MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Sportovních Studií

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra podpory zdraví

Definice rizik a návrh jejich odstranění v silové přípravě zápasníků v ultimátních sportech

Bakalářská práce

Brno 2017

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Martin Šmíd SEBS

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 2. května 2017 ------

Poděkování

Rád bych poděkoval především vedoucímu mé bakalářské práce za udělené konzultace a rady při zpracování mé práce, trenérům a zápasníkům smíšených bojových umění za poskytnuté cenné rady a zkušenosti.

Obsah 1. Smíšená bojová umění (MMA)...... 9

1.1. Charakteristika smíšených bojových umění (MMA)...... 9

1.2. Historie smíšených bojových umění (MMA) ...... 9

1.3. Světové Organizace smíšených bojových umění (MMA) ...... 11

1.3.1. Ultimate Fight Championship (UFC) ...... 11

1.3.4. Rizin Fighting Federation (RIZIN FF) ...... 11

1.3.5. M1-Global ...... 11

1.4. České Organizace smíšených bojových umění (MMA) ...... 12

1.4.1. Gladiator Championship Fighting (GCF) ...... 12

1.4.2. Česká asociace smíšených bojových umění (MMAA) ...... 12

1.5. Pravidla smíšených bojových umění (MMA) ...... 14

1.5.1. Váhové kategorie ...... 14

1.5.2. Délka a zastavení zápasu ...... 15

1.5.3. Rozhodování v zápase ...... 15

1.5.4. Zakázané techniky ...... 15

1.5.5. Způsoby ukončení zápasu ...... 15

1.5.6. Vybavení ultimátních zápasníků ...... 16

1.6. Fyziologická charakteristika zápasníka smíšených bojových umění (MMA) ...... 16

1.6.1. Morfologická struktura ...... 17

1.6.2. Zatížení a převaha svalových vláken ...... 17

1.6.3. Intenzita zatížení ...... 17

2. Příprava ve smíšených bojových umění (MMA) ...... 18

2.1. Silová příprava a její význam ve smíšených bojových umění (MMA) ...... 18

2.2. Výživa v silové přípravě smíšených bojových umění ...... 19

2.2.1. Nutriční složky a jejich načasování v silové přípravě ...... 19

2.3. Suplementace v silové přípravě smíšených bojových umění ...... 21

2.3.2. Rozdělení a přehled nejčastěji užívaných suplementů v silové přípravě ...... 22

2.3.3. Načasování a dávkování nejčastěji užívaných suplementů v silové přípravě 23

2.4. Pitný režim v silové přípravě smíšených bojových umění ...... 24

2.5. Regenerace v silové přípravě smíšených bojových umění ...... 25

3. Rizika ultimátních zápasníků a návrh jejich odstranění v silové přípravě smíšených bojových umění (MMA) ...... 27

3.1. Rizika spojená s nesprávnými stravovacími návyky ...... 27

3.1.1. Vyčerpání svalového a jaterního glykogenu ...... 27

3.1.2. Nárůst tukové hmoty ...... 28

3.1.3. Úbytek svalové hmoty ...... 28

3.1.4. Vysokoproteinová strava ...... 29

3.1.5. Avitaminóza ...... 30

3.1.6. Hypervitaminóza ...... 30

3.2. Rizika spojená s užíváním suplementů ...... 30

3.2.1. Některé nebezpečné látky v doplňcích výživy ...... 31

3.3. Rizika při nevyváženém příjmu tekutin ...... 31

3.3.1. Dehydratace ...... 32

3.3.2. Hyperhydratace ...... 33

3.4. Rizika spojená s užíváním nelegálních látek ...... 33

3.4.1. Zdravotní rizika ...... 34

3.3.2. Postih při pozitivním nálezu dopingové látky ...... 35

3.5. Rizika způsobená v důsledku zatěžování pohybového aparátu ...... 36

3.4.1. Úrazy ...... 36

3.4.2. Mikrotraumata ...... 37

3.4.3. Únava ...... 37

3.4.4. Oxidační stres ...... 38

4. Výzkumné šetření ...... 40

4.1. Cíl, úkoly a výzkumné otázky ...... 40

4.2. Výzkumný soubor ...... 41

4.3. Výzkumné metody ...... 41

4.4. Popis získávání dat ...... 41

4.5. Popis analyzování dat ...... 41

4.6. Výsledky a diskuze ...... 41

5. Diskuze ...... 49

6. Závěr ...... 52

7. Seznam použité literatury ...... 54

8. Přílohy ...... 56

8.1. Seznam tabulek ...... 56

8.2. Seznam grafů ...... 56

9. Resumé ...... 57

Úvod

Smíšená bojová umění patří současně k nejvíce se rozšiřujícím a sledovaným bojovým sportům, jak ve světě, tak i u nás. Jsou oblíbená zejména pro svoji bojovou komplexnost a široké využití nerůznějších bojových technik. Jedná se o jedno z nejnáročnějších bojových umění, jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Důvod, proč jsem si vybral téma.: „Definice rizik a návrh jejich odstranění v silové přípravě zápasníků v ultimátních sportech“ je ten, že se sám věnuji úpolovým sportům 6 let, začínal jsem s judem, potom následoval thajský box, klasický box a nakonec jsem se začal věnovat smíšeným bojovým uměním, u kterých jsem zůstal do teď. Často jsem zaznamenal, že si zápasníci během silové přípravy ve smíšených bojových uměních kladli za cíl kromě silového rozvoje, také nabrání svalové hmoty za současného snížení tukové hmoty nebo zlepšení celkové kondice. Někteří zápasníci si přitom ani nevěděli rady se základními pravidly výživy a často se dopouštěli zásadních chyb, jak při stravování, tak i při způsobu zatížení pohybového aparátu, které vedly ke vzniku mnoha zdravotních komplikací.

Cílem mé práce je přispět k celkovým znalostem ultimátních zápasníků při dodržování správných zásad výživy a suplementace a informovat je o možných zdravotních rizikách a způsobech jejich odstranění, ke kterým během silové přípravy může dojít, a to především po stránce nesprávné výživy, suplementace, pitného režimu a nadměrného zatížení pohybového aparátu.

Práci jsem si rozdělil na teoretickou a empirickou část, kde jsem použité informace převážně čerpal z odborných knižních publikací a internetových zdrojů, které byly speciálně zaměřené na výživu, suplementaci a silový trénink v bojových sportech.

V první kapitole teoretické části se seznámíme s historií, organizacemi a pravidly smíšených bojových umění a rozebereme si fyziologickou strukturu zápasníka ve smíšených bojových uměních. Ve druhé kapitole teoretické části si přiblížíme silovou přípravu a její význam ve smíšených bojových uměních a

7 poskytneme si informace k zásadám sportovní výživy včetně doplňků výživy, pitného režimu a uvedeme si některé způsoby regenerace v silové přípravě. Ve třetí a zároveň poslední kapitole teoretické části si přiblížíme jednotlivá zdravotní rizika v silové přípravě a jejich možný způsob odstranění.

V praktické části provedeme výzkumné šetření, jehož hlavním cílem bude zjištění výskytu nejčastějších zdravotních rizik a jejich příčin vzniku v silové přípravě zápasníků ultimátních sportů. Jako výzkumnou metodu si zvolíme formu dotazníků, které budou obsahovat 14 otázek zaměřených na způsoby stravování, na projevy příznaků dehydratace a vyčerpání, negativních účinků při užívání doplňků výživy a nelegálních látek včetně výskytu zranění během cvičení. Dotazníky budou elektronicky rozeslány zápasníkům do sportovních klubů po Jihomoravském kraji.

I. Teoretická část

1. Smíšená bojová umění (MMA)

Smíšená bojová umění pocházejí z anglického názvu Mixed martial arts (MMA). Jedná se o plnokontaktní bojový sport, ve kterém zápasníci využívají bojové techniky, které vycházejí z nejrůznějších bojových umění a úpolových sportů. V současné době patří k nejvíce se rozšiřujícím bojovým sportům po celém světě. (Mc Farland, 2005)

1.1. Charakteristika smíšených bojových umění (MMA)

MMA jsou charakteristická v několika směrech. Zápasníci mohou používat různé bojové techniky a zápas může být veden, jak v postoji, tak i na zemi.

Místo ve kterém zápasy probíhají, se nazývá oktagon. Jedná se o osmihrannou klec, která je vysoká 200 cm a délka jedné její strany měří 255 cm. Jednotlivé strany jsou odděleny sloupky, které jsou kryté speciální pěnou, sloužící jako prevence zranění zápasníků. Zároveň je k nim upevněno pletivo, které vymezuje zápasnický prostor. Podlaha oktagonu je tvořena lehce odpruženým materiálem, který tlumí náraz a pády. Podobá se judistickému tatami. Méně často probíhají zápasy i v klasickém boxerském ringu. (Mc Farland, 2005)

Jedno kolo zápasu trvá většinou pět minut a jejich počet se pohybuje od tří až do pěti kol (záleží, pod jakou organizací zápas probíhá a na předem smluvených podmínkách zápasníků). (Mc Farland, 2005)

Charakteristickým tipem vybavení jsou tzv. ultimátní rukavice, které proti klasickým boxerským rukavicím jsou otevřené a mnohonásobně tenčí. Vyčnívající články prstů umožňují zápasníkovi zachycení soupeře.

1.2. Historie smíšených bojových umění (MMA) Historie MMA sahá až do 7. století př.n.l., kde řečtí zápasníci trénovali ultimátní způsob boje nazývaný pankration. Byla v něm využívaná kombinace starověkého boxu a zápasu. Vyznačoval se svojí brutálností a to zejména tím, že v něm byly povoleny všechny techniky (od lámání kostí píchání do očí až po 9

údery do genitálií), které vedly k poražení soupeře nebo dokonce i k jeho zabití. S jistými omezeními, byl pankration zařazen i na 33. Olympijských hrách v roce 648 př.n.l. jako poslední úpolová disciplína. (Grmela, 2012)

Kořeny novodobých smíšených bojových umění se datují k 20. století a objevily se v Brazílii. Prvními zakladateli novodobých ultimátních zápasů byla rodina Graciů, kde bratři Helios a Casrlos Gracia vytvořili bojové umění pod názvem Brazilské džúdžucu. Konkrétně Helios Gracia vyzýval zápasníky různých bojových stylů, které porážel. Často byli větší a váhově těžší než on sám. Helios měl dva syny, které vyučoval brazilskému džúdžucu. Oba synové později vydali Gracieovskou výzvu 100 000 dolarů pro toho, kdo je porazí. Tato výzva přitáhla pozornost mnoha bojovníka a diváků. (Bílek, 2017)

V roce 1920 rodina Graciů přiváží brazilské džúdžucu do Ameriky, aby zde poměřila sílu s ostatními zápasníky tehdejší doby. V roce 1993 přišla největší možnost, kdy rodina Graciových mohla světu ukázat efektivitu a dominanci jejich bojového umění na prvním a současně i nejprestižnějším světovém šampionátu zvaném Ultimate Fighting Championship (UFC) pořádaného v USA. Tento šampionát vyhrál jeden ze synů Helia, Royce Gracia, který porazil svého finálového soupeře Gerarda Gordeaua. Sám Royce vážil okolo 80 kg a jeho soupeři měli až okolo 100 kg, přesto díky efektivnímu stylu boje na zemi, kterým je brazilské džúdžucu známé a na který jeho soupeři nedokázali odpovědět, dokázal vyhrát. (Bílek, 2017)

Za zmínku stojí, že první profesionální zápasy ve smíšených bojových umění se konaly již v roce 1989 v Japonsku. Samotný název „Smíšená bojová umění“ byl vytvořen v roce 1995 Rickem blumenem, který byl prezidentem a generálním ředitelem Battlecade. (www.thaiboxhodonin.cz, 2017)

Ultimátní zápasy vznikly z jediného důvodu, zjistit, která bojová umění jsou nejlepší. Během jejich vývoje došlo k značným opatřením a to zejména v pravidlech. Zavedly se váhové kategorie, ochranné pomůcky, počet a délka kol, zakázaly se některé nebezpečné techniky, zavedly se dokonce i ženské kategorie a další. Zlepšil se i pohled a celkový přístup ke smíšeným bojovým uměním. Lidé i samotní zápasníci už na ně nenahlížejí, jako na surové mlácení, ale více jako na sport a výkony zápasníků dokáží ocenit. (Mc Farland, 2005)

1.3. Světové Organizace smíšených bojových umění (MMA) Během světového působení ultimátních zápasů vznikly nejrůznější prestižní organizace, jako UFC, Strikeforce, Pride, Elite XC a spousta dalších. Většina ze zmíněných organizací už zanikla, ale některé přetrvaly dodnes a další nově vytvořené organizace k nim přibyly. Současné nejprestižnější světové organizace si přiblížíme.

1.3.1. Ultimate Fight Championship (UFC) Tak zní název jedné s nejprestižnější elitních amerických organizací MMA, která vznikla v roce 1993 a je mezi zápasníky považována za dosažení maximálního cíle, kam se můžete v tomto sportu dostat. Proto také obsahuje a vychovává nejlepší bojovníky na světě. Záměrem vzniku téhle organizace bylo srovnání zápasníků různých bojových stylů. Zahrnuje 7 váhových divizí a prosazuje pravidla pro MMA. Prezidentem UFC je Dana White další dva společníci Frank a Lorenzo Fertitta se starají o mateřskou společnost Zuffa, LLC. pod kterou spadá mnoho dalších významných organizací. V USA se stalo sledování zápasů UFC jednou z nejprestižnější podívané, dokonce větší než sledování amerického fotbalu (Super Bowlu). UFC pořádá nejen mužské zápasy, ale také ženské zápasy, které nabírají velké popularity. (Pavelka, 2014)

1.3.4. Rizin Fighting Federation (RIZIN FF) Jedná se o novodobého nástupce slavné již zmíněné organizace Pride. Rizin FF je japonská regionální organizace smíšených bojových umění vytvořená v roce 2015, jejímž prezidentem je Nobujuki Sakakibara. Patří mezi největší světové organizace, která přitahuje velikou pozornost, jak nejznámějších světových bojovníku, tak i diváků. Je nesena v duchu předchozí organizace Pride, kde jsou zachována stejná pravidla. (Pavelka, 2014)

1.3.5. M1-Global Založená v roce 1997 Vadimem Finkelsteinem v Amsterdamu spolu s částečným vlastníkem Fedorem Emeliankem, který tuto organizaci díky své slávě vyzdvihl ke světové pozornosti. Turnaje pod touto organizací se konají ve dvou divizích M1-Challenge a M1-Selection, kde se mezi sebou můžou utkat kluby z celého světa. (Pavelka, 2014)

1.4. České Organizace smíšených bojových umění (MMA) S příchodem MMA do České Republiky začaly vznikat první organizace, které pořádaly ultimátní zápasy. Mezi nejznámější organizace na našem území patřily Hell Cage, Gladiátor Free Fight League, Pardál Gladiátor Night Cage, Heroes Gate. MMA se na české scéně neustále rozvíjí a s ním se rozvíjí i vznik nových organizací, které si přiblížíme.

1.4.1. Gladiator Championship Fighting (GCF) Jedná se o profesionální organizaci MMA, která byla založená v roce 2010. Patří mezi nejprestižnější organizace smíšených bojových umění v České Republice, která spolupracuje s ostatními světovými organizacemi po celém světě. Podporuje růst a vývoj českých bojovníku, kteří mají možnost se na turnajích utkat mezi sebou nebo mezi bojovníky ze zahraničních klubů. Tato organizace je zaštítěna a dozorována národní sportovní autoritou – Českým svazem MMA. (www.gcfmma.cz, 2014)

1.4.2. Česká asociace smíšených bojových umění (MMAA) Je převážně amatérskou asociací MMA, která vznikla v roce 2012. Ale neustále se vyvíjí a v současnosti pořádá už i více zápasů na profesionální úrovni. Dále se snaží o propagaci MMA široké veřejnosti. Podporuje zápasníky ve zlepšování, plnění a rozvoji svých sportovních cílů. Stará se o sjednocení a dodržování pravidel MMA o školení rozhodčích i trenérů. Je členem české sportovní autority Sdružení Sportovních Svazů ČR. Dále vede komisy bojových sportů v ČAUS a je členem v celosvětově největší MMA federaci – IMMAF. (www.mmaa.cz, 2012)

Tabulka č. 1. Vývoj smíšených bojových umění dle: (Mc Farland, 2005)

Rok, období Událost Starověké Řecko 7. Stol. Př.n.l. - Pankration. Koncem 19. století - Smíšená bojová umění. Pozdní 1880 - Vznik „boje bez držení“. 1920 - Vale Tudo a Gracie Challenge. 1960 a 1970 - Bruce Lee a vznik Jeet Kune Do. 1970 - První ultimátní zápasy v Japonsku, známé jako Ishu Kakutougi Sen. 1985 - Vznik organizace Shooto. 1991 - První Desafio (BJJ vs Luta Livre). 1993 - Vznik Pancrase. 1993 - Vznik Ultimating Fighting Championship (UFC). 1990 - Mezinárodní Vale Tudo. 1997-2007 - Éra organizací PRIDE FC a Ultimate Fighting Championship (UFC). 2000 - New Jersey vyvíjí jednotlivá pravidla pro Mixed Martial Art (MMA). 2001 - Organizace Zuffa kupuje Ultimate Figthing Championship (UFC). 2005 - Vznik pořadu The Ultimate Fighter. 2005 Americká armáda začíná povolovat Mixed martial Art (MMA). 2006 - Současnost - Ultimate Fighting Championship dominuje světu Mixed Martial Art (MMA). 2006 - Společnost Zuffa kupuje World Fighting Alliance (WFA) a World Endurance Championship (WEC). 2006 - Ultimate Fighting Championship (UFC) 66 vytváří více než milion online návštěvníků. 2007 - Společnost Zuffa koupí organizaci PRIDE FC. 2008 - Organizace Elite XC získá více než 6,5 miliónů diváků na CBS. 2009 - Organizace Strikeforce má první titulový zápas v ženské kategorii. 2011 - World Endurance Championship (WEC) se spojil s Ultimate Fighting Championship (UFC). 2011 - Společnost Zuffa (vlastnící UFC) koupila Strikeforce

1.5. Pravidla smíšených bojových umění (MMA) Zahraniční i česká pravidla se řídí podle pravidel vycházejících z UFC. Jednotlivá pravidla si přiblížíme.

1.5.1. Váhové kategorie Zápasníci mezi sebou bojují v různých váhových kategoriích, které jsou rozděleny na mužské a ženské.

Tabulka č. 2 Váhové kategorie pro ženy dle: (http://www.mmaa.cz/)

Váha ženy Hmotnost v kg Slámová -52.2 Muší -56.7 Bantamová -61.2 Pérová -65.8 Lehká -70.3

Tabulka č. 3 Váhové kategorie muži dle: (http://www.mmaa.cz/)

Váha muži Hmotnost v kg Muší -56.7 Bantamová -61.2 Pérová -65.8 Lehká -70.3 Velterová -77.1 Střední -83.9 Polotěžká -93.0 Těžká -120.2 Super těžká +120.2

1.5.2. Délka a zastavení zápasu V amatérské kategorii netitulový zápas trvá 3 kola po 2 minutách s minutovou pauzou mezi koly. Titulový zápas trvá 3 kola po 3 minutách s minutovou pauzou mezi koly. V profesionální kategorii netitulový zápas trvá 3 kola po 5 minutách s minutovou pauzou mezi koly a titulový zápas trvá 5 kol po 5 minutách s minutovou pauzou mezi koly. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

Jediný, kdo je oprávněný zastavit zápas je ringový rozhodčí, který může brát ohled na doporučení lékaře nebo sekundantů bojovníka. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

1.5.3. Rozhodování v zápase Zápas je rozhodován třemi bodovými rozhodčími, kteří jsou rozmístění kolem zápasiště (oktagon nebo ring). Bodoví rozhodčí rozhodují na základě 10-ti bodového systému. Mezi hodnocené prvky zápasu patří používané techniky, efektivita úderů, efektivita boje v postoji i na zemi, kontrola zápasu, agresivita a obrana zápasníků. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

1.5.4. Zakázané techniky Mezi nejčastější zakázané techniky patří údery hlavou, píchání do očí, škrábání, kousání, tahání za vlasy, plivání na soupeře, údery do genitálií, údery na krk, páteře, ledvin a do zátylku, manipulace s malými klouby, držení soupeře za oděv, za rukavice nebo pletiva, kopy nebo kolena do hlavy ležícího soupeře (pravidlo tří bodů), nerespektování pokynů rozhodčího atd. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

1.5.5. Způsoby ukončení zápasu K ukončení zápasu může dojít následujícími způsoby:

1. Vzdáním se (submission), buď poklepáním na zem, nebo na soupeře. 2. Knouckoutem soupeře (KO) v důsledku ztráty vědomí způsobenou určitou povolenou technikou. 3. Technický knouckouemt (TKO) v důsledku zranění způsobené povolenou technikou.

4. Výhrou na body, při které se rozhodčí rozhodnout jednomyslně (všichni tři se shodnou pro stejného vítěze), většinově (dva pro výhru, jeden pro remízu) a nejednomyslně (dva pro vítěze a jeden pro soupeře). 5. Remízou při které se rozhodčí rozhodnout jednomyslně, většinově a nejednomyslně. 6. Diskvalifikací jednoho ze zápasníků. (http://www.mmaa.cz/)

1.5.6. Vybavení ultimátních zápasníků Zápasníci obou pohlaví musí být během zápasu vybaveni příslušnými ochrannými pomůckami, které jsou schváleny příslušnou organizací, hlavním rozhodčím a doktorem. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

Mezi povinné ochranné pomůcky během zápasu patří chránič zubů, suspenzor, ultimátní rukavice, chránič prsou (u žen), zápasníci mladší 18 let musejí mít navíc chrániče holení, hrudníku a ochranou přilbu. Zápasnicí na sobě dále musejí mít vhodné oblečení, nejlépe kraťasy (elastické, mma, boxerské) a ženy musejí mít tričko (elastické). (http://www.mmaa.cz/, 2012)

Kraťasy ani trička nesmějí mít žádné vnější kapsy a ozdoby, které by mohly ohrožovat bezpečnost zápasníků. Během zápasu je zakázáno nošení kimona a bot. Zápasníci nesmějí použít jakýkoliv krém nebo olej, pouze vazelínu, kterou jsou namazáni před vstupem do klece. Zápasníci na sobě během zápasu nesmějí mít žádné šperky, náušnice, piercingy atd., kterými by mohli ohrozit vlastní nebo soupeřovu bezpečnost. (http://www.mmaa.cz/, 2012)

1.6. Fyziologická charakteristika zápasníka smíšených bojových umění (MMA) Výkon zápasníků ve smíšených bojových umění je limitován velkým množstvím různých faktorů. Každý zápasník se vyznačuje určitou tělesnou stavbou, pohybovými schopnostmi, způsobem řešení strategicko-taktických úkolů a svojí osobností.

1.6.1. Morfologická struktura Ve smíšených bojových umění probíhají zápasy v různých váhových kategoriích. Nachází se zde větší uplatnění rozdílných somatotypů. U zápasníků převažuje vyšší procento svalové hmoty nad tukovou. U vyšších a těžších zápasníků se může objevit větší procento tukové hmoty. Dalšími parametry, které ovlivňují výkon zápasníka, je jeho délka paží a nohou. Zápasníci, kteří jsou vysocí a mají dlouhé končetiny snadno dosáhnout na soupeře a dokážou si ho snáze držet od těla. Naopak zápasníci menšího vzrůstu s nižším těžištěm se vyznačují mrštností, obratností a lepší stabilitou.

Obecně můžeme říci, že v lehkých vahách do 60 kg se nejčastěji vyskytuje ekto-mezomorfní somatotyp s průměrnou výškou do 170 cm. Ve středních vahách do 80 kg a výškou do 180 cm mají zápasníci vyrovnaný somatotyp. V těžkých kategoriích nad 90 kg převládají endo-mezomorfní somatotypy s výškou nad 185 cm. (Grasgruber, 2008)

1.6.2. Zatížení a převaha svalových vláken V ultimátních zápasech je boj veden v postoji i na zemi. Zápasníci používají celou škálu nejrůznějších technik, při takovém boji je soustavně zatěžováno celé tělo, tedy všechny svalové skupiny. U zápasníků převažují rychlá svalová vlákna nad pomalými svalovými vlákny. Je to dáno v důsledku specifického zatížení, kdy během zápasu nebo silového tréninku jsou zapojována rychlá oxidační glykolitická vlákna se střední oxidační zásobou a rychlá glykolytická vlákna s nízkou oxidační zásobou. (Havlíčková, 2003)

1.6.3. Intenzita zatížení Zatížení během zápasu a tréninku má intervalový charakter, dochází ke střídání intenzity zatížení. Na zápasníky během zápasu působí submaximální až maximální intenzita zatížení, během silového tréninku střední až maximální intenzita zatížení a tím i zatížení pracovního metabolismu. V zápase a silovém tréninku převažuje anaerobní způsob získávání energie. Zdrojem energie je tedy ATP, CP a glykogen. (Havlíčková, 2003)

2. Příprava ve smíšených bojových umění (MMA) Na bojovníky je kladen během zápasu velký tlak a to po všech stránkách. Jejich příprava nespočívá jenom v drilování jednotlivých bojových technik, ale v celkovém rozvoji jedince po fyzické a mentální stránce. Obecně si můžeme rozdělit přípravu v ulitmátních zápasech následovně:

 Kondiční příprava (síla a vytrvalost)  Technická příprava (osvojení a zdokonalení bojových techniky)  Taktická příprava (taktika a strategie boje)  Psychologická příprava (mentální odolnost)

(Dovalil, 2002)

2.1. Silová příprava a její význam ve smíšených bojových umění (MMA) Ve smíšených bojových umění je zapotřebí silová komplexnost. Toto bojové umění, jak samostatný název napovídá, čerpá z různých bojových a úpolových sportů a každý z těchto sportů klade jiné silové nároky. (Pavelka R. &., 2015)

Pokud chceme soupeře co nejrychleji zasáhnout kontrolovanou technikou za pomocí úderu rukou a nohou, musíme preferovat maximální rychlost před maximální silou úderu. Tudíž se musíme zaměřit na rozvoj výbušné síly dolních a horních končetin doprovázenou správným dýcháním. Naopak jestli chceme soupeře zasáhnout a způsobit mu následkem úderu znemožnění pokračovat v zápase, naše údery musí být prováděny maximální rychlostí a silou. Při technikách jako hody, strhy, držení, přechody z postoje na zem a opačně je kladen důraz nejen na výbušnou sílu, ale i maximální sílu horních a dolních končetin, trupu, krku a zad. (Pavelka R. &., 2015)

Jde zde o kombinaci výše zmíněných silových požadavků, mezi které patří výbušná síla, rychlostní síla a vzhledem k zatížení i silová vytrvalost. Zápasníci by se měli zaměřit nejen na sílu končetin, ale také i na sílu trupu. Zápasníci pro tento typ silového rozvoje využívají funkční přirozený trénink, který je známý svojí komplexností a většina cviků je totožná s podobností pohybu prováděných technik jako v MMA. (Pavelka R. &., 2015)

2.2. Výživa v silové přípravě smíšených bojových umění Zápasníci čím dál více kladou důraz na silovou přípravu a nechtějí ji podcenit po žádné stránce. S tím se zvyšují i nároky na propracovanější stravování. Správně sestavený jídelníček zajistí zápasníkům dostatek energie a umožní jim tak podat co nejlepší maximální výkon během tréninku. Mají přehled o tom co, kdy a kolik toho mají sníst. Správná výživa hraje důležitou roli, která má vliv na naší fyzickou kondici a psychiku.

2.2.1. Nutriční složky a jejich načasování v silové přípravě Abychom dosáhli maximálního výkonu během cvičení a snížili riziko zdravotních komplikací, podpořili naše zdraví, imunitu a urychlili proces regenerace, je třeba mít v našem jídelníčku kompletní zastoupení nutriční složek a jejich strategické rozvržení během celého dne. Je důležité, abychom věděli, jak a co máme jíst během dne a zvláště tak i před, během a po tréninku. Výživové nároky u každého zápasníka mohou být různé. Při sestavování našeho jídelního plánu bychom měli myslet na zjištění celkového počtu kalorií, sacharidů, bílkovin a tuků. Celkový příjem kalorií, můžeme zjistit například v odborné literatuře autorek Heidi a Andreu (2011), jejichž práce pod názvem „Výživa pro maximální sportovní výkon“ zahrnuje přehled jednotlivých postupů při jejich zjištění. (Skolnik, 2011)

Sacharidy

Sacharidy pro nás představují základní zdroj energie. V našem těle tvoří víc jak polovinu denního energetického příjmu a jsou uloženy ve formě glykogenu v játrech (50 – 150 g) a ve svalech (200 – 500 g). Pro představu 1 g sacharidů má energetickou hodnotu 17 KJ (4 kcal). Náš denní příjem by se měl pohybovat mezi 60 – 70 % z celkového příjmu energie. V silovém tréninku dochází ke zvýšeným energetickým nárokům proto by se doporučený příjem sacharidů měl pohybovat mezi 7 – 10 g/kg. Sacharidy přijímáme v průběhu celého dne každé 2 – 3 hodiny přibližně 600 g sacharidů za 24h, abychom zajistili dostatek energie a mohli trénovat intenzivněji. Hodinu půl až dvě před tréninkem konzumujeme přibližně 50 g sacharidů. V průběhu vysoké intenzity cvičení může dojít k poklesu energetických zásob, ty můžeme doplnit formou rychlých cukrů v podobě energetického nápoje atd. Ihned po cvičení bychom měli přijmout

1,5 g/kg sacharidů k obnově a doplnění zásob glykogenu. V našem jídelníčku upřednostňujeme komplexní sacharidy jako rýži, brambory, luštěniny atd. (Havlíčková, 2003) a (Kleiner, 2010)

Bílkoviny

V našem těle slouží zejména pro obnovu a výstavbu svalové tkáně. Skládají se z aminokyselin. Energetická hodnota 1 g bílkovin je stejná jako u sacharidů. Celkový energetický příjem bílkovin by se měl pohybovat mezi 12 – 15 %. V silové přípravě bude jejich potřeba o něco vyšší kolem 1,8 – 2 g/kg. Bílkoviny konzumujeme v průběhu celého dne, přibližně každé dvě až tři hodiny. Půl až hodinu a půl před tréninkem je doporučeno konzumovat malé jídlo, které by mělo obsahovat 10 – 20 g bílkovin. Dojde k vyrovnání poklesu proteinů ve svalech v důsledku fyzického zatížení. Po tréninku je potřeba dodat našim svalům dostatek proteinů, aby mohlo dojít k regeneraci, obnově a růstu poničených svalových vláken v důsledku jejich zatížení. A to nejlépe do půl hodiny po tréninku v množství 0,5 g/kg. Bílkoviny se nacházejí v rostlinných a živočišných produktech. Větší biologickou hodnotu a vstřebatelnost mají živočišné produkty jako je maso (kuřecí, krutí, hovězí atd.) a mléčné výrobky (kasein) z důvodu kompletního zastoupení esenciálních aminokyselin, kde na rozdíl od rostlinných produktů jako (fazole, čočka, hummus) některé aminokyseliny chybí. (Klimešová, 2013) a (Kleiner, 2010)

Tuky

Tuky nebo také lipidy jsou organické sloučeniny rozpustné v organických rozpouštědlech (alkohol, eter). V našem těle jsou přítomné tři typy tuku triglyceridy, cholesterol a fosfolipidy. Triglyceridy produkují nejvíce energie a jsou uloženy v tukové tkáni a ve svalech a malá část v krvi. Energetická hodnota tuku je 38 KJ (4 kcal). Jsou důležitou složkou naší stravy, ale zároveň nejvíce rizikovou, pokud konzumujeme převážně nezdravé tuky nebo ve velkém množství. Podle původu dělíme tuky na živočišné (máslo, sádlo, lůj, tučné maso, rybí olej) a rostlinné (slunečnicový, řepkový, olivový olej) a dle klasifikace mastných kyselin na nasycené, mononenasycené a polynenasycené. Celkový denní příjem tuků se pohybuje mezi 25 – 30 %, což představuje asi 75 – 100 g tuku. Naše strava by měla obsahovat převážně zdravé tuky tedy nenasycené

20 mastné kyseliny. Zastoupení jednotlivých tuků v naší stravě by mělo být následující: 5 % nasycených, 15 % mononenasycených a 7 – 10 % polynenasycených tuků. (Mandelová, 2007) a (Kleiner, 2010)

Vitamíny a minerální látky

Představují důležitou složkou, která by v našem denním příjmu rozhodně neměla chybět. V našem organizmu mají řadu funkcí. Podle výzkumů bylo prokázáno, že pokud náš denní příjem některých vitamínů a minerálních látek je menší než třetina, může dojít k úbytku aerobních schopností a síly v průběhu dne. Užívání vitamínů a minerálních látek nemá vliv na zvýšení výkonnosti během tréninku, ale pomůže nám předejít projevům při jejich nedostatku, které by mohli zhoršit naší výkonnost. Většina vitamínů a minerálů má veliký význam a to především proto, že působí jako antioxidanty, které v našem organismu pomáhají v boji proti volným kyslíkovým radikálům. Naše tělo si nedokáže vitamíny a minerální látky vytvořit samo, proto je musíme přijímat z potravy. Vitamíny dělíme na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a ve vodě (B1, B2, B6, B12, kyselina listová, nikotinová a pantotenová, biotin, C). Minerální látky dělíme na makroelementy (Na, K, Mg, Ca, P, CL, S), mikroelementy (Fe, Cu, I, Se, Zn, Cr) a stopové prvky (Si, B, V). (Mandelová, 2007) a (Kleiner, 2010)

2.3. Suplementace v silové přípravě smíšených bojových umění „Chcete během svého tréninku podávat větší výkon a zároveň docílit většího nárůstku síly a svalové hmoty?“ „Se zakoupením našeho produktu toho docílíte.“ Takto často zní marketingové sliby společností, které den co den na trh uvádějí nové doplňky výživy, které nám mají přispět k naší výkonnosti. Bylo provedeno mnoho výzkumů, které dokazují jejich účinek při správném použití. Přesto se na trhu můžeme setkat s doplňky, které rozhodně marketingové sliby nenaplňují a mohou nás vystavit zdravotním rizikům. (Kleiner, 2010)

„Doplňkem stravy se rozumí potravina určená k přímé spotřebě, lišící se od potravin pro běžnou populaci vysokým obsahem potravních doplňků a která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy pro spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav a která se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití (dle vyhlášky 54/2004 a zákona 446/2004). Potravní doplňky

21 jsou vitaminy, minerály, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny, extrakty a další látky s významným biologickým účinkem.“ (Mandelová, 2007)

O schvalování doplňků rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví na základě posudku ze Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti, doporučeném dávkování a vymezení okruhu uživatelů vzhledem k dávkování. (Mandelová, 2007)

Doplňky stravy mají rozsáhlou využitelnost jako například příjem energie, růst svalové hmoty, zvyšování výkonnosti, snižování a zvyšování hmotnosti, urychlení regenerace a mnoho dalších účelů. (Mandelová, 2007)

2.3.2. Rozdělení a přehled nejčastěji užívaných suplementů v silové přípravě K dostání je spoustu různých doplňků výživy a jejich funkčnost se liší. Abychom si správně vybrali, měli bychom vědět, čeho chceme docílit, jedině tak využijeme funkčního potenciálu těchto produktů. Zápasníci nejčastěji chtějí docílit zvýšení svalové síly a hmoty, vytrvalosti a urychlení regenerace.

1. Svalový růst a síla  Proteiny (hovězí, vaječný, sójový a syrovátkový)  HMB, GHB  Tribulus terrestris  Kreatin  BCAA, Glutamin (Embleton, 1999) 2. Energie  Sacharidy  NO produkty  Taurin  Energetické tyčinky a nápoje (Embleton, 1999) 3. Hubnutí  L-karnitin  Různé spalovače tuků  Kofein  Koenzym Q10 (Embleton, 1999)

4. Sportovní nápoje  Iontové (hypotonické, isotonické, hypertonické)  Energetické (Embleton, 1999) 5. Vitamínové a minerálové produkty  B – komplex  Vitamin C, A, E  Selen, Zinek  Mangan  Hořčík, Vápník  Mulitvitamin (Embleton, 1999)

2.3.3. Načasování a dávkování nejčastěji užívaných suplementů v silové přípravě Sacharidové prášky

Slouží k doplnění energie. Podáváme 1,5 g/kg ihned po tréninku nejlépe do půl hodiny k doplnění energetický zásob. Můžeme podávat s vodou nebo mlékem. (Embleton, 1999)

Proteinové prášky

Slouží k obnově a růstu svalové tkáně. Podáváme 0,5 g/kg do půl hodiny po tréninku. Můžeme podávat s vodou nebo mlékem. (Embleton, 1999)

Kreatin

Slouží k růstu svalové síly a hmoty, dodává našemu tělu energii. Dávkování kreatinu rozdělujeme na dvě fáze, abychom dosáhli maximálnímu využití. V první fázi, která se nazývá fáze sycení, přijímáme 5 g 4x denně po dobu pěti dnů. Nejlépe ráno, před tréninkem, po tréninku a před spaním. Následuje udržovací fáze, kde přijímáme 2 – 5 g za den. Nejlépe před a po cvičení. (Kleiner, 2010)

HMB

Napomáhá k navýšení svalové síly, růstu a spalování tuků. Jeho příjem je 1,5 – 3 g denně. Tři tablety po 1g rozdělené ráno, před a po tréninku. (Kleiner, 2010)

L-karnitin

Zlepšuje oxidaci tuků a kardiovaskulární výkonnost. Doporučené množství je 0,5 – 2 g před tréninkem. (Kleiner, 2010)

Kofein

Slouží k navýšení vytrvalosti, zvyšuje bdělost a vykazuje značnou antioxidační aktivitu. Doporučená dávka, která má pozitivní vliv na výkon je do 3 mg/kg před tréninkem. (Skolnik, 2011)

BCAA

Ochrana svalové hmoty. Jejich příjem se pohybuje mezi 3 – 10 g denně. Můžou být ve formě kapslí nebo prášku. Užíváme po cvičení do půl hodiny. (Embleton, 1999)

Glutamin

Podpora výkonu, imunity a urychlení regenerace svalů. Jeho doporučená dávka je 5 – 15 g a nejčastěji se užívá před a po tréninku. (Kleiner, 2010)

2.4. Pitný režim v silové přípravě smíšených bojových umění Naše tělo je tvořeno z 50 – 60 % vodou. Voda je základní složkou každého živého organismu a má řadu významných funkcí. Během dne dochází k jejím ztrátám a to převážně pocením, dýcháním a vylučováním (moč, stolice). Abychom předešli ztrátám vody z našeho těla a vyhnuli se případným rizikům, tak ji je třeba během celého dne doplňovat. Zvláště během tréninku, kdy vlivem zvýšené fyzické aktivity dochází k jejím značným ztrátám, bude její potřeba větší. Ztrátu vody ovlivňují i některé další faktory, jako teplota prostředí a vlhkost, vyšší nadmořská výška, nemoc, cestování atd. Naše potřeba tekutin je 2 – 3 l denně plus množství, které ztratíme během tréninku. Celkovou ztrátu tekutin během tréninku můžeme zjistit, pokud se před a následně po tréninku zvážíme. Váhový rozdíl,

24 který zjistíme, bychom měli doplnit až ve 150 % vzhledem k celkové ztrátě. Před tréninkem 2 – 3 hodiny doplňujeme tekutiny mezi 500 – 700 ml. Těsně před tréninkem 10 – 20 minut 200 – 300 ml a následně během tréninku. Malé množství vody můžeme přijmout dostatečným příjmem ovoce a zeleniny, které jsou jejími hlavními zdroji. Avšak nejvhodnější způsob k zajištění dostatku tekutin pro náš organismus je konzumací vody a různých druhů vod (fortifikované, fitness, herbální, obohacené o kyslík a elektrolyzované vody), džusů ředěných vodou, neslazených čajů a sportovních nápojů. (Mandelová, 2007) a (Kleiner, 2010)

2.5. Regenerace v silové přípravě smíšených bojových umění V rámci zatížení organismu při tréninku dochází k jeho oslabení. Po tréninku je třeba našemu tělu dopřát vhodný způsob odpočinku a včas doplnit veškeré zásoby energie, které naše tělo v rámci tréninku vydalo, aby opět mohlo plně podávat kvalitní výkon. Přítomné enzymy a hormony v našem těle, které pomáhají dopravovat živiny do svalů, vykazují největší aktivitu bezprostředně po cvičení. Při dodání živin v tento čas se nastartuje proces regenerace. Kvalita regenerace je také závislá na celodenním příjmu jednotlivých živin, jejichž průběžný příjem je lepší než příjem ve velkém množství v jednom pokrmu. Ultimátní zápasníci mají náročné intenzivní tréninky, aby jejich svaly byly dostatečně zásobeny energií, je kvalitní výživa pro jejich regeneraci životně důležitá. Kromě doplnění živin, zápasníci často využívají různé regenerační procedury, které napomáhají a urychlují proces regenerace. (Skolnik, 2011)

Nejčastější regenerační procedury využívané zápasníky v ultimátních sportech:

1. Masáže  Manuální (přípravná, pohotovostní)  Přístrojová (přípravná, pohotovostní) 2. Kryoterapie  Celková (kryokomora)  lokální (tekutá, plynná nebo pevná forma) 3. Vodoléčba  Obklady (chladné, teplé, dráždivé)  Koupele (šlapací, perličkové, uhličité a vířivé)  Cvičení a plavání

4. Sauny  Parní  Finské  Infra 5. Elektroterapie  Elektrostimulace  Dynamické proudy 6. Pobyty v prostředí s příznivými klimatickými podmínkami  U moře  V horském prostředí

Regeneraci organismu je potřeba brát stejně vážně, jako zápasníci berou vážně svoji tréninkovou přípravu. Je třeba si uvědomit, že i stroje ve fabrikách potřebují patřičnou péči, aby správně a co nejdéle fungovaly. Každý zápasník upřednostňuje jiný způsob regenerace, záleží na individuálních potřebách, ale všechny regenerační formy mají jediný cíl odstranit místní nebo celkovou únavu.

3. Rizika ultimátních zápasníků a návrh jejich odstranění v silové přípravě smíšených bojových umění (MMA) Není snad sport, který by se neobešel bez možných zdravotních rizik směřujících ke zhoršení sportovního výkonu v důsledku špatného stravování, dávkování tréninkového zatížení nebo dokonce zneužíváním zakázaných látek a dalších příčin, které snižují nebo znemožňují podání výkonu, jaký by sportovci očekávali nebo ke kterému směřují. Je velice důležité, aby se zápasníci s těmito zdravotními riziky seznámili a mohli se tak vyhnout možným nepříjemným komplikacím během své přípravy.

3.1. Rizika spojená s nesprávnými stravovacími návyky Jak jsem již zmínil, výživa v naší silové přípravě je nepostradatelnou stránkou, jejíž správná skladba nám dokáže zajistit dostatek energie pro maximální výkon během tréninku a přispět k urychlení regenerace. Při nesprávné konzumaci a poměru jednotlivých nutričních složek však může dojít k určitým zdravotním rizikům, které mohou mít vliv na náš výkon. Jejich vznik je převážně spojen s nadměrným nebo nedostatečným množstvím, výběrem nevhodných produktů a nesprávným načasování jejich konzumace. Některá rizika v rámci výživy v silové přípravě si následně přiblížíme.

3.1.1. Vyčerpání svalového a jaterního glykogenu Zásoby glykogenu uloženého ve svalech a játrech nejsou neomezené. Jeho vyčerpání nám předurčuje délka a intenzita tréninku, trénovanost a přijaté množství sacharidů. Vzhledem k tomu, že silový trénink bývá odcvičen do 60 minut při střední až maximálním zatížení, bude náš metabolismus využívat jako zdroj energie cukry a tím může dojít k vyčerpání zásob glykogenu. Pokud dojde k vyčerpání svalového glykogenu, dochází ke ztrátě svalové síly a při poklesu na jednu třetinu původního množství dojde k výraznému ovlivnění sportovního výkonu. Pokud dojde i k vyčerpání jaterního glykogenu, poklesne hladina cukru, která představuje základní zdroj energie pro centrální nervovou soustavu a dostaví se mdloby, nevolnost, závratě a celková slabost. (Mandelová, 2007)

Odstranění těchto příznaků spočívá v přerušení fyzické aktivity a doplnění energie v podobě rychlých cukrů s vysokým glykemickým indexem s následným dostatečným odpočinkem. Příznaky by měli po már minutách samy vymizet.

Správný příjem sacharidů musíme dodržovat v průběhu celého dne zvláště pak před tréninkem, během a po tréninku jedině tak zajistíme našemu tělu dostatek energie.

3.1.2. Nárůst tukové hmoty Místo toho, abychom během silové přípravy docílili nárůstu svalové hmoty se nám značně zvýši procento tukové hmoty. Chyba bude pravděpodobně v nadměrném množství nevhodných cukrů a tuků. Při nadměrném množství glykogenu získaného ze sacharidů, které se nedokáže uložit ve svalech ani játrech je přeměněno na tuk, který se ukládá v podkoží a v dalších rizikových partií našeho těla. Vysoký příjem nasycených tuků vede ke zvýšení cholesterolu. Nadbytek cholesterolu kolující v naší krvi se pak může začít usazovat na vnitřních stěnách artérií. Dlouhodobý, nevyvážených příjem těchto nutričních složek, může vést k řadě civilizačních nemocí (obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka atd.). (Havlíčková, 2003)

Pokud budeme chtít snížit procento tukové hmoty, měli bychom snížit příjem jednoduchých cukrů a nasycených tuků. V našem jídelníčku upřednostňujeme převážně komplexní sacharidy a nenasycené tuky, které přijímáme formou pestré stravy, jak jsem již zmínil na začátku výživy v silové přípravě.

3.1.3. Úbytek svalové hmoty V důsledku příjmu nedostatečného množství bílkovin v naší stravě může vhledem k tomu, jaké důležité funkce bílkoviny v našem těle mají, dojít k jejich porušení. Zvláště v silovém tréninku je potřeba bílkovin důležitá, bez jejich příjmu se vystavujeme značným zdravotním rizikům. Prodlouží se doba tvorby a obnovy tkáně, spíše katabolismu než anabolismu. Svaly se oslabují a ubývají na objemu. Svalový a silový progres během tréninku bude stagnovat nebo klesat. Dojde k narušení obranyschopnosti. Pomalé hojení ran a poranění. Sníží se detoxikační schopnost jater. Zvlášť na pozoru by se měli mít děti a dospívající mládež, kde může dojít k opožděnému růstu, k extrémnímu snížení hmotnosti a tuku až ke svalové atrofii. (Havlíčková, 2003)

V silové přípravě nesmíme podcenit příjem bílkovin. Pokud se u nás projevuje některý z již zmíněných příznaků, měli bychom navýšit náš denní

28 příjem bílkovin a upravit jejich načasování. Pozornost bychom měli věnovat i vhodnému výběru bílkovin, které by měli být biologicky kompletní, tedy obsahovat všechny esenciální aminokyseliny v harmonickém poměru a množství.

Zápasníci se často snaží během silové přípravy snížit hmotnost a zároveň nabírat svalovou hmotu. Tenhle způsob je velice náročný, ale není nemožný. Snížení hmotnosti vyžaduje kalorický deficit, to znamená, že spálíme více kalorií, než přijmeme. Proto je při redukci hmotnosti běžné, že kromě úbytku tukové hmoty ztratíme i určité procento svalové hmoty. (Skolnik, 2011)

Abychom si naši svalovou hmotu uchránili, budeme během redukce hmotnosti pokračovat v silovém tréninku, snížíme počet kalorii asi o 15 % a budeme se držet vyššího doporučeného denního příjmu bílkovin, který činí 2g/kg, a současně snížíme příjem sacharidů a tuků. Jedině tak uchráním a navýšíme svalovou hmotu za současného snížení tukové hmoty. (Skolnik, 2011)

3.1.4. Vysokoproteinová strava Zápasníci často zbytečně přijímají vysoké množství bílkovin až 4 g/kg stravou a doplňky výživy za účelem co největšího nárůstu svalové hmoty. Náš organismu takto vysoký přísun bílkovin nemusí do svých svalových buněk zakomponovat a začne přebytečné proteiny spalovat jako energetické substráty nebo dojde k transformaci na zásobní tuky, které se budou ukládat v podkoží, a tím dojde ke ztloustnutí zápasníka. Vysoký objem bílkovin v našem žaludku nám zabrání dodání energie ve formě sacharidů. Pokud přijímáme v naší stravě převážně živočišné bílkoviny, tak je tu opět riziko nadměrného příjmu cholesterolu a tuků. Dochází k zažívacím potížím, k poruchám jaterních funkcí v důsledku odstraňování zplodin metabolizmu bílkovin, ke zvýšení krevního tlaku. (Vilikus, 2015)

Častými příznaky, které jsou spojeny s nadměrnou konzumací bílkovin, je únava a časté nutkání na moč, protože odpadním produktem močoviny je urea, která je vylučována močí a zároveň je zvýšené vylučování vápníku v moči a s tím spojené riziko osteoporózy. Časté odskakování na toaletu během tréninku, může být nepříjemné, a pokud budeme málo doplňovat tekutiny, může dojít i k přetížení nebo poškození ledvin. (Clark, 2014)

Naše proteosyntetické děje v našem těle nejsou na tak veliký příjem bílkovin uzpůsobeny, proto odstranění příznaků bude spočívat ve snížení množství celkového denního příjmu bílkovin na 1,8 – 2 g/kg, které nám v kombinaci s pestrou stravou postačí.

3.1.5. Avitaminóza Jestliže je naše strava nevyvážená, vystavujeme naše tělo riziku úplnému chybění některých důležitých vitamínů, jejichž nedostatek může mít vliv na naše zdraví. Při tréninku se v našem těle do krve vyplavují škodlivé kyslíkové radikály, které ničí buňky. Právě v jejich odstranění napomáhají některé vitamíny a minerální látky tzv. antioxidanty. Dále může dojít ke snížení obranyschopnosti, projevu je se únava, slabost, neurologické příznaky, časté infekce a poškození kůže atd. (Müllerová, 2003)

Abychom odstranili nebo předešli těmto příznakům, jejich příjem bychom neměli podcenit. K zajištění dostatečného množství potřebných vitamínů pro náš organismus můžeme docílit konzumací pestré stravy obsahující, jak živočišné tak rostlinné produkty nebo vhodně zvolené vitamínové preparáty, které vybíráme nejlépe u farmakologických společností.

3.1.6. Hypervitaminóza Jedná se o opak avitaminózy a riziko spočívá v nadměrném příjmu vitamínů. Zápasníci si myslí, že zvýšený příjem bude mít vliv na zvýšení jejich výkonnosti. Vitamíny nemají vliv na zvýšení výkonnosti, ale přiměřený příjem nám zajistí předejití zdravotních rizik, které mohou mít vliv na naší výkonnost, v důsledku jejich nedostatku. Nadměrné dávky mohou být pro náš organismus toxické. Příznaky jsou podobné jako při jejich nedostatku. (Müllerová, 2003)

Pokud je naše strava bohatá na dostatek vitamínů už nemusíme navyšovat jejich potřebu vitamínovými preparáty. Dbejme na jejich komplexní zastoupení a držme se jejich doporučeného denního příjmu.

3.2. Rizika spojená s užíváním suplementů Samotné doplňky výživy nejsou v jisté míře pro náš organismus škodlivé. Nebezpečí, které nám hrozí, pramení v naší neznalosti jejich užívání. Většina začínajících a nezkušených zápasníků je zaslepena vidinou rychlého nárůstu

30 svalové hmoty a zvýšení výkonnosti a často překračují doporučené dávkování. Například zvýšená dávka kofeinu nad 300 mg může způsobit nepravidelný srdeční rytmus, nespavost, nervozitu, nesoustředěnost, zažívací problémy a spoustu dalších zdravotních problémů. Dalším rizikem je nevhodný výběr produktu. Levné a neznámé preparáty vypadají lákavě, ale často mohou obsahovat zakázané substance, které mohou škodit našemu zdraví. Nekvalitní preparáty se špatně rozpouští a tvoří se v nich hrudky nebo hodně pění naopak jsou moc husté a chuťově většinou odpuzující. Pro přehled uvedu několik nebezpečných látek, na které můžeme narazit a kterým bychom se měli raději vyhnout. (Kleiner, 2010)

3.2.1. Některé nebezpečné látky v doplňcích výživy  Androstenedion (hormon pro zvýšení hladiny testosteronu)  Včelí pyl (prášek z včelích slin, rostlinného nektaru a pylu)  Dehydroepiandrosteron (steroid z nadledvinek)  Dimethylglycin (vitamín B15)  Gama butyrolakton (jako složka čistidel a rozpouštědel)  Rostlinné steroly (extraky z rostlin gama oryzanol, smilax)

Pokud narazíme na produkt, který obsahuje některou ze zmíněných látek, tak bychom měli popřemýšlet o jeho změně, neboť u jmenovaných látek bylo prokázáno vysoké riziko škodlivosti, které u nás může vyvolat alergie, anafylaktický šok, gynekomastii, poškození buněčných chromozómů až dokonce smrt. (Kleiner, 2010)

V případě projevu vedlejších účinků u zakoupeného produktu ho raději z naší přípravy vynechejme a zvolme jiný vhodný výrobek. Nepořizujme si produkty, o jejichž jednotlivých látkách nic nevíme. Určeme si poměr a načasování suplementů vzhledem k našemu jídelníčku.

3.3. Rizika při nevyváženém příjmu tekutin V průběhu dne a během tréninku musíme našemu tělu zajistit dostatek tekutin. Je důležité, abychom si vytvořili optimální plán pro doplňování tekutin, zejména když se blížíme k tréninku. Pokud příjem tekutin během dne a tréninku budeme brát na lehkou váhu, vystavujeme se značným rizikům, které budou mít dopad na naší výkonnost.

3.3.1. Dehydratace Během cvičení dochází k uvolňování energie s uvolňováním tepla, které je odváděno potem společně s vodou a elektrolyty z našeho těla. Pokud jsme nedostatečně předzásobili náš organismu během dne tekutinami, vystavujeme naše tělo dehydrataci. Jestli jsme už začali cvičit ve stavu mírné dehydratace, dochází k značnému ovlivnění fyzického výkonu a to už méně jak za jednu hodinu až o 48 %. Dále zvyšujeme riziko rozvoje příznaků tepelné maladaptace, jako jsou křeče z horka, vyčerpání a úžeh. Přehled jednotlivých příznaků při dehydrataci a tepelném stresu je znázorněn v tabulce č. 4 (Mandelová, 2007) a (Kleiner, 2010)

Zvláště velký pozor bychom si měli dát při ztrátách elektrolytů. Tkáně v našem těle obsahují tekutinu, která se nachází uvnitř buněk (intracelulární tekutina) a v mezibuněčném prostoru (extracelulární tekutina). V obou tekutinách jsou obsaženy minerály s elektrickou vodivostí. Draslík, který se váže na intracelulární tekutinu a sodík, který se váže na extracelulární tekutinu. Tyto minerály v našem těle regulují vodní rovnováhu, udržují svalovou kontrakci a podporují přenos vzruchů mezi membránami nervových buněk. Při jejich ztrátách během cvičení může dojít k značnému ovlivnění naší výkonnosti. Častými projevy při jejich nedostatku jsou křeče a srdeční arytmie. (Kleiner, 2010)

Jednoduchý způsob k zjištění zdali doplňujeme během dne dostatek tekutin, si můžeme ověřit na barvě moči a jejím vyloučeném množství. Pokud je moč tmavá jako například jablečný džus a její málo měli bychom nasadit lepší hydratační strategii. Naopak pokud má moč světlou barvu a vyprodukujeme ji mnoho, pak jsme s největší pravděpodobností hydratování dobře. V silovém tréninku se setkáme převážně s lehkou formou dehydratace. Abychom předešli dehydrataci, měli bychom mít vytvořený hydratační plán, ve kterém bychom měli přijímat dostatek tekutin během celého dne. Při projevech dehydratace přerušme trénink a okamžitě doplňme tekutiny nejlépe ve formě vody s obsahem minerálních látek nejlépe chloridu sodného. (Konopka, 2004) a (Skolnik, 2011)

Tabulka č. 4 Příznaky dehydratace a tepelného stresu dle (Kleiner, 2010):

Časté příznaky Pozdní příznaky Únava Obtíže s polykáním Ztráta chuti k jídlu Zakopávání, klopýtání Zarudlá kůže Nemotornost, zhoršená koordinace Tepelná nesnášenlivost Seschlá vráščitá kůže Závrať Propadlé oči a zakalený pohled Tmavá, silně zapáchající Bolestivé močení moč Suchý kašel Zhoršení citlivosti kůže Bolest hlavy Delirium Suchá ústa

3.3.2. Hyperhydratace V těle máme určité množství elektrolytů, a pokud přijmeme velké množství destilované vody, tyto elektrolyty budou rozpuštěny ve vodě v příliš malé koncentraci a dojde k nerovnováze, která může ovlivnit náš výkon. Problémem je, že naše krev je příliš řídká, což je stejně nebezpečné jako dehydratace. K tomuto stavu dochází převážně u vytrvalostních sportů. K hyperhydratace v silové přípravě může dojít například, pokud jsme v dietě, kdy máme vysoký příjem destilované vody a nízký příjem potravy bohaté na sodík. Co se týče příznaků tak jsou podobné jako u dehydratace. (Kleiner, 2010)

Předejetí hyperhydratace je stejné jako u dehydratace. Měli bychom mít vytvořený strategický hydratační plán, ve kterém bude příjem tekutin rozložen během celého dne, a neměli bychom opomenout zajištění příjmu minerálních látek. Pokud dojde k převodnění organismu musíme do nemocnice, kde musí dojít k úpravě hodnot iontů a nastolení rovnováhy vnitřního prostředí. (Skolnik, 2011)

3.4. Rizika spojená s užíváním nelegálních látek V dnešní době se čím dál více setkáváme s případy, kdy sportovcům byla prokázána pozitivní přítomnost nelegálních látek v krvi. V ultimátních sportech užívání nelegálních látek není neznámou. U některých zápasníků dokonce užívání nelegálních látek je neodmyslitelnou součástí jejich přípravy. Z vlastní zkušenosti vím, že většina uživatelů nelegální látek jsou profesionální zápasníci, kteří mají za

33 sebou řadu úspěšných zápasů a jejich sebevědomí velice rychle stoupá na horu a s ním i spojená chuť být pořád lepší a lepší a posunout svojí výkonnost za hranice nemožného. Dalším důvodem proč profesionální zápasníci užívají nelegální látky je urychlení regenerace. Druhou skupinou, která užívá nelegální látky, jsou zápasníci na rekreační úrovni, jejich hlavím cílem je zlepšit svoji kondici a vzhled. Často si aplikují nadměrné dávky v kombinaci s několika dalšími látkami najednou. Většina z nich si neuvědomuje ani si uvědomovat nechce, jaká vážná rizika jim může doping způsobit a to nejen z hlediska zdravotních, ale i kariérních.

3.4.1. Zdravotní rizika Přehled zdravotních rizik při užívání dopingu dle (Pyšný, 2006):

1. Změny sekundárních pohlavních charakteristik a poruchy reprodukčního systému  Neplodnost  Virilizace u žen  Virilizace u mužů  Gynekomastie  Poškození genetické informace buněk 2. Poruchy oběhové systému změny krve  Poškození srdečního svalu  Změny objemu a srážlivosti krve  Porucha metabolismu tuků 3. Změny funkce jater  Toxické působení  Výskyt žloutenky  Zvětšení  Tvorba velkých cyst 4. Změny chování poruchy psychických funkcí  Zvýšená agresivita  Deprese  Závislost  sebevražda

5. Poškození pohybového systému  Snížení upnutí vazivových struktur ke kostře  Prohloubení rozdílu mezi nárůstem svalů a rozvojem vazivové tkáně  Snížení kvality vazivového kolagenu 6. Nádorová onemocnění

Léčba při odstranění těchto následků může být náročná a měla by být svěřena do rukou lékaře. Spočívá především v ukončení užívání dopingových látek a dalších postupů podle závažnosti zdravotního rizika.

3.3.2. Postih při pozitivním nálezu dopingové látky Všichni sportovci mohou být testování během zápasu nebo akce, které se účastní, ale i mimo zápas a to po předchozím oznámení nebo bez něj.

Žádost o provedení dopingové kontroly může podat pořadatel soutěže, sportovní svaz nebo na základě rozhodnutí antidopingových institucí.

Ve světě na to dohlíží antidopingová instituce pod názvem World Anti- Doping Agency (WADA) v České republice to je Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR), který zahrnuje výkonnou složku – Exekutivu. Ta odpovídá za veškeré dopingové kontroly v ČR. (Pyšný, 2006)

Přehled postihů za doping dle (Pyšný, 2006):

1. Při použití zakázané látky nebo metody.  Zákaz činnosti na dva roky.  Při druhém porušení doživotní zákaz 2. Při použití zakázané látky, uvedené v seznamu jako specifické povzbuzující látky.  Po prvním porušení je sportovci uděleno varování nebo zákaz činnosti na jeden rok.  Po druhém porušení je zákaz činnosti na dva roky.  Po třetím porušení je doživotní zákaz.

3. Při porušení jiných antidopingových pravidel  Pokud se sportovec nedostaví k odběru vzorku nebo se snaží podvést dopingovou kontrolu tak mu hrozí: při prvním porušení zákaz činnosti na dva roky, při druhém porušení doživotní zákaz činnosti.  Pokud sportovec nelegálně rozšiřuje nebo podává zakázané látky, tak mu hrozí zákaz činnosti minimálně na 4 roky až doživotní zákaz.  Při porušení oznámení pobytu je zákaz činnosti minimálně tři měsíce až dva roky.

3.5. Rizika způsobená v důsledku zatěžování pohybového aparátu Zápasníci často svoje tělo nadměrně zatěžují vysokou intenzitou, počty opakování s těžkými váhami, nesprávně prováděnou technikou, nedostatečnými pauzami mezi jednotlivými sériemi a v neposlední řadě nedodržováním správného stravování a pitného režimu. Takovéto přetěžování pohybového aparátu bez dostatečné regenerace sil nám může přinést řadu zdravotních rizik, která mohou naší přípravu oddálit nebo dokonce na delší dobu i ukončit. Pojďme si jednotlivá rizika přiblížit a říct si jejich způsob odstranění.

3.4.1. Úrazy Vlivem jednorázového mechanického působení jiného tělesa, může dojít k náhlému poškození tělesného orgánu. V silové přípravě většinou za příčinou stojí špatný a bezohledně provedený pohyb dané techniky, pád jedince v důsledku až příliš vysoké váhy na čince nebo poranění způsobené upadnutím činky na některou část pohybového aparátu. Výsledkem mohou být nepříjemné poranění kloubů, kostí, šlach, vazů, končetin, míchy, krčních obratlů, hrudníků až po různé druhy podlitin atd., které značně náš trénink zkomplikují. (Novotný, 2013)

Léčba

Při malých poraněních typu podlitin, naraženin, odřenin postačí laická první pomoc, v horším případě následuje odborná chirurgická péče, které se může řešit až operativně. (Novotný, 2013)

3.4.2. Mikrotraumata Vznikají při dlouhodobém a opakovaném zatížení, až za hranici odolnosti, v jejichž důsledku dochází k rozvoji plíživých poškození jejich měkkých částí pohybového aparátu. Příčinou vzniku je frekvence a celkový počet pohybů, velikost odporu závaží a rozsah působících sil, významný vliv při jejich vzniku má i snížená míra odolnosti tkání. Silové tréninky jsou často velice intenzivní a jejich jednotlivá kola jsou časově řízená. Zápasníci se snaží provést dynamicky co nejvíce opakování, přičemž navyšují postupně zatížení. Projevem potom mohou být různé záněty úponů šlach a vazů, okostice, svalů, poškození chrupavky atd. Zápasníci udržují silovou kondici v průběhu celého ročního cyklu, proto výskyt mikrotraumat může být pravděpodobný. (Novotný, 2013)

Léčba

Při projevech poškozené část pohybového aparátu je třeba změnit nebo vynechat pohyb, v jehož důsledku poškození vzniklo. K omezení pohybu nám může pomoci bandáž, tejpink nebo vhodná ortéza. K urychlení uzdravení chronického zánětu můžeme přispět zlepšením prokrvení vhodnou fyzioterapií. (Novotný, 2013)

3.4.3. Únava Při zatížení organismu nastávají změny. Příčinou těchto únavových změn je intenzivně probíhající energetický metabolismu v buňkách kosterních svalů. Dochází k vyčerpání zdrojů energie, k hromadění produktů energetického metabolismu, nedostatkům enzymů, k úbytkům a ztrátám vody a iontů, hromadění tepla. (Novotný, 2013)

Určitě každý z nás pocítil příznaky únavy v důsledku zatížení během tréninku. Jedná se o tzv. fyziologickou únavu, která nás upozorňuje na nebezpečí z přetížení. Je doprovázená nepříjemnými pocity, jako je slabost, nechuť pokračovat ve výkonu, zhoršení vnímání, nevolnost atd., dochází ke snížení výkonu. (Novotný, 2013)

Méně pravděpodobným rizikem v silové přípravě je vznik patologické únavy, která vzniká v důsledku pokračování zatížení organismu přes projevující se fyziologickou únavu. Jejími projevy mohou být skácení až přetrénování, kde

37 jsou ohroženy funkce orgánů doprovázeny nepříjemnými pocity. Dochází k nemožnosti pokračovat v dalším zatížení.

Léčba v případě projevů fyziologické únavy, jako je přetížení organismu, spočívá v dostatečném odpočinku a klidu doplnění energetických zásob a tekutin. Obtíže by po nějaké době měli samy vymizet. Při projevech patologické únavy, jako je selhání, by jedinec měl být svěřen do rukou intenzivní lékařské péče, kde mu je obnoven krevní oběh. Musí mít dostatek klidu, ticha a tekutin. V případě přetrénování spočívá léčba v rukou specializovaného lékaře. Dochází při ní k odstranění příčin, které zhoršují stav a potlačení patologických stavů různými prostředky. (Novotný, 2013)

3.4.4. Oxidační stres Jedná se o zatížení organismu, jehož podstatou je přítomnost silných oxidačních látek (kyslíkové radikály). Tyto kyslíkové radikály napadají a ničí v našem organismu membrány organel a buněk, struktury a funkce enzymů, hormonů, mezibuněčné prostory a poškozují genetický kód v jádru buňky. Přispívají ke vzniku mnoha plíživých poškození. Zápasníci mají silový trénink několikrát do týdne a k tomu následuje trénink na žíněnce. Většina tréninků probíhá při vysokém intenzivním zatížení. Takto vysoká intenzita vyvolává nepříznivé působení kyslíkových radikálů, které vznikají činností koenzymů při chemických reakcí respiračních řetězců v játrech, hemoglobinu v krvi, myoglobinu ve svalech, v endotelu cév a jinde. (Novotný, 2013)

Na odstranění těchto látek má lidský organismus vlastní systémy a látky, které dovedou kyslíkové radikály zničit. Další pomocné látky, které nám přispívají k ničení těchto radikálů, jsou obsaženy v běžné stravě a doplňcích výživy a jsou označovány jako antioxidanty (vitamíny a minerály). (Novotný, 2013)

Těmto zdravotním rizikům se můžeme vyhnout, pokud budeme dodržovat několik zásad. Trénujeme při dobrém zdravotním stavu. Dodržujeme správné stravovací návyky včetně pitného režimu, jedině tak zajistíme našemu organismu dostatek energie a komplexní regeneraci sil. Před tréninkem dbáme na důkladné zahřátí organismu a protažení. V Místě, ve kterém budeme provádět cvičení, si zkontrolujeme, popřípadě odstraníme nebezpečné předměty, které by nám

38 v důsledku pádu mohli způsobit vážné zdravotní komplikace. Stanovíme si intenzitu cvičení, na kterou se cítíme a kterou budeme zvládat. Při provádění jednotlivých cviků dbáme na správné provedení techniky a velikost zátěže navyšujeme postupně. Při cvičení můžeme použít vhodné ochranné pomůcky a vybavení, které nám poskytnou vhodnou oporu během zatížení (vzpěračský opasek, bandáže, rukavice, pevnou obuv a sportovní oblečení). Cvičíme raději se sparingem a navzájem se hlídáme a kontrolujeme během cvičení.

II. Empirická část

4. Výzkumné šetření Smíšená bojová umění (MMA) patří k nejvíce se rozšiřujícím bojovým uměním. Naznačuje tomu značný zájem uchazečů, kteří se chtějí učit toto bojové umění a také velkou oblibu si smíšená bojová umění získala u veřejnosti. Ti jedinci, kteří u tohoto bojového sportu vydrží, zjistí, jak náročná je příprava na zápas a to po všech stránkách. Celkový výkon zápasníka během zápasu se odvíjí od jeho přípravy. Zápasníci se snaží nepodcenit svojí přípravu na zápas po všech stránkách a často v tréninku zacházejí až za hranice sil s jediným cílem, zlepšit svoji výkonnost. Pokud, ale během tréninkové přípravy nebudeme dodržovat správný způsob zdravého a vyváženého stravování a neposkytneme našemu tělu komplexní regeneraci sil, mohou se objevit závažná zdravotní rizika, která naší přípravu mohou značně zkomplikovat. Proto jsem se rozhodl vypracovat práci na téma „Definice rizik a návrh jejich odstranění v silové přípravě zápasníků v ultimátních sportech“, abych těmito informacemi přiblížil jednotlivá zdravotní rizika ultimátních zápasníků a přispěl k jejich odstranění nebo nejlépe k jejich vyvarování se.

4.1. Cíl, úkoly a výzkumné otázky Cílem empirické části bakalářské práce bylo určení nejčastějších zdravotních rizik a příčin jejich vzniku ultimátních zápasníků v silové přípravě po stránce výživy, suplementace, nelegálních látek a zatížení pohybového aparátu.

Úkolem empirické části bakalářské práce bylo vyhodnotit výsledky výzkumu, jakým způsobem jsme těchto výsledků dosáhli, a stručně vysvětlil a přiblížit jednotlivé výsledky.

Stanovil jsem si tyto výzkumné otázky:

1) „S jakými nejčastějšími zdravotními riziky se během silové přípravy zápasníci setkávají?“

2) „Jaká další zdravotní rizika zápasníky ultimátních sportů v silové přípravě ohrožují?“

4.2. Výzkumný soubor Výzkumným souborem mé práce byli zápasníci na profesionální, amatérské a rekreační úrovni ve věku od 20 do 30 let, kteří se věnují smíšeným bojovým uměním minimálně dva roky a jsou ze sportovních klubů nacházejících se převážně v Jihomoravském kraji. Konkrétně to byly tyto kluby RK Valetudo Znojmo, Jeetsam Gym Brno, Kickbox Arena Brno a Vagabund Fighting Gym Hodonín. Celkový počet dotázaných zápasníků byl 21, z tohoto počtu bylo 20 mužů a pouze 1 žena.

4.3. Výzkumné metody Ve své práci jsem použil metodu dotazování, konkrétně písemné dotazovaní pomocí předem připravených dotazníků, které obsahovaly 14 otevřených i uzavřených otázek z oblasti výživy, suplementace, pitného režimu, dopingu a zatížení pohybového aparátu. Dotazníky jsem osobně rozeslal v elektronické podobě ultimátním zápasníkům ze jmenovaných sportovních klubů v Jihomoravském kraji.

4.4. Popis získávání dat Data byla zpracována v procesoru pro analýzu dat Mircrosoft Excel, kde jejich konečná úprava byla znázorněna v podobě grafů, které byly následně přiřazeny k jednotlivým otázkám.

4.5. Popis analyzování dat Analýza byla především zaměřena na to, co měly získaná data společného a v čem se naopak lišila. Vyhodnocením jsme zjistili, se kterými zdravotními riziky se zápasníci ulitmítních sportů v silové přípravě nejčastěji setkali a která další zdravotní rizika zápasníky ultimátních sportů v silové přípravě ohrožují.

4.6. Výsledky a diskuze Otázka č. 1: Kromě silového rozvoje máte i nějaké jiné cíle, kterých byste chtěli v rámci silové přípravy dosáhnout?

Kromě silového rozvoje 65 % dotazovaných zápasníků uvedlo, že chtějí zlepšit celkovou kondici. Druhým nejčastějším cílem byl nárůst svalové hmoty až v 55 % dotazovaných. Nejméně uváděnými cíly silové přípravy byla redukce

41 hmotnosti a zlepšení vizuální vzhledu kolem 25 %. Zastoupení častých cílů v silové přípravě můžeme vidět v procentuálním znázornění na obrázku grafu č. 1.

Časté cíle v silové přípravě

80% 60% 40% 20% 0% Zlepšení Nárůst Redukce Zlepšení kondice svalové Hmotnosti vizuálního hmoty vzhled

Obrázek grafu č. 1.: Časté cíle v silové přípravě

Otázka č. 2: Máte vytvořený vlastní jídelníček, kde máte přehled o tom, kolik, čeho a kdy přijmout?

Na obrázku grafu č. 2 si můžeme všimnout, že 65 % dotazovaných zápasníků uvedlo, že mají vytvořený jídelníček podle vlastních potřeb, kde mají přehled o tom kolik, čeho a kdy přijmout. Většina z nich byla na profesionální a amatérské úrovni. Zbylá skupina 35 %, která se skládala spíše ze zápasníků na rekreační úrovni, uvedla, že nemá během silové přípravy vytvořený přesný jídelní plán. U zápasníků, kteří uvedli, že nemají vytvořený vlastní jídelníček, tedy, že nemají přesný přehled o tom kolik, čeho a kdy přijmout, se můžeme domnívat vyššího výskytu zdravotních rizik.

Stravovací plán

100%

50%

0% Ano Ne

Obrázek grafu č. 2.: Stravovací plán

Otázka č. 3: Jsou ve vaší stravě během silové přípravy zastoupeny všechny složky výživy (tuky, cukry, bílkoviny atd.) nebo je Vaše strava spíše jednostranná?

Na obrázku grafu č. 3 si můžeme všimnout, že většina dotazovaných v 80 % odpověděla, že upřednostňuje vyváženou pestrou stravu bohatou na bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a minerální látky. Zbylých 20 % ze svého jídelníčku vynechává některé složky výživy a upřednostňuje jednostranně zaměřenou stravu.

Způsoby stravování

100%

50%

0% Vyvážená strava Jednostranná strava

Obrázek grafu č. 3.: Způsoby stravování

Otázka č. 4: Na které složky výživy v silové přípravě kladete důraz?

Zápasníci na první místo v 90 % uváděli, že kladou důraz na dostatečný příjem bílkovin, důvodem je podpora nárůstu svalové hmoty a reparace poškozených svalových vláken. V 55 % uváděli dostatečný příjem vitamínů, zejména pro podporu výkonu a posílení imunity. Ve 40 % uváděli dostatečný příjem sacharidů, pro zajištění dostatečné energie. Ve 35 % uváděli dostatečný příjem minerálů a pouhých 25 % uvedlo, že klade důraz na příjem tuků. Jednotlivé zastoupení složek výživy je uvedeno na obrázku grafu č. 4.

Zastoupení jednotlivých složek výživy ve stravě

100% 80% 60% 40% 20% 0% Bílkoviny Sacharidy Tuky Vitamíny Minerální látky Obrázek grafu č. 4.: Zastoupení jednotlivých složek výživy ve stravě 43

Otázka č. 5: Jaký druh sacharidů, bílkovin a tuků ve svém jídelníčku upřednostňujete?

Na obrázku grafu č. 5 jasně vyplívá, že ze sacharidů 75 % dotazovaných zápasníků uvedlo, že upřednostňuje složené (komplexní) sacharidy a 25 % zápasníků uvedlo, že upřednostňují jednoduché sacharidy. Co se týče tuků, tak pouhých 5 % uvedla, že upřednostňují nasycené tuky a 95 % upřednostňuje spíše nenasycené tuky. Z bílkovin 85 % dotazovaných zápasníků odpovědělo, že upřednostňují plnohodnotné bílkoviny (živočišné) a pouhých 25 % spíše neplnohodnotné bílkoviny (rostlinné).

Zastoupení jednotlivých druhů sacharidů, tuků a bílkovin ve stravě

100% 80% 60% 40% Sacharidy 20% 0% Tuky Bílkoviny

Obrázek grafu č. 5.: Zastoupení jednotlivých druhů sacharidů, tuků a bílkovin ve stravě Otázka č. 6: Dodržujete pravidelný pitný režim během cvičení?

Všichni dotazovaní zápasníci odpověděli, že během cvičení dodržují pravidelný pitný režim. Převážně konzumují čistou neperlivou vodu a iontové nápoje. Procentuální znázornění odpovědí je uvedeno na obrázku grafu č. 6.

Dodržování Pitného režim během cvičení

100%

50%

0% Ano ne

Obrázek grafu č. 6.: Dodržování pitného režimu během cvičení

Otázka č. 7: Zařazujete do své silové přípravy suplementy?

Na obrázku grafu č. 7 můžeme vidět, že 90 % zápasníků do své silové přípravy zařazují suplementy. Převážně proteinové a sacharidové prášky, NO produkty, Kreatin, HMB, Tribulus, BCAA, Glutamin, vitamínové a minerální preparáty. Zbylých 10 % uvedlo, že během silové přípravy nepoužívá suplementy.

Užívání suplementů v silové přípravě

100%

50%

0% Ano ne

Obrázek grafu č. 7.: Užívání suplementů v silové přípravě

Otázka č. 8: Setkali jste se při užívání doplňků výživy s nějakými negativními účinky? (Například alergická reakce na některou přítomnou látku atd.)

Z uvedeného obrázku grafu č. 8 vyplívá, že 85 % zápasníků se během užívání doplňků výživy nesetkali s žádnými vedlejšími účinky. 25 % zápasníků odpovědělo, že pocítili některé vedlejší účinky. Jednoznačné vedlejší účinky byly uváděny u NO produktů, zejména svědění kůže převážně v obličeji a na rukách, v malé míře deprese, žaludeční potíže a pocity přebuzení.

Zaznamenání negativních účinků při užívání suplementů

100 50 0 Ano Ne

Obrázek grafu č. 8.: Zaznamenání negativních účinků při užívání suplementů

Otázka č. 9: Navyšujete svůj denní příjem vitamínů a minerálních látek pomocí Preparátů?

Na obrázku grafu č. 9 můžeme vidět, že 60 % zápasníků uvedlo, že doplňuje svůj příjem vitamínů pomocí vitamínových a minerálových preparátů, převážně se jedná o tyto vitamíny (C, A, B-komplex, multivitaminové rozpustné kapsle) a tyto minerální látky (Hořčík, Zinek, Vápník a Selen). Zbylých 40 % uvedlo, že žádné z těchto přípravků nepoužívá.

Užívání vitamínových a minerálových preparátů

100%

50%

0% Ano Ne

Obrázek grafu č. 9.: Užívání vitaminových a minerálových preparátů

Otázka č. 10: Pocítili jste během cvičení některý z příznaků dehydratace?

Mezi nejčastější příznaky dehydratace zápasníci uváděli v 55 % únava, v 35 % sucho v ústech, v 30 % pocit žízně, 25 % uvedlo bolest hlavy a 10 % pocítilo během tréninku i závrať. Přehled a procentuální výskyt jednotlivých příznaků dehydratace u zápasníků v silové přípravě je znázorněn na obrázku grafu č. 10.

Nejčastější příznaky dehydratace

60% 40% 20% 0% Sucho v Pocit žízně únava Bolest Závrať ústech hlavy

Obrázek grafu č. 10.: Nejčastější příznaky dehydratace

Otázka č. 11: Pocítili jste během cvičení některý z příznaků vyčerpání?

Všichni dotazování zápasníci během cvičení uvedli, že pocítili některé z uvedených příznaků, které jsou znázorněny na obrázku grafu č. 11. Nejčastějšími uváděnými příznaky vyčerpání byla ztráta svalové síly 55 %, třes 40 %, celková slabost 40 %, nevolnost 25 %, závrať 10 % a 5 % mdloby.

Nejčastější Ppříznaky vyčerpání

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztráta Mdloby Nevolnost Závrať Třes Celková svalové slabost síly

Obrázek grafu č. 11.: Nejčastější příznaky vyčerpán

Otázka č. 12: Zranili jste se během cvičení?

Polovina dotazovaných zápasníků uvedla, že si během cvičení způsobila zranění, která často potřebovala i delší dobu k zotavení. Převážně ke zraněním docházelo při špatném technicky provedeném pohybu, nedostatečném zahřátí a protažení svalů nebo nadměrným zatížením pohybového aparátu. Častými zraněními byly natažení a natržení svalů, vazů, úponů na nohou a paží, vykloubení ramene nebo kotníku a v malé míře naraženiny. Přehled četnosti jednotlivých zranění je znázorněn v grafu č. 12.: Přehled nejčastějších zranění.

Přehled nejčastějších zranění

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obrázek grafu č. 12.: Přehled nejčastějších zranění

Otázka č. 13: Užívali jste během silové přípravě anabolické steroidy?

Na obrázku grafu č. 13 si můžeme všimnout, že 35 % dotazovaných zápasníků odpovědělo, že během přípravy užívali anabolické steroidy. Většinou šlo o zápasníky na profesionální úrovni a také značná část zápasníků, která užívala anabolické látky, byla na rekreační úrovni. Nejčastějšími zneužívanými anabolickými látkami byly různé deriváty testosteronu (Cypionate, Propionate), Stanozolol, Nadrolon, Boldenon, Methadienon, peptidy a další. Všechny tyto uvedené látky slouží k nárůstu svalové hmoty, síly a k celkovému navýšení kondice. Zbylých 65 % uvedlo, že nikdy neužívali anabolické steroidy.

Užívání anabolických steroidů

100% 50% 0% Ano ne Obrázek grafu č. 13.: Užívání anabolických steroidů

Otázka č. 14: Jaké negativní účinky jste během užívání anabolických steroidů na sobě zaregistrovali?

Častými negativními účinky, které zápasníci při užívaní anabolický steroidů zaregistrovali, byly časté změny nálad, spíše větší agresivita 95 %, zvýšení sexuálního libida, zvýšení krevního tlaku 96%, častý výskyt akné 100 % a občasné bolesti hlavy 60 %. Přehled jednotlivých projevů při užívání anabolických steroidů zápasníky v ultimátních sportech je znázorněn na obrázku grafu č. 14.

Nejčastější negativní účinky anabolický steroidů

100% 50% 0% Akné Zvýšená Bolest hlavy Zvýšený agresivita krevní tlak

Obrázek grafu č. 14.: Přehled nejčastějších negativních účinků při užívání anabolických steroidů

5. Diskuze Při porovnání a shrnutí jednotlivých otázek jsem zjistil, že se nejčastěji zápasníci setkávají, s vyčerpáním energetický zásob v důsledku intenzivního silového tréninku. Toto vyčerpání se u zápasníků nejčastěji projevovalo svalovou a celkovou slabostí, třesem a nevolností. Podstatnou příčinou, která vede k tomuto vyčerpání, je nedostatečné předzásobení sacharidy v průběhu dne. Převážně k němu docházelo u těch jedinců, kteří upřednostňovali spíše jednostrannou stravu bohatou převážně na bílkoviny za nedostatečného příjmu sacharidů, jejichž nedostatek se při tréninku projevil právě brzkým energetickým vyčerpáním.

Co se týče zvýšeného zdravotního rizika spojeného se stravováním, na které by si zápasníci měli dávat pozor je jejich zvýšený příjem bílkovin. Často zápasníci uváděli, že kladou zvýšené nároky na příjem bílkovin s cílem nárůstu svalové hmoty. Příjem bílkovin by měl zůstat v maximální doporučené hranici, jinak by mohlo dojít k nečekaným nepříjemnostem, které by mohli mít vliv na snížení výkonu.

Dalším zdravotním rizikem, kterému se zápasníci vystavují, je Hypervitaminóza a avitaminóza. Kromě pestré stravy většina zápasníků navyšuje svůj denní příjem vitamínovými a minerálovými preparáty. Zde je třeba zvážit, zdali je opravdu nutné vzhledem k dostatečnému příjmu vitamínů z pestré stravy jejich množství ještě navýšit pomocí preparátů. Nadměrný příjem vitamínů sportovní výkonnost nenavýší, naopak může uškodit. Nebezpečí jsou vystaveni i ti zápasníci, kteří preferují jednostrannou stravu a tím se připravují o spoustu potřebných vitamínů pro náš organismus. Nejvhodnější by bylo zvolit pestrou stravu, pokud zde, ale zápasníci trvají na tomto jednostranném způsobu stravovaní, neměli by zapomenout doplnit potřebné vitamíny formou vitamínových preparátů. Podle mého názoru jsou tři způsoby, proč někteří zápasníci preferují jednostrannou stravu, první nemají dostatek zkušeností se správným stravováním, druhý pokouší se o možný způsob diety a třetí jsou vegetariáni.

Většina dotazovaných zápasníků uváděla, že dodržuje během tréninku pitný režim, přesto se, ale většina z nich dostala do stavu mírné dehydratace. Většina zápasníků sice dodržuje pitný režim během cvičení, ale nedodržuje ho

49 během celého dne. Většina začíná už cvičit v mírné dehydrataci, která se při cvičení prohloubí. Proto je důležité dostatečně předzásobit naše tělo tekutinami v průběhu dne a ne jenom během tréninku.

Při užívání suplementů se zápasníci nejčastěji setkali s negativními účinky u NO produktů, které mají nabudit a podpořit výkonnost během cvičení. Tyto produkty obsahují kombinaci směsí často i neznámých v určitém poměru jako je taurin, kofein, arginin, citrusin, beta alanin, niacin a další. Při větší dávce u nás mohou vyvolat nežádoucí vedlejší účinky jako právě zápasníky zmíněné svědění pokožky v obličeji a na rukou, nevolnost, pocit přebuzení, bušení srdce atd. U těchto produktů si je třeba hlídat velikost dávky raději méně než více a neměly by se užívat na lačno. Rizika spojená při užívání suplementů, spočívají převážně v jejich složení, kdy častým problémem bývá přítomnost neznámé látky, která může být našemu organismu nebezpečná a dalším problémem může být časté překračování doporučeného dávkování

Během cvičení zápasníci uváděli, že si způsobili různá poranění pohybového aparátu. Nejčastěji v důsledku špatně provedeného pohybu při cvičení s kettlebelly, trhy a nadhozy s velkou osou nad hlavu, určitý vliv měla i nadměrná zátěž a nedostatečné prohřátí a protažení na začátku cvičení. Nečastěji docházelo k natrženým svalům, nataženým úponům, vazům a k poranění šlach, u některých došlo i k vykloubení kotníku nebo ramene. Tyto zranění vyžadovala delší dobu pro zotavení, kdy zápasníci museli vynechat některé cviky a pohyby nebo v horším případě celý trénink.

Nejrizikovější oblastí bylo užívání nelegálních látek, kde se většina zápasníků setkala a shodla s vedlejšími účinky. Převážně byly způsobeny v důsledku užívání několika látek naráz v nadměrném množství. Nejčastější zmiňované účinky byly zvýšená tvorba akné, zvýšená agresivita, zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy. Užívání anabolických steroidů může přinést řadu závažných rizik, které mohou vysoce poškodit naše zdraví.

Závěrem bych chtěl říci, že většina zdravotních rizik, kterém jsem uvedl v teoretické části ve třetí kapitole, se shoduje se zdravotními riziky, se kterými se zápasníci během silové přípravy setkali a setkávají. Většina zmíněných zdravotních rizik, se kterými se zápasníci během silové přípravy setkali, není

50 natolik závažná, aby nějak výrazně ovlivnili jejich přípravu, ale mohou se stát závažnými, pokud jim nebudeme věnovat dostatečnou pozornost a neučiníme rázná opatření k jejich odstranění nebo nejlépe k jejich předejití.

6. Závěr V teoretické části bakalářské práce jsme si poskytli základní informace určené převážně zápasníkům a trenérům smíšených bojových umění a všem ostatním co se o smíšená bojová umění více zajímají, o možných zdravotních rizikách, které mohou vzniknout v průběhu přípravy na zápas, konkrétně v silové přípravě.

V první kapitole teoretické části, jsme si přiblížili smíšená bojová umění. Řekli jsme si, co to smíšená bojová umění jsou a jak vznikla. Přiblížili jsme si jednotlivé světové a české organizace, které pořádají ultimátní zápasy. Uvedli jsme si nejzákladnější pravidla, kterými se smíšená bojová umění řídí, váhové kategorie, rozhodování v zápase, zakázané techniky, délku a počty jednotlivých kol v zápase, způsoby ukončení zápasu a vybavení zápasníků. V neposlední řadě jsme si přiblížili fyziologickou strukturu ultimátního zápasníka, jeho stavbu těla, převahu a zatížení svalových vláken a intenzitu zatížení.

V druhé kapitole jsme si řekli něco o celkové přípravě ultimátních zápasníků a její rozdělení. Přiblížili jsme si silovou přípravu a její význam ve smíšených bojových uměních. Důkladněji jsme si rozebrali výživu a suplementaci v silové přípravě, které jednotlivé složky výživy a suplementy by neměly v našem stravovacím plánu chybět, jak je správně načasovat a které z nich upřednostnit. Neopomenuli jsme ani na důležitost pitného režimu v silové přípravě a způsoby regenerace.

Ve třetí a zároveň poslední a nejdůležitější kapitole jsme si uvedli možná zdravotní rizika ultimátních zápasníků a jejich odstranění v silové přípravě. Jednotlivá zdravotní rizika jsme si rozdělili do pěti skupin. Jednalo se o zdravotní rizika spojená s nesprávnými stravovacími návyky, kde jsme si uvedli energetické vyčerpání, nárůst tukové tkáně, vysokoproteinová strava, úbytek svalové tkáně, hypervitaminózu a avitaminózu. Jako druhou skupinu jsme si uvedli rizika spojená s užíváním suplementů, kde jsme si poskytli informace o výskytu nebezpečných látek. Třetí skupinou byla rizika při nevyváženém příjmu tekutin, kde jsme si zmínili dehydrataci a ztráty sodíku a draslíku, taky jsme se zmínili o hyperdehydrataci. Čtvrtou zároveň nejrizikovější skupinou byla rizika při užívání nelegálních látek, převážně anabolických steroidů a jejich přehled

52 vedlejších účinků, kde jsme i mimo jiné zmínili, jaké postihy při zjištění nelegálních látek v krvi zápasníkům mohou být uděleny. Poslední skupinou byla zdravotní rizika způsobená v důsledku zatížení pohybového aparátu. Převážně šlo o zdravotní rizika, která vznikají v důsledku nadměrného zatížení nebo špatně provedeného pohybu, jako různá poranění akutního nebo chronického charakteru a řekli jsme si něco k únavě a působení oxidačního stresu během svalové práce.

V empirické části jsme si připravili výzkumné šetření, které spočívalo v zjištění a potvrzení nejčastějších zdravotních rizik ultimátních zápasníků v silové přípravě se kterými se setkávají a která je ohrožují.

Uvedli jsme si, že výzkumným souborem budou ultimátní zápasníci ze sportovních klubů na Jihomoravském kraji, kteří se věnují smíšeným bojovým uměním minimálně 2 roky ve věkovém rozmezí od 20 do 30 let. Jako výzkumnou metodu jsme zvolili formu dotazníků, které se skládaly ze 14 otázek a které jsme rozeslali v elektronické podobě. Otázky se převážně zaměřovali na způsoby stravování, na projevy příznaků při dehydrataci a vyčerpání, negativní účinky při užívání suplementů a nelegálních látek a výskyt zranění během cvičení.

Po získání odpovědí jsme jednotlivé data zpracovali v procesoru pro analýzu dat Microsoft Excel, kde jsme vytvořili k jednotlivým otázkám grafové znázornění. Jednotlivé otázky jsme si vyhodnotili a porovnali, co mají získaná data společné a v čem se naopak liší. Z vyhodnocení jsme určili, s kterými zdravotními riziky se ultimátní zápasníci nejčastěji sekali a která další zdravotní rizika je ohrožují. Také jsme si stanovili, jejich nejčastější příčinu vzniku.

K závěru výzkumu jsme si něco řekli k závažnosti nejčastěji se vyskytujících zdravotních rizik u ulitmátních zápasníků v silové přípravě a že jejich výskyt by se neměl brát na lehkou váhu, pokud nechceme dopustit, aby nám výrazně zkomplikovali naší přípravu.

Doufám, že moje práce přispěje k celkovým znalostem zápasníků při dodržování správných stravovacích zásad a poskytne jim určitý přehled nebo rozšíření o možných zdravotních rizikách a způsobech jejich odstranění, které mohou při nedodržení zmíněných zásad, během silové přípravy vzniknou.

7. Seznam použité literatury Bílek, M. (4. Leden 2017). www.trainer4fighters.com. Načteno z Vývoj MMA: http://trainer4fighters.com/8-trener-mma-mixedmartial-arts.aspx

Clark, N. (2014). Sportovní výživa. Praha: Grada.

Dovalil, J. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia.

Embleton, P. &. (1999). Suplementy ve výživě : ucelený informativní průvodce uživáním ergogenních látek v kulturistice. Pardubice: Ivan Rudzinsky.

Grasgruber, P. &. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press.

Grmela, M. (2012). Vývoj a současný stav Mixed Martial Arts v České republice. Brno: Masarykova univerzita.

Havlíčková, L. (2003). Fyziologie tělesné zátěže. Praha: Karolinum. http://www.mmaa.cz/. (26. Září 2012). http://www.mmaa.cz/. Získáno 22. Prosinec 2016, z Pravidla MMA: http://www.mmaa.cz/pravidla

Kleiner, S. M.-R. (2010). Fitness výživa : Power Eating program. Praha: Grada.

Klimešová, I. &. (2013). Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého .

Konopka, P. (2004). Sportovní výživa. České Budějovice: České Budějovice: Kopp 2004.

Lehnert, M. (2010). Trénink kondice ve sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouc.

Mandelová, L. &. (2007). Základy výživy ve sportu. Brno: Masarykova univerzita.

Mc Farland, V. M. (5. březen 2005). aktin.cz. Získáno 16. Prosinec 2016, z Smíšená bojová umění: MMA:http://www.aktin.cz/clanek/2101-smisena-bojova- umeni-mma

Müllerová, D. (2003). Zdravá výživa a prevence civlizačních nemocí ve schématech. Praha: Triton .

Novotný. (2013). Sportovní medicína. Brno: Fakulta sportovních studií MU .

Pavelka. (2014). www.ftvs.cuni.cz. Získáno 20. Prosinec 2016, z Světové MMA organizace: http://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-1925.html

Pavelka, R. &. (2015). Kondiční trénink pro bojové sporty : rozvoj speciální síly. Praha: Grada Publishing.

Perič, T. &. (2010). Sportovní trénink. Praha: Praha : Grada.

Pyšný, L. (2006). Doping : Rizika Zneužití : Zakázané Prostředky V Kondičním I Vrcholovém Sportu [e-book]. Praha: Grada.

Skolnik, H. &. (2011). Výživa pro maximální sportovní výkon : správně načasovaný jídelníček. Praha: Grada.

Vilikus, Z. (2015). A Sportovní Výkon. Praha: Charles University in Prague, Karolinum. www.gcfmma.cz. (2014). Získáno 22. prosinec 2016, z GCF : GLADIATOR CHAMPIONSHIP FIGHTING: http://www.gcfmma.cz/ www.mmaa.cz. (26. Září 2012). Získáno 22. Prosinec 2016, z MMAA - Česká asociace smíšených bojových umění: http://www.mmaa.cz/ www.thaiboxhodonin.cz. (4. leden 2017). Načteno z Moderní MMA: http://www.thaiboxhodonin.cz/index.php?lang=cz&page=mma

8. Přílohy

8.1. Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj smíšených bojových umění

Tabulka č. 2 Váhové kategorie pro ženy

Tabulka č. 3 Váhové kategorie muži

Tabulka č. 4 Příznaky dehydratace a tepelného stresu

8.2. Seznam grafů Obrázek grafu č. 1.: Časté cíle v silové přípravě

Obrázek grafu č. 2.: Stravovací plán

Obrázek grafu č. 3.: Způsoby stravování

Obrázek grafu č. 4.: Zastoupení jednotlivých složek výživy ve stravě

Obrázek grafu č. 5.: Zastoupení jednotlivých druhů sacharidů, tuků a bílkovin ve stravě

Obrázek grafu č. 6.: Dodržování pitného režimu během cvičení

Obrázek grafu č. 7.: Užívání suplementů v silové přípravě

Obrázek grafu č. 8.: Zaznamenání negativních účinků při užívání suplementů

Obrázek grafu č. 9.: Užívání vitaminových a minerálových preparátů

Obrázek grafu č. 10.: Nejčastější příznaky dehydratace

Obrázek grafu č. 11.: Nejčastější příznaky vyčerpán

Obrázek grafu č. 12.: Přehled nejčastějších zranění

Obrázek grafu č. 13.: Užívání anabolických steroidů

Obrázek grafu č. 14.: Přehled nejčastějších negativních účinků při užívání anabolických steroidů

9. Resumé Tato bakalářská práce pojednává o zdravotních rizicích a návrhu jejich odstranění v silové přípravě zápasníků v ultimátních sportech. Teoretická část poskytuje základní informace o smíšených bojových uměních, přibližuje fyziologickou charakteristiku zápasníka a rozdělení jeho přípravy, konkrétně se zaměřuje na silovou přípravu a její význam ve smíšených bojových uměních. Dále uvádí správné stravovací zásady a užívání suplementů v silové přípravě. Práce detailně popisuje, které složky výživy by neměli v silové přípravě chybět a v jakém poměru je správně užívat, a to včetně suplementů. Tato část se také zabývá pitným režimem a významem regenerace v silové přípravě. Poslední a zároveň nejdůležitější část bakalářské práce objasňuje jednotlivá zdravotní rizika a předkládá návrh jejich odstranění v silové přípravě zápasníků ultimátních sportů, rozdělených do pěti skupin. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření, jehož hlavním cílem bylo zjištění výskytu nejčastějších zdravotních rizik a příčin jejich vzniku.

The bachelor thesis deals with the health hazards and suggestion for eliminating the health hazards in the strength training of the ultimate sport fighters. The theoretical part provides essential pieces of information about mixed martial arts, the physiological characteristic of the fighter and the training classification are approached, the strength training and its significance concerning the miscellaneous martial arts are concretely focused on. Furthermore, the principles of healthy eating and using of supplements within the strength training are introduced. The components of the nutrition that should not be omitted within the strength training and the ratio the components should be correctly used in, including the supplements, are described in big details in the study. The part of the work also deals with the water intake and the importance of the strength training regeneration. The last and at the same time the most important part of the bachelor thesis clarifies individual health hazards and proposes the suggestions for eliminating the hazards within the strength training of the fighters of ultimate sports, divided into five groups. The research with the main aim to detect occurrence of the most frequent health hazards and the causes of the inception of the health hazards was carried out within the empirical part of the work.