Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií
Jaroslav Šafář
Bakalářská diplomová práce
Úpadek MP3 a nástup streamingu v distribuci hudby
Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
2019
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené literatury a pramenů.
…………………………….
V Brně dne 9. května 2019 Jaroslav Šafář
Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu práce PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D., který mi pomohl udat směr bakalářské práce a také za jeho cenné rady a připomínky. Obsah
Úvod ...... 6 1 Historie distribuce hudby ...... 7 1.1 Vývoj do 80. let 20. století ...... 7 1.2 80. léta 20. století ...... 8 1.3 90. léta 20. století ...... 9 1.4 Vývoj po roce 2000 ...... 9 2 Formát MP3 ...... 10 2.1 Historie formátu MP3 ...... 10 2.2 Popis formátu MP3 ...... 11 2.3 Kódování MP3 ...... 13 2.3.1 Ztrátová a bezztrátová komprese ...... 13 2.4 Nástup MP3 a Napster ...... 14 2.5 Přehrávání MP3 ...... 16 2.6 Konkurence formátu MP3 ...... 17 2.6.1 AAC ...... 17 2.6.2 OGG Vorbis ...... 17 2.6.3 WMA ...... 18 2.6.4 FLAC ...... 18 2.7 Rozšíření streamovacích služeb a postupný úpadek formátu MP3 ...... 18 3 Služby pro streamování hudby ...... 20 3.1 Popis nejznámějších služeb ...... 20 3.1.1 Spotify ...... 20 3.1.2 Apple Music ...... 22 3.1.3 Hudba Google Play ...... 23 3.1.4 Deezer ...... 24 3.1.5 Amazon Music, Tidal, SoundCloud a další ...... 25 3.2 Porovnání hlavních hudebních streamovacích služeb ...... 26 3.3 Specifika streamovacích služeb...... 27 3.3.1 Nutnost přístupu k internetu ...... 27 3.3.2 Přístup k obsahu „kdykoliv a kdekoliv“ ...... 28 3.3.3 Regionální omezení ...... 29 3.3.4 DRM (Digital Rights Management) ...... 29 3.3.5 Závislost na poskytovateli obsahu ...... 29 3.3.6 Kodeky streamovacích služeb ...... 30 4 Formy distribuce ...... 31 4.1 Fyzické nosiče ...... 31 4.2 Stahování ...... 31 4.3 Streaming ...... 31 5 Pirátství ...... 32 5.1 Vznik pirátství v kontextu MP3 scény ...... 33 5.2 Aktuální situace ...... 34 5.3 Nevýhody pirátského obsahu ...... 35 6 Vlastní názor na nástup streamingu a úpadek formátu MP3 ...... 36 7 Výhled do budoucna ...... 37 Závěr ...... 38 Resumé ...... 39 Summary ...... 39 Seznam použité literatury ...... 40 Úvod
Cílem bakalářské práce je popsat příčiny, které vedou k úpadku MP3 a nástupu streamingu v distribuci hudby. Téma jsem si zvolil proto, že je mi velice blízké, neboť hudba patří k mým největším koníčkům a obzvláště s digitální hudbou mám již spoustu zkušeností. Navíc se jedná o velice aktuální téma, které čeká nejen v blízké budoucnosti další vývoj.
Úvod práce je věnován krátkému pohledu do nedávné historie distribuce hudby. Následující část je již věnována formátu MP3, jehož nástup umožnilo tehdy dramaticky se rozvíjející připojení k internetu. Ačkoliv vzhledem k technickým možnostem nebylo možné hudbu streamovat, bylo možné ji relativně (na tehdejší poměry) rychle stahovat, což byl koncem 90. let vážný problém pro hudební vydavatelství, která i v době nástupu MP3 přehrávačů začátkem milénia stále nebyla schopna nabídnout odpovídající čistě digitální formu distribuce.
Součástí práce je i představení současných služeb pro streamování hudby, kterých existuje velké množství, a které se navzájem liší mj. cenami i zvukovou kvalitou. Pozornost je věnována nejen službám Spotify, Apple Music, Hudba Google Play nebo Deezer, ale také například službě Tidal, která svoji strategii staví na bezztrátové zvukové kvalitě. Představené jsou také méně známé služby, jako je Amazon Music nebo SoundCloud. Důležitou součástí této kapitoly je i vzájemné srovnání těchto služeb.
Na tuto část navazuje popis jednotlivých forem distribuce hudby, jejich klady, zápory z pohledu uživatelů i vydavatelů, včetně problematiky regionálních omezení nebo DRM. Na tuto problematiku přímo navazuje také pirátství, které ani v současnosti nevymizelo, a které působí vydavatelstvím a potažmo i streamovacím službám nemalé ztráty. Jsou vysvětleny především příčiny, které vedou k tomu, že si některé uživatelé hudbu raději stáhnou ze souborových úložišť.
Součástí práce je i vlastní zkušenost se streamingem a výhled do budoucna, v němž je zodpovězena otázka, zda dojde k úplnému zániku formátu MP3 či nikoliv.
6
1 Historie distribuce hudby 1.1 Vývoj do 80. let 20. století
V minulosti hudební umělci potřebovali pro svoji propagaci a šíření hudby podporu gramofonových společností. Umělci s nimi podepisovali exkluzivní smlouvy, čímž labely získaly monopol pro jejich hudební tvorbu. Labely stanovovaly licenční poplatky, následná cenotvorba nebyla nutně založena na kvalitě hudby, nýbrž na ochotě spotřebitelů platit. Výsledek bylo, že ceny byly napříč labely konzistentní.1
V 50. a 60. letech byly dominantním médiem pro distribuci hudebních nahrávek 7" vinyly (17,78 cm) s rychlostí přehrávání 45 rpm (otáček za minutu), které byly cenově dostupné i pro dospívající posluchače. Nahrávací společnosti sice vydávaly alba v plné délce, nicméně zaměření produkce a většina prodejů do 60. let pocházela ze singlů. V polovině 60. let se stávají celá distribuovaná alba (LP) velice populární, což nahrávací společnosti motivovalo k vydávání většího množství hudebního obsahu za vyšší cenu. Stále však platilo, že ceny byly relativně konzistentní, bez ohledu na popularitu nebo kvalitu hudby. Mnoho vydání své výrobní náklady nevrátilo. Nahrávací společnosti tak musely svými úspěšnými tituly vyrovnávat ztráty z méně úspěšné produkce. V tomto ohledu srovnání se současným trendem streamovacích služeb vytváří paralelu, neboť jednotlivé sazby za předplatná jsou konstantní, bez ohledu na to, jakou hudbu uživatel poslouchá.2
Vinyl zůstal až do konce 70. let dominantním médiem pro šíření hudebního obsahu. Jediným výrazným konkurentem byly audiokazety3, které dlouhou dobu nedokázaly přijít se srovnatelnou kvalitou záznamu.
1 BOCKSTEDT C. Jesse, KAUFFMAN J. Robert, RIGGINS J. Frederick. The Move to Artist-Led On-Line Music Distribution: A Theory-Based Assessment and Prospects for Structural Changes in the Digital Music Market. [online]. 2006. [cit. 2019-03-30]. ISSN 10864415.
2 BOCKSTEDT C. Jesse, KAUFFMAN J. Robert, RIGGINS J. Frederick. The Move to Artist-Led On-Line Music Distribution: A Theory-Based Assessment and Prospects for Structural Changes in the Digital Music Market.
3 The History of Music Distribution. MN2S.com [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
7
1.2 80. léta 20. století
Velký zvrat v distribuci hudby nastal s příchodem 80. let, neboť tato doba přinesla nástup kompaktních disků, které oproti svojí dobové konkurenci nabízely digitální kvalitu, u níž častým přehráváním nedochází k degradaci kvality zvuku. Prvním komerčně vydaným albem na CD se v roce 1982 stalo The Visitors skupiny Abba4, postupem času se CD stalo nejběžnějším formátem pro prodej hudby.
V průběhu 20. století se nahrávací průmysl přizpůsobil technologickým inovacím a změnám způsobů, jakým byla prostřednictvím médií prodávána hudba. Do nástupu CD spolu o přízeň posluchačů soutěžily audiokazety a vinylové desky. Spotřebitelé raději hudbu kupovali, než aby se spoléhali na bezplatné rádio. Když se disky CD staly primární distribuční metodou, labely změnily své obchodní modely tak, aby zajistily vysoký objem prodeje s cílem maximalizovat své zisky.5
Prodeje hudebních nosičů však často závisely například na malých detailech, jako byly hudební preference personálu obchodních řetězců. Někteří umělci a hudební žánry byly totiž často upřednostňovány a méně oblíbené skupiny byly ignorovány. Bývalý manažer norské prodejny Platekompaniet vzpomíná na situaci, kdy jeho nezkušený kolega vedl rozhovor se zákazníkem. Ten se jej zeptal, zda je nové album Corrs (irská folk-rocková skupina populární především ve 2. polovině 90. let) dobré, načež kolega odpověděl, že vůbec dobré není. Zákazník okamžitě s rozpaky odešel.6
4 And 25 years ago Philips introduced the CD. Geekzone [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
5 MCCUBBIN, Michael. The Aftermath of Aftermath: The Impact of Digital Music Distribution on the Recording Industry. University of New Hampshire Law Review [online]. 2012. [cit. 2019-03-30]. ISSN 23257318.
6 KJUS, Yngvar. Reclaiming the music: The power of local and physical music distribution in the age of global online services. New Media [online]. 2016. [cit. 2019-03-30]. DOI: 10.1177/1461444815580414. ISSN 14614448.
8
1.3 90. léta 20. století
V 90. letech je CD stále dominantním médiem pro prodej hudby, díky neustálému snižování cen vhodným přehrávačů zažívá velký rozmach, a to i v České republice. Kolem roku 2000 dosáhl prodej kompaktních disků vrcholu, výdělky z něj činily 21,5 miliard dolarů7.
90. léta kromě rozšiřování CD nosičů znamenala i nástup připojení k internetu. Ten započal rok 1993, kdy byl zaveden World Wide Web8. V České republice byl pro rozvoj internetu klíčový rok 1995, kdy došlo k otevření internetu pro širokou veřejnost – přístup k internetu byl od té doby dostupný všem obyvatelům republiky (s patřičným technickým vybavením – nejčastěji počítačem a modemem), zatímco dříve byl dostupný pouze lidem z akademického a vědeckého prostředí9.
I když byly tehdejší rychlosti připojení k internetu ve srovnání se současností zcela minimální, právě přístup k internetu otevřel další způsoby distribuce hudby a nástupem formátu MP3 začal kriticky ohrožovat monopol kompaktních disků.
1.4 Vývoj po roce 2000
Po roce 2000 již formát MP3 a s ním digitální distribuce hudby nastupovali ve velkém. Neoficiální a ilegální distribuce hudby pomocí peer-to-peer systémů (např. Napster, viz dále) byla předstupněm pro spuštění oficiálních služeb pro digitální distribuci. V této době se navíc rapidně zvyšovaly průměrné rychlosti připojení k internetu, který se stával stále důležitějším.
Postupně ubývalo modemových dial-upových přípojek, nastupovalo ISDN, ADSL či kabelové připojení, a také, zejména v Česku, velice oblíbené připojení pomocí WiFi. Tyto faktory způsobily, že vysokorychlostní internet začal být dostupný pro velkou část obyvatelstva, což stimulovalo rozmach stahovacích a streamovacích služeb.
7 Visualizing 40 Years of Music Industry Sales. Visual Capitalist [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné z:
8 BONDERUD, Doug. The Evolution of Internet Connectivity: From Phone Lines to Light Speed. Bandwidth Place [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
9 PETERKA, Jiří. Den, který změnil všechno: před 20 lety byl v ČR liberalizován internet. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
9
Velkým milníkem bylo spuštění serveru YouTube v roce 200510, kde se postupem času začal objevovat i hudební obsah, často v podobně oficiálních videoklipů. Hudební vydavatelství z reklam, které se u klipů zobrazovaly, získávala další část příjmů. Stále populárnější byla také internetová rádia.
Obr. 1. Vývoj prodeje jednotlivých hudebních nosičů v letech 1977-201711.
2 Formát MP3 2.1 Historie formátu MP3
Lidský sluch má mnoho nedokonalostí. Spoustu informací, jež hudební nahrávky obsahují, není schopen zachytit. Roku 1959 se tímto jevem zabýval německý inženýr Ernst Terhardt a publikoval maskovací charakteristiky tónů lidského ucha. Roku 1979 byl dvěma autory nezávisle na sobě představen psychoakustický maskovací kodek, jednalo se o Manfreda Schrödera ze společnosti AT&T-Bell Labs a M. A. Krasnera. Na základě tohoto výzkumu
10 DICKEY, Megan Rose. The 22 Key Turning Points In The History Of YouTube. Business Insider [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
11 ROUTLEY, NICK. Visualizing 40 Years of Music Industry Sales. Visual Capitalist [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné z:
10 publikovali kompresní algoritmy. Některé z nich byly implementovány do hardwarových zařízení, přesto se tato technologie nikdy nestala součástí běžného hardwaru. Předchůdcem formátu MP3 jsou kodeky Optimum Coding in the Frequency Domain a Perceptual Transform Coding. Oba byly součástí kodeku ASPEC, jenž byl předložen skupině MPEG.12 Všechny tyto systémy komprese využívaly toho, že ořezání pro ucho neslyšitelných informací sníží velikost zvukového souboru.
První masivní využití kodeku MPEG-1 Audio Layer II bylo experimentální německé digitální rozhlasové vysílání. Do pozdějšího formátu MPEG-1 Audio Layer III byla převzata technologie filter bank. Roku 1992 se staly tyto algoritmy mezinárodním standardem ISO/IEC 11172-3. O dva roky později uvolnil Franhofer Society první enkodér formátu MP3, jež nesl název 13enc. Prvním programem pro přehrávání tato nekódovaných souborů byl Winplay3. Tyto programy si mezi tehdejšími uživateli vysloužily velkou oblibu, neboť umožňovaly záznam hudby či zvuku obecně za cenu minimálního využití prostoru na disku. Nutno podotknout, že typickou velikostí pevného disku v polovině devadesátých letech byly desítky MB. Hudební soubory ve formátu MP3 tak byly předurčeny ke snadnému sdílení a stahování v tehdy nastupujícím internetu.13
2.2 Popis formátu MP3
MP3 je ztrátový formát určený pro kódování zvuku. Je založen na algoritmu MPEG (Motion Picture Exprerts Group). Přípona formátu je .mp3. Komprese, k níž při použití tohoto formátu dochází, je ztrátová, což umožňuje oproti zdrojovému souboru značnou úsporu velikosti.
Komprese MP3 je založená na snižování přesnosti jistých zvukových složek, jež jsou (psychoakustickou analýzou) považovány u většiny lidí za neslyšitelné. Ve srovnání s digitálním zvukem v CD kvalitě může MP3 uspořit až 75-95 % velikosti, kupříkladu skladba kódována v MP3 při použití konstantního datového toku 128 kbps má zhruba 9 % původní velikosti.14
12 HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3. 2008. [cit. 2019-05-02]. Dostupné také z:
13 HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3.
14 NIČ, Pavel. MP3 posloucháme, nahráváme, šíříme. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-722-6326-9. 11
Výslednou kvalitu takto zpracovaného zvukového záznamu určuje datový tok neboli bitrate. Ten určuje, kolik dat bude za vteřinu přeneseno, přičemž platí, že použití vyšších datových toků umožňuje menší ořezání zvukových informací, na druhou stranu však vzrůstá velikost výsledného souboru.
32 40 48 56 64 80 96 112 128 160 192 224 256 320
Tab. 1 – přehled konstantních datových toků formátu MP3 (MPEG-1 Audio Layer III) v kbps15
Logicky se nabízí otázka, zda je konstantní datový tok vhodný pro skladby, v nichž jsou časté úseky naprostého ticha či minima hudby. Specifikace formátu proto umožňují použít nejen konstantní, ale i variabilní datový tok (VBR), při jehož použití se datový tok v průběhu skladby mění tak, aby výsledná kvalita byla co nejvyšší. Vzhledem k tomu, že se tento proces určuje pomocí výpočtů, není nutným pravidlem, že použití VBR zaručí vždy nejvyšší kvalitu záznamu.16
Soubory MP3 mohou být uloženy ve vícekanálových variantách, čímž máme na mysli maximálně 2 kanály. Vyšší počet kanálu umožňuje formát MP3 Surround, který byl vydán v prosinci 2004, avšak na rozdíl od původního MP3 nedosáhl velké popularity, neboť ve světě prostorového zvuku dominoval formát AC3 (Dolby Digital).
MP3 umožňuje kromě jednokanálového monofonního záznamu (pro hudební obsah nevhodný) použít následující formáty:
• Dual channel (dual mono) – datový tok je rovnoměrně rozdělen mezi levý a pravý kanál, vhodný pro většinu hudebního obsahu • Stereo – umožňuje použít odlišný datový tok pro levý nebo pravý kanál, své uplatnění najde především u obsahu, v němž se často střídá obsah jednotlivých kanálů • Joint Stereo – při kódování se vytvoří součtový a rozdílový kanál, nejsou použity dva nezávislé kanály. Výhodou je vyšší kvalita při nižším bitrate, avšak za ceny
15 NIČ, Pavel. MP3: posloucháme, nahráváme, šíříme.
16 NIČ, Pavel. MP3: posloucháme, nahráváme, šíříme.
12
částečné ztráty prostorové informace, neboť levý a pravý kanál není zcela separátní.17
2.3 Kódování MP3
Výsledná kvalita zvuku nezávisí pouze na použitém datovém toku, ale i na kvalitě kodéru, jímž byl převod do formátu MP3 proveden. Kodér je program, který dokáže vytvořit ze zdrojových dat, našem kontextu se jedná nejčastěji o CD, komprimovaný zvukový soubor. Kodéry se mohou zásadně lišit svojí kvalitou a možnostmi nastavení, mezi které patří nejen datový tok, ale i účinnost komprese a další faktory.
Jedním z nejznámějších koderů je LAME MP3 Encoder, jehož výhodou je otevřený zdrojový kód. Dalším faktorem, který má na výslednou kvalitu vliv, je volba kvality kódování. Vyšší kvalita kódování zabere více času, avšak při stejném datovém toku poskytuje lepší zvukovou kvalitu.
Kódování MP3 v praxi probíhá tak, že jsou zdrojová data zpracována kodérem, který v závislosti na nastavení vytvoří výsledný MP3 soubor.
2.3.1 Ztrátová a bezztrátová komprese
V kontextu informačních technologií existují dva druhy komprese dat – ztrátová a bezztrátová. Mezi zástupce ztrátové komprese dat se řadí nejen kodek MP3 a jeho konkurenti, kteří se používají pro audio, ale i například H264, Xvid nebo HEVC pro video, případně JPG pro grafiku.
Zatímco informace uložené pomocí bezztrátové komprese lze přesně rekonstruovat do její původní podoby, ztrátová komprese vždy pracuje na principu ořezávání částí informací. V závislosti na zvoleném stupni komprese záleží, kolik informací bude odstraněno. Obecně lze říci, že čím vyšší komprese bude zvolena, tím méně informací bude výsledný komprimovaný soubor obsahovat.
Princip ztrátové komprese formátu MP3 využívá také rozsahu slyšitelných tónů lidského ucha, které se pohybují přibližně od 20 Hz do 20 kHz. Lidské ucho je tóny o různých frekvencích
17 NIČ, Pavel. MP3: posloucháme, nahráváme, šíříme.
13 různě citlivé, což znamená, že frekvence mimo tento rozsah je možné z komprese vypustit, snížit tím počet informací i výslednou velikosti souboru.18
Obr. 2. Citlivost lidského ucha v závislosti na frekvenci.19
Bezztrátová komprese naopak znamená, že nebude žádná informace ze zdrojového souboru odstraněna a kompletní obsah lze zcela rekonstruovat. Na tomto principu pracují například archivační formáty ZIP nebo RAR, do nichž lze ukládat obsah všech formátů.
2.4 Nástup MP3 a Napster
Konec 90. let přinesl velký rozmach internetového připojení, které se však potýkalo s problémy jako nízkými rychlostmi a vysokými cenami. Tehdy běžně používané dial-upové připojení nabízelo maximální teoretickou rychlost stahování 56 kbps, praktická rychlost byla přibližně 40 kbps.
Tento druh připojení k internetu např. v ČR navíc neumožňoval paušální platby – účtování probíhalo pomocí impulsové sazby. Ve velkých městech často existovaly výhodnější
18 HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3.
19 HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3. 14 alternativy, například připojení pomocí kabelové televize nebo mikrovln, jednalo se ovšem o spíše menšinovou záležitost.
V roce 1999 se objevila služba Napster. Vytvořil ji Shawnan Fanning a fungovala od června 199920 do července 200121. Jejím účelem bylo poskytovat rozhraní pro vzájemný přenos dat, v tomto případě hudby ve formátu MP3. Po jednoduché registraci mohl uživatel vyhledat skladbu, o kterou měl zájem. Protože systém obsahoval údaje o všech sdílených skladbách všech uživatelů, uživatel měl po odeslání svého požadavku k dispozici seznam všech hudebních souborů, které se s jeho dotazem shodují. Po zahájení stahování byla skladba kopírována z počítače uživatele, jenž skladbu sdílel. Veškeré skladby byly přímo kopírovány mezi uživateli, čímž byl obcházen zavedený způsob distribuce hudby. Napster byl obviněn hudebním průmyslem z masivního porušování autorských práv. Počet uživatelů, kteří službu užívali, byl několik desítek milionů.22
Rychlost MP3 128kbps MP3 192kbps MP3 256kbps MP3 320kbps WAV 1411kbps (2,74 MB) (4,12 MB) (5,50 MB) (6,87 MB) (30,20 MB)
56,6 kbps (7 6 min 50 sec 10 min 17 sec 13 min 43 sec 17 min 09 sec 1 h 15 min 23 kB/s) sec
64 kbps (8 kB/s) 6 min 00 sec 9 min 00 sec 12 min 00 sec 15 min 00 sec 1h 5 min 56 sec
128 kbps (16 3 min 00 sec 4 min 30 sec 6 min 00 sec 7 min 30 sec 32 min 58 sec kB/s)
256 kbps (32 1 min 29 sec 2 min 15 sec 3 min 00 sec 3 min 45 sec 16 min 29 sec kB/s)
Tab. 2 – Srovnání času potřebného pro stažení jedné skladby
20 MENN, Joseph. All the rave: the rise and fall of Shawn Fanning's Napster. New York: Crown Business, c2003. ISBN 978-0-609-61093-0.
21 EVANGELISTA, Benny. Napster runs out of lives -- judge rules against sale. In: SFGate [online]. [cit. 2019- 04-02]. Dostupné z:
22 MENN, Joseph. All the rave: the rise and fall of Shawn Fanning's Napster.
15
V roce 2000 se odehrál velký soudní spor, v němž kapela Metallice podala žalobu na firmu Napster za masivní porušování autorských práv nahrávek skupiny. Firma Napster se hájila tím, že žádný obsah nenabízí.23 Tento a další soudní spory se službě staly osudné, následující rok ukončila svůj provoz.
2.5 Přehrávání MP3
Je několik způsobů, jak soubory ve formátu MP3 přehrát. První možností je použít stolní počítač či notebook a klasický software pro přehrávání hudby. Dalšími možnostmi je chytrý mobilní telefon, televizor, audio sestava a další.
V době, kdy služba Napster teprve nastupovala, neexistovaly žádné přenosné hardwarové přehrávače, které by formát MP3 dokázaly přehrát. Takto získanou hudbu tedy uživatelé museli poslouchat především na stolních počítačích, případně tehdy ještě nepříliš rozšířených noteboocích.
Po roce 2000 však nastal nástup přenosných MP3 přehrávačů. Jedním ze zástupců tohoto nového odvětví byla společnost Creative s přehrávačem NOMAD Jukebox, který nabídnul pevný disk o kapacitě 6 GB24. Právě v této době napětí mezi hudebními vydavatelstvími a výrobci těchto zařízení vrcholilo, neboť poslouchání skladeb ve formátu MP3 zapříčiňovalo neustále se snižující zájem o distribuci hudby prostřednictvím fyzických nosičů25. Zpočátku byla problémem nedostačující kapacita úložiště podobných zařízení. Roku 1999 vznikl standard SD, který oproti MMC kartám nabídnul kromě větší kapacity a možnost použití technologie DRM (ochrana proti kopírování, viz dále). První karty standardu SD nabídly kapacitu 32 MB a 64 MB26. Další hardwarový vývoj již následoval velmi rychle a formát MP3 se navzdory nelibosti vydavatelských společností snadno prosadil.
23 JONES, Christopher. Metallica Rips Napster. Wired.com [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
24 CHEN, Jason. MP3 Players in the Year 2000 Were Not So Good (But We Still Loved Them). Gizmodo [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
25 SPILKER, Hendrik storstein;hoier. Technologies of piracy? Exploring the interplay between commercialism and idealism in the development of MP3 and DivX. International journal of communication [online]. 2013 [cit. 2019-01-31]. ISSN edsglr.
26 HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3. 16
2.6 Konkurence formátu MP3 2.6.1 AAC
AAC (Advanced Audio Coding) je dalším zástupcem standardů pro ztrátovou kompresi zvuku. První verze se objevila v roce 1997.
O jeho masivní rozšíření se zasloužila společnost Apple, která jej zvolila jako proprietární formát úspěšné služby iTunes. Dalším faktorem, jenž stojí za úspěchem formátu AAC, je extrémně populární hardwarový přehrávač hudby iPod, který podporoval v době svého uvedení jediný formát, jímž byl právě AAC.
Mezi kodéry, jež lze pro tento formát použít, se řadí kodér firmy Apple (v něm jsou kódovány skladby v iTunes27), Nero Digital nebo FAAC.
2.6.2 OGG Vorbis
OGG není formátem jako AAC nebo MP3, ale pouze kontejnerem, v němž je samotné audio nebo video uloženo. Mezi ztrátové kodeky audia, jež lze v kontejneru OGG použít, patří Vorbis, Opus a Speex. Pro záznam hudby se standardně používá Vorbis, který se řadí mezi ztrátové formáty, a který se měl stát náhradou MP3. Vývoj zastřešuje organizace Xiph.Org Foundation, softwarovou implementaci vyvíjí nadace Xiph.Org, kodek libvorbis je svobodný a open source. První stabilní verze formátu Vorbis byla zveřejněna v polovině roku 200228.
Na základě některých testů bylo v roce 2004 dokázáno, že Vorbis při srovnání s formáty AAC nebo Windows Media Audio produkuje při stejné nebo vyšší kvalitě soubory o menší velikosti29. V současnosti jsou však tyto výsledky nerelevantní, neboť došlo k dalšímu vývoji formátů i používaných kodérů.
27 COX, Joe. Apple Music tracks are 256kbps AAC files. What Hi-Fi? [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
28 PENTTINEN, Lasse. OGG Vorbis 1.0 officially released. AfterDawn [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
29 NANOOK. Ogg Vorbis - An Alternative to MP3 [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
2.6.3 WMA
WMA (Windows Media Audio) byl původně plánován jako náhrada formátu MP3 pro použití v operačních systémech Windows, jelikož MP3 byl zatížen mnoha patenty. V rané fázi vývoje, do vydání Windows Media Player 9, kodek nebyl příliš konkurenceschopný, ve srovnání s ostatními formáty nabízel nižší kvalitu při stejném datovém toku. Později se však dostal na úroveň konkurence. WMA se vyznačuje tím, že při nižších datových tocích více ořezává frekvenční spektrum, což však vyvažuje menším množstvím kompresních artefaktů30. Nadstavba kodeku WMA Lossless nabízí bezztrátovou kompresi zvuku.
Jediný oficiální kodér, který dokáže produkovat soubory formátu WMA, je Windows Media Player, což je program s aktuálně ukončeným vývojem. Neoficiálních kodérů je větší množství, příkladem je VLC Media Player.
2.6.4 FLAC
Zatímco výše uveden= kodeky pracují většinou na principu ztrátové komprese dat, FLAC (Free Lossless Audio Codec) nabízí plně bezztrátovou kompresi. Funguje tedy spíše obdobně jako archivační programy. FLAC se proto často používá i k záloze CD, jelikož v případě jejich poškození je schopen plně rekonstruovat původní obsah. Svoje využití najde i ve zvukových editorech, kdy díky nižší velikosti, než nabízí nekomprimovaný WAV, šetří místo na disku.
V oblasti distribuce hudby je FLAC používaným formátem, avšak spíše pro specifickou skupinu uživatelů, kterým nevadí vyšší velikost souborů. Za tuto cenu však dostanou hudbu, která svojí kvalitou plně odpovídá CD. Ještě o stupeň výše jsou hudební nahrávky uložené v kvalitě 96-192 kHz/24 bitů vyextrahované z originálních alb nosičů DVD-Audio, SACD, nebo dokonce gramofonových desek zaznamenané pomocí hardwaru špičkové kvality.
2.7 Rozšíření streamovacích služeb a postupný úpadek formátu MP3
V posledních desetiletích zaznamenal hudební průmysl významné změny. V roce 1999 činily maloobchodní tržby z prodeje hudby ve Spojených státech 13 mld. USD, v roce 2003 tržby činily již pouze 10,6 mld. USD. Díky nástupu možností legálního prodeje digitální hudby však
30 AMORIM, Roberto. Results of Multiformat at 128kbps public Listening Test. Rjamorim.com [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
Právě iTunes bylo službou, která masivně zpopularizovala legální prodej čistě digitální hudby.
Obr. 3 – Vývoj podílu jednotlivých forem distribuce v letech 2011-2015.32
Streamovací služby však ovlivňují i prodej offline hudby. Eddy Cue, viceprezident Applu, v roce 2016 prohlásil, že 60 % lidí, kteří používají Apple Music, si v uplynulých 12 měsících ze služby iTunes nezakoupilo žádný obsah. Největší a nejpoužívanější službou pro streamování,
31 BOCKSTEDT C. Jesse, KAUFFMAN J. Robert, RIGGINS J. Frederick. The Move to Artist-Led On-Line Music Distribution: A Theory-Based Assessment and Prospects for Structural Changes in the Digital Music Market.
32 SWENEY, Mark. Global music revenues grow at fastest rate in more than two decades [online]. [cit. 2019-05- 02]. Dostupné z:
19 byť ne čistě hudebního obsahu, zůstává YouTube, jehož použití pro přehrávání hudby podporuje možnost tvorby playlistů.33
3 Služby pro streamování hudby
„The flat-fee pull world is the way music is headed. Music will be a service, not a product. As wireless connectivity delivers what the user wants, whenever they want it, the desire to own ‘molecules’ decreases. MP3’s will gradually fade as a downloadable medium, as bandwidth increases and users have the ability to stream content.”34
Jak píše Charles Arthur, rozšíření vysokorychlostního internetu a snadná dostupnost streamovacích služeb proměňuje hudební průmysl tím, že se z hudby stává služba, nikoliv produkt. Službu jako takovou však z principu nelze nikdy vlastnit, zatímco produkt je po zakoupený navždy ve vlastnictví uživatele.
3.1 Popis nejznámějších služeb 3.1.1 Spotify
Streamovací služba Spotify zahájila svůj provoz 7. října 2008, sídlo má ve švédském Stockholmu. Spotify je k dostupné v západní Evropě, většině Severní a Jižní Ameriky a v Oceánii. Od září roku 2016 je Spotify k dispozici i v českém jazyce.
Spotify nabízí dvě základní varianty členství. První varianta je zcela bezplatná, financovaná pouze pomocí reklam, které provázejí uživatelské rozhraní, a které se objevují mezi jednotlivými skladbami. Omezením bezplatné varianty je však nemožnost spouštět skladby jednotlivě, pouze v rámci alb či playlistů, a také nižší kvalita streamování, která činí 160kbps. Nutno podotknout, že i tato kvalita je při běžném poslechu zcela postačující35.
33 ARTHUR, Charles. Will Spotify kill the music download? [online]. [cit. 2019-04-15]. Dostupné z:
34 GHOSEMAJUMDER, Shuman. Advanced Peer-Based Technology Business Models. Cambridge, 2002. Diplomová práce. MIT Sloan School of Management.
35 ORPHEUS, Rodney. Streaming Audio Quality Overview. Medium.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
20
Druhá, placená varianta, je k dispozici za 5,99 euro měsíčně (cca 160 Kč), pro studenty za poloviční cenu, tj. 2,99 euro měsíčně (cca 80 Kč). Rodinné předplatné stojí 8,99 euro měsíčně (cca 230 Kč) a nabízí přístup k placenému obsahu pro celkem 6 osob. V případě speciálních akcí může být cena ještě nižší. Placená varianta neobsahuje žádné reklamy a zahrnuje streamování v kvalitě 320kbps36, která je téměř srovnatelná s kvalitou CD37.
Obr. 4 – Spotify pro iOS, zdroj: vlastní screenshot z iTunes
Dne 29. dubna 2019 zveřejnila společnost Spotify tiskovou zprávu o finančních výsledcích za první kvartál roku 2019. Z výsledků vyplývá, že je Spotify nejpoužívanější streamovací hudbou na světě. Celkový počet posluchačů, kteří službu použijí aspoň jednou měsíčně, činí 217 milionů. Většina posluchačů využívá bezplatnou verzi, přesto dochází i k nárůstu abonentů verze placené, kterých je k uvedenému dni 100 milionů. Celkové příjmy služby činí 1,5 miliardy eur. Tyto příjmy však plynou především z placené verze, neboť reklama za 1 čtvrtletí roku 2019 vydělala pouze 126 milionů eur, což je méně než 10 %. Na jednom posluchači vydělá Spotify průměrně 4,7 eura.38
36 Vyber si Premium. Zažij radost. Spotify.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
37 ORPHEUS, Rodney. Streaming Audio Quality Overview.
38 Spotify Reports First Quarter 2019 Earnings. Spotify.com [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné z:
3.1.2 Apple Music
Apple Music je hudební streamovací služba, kterou společnost Apple spustila v roce 2015. Nabízí hudební obsah od většiny hudebních vydavatelství a také internetové rádio Beats 1 a blogovací platformu Connect. Plně spolupracuje s hlasovou asistentkou Siri a podporuje doporučení na základě vkusu uživatele. Služba Apple Music je dostupná ve většině Ameriky, Evropy, Asii, Oceánii, a v částech Afriky a Středního východu.
Apple Music umožňuje pouze placené členství, bezplatná varianta není běžně dostupná.
Běžný tarif stojí 149 Kč měsíčně, studentský tarif (pro vysokoškolské studenty na základě ověření) stojí 69 Kč měsíčně. Další možností je zakoupení rodinného tarifu (229 Kč měsíčně) pro až 6 osob. Služba neobsahuje reklamy39 a kvalita streamování je 256kbps40.
Obr. 5 – Apple Music pro iOS, zdroj: vlastní screenshot z iTunes
Službu Apple Music využívalo ke konci dubna 2019 zhruba 56 milionů uživatelů, což je více než poloviční podíl ve srovnání s abonenty Spotify. Oproti této službě má Apple Music také zásadní výhodu v podobě předinstalované aplikace ve všech zařízeních společnosti Apple, jako
39 50 miliónů skladeb. Nech se unést. Apple.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
40 CASSERLY, Martyn. Best music streaming services 2019. Tech Advisor [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
22 je například iPhone nebo iPad. Nutno podotknout, že ve Spojených státech je možnost získat Apple Music zdarma prostřednictvím zdejšího mobilního operátora Verizon.41
3.1.3 Hudba Google Play
Služba Hudba Google Play zahájila svůj provoz v listopadu roku 2011. Provozovatelem je společnost Google. Hudba Google Play je k dispozici ve většině Ameriky, Evropy, Asii a Oceánii.
Platební model je založen buď na bezplatné verzi, nebo na placené variantě. Bezplatná verze je zcela zdarma, financovaná je pomocí reklam. Placená varianta je k dispozici za cenu 149 Kč měsíčně, rodinný tarif stojí 224 Kč měsíčně a lze jej použít až po 6 lidí42.
Zásadní odlišnost od ostatních streamovacích služeb spočívá v možnosti uploadu vlastních skladeb z jiných zdrojů pro osobní použití zcela zdarma. Služba akceptuje vlastní skladby ve formátech MP3, AAC, Ogg, WMA, FLAC a ALAC43. Uživatel má tedy možnost v rámci služby poslouchat nejen veřejně nabízený obsah, ale i své vlastní skladby. Zásadní výhodou je fakt, že tyto skladby jsou následně uloženy v cloudu, odkud si je může uživatel přehrávat podobně jako ostatní cloudový obsah.
41 LESWING, Kif. Apple Music has reportedly passed Spotify in paid subscribers in the US. CNBC.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
42 Subscribe to Google Play Music. Google.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
43 Google Play Music supported file types. Google.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
Obr. 5 – Hudba Google Play pro iOS, zdroj: vlastní screenshot z iTunes
V blízké budoucnosti plánuje Google službu Hudba Google Play nahradit novou službou YouTube Music, která bude součástí YouTube Premium. Plánuje se jak verze zdarma s reklamami, tak placená varianta, jejíž cena bude stanovena na 9,99 USD (cca 230 Kč) měsíčně. Veškeří uživatelé budou na YouTube Music automaticky migrováni, jejich uložené playlisty jim budou do nové služby převedeny. Vlastní skladby budou nadále přehratelné v Hudbě Google Play, nedojde tedy k jejímu úplnému zrušení. 44
Služba Hudba Google Play měla koncem roku 2018 přibližně 7 milionů platících uživatelů.45
3.1.4 Deezer
Hudební streamovací služba Deezer byla spuštěna roku 2007. V současné době je k dispozici ve většině Ameriky, Evropy, Afriky, Oceánie, Austrálie a části Asie.
Deezer nabízí dvě základní varianty členství.
44 DAVENPORT, Corbin. YouTube Red is now YouTube Premium, YouTube Music will become Spotify competitor. AndroidPolice.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
45 SANCHEZ, Daniel. Amidst Disappointing Numbers, YouTube Music Launches in 7 More Countries. DigitalMusicNews.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
Deezer Free je k dispozici zcela zdarma, jeho používání je však omezeno pouze na náhodný výběr skladeb, v rozhraní a mezi skladbami se vyskytují reklamy. Kvalita streamování je omezena na 128 kbps.
Deezer Premium stojí 165 Kč měsíčně a za tuto cenu nabídne hudební streamování prosté veškerých reklam, možnost režimu offline a neomezené množství hudby, jež lze poslouchat. Stejně jako všechny podobné služby, i Deezer nabízí variantu rodinného předplatného. To stojí 249 Kč a umožňuje přístup k neomezené hudební knihovně až 6 lidem. Kvalita streamování je 320 kbps46.
Obr. 6 – Deezer pro iOS, zdroj: vlastní screenshot z iTunes
V roce 2018 používalo Deezer aktivně 14 milionů uživatelů, z nichž polovina využívala placenou variantu služby. Celkové tržby činily 400 milionů dolarů.47
3.1.5 Amazon Music, Tidal, SoundCloud a další
Kromě výše uvedených „velkých hráčů“ na poli streamované služby existují i méně rozšířené alternativy, mezi které se řadí například Amazon Music, Tidal nebo SoundCloud.
46 Tarify. Deezer.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
47 Deezer targets more growth with local focus and ‘humbleness’ [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné z:
25
Amazon Music je hudební streamovací platforma provozovaná společností Amazon.com. Spuštěna byla v roce 2008 pro USA, v následujících letech se postupně rozšiřovala do dalších států. Od konce roku 2017 je služba k dispozici i v ČR48. Kromě streamování hudby je také možné si hudbu zakoupit a stáhnout, a to bez technologie DRM49.
Služba Tidal se vyznačuje především špičkovou kvalitou zvuku, čehož je dosaženo použitím bezztrátového hudebního kodeku, v němž jsou dostupné skladby zakódovány. Tidal byl spuštěn v roce 2014 a v současnosti nabízí přes 25 milionů skladeb a 85 tisíc videí. Tidal není k dispozici v bezplatné verzi, vyžaduje tedy placenou registraci, po které je možné využívat dva možné balíčky – Tidal Premium, která využívá ztrátové komprese, a Tidal HiFi s bezztrátovou kompresí na úrovni CD kvality (16 bitů, 44.1khZ vzorkování)50.
Dalším zástupcem méně známých služeb pro streamování hudby je SoundCloud. Původní myšlenka byla spustit webovou stránku, jejímž prostřednictvím by si hudebníci vyměňovali svá díla. I v současnosti je využívaný především pro distribuci hudby od méně známých umělců, což však není pravidlem, neboť jej využívá i známý americký DJ, zpěvák a producent Moby.51 S trochou nadsázky by se SoundCloud dal přirovnat k hudebnímu YouTube, neboť umožňuje snadný upload vlastního obsahu všem uživatelům, a to zcela zdarma. Díky této výhodě je SoundCloud často využívaný nejen pro distribuci zcela vlastních skladeb, ale i nejrůznějších remixů, cover verzí nebo akustických verzí. V únoru roku 2017 byla spuštěna placená varianta, která za 10 USD měsíčně mj. odstraní reklamy a nabídne podporu offline přehrávání52.
3.2 Porovnání hlavních hudebních streamovacích služeb
Jednotlivé služby se od sebe liší nejen svojí dostupností, ale také počtem skladeb, kvalitou zvuku, zvoleného formátu zvuku, množstvím aplikací a dalšími faktory. Pro vzájemné srovnání
48 VÁCLAVÍK, Lukáš. Další hudební půjčovna v Česku. Amazon Music chce ohrozit pozici Spotify. Cnews.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
49 SAYER, Peter. Warner to offer music via Amazon without DRM. DigitalMusicNews.com [online]. [cit. 2019- 05-02]. Dostupné z:
51 VAN BUSKIRK, Eliot. SoundCloud Threatens MySpace as Music Destination for Twitter Era. Wired.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
52 HALL, Parker. SoundCloud debuts middle-tier streaming service, its cheapest ad-free option ever. Digital Trends [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
Bezplatná Offline Počet Počet Počet verze poslech skladeb uživatelů (v předplatitelů (v mil.) mil.) (v mil.)
Spotify Ano Ano 35-40+ 207 96
Apple Music Ne Ano 50 50 40
Google Play Music Ano Ano 40 neznámý 7
Deezer Ano Ano 53 14 9
Amazon Music Ne Ano 50 - 16
Tidal Ne Ano 60+ 4.2 3
SoundCloud Ano Omezeně 125 125 175
Tab. 2 – Porovnání hlavních hudebních streamovacích služeb.53 3.3 Specifika streamovacích služeb 3.3.1 Nutnost přístupu k internetu
Veškerý obsah streamovacích služeb je uložen na vzdálených serverech, z nichž probíhá samotné přehrávání hudby. To s sebou nese nutnost přístupu k internetu.
V některých případech lze vybrané skladby uložit pro použití v režimu offline, tedy bez přístupu k internetu. Hudební soubory jsou uloženy do paměti zařízení, což však znamená, že počet skladeb a alb, jež lze mít k dispozici i offline, je omezen kapacitou samotného zařízení.
53 Comparison of on-demand music streaming services. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
27
Rychlost připojení k internetu pro potřeby hudebního streamování hraje v roce 2019 spíše malou roli. V březnu 2019 byla průměrná rychlost mobilního připojení k internetu 48 Mbps54, což je ve srovnání s vysokou kvalitou streamování o 320 kbps více než 150x více.
Mobilní operátoři koncem února 2019 pokrývali rychlým připojením LTE 99,5 % české populace.55 Problémem, který streamování může provázet, je však množství dat, které může uživatel měsíčně přenést. Česká republika zatím nemá operátora ani tarif s neomezeným množstvím dat, avšak pro streamovací služby jako takové tarify s neomezenými daty existují. U operátora O2 se jedná o tarif Spotify Premium, v jehož ceně je započítán i placený tarif pro Spotify56. T-Mobile nabízí tarif StreamOn, který umožňuje používání mnoha streamovacích služeb bez účtování dat57. Třetí český mobilní operátor, Vodafone, nabízí tzv. VodafonePass, což je skupina balíčků pro používání internetových služeb bez účtování dat, jež se dále dělí na SocialPass, VideoPass, MusicPass, a další58.
3.3.2 Přístup k obsahu „kdykoliv a kdekoliv“
Velkou výhodou streamovacích služeb je možnost přistupovat k obsahu z jakéhokoliv zařízení, kdekoliv na světě, 24 hodin denně. Ve srovnání s vlastní sbírkou MP3 souborů, nebo i legálně staženou hudbou z iTunes, jde o jednoznačnou výhodu, neboť právě nutnost kopírování hudby z počítače do mobilního telefonu mnohé uživatele odrazuje, a streamovací služby z této výhody jednoznačně profitují.
Veškerá hudba je uživateli k dispozici kdykoliv, stačí se pouze přihlásit pomocí uživatelského účtu. Moderní způsoby přihlášení navíc umožňují ověření i jinými způsoby než pomocí hesla. Autorizovat se tak uživatel může například pomocí sociální sítě, kdy v případě, že je účet
54 Rychlosti mobilního internetu na DSL.cz v březnu 2019 [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
55 VÁCLAVÍK, Lukáš. Operátoři musí do konce měsíce pokrýt okresy, dálnice a koridory. Jak jsou na tom. Cnews.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
56 O2 Spotify Premium. O2.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
57 StreamOn. T-Mobile.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
58 Vodafone Pass. Vodafone.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
3.3.3 Regionální omezení
Streamovací služby doprovázejí i jiná omezení než nutnost připojení k internetu. Regionální omezení znamená, že daný obsah není k dispozici celosvětově, ale pouze, případně s výjimkou, určitých zemí. Protože vlastnictví autorských práv se může v určitých regionech lišit, poskytovatelé obsahu mohou přístup k tomuto obsahu zablokovat.
Regionální omezení může existovat i v internetových obchodech, kdy se používá k tomu, aby si zákazníci neobjednávali zboží ze země, kde jsou produkty nižší než v domovské zemi.59
Problém může nastat v případě, že se vlastnictví autorských práv změní, případně když držitel práv změní svoji politiku. Skladby, které má uživatel ve streamovacích službách uloženy, mohou být po takové změně nedostupné a nebude možnost je přehrát.
3.3.4 DRM (Digital Rights Management)
Digital Rights Management, v překladu „správa digitálních práv“, je soubor technických metod, pomocí níž lze spravovat používání digitálního obsahu, nejčastěji v souvislosti s dodržováním autorských práv.
Poslech zakoupené hudby, jež obsahuje technologii DRM, je tak často omezen například pouze na jisté zařízení či druh zařízení, případně uživatelský účet. Velmi volně by se DRM dalo interpretovat jako „ochrana proti kopírování“. Aby bylo možné takto zakoupený hudební obsah přehrát, musí daný přehrávač technologii DRM podporovat. Veškeré hudební soubory uložené v paměti zařízení pro poslech v režimu online jsou touto technologií chráněny a mimo aplikaci je nelze přehrát.
3.3.5 Závislost na poskytovateli obsahu
Jistým rizikem spoléhání se výhradně na streamovaný obsah může být situace, kdy dojde k ukončení provozu takové služby. Z minulosti je známo několik případů, kdy uživatelé sice
59 MCDONALD, Stephanie. IT pricing: DBCDE tells inquiry geoblocking legislation problematic. Computerworld [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
Jednou z masivněji používaných služeb, která v minulosti ukončila svůj provoz, byl DIVX, který zahájil svůj provoz v roce 1998. Jednalo se o službu, která sloužila k přehrávání filmů a seriálů prostřednictvím speciálního přehrávače. DIVX byl zajímavou alternativou k DVD diskům, které byly koncem 90. let pro většinu uživatelů poměrně drahé. Systém fungoval tak, že po zakoupení disku s příslušným titulem měl uživatel až 48 hodin, po které měl možnost si titul přehrát, poté byl disk „bezcenný“. Díky takovému omezení byly DIVX disky ve srovnání s DVD levnější. Po zaplacení zvláštního poplatku si uživatel mohl zakoupit celoživotní vlastnictví titulu. Celý proces ověřoval speciální autorizační server, který provozoval vlastník služby. V roce 1999 však došlo k ukončení celého systému DIVX a vypnutí autorizačního serveru, což znamenalo, že i disky, k němž měli uživatelé zaplacené celoživotní vlastnictví, nebylo možné přehrát.60
V budoucnu nelze vyloučit, že tento osud nepotká jakoukoliv z výše popsaných služeb pro streamování hudby.
3.3.6 Kodeky streamovacích služeb
Formát MP3 se v hudebním průmyslu nepoužívá pouze pro hudební soubory jako takové, ale i jako formát, v němž jsou uloženy jednotlivé skladby poskytované pro streamování. Dalším formátem, který se u streamovacích službách používá, je například AAC. Rozdíly mezi kvalitou těchto dvou formátů v rámci streamovacích služeb nejsou nijak zásadní, obecně se dá říci, že AAC je mírně efektivnější, zejména co se týče velikosti souborů.61
To, jaký formát streamovací služby používají, však není zcela snadno zjistitelné. Lze očekávat, že při kódování obsahu do těchto služeb bývá použito nastavení, které poskytuje co nejvyšší možnou kvalitu.
60 FOST, Dan. Divx’s Death Pleases Opponents. SFGate.com [online]. [cit. 2019-04-13]. Dostupné z:
61 COSTELLO, Sam. What Is the Best Format For Your Music: AAC or MP3. Lifewire [online]. [cit. 2019-05- 02]. Dostupné z:
4 Formy distribuce 4.1 Fyzické nosiče
Fyzické nosiče v současné době představují zejména kompaktní disky, ve velmi malé míře gramofonové desky. Jejich prodej však obecně stále klesá. Svůj podíl na tomto trendu má i značný ústup hardwarových přehrávačů, jež využívají kompaktních disků. Vzhledem k tomu, že nejvyužívanějším přenosným zařízením pro přehrávání hudby je chytrý mobilní telefon, je neustálé snižování prodejů fyzických nosičů pochopitelné62.
Přesto mají fyzické nosiče svoje nesporné výhody, mezi něž patří špičková kvalita zvuku, relativně snadná přenositelnost a fakt, že takto pořízenou hudbu uživatel skutečně vlastní a může si na ni sáhnout. Rovněž přítomnost labelu, potisku a dalších benefitů fyzického média může být pro některé posluchače, především fanoušky, rozhodující.
4.2 Stahování
Tato forma distribuce je založena na modelu, kdy jsou veškeré skladby uloženy na vzdáleném serveru a uživatel si požadovaný hudební obsah stahuje přímo na svůj pevný disk. Jako příklad stahování hudby lze uvést Apple iTunes.
V případě, že není užito ochrany DRM, je tento obsah již navždy ve vlastnictví uživatele, který se nemusí obávat, že o něj v budoucnu přijde. Takto získaný obsah může uživatel pro svoje potřeby libovolně kopírovat na ostatní zařízení, které používá – například na svůj mobilní telefon, do domácí audio sestavy, případně si jej může vypálit na CD.
Stahování jako formu distribuce hudby lze chápat pouze tak, že je k tomu užito oficiálních služeb a prostředků. Ilegálnímu stahování hudby se věnuje další kapitola.
4.3 Streaming
Od nástupu Napsteru v roce 1999 se za 10 let hudební průmysl v USA takřka zhroutil – roční výnosy klesly z 14,6 mld. USD v roce 1999 na 6,3 mld. USD v roce 2009. Někteří umělci měli stále vysoké zisky, zejména ti, jejichž kariéra stojí především na živých vystoupeních a
62 NEWMAN, Jared. The CD Business Isn’t Dying—It’s Just Evolving. FastCompany [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
Vzhledem k tomu, že streamovaná alba nejsou omezena prostorem jako fyzické nosiče, mají umělci možnost vydávat více verzí svých skladeb. „Téměř každá skladba, kterou vydáme, vydáme o několik týdnů později v akustické verzi, Akustická verze často na různých playlistech předčí hlavní verzi, jako například skladba Sunday Chilled, a často máte také větší počet přehrání,“ říká Sahil Varma z londýnského nezávislého labelu 37 Adventures.64
Streamovací služby mohou také zásadně usnadnit nástup nových umělců. Umístěním nových skladeb do online hudebních sítí mohou posluchači konzumovat hudbu ve vysoké kvalitě, zatímco umělci a průmysl na tomto trendu vydělávají a umožní jim stále se zlepšovat. Služby online distribuce naopak začnou uznávat hodnotu poskytování finanční podpory pro začínající umělce, což bude pro hudební průmysl ještě dlouhá cesta.65
5 Pirátství
Pojem pirátství v kontextu informačních technologií definuje Česká terminologická databáze následovně: „Ilegální činnosti vykonané prostřednictvím počítače nebo jinak se k počítači vztahující, kdy neoprávněná osoba záměrně za účelem zábavy nebo výdělečné činnosti mění data, ovlivňuje zpracování dat či interpretace výsledků zpracování dat a související operace,
63 WOLFSON, Sam. We’ve got more money swirling around’: how streaming saved the music industry [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné z:
64 WOLFSON, Sam. We’ve got more money swirling around’: how streaming saved the music industry.
65 KOWALKE, Caitlin. How Spotify Killed the Radio Star: An Analysis on How the Songwriter Equity Act Could Aid the Current Online Music Distribution Market in Failing Artists. Cybaris: An Intellectual Property Law Review [online]. 2015. [cit. 2019-01-31]. ISSN ipjournals.
32 např. prostřednictvím šíření viru po internetu.66" Dle kriminalistického hlediska je jedná o „skupinu společensky nebezpečných jednání páchaných prostředky výpočetní techniky v podmínkách komunikačních sítí, systémů, programového vybavení a databází výpočetní techniky.67“
5.1 Vznik pirátství v kontextu MP3 scény
V polovině 90. let začaly v chatovacích místnostech protokolu IRC (Internet Relay Chat – protokol pro textovou komunikaci) vznikat první organizované skupiny, které měly vlastní hierarchii. V jejím čele stáli administrátoři, jejichž úkolem bylo rekrutování nových členů do scény, kontrola chodu a řízení soukromých FTP serverů. Tato situace nebyla nepodobná hackerské scéně, neboť většina členů pocházela z akademického prostředí. Dalšími členy byli tzv. rippeři. Ti „rippovali“ hudební obsah do formátu MP3, nejčastěji z CD, a dále jej doplňovali potřebnými informace, které v podobě formátu .nfo doprovázely jednotlivé MP3 soubory. Každá takto vydaná skladba se na internet nahrávala jako tzv. release, který byl nahrán na uzlový FTP server, odkud byl následně šířen na privátní servery. Kromě běžných členů každou scénu doprovázeli tzv. nukeři, kteří se starali o odstraňování duplikátů. Vznik MP3 scény se datuje do roku 1995, neboť právě v tomto roce se začaly rozšiřovat pirátské verze kodéru L3Enc a přehrávače WinPlay3.68
Koncem 90. let začala Recording Industry Association of America podnikat právní kroky proti majitelům FTP serverů a službám, jako jsou MP3.com a Napster. V roce 2000 byl formát MP3 označen nálepkou „pirátská technologie“ a stal se dominantním formátem pro distribuci hudby v sítích pro sdílení souborů, jako Gnutella, KaZaA nebo LimeWire. Ve stejné době byl formát MP3 stále častěji, byť neochotně, přijímán komerčními poskytovateli obsahu. Jednou z prvních společností, která vytvořila službu pro digitální distribuci hudby, byla Liquid Audio se službou
66 HAVLOVÁ, Jaroslava. Počítačová kriminalita. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014545&local_base=KTD>.
67 STRAUS, Jiří. Kriminalistická metodika. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. 310 s. ISBN 80-86898-66-0. s. 271.
68 PUŠKA, Lukáš. Vliv on-demand streamovacích služeb na hudební průmysl a pirátství [online]. 2017 [cit. 2019-05-01]. Dostupné z:
33
Liquid Music Player. Zpočátku podporovala pouze soubory formátu AAC s watermarky, nicméně pod tlakem trhu zahrnula i podporu formátu MP3.69
I přes rozšíření placených služeb pro šíření legální digitální hudby pirátství nevymizelo.
5.2 Aktuální situace
V současné době pirátství stále funguje, a to především díky poptávce, kterou vytváří zejména skupina posluchačů, jejichž kupní síla nedovoluje vlastnit jimi požadovanou veškerou hudbu legálně. Rozhodovacím faktorem především pro mladou generaci je cena, ve které má pirátský obsah zásadní výhodu, neboť je zcela zdarma. Dle Alexe Savf Cummingse je mladá generace schopná i přes nedostatek finančních prostředků nalézt alternativní způsoby, jimiž by požadovaný materiál získala. Kromě prostého stažení ilegálního obsahu z internetu je možné hudbu jednoduše zaznamenat například z rádia na prázdné médium.70 Tato metoda se neomezuje na nahrávání hudby z rádia, ale i na streamovací služby.
„V rámci hudebního průmyslu jsme schopni vysledovat pozitivní efekt streamovacích služeb na hudební průmysl, a to právě pro vysoký počet dat, která veřejně poskytují, kde data vypovídají o ozdravnému procesu hudebního průmyslu. Na druhé straně však máme nedostatek dat, která by byla schopná říct, zda on-demand streamovací služby jsou platformou, jež by dokázala přesvědčit pirátsky aktivní uživatele k přesunu na takovou platformu. Cena zde pak figuruje jako rozhodovací faktor. Některé studie ale poukazují i na opačný vliv on-demand streamovacích služeb, kde jejich existence pirátské aktivity naopak podporuje. Je to především dáno povahou služeb, které simulují prostředí P2P sítí, na základě kterých byly tyto služby postaveny. Služby rovněž čelí nové formě pirátských aktivit – stream rippingu. Uživatel za pomocí aplikací získává jednoduchý přístup k obsahu, který může být uložen na disk.“71
V kontextu hudby není použití aplikace pro ilegální přístup k obsahu podmínkou. Zcela primitivním způsobem, jak si požadovaný hudební obsah uložit na disk, je digitální záznam zvuku. Byť se jedná o nepříliš pohodlný způsob, jeho funkčnost je zcela zaručená. V minulosti před nástupem digitálního obsahu se pirátství často potýkalo se sníženou kvalitou duplicitních
69 SPILKER, Hendrik storstein;hoier. Technologies of piracy? Exploring the interplay between commercialism and idealism in the development of MP3 and DivX.
70 PUŠKA, Lukáš. Vliv on-demand streamovacích služeb na hudební průmysl a pirátství.
71 PUŠKA, Lukáš. Vliv on-demand streamovacích služeb na hudební průmysl a pirátství. 34 kopií, jež byla zapříčiněna analogovým formátem, u něhož nebylo možné vytvořit zcela bezztrátovou kopii. V digitální éře tento problém odpadá, byť částečně, neboť ne vždy dokáže pirátský obsah nabídnout kvalitu srovnatelnou s oficiální distribucí, viz následující podkapitola.
Hlavním důvodem, proč si uživatelé hudbu obstarávají nelegálním způsobem, je nulová cena. Internetová úložiště nebo torrenty jsou nejpopulárnějším způsobem distribuce pirátského obsahu, v různých formách tento trend přetrvává už přes 20 let a přežil jak nástup prodeje digitální hudby, tak nástup streamovacích služeb. Nezanedbatelnou výhodou je také absence ochrany DRM.
5.3 Nevýhody pirátského obsahu
Jednou ze zásadních nevýhod pirátského obsahu v hudebním kontextu je často kolísavá zvuková kvalita skladeb, což může být zapříčiněno několika faktory. Prvním důvodem nízké kvality zvuku může být příliš nízký datový tok, který sice zejména v dřívějších dobách nižších rychlostí připojení k internetu umožňoval díky nízké velikosti snadnější šíření skladeb, avšak tato „daň“ může být pro uživatele příliš vysoká. Dalším důvodem často bývá nekvalitní zdroj – zejména, jedná-li se o zdroj analogový, například gramofonová deska. I když může mít uživatel dojem, že MP3 soubor o vysokém bitratu 320 kbps musí mít kvalitní zvuk, byl-li původní zdroj špatný, vysoká kvalita není zaručena. Legální obsah mívá v běžné praxi původ takřka výhradně ve studiových masterech.
„Zajímavý příklad k této debatě je nedávný rozjezd obchodu s legálními hudeními nahrávkami (chráněné technologií DRM), jako je např. iTunes. Za necelý dolar si zde můžete stáhnout svou milovanou skladbu z libovolného alba, nebo za necelých 10 dolarů i album celé. Nižší ceny koncové uživatele lákají, protože řada z nich raději zaplatí jeden dolar, než aby brouzdala hlubinami internetu, a hledala obdobně kvalitní verzi zdarma. Například můj kamarád chemik vložil do hledání onoho speciálního softwaru tři dny. Kdyby byla ta aplikace stála jen 100 dolarů, koupil by si ji, protože čas, který věnoval hledání, je pro něj cennější.“72
Právě záruka vysoké kvality je často rozhodujícím faktorem, proč uživatel preferuje legálně získaný obsah. Na veřejných úložištích může být požadovaná skladba či album pouze v nízké kvalitě, přičemž hledání kvalitní verze může zabrat až neúnosné množství času, to vše navíc za rizika, že hledaný obsah v kvalitní verzi uživatel nakonec vůbec nenajde. Toto hledání může
72 CRAIG, Paul P. a Ron HONICK. Softwarové pirátství bez záhad. Praha: Grada, 2008. ISBN 80-247-1765-4. 35 zabrat i několik hodin času, zatímco zakoupení skladby legálním způsobem lze provést v řádu několika minut, v některých případech i dříve. U streamovacích služeb je situace ještě jednodušší, neboť se celý proces omezí na pouze vyhledání obsahu.
Další věcí, která může hrát proti pirátskému obsahu, jsou tzv. ID3 tagy, které obsahují mj. název skladby, interpreta, album, rok vydání, žánr či cover art. U oficiálních vydání se tyto tagy zpravidla vyskytují, u pirátského obsahu to nemusí být pravidlem. Nezanedbatelným rizikem pirátského obsahu také mohou být nejrůznější viry.
6 Vlastní názor na nástup streamingu a úpadek formátu MP3
Ačkoliv statistiky nahrávají tomu, že formát MP3 jako samostatný nosič hudby zanikne, dle mého názoru k podobné situaci nedojde, byť je pravděpodobné, že formát MP3 bude nahrazen efektivnějším a modernějším kodekem, který při srovnatelné nebo nižší velikosti nabídne vyšší kvalitu zvuku. To se ostatně stalo i v oblasti videa, kdy původní DivX nahradil Xvid, později H264 a následně HEVC.
Streaming ve své podstatě znamená, že hudba, jež je jeho prostřednictvím poskytována, uživateli nikdy nepatří a patřit nebude. Uživatel je zcela odkázaný na streamovací službu a v momentě, kdy dojde k ukončení služby, nebo, přesuneme-li se do pravděpodobnějšího hlediska, dojde k rozvázání smlouvy mezi streamovací službou a některým hudebním vydavatelstvím, nebude mít k takové hudbě přístup.
Pokud má uživatel ve streamovací službě rozsáhlejší hudební knihovnu s mnoha alby a playlisty, je více než pravděpodobné, že postupem času bude o některý obsah přicházet. Jako příklad uvedu situaci, kdy jsem si koncem roku 2016 poměrně pracně „přesunul“ veškerou svoji hudební sbírku o přibližně 1 000 skladbách do Spotify. Již po několika měsících jsem pozoroval situaci, kdy některé z dříve bez problému přehratelných skladeb „zešedly“ a nešly přehrát, nejspíše vinou toho, že se držitel autorských práv rozhodl ke změně své vydavatelské politiky a některé skladby ze Spotify odstranil, případně nastavil geoblokaci.
S geoblokací jsem se u streamovacích služeb setkal především v okamžiku, kdy se po čase vydavatel rozhodl některý hudební obsah z některých trhů stáhnout. Nemusí však dojít ani k tomu, neboť výjimkou nebývá ani situace, kdy vyjde nové album, které však pro Českou
36 republiku „zatím“ není dostupné, avšak pro okolní země ano. Osobně nikdy nepochopím praktický přínos tohoto opatření, neboť se jedná o jasný stimul k tomu sehnat si požadovanou hudbu jakýmkoliv jiným způsobem, například i nelegálně. Hudební vydavatelství by si měla uvědomit, že na internetu hranice neexistují a podobné praktiky jednou pro vždy odsoudit a přestat používat. Případů, kdy nešlo požadovaný obsah přehrát, začalo postupem času přibývat, což mě vedlo k tomu, že jsem se plně vrátil k poslechu z offlinové sbírky (zčásti zakoupené přes iTunes, zčásti grabnuté z originálních zvukových nosičů), kterou mám zálohovanou na několika místech, a o kterou v žádném případě nikdy nepřijdu. Spotify nadále používám spíše pro jednorázových poslech a „ochutnávku“ v momentě, kdy vyjde nová hudba, u které si však ještě nejsem jist, zda si ji chci kupovat.
Oproti tomu offlinová distribuce hudby, například prostřednictvím formátu MP3, má jednoznačnou výhodu v tom, že ji uživatel skutečně vlastní. Takto pořízenou hudbu je možné kdykoliv zálohovat a v případě, že toto zálohování není podceněno, není žádná šance, že takový hudební obsah bude v budoucnu nedostupný. Svoboda, kterou nakládání s takto získaným obsahem a pocit jistoty u mě silně převládá nad jednoduchostí streamovacích služeb, což je samozřejmě věc čistě individuální, naopak spousta lidí může mít zcela opačný názor. Ovšem stejně jako již pořízené fyzické nosiče, ať už v podobě gramodesek, audiokazet nebo kompaktních disků, i stažená hudba uživateli skutečně patří, což se o streamované hudbě nedá říci. Tuto situaci bych přirovnal ke knihám, které je možné si buď půjčovat nebo kupovat.
7 Výhled do budoucna
Hudební průmysl se za poslední roky razantně změnil, zejména, co se týče zisků z jednotlivých forem distribuce. V současnosti je obliba streamovacích služeb obrovská. V blízké budoucnosti lze očekávat, že současný trend bude pokračovat – prodej fyzických nosičů zažije další pokles, avšak pravděpodobně zcela nevymizí, neboť streamovací služby mají svá omezení a rizika, které ne každý, zejména náročný uživatel, je ochoten bezprostředně podstoupit.
Říci, že offlinová hudba jako taková vymizí, se zdá stejně naivní, jako prohlásit, že vymizí gramofonové desky. I když je možné, že dojde k částečnému zmizení tohoto nosiče z běžného života, lze se domnívat, že se postupem času opět objeví. Přednosti offlinové hudby a zápory hudby streamované zajistí, že nezanikne, i když pravděpodobně bude méně využívaná.
37
Případný konec některé streamovací služby s větším množstvím uživatelů, ke kterému nepochybně dříve či později dojde, bude velkým varováním před dojmem, že takto vlastněná hudba je „nezničitelná“. Taková událost bude impulsem k opětovnému, i když nejspíše pouze částečnému a dočasnému, zaměření se na offlinovou hudbu.
Očekávám, že velcí hudební fanoušci a fajnšmekři budou offlinovou hudbu využívat více než posluchači, kteří jsou spíše „konzumenty“ hudebního obsahu a občasná ztráta některých skladeb pro ně příliš neznamená.
Závěr
V souvislosti s postupným nástupem streamingu se stále více začíná hovořit o tom, že formát MP3 skončí. V průběhu práce však bylo zjištěno, že tento odhad není příliš pravděpodobný, neboť nejen, že oba druhy distribuce mají několik důležitých kladů i záporů. Hovoříme-li o zániku formátu MP3 jako takového, pak je pravděpodobné, že k němu dojde, avšak ne v podobě zániku offlinové hudby jako celku, ale spíše prostřednictvím jeho nahrazení novějším a efektivnějším formátem.
Streamovací služby současnosti disponují vysokou kvalitou zvuku, dostupností kdykoliv a kdekoliv, možnostmi konzumace hudebního obsahu zcela zdarma (pouze za cenu reklamy), a především obrovskou hudební knihovnou, která často nabízí nové skladby ihned po vydání, možnost poslechu alternativních verzí a další benefity. Ošetřena je i situace, kdy se uživatel nachází mimo připojení k internetu – většina služeb umožňuje stáhnout si část nebo celou svoji knihovnu do zařízení, pro poslech v režimu offline. Cenová politika je příznivá i pro mladou generaci, ceny za měsíční tarify se pohybují kolem 200 Kč, v případě pořízení rodinného předplatného je cena ještě nižší.
Vlastní zkušenost se streamingem hudby dokazuje, že nelze nijak garantovat, že hudba nabízená dnes bude k dispozici i v budoucnu, ať už z jakéhokoliv důvodu. Jak změna vydavatelské politiky, tak neshody mezi vydavatelstvím a provozovatelem služby mohou být příčinou odstranění některého hudebního obsahu. Offlinová hudba (nezaměňovat s offline poslechem u streamovacích služeb, jelikož ten je na provozovateli stále závislý a může být kdykoliv zablokovaný) svým charakterem vždy bude patřit uživateli, který ji může libovolně kopírovat a zálohovat, ať už ve formátu MP3 nebo v jiném. Formát MP3 přežije také na pirátské scéně, kde je stále velmi oblíbený a má svoji tradici, i když existují kvalitnější alternativy. Již mnoho
38 případů z minulosti ovšem prokázalo, že kvalita není pro uživatele vždy nejvyšší prioritou – vyhrává cena a snadná dostupnost.
Resumé
Zánik formátu MP3 v důsledku nástupu streamovacích služeb není příliš pravděpodobný. Oba druhy distribuce hudby mají své výhody a nevýhody, což je obě udrží při životě. Pro formát MP3 je zásadní výhodou jeho snadná možnost zálohování a ve srovnání se streamingem také fakt, že uživatel vlastní fyzický soubor. Trend nasvědčuje tomu, že tento způsob distribuce bude nadále klesat, přesto je jeho úplné vymizení nepravděpodobné. Není však vyloučené, že postupem času dojde k nahrazení formátu MP3 jeho modernějším nástupcem.
Souboj MP3 se streamingem nelze popsat jako souboj formátu, spíše jako souboj forem distribuce. Zatímco MP3 a jeho konkurenti poskytují hudbu ve formě produktu, který po zakoupení zůstává ve vlastnictví uživatele, streaming nabízí hudbu jako službu, zcela závislou na jeho provozovateli a dohodě s vydavatelskými společnostmi. To s sebou přináší riziko, že uživatel může o tímto způsobem poskytovanou hudbu kdykoliv přijít. Tato zjevná nevýhoda je však vyvážená velkou pohodlností a především cenou, kdy za jeden měsíční poplatek je uživateli k dispozici obrovské množství hudby. Rovněž fakt, že uživatel má svoji hudební knihovnu kdykoliv k dispozici na jakémkoliv zařízení, hraje ve prospěch streamingu.
Pokud jde o formát MP3 jako o formát, v němž je uložen streamovaný obsah, zde je jeho postupný zánik pravděpodobný, neboť tento druh komprese hudby má již mnohem kvalitnější nástupce, jako například AAC, které při stejném datovém toku nabídne lepší kvalitu zvuku.
Summary
The disappearance of the MP3 format due to the advent of streaming services is not very likely. Both types of music distribution have their advantages and disadvantages, which will keep them both alive. A major advantage of the MP3 format is its easy backup option and, compared to streaming, also the fact that the user owns a physical file. Trend suggests that this distribution method will continue to decline, yet its complete disappearance is unlikely. However, it is not excluded that the MP3 format will be replaced by a more modern successor over time.
39
The competition between MP3 and streaming cannot be described as a battle of formats, rather as a duel of distribution forms. While MP3 and its competitors provide music in the form of a product that remains in the ownership of the user upon purchase, streaming offers music as a service, entirely dependent on its provider and agreement with the publishing companies. This entails the risk that the user may lose the music provided by this form of distribution at any time. This obvious disadvantage is balanced by the great convenience and, above all, the price, where a huge amount of music is available to the user for one monthly fee. Also, the fact that the users have their music library accessible on any device at any time plays in favor of streaming.
As for the MP3 as a format where streamed content is stored, here its gradual disappearance is presumable, since this type of music compression already has much better successors, such as AAC which, given the same bitrate, offers better quality of sound.
Seznam použité literatury
50 miliónů skladeb. Nech se unést. Apple.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
And 25 years ago Philips introduced the CD. Geekzone [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
ARTHUR, Charles. Will Spotify kill the music download? [online]. [cit. 2019-04-15]. Dostupné z:
BOCKSTEDT C. Jesse, KAUFMANN J. Robert, RIGGINS J. Frederick. The Move to Artist- Led On-Line Music Distribution: A Theory-Based Assessment and Prospects for Structural Changes in the Digital Music Market. International Journal of Electronic Commerce [online]. 2006. [cit. 2019-03-30]. ISSN 10864415.
BONDERUD, Doug. The Evolution of Internet Connectivity: From Phone Lines to Light Speed. Bandwidth Place [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
CASSERLY, Martyn. Best music streaming services 2019. Tech Advisor [online]. [cit. 2019- 05-02]. Dostupné z:
Comparison of on-demand music streaming services. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
40
COSTELLO, Sam. What Is the Best Format For Your Music: AAC or MP3. Lifewire [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
COX, Joe. Apple Music tracks are 256kbps AAC files. What Hi-Fi? [online]. [cit. 2019-05- 02]. Dostupné z:
CRAIG, Paul P. a Ron HONICK. Softwarové pirátství bez záhad. Praha: Grada, 2008. ISBN 80-247-1765-4.
Deezer targets more growth with local focus and ‘humbleness’ [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné z:
DICKEY, Megan Rose. The 22 Key Turning Points In The History Of YouTube. Business Insider [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
EVANGELISTA, Benny. Napster runs out of lives -- judge rules against sale. In: SFGate [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
FOST, Dan. Divx’s Death Pleases Opponents. SFGate.com [online]. [cit. 2019-04-13]. Dostupné z:
GHOSEMAJUMDER, Shuman. Advanced Peer-Based Technology Business Models. Cambridge, 2002. Diplomová práce. MIT Sloan School of Management.
Google Play Music supported file types. Google.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
HALL, Parker. SoundCloud debuts middle-tier streaming service, its cheapest ad-free option ever. Digital Trends [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
HANUŠ, Petr. Přehrávač souborů MP3. 2008. [cit. 2019-05-02]. Dostupné také z:
HAVLOVÁ, Jaroslava. Počítačová kriminalita. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné z:
CHEN, Jason. MP3 Players in the Year 2000 Were Not So Good (But We Still Loved Them). Gizmodo [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
41
JONES, Christopher. Metallica Rips Napster. Wired.com [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
KJUS, Yngvar. Reclaiming the music: The power of local and physical music distribution in the age of global online services. New Media [online]. 2016. [cit. 2019-03-30]. DOI: 10.1177/1461444815580414. ISSN 14614448.
KOWALKE, Caitlin. How Spotify Killed the Radio Star: An Analysis on How the Songwriter Equity Act Could Aid the Current Online Music Distribution Market in Failing Artists. Cybaris: An Intellectual Property Law Review [online]. 2015. [cit. 2019-01-31]. ISSN ipjournals.
LESWING, Kif. Apple Music has reportedly passed Spotify in paid subscribers in the US. CNBC.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
MCCUBBIN, Michael. The Aftermath of Aftermath: The Impact of Digital Music Distribution on the Recording Industry. University of New Hampshire Law Review [online]. 2012. [cit. 2019-03-30]. ISSN 23257318.
MCDONALD, Stephanie. IT pricing: DBCDE tells inquiry geoblocking legislation problematic. Computerworld [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
MENN, Joseph. All the rave: the rise and fall of Shawn Fanning's Napster. New York: Crown Business, c2003. ISBN 978-0-609-61093-0.
NANOOK. Ogg Vorbis - An Alternative to MP3 [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
NEWMAN, Jared. The CD Business Isn’t Dying—It’s Just Evolving. FastCompany [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
NIČ, Pavel. MP3 posloucháme, nahráváme, šíříme. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80- 722-6326-9.
ORPHEUS, Rodney. Streaming Audio Quality Overview. Medium.com [online]. [cit. 2019- 05-02]. Dostupné z:
O2 Spotify Premium. O2.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
PENTTINEN, Lasse. OGG Vorbis 1.0 officially released. AfterDawn [online]. [cit. 2019-05- 02]. Dostupné z:
42
PETERKA, Jiří. Den, který změnil všechno: před 20 lety byl v ČR liberalizován internet. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
PUŠKA, Lukáš. Vliv on-demand streamovacích služeb na hudební průmysl a pirátství [online]. 2017 [cit. 2019-05-01]. Dostupné také z:
ROUTLEY, NICK. Visualizing 40 Years of Music Industry Sales. Visual Capitalist [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné z:
Rychlosti mobilního internetu na DSL.cz v březnu 2019 [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
SANCHEZ, Daniel. Amidst Disappointing Numbers, YouTube Music Launches in 7 More Countries. DigitalMusicNews.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
SAYER, Peter. Warner to offer music via Amazon without DRM. DigitalMusicNews.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
SPILKER, Hendrik storstein;hoier. Technologies of piracy? Exploring the interplay between commercialism and idealism in the development of MP3 and DivX. International journal of communication [online]. 2013. ISSN edsglr.
Spotify Reports First Quarter 2019 Earnings. Spotify.com [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné z:
STRAUS, Jiří. Kriminalistická metodika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 310 s. ISBN 80-86898- 66-0.
StreamOn. T-Mobile.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
Subscribe to Google Play Music. Google.com [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z:
SWENEY, Mark. Global music revenues grow at fastest rate in more than two decades [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
Tarify. Deezer.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
43
The History of Music Distribution. MN2S.com [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z:
Tidal review. What Hi-Fi? [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
VAN BUSKIRK, Eliot. SoundCloud Threatens MySpace as Music Destination for Twitter Era. Wired.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
VÁCLAVÍK, Lukáš. Další hudební půjčovna v Česku. Amazon Music chce ohrozit pozici Spotify. Cnews.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
VÁCLAVÍK, Lukáš. Operátoři musí do konce měsíce pokrýt okresy, dálnice a koridory. Jak jsou na tom. Cnews.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné z:
Vodafone Pass. Vodafone.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
Vyber si Premium. Zažij radost. Spotify.com [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné z:
WOLFSON, Sam. We’ve got more money swirling around’: how streaming saved the music industry [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné z:
44