29 První Příspěvek K Fauně Ploštic (Hemiptera: Heteroptera) Českého
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Published May 5, 2011 Klapalekiana, 47: 29–53, 2011 ISSN 1210-6100 První příspěvek k fauně ploštic (Hemiptera: Heteroptera) Českého lesa First contribution to the true bug fauna (Hemiptera: Heteroptera) of the Český les Mts. Petr KMENT1) & Zbyněk KEJVAL2) 1) Entomologické oddělení, Národní muzeum, Kunratice 1, 148 00 Praha 4, Česká republika; e-mail: [email protected] 2) Muzeum Chodska, CZ-344 01 Domažlice, Česká republika; e-mail: [email protected] Hemiptera, Heteroptera, faunistics, Český les Mts., Bohemia, Czech Republic Abstract. The true bug fauna of south-western Bohemia is only very poorly known. Scattered literature records are reviewed and the history of research in the area is discussed. We give records of 132 Heteroptera species found in the Český les Protected Landscape Area and its immediate surroundings. Ten of the species recorded are listed on the Red List of the Heteroptera of the Czech Republic: Micronecta (Micronecta) poweri poweri (Douglas et Scott, 1869) (VU), Sigara (Microsigara) hellensii (C. R. Sahlberg, 1819) (EN) (both Corixidae), Gerris (Gerriselloides) lateralis Schummel, 1832 (EN) (Gerridae), Acalypta carinata (Panzer, 1806) (EN) (Tingidae), Aradus betulinus Fallén, 1807 (VU) (Aradidae), Metatropis rufescens (Herrich-Schaeffer, 1835) (NT) (Berytidae), Ligyrocoris syl- vestris (Linnaeus, 1758) (EN), Megalonotus antennatus (Schilling, 1829) (VU), Pachybrachius luridus Hahn, 1826 (VU) (all three Rhyparochromidae) and Rhacognathus punctatus (Linnaeus, 1758) (VU) (Pentatomidae). The most important records are briefly discussed. ÚVoD Dosavadní průzkum fauny ploštic České republiky byl značně nerovnoměrný. Poměrně systematicky a podrobně je zpracováno území Moravy a Slezska (např. Stehlík 1952, 1981, 1995, 2002; Dobšík 1961; Roháčová 1985, 2001; Kment 1999, 2001; Bryja & Kment 2001). V Čechách, kromě monografie českých klešťanek (Corixidae) (Roubal 1957a) a faunistic- kého přehledu vroubenkovek (Rhopalidae) (Nejedlá 1997), soubornější faunistické práce těměř chybí. Většina publikovaných údajů pochází ze severozápadních, severních a částeč- ně středních Čech, přičemž některé větší oblasti (Kokořínsko, Krkonoše) byly studovány poměrně detailně (např. Dalla Torre 1878; Duda 1884; Nickerl 1905; Roubal 1957b, 1959, 1961, 1967a,b, 1969; Štys 1961, 1976; Bryja & Kula 2000; Kubík 2002; Rus 2005; Bryja & Kment 2006a; Rus & Kment 2007; Sychra & Kment 2009). Naopak oblasti jihozápadních, jižních, jižní poloviny středních a východních Čech zůstávají z valné většiny oblastmi hete- ropterologicky neprozkoumanými. V jižních Čechách byly zkoumány ploštice v NPR Velký a Malý Tisý (Štys 1958), PR Písečný přesyp u Vlkova (Dobšík 1978), NPR Vyšenské kopce (Vysloužil 1969a), a na někte- rých dalších lokalitách (např. Klečka 2007, Teyrovský 1974, Tonner & Štys 1981). V oblasti Novohradských hor (Papáček 2002, 2003, 2004; Papáček et al. 2002; Kment & Smékal 2002; Ditrich et al. 2008) a Šumavy (zejm. Papáček & Soldán 1995, Petr 2000) byly studovány až na výjimky pouze vodní ploštice. Pro zbývající území jihozápadních Čech existují bohužel již jen drobné inventarizační práce o pískovně u Losiné u Plzně (Doležal 1989) a Přírodním parku Žďár u Rokycan (Záhlavová 2009). Fauna ploštic byla rovněž studována v rámci ekologických 29 výzkumů lučních společenstev v Lužanech na Plzeňsku (Doskočil & Hůrka 1962). Zbývající skromné nálezy z jižních a jihozápadních Čech jsou roztroušeny v řadě prací věnujících se jednotlivým druhům (např. Štusák 1954, 1962; Bozděchová 1973a,b, 1974, 1975; Hradil et al. 2002; Kment & Smékal 2002; Davidová-Vilímová & Král 2003; Špryňar & Kment 2005; Máca 2006; Kment et al. 2009). Pokud se týká fauny Českého lesa a okolí, Zahradnický & Mackovčin (2004) uvádějí z okresu Tachov pouze čtyři údaje o výskytu ploštic (Tingis ampliata (Herrich-Schaeffer, 1838), Himacerus boops (Schiødte, 1870) a Jalla dumosa (Linnaeus, 1758) z lokality Lažany, PR Pod Volfštejnem, a Ligyrocoris sylvestris (Linnaeus, 1758) z NPP Na požárech přímo v Českém lese. Kment & Smékal (2002) dále uvedli nález znakoplavky Notonecta maculata Fabricius, 1794 z rybníka Regent u Dolního Kramolína, a naposledy Kment et al. (2009) zmiňují nález kněžice Pinthaeus sanguinipes (Fabricius, 1781) z PR Diana. Tento příspěvek shrnuje nové, dosud nepublikované údaje k výskytu ploštic na území Čes- kého lesa. Hlavním impulzem k jeho sepsání byl poměrně zajímavý materiál z inventarizačního průzkumu PR Diana provedeného v letech 2007–2008. Vzhledem k naprostému nedostatku faunistických údajů z jeho širší oblasti jsou do souhrnu zahrnuty i některé lokality ležící mimo vlastní území Českého lesa (Postřekovské rybníky, Nový Pařezov), avšak v jeho těsné blízkosti v Podčeskoleské pahorkatině. Přestože se nejedná o výsledky systematického inventarizačního průzkumu a počet zde žijících druhů ploštic je výrazně vyšší, je tato práce výrazným vylepšením našich dosud chybějích znalostí o rozšíření ploštic v jihozápadních Čechách. MateriáL A METoDiKA Zájmové území není přesně vymezeno hranicemi Českého lesa (CHKo Český les), ale všechny nálezy pocházejí z patnácti mapovacích čtverců (6040–41, 6140–41, 6240–41, 6341–42, 6240–42, 6541–43, 6642–43) středoevrop- ské mapovací sítě (viz Ehrendorfer & Hamann 1960), které alespoň okrajově zasahují na jeho území, viz Pruner & Míka (1996) a obr. 1. Suchozemské ploštice byly sbírány kvalitativními metodami – individuálně na vegetaci a pod kůrou, smykem smýkací sítí a prosíváním. K lovu vodních ploštic byl použit kuchyňský cedník. Čeledi jsou v textu řazeny systematicky podle prací Cassise & Grosse (1995, 2002), nomenklatura odpovídá převážně palearktickému katalogu (Aukema & Rieger 1995, 1996, 1999, 2001, 2006). Druhy jsou řazeny abecedně, lokality v rámci druhu podle stoupajících čísel faunistických mapovacích čtverců (viz Pruner & Míka 1996). Materiál určil nebo revidoval P. Kment. Stupeň ohrožení je uveden podle Červeného seznamu bezobratlých České republiky (Kment & Vilímová 2006): EN – ohrožený, NT – téměř ohrožený, VU – zranitelný. Studovaný materiál je uložen v následujících sbírkách: JVPC – Coll. Jitka Vilímová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha; MCHD – Muzeum Chodska, Domažlice; NMPC – Národní muzeum, Praha. Další v textu použité zkratky: ap – apterní, br – brachypterní, ma – makropterní, mi – mikropterní, sma – sub- makropterní; env. – okolí (= environs), ex. – jedinec bez určeného pohlaví, lgt. – sbíral, coll. – sbírka, NPP – Národní přírodní památka, NPR – Národní přírodní rezervace, PP – Přírodní památka, PR – Přírodní rezervace. CHARAKTERiSTiKA ÚZEMí A VyBRANýCH LoKALiT Český les se táhne v délce asi 80 km při státní hranici s Německem mezi Všerubskou vrchovinou na jihovýchodě a Chebskou pánví na severozápadě. Jde převážně o členitou vrchovinu, méně hornatinu, o rozloze 789 km2 se střední výškou 682,2 m n. m. (výškové maximum – Čerchov, 1041,8 m n. m.). Jeho jižní a střední částí probíhá hlavní Evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Podloží budují ruly a pararuly, podružně i granit. Na poměrně lesnatém území dnes převážují smrkové monokultury. Zbytky podhorských lesů přirozené druhové skladby (jedlobučiny, bučiny) se zachovaly jen lokálně, zejména v oblasti Čerchova. Z nelesních ekosystémů stojí za zmínku především 30 obr. 1. Přibližná poloha CHKo Český les v rámci západních Čech s pokrytím mapovacími čtverci. Fig. 1. Approximate position of the Český les Protected Landscape Area in western Bohemia, showing the squares of the central European mapping grid. dobře zachovalé mokřady, zrašeliněné nivy potoků a vrchoviště (Zahradnický & Mackovčin 2004). Nejcennější část území Českého lesa byla v roce 2005 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí (rozloha 465,75 km2). Zde následují charakteristiky vzorkovaných maloplošných chráněných území (více viz Zahradnický & Mac- kovčin 2004): NPR Čerchovské hvozdy (6642), 49°22′26″N, 12°48′4″E, k.ú. Česká Kubice, Dolní Folmava, Chodov a Pec, rozloha 326,93 ha, 900–1000 m n.m. Komplex přirozených horských bučin svazu Luzulo-Fagion a zbytků suťových lesů s příměsí jedle (Abies alba) a smrku (Picea abies). PR Diana (6341), 49°37′58″N 12°34′44″E, k.ú. Rozvadov, 500–532 m n.m., rozloha 20,41 ha, vyhlášena v roce 1933. Zbytek květnaté bučiny (Dentario eneaphylli-Fagetum), který přechází mozaikovitě do výrazně chudší bučiny, kde v bylinném patře dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Do okrajových částí vniká náletem smrk (Picea abies), jsou zde příměsi lípy malolisté (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur) a vysazeného jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). PP Hvožďanská louka (6442), 49°30′21″N, 12°45′23″E, k.ú. Hvožďany a Načetín, ca. 500 m n.m., rozloha 6,75 ha. Mozaika vlhkých i sušších, sečených luk svazu Molinion. NPP Na požárech (6240), 49°42′2″N, 12°28′23″E, k.ú. Jedlina, 650–700 m n.m., rozloha 78,88 ha. Mokřadní a zrašeliněné louky s křovinami (vrba, bříza). PR Postřekovské rybníky (6542), 49°26′41″N, 12°51′57″E, k.ú. Klenčí pod Čerchovem, Postřekov a Ždánov, rozloha 146,39 ha, cca 400 m n.m. Soustava asi dvaceti menších rybníků, vlhké louky a vrbové křoviny. Mokřad nadregionálního významu. PP Veský mlýn (6441), 49°32′39″N, 12°36′15″E, k.ú. Pleš, 740 m n.m., 32,04 ha. Mokřadní niva Plešského potoka, přechodová rašelinišťě a krátkostébelnaté louky. 31 VýSLEDKy A KoMENTářE Nepidae Nepa cinerea Linnaeus, 1758: Rozvadov, PR Diana (6341), Kateřinský potok, 10.V.2003, 1 ♂, P. Kment lgt. (NMPC). Postřekov, PR Postřekovské rybníky (6542), střední část, 24.V.2001, 1 ♀, Z. Kejval lgt. (MCHD). Ranatra (Ranatra) linearis (Linnaeus, 1758): Nemanice, (6542),