K R O N I K A M Ě S T A
L I T O M Ě Ř I C
2 0 0 2 K r o n i k a m ě s t a L i t o m ě ř i c 2 0 0 2
Kroniká ř Old řich DOSKO ČIL
Ludvík Kundera
p.f. 2002
ZATÍMCO čas krájí dny a noci třepe se na obloze plno nepopsaných řádek
Zatímco kormutlivé fantomy odtáhly čekáme na spanilé
Zatímco
(dopl ňte sami prosím vás!)
(novoro čenka L. Kundery kroniká ři) První dít ě roku na Litom ěř icku: Čtvrt hodiny p řed sedmou ranní p řišel 1. ledna roku 2002 na sv ět v litom ěř ické městské porodnici první ob čánek roku 2002 v okrese Litom ěř ice. Narodil se Markét ě a Jaroslavu Kova říkovým a do sv ěta vykro čí se jménem po tatínkovi. Malý Jarda vážil 3,75 kg a m ěř il 50 cm.
L E D E N
Ze sv ěta:
Od 1. ledna 2002 za čali Evropané platit eurem. Zanikla tak marka, šilink atd. Jednotnou m ěnu m ěla Evropa naposledy za dob římské říše. Eurem platí 305 milión ů lidí ve v ětšin ě stát ů Evropské unie. Na euro ale nep řistoupili nap ř. Švédové, Angli čané atd. Euro vstoupilo v Bruselu, sídle Evropské unie, na scénu o p ůlnoci za zvuk ů Smetanovy Vltavy a rachotu novoro čních oh ňostroj ů. Ta Smetanova Vltava pot ěšila...
Z České republiky:
Prezident Václav Havel se v prosinci lo ňského roku t ěšil nejv ětší d ůvěř e ob čan ů ze všech ústavních činitel ů. Podle šet ření CVVM má podporu 53 procent lidí, což je o bod mén ě než v listopadu. Pozice vlády z ůstala stejná, v ěř í jí 41 procent. Podstatn ě hůř e je na tom Sn ěmovna s 28 procenty (o bod mén ě než v listopadu), Senát s 24 body (-2) i krajská zastupitelstva. Ta uvedlo 27 procent (o 4 body mén ě než v listopadu), což odpovídá jejich pozici v pr ůběhu lo ňska.
Z Litom ěř icka:
Na hrad Házmburk p řijela i Česká televize, aby ve zpravodajství 2. ledna zaznamenala silvestrovské oslavy na vrcholu kopce pod hradem. Rozlou čit se se starým rokem a p řivítat rok nový p řišlo podle kastelánky Miriam Jiráskové kolem 500 lidí z nichž se n ěkte ří na kopci veselili až do ranních hodin. Vrcholem ve čera byl op ět oh ňostroj. Díky p říznivým klimatickým podmínkám bylo z kopce vid ět oslavy Silvestra na r ůzných místech v ak čním rádiu 50 km.
Od 21. do 28. ledna 2002 došlo na silnicích Litom ěř icka k celkem k 20-ti dopravním nehodám, p ři kterých byly dv ě osoby zran ěny t ěžce, jeden člov ěk utrp ěl leh čí poran ění, u jednoho z řidi čů byl zjišt ěn alkohol a celková hmotná škoda na majetku se pohybuje okolo 930 tisíc korun. Ú N O R
Ze sv ěta:
Dlouhotrvající napjaté vztahy České republiky s Rakouskem kv ůli spušt ění jaderné elektrárny Temelín se ješt ě více napjaly kv ůli zrušení Benešových dekret ů. Ale v této v ěci je rakouská vládní koalice (lidovci a extrémní Heiderova Strana svobodných) rozd ělena. Vícekanclé řka Susanne Riessová - Passerová (Svobodní) v pátek 1. února potvrdila, že jejich strana trvá na tom, aby dekrety byly zrušeny ješt ě před vstupem ČR do Evropské unie. Rakouští lidovci jsou v tomto sm ěru umírn ěnější.
V Salt Lake City (USA) byly zahájeny zimní olympijské hry. Vlajkonošem české výpravy byl Aleš Valenta. Hned první den, v sobotu 9. února (našeho času) získala na svém prvním startu b ěžkyn ě Kate řina Neumannová (závod na 15 km volnou technikou na lyžích) bronzovou medaili. Ze zlata se radovala Italka Stefanie Belmondová, ze st říbra Ruska Larisa Lazutinovová. Úterní ve čer 19. února byl pro české barvy v Salt Lake City zvláš ť významný. P ři slavnostním dekorování vít ězů dne vystoupil hned na úvod ceremoniálu p řed patnácti tisíci diváky na Medal Plaza na nejvyšší stupe ň zlatý akrobatický skokan Aleš Valenta ze Šumperka, který vyfoukl Ameri čan ům k jejich velké nelibosti olympijské zlato. St říbro získal Pack (USA), bronz B ělorus Grišin. Ohe ň nad Salt Lake City zhasl v pond ělí 25. února. Nejúsp ěšn ější bylo N ěmecko: 12 zlatých (Z), 16 st říbrných (S) 7 bronzových (B). 2. Norsko 11 Z, 7 S, 6 B, 3. USA 10 Z, 13 S, 11 B, 4. Rusko 6 Z, 6 S, 4 B, 5. Kanada 6 Z, 3 S, 8 B, 6. Francie 4 Z, 5 S, 2 B, 7. Itálie 4 Z, 4 S, 4 B, 8. Finsko 4 Z, 2 S, 1 B, 9. Nizozemsko 3 Z, 5 S, 0 B, 10. Švýcarsko 3 Z, 2 S, 6 B. Česko obsadilo 19. místo: 1 zlatá, žádná st říbrná a 1 bronzová. Poslední t ři medailová místa: 23. Polsko O Z, 1 S, 1 B, 24. B ělorusko 0 Z, 0 S, 1 B, 25. Slovinsko 0 Z, 0 S, 1 B. Hokejový turnaj vyhrála po 50. letech Kanada. Druhé místo pat řilo USA a bronz získalo Rusko. Česko vypadlo ve čtvrtfinále v duelu s Ruskem. Prohrálo 1:0.
Z České republik y:
Čty řkoalice (Unie svobody a demokratická unie, jež se na konci minulého roku slou čily v jednu stranu US-DEU, takže čty řkoalice byla vlastn ě trojkoalicí, ale vystupovala dále jako čty řkoalice, dále Ob čanská demokratická aliance a K řes ťansko demokratická unie - Česká strana lidová), se rozpadla kv ůli nezaplaceným dluh ům ODA. V pátek 1. února tak ukon čila svoji činnost. Krize trvala t ři m ěsíce.
Koncertem v brn ěnském klubu Šelepka oslavil v pond ělí 11. února svoji sedmdesátku legenda českého jazzu trumpetista a skladatel Jaromír Hnili čka. Bratislavský rodák se proslavil jako dlouholetý trumpetista orchestru Gustava Broma, kde p ůsobí od roku 1956. Stylov ě mnohostranný hrá č hraje i v menších formacích, je vynikajícím aranžérem a skladatelem - vedle populárních písni ček (nejznám ější je dixieland o Gagarinovi) píše swingovsky i kompozice ve stylu t řetího proudu. Úsp ěch doma i venku získala Missa Jazz.
Pád preferencí stran bývalé čty řkoalice pokra čuje . Pr ůzkumy CVVM z konce ledna a z ejména STEM z po čátku února: Preference nyn ější Koalice KDU - ČSL (K řes ťansko demokratická unie - Česká strana lidová) se podle STEM pohybují kolem 18 procent, což je o 4,5 bodu mén ě než v lednu. Preference ODA (Ob čanská demokratická aliance) vzrostly z 0,3 na 0,9, ale to lze p řičíst statistické chyb ě. Podle STEM by volby vyhrála ČSSD s 23,8 procenta, t ěsn ě následuje ODS s 23 proc enty. Stabilní pozici si udržuje KS ČM s 13,4 procenta. Š etření STEM se konala už koncem ledna, když rozep ře čty řkoalice kulminovaly. Proto je k ní výzkum šetrn ější. Nam ěř il jí 19 procent, čímž se za řadila na druhé místo za ČSSD. T řetí je ODS. Podle STEM nov ě vzniklá strana kolem bývalé studentské aktivistky Moniky Pajerové Nad ěje se zatím p říliš neuchytila, hlas by jí dalo 0,4 procenta. Stejn ě tak pouze zlomek hlas ů (0,2 procenta) by p řipadl uskupení Cesta zm ěny Ji řího Lobkowitze. V tabulce jsou uvedeny aktuální zisky stran v procentech a v závorce pak zm ěna oproti p ředchozímu měsíci:
STEM CVVM ČSSD 23,8 (+2,3) 23 (-1) ODS 23 (+2,7) 18,5 (+0,5) Koalice 18 (-4,5) 19 (-0,5) KS ČM 13,4 (-2,2) 13,5 (+3,5) KDU- ČSL 6,1 (-0,3) 8 (+1) US+DEU 5,4 (+1,1) 4
Údaj u celkového zisku Koalice (bývalá čty řkoalice) zahrnuje hlasy pro KDU - ČSL a US-DU plus odpov ědi lidí, kte ří "setrva čností" řekli, že by volili čty řkoalici.
Z Litom ěř icka:
Po tém ěř jedenácti m ěsících od krádeže se na své p ůvodní místo v Galerii moderního um ění v Roudnici nad Labem vrátil obraz Jana Zrzavého Ma ří Magdaléna. Obraz ukradli 7. října lo ňského roku dva pachatelé, které už za jejich čin poslal soud na šest a p ůl roku a čty ři roky za m říže.
Titul podnikatel p řísluší každému druhému d ělníku z Ukrajiny nebo z Ruska, který coby levná pracovní síla hloubí výkopy na r ůzných místech severních Čech. Tito kopá či získali povolení k pobytu v ČR za ú čelm podnikání. V severních Čechách je z těchto lidí 5699 vedeno jako podnikatelé a 6202 jako zam ěstnanci. V okrese Litom ěř ice je takto evidováno 357 podnikatel ů a 369 zam ěstnanc ů.
B Ř E Z E N
Ze sv ěta: Americká vláda na řídila ministerstvu obrany, aby p řipravilo plány pro možné použití jaderných zbraní proti konkrétním sedmi zemím. Poprvé se tak dostal na ve řejnost seznam stát ů, které jsou potenciálním cílem amerického jaderného úderu. S odvoláním na tajnou zprávu Pentagonu to v sobotu 9. b řezna napsal americký list Los Angeles Times . V pokynu pro Pentagon se sice neuvádí, zda jde o rozší ření ter čů , ale pozorovatelé p ředpokládají, že po 11. zá ří byl seznam cíl ů rozší řen, protože jinak by nem ělo smysl vypracovávat nové plány. Jako potencionální cíl zpráva uvádí Čínu, Rusko, Irák, Irán, Severní Koreu, Libyi a Sýrii. Pentagon by m ěl být p řipraven použít jaderné zbran ě také v arabsko-izraelském konfliktu, v p řípadné válce mezi Čínou a Tchaj-wanem a v p řípad ě útoku Severní Koreje na Jižní, a také kdyby Irák zaúto čil na Izrael nebo na n ěkterého ze svých soused ů. Rusko je na seznamu uvedeno podle textu dokumentu pouze s ohledem na jeho rozsáhlý jaderný arzenál, čítající šest tisíc hlavic - tedy nikoli proto, že by bylo nadále považováno za nep řítele.
Z České republiky:
Vzájemná averze Václava Klause a Václava Havla dostoupila krátce p řed volbami vrcholu. Dva ze čty ř nejvyšších ústavních činitel ů si už dlouho nejdou rad ěji na o či a nejsou vyhlídky, že by se to brzy zm ěnilo, nap říklad obnovením neformálních sch ůzek. P ředseda Sn ěmovny a ODS v ned ělní partii televize Prima 10. b řezna za viníka ozna čil Havla. Podle Klause se hlava státu bojí diskuse a vyhledává jen přikyvova če.
Z Litom ěř icka:
Na silnicích okresu Litom ěř ice došlo ve dnech 1.-7.3. celkem k 19 dopravním nehodám. P ři nich byly t ři osoby zran ěny t ěžce, 3 lehce a u 3 řidi čů byl zjišt ěn alkohol. Celková hmotná škoda na majetku byla vy číslena na 509 tisíc K č.
Po čínaje úterým 11. b řezna mohou cykloturisté, ale také obyvatelé okolních obcí, znovu využít služby p řevozník ů obsluhujících p řívoz mezi obcemi Malé a Velké Žernoseky. Říční p řívoz, který byl po svém dlouholetém provozu v sedmdesátých letech zrušen, obnovili zástupci n ěkolika obcí hlavn ě kv ůli realizaci cyklotrasy Most - Doksy. P řívoz, jež obstarávají t ři p řevozníci na lodi Ludmila , p řepraví denn ě n ěkolik desítek cykloturist ů. Jeden z p řevozník ů, Václav Plechatý, tvrdí, že obce uvažují o zakoupení ješt ě druhé lod ě.
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v okrese Litom ěř ice podle s čítání k 1. březnu 2001: Po čet obyvatel 115 107, z toho bez vyznání 84070 (73 %), v ěř ící celkem 20479 (17,8 %), Církev římskokatolická 15443, Českobratrská církev evangelická 1739, Církev československá husitská 1044, ostatní církve 2253, nemožné zjistit u 10558 obyvatel.
D U B E N Ze sv ěta:
Berlín pro podíl Ruska na rozhodování v NATO: N ěmecko se zasadí, aby Rusko získalo podíl na rozhodování Severoatlantické aliance. Spolkový kanclé ř Gerhard Schröder (Sociální demokrat) to 10. dubna slíbil ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi p ři jednáních ve Výmaru.
Těsným vít ězem parlamentních voleb v Ma ďarsku se stala Ma ďarská socialistická strana (MSZP) v čele s Peterem Medgyessym (59). Nezvít ězila sice absolutn ě, ale spojila se s liberálním Svazem svobodných demokrat ů, který uzav řel se socialisty dohodu o povolební spolupráci. Ze scény tak odchází vládnoucí nacionalistická a pravicová strana Ma ďarská ob čanská strana (FIDESZ) premiéra Viktora Orbána (38).
Le Pen vyd ěsil celou Evropu! Francouzští socialisté vyzvali své voli če k podpo ře Chiraka! Tak zn ěly titulky novin po prvním kole prezidetských voleb ve Francii, kde se poprvé v historii zem ě dostal do druhého kola p ředstavitel fašistické nacionalistické pravice Le Pen. Sou časný premiér socialista Lionel Jospin a kandidát na prezidenta se do druhého kola nedostal. Prohlásil, že z politiky definitivn ě odejde.
Z České republiky:
Nad severními Čechami p řelétávaly od 9. dubna letadla schazující vakcínu proti smrteln ě nebezpe čné vzteklin ě. Celkem shodily 150 tisíc návnad s o čkovací látkou pro lišky. K tomu ješt ě 40 tisíc kus ů roznesli po lesích myslivci. Piloti startovali z letišt ě v Roudnici nad Labem a kraj za čaly pokrývat od východu - Liberecka, Jablonecka a Českolipska. Litom ěř icko, Ústecko a D ěč ínsko bylo "bombardováno" ve st ředu 10. dubna. Na základ ě dohody s N ěmci letadla p řekro čily v Krušných horách hranice do n ěmeckého vnitrozemí v hloubce 10 km. Návnada byly kolá čky o pr ůměru 5 cm z kostní mou čky a rybího tuku ukrývající plastovou ampulku s vakcínou.
Vláda schválila v pond ělí 22. dubna jednomysln ě nákup 24 stíha ček JAS-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe Systems. V této souvislosti se vyhrotil spor mezi ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem a ODS, která nákup odmítá.
V sobotu 20. dubna zem řel (pravd ěpodobn ě život si ukon čil dobrovoln ě) šlechtic mezi českými herci Vlastimil Brodský. Stalo se tak v obci Slune čná na jeho chalup ě.
V pátek 19. a v sobotu 20. dubna se konal III. sjezd odborové centrály - Českomoravské konfederace odborových svaz ů ( ČMKOS). Charismatického předsedu a senátora (kandidoval jako nezávislý na kandidátce ČSSD) Richarda Falbra (61 let) vyst řídal v čele odbor ů Milan Štech, který bude v čele odbor ů stát čty ři roky. Rozhodla o tom v ětšina z tém ěř p ětiset delegát ů. Štech byl jediným kandidátem a zvolen byl 96 procenty hlas ů.
Z Litom ěř icka: Osmdesáti členné hejno koroptví si spokojen ě žije u skládkového dvora v Třebouticích. Zv ěř tam vysadilo m ěsto Litom ěř ice. Koroptve tu mají dost potravy a není tu mnoho jejich p řirozených nep řátel - dravc ů. Proto se zde koroptve za čaly i hojn ě množit. Koroptve mají naprostou volnost, ale p řesto se zdržují u zmín ěného dvora.
V Úšt ěku probíhají poslední práce na obnov ě synagogy, jež by m ěly být dokon čeny na podzim. V souvislosti s demontáží pavla če byla na jednom trámu nalezena datace z roku 1879 s n ěkolika podpisy truhlá řských mistr ů. Pavla č byla opravována v truhlárn ě v Lib ěšicích a tak tam ější truhlá řští mist ři p řidali k t ěm starým podpis ům i podpisy své. Po oprav ě bude ze synagogy muzeum p ředstavující d ějiny Žid ů na úšt ěcku. Synagoga je v majetku Židovské náboženské obce v Praze, ale muzeum bude spravovat Památník Terezín. Židovské památky na Litom ěř icku: Dva h řbitovy v Roudnici nad Labem byly nedávno vy čišt ěny od náletové vegetace; V Budyni nad Oh ří h řbitov poškodili nezletilí vandalové. Zp ůsobili škodu za 80 tisíc K č,-; Na úšt ěckém h řbitov ě se do zna čné míry podepsali p ředrevolu ční funkcioná ři m ěsta, kte ří dovolili rozebrat cihlovou kapli a ze ď, které chce obec obnovit; V Libochovicích se nachází historicky velmi cenný h řbitov, z n ějž je také pot řeba odstranit náletovou vegetaci; Další hřbitovy se nacházejí v T řebívlicích, Radouni a Čížkovicích; Židovská obec v Praze se stará o 300 h řbitov ů v republice z celkového po čtu 350, které postupn ě p řebírá.
K V Ě T E N
Ze sv ěta:
Ve druhém ned ělním kole 5. kv ětna prezidentských voleb ve Francii sou časný francouzský prezident Jacques Chirac (69 let) rozdrtil šéfa nacionalistické, krajn ě pravicové Národní fonty (FN) Jeana - Marie Le Pena (73 let) a setrvá v nejvyšší funkci zem ě dalších p ět let. Volební ú čast byla výrazn ě vyšší než v prvním kole (82 procent z 41 milión ů oprávn ěných voli čů oproti 71,6 procenta p řed dv ěma týdny. Chiracka volilo 82,4 procenta voli čů , Le Pena jen 17,6 procenta.)
Bývalý americký prezident Jimmy Carter, který v neděli 12. kv ětna p řilet ěl na Kubu jako v ůbec první americký p ředstavitel od dob Castrova režimu, informoval Kubánce o petici disident ů žádající uspo řádání na Kub ě referendum o demokracii a lidských právech. P řimlouval se také za povolení návšt ěvy mezinárodních pozorovatel ů v kubánských v ěznicích. Svou dvacetiminutovou řeč pronesl Carter ve špan ělštin ě p řed studenty a osobnostmi, v četn ě Castra, ve velkém amfiteátru Havanské univerzity. Vše p římo p řenášela kubánská televize a rozhlas, což p řed tím bylo umožn ěno jen papeži Janu Pavlu II. Carter zárove ň vyzval USA o zrušení embarga v ůč i Kub ě.
Sudeton ěmecký landsmanšaft (SL) vyzýval o víkendu 18. a 20. kv ětna na 53. sudeton ěmeckých dnech v Norimberku Českou republiku, aby odstranila povále čné dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Požadavek zmínili všichni řečníci v četn ě bavorského premiéra a kandidáta na kanclé řský ú řad za konzervativní CDU/CSU Edmunda Stoibera. Na shromážd ění uvítalo tisíce vysídlenc ů z českých zemí olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera potleskem. Ten zde i sloužil mši. Bylo to poprvé, co se vysoký český katolický církevní hodnostá ř takového setkání ú častnil. Čeští politi čtí p ředstavitelé (Zeman, Špidla) vyjád řili s ú častí arcibiskupa v Norimberku zásadní nesouhlas. Dosavadním p ředsedou SL je Bernd Posselt.
Prezident USA: konfrontace s Ruskem skon čila. Smlouvu o dosud nejradikáln ější snížení stavu strategických jaderných zbraní o dv ě t řetiny b ěhem deseti let stvrdili v pátek 24. kv ětna v Kremlu prezidenti USA a Ruska George Bush a Vladimír Putin. Podepsali také Deklaraci o nových strategických vztazích mezi ob ěma zem ěmi. "Podpis ukon čil dlouhou kapitolu konfrontace a otev řel zcela nové vztahy mezi našimi zem ěmi", prohlásil poté Bush k závazku obou zemí zredukovat podle smlouvy po čet hlavic na 1700 až 2200, což je desetina stavu z nejvypjat ějších let studené války. Podle Bushe podpis této smlouvy znamená, že "jsme p řátelé a že jsme dnes odmítli pochyby a podez ření, abychom tak vstoupili do nové éry mezi vaším velkým státem a naší zemí. Putin ocenil konstruktivní p řístup americké strany ke sjednání dokumentu a dodal, že "p ředcházející rusko-americké summity byly v ěnovány bu ď překonávání rozpor ů, nebo jejich následk ů." Putin zárove ň zd ůraznil ruskou solidaritu s Ameri čany v tragických dnech. "Vzájemná pomoc a opravdu pevné spojenectví budou - stejn ě jako v letech boje s nacismem - zárukou našeho spole čného vít ězství", prohlásil.
Vědci se domnívají, že zahlédli z řejm ě v ůbec první sv ětlo, které vesmír vyprodukoval. P řístrojem zvaným Cosmic Backround Imager (CBI), umíst ěným v chilských Andách, po řídili snímek dokazující prudké rozpínání vesmíru krátce po tzv. velkém t řesku p řed asi 14 miliardami let. Nejstarší sv ětlo pochází z hlubin vesmíru, když byl jen 300 tisíc let starý. Jak v pátek 24. kv ětna uvedl Anthony Readhead, šéf týmu z Kalifornského technologického institutu, po velkém t řesku totiž trvalo asi 300 tisíc let období tmy - vesmír obsahující jen zm ěť volných základních částic byl tak hustý, že sv ětlo nepropoušt ěl. "Poprvé vidíme zárodky galaktických kup", dodal.
Z České republiky:
Ženy v české spole čnosti stále nemají takové postavení jako muži, p řestože se posílily právní p ředpoklady k rovnosti pohlaví. Vyplývá to ze zprávy o pln ění vládního programu p ři prosazování rovnosti muž ů a žen, kterou vzala ve st ředu 15. kv ětna na v ědomí vláda. Hlavní p řekážkou v prosazování rovnosti muž ů a žen je podle zprávy postoj ve řejnosti, která o tuto problematiku nemá dostate čný zájem. Ženy mají stále o čtvrtinu menší p říjmy než muži, nejsou dostate čně zastoupeny ve funkcích, kde se o n ěč em rozhoduje. P řetrvávají četné p řípady násilí na ženách. Žádná žena se však dosud nedomáhala svých práv soudní cestou, uvádí se v materiálu. Situaci by m ělo zlepšit p ředevším vzd ělávání, osv ěta a ve řejná diskuse.
Z Litom ěř icka:
Skupina historického šermu Legion z Českých Kopist byla v sobotu 4. kv ětna organizátorem bitvy z t řicetileté války v areálu kulturního centra M.E.C.C.A. Terezín. Celkem se sjelo 11 skupin z celých Čech, v pátek prošli celé m ěsto a rozdávali pozvánky, na vlastní bitvu v sobotu se však p řišlo podívat jen asi 200 divák ů. Ti událost, odehrávající se na m ěstském tržišti roku 1648, sledovali z hradebních ochoz ů. Členka po řádající skupiny Legion Ivana Mašitová, zvaná Dra čice , byla spokojená. Mezi dalšími skupinami byla i ústecká Acheron , jež se zú čast ňuje sout ěže o Budy ňskou korunu (loni v kategorii gotika skon čila t řetí). Její člen Zden ěk Bílek Barbar řekl, že skupinu Acheron je možno pravideln ě vid ět na vystoupeních v Dom ě dětí a mládeže Ústí nad Labem, na hrad ě Hasištejn ě u Chomutova a pracují také pro ústecký balet, kde zajiš ťují šermí řské scény.
Manželka prezidenta USA Laura Buschová, která v sobotu odpoledne 18. kv ětna přilet ěla z Budapešti do Prahy na p ětidenní návšt ěvu České republiky, se v ned ěli 19. kv ětna za ú časti premiér ů České republiky a Slovenska zú častnila na Národním hřbitov ě v Terezín ě tryzny za ob ěti nacismu. K symbolickému náhrobku položila věnec s bílou stuhou, na níž bylo napsáno Od amerického lidu. Buschová si prohlédla část terezínské Malé pevnosti v četn ě jedné z cel a od Vojt ěcha Blodiga z Památníku Terezín se dozv ěděla, že tam byli v ězn ěni i ameri čtí ob čané. Celkem bylo do pevnosti, ghetta a koncentra čního tábora u Litom ěř ic zavle čeno p řes 200 tisíc lidí. Zem řel tam každý pátý, polovina následn ě v koncentra čních táborech. Premiér Zeman v projevu zd ůraznil, že český ani slovenský národ neposílaly viníky války do Terezína, Majdanku, Osv ětimi a dalších vyhlazovacích tábor ů. T ěmto lidem bylo podle n ěj naopak spln ěno jejich p řání. Přáli si jít dom ů, do Říše. A tak šli. Práv ě tito lidé nyní podle jeho slov vznášejí nároky, jejichž spln ění by znamenalo pop ření památky t ěch, kdo v Terezín ě zahynuli nebo zde byli v ězn ěni. Premiér p řipomn ěl, že sudeton ěmecký landsmanšaft p řišel s majetkovými nároky již v 60. letech. Zeman proto nesouhlasí s účastí olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera na sudeton ěmeckých dnech, které se práv ě konají v Norimberku. Nepokládám to za akt smí ření, ale za akt p řitakání restitu čním a dalším nárok ům, za akt jakési podivné nesvaté restitu ční aliance , uvedl Zeman. Ú častníky tryzny pozdravili i slovenský premiér Mikuláš Dzurinda a p ředseda Sn ěmovny Václav Klaus. Po židovské a k řes ťanské modlitb ě ukon čil pietní akt sbor z třetího d ějství opery Nabucco v podání D ěč ínského p ěveckého sboru.
Č E R V E N
Ze sv ěta:
Zem ětřesení v Iránu si vyžádalo 230 mrtvých. Postihlo severozápad zem ě v sobotu 22.6. po ránu. Ot řesy p ůdy prom ěnily v rozvaliny desítky vesni ček a o domov dle Iránského červeného p ůlm ěsíce p řipravily nejmén ě 12 000 lidí.
Z České republiky:
Tisíce lidí p řišlo v ned ěli 23. června dopoledne vzpomenout 60. výro čí vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku. Neobvykle reprezentativní a vysoká byla oproti jiným lét ům i ú čast politik ů. Nedošlo k sebemenší konfrontaci, ani jediný projev nep řipomn ěl Benešovy dekrety, p řesto v ětšina řečník ů nehovo řila jako v minulých letech o utrpení a k řivd ě, ale spíš o hrdinství, boji, neústupnosti. Zm ěnil se tón, potvrdila v ětšina ú častník ů. Spolu s politiky položily v ěnce k památník ům v Ležákách i veteráni z druhé sv ětové války. Z Litom ěř icka:
Ve st ředu 5. června 2002 se od 14.00 hod. ve velké zasedací místnosti Okresního úřadu v Litom ěř icích konal seminá ř kroniká řů a jejich z řizovatel ů. Na programu byla přednáška Stanislavy Dvo řákové z Muzea hlavního M ěsta Prahy na téma význam a psaní kronik po roce 2002, p řínos kronik pro budoucnost, zásady vedení kronik, technologie, legislativa, po řizování p říloh a jejich evidence. Druhý referát p řednesl Tomáš Hromádka, kroniká ř Velké Chuchle a vydavatel Zpravodaje pro obecní kroniká ře a vlastiv ědné pracovníky Kroniky a kroniká ři. Hovo řil na téma teorie a praxe psaní kronik, využití po číta čů a informa čních zdroj ů. T řetí referát m ěl kroniká ř M ěsta Litom ěř ic Mgr. Old řich Dosko čil. Hovo řil na téma "Kudy dál v kroniká řství v ětších m ěst?". Jeho p řísp ěvek je v této kronice v plném zn ění v rubrice "P řílohy".
Letošní sout ěže skupin historického šermu O Budy ňskou korunu se zú častnilo sedm skupin. Absolutním vít ězem se stala SHŠ Novica z Nového M ěsta nad Metují (zvít ězila i loni). Poprvé v porot ě nezasedl kroniká ř m ěsta Litom ěř ic Old řich Dosko čil.
Č E R V E N E C
Ze sv ěta:
Záhada "nepochopitelné letecké tragédie", p ři nichž se v noci na úterý 2. července srazil nad jižním N ěmeckem nákladní boeing spole čnosti DHL a ruský tupolev se sedmi desítkami lidí (71 ob ětí) na palub ě (p řevážn ě d ětí) zavinili švýcarští dispe čeři. Představitelé centra řízení letového provozu Skyguide ve švýcarském Curychu vydali pozd ě upozorn ění, že letadl ům hrozí st řet. Švýca ři p řevzali řízení tupoleva od německých koleg ů p ět minut p řed srážkou, boeing letící z Itálie ale vedli ve stejném letovém koridoru asi o čtvrt hodiny déle. Podle odborník ů p řitom nebylo problémem vyzvat jedno z letadel ke zm ěně letové hladiny s dostate čným p ředstihem. Pokyn byl ale vydán v urgentní form ě až padesát sekund p řed kolizí. Kritika se na Švýcary snesla i kv ůli tomu, že v osudném okamžiku pracoval v centru navzdory p ředpis ům jen jeden dispe čer. Druhý si ud ělal p řestávku - stalo se tak i p řesto, že byl kv ůli kontrole odpojen automatický systém varování p řed možnou kolizí letadel.
Z České republiky:
Jméno člov ěka, který se jako první projde na povrchu planety Mars, ovlivní i čeští v ědci z armádního Centra pro výzkum stresu. N ěkolik let se totiž podíleli na projektu, který má pomoci vybrat ideální posádku pro p ředpokládaný dlouhý let k rudé planet ě. Čeští odborníci zjiš ťují, jak za řídit, aby spolu astronauti vydrželi a byli schopni spolupracovat. Projekt Mars bude tak drahý, že bude muset být mezinárodní. Je proto nutné vybrat mezinárodní posádku, která vydrží. Tým specialist ů tak vytvo řil sociomapu uvnit ř skupiny. Projekt ale neskon čil tak, jak si v ědci p ředstavovali. Japonský ú častník nevydržel a m ěsíc p řed koncem odstoupil. Kulturní rozdíly a z toho plynoucí konflikty se projevily nap říklad i ve vztahu kanadské ú častnice a dvou ruských kosmonaut ů.
Z Litom ěř icka:
V Muzeu Českého granátu v T řebenicích byla 2. července otev řena výstava malí ře a grafika Dana Richtera, jednoho z nejvýznamn ějších sou časných malí řů severních Čech (ale i České republiky). K výstav ě vydalo M ěsto T řebenice výpravný reprezentativní katalog s barevnými reprodukcemi grafik. D. Richter žil dlouhá léta v Ústí nad Labem, ale nyní žije na T řebenicku ve svém ateliéru a je ob čanem M ěsta Třebenice. Výstava je kulturní po čin za který p ředstavitel ům M ěsta T řebenice pat ří opravdové pod ěkování.
Tradi ční Husitské slavnosti v T řebušín ě v sobotu 6. července zahájil pr ůvod všech ú činkujících v čele s ko ňskou husitskou jízdou. Fará ř Církve československé husitské pak v úvodním projevu, kterým slavnosti zahájil, p řipomn ěl, že Jan Hus byl především bojovníkem za pravdu, které se nám p říliš nedostává. Mezi ú činkujícími byli nap ř. z Prahy České buchty (dámská dechovka), Skupina historického šermu Lepus , historické tane ční divadlo Balata atd. Nechyb ěla ani tradi ční výstava králík ů, kterých se sešlo p řes 140. Čestnou cenu jich dostalo 12. Z nich nap říklad velký sv ětlý st říb řitý a kolekce víde ňských modrých chovatele Milana Valeše.
S R P E N
Ze sv ěta:
Katastrofální záplavy v Rakousku si vyžádaly od pond ělí 12. do úterý do 13. srpna sedm život ů. Stoletá voda zasáhla četná rakouská m ěsta a rozsáhlé oblasti alpské republiky p řem ěnila na velká jezera. Na Dunaji 80 až 100 km západně od Vídn ě byla zaplavena m ěsta Ybbs a Melk, v Horních Rakousích Steyr, Perg, Schwertberg a v Dolních Rakousích Zwettl, Zübing, Grafenwürt. Ve svých domech byli uv ězn ěny tisíce lidí, stovky museli být evakuovány. V oblasti západn ě od Lince, tzv. Eferdingerské pánvi, která je centrem p ěstování zeleniny v Rakousku, se vytvo řilo jezero o ploše 50 km čtvere čních, jež zni čilo všechna obd ělávaná pole. Rakouské spolkové dráhy utrp ěly zatím nejv ětší škodu ve své historii - pod vodou zmizelo na 80 km tratí.
Povodn ě na Labi v Čechách se o víkendu 16. a 17. srpna dostaly do sousedního Saska, kde nabyly ješt ě na v ětší síle. Dráž ďany dopadly velice katastroficky v četn ě památek. Sbírky Zwingeru však byly odvezeny do bezpe čí v čas. Sm ěrem dál na sever se povodn ě oproti o čekávání za čaly zpomalovat a slábnout. Ale na východ ě a jihu Asie si v posledních týdnech vyžádaly již 1800 ob ětí, ohroženy jsou milióny lidí. Stav nouze, rozsáhlé evakuace a nasazení tisíc ů voják ů, to jsou opat ření, které podnikly úřady čínské provincie Chu-nan proti povodním, které hrozí zaplavit území o deseti miliónech obyvatel. D ůvod k poplachu jim dává stále se zvyšující hladina druhého nejv ětšího čínského jezera Tung-tching, které slouží jako p řírodní záchytná nádrž p ři rozvodn ění veletoku Jang-tiang. V Bangladeši v oblasti dolního toku řeky Brahmaputry nadále stoupá voda živená pokra čujícími dešti. Na svazích Himalájí dochází v d ůsledku p řemok ření k sesuvu p ůdy, které si jen v Nepálu vyžádaly 429 život ů. Oproti tomu v d ůsledk ů nedostatku dešt ě ho ří Aljaška, kde popelem lehlo už asi 800 hektar ů lesa.
Z České republiky:
Od pond ělí 12. srpna se na jihu Čech pod vlivem silných srážek vytvo řily zna čné povodn ě. Zaplaveny byly dv ě t řetiny Českých Bud ějovic, pod hladinou Otavy zmizel písecký most, v Plzni Radbuza zalila st řed m ěsta a v p římém ohrožení se ocitla Praha. Zle na tom za čaly být i Kralupy nad Vltavou. Ve st ředu 14. srpna se voda v Praze za čala rozlévat už i do části Starého m ěsta. Pob řežní části jako je Kampa a pod. pochopiteln ě byly zatopeny už v úterý 13. srpna. Ve st ředu 14. srpna bylo podle tisku již dev ět ob ětí povodní. Bilance škod je strašná. Dosahuje (zatím 18. srpna) 60 miliard. Metro v Praze je z velké části zatopené a zprovoz ňovat se bude až do konce roku. Zatopena byla řada památek (nejen v Praze), voda se dostala nap ř. do p řízemí Národního divadla, Rudolfína, hudebního divadla v Karlín ě, atd. Zni čena byla celá řada cenných archiválii, poškozena byla knihovna v Klementinu. Část Karlína a dolních Holešovic je celá staticky narušena a nikdo neví, kdy a zda v ůbec se lidé budou moci vrátit do svých domov ů. Prozatím sami od sebe spadly v Karlín ě t ři domy. Jeden z nich byl ale ur čen k demolici (vše našt ěstí bez ob ětí). Po čet ob ětí k 18. srpnu by m ěl být 14, patnáctý je jednasedmdesátiletý muž z Borov na Klatovsku, který se v d ůsledku postižení povodní ob ěsil ve stodole poblíž svého rodinného domku. Po osmi dnech, ve st ředu ráno 21. srpna, se kone čně otev řela nejvíce postižená část Prahy - karlínská zóna A. Smutný pohled čekal na tisíce obyvatel a podnikatel ů, kte ří se vraceli do svých zdevastovaných dom ů a firem a nacházeli rozmá čený a zni čený majetek. Nad evakuovanou čtvrtí, v níž ješt ě nedávno stála voda, se vznášel zápach z kazících se potravin, masa i vysychajícího bahna. Hned u vstupu do jinak stále uzav řené oblasti lidé dostávali roušky na obli čej, aby se alespo ň částe čně chránili p řed puchem. Karl ův most pro turisty byl znovu otev řen v úterý 27. srpna.
Z Litom ěř icka:
V d ůsledku povodní je v celých severních Čechách pr ůjezdný jediný most, a to na Litom ěř icku v Roudnici nad Labem. Ale pouze pro osobní dopravu a to vždy jedním sm ěrem. Zcela pod vodou je v Roudnici známý sportovní areál v četn ě fotbalového stadiónu. Do historické části m ěsta však voda našt ěstí nijak výrazn ě nepronikla. Mezi Roudnicí a soutokem Labe s Oh ří se vytvo řilo jezero dlouhé 20 km a široké 8 km, což představuje asi 50 Máchových jezer. I když se p řes víkend 16. a 17. srpna postupn ě povod ňové jezero zmenšovalo, stále zaplavuje p řes deset obcí, z nichž z n ěkterých koukají jen v ěže kostel ů, st řechy dom ů a koruny vysokých strom ů. Z oblasti České Kopisty, Po čáply a Terezín muselo být evakuováno na 4 tisíce lidí. Obci Mlékojedy navštívili její obyvatelé poprvé v pond ělí 19. srpna. Byl to pro n ě šok. Ale nikdo dlouho nestál a za čalo se s odklízecími pracemi. V tuto dobu se ale zatopené Bohušovice n. O. ješt ě zcela vody nezbavily. V od čerpávání vody zde pomáhají polští hasi či, kterých je v okrese celkem 80. V Malých Žernosekách voda zni čila zázemí přívozu. Na jeho obnovu bylo z řízeno konto. Roudnické letišt ě se p řem ěnilo ve sklad humanitární pomoci. Obnovit se v pond ělí 19. srpna poda řilo i dodávku pitné vody alespo ň pro část Lovosic. Nejkriti čtější situace je bezesporu v obci Píš ťany. Voda se obcí valila proudem, která na komunikacích vymlela doslova krátery. Proud také strhl několik p řístavk ů dom ů a vyvalil mnoho plot ů a vrat. V Terezín ě voda opadla 19. srpna, ale p řesto se sem lidé dostanou pouze na zvláštní povolenky. Památník Terezín (Malá pevnost) má škody za 60 milión ů. Voda se zde dostala do cel a vše zni čila. Úterý 20. srpna se neslo ve znamení úklidu ve všech postižených obcích na Litom ěř icku. Velkým problémem, který se ten den řešil, bylo odklízení kontaminovaných potravin a uhynulých zví řat. Plné ruce práce m ěli také statici, neoddechli si ani hasi či a vojsko. Firmy se snažily obnovit dodávky energií a vody. Ve st ředu 21. srpna to v postižených obcích vypadalo jako p ři st ěhování národ ů. V ulicích poni čený nábytek, ošacení, boty atd. Úklid za čal i v kostele v Po čáplích kam se voda dostala do výše p ůldruhého metru (podle fará ře Radima Valíka).
Celé pod vodu byly i K řešice. Tam je tedy v ulicích všechno odevšud. Jedno velké smetišt ě jsou i České Kopisty. V úterý 27. srpna navštívil Památník Terezín (Malou pevnost) americký velvyslanec v České republice Cralg Stapleton. Po prohlídce p řislíbil Památníku materiální i finan ční pomoc. Zatímco jinde se uklízelo, v Nových Kopistech (úterý 27. srpna) se stále čerpala voda. Část obce totiž leží p řed železni čním p řejezdem v dolíku kde se stále drží v ětší množství velice zapáchající vody. Hasi či ji p řečerpávají za pomoci n ěkolika čerpadel a kilometr ů hadic p řes přilehlá pole do Labe. Krom ě hasi čů z Litom ěř icka zde vypomáhají i hasi či z Brna a Polska. P řes toto mohutné čerpání a p říznivé teplé po časí ubude z laguny za jeden den jen n ěkolik centimetr ů vody. Polských hasi čů je tady 20. Zbylých 60 se oficiáln ě rozlou čilo s Litom ěř ickem v úterý 27. srpna v Bohušovicích nad Oh ří.
Polským hasi čů m oficiáln ě pod ěkoval bohušovický starosta Ivo Hynl. Pan starosta mj. řekl, že bez polských hasi čů by vodu čerpali do vánoc. A místostarosta ing. Milan Straka dodal, že se obává, že takový profesionální zásah, který p ředvedli Poláci, by nezvládl žádný hasi čský sbor u nás. Polská jednotka zde od čerpala vodu a vysušila zhruba 170 dom ů. Poláci si pochvalovali naopak p řátelský p řístup bohušovických ob čan ů, kte ří jim nosili ob čerstvení a komunikovali s nimi (kpt. Marek Komorowski). Polští záchraná ři byli z m ěst Varšava, Gda ňsk, Opole, Katowice, Sosnowiec. Tento tým jezdí po celém sv ětě a pomohl p ři katastrofách na Ukrajin ě, Ma ďarsku, USA a Austrálii.
Městský ú řad T řebenice a jeho kulturní a školská komise, základní škola Třebenice, OS ČG a SDH byly organizátory oslav 100 let od otev ření české m ěšťanské školy chlapecké v T řebenicích , které se konaly 31. srpna 2002 v budov ě základní školy a na Pa říkov ě nám ěstí v T řebenicích od 12:00 hodin. Slavnost zahájil starosta města a hosté v budov ě školy (2. stupe ň základní školy, Pa říkovo nám ěstí čp. 133 - přízemí). Od 13:30. hodin se konal kulturní program na Pa říkov ě nám ěstí: Vystoupení třebenických žák ů pod vedením PaedDr. Patrovské, pochod mažoretek ze Št ětí za doprovodu orchestru pana Mgr. Lhotského z Lovosic, ukázka historické a sou časné techniky Hasi čského záchranného sboru. Od 17:00 do 18:00 hod. se konalo setkání pedagog ů bývalých i sou časných s p ředstaviteli m ěsta a pozvanými hosty (v p řízemí školy č. 133). Na záv ěr od 19:00 hodin vystoupil na zahrad ě Muzea českého granátu v Třebenicích Soubor pražských truba čů s um ěleckým vedoucím panem Josefem Svejkovským. V dob ě od 13:00 hod. do 17:00 hodin byly p řístupné všechny budovy základní školy pro ve řejnost. Zde se konala výstava k historii i sou časnosti škol v Třebenicích s videoprojekcí, dále byla možná prohlídka všech t říd a nov ě z řízený relaxa ční koutek pro žáky za budovou školy. Dále byla otevřena pro ve řejnost nová po číta čová t řída. V pr ůběhu oslav probíhala i ochutnávka místních vín atd.
Z Á Ř Í
Ze sv ěta:
Afganistan zažil ve čtvrtek 5. zá ří nejhorší den od svržení vlády islámského hnutí Talibanu, které poskytovalo ochranu v ůdci hnutí Al kajda Usámovi bin Ládinovi. O něm se n ěmecká rozv ědka domnívá, že je stále naživu. Výbuch pumy skon čil masakrem p římo v centru Afganistanu (zem řeli p ři n ěm desítky lidí v četn ě d ětí) a prezident Hamíd Karzáí jen o vlásek unikl atentátu v Kandaháru, když se ho pokusil zavraždit člen bezpe čnostní stráže, jenž zahájil palbu na prezidentovo auto, které práv ě vyjížd ělo z areálu rezidence kandáhárského guvernéra.
V N ěmecku prob ěhly o víkendu 21. a 22. zá ří parlamentní volby s neuv ěř iteln ě vyrovnaným výsledkem. Ob ě nejsiln ější strany, vládní sociální demokraté (SPD) a opozi ční konzervativní strana k řes ťanských demokrat ů a k řes ťanských sociál ů (koalice, k řes ťanští sociálové p ůsobí v Bavorsku) - (CDU-CSU), získaly stejn ě 38,5 procenta. O vít ězi voleb rozhodla strana zelených, která získala neuv ěř itelných 8,6 procenta. Protože je tato strana p řirozeným spojencem sociálních demokrat ů, vít ězem se tak stala tato dosavadní vládní koalice. Spojenec CDU-CSU, liberálové (FDP), naopak ztratil a získal jen 7,4 procenta. Do parlamentu se ješt ě dostala postkomunistická PDS s pouhými 4 procenty. Její ztráty byly zna čné. Po čet mandát ů: SPD 251, CDU-CSU 248, Zelení 55, FDP 47 a PDS 2 mandát ů.
O víkendu 21. a 22. zá ří se konaly parlamentní volby na Slovensku. Vít ězem voleb se sice stalo Me čiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, ale vládu nakonec sestavila pravice (p řesn ěji: pravý st řed) dosavadního premiéra Mikuláše Dzurindy. Ta totiž získala 78 ze 150 mandát ů, tedy nadpolovi ční v ětšinu. HZDS 19,5, Slovenská demokratická a k řes ťanská unie (SDKU) premiéra M. Dzurindy 15,9, dosud mimoparlamentní strana Smer 13,46, vládní Strana maďarské koalice (SMK) 11,16, vládní k řes ťanští demokraté (KDH) 8,25, Aliance nového ob čana (ANO) 8,01 a Komunistická strana Slovenska (KSS) 6,32 procenta. Posledn ě jmenovaná strana se do parlamentu - kde tedy nyní zasedne celkem sedm stran - dostala poprvé od roku 1990, stejn ě jako dv ě nové strany: Smer Roberta Fica a Aliance nového občana spolumajitele televize Markíza Pavla Ruska. Jediné k řeslo p řekvapiv ě nezískali jak sociální demokraté tak slovenští ultranacionalisté.
Z České republiky:
Celkové škody ze srpnových povodní se p ůvodn ě odhadovaly na 60 miliard. Na jejich konci se již psalo, že na 60 až 90 miliard. Po čátkem zá ří se ale ukazuje, že to asi bude 100 miliard korun. Zaplaveno bylo celkem 6 % území ČR.
Z Litom ěř icka:
Již po t řetí za sebou byl na Litom ěř icku zaznamenán nár ůst nezam ěstnanosti. Celkem je v okrese evidováno 7.296 nezam ěstnaných, z toho 4.059 žen. V srpnu to byl oproti červenci nár ůst o 257 žadatel ů o práci. V evidenci Ú řadu práce došlo k nár ůstu p ředevším absolvent ů st ředních a vysokých škol, kdy v okrese jich ú řady v červenci evidovaly celkem 986, v srpnu ale již 1.020. P řitom došlo k poklesu nabízených evidovaných míst na ú řadu práce. V červenci byla nabídka 439 volných míst, v srpnu jich bylo o 11 mén ě.
Postup záplav v Terezín ě: V úterý byl sestaven Okresní krizový štáb Litom ěř ice, který upozornil na fakt, že se na Terezín valí stotřicetiletá voda. Týž den oznamoval regionální rozhlas evakuaci Terezína. Vedení m ěsta obyvatele uklid ňovalo, že Terezín bude bez vody. Evakuaci hlásila hlídka litom ěř ické m ěstské policie mobilním rozhlasem v noci v úterý na st ředu. Lidé se ve st ředu z m ěstského rozhlasu v osm hodin ráno dozv ěděli, že musí do deseti opustit m ěsto. V té dob ě již skupina dobrovolník ů budovala v inkriminovaných místech hráze se zap ůjčenou technikou terezínského závodu Povodí Oh ře. K nim se p řipojil dobrovolný hasi čský sbor a skauti. Stavba hrází intenzivn ě pokra čovala do čtvrtka za další spolupráce místních podnikatel ů, kte ří p řes vodu do Terezína p řivezli t ři naklada če. Do té doby navršovali dobrovolníci hráze ru čně. Systém hradeb byl zaplaven, m ěsto bylo stále suché. V noci ze čtvrtka na pátek hráz u Ravelinu 20 vod ě ustoupila. Voda za čala zaplavovat m ěsto.
Přívoz mezi Velkými a Malými Žernosekami se zdál být zcela zni čen. Ale nakonec se na stran ě Velkých Žernosek poda řilo zachránit pontony i nástupní m ůstky. Na stran ě Malých Žernosek sice uplavaly, ale nakonec se našly u mostu v Ústí nad Labem. Celé za řízení nyní pot řebuje už jen opravit. Pro tento ú čel bylo založeno konto.
V zá ří ješt ě nem ěli rybá ři na Litom ěř icku se čteny všechny škody po povodních. Ale je už jisté, že krom ě poškození majetku litom ěř ické Místní organizace Českého rybá řského svazu budou zna čné škody zejména na sportovních revírech a rybách v nich. Chovné revíry újmu sice neutrp ěly, ale škoda vzniklá na řekách se prozatím vy číslit nedá. Uhynuly zejména menší ryby, které z ůstaly v jezerech vzniklých na polích u Lovosic a Bohušovic. Zde uvízlo velké množství plotic, karas ů a tlouš ťů . Některým se sice poda řilo odplavat po proudu, který vznikl čerpáním vody hasi či, ale většinu sežraly racci, kte ří se od Labe p řesunuli k t ěmto jezer ům, kde m ěli snazší ko řist. Ryby na Litom ěř icku jsou v Labi i Oh ři zdravé. Uniklé ropné látky plavaly na hladin ě řeky a uniklé chemické látky ze Spolany Neratovice se rozpustily v horním toku Labe. Horší je to ale s kvalitou vody v Labi, která je zna čně zne čišt ěna odpadními vodami z m ěst, protože v ětšina čisti ček ješt ě není v provozu. Do Oh ře a Labe bude vysazeno na 17 tisíc kus ů kapra, vysazena byla i rychlená štika a mník jednovousý.
Ř Í J E N
Ze sv ěta:
Nobelovu cenu za literaturu za rok 2002 obdržel ma ďarský spisovatel Imre Kertéz. Jeho knihy vycházejí v p řekladech po celém sv ětě, česky ale dosud vyšel pouze Kaddiš ze nenarozené dít ě (1998). V rukopise už t ři roky z r ůzných d ůvod ů zůstává ležet (nyní u t řetího nakladatele) p řeklad románu Člov ěk bez osudu . V n ěm se autor vrací k holocaustu, který sám zažil. Léta 1944 - 1945 prožil v koncentra čních táborech Osv ětim a Buchenwald.
Bývalý americký prezident Jimmy Carter (78 let) se stal letošním nositelem Nobelovy ceny míru. Ve zd ůvodn ění Nobelova výboru se uvádí, že ud ělením ceny byla ocen ěna Carterova snaha o řešení sociálních problém ů a podpora demokratického vývoje ve sv ětě. Carter byl v Bílém dom ě po jedno funk ční období (1977 - 1981). Po něm nastoupil Ronald Regan. Norský Nobel ův výbor ocen ěním Cartera také v jistém smyslu kritizoval vále čné plány nyn ějšího amerického prezidenta George W. Bushe, zejména jeho snahy napadnout vojensky Irák.
Smrtí více jak stovky rukojmích skon čilo v noci na sobotu 26. října drama v moskevském divadle Na Dubrovce, kde čečenští teroristé od st řede čního ve čera (24. října) drželi v zajetí p řes sedm set lidí, v četn ě n ěkolika desítek cizinc ů a d ětí. Speciální komando (oddíl jednotek zvláštního ur čení Alfa) d řív, než vpadlo do budovy, pustilo do jejich prostor omamný plyn. Po vpádu se členové komanda soust ředili zejména na ženy - teroristky, které m ěli na svých t ělech p řipevn ěny výbušniny. St říleli je do hlavy, aby v poslední chvíli n ěkterá nálož neodpálila. Druhou stranou mince zásahu bylo, že na následky p ůsobení plynu zem řelo 115 rukojmích. Dalších asi 400 rukojmích bylo i po zásahu hospitalizováno, z nich je 25 v kritickém stavu. Asi 200 z 400 hospitalizovaných bylo propuštěno na druhý den. Zabito bylo 50 únosc ů, t ři byli zajati. Divadlo, kde se hrál muzikál, bylo zcela vyprodané. Celkem zde bylo asi 700 lidí - mimo terorist ů.
Z České republiky:
Český premiér Vladimír Špidla p ři své návšt ěvě Francie p řevzal v pátek 11. října v Elysejském paláci v Pa říži p ři setkání s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem šek v hodnot ě 200 tisíc eur (6 milión ů K č) na pomoc ob ětem povodní v České republice. Šek Špidlovi p ředali zástupci francouzského Červeného k říže. Prezidentu Václavu Havlovi v ěř í stále mén ě lidí: V únoru roku 1990, kdy byl zvolen poprvé prezidentem, mu v ěř ilo 88 % obyvatel. Za 12 let prezidentování, v zá ří 2002, mu v ěř ilo jen 45 %.
Důvěra vyjád řená v %:
Měsíc Rok % d ůvěry 2 1990 88 1 1991 81 1 1992 80 3 1993 72 7 1994 69 1 1995 77 1 1996 73 1 1997 87 1 1998 65 1 1999 46 1 2000 51 1 2001 51 1 2002 54 9 2002 45
Z Litom ěř icka:
Okresní ú řad v Litom ěř icích p řijal v úterý 1. října od velitele vzdušných sil generála Františka Pad ělka celkem 1,7 milion ů K č na pomoc povodn ěmi postiženým obcím na Litom ěř icku. Peníze Okresní ú řad hned rozd ělil mezi obecní ú řady a školy v celém okrese.
Na zem ědělských p ůdách ze zaplaveného území na Litom ěř icku není podle pracovník ů Úst ředního kontrolního a zkušebního ústavu zem ědělství (ÚKZÚZ), regionálního pracovišt ě v Liberci, patrný negativní vliv záplav. P ůdní reakce odebraných vzork ů zeminy je neutrální až alkalická. Vesm ěs se jedná o p ůdy s obsahem uhli čitan ů. Obsah p ůdního fosforu je krom ě dvou lokalit z Nových Kopist dobrý až vysoký. U draslíku jsou krom ě sedimentu hodnoty v rozp ětí dobré až velmi vysoké zásoby. Vyhovující až velmi vysoký je obsah p řístupného ho řč íku. Tyto ukazatele jsou skv ělé pro zem ědělce, protože se na zaplavené p ůdě dá dál hospoda řit. Nap říklad Agrokomplex Bohušovice ( ředitel Jaroslav Zeman) m ěl zaplaveno 50 procent zem ědělské plochy, tj. 800 hektar ů p ůdy. Ale p řes tyto výsledky se nedá, pro promá čenost p ůdy, prozatím pracovat na 350 hektarech, což znamená pro Agrokomplex zna čné ztráty.
V klášte ře v Doksanech se úsp ěšn ě opravuje donedávna naprosto zdevastovaný konvent, který po josefínských reformách sloužil v zámeckém areálu Aehrental ů jen jako hospodá řská budova a stáje. Dnes ale již nikdo nepochybuje, že areál kláštera bude v dohledné dob ě sloužit op ět p ůvodnímu církevnímu ú čelu, a to jako klášter premonstrátek. Po nezbytném zhotovení nové st řechy a po statickém zajišt ění zd ěných konstrukcí se v roce 2001 p řistoupilo s ú častí státního p řísp ěvku 1,4 miliónu K č z PZAD k sjednocení historických prostor, k pom ěrn ě rozsáhlé vestavb ě cel s příslušenstvím a k instalaci domovního vybavení. Tam, kde absence historických pramen ů poznání neumožnila rekonstruovat p ůvodní stav, uplat ňují se a pohledov ě přiznávají z architektonických i ekonomických d ůvod ů novodobé technologie (omítky, snížené podhledy, zateplení strop ů). Vlastník (Královská kanonie premonstrát ů na Strahov ě) p řistupuje zodpov ědn ě a citliv ě k zachování a obnovení všech autentických kamenných či štukových prvk ů, k udržení celistvosti zaklenutých prostor a k skloubení novodobých stavebních výrobk ů s p ůvodními či s kopiemi původních. Jedná se zejména o prezentování povrchu p ůvodního kamenného zdiva v klášterní chodb ě, štukovou výzdobu refektá ře, restaurování ost ění a portál ů i povrchy podlah.
V Žitenicích se s poskytnutím dotace z PZAD postupně systematicky opravuje hospodá řský dv ůr ze 17. století, který pat ří k renesan čnímu, pozd ěji p řestav ěnému, zámku čp. 1. Dv ůr dlouholetou neúdržbou dosp ěl do havarijního stavu, takže vlastník i obec prosazovaly jeho demolici. Dnes je již z řejmé, že po náro čné oprav ě kleneb a zdí, po rekonstrukci st řech, oprav ě omítek, po osazení oken a dve ří se areál op ět stává vizitkou obce a pohlednou dominantou v krajin ě. V roce 2001 byl opraven objekt "C" stáje. Byla zpracována studie, jež řeší využití areálu hospodá řského dvora pro kulturní účely a cestovní ruch.
V Lounkách se z p řísp ěvku HSP úsp ěšn ě pokra čuje v údržbových pracích na kostele sv. Mikuláše.
LISTOPAD
Ze sv ěta:
Pochybnosti o smrti či život ě Usáma bin Ládina rozprášila zevrubná hlasová analýza jeho údajného projevu odvysílaného v úterý 12. listopadu katarským zpravodajským kanálem al-Džazíra. Pravost hodinové nahrávky namluvené v ůdcem al-Kajda potvrdila americká CNN, odvolávající se na nejmenovaný zdroj amerického ministerstva zahrani čí. Bin Ládin v nahrávce mj. p řiznal odpov ědnost al-Kajdá za teroristické útoky v Tunisku, Jemenu, Kuvajtu, Bali a Moskv ě, vyzval arabský sv ět ke svornosti, tvrd ě pohrozil spojenc ům USA. Ter čem jeho útok ů se stal p ředevším americký prezident Georg W. Bush: Bush, faraon století, zabíjí naše d ěti v Iráku, Izraeli. Jeho politi čtí spojenci bombardují domy se starými ženami a d ětmi v Palestin ě a p řitom používají americká letadla. Záleží jen na rozhodnutí vašich v ůdc ů, zda hordu terorist ů podpo ří či nikoli , vzkázal bin Ládin.
Rakouské volby vyhrály lidovci: Rakouský kanclé ř lidovc ů (ÖVP) Wolfgang Schüssel (57) porazil vysoko v ned ělních (24. listopadu) p řed časných volbách sociální demokraty (SPÖ) a jeho strana se po 36 letech stala nejsiln ější v zemi. Lidovci (ÖVP) 42,3 %, socialisté (SPÖ) 36,9 %, Svobodní demokraté (FPO) 10,2 % zelení 9,0 %. Z České republiky:
O minulých dvou pátcích a sobotách (druhé kolo 1. a 2. listopadu) prob ěhly v některých senátních obvodech senátní volby a vláda ztratila v senátu v ětšinu. Lidovci (KDU- ČSL) utrp ěli zdrcující porážku. Nap říklad v bašt ě lidovc ů na Znojemsku zvít ězil už v prvním kole ředitel soukromoprávní (komer ční) televize NOVA Vladimír Železný. Legrace je, že je vyšet řován policií a nyní získal poslaneckou imunitu. B ůh tady asi zaspal a nedal k řes ťan ům žádné znamení. Asi doufal, že ho nezradí, ale oni to, jako vždy, ud ělali. Železný je sice nezávislý, ale v podstat ě je to hlas pro ODS. Nejvíce se mohli z výsledk ů senátních voleb radovat Ob čanská demokratická strana (ODS) a nezávislí kandidáti.
ODS obhajovala 5 mandát ů, získala 9. Navíc 4 mandáty. ČSSD obhajovala 11 mandát ů (jeden senátor v minulém období ale vystoupil z ČSSD), získala 7. Ztratila 4 mandáty. KDU- ČSL obhajovala 6 mandát ů, získala 1. Ztratila 5 mandát ů. US-DEU neobhajovala žádný mandát, získala 1. Získala tak 1 mandát. KS ČM obhajovala 1, získala 1. Udržela zastoupení. Ostatní obhajovali 4, získali 8. Zisk je 4 mandáty.
Rozložení v senátu: ODS 26, KDU- ČSL 16, ČSSD 11, Sdružení nezávislých 11, Nezávislí 6, KS ČM 3, ODA (Ob čanská demokratická aliance) 1, Cesta zm ěny 1, Liberální reformní strana 1, Hnutí za rozvoj obcí a m ěst (HNHROM) 1 mandát. Sou čty KDU- ČSL a US-DEU zahrnují i nestraníky zvolené na jejich kandidátkách. Letošní senátní volby (na Litoměř icku se nekonaly) byly ve znamení nástupu nových jmen do velké politiky. Po Vladimíru Železném (v prvním kole) byli v druhém kole zvoleni do horní komory parlamentu rektor Masarykovy univerzity Ji ří Zlatuška, bývalý studentský v ůdce Martin Mejst řík (nestraník, kterého navrhla Cesta zm ěny , vyšel vít ězn ě v bašt ě ODS, v Praze 1 s kandidátem ODS, sexuologem Petrem Weissem s p řevahou tém ěř 4 tisíc hlas ů). Rovn ěž nestraník na kandidátce Liberální reformní strany Zlatuška p ři svém vít ězném tažení v Brn ě odsunul starostu Králova Pole Ivana Kope čného (ODS), kterého porazil o 5499 hlas ů, atd.
Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. listopadu se v Praze konala vrcholná sch ůzka Severoatlantické aliance (NATO), která do Prahy na dva dny p řilákala rekordní po čet státník ů v d ějinách Česka a kterou doprovázela nebývalá bezpe čnostní opat ření. Vrcholná sch ůzka ovšem p řes sv ůj hladký vn ější pr ůběh nep řeklenula nárazové rozdíly mezi USA a n ěkterými evropskými členy, p ředevším pokud jde o p řípadný vojenský postup v krizi kolem iráckých zbraní hromadného ni čení. Americký prezident George Bush ješt ě v pátek ve čer odlet ěl do Petrohradu, kde se setkal s Vladimírem Putinem. Ten se pražské sch ůzky nezú častnil.
Z Litom ěř icka:
Komunální volby na Litom ěř icku 1. a 2. listopadu potvrdily dva trendy: 1) Nejv ětší d ůvěru voli či vkládají v nezávislé kandidáty. 2) Na severu Čech má KS ČM stále silnou voli čskou základnu. Litom ěř icko se ale jinak nevymyká z celostátního pr ůměru, protože v celkovém sou čtu i zde zvít ězili nezávislé kandidátky. Ty v souhrnu nezávislých kandidát ů, Nezávislých , Sdružení nezávislých kandidát ů, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a m ěst a Sdružení nezávislých získaly plných 72 % hlas ů, tedy 693 mandát ů.
V porovnání s rokem 1988 je to mírný nár ůst, tehdy hlasy pro nezávislé dosáhly asi 67 %. Mezi stranami vedou komunisté, kte ří obsadí 80 k řesel v zastupitelstvech. Opakoval se vyrovnaný souboj mezi ob čanskými demokraty a sociálními demokraty, který letos 65 k řesly vyzn ěl vít ězn ě pro ČSSD oproti 60 k řesl ům ODS. Z menších stran se nejlépe da řilo k řes ťanských demokrat ům. Jejich 17 k řesel ale znamená pokles. Na svých pozicích se udržela Unie svobody - Demokratická unie (p řed čty řmi lety kandidovaly ob ě strany zvláš ť, spole čně m ěly 7 mandát ů), která získala 8 k řesel. Naopak zcela propadly strany Strana za životní jistoty, Republikáni Miroslava Sládka, Masarykova demokratická strana a další Republikáni (odšt ěpení od Sládkovc ů), kterým se nepoda řilo proniknout ani do jednoho zastupitelstva v okrese Litom ěř ice. Zcela novou stranou na Litom ěř icku je strana Nad ěje , které se po neúsp ěchu v parlamentních volbách poda řilo proniknout do m ěstského zastupitelstva Lovosice, kde získala 2 mandáty. Nová čkem v okrese je také neparlamentní strana Strana venkova - spojené ob čanské síly , která celkov ě získala 8 mandát ů.
Z n ěkterých obcí:
Bohušovice n. O.: volební ú čast 53,27 %. 1. Sdružení nezávislých 6349 hlas ů, 2. Sdružení nezávislých kandidát ů-Sdružení ob čan ů 3843 hlas ů, 3. KS ČM 2989 hlas ů; Budyn ě n. O.: volební ú čast 57,86 %. 1. Sdružení nezávislých 4745 hlas ů, 2. KS ČM 3171 hlas ů, 3. KDU- ČSL 2252 hlas ů; Libochovice: volební ú čast 59,93 %. 1. ČSSD 11013 hlas ů, 2. Sdružení nezávislých 2624 hlas ů, 3. KS ČM 2459 hlas ů; Lovosice: volební ú čast 39,63 %. 1. ODS 18023 hlas ů, 2. KS ČM 13544 hlas ů, 3. ČSSD 11050 hlas ů; Roudnice n. L.: volební ú čast 46,59 %. 1. Sdružení nezávislých 19 653 hlas ů. 2. ODS 17634 hlas ů. 3. KS ČM 16612 hlas ů; Št ětí: volební ú čast 37,93 %. 1. ČSSD 14454 hlas ů, 2. ODS 11464 hlas ů, 3. Sdružení nezávislých 9485 hlas ů; Terezín: volební ú čast 54,28 %. 1. Hnutí za harmonický rozvoj obcí a m ěst 4409 hlas ů. 2. Sdružení nezávislých 4234 hlas ů. 3. ODS 3661 hlas ů; Třebenice: volební ú čast 60,96 %. 1. Sdružení nezávislých 8137 hlas ů, 2. Sdružení nezávislých kandidát ů 2826 hlas ů; Úšt ěk: volební ú čast 54,34 %. 1. Sdružení nezávislých 5750 hlas ů. 2. KS ČM 3537 hlas ů. 3. Sdružení nezávislých kandidát ů 1938 hlas ů.
P R O S I N E C
Ze sv ěta :
Aténská starostka Dora Bakojannisová se v pátek 13. prosince stala ter čem útoku, při n ěmž byl t ěžce zran ěn její řidi č. Pachatel za čal st řílet na automobil Bakojannisové, který parkoval p řed její kancelá ří nedaleko Akropole a v n ěmž v té dob ě byla starostka s řidi čem. Bakojannisová zran ěna nebyla. T ělesní strážci starostky úto čníka zadrželi a p ředvedli na policejní ředitelství. Šlo o 35letého Jorgose Sandaliose, který v minulosti trp ěl psychickými problémy.
Z České republiky:
Ve st ředu 4. prosince byl p ředsedou senátu op ět zvolen Petr Pithart (KDU- ČSL), který je také kandidátem na prezidentský ú řad.
Šéfem Ob čanské demokratické strany (ODS) se p řekvapiv ě na víkendovém kongresu (14. a 15. XII.) stal Mirek Topolánek z Ostravska, který v čele strany nahradil Václava Klause. Ten už nekandidoval. 1. místop ředsedou se stal Jan Zahradil. Řadovými místop ředsedy se stali Petr Ne čas (ten m ěl nejv ětší šance na předsednickou funkci a podporu V. Klause), Petr Bendl a Miroslava N ěmcová.
Z Litom ěř icka:
V Muka řov ě se z řítila 15 metr ů vysoká zvonice ze 14. století. Takovou v ěc vy číslovat pen ězi je zvrhlost. Zachrán ěn byl pouze její zvon. Takový je bohužel stav památek na Litom ěř icku a p řístup české spole čnosti k nim na po čátku t řetího tisíciletí. Majitelem zvonice byl Okresní ú řad. Rozvržení kroniky
1) Po časí
2) Ze zasedání Rady a Zastupitelstva m ěsta
3) Míše ň a Litom ěř ice
4) Filipíny a Litom ěř ice
5) Fulda a Litom ěř ice
6) Litom ěř ické varhanní léto
7) Mácha a Litom ěř ice
8) Kultura 9) R ůzné
10) Jubilanti
11) Ze vzpomínek pam ětník ů
12) Co kroniká ř osobn ě vid ěl a prožil
13) Litom ěř ická kvítka
14) P řílohy
1) PO ČASÍ
LEDEN
První lednový den p řipadl na úterý a byl to den mrazivý, po ránu padal zmrzlý sníh, všude bílo. Stejné to bylo i 2. ledna po ránu (st ředa), ale kolem desáté dopolední se za čala obloha protrhávat a objevilo se sluní čko. Bylo mrazivo a foukal ostrý silný vítr, který bral lidem čepice. V poledne ale teplota vystoupila na čty ři nad nulu, vítr se utišil a vše za čalo prudce tát. Ale už ve čer za čala teplota klesat na nulu a ve čtvrtek ráno 3. ledna byly čty ři pod nulou. Obloha ale byla čistá, bez mrá čku, žádný vítr, jen mráz. Ve čer ale za čala teplota dále klesat a kolem 22 hodiny bylo už dev ět pod nulou. V pátek 4. ledna ráno bylo dokonce 12 pod nulou. Byl to prozatím teplotní rekord letošní zimy. Silný mráz se udržel i po celý lednový víkend. Mrzlo až prašt ělo. V pátek 4. ledna zažili lidé na mnoha místech ČR arktické ráno. Nap říklad na Šumav ě bylo neuv ěř itelných 37 pod nulou, nejstuden ěji v této lokalit ě bylo v okolí Horské Kvildy. V ned ěli ve čer 6. ledna za čal mráz mírn ě polevovat a teplota vystoupila na čty ři pod nulou a napadl nový sníh. V pond ělí 7. ledna bylo po ránu bílo, teplota dva pod nulou. Ve čer vystoupila až na čty ři nad nulu. Bylo ale pod mrakem a tak sníh p říliš netál a byla p ěkná klouza čka. Stejné to bylo i v úterý 8. ledna, kdy teplota byla v sedm ráno dva nad nulou. Ve st ředu 9. ledna jsem byl v Praze. Bylo tam stejn ě vlezlo a nep říjemn ě jako v Litom ěř icích. Ve čer klesla v Litom ěř icích teplota na mínus jeden, ve čtvrtek ráno 10. ledna byla nula a podivn ě sychravo. Ve čer klesla teplota na dva pod nulu a ráno v pátek 11. ledna dokonce na čty ři pod nulu. Stále je velká inverze a nevlídno. Rozhodn ě to není správná zima. Obloha je plná mrak ů. V noci na sobotu 12. ledna lehce zasn ěžilo, ale v noci na ned ěli 13. ledna byl p říd ěl sn ěhu velký. Všude bylo bílo a teplota nula. V noci po oba víkendové dny teplota klesala na mínus jeden. Mínus jeden byl i v pond ělí ráno 14. ledna. Ve čer klesla teplota na dva pod nulu. Tato teplota se udržela i po celé úterý 15. ledna. Obloha byla stále zatažená. Stejné to bylo i ve st ředu 16. ledna. Teplota se držela jeden stupe ň pod nulou. Stejný charakter po časí byl i ve čtvrtek 17. ledna. V pátek 18. ledna byla ráno mlha. Ve vzduchu je cítit pomalu p řicházející obleva. Ta p řišla v ned ěli 20. ledna i s dešt ěm. Teplota vystoupila na 8 nad nulou. V pond ělí 21. ledna bylo už v sedm ráno 10 nad nulou a bylo vid ět, že pršelo celou noc. Po sn ěhu a náledí nikde ani památky. Ve čer klesla teplota na osm stup ňů a stejné to bylo i v úterý 22. ledna, kdy bylo ráno kolem sedmé rovn ěž osm nad nulou. Stejný charakter po časí byl i ve st ředu 23. ledna. Ve čtvrtek se mírn ě ochladilo a teplota kolem sedmé ráno byla p ět nad nulou. P ět nad nulou bylo i v pátek ráno 25. ledna. O víkendu se oteplilo na deset nad nulou, v sobotu bylo dokonce p ředjarn ě, ale v ned ěli foukal silný vítr. Podle televize nap říklad v Krkonoších dosahoval až 160 km za hodinu. V Litom ěř icích nevím, ale silný byl hodn ě. Teplota 10 nad nulou se udržela i ve čer a v pond ělí ráno 28. ledna. V pr ůběhu dne se teplota vyšplhala na 12 nad nulou a ve vzduchu bylo cítit mírn ě jarní pov ětří. Ve čer teplota klesla na deset a trochu si zapršelo. V úterý ráno bylo dev ět, ale p řes den dokonce 13 nad nulou! Obloha byla krásn ě modrá. V lednu tak p řišlo p řed časné p ředja ří. Šel jsem se podívat na Labe na St řelecký ostrov. Zde se Labe ješt ě nerozlilo, ale bylo tak tak po kraj b řeh ů včetn ě jeho ramene. Pod vodou ale bylo Lodní nám ěstí u Píse čného ostrova. Ob ě řeky, Labe i Oh ře, dosáhly druhého stupn ě povod ňové aktivity, tedy pohotovost. Okresní ú řad vyhlásil v úterý 29. ledna stupe ň ohrožení. Lodní doprava byla zastavena. Ve st ředu 30. ledna jsem byl v Praze. Z autobusu jsem z litom ěř ického mostu vid ěl zatopené Lodní nám ěstí a n ěkteré zahrádky na špi čce St řeleckého ostrova (západní část) a potom na levém b řehu Labe u soutoku s Oh ří, které se na pravém břehu trochu rozlilo do polí. Ale ne moc. Je velké štěstí, že neprší. V Praze bylo jaro a měl jsem na sob ě jarní bundu. Ve čtvrtek ráno 31. ledna ale bylo chladn ěji, jen p ět nad nulou.
ÚNOR
První únorový den p řipadl na pátek a byl chladný. Ráno kolem sedmé bylo pouze jeden nad nulou, v noci museli být p řízemní mrazíky protože všude byla jinovatka. Obloha byla krásn ě modrá a svítilo sluní čko. V pr ůběhu dne se ale za čalo prudce oteplovat. Nedostal jsem se k teplom ěru, ale odhadem t ěch 10 mohlo být. Kolem 19 hodiny ve černí t ěch deset na teplom ěru opravdu bylo. Kolem 22 hodiny teplota klesla na 5 stup ňů . Stejné to bylo i v sobotu 2. února ráno. Ale v průběhu dne teplota za čala op ět stoupat a dosáhla t řinácti stup ňů . Byl jsem na hrad ě Kamýk a na Radobýlu. Všude plno lidí, prost ě jaro. Stejné to bylo i v ned ěli 3. února, ale k ve čeru za čala teplota klesat a ve čer bylo jen p ět stup ňů . K dalšímu ochlazení došlo v pond ělí 4. února, kdy byly ráno jen dva nad nulou a vzduch byl pronikav ě studený. P řes den teplota nevylezla nad p ět stup ňů . Stejné to bylo i v úterý 5. února. Obloha zatažená šedavými mraky, ale nepršelo. Ve st ředu 6. února bylo po ránu p ět nad nulou a dost pršelo. Obloha byla černá jako nakrémované boty. Déš ť p řestal padat až v poledne. V noci na čtvrtek 7. února op ět pršelo a pršelo i ráno. Teplota byla kolem sedmé ráno p ět nad nulou. Psí po časí trvalo i v pátek 8. února po celý den a lepší to nebylo ani po oba víkendové dny, hlavn ě v ned ěli, kdy stále mrholilo a foukal ostrý vítr. Po celý den mrholilo a psov ě bylo i v pond ělí 11. února. Až na to mrholení psí po časí pokra čovalo i v úterý 12. února. V poledne jsem se šel podívat ze St řeleckého ostrova na Labe. Stoupá, ramenem protéká dost vody, ale ješt ě to není po okraj koryta jako tomu bylo v lednu. Ve st ředu 13. února jsem byl v Praze. Letmý pohled ráno z autobusu na most ě ukazoval, že Labe mírn ě stouplo. Lodní nám ěstí ale pod vodou nebylo. Jen špi čka soutoku s Oh ří, ale to je obvyklé. V Praze s p řestávkami mrholilo po celý den. Ale ve čtvrtek 14. února byla obloha po ránu modrá bez jediného mrá čku. Bylo sice chladno, ale nádhern ě. V pr ůběhu dne se sice n ějaké ty mraky objevily, ale nezatáhlo se. Bylo polojasno. V poledne jsem zašel na St řelecký ostrov. Voda v rameni znateln ě stoupla a pravý b řeh Labe byl napln ěný po okraj. Ješt ě kousek a vylije se. Našt ěstí ale neprší a tak se to z řejm ě nestane. V pátek ráno 15. února bylo rovn ěž chladno, ale jinak krásn ě, na nebi pouze sem tam n ějaký mrá ček. Našt ěstí opravdu nepršelo. V sobotu ráno bylo jeden pod nulou, p řes den jeden nad nulou, na obloze modro. V ned ěli se teplota p řes den vyšplhala až na p ět nad nulou, v pond ělí 18. února bylo v sedm ráno jeden nad nulou a obloha zatažená. Ale nepršelo. V úterý 19. února bylo ráno čty ři nad nulou. P řes den byla obloha zatažená a foukal ostrý vítr. V poledne jsem byl u Labe. Hladina vody v rameni na St řeleckém ostrov ě i v řece znateln ě poklesla a dostala se tém ěř na normální úrove ň. Ve st ředu 20. února, na svátek Old řich ů, bylo nebe nejen zatažené, ale i z černalo. Vytrvalý drobný déš ť z n ěho padal tém ěř po celý den. Ve čer kolem deváté ukazoval teplom ěr p ět nad nulou. Ve čtvrtek ráno 21. února se obloha protrhala, na obloze byl jen sem tam n ějaký mrá ček. Foukal ale nep říjemný studený vítr. V poledne byl ješt ě siln ější, nebe se zatáhlo a padal zmrzlý sníh. Nejsiln ější pak byl vítr kolem čtvrté odpolední kdy se velice t ěžko proti n ěmu i šlo. Ve čer teplota klesla na nulu. Ale v pátek 22. února bylo p řekvapení. Ráno kolem sedmé bylo p ět pod nulou a bílo. Cestou do práce to byla p ěkná kosa a místy nebezpe čná klouza čka. Vítr ale ustal. P řes den sice sníh tál, ale sn ěhová kalamita se dostavila kolem páté odpolední. Napadlo asi p ět centimetr ů sn ěhu. V noci bylo kolem nuly, v sobotu ráno 23. února dva nad nulou takže sníh za čal mírn ě tát. Ale vzhledem k jeho množství to trvalo celý den. V ned ěli 24. února odpoledne p řišla druhá studená fronta a op ět sníh i když už ne v takovém množství. Ale v pond ělí 25. února ráno leželo tak 2 cm čerstvého sn ěhu, všude bílo. Teplota ráno kolem sedmé byla jeden nad nulou. V pr ůběhu dne vše roztálo. V úterý 26. února po ránu ob čas mírn ě zapršelo, obloha byla černá a teplota kolem sedmé ráno p ět nad nulou. Ve st ředu 27. února jsem byl v Praze. Na litom ěř ickém nebi se p řevalovali mraky, sem tam spadla n ějaká ta kapka. V Praze to bylo stejné. Kolem jedenácté se najednou spustil prudký déš ť. Po návratu do Litom ěř ic mi bylo řečeno, že se tady odehrálo n ěco podobného kolem desáté. Ve čtvrtek 28. února byla ráno obloha modrá a teplom ěr ukazoval p ět nad nulou.
BŘEZEN
První b řeznový den p řipadl na pátek. Ráno bylo pon ěkud chladn ěji, kolem sedmé pouze jeden nad nulou. Na tráv ě byl bílý povlak sv ědčící o no čním mrazíku. Ale p řes den, by ť chladno, bylo p říjemn ě a na obloze se objevil jen sem tam n ějaký mrá ček. O víkendu bylo hrozn ě, v ned ěli h ůř e. Padal déš ť se sn ěhem. Lépe se ud ělalo v pond ělí 4. b řezna. Nepršelo, bylo t ři nad nulou. Sice chladno a zataženo, ale p říjemn ě. Od 5. do 11. b řezna jsem m ěl dovolenou, takže jen stru čně: V ětšinou bylo hezky, nebe modré, na zahrádce se dalo ud ělat kus práce. P řes den se teploty pohybovaly kolem patnácti stup ňů . Nebe se zatáhlo až v úterý 12. b řezna. Ráno bylo p ět nad nulou. Obla čnost to ale byla vysoká, nepršelo a v pr ůběhu dne se mraky mírn ě za čaly protrhávat. Teploty se vrátily na svých 15 stup ňů . Ve st ředu 13. b řezna ráno jsem šel na autobus do Prahy odjížd ějící v šest ráno. Byla ješt ě tma a neuv ěř itelná zima. Taková byla i v Praze asi do deváté. Pak se za čalo oteplovat a odpoledne už mohlo být tak 17 nad nulou a kabát se stal velice t ěžkým. Ve čer v Litom ěř icích bylo možné stát v košili na pavla či. Ve čtvrtek 18. b řezna byla ráno také zima, ale p řes den se neoteplovalo a teploty se držely pod deseti stupni. Ve čer klesly na p ět. V pátek ráno 15. b řezna byla obloha zcela zatažená a drobn ě pršelo. Duši čkové po časí. Teplota se držela na svých p ěti nad nulou. Víkend by pod mrakem, chladný, ale nepršelo. Po celý den byla mlha, když jsem šel na zahrádku k Richardu, Dlouhý vrch nebyl vid ět. Ale jinak se na zahrádce dob ře pracovalo. Stejný charakter po časí byl i v pond ělí 18. března. V úterý 19. b řezna bylo nebe potažené černými mraky, dopoledne si dokonce slušn ě zapršelo. Odpoledne sice nepršelo, ale na obloze se mraky stále povalovaly. Stejné to bylo i ve st ředu 20. b řezna. Pošmourné a deštivé po časí pokra čovalo i ve čtvrtek 21. b řezna. První jarní den opravdu jarn ě nevypadal. Teploty se pohybovaly kolem deseti stup ňů . Stejné to bylo i v pátek 22. b řezna. Černé mraky, p řehá ňky, zima. Zkrátka nevlídno. O víkendu klesla teplota na pouhé 4 nad nulou a po oba dny byly sn ěhové p řehá ňky. Sníh sice okamžit ě tál, ale bylo to doslova psí po časí. V pond ělí 25. b řezna to bylo ješt ě horší. Teplota kolem sedmé ráno byla pouhý jeden nad nulou, p řehá ňky by ť mírné, pokra čovaly a na Dlouhém vrchu ležel bílý poprašek sn ěhu. Kalendá řní jaro bylo tady, ale jarn ě to v ůbec nevypadalo. V úterý 26. b řezna se sice obloha po ránu protrhala, ale teploty p řes den se i nadále pohybovaly kolem 4 stup ňů a obloha se op ět zatáhla. Subjektivn ě, díky sluní čku, se ale zdálo být tepleji. Na Dlouhém vrchu a Babinách ležela bílá pokrývka sněhu. Ta se tam udržela i ve st ředu 27. b řezna, kdy byla obloha stále zatažená, ráno pouhé dva nad nulou, p řes den se teplota vyšplhala pouze na p ět stup ňů . V noci na čtvrtek 28. b řezna byl v noci mráz. Ráno kolem sedmé byla všude jinovatka a teplom ěr ukazoval nulu. Obloha byla bez mrá čku krásn ě modrá. P řes den se ale za čalo oteplovat. Stejn ě nádherné slune ční po časí s oblohou bez mrá čku bylo i v pátek 29. b řezna. Ráno bylo sice velice chladno, ale v pr ůběhu dne teplota vystoupila až na 16 stup ňů . Velikono ční víkend byl nádherný. Na obloze ani mrá čku, p řes den teplota 18. stup ňů .
DUBEN
Poslední Velikono ční svátek spolu se zm ěnou zimního času na letní p řipadl na pond ělí 1. dubna. Bylo nádhern ě, na zahrádce jsem uvid ěl první letošní ješt ěrku zelenou. Krásné po časí bez mrá čku se udrželo i v úterý 2. dubna. Rána jsou sice ješt ě chladná, p řed sedmou (podle zimního času), vlastn ě p řed šestou (podle letního času) bylo jen p ět stup ňů , ale p řes den se teplom ěr op ět vyšplhal na 18 stup ňů . Ve st ředu jsem jel do Kunštátu na Morav ě. Bylo nádhern ě, nebe bez mrá čku a teplota p řes den kolem 18 stup ňů . Stejné to bylo i ve čtvrtek 4. dubna, kdy jsem se vracel a v Litom ěř icích z pražského autobusu vystoupil po 13 hodin ě odpoledne. Ve čer se ale za čalo ochlazovat. V pátek 5. dubna ráno už bylo jenom p ět nad nulou. Obloha sice zůstala po celý den tém ěř bez mrá čku, ale bylo podstatn ě chladn ěji.
Víkend byl studený, foukal studený vítr, teploty ráno pouhých p ět nad nulou, p řes den 10. V sobotu dokonce ob čas spadla n ějaká ta sn ěhová vlo čka. V pond ělí ráno 8. dubna ale teplota klesla v sedm ráno na nulu. P řes den se dostala na svých deset. Foukal vítr, ale jinak bylo docela p říjemn ě a na obloze ani mrá čku. Prudce klesá i voda v Labi. V úterý 8. dubna bylo ráno p ět nad nulou, p řes den už 12 stup ňů , obloha modrá i když v pr ůběhu dne se za čaly sem tam objevovat mrá čky. Vítr už nefoukal. Ve st ředu 10. dubna byly ráno v p ůl osmé t ři nad nulou, op ět foukal vítr, ale ne tak silný jako v pond ělí. Obloha se ale zatáhla. P řes den bylo 10 nad nulou. Ve čtvrtek ráno 11. dubna byla obloha zatažená tmavými mraky. Jen visely, ale nepršelo. Teplota byla šest nad nulou. V pr ůběhu dne vystoupila na 12 stup ňů . Stejný charakter po časí byl i v pátek 12. dubna. Za číná být trochu sucho. Ale to se zm ěnilo v pond ělí 15. dubna, kdy po celý den pršelo. Od úterý 16. dubna bylo sice zataženo, ale nepršelo, teploty se p řes den pohybovaly okolo 15 stup ňů . Takový charakter po časí byl po celý týden, kdy jsem m ěl dovolenou. V pond ělí 22. dubna bylo ráno už 10 stup ňů , zataženo, nepršelo. P řes den se teploty vyšplhaly na 16 stup ňů . Stejný charakter po časí byl i v úterý 23. dubna. Ve čer sice spadlo asi p ět kapek, ale kdybych zrovna nebyl venku, nezaregistroval bych to. Ve st ředu 24. dubna bylo polojasno, ráno bylo 10, p řes den 15 stup ňů . Docela p říjemné po časí. Ve čtvrtek 25. dubna jsem byl v Praze, v pátek 26. dubna v Ústí nad Labem. Po časí bylo po oba dny p řijatelné. Ale v pátek ve čer se ochladilo a po celou noc pršelo. V sobotu 27. dubna byl protivný vítr. Teploty kolem deseti nad nulou. V ned ěli 28. dubna bylo sice o n ěco málo tepleji, nepršelo, ale stále bylo chladno. V pond ělí 29. dubna bylo ráno už 12 nad nulou, p řes den 16 stup ňů , nepršelo a i když chladno, bylo docela p říjemn ě. Stejný charakter po časí byl i poslední dubnový den.
KV ĚTEN
První Máj byl mimo řádn ě nádherný, tém ěř letní. Ve st ředu 2. kv ětna teploty dokonce vystoupily na 25 stup ňů . Byl jsem v Praze a po řádn ě jsem se zapotil. Cestou dom ů kolem sedmé ve čer se od západu obloha zatáhla a po sjetí z dálnice za čalo siln ě pršet. Bylo to pot řebné. P ři vystoupení z autobusu v Litom ěř icích v 19,35 hod. sice nepršelo, ale pozd ě ve čer kolem 23 hodiny p řišel po řádný slejvák a h řmělo. Ráno v pátek 3. kv ětna byl sv ěží vzduch, obloha modrá a teploty p řes den se op ět dostaly nad 20 stup ňů . V poledne se ale zatáhlo a bylo p říšern ě dusno. V sobotu teploty dosahovaly letních veder, až 25 stup ňů . O to byl prudší náraz ned ělního ochlazení spojeného s podve černím dešt ěm. Pršelo z řejm ě celou noc a lepší to nebylo ani v pond ělí 6. kv ětna. Obloha plná obt ěžkaných mrak ů z který se po celý den lilo jako z konve. Déš ť ustal až v pozdních odpoledních hodinách. Ale v úterý 7. kv ětna byla obloha tém ěř bez mrá čku už po ránu a docela se oteplilo. Vedra to sice nebyla, ale bylo p říjemn ě teplo. Odpoledne se sice sem tam objevily bílé kumuly, ale jinak bylo stále stejn ě. Ve st ředu 8. kv ětna, na státní svátek konce druhé sv ětové války, bylo nádhern ě, teploty až na 25. stupních i když foukal silný vítr. V n ěkterých místech v republice se tém ěř m ěnil ve vich řici jež kácela stromy (Liberecko, Praha). Ve čtvrtek 9. kv ětna nádherné po časí pokra čovalo. Stejné to bylo i v pátek 10. kv ětna. Teploty p řes den se pohybovaly kolem 25 stup ňů . Víkend byl nádherný, s ob časnými p řehá ňkami. Teplé a p řehá ňkové po časí pokra čovalo i v pond ělí 13. a v úterý 14. kv ětna. Ve st ředu 15. kv ětna bylo po ránu nebe tém ěř bez mrá čku. Stejné to bylo i ve čtvrtek 16. kv ětna. Tropická vedra vypukla v pátek 17. kv ětna. Nebe bez mrá čku, teplom ěr na 28 stupních. V sobotu 18. kv ětna bylo takové vedro, že se nedalo ani pracovat na zahrádce. O to p řekvapiv ější byla studená fronta s mírnými přehá ňkami v ned ěli 20. kv ětna, kdy teplota prudce klesla na pouhých 15 nad nulou. Ale hned v pond ělí po ránu už bylo hezky, sice ne takové vedro, ale stále to bylo letní po časí.
Stejn ě p říjemn ě bylo i v úterý 21. kv ětna. Ve st ředu 22. kv ětna jsem byl v Praze. Pěkné vedro. Stejn ě tak i ve čtvrtek 23. kv ětna. V pátek 24. kv ětna se obloha za čala zatahovat a v pr ůběhu dne se ochlazovalo. Po celý víkend pak bylo zataženo a zna čné p řehá ňky, nejvíce v ned ěli. V pond ělí 27. kv ětna tento charakter po časí pokra čoval. Obloha byla celá potažená mraky. Ale přehá ňky ustaly. V noci na úterý 28. kv ětna po řádn ě lilo. P řes den bylo chladné po časí a kolem patnácté hodiny odpoledne se op ět rozpršelo. Pršelo i ve čer. Ve st ředu 29. kv ětna ráno se za čala obloha protrhávat a v pr ůběhu dne se mírn ě oteplovalo. Ve čer bylo dokonce 20 stup ňů . V noci na čtvrtek 30. kv ětna sice klesla na 15 stup ňů , ale už ráno kolem sedmé bylo op ět 20. Obloha byla tém ěř modrá, jen sem tam n ějaký ten mrá ček. V pátek 31. kv ětna bylo sice hezky, ale trochu se ochladilo. P řecházela mírná studená fronta.
ČERVEN
První červnový den p řipadl na sobotu. Byl krásný stejn ě jako i ten druhý v ned ěli. V pond ělí 3. června p říjemné slune čné po časí pokra čovalo. Poslední slune ční den, kdy teplota dosahovala p řes 25 stup ňů , byl ve st ředu 5. června. Ale už dopoledne se obloha za čala mírn ě zatahovat. Ve čtvrtek 6. června byla obloha zatažená a bylo vid ět, že v noci lehce pršelo. P řes den byly mírné p řehá ňky. Po řádn ě se rozpršelo v pátek 7. června. Obloha byla plná dráteník ů. V televizi ukazovali pr ůtrž mra čen s kroupami na Jind řichohradecku ve čtvrtek 6. června. Vrstvy velkých krup lidé odstra ňovali škrabkami na sníh. Víkend propršel. V pond ělí 10. června sice nepršelo, ale obloha byla zatažená a teplota pouhých 19. stup ňů . V úterý 11. června se obloha za čala protrhávat a nebe bylo tém ěř modré. Ve st ředu 12. června jsem byl v Praze. Bylo p říšerné vedro. Teplo bylo i ve čer když jsem ve 21,20 hodin p řijel do Litom ěř ic. Teplé po časí bylo i ve čtvrtek 13. června. Dopoledne sice mírn ě sprchlo, ale to v ůbec nebylo znát. V pátek 14. června jsem byl op ět v Praze. Hlavn ě abych odvolil, nebo ť tam mám trvalé bydlišt ě. Bylo docela p říjemn ě a nepršelo. V sobotu 15. června p řed polednem se obloha zatáhla a dost si zapršelo. Bylo ale teplo. V ned ěli 16. června se obloha protrhala a bylo až 25 stup ňů . Teploty stoupaly až nad 25. stup ňů v pond ělí 17. června. V úterý 18. června se dostavila tropická vedra - 32 stup ňů . Ješt ě ve čer kolem 18.00 hodiny bylo 26 stup ňů . Tropická vedra pokra čovala i ve st ředu 19. června. V noci bylo 18. stup ňů , ráno 25 a p řes den 32 stup ňů . K nevydržení! Ve znamení tropických hodnot pokra čovaly i následující dny. V sobotu 22. a v ned ěli 23. června se dostavily silné p řehá ňky a bou řky. Ochladilo se ale jen mírn ě. V noci na pond ělí 24. června pršelo, ráno byla obloha zatažená a teplom ěr ukazoval jen 15 stup ňů . V pr ůběhu dne sice vyšplhal na 21, ale kone čně to bylo p říjemné ochlazení. Jen n ěkolik minut dul uragán, který p řišel na Pardubicko a Královehradecko s bou ří v pátek 21. června ve čer, ale mnohamiliónové škody, které napáchal, byly sčítány n ěkolik dní a odstra ňovaly se po týdny. Vítr dosahoval rychlosti skoro 120 km za hodinu. V úterý 25. června a ve st ředu 26. června se teploty za čaly vracet p řes den na svých 25 stup ňů . Ve čtvrtek 27. června se v odpoledních hodinách ukázaly první mraky a ve čer se mírn ě ochladilo na 20 stup ňů . V pátek byla obloha zatažená, nepršelo a teploty se pohybovaly mírn ě nad 20 stup ňů . Bylo p říjemn ě. V sobotu 29. června se po ránu dostavila mírná p řehá ňka. V pr ůběhu dne bylo sice zataženo, ale už nepršelo. Teploty byly mírn ě p řes 20 stup ňů . Poslední červnový den, v ned ěli 30., byla obloha po celý den sice bez mrá čku, ale bylo chladno.
ČERVENEC
První červenec p řipadl na pond ělí. Obloha po ránu byla zatažená a bylo docela chladno. V pr ůběhu dne ale teploty za čaly stoupat až na 25 stup ňů . Za čalo se znovu oteplovat. V úterý 2. července ale hned po ránu bylo zataženo a dost pršelo. Byl jsem v Praze, kde to bylo stejné. Pršelo, i když jen drobn ě, i ve čer. Teplota klesla na pouhých 16 stup ňů . P řesn ě tolik bylo i po ránu ve st ředu 3. července. V pr ůběhu dne se ale obla čnost protrhala, teplota vystoupila na 20 stup ňů a bylo p říšerné dusno. Ve čer kolem 22 hodiny vydatn ě pršelo. Ve čtvrtek ráno 4. července bylo zataženo, pouhých 17 stup ňů , nepršelo. Bylo p říjemn ě. V pr ůběhu dne se obla čnost protrhala a bylo polojasno. Následovaly t ři dny volna s p ěkným pa řákem. V sobotu 6. července ve čer se p ěkn ě rozpršelo, v ned ěli 7. července se na obloze sice válely mraky, ale teploty se stále držely kolem 25. stup ňů . V pond ělí ráno p řed sedmou 8. července už bylo 20 stup ňů a obloha modrá. V úterý 9. července se dostavila tropická vedra, p řes 30 stup ňů . Na obloze ani mrá ček. Ve st ředu 10. července byla tropická vedra nad 30 stup ňů . V podve čer se od západu za čalo zatahovat. Vypadalo to hroziv ě, bou řka skute čně p řišla, hodn ě si zapršelo, ale p řívalový déš ť to našt ěstí nebyl. Ve čtvrtek ráno 11. července bylo 20 stup ňů už v sedm ráno. Obloha byla zatažená, ale nepršelo a všude už bylo sucho. Déš ť p řišel až v poledne. Trval asi p ůl hodiny, byl vydatný. Pak už nic. V pátek 12. července bylo p řed sedmou ráno 18 stup ňů , p řes den obloha modrá a teploty asi 25 stup ňů . Horký byl i víkend, jen v sobotu dopoledne se p řehnala malá přehá ňka. V pond ělí 15. července bylo po ránu dusno, zataženo a teploty p řes den 25 stup ňů . V úterý 16. června byla obloha modrá a teploty nad 25 stup ňů . Stále bylo dusno. Kolem čtrnácté hodiny odpoledne se ale obloha zatáhla, zahřmělo a zablesklo se a trochu zapršelo. Ale potom p řišla po řádná pr ůtrž mra čen. Voda v Dlouhé ulici tekla i na chodnících, ze st řechy m ěstského kostela Všech svatých padaly proudy vody. Po čtvrt hodin ě se déš ť zmírnil, ale pršelo až do 15.15 hodin. Potom p řestalo. Obloha ale byla zatažená i ve st ředu po ránu 17. července. Dopoledne našt ěstí byly jen drobné p řehá ňky. Mírn ě se ochladilo, ale stále bylo p říjemné ovzduší a teplo. Drobn ě si ješt ě zapršelo ve čer. Ve čtvrtek ráno 18. července bylo p řed sedmou 18 stup ňů , zataženo, ale nepršelo. V pátek 19. července jsem byl v M ělníku a bylo docela příjemn ě. V sobotu také, ale v ned ěli 21. července odpoledne byla bou řka a prudký slejvák. V pond ělí ráno 22. července bylo 17 stup ňů , p řes den pouhých 21 stup ňů . Obloha byla tém ěř modrá, jen sem tam n ějaký mrá ček. V úterý ráno 23. července bylo ráno už 21 stup ňů , obloha bez mrá čku. V poledne se však obloha zatáhla, ale nepršelo. Ve st ředu 24. července v p ůl sedmé ráno bylo pouhých 16 stup ňů , obloha zatažená. V pr ůběhu dne se teploty vyšplhaly na 21 stup ňů a byly mírné p řehá ňky. Ve čtvrtek ráno kolem p ůl sedmé 25. července bylo pouhých 16 stup ňů , obloha zatažená, pov ětří nep říjemn ě chladné. Ale nepršelo. V pr ůběhu dne se obloha za čala mírn ě protrhávat. Teploty se dostaly pouze na 21 stup ňů . V pátek 26. července došlo k dalšímu mírnému ochlazení. Teplom ěr ráno v sedm ukazoval jen 14 stup ňů . Už to bylo na ponožky, dlouhé kalhoty a lehkou bundu. Obloha byla zatažená, nepršelo. Chladné po časí pokra čovalo i v sobotu. Ale v ned ěli se v pr ůběhu dne za čalo oteplovat a obloha za čala být modrá. Op ět to bylo na kra ťasy. V pond ělí 29. července bylo v sedm ráno už dvacet a obloha nádherně modrá. V poledne bylo už tém ěř 30 stup ňů , vzduch se ani nehnul. Op ět se dostavily tropy. V úterý 30. června to bylo ješt ě horší. V poledne bylo 31 stup ňů , bez mrá čku a v ětříku. Odpoledne se ale za čaly objevovat první bílé kumuly. Pozd ě ve čer p řišla bou řka. Vypadala hroziv ě, blesk ů bylo hodn ě, ale sprchlo jen malinko. Ráno 31. července bylo nebe už zase modré, že pršelo nebylo vid ět a teplota v sedm ráno byla už na 20 stupních. P řes den se op ět dostala na 30. Dusno!!! Ve čer se nebe oškliv ě zatáhlo a přišla velká bou řka. Mohutn ě h řmělo a blesky jen lítaly. Hodn ě i pršelo, ale pr ůtrž mra čen to nebyla. Dopadlo to dob ře.
SRPEN
První srpnový den p řipadl na čtvrtek. Ráno byl vzduch plný ozónu po předcházející bou řce, ale už v sedm ráno bylo 25 stup ňů . K toužebnému ochlazení nedošlo. Obloha byla op ět nádhern ě modrá bez mrá čku. Ale odpoledne kolem t řetí hodiny se nebe zatáhlo a za čalo lehce pršet a h řmít. Tento stav trval asi dv ě hodiny, ale teploty kolem 20 hodiny ve čer byly stále 20 stup ňů . T ěch dvacet bylo i v sedm ráno v pátek 2. srpna. Obloha byla polojasná, sice se mírn ě ochladilo, takže bylo ráno docela p říjemn ě, ale odpoledne bylo zase už 27 stup ňů . V sobotu 30. června bylo 30 nad nulou. Nedalo se nic po řádn ě d ělat. Až v ned ěli 4. června odpoledne se zatáhlo a trochu si zapršelo. V pond ělí ráno 5. června bylo sice ješt ě vid ět, že v noci pršelo, ale v pr ůběhu dne bylo polojasno a teploty kolem 27 stup ňů . P říliš se neochladilo. Stejné to bylo i v úterý 6. a ve st ředu 7. srpna. Ve čtvrtek ráno 8. srpna byla obloha zatažená, bylo vid ět, že v noci mírn ě pršelo. Jinak ale bylo velice p říjemn ě. V podve čer p řišla bou řka, dosti silná a prudce pršelo. Ale ne p řívalov ě. V pátek ráno 8. srpna bylo příjemn ě a obloha se za čala mírn ě protrhávat. V noci už nepršelo. Horší to bylo v Jižních Čechách. Od st řede čního do čtvrte čního rána napršelo na jihu Čech 50 až 95 litr ů vody na jeden metr čtvere ční. To je stejné množství, které tu v letních m ěsících obvykle naprší za celý m ěsíc. Římavská p řehrada na Malši o p ůlnoci ze st ředy na čtvrtek za čala vypoušt ět do koryta Malše 300 kubických metr ů na sekundu. Vodohospodá ři m ěli obavy, že se hráz protrhne. Ale nestalo se tak. V Českých Bud ějovicích Malše ráno zaplavila ulice a zastavila se jen sto metr ů od hlavního nám ěstí. Voda od řízla centrum m ěsta od sídliš ť Vltava, Máj a Šumava. Podmá čený smrk, který spadl na chatku ve Varvažovicích (Varvažov je mezi Pískem a Příbramí), zabil jednadvacetiletou vychovatelku letního d ětského tábora. Povodí Vltavy na řídilo vyklizení pražských náb řeží a lod ě poslalo do p řístav ů. V ned ěli 11. srpna Česká televize 1 ve zpravodajství oznámila, že povodn ě si vyžádaly 6 ob ětí. Onu dívku, další mladá dívka se utopila když se svými kamarády cht ěla sjet rozbou řenou řeku (p řevrátili se u jezu), jednoho muže smetla voda i s osobním autem do vody a t ři muži dostali infarkt p ři záchranných pracích na svém majetku. V Litom ěř icích se Labe nijak významn ě z b řeh ů nevylilo, povode ň zde už zna čně zeslábla. V sobotu 10. srpna bylo parno, v ned ěli kolem 25 stup ňů . V noci na pond ělí 12. srpna zna čně pršelo, ráno kolem sedmé se na obloze válely černé nízké mraky. Teplota byla po ránu jen 18 stup ňů . Labi chyb ělo asi p ůl metru do vylití z b řeh ů. Ve čer trochu pršelo. Obloha zatažená černými mraky s mírným poprcháváním s teplotami okolo 18 stup ňů byla i v úterý 13. srpna. Horší to bylo v jižních Čechách a na Plze ňsku, kde p řišli znova p řívalové dešt ě. V Praze si povodn ě v pond ělí 12. srpna vyžádaly první ob ěť , p ětapadesátiletého muže. Ve st ředu 13. srpna bylo hlášeno již mrtvých dev ět (v celé republice). V Litom ěř icích se Labe v úterý 13. srpna odpoledne již vylilo z b řeh ů a zcela zatopilo oba ostrovy a p řilehlé pob řežní části. Obloha ve st ředu 14. srpna byla stále plná mrak ů, sem tam spadla n ějaká ta kapka dešt ě, ale z hlediska povodní to byla voda zanedbatelná. Teploty se stále drží na svých 18ti stupních. Většina klimatolog ů se domnívá, že dešt ě nad Evropou byly zp ůsobeny soub ěhem několika pov ětrnostních cykl ů najednou. Chladný oceánský vzduch pronikal od severozápadu p řes N ěmecko nad St ředomo ří a Balkánský poloostrov. Tady se popral s vlhkým teplým vzduchem. V oblasti Alp se vytvo řila tlaková níže, která m ěla výrazný teplotní kontrast. Na jedné stran ě dostávala po zadní stran ě chladný studený vzduch od severozápadu a z druhé strany si pumpovala teplý vzduch ze St ředomo ří. Tento výrazný teplotní kontrast a sou časn ě stagnace níže nad st řední Evropou zp ůsobila extrémní srážky. N ěkte ří angli čtí, n ěme čtí a čeští meteorologové se domnívají, že to, co se nyní d ěje, je zp ůsobeno oteplováním Zem ě, které zp ůsobuje, že lijáky a vedra budou hrozit mnohem čast ěji než v minulosti.
V Praze za čala Vltava mírn ě, po centimetrech, klesat ve čer 14. srpna. V noci na čtvrtek 15. srpna se hlavní p řívalová vlna valila na Kralupy nad Vltavou, kde řeka postupn ě zaplavovala další části m ěsta a zpustošila co mohla. Ráno se pak valila p řes Mělník na Litom ěř ice. Ve čtvrtek ráno 15. srpna byla obloha kone čně už tém ěř bez mrá čku a teploty se dostaly v pr ůběhu dne mírn ě p řes dvacet stup ňů . V pátek 16. srpna bylo polojasno, teploty kolem 13 stup ňů , dusno. V Praze Vltava za čala klesat ve čtvrtek 13 srpna. Asi 10 cm za hodinu. Za ustupující povodní v pražském Karlín ě a Libni se naplno za čala obnažovat lidská, materiální i ekologická pohroma, kterou zp ůsobila. Vltava zde ve svém vrcholu dosáhla více jak čty ř metr ů. Ob ě čtvrt ě jsou na odpis. Tisk píše, že Praha bude celé měsíce bez metra. V Praze se z řítil v ned ěli 17. srpna už t řetí činžák p řestože krátce před tím statik d ům schválil. Víkend 17. a 18. srpna byl teplý, až 28 stup ňů . Dusno. Ješt ě v ětší vedro bylo v pond ělí 19. srpna, kdy teploty dosahovaly až 29 stup ňů . Vedra a dusna pokra čovaly i v úterý 20. a ve st ředu 21. srpna. Vzhledem ke kon čící povodni to je dob ře, protože vše rychle vysychá. Ve čer se ale za čalo ochlazovat. V televizi bylo dokonce ohlašováno nebezpe čí bou řek a přívalových deš ťů v severozápadních Čechách. Jedna taková bou řka se p řehnala na Klatovsku a zatopila silnice a sklepy. Nervozita lidí op ět stoupá. Ve čtvrtek ráno 22. srpna kolem sedmé bylo jen 15 stup ňů a obloha potažená mraky. Ale v noci ani ráno v Litom ěř icích nezapršelo. V pr ůběhu dne se ale obloha protrhala a teploty se dostaly na 25 stup ňů . Modrá obloha a 25 stup ňů bylo i v pátek 23. srpna. Víkend jako i ostatní dny byl horký. V pond ělí 16. srpna jsem byl v Praze. P ěkn ě to tam v t ěch pa řácích a po povodních smrd ělo. Ale to nic nebylo oproti úterý 27. srpna, kdy jsem byl v Kralupech nad Vltavou. Ty jsou na rovin ě, voda v centru dostupovala 2 a p ůl metru a byly zaplaveny prakticky celé. P říšerný, takový podivný zápach. Ve st ředu 28. srpna se obloha za čala zatahovat, teploty se stále blížily k 30 stup ňů m, hrozn ě. I pozd ě ve čer ukazoval teplom ěr 20 stup ňů . Ve čtvrtek 29. srpna, v den 56 narozenin kroniká ře, bylo ráno chladn ěji, náznak lehké mlhy, obloha zatažená. Ale v podstat ě bylo velice p říjemn ě. V pr ůběhu dne se ale zase ud ělal pa řák, tém ěř 30 stup ňů . Obloha se sice mírn ě protrhala, ale byl na ní takový mlžný bílý opar. V pátek 30. srpna bylo po ránu p říjemn ě, obloha tém ěř modrá, v pr ůběhu dne 27 stup ňů . Parno bylo i poslední srpnový den, v sobotu 31. srpna. Večer se ale za čalo prudce ochlazovat a v noci byl silný vítr. Na jihu Čech se o posledním víkendu op ět objevily p řívalové dešt ě. Ale ne v takové mí ře. Zaplaveno bylo n ěkolik vesnic.
ZÁ ŘÍ
První zá řijový den p řipadl na ned ěli. Ráno bylo chladné a bylo jasné, že v noci dost pršelo. Pouhých 10 stup ňů bylo ráno v pond ělí 2. zá ří. V pr ůběhu dne se ale obloha protrhala, byla tém ěř modrá a teploty se vyšplhaly na 20 stup ňů . V úterý 3. zá ří bylo ráno 10 stup ňů , obloha tém ěř modrá, p řes den 23 stup ňů . Ve st ředu bylo ješt ě tepleji, obloha modrá, teploty 27 stup ňů . Prost ě léto. V pozdním odpoledni se ale obloha za čala zatahovat. Ve čtvrtek ráno 5. zá ří byla obloha zatažená, ale jinak bylo velice p říjemn ě. V pr ůběhu dne se ud ělalo dusno. Dopoledne jsem s A. Ku čerou jel autem do Národního muzea v Praze pro výstavu České hrady a tvrze na starých vyobrazeních. Vyjeli jsme v osm hodin. Cestou tam bylo p říjemn ě, zp ět jsme jeli kolem jedenácté dopoledne a za čalo být dusno. Odpoledne bylo nep říjemné dusno, nikoliv parno, teploty asi 26 stup ňů . V pátek 6. zá ří byla obloha modrá, po ránu příjemn ě chladno, p řes den 25 stup ňů . Horko bylo i o víkendu. V ned ěli ješt ě víc. Ve stínu bylo 25 stup ňů , na p římém slunci nevím, ale k t ěm 29 to mohlo být. P říjemn ě bylo i v pond ělí 9. zá ří po ránu. Obloha nádhern ě modrá. Léto pokra čovalo i v úterý 10. zá ří.
Mírná studená fronta p řišla ve st ředu 11. zá ří. Ráno bylo 15 stup ňů , obloha zcela potažená mraky, ale nepršelo. P řes den se ale teploty op ět dostaly na 25 stup ňů a nebe se za čalo protrhávat. Citelné chladno bylo poznat ve čtvrtek po ránu 12. zá ří. Obloha ale byla nádhern ě modrá a v pr ůběhu dne se teploty vyšplhaly na 23 stup ňů . P říjemné po časí. V pátek 13. října to po ránu bylo na krátké kalhoty a košili s krátkýma rukávama jen tak tak, polovina ob čan ů si už vzala dokonce bundy. Obloha byla ale nádhern ě modrá bez mrá čku. V poledne bylo p říjemn ě, asi tak 23 stup ňů . Stejné po časí pokra čovalo i v sobotu 14. zá ří. Ve čer se ale za čalo zatahovat a v noci zna čně pršelo. V ned ěli bylo chladno a četné p řehá ňky. V pond ělí ráno 16. zá ří bylo jen 10 stup ňů , zataženo, sem tam ale vykouklo sluní čko. Úterý ráno 17. zá ří bylo p římo duši čkové. V noci pršelo, obloha plná t ěžkých mrak ů. Den to byl ale relativn ě teplý, stejn ě tak jako následující st ředa 18. zá ří. Stejný charakter po časí, zatažená obloha, teploty do 20 stup ňů , byl i ve čtvrtek 19. zá ří. V pátek 20. zá ří bylo v sedm ráno jen 11 stup ňů , trochu sychravo, obloha zatažená. Za číná podzim. Další dny jsem byl na dovolené, po časí bylo ale z řejm ě obdobné. ŘÍJEN
První říjnový týden jsem byl ješt ě na dovolené. V pond ělí 7. října bylo ráno p řed sedmou jen 7 nad nulou, obloha zatažená, sychravo. Bylo z řejmé, že v noci pršelo. V úterý 8. října bylo po ránu sychravo, ale v pr ůběhu dne se obloha zcela protrhala a byla modrá. Vzduch byl ale velice studený. V pr ůběhu dne se ale zase objevily mraky. Ve čer kolem sedmé hodiny bylo jen sedm stup ňů . Ve st ředu 9. října kolem sedmé teplota klesla na pouhých p ět stup ňů , obloha byla zatažená a foukal nep říjemný ostrý vítr. Stejný charakter po časí pokra čoval i ve čtvrtek 10. a v pátek 11. října. Teploty přes den se pohybovaly kolem 10 stup ňů . V týdnu od 14. do 18. října jsem m ěl dovolenou. Do práce jsem p řišel v pond ělí 21. října. Po časí bylo pod psa, nep říjemn ě vlezlo, zataženo, ale nepršelo. Rozpršelo se až ve čer a to dost. V úterý ráno 22. října sice nepršelo, ale bylo hrozn ě nevlídno. V pr ůběhu dopoledne ale za čalo mrholit. V pr ůběhu dne déš ť zesílil a vydržel až do ve čera. Ve st ředu 23. října sice po ránu nepršelo, ale na obloze se p řevalovaly černé mraky. P řes den se objevilo jen n ěkolik velice slabých p řehán ěk. Ve čtvrtek 24. října bylo sice stále nep říjemno, ale obloha byla po ránu p řekvapiv ě modrá bez jediného mrá čku. V pr ůběhu dne se ale op ět zatáhla. V pátek 25. zá ří bylo zataženo, nevlídno a ob časné lehké mrholení. Prodloužený víkend o státní svátek vzniku republiky v pond ělí 28. října byl nevlídný, v podstat ě s krátkými p řestávkami pršelo po všechny t ři dny. V ned ěli bylo po republice n ěkolik vich řic, které natropily velké materiální škody. V Litoměř icích ale našt ěstí foukal jen velice silný nárazový vítr. Ale i to sta čilo. V úterý ráno kolem sedmé byla teplota 8 stup ňů , ale obloha byla kupodivu po celé dopoledne modrá. Stejný charakter po časí byl i ve st ředu 30. října a ve čtvrtek 31. října.
LISTOPAD
První listopadový den p řipadl na pátek. Bylo p říšern ě a trvalo to po celý víkend. Duši čky propršely. Pršelo i v pond ělí 4. listopadu. Od úterý 5. listopadu sice pršet přestalo, ale teploty se pohybovaly jen kolem p ěti stup ňů . Ve st ředu 6. listopadu bylo po ránu p řed sedmou dokonce jen jeden nad nulou. První mráz se dostavil ve čtvrtek 7. listopadu kdy bylo ráno p řed sedmou 5 pod nulou. V pr ůběhu dne se teplota pohybovala kolem jednoho stupn ě nad nulou. V pátek 8. listopadu byla po ránu drobná jinovatka a teplota kolem nuly. V noci na sobotu 9.listopadu p řišel první sníh a to ve velkém množství. Napadlo ho tém ěř 20 centimetr ů. Sn ěžit p řestalo až v pr ůběhu dopoledne. Teplota byla ale ráno dva a v poledne p ět nad nulou a tak vše prudce tálo. Po celou sobotu byla p říšerná b řečka. V ned ěli 10. listopadu byly ulice v podstat ě suché a teplota p řes den až 7 stup ňů .
Jenže v pondělí 11. listopadu ráno bylo jeden nad nulou a op ět sn ěžilo. Byl to těžký mokrý sníh. Ale už p řed devátou dopoledne se sn ěžení zm ěnilo v drobné mrholení a dostavila se op ět velká b řečka. V úterý 12. listopadu se mírn ě oteplilo, obloha byla mírn ě protrhaná a bylo docela p říjemn ě. Ve st ředu 13. listopadu jsem byl v Praze. Po časí m ělo stejný charakter jako p ředcházející den a udrželo se i ve čtvrtek 14. listopadu. V pátek 15. listopadu bylo sychravo, za čal padat severo český sliz, prob ěhl takový ošklivý a spavý podzimní den. V sobotu 16. listopadu byla mlha, sluní čko se ukázalo v ned ěli 17. listopadu. Teploty o víkendu nep řesáhly 10 stup ňů . Nepršelo. V pond ělí 18. listopadu už bylo zase pod mrakem, sychravo a nevlídno. Hluboce spavé po časí s mírným celodenním mrholením se dostavilo v úterý 19. listopadu. Ale oteplilo s na 10 stup ňů . Ve čer se mocn ě rozpršelo. Ráno ve st ředu 20. listopadu nepršelo, obloha byla dokonce mírn ě protrhaná, v pr ůběhu dne se sem tam ukázalo sluní čko. Stejný charakter po časí byl i ve čtvrtek 21. a v pátek 22. listopadu. V sobotu 23. listopadu po ránu zna čně pršelo, v poledne už nepršelo, ale bylo pošmourno. Pošmourno bylo i v ned ěli 24. a v pond ělí 25. listopadu. Ranní teploty se pohybovaly kolem p ěti nad nulou. V úterý 26. listopadu jsem byl v Praze, ve st ředu 27. listopadu v 6.00 hod. ráno odjížd ěl z Litom ěř ic do Mnichova za zna čného dešt ě. V Mnichov ě bylo nevlídno, ale nepršelo. Až v pátek 29. listopadu p ři návratu mezi Mnichovem a Norimberkem trochu pršelo. Do Litom ěř ic jsem p řijel na Dolní nádraží (Litom ěř ice - M ěsto) v 17.00 hod., bylo ošklivo, nepršelo. Pršelo ale první víkendový a poslední listopadový den, teploty se pohybovaly kolem p ěti stup ňů .
PROSINEC
První prosincový den p řipadl na ned ěli. Mírn ě se oteplilo (9 stup ňů ), bylo sice ošklivo, ale nepršelo. Stejný charakter po časí byl i v pond ělí 2., úterý 3. ve st ředu 4., ve čtvrtek 5. a v pátek 6. prosince. K prudkému ochlazení došlo v noci z pátka na sobotu 7. prosince. V noci bylo 8 pod nulou, p řes den čty ři. Mrazy pokra čovaly i v ned ěli 8. a v pond ělí 9. prosince. Nenapadl ale žádný sníh, byly to čisté holomrazy a tak vše vypadalo smutn ě. P ředváno ční nálad ě to nepomohlo. Holomrazy pokra čovaly i v dalších dnech. Ve čtvrtek ráno kolem sedmé bylo 8 pod nulou. Mrazy pokra čovali i v dalších dnech. O víkendu se mírn ě za čalo oteplovat. Z ned ěle na pond ělí 16. prosince napadlo trochu sn ěhu. Teplom ěr kolem sedmé ráno byl na nule. Ve čer op ět za čalo siln ě sn ěžit, v úterý ráno 17. prosince padaly drobné polozmrzlé vlo čky. Teplom ěr ukazoval jeden stupe ň nad nulou. Sníh ale netál. Zem ě byla promrzlá a tak se držel. V pr ůběhu dne se ale s malými p řestávkami po řádn ě rozsn ěžilo, ob čas dokonce padali "sedláci". Teploty v poledne byly dva nad nulou. Ve čer byl sice jeden nad nulou, ale v noci na st ředu 18. prosince lehce p řimrzlo, takže po ránu to trochu klouzalo. Slabá obleva p řišla ve čtvrtek 19. prosince, kdy byly čty ři nad nulou. Ale sníh nesta čil roztát, ve čer se op ět za čalo ochlazovat a v pátek ráno 20. prosince kolem sedmé byly čty ři pod nulou. P ěkn ě to klouzalo. O víkendu byly pr ůměrné teploty kolem nuly. Sníh lehce tál, v noci namrzal. Ale v ned ěli ve čer, by ť byla nula, za čalo nejprve pršet a pak prudce sn ěžit. Byla to p ěkná chumelenice. V pond ělí ráno 23. prosince bylo dva nad nulou a sníh tál. Do práce se šlo místy v kalužích vody. Celé váno ční svátky byly pod bodem mrazu, zna čně to klouzalo. V pátek 27. prosince byl problém dojít (doklouzat) do práce. O víkendu se v ledovém kruný ři ocitla celá republika. Bylo hodn ě autonehod a lidé si lámali ruce a nohy. V ned ěli teplota sice vystoupila na čty ři nad nulu, ale tání probíhalo pomalu, zem ě byla promrzlá. V noci na pond ělí 30. prosince lehce pršelo, ráno kolem sedmé bylo 5 nad nulou, odpoledne dokonce 7, všude kaluže vody a nebezpe čné zbytky náledí. Obloha byla celá zatažená. Ve čer za čalo pršet. V pr ůběhu noci na úterý 31. prosince se déš ť zm ěnil v sníh. Ráno bylo bílo, teplota O stup ňů . Ale ve čer už teplota za čala klesat, kolem sedmé byly 4 pod nulou a o p ůlnoci 9. Stup ňů . Ráno bylo všude bílo a 11 pod nulou. Do Nového roku vstoupila p říroda s teplotním šokem. 2) Ze zasedání Rady a Zastupitelstva m ěsta
Z 1. jednání Rady m ěsta 8. ledna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila výši pronájmu nebytových prostor ob řadní sín ě městského h řbitova firm ě VEGA, ul. 5. kv ětna, Litom ěř ice, ve výši 5 tisíc K č na 1 měsíc (1/12 ro čního pronájmu). RM vzala na v ědomí oznámení po řádání mítinku Republikán ů Miroslava Sládka dne 19. b řezna 2002 na Mírovém nám ěstí v Litom ěř icích. RM schválila na základ ě písemné žádosti M ěstské nemocnice v Litom ěř icích povolení užívání znaku M ěsta Litom ěř ice na razítku Městská nemocnice Litom ěř ice. RM vzala na v ědomí z řízení Klubu mladých (na základ ě výsledk ů ankety po řádané Agendou 21) pod patronací Ob čanské sdružení SEVER (p. Hamerský) a zabývala se hledáním vhodných nebytových prostor pro jeho činnost (Bašta v ul. Dominikánská, Hv ězdárna v areálu pivovaru atd.). O v ěci bude jednáno na n ěkterém z dalších zasedání RM. Tajemník MÚ ing. Löwy informoval, že ve st ředu 9. 1. 2002 odjížd ějí zástupci MÚ reprezentovat m ěsto na veletrhu cestovního ruchu Regiontour a GO v Brn ě.
Z 1. jednání Zastupitelstva m ěsta 17. ledna 2002:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo na základ ě návrhu PS Parlamentu ČR, aby během II. fáze reformy ve řejné správy byl na M ěsto Litom ěř ice p řeveden státní majetek: Okresní knihovna K. H. Máchy , Mírové nám ěstí 26, Litom ěř ice. ZM schválilo navržené p řísedící Krajského soudu v Ústí nad Labem: Vlastimil Ryšavý, Rooseveltova 19, Litom ěř ice; Milena Benyšová, Krupka 17, Litom ěř ice; ing. Zden ěk Bezd ěka, Še říková 406/15, Litom ěř ice; Milan Vajgl, Janá čkova 6, Litom ěř ice. Na žádost Rady m ěsta byl Vladimír Zelenka zvolen do funkce p ředsedy finan čního výboru.
Z 2. jednání Rady m ěsta 24. ledna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila pronájem nebytového prostoru rozlu čková sí ň na městském h řbitov ě v Litom ěř icích firm ě Poh řební služba VEGA - pan Gerstendörfer Roman, ul. 5. kv ětna 4, Litom ěř ice. Cena pronájmu činí 7 tisíc K č m ěsí čně + zálohy na služby sjednané mezi Technickými službami M ěsta Litom ěř ic (TSM) a nájemníkem. Pronájem bude sjednán na dobu neur čitou s výpov ědní lh ůtou t ři m ěsíce, která je zapo čata prvním dnem následujícího m ěsíce po doru čení písemné výpov ědi druhé smluvní stran ě. Nájemní smlouvu s nájemcem sepíší TSM Litom ěř ice s platností od 1. 2. 2002. RM rozhodla o p ředání Domu pro seniory v Zahradnické ulici č. 1535/7 a 408/9 Farní charit ě Litom ěř ice s podmínkou poskytování sociálních a zdravotních služeb s účinností od 1. 4. 2002 jako víceú čelového sociálního za řízení s celoro čním pobytem. RM vzala na v ědomí seznam subjekt ů pro p řipojení na pult centrální ochrany. Firmy: Chládek & Tint ěra, Tomáš Prokop - Elektram, Prokop s. r. o., KIS a. s., PharmDr. Vladislav Je řábek - lékárny.
Ze 3. jednání Rady M ěsta ze 7. února 2002:
Ing. Jindrová informovala p řítomné členy Rady M ěsta (RM) o po čtu 43 žalob podaných na nájemníky obecních byt ů ke dni 21. 12. 2001:
Dluhy na nájemném ke dni 31. 1. 2002 na obecních bytech jsou ve výši 5.669.341,30 K č z toho: - dluhy do roku 2001 jsou ve výši 3.417.756,30 K č - dluhy za rok 2001 jsou ve výši 2.251.585,00-K č
Z částky 2.251.585,-K č tvo ří dluhy za 1 - 2 nezaplacené nájemné částka ve výši 415.277,40 K č. Z částky 5.669.341,30,- K č tvo ří dluhy z prodaných byt ů 169.632,40 K č. Z částky 5.669. 341,30,- K č tvo ří dluhy na podaných žalobách 2.588.860,30,- K č Z částky 5.669.341,30,- K č tvo ří proml čené dluhy ur čené k odpisu 596.111,- K č.
Rada M ěsta schválila jako formu p řísp ěvku M ěsta Litom ěř ice užití finan čních prost ředk ů (8.150,-K č) utržených v roce 2001 prodejem publikací "Malí ři Litom ěř icka" svazky č. 1 - 6 v Okresním vlastiv ědném muzeu Litom ěř ice (OVM). Tyto finan ční prost ředky budou použity na rámy a rámování obraz ů v OVM Litom ěř ice.
Poznámka kroniká ře: V roce 2001 bylo prodáno publikací "Malí ři Litom ěř icka" sv. 1 - 6: Ve statistice není uveden svazek č. 4 (Medau), který vydalo PHARE a tudíž se nesmí prodávat. Pokud si n ěkdo koupí celou řadu, dostane 4. svazek jako zdarma.
Malí ři Litom ěř icka sv. 1 19 výtisk ů á 50,-K č ...950,-K č Malí ři Litom ěř icka sv. 2 22 výtisk ů á 50,-K č 1.100,-K č Malí ři Litom ěř icka sv. 3 32 výtisk ů á 50,-K č 1.600,-K č Malí ři Litom ěř icka sv. 5 33 výtisk ů á 50,-K č 1.650,-K č Malí ři Litom ěř icka sv. 6 57 výtisk ů á 50,-K č 2.850,-K č Celkem 163 výtisk ů á 50,-K č 8.150,-K č
Ze 4. jednání Rady m ěsta 19. února 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila částku ve výši 20 tisíc K č na po řízení asisten čního psa pro nezletilou Kristýnu Prudkou, bytem A. Muchy 5, Litom ěř ice. RM zárove ň doporu čila Zastupitelstvu m ěsta schválit zvýšení částky do pot řebné výše na po řízení a výcvik tohoto asisten čního psa. RM schválila pronájem bývalé jezuitské rozhledny (hv ězdárny) ob čanskému sdružení Klika. RM zárove ň uložila panu Horváthovi, manažerovi prevence kriminality, aby ve spolupráci se zástupci ob čanského sdružení KLIKA zpracoval díl čí projekt v rámci KSPPK na Setkávací centrum mladých a podat na ministerstvo vnitra ČR žádost o dotaci na oba díl čí projekty pod názvem Setkávací centrum mladých a Sv ět o čima d ětí a mládeže. RM zárove ň doporu čila Zastupitelstvu m ěsta schválit zm ěnu díl čího projektu v rámci Komplexního sou činnostního programu prevence kriminality pod názvem Klub mladých na projekt Sv ět o čima d ětí. RM schválila užívání znaku m ěsta v logu Jezdeckého sdružení LIKOLI Litom ěř ice.
Z 2. zasedání Zastup itelstva m ěsta 28. února 2002:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo navýšení p řísp ěvku na zakoupení asisten čního psa pro nezletilou Kristýnu Prudkou, bytem A. Muchy 5, Litom ěř ice, o 20 tisíc K č. ZM schválilo zm ěnu díl čího projektu Komplexního sou činnostního programu prevence kriminality na rok 2002, Klub mladých na projekty Sv ět o čima d ětí a mládeže a Klubu mládeže na ob čanské sdružení KLIKA. (viz návrh Rady m ěsta z jejího 4. jednání z 19. února). ZM rozhodlo o ú časti rozpo čtu m ěsta na po řízení vozidel M ěstské hromadné dopravy. ZM zvolilo na návrh pana Zelenky za člena Rady m ěsta pana Josefa Betlama. Pan starosta J. Landa informoval, že s panem Hamelem p řevzal od p ředsedy Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR v Praze dekret o ud ělení praporu Litom ěř ic. Podle pana starosty je to historická událost, která by se m ěla v kv ětnu letošního roku oslavit. P ředání dekretu se zú častnilo 72 m ěst. K této p říležitosti pozval starosta pana Václava Klause, aby p ředal prapor m ěstu Litom ěř ice. Místostarosta Terber informoval o své ú časti na veletrhu cestovního ruchu v Mnichov ě. Oproti lo ňskému roku zájemci ozna čovali severo český kraj (v četn ě Litom ěř icka) za kulturní a nikoliv, jak tomu bylo doposud, za zónu pr ůmyslovou. Je za tím ohromný kus práce. Stoupla i návšt ěvnost Litom ěř ic a proto by m ělo být uvoln ěno více prost ředk ů na propaga ční materiály.
Z 5. jednání Rady M ěsta 7. b řezna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila jmenování Miluše Hrachové do funkce ředitelky 14. mate řské školy, Masarykova 30, Litom ěř ice, od 1. dubna 2002. RM schválila vyv ěšení vlajky TIBETU dne 10. b řezna na budov ě M ěstského úřadu Litom ěř ice (Den solidarity s Tibetským lidem). RM pov ěř ila místostarostu Terbera k jednání o možnosti využití nebytových prostor na Tržnici Litom ěř ice pro ú čely spole čenství Klubu ochotník ů a p řátel loutkového divadla , K řižíkova 5, Litom ěř ice. Zastupitel pan Chlupá č žádal o výrazné ozna čení ve řejných toalet na Mírovém nám ěstí. Ze 6. jednání Rady m ěsta 21. b řezna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila uvoln ění prostor 12. mate řské školy (MŠ) - t řídy zdravých d ětí do školního roku 2003-2004 za ú čelem rozší ření t říd pro zdravotn ě postižené d ěti a mládež Centra - Srdí čko. RM schválila rozší ření statutu Centra - SRDÍ ČKO pro zdravotn ě postižené d ěti a mládež z v ěkové hranice v ěku dít ěte pro p říjem do za řízení z 18 let do 26 let. MR doporu čuje ud ělit čestné ob čanství M ěsta Litom ěř ic generálmajoru Františku Cháberovi - in memoriam - let ec bojující ve 2. sv ětové válce; Dr. Carmelit ě R. Salas - velvyslankyni Filipínské republiky; Msgre. Št ěpánovi kardinálovi Trochtovi - in memoriam - biskupu litom ěř ickému. RM konstatovala, že požadavek dozor čí rady M ěstské nemocnice Litom ěř ice na dotace je vzhledem k možnostem rozpo čtu m ěsta nereálný. RM vyzývá spoluob čany, aby finan čně p řisp ěli spole čnosti p ři České televizi Člov ěk v tísni o.p.s. Praha 4 do ve řejné sbírky SOS Afganistan, která byla vyhlášena 4. 11. 2001.
Ze 7. zasedání Rady m ěsta 2. dubna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila zábor ve řejného prostranství pro firmu European Touch , Pa řížská 11, Praha 1, za ú čelem natá čení reklamy na vozidla Toyota dne 3. 4. 2002 s poplatkem ve výši 230 tisíc K č,-.
Z 3. zasedání Zastupitelstva m ěsta 11. dubna 2021:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo p řísp ěvek na dva ekologické autobusy v celkové výši 100 tisíc korun (50 tisíc na jeden autobus). ZM schválilo prost ředky ve výši 150.000 K č na oslavu p ředání praporu m ěsta Litom ěř ic. ZM schválilo vstup M ěsta Litom ěř ice do Hospodá řské a sociální rady Litom ěř icka. ZM rozhodlo ud ělit Čestná ob čanství m ěsta Litom ěř ic: Generálmajoru Františku Fáberovi - in memoriam - letci bojujícímu ve 2. sv ětové válce v Anglii; Dr. Carmelit ě R. Salas - velvyslankyni Filipínské republiky v Praze; Msgre. Št ěpánu kardinálu Trochtovi - in memoriam - biskupovi litom ěř ickému. ZM uložilo tajemníkovi M ěstského ú řadu Litom ěř ice za řídit provedení celkové revize stavu chodník ů ve m ěst ě ve smyslu dodržování vyhlášky č. 369 Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zpracovat plán nápravy zjišt ěných nedostatk ů. ZM potvrdilo usnesení Rady m ěsta ze dne 21. 3. 2002 nevysílat zástupce m ěsta na výro ční valnou hromadu investi čního fondu Pioneer investments, konané dne 28. 3. 2002 v Dublinu.
Z 8. jednání Rady m ěsta 23. dubna 2002:
Rada n ěsta (RM) schválila konání akce Jarní dny zdraví - Zdravobraní 2002 ve dnech 20. - 27. dubna 2002 v centrální části Mírového nám ěstí, Litom ěř ice, bezúplatný zábor prostranství Mírového nám ěstí a p říjem finan ční částky 15.000 K č,- od Okresní pojiš ťovny VZP [Všeobecná zdravotní pojiš ťovna] Litom ěř ice na zabezpe čení reklamní činnosti p ři p říležitosti 10. výro čí založení Všeobecné zdravotní pojiš ťovny. RM schválila p řid ělení dotace T ělovýchovné jednot ě (TJ) Slavoj Litom ěř ice ve výši 45 tisíc korun na rekonstrukci "U rampy" v areálu Skateparku na St řeleckém ostrov ě v Litom ěř icích. RM schválila instalaci velkoplošných map na území Litom ěř ic (u dolního nádraží Českých drah, u horního nádraží Českých drah, u školy Na Valech, u nemocnice) firmou Studio Raffael Art, Lhota 62, Červený Kostelec, a to na dobu p ěti let. Firma instaluje mapy na své náklady. RM schválila smlouvu s Farní charitou Litom ěř ice, Dómské nám ěstí 5 o provozování Domu senior ů, Zahradnická 1535/7 a 408/9, Litom ěř ice, jejíž sou částí je A) smlouva o bezplatné výp ůjčce , za B) smlouva o provozování domu senior ů. Do smlouvy bude zapracováno právo pozastavení výkonu přid ělení umíst ění v Dom ě senior ů ( člen komise za m ěsto).
Z 9. jednání Rady m ěsta 2. kv ětna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila rozší ření systematizace odd ělení cestovního ruchu o dv ě místa na nov ě vznikající recepci M ěstského ú řadu Litom ěř ice s možným nástupem k 1. červnu 2002 (pracovní smlouvy na dobu ur čitou do 31. prosince 2002). RM schválila využití služebního vozidla sociálního odboru pro pot řeby 6. základní školy (U Stadionu) Litom ěř ice na sout ěž škol s rozší řenou výukou jazyk ů ve dnech 7. kv ětna 2002 v Lounech, 13. kv ětna 2002 v Chomutov ě a 15. kv ětna 2002 v Most ě s tím, že 6. základní škola bude hradit náklady na pohonné hmoty.
Místostarosta Terber informoval, že je p řipravena p řepracovaná smlouva se spole čností Výstavy s. r. o. Litom ěř ice, zastupitelstvu m ěsta bude p ředložena 23. kv ětna 2002. Je navrhováno termín pronájmu prodloužit o 10 let, do roku 2014. Pan Betlam dodal, že výstavnictví v sou časné dob ě v Litom ěř icích, na rozdíl od ostatních veletržních m ěst, prosperuje. Terber dodal, že 1. kv ětna byla zahájena výstava Můj dům, m ůj hrad . Jen za jeden den p řišlo 9.900 platících návšt ěvník ů (loni 25 tisíc po celou dobu trvání výstavy). Tajemník ing. R. Löwy doplnil, že M ěsto Litom ěř ice díky vst řícnému kroku spole čnosti Výstavy s. r. o. Litom ěř ice , má zde stálý stánek zdarma a zahájilo svoji prezentaci na výstavišti pro návštěvníky.
Z 10. jednání Rady m ěsta 14. kv ětna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila p řid ělení dotace T ělovýchovné jednot ě (TJ) Slavoj Litom ěř ice ve výši 155 tisíc korun na rekonstrukci asfaltového povrchu na tenisovém kurtu v rámci schváleného rozpo čtu m ěsta na rok 2002. RM schválila p řísp ěvek na činnost oddílu basketbalu starších žák ů ve výši 20 000 Kč (mist ři republiky v r. 2000). RM doporu čila zastupitelstvu m ěsta schválit navržený p řevod částky 600 tisíc korun z investic do provozních náklad ů Technických služeb m ěsta (TSM) Litom ěř ice k položce GO Multicar. Celkovou částku 870 tisíc korun použít ke koupi nového vozidla Multicar formou leasingu. RM vyjád řila podporu pro po řádání výstavy II. salonu českých, moravských a slezských malí řů a socha řů v Litom ěř icích s mezinárodní ú častí. Starosta J. Landa informoval, že v rámci rekonstrukce nám ěstí budou vytvo řeny kamenné prahy, které poslouží ke snížení rychlosti vozidel.
Z 11. mimo řádného jednání Rady m ěsta 23. kv ětna 2002:
Jediným bodem jednání byla písemná žádost Obchodní akademie EKONOM a st řední odborné školy, o. p. s., zastoupené Mgr. Miroslavem Pokorným, Palackého 730/1, Litom ěř ice o vyjád ření ke z řízení pobo čky vyšší odborné školy od 1. 9. 2002 (1. t řída). Pod bodem 1/11 Rada zám ěr Obchodní akademie EKONOM a st řední odborné školy, o. p. s. v Litom ěř icích, z řídit v Litom ěř icích vyšší odbornou školu firemního managementu ve spolupráci s Vyšší komer ční akademií C.S.I. a st řední odbornou školou, s. r. o. Famfulíkova 1148, Praha 8, schválila. Z p ěti člen ů rady bylo 5 pro, nikdo se hlasování nezdržel a nikdo nebyl proti.
Ze 4. zasedání Zastupitelstva m ěsta dne 23. kv ětna 2002:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo navržený p řevod částky 600 tisíc korun z investic do provozních náklad ů Technických služeb m ěsta (TSM) Litom ěř ice k položce GO Multicar. Celkovou částku 870 tisíc korun pak použít ke koupi nového vozidla Multicar formou leasingu. ZM schválilo dopln ění p řísedících soudc ů Okresního soudu v Litom ěř icích o pana Lubomíra Štefana, Smetanova 1812/7, Litom ěř ice. Zastupitelstvo bylo informováno o krizových místech ve m ěst ě z pohledu t ělesn ě postižených. Stav komentoval tajemník ing. Löwy. Celkem jde o 750 míst, náklady na opravy jednoho problémového místa jsou v pr ůměru 4 tisíce korun. Úpravy budou provád ěny postupn ě. Pan Hamele jako delegát m ěsta informoval o své ú časti na valné hromad ě Tělovýchovné jednoty (TJ) Slavoj Litom ěř ice. Tlumo čil od TJ Slavoj pod ěkování za schválení smlouvy na ro ční dotaci koupališt ě díky které se poda ří zachovat jeho provoz. Dále informoval o dalším úsp ěchu starších žák ů oddílu košíkové, kte ří se stali v Brn ě Mistry České republiky 2001/2002. Je tak nad ěje, že bude vysoká kvalita tohoto tradi čního sportu ve m ěst ě zachována.
Z 12. jednání Rady m ěsta 30. kv ětna 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila navýšení stávajícího p řísp ěvku o 20 tisíc K č Cyklistickému klubu - Slavoj Terezín z d ůvod ů pomoci finan čního zajišt ění Závodu míru junior ů. RM vzala na v ědomí žádost Soukromého st ředního u čilišt ě se sídlem v ulici Kosmomaut ů 20022, Litom ěř ice o pronájem budovy za ú čelem pracovišt ě pro praktické vyu čování. Místostarosta Terber informoval, že se bude prodávat hotel Rak na Mírovém nám ěstí vietnamským trhovým prodejc ům.
Z 13. jednání Rady m ěsta 18. června 2002:
Rada m ěsta schválila konání výstavy tématicky v ěnované krásám labského údolí a 1. Mezinárodnímu koupacímu dni na Labi v termínu od 9. července (ve čer) do 12. července (ráno) na Mírovém nám ěstí v Litom ěř icích po řádané sdružením Arnika , Praha 3. Jedná se o neziskovou organizaci, povolení je bez poplatku.
Z 5. zasedání Zastupitelstva m ěsta 27. června 2002:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo na základ ě návrhu JUDr. P. Krupky použití částky 8 milión ů 600 tisíc korun (na výstavbu strojovny chlazení Zimního stadionu Litom ěř ice, projektovou dokumentaci Západní komunikace, projektovou dokumentaci zimního stadionu, rekonstrukci ulice Školní a U Školy) z té části Fondu budoucnosti, která je uložena u Živnobanky. ZM schválilo z řízení školního klubu p ři základní škole ulice Máchovy schody 4, Litom ěř ice od 1. zá ří 2003.
Ze 14. zasedání Rady m ěsta 4. července 2002:
Rada m ěsta (RM) doporu čila Zastupitelstvu m ěsta schválit navýšení rozpo čtu města o 150 tisíc K č na rekonstrukci oplášt ění sportovní haly Základní školy U Stadionu. RM vzala na v ědomí spolupráci mezi M ěstem Litom ěř ice a Exekutorským úřadem Ústí n/L p ři vymáhání pohledávek. RM schválila termín konání a cenu vstupného na Vinobraní 2002 , které se bude konat 28. zá ří 2002 od 10:00 hod. do 02“00 hodin v prostorách Mírového nám ěstí a v přilehlých ulicích a parkánech. Výše vstupného z ůstává stejná jako v r. 2001 a to je 40,- K č/den - dosp ělé a 20,-K č/den - d ěti. Ing. Bechyn ě informoval, že na sídlišti Cihelna v restauraci Luna je neustále hlášen nepo řádek a rušení no čního klidu. Tajemník ing. Löwy informoval, že na investice v rámci reformy státní správy není plánován pro M ěsto Litom ěř ice žádný finan ční p řísp ěvek.
Z 15. jednání Rady m ěsta 18. července 2002:
Tajemník ing. Löwy informoval, že v rámci reformy státní správy bude po čet delimitovaných míst z Okresního ú řadu na M ěsto Litom ěř ice celkem 101.
Ze 17. jednání mimo řádného zasedání 18. srpna 2002:
Rada m ěsta schválila ustavení sbírky ve prosp ěch likvidace následk ů povodn ě na území m ěsta Litom ěř ice formou pokladni ček umíst ěných v objektech a za řízeních města a formou shromaž ďování p řísp ěvk ů na p ředem vyhlášeném bankovním ú čtu.
Z 18. jednání Rady m ěsta 29. srpna 2002: Rada m ěsta (RM) schválila p řesunutí dotace T ělovýchovné jednoty Slavoj Litom ěř ice ve výši 155 tisíc korun na výdaje na odstra ňování škod po záplavách. Rada m ěsta doporu čila zastupitelstvu m ěsta schválit zm ěnu rozpo čtu v p říjmové části ponížením o 127.628 korun a tím i prominutí poplatku za neinvesti ční náklady základním a mate řským školám obcím, které byly postiženy rozsáhlými záplavami. RM schválila prominutí školného mate řským školám za školní rok 2002/2003 ve výši 200 korun na jeden m ěsíc t ěm rodi čů m, kte ří byli postiženi záplavami. RM schválila prominutí poplatku od obce K řešice ve výši 4 100 korun na m ěsíc za Renatu Strakovou a jejího syna Josefa od 21. 8. 2002, kte ří jsou p řechodn ě umíst ěni v DMD z d ůvod ů zaplavení bytu v K řešicích č. 103. RM schválila snížení poplatku na sociální ubytovn ě z d ůvod ů poni čení bytu povodn ěmi a to na 50 K č/den a osobu. RM rozhodla se zp ětnou platností od 19. 8. 2002 ustanovit komisi na posuzování žádosti ob čan ů z regionu Litom ěř ic na odškodn ění v souvislosti s živelnou pohromou - zátopy, dle paragrafu 51, odstavec 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních v ěcí České republiky č. 182/1991 Sbírky. Složení komise: Jana Šourková, MUDr. František Pražák, Alena Kuldová, Libuše Melenová, Jitka Salusová, Ivana Aksenová. RM schválila zn ění Smlouvy o bezplatné výp ůjčce vysouše čů ob čan ům postiženým povodní v srpnu 2002 podle paragrafu 659 ob čanského zákoníku. P říd ěl vysouše čů bude provád ěn losem. RM schválila z d ůvod ů zajišt ění bezpe čnosti leteckého provozu (helikoptéry) záchranné služby pro M ěstskou nemocnici Litom ěř ice zadat zhotovení osv ětlení a jeho montáže na komín ě teplárny firmy United Energy a. s. divize Litom ěř ice a jeho částe čnou úhradu od United Energy, divize Litom ěř ice formou zápo čtu adekvátní části věcného b řemene.
Ze zasedání Rady m ěsta 10. zá ří 2002:
Rada m ěsta (RM) doporu čila zastupitelstvu m ěsta v souladu s ustanovením & 102, odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní z řízení) v platném zn ění, ve smyslu ustanovení & 84, odst. 2, písmeno e) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), v platném zn ění schválit zám ěr m ěsta z řídit p řísp ěvkovou organizaci Městské mate řské školy Litom ěř ice s ú činností od 1. 1. 2003. Zastupitelstvo m ěsta doporu čení rady schválilo na svém 7. zasedání 19. zá ří. Poznámka kroniká ře: Seznam mate řských školek v Litom ěř icích viz. oddíl Přílohy. RM neschválila prodlužovat nájemní smlouvy zahrádkářů m v lokalitách záplavových oblastí (Želetice - zahrádky, Píse čný a St řelecký ostrov). RM chce přehodnotit kvalitu využití území v záplavových oblastech.
Ze 7. zasedání Zastupitelstva m ěsta 19. zá ří 2002:
Zastupitelstvo m ěsta (ZM) schválilo zám ěr obce z řídit p řísp ěvkovou organizaci obce Mate řská škola Litom ěř ice, Masarykova 30, s ú činností od 1. 1. 2003. ZM schválilo úhradu M ěsta Litom ěř ice na plynofikaci Labského údolí ve výši 4,030.000,- K č prodejem části portfolia té části Fondu budoucnosti, která je uložena u Živnostenské banky. ZM schválilo podání žádosti M ěsta Litom ěř ice o poskytnutí úv ěru na opravu a modernizaci byt ů poškozených povodní do výše 10.000.000,- K č ze Státního fondu rozvoje bydlení. Úv ěrové prost ředky budou použity na úhradu náklad ů na opravu a modernizaci veškerého bytového fondu v obci bez rozdílu typu vlastníka. ZM z řizuje na základ ě ud ělení souhlasu Krajského ú řadu Ústeckého kraje ze dne 16. 9. 2002 p řísp ěvkovou organizaci s právní subjektivitou Mate řská škola Litom ěř ice, Masarykova 30 s ú činností od 1. 1. 2003. P řísp ěvková organizace převezme veškerá práva a povinnosti vztahující se k rušeným organiza čním složkám.
Z 20. jednání Rady m ěsta 26. zá ří 2002:
Rada m ěsta (RM) schválila bezplatný pronájem sálu v Dom ě kultury Litom ěř ice na akci Pod ěkování záchraná řů m a dobrovolník ům p ři povodních v srpnu 2002 na den 18. října 2002 v požadovaném rozsahu. Pan Hamele upozornil na op ět zlomenou lípu u gymnázia, doporu čil vysazení staršího stromu s v ětším pr ůměrem kmenu, aby ho nebylo možno zlomit. Místostarosta Terber odpov ěděl, že se pokusí zjistit cenové relace takového stromu a možnost vysazení takového stromu.
Z 8. zasedání (slavnostního) zastu pitelstva 24. října 2002:
Poslední 8. zasedání zastupitelstva M ěsta Litom ěř ice bylo slavnostní.
Městské zastupitelstvo (MZ) schválilo poskytnutí bezúro čné p ůjčky s termínem 1. splátky v lednu roku 2003 pro Sportovní hokejbalový club KILLERS Litom ěř ice, Turgen ěvova 5, Litom ěř ice ve výši 100.000 korun na úhradu položení povrchu h řišt ě. MZ schválilo dotaci basketbalovému klubu T ělovýchovné jednoty Slavoj Litom ěř ice ve výši 500.000 korun. Tato částka bude hrazena z rozpo čtu odboru Školství, kultury a sportu. MZ zrušilo smluvní vztah se zahrádká ři na St řeleckém ostrov ě (zahrádky jsou často zaplavovány vodou z Labe). MZ uložilo odboru Školství, kultury a sportu zpracovat p řísp ěvek na odstran ění povod ňových škod v areálu koupališt ě pro T ělovýchovnou jednotu Slavoj Litom ěř ice po projednání položkového rozpo čtu do výše 2 a p ůl miliónu korun do návrhu rozpo čtu M ěsta Litom ěř ice na rok 2003. MZ pov ěř ilo odbor SMMaBH k zajišt ění urychleného úklidu lokality na St řeleckém ostrov ě po povodních.
------Z 1. ustavujícího zasedání Zastupitelstva M ěsta 12. listopadu 2002 v 16.00 hod. v sále Domu kultury v Litom ěř icích:
Seznam zvolených člen ů Zastupitelstva m ěsta Litom ěř ic:
KS ČM Paeddr. Zden ěk Dušek František Kade řábek Václav Knotek ing. Čen ěk Paroulek Ludmila Pun čochá řová Zden ěk Kessner ČSSD PhDr. Jan Štíbr ing. Vladimír Kest řánek ing. Josef Tunkl Iveta Ro čková Sdružení nezávislých kandidát ů "Sport a zdraví" MUDr. Miroslav Jiránek ing. Jan Hrkal Mgr. Václav Červín MUDr. Ji řina Zímová - vzdala se mandátu Mgr. Petr Hermann - náhradník KDU- ČSL Ji ří Landa MUDr. František Pražák MUDr. Milan Zbo řil ODS Mgr. Ladislav Chlupá č MUDr. Pavel Kej ř ing. arch. Václav Protiva Antonín Terber ing. Ivan Palán Lud ěk Veselý JUDr. Pavel Krupka Sdružení nezávislých MUDr. Ivan Brambaški MUDr. Josef Jílek MUDr. Pavel Svoboda
Starostou byl zvolen Mgr. Ladislav Chlupá č - ODS 1. místostarosta Ji ří Landa - KDU- ČSL 2. místostarosta Mgr. Petr Hermann - Sport a zdraví 3. místostarosta ing. Ivan Palán - ODS
Členy Rady m ěsta, mimo starosty a místostarost ů, se dále stali:
1. ing. arch. Václav Protiva - ODS 2. Mgr. Václav Červín - Sport a zdraví 3. Ing. Jan Hrkal - Sport a zdraví 4. MUDr. František Pražák - KDU- ČSL 5. MUDr. Josef Jílek - Sdružení nezávislých Zastupitelstvo m ěsta schválilo "Pravidla pro poskytování finan čních prost ředk ů z povod ňového fondu obce na opravy bytového fondu poškozeného povodn ěmi v roce 2002", týkající se finan čních dotací ob čan ům postiženým povodn ěmi s platností od 13. listopadu 2002.
Z 24. zasedání Rady m ěsta 19. listopadu 2002:
Rada m ěsta (RM) v souladu s ustanovením paragrafu 124 zákoníku práce a paragrafu 14 na řízení vlády č. 108/1944 Sb. schválila dlouhodobé uvoln ění pana Mgr. Petra Hermanna z funkce ředitele Základní školy Litom ěř ice, Na Valech 53 a pana ing. Ivana Palána, ředitele Technických služeb m ěsta Litom ěř ice (2. a 3. místostarosta). RM pov ěř ila vykonáváním svatebních a slavnostních ob řad ů starostu Mgr. L. Chlupá če, 1. místostarostu J. Landu, 2. místostarostu Mgr. P. Hermanna a 3. místostarostu ing. I. Palána.
Z 25. jednání Rady m ěsta 3. prosince 2002:
Rada m ěsta (RM) schvaluje zm ěnu názvu Okresní knihovny K. H. Máchy na Knihovnu Karla Hynka Máchy. RM jmenuje v souladu s ustanovením paragrafu 102 odst. 2, písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z řízení), v platném zn ění, paní Ji řinu Benešovou ředitelkou p řísp ěvkové organizace Mate řská škola Litom ěř ice , Masarykova 30, s účinností od 1. ledna 2003.
RM jmenovala do t ěchto komisí:
Zdravotní a sociální komise: Předseda: MUDr. František Pražák Sekretá ř: Jitka Salusová Členové: Libuše Melenová MUDr. Zden ěk Zíma Alena Kuldová MUDr. Ludmila Bou čková MUDr. Pavel Svoboda Růžena Kavková František Ulahel Ludmila Pun čochá řová Mgr. Marcela Helclová MUDr. Irena Drábková Jan Gujda Irma Opo čenská Iveta Pr ůšová Drahomíra Pražáková Iveta Ro čková Komise rozvoje m ěsta: Předseda: ing. arch. Václav Protiva Sekretá ř sekce regenerace: Marie D ětinská Sekretá ř sekce územního rozvoje: ing. Jan Nejtek
Letopisecká komise: Předseda: Ji ří Landa Sekretá ř: Olga Řídelová Členové: ing. Ivan Špatenka PhDr. Old řich Kotyza
Komise výchovy vzd ělání sportu: Předseda: Mgr. Václav Červín Sekretá ř: Anna Neužilová Členové: PaedDr. Zden ěk Dušek Mgr. Jana Plachá Mgr. Ladislav Kvapil Mgr. Lenka M ěhýžová ing. Jan Hrkal Helena Bitrichová Mgr. Ji ří Sekyra paní Davídková Zuzana Zv ěř inová Ivan Tomek
Komise majetková a bytová: JUDr. Pavel Krupka - pov ěř ený řízením komise do zvolení p ředsedy. Sekretá ř: ing. Jitka Jindrová Členové: František Kade řábek Alois Kubišta ing. Zden ěk Bezd ěka Werner Petrich Josef Betlam MUDr. Miroslav Jiránek ing. Zden ěk Černý Petr Kvapil Jitka Salusová (zástupce odboru) - ú čast p ři projednávání p říd ělu sociálních byt ů
Komise životního prost ředí: Předseda: MUDr. Josef Jílek Sekretá ř: ing. Pavel Gryndler Členové: Karel Popper Mgr. Petr Kindl ing. Kate řina Hrušková ing. Milan Šlegr Walter Procházka ing. Anna Günerová ing. Jaroslav Kubát Walter Procházka
Komise kultury a cestovního ruchu: Předseda: Mgr. Petr Hermann Sekretá ř: Marie D ětinská Členové: Kamil Soukup Svatopluk Horváth PhDr. Old řich Kotyza Dominika Valešková Mgr. Jana Štefaniková Jan Novák Stanislav Hylan Stanislava Szaffnerová Zden ěk Mühlfeit Mgr. Veronika Rybová PhDr. Jan Štíbr
Komise likvida ční a školní: Předseda: ing. Ivan Palán Sekretá ř: Jana Smejkalová
Z 26. jednání Rady m ěsta 19. prosince 2002:
Rada m ěsta na návrh tajemníka M ěstského ú řadu ing. R. Löwyho jmenovala bakalá ře Martina Halíka na místo vedoucího organiza ční složky „bytového hospodá řství“ s nástupem od 1. ledna 2003. 3) Míše ň a Litom ěř ice
Dopis S. Förstera z M ěstského muzea (Stadtmuseum Meißen) Míše ň O. Dosko čilovi:
Míše ň [Meißen] 11. 01. 2002
Milý Oldo,
děkuji mnohokrát za Tvé psaní i za dobré váno ční a novoro ční p řání, které bych tímto cht ěl op ětovat. Kéž by jsi se p ři Tvé d ůležité práci v muzeu t ěšil úsp ěchu a dobrému zdraví! Rád slyším, že p řísp ěvek o Fr. Gottschalkovi se dostal k o n ěho se zajímající ve řejnosti v České republice. Také rád p řijmu pozvání na p řednášku p ři p říležitosti nějakého kolokvia. V p řísp ěvku, po řádaném v lét ě na Hlupici, musí být provedeny nějaké zm ěny, protože jsem získal další poznatky. Krom ě toho musí být dopl ňen seznam literatury: KÜGELGEN 1967 (Lebnserinnerungen eines alten Mannes) Kügelgen, Wilhelm, von. - Leipzig, 1967 [Životní vzpomínky starého muže], Kügelgen, W., von... a k řestní rejst řík superintendatury Sonderhausen. Rád bych se jednou seznámil s Tvými studiemi o Gottschalckov ě díle, te ď je pro to čas. Dosavadní článek jsem trochu p řepracoval pro sborník z jednání našeho mezinárodního profesního sdružení "Union of Museologists CURIOSITAS". Na říjnovém jednání se úst ředním bodem stala Ecomuseologie. Je to pokus ohodnotit Gottschalckovo dílo pro historickou muzeologii. Tento rukopis je k dopisu p řiložen. U tohoto p řísp ěvku byli d ůležité podn ěty, které pocházejí z vašich studií. Bohužel jsem se p řed n ěkolika dny dozv ěděl, že sborník nebude vydán. Snad se bude tato přepracovaná verze lépe hodit pro vaši publikaci o Heberovi. Zárove ň Ti vracím t ěch pět negativ ů. Teprve budu pátrat kde se tyto hrady nacházejí. Doufejme, že Deutsche Burgenvereinigung [N ěmecké sdružení pro hrady] vede na Internetu n ějaký seznam hrad ů. 10. listopadu jsme se, bohužel, v Babylon ě nevid ěli. Váš pan starosta se asi pokusil osv ěžit partnerství Litom ěř ice - Míše ň. V Míšni však celá administrace z řejm ě z partnerství vycouvala a pole p řenechala "Partnerschaftkomitee" - partnerskému komitétu. P řitom se pan Landa docela zmi ňoval o spolupráci obou muzejí, která, bohužel, skon čila takovým uškubnutím. Paní Fischerová a pan Stendal se tohoto podniku zú častnili taky. Já jsem jel s našim panem fará řem autem. Na Vladimírovu radu jsme navštívili malou keramickou výstavu. Potom biskupskou rezidenci, protože jsme cht ěli pogratulovat Jeho eminenci k narozeninám. Biskupa Josefa jsme však nezastihli. Portrét biskupa Rudolfa Schleinice od Škréty jsem však ve mnou projitých místnostech a chodbách nevid ěl! Jak se da ří publikaci DOSKO ČIL/STENDAL/FÖRSTER? Dneska jsem dostal darem knihu "Litom ěř ice a okolí" s textem Dr. O. Kotyzy. Letmo jsem si p řečetl text. Je tam jedno místo: "Šmalkandska - Krieg"; n ěmecky to je "Schmalkaldische Krieg". Jestliže byste pot řebovali p řeklady historicko - v ědeckých termín ů, technicky, pro německé čtená ře, rád vám pomohu. V takových p řípadech jsou požadavky překladatelských ú řad ů spíše p řemršt ěné. Brzy budu mít - kv ůli obchodu s vínem - telefaxaparát, tím je také možno rychle zprost ředkovat písemné sd ělení. Dr. Andreas Christl, p řítel a kolega O. Kotyzy, mimo to také mluví česky. Nedávno mne napadla taková idea: když tak zprudka kon čila idea spolupráce našich muzejí a vy jste se 1998 vyptávali na výstavu keramiky míše ňského kamná řství, tak já mám privátní sbírku kamnových kachl ů, dlaždic, obkláda ček a figurek aj. Snad by jednou bylo možno v rámci výstavního plánu b ěhem jednoho nebo dvou let toto kulturní bohatství (protomuseální fáze) vystavit. Mnoho pozdrav ů všem, kte ří mne znají, zvlášt ě milému p říteli Vladmírovi, kterému ješt ě budu psát. Tv ůj Štefan [Steffen]
KV ĚTEN
Dopis starosty Míšn ě B. Callwitze ředitelce litom ěř ického muzea E. Štíbrové:
STADT MEISSEN Grosse Kreistadt Bürgermeister Stadt Meißen Postfach 83 01652 Meißen Okresní vlastiv ědné muzeum Frau Dr. Eva Štíbrová Mírové nám ěstí 1 CZ-41201 Litom ěř ice Česká republika
Zodpovídá [Zuständig] Stadtmuseum Meißen Herr Förster
16.05.2002
Vysoce vážená paní doktorko Štíbrová,
v roce 2004 bude m ěsto Míše ň slavit 1.075-leté výro čí. P ři tomto jubileu se však nejedná jen o jubileum m ěsta Míšn ě, ale i o po čátky míše ňsko - sasských d ějin, tedy o ko řeny dnešní spolkové zem ě Sasko.
V této souvislosti zamýšlí m ěstské muzeum uspo řádat od jara do podzimu 2004 výstavu, která p ředstaví taková díla výtvarného um ění jakož i um ěleckých řemesel 19. století, jejichž motivem je zobrazení událostí a osob míše ňsko - sasské historie od 10. století až po cca po čátek 17. století. Tímto dopisem se na Vás obracím s otázkou, zda se ve sbírkách Vašeho muzea podobné objekty nenacházejí? Mezi Míšní a Čechami, zvlášt ě v husitských dobách, takové sty čné body jsou, jako z řízení lipské univerzity z pracovník ů univerzity pražské v r. 1409 nebo bitvy u Ústí v r. 1426 či Mostu 1429, které by mohly posloužit představující obrazy. Je zap ůjčení takových museálií principiáln ě možné? Pravd ěpodobn ě Vám jsou známa v České republice místa, kde se nachází malby, grafiky, plastiky či jejich návrhy k tomuto subjektu, a které p řicházejí v úvahu pro naši jubilejní výstavu 2004?
V kladném p řípad ě bych Vás prosil, kv ůli vyzvednutí t ěchto materiál ů, o krátké sd ělení nejd ůležit ějších specifických údaj ů (Inv. č., titul, technika, velikost). Protože se p ři výstav ě nejedná o výslovn ě kulturn ě - historicko - kritické zhodnocení um ěleckých d ěl, ale také má být zkoumán politický význam výtvor ů oné doby pro tehdejší spole čnost, jsou informace o okolnostech jejich vzniku - pokud jsou k dispozici - eminentn ě významná.
Předem Vám d ěkujeme za Vaši námahu, z ůstávám s p řátelskými pozdravy
Bernd Callwitz starosta
ČERVEN
Odpov ěď ředitelky litom ěř ického muzea do Míšn ě
Titl. Bernd Callwitz Starosta města Míše ň Litom ěř ice 4. června 2002 Vážný pane starosto,
děkuji Vám za Váš dopis ze dne 16. 5. 2002, v n ěmž nás žádáte o pomoc p ři dohledávání sbírkových p ředm ětů, které by bylo možné prezentovat na výstav ě k výro čí založení m ěsta Míšn ě. P římo v našem muzeu nemáme Vámi navrhované exponáty vhodné na výstavu, ale jsme ochotni se informovat u koleg ů v ostatních muzeích na území Ústeckého kraje, s nimiž jsme v pracovních kontaktech. Pokud objevíme Vámi požadované exponáty, budeme Vás i pana Förstera informovat.
S p řátelskými pozdravy Eva Štíbrová ZÁ ŘÍ
Po srpnových povodních p řišla pomoc i z Míšn ě:
Po čátkem zá ří p řišla po srpnových povodních pomoc i s partnerského m ěsta Míše ň a to p řesto, že toto sasské m ěsto bylo samo povodní postiženo. Kamión p řivezl vše možné, od mrazák ů a ledni ček, p řes ko čárky, oble čení, matrace, dezinfek ční prost ředky až po plyšové hra čky. Pro pomoc do Míšn ě zajel místostarosta Litom ěř ic Antonín Terber. Kamión sice p řijel z Míšn ě, kde byl také vypraven, ale pomoc to ve skute čnosti byla z celého N ěmecka. Pocházela ze sbírek na pomoc postiženým německým ob čan ům, mezi které pat ří i obyvatelé Míšn ě. Zkrátka - kus pomoci ur čené Míšni se Míše ň vzdala ve prosp ěch Litom ěř ic. Z Míšn ě kamion spolu s A. Terberem doprovázel starosta Míšn ě Thomas Pollack. Kamion v Litom ěř icích nejprve zastavil před radnicí, kde všechny p řivítal starosta J. Landa. Potom byl náklad odvezen do skladu na Zahrad ě Čech, odkud bude pomoc p řerozd ělována. Jenže se dostavila také znovu OSTUDA: Za dobrý skutek se míše ňští do čkali okradení!!! P řed t řemi lety (1999 - viz kronika) p ři návšt ěvě míše ňského starosty pana Pollacka u p říležitosti dne Litom ěř ice a Míše ň v dob ě romantismu konané v muzeu a městském divadle bylo míše ňskému starostovi ukradeno auto, které se nikdy nenašlo. Tenkrát se krádež stala p řed m ěstským ú řadem na nám ěstí. Tentokrát se to stalo znovu. Po vyložení nákladu na výstavišti Zahrada Čech pozval pan starosta J. Landa hosty na ob ěd do vinárny Vikárka. N ěmecká dodávka VW Transporter byla zaparkována p řed branou biskupské rezidence. Práv ě zde, na tomto míst ě, se zlod ěji vloupali do auta a zcizili n ěkolik zavazadel a vybavení n ěmeckého televizního štábu, který návšt ěvu doprovázel. Škoda byla odhadnuta na 30 Eur, což je asi tém ěř p ůl miliónu korun. Protože pro n ěmeckou stranu byly zcizené v ěci d ůležité, rozhodla se motivovat jejich navrácení odm ěnou ve výši dvou tisíc Euro.
Dopis S. Förstera O. Dosko čilovi:
Stadt Meißen Stadtmuseum Meißen, Domplatz 4, 01662 Meißen Okresní vlastiv ědné muzeum Litom ěř ice Herr Old řich Dosko čil Dlouha 172/3 CZ-41201 Litom ěř ice Míše ň, 26.9.2002
Milý Old řichu, především Ti posílám sv ůj práv ě uve řejn ěný článek "Friedrich Gottschalck...". Vyšel v "CURIOSITAS". Časopis pro museologii a nauku o pramenech - Lipsko a Langenweißbach. 2002." Posílám Ti dva výtisky, ur čit ě znáš n ějakého interesujícího se kolegu. Náš milý Vladimír mi napsal o gigantické nást ěnné malb ě v Turnov ě a problematice falsifikátu. Ješt ě d říve než napíši do musea v Českém ráji, prosím T ě, aby jsi poslal fotografii obrazu bitvy nebo pracovní kopii a krátce mi onu událost vylí čil. Paní dr. P řenosilová se již vrátila z USA, mohl bys p řes ní vyzv ědět, kdo má zpracovat dopis starosty Callwitze z Míšn ě? Samoz řejm ě, že Vaše NM má v tomto čase docela jiné starosti, ale sta čil by malý odkaz. Vladimír mi p řiložil mimo to kopie sbírky pohlednic z jeho mládí. Práv ě takové objekty hledám. Absolutn ě p říhodný obraz obležení Naumburgu husity. Domnívám se však, že p ředlohy nebyly olejomalby, ale spíše menší quache, které byly speciáln ě malovány pro tyto ú čely. Je však jedno zda byly velké či malé, ale bylo by zajímavé ty p ředlohy pro pohlednice najít. Ale docela dobré jsou i vlastenecké pohlednice. Ve starých kalendá řích existují nap ř. p řece malé litografie na obrazových arších. Nedávno jsem nalezl litografii ú časti Karla IV. na založení lužického Šestim ěstí. Mezitím nám ohlásil spolupráci Tomáš Wiesner z Ústí. V listopadu budeme n ěkolik dní na Vladimírov ě haciend ě na horách. Se srde čnými pozdravy Tv ůj S. F.
Poznámka: Příloha dopisu byl separát Fürsterovy studie: FÖRSTER, S., Friedrich Gottschalck - ein Früher Popularisator gegenständlicher Geschischtsquellen und Ecomuseologie.; IN: Curiositas 2/2002, s. 127 - 137; V seznamu literatury, s. 137, mj. uvedeno: OLD ŘICH DOSKO ČIL, V ĚRA P ŘENOSILOVA: Kreslí ři a litografové litom ěř ické kamenotiskárny Karla Viléma Medaua (1791 - 1866) (Zeichnungen und Litographien des Leitmeritzer Steindruckers Karl Wilhelm Medau [1791 - 1866] / Dosko čil, Old řich / P řenosilova, V ěra. - Edition Leitmeritzer Maler. Heft 4. Heimatkundliches Beziksmuseum Leitmeritz 1999).; V poznámce č. 1, s. 137, uvedeno: Die Entstehung des Artikles geht auf die Bitte meines geschätzen Kollegen Old řich Dosko čil vom Heimatkundlichen Bezirksmuseum Leitmeritz (CZ) zurück, der mir berichtete, daß tschechische Burgenforscher zwar Gottschalcks Namen im Munde führen, aber keiner dessen Werk unmittelbar studiert hat. Unter den Historikern gilt Friedrich Gottschalck als der anregende Einfluß auf Franz Alexander Heber, der in Jahren 1844 - 1849 beim Verlag Karl Wilhelm Medau Leitmeritz und Prag dessen Enzyklopädie "Böhmens Vesten und Bergschlösser" herausgab [vgl. DOSKO ČIL / PŘENOSILOVA 1999]. (Český p řeklad: Vznik článku se vrací ku prosb ě mého váženého kolegy Old řicha Dosko čila z Okresního vlastiv ědného muzea v Litom ěř icích, který mne informoval, že čeští, studiem hrad ů se zabývající, badatelé, sice o Gottschalckovi hovo ří, ale jeho dílo nikdo bezprost ředn ě nestudoval. Mezi historiky je F. Gottschalck považován za majícího podn ětný vliv na F. A. Hebera, který v letech 1844 - 1849 v nakladatelství K. W. Medaua v Litom ěř icích a v Praze vydával encyklopedii " České tvrze a zámky" [Srv. DOSKO ČIL - P ŘENOSILOVÁ])
4) Filipíny a Litom ěř ice
DUBEN
Návrh na ud ělení čestného ob čanství: Rada M ěsta Litom ěř ice na svém 6. zasedání dne 21. b řezna 2002 doporu čila ud ělit čestné ob čanství Města Litom ěř ic velvyslankyni Filipínské republiky Dr. Carmelit ě R. Salas.
Ud ělení čestného ob čanství:
Město Litom ěř ice ud ělilo čestné ob čanství velvyslankyni Filipínské republiky v Praze Dr. Carmelit ě R. Salas dne 25. kv ětna. Slavnostní akt se uskute čnil v divadle K. H. Máchy a to u p říležitosti p ředání praporu M ěsta Litom ěř ice zástupcem parlamentu. K tomu více v rubrice R ůzné.
5) Fulda a Litom ěř ice
Dopis pana B. A. Grundla O. Dosko čilovi:
91468 Gutenstetten 18. 12. 2001
Vážený pane Dosko čile,
minulý týden jsem dostal Váš dopis! Byl jsem tím velmi pot ěšen!! Podrobnou odpov ěď Vám ješt ě zašlu! In puncto "Franz Gruss" mám také ješt ě další informace: Zde jen krátce: Franz Gruss, nar. 3. 6. 1891 v Kraslicích, zem ř. 28. 9. 1971 v Matrei Jeho otec se jmenoval také (!) Franz Gruss, matka se jmenovala Fila. Další ješt ě shledám. Milý pane Dosko čile, k vánoc ům Vám p řeji samou lásku a hodn ě zdraví jakož i energie. Zdravím také Vašeho p řítele a p řekladatele pana Dr. Valtu a d ěkuji mu za jeho práci! Zdravím také paní Dr. Kotkovou! Hodn ě št ěstí jejímu manželství.
Co nejsrde čněji Váš Bernhard A. Grundl
Poznámka kroniká ře: Pro lepší orientaci budoucího badatele za řazuji do této rubriky veškerou korespondenci a zprávy dotýkající se pana Grundla a spole čnosti Adalberta Stiftera v Mnichov ě.
Leitmeritzer Heimatbote o podpisu partnerství m ěst Litom ěř ice a Fulda:
Leitmeritzer Heimatbote - Mitteilungsblatt für Stadt und Kreis Leitmeritz, Jahrgang 54/Nr.1, Fulda, Januar/Februar 2002, s. 12 - 15.
Litom ěř ice - nové partnerské m ěsto Fuldy Stepfanie Budenz Leitmeritz - Die neue Partnerstadt Fuldas von Stephanie Budenz, s. 12. V srpnu se to stalo skutkem, m ěsta Fulda a Litom ěř ice jsou partnery.
K Litom ěř ic ům, starému m ěstu na Labi a Oh ři, má Fulda již dlouholetý vztah. Zde nalezlo v roce 1946 1200 litom ěř ických ob čan ů, vyhnaných b ěhem druhé sv ětové války, nový domov. Fulda se jim časem stala druhou vlastí. Staré svazky však p řesto zp řetrhány nebyly. A tak bývalý vrchní fuldský starosta, Dr. Wolfgang Hamberger, spolu se členy magistrátu, byl již vícekráte hostem v tomto krásném starobylém m ěst ě nad Labem. Mezitím se rozvinulo partnerství škol, Školy Heinricha von Bibra a základní školy v Litom ěř icích. Litom ěř ice leží 45 km severn ě od Prahy, p římo p ři dálnici Dráž ďany - Praha. Labe pro řezává labské pískovce a cestujeme-li proti jeho proudu dostaneme se do Čech. Ovocná řství, zeliná řství, p ěstování chmelu a vína je v tomto regiónu již po staletí tradicí. Tomu všemu skv ěle prospívá mírné klima s úrodnou p ůdou labského údolí. Díky dopravním spoj ům, které poskytují řeka, dálnice a železnice, prosperuje v této oblasti také pr ůmysl. Sídlí zde r ůzná odv ětví potraviná řského, strojního a chemického pr ůmyslu. V uplynulých letech zaznamenáváme i zna čný vzestup služby poskytujících podnik ů, tedy vznik mnoha malých a st ředních, pro okres charakteristických, provozoven. Dnes mají Litom ěř ice 27 tisíc obyvatel a jsou st řediskem správy okresu. Jeho infrastruktura je dobrá, nalezneme zde všechny druhy škol jako jsou gymnázia, ekonomické st řední školy i pedagogické st řední školy. Mimo to jsou zde nemocnice, divadlo a muzea. Budoucnost Evropy záleží na spolupráci a sr ůstání rozdílných zemí. N ěme čtí a čeští obchodní partne ři budou muset p řekonávat jazykovou bariéru a spole čně hospodá řsky vzr ůstat. Mladá generace obou stran již rozpoznala své šance a ví, že dobrou znalostí jazyk ů m ůže pozitivn ě ovlivnit svou profesní budoucnost. Tak byly i českým školám nabídnuty intenzivní kurzy n ěmčiny a angli čtiny. Možnosti pro první seznámení se a p řípadná spolupráce s podniky nového partnerského m ěsta se nabízí p ři rozli čných veletrzích, které jsou po řádány na litom ěř ickém výstavišti: "Zahrada Čech", "M ůj d ům - m ůj hrad", "Tempo - tempo", "Bydlení" nebo potraviná řských prodejních výstavách. Má-li n ěkdo o n ěkterý trh zájem, m ůže se obrátit na po řadatele: Výstava, spol. s. r. o., Na vinici 13, 412 01 Litom ěř ice, tel. 0 04 20 4 16 - 39 27 nebo fax 0 04 20 4 16 - 40 57. O9/2001 Wirtschaft Region Fulda (Hospodá řský región).
Dokument o založení partnerství mezi m ěsty Fulda a Litom ěř ice Urkunde zur Begründung der Städtepartnerschaft zwischen Fulda und Leitmeritz, s. 13.
Dne 6. srpna 1961 p řevzalo m ěsto Fulda patronát nad m ěstem Litom ěř ice. Po pádu železné opony a za z toho rezultující zm ěny politické situace vyrostlo jak v Litom ěř icích tak ve Fuld ě p řání siln ějšího spojení mezi ob ěma m ěsty. Tento svazek obou m ěst je d ůležitým p řínosem k dalšímu zlepšení dobrého sousedského vztahu mezi Českou republikou a Bundesrepublik Deutschland. K tomu by m ěli p řispívat vzájemné návšt ěvy obyvatelek i obyvatel ů, zejména mládeže. Dále také hodláme usilovat o vým ěnu zkušeností odborník ů z nejr ůzn ějších obor ů, nap ř. v ědy, církve, kultury, pr ůmyslu, obchodu, řemesel a živností, komunální politiky a sportu. Jsou zvány všechny svazy, instituce, spolky a odborové svazy, aby se na tomto partnerství podílely. Těm, kte ří jsou dnes politicky zodpov ědní, je uložen úkol prohlubovat přátelství mezi N ěmci a Čechy a využívat všechny šance partnerství. Pro toto dílo, kterým chceme sloužit lidem, si vyprošujeme Boží požehnání. Tento zám ěr je osv ědčen podepsáním partnerské listiny.
Tuto partnerskou listinu podepisujme dnes, v ned ěli 26. srpna 2001, v knížecím sále m ěstského zámku ve Fuld ě, jako zástupci našich m ěst a v o čekávání trvalého p řátelství mezi m ěsty Litom ěř ice a Fulda. Dr. Alois RHIEL Ji ří Landa vrch. starosta Fuldy starosta Litom ěř ic
Popisky k fotografiím, s. 14:
Partnerství Fulda - Litom ěř ice
Horní obrázek: Čestní hosté v knížecím sále m ěstského zámku ve Fuld ě, zprava: generální viká ř Havelka, kanclé ř Dr. Macek a biskup Dr. Koukl (všichni z Litom ěř ic); starosta Woide, předsedající Schöbel, bývalý vrchní starosta Dr. Hamberger, paní Dreggerová a předseda m ěstských pov ěř enc ů Gellings (všichni z Fuldy).
Dolní obrázek: Starosta Ji ří Landa (Litom ěř ice) a vrchní starosta Dr. Alois Rhiel (Fulda) stvrzují městské partnerství.
Ibidem s. 14: Dietrich Heidel, Fulda, při svém p ůsobivém projevu dne 25. srpna 2001 p řed pam ětní deskou Litom ěř ičan ů, která je umíst ěna na zdi kostela sv. Michala.
Pozdrav z Litom ěř ic Gruß aus Leitmeritz, s. 15 Litom ěř ice, 24. 11. 2001
Milí p řátelé, milí krajané,
všem vám posílám mnoho srde čných pozdrav ů z Litom ěř ic. Tentokrát bych vám cht ěl mnohokrát pod ěkovat za každou pomoc i dar pro tak mnoho kostel ů a kaplí v naší diecézi. Tento dík vyjád řila ješt ě výrazn ěji kapitula sv. Št ěpána jmenováním dvou kn ěží čestnými kanovníky. Do kapituly Sv. Št ěpána v Litom ěř icích byli dne 28. listopadu 2001 jmenováni: kn ěz Karl Kindermann, nar. 23.12.1930 v Libouchci (Känigswald - diecéze Litom ěř ice), bytem ve Wiesbadenu (diecéze Limburg) a kn ěz ThDr. Vladislav Kára, nar. 5. 4. 1935 v Žitenicích (diecéze Litom ěř ice), bytem v Hildesheimu. Po čátkem roku 2002 bych cht ěl pop řát všem hojnost Božího požehnání. Věř ím, že jsme spojeni na modlitbách.
Monsigneur Karel Havelka, generální viká ř a kapitulní probošt 6) Litom ěř ické varhanní léto
Sponzo ři XII. ro čníku festivalu: Wendy Tiskárna, penzion U pavouka, AZ VOS. Servis - služby pro objekty, Da ňová kancelá ř Ing. Jaroslava Postla, Credit plus Litom ěř ice spol. s.r.o., Všeobecná zdravotní pojiš ťovna České republiky, Union banka, a. s. XII. ro čník festivalu s mezinárodní ú častí um ělc ů pod záštitou starosty m ěsta a biskupa litom ěř ického
1. koncert St ředa 29. kv ětna 2002 - 19.00 hod. katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích
Interpret: Ján Vladimír Michalko – varhany (Slovensko) Program: Johann Sebastian BACH (1685 - 1750) Komm, Heiliger Geist, Herr Gott BWW 561 (P řij ď Svatý Duchu, Pane Bože) Johann Gottfried WALTHER Partia "Jesu meine Freude" LV 2 ("Ježíš má radost") Josef Gabriel RHEINBERGER (1839 - 1901) Sonata IV. a moll "Meine Seele erhebt den Herrn" ("Má duše chválí pána") Tonus Peregrinus Tempo moderato. Intermezzo. Andantino. Fuga cromatica. Tempo moderato. Ján Levoslav BELLA (1843 - 1936) Chorálová trilogie 1.Gottvertrauen (Wer nur den lieben Gott lässt walten) (D ůvěra v Boha (Kdo jen milého Boha nechá vládnout)) 2.Sieg über Feind und Not (Eine feste Burg ist unser Gott) 3.Friedensfreude (Nun danket alle Gott) (Radost z míru (Nyní všichni d ěkujeme Bohu)) L. RAJTER (*1906) Preludio per organo (in memoriam D. Schmidt) Juraj BENEŠ (*1940) Durée (premiéra)
Slovo o interpretovi: Ján Vladimír Michalko je významnou osobností interpreta čního um ění a organizátorem hudebního života. Mimo studia hudby v Bratislav ě, Mnichov ě, Weimaru, Saint Maximen, Haarlemu, vystudoval i evangelickou teologii na univerzitách v Bratislav ě, Erlangen a Mnichov ě. Je profesorem varhanní hry a sou časn ě i d ěkanem Hudební a tane ční fakulty Vysoké školy múzických um ění v Bratislav ě. V roce 1989 mu byla ud ělena Výro ční cena Svazu slovenských skladatel ů a v roce 1990 Cena Frice Kafendy. Je vynikajícím improvizátorem a mnohými slovenskými vokálními a instrumentálními sólisty vyhledávaným komorním partnerem. Profesor Michalko s úsp ěchem absolvoval množství varhanních recitál ů na Slovensku, ve v ětšin ě evropských hudebních center (Londýn, Bonn, Berlín, Moskva, Helsinky, Sant. Peterburg, Vilnius, Frankfurt, Praha, Budapeš ť, Sofia, Hannover, Graz, Klagenfurt, Krakow, Kijev, Würzburg, Riga, Lipsko, Katowice, Dortmundt, atd.) jako i n ěkolikrát v USA (New York, Philadelphia, Hazelton, Gettysburg).
Nahrál řadu CD (mj. kompletní varhanní dílo C. Francka) a uskute čnil mnoho nahrávek pro domácí i zahrani ční rozhlasová a televizní studia. Systematicky se věnuje uvád ění d ěl slovenských autor ů (Zeljenka, Berger, Beneš).
Před koncertem promluvil biskup litom ěř ický Msg. Josef Koukl p řed asi ze t ří čtvrtin zapln ěnou katedrálou. Odpoledne byl profesor J. Michalko p řijat starostou J. Landou. Zde mj. řekl, že "hudba se svými hodnotami má p řinášet člov ěku radost a p řirozen ě i smích. Pravé náboženství, stejn ě jako kvalitní hudba a ostatní um ění má p řivád ět lidi k radosti nejen v transcendentální sfé ře, ale i v každodenním život ě. Kdo se nesm ěje, ztrácí každý den hodinu ze svého života". O m ěst ě Litom ěř ice: " Čas, který jsem ve m ěst ě prožil, byl samoz řejm ě v ěnovaný především katedrále. Vedle ní na m ě však velmi zap ůsobila i podivuhodná architektura m ěsta s jeho historií". Oblíbení auto ři: "Hodn ě se v ěnuji Césarovi Franckovi, který je mi velmi blízký, stejn ě jako romanti čtí skladatelé n ěme čtí, francouzští a velmi mám rád i sou časnou slovenskou hudbu".
2. koncert: St ředa 12. června 2002 - 19.00 hod. Katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích
Interpreti: Pavel Černý a Martin Rost - varhany - čty řru čně
Program: Adolf Friedrich HESSE (1809 - 1863) Fantasie d-moll op. 87 Christian Gottlob HÖPNER (1799 - 1859) Nur ruhen alle Wälder (Nyní odpo čívají všechny lesy) Felix Mendelsson-Bartholdy (1809 - 1847) Fuga D-dur Christian Gottlob NEEFE (1748 - 1798) Malý kus podle tématu Kouzelné flétny W.A. Mozarta Leberecht BAUMERT (1833 - 1904) Andante ze Sonaty g-moll op.50 Adolf Friedrich HEESE Fantasie c-moll op. 35 Johann Friedrich LÖFFLER (1833 - 1903) Modlitba Gustav MERKEL (1827 - 1885) Sonata d-moll op. 30 Allegro (motto žalm 42, 6.7.8.10) Adagio (motto žalm 23, 1-4) Allegro con fuoco/fuga (motto žalm 42,12)
Slovo o interpretech: Pavel Černý vystudoval obor varhany na pražské konzervato ři u profesora Jana Hory a na Akademii múzických um ění u docenta Jaroslava T ůmy. Na konzervato ři se věnoval též kompozici u profesora Bohuslava Řeho ře. Své vzd ělání doplnil v rámci mistrovských kurs ů u mnoha p ředních evropských osobností. V řad ě sout ěží získal ceny, nap říklad v roce 1992 v Lublani a v roce 1994 v mezinárodní varhanní sout ěži Pražské jaro. Dalších ocen ění se mu dostalo prost řednictvím r ůzných kulturních a spole čenských organizací (Nadace L., a M., Hlávkových, Harmonia pro mundi v Itálii, Hlavního m ěsta Prahy, Českého hudebního fondu a dalších). Za zda řilou nahrávku CD čty řrukých skladeb pro varhany s Martinem Rostem získal cenu n ěmecké gramofonové kritiky. Koncertní cesty jej zavedly krom ě České republiky do v ětšiny evropských zemí a na africký kontinent. Spolupracuje s p ředními sólisty, sbory a komorními soubory. Jeho t ěžišt ě v interpretaci na dobových nástrojích - historických varhanách z r ůzných epoch až do postromantismu.
V novodobé tvorb ě zaujímají p řední místo čeští skladatelé. Kritika oce ňuje krom ě hrá čských p ředností i vyt říbený p řístup k jednotlivým nástroj ům v rejst říkování a hudebním p řednesu. Natá čel pro Český rozhlas (historické varhany), nizozemské katolické rádio KRO v koprodukci se sv ětovým rádiem RN (52 historických varhan v Čechách, spolupráce jako varhaník, spoluproducent, hudební režisér a asistent varhaná řů ), Českou televizi (p římý p řenos a dokumenty), CD nahrávky (Thorofo - Spolková republika N ěmecko, Panton, Supraphon, Multisonic). Studuje organologii a teorii varhaná řství se zam ěř ením na restaurování historických varhan a stavbu nových varhan. Publikoval odborné práce v zahrani čí, p řednášel na řad ě organologických sympozií a p řeložil mezinárodní Varhanní slovník do češtiny (C.E.O.S. Belgie) a je zván jako um ělecký poradce do odborných komisí, mj. též p ři generální oprav ě katedrálních varhan v Litom ěř icích. P ůsobí jako moderátor církevní hudby a varhanní pedagog p ři Arcibiskupství pražském a jako ředitel k ůru u sv. Ludmily v Praze - Vinohradech. Je spoluzakladatelem a p ředsedou ob čanského sdružení Česká varhanní spole čnost.
Martin Horst se narodil roku 1963 v Halle, studoval na vysoké škole Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku (1983 - 89), varhany u profesora Wolfganga Schetelicha a profesora Hanse Kästnera, klavír u profesora Güntera Kootze. Své vzd ělání doplnil na více mistrovských kursech, mj. u Tona Koopmana a Daniela Rotha. Již b ěhem svého studia byl druhým varhaníkem v ěhlasného Nového Gewandhausu (koncertní sín ě) v Lipsku. V letech 1989 - 1997 p ůsobil jako varhaník v koncertní síni Carla Philippa Emanuela Bacha ve Frankfurtu nad Odrou, kde také unucioval vznuk varhanního festivalu Wilhelma Sauera. V roce 1997 byl jmenován varhaníkem a kantorem ve slavném Marienkirche ve Stralsundu, kde jsiou vzácné historické t římanuálové Stellwagenovy varhany z roku 1659. Martun Rost založil nový festival "Stelwagenovy varhanní dny". Jeho koncertní činnost jej zavedla do tém ěř celé Evropy i do USA. Nato čil mnoho snímk ů pro r ůzné televize, rádia a CD, zvlášt ě na historických varhanách. Za nahrávku CD pro čty ři ruce a nohy, s um ěleckým partnerem Pavlem Černým, získali cenu n ěmecké gramofonové kritiky. Martin Rost se také intenzivn ě v ěnuje studiu historických nástroj ů a publikuje odborné články o varhaná řství a varhanní hudb ě.
Před koncertem si poslucha či mohli zakoupit zmi ňované CD - nahrávka pro čty ři ruce a nohy, za kterou s um ěleckým partnerem P. Černým získali c enu n ěmecké gramofonové kritiky.
Koncert se nakonec konal se zcela jinými interprety. Pavel Černý ( Česká republika) a Martin Rost (N ěmecko) koncertovali na varhany čty řru čně. Bližší informace se mi ale nepoda řilo zjistit.
3. koncert: St ředa 31. července 2002 - 19.00 hodin Katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích
Interpret : Heinz Balli - varhany (Švýcarsko)
Program: Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) "Ich hatte viel Bekümmernis" ("M ěl jsem mnoho zármutku") ve zpracování Ferenze Liszta Anonymus 17. století Toccata a Canzona 8.toni Švýcarská varhanní hudba 17 a 18. století
Johann Martin Spiess (1696 - 1772) Favoritta Largheto J. M. Spiees, švýcarský hudební skladatel, byl kolem roku 1750 varhaníkem v Münsteru (katedrála) v Bernu. Felix Mendelsson - Bartholdy (1809 - 1847)Sonate IV,B-dur Allegro con brio Andande religioso Allegretto Allegro maestoso e vivace Otto Barblan (1860 - 1943) Passacaglia f-moll, op. 6 O Barblan byl od roku 1882 varhaníkem v katedrále sv. Petra v Ženev ě, od roku 1882 u čitelem hry na varhany a kompozice na tamní konzervato ři. Johann Sbastian Bach (1695 - 1750) "Schmücke dich, o liebe Seele", BWW 654 ("Ozdob se, ó milá duše") a?2 claviers et pédale Fantasie a fuga g-moll, BWW 542
Slovo o interpretovi: Heinz Balli (Švýcarsko) se narodil roku 1941 v Bernu. Po ukon čení studia jako učitel základní školy absolvoval své hudební studium na Konzervato ři pro hudbu a divadlo v Bernu u Edwina Petera (varhany) a Suzanne Eggliové (klavír). D ůležité um ělecké impulsy p řijal p ři svém dalším vzd ělání u Marie-Claire Alainové v Pa říži i návšt ěvami mistrovských kurs ů u Antona Heillera a Luigiho Fernanda Tagliaviniho. Heinz Balli získal v roce 1970 cenu p ři národní varhanní sout ěži švýcarské televize a v mezinárodní varhanní sout ěži v Bologni (1971) byl vyznamenán první cenou. V následujících letech rozvinul živou um ěleckou činnost. Jako interpret uskute čnil mnoho koncert ů v Evrop ě a v USA i nahrávek pro japonskou firmu DENON. Vedl sbor Berner Motettenchors a více než dvacet let u čí h ře na hudební nástroje ve státním seminá ři v Thunu. Od roku 1990 je varhaníkem v Münsteru (katedrála v Bernu) a vedoucím t řídy odborné školy na Konzervato ři pro hudbu a divadlo v Bernu.
4. koncert: St ředa 29. srpna 2002 - 18.00 hodin, Katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích
Interpret: Tomasz Adam Nowak - varhany - Polsko
Program: Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791) Fantasie f-moll, KV 594 Adolph Friedrich Hesse (1809 - 1863) Toccata As - dur, op. 85 Robert Schumann (1810 - 1856) Šest studií pro pedálové k řídlo, op. 56 Nicht zu schnell (Ne p říliž rychl) Mit inningem Ausdruck (S vřelým výrazem) Andantino Innig (V řele) Nicht zu schnell (Ne p říliš rychle) Adagio Felix Mendelssohn - Bartholdy (1809 - 1847) Předehra a fuga e-moll pro varhany upravil W.Th.Best (1826-1897) Tomasz Adam Nowak (*1962) Improvizace na dané téma Slovo o interpretovi: Tomasz Adam Nowak s narodil v roce 1962 ve Varšav ě. Studoval na Vysoké škole Fryderika Chopina. V roce 1987 dokon čil s vyznamenáním obory varhany a improvizace. Ve studiu varhan pokra čoval u F. Lehrdorfera v Mnichov ě, Marie-Claire Alainové v Pa říži a F. Kooimana v Amsterdamu. Své vzd ělání rozší řil studiem církevní hudby na Folkwang - Hochschule v Essenu. Je nositelem cen mezinárodních varhanních sout ěží, mj. v roce 1994 vít ězem mezinárodní sout ěže improvizace v Haarlemu (Holandsko). Koncertuje i nahrává pro rozhlas doma i v cizin ě. V letech 1994 - 2000 uvedl celé varhanní dílo J. S. Bacha v p ěti cyklech a sou časn ě uskute čnil i ucelenou nahrávku Bachova varhanního díla. T. A. Nowak je profesorem varhanní hudby a improvizace na Vysoké hudební škole Detmold a varhaníkem m ěstského a trhového kostela sv. Lamberta v Münsteru. Vede mistrovské kursy v N ěmecku, Polsku a v USA. Je zván do porot mezinárodních soutěží a spolupracuje s mnohými symfonickými orchestry doma i v zahrani čí.
5. koncert: St ředa 11. zá ří 2002 - 19 hodin, Katedrála sv. Št ěpána v Litom ěř icích
Interpret: Joachim Grubich - varhany - Polsko
Program: Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) Fantasie G-dur BWW 572 Adagio z orchestrální suity D - dur BWW 1068 Juliusz Luciuk (*1927) Preludia Maryjne (na melodii Jasnogórskiej ze XVII. století) (Mariia preludia - na Jasnohorské melodie ze 17. století ) Maria Sawa (*1937) Fantasie na téma S-A-B-A César Franck (1822 - 1890) Chorál E - dur Ferenz Liszt (1811 - 1886) Preludium a fuga na téma B-A-C-H
Slovo o interpretovi: Joachim Grubich se narodil v roce 1935. Své hudební vzd ělání získal na Hudební vysoké škole v Krakov ě, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1961. Svou koncertní činností, jež zapo čal na proslulých varhanách v dóm ě v Oliv ě roku 1960, si Joachim Grubich získal nejvyšší uznání. Je nositelem cen mnoha varhanních sout ěží (mj. 1. cena v mezinárodní hudební sout ěži v Ženev ě, 1962), uskute čnil koncerty skoro ve všech zemích Evropy, v USA, Kanadě a Mexiku. K nejvýznamn ějším pat ří jeho solo - ve čery v Royal Festival Hall v Londýn ě, v Concertgebouw v Amsterodam ě, v De Doelen v Rotterdamu, v Schauspielhausu v Berlín ě, v Geawandhausu v Lipsku, ve Victoria Hall v Ženevě, v Münsteru - Strassburgu (na pozvání Evropského parlamentu), v Crystal Cathedral v Los Angeles, ve filharmoniích v Moskv ě a st. Petersburgu a také koncerty s orchestrem RAI v Turin ě a Neapoli, s Dresner Philharmoniker, s Radio Sinfonic Orchester v Bukurešti a tém ěř se všemi polskými orchestry. Uskute čnil nahrávky pro četné rozhlasové vysíla če, vystupoval též v televizi v Polsku, Rumunsku a USA. Jeho desky (20 nahrávek) byly vydány mj. u EMI Elektrola, Harmonia Mundi, Aulos, Accord, Teldeck, Polskie Nagrania, DUX a Veriton. Roku 1971 obdržel "Zlatou múzu" firmy Polskie Nagarania. Joachim Grubich je profesorem hry na varhany na hudebních akademiích ve Varšav ě a Krakov ě a hostujícím profesorem v Seulu (Korea). Byl porotcem mezinárodních varhanních sout ěží v Avile, Berlín ě, Budapešti, Chartres, Ženev ě, Lahti, Linci, Lübecku, Mnichov ě (ARD), Norimberku, Paisley, Praze, Řím ě a ve Špýru.
7) Mácha a Litom ěř ice
LEDEN
Sch ůzka u místostarosty Antonína Terbera:
Ve st ředu 16. ledna v 10.00 se v pracovn ě místostarosty M ěsta Litom ěř ice Antonína Terbera (ODS) konala pracovní sch ůzka v souvislosti s festivalem Máchovy Litom ěř ice. Přišli provozovatelka galerie Ve dvo ře Irena Skopalová, p ředseda okresního soudu Ivo Chmela ř a kroniká ř Old řich Dosko čil. Ze sch ůzky vyplynulo, že v návrhu rozpo čtu na rok 2002 je pro festival vy člen ěna částka 100 tisíc K č a že místostarosta Antonín Terber festival podporuje. Záleží, zda bude rozpo čet schválen. Bylo konstatováno, že za 100 tisíc K č lze vydat katalog k doprovodné výstav ě Pocta Jaroslavu Švábovi (1945 - 2001), zbytek spolknou provozní náklady. Pokud se po řadatel ům nepoda ří získat od sponzor ů 50 tisíc K č, potom budou vyhlášeni pouze vít ězové literární sout ěže, ale nebude v tento den vydán 2. svazek literárního almanachu MÁJ . Místostarosta Terber navrhl, aby byla ješt ě z řízena pro výtvarný i literární festival laická porota, která by ud ělila cenu diváka. O. Dosko čil navrhl, což bylo všemi akceptováno, že spíše než laickou porotu u výtvarné části by bylo vhodn ější p ři výstav ě instalovat krabici do které by návšt ěvníci házeli lístek s ozna čením díla, kterému by dali I. cenu. Dále bylo A. Terberovi navrhnuto, aby v budoucnu byl referát kultury rozší řen o pracovníka s vysokoškolským vzd ěláním humanitního sm ěru a jazykovou vybaveností, který by m ěl k ruce ú řednici. Jeho hlavním úkolem by bylo samostatné jednání a vystupování v oblasti kultury a shán ění sponzor ů p ředevším z r ůzných nadací. Pan místostarosta odpov ěděl, ze toto vítá, ale že je to hudba budoucnosti, tak za dva až t ři roky. Zatím se M ěsto snaží, odpov ěděl pan místostarosta, jednat se Svazem podnikatel ů ve m ěst ě, aby tento m ěstu poskytl ur čité částky na sponzorování r ůzných akcí. I. Skopalová informovala o svém jednání se švýcarskou nadací Helvetia, O. Dosko čil se Spole čností A. Stiftera v Mnichov ě o dalších možnostech spolupráce, p ředevším sponzorské.
Propaga ční článek k literárnímu festivalu ur čený pro severo českou p řílohu Mladé fronty dnes vyšel v Deníku Litom ěř icko:
Je to neuv ěř itelné, ale je to skute čně tak. Externí redaktorka Mladé fronty dnes přišla koncem minulého roku za O. Dosko čilem. Ud ělala s ním článek o p řipravované knize Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví, druhý pak, a o ten šlo p ředevším, o literární sout ěži, což byla v podstat ě skrytá inzerce pro zájemce kam mají zasílat přísp ěvky. Nejprve m ěly články vyjít mezi svátky, potom po Novém roce a nakonec někdy v budoucnu (nedohledném). Mladé redaktorce bylo z toho trapno a v ěc si neum ěla vysv ětlit. Ale Dosko čil si to vysv ětlit um ěl, ale necht ěl za čínající redaktorce nad ělat potíže a tak jí řekl, a ť na to nemyslí a zkrátka Dosko čila vynechává. Noviná řka tedy článek p ředala konkuren čnímu deníku:
Deník Litom ěř icka, pátek 25. ledna 2001, ro č. X/21, s. 8.
Sout ěž literát ů byla zahájena Markéta Vaní čková Litom ěř ice - Literární sout ěž konaná v rámci festivalu Máchovy Litom ěř ice, kterou každoro čně po řádá M ěsto Litom ěř ice ve spolupráci s Okresním vlastiv ědným muzeem Litom ěř ice, litom ěř ickou galerií Ve dvo ře a M ěstskou galerií ve Vysokém Mýt ě, byla práv ě zahájena. Literární sout ěž bude p říští rok vyhodnocena již podruhé od roku 2000, kdy se konal její 1. ro čník. St řídá se totiž s výtvarnou sout ěží, jež probíhala v letošním roce.
Vít ězná díla byla vystavena v listopadu 2001 v litom ěř ické galerii Ve dvo ře. Práce p řihlášené do literární sout ěže bude hodnotit odborná porota v čele s duchovním patronem festivalu a zárove ň čestným ob čanem m ěsta Litom ěř ice, spisovatelem Ludvíkem Kunderou. Z vít ězných prací bude sestaven almanach Máj pro r. 2003, který vydává M ěsto Litom ěř ice a jehož sou částí je vždy jedna z fiktivních podobizen Karla Hynka Máchy, jak tomu bylo i v almanachu Máj na r. 2000. Almanach vyšel nákladem M ěsta Litom ěř ice v r. 1999 a pro zájemce je k dispozici v informa čním centru v Litom ěř icích za 20 K č. A komu je literární sout ěž v p říštím roce ur čena? Na to jsme se zeptali jednoho z člen ů výboru festivalu Máchovy Litom ěř ice, Old řicha Dosko čila, historika um ění. "Jde nám p ředevším o za čínající autory mladé duchem, nikoliv datem narození. Sout ěží se ve dvou kategoriích: poezie a próza. Zaslána m ůže být i celá básnická sbírka či rozsáhlejší prozaická práce, ale v takových p řípadech bude v almanachu Máj (r. 2003) otišt ěna pouze ukázka. Podmínkou je, aby zaslané práce nebyly nikde publikovány (samoz řejm ě s výjimkou samizdatových vydání)," uvedl Dosko čil. "Narozdíl od výtvarné sout ěže v kategorii grafika a fotografie, kde byla tématem česká krajina, je literární sout ěž tématicky zcela otev řená", vysv ětluje Dosko čil a konstatuje, že do 1. ro čníku sout ěže zaslalo své práce 116 autor ů a do almanachu Máj na r. 2000 jich porota vybrala 18. Sout ěž je celorepubliková, po čítáte i se zahrani ční ú častí, zeptali jsme se i dále Old řicha Dosko čila. "O celý projekt projevuje zájem n ěmecká spole čnost Adalbert Stifter, zabývající se záchranou rakousko - n ěmecko - českých hodnot, v jejímž čele stojí spisovatel Karel Becher z Mnichova. Na vysv ětlenou uvádím, že A. Stifter byl rakouský spisovatel pocházející z Čech, romantik a sou časník K. H. Máchy, proto spojitost s Máchou. Prozatím jsme se spole čností pouze v jednání telefonicky i písemn ě, k osobnímu setkání by m ělo dojít po čátkem p říštího roku. Pokud vše dob ře dopadne, tak by v budoucnu jak výtvarné katalogy, tak almanach Máj mohly vycházet dvojjazy čně, v Litom ěř icích a v Mnichov ě," pokra čuje Dosko čil. " Obdobn ě se pokoušíme vstoupit do užšího kontaktu se švýcarskou spole čností Helvetia ," dodal na záv ěr Dosko čil. Dílka p řihlášená do literární sout ěže budou vyhodnocena v listopadu 2002, vyhlášení výsledk ů bude doprovázet výstava mající vztah ke Karlu Hynku Máchovi s názvem "Mácha o čima grafik ů" z unikátní sbírky Josefa Stejskala z Poli čky a díla malí ře Františka Doležala z jeho Velkého a Malého Máchovského cyklu, jež tvo řil většinou ve svém letním ateliéru v Hlinné u Litom ěř ic. 1) Sou částí p řipravované výstavy pro p říští rok je i výb ěr z tvorby nedávno zesnulého restaurátora, malí ře a grafika Jaroslava Švába, který se zú častnil letošní výtvarné sout ěže se svou grafikou s názvem Krajina. Častým motivem jeho prací byla práv ě česká krajina. Zájemci o ú čast v literární sout ěži mohou své práce zasílat do litom ěř ické galerie Ve dvo ře nebo do Okresního vlastiv ědného muzea Litom ěř ice k rukám Old řicha Dosko čila či rovnou p ředsedovi komise Pavlu Chalupovi, řediteli M ěstské galerie ve Vysokém Mýt ě. Uzáv ěrka sout ěže je 1. kv ětna 2002 a jak podotkl Old řich Dosko čil, je vhodné nezapomenout uvést svou adresu a kontakt.
1) Zde to redaktorka pon ěkud popletla. Ze sbírky Josefa Stejskala byla doprovodná výstava p ři vyhlašování výsledk ů I. ro čníku literární sout ěže v r. 1999, výb ěr z díla Františka Doležala byl doprovodnou výstavou p ři vyhlašování I. ro čníku výtvarné sout ěže v r. 2000. Doprovodnou výstavou k vyhlášení výsledk ů II. ro čníku literární sout ěže bude výstava Jaroslava Švába (Pocta malí ři).
Článek je doprovázen fotografií s popiskem: Člen výboru festivalu Máchovy Litom ěř ice je historik um ění Old řich Dosko čil. Foto: Karel Pech.
Návšt ěva herc ů:
V pátek 25. ledna p řijeli do Litom ěř ic herci Saša Rašilov (divadlo Komedie), jeho manželka Vanda Hýbnerová (na volné noze) a Martina Delišová (divadlo ABC). Doprovázela je studentka FAMU, katedra fotografie Veronika Patková, vít ězka I. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice (kategorie fotografie) 2001 - viz katalog k výstav ě (3. svazek edice Radobýl) . Důvodem návšt ěvy bylo fotografování V. Hýbnerové a M. Delišové s O. Dosko čilem pro zadní stranu jeho knihy Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví s textem Autor se svými dv ěma nejmilejšími here čkami. Na O. Dosko čila zazvonili t ěsn ě p řed desátou dopolední a p ředstavili se jako pošta, která p řináší balík. Dosko čil jim na to nalet ěl, zavolal Miladu Molitorovou, ta vzala razítko a spole čně šli dol ů. Ta se p ěkn ě vykulila, když se Dosko čil s p řítomnými líbal (krom ě Rašilova a Patkové). Všichni vyšli do muzea, dámy se za čaly upravovat a jak řekla Vanda, ud ělám se o 10 let mladší. Pak se šlo do galerie Ve dvo ře vyjednat Vand ě Hýbnerové výstavu fotografií. Než se za čalo jednat s galeristkou Irenou Skopalovou, dostal Dosko čil vynadáno od Vandy, že ty bílé boty se nehodí k černým kalhotám a černému dlouhému plášti. Dlouhou bílou šálu a máchovský klobouk Vanda p řivezla ze svých hereckých rekvizit. Takže zatímco se vyjednávalo, Dosko čil s Rašilovem odjeli a Dosko čil si doma vym ěnil boty. Po návratu byla Vanda spokojená. Vanda Hýbnerová, p řed absolvováním pražské Divadelní akademie múzických um ění maturovala na St řední pr ůmyslové grafické škole (SPgŠ) zvané Hollarka na Žižkov ě - obor užitá fotografie, takže není jen fotografující here čkou, ale její fotografování má fundament. Pro Litom ěř ice chce p řipravit zcela p ůvodní výstavu a proto byl dohodnut termín na červen 2004 . P ři vernisáži bude zahráno na nádvo ří divadlo, které pro pražské zahrady v té dob ě p řipravuje skupina herc ů. Divadlo pak bude v Litom ěř icích reprízováno p ři dernié ře. Vanda také slíbila, že se zú častní 2. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice v roce 2003. Potom se kone čně fotografovalo. Nejprve na Máchových schodech p řed pomníkem K.H.M. a potom p řed starým vchodem do divadla s nápisem nad dve řmi Divadlo . To bylo nejhorší, protože v té dob ě chodilo hodn ě lidí do prot ější školní jídelny. Navíc jsme práv ě tam ud ělali experimentální fotografii - here čky poodstoupili do pozadí a ud ělali holubi čky. Ješt ě se fotilo na nádvo ří na parkánech a pak u jižní zdi gotického dvoj čete, kde jsme se op řeli o ze ď, rozkro čili a drželi za ruce.
Saša Rašilov to už nemohl vydržet, opustil nás a šel do kavárny A-tropic na nám ěstí v budov ě muzea. Zašli jsme pro n ěho. Saša sed ěl u barového pultu a popíjel kávu. Vešel jsem jako první s máchovským kloboukem na hlav ě a šálou kolem krku, here čky za mnou a bylo pozdvižení. U stolku sed ěla také servírka z restaurace Katovna . Když bylo po všem, stav ěl jsem se práv ě zde na jedno pivo. Servírka už byla ve služb ě, p řihnala se i s ostatními a k řičela: Tak už to máte za sebou! Já si po řád říkala, že toho chlapa znám a pak mi došlo, že je to Rašilov!!! A bylo po klidu u piva. Musel jsem vysv ětlovat, že se nic nenatá čelo, ale fotografovalo pro knihu. Ale zp ět: Z kavárny jsme šli k morovému sloupu. Veronice Patkové zbyly t ři polí čka filmu a tak jsme se cht ěli vyfotografovat i se Sašou na památku a ob ěma Vandinými psy, které p řivezla s sebou. P ři fotografování u morového sloupu nás spat řil fotograf z periodika Deník Litom ěř icka, vyfotil nás a odpoledne m ě navštívila redaktorka. Druhý den bylo vše v novinách. Po tomto záv ěre čném fotografování jsme se odebrali do vinárny Radni ční sklípek na jižní stran ě nám ěstí. Vanda m ěla Mách ův guláš, Dosko čil Lví hlavy, u ostatních si jídla nepamatuji. Odešli jsme hodinu po poledni a rozlou čili se. Bylo nádherné dopoledne na které se jen tak nezapomíná.
Deník Litom ěř icka, sobota 26. ledna 2002, ro č. 10/XX., s. 8.
Máchu doprovázeli dv ě her čky
Litom ěř ice - Muž v Máchovském klobou čku s dlouhou bílou šálou a tmavém plášti v doprovodu dvou here ček, to byl obrázek, nad nímž se v čera pozastavovali lidé na litom ěř ickém nám ěstí a v okolí Divadla K. H. Máchy. V p řevleku byl pak k poznání Old řich Dosko čil z litom ěř ického muzea, který je autorem knihy Litom ěř ické divadlo a divadelnictví, za nímž p řijely jeho dv ě nejoblíben ější here čky Vanda Hýbnerová a Martina Delišová. Ty pro zadní stranu nové knihy fotografovala Veronika Patková, vít ězka I. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice 2001. Celou spole čnost p řivezl do okresního m ěsta Saša Rašilov, manžel Vandy Hýbnerové. Fotografující here čka p ředstaví své snímky v galerii Ve dvo ře v červnu. (jik) Článek v ráme čku je doprovázen fotografií: Vanda Hýbnerová, Saša Rašilov, Old řich Dosko čil a Martina Delišová pózují na litom ěř ickém nám ěstí pro snímek na obálku nové knihy o divadle a divadelnictví. Foto: Karel Pech
Poznámka kroniká ře: Poslední v ěta v článku je zavád ějící. Fotografující here čka V. Hýbnerová nefotila v Litom ěř icích, ale p řipravuje pro Litom ěř ice výstavu a to až na rok 2004. Pro knihu fotila Veronika Patková, která není na snímku v novinách, protože fotografovala. Ale u sloupu ne pro knihu, ale na památku zú častn ěných. Reprodukovaný snímek Karla Pecha byl d ělán pouze pro tisk v novinách.
Dopis O. Dosko čila J. Urbanovi ke katalogu J. Švába:
V Litom ěř icích 7. února 2002
Jirko, zasílám své úvodní slovo do katalogu o J. Švábovi. Dej prosím v ědět, zda souhlasíš s touto podobou. Také se dohodni s paní Švábovou na kone čné částce pro katalog, aby Osvaldi v ěděli s čím mohou po čítat. M ěsto Litom ěř ice p řispívá 50 tisíci Kč. Se svými dv ěma nejmilejšími here čkami jsem již vyfocen, dokonce to bylo v místním tisku (p řikládám) a n ěkte ří jazykové tvrdí, že jsem p říšerný egocentrik. Nevyvracím jim to.
Zdraví Olda
P.S. Pošli mi tvé úvodní slovo z festivalu grafiky a fotografie, prosím.
BŘEZEN
V Ateliéru o výstav ě grafi čky M. Vovsové:
V lo ňském prosincovém dvoj číslí 25 - 26 čtrnácti týdeníku Ateliér vyšla kritika na výstavu Magdaleny Vovsové, ú častnice festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice 2001.
Magdalena Vovsová - Roucha Most, Státní galerie výtvarného um ění, Kaple sv. Ducha, 4.5. - 31. 5.; Praha, Galerie P+P Kobylka, 9. 10 - 21. 12; Praha, Galerie Ecce terra, 6. 12. 2001 - 9. 1. 2002
Magdalena Vovsová (1954) vychází ve své tvorb ě z pozorování skute čnosti, ze schopnosti vcítit se do p řírody, z pochopení vývojových souvislostí. Umí se vyjad řovat prost řednictvím symbol ů, do nichž s soust řeďuje její zkušenost a poznání. Z jejího projevu vyza řuje touha po harmonii obsahu a formy. Grafické cykly p řinášejí různá poselství, nenásiln ě nazna čená a napov ězená, aby zbyl prostor pro rozvíjení divákovy fantazie. Autorka se umí vyjád řit expresivní linkou a ostrými barevnými akcenty, nebo naopak st řídmými a úspornými výrazovými prost ředky. S tím souvisí široké využití r ůzných grafických postup ů. Základem jejího projevu je kresba, k níž se stále vrací. Své p ředstavy promítá také do drobn ějších plastik. Ve své tvorb ě vychází z p řírodních motiv ů, jejichž atmosféru p řesn ě a citliv ě vystihuje. Inspirují ji i nejvšedn ější každodenní události. P ůsobí na ni myšlenky ur čující historický vývoj lidské civilizace po celá staletí. Magdalena Vovsová vytvá ří už n ěkolik let cyklus Roucha. Roucho se stává symbolem víry a zárove ň se v n ěm odráží jeho praktický význam. Je zt ělesn ěním ur čité činnosti a zp ůsobu života. V jeho form ě se zobrazují po generace trvající a rozvíjené tradice, zp ůsob myšlení spojený s posláním náboženství. Některá roucha, zobrazená formou ost ře řezaných siluet, jako by se vy čle ňovala z prostoru a b ěžných souvislostí, jako by existovala sama pro sebe bez ohledu na celkový vývoj spole čnosti. Jiná splývají s prost ředím, aniž by se z n ěj jakkoliv vyd ělovala. Je v nich zakotvena p řirozenost i stylizace, st řídmost zp ůsobu života, oddanost k řes ťanským p ředstavám od říkání a ob ětování. Jsou odrazem filozofie, s níž jsou spjata. Autorka volí pro r ůzné typy rouch rozdílné techniky. Suchá jehla p ůsobí měkce a výrazov ě bohat ě, mezzotinta tajupln ě, akvatinta dovoluje sv ětelné kontrasty, čárový lept je p řesný a p řitom jemný, rytina skoblinou p ůsobí až technicistn ě. Zkouší také r ůzné druhy a odstíny papír ů. Každý postup a zp ůsob vytišt ění p řináší nové možnosti a obohacuje výraz. Magdalena Vovsová pat ří k um ělc ům, jejichž dílo se rozvíjí zvolna a bez náhlých zvrat ů. Postupn ě dozrává, p řijímá podn ěty z minulosti i sou časnosti, respektuje tradi ční hodnoty a vychází z nich. P řitom bezesporu pat ří své dob ě, protože reaguje na r ůzné duchovní prom ěny, jimiž spole čnost prochází. Úzce souvisí s projevem vlastní generace, která se vyrovnává s prudkým vývojem zp ůsobu života posledních desetiletí. Ji ří Machalický
Text je doprovázen černobílou reprodukcí s popiskem: Magdalena Vovsová, Roucho II/II, 2000, falešná mezzotinta, papír, 89 x 34 cm. Foto archiv autorky - Vladimír Goral čík.
V témže dvoj čísle Ateliéru 25-26/2001 byla recenze na dalšího ú častníka festivalu Máchovy Litom ěř ice, roudnického fotografa Jana Brodského. Tato recenze je z hlediska Litom ěř ic významn ější, protože vypovídá o Brodského výstav ě v galerii Ve dvo ře, která se konala p řed výstavou grafiky a fotografie festivalu Máchovy Litom ěř ice (viz tento oddíl kroniky 2001).
Nejen Česká Bretagne Jana Brodského Litom ěř ice, Galerie Ve dvo ře, 11. 10 - 31. 10.
Nová litom ěř ická galerie nacházející se poblíž tam ější, výbornou výstavní aktivitou známé Severo české galerie výtvarného um ění, uspo řádala pod názvem Česká Bretagne výstavu fotografií a fotografických objekt ů Jana Brodského (1952). Um ělcovo pouto k mýty prostoupené Bretagni, které již v ěnoval řadu svých snímk ů a cykl ů, není neznámé. P řipome ňme kup říkladu cyklus Points (1992 - 2000), vystavený loni na výstav ě rodiny Brodských v Roudnici nad Labem. Na po čátku utvá ření tohoto vztahu k Bretagni stojí vzpomínky matky, které vzápětí prohlubují osobní podn ěty (p ředn ě z meditativních d ěl Jana Zrzavého) a dále je zp řes ňují prožitky z cest do tohoto pozoruhodného kraje, uskute čň ovaných b ěhem stáže na pa řížské École n. s. Louise Lumiéra na po čátku 80. let. K nim pak o 10 let pozd ěji p řibyly další impulsy, jež autora vedly k hlubšímu zahled ění do taj ů Bretagne a k nacházení n ěkterých jejich podobností s místy a jevy v naší krajin ě.
Výstava p ředstavila spolu s po četnou kolekcí snímk ů z cyklu Bretagne (1982-83), zachycujících s minimalistickou úsporností prostotu tamního kraje, ztichlou pokoru venkovských zákoutí s kamennými domky a masivními krbovými komíny, poetiku omšelých hradeb a božích muk (dokumentujících mimo jiné i mnohá místa pobyt ů a obraz ů Zrzavého), též sérii objekt ů - menších d řev ěných krabi ček - st řežících ve své schránce zvláštní "esenci" Bretagne. Šlo v nich o detailní záb ěry bok ů starých lodí: jak těch časem a mo řem omšelých a porostlých chaluhami, tak nov ě upravených a opat řených čistými barevnými plochami a pásy. Krom ě t ěchto drobných objekt ů, vykazujících spojitost fotografického vid ění Brodského s výtvarným um ěním - p ředn ě s estetikou abstrakce 20. let, p řipomínanou volbou geometrických výse čí barevných ploch i fascinací m ěkkého sv ětla - jsme m ěli také možnost prožít jeden z breta ňských západ ů slunce no řícího s do mlžného obzoru oceánu. Fotograf tento jev zachytil po jednotlivých fázích na ostrov ě Ré a podle tohoto ostrova, jehož název vytvá ří paralelu se jménem egyptského boha slunce, sv ůj rozm ěrný fotografický objekt také nazval. Působivost na zemi seskupených a zmnožených snímk ů spo čívala v jejich stup ňovitém pyramidálním uspo řádání. Tento útvar volil zám ěrn ě. Jednak jim manifestoval své n ěkdejší prožitky a zkušenosti z Egypta a pak cht ěl 7 stupni jednotlivých sekvencí západu slunce, danými r ůznorodostí vrstev atmosféry, nazna čit pomyslnou souvislost s Džóserovou pyramidou v Sakkáře. Svým konceptuálním řešením m ěl i tento objekt blízko k výtvarnému um ění. Jde o charakteristický rys fotografií Jana Brodského, který jsme si uv ědomili rovn ěž na záv ěrech z cyklu Česká Bretagne (2001).
Výstava z n ěho uvád ěla dva rozm ěrné, digitáln ě upravené tisky, a to abstrahovaný snímek, který zachycuje vycházejícím sluncem prozá řené zimní mlžné opary, vyvolávající vzpomínky na breta ňské st řetávání slunce a z mo ře vystupující mlhy. Druhý záb ěr pat řil strohým, do mlhy se no řícím zátaras ům, p řipomínající dlouhá mola breta ňského pob řeží.
Přitažlivost t ěchto reminiscencí byla intenzivní. Uv ědomovali jsme si, jak mocné je médium fotografie, kolik situací je s to p řiblížit, prom ěnit a znovu vytvo řit. V tomto ohledu byly paralely projekt ů Jana Brodského zajímavé a p ůvodní. Ukázaly autorovo citové zázemí a upozornily nás, že jeho báze leží ve fotografickém zpracování prožitk ů z krajiny a v inspiracích moderním výtvarným um ěním. Mahulena Nešlehová Text je doprovázen reprodukcí s popiskem: Jan Brodský, Ré, 2001, instalace barevné fotografie, 140 x 390 cm. Foto archiv redakce.
DUBEN
Rozhovor s patronem festivalu Máchovy Litom ěř ice L. Kunderou v deníku Právo:
Právo, sobota 6. dubna, kultura, s. VII.
Ludvík Kundera: vybudit v lidech nacionalismus je jednoduché
Jaroslav Rudiš, Berlín Na letošním Lipském knižním veletrhu jste spole čně se srbským spisovatelem Borou Čosi čem obdržel Lipskou knižní cenu ze evropské srozum ění. Co podle vás chybí česko - n ěmeckému srozum ění? Myslím, že z n ěmecké strany chybí zdravá zv ědavost na nás a naši sou časnou kulturu. Mám pocit, že N ěmc ům p řipadáme jako cosi malého, provin čního, schovaného kdesi na jihovýchod od Dráž ďan. Z naší kultury se do N ěmecka tradi čně dostane p ředevším hudba - Smetana, Janá ček, Dvo řák. Hudba nemá slova, a pokud ano, tak jim není rozum ět. Poezie je vedle hudby jen pro nemnohé, ale je zajímavé, že česká poezie v minulosti krá čela do sv ěta vždy p řes N ěmecko, první p řeklady Máje byly n ěmecké, stejn ě jako pozd ěji Nerudy nebo B řeziny. O sou časné české literatu ře se ale v N ěmecku mnoho neví. Nebylo by na škodu, kdyby také Češi víc poznávali německou kulturu. P řesto si myslím, že jsme o n ěco zvídav ější. Diskuse o česko - n ěmeckých vztazích stále oživuje události vzdálené skoro šedesát let. Jak jste vnímal a prožíval konec války? Tehdy mi bylo p ětadvacet let. Troufám si tvrdit, že v ětšina českých lidí brala odsun N ěmc ů jako naprostou samoz řejmost. Zkušenost z okupace byla tak strašlivá, že nikdo nevid ěl nic jiného. V ětšina sudetských N ěmc ů se p řiklonila k Hitlerovi. Ta obava, že by se za n ěkolik let mohlo stát n ěco podobného, byla p říliš velká. Proto asi muselo dojít k odsunu. Jisté je, že za odsunu se udála velká zv ěrstva. Zažil jsem to na brn ěnsku. Češi, kte ří vyhán ěli N ěmce, nebyli dosp ělí, ale spíše ješt ě d ěti, ve kterých jako by se probudila krvežíznivost rodi čů . Mnozí se skute čně chovali jako gestapáci nebo esesmani. To je hanebné. Otázka ale zní troši čku podobn ě, jako když se perou dva kluci na pískovišti: Kdo za čal? Vede ale tudy cesta do budoucnosti? Prezidentu Havlovi se n ěkdy neprávem vy čítá, že se krátce po zvolení omluvil Němc ům za bezpráví a brutalitu p ři odsunu. Podle mého názoru to bylo velice v časné a chytré, ale ob ě strany si musí být v ědomy, co tomu p ředcházelo - desetitisíce mrtvých a zav řených na české stran ě, p řesídlení Čech ů ze Sudet do vnitrozemí. Je nutné vid ět toto d ějinné z řet ězení. Mnozí N ěmci, se kterými jsem v pr ůběhu let mluvil, nap říklad v ůbec netuší, že nacisté uzav řeli české vysoké školy. Já tenkrát byl ve t řetím semestru. Do školy jsem se vrátil až v lét ě 1945. Mezitím jsem byl totáln ě nasazen v Berlín ě. Myslím si ale, že česko - n ěmecké vztahy jsou dnes lepší než kdykoliv v minulosti. Nacionalisticky podbarvené výk řiky, které v poslední dob ě zaznívají od politik ů a z médií v České republice, Rakousku a mén ě v N ěmecku, nep ředstavují nic jiného než předvolební kampa ň. Jejich ú čelem je vyhecovat část voli čů . Už jen spojení Benešovy dekrety - ta formulace zní, jako by si n ějaký diktátor ur čil desatero svých p řikázání. Myslím, že povále čné generace jak v České republice, tak v N ěmecku o dekretech navíc v ůbec nic netuší. Vybudit v lidech nacionalismus je velmi jednoduché. Když se naježí n ěkte ří Rakušané a vytáhnou Temelín nebo Benešovy dekrety, naježí se n ěkte ří Češi k obran ě. To je spontánní temperamentní reakce. Mohou poezie, literatura nebo kultura pomoci napomáhat k p řekonávání politických bariér? Myslím, že jen málo. Role spisovatel ů a básník ů se p řece ňuje. V Československu jsme prošli takovým řekl bych vyšinutým údobím, kdy se p řece ňovala síla psaného a mluveného slova, kdy se spole čensky angažoval Ludvík Vaculík, Pavel Kohout nebo můj bratranec Milan Kundera.
Ti se pro komunistickou moc stali nep řáteli na život a na smrt. Zdálo se, že by slovem mohli zbo řit režim, ale bohužel, jednalo s o velké p řecen ění síly slova. Říká se také, že literáti a básníci jsou sv ědomím národa - to mi p řijde p řehnané. Jen v ojedin ělých a jednotlivých p řípadech se snad š ťastné slovo m ůže ujmout. Nedávno jste oslavil dvaaosmdesáté narozeniny. Na čem práv ě pracujete? Existuje latinské r čení: Ani den bez jediné řádky, bez jediného verše. Platí i pro mě. Halas, m ůj mistr, také rád citoval jakéhosi Francouze: Kdo si jednou za čal s láskou, ten se nedomiluje. Tou láskou mi je poezie a literatura. Jakožto velmi starý muž jsem se do čkal toho, že mi vycházejí sebrané spisy. Bude jich sedmnáct. Zatím vyšlo sedm svazk ů, nachystaný je osmý, v ěnovaný dadaismu, a devátý - Kniha o čaji. Obsahuje mimo jiné malou antologii básní o čaji. Na čaj jsem totiž odborník. Co vám vedle básní a čaje činí ješt ě radost? Někte ří mí p řátelé říkají, že se v ěnuji p říliš mnoha obor ům. Ale m ě skute čně zajímá spousta v ěcí. Píšu poezii i divadelní hry a rozhlasové hry. Překládám, jsem vydavatel. Ale jsem také saunista a výtvarník. Výtvarno je v poslední dob ě moje obrovská zábava a relaxace. Maluju po ve čerech a nocích. Stejn ě tak píšu básn ě. Jsem no ční pracovník.
Ludvík Kundera (1920) - básník, dramatik, p řekladatel, literární historik, germanista, výtvarník. Mj. autor sbírek, knih či her: Tolik cejch ů, Fragment, Hruden, Totální kurop ění, Labyrint sv ěta a lusthauz srdce, Malé radosti. P řekládal z n ěmčiny (p ředevším B. Brechta), ale t řeba i z francouzštiny a slovenštiny. Je autorem n ěmecké antologie české poezie z jedenácti století Die Sonnenuhr (Slune ční hodiny), která vyšla v roce 1987 a v rozší řeném vydání 1993.
KV ĚTEN
Předpremiéra festivalu v pražské Nové síni:
Ve čtvrtek 2. kv ětna se v jedné z nejstarších pražských výstavních síní, v galerii Nová sí ň, Voršilská 3, Praha 1, konala vernisáž výstavy Jaroslav Šváb (1945 - 2001) - výb ěr z díla , s reprezentativním katalogem, který vydalo M ěsto Litom ěř ice ve spolupráci s Evou Švábovou jako 4. svazek edice Radobýl. V katalogu jsou uvedena další místa konání výstavy (galerie Ve dvo ře - Litom ěř ice od 2. do 30. listopadu 2002; Městská galerie Vysoké Mýto od 5. prosince 2002 do 26. ledna 2003). Texty napsali Old řich Dosko čil, Ji ří Urban, František Hodonský, Vladimír Říha a Petr Šmaha. Katalog má 16 stran, osm barevných reprodukcí a čty ři archivní černobílé foto. Úvodní slovo na vernisáži pronesl historik um ění Ji ří Urban, na kytaru zahrál a zazpíval Šváb ův spolužák ze St řední odborné školy výtvarné v Praze (1959 - 1963) Št ěpán Rak. Ve svých vzpomínkách na Jardu Švába p řed vystoupením mj. řekl, že tuto školu nazýval St řední odpornou školu výtvarnou, protože všichni jeho spolužáci včetn ě Jardy byli lepší než on. Proto se po jejím absolvování dal rad ěji na hudbu. Z Litom ěř ic, krom ě m ě se vernisáže zú častnila pouze galeristka Irena Skopalová. Za Městský ú řad nebyl, ku škod ě m ěsta Litom ěř ice, p řítomen nikdo. V záv ěru úvodního slova v katalogu napsal O. Dosko čil: [ ... ] Retrospektivní výstava Jaroslava Švába je doprovodnou událostí k festivalu literárnímu a festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice po řádané M ěstem Litom ěř ice vždy v listopadu. Tato doprovodná událost, výstava, je pak následn ě p ředstavena v M ěstské galerii Vysoké Mýto. Letos poprvé má svou p ředpremiéru, v m ěsíci Máje, v pražské Nové síni.
Čekání na spanilé se naplnilo geniem loci Prahy magické ; Pražští ú častníci vernisáže a návšt ěvníci výstavy se tak dov ědí nejen o litom ěř ickém festivalu, ale o Měst ě jako takovém a jeho kulturní politice.
Jaroslav Šváb: 10. 4. 1845 v Chrudimi - 1. 1. 2001 v Praze, St řední pr ůmyslová škola výtvarná v Praze (1959 - 1963), Akademie výtvarných um ění v Praze (1963 - 1969) v ateliéru Antonína Pelce a po jeho smrti v roce 1967 v ateliéru Jana Smetany.
Výstava A. H. Šádkové v Klubu Diakonie:
V pátek 3. kv ětna v 17.00 hod. se v Klubu Diakonie Českobratrské církve evangelické (Rooseveltova 7) konala výstava absolventky Vysoké školy um ěleckopr ůmyslové v Praze Hany Šádkové z Pardubic Oranžový pes a jeho pán (kresby, malby). P ři vernisáži jsem vystavující informoval o festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice. Dozv ěděl jsem se, že H. Šádková také píše a tak jsem ji dal adresu na Pavla Chalupu, a ť mu hned v pond ělí (uzáv ěrka byla 30. dubna) zašle s p říslušným vysv ětlením n ějaký text. Což ochotn ě p řislíbila. A sout ěže grafiky v roce 2003 se rovn ěž zú častní.
Ohlas v tisku:
Deník Litom ěř icka, úterý 7. kv ětna 2002, ro č. X./106, s. 11.
Jitka Eretová Litom ěř ice - Slavnostní vernisáží byla v Klubu Diakonie Českobratrské církve evangelické v Litom ěř icích zahájena výstava obraz ů výtvarnice Hany Šádkové z Pardubic. Ta na nich p ředstavuje p ředevším své barevné abstraktní variace. "Je to taková souborn ější v ěc, kterou jsem se zabývala asi rok a p ůl. Téma kv ětin a dalších motiv ů používám pouze jako záminku. Jako vstup do obrazu, kde však jde především o rozehrání barevných tón ů nebo kompozic v ur čitý řád, který pak vzniká v nové realit ě, jenž v nich nar ůstá bez nijakých vazeb na p ůvodní téma," snažila se přiblížit své dílo Hana Šádková. Dodala, že názvy obraz ů tém ěř odpovídají názv ům kv ětin, ale je to jediné, co je spojuje s realitou. "Jde mi o to, aby m ěl divák v ětší přístup ke každému z obrázk ů. Tato základní informace nutí i lidi, kte ří nejsou tolik zvyklí dívat se na abstrakce, prodírat se k jádru podstaty ," doplnila výtvarnice. Výstavu dopl ňují také fotografie s ukázkami výzdoby kapli čky sv. Jana Nepomuckého v Panenském Týnci, kde Šádková doplnila její vnit řní výzdobu nást ěnnou mozaikou. "Vycházela jsem z dostupných informací, které se o prostoru zachovaly s tím, že ve zbývajících výklencích byly kdysi sochy and ělů. Abych neporušila prostor, zvolila jsem st řízlivou barevnost mozaiky, kdy sochu spíše modeluji, aby nep ůsobila pouze jako socha, ale splývala s okolím," prozradila Hana Šádková. Výtvarnice se narodila v roce 1973 v Pardubicích, studovala St řední um ěleckopr ůmyslovou školu v Brn ě, obor grafika. Po absolvování Vysoké školy um ěleckopr ůmyslové v Praze se vydala na stáž do Petrohradu. V letech 1994 a 1996 provedla nást ěnné malby v barokní kapli v Mi řeticích a doplnila interiér kaple v Panenském Týnci. Od t ěchto let se zú častnila n ěkolika spole čných výstav, z nichž dvou v N ěmecku. Samostatnou výstavu m ěla vloni na Státním zámku ve Slati ňanech u Chrudimi.
Výstava Hany Šádkové v Klubu Diakonie ČCE v Litom ěř icích potrvá do konce kv ětna.
Dopis O. Dosko čila L. Kunderovi:
Litom ěř ice 24.kv ětna 2002
Vážený pane Ludvíku, s p řáteli Mí čkem a Kremanovou (ta stále vyslovuje obavu, zda jako restaurátorka obstála) jsme 2. kv ětna v pražské Nové síni ve Voršilské ulici p ři vernisáži našeho spole čného, bohužel p řed časn ě odešedšího p řítele Jaroslava Švába, vzpomínali na krásný den prožitý na po čátku dubna ve Vašem literárním a výtvarném království. A potom - ta chvilka rozjímání nad Halasovým místem posledního odpo činku. Když jsme v Kunštát ě hovo řili o Vašich dalších návšt ěvách Litom ěř ic, navrhl jsem vyjíme čně vynechat Mách ův festival v sobotu 2. listopadu, ale zú častnit se 18. prosince oslav 180. výro čí otev ření litom ěř ického m ěstského divadla. To kv ůli k řtění mé knihy Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví , ve které se zmi ňuji, že práv ě na jevišti tohoto divadla jste dostal čestné ob čanství Litom ěř ic. A také je v publikaci z této události fotografie a trocha povídání o Vaší dramatické tvorb ě (v četn ě televizní hry o Máchovi) s malým postesknutím, že pokud je mi známo, tak žádná Vaše práce nebyla nikdy na prknech litom ěř ického divadla uvedena. Proto také p řikládám 4. svazek edice Radobýl věnovaný p řed časn ě zem řelému spolužákovi restaurátorky Kremanové Jaroslavu Švábovi (je to vlastn ě Pocta ) k výstav ě, která m ěla svoji májovou p ředpremiéru v pražské Nové síni a jež bude doprovodnou událostí k vyhlášení festivalu literárního Máchovy Litom ěř ice 2. listopadu, kde budete chyb ět. Ve svém úvodu Vezou s ůl! , obdobn ě jako u 1. svazku k F. Doležalovi, jsem si dovolil op řít o patrona festivalu, tedy o L. Kunderu, p řesn ěji, o jeho novoro čenku 2002 "s otev řenou a nenapln ěnou závorkou". Doufám, že mi nebude vyhubováno. Na pražské vernisáži jsem m ěl neuv ěř itelný ohlas!!! Ješt ě tu mám ne jeden, ale n ěkolik h řích ů. P ři poslední návšt ěvě v Litom ěř icích jste se nabídl, že p řečtete 18 rukopis ů p řihlášených do literárního festivalu. Odpov ěděl jsem, že jeden máte (ten m ůj), tedy že p řečtete 18 + 1 autor ů. Stal jste se tak druhým členem poroty (p ředsedou je P. Ch.), t řetího neznám. Tak jsem to také řekl P. Ch. a do místních novin. Všechny rukopisy jsou soust řed ěny u P. Ch., který, pokud se ješt ě neozval, tak by to m ěl v co nejkratším čase ud ělat. Trochu jsem našet řil, takže bude i nějaký skromný honorá ř. Smlouvu zašlu koncem zá ří. Nesm ěle p řipomínám Váš zápis zlatým písmem "do knihy úkol ů" o vzniku textu (neomezen ě dlouhém a se silným subjektivním pohledem - na úrovni budoucího vzácného pramene, ne studie nezaujatého, by ť dobrého teoretika) k sérii Kore čkových fokalk ů a souboru Ran ěné m ěsto V. R. pro 6. svazek edice Radobýl , který vyjde v roce 2004. Pot řebuji k tomu ale i popisky k obrázk ům atd. P ři vernisáži po čítám s Vašim úvodním slovem. Byl jsem v Praze. V knihkupectví Academia jsem narazil na monografii o V. R., kterou jsem vid ěl v Kunštát ě. Okamžit ě jsem si ji koupil. Kone čně poslední prosba: P ři minulé návšt ěvě v Kunštát ě jsme byli obdarováni katalogem kunštátského výtvarníka Víta Ondrá čka. Velice m ě jeho daktylogramy zaujaly. Bylo by mým velikým p řáním a radostí, kdyby se v roce 2003 zú častnil jedním grafickým listem festivalu výtvarného v Litom ěř icích. Pokud se ovšem ješt ě věnuje i grafice. Na podzim ho chci oslovit dopisem s p řiloženým katalogem z 1. ro čníku (svazek č. 3). V dopise se zmíním jak jsem k jeho katalogu přišel. Prosím proto, když ho p ři n ějaké p říležitosti potkáte, p řimluvte se, a ť nám n ěco zašle a zú častní se. Velice se t ěším na Vaše knihy, které snad už v n ějakém historicky p řijatelném čase opustí nakladatelství a moc a moc zdravím
Old řich Dosko čil
Allen Ginsberg v galerii:
Severo česká galerie výtvarného um ění Litom ěř ice p řipravila na čtvrtek 23. kv ětna ve čer poezie Alena Ginsberga Král Majáles v p řednesu Miroslava Kova říka.
Jarní Máchovské slavnosti:
Koncert v katedrále v rámci 7. mezioborového máchovského setkání malí ři - socha ři - muzikanti - literáti:
Ob čanské sdružení SALVA GUARDA a Severo česká galerie výtvarného um ění - přísp ěvková organizace, pod záštitou p řednosty Okresního ú řadu a biskupa litom ěř ického uspo řádala v sobotu 25. kv ětna v 17:00 hodin KONCERT v katedrále sv. Št ěpána prvomu čedníka konaný v rámci 7. mezioborového máchovského setkání malí ři - socha ři - muzikanti - literáti. Na programu koncertu byla díla Antonia Caldary, J. K. Va ňhala, J. S. Bacha, Franze Schuberta, Antonína Dvo řáka, J. H. Haase, Sergeje Rachmaninova, Jaroslava Vojtky, Jaroslava Macha a A. L. Webbera. Účinkovali: Alfred Strej ček - recitace, Rudolf Wlodárek - varhany, Miluše Ostatnická - zp ěv, Hana Koldová - flétna, Pavel Tesa ř - trubka. Sponzo ři: Výstavy s. r. o., Vinotéka - pan Petr Podlipný, Auto - Černík - Fiat - Škoda.
Před koncertem v katedrále zahájila odpoledne Máchovské slavnosti recitace na parkánech p řednesem Máchova Máje v interpretaci Jana Potm ěšila a Jana Ka čera. Jan Potm ěšil, který s J. Ka čerem p řednášel Máj v Litom ěř icích již podruhé (poprvé v Severo české galerii výtvarného um ění) řekl: Byl to pro nás oba velký zážitek a pocta. Zpo čátku jsme m ěli obavy, že tato hluboká a intimní poezie nedokáže v tomto přírodním prost ředí na lidových slavnostech vytvo řit atmosféru, abychom se všichni dokázali soust ředit. Kupodivu se to poda řilo a poslucha čská obec byla soust řed ěná z čehož máme radost. Mezi poslucha či byl i Alfréd Strej ček: Prost ředí pro p řednes nevím jestli bylo regulérní, ale atmosféra byla skvělá. Lidí a poslucha čů stále přibývalo a oba Honzové p řednášeli skv ěle. Byl to jeden z Máj ů, které jsem si opravdu prožil, a to více než v n ěkterém z koncertních prost ředí. V dalším programu slavnosti ješt ě zatan čil a zahrál folklórní soubor Dykyta, na parkánech pak Petr Rajchert a Inter, skupina Ready Kirken. Sou částí programu na parkánech byla i výstava prací kurzist ů výtvarného kroužku z Domu kultury a práce student ů litom ěř ického gymnázia. První část výstavy se jmenovala Krok za krokem a druhá Ozv ěny Máchovy krajiny.
Sympózium rozebíralo média:
Téma Média jako p řekážka v komunikaci bylo obsahem VIII. ro čníku Salonu kritického myšlení konaného v litom ěř ickém hotelu Salva Guarda. Sympózium zahájil bývalý ma ďarský prezident Árpád Goencz, který nastínil spojitost mezi tématem sympozia a páte ční vernisáží (24. kv ětna) v galerii Salva Quarda . Mj. konstatoval, že média pat ří do kategorie padlých and ělů a pop řál českým médiím úsp ěch v boji s padlými and ěly. První koreferát p řednesl zástupce šéfredaktora polské Gazety Wyborczej Piotr Stasinski. P řiblížil v n ěm vývoj a sou časnou situaci tohoto deníku. Také vyslovil sv ůj názor p řesunout muzeum emigrace z Berlína do Wroclavi, což rozpoutalo krátkou diskusi. Druhý koreferát p řednesl p ředseda Syndikátu českých noviná řů Miroslav Jelínek. Pronesl akademickou otázku: Platí v médiích jen a jen pravidla trhu? Tím otev řel nejdiskutovan ější téma sympózia. Hovo řilo se o vlivu zahrani čních investor ů na česká média a p říčinách jejich bulvarizace.
Před dalšími dv ěma výstupy p řečetla spisovatelka Eva Kant ůrková dopis prezidenta Slovenské republiky Rudolfa Šustera, který se v n ěm omluvil za svou nep řítomnost, zp ůsobenou zdravotními potížemi. Pokra čoval Jan Čulík z britských internetových novin, který hovo řil o situaci v zahrani čí, p ředevším v britské žurnalistice - Média nejsou p řekážkou , odpov ěděl na tématickou otázku sympózia a doporu čil českým médiím zam ěř it se na regulaci kvality. Člen PEN Klubu Slovenské republiky Gustav Murín, p ůvodním vzd ěláním biolog, nazval člov ěka oportunistou, jehož jedinou silou je p řijímání a vyhodnocování informací. Otázka do jaké míry je tato skute čnost zneužitelná médii rozpoutala diskusi. V české pohádce dít ě zjistí, co je dobré a co zlé, takový Pokémon mu naopak dává nepot řebné informace , poznamenal Murín. Odpolední část zahájil publicista žijící v USA Ota Ul č. Hovo řil o vlivu médií na spole čnost a objektivit ě zpravodajství. Zd ůraznil častou jednostrannost článk ů. Že na média není pot řeba stále pohlížet z negativních stránek vyvodil ze svého koreferátu spisovatel Antonín Kosík: Co když čteme noviny špatn ě, čtená ř by m ěl dokázat vybrat z novin podstatnou informaci . Koreferáty p řerušil publicista Petr Žantovský svou teorií balastních informací: Média se jimi zabývají v 99,9 procentech . Dodal, že úkolem médií je zavést čtená ře mimo hlavní informaci nebo takovou informaci zakrýt či zaml čet. Publicista Jan Kovani č hovo řil o lákadlech, která média používají k p řitahování svých čtená řů . Mezi n ě za řadil skandály, sex a nešt ěstí, pokud možno spojené s násilím. Poslední koreferát p řednesl šéfredaktor týdeníku Reflex Miloš Čermák. Zabýval se pravidly svazující obsah noviná řské tvorby a s ní spojenou svobodou slova: Od roku 1990 je svoboda slova v České republice tém ěř neomezena. Neexistuje žádný nástroj lidu, který by média kontroloval. Celé sympózium zhodnotila Viktorie Hradská. Po jeho ukon čení se ú častníci odebrali na koncert v katedrále sv. Št ěpána.
SRPEN
Dopis akademické malí řky H. Šádkové O. Dosko čilovi:
Pardubice 15. 8. 2002
Vážený pane Dosko čile,
děkuji Vám velmi za katalogy a literární almanach, který jste mi poslal. Byla jsem delší dobu pracovn ě mimo Pardubice a tak se mi dostávají do rukou teprve nyní. Ješt ě jednou d ěkuji.
S pozdravem Hana Šádková
ZÁ ŘÍ
Dopis O. Dosko čila J. Ernestovi: Ji ří Ernest Absolonova 1 Blansko 67 801 Litom ěř ice 3. zá ří 2002
Vážený pane Erneste, trochu p řed časn ě, ale vzhledem k voln ějším dn ům p řed nastávajícím podzimním zmatkem, se p řipomínám s II. ro čníkem festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice 2003. Pat říte mezi ty, které bych zde znovu rád vid ěl. Uzáv ěrku jsem zkrátil (po zkušenostech z minula) k 31. b řeznu 2003. Také, pokud máte možnost, informujte své známé z oboru. Každý kvalitní grafik či fotograf je vítán. N ěkteré z I. ro čníku neoslovím a doufám, že se sami neozvou. Důležité upozorn ění: Pokud bude Vaše fotografie v ětší, pošlete ješt ě tu samou v menších rozm ěrech, aby se dala p římo skenovat. Ono p řefocování originálu zvyšuje náklady na katalog a snižuje kvalitu reprodukce. Také bych prosil o n ějaký nejnov ější autoportrét, abych tam nemusel dávat tu starou fotografii.
Old řich Dosko čil OVM Litom ěř ice Dlouhá 173 412 01 Litom ěř ice Tel. 0416 - 731339
Dopis O. Dosko čila A. Knechtel:
Anna Knechtel Hochstrasse 8 81669 München Litom ěř ice 7. října 2002
Vážená paní Anno Knechtel(ová), milá Anno, doufám, že dovolená v jižní Itálii byla nádherná a dodala Ti mnoho energie. Ale k věci: Termín festivalu Máchovy Litom ěř ice jsme, s ohledem na komunální volby, posunuli o týden. Nekoná se tedy 2. listopadu, ale v sobotu 9. listopadu!!! Doufám, že Ti bude i tento termín vyhovovat a p řijedeš. Moc se na Tebe t ěším! Prosím, potvr ď co nejrychleji p říjem tohoto dopisu, pro klid mé duše, aby nedošlo k n ějakému nedorozum ění a nep řijela jsi zbyte čně o týden d říve. Tedy znovu: Termín konání je v sobotu 9. listopadu!!! S pozdravem Olda Dosko čil
Dopis PhDr. P. Chalupy I. Skopalové: PhDr. Pavel Chalupa Pustina 45 566 01 Vysoké Mýto Vážená paní Skopalová, V p říloze naleznete hodnocení literární sout ěže letošního ro čníku festivalu Máchovy Litom ěř ice. Posílám i slíbené údaje o členech odborné poroty, pouze u dr. Justla te ď nevím číslo bank. konta, nebo ť mu po záplavách nefunguje telefon. Číslo konta Vám tedy dáme v Litom ěř icích, kde vše doplníme. Smlouvy nám neposílejte, podepíšeme je až v Litom ěř icích na míst ě.
Předseda: PhDr. Pavel Chalupa Pustina 45 566 01 Vysoké Mýto č. bank konta ČS 0800/2031621618/spec. symbol 1461884
členové: doc. PhDr. Vladimír Justl, CSc. Křížovnická 8 110 00 Praha 1 - Staré M ěsto
PhDr. Kamila Drtilová ARTEFACTES Št ěpánská 35 110 00 Praha 1 č. bank konta KB 860713800227/0100
Těším se na setkání v Litom ěř icích. P řivezu všechny práce plus celou výstavu. 1) Zatím jsem (krom ě týdne od 14. do 20. 10.) na mobilním telefonu 606 541 346. Zdravím Pavel Chalupa 1) Jde o výstavu 1. ro čníku sout ěže (2001) grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice s katalogem jako 3. svazkem edice Radobýl, která byla v M ěstské galerii Vysoké Mýto.
Hodnocení literární sout ěže festivalu Máchovy Litom ěř ice 2002: (Pouze pro interní pot řebu) Literární sout ěž festivalu Máchovy Litom ěř ice 2002 byla vyhlášena v roce 2001 a setkala se vzhledem k náro čnosti svého zadání s pom ěrn ě zna čným zájmem přisp ěvatel ů. Nutnost zaslání ucelené básnické či prozaické formy (sbírky, knihy) odradila pravd ěpodobn ě velké množství náhodných p řisp ěvovatel ů, se kterými se setkáváme na obdobných literárních kláních. Všech třicet p řísp ěvk ů, které prošly rukama odborné poroty (která pracovala ve složení PhDr. Pavel Chalupa, doc. PhDr. Vladimír Justl a PhDr. Jarmila Drtilová) splnilo beze zbytku podmínky zadání a porota m ěla nadmíru t ěžký úkol vybrat ze zaslaných prací ty, které by mohly být publikovány v Almanachu Máj , p řípadn ě aspirovat na samostatné knižní vydání. Našt ěstí pro porotce se mezi p řísp ěvky objevilo i dílo mimo řádné úrovn ě, které, a na tom se všichni porotci shodli, je svými kvalitami důstojným, i když nesoum ěř itelným ekvivalentem velebásn ě Máchov ě, pod jejímž skryt ě p řítomným praporem se celý festival koná. I proto se odvažujeme doporu čit, aby v p říštím roce nevyšel, jak bylo původn ě plánováno, Almanach Máj na rok 2003 , ale básnická sbírka Jana Kohouta POKOJOT , která by se stala vynikajícím plodem rodícího se festivalu.
Porota po vzájemné diskusi rozhodla takto:
Absolutní vít ěz Jan Kohout (1960), Hracholusky 55, 270 41 Slabce u Rakovníka za básnické sbírky Pokojot, Pohádka o ni čem, Říkanky a Rosinantin podocasník
Porota ocenila zejména mimo řádnou sugestivnost a aktuálnost sbírky Pokojot , která skloubením jazyka vysoké filosofie s jazykem záchodové poezie vytvá ří p řed čtená řem jisk řivou i drásající fresku sou časného sv ěta. Jan Kohout (který je povoláním hrobník) má šanci stát se na skromném českém pultu poezie kultovním autorem a jeho sbírka poetickým hitem.
Další ocen ění auto ři:
I. V kategorii poezie:
a) David R ůži čka (1973), Sámova 28/410, 101 00 Praha 10 Vršovice za soubor básní s prozatímním názvem Bylo nebylo Porota ocenila sebetrýznivost i humor, se kterým autor lí čí na lyrických st řípcích sv ůj každodenní život (pracuje jako ošet řovatel v domov ě d ůchodc ů), i nekonven čnost jeho p řístupu k literatu ře.
b) Tereza Lapá čková (1981), 756 25 R ůžďka 183 za sbírku lyrických verš ů Mali čký poetický slovník. Porota ocenila humor a sebeironii, se kterou tato mladá autorka nakládá s básnickými formami, p řičemž se neomezuje na vý čtový slovní ček, jak jej známe nap říklad od Rutha, ale p ředstavuje nám na pozadí poetických forem sv ůj subjektivní milostný p říb ěh.
II. V kategorii prózy:
a) Michaela Koubová (1984), Rybalkova 13, 101 00 Praha 10 Vinohrady za povídku Brána. Porota ocenila formální i jazykovou vysp ělost mladé autorky, p řičemž nepochybn ě p řihlédla i k jejímu v ěku. Pozoruhodný psychologicko-filosofický problém, který p ředstavuje, je lí čen na omezeném prostoru povídky s neoby čejnou sugestivností.
b) Ivana Blahutová, Šumavská 21, 602 00 Brno 2 za novelu Nessun dorma . Porota ocenila experimentální a v principu originální kompozici novely, p řičemž doufá, že po navázání kontaktu s autorkou bude možné, po díl čích redak čních úpravách, prosadit vydání knihy tiskem.
c) Barbora Stehlíková (1974), Moulíkova 2, 150 00 Praha 5 - Smíchov Porota nevzala v úvahu první část básnicko-prozaického cyklu Etudy polospánku, ale za relevantní pokládá dvanáctidílný prozaický cyklus M ěsíce, který považuje za vynikající, formáln ě i obsahov ě jedine čné dílo v oboru básní v próze.
V Praze dne 7. 10. 2002 PhDr. Pavel Chalupa p ředseda poroty
Dopis O. Dosko čila redaktorce ČR Praha 2 Z. Vojtíškové:
Zuzana Vojtíšková Český rozhlas Praha 2 Vinohradská 12 120 99 Praha 2 Litom ěř ice 30. října 2002
Vážená a milá Zuzano Vojtíšková, děkuji Vám a Vašemu kolegovi za zaslanou nahrávku z Máchovy sv ětni čky. Rad ěji nebudu hodnotit, když se člov ěk slyší, obvykle je vyd ěšen. Ale proto nepíši. Přikládám pozvánku na doprovodnou událost, vernisáž výstavy J. Švába (katalog jsem Vám tuším dal) k vyhlášení výsledk ů 2. ro čníku literárního festivalu "Máchovy Litom ěř ice". V katalogu je uvedena vernisáž už k 2. listopadu, ale vzhledem ke komunálním volbám jsme vše o týden posunuli. P řikládám také hodnocení ocen ěných mladých literát ů. Nepředpokládám ú čast ČR 2, ale masmédia je t řeba neustále zásobovat informacemi. Zárove ň p řipomínám 18. prosinec (pozvánku zašlu), kdy budeme slavit (od 18.00 hod.) 180. let litom ěř ického m ěstského divadla a p ředstavovat moji knihu "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví". Tuhle kulturní událost pokládám za významn ější p ředchozí a proto bych byl rád a velice pot ěšen, kdyby se ČR2 v našem měst ě znovu objevil. Pozvánku v čas zašlu. Přeji velice mnoho pracovních úsp ěch ů, osobní invence a dobrou náladu. Z Litom ěř ic zdraví nejen Vás, ale celý rozhlasový štáb
Old řich Dosko čil
Tel. Práce: 416 - 731339 Byt: 416 - 734931
Dopis O. Dosko čila V. Patkové: Veronika Patková, Křivoklátská 455 199 00 Praha 9 Litom ěř ice 30. října 2002
Vážená a milá Veroniko Patková, po delší odmlce se op ět ozývám. Jen tak na okraj, v ěř ím, že letošní fotografická že ň byla úsp ěšná stejn ě tak jako studium ve škole. A co naše hrady? Jsou nějaké na fotografiích? Alespo ň jeden bych pro inspiraci pot řeboval. Ale k v ěci: P řikládám, formáln ě, pozvánku na letošní ro čník Máchova festivalu. Ten je literární a doprovodnou událostí je výb ěr z díla p řed časn ě zesnulého malí ře a grafika Jardy Švába (v lo ňském katalogu je zastoupen jako jediný s uzav řenými životními daty). S Vaší návšt ěvou p říliš nepo čítám, ale p řipomínám tímto p říští ro čník (2003), kdy bude op ět festival grafiky a fotografie a byl bych pot ěšen, kdyby v katalogu nechyb ěla V. Patková. Uzáv ěrka je 31. b řezna 2003, ale čím d řív budu dílo mít, tím lépe. Všichni vše posílají na poslední chvíli a já pak nad p řípravou katalogu trávím víkendy a blbnu. Nem ůžu korespondovat se všemi, prosím, informujte o tom i svou p řítelkyni, která se loni zú častnila, pop řípad ě další zájemce, kte ří by pozdvihli úrove ň této výtvarné p řehlídky.
Očekávám ale o to víc Vaši ú čast 18. prosince (od 18.00 hod.) na oslavách 180. výro čí našeho divadla. Ani ne tak kv ůli té budov ě jako kv ůli mé knize, která zde bude představena. Mám ideu (snad se jí poda ří realizovat), že p řed vlastním p ředstavením předám na jevišti asi dvaceti lidem své dílo, a to t ěm, kte ří se na n ěm n ějakým zp ůsobem podíleli (a to jste také Vy svojí fotografií autora a jeho dvou nejmilejších here ček) a t ěm, kte ří se n ějak zasloužili o litom ěř ické divadlo a divadelnictví (dnes ješt ě žijící ochotníci od nichž jsem získal n ějaké informace), pak on ěm zvláštním host ům jako je architekt D. Štys, který provedl jeho generální rekonstrukci ukon čenou před 11 lety či čestný ob čan M ěsta Litom ěř ice L. Kundera, atd. Pozvánku dostanete. Tak jsem se n ějak rozpovídal a nevím, zda Vás to v ůbec zajímá. Prosím, ozv ěte se, byl bych rád a pot ěšen. Zdraví Old řich Dosko čil
LISTOPAD
3. ro čník literárního a výtvarného festivalu Máchovy Litom ěř ice:
Původn ě se festival Máchovy Litom ěř ice měl konat o týden d říve, 2. listopadu. Ale práv ě tento termín se konal druhý den komunálních (a n ěkde i senátorských) voleb, byly také Duši čky a tak i když v katalogu Jaroslava Švába bylo uvedeno datum vernisáže 2. listopad, vše se v galerii Ve dvo ře (gotické dvoj če) odehrálo až v sobotu 9. listopadu od 17.00 hodin.
V sobotu ráno bylo sice lehce nad nulou, ale celou noc p řekvapiv ě sn ěžilo a sníh vydržel padat i ráno. Byl to šok, protože takové počasí odradí p řespolní, zejména pražáky, ale i domácím se nebude chtít vyrazit. V pr ůběhu dne sn ěžit p řestalo, teplota se vyšplhala až na sedm stup ňů a nadílka tém ěř 20 cm sn ěhu prudce tála. Takže čvachta a proudy vody. Odpoledne se alespo ň chodníky a ulice za čaly vysušovat a za čaly být sch ůdné. Odpoledne bylo spavé po časí, osobn ě se mi nikam necht ělo. Dostal jsem strach, že obdobné pocity bude mít v ětšina potenciálních návšt ěvník ů festivalu a výstavní sí ň bude na vernisáži bez lidí. Do galerie jsem p řišel kolem 16.00 hodiny. Kunsthistorik Jirka Urban už tu byl. Po n ěm dorazili muzikanti, potom paní Švábová a nakonec p řijel (ve řejným dopravním prost ředkem) i vít ěz literární sout ěže, básník Jan Kohout. Z divák ů krátce před pátou jako první p řišla asi deseti členná skupinka mladých lidí, žák ů malí ře Richtera z mi řejovické školy kreslení. Takže první úleva, že organizáto ři nebudou v převaze. Ale pak se za čal hrnout dav. MUDr. Vladimír Valta (mj. také p ředseda Kruhu p řátel hudby p ři litom ěř ickém divadle) s manželkou a ješt ě n ěkým, soudce krajského senátu v Ústí nad Labem JUDr. Ivo Chmela ř s chotí, fotografka Andrea Horská s dv ěma p řítelkyn ěmi, ze Severo české galerie výtvarného um ění v Litom ěř icích PhDr. Ji řina Kumštátová s dcerou a pan Gál a ješt ě dv ě ú řednice s přáteli, bylo jich až moc. Ze zastupitel ů nep řišel nikdo, teprve v úterý 12. listopadu se po volbách rozhodne o rad ě, starostovi a místostarostech, takže co. Za M ěsto tak přišla jen vedoucí odboru Školství, kultury a sportu Helena Bitrichová. Celkem, odhadem, tu mohlo být tak 60 host ů. Bez organizátor ů a ú činkujících. Byl to p říjemný šok a milé p řekvapení. Za masmédia p řišli jen z periodika Deník Litom ěř icka a z ústeckého rozhlasu. Za čalo se tém ěř p řesn ě. Nejprve jen tak, pro zklidn ění, na kytaru improvizoval synovec malí ře Milan Šváb, člen p řítomného Strings 2 tria, který se po n ěkolika letech koncertního p ůsobení v Austrálii nedávno vrátil dom ů.
Potom Ji ří Urban p ředstavil dílo p řed časn ě zesnulého malí ře Jaroslava Švába (1945 - 2001). Výstava tak byla vlastn ě Pocta J. Švábovi , který jako jediný z účastník ů lo ňského 1. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice byl v katalogu mezi vystavujícími uvád ěn s uzav řenými životními daty. Následoval minikoncert hudebního tria Strings 2 a pak provozovatelka galerie Irena Skopalová vyhlásila a p ředstavila vít ěze 2. ro čníku literárního festivalu Máchovy Litom ěř ice Jana Kohouta. Cenu mu p ředala vedoucí odboru Školství, kultury a sportu Helena Bitrichová se slovy, že ud ělá vše proto, aby M ěsto Litom ěř ice jeho básnickou sbírku vydalo. Atmosféra ve čera byla jedine čná: Intimní, kultivovaná, p řirozen ě a nevtírav ě noblesní. Toho si všiml pracovník Severo české galerie výtvarného um ění Litom ěř ice pan Gal. Událost okomentoval, že touhle cestou by se m ěla dát i jejich galerie. Po skon čení jsem ješt ě chvíli posed ěl s paní Skopalovou a Janem Kohoutem. Věnoval nám pozvánku na vernisáž své výstavy: Rabasova galerie Rakovník dovoluje si Vás pozvat na výstavu "Jan Kohout - obrazy - objekty", která bude slavnostn ě zahájena 14. listopadu 2002 v 16.00 hodin ve Výstavní síni na radnici a potrvá do 7. prosince 2002. Pak jsem J. Kohouta vyprovodil do penziónu pod Mostnou Horou. Cestou jsme se ješt ě zastavili v hospod ě v objektu t ělovýchovné jednoty Slavoj Litom ěř ice a povídali si o sou časné situaci v české kultu ře, která je nevalná. Jako výchozí bod bylo mé konstatování, že práv ě v tomhle hospodském prostoru byla v dob ě mých gymnaziálních studií tzv. malá t ělocvi čna Slavoje, kde trénoval náš oddíl sportovního šermu Slavoje. Shodli jsme se, že když onemocní spole čnost, prvním symptomem, a to velice neklamným, je onemocn ění kultury. Kohout se mi zp ůsobem myšlení jevil jako surrealista, rozum ěli jsme si a bylo to p říjemné. Asi v 10.OO hodin jsme zaplatili a pokra čovali do penziónu. Dom ů do Kamýcké jsem to m ěl p ěkný kousek, za čalo pršet a bylo nevlídno. Ale byla to krásná katharse událostí ve čera. Výstava J. Švába m ěla i sv ůj reprezentativní katalog, který vyšel jako 4. svazek edice Radobýl. Katalog m ěl však už svoji premiéru 2. listopadu 2002 v pražské Nové síni, kde byla jakási p ředpremiéra tohoto dne. Bylo jen škodou, že vít ěze literární sout ěže jsme museli p řivítat a vyhlásit sami bez člena literární poroty. Její p ředseda PhDr. Pavel Chalupa ( ředitel M ěstské galerie Vysoké Mýto) vyjížd ěl ten den v 10.00 dopoledne z Pa říže. Pochyboval jsem, že to stihne, ale nikdo nep ředpokládal, že do toho p řijde ješt ě ono nevlídné po časí. Samoz řejm ě to nestihl. Pan docent a kandidát v ěd PhDr. Vladimír Justl je sta řičký pán a tak už nikam nejezdí, PhDr. Kamila Drtilová nem ěla čas.
Ohlas v tisku:
Deník Litom ěř icka, Pond ělí 11. listopadu 2002, Ro č. XI./262, s. 557.
Vyhlášení literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice ozdobily Švábovy obrazy
(ker) Litom ěř ice - Injekce hned dvou kulturních akcí zap ůsobila na návšt ěvníky vyhlášení literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice. Tu doprovázela vernisáž obraz ů loni zesnulého Jaroslava Švába. Vernisáž Švábovy výstavy zahájil její kurátor Ji ří Urban. Ten p ředstavil Švábovo dílo a osobu. Šváb pat řil ke generaci sedmdesátých let a na Akademii výtvarných um ění studoval v ateliéru profesora Pelce, po jeho smrti pak v ateliéru profesora Smetany. "Podle vypráv ění spolužák ů m ěl Šváb již p ři studiích slabost k um ění starých holandských mistr ů," řekl Ji ří Urban. To podle n ěj dokazují mimo jiné dva obrazy ješt ě ze studentských let s tématem pražské Podbaby. "V obou obrazech je velká noblesa a zna čí se v nich práv ě p říklon k holandskému typu malby," popsal kurátor Urban.
Ten se zastavil ješt ě nad sérií obraz ů, kde se malí ř dívá jakoby ze skrýše, to je nap říklad obraz P řístav. "Malí ř si v nich uchovává intimitu, která mu dává odvahu podívat se na celý sv ět jinýma o čima a náhle jako by ze svého krytého výhledu ve sv ětě vid ěl i sám sebe," popsal Urban. Po vernisáži výstavy zahrálo hudební trio Strings 2 a konalo se vyhlášení literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice. První cenu od známých literát ů Pavla Chalupy, Vladimíra Justla a Kamily Drtilové obdržel Jan Kohout z Hracholusk u Rakovníka za sbírku Pokojot. "Ten název je vlastn ě spojení - pokojovej kojot. Jsem pokojnej, tak vyjdu pokojem," vysv ětlil autor. Sbírka Pokojot vznikala p řed dv ěma lety, kdy autor pracoval jako hrobník. Práce ale podle n ěj na sbírku nem ěla žádný dopad. Jan Kohout se v sou časné dob ě živí jako výtvarník. "Poezie je zp ůsob v ěcí, které nejdou vyjád řit jinak. N ěco se dá t řeba nakreslit, ale nedá se to říct", řekl Kohout. Je autorem básnických sbírek Rozinant ův podocasník, Pokojot, St řepy a padan čata a Pohádka o ni čem. Další dílo má zatím jen pracovní název Jaj. "Kohout je skute čným objevem. Jeho jazyk záchodové poezie skloubený s jazykem vysoké filozofie vytvá ří jiskrnou a drásající fresku sv ěta. Má šanci se stát kultovním autorem. Budeme se snažit, aby jeho sbírka vyšla knižn ě," řekl za litom ěř ické muzeum Old řich Dosko čil.
Deník Litom ěř icka, úterý 12. listopadu 2002, ro č. X:/263, s. 16.
Životní dílo Jaroslava Švába objevuje Galerie Ve dvo ře.
(ker) Litom ěř ice - Teprve v lo ňském roce zesnul výtvarník Jaroslav Šváb, jehož obrazy v sou časné dob ě prezentuje litom ěř ická Galerie Ve dvo ře. Ta svou výstavou objevuje mimo jiné Švábovu lásku k holandskému stylu malí řství. To dokum entují zejména dva obrazy t ěsn ě po jeho studentském období s tématem pražské Podbaby, kde m ěl tehdy sv ůj ateliér. Šváb studoval v sedmdesátých letech Akademii výtvarných um ění v ateliérech profesor ů Pelce a Smetany. Nejprve ale tento chrudimský rodák navšt ěvoval st řední výtvarnou školu v Praze. "M ěl již tehdy obrovský cit pro barvu, jak m ůžeme soudit nap říklad z obraz ů z té doby s názvem Zátiší s kuchy ňskými p ředm ěty a uzená čem," uvedl kurátor výstavy Ji ří Urban. Jaroslav Šváb se také zabýval restaurováním, což se podepsalo na jeho volné tvorb ě. Další dochované v ětší práce jsou až z let 1980 - 2000. Z t ěch Ji řího Urbana zaujaly obrazy s tématem pr ůhled; do jiných prostor;, jako nap říklad obrazy s názvem Přístav či Interiér. "Cítíme, že je v t ěch obrazech vyjád řena distance mezi tady - já a tam - jiný sv ět. Jako kdyby autor nebyl vid ět a nahlížel do jiného sv ěta. I zde je jistá spojitost s obrazy holandských mistr ů," uzav řel Ji ří Urban. Galerie je otev řena od pond ělí do pátku od 9 do 12 a od 15 do 17 hodin.
Článek je doprovázen fotografií s popiskem: Vyhlášení literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice p ředcházela vernisáž výstavy obraz ů Jaroslava Švába. Ten pat řil k výtvarnické generaci sedmdesátých let. Foto: Robert Malecký
Páte ční České noviny, č. 44, ro č. 5, 15. listopadu 2002, s. 2.
Máchovy Litom ěř ice 2002
Sou částí vernisáže bylo i vyhodnocení a vyhlášení vít ěze literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice 2002. Porota vedená PhDr. Pavlem Chalupou vyhlásila absolutním vít ězem Jana Kohouta (1960) za jeho sbírku " Pokojot" .
Ocenila p ředevším mimo řádnou sugestivnost a aktuálnost sbírky. Hlavní cenu předala Helena Bitrichová z M ěstského ú řadu v Litom ěř icích. Autor nám prozradil, že sbírka vznikla p řed dv ěma roky, a v té dob ě vykonával práci hrobníka. "Velmi si vážím tohoto ocen ění, které jsem obdržel práv ě v Litom ěř icích, kde p ůsobil Karel Hynek Mácha," řekl autor. Nyní žije v Hracholuskách u Rakovníka a pracuje jako výtvarník na volné noze. V sou časné dob ě p řipravuje výstavu svých obraz ů - objekt ů ve výstavní síni na Radnici v Rakovníku, která bude slavnostn ě zahájena 14. 11. Zárove ň p řipravuje i další sbírku pod pracovním názvem "JÁJ". Z hodnocení poroty: "Jan Kohout má šanci stát se na skromném českém pultu poezie kultovním autorem a jeho sbírka poetickým hitem". Věř íme, že ocen ěná sbírka není poslední a do čkáme se i další. Článek je doprovázen dv ěma fotografiemi s popisky: V sobotu 9. listopadu se uskute čnila v galerii Ve dvo ře vernisáž výb ěru z díla Jaroslava Švába. Výstavu uvedl PhDr. Ji ří Urban a po n ěm vystoupilo hudební trio Strings 2. Výstava bud otev řena od pond ělí do pátku a potrvá až do 29. 11. 2002. Jan Kohout absolutní vít ěz literární sout ěže Máchovy Litom ěř ice 2002.
PROSINEC
Odložená výstava J. Švába ve Vysokém Mýt ě:
Vysokomýtskem se p řehnala vich řice a prudký déš ť. Mj. vážn ě poškodil i budovu Městské galerie. Poni čil st řechu a do výstavní sín ě zatéká. Našt ěstí (v nešt ěstí) se vše stalo p řed 5. prosincem, kdy se zde m ěla konat vernisáž výstavy Jaroslava Švába. Událost se tak musela odložit - z řejm ě asi o dva m ěsíce.
Dopis O. Dosko čila profesorovi, ak. mal. F. Hodonskému:
Litom ěř ice 6.prosince 2002 Vysoce vážený pane profesore, milý Františku! Rád jsem T ě po letech op ět vid ěl, do té doby jsem si T ě p řipomínal pouze grafikou, tenkrát jsi řekl: To jsou odplouvající rostliny. Tak se list prost ě jmenuje Odplouvající rostliny. Připomínám sout ěž, 2. ro čník festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice. Velikost celého listu by nem ěla být v ětší než 70 x 50 (nebo opa čně), ale čím menší rozm ěr, tím jsem rad ěji (víc se tam toho vejde), nebereme cykly (není dost místa), grafiku si ponecháváme jako základ m ěstské sbírky (uložena je v galerii, ale je to majetek m ěsta), snad budou i peníze na katalog. Ten z 1. ro čníku máš a podle n ěho přilož ke grafice p říslušné informace (b ěžný katalogový standart), pokud chceš, tak i malou fotografii sebe sama. Oživuje to. Zkrátka, vzor máš v katalogu! Vše pak zašli na adresu Old řich Dosko čil, Okresní vlastiv ědné muzeum Litom ěř ice, Dlouhá 171, 412 01 Litom ěř ice. Tel. do zam. 416-731339. Druhá možnost je vše nechat u Jany Kremanové, Liliova 10, tel. 2- 22222151, kde si mnohé vyzvedávám. Pokud máš n ějakého studenta či oblíbeného již absolventa, bude vítán. Uzáv ěrka je 31. b řezna 2003!!! Čím d říve ale vše zašleš, tím lépe. Kv ůli přeťukávání všeho do po číta če. Mám to rad ěji časov ě rozložené. Tak Ti d ěkuji a snad T ě v n ějakém historicky p řijatelném čase op ět uvidím.
Olda Dosko čil
Text pro letá ček na festival grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice vyv ěšený na FAMU Praha, katedra forog rafie: Město Litom ěř ice a galerie Ve Dvo ře v Litom ěř icích
vyhlašuje
2. ro čník sout ěže grafiky a fotografie v rámci festivalu Máchovy Litom ěř ice
Podmínky:
1) Maximální rozm ěr v četn ě listu 70 x 50 cm ( čím menší formát tím je vítan ější).
2) Nep řijímají se cykly (nedostatek místa)
3) Dílo z ůstává v majetku m ěsta jako základ budoucí sbírky, která je uložena v depozitá ři Severo české galerie výtvarného um ění Litom ěř ice.
4) P řihlášená díla je nutno zaslat nejpozd ěji do 31. b řezna 2003 na adresu: Old řich Dosko čil, Okresní vlastiv ědné muzeum Litom ěř ice, Dlouhá ulice 173, 412 01 Litom ěř ice. Tel.: 416- 731339.
5) K výstav ě bude vydán katalog jako 5. svazek edice Radobýl s reprodukcemi ( černobílými) všech vystavených d ěl. Proto:
a) je nutné zaslat základní údaje o díle: název, rozm ěr, u grafických list ů technika, u fotografií jsou nutné dva originály (jeden, který bude vystaven, druhý - tentýž v menších rozm ěrech pro reprodukci do katalogu).
b) je nutné zaslat základní údaje o sob ě (b ěžný katalogový standart) - um ělecké vzd ělání (pop řípad ě soudobé studium), vý čet výstav - individuálních i kolektivních, kdo chce, m ůže p řiložit fotografii své osoby, která bude ve známkové velikosti reprodukována. 8) KULTURA
Přehled kulturních událostí roku 2001 v Mladé front ě dnes:
Příloha Severní Čechy v Mladé front ě dnes p řinesla 2. ledna 2002 (XII./1) na s. D/4 první díl Přehled kulturních událostí roku 2001 (leden - červen) . Z litom ěř ických aktivit byly za řazeny t ři události: Březen: - litom ěř ická galerie Ve dvo ře výstavou vzpomn ěla na významného ústeckého výtvarníka a pedagoga Miroslava Proška; na ústeckých VŠ kolejích se zase konal 12. ro čník Memoriálu pana Proška, expozice otev řené komukoliv, kdo má co vystavit. Kv ěten: - retrospektivní výstavu surrealistické skupiny Ra p řipravilo litom ěř ické vlastiv ědné muzeum; návšt ěvníci vid ěli díla Ludvíka Kundery, fotografa Viléma Reichmanna či malí ře Bohdana Laciny. Červen: - socha řská díla jednapadesáti českých autor ů mohli spat řit návšt ěvníci litom ěř ické Severo české galerie výtvarných um ění na rozsáhlé expozici Barevná socha. Následující den 3. ledna na s. D/3 vyšel druhý díl: Červenec: - litom ěř ická galerie Salva Guarda p ředstavuje dílo slovinkého architekta Josipa Ple čnika; návšt ěvníci vid ěli jeho skici (n ěkteré byly vystaveny v ůbec poprvé), k řesla, sochy či fotografie staveb. - v ětrná smrš ť postihla t řetí den alternativního festivalu Litom ěř ický ko řen, na které hráli krom ě českých kapel i dva polské soubory či folklórní trio Mongol Ajalgu; bou ře kácela stromy a trhala stany, našt ěstí byli ale pouze t ři zran ění, n ěkolik zni čených aut a festivalový program se dohrál v p řilehlé hospod ě. Srpen: - litom ěř ický D ům kultury hostí 2. ro čník rockového festivalu Litom ěř ický vítr, na kterém zahrál nap ř. Radim Hladík s kapelou Walk Choc Ice; svou ve řejnou premiéru tu m ěla i nová kapela houslisty Slávka Formana nazvaná Performance. Po osmi letech padla tradice nejv ětšího st ředoevropského metalového festivalu Dynamo North Power Jam v Litom ěř icích; po řadatelé akci den p řed startem odvolali hlavn ě kv ůli tahanicím se sponzory. Zá ří: - v litom ěř ickém kin ě Máj prob ěhl první ro čník filmového festivalu Litom ěř ice poprvé zam ěř eného na etnickou tematiku.
Dopis O. Dosko čila PhDr. S. Chleborádové do Teplic:
Litom ěř ice 11. ledna 2002 Slávko, jestli máš p ři pohledu na razítko z našeho muzea na dopise mžitky p řed o čima protože tušíš, že to píši zase já, tak si z toho nic ned ělej protože lepší už to nebude. Ale k v ěci: Pro tv ůj archiv zasílám kopii n ěmeckého originálu dopisu pana B. A. Grundla a český p řeklad. Je tam n ěco o Tvém Franzi Grussovi a časem toho bude ješt ě víc. Pohlednice je z novoro čenky a p řikládám ji kv ůli kráse m ěsta Gutenstettenu (a jeho hradu), kde pan Grundl bydlí. Druhá část mého dopisu je nep říjemn ější protože jde o prosbu. Navázal jsem úzký kontakt a spolupráci se Stadtmuseem ve Fuld ě. V ůbec to nesouviselo s po čínajícími kontakty obou m ěstských magistrát ů. Ředitel muzea je totiž kunsthistorik mluvící docela dob ře česky a jeho ženou Olinka Kotková ze starého českého um ění Národní galerie (gotiká řka), ale tu asi budeš znát. A práv ě p řes litom ěř ického J. Grusse staršího a restaurování Dürerovi R ůžencové slavnosti to s Olinkou všechno za čalo. Ale podrobnosti až se uvidíme.
Obrátil jsem se na Fuldu s prosbou o prameny k socha ři V. Marxovi, který se v Litom ěř icích narodil (viz p řiložený papír) a ve Fuld ě pracoval. S tím, že ho chci v Litom ěř icích p řipomenout, pop řípad ě ud ělat výstavku. Ve st ředu 9. 1. jsem byl za Olinkou v Praze a ta mi p ředala spoustu materiál ů v četn ě fotografií s perspektivou další spolupráce. Ale také m ě upozornila na Václava Neue (viz vyk řičník!), "Bildhauer aus Böhmen", který se narodil v n ějaké vesnici (nevíme které) u Oseka u Teplic (!) a který p ůsobil ve Fuld ě a byl um ělecky daleko významn ější než Marx. Ob ěma chceme p řipravit výstavu. Neu je natolik významný, že by byl p řínosem i v jiném severo českém m ěst ě, t řeba v Teplicích. Ale hledáme ad fontes údaje o mládí. O Marxovi snad budou v matrikách v litom ěř ickém oblastním archivu, ale o Neuovi by to mohlo být v archivu teplickém. A te ď jsem u toho: Když tam zavolám, tak nikdo nic nebude v ědět, protože tam nikoho neznám. Takže dál je ti už moje prosba ur čit ě jasná.... Sta čila by informace zda tam n ěco je a pan ředitel fuldského muzea by si zajel zabádat osobn ě. Ale byl bych rad ěji, kdybychom to vybádali sami. Samoz řejm ě "vyhledava či" nikdo nic neup ře atd. atd. Kdyby to tak šlo, pokud to tam je, všechno okopírovat!!! Tak už se p řesta ň mra čit, stejn ě T ě budu mít rád i tak. Zdraví Olda P. S. Český p řeklad zašlu až ho budu mít.
Dopis PhDr. I. Buka čové O. Dosko čilovi: Muzeum a galerie severního Plze ňska Mariánská Týnice u Kralovic 33141 Královice 16. ledna 2002
Vážený a milý kolego, velmi Vám d ěkuji za materiály k historii hrad ů, je obdivuhodné, jak Vy všechno sta číte a jak jste neustále výkonný a psavý. S obdivem vždy za řazujeme vaše další svazky o malí řích Litom ěř icka do naší knihovny. Tentokrát Vám na oplátku mohu zaslat P říb ěh drobných památek, který jsme spolu s kolegou Hájkem dali dohromady. Na Hebera nezapomínám, na letošek je kone čně v po řadí sborník, který jsme cht ěli vydat ze seminá ře v roce 1999, protože se už nám poda řilo vyrovnat p ředchozí edi ční dluhy. Přeju Vám hodn ě sil a dobrou pohodu po celý rok a doufám, že se snad n ěkdy sejdeme, než nás p řeorganizují do jiných subjekt ů. Srde čně zdravím ze zasn ěžené Mariánské Týnice Irena Buka čová Dopis PhDr. O. Kotkové z Národní galerie v Praze M ěstskému ú řadu Litom ěř ice:
Městský ú řad Litom ěř ice Mírové nám. 22 Národní galerie v Praze 412 01 Litom ěř ice 22. 1. 2002
Věc: Rodinná hrobka malí řské rodiny Gruss ů V souvislosti s pr ůzkumem malí řské rodiny Gruss ů bych velmi naléhav ě pot řebovala v ědět, kde p řesn ě se nachází jejich hrobka, v jakém je stavu a zda-li je k dispozici fotografická dokumentace.
V sou časné dob ě totiž probíhá za ú časti zahrani čních expert ů intenzivní pr ůzkum, který je zam ěř ený zejména na tvorbu Johanna Grusse staršího, jenž v Litom ěř icích zem řel. Jakékoliv údaje o hrobce Grusse a jeho rodiny nám velmi pomohou v další práci. V p říloze Vám posílám text článku (vyšel v Londýn ě v tomto roce), který se p římo týká tohoto významného litom ěř ického malí ře. S pod ěkováním a pozdravem, PhDr. Olga Kotková Sbírka starého evropského um ění Příloha:
Článek o knize Z d ějin litom ěř ického divadla a divade lnictví:
Deník Litom ěř icka, st ředa 30. ledna 2002, ro č. X/25, s. 11.
Litom ěř ice p řipravují knihu k výro čí založení divadla
Markéta Vaní čková V letošním roce uplyne 180 let od založení divadla v Litom ěř icích. Významné jubileum si m ěsto p řipomene vydáním publikace o historii divadelnictví, kterou napsal a p řipravil historik Old řich Dosko čil. Kniha spat ří sv ětlo sv ěta slavnostn ě v prosinci letošního roku. Litom ěř ice - Ke 180. výro čí litom ěř ického Divadla K. H. Máchy vyjde kniha o litom ěř ickém divadle a divadelnictví: "Problém litom ěř ického divadla a divadelnictví je v tom, že se zde hrálo divadlo již od st ředov ěku a materiálu je tolik, že by to vydalo minimáln ě na t ři knihy, z nichž každá by byla ve stejném rozsahu jako p řipravovaný titul "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví", řekl autor p řipravované knihy, historik um ění a pracovník Okresního vlastiv ědného muzea v Litom ěř icích, Old řich Dosko čil. Vyvstala otázka, jak tuto bohatou historii vt ěsnat do jediné publikace, a vybrat z 3000 fotografií a dalších dokument ů on ěch 160, které byly do knihy za řazeny. Po roce a p ůl se to panu Dosko čilovi, pro n ěhož je divadlo a divadelnictví dlouholetou zálibou, poda řilo. Po čátkem února 2002 p ůjde kniha do tiskárny. Kniha je člen ěna do n ěkolika oddíl ů, z nichž první zahrnuje období od st ředov ěku až do r. 1822. Nejstarší písemný záznam o divadelním p ředstavení v Litom ěř icích pochází ze 4. dubna 1564, kdy se hrálo "Vzk říšení Pán ě" žáky m ěstské utrakvistické (kališnické) koleje pod vedením jejího rektora, latinského humanistického básníka, pozd ěji m ěstského radního, Andrease Luciana. "Ve své knize prokazuji, že se v Litom ěř icích divadlo hrálo již dávno p řed tímto datem. Samo toto d ůkazní řízení je velkým čtená řským dobrodružstvím," prozrazuje dále Dosko čil. Tato kapitola má svoji podkapitolu v ěnované jedné jediné osobnosti, a sice K. V. Antongovi a jeho vlastenecké divadelní spole čnosti, která se po zrušení pražské Boudy snažila p ůsobit v Litom ěř icích. Druhý oddíl je v ěnován výstavb ě vlastní divadelní budovy a n ěmeckému divadlu v letech 1822 - 1918. Zde jsou uvedena i jména a čas p ůsobení všech n ěmeckých ředitel ů divadla a jejich spole čností, z nichž nejvýznamn ější byla v 70. letech 19. století "Spole čnost brat ří Feichtinger ů". Třetí oddíl zachycuje po čátky českého divadla v Litom ěř icích od r. 1862, kdy byla založena "M ěšťanská beseda", až do r. 1923. Čtvrtý oddíl je op ět v ěnován německému profesionálnímu m ěstskému divadlu v letech 1918 - 1945, jeho ředitel ům a soubor ům, v četn ě dramaturgického plánu. Zde už jsou zajímavé vztahy mezi německou profesionální a českou ochotnickou scénou a období nástupu Henleina, tvrdá opozice n ěmeckého divadla v ůč i n ěmu. Nap říklad v roce 1935 se v režii George Gründiga hrála v n ěmeckém jazyce "Prodaná nev ěsta" jako hold českému skladateli a československé demokracii.
V následujícím roce tentýž ředitel nastudoval v n ěmeckém jazyce Čapkovu R.U.R., což v té dob ě bylo velké politikum. Poslední ředitel n ěmeckého divadla v Litom ěř icích K. Walter zcela zmizel ze sv ěta a jeho manželka, členka souboru, židovské národnosti, zahynula v koncentra čním tábo ře v Osv ětimi. Další, pátý oddíl je v ěnován českému ochotnickému divadlu od r. 1923, kdy byl založen nejvýznamn ější venkovský ochotnický soubor "Karel Hynek Mácha", jemuž mohl konkurovat pouze pražský Tyl ův kroužek ze Smíchova pod vedením teatrologa V. K. Blahníka, který s litom ěř ickými Máchovci úzce spolupracoval. Řadu her s nimi odrežíroval a díky jemu s litom ěř ickými Máchovci vystupovala řada českých herc ů, nap ř. Olga Scheinpflugová, manželka K. Čapka. V r. 1931 otev řeli v objektu Měšťanské besedy vlastní divadlo, které bylo v ětší a technicky lépe vybavené než divadlo n ěmecké. Divadlo K. H. Máchy bylo bohužel v r. 1845 zcela zni čeno leteckou pumou. Popisované období kon čí rokem 1952. Šestý oddíl je v ěnován již divadlu a divadelnictví v letech 1953 - 1990, divadlu K. H. Máchy (bývalé n ěmecké v r. 1822) a dalším scénám jako bylo "Divadlo v p řírod ě" na St řeleckém ostrov ě, provozované v letech 1952 - 1961., Divadýlku Minimax, atd. atd. Sedmý, poslední oddíl popisuje období od r. 1990 až po sou časnost. "Více než dějiny jsou to prosté letopisy, protože jsme p říliš blízko dané doby a t ěžko m ůžeme objektivn ě porozum ět souvislostem tvo řícím d ějiny," vysv ětluje Dosko čil. Zcela na záv ěr jsou v knize medailony n ěkterých divadelních soubor ů p ůsobících na Litom ěř icku, nap ř. DS Scéna Libochovice, Pikart Úšt ěk, Rádobydivadlo Klapý, atd. Kniha bude obsahovat i spoustu p řekvapivých informací, nap říklad to, že herci v minulých stoletích nesm ěli být poh řbíváni na h řbitovech, ale jen za h řbitovní zdí, podobn ě jako sebevrazi. Křest knihy se chystá na 18. prosinec 2002, což je den otev ření n ěmeckého profesionálního divadla p řed 180. lety. Potom bude následovat oslava 180. výro čí otev ření divadla K. H. Máchy v Litom ěř icích. Knihu vydává M ěsto Litom ěř ice jako první svazek nov ě založené edice "Vlastiv ědná práce". Článek je doprovázen fotografií s popiskem: Při p říprav ě knihy o divadelnictví musel historik Old řich Dosko čil probrat stohy materiál ů a dobových dokument ů. Mezi nejzajímav ější pat ří bezesporu plakáty zvoucí na p ředstavení. Foto: Karel Pech
ÚNOR
Odpov ěď M ěsta Litom ěř ice O. Kotkové:
Město Litom ěř ice Peka řská 2 Národní galerie Odbor školství, kultury a sportu PhDr. Olga Kotková Starom ěstské nám. 12 110 15 Praha 1 Vy řizuje: D ětinská Litom ěř ice 19. 2. 2002
Věc: Rodinná hrobka malí řské rodiny Gruss ů K Vašemu dotazu týkající se hrobky rodiny Gruss ů sd ěluji, rodinná hrobka na litom ěř ickém h řbitov ě existuje. Je v zachovalém stavu, ale bohužel není v majetku Správy h řbitova, nýbrž v soukromém vlastnictví JUDr. Rambouska, advokáta, bytem v Litom ěř icích. Fotodokumentace tohoto hrobu není k dispozici. S pozdravem Helena Bitrichová vedoucí odboru
Přírodov ědecká výstava v muzeu:
Od úterý 26. února byla až do 24. dubna v Okresním vlastiv ědném muzeu přírodov ědecká výstava (bez vernisáže) mapující řeku Labe. Jmenovala se Příroda řeky Labe a zahrnovala úsek od st řekovských zdymadel až po státní hranici ČR. Výstava informovala nap říklad o tom, že se bobr evropský do českých vod vrátil již před n ěkolika lety, že zde žijí i vzácní živo čichové jako led ňáčci nebo úho ři. Panely s fotografiemi zachycujícími jednotlivé úseky řeky, stavby, které se na jejich b řezích provád ěly a nejbližší okolí, doprovází textový materiál, přibližující říční biotopy s bohatou zví řenou i rostlinstvem. Jednotlivým druh ům pak byly na výstav ě věnovány jednotlivé úseky. Nap říklad pro laika bylo p řekvapivé, kolik druh ů ryb v Labi žije. Vedle b ěžných kapr ů, lín ů, okoun ů nebo plotic, se zde vyskytuje i sumec velký, sume ček americký, n ěkolik druh ů jelc ů, úho ř říční, jeseter malý, slune čnice pestrá, perlín ostrob řehý atd. Výstava prezentovala i bohatou dokumentaci o výskytu bobra evropského s historií jeho návratu do českých vod, typ ů staveb obydlí a jeho p ůsobení. Vedle n ěkolika desítek druh ů pták ů, od t ěch nejv ětších jako je volavka, kormorán nebo kachny je zde k vid ění led ňáček nebo visící hnízda moudivá čka. Další exponáty byly mechorosty, brouci, motýly, mravenci. Mnohé p řekvapil i rak a krab říční. Výstavu ukon čoval úsek v okolí H řenska jež z obou stran svírají p říkré svahy a skalní strán ě Labských pískovc ů.
BŘEZEN
Článek o malí ři Horovi:
Lovosický dnešek, číslo 3/2002, ro č. 8., s. 1. Rozhovor m ěsíce
Vůně terpentýnu Odpoledne i Mistra Hory
Čampulka Hora! zaznělo v telefonu, dobrý den. Dohoda o návšt ěvě byla dílem minuty. Krátké pou čení o cest ě a pak čty ři dny čekání. Na dvo ře nás v pond ělí vítá starý jezev čík, kterému se naše návšt ěva moc nelíbí, ale nesníží se ke kousání, jen pošt ěkává, aby si nás všimla paní. Ta se objevila ve dve řích a poslala nás: Jd ěte za d ědou do ateliéru! a ukázala na malý domek na konci zahrady. Zaklepu na dve ře. Zevnit ř se ozve: je otev řeno! Vstupujeme do místnosti vypln ěné obrazy, ná črtky, studiemi, knihami, barvami, št ětci, špachtlemi a zase obrazy. Na dominantní v ůni terpentýnu si zvykáme velmi rychle - nakonec pro mne je to jedna z nejhez čích v ůní. Mistr nás usadil a už b ěhem procesu usazování za číná vypráv ět. P řes svých osmaosmdesát let, na n ěž nevypadá, je živý a sv ěží jak t ělesn ě, tak duševn ě. Ostatn ě jsme ani nic jiného ne čekali. První část vypráv ění je o barvách. Dozvídáme se věci. Mistr nám, chemik ům, ud ělal o barvách takovou chemickou p řednášku, že jsme ani nepípli. P řitom nám o či jezdí po stovkách knih ale jakých knih! Nejmén ě dvoustovka monografií našich i sv ětových malí řů , pojednání o všech možných malí řských a grafických sm ěrech, katalogy sv ětových i našich galerií a knihy jim blízké a podobné. Malý, ale perfektní malí řský ráj...
Připravené otázky jsem nepoložil. Mistr vypráví spontánn ě a vlastn ě na všechny ty mé p řipravené otázky odpovídá, aniž je slyšel. Narodil se v listopadu 1913 ve Vosí na Klatovsku. Dovídáme se, že maluje od svých dvou let. Nikdo ho malovat nenutil, ale ani neu čil - to asi vrozené schopnosti pozorovat a pozorované zaznamenat byly tou hlavní startovací i hnací silou. Jako školák maluje podle Alše a Lady. Jednou p ři kreslení čelní st ěny t řídy, prakticky složené ze samých obdélník ů, oživuje kresbu a vkresluje do obdélník ů tvo řených rámy obraz ů portréty Masaryka a Komenského. Učitelka se nezlobí... K vážn ější tvorb ě se dostává už p řed vojnou, b ěhem studií na u čitelském ústav ě v Plzni. Klí čovým momentem tvorby bylo shlédnutí výstavy moderního um ění v Brn ě v roce 1928. Po skon čení studia je rok nezam ěstnaný. Je to ovšem rok, kdy stále maluje. Maluje zátiší, figury, maluje plakáty místním Sokolům, zdarma - jen za vstup do kina. Jsou to všechno pastely jako nejdostupn ější technika pro mladého um ělce bez prost ředk ů. Ve čty řiat řicátém nastupuje ve škole v Úpohlavech na svou první "štaci". V roce 1936 dvakrát vystavuje své obrazy v pražském Mánesu. Pak ješt ě u čí v Chráš ťanech, ale od roku 1940 již nastupuje v t řebenické škole a st ěhuje se do domku, v n ěmž žije dodnes. Jen ateliér, který m ěl p ůvodn ě v podkroví, se st ěhuje v roce 1966 do práv ě postaveného domku na zahrad ě, v n ěmž jsme ho navštívili. Maluje krajiny, zátiší, kytice, ale nejvíce inklinuje k figu ře a jejímu kubistickému pojetí s jistými surrealistickými znaky. Pak p řišla válka. Nemá vlastn ě do té doby odborné výtvarné vzd ělání a nahrazuje ho ve vále čných letech konzultacemi u Vincenta Beneše, našeho známého spoluzakladatele kubismu. Tento um ělec byl jedním z člen ů skupiny českých výtvarných pedagog ů, kte ří po uzav ření českých vysokých škol vyu čovali v tzv. Škole výtvarných um ění, jejímž jakýmsi šéfem byl profesor Sychra. Tato škola m ěla sice nápl ň Akademie, ale nem ěla statut vysoké školy. Pracovat se ve válce dalo jen velice těžko, krom ě jiných p řekážek nebylo dost barev, vyráb ěl si je - jako mnozí jiní - sám, ale tvrdí, že to byla užite čná škola. Po válce už bylo veseleji a voln ěji. Okolo roku 1950 opouští své figurální práce a v ěnuje se postupn ě skoro výhradn ě krajin ě Českého st ředoho ří, která je podle n ěj velice inspirativní a nabízí skoro nekone čné možnosti tv ůrčího zpracování krajinných partií. Absolvuje řadu výstav samostatných: jeho díla postupn ě objevuje Praha, Roudnice, Plze ň, Litom ěř ice, Most, Ústí nad Labem, Klatovy. Desítek výstav se zú čast ňuje s dalšími malí ři i socha ři Svazu výtvarných um ělc ů. Jeho obrazy zdomácní v galeriích a spole čenských prostorách po celé republice i v zahrani čí. Namátkou: nejen Okresní galerie v Litom ěř icích a ve všech sousedních okresech, ale i v Brn ě, Ostrav ě, Klatovech, Kašperských Horách, Liberci, Plzni a mnoha dalších. V zahrani čí najdete Horovy obrazy v N ěmecku, v USA, Mexiku, Švýcarsku, Itálii. Na N ěmeckém západ ě je asi v ětšina jeho d ěl, která překro čila hranici. Pak ale p řichází pohroma: V p ětasedmdesátém, po deváté operaci sítnice, oslepl na levé oko a navíc zanedlouho pravé oko napadá druhotný šedý zákal. Následuje implantace um ělé o ční čočky. S výjimkou pobytu v nemocnici však stále maluje. Zlepší se mu sice časem vid ění na krátkou vzdálenost, ale s malbou krajiny v plenéru je konec. Po celé té o ční anabázi se v roce 1984 vrací p řevážn ě k figurální malb ě: nám ěty, které má v nákresech a studiích od roku 1932 zpracovává do olej ů, nebo přepracovává mnohé v minulosti namalované krajiny, které už po letech vidí pou čeným pohledem. Přece jen jsem si neodpustil jednu otázku: Mist ře, víte alespo ň p řibližn ě, kolik prací jste vytvo řil za t ěch více jak sedmdesát let? Pousmál se a povídá: no, mám tu sice n ěkde jakýsi katalog, ale ani v tom není všechno. Ze za čátku jsem na n ějaké soustavné sledování nem ěl ani čas, ani chu ť. Po čet obraz ů, akvarel ů, kreseb, grafik (d řevoryty, linoryty, exlibris), studií a drobných d ěl jde do tisíc ů... To mne netrápí. Mne te ď nezajímá to, kolik jsem ud ělal dosud, jako to, kolik práce budu moci ješt ě ud ělat, protože čím víc pracuji, tím více se mi vyno řuje možných témat, nám ětů, objekt ů. Pot řeboval bych žít aspo ň do sto dvaceti let, abych vše, co mám v plánu, sta čil ud ělat...
A není to planá řeč. Pochopí to každý, když uvidí ateliér se stovkami prací a dva velké depozitá ře plné obraz ů, které se ješt ě nevydaly do sv ěta. Ale to p řijde...Te ď nap říklad - ho čeká p říprava výstavy k jeho devadesátým narozeninám v roce 2003, kterou chce uspo řádat Okresní galerie v Litom ěř icích. Strávili jsme v zahradním ateliéru dv ě a p ůl hodiny. Utekly jako voda a kdyby nás o tom vlastní hodinky nep řesv ědčily, nev ěř ili bychom tomu: bylo to tím, že nám o svém milovaném tématu vypráv ěl malí ř, který zasv ětil život práci - a za nímž ta práce je vid ět. Je moderní a p řesto srozumitelný, devátý k řížek na krku a p řesto plný chutí do dalších experiment ů i seriozních projekt ů, plný plán ů do budoucna v letech, v nichž v ětšina lidí ú čtuje se životem a čeká... Rozlou čili jsme se neradi, ale s malou vý čitkou sv ědomí, že za dobu, kterou nám věnoval, mohl uskute čnit kousek ze svých plán ů. P řesto nás pozval na další návšt ěvu a my slíbili, že p řijedeme. Lou číme se s malí řem i s v ůní terpentýnu... Milý Mist ře Horo! Z celého srdce vám p řejeme ješt ě tolik let, abyste sta čil ud ělat všecko, co ješt ě máte v plánu. Čampulka
Poznámka kroniká ře: Autor myln ě uvádí název Okresní galerie v Litom ěř icích. Její správný název je Severo česká galerie Litom ěř ice.
Z práce M ěstské komise kultury, obchodu a cestovního ruchu:
Předseda M ěstské komise kultury, obchodu a cestovního ruchu, zastupitel Mgr. Chlupá č, informoval Radu m ěsta na jejím 5. zasedání dne 7. b řezna o práci této komise. Rozd ělení finan čních prost ředk ů: Bylo vypsáno 9 grant ů, postrádají se aktivity místních hudebních skupin.
Dopis A. Kvapilové z OM Most O. Dosko čilovi:
Váž. pan Mgr. Old řich Dosko čil Okresní vl. muzeum Litom ěř ice
Velice d ěkuji za zajímavé kopie článk ů Dyny Hallové otišt ěné ve Vlastiv ědném sborníku Pod řipska. Jste moc hodný, budu se snažit i platiti. Alena Kvapilová Okresní muzeum v Most ě Knihovna MOE 002 Ul. Čsl. armády 1360 434 38 Most CZ
Dopis Jana N ěmce ze Státního Okresního archivu v D ěč ín ě O. Dosko čilovi: 22. 3. 2002 Ahoj kolego, zasílám slíbené a dopl ňuji o článek informující o výstav ě portrét ů, která prob ěhla ve Varnsdorfském muzeu ve 30. letech (p řesn ější údaje mohu dodat) Josef Stolle (tedy Johann Joseph Stolle), továrník a obchodník se suknem byl Gruss ův tchán. Gruss se 26. 10. 1819 oženil s Elisabeth Stolleovou - nevlastní sestrou kroniká ře Aloise Palmeho (*1773) a byl ve Varnsdorfu do r. 1830, kdy se zde narodil syn Anton Gruss. V letech 1819 - 1830 bydlel u svého tchána (Poststrasse 418 - ves Neufrauzeuthal (dnes na míst ě domu - staré č. 132) stojí hnusná sámoška, která je mimo provoz (aspo ň tak). Zdravím a dík Honza N ěmec
DUBEN
Dopis Jana N ěmce ze SOkA D ěč ín O. Dosko čilovi:
Děč ín, 2. dubna 2002 Vážený pane kolego, děkuji mnohokrát za zaslání diplomky sle čny (paní?) Marie Kašparové. Zjistil jsem však, že pon ěkud opomenula Grussovo p ůsobení mezi tehdejšími varnsdorwskými podnikateli, které s nejv ětší pravd ěpodobností i maloval. V práci jsem rovn ěž nenašel zmínku o panoramatickém výhledu z hory Luž s vedutou Warnsdorfu, která se t. č. nachází ve warnsdorfském muzeu. Zasílám další informace, které jsem nalezl v našem fondu "M ěstské muzeum Warnsdorf". S pozdravem Jan N ěmec
Dopis O. Kotkové z Národní galerie O. Dosko čilovi:
Národní galerie v Praze 29. 2. 2002 Milý pane Dosko čile, v dubnu jsem byla v Praze. Zkusila jsem Vám asi 2x zavolat, ale byl jste v archivu. Pak se vše vy řešilo jinak - nem ěla jsem možnost hlídání d ětí. Takže Vám posílám alespo ň p ěkné pozdravení, článek o Dürerovi a korespondenci ohledn ě hrobu Gruss ů. Ozvu se p říšt ě - snad koncem června. Přeji p ěkné bádání Olga Kotková
Článek v prestižním anglickém um ěnov ědném časopise se zmínkami o Litom ěř icích: KOTKOVÁ, O., The Feast of the Rose Garlands?: what remains of Dürer? IN: The burlington magazine, Volume CXLIV, Number 1186, January 2002, s. 3 - 13.
Článek se dotýká zp ůsobu p řípadného restaurování Dürerova díla Růžencová slavnost ze sbírky Národní galerie v Praze, který naposledy restaurovali Johann Gruss starší (1790 - 1855 a mladší (1820 - 1901) z Litom ěř ic. V Článku jsou odkazy na práci (rukopis) Marie Kašparové a O. Dosko čila.
Poznámka 52: M. KAŠPAROVÁ: Malí ř Jan Gruss starší , unpublished seminar thesis, Masarykova universita Brno, s. a. For his death, see Litom ěř ice Regional State Archives, burials register, 1855. I thank Old řich Dosko čil of the Litom ěř ice District History Museum for making the paper available to me and for providing valauble information about Johann Gruss the elder. An exibition about the Gruss family if painters may be held in Litom ěř ice soon. Poznámka 56: KAŠPAROVÁ, MS cited at note 52 above. Poznámka 72: Babtism register of Varnsdorf, anno 1820, 1826. I am grateful to Old řich Dosko čil of the Litom ěř ice District History Musum for making this source available to me. See also KAŠPAROVÁ, MS cited at note 52 above, pp. 1 and 30, note 2. Z tvorby J. Grusse staršího je v článku reprodukován portrét mladého muže (Krista) s popiskem: 11. The Head of Christ, by Johann Gruss, 16 by 14 cm. (Norh- Bohemian Gallery of Fine Arts, Litom ěř ice).
KV ĚTEN
Místopis českého amatérského divadla:
Do muzea p řišel (kone čně) I. díl dvousvazkové encyklopedie Místopis českého amatérského divadla (A-M), kterou vydává Informa ční a poradenské st ředisko pro místní kulturu, útvar ARTAMA, Praha 2001. Dílo p řipravila Vít ězslava Šrámková a Ji ří Valenta s okruhem spolupracovník ů. Dílo vyšlo jako sou část projektu Dějiny českého amatérského divadla (Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s. ; Bibliografie českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, 216 s.). Vedoucí projektu PhDr. Vít ězslava Šrámková. Na p říprav ě a realizaci spolupracovala Spole čnost amatérské divadlo a sv ět. Informace pro M ČAD z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví od jeho po čátk ů do roku 1948 zpracoval O. Dosko čil. Rkp. 2000. 5 s. kART; Místopis okresu zpracoval Otomar Venzhöfer. Rkp. 1999. CD ART. V odkazu na literaturu mj. uvedeno: DOSKO ČIL, O. Krajina Litom ěř icka a Českého st ředoho ří v prom ěnách malí řských sloh ů 19. a 20. století, oddíl Josef Fu čík, Edice Malí ři Litom ěř icka, sv. 5, Litom ěř ice 2000, s. 41 - 50 a 91-93. V encyklopedii jsou t ři doprovodné ilustrace:
1) Plakát k p ředstavení Maryša uvád ěné ochotnickým spolkem "Sokol" Litom ěř ický v ned ěli 18. b řezna 1906 v sále br. J. Šumana. 2) Divadlo K. H. Máchy (stav v 50. letech 20. století).
3) Hledišt ě M ěstského divadla, 30. léta 20. století.
Heslo Litom ěř ice je na s. 443 - 445.
Derniéra úsp ěšné divadelní hry:
V M ěstském divadle K. H. Máchy se v pátek 10. kv ětna konala derniéra dosud snad nejúsp ěšn ější divadelní hry (muzikálu) litom ěř ického souboru Lidové divadlo (Li-Di) při Základní um ělecké škole v Litom ěř icích. Hra s názvem Dámská jízda aneb Pánské trable je zcela p ůvodní, hrálo se a zpívalo pochopiteln ě z plejbeku. Pro pokra čovatele mé knihy "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví" zde p řepisuji celý program. Autor hry: Aleš Pa řízek Režie: Vladimír Jopek Dramaturgie: Lenka Kuchlerová Choreografie: Vladimír Jopek Hudba: Ji ří Pakandl Texty písní: Aleš Pa řízek Sv ětla: Zuzana Kulifajová Zvuk: Ivana Krmí čková st. Scéna: Vladiníra Novotná, Kostýmy: Mgr. Ida Venzhöferová, Jakub Jelínek Ivana Krmí čková st. Text sleduje: Václav Dycka, Vladimíra Petrová Zvuková režie nahrávky: Ji ří Neužil Pedagogické vedení: Mgr. Ida Venzöferová
Hra o 2 d ějstvích Po I. d ějství následuje p řestávka
Osoby a obsazení:
Kryštof & Kristýna - Aleš Pa řízek Št ěpán & Št ěpánka - Tomáš Krmí ček Teta Anastázie - Alžb ěta Pouchová Zuzana - Anna Pouchová Alena - Ivana Krmí čková ml. Poš ťák - Ji ří Neužil Ágnes, komorná - Marcela Sala čová Albert, komorník - Vladimír Jopek Snoubenky: Evelína - Barobora Pošíková Pavlína - Alice Hradecká Veronica - Veronika Lánská Michaela - Barbora Vysko čilová Markéta - Hana Patzenhauerová
Vážení diváci, milí p řátelé, "Dámská jízda aneb Pánské trable" je autorským prvopo činem Aleše Pa řízka, absolventa LDO a poslucha če Gymnázia J. Škvoreckého v Praze. Soubor Li-DI (Litom ěř ické divadlo) p ři ZUŠ se rozhodl, že hru svého kolegy nastuduje a uskute ční tak jeho sv ětovou premiéru. Netušili jsme však, že stojíme p řed nelehkým úkolem. Vždy ť žánr komedie nese oproti dramatu velká úskalí. Zde jsou nároky na mladé herce, kte ří se poprvé aktivn ě setkali s tímto žánrem, o to náro čnější, že se jedná o komedii se zp ěvy. Mluvit, zpívat a tan čit je záležitost krásná, ale vyžaduje od herce veliké nasazení. Tato komedie je jakousi nadsázkou, parodií na řešení v ěč ného problému lásky a vztah ů, zarámována dobovým prost ředím, kterému se autor snažil p řiblížit i jazykovým stylem. Hudba J. Pakandla pak dotvá ří osobitým zp ůsobem atmosféru hry. Realizace scény a kostým ů se snažila vycházet z prost ředk ů, které byly pro soubor dostupné.
Vladimír Jopek Ida Venzhöferová režisér vedoucí souboru
Slovo autora:
Milí diváci, když jsem p řed n ěkolika lety odevzdával souboru k nastudování SVOU Dámskou jízdu, tušil jsem, že pro nás bude zat ěžkávací zkouškou. V ěř ím, že dnes už mohu zcela zodpov ědn ě říci, že jsme ji prošli se ctí. Úsp ěšn ě jsme tuto hru prezentovali nejen na domácí scén ě divadla K.H. M., ale i v jiných m ěstech a na divadelních přehlídkách. Všude se setkala s velmi kladným ohlasem a myslím, že vždy p řinesla do diváckých srdcí trochu letního sluní čka, veselé nálady a dobré pohody. Dnes k vám, na jevišt ě p řicházíme s Dámskou jízdou naposledy. V ěř íme, že Vy, její možná navždy poslední diváci, ji oceníte stejn ě, jako Vaši p ředch ůdci, že po dnešním ve čeru už budeme moci s klidem prohlásit, že Dámská jízda je nejen NAŠE, ale, že je tak trochu i VAŠE.
Váš Aleš Pa řízek - autor Litom ěř ice 10. 5. 2002
Děkujeme velice firm ě Daps, v. s. o. Na Kocand ě 18, Litom ěř ice, která sponzoruje dnešní p ředstavení. Bez její velkorysé podpory, bychom nemohli derniéru této hry realizovat. Rovn ěž tak i firm ě "Kv ětiny" J. Svoboda, Okružní 14, Litom ěř ice, za krásné kv ětinové dárky.
Dopis tajemnice A. Knechtel Adalbert Stifter Verein e.V.:
Hochstraße 8 81669 München Telefon 089/4489807 Telefax 089/4891148 1. Vorsitzender Prof. Dr. H.c. Otto Herbert Hajek Geschäftsführer Vážený pan Dr. Peter Becher Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Nám ěstí míru CZ-41201 Litom ěř ice
Vážený pane Dosko čile, po dlouhé dob ě se znovu ozývám ohledn ě našeho spole čného zám ěru z minulého roku "P ředstavení obrazového fondu vlastiv ědného muzea v Litom ěř icích". Ne, že bych na tento plán zapomn ěla, ale byla jsem často nemocná a nem ěla jsem sílu. Te ď ale mám energie na nové projekty a chci se Vás zeptat, (abychom hned ud ělali h řebíky s hlavi čkami - jak se říká n ěmecky) - jestli byste m ěl chu ť a čas k nám p řijet na přednášku do Mnichova n ěkdy v listopadu. Nejrad ěji ve čtvrtek, 28. 11. Adalbert Stifter Vám samoz řejm ě uhradí cestu a ubytování a zaplatí Vám honorá ř ve výši 125 E. Přednášku bychom si p ředstavovali asi takto, že poslucha čů m podáte informaci o obsahu obrazového fondu, o stavu obraz ů, o jejich významu, jejich autorech, vztahu těchto lidí k Litom ěř icím, kulturní život v Litom ěř icích a podobn ě. Nejlíp by bylo kdybyste mohl nechat vyrobit diapozitivy n ěkterých obraz ů, aby pohled na dané téma by byl co nejživ ější. To by mohl uhradit také Adalbert Stifter Verein - jen bychom rádi v ěděli dop ředu, kolik by to asi mohlo stát...
Samoz řejm ě platí nadále, že bych Vás p řed tím ráda navštívila v Litom ěř icích spolu s baronkou von Herzogenberg (které mimo jiné práv ě vychází knížka - autobiografie v české mutaci). Možná v červnu? Vážený pane Dosko čile, doufám, že mi po tak dlouhé dob ě ješt ě vyslechnete! Každopádn ě Vám p říští týden zavolám, abychom se domluvili. Bylo by to strašn ě fajn, kdybyste naši pozvánku mohl p řijmout! Se srde čným pozdravem Anna Knechtel
P.S. Máme nové programy na po číta če, proto ješt ě neumím používat diakritická znamení. Ale to p řijde! P.S. Máme i nové mailové adresy, ta moje zní takto: knechtel (zaviná č) asv-muen.d
Odpov ěď O. Dosko čila A. Knechtel do Mnichova
Litom ěř ice 16. kv ětna 2002 Titl. Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein e.V. Hochstraße 8 81669 München Vážená a milá Anno Knechtel, Vaše postonávání (a tím pochopitelný úbytek energie) se mi doneslo od Osvald ů, takže jsem n ějaké rychlé pokra čování po čatého projektu ani neo čekával. O to jsem rad ěji, že jste op ět zdravá a plná sil pro další práci na kterou se t ěším. Termín p řednášky v Mnichov ě čtvrtek 28. 11. by mi vyhovoval. P řijel bych ve st ředu 27. 11. odpoledne vlakem, odjel v pátek 29. 11. dopoledne. Rovn ěž vlakem. Musíme ur čit délku p řednášky. Domnívám se, že poslucha či se dají udržet v pozornosti tak dv ě hodiny. Jenže ta moje musí být simultánní, takže je tu v podstat ě hodina jedna. K tomu je t řeba, pokud bude zájem, nechat prostor pro diskuzi a dotazy. Nejmén ě jednu hodinu. A máme tu už hodiny čty ři, což je až až... A to se ješt ě m ůže (což by bylo milé a vypovídalo by to o zájmu a smysluplnosti všeho po čínání) protáhnout. Vlastní text p řednášky (asi 20 stránek v T 602) bych se snažil napsat tak, aby byl v Mnichov ě k dispozici nejpozd ěji v polovin ě října (kv ůli p řekladu a p řípadným připomínkám). Diapozitivy: Pot řebuji v ědět, zda máte promítací aparát na kinofilm, st řední formát 6x6 nebo formát velký 6x9. Ideální by byl kinofilm. Na jednom filmu je 36 polí ček a snímky by po řídil m ůj kolega z muzea za symbolickou cenu. To by se všechno vešlo do 3 tisíc korun, možná ani ne. U v ětších formát ů bych si musel objednat profesionála a bylo by to dosti drahé. Našt ěstí mám mezi nimi p řátele (v Praze), takže by mi to ud ělali také za symbolickou cenu, ale ten materiál je drahý (a musel bych ješt ě zaplatit cestu z Prahy a dát jim najíst). Zde neumím p řesn ě odhadnout cenu, ale t ěch 8 tisíc by to bylo. Možná i víc, záleží na po čtu snímk ů (jeden film u 6x6 je 12 polí, u 6x9 8 polí). Domnívám se, že 16 diapozitiv ů by na tu hodinu bylo tak um ěř en ě p řesn ě. S Vámi navrhovanou strukturou p řednášky souhlasím. Nemohu vynechat absolventy mnichovské Akademie (nap ř. Otty Schneider, Harald Pickert - ten také pozd ěji v Mnichov ě často vystavoval, atd.). Mám tu také jednoho Thomu ("Alpy"), ale nevím, zda je to ten mnichovský či rakouský. Ale v ůbec budu muset z toho nep řeberného množství od 18. století pe čliv ě zvažovat, co vybrat, aby to byl reprezentativní vzorek. Mén ě je n ěkdy více.
Červen Vaší návšt ěvy by byl ideální. Ale cht ělo by to také t ři dny. P ředn ě: Vyjednal bych p řijetí na m ěstském ú řad ě u starosty či místostarosty (to by v ěci mohlo pomoci), p řijetí u ředitelky našeho muzea a prohlídku galerie Ve dvo ře (originál gotické dvoj če), kde probíhá festival Máchovy Litom ěř ice o kterém jsem Vám už psal. Zde bych Vás seznámil s galeristkou a snad i se spisovatelem Ivo Chmela řem. V souvislosti s festivalem vyšly již čty ři svazky katalog ů edice Radobýl. Dostanete celou řadu (jako i edice Malí ři Litom ěř icka), což by v rámci mé p řednášky v Mnichov ě mohla být i malá výstavka (ostatn ě, v ětšinu text ů jsem napsal sám a jsem editorem obou edic). Třetí svazek edice Radobýl je ona v minulém dopise deklarovaná výtvarná sout ěž grafiky a fotografie. Je tam 25 grafik ů a 12 fotograf ů, z toho jedna švýcarská grafi čka a jedna italská fotografa - z N ěmc ů, natož z Mnichova, bohužel nikdo, což by se m ělo do budoucna napravit. Díla pro 2. ro čník je možno zaslat do 31. kv ětna roku 2003. Uzav řeli jsme také 2. ro čník literárního festivalu. Nebyla ješt ě vyhodnocena, stane se tak 3. listopadu. Ale prozatím nemáme peníze na vydání literárního almanachu. Mám v hlav ě ješt ě n ěkolik projekt ů do budoucích let. Jsem nap ř. spoluzakladatel a člen Spolku pro d ějiny N ěmc ů v Čechách (garantem je katedra germanistiky KU Praha), scházíme se v Ústí nad Labem, chceme vydávat odborný časopis. Osobn ě bych cht ěl tak za dva, t ři roky ud ělat mezinárodní sympózium k malí řství severozápadních Čech. Atd. Ale o tom až se v červnu uvidíme. Jen pot řebuji zav čas znát termín p říjezdu, abych vše mohl p ředjednat. S pozdravem Old řich Dosko čil
P. S. Mnichovská televize prý dokument o mé práci už odvysílala. Rád bych, aby se p řednášky zú častnil i p říslušný televizní štáb, pop řípad ě, kdyby vybyl čas, abych se v televizním studiu mohl na film podívat. V Litom ěř icích m ě pan režisér k sob ě na film pozval.
P. S. Také bych rád, kdybych se mohl setkat se Susanne Schmidt, bohemistky z Pasova. Spojení na ní p řikládám.
P. S. Gratuluji paní baronce ke knize. Doufám, že se k české verzi n ějak dostanu a po p řečtení ji za řadím na čestné místo v mé dnes už dost nep řehledné knihovn ě.
Vernisáž v Severo české galerii výtvarného um ění:
Ve čtvrtek 16. kv ětna v 17.00 hod. se v Severo české galerii výtvarného um ění Litom ěř ice konala vernisáž výstavy Michael Bílek - sochy - Antiteze člov ěk & Alena Bílková - grafika - Vesmírnost citu . Úvodní slovo pronesl PhDr. Jan K říž, zahrál a zazpíval Mgr. Bed řich Ludvík. Výstava byla doprovázena reprezentativním katalogem jehož autorem je PhDr. K říž.
Poznámka kroniká ře: Kroniká ř oslovil Alenu Bílkovou a v ěnoval ji t ři svazky edice Radobýl s p řáním, aby se zú častnila výtvarného festivalu Máchovy Litom ěř ice 2003. Paní Bílková m ěla velkou radost a ú čast p řislíbila.
Výstava v galerii Ucho fará řky Církve československé husitské Mariky Tlusté:
Klub Ucho je kulturním za řízením litom ěř ického sboru Církve baptist ů Petra Chel čického. Sv ůj kostel mají v červeném novogotickém kostele v Jiráskových sadech, Klub Ucho je v Dom ě k řes ťanské pomoci BETHEL (k tomu více in: Portrét 18. a 19. století ze sbírky litom ěř ického muzea, svazek 6, Litom ěř ice 2001, poznámka č. 33 na s. 84). Kazatelem je Jaroslav Poloha. V pátek 31. kv ětna se zde konala vernisáž amatérské malí řky Mariky Tlusté, fará řky Církve československé husitské z Prahy. Výstavu zahájil mo řeplavec a cestovatel Rudolf Krautschneider, který v pr ůběhu vernisáže také p řítomným povídal o svých cestách a vše doprovázel diapozitivy. O Marice prohlásil, že je na sv ětě jediná krásná žena, která maluje a káže. Sv ůj sbor má Maryka v Praze - B řevnov ě Na Petynce, je jí 28 let, maluje n ěco málo p řes deset let. Její nejv ětší u čitelkou byla babi čka Vlasta Tlustá, ža čka Cyrila Boudy a Jana Seidla, který byl žákem Vratislava Nechleby. Dalo by se p ředpokládat, že výstava malující fará řky v k řes ťanském za řízení bude představovat tvorbu meditativní nebo alespo ň s k řes ťanskými nám ěty. Ale omyl. Marika nalézá nám ěty na svých cestách po celém sv ětě a na fotografiích svého velkého p řítele R. Krautschneidera. P řevažují nám ěty automobil ů veterán ů, nechybí ani autoportrét a portrét R. Krautschneidera, n ěkolik obrázku p ředstavuje lod ě a mo ře. R. Krautschneider řekl: Marika miluje Francii. V lét ě tam jezdí sbírat hrozny, za vyd ělané peníze si koupí plátna a barvy a po zbytek roku maluje a káže. Marika o sob ě: Lidé jsou často p řekvapeni, že jsem fará řkou. Domnívám se, že je to tím, že jsem mladá. Nejsem nijak výjime čná. Výjime čné je mé poslání. Nejprve uvažovala o výtvarné škole, ale p ři studiu na Husitské teologické fakult ě Univerzity Karlovy v Praze se rozhodla pro duchovní cestu. V sou časné dob ě se svým manželem Václavem Válkem stav ějí lo ď a chystají se na cestu kolem sv ěta. Vyrazit by cht ěli v p říštím roce a jejich prvním cílem bude Afrika.
ČERVEN
Rozhovor s muzikantem Ji řím Kudrmannem:
Měsí čník Lovosický dnešek, č. 6/2002, ro č. 8, 1. června 2002, s. 1 p řinesl rozhovor s muzikantem Ji řím Kudrmannem, který často s litom ěř ickými jazzovými kapelami vystupuje i v Litom ěř icích. Muzikant -Č- Jist ě mi dáte za pravdu, že nej čast ěji se objevujícím na televizní obrazovce je ze všech lovosických ob čan ů pan Ji ří Kudrmann, profesionální muzikant. Pro č tomu tak je, vyplývá z rozhovoru, který nám pan Kudrmann poskytnul... Zahajuji takovou ne čekanou otázkou: Jak jste se dostal k hudb ě? Není to nic tajného - je to skoro logické v rodin ě, kde maminka celé dny zpívala (a já se p řidával), a táta - a č p ůvodn ě strojní záme čník - p ůsobil jako profesionální muzikant. Pak jednou strýc z Boleslavi tátovi řekl: Podívej se, ten tv ůj kluk má pusu jako Krautgartner! Dej ho u čit na n ějaký nástroj! Táta byl pro a když Krautgartner, tak klarinet. Koupil mi ho na sklonku devítiletky. U čil jsem se sám, p řišel jsem o mnoho klukovských radovánek, fotbal ů a lumpáren, ale ve t řetím ro čníku pr ůmyslovky už jsem byl schopen hrát ve studentské kapele. Základ byl položen.
S kterými orchestry jste hrál, které bylo Vaše první angažmá? Po škole jsem krátce p ůsobil v Pozemních stavbách v Litvínov ě, odtud jsem narukoval k ženijnímu vojsku. Tady jsem ob čas hrál v kulturních úderkách, které byly výte čnou p říležitostí dostat se z kasáren, ale muzika to ješt ě nebyla. Pak mne p řeveleli do Tábora. Š ťastná náhoda tomu cht ěla, že jsem m ěl velitele, který m ěl "pod palcem" všechny vojenské hudební skupiny a orchestry v okolí. Postupn ě jsem vyst řídal n ěkolik hudebních t ěles a získával zkušenosti. Vojna skon čila. Nastoupil jsem zp ět k "Pozemák ům", ale tentokrát do Lovosic. Hrál jsem s r ůznými orchestry, nap říklad s orchestrem Františka Honzáka, ale posledních 6 amatérských let jsem založil vlastní Skupinu Ji řího Kudrmanna, která působila p řevážn ě ve vinárn ě hotelu Labu ť. P řitom jsem zaskakoval i do jiných skupin a orchestr ů. Tak se stalo, že jsem hrál i se skupinou, v níž bylo n ěkolik hudebník ů z Orchestru Karla Vlacha. Má hra se jim líbila a nabídli mi zprost ředkovat nástup do tohoto tak v ěhlasného t ělesa. Vyhrál jsem konkurz a od té doby d ělil čas mezi Pozemní stavby a muziku. Akce orchestru a povinnosti k zam ěstnavateli se za čaly časov ě k řížit. V roce 1977 už situace uzrála natolik, že jsem dal "Pozemák ům" po 19 letech výpov ěď a nastoupil do svého prvního angažmá: V orchestru Karla Vlacha. Ve kterém jiném orchestru jste hrál potom? Hrál jsem v mnoha orchestrech. Existuje taková spolupráce mezi orchestry, že se hudebníci vzájemn ě zaskakují t řeba v nemoci, dovolené apod. Stálé angažmá mám však teprve druhé: v Tane čním orchestru Českého rozhlasu vedeném Felixem Slová čkem. P ředtím jsem po skonu pana Vlacha hrál dále ješt ě osm let v orchestru, nesoucím jeho jméno pod vedením pana D řevkovského. Záskok ů je již mén ě, v ětšinou hrávám ješt ě s orchestrem Ferdinanda Havlíka. Na které angažmá vzpomínáte nejrad ěji? Bezesporu na dobu u pana Vlacha: byl dokonalý profesionální muzikant a dobrý organizátor, což mu nevadilo v tom, aby nebyl hluboce lidský, plný pochopení - špi čkový psycholog. P říklad za všechny: Pan Vlach nikdy nikoho nepropustil. Z orchestru mohli lidé odejít jen na lepší místo, ty propoušt ěl bez vý čitek, do penze, nebo do krematoria a t ěch želel z celého srdce. Krom toho byla "U Vlacha" vynikající parta, která hrála vynikající muziku. Pohybujete se v prost ředí profimuziky už pár desítek let. Co vás napadá při pohledu zpátky? Dv ě r ůzné v ěci -První: napadá mne, že dlužím dík mé žen ě, která mi pro práci vytvá řela perfektní zázemí. Druhá: že jsem m ěl št ěstí, že jsem byl mnohokrát ve správnou chvíli na správném míst ě. Že jsem se pohyboval v blízkosti lidí, od nichž jsem se m ěl co u čit. T řeba Karel Vlach, Lud ěk Hulan, Karel Velebný, Felix Slová ček, Ferdinand Havlík, James Morrison, Bobby Sheww... našli by se i další. Celý život bydlíte v Lovosicích, p řičemž hrajete v Praze. Nikdy Vás nenapadlo se přest ěhovat? Napadlo, ale jen napadlo. Že jsem z ůstal v Lovosicích bylo souhrnem mnoha důvod ů: nap říklad d ěti (škola, prost ředí), žena (zam ěstnání, spole čenské d ůvody), byt (t ěžko bych byl v Praze sehnal stejný). To jsou ty nejd ůležit ější. Vzpomínáte na orchestry, na kapelníky, na kolegy a já si uv ědomuji, že vlivem úvodu to vypadá, jako byste hrál p ředevším na klarinet... Tak tomu ovšem není - já sice hraju na více nástrojů, ale p ředevším na saxofon v altovém lad ění, zkrácen ě na altku. Co se dá ješt ě dodat? Moc ne. Snad jen toto: d ěláte tu se mnou rozhovor, jako s n ěkým výjime čným. Já jsem normální mužský, který od Boha dostal kousek hudebního talentu, muzika ho bavila a nešet řil na ni časem. No jo, ale v tom je zrovna ta výjime čnost...
Děkuji za rozhovor. Dopis Leonidu K řížkovi z nakladatelství ELKA PRESS:
Litom ěř ice 10. června 2002 Vážený a milý pane K řížku, dík za hezké chvíle v Litom ěř icích. Disktetu se soubory Karla Čepeláka (Karl Czepelak) a Roberta Klu čáka (Klutchak) jsem odnesl Stán ě již v pátek, slíbila, že vše za řídí. U Eysera šlo pouze o portrét F. Blumentritta, takže jsem o Eysertovi okopíroval pouze dodatky z 5. svazku edice Malí ři Litom ěř icka a p říslušné pasáže zaškrtal. U Čepeláka mi jde p ředevším o šerm, u všech pak pro Vaši informaci o J. Rizala. Moc zdravím i Zdirada a t ěším se na další setkání, snad už v mé lepší zdravotní kondici. O š ňůř e výstavy v severo českých muzeích za čnu jednat p říští týden Old řich Dosko čil
Dopis Mgr. P. Hrubého O. Dosko čilovi:
Státní památkový ústav v Ústí nad Labem Hrn čířská 10, 400 21 Ústí nad Labem PhDr. O. Dosko čil PO BOX 208, 209 OVM Litom ěř ice
Ústí nad Labem 6.6.2002 Vážený pane profesore, vzhledem k tomu, že práce na redakci sborníku Barokní um ění v severozápadních Čechách, sborník ze stejnojmenného kolokvia uskute čněného ve dnech 24.-25. 5. 2001 v Muzeu m ěsta Ústí nad Labem, již dostate čně pokro čily, dovoluji si Vám zaslat Váš p řísp ěvek k provedení obsahových korektur (technických si nevšímejte - budou opraveny zvláš ť redakcí sborníku). Korektury prove ďte prosím do 20.6.2002 a zašlete mi je zp ět. Je také nutné, abyste ve stejném termínu jako korektury odevzdal podklady pro n ěmecké resumé (sta čí česky) - v rozsahu cca 1/2 - 1 strany. Pokud bude vše probíhat dle p ředpoklad ů, m ěl by sborník vyjít do konce roku 2002. Se srde čným pozdravem Mgr. P. Hrubý
Odpov ěď O. Dosko čila Mgr. P. Hrubému:
Litom ěř ice 11.6.2002 Titl. Mgr. P. Hrubý SPÚ v Ústí n. L. Hrn čířská 10 400 21 Ústí n. L. Vážený kolego . Vracím korektury a p řikládám návrh na n ěmecké resumé. V korekturách prosím opravit: V titulku (S. 84, 1. ř.) za ...dohledaná... dosadit otazník v závorce (?) . Bez restaurátorského pr ůzkumu se nelze k dílu postavit n ějakým zásadním zp ůsobem. Popisek k obrazu č. 4, s. 87: V 1. řádku nahradit anonym : autor: Josef Zumsande (1806 - 1865) . Za ... K. Škréty... , dát letopo čet 1835 a vyškrtnou 1. pol. 18. století. Děkuji za spolupráci a se srde čným pozdravem Old řich Dosko čil
Návšt ěva z Mnichova: Adalbert Stifter Verein e. V.:
V ned ěli ve čer 16. června p řijely z Mnichova ze Spolku Adalberta Stiftera (Adalbert Stifter e. V.) Anna Knechtel (tajemnice spolku, bohemistka) a PhDr. Johanna baronka von Herzogenberg (jednatelka spole čnosti, historik um ění, je jí 80 let!). Sešli jsme se na Mírovém nám ěstí v 18.30 hod. p řed domem č. 13, kde u své známé spala paní baronka. V tuto hodinu p řijeli také manželé Osvaldovi (Helena a Petr), majitelé nakladatelství a vydavatelství OSWALD, jež vydává edice Radobýl, Malí ři Litom ěř icka a Vlastiv ědná práce. Na ve čeři se šlo do nov ě zrekonstruované pivnice Kalich v Lidické ulici. Mají zde vynikající kuchy ň. Nad litom ěř ickým pivem se pak diskutovalo o v ěcech p říštích. Po ve čeři doprovodili manželé Osvaldovi paní baronku na nám ěstí a odjeli do Prahy. S Annou Knechtel jsme si dali ješt ě jedno malé litom ěř ické pivo. Potom jsem ji doprovodil na Dómské nám ěstí, kde bydlela u paní profesorky Kost řábové (je jí asi 82 let). Na druhý den, v pond ělí 17. června, jsme se op ět sešli (bez Osvald ů) p řed domem č. 13. na Mírovém nám ěstí. V 10.00 hodin jsme byli p řijati starostou m ěsta J. Landou a místostarostou A. Terberem. Dostavili se i noviná ři z Deníku Litom ěř icko. Ob ě dámy dostaly od p ředstavitel ů m ěsta reprezentativní publikace. V 11.00 jsme M ěstský ú řad opustili a pokra čovali do galerie Ve dvo ře (gotické dvoj če), kde si ob ě dámy prohlédly výstavu student ů pražské Akademie ze socha řského ateliéru profesora Hendrycha. Dostaly také t ři svazky edice Radobýl (krom ě druhého svazku - Ohlédnutí za surrealistickou skupinou Ra o čima L. Kundery, která je beznad ějn ě rozebrána) a poslední, šestý svazek edice Malí ři Litom ěř icka (Portrét 18. a 19. století ze sbírky litom ěř ického muzea - předcházející v knihovn ě mají). Potom jsme zašli do muzea na prohlídku sbírkového fondu. Nejvíc paní baronku zaujaly litografické tisky z produkce Medauovy firmy - zejména pak hrady z Heberovy encyklopedie. Nastal krátký odpo činek na dvorku kavárny A-Tropik na nám ěstí. Pak jsme se na chvilku rozešli. Sešli jsme se v 15.30 v pivnici Kalich. P řišel jsem první. Ředitel Archivu m ěsta Ústí nad Labem PhDr. Keiser zde už popíjel litom ěř ické dvanáctistup ňové pivo (nazýval ho pivem kv ětákovým). Pak p řešel na t řináctistup ňové se jménem Baronka von Levetzow, které mu velice zachutnalo. Pan ředitel p řijel, aby paní baronce ukázal alespo ň titulní list české verze její knihy vzpomínek (pam ětí), kterou vydává ve svém nakladatelství. Anna i paní baronka po ve čeři odešli a já z ůstal s panem ředitelem ješt ě asi hodinu. Pak jsem ho doprovodil na vlak na dolní nádraží. Odjel ve 20.05 hodin do Ústí n. L. Od představitel ů spolku Adalbert Stifter jsem dostal n ěkolik knih a katalog ů. Nap říklad Deutsch - tschechischer ( Česko - n ěmecký) Almanach 2002, Prag und Bühmen (Malerische Ansichten 1790 - 1910), což byl katalog z výstavy v roce 1982, Panorama der Elbe (Ansichten des 18. und 19. Jahrhunderts, což byla výstava v roce 1988, Stifter Jahrbuch (Neue Folge Band 15/2000 či katalog Na rozhraní (Fotografie z Německa, České republiky a Rakouska) atd. Na druhý den (úterý 18. června) cestou na poštu jsem dopoledne ješt ě náhodou potkal Annu Knechtel. Koupili jsme dva výtisky Deníku Litom ěř icka, kde vyšel článek k jejich pobytu v Litom ěř icích. Anna si k t ěmto novinám ješt ě p řikoupila Lidové noviny a týdeník Týden. Ohlas v tisku:
Deník Litom ěř icka (mutace Litom ěř icko - zpravodajství), úterý 18. června 2002, ro č. X/141, s. 15. Návšt ěva má um ělecké ambice
Když jednatelka spolku Adalberta Stiftera Johanna von Herzogenberg uspo řádala v N ěmecku výstavu d ěl n ěmeckých um ělc ů v Čechách, byli všichni u vytržení. Dnes se snaží ob ě zem ě um ělecky propojit.
David Šikula Litom ěř ice - U činit užite čnou n ěmeckou kulturní tradici Českých zemí pro česko - německý dialog se pokouší Spolek Adalberta Stiftera. Za tímto ú čelem navštívili zástupkyn ě spolku n ěkterá litom ěř ická kulturní centra. Zakladatelé spolku, což byli v ědci, um ělci a publicisté z Prahy a sudetských území, si vybrali Stifterovo jméno proto, že šlo o šumavského básníka, na kterého se pohlíželo jako na symbol rovnocennosti mezi Čechy a N ěmci. V roce 1952 za čala jako jednatelka spolku pracovat baronka Johanna von Herzenberg. Pod jejím vedením získal spolek statut kulturního institutu. Aby Stifter ův spolek navázal kontakty ke spolupráci v um ěleckém sv ětě, zavítaly do Litom ěř ic práv ě zmín ěná jednatelka baronka Herzogenberg a tajemnice spolku Anna Knechtel. Dopoledne byly spole čně se svým českým hostitelem historikem z Okresního vlastiv ědného muzea v Litom ěř icích Old řichem Dosko čilem, p řijaty u starosty Ji řího Landy. "Cht ěli jsme, aby návšt ěva nebyla jen setkáním spolk ů, ale aby kontakt mezi zem ěmi dostal vyšší význam", vysv ětlila Anna Knechtel. Baronka Herzogenberg p řiblížila starostovi a jeho p řítomnému zástupci Antonínu Terberovi vznik a pr ůběh existence Spolku Adalberta Stiftera. "Česká republika je nejen sousedem N ěmecka, ale dlouhou dobu tyto zem ě spolu žily a m ěly mnoho spole čného ," řekla baronka výbornou češtinou. Po p řijetí u starosty pokra čovaly zástupkyn ě spolku na prohlídku a informativní jednání do galerie Ve dvo ře. "Rádi bychom zorganizovali ú čast n ěkterých n ěmeckých um ělc ů na literárním a výtvarném festivalu Máchovy Litom ěř ice," uvedl Dosko čil. Z galerie pak putovali všichni do okresního muzea k prohlídce depozitá ře sbírkového fondu obraz ů a na setkání s ředitelem Archivu m ěsta Ústí nad Labem, který redigoval českou verzi Vzpomínek Herzogenbergové.
Článek je doprovázen barevnou fotografií s popiskem: Jednatelka Stifterova spolku Johanna von Herzogenberg (vpravo) a tajemnice Anna Knechtel byly v čera dopoledne p řijaty v kancelá ři starosty Litom ěř ic Ji řího Landy. Foto: Karel Pech
Poznámka kroniká ře: O n ěkolik dní pozd ěji spat řila sv ětlo sv ěta vzpomínková kniha - Johanna von Herzogenberg, Z mého života, Ústí nad Labem 2002, předmluva n ěmeckého vydání Ferdinand Seibt, českého Vladimír Kaiser, 330 stran + obrazová p říloha. Knihu vydalo M ěsto Ústí nad Labem jako 5. svazek edice Memorabilia ustensis. Knihu jsem od PhDr. V. Kaisera, ředitele Archivu M ěsta Ústí nad Labem, p řivezl ve čty řech exemplá řích do Litom ěř ic. Stála 170 K č. Já ji dostal od pana ředitele zdarma, ostatní platili a to ješt ě tentýž den: Pan starosta Ji ří Landa, pan místostarosta Antonín Terber a o den pozd ěji galeristka Irena Skopalová.
Výstava "Um ělecké panenky" v muzeu:
Bez vernisáže byla v Okresním vlastiv ědném muzeu zahájena v úterý výstava "Um ělecké panenky", která trvala po celé prázdniny až do 1. zá ří. Vystavené panenky jsou r ůzných velikostí a stá ří. V ětšina z nich jsou však repliky. Jediným originálem na výstav ě jsou miniaturní panenky nalezené ve šrotu zbo řené továrny. Z t ěch v ětších vzbuzovala pozornost císa řovna Sissi. Na sout ěži ve Vídni získala i ocen ění. Její šaty tvo ří 28 metr ů bílé krajky. Zvláštností je panenka, jejíž obli čej byl vytvo řen podle portrétu malé hol čičky Elišky ze Strakonic nebo sousoší dvou panenek s názvem Panenka se t řemi obli čeji . Zm ěna obli čeje se dosáhne pooto čením hlavi čkou jedné z nich.
Litom ěř ický ko řen již do 8. ro čníku:
O prodlouženém víkendu , 5. - 7. července, se na St řeleckém ostrov ě konal již 8. ro čník festivalu zam ěř enému p ředevším na alternativu a world music Litom ěř ický ko řen. Představilo se na n ěm 31 kapel a to i zahrani čních - ze Švýcarska, Ukrajiny, Belgie a N ěmecka. Z českých kapel byli hlavními tahouny festivalu Ty sy čáci, Psí vojáci, Echt!, Václav Koubek, Traband, Už jsme doma atd.
Dráž ďanská AVU v galerii Ve dvo ře (gotické dvoj če):
V pátek 12. července se v galerii Ve dvo ře konala vernisáž výstavy jedenácti student ů a asistentky Klaudie Franz (ové) z ateliéru Maxe Uhlika Akademie výtvarných um ění v Dráž ďanech. Vystavená díla vznikla jako odraz p ůsobení krajiny Českého st ředoho ří v Řehlovicích, proto název výstavy Řehlovická krajina. Většina těchto student ů se zú čast ňuje tradi čního výtvarného sympozia v Řehlovicích jež po řádá Kulturní centrum Řehlovice. To letošní za čne 20. července. V galerii je vystavena zhruba polovina vzniklých prací, druhá část je soub ěžn ě vystavena v Lipsku.
Sochy E. Filly v litom ěř ické galerii:
Ve čtvrtek v podve čer 18. července se v Severo české galerii výtvarného um ění uskute čnila vernisáž socha řského díla českého malí ře Emila Filly. Úvodní slovo pronesl PhDr. Jaromír Zemina. K výstav ě op ět vyšel reprezentativní katalog.
Dopis pana Hoeniga z Düsseldorfu O. Dosko čilovi: Piet Hoenig, dipl. ing. Am Ginsterberg 27 D-40627 Düsseldorf 18.07.2002 Panu Old řichovi Dosko čilovi Vlastiv ědné muzeum v radnici ČR - 412 01 Litom ěř ice Česká republika
Johann Georg HONHEISER starosta v Uni čov ě [Mährisch Neustadt] od 1786 až do své smrti 1808
Vysoce vážený pane Dosko čile,
vid ěl jsem v televizi film "Deutsche Spuren in Böhmen" [N ěmecké stopy v Čechách; Po stopách N ěmc ů v Čechách]. Vaši adresu jsem získal prost řednictvím Bavorského rozhlasu. Fascinovala mne skute čnost, že byly restaurovány a vystaveny portréty osob minulých čas ů, i když jsou zástupci n ěmeckých obyvatel.
Ptám se tedy zde: Šestinásobný prad ěd byl v letech 1786 - 1808 starostou v Uni čov ě [Mährisch Neustadt = Moravské Nové m ěsto]. Jeho portrét byl k dispozici a k vid ění v místním muzeu v Uni čov ě až do konce války. Potom se mi jeho stopa ztratila. Fotografii portrétu mám a p řipojuji ke svému dopisu její kopii. Rozm ěry originálu jsou asi 60x80 cm. Mohl byste mi ponoci nalézt stopu obrazu? Fará ř Jarosch z Uni čova (a také restaurátor farního kostela) dal pro mne pátrat v moravských muzeích a jejich archivech, ale marn ě. Historik Dr. František Spurný ze Šumperka [Mähr. Schönberg] mi zprost ředkoval rešerši v "Olomouckém dnu" a výv ěsku na radnici v Uni čov ě. Touto doufám oslovit dobové sv ědky. Znáte snad n ějakého kolegu nebo místo, kde podobn ě se jako u Vás prokázalo, že minulé hodnoty byly pozorn ě uchovávány a opatrovány a potom také ješt ě vystaveny? Těším se velice na Vaši odpov ěď . P ředem d ěkuji za Vaši trp ělivost i námahu.
S p řátelským pozdravem Piet Hoenig [v. r.]
1 p říloha (1 fotografie)
Dopis O. Dosko čilovi z Archivu m ěsta Ústí n. L.:
Archiv M ěsta Ústí nad Labem Hrn čířská 2/65 401 00 Ústí nad Labem Czech Republik Vážený pan Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Dlouhá 173 412 01 Litom ěř ice
Ústí nad Labem 23. července 2002
Vážený pane Dosko čile, K Vaší žádosti o vyhledání novinového článku k výstav ě Sdružení um ělc ů severo českých od 11. 11. 1923 v Ústí nad Labem Vám nemohu poskytnout žádné informace. Vzhledem k tomu, že jen o n ěkolik dní pozd ěji se konala výstava Metznerbundu, v německém tisku hojn ě komentovaná po celou dobu jejího trvání, je p říčina neúsp ěšného hledání z řejmá. Poslala jsem dotaz panu P. Štemberovi do Um ěleckopr ůmyslového muzea v Praze. Jeho p řípadnou kladnou odpov ěď Vám dám v ědět.
S pozdravem Iva Králová
SRPEN
V páte ční p říloze bulvárního deníku Blesk (Blesk magazín, plus TV, č. 31 (509), ro č. XI., 2. srpna 2002, s. 21) vyšel rozhovor se známým komikem Felixem Holzmannem, jehož v ětšina života je spojena s Litom ěř icemi: Felix Holzmann Už jsem starý, nemyslí mi to Jaroslav Benda Foto Blesk - David Kundrát
Kulaté brýle s černými obrou čkami, ošum ělý kabát, šátek a legra ční klobouk. To jsou rekvizity neodmysliteln ě spojené s postavou legendárního komika Felixe Holzmanna. Originální humor doprovázený nesest říhanými salvami smíchu publika jsou pro zm ěnu charakteristické znaky scének, kterými dnes už osmdesátiletý um ělec spolehliv ě bavil poslucha če mnoha generací. V sou časné dob ě žije st řídav ě v Litom ěř icích a n ěmeckém Chemnitzu, odkud pochází jeho manželka Bärbel (56). Necítí se dob ře a s vystupováním na ve řejnosti z řejm ě navždy skon čil. Jsem na to starý a už mi to tak nemyslí, říká komik, který nestojí o popularitu. Navíc mám špatnou pam ěť a cítím se unavený ." V ětšinu času tráví ve svém byt ě, bere nezbytné prášky a sou časný humor se mu p říliš nelíbí. S uznáním vzpomíná na Laurela a Hardyho, Chaplina a krále českých komik ů Vlastu Buriana. Sám za čínal jako herec ochotník. Narodil jsem se v Teplicích, ale už jako miminko jsem se odst ěhoval do Litom ěř ic, " usmívá se komik, který se svou figurkou roztomilého nechápavce sklízel úsp ěchy doma i v sousedním N ěmecku. Jako obyvatel n ěkdejších Sudet nem ěl k němčin ě daleko a k dokonalosti ji p řivedl hlavn ě zásluhou své manželky, here čky a konferenciérky Bärbel Greifové. S tou je ženatý již t řicet let, byla to láska na první pohled. Se svým číslem za čínal po r ůzných estrádách a vyst řídal n ěkolik partner ů, z nichž nejznám ější byl František Budín. "Brýle, klobouk, šátek a pláš ť jsem zvolil proto, abych toho nemusel sebou na zájezdech moc tahat. Z ůstal jsem u toho a napsal desítky scének," vzpomíná na úplné za čátky Felix Holzmann, který však nebyl se všemi svými dílky spokojen. Některé byly slabé, tak jsem je nikdy nepoužil. V ětšinou to bylo v p řípadech, kdy m ě do toho n ěkdo nutil. Ty nejlepší p řišly sami." Úpln ě první scénkou byl pov ěstný aluminiový klí ček, následoval dialog o ukulele, štrúdl, h řbitovní scénka a další. Slavný komik za čínal na zájezdech se Standou Procházkou starším, v roce 1968 se dostal poprvé i do sousedního N ěmecka, kde vystupoval se zp ěvákem Ji řím Popperem a pozd ěji s n ěkolikanásobným Českým slavíkem Karlem Gottem. V N ěmecku jsem tak populární nebyl, protože t ěch vystoupení tam bylo mnohem mén ě než doma," komentuje své p ůsobení u soused ů Holzmann. Je však p říliš skromný, nebo ť se tam několikrát objevil i v televizním vysílání. V N ěmecku se také na spole čném vystoupení seznámil se svou o čty řiadvacet let mladší manželkou. Ta pracuje jako zp ěva čka a konferenciérka na zámo řských lodích, na kterých se v posledních letech pracovn ě plavila i se svým manželem. Jejich v ěkový rozdíl bere Felix Holzmann s humorem, z rovnováhy ho nevyvedla ani nedávná příhoda v autobusu. Nějaký muž ji považoval za moji dceru ," sm ěje se komik, který rád vzpomíná na spole čné plavby po sv ětových mo řích. " Poznal jsem skoro celý sv ět a bylo to krásné. Na lodi jsme spolu d ělali také jednu scénku v n ěmčin ě". Bohatý prý rozhodn ě není, nebo ť dnešní finan ční možnosti se nedají s dobou jeho působení v ůbec srovnávat. Já ani manželka nemáme obchodního ducha, bral jsem honorá ře, které mi dali, " říká o svém finan čním zázemí muž, který rozdával smích ve velkém. "Ale na t ěch pár dní, co mi zbývají, mi to snad sta čit bude. Manželka ješt ě pracuje, ale už beze m ě." Bärbel Greifovou čeká další plavba po mo řích, tentokrát se však již bude muset obejít bez svého manžela. Letošní držitel Platinové desky Supraphonu z ůstane doma. Necítím se na to, není mi dob ře," říká Felix Holzmann. Tuším, že už tu dlouho nebudu, ale smrti se nebojím. "
Dodatek kroniká ře: Poslední Felixova v ěta byla prorocká. Krátce po vyjití článku odjel do nemocnice v Chemnitz N ěmecku, kde se podrobil t ěžké operaci hlavy (mozku). Po zákroku se už neprobral k v ědomí. Zem řel v noci ze čtvrtka 12. na pátek 13. zá ří 2002 ve v ěku 81 let. Jsem z řejm ě první, kdo zapisuje za jménem uzav řená životní data: Felix Holzmann (1921 - 2002); zapsáno v pond ělí 17. zá ří 2002. Jeho památku uctila i Česká televize 1 ve zprávách. Zde bylo řečeno, že F. H. zem řel na selhání srdce.
Dopis I. Králové z Archivu M ěsta Ústí n. L. O. Dosko čilovi:
Archiv M ěsta Ústí nad Labem Hrn čířská 2/65 401 00 Ústí nad Labem Vážený pan Czech Republic Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Dlouhá 173 412 01 Litom ěř ice Ústí nad Labem 2. srpna 2002
Vážený pane Dosko čile, podle vyjád ření pana Petra Štembery z Um ěleckopr ůmyslového muzea z Prahy se ani v tamní knihovn ě nevyskytuje žádná zpráva o výstav ě Sdružení severo českých um ělc ů v Ústí n. L. v roce 1923. Sou časn ě sd ěluje, aniž by uvedl místo konání, že knihovna vlastní katalog výstavy z roku 1923 a Kultur und Wirtschaft 1914. Lituji, že jsem Vám nemohla podat p řízniv ější informaci. Iva Králová
Odpov ěď O. Dosko čila ing. P. Hoenigovi do Düsseldorfu:
Litom ěř ice 6. srpna 2002 Titl. Piet Hoenig, dipl. ing. Am Ginsterberg 27 D - 40627 Düsseldorf Vážený pane ing. P. Hoenigu, jsem velice pot ěšen, že film v bavorské televizi "Deutsche Spuren in Böhmen" zahrnující i moji práci v litom ěř ickém muzeu nalezl nejen své diváky, ale vzbudil důvěru i v moji práci. Od roku 1994, kdy jsem p řišel do litom ěř ického muzea, zpracovávám jeho sbírkový fond grafiky, kreseb a obraz ů a to bez ohledu na to zda grafik či malí ř byli národnosti české či n ěmecké. Stejn ě tak mne u podobizen nezajímá národnost portrétovaného, ale jeho život, pokud se dá ješt ě n ěco zjistit. Výsledkem je prozatím celostátn ě unikátní edice "Malí ři Litom ěř icka", která vychází od roku 1996 a prozatím zahrnuje 6 svazk ů. Další t ři jsou p řipraveny do tisku, ale záleží na m ěstském magistrátu, zda bude mít i v p říštích letech dost finan čních prost ředk ů na další financování edice. Pokud by Vás tyto tituly zajímaly, lze si je objednat v našem muzeu. To, že je v ětšina výtvarník ů i portrétovaných n ěmecké národnosti, vyplývá z národnostní statistiky v severních Čechách do roku 1945.
Ale pro č tak obšírn ě o mé práci? Záleží na tom, zda p říslušné muzeum má odborníka - kunsthistorika nebo nemá. Pokud nemá, pak je jeho fond výtvarného um ění sice evidován a katalogizován, ale pouze v prvním stupni, tedy jako p ředm ěty s charakteristikou nap ř. "Obraz, muž, asi 18. století, anonym", a pokud je autor portrétu Vašeho p ředka ješt ě k tomu anonymní a na obraze (obvykle na zadní stran ě plátna) není p ůvodní text o portrétovaném, m ůže ležet v depozitá ři n ějakého muzea (vzhledem ke kvalit ě malby je málo pravd ěpodobné, že v galerii) jako "anonym" pod nějakým p řír ůstkovým číslem a nepom ůže ani fotografie, protože p říslušný pracovník, pokud má v depozitá ři v ětší množství d ěl, neudrží v pam ěti všechny portréty. A pro neškolené oko je velice t ěžké podle fotografie n ěco najít. Tuto informaci Vám sd ěluji proto, že v p řípad ě neúsp ěšného dohledávání portrétu není vylou čeno, že se dílo neztratilo, nezni čilo, nezavleklo apod., ale prost ě nepovšimnuto leží (t řeba pe čliv ě uloženo) v n ějakém depozitá ři a čeká na svého historika um ění, až se k n ěmu dostane a odborn ě ho popíše a odborn ě zaeviduje pod inventárním číslem do n ějakého odborného katalogu. Uvedu p říklad: V roce 1994, kdy jsem p řišel do muzea, slavil Klar ův ústav pro slepé v Praze výro čí. Konala se výstava o jeho zakladateli A. Klarovi, který 20 let u čil na litom ěř ickém gymnáziu. Podle n ěho také pražská čtvr ť Klárov. V roce 1994 muzeum odpov ědělo, že žádný jeho portrét nevlastní. Teprve po dvou letech mé práce jsem objevil v našem muzeu hned dva jeho portréty a prokázal, že je to opravdu Klar ův portrét. Nyní prokazuji, že 100 let hledaná a v literatu ře uvád ěná jako nezv ěstná podobizna prvního litom ěř ického biskupa Šlejnice od ran ě barokního českého malí ře K. Škréty se nikdy neztratila, ale dokonce visí na biskupství, jen se kolem ní chodilo a dílo bylo myln ě p řipsáno n ěkomu jinému. Atd. Problém s Vašim p ředkem je pro mne v tom, že d ělám p ředevším regionální malí řství Litom ěř icka a severních Čech, zde znám kolegy a stav depozitá řů muzeí a galerií. S Moravou p říliš konexí nemám. Ale fotografii namnožím. Jednak ji rozešlu několika p řátel ům kunsthistorik ům, zda neznají n ěkoho na Morav ě či dokonce sami někde obraz nevid ěli či ho p ři n ějaké návšt ěvě uvidí (náhoda je n ěkdy podivná!!!) a také ho budu vozit s sebou na r ůzné studijní cesty či seminá ře a ukazovat. To je prozatím vše co mohu pro v ěc ud ělat. V p řípad ě, že by jste byl v pátrání úsp ěšný, dejte mi v ědět, abych se zbyte čně dál neangažoval a jak říkáme mi Češi - nenosil d říví do lesa. Prozatím zdravím a p řeji hodn ě úsp ěchu v pátrání
Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Litom ěř ice
P. S. V roce 1956 došlo k rušení m ěstských muzeí a jejich sbírky byly p řevád ěny do Okresních muzeí. V Uni čov ě, pokud je mi známo, M ěstské muzeum není. Napište do Okresního muzea v Olomouci (Vlastiv ědné muzeum Olomouc, nám ěstí Republiky 5, PS Č 771 73 Olomouc) zda tam není n ějaký pam ětník pamatující si toto slu čování, zda neví, do kterého sbírkového fondu p řešly sbírky muzea v Uni čov ě. Pokud bychom věděli toto, je t řeba pátrat tam. Ale nespoléhat se na písemnou odpověď , ale dostat se přímo do depozitá ře a spoléhat se na vlastní o či. Koncerty Kruhu p řátel hudby:
Plakátek zvoucí na sezónu Komorní hudby koncert ů cyklu Kruhu p řátel vážné hudby 21. sezóny 2002/2003 inzeruje:
Abonentní řada: (komorní koncerty se konají vždy v 19.00 hodin v Divadle K. H. Máchy)
24. 9. 2002 (úterý) Musica grata: Petra Elicerová - kytara Milan Arner – klarinet Program: F. Molino, N. Coste, J. Duarte, A. Piazzolla, M. Tesa ř, T. Ogawa, P. Smutný.
24. 10. 2002 ( čtvrtek) Věra Hájková - klavírní recitál Program: W. A. Mozart, F. Chopin, F. Liszt, R. Addinsell, J. Gemrot.
26. 11. 2002 (úterý) Jitka Hosprová - viola Ester Godovská - klavír Program: N. Paganini, C. Franck, R. Clarke, S. Bodorová.
7. 12. 2002 (sobota) Chorea Bohemica Program: Adventní koncert se scénickým ztvárn ěním
23. 1. 2003 ( čtvrtek) Guarnneri trio: Čen ěk Pavlík - housle Marek Jerie - violoncello Ivan Klánský - klavír Program: Beethoven, Dvo řák, Martin ů
25. 2. 2003 (úterý) Verner collegium Program: koncert barokní huby
25. 3. 2003 (úterý) Trio elvetico: Marianne Keller - flétna Lubomír Malý - viola Hans Walter Stucki - klavír Program: W. A. Mozart, M. Bruch, B. Martin ů.
15. 4. 2003 (úterý) Jana Nováková - housle Petr Novák - klavír Program: program: v jednání
28. 5. 2003 (st ředa) Litom ěř ické varhanní léto 2003, zahajovací koncert XIII. ro čníku festivalu Alena Veselá - varhanní recitál Spoluú činkuje: Martin Opršál - bicí nástroje Program: v jednání Přehled vstupného na koncerty cyklu KPH: (veškeré vstupné na koncerty je bez cenového rozlišení míst)
Běžné vstupné pro ve řejnost na jednotlivé komorní koncerty:
Dosp ělí á 100 K č děti 25 K č mládež, vojsko základní služby 30 K č.
Vstupné na váno ční koncert (Chorea Bohemica) z cyklu KPH: dosp ělí 200, d ěti 100, mládež a vojsko základní služby 150 K č. Vstupenky na váno ční koncert Chorei Bohemicy budou v prodeji již od 26. 8. 2002 (reservace zajišt ěna pouze pro abonenty KPH).
Slevy vstupného pro členy KPH: - členský p řísp ěvek za koncertní sezónu á 70,-K č (manželský pár uhradí poplatek jen za jednu osobu, p řičemž výhody členství jsou p řiznány ob ěma). - abonentní vstupenka pro jednu osobu na 9 koncert ů abonentní řady KPH 21. sezóny 2002/2003 (v četn ě váno čního koncertu) činí 480,- K č. Možnost jejího zakoupení je podmín ěna platným členstvím v KPH, je nep řenosná.
Upozorn ění: abonentní vstupenky je možno zakoupit pouze v dob ě od 26. 8. do 23. 9. 2002 !!! - jednotlivé vstupenky pro členy KPH (jen p ři p ředložení platného členského pr ůkazu): á 60,-K č, na váno ční koncert á 170,-K č. (Vstupenky na váno ční koncert v prodeji již od 26. 8. 2002.) Sleva KPH platí též na koncerty z cyklu Um ělecké mládí, p řípadn ě na další hudební akce s vyzna čením slevy KPH na měsí čních plakátech Divadla K. H. Máchy.
Předprodej vstupenek v Divadle K. H. Máchy v Litom ěř icích. Zahájení p ředprodeje na novou hudební sezónu od 26. 8. 2002. Pokladna otev řena vždy ve dnech: pond ělí - st ředa - pátek od 14.30 do 18.00 hodin.
Zajišt ění vstupenek výhradn ě v pokladn ě divadla v uvedené dob ě provozu a vždy hodinu p řed za čátkem p ředstavení (telefon: O416/732066).
Informace pro ve řejnost: O členství v KPH (Kruh p řátel hudby), koncertním d ění, divadelních p ředstaveních pro dosp ělé a dalších akcích po řádaných v Divadle K. H. Máchy - J. Jen čková (tel./fax: 0416/732286), o p ředstaveních pro d ěti (v četn ě p ředstavení pro školy), o pronájmech Divadla K. H. Máchy - E. Pot ůč ková (telefon: 0416/733820). Dopis A. Knechtelové O. Dosko čilovi:
Adalvert Stifter Verein e. V. Hochstraße 8 81669 München Telefon 089/4489807 Telefax 089/4891148 1. Vorsitzender Prof. Dr. h. c. Otto Herbert Hajek Geschäftsführer Dr. Peter Becher Vážený pan Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Mírové nám ěstí 171 CZ - 412 01 Litom ěř ice
Vážený pane Dosko čile, milý Old řichu,
po t ěch hrozných zprávách o totáln ě zaplavených regionech v Čechách jsem si málem netroufla n ěkomu napsat, abych v žádném p řípad ě nerušila p ři uklízení... Slyšela jsem od Tvého kolegy - toho který bere telefony - že Litom ěř ice byly zaplavené až do výši parkánu. T ěžko si p ředstavit... Nevím, kde bydlíš, m ůžu jen doufat, že jsi byl ušet řen! Mám práv ě hodn ě práce, protože se musím starat o více projekt ů najednou, ostatní si totiž st řídají na dov čách. Ale te ď bude řada na m ě, a v ned ěli pojedu s Raimundem do Jižní Itálie! Proto Ti chci informovat, že budu k dispozici až zase od 22. 9. Moc se t ěšíme na Tvoji p řednášku 28.11.! Poslala jsem ji už paní Heißigové, která bude tlumo čit diskuse. Pozvánku jsem si ješt ě nevymyslela, ale termín je už zapsán v programu Sudeton ěmeckého domu a v p ůlro čním programu Spolka. Oba ale bohužel se ješt ě nevrátili z tisku. Můžu Ti zato už napsat, kde jsme T ě ubytovali (dva noci), je to:
Hotel Blauer Bock Sebastiansplatz 9 Tel: +49/)0)89/23178-0 80331 München Fax: 23178-200
Nachází se v centru, ale ráda Ti ve st ředu, 27. 11.02 vyzvednu z nádraží, popr. z autobusového nádraží, jestli mi napíšeš, kdy dorazíš. Nechala jsem vyhledat pár čísel od Sudetendeutche Zeitung pro tebe, m.j. ty, kde je napsáno o naši svatb ě. Jestli chceš, tak to dej číst i panu Kaiserovi, aby mu bylo jasné, co mu unikla za d ůležitou zprávu. P řikládám i pár fotek z naše návšt ěvy; uplynulo síce hodn ě času od té doby, ale velmi ráda na to myslím, a pevně jsem se p ředsevzala přijet 2. listopadu na Festival Máchovy Litom ěř ice.
Měj se moc dob ře, s pozdravem Anna Knechtel
Dopis Dr. B. Schubartové z Lipska O. Dosko čilovi:
K. G. Saur München - Leipzig A Gale Group/Thomson Learning Company Redaktion Allgemeines Künstlerlexikon K.G. Saur Verlag GmbH. 1b. D-04177 Leipzig Dr. O. Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Mírové nám. 1 412 01 LITOM ĚŘ ICE Leipzig 23. 8. 02 Tschechien
Vážený pane Dosko čile,
v p říloze Vám posílám text Vašeho článku o E. Eysertovi, který bude vytišt ěn ve 35. svazku (vyjde koncem roku). Jestliže budou n ějaké korektury nebo jestliže máte podstatné dopl ňky, sd ělte mi je, prosím, do konce zá ří. Mezitím jsme zahájili práci na "F", ale k rodin ě Gruss ů, která je p ředznamenána pro Vás, to potrvá nejmén ě t ři roky. Já Vám ovšem termín odevzdání sd ělím v čas. Máte-li n ějaké návrhy k rodin ě Gruss ů, byla bych jejich sd ělením pot ěšena.
S p řátelskými pozdravy B. Schubart
Návšt ěva pana B. Grundla v litom ěř ickém muzeu:
V sobotu 24. srpna 2002 navštívil Litom ěř ice a litom ěř ické muzeum p římý potomek malí řské rodiny Gruss ů (viz korespondence s panem Grundlem v kronice). Na dva líste čky mi napsal:
Sobota 24. 8. 2002
Milý pane Dosko čile! Cht ěl jsem Vás tady navštívit, ale nebyl jste, bohužel, p řítomen. Jdu po stopách svých p ředk ů Gruss ů (Johanna, Philipa, atd.), ale brzy zase (za Vámi) p řijdu. Srde čné pozdravy Váš Bernhard Grundl/Gruss
Prohlídka Vašeho muzea byla velmi zajímavá! Vaše dámy a pánové (1. patro) byli skv ělí. Byli jsme velmi spokojeni! Všechno nejlepší pane Dosko čile! Bernhard A. Gruss - Grundl
ZÁ ŘÍ
Odpov ěď O. Dosko čila B. Schubartové:
Dr. B. Schubarth Redaktion Allgemeines Künstlerlexikon Lupennstr. 1b D-04177 Leipzig Litom ěř ice 10. zá ří 2002
Vážená paní Schubart, omlouvám se za dlouhé ml čení, p ředevším za absenci odpov ědi na Váš dotaz o um ělcích Eberhanz, J., Eberle, J. A., Eichler, J. F. Nepoda řilo se mi o nich zjistit vůbec nic, o posledním jsem se ptal na ústecké univerzit ě - vše bez výsledku. Zárove ň se mi sešlo tolik pracovních záležitostí, že jsem měl už všeho dost. Ke korekturám E. Eyserta: V 8 řádku je Josef Plan. Správn ě Plank (doplnit "k"). V 17 řádku je správn ě Sleinitz (doplnit "ei" a vypustit "j"). V posledním řádku dole 2x Litomerice. Správn ě Litom ěř ice (doplnit há ček na e - "ě" za písmenem "m"). To by snad ke korekturám bylo vše. Heslo "Škréta" bude za mnoho let. Ale pro informaci v souvislosti s Eysertovou kopií biskupa Schleinitze od K. Škréty: Domnívám se, že jsem nalezl originál na litom ěř ickém biskupství. Obraz byl p řipsán jinému malí ři a visel, zna čně poni čen, tém ěř 100 let bez povšimnutí. Vyjde mi o tom koncem roku studie ze sympózia o severo českém barokním um ění s n ěmeckým resumé, kterou Vám zašlu. K písmenu "F" bych tu m ěl: Josef Fu čík (Bernartice u Tábora 13. 8. 1890 - 25. 10. 1955 Praha), absolvent pražské vysoké školy Um ěleckopr ůmyslové (1909 - 1911) u prof. E. Dít ěte a pražské Akademie výtvarných um ění (1911 - 1913). Jediný malí ř české národnosti, který žil v Litom ěř icích mezi válkami, spoluzakladatel Sdružení výtvarných um ělc ů severo českých v Ústí n. L. (1. výstava Sdružení 11. 11. 1923 Ústí, převoz do Litom ěř ic ješt ě v témže roce), spoluzakladatel a malí ř dekorací (podle vlastních návrh ů - ty se dochovaly) ochotnického spolku K. H. Mácha Litom ěř ice, profesor kreslení a modelování litom ěř ického gymnázia, atd., atd. V muzeu 2 obrazy, magistrát 1 obraz atd. Byl by zájem? Podle mne by v ThB být m ěl. Píši o n ěm monografii. K písmenu G: Objevil jsem zapomenutého malí ře z Litom ěř ic a jeho syna - Franz Josef Günter (1782 - 1863) a Franz Günter (1812 - 1855). V muzeu mám jednu krajinu J. Güntera staršího. Po zrestaurování jsme byli já i restaurátorka p řekvapeni kvalitou malby. V archivech jsem zjistil, že maloval i pro okolní kostely a dokonce i v kterých by m ěla být jeho díla. Ty jsem ovšem ješt ě nevid ěl a nevím v jakém stavu a zda tam ješt ě jsou. O jeho život ě vím z archivu p řekvapiv ě mnoho (ur čit ě víc než znám d ěl). Pokud není v ThB, m ěl by být ur čit ě alespo ň v n ěkolika řádcích připomenut (i se synem) nyní. K rodin ě Gruss ů: Intenzivn ě na nich pracuji. Nejlépe jsem na tom s J. Grussem starším (1790 - 1855). Mám diplomovou práci A. Kašparové, kterou jsem vedl, vyt ěžený archiv na litom ěř ickém biskupství a ve Varnsdorfu, soupis (doposud objevených) G. obraz ů a vím kde jsou (i když jeden z řejm ě v kostele v obci K řešice povode ň nenávratn ě zni čila) atd. N ěco už vím o jeho synovi (o jeho dílech ale pouze v teplickém muzeu), u ostatních mimolitom ěř ických G. jsem ale nijak výrazn ě nepokro čil. Nap říklad o libereckém G. mi v Liberci řekli, že to jméno v ůbec neznají. Atd. Velká prosba: Ozval se mi p římý potomek rodiny Gruss ů žijící v N ěmecku. Byl nadšen a p řislíbil pomoc. P ředevším o dílech G. v N ěmecku a v soukromém majetku. Domnívám se, že by v ěci urychlilo, kdyby jste mu napsala, že redakce A.K. má zájem o všechny Grussy atd. Atd. Jde o psychologii! Jeho adresa: Bernard Grundl, An der Ziegelheute 11, D - 914 68 Gutenstetten / Bergtheim.
V N ěmecku žijí potomci ve t řech v ětvích - jedna dokonce v Dráž ďanech, což je od Lipska kousek. Pan Grundl Vám napíše obsáhlý dopis jako m ě. Ale možná už s dalšími novými poznatky. V teplickém muzeu mají dva oleje od Franze Grusse, který žil v Teplicích mezi válkami. V novinovém článku ke své teplické výstav ě tvrdí, že jeho d ěde ček byl také malí ř. To je vše co o n ěm vím. Pan Grundl p řislíbil pomoc v dalším pátrání. V p říloze, krom ě korektur, zasílám n ěmecké resumé 6. svazku edice Malí ři Litom ěř icka. Zdraví O. Dosko čil
P. S. Jak jste v Lipsku p řežili povode ň? My v Litom ěř icích relativn ě dob ře. Horší je to s vesnicemi na druhém b řehu Labe.
Dopis O. Dosko čila A. Knechtelové: Vážená paní Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein e.V. Hochstr. 8 12. 9. 02. 81669 München
Vážená a milá Anno, ze záplav jsme vyšly já i naše muzeum bez úhony. Ale jinak to bylo strašné a nep ředstavitelné. Zejména pro prot ější b řeh Labe (Terezín, Lovosice a všechny vesnice). Jen Památník Terezín (Malá pevnost) má škody za 60 milión ů K č. Celkové škody (celostátn ě) podle posledních zpráv dosáhnou 100 miliard Korun, m ěsto Litom ěř ice asi 600 milión ů K č. Nep ředstavitelné! Vytopen byl i archiv v Ústí nad Labem (pan Kaiser) a i d ům kde bydlí. Podrobnosti ješt ě neznám, ale prý to tam (archiv) ani tam (d ům, kde má byt) nebylo tak zlé jak se o čekávalo. P řece jenom už je to dost daleko od Labe. Do Mnichova p řijedu 27. listopadu, pravd ěpodobn ě vlakem. Ale optimální spojení budu teprve zjiš ťovat a dám v čas v ědět. Budu se snažit vystoupit na nádraží (a ť už vlakovém či autobusovém) nejpozd ěji v pozdním odpoledni nebo ješt ě d řív. Nemám představu, jak se do Mnichova cestuje dlouho. A vyhlížet T ě budu jako And ěla - ochránce. Kdybys tam na tom nádraží nebyla, cítil bych se nejen opušt ěn, ale v tom Vašem velkém m ěst ě zcela ztracen a bezradný. Osobní pr ůvodce je milejší než jen studený a chladn ě racionální plánek. Doufám, že T ě ješt ě uvidím 2. listopadu na festivalu Máchovy Litom ěř ice. To už Ti z řejm ě řeknu vícero podrobností. A také doufám, že z Tebe bude ješt ě vyza řovat jižní italské slunce z dov či. Ostatn ě, t ěší m ě p ředstava, že tyto řádky čteš ješt ě plná dojm ů z mo ře a modrého nebe. Diapozitivy obraz ů jsou již hotové. V p říloze zasílám jeden diá ček. To pro jistotu, zda je to tak správn ě pro promítací p řístroj. Děkuji za výtisky Sudetendeutsche Zeitung, zvlášt ě pak za výtisk Sudetendeutche Paar , plánek Mnichova a fotografie z 16. 6. 02. z hospody Kalich v Litom ěř icích. Až pojedu do Ústí nad Labem, vše ukáži panu Kaiserovi. Dostal jsem od n ěho knihu paní baronky a p řečetl jsem ji jedním dechem. P řivezl jsem ji i panu starostovi Landovi, místostarostovi panu Terberovi a galeristce paní Skopalové (u ní v galerii jsme tenkrát byli také). Všichni rovn ěž paní baronku pozdravují. V četn ě m ě, samoz řejm ě. Snad je to vše co jsem cht ěl napsat. Takže mi už zbývá obvyklá zdravice (a to velká) s p řáním, aby ses m ěla dob ře.
Old řich Dosko čil
Dopis I. Gutfreundové o. Do sko čilovi:
Ltm., 3. zá ří 2002 L e g e n d a VIOL, d´amour Tato VIOLA se narodila v díln ě pana Špindlena (z řejm ě d ěde čka mistra Špindlena, známého housla ře v Praze), který tenkrát v roce 1906 pracoval u ruského cara v Moskv ě. Objednal si ji spolužák, nebo-li student Pražské konzervato ře, který tam, jako má matka Aurélie Kratochvílová, pozd ěji provdaná Gutfreundová, absolvoval studium. Podmínka toho mladého studenta byla, aby Viola nesla hlavi čku jeho snoubenky, což se také stalo. Tato snoubenka bohužel zem řela a tak ten mladý student tu VIOLU daroval mé matce. Od té doby byla v jejich rukou a pak u nás v rodin ě. Na vysv ědčení mé matky měla z hraní na violu jedni čku. Z ůstala v naší rodin ě asi 80 let a než moje maminka zav řela pro vždy o či, nakázala, až p řijde čas, abych ji dala do dobrých rukou !!! Jelikož jsem z ůstala sama z celé rodiny, jsem nem ěla nikoho, s kterým bych se poradila. Rozhodnutí bylo t ěžké, --- Navíc nastal už také m ůj čas --- Nakonec jsem se rozhodla tu VIOLU p řenechat Pražskému symfonickému orchestru. Tak se stalo dne 22. 12. 1997. Tak bude žít a znít dále svými sladkými tóny pro radost všem. Slyšela jsem ji od dětství až do mého 52 roku. Doufám, že jsem tak vyhověla správn ě p řání mé maminky. P. S. Omlouvám se za p řeklepy a chyby!! Gutfreundová Irena
Poznámka kroniká ře: Paní Irena Gutfreundová z Litom ěř ic je dcerou koncertní mistryn ě Aurelie Kratochvílové - Gutfreundové. Dopis paní Gutfreundové byl napsán na požádání kroniká ře a to jako dopln ění jeho studie "V ěnováno památce Aurelii a Robertovi Gutfreundových", jež vyšla jako samostatný Exkurz ve 2. svazku edice Malí ři Litom ěř icka s názvem "Hermann Peter Münzberg (1889 - 1951) & Ernst Behounek (1873 - 1959), Litom ěř ice 1997, s. 28 - 36. Viola d´amour A. Kratochvílové - Gutfreundové je zde reprodukována na s. 35. Podle původní informace byla Viola prodána České filharmonii a ne Pražskému symfonickému orchestru. Pravdu ješt ě zjistím, protože vím, že na ni hraje René Vácha a mám na n ěho i mobil: 0603 579204. Dopis paní Ireny Gutfreundové jsem cht ěl p řepsat tak jak byl napsán (sic!).
Výstava "Proud ění - Strömungen" v galerii Ve dvo ře:
V sobotu 14. zá ří prob ěhla v galerii Ve dvo ře (gotické dvoj če) vernisáž výstavy Proud ění - Strömungen - mezi Prahou a Dráž ďany . Jde o fragment d ěl vytvo řených v pr ůběhu letního setkání Řehlovice 2002 včetn ě fotografií ze sympózia českých, německých, slovenských a rakouských výtvarník ů. Vernisáž zahájil prod ěkan fakulty užitého designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem a lektor minulých ro čník ů řehlovického plenéru Svatopluk Klimeš. Z vystavujících jmenujme alespo ň Slováka Juraje Blažka s jeho Oltá řem , N ěmku Briggitu Reichel(ovou) s plátnem vytvo řeným z papírových ubrousk ů a listí, či Su Noschylla z N ěmecka s jejím Red inside a jež se po celou dobu pobytu v Řehlovicích zabývala jediným tématem: únikem energií. Všechna díla vytvo řená na sympóziu byla nejprve vystavena na statku v Řehlovicích, část z nich zde v galerii Ve dvo ře, výb ěr toho nejlepšího z minulých ro čník ů bude posléze p ředstaven na výstav ě v Dráž ďanech. Po výstav ě byl vydán reprezentativní katalog, který je už t řetím svazkem řady.
Vernisáž výstavy České hrady a tvrze v muzeu:
V úterý 17. zá ří v 16:30 hod. se v Okresním vlastiv ědném muzeu Litom ěř ice konala vernisáž výstavy České hrady a tvrze ve starých vyobrazeních ze sbírky odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze. Na vernisáž p řijeli z Národního muzea ředitelka historického odboru, histori čka PhDr. V ěra P řenosilová, archeolog PhDr. Vladimír Brych (oba jsou auto ři výstavy i katalogu), fotograf Národního muzea Jan Rendek, jehož barevné fotografie výstavu doprovázejí a ukazují sou časný stav hradních objekt ů a vedoucí odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze PhDr. Evženie Šnajdrová. Hosty p řivítala ředitelka Okresního vlastiv ědného muzea Litom ěř ice Eva Štíbrová, potom krátce o spolupráci pohovo řila V ěra P řenosilová (letos to byla již druhá výstava v litom ěř ickém muzeu p řevzatá z Národního muzea v Praze), hlavní řeč k tématu pak pronesl Vladimír Brych. Výstava byla doprovázena reprezentativním výb ěrovým katalogem sbírky grafiky a drobné kresby Národního muzea v Praze (stál 285 K č) autor ů V. Brycha a V. Přenosilové. V katalogu je litom ěř ickou hrdostí, že ve výb ěru literatury je uveden titul Dosko čil, O. - P řenosilová, V., Kreslí ři a litografové litom ěř ické kamenotiskárny Karla Viléma Medaua (1791 - 1866). IN: Malí ři Litom ěř icka, sv. 4, Litom ěř ice 1999) a knihou Hrady Liberecka od V. Brycha a J. Rendeka (stojí 535 K č).
Ohlasy v tisku:
Deník Litom ěř icka (Litom ěř icko), úterý 17. zá ří 2002, s. 17.
Muzeum vystaví obrazy hrad ů
Petr Weikert Litom ěř ice - Unikátní výstavu zhruba sedmdesáti vyobrazení starých hrad ů a tvrzí zahájí dnes vernisáží Okresní vlastiv ědné muzeum v Litom ěř icích. Výstava čerpá ze sbírky odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze a na míst ě k ní budou na prodej i katalogy. Výstava bude zahrnovat vyobrazení od 18. do 20. století. K unikátnosti výstavy přispívá i to, že v ětšina vystavených obraz ů a grafik nebyla nikdy ve řejnosti představena. Výstava tak bude objevná nejen pro odborné zájemce, ale i pro širokou ve řejnost. "Nejstarším vystaveným dílem bude kolorovaný lept Ji řího Hoefnagela, který vyšel v Kolín ě nad Rýnem roku 1591," jmenoval nejvzácn ější exponát historik muzea Old řich Dosko čil. Na kolorovaném leptu je vyobrazen pohled na Pražský hrad v rudolfínském období. Jako zástupce 17. století jmenoval Old řich Dosko čil vyobrazení Bezd ězu od J. G. Lehra. Ve století osmnáctém bylo podle historika v mód ě kreslení u šlechtic ů. Z nich bude na litom ěř ické výstav ě zastoupena výjime čně žena, a to hrab ěnka Kaunicová, která v roce 1799 zv ěč nila pražský Vyšehrad. "Hrab ěnka byla zjevn ě talentem, ale bohužel zem řela již ve dvaceti letech" , doplnil historik Dosko čil. V období romantismu 19. století vzr ůstá o hrady a tvrze velký zájem. Vznikají i ucelené soubory alb s tvrzemi a hrady: "Za jejich autory bych jmenoval Františka Wolfa či F. A. Hebera, který svou encyklopedii vydal v pražské filiálce litom ěř ického knihtiska ře Viléma Medaua," uvedl historik zajímavost. Jako zástupce 20. století pak jmenoval K. Buška. Výstavu bude doprovázet i reprezentativní katalog o 160 stranách s mnoha barevnými reprodukcemi, jehož cena bude 285 korun. Od autor ů katalogu budou moci zájemci na výstav ě zakoupit i knihu o hradech Liberecka. Výstava bude otev řena do 17.listopadu denn ě mimo pond ělí od 10 do 17 hodin.
Páte ční České noviny, č. 37, ro č. 5, 27. zá ří 2002, s. 5.
Sv ědkové st ředov ěku
LITOM ĚŘ ICE (lán) - Do širokého spektra slavných a bezejmenných um ělc ů a laik ů dává nahlédnout výstava, kterou minulý týden zahájilo ve spolupráci s pražským Národním muzeem Okresní vlastiv ědné muzeum v Litom ěř icích. Má název české hrady a tvrze ve starých obrazech a poskytuje zajímavý a zdaleka neprobádaný úhel pohledu na tyto pozoruhodné památky. Výb ěr, který p ředstavuje zdejší muzeum, byl uspo řádán tak, aby návšt ěvníky zaujal rozli čnou um ěleckou kvalitou a p řitom ukázal i vypovídací hodnotu pro poznání konkrétního hradu či tvrze v prom ěnách času. Máme tak možnost lépe si p ředstavit stavební vývoj jednotlivých objekt ů, poznat již neexistující tvrze či se pono řit do kouzla krajiny nepoznamenané prudkým rozmachem pr ůmyslu, elektrifikace a další lidskou činností. Krom ě starých obraz ů a grafik tu návšt ěvníci naleznou také fotografie Jana Rendka. Srovnání s ikonografickými prameny pak nabízí možnost odhalovat podoby i funkce opevn ěných sídel b ěhem posledních staletí až po sou časnost. Výstava, jejímž autorem je Dr. Vladimír Brych a dr. V ěra P řenosilová, potrvá do 17. listopadu.
Dopis O. Dosko čila v ědeckému tajemníkovi Muzea m ěsta Ústí n. L. V. Houfkovi:
Litom ěř ice 20. 9. 02 Milý Václave, přikládám text K d ějinám sbírky gotického a pozdn ě gotického um ění Okresního vlastiv ědného muzea Litom ěř ice - I. část . k posouzení. Od pond ělí 23. zá ří jsem 14 dní na dovolené, vrátím se v pond ělí 8. října, hned se ozvu. Ředitel S ČGVU J. Štíbr je ješt ě tento týden na dovolené v zahrani čí, od pond ělí 23. zá ří, snad, by m ěl být v práci. Takže je možné mu zavolat kv ůli fotografiím. Ty se dají, i bez mé p řítomnosti, ud ělat podle seznamu na konci textu. Definitivní verzi p řivezu na disket ě po dovolené. Zdraví Olda Dosko čil
ŘÍJEN
Dopis O. Dosko čila PhDr. I. Buka čové PhDr. Irena Buka čová Muzeum a galerie severního Plze ňska Mariánská Týnice u Kralovic PS Č 331 41 Litom ěř ice 7. října 2002
Vážená a milá paní doktorko, dlouho nemám od Vás žádnou zprávu. Co se d ěje, pokud se v ůbec n ěco d ěje? Přikládám studii o Gottschalckovi Steffena Förstera, která vyšla v N ěmecku a jde o dopracovanou variantu rukopisu, který jsem Vám svého času zaslal v n ěmeckém originále i v českém p řekladu. K reprodukovaným fotografiím mám k dispozici ve svém archivu negativy, kterých je ješt ě o n ěco více než v publikaci.
Zaslal jsem Vám pozvánku na vernisáž České hrady a tvrze na starých vyobrazeních ze sbírky odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze. U nás bude do 17. listopadu, n ěkdy na ja ře v Pardubicích a v zá ří p říštího roku v Kralupech nad Vltavou. Pokud by byl zájem i ve Vašem muzeu, lze to za řídit. Výstava má reprezentativní katalog (Brych, P řenosilová) a ješt ě tu máme další novinku - "Hrady Liberecka" od Brycha a Rendeka.
Srde čně zdravím a doufám, že o sob ě dáte v ědět. Old řich Dosko čil
8. mezinárodní sborové dny:
8. mezinárodní sborové dny v Litom ěř icích byly zahájeny ve čtvrtek 3. října ve varhanním sále 3. základní školy, kde se p ředstavil komorní sbor Collegium musicum z partnerského m ěsta Fuldy s dirigentem Zoltanem Udvardym. V pátek 4. října v katedrále sv. Št ěpána vystoupil proslulý míše ňský sbor (rovn ěž partnerské m ěsto) Domchor se sbormistrem Domkantorem Andreasem Weberem. T řetí zahrani ční soubor p řijel z Laupheimu. Jmenoval se Singkreis Leupheim a zazpíval 4. října v katedrále sv. Št ěpána a dopoledne pro studentky St řední pedagogické školy. Singkreis Leupheim je komorní smíšený sbor s bohatým repertoárem duchovní a sv ětské hudby, uvádí také české skladby (P. Ebena, A. Dvo řáka, B. Martin ů, L. Janá čka), zvláštní pozornost v ěnuje židovské hudb ě. Sbormistrem je dlouhá léta Ludwig Schwedes. Poslední koncert se uskute čnil již tradi čně v prostorách ploskovického zámku v sobotu 5. října (Saturn ův sál). Krom ě již zmín ěných zahrani čních sbor ů tu vystoupily také d ětský sbor Hlásek a komorní sbor Cantica Bohemica.
Výstava bratr ů Karla (obrazy) a Ji řího (sochy) Kleinových v SGVU Litom ěř ice:
Ve čtvrtek 10. října se v Severo české galerii výtvarného um ění Litom ěř ice konala v 17:00 hodin výstava p řed časn ě zesnulého socha ře Ji řího Kleina (1939 - 1989) a jeho bratra, malí ře, docenta Karla Kleina (nar. 1932). Ji ří Klein se narodil 14. 10. 1939 ve Slaném, v letech 1955 až 1959 studoval na Pr ůmyslové škole socha řsko - kamenické v Ho řicích v Podkrkonoší, od roku 1960 na pražské Akademii u prof. Karla Hladíka, absolvoval 1966. Potom žil v severních Čechách. Od r. 1966 m ěl pracovnu v Litom ěř icích a od r. 1970 ateliér v Roudnici n. L. a následn ě v Praze. Jeho bratr Ji ří Klein se narodil 26. 12. 1932 ve Zlonicích u Slaného, absolvoval reálné gymnázium v Žatci a poté Pedagogické gymnázium v Teplicích, kde maturoval v roce 1952. Na pražské Akademii studoval v letech 1952 - 1957 u prof. Vlastimila Rady, Vratislava Nechleby a V. V. Štecha. Absolvoval v roce 1957. Od roku 1957 u čil výtvarnou výchovu na základní devítileté škole v Roudnici n. L., od r. 1960 na Pedagogické škole v Litom ěř icích. V roce 1960 absolvoval pedagogické studium na Akademii výtvarných um ění v Praze. Od r. 1972 byl odborným asistentem a od r. 1981, kdy se habilitoval a získal docent ůru, se stal vedoucím katedry výtvarné výchovy na Pedagogické fakult ě v Ústí n. L. V r. 1988 si podal žádost o uvoln ění z funkce vedoucího katedry. V r. 1993 kon čí výuku na Pedagogické fakult ě univerzity J. E. Purkyn ě v Ústí n. L. a odchází do d ůchodu. Od r. 1957 byl členem Českého svazu výtvarných um ělc ů a od r. 1990 členem Unie českých výtvarných um ělc ů v Ústí n. L. K výstav ě byl vydán reprezentativní katalog, text napsal ředitel SGVU Litom ěř ice PhDr. Jan Štíbr. Na vernisáž p řišlo kolem 120 návšt ěvník ů. Dopis ing. P. Hoeniga O. Dosko čilovi:
Piet Hoenig, dipl. ing. Am Ginsterberg 27, D-40627 – Düsseldorf Herrn Old řich Dosko čil OVM Litom ěř ice Dlouhá 172/3 CR - 4122 01 - Litom ěř ice den 29. 9. 2002
Johann Georg Honheiser Starosta v Uni čov ě v letech 1786 až do své smrti 1808.
Velevážený pane Dosko čile,
velice Vám d ěkuji za Váš podrobný dopis z 19. 8., který jsem nalezl doma, když jsem se vrátil z n ěkolikadenní dovolené. Těší mne do číst se, že je op ět možno pozorovat a popsat postupy, pr ůběhy a také um ění nezávisle na tom, k jaké národnosti p řináležel aktér nebo jeho sujet. To, co Vy obstaráváte a opatrujete z oblasti malí řství a um ění na Litom ěř icku, nachází eventueln ě paralelu v konání Dr. Františka Spurného, historika v Šumperku. Když jsem mu poslal svou zprávu o mém hledání, chopil se jí a vyšel s ní na ve řejnost. Článek v Olomouckém dnu z 12. 8. 2002 ho ukazuje, jenž se s pátráním zajímav ě identifikuje, vyobrazení mého ztraceného 6-ti násobného prad ěda J. G. Honheisera a - v textu se objevuji i já (bez vyobrazení). Tímto byl, myslím, u čin ěn správný krok: eventueln ě si vzpomene n ějaký dobový sv ědek. Tím by to mohlo odpovídat Vašemu doporu čení. Z ůstává však ješt ě stále otázka úzkosti, zda se m ůže, cht ěl by, n ěkdo vzpomenout a reagovat. Dovolte mi další dotaz. V rodin ě Georga Ferdinanda Gresselbergera, prad ědy J. G. Honeisera, se nachází portrét. Malí ř je neznámý. O jeho nehod ě (Gresselbergov ě) s ko čárem se nachází v kostele Rud ě (Deutsch Eisenberg) obraz. Malí ř neznámý. Kostel s k řížovou cestou v Rud ě však postavil a prvního fará ře instaloval G. F. Gresselberger. Gresselbergerovým zet ěm je olomoucký m ědirytec Freindt nebo Freundt. V literatu ře jsou jmenovány čty ři generace rodiny Fr., jako m ědirytci a obchodníci s um ěním. Je Vám známo n ěco více o um ělecké rodin ě Freindt/Freundt? Existuje n ějaký seznam prací? Čist ě teoreticky by mohl n ěkdo z tohoto p říbuzenstva namalovat v Rud ě tchánovu nehodu s ko čárem (Gresselbergovu) nebo synovce (J. G. Honheisera). Malí ř neznámý. K této domn ěnce mne nic neoprav ňuje, krom ě stávajících rodinných svazk ů a p ředstava: a mohlo by to tak být. Dotaz v Albertin ě ve Vídni velmi laskav ě, le č negativn ě zodpov ězen.
Těším s na p říležitostnou odpov ěď . P ředem Vám d ěkuji za Vaši trp ělivost a námahu. S p řátelským pozdravem
Piet Hoenig
Příloha: 1 kopie z "Olomoucký den" z 12. 8. 02.
Dopis ze Svobodné univerzity v Berlín ě OVM Litom ěř ice:
Freie Universität Berlin (Svobodná univerzita Berlín) Studijní obor historických a kulturních v ěd Ústav d ějin um ění (WE 2) Univ.-Prof. Dr. Reiner Haussherr
Vážený pane, vážená paní doru čitel tohoto dokumentu, pan Erik Venhorst M.A., pracuje od r. 1998 na disertaci v ěnované Svatému hrobu v klášterním kostele Panny Marie v Neuzelle. Jsem mentorem této disertace a byl bych Vám vd ěč en, kdybyste mu zp řístupnili Vámi opatrované archiválie a um ělecká díla. P řipravovaná disertace o pašijovém divadle v Neuzelle je v zájmu výzkumných prací zam ěř ených na 18. století, zna čně p řesahující rámec tohoto místn ě vymezeného tématu. Porou čím se s uctivým pozdravem Reiner Haussherr.
Erik Erns Vernhorst Leistikowstraße 18 D-14612 Falkensee
Dotaz (na osobnosti) Josephus Felix a Joannes Georgius Seyfrid (Seifried/Seifrid)
Vážené dámy a pánové, obracím se na Vás s otázkou. Moje disertace je o "Der Prospekt des Heiligen Grabes aus der Siftskirche St. Marie zu Neuzelle" [Prospekt Sv. hrobu z nada čního kostela Sv. Marie v Neuzelle] u prof. Dr. Reinera Haussherra, Frei Universität Berlin (viz Kunstchronik 8/1998, s. 416 a doporu čující dopis), barokním díle cisterciáckého kláštera nedaleko polských hranic, který vznikl 1751 - 53. Jak víte opatství pat řilo k českému řádovému okresu. Domn ělý um ělec, Joseph Felix Seyfried (viz ThB 1936, s. 554) dal svou dceru pok řtít v novom ěstském kostele sv. Jind řicha (viz. Antonín Podlaha, Materiálie k slovníku um ělc ů a um ěleckých řemeslník ů v Čechách. In: Památky archeologické, XVIII, 1916, str. 246). Kmotrem byl pražský m ěšťan S. W. Neunhertz, který, jak víte, ve stejnou dobu namaloval fresky v kostele strahovského kláštera. Je možné, že J. F. Seyfried byl Neuhertzovým spolupracovníkem. V Praze však není žádný odkaz na jeho život a dílo. Je nejistou thesí, že byl p řižen ěným p říbuzným rodiny (viz Hennevogel (viz Josef Hennevogel, "Výrobci um ělého mramoru Hennevogelové z Wessonbrunn ve Francích, Dol. Lužici, Berlín ě a Čechách", in: Der Familienforscher in Beyern, Franken und Schwaben /= Blätter des Beyerischen Landesvereins für Familienkunde [Listy Rodinný badatel v Bavorsku, Francích a Švábsku = listy Bavorského zemského spolku pro v ědu o rodin ě]/, sv. I., zá ří 1951, seš. 7, str. 89 - 97, viz. str. 91). Po laskavém upozorn ění p. prof. Pavla Preisse jsem dostal druhé upozornění na J. F. Seyfrieda a jeho život v Čechách. Ucházel s na vypsanou sout ěž - oltá řní obraz v Litom ěř icích (viz. E. Štíbrová a. o. /Red./ Litom ěř icko, Vlastiv ědný sborník 1980, str. 51). Není vylou čeno, že J. G. S. je otcem nebo bratrem Josepfa Felixe. V Neuzelle byl Jo. Go. v období vzniku Sv. hrobu členem "St. Josephs-Bruderschaft [Bratrstvo sv. Josefa]. Seznam člen ů tohoto bratrstva udává jako p ůvodní jeho vlast Prahu. V Neuzzel zhotovil m ědirytinu a proto také pravd ěpodobn ě spolupracoval na Sv. hrobu.
A nyní mé otázky: Jsou Ve Vašem archivu n ějaké odkazy na jmenované osoby? (Da ňové seznamy, registr um ělecké gildy, d ědické doklady ap.) Existuje n ějaký listinný soubor (doklady o církevních-kostelních ú čtech ap.) p ři děkanském kostele Všech svatých? Byl bych velmi pot ěšen, kdybyste mi mohli pomoci. Vznikly-li by n ějaké náklady, tak je samoz řejm ě hradím. Pro d ůležitost rešerše jsem také p řipraven finan čně podpo řit i delší pátrání. Mimo to je možné dostavit se do Litom ěř ic na kratší pohovor. M ůžete mne dostihnout i na e-meil adrese "eric. venhorst & t-online.de. Přijm ěte ten nejsrde čnější dík za Vaši námahu p ři pomoci mé rešerši. S p řátelskými pozdravy Erik Venhorst.
Dopis Spole čnosti pro d ějiny N ěmc ů v Čechách O. Dosko čilovi:
Ústav slovansko-germánských studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ě Brn ěnská 2, 400 96 Ústí nad Labem Ústí nad Labem, 19.9.2002 Vážení p řátelé. Dovolujeme si Vás informovat, že práce na p říprav ě konference Armáda a spole čnost v českých zemích 19. a první poloviny 20. století úsp ěšn ě pokra čují. Konference se uskute ční v Ústí nad Labem ve dnech 29.- 30. kv ětna 2003. V sou časné dob ě up řes ňujeme témata p řísp ěvk ů. Prosíme Vás proto o sd ělení, zda můžeme po čítat s Vaší ú častí. Máte-li zájem o aktivní vystoupení na konferenci, zašlete nám také téma Vašeho referátu v délce dvaceti minut (k rukám K. Kaiserové na výše uvedenou adresu). Přesný program konference se závaznou p řihláškou zašleme za čátkem roku 2003. Těšíme se na Vaši ú čast a jsme s pozdravem PhDr. Ji ří Rak PhDr. Kristina Kaiserová
LISTOPAD
Odpov ěď O. Dosko čila E. E. Vernhorstovi: Mgr. Old řich Dosko čil Oblastní vlastiv ědné muzeum Litom ěř ice Titl. Erik Ernst Vernhorst Leistikowstraße D-14612 Falkensee V Litom ěř icích, dne 10.listopadu 2002
Věc: Odpov ěď na dotaz: J. F. a J. G. Seyfrid (Seifrid / Seifrid)
Vážený pane Vernhorst, omlouvám se jménem našeho ústavu za pozdní odpov ěď . Na b řezích Labe se od srpna všechno svaluje na povodn ě. Ty nás sice p římo nepostihly, ale pozdržely nás jinak. K Vašemu dotazu: V našem muzeu se nikdo dobou baroka nezabývá (já sám d ělám 19. století), z této doby nemáme ani žádné archivní materiály.
Zmi ňovaná studie ve sborníku "Litom ěř icko" (1980, s. 51) od historika um ění O. Voto čka se o Seyfridovi zmi ňuje jen letmo: " [...] p řičemž se o tuto práci již r. 1740 ucházeli a své návrhy p ředložili také další mist ři z Prahy, jako J. Felix Seyfried, Tomáš Schmuth a Petr Molitor [...]". O Voto ček ale nepoužil poznámkového aparátu, pouze na konci p řiložil seznam použité literatury a pramen ů. Ten Vám v kopii zasílám. Voto ček již dávno zem řel a tak tudy cesta dál nevede. Doporu čuji zaslat dopis s dotazem do Státního oblastního archivu v Litom ěř icích - Krajská 1, p.o.box 70, 412 74 Litom ěř ice, kde by p ři troše št ěstí mohli n ěco mít. Druhý dopis zašlete do knihovny biskupství litom ěř ického, Dómské nám ěstí, 412 O1 Litom ěř ice. V obou p řípadech to chce ale trp ělivost. Jednak se p řipravujeme na vstup do Evropské unie. V praxi to znamená samé papírování, ale žádné peníze a kapacity navíc. Takže z badatel ů se stávají ú ředníci a inventurníci a na nic jiného už nemají čas. Do toho p řišla reorganizace státní správy. Kraje po roce 1989 byly zrušeny, nyní se obnovují. Archiv (i naše muzeum) jdou pod kraj, takže další papírování. Povodn ě už byly jenom takovou t řešni čkou na dortu v našem p řekrásném žití. Neoficiáln ě, ale z d ůvěryhodných pramen ů, jsem se dozv ěděl, že biskup litom ěř ický ThDr. J. Koukl p ůjde brzy do penze. Nikdo neví, kdo bude jeho nástupcem a jaké si p řivede lidi. Biskupství, v četn ě knihovny a archivu, by pot řebovalo omladit. Takže je tam zna čná nervozita a zcela jiné myšlenky než bychom pot řebovali. Pokud se nedo čkáte v historicky p řijatelném čase odpov ědi ani z jedné institucí, dejte mi v ědět. T řeba už budu tušit, kudy na to, nebo p řesn ěji, na koho se konkrétn ě v obou p řípadech obrátit.
Old řich Dosko čil
LISTOPAD Dopis O. Dosko čila K. Kaiserové: Titl. PhDr. Kristina Kaiserová Ústav slovansko - germánských studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ě Brn ěnská 2 400 96 Ústí nad Labem Litom ěř ice 1.listopadu 2002
Věc: p ředb ěžná p řihláška na seminá ř "Armáda a spole čnost v českých zemích 19. a první poloviny 20. století.".
Nejprve jsem se domníval, že se zú častním pouze pasivn ě, armádou se nezabývám. Jenže práv ě jsem za čal číst druhé korektury své knihy Z d ějin litom ěř ického d ivadla a divadelnictví a žasnu, kolik toho armáda m ěla spole čného s divadlem a to v tom nejlepším slova smyslu. Často se pustila v boji za divadlo do k řížku i s církví. V 19. století z vn ějšku (zap ůjčování osv ětlení, vojenských kapel k operetám, deputace d ůstojník ů za obnovu herního plánu v p ůstu, atd.), pozd ěji, zejména po roce 1918, z vnit řku (hráli sami vojáci v kasárnách). Ale také tu byly vojenské kapely, které nehrály jen pochody pro přehlídky. V Litom ěř icích t řeba pro ochotníky nastudovali Prodanou nev ěstu. Ale po roce 1918 armáda pomáhala i zajiš ťovat p řehlídky výtvarného um ění, p řevozem, zap ůjčováním prostor atd..
Pot řebuji v ědět, zda by byl o takové téma zájem. Pokud ano, pak, prozatím, bych pracovn ě sv ůj referát nazval Armáda a kultura v Litom ěř icích a okolí. Musel bych nejprve dát dohromady všechen materiál k tématu, potom z toho uva řit koncepci a podle p říslušného po čtu daných skute čností se zam ěř it na n ějaké konkrétní období mezi lety 1850 - 1950. Teprve potom bych m ěl definitivní název práce. Zdraví Old řich Dosko čil OVM Litom ěř ice
Dopis O. Dosko čila J. Hilmerovi:
Titl. Ji ří Hilmera Pato čkova 103 169 00 Praha 6 Litom ěř ice 8.listopadu 2002
Pane doktore, po delším čase se ozývám. Kniha o litom ěř ickém divadle a divadelnictví je v tiskárn ě a p ředstavovat ji budu 18. prosince 2002 v 18.00 hod. v divadle. P ři této příležitosti chci publikaci slavnostn ě na jevišti p ředat n ěkterým lidem, kte ří se na jejím vzniku n ějakým zp ůsobem podíleli. A mezi n ě pat říte i Vy. Do konce p říštího týdne, tuším do 15. listopadu, ale pot řebuji vedení divadla oznámit, kdo z pozvaných opravdu p řijede. Po prezentaci knihy bude následovat divadelní p ředstavení, vstupné je dost vysoké, zájem obyvatel velký a bylo by trapné, aby v první řad ě z ůstalo několik k řesel neobsazených. Prosím, telefonicky či písemn ě, mi obratem potvr ďte, zda se zú častníte. Vaše p řítomnost by pot ěšila a bylo by to také mým p řáním. Píšu dopis, protože jsem si u Vaši adresy nepoznamenal telefony, n ěkde jsem je m ěl na líste čku a nemohu je najít. Tel. do práce 416-731339. Pozvánku s volnou vstupenkou Vám zašle, v p řípad ě ú časti, divadlo. Těším se na potvrzení Vaší ú časti a zdravím Old řich Dosko čil P.S. Jak pokra čuje Váš text?
Pocta Iljovi Hurníkovi:
Ob čanské sdružení Cantica Bohemica a Město Litom ěř ice uspo řádali v úterý 12. listopadu od 18.00 hod. v sále 3. základní školy Boženy N ěmcové v Litom ěř icích koncert Pocta Iljovi Hurníkovi . V programu ze skladeb Mistra Hurníka vystoupili: Petra Holubcová (zp ěv), Roman Pallas a Alexandra Debická (klavír). P ěvecké sbory: Kuka čky, Páni kluci, Máj, Puellae cantantes, Cantica Bohemica a žáci dramatického odd ělení Základní um ělecké školy Litom ěř ice. Koncertu byl p řítomen i prof. Dr. h. c. Ilja Hurník se svou chotí Janou. Ilja Hurník (1922) pat ří mezi nejv ětší osobnosti české kultury. Je znám široké ve řejnosti jako vynikající klavírní virtuos, hudební skladatel sv ětového jména, hudební pedagog (dlouhá léta vyu čoval na pražské konzervato ři a Vysoké škole múzických um ění v Bratislav ě), tv ůrce jedine čného hudebn ě-výchovného kompletu 8. gramofonových desek Um ění poslouchat hudbu, spoluautor (s Petrem Ebenem) adaptace tzv. České Orffovy školy. Nositel řady cen za své skladby doma a v zahrani čí (nap ř. v Japonsku). Dr. h. c. Ostravské university, nositel medaile J. A. Komenského a dalších ocen ění. Velký ohlas má i jeho tvorba literární (n ěkteré povídky byly uvedeny v rozhlase, v televizi či zfilmovány). Z jeho bohaté hudební tvorby byl litom ěř ický koncert zam ěř en na skladby pro d ěti a mládež.
Dopis O. Dosko čila A. Knechtel: Titl. Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein e.V. Hochstraße 8 81669 München Litom ěř ice 12. listopadu 2002
Milá Anno, trochu mne p řekvapilo, že se nedá jet vlakem z Prahy do Mnichova p římo, ale je nutný p řestup v Nürnberg (po našem v Norinberku). Na p řestup tam mám 9 minut, ale snad to zvládnu. Protože z Litom ěř ic vyjíždím 27. listopadu už v 5.17 hod., zajistil jsem si, pro případ zaspání, další spoj. Ale ur čit ě nezaspím!!! Předpokládaný p říjezd do München (Mnichova) je 13:09 hod. Kdybych zaspal, nebo v Nürberg (Norimberku) zazmatkoval, tak se na nádraží objevím v 16:12 hod., ale to se, jak pevn ě v ěř ím, nestane. Pro jistotu ješt ě p řikládám jízdní řád, který mi vyrobili v našem informa čním litom ěř ickém centru na po číta či. Prosím, ješt ě mi zatelefonuj. Moc se t ěším na Tebe a Tvé p řátele z A.S.V.e.V. Zdraví Olda Dosko čil
Dopis Z. Vojtíškové O. Dosko čilovi s poštovním razítkem 14.11.02:
Vážený pan Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Mírové nám. 171 Litom ěř ice Vážený pane Dosko čile, Zdravím Vás i Vašeho mnohajmenného kolegu. D ěkuji za pozvání. Je velmi pravd ěpodobné, že bych se 18.12. zastavila. Ozvu se. Zuzana Vojtíšková
Poznámka kroniká ře: Z. Vojtíšková je redaktorkou Českého rozhlasu 2, která byla v Litom ěř icích členkou štábu vysílajícího 11. října po řad "Dobré ráno z Litom ěř ic" (viz oddíl "Co kroniká ř osobn ě vid ěl a prožil") . Dopis se dotýkal oslav 180. výro čí litom ěř ického divadla 18. prosince 2002.
Dopis O. Dosko čila Ann ě Knechtel: Titl. Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein e. V. Hochstraße 8 Litom ěř ice 15. listopadu 2002 D-81669 München
Milá Anno, je zm ěna p říjezdu!!! Přijedu autobusem v 16.00 hodin na Heimeranplatz. Taky to m ůže být Heimeronplatz, oni mi to na čmárali, ale snad víš o co jde. Prosím ur čit ě tam bu ď! Ur čit ě mi, prosím, zatelefonuj, a ť vím, že jsi tento dopis dostala!!!
Autobus totiž vyjíždí v 9.00 hodin ráno z Prahy. Tam se pohodln ě dostanu. A jede přímo do Mnichova a nemusím n ěkde v Norimberku za 9 minut najít vlak do Mnichova. Navíc mi jízdenku za řídí v Litom ěř icích cestovní kancelá ř ČEDOK. U dráhy to nejde a musel bych pro ní do Prahy nebo do Ústí. Jsem už z toho všeho pon ěkud mimo. A tak rad ěji p řikládám výsledky literárního festivalu, které jsi cht ěla. To abych je nezapomn ěl p řivézt.
Zdraví Olda Dopis V. Vlachové-Sládkové O. Dosko čilovi:
Mgr. Old řich Dosko čil Kroniká ř m ěsta Litom ěř ice Okresní vlastiv ědné muzeum
Vážený pane, dostal se mn ě do rukou časopis Kroniky a kroniká ři. Sepisuji zde s Josefem Procházkou Kroniku amatérských hudeb v Kostelci n. Čer. lesy a okolí. Zabývám se i rodokmeny, pomáhala jsem p ři sestavování rodokmenu rodiny Josefa Procházky, který m ěl matku rozenou Legnerovou. Rod Legner ů pocházel od Litom ěř ic. Četla jsem ve Vašem článku i zmínku o "litom ěř ickém varhanním lét ě". V Litom ěř icích se dávala mše mého otce Jana Sládka - "Missa in jubilaei". V roce 1947? - 1949 byl v Litom ěř icích varhaníkem Jaroslav Húbner, který pocházel z Byst řice pod Hostýnem. Do partitury tehdy zapsal: Tato celá mše byla provedena v katedrále sv. Št ěpána v Litom ěř icích dne 5. června 1949 po prvé-, reprisy: 19.6., 4.7. V katedrále u Dominikán ů, 17.7. Účinkoval dómský sbor, varhany hrál Josef Legner, poslucha č Ústavu pro církevní hudbu. Při prvním provedení celebroval J. M. mons. ThDr. Rom. Vl ček, generální viká ř diecése litom ěř ické. Mám k Vám prosbu. Pokud budete mít trochu čas a pokud je snad n ějaká zmínka u Vás v Litom ěř icích o Josefu Legnerovi, který tehdy hrál na varhany (snad ješt ě i dál pokra čoval v hraní na varhany, nebo hudb ě), prosím, m ůžete mi napsat? Prosím nezlobte se, snad pochopíte, že zvídavost člov ěku nedá spát, když se do čte o n ěkom, kdo by m ěl p řístup k n ějakým informacím o hudb ě a lidech kolem.
Srde čně d ěkuji, Viktorie Vlachová - Sládková Ruská 808 281 63 Kostelec n. Č. lesy
Kostelec n. Č. lesy, 19.11.2002
Dopis V. Houfka O. Dosko čilovi:
Vážený pan Mgr. Old řich Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Mírové nám. 171/40 412 01 Litom ěř ice V Ústí nad Labem, dne 21. listopadu 2002.
Věc: Dohoda o provedení práce.
Vážený pane kolego, v rámci grantového projektu "Gotické um ění v severních Čechách" jste dle naší předb ěžné dohody vykonal slíbený díl práce, za který Vám náleží poctivá odm ěna. Aby mohla být v ůbec vyplacena, je nutné vyplnit chyb ějící data na p řiloženém formulá ři dohody o provedení práce, podepsat ji a obratem ji doporu čen ě zaslat k rukám naší ekonomické nám ěstkyn ě Zuzany Peškové. Výplata je po čátkem m ěsíce prosinec, proto je nutné dohodu do muzea dodat do 29. listopadu. Je samoz řejm ě možné dohodu doru čit osobn ě po p ředchozí domluv ě se mnou nebo s paní Peškovou. Jako nejvhodn ější a zárove ň poslední možnost se mi jeví čtvrtek nebo pátek 28. a 29. listopadu 2002, kdy budeme mít v muzeu poradu k letošním výsledk ům grantu a k plánu na p říští rok. Jako spolupracovník jste samoz řejm ě na toto jednání v každém p řípad ě srde čně zván, podrobn ější program ješt ě dodám. Pokud si budete p řát zaslání pen ěz na Váš ú čet, napište jeho p řesné číslo na rub dohody. Všechny další možnosti výplaty nebo p řípadného up řesn ění údaj ů vy řizuje paní Zuzana Pešková. S srde čným pozdravem Mgr. Václav Houfek ředitel grantového projektu
Dopis Dr. Birgit Schubart O. Dosko čilovi:
K. G. Saur Verlag München - Leipzig A gale group / Thomson Learning Company Redaktion Allgemeines Künstlerlexikon K.G. Saur Verlag GmbH - Lupenstr. 1b - D-O4177 Leipzig
Dr. O. Dosko čil Okresní vlastiv ědné muzeum Mírové nám. 1 412 01 Litom ěř ice Tschechien Lipsko 27.11.2002
Vážený pane Dosko čile, mnoho díky za Váš podrobný dopis ze dne 10.9., bohužel, i u mne to trvalo chvíli, než jsem se dostala k odpov ědi. Kdybyste ovšem m ěl E-Mail adresu, byla by korespondence podstatn ě urychlená, nebo ť na e-mail odpovídám oby čejn ě okamžit ě, nebo 1-2 dny pozd ěji (když nejsem zrovna na dovolené). Bohužel jsem zapomn ěla, že ve Vašem dopisu byla prosba o další dopis, napravím ale moje meškání dnes nebo zítra a napíšu panu Grundlovi.
Poznamenala jsem si ale už pro Vás Josefa Fu číka, ale my jsme po řád ješt ě u Fa a za čala jsem s Fe, u Čech ů je další v ětší skupina jmen u Fu (Fiala) atd. Termín pro Fu mohu jenom odhadnout, bude to asi teprve na ja ře 2004. Já bych se ale v čas hlásila, ale možná máte ješt ě návrhy s Fi, Fo nebo nebo Fr., které bych ráda p řijala. Ostatn ě bude v prosinci honorá ř za článek o Eysertovi zaplacen. Chcete rad ěji orderšek nebo p řevod na Vaše bankovní konto? K tomu bychom pot řebovali Vaši banku (jméno, adresu banky, SWIFT-Code, číslo konta). Prosím, sd ělte mi to do 3.12, je to sice t ěsné, ale m ůžete mi také poslat fax anebo také e-mail. Povode ň Lipsko ušet řila, ale menší m ěste čka a vesnice byly siln ě postiženy, nap říklad st ředov ěké jádro od Grimma. Naše firma, která posílá jídlo, mohla teprve za čátkem listopadu zase pracovat. Povode ň ale byla za čátkem srpna. Celé za řízení bylo zni čeno. Bojujeme proti tomu s t ěsnými termíny a je mnoho práce. Tak má každý své problémy. Cht ěla bych se ješt ě jednou omluvit za zpožd ěný dopis panu Grundlovi a Vám a Vašemu p řekladateli p řeji vše dobré S p řátelskými pozdravy Birgit Schubart
PROSINEC
Oslavy 180. výro čí založení M ěstskéh o divadla K. H. Máchy:
Ve st ředu 18. prosince, v den otev ření litom ěř ického m ěstského divadla p řed 180. lety, se v jeho prostorách konal slavnostní ve čer. Po řadatelem bylo M ěsto Litom ěř ice a M ěstská kulturní za řízení. Po projevu starosty m ěsta pana Mgr. L. Chlupá če se konala prezentace knihy O. Dosko čila Z d ějin Litom ěř ického divadla a divadelnictví , kterou moderoval člen souboru Národního divadla v Praze Saša Rašilov. Na jevišt ě vystoupili ti, kte ří se n ějakým zp ůsobem na vzniku knihy podíleli, aby tuto knihu z rukou autora a S. Rašilova také obdrželi: archivá ři ze Státního Okresního archivu Litom ěř ice se sídlem v Lovosicích PhDr. Ilona Kotyzová (zástupce ředitele archivu) a PhDr. Jind řich Tomas, dále PhDr. Karel Tomas z Prahy (auro diplomové práce o litom ěř ickém m ěstském, n ěmeckém divadle mezi sv ětovými válkami), paní Irena Gutfreundová (dcera koncertní mistryn ě A. Kratochvílové - Gutfreundové), PhDr. Ji ří Hilmera (teatrolog a divadelní historik), Zden ěk Zv ěř ina (ochotnický herec a režisér Máchovc ů), Josef J ůza (ochotnický herec u Máchovc ů a vojenského ochotnického souboru Radobýl), Josef Kone čný (zakladatel vojenského souboru Radobýl), MUDr. Vladimír Valta (dvorní p řekladatel z n ěmčiny a p řítel autora publikace), Martin Kola řík (pracovník muzea, fotograf a pravá ruka autora knihy), Karel Pech (fotograf Deník Litom ěř icka), Jitka Eretová (redaktorka, nyní už bývalá, Deník Litom ěř icka), Veronika Patková (studentka FAMU Praha, katedra fotografie, vít ězka 1. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice 2001, autorka fotografie na zadní stran ě obálky knihy), Vanda Hýbnerová (here čka), Kate řina Brandová (studentka ústecké univerzity pracující na diplomové práci o Máchovcích). Z pozvaných nep řijela pouze here čka Martina Delišová. Ješt ě v pond ělí ve čer mi volala do bytu, že natá čí pohádku, ale že se jí poda řilo p řesv ědčit režiséra, aby příslušnou sekvenci p řehodil na jindy, takže p řijede. Jenže v noci na st ředu 19. prosince ji rozbolel zub moudrosti, muselo se řezat atd. Neuv ěř itelné! Ve čtvrtek ve čer 19. prosince mi pak znovu volala do bytu, aby vše vysv ětlila, ale také, že se mám 1. ledna dívat na Pohádkovou p ůdu na ČT 1, kterou natá čela práv ě dnes (v čtvrtek) a jak je tam opuchlá a pod práškama. Kameraman ji bral pouze z jedné strany. Jo - tak to v život ě chodí, píše jeden sloupka ř.
Potom se konalo divadelní p ředstavení: William Shakespeare (p řeklad Martin Hilský) Marná Lásky snaha. Tato komedie poprvé vyšla v roce 1598 pod názvem Žertovná duchaplná komedie zvaná Marné lásky snaha , jak byla provedena před její Výsostí o posledních Vánocích . Mistrným jazykem s gejzíry slovních h říček vypovídá o lidské p řirozenosti, která se nakonec vždycky vysm ěje zákaz ům a p říkaz ům, strhne masku p ředstírané vážnosti, nelze ji potla čit žádným výnosem či na řízením, dokonce ani p řísahou složenou ve jménu n ějakého ideálu. I Shakespeare p řipomíná, že tato hra není jen komedií intelektu, ale p ředevším komedií lásky. Inscenace byla nastudována pro Letní Shakespearovské slavnosti a dosud uvád ěna pouze na scén ě Pražského hradu. Režie: Ivan Rajmont, hudba: Miky Jelínek, scéna a kostýmy: Martin Černý, hráli: Ivan Ji řík, Jan Teplý ml., Roman Zach, Tomáš Karger, Jan P řeu čil, René P řibil, Milan Stehlík, Jan Skope ček, Zden ěk Žák, Martin Hofmann, Ji ří Hána, Ladislav Frej ml., Kamila Sedlárová, Eva Elsnerová, Sabina Králová, Eva Janoušková, Martina Hude čková. Po p ředstavení se konalo Spole čenské setkání p ředstavitel ů M ěsta Litom ěř ice s protagonisty ve čera, hosty a publikem ve spole čenských místnostech divadla. Vstupné na slavnostní ve čer: dosp ělí 280, mládež 230 K č. P ředplatitel ům (po předložení divadelní nebo hudební abonentky) bylo poskytnuto zlevn ěné vstupné á 230 K č. V pr ůběhu ve čera si bylo možné zakoupit u prezentovanou knihu za sníženou cenu 200, K č. Jinak stála 300,-K č. Za zlevn ěnou cenu po p ředložení divadelní nebo hudební abonentky si ji v divadle bylo možné zakoupit i v dalších dnech.
Ohlasy v tisku:
Deník Litom ěř icka, pátek 20. prosince 2002, s. 17.
Divadlo Karla Hynka Máchy oslavilo 180 let existence
Monika Švárová Litom ěř ice - Významnou událost, kterou byly st řede ční oslavy 180. výro čí vzniku litom ěř ického Divadla Karla Hynka Máchy, nemohli ignorovat lidé s divadelním srdcem, nechyb ěli ani hlavní p ředstavitelé m ěsta Litom ěř ice. Po úvodním projevu starosty Mgr. Ladislava Chlupá če ve čerem dále provázel Saša Rašilov, který p řijal pozvání od Old řicha Dosko čila, litom ěř ického historika um ění. Ten u slavnostní příležitosti p ředstavil své dílo "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví". Poté, co se hledišt ě blíže seznámilo s historií vzniku unikátní Dosko čilovi knihy, do čkalo se divadelního p ředstavení letos prezentovaného pouze na Pražském hrad ě v rámci Letních Shakespearovských slavností. V komedii "Marné lásky snaha" vystoupili známí čeští herci a here čky, na jevišti se blýskla Martina Hude čková, Ivan Ji řík, Jan Teplý, René P řibil, Jan P řeu čil a další. Ú činkujícím narušila plány Jana Marková, kterou ráno p řed p ředstavením sklátila nemoc, bleskov ě ji nahradila Sabina Králová, která, by ť roli neznala, svou úlohu zvládla zcela profesionáln ě. Kdyby se obecenstvu p ředem nedostalo upozorn ění o náhlé vým ěně jedné z here ček, málokdo by si této skute čnosti povšiml. "Márná lásky snaha je komedií intelektu i lásky, ale p ředevším komedií jazyka, často dokonce o jazyce, velkou hostinou jazyka a oh ňostrojem jazykového vtipu," charakterizuje inscenaci její p řekladatel Martin Hilský. Dílo je právem pokládáno za první vskutku mistrovskou komedii Williama Shakespeara. "Nebývale vysoký po čet verš ů, slovních h říček a vtipných duchaplných obrat ů vypovídá o stylu hry," uvádí její režisér Ivan Rajmont.
Děj je postaven na časté um ělecké parodii, která je divákovi podána v jemné form ě stylizovaným jazykem, v ěty jsou plné humoru, který je výte čnou zbraní všem postavám. Dalším pilí řem hry je vít ězství lidské p řirozenosti, ta se pokaždé s jistotou dovede vysmát zákaz ům a p říkaz ům, za své vezme i falešná vážnost. To poznala čtve řice mladých muž ů, kte ří se zap řisáhli, že se po t ři roky nedotknou ženy, natož aby pomýšleli na obcování s ní. B ěžným životním situacím, a natož pak vybou ření hormón ů, se pánové nedovedli ubránit poté, co je p řijela navštívit p ůvabná princezna francouzská se svými dvorními dámami. Velkolepé po čáte ční sliby o mužském celibátu vzaly za své s prvními milostnými dopisy adresovanými sli čným ženštinám, které neváhaly opá čit svým nápadník ům ostrovtipem tak pohotovým, že se pánové často nezmohli na kloudnou odpov ěď , což hledišt ě se smíchem kvitovalo a protagonisty za herecké výkony v záv ěru odm ěnilo aplausem.
Článek je doprovázen snímkem z p ředstavení s popiskem: Chlípnému donu Adrianovi činilo pot ěšení osahávat lepou ženštinu Žakenetu, v jejich o čích byl však hrdinou jiný muž. P ředstavením Shakespearovy hry oslavilo litom ěř ické Divadlo K. H. Máchy 180 let své existence. Foto: Karel Pech.
Deník Litom ěř icka, pátek 27. prosince 2002, ro č. X./299, s. 14.
Než Old řich Dosko čil za čne psát knihu, má už promyšleno její pokra čování
Monika Švárová Litom ěř ice - U p říležitosti konání oslav 180. výro čí vzniku litom ěř ického Divadla Karla Hynka Máchy byla ve řejnosti p ředstavena publikace Old řicha Dosko čila "Z dějin litom ěř ického divadla a divadelnictví". P řestože dílo litom ěř ického historika um ění, které pojednává o litom ěř ickém a českém divadle v ůbec, spat řilo sv ětlo sv ěta teprve nedávno, už existují plány na další autorovu knihu. Co se stalo podn ětem k sepsání knihy "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví"? Co se zra čí v jejím názvu? "Název jsem zvolil naprosto programov ě. Upozor ňuje na skute čnost, že nejde o dějiny, ale spíše o kapitoly z nich. D ůvod ů je n ěkolik. Čím jste dále od sou časnosti, tím víme mén ě. D ějiny sestavené z fragmentárních pramen ů se nám tak jeví daleko přehledn ější a srozumiteln ější, obvzlášt ě tehdy, když dovedeme vystihnout ty události, které tvo ří d ějiny." Není snaz ší sestavovat podstatná fakta z dob dávných než nedávných? "Čím jsme blíže k sou časnosti, máme k dispozici více informací, ale daleko h ůř e. zejména v posledních desetiletích, s z nich vypreparovává ona "d ějinnost". A nepomohou ani obecné d ějiny, protože i ty jsou teprve v hledání vlastní "dějinnosti". Ve 20. století jsou samoz řejm ě zásadní politické mezníky. Ale každý, kdo sleduje sou časné diskuse k daným obdobím v masmédiích i odborném tisku, ví, že n ějaký jasný konsensus "d ějinnosti" je teprve hledán. Nejh ůř e jsme na tom od roku 189 do sou časnosti. Je to doba, kterou jsme žili, máme mnoho v pam ěti, jsme zahlceni informacemi. V tomto období je obtížné hledat "d ějinnost". Zřejm ě jste ob čas vynechal či opomenul skute čnosti, které se vám nezdály tolik podstatné, ale n ěkterým lidem ano... "Jsem si v ědom, že kniha, zejména její poslední část v období od roku 1952, by mohla být pam ětníky kritizována za "bílá místa", za opomenutí z hlediska kritizujících "d ůležitých" událostí a významných osobností, které se na nich podílely. Rovn ěž jsem čekal, že bud kritizována za položení malého d ůrazu na osudy t ěch, kte ří byli v období totality n ějakým zp ůsobem perzekuování a od ochotnického divadla doslova odehnáni. Zatím jsem se žádné významné kritiky nedo čkal, ani na slavnostním ve čeru, kdy byla kniha ve řejn ě p ředstavena."
Vaše dílo se zabývá litom ěř ickým a českým divadelnictvím od st ředov ěku po leden 2002. Stvo řil jste také edici o malí řích Litom ěř icka. "Prozradíte plány do budoucna?". "Musím zmínit, že Ústí nad Labem ani Teplice nemají podobné knihy "o sob ě". Litom ěř ice se tak stávají jedním z nejzajímav ějších m ěst ve vztahu ke své regionální historii. Žádné m ěsto nev ěnuje tolik prost ředk ů do jednotlivých edi čních řad zabývajících se jeho minulostí i sou časností. Chystám se sepsat knihu, kde se budu orientovat na historii obcí D ěč any, Solany, Seme če a Kosoho řany, p řičemž Solany jsou z této čtve řice nejzajímav ější."
Deník Litom ěř icka, sobota 28. prosince 2002, ro č. X./300, s. 15.
Saša Rašilov už na historika nežárlí
Monika Švárová
Litom ěř ice - Herec Saša Rašilov, který p ůsobí v Národním divadle v Praze, nedávno zavítal do Litom ěř ic, aby zde provázel slavnostním ve čerem u p říležitosti 180. výro čí vzniku Divadla K. H. Máchy.
Co vás do Litom ěř ic p řivedlo? "Jsem vázán p řátelstvím se zdejším historikem um ění Old řichem Dosko čilem, který při výro čních oslavách divadla p ředstavoval svou knihu "Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví". On totiž zná mou ženu Vandu Hýbnerovou od jejich čtrnácti let, a než si m ě mohla vzít, nezmar Olda m ě musel nejprve schválit. Tak došlo k našemu chlapskému kamarádství." Old řich Dosko čil o vaši žen ě tvrdí, že pat ří k jeho dv ěma nejoblíben ějším here čkám. Nežárlíte trochu? "D říve tomu tak skute čně bylo, žárlíval jsem. Posléze jsem pochopil, jak se vlastn ě věci mají a zanechal jsem rozbroj ů proti Oldovi. On Vandu p řece jen zná déle, obdivoval tvorbu její maminky, která byla výbornou malí řkou. Vanda je here čkou a také fotografkou. Dokonce chystá vlastní výstavu." Sám jste um ělcem, jak se stavíte k jiným takzvaným formám um ění, kup říkladu k technice? "Popravd ě řečeno nechci, aby si moje dcera rozum ěla lépe s po číta čem než se mnou. Vím, že technické vymoženosti nás obklopují a zasahují do všech oblastí života. Je t řeba se s tím vyrovnat." Čím jste toužil být, když jste byl sám dít ětem? "Nejprve kosmonautem nebo popelá řem, od deseti let jsem m ěl jasno v tom, co chci v život ě d ělat: šel jsem za svým divadelním snem."
9) R ŮZNÉ
LEDEN
Novoro ční výstup na Radobýl:
Klub českých turist ů po řádal již po 37. novoro ční výstup na legendární Radobýl. Každý ú častník dostával na úpatí kopce od po řadatel ů upomínkový list. Podle člena výboru Klubu Václava Frydrycha se na památný vrch vydalo do 13 hodin 620 lidí.
Škola Boženy N ěmcové zapsala prv ňáčky:
Litom ěř ická Základní škola Boženy N ěmcové uspo řádala 31. ledna v odpoledních hodinách zápis do prvních ro čník ů. Škola Boženy N ěmcové je jedinou základní školou s hudebním zam ěř ením v Litom ěř icích. Na p ůdě školy je organizováno n ěkolik pěveckých sbor ů a hudebních seskupení. Všichni pravideln ě vystupují na koncertech, po řádaných ve Varhaním sále školy. Po Masarykov ě a Ladov ě základní škole se i škola B. N ěmcové do čkala výstavby h řišt ě s um ělým povrchem ÚNOR
První litom ěř ická skupina historického šermu:
Skupina historického šermu (SHŠ) Livonci byla založena v Litom ěř icích roku 2001 třemi nadšenci: Aleš Stibal, Pavel Livonec a Martin Legnavský. Zam ěř ení: st ředov ěk. Z "otc ů zakladatel ů" v roce 2002 z ůstal jen Martin Legnavský, který je tak hlavním vedoucím a trenérem. Název Livonci převzala SHŠ z d ějin. Ve 13. století existoval řádový stát Livonsko rozkládající se na území dnešních t ří stát ů: Litvy, Lotyšska a Estonska. Členové se scházejí t řikrát týdn ě. Dvakrát v t ělocvi čně Edenu a jednou na Máchov ě základní škole. Tam p řesunuli své tréninky z Ladovy základní školy, kde za čínali. D ůvodem byla levn ější alternativa. V únoru roku 2002 má SHŠ 11 člen ů (obou pohlaví). Základní u čebnicí člen ů je Tallhofer z roku 1310 (n ěmecký styl). Souboje d ělí do dvou základních skupin: 1. Ú čelem mlátového souboje je srazit nep říteli ter čík z hlavy. 2. Cílem souboje volného je boj na krev. Zde vznikají úrazy. Livonci se zú čast ňují bitev a soust řed ění SHŠ na hrad ě Zví řetic . Sout ěží, jako je Budy ňská koruna , se nezú čast ňují. Trenérem šermí řské techniky je Petr Koscelník.
Litom ěř ice mají sv ůj m ěstský prapor:
Starosta M ěsta Litom ěř ice Ji ří Landa obdržel 25. února 2002 z rukou p ředsedy poslanecké sn ěmovny Václava Klause právo (ud ělení) praporu M ěsta Litom ěř ice.
Parlament České republiky POSLANECKÁ S ŇEMOVNA PhDr. Vladimír Cisár předseda podvýboru pro heraldiku a vexilologii výboru pro v ědu, vzd ělání, kulturu, mládež a t ělovýchovu Sn ěmovní 4, 118 16 Praha 1
V Praze dne 20. prosince 2001 čj. 1057/3VO/00/PPH Vážený pane starosto,
podvýbor pro heraldiku a vexilologii se dne 12. prosince 2001 zabýval Vaší žádostí o ud ělení praporu Vašemu m ěstu a doporu čil, aby Vám symbol byl v navrhované podob ě ud ělen. O této skute čnosti Vám bude doporu čeno rozhodnutí p ředsedy Poslanecké sn ěmovny, ale rád bych jeho oznámení doplnil o n ěkolik d ůležitých informací: Ud ělený symbol odpovídá následujícímu popisu:
Prapor: Červený list na dolním okraji bílý kvádrovaný zubatý pruh široký polovinu ší řky listu, ze kterého vyr ůstá český lev. Bílý pruh má dev ět obdélníkových zub ů a osm mezer. Zuby jsou vysoké jednu desetinu ší řky listu a široké jednu dvanáctinu délky listu, krajní zuby mají polovi ční ší řku jako všechny mezery. Pod lvem otev řená brána s vytaženou m říží a s otev řenými vraty, oboje žluté, záv ěsy černé. Pom ěr ší řky k délce listu je 2:3.
V p řípad ě nejasností nebo nep řesnosti v popisu se obra ťte písemn ě na podvýbor pro heraldiku a vexilologii, Sn ěmovní 4, Praha 1 nebo na tel. č. 02/57173361. Zobrazení , které bylo sou částí Vaší žádosti a nyní je za řazeno do archivní dokumentace Poslanecké sn ěmovny nemusí být nem ěnné . Rozhodnete-li se a ť už nyní nebo kdykoliv v budoucnu pro novou výtvarnou podobu symbolu, je vždy závazný především slovní popis (blason) , který musí být respektován ve všech detailech tak, jak je tomu nap ř. nyní, na Vámi p ředloženém návrhu. Přeji Vám mnoho úsp ěch ů v další práci.
S p řátelskými pozdravy
Vážený pan Ji ří Landa starosta Městský ú řad Mírové nám. 15/7 412 01 Litom ěř ice
[znak Parlamentu České republiky]
Parlament České republiky
Václav Klaus
V Praze 25. února 2002 Č.j. 539/PRED/2002
Vážený pane starosto, vážené členky a vážení členové m ěstského zastupitelstva, vážené ob čanky, vážení ob čané
po projednání ve výboru pro v ědu, vzd ělání, kulturu, mládež a t ělovýchovu, podvýboru pro heraldiku a vexilologii tohoto výboru Poslanecké sn ěmovny jsem se rozhodl ud ělit Vašemu m ěstu
P r a p o r
Popis: Červený list na dolním okraji bílý kvádrovaný zubatý pruh široký polovinu ší řky listu, ze kterého vyr ůstá český lev. Bílý pruh má dev ět obdélníkových zub ů a osm mezer. Zuby jsou vysoké jednu desetinu ší řky listu a široké jednu dvanáctinu délky listu, krajní zuby mají polovi ční ší řku jako všechny mezery. Pod lvem otev řená brána s vytaženou m říží a s otev řenými vraty, oboje žluté, záv ěsy černé. Pom ěr ší řky k délce listu je 2:3.
Písemné vyhotovení rozhodnutí v p říloze p řikládám a p ěkn ě Vás zdravím.
Václav Klaus [podpis je vlastnoru ční ]
Vážený pan Ji ří Landa starosta Městský ú řad Litom ěř ice
K události také viz: Z 2. zasedání Zastupitelstva města 29. února 2002.
BŘEZEN
Městská policie v Litom ěř icích bez maják ů na autech:
Aby řidi č n ějakého vozidla mohl používat výstražný majá ček na jeho st řeše, musí každým rokem projít náro čnou zkouškou. Ta ovšem stojí dost pen ěz. M ěstské zastupitelstvo ovšem letos moc pen ěz nemá a tak p řistoupilo k rázným úsporným opat řením. Řidi či s školit nebudou a jako d ůsledek toho je, že z aut m ěstské policie byly odmontovány výstražné modré majá čky. Auta m ěstské policie tak jezdí bez nich.
Zdravé m ěsto:
Zdravé m ěsto je ozna čení pro m ěsto, které je aktivn ě zapojeno do mezinárodního Projektu Zdravé M ěsto (WHO Healthy Cities Project) pod patronací Organizace spojených národ ů (OSN), zejména její Sv ětové zdravotnické organizace (WHO). V rámci jednotlivých stát ů se tato m ěsta sdružují do národních sítí. Mezinárodní projekt Zdravé m ěsto vznikl z WHO v roce 1988. Od svého po čátku měl živý ohlas v mnoha m ěstech Evropy, Severní Ameriky a Austrálie. Za prvních deset let trvání se v Evrop ě do sít ě zapojilo p řes 110 m ěst ve 29 zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu za čaly realizovat i ve m ěstech České republiky (NSZM ČR). Cílem projektu je sledování, uchování a vytvá ření podmínek pro zdravý a kvalitní život obyvatel ve všech d ůležitých oblastech - zdraví, životní prost ředí a prosperita města, a to v dlouhodobém horizontu, s ohledem na potřeby budoucích generací. Metodikou pro vstup Zdravých m ěst ČR se od roku 1998 stala Česká brána 21 (New Gate 21). Metodika se opírá o mezinárodní dokumenty: Health 21 (Zdraví 21) - dokument sv ětové zdravotnické organizace (WHO - OSN) a Agenda 21 (dokument OSN) a dále o dokument vlády ČR - Ak ční plán zdraví a životního prost ředí ČR (NEHAP). Projekt Litom ěř ice Zdravé m ěsto , který vznikl z iniciativy zdravotní komise, byl schválen Zastupitelstvem m ěsta 20. dubna 2000. Tak vznikl Plán zdraví (dlouhodobý plán do roku 2020 a ak ční plán na léta 2002 - 3), který zahrnuje celkem sedm oblastí: 1.Ve řejná správa, 2. Životní prost ředí, 3. Zdravotn ě sociální oblast (právní ochrana), 4. Pedagogicko-výchovná oblast (Životní styly), 5. Informace (propagace) - Kultura, 6. Investice/Služby, 7. Doprava. Řada aktivit plánu je již napl ňována. Nap říklad Dny zdraví, Den zem ě, Den bez aut, Den bez tabáku, Týdenní výstava slune čních kolektor ů.
DUBEN
Město p ředstavilo alternativní zdroje energie:
V rámci Jarních dn ů zdraví na Mírovém nám ěstí v pond ělí 22. dubna prob ěhl program Energie - Alternativy . Po řadatelé postavili stánek, kde bylo možné u pultu dostat kávu z vody oh řátou solárním panelem. Ob čané si tak mohli prohlédnout celé za řízení jak funguje v praxi a to i p ři zatažené obloze, která tento den opravdu byla. Program za čal v 10 hodin dopoledne úvodním slovem MUDr. Františka Pražáka, jenž je p ředsedou komise Projekt zdravé m ěsto a starosty m ěsta pana J. Landy. Potom vystoupil tajemník Národní sít ě Zdravých m ěst ČR Petr Švec a po n ěm m ěstský ekolog Ing. Pavel Gryndler (vedoucí odboru životního prost ředí M ěstského ú řadu v Litom ěř icích). Alternativní zdroje energie na záv ěr p ředstavil ředitel odšt ěpného závodu Hennlich Industrietechnik . Po celý den si zájemci mohli prohlížet vystavená tepelná čerpadla, solární techniky a další energo-alternativy.
Rytí ři z Trakenu:
V sobotu 20. a v ned ěli 21. dubna se na fotbalovém stadiónu konal rytí řský turnaj rytí řů na koních ze skupiny Traken. V pátek 19. dubna ve 14. hodin odpoledne se pak i se svoji velbloudicí projeli v plné rytí řské zbroji na koních po Litom ěř icích, aby přilákali diváky na své p ředstavení. P ři vlastním vystoupení si diváci, kterých bylo požehnan ě, mohli zast řílet z luku, nechat se vyfotografovat na koních se členy skupiny atd. Turnaj to byl opravdový s d řevci, který stál za vid ění. D ětem se moc líbila velbloudice se jménem v českém p řekladu Pouštní kvítek a podle slov rytí řů pochází z Kazachstánu. Skupina Traken dorazila na Litom ěř icko z Nymburska. Na Litom ěř icku vystupovali v Roudnici n. L., ve Št ětí a Lovosicích.
KV ĚTEN
Výstava M ůj d ům, m ůj hrad:
Jubilejní 10. ro čník výstavy Můj d ům, m ůj hrad trval p ět dní a skon čil v ned ěli 5. kv ětna v areálu Zahrady Čech. ú častnilo se 220 vystavovatel ů a prodejc ů, podívat se přišlo na 30 tisíc návšt ěvník ů. Po řadatelem byla spole čnost Výstavy Litom ěř ice.
Vojenská p řísaha na litom ěř ickém nám ěstí za p řítomnosti prezidenta V. Havla:
Prezident republiky Václav Havel se zú častnil slavnostní vojenské p řísahy na Mírovém nám ěstí. B ěhem ceremoniálu odp řísáhli službu vlasti asi čty ři stovky voják ů základní služby ze dvou litom ěř ických posádek a z vojenské základny v Žatci. Krom ě prezidenta republiky p řihlíželi slavnostnímu aktu také p ředseda Unie svobody Karel Kühnl, starosta Litom ěř ic Ji ří Landa, místostarosta Litom ěř ic Antonín Terber a přednosta Okresního ú řadu Josef Pol.
Městu byl slavnostn ě p ředán prapor (V pr ůběhu slavnosti ud ělena čestná ob čanství)
V sobotu 25. kv ětna byl v divadle K. H. Máchy p ředán m ěstu Litom ěř ice jeho první prapor v d ějinách. Prapor p řinesli na jevišt ě vojáci z litom ěř ické posádky, která sloužila v Bosn ě a předali ho p ředsedovi výboru pro ve řejnou správu Parlamentu České republiky Miroslavu Benešovi (ODS). Z jeho rukou ho p řevzal starosta M ěsta Litom ěř ice Ji ří Landa (KDU- ČSL). A to vše za ouvertury Litom ěř ického žes ťového kvinteta a pěveckého sboru Máj St řední pedagogické školy, který zap ěl Čechy krásné, Čechy mé. Mezi p řítomnými byli: Velvyslankyn ě Filipínské republiky v Praze Dr. Carmelita Rodrigez Salas, velvyslanec Jihoafrické republiky Noela Lehoko, biskup litom ěř ický Josef Koukl, zástupci partnerských m ěst Fulda a Míše ň a autor návrhu praporu, heraldik a spolupracovník Okresního vlastiv ědného muzea Litom ěř ice Stanislav Kasík. V úvodu J. Landa řekl: Prapor plní d ůležitý úkol. Je symbolem idejí, za n ěž se bojovalo, a který dával bojovník ům pocit sounáležitosti. Po n ěm promluvil M. Beneš: Bylo výsadou král ů ud ělovat prapor, nyní je to úkolem p ředsedy poslanecké sn ěmovny. V záv ěru svého vystoupení M. Beneš vy řídil pozdrav V. Klause a konstatoval: Sjednocujte pod ním své šiky nikoliv proti nep řátel ům, ale ve prosp ěch vás všech.
Po p ředání praporu následovalo ud ělení čestných ob čanství. Starosta J. Landa v úvodu konstatoval: Čestné ob čanství m ěsta Litom ěř ic je nejvyšším ocen ěním za dlouholetou práci ve prosp ěch m ěsta Litom ěř ic, ale i ve prosp ěch spoluob čan ů nebo široké ve řejnosti. V mnoha p řípadech se čestné ob čanství ud ěluje i osobnostem, které svým významem a svými aktivitami p řesáhly rámec našeho m ěsta. Dv ě čestná ob čanství byla ud ělena in memoriam: Františku kardinálu Trochtovi za p říkladný state čný život v komunistickém režimu a za výchovný vliv na ve řejnost nejen litom ěř ickou. In memoriam ud ělené čestné ob čanství p řevzal biskup litom ěř ický Josef Koukl. Generálu Františku Cháberovi, vále čnému letci, bylo čestné ob čanství ud ěleno za state čnost a postoj ve 2. sv ětové válce a za p říkladný state čný postoj v ůč i komunistickému režimu. In memoriam čestné uznání p řevzala manželka generálova syna. Poslední čestné ob čanství p ředal starosta J. Landa osobn ě filipínské velvyslankyni dr. Carmelit ě Rodrigez Salas za osobní zásluhy na upevn ění vztah ů mezi Litom ěř icemi a Filipínskou republikou a za proslavení Litom ěř ic nejen ve své vlasti. Slavnostní část byla ukon čena zp ěvem lidové písn ě p ěveckého sboru Máj St řední pedagogické školy. Na záv ěr vystoupila Marie Rottrová se skupinou Ne řež, která slavnostní ve čer ukon čila. Druhý den, v ned ěli 26. kv ětna, se v katedrále sv. Št ěpána prvomu čedníka konala mše a sv ěcení praporu. Litom ěř ický prapor posv ětil biskup litom ěř ický Josef Koukl. Posv ěcenou vlajku pak z katedrály odnesli vojáci. V 11:15. hodin se všichni p řemístili na h řbitov, kde byly položeny kv ětiny na hrob kardinála Trochty. U hrobu generála Chábery pak stála čestná stráž armády. Bohužel, plánovaný p řelet stíhací letky z Čáslavi, jež od lo ňského roku nese Cháberovo jméno, se pro nízkou oblačnost nemohl konat. Ve 12:30 se konal ob ěd v Salva Guard ě a potom následoval odjezd host ů a delegací.
II. ro čník Mezinárodní výstavy ps ů všech plemen Nord Bohemia Canis:
Na výstavišti Zahrada Čech se v sobotu a ned ěli 25. a 26. kv ětna konal II. ro čník Mezinárodní výstavy ps ů všech plemen Nord Bohemia Canis za ú časti vystavovatel ů z celé České republiky, Norska, Polska, Rakouska, Slovenska, Belgie, Ma ďarska a Německa. Rozhodovalo se po oba dny - v sobotu ve 32 kruzích, v ned ěli ve 30 kruzích. Posuzováno bylo 3 tisíce ps ů 215 plemen. Rozhod čí pat řili k p ředním v Evrop ě - byli z Belgie, Černé Hory, České republiky, Chorvatska, Jugoslávie, Ma ďarska a Polska. Pro mnohé bylo p řekvapením, že absolutním vít ězem celé výstavy se stal československý vl čák za čínající chovatelky Moniky Karasové ze Zre čna. V Litom ěř icích chovný pár tohoto plemene chová Helena Hubá čková. Vít ězem ned ěle byl černý st řední pudl Patrika Panýrka z Me čeříže. V rámci výstavy se vždy koná klubová výstava šarplaninských pasteveckých ps ů.
Místní tisk o litom ěř ickém sportovním šermu:
V litom ěř ickém oddíle sportovního šermu Slavoje Litom ěř ice se objevil nový talent. Jmenuje se Michal Čupr, narodil se 23. prosince 1991, povoláním žák základní školy v ulici Slovenského národního povstání č. 6, Ústí nad Labem - Sk řivánek, váží 39 kg a je vysoký 153 cm. Člene oddílu Slavoje Litom ěř ice je proto, že v Ústí nad Labem nep ůsobí žádný oddíl sportovního šermu. Deník Litom ěř icka o n ěm p řinesl článek s fotografií .
Deník Litom ěř icka, pátek 31. kv ětna 2002, ro č. X./126, s. 21.
Do dvou let mistrovský titul Na žákovském šermí řském mistrovství republiky reprezentovali severo český region závodníci litom ěř ického Slavoje
Otakar Gabriel
Litom ěř ice - Tomáš Klener skon čil v sout ěži jednotlivc ů na sedmé p říčce a Michal Čupr obsadil celkové desáté místo, aby oba spole čně s Pavlem Junkem skon čili sedmí i v sout ěži družstev. "Vše bylo velice vyrovnané a nám chyb ěl v družstvech jediný zásah na výhodu, a skon čili bychom pátí," prozrazuje šermí řskou latinou Martin Čupr, který a č v ěkem žák, má již zkušenosti i z kadetské kategorie. "Poda řilo se mi zde již několikrát postoupit, a tak z p řechodu po skon čení žákovské kategorie nemám v ůbec strach," říká novodobý D´Artagnan, který musí častokrát čelit náporu soupe řů o několik let starších.
Šerm není sportem s p říliš širokou základnou, p řesto na n ěj Michal nedá dopustit. "Za čal jsem p řed čty řmi roky, dojíždím sice z Ústí nad Labem do Litom ěř ic, ale vždy se sem moc t ěším na kamarády a výborného trenéra pana Suchého," potvrzuje vše Michal Čupr a trenér Ji ří Suchý na jeho adresu dodává: "Na sv ůj v ěk je velice cílev ědomý a má velké p ředpoklady dalšího sportovního r ůstu ", chválí svého sv ěř ence Suchý a spokojeni jist ě budou i rodi če, nebo ť Michalovi se da ří skloubit sport se školou a s vysv ědčením se jim prý velice rád chlubí.
V žeb říčku českého poháru pro talentovanou mládež je Michal Čupr zatím na devátém míst ě a pokud by bylo umíst ění o stupínek lepší, byl by svazem za řazen do sledované skupiny talentované mládeže. "Pokud by byl v žeb říčku ješt ě jeden zástupce oddílu, byla by talentovaná mládež do deváté p říčky, takto je bohužel posledním osmé místo," prozrazuje Michal Čupr, na kterého v nejbližší dob ě čeká mistrovství republiky kadet ů v Praze a pak již p řijde na řadu oddílové soust řed ění a p říprava na novou, jist ě náro čnou sezónu. Bude zde samoz řejm ě i volno v podob ě prázdnin, a tak se ke slovu dostanou krom ě šermu nap říklad i fotbal, jízda na kole čkových bruslích, a vzhledem k v ěku nechybí samoz řejm ě záliba v podob ě po číta čových her. "Moc se mi také líbilo na dovolené v Chorvatsku, p řivezl jsem si z mo ře kameny, na které potom doma maluji", prozrazuje mladý šermí ř, který si rád pochutná na smaženém sýru a pokrmech z ku řecího masa.
Michal neopomene zd ůraznit velkou podporu rodi čů a prozradí, že jeho vzorem jsou oddílový kolega Mat ěj Opo čenský a Jakub Ambrož z pražského USK. Pokud jde o kategorii dosp ělých, padnou jména Beran a Olexová. O svých dalších cílech říká: "Chci samoz řejm ě vyhrávat už nyní, ale za dva roky, až žákovskou kategorii opustí Krupa ř a další výborní šermí ři, bude tady veliká šance," plánuje Michal Čupr a vzhledem ke svému mládí ví, že bude mít v nejbližší dob ě šanci stát se lídrem žákovské kategorie. "Bude to t ěžké, ale do dvou let bych rád získal mistrovský titul", přeje si na záv ěr Michal Čupr.
ČERVEN
Dům senior ů otev řen:
V pond ělí 17. června dopoledne byl slavnostním p řest řižením pásky slavnostn ě otev řen Dům pro seniory v Litom ěř icích. Slavnostního aktu se mj. zú častnili senátor Zden ěk Bárta, starosta Ji ří Landa a vedoucí odboru sociálních v ěcí a zdravotnictví Městského ú řadu Libuše Melenová. D ům stojí v míst ě bývalé chirurgie. Starosta J. Landa ho pak p ředal k provozování diecézní Charit ě, zde personifikované její ředitelkou R ůženou Kavkovou. Prvních osm obyvatel se do objektu p řist ěhovalo ve čtvrtek 20. června. Objekt má kapacitu 19 l ůžek. Zájem je ale v ětší.
ČERVENEC
Vor op ět vyplul:
Město Litom ěř ice poskytlo d řevo a n ěme čtí vora ři z n ěho po t ři dny stav ěli vor. Ten byl pak na Labe slavnostn ě spušt ěn v ned ěli odpoledne 7. července. Tím byla na St řeleckém ostrov ě zahájena lidová veselice. Vor, který se plavil do Dráž ďan, po vyplutí vezl i pana starostu Ji řího Landu a to až do první zastávky v Lovosicích. Druhou zastávkou voru byl o den pozd ěji, v pond ělí 8. července, Sebuzín. Plavba navázala na nedávno p řerušenou tradici plavby vor ů do Míšn ě. Ta sou časná je propagací cestovního ruchu. Po odplutí voru se lidé mohli veselit mezi stánky, d ěti na hřbetech poník ů a pochopiteln ě hrála řada kapel.
Koupání v Labi:
Na dv ě desítky lidí se sešlo v ned ěli 14. července odpoledne na St řeleckém ostrov ě, aby p ři 1. mezinárodním koupání na Labi dokázalo, že voda v řece je ke koupání op ět vhodná. Koupání po řádalo ekologické hnutí Arnika a v Litom ěř icích koordinovalo St ředisko ekologické výchovy Sever . Cílem bylo poukázat na stále vzr ůstající kvalitu vody v řece. Plavci si sami ur čili plaveckou trasu. Do vody vstupovali u m ůstku p řes bo ční rameno na východní části ostrova a po proudu plavali k molu p řed vesla řským klubem. N ěkte ří pokra čovali i dál. 1. mezinárodnímu koupacímu dni p ředcházela propaga ční akce Arniky na litom ěř ickém Mírovém nám ěstí. Ve stáncích zde byly vystaveny fotografie a dokumenty prezentující život v řece a jejím okolí a zlepšení kvality vody v posledních deseti letech. Obdobná událost se konala v jedenácti městech České republiky a asi na 60 místech v N ěmecku. Na Litom ěř icku prob ěhlo koupání v Roudnici nad Labem ve Sportovním areálu Pod Lipou.
Zahradnická ulice plynofikována:
V pr ůběhu letních m ěsíc ů byla provedena plynofikace n ěkterých dom ů v Zahradnické ulici, kde se doposud topilo p řevážn ě pevným palivem. Šlo p ředevším o domy na pravé stran ě ulice sm ěrem k zimnímu stadiónu.
Netopý ři nemohou do Richardu:
Po čty r ůzných druh ů netopýr ů se díky p řísné ochran ě mírn ě zvyšuje. P řesto jsou stále ohroženým druhem. Na Litom ěř icku a v Českém st ředoho ří žije asi 12 druh ů netopýr ů. Druh netopýra velkého, který pat ří na Litom ěř icku k nejvzácn ějším, si našel své zimovišt ě v bývalé podzemní nacistické továrn ě Richard. Jenže vchod do podzemí byl zazd ěn a netopý ři tak p řišli o své zimní stanovišt ě. Na Litom ěř icku hnízdí netopý ři ješt ě v úšt ěckém kostele (asi 400 jedinc ů), na p ůdě domu ve Sn ědovicích či na fa ře v Sutomi. Památník Terezín, který Richard spravuje, přislíbil nápravu.
SRPEN
Zcela zni čené koupališt ě:
Srpnové povodn ě zcela zni čily litom ěř ické koupališt ě na Píse čném ostrov ě. Provozovateli, T ělovýchovné jednot ě Slavoji Litom ěř ice, tak unikl zisk ze vstupného, ale navíc bude pot řebovat velké finan ční prost ředky na generální opravu celého systému zásobní bazén ů vodou. Voda, která na koupališti sahala až do výšky 4 metrů, zatopila jednopodlažní budovy až po st řechu. Pozitivní je hodnocení statik ů, kte ří prohlásili, že všechny budovy jsou zp ůsobilé k dalšímu užívání. Nejv ětší škoda vznikla na motorech čerpadel, elektroinstalaci, úpravn ě vody, díln ě a ovládacím systému čerpání. TJ Slavoj je správcem mnoha sportoviš ť na St řeleckém a Píseckém ostrov ě a tak škody zjiš ťuje postupn ě a nyní je není schopna vy číslit. Jen vesla řskému klubu na St řeleckém ostrov ě, jehož rozsah škod byl již zmapován, vznikla finanční újma za jeden milión osm set tisíc korun. Poškozeny na tomto ostrov ě byly i tenisové kurty, zcela zlikvidován byl kemp, sklad Jachtklubu a klubovna s úložišt ěm lodí vodáckého oddílu mládeže Delfín. Ironií osudu je, že letošní sezóna vypadala do povodn ě jako jedna z nejslibn ějších. Podporu t ělovýchovné jednot ě p řislíbil Český svaz t ělovýchovy, další prost ředky by m ěla poskytnou pojiš ťovna.
ZÁ ŘÍ Pen ěžitá podpora z Francie ČČ K:
Podpora 51 tisíc 600 korun od p řátelského severofrancouzského m ěsta Armentieres byla p ředána oblastnímu spolku Českého červeného k říže v Litom ěř icích. Vznik sbírky podnítil pobyt francouzských d ětí a mládeže v litom ěř ickém kempu a na koupališti v pr ůběhu vznikající povodn ě v srpnu. Už n ěkolik let zde mládež ze severofrancouzského m ěste čka tráví pravideln ě část svých prázdnin a k m ěstu Litom ěř ice si vytvo řili silný citový vztah. Letos Francouzi pobývali na St řeleckém a Píse čném ostrov ě od 2. srpna a tak se setkání s povodní nevyhnuli. Evakuování byli včas do restaurace Koliba a pak m ěli možnost sledovat p řicházející velkou vodu. Samotnou sbírku iniciovali pedagožka St řední pedagogické školy v Litom ěř icích Eva Fulandrová se dv ěma členy Asociace Litom ěř ice - Armentieres, Tonym Desasym a Albertem Braemsem. Výt ěžek bude v ěnován starším ob čan ům m ěsta Litom ěř ic, kte ří přišli o st řechu nad hlavou. Peníze byly konkrétn ě Českému červenému k říži věnovány pro jeho mezinárodní v ěhlas a prestiž. P ředání pen ěz se uskute čnilo ve čtvrtek 5. zá ří v Litom ěř icích prost řednictvím členky asociace Pascale Wieder(ové) do rukou ředitelky oblastního výboru Českého červeného k říže Evy Hejnové. P ři této příležitosti byla madame W. Wieder p řijata starostou m ěsta J. Landou.
Zahrada Čech zahájena:
Zahradnický veletrh Zahrada Čech (26. ro čník) byl zahájen v pátek 20. zá ří. Zú častnilo se ho 450 prodejc ů. Výstavní plocha tak byla rekordn ě obsazena.
V litom ěř ickém pivovaru uko čilu výrobu:
Po více jak 280 letech kon čí Korunní pivovar Litom ěř ice k 30. listopadu 2002 výrobu piva. Vedení pivovaru k tomu donutily trvající ekonomické problémy. Je to až k neví ře, ale je to tak. Pro kroniká ře je to o to krut ější, že zde jako mistr bedná řský pracoval jeho prad ěde ček František Holub a to 60 let bez jediného dne absence a nemocnosti, do penze odešel až ve svých 76 letech. Jeho syn Karel Holub (strýc matky kroniká ře) tu pracoval jako strojník. Sám kroniká ř jako dít ě často v padesátých letech XX. století oba v pivova ře navšt ěvoval.
První ekobus v Litom ěř icích:
První autobus na zemní plyn (ekobus) byl v Litom ěř icích oficiáln ě p ředstaven ve st ředu 25. zá ří. Jezdit bude jako m ěstská linka BD. Jako první se povozili zástupci ČSAD bus Ústí nad Labem, zástupce výrobce - firmy NORTH logistic (finální výroba), vedoucí odboru životního prost ředí M ěstského ú řadu Litom ěř ice Pavel Gryndler a starosta Ji ří Landa. Iniciátory nákupu ekobusu byli členové komise Zdraví životního prost ředí. V ekobusu je 29 míst k sezení, 62 k stání a je do n ěho bezbariérový vstup. Bez problému se do nitra vozu vejdou t ři vozí čká ři a maminky s ko čárky výsuvnou plošinu také ocení. Palivem ekobusu je zemní plyn (CNG). Cena ekobusu je 5 milión ů 200 tisíc Kč, ale podle vybavení jeho cena stoupá. Dojezd má 500 až 600 kilometr ů.
Vinobraní se op ět vyda řilo:
Přestože bylo o n ěco chladn ěji než loni, vyda řilo se v sobotu 28. zá ří litom ěř ické vinobraní i letos. Standart byl b ěžný jako v minulých letech v četn ě pr ůvodu s Karlem IV. Povodn ě tedy jeho pr ůběh ani návšt ěvnost nijak neovlivnily. Celkem p řišlo 22 tisíc platících návšt ěvník ů. Program byl rozd ělen na t ři scény: Na parkánech v prostoru základní školy Máchovy schody m ěli své stanovišt ě p říznivci rockové hudby, parkány u kostela zase pat řily p říznivc ům diskoték. Hlavní scéna byla na Mírovém nám ěstí, kde po řadem provád ěli Bára Št ěpánová a Martin Zounar. Zde mj. ú činkovala Moravanka, Hradiš ťan, Hudci z Kyjova, slovenská skupina No Name, originál Havlovka atd.
ŘÍJEN
Nebezpe čné polychlorované bifenyly na St řelckém ostrov ě:
Po čátkem října byl na St řeleckém ostrov ě potvrzen výskyt polychlorovaných bifenyl ů. Odborníci nevylou čily toto riziko ani na Píse čném ostrov ě. Zda tam tyto vysoce nebezpe čné látky už byly d říve nebo souvisejí se srpnovou povodní, se zjiš ťuje. Ale ve čtvrtek 17. října p řinesl tisk, že poslední m ěř ení p ůdních vzork ů b řehy Labe kontaminovány nejsou. Navíc podle odborník ů nejsou nová m ěř ení nutná. A je to!
Z m ěstské v ěže p ři kostele Všech svatých spadla ru čička:
Hodiny na m ěstské v ěži p ři kostele Všech svatých se opož ďovaly. Z řizovatel, město Litom ěř ice, se domníval, že je n ěco s hodinovým strojem a proto v úterý 8. října zavolali pracovníci M ěstského ú řadu p říslušné firm ě do Vyškova. Její pracovníci přislíbili, že p řijedou hned následující den 9. října kolem desáté dopoledne. Jenže zpož ďování hodin nebylo zavin ěno strojem, ale únavou materiálu hodinových ru čiček. Ješt ě tentýž den, v úterý 8. října kolem páté hodiny odpolední se utrhla malá ru čička ciferníku (jenže ta váží 20 kg) na severní straně v ěže (do Dlouhé ulice) a spadla na zem. Našt ěstí nikoho nezasáhla, ale bylo to jen tak tak.
Návšt ěva v Topol čiakách ve Slovenské republice:
Ve dnech 12. a 13. října 2002 byli pozváni pan starosta Ji ří Landa a vedoucí odboru Školství, kultury a sportu Helena Bitrichová na oslavu 45. výro čí podepsání smlouvy o družb ě mezi základní školou Topol čianky a Základní školou, Na Valech 53, Litom ěř ice. Základní škola Litom ěř ice odjela na akci již v pátek 11. 10. 2002 autobusem, který byl plný nejen sou časných u čitel ů, ale i d ůchodc ů, kte ří byli u zrodu družby. V Topol čiankách byl p řipraven kvalitní program, bohužel, mén ě kvalitní bylo po časí. Oba dny nustále pršelo. Od 18,00 hodin byl v kulturním dom ě hlavní program. Základní škola Litom ěř ice, mimo drobných dárk ů pro všechny u čitele, p ředala škole v Topol čiankách obraz Litom ěř ic od akademického malí ře Letáka z Litom ěř ic. Starosta města Litom ěř ice p ředal škole zv ětšenou, zarámovanou rytinu starých Litom ěř ic. Topol čianky slavnostn ě p ředstavili brožuru Mosty priate ĺstva , která byla vydána za zna čné finan ční pomoci M ěsta Litom ěř ice. Po oficiálních zdravicích následovala volná zábava s hudbou, kde si sta ří p řátelé povídali p ři sklence dobrého vína. Samoz řejm ě nechyb ěla ani dobrá slovenská slivovice. Zábava trvala až do ranních časných hodin. V ned ěli okolo desáté dopoledne bylo dlouhé lou čení. Litom ěř ickou delegaci zcela ohromil finan ční dárek od Topol čianských d ětí, které mezi sebou vybraly na pomoc svým postiženým kamarád ům povodn ěmi z litom ěř ické školy neuv ěř itelných 9.000 slovenských korun. P ři setkání zazn ěla i taková slova, že tém ěř nikdo nedoufal, že družba p řežije rozd ělení republiky. P řes všechna úskalí je však stále stejn ě srde čná.
Helena Bitrichová vedoucí odboru školství, kultury a sportu MěÚ Litom ěř ice
10) Jubilanti:
11) Ze vzpomínek pam ětník ů:
Ze s tarých novin o p ředcích kroniká ře:
Zpravodaj československé obce hudebnické vycházel prvního každého m ěsíce. V roce 1938 byl jeho zodpov ědným redaktorem Josef Špicl, redakce, administrace a expedice sídlila na Smíchov ě, Nádražní t ř. 19. M ěsí čník vlastnila a vydávala Československá Obec hudebnická v Praze . Jednotlivé číslo stálo jednu korunu, pro členy Obce bylo zdarma. V jeho 8. čísle VIII. ro čníku s datem a místem vydání v Praze, 1. zá ří 1938 na s. 2 vyšel článek pod názvem Brat ři Šimkové. Z t ěchto čty ř bratr ů Jan Šimek byl děde čkem z mat činy strany kroniká ře Old řicha Dosko čila. P řepisujeme proto článek celý.
Brat ři Šimkové Josef Martínek
Šimk ův rod pochází z Lipin v okresu p říbramském, kde d ěde ček našich brat ří hospoda řil. Byl to zp ěvák na tehdejší dobu ojedin ělý, známý daleko za koláturou hřím ěždickou. Po 50 rok ů provázel procesí na Svatou Horu a svým zp ěvem doprovodil za ta léta mnoho spoluob čan ů na poslední pouti z tohoto sv ěta. Zem řel p řed 3 roky ve stá ří 86 let a p řežil svého syna Josefa, tatínka našich brat ří, známého smíchovského kapelníka. Otec Josef Šimek již bezmála 10 let odpo čívá na smíchovském h řbitov ě Malvazinkách. Narodil se v roce 1872 v Lipinech u Dob říše, kde se u p. Pipoty vyu čil hře na housle a trubku. Pipota byl v tehdejší dob ě velmi známým kapelníkem v celém kraji. Chodili hrát do kostela v H řím ěždicích, kde d ěde ček zpíval. Varhaník, pan řídící učitel Falc, který dosud žije, často na n ě vzpomíná. Vychoval n ěkolik generací, a je osobností velmi váženou. V roce 1891 p řest ěhoval se otec do Prahy, kde hrál s pražskými sbory a r ůznými hudbami, až kone čně založil svoji vlastní hudbu na Smíchov ě. Všechny čtyry syny nechal u čiti hudb ě u r ůzných u čitel ů, ale ani sám nelenil a po vší denní námaze a starostech, ve čer každého zkoušel a p řiu čoval. A byl na hochy velmi p řísným, takže mnohá zkouška kon čila plá čem, a čkoliv jinak byl velice dobrým a se svými "kluky" by býval srdce rozd ělil. Však i nemenší zásluhy nutno p řičísti mamince, která se n ěco nastarala a nap řičiňovala, aby z chlapc ů n ěco bylo. Dnes je jí 66 rok ů a její krásný st říbrošedý vlas z řejm ě p řipomíná, co starostí prošlo její hlavou, obzvlášt ě pak v dob ě sv ětové války, kdy nikde nic nebylo a četná rodina čekala. Budiž jí jí za to vše dop řáno dlouhé a spokojené žití, aby m ěla mnoho radostí ze zdárných syn ů a jich potomstva. Josef (nar. 1897) hraje klarinet a housle. Klarinet se u čil u p. Josefa Šurana, housle u Fr. Brejchy. Ú činkoval v mnohých hudbách, nejvíce ovšem s tatínkem a te ď hraje se svými bratry. Má již také mladého Šimka, kterého bratr Jan u čí hudb ě. Chce z něho mít řádného českého hudebníka.
Jan (nar. 1897) 1) vyu čil se h ře na housle u Fr. Brejchy a na k řídlovku u Fr. Janouše. V roce 1915 narukoval k hudb ě býv. p ěš. pl. čís. 51 v Praze, ale za nedlouho se ocitl na širých pláních Ruska, které po čase vyst řídala slunná Adrie se svojí So čou a pak kus dále v Itálii Piavou. V roce 1918 podnikl s plukem dalekou cestu do Francie, kde v blízké pevnosti Verdunu se kone čně do čkal konce sv ětové války. Tam také oslavil svoje 21. narozeniny, ovšem že zp ůsobem zcela tichým, a nikterak okázalým, nebo ť se mu vedlo špatn ě - m ěl často hlad. O tom mu dá vysv ědčení i pisatel tohoto článku, nebo ť tam byl s ním. Po p říjezdu z války, aniž by si trochu oddechl po prožitých velkých útrapách, nastoupil v Praze k zem ěbraneckému pluku čís. 8 na Poho řelci, odkud byl povolán k námo řní hudb ě do Litom ěř ic 2) (kapelník Elsnic), s tímto útvarem se pak p řest ěhoval do Bratislavy. Koncem roku 1820 byla tato hudba p řid ělena čsl. p ěšímu pluku čís. 39 a to pod vedením kapelníka J. Dobeše. Po nedlouhé dob ě, a čkoliv byl velmi nabádán, aby sloužil jako délesloužící podd ůstojník, odešel do civilu. Hrával s kapelou svého otce, s kapelníky Dobešem, Plachým, Grodeckým, v r ůzných pražských biografech až do roku 1929, kdy po smrti tatínkov ě p řevzal vedení hudby vlastní. Stanislav (nar. 1899) u čil se na housle rovn ěž u Fr. Brejchy, který byl jak známo, kontrabasistou Národního divadla a trubku u Fr. Janouše. Roku 1917 narukoval k hudb ě býv. p ěš. pl. čís. 29 do Chebu a odtud poslán na frontu do Albánie, kde jako mnoho jiných nebyl ušet řen zhoubné malárie. Po státním p řevratu narukoval k hudb ě čsl. p ěš. pl. čís. 28, kde pod kapelníkem Elsnicem a pozd ěji Gottwaldem sloužil v hodnosti podd ůstojníka po dva roky. Pak ú činkoval v r ůzných pražských biografech. Nejrad ěji vzpomíná na krásné doby, v bio Lucerna pod kapelníkem Marchartem. A te ď jako ostatní, drží "basu" se svými sourozenci. Nejmladší Václav (nar. 1908) se u čil housle u Fr. Klimenta v Radlicích a bicí nástroje u J. Krupi čky. V roce 1930 narukoval k hudb ě p ěš. pl. č. 5 v Praze, kde sloužil pod taktovkou štáb. kap. nyní majora a velitele vojenské hudební školy Jana Uhlí ře. Te ď je také v civilu a hraje - což je v ěcí samoz řejmou - s bratry Šimky. A už má dokonce 2 další Šimky, o kterých pln ě doufá, že budou dobrými hudebníky. To bychom tedy m ěli stru čný popis známé smíchovské kapely brat ří Šimk ů. Vzpomn ěli jsme i d ěde čka, výborného zp ěváka, tatínka, dobrého hudebníka a předobrého člov ěka, veselé povahy, který by si byl považoval za h řích, kdyby m ěl někoho zarmoutit. Zanechal nám 4 syny - hudebníky, 4 sloupy české hudby, kterým je hudba nejv ětší láskou a pro kterou žijí. Bu ď zem ě lehkou d ěde čkovi i tatínkovi, kte ří dřímou v ěč ný sen. Synové i vnuci d ělají jejich jménu čest. Hudba brat ří Šimk ů je na Smíchov ě i v okolí dob ře známa a velmi oblíbena. Nerozpakuji s říci, pro č tomu tak je. Hudba jejich si získala velké obliby hraním českých skladeb a českých písní, které ráda i zazpívá. A to, prosím, i na obecenstvo, otrávené uf ňukanými tangy a jinými povále čnými vymoženostmi - platí. Proto tam, kde hrají Šimkové, se táhnou návšt ěvníci - získávají po řadatelé - bývá dobrá nálada a velmi veselo. Přejeme hudb ě brat ří Šimk ů mnoho zdaru v dalším p ůsobení.
1) D ěde ček kroniká ře. 2) Tento útvar se výrazn ě zapsal do d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví. Jeho členové sestavili první český ochotnický soubor (r. 1919) po vzniku republiky a nastudovali i n ěkolik zp ěvoher protože m ěli k dispozici vlastní hudbu. V orchestru, který p ři realizaci zp ěvoher ú činkoval, hrál Jan Šimek bu ď na housle nebo na křídlovku. K tomu více in: DOSKO ČIL, O., Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví, kapitola K po čátk ům českého divadla v Litom ěř icích, Litom ěř ice 2002.
Článek je doprovázen dv ěma fotografiemi. První je portrét J. Šimka, druhá představuje bratry Šimky zleva: Václav, Jan, Stanislav a Josef, který, podle vzpomínky jeho nete ře V ěry Šimkové - Dosko čilové z Litom ěř ic hrál na housle v Národním divadle.
12) Co kroniká ř osobn ě vid ěl a prožil:
LEDEN Sch ůzka s PhDr. O. Kotkovou z NG v Praze:
Ve st ředu 9. ledna jsem se setkal s PhDr. Olgou Kotkovou z Národní galerie v Praze - sbírka starého um ění (gotiká řka) s kterou již dva roky spolupracuji v souvislosti s restaurováním Dürerovi R ůžencové slavnosti Johannem Grussem st. (1790 - 1855) a jeho synem Johannem Grussem ml. (1820 - 1901) v pražském klášte ře premonstrát ů na Strahov ě a nyní, protože jejím manželem je ředitel M ěstského muzea (Stadtmuseum Fulda) ve Fuld ě, na výstav ě a studiích dvou barokních socha řů z Čech usídlených ve Fuld ě a podílejících se na plastikách tam ějšího františkánského kláštera (Frauenberg Fulda), litom ěř ického rodáka Václava Marxe (1708 - 1773) a rodáka z nějaké vesnice poblíž Oseka na Teplicku Václava Neue (1708 - 1774). Setkali jsme se v Bartolom ějské ulici v čajovn ě, kde jsme si vym ěnili p řinesené: Já jsem dostal studie z padesátých let o zmín ěných socha řích, Olze Kotkové jsem přivezl ješt ě n ějaké starší svazky malí řů Litom ěř icka a první svazek edice Radobýl - František Doležal (1910 - 1989) - komorní výb ěr z díla. Pak jsem se dozv ěděl, že článek o restaurování obrazu vyjde v Anglii už v polovin ě ledna, že má objednané separáty a že jeden dostanu. V poznámkovém aparát ě je prý zmínka i o m ě a seminární práci Marie Kašparové, kterou jsme p řed lety spolu d ělali o J. Grussovi starším. Pak došlo na litom ěř ický Gruss ův hrob a že prý pošle dopis m ěstskému magistrátu, aby se o n ěho postarali protože v lét ě by ráda se zahrani čními kolegy vzdala restaurátorovi poctu. Dohodli jsme se, že O. Kotková se svým manželem navštíví v této dob ě Litom ěř ice, aby si prohlédli výstavní sín ě muzea, galerie Ve dvo ře a Severo české galerie výtvarného um ění. Tu ovšem O. Kotková zná, protože před lety zde realizovala výstavu Z poklad ů litom ěř ické diecéze I. Pak jsme se p řemístili do sousední hospody na ob ěd. Dali jsme si sví čkovou a prazdroj. A hovo řili o možnostech spolupráce s Fuldou v četn ě výstav s česko - německými katalogy a zalitovali, že se nám Marie Kašparová n ěkam ztratila. Pak jsme se vsadili o cosi, co si prozatím ponechám pro sebe. Kdo prohraje, platí příští ob ěd. Pro zajímavost: Manžel O. Kotkové a ředitel muzea ve Fuld ě je polské národnosti, historik um ění, mluví česky a spolu mají dv ě malé hol čičky.
ÚNOR
Převzetí knihy Z d ějin litom ěř ického divadla a divadel nictví:
V sobotu 2. února kolem p ůl jedenácté dopoledne si p řijelo nakladatelství OWALD z Prahy pro knihu Z d ějin litom ěř ického divadla a divadelnictví . Helena Osvaldová a Petr Osvald p řivezli i vít ězku 1. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice Veroniku Patkovou, studentku 3. ro čníku pražské FAMU, katedra fotografie. D ůvodem bylo, že nafotografovala na zadní stranu knihy jejího autora s jeho dv ěma nejoblíben ějšími here čkami Martinou Delišovou a Vandou Hýbnerovou (viz oddíl Mácha a Litom ěř ice ) a šlo o to vybrat tu nejlepší pro reprodukování, což se také stalo. P ředávání knihy trvalo dlouho, fotografií bylo p řes 150 a P. Osvald byl nadšený z jejich kvality. Proto jsme také sed ěli v muzeu ve velké zaseda čce, abychom to všechno mohli roztáhnout. Ale vše se zaseklo když bylo vytaženo asi 50 fotografií z Plesnického hry Sborovští hranou ochotnickým spolkem K. H. Mácha ve t řicátých letech na St řeleckém ostrov ě. Autor z nich nic nevybral protože cht ěl, aby si je Petr jako grafik vzal všechny a sám je vybral. Petr si prohlížel a prohlížel a prohlížel. Místo aby p řebíral. Pak je sbalil všechny. Takže z toho bude dvoustrana fotografií. Stejn ě to dopadlo se scénickými návrhy akademického malí ře Josefa Fu číka z t řicátých let pro hry Máchovc ů.
Potom jsme se kolem jedné hodiny odpolední všichni čty ři odebrali na ob ěd do čínské restaurace ve Velké Dominikánské. M ěl jsem ku ře Kung-pao a bylo dobré. Až na tu cenu. K tomu lahvovou Plze ň. Nakonec jsme se rozjeli na výlet. Nejprve vesnice a hrad Kamýk. Ale nejd říve jsme zastavili na k řižovatce s odbo čkou do vesnice Knobložka. Kv ůli výhledu na České st ředoho ří a dálkový pohled na hrad. Všichni byli nadšeni. Pak jsme na hrad vystoupili a potkali n ěkolik výletník ů. P řestože bylo 2. února, po časí bylo jarní, teplota 13 nad nulou, prost ě jaro. Jen byl silný opar, takže v dálce toho mnoho vid ět nebylo. Ale zato to bylo fantaskní, nebo ť n ěkteré kopce vystupovaly v oblacích (Milešovka, Házmburk, Koš ťálov). Po sestoupení jsme si všimli, že na Obecním úřad ě mají i pam ětní sí ň B. Smetany. Dál jsme pokra čovali na ústeckou silnici, odbo čili na Litom ěř ice a krátce na to znova na okresní silnici na Michalovice, abychom tak k Radobýlu p řijeli z druhé, západní strany. Když jsme hledali místo na zaparkování, p řekvapilo nás, kolik je tady aut. Prohodil jsem, že by lidé tak toužili po Máchovi? Petr Osvald prohlásil, že to bude asi díky četb ě katalog ů k festivalu Máchovy Litom ěř ice. Pochopili jsme to po vystoupení z auta. Byly totiž neuv ěř iteln ě příznivé pov ětrnostní podmínky pro vypoušt ění leteckých model ů s motorky a dálkov ě ovládaných vysíla čkou. Sešla se tu prost ě řada modelá řů . Ale na cest ě k Radobýlu jsme potkávali také mnoho výletník ů. V obou sm ěrech. Nejprve jsme ale na úpatí kopce odbo čili k bývalému lomu. O této stezi čce a následné plošin ě ví jen málokdo. Um ělé varhany a výhled všechny šokovaly. Veronika fotografovala su ť a kde co. Pak jsme se vydali na vlastní kopec. Po vystoupení jsme užasli. Pomalu jsme se na vrchol pro množství lidí nevešli. Pohled na krajinu byl stejn ě úžasný jako z Kamýku. Vyfotografovali jsme se u k říže a vrátili se k autu. Ješt ě jsme zašli do muzea pro knihu a nastalo lou čení.
Dobrodružství v Praze v hospod ě u Rudolfa:
Ve st ředu 27. února jsem vezl do Prahy obraz ze soukromého majetku paní Ireny Gutfreundové, olej na kartonu (50 x 40), portrét její maminky, koncertní mistryn ě Aurelie Kratochvílové - Gutfreundové (1892 - 1974) z roku 1918 od akademického malí ře Hermanna Petera Münzberga (1889 - 1951) - viz. edice Malí ři Litom ěř icka sv. 2, Litom ěř ice 1997, s. 29 - 36, barevné repro díla v barevné p říloze, k obrazu více s. 19. D ůvodem bylo zhotovení kopie díla akademickou malí řkou - restaurátorkou Janou Kremanovou. Obraz to nebyl velký, ale m ěl mohutný ozdobný rám, který jsem musel vzít také, aby se zhotovil dobov ě n ějak podobný. V kapse jsem m ěl od paní Gutfreundové 10.tisíc K č jako zálohu (celková cena zhotovení kopie 25 tisíc) a tak mi nebylo do zp ěvu a cht ěl jsem to mít všechno už p ředáno. Obraz se nesl nešikovn ě a navíc nebe bylo zatažené a sem tam spadla n ějaká ta kapka. Vše bylo sice dob ře zabaleno v nepromokavém obalu (tzv. publinkách), ale p řece. Autobus i metro jsem zvládl, ale z Florence do Liliové 10 na Starém M ěst ě je to p ěkný kus cesty. N ěkde za nám ěstím Republiky m ě napadla myšlenka dát si n ěkde kafe abych si od b řemena odpo činul. Ale nakonec jsem vytrval a ud ělal dob ře. Jen jsem dílo a tašku postavil do pr ůchodu abych mohl zazvonit, za čalo lít jako z konve. Neuv ěř itelné! Sta čilo se opozdit o p ůl minuty a byl jsem p ěkn ě promá čený. Na schodech jsem chytil st ěhováky. Sv ůj boj s majitelem domu o vyst ěhování (získal ho v restituci a ud ělal z n ěho hotel) vzdala paní Chotvašová z 2. patra, jejichž manžel byl p řed listopadem 89 vedoucím expedice Melantricha, kde já pracoval jako redaktor Svobodného slova. Bratr Chotvaš, starý Národní socialista snící o starých zlatých časech, netušil, že až se jich zase do čká, um ře z toho. Po čátkem 90. let, když ho z bytu odváželi do nemocnice z které se už nevrátil, míjeli sani ťáci na chodb ě restituenta s právníkem a stavitelem. Ve 2. pat ře, kde bydlí i J. Kremanová, jsem se st ěží protáhl mezi vyst ěhovanými sk řín ěmi. Jana mi vyšla naproti se slovy: Tak jsem zde poslední nájemník!
V byt ě jsem ucítil v ůni smažících se karbanátk ů. Bylo jich hodn ě, sn ědl bych jich deset, ale vzhledem k p řísné kontrole své žravosti jsem jich sn ědl pouze t ři. S chlebem a ho řč icí. Jana si zatím prohlížela obraz a dala mi n ějaké čtivo. Katalog Moneta z mnichovské výstavy na které byla a esej o sou časné krizi um ění. Nakonec mi vnutila Fullera - Filozofie fotografie . Pak řekla, že kopii obrazu zhotoví do dvou měsíc ů. Nakonec jsem jí p řipomn ěl slíbeného básníka Jana Nováka (nar. 1938), jenž si říká pražský autor z Kyjova a jenž dostal n ějakou literární básnickou cenu ve Francii. Kremanová mu tedy zatelefonovala a dali jsme si všichni sch ůzku v hospod ě u Rudolfa, nebo ť to bylo p řání básníka s od ůvodn ěním, že tam mají dobré pivo. Podotýkám, že tam mají skv ělý Prazdroj, asi jako ve slavné U tygra. Básník tam už sed ěl a já mu vypráv ěl o festivalu Máchovy Litom ěř ice atd. Pochopil velice rychle a p řislíbil, že b ěhem dubna zašle sebe plus další čtyry své za čínající básnické chrán ěnce. Pochopil, že žádný honorá ř pro nikoho nebude a v ůbec chápal mnoho v ěcí. Dostali jsme se k L. Kunderovi, kterého ozna čil za skv ělého českého básníka a podivil se, protože to netušil, že L. Kundera v Litom ěř icích maturoval a má k tomuto m ěstu vztah a že tedy jeho patronace nad festivalem má tento fundament a nejde tedy o formalitu. A nakonec jsem mu slíbil Kunderovu Litom ěř ickou řeč d ěkovnou a další promluvy v 6. svazku edice Malí řů Litom ěř icka. Když tak řeč plynula, objevil se profesor socha řského ateliéru pražské Vysoké školy um ěleckopr ůmyslové Kurt Gebauer a s ním hezká bruneta, čerstvá absolventka jeho ateliéru jejíž jméno jsem zapomn ěl. Podle Kurta je to prý nejv ětší talent co kdy měl. Snad ano, ale m ěl jsem pocit, že v tom bude ješt ě n ěco jiného. Ten se mnou po jejich odchodu sdíleli všichni p řítomní, Kremanová i Novák. Setkání v tuto hodinu to nebylo nijak zvláštní. Hospoda leží poblíž Filozofické fakulty, Um ěleckopr ůmyslového muzea, Židovského muzea a když se jde dál po náb řeží k Národnímu divadlu, tak tu je katedra fotografie AMU. Takže tu lze vždy někoho potkat. Kurta jsem znal ze spole čnosti Kremanové ješt ě z dob totality, kdy nebyl profesorem a nikdo netušil, že jim kdy bude. Nevid ěl jsem ho minimáln ě 13 let. Pot ěšilo, že m ě bez problém ů poznal. Jana pouze o čima nazna čila, což byl d ůkaz, že mu a o mých problémech t ěch 13 let mnoho navypráv ěla, a Kurt se obrátil ke své žákyni - akademické socha řce se slovy: Tady ti to řekne. Jen jsem odpov ěděl - Grimm? Řekl jsem básníkovi, a ť poslouchá, abych mu to n ěkdy nemusil vypráv ět celé znovu a za čal z gruntu od padesátých let - od Šr ůtka, školní inspektorku Pisklákovou, generála Piskláka až ke Grimm ům atd. Mladá socha řka jen zírala. Nakonec řekla, že je to škoda, že ten tunel je úžasná v ěc a že ona pot řebuje ke své skulpt ůř e tmavé pozadí. Tak jsem za čal znovu, p řes obecnou filozofii d ějin a o míst ě um ění v n ěm, a že toto má také n ějaké poslání. A vše jsem nakonec uvád ěl p říklady, z Litom ěř ic o um ění Grimma manipulovat s ve řejností. Nap říklad jak na ja ře lo ňského roku byla na setkání spisovatel ů u Grimm ů (v Salva Guard ě) mladá spisovatelka Barbara Nesvadbová, která p řivezla i ministra bez k řesla O. B řezinu ( ČSSD) jež se pozd ěji stal jejím manželem. Jenže tahle dvojice je po řád v bulvárním tisku, je tedy zmasmedializovaná, a tak se místní noviná ři zam ěř ili práv ě na ni. A jak já musel v hospod ě poslouchat: ten Honza Grimm ti dává na prdel! A že lidu obecnému v ůbec nejde o um ění, ale o tyhle v ěci. Nakonec jsem dlouhé povídání završil, že skute čným um ělcem bude nový český Balzak, jenže ten studuje ješt ě n ěkde na gymnáziu 1. ro čník v Litomyšli či ve Vysokém Mýt ě. A jeden jeho román by se mohl jmenovat Černé pozadí. Teprve potom socha řka za čala chápat a Gebauer se jen usmíval. Když odešli, dali jsme si ješt ě pivo a řeč plynula. Básník mi v ěnoval své dv ě sbírky: GAYA GAYA s podtitulem Politický okres Kyjov v. v. vydanou nakladatelstvím Kant (bez uvedení místa vydání) v roce 997 a Kupé pro Marcela D. (Štvanice pražská. Omalovánky) jež vydalo nakladatelství Zden ěk Cibulka za p řisp ění Nadace českého literárního fondu v roce 2001. Do té první mi vepsal kontaktní spojení, v té druhé mne zaujala hned první báse ň Liliová ulice věnovaná Jan ě Kremanové. Nakonec jsme se rozlou čili a já šel na autobus. Jel v 18.30 hod. Vezl jsem sebou od Kremanové i všechny podklady pro II. litom ěř ický, salon které Grimm rozeslal výtvarník ům po celé republice (viz. p říloha této kroniky Litom ěř ická kvítka).
BŘEZEN
Vandalismus na zahrádkách:
V sobotu 30. b řezna bylo po čtrnácti dnech kone čně nádherné jarní po časí. Takže jsem vyrazil na zahrádku (p ři cest ě na Richard). Jenže jsem se do čkal p řekvapení. Všechny zahrádky v kolonii "navštívil" vandal, který odmontoval vodom ěry, kohoutky a uzáv ěry (v četn ě p říslušenství trubek). Policie ho sice chytila s plnou taškou lupu, dokonce si ho nafotografovala, ale zase ho musela pustit protože ho nechytila p ři činu. Chytila ho proto, že podobného vandalismu se už dopustil v zahrádká řské kolonii na bývalé skládce u h řbitova p ři Michalovické ulici (v tomto prostoru už silnici). V pr ůběhu týdne policie vše sepsala s p řítomnými zahrádká ři, ale protože m ě nezastihla, vyrazil jsem na m ěstské odd ělení státní policie v úterý 2. dubna. P řítomný policista, který m ěl lup v trezoru, ale nebyl p řítomen. Nechal jsem jim tedy spojení s tím, že budu až v pátek protože jedu na Moravu (zapsáno 2. dubna). Když jsem odcházel, p řišel další postižený zahrádká ř. Trochu mne pobavilo když mi řekl, že pracuje v jedné z litom ěř ických bank.
DUBEN
S J. Kremanovou a V. Mí čkem za L. Kunderou:
Ve st ředu 3. dubna se ud ělalo opravdu nádhern ě. O to s v ětší chutí jsem vyrazil ráno na autobus do Prahy odjížd ějící v 7,25 hod. Bylo to zvláštní, ale v témže autobuse se sešli fotografka Andrea Horská, ředitel litom ěř ické galerie Honza Štíbr a přírodov ědec p řes kyti čky docent RNDr. Karel Kubát p ůsobící na p ůl na ústecké univerzit ě a na p ůl v našem muzeu. V Holešovicích jsem nasedl na metro a pokra čoval na Florenc. Odtud jsem šel p ěšky do Liliové 10 k Jan ě Kremanové. U nádraží Praha st řed jsem na refíži potkal historika um ění Jirku Urbana čekajícího na tramvaj. Po vým ěně několika slov jsem pokra čoval až na místo setkání s pocitem, s kým se dnes po ránu ješt ě náhodn ě uvidím. Nepotkal jsem už nikoho a tak jsem kone čně dorazil do Liliovky, kde jsem byl Kremanovou a akademickým malí řem - restaurátorem Vladimírem Mí čkem o čekáván. Odjezd do Kunštátu na Morav ě se trochu opozdil protože se Kremanina ko čka zab ěhla a dlouho se hledala. Nakonec se našla na p ůdě. Kone čně jsme naložili obraz Bohdana Laciny Akord (olej, plátno, 55 x 70 cm, 1962) J. Kremanovou zrestaurovaný po pr ůtrži mra čen, poz ůstatek to litom ěř ické výstavy Skupina Ra - ohlédnutí za surrealistickou skupinou o čima Ludvíka Kundery na ja ře roku 2001 v litom ěř ickém muzeu. Navrácení díla L. Kunderovi bylo skutečnou te čkou za lo ňskou výstavou a rovn ěž hlavním d ůvodem naší cesty za kunštátským literátem. Jeli jsme po dálnici na Brno. Ale nudnost jízdy nás časem svedla na státní silnici na Humpolec. Pokra čovali jsme na Ž ďár nad Sázavou, kde jsme v Pivovarské restauraci poob ědvali. Já škvarkové knedlíky, Mí čko guláš a Kremanová moravské vrabce. Pak jsme p řes Nové m ěsto na Morav ě pokra čovali na P řibyslav. Zde jsme zastavili a koupili paní Kunderové kv ětiny. Bylo asi p ůl druhé odpoledne, když jsme kone čně dorazili do Kunštátu na Morav ě. L. K. nás p řivítal s velkou radostí. Nejprve se p ředala kv ětina, ale paní Kunderová musela odjet za d ětmi a vnuky, takže ji pro manželku p řevzal samotný literát. Pak se rozbalil obraz, L. K. byl nadšený, ze st ěny sundal obraz jiný a cht ěl ho hned pov ěsit. Ale p říslušný h řebík nebudil d ůvěru, spíše p ůsobil dojmem, že se pod těžším dílem vytrhne a tak se rad ěji nev ěšelo. Z nabídky jsme nejprve ochutnali čaj z indonéského ostrova Jáva, pak skv ělé víno bílé a červené. V pokra čování jsme se rozhodli pro bílé a k tomu p řikusovali specialitu paní Kunderové - anýzové pe čivo. Potom p řišli na řadu jednohubky s k řenovou pomazánkou.
Nejprve jsem vy řídil v ěci pot řebné: Opsal jsem si p řesný název ceny, kterou L. Kundera dostal na Lipském knižním veletrhu poslední b řeznový týden. Zní: Leipziger Buchpreis zu Evropäischen Vrständgung (Lipská knižní cena za vzájemné srozum ění - k tomu více oddíl Mácha a Litom ěř ice ): Potom jsem vytáhl Kore čkových 12 fokalk ů včetn ě jejich kopií (dostal jsem je darem od V. Mí čka) s prosbou, aby mi je L. K. za řadil do jednotlivých cykl ů. Další prosba byla, že je chci v roce 2004 vystavit v galerii Ve dvo ře v souvislosti s festivalem Máchovy Litom ěř ice , a to v 1. pat ře. Do přízemí bych cht ěl Viléma Reichmanna, jeho cyklus Ran ěné m ěsto , jenž se nejvíce hodí ke Kore čkovi a skupin ě Ra. A k tomu pochopiteln ě katalog jako 6. svazek edice Radobýl s textem L. K. Odpov ěď spisovatelova byla, že ano a že si tento úkol zapíše zlatými písmeny do pracovního diá ře. A pak už bylo volné povídání a prohlídka sbírek jež skon čila v dome čku v úpln ě nejzadn ějším traktu dvora, kde má um ělec své hájemství a kam chodí v noci pracovat. Nakonec bylo fotografování a rozdávání knížek a katalog ů: Monografie L. Kundery o fotografovi Miroslavu Matouškovi Voda, kámen, d řevo (Ž ďár nad Sázavou 1996), Dílo Františka Halase v tvorb ě českých malí řů a grafik ů, což byla drobná brožurka sestavená L. Kunderou a doprovázená jeho textem a jež vyšla k Halasovu Kunštátu 2001 (Kunštát na Morav ě 2001), program ke Kunderov ě h ře Totální kurop ění (Divadlo o mnoha obrazech, s mnohými osobami a jedním jazzbandem) vydané Divadlem pracujících v Gottwaldov ě (dnes Zlín) s premiérou 30. dubna 1988 a katalog k výstav ě mladého grafika žijícího v Kunštát ě na Morav ě Víta Ondrá čka Krok zp ět - daktylogramy 1997 - 2000 (nar. 1959 v Brn ě) s úryvkem z obsáhlejšího textu Miroslava Balaštíka a úryvkem ze zahajovací řeči L. Kundery z vernisáže výstavy v Galerii Národního domu v Prost ějov ě 2. 3. 2001. Grafik m ě natolik zaujal, že jsem se rozhodl ho pozvat k ú časti na 2. ro čníku festivalu grafiky a fotografie Máchovy Litom ěř ice 2003. S chutí jsem si také prohlédl drobnou monografii fokalk ů M. Kore čka vydanou v Německu a kterou mi L. Kundera slíbil sehnat. Odjížd ěli jsme asi n ěco po šesté ve čer. Ješt ě jsme ale zajeli na h řbitov, vyhledali hrob F. Halase a vzdali mu poctu. Potom už jen cesta zp ět. Na dálnici jsme jeli p řes Nové M ěsto na Morav ě sm ěrem na Jihlavu. Asi 70 km p řed Prahou jsme se stav ěli v motorestu. Já a Kremanová jsme si dali hov ězí polévku s knedlí čky. Byla mizerná (vyva řené fusekle!) a knedlí čky žádné. Cht ěli za ní ale 23,- K č plus pe čivo. Mí čko si dal jen kávu. V Praze nás Mí čko vyklopil poblíž náb řeží a uli čkama s Kremanovou jsme dorazili do Liliovky. Rozhodl jsem se ješt ě zajít na chvíli do Blues klubu ve sklep ě domu, kde Kremanová bydlí na jedno pivo. Hrál Jan Ko řínek & Groove (Next Generation Blues Night) a hrál skv ěle. Vstupné bylo 80,-K č. Řekl jsem, že jsem tu náhodn ě, cht ěl jsem jenom jedno pivo u pultu. Vrchní byl skv ělý, pochopil, že nejsem ani pražák, natož cizinec a pivo mi u pultu nato čil (desítka Gambrinus za 24,-K č). Jenže za pultem byl také provozovatel klubu, dali jsme se do řeči, pak jsem si dal druhé pivo. Nakonec jsem byl hošt ěn r ůznými becherovkami a jinými, už nevím jakými, panáky na ú čet podniku. Barmanka se jmenovala Sandra a její otec byl Egyp ťan. Další jména jsem zapomn ěl. Po koncert ě jsem si povídal i s šéfem kapely Honzou Ko řínkem, který mi dal nakonec CD kapely. Ke Kremanové jsem se vplížil v jednu v noci. Hluboce spala, u postele jsem m ěl připraven čaj a bábovku. Ráno jsem m ěl hlavu jako st řep. Bylo to hrozné a vzal jsem si prášek. Dopoledne jsem ješt ě navštívil pár knihkupectví, ale nic jsem si nekoupil. A měl jsem p ěknou kocovinu. Autobusem jsem do Litom ěř ic odjel ve 12 hodin a po jedné hodin ě odpolední jsem v tomto m ěst ě vystoupil.
SRPEN
Povode ň na Labi:
Poprvé jsem se šel podívat na Labe v pond ělí 12. srpna v poledne. Sešel jsem po Jezuitských schodech, podešel železni ční tra ť v Jarošov ě ulici a šel k ústí labského ramene St řeleckého ostrova. Cestou okolo par číku (vlastn ě se jmenuje Husí pahorek, ale o tom dnes už nikdo nic neví) sm ěrem na Lodní nám ěstí se už projít nedalo. Ale to bylo prozatím vše. Na St řelecký ostrov p řes most pro t ěžká auta jezdící do mlýna to ješt ě šlo i když rameno bylo již dost plné. Pod Tyršovým mostem jsem sešel ze silnice a cestou pro zahrádká ře došel na b řeh Labe. K vylití pot řebovalo tak ješt ě p ůl metru. Proud byl ale po řádn ě silný. Jeden starší zahrádká ř tu vyklízel chatku. Čas ukázal, že to bylo prozíravé. Podruhé jsem se šel podívat na Labe ve st ředu 14. srpna v poledne. Tentokrát jsem šel na Tyrš ův most. Celý St řelecký ostrov byl pod vodou. Bylo tu také hodn ě zv ědavc ů, kte ří p řekáželi tak dost husté doprav ě. P ři vjezdu na most jsem spat řil, jak od Litom ěř ic jede s majá čkem dosti rychle m ěstská policie. Lidé ale p říliš vst řícní nebyli. Dokonce jsem zaslechl vedle sebe "v ůdce sme čky", "hlavu rodiny", jak vede děti a manželku na atraktivní podívanou. A velice se roz čílil na policajty, co že to práv ě oni jedou tak rychle a bezohledn ě. Prost ě v ůdce sme čky, který si svou bezohledností kterou on sám pokládá za "moudrost" a "informovanost" chce potvrdit své v ůdčí postavení! Nebo spíše své vlastní sebev ědomí. P řešel jsem na most a asi za sedm, osm minut titíž policisté jeli zp ět. S majá čkem. Za nimi asi čty ři t ěžká nákladní auta s pískem sm ěrem na K řešice. V té zácp ě lidí a aut se prost ě nemohly dost rychle dostat k pot řebným. M ěl jsem chu ť onoho člov ěka znovu vyhledat a dát mu kopanec do míst, kde záda p řestávají býti slušná. Tentýž den vyjel kolega z muzea Martin Kola řík s fotoaparátem, aby pro náš archiv zdokumentoval povode ň na Litom ěř icku. Vrátil se zdrcen. Do Roudnice na Labem se nedá z pravého b řehu Labe dostat, v Lounkách se jezdí na lodi čkách po návsi, K řešice jsou pod vodou. Lidé ve vesnicích, kam voda ješt ě nedošla, ale podle prognóz dojde, stojí p řed svými domy a valníky naloženými nábytkem atd. Neodcházejí a doufají, že prognózy se nenaplní. Jenže ony se bohužel naplnily už ve čer. Ve čtvrtek 15. srpna jsem vyšel kolem deváté dopoledne. Za čal jsem na parkánech u galerie Ve dvo ře (gotické dvoj če). Voda v Jarošov ě ulici sahala asi 10 až 15 metr ů pod Máchovy schody, sklepy dom ů níže byly zatopeny. Na silnici k mostu voda vystupovala asi do jedné čtvrtiny, nízkým bará čkům dole asi deset centimetr ů pod p řízemní okna. P řes železni ční tra ť se řeka ješt ě nedostala, pouze pod viadukty, kde zábrany nevydržely. T ěžko odhadnout, kolik metr ů chyb ělo od hladiny k vrcholu mostu, zhruba to odhaduji na dva až t ři metry (velice to na tu dálku klame). Tyrš ův most byl uzav řen p ředcházející den odpoledne, vlastn ě jeho konec na prot ějším b řehu kon čí v jeze ře. Východ z parkán ů na Jezuitské schody byl uzam čen. Zátarasy byly i na Jezuitských schodech, v ulici Mostecká a na výpadové silnici na most už u nádraží Litom ěř ice - m ěsto. Pak jsem šel Dlouhou ulicí k nádraží. Voda vykukovala pod viaduktem, ale ješt ě se nep řelila ven. Na nádraží p řijel osobní vlak sm ěrem na Ústí nad Labem. Zeptal jsem se výprav čího, jak dlouho ješt ě budou vlaky jezdit. Odpov ěděl, že neví, ale že je to otázka času. Podchodem na druhé nástupišt ě nešlo přejít, prosakovala tam voda. Lidé chodili p řes koleje. P řešel jsem také. Vod ě na druhé stran ě chyb ěl asi tak ješt ě p ůl až t ři čtvrt ě metru k zalití trat ě. Z doslechu: Ješt ě ve st ředu 14. srpna byl evakuován preventivn ě Terezín (2 tisíce lidí). Labe p řestalo p řijímat vodu z Oh ře a tak byly evakuovány litom ěř ická čtvr ť Želetice, Mlékojedy, Brozany, Bohušovice nad Oh ří atd. Moje sestra Helena Bitrichová p ři návšt ěvě své dcery Petry Smetanové v uli čce Rybá řské schody spat řila, jak let ěly helikoptéry, z nich se spustili muži na utržený člun (nákladní vana), rozmístili (neuv ěř iteln ě rychle) výbušniny, pak se znovu nechali helikoptérami vytáhnout. Člun byl vyhozen do vzduchu n ěkde za Žalhosticemi. Slyšela už jen výbuch; Údajn ě se na rozvodn ěném Labi to čil a narazil do pilí ře litom ěř ického mostu a pak ješt ě do pilí ře železni čního mostu u Žalhostic (tra ť Lovosice - Litom ěř ice).
Zde také ráno 15. srpna už nejezdily vlaky; Okresnímu státnímu archivu v Litom ěř icích se sídlem Lovosicích hrozilo od st ředy 14. srpna zatopení p řízemí. Když volali do Prahy na Státní úst řední archiv, aby jim poslali lidi na st ěhování do vyšších pater, řekli, a ť se na to vykašlou, že se to prost ě odepíše. Neuv ěř itelné! Tak pracovníci (zástupce ředitele PhDr. I. Kotyzová) zavolali na krizový štáb do Lovosic. Ti okamžit ě poslali čtyry vojáky a archiv byl zachrán ěn. Alespo ň jedna trochu milá zpráva: V Ústí nad Labem z rozvodn ěné řeky vylezl bobr. Prošel se po m ěst ě a pak se zase vrátil do řeky. Odpoledne kolem 15 hodiny jsem vystoupil s Martinem Kola říkem (fotografoval) a RNDr. Lenkou N ěmcovou CSc. na novorenesan ční v ěž (zvonici) katedrály sv. Št ěpána na Dómském pahorku. Pohled to byl úd ěsný. Soutok Oh ře s Labem zmizel, Terezínská kotlina jedno velké jezero (zda byl zatopen Terezín nebylo vid ět, ale na druhý den jsem se dozv ěděl, že tam je na nám ěstí dva metry vody), voda se táhla i daleko do polí i za Mlékojedama až k silnici Lovosice - Terezín. Litom ěř ický most vypadal miniaturn ě, ale voda stále tekla pod ním. Teprve zde si člov ěk uv ědomí, jak se vše u Porty Bohemiky slévá do ka ňonu, nemá se kam rozlít a co čeká Ústí nad Labem a D ěč ín. Prohlíželo se tu z oken ale špatn ě, protože tu bylo p říliš mnoho dalších zv ědavc ů, kte ří za výstup zaplatili 20,-K č; Ve čer jsem doma četl když tu slyším silnou ránu z dálky. Vysoko v místech, odkud výbuch p řišel, létala helikoptéra. V televizi jsem pak slyšel, že u Píš ťan byl odst řelen další člun s drceným betonem. Takže to asi byla ta rána. V pátek 16. srpna jsem vyšel kolem deváté dopoledne sm ěrem k dolnímu vlakovému nádraží. Na autobusovém nádraží byla rozsáhlá kaluž vody, která se sem dostala kanalizací. Uzav řená byla i budova vlakového nádraží, na perón se mohlo vstoupit pouze postranním vchodem obejitím budovy (západní strana). Zde mne překvapilo, že jezdí osobní doprava, ale jen kam to jde. Když jsem se zeptal uniformované pracovnice na nádraží, odpov ěděla otázkou, že "tak kam chci jet?". Odpov ěděl jsem, že nikam, že jsem m ěstský kroniká ř. Podívala se na mne zle, že už toho má dost, že se lidé stále ptají a když se zeptá někdo jen tak, tak už je toho moc. Chápal jsem jí, asi bych už v takovém psychickém vyp ětí také n ěkoho praštil, a odešel. V podchodu na druhé nástupišt ě bylo oproti předcházejícímu dni dvakrát tolik vody, tém ěř se vylívala ze schodišt ě na nástupišt ě. Přešel jsem koleje. Zde nebyl nár ůst vody opticky tak markantní, zdálo se mi, že stále chybí asi p ůl metru. Ale to je ten subjektivní pohled. Potom jsem se vydal na parkány jako p ředcházející den. Bylo tam hodn ě lidí. B ěhala fáma, že v noci se rozhodovalo o odst řelení litom ěř ického mostu, že je nahnutý atd. V Jarošov ě ulici voda vystoupila až k Máchovým schod ům. Zna čka p řed odbo čkou doleva na litom ěř ický most (její ty č) byla pod vodou do poloviny. Zahrádky plné vody. Ale na silnici z mostu do Jarošovy ulice už nebylo rozpoznat nic, jen jedno velké jezero, či p řesn ěji, slepé rameno řeky. Tak to tady vypadalo. Baráky, které ješt ě v čera m ěly vodu t ěsn ě pod p řízemními okny byly pod vodou do poloviny t ěchto oken. Tra ť ale ješt ě byla volná a vid ěl jsem projet osobní vlak sm ěrem na Ústí n. L. Kam až jezdil nevím. Po chvíli projela po druhé koleji opa čným sm ěrem (od Ústí n. L.) drezína. Asi kontrolovala bezpečnost trati. Oproti v čerejšku mohla být hladina tak o t ři, čty ři metry vyšší. Ale stále, by ť už jen málo, se vešla pod oblouky mostní konstrukce. Po most ě jsem vid ěl projet dv ě policejní auta. V sobotu 17. srpna jsem dopoledne kolem deváté šel na svoji zahrádku na cest ě k Richardu. U železni čního p řejezdu projel motorový osobní vlak. D ůkaz, že železni ční most u Žalhostic je v provozu. Pozd ěji jsem se dozv ěděl, že tento železni ční most poškozen nebyl. V poledne kolem dvanácté jsem se šel podívat na parkány. Voda za čala klesat, první zahrádka v Jarošov ě ulici už byla bez vody, voda se sice ješt ě nedostala pod p řízemní okna, ale pokles byl znatelný. A neuv ěř itelný zápach také. Na trati se pomalu od Velkých Žernosek na koleji poblíž m ěsta (jela proti sm ěru) pohybovala drezína. Muži v ní kontrolovali stav železni čního náspu a kolejnic. Cestou na parkány jsem potkal redaktorku Deníku Litom ěř icka Jitku Eretovou. Zeptal jsem se jí, co ví o poškození litom ěř ického mostu. Dozv ěděl jsem se, že žádná lo ď do mostu nenarazila, že odborníci říkají, že byly v most ě slyšet zvuky a domnívají se, že je vydávají ložiska konstrukce a to z d ůvod ů pnutí a tepelných rozdíl ů.
Zda je to pravda se mohou p řesv ědčit až potáp ěč i. Ti tam ale vlezou až voda opadne o dva metry. Na dolní nádraží jsem se podívat nešel. Na parkány jsem šel až v pond ělí 19. srpna p řed devátou dopoledne. Byl jsem překvapen jak voda rychle opadla a dokonce jak parné po časí (29 stup ňů ) a prudké slunce vše rychle vysušuje. Druhé p řekvapení bylo, že oproti sobot ě 17. srpna jsem necítil v ůbec žádný zápach. V Jarošov ě ulici už žádná voda nebyla, jen pod železni čním viaduktem, kde ji ale už auto vodovod ů a kanalizací vy čerpávalo. Hasi či čerpaly vodu ze sklepa domu v Jarošov ě ulici, zahrádky byly už bez vody a pomalu suché. Bez vody byl i pravý b řeh Labe, most pro auta na St řelecký ostrov a silnice již byla bez vody. Pod ní ale voda ješt ě tekla a St řelecký ostrov byl tak ješt ě zatopen. Most byl pr ůjezdný prozatím jen pro manipula ční vozidla, ale v novinách už potvrdili, že je nepoškozen a pro ve řejnost by m ěl být otev řen v pozdních odpoledních hodinách. Ale nevím, jak to vypadá za mostem. Zeptal jsem se m ěstského strážníka a ten mi odpov ěděl, že to také neví. Na železni ční trati projel pravidelný osobní vlak na Ústí nad Labem. Potom jsem šel k dolnímu nádraží. Autobusové nádraží bylo již bez své kaluže vody a suché. Ale stále ješt ě uzav řené. Obešel jsem jako obvykle nádražní budovu (ta stále byla ze silnice pro ve řejnost nep řístupná). Na nádraží p řijel ve sm ěru do Ústí n. L. další pravidelný osobní vlak. Voda klesla i v podchodu. Dal jsem se do řeči s nádraža čkou, byla to jiná žena než ta v pátek, tahle už byla v dobré nálad ě, že povode ň ustupuje a že jsme z toho v Litom ěř icích vyvázli docela dob ře. Pak mi vysv ětlila, že voda v podchodu pomalu odtéká sama protože jsou tam kanálky. Odtéká podle poklesu hladiny. Pak m ě ješt ě upozornila, kde mám p řejít koleje a být opatrný protože má p řijet vlak od Ústí n. L. do M ělníka, že jezdí, sice se zpožd ěním jenom osobní vlaky a žádné nákladní, ty prý až od Lysé nad Labem. P řešel jsem tra ť a vid ěl ten úžasný pokles hladiny. Nad vodou byla už i lávka na St řelecký ostrov, ale p řes ostrov jako takový se stále ješt ě valila voda. V úterý 20. srpna jsem se dostal na parkány až p řed jedenáctou hodinou dopolední. Byl jsem p řekvapen. Jarošova ulice v četn ě dalších byly už zcela suché a uklizené, v bývalé nádražní budov ě se už tvrd ě pracovalo na odstra ňování následk ů škod, v rodinných domcích už byla voda ze sklep ů všude vy čerpána. Prudké slunce a teploty tém ěř 29 stup ňů stopy povodn ě rychle smazávaly. Labe se vrátilo do svého koryta, na St řelecký ostrov už bylo možné p řejít po most ě suchou nohou. Také tu projelo na ostrov osobní auto. Litom ěř ický most vše vydržel bez úhony a pro ve řejnou dopravu byl již otev řen. To byl pane čku provoz! Stejn ě tak p řežil i železni ční most u Žalhostic. Bohužel jsem nem ěl čas sejít k dolnímu nádraží. Ve st ředu 20. srpna jsem se naposledy vydal na obhlídku. Na parkánech nikdo nebyl, ulice suché, jen lidé pracovali na svých vytopených domech. Na zahrádkách v Jarošov ě ulici by nikoho nenapadlo, kdo by o povodni nev ěděl, že tam ješt ě nedávno byla voda. Horké a dusné po časí (již n ěkolik dní je 29 stup ňů a nebe tém ěř bez mrá čku) vše rychle vysušilo a tráva na zahrádkách by div nepot řebovala zalít. Labské rameno St řeleckého ostrova si již poklidn ě bublalo. Pak jsem zašel na Tyrš ův most. Bylo t ěžké pro p řevelký provoz v ůbec p řejít. Zašel jsem tém ěř do jeho poloviny. Ve mlýn ě se piln ě pracovalo na odstra ňování náplav a d ůsledk ů povodní. Strašn ě dopadly zahrádky na ostrov ě. Z chati ček zbyly jen základy, ploty odnesla voda, ovocné stromy (v ětšinou polokmeny) vyvrácené z ko řen ů. Zde musejí zahrádká ři, pokud budou mít chu ť, za čít na "zelené louce". Pr ůtok Labe byl stále silný, ale v koryt ě. Dokonce už byl op ět k rozpoznání soutok s Oh ří. Z mostu jsem pak sešel k dolnímu nádraží. Hlavní vchod do budovy železni ční stanice byl již p řístupný, ale autobusové nádraží stále uzav řené. Piln ě tam pracovali plyna ři. Podchod na vlakové nádraží byl už také bez vody ale stále uzav řen. P řešel jsem koleje. Labské rameno si jen bublalo ve svém koryt ě. Místa vystavená slunci byla již tém ěř vysušená, jako kontrast p ůsobila místa, kam slunce nemohlo. Toho bahna! P řed odchodem z nádraží z ampliónu hlásili příjezd zpožd ěného osobního vlaku od Ústí, který v Litom ěř icích kon čil. Po čkal jsem si na n ěho. Elektrická lokomotiva táhla t ři vagóny a mimo řádn ě p řijela na první nástupišt ě, tedy po koleji na Ústí n.L. Tohle byla moje poslední programová poch ůzka v souvislosti s povodn ěmi.
Povodn ě tedy skon čily ve st ředu 20. srpna. Jak rychle p řišly tak rychle odezn ěly. Autobusové nádraží bylo znovu zprovozn ěno ve čtvrtek 22. srpna. Poškozeno výrazn ě nebylo, jen spodní voda v n ěkterých místech odplavila podloží. To se dorovnalo a znovu vydláždilo. Do Dolní rybá řské ulice, kam jsem se v pr ůběhu povodní nedostal, se za čal vracet život v pr ůběhu týdne od 26. srpna. Ale obyvatele, v četn ě ulic Zahradnická, Horní rybá řská, Rybá řské schody atd., neskute čně sužují komá ři, kterých jsou tady mra čna. V pond ělí 26. srpna jsem jel autobusem do Prahy v 9.00 hodin. Jel už z autobusového nádraží a poprvé jsem vid ěl situaci na levém b řehu Labe. Spouš ť za čínala hned v Želeticích a pokra čovala po obou stranách silnice až daleko za Terezín. Jak tohle popsat, nevím. Budoucí čtená ři, bylo to horší než umím vypsat. Všechno u silnice na Terezín zatopeno asi do dvou metr ů, v polích ješt ě lokality vody a p říšerný zápach. P řed Terezínem na silnici jáma, v Terezín ě jako po vybombardování. T ěch p ředm ětu vynesených p řed domy! P řitom se už tvrd ě uklízelo několik dní, ale ani to nesta čí. Bylo mi líto lidí, kte ří zde pracovali. V šancích všude voda nebo p říšerné bahno (šance ale vydržely), Národní h řbitov u Malé pevnosti jedna hr ůza (V úterý 27. srpna zde byl tu spouš ť shlédnout americký velvyslanec a slíbil pomoc Památníku). Hr ůzy p řestaly asi až dva kilometry za Terezínem (Kdosi mi říkal, že Terezín vypadá ješt ě hr ůzostrašn ěji z helikoptéry. P ůsobí autentickým dojmem jako by byl vybombardován). Autobus u Nové vsi nenajel na dálnici, ale pokra čoval po staré silnici k Nelahozevsi a na Veltrusy. Vltava zde vystoupila až za silnici, p řed i za mostem p řes Vltavu to bylo strašné. Veltrusy musely dopadnout p říšern ě. Po staré silnici jsme pak pokra čovali do Kobylis. Brzy jsem pochopil pro č. Na k řižovatce u bývalé Heydrichovy zatá čky, tam, kde se z Kobylis dá najet na magistrálu po které se normáln ě p řijíždí, stála š ňů ra aut pohybujících se krokem a s častými zastávkami. Kam až z Prahy š ňů ra sahala nevím. Volný byl ale jízdní pruh pro hromadnou městskou dopravu. Tohle z řejm ě řidi č v ěděl. Co by ušet řil na dálnici, ztratil by tady, než by mohl vjet do pruhu hromadné m ěstské dopravy. Projeli jsme relativn ě rychle a dob ře (neukázn ěnost řidi čů je neuv ěř itelná) až do Holešovic. Na Trójském most ě (Most barikádník ů) jsem spat řil umírn ěnou Vltavu, která se tvá řila p řív ětiv ě. Ale po vystoupení z autobusu na m ě dýchl podivný zápach. Došel jsem ke stanici metra v Holešovicích. Byla pustá, nevlídná, jako po konci civilizace. Metro zde nejezdí. Rád jsem se oto čil a složit ě hledal náhradní autobusovou dopravu X-C. Stanice byla až na hlavní od Trójského mostu. Autobus zrovna odjel, ale okamžit ě p řijížd ěl další, takže jsem dokonce sed ěl. Tohle bylo zvládnuto dob ře. Ale byl to první den, kdy se op ět v městské hromadné doprav ě od povodní platilo. Takže cesta do Prahy se prodražila o dalších 8,- korun, protože autobusy zp ět nejezdí z Florence, ale z Holešovic. Řidi č linkového autobusu také tuhle skute čnost na m ůj dotaz, odkud zp ět do Litom ěř ic už v Litom ěř icích, zodpov ěděl (nebo okomentoval?), že te ď se už nejezdí do Prahy, ale do Holešovic. Zastávky byly v Argentinské (jediná mimo stanic metra), ve Stanici Vltavská (tam to páchlo ze všech smrad ů v Praze, které jsem za ten den potkal, nejvíce), kde byl i z autobusu pohled to nevlídný (jako v Holešovicích), pak se najelo na magistrálu. Stanice Florenc byla zcela vynechána, autobus z magistrály nesjel (tam to musí vypadat!) a zastavil až u stanice Hlavní nádraží. Další zastávka byla Muzeum, kde jsem vystoupil a šel do Národního muzea. Ale protože jsem v ěděl, že 5. zá ří sem pojedu pro výstavu České hrady a tvrze ze sbírky odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze a že rozhlasová stanice Svobodná Evropa je stále hlídána a nájezd zde je nemožný, mávl jsem na hlídajícího ozbrojeného policistu. Ten ochotn ě přešel silnici a dotaz zodpov ěděl: Na magistrále za divadlem jsou vrata (od silnice je nájezd odd ělen panely), zde budete prov ěř eni a pak m ůžete pokra čovat. Do vrat vás pustí zdejší služba. Po vy řízení d ůvod ů mé cesty jsem zašel do prodejny Academia, která je ze shora po levé stran ě v polovin ě Václaváku. Utratil jsem zde mnoho pen ěz, sedl si v prodejní kavárn ě, dal čaj. Ale ani po tomhle posiln ění jsem nem ěl odvahu pokra čovat dál dol ů po Václaváku na M ůstek. Šel jsem opa čně na stanici autobusu C-X na magistrálu za muzeem. V par číku za muzeem jsem ucítil p říšerný zápach (asi z kanalizace). Rychle jsem prošel, našel stanici a pokra čoval do Holešovic. Ve 14.50 mi jel autobus. Byl úste čák, z Prahy to šlo dob ře, takže jsme jeli po dálnici až k Doksan ům. V Litom ěř icích jsem vystoupil v 16.00 hodin a byl rád, že jsem tady.
V úterý 27. srpna jsem jel vlakem do Kralup nad Vltavou. V Litom ěř icích na Horním nádraží jsem nastoupil do motorá čku 7,36 hod. V Žalhosticích jsem byl mile překvapen, že odtáhli (kone čně!) odstavené vagóny. V posledních letech to na malých nádražích za čalo vypadat jako na vrakovišti vy řazených vagón ů. P řes železni ční most jsme jeli krokem, ale jeli. Chemi čka vypadala strašn ě. Ale Lovosice také a to i za silnicí Praha - Lovosice. Sp ěšný vlak od Ústí, který m ěl p řijet v 9,26 hodin, m ěl víc jak p ůl hodiny zpožd ění. Tomu jsem se ani nedivil. Z Lovosic do Bohušovic se jezdí po jedné koleji (druhá tam prozatím kv ůli stavb ě železni čního koridoru není). Z okna jsem pozoroval krajinu na obou stranách trati. P říšerné! Černá stojící slune čnice a kuku řice, velká jezírka nevyschlé vody. Doposud nefunguje signaliza ční za řízení a tak vlak p řed každým p řejezdem už z dálky houká, zpomaluje a p řed p řejezdem tém ěř zastaví. Ve vesnicích, kam povode ň zasáhla jen okrajov ě, se v bahn ě rochnila domácí zví řata, od slepic až po kachny a psy. Ale také jsem na "lagunách" v polích vid ěl plout labut ě, na odpadcích se p řiživovat havrany. Ostrov v Roudnici nad Labem vypadal jako po uragánu v tropech. Slavný roudnický sportovní areál na pravém b řehu Labe zase jako po náletu. U Nelahozevsi jsem to už znal z p ředcházejícího dne z autobusu, ale opravdová spouš ť za čala p řed Kralupama nad Vltavou. T ěžko vypsat. Bylo to horší než v Terezín ě. Vlak kon čil v Kralupech (jako každý vlak v t ěchto dnech). Zde cestující do Prahy p řesedali na vlak jiný do Prahy. Pro č toto p řesedání nevím, ale nějaký d ůvod to mít musí. Podchody na nádraží se ješt ě nesm ělo chodit, pouze p řes koleje. Ale už po vystoupení byl cítit mne už známý zápach z Prahy, ale zde byl siln ější. Kralupy jsou na rovin ě a tak zde voda m ěla volnost. Zaplavila celé Kralupy, v centru bych to odhadl na dva a p ůl metru. Lidé piln ě pracovali na odstra ňování škod ve svých krámcích, aby je co nejd říve mohli dát do provozu. Nep řežila ani jedna hospoda a tak se dalo najíst pouze na nádraží. Zašel jsem za svým známým léka řem do jeho ordinace na nám ěstí u kostela. Má ji v 1. pat ře, p řežil, ale dole i naho ře všechno otev řené - okna, dve ře. Chodby sice vypulírované, ale všude takový podivný, nep říjemný zápach. Když jsem vše vy řídil, šel jsem na nádraží. Rád. Vlak (rychlík) mi jel ve 13,57. Z Kralup vyjel sice p řesn ě, ale do Lovosic jsme p řijeli se zpožd ěním. Pochopitelným. V Litom ěř icích jsem vystoupil na stanici Cihelna kolem 16.00 hod. Byl jsem doma ješt ě radši než p ředcházející den z Prahy. Tlející lán zeleniny či brambor na levém b řehu Labe zamo řuje zápachem velkou oblast. Ale do Litom ěř ic nedolehne. Ve čer 29. srpna ( čtvrtek) jsem ale p ři zavírání okna v byt ě (Kamýcká 2) ucítil podivný, odporný a nasládlý zápach. Bylo mi přírodov ědci a ekology vysv ětleno, že je to z tlejících žížal, které jako p ři dešti, vylézají na povrch. V tak rozsáhlé zátopové oblasti jich muselo být utopeno milióny. Tahle informace byla pro mne novinka. Stejn ě tak jako "sebevražda" n ěmeckého ov čáka, který vysko čil z t řetího patra v Litom ěř icích a byl na míst ě mrtev. Pes byl z vesnice ze zátopové oblasti, majitelé žili v p řízemním domku. Domnívám se, že nešlo o sebevraždu v pravém slova smyslu, ale o omyl psa. Stresované zví ře, které "zapomn ělo", že není doma, vysko čilo v okamžiku, kdy se cht ělo rozlou čit se svými majiteli, kte ří práv ě v aut ě odjížd ěli. Doma by pes vysko čil z p řízemního okna (asi to tak d ělal), v Litom ěř icích to ale bylo ze 3. patra; V jedné vesnici se zachránilo jediné prase. Voda v chlívku dosahovala jen tak vysoko, že když se prase postavilo na zadní a op řelo o "n ěco" co tam bylo, mohlo dýchat. Když ho záchraná ři objevili, krmili ho do opadnutí vody. Prase p řežilo i v této pozici. Prase je opravdu chytré zví ře. Lidé u Labe si st ěžují na p říšerné obt ěžování komáry. V pond ělí 2. zá ří jsem se po desáté dopolední zašel podívat na parkány. Nebe bylo modré a p řestože v noci k ránu ze soboty 31. srpna na ned ěli 1. zá ří zna čně pršelo, nebylo to nikde znát. Labe bylo p řív ětivé, po parných dnech nikde žádné bláto, jen v p řízemních budovách bývalého nádraží se pracovalo. Byl také první školní den a tak parkány byly plné d ětí a mladých lidí. Žádní komá ři (ty jsou z řejm ě až o n ěco níže), žádný zápach, Tyrš ův most v plném provozu. Idyla. Kdybych p řed pár týdny nevid ěl na vlastní o či tu hr ůzu, nenapadlo by mne, co se tady d ělo.
ZÁ ŘÍ
Po srpnových povodních:
Ve čtvrtek 5. zá ří jsem kolem osmé ráno vyjel autem s Aloisem Ku čerou pro výstavu České hrady a tvrze na starých vyobrazeních ze sbírky odd ělení starších českých d ějin Národního muzea v Praze. Po časí bylo p říjemné, obloha zatažená. Z litom ěř ického mostu vypadal soutok Labe s Oh ří poklidn ě. Labe má sice zvýšený pr ůtok, ale d ělá dojem p řív ětivé řeky. Jeli jsme na Terezín, ale už v Želeticích nás zdržela fronta aut. D ůvodem byly dva silni ční p řeryvy pro hadice na od čerpávání vody po povodních. Stále ješt ě bylo co z polí od čerpávat. Nejvíce to bylo vid ět na silnici sm ěrem na Lovosice. Za odbo čkou na Nové Kopisty jsme ucítili odporný zápach z tlející zeleniny na polích. V lánech vzrostlé kuku řice nebyly laguny vid ět, ale muselo to tam být p říšerné. Zápach byl na zav ření pootev řeného okýnka auta. Obrovské laguny, které se sice už zna čně umenšily, ale stále existují, jsou i p řes od čerpáváni vody, rozsáhlé. Sídlí na nich rackové (asi v nich ješt ě bude mnoho mrtvých ryb), ale na n ěkterých jsem vid ěl i plovoucí divoké kachny. Na odbo čce na dálni ční p řivad ěč před Lovosicemi je na silnici ješt ě hodn ě vody. Rovn ě dál na Lovosice se jet nedá. Je tam val z hlíny a rýha p řes silnici pro odtok vody z polí. P ři odbo čování na silni ční přivad ěč , kdy se projíždí vodou, Ku čera najel tak, aby odbo čil v co nejv ětším pravém úhlu a v rychlosti, která vodu p říliš neroz čeří. V tom okamžiku ale jiný šofér se silným autem nás bezohledn ě p ředjel vnit řním obloukem. Voda vycákla do zna čné výše, i na naše auto. Neuv ěř itelná bezohlednost. Vlevo od silni čního p řivad ěč e bylo vid ět bagry vybírající zeminu, aby tak vznikla strouha pro odtok vody. Zápach a spouš ť p řestala teprve u terénního p řeryvu, kde p řivad ěč stoupá vzh ůru. Po dálnici to šlo dob ře. P ři p řejezdu p řes Vltavu jsem srovnával situaci s 26. srpnem, kdy jsem se tudy vracel odpoledne autobusem z Prahy. Letní vedra ud ělala své, nebylo to už tak zlé, ale že se tu n ěco d ělo, bylo ješt ě zna čně patrné. Poklidná Vltava nenazna čovala, že ješt ě p řed n ěkolika týdny byla zlou, divokou řekou. Ale o n ěkolik kilometr ů dále, kde nejprve spadl sloup elektrického vedení, pro čež byla našt ěstí zastavena doprava na dálnici. Našt ěstí proto, že potom se probo řil i dálni ční most nad okresní silnicí, která v t ěchto místech zcela zmizela z povrchu zemského. Je to neuv ěř itelné, protože je to už dost daleko od Vltavy,na jejím levém b řehu, hlavní proud tudy nešel. Ale nějaká silná vlna se sem n ějak dostat musela. Vlastní most p řes Vltavu vydržel a tenhle "m ůstek" nikoliv. Na dálnici se už daleko p řed mostem provoz stahuje do jednoho pruhu (ve sm ěru na Prahu levého). P řes vlastní most se ve velice krátkém úseku jezdí jen jedním sm ěrem. D ůsledkem je kolona aut pohybující s (pokud jede) rychlostí 40 kilometr ů za hodinu. P řed vlastním mostem je ješt ě um ělý hrbol na silnici. To kdyby t řeba v noci p ři malém provozu n ěkdo nerespektoval zna ční. Mohl by ublížit sob ě, ale také d ělník ům, pokud se tu d ělá 24 hodin. Zdržení je tu asi tak 15 až 20 minut. Podle intenzity provozu. Nakonec jsme projeli. Na oprav ě mostu se mohutn ě pracovalo, ale viditelné vylepšení oproti 26. srpnu tu ješt ě nebylo, což je zcela pochopitelné. Do Prahy to pak po dálnici šlo dob ře. Až asi v polovin ě cesty mezi Kobylisemi (mírné serpentiny z kopce za Heydrichovou zatá čkou) a Trójským mostem jsme se museli zastavit a za řadit do t ěžko postupující fronty automobil ů. Přískoky jsme se pak p řes Holešovice a Argentinskou dostali po magistrále až ke Smetanovu divadlu. Tam jsme najeli z levého pruhu před závoru. Vypadalo to tady jako v dob ě stanného práva. Už den p ředem je t řeba se nahlásit v Národním muzeu, že přijedeme. Číslo auta, zna čku, jméno řidi če. Pak p řijde policista v plné zbroji. Zavolá do Národního muzea, ti vše znovu potvrdí. Pak si policista prohlédne p řístrojem auto. I pod podvozkem. Kufr a zadní sedadlový prostor musí být otev řen. Řidi č se prokáže ob čanským pr ůkazem. Když je vše v po řádku, jako v našem p řípad ě, m ůže se pokra čovat. Ale nejprve se musí odbo čit na chodník (v cest ě nap říč stojí osobní automobil), kde jsou sloupky. Ty jsou elektricky zasunuty do zem ě a teprve potom je cesta volná. Objeli jsme bývalý parlament, dnes rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, kv ůli které to tady všechno je jako d ůsledek útoku na americká obchodní centra 11. zá ří lo ňského roku. Bezpe čnostní opat ření nebyla omezena ani po povodních.
Když jsme se kone čně objevili na Vinohradské t říd ě mezi Svobodnou Evropou a vjezdem na nádvo ří Národního muzea, čekalo nás další p řekvapení: U vjezdu stál německý kamión, na silnici jeho prázdný vlek. Nakládala se výstava. Časová to shoda neuv ěř itelná. Vystoupil jsem z auta, protáhl se kolem kamiónu a nakládajících N ěmc ů a Čech ů, prošel na nádvo ří a vyhledal PhDr. Vladimíra Brycha, archeologa oddělení starších českých d ějin, který mi m ěl výstavu vydat. Vše se obešlo bez problém ů. Zp ět jsme vyjížd ěli op ět p řes závoru, ale už bez kontrol. Bylo to na severní stran ě za muzeem a Svobodnou Evropou. Najeli jsme tak rovnou na magistrálu sm ěrem opa čným. Zpo čátku to také byly p řískoky, ale už ne tak krátké. Za Holešovicema to už šlo. Vraceli jsme se stejnou cestou a p řed muzeem na nám ěstí v Litom ěř icích jsme zastavili už v 11.15 minut.
"Dobré jitro" na stanici Český rozhlas 2:
Všechno za čalo už v úterý 8. října, kdy mi v práci zazvonil telefon a ženský hlas oznamoval, že ve čtvrtek 10. října bude jejich stanice " Český Rozhlas 2 - Praha" vysílat po řad mezi šestou a osmou hodinou ranní "Dobré jitro z Litom ěř ic", ve st ředu 9. října že bude zkouška, že jsem jim byl doporu čen panem starostou Landou jako vhodný pro povídání v Máchov ě a o Máchov ě sv ětni čce na Vikárce. A že zárove ň posílají fax paní ředitelce muzea. Ten skute čně p řišel za n ěkolik minut po položení sluchátka: Vážená paní ředitelko, Český Rozhlas 2 - Praha vysílá 11. 10. 2002 p římý přenos z Litom ěř ic. Žádáme o vstup do vysílání (mezi 6:00 – 8:00 hod.), časy up řesníme. Rádi bychom ud ělali rozhovor s dr. Dosko čilem. S pozdravem za Redakci Dobrého jitra Olga Procházková, produk ční. Ve čtvrtek 11. října se kolem jedenácté skute čně v muzeu objevilo p ět lidí (dva muži a t ři ženy). Prohlásil jsem, že snad necht ějí ráno v šest vysílat n ěco sentimentálního. Souhlasili, že to bude uvoln ěné. Zeptal jsem se, kdo se stará o duchovní nápl ň po řadu. P řihlásila se jedna z žen. Dal jsem ji tedy šestý svazek edice Malí ři Litom ěř icka s tím, že od II. p řílohy je to všechno o Máchovi a že je z toho m ůže časem n ěco inspirovat. Pak se jelo do Máchovy sv ětni čky (p řesn ěji jen šofér, který byl zárove ň technikem a jeden redaktor, ten byl pro mne ten hlavní, a jedna redaktorka). Pak se šlo na ob ěd do Kalicha v Lidické ulici, kde se probral zít řek. Dozv ěděl jsem se, že za čínám v šest ráno jako první, z čehož jsem m ěl "ohromnou radost". To vstávání! P říslušný hlavní redaktor v budoucím rozhovoru se mnou mi řekl, že mu to všechno okolo Máchy v Litom ěř icích připadá Zimmermannovské. Tak jsem mu p řihrál, že tu máme Máchovu knihovnu, Máchovo divadlo, Mách ův pomník, Máchovy schody, Máchovu ulici, Máchovu sv ětni čku a že by tohle všechno m ěl vyjmenovat a zakon čit otázkou, že jsme v Máchov ě sv ětni čce, kde jsou panely Mácha a ženy, Mácha a hrady, Mácha a... A zda to není všechno tak n ějak Zimmermannovské. A já že mu odpovím a všechno to oto čím. A to jsem mu ješt ě nenapov ěděl o všech t ěch živých "akcích" pod hlavi čkou chudáka Máchy. Pak jsem se dov ěděl, že po m ě bude rozhovor u U-rampy po povodních (byla zatopena), pak že se vysílá ze zvonice na Dómském pahorku u katedrály sv. Št ěpána (rozhovor s ekologem o krajin ě) a ješt ě že bude rozhovor v byt ě legendárního litom ěř ického kapelníka pana F. Honzáka, který zavzpomíná na nedávno zesnulého litom ěř ického komika Felixe Holzmanna. U ob ěda s námi ješt ě byl kolega z muzea Martin Kola řík o kterém jsem tvrdil, že je moje druhé Já. P říšerné na tom všem bylo, že ve čer v Severo české galerii výtvarného um ění Litom ěř ice se v 17.00 hod. konala vernisáž litom ěř ického malí ře, docenta Karla Kleina, kam jsem jít musel a cht ěl. Už proto, že si na výstavu malí ř zap ůjčil obraz z mé sbírky. Z vernisáže se mi poda řilo odejít asi v p ůl osmé, tedy v čas, abych ráno nezaspal. V pátek 11. října jsem se vzbudil už ve čtvrt na p ět ráno. Rad ěji jsem vstal a v klidu se připravil. Vyšel jsem už p řed p ůl šestou. Tma jako v ranci, nikde ani živá čka a což teprve na Dómském pahorku a v Máchov ě ulici. Otev řel jsem dvoranu Vikárky, vyšel po schodech a otev řel Máchovu sv ětni čku a rozsvítil. A pak čekal, jestli n ěkdo n ěkde vyleze a bude se domnívat, že tu jsou zlod ěji. Ale kdepak. Všude hrobové ticho. Šel jsem tedy p řed hlavní vchod na Vikárku, zapálil si a čekal na další d ění. Po celou dobu tu neprošla ani noha. Asi za deset minut šest p řijel v ůz Českého rozhlasu a vystoupili oba redakto ři.
Šofér a technik v jedné osob ě si nás t ři ješt ě krátce p řed zahájením vysílání vyfotografoval v Máchov ě sv ětni čce. Pak se vysílaly zprávy, potom byla písni čka a pak to p řišlo: Otázka byla p řesn ě taková, jak jsme ji vymysleli u Kalicha. A já odpov ěděl, že se v Litom ěř icích opravdu hodn ě máchá. Ale že chci být k tomuto městu spravedlivý už proto, že ho mám rád. A že v dobách, kdy Mácha ješt ě sloužil jako kult pro soudržnost a sebev ědomí českého národa, máchal tento národ celý. A pak jsem parafrázoval, jak ryzí Máchovec František Halas psal ryzímu Máchovci Ji římu Mahenovi v roce 1936, kdy se konaly oslavy k 100. výro čí Máchova skonu, že celý národ máchá a zda by se s tím n ěco nem ělo ud ělat. A jak mu ryzí Máchovec Mahen odpov ěděl, že dokud budou politici k řep čit své tane čky okolo Máchova totému, tak se s tím nedá nic d ělat. A že se musí po čkat až dok řep čí a vymáchají v tom celý národ a pak že se do toho dáme. A že se dali a to s úsp ěchem. A pak jsem ješt ě uvedl p říklad studenta litom ěř ického gymnázia v roce 1936, který se jmenoval Ludvík Kundera, a že tento jako reakci na to máchání napsal manifest Anti-Mácha, ale d řív, než ho vypustil do sv ěta, tak p řečetl celé Máchovo dílo, pamflet zni čil a stal se z n ěho ryzí Máchovec, kterým je dodnes. A že je to takový stálý zápas mezi Máchovým kultem a fenoménem a že ono kultovnictví odrazuje mladé lidi od Máchy, ale že skute čné osobnosti, kte ří se s Máchovým odkazem seznámí, tu oficióznost nakonec prorazí. Pak bylo ješt ě n ěkolik št ěků a vymezených p ět minut bylo zakon čeno sout ěžní otázkou, z kterého to vrchu že to Mácha b ěžel k požáru v Litom ěř icích: Z Radobýlu, Řípu nebo Lovoše (Možná, ž ten t řetí kopec nebyl Lovoš ale Milešovka, nejsem si jist, n ějak jsem pozapomn ěl). Zajímalo by mne, zda n ěkdo reagoval. Pak se ješt ě vysílaly zprávy o po časí, ze záznamu se pustila reportáž ze srpnových povodní jako jejich p řipomínka a pak štáb odjel k U-ramp ě. Ješt ě p řed odjezdem,. pro inspiraci, jsem ob ěma redaktor ům v ěnoval 6. svazek Malí řů a a 3. a 4. svazek edice Radobýl. T řeba se chytnou. Vše jsem pozamykal a po p ůl sedmé ráno jsem byl na pracovišti. Jako první! Nikdo mi nikdy ne řekl, že by toto vysílání slyšel. Ješt ě jsem dostal od redaktorky vizitku: Praha - Český rozhlas 2, Zuzana Vojtíšková, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2.
Přednáška ve Spolku Adalberta Stiftera v Mnichov ě Deutsche Maler in Leitmeritz (N ěme čtí malí ři z Litom ěř ic):
Do Mnichova jsem vyjel 27. listopadu 2002 v 6.00 hod. ráno autobusem do Prahy. Pršelo, bylo nevlídno a v ůbec se mi necht ělo. V Praze - Holešovicích jsem byl už v 7.00 hod., metro už jezdilo a tak jsem se na Florenci ocitl velice brzy. Autobus do Mnichova jel až v 9.00 hod. takže jsem sta čil posnídat hemenex a čaj. Vyjelo se přesn ě. Na cestu jsem si zakoupil Literární noviny č. 48 s datem 25. listopadu. A ejhle: Na stran ě 15 velký titulek Sudetští N ěmci druhé a t řetí povále čné generace? s podtitulkem Rozhovor s Evou Habelovou , což je dáma po čty řicítce, její rodi če pocházejí z tzv. Sudet, ale ona sama vyrostla ve Waldkraiburgu, dnes pětadvacetitisícovém m ěst ě, založeném po válce na zeleném drnu. Netušil jsem, že na druhý den bude práv ě tato dáma jednou z prvních, s kterou si podám ruku. Zastávka v Plzni a pak už hranice. Zde jsme byli odbavováni dlouho. Zdrželi nás cizinci, p ředevším jeden Bulhar, kte ří byli n ěmeckými celníky d ůkladn ě prohledáni. K lidem s českým pasem se však chovali korektn ě. P řed Mnichovem byla p ěkná zácpa, takže místo v 16.00 hod. jsme dorazili p řed 17.00 hod. Tajemnice Spolku Adalberta Stiftera (Adalbert Stifter Verein e. V.) Anna Knechtel (p ůvodním vzd ěláním bohemistka) tu ale trp ěliv ě čekala. Pochopila, že pot řebuji po té cest ě kávu a zakou řit si (svým kou řením a ni čením si svého zdraví jsem už pov ěstný i za hranicemi) a tak jsme zašli do nejbližší kavárny. Byla italská. Později jsem zjistil, že restaurace, ale hlavn ě kavárny, jsou v Mnichov ě hlavn ě v rukou zde žijících Ital ů. Dostal jsem od Anny 40 Eur diet na první den a permanentní t řídenní jízdenku na m ěstskou hromadnou dopravu. Jeli jsme metrem a potom tramvají do centra do hotelu. Když jsem se ubytoval, zašli jsme na ve čeři do řecké restaurace s pravými Řeky.
Měl jsem jehn ěč í stehno a bylo vynikající. Spát jsem šel relativn ě brzy, jen po rozlou čení s Annou jsem si ješt ě zašel na kávu do kavárny (op ět italská). Snídan ě v hotelu se podávala v podob ě švédských stol ů a bylo toho nebezpe čně mnoho na výb ěr. Od bylinkových čaj ů p řes r ůzné druhy salám ů a sýr ů a kompot ů, dž ůsy a kávu až po müsli. Najedl jsem se p římo nezdrav ě. Bylo asi dev ět, m ěl jsem hodinu čas a tak jsem vyrazil do okolí. Došel jsem ke slavné (je na všech prospektech) Frauenkirche (kostel Naší Paní), po našem Panny Marie, prohlížel si jarmark, p ředváno ční výzdobu a lidi. V deset jsem se vrátil, p řišla Anna a tramvají č. 18 jsme jeli na Hochstrasse 8, sídla to většiny spolk ů majících n ěco spole čného s českými zem ěmi. Objektu se říká Sudeton ěmecký d ům. Je to novostavba konstruovaná pro tyto ú čely, takže je zde sudeton ěmecký archiv a knihovna, spole čenské sály atd. Ostatním organizacím, jako je Spole čnost Adalberta Stiftera, se pod jednu st řechu s Ladmanschaftem necht ělo, ale nakonec p řevážily praktické zájmy (moderní vybavení) nad politickými rozpory. Nejvíce času jsem strávil s archivá řem v archivu (prošel jsem složku Leitmeritz, z osobností Rudolfa Veita) a na rozlou čenou dostal Jahrbuch für sudetendeutsche Musseen und Archive 1995 - 2001 , vydanou Sudetendeutsches Archiv - München. S Annou jsem poob ědval v jakési lidové jídeln ě. Pak m ě zavlekla do Hallo kavárny. Kv ůli servírce ze Sardinie. Stálo to za to. V t ěchto chvílích vždy lituji, že nejsem malí ř. Kn ěžka z antického chrámu. Velice se mi v ěnovala a zopakovala po m ě n ěkolik českých slov. Bylo to milé. Anna m ě ubohého opustila a nechala mne v kavárn ě samotného. I s tou řeckou bohyní. Dojmy ze sudeton ěmeckého archivu byly zcela vymazány, nejrad ěji bych tu z ůstal a nechal p řednášku p řednáškou. Ale zvít ězila povinnost (po litém boji, kdy jsem si uv ědomil, že reprezentuji český národ, M ěsto Litom ěř ice a naše muzeum. Ale také jsem v ěděl, že m ůj postoj neocení ani český národ, ani p ředstavitelé M ěsta, ani vedení muzea) a já se odešel p řipravovat na ve černí p řednášku. Ostatn ě, proto jsem také p řijel! Poslucha či byli z poloviny potomci sudetských N ěmc ů, v ětšina z nich se už narodila v N ěmecku, z poloviny čeští emigranti z roku 1968 z Litom ěř ic a jeho okolí. Takže česky tady mluvil kde kdo. P řednáška byla úsp ěšná, pak se trochu popíjelo víno a šlo se dom ů. S Annou jsem ješt ě zašel na ve čeři do lidové pivnice. V pátek 29. prosince jsem se nechal vzbudit recep čním polské národnosti, bohat ě posnídal a tramvají č. 18. vyrazil na hlavní nádraží. Jel jsem vlakem do Norimberka, rychlost 160 km za hodinu, ale cestující v pohodlném ku řáckém vagón ě nepoznal ani rychlost, ani kou ř z cigaret. V Norimberku jsem m ěl na p řestup 8 minut. Ale žádný problém to nebyl. Vše perfektn ě ozna čeno, takže rychlík sm ěr Praha nebyl problém nalézt. Vystoupil jsem v Chebu. Zde už byl problém nalézt šourák do Karlových Var ů. Když jsem do n ěho vlezl, byl p ěkn ě špinavý. P řestoupil jsem na rychlík v Karlových Varech, pak ješt ě v Ústí nad Labem na sp ěšný vlak a v 17.00 vystoupil v Litom ěř icích - M ěsto (Dolní nádraží). To byla úleva.
PROSINEC
Dopis Ann ě Knechtel po p řednášce: Titl. Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein Hochstrasse 8 Litom ěř ice 2.prosince 2002 81669 München
Milá a drahá Anno, děkuji za všechnu Tvoji pé či o mou mali čkost v dob ě mého pobytu v Mnichov ě. Ješt ě jsem plný dojm ů a špatn ě se mi o nich píše. Pot řebuji trochu času, až se mi vše trochu usadí a srovná ve v ědomí. P řikládám jízdenky: Z Mnichova do Karlových Var ů a potom tu z Karlových Var ů do Litom ěř ic, která stála 184,- K č.
Cestovalo se mi perfektn ě, z hotelu na nádraží to nebyl problém, v Norimberku také ne. Za hranicemi jsem se už orientoval, takže jsem byl lehce po 17.00 hod. v Litom ěř icích. Také p řikládám prozatím nepublikovanou esej, která je tak trochu o tom, o čem jsem hovo řili. Pro pochopení všeho musíme ješt ě "p řed to", do 19. století. Napiš mi, prosím, co tomuto textu říkáš. A ješt ě jedna prosba: Když jsi mi nabízela katalog k výstav ě paní baronky o labském toku, neuv ědomil jsem si v této chvíli, že by to mohl být vhodný dárek oné akademické malí řce - restaurátorce. Jestli Ti to nebude d ělat potíže, pošli mi ho poštou. Když to nep ůjde, tak se nic ned ěje. Díky. Zdravím Tebe a všechny ostatní, s kterými jsem se v Mnichov ě a p ředevším v Hochstrasse 8 setkal. Olda Dosko čil
Dopis A. Knechtel z Mnichova:
Adalbert Stifter Verein e.V. Vážený pan Old řich Dosko čil Vlastiv ědné muzeum Mírové nám. 171 4.12.02 CZ-412 01 Litom ěř ice
Milý Old řichu, ješt ě jednou ti chci pod ěkovat, že jsi p řijel ke spolku "Adalbert Stifter Verein" do Mnichova na p řednášku a doufám, že pobyt tady byl i pro Tebe zajímavý! Jaká byla cesta zpátky, našel jsi všecko, stihl jsi vlaky? V p říloze najdeš stránky ze SÜDDEUTSCHE ZEITUNG s upozorn ěním na Tvou přednášku. Krom ě toho také oficiální dohodu o honorá ř. Prosím T ě o podpis a o to, aby jsi mi originál zaslal zpátky. Kopii si m ůžeš nechat pro svou vlastní byrokracii... A ješt ě n ěco: nezapomínej, prosím, poslat jízdenku za metro/tram a vlakovou jízdenku z Karlových Var ů do Litom ěř ic! Pozdravuj všechny v L. - a p řeji Vám všem krásou oslavu 18. 12.!!!!! Snad se uvidíme v dubnu na Labi k oslav ě Baroniny knihy! Srde čně zdravím Anna Knechtel
Dopis O. Dosko čila A. Knechtel: Vážená paní Anna Knechtel Adalbert Stifter Verein e.V. Hochstraße 8 Litom ěř ice 11.12.02 81 669 München
Milá Anno, přikládám originál smlouvy s mým podpisem. Jízdenky, ob ě, jsem zaslal již v dopise s datem 2. 12., doufám, že vše v po řádku došlo. Prosím, potvr ď p říjem obou dopis ů pro klid mé duše. Prozatím s poštou potíže nebyly. Bylo by nemilé, kdyby problémy za čaly v okamžiku, kdy se posílají d ůležité byrokratické dokumenty. Mám nyní plnou hlavu 18.12., ješt ě vst řebávám pocity z Mnichova. A ješt ě n ěco: V lednu budu mít v Českém rozhlase 2 - Praha rozhovor (20 minut) na téma česko-n ěmeckých kulturních vztah ů, pochopiteln ě se zmíním i o Adalbert Stifter Verein e. V. Jak dopadla valná hromada (velká sch ůze) 29. 11. Spolku A. S.? Napiš mi, prosím, n ěco o nové p ředsedkyni. Zdravím a t ěším se na další dopis. Olda Dosko čil
13) Litom ěř ická kvítka:
ÚNOR
Jan Grimm a spol. zachránci české výtvarné kultury:
Akademický malí ř Jan Grimm rozeslal profesionálním výtvarník ům pozvánku na II. salon českých, moravských a slezských malí řů a socha řů (Litom ěř ice, srpen - zá ří 2002). Obálka obsahovala:
1) Pr ůvodní dopis - Rejst řík profesionálních výtvarných um ělc ů
2) Dopis ob čanského sdružení SALVA GUARDA
3) Závaznou p řihlášku
Reakce um ělc ů Grimmovy generace byla zcela negativní. Prost ě se odmítají zú častnit. Mladí nic nev ědí a tak se ptají. Nejv ětší zájem o vystavovaní mají amaté ři, protože ti jednak nic nev ědí, ale i kdyby v ěděli, pak jsou rádi, že n ěkde mohou vystavovat.
Rejst řík profesionálních výtvarných um ělc ů
Unie výtvarných um ělc ů České republiky vede od 1. dubna 1997 na základ ě dobrovolnosti pro dokumenta ční, informa ční a ú řední pot řebu Rejst řík profesionálních výtvarných um ělc ů p ůsobících na území České republiky. Jeho aktuální podoba je ve řejn ě p řístupná na internetové stránce www.uvucr.cz. V rejst říku jsou automaticky za řazeni členové spolk ů UVU a individuáln ě jsou v něm vedeni všichni profesionální výtvarní um ělci, kte ří o to požádají a vyhoví stanoveným podmínkám. Za řazení do rejst říku je spojeno s vydáním mezinárodn ě uznávané identifika ční karty profesionálního výtvarného um ělce IAA/AIAP (UNESCO). Profesi, kterou se snažíme reprezentovat, nelze sevřít zákonem stanoveného systému komor. O to d ůležit ější je, aby profesionální výtvarní um ělci sami p říslušnost k profesi deklarovali. Po čet výtvarných um ělc ů ve svobodném povolání proti výchozímu stavu roku 1990 poklesl. N ěkte ří p ůsobí sou časn ě jako u čitelé, jiní mají vlastní firmy, jsou spole čníky firem nebo n ěkteré (neautorské) činnosti provozují na základ ě zákona živnostenského. Profese svobodného výtvarného um ělce - profesionála zmizela ze statistiky a tím i z prognostických úvah. Šance prosadit zákonné úpravy, které by specifi čnost profesionální výtvarné um ělecké činnosti odrážely, se velmi snížila. Vyzývám všechny profesionální výtvarné um ělce, kte ří dosud v rejst říku za řazeni nejsou, aby se touto formou k profesi p řihlásili a pomohli tak zvýšit autoritu UVU ČR při jednání s orgány státní správy i samosprávy. Bližší informace zašle zájemc ům Informa ční st ředisko UVU ČR, Malinovského nám. 2 (D ům um ění), 602 00 Brno. Tel./fax: 05-4121 3555, GSM: 0602 - 846 522, e-mail: uvucr (zaviná č) nextra.cz- http://www.uvucr.cz
Ob čanské sdružení SALVA GUARDA Mírové nám ěstí 12, 412 01 Litom ěř ice Tel. 0416/732596 Fax: O416/732798 E-mail: hotel.restaurant (zaviná č) salva-guarda.cz
Litom ěř ice, leden 2002
Vážení p řátelé, kolegyn ě a kolegové!
V červenci roku 2000 naše Ob čanské sdružení Salva Guarda zorganizovalo I. SALON ČESKÝCH, MORAVSKÝCH a SLEZSKÝCH MALÍ ŘŮ a SOCHA ŘŮ v Litom ěř icích. Po delším čase se tak zrealizovala myšlenka možnosti setkání činných profesionálních výtvarných um ělc ů z celé České republiky. Expozice hostujících Slovenských um ělc ů dotvo řila rámec této p řehlídky. Díky vst řícnému postoji litom ěř ické firmy VOD-KA jsme získali nové, trvalé možnosti pro realizaci SALON ů. Sám výstavní prostor je jedine čnou zajímavostí. Je jím památkov ě technická stavba 19. století - železni ční tunel, ležícím pod historickým jádrem Litom ěř ic, p římo ve st ředu m ěsta. Tento originální prostor, vyhovující všem výstavním podmínkám, jehož p ředností je i délka trvání výstav po dobu dvou m ěsíc ů, umožní v ětšímu po čtu divák ů tyto výstavy shlédnout. Míníme, že návšt ěva tohoto objektu sama o sob ě p řinese zajímavý zážitek, zvýší zájem divácký i mediální, který posílí již založenou tradici p řehlídek sou časného výtvarného um ění. Sou částí SALONU bude samostatná výstavní expozice pozvané hostující zem ě. Tentokráte to jsou výtvarní um ělci Spolkové republiky N ěmecko. II. SALON se uskute ční ve výstavních prostorách Tunelu v srpnu a zá ří tohoto roku. Na základ ě závazné p řihlášky a zaplaceného ú častnického poplatku zašleme do konce června t. r. podrobné propozice. Podle stanov SALONU každý ze zú častn ěných, abecedn ě řazených vystavujících, obdrží k dispozici stejnou výstavní plochu (malí ři 3x2,5 m 2, socha ři 2x2x6m výšky), možnost prodeje vystavených d ěl, 1ks katalog, 2 vstupenky, pozvánku k ú časti na slavnostní zahájení a možnost svozu a rozvozu exponát ů z ur čených míst. Bude vydán reprezentativní barevný katalog velikosti A4, kde každý vystavující bude uveden ve formátu A5 svým portrétem, podpisem, životopisnými daty a barevnou reprodukcí svého díla. V dob ě trvání SALONU se uskute ční řada doprovodných divadelních a hudebních po řad ů -Bolek Polívka, Boris Hýbner, Dráž ďanská pantomima, jazzová posezení. Výstava bude prezentována v našich i zahrani čních sd ělovacích prost ředcích.
Jménem po řadatel ů Vám d ěkujeme za Váš zájem a t ěšíme se na ú čast a spole čné setkání p ři slavnostním zahájení II. SALONU ČESKÝCH, MORAVSKÝCH A SLEZSKÝCH MALÍ ŘU A SOCHA ŘU v Litom ěř icích.
Za Ob čanské sdružení Salva Guarda
Jan Grimm, ak. malí ř
ZÁVAZNÁ P ŘIHLÁŠKA II. SALON ČESKÝCH, MORAVSKÝCH A SLEZSKÝCH MALÍ ŘU A SOCHA ŘU LITOM ĚŘ ICE /SRPEN - ZÁ ŘÍ
Prosíme, vypl ňte čiteln ě a zašlete spole čně s fotografiemi na adresu: PhDr. Dušan Sedlá ček, Cukrovarnická 39, 160 00 Praha 6 - St řešovice, nejpozd ěji do 15. b řezna 2002
Jméno a p říjmení (titul)...... …………………………………….……..……….
Den, m ěsíc, rok a místo narození.…………………………………….………...... Adresa trvalého bydlišt ě.....…………………………………………….……......
PS Č………………….....Tel./Fax/E- mail...... ………………….………………....
Studia-p řesný název školy (pouze um ělecký sm ěr) ………………………………
Rok ukon čení studia.…………….....profesor...…………………………………..
Ceny a uznání...... ………………………………………………………......
Sou časn ě p řikládám podklady pro katalog:
1. svoji osobní fotografii /na zadní stran ě vlastnoru čně podepsanou, podpis bude použit v katalogu/ 2. výhradn ě barevnou fotografii /diapozitiv svého díla/ na zadní stran ě uve ďte jméno, název díla, rok vzniku, techniku, rozm ěry V - S). Nemusí být totožná s vystavovaným dílem
Sou časn ě beru na v ědomí, že nesu zodpov ědnost za veškeré údaje, uvedené v této přihlášce, která je podkladem pro p řipravovaný katalog. Po řadatel si vyhrazuje právo ve výjime čných p řípadech text zkrátit. Tato závažná p řihláška bude po řadatelem akceptována po zaslání ú častnického poplatku ve výši 1300,-K č poštovní poukázkou na adresu: Ob čanské sdružení Salva Guarda, Mírové nám. 12, 412 01 Litom ěř ice a to nejpozd ěji do 15. dubna tohoto roku.
V..…………………....dne…………………...... 2002
...... ……………...... Vlastnoru ční podpis autora
Vy řizuje: PhDr. Dušan Sedlá ček Telefon / Fax: 02 - 33330487 Mobil: 0723-440396
Na základ ě Vaší závazné p řihlášky a zaplaceného ú častnického poplatku Vám zašleme propozice výstavy v četn ě podklad ů pro katalog.
BŘEZEN
Informace a diskuse k pokra čování causy PIONEER na 5. zasedání M ěstské rady 7. b řezna:
V lo ňské kronice jsme cause PIONEER v ěnovali zna čnou pozornost v rubrice Různé. Na 5. zasedání Rady M ěsta 7. b řezna se k tématu mnoho diskutovalo. Starosta města pan J. Landa seznámil p řítomné s obsahem dopisu od Policie České republiky Litom ěř ice o odložení p řípadu podez ření ze spáchání trestného činu porušování povinností p ři správ ě cizího majetku ing. M. Kade řábkovou. Zastupitel pan Zelenka (ČSSD) doporu čil projednat další postup týkající se uložených finan čních prost ředk ů ve fondu PIONEER, finan ční výbor p řipraví návrh jak s prost ředky nakládat do ZM. Pan Hamele řekl, že již dávno dával návrh bu ď akcie dále držet v fondu PIONEER nebo peníze okamžit ě vybrat a uložit na jiný fond/banku. Ztráta k dnešnímu dni dosahuje cca 40 milión ů K č. Pan Zelenka pak prohlásil, že váhání v této záležitosti stojí velké peníze a navrhl poradit se s analytiky na dalším postupu.
DUBEN
Causa PIONEER:
Rada M ěsta Litom ěř ic na svém 6. zasedání 21. b řezna doporu čila nevysílat zástupce m ěsta na výro ční valnou hromadu investi čního fondu PIONNEER Investments, s. r. o. Praha v Dublinu konané dne 28. 3. 2002.
14) P řílohy:
Trh práce v Litom ěř icích Zkratky: UOZ - po čet evidovaných obyvatel m ěsta Ú řadem práce MNZ - míra nezam ěstnanosti ve m ěst ě VPM - volná pracovní místa hlášená Ú řadu práce VPP - ve řejn ě prosp ěšné práce ZPS - uchaze či se zm ěněnou pracovní schopností umíst ěných v chrán ěných dílnách AP - absolventská praxe SÚPM - spole čensky ú čelná pracovní místa SV Č - samostatn ě výd ěle čná činnost
ROK 2000
V jednotlivých m ěsících v roce 2000 byla situace na trhu práce ve m ěst ě následující:
měsíc UOZ MNZ VMP leden 1652 11,83 72 únor 1665 11,92 85 březen 1695 12,14 59 duben 1613 11,55 59 kv ěten 1547 11,08 63 červen 1515 10,85 63 červenec 1553 11,12 63 srpen 1591 11,39 63 zá ří 1591 11,11 102 říjen 1496 10,71 102 listopad 1528 10,94 90 prosinec 1554 11,13 90
V rámci politiky zam ěstnanosti použil Ú řad práce následující finan ční prost ředky pro ob čany Litom ěř ic:
Nástroj APZ po čet OUZ finan ční prost ředky VPP 253 6 724 730,- K č Rekvalifikace 202 900 000,- K č ZPS 22 2 170 000,- K č AP 105 3 513 000,- K č SÚPM 19 1 091 091,- K č SV Č 17 1 005 000,- K č Celkem: 618 15 403 821,- K č
dne 11. února 2002 v Litom ěř icích.
Zpracoval Lud ěk Veselý, odd ělení trhu práce Okresního ú řadu práce Litom ěř ice ROK 2001
V jednotlivých m ěsících v roce 2001 byla situace na trhu práce ve m ěst ě následující:
měsíc UOZ MNZ VMP
leden 1588 11,37 84 únor 1548 11,09 84 březen 1526 10,93 136 duben 1463 10,48 130 kv ěten 1426 10,21 140 červen 1423 10,19 149 červenec 1423 10,19 120 srpen 1409 10,09 104 zá ří 1437 10,29 85 říjen 1389 9,95 80 listopad 1363 9,67 85 prosinec 1445 10,35 93
Ve srovnání s p ředchozím rokem se situace na trhu práce mírn ě zlepšila. V rámci aktivní politiky zam ěstnanosti použil Ú řad práce následující finan ční prost ředky pro ob čany Litom ěř ic:
Nástroj APZ po čet UOZ finan ční prost ředky
VPP 282 11 829 242,- K č Rekvalifikace 214 920 000,- K č ZPS 12 1 070 000,- K č AP 89 2 068 386,- K č SÚPM 35 2 630 291,- K č SV Č 10 645 000,- K č Celkem: 642 19 162 919,- K č
dne 11. února 2002 v Litom ěř icích.
Zpracoval Lud ěk Veselý, odd ělení trhu práce Okresního ú řadu práce Litom ěř ice ROK 2002:
V jednotlivých m ěsících v roce 2002 byla situace na trhu práce ve m ěst ě následující:
UOZ MNZ VPM Uchaze či míra volná o zam ěstnání nezam ěstnanosti pracovní místa
Leden 1550 11,5 89 Únor 1488 11,1 89 Březen 1434 10,7 128 Duben 1383 10,3 132 Kv ěten 1294 9,6 126 Červen 1302 9,7 202 Červenec 1327 9,9 186 Srpen 1357 10,1 178 Zá ří 1282 9,5 119 Říjen 1240 9,2 146 Listopad 1258 9,4 142 Prosinec 1346 10,0 97
V rámci aktivní politiky zam ěstnanosti použil Ú řad práce následující finan ční prost ředky pro ob čany Litom ěř ic:
Nástroj Po čet Finan ční uchaze čů prost ředky
Ve řejn ě prosp ěšné práce 222 10 210 613,-K č Samostatn ě výd ěle čná činnost 9 453 500,-K č Absolventi – praxe 72 1 385 000,-K č Zdravotn ě postižení 44 1 760 000,-K č Spole čensky ú čelná pracovní místa 82 4 581 341,- K č Rekvalifikace 146 690 000,- K č Celkem 575 19 080 454,- K č
Zpracoval 18. 12. 2002 Lud ěk Veselý, odd ělení Trhu práce Ú řadu práce Litom ěř ice.
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v Li tom ěř icích podle s čítání obyvatel k 1. b řeznu 2001:
Obyvatelstvo celkem: 25 073 Bez vyznání: 19 019 (75,9 %) Věř ící celkem: 4 005 (16 %) Církev římskokatolická: 2 955 Českobratrská církev evangelická: 287 Československá církev husitská: 174 Ostatní: 589 Nezjišt ěno: 2 049
Nejbližší obce u Litom ěř ic:
Kamýk: obyvatelstvo celkem: 123 Bez vyznání: 88 (71,5 %) Věř ící: 17 (13,8 %) Církev římskokatolická: 13 Českobratrská církev evangelická 0 Církev českosloven ská husitská: 1 Ostatní: 3 Nezjišt ěno: 18
Mi řejovice: Obyvatelstvo celkem: 175 Bez vyznání: 127 (72,6 %) Věř ící: 27 (15,4 %) Církev římskokatolická 24 Českobratrská církev evangelická 0 Církev československá husitská 0 Ostatní 3 Nezjišt ěno: 21
Michalovice: Obyvatelstvo celkem: 146 Bez vyznání: 112 (76,7 %) Věř ící: 27 (17,5 %) Církev římskokatolická: 22 Českobratrská církev evangelická: 1 Církev československá husitská: 4 Ostatní: 0 Nezjišt ěno: 7
Mlékojedy: Obyvatelstvo celkem: 187 Bez vyznání: 119 (63,6 %) Věř ící: 42 (22,5 %) Církev římskokatolická: 24 Českobratrská církev evangelická 1 Církev československá husitská: 2 Ostatní: 15 Nezjišt ěno: 26
Žitenice: Obyvatel celkem: 1319 Bez vyznání: 975 (73,9 %) Věř ící: 192 (14,6 %) Církev římskokatolická: 149 Českobratrská církev evangelická: 4 Církev československá husitská 16 Ostatní: 23 Nezjišt ěno: 152
Žalhostice: Obyvatelstvo celkem: 485 Bez vyznání: 350 (72,2 %) Věř ící: 87 (17,9 %) Církev římskokatolická: 65 Českobratrská církev evangelická 3 Československá církev husitská: 10 Ostatní: 9 Nezjišt ěno: 48
Velké Žernoseky: Obyvatelstvo celkem: 476 Bez vyznání: 368 (77,3 %) Věř ící: 99 (20,8 %) Církev římskokatolická: 83 Českobratrská církev evangelická: 1 Církev československá husitská: 5 Ostatní: 10 Nezjišt ěno: 9 Píš ťany: Obyvatel celkem: 180 Bez vyznání: 138 (76,7 %) Věř ící: 29 (16,1 %) Církev římskokatolická: 19 Českobratrská církev evangelická 0 Církev československá husitská: 0 Ostatní: 10 Nezjišt ěno: 13
Trnovany: Obyvatel celkem: 292 Bez vyznání: 232 (79,5 %) Věř ící: 45 (15,4 %) Církev římskokatolická: 27 Českobratrská církev evangelická: 4 Církev československá husitská 4 Ostatní: 10 Nezjišt ěno: 15
Obyvatelstvo podle národnosti v Litom ěř icích k 1. b řeznu 2001:
Obyvatelstvo celkem: 25073 Národnost česká: 23554 Národnost moravská: 160 Národnost slezská: 1 Národnost slovenská: 373 Národnost n ěmecká: 86 Národnost polská: 19 Národnost romská: 7 Ostatní a nezjišt ěno: 936
Poznámka kroniká ře: Po čet Róm ů 7 neodpovídá skute čnosti. Z řejm ě se řada obyvatel romské národnosti v Litom ěř icích ke své národnosti nep řihlásila a cítí se být Čechy, Slováky a pod. V ětšina z nich bude schována v rubrice "ostatní a nezjišt ěno".
Domovní a bytový fond v Litom ěř icích k 1. b řeznu 2001:
Domy v Litom ěř icích úhrnem: 2 350 Trvale obydlené: celkem: 2 223 z toho rodinné domy: 1 368 Neobydlené (absolutn ě): 127 (5,4 %) Byty celkem: 10 304 Trvale obydlené byty: 9 766 (94,8 %) Neobydlené byty: 538 (5,2 %)
Volby do parlamentu 2002:
V pátek 14. června od 14.00. hod. do 22.00 hod. a v sobotu 15. června od 8:00 hod. do 14:00 hod. prob ěhly volby do parlamentu České republiky. Krajané mohli odevzdat hlasovací lístky na 25 zastupitelských ú řadech v 16 státech. Kv ůli časovému posunu prob ěhly volby v zahrani čí d říve. Do 5. kv ětna, kdy vypršel termín registrace zahrani čních voli čů , projevilo podle ministerstva zahrani čí zájem o volby jen asi 2200 ob čan ů. O p říze ň voli čů usilovalo 29 stran a hnutí a jedna koalice. Jedna strana pot řebovala p ět procent hlas ů, aby se dostala do Sn ěmovny, Koalice KDU- ČSL a US- DEU musela získat deset procent. V tabulce uvádím kandidující strany. Čísla jim byla přid ělena losováním státní volební komisí.
1. Národn ě demokratická strana 2. Demokratická liga 3. Česká strana sociáln ě demokratická 4. Balbínova poetická strana 5. Ob čanská demokratická aliance 6. Volba pro budoucnost 7. Humanistická aliance 8. Akce za zrušení Senátu a proti vytunelování d ůchodových fond ů 9. Nad ěje 10. Nové hnutí 11. Republikáni Miroslava Sládka 12. Cesta zm ěny 13. Česká strana národn ě sociální 14. Romská ob čanská iniciativa ČR 15. Strana zdravého rozumu 16. Strana venkova - spojené ob čanské síly 17. Československá strana socialistická 18. České sociáln ě demokratické hnutí 19. Česká pravice 20. Republikáni 21. Sdružení nezávislých 22. Ob čanská demokratická strana 23. Komunistická strana Čech a Moravy 24. Moravská demokratická strana 25. Koalice K řes ťanská demokratická unie - Česká strana lidová a Unie svobody - Demokratická unie 26. Strana za životní jistoty 27. Pravý blok 28. Strana zelených 29. Strana demokratického socialismu
Některé strany kandidovaly pouze v n ěkterém z kraj ů. Nap říklad Strana demokratického socialismu (28) pouze v Praze, České sociáln ě demokratické hnutí (18) na severu Čech, Československá strana socialistická (17) na Morav ě. Ta ale nakonec nedodala v čas kandidátky a tak byla z voleb vy řazena.
Výsledky parlamentních voleb:
1. Česká strana sociáln ě demokratická ( ČSSD) 30,20 % 70 mandát ů
2. Ob čanská demokratická strana (ODS) 24,47 % 58 mandát ů
3. Komunistická strana Čech a Moravy (KS ČM) 18,51 % 41 mandát ů
4. Koalice (K řes ťansko sociální unie - Česká strana lidová, Demokratická unie) - (KDU - ČSL, DU) 14,27 % 31 mandát ů
Ostatní politické strany se do parlamentu nedostaly. Celkem získaly 12,55 procenta. Nejvíce z nich dostalo Sdružení nezávislých (2,78 procenta) a Strana zelených (2,36 procenta). Ostatní strany nep řekro čily ani jedno procento: Republikáni Miroslava Sládka (0,97), Strana venkova - Spojené ob čanské síly (0,97), Strana za životní jistoty (0,86), Česká strana Národn ě sociální (0,81), Nad ěje (0,62), Pravý blok (0,59), Ob čanská demokratická strana (0,50) atd. Ani jedno promile nezískaly Strana demokratického socialismu a Nové hnutí.
Volební ú čast byla od roku 1990 nejnižší - pouze 58,0 %.
V ústeckém kraji získala ČSSD 29,18 %, KS ČM 25,08 % ODS 24,21 % Koalice 7,81 %.
V okrese Litom ěř ice získala ČSSD 26,78, % KS ČM 24,70 % ODS 24,39 % Koalice 19,05 %. Volba p ředsedy sn ěmovny:
Novým šéfem sn ěmovny se ve čtvrtek 11. července stal Lubomír Zaorálek . Volila ho z řejm ě jen vládní koalice ( ČSSD + Koalice: KDU - ČSL + US - DU). Jeho rival Václav Klaus (ODS) se do čkal podpory od komunist ů. V. Zaorálek prošel až ve druhém kole tajné volby. Zaorálek dostal 101 hlas ů, Václav Klaus 74, což je o 16 víc než má klub ob čanských demokrat ů.
Nová vláda:
V pond ělí 15. srpna jmenoval na Pražském hrad ě prezident republiky Václav Havel novou vládu. Vláda ČSSD, Unie svobody - DEU a KDU- ČSL má 17 člen ů a je v pr ůměru o dvanáct let mladší než Zeman ův tým a její ozdobou jsou i dv ě ženy. Vláda má čty ři vicepremiéry - prvním je Stanislav Gross ( ČSSD), jenž je zárove ň staronovým ministrem vnitra, Cyril Svoboda (KDU - ČSL), který je zárove ň ministrem zahrani čí, Pavel Rychetský ( ČSSD), sou časn ě ministr spravedlnosti a Petr Mareš (Unie svobody - DEU), jenž je sice bez ministerstva, ale bude zodpov ědný za nov ě vytvo řenou oblast - v ědu, výzkum a lidské zdroje. Novou vedoucí Ú řadu vlády se stala Jana Gavlasová, která byla poradkyní Špidly a ministra školství Zemana. Sou časn ě z tohoto postu odvolala ministra Karla B řezinu.
Volby do m ěstského zastupitelstva Litom ěř ic ve dnech 1. a 2. listopadu 2002:
Složení nového zastupitelstva:
Jméno : Věk: Po čet hlas ů: Politická strana: 1) Ing. Paroulek Čen ěk 57 1499 KS ČM 2) PaedDr. Dušek Zden ěk 49 1498 KS ČM 3) Kade řábek František 54 1448 KS ČM 4) Knotek Václav 55 1420 KS ČM 5) Pun čochá řová Ludmila 54 1336 KS ČM 6) Kessner Zden ěk 47 1257 KS ČM 7) PhDr. Štíbr Jan 52 1431 ČSSD 8) Ing. Kest řánek Vladimír 36 1206 ČSSD 9) Ing. Tunkl Josef 35 1178 ČSSD 10) Ro čková Iveta 28 1025 SNK - Sport a zdraví 11) MUDr. Jiránek Miroslav 45 1419 SNK - Sport a zdraví 12) Ing. Hrkal Jan 49 1339 SNK - Sport a zdraví 13) Mgr. Červín Václav 32 1308 SNK - Sport a zdraví 14) MUDr. Zímová Ji řina 54 1301 SNK - Sport a zdraví 15) Landa Ji ří 44 1718 KDU- ČSL 16) MUDr. Pražák František 65 1185 KDU- ČSL 17) MUDr. Zbo řil Milan 67 1152 KDU- ČSL 18) Mgr. Chlupá č Ladislav 50 1823 ODS 19) MUDr. Kej ř Pavel 49 1658 ODS 20) Ing.arch. Protiva Václav 49 1624 ODS 21) Terber Antonín 40 1622 ODS 22) Ing. Palán Ivan 43 1618 ODS 23) Veselý Lud ěk 59 1604 ODS 24) JUDr. Krupka Pavel 49 1595 ODS 25) MUDr. Brambaški Ivan 53 1517 SN 26) MUDr. Jílek Josef 63 941 SN 27) MUDr. Svoboda Pavel 40 889 SN
Vysv ětlivky zkratek:
KS ČM = Komunistická strana Čech a Moravy ČSSD = Česká strana sociáln ě demokratická SNK - Sport a zdraví = Sdružení nezávislých kandidát ů - Sport a zdraví KDU- ČSL = K řes ťansko sociální unie - Česká strana lidová ODS = Ob čanská demokratická strana SN = Sdružení nezávislých
Do m ěstského zastupitelstva se nedostala Unie svobody (US), Masarykova demokratická strana (MDS) a Republikáni Miroslava Sládka. V Litom ěř icích zvít ězila pravice a nezávislí.
Po čet mandát ů: ODS 7 KS ČM 6 SNK - Sport a zdraví 4 ČSSD 3 KDU- ČSL 3 Sdružení nezávislých 3
V úterý 12. listopadu se v Dom ě kultury sešli na svém 1. zasedání nov ě zvolení zastupitelé m ěsta. P řítomno bylo všech 27 zastupitel ů. Starostou m ěsta byl zvolen Mgr. Ladislav Chlupá č (ODS) - 16 hlas ů, 1. místostarostou (bývalý starosta) Ji ří Landa (KDU- ČSL) - 18 hlas ů, 2. místostarostou Mgr. Petr Herman - 17 hlas ů, 3. místostarostou Ing. Ivan Palán (ODS) - 18 hlas ů.
Dále byla zvolena 9 členná rada: Mgr. Ladislav Chlupá č, Ji ří Landa, Ing. Ivan Palán, Mgr. Petr Herman, Ing. arch. Václav Protiva, MUDr. František Pražák, Mgr. Václav Červín, MUDr. Josef Jílek, Ing. Jan Hrkal.
Referát p řednesený kroniká řem M ěsta Litom ěř ice Old řichem Dosko čilem na seminá ři kroniká řů a jejich z řizovatel ů okresu Litom ěř ice ve velké zasedací síni Okresního ú řadu dne 5. června 2002:
Vážení p řátelé a kolegové kroniká ři, vážení hosté,
Nemohu tvrdit, že jsem prosbu, abych na tomto seminá ři kroniká řů a jejich zřizovatel ů vystoupil se svým koreferátem jako praktik, p řijal s n ějakým velkým nadšením. Obr ňuji se také omluvou, že má promluva bude velmi osobní, zprvu možná i sm ěšná. Sm ěšná proto, že jsem byl požádán jako m ěstský kroniká ř okresního m ěsta, města co do velikosti a po čtu obyvatel v okrese nejv ětšího a k tomu ješt ě svým povoláním pracovník Okresního vlastiv ědného muzea Litom ěř ice. Tyto skute čnosti totiž vytvá řejí zcela mylný p ředpoklad, že bych zde m ěl pronést n ěco zásadního, nezpochybnitelného, n ěco, co jsem za sedm let svého kroniká řského p ůsobení objevil. Ať už z hlediska metody psaní kroniky, výb ěru informací či zkušeností mých předch ůdc ů jakým byl nap říklad Heinrich Ankert. Vždy ť jako pracovník Okresního vlastiv ědného muzea v Litom ěř icích mám k t ěmto starým kronikám p řístup a jako muzejnímu pracovníkovi mi spadá do jisté míry do mé pracovní nápln ě se t ěmito starými kronikami i zabývat a t ěžit z nich pro své odborné práce.
Jenže n ěco jiného je uvažovat v rovin ě teoretické a potom sepsat objemnou metodickou p říru čku jak by se to m ělo d ělat. A úpln ě n ěco jiného je podle takové příru čky postupovat v dnešní usp ěchané dob ě, kdy kroniká ř ví, že by kroniká řem být nem ěl protože na to prost ě nemá čas, ale p řesto to d ělá, protože kdyby to ned ělal, tak by to ned ělal nikdo a kronika by prost ě nebyla. Tenhle problém se mi jeví p římo úm ěrný s velikostí m ěsta - čím v ětší m ěsto, tím menší zájem o funkci kroniká ře. Tento nezájem o kroniká řství má ale dv ě strany: Ta první je, že takový kroniká ř není spokojen s vlastní kronikou, ale víc prost ě nem ůže. Ta druhá, že když letopisecká komise vysloví pochybnosti o zp ůsobu komentování n ějaké události, m ůže takový kroniká ř odpov ědět, že když se jim to nelíbí, tak a ť si najdou n ěkoho jiného, že se toho rád vzdá. V tu ránu je kronika schválena i s pochybnými, podle n ěkterého z člen ů letopisecké komise, komentá ři. Takový kroniká ř se, p ři všech nedostatcích, které jeho kronika má, stává neuv ěř iteln ě svobodným nejen ve výb ěru zápis ů, ale i v jejich komentování. Ale vážn ě a k v ěci: Otázku, zda obecní a m ěstské kroniky na po čátku t řetího milénia, kdy jsme zahlceni masmédii, celoplošnou statistikou ve které je zahrnuta i naše obec, řadou výzkumných projekt ů soust řeďovaných v n ějakém centru odkud budoucí badatelé také budou čerpat fundament pro své práce, mají ješt ě n ějaký smysl, nebudu řešit. Odpov ěď na takovouto otázku v tomto spole čenství je naprosto jasná a jedin ě možná. Jinak bychom zde nesed ěli s odhodláním pokra čovat v práci na našich kronikách. Otázka pro nás zní zcela jinak. Jakým způsobem pokra čovat dál. Každý, kdo se jen trochu danou problematikou zabývá, pochopil, že nem ůžeme pokra čovat v zápisech našich p ředch ůdc ů v 19. století, ale ani ve století minulém a že stojíme na křižovatce. A není nikoho, kdo by ukázal jasný sm ěr. O to víc musíme na té křižovatce o v ěci hovo řit. Nebát se, že se zesm ěšníme, že řekneme názor, který je nepoužitelný, že se nedokážeme zcela p řesn ě a jasn ě vyjád řit k tomu, co daleko jasn ěji v sob ě cítíme. Za čátek je vždy t ěžký. Ale není-li n ějaký po čátek, nem ůže být ani smysluplný konec. Čím menší obec, tím menší pot řeba řešit další sm ěr z pomyslné k řižovatky. Je to přirozené. V malé obci se toho zase tak moc ned ěje, aby nemohlo být zaznamenáno všechno, a to p ěkn ě tak, jak se událo v časové posloupnosti. Lze se zápisy po čkat a s časovým odstupem p ěkn ě úhledn ě, perem a archivním inkoustem vše krasopisn ě a pe čliv ě zapsat a pokud je kroniká ř výtvarn ě zru čný, tak i doprovodit kresbi čkou či nechat do pam ětní knihy či na volný list pro p řílohu kroniky podepsat ú častníky události či získat i podpis n ějaké významné osobnosti, která obec v souvislosti s událostí navštívila. Jenže položme si otázku, zda se takový zápis (a když, tak v čem), liší od zprávy v místním tisku, pokud tato událost byla masmedializována. Jist ě, základní informace kdo, co, kdy, kde , musejí být shodné. Jenže zde se musíme ptát: není tohle argument pro odp ůrce kroniká řství? M ůžeme náš zápis rozší řit o pro č se v ěc udála ? Noviny, rozhlas či televize, a dnes i internet, pokud jde o výro čí, nám na ono pro č se událost v dané lokalit ě d ěla , odpov ědí také. Co nám, kroniká řů m, z hlediska zápisu, který by byl pro budoucí badatele přínosem, vlastn ě potom zbývá? Domnívám se, že nám toho zbývá velice mnoho, dokonce tak mnoho, že kdybychom se do v ěci pustili jak bychom m ěli, museli bychom pracovat jako kroniká ři na plný úvazek a ješt ě hodn ě p řes čas. Uvedu p říklad: Jsem členem poroty sout ěže scénického šermu v Budyni nad Oh ří O budy ňskou korunu" , která je, pokud je mi známo, jediná v republice a tudíž více než pr ůkopnická. Zde skupinám historického šermu nesta čí vystoupit a sklidit potlesk, zde musí vyslechnout i kritiku a mít odvahu, když jsem byl poslední, p řijet p říští rok znovu s odhodláním zlepšit se natolik, že budu alespo ň p ředposlední a to ne s doufáním, že p řijede ješt ě n ěkdo horší. Takový p řístup už vyžaduje kus odvahy a vnit řní káze ň, která je o n ěč em jiném než halasné dobývání hradu v davu p řed zraky mnoha divák ů. O události vždy referuje místní tisk, všiml jsem si, že tam vždy n ěkdo fotografuje pro budy ňskou kroniku, v časopise Herold vycházejí pohledy r ůzných recenzent ů na sout ěž v četn ě té mé.
Co v tomhle ješt ě zbývá budy ňskému kroniká ři, aby zapsal pro budoucího autora o šermu na Litom ěř icku n ěco neopakovatelného, co by pro n ěho bylo p řínosem, když se mu do toho ješt ě motá kroniká ř m ěsta Litom ěř ic, který ve své kronice v rubrice Co kroniká ř osobn ě vid ěl a prožil, o sout ěži vede podrobné zápisy a to prost ě proto, že sleduje šerm jako takový, v četn ě toho sportovního ve Slavoji Litom ěř ice a to zcela systematicky a programov ě a to prst ě proto, že je kustodem sbírky chladných zbraní litom ěř ického muzea, členem oddílu sportovního šermu Slavoje Litom ěř ice a že se tedy touto problematikou zabývá. Z hlediska objektivních informací ne moc ale p řece jenom n ěco: kolik tam bylo platících divák ů, kolik stánk ů a jaké nabízeli zboží, jaká byla nálada divák ů a v ůbec jaký byl doprovodný program, atd. Ale co je nejcennější a nezastupitelné, je jeho subjektivní pohled a post řehy a to i na vlastní sout ěž. Nap říklad odposlechnutý rozhovor mezi šermí ři, a to i s negativním hodnocením n ějakého porotce v četn ě jeho zoologického za řazení či p římý dotaz na šermí ře, n ějakého porotce či diváka, aby se vyjád řil pro kroniku, zpov ěď t řeba náhodn ě vybraného ú častníka pro č je tady a pro č to dělá, to jsou zápisy, které budoucí badatel nikde jinde nenajde a bude takovému kroniká ři velice vd ěč ný. A je v tom i kus sociologie, kterou m ůže budoucí sociolog využít ve svém oboru atd. Za padesát let takové zápisy mají o dané dob ě silnou výpov ěď ní hodnotu a nikdo jiný než my kroniká ři je zanechat nem ůže. Tady se dostávám k jednomu z bod ů nejzávažn ějších. Tím je subjektivní pohled kroniká ře, který osobn ě, z hlediska budoucnosti, pokládám za snad v ůbec nejd ůležit ější. To objektivn ě dané, "kdo, co, kdy, kde", je všude stejné. Ale onen subjektivní názor kroniká ře, t řeba i velice a n ěkdy i p řehnan ě citov ě podbarvený, je často ze zápisu to nejcenn ější. Vidím to sám p ři studiu starých kronik. Jednak tato citová podbarvenost, n ěkdy až výk řik, vypovídá o dob ě, do jaké míry tato byla svobodomyslná. Takové zápisy nenajdeme v dobách totality, která vždy pod řizovala vše své ideologii. A nemám na mysli jenom období té totality komunistické. Uvedu příklad z doby nedávné. Je našim národním sportem bourání, p řemis ťování a stav ění pomník ů. Po listopadu 89 se tak za sm ěšnou cenu prodala celá řada exteriérových plastik od předních českých socha řů do USA. Ale n ěkteré z nich skon čily na smetišti. Takový osud m ěla i socha Rudoarm ějce v jednom st ředo českém okresním m ěst ě. Jenže v roce 1995 se slavilo 50. výro čí konce druhé sv ětové války a do onoho st ředo českého okresního m ěsta p řijeli zástupci americké armády i s kapelou americké námo řní pěchoty. K p řekvapení místních radních cht ěli vzdát poctu pomníku Rudoarm ějce o kterém v ěděli, že tu stál, a to jako neznámému vojínovi a jako symbolu spojenecké armády v pr ůběhu druhé sv ětové války. Nevím, kdo jim prozradil, že Rudoarm ějec je na smetišti. Faktem je, že Ameri čané na to smetišt ě jeli, postavili se p řed sochu, která k nim byla oto čena zády a čelem hled ěla do potlu čené zdi, vzty čili na vlastním přenosném stožáru americkou vlajku, vojáci srazili paty a zasalutovali, čestná jednotka vyst řelila salvu a kapela zahrála - v četn ě hymny obou stát ů - na smetišti. Celá scéna byla nato čena a to i s detailními záb ěry pán ů radních, jejichž obli čeje vypovídaly velice mnoho. Nato čený film profesionálním televizním štábem a také televizí odvysílaný, mi velice pomohl v mém boji za litom ěř ického Rudoarm ějce v Jiráskových sadech. Toho měl, podle názoru n ěkterých tehdejších radních, potkat podobný osud. Litom ěř ickou anabázi jsem pe čliv ě zaznamenával v m ěstské kronice a to i s osobními komentá ři. Vždy se záznamem data, kdy kde co kdo a kdy kde co já pronesl. V četn ě názor ů člen ů Městské kulturní komise, které jsem byl tenkrát ješt ě členem. Nevím, zda v onom st ředo českém okresním m ěst ě vedou kroniku a pokud ano, jakým zp ůsobem kroniká ř celou causu uchopil. Od samotného odstran ění pomníku až po tu celom ěstskou ostudu s mezinárodním dosahem z okresního středo českého m ěsta až za velkou louži. Nechci zde rozebírat, jak v budoucnu, pokud se kronika dochová, bude hodnocen sám kroniká ř a jeho kronika a jakou cenu jeho zápisy budou pro budoucího historika mít. Tato causa totiž p řesahuje regionální horizont a s ur čitostí za pár let bude historiky používána jako p říklad pro ilustraci spole čenského v ědomí doby nejen v dané lokalit ě. V četn ě m ěsta Litom ěř ic. A práv ě pokud v dob ě odstran ění pomníku kroniká ř zaznamenal víc než jen holý fakt odstran ění, v četn ě n ějakého výk řiku a ť už n ěkoho či svého, a to jakýmkoli sm ěrem, pak nejv ětší cenu z jeho zápisu budou mít práv ě ty výk řiky. Tenhle problém subjektivismu a tzv. pseudoobjektivismu v kroniká řství není nic nového. Musel se s ním vyrovnat už sám Kosmas, který p ůvodn ě cht ěl svoji kroniku ukon čit dobou nástupu na knížecí stolec B řetislava mladšího, protože se tak dostal do sou časnosti. Kosmas svou druhou knihu uzavírá t ěmito slovy: Pro č jsem však uznal za dobré upustit již od dalšího díla, má svou p říčinu. Nebo ť užite čnější jest, abychom docela poml čeli o nyn ějších lidech nebo časích, nežli bychom mluvíc pravdu - a pravda vždy plodí nenávist - nem ěli z toho n ějakou škodu. Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se v ěci mají, upadli bychom nicmén ě ve výtku pochlebenství a lži, pon ěvadž jde o pom ěry skoro obecn ě známé. Vždy ť lidé naší doby, jsouce svle čeni ze ctností, touží býti oble čeni samými chválami, a to jest nejv ětší jejich pošetilostí, chtít se t ěšiti z projev ů uznání a ne činiti to, co zasluhuje uznání. Kosmas sv ůj vnit řní boj o pravdu vybojoval vít ězn ě a za čal psát s odvahou t řetí knihu své kroniky, kde neušet řil nikoho. Ani samotného panovníka. Tato t řetí kniha má pak pro historika cenu nejv ětší, protože syny slávy a iluzí své doby vykreslil mistrn ě. Proto se domnívám, že nap říklad v mé kronice z toho množství rubrik, v četn ě té ze zasedání Rady a M ěstského zastupitelstva, bude mít v budoucím čase své nedocenitelné a velice vyhledávané místo a hodnotu zcela osobní rubrika Co kroniká ř osobn ě vid ěl a prožil. Zaznamenávám v ní i osobní setkání a to i mimo Litom ěř ice. Nap říklad všechny návšt ěvy u čestného ob čana m ěsta Litom ěř ice a patrona literárního a výtvarného festivalu Máchovy Litom ěř ice Ludvíka Kundery v Kunštát ě na Morav ě. Ale také p řepisuji do kroniky všechnu pracovní korespondenci s L. Kunderou, která není malá. V tomto ohledu pokládám za budoucí p řínos i další pracovní korespondenci zaznamenanou v kronice. A to a ť už se dotýká d ějin m ěsta Litom ěř ic či soudobé politické, sportovní či kulturní spolupráce. Nap říklad se Spolkem Adalberta Stiftera v Mnichov ě, kde budu mít 28. listopadu p řednášku o litom ěř ickém malí řství, či se synovcem grafika Rudolfa Veita a vnukem hudebního skladatele Václava Jind řicha Veita, profesorem architektury na Technické univerzit ě v rakouském Grazu Dr. ing. Martinem Friedrichem či Dr. Birgit Schubarthovou, redaktorkou nejv ětší soudobé výtvarné encyklopedie Allgemaines Künstlerlexikon vycházející sou časn ě v Lipsku a Mnichov ě, pro kterou píšu n ěkterá encyklopedická hesla. Je to celá plejáda tuzemských i zahrani čních osobností a jejich dopisy skute čné poklady pro d ějiny minulé v Litom ěř icích, ale i sou časné a budoucí. To jsou všechno v ěci, které budoucí historik nenajde v žádných masmédiích a díky této korespondenci pochopí mnohé z toho, co v budoucnu vystoupí na povrch, porozumí souvislostem on ěch zákon ů pohybu, které nakonec vynesly na hladinu nějakou událost či čin, a ť politický či kulturní. Tohle všechno ale nevyplývá ani tak z toho, že jsem kroniká ř, ale z charakteru mé profese a mých zájm ů. Jako kroniká ř toho všeho pouze bohat ě využívám. Proto nap říklad v mé kronice jsou pe člivé zápisy o oddíle sportovního šermu Slavoje Litom ěř ice, ale už ne ani řádka o litom ěř ickém hokeji či kopané. A tady se dostávám kone čně k vlastnímu tématu inzerovanému na pozvánce: Kudy dál v kroniká řství v ětších m ěst? Ten otazník na konci je oprávn ěný. Vyjad řuje totiž skute čnost, že to nevím, že hledám už sedm let n ějakou optimální cestu, ale že se mi to p říliš neda ří. D ůvod ů je několik. Ve m ěst ě s 26 tisíci obyvateli, ale ur čit ě podobné problémy budou mít i ve městech menších jako jsou Roudnice nad Labem či Lovosice, se d ěje velké množství událostí. Zaznamenat je všechny je prakticky nemožné. Ale ani pot řebné, protože by v takové kronice bylo p říliš mnoho informací vytvá řejících p říliš mnoho informa čního šumu. Základní klí č k výb ěru je v našem p řípad ě skute čnost, že z řizovatelem kroniky je m ěsto Litom ěř ice, tudíž že jde o kroniku m ěstskou. Jádro zápis ů by tedy m ěly být události vycházející bezprost ředn ě z ú řadu m ěstského magistrátu, jeho zastupitelských orgán ů a odborných komisí. Dále pak t ěch událostí, na kterých se M ěsto podílí nebo které podporuje, a ť již finan čně či jen symbolicky p řevzetím záštity či patronátu. Mezi takové pat ří nap říklad Litom ěř ické varhanní léto či literární a výtvarný festival Máchovy Litom ěř ice.
Ve v ětším m ěst ě p ůsobí řada spolk ů a r ůzných organizací. N ěkteré z nich si vedou pe čliv ě vlastní kroniky. V Litom ěř icích vím o n ěkterých zp ěváckých spolcích, oddílu sportovního šermu Slavoje Litom ěř ice a litom ěř ické vojenské posádce, která v lo ňském roce s touto prací za čala. O ostatních nevím, zda v ůbec mají n ějaký archiv, natož kroniku. Pravideln ě mi jakousi svodku (a to velice kvalitní) pro m ěstskou kroniku dodávají sportovní šermí ři, u ostatních se mi ob čas poda ří n ěco vymandelit, ale není v tom pravidelnost. Hovo řím o tom proto, že by se mi líbila pravidelnost jakýchsi svodek ur čených pro zápis v m ěstské kronice od r ůzných spolk ů. Ale doba je taková, že lidé s kroniká řem ve v ětších m ěstech nespolupracují. Vychází to z atmosféry doby, která je nekreativní, bez touhy duševní a duchovní pot řeby, tudíž i bez pot řeby zanechat za svým životem n ějaký podpis, záznam, pam ěť . Stejn ě se setkávám s neochotou pro napl ňování rubriky Ze vzpomínek pam ětník ů. Když najdu každý rok jednoho, který mi n ěco napíše, pokládám to za veliký úsp ěch. Jsem si v ědom, že memoáry nemají pro historiky, z hlediska vzpomínaných minulých reálií, valnou hodnotu. Ale je t řeba si uv ědomit, že memoáry nevypovídají ani tak o dob ě o které se domnívají, že vypovídají, ale vypovídají p ředevším o pam ětníkovi samotném a dob ě, ve které jsou zaznamenávány. To je paradox, který si pam ětník neuv ědomuje, ale sociologové, p řesn ěji, biografická sociologie, práv ě pracuje s memoárovými texty na této bázi. A zde m ůže kroniká ř zanechat pro tento mladý v ědní obor pravé poklady. Některým specifickým aktivitám ve m ěst ě v ěnuji samostatnou rubriku. Jsou to nap říklad rubriky Litom ěř ické varhanní léto, Mácha a Litom ěř ice a pod. Stejn ě tak svoji rubriku mají p řátelské vztahy m ěsta Litom ěř ice k jiným m ěst ům či dokonce v jednom p řípad ě ke státu. Tak vedu rubriku Fulda a Litom ěř ice, dále Míše ň a Litom ěř ice či Filipíny a Litom ěř ice. Pro zajímavost: nevím nikde v republice o vztahu města se státem. Tato svým zp ůsobem ojedin ělá aktivita vyplývá z toho, že v Litom ěř icích u čil na reálce a pozd ěji byl jejím ředitelem orientalista a filipinolog sv ětového jména Ferdinand Blumentritt (1853 - 1913), který byl osobním p řítelem filipínského národního hrdiny popraveného Špan ěly, MUDr. José Rizala, jenž p ři svých postgraduálních studiích o čního léka řství na univerzit ě v Lipsku Blumentritta v Litom ěř icích navštívil. Filipínské velvyslanectví v Praze tak státní svátek Filipín slaví v Litom ěř icích a jeho velvyslankyn ě, nyní dr. Salasová, vždy na Blumentritt ův hrob pokládá v ěnec. Zvláštní kapitolu napl ňuje oddíl P řílohy. Je to p ředevším statistika. O nezam ěstnanosti ve m ěst ě, o po čtu svateb, poh řbů, narozených atd. Je to n ěco, co by mělo být v každé kronice i když z praktického hlediska pro budoucího badatele jsou tyto údaje nejmén ě zajímavé. A to prost ě proto, že bude pro n ěho rychlejší a snazší si je vyhledat z centrální evidence statistického ú řadu. Aby tohle všechno m ělo v naší kronice pro budoucnost smysl, domnívám se, že by m ělo být dopln ěno oním subjektivním, t řeba zpov ědí nezam ěstnaného apod. Ale n ěkdy práv ě strohá statistická čísla mohou být p ěkn ě ošemetná. Nap říklad v publikaci P ředb ěžné výsledky s čítání lidu, dom ů a byt ů 2001 je uvedeno, že v celém litom ěř ickém okrese žije 85 Róm ů a v samotných Litom ěř icích sedm. P řitom sta čí zajít kterýkoliv den do kterékoliv hospody, kde se schází Rómové a ur čit ě jich tam, pokud jde o Litom ěř ice, bude sed ět víc než sedm. A tohle už od kroniká ře, pokud takovou statistiku p řepisuje do kroniky, vyžaduje nejen hutný komentá ř a vysv ětlení, ale p římo volá po jakémsi odvážném vstupu mezi Rómy. Zakopaný pudlík bude z řejm ě v tom, že p říslušný formulá ř vypl ňoval každý sám a svobodn ě se k n ějaké národnosti p řihlásil. Rómové se v tomto sm ěru spíše hlásili k národnosti české či slovenské. A najednou je kroniká ř pro budoucno, pokud zanechá v kronice slušný zápis o skute čném stavu ve své obci či měst ě, zatracen ě nezastupitelný. Tla čí m ě čas a vím, že dlouhé projevy za čínají být od ur čité chvíle otravné. Dalším rubrikám už proto nebudu v ěnovat pozornost. Také vím, že v mém koreferátu oproti p řed řečník ům n ějaký vyvážený systém nebyl a n ěkdy mohl p ůsobit zmate čným dojmem. Svým zp ůsobem to ale byl i m ůj zám ěr, protože práv ě v takové pozici, se podle mne, nachází kroniká řství v ětších měst.
Je trochu paradoxem, že u t ěch m ěst nejv ětších, jako je nap říklad Praha, jako by se kruh uzavíral v podob ě malých obcí. Zejména v jejich okrajových částech. Domnívám se, že kroniká ř n ějaké specifické čtvrti uvnit ř m ěsta, jako je nap říklad Malá strana v Praze, nebo na okraji tohoto m ěsta jako je Velká Chuchle, je na tom o mnoho lépe než kroniká ř Roudnice nad Labem nebo Lovosic či Litom ěř ic. Tam jsou úpln ě jiná specifika než na venkov ě - je lépe být kroniká řem čtvrti Ústí nad Labem s názvem St řekov, což je svým zp ůsobem uzav řená enkláva, než vnit řního m ěsta a sledovat jeho d ěje z m ěstské radnice v centru. Záv ěr mám jediný: Kroniká řství stojí na k řižovatce. Nemám odvahu ani nazna čit, která cesta z oné pomyslné k řižovatky je ta správná. Ale čas, sice pomalu, ale nezadržiteln ě, sp ěje k rozhodnutí. Ale než ho ud ěláme, musíme o v ěci d ůkladn ě hovo řit. A nebát se ztrapn ění. Ono je nap říklad hezké v ědět, že kronika psaná do po číta če, jak to d ělám já, je pon ěkud zneuct ění tradice. S tím souhlasím. Z technického hlediska víme, že pokud se taková kronika vytiskne a sváže do k ůže, za sto let ta k ůže bude stejn ě kvalitní, ale písmenka vyblednou a za dalších padesát let zcela zmizí. Doporu čení, že by se každá kronika m ěla p řepsat je sice smysluplné, ale kdo bude p řepisovat mých tém ěř 200 stránek ve Wordu, a to zdarma, protože peníze nejsou. Uchovávání textu v po číta či je také omezené a na disketách nespolehlivé. Snad jednou technika poposko čí natolik, že vytišt ěný text vydrží více než ru čně psané st ředov ěké rukopisy. Nebo nám chemie pom ůže už vytišt ěná písmenka zafixovat ne na 200, ale 1000 let a t ěm pobledlým zase vrátit zdravou sv ěží barvu. Kroniká řů m m ěst jako jsou Litom ěř ice se m ůže vytýkat mnoho. Jenže kritici by si měli uv ědomit jednu v ěc: V ětšina z nich to d ělá proto, protože nikdo jiný není. A pokud by se n ěkdo jiný našel, tak mu kroniká řství rádi p ředají, protože sami toho mají až nad hlavu. Jenže takový n ěkdo jiný není. Takže když se naštvou a nechají toho, pak to nebude d ělat nikdo. Proto doporu čuji: I když nevím, kdo by takový celostátní, alespoň dvoudenní seminá ř, zorganizoval. Cht ělo by to sejití kroniká řů , alespo ň n ěkterých a to ve t řech sekcích. Malých obcí, m ěst velikosti Roudnice, Lovosic a Litom ěř ice, a pak super měst, p řesn ěji jejich čtvrtí jako je v Praze Velká Chuchle, Malá Strana či v Ústí nad Labem St řekov a pod. Polovinu času pak na takovém seminá ři v ěnovat referát ům, třeba na první pohled i zmate čným jako je ten m ůj, druhou pak diskusi. A pak by musel vyjít sborník z t ěchto referát ů sestavený. To by mohl být za čátek hledání nějakého koncensu pro kone čné rozhodnutí, kterou cestou se z té k řižovatky vydat dál. Jinak hrozí nebezpe čí, že budoucí cestu vyzna čí administrativa p říslušného ministerstva. Tato cesta pak m ůže být v teoretické oblasti sice krásná, ale v praxi nesch ůdná a o to víc bude zájemce o kroniká řství od této činnosti odrazovat. Na záv ěr se chci vrátit op ět ke Kosmovi. Nejen kv ůli jeho výk řiku, výk řiku velice krásnému protože hluboce lidskému, ale také jako výzvy a pocty všem kroniká řů m, kte ří p řestože se narodili již o n ěco d říve, pracují dál. Je to vlastn ě pocta ur čená práv ě jim: Kosmas v 59 kapitole 3. knihy emotivn ě zvolává: Sli čná rádkyn ě má, dej nyní, múzo, mi radu, mám-li ti zaraziti kotvu u b řehu, či, a č dosud burácejí v ětry, mám rozest říti plachty k plavb ě na širé mo ře. Vždy ť ty, jež nikdy nestárneš, neustáváš mne, starce, pokoušet k jinošským studiím a č dob ře víš, že ve mn ě jako v každém starci jest dětinská mysl a slabý duch. Kéž by mn ě, již osmdesátiletému, B ůh vrátit cht ěl ta minulá léta. Kosma, již osmdesátiletý, p řekonal i tuto krizi a v psaní kroniky mu zabránila až smrt. Všem kritik ům svým, a tím všem kritik ům kroniká řů budoucích, Kosmas napsal pronikavou obranu: A kdo m ě, starce, haníš, když sám jsi moudrý, poklad své u čenosti vynes na sv ětlo a tento m ůj neum ělý spis pokládej za pouhou látku. Děkuji za pozornost.
V říjnu vyšlo 5. číslo nepravidelníku Kroniky a kroniká ři (Zpravodaj pro obecní kroniká ře a vlastiv ědné pracovníky) s vloženou p řílohou Sborník referát ů ze seminá ře kroniká řů a jejich z řizovatel ů okresu Litom ěř ice konaného dne 5. června 2002 ve velké zasedací místnosti Okresního ú řadu v Litom ěř icích. Obsah: Stanislava Dvo řáková - kroniká řská práce, Mgr. Old řich Dosko čil - Kudy dál v kroniká řství větších m ěst?, Tomáš Hromádka - Teorie a praxe kroniká řské činnosti, využití po číta čů a informa čních zdroj ů, Otázky a odpov ědi.
Titulní strana vlastního periodika oslovuje čtená ře: Vážení čtená ři, nastal podzim, dny se krátí a zárove ň kon čí další rok. Rok, který se do d ějin mnoha obcí a m ěst zapíše op ět jako rok katastrofálních povodní, jaké ani dávní pam ětníci nepamatují. Snad práv ě v této dob ě si mnozí uv ědomí význam nás všech kroniká řů , nás, kte ří často do nejmenších detail ů zapisujeme události pro budoucí generace. P řichází k Vám další číslo kroniká řského zpravodaje plné zajímavostí, novinek, ale také výzev a nabídek. Jak je využijete, záleží na Vás. Mj. informujeme o soupisové akci pražského archivu, se svými kronikami Vás seznámí kroniká řky pražských m ěstských částí Mod řan a Hostiva ře. Výzvou je článek Mgr. Old řicha Dosko čila - Jak dál v kroniká řství v ětších m ěst? Časopis vychází z iniciativy kroniká ře pražské části Velká Chuchle, kontakt U bažantnice 13, 159 00 Praha 59.
Zaplavené obce na Litom ěř icku p ři srpnových povodních:
Obce zcela zaplavené a zni čené:
Název obce: Jméno starosty: Čern ěves Jaroslav Chvosta Hrobce Václav K říž Křešice, Nu čnice a T řeboutice Ludmila Ju říková Libochovany Ivana Sklená řová Libotenice Ing. Vlastimila Škodová Mlékojedy Vladimír Kop řiva Píš ťany Milan Šedina Terezín, České Kopisty a Nové Kopisty, Po čáply Růžena Čechová Velké Žernoseky Ludmila Pafelová Žalhostice Alena Vacková Židovice Dušan Polák
Obce zaplavené z části:
Název obce: Jméno starosty: Bohušovice n. O. Ivo Hynl Brzánky Jaruška Nechybová Br ňany Petr Paul Dob říň Ing. Emil Filippi Keblice Luboš Drbohlav Kyškovice Josef Šilar Lhotka n. L. Jaroslav Pošva Litom ěř ice Ji ří Landa Lovosice Jan Kulhánek Lukavec Josef Hlavá ček Malé Žernoseky Ing. Petr Liška Polepy, Okna Stanislav Drahota Prackovice n. L. a Litochovice Josef Kodýtek Št ětí, Ra čice Antonín Böhm Roudnice n. L. Antonín Rous Tráv čice a Nu čni čky Emil P řibyl Vědomice Václav Tyl Záluží Ji ří Mrázek
Škody na území M ěsta Litom ěř ice po srpnových povodních:
Škody v katastru M ěsta Litom ěř ice po srpnových povodních byly vy čísleny na 605 milión ů 499 tisíc K č. Z tohoto čísla z majetku m ěstského magistrátu je to 32 milión ů.
Škody v nejvíce postižených obcích na Litom ěř icku:
Tém ěř polovina škod, které napáchaly povodn ě v ústeckém kraji, p řipadá na okres Litom ěř ice. Z devíti nejpostižen ějších obcí v kraji jich sedm p řipadá na Litom ěř icko:
Nejv ětší škody: (v mil. K č) Lovosice 995,6 Terezín 779,4 Křešice 296,4 Št ětí 271,3 Mlékojedy 210,6 Polepy 189,6 Žalhostice 159,8 Chodouny 154,0 Píš ťany 150,9
Oltá ře pod vodou (ješt ě k srpnovým povodním):
Příloha deníku Právo - Právo Magazín - p řinesla v říjnu zajímavou reportáž Pavla Čírteka o kostelích zaplavených p ři srpnové povodni na Litom ěř icku (plus kostel v H řensku na D ěč ínsku). P řepisuji ji zde v plném rozsahu.
Čírtek, P., Oltá ře pod vodou. IN: P říloha deníku Právo Právo Magazín, 5. října 2002, s. 14. - 15.
Bible praví: Já pak, aj, uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké t ělo, v n ěmž jest duch života pod nebem. Cožko-li bude na zemi, um ře. Up římn ě řečeno, když jsem objížd ěl kostely litom ěř ické diecéze, zatopené tisíciletou povodní, čekal jsem, že jejich duchovní správci budou práv ě na paralelu s biblickou potopou jako trestem božím poukazovat. Ale nap říklad páter Valík, jehož fara a kostel sv. Vojt ěcha v Po čáplech u Terezína byly zatopeny do t římetrové výše, tvrdí, že chápat povode ň jako trest boží by byl p říliš zjednodušený pohled. On sám to považuje spíše za projev boží p řející lásky. Na otázku, jak souvisí povode ň s boží přející láskou, použije p řím ěr rodi čů s d ětmi, kte ří, jsou-li milujícími rodi či, sem tam musí použít i výchovný pohlavek a napomenutí. Tento výchovný pohlavek, žel, neušet řil ani místa zasv ěcená duchovní služb ě, takže pod vodou se p ři povodni ocitlo jen v litom ěř ické diecézi sedm kostel ů a několik far.
Po čáply u Terezína Když za čaly vesnicí projížd ět hlídky vyzývající k evakuaci, páter Radim Valík, jedena sedmdesátiletý místní fará ř, se pouze p řest ěhoval do svého bytu v pat ře fary. Ne čekal jsem tak velkou vodu. P ři minulých povodních sahala maximáln ě ke schod ům kostela.
Takže ješt ě čtrnáctého srpna p řespal na fa ře a z okna vid ěl, jak voda už dávno zatopila schody, potom vzaly za své zdi p řilehlého h řbitova, kde i ty nejvyšší náhrobky zmizely pod hladinou. A potom i vchodové dve ře do kostela sv. Vojt ěcha. Z oltá řů odnesl svátosti a ná činí, ale vše ostatní, mobiliá ř i výzdobu oltá řů zaplavila voda, na jejíž hladin ě plavaly sochy Panny Marie a sv. Antonína. Voda dosáhla až k vzácným barokním vy řezávaným oltá řů m, vysadila dve ře z pant ů - nedávno obnovené omítky potáhla bahnem. Patnáctého srpna už z fary nebylo úniku, ve čtvrt na šest ve čer p řijeli pro kn ěze farníci, zkoušeli ho dostat ven oknem po žeb říku, ale to se ukázalo nemožným. Nakonec vjeli lodí do fary (jako Jonáš do velrybí tlamy) a pana fará ře nalodili p římo ze schod ů z patra. Když jej vezli evakuovanou vesnicí, jejíž domy byly zatopeny po st řechy a všude okolo byla jezerní hladina, prý v tu chvíli o žádném trestu božím nep řemýšlel. Tady chodí na mši do kostela jen pár lidí. P řes týden ji sloužím sám pro sebe na fa ře, v ned ěli v kostele. Tady je málo lásky k Bohu , povzdechne si pouze fará ř a potom přece jenom dodá, ž je prý p říliš mnoho pýchy, násilí, ned ěle se nesv ětí, bují zlo činnost a egoismus.
Hřensko Jak by to nebylo z v ůle boží , říká mi jeden z d ělník ů opravující zpustošený penzión v zatopeném H řensku. Copak tady n ěkdo chodil do kostela? Tady vládne jen mamon, a ukazuje na štíty vytopených hotel ů a restaurací. Majitelka penziónu nedaleko kostela sv. Jana z Nepomuku, z jejíhož podniku z ůstaly holé zdi, se netají přesv ědčením, že boží rám ě zasáhlo. Tady jsem v ěř ící jenom já. Do kostela nikdo nechodil. Na bohoslužby dojížd ěl fará ř z D ěč ína, ale ono nebylo pro koho sloužit mši. Nikdo tam nechodil. Tady nikomu nevadilo, když fará ř pronajal kostel Vietnamc ům a oni si z n ěho ud ělali skladišt ě na zboží. Když v n ěm pak v ěšeli prádlo a visely tam podprsenky, už jsem to nevydržela a za čala jsem si st ěžovat. Tak ten pronájem zrušili, ale kostel stejn ě chátral, nikdo se o něj nestaral. Hřenský kostel byl zatopen odhadem do čty řmetrové výše. Stánek boží tak sdílel osudy v ětšiny dom ů v údolí, kterými se prohnala voda a po ní z ůstala jen zkáza. Když mi starosta H řenska JUDr. Zden ěk Pánek vystavoval povolenku ke vjezdu do zpustošené obce, p řipadalo mi, že se za osud kostela trochu stydí. Víte, ten kostel si zaslouží naši úctu, i když tady u nás mnoho v ěř ících není. Když se to stalo s tou povodní, cht ěli bychom ten kostel zrenovovat, zpo čátku tam d ělat třeba koncerty nebo výstavy, časem by se lidi nau čili tam chodit, snad by mohl být vrácen svému ú čelu , praví skoro omluvn ě. Bu ď jak bu ď, opravit kostel si vyžádá zna čné prost ředky. Je patrn ě iluzorní očekávat, že to spraví sbírka místních podnikatel ů. Ti mají nyní dost starostí sami se sebou a, jak praví ten kopá č - když na kostel kašlali doposud, po povodni to nebude jiné.
Křešice Křešický mariánský kostel vznikl na základ ě legendy o litom ěř ickém řeznickém tovaryši Köcherovi, který kdysi v osmnáctém století t ěžce onemocn ěl. Za čal s modlit k obrazu Panny Marie, který kdesi našel, a zázra čně se vylé čil. Ten obraz potom zav ěsil na olši za K řesínem a pod tou olší potom vyrazil zázra čný pramen. Kroniky uvád ějí, že tento pramen zp ůsobil do roku 1764 na dv ě st ě zázra čných uzdravení, z nichž osmnáct bylo jako zázrak uznáno dokonce oficiální církevní komisí. Bohužel, pro zav ěšení obrazu si Köcher vybral dost neš ťastné místo. Neš ťastné v tom smyslu, že je v dolíku pod úrovní okolního terénu, a proto srpnová povode ň dosáhla v kostele výšky p řes čty ři metry. Já myslím, že je to kv ůli prokletí, které prý vyslovili N ěmci p ři odsunu , soudí jeden z mála místních v ěř ících Petr Petrák, který se o kostel stará jako místní dobrovolník. Osídlenci, kte ří p řišli po N ěmcích, byli v ětšinou neznabohové .
V K řešín ě jsou dva kostely. Druhý, zasv ěcený sv. Matouši, stojí na vyvýšenin ě, takže povode ň, která vytopila v ětšinu obce až po st řechy, do n ěho vnikla zhruba do metrové výšky. Protože mariánský kostel v devadesátých letech neodolal nájezd ům vandal ů a postupn ě se m ěnil v ruinu, slouží se mše svatá u sv. Matouše. I tady zejí lavice p ři bohoslužbách v ětšinou prázdnotou. Jen p ři slavných mariánských poutích se scházejí lidé ze široka daleka. Ale po povodni se nenašel nikdo z místních, který by zatopenému mariánskému kostelu p řišel na pomoc. Následky povodn ě likvidovalo dvacet dobrovolník ů z Moravy, které zorganizoval kn ěz z Vranova nad Dyjí. Lidi mají dost práce se svými domovy , říká smí řliv ě Petr Petrák, a znáte to, na Boha myslí v ětšinou tehdy, když je potká n ěco zlého. Jenomže vzáp ětí p řiznává, že po čet p řítomných v kostele nezvýšila ani zkušenost povodn ě. Za oltá řem mariánského kostela je studánka se zázra čnou vodou, propojená s prameništ ěm za zdí. Nyní tam zeje jáma napln ěná smrdutou b řečkou a její obsah zcela evidentn ě lé čivý není, spíš naopak. A p řesto, n ěco jako zázrak prý znamená skute čnost, že soše Panny Marie p řed kostelem z ůstala nad hladinou vody alespo ň hlava.
Št ětí Tam se nedostanete, to je zam čený. Pan fará ř je prej marod , volá na m ě kolemjdoucí paní ven čící psa, když beru za kliku kostela sv. Šimona ve Št ětí. Za dve řmi ale slyším hukot sušák ů zbavující zdi kostela labské vody. Tady to snad ani nefunguje, vždy ť se koukn ěte, jak vypadá fara, jen si to vyfo ťte , ukazuje ke zdevastovanému objektu naproti. To je škoda, vi ďte, takovej p ěknej kostel. Dcera se vdávala v M ělníce, cht ěla tady, ale prej to nešlo. Když jsem byla malá, tady bylo plno lidí. Dneska? , mávne rukou. Může za tu povode ň pánb ůh, ptám se. Jo. Svád ět to na pánaboha... Lidi jsou blbí, žádnej pánb ůh. Ten se na to, chudák, už asi nemoh dívat. To aby m ěl svatou trp ělivost. Inu, je-li povode ň trestem božím, jsem se nikde nedozv ěděl. Asi to ví opravdu jen pánb ůh.
Seznam mate řských škol v Litom ěř icích k 10. zá ří 2002:
1. mate řská škola Litom ěř ice, Eliášova 1 4. mate řská škola Litom ěř ice, Nerudova 4 5. mate řská škola Litom ěř ice, Stránského 3a/1710 6. mate řská škola, Baarova 2 8. mate řská škola Sluní čko Litom ěř ice, Alšova 33 11.mate řská škola Litom ěř ice, Mládežnická 11 12.mate řská škola Litom ěř ice, Revolu ční 30 13.mate řská škola Litom ěř ice, Plešivecká 17 14.mate řská škola Litom ěř ice, Masarykova 30 16.mate řská škola Litom ěř ice, Ladova 1 Zpráva Státního památkového ústavu v Ústí nad Labem za rok 2001 o pé či na nemovitých památkách ve m ěst ě Litom ěř ice:
V M ěstské památkové rezervaci pokra čovala náro čná oprava fasád kostela Všech svatých, financovaná p řevážn ě ze státního p řísp ěvku z PRM. Byla obnovena severní fasáda objektu v četn ě restaurování kamenných a štukatérských prvk ů, opravena prejzová krytina a oplechování a odstran ěny drobné závady na jižní fasád ě, jež byla opravována minulého roku. Na jezuitském kostele Zv ěstování Panny Marie, který je v majetku Severo české galerie výtvarného um ění Litom ěř ice, byla zahájena náro čná oprava fasád z prost ředk ů Galerie a Ministerstva kultury. Po postavení lešení byly ve spolupráci se SÚPP (ing. Petr Macek) up řesn ěny odstíny a rozvržení fasádních nát ěrů, opraveny či vym ěněny okapy a st řešní svody. Neopravitelná omítka musela být v pom ěrn ě velkém rozsahu na severní stran ě odstran ěna a nahrazena novou. Dále byla opravena kritická místa ve zdivu na n ěž zatékalo. Kanovnický d ům čp. 7 na Dómském nám ěstí, kde kv ůli nestabilnímu sprašovému podloží docházelo k závažným trhlinám ve zdivu, byl v suterénních prostorách staticky zajišt ěn. Na rozdíl od p ředchozích návrh ů uplat ňujících technologii hlubinného zakládání a celoplošné vyztužení st ěn a kleneb torkretováním se zde přistoupilo dle návrhu ing. Fantyše k jednoduchému vestav ění subtilních železobetonových rám ů, jež umožní p řevážnou část historického zdiva ponechat pohledov ě p řístupnou a p řirozen ě v ětratelnou, pr ůběžn ě sledovat její stav a p řípadn ě ji dle pot řeby kdykoliv opravit. Na kanovnickém dom ě čp. 8 byl staticky zajišt ěn krov, který vodorovnými tlaky zp ůsoboval trhliny v obvodovém zdivu. Realizace se uskute čnila díky státní dotaci ve výši 1,2 miliónu K č. Na renesan čním dom ě čp. 12 U Černého orla byly se státní dotací z PRM obnoveny uli ční fasády, atiky s renesan čními štítky, opraveny omítky a byla zrestaurována černobílá renesan ční sgrafita. Na západní fasád ě, kde se sgrafito nedochovalo, a proto byla doposud opat řena pouze hladkou omítkou s neutrálním šedým nát ěrem, se vlastník ům poda řilo citliv ě realizovat výtvarný návrh firemního ozna čení hotelu "Salva Guarda" v technice sgrafita a skloubit jej s historickým detailem. Zamyšlená oprava st řechy barokního domu čp. 132 ve Velké Dominikánské ulici se vinou pasivního p řístupu vlastníka neuskute čnila, takže p řísp ěvek z PZAD zde nebyl vy čerpán a musel být vrácen na ministerstvo kultury. Stávající k řižovatka ulic Na Kocand ě, Mezibraní, Dlouhá a Na Valech dosud jako jediná v Litom ěř icích řízená sv ětelnými semafory byla p řestav ěna na malou okružní křižovatku. Po ov ěř ení propustnosti byla náležit ě tvarov ě upravena a technicky do řešena.
Restaurátorské akce v Litom ěř icích v roce 2001:
Restaurátorské práce v okrese byly v roce 2001 realizovány p ředevším díky podpo ře jednotlivých program ů ministerstva kultury ČR, nejvýznamn ější místo zaujímal Program restaurování movitých kulturních památek. Ve velmi omezené mí ře se projevovaly p římé p řísp ěvky z rozpo čtu Okresního ú řadu Litom ěř ice. Financování přímé - bez využití státních podp ůrných program ů - se tém ěř neuplat ňuje. Z nejvýznamn ějších restaurátorských po čin ů v Litom ěř icích lze jmenovat: Kostel Všech svatých, 1717 - 1724, architekt O. Broggio, štukatérské práce F. a M. Tollingerové - komplexní obnova severní fasády, restaurování štukové, socha řské a kamenické výzdoby. Kostel Zv ěstování Panny Marie, 1704 - 1731, architekt O. Broggio - zahájení restaurátorských prací na štukové a kamenické výzdob ě jednotlivých pr ůč elích kostela.
Mírové nám. čp. 15 - d ům "Pod bání" (dnes M ěstský ú řad), druhá polovina 16. století, donátor: Jan Samuel Mráz z Milešovky - restaurování renesan čních omítek a maleb se staro i novo - zákonními výjevy. II. etapa restaurátorských prací. Socha sv. Jana Nepomuckého, okolo pol. 18. století - náro čnější konzerva ční restaurátorský zásah. Hrad, 14. století - jižní pr ůč elí, zajišt ění poškozených kamenických prvk ů, ost ění, portál.
Přehled dotací a p řísp ěvk ů poskytnutých z program ů ministerstva kultury ČR v roce 2001 pro památkov ě chrán ěné objekty na území m ěsta Litom ěř ice:
Čp. 3 - 8 kanovnické domy - statické zajišt ění sklepu čp. 7 a statické zajišt ění krovu čp. 8 (Vlastník: Katedrální kapitula sv. Št ěpána v Litom ěř icích) - 1 2000 000,- Kč.
Poslední den v roce, v úterý 31. ledna, se v Litom ěř icích nic zvláštního nep řihodilo. Byl zna čný mráz, snad proto p ůlno ční vítání Nového roku nebylo tak bou řlivé. R ůzných d ělobuch ů a další zábavných t řaskavin bylo podle kroniká ře využito o p ůlnoci daleko mén ě než v p ředcházejících letech.
Kronika roku 2002 ukon čena v pond ělí
6. ledna 2002