ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Prackovice nad Labem, k.ú. Litochovice nad Labem)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

PAFF - architekti

ÚNOR 2012 POŘIZOVATEL: Městský úřad

adresa: MěÚ Lovosice - úřad územního plánování odboru regionálního rozvoje a správy města Školní 2 410 30 Lovosice

SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Prackovice nad Labem

adresa: Obec Prackovice nad Labem č.p. 54 411 33 Prackovice nad Labem

PROJEKTANT: Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121

PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová

spolupráce: Ing. Milena Morávková, Ing. Václav Pivoňka, Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc.

adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10

tel.: 606 293 915 e-mail: [email protected]

...... Ing. arch. Michaela Štádlerová OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 1 a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR 1 a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími ze ZÚR Ústeckého kraje 1 a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 2 b) Údaje o splnění zadání 2 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 2 c.1) Základní údaje o řešeném území 2 Sousední územní obvody 3 Příslušnost k vybraným úřadům státní správy 3 Účast ve sdružení obcí 3 Dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace 3 c.2) Obyvatelstvo, domovní a bytový fond, návrhová velikost 3 Obyvatelstvo 3 Domovní a bytový fond: 4 c.3) Ekonomická základna 4 c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) 5 ad a) Vymezení zastavěného území 5 ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje 5 ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území 8 ad.c) Urbanistická koncepce - vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 12 ad d.1) Doprava, komunikační systém území a dopravní vybavenost 13 ad d.2) Technická infrastruktura 15 ad d.3) Občanské vybavení - současný stav 21 ad d.4) Veřejná prostranství 22 ad d.5) Nakládání s odpady 22 ad e) Koncepce uspořádání krajiny 23 ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití 23 ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability 24 ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny 26 ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření 26 ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi 27 ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci 27 ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů 28 ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití 29 d) Limity využití území 29 e) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) 30 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 30 f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území 30 Charakteristika klimatických podmínek 30 Charakteristika hydrologických podmínek 31 Charakteristika zemědělské výroby 31 Charakteristika půd v řešeném území 31 Ochrana ZPF 32 Eroze 32 f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 32 g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL 32 i) Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany 33 Požadavky obrany státu 33 Požadavky požární ochrany 33 Požadavky civilní ochrany 33

SEZNAM PŘÍLOH K TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ:

název 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE 4 PŘEHLED DOTČENÝCH PARCEL PRO STAVBU VODOVOD PRACKOVICE (SO 359.1)

SEZNAM VÝKRESŮ:

název A ŠIRŠÍ VZTAHY B KOORDINAČNÍ VÝKRES C VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP PRACKOVICE NAD LABEM - TEXTOVÁ ČÁST a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR

Vláda ČR schválila Usnesením č. č. 929 ze dne 20. 07. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Řešené území se nachází na rozvojové ose OS2 Praha - Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo (–Dresden), která zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s významnou vazbou na dopravní cesty, tj. dálnici D8 a železniční trať č. 090. Územním plánem jsou respektovány republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území - viz. textová část: (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

Z hlediska priorit pro OS2 je územním plánem splněn požadavek - viz. textová část ad e.5) a ad e7).: a) vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe. b) vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin.

a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími ze ZÚR Ústeckého kraje

ZÚR - výřez výkresu ploch a koridorů nadmístního významu včetně ÚSES

Dle vydaných ZÚR ÚK spadá území obce do Rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1(část LOVOSICKO). Pro plánování a usměrňování územního rozvoje rozvojové oblasti nadmístního významu ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování týkající se řešeného území, které jsou řešeny územním plánem: - (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Územním plán podmiňuje výstavbu v lokalitách s předpokládanou skupinovou výstavbou zpracováním územní studií. - (5) Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe,...... kulturní zemědělská krajina. Územním plán chrání a kultivuje přírodní a kulturní hodnoty - viz. kapitoly ad b.3) a adb.4) textové části odůvodnění. - (6) Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Stávající těžená výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostů je nezbytné provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy. Územní plán Prackovice vymezuje dobývací prostory Dobkovičky a Litochovice jako plochy nezastavitelné přírodní navrhované - k těžbě dále viz. kapitola ad e.7) textové části odůvodnění.

Dle vydaných ZÚR ÚK spadá území obce do Rozvojové osy republikového významu OS2 Rozvojová osa Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR (- Dresden). Pro plánování a usměrňování územního rozvoje rozvojové osy republikového významu ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování týkající se řešeného území, které jsou řešeny územním plánem (kryjí se s úkoly specifikovanými výše):

1 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

- (1) Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. - (2) Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. - (6) Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. - (7) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat výhradní ložiska s řešitelnými střety zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. - (9) Chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.

a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Prackovice nad Labem je zpracován v souladu zejména s těmito cíly a úkoly ÚP, jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona : Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území. Při řešení územního plánu byly zohledněny zejména veřejné, v menší míře i soukromé zájmy na rozvoji území. ÚP chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistických a architektonických. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a rovněž s ohledem míru resp. reálné možnosti využití zastavěného území. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. b) Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP Prackovice nad Labem byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Prackovice nad Labem nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Prackovice nad Labem, za účasti správy CHKO a též s pořizovatelem ÚP konzultován.

Podrobné vysvětlení k bodu zadání: 3) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE - ad bod 3.1) Územním plánem jsou nově vymezeny plochy smíšené obytné - rekreační s omezeným potenciálem rozvoje pro výstavbu trvalého bydlení. Je dána podmínka, aby při umisťování nových staveb (zahušťování stávající zástavby v zahradách) byl sledován dopad architektonického i urbanistického řešení (osazení stavby na pozemku) na vzhled chráněné krajiny (soulad s podmínkami CHKO ČS), v maximální míře zachovávat a doplňovat zeleň charakteru potenciální přirozené vegetace. Minimalizovat terénní úpravy a zpevněné plochy. - ad bod 3.2) Územním plánem byly požadavky na rozvoj prověřeny. Proluky dále od centrálních částí sídla byly zahrnuty do plochy smíšené obytné - rekreační, proluky v návaznosti na centrum do plochy smíšené obytné - venkovské. Se správou CHKO byl konzultován plošný rozvoj jižně od Prackovic nad Labem - v pohledově exponované poloze. Správa CHKO zde potenciál rozvoje nevidí, domnívá se, že možnosti rozvoje v zastavěném území jsou (zejména po uvolněných regulativech viz. výše) dostatečné. Přesto po dohodě zpracovatele se zástupci Obce Prackovice nad Labem do návrhu územního plánu byla dána lokalita Z5 a Z8 (s funkčním využitím plochy smíšené obytné - rekreační) a to s podmínkou zpracování územní studie. Byl zohledněn zejména fakt, že se v rámci Z5 převážně jedná o obecní pozemek, obec tak může citlivě regulovat smysluplný rozvoj a cíleně nakládat se svým majetkem ve prospěch rozvoje sídla, ale i krajiny - viz. zdůvodnění v kapitole ad.c). Územním plánem je dále v poloze severně od Litochovic nad Labem navržena lokalita Z8 (jedná se o záměr vlastníka pozemku), která bude dále (vzhledem k limitům) projednána. - ad bod 3.3) Územním plánem byly požadavky na rozvoj prověřeny. Výstavba (včetně oplocení) zde vzhledem k limitům není možná, kotvení bude umožněno dle podmínek správy vodního toku Labe. Toto bylo konzultací ověřeno i se správou CHKO. Územním plánem je zařazeno z hlediska funkčního využívání do plochy smíšené nezastavěného území NSpv (přípustné využití: p - přírodní, v - vodohospodářské).

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území Správní území obce Prackovice nad Labem, které se skládá ze dvou katastrálních území - Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem, leží na levém břehu řeky Labe, zhruba na polovině cesty mezi krajským městem Ústí nad Labem a Lovosicemi. Polohou se obec nachází na jednom z klíčových vstupních míst do oblasti chráněné krajinné oblasti "Českého Středohoří". Jižní okraj území obce zasahuje na levém břehu údolí řeky Labe do přírodního a současně i geopolitického útvaru nazvaného "Porta Bohemica" (brána Čech) / Litochovických skal. Řešeným územím procházejí koridory dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu - vodní cesta Labe a celostátní dráha Praha - Děčín (I. tranzitní železniční koridor), v současné době zde probíhá realizace stavby úseku dálnice „D8 – 0805 Lovosice - Řehlovice“. Územím prochází regionální železniční trať Lovosice-Teplice. Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je efektivní. Kvalitní dopravní spojení s regionálními centry má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na přiměřené rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou a vzhledem k přírodně- krajinářským poměrům též i významnou rekreační funkci. Původně kompaktní a izolované sídelní útvary Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem byly postupně propojeny rozvolněnou rekreační zástavbou v zahradách. V k.ú. Prackovice nad Labem se pak nacházejí dvě chatové osady.

Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha) dle údajů KN ze dne 15.8.2011:

Katastrální území (údaje v ha): Prackovice nad Labem zemědělská půda: 237,0716 lesy: 60,5307 vodní plocha: 24,2734 zastavěná plocha: 6,0517 ostatní plocha: 81,8651 celkem: 409,7925

budovy s číslem popisným: 122 budovy s číslem evidenčním: 49

2 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

budovy bez čísla: 80 rozestavěná budova: 6

Katastrální území (údaje v ha): Litochovice nad Labem zemědělská půda: 211,0412 lesy: 98,5482 vodní plocha: 17,3975 zastavěná plocha: 2,9703 ostatní plocha: 68,4424 celkem: 398,3996

budovy s číslem popisným: 72 budovy s číslem evidenčním: 3 budovy bez čísla: 27 rozestavěná budova: 3

Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Ústecký kraj):

obec katastrální území okres obec Velemín Kletečná Litoměřice obec Velemín Dobkovičky Litoměřice obec Malé Žernoseky Malé Žernoseky Litoměřice obec Libochovany Litoměřice obec Ústí nad Labem Církvice Ústí nad Labem obec Dolní Zálezly Dolní Zálezly Ústí nad Labem obec Řehlovice Dubice nad Labem Ústí nad Labem

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec Prackovice nad Labem přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad ...... Lovosice stavební úřad ...... Lovosice matriční úřad ...... Lovosice finanční úřad ...... Lovosice úřad s rozšířenou působností ...... Lovosice

Účast ve sdružení obcí Obec Prackovice nad Labem je účastníkem mikroregionu MAS České středohoří, Svazek obcí Euroregion Labe.

Dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace Zpracovatelem doposud platného územního plánu obce je firma A - PROJEKT, ing. arch. Jiří Adamczyk, urbanisticko architektonická projekční kancelář, která byla i zpracovatelem urbanistické studie. Územní plán byl schválen zastupitelstvem Obce Prackovice nad Labem dne 7.12. 2005 (číslo usnesení 5/2005). Po vydání nového ÚP Prackovice nad Labem tento nahradí původní územně plánovací dokumentaci.

c.2) Obyvatelstvo, domovní a bytový fond, návrhová velikost

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1869 - 2001 (dle ČSÚ): V roce 1869 se zjišťovalo obyvatelstvo přítomné civilní, v letech 1880-1950 obyvatelstvo přítomné a v letech 1961-1991 obyvatelstvo bydlící, tj. hlášené v obci k trvalému pobytu, i když bylo dočasně nepřítomné. V roce 2001 zahrnuje údaj o počtu obyvatel všechny osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (tj. cizinci s přechodným pobytem na území ČR, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů). Při sčítání v roce 1980, 1991 a 2001 byly sečteny nejen osoby bydlící v bytech a zařízeních, ale i osoby mimo byty a zařízení. Proto se může vyskytnout v datech za tyto roky nenulový údaj o počtu obyvatel a zároveň nulový počet domů.

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Prackovice nad Labem - 632 657 634 768 777 827 898 674 730 679 576 492 507

Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika základních etap. V období 1869 - 1921 je situace poměrně stabilizovaná - převládá mírný růst. V období meziválečném populace v obci významně roste s mezníkem v období konce II. světové války. V poválečném období (pokles související s odsunem německé části obyvatelstva) bylo největšího počtu obyvatel dosaženo kolem roku 1961. Třetí etapa vymezená obdobím 1961 - 1991 se vyznačuje trvalým poklesem počtu obyvatel. Oproti roku 1991 je možno možno vysledovat cca 20 ti% nárůst trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladným saldem migrace (stěhování z měst na levnější venkov v kvalitním přírodním prostředí).

Výsledky sčítání lidu 2001 (dle ČSÚ)

V současnosti (leden 2010) v obci trvale žije 606 obyvatel, z toho 314 mužů a 292 žen. Z hlediska demografického je obec tvořena převážně občany v produktivním věku. Z hlediska rekreačního potenciálu území obce

3 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) je osídlení obce poznamenáno značným podílem (cca 80) rekreačních objektů (z toho ve volné krajině - cca 40), což při průměrné obsazenosti představuje dalších cca 250 osob s přechodně pobývajícími občany okolních měst z celého Ústeckého kraje, ale i z mnoha jiných oblastí, kteří tak mají vazbu na území obce.

Návrhová velikost: Současný počet trvale žijících obyvatel (leden 2010) 606. Územním plánem je navrženo celkem 7 zastavitelných ploch pro výstavbu s odhadem výstavby celkem 40 rodinných domů. Dále území má kapacitu v prolukách na výstavbu dalších cca 12 rodinných domů. Odhadovaný počet obyvatel v zastavitelných plochách a prolukách je celkem cca 150. Návrhová velikost sídla cca 750 obyvatel.

Domovní a bytový fond:

Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001 (dle ČSÚ): V seznamech míst za léta 1869-1950 je pro jednotlivé obce počet domů uváděn bez zřetelného rozlišení na domy obydlené a neobydlené (v roce 1950 byla sečtena i většina víkendových chat, údaje u typicky rekreačních oblastí zde vybočují z časové řady). V letech 1961-1980 se uvádějí data o počtu domů trvale obydlených. Ze sčítání v roce 1961 byl publikován počet domů v souhrnech za tehdejší obce, v mnoha případech proto tento údaj není za části obce uveden. Od roku 1991 je uváděn opět celkový počet domů (obydlených i neobydlených). V lexikonu ze sčítání za rok 1921 byl v údajích za místní části (tj. za ty, které v tomto roce neměly statut obce ani osady) uveden pod čarou pouze počet domů, proto může být u některých jednotek (které se mezitím staly částí obce) v tomto roce uveden pouze počet domů.

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Prackovice nad Labem - 125 132 138 142 159 160 173 169 151 153 153 167 172

Domovní a bytový fond k roku 2001 (dle ČSÚ):

V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti je dobrý, objektů výroby převážně nedostatečný. V sídle převažuje obytná zástavba, která je v případě rodinného bydlení je 1-2 podlažní (NP).

c.3) Ekonomická základna

Sociálně ekonomická situace V obci nejsou zastoupeny významné průmyslové podniky a výrobní sektor je zastoupen především živnostmi (viz. dále). Značná část práceschopného obyvatelstva vyjíždí za prací do nedaleké průmyslové oblasti. Zhroucení systému státní zemědělské velkovýroby a probíhající transformace zemědělství se v této oblasti neprojevila tak drasticky jako v jiných oblastech. Je to ovlivněno tím, že v rostlinné a živočišné výrobě nedošlo k takovým změnám jako jinde. Území obce má z hlediska vývoje nezaměstnanosti specifické postavení dané tím, že se nachází v blízkosti okresního města a průmyslového centra Lovosice s nově vznikajícími pracovními příležitostmi. Vazby na tato centra zaměstnanosti odráží i vývoj zaměstnanosti v obci. Výsledkem těchto vazeb je skutečnost, že vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslových centrech v posledních letech je zde podprůměrná míra nezaměstnanosti vzhledem k situaci v Ústeckém kraji a není zde tak tíživá sociální situace jakou lze pozorovat v nedalekém okolí. V důsledku transformace naší ekonomiky (redukce průmyslové i zemědělské výroby) se někteří obyvatelé začali věnovat samostatné podnikatelské činnosti (OSVČ). V obci je mezi obyvateli určitá významná část registrována jako osoby, které buď samostatně podnikají nebo podnikatelské aktivity rozvíjejí jako vedlejší činnost. Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Lovosice, Ústí nad Labem, Litoměřice), v samotné obci je zaměstnáno cca 28 osob - převládají pracovní příležitosti v zemědělství, službách, živnostech - převážně řemesla (denně vyjíždí mimo obec 157 ekonomicky aktivních obyvatel). Celkově je v obci evidováno 95 podnikatelských subjektů. Podle převažující činnosti podniká 40 podnikatelů v obchodě, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, 12 v ostatních obchodních službách, 16 ve stavebnictví, 7 v průmyslu, 9 v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách, 4 v dopravě a spojích a 5 ve veřejné správě, školství a zdravotnictví. Podle právních forem jsou na území obce evidovány 3 obchodní společnosti, 2 státní organizace, 80 živnostníků, 1 zemědělský podnikatel, 3 svobodná povolání. Ostatní právní formy tvoří 8 subjektů. Nezaměstnanost v obci je spíše pod průměrem okresu. V Prackovicích nad Labem z větších podniků působí firma Lupínek a to v oblastech: zemní a výkopové práce bourací práce, jeřábnické práce, autodoprava a úklidové práce pomocí mechanizace (koordinační výkres - odkaz č. 18).

4 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva - statistické údaje (2001):

Územním plánem jsou respektovány stávající výrobní a hospodářské areály: - zemědělský areál - stáje pro chov dobytka v Litochovicích nad Labem (součást ploch výroby a skladování - koordinační výkres - odkaz č. 19) a - areál firmy Lupínek v Prackovicích nad Labem (součást ploch smíšených obytných - komerčních). V obci je možno rozvíjet služby a podnikatelskou činnost v souladu s regulativy funkčního využití.

c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP)

ad a) Vymezení zastavěného území Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s výjimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků). Do zastavěného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastavěného území (s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek.

Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území počet ZÚ popis Litochovice nad Labem 4 - Litochovice nad Labem, - samota u dráhy - st. pozemek č. 56 (objekt k bydlení č.p. 52), - samota u dráhy - st. pozemek č. 29/2 (objekt k bydlení č.p. 42), - samota u Labe - st. pozemek č. 84 (objekt občanské vybavenosti č.p. 79), Prackovice nad Labem 8 - Prackovice nad Labem propojené s Litochovicemi nad Labem (viz. výše), - chatová osada na severozápadním okraji k.ú. Prackovice nad Labem, - chatová osada na západně od Prackovic nad Labem, - samota u dráhy - st. pozemek č. 98 (objekt k bydlení č.p. 99), - samota u dráhy - st. pozemek č. 75/4 (objekt k bydlení č.p. 79), - samota u Labe - st. pozemek č. 130 + související pozemky (objekt technické vybavenosti), - samota - st. pozemek č. 160 (č.e. 20) a č. 161 (zbořeniště) + související pozemky, - samota - st. pozemek č. 193 (zemědělské stavení bez č.p. , č.e.) + související pozemky, - samota - rozhledna u Radejčína.

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje (pozn.: v textu částečně použito pramenů místní kroniky a „Hodnocení krajinného rázu“ - Kinský 2000 in Hendrych 2003 pro CHKO ČS)

Stručná historie obce Prackovice nad Labem Po staletí procházela komunikace mezi Lovosicemi a Ústím n.L. středem obce. Obchvat nynější silnice I/30 vedený po labském břehu byl postaven až v 60. letech 20. stol. Z dopravního hlediska měl mimořádný význam zdejší labský převoz, který býval původně brodem na spojnici Teplic s Litoměřicemi. Nejstarší záznamy uvádějí název vsi Bradčici, Brodčici a j. modifikace (donační listina Spytihněva II. kolegiátní kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích r. 1057). Koncem 12. stol. byla ves královským majetkem, v r. 1319 náležela teplickému klášteru, v l. 1352 a 1361 je uváděn zdejší kostel. V husitských válkách se Prackovic zmocnil Jakoubek z Vřesovic, pak náležela ves nějaký čas Bukovu. Vesnice, zpustošená ve třicetileté válce, se stala majetkem Nosticů a byla připojena k panství Velké Žernoseky, jehož součástí byla až do rozpadu feudalismu. Koncem 18. stol. měly Prackovice 61 domů, kolem r. 1830 zde žilo 344 obyvatel v 65 staveních, z toho 1 dům se 6 lidmi patřil k Lovosicím. Lidé se živili rybolovem, převoznictvím a vodní dopravou, na svazích pod Debusem a Kubačkou se dařilo ovoci, vínu i polním kulturám. V polovině 19. stol. oživila zdejší život železnice. Spektrum činností ve 20. stol. obohatila těžba kamene. Prackovice již v r. 1902 měly vodovod a kanalizaci, v r. 1913 byla zavedena elektřina. Škola zde byla zřízena již r. 1733; česká škola zde fungovala až od r. 1929 (v čp. 106). V r. 1912 koupila obec zdejší velkostatek a zčásti jej rozparcelovala místním zemědělcům. Koncem 18. stol. zamýšlel císař Josef II. postavit na Kubačce pevnost po vzoru saského Königsteinu, k realizaci však naštěstí nedošlo.

Stavební vývoj sídla Prackovice nad Labem Prackovice (Prasskowitz) - původní historické jádro sídla se nachází na křižovatce historických cest - spojnic ve směru Litochovice - Dolní Zálezly a směrem na Libochovany (k dřívějšímu brodu - později přívozu přes Labe). Centrálním lokačním útvarem je náves půdorysně ve tvaru protáhlého trojúhelníka orientovaná podélnou osou po spádnici směrem k levobřežní části Labe. Poblíž cesty ústící z návsi směrem k labskému přívozu byl vystavěn areál hřbitovního kostela sv. Matouše s farou, který dominuje zástavbě od východu (viz. obr. z dobové pohlednice). V izolované severní poloze panský statek dvorcového charakteru. Zástavbu na návsi vytvořily zemědělské usedlosti doplněné veřejnými stavbami. Charakter zástavby je jednotný díky pravidelnému půdorysnému uspořádání - jednotící charakter uličního prostoru vytváří zejména opakovaná pozice protáhlé hmoty domu k uliční linii. Zástavba je

5 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) převážně jedno-dvoupodlažní s podkrovím. Zástavba na západní - rozšířené části návsi má po přestavbě z přelomu 19. a 20. století až městský charakter. Do historického jádra spadá i převážně drobná jednopodlažní domkářská zástavba situovaná západním směrem od návesního prostoru. V náročných terénních podmínkách vzniklo prostorově nepravidelné uspořádání staveb - stavení převážně na minimálních pozemcích. Domky jsou po vrstevnici odděleny opěrnými zídkami, v nahuštěné struktuře zástavby vzniklo několik zajímavých pěších propojení - uliček, které místu dodávají specifický až romantický ráz. Postupně se obec rozvíjela podél cesty severojižním směrem, bylo postaveno několik vilek, další zástavbu vytváří rekreační a zahradní domky v zahradách. Východně od dopravní spojnice Prackovice - Litochovice tak došlo k propojení zastavěného území obou sídelních útvarů. Původní lokace byla koncem 19. století narušena výstavbou železnice a nové dopravní spojnice Lovosice - Ústí nad Labem (hlavní průjezdná komunikace Lovosice - Ústí n.L. byla v 60. letech 20. stol. přeložena na labský břeh mimo zástavbu). Bylo tak přerušeno přímé prostorové napojení na břehovou linii Labe. Těleso dráhy (elektrifikované dvoukolejné železniční trati I. koridoru) se však stalo, podobně jako v Prackovicích nad Labem, významným protipovodňovým opatřením. Několik domů se však ocitlo v pruhu mezi tratí a silnicí I/ 30.

dobová pohlednice - Prackovice nad Labem

Indikační skica 1843 - výřez

Stručná historie obce Litochovice nad Labem - K r. 1057 jsou Litochovice zmiňovány v listině Spytihněva II. jako nadace svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích. V r. 1275 náležely chotěšovskému klášteru. V 16. stol. se jejich vlastníky stali páni z Gersdorfu a v r. 1588 je koupil Bohuslav Kaplíř ze Sulevic. V 17. stol. se na 200 let staly součástí lovosického panství. Třicetiletá válka znamenala pro ves zkázu. V r. 1780 měly Litochovice 34 stavení, v r. 1830 byl počet domů stejný se 180 obyv. Byly zde 2 hostince, z toho jeden patřil do Soběchleb. Obyvatelstvo se tradičně živilo polařením, sadařstvím (rané třešně) a vinařstvím, obživu poskytovala také řeka (rybolov, plavba). Školou a farou patřila ves do Prackovic. Ve 2. pol. 19. stol. se sídlo vyvinulo v malé letovisko, m.j. i díky železnici. Později tu byla zřízena i zastávka parníků. Ve 20. stol. se v okolí obce těžila rula a křemenný porfyr (Česká brána). V 80. letech byl zřízen malý dobývací prostor Litochovice v úbočí Kubačky (stavební kámen), který nasedá na dřívější DP Dobkovičky.

Stavební vývoj sídla Litochovice nad Labem Litochovice (něm. Litochowitz, Lichtowitz) - původní historické jádro sídla se nachází na křižovatce historických cest - spojnic ve směru Malé Žernoseky - Prackovice a směrem na Chotiměř. V místě křížení vyměřena rozšířená návesní ulicovka se studnou a kapličkou sv. Jana Nepomuckého, v západní poloze zemědělské usedlosti se stodolami v zadních traktech (např. dnes památkově chráněný areál usedlosti čp. 9) a doplňující venkovská domkářská zástavba. Charakter zástavby je jednotný díky pravidelnému půdorysnému uspořádání - jednotící charakter uličního prostoru vytváří zejména opakovaná pozice protáhlé hmoty domu k uliční linii - štítová orientace. Zástavba je převážně jednopodlažní s podkrovím. Ve dvoře čp. 26 je hrázděný špýchárek. Postupně se obec rozvíjela podél cesty na Chotiměř - zástavbu převážně z období I. republiky tvoří vilky v zahradách a podél cesty směrem na Prackovice. V okrajové západní poloze sídla (nad obcí) byl postaven kravín.

6 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Původní lokace byla koncem 19. století narušena výstavbou železnice a nové dopravní spojnice Lovosice - Ústí nad Labem (hlavní průjezdná komunikace Lovosice - Ústí n.L. byla v 60. letech 20. stol. přeložena na labský břeh mimo zástavbu). Bylo tak přerušeno přímé prostorové napojení na břehovou linii Labe. Těleso dráhy (elektrifikované dvoukolejné železniční trati I. koridoru) se však stalo, podobně jako v Prackovicích nad Labem, významným protipovodňovým opatřením. V pruhu mezi tratí a silnicí I/ 30 zůstal původně Edrův restaurant (dnes motorest) při silnici Lovosice - Ústí n.L. Jedná se romantizující patrovou stavbu se dvěma bočními křídly a s přístavbou sociálního zařízení. Bohaté členění a zdobnost fasád při opravách průčelní fasády zachovány.

Indikační skica 1843 - výřez

Archeologické nálezy: Do řešeného území zasahují archeologické zóny I. stupně: - 02-41-21/2 Prackovice, intravilán obce - 02-41-21/3 Prackovice, štěrkovna u nádraží - 02-41-21/4 Prackovice, pole nad křížkem - 02-41-21/5 Prackovice, vrch Debus - 02-41-21/6 Prackovice, pod Výsluním - 02-43-01/10 Litochovice, dům p. Hausmanna, p.Kolby - 02-43-01/9 Litochovice, pole pod Dobrým Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Výskyt archeologických nálezů nelze vyloučit v rámci územním plánem všech navržených ploch a to zejména v Prackovicích nad Labem.

Kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky: P r a c k o v i c e nad Labem číslo rejstříku 2235 areál kostela sv. Matouše 2235/1 kostel sv. Matouše 2235/2 ohradní zeď Kostel sv. Matouše - pův. gotický, postavený před r. 1361, přestavěný pozdně barokně kolem r. 1800. Jednolodní, obdélný, s polygonálním presbytářem, s obdél. patrovým přístavkem po s. straně a s hranolovitou věží před z. průčelím. Boční stěny členěny polokruhově zakončenými okny, presbytář a j. strana lodi mají got. opěráky. Věž má spárované přízemí a patro, v posledním patře má polokruhem zakončená okna. Kolem kostela hřbitov s hroutící se ohradní zdí. Projev jehličnatými exoty, přesahujícími ohradní zeď, u vstupu mohutná lípa 380 cm / 15 m. Kostel byl farním již v r. 1384. Ale podle faráře Černého byl farním již v r. 1329 a zdejší farář měl právo již v letech 1361-85 jmenovat kuráta pro kostely v Libochovanech a v Čížkovicích. Zasvěcení kostela sv. Matoušovi, patronu celníků, je důkazem existence brodu přes Labe v těchto místech. Znaky v kostele patří pánům Strojetickým z Kouče, kteří drželi Dobkovičky. V 16. stol. byl kostel renovován a byl po určitou dobu luteránský. V 1. čtvrtině 16. stol. zde byl pastorem Georg (Jiří) Kernisius, který v lednu 1632 zemřel v Pirně. Jeho působení bylo spojeno se začátkem poněmčování obce. Po násilné rekatolizaci, v době nedostatku kněží, byl kostel připojen k Lovosicím. Zvláštní administrátor zde byl od r. 1724, samostatný farář až od r. 1802. Existoval zde dlouholetý spor kostela o přívoz, na který měl kostel odnepaměti právo. Tento spor vyhrál v r. 1897. Přívoz se však trvale nevyplácel a byl prodán v r. 1922. Faru dala vystavět patronka kostela Marie Antonie hraběnka Taroucová v r. 1910. V r. 1916 byl zrekvírován největší zvon kostela. V r. 1921 se stal patronem kostela továrník Schicht z Ústí n.L., který koupil Velké Žernoseky a Libochovany.

L i t o c h o v i c e nad Labem číslo rejstříku 2153 kaple sv. Jana Nepomuckého (se zvoničkou - byla postavena r. 1792 a znovu opravena r. 1857) Pozdně barokní, obdélná se zaoblenými rohy. Na průčelí pilastry, obdél. vstup, nika se sochou sv. Jana Nepomuckého a štít s volutovými křídly, trojúhelník. nástavcem a štukovou páskovou výzdobou. 2154 areál usedlosti čp.9 2154/1 dům usedlosti čp.9 2154/2 brána s brankou

Architektonicky významné stavby, objekty drobné architektury - Výklenková kaplička - při cestě ve strání SZ od Litochovic Od hřbitova v sz. části sídla (minimální projev v krajině) lze po polní cestě asi po 250 m dospět na rozcestí při okraji rozlehlých sadů, kde stojí výklenková kaplička s předními nárožími zaoblenými (závěr plochý se zkosenými nárožími), střecha s pálenou krytinou vyvrcholená křížkem, štuková výzdoba pilastrů a nad půlkruhovým zakončením výklenku. Uvnitř umístěna kamenná polychromovaná socha P. Marie s Jezulátkem (zurážené končetiny, Jezulátko bez hlavy) na vysokém kamenném podstavci s římsou a zdobenou hlavicí. Na podstavci reliéfy P. Marie na oblaku, sv. Jana

7 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Nepomuckého a Dobrého pastýře. Dole text: "Anno 1780 den 14. Junnii hat Johanes Michel, Schencker in Lichtowitz zu ehren der Mutter Gottes die Statue las- sen setzen". - Litý křížek - při cestě do Prackovic (Prackovice - Litochovice), za koncem souvislé zástavby u oplocení zahrad litý křížek s Kristem na vysokém empírovém kamenném podstavci s římsou, zdobnou hlavicí, s reliéfní výzdobou a s letopočtem 1830. - Kamenný kříž - asi 300 m za okrajem zastavěného území obce při odbočce do prackovických lomů je pod pyramidálním topolem nabílený kamenný kříž s připevněným menším kovovým křížkem s Kristem na vysokém kamenném podstavci s římsou, obklopený kamennými sloupky s plaňkovým oplocením. - - Kamenný sloup při cestě k Labi v Litochovicích: Mezi tratí a zadním traktem budovy motorestu stojí sloup bez sochy světce, pův. zde byla socha sv. Antonína Paduánského z 1. pol. 18. stol., která však do r. 1864 stála u Labe a sem byla přemístěna. Na straně k silnici je znak Nosticů a na podstavci byl německý text: "Na paměť podivuhodné záchrany postaveno Františkem Antonínem, říšským hrabětem z Nosticů r. 1750". Vypravuje se, že kůň s hrabětem se při nástupu na převozní prám splašil a skočil i s jezdcem do Labe. Hrabě se pak zachytil větve a zachránil se.

Významné úpravy veřejných prostranství v minulosti Charakter návsi a okolní zástavby prozrazuje jisté ambice, které mělo toto sídlo v souvislosti s oživením dopravy a turistického provozu koncem 19. a zač. 20. stol. - V Litochovicích i Prackovicích na se úpravách veřejného prostranství za období I. republiky zřejmě podílel významný teplický architekt Max Loos von Losimfeldt: z jeho prací je možno jmenovat: - úpravu kašny na návsi v Litochovicích (dle slov pamětníků dnes zavezená), - částečně dochovaný pomník padlých legionářů v Litochovicích, tvořený asi 2 m dlouhým odlučným sloupem z místního kamene, postaveným svisle na kamenném podstavci nad schodištěm s postranními křídly z tesaných bloků z červeného kamene (dozděno čedičem)) , - úprava parteru před budovou Obecního úřadu v Prackovicích s kamennou lavicí při západní frontě návsi. - Válečný pomník v Prackovicích nad Labem byl vystaven v r. 1925 Götzlem z Litoměřic.

Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot Územním plánem je vymezeno historické jádro obou sídelních útvarů - Prackovice nad Labem, Litochovice nad Labem. V této urbanisticky jednotné a cenné části sídelních útvarů je nutno při veškerých stavebních činnostech zejména respektovat stávající uliční čáry, měřítko i charakter převažující zástavby. Zároveň je nutno při úpravách parteru chránit, zvelebovat či obnovovat dosud památkově nechráněné objekty drobné architektury (např. pomníky, Boží muka, křížky, sochy, umělecká díla atp.). Obec zvažuje výstavbu naučné stezky - tato by mohla podél Labe kopírovat trasu navrhované cyklotrasy a v zastavěném území obou sídel mj. ozřejmovat dochované kulturní hodnoty popsané výše. Zároveň je žádoucí obnova a postupná renovace kulturního bohatství spojená s úpravami veřejných prostranství, veřejné zeleně apod.

ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území

Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické a hydrogeologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny.

Klimatické podmínky - České středohoří spadá do mírně teplé oblasti (MT), v řešeném území je zastoupen klimatický okrsek suchý s mírnou zimou; okolí Milešovky spadá do klimatického okrsku mírně vlhkého, vrchovinného. Průměrné teploty se pohybují mezi 9° C (Ústí nad Labem) a 5,1° C (vrchol Milešovky), Litoměřice 8,5° C. Průměrné lednové teploty se na většině míst pohybují mezi - 1 až - 2° C. Širší okolí podhůří Krušných hor a jižního okraje Českého středohoří patří k oblastem s nižšími úhrny atmosférických srážek. Průměrné roční srážkové úhrny se pohybují mezi 500-550 mm (srovnatelná stanice ČHMÚ Milešovka /835 m n.m. má roční srážkový úhrn 560 mm, stanice Lovosice /158 m n.m. má roční srážkový úhrn 494 mm. V údolích se projevuje expoziční klima a teplotní inverze.

Geomorfologické podmínky - řešené území spadá do Podkrušnohorské oblasti, celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Kostomlatské středohoří. Kostomlatské středohoří - plochá strukturní hornatina kerného typu v místech maximálního zdvihu neovulkanické hrástě, budovaná převážně čedičovými, méně znělcovými horninami a svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci s mohutnými kuželovitými a kupovitými suky vypreparovaných podpovrchových sopečných těles. Místy se uplatňuje mírně až středně ukloněný zarovnaný povrch na křídových sedimentech. V řešeném území proráží Labe dílčí hrásť krystalinického podkladu (krystalinikum České brány). Na vulkanitech vznikly četné mrazové sruby, izolované skály, balvanové sutì a další jevy. Nejv. vrchol: Milešovka 837 m; nejvýznamnější vrcholy v řešeném území a v jeho okolí: Srna 394,6 m, Kubačka 542 m, Výsluní 364,8 m. Polohou se obec nachází na jednom z klíčových vstupních míst do oblasti chráněné krajinné oblasti "Českého Středohoří". Jižní okraj území obce zasahuje na levém břehu údolí řeky Labe do přírodního a současně i geopolitického útvaru nazvaného "Porta Bohemica" (brána Čech) / Litochovických skal. Území je svažité a členité, je rozloženo na úbočí vrchů Kubačky, Debuse a Výsluní, rozčleněno je sítí drobných vodotečí a sezonně zvodnělých příkopů roklinového charakteru. Celé území je ukloněno směrem k Labi. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 144 – 542 m. Nejnižší kótou je místo, kde Labe opouští řešené území, nejvyšší pak vrchol Kubačky. Obec leží na levém břehu řeky Labe, při státní silnici z Lovosic do Ústí nad Labem, na jižním úpatí Debuse. Údolí na západ je uzavřeno Kubačkou a Srnou nad Dobkovičkami, na východ je otevřena do roviny libochovanské. Průměrná nadmořská výška v obci činí cca 170 m n.m.

Geologické podmínky - reliéf řešeného území je jednak výsledkem sopečné činnosti, probíhající ve dvou fázích, jednak paralelně a následně probíhajících jevů denudačních a sedimentačních. Starohorní a prvohorní horniny vystupují v řešeném území na povrch na několika málo místech. Poměrně plošně rozsáhlé je krystalinikum Brány Čech. V třetihorách, v období miocénu dochází k nejvyššímu stupni destrukce vulkanických forem; vznikají ostré povrchové tvary neovulkanických těles vyzdvižené nad okolní území. Západní část území je tvořena morfologicky vystupujícím rozsáhlým hřbetem čedičových hornin – vrcholy Kubačky a Debuse. Celý vulkanický komplex má poměrně složitou stavbu, místy s intenzivní autometamorfní přeměnou hornin. Jde patrně o část složeného čedičového výlevu. Báze čedičového tělesa nasedá na coniacké slínovce a jílovce. Geologická stavba a geomorfologické poměry v širším území vytvářejí podmínky pro vznik různých typů svahových pohybů. Subhorizontální polohy terciérních vulkanitů, tvořených leucitickými a nefelinickými bazanity v nadloží svrchnokřídových vápnitých slínovců a jílovců jsou náchylné k celé škále svahových pohybů od sesuvů až k řícení skalních bloků, které pak svou vahou mohou aktivovat další pohyby. K významným prvkům krajiny řešeného území (a celých severních Čech) patří Labe. V různých výškách se v údolí Labe zachovaly říční uloženiny z různých období starších čtvrtohor. Během čtvrtohor zde prohloubil tok Labe své údolí asi o 100 m. V chladných obdobích čtvrtohor probíhalo intenzivní mrazové zvětrávání, docházelo k rozpadu skalních útvarů na kamenitou a blokovou suť.

8 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Pedologické poměry – geologická stavba řešeného území je mimořádně pestrá a tomuto odpovídá i pestrost pedologická. V severní části území převládá asociace hnědých půd lesních přírodních a hnědých půd zemědělsky zkulturněných horských oblastí; na slínech a slínových jílech se vyvinuly půdy patřící do asociace smolivek přírodních a zemědělsky zkulturněných. Z půdních typů jsou zde zastoupeny: hnědá půda na úpatí Kubačky; rendziny v okolí Chloumku a severozápadně od Litochovic nad Labem; hnědozemě a černozemě vč. oglejených severozápadně a severně Prackovic. Výrazně jsou zastoupeny i různé druhy rankerů na skalách a na exponovaných polohách. Okrajově se vyskytují půdy arenické na zbytcích říčních teras. Popis hlavní půdní jednotky (HPJ) - druhé a třetí místo kódu bonitovací půdně ekologické jednotky (BPEJ): - HPJ 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti, náchylné k erozi (BPEJ 1.08.50) - HPJ 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší (BPEJ 1.10.10) - HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené (BPEJ 1.19.14, 1.19.41, 1.19.51) - HPJ 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené (BPEJ 1.20.11, 1.20.14, 1.20.44) - HPJ 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším (BPEJ 1.22.13) - HPJ 28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké (BPEJ 4.28.14, 4.28.44) - HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách (BPEJ 1.37.16, 1.37.56) - HPJ 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry (BPEJ 1.41.77, 1.41.78, 1.41.99) - HPJ 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení (BPEJ 4.61.68)

Většina pozemků na svazích je náchylná k vodní erozi. Je to způsobeno zejména geologickou stavbou a geomorfologickými poměry v území. Vodní eroze je způsobena destrukční činností deště a povrchového odtoku a následným transportem půdních částic. Intenzita vodní eroze je závislá na charakteru srážek a povrchového odtoku, půdních poměrech, morfologii území (především na sklonu a nepřerušené délce svahu), vegetačních poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Stupně ohroženosti byly rozděleny do šesti kategorií. Půdy v řešeném území spadají do kategorie 4-6, tj. půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější. Část pozemků severně obce Prackovic byla v minulosti odvodněna systematickou drenáží, rovněž byly regulovány některé svodnice. V současné době je navržena druhá revize zranitelných oblastí. Katastrální území Litochovice nad Labem i Prackovice nad Labem jsou zařazeny do seznamů nových zranitelných oblastí. Ty by měly být vyhlášeny současně s 3. akčním programem v novele nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; platnost se předpokládá od roku 2012. Ve zranitelných oblastech Vláda svým nařízením upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

Hydrologické podmínky Labe (ČHP 1-01-01-001) - tok I. řádu, délka 1 154 km, povodí 144 055 km2; významný vodní tok Labe je hlavním vodním tokem oblasti a jeho osa tvoří hranici obce Prackovice. Jeho průlomové údolí začíná v České bráně u Velkých Žernosek. Vodní tok je ve správě Povodí Labe s.p.

Pro měřený profil v Litoměřicích byly nově přepočítány N-leté průtoky (zdroj ČHMÚ Praha, 2004): 3 N-leté průtoky QN (m /s) v profilu pod soutokem s Ohří: QN 1 2 5 10 20 50 100 m3/s 1230 1640 2210 2670 3140 3780 4290

3 3 Průměrný dlouhodobý roční průtok Qa (m /s) : pod soutokem s Ohří Qa = 292,1 m /s Řeka Labe je na základě zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vodní cestou dopravně významnou, mezinárodního významu označená jako E20 ve smyslu Sdělení č. 163/1999 Sb., MZV ČR o sjednání Evropské dohody o hlavních vnitrozemských cestách mezinárodního významu (AGN) klasifikační třídy Va. Pro Labe vymezeno záplavové území (Q100, aktivní zóna). Blíže viz. kap. „Protipovodňová ochrana“.

Území je ve směru západ - východ rozčleněno sítí drobných vodních toků a sezonně zvodnělých příkopů roklinového charakteru. Litochovicemi protéká Litochovický potok. Jedná se o občasnou vodoteč pramenící v lukách severovýchodně pod Dobkovičkami. Od obce Dobkovičky protéká potok plochami zemědělské půdy k silnici do Litochovic. V polní trati je tok nově regulován v souvislosti s výstavbou dálnice D8. Tok se v trase, která sleduje silnici, zařezává hlouběji do terénu a má bystřinný charakter. V minulosti způsobovaly přívaly po vydatných srážkách velké škody. Jinak bývá toto koryto po většinu roku téměř suché. Dále přibližně 1 km severním směrem od Prackovic protéká ve směru přibližně západ - východ bezejmenný levostranný přítok Labe. Potok má malé povodí – 0,495 km2 a občasný charakter.

Hydrogeologické podmínky a ochranná pásma vodních zdrojů - území spadá do hydrogeologického rajónu 461 - křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh. Základním hydrogeologickým prostředím jsou zde horniny terciéru, uložené na křídových horninách březenského souvrství svrchního turonu až coniaku, zastoupených slínovci až vápnitými jílovci březenského souvrství. Terciérní horniny představují čedičové výlevy. Jedná se o horniny s puklinovou propustností. Za relativně dobře propustné partie lze považovat svrchní zvětralou a rozpukanou část horninového profilu, do hloubek několika desítek metrů. Pro proudění podzemní vody v nižších partiích jsou pak dominantní výraznější poruchové linie. Je pravděpodobné, že podzemní vody, hromadící se na bázi terciéru nebo v podložních horninách křídy, jsou odvodňovány směrem k východu, k řece Labi. Vlivem svahových pohybů, aktivních sesuvů i vlivem zvýšené srážkové činnosti a antropogenní činnosti se v území stále častěji objevují nové vrstevné prameny či suťové prameny, ty pak přispívají k ohrožení území vodní erozí. Jímací zařízení a ochranná pásma vodních zdrojů: - OP Prackovice: jímací území se nachází u obce Prackovice nad Labem. Vydatnost: 0,8 l/s. Rozhodnutí: č.j.231.2/9232/00 ŽP ze dne 22.11.2000. Povolení odběru vody pro objekt Prackovice - zářezy bylo vydáno pro SČ VAK Teplice. Bylo stanoveno OP 1. a 2. stupně. Objekt slouží pro zásobování Prackovic a Litochovic. V případě dobudování dálnice bude řešena možná náhrada tohoto zdroje vody.

9 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

- OP Litochovice - zářezy: Pásmo leží na jz. okraji Litochovic nad Labem. Jímacím objektem je sběrná jímka se zářezy. Vydatnost: 0,4 l/s. Rozhodnutí: č.j.231.2/9233/00 ŽP ze dne 22.11.2000. Povolení odběru vody pro objekt Litochovice nad Labem - zářezy bylo vydáno pro SČ VAK Teplice. Bylo stanoveno OP 1. a 2. stupně. - OP Litochovice: ochranné pásmo se rozkládá severozápadně od Litochovic nad Labem. Jímacím objektem je sběrná jímka se zářezy. Vydatnost: 0,6-1,2 l/s. Rozhodnutí č.j.1653/2615/89 ze dne 4.4.1991. Povolení odběru vody pro objekt Litochovice nad Labem bylo vydáno pro SČ VAK Teplice. Bylo stanoveno OP 1. a 2. stupně. V souvislosti s výstavbou dálnice D8 patrně zanikne jeden zdroj a jako náhradní řešení je navrhováno připojení obcí Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem na oblastní vodovod Žernoseky, které bude financováno investorem dálnice D8. Část řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída.

Fytogeografie a fytocenologie - řešené území spadá do Termofytika ve fytogeografickém okrese 4. Lounsko-labské středohoří, kde zabírá fytogeografický podokres 4b – Labské středohoří. Území spadá do 1.14 Milešovského bioregionu. Typická část bioregionu je tvořena izolovanými vulkanickými suky s teplomilnými doubravami (místy se šípákem) a s typicky vyvinutou stepí, vyšší části mají dubohabřiny, suťové lesy a vegetaci nexerotermního bezlesí na blokových sutích. V nejvyšších polohách jsou přítomny květnaté bučiny. Mezi kužely jsou menší kotlinové deprese s dubohabrovými háji. Biota náleží do 1. dubového až 4. bukového vegetačního stupně. Na pestrém a živném substrátu se vyvinula bohatá flóra a relativně bohatá, převážně teplomilná fauna. V bioregionu jsou vyváženě zastoupeny lesy (s velkým zastoupením přirozených dřevin), pole i travní porosty a křoviny. Dle geobotanické mapy (Mikyška et al. 1968) byly v řešeném území zastoupeny luhy a olšiny – v úzkém pásu podél Labe; dubohabrové háje střídavě se subxerofilními doubravami a acidofilními doubravami na svazích a plošinách; okrajově šípákové doubravy a skalní stepi; květnaté bučiny – lokálně rozšířená asociace ve vrcholové partii Kubačky a Debuse. V území byla zjištěna řada vzácných a ohrožených druhů rostlin obsažených v Červeném seznamu květeny České republiky. Kromě toho zde byly zjištěny další významné ruderální druhy, zejména vzácné teplomilné plevele. V území však postupem času dochází k velkým změnám (zrušení vinic, zrušení či opuštění sadů, zrušení extenzivní pastvy na svažitých pozemcích, degradace lokalit, zarůstání křovinami) a tím dochází i ke snižování biodiverzity území. Vzhledem k pestrosti flóry území je nutno přistupovat rozdílně při managementu lokalit ohrožených druhů. Ochrana diverzity genofondu oblasti se sestává z ochrany stanovišť (biotopů) a ekosystémů, ochrany jednotlivých druhů a ochrany genofondu druhů. To je zajištěno v rámci odstupňované ochrany (zonace) CHKO České středohoří. Vzhledem k charakteru CHKO ČS je pozornost věnována především druhům xerotermním.

Zoogeografické podmínky - pro faunu bezobratlých Českého středohoří jsou charakteristickými a velmi významnými živočichy především zástupci malakofauny, arachnofauny, někteří korýši a především zástupci třídy hmyzu. Charakteristický je i výskyt teplomilných druhů brouků a motýlů. Na svazích k jihu obrácených se hojně vyskytují otakárek fenyklový a otakárek ovocný, sarančata. Na svazích Výsluní (Dubický vrch) je registrována unikátní entomofauna. V posledních několika letech se začala výrazněji zlepšovat kvalita vody a její čistota v Labi. To se projevilo na rozšíření spektra druhového zastoupení všech vodních živočichů, především však ryb. Na celém toku jsou hojně zastoupeny plotice obecná, cejn velký, cejnek malý, okoun říční, bolen dravý, lín obecný, kapr obecný.... V řešeném území se vyskytují ropucha zelená, ropucha obecná, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková a užovka hladká. Okrajově se vyskytují dravci (krahujec obecný, jestřáb lesní, káně rousná) a sovy (běžnější - puštík obecný, kalous ušatý, sýček obecný). Hojné rozšíření má zatím ježek západní, rejsek obecný a rejsek malý, silné jsou populace krtka obecného. Vzácněji k zastižení jsou zajíc polní, veverka obecná, křeček polní, myška drobná. Místy hojné jsou kuna lesní, kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj a jezevec lesní, liška obecná. Hojně rozšířeni jsou srnec a mufloní zvěř.

Typologie krajiny - na základě členění vytvořeného v gesci MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je řešené území zahrnuto do krajinného celku KC CHKO České středohoří - Milešovské a Verneřické středohoří (5a) (Zdroj návrh ZÚR Ústeckého kraje):

Cílové charakteristiky: - krajina výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe – Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot, - krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, - krajina venkovská (rurální) se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik: - preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast), - ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity, - stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku, - zamezit otvírce nových lokality těžby nerostných surovin (zejména čediče, znělce, štěrkopísky), - individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních.

Správa CHKO ČS vypracovala pro vlastní potřebu rozdělení území na 44 krajinné celky s výhledem postupného dalšího propracovávání. Řešené území spadá do rozhraní pěti typických krajinných celků: 24. Stebensko, 27. Milešovsko, 36. Velemínsko, 39. Lovošsko, 40. Libochovansko. Největší část území zaujímá krajinný celek Libochovansko. Pro obce z tohoto dokumentu vyplývají následující regulativy: - Litochovice nad Labem - stavební aktivity nejsou žádoucí výše ve svazích labského údolí (částečná omezení vyplývají i z nestability svahů). V centru vsi uchovat přibližně stávající ráz. Volnější přístupy možné v s. části sídla (směr Prackovice). Kontrolovat "plíživou zahrádkářskou urbanizaci". - Prackovice nad Labem - respektovat půdorysnou dispozici centra vsi s návesním prostorem a s kostelem; ráz středu obce by měl zůstat zachován. V okrajových částech sídla možno přijmout i kvalitní netradiční řešení, pokud nevedou k vytváření výškových dominant. Vyloučeny plochostřeché objekty. Nerozšiřovat zahrádkářské aktivity ve svazích labského údolí; potenciál území je již překročen.

10 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Činnost správy bude zaměřena jednak na udržení a rozvoj přírodních hodnot a dále na rekonstrukci krajiny poškozené - necitlivým hospodařením ekologicky destabilizované. Pro dosažení těchto cílů budou aktivity správy směřovat do následujících oblastí zemědělské problematiky: - rozvoj ekologického zemědělství (snižování chemizace, nástup přírodě šetrných technologií), - pestrost zemědělských kultur v krajině, - protierozní opatření, - podpora udržení živočišné výroby v krajině, zejména chov ovcí a koz, - komplexní pozemkové úpravy (změna organizace ZPF, rozčlenění příliš velkých ploch orné půdy, - obnova cestní sítě, zabudování ÚSES), - rozvoj agroturistiky.

Ochrana přírody a krajiny ÚP Prackovice nad Labem vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky).

- Velkoplošná zvláště chráněná území

CHKO České středohoří byla vyhlášena Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky č.j. 6883/76 ze dne 19.3.1976. Předmětem ochrany je rozsáhlá oblast třetihorních vulkanitů zabírající území od Loun po Nový Bor a charakteristický ráz středohorské krajiny s mnoha stavbami lidové architektury a řadou kulturních památek. V oblasti se nachází řada maloplošně zvláště chráněných území. Pro CHKO České středohoří lze vytipovat následující základní hodnoty území: - jedinečný krajinný reliéf, neobyčejná pestrost horninového prostředí (na relativně malé ploše u nás zcela neobvyklá) - velká výšková členitost území při celkově nepříliš velké střední nadmořské výšce (vysoká reliéfová energie) - naprosto výjimečný srážkový gradient ve směru jihozápad - severovýchod (roční průměry srážek se na vzdálenosti 70 km zvyšují téměř na dvojnásobek ) - říční fenomény Labe a Milešovský p., zvláštnosti v síti jejich drobných přítoků (vysoké sklony, peřeje, vodopády, skalní soutěsky před zaústěním do hlavního toku ...) Území CHKO je podle zákona rozděleno na čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, kdy nejpřísnější ochraně podléhá I. zóna. Pro území oblastí jsou zpracovány Plány péče, které stanovují jak postupovat ve věcech ochrany přírody na uvedeném území. Řešené území je zahrnuto do II. - IV. zóny odstupňované ochrany: II. zóna – zahrnuje člověkem pozměněné ekosystémy, ale s uchovanou mozaikou přírodě blízkých lesních společenstev. Dále travní společenstva (louky a pastviny) s bohatou druhovou skladbou s výskytem ohrožených druhů rostlin, udržovaných vhodným managementem. Dále sem patří rozsáhlý soubor ekosystémů vázaných na určitý typ obhospodařování s významným výskytem ohrožených druhů organizmů. Organickou součástí jsou souvislá území s vysokou krajinářskou hodnotou a vyšším stupněm ekologické stability. Zahrnuje území s relativně vyrovnaným poměrem mezi přírodními objekty a lidskými díly, s relativně řídkým osídlením. Zastoupena jsou sídla převážně rekreačního charakteru, často s památkářskou hodnotou. Orná půda je zastoupena minimálně. Cílem je uchování přírodních a kulturních hodnot, postupné přibližování k přirozeným ekosystémům. Lidská činnost usměrňována tímto směrem. Způsob využívání (management) : uplatňují se převážně formy maloplošného podrostního způsobu hospodaření v lesích s maximálním využitím přirozené obnovy. Travní porosty jsou trvale tradičně obhospodařovány s cílem udržet jejich druhové bohatství. Uchování vodního režimu, zachování vhodné struktury porostů dřevin mimo les. U vodních ploch udržet příp. zlepšit kvalitu vody a udržet druhové bohatství příbřežních porostů i na ně vázaných živočichů. Udržet plošné zastoupení kultur a udržet charakter vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářející krajinný ráz. Nerozvíjet urbanizaci prostoru. Umísťování nových staveb je omezeno pouze na nezbytné účelové stavby pro lesní a zemědělské hospodaření. III. zóna - hodnoty krajiny jsou určovány kombinací přírodních a kulturních prvků. Území se sídly místního významu, významné jsou mimoprodukční funkce území vodohospodářské, rekreační a kulturní. Cílem je ochrana dochovaných přírodních prvků a uchování krajinného rázu, usměrňování lidské činnosti v tomto duchu. Dotvoření funkčního systému ekologické stability. Způsob využívání: Běžné obhospodařování lesů s uplatněním melioračních dřevin při horní hranici předepsaného zastoupení. Minimalizovat podíl geograficky nepůvodních dřevin, zejména druhů ohrožujících domácí genofond a druhů s invazním chováním. Běžné obhospodařování luk a pastvin při dodržení jejich plošného zastoupení. Údržba, příp. obnova rozptýlené zástavby, zejména udržení vhodného objemového a architektonického řešení staveb charakteristického pro daný region. Při umísťování účelových staveb důsledně chránit a vhodně dotvářet ráz krajiny. V územních plánech zajistit, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí. IV. zóna - člověkem zcela pozměněné ekosystémy a části krajiny, zejména souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků (s převahou orné půdy), větší dobývací prostory, průmyslové a reály a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu. Cílem je uchování krajinného rázu, vytvoření kostry systému ekologické stability. Způsob využívání - hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. Povolenou těžbou devastovaná území důsledně rekultivovat, minimalizovat příp. odstraňovat staré ekologické zátěže. V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby pro bydlení i výrobu, neohrožující prostředí. Podporovat vybudování protierozních opatření v rozsáhlých celcích orné půdy, obnovit minimální lokální systém ekologické stability.

- Maloplošná zvláště chráněná území se v řešeném území nevyskytují.

- Evropsky významné lokality V rámci projektu VaV/620/20/03 Ministerstva životního prostředí "Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR" jsou v území navrženy biotopové lokality, které dosud nebyly kolokviem vybrány do sítě NATURA 2000: V návrhu je EVL CZ0424128 Labské údolí (dosud nevyhlášeno) Jedná se o území od soutoku Labe s Ohří až po státní hranice, celková výměra 9044,7307 ha. V řešeném území se jedná pouze o vodní tok a přilehlé břehové porosty. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště a chráněné druhy (bobr evropský, žábníček vzplývavý, vydra říční, losos atlanstký).

- Speciální typ ochrany Převážná část řešeného území je zařazena do Mezinárodně významné části přírody – České středohoří a průlom Labe.

- Obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území jsou respektovány a chráněny tyto hodnoty obecné ochrany přírody a krajiny: . významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území - les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., vodní tok Labe a niva,

11 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

drobné vodní toky, vodní plochy a lesní porosty. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují. . hodnotné části území - vodní tok Labe a přilehlé břehové porosty s přírodními stanovišti a chráněnými druhy (bobr evropský, žábníček vzplývavý, vydra říční, losos atlantský); Porta Bohemica - kaňonovitý zářez Labe; Litochovické skály, Debus, Výsluní a část Kubačky - lesní porosty s uchovalou mozaikou přírodě blízkých lesních společenstev; travní společenstva (louky a pastviny), stepní lada na svazích s vyšším stupněm ekologické stability a s významným výskytem ohrožených druhů organismů; rozhledna u Radejčína; . přírodní biotopy, které se vyskytují ve fragmentech - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, vegetace skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo- Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, lesy sv. Tilio-Acerion na svazích a v roklích; údolní jasanovo - olšové luhy, luhy nížinných řek; . liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě.

Ochrana ovzduší: Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněž způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle Emisní bilance ČHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Tři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. (v Lovosicích) a Lafarge Cement a.s. (v Čížkovicích). Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (podle jednotlivých ukazatelů) na celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod ORP Lovosice (dle ÚAP): Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Významnější je problém suspendovaných prachových částic velikostní frakce PM10, které mají velký vliv na zdraví lidí. 24 hodinový imisní limit je překračován na 87,5 % území ORP. Pouze v obcích Chotiměř, Prackovice nad Labem, Velemín a Vlastislav nedochází k překračování limitu PM10. Další významnou škodlivinou je benzo(a)pyren, zde se však jedná pouze o lokální znečištění. Z více než 50 % dochází k překračování limitu v Lovosicích (83 %) a z více než 10 % na území obcí Čížkovice, Klapý, , , Lukavec, Malé Žernoseky, , . V obci Prackovice nad Labem je limit překračován z 10 %. Na území obce Prackovice nad Labem nejsou evidovány zvlášť velké, velké ani střední zdroje znečišťování. Obec je plynofikována, fosilní paliva jsou spalována ojediněle a to zejména v rekreačních objektech. Navržené lokality pro výstavbu (převaha bydlení) mají, vzhledem ke své funkci a rozsahu zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Při všech činnostech v obci musí být respektována a dodržována práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a souvisejících prováděcích předpisů, tj respektovat požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek.

Ochrana zdraví před účinky hluku a zápachu: Zdrojem hluku pro severní část Prackovic nad Labem je přes den permanentní těžba čediče společností EUROVIA Kamenolomy, a.s. - provozovna Libochovany (vrch Deblík) a to zejména vzhledem k poloze lomu přes otevřené labské údolí. Dalším významným zdrojem hluku pro oba sídelní útvary je automobilová doprava na silnici I. třídy. Přehled o intenzitách silničního provozu je uveden v části doprava. Výhledově nutno počítat s tím, že intenzity dopravy (zejména těžké nákladní dopravy) poklesnou a to v souvislosti s realizací dálničního úseku D8. V letech 1998 - 2001 proběhla téměř v celém traťovém úseku Lovosice - Ústí nad Labem modernizace včetně výstavby odhlučňovacích stěn, nových pryžových přejezdů a dalších úprav významně snižujících vliv hluku emitovaného z provozu této koridorové trati. Přesto je obytná zástavba v Prackovicích nad Labem a v Litochovicích nad Labem v místech přiléhajících ke koridorové trati ovlivněna hlukem emitovaným z dopravy. Plochy pro novou výstavbu jsou navrženy mimo dosah nepříznivých účinků hluku z dopravy (resp. budou dodrženy limity hluku dle § 30 zákona č.258/2000 Sb., a prováděcí vyhlášky). Tyto limity musí být dodrženy i při umisťování obytné výstavby v rámci stabilizovaných ploch. Hygienický problém by mohla případně vyvolat intenzifikace živočišné výroby (koncentrované chovy zvířat) ve stávajícím zemědělsky využívaném areálu v Litochovicích nad Labem, který bezprostředně navazuje na plochy smíšené obytné. Územním plánem je tento areál zařazen do ploch výroby a skladování, kde v rámci regulativů je umožněno umisťovat stavby a zařízení, kde negativní účinky a vlivy umisťovaných staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. V případě obnovy chovu zvířat nutno stanovit takovou kapacitu a způsob ustájení, aby pachová zóna nezasahovala okolní stavby pro bydlení.

Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území v přechodné až střední kategorii indexu geologického podloží. Přechodná kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována v rámci samotného sídelního útvaru Prackovice nad Labem, přechodná až střední v Litochovicích nad Labem. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění).

ad.c) Urbanistická koncepce - vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Při posouzení možnosti rozšíření zastavitelných ploch tak, aby byl naplněn § 55 stavebního zákona, se vycházelo z pohledu, který umožňuje zohlednit i odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení vyplývající z nechtěného soužití, a to pro vytvoření podmínek pro mladé rodiny mající zájem si postavit samostatné bydlení v obci. Oproti roku 1991 je možno v obci Prackovice nad Labem vysledovat cca 20 ti% nárůst trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladným saldem migrace (stěhování z měst na levnější venkov v kvalitním přírodním prostředí) - viz. též kapitola c.2) textové části odůvodnění. Je možno předpokládat pokračování tohoto trendu, územním plánem jsou nastaveny podmínky nárůstu na cca dalších 20 let - tedy o cca 150 obyvatel. Územní plán prověřil jednotlivé záměry právě s ohledem na požadavky konkrétních žadatelů na změny v území a s ohledem specifické místní podmínky. V souladu s regulativy bude možno využít prostorových rezerv v rámci těch zahrad v sídle, které jsou jednoduše napojitelné na dopravní i technickou infrastrukturu. V současnosti je situace taková, že zastavitelné plochy na severu sídla Prackovice nad Labem specifikované územním plánem stávajícím i nově vytvářeným, jsou de facto již rozprodány konkrétním zájemcům, zájem o nové stavební parcely však stále trvá. Obec nemá žádné možnosti jak přimět vlastníky vhodných zahrad (proluk) - potenciálních stavebních parcel, aby svůj majetek prodali těmto konkrétním zájemcům o výstavbu. Z toho důvodu se jako jediná možnost rozvoje jeví rozparcelovat část převážně obecního pole jižně od Prackovic nad Labem - lokalita Z5. Při vědomí faktu, že dojde k zásahu do rázovitosti krajiny - plocha je silně pohledově exponovaná, je dán pro tuto lokalitu požadavek na

12 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) zpracování územní studií (ÚS). Plocha je sice rozsáhlá, nicméně další podmínky v zadání ÚS budou specifikovány tak, aby byla navržena parcelace a struktura zástavby s ohledem na charakter lokality nacházející se na rozhraní mezi sídlem a krajinou tj. aby tvořila plynulý přechod zástavby do krajiny, aby do kontaktních poloh zástavba/volná krajina byly umístěny zahrady, sady či pozemky zeleně s rekreačním a místně protierozním využitím. Územním plánem je dále, ve smyslu požadavku soukromého vlastníka pozemků, navržena v návaznosti na Litochovice nad Labem lokalita Z8, která bude vzhledem k limitům (OP VVN, potenciální sesuv) v rámci ÚPD projednána. Opět je pro tuto lokalitu dána podmínka zpracování územní studie. Potřeba vymezení nových území vycházela z potřeb řešeného území, které si stanovilo za cíl vytvořil předpoklady pro zamezení odlivu mladých lidí z obce. Zvoleným způsobem nedojde k neúměrnému navýšení počtu obyvatel, neumožňuje se vytvářet plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatížení stávajícího občanského vybavení (včetně vybavení v okolních sídlech) nebo k nevhodným zásahům do dopravní a technické infrastruktury. Naopak všechny lokality rozvoje jsou v poloze jednoduše obsloužitelné inženýrskými sítěmi.

ad d.1) Doprava, komunikační systém území a dopravní vybavenost

Širší dopravní vztahy: Správní území obce Prackovice nad Labem, které se skládá ze dvou katastrálních území - Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem, leží zhruba na polovině cesty mezi krajským městem Ústí nad Labem a Lovosicemi. Jižně od Lovosic je dnes etapově ukončena trasa dálnice D8, se kterou se zde kříží silnice I/8 (Praha – Lovosice D8 – Teplice), silnice I/15 (Most – Lovosice D8 – Česká Lípa) a odpojuje se silnice I/30 vedoucí po levém břehu Labe do Ústí nad Labem. Železniční uzel Lovosice je křižovatkovou stanicí koridorové tratě č. 090 (Praha-) Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem – Děčín, kde se odpojují další tratě č. 087, 097, 113 a 114. Železniční dálková doprava je vedena ve stopě celostátní železniční tratě č. 090 jako I. a IV. tranzitní železniční koridor po levém labském břehu. Obě páteřní dopravní trasy – dálnice D8 a trať č. 090 jsou součástí hlavního mezinárodního silničního a železničního koridoru E55 procházejícího ze severu Evropy přes Berlin a Drážďany do Prahy, odkud koridor E55 pokračuje na jih do Českých Budějovic a Lince. Páteřní komunikační osou vlastní správního území obce je trasa silnice I/30, na kterou pak dále navazují silnice III. třídy, které zajišťují komunikační vazby území po levém břehu Labe a další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující komunikační propojení částí obce. Vlastním správním územím obce prochází tok Labe, který je dopravně významnou sledovanou a využívanou vodní cestou. Přestože současná přepravní výkonnost trasy není vysoká, je třeba labskou vodní cestu považovat za perspektivní přepravní trasu. Z regionálního hlediska je významným prvkem přístaviště pro sportovní a rekreační plavbu v Litochovicích nad Labem. Ve vlastním řešeném území se neuplatňují zájmy civilní letecké dopravy. Z hlediska širších dopravních vztahů se uplatňuje veřejné vnitrostátní letiště , které je využíváno pro potřeby sportovního létání, výcvikové účely a také pro nepravidelnou leteckou dopravu.

Železniční doprava: Řešeným správním územím obce prochází páteřní celostátní železniční trať č. 090 (Praha-) Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem – Děčín. Trať č. 090 je součástí mezinárodního železničního tahu a trasy I. a IV. tranzitního železničního koridoru, je dvoukolejná a provoz je elektrizován. V nedávné době na trati proběhly rekonstrukční práce v rámci modernizačních prací na koridorové trati. Pro potřeby osobní železniční dopravy slouží rekonstruovaná stanice Prackovice nad Labem s podchodem pro pěší a zastávka Litochovice nad Labem vybavená oboustrannými nástupišti s přístřešky. Těleso tratě a další zařízení pro železniční dopravu na trati č. 090 je třeba považovat územně za dlouhodobě stabilizované, případné rekonstrukční práce nepředstavují nové územní nároky. Při západní hranici správního území obce dále prochází železniční trať č. 097 Lovosice – Teplice v Čechách, která usnesením vlády ČR č. 766/95 byla vyčleněna do sítě regionálních drah. Trať od Lovosic stoupá po východním a severním úbočí Lovoše a dále pokračuje Opárenským údolím ve směru na sever k zastávce Oparno a na Úpořiny. Trať je třeba považovat územně za dlouhodobě stabilizovanou.

Silniční automobilová doprava: je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky rozhodující objemy přepravních vztahů správního území obce. Dálnice D8, v současné době ve správním území obce probíhá realizace stavby úseku „D8 – 0805 Lovosice - Řehlovice“, s předpokladem jejího dokončení v roce 2014. Severně od Lovosic trasa D8 vstupuje do obtížného terénu Českého středohoří a je vedena při západní hranici správního území v poloze probíhající zhruba paralelně s tělesem železniční tratě č. 097 Lovosice – Teplice v Čechách. Územní plán respektuje trasu dálnice D8 ve smyslu platné dokumentace vypracované ve společnosti Pragoprojekt Praha a.s., a to včetně realizace mimoúrovňové křižovatky Dobkovičky. Trasu dálnice D8 včetně navazujících staveb je třeba považovat územně za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice I/30 představuje páteřní komunikační osu regionálního charakteru procházející řešeným správním územím zhruba ve směru jih – sever, od dálniční křižovatky D8 a silnice I/15 v Lovosicích. Silnice I/30 je vedena v celém svém průběhu od Lovosic až do Ústí nad Labem v údolní poloze po levém břehu řeky. Trasa je vedena ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání, výhledově je sledována úprava pro šířkové uspořádání v návrhové kategorie S11,5/80. Trasu silnice I/30 je třeba považovat za dlouhodobě územně za stabilizovanou. Silnice III/24722 je vedena od křižovatky na průjezdním úseku silnice I/30 v Litochovicích nad Labem podjezdem pod hlavní železniční tratí č.090 v omezených parametrech s podjezdnou výškou 3,6 m a dále pokračuje ve stálém stoupání ve směru na západ do Chotiměře a Velemína. Silnice III/24728 je vedena od křižovatky na průjezdním úseku silnice III/24722 v Litochovicích nad Labem směrem na sever, zhruba paralelně s tělesem železniční tratě. Průjezdní úsek silnice III/24728 má páteřní sběrný charakter pro celé zastavěné území a jsou na něj dále připojeny místní a účelové komunikace. Trasa silnice III/24728 je zpět na trasu průjezdního úseku silnice I/30 připojena pod ostrým úhlem stykovou křižovatkou za úrovňovým přejezdem koridorové železniční tratě v severní části obce, přejezd je vybaven světelně signalizačním zařízením se závorami. Obě trasy silnic III. třídy, i přes místy skromné a obtížné trasové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované a v dlouhodobém horizontu je třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50 a MOK 8/50. Ve smyslu schváleného zadání je třeba, i přes jisté lokální problémy, považovat silniční trasy ve správním území obce za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na jejich případnou přestavbu či významnější stavební počiny v území.

Přehled o intenzitách silničního provozu: nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce je uvedena hodnota zatížení na silnici I/30 zjištěná v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2010. Hodnota zatížení je uvedena tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku.

13 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Intenzity automobilové dopravy Silnice Stanoviště Místo T O M S %T

I/30 4-2188 Prackovice nad Labem 3595 6307 22 9924 36,2

Z těchto údajů je patrný poměrně vysoký podíl vozidel těžké nákladní dopravy v dopravním proudu na silnici I/30, což je nepříznivé především z hlediska negativních dopadů na životní prostředí v obci. Tuto nepříznivou situaci bude řešit až zprovoznění nové trasy dálnice D8, která převezme rozhodující objemy tranzitní automobilové dopravy.

Síť místních a účelových komunikací: Výše uvedené průjezdní úseky silnic I. a III. třídy představují páteřní komunikační trasy řešeného správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možné konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v podstatě považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Návrh nového územního plánu zapracovává nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce. U rozsáhlejších rozvojové lokality se předpokládá vypracování územní studií, který v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality, jedná se o rozvojovou lokalitu Z5 a Z8. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků.

Trasy pěší a cyklistické dopravy: Místní část Litochovice nad Labem je možno považovat za jedno z nástupišť do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří, která je významná nejen svými krajinnými a přírodními hodnotami, ale rovněž svými historickými a kulturními hodnotami. Chráněná krajinná oblast Českého středohoří je charakteristická svými přírodními dominantami a nabízí řadu neopakovatelných přírodních scenérií v každém ročním období. Celé spádové území je protkáno poměrně hustou sítí pěších i cyklistických turisticky značených i neznačených tras. Tyto turistické pěší a cyklistické trasy jsou dle dostupných podkladů uvedeny v příslušných grafických přílohách. Od železniční zastávky Litochovice nad Labem vychází turisticky značená zelená trasa ve směru na jih vedená do centra Malých Žernosek, odkud dále stoupá Oparenským údolím ve směru na Oparno a Velemín. Druhou větví je žlutá trasa stoupající od železniční zastávky směrem na západ do Dobkoviček a ve směru na Kletečnou. Problematikou cykloturistické dopravy v širším regionu se zabývala studie „Koncepce rozvoje cykloturistiky v okrese Litoměřice“ vypracovaná Agenturou regionálního rozvoje Euroreginu Labe v termínu 02.03. Koncepce rozvoje cykloturistické dopravy je postavena na třech základních trasách procházejících regionem – Labská magistrála (dálková mezinárodní trasa č. 2), cyklistická magistrála MODO Most – Doksy a cyklistická trasa procházející Poohřím. Tento základní systém tras je doplňován dalšími trasami, které pak vytvářejí různé tematické okruhy jak krajinné tak námětové. Vlastním správním územím v současné době neprochází turisticky značená cyklotrasa. Páteřní cykloturistickou trasou dálkového významu je tzv. Labská magistrála, vedená pod označením hlavní trasy I. třídy č. 2 a je rovněž součástí evropského koridoru č. 7 celoevropské cyklistické sítě Euro Velo. Trasa je vedena od pramenů Labe, podél jeho toku až na německou hranici, odkud pokračuje dále do Drážďan a na sever Německa. Od Litoměřic je cyklotrasa vedena po pravém břehu Labe, vazba na území levého břehu v současné době je zajišťována lodním přívozem v sousedních Malých Žernosekách. Předkládaný návrh územního plánu, v souladu s již minulými záměry, navrhuje obnovení lodního přívozu v poloze Prackovice nad Labem – Libochovany, který bude zajišťovat jak místní vazby, tak i další vazby k páteřní cyklotrase č. 2. Předkládaný návrh územního plánu dále navrhuje úpravu a zřízení pěší a cyklistické stezky vedené ve směru po proudu po levém břehu řeky v úseku od podjezdu silnice I/30 v Litochovicích nad Labem až do prostoru obnoveného lodního přívozu v Prackovicích nad Labem. Pro zajištění dalších pěších a cyklistických vazeb na komunikační skelet správního území obce se navrhuje v tomto prostoru, s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, zřízení nového přechodu pro pěší přes silnici I/30 vybaveného SSZ. Další vazby na centrum a zastavěné území obce jsou vedeny buď s využitím stávajícího podchodu pod železniční tratí pod hřbitovem nebo s využitím stávající stezky podél silnice I/30 až ke stávajícímu podjezdu pod železniční tratí v prostoru jižně od železniční stanice Prackovice nad Labem.

Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha vlastního správního území obce prostředky hromadné dopravy ve vnějších vztazích k hlavním cílům dojížďky a širšímu spádovému území je v současné realizována pouze prostřednictvím železniční osobní dopravy. Železniční osobní doprava na trati č.090 v traťovém úseku Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem v pracovních dnech je realizována 21 párem spojů osobních vlaků. Pro potřeby osobní železniční dopravy slouží rekonstruovaná stanice Prackovice nad Labem s podchodem pro pěší a zastávka Litochovice nad Labem vybavená oboustrannými nástupišti s přístřešky.

Zájmy vodní dopravy: Celé správní území obce Prackovice nad Labem leží na levém břehu toku Labe. Ve smyslu zákona č. 114/95Sb., o vnitrozemské plavbě je tok Labe v daném úseku veden jako dopravně významná využívaná vodní cesta. Tento úsek řeky je situován mezi zdymadly s plavebními komorami Lovosice a Střekov a je kanalizován. Problematikou vodní dopravy na labské vodní cestě se v minulosti zabývala řada studijních prací. Poslední prací, která se problematikou podrobně zabývala je „Generální řešení splavnění Labe, Digitalizace úseku Střekov – Mělník“, vypracovaná pro potřeby Ředitelství vodních cest ČR v termínu 11.03. Ve smyslu této práce jsou v daném úseku navrhovány úpravy toku pro kategorii V.a, pro pohyb plavidel o maximálním rozměru 135x11,5 m, s ponorem 210 cm a podjezdnou výškou pod objekty minimálně 650 cm. Ve vlastním řešeném katastrálním území se úpravy vodní cesty nenavrhují, jsou respektovány stávající objekty a zařízení vodní cesty včetně přístaviště v Litochovicích nad Labem. V současné době přístaviště je ve správě Yacht Club Porta Bohemica a je u SPS vedeno pod evidenčním číslem 202 013. Jak bylo již výše uvedeno, předkládaný územní plán, v souladu s již minulými záměry, dále navrhuje obnovení lodního přívozu v poloze Prackovice nad Labem – Libochovany, který zajistí zlepšení vzájemných vazeb území ležících po obou březích Labe.

Zařízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů

14 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a příslušných ustanovení ČSN 73 6110. Čerpací stanice pohonných hmot a nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekých Lovosicích či v plné šíři v krajském městě Ústí nad Labem.

Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému. Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách ve vzdálenosti od osy: - dálnice D8 100 m - silnice I. třídy 50 m - silnice II. a III. třídy 15 m. Zákon č. 266/94 Sb., o drahách, pak stanovuje drážní ochranná pásma: - u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy.

ad d.2) Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury obce Prackovice nad Labem je graficky znázorněna ve třech grafických přílohách k textové části odůvodnění: 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE

Zájmové území obce Prackovice n.L. - Litochovice n.L. se nachází relativně blízko krajského města Ústí n.L. (cca 13 km) a města Litoměřice (cca 14 km) a prakticky velmi blízko města Lovosice (cca 5 km). Srovnatelný standard v technické obsluze svého území však zatím nedosahuje zejména proto, že zde chybí odpovídající řešení v mnoha sektorech technické obsluhy prostřednictvím vedení technického vybavení. V ne zcela dobrém stavu je systém dešťové oddílné kanalizace, a některé inženýrské sítě zde dříve či i aktuálně instalované nesou často stopy improvizace, málo koncepčního i málo důsledného řešení, nedostatečné údržby a obnovy (např. rozvodná síť veřejného vodovodu, elektrorozvodná síť NN atp.). Relativně nedávno zde došlo k plošné plynofikaci, k rozvoji místní telekomunikační sítě (trasy vedení již mají podobu podzemních kabelových tras). Stav tohoto zájmového území je dále v úseku své technické obsluhy značně heterogenní a vykazuje v případě starších zařízení znaky značného opotřebení či zanedbávané údržby. Vývoj i zde byl dříve jednostranně ovlivněn upřednostňováním obsluhy objektů zemědělské výroby před ostatními aktivitami v podmínkách málo kompaktní zástavby. Současný stav a rozsah zařízení technické obsluhy zájmového území je dnes takový, že při jistém poklesu intenzity a změny struktury využívání tohoto území, umožňuje přežití v období postupné nápravy podstatných nedostatků, zejména rekonstrukce a modernizace inženýrských sítí s tím, že prioritním úkolem se zde jeví, vedle již výše uváděného, uvést do celkově lepšího stavu veřejný prostor, tj. prostor místních komunikací a prostranství (nejen povrchů vozovky či chodníků, ale též zabezpečit odpovídající stav všeho, co se nachází pod i nad úrovní terénu). Výchozí podmínky řešitelnosti inženýrských sítí jsou zde, po zhodnocení výsledků jejich dosavadního vývoje, z technického a technicko-koordinačního hlediska podmíněně přijatelné právě z ekonomického hlediska. V takovýchto případech bývají značné obtíže při rozhodování o variantách řešení a prioritách (je nezbytné citlivěji vnímat základní podmínky řešení vyvolávající relativně vyšší měrné investiční i provozní náklady). Jde proto především o to, udržet i tuto stránku věci pod dostatečnou kontrolou a z koncepčních řešení pak preferovat takové, které současně koordinovaně řeší problémy s ohledem na dlouhodobé zajištění udržitelného vývoje zájmového území, s ohledem na širší územní vztahy a nabízí možnost rozdělit realizaci do etap při zachování analogických technických, ekonomických a ekologických parametrů. Specifickým rysem zájmového území je svým počtem relativně veliké zastoupení rekreačních objektů. Je žádoucí se pokusit o prognózu jejich vývoje v souvislosti s předpokladem jejich transformace na objekty trvalého bydlení a dále s přihlédnutím k dalšímu rozvoji turismu a rekreace v přírodě. Lze současně registrovat i jejich transformaci na rekreační objekty „s celkově vyšší úrovní“ (s většími nároky na technickou obsluhu). Z těchto důvodů je žádoucí rekreační objekty zbytečně nevylučovat z kompletní technické obsluhy, jakkoliv je to dnes označováno za problematické z ekonomického hlediska. Nikdo však zatím tuto problematiku dostatečně neanalyzoval a nepředložil srozumitelné a kontrolovatelné výsledky takového zkoumání. To pak nepomáhá při koncepčním územně plánovacím rozhodování. Není to však možné pravděpodobně ponechat jen živelnému vývoji vzhledem k potenciálním dopadům na životní prostředí a na fungování sídel tohoto typu. Ekonomické podmínky se však dnes ukazují natolik dominantní, že často (ne)přirozeně zatlačují rozsah a kvalitu řešených technických a dalších problémů do “minimalistické polohy“, která však v případě problematiky inženýrských sítí nemůže být bezvýhradně akceptována. Místní komunikace a veřejný prostor jsou zde většinou relativně rozměrné a umožnily “volně“ uložit většinu stávajících inženýrských sítí (stalo se tak však v mnoha místech improvizovaně a s prohřešky na ustanovení ČSN 73 6005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“). Jsou zde však i ulice, které, odhadem, nabízejí prostorově jen velice stísněné podmínky pro ukládání inženýrských sítí. Dále zde lze odhadem identifikovat i nekorektní trasování některých vedení inženýrských sítí (problém spočívá např. v tom, že docházelo a dochází zbytečně i k zásahu do soukromovlastnických práv privátních vlastníků pozemků). Geologické podmínky: základní strukturu tvoří komplex hornin české křídové tabule (včetně zastoupení hornin z vulkanické činnosti), tj. pískovce v podloží, v nadloží slínovce s pokryvnými kvartérními útvary v podobě svahových sedimentů (místy i větší mocnosti), dále v podobě sprašových pokryvů v nižších polohách a v údolí řeky Labe pak jsou štěrkopískové říční terasy. Povrchová vrstva zde byla značně ovlivněna antropogenní činností. Nepříznivě lze pak hodnotit výskyt relativně většího počtu ploch potenciálně či aktivně nestabilních v zájmovém území obou sídel, deponii lomu Prackovice, střední radonové riziko, odhadem plošně relativně komplikovaný režim proudění podzemních vod, značně sklonitý terén s rizikem erozních jevů a nátokem cizích odpadních vod z extravilánu do obou intravilánů atp. Struktura povrchové vrstvy: v jižních částech obou sídel jsou do hloubky cca 5 m jíly, v centrálních částech sídel pak lze zaznamenat výskyt skalního podloží i cca 2 m pod úrovní terénu, v ostatních částech sídel tvoří horní vrstvu do cca 5 m písčito-hlinité zeminy. Lze konstatovat, že jsou zde pro ukládání inž. sítí značně heterogenní podmínky, které lze celkově hodnotit jen jako méně příznivé. Z geologického hlediska jde tedy o území příslušející ke křídové tabulové plošině, vyzdvižené tektonickými pohyby nad okolí. Skalní podklad tvoří souvrství jílovců a pískovců. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde, silněji než jinde, ovlivněn režimem srážkové činnosti a funkcí přirozených a umělých odvodňovacích a recipientních prvků zájmového území. Propustnost hornin je zde průlinově- puklinová a oběh vody je ovlivněn tektonickými prvky.

Vodní hospodářství (viz. též grafická příloha č. 1) pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou rovněž obsahem kapitoly ad. e.5). Fungování přirozeného hydrologického cyklu je zde ovlivněno geologickými podmínkami, morfologií terénu a dále tím, že jde o krajinný celek s místy zalesněnou, dříve též intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s drobnými

15 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) vodotečemi. Do k.ú. sídla Prackovice n.L. zasahuje ochranné pásmo místního vodního zdroje, jímacího zářezu (využívaného pro veřejné zásobování vodou). Kromě problematiky vodovodu (zásobování vodou) a kanalizace (likvidace odpadních vod), která všude, tj. i zde figuruje prioritně, je zde vodohospodářská situace dána především okolností lokalizace zájmového území v relativně svažitém terénu, dále strukturou dílčích povodí, hydrogeologickou strukturou, hustotou a funkcí přirozené a umělé sítě vodotečí, strukturou přirozených i umělých recipientních prvků, stavem oddílné dešťové kanalizace, poměrem zastoupení ploch s nezpevněným a zpevněným povrchem atp. Důležitou vodotečí je zde Litochovický potok (pramení pod Dobkovičkami a má rozkolísaný režim průtoků), který ústí do řeky Labe. Tento potok na sebe ve výhledu též přebírá fukci odvodňovacího prvku příslušného úseku dálnice D8. Severně od Prackovic pramenní bezejmenný potok (s plochou povodí jen 0,496 km2; jde jen o občasnou vodoteč), který vtéká do malého, zatím ne zcela upraveného rybníka v intravilánu Prackovic, odkud pak byl nedávno převeden pod místní komunikací zatrubněným úsekem do rigolové dešťové oddílné kanalizace a jejím prostřednictvím pak do Labe. Okolnost, že se zájmové území nachází bezprostředně na levém břehu dostatečně vodného toku Labe přináší pro relativně malou spodní část Litochovic v prostoru mezi Labem a tělesem železničního koridoru riziko záplav. Oba intravilány, Litochovic i Prackovic, jsou jinak dostatečně chráněny proti povodňovám stavům řeky Labe adekvátně vyvýšeným tělesem železničního koridoru Praha-Ústí n.L. (za předpokladu včasného utěsnění propustků a dvou podjezdů, které spojují zájmové území s nábřežní silniční komunikací I/30 Lovosice- Ústí n.L. Co však s odpadními vodami produkovanými na zájmovém území za povodňových stavů, zadržovanou havarijními uzávěry na výústním potrubí Litochovického potoka, analogicky bezejmenného potoka, dešťové oddílné kanalizace, a na odtokovém potrubí z ČOV či zadržovanou hradícími prvky v případě propustků a podjezdů tělesa železničního koridoru? Ve všech těchto případech je tento problém řešitelný a obvykle řešen přečerpáváním těchto dočasně zadržovaných vod. Na tomto místě lze doporučit podrobné prověření situace (včetně prověření existence a stavu všech těchto havarijních uzávěrů či hradících prvků) ve vazbě na aktualizované povodňové plány a na případně i jinak změněné podmínky. Výsledkem pak je obvykle návrh souboru opatření, která je žádoucí operativně realizovat včetně odpovídajících úprav provozních a protipovodňových řádů. Výhoda blízké polohy u dostatečně vodného vodního toku je pak využitelná při řešení problematiky likvidace vyčištěných odpadních vod (to bylo i zřejmě zohledněno při posuzování vlivu nové splaškové oddílné kanalizace a nové ČOV na recipient). Urbanizace zájmového území se ve vztahu ke struktuře dílčích povodí vyvíjela tak, že převážná část území intravilánů obou sídel je dána plochou odvodňovanou do Litochovického potoka, další část do bezejmenného potoka a menší část přímo do řeky Labe (to pak i zapříčiňuje méně příznivé podmínky pro řešení odvádění a likvidaci splašků, protože vyvolává nezbytnost jejich přečerpávání). Litochovický potok byl upraven před několika lety (projekt úpravy 08/1994) z důvodu zajištění bezpečného převedení extrémních průtoků při výskytu mezních hydrologických situací přes prostor s koncentrovanou zástavbou Litochovic. Potok byl od zaústění do Labe v délce 105 m proti proudu zatrubněn železobetonovým potrubím DN 1600, dále v délce 55 m potrubím DN 1200 a konečně bylo upraveno dalších 65 m toku jako otevřené, kapacitní koryto, do kterého byl původní potok napojen. V trase nad provedenými úpravami je potok ponechán v původním, relativně přírodním stavu (byly na něm vybudovány vzdouvací prahy nad a pod křížením s komunikací pro zachycení splavenin a k redukci nestability koryta). Vzdouvací práh byl vybudován i pod výtokem u původně fungujícího (dnes již z provozu vyřazeného) vodojemu Litochovice ve strži na pravém břehu potoka. Další úpravy se zatím nenavrhují, když lze současně doporučit sledování a vyhodnocování funkce celého toku po provedených úpravách a též s uvedením do funkce příslušného úseku dálnice D8. Za samozřejmé lze pak považovat zajištění pravidelné kontroly a údržby zatrubněného úseku a analogicky též v trase nad Litochovicemi (provádění údržby koryta potoka pro zachování jeho průtočné kapacity). Bezejmenný potok v Prackovicích je v trase nad vtokem do rybníka neupravený, v úseku pod výtokem z rybníka, kde v málo kapacitním úseku docházelo k rozlivům, byl tento úsek zatrubněn betonovými trubkami DN 300 a podveden pod místní komunikací (aktuálně zbývá dokončit úpravy odtokového objektu). Pro zvětšení ochrany před záplavami se navrhuje úprava koryta od rybníka v Prackovicích cca 260 m proti proudu k místu křížení potoka s místní komunikací včetně provedení úprav k zajištění využitelnosti jistého retenčního potenciálu této vodní nádrže (návrhem a provedením obvyklých úprav včetně zpracování a dodržování odpovídajícího provozního řádu). Navrhována je též úprava úseku dešťové oddílné kanalizace (zatím má charakter převážně rigolové kanalizace) od výtoku z rybníka až po zaústění do Labe, kam je potok touto kanalizací sváděn. Vodohospodářské řešení zájmového území musí odpovídat ustanovením zákona č. 150/2010 Sb., zákon o vodách. Z hlediska výkladu legislativních podmínek řešení lze pak učinit odkaz na publikaci „Vodní hospodářství obcí-příručka pro obce“ od J.Balouna a kol., vydanou Českou společností vodohospodářskou ČSSI ve spolupráci s pobočkou Jihočeského kraje v r. 2011. Současně je též důležité připomenout jinak nepřehlédnutelnou okolnost zpřísněných podmínek řešení vodohospodářské problematiky na celém území ČR spočívající v tom, že lze již dnes předvídat pozornější celoplošné provozní sledování a dohled ze strany příslušných orgánů EU (podpisem přístupových protokolů naši představitelé vyslovili souhlas s nazíráním na celé území ČR jako vodohospodářsky citlivé území s výrazně přísnějšími kritérii a měřítky).

Likvidace srážkových odpadních vod Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně velmi příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně uspokojivé retenční schopnosti povrchu terénu (nechybí plochy s vegetačním krytem), vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v intravilánu a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde s ohledem na celkové vodohospodářské poměry a geologickou strukturu povrchové vrstvy ve větším rozptylu než kdekoliv jinde (s kolísáním ve vazbě na širší konkrétní hydrologickou situaci a na očekávané změny vyvolané stavbou dálničního úseku D8 Lovosice-Řehlovice). Jisté potíže zde dále nastávají, odhadem, i v období předjaří či na začátku zimního období, kdy je povrchová vrstva ještě či již zmrzlá a nepropustná a kdy dešťové srážky mohou způsobit komplikace zejména na místních komunikacích a prostranstvích a v jejich okolí. Přirozenou reakcí v takových případech bývá úprava sklonu jejich povrchu či instalace dalších odvodňovacích prvků (vpustí, odvodňovacích rigolů apod.), převádějících vodu do recipientních prvků v území. V tomto ohledu lze takovéto zásahy zaznamenat i ve sledovaném zájmovém území. Problém srážkových odpadních vod byl zde, jak bylo již řečeno, řešen i využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své kvalitní plné funkci zachovat či dále rozšiřovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému bezkonfliktnímu nátoku do nich, např. zvyšováním konstrukce zpevněných povrchů místních komunikací (nalepováním dalších vrstev při jejich údržbě a rekonstrukci), aniž by byly prověřeny důsledky takového zásahu, či udělat další potřebná účinná opatření. Výrazně nepříznivě (zejména při výskytu mezních hydrologických situací) zde pak účinkuje při odvodnění zájmového území kombinace podmínek: historicky založená a kontinuálně rozvíjená koncepce rozptýlené zástavby obsluhovaná místními komunikacemi trasovanými většinou buď „po vrstevnici“ či prakticky „po spádnici“ v kombinaci na místy extrémní sklon zpevněných a nezpevněných povrchů terénu (síť místních komunikací funguje při přetížení dešťové oddílné kanalizace jako havarijní kanalizace; lze odhadovat, že úseky sledující trasy vrstevnic fungují jako „retardéry“ a úseky sledující trasy spádnic jako „tobogány“).

Návrh řešení: Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace řešeného zájmového území jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé, nejsou zde navíc prakticky dostatečně udržovány. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací (včetně zahrnutí vlivů po dokončení a zprovoznění příslušného úseku dálnice D8). V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci

16 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) srážkových vod též zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením a zdokonalením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Dále lze doporučit lépe zdokumentovat současný stav dešťové oddílné kanalizace (zabezpečit její vyčištění a kamerový průzkum), následně pak zabezpečit zpracování uceleného programu její kompletace, modernizace, zpracování provozního řádu a postarat se též o její řádný provoz. Proti potenciálnímu ataku Labe při jeho povodňových stavech zde jako ochranný, protipovodňový prvek funguje nad terén vysedlané drážní těleso (ovšem za předpokladu včasného utěsnění všech podjezdů a propustků). Dalšími ochrannými prvky jsou obvykle horské vpusti instalované v místech soustředěných směrů nátoku přívalových vod (nátoku tzv. cizích odpadních vod) z extravilánu do intravilánu. Je však třeba prověřit jejich polohu, technické parametry a celkový stav včetně realizace následných úprav na zlepšení jejich funkce (úpravy se týkají i způsobu jejich provozu a údržby). V rámci komplexních pozemkových úprav je pak nezbytné na svažitých pozemcích věnovat permanentní pozornost protierozním opatřením (např. zachování či i nové zřizování tzv. průlehů) včetně dodržování doporučených postupů při využívání zemědělského půdního fondu v takovýchto případech. Současně je nezbytné přihlédnout i k vlivům, které potenciálně vyvolává stavba a následně provoz příslušného úseku dálnice D8 Lovosice- Řehlovice, provoz jejího vodohospodářského systému, zařízení a objektů. Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientních prvků (zejména do Litochovického a bezejmenného potoka) s tím, že na území obou sídel již prakticky došlo k integraci do zatrubněných úseků dešťové oddílné kanalizace (z betonových trub DN 300 až DN 1600, úhrnné délky cca 3,048 km) a v konečné fázi do Labe. Jinak lokálně a částečně též systémem příkopů, struh a propustků (v době přívalových dešťů funguje jako náhradní kanalizace i systém místních komunikací; je třeba prověřit, aby se tak dělo bez opakovaného vzniku škod; v opačném případě je nutné udělat příslušná opatření). V případě jednotlivých nemovitostí je pak dnes prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím zachycené vody k zavlažování zeleně apod.). V případě řešeného zájmového území lze doporučit především akumulaci srážkových vod a jejich následné využití.

Likvidace splaškových odpadních vod Bilance produkce splaškových odpadních vod: Ta odpovídá bilančně spotřebě pitné a užitkové vody všude tam, kde funguje veřejný vodovod (viz bilanční hodnoty potřeby pitné a užitkové vody níže; skutečné, aktuální hodnoty spotřeby vody jsou obvykle k dispozici u provozovatele veřejného vodovodu, tj. SčVK). V ostatních případech je komplikovanější bilancovat další produkci těchto odpadních vod, aniž by byly k dispozici další důležité údaje (např. o využívání dalších zdrojů vody apod.). Stávající řešení po vybudování nové splaškové oddílné kanalizace a vlastní nové ČOV se jeví jako řešení ne zcela optimální (např. kapacitou ČOV 600 EO se vlastně prakticky nepočítá s dalším rozvojem území; splašková oddílná kanalizace má neúměrný počet přečerpávacích stanic; přečerpávací stanice jsou aplikovány ve dvou unifikovaných rozměrových variantách aniž je PD (projektovou dokumentací splaškové oddílné kanalizace a ČOV včetně propojovacího výtlačného řadu z Litochovic do Prackovic) nabízeno prověření jejich kapacity s tím, že též chybí prověření příkonu el. energie v místech připojení na stávající NN síť, která ne vždy má rezervu kapacity; s ohledem na kvalitu této PD pak lze konstatovat zvýšenou pravděpodobnost výskytu nedostatků i výsledné kvality díla; není rovněž jasné, jaký byl nakonec použit materiál potrubí a šachet; v této PD chybí vložkový plán a je otázkou, jak si s tím poradil zhotovitel; v PD chybí návrh řešení bezpečnostních přelivů přečerpávacích šachet a navazujících potrubí včetně jejich vyústění; v PD absentuje kontrola a koordinace na stav veřejného prostoru; v PD chybí popis hydrogeologických poměrů a z nich vyplývajících důležitých doporučení; atd.). Vzhledem ke struktuře dílčích povodí v zájmovém území bylo nezbytné počítat v rámci technického řešení splaškové oddílné kanalizace s užitím přečerpávacích šachet/stanic, jejichž počet však nebyla snaha redukovat na optimální tj. minimální počet . Úhrnná délka stok splaškové oddílné kanalizace činí: cca 4,4 km gravitační část a cca 1,02 resp., i se započítáním propoje Litochovice-Prackovice 2,25 km výtlačná část.

Základní projektové parametry ČOV s ohledem na další vývoj zájmového území (počet EO 720/830 EO v let. sezóně), orientační hodnoty: hydraulická kapacita: Qprům. = 0,86/0,99 l/s, Qmax = 1,74/2,01 l/s 3 Qmaxh = 1,27/1,46 l/s = 4,59/5,29 m /h 3 Qmaxden= 433,34/499,55 m /den 3 Qr= 148 365/171 032 m /rok Zatížení-přítok: BSK5 …… cca 43,20 kg/den, resp. cca 49,80 kg/den v letní sezóně CHSK …. cca 86,40 kg/den, resp. cca 99,60 kg/den v letní sezóně NL …….. cca 39,62 kg/den, resp. cca 45,67 kg/den v letní sezóně

Návrh řešení: Nejsou zatím identifikovány technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků. Uvážlivě je pak třeba prověřit možnosti napojení rekreačních/sezónních objektů. Nová ČOV vyhovuje svou návrhovou kapacitou pouze současným minimalistickým požadavkům (nemá kapacitní rezervu pro letní sezónní provoz a není rovněž zohledněn další vývoj obce; v PD chybí posouzení vlivu kanalizace a ČOV na recipient; v PD není dořešen úsek kalového hospodářství; není též adekvátně dořešeno odpadní potrubí vyčištěné odpadní vody s vyústěním do recipientu; dle PD je údajně v ČOV instalován lapák písku, což je v případě napojení ČOV na oddílnou splaškovou kanalizaci neobvyklé řešení/lapáky písku nejsou nutné; stejně tak nebyla technicky zřejmě nezbytná v PD navrhovaná ČS před ČOV; pozemek ČOV má pravděpodobně prostorové rezervy ve svém okolí, ale jde možná o problematické území opuštěné skládky odpadů; atd.). Účinnost nové ČOV musí být však taková, aby bylo vyhověno nařízení vlády ČR č. 23/2011 zpřesňující nařízení vlády č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (aktualizace nařízení vlády tedy vyvolává nezbytnost detailního aktuálního prověření účinnosti ČOV).

Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Ochranné pásmo ČOV …………………………………………..50 m

Zásobování pitnou a užitkovou vodou (dle údajů společnosti Severočeské vodovody a kanalizace a.s. ze dne 21.11.2011) Obec Prackovice nad Labem je zásobena z místního vodovodu (M-LT.035), ze dvou nezávislých zdrojů (zářezy).Voda z jednoho zářezu využitelné vydatnosti …0,3 l/s je vedena přes horní vodojem o objemu 7 m3 ( kóta min. a max.hladiny 232,80/233,80 m.n.m.) zásobním potrubím DN 50 mm do horního tlakového pásma. (výše položená zástavba asi 12 RD). Voda z druhého zářezu využitelné vydatnosti ..0,6 l/s a přetok DN 50 mm z horního vodojemu je vedena přes dolní vodojem o objemu 40 m3 (kóta min. a max.hladiny 189,56/191,99 m.n.m.) zásobním potrubím OC DN 100 mm do dolního tlakového pásma obce. V Prackovicích nad Labem je vybudována zásobní síť v rozsahu celé obce s připojením 100 % obyvatel. Vodovod je v majetku Obce Prackovice nad Labem, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace a.s.

17 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Z rozborů vyplývá , že současné úniky z vodovodní sítě nepřesahují 6 000 m3/km x rok. Zastupitelstvo Obce Prackovice n.L zajistilo v rámci výstavby splaškové kanalizace v r. 2006 komplexní obnovu (rekonstrukce) vodovodní sítě. Původní trubní vedení z kovových materiálů (litina, ocel) bylo nahrazeno jednotně HDPE. V rámci rekonstrukce vodovodní sítě došlo k propojení místních vodovodů Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem potrubím DN 110 mm HDPE. V současné době provozně uzavřeno, nevyužívá se. Součástí rekonstrukce byla i realizace dalšího třetího vodojemu o objemu 60 m3. Tento vodojem byl osazen na kótě cca 217,0 m.n.m. Kóta min. a max.hladiny 217,00/220,00 m.n.m je převzato z projektu, přesnější zaměření není k dispozici. Vodojem je plněn vodou gravitačně potrubím HDPE DN 110 mm ze zářezu od horního vodojemu, respektive je doplňován z dolního vodojemu čerpáním, potrubím HDPE DN 50 mm. Po prověření lze konstatovat, že jsou uplatněním dvou tlakových pásem celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401), zejména též s ohledem na rozvojové lokality výstavby. Místní část Prackovice nad Labem - Litochovice nad Labem je zásobena z místního vodovodu (M-LT.034). Původní zdroj byl po dešťovém přívalu v r.1986 zlikvidován a nahrazen novým prameništěm, zářezem o vydatnosti 0,6-1,5 l/s severně nad obcí. Voda ze zdroje je přiváděna potrubím PVC DN 110 mm přes obec do vodojemu. Má objem 40 m3. Kóta min. a max.hladiny 183,64/186,10 m.n.m.Odtud je pak gravitační zásobování. V Litochovicích nad Labem je vybudována zásobní síť v celé obci s připojením 98% obyvatel. Vodovod je v majetku Obce Prackovice n.L, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Zastupitelstvo Obce Prackovice n.L zajistilo v rámci výstavby splaškové kanalizace v r.2006 v obci Litochovice nad Labem i komplexní obnovu (rekonstrukce) vodovodní sítě. Původní trubní vedení z kovových materiálů (litina, ocel) bylo nahrazeno jednotně HDPE. V rámci rekonstrukce vodovodní sítě došlo k propojení místních vodovodů Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem potrubím DN 110 mm HDPE. V současné době provozně uzavřeno, nevyužívá se.

Potřeba požární vody je zde zajištěna prostřednictvím veřejného vodovodu a z řeky Labe (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů). V případě úpravy rybníka (malé vodní nádrže) v Prackovicích by byl zřejmě k dispozici ještě i tento další zdroj požární vody. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Žernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15l/den°—obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb), údaj ročního zatěžovacího režimu/údaj letního zatěžovacího režimu: 3 3 Qd = 145,15/167,33 m /den, Qdmax.= 217,72/250,98 m /den, 3 Qmax.h= 16,33/18,83 m /hod. = 4,54/5,23 l/s Pozn.: Parametry potřeby vody se též promítají jako parametry produkce splaškových odpadních vod.

Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na stávající i navrhovanou část rozvodné vodovodní sítě. Stávající zdroje vody (veřejné a domovní studny, které si zřejmě zachovají svou funkci, užitkový vodovod v rekreační části) je možné považovat za zdroje vody pro závlahu zeleně apod. či zdroje havarijní.

Návrh řešení: V souvislosti s výstavbou dálnice D8 je obava za zániku jednoho či obou zdrojů. Z tohoto důvodu na základě hydrogeologických prognóz bylo zpracováno jako náhradní řešení připojení obcí Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem na Oblastní vodovod Velké Žernoseky – Ústí nad Labem, konkrétně na ocelový tranzitní řad DN 800 mm severně od obce Prackovice n.L. Financováno investorem dálnice D8. Akce je ve fázi stavebního řízení. Navržený vodovodní přivaděč je veřejně prospěšnou stavbou označenou územním plánem VT 01, přehled dotčených parcel pro stavbu vodovodu je součástí přílohy č. 4 (dle podkladu investora). Kromě již výše uváděného se jako důležité jeví zabezpečit celkovou kontrolu obnovy a kompletace rozvodné vodovodní sítě provedené v r. 2006 v obou sídlech, mj. i v souvislosti se zabezpečením jejího odpovídajícího zokruhování (všude tam, kde se to přirozeně nabízí a výhledově též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit). Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti včetně případně i některých rekreačních objektů (za předpokladu jejich současného připojení na oddílnou splaškovou kanalizaci). Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu (prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, soustavným sledováním jeho dodržování apod.).

Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodního zdroje dle příslušného rozhodnutí vodoprávního orgánu je vyznačeno ve výkresové části. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m

Zásobování energiemi (viz. též grafická příloha č. 2) Energetická situace zájmového území je na standardní úrovni. Nechybí zde např. rozvodná stl plynovodní síť. Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla především dbát na energetické úspory a např. uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (viz kapitola f.1).

Orientační energetické nároky sídla (návrhový stav): Vytápění: Počet bytových jednotek v trvale obydlených domech cca 295 á 8,5 kW… 2 511 kW provozovny, ostatní aktivity… 150 kW (odhad) celkem…………………………………… 2 661 kW

Větrání: Bytové jednotky v trvale obydlených domech cca 295 a 4,5 kW……….. 1 328 kW rekreační objekty 116 á 4,5 kW……….…… 522 kW provozovny, ostatní aktivity….. 70 kW (odhad) celkem…………………………………….. 1 920 kW Příprava TUV: trvale bydlící obyvatelé……………………...60 l/os.den + vybavenost …………………………………5 l/os.den ΔT = 40 oC

18 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

QTUV (pro bydlení) celkem…………… cca 326kW provozovny, ostatní aktivity….. 50 kW(odhad) celkem……………………………………... 376 kW Ostatní energetické nároky (v bytech a rekreačních objektech) cca 720 os. á 0,6 kW/os.…………………… 432 kW Vybavenost á 0,65 kW/os. (0,35 na teplo a 0,3 na ostatní) cca 720 os. á 0,35 (teplo)….…………………… 252 kW cca 720 os. á 0,3 (ostatní)………………………. 216 kW celkem ………………………………….. 468 kW Veřejné osvětlení (cca 3 ha) á 3,0 kW/ ha……………………….…………… 9 kW podnikatelské a další aktivity (ostatní energ.nároky)…… 40 kW(odhad) Úhrnná potřeba………………………………….. 5 906 kW

Struktura potřeby energií a její pokrytí (orientační údaje, jedna z možných/doporučovaných, reálných variant): (kW) Krytí potřeby prostřednictvím zdroje: Potřeba energie pro: elektrické energie zemní plyn tuhých paliv ostatní

Vytápění 900 934 350 477

Větrání 800 850 150 120

TUV 120 165 45 46

Ostatní nároky 400 - - 32

Vybavenost 150 150 - 168

Veřejné osvětlení 9 - - -

Podnikatelské aktivity, 10 10 - 20 ostatní aktivity

Celkem (5906 kW) 2389 2109 545 863 Pozn.: Jistá rezerva spočívá dále v event. rozsáhlejším využívání obnovitelných zdrojů energie (solární zařízení, tepelná čerpadla, fotovoltaické články….); zahrnuto do sloupce “ostatní zdroje“.

Zásobování elektrickou energií Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému v relativně dobrém stavu. Konkrétní program další elektrifikace lze rámcově vymezit až na základě přesnějšího provozního sledování a měření (předpokládá se obvykle, že takové zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Distribuční síť NN je však převážně v nadzemních trasách (venkovní vedení NN jsou sice zatím funkční, ale z hlediska delšího výhledu spíše neperspektivní). V rámci vedení distribuční sítě NN je paralelně realizována též venkovní síť VO (veřejného osvětlení), která byla průběžně obnovována a udržována v provozuschopném stavu. Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV , napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. Vlastníkem a provozovatelem elektrorozvodné sítě je ČEZ Distribuce, a.s.

Stávající distribuční trafostanice TS v řešeném zájmovém území: Pracovní Název TS Druh, typ TS/ Vlastnictví Možný výkon/ Označení TS /určení TS /výkon instalovaný(kVA) Prackovice n.L.: TS1 Obec PR/D ČEZ-Distribuce 400/250 TS2 U školy PR/D ČEZ-Distribuce 400/250 TS3 ČD PR/VO ČEZ-Distribuce 400/250 TS4 Kamenolom PR/VO ČEZ-Distribuce 400/400 Litochovice n.L,: TS5 Obec VE/D ČEZ-Distribuce 400/250 ______Druh trafostanice : PR - příhradová, VE – věžová Určení trafostanice : D - distribuce, VO – velkoodběr Celkem: 2.000/1.400 kVA

Napájecí uzly: Rozvodny a TS 110/22 kV Litoměřice-severozápad, Koštov a Čížkovice Řešeným zájmovým územím prochází v severojižním směru trasa zdvojeného stožárového vedení velmi vysokého napětí 110 kV propojující rozvodny 110 kV Litoměřice, Koštov a Čížkovice. Z tohoto vedení odbočuje smyčka do měnírny ČD Libochovany. Podél trasy tohoto vedení je situována také venkovní trasa primárního vedení 22 kV, na které jsou napojeny všechny trafostanice v řešeném zájmovém území. Základním napájecím zdrojem je rozvodna 110/22 kV Litoměřice - severozápad, náhradní dodávky mohou být realizovány z rozvodny 110/22 kV v Koštově. Dvoukolejný železniční koridor Děčín - Praha je elektrifikován. Venkovní vedení je napájeno stejnosměrným proudem 3 kV.

Navržené řešení: Výkon stávajících trafostanic v obci činí celkem 1.400 kVA, což výhledově nemusí postačovat. Situaci lze v tomto případě řešit postupně na základě zpřesnění vstupních informací (o stávajících výkonových rezervách trafostanic a zpřesnění údajů požadovaných příkonů jednotlivých majitelů nemovitostí) a to, v případě potvrzení aktuálních výsledků analýzy struktury potřeby energií, především posílením výkonu stávajících distribučních trafostanic (jejich rekonstrukcí a modernizací) a teprve následně též zřízením (a připojením) nových trafostanic v příslušných rozvojových lokalitách. Rozvoj obce se může projevit též požadavkem na zkapacitnění stávajících tras vedení VN 22 kV či realizací propojovacích kabelů 22 kV mezi distribučními trafostanicemi (garance jejich provozní součinnosti). V případě distribučních trafostanic uvnitř centrální části intravilánu obce (předurčené pro obsluhu rozvojových lokalit) je žádoucí v předstihu zajistit přeložky venkovního vedení VN 22 kV do podzemní kabelové trasy - týká se lokality Z3. Je žádoucí též usilovat o instalaci dalších propojovacích kabelů 22 kV v podzemní trase mezi stávajícími distribučními trafostanicemi (zajištění jejich součinnosti a vyšší spolehlivosti dodávky elektrické energie). V obci lze doporučit realizaci nových tras vedení NN již jen v podobě podzemních tras kabelových vedení. Stávající venkovní trasy vedení NN by pak měly být postupně rekonstruovány na kabelové podzemní trasy (např. též i v souvislosti s rekonstrukcí zařízení VO). Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na rozvodnou NN síť.

19 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

S ohledem na urbanistickou koncepci a koncepci rozvoje inženýrských sítí a na současný, zatím relativně únosný stav elektrorozvodných zařízení je možné předpokládat větší i menší úpravy dle příslušné projektové dokumentace tak, jak budou jednotlivé záměry v rozvojových lokalitách připravovány k realizaci. Z energetického hlediska nemusí mít zřejmě zásobování elektrickou energií v obci dominantní úlohu. Náhradní dodávka (prostřednictvím náhradních lokálních zdrojů) elektrické energie není zde zajištěna, jakkoliv se zde např. nabízí několik konkrétních míst s možností instalace tzv. vodních mikroturbín (viz www.mechanikakraluvdvur.cz).

Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) ...... 2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZ- Distribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV.

Zásobování zemním plynem Realizací plošné plynofikace řešeného zájmového území (dokončena v r. 2003) nesporně došlo k přínosu z ekologického hlediska (výrazným pozitivním vlivem na čistotu ovzduší), došlo ke zvýšení komfortu vytápění, přípravy TUV, vaření apod., a dále se tím stala obec zajímavější i z hlediska dobrého technického zázemí pro případné další podnikatelské aktivity. Rozvodná plynovodní stl síť obce Prackovice n.L.-Litochovice n.L. navazuje na stl rozvodnou síť sousedících obcí Chotiměř - Dobkovičky). Příslušná plynová regulační stanice vtl/stl s kapacitou 1.200 m3/h a výstupním tlakem 0,3 MPa je lokalizována v Chotiměři.

Návrh řešení: Lze doporučit důslednější realizaci zokruhování distribuční stl rozvodné sítě všude tam, kde se to přirozeně nabízí a též v případě realizace programu rozvojových lokalit. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů.

Ochranná pásma plynovodních zařízení, dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je: ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1 m ochranné pásmo u ostatních plynovodů a přípojek….... 4 m

Využití alternativních zdrojů energií Stávající cenové relace energií a poměrně velké investice do zařízení k využívání obnovitelných energetických zdrojů umožňují prakticky zatím efektivní využití pouze sluneční energie pro ohřev užitkové vody v periodě: duben až říjen. Trh nabízí celou řadu cenově dostupných slunečních kolektorů či slunečních absorbérů. Rozptýlená zástavba v řešeném zájmovém území tento typ ohřevu vody umožňuje. Vzniká tak prostor pro úsporu elektrické energie, výhledově i zemního plynu či jiných paliv.

Telekomunikace a radiokomunikace (viz. též grafická příloha č. 3): Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce je instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešnímu standardu. Místní (účastnická) telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Obě sídla řešeného území jsou v současné době napojena na obvodní telekomunikační ústřednu v Lovosicích. Místní telekomunikační síť je realizovaná částečně jako kabelová a částečně jako venkovní vedení. O2 Telefonica, a.s. výhledově předpokládá vybudování nového propojovacího kabelu a tím ke zkapacitnění místní sítě. Předpokládá se přepojení místní sítě na automatizovanou místní telekomunikační ústřednu v Malých Žernosekách. Po realizaci bude plně pokryta poptávka po zřízení účastnických stanic a budou vytvořeny předpoklady pro telekomunikační obsluhu i rozvojových ploch. Další telekomunikační možnosti nabízí i rozvíjející se mobilní sítě GSM. V zájmovém území se nachází základnová stanice (jižně pod Litochovicemi) GSM. Řešeným územím prochází dvě trasy dálkových telekomunikačních kabelů (podél silniční komunikace I/30 u Labe a v hraničním prostoru katastrů Malé Žernoseky a Litochovice n.L. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Obec je vybavena funkční sítí obecního rozhlasu. Obecní rozhlas je ve správě obce. Televizní signál je zde přijímán v přijatelné kvalitě z pražských televizních vysílačů Cukrák a Mahlerovy sady (Žižkov). Problematický příjem ČT 1 je v údolí podél silnice Litochovice n/Lab. - Dobkovičky. Tento nedostatek (týká se několika RD) lze řešit kabelovým rozvodem z nejbližšího místa dobrého příjmu programu ČT 1. Výhledově lze počítat i s vysíláním českých programů přes satelity.

vysílač (převaděč) okres program číslo kanálu výkon (kW) RKS Mahlerovy sady, Praha ČT 1 51 10 RKS Mahlerovy sady, Praha Prima 24 10 RKS Mahlerovy sady, Praha ČT 2 41 10 RKS Mahlerovy sady, Praha Nova 37 10 RKS Cukrák, Praha Nova 1 30 RKS Cukrák, Praha ČT 1 26 50

Rozhlasový signál je v řešeném území přijímán v dostatečné kvalitě. Jižním nezastavěným okrajem řešeného území procházejí dle ÚAP dvě radioreléové trasy. Jižní polovina řešeného území spadá do ochranného pásma telekomunikačních zařízení.

20 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Návrh řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť.

Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , , a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel).

Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Rámcově mají obě sídla relativně dobré technické předpoklady k dalšímu rozvoji svého technického vybavení s tím, že stávající zařízení svým rozsahem a kvalitou rozhodně umožňuje překlenout přechodnou fázi, tj. období, než budou postupně realizovány (po etapách) jednotlivé investiční záměry výhledové koncepce (k zajištění trvale udržitelného stavu a vývoje). Z návrhu urbanistické koncepce řešení je pak patrné úsilí prosadit a posílit celistvost a kompaktnost zájmového území, což obecně vytváří i lepší podmínky pro jeho technickou obsluhu. V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i v rámci bývalého okresního uspořádání (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, zásobování zemním plynem); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích místních komunikací a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem.

PŘÍLOHA – Náročnost rozvojových lokalit na zásobování elektrickou energií Rozvojová Počet RD/ počet b.j. PA, zastavěná PŘÍKON (kW), Pozn. 2 lokalita návrh/ plocha (m ) βi RD, b.j. PA celkem návrh n á v r h s.e.b.j.

Z1 2/4 - 0,62 25,05 - 25,05 B2 Z2 5/10 - 0,48 48,48 - 48,48 B2 Z3 1/2 - 0,78 10,61 - 10,61 B1 Z4 6/12 - 0,46 37,54 - 37,54 B1 Z5 16/32 - 0,38 82,69 - 82,69 B1 Z7 2/4 - 0,62 16,86 - 16,86 B1 Z8 6/12 - 0,46 37,54 - 37,54 B1 Proluky 12/24 - 0,39 94,54 - 94,54 B2 ______CELKEM : 353,31 kW

Poznámky: - Zpracováno na základě ČSN 34 1060 a podkladů KE-FEL/ČVUT v Praze. - Zastavěná plocha PA uvažována jako cca 15-20%-podíl disponibilní plochy pozemku s podnikatelskou aktivitou. - Výchozí podklad „Přehled rozvojových lokalit a jejich parametry“. - Další možné zpřesnění umožní podrobnější zadání jednotlivých záměrů a zpracování PD. - Vysvětlivky: PA – podnikatelské aktivity (30 W/m2 ); s.e.b.j. – stupeň elektrifikace bytové jednotky

ad d.3) Občanské vybavení - současný stav Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: (Koordinační výkres, odkaz č. 1) - Obecní úřad, Místní knihovna Prackovice nad Labem (Koordinační výkres, odkaz č. 2) - Místní knihovna Litochovice nad Labem (Koordinační výkres, odkaz č. 3) - Hasičská zbrojnice Litochovice nad Labem (provozuje SDH)

Školství: V Prackovicích nad Labem působí pouze zařízení předškolní výchovy, které provozuje obec. Kapacita mateřské školy (Koordinační výkres, odkaz č. 4) je v současnosti 26 žáků s možným navýšením. V roce 2010 byl pro nedostatek nových žáků ukončen provoz (v režii obce) místní základní školy (Koordinační výkres, odkaz č. 5) v Prackovicích nad Labem, která byla jako malotřídka pro 1. stupeň základní školy dostupná v obci. Vzhledem k bezproblémové dostupnosti základních škol v Lovosicích však klesal počet žáků v místní ZŠ, do budoucna bude budova pro účely výuky zachována. Ostatní zařízení pro základní vzdělání a následně středoškolské vzdělání je dispozici v blízkých Lovosicích a Litoměřicích. Zařízení pro vysokoškolské vzdělání je nejblíže dostupné v Ústí nad Labem.

21 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Zdravotnictví: Zdravotní péče přímo v obci zajištěna není, zvažuje se záměr zřídit ambulanci pro pravidelné návštěvy lékaře v budově školy. Stálé lékařské ordinace, včetně specializovaných, jsou dostupné v dostatečném rozsahu v Lovosicích (6 km) resp. V Litoměřicích (14 km). Nemocniční zařízení s dostatečným rozsahem péče je k dispozici v podobě okresního zařízení v Litoměřicích (14 km) resp. v podobě krajské nemocnice v Ústí nad Labem (20 km). Rychlá záchranná péče je dostupná v limitech dojezdů požadovaných příslušnými předpisy.

Sociální služby, kulturní zařízení: V obci není k dispozici žádné zařízení sociální péče. Z hlediska potřeb se jeví v budoucnu jako vhodné zajistit zařízení rozšiřující nabídku v této oblasti o další prostory pro seniory popř. i zařízení azylového charakteru poskytující dočasnou potřebu ubytování např. pro matky s dětmi apod. V obci není k dispozici stabilní zařízení s pravidelným kulturním programem. Obec má k dispozici prostor s omezenou možností kulturní nabídky, která se omezuje na jednotlivé nepravidelně připravované resp. i pravidelné tradiční akce pořádané zpravidla obcí.

Tělovýchova a sport, rekreace a cestovní ruch: - Travnaté fotbalové hřiště v obci Prackovice nad Labem (Koordinační výkres, odkaz č. 6) a další herní plochy - součástí vymezených ploch občanského vybavení - sportu. Provozuje Tělovýchovná jednota Sokol Prackovice nad Labem. - Travnaté hřiště v obci Litochovice nad Labem (Koordinační výkres, odkaz č. 7) a další herní plochy - součástí vymezených ploch občanského vybavení - sportu. Provozuje Tělovýchovná jednota Litochovice nad Labem. - Yacht klub Porta Bohemica v obci Litochovice nad Labem (Koordinační výkres, odkaz č. 8) součástí vymezených ploch občanského vybavení - sportu. Provozuje Tělovýchovná jednota Litochovice nad Labem. pozn.: Trasy pěší a cyklistické dopravy jsou popsány v kapitole ad d.1)

Církevní služby a pohřební služby: (Koordinační výkres, odkaz č. 9) - Kostel sv. Matouše v Prackovicích nad Labem, součástí areálu je veřejné pohřebiště. (Koordinační výkres, odkaz č. 10) - Kaple sv. Jana Nepomuckého v Litochovicích nad Labem (tato je z hlediska funkčního využívání zařazen do ploch veřejného prostranství). (Koordinační výkres, odkaz č. 11) - Veřejné pohřebiště v okrajové části obce Litochovice nad Labem.

Občanská vybavenost komerčního typu: - (Koordinační výkres, odkaz č. 12) Motorest “U brány Čech” v Litochovicích nad Labem (pozn.: restaurace, salónek, připravuje se i možnost ubytování; dnešní motorest, byl původně Edrův restaurant, na přelomu 19. a 20. století luxusní podnik na Labském břehu hned vedle přístaviště osobních parníků) - (Koordinační výkres, odkaz č. 13) Hostinec “U Veverků” v Litochovicích nad Labem, prodej smíšeného zboží, - (Koordinační výkres, odkaz č. 14) Pohostinství “U Koruny” v Prackovicích nad Labem, s možností zajištění ubytování, - (Koordinační výkres, odkaz č. 15) Prodejna smíšeného zboží v Prackovicích nad Labem, - (Koordinační výkres, odkaz č. 16) Občerstvení č.p. 59 v Prackovicích nad Labem.

Občanská vybavenost specifická: - (Koordinační výkres, odkaz č. 17) Chovatelská stanice služebních psů v Prackovicích nad Labem (majetek Ministerstva vnitra ČR).

Občanská vybavenost komerčního typu součástí ploch smíšených - obytných (obchody, služby): Obě sídla jsou vybavena jedním obchodním zařízením zajišťujícím prodej smíšeného zboží. Nabídka služeb se omezuje zejména na nabídku řemeslných prací ze strany živnostníků, část služeb zajišťuje svými silami samotná obec. Dostatečná nabídka služeb je k dispozici v poměrně dostupných regionálních centrech v okolí obce.

ad d.4) Veřejná prostranství Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství zahrnující zejména komunikační systém v obou sídlech a prostory návsi. Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň s cílem chránit stávající systém sídelní zeleně na veřejných prostranstvích a vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci. Musí být chráněna hodnotná veřejná zeleň na vymezených plochách veřejného prostranství (zejména na návesních prostorech obou sídel). Při úpravách veřejného prostranství musí být respektovány stávající prvky drobné architektury a umělecká díla - viz. kapitola ad b.3) textové části odůvodnění. Nové pozemky veřejných prostranství budou navrhovány v souladu s regulativy územního plánu (např. v rámci podmíněného územní studií). Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dány tyto požadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace - tato podmínka se týká plochy Z5 a Z8.

ad d.5) Nakládání s odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce Prackovice nad Labem. V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Staré ekologické zátěže Asi 300 m za okrajem zastavěného území obce při odbočce do prackovických lomů podchází silnici hluboké betonové koryto bývalé lanové drážky mezi lomy a nákladištěm na nádraží. Na mnoha místech je zasypáno domovním a demoličním odpadem, jen částečně kryto betonovými panely. Územní plán navrhuje plochu opatření nestavební povahy N2 - rekultivace této staré ekologické zátěže.

22 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

V lomu Dobkovičky se nacházelo do roku 2003 staré úpravárenské zařízení, zařízení naftového hospodářství (nefunkční nádrž Bencalor) a transformátory a další zařízení využívané při dřívějším provozu lomu (do roku 1997). Uvedená zařízení byla v jarních měsících 2003 odstraněna.

ad e) Koncepce uspořádání krajiny

ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: . přírodně hodnotný krajinný celek zahrnující zalesněné vrcholy (na jihu průlomové údolí Labe - Porta Bohemica / Litochovické skály, na západě Kubačka a Debus, na severu Výsluní) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí (skalnaté srázy), s vyváženým zastoupením přírodních a přírodě blízkých lesních porostů; zvláštní kapitolu tvoří mohutné skalní stěny vytvořené lidskou činností v kamenolomu Dobkovičky (silný negativní projev je prozatím tlumen existencí dosud nenarušené hřebenové čáry mezi oběma vrcholy Kubačky); . přírodně hodnotný krajinný celek zahrnující svahy na úbočí a úpatí vrchů Kubačky, Debuse a Výsluní. Svažité a členité území se zbytky ovocných sadů, polí, luk, pastvin a ladem ponechaných pozemků, se souvislejšími plochami bezlesí, se sítí drobných vodních toků a sezonně zvodnělých příkopů roklinového charakteru s břehovým a doprovodným porostem, které směřují k Labi; v území rozestavěná dálnice D8, sesuvy; . část krajinného celku zahrnující sníženinu říčního údolí Labe v Libochovanské kotlině s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických a architektonických hodnot, s rozvinutou sítí dopravní infrastruktury (silniční, železniční, vodní) a dalších liniových staveb (elektrovody...).

Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území.

Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na: . (NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (vymezená regionální a lokální biocentra, EVL apod.); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury; . (NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; . (W) plochy vodní a vodohospodářské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití; . (NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Jedná se o výrazně polyfunkční krajinná území, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní činnost. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l - lesní, o - ochranná (protierozní, izolační), kh - kulturně historická, d - dopravní, r - rekreační, u - urbanizovatelná: p - přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zeleně; v - vodohospodářská - plochy s vodohospodářskou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních toků, plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů, CHOPAV, případně dalších vodohospodářsky významných území; revitalizace vodních toků, umístění vodohospodářských staveb (vodního díla); z - zemědělská - pozemky zemědělského půdního fondu (mimo velkovýrobní formy) s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací sloužících k jejich obhospodařování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. výstavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa (zejména les zvláštního určení, lesy ochranné ap.) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci; pěstování dřevin možné za podmínek, že budou použity původní (autochtónní) dřeviny odpovídající danému stanovišti; o - ochranná/protierozní - plochy, kde budou ve vyšší míře uplatněna opatření k ochraně před vodní erozí, možná je kombinace technických, (protierozní vrstevnicové meze s průlehem), organizačních (zatravnění) a agrotechnických protierozních opatření (protierozní technologie pěstování plodin); izolační - prostor mezi různými druhy funkčního využití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky využívanými plochami, izolační prostor mezi obytnými plochami a dopravními stavbami, ochrana ploch mezi těžebním prostorem a krajinou zónou ap.); d - dopravní - nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění dopravy a protihlukové ochrany z dopravních staveb v krajinné zóně, pozemky s předpoklady pro výhledový rozvoj dopravní infrastruktury kh - kulturně historická - plochy s výskytem památek místního významu v krajině (drobná solitérní architektura, jako např. boží muka, kříž, kaplička, zvonička, socha, milník ...), které je nutno zachovat a chránit před poškozením; r - rekreační - vybavení a vybrané stavby pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (např. turistické cesty, cyklistické stezky, naučné stezky, otevřený jezdecký areál, odpočivné altánky a přístřešky, pikniková místa, vyhlídky, rozhledny, informační prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.); - zařízení pro sport a rekreaci ve volné krajině např. víceúčelové louky pro volnočasové aktivity (travnaté plochy s nezpevněnými pěšinami pro rekreační pobyt, sezonní stanování, vegetační úpravy nenarušující charakter území.

Vzhledem k přírodnímu charakteru území a současně i vzhledem k ochraně vodních zdrojů, podzemních vod (CHOPAV) a záplavového území Labe v řešeném území převažuje vymezení ploch smíšeného nezastavěného území s přírodní a vodohospodářskou funkcí (NSpvz, NSpvl ....). Lesní plochy se samostatně vyskytují v omezené míře, většinou jsou vymezeny v kombinaci s další funkcí v území. V ojedinělých případech je vymezena plocha smíšeného využití krajiny určená pro nepobytovou rekreaci. Pro nepobytovou rekreaci jsou plochy vymezeny v nivě Labe ve vazbě na přívoz a kotviště. V plochách kulturní krajiny se smíšeným využitím mají uvedené činnosti vždy kompromisní charakter – s ohledem na ostatní zde přípustné činnosti. Kompromisní opatření jsou buď obecně známa (např. pravidla hospodaření v CHOPAV , v záplavovém území….. , v ochranných pásmech, přechodové části krajiny) nebo je možné kompromis zastoupených činností a funkcí následně přijmout po detailnějším posouzení zóny. V menší míře jsou v nezastavěném území zastoupeny plochy přírodní NP - v lokalitách se zvýšenou prioritou ochrany přírody (plochy regionálních a lokálních biocenter). Přírodní plochy navrhované (NPn) zahrnují současně těžený dobývací prostor Dobkovičky a Litochovice v kamenolomu Kubačka v ploše regionálního biocentra Kubačka, po dotěžení přístupných zásob zde přirozenou sukcesí vznikne ekologicky významný prvek. Plochy určené výhradně pro

23 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012) zemědělskou produkci zde nejsou vymezeny, jsou součástí smíšených nezastavitelných ploch v kombinaci s další funkcí v území.

Územní plán Prackovice nad Labem navrhuje zvýšení podílu zeleně ve smíšených plochách nezastavěného území, a to: - realizací nefunkčních prvků územního systému ekologické stability, - výsadbami doprovodné zeleně podél účelových komunikací, - výsadbami zeleně podél vodotečí a na mezích, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (část území), mochnová doubrava (jižní a jihozápadní svahy), acidofilní doubrava (plošina nad Litochovickými skalami), květnatá bučina (lokálně rozšířená asociace - zvětralé pláště třetihorních vyvřelin, čedičů, tzn. severní svahy a vrcholové partie Kubačky, Debuse,), střemchová jasenina místy v komplexu s mokřadními olšinami (údolí Litochovického potoka a drobných vodotečí), topolová doubrava místy v komplexu s jilmovou doubravou (břehové porosty Labe):

černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jenosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá.

mochnová doubrava: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, ořešák královský, švestka domácí, hrušeň obecná, jabloň domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub zimní a letní, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, líska obecná, svída krvavá, hloh jenosemenný, hloh obecný, ptačí zob obecn vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava luční, srha říznačka, ovsík vyvýšený, sveřep vzpřímený, válečka prapořitá, lipnice luční, lipnice úzkolistá, kostřava žlábkovitá.

acidofilní biková doubrava: dřeviny stromořadí – dub letní, dub zimní, bělokorá, jeřáb ptačí, jabloň domácí, třešeň ptačí, lípa srdčitá dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň – dub letní (vlhčí polohy), dub zimní, habr obecný, jeřáb ptačí, bříza bělokorá, lípa srdčitá, borovice lesní, hlohy, růže šípková, krušina olšová. vhodné směsi na zatravňovaná místa – kostřava ovčí, kostřava drsnolistá, kostřava červená, kostřava luční, psineček tenkolistý, pohaňka hřebenitá, bojínek luční, lipnice úzkolistá, lipnice luční, jílek vytrvalý, jetel plazivý.

lipová bučina s lípou velkolistou: dřeviny – buk lesní, lípa srdčitá, lípa velkolistá, dub zimní, javor klen, jedle bělokorá; zimolez pýřitý, meruzalka alpská, líska obecná, javor babyka, svída krvavá vhodné směsi na zatravňovaná místa – kostřava červená, psineček tenkolistý, srha říznačka, ovsík vyvýšený, bojínek luční, jetel luční.

střemchová jasenina v komplexu s mokřadními olšinami: dřeviny stromořadí - hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, méně lípa srdčitá, javor klen dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - jasan ztepilý, olše lepkavá, lípa srdčitá, příměs střemcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský, líska obecná, hloh obecný. Výsadba jehličnanů je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu černého. vhodné směsi na zatravňovaná místa - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel zvrhlý.

topolová doubrava v komplexu s jilmovou doubravou: dřeviny stromořadí - dub letní, hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, lípa srdčitá dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub letní, jasan ztepilý, lípa srdčitá, topol černý, příp. javor babyka, jilm menší, jilm vaz, slabá příměs javoru mléče, javoru klenu a habru obecného, v nejvlhčích místech druhy měkkého luhu jako vrba bílá, vrba křehká, ojediněle olše lepkavá. Z keřů střemcha hroznovitá, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský. vhodné směsi na zatravňovaná místa - srha říznačka, kostřava luční, psárka luční, lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, ovsík vyvýšený, bojínek luční, jetel luční, jetel zvrhlý.

ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán Prackovice nad Labem závazně vymezuje prvky ÚSES na všech úrovních, tzn. na nadregionální, regionální a lokální úrovni. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. V území převažují funkční nebo částečně funkční prvky.

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: . Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad - Culek, Bínová a kol. Pořídilo MMR a MŽP ČR v r. 1996, s účinností dne 1. července 1997 (dále jen ÚTP NR-R ÚSES ČR) . Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje Dne 5.10.2011 vydává zastupitelstvo Ústeckého kraje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které nabyly účinnosti dnem 20.10.2011. ZÚR ÚK v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Na podkladě analýzy stavu a vývoje území, hlavních problémů a potřeb Ústeckého kraje jsou v ZÚR ÚK stanoveny základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, jsou vymezeny plochy a koridory nadmístního významu, zejména pro veřejně prospěšné stavby a opatření, a jsou stanoveny požadavky na jejich využití. Dále jsou v ZÚR ÚK vymezeny cílové vymezeny cílové charakteristiky krajiny a stanoveny dílčí kroky k jejich naplňování. . Studie ÚSES zpracovaná pro Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje - Ing. Aleš Friedrich, 2008 . Územně analytické podklady pro ORP Lovosice - pořizovatel Městský úřad Lovosice, zpracovatel: T-mapy, spol.s r.o. Hradec Králové a DHV spol. s r.o. Praha, listopad 2008 . Aktualizace ÚAP ORP Lovosice 2010; společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.; Moravská Ostrava; 2010

24 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

. D8 - MUK Dobkovičky, Změna prvků ÚSES; Ing. Aleš Friedrich; zpracováno pro ŘSD na základě požadavku projektanta stavby, firmy Pragoprojekt, a.s., v souvislosti s návrhem MÚK Dobkovičky na 56 km dálnice D8.

Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability Označení prvků a názvy jsou převzaty z celostátní sítě Územně technického podkladu ÚTP NR-R ÚSES a případně nad rámec tohoto podkladu byly ve Studii doplněny prvky nové s vlastním očíslováním.

Nadmístní systém ÚSES Nadregionální biokoridory Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt – všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru. Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu, pro luční a kombinovaná společenstva je to 50 m; pro osu vodní je to šířka vodního toku s břehovou a doprovodnou zelení. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km - celé území obce Prackovice na Labem spadá do ochranné zóny NRBK.

Řešeným územím procházejí tři nadregionální biokoridory, které se v území vzájemně křižují: NRBK K9 "Stříbrný roh - Milešovka", MB - osa mezofilní bučinná. Trasa je vedena vrcholovými partiemi Českého středohoří, do území vstupuje v oblasti vrcholu Kubačka a je vedena souběžně s osou teplomilnou doubravní K10/T nad dálničním tunelem Prackovice, dále pak vede samostatně údolím bezejmenné vodoteče k Labi, kde křižuje osu vodní K10/V a vzápětí přechází na pravý břeh řeky již mimo řešené území. NRBK K10 Labe "Stříbrný roh - Polabský luh", V - osa vodní a T - osa teplomilná doubravní. Osa vodní je vedena středem vodního toku a zabírá vlastní vodoteč včetně břehových a doprovodných porostů. N - osa nivní přichází z Polabí je vedena v souběhu s osou vodní, střídavě přechází z jednoho břehu Labe na druhý a je ukončena u České brány (do řešeného území již nevstupuje). Dále již po svazích levého břehu pokračuje osa teplomilná doubravní, ta v oblasti nad lomem Kubo nasedá na nadregionální biokoridor K13. Trasa K10/T je v ÚP koordinována s návrhem trasy dálnice D8 a s návrhem připravované MÚK Dobkovičky *). NRBK K13 "Vědlice - Oblík, Raná", T - osa teplomilná doubravní. Přechází přes teplomilné svahy a vrcholy Českého středohoří. Do řešeného území vstupuje v oblasti České brány a vzápětí hned území opouští, tzn. přechází na pravý břeh Labe mimo řešené území. V řešeném území křižuje osu vodní K10 v oblasti České brány a v této oblasti nasedají z jedné a druhé strany osa nivní (směrem do Polabské nížiny) a osa teplomilná doubravní (směrem do Českého středohoří).

Regionální biocentra V řešeném území jsou dále vymezena tři regionální biocentra: RBC 1278 "Dubické kopce" - regionální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru - v trase osy teplomilné doubravní K10. V řešeném území zahrnuje stepní lada a přirozené a přírodě blízké porosty na svazích pod Výsluním, resp. pod Doerellovou vyhlídkou. RBC 1314 "Kubačka" - regionální biocentrum vložené na souběhu tras nadregionálních biokoridorů K9/MB-osy mezofilní bučinné a K10/T-osy teplomilné doubravní. Regionální biocentrum je vymezeno v původní širší variantě, východní hranici tvoří železniční trať. Do plochy je zahrnut stávající kamenolom Kubačka s tím, že po dotěžení přístupných zásob zde přirozenou sukcesí vznikne ekologicky významný prvek. RBC 5015 „Porta Bohemica“ - regionální biocentrum vložené na místě křížení nadregionálních biokoridorů K10 a K13. Zahrnuje průlomové údolí Labe s vodním tokem, Litochovické skály a přírodě blízké lesní porosty nad hranou skalního masivu.

Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční), vzdálenost mezi lokálními biocentry max. 2000 m. Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině.

Lokální biocentra: LBC K10/1 "Chlomek" - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru K10/T, vymezené, funkční; mozaika suchých zarůstajících lad, drobných lesíků a luk s křovinatými mezemi; rozloha 5,03 ha. LBC K10/2 "U Dobkoviček" - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru K10/T, vymezené, funkční; mozaika suchých zarůstajících lad, drobných lesíků a luk s křovinatými mezemi; rozloha 8,35 ha. LBC K10/3 "Pod Kubačkou" - lokální biocentrum vložené v trase stejnojmenného lokálního biokoridoru (mezi LBK2 a LBK3), vymezené, funkční; rozptýlené prvky přirozené lesní i nelesní zeleně; rozloha 3,43 ha. LBC K9+K10/4 "Debus" - lokální biocentrum vložené na křížení os nadregionálních biokoridorů K9/MB a K10/T, vymezené, funkční; zahrnuje přirozené lesní a lesostepní porosty v členitém terénu; rozloha 4,56 ha. LBC K10/5 "U Doerellovy vyhlídky" - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru K10/T, vymezené, funkční; zahrnuje přirozené lesní a lesostepní porosty v členitém terénu a na svazích; rozloha 4,72 ha. LBC K9/6 "Pod Doerellovou vyhlídkou" - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru K9/MB, vymezené, funkční; zahrnuje lesní, lesostepní porosty a hluboké stržové údolí bezejmenné vodoteče v členitém terénu; rozloha 2,90 ha.

Lokální biokoridory: LBK 1 "Pod Dobrým" - lokální biokoridor propojuje nadregionální biokoridor K10/T a regionální biocentrum RBC 379; v řešeném území dl. 382 m k hranici k.ú.. LBK 2 "Pod Kubačkou" - lokální biokoridor vymezen pro posílení koridorového efektu nadregionálního biokoridoru K10/T a to v souvislosti s návrhem stavby dálnice D8 a MÚK Dobkovičky; propojuje lokální biocentra "U Dobkoviček" a "Pod Kubačkou"; vzdálenost mezi biocentry 978 m. LBK 3 "Pod Kubačkou" - lokální biokoridor vymezen pro posílení koridorového efektu nadregionálního biokoridoru K10/T a to v souvislosti s návrhem stavby dálnice D8 a MÚK Dobkovičky; propojuje lokální biocentra "Pod Kubačkou" a "Debus"; vzdálenost mezi biocentry 1705 m. LBK 4 "Pod tratí" - lokální biokoridor propojuje lokální biocentra "Debus" a "U žel. stanice Radejčín" (mimo řešené území), v řešeném území dl. 622 m k hranici k.ú..

25 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Interakční prvky Další krajinné prvky, které se podílejí na ekologické stabilitě a vytváření krajinné scenérie, jsou současná plošná, liniová a bodová zeleň. Jako interakční prvky se navrhují prvky a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny a to ve smíšených plochách nezastavěného území, s funkcí p - přírodní, v - vodohospodářskou, o - ochrannou (protierozní, izolační): - zeleň podél polních cest - protierozní meze - zatravnění orné půdy na svazích - zatravnění údolnic - úpravy drobných vodních toků, včetně břehové zeleně

*) V souvislosti s návrhem MÚK Dobkovičky na 56. km dálnice D8 bylo Ing. Alešem Friedrichem na základě požadavku projektanta stavby, firmy Pragoprojekt, navrženo upřesnění trasy teplomilné doubravní osy nadregionálního biokoridoru K10 a dalších navazujících prvků ÚSES. Cílem řešení je stabilizace vymezení uvedeného prvku ÚSES na konkrétní pozemky v krajině v nové situaci po dokončení stavby dálnice D8. Upřesnění bylo ve variantní podobě projednáno s příslušnými orgány ochrany přírody (SCHKO České Středohoří, MŽP, konzultace s RNDr. Hájkem). Teplomilná osa NRBK K10 je v předmětném úseku vedena v souběhu s budovanou dálnicí D8 a bylo nutné najít takové řešení, aby mohla stavba dálnice v krajině koexistovat s funkční trasou NRBK. Z navržených variantních řešení byla po konzultacích vybrána varianta, která je zapracována do návrhu ÚP Prackovice:

Řešení trasy NRBK K10 a RBC Kubačka Teplomilná osa NRBK K10 je vymezena výše ve svahu údolí dle návrhu v ZÚR. Osa K10 tak přechází dálnici D8 (spolu s osou K9) v km 58,45 ve funkčním křížení nad raženým tunelem Prackovice. Dále je vedena společně s osou K9 přirozenými listnatými lesními porosty hájového až teplomilného charakteru balvanitým a skalnatým svahem k RBC Kubačka. RBC Kubačka je na základě konzultací vymezeno v původní širší variantě, jeho zřetelnou východní hranici tvoří železniční trať. Do plochy je zahrnut stávající kamenolom Kubačka s tím, že po dotěžení přístupných zásob zde přirozenou sukcesí vznikne ekologicky významný prvek se skalními společenstvy na závěrných stěnách a sukcesními stadii přirozených suťových s teplomilných lesů na vytěžených plochách a deponiích. Za RBC Kubačka trasa u osady Dobkovičky pokračuje plochami přirozené zeleně (remízy, drobné louky a lada, meze) a dále přechází zpět přes D8 s využitím dálničního mostu přes zářez bezejmenné vodoteče pod Dobkovičkami v km 55,8. Trasa NRBK tak představuje migrační propojení dálniční komunikace D8 v místě mostu u Dobkoviček, jež se vyznačuje dostatečným technickým migračním potenciálem.

Navazující lokální síť Níže ve svahu údolí mezi trasou dálnice D8 a obcí Prackovice situovanou v úpatí svahů u toku Labe je vedena trasa LBK s využitím rozptýlených prvků přirozené lesní i nelesní zeleně (drobné listnaté remízy, zarostlé staré sady, zarůstající teplomilná lada, drobné louky, křovinaté meze) pro posílení koridorového efektu v ochranné zóně NRBK K10.

ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny

Cestní síť Plochy zemědělské, lesní a rekreační jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je poměrně hustá a je stabilizována. Po těchto cestách jsou vedeny i některé pěší turistické trasy a cyklotrasy. V grafické příloze jsou účelové cesty zakresleny dle současného stavu a dle evidence v katastru nemovitostí. Doplnění dalších cest v plochách nezastavěného území je možné, umožňují to stanovené podmínky funkčního využití ploch v krajině.

Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy Obec je díky svojí poloze dobře dostupná pro obyvatele i návštěvníky jak po silnici a železnici, tak i sítí páteřních turistických tras. Litochovice nad Labem jsou výchozím turistickým bodem dvou turistických tras - zelené a žluté. Zeleně značená turistická trasa vede od železniční zastávky z Litochovic nad Labem po vrcholu skalnatého úbočí Porty Bohemiky do Malých Žernosek, kde se napojuje na naučnou stezku Lovoš. Žlutě značená turistická trasa vede od železniční zastávky z Litochovic nad Labem po silnici a místní komunikaci do Dobkoviček a mimo řešené území kolem vrcholů Srny, Kubačky k žel. stanici Radejčín, kde se okrajově vrací do řešeného území a je zde možno navštívit rozhlednu u Radejčína. Trasa pokračuje do Dubiček, kde na Výsluní možno odbočit k Doerellově vyhlídce. Pěší trasy jsou územním plánem stabilizovány.

Územní plán navrhuje zřízení pěší a cyklistické stezky vedené ve směru po proudu řeky v úseku od podjezdu silnice I/30 v Litochovicích nad Labem až do prostoru obnoveného lodního přívozu v Prackovicích nad Labem. Pro zajištění pěších a cyklistických vazeb na komunikační skelet správního území obce se navrhuje, s ohledem na požadavky bezpečnosti pěšího i automobilového provozu, zřízení nového přechodu pro pěší přes silnici I/30 vybaveného SSZ.

ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Veřejně přístupný tematický mapový projekt „Vodní a větrná eroze půd ČR“ je uveden na stránkách http://ms.vumop.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&, mapuje ohroženost zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR vodní a větrnou erozí. Součástí mapových vrstev je i textová část, která informuje o metodice vzniku dané mapové vrstvy a vstupných datech. Na základě těchto dat oba katastry obce – k.ú. Litochovice nad Labem i k.ú. Prackovice nad Labem jsou potenciálně ohroženy vodní erozí. Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Stupně ohroženosti byly rozděleny do šesti kategorií. V řešeném území jsou půdy zařazené do 4 – 6 kategorie, tj. vyskytují se zde půdy ohrožené, silně ohrožené a nejohroženější. Pro jednotlivé kategorie je doporučen následující postup řešení: 4. půdy ohrožené - vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií 5. půdy silně ohrožené - pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky 6. půdy nejohroženější - převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty

Vodní eroze je způsobena destrukční činností deště a povrchového odtoku a následným transportem půdních částic. Intenzita vodní eroze je závislá na charakteru srážek a povrchového odtoku, půdních poměrech, morfologii území (především na sklonu a nepřerušené délce svahu), vegetačních poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Řešené území je k vodní erozi velmi náchylné. Je to dáno zejména geologickou stavbou, geomorfologií

26 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

území, půdními podmínkami a mimo jiné i antropogenní činností. V rámci návrhu ÚP Prackovice jsou proto doporučena následná opatření: V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy p - přírodní, v - vodohospodářská a o - ochranná (protierozní, izolační) budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy v - vodohospodářská, o - ochranná (protierozní, izolační) budou ve vyšší míře uplatněna opatření k ochraně před vodní erozí. Navržena je kombinace technických (protierozní meze), organizačních (zatravnění) a agrotechnických (protierozní technologie pěstování plodin) protierozních opatření, příp. pouze organizačních opatření, která výrazně omezí škodlivé působení povrchového odtoku. Jako technická řešení jsou doporučeny protierozní vrstevnicové meze s průlehem. Tyto liniové prvky vytvoří trvalou překážku a přeruší příliš velké délky svahů. Po vytyčení navrženého pozemku bude následovat naorání průlehu a fixace směru pomocí výsadby stromové a keřové zeleně. Vytvořením 30 – 50 cm hlubokého a 3 – 4 m širokého průlehu a neustálým odoráváním ze svahu bude vytvořena postupně mez se záchytným prvkem. Na orné půdě v celém území se navrhuje vyloučení širokořádkových plodin, ale zároveň se doporučuje při pěstování úzkořádkových plodin používat protierozní technologie (vrstevnicové obdělávání, setí do mulče, mělké zpracování půdy, apod.). Nejvhodnějším řešením pro realizaci protierozních opatření by bylo zpracování buď samostatné studie a následných projektů protierozních opatření nebo komplexních pozemkových úprav.

Zahájení pozemkových úprav je možné buď při souhlasu vlastníků nadpoloviční většiny výměry všech zemědělských (mimo zastavěnou část sídla) pozemků v daném katastrálním území nebo na žádost organizace, která plánuje v dané lokalitě zahájit stavbu, které by významně ovlivnila přístupnost a obhospodařovatelnost pozemků - např. realizace protipovodňových opatření, realizace protierozních opatření, realizace významných staveb (např. při stavbě dálnic). Zahájení pozemkových úprav v daném území je možné na žádost obce. Důvodem zahájení by měla být zejména realizace dálnice D8, ohrožení území vodní erozí a narušení ekologické stability.

U zemědělského areálu v Litochovicích směrem k obytné zástavbě je nutno zachovat ochrannou izolační zeleň a v případě intenzifikace chovu založit (ve smyslu regulativů funkčního využití) pás ochranné izolační zeleně. Územní plán navrhuje plochu nad lokalitou Z4 až k cestě jako plochu opatření nestavební povahy N1, kde jsou navrhována protierozní opatření v souvislosti s ochranou této zastavitelné plochy. Územní plán navrhuje plochu západně od lokality Z5 a Z8 jako plochu opatření nestavební povahy N3, kde jsou navrhována protierozní opatření v souvislosti s ochranou těchto zastavitelných ploch.

ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území řeky Labe. Vymezení záplavového území. Záplavové území (Q100, aktivní zóna) je zakresleno dle digitálních podkladů poskytnutých MěÚ Lovosice (ÚAP ORP Lovosice). Území zátopy v nivě Labe je zařazeno do smíšených ploch s funkcí přírodní a vodohospodářskou; okrajově s funkcí rekreační. Plochu s funkcemi přírodní, vodohospodářskou a rekreační je možno využít pro zeleň, tj. víceúčelové louky pro volnočasové aktivity a odpočinek (travnaté plochy s nezpevněnými pěšinami, rybolov, koupání, sezonní stanování), jednoduché přístaviště s plovoucím molem - přívoz, cyklostezka. Liniové porosty mohou být v malé míře umístěny ve směru proudnice na hraně zátopového území. Omezení v záplavových územích řeší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); v platném znění (novela zákona č. 150/2010 Sb.): V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Povolení zřízení jakékoliv stavby v tomto prostoru může být uděleno pouze tehdy, jestli záměr nebude mít negativní vliv na povodňovou retenci, tzn: nepříznivě neovlivní vodní stav a odtok při povodni, negativně neovlivní stávající ochranu před povodněmi, bude realizován s přizpůsobením pro případ povodně. Záměr musí být vždy projednán se správcem toku, tj. Povodí Labe.

Vodohospodářská opatření: Úkolem těchto opatření je zlepšení vodních poměrů, tj. zvýšení retenční schopnosti krajiny, zpomalení povrchového odtoku, ale také zlepšení půdních vlastností na zamokřených pozemcích. Vodohospodářská opatření se prolínají s protierozními opatřeními a proto by měla být uplatněna zejména v plochách smíšeného nezastavěného území s indexem v - vodohospodářská a o - ochranná (protierozní, izolační). K retenční schopnosti krajiny slouží: - zeleň podél polních cest; - protierozní vrstevnicové meze s průlehem; - zatravnění orné půdy na svazích; - zatravnění údolnic drobných sezonně zvodnělých vodotečí;

Pro zvýšení protipovodňové ochrany, zejména s ohledem na výskyt častých lokálních záplav a nedostatečné kapacitě drobných vodotečí, jsou v území vymezeny vodoteče vhodné k revitalizaci, včetně míst, kde bude možno umístit retenční nádrže pro zpomalení průtoků při deštích. Plánovány jsou úpravy bezejmenných vodotečí, tzn. obnovení břehové zeleně spojené s úpravou koryta do přirozené podoby v Litochovicích s možností vybudování retenční nádrže a v Prackovicích spojené s úpravou místního rybníčku. Navrhované rozvojové lokality budou chráněny před nátokem srážkových vod z polí a to zejména kombinací protierozních vrstevnicových mezí s průlehem a zatravněním orné půdy na svahu nad lokalitou, popř. použitím protierozních technologií při pěstování plodin.

ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Obec patří mezi tradičně využívané území pro rekreaci. Rekreace se uskutečňuje zejména formou pobytové krátkodobé rekreace (chataření) v sídle. Velkým problémem je chatová výstavba expandující do volné přírody a následná přeměna rekreačních objektů na trvalé bydlení. Územním plánem je navrženo limitní omezení pro výstavbu objektů rodinné rekreace. V obci jsou zařízení zajišťující veřejné ubytování lokálního charakteru, zejména motorest v Litochovicích a Pohostinství U Koruny v Prackovicích. V oblasti veřejných sportovišť je nabídka poměrně kvalitní, i když se jedná o zařízení sezónní, tj. nekrytá sportoviště. Je zde k dispozici travnaté fotbalové hřiště. V obci působí od roku 1956 Tělovýchovná jednota, v současnosti pod názvem Tělovýchovná jednota Sokol Prackovice. K TJ Litochovice patří oddíl dálkového plavání a sportovního otužování. Otužilecký klub má vlastní budovu u břehu Labe, která byla poničena záplavami v srpnu 2002. Chata byla rekonstruována a zároveň bylo u ní vybudováno kvalitní tábořiště, na němž nechybí ani pevné ohniště.

27 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Územní plán respektuje stávající přístaviště pro sportovní a rekreační účely v Litochovicích nad Labem - evidenční číslo u SPS - 202 013. Územní plán navrhuje obnovení lodního přívozu situovaného v poloze Prackovice nad Labem – Libochovany, který zajistí zlepšení vzájemných vazeb území ležících po obou březích Labe. V souvislosti s možnou výstavbou jednoduchého přístaviště s molem jsou zde navrženy plochy nezastavěného smíšeného území s funkcí rekreační. Jedná se zejména o víceúčelové louky pro volnočasové aktivity (travnaté plochy s nezpevněnými pěšinami pro rekreační pobyt, rybolov, koupání, sezonní stanování, vegetační úpravy nenarušující charakter území). Záměr musí být vždy projednán se správcem toku, tj. Povodí Labe. V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině.

ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů

Ložiska nerostných surovin, těžba Územním plánem jsou respektovány: - Chráněné ložiskové území 09450000 Litochovice (stavební kámen) - Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin B 3021200 Dobkovičky (stavební kámen, tavné horniny; probíhá povrchová těžba) B 3094500 Litochovice - Kubačka (stavební kámen; dřívější povrchová těžba) - Dobývací prostor těžený DP 70336 Dobkovičky (nerost - čedič) DP 70957 Litochovice (nerost - čedič) - Dobývací prostor netěžený DP 71070 Litochovice I (nerost - kámen)

Držitelem práv k dobývání nerostu (čediče) je společnost KÁMEN Zbraslav spol. s r.o.. V současné době probíhá těžba v dobývacích prostorech Dobkovičky a Litochovice (kamenolom Dobkovičky). Hlavním důvodem těžby jsou dostatečné zásoby čedičové horniny, která je součástí tzv. výhradního bilancovaného ložiska Dobkovičky. V roce 2004 bylo odsouhlaseno pokračování hornické činnosti v kamenolomu Dobkovičky, těžba povolena v max. výši 250 000 tun ročně. Severně od ložiska Dobkovičky leží ložisko Litochovice - Kubačka, které bylo geologickým průzkumem sice vyhodnoceno jako ložisko zásob, ale nebyl schválen výpočet zásob, neboť většina suroviny je horší jakosti. Dnes je však již známo, že těžba v DP Litochovice I. probíhat nebude (suroviny horší jakosti, II. zóna CHKO na 90 % rozlohy DP). Rovněž množství kvalitních zásob drceného kameniva na stávajícím využívaným ložisku Dobkovičky je na dostatečné úrovni nevyžadující další novou otvírku. Případný přetrvávající nárok na těžbu v okrajové části DP Litochovice I, přiléhající k DP Litochovice (cca 10 % rozlohy DP Litochovice I) nutno řešit jedině po zpracování a veřejném projednání dokumentace vlivu těžby na životní prostředí a pouze za předpokladu, že DP Litochovice I bude zmenšen na cca 2,5 - 3 ha.

Územní plán Prackovice vymezuje dobývací prostory Dobkovičky a Litochovice jako plochy nezastavitelné přírodní navrhované. S ohledem na omezenou životnost ložisek a postupné omezování těžby v CHKO je nezbytné věnovat v následujících letech zvýšenou pozornost komplexním sanacím a rekultivacím nejen u stávajících aktivních těžeben, ale v plochách celých DP s cílem jejich optimálního zpětného začlenění do krajinného rázu a obnovy základních funkcí území. Územní plán navrhuje zvýšit podíl rekultivace přírodě blízkým způsobem, tzn. zachovat a stabilizovat všechny přírodní prvky vzniklé v průběhu těžby (odkrytí významných geologických jevů, obnažení skalních stěn a navrácení sukcese do iniciálního stádia - preference světlomilných rostlinných druhů, případně vytvoření příležitostí pro hnízdění některých druhů ptáků). Důležité je, aby vytěžená plocha nebyla zavážena odpadem či jiným způsobem rekultivována, ale aby byla ponechána přirozené nebo řízené sukcesi. Do plochy regionálního biocentra RBC 1314 "Kubačka" je zahrnut stávající kamenolom Kubačka s tím, že po dotěžení přístupných zásob zde přirozenou sukcesí vznikne ekologicky významný prvek se skalními společenstvy na závěrných stěnách a sukcesními stadii přirozených suťových s teplomilných lesů na vytěžených plochách a deponiích.

Území geologických rizik Celá oblast je územím s vysokou mírou výskytu sesuvných území. Geologická stavba a geomorfologické poměry v širším území vytvářejí podmínky pro vznik různých typů svahových pohybů od sesuvů až k řícení skalních bloků, které pak mohou dále aktivovat další pohyby. Celý svah od trati ČD Lovosice - Teplice až po řeku Labe je postižen svahovými pohyby, jejichž projevy jsou patrny na první pohled. Morfologicky nápadné jsou zejména terénní elevace. Příčinou sesuvů bývá i silné podmáčení podloží, zejména slínovců. Mimo přirozené pohyby se při vzniku sesuvů začínají uplatňovat i antropogenní faktory. K oživení svahových pohybů dochází i při technickém zásahu do území, např. při stavbě el. vedení, při stavbě dálnice. Podle aktualizované evidence sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, vedených Geofondem ČR, se v řešeném území vyskytují (stav k 21.1.2011):

- sesuvy aktivní plošné Prackovice nad Labem č.5672, č.7359, č.7361, č.7362 Litochovice nad Labem č. 897, č.5707, č.5709 - sesuvy potenciální plošné Prackovice nad Labem č. 893, č.4048 (blokový sesuv stabilizovaný), č.5673, č.5705, č. 5711, č. 7358, č. 7360, č.8028 Litochovice nad Labem č. 894 (blokový sesuv stabilizovaný), č. 896, č. 5708, č. 5710, č.7354, č. 7355, č.7356 (blokový sesuv stabilizovaný) - sesuvy potenciální bodové Prackovice nad Labem č. 5706, č.7357, č.8029

Většina sesuvů zaznamenaných v této oblasti může být hodnocena jako dočasně uklidněné, potenciálně oživeníschopná. Vzhledem ke své topografické situaci však tyto sesuvy nepředstavují vážnější rizika. Recentně aktivní sesouvání jsou zaznamenány v „prackovickém“ sesuvném areálu, ve svahu nad Litochovicemi n/L. Tyto jsou pro zástavbu či jiné náročnější využívání nevhodné.

Rozvojové lokality jsou převážně navrženy mimo aktivní sesuvná území, v ploše potenciálního sesuvu č. 7356 je navržena rozvojová lokalita Z6 určená pro sport (střelnice). Jedná se o stabilizovaný blokový sesuv. V ploše potenciálního sesuvu č. 7355 je navržena rozvojová lokalita Z8 určená plochy smíšené obytné - rekreační. Základní podmínkou výstavby v sesuvných územích je podrobný geologický průzkum, případně geotechnický monitoring, prováděný s dostatečným předstihem před stavbou. Sesuvná území nejsou pro výstavbu nepříliš vhodná, ale pokud speciální geologický průzkum vyhodnotí, že při provedení určitých technických opatření je výstavba možná, lze s ní souhlasit za podmínky, že investor ponese veškeré náklady na tato technická opatření - toto se týká lokality Z8.

28 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Podmínky (regulativy) pro výstavbu v lokalitách ohrožených sesuvy: - zakládání staveb na potenciálně ohrožených svazích základní podmínkou výstavby je podrobný geologický průzkum, případně geotechnický monitoring, prováděný s dostatečným předstihem před stavbou. Na těchto územích zakládat lze, a to za předpokladu, že stavební zásah zvýší stupeň stability a sníží tak pravděpodobnost vzniku sesuvu na únosnou míru. - zakládání staveb na územích, která již byla postižena svahovými pohyby. Rozhodující je stupeň porušení svahu, rozsah a způsob stabilizace, byla-li provedena. Zakládat stavby v oblastech s aktivními svahovými pohyby není možné, dokud svah není dostatečně stabilizován. Zakládání staveb na sesuvech uklidněných v potenciálně rovnovážném stavu (přirozená stabilizace) bez antropogenních zásahů. Mimo výše zmíněné (základem je vždy geologický průzkum, geotechnický monitoring) jsou uvedeny způsoby, kdy se může stavět. - důsledně odvodnit svah - neodtěžovat materiál v patě svahu. V případě přesunů je nutno nejdříve odebírat hmoty z horní - části svahu (aktivní oblast) a umisťovat je do části spodní (pasivní oblast). - těžší objekty situovat do dolní části svahu po provedení terénních úprav, a pak případně lehčí objekty do horní části - hloubkově zakládat je nutno pod nejhlubší smykovou plochu - zásahy v sesuvném území je vždy nutno hodnotit komplexně, včetně souvisejících dílčích staveb, - jako jsou např. budování komunikací, vedení inženýrských sítí. Stavby inženýrské infrastruktury je - potřeba vést proti spádnicím svahů, resp. ve směru sesouvání, nikdy ne kolmo na svah (tzn. - rovnoběžně s vrstevnicemi), vše ve vazbě na celkový odvodňovací systém lokality. Zakládání staveb na sesuvech stabilizovaných statickými prvky, které již byly vybudovány (např. pilotové stěny, zápory), je možné provádět tak, aby stavby nebyly ovlivněny případnými doznívajícími svahovými pohyby. Komunikace v sesuvných územích - volit trasu tak, aby sesuvné území protínaly v násypu (v dolní části) nebo v odřezu (v horní části).

Poddoly, hlavní důlní díla, deponie: - Poddolovaná území a hlavní důlní díla nejsou v řešeném území evidována. - Jsou evidovány tři deponie (odval, odval štoly a výsypka) související s těžbou stavebního kamene.

ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití Územním plánem je navržen jiný druh plochy, než je uvedeno v § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.: - (ZS) plochy sídelní zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená.

Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území: Vymezením těchto ploch budou zajištěny podmínky pro ochranu sídelní zeleně před zástavbou. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zeleně (např. zahrad, sadů) související s obytným územím, pozemky ostatní zeleně v sídle s převládajícím přírodním charakterem a včetně pozemků zeleně ochranného charakteru. Jedná se převážně o nezastavěné oplocené pozemky zahrad na svažitých pozemcích západně od Prackovic n. L., kde část spadá do PHO vodních zdrojů, dále o pozemky v kontaktu s kulturně-historickou dominantou sídla - areálu kostela sv. Mikuláše, o pozemky zahrad mezi drážním a silničním tělesem či pozemky navazující na bezejmennou vodoteč v Litochovicích n. L. Cílem tohoto vymezení jsou výše uvedené limity či převažující přírodní funkce. d) Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území. Hodnoty a limity dle ÚAP pro ORP Lovosice jsou zobrazeny v následující tabulce. Podrobněji jsou popsány v jednotlivých dílčích kapitolách.

Tabulka č. 31a) – Přehled hodnot a limitů v obci Prackovice nad Labem

Název Hodnota Limita Specifikace

I. Environmentální pilíř

Chráněná krajinná oblast – II. – IV. zóna České středohoří vodní tok Labe Významný krajinný prvek ze zákona niva Labe lesy 27 - Milešovsko Typický krajinný celek 36 - Velemínsko 24 - Stebensko 39 - Lovošsko Typický krajinný celek 40 - Libochovansko Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru Regionální biocentrum

Lokální biocentrum

Lokální biokoridor

Les hospodářský

Les zvláštního určení

Vzdálenost 50 m od lesa

Plocha půdy I. a II. třídy ochrany ZPF

Odvodněná plocha

Sesuvné území

Vodní tok Labe Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Chráněná oblast přirozené akumulace vod Záplavové území

Aktivní zóna záplavového území 340490 Dobkovičky - čedič, bazanit, nefelinit Výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 340613 Litochovice-Kubačka - čedič, znělec, bazanit Chráněné ložiskové území 09450000 Litochovice -stavební kámen

29 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Tabulka č. 31a) – Přehled hodnot a limitů v obci Prackovice nad Labem Litochovice I. - kámen Dobývací prostor Litochovice - čedič Dobkovičky – čedič Území ekologických rizik 12695001 + 99990545 skládka Prackovice nad Labem II. Sociální a ekonomický pilíř

Zastavěné území

Zastavitelné území

Plocha výroby

Plocha občanské vybavenosti

Významné veřejné prostranství náves Prackovice nad Labem Urbanisticky významný kompoziční prvek náves Litochovice nad Labem Významná stavební dominanta kostel sv. Matouše - kulturně historická Významná stavební dominanta - technická Významná přírodní dominanta Prackovice - pod Výsluním Prackovice - vrch Debus Archeologické naleziště Prackovice - pole nad křížkem Prackovice - štěrkovna u nádraží Prackovice - intravilán obce Archeologické naleziště Litochovice - dům p. Hausmanna, p. Kolby Litochovice - pole pod Dobrým kaple sv. Jana Nepomuckého Nemovitá kulturní památka venkovská usedlost kostel sv. Matouše Silnice I. třídy s OP I/30

Silnice III. třídy s OP

Místní a účelová komunikace

Železniční trať celostátní s OP 90

Železniční trať regionální s OP 97

Venkovní vedení VVN 110 kV s OP

Kabelové vedení VVN 110 kV s OP

Venkovní vedení VN 1-35 kV s OP

Transformovna s OP

VTL plynovod s BP a OP

STL plynovod s OP

Vodovod s OP

Vodojem

Ostatní zařízení k zásobování vodou

Radioreléová trasa

Dálkový kabel s OP

Limity využití území vyplývající z širších územních vztahů: - V současné době ve správním území obce probíhá realizace stavby úseku „D8 – 0805 Lovosice - Řehlovice“, Územní plán respektuje trasu dálnice D8 ve smyslu platné dokumentace vypracované ve společnosti Pragoprojekt Praha a.s., a to včetně realizace mimoúrovňové křižovatky Dobkovičky. Navržený úsek dálnice je veřejně prospěšnou stavbou VD 01. - vymezený systém ÚSES (nadřazená síť), - V souvislosti s výstavbou dálnice D8 je obava za zániku vodních zdrojů zásobujících vodou Obec Prackovice nad Labem. Z tohoto důvodu na základě hydrogeologických prognóz bylo zpracováno jako náhradní řešení připojení obcí Prackovice nad Labem a Litochovice nad Labem na Oblastní vodovod Velké Žernoseky – Ústí nad Labem. Financováno investorem dálnice D8. Akce je ve fázi stavebního řízení. Navržený vodovodní přivaděč je veřejně prospěšnou stavbou VT 01.

Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje obce: - vymezený systém ÚSES (lokální síť), - vymezené zastavěné a zastavitelné území, - v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území (zejména lokalita Z5, Z8), - návrh obnovení lodního přívozu v poloze Prackovice nad Labem – Libochovany, - návrh úpravy a zřízení pěší a cyklistické stezky vedené ve směru po proudu po levém břehu řeky v úseku od podjezdu silnice I/30 v Litochovicích nad Labem až do prostoru obnoveného lodního přívozu v Prackovicích nad Labem.

e) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Územním plánem nejsou navrhována žádná opatření a záměry vyžadující posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 93/2004 Sb., v platném znění. Dle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu zadání ÚP obce Prackovice nad Labem není nutno posuzovat územní plán obce Prackovice nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území

Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: 1,

30 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

symbol regionu: T 1, charakteristika regionu: teplý, suchý, suma teplot nad 10° C: 2600 - 2800, pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: 40 - 60, vláhová jistota: 0 - 2, průměrná roční teplota vzduchu ° C: 8 - 9, roční úhrn srážek (mm): <500.

Kód regionu: 4, symbol regionu: MT 1, charakteristika regionu: mírně teplý, suchý, suma teplot nad 10° C: 2400 - 2600, pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: 30 - 40, vláhová jistota: 0 - 4, průměrná roční teplota vzduchu ° C: 7 - 8,5, roční úhrn srážek (mm): 450 - 550.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-13-05 (Labe od Ohře po Bílinu). Hydrologické členění řešeného území: č.H.P. název vodního útvaru - část území 1-13-05-015 téměř celé řešené území 1-13-05-014 nepatrná jižní okrajová část katastrálního území Litochovice nad Labem

Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (808,1921 ha) činí 448,1128 ha tj. 55,4 %.

Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) ov. sady (ha) travní porosty (ha) celkem (ha) Prackovice 157,2180 11,4384 5,4331 62,9821 237,0716 nad Labem Litochovice 126,5563 7,3022 40,6399 36,5428 211,0412 nad Labem kat. území zornění ZPF % zemědělská výrobní oblast Prackovice nad Labem 66,33 B1 - Bramborářská 1 Litochovice nad Labem 59,98 B1 - Bramborářská 1 Pro zemědělství je charakteristický převažující podíl zemědělských ploch nad pozemky určenými k plnění funkcí lesa, které jsou zastoupeny převážně na svažitých obtížněji dostupných pozemcích.

Charakteristika půd v řešeném území geologická stavba řešeného území je mimořádně pestrá a tomuto odpovídá i pestrost pedologická. V severní části území převládá asociace hnědých půd lesních přírodních a hnědých půd zemědělsky zkulturněných horských oblastí; na slínech a slínových jílech se vyvinuly půdy patřící do asociace smolivek přírodních a zemědělsky zkulturněných. Z půdních typů jsou zde zastoupeny: hnědá půda na úpatí Kubačky; rendziny v okolí Chloumku a severozápadně od Litochovic nad Labem; hnědozemě a černozemě vč. oglejených severozápadně a severně Prackovic. Výrazně jsou zastoupeny i různé druhy rankerů na skalách a na exponovaných polohách. Okrajově se vyskytují půdy arenické na zbytcích říčních teras.

Hlavní půdní jednotka (HPJ): 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry

Kombinační číslo: 10 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké 11 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 13 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké 14 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké 16 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - půda středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 50 %, půda mělká (30 cm) 41 střední sklon, jižní expozice (JZ-JV), - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 44 střední sklon, jižní expozice (JZ-JV), půda slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, hluboké až středně hluboké 50 střední sklon, severní expozice (SZ-SV), - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké 51 střední sklon, severní expozice (SZ-SV), - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 56 střední sklon, severní expozice (SZ-SV), půda středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 50 %, půda mělká (30 cm) 68 výrazný sklon, jižní expozice (JZ-JV), středně až silně skeletovité - hluboké až středně hluboké 77 výrazný sklon, severní expozice (SZ-SV), bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 78 výrazný sklon, severní expozice (SZ-SV), středně až silně skeletovité - hluboké až středně hluboké 99 příkrý sklon - sráz, severní expozice (SZ-SV), bez skeletu až silně skeletovité - hluboké až středně hluboké

31 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle vyhlášky č. 48/2011 Sb.:

BPEJ I. třídy ochrany: 1.10.10 BPEJ II. třídy ochrany: - BPEJ III. třídy ochrany: 1.08.50 BPEJ IV. třídy ochrany: 1.28.14 1.19.14 4.28.14 1.19.41 1.19.51 1.20.11 BPEJ V. třídy ochrany: 1.37.16 1.41.77 4.41.68 4.28.44 1.37.56 1.41.78 1.41.99 1.20.14 1.20.41 1.20.44 1.22.13

V řešeném území se v omezené míře vyskytují půdy bonitně nejcennější tj. půdy I. třídy ochrany a to v katastru Prackovice nad Labem v kontaktní poloze se sídelním útvarem a dále v severní části katastru. Půdy II. třídy ochrany) se v území nevyskytují. Půdy s nízkým produkčním potenciálem (převážně IV. a V. třídy ochrany) převažují v ostatní části území. Vyhláška č. 427/2009 Sb. v aktuálním znění, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských půd odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty: k. ú. Prackovice nad Labem .... 5,61 Kč/m2. k. ú. Litochovice nad Labem .... 2,76 Kč/m2.

Eroze viz. kap. ad e4). Na svažitých pozemcích jsou půdy ohrožené vodní erozí, ve výkresové dokumentaci jsou označené půdy ohrožené vodní erozí ve smyslu nařízení vlády č. 103/2003. Na většině zemědělsky obhospodařovaných půdách nutno hospodařit bez širokořádkových kultur či s půdoochrannými technologiemi. Řešené území nespadá do vymezených zranitelných oblastí. Komplexní pozemkové úpravy zde nebyly zpracovány.

f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. V řešeném území se v omezené míře vyskytují půdy bonitně nejcennější tj. půdy I. třídy ochrany a to v katastru Prackovice nad Labem v kontaktní poloze se sídelním útvarem a dále v severní části katastru. Půdy II. třídy ochrany) se v území nevyskytují. Půdy s nízkým produkčním potenciálem (převážně IV. a V. třídy ochrany) převažují v ostatní části území. Zástavbou tak logicky vznikají nároky na zábory kvalitních půd. Proti původnímu územnímu plánu je do řešení zahrnuta nová zastavitelná plocha Z5 na půdách I. třídy ochrany a nová zastavitelná plocha Z8 na půdách I., IV. a V. třídy ochrany. Další eventuální výstavba budou nárokovány půdy v zastavěném území, dnes převážně využívané jako zahrady. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny návrhové lokality jsou v jednom dílčím povodí 1-13-05-015.

V následujících tabulkách jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné plochy (s poznámkou označenou *, pro které plochy již byl dán souhlas v původním ÚPO; s poznámkou označenou ** pro plochy v zastavěném území ):

tab. 1A - ZASTAVITELNÉ (Z) A PLOCHY A ZÁBOR ZPF

Zastavitelné plochy (Z) z toho výměra celková stupeň zahrady a plochy funkční ZPF dle zastavěná označení PUPFL ZPF BPEJ orná půda TTP plocha přednosti sady plošných využití funkčního plocha meliorací využití (odhad v (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) ha) Z1** 0,3759 - 0,3724 1.08.50 3 0,3724 - - - SV 0,3724 0,0500 Z2* 0,5805 - 0,5805 1.10.10 1 0,5805 - - - SV 0,5805 0,0750 Z3* 0,2500 - 0,2500 1.10.10 1 0,2500 - - - SV 0,2500 0,0250 Z4* 1,0141 - 1,0141 1.10.10 1 0,9884 - 0,0257 - SV 1,0141 0,1200 Z5 3,7628 - 3,7298 1.10.10 1 3,6973 - 0,0325 - SR 3,7298 0,2400 Z6* 0,0447 - 0,0447 1.08.50 3 0 - 0,0447 - OS 0,0447 - Z7** 0,18 - 0,18 1.08.50 3 0,1 0,08 - - SV 0,18 0,0500 1.10.10; 1; 4; 5 Z8 2,5000 - 2,5000 1.20.11; 2,5000 - - - SR; ZS 2,5000 0,1500 1.20.14 8,7080 8,6715 8,4886 0,0800 0,1029 8,6715 0,7100

Pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: - (SV) plochy smíšené obytné - venkovské - (SR) plochy smíšené obytné - rekreační - (OS) plochy občanského vybavení - sport - (ZS) plochy sídelní zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená

g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Lesnatost v řešeném území (808,1921 ha) činí 19,7 % (159,0789 ha). Ley spadají do přírodní lesní oblasti 5 - České středohoří. Pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní porosty) jsou ve správě Lesů ČR, Lesní správy Litoměřice se sídlem ve Velemíně. Lesní hospodářský plán má platnost do roku 2017. Z hlediska ochrany lesa se v území vyskytují maloplošné fragmenty lesů zvláštního určení.

Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem resp. záměry stavební povahy nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Pásmo 50 m od jejich hranice rovněž není záměry stavební povahy dotčeno vyjma vedení nadřazené dopravní a technické infrastruktury (dálnice, vodovodní přivaděč).

32 Odůvodnění návrhu ÚP Prackovice nad Labem (únor 2012)

Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění). Územním plánem není navržena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy.

i) Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úložná zařízení, ochranná pásma radioreléových spojů AČR, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. Obecně platí, že výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice.

Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky 23/2008 Sb. (O technických podmínkách požární ochrany staveb), plnit požadavky na požární ochranu vyplývající z vyhlášky č. 137/1998 Sb. a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z vyhlášky č. 501/2006 Sb. (zejména §23 odst. 1). Navržené zastavitelné plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy, u lokalit s navrženou skupinovou zástavbou bude dopravní obslužnost řešena podrobněji řešena územními studiemi. Požární ochranu zajišťuje v místě Jednotka sboru dobrovolných hasičů (JSDH) Litochovice. Hasičská zbrojnice se nachází ve střední části SÚ Litochovice nad Labem (odkaz č. 3 - koordinační výkres). V širším spádovém území dále působí HZS Lovosice, HZS Litoměřice, JSDH Chotiměř a JSDH Třebenice. Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice I. a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace. Potřeba požární vody bude nadále zajištěna prostřednictvím hydrantů osazených na veřejném vodovodu a z řeky Labe - stávající přístupu ze silnice I/30 na břeh Labe (čerpací místo pro hasiče) východně od Litochovic nad Labem (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů).

Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro případ povodňových situacích obec postupuje v souladu s „Povodňovým plánem“. Informování obyvatelstva o vzniklé situaci je zajištěno vyhlášením informací v hromadných sdělovacích prostředcích, v regionálním televizním vysílání, kabelovou televizí, místním rozhlasem a mobilními prostředky. Při povodni je evakuováno 6 obytných objektů, umístění obyvatel je prováděno podle plánu evakuace, který je součástí „Povodňového plánu“. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů (území obce je řešeno plánem ukrytí OÚ). V objektu Obecního úřadu (odkaz č. 1 - koordinační výkres) a Místní knihovny (odkaz č. 2 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi I. a III. třídy, které zpřístupňují jednotlivá sídla v řešeném území. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení a staveb se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údržbu vozidel. Tyto činnosti probíhají ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Ústeckého kraje – územním odborem Litoměřice a podle jejich pokynů. V obcích nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. V případě havárií související z těžební činnosti v lomu Dobkovičky (např. únik ropných látek a popřípadě vznik požáru (znečištění ovzduší)) se bude postupovat podle havarijního plánu těžební společnosti. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb bude zajištěno v rámci stávajících veřejných pohřebišť v Prackovicích a Litochovicích nad Labem (odkaz č. 9 a 11 - koordinační výkres).

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Žernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15l/den°—obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

33