(Osmoderma Barnabita) Na Této Lokalitě
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Ke Kolepterofauně stromových dutin ve Vojkovické vrbovně a populaci páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) na této lokalitě Diplomová práce Autor: Pavel Ńebek Brno 2011 Vedoucí DP: Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Konzultant: Mgr. Lukáń Číņek, Ph.D. Prohláńení Souhlasím s uloņením této diplomové práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU, případně v jiné knihovně MU, s jejím veřejným půjčováním a vyuņitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěńné účely, a to za předpokladu, ņe převzaté informace budou řádně citovány a nebudou vyuņívány komerčně. V Brně, dne 16. 5. 2011 Pavel Ńebek PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval předevńím Jiřímu Schlaghamerskému a Lukáńi Číņkovi za odborné vedení mé práce. Zvláńtě bych potom chtěl poděkovat těm, kteří pomohli s určováním druhů, Pavlu Průdkovi, doc. RNDr. Miladě Holecové, CSc. a Davidu Hauckovi. Mé díky si zaslouņí i ti, jenņ mi pomohli při zpracování dat nebo poskytli cenné rady, Ondřej Ńebek, Kamil Zimmermann a Glenn Dubois. Výzkum byl financován Agenturou ochrany přírody a krajiny v rámci monitoringu evropsky významných druhů, dále pak z výzkumného grantu MSM6007665801, z výzkumného grantu MSM0021622416 a z fondu MUNI/A/0976/2009. ABSTRAKT V letech 2006 a 2009 byla studována pomocí padacích pastí taxocenóza brouků v dutinách hlavatých vrb na malé izolované lokalitě, Vojkovické vrbovně, na jiņní Moravě. Metodou zpětného ochytu byla odhadnuta velikost zdejńí populace páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Byla zkoumána vazba druhů brouků mezi sebou a vliv proměnných prostředí na strukturu společenstva dutin a na počet saproxylických druhů. Byla analyzována odpověď druhů na konkrétní proměnné prostředí. Byla posuzována role páchníka jako indikátoru bohatosti saproxylických druhů v jednotlivých stromových dutinách. Velikost populace páchníka hnědého byla odhadnuta v roce 2006 na přibliņně 800 jedinců, v roce 2009 potom na méně neņ 350 jedinců. Ordinační analýzy prokázaly, ņe významný vliv na strukturu společenstva měla výńka otvoru dutiny nad zemí a zdravotní stav stromu, přičemņ počet saproxylických druhů rostl se zvětńujícím se průměrem kmene, vzdáleností otvoru dutiny od země a se zhorńujícím se stavem stromu. Nebylo potvrzeno, ņe by druh O. barnabita byl dobrým indikátorem bohatosti saproxylických druhů v dutinách. Počet saproxylických druhů byl niņńí ve stromech osídlených druhem O. barnabita nebo byl na přítomnosti tohoto druhu ve stromě nezávislý. Ņádný druh nebyl pozitivně vázán na výskyt páchníka ve stromech, naopak dva druhy se vyskytovaly hlavně v dutinách neosídlených páchníkem hnědým. Klíčová slova: saproxyličtí brouci, Osmoderma barnabita, stromové dutiny, hlavaté vrby ABSTRACT On the beetle fauna of tree cavities at Vojkovická vrbovna and on the population of the hermit beetle (Osmoderma barnabita) at this locality. In the summer 2006 and 2009, the beetle assemblage in cavities of pollard willows was studied by means of pitfall traps at the small, isolated site, Vojkovická vrbovna, in South Moravia (Czech Republic). The population size of the hermit beetle (Osmoderma barnabita) was estimated using the mark- recapture method. The association between the beetle species and the effect of environmental variables on the community structure and on the number of saproxylic beetles were analysed. The response of the species to individual variables was analysed and the role of O. barnabita as an indicator of saproxylic species richness on the between-tree level was assessed. The population size of O. barnabita was estimated to be about 800 individuals in 2006, and less than 350 individuals in 2009. Ordination analyses revealed that the structure of the community was affected mainly by the height of the cavity entrance above ground level and the tree’s health state, with the number of saproxylic beetles increasing with increasing tree diameter, height of the cavity entrance above ground and the tree’s deteriorating health state. The role of O. barnabita as a good indicator of saproxylic species richness on the between- tree level was not confirmed. The saproxylic beetle richness was lower in the trees inhabited by O. barnabita or independent of the species’ presence in the tree. No species was positively associated with O. barnabita. On the contrary, two of the species occurred predominantly in trees not inhabited by the beetle. Key words: saproxylic beetles, Osmoderma barnabita, tree cavities, pollard willows OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 9 2. MATERIÁL A METODY ................................................................................................. 13 2.1 Charakteristika studovaného území ........................................................................... 13 2.2 Metodika sběru dat ....................................................................................................... 14 2.3 Analýza dat .................................................................................................................... 15 3. VÝSLEDKY ........................................................................................................................ 19 3.1 Výsledky sběru .............................................................................................................. 19 3.2 Odhad velikosti populace páchníka hnědého ............................................................. 19 3.3 Charakteristika dutinové fauny .................................................................................. 22 3.4 Odpověď druhů na proměnné prostředí .................................................................... 24 4. DISKUSE ............................................................................................................................. 31 4.1 Velikost populace páchníka hnědého .......................................................................... 31 4.2 Dutinová fauna brouků ................................................................................................ 34 4.3 Role páchníka jako indikátoru .................................................................................... 37 4.4 Význam Vojkovické vrbovny ...................................................................................... 40 5. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 41 6. LITERATURA ................................................................................................................... 42 PŘÍLOHA 1 ............................................................................................................................ 48 PŘÍLOHA 2 ............................................................................................................................ 50 9 1. ÚVOD Staré a mrtvé dřevo je přirozenou součástí vývoje dřevnatých rostlin. Rozklad dřeva je důleņitým procesem díky němuņ se navrací zpět do půdy velká část látek a energie, která se v průběhu let nahromadila ve dřevě ņijících stromů (Laiho & Prescott 1999). Houby a dalńí mikroorganismy jsou často primárními rozkladači dřeva. S hmyzem, který je na tyto organismy nebo jejich působení vázán, potom společně hrají klíčovou roli při rozkladu ņivin a podílí se tak na přirozeném koloběhu látek lesních ekosystémů a jeho správném fungování (Swift 1977). V souvislosti s mrtvým dřevem se někdy mluví o saproxylických organismech. Saproxylické druhy jsou druhy závislé alespoň v některé části svého ņivotního cyklu na odumírajícím nebo mrtvém dřevě starých nebo odumřelých stromů, na dřevorozkladných houbách, nebo na jiných saproxylických organismech (Speight 1989). Podstatnou část z celkové biodiversity saproxylických organismů tvoří předevńím hmyz a houby. Mezi saproxylické druhy se řadí zástupci vńech řádů hmyzu, z velké části to jsou potom předevńím brouci a dvoukřídlí. Podle Köhlera (2000) například činí saproxylické druhy přibliņeně 56 % vńech druhů lesních brouků v Německu. Speight (1989) odhaduje, ņe přibliņně 40 % bezobratlých saproxylických druhů je na hranici vyhynutí ve velké části areálu svého rozńíření a ņe rozńíření větńiny ostatních druhů se rychle zmenńuje. Podle nových odhadů o ohroņenosti saproxylických brouků (Nieto & Alexander 2010) je 11 % druhů ohroņeno vyhynutím. O ohroņenosti této skupiny hovoří také to, ņe v mnoha zemích jsou saproxyličtí brouci jednou z největńích skupin co se týče zastoupení na červených seznamech ohroņených druhů (Berg et al. 1995, Köhler 2000). Hlavním ohroņením pro biodiversitu saproxylických organismů jsou v dneńní době důsledky lidské činnosti, předevńím intenzivní hospodaření v lesích, které má za následek obrovský úbytek mnoņství a rozmanitosti mrtvého dřeva a s tím spojených mikrohabitatů (Jonsell et al. 1998, Siitonen et al. 2000, Vuidot et al. 2011). Hospodaření člověka v lesích vedlo ke změně věkového sloņení stromů. Kvůli vyńńí produkci dřeva dochází ke zkrácování doby růstu stromů a výsledkem je nedostatek mrtvého dřeva, které saproxylické druhy nutně potřebují ke svému ņivotu (Hunter 1999). Pozornost je v tomto ohledu často směřována k rozdílům mezi obhospodařovanými, produktivními lesy a lesy neobhospodařovanými, bez zásahu člověka, kde nedochází k těņbě dřeva. Odhaduje se, ņe v obhospodařovaných lesích se mnoņství mrtvého dřeva rovná pouze dvěma aņ třiceti procentům mnoņství mrtvého dřeva v lesích neobhospodařovaných (Grove 2002). Mnoņství