. V případě koridoru územní rezervy VRT-ZR1 se jedná o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jež vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. Koridor územní rezervy je vymezen v jednotné šířce 600 m, aniž byly detailně zjištěny střety v území. Územní ochrana koridoru tak omezuje funkční využívání území a znemožňuje rozvoj dotčených obcí včetně realizace záměrů, schválených v ÚPD jednotlivých obcí. Dle informací uvedených v odůvodnění 2. aktualizace ZÚR ÚK (2020) byla v rámci zpracování návrhu prověřována aktuálnost vymezeného koridoru územní rezervy VRT ZR1 a možnost případné redukce. SŽ s.o.1 zadala zpracování studie proveditelnosti na úsek Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Dle informací uvedených v odůvodnění 2. aktualizace ZÚR ÚK (2020) se předpokládá, že následně bude oprávněným investorem podán návrh na samostatnou aktualizaci ZÚR ÚK dle § 42 odst. 6 stavebního zákona, jejímž obsahem bude revize stávajícího koridoru územní rezervy VRT- ZR1 a vymezení koridoru dle schválené varianty studie proveditelnosti.
2.10.3 Kombinovaná doprava PÚR ČR vymezuje veřejný terminál a přístav s vazbou na logistická centra (VTP) – vnitrozemský říční přístav Lovosice. Důvodem vymezení je postupné etapovité budování sítě VTP napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování překládky a širokého spektra logistických služeb. Síť VTP umožní optimalizovat silniční dopravu a uplatnit princip komodality (účinné využívání různých druhů dopravy provozovaných samostatně nebo v rámci multimodální integrace za účelem dosažení optimálního a udržitelného využití zdrojů). Záměr je součástí evropské sítě veřejných terminálů a přístavů TEN-T. Lovosice jsou významným centrem, jež poskytuje široké spektrum logistických služeb, které zajišťuje kombinovanou dopravou při využití silniční sítě, železniční sítě, vodní sítě. Probíhá zde nakládka kontejnerů i kamionů, jež jsou směřovány do řady evropských zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších.
2.10.4 Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází žádné letiště a v budoucnu není o jeho výstavbě ani uvažováno. Nejbližším letištěm je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Roudnice u města Roudnice nad Labem. Na území obcí Třebívlice a Děčany zasahuje ochranné pásmo radiolokačního stanoviště Lažany ze sousedního SO ORP.
2.10.5 Vodní doprava Východní částí správního obvodu Lovosice prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. Územím SO ORP Lovosice prochází tzv. dolnolabský úsek této vodní cesty. Labská vodní cesta na území SO ORP Lovosice prochází obcemi Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem a Lovosice. Ve městě Lovosice se na řece Labe nachází překladiště (Lovosice-Prosmyky), plavební komora a přístav. Přes řeku Labe funguje doprava pomocí přívozů. Jeden se nachází přímo ve městě Lovosice a spojuje město s obcí Píšťany. Další přívoz spojuje obce Malé a Velké Žernoseky. Pro rozvoj vodní dopravy PÚR ČR vymezuje koridor vodní dopravy VD1 na řece Labe v úseku Pardubice – hranice SRN. Důvodem vymezení koridoru je potřeba vytvoření územních podmínek pro zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Záměr je součást TEN-T.
2.10.6 Veřejná doprava Veřejná doprava je v zájmovém území reprezentována vlakovou a autobusovou dopravou. Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťují dominantní Dopravní společnost Ústeckého kraje,
1 dříve SŽDC s.o. (do 31.12.2019)
101 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020 provoz dalších dopravců je rozsahem zanedbatelný. Veřejnou dopravu po železnici zajišťují České dráhy, a.s. Spojení obcí s centry s příslušným pověřeným obecním úřadem (Libochovice, Lovosice), centrem ORP (Lovosice) a krajským městem (Ústí nad Labem) ukazuje následující tabulka. Tabulka 46: Počet autobusových a vlakových spojení obcí s centry osídlení ve všední den
Z obce do Libochovic do Lovosic do Ústí nad Labem poznámka SO POÚ Libochovice Černiv 8 4 12 není přímé spojení Evaň 7 7 8 není přímé spojení Chotěšov 33 27 26 není přímé spojení Klapý 8 13 17 není přímé spojení Křesín 14 14 14 není přímé spojení Libochovice x 38 27 není přímé spojení Lkáň 7 6 12 není přímé spojení Radovesice 28 11 24 není přímé spojení Sedlec 10 10 10 není přímé spojení Slatina 24 20 23 není přímé spojení SO POÚ Lovosice Čížkovice 26 70 34 není přímé spojení Děčany 29 23 27 není přímé spojení Dlažkovice 42 36 33 není přímé spojení Chodovlice 6 8 11 není přímé spojení Chotiměř 11 14 19 není přímé spojení Jenčice 6 29 29 není přímé spojení Keblice 21 12 25 není přímé spojení Lhotka nad Labem 12 11 12 není přímé spojení Lovosice 16 x 40 Lukavec 44 31 19 není přímé spojení Malé Žernoseky 31 32 21 není přímé spojení Podsedice 42 45 34 není přímé spojení Prackovice nad Labem 27 21 23 není přímé spojení Siřejovice 11 12 15 není přímé spojení Sulejovice 26 71 33 není přímé spojení Třebenice 43 49 33 není přímé spojení Třebívlice 41 52 33 není přímé spojení Úpohlavy 20 26 20 není přímé spojení Velemín 17 26 29 není přímé spojení Vchynice 16 18 18 není přímé spojení Vlastislav 5 5 5 není přímé spojení Vrbičany 21 13 17 není přímé spojení
102 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 47: Dopravní spojení obcí s centry osídlení o víkendu - přímá spojení
Z obce do Libochovic do Lovosic do Ústí nad Labem poznámka SO POÚ Libochovice Černiv - - - Evaň - - - Chotěšov 9 9 - Klapý 0 - - Křesín 9 9 - Libochovice x 9 - Lkáň - - - Radovesice 6 - - Sedlec - - - Slatina 9 9 - SO POÚ Lovosice Čížkovice 9 26 - Děčany - 7 - Dlažkovice - 17 - Chodovlice - - - Chotiměř - 13 - Jenčice - 7 - Keblice - - - Lhotka nad Labem - - - Lovosice 9 x Lukavec - 16 Malé Žernoseky - 17 Podsedice - 17 - Prackovice nad Labem - 17 Siřejovice - - - Sulejovice 9 26 - Třebenice - 17 - Třebívlice - 17 - Úpohlavy 9 9 - Velemín - 12 - Vchynice - 6 - Vlastislav - - - Vrbičany - - -
Městská doprava v Lovosicích tvořená jednou linkou byla zřízena z důvodu propojení jednotlivých částí města. Trasa linky: Lovosice, záv. 2 – Lovosice, záv. 1 – Purkyňova – Sv. Čecha – Purkyňova – Autobusové nádraží – Kostel – Žižkova – Centrum – Beseda – Dlouhá – Beseda – LIDL – Průmyslová – Jabloňová alej – Hřbitov. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska).
2.10.7 Cyklistická doprava Územím SO ORP Lovosice prochází 6 značených cyklotras. Obecně lze říci, že cyklotrasy jsou vymezeny v území rovnoměrně. Při bližším srovnání severní a jižní části zájmového území se ukáže, že severní část má vyšší hustotu těchto cyklotras, což je dáno větší koncentrací atraktivních cílů v rámci CHKO České středohoří.
103 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Dálkové cyklotrasy č. 2A a 6 jsou vedeny přednostně po samostatných cyklostezkách. Ve většině ostatních případů jsou cyklotrasy vedeny po silnicích nižších tříd mimo hlavní silniční tahy, čímž je minimalizována možnost kolize cyklistické a automobilové dopravy. Tabulka 48: Přehled značených cyklotras v území SO ORP Lovosice (zdroj: www.mapy.cz, 2020)
Číslo Trasa 2A Roudnice nad Labem – Terezín – Litoměřice – Lovosice – Malé Žernoseky Labská levobřežní alternativa k cyklostezce č. 2 Labská: cyklostezka Vrchlabí – Hradec Králové – Pardubice – Nymburk – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem – Děčín – SRN 6 Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Klášterec nad Ohří – Kadaň – Žatec – Louny – Libochovice – Cyklostezka Ohře Litoměřice 25 Brandov – Litvínov – Most – Měrunice – Řisuty – Vlastislav – Oparno – Malé Žernoseky 25A Třebenice – Vlastislav 3118 Lkáň – Třebenice – Úpohlavy – Lovosice 3119 Libochovice – Klapý – Třebívlice – Skalice
2.10.8 Pěší doprava Území SO ORP Lovosice se vyznačuje poměrně hustou sítí značených turistických tras, které jsou vymezeny zejména v jeho severní části ve vazbě na turisticky atraktivní území Českého středohoří. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle patří zejména vrchy Milešovka, Lovoš, Boreč, Košťál, Lipská hora a Oltářík. V jižní polovině jsou známými turistickými cíli zřícenina hradu Házmburk a zámek Libochovice. Všechny turistické cíle jsou dostupné prostřednictvím turistických značených tras. Kromě kvalitní sítě značených turistických tras vymezeny i naučné stezky (NS). Jedná se o NS Boreč, NS Lovoš, NS Zlatá stezka Zemí hradů, NS Brána Čech, NS Březina (Kostomlaty) a NS Koštice – Křesín. Je zřejmé, že jednotlivé typy tras (dle typologie a z ní odpovídajícímu barevnému označení) jsou v zájmovém území rozmístěny rovnoměrně. Jediným „hluchým“ místem je oblast západně od obce Klapý a oblast mezi Lovosicemi a Chotěšovem.
2.10.9 Ochranná pásma dopravních staveb Šířka ochranných pásem silnic je určena zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v případě železnic potom zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma jednotlivých typů komunikací jsou uvedena v tabulce. Tabulka 49: Ochranná pásma silnic a železnic
Dopravní infrastruktura Šířka OP [m] Právní předpis Dálnice 100 § 30 odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích Silnice II. a III. třídy 15 § 30 odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích Železniční trať 60 § 8 odst. 1 písm. a) zákona o drahách Železniční vlečka 30 § 8 odst. 1 písm. c) zákona o drahách
2.10.10 Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu veřejnou vodovodní síť a její pokrytí dosahuje ve většině případů 100 %. Popis zásobování vodou jednotlivých sídel je uveden níže v tabulce. Údaje jsou převzaty z aktuálně dostupného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje. Není-li v tabulce uvedeno jinak, je vodovod v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
104 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 50: Zásobování vodou obcí SO ORP Lovosice
Obec Místní část / zásobování vodou Černiv Černiv je zásobována z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, provozní část Čížkovice. Sídlo náleží do vodovodního tlakového pásma vodojemu Čížkovice 2x100 m3 (245,35 / 243,28). Na vodovod je napojeno 96 % obyvatel. Čížkovice Čížkovice jsou zásobovány z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, provozní části Čížkovice. Sídlo náleží do vodovodního tlakového pásma nového vodojemu Čížkovice 2x 100 m3 (245,35 / 243,28). Rozvodnou sítí je pokryto celé zastavěné území Čížkovic, vodovodní řad je přiveden i k osídlení u cementárny. Na vodovod je napojeno 87 % obyvatel. Želechovice jsou zásobovány z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, provozní části Čížkovice. Sídlo náleží do vodovodního tlakového pásma nového vodojemu Čížkovice 2x 100 m3 (245,35 / 243,28). Na rozvodnou síť je napojeno 95 % obyvatel. Děčany Děčany jsou zásobovány z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves, provozní části Děčany. Na rozvodnou síť je napojeno 65 % obyvatel. Lukohořany jsou zásobovány z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves, provozní části Děčany. Tato provozní část je posílena druhým zásobním řadem DN 200 z vodovodní sítě v Třebívlicích. Na zásobní síť je napojeno 100 % obyvatel. Semeč je zásobována z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves, provozní části Třebívlice. Na rozvodnou síť je napojeno 100 % obyvatel. Solany jsou zásobovány z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves, provozní části Děčany. Solany jsou připojeny od jihu vodovodním řadem DN 100. Voda je rozvedena vodovodní sítí po celém zastavěném území, vodovodní síť je větvená. Problémy se zásobováním vodou (kolísání tlaku ve vodovodu) jsou v nových domcích u silnice Solany – Lkáň. Zmíněné domky jsou napojeny na koncovou větev, která je prodloužena do kravína. Na vodovodní síť je napojeno 100 % obyvatel. Dlažkovice Dlažkovice jsou zásobovány z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves. Rozvodná síť v Dlažkovicích je vybudována pro zástavbu v celé obci s napojením 70 % obyvatel. Evaň Evaň je zásobována ze skupinového vodovodu Libochovice. Do čerpací stanice Evaň je přiváděna řadem PVC 100 voda z ÚV Brníkov. Přes zásobní síť v Evani je voda čerpána řadem AC 125 mm do vodojemu za spotřebištěm – vodojem Evaň-Horka 100 m3 (308,78 / 305,07). Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 84 % obyvatel. Horka je zásobována ze skupinového vodovodu Libochovice, z vodojemu Evaň přívodním řadem AC 125 mm. Zastavěná část obce je pokryta vodovodní sítí, napojeno je 100 % obyvatel. Chodovlice Chodovlice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice. Pro obec Chodovlice vede zásobovací řad DN 100 z rozvodné sítě v Třebenicích. Zásobní síť, pokrývá celé zastavěné území obce s napojením 100 % obyvatel. Chotěšov Chotěšov je zásobován pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, provozní části Čížkovice. Hlavní zásobní řad DN 150 je přiveden do obce z Černiv. Na vodovod je napojeno 88 % obyvatel. Chotiměř Chotiměř je připojena ze skupinového vodovodu Velemín. Na zásobní síť je napojeno 100 % obyvatel. Vodovod je v majetku Obce Chotiměř, provozovatelem je KS Velemín s.r.o. Jenčice Jenčice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, provozní části Třebenice. Na zásobní síť je napojeno 80 % obyvatel. Nově vybudovaná ATS a vodovod pro místní část obce Košťálov je v majetku i ve správě obce s napojením cca 10 % obyvatel. Keblice Keblice jsou zásobovány z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice. Skupinový vodovod Lovosice je dotován ze skupinového vodovodu Velké Žernoseky. Na vodovod je připojeno cca 74 % obyvatel. Vodovod je v majetku obce, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Klapý Klapý je zásobován ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. Do obce Klapý je voda přiváděna z vodojemu Klapý 50 m3 (255,08/252,77) řadem DN 80. Vodovodní síť zásobuje 94 % obyvatel. Křesín Křesín je zásobován ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. V obci Křesín zásobní síť zásobuje 93 % obyvatel. Levousy jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 78 % obyvatel. Lhotka nad Lhotka nad Labem je zásobována pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Labem Lovosice, s napojením na rozvodnou síť Lovosic. Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 84 % obyvatel. Libochovice Dubany jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. Zásobní síť je v dobrém stavu, pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 100 % obyvatel.
105 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Libochovice jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. Hlavním zdrojem je úpravna vody Brníkov a dále zdroj Poplze. Jako akumulace slouží vodojem Poplze 400 m3 (220,23/216,02), vodojem Hazmburk 2 x 400 m3 (211,30/207,14), vodojem Klapý 50 m3 (255,08/252,77) a vodojem Levousy 100 m3 (200,82/197,37). Zásobní síť je v dobrém stavu, pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 99 % obyvatel obce. Poplze jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Libochovice, s napojením na větev pro Libochovice. Zásobní síť je v dobrém stavu, pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 96 % obyvatel. Lkáň Lkáň je zásobována z oblastního vodovodu Přísečnice skupinový vodovod Libčeves, provozní části Děčany. Na zásobní síť je napojeno 100 % obyvatel. Lovosice Lovosice jsou zásobovány z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, který zásobuje sídla: Lovosice, Lhotka, Malé Žernoseky, Bílinku, Režný Újezd, Vchynice, Sulejovice, Lukavec, Keblice. Ze zdroje Vlastislav je pitná voda dopravována přivaděčem DN 250 do vodojemu Sulejovice 2 x 650 m3 (216,97 / 210,53), který slouží pro obec Sulejovice a cca z 1/2 pro Lovosice. Do Lovosic je dále dodávána voda z ÚV Velké Žernoseky s akumulací 800 m3 + 4000 m3 (149,60/147,50) čerpáním shybkou 2 x DN 200 pod Labem do vodojemu Sulejovice 2 x 650 m3 (216,97/210,53) a z vodojemu je gravitačně dopravována do Lovosic. Zdroj Mi-6, ÚV Lovoš stejně jako vodojem Lovoš 2 x 500 m3 (212,46/208,22) je dnes mimo provoz. Zásobní síť, pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 100 % obyvatel. Zahrádkářské kolonie na úpatí Lovoše jsou zásobeny pitnou vodou vodovody napojenými na zásobní síť města. Tyto vodovody jsou částečně v majetku Zahrádkářského svazu. Skupina Libochovice je propojena mezi vodojemem Hazmburk a Slatina řadem DN 100 na skupinový vodovod Lovosice. Lukavec Lukavec je zásobován z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice. Lukavec je připojen ze stávající rozvodné sítě Lovosic. Rozvodná síť v obci je provedena pro celou zástavbu. Na vodovod je připojeno 100 % obyvatel. Vodovod je v majetku obce Lukavec, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Malé Malé Žernoseky jsou zásobovány z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice. Žernoseky Pro zásobování Malých Žernosek je také využíváno prameniště Malé Žernoseky v Opárenském údolí, odkud se voda svádí do vodojemu 50 m3 (179,12/176,56). Dle vyhlášky 376/2000 Sb. je zdroj nekvalitní v parametrech Rn. Rozvodná síť v obci je provedena pro celou zástavbu bez rekreačních chat. Na vodovod je napojeno 99 % obyvatel. Podsedice Děkovka je zásobena místním vodovodem ze studny. Tento vodovod nesplňuje statut vodovodu pro veřejnou potřebu. Zásobeno je 100 % obyvatel. Majitelem i provozovatelem je obec Podsedice. Chrášťany jsou zásobeny z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves. Ze zdroje prameniště Chrášťany (0,4 l/s) je voda svedena do vodojemu Chrášťany 100 m3 (382,36/379,06) a odtud potrubím do obce. Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území, zásobuje 100 % obyvatel. Obřice jsou zásobeny z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves, z propojovacího řadu mezi skupinovým vodovodem Libčeves a skupinovým vodovodem Lovosice. Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 100 % obyvatel. Pnětluky jsou zásobeny z místního vodovodu. Zdrojem vody je zářez o vydatnosti 0,16 l/s odkud je voda vedena do vodojemu 40 m3 (386,94/384,59) a potrubím DN 70 do obce. Dle vyhlášky 376/2000 Sb. je zdroj nekvalitní v parametrech dusičnanů. Síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 100 % obyvatel. Vodovod je v majetku obce, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Podsedice jsou zásobeny z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves, z propojovacího řadu mezi skupinovým vodovodem Lovosice a skupinovým vodovodem Třebívlice, a z dílčího vodovodu, který zásobuje Podsedice a Dlažkovice. Zásobní síť pokrývá celé zastavěné území obce, zásobuje 89 % obyvatel. Prackovice Litochovice nad Labem jsou zásobeny z místního vodovodu. Voda ze zdroje je přiváděna potrubím DN 100 nad Labem přes obec do vodojemu 40 m3 (186,20 - 183,60). V Litochovicích nad Labem je vybudovaná zásobní síť v celé obci s připojením 98 % obyvatel. Prackovice nad Labem jsou zásobeny z místního vodovodu ze dvou nezávislých zdrojů (zářezy). Voda z jednoho zářezu je vedena přes horní vodojem 10 m3 (233,80/232,80) potrubím DN 50 do horního tlakového pásma obce. Voda z druhého zářezu a přetok DN 50 z horního vodojemu je vedena přes dolní vodojem 40 m3 (191,99/189,56) OC DN 100 do dolního tlakového pásma obce. V Prackovicích n. Labem je vybudovaná zásobní síť v celé obci s připojením 100 % obyvatel. Radovesice Radovesice jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Libochovice přívodním řadem DN 150. Obec je pod tlakem vodojemu Hazmburk 2 x 400 m3 (211,30/207,14). Vodovod využívá 96 % obyvatel. Sedlec Sedlec je zásobován z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice. Voda ze skupinového vodovodu je přiváděna potrubím DN 150 přes VDJ Sedlec 2 x 250 m3 (232,67/229,60) s ATS. Z vodovodní sítě je zásobeno 94 % obyvatel. Siřejovice Siřejovice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice. Voda je z vodojemu Čížkovice (nový) 2x100 m3 (245,35/243,28) přiváděna potrubím DN 150. Zásobní síť využívá 84 % obyvatel.
106 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Slatina Slatina je zásobována z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice přes vodojem Sedlec 2 x 250 m3 (232,67/229,60) s ATS. Obec může být zásobena i ze skupinového vodovodu Libochovice přes vodojem Hazmburk 2 x 400 m3 (211,30/207,14) s čerpací stanicí 4,5 l/s. Do obce je voda přiváděna potrubím DN 100. Zásobní síť pokývá celé zastavěné území, zásobuje 100 % obyvatel. Sulejovice Sulejovice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Lovosice. Pro posílení zdrojové kapacity ve skupině byl vybudován přivaděč z úpravny Velké Žernoseky přes Labe do Lovosic. Napájení umožňuje převedení uvedeného zdroje do vodojemu Sulejovice, čímž se zvýšila zabezpečenost dodávky vody. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, z veřejného vodovodu je zásobeno 98 % obyvatel. Pro zásobování užitkovou vodou byly na území vystavěny řady závlahového zemědělského vodovodu, náležejícího k systému „Závlaha Ohře I. – 2. Stavba“. K zavlažování zemědělských plodin je možno používat vodu z Labe i Ohře. Systém byl uveden do provozu v r. 1981, je plně funkční, i když se poměrně málo využívá. Zařízení je v majetku společnosti Agrokomplex Ohře a.s. Bohušovice nad Ohří. Třebenice Kocourov je zásobován starým obecním vodovodem z období po 1. světové válce. Voda je jímána na štěrkovém poli na Medvědické hoře a dále samospádem přes vodojem 5 m3 (max. hl. 450 m n.m.) rozváděna do obce. Kapacita zdroje je nedostačující, z vodovodu je zásobováno 75 % trvale bydlících obyvatel. Dle vyhlášky 376/2000 Sb. je zdroj nekvalitní v parametrech mikrobiologie. Vlastní ho i provozuje Město Třebenice, nemá parametry vodovodu pro veřejnou potřebu, chybí zdravotní zabezpečení. Jinak je zásobování pitnou vodou individuální pomocí studní nebo vlastních vodovodů. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Kvalita vody je dobrá. Kololeč je zásobována pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Třebenice. Kololeč je zásobena gravitačně z vodojemu Třebenice 2x250 m3 (279,65/ 276,85). Rozvodná síť je na celém území obce. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Lhota je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je individuální pomocí domovních a obecních studní. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Kvalita vody je dobrá. Lipá je zásobena pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Medvědice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, je napojeno 100 % obyvatel. Medvědice je zásobena pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Medvědice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel. Mrsklesy jsou zásobeny pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Medvědice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, využívá ji 100 % obyvatel. Sutom je pitnou vodou zásobena z vodovodu, který je v majetku a správě města Třebenice. Zdrojem pro vodovod je částečně místní pramen a částečně skupinový vodovod Lovosice. Vodovodem je celkem zásobeno 67 % obyvatel. Teplá je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je individuální pomocí domovních studní nebo vlastních vodovodů. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Kvalita vody je dobrá. Třebenice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Třebenice, která zajišťuje vodu pro Třebenice, Kololeč, Chodovlice, Jenčice, Košťálov, Podsedlice, Obřice, Vlastislav, Mrsklesy, Lipou a Medvědice. Třebenice jsou zásobeny gravitačně z vodojemu Třebenice 2x250 m3 (279,65/276,85). Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel. Třebívlice Blešno je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je individuální z obecní studny. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Kvalita vody je dobrá. Dřemčice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 86 % obyvatel. Dřevce jsou bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je individuální pomocí studní nebo vlastních vodovodů. Leská je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu Leská. Voda, která je jímána ze zářezu Leská o vydatnosti 0,06 l/s je svedena do vodojemu Leská 10 m3 (421,15/419,50), odkud je dopravována do spotřebiště. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 96 % obyvatel. Vodovod je v majetku obce Třebívlice, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Skalice je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je individuální pomocí studní nebo vlastních vodovodů. Staré má vlastní obecní gravitační vodovod, zdrojem je zářez s pramenní jímkou. Voda je akumulována v zemním vodojemu 20 m3 (typ. železobetonový, monolitický). Obcí jsou vedeny dva řady: řad „A“ – PE 63, délky 0,679 km, řad „B“ – PE 63, délky 0,148 km. Protože dle vyhlášky 376/2000 Sb. je zdroj nekvalitní v parametrech mikrobiologie je voda chlorována. Z vodovodu, který vlastní i provozuje obec, je zásobeno 100 % obyvatel. Šepetely jsou zásobeny pitnou vodou z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel.
107 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Třebívlice jsou zásobeny pitnou vodou z oblastního vodovodu Přísečnice, skupinový vodovod Libčeves. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel. Úpohlavy Úpohlavy jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Čížkovice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 91 % obyvatel. Velemín Bílý Újezd je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Velemín, který zajišťuje vodu pro Velemín. Rozvodná síť zásobuje 90 % obyvatel. Vodovod je majetkem obce a provozují ho KS Velemín s.r.o. Hrušovka je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu Hrušovka. Voda je jímána ze přirozené puklinové vývěry na severozápadním okraji Hrušovky. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel. Vodovod patří do majetku obce Velemín a provozují ho KS Velemín s.r.o. Bílinka je zásobována pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Vchynice. Na rozvodnou síť je napojeno 100 % obyvatel. Boreč je zásobována z místního vodovodu Boreč. Na vodovod je připojeno 100 % obyvatel. Vlastníkem vodovodní sítě je Obec Velemín, provozovatelem KS Velemín s.r.o. Režný Újezd je zásoben pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Vchynice. Rozvodná síť pokrývá celé území obce, na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Březno je zásobováno ze skupinového vodovodu Velemín z vodojemu Velemín 2x250 m3 (335,00/331,70) řadem PVC DN 80 a DN 100, voda je přivedena do vodojemu Březno 2x15 m3, ze kterého je přes AT stanici zásobeno spotřebiště. Na rozvodnou síť je napojeno 53 % obyvatel. Vodovod je v majetku Obce Velemín, ve správě KS Velemín s.r.o. Dobkovičky jsou zásobovány pitnou vodou z místního vodovodu Dobkovičky, který patří do tlakového pásma vodojemu Dobkovičky 50 m3 (342,89/ 339,77). Do VDJ je voda jímána ze zářezu, do obce je vedena řadem LT 80. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce z vodovodu zásobeno 100 % obyvatel. Vodovod patří do majetku obce Velemín a provozují ho KS Velemín s.r.o. Kletečná je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je z obecních studní. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Kvalita vody je dobrá. Milešov je zásobován pitnou vodou z místního vodovodu Milešov, který patří do tlakového pásma vodojemu Milešov 30 m3 (463,64/461,90). Do vodojemu je voda jímána ze zářezů Milešov a vrtu Milešov. Rozvodná síť zásobuje 84 % obyvatel obce. Vodovod je majetkem obce Velemín a provozují ho KS Velemín s.r.o. Oparno je připojeno na skupinový vodovod Velemín. Na rozvodnou síť je napojeno 100 % obyvatel. Vodovod je v majetku obce Velemín, ve správě KS Velemín s.r.o. Páleč je bez vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou je z obecních studní. Množství vody je ovlivněno množstvím srážek. Velemín je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Velemín, který zajišťuje vodu pro Velemín, Bílý Újezd, Březno, Oparno a Chotiměř. Velemín patří do tlakového pásma vodojemu Velemín 2x250 m3 (334,00/331,65), jenž je zásoben z ÚV Velemín čerpající vodu z vrtu ÚV Velemín a VDJ Bílý Újezd 50 m3 (353,76/350,85), do kterého je voda jímána ze zářezů zdroje Bílý Újezd zářez. Rozvodná síť zásobuje 90 % obyvatel obce, ostatní odebírají pitnou vodu z domovních a obecních studní, jejíž kvalita nevyhovuje z hlediska bakteriologického znečištění. Vodovod je majetkem obce Velemín a provozují ho KS Velemín s.r.o. Vchynice Radostice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Vchynice. Na vodovod je napojeno 89 % obyvatel. Majitelem vodovodu je obec Vchynice a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Vchynice jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Vchynice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 100 % obyvatel. Vlastislav Vlastislav je zásobena pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Vlastislav. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce, napojeno je 91 % obyvatel. Vrbičany Vrbičany jsou zásobovány pitnou vodou z oblastního vodovodu Žernoseky, skupinový vodovod Lovosice, konkrétně jeho provozní částí Čížkovice. Rozvodná síť je vybudována na celém území obce. Zásobeno je 96 % obyvatel.
2.10.11 Odvádění a čištění odpadních vod Popis odvádění a čištění odpadních vod jednotlivých sídel je uveden níže v tabulce. Údaje jsou převzaty z aktuálně dostupného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, případně aktualizovány dle skutečného stavu v území.
108 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Zhruba polovina sídel v současné době nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Ve většině případů však není s ohledem na velikost a dostupnost sídel investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. V takových případech je efektivní podporovat výstavbu domovních mikročistíren, intenzifikací stávajících septiků na domovní mikročistírny a rekonstrukci stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Dešťové vody jsou na území všech sídel odváděny převážně povrchově systémem příkopů, struh a propustků do nejbližšího recipientu. Většina sídel má alespoň částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové vody do nejbližšího recipientu. Není-li v tabulce uvedeno jinak, je kanalizace v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Tabulka 51: Odvádění a čištění odpadních vod obcí SO ORP Lovosice
Obec Místní část / zásobování vodou Černiv Černiv: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích s přepady odtékajícími do dešťové kanalizace (95 %) a v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky (5 %). Dešťové vody jsou odváděny pomocí dešťové kanalizace, která je téměř v celém sídle. Je zaústěna do Podsedického potoka. Celá kanalizace je majetkem obce Černiv. Čížkovice Čížkovice: Je vybudován převážně jednotný systém veřejné kanalizace, kromě Nádražní ulice, kde je kanalizace oddílná, a ČOV (1760 EO). Majitelem kanalizace v obci je převážně SVS a.s., z části obec Čížkovice. Provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Vlastníkem ČOV je obec Čížkovice a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice. Želechovice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou z 93 % vypouštěny nečištěné přímo do vodoteče, 6 % do septiků se vsakováním, 1 % do mikročistírny s odtokem do vodoteče. Areál ZD Slatina je odkanalizován do vlastního septiku. V obci je stoka dešťové kanalizace a zajišťuje 40 % odvedení dešťových vod. Dnes jsou do ní zaústěny přepady ze septiků. Stoka je zaústěna na okraji obce do toku Modla. Majitelem dešťové kanalizace je obec Čížkovice. Děčany Děčany: Není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody od obyvatel jsou zachycovány v septicích s přepady odtékajícími do dešťové kanalizace (10 %) a do vodoteče (22 %). Dále v bezodtokových jímkách (35 %), odtud se vyvážejí na ČOV Litoměřice. Zbývajících 33 % splaškových vod je čištěno v mikročistírně, která byla vybudována pro bytovky ZD Děčany. V obci je dešťová kanalizace, neslouží však pouze k odvádění dešťových vod, ale jsou do ní napojeny i přepady ze septiků od jednotlivých domů. Stoky této kanalizace jsou zaústěny do potoka protékajícího obcí. Majitelem je obec Děčany. Lukohořany: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace se společným čištěním odpadních vod. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (100 %) s přepadem do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace je vybudována. Majitelem je obec Děčany. Semeč: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (30 %), přepady ze septiků odtékají do Suchého potoka a v bezodtokových jímkách (70 %), odkud se vyvážejí na ČOV Litoměřice. Solany: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (45 %), jejichž přepady odtékají do dešťové kanalizace a v bezodtokových jímkách (36 %), odkud se vyvážejí na ČOV Litoměřice. 19 % odpadních vod odtéká do mikročistírny s odtokem do kanalizace. V areálu ZD Děčany je malá ČOV, sloužící pro jejich bytovky (19 % obyvatel). Majitelem ČOV včetně související kanalizace je ZD Děčany. Dešťové vody jsou odváděny hlavně dešťovou kanalizací, stoky jsou vybudovány téměř ve všech ulicích, jsou do ní zaústěny i přepady od septiků. Veškeré vody jsou odváděny do potoka Žejdlík. Dlažkovice Dlažkovice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (50 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Zvláštní internátní škola – dětský domov je odkanalizována přes septik samostatnou stokou do místního potoka. Septik i stoka jsou v jejím vlastnictví. Dešťové vody jsou odváděny hlavně dešťovou kanalizací, jsou na ní napojeny i přepady ze septiků. Kanalizace je zaústěna na okraji obce přímo do potoka. Majitelem této dešťové kanalizace je obec Dlažkovice. Evaň Evaň: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V sídle je pouze jedna krátká stoka dešťové kanalizace, zaústěna je do silničního příkopu. Jejím majitelem je obec Evaň. Horka: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Chodovlice Chodovlice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (47 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace a v bezodtokových jímkách (53 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V obci je dešťová kanalizace vyústěna na dvou místech do vodotečí. Kanalizace je v majetku obce Chodovlice.
109 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Chotěšov Chotěšov: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (75 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace a v bezodtokových jímkách (15 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Vlastní nově vybudovanou ČOV má ústav sociální peče, kde trvale žije 10 % obyvatel. V obci je dešťová kanalizace, mimo jednotlivých domů, které jsou na ní napojeny přes septiky, je do ní ještě zaústěn přepad z rybníka na návsi. Kanalizace je zaústěna na 3 místech do příkopu vedoucího do Podsedického potoka. Majitelem veškeré kanalizace je obec Chotěšov. Chotiměř Chotiměř: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích, přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace (45 %) a do vodoteče (15 %). Dále jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (40%), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V obci je několik stok dešťové kanalizace. Kanalizace je v majetku obce Chotiměř. Jenčice Jenčice: Je vybudován systém splaškové kanalizace s napojením na ČOV Třebenice. Na kanalizaci je napojeno cca 13 % obyvatel, 65 % obyvatel má bezodtokové jímky s odvozem na pole, 20 % obyvatel má septiky s přepadem do kanalizace a 2 % obyvatel mají domovní mikročistírny s odtokem do dešťové kanalizace. Majitelem kanalizace je obec Jenčice. Keblice Keblice: Je vybudovaná kanalizační sít a čerpací stanice včetně výtlaku na ČOV Lukavec. Kanalizace je majetkem obce Keblice, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. V obci je starší dešťová kanalizace, vedená oboustranně podél hlavní silnice a vyústěna do bezodtokového rybníčku. Kanalizace je v majetku obce. Klapý Klapý: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (43 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace, v bezodtokových jímkách (55 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky, splaškové vody se dále čistí ve 2 mikročistírnách (2 %) s odtokem do vodoteče. V převážné části obce je dešťová kanalizace délky cca 2,1 km, je funkční a v dobrém stavu. Dešťové vody jsou vypouštěny na pěti místech do Rosovky. Majitelem kanalizace je obec Klapý. Křesín Křesín: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. V septicích s přepady do dešťové kanalizace je zachycováno 91 % splaškových vod. Část rodinných domků je odkanalizována do mechanicko-biologické čistírny odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací třemi výustními objekty do Ohře. Kanalizace je v majetku obce Křesín. Levousy: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích s přepady do dešťové kanalizace (50 %) a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V sídle je vybudována dešťová kanalizace, vody jsou vypouštěny do Ohře. Kanalizace je majetkem obce Křesín. Lhotka nad Lhotka nad Labem: Je vybudován systém jednotné kanalizace. Majitelem i provozovatelem kanalizace je Labem obec Lhotka nad Labem. 86 % splašků je odváděno do septiků s přepadem do kanalizace, 14 % odchází nečištěných jednotnou kanalizací přímo do vodoteče. V sídle je dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody a v septicích předčištěné odpadní vody téměř z celé obce. Libochovice Dubany: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Všechny splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V sídle je několik stok dešťové kanalizace, dešťové vody jsou vypouštěny do Ohře. Všechny stoky jsou majetkem obce. Libochovice: Je vybudována jednotná kanalizace, která odvádí 92 % splaškových vod do ČOV s odtokem do vodoteče. 8 % splaškových vod je odváděno do bezodtokých jímek s vyvážením na zemědělsky využívané pozemky. Celé město je napojeno do mechanicko-biologické ČOV s nitrifikací a denitrifikací (3600 EO). Poplze: Je vybudována splašková kanalizace jako gravitační a tlaková. Součástí kanalizačního systému je výtlačný řad Poplze – Libochovice. Lkáň Lkáň: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (90 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Zbývajících 10 % splaškových vod je vody bez čištění vyústěno do dešťové kanalizace, která je zaústěna do potoka Rosovka.
110 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Lovosice Lovosice: Je vybudována jednotná kanalizační síť s čerpáním veškerých odpadních vod přes Labe na ČOV Litoměřice (K- LT.001.4-J.C) a dále je zde malá část území odkanalizována jednotnou kanalizací bez čištění vypouštěnou do vodoteče (K-LT.046-J.N), do recipientu Modla jsou bez čištění zaústěny 2 výusti. Území Lovosic je ploché s malými spády, odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Kanalizační síť je v celém rozsahu zástavby s odkanalizováním na ČOV Litoměřice (99,6 %) a jednotnou kanalizací bez čištění vypouštěnou do vodoteče (0,4 %). Provozování stokové sítě je náročné vzhledem k malým spádům, nutnost častého proplachování a čištění stok. Po odlehčení je odpadní voda čerpána z čerpací stanice Lovosice na ČOV Litoměřice výtlačným řadem. U čerpací stanice je umístěna dešťová zdrž užitného objemu 540 m3 pro zachycení dešťových přívalů. Kanalizace je v majetku SVS a.s., z části Města Lovosice a provozují ji Severočeské vodovody a kanalizaci, a.s. Samostatnou čistírnu odpadních vod mají závody Lovochemie+Glanzstoff (150 m3/den) a Cukrovar (dnes mimo provoz). Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v Lovosicích vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod: Danone a.s. Deli, UL Četrans s.r.o, Aniveg CZ s.r.o. Odpadní vody firem jsou likvidovány na ČOV Litoměřice. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod v oddělovacích komorách. Lukavec Lukavec: Je nově vybudovaná oddílná kanalizační síť s ČOV. Na veřejnou kanalizaci a ČOV je napojeno 53 % obyvatel. Kanalizační síť je vybudovaná pro celou zástavbu. V rozvodné síti je vybudována jedna čerpací stanice splašků s výtlačným řadem. Majitelem kanalizace a ČOV je obec Lukavec, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Od zbývající části obyvatel (47 %) jsou splaškové vody zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud jsou odváženy na ČOV Litoměřice. V obci jsou tři svody dešťové kanalizace, odvodňující nejnižší místa zpevněných komunikací. Malé Malé Žernoseky: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích Žernoseky (83 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace, v bezodtokových jímkách (10 %), odkud se vyvážejí na ČOV Litoměřice a v domovních mikročistírnách (7 %) jejichž odtoky jsou vyvedeny do dešťové kanalizace, zaústěné do Labe. V obci jsou dva systémy dešťové kanalizace. První systém odvádí dešťové vody z převážné části obce a přes septiky částečně vyčištěné splaškové vody do Labe. Druhá část dešťové kanalizace odvádí dešťové vody a vyčištěné vody z domovních čistíren. Podsedice Děkovka: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Chrášťany: Je nově vybudovaná oddílná kanalizační, odpadní vody jsou svedeny na ČOV Podsedice. V obci je dešťová kanalizace, dešťové vody jsou vypouštěny do silničního příkopu. Obřice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny převážně pomocí příkopů, struh a propustků a následně vsakovány do terénu. Pnětluky: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V sídle je dešťová kanalizace, která je zaústěna pod obcí do Podsedického potoka. Podsedice: Je nově vybudovaná oddílná kanalizační a ČOV (700 EO). Dešťové vody jsou dešťovou kanalizací odváděny do Podsedického potoka. Prackovice Litochovice nad Labem: Není vybudovaný systém veřejná kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v nad Labem bezodtokových jímkách (100 %), odkud jsou vyváženy na ČOV Litoměřice. V obci je dešťová kanalizace, která je na dvou místech zaústěna do Labe. Prackovice nad Labem: Není vybudovaný systém veřejná kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud jsou vyváženy na ČOV Litoměřice. Chovná stanice psů Ministerstva vnitra má domovní ČOV. V obci je dešťová kanalizace, která je na třech místech zaústěna do Labe. Radovesice Radovesice: Je vybudován systém jednotné kanalizace. 65 % splaškových vod je odvedeno na ČOV Radovesice, 16 % splaškových vod odtéká do septiků s přepadem do kanalizace, zbytek se odvádí do bezodtokých jímek s vývozem na zemědělsky využívané pozemky (16 %) a na ČOV Radovesice (3 %). Dešťové vody jsou odváděny ze dvou třetin do jednotné kanalizace. Sedlec Sedlec: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody od 85 % obyvatel jsou vypouštěny do dešťové kanalizace. Od 15 % trvale žijících obyvatel zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny do dešťové kanalizace, která je zaústěna do Podsedického potoka. Majitelem kanalizace je obec Sedlec, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Siřejovice Siřejovice: Je vybudována splašková kanalizační síť včetně čerpací stanice s výtlačným řadem do gravitační sítě v obci Sulejovice.
111 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Slatina Slatina: Je vybudován systém jednotné kanalizace, který je ve špatném technickém stavu. Kanalizace je zaústěna do strouhy, vedoucí do potoka Rosovka. 100 % splašků je odváděno do septiků s přepadem do kanalizace. Kanalizaci vlastní i provozuje obec Slatina. Firma Narcis vlastní dvě domovní ČOV u svých objektů. Sulejovice Sulejovice: Je vybudována jednotná kanalizace. Na kanalizaci je připojeno 65 % obyvatel, 35 % splaškových vod odchází do bezodtokých jímek s odvozem na zemědělsky využívané pozemky. V roce 2000 byla původní ČOV Sulejovice přebudována na čerpací stanici s přečerpáváním odpadních vod do Lovosic výtlačným řadem. Kanalizace patří do majetku obce Sulejovice, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Třebenice Kocourov: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou z 50 % zachycovány v septicích, jejichž přepady do vsaku nebo v bezodtokových jímkách vyvážených na pole (50 %). Kololeč: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady zasakují do terénu (25 %) či odtékají do stávající dešťové kanalizace (25 %), nebo jsou akumulovány v bezodtokových jímkách (50 %), které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny jednak dvěma stokami dešťové kanalizace, vody jsou vypouštěny do příkopu. Lhota: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody zachycovány v septicích (50 %), jejichž přepady odtékají do vodoteče, a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Lipá: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady odtékají do vodoteče (20 %), nebo do vsaku (20 %), v bezodtokových jímkách (40 %), odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Zbývající splaškové vody jsou vypouštěny přímo bez čištění do místní vodoteče (20 %). Medvědice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady odtékají do vodoteče (18 %) nebo do vsaku (15 %), v bezodtokových jímkách (33 %), odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, anebo jsou odpadní vody vypouštěny přímo bez čištění do místních vodotečí (16 %). V majetku obce Třebenice je malá domovní mikročistírna DBČ 6,3 pro cca 20 trvale žijících obyvatel (18 %). V části sídla je stará dešťová kanalizace zaústěna do silničního příkopu. Mrsklesy: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody zachycovány v septicích (50 %), jejichž přepady ústí do vodoteče nebo jsou odpadní vody vypouštěny přímo bez čištění do potoka Modla (50 %). V části sídla je dešťová kanalizace, vody jsou vypouštěny do Modly a do silničního příkopu. Sutom: Je vybudována oddílná kanalizační síť zaústěná do ČOV Vlastislav. Teplá: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody od trvale žijících obyvatel jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady odtékají do vodoteče (35 %) a dešťové kanalizace (35 %) nebo jsou vypouštěny přímo do toků (30 %). Školicí středisko je odkanalizováno do vlastního septiku, jehož přepad je odveden do Modly. Třebenice: Je vybudována jednotná kanalizační síť zaústěná do ČOV Třebenice. Třebívlice Blešno: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky a v septicích (50 %), jejichž přepady vsakují do terénu. Dřemčice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. 50 % odpadních vod je vypouštěno do bezodtokých jímek se svozem na zemědělsky využívané pozemky, 50 % do septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Obec má vybudovanou dešťovou kanalizaci, majitelem je obec Třebívlice, provozuje ji Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Dřevce: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky a v septicích, jejichž přepady zasakují do terénu (25 %) nebo ústí do místní vodoteče (25 %). Leská: Je vybudovaná oddílná splašková kanalizační síť, čištěná na domovní ČOV a oddílná splašková kanalizační síť zaústěná do místní vodoteče. Kanalizace jsou v dobrém stavu a jsou v majetku i správě obce Třebívlice. Skalice: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky a v septicích, jejichž přepady se vsakují terénu (25%) nebo odtékají do místní vodoteče (25 %). Dešťové vody odvádí jedna stoka dešťová kanalizace ústící do strouhy pod obcí. Staré: Není vybudován systém veřejné kanalizace, splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách (100 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané objekty. Dešťové vody odvádí jedna stoka dešťová kanalizace ústící do Granátky. Šepetely: Není vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách vyvážených na zemědělsky využívané pozemky (50 %) a v septicích, jejichž přepady odtékají do dešťové kanalizace (50 %). V Šepetelech je dešťová kanalizace, která odvodňuje území celého sídla. Třebívlice: Je vybudována jednotná kanalizační síť a ČOV. Kanalizační síť prošla v roce 2015 rekonstrukcí.
112 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec Místní část / zásobování vodou Úpohlavy Úpohlavy: Je vybudován systém jednotné kanalizace. 95 % odpadních vod je odváděno do kanalizace zaústěnou jednou výustí do potoka Modla, 5 % je odvedeno do septiků s přepadem do kanalizace. V obci je částečně vybudována dešťová kanalizace. Dešťová kanalizace ze západní části obce je zaústěna do potoku. Majitelem i správcem kanalizační sítě je obec Úpohlavy. Velemín Bílý Újezd: Je vybudována oddílná splašková kanalizační síť napojena do kanalizační sítě obce Velemín a odtud dále na ČOV Velemín. V celém Bílém Újezdu je stará dešťová kanalizace. Hrušovka: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou akumulovány převážně v bezodtokových jímkách (70 %), odkud jsou vyváženy na ČOV Velemín a v septicích, jejichž přepady ústí do vodoteče (15 %) nebo se vsakují do terénu (15 %). Obcí prochází jedna stoka dešťové kanalizace, dešťové vody jsou z ní vypouštěny do místní vodoteče. Bílinka: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách (50 %), odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky a v septicích, jejichž přepady jsou zasakovány do terénu (30 %) a odváděny do stávajících stok dešťové kanalizace (20 %). V Bílince jsou pouze dvě krátké stoky dešťové kanalizace. Boreč: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (50 %), jejichž přepady se vsakuje do terénu a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Režný Újezd: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady zasakují do terénu (25 %) a odtékají do dešťové kanalizace (25 %) a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťová kanalizace je zaústěna je pod obcí do silničního příkopu. Březno: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (50 %), jejichž přepady jsou zaústěny do vodoteče do terénu a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na ČOV Velemín nebo Litoměřice. V sídle je starší dešťová kanalizace z betonových trub. Dobkovičky: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou akumulovány převážně v bezodtokových jímkách (80 %), odkud jsou vyváženy na ČOV Velemín a v septicích (20 %), jejichž přepady zasakují do terénu. V Dobkovičkách je jedna stoka staré dešťová kanalizace zaústěna do příkopu pod obcí. Kletečná: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (33 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky a v septicích (67 %), jejichž přepady se vsakují do terénu. Milešov: Je vybudována oddílná splašková kanalizační síť napojena do kanalizační sítě obce Velemín a odtud dále na ČOV Velemín. V celém Bílém Újezdu je stará dešťová kanalizace. V sídle je dešťová kanalizace, která je zaústěna do Milešovského potoka. Oparno: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (50 %), jejichž přepady jsou vsakovány do terénu a v bezodtokových jímkách (50 %), odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Rekreační objekty v Oparenském údolí mají většinou domovní ČOV. V sídle je jedna dešťová stoka zaústěna do místní vodoteče. Páleč: Není vybudovaný systém veřejné kanalizace. Velemín: Je vybudován systém převážně splaškové a částečně jednotné kanalizace a ČOV. Je na ní napojeno 97 % obyvatel. Zbývající splaškové vody od trvale žijících obyvatel (3 %) jsou akumulovány v septicích, jejichž odtoky jsou vsakovány do terénu. K splaškové síti je připojena stoka, která slouží k odvádění vod dešťových i splaškových (jednotná). V místech napojení jednotné kanalizace jsou vystavěny dešťové odlučovače, zaústěné do potoka. Stoky a ČOV patří do majetku obce Velemín a provozují je KS Velemín s.r.o. Na kanalizační síť jsou připojeny kmenové stoky přivádějící splaškové vody z Milešova a z Bílého Újezda. Vchynice Radostice: Je vybudována splašková kanalizační síť včetně čerpací stanice s výtlačným řadem do sítě v Lovosicích. Vchynice: Je vybudována splašková kanalizační síť včetně čerpací stanice s výtlačným řadem do sítě v Lovosicích. V centrální části obce je dešťová kanalizace, část dešťových vod je vypouštěna do Vchynického potoka. Vlastislav Vlastislav: Je vybudována oddílná kanalizační síť společně se sídlem Sutom zaústěná do ČOV Vlastislav. Téměř v celé obci je dešťová kanalizace, vody z ní jsou vypouštěny do Modly Vrbičany Vrbičany: Je vybudována oddílná splašková kanalizace a ČOV Vrbičany. Kanalizace je v majetku Obce Vrbičany a provozují ji Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Odvádění a likvidace odpadních vod v území SO ORP Lovosice je obsaženo ve schématu č. 11 v kap. 4.
113 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2.10.12 Zásobování plynem V rámci SO ORP Lovosice je plynem alespoň částečně zásobována většina obcí. Plynofikace jednotlivých místních částí obcí se odvíjí od jejich velikosti a dostupnosti plynovodní sítě. V mnoha případech není jejich plynofikace investičně ani provozně výhodná. Obcí, ve kterých dosud vůbec neproběhla plynofikace, je celkem 9 (Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav). Tabulka 52: Plynofikace obcí SO ORP Lovosice
Obec Plynofikace Specifikace Černiv NE Čížkovice ANO Děčany ANO plynofikována i místní část Solany Dlažkovice ANO Evaň NE Chodovlice NE Chotěšov ANO Chotiměř ANO Jenčice ANO Keblice ANO Klapý NE Křesín ANO plynofikována i místní část Levousy Lhotka nad Labem ANO Libochovice ANO plynofikovány i místní části Dubany a Poplze Lkáň NE Lovosice ANO Lukavec ANO Malé Žernoseky ANO Podsedice ANO plynofikována i místní část Chrášťany Prackovice nad Labem ANO plynofikována i místní část Litochovice nad Labem Radovesice ANO Sedlec NE Siřejovice ANO Slatina NE Sulejovice ANO Třebenice ANO plynofikována i místní část Kololeč Třebívlice ANO plynofikována i místní část Dřemčice Úpohlavy ANO Velemín ANO plynofikovány i místní části Bílý Újezd, Hrušovka, Milešov Vchynice NE Vlastislav NE Vrbičany ANO
Plynovody v území SO ORP Lovosice jsou zakresleny ve schématu č. 12 v kap. 4.
2.10.13 Zásobování elektrickou energií V obcích SO ORP Lovosice se nevyskytují výrazné problémy v oblasti zásobování elektrickou energií. Dodávky elektrické energie jsou spolehlivé a stabilní. Rozvody nízkého napětí jsou v sídlech vedeny primárně vzdušným způsobem. ZÚR ÚK vymezují koridor E8 pro výstavbu vedení VVN 110 kV Chlumčany u Loun – Libochovice, jehož primárním účelem je zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky elektrické energie města Louny a přilehlých obcí.
114 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
ZÚR ÚK dále vymezují koridor E10b (1.A) pro dvojité vedení 400 kV, který se je veden přes území obcí Čížkovice, Chodovlice, Keblice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy. Smyslem vymezení koridoru je zdvojení stávajícího vedení 400 kV (přestavba z jednoduchého vedení 400 kV na dvojité vedení 400 kV). Vedení elektrické energie v území SO ORP Lovosice zobrazuje schéma č. 13 v kap. 4.
2.10.14 Zásobování teplem Ve SO ORP Lovosice zajišťuje společnost Tepelné hospodářství Města Lovosice spol. s r.o. zásobování teplem ve městě Lovosice. Obec Lkáň provedla výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění. Pro některé objekty jsou v provozu kotelny menších a středních výkonů na tuhá paliva a zemní plyn, zbytek území je zásobován teplem z lokálních zdrojů.
2.10.15 Spoje, telekomunikace Ve všech obcích SO ORP Lovosice jsou zbudovány telefonní rozvody, řešeným území také prochází dálkové telefonní rozvody. Řešené území je pokryto signálem mobilních operátorů, tento signál je přístupný bez instalace dalšího anténního systému na straně zákazníka.
2.10.16 Ochranná pásma vedení a zařízení technické infrastruktury Tabulka 53: Ochranná pásma vodovodů (zdroj: zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v platném znění)
Kapacita vodovodního řadu OP od vnějšího líce stěny potrubí do DN 500mm 1,5 m nad DN 500mm 2,5 m nad DN 200mm při uložení v hloubce od 2,5m + 1 m ke stanovenému ochrannému pásmu
Tabulka 54: Ochranná pásma kanalizačních stok (zdroj: zákon č. 274/2001 Sb.)
Kapacita stoky OP od vnějšího líce stěny potrubí do DN 500 mm 1,5 m nad DN 500 mm 2,5 m nad DN 200 mm při uložení v hloubce od 2,5 m + 1 m ke stanovenému ochrannému pásmu
Tabulka 55: Ochranná pásma plynárenských zařízení (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění)
Typ zařízení OP od vedení / hrany objektu nízkotlaký a středotlaký plynovod 1 m vysokotlaký plynovod 4 m technologické objekty (včetně regulační stanice) 4 m
Tabulka 56: Bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.)
Kapacita VTL plynovodu BP od hrany vedení do DN 100 15 m do DN 250 20 m nad DN 250 40 m
Tabulka 57: Ochranná pásma vedení elektrické energie (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.)
Napětí Typ vedení OP od krajních vodičů nadzemní od 1 kV do 35 kV včetně vodiče bez izolace 7 m vodiče s izolací základní 2 m závěsná kabelová vedení 1 m
115 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Napětí Typ vedení OP od krajních vodičů nadzemní od 35 kV do 110 kV včetně 12 m nadzemní vedení od 110 kV do 220kV vč. 15 m nadzemní od 220 kV do 440 kV včetně 20 m nadzemní vedení nad 440 kV 30 m podzemní do 110 kV včetně 1 m od krajního kabelu podzemní vedení nad 110 kV 3 m od krajního kabelu
Tabulka 58: Ochranná pásma elektrických stanic a výroben elektřiny (zdroj: zákon č. 458/2000 Sb.)
Typ stanice OP od hrany objektu venkovní elektrické stanice a stanice s napětím nad 52kV 20 m stožárové elektrické stanice s převodem napětí z úrovně do 52kV 7 m na úroveň nízkého napětí kompaktní a zděné elektrické stanice s převodem napětí z úrovně 2 m do 52kV na úroveň nízkého napětí vestavěné elektrické stanice 1 m výrobna elektřiny 20 m
Tabulka 59: Ochranná pásma rádiových zařízení a rádiových směrových spojů (zdroj: zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění)
Typ zařízení Rozsah ochranného pásma radiokomunikační objekt, TV nebo rozhlasový vysílač kruh o poloměru 500 – 1000 m televizní převaděč kruh o poloměru 30 m radiový směrový spoj pás o šířce 10 – 150 m
2.11 Ekonomické a hospodářské podmínky
2.11.1 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v SO ORP Lovosice činila k 31. 12. 2019 3 %, o práci se ucházelo 590 dosažitelných osob. Ve sledovaném období 2014 – 2019 došlo u většiny obcí k poklesu nezaměstnanosti. Tabulka 60: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice v letech 2014 – 2019 (zdroj: ČSÚ)
Obec 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Černiv 13,9 10,7 7 8,3 10,5 7,7 Čížkovice 7 6,6 5,6 2,9 2,6 2,7 Děčany 14,1 11,8 11,5 7,3 3,7 4,4 Dlažkovice 17,6 5,9 8,2 5,1 2,3 2,4 Evaň 10,7 13,1 9,1 9,3 9,4 5,9 Chodovlice 3,8 3 2 4 1 2,1 Chotěšov 9,4 5,8 6,1 3,6 5,1 6,4 Chotiměř 8,9 9,9 4,1 2,1 2,2 2,6 Jenčice 7,3 6 6,8 3,1 1,8 1,4 Keblice 10,9 9,4 8,9 5,4 3,3 3,3 Klapý 5,8 7,1 6,1 6,3 6,6 4,9 Křesín 11,5 6,9 8,1 4,7 5,3 4,6 Lhotka nad Labem 3,8 2,9 2,3 2,7 3,5 0,7 Libochovice 10,7 9,5 8,5 6,8 5,8 4,3 Lkáň 9 8,1 11,8 6,6 2,1 3,6 Lovosice 9,8 8 6,6 4,2 3,5 2,6 Lukavec 11,8 8,8 8,9 3,4 4,2 2,4 Malé Žernoseky 6,9 6,7 8,4 3,4 2,3 2,3
116 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Podsedice 7,9 6,6 5,7 4,6 3,6 2 Prackovice nad Labem 9 7,3 6,1 3,7 2,8 2,2 Radovesice 9,4 6,1 6,7 3,8 7,9 4,1 Sedlec 8,3 4,9 5 3,4 2,9 2,9 Siřejovice 3,3 6,6 6,2 2,6 3,3 3,4 Slatina 12,4 10,7 10,1 7,7 6,9 5,1 Sulejovice 5,4 3,5 3,3 2,4 2,1 1,3 Třebenice 6,5 5,7 4,2 2,4 2,3 2,2 Třebívlice 8,9 6,6 4,9 2,9 2 3,2 Úpohlavy 9,4 5,9 3,6 1,7 1,8 3 Velemín 7,4 7 6 3,8 3,5 2,3 Vchynice 4,7 5,8 3,8 2,7 4,7 1 Vlastislav 7,2 1,8 5,7 3,6 2,9 2,9 Vrbičany 11,8 8,9 7,7 3,2 3,4 3,4 SO ORP Lovosice 8,9 7,5 6,5 4,2 3,7 3
2.11.2 Ekonomické subjekty
Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Lovosice se nachází 27 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Více než polovina společností sídlí ve městě Lovosice, kde se nachází i průmyslová zóna. K největším třem zaměstnavatelům patří příspěvková organizace Centrum sociální pomoci Litoměřice, které poskytuje sociální služby, dále podnik Lovochemie, a.s., který je největším výrobcem hnojiv v České republice a společnost TRCZ s.r.o., která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, jenž je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů. Všechny tři největší podniky sídlí ve městě Lovosice a zaměstnávají více než 500 zaměstnanců. Tabulka 61: Přehled největších zaměstnavatelů v SO ORP Lovosice
Obchodní jméno Sídlo Zaměření společnosti Centrum sociální pomoci Litoměřice, Lovosice Sociální péče v domovech pro seniory příspěvková organizace Lovochemie, a.s. Lovosice Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin TRCZ s.r.o. Lovosice Výroba elektroinstalačních zařízení Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Lovosice Výroba chemických vláken Raeder & Falge s.r.o. Lovosice Výstavba železnic a podzemních drah Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. Lovosice se závity Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a FILMEX CZ s.r.o. Libochovice potřebami pro kutily Lafarge Cement, a.s. Čížkovice Výroba cementu Město Lovosice Lovosice Všeobecné činnosti veřejné správy PREOL, a.s. Lovosice Výroba olejů a tuků Autodoprava Řehák s.r.o. Čížkovice Silniční nákladní doprava Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice Dlažkovice Ostatní pobytové služby sociální péče 1, příspěvková organizace Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a Elektromontáže Procházka s.r.o. Radovesice telekomunikace KOS WIRE EUROPE s.r.o. Lovosice Tažení ocelového drátu za studena Město Libochovice Libochovice Všeobecné činnosti veřejné správy NCH Distribution s.r.o. Lovosice Skladování
117 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obchodní jméno Sídlo Zaměření společnosti Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými OKIM spol. s r.o. Libochovice vozidly Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava Podnik technických služeb Lovosice s.r.o. Lovosice odpadů k dalšímu využití Střední odborná škola technická a Střední odborné vzdělávání na středních odborných zahradnická, Lovosice, příspěvková Lovosice školách organizace TRIS Czech s.r.o. v likvidaci Lovosice Výroba ostatních elektrických zařízení Základní škola J. E. Purkyně a Základní Základní vzdělávání na druhém stupni základních Libochovice umělecká škola Libochovice škol Základní škola Lovosice, Sady pionýrů Základní vzdělávání na druhém stupni základních Lovosice 355/2, okres Litoměřice škol Zemědělské družstvo Klapý Klapý Smíšené hospodářství ZEPOS a.s. Radovesice Smíšené hospodářství ZS Slatina pod Hazmburkem a.s. Slatina Smíšené hospodářství
Na území SO ORP bylo k 31. 12. 2019 registrováno 5 770 ekonomických subjektů. To je 16,4 subjektů na 100 obyvatel. Jde o podprůměrný stav v porovnání s Ústeckým krajem (21,4 ekonomických subjektů na 100 obyvatel) i Českou republikou (27,1 ekonomických subjektů na 100 obyvatel). Podíl subjektů působících v primárním a sekundárním sektoru činil 56,6 %. Tabulka 62: Ekonomické subjekty (ES) v obcích SO ORP Lovosice k 31. 12. 2019 (zdroj: ČSÚ MOS)
Obec ES ES/100 ob. P+S Černiv 33 22,1 21 Čížkovice 238 16,3 128 Děčany 88 22,2 52 Dlažkovice 20 16,7 13 Evaň 63 21,6 44 Chodovlice 21 13,0 12 Chotěšov 81 17,2 43 Chotiměř 66 22,8 40 Jenčice 84 25,1 50 Keblice 67 18,5 33 Klapý 110 22,2 76 Křesín 57 17,2 35 Lhotka nad Labem 136 31,3 112 Libochovice 810 23,1 457 Lkáň 30 14,8 18 Lovosice 1 739 19,7 863 Lukavec 81 23,3 45 Malé Žernoseky 156 21,4 80 Podsedice 158 23,8 90 Prackovice nad Labem 108 17,2 65 Radovesice 99 20,1 70 Sedlec 34 15,9 27 Siřejovice 50 18,7 33 Slatina 60 21,8 35 Sulejovice 160 20,3 97 Třebenice 422 21,3 247 Třebívlice 224 26,6 130 Úpohlavy 47 17,7 25
118 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obec ES ES/100 ob. P+S Velemín 359 22,3 224 Vchynice 76 24,8 42 Vlastislav 35 19,6 26 Vrbičany 58 19,3 35 SO ORP Lovosice 5 770 16,4 3 268
2.11.3 Výrobní zařízení Převážná část výrobních zařízení se nachází v Lovosicích zejména na jižním a východním okraji urbanizovaného území města, a je vázána na dálnici, resp. silnici I/15, přístav a intermodální terminál (logistické centrum v návaznosti na železniční nádraží). Vyšší koncentrace výrobních zařízení včetně několika fotovoltaických elektráren je identifikována podél silnice II/246 (s těžištěm v Libochovicích), která v širších vztazích tvoří spojnici mezi městy Louny a Roudnice nad Labem. Mimo tato těžiště výrobních aktivit jsou v menších sídlech umístěna jednotlivá drobná výrobní zařízení, téměř v každé obci se nachází zemědělské areály, z nichž většina je identifikována jako fungující; z hlediska četnosti dominuje zemědělské výrobě jižní část území SO ORP Lovosice zejména podél Ohře v převážně zemědělsky využívané krajině. Severní část území se vyznačuje vyšším podílem lesů, složitějším terénem, a tedy nižším významem z hlediska zemědělství – převažují zde menší zemědělské areály. Specifickými výrobními zařízeními jsou území těžby – kamenolom u Prackovic nad Labem a severně nad Malými Žernoseky, těžba vápence u Úpohlav zajišťující materiál pro cementárnu Čížkovice, těžba hlíny u Libochovic a těžba granátu u Podsedic.
2.12 Rekreace a cestovní ruch V SO ORP Lovosice se nachází mnoho příležitostí pro využití volného času aktivním způsobem. V Lovosicích se jedná především o nově vybudovanou in-line a běžeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička", která slouží k procházkám, příjemnému odpočinku v blízkosti řeky Labe a dalším nesportovním aktivitám. V Libochovicích je jedná hlavně o multifunkční oranžové hřiště, které je převážně využíváno místní základní školou a městský park. Pro poznávací formy cestovního ruchu a turistiku jsou zde ideální předpoklady ve velkém množství značených turistických a cykloturistických tras a další turistické atraktivity. Infocentra se nachází v Libochovicích, Lovosicích a Třebenicích.
Ubytování a stravování Pro cestovní ruch a turistiku mají obce a města v SO ORP dostupné ubytování a další služby pro turisty. Ubytovací kapacity jsou soustředěny zejména v Lovosicích, Libochovicích a Třebenicích. Stravovací zařízení jsou rozmístěna v celém území SO ORP, viz data ÚAP. Největší koncentrace stravovacích zařízení je přirozeně ve větších nebo turisticky atraktivních sídlech (Lovosice, Libochovice, Třebenice a Třebívlice). V zájmovém území se nenachází mnoho hromadných ubytovacích zařízení, ale současné kapacity jsou dostačující. Tabulka 63: Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Lovosice (zdroj: ČSÚ, 2020)
Rok Údaj 2015 2016 2017 2018 2019 Hromadná ubytovací zařízení 10 9 12 13 12 Počet lůžek 507 494 530 559 570
119 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Zařízení pro dlouhodobou rekreaci – kemp Jordán Rekreační středisko leží v Opárenském údolí pod Lovošem nedaleko Malých Žernosek. Kemp je ideálním místem pro letní tábory, letní dovolenou, školy v přírodě, soustředění atd. Ubytování je možné ve stanech, chatkách a hlavní budově.
Turistické atraktivity Přestože Lovosicko nepatří mezi vyhlášené rekreační oblasti ČR ani Ústeckého kraje, nabízí řadu turistických atraktivit. V území nalezneme řadu turistických cílů. Jedná se především o přírodní krásy, hrady a vrcholy Českého středohoří (Lovoš, Oparenské údolí a hrad Oparno, Milešovka, Boreč, Ostrý, Skalka, Hazmburk, Oltářík, Košťálov atd.). Za návštěvu stojí i nejseverněji položené vinice u Lovosic, které leží na Vinařské stezce vedoucí z Litoměřic přes přívoz v Malých Žernosekách. Území SO ORP Lovosice je díky zajímavé historii bohaté na nemovité památky, nachází se zde řada zřícenin hradů (Košťálov, Házmburk, Oltářík, Ostrý), zámků (Čížkovice, Dlažkovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Třebívlice, Velemín, Vlastislav a Vrbičany), národní kulturní památka zámek Libochovice, památková zóna ve Slatině, sakrální památky, technické památky (vodní elektrárna Libochovicích, vodní mlýny v Chodovlicích a Třebenicích, větrný mlýn v Siřejovicích) a drobné pamětihodnosti (kašny, sochy, morové sloupy, boží muka). Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle patří: Areál státního hradu Házmburk se sestává z dolního hradu se vstupními branami a s okrouhlou tzv. Černou věží, střežící přístupovou cestu, a z horního hradu s vlastním obytným palácem a čtverhrannou tzv. Bílou věží. Hrad je veřejnosti přístupný ve vybrané dny po celý rok. Interiéry státního zámku Libochovice nabízí soubory historického nábytku, gobelín, skla a porcelánu. Zámek je přístupný veřejnosti od dubna do října. Zámek Třebívlice s expozicí věnovanou stručné biografii baronky Ulriky von Levetzow. Museum českého granátu v Třebenicích je v provozu v místním kostele. Na začátku sezony je před Muzeem českého granátu v Třebenicích navezen nový písek s granátky, přivezený z Podsedic. V zahradě muzea lze tak najít a odnést si malý vlastnoručně nasbíraný „poklad“.
Kulturní akce Z průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců apod. Mezi kulturní střediska SO ORP Lovosice patří kulturní středisko „Lovoš“ v Lovosicích, kulturní středisko Tři Lípy v Libochovicích. Kulturní život je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích). hudební festivaly (Altros Rockfest, Žafest, Hašmar Country Festival, Rock co rok); Libochovické divadelní léto a jiné pravidelné akce konané na zámku Libochovice; Třebenické hudební léto v Muzeu českého granátu; Třebívlické vinobraní; kulturní akce na lokální úrovni (poutě, plesy, jarmarky atd.).
2.13 Bezpečnost a ochrana obyvatel Na území SO ORP Lovosice se vyskytuje několik jevů, které představují potenciální ohrožení obyvatel. Jedná se o: a) záplavová území včetně aktivní zóny záplavového území a území vysokého rizika povodňového ohrožení Ohře a Labe (viz kap. 2.6.3); b) území zvláštní povodně pod vodními díly Nechranice a Orlík (viz kap. 2.6.3); c) sesuvná území (viz kap. 2.6.7); d) území s vysokým stupněm radonového rizika (viz kap. 2.6.7).
120 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Eliminace výše uvedených rizik je založena na zodpovědném navrhování zastavitelných ploch v ÚP obcí ev. na opatřeních stanovených v územním či stavebním řízení. Co se týče ohrožení povodněmi, jsou důležité povodňové plány kraje a obcí, což je ovšem záležitost mimo oblast územního plánování. Zóny havarijního plánování jsou v řešeném území stanoveny pro objekt Lovochemie, a.s., který je určen dle zákona o havarijním plánování jako objekt zařazený do skupiny B s umístěnými nebezpečnými látkami (konkrétně amoniak). Území SO ORP Lovosice je pokryto Integrovaným záchranným systémem Ústeckého kraje. Požární stanice Hasičského záchranného sboru ČR je v Lovosicích. Hasičské zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů jsou v obcích Černiv, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chotěšov, Chotiměř, Keblice, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Lukavec, Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vlastislav, Vrbičany. Podle dat Hasičského záchranného sboru jsou v území SO ORP Lovosice 4 stálé tlakově odolné úkryty (STOÚ) o kapacitě cca 400 osob. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje má výjezdovou základnu v Lovosicích, okrajové části řešeného území jsou v dosahu výjezdových základen Litoměřice, Roudnice nad Labem a Louny. Území je dobře pokryto služebnami Policie ČR. Městská policie je zřízena v Lovosicích, v Libochovicích a v Třebenicích.
2.14 Hodnoty území a limity v území Jevy sledované v UAP jsou dle tabulky 5 v kap. 1.7. zařazeny mezi hodnoty a limity území. Z podstaty jevů vyplývá, že mnohé jevy mají charakter hodnoty i limitu. Typickým příkladem jsou památkově chráněné objekty, které tvoří neoddiskutovatelnou kulturní hodnotu území. Podmínky jejich ochrany však zároveň omezují rozvojové činnosti v území. U některých jevů, zejména v oblasti technické a dopravní infrastruktury jsou hodnotou samotné objekty, limitou pak jejich ochranná pásma. Hodnoty jsou zakresleny ve výkresu 1 Výkres hodnot území 1:10000. Limity v území jsou zakresleny ve výkresu 2 Výkres limitů v území 1:10000.
2.15 Záměry na změny v území
2.15.1 Přehled záměrů pro jednotlivé obce Nedílnou součástí ÚAP je uvedení záměrů na změny území. Jedná se o jevy, v nichž byly v ÚPD (ZÚR, ÚP) a z dat od poskytovatelů zjištěny záměry. Záměry jsou rozděleny do těchto kategorií: 1. Zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině (jev 1b) - plochy vymezené v ÚP obce jako zastavitelné plochy, plochy přestavby nebo plochy změn v krajině dle zák. 183/2006 Sb. nebo jako zastavitelná území dle zákona č. 50/1976 Sb. Zobrazeny jsou i územní rezervy, přestože nejsou metodikou sledovaných jevů vyžadovány. Důvodem je kontinuita údajů a RURÚ z předchozích aktualizací. 2. Návrhy skladebných částí územního systému ekologické stability z ÚPD nebo z dat poskytovatelů. 3. Návrhy staveb silnic, železničních drah a dalších staveb dopravní infrastruktury dle dat poskytovatelů; 4. Návrhy staveb sítí a zařízení technické infrastruktury dle dat poskytovatelů.
121 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2.15.2 Záměry vyplývající pro území SO ORP Lovosice z Politiky územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje byla schválena vládou České republiky dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Od té doby byly vydány celkem čtyři její aktualizace: Aktualizace č. 1, schválená vládou České republiky usnesením č. 276 ze dne 15. 4. 2015, Aktualizace č. 2, schválená vládou České republiky usnesením č. 629 ze dne 2. 9. 2019, Aktualizace č. 3, schválená vládou České republiky usnesením č. 630 ze dne 2. 9. 2019. Aktualizace č. 5, schválená vládou České republiky usnesením č. 833 ze dne 17. 8. 2020. Platným dokumentem v době zhotovení aktualizace ÚAP byla Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizací č. 1, č. 2, č. 3 a č. 5 (dále „PÚR ČR“). PÚR ČR obsahuje tři dále uvedené záměry týkající se území SO ORP Lovosice.
Koridor vysokorychlostní dopravy VR1 Koridor VR1 je vymezen pro vysokorychlostní trať (Dresden–) hranice SRN/ČR– Lovosice/Litoměřice–Praha. Důvodem vymezení koridoru je potřeba chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory v zahraničí.
Koridor vodní dopravy VD1 Koridor VD1 je vymezen na řece Labe v úseku Pardubice – hranice SRN. Důvodem vymezení koridoru je potřeba vytvoření územních podmínek pro zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Záměr je součást TEN-T.
Veřejný terminál a přístav s vazbou na logistická centra (VTP) – vnitrozemský říční přístav Lovosice Důvodem vymezení je postupné etapovité budování sítě VTP napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování překládky a širokého spektra logistických služeb. Síť VTP umožní optimalizovat silniční dopravu a uplatnit princip komodality (účinné využívání různých druhů dopravy provozovaných samostatně nebo v rámci multimodální integrace za účelem dosažení optimálního a udržitelného využití zdrojů). Záměr je součástí evropské sítě veřejných terminálů a přístavů TEN-T.
2.15.3 Záměry vyplývající pro území SO ORP Lovosice ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje byly vydány Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 7. 9. 2011 usnesením č. 23/25Z/2011 a nabyly účinnosti dne 20. 10. 2011. 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byla vydána Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 24. 4 2017 usnesením č. 022/4Z/2017 a nabyla účinnosti dne 20. 5. 2017. 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byla vydána Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 22. 6. 2020 usnesením č. 025/30Z/2020 a nabyla účinnosti dne 6. 8. 2020. 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byla vydána Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 28. 1. 2019 usnesením č. 008/17Z/2019 a nabyla účinnosti dne 17. 2. 2019. Platnou krajskou územně plánovací dokumentací je v době zpracování 5. úplné aktualizace ÚAP pro SO ORP Lovosice Úplné znění Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje po vydání 1., 2. a 3. aktualizace, které obsahuje tyto konkrétní záměry na změny v území a územní rezervy zasahující území SO ORP Lovosice.
122 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 64: Plochy a koridory vymezené ZÚR ÚK ve znění 1., 2. a 3. aktualizace
Plocha/koridor Popis Dotčené obce SO ORP Lovosice Dopravní infrastruktura f2 silnice I/15 – úsek Libčeves – Želkovice, rekonstrukce, přeložka Třebívlice silnice II/246 – úsek Koštice – Budyně nad Ohří, přeložka s Křesín, Libochovice, Radovesice, PK19 obchvaty sídel Slatina vysokorychlostní trať v úseku státní hranice SRN/ČR – Ústí nad Keblice, Lovosice, Lukavec, VRT-ZR1 Labem – Lovosice – Roudnice nad Labem – hranice ÚK Sulejovice, Velemín, Vchynice (územní rezerva) Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Z5 trať č. 114 – Lovosice – Libochovice – Louny, optimalizace Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy Cyklostezka Cyklostezka Ohře (vymezena schematicky) Evaň, Křesín, Libochovice Ohře Technická infrastruktura E8 vedení VVN 110 kV Chlumčany u Loun - Libochovice Křesín, Libochovice, Slatina Čížkovice, Chodovlice, Keblice, Klapý, E10b (1.A) dvojité vedení 400 kV, úsek TR Výškov – hranice ÚK Lkáň, Sedlec, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy Územní systém ekologické stability (k založení) NRBK K 13 Vědlice (3) – Oblík, Raná (18) Velemín, Vchynice RBC 012 Velká Kozí Horka Třebenice RBK 0001 Baba – K 13 Děčany, Třebívlice RBK 0002 Baba – K 20 Děčany RBK 0003 Velká Kozí Horka – K 13 Podsedice, Třebenice, Vlastislav RBK 591 Lovoš – Ostrý u Milešova Velemín RBK 592 Ostrý u Milešova – Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín Velemín, Třebenice, Vlastislav Čížkovice, Jenčice, Lovosice, RBK 616 Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín – Humenský vrch Sulejovice Dlažkovice, Chodovlice, Klapý, Sedlec, RBK 618 Velká Kozí Horka – Hazmbruk Slatina, Třebenice RBK 619 Hazmbruk – Křesínské vrchy Klapý, Křesín, Libochovice, Slatina RBK 620 Křesínské vrchy - Šebín Křesín, Libochovice
Výše zmíněné záměry na změny v území jsou zakresleny ve výkresu 3 Výkres záměrů na změny v území měřítku 1:10 000.
123 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
ČÁST II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
124 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
3. Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1 Analýza pozitiv a negativ v území Analýza pozitiv a negativ v území je rozdělena v souladu s § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. do třinácti oblastí odpovídajících členění tematických oblastí v kapitole 4 tohoto dokumentu. Analýzy pozitiv a negativ jsou sestaveny na základě dostupných údajů, podkladů a průzkumů území.
Širší územní vztahy Pozitiva Negativa - přírodní vazby na významné a hodnotné lokality (údolí Ohře, - výrazné zatížení území výrobním sektorem České středohoří) - horší dostupnost pracovních vyššího vzdělání a - dobrá dostupnost vyšších center osídlení pracovních příležitostí s vyšší přidanou hodnotou
Prostorové a funkční uspořádání území Pozitiva Negativa - relativně vyvážené funkční využití území - rozvoj skladových hal a logistického centra podél D8 - převážně zachovaná historicky vzniklá struktura zástavby narušující strukturu území - vyvážený vztah urbanizovaného území a krajiny mimo území - suburbanizační unifikovaná struktura zástavby rozvíjející města Lovosice se na okrajích měst i malých sídel - velké množství nevyužitých výrobních areálů - narušení historicky rostlé zástavby sídel vlivem necitlivých stavebních zásahů a rozvojem suburbanizační zástavby, která nerespektuje hodnoty historické struktury zástavby - tendence srůstání sídel (např. Dubany – Libochovice, Lhotka nad Labem – Malé Žernoseky, Litochovice nad Labem – Prackovice nad Labem)
Struktura osídlení Pozitiva Negativa - relativně silné centrum SO ORP - orientace území na průmyslovou výrobu a logistiku - rovnoměrné osídlení území (absence ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou) - dostatečný podíl větších obcí zajišťujících základní služby a - vysoká míra suburbanizace a průmyslového rozvoje podél vybavenost pro menší sídla (existence subcenter dálnice D8 nadmístního významu) - dobrá dopravní dostupnost sídel
Sociodemografické podmínky a bydlení Pozitiva Negativa - mírný nárůst počtu obyvatel - stárnutí obyvatel zájmového území - rozvoj výstavby bytových a rodinných domů - úbytek obyvatel v předproduktivním a produktivním věku
Příroda a krajina Pozitiva Negativa - téměř polovina území SO ORP Lovosice patří do hodnotných - výrazná část území správního obvodu má charakter krajin – Přírodní park Dolní Poohří a CHKO České středohoří „odpřírodněné“ krajiny s převažujícími urbanizovanými, - pestré přírodní prostředí industriálními či extenzivně zemědělsky využívanými - cenné části přírody chráněné jako maloplošná chráněná plochami území - těžbou ovlivněná část krajiny - cenné pozůstatky krajinných kompozic a historického využití krajiny, jejich obnov a doplnění
125 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Vodní režim a horninové prostředí Pozitiva Negativa - významné podzemní zdroje vody - záplavová území - významné vodní toky Labe a Ohře - absence ucelené koncepce protipovodňové ochrany - významné zásoby nerostných surovin (vápenec, - řídká síť vodních toků štěrkopísky, polodrahokamy) - nízká retenční schopnost území - významný výskyt sesuvů - poškození krajiny těžbou - zranitelná oblast povrchová
Kvalita životního prostředí Pozitiva Negativa
- sdružení obcí pro nakládání s odpady - překračování imisních limitů PM10 a BaP nad přípustnou - systémy separovaného sběru odpadu mez - překračování hlukových limitů v blízkosti významných silničních a železničních tahů - objekty zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami
Zemědělská půda a lesy Pozitiva Negativa - příznivé klimatické podmínky pro zemědělství - degradace půdy v souvislosti s těžbou - velká tradice ovocnářství, sadařství, pěstování chmele a - zábory půdy (těžba, doprava) vinné révy - velké plochy zemědělského půdního fondu v chráněných - vysoká kvalita půd ložiskových územích - vyšší zastoupení listnatých dřevin v lesích - významný podíl velkých půdních bloků nad 50 ha - vysoký stupeň ohrožení větrnou a vodní erozí - území obcí bez ploch lesa (Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy)
Občanská vybavenost a veřejná prostranství Pozitiva Negativa - občanská vybavenost nadmístního významu v centrech - chybějící zařízení vyššího typu (Lovosice, Libochovice) - omezená vybavenost v menších obcích (obchody, lékaři) - činnost místních spolků a sdružení - dobrá dostupnost administrativních center, Prahy a krajského města Ústí nad Labem
Veřejná dopravní a technická infrastruktura Pozitiva Negativa - hustá síť pozemních komunikací (dálnice D8, silnice I/15, - narůstající intenzity dopravy na dálnici D8 a silnicích I/15 a I/30, II/237, II/246, II/247, II/261), I/30, - celostátní trať č. 090, která je součástí I. tranzitního - způsob odvádění a čištění odpadních vod v sídlech bez železničního koridoru, systému oddílné kanalizace a čistírny odpadních vod, - Labská vodní cesta a zázemí pro vodní dopravu - absence plynofikace některých obcí (Černiv, Evaň, v Lovosicích (přístav, plavební komora, překladiště), Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, - veřejný terminál a přístav (vnitrozemský říční přístav Vlastislav). Lovosice) s vazbou na logistická centra, součást evropské sítě veřejných terminálů a přístavů TEN-T, - příležitosti pro rozvoj kombinované přepravy, - dálkové cyklostezky (Labská, Ohře), hustá síť značených cyklotras, turistických tras a naučných stezek, - pokrytí všech obcí veřejnou vodovodní sítí, - stabilní a spolehlivý systém zásobování elektrickou energií, - plynofikace většiny obcí, - centrální zásobování teplem v Lovosicích a Lkáni (bioplynová stanice).
126 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Ekonomické a hospodářské podmínky Pozitiva Negativa - průmyslová zóna Lovosice - omezení kvůli chráněným oblastem - výhodná geografická poloha – silniční a železniční koridor, - nedostatek veřejných financí Labská vodní cesta - podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci kraje - významné zemědělské oblasti - významní zaměstnavatelé (Lovochemie, a.s., Glanzstoff – Bohemia s.r.o., TRCZ s.r.o.) - nízká míra nezaměstnanosti
Rekreace a cestovní ruch Pozitiva Negativa - atraktivita krajiny v oblasti Českého středohoří (Milešovka, - absence významných turistických atraktivit v území Hazmburk, Lovoš) - chátrání památek v menších obcích - síť značených cyklotras, turistických tras a naučných stezek - nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (ubytování, - využití domů k individuální rekreaci jako forma stabilizace a stravování) obnovy malých sídel v okrajových částech řešeného území - nevyužitý potenciál turistické atraktivity území Českého (zejména na severozápadě území) středohoří - dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku - ne zcela využitý rekreační potenciál regionu - možnost druhého bydlení (chaty, chalupy) - nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch (hromadné - relativně vysoký počet nemovitých kulturních památek ubytování) (zejména drobné sakrální stavby) - špatný stavební stav některých kulturních památek - silný rekreační potenciál obcí v CHKO České středohoří - sportovní zařízení a zázemí v obcí
Bezpečnost a ochrana obyvatel Pozitiva Negativa - plošné zajištění požární ochrany - výskyt rizikových jevů, zejména záplavových území, sesuvných území a poddolovaných území - zóna havarijního plánování pro objekt Lovochemie využívající nebezpečné chemické látky (amoniak)
3.2 Vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, jejich vzájemné vazby a trendy vývoje území
3.2.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území V souladu s metodickými pokyny Ministerstva pro místní rozvoj ČR je uplatněna metoda vytvoření kartogramu, v němž je vyjádřena vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj obcí, tedy vztahu jednotlivých pilířů. Tato metoda vychází z hodnocení jednotlivých pilířů a následného zařazení území obce do dílčí kategorie. Přiřazení dobrého či špatného stavu jednotlivého pilíře pro území obce lze provést buď expertním odhadem zejména na základě analýzy pozitiv a negativ v území nebo sofistikovanější metodou dle dílčích indikátorů, která je v ÚAP SO ORP Lovosice použita. Základní sada indikátorů vznikla při aktualizaci v roce 2012 na základě metodického pokynu MMR. Některé indikátory dle tohoto metodického pokynu nebylo možné použít, neboť neexistovala a dosud neexistují relevantní data pro jejich naplnění. Od roku 2012 MMR metodický pokyn neupravilo, ani dále nerozpracovalo. Pro potřeby ÚAP SO ORP Lovosice byla v rámci 5. úplné aktualizace základní sada indikátorů upravena dle dostupnosti dat či vypovídací hodnoty indikátorů. Zároveň byla v 5. aktualizaci doplněna specifikace jednotlivých indikátorů, způsob výpočtu a jejich hodnocení z hlediska udržitelného rozvoje území, a dále souhrnné zhodnocení pro jednotlivé obce včetně kartogramu vycházejícího z následující matice hodnocení.
127 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obr. 1: Matice vyjádřeni vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (zdroj: MMR ČR)
Pro posouzení udržitelnosti v rámci aktualizace v roce 2020 byla použita sada indikátorů uvedená v následující tabulce. Pokud není v tabulce uvedeno jinak, jsou použita data k 31. 12. 2019. Tabulka 65: Indikátory pro hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území obcí
Indikátor Specifikace Hodnocení z hlediska UR Environmentální pilíř Koeficient ekologické stability Poměr ekologicky stabilních ploch a ≥ 1 =dobrý stav ekologicky nestabilních ploch dle KN Výskyt rizikových jevů (sesuvná území, Výskyt ano / ne Ano = špatný stav záplavová území, poddolovaná území, ekologická rizika) Lesnatost Podíl lesů na území obce ≥ 33 % (ČR) = dobrý stav Existence ekologické likvidace Ano – ne Ano ve většině území obce = dobrý odpadních vod stav Existence významného stacionárního Ano – ne Ano = špatný stav zdroje znečištění ovzduší Ekonomický pilíř Počet registrovaných subjektů na 100 Počet registrovaných ekonomických ≥ 27,1 (údaj za ČR k 31. 12. 2019) = obyvatel 2019 subjektů / počet obyvatel*100 dobrý stav Míra nezaměstnanosti 2019 Míra nezaměstnanosti dle ČSÚ ≤ 5 (údaj za ČR) = dobrý stav Existence zařízení pro výrobu Skutečnost dle průzkumu ≥ 3 zařízení = dobrý stav
Existence chátrajících a nedostatečně Skutečnost dle průzkumu Ano = špatný stav využitých výrobních areálů (brownfieldy) Ano / ne Dostupnost obce - vnější spojení obce Dálnice, silnice I. nebo II. třídy + Ano = dobrý stav dálnicí, silnicí I. nebo II. třídy a železnicí železnice = Ano Pouze dálnice, silnice I. třídy, silnice II. třídy nebo železnice = Ne Sociální pilíř Index změny počtu obyvatel 2019/2015 (Počet obyvatel 2019 / počet 2011)*100 ≥ 100 je dobrý stav Index stáří 2019 Počet obyvatel 65 a více let / počet ≥ 120 je špatný stav obyvatel do 14 let * 100 Saturace základní vybaveností ZŠ + MŠ MŠ + ZŠ = X X ≥ 1 = dobrý stav Obslužnost obce veřejnou hromadnou Přímá spojení do Lovosic ≥ 10 = dobrý stav dopravou ≥ 14,3 (údaj za ČR) = dobrý stav Dokončené byty v roce 2019 na tisíc Dokončené byty v roce 2019 /počet obyvatel *1000 obyvatel
128 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Tabulka 66: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Územní podmínky Vyváženost vztahu pro příznivé pro pro soudržnost územních podmínek pro Obec životní hospodářský společenství udržitelný rozvoj území Kategorie prostředí rozvoj obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav Černiv - - - Z, H, S 4 Čížkovice - + + H, S Z 2c Děčany - + - H Z, S 3b Dlažkovice - - - Z, H, S 4 Evaň - - - Z, H, S 4 Chodovlice - - - Z, H, S 4 Chotěšov - - + S Z, H 3c Chotiměř - + + H, S Z 2c Jenčice - - - Z, H, S 4 Keblice - - + S Z, H 3c Klapý - - + S Z, H 3c Křesín - + - H Z, S 3b Lhotka nad Labem + + - Z, H S 2a Libochovice - + + H, S Z 2c Lkáň - - + S Z, H 3c Lovosice - + + H, S Z 2c Lukavec - - + S Z, H 3c Malé Žernoseky - + + H, S Z 2c Podsedice - + + H, S Z 2c Prackovice nad Labem - + + H, S Z 2c Radovesice - - + S Z, H 3c Sedlec - - + S Z, H 3c Siřejovice - - + S Z, H 3c Slatina - - - Z, H, S 4 Sulejovice - + + H, S Z 2c Třebenice - + - H Z, S 3b Třebívlice - + - H Z, S 3b Úpohlavy - - + S Z, H 3c Velemín + + + Z, H, S 1 Vchynice - - + S Z, H 3c Vlastislav - - - Z, H, S 4 Vrbičany + - - Z H, S 3a
129 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Obr. 2: Kartogram vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
130 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
3.2.2 Požadavky na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu podmínek v rámci pilířů udržitelného rozvoje území
Požadavky na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu v environmentálním pilíři vymezit skladebné částí ÚSES tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro vznik funkční a celistvé sítě na všech úrovních; při vymezení ÚSES zohlednit vlastnické vztahy, morfologii terénu a jiné zájmy, zejména ložiska nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti); vytvořit podmínky pro minimalizaci negativních dopadů na cenné přírodní lokality a krajinný ráz při výstavbě; při zpřesňování koridorů pro stavby dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů; minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit ve specifické oblasti České středohoří; zohledňovat dobývací prostory, ložiska NS a chráněná ložisková území jako územní limity při vymezování zastavitelných ploch a koridorů pro stavby dopravní a technické infrastruktury pro zvyšování vodního potenciálu území v ÚP vytvořit podmínky pro opatření k omezování možných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladiny podzemních vod a nepříznivých klimatických jevů (přívalové deště, bouře, vichřice) vytvářet předpoklady pro realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v krajině, jako je obnova nebo budování nových drobných nádrží, poldrů či revitalizací vodních toků včetně jejich pramenných oblastí; sanovat plochy starých zátěží a kontaminovaných ploch, což je ovšem problematika mimo oblast územního plánování; vytvořit předpoklady pro realizaci protierozních opatření a doplnění krajinných prvků s cílem rozčlenění velkých půdních bloků nad 50 ha.
Požadavky na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu v sociálním pilíři vytvořit předpoklady pro zvýšení stupně vybavenosti technickou infrastrukturou v obcích při zohlednění ekonomické efektivnosti; vytvořit předpoklady pro zlepšení nedostatečných parametrů některých komunikací, které umožňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální částí a s centrem ORP a zajištění propojení částí sídel Děčany – Semeč a Dřemčice – Blešno; řešit návrhy objízdných tras sídle Chotešov, Radovesice, Vrbičany a Siřejovice v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy; vytvořit předpoklady pro realizaci sítě cest a stezek pro pěší a cyklistickou dopravu a pro cykloturistiku a pěší turistiku; vytvořit podmínky pro rozvoj bydlení pro seniory a startovacích bytů; udržet síť mateřských a základních škol v menších obcích; vytvářet podmínky pro rekonstrukce a modernizace a výstavbu nových zařízení pro kulturní a sportovní vyžití obyvatel.
Požadavky na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu v ekonomickém pilíři vytvořit podmínky pro regeneraci ploch brownfields a dalších nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit ev. služeb zajišťovaných veřejným sektorem; vytvořit předpoklady pro sportovní a rekreační využití území v návaznosti na území CHKO České středohoří;
131 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
vytvořit územní podmínky pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích a pro budování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu; vymezení dalších turisticky zajímavých tras pro pěší a cyklisty, naučných stezek apod.
3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci V rámci aktualizace ÚAP byly zrevidovány a doplněny problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Jsou rozděleny na: - urbanistické závady; - hygienické závady; - environmentální závady; - střety záměrů s hodnotami a limity a s jinými záměry; - ostatní problémy. Z hlediska průmětu ve výkresu 4 Výkres problémů k řešení v ÚPD 1:10000 jsou vymezeny problémy: a) plošné, u nichž není smysluplné označení konkrétním kódem; b) specifické, označené kódem. Co se týče střetů záměrů s hodnotami a limity a s jinými záměry, jsou vybrané pouze významné střety záměrů s hodnotami / limity v oblasti ochrany vod, ochrany přírody a ochrany nerostných surovin, nebo jinými záměry které mohou způsobit omezení nebo úplné zrušení záměru. Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr (územní rezerva) o Zasahuje do - Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi LC Lokální biocentrum RC Regionální biocentrum NC Nadregionální biocentrum LK Lokální biokoridor RK Regionální biokoridor E2 Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy ZER Železniční trať ZEVR Vysokorychlostní železniční trať VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZU Zastavěné území ZQ Záplavové území 100 leté vody LO Ložisko nerostných surovin LU Chráněné ložiskové území
132 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
SU sesuvné území PL plynovod VN elektrické vedení Např.: kód sSD/ZU znamená, že dálnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozí verzi ÚAP resp. v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou prověřeny z hlediska jejich aktuálnosti a doplněny o nově zjištěné problémy.
3.3.1 Problémy k řešení
Urbanistické závady
Kód Charakteristika Dokumentace k řešení Dotčené obce Černiv, Čížkovice, Evaň, Chotěšov, Keblice, (dle Libochovice, Lkáň, Lovosice, Lukavec, vymezení ve plocha brownfields ÚP Podsedice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, výkrese 4) Velemín, Vchynice, Vlastislav
Hygienické závady
Kód Charakteristika Dokumentace k řešení Dotčené obce zátěž území dopravou na Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Podsedice, sS1/ZU ÚP silnici I. třídy Třebívlice, Velemín zátěž území dopravou na sS2/ZU ÚP Chotěšov, Libochovice, Siřejovice, Vrbičany silnici II. třídy ohrožení vodního zdroje sS1-VZ ÚP Velemín provozem na silnici I. třidy
Environmentální závady
Kód Charakteristika Dokumentace k řešení Dotčené obce Chotiměř, Lhotka nad Labem, Libochovice, (dle negativní dominanta Lovosice, Podsedice, Prackovice nad Labem, vymezení ve ÚP narušující krajinný ráz Sulejovice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, výkrese 4) Vlastislav plocha těžby narušující (dle krajinný ráz, vodní režim Černiv, Siřejovice, Prackovice nad Labem, vymezení ve ÚP krajiny a další ekologické Podsedice, Úpohlavy, Vrbičany, Želechovice výkrese 4) funkce půdní blok nad 50 hektarů (plochy půdy s nutností Černiv, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Evaň, zvýšení podílu krajinných Chodovlice, Chotěšov, Jenčice, Keblice, Klapý, (dle prvků k rozčlenění půdních Křesín, Libochovice, Lkáň, Lovosice, Lukavec, vymezení ve bloků, omezení erozního ÚP Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, výkrese 4) ohrožení, zlepšení vodního Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, režimu krajiny a zvýšení Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, ekologické stability a Vchynice, Vlastislav, Vrbičany biologické rozmanitosti (dle půdy silně až extrémně vymezení ve ohrožené vodní erozí (dle ÚP všechny obce řešeného území výkrese 4) kapitoly 2.8.1.) Čížkovice, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Klapý, Křesín, (dle půdy ohrožené větrnou erozí Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, vymezení ve ÚP (dle kapitoly 2.8.1.) Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, výkrese 4) Prackovice nad Labem, Sedlec, Sulejovice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vchynice
133 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Střety záměrů s hodnotami a limity a s jinými záměry
Kód Charakteristika Dokumentace k řešení Dotčené obce zastavěné území ohrožené Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Lovosice, sZUoZQ ÚP záplavami v rozsahu Q100 Prackovice nad Labem zastavitelná plocha ve střetu s Čížkovice, Děčany, Libochovice, Prackovice nad nZUoLU chráněným ložiskovým ÚP Labem, Siřejovice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín územím zastavitelná plocha ve střetu s nZUoLO ÚP Děčany, Třebívlice, Úpohlavy ložiskem nerostných surovin zastavitelná plocha ve střetu nZUoZQ ÚP Křesín, Lovosice, Libochovice, Malé Žernoseky se záplavovým územím Q100 zastavitelná plocha ve střetu s Malé Žernoseky, Lovosice, Prackovice nad nZUoVZ ÚP OP vodního zdroje Labem, Velemín zastavitelná plocha ve střetu s nZUoE2 evropsky významnou lokalitou ÚP Velemín NATURA 2000 zastavitelná plocha ve střetu Křesín, Libochovice, Lkáň, Prackovice nad nZUoSU ÚP se sesuvným územím Labem zastavitelná plocha ve střetu s nZUoLK ÚP Siřejovice lokálním biokoridorem zastavitelná plocha ve střetu s nZUoRC ZÚR, ÚP Lukavec regionálním biocentrem koridor pro vedení VN ve Čížkovice, Křesín, Libochovice, Lkáň, Slatina, nVN-LC ÚP střetu s lokálním biocentrem Úpohlavy koridor pro vedení VN ve nVN-LK ÚP Keblice, Křesín, Siřejovice střetu s lokálním biokoridorem koridor pro vedení VN ve nVN-RK střetu s regionálním ZÚR, ÚP Keblice, Křesín biokoridorem koridor pro vedení VN ve nVN-LU střetu s ložiskem nerostných ÚP Libochovice surovin koridor pro silnici II. třídy ve nS2-LU střetu s ložiskem nerostných ÚP Libochovice surovin koridor pro silnici II. třídy ve nS2-LK ÚP Slatina, Radovesice střetu s lokálním biokoridorem koridor pro silnici II. třídy ve nS2-LC ÚP Radovesice střetu s lokálním biocentrem plocha rezervy silnice I. třídy zS1-LU ve střetu s chráněným ZÚR, ÚP Třebívlice ložiskovým územím plocha rezervy silnice I. třídy zS1xPL ve střetu s návrhem ZÚR, ÚP Jenčice, Třebívlice plynovodu koridor rezervy vysokorychlostní železniční zZEVRxNC ZÚR, ÚP Velemín trati ve střetu s nadregionálním biocentrem koridor rezervy vysokorychlostní železniční zZEVR-LU ZÚR, ÚP Keblice, Lovosice, Lukavec trati ve střetu s chráněným ložiskovým územím koridor rezervy vysokorychlostní železniční zZEVRxZU ZÚR, ÚP Sulejovice, Velemín, Vchynice trati ve střetu se zastavitelným územím koridor rezervy vysokorychlostní železniční zZEVRxPL ZÚR, ÚP Lovosice trati ve střetu s návrhem plynovodu
134 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
Ostatní problémy
Kód Charakteristika Dokumentace k řešení Dotčené obce (problém bez územního absence vymezení lokálního ÚP Vchynice průmětu ÚSES v územním plánu v grafické části)
135 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
4. Schémata 1. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje 2. Administrativní uspořádání SO ORP Lovosice 3. Biogeografické členění území SO ORP Lovosice 4. Zemědělské půdy a třídy ochrany ZPF v území SO ORP Lovosice 5. Lesy v území SO ORP Lovosice 6. Silniční síť v území SO ORP Lovosice 7. Železniční síť v území SO ORP Lovosice 8. Vodní doprava v území SO ORP Lovosice 9. Cyklistické a pěší trasy v území SO ORP Lovosice 10. Zásobování vodou v území SO ORP Lovosice 11. Kanalizace v území SO ORP Lovosice 12. Zásobování plynem v území SO ORP Lovosice 13. Zásobování elektrickou energií v území SO ORP Lovosice 14. Krajinný ráz v území SO ORP Lovosice
136 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
1. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje
137 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
2. Mapa administrativního uspořádání SO ORP Lovosice
138 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
3. Biogeografické členění území SO ORP Lovosice
139 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
4. Zemědělské půdy a třídy ochrany ZPF v území SO ORP Lovosice
140 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
5. Lesy v území SO ORP Lovosice
141 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
6. Silniční síť v území SO ORP Lovosice
142 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
7. Železniční síť v území SO ORP Lovosice
143 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
8. Vodní doprava v území SO ORP Lovosice
144 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
9. Cyklistické a pěší trasy v území SO ORP Lovosice
145 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
10. Zásobování vodou v území SO ORP Lovosice
146 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
11. Kanalizace v území SO ORP Lovosice
147 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
12. Zásobování plynem v území SO ORP Lovosice
148 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
13. Zásobování elektrickou energií v území SO ORP Lovosice
149 5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2020
14. Krajinný ráz v území SO ORP Lovosice
150