Cibulnaté a Hlíznaté Rostliny

Home , Allium narcissiflorum, Brimeura amethystina, Brodiaea coronaria, Brodiaea elegans, Crocus ancyrensis, Crocus sieberi

Cibulnaté a hlíznaté rostliny Přehled druhů 2: Asparagales Řád Asparagales rozsáhlý řád, 14 čeledí, některé obrovské semena rostlin obsahují černé barvivo melanin (některé druhy ho druhotně ztratily)

Hosta

PREZENTACE © JN Iridaceae (kosatcovité) Řád Asparagales Čeleď Iridaceae (kosatcovité) vytrvalé byliny s oddenky, hlízami, nebo cibulemi stonek přímý nevětvený, někdy zkrácený listy mečovité nebo čárkovité, dvouřadé se souběžnou žilnatinou květy jednotlivé nebo v chudých květenstvích (vějířek nebo srpek) – významné druhy okrasného zahradnictví subtropy až mírné pásmo 70/1750, ČR 3/12

PREZENTACE © JN Iridaceae (kosatcovité) Řád Asparagales Čeleď Iridaceae (kosatcovité) Zahradnicky významné jsou: mečíky (Gladiolus), frézie (Freesia), kosatce (Iris), šafrány (Crocus) Mezi další zahradnicky významné Iridaceae patří např. Crocosmia, Ixia, Tigridia © Saxifraga-Dirk Hilbers © Saxifraga-Inigo Sanchez Iris xiphium http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Iris%20xiphium/slides/Iris%20xiphium%201,%20Saxifraga-Dirk%20Hilbers.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Iris%20xiphium/slides/Iris%20xiphium%202,%20Saxifraga-Inigo%20Sanchez.jpg Iridaceae (kosatcovité) Iris (kosatec)

zahrnuje i množství druhů které se neřadí mezi cibuloviny. Do cibulovin patří kosatce sekce Xiphium a Reticulata Sekce Xiphium - původní druhy pocházejí ze středomoří, hlavně Pyrenejí, zde rostou v 1500 m na mořem Cibule se 3-5 masitými šupinami, žlábkovité listy , stvol s 2-3 tuhými zelenými listeny a 2-3 květy, jsou modré se žlutým středem na vnějších okvětních lístcích, v přírodě kvetou koncem června Křížením původních druh této sekce hlavně Iris xiphium a I. tingitana vzniklo velké množství kutivarů – označované jako Dutch iris (holandské kosatce), pěstují se tržně v mnoha barvách (od bílé, žluté, modré až po fialovou) a prodávají jako řezané květiny např. ‘Blue Magic’, ‘Acapulco’, ‘Golden Beauty’… U nás se téměř nepěstují, vymrzají, potřebují velmi dobrou ochranu před mrazem © JN

Iris reticulata rychlení Iridaceae (kosatcovité) Iris (kosatec)

Sekce Reticulata Původ: pocházejí z východního Středomoří a Malé Asie, Iráku, Iránu, rostou v Izraeli i na Kavkaze, někdy řazeny do samostatného rodu: Iridodictyum popis: cibule pouze s jednou dužnatou šupinou a síťovanou suchou šupinou, za květu jsou velmi nízké, mají silně zkrácený stonek s jedním květem obdobné stavby jako předchozí sekce, kvetou brzy na jaře, někdy už v únoru Pěstování: Vyžadují teplé slunné stanoviště a výživnou lehkou, propustnu půdu s dostatkem vápníku, v našich podmínkách se často cibule oslabí, rozpadne na drobné cibulky, které se jen velmi těžko vypěstují do květuschopné cibule, řešením je každý rok na podzim vysazovat nově koupené cibule Množení: cibulemi – i když v našich podmínkách těžko, nebo semeny Použití: skalky, popřípadě je můžeme vysazovat do misek Druhy: Iris reticulata má jednotlivé fialovo-modré květy se žlutou skvrnou uvnitř každého okvětního lístku, často se pěstují jeho kultivary (např. ‘Gordon’, ‘Natascha’, ‘Spring time’) a hybridy s ostatními druhy sekce, např. s I. bakeriana, nebo I. histrioides Ve sbírkách setkáme např. s vzácným žlutokvětým I. winogradowii © JN © JN

Iris reticulata Yellow iris flowers (Iris winogradowii) http://www.sciencephoto.com/image/20955/large/B5700263-Iris_flowers_in_garden_bed- SPL.jpg © JN

Gladiolus x hortulanus Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík)

Původ: centrum rozšíření Afrika (vývojové centrum Capensis), dále Středozemí, 2 druhy zasahují až k nám, Asie Popis: z cibulovité hlízy vyrůstají vzpřímené stonky, listy střídavé, mečovité, květenství srpek, květy trubkovité, velké, 3 četné, druhy které se u nás nejčastěji pěstují kvetou v létě Pěstování: slunná stanoviště s úrodnou, dobře propustnou půdou sází se na jaře 10-15 cm hluboko, v létě dobře zalévat chladuvzdorné druhy na podzim vyndat ze země a skladovat na chladném bezmrazém místě mrazuvzdorné druhy necháme v zemi (Gladiolus palustris, G. imbricatus) (druhy kvetoucí na jaře se sází na podzim do nádob, zimují v chladném skleníku na jaře kvetou a v létě zatahují) Množení: semeny (kvetou po 2-3 letech), vysévat na začátku jara do chladného skleníku dceřinými hlízkami (kvetou za 1-2 roky) Použití: záhonové středně vysoké rostliny, rostliny k řezu Druhy: asi 300 druhů přehled druhů např. zde: https://www.pacificbulbsociety.org/pbswiki/index.php/Gladiolus a http://www.gladioly.cz/ © JN

Glaldiolus x hortulanus Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík) Gladiolus palustris (mečík bahenní) a Gladiolus imbricatus (m. střechovitý) se u nás vzácně vyskytují na vlhkých loukách a slatinách plně mrazuvzdorné Gladiolus palustris Gladiolus imbricatus

Gladiolus cultivars Flóra Olomouc Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík)

Pěstují se hlavně kultivary G. x hortulanus (někdy pod názvem G. hybridus), ten vznikl jako vícenásobný hybrid Afrických druhů jako jsou: G. cruentus, G. dalenii, G. oppositiflorus, G. papilio a dalších, G. tristis, G. carneus… skupina Grandiflorus - dlouhá (50cm až 1 m), nahloučená květenství, velkokvěté (až 14 cm široké květy), středně velké květy (9-11cm), malokvěté (6-9 cm) korunní lístky zvlněné, s výraznou texturou korunní lístky ploché s nevýraznou texturou skupina Primulinus – řídká květenství, dlouhá 30 cm, 6-8 cm širokých květů korunní lístky ploché, svrchní okvětní lístek výrazně kápovitý (kryje bliznu a prašníky) © JN © JN

Gladiolus skupina Grandiflorus Gladiolus Mirella – skupina Primulinus https://s3.amazonaws.com/images.avonbulbs.co.uk/usercontent/img/col-6/345.jpg © JN

Crocus (šafrán) Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) zahrnuje asi 80 druhů rozšířených od Středozemí po Střední Asii – hlavně v horách (Alpy, Kavkaz, Balkánské a Středoasijské hory) Podzemní kulovité, nebo zploštělé cibulové hlízy, chráněné obalovými šupinami (pevné, nebo síťkované, pro jednotlivé druhy je charakteristická barva a textura), stará hlíza každoročně odumírá a nad ní vzniká nová, listy žlábkovité, úzké, obvykle s podélnými bílými proužky, květní lodyhy zkrácené, nebo chybějí, květy nálevkovité, nebo kalichovité, okvětní lístky naspodu srostlé v trubku, tyčinky 3 (3 vnitřní jsou potlačeny), trojramenná blizna je různé stavěná u jednotlivých druhů U nás je snad na některých místech na Šumavě a v Novohradských horách původní jinak Alpský druh Crocus albiflorus (šafrán bělokvětý), v Karpatech C. heuffelianus (C. vernus, subsp. vernus) – oba jsou občas vysazovány a zplaňují, do zahrad se moc nehodí, trpí virózami Saxifraga-Jan van der Straaten Crocus albiflorus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20albiflorus/slides/Crocus%20alb iflorus%2022,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg Crocus (šafrán) Iridaceae (kosatcovité)

Na stanoviště nenáročné (nevhodné jsou jen vlhké, těžké půdy), preferují slunné stanoviště, po výsadbě vyžadují vláhu aby zakořenily Množení: vegetativně dceřinými hlízkami (mohou se nechat trvale na stanovišti), množitelské porosty se sklízí každé 2 roky – v době kdy zasychají listy (červen) aby bylo možné oddělit dceřiné cibule, hlízy se sázejí v říjnu, na podzim kvetoucí krokusy už v září. Některé krokusy se množí i semeny – samovýsevy (kvetou za 2-3 roky) Použití, záhony - hlavně do popředí a na okraje, skupiny do skalek, odolnější druhy do trávníků, truhlíky do oken, rychlení… v zahradnické praxi se používá následující dělení krokusů: 1. Velkokvěté krokusy kvetoucí na jaře 2. Původní druhy, jejich přírodní variety a hybridy kvetoucí na jaře 3. Druhy kvetoucí na podzim (přírodní i kultivary) Iridaceae (kosatcovité) Crocus sativus (šafrán setý) původem z přední Asie, pěstován zejména dříve pro blizny, které se vytrhávaly a sušily jako koření, barvivo a droga © Saxifraga-Jasenka Topic

Crocus vernus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20vernus/slides/Crocus%20vernu s%202,%20Saxifraga-Jasenka%20Topic.jpg Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) 1. Velkokvěté krokusy kvetoucí na jaře Všechny velkokvěté krokusy s jinou barvou květů než žlutá pocházení z druhu Crocus vernus (C. heuffelianus), hlízy jsou velké (8-11 cm obvod) listy vyrůstají současně s květy, jsou tmavě zelené s bílým proužkem, kvety 1-4, velké, široce nálevkovité. Pěstuje se velké množství kultivarů, v Nizozemí zaujímají plochu kolem 450 ha. Bílé květy má např. kultivar ‘Jeanne d´Arc’, purpurové ‘Remembrance’, ‘Victor Hugo’, dvoubarevný je např. ‘Pickwick’. V nabídce jsou i některé velmistaré kultivary např. ‘Mont Blanc’ z roku 1853, ‘King of the Striped’ z roku 1880 a další Žluté velkokvěté odrůdy pocházejí z Crocus flavus subsp. flavus označované jako ‘Grosse Gelbe’ nebo ‘Large Yellow’ (jedná se o hybrid C. flavus s C. angustifolius, který nebyl v přírodě nalezen, ale v zahradách se pěstuje už od 17. století). Listy raší současně s květy, květů je 3-11, kulovité, žluté s purpurovou nebo nahnědlou bází, raný výjimečně zdravý a dobře se množící krokus. Nizozemí plocha 100 ha, ve velkém se užívá k rychlení © JN

Velkokvěté krokusy, Crocus vernus Foto © Jana Navrátilová © JN

Velkokvěté krokusy, Crocus flavus Foto © Jana Navrátilová © Saxifraga-Rutger Barendse Crocus chrysanthus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20chrysanthus/slides/Crocus%20 chrysanthus%201,%20Vroege%20krokus,%20Saxifraga-Rutger%20Barendse.JPG Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) 2. Původní druhy, jejich přírodní variety a hybridy kvetoucí na jaře Pěstuje se velké množství kultivarů od balkánského C. chrysanthus, který se dobře vegetativně množí, bohatě kvete a dobře se kříží, např. modrokvětý ‘Blue Pearl’, krémově-žlutý ‘Cream Beauty’, žlutokvětý ‘Romance’… Rovněž se pěstuje několik kultivarů C. tommasinianus v přírodě rostoucího od Balkánu po Maďarsko, např. levandulově fialový ‘Barr´s Purple’, a fialový ‘Ruby Giant’, bělokvětý ‘Miss Vain’ Do skalek se hodí např. zdravý, vyrovnaný a dobře kvetoucí turecký druh Crocus ancyrensis s oranžověžlutými květy, světle žlutá forma Crocus candidus ‘Subflavus’, nebo pozdější bílokvětý C. fleischeri, pocházející z jihozápadního Turecka a Egejských ostrovů, také lze použít velmi drobný oranžovožlutý C. minimus z Balkánu a Turecka‘’ Pěstuje mnoho dalších druhů a kultivarů (např. od Balkánského C. sieberi)z vzácnějších, hůře se množících druhů jsou to např. velmi raný už v únoru kvetoucí Středoasijský C. alatavicus, několik poddruhů a variet jihoevropského Crocus biflorus © JN

Žlutý Crocus chrysanthus z Balkánu, zde kultivar ‘Romance’ © JN

Z Dalmácie pocházející Crocus tomassinianus, zdekultivar ‘Ruby Giant’ Foto © Jana Navrátilová © Saxifraga-Rutger Barendse Crocus minimus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20minimus/slides/Crocus%20min imus%201,%20Saxifraga-Rutger%20Barendse.jpg © Saxifraga-Piet Zomerdijk

Crocus sieberi http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20sieberi/slides/Crocus%20siebe ri%201,%20Saxifraga-Piet%20Zomerdijk.jpg Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) 2. Druhy kvetoucí na podzim (přírodní i kultivary) Z podzimních krokusů dobře kvete (koncem září, začátkem října) a snadno se množí modrokvětý východoevropský a maloasijský C. speciosus, který se v zahradách pěstuje v mnoha kultivarech, např. ‘Albus’, ‘Oxonian’, ‘Cassiope’… Spolehlivě kvete také podobný původně na Balkánu a v Turecku rostoucí C. pulchellus Dobře se v zahradách množí (daří se pěstovat i ze semen) a koncem září kvete asijský C. kotschyanus, pěstuje se množství dalších druhů z nichž některé jsou spíše sbírkovou záležitostí, např. z Řecka pocházející začátkem října kvetoucí C. hadriaticus a pozdě kvetoucí C. niveus, nebo pyrenéjský C. nudiflorus © JN

Crocosmia crocosmiiflora Iridaceae (kosatcovité) Crocosmia (montbrécie) (Montbretia, Tritonia) – rostlina pocházející z jižní Afriky, v zemi cibulovitá hlíza, listy mečovité, květy jsou uspořádány jako u mečíků ve 2 řadých klasech, okvětí šestičetné, tyčinky pouze 3, květy jsou nejčastěji oranžové, u kultivarů i červené, nebo žluté Vyžadují chráněné, teplé slunné stanoviště a lehčí propustnou půdu na zimu dobrou ochranu před mrazem – lépe je na podzim hlízy sklidit, usušit a uložit v chladu a suchu a vysazovat až na jaře Množí se dceřinými hlízkami (vykvétají za 2 roky), nebo i semeny (kvetou po 3 letech) Pěkné jsou na záhonové výsadby, kde kvetou po celé léto, dovážejí se i jako řezané květiny U nás se pěstuje Crocosmia crocosmiiflora (C. aurea x C. pottsi), vysoká 60- 80 cm, nebo vzrůstnější, ale i choulostivější C. masonorum Crocosmia crocosmiiflora

Crocosmia crocosmiiflora cibulovité hlízy Ixia viridiflora a směs kultivarů Ixia sp. http://www.sciencephoto.com/image/107769/large/C0043557-Turquoise_Ixia_Ixia_viridiflora_-SPL.jpg http://cdn.calyxflowers.com/Images/Floral-Library/finalMedium/ixia.jpg Iridaceae (kosatcovité) Ixia (duhovnice, ixie) z jižní Afriky pocházející rostliny s malými kulovitými hízkami, mečovitými listy a klasovitým květenstvím různě barevných květů se 6 krátkými tyčinkami a trojklannou bliznou Ixie lze pěstovat pouze v teplých polohách na chráněných stanovištích, na zimu vyžaduje dobrou ochranu před mrazem až do května, vyžaduje lehčí, propustnou půdu Množí se dceřinými hlízkami, malé hlízky vysazujeme až na jaře a na podzim sklízíme, velké hlízky se vysazují pozdě na podzim (listopad) aby předčasně nerašily a nevymrzly v srpnu po odkvětu se sklízení a uloží v chladu a suchu Používají se skupinových výsadeb, často ve směsích barevných kultivarů, společně s trvalkami, v Nizozemí se pěstují ve velkém a vyvážejí jako řezané květiny Původní druhy Ixia paniculata a I. viridiflora se u nás moc nepěstují, existuje asi 70 kultivarů jejichž původ není často přesně znám, ale jsou oblíbené pro množství barev Tiger flower (Tigridia pavonia). This plant is native to Mexico and group of cultivars http://www.sciencephoto.com/image/22325/large/B5701664-Tiger_flower_Tigridia_pavonia_-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/65899/large/B8380570-Tigridia_pavonia-SPL.jpg Iridaceae (kosatcovité) Tigridia exotická rostliny z Mexika a jižní Ameriky, má pevné hlízy obalené kožovitou slupkou, nepočetné mečovité listy a stonky zakončené 1-4 až 15 cm velkými šestičetnými květy, 3 vnitřní okvětní lístky jsou krátké se zvlněnými okraji, 3 vnější jsou velké s okraji mírně zahnutými zpět, tyčinky jsou srostlé ve válcovitou trubku v níž je ukrytá blizna, květy vykvétají postupně, ale vydrží jen 1 den, kvetou od poloviny července do září. Pěstuje se podobně jako mečík – na zimu se sklízí a skladuje v chladu a suchu, na stanoviště se vysazuje v půlce dubna, není u nás mrazuvzdorná, nelépe se jí daří na plném slunci, v propustné půdě s dostatkem vláhy Množí se dceřinými hlízkami nebo semeny (semenáče mohou kvést už téhož roku na konci léta) Používá se jako veselá rostlina do skupin mezi trvalky, nebo k rychlení Pěstuje se množství barevných kultivarů od T. pavonia, ostatní druhy jsou spíše ve sbírkách Iridaceae (kosatcovité) Freesia pochází z Afriky, je často prodávána jako řezaná květina , oblíbená je pro své vonné květy

Obrázek © Corvette1963, CC BY-SA 4.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/A_Fr%C3%A9zia_vir%C3%A1g.jpg/800px- A_Fr%C3%A9zia_vir%C3%A1g.jpg Asphodelaceae (asfodelovité) Řád Asparagales Čeleď Asphodelaceae (asfodelovité) dense tuft of long, narrow leaves terminating a stout, woody stem rostliny podobné a příbuzné kosatcům význam v okrasném zahradnictví rozšíření: esp. Old World, not Arctic, W. South America, Australia, 41/900, ČR 1/2 zahrnuje tři odlišné podčeledi, většina významných druhů pochází z podčeledi Asphodeloideae (asfodelovité)

PREZENTACE © JN Eremurus robustus http://www.impecta.se/bilder/artiklar/zoom/6216_2.jpg Asphodelaceae (asfodelovité) Eremurus (lichochvostec) vytrvalá rostlina stepí Střední Asie, Iránu, Afganistánu a Pákistánu. Mají mělce uložené hvězdicovitě rozložené hlíznaté kořeny, úzké listy, které vytvářejí mohutnou listovou růžici, mohutný květní stvol (u některých druhů až 2 m dlouhý), s hroznem 2-5 cm velkých, šestičetných květů (bílé, žluté, oranžové, růžové, hnědavé), nápadné jsou dlouhé tyčinky Vyžaduje lehčí propustnou ale výživnou půdu, teplé slunné a chráněné stanoviště a sucho v zimě a dostatek vláhy na jaře, může se přezimovat sklizený jako jiřiny (kořeny uchovávat v rašeliny aby příliš nevyschly), ale pěknější rostliny jsou po zimování venku Množí se dělením trsů, nebo semeny (pro klíčení musí přemrznout, kvetou za 4-5 let) Pěkný je jako solitéra, nebo výsadby v malých skupinkách do trávníků větších zahrad a parků Pěstuje se asi 8 druhů a jejich kultivary, u nás je nejčastěji vysazován E. robustus Asphodelaceae (asfodelovité) Podčeleď Hemerocallidoideae (denivkovité)

Podčeleď Hemerocallidoideae (denivkovité) denivky patří k významným okrasných rostlinám Hemerocallis fulva (denivka plavá) pěstovaná v zahradách, pochází z J Evropy

Obrázek © KENPEI, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Hemerocallis_fulva_var_fulva1.jpg/800px- PREZENTACE © JN Hemerocallis_fulva_var_fulva1.jpg © JN

Hemerocallis fulva Asphodelaceae (asfodelovité) Hemerocalis (denivka)

Původ: mírný pás S polokoule, hlavně V Asie Popis: středně vysoké trsnatě rostoucí trvalky s oddenky nebo hlízami, listy úzce kopinaté až čárkovité, květy liliím podobné Pěstování: slunné stanoviště substrát na živiny bohatý, vlhký Množení: dělením na jaře nebo na podzim, semeny Druhy: nenáročná východo-asijská Hemerocallis fulva, místy u nás i zplaňuje, květy žlutohnědé, vonné. Evropským druhem je H. lilioasphodelus (denivka žlutá) © JN

Hemerocalis (denivky) Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz, 2015 © JN

Hemerocallis altissima Hemerocalis 'Prayer For Peace' © JN

Hemerocalis 'Siloam Royal Prince' © JN

Hemerocalis 'Paron Beauty Margaret' © JN

Hemerocalis 'Chinese Baby' Amaryllidaceae (amarylkovité) Řád Asparagales Čeleď Amaryllidaceae (amarylkovité) zahrnuje podle APG IV tři geneticky velmi blízké skupiny geofytů Podčeleď Allioideae (česnekovité) byliny s cibulemi, výjimečně s oddenky s obrovským hospodářským významem listy ploché nebo trubkovité

PREZENTACE © JN Řád Asparagales, Čeleď Amaryllidaceae Amaryllidaceae (amarylkovité) Podčeleď Allioideae(česnekovité) květenství je zdánlivý okolík (složený ze šroubelů nebo vijanů) podepřené 2 blanitými listeny (toulec) květy oboupohlavné, cyklické, trimerické, pentacyklické květní obaly volné nebo jen na bázi srostlé, často fialové nebo modré gyneceum cenokarpní P 3+3 A 3+3 G (3), svrchní plod přehrádkosečná tobolka v květenství jsou někdy pacibulky – sloužící k vegetativnímu rozmnožování téměř kosmopolitní 13/600, ČR 1/14

Allium tuberosum (pažitka čínská) Amaryllidaceae (amarylkovité) Allium (česnek) Původ: bohatý rod rozšířený hlavně v mírném pásu S polokoule Popis: v pletivech obsahuje allylsulfidy, fytoncidy a jiné látky které ostře čpí a zapáchají, zahrnuje řadu užitkových rostlin, jako okrasné rostliny se uplatňují převážně druhy které nemají příliš intenzivní siličnatou vůni, ne všechny jsou u nás mrazuvzdorné Česneky se vyznačují sukňovitými cibulemi, nebo krátkými oddenky, přízemními, často čárkovitými, eliptickými, nebo trubkovitými listy, bezlistým stvolem zakončeným lichookolíkem květů (tvar různý podle druhu – kulovitý, deštníkovitý, plochý… Poupata jsou obalena v listovém toulci, okvětí je neopadavé šestičetné, u některých druhů se v květenství tvoří pacibulky World distribution of wild species of the genus Allium. https://www.researchgate.net/profile/Nikolai_Friesen/publication/237309729/figure/fig1/AS:349489 014558724@1460336082199/World-distribution-of-wild-species-of-the-genus-Allium-The-numbers- on-the-map-indicate.png © JN

Allium ursinum Amaryllidaceae (amarylkovité) Allium (česnek) Stanoviště: většinou stepní rostliny. Krom Allium ursinum, který v přírodě najdeme ve vlhkých lesích a proto vyžaduje vlhkou půdu a polostín, většina zástupců vyžaduje lehčí, propustné půdy, až na výjimky vápnité a chudé. Nejlépe rostou na plném slunci. Na stanovišti se mohou ponechat dlouhodobě, některé druhy vyžadují v zimě ochranu před mrazem Množí se semeny, dceřinými cibulkami a pacibulkami. Některé druhy se v příznivých podmínkách množí spontánně – samovýsevy (např. A. ursinum, A. sphaerocephalon, A. moly, A. rosenbachianum). Mladé semenáčky je nutné na zimu chránit před mrazem chvojím, květuschopné cibule dorůstají za 2-3 roky Použití: větší, odolné druhy používáme v malých skupinkách v přírodních partiích zahrad, nebo do smíšených výsadeb se suchomilnějšími trvalkami, menší druhy se hodí do skalek, některé se pěstují k řezu a sušení, jiné lze přirychlovat v nádobách © JN © JN

Allium christophii Foto © Jana Navrátilová Amaryllidaceae (amarylkovité) Allium (česnek) Vzrůstnější druhy: turecký česnek Allium christophii, vysoký 50-60 cm s lichookolíky až 30 cm v průměru, pokud se řeže k sušení nesmí překvést; A. giganteum původem z Himálaje dorůstá až 130 cm, kvítky jsou drobné v květenství o průměru kolem 10 cm; ve více kultivarech se pěstuje také A. aflatunese ze Střední Asie, oblíbený a pěstitelsky nenáročný je např. kultivar ‘Purple Sensation’, v kombinaci s dalšími barevnými česneky se pěstuje A. nigrum z jižní Evropy, západní Asie a severní Afriky jako užitková i okrasná rostlina se pěstuje např. středomořský česnek A. ampeloprasum, v době květu působí okrasně i u nás původní pažitka A. schoenoprasum Do skalek se hodí: u nás na skalních stepích vzácně rostoucí A. flavum (při silnějších mrazech potřebuje ochranu), odolný a snadno se vysemeňující žlutokvětý, jihoevropský A. molly, středomořský, světle růžový A. roseum, alpský česnek A. narcissiflorum i středomořský A. neapolitanum u nás vyžadují na zimu ochranu Středního vzrůstu jsou např.: Středo Asijský A. caeruleum s azurově modrými květy, V Evropský i u nás místy volně rostoucí Allium carinatum Pěstuje se mnoho dalších druhů, některé náročnější spíše jen sbírkově, např. zde: http://www.augisbulbs.com/catalog.php?c=9 © Saxifraga-Jan van der Straaten © Saxifraga-Jan van der Straaten Allium nigrum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- B/Allium%20nigrum/slides/Allium%20nigrum%209,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg © Saxifraga-Jan van der Straaten © Saxifraga-Jan van der Straaten Allium ampeloprasum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- B/Allium%20ampeloprasum%2C%20Wild%20Leek/slides/Allium%20ampeloprasum%201,%20Saxifrag a-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg http://euromed.luomus.fi/euromed_map.php?taxon=506683&size=medium © JN

Allium flavum Foto © Josef Navrátil © Saxifraga-Jan van der Straaten © Saxifraga-Piet Zomerdijk Allium roseum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A-B/Allium%20roseum,%20Rosy%20Garlic/slides/Allium%20roseum%202,%20Saxifraga- Jan%20van%20der%20Straaten.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A-B/Allium%20roseum,%20Rosy%20Garlic/slides/Allium%20roseum%205,%20Saxifraga-Piet%20Zomerdijk.jpg © Saxifraga-Jan van der Straaten

Allium narcissiflorum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- B/Allium%20narcissiflorum/slides/Allium%20narcissiflorum%202,%20Saxifraga- Jan%20van%20der%20Straaten.jpg © Saxifraga-Jan van der Straaten

Allium neapolitanum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- B/Allium%20neapolitanum/slides/Allium%20neapolitanum%2015,%20Saxifraga- Jan%20van%20der%20Straaten.jpg © JN

Allium caeruleum

http://www.agroatlas.ru/content/related/Allium_caeruleum/Allium_caeruleum_en.gif © Saxifraga-Jasenka Topic

Allium carinatum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/allia/alliu/allicarv.jpg B/Allium%20carinatum,%20Keeled%20Garlic/slides/Allium%20carinatum%203,%20Saxifraga- Jasenka%20Topic.JPG © JN

Allium schoenoprasum © Maja Dumat (CC BY 2.0)

Ipheion uniflorum https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Fr%C3%BChlingsstern_%28Ip heion_uniflorum%29.jpg/800px-Fr%C3%BChlingsstern_%28Ipheion_uniflorum%29.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Ipheion drobná cibulovina z Jižní Ameriky s cibulí s kožovitou obalovou šupinou, úzkými řemenovitými listy, bílé květy s fialovým nádechem (kolem 4 cm dlouhé) jsou v lichoklasu na krátkém stvolu vyčnívajícím nad listy a u nás vykvétají v květnu. Znám je pouze jeden druh I. uniflorum, vzácně se pěstují kultivary s různými odstíny fialové barvy květů Je to rostlina nenáročná na živiny v půdě (propustná půda je vhodná), roste na slunci i v polostínu, doporučuje se zimní přikrývka Množí se dceřinými cibulkami i semeny, semenáčky vykvétají za 3-4 roky. Můžeme ho na stanovišti ponechat dlouhodobě Hodí se do skalek i řidších trávníků v příznivých podmínkách zplaňuje Amaryllidaceae (amarylkovité) Nectaroscordum** málo početný rod příbuzný rodu Allium pocházející z jihovýchodní Evropy. Má kulovitou cibuli s tenkou obalovou šupinou, dlouhé, úzké, měkké listy, pevný až 150 cm vysoký stvol s lichookolíkem četných široce zvonkovitých květů na nestejně dlouhých stopkách, kvete na přelomu května a června Pěstuje se Nectaroscordum siculum ve dvou subspeciích Nároky má jako ostatní česneky: propustná půda, teplé stanoviště; snáší i mírné přistínění Množí se dceřinými cibulkami, a semeny Zajímavá květina do malých skupin na jižní stranu zídek… © John Tann (CC BY 2.0)

Nothoscordum borbonicum Como NSW Australia https://c1.staticflickr.com/7/6119/6272841779_243744b868_b.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Nothoscordum** Původ: subtropická Jižní Ameriky a Mexiko Popis: dorůstá asi 60 cm výšky, a zdobí svým lichookolíkem 8-12 bílých nebo nafialovělých květů s purpurovými páskami na středních žebrech okvětních lístků Množení: dceřinými cibulkami, nebo semeny, mladé rostlinky se pěstují pouze ve skleníku Druhy: V zahradách se pěstuje pouze Nothoscordum gracile, ale u nás není mrazuvzdorný, i v nejteplejších oblastech potřebuje zimní ochranu, spíše se pěstuje jako zajímavá, příjemně vonící hrnková rostlina pro balkóny, terasy a zimní zahrady © Andrés González (CC BY-SA 3.0)

Nothoscordum gracile https://c1.staticflickr.com/7/6119/6272841779_243744b868_b.jpg Řád Asparagales, Amaryllidaceae (amarylkovité) Čeleď Amaryllidaceae Podčeleď Amaryllidoideae (amarylkovité) vytrvalé byliny s cibulemi, nebo oddenky listy užší čárkovité, zpravidla přízemní, žilnatina souběžná tropy a subtropy a přesahy do mírného pásu, hlavně J Amerika a Afrika, 59/850, ČR 2/3

PREZENTACE © JN Amaryllidaceae (amarylkovité) Řád Asparagales, Čeleď Amaryllidaceae

Zahradnicky významné jsou rody Galanthus, Leucojum, Lycoris, Narcissus, Nerine, Sternbergia, Zephyranthes © JN

Galanthus rizehensis Humózní listnaté a smíšené lesy Z Gruzie a sousedních oblastí © JN

Galanthus fosteri Roste v horských listnatých lesích od 1000 do 1600 m n. m. v J Turecku, Jordánsku, Sýrii a Libanonu. Amaryllidaceae (amarylkovité) Galanthus (sněženka) Rozšíření: u nás v přírodě rostlina lužních a humózních listnatých lesů a přilehlých luk, v Evropě a Asii roste asi 19 druhů.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Distribution_of_the_galanthus_species.png/800px-Distribution_of_the_galanthus_species.png © JN

Galanthus nivalis Přírodní forma (Polabí) Amaryllidaceae (amarylkovité) Galanthus (sněženka) Popis: cibulky mají pouze tenkou šupinu, listy úzké kopinaté šedozelené obvykle raší současně s květy, květy převislé, jednotlivé, poupě obaleno toulcovým listenem, květy trojčetné, bílé ve výkrojích vnitřních lístků se zelenou nebo žlutou skvrnou, kvete v únoru až březnu Pěstování: kyprá humózní půda, na jaře vyžadují vlhko, na živiny nemají zvláštní požadavky, v příznivých podmínkách vytvářejí přirozené porosty Množení: postranními cibulkami (ihned se vysazují, popřípadě se musí skladovat ve vlhké rašelině, nebo pilinách) a semeny Použití: vhodné do přírodních partií zahrad, pod stromy i na okraje záhonů kde je dostatečně hluboká půda, dají se rychlit, nebo používat k řezu © JN

Galanthus nivalis (sněženka) Přírodní forma (Polabí) Amaryllidaceae (amarylkovité) Galanthus (sněženka) Druhy: Skupina sněženek s úzkými listy rašícími po objevení květů nebo současně s nimi: po celé Evropě je rozšířená sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), která se pěstuje v různých kultivarech, např. čistě bílý kultivar bez zelených skvrn, plnokvětý kultivar nebo kultivar se 4 okvětními lístky, jihovýchodoevropský G. reginae-olgae, kvete někdy už na podzim, nebo velmi brzo na jaře před rašením listů, G. graecus Skupina sněženek se širšími listy než 1 cm rašícími současně s květy: G. plicatus, G. byzantinus Skupina sněženek jejichž vnější listy se při rašení obtáčejí a kryjí vnitřní (nadvinutá vernace listů): Turecká a Kavkazská G. woronowii, Kavkazská G. caucasicus, G. elwesii pocházející z Řecka, Bulharska a Turecka, G. fosteri Horské listnaté lesy v J Turecku, Jordánsku, Sýrii a Libanonu. Sbírkově se pěstuje množství dalších druhů převážně pocházejících z Kavkazu © JN

Galanthus nivalis, plnokvětý kultivar © Сергій Криниця (Haidamac) (CC BY-SA 3.0)

Galanthus plicatus in habitat in Ukraine https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Bilosnizny_preserve_Galanthus_plica tus.jpg © Meneerke bloem (CC BY-SA 3.0)

Galanthus woronowii https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Galanthus_woronowii_closeu p.jpg/800px-Galanthus_woronowii_closeup.jpg © JN © JN Galanthus hybridus 'Merlin' © JN

Leucojum vernum (bledule jarní) Foto © Jana Navrátilová Amaryllidaceae (amarylkovité) Leucojum (bledule)

pěstované bledule pocházejí zejména z jižní a střední Evropy a jihozápadní Asie, v přírodě rostou v lužních lesích a na vlhčích nížinných i horských loukách. Cibule má jen tenkou obalovou šupinu, listy jsou protáhlé, úzké, květy trojčetné, zvonkovité, všechny okvětní lístky jsou stejně dlouhé, bílé nejčastěji se žlutozelenou skvrnou na konci lístků. Na pěstování jsou nenáročné, v příznivých podmínkách se spontánně rozmnožují a zplaňují, dobře snášení polostín, vyžadují vlhko, jihoevropské druhy musí být v zimě chráněny před mrazem Množí se dceřinými cibulkami (nutno skladovat v rašelině, nebo vlhkých pilinách), nebo semeny – nutno udržovat výsev vlhký, kvetou za 2 roky Vhodné pro vlhčí přírodní partie zahrad a parků, lze je přirychlovat a používat k řezu Leucojum aestivum (bledule letní)

Najčastěji se pěstují u nás původní na jaře kvetoucí bledule jarní (Leucojum vernum), květy má jednotlivé, kvete v březnu, a bledule letní (Leucojum aestivum) – která je původní ve střední a jižní Evropě, u nás zasahuje d Podyjí a Pomoraví, kvete v květnu až červnu a od předešlé se liší delším stvolem na kterém vyrůstá 3-5(-7) květů, v zahradních podmínkách je přizpůsobivější mohutnější kultivar ‘Gravetye Giant’. Vzácněji se pěstují některé další jihoevropské druhy např. Leucojum autumnale a L. trichophyllum z jihozápadní Evropy, Korsická L. longifolium, nebo L. roseum nebo z Francie pocházející L. nicaeense © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen © Saxifraga-Jan van der Straaten Leucojum trichophyllum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Leucojum%20trichophyllum/slides/Leucojum%20trichophyllum%202,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Leucojum%20trichophyllum/slides/Leucojum%20trichophyllum%204,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Leucojum nicaense © Saxifraga-Jeroen Willemsen http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Leucojum%20nicaense/slides/Leucojum%20nicaense%201,%20Saxifraga-Jeroen%20Willemsen.jpg © Jonathan Billinger (CC BY-SA 2.0)

Nerine bowdenii http://s0.geograph.org.uk/geophotos/03/20/12/3201283_6f2a9fca.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Nerine

Původ: jižní Afrika Popis: cibule jsou velké bílé obalené tenkými šupinami, listy úzké řemínkovité, světle zelené, stvol vysoký až 60 cm a květy v nepříliš početném okolíku, okvětní lístky jsou otočené zpět, převládající barva je růžová, výrazné jsou dlouhé tyčinky, u nás kvetou na podzim Pěstování: velmi náročný na teplé stanoviště, zimní krytí před mrazem a dobrou drenáž, venku jen v nejteplejších oblastech Pěstují se různé kultivary a kříženci odvozené od N. bowdenii s květy růžovými až karmínovými, kříženci a odrůdy N. sarniensis a další druhy Množí se dceřinými cibulemi nebo semeny Použití: záhony u jižních zdí, jako řezaná květina se k nám dováží po celý rok z Nizozemí

Bentham-Moxon Trust.; Curtis, William; Curtis's botanical magazine dedications, 1827-1927 © beautifulcataya (CC BY-NC-ND 2.0)

Lycoris squamigera https://c1.staticflickr.com/7/6194/6076464983_46f42a1ff2_b.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Lycoris**

Původ: zahrnuje několik příbuzných druhů rodu Nerine pocházejících z Číny a Japonska. Popis:Vytváří velké cibule kryté pouze tenkou obalovou šupinou, rostliny jsou vysoké, 30-80 cm, květenství je pravidelný chudý okolík s 5-10 květy, květy jsou nálevkovité červené, růžové nebo bílé s nápadnými volnými prašníky na dlouhých nitkách, kvetou koncem léta U nás se ven vysazuje jen L. squamigera a i to vyžaduje teplé stanoviště na plném slunci s dobrou drenáží, dostatkem vlhkosti při rašení a v době vegetace a chránění před mrazem a vlhkem v zimě (popřípadě zimování ve studeném skleníku u rostlin v nádobách) Množí se postranními cibulkami i semeny – ale ze semen kvetou až po 5-6 letech

Pěkný je do výsadeb u jižních zdí Curtis's Botanical Magazine 1897 © JN

Narcissus (narcis) Amaryllidaceae (amarylkovité) Narcissus (narcis)

Původ: většina druhů jižní Evropa z okolí Středozemního moře Popis: cibule jsou víceleté, sukňovité složené z 4-6 dužnatých suknic a pevnější ochranné šupiny, listy jsou čárkovité až řemínkovité, na vrcholu stvolu se vytváří jeden květ, nebo menší počet květů v chudém okolíku. Poupata jsou chráněna zeleným toulcem, který po rozkvětu zasychá, květy jsou trojčetné, okvětních lístků je 6, naspodu srostlých v trubku s pakorunkou v ústí trubky (zahradnické třídění je založeno na tvaru pakorunky), převládající barva květů je žlutá a a bílá, pakorunky jsou často barevnější (oranžová, červený lem…), některé druhy intenzívně voní Amaryllidaceae (amarylkovité) Narcissus (narcis)

Stanoviště: nenáročné rostliny, klimaticky vhodnější jsou pro většinu druhů chladnější polohy s větším množstvím srážek (nejlépe se jim daří na pozemku s mírným sklonem k severu – menší kolísání teplot), abychom zabránily kolísání teplot (v létě i v zimě) i šíření fusariových chorob sázíme cibule dostatečně hluboko (15 cm), to platí hlavně tam kde cibule zůstávají dlouhodobě na stanovišti. substrát: hluboké, propustné, středně těžké půdy s neutrálním pH, dobře zásobené živinami, 3 výrazné období potřeby vláhy (po výsadbě), v době rašení a při dokvétání) Množení: dceřinými cibulemi, pokud je množení nedostatečné používá se nařezávání cibulí, viz dále, semeny se množí jen pří křížení Použití: Narcisy jsou jednou z nejoblíbenějších cibulovin do zahrad i parků do menších i velkých výsadeb, ve starých parcích občas zplaňuji a vytvářejí přirozené porosty, používají se na záhony, polodivoké formy i do trávníků a mezi stromy, na stanovišti se mohou ponechávat dlouhodobě, ve velkém se narcisy pěstují také k řezu a rychlení © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen

© Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Narcissus poeticus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20poeticus,%20Pheasant's-eye%20Narcissus/slides/Narcissus%20poeticus%2017,%20Witte%20narcis,%20habitat,%20Saxifraga- Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20poeticus,%20Pheasant's-eye%20Narcissus/slides/Narcissus%20poeticus%2013,%20Witte%20narcis,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Narcissus (narcis)

Druhy: asi 40, tisíce kultivarů Z původních druhů se pěstují: z Pyrenejí pocházející N. poëticus (n. bílý) s bílými, silně vonnými květy s pakorunkou lemovanou oranžovým okrajem N. pseudonarcissus (n. žlutý) a jeho miniaturní forma N. obvallaris jsou rozšířené ve Velké Británii, mají dlouhou trubkovitou pakorunku a jsou velmi odolné a proto i hojně využívané pro křížení Ostatní původní druhy jsou u nás často málo mrazuodolné ale pěstuje se množství jejich kultivarů: např. ve Španělsku a Portugalsku původní N. cyclamineus, N. jonquilla, N. triandrus, N. bulbocodium, jihoevropský N. tazetta, nebo N. juncifolius, nebo z Gibraltaru a Maroka pocházející N. viridiflorus Třídění kultivarů a hybridů viz dále © Saxifraga-Jan van der © Saxifraga-Marijke Verhagen Straaten Narcissus pseudonarcissus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20pseudonarcissus,%20Daffodil/slides/Narcissus%20pseudonarcissus%205,%20Wilde%20narcis,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20pseudonarcissus,%20Daffodil/slides/Narcissus%20pseudonarcissus%209,%20Wilde%20narcis,%20Saxifraga-Marijke%20Verhagen.jpg © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Narcissus bulbocodium © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20bulbocodium/slides/Narcissus%20bulbocodium%204,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Narcissus%20bulbocodium/slides/Narcissus%20bulbocodium%206,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg © Saxifraga-Dirk Hilbers

Narcissus jonquila http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Narcissus%20jonquila/slides/Narcissus%20jonquila%201,%20Saxifraga-Dirk%20Hilbers.jpg © Saxifraga-Jan van der Straaten

Narcissus juncifolius http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Narcissus%20juncifolius/slides/Narcissus%20juncifolius%203,%20Saxifraga- Jan%20van%20der%20Straaten.jpg © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen

Narcissus rupicola http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Narcissus%20rupicola/slides/Narcissus%20rupicola%203,%20Saxifraga- Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg © Saxifraga-Dirk Hilbers

Narcissus tazetta http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Narcissus%20tazetta/slides/Narcissus%20tazetta%202,%20Saxifraga-Dirk%20Hilbers.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Třídění narcisů

Od roku 1950 třídění založené na délce pakorunky, či trubky, a rozložení barev 1. Trubkovité narcisy Trubka vždy delší než okvětní lístky 2. Velkokorunné narcisy Pakorunka kratší než okvětní lístky, ale delší než 1/3délky okvětních lístků 3. Narcisy s malou pakorunkou Pakorunka kratší než 1/3 délky okvětních lístků 4. Plnokvěté narcisy Zmnožené okvětní lístky

Brickell et al. (2000): Velká encyklopedie květin a okrasných rostlin © JN

Narcissus 'Golden Harvest' 1. trubkovité narcisy © JN

Narcissus 'Mary Bohannon' 1. Trubkovité narcisy © JN

Nacissus 'Dutch Master' 1. trubkovité narcisy © JN

Narcissus 'Pinza' 2. Velkokorunné narcisy © JN

Narcissus 'Gigantic Star' 2. Velkokorunné narcisy © JN

Narcissus 'Replette' 4. Plnokvěté narcisy © JN

Narcissus 'Rip van Winkle' 4. Plnokvěté narcisy © JN

Narcissus 'Bridal Crown' 4. Plnokvěté narcisy Amaryllidaceae (amarylkovité) Třídění narcisů

5. Triandrus Menší květy, vícekvěté Zpět ohnuté okvětní lístky, kalichovitá nebo krátce trubkovitá pakorunka s hladkým okrajem Jasná příslušnost k původnímu druhu Narcisus triandrus pocházejícímu z JZ Evropy 6. Cyclamineus Zpět ohnuté okvětní lístky, úzká pakorunka Jasná příslušnost k původnímu ve Španělsku a Portugalsku rostoucímu druhu N. cyclamineus 7. Jonquilla Jemné květy s miskovitými pakorunkami Vícekvěté Pozdní Vonné Jasná příslušnost k původnímu jihoevropskému druhu N. jouquilla

Brickell et al. (2000): Velká encyklopedie květin a okrasných rostlin Narcissus triandrus subsp.triandrus var. Triandrus andNarcissus thalia oba ze skupiny Triandrus http://www.sciencephoto.com/image/55581/large/B8260518-Narcissus_triandrus_subsptriandrus_var_triandrus-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/55577/large/B8260514-Narcissus_thalia-SPL.jpg © JN

Narcissus cyclamineus 'TETE-A-TETE' 6. Cyclamineus © JN

Narcissus 'Warbler' 6. Cyclamineus © JN

Narcissus 'Jetfire' 6. Cyclamineus © JN

'Miniature Narcissi' 7. Jonquilla Narcissus jonquillaflowering in a marshyfield in Algarve, Portugal and Narcissus 'Pipit' http://www.sciencephoto.com/image/147421/large/C0084499-Jonquil_daffodil_Narcissus_jonquilla_-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/55726/large/B8260664-Narcissus_Pipit-SPL.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Třídění narcisů

8. Tazetta Zahradní mrazuvzdorné odrůdy vzniklé křížením s jihoevropským Narcissus tazetta (u nás nemrazuvzdorný) s ostatními druhy, zvláště N. poeticus Pozdní Miskovitá pakorunka Výrazná vůně 9. Poeticus Odrůdy připomínající původní Pyrenejský druh N. poeticus Malá miskovitá pakorunka Velmi pozdní Příjemná vůně 10. Všechny původní druhy a jejich přírodní variety

Brickell et al. (2000): Velká encyklopedie květin a okrasných rostlin Narcissus tazetta and Narcissus 'Falconet' http://www.sciencephoto.com/image/55558/large/B8260495-Narcissus_tazetta-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/55154/350wm/B8260084-Narcissus_Falconet-SPL.jpg Narcissus poëticus © JN Amaryllidaceae (amarylkovité) Třídění narcisů

11. Narcisy se členěnou pakorunkou „Split corona“, „Butterfly“, „Collar“ Nejmladší skupina kultivarů Pakorunka členěna do 6 úkrojků nejméně do 1/3 své délky 12. Ostatní narcisy , které nelze zařadit do předchozích skupin

Brickell et al. (2000): Velká encyklopedie květin a okrasných rostlin © JN

Narcissus 'Printal' 11. Narcisy s dělenou pakorunkou © JN

Narcissus 'Chantarelle' 11. Narcisy s dělenou pakorunkou © Saxifraga-Jan van der Straaten Sternbergia lutea http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S- Z/Sternbergia%20lutea,%20Common%20Sternbergia/slides/Sternbergia%20lutea%201,%20Saxifraga- Jan%20van%20der%20Straaten.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Sternbergia (lužanka)** drobná cibulovina podobná krokusu, ale krátký květní stvol vystupuje nad povrch půdy a toulec obalující poupě zůstává u některých druhů dlouho zelený, květy jsou jednotlivé, nejčastěji žluté, nejvíce druhů pochází ze Středozemí a z Iránsko Turánské oblasti Pěstuje se S. colchiciflora jehož areál vzácně zasahuje až na vápencové skály na Slovensku, kvete v září až v říjnu, na podzim kvete také Středomořská až Iranoturánské oblasti S. lutea, na jaře kvete Maloasijská a Iránská S. fisheriana Vyžadují teplé stanoviště s dobrou drenáží, může být kamenité, nejlépe vápencové a na zimu dobrou ochranu před chladem a mrazem Množí se dceřinými cibulkami, kvetou druhým rokem, nebo semeny (kvetou za 4-5 let) Vysazují se do skalek, nebo na obruby jižních osluněných zdí, terasy, pěkná je v kombinaci s travami Zephyranthes grandiflora http://www.sciencephoto.com/image/68239/large/B8500090-Zephyranthes_grandiflora.- SPL.jpg Amaryllidaceae (amarylkovité) Zephyranthes**

vzácněji pěstované cibuloviny podobné rodu Amaryllis. Pocházejí z Jižní a Střední Ameriky a Floridy. Má menší kulovitou cibuli s tmavou obalovou šupinou, čárkovité až řemenovité listy a a jednotlivé květy vyrůstající z malého toulce na konci dutého stvolu Pěstuje se růžovokvětý Z. grandiflora s růžovými 8 cm dlouhými květy, se žlutým jícnem (u nás kvete od jara do léta), bělokvětý s růžovým nádechem Z. candida (kvetoucí u nás na podzim), nebo např. Z. atamasco s bílými květy se zelenou trubkou, u nás kvetoucí na jaře Řád Asparagales, Amaryllidaceae (amarylkovité) Čeleď Amaryllidaceae Množství dalších rostlin se pěstuje pro okrasu – v našich podmínkách převážně jako pokojovky: Clivia, Hippeastrum – z Jižní Afriky (někdy nesprávně označovány za Amaryllis)

Clivia

Hippeastrum Řád Asparagales, Amaryllidaceae (amarylkovité) Čeleď Amaryllidaceae Amaryllis belladona – z Jižní Afriky

http://www.bulbsociety.org/GALLERY_OF_THE_WORLDS_BULBS/GRAPHICS/Amaryllis/Amaryllis_bell http://www.bulbsociety.org/GALLERY_OF_THE_WORLDS_BULBS/GRAPHICS/Amaryllis/Amaryllis_belladonn adonna_Jerusalem/Amaryllis_belladonna_116.jpg a_habitat/Amaryllis_belladonna_habitat.jpg In the natural habitats, Amaryllis belladonna flowers shortly after a bush fire. The above picture, which was taken on a very steep hillside near Cape Town, shows thousands of Amaryllis belladonna bulbs flowering profusely a week or so after a bush fire in Autumn. In cultivation, however, bulbs do not necessarily need fire for flowering. Dennis Tsang (17 March 2006) Asparagaceae (chřestovité) Řád Asparagales Čeleď Asparagaceae (chřestovité) rozsáhlá čeleď zahrnující velké množství příbuzných ale morfologicky nepodobných skupin rostlin dnes rozlišovaných na úrovni podčeledí rozšíření: kosmopolitní, 153/2500, ČR 10/24

PREZENTACE © JN Asparagaceae (chřestovité) Řád Asparagales, Čeleď Asparagaceae Podčeleď Asparagoideae (chřestovité) byliny s oddenkem lodyha rozvětvená, listy blanité až šupinovité v jejich úžlabí vyrůstají ve svazečcích četná fylokládia rozšíření: Starý svět plus Mexiko, 2/ cca200, ČR 1/1 Asparagus officinalis (chřest lékařský) – pěstuje se jako zelenina pro mladé výhonky

tropické se pěstují jako pokojovky

rostliny původně řazené do čeledi Themidaceae pocházející ze Střední Ameriky a tichomořského pobřeží S. Ameriky významnými okrasnými rostlinami jsou Brodiaea a Triteleia

Triteleia laxa

Obrázek © Daderot, CC0 1.0 Universal Public Domain https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Triteleia_laxa_-_VanDusen_Botanical_Garden_-_Vancouver%2C_BC_- PREZENTACE © JN _DSC06716.jpg/640px-Triteleia_laxa_-_VanDusen_Botanical_Garden_-_Vancouver%2C_BC_-_DSC06716.jpg Brodiaea coronaria. Harvest Brodiaea delicate purple flowers native pereenial plant of both wetland and upland prairie http://www.sciencephoto.com/image/38759/large/B8020761-Brodiaea_coronaria.-SPL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Brodiaea

Brodiaea (v poslední době rozčleněna do více rodu Brodiaea, Triteleia, Dichelostemma) Původ: S Amerika Popis: rostlina s cibulnatými hlízami, úzkými přízemními listy a okolíkem zvonkovitých šestičetných květů (modré, fialové, karmínové) Stanoviště: bohaté, ale lehké propustné půdy v době růstu dostatečně zásobené vodou a chráněné místo na slunci, v zimě ochranu před mrazem Množí se dceřinými hlízkami, nebo semeny (kvete za 2-3 roky) Použití: malé skupinky na viditelných místech, do skalek i nádob Vhodná k řezu dlouho vydrží ve váze Sruhy: U nás se nejčastěji vysazuje Brodiaea elegans z Kalifornia a Oregonu nebo hybridogenní Triteleia tubergenii v různých kultivarech Sběratelsky se pěstuje mnoho dalších druhů a kultivarů: http://www.telosrarebulbs.com/brodiaea.html

Brodiaea coronaria. The Botanical Register vol. 14 (1828) © Swallowtail Garden Seeds (CC BY 2.0) Triteleia tubergenii http://www.shieldsgardens.com/Blogs/Garden/Triteleia_x-tubergenii_Nr1135_1275_ml.jpg Asparagaceae (chřestovité) Řád Asparagales, Čeleď Asparagaceae Podčeleď Scilloideae („hyacintovité“) vytrvalé byliny s cibulí nebo oddenkem, popřípadě hlízou listy nejčastěji přízemní květenství hroznovité květy oboupohlavné, cyklické, nerozlišené, nejčastěji modré nebo bílé P 3+3 nebo P (3+3) A 3+3 G(3) cenokarpní, svrchní semena s fytomelany subtropy až mírné pásmo, těžiště výskytu ve Středozemí a na Blízkém Východě; ČR 3/20 velké množství okrasných rostlin

Muscari neglectum

PREZENTACE © JN Řád Asparagales, Čeleď AsparagaceaeAsparagaceae (chřestovité) Podčeleď Scilloideae („hyacintovité“) Zahradnicky významné rody: Bellevalia, Brimeura, Camassia, Eucomis, Galtonia, Hyacinthoides, Hyacinthus, Chionodoxa, Muscari, Ornithogalum, Puschkinia, Scilla Bellevalia pycnantha http://pacificbulbsociety.org/pbswiki/files/Bellevalia/Bellevalia_pycnantha1_JL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Bellevalia

Původ: Středomoří a Malá a Přední Asie Popis: rostlina příbuzná hyacintům se široce kónickou bílou cibulí, úzkými čárkovitými listy a menším středně hustým hroznovitým květenstvím, květy jsou drobné, trubičkovité, nebo hranaté, mírně zvonkovité, modré až světle fialové. Kvete v dubnu až květnu Pěstuje se nejčastěji B. pycnantha (Muscari paradoxum) původem v Zakavkazsku, Turecku, iráku a Iránu, nebo B. romana z jihozápadní Francie – ta je méně nápadná svými světlými květy a vyžaduje na zimu ochranu před mrazem Je nenáročná, nejlépe roste na přímém slunci v lehčí půdě. B. romana vyžaduje na zimu ochranu před mrazem, na jednom stanovišti může zůstat dlouhou dobu Množí se dceřinými cibulemi a semeny podobně jako modřence Používá se do skalek, v početných skupinách na obruby záhonů… © Saxifraga-Iztok Skornik Bellevalia romana http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20A- B/Bellevalia%20romana%2C%20Roman%20Squill/slides/Bellevalia%20romana%201,%20Saxifraga- Iztok%20Skornik.jpg Hyacinth flowers (Brimeura amethystina) a Brimeura amethystina 'Alba' http://www.sciencephoto.com/image/20931/large/B5700239-Hyacinth_flowers_Brimeura_amethystina_-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/20930/large/B5700238-Hyacinth_flowers_Brimeura_Alba_-SPL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Brimeura**

je jihoevropská drobná rostlinka podobná hyacintu s malými cibulemi, čárkovitými listy a stvolem s řídkým válcovým hroznem malých, modrých, zvonkovitých květů srostlých do poloviny v trubku, kvete v květnu Pěstuje se B. amethystina, která roste v přírodě od Pyrenejí po Balkán Nenáročná cibulovina, které se dobře daří v propustných půdách na slunci i v polostínu, ponechává se na místě dokud se nepřemnoží Množí se dceřinými cibulemi Hodí se na okraje trvalkových záhonů i jako podrost do přírodních partií zahrad a parků Camassia leithtlinii http://www.sciencephoto.com/image/40623/530wm/B8041436-Camassia_leichtlinii_subsp_leichtlinii-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/40614/large/B8041427-Camassia_leithtlinii.-SPL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Camassia** zahrnuje stepní cibulnaté rostliny pocházející ze S Ameriky, jejich sukňovité, téměř kulovité cibule Indiáni používali jako zeleninu, listy široké kolem 5 cm jsou v přízemní růžici, stvol je až 1 m vysoký nese početné hroznovité květenství, květy jsou pravidelné, nebo nepravidelné s úzkými okvětními lístky, délka nitek tyčinek je určovací znak jednotlivých druhů, kvete v červnu a červenci Pěstuje se C. leichtlinii s květy žlutobílými, vzácněji modrými a fialovými, C. cusickii s hroznem světlemodrých květů, C. quamash s květy fialovo modrými až bílými, nebo podobná ale subtilnější C. scilloides Vyžaduje chráněné polohy, teplé a v létě suché stanoviště a propustnou půdu a polostín, v zimě je vhodné ji přikrýt Množí se postraními cibulkami a semeny, sklízí se jen při přesazování Hodí se do trvalkových skupin, které se v létě moc nezalévají, a do přírodních partií zahrad např. do sousedství trav a keřů, používá se k řezu Pineapple lily flowers (Eucomis bicolor) http://www.sciencephoto.com/image/21470/large/B5700801-Pineapple_lily_Eucomis_bicolor_-SPL.jpg http://www.sciencephoto.com/image/21462/large/B5700790-Pineapple_lily_Eucomis_bicolor_-SPL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Eucomis (chocholatice)

Původ: J Afrika Popis: exoticky vyhlížející rostlina připomínající Ananas („Ananas-Blume“). Má velkou šupinatou cibuli, dlouhé přízemní šavlovité, často tečkované listy a hrozen zelenobílých květů zakončený nápadným listovým chocholem, kvetou koncem jara a v létě. Pěstování: suché, chráněné stanoviště na plném slunci a propustnou půdu dobře zásobenou živinami, venku většinou nepřezimují, proto je lépe je na podzim sklidit a uložit v suchu a chladu a vysazovat až v druhé polovině dubna (po výsadbě potřebuje hodně vláhy, po odkvětu vlhko nesnáší) Množení: postraními cibulkami (kvete za 2-3 roky), nebo ze semene (pomalu klíčí) Použití: solitéra ozdobná listem, květem i plody nebo se pěstuje jako kbelíková rostlina Druhy: U nás se vzácně vysazuje 50-70 cm vysoká Eucomis bicolor s listy beze skvrn, nebo podobně vysoká E. comosa s karmínově skvrnitými listy, popřípadě až 150 cm dorůstající E. pole-evansii Galtonia flowers (Galtonia regalis) http://www.sciencephoto.com/image/21587/large/B5700920- Galtonia_flowers_Galtonia_regalis_-SPL.jpg Asparagaceae (chřestovité) Galtonia (listoška, letní hyacint)** jihoafrická cibulovina ceněná svým letním a trvanlivým kvetením. Má bílou kulovitou cibuli, přízemní listy dlouhé 30- 60 cm zelené až do podzimu a stvol až 1 m vysoký s řídkým hroznem zelenavě bílých, zvonkovitých květů Občas se pěstuje Galtonia candicans, u nás kvete v srpnu, G. Regalis, G. Princeps, nebo G. Viridiflora Na chráněném místě je Galtonia u nás schopná dobře přezimovat, vyžaduje lehčí dobře živinami zásobenou půdu a teplé slunné stanoviště, první rok po výsadbě ochranu před mrazem Množí se nejčastěji semeny, vykvétají druhým rokem po výsevu, cibule se může ponechat dlouhodobě na stanovišti, nebo se vyndávají a skladují jako mečíky Hodí se do samostatných skupin, nebo trvalkových záhonů, pro trvanlivá květenství se využívají k řezu © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Hyacinthoides hispanica http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Hyacinthoides%20hispanica/slides/Hyacinthoides%20hispanica%2010,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Hyacinthoides%20hispanica/slides/Hyacinthoides%20hispanica%209,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Asparagaceae (chřestovité) Hyacinthoides (hyacintek)

Původ: jihozápadní Středozemí, pěstována už od 17. století Popis: kulovité, nebo mírně zploštělé bílé cibule s papírovitou obalnou šupinou, které se každý rok obnovují (jako tulipán). Rostliny jsou 30-40 cm vysoké, s přízemními cca 2 cm širokými listy vyrůstajícími před kvetením, na stvolu vyrůstá úzce kuželovité hroznovité květenství s 18-35 květy, zvonkovité okvětí je více jak do poloviny srostlé, květy jsou původně modré u vyšlechtěných odrůd i růžové a bílé, kvetou v květnu Pěstování: nenáročná rostlina rostoucí nejlépe na slunečném stanovišti s dostatkem vláhy na jaře, snese polostín Množení: dceřinými cibulkami, původní druhy také semeny, někdy se spontánně vysemeňují Použití: do skupin s trvalkami do volných trávníků i jako předsadba keřů, lze ji použít k řezu Druhy: Nejčastěji se pěstuje H. hispanica v různých kultivarech ‘Alba’, ‘Rose Queen’, ‘Sky blue’ a dalších. Subtilnější jsou H. italica s vonnými hvězdičkovitě otevřenými květy, nebo H. non-scripta s úzce zvonkovitými květy Asparagaceae (chřestovité) Hyacinthus (hyacint)

Jediným zástupcem rodu je H. orientalis (h. východní) pocházející z východního středomoří, snad i Turecka, Sýrie a Libanonu. Do Evropy byl introdukovaný v roce 1562 a všechny dnešní kulturní odrůdy z něho byly postupně vyšlechtěny. Popis: cibule jsou vytrvalé, kulaté, suknicovité, pokryté tenkou šupinou (barva šupiny závisí na barvě květu). Rostliny jsou 25-30 cm vysoké, 4-6 vzpřímených, 2-3 cm širokých listů vyrůstá před kvetením, silný stvol nese hrozen 10-30 květů. Šest voskovitých okvětních lístků je do poloviny srostlé v trubku. Květy jsou zvonkovité, 3-5 cm velké , cípy obvykle široce otevřené. Původní barva květů je fialově modrá, dnes se pěstuje množství barevných kultivarů. Květy jsou vonné © JN

Pěstování: Hyacinty jsou náročnější, než většina cibulovin vyžadují slunné stanoviště (ale ne exponovaný jižní svah), jsou mrazuvzdorné, ale trpí velkými výkyvy teplot (vysazovat 10-15 cm pod povrch půdy) a po výsadbě je vhodné je na zimu přikrýt slámou, nebo chvojím. Vyžadují hluboké, humózní, propustné půdy dobře zásobené živinami s dostatkem vápníku. Dostatek vláhy potřebují po výsadbě a na jaře. Sklízejí se každoročně koncem června a skladují se na suchém místě při teplotě 25-30°C Množení cibulemi je možné jen po narušení matečné cibule – viz kapitola množení, semeny se množí jen při křížení nových odrůd Použití: dobře upravené záhony do skupin, nebo na okraje záhonů do blízkosti cest…, velmi vyžívané jsou do nádob a pro rychlení Kultivary: koncem 18. století už existovalo 3000 kultivarů K nejčastěji pěstovaným kultivarům patří bílé ‘White Pearl’, růžové ‘Pink Pearl’, modré ‘Delf Blue’, žluté ‘Yellow Queen’, oranžové ‘Gipsy Queen’, červené ‘Amsterdam’, fialové ‘Amethyst’… © JN

Muscari armeniacum rychlené rostliny Asparagaceae (chřestovité) Muscari (modřenec)

Původ: jižní i střední Evropa, Malé a Západní Asie. Popis: cibule jsou žlutobílé s tenkými obalovými šupinami, listy jsou přízemní, trávovité někdy raší už na podzim, stvol je zakončený hustým hroznovitým květenstvím. Květy jsou převislé, trubičkovité, nebo džbánečkovité (okvětní lístky srostlé) se šestizubým okrajem, nejčastěji modré, většina druhů kvete druhé polovině dubna a v květnu, středomořský M. parviflorum a některé formy tureckého M. aucheri kvetou na podzim Pěstování: nenáročné cibuloviny, nesnáší akorát zamokření, druhy s listy rašícími na podzim je vhodné na zimu přikrýt chvojím Množí se dceřinými cibulkami i semeny, časté jsou samovýsevy Stanoviště: okraje rabat, do skalek i do řidších později kosených trávníků, i do nádob na terasy, některé k řezu i rychlení © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Muscari botryoides http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J- N/Muscari%20botryoides,%20Common%20Grape%20Hyacinth/slides/Muscari%20botryoides%202,% 20Blauw%20druifje,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Asparagaceae (chřestovité) Muscari (modřenec)

Druhy: z u nás původních druhů se pěstují: M. botryoides s jasně modrými kvítky M. comosum s hroznem rozděleným na horní hnědozelenou část a spodními fialově purpurovými kvítky, oblíbená je forma ‘Plumosum’, která má všechny kvítky sterilní, M. tenuiflorum je méně dekorativní řídký hrozen má rozdělený na hnědozelené fertilní kvítky a fialové sterilní květy M. neglectum, má v hroznu až 80 černomodrých květů s úzkým bílým lemem (V Řecku se cibule tohoto druhu někdy používaly jako zelenina) © JN © JN Muscari comosum © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Muscari neglectum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20J-N/Muscari%20neglectum,%20Grape- hyacinth/slides/Muscari%20neglectum%204,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg © JN

Muscari armeniacum Asparagaceae (chřestovité) Muscari (modřenec)

Z dalších druhů se pěstují: M. armeniacum pocházející z JV Evropy a Kavkazu, má hustý hrozen jasně kobaltově modrých kvítků s úzkým bílým lemem, pěstuje s v několika formách včetně bílého. V zahradách je častý M. argaei s až 20 cm dlouhým válcovitým hroznem bílých kvítků, jeho původ není znám. Miniaturní světlemodrý hyacint připomíná už v březnu kvetoucí M. azureum z malé Asie. M. macrocarpum, M. latifolium a další pěstované druhy pocházejí z Turecka. © JN

Ornithogalum umbellatum Asparagaceae (chřestovité) Ornithogalum (snědek)

Původ: většina druhů pochází ze Středomoří, některé ze Střední Evropy i Asie, pěstují se i teplomilné druhy z J Afriky. Popis: cibule jsou bílé s pevnou obalovou šupinou, listy jsou přízemní úzké, květy jsou na bezlistém stvolu. Květy jsou široce otevřené, hvězdičkovité šestiplátečné převážně bílé, nebo světle žluté na vnější straně se širokým zeleným proužkem uprostřed. Pěstování: dobře roste v kypré, záhřevné humózní půdě dobře zásobené živinami, v polostínu. Vyžadují dostatečnou zálivku. Druhy z jižní Evropy potřebují zimní krytí, Africké druhy se pěstují ve skleníku. Množení: převážně postranními cibulkami, O. thyrsoides se množí semeny Použití: nižší druhy se vysazují v zahradách pod listnaté stromy, vyšší druhy vhodné k řezu se pěstují většinou ve sklenících, k nám se dovážení z Nizozemí jako řezané květiny © Saxifraga-Marijke Verhagen Ornithogalum pyrenaicum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O-R/Ornithogalum%20pyrenaicum,%20Spiket%20Star-of- Bethlehem/slides/Ornithogalum%20pyrenaicum%204,%20Bosvogelmelk,%20Saxifraga- Marijke%20Verhagen.jpg Asparagaceae (chřestovité) Ornithogalum (snědek)

Druhy: z našich snědků se pěstují: bělokvětý O. umbellatum (snědek chocholičnatý) kvetoucí v dubnu až květnu, žlutokvětý O. pyrenaicum, kvetoucí v květnu. Dále se pěstují: bělokvětý na jaře kvetoucí O. narbonense ze Středomoří až Kavkazu a Iránu, jihoevropský a maloasijský O. nutans s květy bílými a z vnější strany zelenými. Později v červenci a srpnu kvete jiho až středoevropský O. pyramidale. © Saxifraga-Jan van der Straten © Saxifraga-Jan van der Straten Ornithogalum narbonense http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O-R/Ornithogalum%20narbonense/slides/Ornithogalum%20narbonense%201,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O-R/Ornithogalum%20narbonense/slides/Ornithogalum%20narbonense%203,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straten.jpg © Saxifraga-Peter Meininger Ornithogalum nutans http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O- R/Ornithogalum%20nutans%2C%20Drooping%20Star%20of%20Bethlehem/slides/Ornithogalum%20n utans%201,%20Saxifraga-Peter%20Meininger.JPG © JN

Vzácněji se pěstují: O. balansae domácí v Rusku a Turecku se širšími listy, O. magnum z Kavkazu vyšší druhy vhodné k řezu: jihoafrický O. thyrsoides středomořský O. arabicum © Saxifraga-Rutger Barendse © Saxifraga-Rutger Barendse

Ornithogalum arabicum http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O-R/Ornithogalum%20arabicum/slides/Ornithogalum%20arabicum%204,%20Saxifraga-Rutger%20Barendse.JPG

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20O-R/Ornithogalum%20arabicum/slides/Ornithogalum%20arabicum%203,%20Saxifraga-Rutger%20Barendse.JPG © Saxifraga-Jan Willem Jongepier

Scilla siberica http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S- Z/Scilla%20siberica,%20Siberian%20Squill/slides/Scilla%20siberica%205,%20Oosterse%20sterhyacint, %20Saxifraga-Jan%20Willem%20Jongepier.JPG Asparagaceae (chřestovité) Scilla (ladoňka)

Původ: pocházejí zejména ze střední a jižní Evropy, Malé Asie, hrnkově pěstované druhy i z J Afriky a J Ameriky. Popis: Ladoňky mají světlé kulovité nebo oválné cibule, 2-3 přízemní čárkovité nebo kopinaté listy a jeden nebo více stvolů s hroznovitým květenstvím. Počet květů se liší u jednotlivých druhů. Květy jsou široce zvonkovité až hvězdičkovité, skloněné, nejčastěji modré případně bílé nebo růžové až purpurové, okvětní lístky jsou volné, nebo jen na spodu srostlé v krátkou trubku, kvetou většinou na jaře, několik druhů na podzim Pěstování: Venku pěstované ladoňky jsou nenáročné a přizpůsobivé, nejlépe se jim daří v propustné, humózní na jaře přiměřeně vlhké půdě, na jednom stanovišti mohou být neomezeně dlouho Množí se dceřinými cibulkami, nebo semeny, časté samovýsevy Použití: vhodné jsou do skalek, nebo jako podrost pod listnaté dřeviny, některé lze přirychlovat Asparagaceae (chřestovité) Scilla (ladoňka)

Druhy: rod zahrnuje asi 80 druhů, nejčastěji se u nás pěstuje: jihovýchodoevropská až maloasijská ladoňka sibiřská (Scilla siberica), rozšířený je bílý kultivar ‘Alba’ a tmavomodrý kultivar ‘Spring Beauty’.

© JN © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Scilla bifolia http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S- Z/Scilla%20bifolia%2C%20Alpine%20Squill/slides/Scilla%20bifolia%208,%20Vroege%20sterhyacint,%2 0Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Asparagaceae (chřestovité) Scilla (ladoňka)

Dále se venku pěstují Scilla mischtschenkoana (= S. tubergeniana) z Iránu a Kavkazu s velmi světle modrými květy, i u nás původně se vyskytující S. bifolia, balkánská S. litardierei, ze Španělska a Portugalska pocházející S. ramburei © Saxifraga-Jasenka Topic © Saxifraga-Jasenka Topic Scilla litardierei http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S-Z/Scilla%20litardierei/slides/Scilla%20litardierei%203,%20Saxifraga-Jasenka%20Topic.jpg

http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S-Z/Scilla%20litardierei/slides/Scilla%20litardierei%204,%20Saxifraga-Jasenka%20Topic.jpg © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Scilla ramburei http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S- Z/Scilla%20ramburei/slides/Scilla%20ramburei%202,%20Saxifraga- Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg © Saxifraga-Willem van Kruijsbergen Scilla peruviana http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20S- Z/Scilla%20peruviana/slides/Scilla%20peruviana%2011,%20Saxifraga- Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg Asparagaceae (chřestovité) Scilla (ladoňka)

Chionodoxa luciliae Asparagaceae (chřestovité) Chionodoxa (ladonička)

Původ: ostrovy ve Středozemí a při pobřeží Malé Asie Stanoviště: v přírodě roste v subalpínském a alpínském stupni Popis: drobná cibulovina. Cibulky jsou malé kulaté, listy 2 přízemní protáhlé, na krátkém stvolu narůstá řídké hroznovité jednostranné květenství, květy jsou malé trojčetné, hvězdičkovité připomínající květy ladoněk (liší se tím že ladoničky mají v báze okvětní lístky srostlé, ladoňky volné), nejčastější barva květů je modrá, někdy s bílou bází, kvete brzo z jara Pěstování: Ladoničky jsou nenáročné, daří se jim na slunném nebo polostiném stanovišti s lehčí propustnou humózní půdou Množí se dobře semeny, někdy samovýsevy i dceřinými cibulkami Použití: ve skupinách do skalek, do řídkého trávníku, nebo jako podrost pod listnaté stromy, lze je přirychlovat v miskách Druhy: pěstuje se vzrůstnější Ch. luciliae (dnes je do tohoto druhu řazena i Ch. gigantea) v různých kultivarech lišících se barvou květů ‘Alba’, ‘Pink Giant’, vzácněji se pěstuje drobnější Ch. forbesii, nebo Ch. sardensis © JN

Puschkinia scilloides https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Puszkinia_cebulicowata_Puschkinia_li banotica_IV_2006_1.jpg© Asparagaceae (chřestovité) Puschkinia (puškinie, modřenka)

Původ: V Evropa a Z Asie Popis: drobná jarní cibulovina podobná ladoňkám. Má vejčité až kulovité cibulky s tmavou obalovou šupinou, 2 protáhlé přízemní listy a do 15 cm vysoký stvol s hustým hroznovitým květenstvím se 3-20 zvonkovitými květy, 6 okvětních lístků na bázi srůstá v krátkou trubku a nitky tyčinek na bázi srůstají v malou vnitřní korunku se 6 zoubky Pěstování: nenáročná cibulovina, která dobře roste na slunci i v polostínu v propustnější lehčí půdě, na jaře vyžaduje dostatek vláhy Množí se postraními cibulkami a semeny, časté jsou samovýsevy Použití do skalek i do řídkých trávníků Druhy: pěstuje se P. scilloides se světle modrými květy s tmavým proužkem z vnějšku, existují i bílé, nebo nazelenalé formy © Erutuon (CC BY-SA 2.0)

Puschkinia scilloides https://c2.staticflickr.com/4/3620/3504084573_87fe65c64f_z.jpg?zz=1