Cibulnaté a hlíznaté rostliny Přehled druhů 2: Asparagales Řád Asparagales rozsáhlý řád, 14 čeledí, některé obrovské semena rostlin obsahují černé barvivo melanin (některé druhy ho druhotně ztratily) Hosta PREZENTACE © JN Iridaceae (kosatcovité) Řád Asparagales Čeleď Iridaceae (kosatcovité) vytrvalé byliny s oddenky, hlízami, nebo cibulemi stonek přímý nevětvený, někdy zkrácený listy mečovité nebo čárkovité, dvouřadé se souběžnou žilnatinou květy jednotlivé nebo v chudých květenstvích (vějířek nebo srpek) – významné druhy okrasného zahradnictví subtropy až mírné pásmo 70/1750, ČR 3/12 PREZENTACE © JN Iridaceae (kosatcovité) Řád Asparagales Čeleď Iridaceae (kosatcovité) Zahradnicky významné jsou: mečíky (Gladiolus), frézie (Freesia), kosatce (Iris), šafrány (Crocus) Mezi další zahradnicky významné Iridaceae patří např. Crocosmia, Ixia, Tigridia © Saxifraga-Dirk Hilbers © Saxifraga-Inigo Sanchez Iris xiphium http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Iris%20xiphium/slides/Iris%20xiphium%201,%20Saxifraga-Dirk%20Hilbers.jpg http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20D-I/Iris%20xiphium/slides/Iris%20xiphium%202,%20Saxifraga-Inigo%20Sanchez.jpg Iridaceae (kosatcovité) Iris (kosatec) zahrnuje i množství druhů které se neřadí mezi cibuloviny. Do cibulovin patří kosatce sekce Xiphium a Reticulata Sekce Xiphium - původní druhy pocházejí ze středomoří, hlavně Pyrenejí, zde rostou v 1500 m na mořem Cibule se 3-5 masitými šupinami, žlábkovité listy , stvol s 2-3 tuhými zelenými listeny a 2-3 květy, jsou modré se žlutým středem na vnějších okvětních lístcích, v přírodě kvetou koncem června Křížením původních druh této sekce hlavně Iris xiphium a I. tingitana vzniklo velké množství kutivarů – označované jako Dutch iris (holandské kosatce), pěstují se tržně v mnoha barvách (od bílé, žluté, modré až po fialovou) a prodávají jako řezané květiny např. ‘Blue Magic’, ‘Acapulco’, ‘Golden Beauty’… U nás se téměř nepěstují, vymrzají, potřebují velmi dobrou ochranu před mrazem © JN Iris reticulata rychlení Iridaceae (kosatcovité) Iris (kosatec) Sekce Reticulata Původ: pocházejí z východního Středomoří a Malé Asie, Iráku, Iránu, rostou v Izraeli i na Kavkaze, někdy řazeny do samostatného rodu: Iridodictyum popis: cibule pouze s jednou dužnatou šupinou a síťovanou suchou šupinou, za květu jsou velmi nízké, mají silně zkrácený stonek s jedním květem obdobné stavby jako předchozí sekce, kvetou brzy na jaře, někdy už v únoru Pěstování: Vyžadují teplé slunné stanoviště a výživnou lehkou, propustnu půdu s dostatkem vápníku, v našich podmínkách se často cibule oslabí, rozpadne na drobné cibulky, které se jen velmi těžko vypěstují do květuschopné cibule, řešením je každý rok na podzim vysazovat nově koupené cibule Množení: cibulemi – i když v našich podmínkách těžko, nebo semeny Použití: skalky, popřípadě je můžeme vysazovat do misek Druhy: Iris reticulata má jednotlivé fialovo-modré květy se žlutou skvrnou uvnitř každého okvětního lístku, často se pěstují jeho kultivary (např. ‘Gordon’, ‘Natascha’, ‘Spring time’) a hybridy s ostatními druhy sekce, např. s I. bakeriana, nebo I. histrioides Ve sbírkách setkáme např. s vzácným žlutokvětým I. winogradowii © JN © JN Iris reticulata Yellow iris flowers (Iris winogradowii) http://www.sciencephoto.com/image/20955/large/B5700263-Iris_flowers_in_garden_bed- SPL.jpg © JN Gladiolus x hortulanus Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík) Původ: centrum rozšíření Afrika (vývojové centrum Capensis), dále Středozemí, 2 druhy zasahují až k nám, Asie Popis: z cibulovité hlízy vyrůstají vzpřímené stonky, listy střídavé, mečovité, květenství srpek, květy trubkovité, velké, 3 četné, druhy které se u nás nejčastěji pěstují kvetou v létě Pěstování: slunná stanoviště s úrodnou, dobře propustnou půdou sází se na jaře 10-15 cm hluboko, v létě dobře zalévat chladuvzdorné druhy na podzim vyndat ze země a skladovat na chladném bezmrazém místě mrazuvzdorné druhy necháme v zemi (Gladiolus palustris, G. imbricatus) (druhy kvetoucí na jaře se sází na podzim do nádob, zimují v chladném skleníku na jaře kvetou a v létě zatahují) Množení: semeny (kvetou po 2-3 letech), vysévat na začátku jara do chladného skleníku dceřinými hlízkami (kvetou za 1-2 roky) Použití: záhonové středně vysoké rostliny, rostliny k řezu Druhy: asi 300 druhů přehled druhů např. zde: https://www.pacificbulbsociety.org/pbswiki/index.php/Gladiolus a http://www.gladioly.cz/ © JN Glaldiolus x hortulanus Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík) Gladiolus palustris (mečík bahenní) a Gladiolus imbricatus (m. střechovitý) se u nás vzácně vyskytují na vlhkých loukách a slatinách plně mrazuvzdorné Gladiolus palustris Gladiolus imbricatus © JN © JN © JN © JN Gladiolus cultivars Flóra Olomouc Iridaceae (kosatcovité) Gladiolus (mečík) Pěstují se hlavně kultivary G. x hortulanus (někdy pod názvem G. hybridus), ten vznikl jako vícenásobný hybrid Afrických druhů jako jsou: G. cruentus, G. dalenii, G. oppositiflorus, G. papilio a dalších, G. tristis, G. carneus… skupina Grandiflorus - dlouhá (50cm až 1 m), nahloučená květenství, velkokvěté (až 14 cm široké květy), středně velké květy (9-11cm), malokvěté (6-9 cm) korunní lístky zvlněné, s výraznou texturou korunní lístky ploché s nevýraznou texturou skupina Primulinus – řídká květenství, dlouhá 30 cm, 6-8 cm širokých květů korunní lístky ploché, svrchní okvětní lístek výrazně kápovitý (kryje bliznu a prašníky) © JN © JN Gladiolus skupina Grandiflorus Gladiolus Mirella – skupina Primulinus https://s3.amazonaws.com/images.avonbulbs.co.uk/usercontent/img/col-6/345.jpg © JN Crocus (šafrán) Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) zahrnuje asi 80 druhů rozšířených od Středozemí po Střední Asii – hlavně v horách (Alpy, Kavkaz, Balkánské a Středoasijské hory) Podzemní kulovité, nebo zploštělé cibulové hlízy, chráněné obalovými šupinami (pevné, nebo síťkované, pro jednotlivé druhy je charakteristická barva a textura), stará hlíza každoročně odumírá a nad ní vzniká nová, listy žlábkovité, úzké, obvykle s podélnými bílými proužky, květní lodyhy zkrácené, nebo chybějí, květy nálevkovité, nebo kalichovité, okvětní lístky naspodu srostlé v trubku, tyčinky 3 (3 vnitřní jsou potlačeny), trojramenná blizna je různé stavěná u jednotlivých druhů U nás je snad na některých místech na Šumavě a v Novohradských horách původní jinak Alpský druh Crocus albiflorus (šafrán bělokvětý), v Karpatech C. heuffelianus (C. vernus, subsp. vernus) – oba jsou občas vysazovány a zplaňují, do zahrad se moc nehodí, trpí virózami Saxifraga-Jan van der Straaten Crocus albiflorus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20albiflorus/slides/Crocus%20alb iflorus%2022,%20Saxifraga-Jan%20van%20der%20Straaten.jpg Crocus (šafrán) Iridaceae (kosatcovité) Na stanoviště nenáročné (nevhodné jsou jen vlhké, těžké půdy), preferují slunné stanoviště, po výsadbě vyžadují vláhu aby zakořenily Množení: vegetativně dceřinými hlízkami (mohou se nechat trvale na stanovišti), množitelské porosty se sklízí každé 2 roky – v době kdy zasychají listy (červen) aby bylo možné oddělit dceřiné cibule, hlízy se sázejí v říjnu, na podzim kvetoucí krokusy už v září. Některé krokusy se množí i semeny – samovýsevy (kvetou za 2-3 roky) Použití, záhony - hlavně do popředí a na okraje, skupiny do skalek, odolnější druhy do trávníků, truhlíky do oken, rychlení… v zahradnické praxi se používá následující dělení krokusů: 1. Velkokvěté krokusy kvetoucí na jaře 2. Původní druhy, jejich přírodní variety a hybridy kvetoucí na jaře 3. Druhy kvetoucí na podzim (přírodní i kultivary) Iridaceae (kosatcovité) Crocus sativus (šafrán setý) původem z přední Asie, pěstován zejména dříve pro blizny, které se vytrhávaly a sušily jako koření, barvivo a droga © Saxifraga-Jasenka Topic Crocus vernus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20vernus/slides/Crocus%20vernu s%202,%20Saxifraga-Jasenka%20Topic.jpg Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) 1. Velkokvěté krokusy kvetoucí na jaře Všechny velkokvěté krokusy s jinou barvou květů než žlutá pocházení z druhu Crocus vernus (C. heuffelianus), hlízy jsou velké (8-11 cm obvod) listy vyrůstají současně s květy, jsou tmavě zelené s bílým proužkem, kvety 1-4, velké, široce nálevkovité. Pěstuje se velké množství kultivarů, v Nizozemí zaujímají plochu kolem 450 ha. Bílé květy má např. kultivar ‘Jeanne d´Arc’, purpurové ‘Remembrance’, ‘Victor Hugo’, dvoubarevný je např. ‘Pickwick’. V nabídce jsou i některé velmistaré kultivary např. ‘Mont Blanc’ z roku 1853, ‘King of the Striped’ z roku 1880 a další Žluté velkokvěté odrůdy pocházejí z Crocus flavus subsp. flavus označované jako ‘Grosse Gelbe’ nebo ‘Large Yellow’ (jedná se o hybrid C. flavus s C. angustifolius, který nebyl v přírodě nalezen, ale v zahradách se pěstuje už od 17. století). Listy raší současně s květy, květů je 3-11, kulovité, žluté s purpurovou nebo nahnědlou bází, raný výjimečně zdravý a dobře se množící krokus. Nizozemí plocha 100 ha, ve velkém se užívá k rychlení © JN Velkokvěté krokusy, Crocus vernus Foto © Jana Navrátilová © JN Velkokvěté krokusy, Crocus flavus Foto © Jana Navrátilová © Saxifraga-Rutger Barendse Crocus chrysanthus http://www.freenatureimages.eu/Plants/Flora%20C/Crocus%20chrysanthus/slides/Crocus%20 chrysanthus%201,%20Vroege%20krokus,%20Saxifraga-Rutger%20Barendse.JPG Iridaceae (kosatcovité) Crocus (šafrán) 2. Původní druhy, jejich přírodní variety a hybridy kvetoucí na jaře Pěstuje se velké množství kultivarů od balkánského C. chrysanthus, který se dobře vegetativně množí, bohatě kvete a dobře se kříží, např. modrokvětý ‘Blue Pearl’, krémově-žlutý ‘Cream Beauty’,