Osmoderma Eremita
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Význam hlavatých vrb na lokalitě Vojkovická vrbovna pro páchníka hnědého ( Osmoderma eremita ) a další brouky (Coleoptera) stromových dutin Bakalářská práce Brno 2008 Autor: Pavel Šebek Vedoucí BP: Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Konzultant: Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval především Lukáši Čížkovi a Jiřímu Schlaghamerskému za odborné vedení mé práce.Dále bychchtěl poděkovat DaviduHauckovi za pomoc při sběru dat a za určování brouků,PavluPrůdkovi za určování brouků,KamiluZimmermannovi za pomoc při základní orientaci vProgramu MARK, Ondřeji Šebkovi za pomoc s NewtonRaphsonovou metodoua MichaluHorsákovi,protože bezněhobychsektétopráciasi nikdynedostal. Výzkum financovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky vrámci monitoringuevropskyvýznamnýchdruhů. ABSTRAKT Tatopráce se zabývá společenstvem dutinových broukůve hlavatýchvrbách( Salix spp.) na lokalitě Vojkovická vrbovna. Byla odhadována velikost populace páchníka hnědého (Osmoderma eremita ) a jeho schopnost šíření. Pomocí ordinačních analýz byly zkoumány vzájemné vztahy dutinových brouků a vliv charakteristik prostředí na složení jejich taxocenózy. Byl zkoumánvlivrozdílnéhomanagementuvrb na vznikdutin.Ve sledovaných stromech byla odhadnuta velikost populace páchníka hnědého na 166 jedinců. Složení taxocenózy brouků významně ovlivňovaly čtyři proměnné prostředí: počet dutin ve stromě (p=0,005), obvod kmene (p=0,005), výška vchodu do dutiny od země (p=0,001) a zdravotní stavstromu(p=0,021).Páchníkhnědýprojevil vazbuna výše umístěné dutiny a zároveň vykazoval jiné preference než ostatní saproxylické druhy. Proto nemůže být ve vrbách považován za indikátor druhové bohatosti dutinových brouků. Vneořezávaných vrbáchbyl početdutinvestroměnezávislýnaobvodukmene.Ořezávání vrbmá pozitivnívliv na vznik dutinjiž u mladých vrb a je proto vhodným prostředkem při ochraně ohroženého společenstvadutin. ABSTRACT The importance of pollard willows at the localityVojkovickávrbovnafor the Hermit Beetle ( Osmoderma eremita ) and other beetles (Coleoptera) of tree cavities. This thesis deals with the assemblage of cavity-dwelling beetles in willows ( Salix spp.) at the locality Vojkovická vrbovna (South Moravia, Czech Republic). The population size and dispersal abilityof the Hermit Beetle were estimated.The associationof beetle species andthe effect of environmental variables ontheir assemblage were analyzedbymeans of ordinationanalyses. The influence of different types of tree management onwillows was assessed.The estimated populationsize of O.eremita in the observed trees was 166 specimens.The composition of cavity-dwellingspecies was significantlyinfluencedbyfour variables: the number of cavities in the tree (p=0.005), trunk girth (p=0.005), distance between the entrance hole and the ground(p= 0.001) andtree condition(p=0.021).O.eremita was dependent onthe cavities higher up onthe trees andshoweddifferent preferences thanother saproxylic beetles.Hence, O.eremita cannot be consideredanindicator of species richness of beetles inwillow cavities. Inpollardwillows,the number of cavities was independent of the trunkgirth.Pollardinghas a positive effect oncavityoccurence eveninyoungwillows andtherefore is a suitable measure fortheconservationofendangeredcavitycommunities. OBSAH: 1.ÚVOD ....................................................................................................................................5 2.METODIKA .........................................................................................................................7 2.1.Charakteristikastudovanéhoúzemí ............................................................................7 2.2.Metodikasběrudat ........................................................................................................7 2.3.Analýzadat .....................................................................................................................8 3.VÝSLEDKY ........................................................................................................................11 3.1.Velikostadynamikapopulacepáchníkahnědého ...................................................11 3.2.Charakteristikadutinovéfaunybrouků ...................................................................13 3.3.Vlivmanagementu vrbnapravděpodobnostvznikudutiny ...................................14 4.DISKUSE .............................................................................................................................18 4.1.Páchníkhnědýve Vojkovické vrbovně ......................................................................18 4.2.Dutinováfaunabrouků ...............................................................................................20 4.3.Zhodnocenírozdílnéhovlivumanagementuvrb ......................................................24 4.4.VýznamVojkovickévrbovnyzochranářskéhohlediska .........................................25 5.ZÁVĚR ................................................................................................................................27 6.LITERATURA ...................................................................................................................28 7.PŘÍLOHY ...........................................................................................................................32 5 1.ÚVOD Staré stromy s dutinami jsou vdnešní krajině ohroženým typem habitatu. Dochází kfragmentaci porostů stěmito stromy a jejich celkovému úbytku. Tím jsou ohrožena i specifická saproxylická společenstva, která dutiny obývají. Saproxylický druh je ten druh, který je alespoň vněkteré etapě svého životního cyklu vázán na mrtvé, odumírající nebo rozkládajícíse dřevostarýchstromůnebona dřevorozkladné houbyči jinésaproxylickédruhy (Speight1989). Dutiny vznikají jako výsledek společného působení hub, mikroorganismů a živočichů. Místem vstupu těchto činitelů do dřeva jsou často místa poranění stromu. Jak se dutina zvětšuje,začíná se na jejím dně vytvářet trouch.Trouchje sypká směs rozkládajícího se dřeva kolonizovaného houbami, s pozůstatky po hmyzu a hnízdech (Jönsson et al. 2004). Dutiny mají častospecifické mikroklima a bývají obýványspecifickoudutinovoufaunou.Ta se může lišit jak podledruhu stromu, tak vzávislosti nafyzických vlastnostech dutiny, například velikostí dutiny, její otevřeností, typem trouchu nebo jeho vlhkostí (Ranius 2002a), nebo přítomností určitéhodruhuhouby. Dutinyvznikají hlavně ve staršíchstromech.U mladšíchstromůpotom i např.v důsledku ořezávání stromů (osečnéhohospodaření,angl.pollarding).Ořezávání bylopravděpodobně i důležitým faktorem propřežití dutinovýchdruhů vmoderní,bezlesé krajině (Angelstam et al. 2002). Jedním znejprozkoumanějších dutinových saproxylických brouků Evropy je páchník hnědý( OsmodermaeremitaScopoli,1763) (Ranius et al.2005).Larvypáchníka se vyvíjejí vtrouchu listnatých stromů. Vývoj trvá různě dlouho, podle podmínek, průměrně však tři roky, poté se larvy kuklí. Dospělí jedinci se líhnou tentýž rok od května do srpna, vsevernějšíchoblastech později,a předpokládaná doba jejichživota je jedenměsíc. Většinu časutráví vdutině,převážně zahrabáni vtrouchu.Samci během dne vylézají kústí vchodudo dutinya lákají samice pomocí charakteristickéhopachu(Larssonet al.2003).Páření probíhá vdutiněa samicekladouvajíčkadotrouchu.Imaganikdynepřezimují(Vignon2006). Ranius (2002b) zabývající se dutinovoufaunoudubů( Quercus robur ) na jihuŠvédska se domnívá, že páchník hnědý je vhodným indikátorovým druhem společenstva dutinových brouků,neboť se dá poměrně snadnonajít a neboť nenalezl žádnýjiný druh,žijící vdutinách, který by byl vázán na jeho nepřítomnost. Vněkterých částech Francie páchník obývá ořezávané duby(Vignon2006),vseverní a střední Itálii je jehovýskyt znám zořezávaných vrb(Salix spp.)(Ranius etal.2005). Fragmentace stanovišť způsobuje ohrožení pro mnohoživočišných druhůpředevším tím, že se snižuje migrace jedincůmezi jednotlivými populacemi.Izolované populace jsoupotom 6 náchylnější kvymírání (Jonsell et al. 1999, Thomas 2000). Bylo zjištěno, že disperzní schopnosti druhu jsou tím menší, čím více je jeho stanoviště fragmentováno (Nilsson & Baranowski 1997, Baguette et al. 2003). Páchník hnědý je ohrožen fragmentací porostů se starými stromy sdutinami. Má malé dispersní schopnosti, dospělý brouk neulétne více než 200metrů(Hedinet al. 2008).Leží-li další vhodné stanoviště ve větší vzdálenosti,stává se proletícíhobrouka téměř nedosažitelným.Navíc,je-li okolí obývanýchstromůzarostlé keři nebo rychle rostoucími dřevinami, může se stát, že brouk do takového porostu zalétne, nenajde vhodnýstrom a uhyne (Vignon2006).Převládá názor (Ranius 2001),že každýstrom, který O. eremita obývá, lze, vzhledem kmalému šíření brouků mezi stromy, hodnotit jako stanoviště samostatné populace. Celý porost s těmito stromy potom představuje stanoviště metapopulace.Metapopulace je soubor populací stejnéhodruhu,mezi nimiž probíhá tokgenů prostřednictvím migrujícíchjedinců(Hanskiet al.1996). Druh O.eremita byl donedávna považovánza jedinýdruhrodu Osmoderma vEvropě.Na základě studie pomocí molekulárně genetickýchmetodbylonavrženotentodruhrozdělit na čtyři samostatné druhy: O. eremita - obývající převážně západní Evropu a jih Švédska, O. barnabita - obývající střední a východní Evropu, a dva druhy smenšími areály rozšíření vmediteránní oblasti, tj. O. lassallei a O. cristinae (Audisio et al. 2007). Podle tohoto rozdělení se na území České republikyvyskytuje druh Osmodermabarnabita .Vtétopráci