Plán rozvoje obce Malé Žernoseky na léta 2018 až 2022

Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO

Schváleno zastupitelstvem obce dne: …………….2019

1 Úvodní slovo (návrh)

Vážené dámy a pánové, předkládáme k vaší pozornosti plán rozvoje naší obce na léta 2018 – 2022. Potřeba zpracování tohoto dokumentu vychází jak z platného právního rámce zákona o obcích, tak i ze stále rostoucí potřeby naší obce shrnout to co se nám daří, ale také to, na čem budeme muset a také chceme v následujícím období pracovat. Dalším, byť ne hlavním důvodem je také možnost žádat a následně úspěšně získávat dotační prostředky na ty akce, které často výrazně převyšují rozpočet obce. Bez shrnutí aktuálního stavu vývoje naší obce a vymezení priorit jejího dalšího vývoje by podávání žádostí nebylo smysluplné a koncepční.

Jsem velmi rád, že jste se do přípravy tohoto plánu také zapojili prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření. Za vaše náměty a připomínky bych vám chtěla velmi poděkovat. S výsledky dotazníkového šetření, které bylo zpracováno v přípravy rozvojového plánu obce, se můžete seznámit v jedné z částí tohoto dokumentu.

Tento plán má dvě části, které se liší svou délkou, nikoliv však svým významem. V první části najdete informace o tom, jak na tom naše obec je, v druhé pak jakých cílů bychom rádi v následujících letech dosáhli.

Příležitosti pro rozvoj naší obce, stejně jako závažnost problémů, které se nás týkají, si uvědomujeme. Některé problémy lze odstranit jednoduše, na některé síly naše ani náš rozpočet nestačí, u dalších nezáleží jejich řešení pouze na nás, ale je třeba koordinované úsilí více institucí a organizací. Současný stav představuje důležitou výzvu k tomu, aby se v naší obci žilo dobře.

V rámci přípravy plánu jsme uskutečnili také dotazníkové šetření mezi obyvateli obce. Jsem velmi rád, že se 31 z vás tohoto šetření zúčastnilo a mohli jsme tak získat cenné informace o tom, jak život v naší obci a její další rozvoj vidíte. Je potěšující, že většině dotázaných se v obci žije dobře. Oceňujete zejména blízkost přírody a klidný život v obci, naopak nejvíce kritizujete veřejnou dopravu. V obci vám chybí zprovoznění pohostinství, špatná dopravní dostupnost v dopoledních hodinách, trápí vás také nedodržování maximální povolené rychlosti. Investovat byste chtěli do místních komunikací, spojů veřejné dopravy, ale také do podpory kulturních, společenských a sportovních aktivit. Jsme rádi, že se vám v obci podle vašich odpovědí dobře bydlí a jste spokojeni s péčí obce o své prostředí. Na druhou stranu budeme dále rozvíjet a pracovat na informovanosti o dění v obci, na tématech zdravotnictví a školství, které jste zmiňovali jako oblasti, kde vidíte k dalšími zlepšování a rozvoji.

Velký dík patří také zastupitelkám a zastupitelům, kteří formulovali své pohledy na problémy obce, to co bychom měli v obci realizovat a že se velmi obšírně věnovali vizi toho, jak by měla naše obec v následujícím období vypadat.

Období, na které je tento plán vymezen, představuje velmi dlouhou dobu v našich osobních životech i životě naší obce. Uvědomujeme si, že na nás čeká celá řada úkolů, z nich některé opravdu nejsou snadné a není jisté, zda se je podaří v tomto období naplnit. Věříme však, že se díky koordinovanému úsilí a vaší angažované pomoci se nám podaří to, aby naše obec byla příjemným místem pro život s vyhovující infrastrukturou a dostupnějšími veřejnými službami.

Váš starosta,

2 1. Území

Obec Malé Žernoseky leží na levém břehu řeky Labe, která tvoří její východní hranici, 1,5 km severně od města Lovosice, asi 7 km západně od okresního města Litoměřice a 17 km jižně od krajského města Ústí nad Labem. Směrem na sever sousedí s obcí Prackovice nad Labem, na jih s Lhotkou nad Labem a na západ s Chotiměří a Velemínem. Přes řeku sousedí s obcí Libochovany, Velké Žernoseky a Píšťany.

Aktivity na území dnešních Malých Žernosek jsou patrné již v neolitu neboli mladší době kamenné. První písemná zmínka dle Historického lexikonu obcí o Malých Žernosekách však zazněla až v roce 1276 v kupní smlouvě. Avšak již kolem roku 1140 povolal král Vladislav II. mnichy z kláštera Steinfeld na Rýně, kteří se v labském údolí usadili a zavedli vinařství, což trvalo asi 100 let. Vinice v Malých Žernosekách měly ještě na konci 19. století výměru 26 ha. V současné době se podařilo obnovit zhruba 10 ha. Ještě v první polovině 13. století spadaly Malé Žernoseky spolu s okolními obcemi i Lovosicemi pod správu Ronovců (Lichtenburgů). V roce 1251 byla obec Malé Žernoseky s klášterním dvorem i mlýnem spolu s dalšími včetně Lovosic prodána duchovnímu řádu cisterciáků z kláštera Mariazell v Altzellu u Míšně. Střídavě obec náležela pod vliv Doksanského kláštera (založen koncem I. poloviny 12. století, v současnosti kulturní památka) a kláštera Altzelle v Míšni. Území obce leží na křižovatce historických obchodních tras, na řece Labi a tzv. Solné - Srbské cestě (Praha – Drážďany přes Lovosice, dovoz soli ze Saska do Čech). Od 15. století jsou pak dějiny obce spjaty s Lovosickým panstvím a tedy i s dějinami Lovosic. Již v roce 1415 řádu cisterciáků zabral panství král Karel IV. a následně se vlastnictví rychle střídala. Lovosické panství bylo v majetku Valdštejnů (od konce 16. století), později Schwarzenbergů (od konce 18. století). Po mnichovské dohodě připadlo území obce do Sudet a během druhé světové války spadaly Malé Žernoseky pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši.

V současnosti tvoří Malé Žernoseky jedna část obce a stejně tak jedno katastrální území s celkovou rozlohou 3,3 km2. Obec je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice, okresu Litoměřice a Ústeckého kraje. Samostatnou obcí byla do roku 1980, kdy se stala součástí Lovosic. Samostatnost byla obnovena v roce 1991. Na počátku roku 2016 měla 722 obyvatel, takže na 1 km2 připadalo vysokých 218,8 obyvatel, což bylo výrazně více než na úrovni celé ČR (134), Ústeckého kraje (155) i okresu Litoměřice (115 obyvatel na km2). Průměrná nadmořská výška obce je 177 m n. m. (140–310 m n. m.).

Tab. 1.1: Základní informace o obci Malé Žernoseky (k 1. 1. 2016) Název: Obec Malé Žernoseky Zahradní 245 Sídlo: Počet obyvatel: 722 Malé Žernoseky Rozloha: 3,3 km2 IČ: 00526045 Hustota osídlení: 218,8 obyvatel/ km2 Telefon: 00526045 Počet částí obce: 1 E-mail: [email protected] Počet katastrálních území: http:// 1 Oficiální www: www.malezernoseky.cz/ Pramen: Malý lexikon obcí – 2016, ČSÚ, Praha, 2016; http://www.malezernoseky.cz/

3 4 2. Obyvatelstvo

Základní charakteristikou území jakékoliv velikosti je obyvatelstvo, vývoj jeho počtu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska, pohyb obyvatel a také jeho struktura.

2.1. Vývoj počtu obyvatel

Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v obci Malé Žernoseky v době moderního statistického zjišťování podstatně měnil. Od roku 1869 do konce druhého desetiletí 20. století kolísal mezi 355 a 412 obyvateli, ale ve dvacátých letech došlo k velmi výraznému nárůstu počtu obyvatel, který překročil hranici tisíc. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k podstatnému snížení počtu obyvatel až pod hranici 800 osob. Druhého maxima ve sledovaném období bylo dosaženo v roce 1961, avšak od té doby počet obyvatel v obci ubýval až do počátku devadesátých let. V roce 1991 bylo dosaženo poválečného minima. V následujících dvou dekádách počet obyvatel v obci rostl a při posledním sčítání lidu přesáhl 700 obyvatel, což bylo nejvíce od roku 1980. V roce 2011 žilo v obci o 351 obyvatel více než v roce 1869 (téměř dvojnásobek).

Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech 1869-2011 1200

1029 1000 850 785 758 800

l 715 e

t 674 669 a v

y 600 b

o 600

t e č

o 367

P 412 364 355 369 390 400

200

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Praha, 2011

Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese, kraji a ČR. Dynamika vývoje v obci Malé Žernoseky zpočátku nedosahovala intenzity v okrese Litoměřice, kde se počet obyvatel do roku 1921 zvyšoval zhruba stejným tempem jako na úrovni celé ČR. Vývoj v kraji byl podstatně rychlejší a již v roce 1921 žilo v kraji o 70 % více obyvatel než na počátku sledovaného období. Ve dvacátých letech však v žádném vyšším územním celku nebyl zaznamenán tak výrazný nárůst počtu obyvatel jako v Malých Žernosekách (téměř trojnásobný). Poválečný propad počtu obyvatel byl však v celém Ústeckém kraji, okresu Litoměřice i v Malých Žernosecích mnohem výraznější než na úrovni celé ČR, avšak pouze v okrese Litoměřice klesl počet obyvatel pod hranici stavu z roku 1869. Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k pozvolnému nárůstu

5 počtu obyvatel, v Malých Žernosekách po krátkodobém nárůstu v padesátých letech začal počet obyvatel opět klesat, a to relativně rychle.

Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1869-2011 (bazický index – rok 1869 = 100%) 300,0

) 250,0 %

0 0 1 = 9 6

8 200,0 1

k o r (

x e

d 150,0 n i

ý k c i z a

B 100,0

50,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty

Důvodem byla především migrace (v sedmdesátých letech se dle statistik odstěhovalo z obce zhruba o sto obyvatel více, než se přistěhovalo, v osmdesátých letech byly Malé Žernoseky součástí Lovosic, takže pohyb obyvatel nelze podchytit), avšak po roce 1991, kdy se obec znovu osamostatnila, začala být migračně zisková (v devadesátých letech nárůst migrací o více než 100 osob). Trend intenzivního nárůstu počtu obyvatel, který byl v relativním vyjádření vyšší než na všech ostatních územních úrovních, vydržel i v prvním desetiletí 21. století.

Vývoj počtu obyvatel v posledních 10 letech lze sledovat na obr. 2.3. Od roku 2006 do roku 2008 se počet obyvatel v obci téměř neměnil. V roce 2009 však již klesl pod 700 osob a pod touto hranicí se udržel i v roce následujícím. Po opravě dat v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se však vykazovaný stav podstatně zvýšil na 717 osob a dále se měnil pouze o jednotlivce. Na konci roku 2015 pak žilo v obci 722 obyvatel, tedy nejvíce za posledních deset let.

Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých obcích mnohem výraznější než ve větších územích. V okrese, kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl podstatně intenzivněji a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou v okrese spíše stagnoval, v kraji pak mírně klesal a pouze v ČR vykazoval především v posledních dvou letech mírný nárůst. Za celé sledované období se počet obyvatel v okrese zvýšil zhruba o 5 %, v ČR o více než 2 %, v kraji byl téměř shodný jako před deseti lety a v Malých Žernosekách se zvýšil o více než 3 %.

6 Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech 2006-2015 (vždy k 31.12.) 730 722 717 716 717 718 720

710

l 700 701 701 e

t 700 a v y b o 688 687 t 690 e č o P 680

670

660 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Rok Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016

Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2006-2015 (bazický index – rok 2006 = 100%) 106,0 ) %

0

0 104,0 1 = 5 0 0 2

k

o 102,0 r (

x e d n i

ý

k 100,0 c i z a B

98,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Rok

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů 2006- 2015, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů 2006-2015, ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty

7 2.2. Pohyb obyvatel

Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.1 ukazuje vývoj přirozené měny v letech 2006-2015 v obci Malé Žernoseky včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na počet obyvatel středního stavu (k 1. 7. daného roku).

Tab. 2.1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech 2006-2015 Hrubá míra (v ‰) Počet živě Počet Přirozený Rok přirozeného narozených zemřelých přírůstek porodnosti úmrtnosti přírůstku 2006 6 7 -1 8,5 9,9 -1,4 2007 6 9 -3 8,6 12,8 -4,3 2008 11 8 3 15,7 11,4 4,3 2009 5 14 -9 7,2 20,2 -13,0 2010 3 6 -3 4,4 8,7 -4,4 Průměr 6,2 8,8 -2,6 8,8 12,5 -3,7 2006 - 2010 2011 5 7 -2 6,9 9,7 -2,8 2012 6 10 -4 8,4 14,0 -5,6 2013 5 8 -3 7,0 11,2 -4,2 2014 4 7 -3 5,6 9,8 -4,2 2015 1 5 -4 1,4 6,9 -5,6 Průměr 4,2 7,4 -3,2 5,8 10,3 -4,5 2011 - 2015 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty

Obr. 2.5: Průměrná roční hrubá míra porodnosti a úmrtnosti v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2006-2015 14,0

a 11,4 11,1 ti

s 12,0

o 10,9 10,8 10,7 10,7 n 10,2 d o r ) 10,0 o p ‰

a v 7,3 ( r

í 8,0 ti m s

o á n b t u r 6,0 r m h

ú á n

r 4,0 ě m ů r

P 2,0

0,0 HMP HMÚ

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů 2006- 2015, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů 2006-2015, ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 8 Za posledních deset let se v obci Malé Žernoseky narodilo celkem 52 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně více než 5 dětí za rok. Zemřelo celkem 81 osob, tzn. 8 osob za rok. Přirozenou měnou za celé období v obci ubylo 29 obyvatel, tedy téměř tři za rok. V relativním vyjádření byla průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku -4,1 promile. Srovnání s vývojem v okrese Ústí nad Labem, Ústeckým krajem a ČR nabízí obrázek č. 2.5. Je z něho patrné, že v obci Malé Žernoseky panují podstatně horší podmínky z hlediska porodnosti, ale také dle úmrtnosti než v ostatních sledovaných územních celcích.

Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v obci Malé Žernoseky v letech 2006-2015 Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně 2006 22 30 -8 -11,4 2007 28 24 4 5,7 2008 17 20 -3 -4,3 2009 16 20 -4 -5,8 2010 27 25 2 2,9 Průměr 2006 - 22,0 23,8 -1,8 -2,6 2010 2011 14 17 -3 -4,2 2012 35 32 3 4,2 2013 20 16 4 5,6 2014 19 15 4 5,6 2015 25 17 8 11,1 Průměr 2011 - 22,6 19,4 3,2 4,5 2015 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty

Obr. 2.6: Průměrné roční hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2006-2015 4,0 3,1 3,6 ) 2,9 2,7

‰ 3,0

v (

y 2,0 r í 1,0 1,1 1,2 m

0,5

é 1,0 b 0,1 u r h

0,0 é n

r -0,2

ě -1,0 m ů r -2,0 P -3,0 -3,1 -4,0 -4,1 -5,0 HMPP HMMS HMCP

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů 2006- 2015, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů 2006-2015, ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty

9 Předchozí tabulka 2.2 zachycuje vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda v Malých Žernosekách v letech 2006-2015. Je patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí méně významně než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do obce přistěhovalo 223 osob, tj. průměrně 22 ročně, kdežto vystěhovalo se 216 obyvatel obce, tedy rovněž zhruba 22 ročně. První pětileté období bylo migračně aktivnější než posledních pět let. Zatímco v letech 2006-2010 bylo migrační saldo záporné, druhé pětileté období již bylo mírně kladné. Nízkým absolutním hodnotám odpovídala i nízká hrubá míra migračního salda. Je zřejmé, že v obci nepřevažuje výrazně žádný trend ve stěhování a obyvatelstvo se spíše obměňuje ve zhruba stejném počtu.

Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje obrázek 2.6. Průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v Malých Žernosekách záporná, počet obyvatel tedy přirozenou měnou ubýval, a to v obci mnohem intenzivněji než na úrovni vyšších územních celků, v nichž byl přirozený pohyb zanedbatelný. Naopak velmi nízká, i když kladná, byla v obci intenzita migrace vyjádřená průměrnou roční výší hrubé míry migračního salda, která za posledních deset let dosahovala pouze jednoho promile, zatímco v okrese a v ČR, kde jde však pouze o zahraniční stěhování, činila hrubá míra zhruba 3 promile. Zatímco na úrovni okresu, kraje i ČR ovlivňovalo v posledních deseti letech počet obyvatel především stěhování, a to pozitivně, v obci to byl přirozený pohyb, který měl vliv na pokles počtu obyvatel v obci.

2.3. Struktura obyvatelstva

Důležité pro ekonomický rozvoj obce je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány.

2.3.1. Struktura obyvatelstva podle věku

Při zpracování předchozí strategie obce v roce 2007 byl průměrný věk obyvatel obce Malé Žernoseky 39,5 let. K 1. 1. 2016 již průměrný věk činil 42,4. Tabulka č. 2.3 zachycuje věkovou strukturu obyvatel obce Malé Žernoseky v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou hlavní zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat v delším časovém horizontu a sledovat, k jakým změnám v daném období došlo. V roce 2011 žilo v Malých Žernosekách dle sčítání lidu celkem 715 obyvatel, což bylo o 8,7 % více než při sčítání v roce 2001 (v okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel o 4,4 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Nárůst počtu obyvatel mezi jednotlivými censy byl tedy výraznější než na ostatních vyšších územních úrovních.

Z celkového počtu obyvatel sečtených v roce 2011 bylo 126 dětí, což představovalo 17,6 %. Od roku 2001 se počet i podíl dětí v obci zvýšil, což je velmi pozitivní a neodpovídá to trendům zjištěným v případě okresu Litoměřice, Ústeckého kraji ani celé ČR, kde se počet i podíl osob mladších 15 let snížil. Zatímco v roce 2001 byl podíl dětí v obci nižší než v okrese, kraji i v ČR, do roku 2011 se situace obrátila a podíl osob mladších 15 let byl v obci vyšší než jinde.

10 Shodně s vývojem na ostatních územních úrovních klesl v Malých Žernosekách podíl obyvatel ve věku 15-64 let, i když v absolutním vyjádření se jejich počet ve všech sledovaných územích zvýšil. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Malých Žernosekách byl však nárůst jejich počtu minimální ve srovnání s ostatními celky, takže došlo k tomu, že jejich podíl zůstal téměř stejný. Snížil se však index stáří, tedy poměr mezi osobami staršími 65 let a těmi ve věku do 15 let. Ve všech ostatních územních celcích došlo k výraznému nárůstu indexu stáří, což odpovídá současným trendům stárnutí populace. Zatímco v kraji index stáří nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí převyšoval počet seniorů, v okrese Litoměřice i na úrovni celé ČR již převažovali senioři. Z hlediska věkové struktury populace je v Malých Žernosekách situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky.

V případě ukazatele „index ekonomického zatížení“ (podíl osob mladších 15 let a starších 65 let z počtu osob ve věku 15–64 let) lze sledovat mírný nárůst hodnoty u všech sledovaných území, avšak nejvýrazněji vzrostl právě v Malých Žernosekách. Počet dětí a seniorů se tedy zvýšil intenzivněji než počet obyvatel v produktivním věku a zároveň významněji než v jiných částech okresu, kraje i ČR.

Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin 1. 3. 2001 26. 3. 2011 Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % 0–14 let 106 15,8 126 17,6 15–64 let 461 68,9 481 67,3 Malé 65 a více let 102 15,2 108 15,1 Žernoseky celkem 669 100,0 715 100,0 index stáří 96,2 85,7 index ekonomického zatížení 45,1 48,6 0–14 let 18551 16,2 17851 15,0 15–64 let 80313 70,3 83092 69,6 Okres 65 a více let 15395 13,5 18365 15,4 Litoměřice celkem 114259 100,0 119308 100,0 index stáří 83,0 102,9 index ekonomického zatížení 42,3 43,6 0–14 let 138 864 16,9 127 079 15,3 15–64 let 581 261 70,9 582 885 70,2 65 a více let 100 094 12,2 120 407 14,5 Ústecký kraj celkem 820 219 100,0 830 371 100,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42,5 0–14 let 1 654 862 16,2 1 527 670 14,5 15–64 let 7 161 144 70,0 7 360 249 69,7 Česká 65 a více let 1 414 054 13,8 1 674 295 15,9 republika celkem 10 230 060 100,0 10 562 214 100,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 1. 3. 2001, ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů 26. 3. 2011 – předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty

11 Strukturu obyvatel dle věku lze sledovat na úrovni obcí i v posledních pěti letech. Z následující tabulky vyplývá negativní trend především z hlediska rostoucího podílu osob starších 65 let, a to v Malých Žernosekách rychlejším tempem než na ostatních územních úrovních. Na druhé straně počet dětí do 15 let na rozdíl od okresu Litoměřice, Ústeckého kraje i ČR v posledních pěti letech klesl. Rovněž počet i podíl produktivní složky populace ve věku 15-64 let v obci klesl, čímž se sice zhoršil index ekonomického zatížení obce ve srovnání s rokem 2011, ale ne tak podstatně jako jinde. Tehdy byl tento index vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Obdobným způsobem se zhoršil index stáří. Zatímco v roce 2011 připadalo na sto dětí pouze 91 seniorů, což bylo dokonce méně než na krajské úrovni, v roce 2015 to bylo již 125 osob starších 65 let. Index stáří nepřekročil hodnotu 120 ani v okrese, ani v kraji, na úrovni celé ČR se jí přiblížil nejvíce. Je tedy možné konstatovat, že obyvatelstvo v Malých Žernosekách poslední dobou velmi rychle stárne, a to především vlivem nárůstu počtu seniorů a poklesu počtu dětí do 15 let.

Tab. 2.4: Struktura obyvatelstva v obci Malé Žernoseky podle věkových skupin v období 2011-2015 (vždy k 31. 12.) 2011 2015 Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % 0–14 let 122 17,0 109 15,1 15–64 let 484 67,5 477 66,1 Malé 65 a více let 111 15,5 136 18,8 Žernoseky celkem 717 100,0 722 100,0 index stáří 90,9 124,8 index ekonomického zatížení 48,1 51,4 0–14 let 18 090 15,2 18 871 15,9 15–64 let 82 355 69,1 78 490 65,9 Okres 65 a více let 18 805 15,8 21 801 18,3 Litoměřice celkem 119 250 100,0 119 034 100,0 index stáří 104,0 115,5 index ekonomického zatížení 44,8 51,8 0–14 let 127 990 15,5 130 213 15,8 15–64 let 577 193 69,7 547 147 66,5 65 a více let 122 843 14,8 145 466 17,7 Ústecký kraj celkem 828 026 100,0 822 826 100,0 index stáří 95,6 111,7 index ekonomického zatížení 43,5 50,4 0–14 let 1 541 241 14,7 1 623 716 15,4 15–64 let 7 262 768 69,1 6 997 715 66,3 Česká 65 a více let 1 701 436 16,2 1 932 412 18,3 republika celkem 10 505 445 100,0 10 553 843 100,0 index stáří 110,4 119,0 index ekonomického zatížení 44,6 50,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů 2006- 2015, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů 2006-2015, ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty

2.3.2. Struktura obyvatelstva podle vzdělání

Sčítání lidu tentokrát jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci obce z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Malých Žernosekách je o něco horší 12 než v jiných částech republiky. Z celkového počtu 589 obyvatel starších 15 let bylo 119 osob s nejvýše základním vzděláním, což představuje pětinu (v roce 2001 se jednalo o 23,4 %), tedy o něco méně než v okrese, kraji a zhruba stejně jako ČR. Od roku 2001 ubyl podíl osob s nejvýše základním vzděláním ve všech sledovaných územích zhruba stejným tempem (v ČR žilo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 27,2 %).

Tab. 2.4: Struktura obyvatel obce Malé Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k 26. 3. 2011 podle vzdělání Okres Malé Žernoseky Ústecký ČR Vzdělanostní kategorie Litoměřice kraj (%) (%) abs. % (%) základní 119 20,1 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity 256 43,5 37,6 37,2 34,9 střední s maturitou 180 30,5 31,7 30,3 32,9 vysokoškolské 35 5,9 9,0 8,4 13,2 celkem 589 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 – předběžné výsledky, vlastní výpočty

Více bylo mezi obyvateli obce Malé Žernoseky osob s výučním listem; ty tvořily největší skupinu a představovaly v roce 2011 více než dvě pětiny všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo 50,8 %). Jejich podíl byl v roce 2011 výrazně vyšší než v ostatních sledovaných územích a bylo tomu tak i v roce 2001, neboť osoby se středním vzděláním bez maturity tvořily v okrese pouze 40,9 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 %. Ve všech sledovaných územích však tato kategorie dle vzdělání kumuluje stále největší podíl obyvatel ze čtyř uvedených kategorií.

Malé rozdíly jsou zřejmé v případě středoškolského vzdělání s maturitou (v roce 2001 jich bylo pouze 23,1 %, což bylo méně než v okrese – 26,2 %, kraji – 25,7 % i v ČR – 28,7 %). Velmi nízký byl v Malých Žernosekách podíl vysokoškoláků, kteří tvořili 5,9 % všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo jen 2,7 %, tedy rovněž podstatně méně než v kraji – 5,5 %, v okrese – 5,7 % i na republikové úrovni – 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR byl v obci podíl vysokoškoláků sotva poloviční, což je však charakteristické pro menší obce.

2.3.3. Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání

Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice i v Malých Žernosekách je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR. Věřících žilo v obci 9 % (v roce 2001 bylo věřících 14,8 %, tedy o něco méně než v okrese – 18,1 % a zhruba stejně jako v kraji – přes 15 %, ale rovněž mnohem méně než v ČR – 32,1 %). Ze všech věřících se nejvíce obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi (32,4 % všech věřících, v roce 2001 to bylo 68,7 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %).

Zatímco v Malých Žernosekách byl počet obyvatel bez vyznání nadpoloviční, v ČR tvořili nevěřící zhruba třetinu. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť vyznání neuvedlo méně než desetina obyvatel, takže bez vyznání tehdy byla zhruba ¾ obyvatel okresu i kraje a v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. V roce 2011 však svůj vztah k náboženství a církvím neuvedlo vysoké procento respondentů, avšak v Malých Žernosekách to bylo podstatně méně než v okrese, kraji i ČR.

13 Tab. 2.5: Struktura obyvatel obce Malé Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k 26. 3. 2011 podle náboženského vyznání Okres Malé Žernoseky Ústecký ČR Náboženské vyznání Litoměřice kraj (%) (%) abs. % (%) Věřící nehlásící se k církvi 34 4,8 4,7 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 30 4,2 6,3 5,2 13,9 Církev římskokatolická 11 1,5 3,5 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 2 0,3 0,5 0,2 0,4 Bez náboženské víry 378 52,9 42,9 43,8 34,2 Neuvedeno 273 38,2 46,2 46,1 45,2 Celkem 715 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 – předběžné výsledky, vlastní výpočty

14 3. Bydlení

Další důležitou charakteristikou obydleného území je domovní či bytový fond, u něhož lze sledovat díky sčítání lidu, domů a bytů také další vlastnosti jako je např. stáří domovního fondu, vybavenost bytů, jejich vlastnictví apod., a to až do úrovně obcí. V následujícím textu však bude analyzován pouze vývoj počtu domů, resp. bytová výstavba v posledních deseti letech.

Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obce analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Malých Žernosekách rostl pozvolna do roku 1921, kdy stálo v obci 87 domů, tedy o 45 % více než v roce 1869. K velmi intenzivní výstavbě došlo ve dvacátých letech minulého století, během nichž se počet domů zvýšil na 207, tedy téměř na 2,5násobek. Svého prvního maxima dosáhl však až v roce 1950, kdy stálo v obci 231 domů. Od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů a jejich počet se v podstatě až do roku 1980 neměnil (nepřekročil hranici 230 domů). Velké změny nenastaly ani poté, i když v roce 1991 do počtu domů byly již započteny i ty trvale neobydlené. Až v posledních dvou desetiletích začala intenzita bytové výstavby růst a počet domů v obci dosáhl svého dosavadního maxima (267 domů). V obci je průměrné stáří domů 51,4 let, což odpovídá spíše průměrným hodnotám v obcích SO ORP Lovosice.

Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v obci Malé Žernoseky v letech 1869-2011 300 267 258 245 250 231 225 223 228 207 200 ů m o d

t

e 150 č o P 87 100 78 80 69 75 60 50

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012

Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1921 byl všude téměř shodný, poté se však nárůst obci výrazně vymykal vývoji v ostatních územích a do roku 1950 se zde počet domů od počátku sledovaného období téměř čtyřikrát zvýšil. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl tak výrazný jako v okrese či v kraji. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR i v Malých Žernosekách počet domů znovu intenzivně růst, v Ústeckém kraji a jeho okresech tomu tak nebylo, takže od počátku sledovaného období vzrostl počet domů v kraji i

15 v okrese zhruba o 50 až 60 %, kdežto v ČR se více než zdvojnásobil a v Malých Žernosekách se zvýšil 4,5krát.

Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1869-2011 (bazický index, rok 1869 = 100 %) 450,0 ) %

0

0 400,0 1 = 9 6

8 350,0 1

k o

r 300,0 (

x e

d 250,0 n i

ý k c

i 200,0 z a B 150,0

100,0

50,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Rok

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012

Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Průměrný počet bytů postavených v obci Malé Žernoseky za rok činil 1,2 bytu, takže v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 1,7 bytu. To bylo stejně jako v případě okresu Litoměřice a o něco více než v Ústeckém kraji, ale podstatně méně než v průměru v ČR. Lze tedy říci, že území obce je pro bydlení v rámci kraje i okresu průměrně atraktivní. Dle územního plánu jsou v okrajových polohách obce vymezeny navazující plochy bydlení s převažující individuální výstavbou rodinných domů. Územním plánem je navrženo limitní omezení pro výstavbu objektů rodinné rekreace.

Tab. 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2006-2015 Intenzit Území 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 a Malé Žernoseky 1 0 2 1 4 0 2 1 0 1 1,7 Okres Litoměřice 159 252 174 215 243 211 265 236 121 154 1,7 Ústecký kraj 1 119 1 153 993 1 087 1 097 1 239 1 271 935 743 816 1,3 30 41 38 38 36 28 29 25 23 25 ČR 3,1 190 649 380 473 442 630 467 238 954 095 Pramen: Veřejná databáze – Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty

16 4. Hospodářství a trh práce

Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy v Malých Žernosekách zachycuje následující tabulka. Největší plochu obce zaujímá z celkové plochy 331,9 ha orná půda, tj. 38,5 %, což je výrazně méně než v celém okrese Litoměřice (58,0 %), ale zhruba stejná jako v kraji i v ČR. Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP tvoří v obci celkem 54,8 % plochy, což je rovněž podstatně méně než v okrese Litoměřice (71,1 %) a srovnatelně jako v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Obec spadá do zemědělské výrobní oblasti řepařské. Průměrná cena zemědělské půdy činí 7,07 Kč/ m2 (pro rok 2016).

Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2015 (v ha, v %) Orná Sady a Lesní Vodní Zastav. Ostatní Celková Území TTP půda zahrady plochy plochy plochy plochy výměra M. Žernoseky (abs.) 127,8 36,7 17,1 61,4 24,1 9,4 55,4 331,9 M. Žernoseky (%) 38,5 11,1 5,2 18,5 7,3 2,8 16,7 100,0 Okres Litoměř. (%) 58,0 6,1 7,0 16,4 1,8 2,0 8,7 103 236 Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14,3 533 457 ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9,0 7 886 619 Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2016, vlastní výpočty

Necelou pětinu území obce tvoří lesní půdy, avšak zde nejsou dosahovány průměrné hodnoty za kraj ani ČR, kde představují vždy více než 30 % území. Obdobně jako v kraji je i v Malých Žernosekách vysoký podíl tzv. ostatních ploch (přes 16 %, tzn. téměř dvakrát více než v průměru v ČR). Mezi ostatní plochy patří i zdejší kamenolom Kubo, v němž se, podle přírodovědců a archeologů, lámal kámen (křemitý porfyr) již v mladší době kamenné. Kámen pak sloužil k výrobě mlýnských kamenů, tzv. "žernovů". Odtud název obce "Žernoseky", který vznikl podle zaměstnání jejich obyvatel, tj. "žernovseků", neboli těch, co sekali mlýnské kameny. Obchod s žernovy pak byl velmi významným zdrojem obživy zdejších obyvatel a probíhal nejen prostřednictvím zdejších obchodních stezek, ale především po řece Labi i ve velmi vzdálených místech v Evropě. Význam tohoto artiklu dokládá i existence keltského hradiště na pravém břehu Labe (území obce Libochovany a Velké Žernoseky), které sloužilo k ochraně lomů. Systematická těžba na území dnešních Malých Žernosek začala v roce 1842. Nyní zde těží společnost Kamenolom Kubo s.r.o. a zdejší křemenný porfyr nachází široké uplatnění zejména ve stavebnictví a zahradní architektuře.

Obchod s kamenem však v historii nebyl jediným zdrojem obživy místních obyvatel. Velmi významné místo zaujímá tradice vinařství, kterou lze vystopovat až do 12. století. Žernosecké vinice jsou pak odborníky považovány za nejvhodnější polohy k pěstování vína v Čechách. Vinice se rozprostírají na jihovýchodních svazích úpatí Českého Středohoří. Svahy jsou osázeny vinnou révou od 150 až do 270 m nad mořem. Půdy jsou převážně lehké, písčité. Z hornin převládá porfyr a rula s velkým množstvím slídy. Oblast je srážkovým stínem regionu. Sady a zahrady včetně vinic zaujímají nadprůměrný podíl ploch (11,1 %; v okrese 6,1 %, v kraji i v ČR vždy méně než 5 %); obdobně také vodní plochy (7,3 % oproti zhruba 2 % v okrese, kraji i ČR). Velmi nízký je naopak podíl trvalých travních porostů (TTP), které tvoří v obci pouze 5,2 % plochy, což je obdobně jako v okrese Litoměřice (7,0 %), ale podstatně méně než v kraji (13,6 %) i v ČR (12,6 %).

17 Na území obce není žádné zařízení průmyslové výroby vyjma zmíněného kamenolomu, kde však dle Registru ekonomických subjektů (dále RES) pracuje méně než pět osob. Pracovní příležitosti obyvatel v obci jsou soustředěny do oblasti služeb a drobné řemeslné výroby. Další pracovní příležitosti se nachází v okolních blízkých městech. Na území obce Malé Žernoseky má sídlo pouze jeden podnik s více než 20 zaměstnanci (R.Y.S. LOVO, s.r.o., 20–24 pracovníků, založena 2015) a 10-19 zaměstnanců má kromě Obce Malé Žernoseky také firma Josef Chmelenský. Sídlo má na území obce celkem 150 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 79 vykázalo v roce 2015 aktivitu. Většina z nich jsou fyzické osoby a 8 je společností s ručením omezeným. Z hlediska ekonomické činnosti se jich deset a více zabývá obchodem (15) a také stavebnictvím (13 subjektů). Na sto ekonomicky aktivních obyvatel tak připadá 22,5 aktivních podniků, což je o něco více než na úrovni okresu (21,0) i kraje (21,1), ale méně než v ČR (28,0). S výskytem ekonomických subjektů v obci a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, která se během vývoje mění.

Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 1. 3. 2001 Malé Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 10 3,2 6,9 3,3 4,7 - z toho zemědělství 9 2,9 6,4 2,6 3,8 II. sektor 119 38,6 37,5 41,2 40,4 Průmysl 78 25,3 27,3 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 4 1,3 0,2 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl 71 23,1 25,0 25,0 27,9 - potravinářský 30 9,7 6,2 3,6 3,6 - TOK* 9 2,9 3,5 3,3 3,5 - dřevozpracující 1 0,3 1,4 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 3 1,0 3,5 1,4 1,3 - chemický a gumárenský 21 6,8 3,1 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 3 1,0 1,2 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 1 0,3 2,1 3,5 4,1 - elektrotechnický 0 0,0 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 1 0,3 2,0 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 2 0,6 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody 3 1,0 2,1 3,5 2,2 Stavebnictví 41 13,3 10,2 8,9 9,1 III. sektor 179 58,1 55,6 55,5 54,9 Obchod 47 15,3 10,8 10,7 11,3 Ubytování a stravování 7 2,3 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 41 13,3 8,7 8,7 7,3 Finančnictví 9 2,9 1,7 1,9 2,3 Služby pro podniky 11 3,6 4,7 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 32 10,4 8,3 7,7 6,9 Vzdělávání 8 2,6 5,9 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 8 2,6 6,9 6,6 6,2 Ostatní služby 16 5,2 5,3 5,6 5,4 Celkem 308 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK – textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18 Jiná byla na začátku devadesátých let, kdy z celkového počtu 313 zaměstnaných pracovalo v průmyslu 95 osob, tj. 30,4 %, z toho jednoznačně nejvíce v chemickém a gumárenském (54, tj. 17,3 %) a přes 5 % také v potravinářském průmyslu (7,7 %). Mimo průmysl pak bylo vysoké také zastoupení stavebnictví (22,7 %) a dopravy a spojů (14,1 %).

V roce 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v obci 308 zaměstnaných, z toho 78 pracovalo v průmyslu (25,3 %). Opět pouze odvětví potravinářského a také chemického a gumárenského průmyslu zaměstnávalo více než 5 % zaměstnaných obyvatel obce, což platilo pouze v případě potravinářství i v okrese Litoměřice. V ČR vykazoval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl.

Sektor služeb koncentroval 58,1 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Malých Žernosekách, což bylo o něco více než v průměru v celé ČR, v Ústeckém kraji i v okrese Litoměřice, a to opět vlivem vysokého podílu zaměstnaných v odvětví dopravy a spojů (13,3 % oproti necelým 9 % v ostatních sledovaných územích). Tato situace není pro venkovské obce příliš obvyklá, nicméně zde se jedná o vyjížďku do zaměstnání (v obci tehdy pracovalo pouze 20 obyvatel, kdežto do jiných obcí v okrese jich vyjíždělo z Malých Žernosek 191, tedy 69,2 % všech vyjíždějících). Nadprůměrný podíl zaměstnaných pracoval také v obchodě a ve veřejné správě. Naopak nízký byl podíl zaměstnaných ve vzdělávání a ve zdravotnictví.

Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách.

Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k 26. 3. 2011 (v %) Malé Žernoseky Okres Litoměřice

služby; 56,7 služby; 60,1 stavebnictví; 8,7

zemědělství, lesnictví a stavebnictví; rybářství; 1,5 10,3 zemědělství, lesnictví a průmysl; 31,6 rybářství; 4,1 průmysl; 27,1

Ústecký kraj ČR

služby; 59,1 služby; 60,8 stavebnictví; 7,9 stavebnictví; 7,7

zemědělství, zemědělství, lesnictví a lesnictví a průmysl; 30,9 rybářství; 2,1 průmysl; 28,5 rybářství; 3,0

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015

19 Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obci činil 316 a téměř se tedy nezměnil. Počet zaměstnaných v primárním sektoru se ještě mírně snížil stejně jako na všech ostatních územních úrovních. Počet zaměstnaných v sekundéru se mírně zvýšil a zvýšil se také jeho podíl na více než dvě pětiny, což bylo podstatně více než na ostatních územních úrovních. Vyšší byl i podíl průmyslu, přičemž pětiprocentní hranici překročil opět chemický a gumárenský průmysl (6,5 %) a nově také strojírenský průmysl (7,9 %), do něhož spadá i výroba dopravních prostředků a většiny komponent pro automobilový průmysl a jehož podíl byl vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Terciární sektor oslabil – v roce 2011 v něm pracovalo přes 56,7 % osob, což bylo již méně než na ostatních územních úrovních. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo v rámci terciéru v odvětví doprava a skladování, i když zde jejich podíl od posledního sčítání klesl, a také ve veřejné správě. Poddimenzováno zůstalo odvětví zdravotní péče a také heterogenní odvětví „služby pro podniky“, které zahrnuje služby v oblasti nemovitostí, poradenství, vědu a výzkum, administrativní činnosti apod.

Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 26. 3. 2011 Malé Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 5 1,5 4,1 2,1 3,0 - z toho zemědělství 4 1,1 3,8 1,7 2,4 II. sektor 132 41,8 35,8 38,8 36,2 Průmysl 100 31,6 27,1 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 7 2,3 0,4 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl 86 27,4 24,8 25,4 25,6 - potravinářský 14 4,6 4,1 2,3 2,6 - TOK* 7 2,3 2,1 1,4 1,3 - dřevozpracující 1 0,4 0,9 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 1 0,4 2,0 1,0 0,8 - chemický a gumárenský 20 6,5 3,3 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 2 0,8 1,1 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 7 2,3 3,0 4,1 4,7 - elektrotechnický 6 1,9 1,3 3,3 3,4 - strojírenský 25 7,9 5,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 1 0,4 1,4 1,3 1,6 Výroba a rozvod energií a vody 6 1,9 2,0 2,9 2,0 Stavebnictví 32 10,3 8,7 7,9 7,7 III. sektor 179 56,7 60,1 59,1 60,8 Obchod 30 9,5 10,6 10,6 11,5 Ubytování a stravování 13 4,2 3,0 3,1 3,6 Doprava a skladování 32 10,3 8,0 7,6 6,3 Finančnictví 6 1,9 2,1 2,2 2,8 Služby pro podniky 19 6,1 9,3 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 32 10,3 8,2 7,7 6,6 Vzdělávání 19 6,1 6,8 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 17 5,3 8,7 7,8 7,4 Ostatní služby 10 3,0 3,4 3,4 3,8 Celkem 316 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK – textilní, oděvní a kožedělný průmysl

20 Jak již bylo řečeno, Malé Žernoseky neposkytují místním občanům dostatek pracovních příležitostí. Existuje zde tedy významná dojížďka do zaměstnání mimo obec, která je nejvyšší v rámci okresu Litoměřice. V roce 2001 dle tehdejšího sčítání lidu vyjíždělo mimo obec za prací 256 všech zaměstnaných trvale bydlících v Malých Žernosekách (tj. 83,1 % z celkového počtu 308 zaměstnaných). V roce 2011 však udalo pouze 112 osob, tj. 35,4 % všech zaměstnaných osob trvale bydlících v obci (316 osob), že za prací vyjíždí mimo její hranice. Hlavní směr dojížďky představovaly Lovosice (69,6 % všech vyjíždějících). Do Litoměřic dojížděl stejný počet jako do Ústí nad Labem (22,3 %). Je však třeba upozornit, že ve srovnání se sčítáním lidu v roce 2001 vykázaly při sčítání lidu v roce 2011 směr vyjížďky do zaměstnání pouze necelé dvě třetiny zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec svého obvyklého bydliště (podrobněji Hampl, Marada, 2015).

Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Malých Žernosekách 10,8 % a byla tak vyšší než v okrese (6,4 %) a v ČR (9,3 %), ale nižší než v Ústeckém kraji (15,5 %). Při sčítání v roce 2011 již nebyly výsledky tak odlišné – v obci žila nezaměstnaných desetina obdobně jako v ČR (9,8 %) a v okrese (10,5 %), ale opět méně než v kraji (13,4 %).

Následující údaje však pochází z průběžné evidence dosažitelných uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR od konce roku 2007, který lze považovat za poslední rok ekonomické konjunktury před nástupem ekonomické krize, až do konce roku 2015 (vždy k 31.12.)1. Tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v obci. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i podíl nezaměstnaných osob (PNO) výrazně zvýšil.

Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v obci Malé Žernoseky v letech 2007-2015 (vždy k 31. 12.) Obyvatelstvo ve věku Počet dosažitelných Podíl nezaměstnaných Rok 15-64 let uchazečů o zaměstnání osob 2007 474 27 5,7 2008 476 24 5,0 2009 466 30 6,4 2010 457 43 9,4 2011 484 38 7,9 2014 476 33 6,9 2015 477 32 6,7 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016

Počet uchazečů o zaměstnání byl nejvyšší v roce 2010, ale až do konce roku 2015 se jejich počet přes určitý pokles udržel nad 30. Tomu odpovídal i podíl nezaměstnaných osob (PNO), který v roce 2010 činil 9,4 %, což bylo více než v okrese Litoměřice i v ČR. Do konce roku 2014 se PNO snížil na 6,9 % a to bylo nejméně ze všech sledovaných území. I v roce 2015 docházelo v obci k poklesu nezaměstnanosti, ale na jeho konci byl PNO v Malých Žernosekách opět o něco vyšší než v ČR, ale nižší než v okrese i v kraji.

1 Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech 2012-2014 nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období 1.1.2012-28.2.2014. 21 Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v obci Malé Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2007-2015 (vždy k 31. 12.)

12,0

11,0 )

10,0%

v (

b o s 9,0 o

h c ý n

a 8,0 n t s ě m

a 7,0 z e n

l í d

o 6,0 P

5,0

4,0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Malé Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR

Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016

Během prvních měsíců roku 2016 se situace v Malých Žernosekách ještě mírně zhoršila oproti stavu z konce roku 2015. PNO vyšplhal na 7,4 % v březnu 2016, avšak v dubnu již klesl pod 7% hranici a svého minima dosáhl v srpnu (6,3 %). V září mj. v souvislosti s evidencí absolventů škol na úřadech práce znovu vzrostl na 6,9 % a v říjnu dokonce na 7,1 %, ale v listopadu klesl počet uchazečů o zaměstnání na 31, čemuž odpovídal PNO ve výši 6,5 %. Zatímco v lednu byl PNO o něco nižší než na úrovni okresu Litoměřice (7,7 %) i Ústeckého kraje (9,2 %), ale vyšší než v celé ČR (6,4 %), na konci listopadu byla v obci situace o něco horší než v okrese (5,9 %) i v ČR (4,9 %), ale stále lepší než v kraji (7,6 %).

Z hlediska trhu práce lze shrnout, že se v obci Malé Žernoseky nenachází žádný významný zaměstnavatel, což se mj. odráží i v tom, že během sledovaného období bylo v obci hlášeno nejvýše jedno volné pracovní místo. V roce 2016 bylo v Registru ekonomických subjektů evidováno pouze 79 subjektů se sídlem v Malých Žernosekách a se zjištěnou ekonomickou aktivitou, přičemž nejvíce z nich (15, tj. pětina) spadalo do odvětví obchodu a dalších 13 do stavebnictví. Přesto vlivem intenzivní dojížďky do zaměstnání, především v rámci okresu Litoměřice a hlavně do Lovosic, se nezaměstnanost i v době ekonomické krize udržela na průměrných okresních hodnotách a v posledních dvou letech klesla na průměr republikový.

22 5. Dopravní a technická infrastruktura

Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je dle územního plánu obce Malé Žernoseky efektivní. Kvalitní dopravní spojení s regionálními centry má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na přiměřené rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Obec Malé Žernoseky leží na levém břehu řeky Labe, od které ji odděluje železnice a silnice I. třídy č. 30. Silnice je hlavní dopravní trasou spojující obec s Ústím nad Labem a dále s hraničními přechody, opačným směrem pak s Lovosicemi (silnice má historický význam jako spojovací státní silnice č. 46 z roku 1934, později č. 53). Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo obcí téměř 10 tis. vozidel, z toho 6,3 tis. osobních a 3,6 tis. nákladních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005 došlo k mírnému poklesu intenzity dopravy (celkem 11,7 tis. vozů, snížení o 15 %). Počet projíždějících osobních aut klesl o 2,3 tis., tj. o 27 %, v případě nákladních vozidel šlo rovněž o pokles, a to o 19 %. Centrem obce prochází silnice č. 24 713, která vede do Lhotky nad Labem a do Lovosic (jde o komunikaci s neměřenou intenzitou dopravy). Ostatní komunikace v obci slouží především pro obslužnost zastavěného území.

Návrh územního plánu vymezuje na území Malých Žernosek novou cyklostezku vedenou od přístaviště lodního přívozu po levém břehu řeky ve směru proti toku řeky Labe do Lovosic. Cyklostezka je určena pro obousměrný provoz cyklistů a bude mít šířku min. 2,5 m. Další cyklostezka navazuje u Malých Žernosek na cyklotrasu č. 25 a je vedena po stávající účelové komunikaci situované na hřebeni nad Opárenským údolím (vyhlídková trasa) směrem na Chotiměř.

V obci Malé Žernoseky se nachází železniční stanice, v níž zastavují pouze osobní vlaky. Jedná se o trať č. 090 Praha – Ústí nad Labem – Děčín. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať je součástí 1. koridoru a pokračuje dále do Německa (Drážďany, Berlín, Hamburk). Doprava na ní byla zahájena roku 1850, kdy byla vybudována jako součást tzv. Severní státní dráhy. V obci staví ve všední den celkem 40 osobních vlaků v obou směrech, v sobotu 34 spojů a v neděli ještě o jeden spoj více. Západní částí katastrálního území prochází železniční trať č. 097 Lovosice – Teplice v Čechách (jednokolejná regionální trať postavená v roce 1897), ale železniční zastávka zde není (nejbližší v Oparně nebo Lovosice-zastávka). V roce 2013 došlo na trati k sesuvu půdy a hrozil zánik provozu v tomto tzv. Oparenském údolí. V roce 2015 však byly zahájeny práce na její obnově. Celková délka železnice na území obce činí 4 km.

Do obce lze, i když pouze ve všední dny, cestovat také autobusovou dopravou, a to 22 spoji na trase Malé Žernoseky – Lovosice - Litoměřice. Autobusovou dopravu provozuje dopravce BusLINE a.s. Obcí Malé Žernoseky prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a IV. transevropského multimodálního koridoru. Na Labi v obci funguje přístav, který ji spojuje s Velkými Žernosekami.

Obec je v podstatě kompletně vybavena inženýrskou infrastrukturou a v současnosti je na programu spíše její zkvalitňování. V říjnu 2016 proběhla rekonstrukce vodovodu. Obec Malé Žernoseky je zásobována z oblastního vodovodu Žernoseky (skupinový vodovod Lovosice). Malé Žernoseky jsou připojeny ze stávající rozvodné sítě Lovosic. Pro zásobování Malých Žernosek je také využíváno prameniště Malé Žernoseky v Oparenském údolí, odkud se voda svádí do vodojemu. Rozvodná síť v obci je provedena pro celou zástavbu bez rekreačních chat. Území obce zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Délka vodovodu na území obce je 6 km. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a

23 provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Požární vodu lze odebírat ze zdejší požární nádrže.

V obci je nově vybudovaná oddílná kanalizace i ČOV. Rovněž je zde kompostárna, kam se sváží „zelený odpad“ i z obcí v okolí.

Obec je plynofikovaná a na plyn byla v roce sčítání lidu (2011) napojena ¾ všech obydlených bytů v obci (193 z 255 bytů), což bylo výrazně více než v okrese Litoměřice (57,9 %), v Ústeckém kraji (67,9 %) i v ČR (66,1 %). K vytápění je plyn používán u 178 obydlených bytů; jde rovněž o výrazně vyšší podíl (69,8 %, v okrese 37,7 %, v kraji 27,8 % a v ČR 37,7 % obydlených bytů).

24 6. Cestovní ruch

Obec Malé Žernoseky leží dle Atlasu cestovního ruchu (dále také Atlas) v turistickém regionu Severozápadní Čechy, v oblasti České středohoří a Žatecko a území obce má z hlediska turistiky a rekreace charakter venkovské krajiny s průměrnými přírodními podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu (podíl potenciálních rekreačních ploch z celkové rozlohy území obce činí 38,0–56,9 %). Katastr obce spadá do velkoplošného zvláště chráněného území, a to do CHKO České středohoří, a její území je z velké části zalesněné a turisticky atraktivní. Cestovní ruch je postaven především na turistice a cykloturistice. Malé Žernoseky patří mezi příměstské rekreační zázemí města Ústí nad Labem a také mezi nejvýznamnější střediska druhého bydlení. Vlivem přítomnosti kempu Jordán je turisticko-rekreační funkce obce (poměr mezi počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a počtem trvale bydlících obyvatel) velmi významná, s čímž souvisí i nadprůměrné turisticko-rekreační zatížení území (počet lůžek na km2).

Za turisticky hodnotnou část území Malých Žernosek je považováno tzv. Oparenské údolí. Podél Milešovského potoka, který jím protéká, se tak nabízí procházka, která je jednak značená zelenou turistickou značkou, ale je zde zřízena také naučná stezka Lovoš. Zelená turistická značka má počátek u železniční stanice v Litochovicích a vede přes centrum Malých Žernosek na západ přes Oparno, Chotiměř, Velemín až do Milešova, kde se napojuje na červenou turistickou trasu. Výchozím bodem naučné stezky Lovoš je vyústění Oparenského údolí v Malých Žernosekách. Trasa s výškovým rozdílem 420 m měří asi 8 km a je na ní zřízeno 11 zastávek. V Oparnu se stáčí na jih a podél modré turistické značky šplhá na Lovoš (570 m n. m.), kde je zřízena vyhlídka. V provozu je stezka celoročně. Na území obce v Oparenském údolí vede společně se zelenou značkou značka žlutá (začíná v Lovosicích a vede přes centrum Malých Žernosek podél Milešovského potoka), která však brzy uhýbá na jih po Císařských schodech, což jsou desítky kamenných stupňů ukrytých v lesích, které byly vybudovány v 19. století. Dále stoupá na Lovoš, pod ním se však stáčí na jihozápad a pokračuje dále k vrchu Košťál (katastr obce Jenčice) se zříceninou hradu. Z centra Malých Žernosek nejprve na západ a poté na jih vede další naučná stezka – Litoměřická vinařská, která přes místní vinice míří do Lhotky nad Labem a přes vinice na západě Lovosic do jejich centra a k přístavišti. Na druhé straně řeky Litoměřická vinařská naučná stezka pokračuje. Celková délka turistických tras na území obce je dle územně analytických podkladů 4,3 km.

V roce 2015 vznikla v rámci mikroregionu Porta Bohemica Naučná stezka skřítka Portáše - "Porta Bohemica - Krajem pověstí a zážitků“, která propojuje všechny obce mikroregionu včetně Malých Žernosek, měří celkem 30 km a má 16 zastavení. Oblast Žernosecka je považována za vstupní bránu do naší vlasti – Bránu Čech (odtud název mikroregionu Porta Bohemica). Další naučná stezka vede z Malých Žernosek do Litochovic, má 10 zastavení pojednávajících o zajímavostech okolní krajiny. Stezka měří zhruba 4 km a celá prochází CHKO České středohoří. Cesta vede mezi vinicemi, kolem kamenolomu a po úbočí skalních teras s překvapivými výhledy do Brány Čech. Na trase se turisté seznámí s chráněnými druhy rostlin a živočichů a poznají význam přírodního prostředí pro člověka.

Územím obce prochází páteřní cyklotrasa vedoucí od česko-německé hranice (okres Most) Grünthal/Brandov – Hora sv. Kateřiny – Litvínov - Most – Oparno – Malé Žernoseky – Velké Žernoseky (cyklotrasa č. 25, 88 km). Ve Velkých Žernosekách navazuje na cyklomagistrálu Greenway Hamburg - Vídeň vedoucí po pravém břehu řeky Labe jako Labská cyklotrasa č. 2, k níž je z Malých Žernosek zajištěna dostupnost pomocí lodního přívozu provozovaného obcí mezi Malými a Velkými Žernosekami. Provoz přívozu byl obnoven po 30 letech od jeho

25 poslední existence. Historicky přívoz v této lokalitě existoval po několik předchozích století. Nyní ho čeká rekonstrukce a modernizace za účelem vzniku kotviště pro malá plavidla. Od přívozu v Malých Žernosekách přes Lhotku nad Labem až do centra Lovosic pak vede cyklostezka sloužící i jako in-line dráha. Celková délka cyklotras na území obce je dle územně analytických podkladů 3,4 km.

Příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu v obci je také vodní turistika s využitím Žernoseckého (Píšťanského) jezera (katastr obce Píšťany) a řeky Labe. Žernosecké jezero se nachází na pravém břehu Labe a vzniklo až v 50. a 60. letech 20. století na místě štěrkopískového lomu, který byl postupně zatopen pomocí kanálu a v menší míře průsaky z Labe (Kuča, 1998).

V obci Malé Žernoseky nejsou žádné pamětihodnosti, které by spadaly na Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR. K turistickým atraktivitám v obci však můžou patřit architektonicky významné stavby, objekty drobné architektury jako jsou Boží muka při cestě v centrální části sídla (u bývalé školy), křížek při cestě na Lhotku nad Labem v centrální části sídla či kaplička v původním historickém jádru Malých Žernosek. V minulosti se v údolí Milešovského potoka nacházela řada mlýnů. Nedaleko od bývalého Císařského mlýna na vyvýšeném místě leží Morový kámen s reliéfem dvojitého kříže. Deska sem byla přemístěna z původní lokality morového hřbitova a je památkou na oběti morové epidemie v roce 1680. Na území obce se nenacházejí žádné významné stavební dominanty (např. kostel). K rozvoji cestovního ruchu však může přispět Vinařství sv. Tomáše (rodinné vinařství Zdeněk Vybíral), které vyrábí víno ze zdejší produkce a nabízí prodej i degustaci ve sklípku.

V obci se nenachází žádné celoročně otevřené hromadné ubytovací zařízení, ale v letní sezóně zde funguje Kemp Jordán (http://campjordan.sweb.cz/) v Oparenském údolí v blízkosti bývalého Císařského mlýna na západě katastru území Malých Žernosek u naučné stezky Lovoš, cyklotrasy č. 25 a podél Milešovského potoka. Kemp je zaměřen na školní výlety, školy v přírodě a rodinnou dovolenou. Kapacita zařízení je zhruba 200 lůžek v chatách i v budově. Na území obce se také nachází zahrádkářská kolonie.

26 7. Vybavenost obce

Z hlediska sociální infrastruktury není obec Malé Žernoseky vybavena dostatečně, nicméně blízkost Lovosic, Litoměřic i Ústí nad Labem s koncentrací všech základních i speciálních služeb a jejich snadná dostupnost umožňuje zdejším obyvatelům kvalitní život i bez jejich lokalizace přímo v obci.

V obci se nachází prodejna smíšeného zboží, ale není zde pošta. Ze školských zařízení funguje v obci Mateřská škola se školní jídelnou Malé Žernoseky, okres Litoměřice - příspěvková organizace s kapacitou 43 žáků a 60 strávníků. Od září 2016 je v rámci budovy mateřské školy provozována dětská skupina pro veřejnost Sluníčko, která přijímá děti od dvou let a má kapacitu 12 dětí. Provoz zařízení bude ukončen v srpnu 2018. Dále zde funguje Mateřské centrum Mozaika, a to jednou týdně ve spolupráci s neziskovou organizací Rodinné centrum Mozaika, z.s. se sídlem v Lovosicích. Není zde základní či vyšší škola ani žádná zařízení sociální péče. Základní škola zde dříve fungovala (do roku 1998), ale v současnosti slouží budova jako obecní bytový dům. Dle výsledku sčítání lidu v roce 2011 vyjíždělo z obce do škol celkem 42 žáků a studentů, z toho většina do Lovosic (28).

Obec vlastní sběrný dvůr. Svoz tuhého komunálního odpadu zajišťuje Podnik technických služeb Lovosice s.r.o. Pro účely rozvoje sportovních a rekreačních aktivit v obci jsou zde vybudovány dva sportovní areály s přírodním i umělým povrchem, neboli Rekreační sportovní areál Oparenské údolí, který byl vybudován v roce 2004 a postupně rozšiřován. Areál je centrem konání mnoha společenských, kulturních a sportovních akcí. Na území obce se nachází tři dětská hřiště (u sportovního areálu, u fotbalového hřiště a v centru u autobusové zastávky) a také venkovní posilovna (Dědský park).

Zázemí pro pořádání vnitřních společenských akcí tvoří kulturní dům (kulturní a společenské středisko obce) a sál v restauraci Žernosecká rychta. Nachází se zde také hospůdka U přívozu a občerstvení Na hřišti. V budově obecního úřadu funguje jednou týdně knihovna. Ze společenských akcí lze uvést Dýňobraní, jehož třetí ročník proběhl v září 2016, Medobraní pořádané naposledy v roce 2015, pravidelný dětský den, čarodějnice a další. Venkovní aktivity probíhají mj. v tzv. ekosadu Mozaika, který provozuje rovněž Rodinné centrum Mozaika, z.s. V ekosadu je vybudováno devět stanovišť spojených stezkou a probíhají zde pravidelné akce pro rodiny s dětmi včetně vzdělávacích programů pro školy. V parku pod obecním úřadem byl vybudován amfiteátr.

Ze spolků zde funguje SK Sokol Malé Žernoseky, který má fotbalový oddíl dospělých (Muži A) hrající poslední dvě sezóny ve II. třídě okresního přeboru, kam v roce 2015 postoupily ze III. třídy. Sokol organizuje také tzv. starou gardu, tedy fotbalisty vyššího věku, a z mládeže starší a mladší přípravku. V obci funguje také Tenisový Klub Malé Žernoseky o.s. Dle Registru ekonomických subjektů má v Malých Žernosekách sídlo také Společnost přátel Českého středohoří, Sdružení přátel Oparenského údolí, Myslivecký spolek Lovoš a další sdružení.

Obec Malé Žernoseky spadá pod obvodní oddělení Policie ČR v Lovosicích, které vykazuje ve svém obvodu podprůměrný index kriminality (11,7) ve srovnání s průměrem Ústeckého kraje (15,7) i ČR (17,1).

27 8. Přírodní podmínky a životní prostředí

8.1 Přírodní podmínky

Území obce Malé Žernoseky a jeho okolí reprezentuje krajinný typ teplé krajiny pohoří dubových lesů s bukem a bukových lesů s dubem, který je charakterizovaný jako erozně- denudační vrchovina s kambizeměmi modálními eubazickými na vulkanitech. Podél řeky Labe jde o akumulační roviny údolních den s fluvizeměmi modálními na fluviálních písčitých hlínách. Území obce patří mezi níže položené oblasti České republiky s nadmořskými výškami pohybujícími mezi 145-300 m n. m. Na území obce nejsou vymezeny sesuvné plochy.

Z geologického hlediska je většina území obce Malé Žernoseky tvořena horninami z období mezozoika (druhohory), konkrétně křídy. Jedná se o vápnité jílovce, slínovce, méně jílovité vápence, v okolí Labe pak vápnité a jílovité jemnozrnné pískovce. Větší území kolem Milešovského potoka také zabírají také předvariská intruziva a intruziva neznámého stáří, často deformovaná a metamorfovaná, konkrétně metagranity až metagranodiority a ortoruly (muskovit-chloritické, muskovit-chlorit-biotické, dvojslídné a biotické). V malých výstupech na jihu území lze najít třetihorní vulkanity Českého masivu, konkrétně trachybazalty, trachyandezity, trachyty, nerozlišené trachytické vulkanity či intruzivní trachytické brekcie. Ty sousedí s výstupy předpliocenních výlevů a intruzí oherského riftu, především subakvatické výlevy Českého středohoří. Na území obce existují dobývací prostory křemenného porfyru (8,3 ha, tj. 2,5 % celkové rozlohy) a jsou zde i ložiska stavebního kamene, která je však třeba v rámci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje chránit před otvírkou, neboť se nachází v CHKO České středohoří.

Geomorfologicky spadá území obce Malé Žernoseky do provincie Česká vysočina, dále do Krušnohorské subprovincie, Podkrušnohorské oblasti a celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Kostomlatské středohoří. Nejvyšší místo v území obce je pod vrcholem Dobrý ve výšce nad 300 m n. m. Hydrologicky se území obce nachází v povodí řeky Labe (úmoří Severního moře), do níž se na území obce vlévá Milešovský potok, který vytváří Opárenské údolí. Část zástavby obce však leží v záplavovém území Labe (padesátileté a stoleté vody), což se negativně projevilo při povodních v roce 2002 a 2013, a také do ochranného pásma vodního zdroje. Silnice I. třídy č. 30 prochází záplavovým územím stoleté vody. Z pedologického hlediska se zde vyskytují v okolí Labe nivní půdy a dále od něho hnědé horské lesní půdy, převážně jílovitohlinité (kambizemě modální eubazické i mezobazické, na jihu kambizemě eubazické i eutrofní rankerové). Dle původní klimatologické klasifikace E. Quitta (1901-1950) spadalo území obce v nižších nadmořských výškách do teplé oblasti (T2) a západní část s vyššími nadmořskými výškami do mírně teplé oblasti (MT 11). Podle nové klasifikace vázající se k období 1961-2000 do klimatické oblasti mírně teplé. Léto je zde přiměřené (letních dnů, tedy dnů, kdy minimální teplota neklesne pod 15°C, je zde 20–40), mírně teplé s průměrnou teplotou 13-15 stupňů, přiměřeně vlhké (200- 400 mm srážek). Přechodné období je přiměřeně dlouhé se 140-160 mrazovými dny, chladným jarem s průměrnou teplotou 5-7°C a mírně teplým podzimem s průměrnou teplotou 6-8°C. Zima je normálně dlouhá s 50-60 ledovými dny, mírně chladná s průměrnou teplotou - 2 až -3°C, přiměřenými srážkami 200-400 mm a se spíše kratším trváním sněhové pokrývky po dobu 50–60 dnů. Fytogeograficky spadá území obce do obvodu České termofytikum, okresu Lounsko-labské středohoří a podokresu Labské středohoří. Potenciální přirozenou vegetací by zde byla převážně černýšová dubohabřina, místy břeková doubrava a okroticová bučina.

28 8.2 Životní prostředí

Koeficient ekologické stability (KES), tj. poměr ploch ekologicky stabilních (v tomto případě lesních ploch, TTP, vodních ploch a sadů) k plochám ekologicky nestabilním (orná půda a zastavěné plochy) je 0,72, což znamená, že se jedná o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. KES je nižší než na úrovni celé ČR (1,06), ale také celého Ústeckého kraje (1,00), ale o něco vyšší než v případě okresu Litoměřice (0,46).

Celé území obce Malé Žernoseky leží na území CHKO České středohoří. Do katastru obce zasahuje evropsky významná lokalita systému Natura 2000 – Lovoš (v Malých Žernosekách na ploše 11,3 ha, tj. 3,4 %), přičemž předmětem ochrany jsou společenstva skal a sutí, travnatých stepí a lesostepí s teplomilnými druhy rostlin a živočichů; chráněný je evropsky významný druh motýla - přástevník kostivalový (lokalita zasahuje také na území obcí Lhotka nad Labem, Vchynice a města Lovosice). Mezi zdejší významné krajinné prvky (VKP) patří ze zákona les, vodní toky, rybníky a údolní nivy, tzn. vodní toky Labe a Milešovský potok, Oparenské údolí, niva Labe, lesní porosty. Hodnotné části území jsou také vodní tok Labe a přilehlé břehové porosty s přírodními stanovišti a chráněnými druhy (bobr evropský, žábníček vzplývavý, vydra říční, losos atlantský). Předmětem ochrany v Oparenské údolí jsou jasanové olšiny (medovník meduňkolistý, lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý; mlok skvrnitý, konipas horský, střízlík obecný).

Na území obce se nachází jedno regionální biocentrum, a to na severu katastru, ale také regionální biokoridor vedoucí na západ od biocentra směrem do Opárenského údolí a také nadregionální biokoridor. Jedná se o tok Labe v úseku „Stříbrný roh - Polabský luh“, osa vodní, nivní a teplomilná doubravní. Osa vodní je vedena středem vodního toku a zabírá vlastní vodoteč včetně břehových porostů. Osa nivní přichází z Polabí a je vedena v souběhu s osou vodní, střídavě přechází z jednoho břehu Labe na druhý a je ukončena u České brány. Dále již po svazích levého břehu pokračuje osa teplomilná doubravní, ta v oblasti nad lomem Kubo nasedá na nadregionální biokoridor „Vědlice - Oblík, Raná“, osa teplomilná doubravní. Přechází přes teplomilné svahy a vrcholy Českého středohoří. Problémem je přechod biokoridoru přes chatovou rekreační oblast v Malých Žernosekách. V trase tohoto nadregionálního biokoridoru jsou vložena dvě regionální biocentra, a to „Lovoš“ a „Porta Bohemica (původně „Porta Bohemica - Litochovické skály“). „Lovoš“ zahrnuje území, které je shodné s hranicí evropsky významné lokality a I. zóny ochrany v rámci CHKO. „Porta Bohemica“ je vymezeno nad rámec Územně technického podkladu, a to z toho důvodu, aby bylo pokryto křížení nadregionálních biokoridorů biocentrem. V řešeném území začíná svou trasu regionální biokoridor „Lovoš - Ostrý u Milešova“. Trasa je vedena po svazích Oparenského údolí směrem k vrchu Ostrý (po hranici katastru Malých Žernosek).

Lokální biocentra:  "V loučkách" - břehový porost Labe a vodního kanálu, orná půda;  "Malé Žernoseky" - soutok Labe a Milešovského potoka s břehovým porostem, orná půda.

Lokální biokoridory:  "Milešovský potok I." - regulovaný vodní tok s travnatými břehy a ojediněle s břehovým porostem v nivě Labe;  "Milešovský potok II."

29  "Milešovský potok III." - meandrující vodoteč v Oparenském údolí, přirozený vodní tok se zbytky přirozených jasanových olšin s významnými i chráněnými druhy rostlin a živočichů.

V posledních letech se kvalita ovzduší v ČR bezpochyby zlepšuje. Těžce problémovými přestávají být tepelné elektrárny, které procházejí odsiřovacím procesem, i průmyslové podniky, nicméně stálým nebezpečím pro zdraví obyvatel především ve velkých městech je automobilová doprava (produkce polétavého prachu a benzo(a)pyrenu). V Ústeckém kraji jsou největšími znečišťovateli však stále tepelné elektrárny a továrny na výrobu chemických látek, jako např. Lovochemie lokalizovaná v Lovosicích, tedy v těsné blízkosti Malých Žernosek. Kvalitu ovzduší lze v regionech hodnotit podle koncentrace SO2, NO2, PM10 a O3 naměřených na automatických stanicích. V řešeném území je nejbližší stanice v Litoměřicích. Ta nepatřila v roce 2015 mezi ty, na kterých byly průměrné povolené limity překročeny s výjimkou hodinových koncentrací ozónu. Ve větších městech jsou časté problémy především s polétavým prachem způsobeným intenzivní dopravou, ale to se venkovských obcí v okolí města většinou netýká. Výjimkou můžou být právě Malé Žernoseky, kde probíhá, jak již bylo zmíněno, intenzivní doprava na silnici I/30, která je i z hlediska zpracovatele Územních analytických podkladů považována za problematickou z hlediska kvality ovzduší (hlučnost, prašnost), zatěžuje exhalacemi zastavěné území a prochází ochranným pásmem vodního zdroje. Situaci snad zlepší blížící se dostavba dálnice D8.

30 9. Správa obce

Obec Malé Žernoseky je samostatnou obcí a je tvořena jednou základní sídelní jednotkou a jedním katastrálním územím. Byl jí udělen znak. Spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice, do okresu Litoměřice a Ústeckého kraje. Obec má uvolněného starostu. Na obecním úřadě je vytvořena pracovní pozice ekonoma. Úřední hodiny jsou v pondělí a ve středu. Zastupitelstvo obce je pro období 2014-2018 patnáctičlenné a rada obce pětičlenná. Zastupitelstvo obce zřídilo Finanční a Kontrolní výbor, z nichž každý má tři členy, a také tříčlennou Sociální a kulturní komisi. Obec je členem Mikroregionu Porta Bohemica a Sdružení obcí pro nakládání s odpady. Mikroregion Porta Bohemica má celkem 16 členských obcí a jeho hlavní účel spočívá ve společném postupu při získávání finančních prostředků, v realizaci významných investičních akcí, v ochraně životního prostředí, ale obce také spolupracují v rámci mikroregionu při podpoře turistiky a vinařství. Mikroregion je také součástí Místní akční skupiny České středohoří. Sdružení obcí pro nakládání s odpady vlastní skládku odpadů, která slouží k ukládání povolených odpadů z převážné většiny území okresu Litoměřice a z části přilehlých okresů. Od roku 1991 je obec také členem Svazu měst a obcí ČR.

Rozpočet obce v letech 2000-2015 skončil úhrnným schodkem ve výši zhruba 2,8 mil. Kč. Největší deficit byl zaznamenán v roce 2009 (necelých 3,5 mil. Kč), největší přebytek v roce 2002 (1,6 mil. Kč). Největší příjmy obec měla právě v roce 2014 (téměř 13,3 mil. Kč), nejvyšší výdaje v roce 2009 (13,2 mil. Kč). Po většinu let nebyly výdaje a příjmy příliš odlišné. Z hlediska příjmů a výdajů na obyvatele se jedná o hodnoty těsně pod hranicí 20 tis. na osobu v posledních dvou letech, ale většinou kolem 15 tis. Kč.

Ve struktuře příjmů tvoří trvale nejvýznamnější položku daňové příjmy. Ty byly z období 2000-2015 nejvyšší právě v posledně uvedeném roce a činily 7,0 mil. Kč. Nejnižší byly naopak v letech 2000 až 2003, kdy nečinily ani 4 mil. Kč. Obec každý rok získává určité finanční prostředky z dotací. Téměř 6 mil. Kč získala v roce 2002, a to v souvislosti s povodněmi. Ve většině ostatních let se dotace pohybovaly maximálně kolem hodnoty 3 mil. Kč. V roce 2014 a 2015 získala obec dotace ve výši překračující 4 mil. Kč.

Struktura veřejných výdajů je pestřejší, i když většina prostředků jde na provoz a jen zlomek na investice. Největší částka je určena na provoz veřejné správy. Druhou největší výdajovou položkou je oblast životního prostředí a třetí bydlení, komunální služby a územní rozvoj (služby pro obyvatelstvo), která v roce 2015 překročila hranici 7 mil. Kč. Značné prostředky šly rovněž do údržby místních komunikací – přes 800 tis. Kč v letech 2005 a 2012. Investiční výdaje se pohybovaly v letech 2000-2015 mezi 1,5 až 5,2 mil. Kč s maximem v roce 2009 a minimem v roce 2010. Investovalo se především do veřejné správy, např. v roce 2013 přes 2 mil. Kč.

31 Návrhová část

10. Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi občany obce

Na konci roku 2016 proběhlo v rámci přípravy tohoto plánu dotazníkové šetření mezi obyvateli obce. Celkem bylo odevzdáno 29 dotazníků na kterých se podílelo 31 občanek/občanů. Vzhledem k celkovému počtu občanů obce ve věku nad 15 let - 613 (v roce 2015) je to přibližně 5 % z celkového počtu obyvatel obce. Vzhledem k tomuto počtu je reprezentativnost výběrového souboru omezená, stejně jako možnosti statistického zpracování. Nicméně tento počet získaných dotazníků umožňuje zpracování četností a interpretaci při které je nutno brát do úvahy, jaký vzorek a jaký základní soubor tvoří občanky a občané obce.

Potěšující zprávu je, že většině dotázaných se v obci velmi dobře nebo dobře (23 odpovědí), nikomu z dotázaných se v obci nežije, podle získaných odpovědí, špatně. První tři místa odpovědí na otázku, co se vám v obci nejvíce líbí zaujímají blízkost přírody, klidný život a vzhled obce. Respondentům se naopak nevyhovuje stav veřejné dopravy, špatné mezilidské vztahy (tato odpověď však zcela neodpovídá na většinovému názoru na hodnocení vztahů v rámci obce v jedné z následujících otázek) a nezájem obyvatel o obec. Podle názoru respondentů v obci chybí pohostinství, pošta, koupaliště, 1. stupeň ZŠ, cvičák pro psy, veřejná doprava večer a o svátcích, ale také osvětlení v Ústecké ulici.

Za prakticky bezproblémové považují občané bydlení v obci, určitá kritika je naopak směřována na školství a zdravotnictví v obci. Někteří nejsou spokojeni ani s kulturním životem v obci, naopak spokojenost panuje se sportovním vyžitím, životním prostředím, péčí obce o své prostředí a rozvojem obce. Relativně lhostejné jsou respondentům podmínky k podnikání, nicméně někteří, kteří se k nim vyjádřili je nehodnotí zcela kladně. Určitá kritika zaznívá také v odpovědích na otázku, která se věnuje informovanosti o dění v obci.

Mezilidské vztahy v obci považuje za celkem dobré 21 dotázaných. Respondenti se neshodnou v odpovědi na otázku, zda mají obyvatelé obce dostatek příležitostí ke společenským kontaktům. Podle většiny obyvatel by se měla zůstat obec přibližně stejně velká, ale zaznívají také názory, že by se měla postupně rozrůstat.

Pokud by měli občané možnost rozhodovat bez omezení o obecních financích, nejčastěji by podpořili rekonstrukci místních komunikací, častější spoje veřejné dopravy a kulturní, společenské a sportovní aktivity.

Dotazník vyplnilo nejvíce občanů, kteří žijí v obci od narození (14 respondentů) a také ti, kteří se přistěhovali v dospělosti před více než pěti lety (12 respondentů).

Konkrétní náměty občanů se týkají provozní doby školky, značení turistických a sportovních tras, webových stránek školky a obce, úprav vzhledu obce nebo pojmenování či přejmenování některé z ulic v obci po konkrétní osobě.

32 11. SWOT analýza zpracovaná na základě dotazníkové šetření mezi zastupiteli obce

Silné stránky Slabé stránky  Jasná vize obce  Nedostatečná bezpečnost  Dobré dopravní napojení na D8 komunikací v obci a jejich stav  Turistická atraktivita území  Omezený územní plán  Dobrá dopravní dostupnost  Nedostatečné kulturní a společenský  Kvalita životního prostředí život  Rozvoj turistiky – přístaviště na Labi  Hluk z dopravy  Majetek a infrastruktura obce  Nedostatečná bytová výstavba  Možnost spolupráce  Málo zdrojů pro realizaci potřeb s podnikatelskými subjekty obce (vinařství)  Nedostatečná infrastruktura pro  Možnost využití dotačních titulů rozvoj cestovního ruchu (ubytování a  Technické služby obce a nakládání stravování) s odpady  Nevytvořený prostor pro vznik a rozvoj služeb  Nezájem obyvatel o rozvoj obce  Odvod odpadních vod  Nezapojení nezaměstnaných do aktivit obce  Malý podnikatelský potenciál obce  Nedostatek lidských zdrojů  Omezené možnosti výstavby a zástavby  Převzetí některých rozhodovacích činností na ORP

Příležitosti Hrozby  Blízkost dálnice D8  Nedostatečná protipovodňová  Příchod nových obyvatel v důsledku ochrana dobré dopravní dostupnosti (D8)  Nezájem obyvatel na zlepšení  Spolupráce obcí v rámci kvality života mikroregionů (dobrovolných svazků  Nespolupráce obcí v rámci obcí) mikroregionů (dobrovolných svazků  Možnost čerpání dotací na rozvoj obcí) obce  Nedostatek finančních prostředků na  Turistický potenciál území a rozvoj rozvoj obce turistické infrastruktury  Snižování počet obyvatel obce  Obecní dům pro rozvoj v důsledku špatného rozvoje společenského života a vzdělávání  Změny ve vedení obce  Rozvoj služeb a vytváření nových  Nepochopení nutných opatření a pracovních míst neochota přijímat změny  Rozvoj systému zadržování vody  Ničení veřejného majetku v krajině a opatření proti záplavám  Zbytečné a omezující zákony  ČOV  Složitá administrativa

33  Energeticky soběstačná obec  Nízká sounáležitost občanů k obci  Rozvoj sociálního bydlení a  Malá podpora obce ze strany KÚ a sociálních služeb Úřadu práce  Závislost na ORP  Změny dotační politiky  Změny politické situace na národní i subnárodních úrovních

12. Vybrané aspekty vývoje obce v posledních pěti letech

Tato kapitola nabízí přehled vývoje obce v minulých letech pohledem zastupitelů obce. Kapitola obsahuje jak jejich konkrétní názory, tak i jejich shrnutí do několika tematických celků, které jejich individuální názory shrnují.

Obec se vyvíjí pozitivně, daří se ji rozvíjet Obec tíží otázka ČOV a kanalizace, stejně infrastrukturu i služby pro obyvatele, dobře jako nutnost posilovat opatření pro retenci hospodaří s majetkem. vody v krajině a protipovodňová opatření. Některou infrastrukturu nám v dobrém Pozornost musí věnovat také stavu a závidí i sousední obce a jsme pro ně bezpečnosti komunikací. inspirací (rozcestníky). Obec investuje do rozvoje turistického ruchu a je atraktivním výletním cílem. Obec je prostorem pro inovace a daří se ji Stejně jako v jiných obcí i naší obci existují v rámci možností získávat zdroje na svůj na vývoj v minulosti i do současnosti rozvoj. rozdílné názory, které vedení obce Při prosazování cílů spolupracuje s dalšími respektuje a vede diskusi, která se týká jak obcemi a chce tuto spolupráci dále rozvíjet. aktuálních, tak i budoucích výzev.

 Obec se rozvíjí, bohatne a zkvalitňuje svou vybavenost, tedy zlepšuje trvale kvalitu života svých obyvatel. To vše bez zadlužování a v mezích současných vlastních zdrojů a vnějších zdrojů. To zhodnocuje majetek občanů, zlepšuje jejich podmínky života a udržuje stabilitu v rozvoji obce. Obec má stabilní management, který dlouhodobě uplatňuje směřování k dlouhodobým cílům a vizím. Životní prostředí je stabilně zlepšující se. Dopravní obslužnost stabilní a neomezující pohyb obyvatel obcí za prací a vzděláním. Počet obyvatel po počátečním růstu, stabilní s výhledem na mírný růst za podmínek, kdy obec nemá k dispozici rozvojové plochy pro novou výstavbu. Veškerý růst obce bez nároků na rostoucí urbanistické zásahy.  Obec se snaží využít vhodných prostředků k financování projektů a investic, které mají pro vývoj obce význam, a to nikoliv krátkodobý. Je zde hmatatelná potřeba představitelů obce o rozvoj obce v oblastech výkonu samosprávy, rozvoje infrastruktury, ochrany přírodního dědictví a životního prostředí. Je zde zcela markantní snaha obce prostřednictvím různých dotačních titulů zkvalitňovat život obyvatel a vynakládat zdroje pro rozvoj obce ve všech směrech (oprava veřejných budov, zajištění větší občanské vybavenosti obce). Obec nevykazuje problémy spojené

34 se sociálním začleňováním občanů jiných národností či problémy se sociálně slabou vrstvou obyvatel, která by vyžadovala nerámcovou péči.  Největší plus vnímám v osobě starosty obce, který se stará o rozvoj obce výjimečným způsobem a maximálně využívá možnosti získávat dotace pro rozvoj v různých oblastech.  Daří se udržovat majetek obce, obecní byty, mateřskou školku s jídelnou.  Byla zateplena střecha budovy bývalé hospody.  Vzhled obce se mění stále k lepšímu, udržují se cesty, vysazují nové stromy.  Pro občany je vytvářejí možnosti k procházkám a relaxaci (dětský park).  Máme fungující systém nakládání s odpady – sběrný dvůr, bio odpad, sběr a svoz tříděného odpadu, do kterého se zapojila většina občanů.  Byla pořízena technika pro údržbu i úklid silnic.  Senioři mají v obci možnosti donášky obědů z jídelny MŠ, je zde 1x týdně  lékař, 1x měsíčně právní poradna.  Obec je aktivním členem mikroregionu a spolupracuje na rozvoji regionu.  Máme výborné rozcestníky k pohybu návštěvníků obce.  V obci je stále zachován dobře fungující obchod a v přechodné době, kdy nebyl provozovatel obchodu, zajistila obec náhradní prodej základních potravin.  Myslím si, že realizovaný projekt „Boží muka“ nebyl až tak důležitý, i když šlo o čerpání dotací EU, neboť se sice projekt zrealizoval, ale údržbě projektu se již tak dostatečně nevěnuje a ani turisté o nich nevědí.  Špatná komunikace samosprávy s občany obce.  V rámci možností obce a platné legislativy.  Na to, že do obce plynou velmi malé prostředky z podnikatelského sektoru a z rozpočtového určení daní se podařilo realizovat projekty např. rekonstrukce hospody na Rychtě, opravy rustikálních staveb, zřízení Technických služeb obce, rozšíření kapacity MŠ a rekonstrukce objektu MŠ, separace komunálního odpadu a jeho bonusový systém, úpravy vzhledu obce (zeleň).  Vývoj obce za posledních pět let vidím pozitivně. Maximálně využívá všech prostředků a možností k realizaci vytyčených projektů.

13. Největší problémy obce identifikované zastupiteli

Obec se setkává jak s obecnými problémy typu nedostatek financí, složitosti administrativního řízení obce a projektů. Stejně jako mnoho dalších obcí se potýká, respektive se bude potýkat s demografickým stárnutím. Konkrétní problémy pro obec představuje zejména kanalizace a ČOV, otázka retence vody v krajině a protipovodňová opatření, ale také kvalita komunikací a jejich bezpečnost.

 Špatná kanalizace  Chybí chodníky při hlavní komunikaci.  Nedořešený bezpečný provoz v obci  Chybí záchytné parkoviště u hřiště pro návštěvníky obce  Chybí parkovací místa v místech mimo obytné zóny  Nepochopení potřeb obce ze strany některých skupin občanů  Nedostatek finančních prostředků a v důsledku toho nemožnost realizovat projekty v různých oblastech 35  Hodně investic bylo vloženo do realizací projektů v rámci turistiky, který nejsou až tak pro občany obce, ale pro cizí návštěvníky. A jejich následná údržba není levná, tudíž není prováděna dostatečně v rámci udržitelnosti.  Nezvyšování počtu obyvatel a tím i snižování věkového průměru (nemožnost nové výstavby rodinných domů). S tím souvisí i rozpočtové určení daní a malý podnikatelský potenciál.  Z oblasti kvality života se pak jeví nedostatečná podpora v sociální oblasti, což je opět limitováno finančními prostředky a množstvím a kvalitou vyhlášených dotačních titulů.  Nedostatek finančních prostředků.

14. Nejdůležitější opatření pro rozvoj obce, které obec musí nebo by měla realizovat

Zastupitelé obce se dostali prostor pro vyjádření toho, jaká opatření jsou pro rozvoj obce nejdůležitější. Následující přehled obsahu jejich priority z pohledu vývoje v následujícím období: Investice do infrastruktury obce, služeb v obci a obyvatel.

 kanalizace,  retence vody v krajině, protipovodňová opatření  investice do dopravní infrastruktury (zřízení chodníků v celé obci)  občanská vybavenost (rozšíření pohostinského zařízení u fotbalového hřiště, jakožto jediného zařízení tohoto typy)  investice do kvalitní opravy přístupové cesty do vsi v případě nouze směrem na Chotiměř přes kopec vrch Dobrý  investice do bytové výstavby (přilákání nových obyvatel)  úprava územního plánu ve prospěch obce  podpora kulturního života v obci  pokračovat v separaci odpadů a investic v odpadovém hospodářství obce  Investovat do vzdělávání obyvatel obce

15. Vize

Vize vychází z vymezení prioritních oblastí jejího rozvoje a představuje kýžený stav, ke kterému se bude snažit obec směřovat. K naplnění této vize a konkrétních jednotlivých opatření je třeba získávat zdroje i nad rámec rozpočtu města. Jako každá vize stanovuje základní cíl, představu o kýženém výsledném stavu. K jejímu naplnění je třeba dále pokračovat ve specifikování jednotlivých kroků a opatření koncepční a strategické povahy.

Obec Malé Žernoseky jsou obcí, která využívá plně svého inovačního potenciálu, místem pro kvalitní a klidný život všech generací, je obcí, která se rozvíjí v oblasti ekonomické, sociální i environmentální.

Oproti mnoha jiným obcí zastupitelné obce Malé Žernoseky formulovali podrobně obecné představy o budoucnosti obce:

36  Obec bude stabilní, bude mít zachovánu svou samosprávnou úlohu, bude oprávněna a schopna poskytovat takové služby, které budou vycházet z potřeb obyvatel a bude mít dostatek zdrojů k jejich poskytování. Obec bude schopna zajistit kvalitní životní prostředí, dostatek volnočasových aktivit, podporovat rozvoj spolkových aktivit, kultury a sportu. Obec bude schopna kontrolovat bezpečnost a poskytovat sociální služby a bydlení ohroženým skupinám. Obec podpoří využití svého rozvojového potenciálu a místní ekonomiky. Obec zajistí určitou míru energetické a surovinové bezpečnosti a soběstačnosti při využití principů udržitelného rozvoje. Obec zajistí ozdravení a zkvalitnění funkcí krajiny, ochrání zdroje vody. Obec zajistí podmínky pro rozvoj vzdělanosti a informovanosti obyvatel. Obec bude více a efektivněji spolupracovat s okolními obcemi při zajištění potřebných služeb.

 Naše obec by měla být příjemným místem pro soužití občanů v blízkosti krásné přírody, ale také profitovat z toho, že je na dosah městu Litoměřice a krajskému městu Ústí nad Labem. Obec by měla přilákat nové občany díky své výhodné geografické poloze v rámci turistiky, kdy je možné využít mnoho volnočasových aktivit, v rámci kterých, bylo v minulosti vybudováno spoustu projektů s pomocí dotací EU, ale také zvýšit trvalý počet obyvatel obce a svým občanům zajistit kvalitní a klidné bydlení s pestrým kulturním a společenským životem. Obec by měla zajišťovat takové služby, které budou žádané od obyvatelstva na základě rozdělení do jednotlivých věkových kategorií, ale zároveň být v souladu s trendy v poskytování služeb občanům.

 Stálý důraz na ochranu životního prostředí, udržovaný vzhled obce – dostatek zeleně, žádné černé skládky, využívání alternativních zdrojů energií, bezpečnost v obci, ochrana majetku (chodníky, ale i např. obecní policajt), pořizování novějších technologií – např. na osvětlení obce, vytápění, kanalizaci (důsledné využívání dotací), pořádání kulturních akcí pro občany ( obecní ples, přednášky, besedy, …), nekuřácké prostory pro možnost setkávání seniorů, protože je důležité, aby nezůstali sami a měli možnost komunikace a společenského života, dětská hřiště a možnost návštěvy různých kroužků, služby typu sauna, infrasauna, masér, kadeřnice, kosmetika, veřejná jídelna pro důstojné stravování seniorů, zaměstnanců obce i návštěvníků.

 Charakteristika obce se nemusí měnit.

 Energeticky nezávislá obec (pilotní projekt na přeměnu dřevěné hmoty v energii) s potenciálem maximálního využití cestovního ruchu (přístaviště a kotviště), sociálních služeb (vybudování sociálních bytů), s kvalitním sportovní, kulturním a společenských životem (zahájení provozu v Obecním domě, kam se přestěhuje Obecní úřad). Dále pokračovat ve zlepšování životního prostředí (domácí čističky odpadních vod, zdokonalování separace odpadů, zmírnění možných zátopových škod, oprava náhonu).

 Kdyby si obec dále udržela svou aktivitu ve zvelebování obce, kdyby byla dokončena výstavba a rekonstrukce dopravních cest. Služby, které obec poskytuje pro své občany dále plně fungovaly. A konečně dále pokračovala s ochranou životního prostředí a s tím vyřešenou kanalizací.

 Dlouhodobě stanovené cíle budou poplatné zdrojům veřejného financování i politickému vedení jak celého státu, tak obce. Ve výkonu samosprávy by mělo dojít k většímu rozvoji eGovernmentu vč. navazujících služeb veřejnosti (Czech-point, 37 Jednotné registrační místo apod.) Populace bude zřejmě klesat, obce budou „stárnout“, je vhodné proto zacílit snahy obcí na lepší občanskou vybavenost v místě (předškolní, školní zařízení, jídelny, restaurace), které pomohou obci ve snaze přilákat mladé lidi.

Konkrétní vize jednotlivých zastupitelů jsou formulovány následovně:

 Je potřeba, abychom zůstali obcí, která bude profitovat z turismu a naší dobré geografické poloze, dobrou přístupností k dálnici a využití všech možných prostředků k dalšímu zlepšování kvality života občanů.  Považuji za důležité rozvíjet společenský život v obci, podpořit možnosti k setkávání občanů a tím postupně zapojit občany do plánování rozvoje obce.  Ke všeobecné spokojenosti většiny obyvatel.  Energeticky nezávislá obec s potenciálem maximálního využití cestovního ruchu, sociálních služeb, s kvalitním sportovní, kulturním a společenských životem.  Dobrá infrastruktura obce.  Zachovat stabilitu, slušnost a selský rozum v samosprávě obce a zachovat samosprávu obce proti snahám o její omezení. Zefektivnit vývoj veřejných služeb a zajištění udržitelné kvality života obyvatel při spojování sil s okolními obcemi.  Rozvoj obce by měl (ná)sledovat vývoj celé společnosti, tudíž rozmach elektronických komunikací, vyšší požadavky na životní standard a životní tempo obyvatel. Operativní přístup k řešení problémů obci je vhodným doplňkem k jejímu rozvoji, stejně jako připravenost obce na mimořádné situace.

16. Rozvojové cíle obce

1.Infrastruktura obce

Cíle 1) Kanalizace a ČOV Termín Finanční alokace Priorita ? průběžně /od dle získaných grantů a – do dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 2) Revitalizace krajiny Termín Finanční alokace Priorita? a protipovodňová průběžně dle získaných grantů a opatření dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 3) Úprava místních Termín Finanční alokace Priorita? komunikací a průběžně dle získaných grantů a chodníků dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 4) Rozvoj bytové Termín Finanční alokace Priorita? výstavby průběžně dle získaných grantů a dotací, vlastní zdroje obce. 2. Dostupnost služeb v obci

Cíl 1) Podpora dostupnosti Termín Finanční alokace Priorita? služeb v obci průběžně dle získaných grantů a

38 dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 2) Rozvoj Termín Finanční alokace Priorita? infrastruktury pro průběžně dle získaných grantů a všechny generace dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 3) Další rozvoj Termín Finanční alokace Priorita? infrastruktury průběžně dle získaných grantů a cestovního ruchu dotací, vlastní zdroje obce. Cíl 4) Další rozvoj Termín Finanční alokace dle Priorita? odpadového průběžně získaných grantů a hospodářství dotací, vlastní zdroje obce. 3. Investice do občanů obce

Cíl 1) Investice do kvality Termín Finanční alokace dle Priorita? života obyvatel obce průběžně získaných grantů a dotací, vlastní zdroje obce.

16. 1 Konkretizace rozvojových cílů

Na základě výše uvedených cílů bylo rozpracováno xxx konkrétnějších cílů. Tyto konkrétnější cíle jsou vymezeny v následující tabulce. Jedná se o cíle, které přesahují jednotlivé oblasti činnosti obce a mohou být jak předmětem veřejné správy, tak především územní samosprávy xxx. Jejich naplnění vyžaduje jak zapojení rozpočtu obce, tak i využití dotačních titulů. Většina dotačních titulů není v době přípravy těchto cílů známá, respektive vyhlášená. XXX bude využívat svou maximální implementační kapacitu (schopnost podávat a realizovat projekty a dotace) tak, aby se zúčastnilo všech vhodných a z pohledu xxx realistických řízení. Následující tabulka obsahuje přehled konkrétnějších opatření. Nejedná se o pořadí priorit. Tyto cíle jsou barevně sjednocené s obecnými cíli, viz výše. Cíle propagace města a další zvyšování kvality výkonu samosprávy jsou relevantní pro všechny tři cílové okruhy.

Cíl Předpokládaný způsob Termín financování

39 16. 2 Návaznost na další aktuální schválené strategické a koncepční dokumenty

Nadále zůstávají v platnosti všechny předchozí schválené a aktuální koncepční a strategické dokumenty obce.

Konkrétně se jedná o: územní plán obce,…

17. Podpora realizace programu

Strategickým přístupem pro úspěšnou realizaci Plánu rozvoje obce Malé Žernoseky je zacílení na účinnou spolupráci zastupitelstva a občanů obce, zástupců podnikatelů i registrovaných spolků a sdružení.

Obec vyvine maximální úsilí pro uskutečnění všech možných a technicky a finančně možných záměrů při zohlednění existující problémů obce i její pozitivně formulované vize. Obec bude brát zřetel na stanovené směry a priority svého rozvoje. Každý konkrétní záměr nebo projekt bude ještě před svým uskutečněním diskutován, a to jak z hlediska věcného, finančního, tak i konkrétního přínosu pro obec a její obyvatele.

Zajištění řízení a naplňovaní tohoto Programu rozvoje obce Malé Žernoseky, je agendou starosty obce a zastupitelstva obce, na jeho úspěšné realizaci se však svou měrou podílí všichni občané, jejich spolky a sdružení, stejně tak i podnikatelské subjekty v obci.

Koordinační a administrativní roli při realizaci tohoto plánu má starosta a zastupitelstvo obce. Zodpovídají společně za realizaci, průběžné hodnocení a aktualizaci tohoto rozvojového dokumentu. Tento plán je zveřejněn na internetových stránkách města a ve vytištěné podobě je dostupný v prostorách městského úřadu, kde je k dispozici občanům.

Naplňování stanovené vize a cílů bude průběžně sledováno a vyhodnocováno (jednou ročně). V případě potřeby je možné a žádoucí tento plán měnit, upravovat, zpřesňovat a konkretizovat. Při hodnocení mohou být prováděna další šetření, která se zaměří jak na míru (ne)naplnění jednotlivých cílů, ale také na postoje občanů, spolků nebo podnikatelských subjektů k provedeným nebo chystaným akcím a opatřením.

Změny a doplnění a konkretizaci tohoto Programu rozvoje schvaluje vždy zastupitelstvo obce Malé Žernoseky.

Své připomínky a náměty k dalšímu rozvoji tohoto dokumentu a obecněni života v jednotlivých částech naší obce je možné směřovat na e-mailovou nebo korespondenční adresu úřadu.

40 41 LITERATURA, PRAMENY A ZDROJE DAT

[1] Czekaj, P. – Hellmich, M. – Hučka, M. – Kutscherauer, A. – Vozáb, J.: Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky (Metodická příručka). DHV CR, s.r.o., Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Regionální rozvojová agentura, a.s. Most, 1998. [2] Hampl, M. – Marada, M.: Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397-421. [3] Hrnčiarová, T. – Mackovčin, P. – Zvara, I. et al.: Atlas krajiny České republiky/Landscape atlas of the Czech Republic. Praha: MŽP ČR, Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 2009, 332 s. ISBN 978-80-85116-59-5 [4] Semotanová, E. – Cajtham, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha, Academia, 2014, 559 s. ISBN: 978-80-200-2182-3 [5] Vystoupil, J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR ČR, Praha, 2006, 157 s.

[6] ČSÚ: Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971 – 2015), ČSÚ, Praha, 2016 [7] ČSÚ. Demografická ročenka okresů 2006-2015. Praha, 2016 [8] ČSÚ. Demografická ročenka krajů 2006-2015. Praha, 2016 [9] ČSÚ: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007. [10] ČSÚ. Malý lexikon obcí – 2016. Praha, 2016 [11] ČSÚ: MOS – městská a obecní statistika. Praha, 2016 [12] ČSÚ: Registr ekonomických subjektů. Praha, 2016 [13] ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Praha, 2002 [14] ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – Dojížďka do zaměstnání a škol (okres Litoměřice). Praha, 2002, 110 s. [15] ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky. ČSÚ, Praha, 2012. [16] ČSÚ: Veřejná databáze. Praha, 2016 [17] ČSÚ: Veřejná databáze – Dokončené byty v obcích (správních obvodech). Praha, 2016 [18] ČZÚK. Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR. Praha, 2016 [19] Krajský úřad Ústeckého kraje: Územně analytické podklady Ústeckého kraje – 3. úplná aktualizace. Ústí nad Labem, 2015, 212 s. [20] Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Praha, 1998. [21] MPSV ČR: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Praha, 2016 [22] MPSV ČR: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR k 31. 12. 2007, .... 31. 12. 2014. Praha, 2016 [23] Obec Malé Žernoseky: Strategie rozvoje obce Malé Žernoseky 2007-2013. Malé Žernoseky, 2007, 8 s. [24] PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 3. úplná aktualizace ÚAP ORP Lovosice, Ostrava, 2014, 160 s. [25] ŘSD ČR: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 2005, ŘSD, 2006.

42 [26] ŘSD ČR:Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 2010, ŘSD, 2011. [27] Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje – SO ORP Litoměřice. Liberec, 2008 [28] Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje – SO ORP Lovosice. Liberec, 2009

[29] http://www.malezernoseky.cz/ [30] http://drusop.nature.cz [31] http://www.farmy.cz/cena-pudy/ - Ceny půdy [32] http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ - Jízdní řády [33] https://mapy.cz/ - Mapový portál [34] http://geoportal.jsdi.cz/geoportal_RSDCR/default.aspx - Mapa silnic a dálnic ČR [35] http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php - Nemovité kulturní památky [36] http://rejskol.msmt.cz/ - Rejstřík škol a školských zařízení

43