29 První Příspěvek K Fauně Ploštic (Hemiptera: Heteroptera) Českého

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

29 První Příspěvek K Fauně Ploštic (Hemiptera: Heteroptera) Českého Published May 5, 2011 Klapalekiana, 47: 29–53, 2011 ISSN 1210-6100 První příspěvek k fauně ploštic (Hemiptera: Heteroptera) Českého lesa First contribution to the true bug fauna (Hemiptera: Heteroptera) of the Český les Mts. Petr KMENT1) & Zbyněk KEJVAL2) 1) Entomologické oddělení, Národní muzeum, Kunratice 1, 148 00 Praha 4, Česká republika; e-mail: [email protected] 2) Muzeum Chodska, CZ-344 01 Domažlice, Česká republika; e-mail: [email protected] Hemiptera, Heteroptera, faunistics, Český les Mts., Bohemia, Czech Republic Abstract. The true bug fauna of south-western Bohemia is only very poorly known. Scattered literature records are reviewed and the history of research in the area is discussed. We give records of 132 Heteroptera species found in the Český les Protected Landscape Area and its immediate surroundings. Ten of the species recorded are listed on the Red List of the Heteroptera of the Czech Republic: Micronecta (Micronecta) poweri poweri (Douglas et Scott, 1869) (VU), Sigara (Microsigara) hellensii (C. R. Sahlberg, 1819) (EN) (both Corixidae), Gerris (Gerriselloides) lateralis Schummel, 1832 (EN) (Gerridae), Acalypta carinata (Panzer, 1806) (EN) (Tingidae), Aradus betulinus Fallén, 1807 (VU) (Aradidae), Metatropis rufescens (Herrich-Schaeffer, 1835) (NT) (Berytidae), Ligyrocoris syl- vestris (Linnaeus, 1758) (EN), Megalonotus antennatus (Schilling, 1829) (VU), Pachybrachius luridus Hahn, 1826 (VU) (all three Rhyparochromidae) and Rhacognathus punctatus (Linnaeus, 1758) (VU) (Pentatomidae). The most important records are briefly discussed. ÚVoD Dosavadní průzkum fauny ploštic České republiky byl značně nerovnoměrný. Poměrně systematicky a podrobně je zpracováno území Moravy a Slezska (např. Stehlík 1952, 1981, 1995, 2002; Dobšík 1961; Roháčová 1985, 2001; Kment 1999, 2001; Bryja & Kment 2001). V Čechách, kromě monografie českých klešťanek (Corixidae) (Roubal 1957a) a faunistic- kého přehledu vroubenkovek (Rhopalidae) (Nejedlá 1997), soubornější faunistické práce těměř chybí. Většina publikovaných údajů pochází ze severozápadních, severních a částeč- ně středních Čech, přičemž některé větší oblasti (Kokořínsko, Krkonoše) byly studovány poměrně detailně (např. Dalla Torre 1878; Duda 1884; Nickerl 1905; Roubal 1957b, 1959, 1961, 1967a,b, 1969; Štys 1961, 1976; Bryja & Kula 2000; Kubík 2002; Rus 2005; Bryja & Kment 2006a; Rus & Kment 2007; Sychra & Kment 2009). Naopak oblasti jihozápadních, jižních, jižní poloviny středních a východních Čech zůstávají z valné většiny oblastmi hete- ropterologicky neprozkoumanými. V jižních Čechách byly zkoumány ploštice v NPR Velký a Malý Tisý (Štys 1958), PR Písečný přesyp u Vlkova (Dobšík 1978), NPR Vyšenské kopce (Vysloužil 1969a), a na někte- rých dalších lokalitách (např. Klečka 2007, Teyrovský 1974, Tonner & Štys 1981). V oblasti Novohradských hor (Papáček 2002, 2003, 2004; Papáček et al. 2002; Kment & Smékal 2002; Ditrich et al. 2008) a Šumavy (zejm. Papáček & Soldán 1995, Petr 2000) byly studovány až na výjimky pouze vodní ploštice. Pro zbývající území jihozápadních Čech existují bohužel již jen drobné inventarizační práce o pískovně u Losiné u Plzně (Doležal 1989) a Přírodním parku Žďár u Rokycan (Záhlavová 2009). Fauna ploštic byla rovněž studována v rámci ekologických 29 výzkumů lučních společenstev v Lužanech na Plzeňsku (Doskočil & Hůrka 1962). Zbývající skromné nálezy z jižních a jihozápadních Čech jsou roztroušeny v řadě prací věnujících se jednotlivým druhům (např. Štusák 1954, 1962; Bozděchová 1973a,b, 1974, 1975; Hradil et al. 2002; Kment & Smékal 2002; Davidová-Vilímová & Král 2003; Špryňar & Kment 2005; Máca 2006; Kment et al. 2009). Pokud se týká fauny Českého lesa a okolí, Zahradnický & Mackovčin (2004) uvádějí z okresu Tachov pouze čtyři údaje o výskytu ploštic (Tingis ampliata (Herrich-Schaeffer, 1838), Himacerus boops (Schiødte, 1870) a Jalla dumosa (Linnaeus, 1758) z lokality Lažany, PR Pod Volfštejnem, a Ligyrocoris sylvestris (Linnaeus, 1758) z NPP Na požárech přímo v Českém lese. Kment & Smékal (2002) dále uvedli nález znakoplavky Notonecta maculata Fabricius, 1794 z rybníka Regent u Dolního Kramolína, a naposledy Kment et al. (2009) zmiňují nález kněžice Pinthaeus sanguinipes (Fabricius, 1781) z PR Diana. Tento příspěvek shrnuje nové, dosud nepublikované údaje k výskytu ploštic na území Čes- kého lesa. Hlavním impulzem k jeho sepsání byl poměrně zajímavý materiál z inventarizačního průzkumu PR Diana provedeného v letech 2007–2008. Vzhledem k naprostému nedostatku faunistických údajů z jeho širší oblasti jsou do souhrnu zahrnuty i některé lokality ležící mimo vlastní území Českého lesa (Postřekovské rybníky, Nový Pařezov), avšak v jeho těsné blízkosti v Podčeskoleské pahorkatině. Přestože se nejedná o výsledky systematického inventarizačního průzkumu a počet zde žijících druhů ploštic je výrazně vyšší, je tato práce výrazným vylepšením našich dosud chybějích znalostí o rozšíření ploštic v jihozápadních Čechách. MateriáL A METoDiKA Zájmové území není přesně vymezeno hranicemi Českého lesa (CHKo Český les), ale všechny nálezy pocházejí z patnácti mapovacích čtverců (6040–41, 6140–41, 6240–41, 6341–42, 6240–42, 6541–43, 6642–43) středoevrop- ské mapovací sítě (viz Ehrendorfer & Hamann 1960), které alespoň okrajově zasahují na jeho území, viz Pruner & Míka (1996) a obr. 1. Suchozemské ploštice byly sbírány kvalitativními metodami – individuálně na vegetaci a pod kůrou, smykem smýkací sítí a prosíváním. K lovu vodních ploštic byl použit kuchyňský cedník. Čeledi jsou v textu řazeny systematicky podle prací Cassise & Grosse (1995, 2002), nomenklatura odpovídá převážně palearktickému katalogu (Aukema & Rieger 1995, 1996, 1999, 2001, 2006). Druhy jsou řazeny abecedně, lokality v rámci druhu podle stoupajících čísel faunistických mapovacích čtverců (viz Pruner & Míka 1996). Materiál určil nebo revidoval P. Kment. Stupeň ohrožení je uveden podle Červeného seznamu bezobratlých České republiky (Kment & Vilímová 2006): EN – ohrožený, NT – téměř ohrožený, VU – zranitelný. Studovaný materiál je uložen v následujících sbírkách: JVPC – Coll. Jitka Vilímová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha; MCHD – Muzeum Chodska, Domažlice; NMPC – Národní muzeum, Praha. Další v textu použité zkratky: ap – apterní, br – brachypterní, ma – makropterní, mi – mikropterní, sma – sub- makropterní; env. – okolí (= environs), ex. – jedinec bez určeného pohlaví, lgt. – sbíral, coll. – sbírka, NPP – Národní přírodní památka, NPR – Národní přírodní rezervace, PP – Přírodní památka, PR – Přírodní rezervace. CHARAKTERiSTiKA ÚZEMí A VyBRANýCH LoKALiT Český les se táhne v délce asi 80 km při státní hranici s Německem mezi Všerubskou vrchovinou na jihovýchodě a Chebskou pánví na severozápadě. Jde převážně o členitou vrchovinu, méně hornatinu, o rozloze 789 km2 se střední výškou 682,2 m n. m. (výškové maximum – Čerchov, 1041,8 m n. m.). Jeho jižní a střední částí probíhá hlavní Evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Podloží budují ruly a pararuly, podružně i granit. Na poměrně lesnatém území dnes převážují smrkové monokultury. Zbytky podhorských lesů přirozené druhové skladby (jedlobučiny, bučiny) se zachovaly jen lokálně, zejména v oblasti Čerchova. Z nelesních ekosystémů stojí za zmínku především 30 obr. 1. Přibližná poloha CHKo Český les v rámci západních Čech s pokrytím mapovacími čtverci. Fig. 1. Approximate position of the Český les Protected Landscape Area in western Bohemia, showing the squares of the central European mapping grid. dobře zachovalé mokřady, zrašeliněné nivy potoků a vrchoviště (Zahradnický & Mackovčin 2004). Nejcennější část území Českého lesa byla v roce 2005 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí (rozloha 465,75 km2). Zde následují charakteristiky vzorkovaných maloplošných chráněných území (více viz Zahradnický & Mac- kovčin 2004): NPR Čerchovské hvozdy (6642), 49°22′26″N, 12°48′4″E, k.ú. Česká Kubice, Dolní Folmava, Chodov a Pec, rozloha 326,93 ha, 900–1000 m n.m. Komplex přirozených horských bučin svazu Luzulo-Fagion a zbytků suťových lesů s příměsí jedle (Abies alba) a smrku (Picea abies). PR Diana (6341), 49°37′58″N 12°34′44″E, k.ú. Rozvadov, 500–532 m n.m., rozloha 20,41 ha, vyhlášena v roce 1933. Zbytek květnaté bučiny (Dentario eneaphylli-Fagetum), který přechází mozaikovitě do výrazně chudší bučiny, kde v bylinném patře dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Do okrajových částí vniká náletem smrk (Picea abies), jsou zde příměsi lípy malolisté (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur) a vysazeného jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). PP Hvožďanská louka (6442), 49°30′21″N, 12°45′23″E, k.ú. Hvožďany a Načetín, ca. 500 m n.m., rozloha 6,75 ha. Mozaika vlhkých i sušších, sečených luk svazu Molinion. NPP Na požárech (6240), 49°42′2″N, 12°28′23″E, k.ú. Jedlina, 650–700 m n.m., rozloha 78,88 ha. Mokřadní a zrašeliněné louky s křovinami (vrba, bříza). PR Postřekovské rybníky (6542), 49°26′41″N, 12°51′57″E, k.ú. Klenčí pod Čerchovem, Postřekov a Ždánov, rozloha 146,39 ha, cca 400 m n.m. Soustava asi dvaceti menších rybníků, vlhké louky a vrbové křoviny. Mokřad nadregionálního významu. PP Veský mlýn (6441), 49°32′39″N, 12°36′15″E, k.ú. Pleš, 740 m n.m., 32,04 ha. Mokřadní niva Plešského potoka, přechodová rašelinišťě a krátkostébelnaté louky. 31 VýSLEDKy A KoMENTářE Nepidae Nepa cinerea Linnaeus, 1758: Rozvadov, PR Diana (6341), Kateřinský potok, 10.V.2003, 1 ♂, P. Kment lgt. (NMPC). Postřekov, PR Postřekovské rybníky (6542), střední část, 24.V.2001, 1 ♀, Z. Kejval lgt. (MCHD). Ranatra (Ranatra) linearis (Linnaeus, 1758): Nemanice, (6542),
Recommended publications
  • Topic Paper Chilterns Beechwoods
    . O O o . 0 O . 0 . O Shoping growth in Docorum Appendices for Topic Paper for the Chilterns Beechwoods SAC A summary/overview of available evidence BOROUGH Dacorum Local Plan (2020-2038) Emerging Strategy for Growth COUNCIL November 2020 Appendices Natural England reports 5 Chilterns Beechwoods Special Area of Conservation 6 Appendix 1: Citation for Chilterns Beechwoods Special Area of Conservation (SAC) 7 Appendix 2: Chilterns Beechwoods SAC Features Matrix 9 Appendix 3: European Site Conservation Objectives for Chilterns Beechwoods Special Area of Conservation Site Code: UK0012724 11 Appendix 4: Site Improvement Plan for Chilterns Beechwoods SAC, 2015 13 Ashridge Commons and Woods SSSI 27 Appendix 5: Ashridge Commons and Woods SSSI citation 28 Appendix 6: Condition summary from Natural England’s website for Ashridge Commons and Woods SSSI 31 Appendix 7: Condition Assessment from Natural England’s website for Ashridge Commons and Woods SSSI 33 Appendix 8: Operations likely to damage the special interest features at Ashridge Commons and Woods, SSSI, Hertfordshire/Buckinghamshire 38 Appendix 9: Views About Management: A statement of English Nature’s views about the management of Ashridge Commons and Woods Site of Special Scientific Interest (SSSI), 2003 40 Tring Woodlands SSSI 44 Appendix 10: Tring Woodlands SSSI citation 45 Appendix 11: Condition summary from Natural England’s website for Tring Woodlands SSSI 48 Appendix 12: Condition Assessment from Natural England’s website for Tring Woodlands SSSI 51 Appendix 13: Operations likely to damage the special interest features at Tring Woodlands SSSI 53 Appendix 14: Views About Management: A statement of English Nature’s views about the management of Tring Woodlands Site of Special Scientific Interest (SSSI), 2003.
    [Show full text]
  • Rote Liste Und Gesamtartenliste Der Wanzen (Heteroptera)
    Der Landesbeauftragte für Naturschutz Senatsverwaltung für Umwelt, Verkehr und Klimaschutz Rote Listen der gefährdeten Pflanzen, Pilze und Tiere von Berlin Rote Liste und Gesamtartenliste der Wanzen (Heteroptera) Inhalt 1. Einleitung 2 2. Methodik 2 3. Gesamtartenliste und Rote Liste 4 4. Auswertung 28 5. Gefährdung und Schutz 29 6. Danksagung 29 7. Literatur 30 Legende 37 Impressum 43 Zitiervorschlag: DECKERT, J. & BURGHARDT, G. (2018): Rote Liste und Gesamtartenliste der Wanzen (Heteroptera) von Berlin. In: DER LANDESBEAUFTRAGTE FÜR NATURSCHUTZ UND LANDSCHAFTSPFLEGE / SENATSVERWALTUNG FÜR UMWELT, VERKEHR UND KLIMASCHUTZ (Hrsg.): Rote Listen der gefährdeten Pflanzen, Pilze und Tiere von Berlin, 43 S. doi: 10.14279/depositonce-6690 Rote Listen Berlin Blatthornkäfer 2 Rote Liste und Gesamtartenliste der Wanzen (Heteroptera) von Berlin 4. Fassung, Stand März 2017 Jürgen Deckert & Gerhard Burghardt Zusammenfassung: Es wird eine Checkliste und Rote Liste der Wanzen (Insecta: Hetero- ptera) Berlins vorgelegt. Die Liste umfasst 502 Wanzenarten, die gegenwärtig in Berlin vorkommen oder die seit Mitte des 19. Jahrhunderts wenigstens einmal hier gefunden wurden. 88 Arten (18 %) werden als (regional) verschollen oder ausgestorben betrachtet und 271 Arten (54 %) als nicht bedroht. Sieben Arten sind Neobiota und 11 sind seit 2005 das erste Mal in Berlin nachgewiesen worden. Die wenigen publizierten Arbeiten der letzten Jahre und das Fehlen systematischer Untersuchungen erschweren die Einschät- zung der Häufigkeit vieler Arten und ihre Klassifizierung hinsichtlich des Rote-Liste-Status. Besonders bedroht sind Arten von Feuchtgebieten, von fließenden und stehenden Gewässern, Uferbereichen, sowie Arten des Offenlandes. Die Ursachen liegen wie seit Jahren in der zunehmenden Bebauung, Zerstörung, Degradierung und Isolation der Standorte und in der Eutrophierung der Lebensräume.
    [Show full text]
  • Fauna of Ground Bugs (Hemiptera: Lygaeidae) in Latvia
    76 Fauna of Ground Bugs (Hemiptera: Lygaeidae) in Latvia Fauna of Ground Bugs (Hemiptera: Lygaeidae) in Latvia VOLDEMRS SPUIS Faculty of Biology, University of Latvia, 4 Kronvalda Blvd., LV 1586, Rga, Latvia; e-mail: [email protected] SPUIS V., 2008. FAUNA OF GROUND BUGS (HEMIPTERA: LYGAEIDAE) IN LATVIA. – Latvijas Entomologs, 47: 76-92. Abstract: In total, 64 Lygaeidae species are known in Latvia; of them six are found for the first time. Five species are excluded from the list because no individual present in the collections. A study is based on revision of collections and on new material collected mostly during last decade. Key words: Lygaeidae, fauna, distribution, habitats, Latvia. Introduction recorded ground bugs is merged with collection of Z.Spuris and is deposited in the Institute of Ground bugs are common and widespread Biology, University of Latvia. in different habitats of Latvia. G.Flor (1860) Collections containing individuals of referred 38 species, A.Saars (1931) stated 51 Lygaeidae from Latvia were revised. A species of Lygaeidae. Later Z.Spuris (1950, collection of G.Flor is deposited in the Museum 1951, 1952, 1953, 1957, 1996) contributed to of Natural History, University of Tartu, of the study of these insects. Some other data are A.Saars – Zoological Museum, University of scattered in different publications (Ozols 1955, Latvia, and of Z.Spuris – in the Institute of Spuis 2005). V.Spuis (2003) prepared a Biology, University of Latvia. A collection of preliminary checklist including 62 species of B.A.Gimmerthal is deposited in the Zoological ground bugs. Large material was collected Museum, University of Latvia.
    [Show full text]
  • The Stilt Bugs (Heteroptera, Berytidae) of Norway
    © Norwegian Journal of Entomology. 21 June 2011 The stilt bugs (Heteroptera, Berytidae) of Norway FRODE ØDEGAARD & ARNSTEIN STAVERLØKK Ødegaard, F. & Staverløkk, A. 2011. The stilt bugs (Heteroptera, Berytidae) of Norway. Norwegian Journal of Entomology 58, 27–32. We here present confirmed records of the six species of stilt bugs (Berytidae) occurring in Norway. Berytinus clavipes (Fabricius, 1775) is reported for the first time from Norway. Several new county records for the other species of Berytidae are also presented. All species are illustrated with pictures of specimens from Norway. The reported records of Berytinus affinis in Warloe (1925) have for a long time led to confusion about which species of Berytinus Kirkaldy, 1900 being present in Norway. Here, we show that these specimens actually belong to the common B. minor (Herrich-Schaeffer, 1835). We conclude that it is not likely that more than these six species of Berytidae are to be found in Norway in the future. Key words: Hemiptera, Heteroptera, Berytidae, Norway. Frode Ødegaard & Arnstein Staverløkk, Norsk institutt for naturforskning, NINA. P. O. Box 5685 Sluppen, NO-7485 Trondheim, Norway. E-mail: [email protected] Introduction of Berytidae, but most species seem to be phytophagous and tied to various plant families. The stilt bugs (Berytidae) represent a small family While Metatropis rufescens is found in broad leaved of true bugs with 155 species and 45 genera in the forests, all the other species seem to be restricted Palearctic region (Aukema & Rieger 2001) Only to xerophilic dry meadows. The Berytinus species eight of these species are present in Scandinavia are normally associated with Fabaceae.
    [Show full text]
  • Hemiptera: Heteroptera) Berend Aukema, Frank Bos, Dik Hermes & Philip Zeinstra
    nieuwe en interessante nederlandse wantsen ii, met een geactualiseerde naamlijst (hemiptera: heteroptera) Berend Aukema, Frank Bos, Dik Hermes & Philip Zeinstra Dit artikel biedt een overzicht van 42 soorten nieuwe of anderszins interessante Nederlandse wantsen, waargenomen of ontdekt in de periode 1998 tot en met 2004. Tupiocoris rhododendri (Miridae), Xylocoridea brevipennis (Anthocoridae), Metopoplax fuscinervis (Lygaeidae) en Elasmostethus minor (Acanthosomatidae) zijn nieuw voor de Nederlandse fauna. De tingiden Copium clavicorne en Derephysia sinuatocollis, de anthocoride Amphiareus obscuriceps, de lygaeiden Horvathiolus superbus en Holcocranum saturejae en de pentatomide Stagonomus bipunctatus pusillus werden elders al als Nederlandse soorten genoemd, maar worden hier voor het eerst in detail behandeld. Tupiocoris rhododendri, Stephanitis takeyai en Nysius huttoni zijn exoten, die ons land op niet-natuurlijke wijze hebben bereikt. Tot besluit wordt een geactualiseerde lijst gegeven van alle 618 in Nederland waargenomen soorten. inleiding in voorbereiding is. Tenzij anders tussen haakjes Sinds het vorige overzicht van nieuwe, zeldzame vermeld bevindt het materiaal zich in de collectie of anderszins interessante wantsen (Aukema et van de verzamelaar. Gebruikte afkortingen: al. 1997) zijn inmiddels veel vermeldenswaardige ac Amersfoortcoördinaten, ba - Berend Aukema, vonsten gedaan, die nog niet of niet in detail fb - Frank Bos, dh - Dik Hermes, pd - Planten- gepubliceerd zijn. ziektenkundige Dienst, pz - Philip Zeinstra, Met deze
    [Show full text]
  • Heft 51 / 2018
    HETEROPTERON Mitteilungsblatt der Arbeitsgruppe Mitteleuropäischer Heteropterologen Heft Nr. 51 - Köln, Februar 2018 ISSN 1432-3761 print ISSN 2105-1586 online INHALT Einleitende Bemerkungen des Herausgebers .................................................................................................................... 1 Verleihung der FABRICIUS-Medaille an ERNST HEISS ...................................................................................................... 2 HELMUT G. KALLENBORN: Einladung zum 44. Treffen der „Arbeitsgruppe Mitteleuropäischer Heteropterologen“ vom 3. bis 5. August 2018 im Nord-Saarland ........................................................................................................ 3 PETER KOTT: Tarnung bei Spathocera dalmanii (SCHILLING, 1829) (Heteroptera, Coreidae) ......................................... 5 HANS-JÜRGEN HOFFMANN, VIKTOR HARTUNG & GREGOR TYMANN: Wanzen am GEO-Tag der Natur am 17./18. Juni 2017 - Artenvielfalt auf dem UNESCO-Welterbe Zollverein / Essen .......................................... 8 BEN HAMERS: Nachweis von Holcogaster fibulata (GERMAR, 1831) in Nordrhein-Westfalen ..................................... 14 MICHAEL DREES: Ergänzungen und Korrekturen zur Hagener Wanzenfauna ................................................................ 16 HANS-JÜRGEN HOFFMANN: 4. Ergänzung zur „Liste der Wanzen Nordrhein-Westfalens“ ........................................... 22 HANS-JÜRGEN HOFFMANN: Ergänzung zur Heteropterenfauna des Nationalparks Eifel ..............................................
    [Show full text]
  • Het News Issue 3
    Issue 3 Spring 2004 Het News nd 2 Series Newsletter of the Heteroptera Recording Schemes Editorial: There is a Dutch flavour to this issue which we hope will be of interest. After all, The Netherlands is not very far as the bug flies and with a following wind there could easily be immigrants reaching our shores at any time. We have also introduced an Archive section, for historical articles, to appear when space allows. As always we are very grateful to all the providers of material for this issue and, for the next issue, look forward to hearing about your 2004 (& 2003) exploits, exciting finds, regional news, innovative gadgets etc. Sheila Brooke 18 Park Hill Toddington Dunstable Beds LU5 6AW [email protected] Bernard Nau 15 Park Hill Toddington Dunstable Beds LU5 6AW [email protected] Contents Editorial .................................................................... 1 Forthcoming & recent events ................................. 7 Dutch Bug Atlas....................................................... 1 Checklist of British water bugs .............................. 8 Recent changes in the Dutch Heteroptera............. 2 The Lygus situation............................................... 11 Uncommon Heteroptera from S. England ............. 5 Web Focus.............................................................. 12 News from the Regions ........................................... 6 From the Archives ................................................. 12 Gadget corner – Bug Mailer.....................................
    [Show full text]
  • Kapitel 33 Wanzen Rote Listen Sachsen-Anhalt 2020
    Rote Listen Sachsen-Anhalt Berichte des Landesamtes für Umweltschutz Sachsen-Anhalt 33 Wanzen (Heteroptera) Halle, Heft 1/2020: 525–546 Bearbeitet von Peter GÖRICKE und Datengrundlagen Wolfgang KLEINSTEUBER (3. Fassung, Stand: August 2019) Beim Erscheinen der 2. Fassung der Roten Liste der Wanzen des Landes Sachsen-Anhalt mit Bearbei- tungsstand Dezember 2003 (BARTELS et al. 2004) Einführung waren in Sachsen-Anhalt 637 Arten bekannt. Seither Die Wanzen (Heteroptera) bilden eine Ordnung hemi- erfolgten umfangreiche faunistische Untersuchun- metaboler Insekten, deren Individualentwicklung vom gen und zahlreiche Prüfungen von Fundmeldungen befruchteten Ei über mehrere Larvenstadien bis zur und Belegen. GÖRICKE (2009, 2014a) und KLEINSTEUBER geschlechtsreifen Imago ohne ein zwischengeschaltetes (2014) fassten Erkenntnisse zu neuen und verschol- Puppenstadium erfolgt. Ihr lateinischer Name bezieht lenen Wanzenarten zusammen und legten mit Stand sich auf die Ausprägung der Deckflügel, die in der Regel Dezember 2011 erstmals eine Bestandssituation vor aus einem undurchsichtigen Basalteil (Clavus, Corium) (GÖRICKE & KLEINSTEUBER 2016). Dafür wurden sowohl und einer häutigen Spitze (Membran) bestehen. Die historische als auch aktuell ermittelte faunistische Nahrung wird über schnabelartige, stechend-saugende Daten einer kritischen Auswertung unterzogen und Mundwerkzeuge aufgenommen. Die meisten Arten er- Belege in Museums- und Privatsammlungen durch- nähren sich von Pflanzensäften. Weit verbreitet ist eine gesehen. Die Revisionen führten u.a.
    [Show full text]
  • PERSONAL DETAILS Name-Surname: Meral FENT Place
    PERSONAL DETAILS Name-Surname: Meral FENT Place and Date of Birth: Tekirdağ /Turkey E-mail: [email protected] Foreign Language: German, English FINAL POSITION EMPLOYED Unit: Trakya University, Faculty of Science, Department of Biology, EDİRNE EDUCATIONAL STATUS UNDERGRADUATE University: Trakya University Academic Unit: Faculty of Arts and Science Program/Department: Biology Date of Graduation: 1991 POST-GRADUATE University: Trakya University Institute: Institute of Science Program/Department: Biology/ Zoology Title of Thesis: Taxonomic and Faunistic Studies of the Fauna of Pentatomidae (Heteroptera) in Edirne Province of Turkey Date of Graduation: 1995 DOCTORATE University: Trakya University Institute: Institute of Science Program/Department: Biology/ Zoology Title of Thesis: Taxonomic and Faunistic Studies of the Fauna of superfamily Pentatomoidea (Heteroptera) in Turkish Thraece Region. Date of Graduation: 2004 » Academic Titles Associate Professor Doctor » In 2011 Trakya University Faculty of science Publications SCI-SSCI or SCI Expanded Articles Khan, I., M. Fent, “Seasonal Population Dynamics of Typhlodromus pyri Scheuten (Acari:Phytoseiidae) in Apple Orchards in the Region Meckenheim”, Journal of Pest Science,78:1-6 (2005). Fent, M., N. Aktaç, “New Records of the Pentatomoidea (Heteroptera) fauna for Europe, Turkey and the Turkish Thrace”, Entomological News, 118 (4), 336-349 (2007). Fent, M., N. Aktaç, “Trakya Bölgesi Acanthosomatidae, Plataspidae, Thyreocoridae, Cydnidae, Scutelleridae (Pentatomoidea: Heteroptera) Faunasına Katkılar”, Turkish Journal of Entomology (Türkiye Entomoloji Dergisi), 33 (3): 193-204, (2009). Fent, M., “Contributions to Pentatomoidea (Heteroptera) Fauna of Western Black Sea Region With a New Record for Anatolian Fauna: Neottiglossa lineolata (Mulsant & Rey, 1852)”, Journal of the Entomological Research Society , 12 (1): 53-65, (2010). Fent, M., C.
    [Show full text]
  • Gampsocoris Lilianae Josifov, Was Found in Bulgaria
    Acta entomologica serbica, 1999, 4 (1/2): 11-34 UDC 595.754 (497) BIODIVERSITY OF THE FAMILY BERYTIDAE (HETEROPTERA) IN FR YUGOSLAVIA AND IN THE BALAKAN PENINSULA LJ. PROTI} Natural History Museum, P.O. Box 401, YU-11000 Beograd The totals of 21 and 17 species of Berytidae family have been established in the Balkan Peninsula and Yugoslavia respectively. An endemic species, Gampsocoris lilianae Josifov, was found in Bulgaria. New species for the fauna of Yugoslavia are: Apoplymus pectoralis Fieber and Gampsocoris culicinus Seiddenstücker. The paper particularly considers the arrangement of Serbia by regions and the distribution of species within regions, as well as their biodiversi- ty compared to the neighbouring countries of the Balkan Peninsula. KEY WORDS: Heteroptera, Berytidae, Yugoslavia, Balkan Peninsula INTRODUCTION The fauna of the Berytidae family in the Balkan Peninsula has not yet been treated as the sole subject of a single paper. There exist only faunisti- cal papers which consider the Berytidae together with other families (GÖLLNER-SCHEIDING 1978, HOBERLANDT 1955, HORVÁTH 1897, JOSIFOV 1964, 1965, PROTI} 1988/89, PUTCHKOV 1974, STICHEL 1955-1962). The most comprehensive data on the species of the Berytidae family can be found in the monograph of Euro-Mediterranean region (PÉRICART 1984). According to the available literature, a total of 21 species of the Berytidae family has so far been established in the Balkan Peninsula. An endemic species, Gampsocoris lilianae Josifov, was found in Bulgaria (JOSIFOV 1958). The paper particularly considers the arrangement of Serbia by regions and the distribution of species within regions, as well as their biodiversity Acta ent.
    [Show full text]
  • Newsletter 54
    NEWSLETTER 56 LEICESTERSHIRE January 2017 ENTOMOLOGICAL SOCIETY VC55 In this edition Dolichopus at Rutland 3 Water New Flea for VC55 4 Where have all my 5 Peacocks gone? Short-winged Conehead in 6 Rutland Moth trap mutterings 7 Hickling Broad 7 A poor insect season in the 8 garden Course Review: Solitary 8 Bees Buying a VC55 first 9 Bugs on the move 10 A male of the long-legged fly Dolichopus simplex. Long-legged flies Indoor meetings 12 (Dolichopodidae, or “dollies”) are often metallic green. Dolichopus males have programme impressive genitalia, some with ornamented lamellae (visible between the hind legs). Dollies are often abundant in wet places, as the larvae live in damp soil and rotting wood. See the article on p. 3. Photo: Graham Finch. LES Newsletter 56 January 2017 Editorial LEICESTERSHIRE ENTOMOLOGICAL Members enjoyed a superb presentation by Ben Devine SOCIETY on 19 January about the Black to Green project in the Affiliated to: Heart of the National Forest. One of Ben’s tasks is to Leicestershire & Rutland Wildlife Trust encourage biological recording, so he explained how LES members could get involved. I am mentioning Chairman & this talk because it was not scheduled in the last LES Occasional Publications Editor: Ray Morris Newsletter, yet ought to be recorded somewhere. 16 Hinckley Road, Dadlington Leics. CV13 6HU My thanks go to the contributors to the Newsletter. I Telephone: 01455 213569 had to chivvy hard this time - I would really appreciate Email: [email protected] copy ahead of the deadline! (see bottom left). Eventually I received a little more than 12 pages- Secretary: Anona Finch worth, so I have jettisoned the regular Looking for Help 14 Thorndale, Ibstock, Leics.
    [Show full text]
  • Stilt Bugs (Hemiptera: Heteroptera: Berytidae) of Poland: Check-List, Distribution, Bionomics
    Title: Stilt bugs (Hemiptera: Heteroptera: Berytidae) of Poland: check-list, distribution, bionomics Author: Grzegorz Gierlasiński, Artur Taszakowski, Barbara Lis Citation style: Gierlasiński Grzegorz, Taszakowski Artur, Lis Barbara. (2019). A Stilt bugs (Hemiptera: Heteroptera: Berytidae) of Poland: check-list, distribution, bionomics. “Fragmenta Faunistica” (Vol. 62, iss. 1 (2019), s. 1-25), doi 10.3161/00159301FF2019.62.1.001 FRAGMENTA FAUNISTICA 62 (1): 1–25, 2019 PL ISSN 0015-9301 © MUSEUM AND INSTITUTE OF ZOOLOGY PAS DOI 10.3161/00159301FF2019.62.1.001 Stilt bugs (Hemiptera: Heteroptera: Berytidae) of Poland: check-list, distribution, bionomics 1 2 3 Grzegorz GIERLASIŃSKI , Artur TASZAKOWSKI and Barbara LIS 1Doliny Miętusiej 27/44, 43-316 Bielsko-Biała, Poland; e-mail: [email protected] (corresponding author) 2Department of Zoology, Faculty of Biology and Environmental Protection, University of Silesia in Katowice, Bankowa 9, 40-007 Katowice, Poland; e-mail: [email protected] 3Department of Biosystematics, University of Opole, ul. Oleska 22, 45-052 Opole, Poland; e-mail: [email protected] Abstract: In Poland, the family Berytidae Fieber, 1851 is currently represented by nine species. This paper gives an overview of their biology, feeding habits, hosts, and known distribution, and presents new localities and the review of their distribution in Poland. Key words: true bugs, faunistics, biodiversity, ecology INTRODUCTION The family Berytidae belongs to the infraorder Pentatomomorpha, superfamily Lygaeoidea, and includes three subfamilies, i.e. Berytinae, Gampsocorinae and Metacanthinae (Péricart 2001). Representatives of the family Berytidae are small or medium-sized insects, reaching from 2.30 to over 16 mm in length. They are characterized by a narrow, highly elongated, rod- shaped body (except for some taxa occurring in the Americas) and highly elongated legs and antennae.
    [Show full text]