Měsíčník Krušné Hory – Západ

Ročník 6 / číslo 8 srpen 2017 30,- Kč / 1,50 € nebo výhodné předplatné

MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

Z obsahu:

Putování kolem přehrady Muldenberg Čtěte na str. 5

S Petrem Zachardou o ovcích, vlcích a psech Čtěte na str. 16

Montánní výšlap Suchopýr pochvatý okolím Horní Blatné Čtěte na str. 20 – letní sníh Žabí léto Léto nám včetně prázdnin pře- skočilo do své druhé poloviny, dny se pomalu krátí, rána začínají Ročník 6 / číslo 8 být chladná a na rolavských plá- SRPEN 2017 ních klesá teplota i pod bod mra- MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD zu. Chladnější počasí s četnými Registrace MK ČR E 20467 Vydavatel KRUŠNOHORSKÝ LUFT, srážkami svědčí nejen houbám o.p.s. a žábám, ale hlavně všudypří- IČ 29160154 Ředitel Jiří Kupilík tomným slimákům. Tradiční úroda borůvek přivedla Sídlo - Adresa redakce Komenského 299, 362 37 Horní Blatná do našich končin nový, doufáme, že Kontakt tel: 602 415 187 netradiční fenomén, tlupy profesio- E-mail [email protected] www.krusnohorskyluft.cz nálních trhačů. Konvoje aut převáž- přírody. Odpadky na místech par- stranit tak, aby ji nepoznali ti, kdo Bankovní účet 253184266 / 0300 ně s ústeckou espézetkou projíždějí kování u vjezdů do lesa i podél přijdou po mně. Příroda si sice IBAN: CZ53 0300 0000 0002 5318 4266 po lesních cestách a sběrači svými lesních cest nijak nesvědčí o kul- skoro vždy poradí a lidské stopy BIC: CEKOCZPP Cena výtisku 30 Kč/ks „kombajny“ dávají porostům bo- turní úrovni některých z nich. Po- časem zahladí, avšak již to nikdy Předplatné pololetní růvčí pěkně zabrat. Ještěže je určitě tkat člověka, kráčejícího z lesa není ta příroda, co byla před ná- V místě distributora 150 Kč/6 ks Poštou na doruč. adresu 300 Kč/6 ks všechno v nejlepším pořádku, trhači s taškou, kbelíkem nebo košíkem vštěvou člověka. Do zahraničí poštou: 18 EUR/6 ks nejsou nezaměstnaní a řádně plní ze nikoliv plným nasbíraných les- Nebuďme pesimisté, léto ještě Inzerce cena podle velikosti svého přijmu z prodeje borůvek přes ních plodů, ale plodů lidského nekončí a nejkrásnější část roku na a opakování tisku po dohodě EET do státní pokladny i všechny odpadu, je věc zatím naprosto vý- našich horách, „babí léto“, máme s vydavatelem 602 415 187 E-mail: [email protected] další daňové povinnosti. Jistě by jimečná, i přes vysoké procento pořád před sebou. Užívejme si tedy nebylo od věci tento nešvar začít výskytu „ochránců přírody“ v naší všeho, co nám naše Krušné hory Redakční rada Jiří Kupilík, Lenka Löffl erová, řešit po vzoru Krkonoš a Šumavy, společnosti. Je to prostě jako plnou náručí nabízí, a chovejme se Michal Urban, Pavel Andrš, kde se chráněná území, na rozdíl od u všeho ostatního – začít u sebe tak, abychom se na ta stále krásná, Ulrich Mӧckel, Eva Kupilíková, Václav Kupilík, Petr Mikšíček, Krušných hor, opravdu chrání. samého. Není přece problém od- lidskou rukou zatím nepoškozená Hanuš Hron, Martin Liška, Ovšem abychom nezapomně- nést z lesa to, co jsem si do lesa místa mohli pravidelně vracet. Roman Kloc, Eva Nduwimana li ani na ostatní návštěvníky naší přinesl, a stopy své návštěvy od- Vaše redakční rada Foto na titulní stránce: Jiří Kupilík Logo Lenka Michaluková Kulturní programy Jana Picurová E-mail: [email protected] Sportovní akce: Eva Nduwimana Z obsahu / Aus dem Inhalt [email protected] Distributoři Abertamy - Lenka Löffl erová Ze společnosti a kultury: 485 let Horní Blatné Rozhovor: S Petrem Zachardou o ovcích, vlcích a psech Boží Dar - Jitka Peřina, Karel Picura Kultur und Gesellschaft: 485 Jahre Gespräch: Mit Petr Zacharda, über die Schafe, Horní Blatná - Eva Chlumská, Jiří Kupilík Wölfe und Hunde ...... 16 Jáchymov - Jaroslav Ochec der Stadt Horní Blatná ...... 3 Lesná - Dana Waldsteinová Historie: Kolik let je vlastně Horní Blatné? Ze společnosti a kultury: Merklín - Hedvika Roznerová Myslivci aj. - Ivana Pečimúthová Geschichte: Wie alt ist eigentlich Stíny nad Krušnými horami – soubor krátkých povídek Nejdek - Alena Veselá, Pavel Andrš die Stadt Horní Blatná? ...... 4 Kultur und Gesellschaft: Schatten über Německo - Ulrich Möckel dem Erzgebirge – Krimi-Kurzgeschichten ...... 18 Pernink - Kristina Košnerová Tip na výlet: Okruh kolem přehrady Muldenberg Potůčky - Lenka Štrauchová Tip na výlet: Montánní výšlap okolím Horní Blatné Pstruží - Anna Heranová Ausfl ugstipp: Rundwanderweg um Srní - Ivan Medek die Talsperre Muldenberg ...... 5 Ausfl ugstipp: Montanwanderung in der Umgebung der Stadt Horní Blatná ...... 20 Prodej Aktuality: Zaniklé výletní hostince v Krušných horách Abertamy - Maso Zacharda, Aktualität: Verschwundene Ausfl ugs-Gaststätten Historie: Nerealizované železniční tratě U Březiny, infocentrum Geschichte: Unrealisiererte Eisenbahnstrecken ...... 24 Boží Dar - Konzum Čáda, im Erzgebirge ...... 7 infocentrum Sport: Radon Tri Pec 2017 Bublava - hotel Sport Ze společnosti a kultury: Zajímavé kulturní Sport: Radon Tri Pec 2017 ...... 25 Horní Blatná - U Gity a sportovní akce v regionu Hroznětín - městská knihovna Historie: Muzikanti z Přísečnice byli Jáchymov - muzeum, infocentrum Kultur und Gesellschaft: Interessante Kultur– K. Vary - Krajská knihovna und Sportveranstaltungen in der Region ...... 8 fenoménem své doby - infocentrum Geschichte: Die Musiker aus Preßnitz waren K. Vary - Z. Štréblová Ze společnosti a kultury: Měděnecké krušení ein Phänomen ihrer Zeiten ...... 26 Mariánská - horská chata Na Sluníčku Kultur und Gesellschaft: Bergfest in Měděnec ...... 9 Nejdek - trafi ka, hotel Anna, lékárna Ze společnosti a kultury: Country sešlost Vysoká Pec Nejdek - Jamajka Ostrov - Dům kultury, Infocentrum Historie: Flájský plavební kanál Kultur und Gesellschaft: Pernink - U Patrika, květinářství Geschichte: Der Floßgraben Fláje ...... 10 Countrytreffen Vysoká Pec ...... 28 Pernink - infocentrum Sokolov: Klášterní kostel sv. Antonína Aktuality: Požár v Horní Blatné Historie: Velké požáry na Přebuzi Tisová - Kukačka Aktualität: Brand in Horní Blatná ...... 12 Geschichte: Brände in Frühbuß ...... 29 Vysoká Pec - obchod - potraviny Aktuality: Běh Josefa Prenniga v Jáchymově Recept měsíce: Borůvkové knedlíky Další distributoři jsou vítáni! Aktualität: Lauf des Josef Prennig in Jáchymov ...... 13 Rezept des Monats: Blaubeerknödel ...... 31 Náklad 940 kusů

Historie: Elektřina a elektriﬁ kace Boží Dar: Novinky na Ježíškově cestě Uzávěrka příspěvků do příštího Geschichte: Elektrizität und Elektriﬁ zierung ...... 14 Boží Dar: Neuigkeiten auf dem Christkindweg ...... 32 vydání měsíčníku je 6. 9. 2017.

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 2 485 let Horní Blatné Oslavy 485. výročí založení (10 °C) ocenili potleskem spoje- Pokračující odpolední program věr obstaral svojí produkcí DJ Horní Blatné spojené se Svato- ným s obdivem všichni přítomní. vyplnily koncerty dalších kapel Láďa. Až na to počasí klaplo vše vavřineckou poutí zahájila 12. srp- Ve 13 hodin přivítal účastníky – Eternal Fire, Hornické kapely podle plánu, a jak se vzájemně na v 11 hodin tak trochu symbolic- oslav nejprve starosta města Robert Barbora, Bugr Bandu a Alisonu. shodli Robert Petro s Michalem ky hornická kapela (Bergkapelle) Petro, kterého s krátkým projevem Ke společnému fotografování se Urbanem, nebude od věci si osla- z Johanngeorgenstadtu, města, vystřídal ředitel Montanregion Kruš- postavilo skoro devadesát pří- vy zopakovat v roce 2019 v dal- u jehož zrodu stáli vysídlení pro- né hory – Erzgebirge, o. p. s., Michal tomných obyvatel města. Nechy- ším z termínů výročí, možná už testanští obyvatelé Horní Blatné. Urban. Ve svém příspěvku věnova- běla samozřejmě ani pouťová i v souvislosti se zápisem Horní Krátce po poledni nastoupily na nému slavné historii horního města mše v kostele sv. Vavřince, slou- Blatné a dalších krušnohorských asfaltovou plochu před pódiem os- vysvětlil také, proč se letos slaví žená páterem Markem Hricem. lokalit mezi památky světového trovské mažoretky. Jejich vystou- 485. narozeniny města, i když je mu Na své si přišli v připraveném dědictví UNESCO. pení ve skoro zimních podmínkách ve skutečnosti o dva roky méně. areálu nakonec i ti nejmenší. Zá- Jiří Kupilík

Hornická kapela z Johanngeorgenstadtu Ostrovské mažoretky

Robert Petro (vlevo) a Michal Urban Hornická kapela Barbora

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 3 Dětský koutek Páter Marek Hric slouží mši svatou v kostele sv. Vavřince

Kolik let je vlastně Horní Blatné?

Je běžné, že od určitého věku si dolu Wolfgang, jejž dodnes připo- dámy raději léta ubírají, než přidá- míná rozsáhlá Vlčí jáma. Jenže jim vají. U Horní Blatné, dámy v nej- došly peníze, a proto se v červnu lepších letech, je tomu naopak. 1534 obrátili na saského kurfi řta Sice se letos 12. srpna uskutečnily s prosbou o fi nanční pomoc a s ná- oslavy jejích 485. narozenin, ale ve vrhem na založení nového horního skutečnosti jí je teprve 483 let. Kde města pod Blatenským vrchem. se tyto dva roky rozdílu vzaly? Kurfi řt nechal v červenci 1534 cí- Když se v roce 1932 připravova- nové doly prozkoumat svými od- ly velkolepé oslavy 400. výročí za- borníky, a když od nich obdržel ložení Horní Blatné, opírali se or- kladný posudek, vydal v září 1534 ganizátoři oslav o zápis v nejstarší pro Horní Blatnou nový báňský hornoblatenské kronice z poloviny řád, který lze zároveň považovat 60. let 16. století, který klade zalo- za zakládací listinu města. Horno- žení města do roku 1532 a byl pak blatenští si nový řád vyslechli 29. přebírán i v pozdějších kronikách. září 1534, na den sv. Michaela, Jenže v roce 1532 Horní Blatná na zámku Schwarzenberg. Teprve Pohlednice vydaná při oslavách 400. výročí založení Horní Blatné v roce 1932 nemohla být založena. Jednak poté se rozběhla výstavba vlastní- v tomto roce území, na němž stojí, ho města, pro něž bylo vyměřeno Na letošních oslavách města se govou propagaci Krušných hor jako ještě zakladateli města, saskému 199 stavebních parcel. poprvé podílela také obecně pro- turistické destinace a na prezentaci kurfi řtovi Johannu Friedrichovi Tradice je tradice, a proto letos spěšná společnost Montanregion montánního dědictví Krušných hor, nepatřilo, získal je až o rok poz- stejně jako v roce 1932 proběhly Krušné hory - Erzgebirge, a to které je předmětem žádosti o zápis ději. Ale hlavně písemné prameny oslavy kulatého výročí města o dva v rámci projektu Zdař Bůh, světové Krušných hor na Seznam světového z doby založení města pozdější roky dříve, než by tomu mělo být. dědictví, podpořeného Evropskou dědictví UNESCO. Budou-li hvěz- údaje z hornoblatenských kronik Horní Blatná se kvůli tomu snad unií jako součást Programu na pod- dy a posuzovatelé žádosti příznivě jasně vyvracejí. nebude zlobit, při jejím stáří je poru přeshraniční spolupráce mezi nakloněni, stane se Horní Blatná Věci se měly tak, že koncem roku nějaký ten rok navíc už naopak Českou republikou a Svobodným v létě roku 2019 jednou z lokalit 1532 objevili bratři Wolf a Barthel předností. Může se pyšnit, že je státem Sasko 2014–2020. Tento pro- zapsaných na tomto prestižním se- Schallerové ze saského Buchholzu stejně stará jako šlikovský Pernink jekt se zaměřuje na posílení turistic- znamu. A to bude pořádný důvod na Blatenském vrchu žíly s boha- a dokonce o rok starší než Boží Dar ké infrastruktury v Krušnohoří (mj. navíc k oslavám jejích skutečných tým obsahem cínové rudy. Založili založený v roce 1533 rovněž kur- z něj byla loni opravena rozhledna 485. narozenin. zde na 20 dolů včetně největšího fi řtem Johannem Friedrichem. na Blatenském vrchu), na marketin- Michal Urban

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 4 Okruh kolem přehrady Muldenberg Kromě pitné vody z přehrady Muldenberg nabízí okolní náhorní plošina i celou řadu lesních cest, které jsou díky malým výškovým rozdílům vhodné pro pěší a cyklistické výlety zejména starších lidí.

Turistické značení

K přehradě se autem dostaneme čině. Obsahují ale mnoho obrázků z Kraslic přes Klingenthal, kolem a kreseb, které jsou srozumitelné skokanského můstku směrem na i beze slov. Najdeme tu i první Muldenberg. Východně od pře- lavičky, v bezprostřední blízkosti hradní hráze funguje rozšířený vede železniční trať se Sokolova začátek polní cesty jako bezplatné přes Kraslice do Zwickau, po níž parkoviště. Začíná tu také zhruba pravidelně jezdí motorové vla- Mapa trasy výletu (podkladová mapa: www.mapy.cz) 6,5 km dlouhý okruh. Nejdříve ky. Do Muldenbergu se tedy dá přejdeme impozantní přehradní dojet i vlakem. kamenitém břehu zvou k prvnímu čerů – jako u moře. Ale my máme hráz. Na její západní straně na- Nově zřízená turistická stezka je posezení nebo ke snění, při němž jiné plány, chceme celou vodní jdeme tabule s informacemi o pře- součásti hřebenovky Erzgebirge- se vlny tříští o kamení. Mimořádně plochu obejít. Jdeme tedy dál ko- hradní nádrži – bohužel jen v něm- -Vogtland. Rustikální lavičky na romantické je to tu za vlahých ve- lem železniční trati. Skrz vzrostlý

Do Muldenbergu se dostanete i vlakem společnosti Vogtlandbahn

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 5 les máme zpočátku ještě hezký vý- hled na vodní hladinu a vlevo ještě občas ke břehu odbočují pěšinky. Dojdeme na křižovatku, po pravé ruce máme železniční přejezd, my odbočíme doleva, na širokou lesní cestu, která vede dolů k té částí přehrady, do níž se vlévá Červená Mulda. Než k ní ale dojdeme, mů- žeme si dopřát přestávku. Vpravo, na horním okraji malé louky, stojí několik laviček a malý přístřešek. Potom půjdeme dál z kopce dolů. Než budeme pokračovat po cestě vedoucí po náspu, odbočíme doleva, na cestu uzavřenou závorou. Ta vede na předhráz, odkud je krásný výhled na přehradní hráz a celý zá- padní břeh. Pokud nebudeme spě- chat, můžeme tu pozorovat vážky a vodní ptactvo. Pak se vrátíme na turistickou cestu, přejdeme před- hráz a stoupáme do vrchu. Po zhruba 400 metrech odbočí- me doleva a pokračujeme po zpev- něné lesní cestě vysokým lesem. Kdo chce, může odbočit doleva na některou z přibližovacích li- Skoro jako u moře – ale koupání je tu bohužel zakázáno nek a dojít až ke břehu. Pak se ale musí vrátit vzhůru na zpevněnou cestu, na které se budeme držet vlevo, a dojdeme tak až do údo- lí Bílé Muldy. Tady vpravo v lese uvidíme stanici pro měření příto- ku a přejdeme druhou předhráz. Odtud se otevře krásný výhled na celou přehradu. Na zastřešených lavičkách si můžeme opět odpoči- nout, a kdo bude chtít, může ještě jednou odbočit doleva na předhráz. Pak půjdeme dál po zpevněné lesní cestě, budeme se držet vlevo a pře- kročíme potok Saubach, na kterém se rovněž měří přítok. Odtud už uslyšíme auta, jedoucí po silnici z Muldengerbu do Klingenthalu. Krátce předtím, než na ni dojdeme, opustíme lesní cestu a odbočíme doleva na pěšinu, která nedaleko před silnicí odbočuje dolů k vodě. Z rustikálních laviček se můžeme dívat na vodu a dát volný průchod myšlenkám, než půjdeme po pěši- ně dál k východnímu konci koruny hráze, kde jsme túru zahájili. Túru je příjemné zakončit nad sklenicí vychlazeného piva a ně- kterou ze specialit domácí vogt- landské kuchyně. Už z cíle cesty je Turistická cesta přes předhráz nádrže Červená Mulda vidět příjemný hostinec „Zur Tal-

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 6 Pohled od předhráze nádrže Bílá Mulda směrem k východnímu břehu Hostinec „Zur Talsperre“ sperre“. Od pátku do úterý má ote- ve pro plavení dřeva. Když se v ní na začátku okruhu, protože parko- a cyklistům dobré podmínky i pro vřeno od 11 do 21 hodin. Ve středu člověk po procházce za horkého viště kolem nádrže jsou placená. delší výlety, pro které je Mulden- a ve čtvrtek je zavřeno. dne vykoupe, osvěží ho to natolik, Popsaný okruh berte jen jako berg vhodným výchozím bodem. Zhruba 200 m pod přehradní že může rovnou vyrazit na další návrh, hustá síť lesních cest nabí- text a foto: Ulrich Möckel hrází je stará nádrž, využívaná dří- výlet. Auto byste ale měli nechat zí sportovně založeným turistům překlad: Roman Kloc

Kalendář na rok 2018 Zaniklé výletní hostince v Krušných horách

Krušnohorské spolky z Abertam a Breitenbrunnu vydaly kalendář na rok 2018, jehož tématem jsou zaniklé výletní hostince na české a saské straně Krušných hor. Každá z 12 stran kalendáře popisuje dvojjazyčně jeden z hostinců. Součástí jsou i GPS souřadnice a mapky, takže každý může místa, kde tyto dnes již neexistující hospůdky stávaly, bez problémů najít. Kalendář vyšel díky spolupráci členů obou spolků, ﬁ rmy Foto Wie- gel ze Schwarzenbergu a tiskárny Erzdruck z Annabergu. Zájemci si jej mohou zakoupit v železářství Březina v Abertamech a na dalších místech. Lenka Löfﬂ erová

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 7 Doporučujeme kulturní, společenské a sportovní akce Kulturní akce 19. 8. - Padesát odstínů temnoty (kino Pernink; 18:00) 19. 8. - Film o fi lmu Aldabra a beseda s režisérem Stevem Lichtagem 19. 8. - Dítě Bridget Jonesové (kino Jáchymov; 19:30) (Westernové městečko, Vysoká Pec; 19:30) 19. 8. - Po strništi bos (kino Ostrov; 20:00) 20. 8. - Sternwanderung zur Kapelle am Hohen Stein 23. 8. - Masaryk (kino Jáchymov; 19:30) (nádraží Klingenthal; 8.30) 24. 8. - Temná věž (kino Ostrov; 20:00) 25. 8. - Divadlo KOPEC: Tajemství perninské mýtiny (kino Pernink; 19:30) 25. 8. - Velká oříšková loupež (kino Ostrov; 17:30) 25. 8. - Loučení s prázdninami ve stylu Harryho Pottera 25. 8. - Špunti na vodě (letní kino, Ostrov; 22:00) (Zámecký park, Ostrov; 14:00–17:00) 26. 8. - Obr Dobr (kino Jáchymov; 17:00) 25.–27. 8. - Land & art setkání Königsmühle 26. 8. - Dívka ve vlaku (kino Jáchymov; 19:30) 25.–27. 8. - Dobrodružství s Tomem a jeho přáteli 23.–27. 8. - 1. Internationales Märchenfi lm-Festival „fabulix“ (penzion Daniela, Boží Dar) (Annaberg-Buchholz) 26. 8. - Oslavy města Hroznětín – krušnohorské slavnosti 30. 8. - Přes kosti mrtvých (kino Jáchymov; 19:30) (Hroznětín; 12:00–01:00) 31. 8. - Hurvínek a kouzelné muzeum (kino Ostrov; 17:30) 9. 9. - 20. výročí založení Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím 31. 8. - Barry Seal: Nebeský gauner (kino Ostrov; 20:00) (Kovářská; 10:00–18:00) 1. 9. - Tulipánová horečka (kino Ostrov; 20:00) 2. 9. - Špunti na vodě (kino Pernink; 18:00) Z programu Lázní Jáchymov 2. 9. - Barry Seal: Nebeský gauner (kino Ostrov; 20:00) 22. 8. - Clarinet Society hraje swing (Běhounek; 19:30) 24. 8. - Slavné Mozartovy árie a duety v kostýmech (Běhounek; 19:30) Sport 26. 8. - Oblíbený hudební, taneční a poslechový večer na venkovní terase 18. 8. - FIS Sommer Grandprix – severské kombinace (Radium Palace; 19:30–22:30) + FIS COC Ladiesjump 2017 (Oberwiesenthal) 28. 8. - Jaromír Novák: Andalusie (Běhounek; 19:30) 19. 8. - STIHL Timbersports® Deutsche Meisterschaft 2017 (Klingenthal) 29. 8. - Kytarový recitál: Od baroka po současnost (Curie; 19:30) 26. 8. - Abertamská šlápota – turistický pochod 10 a 25 km 31. 8. - Jan Smigmator & Swinging Trio – The great American songbook (Technické služby Abertamy; 10:00) (Radium Palace; 20:00) 26. 8. - Karlův krok (Boží Dar) – Nordic walking 26.–27. 8. - Na kole jen s přilbou – cyklohlídka s horskou službou Koncerty, divadla (Boží Dar) 19. 8. - Dlouhej kouř (blues – rock, Pozorka u Nejdku; 22:00–23:30) 1.–3. 9. - WestCup 2017 – orientační běh (Rudné) 26. 8. - Zámecké divadlo: Fimfárum, Lakomá Barka 2. 9. - Run-ran Kovářská – závod v běhu (Zámecký park před Městskou knihovnou, Ostrov; 18:00) 2. 9. - Šindel Cup – terénní triatlon (Šindelová) 26.–27. 8. - Kraslický jarmark (Kraslice; 09:00–01:00) 2. 9. - IXS German Downhill Cup #5 (Trail Park Klínovec) 31. 8. - Hudba vnitřních krajin 9. 9. - Nohejbalový turnaj (ZŠ Abertamy) (kostel Zvěstování Panny Marie, Ostrov; 17:00) 10. 9. - Abertamský kros (Abertamy) 9. 9. - 29. ročník festivalu Srnčí bek (Srní; 15:00) 10. 9. - Herbstkammlauf 2017 (Klingenthal) 12. 9. - Kateřina Englichová (harfa), Vilém Veverka (hoboj) – 16. 9. - Běh okolo Jahodovky (Boží Dar) Impressions (Galerie umění, Karlovy Vary; 19:30) 16. 9. - Drei-Talsperren-Marathon (Eibenstock) 14. 9. - KSO: Zahajovací koncert festivalu Dvořákův karlovarský podzim 16. 9. - Krušnohorský pohárek – paralelní slalom (Stříbrná) (Grandhotel Pupp, Karlovy Vary; 19:30) 23. 9. - Radon RUN Pec (Rudné/Vysoká Pec) 23. 9. - Hroznatův běh (Hroznětín) Výstavy, přednášky 18. 8. - Martin Chochel: Houby kolem Ostrova (kostel Zvěstování Panny Marie, Ostrov; 17:30) do 25. 8. - Klub přátel fotografi e KV – 100+1 okamžik (Galerie Drahomíra, Karlovy Vary) do 31. 8. - Jak se dělá muzeum (muzeum Královská mincovna Jáchymov) do 1. 9. - Ostrovské baroko / Turistické zajímavosti Oberwiesenthalu (Dvorana, zámek Ostrov) do 1. 9. - 70 let Orionu a Bystřiny (Dvorana, zámek Ostrov) 1. 9. – 31. 10. - Markéta Lemberk, František Moudrý – Polibek Múzy (Galerie Drahomíra, Karlovy Vary) do 10. 9. - Když jsem šel z hub (kostel Zvěstování Panny Marie, Ostrov) do 10. 9. - Výstava hraček (Stará radnice, Ostrov) do 10. 9. - Zuzana Mináčová: Život s fotoaparátem (Interaktivní galerie Becherova vila) do 1. 10. - Petra Buzková PJOTRA – Návraty k sobě (Letohrádek Ostrov) do 1. 10. - Lukáš Tůma / Zá-ti-ším (Letohrádek Ostrov)

Kina 18. 8. - Fantastická zvířata a kde je najít (letní kino, Ostrov; 22:00) 19. 8. - Zabiják & bodyguard (kino Ostrov; 17:30)

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 8 Loučení se vzpomínkou

Ivan Jindra, jak jinak než s nastupující lyžařskou generací Ferdinand Boček vždy v dobrém rozmaru, bez ohledu na věk

Uprostřed letošního léta opus- mezi nimi věkový rozdíl téměř při přípravě a výchově mladé ge- zimou, prašan prašanem, jiskřivý tili naše řady hned dva významní jedné generace, potkávali se nerace sportovců. bílý sníh nepoznamenaný oblevou zástupci skalních příznivců bě- nejen při svých individuálních Až naše hory opět přikryje bílá a kde se snad jednou ve stopě potká- žeckého lyžování a vyznavačů výjezdech do zasněžené příro- sněhová peřina se zářezy lyžařských me na perfektně připravených lyžích krušnohorské bílé stopy – Ferdi- dy, ale hlavně při organizování stop, připomeňme si my všichni, kdo i my všichni fandové běžek společně. nand Boček ve věku 92 let a Ivan lyžařských závodů, trénincích jsme je znali a často potkávali, že se Čest jejich památce. Jindra ve věku 73 let. I když byl a soustředěních, tedy zejména nenávratně odebrali tam, kde je zima Jiří Kupilík Měděnecké krušení

Slavnostní hornický průvod Spolkové prapory

V sobotu 29. července se v Mě- a pokračoval další program, v němž dy a s velkou koncentrací hornických krušnohorských příběhů (viz str. děnci uskutečnil již pátý ročník Mě- bylo dostatek atrakcí i pro uspokojení památek. Neméně zajímavá byla 18), tentokrát pod širým nebem děneckého krušení. Celou akci zahá- dětských návštěvníků. Po celou dobu vycházka k nedalekým skalním útva- v areálu restaurace Mědník. Čes- jil slavnostní hornický pochod v čele byla k dispozici tematická výstava rům Sﬁ ngy, které jsou od roku 1983 kým a německým posluchačům se s Ivanem Cáderem za doprovodu mosteckého muzea „Ze života haví- chráněny jako přírodní památka. z autorů představil Luděk Kubát, dechové hudby Mostečanka. řů“. Ze stánkového prodeje zaujala Z Mědníku i ze skal se naskýtal krás- který přečetl svoji povídku Krát- Vlastní průvod, tvořený zástupci nejvíce nabídka krušnohorských mi- ný výhled na Krušné hory a Doupov- ký okamžik štěstí, situovanou do devíti hornických spolků v unifor- nerálů. Kdo chtěl, mohl využít pěk- ské hory. V Měděnci se také nabízela hornického prostředí v okolí. Čtení mách se standardami, obešel nád- ného počasí k vycházkám po okolí. možnosti prohlídky pozdně barokní- pokračovalo přednesem povídek Ka- herně parkově upravené náměstí Lákavý byl výšlap na vrch Mědník ho kostela Narození Panny Marie. lich smrti a Taxi do Berlína v českém s dominantou kostela. Následovalo s kaplí Neposkvrněného početí po- Součástí akce bylo i další pokra- i německém jazyce. slavnostní přivítání všech účastníků stavenou v roce 1674 ve tvaru rotun- čování literárního putování s četbou Jiří Kupilík

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 9 Flájský plavební kanál – technický skvost východního Krušnohoří

Flájský plavební kanál je jednou z nejstarších technických památek svého druhu v Čechách. Nachází se ve východní částí Krušných hor, kde téměř 250 let sloužil pro plavení dřeva z Flájí do saského Freibergu. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 2013 byla podél části jeho trasy otevřena přeshraniční naučná stezka v délce 18 km.

Ilustrace plavení dřeva ve Flájském plavebním kanále Mapa plavebního kanálu a naučné stezky (zdroj: www. ajsky-plavebni-kanal.eu) (zdroj: www. ajsky-plavebni-kanal.eu)

Vznik kanálu ní mistr Martin Planer z Freibergu, Flájský plavební kanál je o více nicméně z důvodu obrovského než 160 let starší než známější šu- rozsahu prací a vysokých nákladů mavské plavební kanály (Schwar- nebyla stavba v té době zahájena. zenberský, Vchynicko-tetovský), K tomu došlo přesně o půlstoletí jejichž historie i technické para- později, kdy se záměru ujal sas- metry byly na rozdíl od Flájského ký kurﬁ řt Johann Georg. Stavební plavebního kanálu podrobně po- práce trvaly pět let (1624–1629) psány. Na saském území Krušných a jejich výsledkem byl plavební hor však v době jeho stavby exis- kanál o délce 18,2 km propojující tovala již celá řada podobných děl obec Fláje (696 m n. m.) přes Čes- (Marienberger Flösse dokončený ký Jiřetín se saskou obcí Clausnitz. roku 1556, Annaberger Flossgra- Tam kanál ústil do Freiberské Mul- ben z let 1564/66 a další), a i proto dy, po níž bylo dřevo dopravováno se u něj často setkáváme s názvem dále do Freibergu. Koryto plaveb- „Nový plavební kanál“, z němec- ního kanálu bylo hluboké 120 cm. kého „Neugrabenﬂ öße“. Šířka kanálu se pohybovala od 180 Saské město Freiberg, založené cm (u dna) do 280 cm v horní části kolem roku 1170, bylo po staletí koryta. V mnohdy těžkém terénu, centrem těžby stříbra a dalších rud. vyznačujícím se příkrými svahy, Již v 15. století vyčerpaly freiber- vlněním či skalními stěnami, bylo ské hutě téměř všechny zásoby při stavbě nezbytné dodržet velmi dřeva v blízkém i vzdálenějším přesně vypočtený spád. Technické okolí, a bylo proto nutné hledat dovednosti měřičů a stavitelů Fláj- palivo dále v zalesněných horách. ského plavebního kanálu musely Lesy na horním toku Flájského po- být vskutku obdivuhodné. Kanál toka (Flöhy) na české straně byly byl napájen z Flájského potoka v té době téměř nedotčené a jejich a také z rybníků na české i němec- rozsah byl obrovský. Plavení dře- ké straně. K regulaci vodního stavu va, jakožto levnější forma dopravy bylo na celé trase vybudováno de- ve srovnání s koňskými povozy, set výpustí, z nichž některé zůstaly bylo na Freiberské Muldě využí- dodnes velmi dobře zachovány. váno již od roku 1438, a tak myš- V místech křížení s obchodními lenka využití Flájského potoka pro cestami byly přes kanál postaveny umělý kanál vedoucí do řeky Mul- mosty dimenzované tak, aby přes dy na sebe nenechala dlouho čekat. ně mohly jezdit povozy, v kratších Vyměřování kanálu provedl odstupech byly doplněny dalšími mezi lety 1569 a 1574 vrchní důl- lávkami a můstky, které sloužily Dochovaná část plavebního kanálu mezi Flájemi a Českým Jiřetínem

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 10 An sels uter – jedna z deseti výpustí kanálu

Při stavbě kanálu bylo třeba překonat řadu překážek včetně skalních stěn Ne všechny dochované části kanálu jsou zavodněné především lesním a plavebním než na zbývajícím desetikilomet- byl tedy tvrdší a výhřevnější buk, 60 m. K těmto účelům sloužil ka- dělníkům a zemědělcům. rovém úseku v saském Krušnohoří který tvořil přibližně 45 procent nál až do 60. let 20. století, kdy (1,5 m/km oproti 0,5 m/km). tehdejších lesů. Činností člověka byla vybudována přehradní hráz Plavení dříví V Českém Jiřetíně sídlil plavební však buků ubývalo, přibližně o 10 vodního díla Fláje. Kvůli tomu do- Nařezané kmeny byly kanálem úřad, který prostřednictvím pla- procent za sto let, na úkor smrčin. šlo k přerušení koryta a následným plaveny podle plavebního řádu vební obsluhy zajišťoval hladký napuštěním přehrady k zatopení, v délkách 1,27 m. Plavení probí- průběh plavení. Vrchní dohled nad Konec plavení a tím i zániku první části plavební- halo jen na jaře, když byl dostatek údržbou plavebních stavení, náku- Časem bylo dřevěné uhlí stále ho kanálu v délce asi 1 km. vody, a to po pouhých 8 až 10 dní. pem dřeva, dopravou na složiště více nahrazováno černým uhlím V zimě se dřevo dopravovalo na a celkovým provozem plavení vy- a koksem a také díky zlepšování Naučná stezka saních tažených voly či koňmi a do konával plavební mistr, zatímco za dopravních cest ztrácelo plavení Ve srovnání se známějšími šu- konce února muselo být připravené údržbu kanálu a spouštění dřeva do dřeva postupně na významu. Pla- mavskými plavebními kanály bylo na složišti v obci Fláje do tzv. kanálu byl zodpovědný plavební vební činnost byla ukončena roku turistické využití Flájského kanálu šráků (hranice dříví o délce 5,1 m, štajgr. Plavební dělníci pak sledo- 1872 (některé prameny udávají po dlouhá desetiletí opomíjeno. šířce 1,27 m a výšce 1,7 m). Množ- vali plavené dřevo z náspu podél rok 1874). Využití Flájského ka- Naučná stezka zde byla otevřena ství plaveného dřeva dosahovalo kanálu a dlouhými bidly zajišťo- nálu tím však neskončilo. Od roku teprve v létě roku 2013 díky spo- mnohdy až několika stovek tisíc vali, aby nedošlo k jeho uvíznutí. 1883 sloužil jako zdroj vody nově lupráci Českojiřetínského spolku šráků. Doba, za kterou byla polena Mužům, kteří vhazovali polenové vybudované továrny na lepenku s německým domovským spol- z Flájí doplavena do Muldy, činila dříví do vody, prošlo údajně denně v Českém Jiřetíně. Stroje zde po- kem z Rechenbergu-Bienemühle přibližně 8 hodin. Na českém úze- rukama mezi 35 a 42 krychlový- háněla energie z turbín roztáčených i podpoře společnosti Lesy ČR. mí (8 km) byla přitom plavba polen mi metry dřeva. vodou přiváděnou z plavebního Stezka začíná nedaleko hráze vod- o poznání rychlejší, protože spád Plavené dřevo se užívalo pře- kanálu 130 m dlouhým potrubím ní nádrže Fláje, u které je možné kanálu byl v průměru třikrát větší vážně jako palivo, upřednostňován o užitečném spádu převyšujícím pohodlně zaparkovat a po zelené

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 11 turistické trase dojít k první in- předků, ale prostřednictvím údržby období. Lze ji kombinovat s na- kanálu i praktických stránek pla- formační tabuli. Celková délka i záchrana vzácné technické pa- vazujícími trasami a pěšinami, vení dřeva a života těch, kteří se naučné stezky je 23 km, z toho 7 mátky pro další generace. K šíření čímž vznikají atraktivní okruhy na něm podíleli. km po české straně, kde je vybu- osvěty i propagaci této výjimečné s příležitostí návštěvy dalších za- Eva Nduwimana dováno 11 zastávkových míst s in- technické památky slouží také fi l- jímavých lokalit okolní krušno- Použité zdroje: formačními tabulemi, dalších 14 mový dokument „Plavební kanál horské přírody. A pokud zrovna Flájský plavební kanál – dopro- jich je k dispozici na saské části Fláje – Clausnitz“ (2013), který je na východ Krušných hor nemáte vodný sešit k naučné stezce stezky, která je přístupná i cyklis- pro širší veřejnost volně dostupný cestu, pusťte si v pohodlí domova www.fl ajsky-plavebni-kanal.eu tům, rodinám s kočárky a v zimě na internetu, a to jak v české, tak alespoň zmíněný dokument, pro- cs.wikipedia.org běžkařům. Cílem naučné stezky i německé jazykové mutaci. tože i ten stojí za zhlédnutí a bě- litvinov.sator.eu/kategorie/ je nejen připomenutí zdejší histo- Návštěva naučné stezky má hem pouhých třiceti minut vás zanikle-obce/fl aje/ rie a technické dovednosti našich své kouzlo v každém ročním zasvětí do zdejší historie, stavby plavebni-kanal-fl aje-clausnitz

Požár v Horní Blatné

Zvuky sirén a klaksony hasičských vozů v neděli 16. července neohlašovaly tentokrát protipožární cvičení ani žádnou slavnostní akci, ale výjezd k hořícímu objektu, domu č. p. 123 na náměstí v Horní Blatné. K prvnímu stupni protipožárního poplachu se kromě místních hasičů sjely i jednotky z Potůčků, Perninku a Karlových Varů. Vše proběhlo rychle a včas, takže nedošlo ani k újmě na zdraví, ani k větším materiálním škodám. Jiří Kupilík

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 12 Běh Josefa Prenniga

První v cíli, v pozadí uprostřed někdejší Kuhnova pekárna, kde byly v roce Účastníci akce na jáchymovském náměstí 1906 instalovány první vany s radonovou vodou

V sobotu 12. srpna se v Jáchy- se i s manželkou běhu rovněž nalili do připravené lázeňské vany. který byl podpořen Evropskou mově konal druhý ročník rece- zúčastnil, a přivítání závodníků Do cíle se vrátili všichni závodníci unií v rámci Programu přeshra- sistického závodu „Běh Josefa místostarostkou města Ingeborg a byli po zásluze odměněni. Každý niční spolupráce Česká republika Prenniga“. V parku před domem Štikovou závod ve 14:00 hodin účastník obdržel originální kera- – Svobodný stát Sasko 2014–2020. bývalého pekaře Kuhna, kde se odstartoval starosta Jáchymova mickou sošku Josefa Prenniga, již Poděkování za spolupráci při akci v roce 1906 zrodily první rado- Bronislav Grulich. pro tuto příležitost zhotovila paní patří také hotelu Berghof a Léčeb- nové lázně na světě, do nichž Závodníci se vydali s mapou Pincová, a pamětní list. ným lázním Jáchymov a.s. Josef Prennig nosil v putně léči- v ruce do míst někdejšího dolu Závod byl v letošním roce při- Věříme, že v příštím roce se vou vodu, se sešlo 16 závodníků Rovnost, odkud se zpočátku voda praven za podpory města Jáchy- řady recesistů opět rozrostou, všech věkových kategorií. Po do lázní dopravovala, a po naplnění mov jako součást projektu Zdař a vytvoříme tak další velice pěk- malém poutavém povídání s ně- láhve „radonovou vodou“ se vráti- Bůh, světové dědictví obecně nou tradiční akci. kdejším jáchymovským kroni- li zpět, aby vodu za dohledu pana prospěšné společnosti Montanre- Za IKC Jáchymov kářem Oldřichem Ježkem, jenž Prenniga v podání Jana Hellmicha gion Krušné hory – Erzgebirge, Anna Plačková

Oldřich Ježek přebírá ocenění za účast v závodu od místostarostky Ingeborg Štikové za asistence „Josefa Prenniga“ Vanu se sice ještě letos nepodařilo naplnit, ale příští rok bude opět připravená

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 13 Elektřina a elektri kace Dnes si málokdo umí představit, že by nevyužíval elektrickou energii. Stačí, když se regionem prožene bouřka se silným větrem, která po sobě zanechá popadané stromy na elektrickém vedení, a v tu chvíli se ocitáme v „dávné minulosti“, kdy se v příbytcích svítilo svíčkami nebo petrolejkami. Elektřina má v průmyslu, v domácnostech i při zábavě široké využití a stala se jednou z nejužitečnějších a nejvšestranněji po- užitelných forem energie.

Elektřina náleží k nejmlad- ším oborům fyziky. Ačkoliv se o elektrických jevech hovořilo již v době renesance, teprve objev Voltova článku v roce 1800, prv- ního použitelného zdroje elektric- kého proudu, přinesl zásadní prů- lom. Během první poloviny 19. století se obory elektřiny a elekt- romagnetismu rozvíjely mílovými kroky. Roku 1820 objevil Hans Oersted magnetický vliv elektric- kého proudu a Michael Faraday zkonstruoval elektromotor a gene- rátor neboli dynamo. Pro druhou polovinu 19. století bylo příznačné zavádění vynálezů a objevů do výroby a domácnos- tí (generátor, elektrická lampa, žárovka, elektromotor, telefon). Mezi slavné fyziky a vynálezce té doby se zařadili například Alexan- der Graham Bell, Thomas Alva Edison, Heinrich Hertz, Franti- Převoz parní turbíny do nově postavené městské elektrárny v Nejdku (1905) šek Křižík, Werner von Siemens nebo Nikola Tesla. ská města), které byly zásobovány značný pokrok ve srovnání se sta- Elektřina na Nejdecku Elektřina zažívala od konce 19. elektrickým proudem z elektráren, vem v roce 1920, kdy na elektři- Na Nejdecku se setkáváme století obrovský rozkvět – měs- jež disponovaly elektrickými sítě- nu bylo napojeno 11 % obcí s 34 s elektrickou energií už v roce ta získávala elektrické osvětlení, mi malého rozsahu. % obyvatel, nicméně původní 1904, kdy nejdecká česárna v průmyslu se přecházelo na elek- Teprve po první světové válce záměry elektrifi kace republiky se vlny začala využívat elektrický trickou výrobu, která nahrazovala byly dány předpoklady pro vý- nenaplnily zejména kvůli nedo- proud pro osvětlení celého zá- starší parní stroje. Elektrizace se stavbu přespolních sítí a k řešení statku fi nančních prostředků. vodu. Roku 1905 byla vystavěna začala pomalu prosazovat i v že- technických problémů přenosu Po druhé světové válce se městská elektrárna (č. p. 563) lezniční dopravě. elektrického proudu v dosavadní v elektrifi kaci pokračovalo. Na a 2. prosince toho roku se ve Důležitým a snad nejvýznam- nejednotné elektrické síti, a to řadě byl zejména zemědělský ven- městě rozsvítilo první elektrické nějším rysem meziválečného hos- i díky přijetí elektrizačního zá- kov, kde část obcí ještě elektřinou světlo. Síť městského osvětle- podářství Československa se stala kona z roku 1919, jímž se čes- nedisponovala. V Českosloven- ní se tehdy vyznačovala malým právě elektrifi kace. Zasahovala koslovenský stát prostřednictvím sku se poslední obcí připojenou rozsahem a prakticky pokrývala nejen průmysl, nýbrž i všechna ministerstva veřejných prací cho- k rozvodné síti stala Zlatá Baňa jen náměstí a některé přilehlé ostatní odvětví národního hos- pil iniciativy fi nančně se podílet u Prešova (v září 1960). Výcho- ulice. Velmi záhy, v roce 1910, podářství i běžný život obyva- na soustavné elektrizaci země. diskem pro jednotnou elektrizační bylo elektrické světlo využíváno tel. Díky elektrifi kaci docházelo Výdaje na elektrizaci v letech soustavu v zemi bylo propojení i v obci Potůčky. Pokud srovná- ke zvýšení efektivity, intenzity 1920 až 1935 dosáhly výše 489,5 české a moravskoslezské sousta- me jiná města podobné velikosti, a konečně i k racionalizaci prů- milionu Kč. Roku 1937 mělo vy v roce 1950. Brzy nato začala Nejdek začal s výstavbou elek- myslové výroby. Rozvoj elekt- v Čechách k dispozici elektric- výstavba sítě 220 kV a na přelomu trické sítě velmi brzy, což bylo rifi kace byl na jedné straně spjat kou energii 87,8 % obyvatelstva, 50. a 60. let vznikala první vedení dáno průmyslovým charakterem s velkými investicemi s relativně na Moravě a ve Slezsku činil po- přenosové soustavy o napětí 400 města a potřebou zdejšího prů- pomalou návratností, na druhé díl 89,7 %, na Slovensku mohlo kV, jejíž hlavní vnitrostátní síť myslu přejít na kvantitativně straně elektrická energie výrazně využívat elektrickou energii jen byla dokončena do konce 60. let jiné vybavení ve formě turbíny ovlivňovala všechny složky prů- 50,8 % obyvatel a na Podkar- 20. století. Na začátku 50. let 20. a dynama, než jaké představova- myslu a života společnosti. Před patské Rusi ještě méně. V celém století se začalo také s propojová- ly parní stroje. první světovou válkou byly na Československu bylo v té době ním energetických sítí s některými Během meziválečných let území Českých zemí elektrifi ko- elektrifi kováno celkem 55,9 % sousedními zeměmi – s Maďar- byly na elektrickou síť napoje- vány větší aglomerace (zejména obcí, v nichž žilo 77,2 % oby- skem, Polskem a Německou de- ny do určité míry všechny obce Praha, Brno a západočeská lázeň- vatel státu, což sice znamenalo mokratickou republikou. Nejdecka, přičemž již v roce

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 14 1918 se elektřina dostala do obcí Vysoká Pec a Pozorka. Jak bylo možné vysledovat, elektrická energie byla postupně zaváděna následovně: 1919 – Suchá a Ti- sová, 1920 – Bernov a Černava, 1921 – Abertamy, Lužec, Nové Hamry, Oldřichov a Pernink, 1924 – Horní Blatná, 1925 – Fojtov, 1927 – Hřebečná, Přebuz a Rudné, 1928 – Jelení, 1931 – Chaloupky, 1932 – Lesík. Roku 1919 se rovněž rozšířila elektric- ká síť v samotném Nejdku (okolí železáren, kolonie dělnických domů u evangelického kostela, dále Vysoká Jedle a Limnická). V roce 1922 zajišťovala nejdec- ká elektrárna elektřinu pro 1 716 odběratelů (nikoliv obyvatel). Zhruba na sklonku 30. let bylo na Nejdecku elektrifikováno všech 31 obcí s podílem 94,5 % obyvatel, což představovalo vel- Náměstí v Nejdku se sloupem veřejného osvětlení (1923) mi dobrý výsledek. Vysokou mí- rou elektrifikace se mohly proká- Nové Hamry a Vysoká Pec již trické vedení ze sousední Vysoké dila úspěch, svědčilo i to, že hned zat i další okolní okresy Falknov měly elektrickou síť vybudova- Pece do svého domu č. p. 236, v dalším roce přibylo v dolní části nad Ohří (nyní Sokolov, 91,2 %), nou. Záhy po skončení první svě- čímž se v Rudném rozsvítilo vů- obce 28 domů s elektrickým svět- Karlovy Vary (99,1 %), Kras- tové války se stala otázka elekt- bec první elektrické světlo. Poze- lem a že roku 1929 vzniklo v této lice (99,2 %) či Loket (97,1 % rifi kace obce aktuálním tématem; mek s domem se totiž nacházel obci společenstvo pro osvětle- veškerého obyvatelstva). konaly se zde schůze týkající se na hranici obou obcí, takže Götz ní (Lichtgenossenschaft). Přes- O napojení na elektrickou síť elektrifi kace, ovšem bez kon- nemusel do elektrického vedení to vysoké náklady na výstavbu usilovala marně dlouhou dobu krétního výsledku. Až na podzim investovat velké fi nanční pro- elektrické sítě (nižší nabídka na obec Rudné, okolní obce jako 1927 zavedl Reinhold Götz elek- středky. O tom, že elektřina skli- celou síť v obci zněla na 140 tisíc Kč) a nemožnost získat půjčku na přijatelné úrovni zapříčinily, že se proces elektrifi kace v Rudném nepodařilo plně realizovat. Kromě samotných obcí se elektrifikace dotkla i průmyslo- vých závodů. V nejdecké česár- ně vlny docházelo k dalšímu roz- šiřování elektrické sítě. V první polovině 20. let byla v závodu vedle již existujícího parního stroje a turbodynama o celko- vém výkonu 2 500 koňských sil (1 838,3 kW) instalována vodní turbína o výkonu 150 koňských sil (110,3 kW), sloužící k nou- zovému osvětlení a k osvětlení sklepních prostorů. Zabezpe- čila tak nezávislost továrny na městské elektrárně. Po roce 1945 byla elektrifi- kační síť nadále rozšiřována, ovšem to se týkalo jen velmi malé části regionu. Pavel Andrš V roce 1923 byla osvětlena nejdecká křížová cesta foto: archiv autora

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 15 A co vlci… Je léto, prázdniny, krušnohorská příroda se hemží návštěvníky, a tak jsme chtěli trochu oživit téma velkých šelem a jejich soužití s člově- kem v současných podmínkách. Zeptali jsme se na to člověka, kterého se to u nás snad nejvíce dotýká – Petra Zachardy, jednatele společnosti Horský statek Abertamy s. r. o., největšího chovatele ovcí v našem kraji.

Jako ochranu ovcí proti vlkům jste si vybrali speciální plemeno pasteveckých psů. Lze již hodnotit, že to byla dobrá volba? Využití pasteveckých psů, pokud s nimi začínáte, není jednorázová a rychlá záležitost. Začnete koupí štěňat na podzim. Chováte je do jara ve stáji s ovcemi (každý pes sepa- rátně). Na jaře při vyhnání ovcí na pastvu máte nehotového psa o stáří asi devět až deset měsíců. Tito psi dospívají a spolehlivě fungují ve věku dvou až tří let. Takže první se- zonu po koupi štěňat jste vlastně bez ochrany, naopak máte strach o psa. Námi zvolení psi (španělští masti- nové) byli nakoupeni z pracovních linií od rodičů, s nimiž se pasou stá- da ovcí v Asturii, v horské oblasti Španělska, kde se běžně vyskytují vlci a medvědi. Z fi nančních důvodů jsme mohli zakoupit pouze čtyři ště- ňata – feny. Bezprostředně je u nás ohroženo pět stád ovcí, u jednoho Petr Zacharda se španělským mastinem u stáda ovcí stáda je přitom třeba mít alespoň tři dospělé psy. Účinnost tedy bude nepřispěl, ovšem různých rádců, jak Nakoupili jsme a užíváme ně- tedy nespolupráci s odpovědnými možné objektivně hodnotit přibliž- to máme dělat, je mnoho. V rámci mecké „vlčí“ síťové elektrické státními orgány a spolky. Stát jako ně za dva až tři roky při dosažení objektivity je třeba uvést, že jsme si ohradníky s výškou 140 cm, což takový vůbec nefunguje. Loňské počtu asi 15 psů. Nákup psů jsme již před dvěma měsíci podali žádost jsou samozřejmě další náklady, na- škody, o jejichž náhradu jsme požá- fi nancovali výhradně z vlastních o dotaci na ministerstvo životního víc dochází k jejich poškozování při dali v září 2016, byly zaplaceny až prostředků. Cena jednoho štěněte prostředí (titul ochrana před predá- častější manipulaci. letos 22. června. Stávající zastaralá včetně dopravy ze Španělska byla tory), doposud bez výsledků, vyjma Zajímal by nás váš názor na vyhláška umožňuje proplatit pouze 40 tisíc korun. Další značné nákla- soustavné a zatěžující byrokracie návrat vlků, popřípadě medvědů jateční cenu zvířat. Skutečná hodno- dy jsou spojeny s krmením – pes typu „předložte mapy, doklady, a rysů na naše území. Mohou zde ta těchto zvířat je ale daleko vyšší, denně spotřebuje zhruba kilogram spoluúčast” atd. v současné době společně s lidmi pokud zvážíme plemennou hodno- granulí, což přijde asi na 70 až 80 Používá farma i jiné metody žít a být pro přírodu přínosem? tu a hodnoty budoucí užitkovosti korun. Zatím nám nikdo fi nančně k omezení vlčích útoků na stáda? Návrat predátorů by nám nevadil, (jehňata, mléko). U námi zadaného kdyby nás orgány ochrany přírody znaleckého posudku byl rozdíl mezi včas informovaly, což záměrně neu- proplacenou hodnotou a hodnotou činily. Díky tomu jsou vlci tři roky stanovenou znalcem 60 tisíc korun před námi. Vrátit se v případě Kruš- u třiceti ovcí. Pokud si stát a spo- ných hor mají vlci kam, Karlovarský lečnost přejí, aby zde byly velké kraj se vylidňuje. Venkov kvůli po- šelmy, měl by proplácet skutečnou litice současné vlády (EET, rušení výši škod a včas. škol, restaurací atd.) vymírá. Lidé se Agentura ochrany přírody Karlovy stěhují do měst a ti, co zůstávají, jsou Vary, jak jsem již uvedl, přítomnost z šedesáti procent důchodci. Jelení vlků několik předchozích let tajila zvěř a divočáci jsou přemnoženi, čili a nás záměrně neinformovala. Škody prostředí pro život vlků je příznivé. na ovcích v letech 2014 a 2015 byly Jak vidíte spolupráci s odpověd- tehdy připisovány toulavým psům, nými orgány a spolky – Agenturou takže náhrada za škody nebyla žádná. ochrany přírody a krajiny, Hnu- Teprve při masivních útocích v létě tím Duha, vlčími hlídkami atd.? roku 2016 přítomnost vlků veřejně Jako nejproblematičtější vidí- přiznala. Hnutí Duha možná pozi- Mladý španělský mastin me současnou spolupráci, spíše tivně působí na Moravě v místech

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 16 prvotního výskytu vlků, kde načer- palo nějaké zkušenosti, poskytlo rady a pomoc. Bohužel tito lidé zapomína- jí, že některá pravidla a rady platí jen za určitých podmínek. U nich jsou ovce chovány v malých stádech při usedlostech v pevných ohradách. My zde paseme velká stáda ovcí volně se psy na tisícihektarových pastvinách, 10 i 15 kilometrů od našich zimních ustájení. Ovce na pastvinách zavírá- me do síťových ohradníků pouze na noc a poledne. Rady typu „zavírej- te ovce do stájí, držte je v pevných ohradách“ jsou pro nás naprosto bez- cenné. Aniž ví, jaké jsou místní pod- mínky, objíždí Hnutí Duha republiku a stále dokola poskytuje na besedách ony stejné rady. Minulý týden mne oslovila koordinátorka vlčích hlídek v Krušných horách Štěpánka Kadle- cová z Vejprt a po jednání to vypadá, že naše připomínky se snad dostanou i do centrály v Olomouci. O spolcích a aktivistech se nemá cenu zmiňo- vat, neboť z valné většiny jsou to městští blouznivci, kteří umí pouze pouštět norky a slepice z velkochovů do volné přírody. Jiří Kupilík foto: Naděžda Šebková, Jiří Kupilík Stádo ovcí na pastvě pod Blatenským vrchem

V Karlovarském kraji se soutěžilo o Regionální potraviny

V pátek 21. července vybírala kravské mléko pasterované – Jer- hodnotitelská komise již poosmé sey mléko v kategorii mléčné vý- „nej“ výrobky v každé z devíti robky ostatní a kozí sýr Barbora kategorií potravin v rámci soutě- v kategorii sýry včetně tvarohu. že Regionální potravina pořádané Srdečně blahopřejeme! ministerstvem zemědělství. Le- Koncem léta se Karlovarský kraj tošního klání se v Karlovarském chystá poprvé vyhlásit také vítěze kraji zúčastnilo 124 výrobků od 27 vlastní soutěže místních potravin výrobců. Značku Regionální po- nazvané Dobrota Karlovarského travina 2017 dostaly i tři výrobky kraje, a to v pěti kategoriích: mas- Horského statku Abertamy, s. r. o. né výrobky, mléčné výrobky, pe- Ocenění získaly lahůdkové špe- čivo a cukrovinky, pivo a nealko káčky v kategorii masné výrobky a med, čaj a ovoce. Oceněné potraviny: kozí sýr Barbora, mléko Jersey a lahůdkové špekáčky tepelně opracované včetně mas, Jiří Kupilík

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 17 „Stíny nad Krušnými horami“ – soubor krátkých povídek s nádechem tajemna

Koncem června vyšel soubor povídek s názvem „Stíny nad Krušnými horami“, ve kterém současní regionální spisovatelé z českého a sas- kého Krušnohoří (pět českých a šest německých) nabízí čtenářům ty nejzajímavější příběhy z oblasti Krušných hor. Současnost se v nich prolíná s minulostí, realita každodenního života s dávnými pověstmi, putování kouzelnou krajinou končí nezřídka zločinem. Každá z povídek dokazuje, jak jedinečný a obohacující zážitek čtení je. A také, jak mimořádná je síla lidské fantazie.

Záběr do sálu na zámku Schwarzenberg. Bylo opravdu plno…

Frank Vogel, zemský rada regionu restaurace U Pašeráka v Suché nad Erzgebirge, a Miluše Kobesová, Jáchymovem. Hosty přivítala Lada členka správní rady Nadace St. Jo- Baranek Lapinová jako zástup- achim. Záštitu nad dílem převzali ce Nadace St. Joachim a partnera hraběnka Margareta Pospíchalová akce a za „starousedlíky“ ze Su- Schliková, jež byla i osobně pří- ché Josef Svoboda. tomna, a Tomáš Jan Podivínský, Jáchymovskou pověst o čarov- velvyslanec ČR v SRN. Na pro- ném kvítku představil autor Ja- gramu bylo autorské čtení nejen roslav Ochec společně s Eliškou německých, ale i českých poví- Failovou a v německém jazyce Rü- dek. Svůj „Kalich smrti“ předsta- diger Kempt. Dále byly čteny po- vil Ralf Alex Fichtner, který se vídky Kalich smrti od Ralfa Alexe také ujal i veškerých graﬁ ckých Fichtnera, Záhadný muž s pelerí- ilustrací knihy. „Taxi do Berlína“ nou od Radky Janků a Pan pašerák nabídlo svezení prostřednictvím od U. L. Bricha (v českém jazyce skvělého hlasového projevu Ger- v podání Elišky Failové a v němec- da Schlotta. O nezaměnitelnou kém Rüdigera Kempta). Příjemný hudební atmosféru se v průběhu kulturní zážitek byl dokreslen hrou celého večera postarala dvojice na citeru v podání Michala Mülle- Miroslav Hour a Thomas Baldauf ra. Na závěr bylo možné si opět za- z Oberwiesenthalu. koupenou knihu nechat podepsat, Za českou stranu vystoupi- tentokráte od Jaroslava Ochece. Čtenářům se kniha, která vyšla a že „Stíny nad Krušnými horami“ ly povídky „Vzpomínky pláčou Třetí zastávka putování zaved- dvojjazyčně, představuje v rámci budou mít další zajímavá pokra- krásně“, pocházející z pera ostrov- la 27. července posluchače do 1. česko-německého literárního čování. Nadace St. Joachim tímto ské rodačky Renaty Šindelářové, idylického prostředí mlýna Ro- putování. Jde o první společný kul- projektem navázala na předchozí a „Záhadný muž s pelerínou“ na- chhausmühle v obci Grünhaini- turní projekt Nadace St. Joachim úspěch „Jáchymovských démonů“ dějné nejdecké spisovatelky Radky chen. Tento poněkud stranou od (Jáchymov) a německého literární- předního českého spisovatele his- Janků. Nádherný přednes Martiny lidí ležící objekt je domovem Ral- ho domu Villa Baldauf v Marien- torických románů a literatury Vlas- Novotné dodal celé události na vý- pha Geislera, který jej v minulých bergu. Povídky se postupně čtou timila Vondrušky. jimečnosti. Zájemci si mohli knihu letech s láskou zrenovoval a který na 11 místech s nezaměnitelnou První česko-německé literární zakoupit a na závěr nechat od tří zde provozuje svůj obchod se sta- atmosférou napříč Krušnohořím. putování bylo oﬁ ciálně zahájeno přítomných autorů podepsat. rožitnostmi. Bývalá stodola na- Iniciátorka tohoto literárního expe- 7. července na německé straně na Druhé čtení hostila při příleži- bídla během tohoto mimořádného rimentu Lada Baranek Lapinová je zámku ve Schwarzenbergu. Slav- tosti pětiletého výročí opravy kap- večera místo zhruba 80 divákům přesvědčena, že se kniha bude líbit nostního zahájení se společně ujali le na Suché v sobotu 15. července z Německa a z Čech, které zde

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 18 Přivítání Lady Baranek Lapinové sledují hlavní aktéři večera – citerista Autoři povídek (zleva): Jaroslav Ochec, Renata Šindelářová a Ralf Axel Fichtner Michal Müller, Jaroslav Ochec, Eliška Failová a Rüdiger Kempt přivítali Rüdiger Kempt z Villy tiane Schlott, rovněž s herečkou návratu na místa dětství velice html a www.stjoachim.eu, kde lze Baldauf v Marienbergu a Lada z Annabergu, přečetl další povíd- názorně zpracovala Renata Šin- rovněž knihu zakoupit. Poslední, Baranek Lapinová z jáchymovské ky z této knihy. Martin Tomášek delářová na příkladu Měděnce, závěrečné čtení povídek a slavnost- Nadace St. Joachim. a jeho přátelé mezitím zahráli na i toto dílo, nazvané Vzpomínky ní ukončení projektu se uskuteční Gerd Schlott, herec z Anna- saxofon, příčnou ﬂ étnu a kytaru pěkně pláčou, posluchačům pře- 15. září na radnici města Boží Dar. bergu, na úvod přečetl detektivní několik skladeb, které ještě posílily četla Christane Schlott. Závěrem Účast na této události již potvrdila povídku Der Meisterschmuggler dramatičnost přečtených povídek. přečetl spisovatel Stefan Tschök europoslankyně Michaela Šojdro- (Pan pašerák) autora U. L. Bricha. Ladislav Kocián z Mostu pak několik pasáží ze své knihy „Taxi vá a starosta Božího Daru a senátor Tato aktuální povídka pojednává česky přečetl kriminální povídku do Berlína“. Děj je založen na pří- PČR Jan Horník. Těšit se můžeme o tragickém konci pašování drog Tajemný muž s pelerínou (Der rät- padu travičství, k němuž skutečně na povídku „Cizí revír“ od boží- v okolí Potůčků a Rabenbergu a je selhafte Mann mit der Pellerine) v Grünhainichenu došlo. darské autorky Rozmar Kopecké. uměleckým literárním ztvárněním odehrávající se v Nejdku. Tutéž Informace o dalších veřejných Lada Baranek Lapinová, epizody, která se může kdyko- povídku pak v němčině přečetla čteních série „Stíny nad Krušnými Ulrich Möckel, Jiří Kupilík, li odehrát i ve skutečnosti. Gerd Christiane Schlott. Téma odsunu horami“ najdete na adresách http:// Miluše Kobesová Schlott pak ve spolupráci s Chris- sudetských Němců a pozdějšího www.baldauf-villa.de/ver-oben. překlad: Roman Kloc

Pohled do bývalé stodoly zaplněné posluchači Prvním předčítajícím byl herec Gerd Schlott z Annabergu

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 19 Montánní výšlap okolím Horní Blatné V sobotu 15. července se uskutečnil pod patronací Spolku přátel dolu sv. Mauritius 6. hřebečenský montánní výšlap, tentokrát po hornických zajímavostech v okolí Horní Blatné. Na čtrnácti plánovaných zastaveních bedlivě poslouchalo přes 70 účastníků z Čech i Německa odborný výklad Michala Urbana s potřebným překladem Marka Nesrsty. Vzhledem k zajímavosti celé akce jsme se rozhodli ji na našich stránkách na- bídnout i všem dalším zájemcům a návštěvníkům Horní Blatné, kterým nebude vadit ani devítikilometrová členitá trasa po stopách výšlapu.

1. Důl Konrád nedotčené těžbou v 16. století. Nej- Začátek výletu byl před kostelem úspěšnější období zažil komplex sv. Vavřince v Horní Blatné. Odtud se dolu Vavřinec v letech 1781 až 1811, kráčelo směrem ke koupališti, před po ﬁ nančním bankrotu rakouského nímž jsme z cesty sešli vpravo na mocnářství v roce 1811 však nastal louku, kde je dosud patrná trychtý- rychlý úpadek báňské činnosti, kte- řovitá prohlubeň v místě těžní šachty rý vyvrcholil v roce 1817 dočasným dolu Konrád. Tento důl byl zdaleka opuštěním dolu. V roce 1818 převzal nejvýznamnějším cínovým dolem důl od hornoblatenské obce rakouský hornoblatenského revíru během dru- stát a udržoval jej až do roku 1837. hé konjunktury těžby v 18. století. Celkem bylo v dole Vavřinec mezi Patřilo k němu minimálně deset ša- lety 1781 až 1817 vytěženo 226 tun chet, jejichž ústí se nacházela v pro- cínu, a to nejen na úrovni štoly Vav- storu mezi obloukem Blatenského řinec, ale i do hloubky asi 25 m pod vodního příkopu a cestou z Horní jejím obzorem. Blatné do Luhů. Byl rozfárán na pěti patrech do hloubky asi 135 m, 3. Blatenský vodní příkop nejbohatší těženou žílou byla strmá, Další zastávkou bylo křížení cesty Trasa výšlapu (podkladová mapa: www.mapy.cz) až 2 m mocná žíla Konrád směru do Luhů s Blatenským vodním příko- SZ–JV. pem, který je vynikajícím příkladem Důlní komplex Konrád se začal technického umu vodohospodářů 16. rodit od roku 1719 zásluhou hor- století. Toto dodnes funkční vodní noblatenského měšťana a výrobce dílo bylo vybudováno v letech 1540– kobaltové modré barvy Josepha Pu- 1544 v délce téměř 13 km, a předsta- tze, na významu pak nabyl po roce vuje tak nejdelší báňský vodní přiva- 1739, kdy už jej provozoval Putzův děč v české části Krušných hor. Až zeť, jáchymovský rodák a význam- do 19. století zajišťovalo pohonnou ný těžař Johann Franz von Heßler vodu pro desítky důlních a úpravá- (1693–1770). Jen v letech 1740 až renských provozů od Božího Daru 1773 poskytl důl Konrád přes 800 až po Horní Blatnou. Příkop začíná tun cínu, a přispěl tak podstatně 1,5 km západně od Božího Daru, kde k tomu, že se celková produkce cínu je do něj svedena voda z říčky Čer- v Horní Blatné v polovině 18. století ná. Dále je jeho trasa vedena velmi přiblížila úrovni z doby maxima těž- mírným spádem přes Myslivny, Ry- by v polovině 16. století. Koncem žovnu, Bludnou a severní úbočí Bla- 18. století se nicméně dostal do ztráty tenského vrchu až do Horní Blatné. a roku 1790 byl opuštěn. V roce 1980 byl Blatenský vodní pří- kop prohlášen za kulturní památku, 2. Štola Vavřinec od července letošního roku je národní Přes cestu naproti koupališti byla kulturní památkou. druhá zastávka u štoly Vavřinec. Okolí ústí této štoly zvelebili v roce 4. Blatenský vrch 2015 dobrovolníci z řad hornobla- Na nejvyšším bodě cesty jsme od- tenských občanů a chalupářů, kteří bočili doprava a začali stoupat na Bla- postavili malou lávku přes potok tenský vrch. Vedle možnosti výhledu vytékající ze štoly a instalovali u ní z rozhledny se zde nabízí i možnost informační tabuli. občerstvení v přilehlém bufetu. Obecní štola Vavřinec (St. Lauren- Když byl v roce 1906 založen hor- ti-Gemeindstolln) byla nejvýznam- noblatenský Spolek zimních sportů, nější odvodňovací a těžební štolou zrodil se v hlavách jeho členů nápad rudního okrsku Blatenského vrchu. postavit na Blatenském vrchu alespoň Byla ražena v letech 1747 až 1773 turistický přístřešek. Brzy poté vznik- s cílem podfárat staré dobývky v pro- la na vrcholu skromná dřevěná turis- storu dnešní Vlčí jámy v hloubce asi tická chata. Její prostory se však brzy 60 metrů, a zastihnout tak partie žil staly příliš těsné, a proto padlo roz- Pinka v místě těžní šachty dolu Konrád

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 20 Mihadla u štoly Vavřinec na kopii mapy z roku 1794 (archiv České geologické služby) hodnutí postavit u chaty horský hotel Ledovou jámu, Vlčí jámu a ukáz- a rozhlednu. Stavba 21 metrů vyso- ky dobývek na jižním svahu Bla- ké vyhlídkové věže a hotelu začala tenského vrchu. v roce 1912 podle návrhu architekta V roce 1532 nalezli bratři Wolf Karla Mattusche z Chebu a slavnost- a Barthel Schallerové, horníci ze ní otevření se odehrálo 6. července saského Buchholzu, na Blatenském 1913. Ve směru na Horní Blatnou a na vrchu první rudní žíly s obsahem Johanngeorgenstadt byly kvůli lepší- cínovce. Tento objev dal impulz mu výhledu vykáceny dva průseky, k založení města Horní Blatná, o něž z nichž ten směrem k Blatné sloužil bratři Schallerové spolu s dalšími také jako sáňkařská dráha. Rozhled- horníky požádali saského kurﬁ řta na byla pojmenována Zitina vyhlídka Johanna Friedricha v červnu 1534. na počest rakouské arcivévodkyně, Celá oblast mezi dnešní Horní budoucí poslední rakouské císařovny Blatnou a Božím Darem se totiž a v letech 1916–1918 poslední české tehdy nacházela na území saského královny Zity Bourbonsko-Parm- schwarzenberského panství a teprve ské (1892–1989). V roce 1927 byl v roce 1546 se stala součástí Čes- k hotelu zvanému Hotel Plattenberg kého království. či Sporthotel přistavěn velký jídelní Největší cínové doly na Blaten- a taneční sál s ústředním topením, ském vrchu vznikly na žilách Wolf- součástí přístavby byly i garáže pro gang a Jiří (Georg). Hlavní období pět automobilů a letní terasa. Po dru- zdejších důlních prací spadá do 16. Blatenský vodní příkop hé světové válce připadl hotel pohra- století, kdy žíly na pásmu Wolfgang ničníkům, kteří jej zdevastovali nato- byly vytěženy až do hloubky zhruba bor označovaný souhrnně jako Vlčí 7. Dobývky na jižním svahu lik, že musel být v 50. letech zbourán. 35 metrů, na pásmu Jiří snad až do jámy, který se skládá z dobývek na Blatenského vrchu Rozhledna naštěstí přežila. 50 metrů. Druhá perioda intenziv- žíle Wolfgang (Vlčí jáma, původně Celý jižní a jihozápadní svah ních prací nastala v 18. století, kdy Wolfspinge) a na žíle Jiří (Ledová Blatenského vrchu je doslova poset 5. a 6. Vlčí jámy byly obecní štolou Vavřinec otevřeny jáma, Eispinge). Z historických pra- pozůstatky po dolování cínu v 16.– (Vlčí jáma a Ledová jáma) hlubší partie pásma Wolfgang a další, menů je známé, že led z Ledové jámy 18. století, které sledují roj převážně Z Blatenského vrchu při sestupu na toto pásmo příčné žíly. našel uplatnění při ošetřování vojáků severojižních rudních žil. Vzhledem zpět do Horní Blatné jsme absolvo- Velkolepé pozůstatky po dolování zraněných v roce 1813 při bitvě s Na- k zalesnění a obtížné přístupnos- vali postupně hned tři další zastávky, dnes tvoří památkově chráněný sou- poleonem u Lipska. ti terénu však tato důlní díla nejsou

Hotel a rozhledna na Blatenském vrchu v roce 1927 Vlčí jáma

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 21 U Jindřišských skal s památníkem posledního hornoblatenského medvěda příliš známá. Po Vlčích jamách dru- 10. Strašidla – Jindřišské skály hým největším reliktem hornické Lesní pěšina odbočující vlevo od činnosti jsou povrchové poruby na cesty do Potůčků nás zavede ke kom- žíle Kammergang. Tato žíla byla tě- plexu skalních útvarů známých jako žena již od samých počátků historie Jindřišské skály či Strašidla. Ty jsou Horní Blatné a své jméno získala po – na rozdíl od nejbližšího okolí Horní významném těžaři Janu von Bun- Blatné, v jejímž podloží se vyskytují nickovi, který byl komořím saského žuly – budovány fylity, jež vznikly kurﬁ řta Johanna Friedricha. Dalšími přeměnou sedimentů usazených na významnými žilami byly severojižní dně moře ve spodních prvohorách. žíly Neuter, Dreifaltigkeit (Trojice) Fylitické horniny vytvářejí na řadě či Rappelt. Žíly byly kromě toho míst středního a západního Krušno- otevřeny i několika štolami, z nichž hoří výrazné skalní výchozy, k nimž nejdůležitější byly štola Neuter s ús- patří i Strašidla. Jejich dnešní podoba tím severozápadně od Vlčí jámy nad je výsledkem mrazového zvětrávání Blatenským vodním příkopem a što- během čtvrtohor, kdy z původního la Veith o délce asi 400 m, která ústila souvislého skalního bloku vznikly jihozápadně od dobývky Kammer- izolované skalní stěny (mrazové sru- gang. Práce na těchto štolách byly by) o výšce 6–25 metrů. Díky krás- obnoveny v 18. století, jejich roli pak nému výhledu do údolí Blatenského U šachty Karel převzala níže položená štola Vavřinec potoka se Strašidla stala již koncem . 19. století oblíbeným výletním mís- 9. Sejpy na Kozím potoku tem s možností občerstvení v někdej- Na kraji Horní Blatné odbočíme ším hostinci Zum Heinrichstein dole doprava k fotbalovému hřišti. Za ním pod skalami. V polovině 70. let mi- pokračujeme směrem na Strašidla – nulého století objevili Strašidla horo- Jindřišské skály. Cestou se nám na- lezci (viz Luft č. 8/2016). bízí výhled na rozsáhlé pozůstatky po rýžování cínovce, tzv. sejpy, v údolí 11. Šachta Karel Kozího potoka. Na rozdíl od známých Ze skal jsme pokračovali po lesní sejpů u Božího Daru zde byl cínovec cestě sestupující k železniční trati Po- získáván nejen z náplavů potoka, ale tůčky – Horní Blatná, kde se na sva- také ze zvětralých výchozů rudních zích Jelení hory nacházel další vý- žil a svahových sedimentů. Mocnost znamný rudní okrsek známý od 16. těchto zvětralin dosahovala místy až století těžbou cínových a železných 8 m, a z nejhlubších partií musel být rud a později, v 19. a na počátku 20. proto cínovec dobýván i hornickým století, také manganových rud. Nej- způsobem. Kdy začaly práce na těch- hlubší šachtou důlního revíru Jelení to rýžovištích, není historickými pra- hora byla 70 m hluboká jáma Ka- meny doloženo, je však velmi prav- rel, jejíž umístění dodnes připomíná děpodobné, že tomu bylo již dlouho trychtýřovitá prohlubeň obklopená před založením Horní Blatné, snad již rozlehlou hlušinovou haldou. Jámu v 14. století. Maximum rýžovnických založil kolem roku 1755 významný prací však spadá do 16. a 17. století. hornoblatenský těžař Johann Franz Hledání krystalů pyrolusitu na haldě dolu Marie Terezie

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 22 Horní Blatná Renesanční půdorys města je stále z větší míry zachován (foto: 2 M Studio) von Heßler na křížení dvou nejdů- jež jsou součástí mnoha světových ných podle přesného urbanistického ně protestantský kamenný kostel, ležitějších žilných struktur revíru – mineralogických sbírek. plánu: jako města s rozlehlým ústřed- k němuž byla v letech 1605–1607 severojižního greisenového pásma ním čtvercovým nebo obdélníkovým přistavěna mohutná věž. V souvis- Karel s výskytem cínových rud a žíly 13. Haldové a pinkové tahy náměstím, z něhož po stranách vy- losti s úpadkem hornictví se však na Marie Terezie, z níž byly dobývány na Jelení hoře bíhá systém navzájem kolmých ulic počátku 17. století rozvoj města za- rudy manganu a železa. Jáma Karel Cesta vedoucí od dolu Marie Tere- vytvářejících pravidelný šachovnico- stavil a krizi dovršila třicetiletá válka byla používána jako těžná a vodo- zie do Horní Blatné prochází středem vitý půdorys města. Tento princip byl a následná emigrace 66 nejvýznam- těžná šachta. Ze šachty byly raženy revíru Jelení hora. Intenzivní dolová- poprvé uplatněn v roce 1521 v Mari- nějších hornoblatenských rodin do sledné chodby jak po pásmu Karel, ní cínovce z více než deseti severojiž- enbergu a poté byl zopakován u řady Saska v prosinci 1653. Počet obyva- tak po žíle Marie Terezie na úrovni ních rudních žil zde dosud připomíná dalších krušnohorských měst. tel tehdy klesl na pouhých asi 500. nejhlubší štoly Jiří s ústím v údolí řada lineárních prohlubní (pinkových V případě Horní Blatné se tak Nový rozvoj města nastal až Blatenského potoka, popř. na úrovni tahů) sledujících průběh žil. Ty byly stalo v roce 1534 poté, co v září v 18. století v důsledku opětovné výše umístěných štol. zpočátku těženy povrchově, pozdě- tohoto roku vydal saský kurfi řt Jo- konjunktury těžby cínu a výroby ji systémem mnoha desítek šachet hann Friedrich horní řád pro doly modré kobaltové barvy. Příjmy 12. Důl Marie Terezie a štol do hloubek 50 m i víc. u Horní Blatné a nově vznikajícímu z těžby se výrazně promítly do Necelých 200 m pod šachtou Ka- Po opuštění lesa vychází cesta na městu udělil městská privilegia. Na obrazu města, původní renesanční rel se nacházel důl Marie Terezie, louky a před námi se otevírá pohled popud kurfi řta nechal schwarzen- domy byly přestavěny v barokním tvořený soustavou několika štol, na celou Horní Blatnou. Zde se na- berský perkmistr Joachim Spanseil stylu, barokní přestavbou prošel který byl největším manganovým bízí možnost návštěvy muzea těžby na jihozápadním úpatí Blatenské- v roce 1754 i kostel sv. Vavřince. dolem v Krušných horách a zároveň rud a procházka po dalších zajíma- ho vrchu vyměřit náměstí o ploše Nejvýraznějším architektonickým posledním činným dolem u Horní vých místech města. 110 x 96 metrů a 199 stavebních počinem této doby je dům rodi- Blatné. Manganové zrudnění je vá- parcel. V roce 1535 již stálo ve měs- ny Putzů z Breitenbachu (ev. č. 1) záno na výše zmíněnou žílu Marie 8. Muzeum těžby rud tě na 50 domů a v roce 1537 bezmá- z roku 1709, který má charakter lu- Terezie o mocnosti až 10 m a bylo Muzeum bylo otevřeno v roce la sto, mezi nimiž vynikal honosný xusního městského paláce. Během dobýváno řadou důlních děl v délce 1977 jako pobočka Muzea Karlovy kurfi řtský dům z roku 1535 (od 18. století se počet domů ve městě přes 500 m do hloubky i přes 50 m. Vary v jednom z nejhezčích domů roku 1564 městská radnice). V roce téměř zdvojnásobil, vznikla zde Systematická těžba rud manganu v Horní Blatné, v památkově chráně- 1542 byl postaven i prostý dřevěný i řada objektů lidové architektury začala v roce 1810, maximum těž- ném barokním domě č. p. 127 v Bez- kostel, který stával v místech zahra- s hrázděnými konstrukcemi, jako by spadá do 50. a 60. let 19. století. ručově ulici, postaveném v době dy za objektem fary. jsou například domy č. p. 6, 113 Roku 1908 koupila důl vídeňská fi r- druhého vrcholu těžby cínu v okolí Na základě Pražské dohody nebo 127. Historické jádro Horní ma C. T. Petzold, jíž tehdy patřily mj. města. Jde o jednopatrový dům se z 14. října 1546, kterou uzavřeli čes- Blatné je od roku 1992 chráněno železárny v Nejdku a od roku 1909 zděným přízemím, hrázděným pat- ký král Ferdinand I. a saský vévoda jako městská památková zóna. spojené Rotavsko-nejdecké železár- rem saského typu a mohutnou polo- a budoucí kurfi řt Moritz, připadla Maxima počtu obyvatel dosáhla ny. V květnu 1916, kvůli zvýšenému valbovou střechou. Vstup do domu jižní část schwarzenberského pan- Horní Blatná před 1. světovou vál- zájmu o mangan za 1. světové války, je osazen barokním portálem s uchy, ství spolu s Horní Blatnou a Božím kou, kdy v ní žilo přes 2 700 lidí. Po tato fi rma důl znovu otevřela štolou na římse nadsvětlíku je vytesán mo- Darem zpět Českému království. odsunu německého obyvatelstva po Concordia a v roce 1917 i níže ležící nogram JKH s letopočtem 1754. Ho- Ferdinand I. poté 30. července 1555 2. světové válce klesl počet obyva- štolou Segen Gottes. Těžba skončila nosný je i interiér domu s klasickou povýšil Horní Blatnou na svobodné tel i přes částečné dosídlení na tisíc na podzim 1919, jejím pozůstatkem trojdílnou dispozicí, v přízemí se do- královské město a přidělil jí i měst- a v současnosti žije ve městě nece- je i velký odval hlušiny pod štolou chovaly krásné klenbové stropy. ský znak. V té době byla Horní lých 500 lidí, tedy zhruba stejně jako Concordia. Hlavní manganovou Blatná na vrcholu svého rozvoje, po třicetileté válce. rudou byl šedočerný pyrolusit, che- 14. Město Horní Blatná ve městě bydlelo snad až 2 000 lidí Jiří Kupilík s využitím micky oxid manganičitý, který se Horní Blatná je jedním z nejná- a hornictví se věnovalo několik set textu Michala Urbana zde v minulosti vyskytoval v krás- zornějších příkladů krušnohorských mužů. V letech 1593–1594 vybudo- foto: Jiří Kupilík, Ulrich Möckel, ných krystalech o velikosti až 2 cm, renesančních horních měst budova- vala obec na náměstí nový, původ- archiv Michala Urbana

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 23 Nerealizované železniční tratě V minulých číslech časopisu vět železnici, byla první světo- provedení značně pokulhávalo ních kolejí byla tehdy takřka do- Luft byly představeny krušno- vá válka. Poslední místní dráhy za realitou. Po vzniku Česko- budována. V meziválečném ob- horské železniční tratě postavené v Čechách, na Moravě a ve Slez- slovenska v roce 1918 se kladl dobí se pokročilo v elektrizaci, koncem 19. a na počátku 20. sto- sku byly v té době zprovozněny důraz na dopravní spojení mezi byl zdokonalován systém návěs- letí. Tentokrát se zaměříme na ty v srpnu a v září 1914, tedy krátce západní a východní částí republi- tidel a zlepšení se dočkaly i sa- dráhy, jež takové štěstí neměly. po vypuknutí války. O výstavbě ky, prakticky jedinou spojnicí se motné vlaky (motorizace, nové Jedním z hlavních důvodů, proč některých tratí se uvažovalo ješ- stalo železniční spojení v úseku soupravy, zvyšování rychlosti ztroskotala celá řada záměrů sta- tě v dalších letech, ovšem jejich Bohumín – Čadca. Síť železnič- na tratích atd.).

Neuskutečněné železniční propojení Nejdku a Rotavy

Ačkoliv nakonec nebyl reali- současnou vodní nádrží a stáčela se zován, nejdále došel projekt že- západním a severozápadním smě- lezniční tratě z Nejdku do Rotavy rem na Javořinu, Milíře a Šindelo- s napojením na Kraslickou dráhu, vou. V Šindelové se měla stanice vypracovaný pražskou projekční o třech kolejích nacházet nedaleko kanceláří Franz Schön & Söhne vysoké pece, do železáren by hned v srpnu 1906. V Rotavě, Šindelové z nádraží odbočovala vlečka. a Nejdku byly tou dobou v provo- Trať by dosahovala nejvyššího zu železárny, respektive válcovny stoupání 29 promile, vrchol tratě plechu, a díky plánované dráze by by se nacházel v nadmořské výš- se uvedené závody dopravně spo- ce 654 m, naopak nejníže by bylo jily a umožnil by se jejich další položeno rotavské nádraží (483 m rozvoj. Sedmnáct kilometrů dlou- n. m.). Jednání o výstavbě tratě há dráha by byla stavebně velmi včetně napojení vlečkových žele- náročná, i když zčásti měla využít zárenských kolejí probíhala až do 3 km dlouhou vlečku rotavských roku 1914, kdy začala první světo- železáren vedoucí ze stanice Rota- vá válka. Ještě během ní se uvažo- Vítejte v přestupní stanici Nejdek! Realizaci projektu tratě na Rotavu va na Kraslické dráze. Z nejdecké valo dokonce o využití pracovních zhatila první světová válka (pohlednice asi z roku 1904) stanice by trať nedaleko za novo- sil z nedalekého zajateckého tábora hamerským zhlavím překonávala v Jindřichovicích, nicméně ani to sová – Stříbrná – Rolava – Přebuz Zdroj: přejezdem dnešní Švermovu ulici, k výstavbě nepomohlo. – Chaloupky – Nové Hamry, je- ROH, Michal: Neuskutečně- kde se dokonce počítalo s demoli- Od přelomu 19. a 20. století do jichž realizace nebyla proveditel- né projekty železničních tratí. cemi dvou domů (č. p. 492 a 570). první světové války se uvažovalo ná mimo jiné i kvůli nepříznivým In: Speciál Cargo, březen 2008, Dráha by dále pokračovala ve sva- též o výstavbě železničních tratí sklonovým poměrům. s. 12–14. hu jižně od silnice vedoucí na Ber- Nové Sedlo – Jindřichovice – Pře- Pavel Andrš Neudeker Anzeiger 1906–1917 nov a Lesík, kde by procházela nad buz – státní hranice a Kraslice –Ti- foto: archiv autora Neudeker Nachrichten 1902

Ráčíte jet z Karlových Varů do Vejprt autobusem, nebo vlakem?

Otázka z titulku článku je dnes mimo jiné s 2,4 km dlouhým tune- na hranici sci-ﬁ , neboť přímá linka lem pod Klínovcem. autobusem neexistuje a koleje sice Na začátku roku 1908 započa- do Vejprt vedou, ale až z Chomu- la jednání za účasti zástupců obcí, tova (viz Luft č. 5/2017). Ale ne- různých spolků a průmyslníků. chybělo mnoho a mohlo existovat V létě 1909 navštívil Vejprty vrchní i vlakové spojení s Karlovými Vary. stavební rada Ferdinand Wesnitzer O propojení Saska přes Vej- z vídeňského ministerstva železnic prty se světovými lázněmi v Já- a v říjnu byl návrh trasy schválen. chymově a Karlových Varech se Následně probíhala další jednání hovořilo již před rokem 1900. až do 27. března 1914, kdy bylo Byly vypracovány dvě varian- vedení deﬁ nitivní trasy protokolár- ty. První z nich byla hřebenová ně uzavřeno. Železnice měla vést a měla vést okolo Božího Daru, z Hroznětína, kde odbočovala z tra- v jehož blízkosti mělo stát i nádra- tě Dalovice – Merklín. Severový- ží. Druhou variantou, jíž byla po chodním směrem se zakusovala do vyhodnocení dána přednost, byla hřebenu Krušných hor až k obci Po- Plánované rozšíření železničních tratí z Perninku na Boží Dar a z Jáchymova údolní železnice s mnoha tunely, pov, dále měla pokračovat po levé do Vejprt

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 24 straně jáchymovského údolí. V Já- ny. Takže mohl být zdatným kon- chymově pak bylo navrženo ně- kurentem autobusové dopravě. kolik tunelů a ostrých oblouků pro Milovnici železnice se tak do Vej- zavedení trasy až ke vstupnímu por- prt dostanou jen po výše zmíněné trati tálu klínoveckého tunelu. Nad dneš- Chomutov – Vejprty, byť v součas- ním lázeňským domem Curie bylo nosti už jen od května do října a pou- plánováno nádraží. Tunel měl ústit ze o víkendech. Odměnou jim bude severně od Loučné pod Klínovcem, nejen trať, ale i okolní krásná příro- odkud měla dráha vést dál na Čes- da, která se mimo jiné již několikrát ké Hamry a podél silnice do Vejprt. zapsala do historie kinematograﬁ e. Celkem měla měřit asi 36 km. Například ve ﬁ lmu Želary, Božská Přípravné práce si vyžádaly Ema, Hlídač č. 47. Mnoho zajíma- mnoho úsilí a času. Vypuknutí vého o této trati se lze dočíst v nové 1. světové války však způsobilo, knize Ing. J. Kadlece Krušnohorská že stavební práce nebyly zahájeny železniční trať Chomutov – Vejprty. a po roce 1918 se touto jistě zajíma- Martin Liška vou tratí už nikdo nezabýval. Jinak s laskavým svolením J. Kadlece by totiž měla úvodní otázka tohoto s využitím údajů z publikace textu úplně jiný nádech. Projekt Krušnohorská železniční trať totiž sliboval, že vlak z Karlových Chomutov – Vejprty, Bývalá hájovna Partum u Loučné pod Klínovcem – poblíž ní měl být severní Varů dojede do Vejprt za 1,5 hodi- Chomutov 2016 portál klínoveckého tunelu

Radon Tri Pec 2017

Šestého srpna se ve Vysoké Peci uskutečnil druhý ročník triatlonu Radon Tri Pec. Oproti prvnímu ročníku se počet startujících v dět- ských a žákovských kategoriích rozrostl na více než padesát. Slunce v předchozích dnech trochu ohřálo vodu v rybníce zvaném Kaňka. A tak se nejprve děti školkou povinné vrhly do vln a pak na kolech či odrážedlech a nakonec běžecky pádily k cíli. Zde byl k radosti domácích první Vojta Malý. Poté následovaly dal- ší kategorie předžáků, nejmlad- ších žáků, mladších a starších žáků. Vše se letos obešlo bez váž- ných karambolů, i když nějaké ty odřeniny nakonec byly. Největší potíže měli závodníci s obouvá- ním bot na mokré nohy, zejména vítězka kategorie nejmladších žákyň Majda Potužníková, kte- rá po kole boty radši zahodila a běžela naboso. svých kategoriích Zuzka Měchuro- Více o výsledcích nalezne- ký kros, na které vás všechny V cíli se všichni oblékli do vá a Adam Uher, navíc na stupních te na www.tjradon.cz, kde jsou zveme. Sportu zdar! suchého a mohlo dojít k vyhlášení. stáli také Karča Měchurová, Andrea i fotografie ze závodů a informa- Závody přinesli domácím spoustu Čipková, Matěj Andrš, Simča Holí- ce o následujících akcích, jimiž za TJ Radon Vysoká Pec úspěchů. Kromě Vojty zvítězila ve ková a Anika Zázvorková. budou Radon Run Pec a Nejdec- Jakub Šebesta

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 25 Muzikanti z Přísečnice byli fenoménem své doby Přísečnice bývala královským horním městem. V kronikách je poprvé zmiňována již v roce 1335. Idylické horské městečko leželo ukryto v průsmyku na staré obchodní stezce z Prahy do Lipska v nadmořské výšce 720 m. Ve znaku města, který Přísečnici udělil v roce 1546 císař Ferdinand I., je vyobrazena vykořeněná jedle na červeno-bílo-červeném pozadí a hornická kladívka, špičák a mlátek. V posledních dvou stech letech by však byla bývala trefnějším symbolem města harfa. V Přísečnici byla totiž hra na tento strunný nástroj v dobách dávno minulých jedním ze zdrojů obživy a hudební sluch a talent snad již patřily k místní genetické výbavě.

Jistou hudební tradici je mož- V matrikách města Přísečnice Přísečnické harfenistky tato situ- Přísečnické kapely hrály né v Krušných horách vystopovat je možné již v letech 1755–1756 ace donutila již ve věku jedenácti v koncertních sálech velkých ho- již kolem roku 1520, kdy kronikář dohledat na 60 hudebníků, bohu- či dvanácti let, aby v doprovodu telů, například v hotelu Shepheard Mathesius zmiňuje jáchymovskou žel však bez záznamu, na jaký ná- matky či jiného staršího příbuz- v Káhiře, v kavárnách, restauracích hornickou kapelu. Dá se tedy před- stroj hráli. Existují však záznamy ného vyrážely v menších skupin- i na zámořských parnících. Po roce pokládat, že horníci muzicírovali o tom, že výše zmiňovaný Ignaz kách a pěšky do světa. Harﬁ čky, 1860 tito Krušnohorci procestova- i v Přísečnici. Pro muzikantskou Walter učil na harfu svého kmot- zhotovené místními truhláři, no- li dokonce Čínu, Japonsko, Aus- tradici Přísečnice však byl mnohem řence Isidora Richtera (nar. 1759), sily harfenistky zabalené v plátně trálii nebo Ameriku. Přísečničtí důležitější hudební doprovod při cír- který posléze naučil hře na tento na koženém popruhu na zádech. muzikanti se dokonce dostali i do kevních obřadech, který zajišťovalo nástroj svou sestřenici Elisabeth Tzv. přísečnická harfa byla jed- povídky Karla Maye „Z Bagdádu „Bratrstvo Archanděla Michaela“. Haug (1759–1830). Oba však hráli noduchá háčková harfa. Zvýše- do Istanbulu“. Zkrátka přísečnic- Členem a duchovním otcem toho- pouze pro zábavu. Teprve žáky- ní o půltónu se dosahovalo díky ká muzika zněla ve všech koutech to spolku byl starosta Ignaz Walter ně Elisabeth Haug, Anna Maria bleskovému pohybu háčkem. světa. Například Ignaz Pöschl, (v úřadu v letech 1776–1792), jenž Görner, jezdila s harfou „pracov- Celní protokoly z blízkého hra- zvaný Schilottl, byl se 17člennou byl znamenitým harfenistou. Toto ně“ do Lipska, odkud si vozila ničního přechodu do Saska říkají, kapelou v Indii, Číně a Japonsku. bratrstvo však bylo, stejně jako množství peněz. že v roce 1834 vyrazilo do světa Tento kapelník byl ale také sbě- všechna církevní bratrstva v Ra- V jejích úspěšných šlépějích 16 harfenistek. Mnohé si z cest při- ratelem a lovcem. Exotickými kousku, na příkaz Josefa II. v roce pak chtěli kráčet i další obyvatelé vezly větší obnosy peněz. Některé zvířaty zásoboval zoo v Evropě. 1784 rozpuštěno. Hlavní náplní Přísečnice, a to hlavně počátkem si dokonce mohly pořídit dům či Další přísečničtí rodáci, sourozen- těchto spolků, jejichž historie sahá 19. století, kdy tady panovala pozemek. Tyto dívky později za- ci Johann a Franz Angerovi, řídili až do 14. století, byl, jak již bylo velká chudoba. Rok 1805 totiž ložili skupinu „Reisen mit Musik“. v Indii a Afghánistánu vojenské řečeno, hudební doprovod při spo- přinesl do města zásadní zdra- Pro zajímavost uveďme některá 40–60členné kapely. Hudební tě- lečných pobožnostech. V Přísečnici žení. V roce 1811 pak Přísečnici jejich jména. Elisabeth Enzmann lesa tvořily celé rodiny. Například se jako doprovodný hudební nástroj zachvátil velký požár, při kterém (1780–1851) se provdala za hudeb- manželé Knebelsbergerovi byli používala hlavně harfa. Nejstarším přišlo o život 11 lidí. Během níka Kiliana Enzmanna z Dörns- stále na cestách. A jejich potomci, důkazem toho, že místním obyva- čtyř hodin ohnivý živel proměnil dorfu (zaniklé Doliny u Přísečni- tak jako mnoho dalších přísečnic- telům nebyl tento nástroj neznámý, v popel na 307 domů, a udělal tak ce). Elisabeth Walter (1795–1850) kých dětí, se narodili takřka po ce- je obraz rodokmenu rodiny Antona z většiny obyvatel lidi bez domo- byla s vlastním povozem až v Rus- lém světě. Kvůli takové lapálii, za von Kaysera od přísečnického ma- va i obživy. Již dva roky na to ku. Josefa Pöschl (1807–1883) jakou byl tehdy považován porod, líře porcelánu Franze Ferdinanda bivakovalo v okolí Přísečnice na učila celé zástupy děvčat po sluchu se nastávající matky domů nevra- Mayera z roku 1752. Kayserova sto tisíc Rakušanu, Rusů a Prušá- hrát na harfu a zpívat. Harfenist- cely. Jejich dcera Marie, která se nejstarší dcera je na něm vyobraze- ků. Ti táhli od Drážďan, kde se ka Wilhelmine Zapp (nar. 1841) narodila ve Varšavě, za rodiči ces- na při hře na harfu. Je tak možné, že odehrála bitva proti Napoleono- se vdala za ruského bankéře a ze- tovala už jako třináctiletá sama do právě rodina von Kayserú, která se vi. Domácí zvířata, koně a povo- mřela v Moskvě. Johanna Panhans Hamburku. Marie se stala vyhláše- do Krušných hor přistěhovala, sem zy byly zrekvírovány. Městečko (nar. 1841) zemřela po roce 1900 nou citeristkou. Rodiče následova- „importovala“ i hru na tento nástroj. ovládla nepředstavitelná bída. v San Francisku. la do Dánska, Švédska a Norska.

Přísečnické harfy nemají pro- hnuté tělo. Celá jejich konstrukce je nesmírně křehká a subtilní. Ně- které přísečnické harfy váží jen kolem 3 kg, protože byly stavěny jako cestovní nástroje. Bylo na ně možné hrát i za pochodu, pokud si je harfenista přivázal na řemen přes rameno. Této harfě se také říká „háčková harfa“. Jde v pod- statě o nejprimitivnější chroma- tický systém, který používali har- feníci v celé Evropě předtím, než se objevily první vylepšené pře- laďovací háčky. Přísečnická harfa Zdroj: www.maffet.sweb.cz Přísečnice v roce 1910 (archiv Michala Urbana)

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 26 V roce 1872 procestovala s dívčí A jak se v těchto kapelách rozdě- kapelou Egypt, v roce 1874 pak loval výdělek? Pořadatel či hostin- Francii, Belgii a Nizozemsko. Je- ský zaplatil vždy kapelníkovi. jich koncert v Amsterdamu navští- Ten peníze podle určitého klíče vilo na 2 000 lidí. V Scheveninge- rozdělil mezi všechny spolupracov- nu hrála tato kapela dokonce pro níky. Kapelník si většinou ponechal holandskou královnu a v Ostende dva díly, členové pak dostali po pak pro královnu belgickou. V roce jednom. Ubytování bylo obvykle 1874 se Marie vdala za přísečnic- zdarma. Žilo se v podstatě z kufru, kého hodináře Auera, se kterým který měl mnohdy velikost středně měla sedm dětí. velké šatní skříně. Takto cestovat Když se přísečnické kapely bylo samozřejmě možné až po za- chystaly do světa, scházely se vedení železniční dopravy, kdy si na náměstí ke společnému hraní. s sebou muzikanti začali brát i je- Každý si pak chtěl zajistit to nej- vištní garderobu. O často vysokých Spitzův dámský orchestr z Přísečnice kolem roku 1900 (archiv Michala lepší místo na ulici nebo v okně, výdělcích muzikantů nesvědčily jen Urbana) aby dobře slyšel. Místním zvykem výpisy z kont v místní spořitelně, bylo hodit po odcházejících mok- ale také jejich vystupování na veřej- ském městečku zůstávali. Pánové dostávalo. Nováčci se museli vše rý kapesník a treﬁ t se. Tento rituál nosti. Když se zdržovali doma, což muzikanti se ukázali v na míru ši- naučit od starších. Muzikanti byli měl zaručit šťastný návrat domů. bylo hlavně o pouti 15. srpna, sna- tých drahých oblecích. do světa posíláni ještě velmi mla- Kapely na cestách většinou vytvá- žily se převážně ženy do Přísečnice Zkrátka přísečničtí hudebníci za- dí, vše se museli naučit praxí, a to řely jednu velkou rodinu, o kterou přenést zvláštní atmosféru a vůni žívali zlaté časy. Přísečnické kapely hlavně od kapelníka. Až později se se starala manželka kapelníka. dálek. Oblékaly se podle nejnovější hrály téměř vše od lidové muziky až zrodila potřeba muzikanty vzdělá- Velmi přísně dohlížela hlavně na módy, objevily se v krátkém účesu po operetní a operní hudbu. Hrálo vat. A v Přísečnici krůček po krůčku často velmi mladé dívky, aby se nebo předvedly kloboučnické kre- se v podstatě vše, co publikum žá- vznikla vyhlášená hudební škola, nevyplnil jeden z místních vtípků. ace, elegantní kostýmky a boty na dalo. Z dnešního pohledu by se dalo o níž bude řeč v příštím čísle Luftu. V Přísečnici se totiž občas říká- klínku. Celé se pak zahalily do vůně hovořit o populární hudbě. Hudební podle textu Eveline valo: „Odešla s houslemi a vráti- exotických parfémů. A samozřejmě vzdělání v pravém slova smyslu se a Hanse Müllera la se s bubnem.“ si užívaly obdivu těch, kteří v hor- však členům těchto kapel ještě ne- připravila Lenka Löfﬂ erová

Alžběta Trojanová při hře na přísečnickou harfu (foto: Ulrich Möckel)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 27 Country sešlost Vysoká Pec Mnozí ze čtenářů jistě zaznamenali, že 15. července proběhla ve Vysoké Peci další Country sešlost. A mnozí byli určitě překvapeni, že se tento minifestival country a trampské hudby konal již popětadvacáté.

Milan Císař zahajuje Stavba zastřešeného pódia proběhla svépomocí

Podobně jako leccos v této zemi, nové Laštovka, Kinšt a Sušanka, ce prvních ročníků akce a Sešlost trubek vystoupila nejdecká Trep- i Country sešlost vznikla v hospo- všichni tři se vztahem ke country do dnešních dní uvádí. ka a Tuláci z Ostrova, prostor ale dě. Píše se rok 1993, v zemi ještě a trampské muzice, s nápadem na První Country sešlost pořádala dostal každý, kdo si na to trouﬂ . vládne porevoluční optimismus, uspořádání hudební akce v kotlině už brzy nato, 31. července 1993, I přes minimální propagaci se na ve Vysoké Peci a Rudném navíc dolu Hieronymus, která se rovněž tělovýchovná jednota Radon za prvním ročníku sešlo kolem 300 i nadšení z osamostatnění obce, nedávno stala obecním majetkem. vydatné pomocí sboru dobrovol- diváků, nebyl tedy důvod ji po roce které již přineslo i první hmatatel- Nápad se líbí a rychle nachází další ných hasičů a několika sponzorů nezopakovat. A druhý úspěšný roč- né výsledky, například právě budo- a další příznivce, kteří se do pří- z řad místních živnostníků. Celá ník napověděl, že zřejmě vznik- vaný vodovod, a kdekdo přemýšlí, prav intenzivně zapojili, mezi nimi akce byla koncipovaná jako jed- la nová tradice. co nového by se v obci dalo ještě i tehdejšího místostarostu obce Mi- norázová a velice otevřená. Na V roce 1995 převzala patro- udělat. A v této situaci přichází pá- lana Císaře, který se ujal organiza- provizorním pódiu z lešenářských nát nad konáním Country sešlosti obec. Začaly vyrůstat stylové stán- ky, sloužící převážně pro prodej občerstvení. Zprvu to byly jen ja- kési kulisy, postupně se z někte- rých staly malé hospůdky, jež po- skytují návštěvníkům útočiště při nepříznivém počasí. V roce 1997 obec postavila stabilní jeviště se zázemím pro účinkující i návštěv- níky. V tom roce se Country se- šlosti zúčastnilo také nejvíce lidí, a sice 3 400 platících diváků. Čistý výtěžek akce ve výši 50 300 Kč byl odeslán na konto malé obce Heř- mánky, kterou tehdy stejně jako mnoho dalších moravských obcí a měst postihla ničivá povodeň. Obzvláště hrdí jsou pořadatelé na to, že ačkoli počet osob v obci v době trvání akce narůstá až na více desetinásobek obvyklého počtu a zdaleka všichni nejsou střízliví, nebyl zaznamenán žád- ný větší incident, žádná dopravní nehoda, žádný požár, žádná větší rvačka. I místní obyvatelé snášeli konání akce o rozměrech středně Hustě zaplněná kotlina při pátém ročníku v roce 1997 velké technoparty a špalíry aut,

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 28 zaparkovaných po obou stranách 4 R z Ostrova, Petr nebo Pavel silnice, obdivuhodně dobře. Vět- z Karlových Varů, Smog z Mos- šina místních i rekreantů vzala tu nebo místní skupinu Stopaři. Country sešlost za svou, a i když A vynechat nemůžeme ani zlatý tomuto žánru vyloženě nefandi- hřeb jubilejního pětadvacátého li, zašli se alespoň podívat a po- ročníku – pražské Taxmeny. povídat si se sousedy, pokud to I přesto, že návštěvnost v po- tedy hlasitost hudební produkce sledních letech pomalu klesá, chce dovolila. Pokud jde o hudební obec i v dalších letech v pořádá- produkci, bylo by dnes už ve- ní akce pokračovat. A to je dob- lice těžké vyjmenovat všechny ře. Když už nám z těch starých kapely, které na akci vystoupily. tradic moc nezbylo, dodržujme Mezi těmi, které jsme měli mož- alespoň ty nové. nost vidět nejčastěji, jmenujme Roman Kloc alespoň nejdecké kapely Trepka, foto: Barbora Kosíková Bezpražcové housle a Bankrot, a archiv Milana Císaře Country sešlost 2017

Velké požáry na Přebuzi

Požáry různých velikostí ob- Požár řádil celou noc, i nebe čas vypuknou v lesích, na polích, bylo rozpálené doruda. Lidé se loukách, ale bohužel i ve měs- svými dětmi přenocovali pod tech a vesnicích. Požáry v lid- širým nebem. Kouř jim dráždil ských obydlích jsou spojeny se oči, žár byl nesnesitelný. A požár ztrátami na majetku a v minu- neustále nacházel další a další losti ohrožovaly i samu lidskou potravu, domy hořely jeden po existenci. Zejména v krušnohor- druhém. Až druhého dne kolem ských vesničkách, kde vládla poledne dorazili hasiči z Jin- dlouhá zima a krátké, teplé léto, dřichovic se stříkačkou. S tou měly velké požáry dramatické ale také moc nepořídili, protože následky. Jeden takový požár potok, protékající městem, byl postihl 25. července 1869 horní téměř vyschlý. Až vpodvečer 26. městečko Přebuz. července se vítr otočil a oheň už Dvacátého pátého července na další domy nepřeskakoval. slaví římskokatolická církev Obraz zkázy byl však dokona- svátek sv. Jakuba, a proto byla lý. Celé náměstí se proměnilo řada obyvatel Přebuze na pouti v kouřící hromadu trosek, shoře- ve Sněžné. Léto bylo onoho roku ly všechny dřevěné můstky, do- velice suché – více než 13 týd- bytek se rozběhl daleko do lesů. nů nespadla jediná kapka deště. Mnoho bývalých majitelů domů Kolem třetí hodiny odpolední se náhle ocitlo bez prostředků, vyšlehly ze střechy domu č. p. bez přístřeší a šlo o žebrácké 86 plameny. Kolem náměstí teh- holi. Proti požáru byl tehdy po- dy stály vesměs jednopatrové jištěný jen málokdo. dřevěné domy, zvenčí většinou Shořelo 39 obytných budov natřené olejovými barvami. Pla- s příslušnými kůlnami a stáje- meny rychle přeskočily na sou- mi. Mnozí poškození zemřeli, sední domy, a tak lidé, kteří na aniž opět někdy složili hlavu pouť nešli, stihli už jen vyhnat pod vlastní střechou. Ještě v roce dobytek z chlévů. Jen některým 1938 bylo sedm spálenišť z roku se ještě podařilo z domů vynést 1869 nezastavěných. Až do první nejcennější kousky majetku. Pak světové války se v přebuzském už mohli jen přihlížet, jak jim kostele na svátek sv. Jakuba domy hoří a hroutí se. sloužila slavnostní vzpomínko- Sv. Jakub prosí o milost pro nešťastnou obec

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 29 Přebuz po požáru v červenci 1869 – detail (foto: Stanislav Wieser) vá mše. Ještě před několika lety „řetězu“. K dispozici bylo tehdy ší, ač silně poškozené domy, se hl i třetí dům. Začala hořet stáj se v kostele tohoto bývalého jediné hasicí zařízení, dřevěná podařilo uhasit. a hasiči museli nečinně přihlížet, horního města nacházel obraz stříkačka bez savice. Káď stříkač- K dalšímu požáru, jemuž padlo jak se plameny prokousávají stá- v širokém zlatém rámu věnova- ky se proto plnila pomocí tohoto za oběť několik domů na Dolní le dál, protože motor stříkačky ný rytířem Dotzauerem, který „řetězu“, stříkačku obsluhovalo Přebuzi, došlo 23. ledna 1933. nenaskočil. Až když plameny připomínal tento nešťastný den. šest mužů a dostříkla na vzdále- Den předtím hodně sněžilo a bylo olizovaly dům č. p. 122, podařilo Byly na něm zobrazeny ohoře- nost zhruba 30 metrů. V roce 1886 velmi chladno, skrz obec se ve se stříkačku zprovoznit, ale i tak lé ruiny na Kostelním vrchu, na zakoupila obec dvounápravovou sněhu po kolena táhlo jen něko- byl dům silně poškozen. První náměstí a na Schmidtově vrchu. stříkačku, kterou vyrobila ﬁ rma lik vyšlapaných cestiček. Kolem tři jmenované domy během dvou Nad mraky pak pozvedá své se- Čermák z Teplic, a pět patnácti- čtvrté hodiny ranní vzbudil lidi hodin zcela shořely, protože byly pjaté ruce sv. Jakub a prosí o mi- metrových hadic. v okolí domu muže, přezdívané- postaveny převážně ze dřeva lost pro nešťastnou obec. Dnes V neděli o Letnicích roku 1891 ho Muß-Seff, hlasitý křik. Rych- a oheň přiživily ještě uskladněné vpravo od oltáře stojí už jen rám začal kolem desáté hodiny hořet le se oblékli a začali v kbelících zásoby sena, rašeliny a dřeva. Ve tohoto obrazu, obraz samotný za- dům č. p. 49 na Horní Přebuzi, nosit z potoka vodu na hašení. sněhu leželo zachráněné vyba- jistil páter Fořt. jehož majitel Josef Pausch byl Zpočátku to vypadalo, že požár vení osmi rodin. Příčina požáru Hasičský sbor byl na Přebuzi právě na pouti v Chlumu Svaté jen doutná, ale najednou byl celý nebyla nikdy objasněna. založen 13. března 1888. Ještě Maří. Při příjezdu hasičů byly dům v plamenech. I přes rychlý Kromě těchto ničivých požárů předtím starosta Richard Rölz už v plamenech i sousední domy příjezd hasičů přeskočil oheň došlo samozřejmě i k řadě men- uvedl v život jakýsi nouzový ha- č. p. 46, 47, 48 a 170 nalevo od i na sousední Hussen-Hermann- ších požárů, o nichž ovšem nee- sičský sbor, v roce 1882 musel ka- silnice a č. p. 58 napravo od ní. ův dům. Lidé vyhazovali majetek xistují podrobné zprávy. Nezbý- ždý dům v případě požáru poskyt- Vítr vál od západu a zanášel mo- z domu do hlubokého sněhu a za- vá než doufat, že podobné velké nout jednoho muže a jeden kbelík hutný proud jisker směrem na chránili i těžký šicí stroj. Přesto- požáry už díky moderní hasicí na hašení. Přijímáni byli i čtrnác- město. Díky použití na tehdejší že uplynulo hodně času, nebyla technice patří minulosti. tiletí hoši, stačilo, když zvládli poměry moderní stříkačky dům motorová stříkačka stále ještě Ulrich Möckel podávat kbelíky ve vytvořeném č. p. 49 sice zcela shořel, ale dal- provozuschopná. Požár tak zasá- překlad: Roman Kloc

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 30 Borůvkové hody

V letošním létě je les neuvěři- Suroviny droždí, za čtvrt hodiny už bude 6 minut. Na lov knedlíků z vařící telně štědrý ke všem lidem, kte- Přes 0,5 kg hrubé mouky, trochu připravené k přidání do odvážené vody je dobré připravit drátěnou ří při jeho návštěvě mají dobré soli, čerstvé droždí, máslo a téměř osolené mouky s mlékem a rozmí- naběračku, to je vždy dobrodruž- úmysly, Krušnohor s Marcebi- stejně cukru – skoro 20 gramů, 0,3 chanými žloutky. Vyhnětené těsto né a nebezpečné. Jeden již hotový lou spravedlivě potrestají ka- l dobrého vlažného mléka a dvě pomoučníme a necháme téměř kousek vyzkoušíme a další horké ždého hříšníka a provinilce… vajíčka (stačí žloutky, vaječný bí- hodinu odpočinout a kynout v tep- knedlíky na prkénku rychle propi- Tak nějak by mohlo vyznít po- lek schováme na jindy). Ještě se lé místnosti pod čistou utěrkou. chujeme, aby zůstaly nadýchané. učení z pohádky o krušnohor- podíváme, zda se už z lesa vráti- Z vlahého nakynutého těsta na Ozdobu jsme již probrali dříve. ském lese. Na mnoha místech li s borůvkami, bohatě nám stačí pomoučněném válu obratně vytvo- Tradiční pochoutka je oblíbená Čech i Evropy kvůli jarním 1 litr. Na doplnění ozdobení říme váleček a dílky podle stejné o prázdninách v každé české rodině mrazům nebude téměř žádné a ochucení pokrmu potřebujeme velikosti rozkrájíme. Do dílku těsta i na táboře. Ve Vysoké Peci sezona ovoce, a to dokonce ani na ně- tvaroh na strouhání (nebo bílý jo- rukou vytvarujeme hnízdo pro bo- borůvkových knedlíků začala již kterých horách. Tím nemyslím gurt na zálivku), moučkový cukr růvky a uzavřeme, dlaní vyválíme na začátku července – Borůvkovou téměř sousední pohoří Krkonoš. na posypání a horké máslo na pře- knedlík. Na teplém klidném místě poutí. Tradiční, oblíbený jednodu- Náš les přesto všem nabízí do- lití letní pochoutky. Pokrm podá- knedlíky necháme pod utěrkou chý recept z Krušných hor byl ově- slova borůvkové hody. Proto váme obvykle teplý. chvíli (asi 15 minut) nakynout. Za- řen v rámci projektu Cíl 3 – Ziel 3 mi nyní připadá nejpříhodnější tím nám začne vřít osolená voda, (Kulinářské zážitky v Krušnohoří – recept na české borůvkové ky- Postup v níž knedlíky (pod pokličkou) Erzgebirge) v SOŠ a SOU Nejdek. nuté knedlíky, které můžete mít Do hrníčku s částí oslazené- vaříme několik minut, pak dovaří- text a foto: Josef Dvořáček, z čerstvých borůvek. ho vlažného mléka rozkvedláme me i bez pokličky celkem asi 5 až SOŠ a SOU Nejdek

Oslavy rozhledny Pajndl

V sobotu 2. září od 11 do 17 jsou zajištěny. Doprovodnou akcí muzeu výstava historických fo- hodin se přímo u rozhledny Paj- bude neorganizovaný výšlap po tograﬁ í a prací žáků místních ndl budou konat oslavy 120 let zelené turistické značce z Nejd- škol s názvem Pajndl – naše této vyhlídkové rozhledny. Na ku k Pajndlu, spojený se sběrem rozhledna, a to až do 19. listo- programu jsou Pouliční divadlo razítek do pamětní kartičky, kte- padu. Vernisáž se koná v pátek Viktora Braunreitera a kejklířská rá je k vyzvednutí v nejdeckém 1. září v 17 hodin. vystoupení s workshopem. Ob- infocentru a muzeu. Souběžně Pavel Andrš čerstvení a stánky se suvenýry s oslavami proběhne v městském foto: archiv autora

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 31 Novinky na Ježíškově cestě Dřevěné postavičky zhotove- sích dojít. Děti si tu na otočných né abertamským řezbářem An- tabulkách můžou prohlédnout, tonínem Dorazinem, jako jsou která dřevina má jakého škůdce. sova, bobr, ježek nebo orel, nově Na velkém Ježíškově okruhu vítají především děti na malém na Špičácké cestě naleznete tabu- Ježíškově okruhu. li s informacemi o výchově mla- V rámci přeshraničního pro- zin a s obrazem pro děti „Strom jektu Zvyšování rozmanitosti jako dům“. Na Vodárenské cestě v lesích v regionu Centrálního je tabule s informacemi o ﬁ nan- Krušnohoří bylo na Ježíškově cování a důvodech realizace pro- cestě osazeno šest naučných ce- jektu. Vedle Janouškovy cesty na dulí s interaktivními prvky pro kraji lesa před Myslivnami najde- děti. Na malém okruhu mezi bou- te dvě tabule s údaji o vnášení je- dičkami č. 11 a 12 naleznete dvě dle do porostů a o zvěři. Na tabu- tabule, jednu s informacemi o za- lích je možné si zahrát tripexeso, měření a cílech městských lesů při němž se skládají trojice dře- Boží Dar a druhou s vizí lesa, vina-list-plod nebo zvíře-stopa- k jakému chceme v městských le- -pobytové znamení. Karlův krok 2017 Nahoru na horu Klínovec

Stejně jako každý rok se na v 11 hodin na náměstí na Božím Dvaadvacátého července si na byl prvním vrcholem ze čtrnácti Božím Daru sejdou čeští i němeč- Daru, celý den bude moderovat nejvyšší horu Krušných hor mohl českých a moravských tisícovek, tí vyznavači sportovní aktivity Lukáš Budai. Trasa závodu vede s Holbou vyšlápnout každý v rámci na který se účastníci vydali, aby nordic walking. Oblíbený Karlův po značených tratích kopírujících seriálu Koruna Česka. Klínovec soutěžili o zájezd na ZOH 2018. krok je zařazován do seriálu po- Ježíškovu stezku po božídarském chodů Nordic Walking Challenge okolí. Na náměstí bude probíhat a letos je úspěšně organizován doprovodný program včetně vý- s ﬁ nanční podporou Evropské borné kávy z jedinečné „marin- unie z Evropského fondu pro regi- gotky“ Dokolakafé. Registrace na onální rozvoj. Start bude 26. srpna www.krokkezdravi.com. Anenská pouť

Slunečné počasí a pět desí- ních vystoupení, dětských díl- tek krušnohorských řemeslní- niček, divadelního představení ků a umělců připravilo úžasný nebo jízdy na kolotočích Al Rašid 4. ročník Anenské pouti na Bo- a vzpomínku na pohodové setká- žím Daru. Z Krušných hor si ná- ní se zručnými Krušnohorci. Dě- vštěvníci odváželi krásné, ručně kujeme městu Boží Dar a všem vyráběné dárky, zážitek z hudeb- účastníkům za podporu.

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 32 29. ROČNÍK FESTIVALU

SRNČÍ BEK SOBOTA 9.9. 2017

HLAVNÍ PROGRAM ZAČÍNÁ JIŽ V 15 HODIN. ZAHRAJÍ, ZAZPÍVAJÍ A POBAVÍ VÁS KAPELY:

ČERVENÁ ŘEPA GLOBUS UTREJCH

Překvapení večera a domácí pořádající kapela  STREJDOVÉ

Generální partner

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 33 LESY JÁCHYMOV PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

SPRÁVA LESŮ MĚSTA JÁCHYMOVA Myslivost  poplatkový lov jelení zvěře Nákup a prodej dřeva

pilařská výroba k03050  certifikované stavební řezivo  paletové přílezy  řezání střešních krovů na zakázku do délky 10,5 m  pořez na zakázku

MĚSTSKÉ LESY, Mathesiova 209, 362 51 JÁCHYMOV tel.: 353 811 211, fax: 353 811 221 STŘEDISKO PILAŘSKÉHO PROVOZU Dvořákova 999, tel.: 731 111 784

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 34 vyměňte brýle

dioptrické za sluneční Výstava Abertamské rukavičkářství Ausstellung Aberthamer Handschuhmacherei */**1.+2.7., 22.7., 12.8., *26.8., 9.9., *30.9., 14.10. *28.10., 4.11., *18.11., 2.12., *16.12.2017 13:00 - 17:00 * Ukázky výroby rukavic / Handschuherzeugungsvorführungen ** Abertamská pouť / Aberthamer Fest

K laserové operaci očí luxusní sluneční brýle ZdArMA.

• Odstranění dioptrií laserem • Operace šedého zákalu femtosekundovým laserem vŠeCHny • Operace zeleného zákalu Oční OPeraCe • Implantace nitroočních čoček • léčba sítnice nyní • Operace rohovky I na sPlÁtKy! • estetické oční zákroky Městský úřad Abertamy / Gemeindeamt Abertham Skupiny i mimo otevírací hodiny po předchozí dohodě na: Gruppen auch ausserhalb der Öffnungszeiten telefon: 733 594 993 nach vorheriger Absprache unter: www.ocnimpc.cz 728 550 146, [email protected] www.facebook.com/ocnimpc

100x130 slunecni bryle.indd 1 17.04.15 12:14 WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 35 Darujte pololetní předplatné TRUHLÁŘSTVÍ DORAZIN ABERTAMY MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD Vám nabízí Za 300 Kč každý měsíc ZÁŘÍ až ÚNOR Srubový nábytek a dřevostavby z kulatiny barevné svědectví z Krušných hor a okolí poštou na doručovací adresu v ČR Dřevěné sochy motorovou pilou Objednávky pro Vaše blízké zašlete: [email protected] www.truhlarstvi-dorazin.cz

Kontakt:

Sokolská 406

362 35 Abertamy tel.: +420 725 891 545 e-mail: [email protected] KRUŠNOHORSKÝ LUFT o.p.s. Komenského 299, 362 37 Horní Blatná

TRUHLÁRNA KAŠPAR.CZ – NEJSME PLÁTCI DPH VYRÁBÍ: OKNA, DVEŘE, ZÁRUBNĚ, SCHODY, NÁBYTEK AJ. MOŽNOST POŘEZU VLASTNÍ KULATINY MEINLOVA 188, PERNINK, T-353 892 383  M-723 331 711

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 6 / číslo 8 SRPEN 2017 / Strana 36