MASARYKOVA UNIVERZITA
Pedagogická fakulta
Katedra historie
Tenis v okrese Blansko
Diplomová práce
Brno 2017
Vedoucí práce: Vypracoval: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D. Bc. Radim Urbánek
Anotace
Diplomová práce se zabývá tenisem na území dnešního okresu Blansko od založení prvního oddílu v Blansku až po současný stav. První kapitola se věnuje hraní tenisu v okrese od konce 19. století do počátku 1. světové války. Druhá kapitola pak zkoumá období mezi světovými válkami. V následující části práce pojednává o pozvolném rozvíjení tenisu po válce v okrese až do roku 1989 a mohutném vzestupu hraní závodního tenisu v Blansku, Letovicích, Boskovicích a dalších místech. Ve čtvrté kapitole jsou rozebírány největší úspěchy zejména oddílu v Letovicích. V závěrečné části je pak sledován rychlý vývoj situace v tenisových oddílech v nedávné minulosti až do současného stavu.
Klíčová slova: družstva, soutěže, turnaje, oddíly, úspěchy, areály
Abstract
The Master thesis deals with tennis in the area known today as Blansko since the club was first established to the present day. The first chapter deals with tennis played in the district from the end of the 19th century until World War I. The second chapter examines the period between World War I and World War II. The third chapter is about the gradual development of tennis in the district untill the end of 1989 and the great development of tennis in other areas especially in Blansko, Letovice and Boskovice. The fourth chapter analyzes many great achievements particularly of the club in Letovice. The final chapter observes the present condition of tennis clubs from the recent past to the present day.
Key words: teams, competitions, tournaments, clubs, achievements, tennis complex
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
V Brně dne……………………………
Podpis
Poděkování
Děkuji vedoucímu práce PhDr. Marku Vařekovi, Ph.D. za cenné rady při tvorbě diplomové práce.
Obsah Úvod ...... 6 Rozbor pramenů ...... 8 Rozbor literatury ...... 10 1. Před první světovou válkou ...... 12 2. Mezi první a druhou světovou válkou ...... 15 2.1 Počátky závodního tenisu ...... 17 2.2 Od poloviny třicátých let do zřízení protektorátu ...... 18 3. Po druhé světové válce do roku 1989 ...... 22 3.1 Závodní tenis ...... 24 3.2 Vzestup tenisu v Letovicích a Blansku ...... 30 3.3 Okresní tenisový svaz ...... 40 3.4 Rozvoj tenisu v Boskovicích ...... 44 4. Od 90. let po současnost ...... 48 4.1 Úspěšné období oddílu Sokola Letovice ...... 49 4.1.1 Pořadatelské úspěchy Sokola Letovice ...... 56 4.2 Situace v okrese v současnosti ...... 60 Závěr ...... 61 Prameny ...... 64 Literatura ...... 65 Resumé ...... 67 Seznam příloh ...... 68
Úvod
Tenis je u nás jedním z nejpopulárnějších sportů. K popularitě přispívají tenisté a tenistky naší země, když ženy vyhrály od roku 2011 až do současnosti pětkrát Fed Cup, muži dvakrát Davis Cup a ruku v ruce s vítězstvími v soutěžích družstev jdou i úspěchy na individuálních turnajích. Tato popularita tenisu u nás započala roku 1975, kdy československé tenistky zvítězily ve Fed Cupu a pak přidaly ještě dalších sedm titulů. Velký ohlas u československé veřejnosti mělo vítězství mužů v Davisově poháru roku 1980. Cílem diplomové práce bylo prozkoumat, jak se vyvíjelo hraní tenisu v dnešním okrese Blansko, přes zakládání oddílů, budování dvorců, hraní přátelských utkání a závodních soutěží družstev až po pořádání turnajů jednotlivců od úplných začátků až do současnosti. Hlavními informačními zdroji práce byly okresní noviny „Nový život“ a „Týden u nás“, které vychází od roku 1960 až do současnosti. Dalším zdrojem práce se staly kroniky jednotlivých oddílů nejen z okresu Blansko. Posledním důležitým zdrojem práce posloužily měsíčníky Jihomoravského tenisového svazu vydávané v rozmezí let 1995–2007. Tenis se na našem území hrál již v druhé polovině 19. století a roku 1893 byl založen Český tenisový svaz se sídlem na pražské Štvanici a nedlouho po něm byl v roce 1898 založen i první tenisový oddíl na okrese, a to v Blansku. Práce je členěna do čtyř kapitol. První zkoumá počátky hraní tenisu na území dnešního okresu Blansko ke konci 19. století až do počátku 1. světové války. Další kapitola mapuje mohutný rozvoj hraní tenisu mezi světovými válkami, jak se tenis rozvíjel a následně byl utlumen příchodem protektorátu. Třetí kapitola je nejdelší a zabývá se pozvolným začínáním hraní tenisu po 2. světové válce až do roku 1989. Dočteme se v ní o vývoji hrání závodního tenisu v podobě soutěží družstev a turnajů jednotlivců. Dále je v kapitole popsáno, na jakých místech se tenis rozvíjel. V další části je prozkoumáno, jaký vliv mělo založení okresního tenisového svazu. V poslední části této kapitoly se dozvíme o dalších místech, kde se rozvíjel tenis v okrese Blansko a co způsobilo jeho drobný útlum ke konci 80. let.
6
Ve čtvrté kapitole se dočteme, jaké byly největší úspěchy družstev oddílů z okresu Blansko a pořadatelské úspěchy zejména oddílu v Letovicích. Poslední částí této kapitoly i práce je současný stav hraní tenisu na okrese Blansko a jak se během prvních patnácti let 21. století vyvinul.
7
Rozbor pramenů
Práce vychází z dobových okresních novin uložených ve Státním okresním archivu v Blansku, kronik jednotlivých oddílů, zpravodajů Jihomoravského tenisového svazu a pamětníků z nedávných období. Všechny tyto prameny nám podávají ucelený obraz vývoje hraní tenisu, účasti oddílů v soutěžích družstev, budování areálů a pořádání turnajů jednotlivců v okrese Blansko. Jako prameny pro vznik této diplomové práce posloužily kroniky jednotlivých oddílů z okresu Blansko, jmenovitě LTC Velen Boskovice, Spartak Adamov, Sokol Letovice, Sokol Černá Hora, Sokol Velké Opatovice, ASK Blansko a Sokol Rudice. Oddíly z okresu Blansko hrály soutěže družstev často s oddíly z okresu Brno-venkov, proto je v práci zahrnuta i kronika oddílu SK Tenis Tišnov. Druhým a největším pramenem byly okresní noviny „Nový život“ a později „Týden u nás“ uložené ve Státním okresním archivu v Blansku. Pro počátky dějin tenisu u nás byly pro práci užitečné materiály uložené v Národním muzeu v Praze. Zprávy o tenise v okresních novinách „Nový život“ začínají vycházet od roku 1960. Okresní noviny se roku 1991 přejmenovávají na „Týden u nás“ a pod tímto názvem vycházejí až do dnešních dnů. Zprávy o tenise z dřívějších období máme ze srovnávání kronik, literatury a poznámek pamětníků, kdy obrovský kus historie nám zanechal Ing. Svatopluk Jouza, činovník tenisového oddílu v Blansku.1 Kronika Boskovického tenisu je vedena s velkou pečlivostí a neopomíná zmínit detaily o brigádnické práci a komentáře k ní i tenisovému životu na kurtech. Popisuje dění v Boskovicích z dob již před 1. světovou válkou do roku 1991. Od poloviny šedesátých let zaznamenává detailně výsledky soutěží, turnajů, zápasů a komentářů na kurtech v Boskovicích a úspěchy boskovických hráčů na krajských či okresních turnajích. Oproti tomu Kronika oddílu Sokola Letovice je vedena čistě po sportovní stránce o soutěžích a turnajích od roku 1970 až po současnost, ale neopomíná vysvětlit, jak se postupně budoval areál. Vzhledem k tomu, že převážnou část psal Josef Novotný, popisoval jen výsledky, u kterých on sám byl či zažil. Působil v Letovicích, Boskovicích i Tišnově, proto kronika popisuje výsledky tenisových soutěží ve třech různých lokalitách, pouze v různých letech.
1 Nový život (dále NŽ), 17.7.1960, s. 4.; Národní muzeum, inventář č. 84 NAD č. 184, Tenis 1889–2007+ (dále jen NM, inventář č. 84, inv. č.). 8
Blanenská kronika je vedena od roku 1975 a je vedena podobně jako ta z Boskovic, ale zabývá se stavem až do současnosti. Mnoho materiálu nám zanechal již výše zmíněný Ing. Svatopluk Jouza ve formě hracích plánu, zápisů ze soutěží družstev a porad členů tenisového oddílu. Tento materiál tvoří 50 cm písemností a společně s kronikou z Blanska tvoří největší část pramenného materiálu. V kronikách oddílů Letovic, Boskovic a Blanska jsou informace o stejných soutěžích, ale vždy z jiného úhlu pohledu a díky tomu víme, jak se tenis v okrese Blansko vyvíjel. Výsledky byly ve všech kronikách stejné, jen komentáře k zápasům odlišné.2 V Kronice Spartaku Adamov jsou popsány začátky tenisu v Adamově. Započala se psát roku 1970. Tabulky soutěží družstev jsou zde popsány nejpřehledněji ze všech kronik a opět nám dokresluje tehdejší obraz soutěží družstev. Z turnajů se zde konal turnaj, o kterém čteme i v kronice tenisu Boskovic i Letovic a ve všem se kroniky shodují. Kroniky oddílů Rudice, Velkých Opatovic a Černé Hory se taktéž doplňují. Kronika Černé Hory je vedena pouze do roku 1993. V kronice Černé Hory a Velkých Opatovic se objevila jediná nesrovnalost, ohledně zápasu v soutěži družstev, byla však jediná. Od roku 1960 začaly být zmínky o tenise na okrese Blansko i v okresních novinách. Noviny začaly informovat o turnajích jednotlivců a soutěžích družstev. Okresní noviny označovaly pouze jedinkrát špatný ročník turnaje „O cenu Moravského krasu“, jinak se kroniky i noviny ve všem shodují. Zpočátku noviny informovaly o tenisovém dění pouze v Blansku, protože tam byl více jak jeden dvorec a mohl se uspořádat i větší turnaj. Později se přidávaly Boskovice a Letovice. Od roku 1971 již kontinuálně informují o soutěžích nejen v okrese Blansko, ale i úspěších okresních hráčů na soutěžích v okolí Brna a kraje až do současnosti.
2 ASK BLANSKO. TJ tenisový oddíl Spartak Metra Blansko.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice.; LTC Velen Boskovice. Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. 9
Rozbor literatury
V práci je zahrnuta literatura k obecným dějinám tenisu. Součástí jsou i knihy popisující ustálení hranic okresu Blansko. Dále pak jsou největší částí tituly, které se zaměřují na jednotlivá místa v okrese Blansko, jež shrnují větší celek a tenisové oddíly jsou jejich součástí. Pro novodobé dějiny tenisu v okrese Blansko byly důležitou složkou zpravodaje Jihomoravského tenisového svazu. Bulletin k 100. výročí založení tenisu u nás podává základní informace o vývoji tenisu v Jihomoravském kraji, respektive na jednotlivých místech v okrese Blansko. Poznámky Svatopluka Jouzy pak přinášejí informace o vývoji hraní tenisu na jednotlivých místech v okrese Blansko do roku 1983, který vytvořil ve spolupráci s předsedy oddílů či sám podle vlastních vědomostí. Tento materiál pak sloužil pro vypracování Zpravodaje č. 12., který byl vydán pouze k 90. výročí založení tenisu u nás, byly doplněny některé další údaje, ale hlavní část zůstala stejná. Jubilejní dvacátý ročník turnaje „O cenu Moravského krasu“ uvádí, jakým systémem se turnaj hrál, jaké měl sponzory a vítěze předchozích ročníků. Stejně tak je popisován i turnaj „Memoriál Svatopluka Jouzy“.3 V knize Kunštátské střípky je dobře popsaný vývoj tenisu v Kunštátě, pouze kdy se Kunštát zapojil do soutěží družstev, mohou v knize člověka zmást nepřesné názvy soutěží. Nešlo čistě o monografii o tenise, ale o vykreslení situace sportovních oddílů v Kunštátě. V Blansku měla podobný účel i tři vydání o Tělovýchovné jednotě Metra Blansko. V knize vydané k 110. výročí založení Sokola v Letovicích, kde se mluví o všech oddílech v Letovicích a jedním z nich je i tenisový, se také občas neshodují názvy soutěží, ale všechna tato literatura má společné, že jde o oznámení k výročí založení nebo jubileu.4 Ve „Zlaté knize tenisu“ a „Historii tenisu v Přerově“ je popsaný vývoj tenisu od prvopočátku a následný vývoj u nás po vzniku Československé republiky až do nedávné doby, kde se v různých částech doplňují. V knize „85 let Sokola. 70 let volejbalu“ od
3 JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. Bulletin Jihomoravského tenisového svazu k 100. výročí českého tenisu. Brno, 1993.; JOUZA, Svatopluk. Historie tenisu na Blanensku. Blansko, 1983.; SKOTÁK, Pavel. Jubilejní 20. ročník ceny Moravského krasu. Blansko, 1987.; SKOTÁK, Pavel. Memoriál Ing. Svatopluka Jouzy. Blansko, 1989.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. Zpravodaj č. 12. Brno, 1983. 4 MÍKA, Miroslav. Sportovní střípky. Kunštát 1898–2009. Kunštát, 2009.; Tělovýchovná jednota (dále jen TJ) Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. Blansko, 1994.; TJ Metra Blansko. Výročí 70. roku založení. Blansko, 1999.; Městský Národní Výbor Blansko (dále MěNV Blansko), říjen, 1980.; SOKOL Letovice. 110 let Sokola Letovice. Letovice, 2004. 10
Bohumila Koupého, Zdeňka Skřipského, Bořka Součka a Jana Vozdeckého je zaznamenán i vývoj tenisu v Rájci-Jestřebí. V knize od Josefa Pilnáčka je pouze zmínka, že roku 1898 byl zřízen v Blansku tenisový oddíl, dál už se kniha o tenise nezmiňuje ani náznakem. Velice cenným materiálem jsou zpravodaje Jihomoravského tenisového svazu vydávané od ledna roku 1995 do prosince roku 2007. Jedná se o všechny tabulky, zápasy oddílů, krajských přeborů a turnajů Jihomoravského kraje.5 Pro dokreslení doby, v jaké se vyvíjel tenis na okrese Blansko, slouží monografie uvedené v citaci číslo šest. Na mapě je popsán vývoj hranic Jihomoravského kraje, kde je zmapována poloha Jevíčka v různých dobách a záleželo na tom, v jakém kraji hrálo soutěže.6 Literatura práci posloužila k zachycení počátku vývoje hraní tenisu u nás, k dalšímu rozvoji hraní tenisu v okrese Blansko, příčin rozvoje oddílů v okrese, tenisových úspěchů v pořádání soutěží, hraní soutěží družstev a turnajů jednotlivců nejen v kraji a okrese.
5 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ. Zlatá kniha tenisu. Praha, 1993.; PILNÁČEK, Josef. Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko, 1927.; ŠTĚPANČÍK, Rudolf. Historie tenisu v Přerově. Přerov, 2009.; KOUPÝ, Bohumil, SKŘIPSKÝ, Zdeněk, Bořek SOUČEK a Jan VOZDECKÝ. 85 let Sokola, 70 let volejbalu. Blansko, 2005.; Zpravodaj Jihomoravského tenisového svazu (dále jen Zpravodaj JTS), leden, 1995, č. 1. 6 JANÁK, Jan, HLEDÍKOVÁ, Zdeňka a Jan DOBEŠ. Dějiny správy v českých zemích od počátků států po současnost. Praha, 2005.; KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918–1938). Praha, 2000.; KREPS, Miloš. Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Brno, 1976.; PAŠKA, Pavol. ČSSR: Československá socialistická republika. Bratislava, 1978.; PAUKERT, Jiří. Státní zámek Lysice. Brno, 1977.; SOBOTA, Emil. Co to byl protektorát. Praha, 1946.; SVOBODA, Jindřich a Bohuslav ŠIMÁK. Okres Blansko vlastivědná mapa 1:100 000. Praha, 1983.; VRBICKÝ, Jan. Paměti z doby národního, hospodářského a kulturního probuzení Jevíčka. Jevíčko, 1996. 11
1. Před první světovou válkou
Den 9. červenec roku 1877 je datum, kdy se zrodil světový tenis. Ve Wimbledonu byl uspořádán první velký turnaj s názvem I. Mezinárodní mistrovství Anglie v tenisu. Oddíl All England Lawn Tennis and Croquet Club byl založen v roce 1868 na hřišti ve Worple Road Wimbledon. Původně se tam hrál jenom croquet, ale zájem o novou hru lawn-tennis neustále stoupal.7 Tenis se u nás hrál již dříve převážně v zámeckých zahradách a parcích jako společenská událost. Roku 1884 bylo spočítáno 483 dvorců. Ale už dva roky po Wimbledonu se hrál první turnaj i u nás v českých zemích. Bylo to v zámeckém parku knížete Kinského v Chocni. Vítězové obdrželi věcné ceny a někteří dokonce i peníze. „Počátky organizovaného tenisu v Čechách se datují do roku 1893, kdy byl založen První Český Lawn Tennis klub v Praze.“8 Jeho zakladatelem byl Josef Rössler-Ořovský. Navíc Josef Klenka přeložil anglická pravidla. Ve stejném roce jako v Praze byl založen klub v Olomouci, v Plzni tenisový odbor velocipedistů a následujícího roku vznikl první tenisový klub v Brně. Tenis v okrese Blansko, bývalého okresu Boskovice, jenž na jihu sousedí s okresem Brno-venkov, se vyvíjel již před první světovou válkou na několika místech. „V roce 1898 byl v Blansku založen Lawn-tenis klub Drem. Hugonem Minaříkem.“9 Několik let se na tomto dvorci hrálo. Kdy zanikl, není známo. V roce 1913 se konala ustavující schůze Sportovního klubu SK Blansko. Předsedou byl zvolen Ing. Karel Ježek a jednatelem učitel Bohumil Kráčmar. V roce 1914 byl vybudován jeden dvorec na obecní louce v místech dnešního ASK Blansko, dřívějšího Spartaku Metra Blansko. Antukový však ještě nebyl. Ke kurtu se šlo od železniční stanice Blansko-město. „Tenis byl v té době společenskou hrou, převážně blanenské měšťanské společnosti. Hrál se v průběhu všech let války.“10 V Boskovicích se taktéž hrál tenis před první světovou válkou. Boskovice jsou bývalé okresní město. Po roce 1850, kdy došlo ke zrušení šlechtických panství, bylo na
7 CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ. C. d., s. 14.; All England Lawn Tennis and Croquet Club je tenisový klub, kde se hraje turnaj známý jako Wimbledon. Ve Worple Road se hrál do roku 1921. Od roku 1922 se hraje na dnešních dvorcích v Church Road.; V českém jazyce se zpočátku používal taktéž název lawn-tennis. Postupně se vyvinul název tenis s jedním „n“. 8 ŠTĚPANČÍK, Rudolf. C. d., s. 5.; NM, inventář č. 84, inv. č. 16. 9 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 1. 10 PILNÁČEK, Josef. C. d., s. 327.; TJ Metra Blansko. C. d., s. 18.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 5.; Antuka je vyráběna z rozdrcených cihel a zejména střešních tašek. 12
území dnešního okresu Blansko ustanoveno hejtmanství v Boskovicích. Náležely k němu tři soudní okresy v Blansku, Boskovicích a Kunštátě. S výjimkou okupace během druhé světové války trvala tato správní organizace až do roku 1949. Po tomto roce byly v obvodu současného okresu zřízeny okresy Blansko a Boskovice. Poslední změna struktury okresu proběhla v roce 1960, kdy byl zřízen okres Blansko, který s menšími změnami přetrvává dodnes.11 V Boskovicích se hrál v předválečné době tenis výhradně společenský a rekreační stejně jako v Blansku. Před první světovou válkou zde bylo hned několik dvorců. Jeden byl na hřišti u místního gymnázia a další dva kurty byly u starého hřbitova, v místech nedaleko dnešního areálu. Podle JUDr. Miroslava Mazala předsedy oddílu v letech 1972–1985 se po první světové válce hrál tenis pouze za starým městským hřbitovem.12 I Letovice mají dlouhou tradici tenisu. Dle pamětníků sahají začátky tenisu do počátků 20. století, přibližně do roku 1906, kdy se tenis začal hrát na dvou místech. Jeden dvorec byl postaven v zahradě letovického zámku za tehdejšího majitele hraběte Kálnokyho. Dva dvorce byly postaveny u textilní továrny na krajky firmy Hans Faber – dnešního Tylexu. Tyto dvorce však nesloužily široké veřejnosti, ale úzkému okruhu lidí, rodinným příslušníkům majitelů a pro jejich pozvané hosty a přátele. Ze sportovního hlediska neměly tyto dvorce pro rozvoj tenisového sportu v Letovicích žádný zvláštní význam.13 Nejen z tohoto důvodu dvorce zanikly. Po první světové válce ještě ne, ale po druhé již nebyly kurty obnoveny. Na místě dvorců u textilní továrny stojí dnes výrobní haly. A dvorec v zámku byl poté používán jako dětské hřiště. Dnes již neslouží ani jako dětské hřiště a člověk nepozná, že na tomto místě někdy byl tenisový kurt. Další místo, kde se hrál tenis již před první světovou válkou, byl Rájec nad Svitavou. Přesný rok není znám. Bylo to v zahradě rájeckého zámku, kde dal tehdejší vlastník zámku hrabě Salm vybudovat dva tenisové dvorce. „Kurty se nacházely těsně za zdí nad dolní bránou,“14 kterou se chodí do parku. Hrát zde mohla však pouze rodina Salmů, jejich hosté, případně úředníci ze Salmova panství. Druhé hřiště bylo u
11 SVOBODA, Jindřich a Bohuslav ŠIMÁK. C. d., s, 1. Posouvání hranic okresu mělo vliv na tenisový oddíl v Jevíčku, který byl zařazován do soutěží okresu Boskovice (později Blansko). Od roku 1960 patří Jevíčko do okresu Svitavy. 12 LTC Velen Boskovice, s. 5.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 10. Na tomto místě je uvedeno, že tenis se v Boskovicích závodně ještě nehrál. 13 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 7.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 37. Dnes již ani některé výrobní haly neslouží svému účelu, ale pořád zde stojí. VÝBOR TENISOVÉHU SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 14. 14 KOUPÝ, Bohumil, SKŘIPSKÝ, Zdeněk, SOUČEK, Bořek a Jan VOZDECKÝ. C. d., s. 44. 13 sokolovny, avšak na něm se hrálo pouze dočasně, neboť muselo ustoupit provozu hokejistů, kteří hráli ještě na otevřeném kluzišti.15
15 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 10.; Do roku 1960 Rájec-Jestřebí tvořily dvě obce Rájec nad Svitavou a Jestřebí. Následně se sloučily do jednoho města. 14
2. Mezi první a druhou světovou válkou16
Po první světové válce se tenis na území dnešního okresu Blansko začal rozvíjet v právě již zmiňovaném Blansku. Roku 1921 se s fotbalovým oddílem zakládá i tenisový klub pod patronací SK Blansko. Tenisté i fotbalisté si hledali potřebné místo pro svůj sport. Ačkoliv se členové výboru snažili nalézt místo jak u soukromníku, tak i u města, nepodařilo se jim místo získat. Teprve na jaře roku 1922 pronajal velkostatek hraběte Salma místo v zámeckém parku v Blansku. S fotbalovým hřištěm se začal budovat i tenisový kurt, protože stávající dvorec byl jarní povodní úplně zničen a louka znečištěna bahnem. Tento dvorec byl součástí víceúčelového hřiště. Hrála se na něm i házená. Hřiště bylo na louce, která je dnes za pomníkem určeným legionářům bojujícím v bitvě u Zborova vedle řeky Svitavy v blízkosti železniční stanice Blansko-město. „K slavnostnímu otevření hřiště i tenisového dvorce v zámecké zahradě došlo 25. června 1922.“17 Na tomto místě se hrál tenis včetně přátelských utkání až do léta roku 1925. Koncem roku 1925 vypověděl velkostatek nájemní smlouvu, která se obnovovala vždy jen na jeden rok. Novou smlouvu neuzavřel. „Hrabě Salm nařídil likvidovat hřiště i dvorec včetně příslušenství.“18 Blansko nebylo jediným místem, kde vznikaly tenisové oddíly v období první republiky. V Boskovicích byl roku 1926 založen lawn-tenisový klub. Prvně byl postaven pískový dvorec a poté i antukový na pozemku Bohumila Fabiánka za starým městským hřbitovem. Bohumil Fabiánek byl i jeden ze zakladatelů LTK Boskovice. Okolo roku 1926 se hrál tenis na jednom dvorci i ve Svitávce. Dvorec byl po levé straně silnice při vjezdu do Svitávky od Mladkova. Hráli na něm převážně úředníci, rodinní příslušníci zaměstnanců textilní továrny Löwbeer a jejich děti. Druhý dvorec byl v Parku u vil majitelů továrny, který byl však přísně soukromý.19 Ve Svitávce se hrál tenis pouze rekreačně a později, když už se hrál i závodní, odcházeli lepší hráči hrát do nedalekých Boskovic či Letovic. Ve Skalici nad Svitavou
16 KÁRNÍK, Zdeněk. C. d., s. 539. Kniha se zmiňuje i o vývoji sportovních kroužků v letech 1919–1938. 17 VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 10. 18 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 1.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 5.; Lubomír Kupka, bytem Blansko, Hybešova 35, dlouholetý a stále aktivní hráč ASK Blansko, záznam učiněn 15.7.2016.; TJ Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. C. d., s. 17. 19 LTC Velen Boskovice, s. 2.; První republika je označení pro Československo od jeho vzniku 1918 do Mnichovské dohody roku 1938.; Zdeněk Hudský, bytem Svitávka, Františka Řepky 12, předseda oddílu po roce 1990, záznam učiněn 23.9.2016; Mladkov je místní část města Boskovice v okrese Blansko.; Rodina Löw-Beerů měla vliv v 19. a 20. století na rozvoj textilního průmyslu v regionu. 15 byl tenis v meziválečném období hrán na soukromém dvorci na zahradě mlýna u Skoupilů, kde hráli přátelé rodiny. Dvorec během války zanikl a poté nebyl obnoven. Dnes se dá ve Skalici hrát tenis pouze na víceúčelovém hřišti, která přibývají po celém okresu i v areálech škol. V Lysicích byl vybudován kurt v zámecké zahradě, ten však sloužil pouze pro soukromou hru tehdejších majitelů Dubských a jejich přátele.20 Ve Křtinách byly dva dvorce. První dvorec u zámečku dnešní horní školy pro soukromou potřebu a užívání majitelů. Druhý dvorec byl vybudován na zahradě u vily brněnského podnikatele Vacha, který po válce zanikl.21 V Blansku se situace vyvíjela následovně. Na jaře v roce 1927 pronajímá na neurčito firma K. & R. Ježek svůj pozemek u drážní vlečky při zastávce Blansko-město, kde se začal stavět další pískový dvorec, avšak ne antukový. V září roku 1927 se uskutečnilo přátelské utkání s LTK Rájec. O tenis byl veliký zájem. Jeden dvorec nestačil uspokojit všechny zájemce o hru, a tak se začal stavět na jaře 1928 další. Kurt byl rychle postaven a v červenci se na něm již hrálo. V Rájci v tomto období přibyly další dva dvorce. Jeden na Pekově zahradě naproti dnešní čerpací stanici. Druhý dvorec pak byl za zdí bývalého panského cukrovaru.22 Do klubu SK Blansko vstupuje mnoho mladých zájemců o hraní tenisu. Dochází však k neshodám ohledně vedení a směřování oddílu. V roce 1929 dochází k roztržce mladých členů s vedením klubu SK Blansko a v Blansku se zakládá nový klub AFK Blansko, kde se má kromě fotbalu hrát i tenis. „Mladí tenisté se přihlašují k činnosti a práci na založení nového tenisového oddílu při AFK Blansko.“23 V roce 1927 vznikl v Jevíčku, které dříve patřilo do Jihomoravského kraje, tenisový oddíl TO SK Jevíčko. Během dvou let zásluhou velkého nadšení a za skromných finančních prostředků byly členy oddílu postaveny u sportovního hřiště SK Jevíčko dva hlinito-pískové dvorce. Budovatelé a první tenisté byli: Karel Webr, Alois
20 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 11.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 17–18. PAUKERT Jiří. C. d., s. 4. Dubští z Třebomyslic – rod, kterému zámek patřil od počátku 19. století do roku 1945. 21 Jaroslav Opletal, bytem Kuřim, Vrchlického 15, bývalý předseda oddílu ve Křtinách, záznam učiněn 8.11.2016. 22 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 1.; Karel Ježek a Richard Ježek – výroba nových typů zemědělských strojů. Časem vyráběli cementářské stroje či motorové silniční válce.; LTK Rájec–Lawn tenisový klub Rájec.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 17.; KOUPÝ, Bohumil, SKŘIPSKÝ, Zdeněk, SOUČEK, Bořek a Jan VOZDECKÝ. C. d., s. 46. V místě Pekovy zahrady je dnes fotbalové hřiště. 23 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 2.; TJ Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. C. d., s. 17.; AFK Blansko – Atletický fotbalový klub Blansko. 16
Nevrlý, Jiří Nevrlý, MUDr. Jaroš, Ing. Vrbka, Leopold Gruň, Kateřina Jarošová, Zdena Pátková a Lenka Vrbková.24
2.1 Počátky závodního tenisu
Ve třicátých letech 20. století začaly hrát oddíly nynějšího okresu Blansko tenisové soutěže. Tenisové kluby byly členy Západomoravské tenisové župy a hrály mistrovská utkání III. a II. třídy, když ve II. třídě družstvo SK Blansko několik sezón hrálo, ale v soutěži se udrželo dvě sezóny a pak opět hrálo III. třídu. SK Blansko začalo hrát ve III. třídě nejspíše v roce 1930, to ale nevíme přesně. Sestava družstva v roce 1929 byla následující: Blažek, Müller, Libus, Brožek, Libra, Loebl, Kalvoda a ženy Bretschneidrová, Rotkovská, Libusová a Ježková. Ing. Hubert Blažek byl do tenisu zapálený a tím získal pro tenis hodně mládeže. Zpočátku se hrála přátelská utkání s AFK Blanskem, Svitávkou a dalšími.25 Po roztržce mladých členů s vedením SK Blansko a jejich odchodu do AFK Blansko se ustavil i tenisový oddíl, jehož předsedou byl Karel Trudák. V zimě 1931/1932 začal AFK Blansko získávat peníze. Pořádaly se taneční zábavy, konaly se sbírky, zajišťovaly se půjčky, aby na jaře mohla začít stavba dvou nových dvorců. Ve velmi krátké době se podařilo vybudovat dva tenisové dvorce, dnešní kurty č. 1 a č. 2, které jsou stále kvalitní. Pouze, když více zaprší, kurt č. 1. je měkčí a musí se déle počkat, aby se na něm dalo hrát. Antuka se mlela v cihelnách v Blansku. Dnes však cihelna není v provozu a antuka se již musí dovážet. V červnu roku 1932 byly kurty slavnostně otevřeny a uvedeny do provozu.26 Tenis byl v té době francouzských mušketýrů, bratří Koželuhů, Tildena, Perryho a dalších ve velké oblibě a tak dvorce byly neustále obsazeny. Z talentovaných hráčů bylo sestaveno závodní družstvo. V následujícím roce 1933 se oddíl AFK Blansko přihlásil do soutěže smíšených družstev Západomoravské tenisové župy, která měla v té době 30 oddílů. Hned v prvním roce vyhrál oddíl III. třídu a postoupil do druhé třídy, kde se
24 MěNV Blansko, říjen, 1980. In: ASK Blansko, s. 14.; Dnes se oddíl jmenuje TJ Sokol Jevíčko. 25 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 2.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 11.; JANÁK, Jan, HLEDÍKOVÁ, Zdeňka a Jan DOBEŠ. C. d., s. 332. Vládní návrh zákona z roku 1920, zákon o zřízení župních a okresních úřadů. Župy u nás nebyly nikdy zavedeny, ale tělovýchovný spolek Sokol byl rozdělený na župy (územní oblasti). V tenise i ve sportu u nás byla území zpočátku taktéž rozdělena na župy. Např. fotbalisté v hovorové mluvě stále označují krajský přebor jako „župu“. 26 JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 5.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 2. Velkým příznivcem závodního družstva byl Emil Krupa, který obětavě doprovázel a vozil vlastním vozem závodní družstvo k mistrovským utkáním.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 10–11. 17 utkával s družstvem SK Blansko. Družstvo tehdy tvořili hráči: bratři Roučkové, Huvar, Reichardt, Karel Viewegh, Pražák, Konečný a Rudolf Večeřa, který se později v Adamově probojoval až na desáté místo župního žebříčku. Ženy družstva Kafková, Zukalová, Horáková a Krupová hrály taktéž na dobré krajské úrovni. Roku 1932 se do soutěže přihlásilo družstvo LTK Boskovic v sestavě: Trummer, Beisser, Vlasák, Mazal, Cupal, Jan Polák, Jiří Polák, Janečková, Hloušková a Skoupilová. V družstvu mohlo hrát šest mužů a dvě ženy. V této době bylo v Boskovicích hodně hráčů, tudíž někteří se ani nedostali do závodního družstva. Tuto sezónu sehrály Boskovice doma přátelská utkání se Sokolem Svitávka v poměru 8:5 na zápasy, další zápas tenisté sehráli s SK Blansko a poslední přátelské utkání s Černá Pole Brno na jejich půdě. Rok 1932 hrálo hned několik oddílů z nynějšího okresu Blansko soutěž III. třídy, a to SK Blansko, AFK Blansko, SK Adamov a SK Jevíčko. V soutěži hrály týmy z okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov.27 Tenisté Boskovic se rok co rok zlepšovali, pomohl jim i příchod posil z jiných měst a oddílů jako byl Bedřich Broch, s nímž Boskovice zvítězily v soutěži III. třídy za rok 1935 a hrály kvalifikaci o postup do II. třídy, ve které se tenisté utkali na domácích kurtech s ČLTK Jihlava a zvítězili 8:5. Ve druhém kvalifikačním střetnutí porazili LTC Kyjov na jejich půdě v nejtěsnějším poměru 7:6 na zápasy. Z výsledků jednotlivých dvouher a čtyřher se nám dochovaly zápasy: Dostál (LTC Kyjov) – Miroslav Mazal (LTK Boskovice) 6/4, 5/7, 7/5, ve čtyřhře zvítězila dvojice Mazal, Cupal 6/1, 6/1 a ve smíšené čtyřhře zvítězili Mazal, Traplová nad Martiniová, Kallab 8/6, 6/1. V následující sezóně 1936 vyhrály Boskovice II. třídu Západomoravské župy a zajistily si tak místo v soutěži I. třídy pro rok 1937.28
2.2 Od poloviny třicátých let do zřízení protektorátu29
Ve třicátých letech před druhou světovou válkou nechal vybudovat úspěšný brněnský podnikatel pocházející z Letovic Hubert Lamplota letovické koupaliště. V tehdy ještě neobydlené části města kromě bazénu postavil postupně hotel, restauraci a v rozmezí 1934–1936 jeden tenisový kurt, ne kurty, jak se někteří domnívají. Naskytla
27 LTC Velen Boskovice, s. 4.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 5.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 4.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 13. 28 LTC Velen Boskovice, s. 4. Výsledek 8/6 v prvním setu již dnes není možný, jelikož za stavu 6/6 se hraje zkrácená hra (tie-break) do sedmi bodů. 29 SOBOTA, Emil. C. d., s. 25. Německo anektovalo a zřídilo Protektorát Čechy a Morava výnosem vyhlášeným 16. března 1939. 18 se zde první příležitost k rekreační hře pro širší veřejnost. V Letovicích vznikla společnost milovníků tenisu, která po skončení druhé světové války dokázala obnovit a udržet tenisový sport v Letovicích i proti nepřízni veřejnosti. V Kunštátě byl kurt v letním sídle rodiny Jelínkových vedle kunštátského koupaliště. Dvorec během války zpustl. V jeho místech je dnes pískové hříště pro plážový volejbal.30 V Jevíčku následkem složitých poměrů v tehdejší tělovýchově byly v polovině třicátých let vybudovány další dva dvorce na Tyršově plovárně. O jejich výstavbu a dále pak o výchovu žactva a dorostu měl největší zásluhu Josef Pátek. I přes složité zákulisní poměry mezi sportovci se tenisté TO SK Jevíčko a TO Sokola Jevíčko dohodli na vzájemné tenisové spolupráci. Sestavili závodní družstvo z nejlepších hráček a hráčů, které hrálo nejprve přátelská utkání s okolními kluby LTK Boskovicemi, Letovicemi, AFK a SK Blanskem. Pro rok 1935 se oddíl SK Jevíčko přihlásil do Západomoravské tenisové župy a hrál mistrovská utkání až do zastavení činnosti po příchodu protektorátu. V Rájci nad Svitavou byly při stavbě nové sokolovny roku 1937 na jejím dvoře vybudovány dva tenisové kurty. Byly to dvorce spíše hlinito-pískové. Na těchto dvorcích hráli ráječtí občané. V této době existovaly v Rájci dva oddíly. Pěstovala se na nich pouze rekreační hra, závodní registrovaný tenis se v Rájci ještě nehrál. První oddíl byl LTK Rájec, kde hráli Oto Müller, Ing. Rotkovský a ženy Rotkovská, Bretschneidrová, kteří při mistrovských utkáních byli posilou SK Blanska, za které byli registrováni. „Druhý oddíl byl Sokol Rájec, kde hráli od roku 1934 Rudolf Večeřa, prof. Nechuta, Arnošť Huvar a další.“31 Oba oddíly byly velmi agilní, hrály přátelská utkání s blanenskými oddíly, Boskovicemi, Svitávkou, Adamovem či Letovicemi. Protektorát a druhá světová válka ukončila i zde tenisovou činnost. Po válce nebyla tato činnost vůbec obnovena. Dvorce zanikly, na dvorcích u sokolovny se začal hrát volejbal. V Rájci byla tři místa, kde se hrál tenis před druhou světovou válkou. První kurt se nacházel za panským cukrovarem, jenž po válce zanikl a nebyl obnoven. Dva dvorce byly na hřišti vedle sokolovny, než se na nich začala hrát malá kopaná a v zimě lední hokej. Na dvou tenisových kurtech se hrálo i v zámeckém parku hraběte Salma. Dvorce zanikly během let války.
30 Týden u nás (dále jen TuN), 26.6.2002, s. 9.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 15.; SOKOL Letovice. 110 let Sokola Letovice. C. d., s. 37.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 7.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6.; MÍKA, Miroslav. C. d., s. 129. Rodina Jelínkových po roce 1948 emigrovala do Kanady. Otto Jelínek mimo jiné zastával funkci ministra sportu v kanadské vládě. Spolu se sestrou Marií se stali mistry světa sportovních dvojic v krasobruslení. 31 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 9. 19
V Adamově byly postaveny dva dvorce koncem dvacátých let za Společenským domem dřívějších Škodových závodů. Dnes na tomto místě stojí bývalá závodní jídelna Adamovských strojíren a část fotbalového hřiště. Byl založen tenisový oddíl SK Adamov, který se stal od třicátých let členem Západomoravské tenisové župy, kde hrával ve III. třídě. V roce 1933 přišel do adamovského závodu František Titl, který se stal roku 1937 ředitelem, velký příznivec tenisu, který pověřil Františka Havlíka o zajištění silného družstva tenisu. A tak v době velké konjunktury Škodových závodů přicházejí do Adamova za zaměstnáním tenisté Smolinský, Jan Jeřábek z Boskovic, Jiří Parma, jeho sestra Parmová, Miloš Šolc (na jednu sezonu), Rudolf Večeřa z AFK Blansko, Merhautová-Píšová, ke kterým se připojil domácí Titl ml. Vzniklo tak jedno z nejsilnějších družstev na Moravě, které zvítězilo i nad tehdejším LTC Praha, za které hrál i Josef Maleček. Dochované výsledky ze soutěží družstev s těmito hráči nemáme. Lze se tedy domnívat, že v době ředitele Františka Titla nešlo o mistrovská utkání krajské soutěže, protože v tomto období se dlouhodobé soutěže hrály pouze na území krajů. Navíc, jak je již výše uvedeno, SK Adamov hrál soutěž III. třídy Západomoravské župy.32 Z oddílů nynějšího okresu Blansko dosáhl v soutěžích družstev před 2. světovou válkou největšího úspěchu klub LTK Boskovice, který postoupil po vítězství ve II. třídě v roce 1936 do I. třídy. Byla to druhá nejvyšší soutěž Západomoravské župy. Nejvyšší soutěž byla tzv. extratřída, kde hrála nejlepší družstva z kraje, ne celé republiky. Roku 1939 roce odešla většina hráčů družstva, jelikož hráči Broch, Beisser, bratři Königové byli židé a museli odejít do koncentračního tábora. Následující rok družstvo opět sestoupilo do II. třídy. V Blansku se hrála soutěž II. třídy a to jak oddíl AFK tak i SK Blansko. V ostatních oddílech se týmové soutěže hrát nemohly, protože nedisponovaly více jak jedním kurtem.
32 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 15–16.; KREPS, Miloš. C. d., s. 36. František Titl byl ředitelem železáren v Adamově.; SPARTAK Adamov. Kronika tenisu TJ Spartak Adamov, s. 3.; Mgr. Josef Šlajs, bytem Praha, Rezlerova 276, historik tenisu, sportovní novinář 1970–1991 – Československý sport a Lidová demokracie, tiskový mluvčí ČTS 1991–2015, záznam učiněn 25.8.2016. Josef Maleček byl všestranný sportovec, československý hokejový útočník, který získal několik titulů mistra Evropy, reprezentoval Československo i v tenisovém Davis Cupu. Maleček hrál, po tom, co se nedostal v roce 1937 do daviscupového týmu na zápas proti Jugoslávii (3:0), odehrál dva turnaje v Brně a pět exhibicí v jeho okolí. Jedna z nich byla v Adamově. Obvyklá částka za exhibici byla 500 Kčs. Jiří Parma byl daviscupovým reprezentantem, později byl prvním opravdovým trenérem Martiny Navrátilové, emigroval v roce 1968 do USA. Miloš Šolc byl evangelický farář, který se v roce 1996 stal mistrem světa veteránů nad 90 let – hrálo se v tenisovém areálu Pentagonu ve Spojených státech amerických. Celorepublikové dlouhodobé soutěže se hrají až od roku 1951. 20
Zřízení protektorátu s sebou přineslo i útlum tenisové činnosti ve všech oddílech v okrese. Nejprve to byl nedostatek míčů, které se zpočátku, pokud jich bylo dost, posílaly k regeneraci. Později ani ty nebyly. V druhé řadě to byla hrůzná vnitrostátní situace po atentátu 27. května 1942 na Reinharda Heydricha. Sezónou 1942 skončila tenisová činnost v obou blanenských tenisových oddílech. V Boskovicích hraní tenisu také opadlo. Mistrovské soutěže v roce 1940 už nebyly vypsány, hrálo se pouze rekreačně. Od roku 1938 začali hrát tenisté Boskovic na soukromém dvorci hraběte Mensdorfa v zámecké zahradě. Zda se hrál tenis pouze na zámku nebo i za starým městským hřbitovem, jsme schopni říci podle dobových fotografií, které nám jasně dokládají, že v roce 1940 hráli členové družstva rekreačně i na kurtech za starým hřbitovem. V srpnu 1942 ještě sehráli tenisté Blanska a Boskovic přátelské utkání. V Adamově se tenis začal slibně vyvíjet a je velká škoda zřízení protektorátu. Přestalo se hrát už v roce 1941, neboť ředitel Titl se nechtěl kompromitovat se společností německých důstojníků, kteří zde byli nasazeni, hlásili se do klubu a chtěli hrát. Roku 1943 už se nehrálo nikde. Po 2. světové válce se již tenisový oddíl neobnovil a oba dvorce byly zabrány pro výstavbu nového Společenského domu Adamovských strojíren.33
33 JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 5.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 14. 21
3. Po druhé světové válce do roku 1989
Po druhé světové válce se tenis na mnoha místech okresu Blansko vůbec neobnovil. Některé oddíly, které fungovaly před válkou, se po válce dlouho načekaly na své opětovné založení. Hrát se začalo pouze v Blansku, Boskovicích, Jevíčku, které stále hrálo s oddíly z okresu Blansko, v Letovicích na kurtu u koupaliště, kde důstojníci německé armády během 2. světové války hrávali a v Lysicích byl obnoven kurt v zámecké zahradě, kde od roku 1946 hrají členové Sokola. V Blansku navázal na tradici tenisu po vynucené tříleté přestávce oddíl AFK Blansko. Začátkem roku 1946 se sešli tenisté SK a AFK Blansko na společné schůzi, aby s ohledem na novou situaci osvobozené republiky zhodnotili a zvážili chyby dřívějšího vedení SK Blansko a dohodli se na jeho likvidaci. Byl dohodnut přechod některých členů a hráčů do oddílu AFK a ten se přejmenoval na VzTJ Spartak Metra Blansko. Přešli tak Ing. Libus a Ing. Jouza, který přišel do Blanska v lednu 1942 ze Severočeské tenisové župy, Soňa Báčová provdaná Jouzová, bývalá hráčka LTK Boskovice, Jan Libra, Josef Liška a další. Sloučení blanenského tenisu se již nedožil Ing. Hubert Blažek, který v protektorátu zemřel na žloutenku.34 Ve stejném roce jako v Blansku se obnovil tenis v Boskovicích a to na kurtu v zámeckém parku, než byl nahrazen dlažbou pro tanec. Ostatní dvorce přes válku zanikly. Boskovice začaly hrát přátelská utkání družstev s brněnskými oddíly, Tišnovem či Vyškovem. Po válce v Lysicích převzal Sokol pod svou správu bývalý hraběcí kurt. Pořádaly se na něm i menší turnaje. Po roce 1948 se tenis stal po nástupu politických vládců v Lysicích nepřijatelný. Pamětníci dokonce vzpomínají, jak se navážela na antukový povrch prosívka z lomu a z tenisového dvorce se stalo na chvíli hřiště pro házenou, která se v Lysicích nikdy před tím nehrála. Zpětné zprovoznění hřiště zanechalo na kurtu následky až do dnešní doby – porušená drenáž, nestejná tvrdost povrchu.35 V Letovicích a Boskovicích tenisté nemohli sehrávat mistrovská utkání, protože měli každý po jednom dvorci. O tenis byl v obou městech takový zájem, že se ani někteří zájemci o hraní za celý den nedostali na kurt. Proto byly v Boskovicích v letech
34 Petr Budyšínský, bytem Moravská Třebová, pochází z Letovic a pracoval v knihovně v Letovicích, záznam učiněn 12.10.2016.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 11. Oddíl VzTJ Spartak Metra Blansko se již dnes jmenuje ASK Blansko.; TJ Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. C. d., s. 18.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 17.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 7. 35 Rudolf Kučera, bytem Lysice, Boskovická 232, bývalý předseda tenisového oddílu TJ Sokol Lysice, záznam učiněn 20.12.2016. 22
1949–1950 postaveny dva nové dvorce u koupaliště v Červené zahradě. Boskovice sestavily družstvo, jež začalo hrát mistrovská utkání. Oddíly z Blanska a Boskovic se potkávaly v soutěži sdružených okresů. Ke konci padesátých let však zájem o tenis v Boskovicích natolik opadl, že družstvo vystoupilo ze soutěže a oddíl málem zanikl.36 Zásluhu na tom, že v Letovicích tenis po druhé světové válce nezanikl, mají Zaruša Burkoň, Otakar Winkler a hlavně učitel František Vladík, který ve své pedagogické činnosti pokračoval i na dvorci a prakticky vychoval pozdější generaci letovických tenistů. Z nichž nejvýznamnější v šedesátých a na počátku sedmdesátých let to byli bratři Karel a Zdeněk Francovi. V Letovicích však brzy jediný kurt nestačil zájmu veřejnosti. „V letním období byl dvorec nepřetržitě obsazen od ranních pěti hodin do setmění, a přesto se stalo, že si někteří zájemci ani nezahráli.“37 Protože byl v Letovicích jediný kurt a dobrých hráčů bylo mnoho, řada z nich odcházela hrát závodně do jiných oddílů, byli to např. bratři Francové a Josef Novotný, kteří hráli ve Spartaku Metra Blansko, Milan Vladík v TJ Žižka Brno, František Tenora ve VŠZ Brno a ženy Jaroslava Burkoňová a Věra Hubáčková hrály v TJ Minerva Boskovice. I dorostenci Jiří Komárek, Vladimír Winkler či Jiří Brtnický hráli několik sezón v oddílu Metra Blansko.38 Mladí zájemci tenisu v Kunštátě na začátku padesátých let projevili snahu o zprovoznění hřiště, které v té době bylo velmi zanedbané, vyrůstaly na něm náletové břízy a olše. Zprovoznit by jej bylo velmi náročné, proto z uskutečnění odvážné myšlenky nakonec sešlo. Navíc celý areál byl v majetku Vojenské správy, a tím nepřístupný. Ke konci padesátých let u zámku v habrové aleji upravili plochu pro hraní tenisu Ivo Jašek, Petr Votřel a Zdeněk Nechuta, ale toto hřiště dlouho nevydrželo.39 Po nucené přestávce po dobu 2. světové války obnovil svoji činnost tenisový oddíl SK Jevíčko na dvorcích Sokola na Tyršově plovárně, které zásluhou Ing. Vrbky byly solidněji založeny. Dvorce SK u nádraží zanikly. Sjednocení tělovýchovy v roce 1948 přispělo k oživení tenisové činnosti a za finanční podpory Astra Diu Jevíčko byly dvorce opraveny a pokryty antukou. Složilo se opět závodní družstvo z počátku posílené několika hráči z Moravské Třebové a klub se přihlásil do soutěže brněnského kraje.
36 JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C.d., s. 5.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 6. Klub v Boskovicích se touto dobou jmenoval „TJ Minerva Boskovice“.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 14. 37 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 7. 38 LTC Velen Boskovice, s. 11.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 5.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 14.; SOKOL Letovice. 110 let Sokola Letovice. C. d., s. 39. 39 MÍKA, Miroslav. C. d., s. 129. 23
Oddíl byl v Jihomoravském kraji aktivní a činný až po delimitaci části okresu Blansko do okresu Svitavy a tím do Východočeského kraje roku 1960. Zde potom hrálo po vítězství ve sdružených okresech v krajském přeboru se dvěma družstvy dospělých a po jednom družstvu dorostu a žactva.40
3.1 Závodní tenis
V Blansku po sloučení SK a AFK obnovil a zahájil oddíl tenisu Spartak Metra Blansko svoji činnost s velmi skromnou členskou základnou, což bylo způsobeno dlouhým přerušením hraní tenisu v době protektorátu a tím, že tenis z první republiky byl zatížen předsudkem veřejnosti buržoazního sportu a zábavy, což odradilo značnou část příznivců a hráčů. Zůstali jen ti nejzapálenější vyznavači tenisu, kteří se pustili do práce na obnovení oplocení dvorců a sportovní činnosti. Blanenský oddíl Spartak Metra započal od roku 1952 s pořádáním turnajů v kategorii mužů. Ukázal, že i menší klub dokáže zajistit velký turnaj nejen krajské úrovně se všemi náležitostmi ke spokojenosti hráčů i diváků. V prvním ročníku zvítězil František Mrákota z Dynama Hradce Králové.41 V Blansku bylo brzy sestaveno závodní družstvo ve složení: Jouza, Libus, Libra, Konečný, Strnad, Škrla, Polášek, Liška, Pražák a Volf. V ženách: Jouzová, Rotterová za svobodna Kafková, Krupová a Konečná. Družstvo začalo hrát brněnský městský přebor smíšených družstev. V padesátých letech nejlepších výsledků dosahovala Soňa Jouzová, která se i v jednotlivcích po několik sezón umísťovala na 4.–5. místě krajského žebříčku, tehdy ještě jen brněnského kraje. Blanenské družstvo se zpočátku padesátých let umisťovalo ve vrchních částech tabulky. Nejlepších výsledků dosahovalo koncem padesátých a začátkem šedesátých let, kdy do oddílu a družstva přišli po ukončení studií noví zaměstnanci závodu Metra Blansko. Jednalo se o Ing. Karla a Zdeňka Francovi z Letovic a Ing. Zdeňka Grünwalda z Lysic. Tehdy v roce 1959 družstvo složené z těchto hráčů a dále Ing. Svatopluka Jouzy, Karla Vladíka, Josefa Lišky, Jiřího Poláška, Oldřicha Volfa, Soni Jouzové, Anny
40 VRBICKÝ, Jan. C. d., s. 70. Tehdy se firma Astra Diu jmenovala národní podnik Diu. Firma později zanikla a vyráběla žiletky.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 9.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 16. V tenisových soutěžích se i dnes dělí kraje podle území. 41 SKOTÁK, Pavel. Jubilejní 20. ročník ceny Moravského krasu. C. d., s. 8.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 5. 24
Rotterové a Evy Samkové se probojovalo do krajského přeboru II. třídy a další sezónu se umístilo na šestém místě z dvanácti oddílů.42 V šedesátých letech byli na pozici týmových jedniček Karel Franc a Soňa Jouzová. Dařilo se jim i na turnajích jednotlivců. Oba dva se po několik sezón umisťovali na předních místech turnajů sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov, kde zaujímali čestná místa v krajských žebříčcích. Tenistům pomohla v jejich herním růstu také dostavba víceúčelové haly dokončené roku 1960 na Sportovním ostrově Ludvíka Daňka v Blansku. Vznikla tím možnost hrát v zimních měsících na palubovce. To, že byl povrch enormně rychlý a prostor za základní čarou malý, tenistům nevadilo. Převládalo nadšení, že se může hrát i v zimě. Na Sportovním ostrově se taktéž budovala dvě fotbalová hřiště, atletický ovál a kurty pro volejbal, které jsou opatřeny sloupky, na které se dá nasadit i tenisová síť. Od druhé poloviny šedesátých se zde hrál pouze volejbal, ale dnes volejbalisté už venku na těchto kurtech nehrají a chodí zde trénovat a hrávat tenisté. Roku 1961 byly ve Velkých Opatovicích uspořádány turnaje v kopané a volejbalu na nově vybudovaných hřištích, tenis se zde ještě nehrál, ale právě volejbalové kurty o patnáct let později posloužily tenistům k vytvoření jejich tenisového oddílu.43 Po sedmileté přestávce pořádání krajského turnaje mužů v Blansku začala tradice pořadatelství turnaje s názvem „O cenu Moravského krasu“. V letech 1960 a 1961 zvítězil Oldřich Kunsfeld z klubu ZJŠ Brno a za stejný oddíl hrál i vítěz následujících dvou ročníků Otmar Grydil, jenž roku 1962 porazil ve finále Arnošta Baláta 2:1 na sety v poměru 4/6, 6/4, 6/1. Turnaj měl v okresních novinách následující ohlas: „Po tři dny bojovalo 36 tenistů našeho kraje na dvorcích Spartaku Metra v Blansku o titul mistra Moravského krasu. Putovní cenu – krasový krápník si odnesl Grydil.“44 O rok později nevíme, s kým finále Otmar Grydil hrál, víme pouze, že finálový zápas trval přes tři hodiny. Z uvedeného vyplývá, že šlo nejspíše o třísetový zápas. Oddíl v Boskovicích přečkal nevalné období ke konci padesátých a na začátku šedesátých let a roku 1963 se opět začíná členská základna rozšiřovat. Byl zvolen výbor v čele s předsedou Bedřichem Coufalem. Pár let trvalo, než si v Boskovicích lidé opět
42 TJ Metra Blansko. Výročí 70. roku založení. C. d., s. 29.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8. 43 NŽ, 17.7.1960, s. 4.; NŽ, 10.3.1961, s. 4.; NŽ, 18.8.1961, s. 4.; NŽ, 19.4.1963, s. 3. 44 NŽ, 27.7.1962, s. 4. Oficiální název klubu vítězů turnaje Kunsfelda a Grydila zněl Spartak ZJŠ Brno (dnešní kurty v lužáneckém parku v Brně). ZJŠ – závody Jana Švermy. Kluby si dříve dávaly do názvu významný podnik sponzora oddílu. U některých to platí i dnes, např. TK Agrofert Prostějov – nejúspěšnější oddíl současnosti.; NŽ, 23.8.1963, s. 4.; Rovnost, 24.5.1952, s. 8. Článek informuje o tom, že Otmar Grydil se zúčastnil mezikrajského utkání družstev Olomouc–Brno. 25 našli cestu na kurty. V následujícím roce sehrálo družstvo mužů přátelské utkání proti Spartaku Metra Blansko v poměru 2:4 na zápasy.45 Blansko hostilo 15.–16. srpna roku 1964 již VI. ročník turnaje mužů „O cenu Moravského krasu“. Od předcházejících se lišil slabší účastí hráčů krajského měřítka, které vystřídala řada talentovaných dorostenců z TK Moravské Slavie a ZJŠ Brno. Jelikož několik přihlášených předních hráčů krajského žebříčku nepřijelo, byla hlavní soutěž ve dvouhře mužů tvořena pouze 18 účastníky. Vítězem se stal Vladimír Kopeček z TJ Slavia Univerzita Brno, který ve finále zvítězil nad Karlem Francem z domácího Spartaku Metra Blansko 7/5, 1/6, 6/4. V semifinále zvítězil Kopeček nad Špatným z Moravské Slavie Brno 6/4, 6/1 a Karel Franc nad Opletalem z Bílovic nad Svitavou 6/1, 6/3. Třetí cenu pak získal Špatný, když porazil Opletala 6/0, 6/2. Tohoto roku se poprvé kromě dvouhry hrála i čtyřhra. Předchozí ročníky se čtyřhra nehrála pro velký počet účastníků. Vítězem se stala dvojice Franc–Kopeček, která ve finále porazila duo Schindler, Fridrich 6/4 a 6/2.46 Tým dospělých oddílu Spartaku Metra Blansko si v sezóně roku 1964 vedl velmi dobře. V krajském přeboru II. třídy smíšených družstev sdružených okresů Brno- venkov, Blansko a Vyškov vyhrál všechny svoje zápasy většinou se značnou převahou a skončil po zásluze na prvním místě. Již podruhé během 60. let se družstvo kvalifikovalo do baráže o postup do krajského přeboru I. třídy, kde se utkalo s dalšími třemi družstvy v Kroměříži a o dva roky později ve Znojmě, a to s vítězem sdružených okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč a Znojmo, vítězem městské soutěže Brno a vítězem sdružených okresů Zlín, Prostějov, Kroměříž, Hodonín, Uherské Hradiště a Břeclav. V kvalifikaci o postup do krajského přeboru I. třídy družstvo neuspělo. To už v družstvu hostoval Josef Novotný ze Sokola Letovice. Letovice se totiž nemohly přihlásit do soutěží družstev, protože měly stále jeden kurt. Tabulka č.1 – zápasy oddílu Spartak Metra Blansko v krajském přeboru II. třídy za rok 1964.
45 NŽ, 21.8.1964, s. 4. Na turnaji se hrálo ve dvouhře o třetí místo. O něj se dnes na turnajích nehraje. Výjimkou jsou olympiády. v Blansku byly dva kurty a při velkém počtu účastníků by se hraním čtyřhry doba turnaje prodloužila o den i více. 46 NŽ, 21.8.1964, s. 4. Družstvo tvořili 4 muži a 2 ženy. V soutěži se jedno utkání hrálo na 11 zápasů. Z toho čtyři pánské a dvě dámské dvouhry, dvě pánské a jedna dámská čtyřhra a dvě smíšené čtyřhry. Dnes je složení týmu stejné, ale zápasů nikoliv. Nehrají se smíšené čtyřhry.; V článku je nazýván Zlín ještě jako Gottwaldov.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3. Neuvádí roky, kdy družstvo vyhrálo svoji skupinu, s jistotou můžeme tvrdit, že se jednalo o rok 1964.; NŽ, 21.8.1964, s. 4. Zde se tvrdí, že družstvo roku 1964 hrálo kvalifikaci o postup do KP I. třídy již potřetí zatímco v „JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3.“ se píše, že družstvo hrálo kvalifikaci o postup dvakrát. 26
– Sokol Šlapanice 7:4 – Sokol Bílovice 9:2 – Slovan Ivančice „B“ 11:0 – Sokol Brno-Chrlice 10:1 – Slovan Ivančice „A“ 6:5 – Baník Tišnov 9:2 – Slavoj Vyškov 8:3
Nejvíce za družstvo Blanska bodovali Karel Franc a Soňa Jouzová, kteří se dobře umístili i na meziokresních přeborech jednotlivců ve Šlapanicích. Karel Franc se probojoval do finále, kde podlehl Schindlerovi ze Slovanu Ivančice 6/2, 4/6 a 5/7. Soňa Jouzová zvítězila ve finále nad Eliášovou ze Slavoje Vyškov 6/2, 6/2. Třetí místo získala Eva Samková taktéž hráčka Blanska. Dorostenecké Družstvo blanenského oddílu hrálo meziokresní soutěž sdružených okresů. Soutěž však hrály pouze čtyři týmy. Hrálo se dvoukolově každý s každým doma a venku. Po jarním kole obsadilo 3. místo. Tým byl oslaben odchodem dvou dorostenek mezi dospělé a neúčastí Winklera, který ze studijních důvodů jarní kola nehrál. Protože se počet tenistů v Boskovicích zvyšoval, získali od volejbalistů druhý kurt a činnost se začala pozvolna roku 1965 rozvíjet. O rok později se zde hrál první turnaj firem sdružených v rámci Elitexu. Turnaje se zúčastnilo 16 hráčů. V Blansku okresní oborová rada vypsala I. ročník turnajů neregistrovaných hráčů ve třech druzích sportu. Jedním z nich byl právě tenis na kurtech Spartaku Metra. I když pod fotkou nejúspěšnějšího hráče Blanska v týmových soutěžích za uplynulý rok Karla France je napsáno: „Tenis na Blanensku je málo populární. Ale přesto se hraje.“47 Hraní tenisu v okrese Blansko bylo pro stále širší okruh obyvatelstva, ačkoliv v okresních novinách se vyskytovaly články v nesouladu s tímto tvrzením. Na jaře roku 1966 zahájili tenisté Blanska soutěž krajského přeboru II. třídy prohrou na domácí půdě s Dynamem Jihlava 3:8, když za domácí bodovali pouze Eva Samková, Soňa Jouzová a smíšená čtyřhra Jouzová–Franc. Výrazně se za uplynulý rok zlepšil Jaromír Toman, který získal pro družstvo nejvíce bodů. Tým dospělých Spartaku Metra se udržel, když skončil v klidném středu tabulky. O rok dříve se turnaj „O cenu
47 NŽ, 28.8.1964, s. 4.; LTC Velen Boskovice, s. 4.; NŽ, 30.6.1971, s. 1. Elitex je sdružení závodů vyrábějící obráběcí stroje. Minerva Boskovice byla jedním ze členů.; NŽ, 25.9.1964, s. 4.; NŽ, 20.8.1965, s. 4. 27
Moravského krasu“ nehrál. VII. ročník turnaje roku 1966 vyhrál Stanislav Kuchovský ze ZJŠ Brno.48 Rok 1967 byl pro Blansko a hlavně Boskovice významným v soutěži družstev. Pro TJ Minervu Boskovice šlo o premiérovou sezónu závodního družstva v okresní soutěži sdružených okresů a Blansko bojovalo statečně v krajském přeboru II. třídy, kde obsadilo 2. místo za TJ Žižkou Brno, které Blansko porazilo, ale prohrálo s oddílem Žabovřesky Brno a to Blansko stálo postup. Na přeborech jednotlivců sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov úspěšně reprezentovali okres Blansko Karel Franc a Soňa Jouzová. Oba dva zvítězili ve dvouhře. V tomto roce se konal i meziokresní přebor mužů na kurtu v Letovicích.49 Přehled zápasů Spartaku Metra Blansko za rok 1967 vypadá následovně. Tabulka č. 2.
– Spartak Jihlava „B“ 8:3 – Sp. Husovice „B“ 8:3 – Náměšť nad Oslavou 10:1 – TJ Žabovřesky Brno 4:7 – Spartak Třebíč 11:0 – TJ Znojmo 8:3 – TJ Žižka Brno 6:5 – Dynamo Jihlava 7:4
Boskovice se přihlásily pro rok 1967 do okresního přeboru sdružených okresů. Hrály tedy o soutěž níže než Blansko. Z okresu Blansko to byli stále jediní dva zástupci, kteří mohli hrát mistrovské soutěže. V soutěži skončily Boskovice předposlední ze sedmi účastníků, když vyhrály pouze jedno utkání se Sokolem Šlapanice 6:5. O rok později družstvo zvítězilo ve dvou utkáních, skončilo tedy na 6. místě z osmi účastníků a v roce 1969 skončila TJ Minerva Boskovice na čtvrtém místě, ale pouze z pěti účastníků.
48 NŽ, 12.8.1966, s. 4. 49 Mgr. Josef Šlajs, bytem Praha, Rezlerova 276, záznam učiněn 25.8.2016. Po soutěži sdružených okresů, následovaly soutěže Krajský přebor (KP) II. třídy, KP I. třídy, národní liga, II. liga a nejvyšší soutěží byla I. liga.; SK Tenis Tišnov. Kronika tišnovského tenisu, s. 4. Dříve se oddíl jmenoval TJ Baník Tišnov.; NŽ, 24.5.1967, s. 4.; NŽ, 31.5.1967, s. 4.; NŽ, 21.6.1967, s. 3.; NŽ, 28.6.1967, s. 4.; NŽ, 5.7.1967, s. 4.; LTC Velen Boskovice, s. 29.; NŽ, 30.9.1970, s. 4. 28
Oddíl v Boskovicích měl spíše radost, že se dařilo mládeži na turnajích jednotlivců. Dorostenci Zdeňku Mazalovi se podařilo na meziokresním přeboru v Brně- Chrlicích obsadit třetí příčku a zařadil se pro rok 1969 mezi nejlepší dorostence v Jihomoravském kraji. Své postavení pak potvrzoval i na individuálních krajských turnajích v Brně a Tišnově. A mladší žák Miroslav Legner se zúčastnil turnaje, kde po boji prohrál s Václavem Seyfertem z TJ Baníku Tišnov. Václav Seyfert se stal několikrát krajským přeborníkem a roku 1971 dokonce obsadil 3. místo na mistrovství republiky starších žáků.50 Oddíl v Letovicích v čele s předsedou Oldřichem Höklem uspořádal roku 1968 II. ročník krajského turnaje mužů za účasti tenistů z Blanska, Boskovic, Letovic a Brna. Do semifinále se probojovali hráči hrající za Spartak Metra Blansko.51 Výsledky závěrečných kol (pavouk) – tabulka č. 3.
Semifinále Finále Vítěz Vladík Milan Vladík Toman Jaromír 8/6, 4/6, 6/4 Novotný Novotný Josef Novotný 6/3, 8/6 Grünwald Hynek 6/3, 0/6, 6/2
Roku 1968, co proběhl turnaj v Letovicích, vznikl plán na výstavbu tenisového areálu, v blízkosti již stávajícího nedostačujícího jediného dvorce u koupaliště. V průběhu let 1969–1971 byl vybudován tenisový areál sestávající ze tří antukových kurtů, oboustranné cvičné zdi a klubovny včetně šaten a sociálního zařízení. „Areál byl vybudován obětavou brigádnickou prací všech členů tenisového oddílu a za finanční i materiálové pomoci a ve spolupráci s MěNV, Bytexu, Tylexu, Letostroje a ČKD Letovice a dalších letovických podniků a závodů.“52
50 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 6. Obsahuje pouze rok, kdy Boskovice začaly hrát soutěž družstev.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 14.; LTC Velen Boskovice, s. 37. Uvádí výsledky a detailní komentáře k zápasům.; SK Tenis Tišnov, s. 5. 51 NŽ, 31.7.1968, s. 4. V okresních novinách je uvedeno, že jde o III. ročník turnaje.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8. V tomto materiálu je uvedeno, že Letovice pořádají krajský turnaj mužů od roku 1967, podle této informace proběhl roku 1968 II. ročník. I názvy ročníků v dalších letech nás v tom utvrzují. 52 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 15.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6. MěNV – označení městských národních výborů, které vykonávaly v letech 1945–1990 správu měst. 29
Roku 1969 Blanenští tenisté zahájili sezónu slibně vítězstvím nad Třebíčí 11:0 a nad Brnem Husovice, ale v následujících kolech si neudrželi neporazitelnost a skončili v klidném středu tabulky na čtvrtém místě.53
3.2 Vzestup tenisu v Letovicích a Blansku
V první polovině 70. let se začal hrát tenis na dalších místech okresu Blansko. Hrálo se již kromě Blanska, Boskovic, Letovic a Lysic také v Rudici, Kunštátě a Adamově. I tam, kde se již hrálo, se budovaly klubovny, sociální zařízení a další dvorce. Budování areálů mělo vliv i na ostatní obce a města v okrese, kde začínali první nadšenci s hraním tenisu. Tento rozmach započatý v 70. letech, jenž pokračuje přes 80., 90. léta až do dnešních dnů, je spojený s osobou Ing. Svatopluka Jouzy, který je již výše zmíněn jako hráč, který přišel roku 1942 do Blanska ze Severočeské tenisové župy, kde roku 1938 získal titul přeborníka. Roku 1942 se přestěhoval do Blanska, kde byl zaměstnán v ČKD. Roku 1944 se oženil a se svou manželkou dlouhá léta reprezentovali oddíl Spartak Metra Blansko. V roce 1978 byl ustanoven okresní tenisový svaz při OV ČSTV v Blansku, jehož byl Ing. Jouza dlouholetým předsedou. Postupně se zakládaly tenisové oddíly. Současně zastával dlouhá léta funkci jednatele tenisového oddílu VzTJ Spartak Metra Blansko a byl členem krajského výboru tenisového svazu v Brně. Pro rozvoj tenisu v Blansku i na celém okrese vykonal Ing. Svatopluk Jouza mnoho záslužné práce, za kterou byl několikrát vyznamenán a zaslouží si uznání všech příznivců tohoto sportu.54 Z Blanska přestoupil do svých rodných Letovic Josef Novotný, který je hlavní postavou, která v Letovicích pozvedla tenis. Počátkem 70. let se Letovice každý rok zlepšovaly a postupovaly až do krajského přeboru II. třídy. Po Ing. Svatopluku Jouzovi jde o druhou důležitou postavu, která pozvedla tenis v okrese Blansko. Oddíly ČKD Letovice a TJ Minerva Boskovice hrály v sezóně 1970 stejnou soutěž přebor sdružených okresů. Josef Novotný byl i dobrým hráčem, který hrával předchozí sezóny v Blansku. Družstvo Letovic dále tvořili Jiří Brtnický, Vladimír
53 NŽ, 4.6.1969, s. 4.; NŽ, 30.9.1970, s. 4. V článku „Tenisté úspěšní“ je napsáno, jak se družstvo Blanska umisťovalo v předchozích letech. 54 SKOTÁK, Pavel. C. d., s. 2. Svatopluk Jouza *22.7.1914–13.2.1988. 30
Winkler, František Novotný, Vladimír Kubín a ženy Jaroslava Burkoňová, Věra Hubáčková a Ludmila Winklerová.55 V Blansku družstvo dospělých roku 1970 dosáhlo po vítězství v KP II. třídy a postupu do krajského přeboru I. třídy největšího úspěchu oddílu v soutěži dospělých. Je to doposud nejvyšší soutěž, do které se Blansko v týmových soutěžích dospělých probojovalo a zatím tento milník nepřekonalo. Tabulka č. 4 – přehled jednotlivých zápasů Blanska.
– Dynamo Jihlava 6:5 – Brno Chrlice 6:5 – Žďár nad Sázavou 7:4 – TJ Znojmo 7:4 – ZKL Brno „C“ 6:5 – Náměšť nad Oslavou 9:2 – Bílovice 10:1
V Blansku se přičinil o úspěch nehrající kapitán Ing. Svatopluk Jouza, který vyjednal i finanční podporu od závodu Metra Blansko, díky které mohli hráči bezplatně cestovat za mistrovskými zápasy. Blanenští hráli v sestavě: Karel Franc, Zdeněk Grünwald, Karel Vladík, Lubomír Kupka, Soňa Jouzová a Eva Samková. První hráč družstva Karel Franc neprohrál ani jedno utkání a přispěl tak nejvíce body k vítězství.56 V mládežnických kategoriích bylo soutěží méně. Některé roky se místo meziokresních přeborů musely hrát i přebory okresní z důvodu velkého počtu družstev. Pořadí soutěží roku 1970 v kategorii dospělých je vyobrazeno v tabulce č. 5.
- nejvyšší soutěž 1. liga - druhá nejvyšší soutěž 2. liga - třetí nejvyšší soutěž národní liga - čtvrtá nejvyšší soutěž krajský přebor I. třídy - pátá nejvyšší soutěž krajský přebor II. třídy - šestá nejvyšší soutěž meziokresní přebor
55 LTC Velen Boskovice, s. 43. Dnes se oddíl nazývá LTC Velen Boskovice.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 3. Dnes se oddíl nazývá Sokol Letovice. 56 NŽ, 16.9.1970, s. 4.; NŽ, 30.9.1970, s. 4.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3. 31
Na přelomu roku 1970/1971 byla v Boskovicích dostavěna sportovní hala, kde byl tenistům vyhrazen prostor na tréninky dospělých i mládeže. Po postavení haly v Blansku byla v Boskovicích druhá hala v okrese, kde se dal hrát tenis i v zimních měsících. Navíc v létě byla v Boskovicích otevřena sportoviště v dobudovaném areálu v Červené zahradě. K příležitosti slavnostního otevření areálu byl sehrán i první krajský turnaj, jehož se zúčastnilo 24 mužů. Na kurtech v Boskovicích bylo i nadále roku 1971 rušno. Proběhl zde turnaj Elitexu, I. ročník lesiády a odborářů a městský přebor žáků, ve kterém zvítězil Miroslav Legner, později několikanásobný vítěz okresního přeboru mužů.57 Tenistům Spartaku Metra Blansko se v sezóně roku 1971 ve výkonnostně vyšší soutěži nevedlo a družstvo sestoupilo do KP II. třídy. Zato starším žákům se podařilo v brněnském přeboru zvítězit nad Zbrojovkou Brno. V Blansku se věnovali hráči závodního družstva dospělých ve volných chvílích odpoledne po práci i mládeži a díky těmto tréninkům mělo úspěchy v soutěžích družstev blanenské žactvo.58 Letovice sehrály sezónu meziokresního přeboru družstev ještě na hřištích soupeřů, i když se kvapem blížilo dobudování dvorců. Dospělí sehráli své zápasy na kurtech v Boskovicích, které hrály taktéž roku 1971 meziokresní přebor. Letovický Oddíl přihlásil do soutěží i družstvo dorostu, které se zúčastnilo přeboru v rámci Brna. Členové letovických družstev dosahovali úspěchů i na individuálních turnajích, když se na okresních přeborech jednotlivců dorostu v Tišnově Věra Hubáčková a Eva Winklerová probojovaly do semifinále dvouhry. Na turnaji dospělých v Boskovicích obsadila Jaroslava Burkoňová 1. a Josef Novotný 2. místo ve dvouhře a na turnaji v Bílovicích nad Svitavou hrál finále s týmovým kolegou Jiří Brtnickým.59 Roku 1971 byl sehrán v Letovicích V. ročník krajského turnaje mužů na kurtu u koupaliště. Zvítězil v něm Karel Franc, který obhájil prvenství z předešlého roku. Krajský turnaj byl poslední akcí, co se odehrála na jednom kurtu u koupaliště. V září roku 1971 byl otevřen areál se třemi novými kurty a sociálním zařízením. Jedná se o dvorce 1, 2, 3, které slouží dodnes a průběžné úpravy, co nejdou udělat brigádnickou prací, jsou již dnes financovány za nezbytné podpory města Letovice. Více kurtů chtěli tenisté v Letovicích již od počátku oddílu, aby mohli hrát mistrovská utkání na
57 NŽ, 30.6.1971, s. 4.; NŽ, 8.9.1971, s. 4. Jihomoravská lesiáda – sportovní soutěže zaměstnanců podniku Státní lesy Brno.; NŽ, 29.9.1971, s. 4.; LTC Velen Boskovice, s. 61.; PAŠKA, Pavol. C. d., s. 7. 58 NŽ, 12.5.1971, s. 4.; NŽ, 15.9.1971, s. 4. Tenisová Zbrojovka Brno hrála na kurtech v lužáneckém parku.; TJ Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. C. d., s. 15. 59 NŽ, 2.6.1971, s. 4.; NŽ, 9.6.1971, s. 4.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 5. 32 domácích dvorcích, ale až v roce 1965 přišel s konkrétním projektem Ladislav Haluza, tehdejší ředitel Agrostroje a předseda oddílu. Z plánu nakonec sešlo. Až v roce 1969 se povedlo udělat další plán na vytvoření nového areálu za tehdejšími volejbalovými kurty. I v okresních novinách mělo ohlas vybudování areálu v Letovicích, že je popularita tenisu na vzestupu.60 Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let se začal hrát tenis v Rudici, avšak zpočátku to bylo jen přes natažený motouz ke sloupkům na hřišti pro volejbal u místní školy. Skupina nadšenců propadla tomuto sportu a podobně tomu tak bylo i v Kunštátě, kde Jan Sojka upravil v lese „Borčíku“ u zámku plochu pro své dva syny Jana a Petra. V Rudici v této době skoro ani nebyly rakety, tak se hrávalo s raketami vyřezanými z desky. U začátků rudického tenisu byli nadšenci Ladislav Šenkýř, Vladimír Hadrava, Jan Neveselý, později Zdeněk Molnár a další. Oddíl si začal domlouvat přátelské zápasy s Petrovicemi, Podomím a dalšími vesnicemi, kde se v té době tenis také začal hrát, ale na rozdíl od Rudice se zde tenis později už dále nerozvíjel.61 V Blansku byly vybudovány v letech 1972–1973 další dva dvorce za podpory závodu Metra Blansko, pod vedením Ing. Svatopluka Jouzy a zejména usilovné brigádnické práce, na které se podíleli všichni členové, i pro ty nejmenší se zde našla drobná práce. Na tenisovém poli dalším úspěchem trenérské práce v Blansku bylo roku 1972 umístění Milana Dobiáška a Lubomíra Kupky ml. na krajském přeboru mladšího a staršího žactva o postup na mistrovství Československé republiky v Pelhřimově.62 Boskovice a Letovice hrály v sezóně roku 1972 přebor sdružených okresů. Letovice už hrály domácí zápasy na nových kurtech. Letovice skupinu tvořenou šesti týmy vyhrály a Boskovice skončily na 5. místě. Oddíl Sokola Letovice si tak vybojoval postup do krajského přeboru II. třídy, kde se v roce 1973 utkal s družstvem Spartaku Metra Blansko. Na postupu družstva Letovic se projevila posila v osobě Josefa Novotného. Rok 1972 byl premiérový pro družstva dorostu Blanska, Boskovic i Letovic. Družstva nastupovala v nově vzniklém okresním přeboru, kde hrál ještě Sokol Bílovice nad Svitavou, jenž skupinu vyhrál. Družstva hrála dvakrát každý s každým.
60 NŽ, 18.8.1971, s. 4.; NŽ, 28.7.1971, s. 4. 61 SOKOL Rudice. Kronika rudického tenisu, s. 3.; MÍKA, Miroslav. C. d., s. 129. Petrovice se nachází v těsné blízkosti Sloupu, jenž je známý díky tomu, že se nachází v CHKO Moravský kras. Podomí se nachází v okrese Vyškov. 62 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3.; NŽ, 21.6.1972, s. 4. 33
Hráči okresu Blansko se zúčastnili i meziokresních přeborů a turnajů v okolí. V Letovicích byl uspořádán VI. ročník turnaje pro hráče z Jihomoravského kraje a I. ročník turnaje žen z okolních oddílů. V soutěži mužů ve finále udolal Jiří Brtnický Josefa Novotného 1/6, 6/4 a 7/6.63 Adamovští tenisté chtěli navázat na dřívější tradici tenisu. V roce 1972 byl při Spartaku AS Adamov založen tenisový oddíl, jehož prvním předsedou byl zvolen Ing. Miloš Luner a byl postaven-opraven jeden antukový dvorec u hřiště házené v tzv. „Kolonce“, což je prostor za železniční stanicí Adamov, v těsné blízkosti dřívějších ubytoven podniku Adast. Dnes zde hřiště není a místo slouží pro parkování aut. Vybudovat nové tenisové dvorce bylo nezbytností i pro účast v soutěži družstev.64 V sezóně roku 1973 se utkala v soutěži dospělých KP II. třídy družstva Spartaku Metra Blansko a Sokola ČKD Letovice a potkávala se v této soutěži po tři roky. Vůdčí osobnosti Josef Novotný za Letovice a Ing. Svatopluk Jouza za Blansko dokázali sestavit dvě silná družstva, která mohla konkurovat i těm nejlepším v kraji. V Letovicích soupisku družstva roku 1973 posílili hráči Milan Vladík a Zdeněk Mazal, kterého v přestupním období získal Josef Novotný po domluvě s oddílem z Boskovic. Týmy letovického „B“ a Minervy Boskovice zápolily v meziokresním přeboru.65 Tabulka č. 6 – tabulka krajského přeboru II. třídy - B po polovině sezóny 1973.
Zápasy Vítězství Prohry Skóre Body 1. TJ Gottwaldov 7 6 1 48:29 13 2. Sokol Luhačovice 6 6 0 48:18 12 3. Uherské Hradiště 7 5 2 44:33 12 4. Sp. Metra Blansko 6 5 1 41:25 11 5. TJ Žabovřesky B 7 4 3 43:34 11 6. ČKD Letovice 7 2 5 31:48 9 7. Univerzita Brno B 5 3 2 30:25 8 8. Tatran Holešov 6 1 5 23:38 7 9. Mosilana Brno 7 0 7 28:38 7 10. Žel. Prostějov 6 0 6 27:39 6
63 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 13.; LTC Velen Boskovice, s. 61.; NŽ, 31.8.1972, s. 4.; NŽ, 7.9.1972, s. 4.; NŽ, 24.5.1972, s. 4.; NŽ, 14.6.1972, s. 4.; Rovnost, 22.8.1972, s. 8. 64 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 15.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz., s. 6.; NŽ, 10.2.1971, s. 4.; LTC Velen Boskovice. C. d., s. 58.; KREPS, Miloš. C. d., s. 34. Adast je zkratka adamovské strojírny bývalé firmy ADAST Blansko. 65 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 14.; LTC Velen Boskovice, s. 74.; NŽ, 6.6.1973, s. 4.; NŽ, 13.6.1973, s. 4; NŽ, 20.6.1973, s. 4.; NŽ, 27.6.1973, s. 4.; NŽ, 5.9.1973, s. 4.; NŽ, 19.9.1973, s. 4.; NŽ, 19.12.1973, s. 8. 34
Blanenským dorostencům, kteří hráli v sestavě Kunc, Špičák, Konštanský, Ševčík, Kupka a dívky Hánělová a Kostelková se povedlo vyhrát roku 1973 přebor sdružených okresů, kde porazili i družstvo Boskovic a vybojovali si účast v KP II. třídy. Letovice hrály KP II. třídy dorostu už roku 1973, ale pouze díky reorganizaci soutěží družstev. Reorganizace byla v tomto období častým jevem, protože systém hraní soutěží byl nový. Žáci Blanska a Letovic se utkali ve stejné skupině sdružených okresů, kde ještě hrála družstva Ivančič, Vyškova, Tišnova a Šlapanic. V 70. letech v Letovicích započal rozkvět tenisu, pomohl tomu nově vybudovaný areál za pomoci letovických podniků ČKD, Bytexu a Tylexu, kde se nacházely tři tenisové dvorce a čtvrtý na koupališti. Stejný počet dvorců se nacházel i v Blansku. V Letovicích se k tenisu dostali lidé, kteří byli pro tenis nadmíru zapálení. Po Františku Vladíkovi, který vychoval úspěšnou generaci bratrů Francových, kteří hráli za Blansko, byl jeho odchovancem i Josef Novotný, který byl velkým bojovníkem na hřišti a stejně neúnavným funkcionářem, jenž se v budoucnu zasloužil o nebývalý rozvoj tenisu v Letovicích. Postupem času se v Letovicích pořádala utkání, která měla republikový a posléze dokonce i evropský charakter. Na jaře roku 1973 byl na letovických kurtech uspořádán meziokresní přebor mužů a žen. V Letovicích byl ještě uspořádán VII. ročník krajského turnaje mužů a II. ročník turnaje žen. „Za tři dny navštívilo areál 300 diváků.“66 Tenis se těšil v Letovicích veliké oblibě. Sloužily tomu i reklamy v okresních novinách a na nástěnkách, o které se zasloužili činovníci jednotlivých oddílů. V této době to byli zejména Oldřich Hökl a Ing. Svatopluk Jouza. „Doba, kdy byl tenis jen letním sportem, je dávno za námi, a to si dobře uvědomili i samotní hráči tenisového oddílu po skončení úspěšné sezóny 1973.“67 Tenisté v Blansku se shodli na tom, že z důvodu velikého rozvoje hraní tenisu a již nedostačující kapacity pouze dvou kurtů ve víceúčelových tělocvičnách na ASK a učilišti v Blansku, je potřeba postavit halu určenou pouze ke hraní tenisu. Tenisté chtěli na jaře roku 1974 začít se stavbou. Postavění haly zůstalo pouze u řečí a dnes v roce 2017 stále tenisová hala v Blansku není a blanenští hráči tak dojíždí k tréninkům do 15 km vzdálených Letovic.
66 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3.; NŽ, 22.8.1973, s. 4.; NŽ, 30.5.1973, s. 4. Přináší výsledky z okresního přeboru. 67 NŽ, 21.3.1974, s. 4.; Oldřich Volf, bytem Blansko, Bezručova 48, záznam učiněn 8.11.2016. Tehdejší hráč závodního družstva. Podílel se na výstavbě venkovních dvorců. Podle něj byla stavba haly v nedohlednu a stavba o ní byly pouze řeči. Dle něj je situace stejná i dnes. 35
Tenisté Blanska uspořádali v halové sezóně roku 1973/1974 na palubovce v hale na ASK I. ročník vánočního turnaje čtyřher, který hráli často přední hráči krajského žebříčku a započala se tak tradice zimního turnaje trvající přes 30 let. Tenisový oddíl dokončil na jaře roku 1974 stavbu dvou nových dvorců. V Blansku již byly k dispozici čtyři kurty a oddíl toho hned využil ke zvýšení počtu tréninků hráčů všech kategorií. Již poslední týden v březnu roku 1974 začala po vzoru mezinárodní tenisové Grand Prix podobná soutěž v rámci sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov. I když se turnaj konal z kraje roku, zúčastnilo se ho 40 mužů. Šlo o I. ročník meziokresní ceny tenisu (MCT). Ceny do soutěží dodávaly oddíly sami.68 V Adamově se po rozpadu volejbalového oddílu roku 1974 uvolnilo místo pro vybudování dvorce. Členové tenisového oddílu se okamžitě vrhli na jeho přebudování brigádnickou prací. Kurt ihned začal plnit svoji funkci. Avšak na tak veliký oddíl, jako je adamovský, nestačil. Výbor se rozhodl, že nové dva kurty vybuduje v Adamově nad nádražím, jak však ukázal čas, tento návrh nebyl nikdy zrealizován. Adamovský oddíl pořádal po několik let turnaj čtyřher mužů, který měl krajskou úroveň. Roku 1974 v něm zvítězila dvojice Novotný, Brtnický ze Sokola Letovice.69 Roku 1975 byly v Adamově opět uspořádány stejné turnaje jako v roce předchozím. Oddíl v čele s Milošem Lunerem spíš než nad pořádáním turnajů přemýšlel a jednal s MěNV a strojírnami o místu pro nové kurty. O rok později si oddíl konečně oddychl, protože dostal již dříve slíbené místo pro vybudování dvorců. A to je místo, kde dnes stojí dva tenisové dvorce, tréninková zeď a klubovna se zázemím a šatnami. Závěrečné zápasy turnaje čtyřher v Adamově roku 1975 – tabulka č. 7.
Semifinále Finále Vítěz Novotný, Brtnický Bouzek, Doležal (Letovice) Bouzek, Doležal (Ivančice) 2/6, 7/5, 6/4 Štěpánek, Štěpánek
Mazal, Legner Štěpánek, Štěpánek 7/5, 6/2 Štěpánek, Štěpánek 6/2, 6/2
68 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 51.; LTC Velen Boskovice, s. 104.; NŽ, 6.3.1974, s. 4.; NŽ, 24.3.1974, s. 4.; NŽ, 8.5.1974, s. 4.; NŽ, 15.5.1974, s. 4.; NŽ, 29.5.1974, s. 4.; NŽ, 12.6.1974, s. 4.; NŽ, 26.6.1974, s. 4.; NŽ, 14.8.1974, s. 4.; NŽ, 11.9.1974, s. 4.; NŽ, 18.9.1974, s. 4; NŽ, 26.9.1974, s. 4.; NŽ, 9.10.1974, s. 4. 69 SPARTAK Adamov, s. 4.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 8.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 6.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 15.; NŽ, 28.6.1972, s. 4. 36
Blanenské družstvo sehrálo v březnu v hale přátelské utkání proti Lokomotivě Brno. Hosté zvítězili 8:3. Na jaře se opět rozběhly soutěže družstev, ale v týmu dospělých Blanska probíhala generační obměna kádru, tudíž se družstvu nedařilo podle představ. Soupisku družstva tvořili hráči: Lubomír Kupka ml., Josef Klíma, Karel Vladík, Dalibor Kala a Helena Kocmanová, později provdaná Kalová.70 V Letovicích se začala budovat roku 1975 víceúčelová sportovní hala. Volejbalisté vybudovali u této haly nové venkovní dvorce pro volejbal. Do té doby měli volejbalisté svá hřiště vedle tenisových dvorců, které přenechali tenistům. Ti později bývalé volejbalové kurty přebudovali brigádnickou prací za finanční podpory MěNV a materiální podpory ČKD Letovice na tenisové. Vybudovaná sportovní hala sloužila k zimnímu tréninku i tenistům. Po tříletém společném působení družstev dospělých Blanska a Letovic v soutěži KP II. třídy Blansko roku 1975 sestoupilo do meziokresního přeboru I. třídy sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov, kde hrálo roku 1975 „B“ družstvo Letovic, Blanska a „A“ Boskovic. Družstvo Blanska od roku 1976 do roku 1980 každý rok střídavě postupovalo a sestupovalo z meziokresního přeboru do krajského přeboru II. třídy. Hráči, kteří nahradili úspěšnou generaci z počátku 70. let, se postupem času vypracovali ve zdatného náhradníka, protože i jako jejich předchůdci postoupili do krajského přeboru I. třídy a vyrovnali tím nejlepší výsledek družstva Blanska, když roku 1981 vyhráli krajský přebor II. třídy. Sestavu tvořili hráči a hráčky: Karel Vladík, Helena Kocmanová, Dalibor Kala, Lenka Hánělová, Lubomír Kupka ml., Lubomír Kupka st. a Ladislav Kunc. V dorostu se Blansku podařilo roku 1976 vyhrát soutěž sdružených okresů. Díky tomu měl okres Blansko v sezóně roku 1977 v soutěži KP II. třídy dva zástupce, jelikož Letovice již tuto soutěž hrály a hráči obou oddílů potvrzovali, že pravidelné tréninky přinášely své ovoce. To, že se mládeži v Letovicích daří, potvrdili starší žáci, kteří vyhráli svoji skupinu sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov.71 Po osmileté přestávce uspořádal Spartak Metra Blansko turnaj „O cenu Moravského krasu“, kde roku 1975 hrálo 78 hráčů z celého kraje. Turnaj je od tohoto roku pravidelně pořádán až do současnosti. V sezóně 1975 zvítězil Tomáš Čoupek ze
70 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 4.; NŽ, 8.1.1975, s. 6.; NŽ, 15.1.1975, s. 6.; NŽ, 12.3.1975, s. 6. 71 LTC Velen Boskovice, s. 103.; NŽ, 22.1.1975, s. 6.; NŽ, 23.4.1975, s. 6.; NŽ, 21.5.1975, s. 6.; NŽ, 17.9.1975, s. 6.; NŽ, 15.10.1975, s. 6. 37
Zbrojovky Brno. Výpadek v pořádání turnajů byl způsoben zvyšujícími se nároky na vybavenost areálu, co se týče počtu dvorců, zázemí apod. Chvíli trvalo, než členové oddílu v Blansku vše dobudovali.72 Tabulka č. 8 – soutěž dvouhry mužů od čtvrtfinále (posledních 8 hráčů) turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku z roku 1975.
Čoupek Tomáš (Zbrojovka Brno) Čoupek Tomáš Lašek Jiří 6/2, 6/1 (Slovan Břeclav) Čoupek Tomáš Tvrdoň Jaroslav 6/3, 7/6 (Sokol Žabovřesky) Doseděl Antonín Doseděl Antonín 6/1, 7/6 (Železárny Prostějov) Čoupek Tomáš Rudiš Martin 7/6, 6/4 (Zbrojovka Brno) Rudiš Martin Štěpánek Vlastimil 6/2, 6/3 (Sokol Šlapnice) Rudiš Martin Jankovič Karel 6/3, 6/4 (Slovan Břeclav) Čoupek Petr Čoupek Petr 1/6, 7/6, 6/4 (Zbrojovka Brno)
O týden později následoval v Letovicích IX. ročník krajského turnaje mužů a žen, který měl 48 účastníků a 24 účastnic. V této době byl turnaj v Letovicích oblíbený a pořadatelé z Letovic museli i mnoho hráčů odmítat. Hraní tenisu na Blanensku se rozšířilo o obec Olešnici, kde byl místními občany postaven brigádnickou prací roku 1975 antukový kurt. Vedle Blanska, Letovic, Adamova a Boskovic se tak začal hrát tenis na dalším místě v okrese Blansko.73 Roku 1976 družstvo dospělých Sokola Letovice sestoupilo z krajského přeboru II. třídy. Někteří hráči brali sestup jako velký krok zpět. Kvůli neshodám o dalším směřování klubu odešel Josef Novotný, duše oddílu v Letovicích, hrát do Tišnova a trvalo mu poté dlouhých třináct let, než se na tenis do Letovic úplně vrátil. V Letovicích
72 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 54.; NŽ, 28.5.1975, s. 6.; NŽ, 11.6.1975, s. 6. 73 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 48.; LTC Velen Boskovice, s. 102.; NŽ, 16.7.1975, s. 6.; NŽ, 23.7.1975, s. 6.; NŽ, 10.9.1975, s. 6. 38 tak započatý rozvoj stagnoval, až mírně klesal. Kvůli neshodám odešel také Zdeněk Mazal do Šumperka.74 Dorostenecké družstvo Sokola Letovice dosáhlo v roce 1976 významného úspěchu pod vedením nehrajícího kapitána Zaruši Burkoně. Zvítězilo v KP II. třídy a postoupilo do KP I. třídy, ale jak v něm roku 1977 hrálo, nevíme, jelikož výsledky se nám nedochovaly. Družstvo žáků měly v soutěžích pouze Letovice, ale v Boskovicích se dobudovaly brigádnickou prací členů oddílu tenisu dva nové kurty. Celkem už zde byly čtyři dvorce a počet členů i těch nejmladších vzrůstal a tréninky těch nejmenších na sebe nenechaly dlouho čekat.75 Roku 1976 se kromě dostavění dvou dvorců v Boskovicích započal budovat tenisový areál i ve Velkých Opatovicích. V místě zvaném „Na Zkratce“ skupina tenisových nadšenců překopávala brigádnickou prací s motykami v ruce zanedbaný volejbalový kurt na tenisový, jelikož pro volejbal už sloužil pouze jediný kurt ze tří. Na kurtu pracovali hlavně bratři Martínkové, Pavel Šnevajs, Radek Štěrba, Petr Zabadal, Jan Zemánek a další se přidávali. Zpočátku se hrálo přes volejbalovou síť, rakety si hráči půjčovali mezi sebou, ale nadšení pro vybudování dvorců bylo obrovské.76 Plody soustavné práce s mládeží v Blansku neslo družstvo žáků, které si počínalo roku 1977 suverénně v meziokresním přeboru, když neprohrálo ani jedno střetnutí. V kvalifikačním utkání o postup do krajského přeboru si Blansko taktéž počínalo bez zaváhání. Vyrovnané partie pak družstvo sehrávalo i o rok později v krajském přeboru I. třídy. Družstvo Blanska hrálo ve složení: Marek Štarha, Michal Braunschlöger, Ota Hlinomaz, Jiří Štarha, Lenka Vašíčková a Radka Půlpitlová. V Letovicích byl uspořádán I. ročník turnaje mladších a starších žáků „Memoriál Františka Vladíka“ k uctění památky jednoho ze zakladatelů tenisu v Letovicích. Tento obětavý hráč, funkcionář a trenér tenisové základny v Letovicích povoláním učitel se pohyboval po celý život na kurtech. František Vladík byl prvním hybatelem tenisu v Letovicích.77
74 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 3. Zde je uvedeno, že družstvo Blanska hrálo okresní přebor v letech „76“, „77“, „78“ a vyhrálo jej až roku 1978. Družstvo však okresní přebor vyhrálo roku 1976 a postoupilo do KP II. třídy již roku 1976.; ASK BLANSKO, s. 12.; VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. C. d., s. 11. Taktéž uvádí, že družstvo Blanska postoupilo až roku 1978.; NŽ, 28.7.1976, s. 6. 75 NŽ, 21.7.1976, s. 6.; NŽ, 9.6.1976, s. 6.; NŽ, 1.9.1976, s. 6. 76 SOKOL Velké Opatovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Velké Opatovice, s. 3. 77 ASK BLANSKO, s. 3.; JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 7.; LTC Velen Boskovice, s. 132.; NŽ, 2.2.1977, s. 4.; NŽ, 15.6.1977, s. 6.; NŽ, 25.5.1977, s. 6.; NŽ, 22.6.1977, s. 6.; NŽ, 13.7.1977, s. 6.; NŽ, 20.7.1977, s. 6.; NŽ 27.7.1977, s. 6. ; NŽ, 21.12.1977, s. 8.; NŽ, 7.9.1977, s. 4.; NŽ, 24.5.1978, s. 6.; NŽ, 26.7.1978, s. 6.; NŽ, 4.1.1978, s. 6.; NŽ, 21.6.1978, s. 6.; NŽ, 19.7.1978, s. 6.; NŽ, 2.8.1978, s. 6. 39
3.3 Okresní tenisový svaz
Rok 1978 byl významným rokem tenisu v okrese Blansko z důvodu založení „Okresního tenisového svazu při OV ČSTV v Blansku.“78 Na počest založení se hrály první okresní přebory v Blansku a Boskovicích čistě jenom pro okres Blansko, v nichž zvítězili Lubomír Kupka a Jaroslava Burkoňová. Zároveň se začala hrát okresní náborová soutěž 3+1 (tři muži a jedna žena), kdy družstvo po vítězství postoupilo do soutěže 4+2. Soutěž 3+1 byla zavedena kvůli tomu, aby mohly hrát soutěž i oddíly, které mají pouze jeden dvorec nebo nesestaví družstvo pro soutěž 4+2, což se i několikrát stalo. Po vítězství v okresní náborové soutěži, ale musely oddíly s jedním kurtem hrát na hřištích soupeřů, jako např. Letovice, když měly pouze jeden kurt ve svých počátcích. „Okresní tenisový svaz sdružoval zatím pouze oddíly při tělovýchovných jednotách v Adamově, Blansku, Boskovicích a Letovicích.“79 Počet oddílů se postupně zvyšoval, protože tenis se už hrál i na dalších místech, když přibyly Lysice, Olešnice a Křtiny. Soutěž 3+1 už hrály oddíly Adamov a Rájec-Jestřebí, když v Rájci byly vybudovány tenisové kurty brigádnickou prací zároveň s volejbalovými roku 1978 u sokolovny. Byl založen i nový tenisový oddíl MŠLZ Rájec-Jestřebí za podpory MKZ Rájec-Jestřebí a roku 1979 se přihlásil do okresního tenisového svazu, kde se pravidelně zúčastňuje soutěže 3+1 až dodnes. V Adamově se za pomoci MěNV od roku 1976 stavěly nové dva dvorce za nádražím, ale do provozu byly uvedeny až o pět let později. Tou dobou už bylo v Boskovicích a Blansku po pěti kurtech a v Letovicích čtyři a později další tři. Dvorce byly budovány zejména brigádnickou prací, jež byla pro tuto dobu příznačná ve všech oddílech. Ve Křtinách dvorec ke konci 70. a počátkem 80. let sloužil svému účelu, ale kvůli nedostatečnému zdroji vody ke kropení zanikl a byl vybudován v 80. letech brigádnickou prací další kurt níže u řeky. Poté vstoupily i Křtiny do okresního tenisového svazu a po sedm let hrály okresní zkrácenou soutěž 3+1.80 V sezóně roku 1979 se poprvé hrála okresní náborová soutěž družstev dospělých, která se hrála dvoukolově na jaře a na podzim. Hrála v ní družstva Metra Blansko „B“ a
78 LTC Velen Boskovice, s. 139.; NŽ, 30.8.1978, s. 6. 79 JOUZA, Svatopluk. C. d., s. 10. 80 Jan Stejskal, bytem Křtiny, bývalý předseda tenisového oddílu Sokol Křtiny, záznam učiněn 12.11.2016. 40
„C“, Spartak Adamov, MŠLZ Rájec, Křtiny a Letovice „B“, které hrálo až podzimní zápasy. V jednom utkání se hrály čtyři dvouhry, jedna pánská čtyřhra a jedna smíšená čtyřhra. „Tato soutěž se hraje dodneška a je specifická pouze pro okres Blansko a nevím o tom, že by se dnes podobná soutěž hrála v jiném okrese po celé ČR.“81 Po odchodu Josefa Novotného do Tišnova na konci roku 1976 nebyl v Letovicích nikdo, kdo by jej nahradil v sestavování tak silných družstev a Letovice sestupovaly v tabulkách soutěží a neměly ani tolik družstev. Na okrese Blansko se tak dobří hráči přesouvali do Blanska, kde se věnovali i mládeži. V Blansku tenisový výbor s jednatelem oddílu a předsedou okresního tenisového svazu Ing. Svatoplukem Jouzou stále pokračovali v trénování mládeže a posilování družstev. Ke konci 70. let a na počátku let 80. byl oddíl Spartak Metra Blansko nejúspěšnějším oddílem na okrese Blansko.82 Nejkvalitněji byl obsazen z turnajů jednotlivců mužů na okrese Blansko v celé své historii XII. ročník krajského turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku roku 1979. Zúčastnilo se jej 80 hráčů z 28 oddílů celého kraje. Vítězem se stal Ladislav Trávníček z Moravské Slavie Brno, který ve finále zdolal dvojnásobného vítěze Pavla Pokorného ze Sokola Šlapanice 6/2, 6/4. Hráči byly z brněnských oddílů, Hodonína či Kroměříže. Zvítězil první nasazený Ladislav Trávníček, který skončil na prvním místě krajského žebříčku za rok 1978. Turnajů se v této době nehrálo tolik a turnaj v Blansku nalákal přední hráče krajského žebříčku silným obsazením turnaje, které zaručovalo kvalitní zápasy.83 Popularita tenisu na počátku 80. let enormně vzrostla. Na světových turnajích se dařilo našim reprezentantům Ivanu Lendlovi a Haně Mandlíkové. Navíc tyto úspěchy byly umocněny ještě vítězstvím v Davisově poháru roku 1980 ve finále v Praze nad Italy. Tenis měl čím dál tím více příznivců a oddíly rostly jako houby po dešti. Na okrese Blansko se budovaly další tenisové areály, čemuž napomáhal i nově zřízený okresní tenisový svaz, jehož dlouholetým předsedou byl Ing. Svatopluk Jouza. Dvorce budovali hráči daného oddílu brigádnickou prací až po příchodu z práce. Jelikož nebyly peníze, zadávala se práce specializovaným podnikům jen na ty práce, které nešly
81 Jan Neveselý, bytem Rudice, Olomučanská 31, v současnosti spravuje soutěž 3+1 a je předsedou Sokola Rudice, záznam učiněn 15.8.2016.; NŽ, 4.7.1979, s. 6.; NŽ, 12.12.1979, s. 6. 82 LTC Velen Boskovice, s. 144.; NŽ, 10.1.1979, s. 6.; NŽ, 4.4.1979, s. 6.; NŽ, 25.4.1979, s. 6.; NŽ, 23.5.1979, s. 6.; NŽ, 20.6.1979, s. 6.; NŽ, 27.6.1979, s. 6. 83 NŽ, 18.7.1979, s. 6.; NŽ, 4.7.1979, s. 6. Žebříčky na republikové úrovni se udělají na konci sezony a ty pak platí celou následující sezonu.; NŽ, 1.8.1979, s. 6.; NŽ, 19.9.1979, s. 6.; NŽ, 3.10.1979, s. 6.; NŽ, 4.7.1979, s. 6. 41 udělat svépomocí. V první polovině 80. let byl vybudován tenisový oddíl v Černé Hoře, kde měl velký podíl na výstavbě areálu Bohuslav Hlavička, který přišel s tím, že na místě kabin u rybníka se postaví tenisové a volejbalové kurty. Navíc uměl sehnat dotace k výstavbě kurtů. Vybudovaly se dva tenisové a dva volejbalové kurty, když roku 1981 byly slavnostně otevřeny přátelským utkáním s tenisty Metra Blansko. Ve Velkých Opatovicích tenisoví nadšenci budovali dvorce s brigádnickým nadšením od roku 1976. Přes postavení oplocení, klubovny, získání antuky a celkovému dobudování tří kurtů za pomoci MěNV: „Byl 6. května roku 1980 přijat oddíl Velké Opatovice za člena Československého tenisového svazu.“84 Aby oddíl mohl začít fungovat, každý ze členů platil příspěvky 50 Kčs. V Adamově byly dvorce slavnostně otevřeny roku 1982. Při této příležitosti byl sehrán i krajský turnaj čtyřher, který se konal poprvé roku 1975. V Kunštátě se uvolnil prostor na tenisové dvorce po postupu kunštátských volejbalistek do krajského přeboru. V místech, odkud volejbalistky odešly, začali tenisté brigádnickou prací přebudovávat volejbalové dvorce na tenisové. Byly dostavěny roku 1981, když se na jejich stavbě podíleli Jan Sojka, Zdeněk Nechuta a další příznivci tenisu.85 Pro oddíly, co ještě nehrály soutěž družstev, bylo prvním krokem k závodnímu tenisu zapojení se do zkrácené soutěže 3+1. Roku 1980 se soutěže zúčastnila družstva Metra Blansko „C“, Spartak Adamov „A“ a „B“, Rájec-Jestřebí, Velké Opatovice a Sokol Křtiny. V sezóně 1980 zvítězila Metra Blansko.86 Jaká byla posloupnost soutěží v sezóně roku 1980 platící pro družstva z okresu Blansko, je v tabulce číslo 9.
- nejvyšší soutěž 1. liga - druhá nejvyšší soutěž národní liga - třetí nejvyšší soutěž krajský přebor I. třídy - čtvrtá nejvyšší soutěž krajský přebor II. třídy - pátá nejvyšší soutěž meziokresní přebor - šestá nejvyšší soutěž meziokresní soutěž - sedmá nejvyšší soutěž okresní přebor - osmá nejvyšší soutěž okresní náborová soutěž
84 SOKOL Velké Opatovice, s. 7. 85 SOKOL Černá Hora. Kronika tenisového oddílu Sokola Černá Hora, s. 2.; SPARTAK Adamov, s. 20.; MÍKA, Miroslav. C. d., s. 130.; Jan Stejskal, bytem Křtiny, bývalý předseda tenisového oddílu Sokol Křtiny, záznam učiněn 12.11.2016. 86 NŽ, 27.8.1980, s. 6.; NŽ, 29.10.1980, s. 6.; NŽ, 13.8.1980, s. 6. 42
V zavedených oddílech jako Blansko, Boskovice nebo Letovice se hrál tenis závodní. Ve všech třech městech se hrál již tenis i v zimě v tělocvičnách, v Letovicích od roku 1980. V Blansku v hale na ASK byl vždy silně obsazen vánoční tenisový turnaj dvojic ve čtyřhrách. Největší podíl na stavbě tělocvičny měl pokaždé MěNV a členové oddílu se podíleli brigádnickou prací na její stavbě.87 Sezóna 1981 byla významná pro tenis v okrese Blansko nejen tím, že „A“ družstvo Blanska dospělých hrálo KP I. třídy, kde se však udrželo pouze jeden rok, ale i tím, že v říjnu přestoupil do Minervy Boskovice Josef Novotný, hráč pocházející z Letovic, který hrál několik sezón v Tišnově KP I. třídy a jednu sezónu postoupil s družstvem Tišnova i do národní ligy.88 K rozvoji tenisu přispíval nejenom finančně okresní tenisový svaz v čele s Ing. Svatoplukem Jouzou, ale i pořádáním trenérských kurzů pod záštitou Československého tenisového svazu. V Blansku přednášel Jindřich Höhm, jeden z předních českých metodiků trénování tenisu 80. a 90. let minulého století, z jehož cenných rad si vzali ponaučení i trenéři účastnících se jeho přednášek na kurtech v Blansku.89 Kromě vánočního turnaje čtyřher v Blansku byl v halové sezoně 1981/1982 sehrán i turnaj mužů v hale v Letovicích, který byl zařazen do zimního seriálu meziokresní ceny tenisu. V soutěži zvítězil Jaroslav Bulant ze Spartaku Jihlava. Kvalita halových turnajů v Letovicích vzrůstala, protože v zimě ještě stále nebylo tolik míst ke hraní jako dnes a Letovice tedy skýtaly ideální podmínky pro hraní v hale. Turnaje v Letovicích téměř vždy pořádal Josef Novotný a vítězové obdrželi věcné ceny.90 Roku 1982 Boskovice soutěž družstev jasně vyhrály, když za Boskovice nastupoval Josef Novotný. Výsledky jim zaručovaly postup do krajského přeboru a Boskovice již slavily vítězství, ale došlo k reorganizaci soutěží družstev a Boskovice tak v roce 1983 opět nastoupily do meziokresní přeboru. O vítězství se zasloužili Alexandra Živná, Zita Slámová, Dagmar Kovářová, Miroslav Legner, Josef Novotný, Petr Synek, Lubomír Petrželka a Antonín Pačínek.91
87 NŽ, 3.1.1980, s. 6.; NŽ, 5.3.1980, s. 6.; NŽ, 2.4.1980, s. 6.; NŽ, 21.5.1980, s. 6. 88 LTC Velen Boskovice, s. 155.; NŽ, 28.5.1980, s. 6.; NŽ, 4.6.1980, s. 6.; NŽ, 18.6.1980, s. 6.; NŽ, 2.7.1980, s. 6.; NŽ, 9.7.1980, s. 6.; NŽ, 24.6.1981, s. 6.; NŽ, 16.7.1980, s. 6.; NŽ, 30.7.1980, s. 6.; NŽ, 6.8.1980, s. 6.; NŽ, 13.8.1980, s. 6.; NŽ, 27.8.1980, s. 6.; NŽ, 24.9.1980, s. 6.; NŽ, 14.1.1981, s. 6. 89 SPARTAK Adamov, s. 22.; LTC Velen Boskovice, s. 163.; NŽ, 29.7.1981, s. 6.; NŽ, 16.12.1981, s. 6.; NŽ, 24.2.1982, s. 6. 90 NŽ, 15.7.1981, s. 6.; NŽ, 30.9.1981, s. 6.; NŽ, 24.3.1982, s. 6. Jaroslav Bulant, který vyhrál turnaj v Letovicích roku 1982, se dostal roku 1989 na 149. místo žebříčku ATP (asociace profesionálních tenisových hráčů). 91 LTC Velen Boskovice, s. 163.; NŽ, 28.7.1982, s. 6.; NŽ, 12.5.1982, s. 6.; NŽ, 19.5.1982, s. 6.; NŽ, 30.6.1980, s. 6.; NŽ, 7.7.1982, s. 6. 43
Že se závodní tenis v okrese Blansko rozmáhal, dokládají účastníci okresního přeboru. Bylo vidět, že tenis se stává čím dál tím přístupnějším sportem pro stále větší okruh občanů. Soutěže začaly hrát oddíly Spartak Adamov a TK Kunštát, které v roce 1981 dobudovaly své areály brigádnickou prací členů oddílu. v soutěži 3+1 přibyly oddíly Sokol Olešnice a Sokol Černá Hora. Roku 1982 zvítězily v soutěži 3+1 Velké Opatovice a postoupily pro rok 1983 do meziokresního přeboru. Ve Velkých Opatovicích se členská základna tenistů každým rokem rozšiřovala díky náborům členů oddílu ve školách.92 Roku 1983 došlo z ekonomických důvodů k reorganizací soutěží družstev v celé ČSSR. Byla to poslední větší reorganizace soutěží družstev z důvodu nákladného cestování kvůli vzdálenostem mezi kluby, kdy jednotlivé oddíly musely vynaložit každý rok nemalé prostředky za benzín. V Černé Hoře začali roku 1983 pořádat turnaje pro hráče z okolí společně s novým oddílem Sokol Bořitov, kde se postavil jeden dvorec brigádnickou prací pod vedením předsedy Sokola Břetislava Skácela a tehdejšího trenéra mládeže Miloše Staňka. Bořitov se také zapojil do náborové soutěže 3+1. Oddíl v Černé Hoře se na turnaj málo přichystal v tom směru, že všechna organizace spočívala na bedrech Miroslava Jurka. Finanční zajištění turnaje bylo zajištěno z příspěvků členů oddílu a vkladů hráčů do turnaje, který činil 10 Kčs. Nadšení pro pořádání turnaje bylo taktéž nezbytné.93
3.4 Rozvoj tenisu v Boskovicích
V Boskovicích se touto dobou tenis slibně rozvíjel. Třetí sezónu už zde hrál Josef Novotný, který dříve přestoupil z Letovic do Tišnova a poté se vrátil z Tišnova na okres Blansko, avšak ne do Letovic, ale do Boskovic. K Letovicím měl stále velmi blízko, jelikož pomáhal s trénováním mládeže nejen v Boskovicích, ale i v Letovicích. V Boskovicích proběhlo za sezónu vždy několik turnajů. Největším z nich byl krajský turnaj mužů, kterého se účastnili hráči jihomoravského kraje. Tento turnaj se přesunul z Letovic do Boskovic, ale některé sezóny se hrál i na kurtech v Letovicích jako výpomoc při zdržení soutěže kvůli dešti. Vklad do turnaje činil 10 Kčs do dvouhry
92 LTC Velen Boskovice, s. 167.; SPARTAK Adamov, s. 23.; MÍKA, Miroslav. C. d., s. 130.; SOKOL Velké Opatovice, s. 7.; NŽ, 14.7.1982, s. 6.; NŽ, 21.7.1982, s. 6.; NŽ, 4.8.1982, s. 6.; NŽ, 18.8.1982, s. 6.; NŽ, 13.10.1982, s. 6.; NŽ, 22.2.1984, s. 6. 93 SOKOL Černá Hora, s. 22.; NŽ, 25.5.1983, s. 6.; NŽ, 22.6.1983, s. 6. 44 a 20 Kčs za jeden pár do čtyřhry. Turnaje se v Boskovicích pořádaly s velkým nadšením jako v jiných oddílech. Velkou měrou o jeho pořádání se zasadili předseda oddílu Bedřich Coufal a hráči Josef Novotný a Miroslav Legner. Boskovice postoupily roku 1985 do KP II. třídy, kde hrály po tři sezóny, než sestoupily do meziokresního přeboru. Jeden rok hrály Boskovice v soutěži i s Blanskem. Sestup do nižší soutěže roku 1988 byl způsoben ne příliš velkou vyrovnaností družstva a odchodem Josefa Novotného do Letovic.94 Meziokresní soutěž vyhrál roku 1984 TK Kunštát, který po několik sezón hrál v meziokresním přeboru. Kunštátu pomohl přestup Petra Bedáně z Brna, který se angažoval v sestavování a hraní za družstvo dospělých. O sjednání přestupu se zasloužil předseda oddílu Jan Sojka. V Jedovnicích se vybudoval brigádnickou prací členy místního tenisového oddílu jeden dvorec u rybníku Olšovec.95 Dorostenecké družstvo Blanska hrálo od roku 1985 krajský přebor II. třídy, kde se zrodila silná generace hráčů, kteří se zlepšovali při trénincích s hráči družstva dospělých. Družstva hrála s těmi nejlepšími v kraji. V žákovském meziokresním přeboru taktéž Blansko vyhrálo a postoupilo do krajského přeboru II. třídy. V okresní soutěži žáků hrálo družstvo Boskovic a „B“ Blanska. V Boskovicích se soustavně věnovali mládeži už od roku 1984, kdy čítala mládež docházející na pravidelné tréninky 43 dětí. V Boskovicích proběhl taktéž krajský turnaj, ale jak je psáno v okresních novinách: „Turnaj měl pouze průměrnou úroveň. Na závadu byla konkurence probíhajících turnajů v Břeclavi a Moravské Slavii Brno.96 V této době začíná být turnajů stále více a pořadatelé už musí začít dávat pozor, aby se data turnajů nepřekrývala, to potom může výkonnostní kvalita turnaje značně utrpět. 97 Kromě Adamova a Černé Hory byl první turnaj okresního formátu uspořádán ve Velkých Opatovicích, který se hraje pravidelně každý rok až dodneška. Oddíl ve Velkých Opatovicích zveleboval kurty zejména brigádnickou prací členy oddílu. Roku 1984 to bylo 310 hodin. První okresní turnaj dospělých proběhl i v Kunštátě, kde se
94 LTC Velen Boskovice, s. 212.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 98.; NŽ, 21.5.1985, s. 6.; NŽ, 12.6.1985, s. 6.; NŽ, 19.6.1985, s. 6.; NŽ, 3.7.1985, s. 6. 95 NŽ, 9.2.1983, s. 6.; NŽ, 16.5.1984, s. 6.; NŽ, 23.5.1984, s. 6.; NŽ, 4.7.1984, s. 6.; NŽ, 20.7.1983, s. 6.; NŽ, 10.8.1983, s. 6.; NŽ, 7.9.1983, s. 6. 96 NŽ, 1.8.1984, s. 6. 97 LTC Velen Boskovice, s. 224.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 87.; SOKOL Černá Hora, s. 44.; SOKOL Velké Opatovice, s. 14.; SPARTAK Adamov, s. 29.; NŽ, 4.1.1984, s. 6.; NŽ, 30.5.1984, s. 6.; NŽ, 20.6.1984, s. 6.; NŽ, 18.7.1984, s. 6.; NŽ, 22.8.1984, s. 6.; NŽ, 19.9.1984, s. 6.; NŽ, 10.7.1985, s. 6.; NŽ, 17.7.1985, s. 6.; NŽ, 24.7.1985, s. 6.; NŽ, 21.8.1985, s. 6.; NŽ, 28.8.1985, s. 6.; NŽ, 27.11.1985, s. 6. 45 uspořádal první větší turnaj okresní úrovně. Pořadatelem byl Petr Sojka, který pořádá všechny turnaje v Kunštátě až do dnešních dnů a je duší tenisu v Kunštátě. V sezóně roku 1986 měl okres Blansko po deseti letech opět dva zástupce v krajském přeboru II. třídy v kategorii dospělých. Byly to oddíly TJ Minerva Boskovice a VzTJ Spartak Metra Blansko. Soupisku družstva doplňovali i odchovanci jednotlivých oddílů, kteří trénovali v klubech již od útlého věku. V okresní náborové soutěži přibylo družstvo Sokola Rudice, které hrálo na kurtu v Blansku nad nemocnicí, který jim po domluvě propůjčil oddíl z Blanska. V místech tohoto dvorce je dnes bytová zástavba.98 Meziokresní soutěž roku 1987 vyhrály Velké Opatovice, ale vinou jednoho neplatného registračního průkazu bylo rozhodnuto, že do meziokresního přeboru postupuje Blansko „B“. Ale jak nám dokládají kroniky, Velké Opatovice nepostoupily hlavně kvůli jedné porážce.99 V Černé Hoře ke konci 80. let pořádali turnaje mladšího a staršího žactva a přidali se tak k oddílům v Blansku, Boskovicích a Letovicích. Turnaje žactva pořádal Miroslav Jurek. Činil se také oddíl v Adamově, kde proběhl okresní turnaj dospělých. V Adamově šlo o okresní turnaje, které pořádali činovníci oddílu v čele s Milanem Bohatcem a Zdeňkem Buříkem.100 Na okrese Blansko se na turnajích mladšího a staršího žactva začala prosazovat mládež trénující v Letovicích pod vedením Miloše Hlaváčka a Ludmily Winklerové. Úspěchů na turnajích dosahovali hráči Petr a Josef Novotný ml., Jana Havelková a Markéta Pešová. V Boskovicích trénoval pod vedením svého otce Michal Gebel a v Blansku začal hrávat David Joura. Tito nejlepší hráči byli podporování svými oddíly, které jim proplácely startovné na turnajích.101
98 LTC Velen Boskovice, s. 229.; NŽ, 21.5.1986, s. 6.; NŽ, 18.6.1986, s. 6.; NŽ, 16.7.1986, s. 6.; NŽ, 24.9.1986, s. 6.; NŽ, 5.11.1986, s. 6.; NŽ, 21.5.1986, s. 6; NŽ, 21.5.1986, s. 6.; NŽ 27.8.1986, s. 6.; NŽ, 15.10.1986, s. 6. V soutěžích družstev v celé Československé republice se zrušilo hrání smíšených čtyřher, tím je jedno utkání družstev o dva zápasy kratší. 99 SOKOL Černá Hora, s. 65. Meziokresní soutěž byla rozdělena pro velký počet oddílů na sever a jih. Kvůli své zeměpisné poloze se Adamov střídal v soutěžích podle toho, jaká družstva postoupila či sestoupila. V meziokresním přeboru už tento problém nehrozil, protože zaujímal větší zeměpisné území; SOKOL Velké Opatovice, s. 15. V kronice Velkých Opatovic je uvedeno, že družstvo zvítězilo bez porážky, ale v kronice oddílu Černé Hory je uvedeno, že Blansko porazilo právě Velké Opatovice 9:0. 100 ASK BLANSKO, s. 64.; LTC Velen Boskovice, s. 235.; SOKOL Černá Hora, s. 58.; SOKOL Velké Opatovice, s. 16.; NŽ, 5.5.1987, s. 6.; NŽ, 13.5.1987, s. 6.; NŽ, 20.5.1987, s. 6; NŽ, 10.6.1987, s. 6.; NŽ, 17.6.1987, s. 6.; NŽ, 24.6.1987, s. 6.; NŽ, 22.7.1987, s. 6.; NŽ, 29.7.1987, s. 6.; NŽ, 26.8.1987, s. 6. 101 LTC Velen Boskovice, s. 239.; SOKOL Černá Hora, s. 76.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 95.; SOKOL Rudice. Kronika rudického tenisu, s. 28.; SOKOL Velké Opatovice, s. 17.; NŽ, 25.5.1988, s. 6.; NŽ, 1.6.1988, s. 6.; NŽ, 8.6.1988, s. 6.; NŽ, 29.6.1988, s. 6.; NŽ, 6.7.1988, s. 6.; NŽ, 13.7.1988, s. 6.; NŽ, 7.9.1988, s. 6.; NŽ, 27.7.1988, s. 6. 46
Rok 1988 byl významným rokem pro Rájec-Jestřebí, přesněji pro část Jestřebí, kde se dobudoval sportovní areál „Na Rybníčku“ v hodnotě 400 000 Kčs. Dílo se stavělo od roku 1982 a celkem na něm bylo odpracováno 11 500 brigádnických hodin, z nichž největší část odpracovali volejbalisté. Brigádnicky ještě byla postavena tréninková cvičná zeď. Největší podíl na finančních nákladech měl OV ČSTV. Tenisté z Jestřebí se tak zapojili do soutěží. Činnost závodního tenisu přešla z tehdejší MKZ Rájec-Jestřebí ve druhé polovině 90. let na kurty „Na Rybníčku“.102 V sezóně roku 1989 hrál Josef Novotný poslední rok za Boskovice. Roku 1990 už hrál za Letovice. Na podzim roku 1989 se po 13 letém působení v Baníku Tišnov a Minervě Boskovice vrátil do Sokola Letovice.103 V družstvech žáků hrála meziokresní přebor družstva Blanska a Letovic. Hráči Letovic vyhrály meziokresní přebor, uspěli i v kvalifikaci a postoupili do krajského přeboru. O úspěch se zasloužili hráči a hráčky: Petr Novotný, Josef Novotný, Miloš Hlaváček, Roman Chatrný, Markéta Pešová a Jana Havelková spolu s vedoucím družstva a trenérem v jedné osobě Milošem Hlaváčkem st. V Letovicích se od počátku 80. let věnují výchově mládeže zejména právě Miloš Hlaváček, Zaruša Burkoň a Ludmila Winklerová a oni jsou právě strůjci tohoto i pozdějších úspěchů.104 Roku 1989 se v Blansku konal I. ročník krajského turnaje dorostenců „Memoriál Ing. Svatopluka Jouzy“, který je pojmenován po osobnosti, která se velkou ne-li největší měrou zasadila o rozvoj tenisu na okrese Blansko. V rámci spartakiádního poháru „Hledáme nového Kodeše a Sukovou“ proběhly v Letovicích turnaje mládežnických kategorií. Tyto soutěže Československý tenisový svaz vypsal, aby přitáhl více dětí k tenisu, aby „neutíkaly“ k jiným sportům. Dnes je Český tenisový svaz rád, že hráči vůbec jsou a nesedí doma u počítačů nebo tabletů.
102 KOUPÝ, Bohumil, SKŘIPSKÝ, Zdeněk, SOUČEK, Bořek a Jan VOZDECKÝ. C. d., s. 46.; NŽ, 18.10.1988, s. 6., NŽ, 10.8.1988, s. 6.; NŽ, 17.8.1988, s. 6.; NŽ, 24.8.1988, s. 6. 103 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 105.; NŽ, 31.5.1989, s. 6.; NŽ, 21.6.1989, s. 6. 104 LTC Velen Boskovice, s. 285.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 101.; NŽ, 7.6.1989, s. 6.; NŽ, 14.6.1989, s. 6.; NŽ, 5.7.1989, s. 6.; NŽ, 12.7.1989, s. 6.; NŽ, 19.7.1989, s. 6.; NŽ, 16.8.1989, s. 6.; NŽ, 2.8.1989, s. 6.; NŽ, 23.8.1989, s. 6.; NŽ, 30.8.1989, s. 6.; NŽ, 20.9.1989, s. 6.; NŽ, 6.9.1989, s. 6.; NŽ, 13.9.1989, s. 6.; NŽ, 27.9.1989, s. 6.; NŽ, 4.10.1989, s. 6.; NŽ, 10.10.1989, s. 6. 47
4. Od 90. let po současnost
Tenisové soutěže družstev a jednotlivců pokračovaly podle stejné struktury. Roku 1990 přestoupil Josef Novotný z Boskovic zpět do Letovic a tenisu se zde začalo dařit ještě více než roky před tím. Nahradil i v pozici předsedy okresního tenisového svazu Ing. Svatopluka Jouzu do doby než působnost okresního tenisového svazu přešla pod Jihomoravský tenisový svaz roku 1998. Na okrese Blansko byly vybudovány tenisové areály ze 70. a 80. let a oddíly už se mohly převážně zaměřit na sportovní činnost. Přesto se budovaly další dvorce a areály. Na přelomu roku 1990 byl v Jedovnicích vybudován druhý kurt. V Rudici se vybudoval areál se čtyřmi kurty a sociálním zázemím. Domácí zápasy družstev už nemusela Rudice hrát na hřištích soupeřů a získala důstojné místo pro pořádání turnajů. Do výstavby areálu „Na Haldě“ se zapojili všichni dospělí členové oddílu. Pracovat se začalo již v prosinci roku 1985. O výstavbu se značně zasloužili Alois Kocman předseda MěNV, který zajišťoval materiál na stavbu a předseda TJ Sokol Svatopluk Nezval, který výstavbu organizačně zajišťoval a odpracoval nejvíce brigádnických hodin, a to 384, dále pak Zdeněk Molnár 212, Jan Neveselý 89 a další. Ve Svitávce byly u sokolovny vybudovány nejprve dva dvorce a rok poté i třetí. Na dvorcích pracovalo brigádnickou prací více jak 15 členů oddílu. Duší tenisu ve Svitávce byl Otakar Bílek. Dále se o hraní tenisu zasloužili první předseda oddílu Jaroslav Zerák a Zdeněk Hudský. Svitávka později hrála soutěže družstev a pořádala turnaje.105 V Drnovicích, které leží u Lysic, byly vybudovány brigádnickou prací dva dvorce, ale Drnovice se nikdy nezapojily do žádných soutěží ani turnajů řízených Českým tenisovým svazem. Hráli a hrají zde pouze místní občané. Výstavba vyšla bezmála na 250 000 Kčs. Stavba kurtů pomohla i životnímu prostředí, jelikož na tomto místě stála skládka. Největší podíl na třech tisících brigádnicky odpracovaných hodin měli: MUDr. Emanuel Škvařil, Zdeněk Pavel, Miloš Gros, Josef Kopeček a Josef Pešek. Celá akce se uskutečnila za pomoci MěNV. Ve Sloupě byl vybudován taktéž brigádnickou prací jeden dvorec, na kterém v současnosti hrají místní občané a probíhají zde tréninky těch nejmenších.
105 NŽ, 10.1.1990, s. 6.; NŽ, 17.1.1990, s. 6.; NŽ, 24.1.1990, s. 6.; NŽ, 28.2.1990, s. 6.; NŽ, 28.3.1990, s. 6.; Zdeněk Hudský, bytem Svitávka, Františka Řepky 12, předseda oddílu po roce 1990, záznam učiněn 23.9.2016. 48
V meziokresní soutěži se roku 1990 povedlo zvítězit Velkým Opatovicím a postoupily tak do meziokresního přeboru, což je prozatím největší úspěch, kterého dosáhly. Soupisku družstva tvořili Jan Zemánek ml., Milan Burget, Jiří Poulíček, Jan Zemánek st., Radmila Mangerová a Lenka Krejčí. Jan Zemánek st. se snaží na kurtech ve Velkých Opatovicích stále něco vylepšovat a shání posily do družstva dospělých. Zosobněním tenisu ve Velkých Opatovicích je právě Jan Zemánek st.
4.1 Úspěšné období oddílu Sokola Letovice
Po návratu Josefa Novotného do Letovic na počátku 90. let započaly letovickému oddílu zlaté časy. Josef Novotný převzal pomyslnou štafetu od Ing. Svatopluka Jouzy ve vedení okresního tenisového svazu. Začal s pořádáním trenérských kurzů pro trenéry z okresu Blansko i širokého okolí, to vše za finanční podpory Jihomoravského tenisového svazu, města Letovice a drobných podnikatelů. Ostatní oddíly z okresu a okolí k Letovicím vzhlížely, a když se zvýšila výkonnost některého hráče, tak ho posílaly na přestup buď po domluvě, nebo za finanční obnos do 3 000 Kč. Josef Novotný byl pro tenis v Letovicích enormně zapálený a snažil se vždy Letovice zviditelnit. Ještě když se roku 1994 stal starostou, tak kromě povinností starosty všechen svůj volný čas věnoval tenisu. Jako činovník se stal i předsedou Rady Českého tenisového svazu a několik let byl i předsedou Jihomoravského tenisového svazu. Na oddíl v Letovicích nikdy nezanevřel, ba naopak nadále se jej snažil podporovat. Oddíly Letovice a Blansko roku 1990 sehrály i přátelské utkání družstev dětí do 10 let. V 90. letech se ještě soutěže družstev pro děti v tomto věku nehrály. Doba se zrychlila i v tenise. Dnes roku 2017 se již hrají oficiální soutěže od 6 let, po zápase však nastávají až úsměvné situace, protože často zaznívá otázka dětí k rodičům: „Kdo vyhrál?“ Zde vyvstává otázka, jestli se nezačínají hrát zápasy moc brzo, ale to je tématem pro jinou práci.106 V Letovicích se konal turnaj dospělých, který pořadatelé označovali jako XXIV. v pořadí. První krajský turnaj byl v Letovicích sehrán 1967, poslední krajský roku 1978, než se turnaj „přesunul“ na kurty v Boskovicích, kde bylo sehráno následujících
106 NŽ, 10.5.1990, s. 6.; NŽ, 16.5.1990, s. 6.; NŽ, 23.5.1990, s. 6.; NŽ, 30.5.1990, s. 6.; NŽ, 13.6.1990, s. 6.; NŽ, 20.6.1990, s. 6.; NŽ, 4.7.1990, s. 6.; NŽ, 11.7.1990, s. 6.; NŽ, 19.9.1990, s. 6; NŽ, 26.9.1990, s. 6.; NŽ, 10.10.1990, s. 6.; NŽ, 31.10.1990, s. 6.; NŽ, 6.6.1990, s. 6. 49 jedenáct ročníků, než se turnaj vrátil zpět do Letovic. V některých ročnících probíhaly zápasy v Letovicích i Boskovicích i jako výpomoc při velkém počtu zápasů. Pořadatelem turnajů býval zpočátku Oldřich Hökl, předseda TJ Sokol Letovice, později Josef Novotný, který uspořádal roku 1990 turnaje ve všech kategoriích a celkově se turnajů zúčastnilo 252 hráčů a hráček. Vítězové obdrželi hodnotné ceny. Účastnící turnaje mohli využít přenocování v nedalekém hotelu.107 Roku 1991 se povedlo postoupit Letovicím z meziokresního přeboru dospělých do krajského přeboru II. třídy-západ, kde již hrál oddíl Spartak Metra Blansko. O tento úspěch se zasloužili hráči Jiří Brtnický, Petr Novotný, Michal Gebel, Josef Novotný ml., Josef Novotný st., Ludmila Winklerová, Jana Havelková a Markéta Pešová. Josef Novotný st. byl zároveň kapitánem družstva a má lví podíl na postupu Letovic díky uskutečněným přestupům hráčů. Získal do družstva Michala Gebela, který přestoupil ze Zetoru Brno, Davida Jouru z Blanska a každý rok se zajímal o posily nejen z okolních oddílů.108 V Letovicích začaly být pořádány z pověření Jihomoravského tenisového svazu krajské přebory ve všech mládežnických kategoriích. Přebory probíhaly venku i v hale. Oddíl v Letovicích byl velmi agilní a díky sportovní hale skýtal výborné místo pro
107 SOKOL Černá Hora, s. 98.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 106.; SOKOL Velké Opatovice, s. 17.; SOKOL Rudice, s. 32.; NŽ, 25.7.1990, s. 6.; NŽ, 1.8.1990, s. 6.; NŽ, 8.8.1990, s. 6.; NŽ, 15.8.1990, s. 6.; NŽ, 22.8.1990, s. 6; TuN, 20.6.1991, s. 6.; TuN, 10.10.1991, s. 6. 108 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 108.; ASK BLANSKO, s. 83.; TuN, 9.1.1991, s. 6. Jiří Novák se ve své kariéře dostal roku 2002 na 5. místo na světě v žebříčku ATP.; TuN, 17.1.1991, s. 6.; TuN, 7.2.1991, s. 6. TuN, 16.5.1991, s. 6; TuN, 6.6.1991, s. 6.; TuN, 11.7.1991, s. 6.; TuN, 15.8.1991, s. 6.; TuN, 22.8.1991, s. 6.; TuN, 9.1.1992, s. 6.; TuN, 30.1.1992, s. 6. Michal Tabara se roku 2001 dostal na 47. místo světového žebříčku ATP.; TuN, 26.3.1992, s. 6.; Zpravodaj JTS, leden 1997, č. 1., s. 4.; Zpravodaj JTS, únor 1997, č. 2., s. 7. Lukáš Rosol je současný český reprezentant, který byl členem vítězného družstva v Davisově poháru (Davis Cup) v letech 2012 a 2013.; Zpravodaj JTS, leden 1998, č. 1., s. 5. Tomáš Berdych je nynější nejvýše postavený český hráč na žebříčku ATP. Roku 2015 se zatím dostal na 5. místo na světě.; TuN, 21.1.1998, s. 9.; TuN, 4.2.1998, s. 9.; Zpravodaj JTS, leden 1999, č. 1., s. 3. Lucie Šafářová je česká reprezentantka v tenisu, která zatím byla nejlépe na žebříčku organizace WTA (World Tennis Association) ve dvouhře na 5. místě a ve čtyřhře na 4. místě na světě. Roku 2014 se dostala ve slavném Wimbledonu do semifinále dvouhry a roku 2015 na French Open do finále dvouhry, kde s Američankou Mattek-Sands vyhrála čtyřhru a roku 2016 spolu vyhrály čtyřhru i na US Open.; Zpravodaj JTS, duben 2001, č. 4., s. 4. Lucie Hradecká společně s Andreou Hlaváčkovou vyhrála titul ve čtyřhře roku 2011 na French Open a 2013 na US Open, roku 2013 vyhrála i smíšenou čtyřhru na French Open s Františkem Čermákem. Roku 2011, 2012, 2014, 2015, 2016 byla členkou vítězného družstva České republiky ve Fed Cupu.; Zpravodaj JTS, prosinec 2006, č. 12., s. 8. V oddílu Slavia Orlová hrála roku 2006 Petra Kvitová, která v roce 2011 a 2014 vyhrála ve dvouhře nejstarší a neslavnější turnaj Wimbledon. V její prozatímní kariéře se dostala nejvýše na 2. místo žebříčku WTA.; TuN, 24.5.2006, s. 9.; TuN, 7.6.2006, s. 9.; TuN, 14.6.2006, s. 11.; Zpravodaj JTS, duben 2007, č. 4, s. 6.; Zpravodaj JTS, Listopad 2007, č. 11., s. 6.; Roku 2007 hrál za družstvo dospělých Letovic Kanaďan Václav Pospíšil, jehož rodiče pochází z České republiky a on sám mluví jako rodilý Čech. Ve své prozatímní kariéře se dostal roku 2015 ve Wimbledonu do čtvrtfinále dvouhry a roku 2014 ve Wimbledonu zvítězil s Američanem Jackem Sockem ve čtyřhře; TuN, 28.2.2007, s. 10.; TuN, 9.5.2007, s. 16.; TuN, 16.5.2007, s. 10.; TuN, 23.5.2007, s. 10.; TuN, 6.6.2007, s. 10.; TuN, 27.6.2007, s. 11. 50 pořádání turnajů v zimě. V Letovicích se představili na krajských přeborech mladších dorostenců Jiří Novák, Michal Tabara, Lukáš Rosol, ve starších žácích Tomáš Berdych, který se v Letovicích představil dokonce několikrát nebo Lucie Šafářová. Hráči si na krajských přeborech mohli vybojovat účast na mistrovství České republiky. V týmových soutěžích proti Letovicím nastoupila Lucie Hradecká či dokonce Petra Kvitová jako dorostenka. Za družstvo dospělých nastupoval jednu sezónu Václav Pospíšil, za čímž bylo mnoho usilovného jednání kapitána družstva Josefa Novotného. Letovický oddíl udržoval několik let spolupráci s dolnorakouským oddílem TC Hollabrunn, když se kraje utkávaly střídavě na kurtech v Letovicích a Hollabrunnu v přátelských zápasech všech mládežnických kategorií mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem. Šlo o politickou dohodu o vzájemném navazování vztahů a poznávání se. Hráči Letovic měli i možnost hrát soutěže družstev v sousedním Rakousku pro menší přivýdělek.109 Dorostenci Letovic dosáhli roku 1992 významného úspěchu. Vyhráli totiž svoji skupinu a postoupili do nejvyšší dlouhodobé soutěže družstev v ČSFR – krajského přeboru. Poté družstvo hrálo ligu i samostatné České Republiky. V mládežnických kategoriích se republikové dlouhodobé soutěže smíšených družstev nehrály, ale vítězové krajských přeborů hráli jednorázově o titul přeborníka republiky a stejně tomu tak je i dnes. Dorostenci Letovic hráli ligovou soutěž v letech 1993–2012 celkem pět sezón.110 Okresní turnaje pořádaly oddíly v Adamově, Černé Hoře, protože však měly stále dva kurty, přestali se hráči kvůli dlouhému čekání na zápas na turnaje přihlašovat a postupem času z termínové listiny vymizely. Krajské turnaje pořádaly a pořádají oddíly v Blansku, Letovicích, Kunštátě, Rudici a Velkých Opatovicích, jelikož mají čtyři kurty a více. Turnaj tím pádem plyne rychleji a hráči nemusí čekat celý den na své zápasy. Oddíly si pak vystačí na pořádání s tím, co vyberou na startovném, které v 90. letech na turnajích této úrovně činilo 200 Kč. V roce 1993 slavil český tenis významné jubileum – před sto lety byl založen Český tenisový svaz. V rámci těchto oslav uspořádal okresní tenisový svaz premiérové
109 SOKOL Velké Opatovice, s. 18.; SOKOL Černá Hora, s. 101.; TuN, 8.8.1991, s. 6.; TuN, 29.8.1991, s. 6.; TuN, 5.9.1991, s. 6.; TuN, 12.9.1991, s. 6. 110 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 111.; ASK BLANSKO, s. 84.; JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. C. d., s. 3.; TuN, 16.12.1991, s. 6.; TuN, 21.5.1992, s. 6; TuN, 28.5.1992, s. 6.; TuN, 9.7.1992, s. 6.; TuN, 16.7.1992, s. 6.; TuN, 30.7.1992, s. 6.; TuN, 13.8.1992, s. 6.; TuN, 27.8.1992, s. 6.; TuN, 10.9.1992, s. 6.; TuN, 17.9.1992, s. 6.; TuN, 8.10.1992, s. 6.; TuN, 15.10.1992, s. 6.; TuN, 29.10.1992, s. 6.; TuN, 20.1.1993, s. 6.; TuN, 3.2.1993, s. 6. 51 halové okresní přebory v kategorii dospělých a dorostenců. Mužů v tělocvičně ZŠ v Lysicích, žen v hale ASK Blansko a dorostenců ve sportovní hale v Letovicích. Okresní tenisový svaz chtěl pozvednout hraní v Lysicích a podpořil oddíl i finančně. Jelikož venkovní kurt stojí už od dob mezi světovými válkami a výbor oddílu se snaží dodneška za pomoci ostatních oddílů vyjednat s městským úřadem v Lysicích místo pro stavbu dalších dvorců. To se však zatím nedaří. Tenistům začala v Kunštátě sloužit tělocvična ZŠ vybudovaná městem Kunštát za obecní peníze. Soustavná tréninková práce trenérů z Blanska a Letovic se projevila na úspěchu odchovanců v kategorii dorostu na krajském přeboru v Uherském Hradišti, kde se David Joura a Josef Novotný ml. probojovali do semifinále čtyřhry. David Joura i jako první a zatím poslední odchovanec blanenského tenisu dokázal vyhrát krajský turnaj v Blansku „O cenu Moravského krasu“.111 Letovicím bylo po tři sezóny v druhé polovině 90. let Jihomoravským svazem přiděleno pořadatelství krajského přeboru mladších dorostenců, kdy si vítězové vybojovali postup na pardubickou juniorku, což sebou neslo i dotace pro vylepšování areálu.112 Roku 1995 proběhla reorganizace vyšších soutěží družstev, jelikož po rozdělení Československa se hledal ten správný model. Od roku 1993 se navíc hraje nejvyšší soutěž extraliga a soutěže pod ní se tomuto schématu musely přizpůsobit. Vyšší soutěže od roku 1995 se hrají v celé České republice podle schématu znázorněného v tabulce číslo 10. Tabulka č. 10 – Schéma vyšších soutěží. - nejvyšší soutěž extraliga - druhá nejvyšší soutěž 1. liga - třetí nejvyšší soutěž 2. liga - čtvrtá nejvyšší soutěž divize
Z družstev dospělých na okrese Blansko hrály nejvyšší soutěž Letovice, které hrály v roce 1995 divizi, v předešlém roce se soutěž nazývala krajský přebor. Letovice
111 SOKOL Rudice, s. 54.; SOKOL Velké Opatovice, s. 20.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 121.; TuN, 5.5.1993, s. 6.; TuN, 26.5.1993, s. 6.; TuN, 9.6.1993, s. 6.; TuN, 16.6.1993, s. 6.; TuN, 23.6.1993, s. 6.; TuN, 7.7.1993, s. 6.; TuN, 21.7.1993, s. 6.; TuN, 4.8.1993, s. 6.; TuN, 18.8.1993, s. 6.; TuN, 8.9.1993, s. 6.; TuN, 13.10.1993, s. 6.; TuN, 19.1.1994, s. 6.; TuN, 2.2.1994, s. 6. 112 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 124.; SOKOL Velké Opatovice, s. 21.; TuN, 4.5.1994, s. 5.; TuN, 22.6.1994, s. 7.; TuN, 20.7.1994, s. 7. Pardubická juniorka je mistrovství České republiky dorostu, které vyhrálo mnoho českých reprezentantů. Jedním z nich je například Tomáš Berdych.; TuN, 5.10.1994, s. 7.; TuN, 16.11.1994, s. 7.; TuN, 30.11.1994, s. 7. 52 v celé soutěži vyhrály všechny zápasy a postoupily do II. ligy. To byl a je historický úspěch pro oddíl nejen v Letovicích, ale ani žádnému oddílu z okresu Blansko se nepodařilo až do dnešních dnů postoupit tak vysoko. Jádro družstva tvořili stejní hráči, kteří roku 1989 pro Letovice vybojovali postup v družstvech žáků do krajského přeboru. Postup do II. ligy byl odměnou pro činovníky oddílu za dlouhodobou práci. Navíc postoupit do této soutěže se povedlo pouze se svými odchovanci nebo hráči ze sousedních oddílů na okrese, které spolu spolupracovaly na sestavování soupisek družstev. Oddíl Letovic se obešel bez jakýchkoliv nákupů hráčů z ostatních oddílů. Postup Letovic do II. ligy vybojovali hráči a hráčky: David Joura, Michal Gebel, Josef Novotný ml., Petr Novotný, Miloš Hlaváček, Tomáš Daněk, Petr Hensl, Radomil Hančík, Ondřej Vašek, Jiří Hlaváček, Jana Havelková, Kateřina Ďulíková, Markéta Pešová, Adriana Burýšková, Veronika Konůpková a nehrající kapitán Josef Novotný st. Letovice pak v této soutěži hrály následujících 16 sezón, přičemž Josef Novotný st. se snažil v dalších sezónách posilovat družstvo z hráčů z vlastních řad, nejbližšího okolí či v dámské části družstva pravidelně vyjednal hostování některé z žen oddílu TK Agrofert Prostějov.113 Roku 1996 získali zadostiučinění letovičtí trenéři a kapitáni družstva žáků Miloš Hlaváček a Zaruša Burkoň, kteří postoupili s další generací žáků do ligové soutěže. Hráč družstva Lukáš Burkoň se probojoval po postupu do semifinále na krajském přeboru mladších žáků v Letovicích na halové mistrovství České republiky jednotlivců.114 Od počátku 90. let Letovice sklízely mnoho úspěchů. Na dalších místech okresu Blansko se začal tenis slibně rozvíjet v Kunštátě. Předseda Petr Sojka se domluvil roku 1996 na několikaletou spolupráci s Petrem Bedáněm z Brna, který do Kunštátu jezdil rád na turnaje. Petr Bedáň tak v krátké době sestavil silné družstvo dospělých, které se dostalo i do krajského přeboru. V oddílu ASK Blansko se staral o výchovu mládeže bývalý hráč Dalibor Kala. Oddíly Blansko s Kunštátem se utkávaly v krajských přeborech. Chod oddílu stál na členských příspěvcích jednotlivých hráčů, příspěvků od
113 SOKOL Velké Opatovice, s. 22.; Zpravodaj JTS, prosinec 1997, č. 12., s. 5.; TuN, 14.6.1995, s. 7.; TuN, 12,7.1995, s. 7.; TuN, 19.7.1995, s. 5.; TuN, 26.7.1995, s. 5.; TuN, 30.4.1997, s. 9.; TuN, 2.7.1997, s. 9. 114 Zpravodaj JTS, leden 1996, č. 1., s. 4.; Zpravodaj JTS, únor 1996, č. 2., s. 4.; TuN, 10.1.1996, s. 7.; TuN, 24.7.1996, s. 7. 53 města, Sokola a sponzorských darů drobných podnikatelů. V Rudici shání hráče do družstev Stanislav Zítka a Jan Neveselý.115 Okresní přebory jednotlivců se konaly poprvé společně s okresy Brno-venkov a Brno město. Hráčů mírně ubylo a šlo i úsporné opatření. Ze dvou okresních turnajů se udělal jeden meziokresní. V následujících letech se kvůli úbytku hráčů připojil i okres Znojmo. Roku 1998 se uskutečnila reorganizace nižších soutěží družstev oproti roku 1995, kdy to byly vyšší soutěže. Díky této reorganizaci spadaly nižší soutěže pod řízení Jihomoravského tenisového svazu, protože počty družstev byly v každém okresu v nižších soutěžích diametrálně odlišné a postupy do vyšších soutěží nespravedlivé. „Výjimku tvoří okresní soutěže hrané v počtu 3+1 hráčů nebo nižším, které budou pořádány nadále v rámci okresních tenisových svazů, ovšem bez nároku na jakýkoliv postup do soutěží řízených JTS.116 Tímto nařízením se stává soutěž 3+1 soutěží pro rekreační hráče a tato soutěž přetrvala na okrese Blansko až do dnešních dnů díky zapáleným hráčům a předsedům jednotlivých oddílů. Pro mládežnické soutěže platilo nařízení od roku 1998 a pro dospělé od roku 1999.117 Schéma nižších soutěží je vyobrazeno v tabulce č. 11.
- pátá nejvyšší soutěž I. třída - šestá nejvyšší soutěž II. třída - sedmá nejvyšší soutěž III. třída - osmá nejvyšší soutěž IV. třída rekreační soutěž soutěž 3+1
Soutěž 3+1 se hraje nepřetržitě od roku 1980 a je spojena s prvním předsedou okresního tenisového svazu Ing. Svatoplukem Jouzou, který ji založil z pověření Jihomoravského tenisového svazu jako první soutěž, kterou každý oddíl začínal svoji působnost v závodní činnosti družstev. Soutěž podporovala oddíly v závodním tenise. Oddíly, které se do ní zapojily, dostávaly i finanční podporu pro svůj rozvoj od
115 MÍKA, Miroslav. C. d., s. 131.; SOKOL Velké Opatovice, s. 22.; Zpravodaj JTS, prosinec 1996, č. 12., s. 3.; Zpravodaj JTS, květen 1997, č. 5., s. 6.; Zpravodaj JTS, červen 1997, č. 6., s. 5.; TuN, 10.4.1996, s. 9.; TuN, 24.4.1996, s. 7.; TuN, 2.5.1996, s. 9.; TuN, 29.5.1996, s. 9.; TuN, 26.6.1996, s. 7.; TuN, 3.7.1996, s. 9.; TuN, 13.11.1996, s. 9.; TuN, 17.7.1996, s. 9.; TuN, 19.6.1996., s. 9.; TuN, 14.8.1996, s. 7.; TuN, 21.8.1996, s. 9.; TuN, 7.8.1996, s. 9.; TuN. 4.9.1996, s. 9.; TuN, 1.10.1997, s. 9. 116 Zpravodaj JTS, prosinec 1997, č. 12., s. 9. 117 Zpravodaj JTS, únor 1998, č. 2., s. 5.; TuN, 25.6.1997, s. 9.; TuN, 30.8.1997, s. 7.; TuN, 8.10.1997, s. 10. 54 okresního tenisového svazu. Dnes jde pouze o soutěž rekreační a v jejím vedení je předseda tenisového oddílu Sokola Rudice Jan Neveselý, který ji spravuje. Oddíly zaplatí poplatek, za který se mohou soutěže zúčastnit a z něj se pak pořídí tenisové míče, aby se mohly zápasy důstojně odehrát. Bez veliké iniciativy Jana Neveselého by však soutěž zanikla. V Letovicích výbor tenisového oddílu v čele s Josefem Novotným postupem času pořádal i turnaje hodnoty „A“ mladšího a staršího žactva. Kategorii turnaje podle nejvýše bodovaných hráčů měl turnaj v Letovicích vždy jednu z nejvyšších v České republice. Do Letovic jezdívali nejvýše postavení hráči na celostátním žebříčku z celé České republiky a některé roky měl turnaj kategorii „15“, což je stejná kategorie, jako má mistrovství České republiky. Kde tkvěly úspěchy letovického oddílu? Mnoho zapálených nadšenců, ať už jde o Václava Pešu, Miloše Hlaváčka, Petra Novotného, Ludmilu Winklerovou či Radomila Hančíka. Nezanedbatelná byla podpora města Letovice, jehož byl Josef Novotný starostou a podpora Jihomoravského tenisového svazu, který dodával tenisové míče k pořádání turnajů a nezanedbatelná položka plynula i z vkladů do soutěže, který činil u lepších letních turnajů 400 Kč. Turnaje hodnoty „A“ mladšího a staršího žactva v Letovicích byly zařazeny na přelomu tisíciletí do seriálu „Nike Junior Tour“ (NJT). Šlo o projekt firmy „Nike“ pro objevování tenisových talentů po celém světě. Výsledkem tohoto projektu je Rafael Nadal ze Španělska, který v soutěži zvítězil třikrát. Z více jak 30 zemí celého světa jel vždy z každé země jeden mladší žák, mladší žákyně, starší žák a straší žákyně na celosvětové masters, kde se utkali ti nejúspěšnější z jednotlivých zemí ve svých kategoriích. Celosvětové masters se konalo vždy v atraktivních destinacích jako Španělsko, USA, JAR nebo Francie. První ročník tohoto seriálu se uskutečnil roku 1998 a poslední ročník 2014. Třikrát zvítězil v této soutěži Rafael Nadal ze Španělska. V České republice se konaly turnaje v Jihlavě, Liberci, Brně, Praze, Prostějově a Letovicích. Už jen dostat k uspořádání tento turnaj znamenalo velkou prestiž. Finančně soutěž zajistil Český tenisový svaz a firma Nike dodala věcné ceny.118 V soutěžích družstev roku 1999 byl pro Letovice podle tehdejších hráčů možná nejblíže postup do I. ligy, kdy v ženské části družstva hrála Petra Píchalová-Langrová.
118 Zpravodaj JTS, prosinec 1998, č. 12., s. 14.; TuN, 13.5.1998, s. 9.; TuN, 27.5.1998, s. 9.; TuN, 3.6.1998, s. 9.; TuN, 24.6.1998, s. 9.; TuN, 8.7.1998, s. 7.; TuN, 29.7.1998, s. 7.; TuN, 12.8.1998, s. 7.; TuN, 19.8.1998, s. 7. 55
Nadějná sezóna ještě byla roku 2005, kde už hráli i odchovanci a jinak posily, které zajistil nehrající kapitán Josef Novotný.119 Tabulka č. 12 – konečná tabulka soutěže za rok 1999.
Vítězství Prohry Skóre Body 1. BLTC Brno 7 0 52:8 14 2. Sokol Letovice 6 1 40:17 13 3. TC Chrudim 4 3 34:25 11 4. PSK Olymp Praha „B“ 4 3 27:32 11 5. Český Brod 3 4 33:30 10 6. EUROREGION Nisa 2 5 25:35 9 7. Dvůr Králové 2 5 21:42 9 8. Ústí nad Orlicí 0 7 10:53 6
4.1.1 Pořadatelské úspěchy Sokola Letovice
Na okrese Blansko se tenis rozvíjel i na dalších místech. Byly vybudovány další dvorce. Ve Voděradech byl postaven nový antukový kurt či v Petrovicích kurt s umělým povrchem. Nový tenisový areál byl postaven v Lipůvce. Tyto areály už, ale nebyly postaveny brigádnickou prací, ale postavení dvorců už bylo zadáno specializovaným firmám. To už je rozdíl v tom, že dříve se dvorce stavěly s nadšením. Ne, že by nadšení dnes chybělo, ale z tenisu i ze sportu obecně se stává jistý módní trend.120 Poprvé v historii bylo roku 2001 sestaveno na okrese Blansko družstvo mladších žáků, a to družstvo Sokola Letovice, které ve své premiérové sezóně hrálo I. třídu. Pro tenisový oddíl to byl velký krok kupředu, jelikož tak jak bude jednou hrát družstvo v soutěži dospělých, začíná budování týmu v nižších kategoriích a to je běh na dlouhou trať. Na konci roku 2002 oddíl Sokola Letovice v čele s Josefem Novotným pořídil tenisovou nafukovací halu z Rakouska od oddílu TC Hollabrunn, s nímž navázal
119 Zpravodaj JTS, únor 1999, č. 2., s. 6.; TuN, 21.4.1999, s. 11.; TuN, 12.5.1999, s. 10.; TuN, 19.5.1999, s. 10.; TuN, 2.6.1999, s. 10.; TuN, 9.6.1999, s. 10.; TuN, 23.6.1999, s. 6.; TuN, 14.7.1999, s. 11.; TuN, 21.7.1999, s. 10.; TuN, 28.7.1999, s. 7.; TuN, 4.8.1999, s. 7.; TuN, 1.9.1999, s. 10.; Petr Novotný, bytem Letovice, U Koupaliště 9, bývalý hráč družstva Sokola Letovice ve II. lize, dnes předseda tenisového oddílu Sokola Letovice, záznam učiněn 15.11.2016.; Petra Píchalová-Langrová se dostala nejvýše na 57. místo žebříčku WTA roku 1997. 120 Zpravodaj JTS, leden 2000, č. 1., s. 5.; Zpravodaj JTS, listopad 2000, č. 11., s. 5.; Zpravodaj JTS, prosinec 2000, č. 12., s. 7.; TuN, 5.1.2000, s. 7; TuN, 26.4.2000, s. 7.; TuN, 3.5.2000, s. 11.; TuN, 10.5.2000, s. 10.; TuN, 17.5.2000, s. 10.; TuN, 14.6.2000, s. 11.; TuN, 4.7.2000, s. 10.; TuN, 19.7.2000, s. 10.; TuN, 31.5.2000, s. 11.; TuN, 7.6.2000, s. 10.; TuN, 28.6.2000, s. 11.; TuN, 2.8.2000, s. 7.; TuN, 9.8.2000, s. 10.; TuN, 30.8.2000, s. 11.; TuN, 4.10.2000, s. 11.; TuN, 1.11.2000, s. 12. 56 přátelské vztahy v 90. letech. Od halové sezony 2002/2003 se už hraje a trénuje v této hale, a to nejenom letovičtí tenisté, ale hala slouží pro tenisty ze širokého okolí a na okrese Blansko to je až dodneška jediná hala pouze pro tenis. Většina hráčů z okresu Blansko trénuje právě v Letovicích.121 Hráči družstva dospělých Petr, Novotný, Michal Gebel a Jiří Hlaváček se věnovali zároveň i trenérské činnosti a spolu s kapitány družstev Václavem Pešou a Milošem Hlaváčkem dovedli letovický oddíl roku 2004 do ligové soutěže v kategorii starších žáků a roku 2005 do ligové soutěže dorostu. Postup byl výsledek dlouhodobé trenérské práce, když od roku 1998 hráči družstev začínali navštěvovat tenisovou přípravku pod vedením trenérky Ludmily Winklerové a Miloše Hlaváčka. K zápasům pak hráči přijížděli s rodiči a kapitány osobními vozy. V ligové soutěži Letovice nastupovaly proti družstvům TK Agrofert Prostějov, ŽLTC Brno, TC-MJ Brno, Spartak Jihlava, SK Zlín, TK Znojmo, TK Uherské Hradiště a Moravská Slavia Brno.122 Za družstvo žáků, které postoupilo roku 2004 do ligové soutěže, hráli hráči a hráčky: Roman Audy, Filip Pavloň, Lukáš Vondál, Radim Urbánek, Jakub Winkler, Markéta Havelková a Klára Kotoučková. Stejné bylo i družstvo dorostu o rok později a hostoval ještě ze Sokola Žabovřesky Jan Bedáň. V Letovicích bylo v areálu s venkovními i halovými kurty zřízeno jedno z center talentované mládeže podporované Jihomoravským tenisovým svazem, kde trénovali i členové družstva starších žáků. Letovice dostávaly od Jihomoravského tenisového svazu míče k tréninku a finanční příspěvek k trénování jednotlivých hráčů.123 V Jedovnicích byla postavena roku 2004 u Střední průmyslové školy víceúčelová tělocvična za 28,5 milionu korun, když nejvíce přispělo ministerstvo financí a Jihomoravský kraj a taktéž se zde dá hrát i tenis. Rovněž se postavila víceúčelová
121 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 144.; TuN, 22.5.2002, s. 10.; TuN, 29.5.2002, s. 14.; TuN. 19.6.2002, s. 10.; TuN, 3.7.2002, s. 10.; TuN, 17.7.2002, s. 10.; TuN, 24.7.2002, s. 11.; TuN, 7.8.2002, s. 10.; TuN, 14.8.2002, s. 11.; TuN, 10.10.2001, s. 11.; TuN, 16.1.2002, s. 7.; TuN, 23.1.2002, s. 7.; TuN, 20.3.2002, s. 11.; TuN, 27.3.2002, s. 11.; TuN, 8.5.2002, s. 10.; TuN, 15.5.2002, s. 10.; TuN, 30.10.2002, s. 10.; TuN, 15.1.2003, s. 10.; TuN, 22.1.2003, s. 10.; TuN, 21.5.2003, s. 10. 122 Zpravodaj JTS, duben 2000, č. 4., s. 6.; Zpravodaj JTS, listopad 2001, č. 11., s. 4.; Zpravodaj JTS, leden 2002, č. 1., s. 3.; Zpravodaj JTS, listopad 2002, č. 11., s. 5.; Zpravodaj JTS, prosinec 2002, č. 12., s. 9.; TuN, 10.1.2001, s.10.; TuN, 24.1.2001, s. 10.; TuN, 14.2.2001, s. 11.; TuN, 7.3.2001, s. 9.; TuN, 2.5.2001, s. 10.; TuN, 9.5.2001, s. 10.; TuN, 30.5.2001, s. 10.; TuN, 6.6.2001, s. 10.; TuN, 13.6.2001, s. 10.; TuN, 4.7.2001, s. 6.; TuN, 11.7.2001, s. 7.; TuN, 16.7.2001, s. 9.; TuN, 23.7.2001, s. 10. 123 Zpravodaj JTS, listopad 2004, č. 11., s. 5.; Zpravodaj JTS, prosinec 2004, č. 12., s. 6.; TuN, 7.5.2003, s. 13.; TuN, 14.5.2003, s. 10.; TuN, 28.5.2003, s. 14.; TuN, 4.6.2003, s. 13.; TuN, 18.6.2003, s. 13.; TuN, 30.7.2003, s. 10.; TuN, 1.10.2003, s. 10.; TuN, 26.2.2003, s. 15.; TuN, 23.7.2003, s. 11.; TuN, 6.8.2003, s. 10.; TuN, 27.8.2003, s. 10.; TuN, 3.9.2003, s. 9.; TuN, 8.12.2004, s. 16.; TuN, 14.1.2004, s. 10.; TuN, 28.1.2004, s. 2.; TuN, 7.2.2004, s. 11.; TuN, 17.3.2004, s. 11.; TuN, 5.5.2004, s. 10.; TuN, 30.8.2006, s. 9. 57 přetlaková hala Boskovicích u školy SOŠ a SOU André Citroëna, kde je tenisový dvorec s umělým povrchem a halu v Boskovicích využívají místní tenisté. V Lipůvce byl roku 2004 postaven tenisový areál, na jehož postavení měl největší zásluhu starosta obce a senátor Vlastimil Sehnal. V Lipůvce začali okamžitě s trénováním těch nejmenších a zapojili se postupně do všech kategorií soutěží družstev pod vedením hlavního trenéra klubu Pavla Dynáka. Na chod klubu dohlíží výbor oddílu s předsedou Liborem Hoppem. Ve stejném roce co v Lipůvce byl v létě v Lažanech otevřen nový sportovně rekreační areál, jehož součástí je i tenisový kurt. Vratislav Hemzal, starosta obce Lažany domluvil s vlastníky zahrádek, že na místě zahrad se vybuduje tenisový kurt, který dnes slouží ke hraní především místním občanům. Letovický oddíl byl pověřen Českým tenisovým svazem v letech 2004–2006 uspořádáním kvalifikační skupiny o postup na mistrovství Evropy družstev žáků do 14 let „Copa del Sol“. Finalisté skupiny postoupili do finálové skupiny, která se konala v Arouse ve Španělsku. Ve skupině v Letovicích hrály země Finsko, Bulharsko, Řecko, Švýcarsko, Nizozemsko, Bělorusko, Irsko, Slovenská republika, Srbsko a Černá Hora, Německo, Maďarsko, Rusko, Švédsko, Ukrajina a domácí Česká republika. Akce proběhla za výrazné podpory sponzorů, kterými byli Mezinárodní tenisová federace ITF, Tennis Europe, Český a Jihomoravský tenisový svaz, Jihomoravský kraj, město Letovice, České spořitelna, Skupina ČEZ, Moravské naftové doly, Třinecké železárny, Sergio Tacchini, E-motion a Vodafone. Dále by akce nemohla proběhnout bez dobrovolníků a obětavé práce členů tenisového oddílu Sokola Letovice.124 Po začátku nového tisíciletí již přibývají přetlakové nafukovací haly s pomalejšími povrchy a turnaje na parketách přestávají být populární, protože hraní na nich je obtížné a někteří mladší hráči ani netuší, že se na parketách dá hrát tenis. Turnaje v Kunštátě, Lysicích a zejména tradiční turnaj čtyřher v Blansku, jehož se uskutečnilo 33 ročníků, se postupně přestávají hrát. V Blansku k tomu přispěla i vysoká cena za pronájem haly, který činí 600 Kč na hodinu, což by vklady, které se vyberou na startovném, za dva až tři dny celodenního hraní nevrátily.
124 Zpravodaj JTS, červen 2004, č. 6., s. 8.; Zpravodaj JTS, červen 2005, č. 6., s. 5.; Zpravodaj JTS, červenec 2005, č. 7., s. 7.; Zpravodaj JTS, září 2005, č. 9., s. 4.; Zpravodaj JTS, listopad 2005, č. 11., s. 8.; Zpravodaj JTS, Prosinec 2005, č. 12., s. 10; Zpravodaj JTS, červen 2006, č. 6., s. 7.; Zpravodaj JTS, duben 2006, č. 4., s. 7.; TuN, 17.5.2006, s. 9.; TuN, 4.7.2006, s. 9. TuN, 15.6.2005, s. 13. Za Bulharsko hrál roku 2005 Grigor Dimitrov, který se v roce 2014 dostal prozatím na 8. místo žebříčku ATP.; TuN, 9.6.2004, s. 10.; TuN, 23.6.2004, s. 15.; TuN, 7.7.2004, s. 11.; TuN, 21.7.2004, s. 10.; TuN, 4.8.2004, s. 4.; TuN, 19.8.2004, s. 11.; TuN, 8.9.2004, s. 11.; TuN, 15.9.2004, s. 14. 58
Roku 2005 postoupilo družstvo mladších žáků Sokola Letovice do ligy mladšího žactva. Postup do ligy v mladších žácích byl poslední díl do mozaiky úspěchů, který chyběl Josefu Novotnému jako předsedovi klubu. Josef Novotný, který hrál ligovou soutěž i jako hráč, tak i předsedovi oddílu Sokola Letovice se povedlo dosáhnout velkých úspěchů. O postup do ligy mladších žáků se zasloužili hráči a hráčky: Jan Sojka, Jan Maršálek, Lukáš Janků, Tomáš Elísek, David Janků, Eliška Rozbořilová, Adriana Dorková a Barbora Neužilová. V ligové soutěži hrál za Letovice už i Zdeněk Kolář, kterého Josef Novotný získal do Letovic na hostování. Zřízení tenisového centra Jihomoravským tenisovým svazem oddílu v Letovicích značně pomáhalo. V letech 2001–2011 hrály Letovice ligovou soutěž pět sezón.125 Letovice se přizpůsobily době nejrychleji z oddílů okresu Blansko a zapojily se i do soutěží minitenisu (6–7 let) a babytenisu (8 –9 let). V této kategorii jde o to, aby děti získaly ke sportu vztah. Minitenis se hraje na půlce kurtu přes menší síť a babytenis se hraje na normálním kurtu jen s měkčími míči. Josef Novotný byl otevřený nejnovějším trendům a zaváděl je i v Letovicích, aby děti začaly hrát tenis co nejdříve a „neutíkaly“ k jiným sportům.126 V Letovicích se na konci sezóny roku 2007 uskutečnilo přátelské utkání mezi družstvy starších žáků Jihomoravského a Západoslovenského kraje. Šlo již o 15. ročník střetnutí těchto krajů. Akci pořádal Jihomoravský tenisový svaz pod záštitou ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje Ing. Bc. Jiřího Crhy. Členové oddílu se zapojili do organizace a hlavními sponzory akce byly firmy BOZIsport, DOPAZ, Český tenisový svaz, sportovní povrchy EKKL a VPO Protivanov.127
125 SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 155.; SOKOL Rudice, s. 47.; SOKOL Velké Opatovice, s. 24.; Zpravodaj JTS, březen 2005, č. 3., s. 6.; Zpravodaj JTS, duben 2005, č. 4., s. 12.; TuN, 5.1.2005, s. 11.; TuN, 18.5.2005, s. 15.; TuN, 29.6.2005, s. 13.; TuN, 20.7.2005, s. 9.; Mladá fronta DNES, 4.2.2017, s. 24. Zdeněk Kolář byl roku 2017 nominován do sestavy k utkání Davisova poháru proti Austrálii, které se hrálo 3.–5.2. 2017 v Austrálii v Kooyong Clubu v Melbourne. 126 Zpravodaj JTS, listopad 2006, č. 11., s. 6.; SOKOL Rudice, s. 48.; SOKOL Velké Opatovice, s. 28.; TuN, 25.1.2006, s. 7.; TuN, 26.4.2006, s. 11.; TuN, 28.6.2006, s. 9.; TuN, 19.7.2006, s. 11.; TuN, 26.7.2006, s. 9.; TuN, 2.8.2006, s. 10.; TuN, 9.1.2008, s. 7.; TuN, 16.1.2008, s. 10.; TuN, 23.1.2008, s. 10.; TuN, 12.3.2008, s. 11.; TuN, 19.3.2008, s. 9.; TuN, 30.4.2008, s. 11.; TuN, 7.5.2008, s. 11.; TuN, 14.5.2008, s. 11.; TuN, 21.5.2008, s. 10.; TuN, 4.6.2008, s. 11.; TuN, 11.6.2008, s. 11.; TuN, 25.6.2008, s. 11.; TuN, 2.7.2008, s. 11.; TuN, 23.7.2008, s. 11.; TuN, 30.7.2008, s. 11.; TuN, 13.8.2008, s. 11.; TuN, 20.8.2008, s. 6.; TuN, 3.9.2008, s. 11.; TuN, 10.9.2008, s. 11.; TuN, 17.9.2008, s. 11. Minitenis se hraje na polovině kurtu, který se ještě rozdělí na polovinu sítí pro minitenis, hraje se s upravenými míči na jednu či dvě vítězné sady do 10 bodů. 127 ASK BLANSKO, s. 127.; SOKOL Velké Opatovice, s. 30.; Zpravodaj JTS, říjen 2007, č. 9., s. 5.; TuN, 4.7.2007, s. 11.; TuN, 11.7.2007, s. 10.; TuN, 1.8.2007, s. 12.; TuN, 15.8.2007, s. 10.; TuN, 26.9.2007, s. 9. 59
4.2 Situace v okrese v současnosti
Po smrti Josefa Novotného ztratil okres Blansko duši tenisu. Po Ing. Svatopluku Jouzovi byl Josef Novotný pomyslným nástupcem v zavádění soutěží, jednání s Jihomoravským a Českým tenisovým svazem. V současnosti není po celém okrese v žádném oddílu tak zapálený předseda nebo činovník klubu. Důvody mohou být různé. Doba je možná uspěchanější, ale na druhou stranu, kdy nebyla? Lidé nemají zájem už se tolik angažovat v nějakém sportovním oddíle. Na práci Josefa Novotného se zračí, jak dokázal sestavit silné družstvo z hráčů z okresu Blansko. Výsledkem těchto družstev ještě byly ligové účasti družstva dospělých ve II. lize do roku 2011, dorostu do roku 2012, které dosáhlo 2. místa v ligové soutěži, což je největší úspěch družstva v okrese Blansko v historii. Ve starších žácích vydržely Letovice v lize do roku 2010 a v mladších žácích do roku 2009. Štafetu po Josefu Novotném nikdo nepřevzal, ale nápadů mezi členy oddílu bylo mnoho. Nadějní hráči odešli do oddílů z Brna a taková situace trvá až do současnosti. V Blansku trénoval Dalibor Kala, bývalý hráč závodního družstva. Po něm převzal štafetu hráč současného družstva dospělých Martin Staněk, který se v současnosti snaží používat stejný postup jako Josef Novotný při stahování nejlepších hráčů z okresu do jednotlivých týmů družstev. Někteří bývalí hráči Letovic hrají po domluvě s oddílem z Blanska právě zde. V letech 2013–2016 hrálo blanenské družstvo dospělých divizi, což byla nejvyšší soutěž hraná ze všech družstev na okrese Blansko.128 V Rudici řídí tenis Jan Neveselý a hráč družstva dospělých Stanislav Zítka, kteří se taktéž snaží na každou sezónu sehnat posily z okolních i vzdálenějších oddílů. To jsou ti, kteří by mohli nahradit Josefa Novotného v tahouna tenisu na okrese Blansko. Velký potenciál je v klubu v Kunštátě, kde se trenérům Petru Sojkovi a Zdeňku Nechutovi daří vychovávat hráče, kteří získávají úspěchy i na republikových šampionátech.
128 SOKOL Rudice, s. 50.; SOKOL Velké Opatovice, s. 31.; ASK BLANSKO, s. 130.; SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Letovice, s. 164.; MÍKA, Miroslav. C. d., s. 135.; TuN, 7.1.2009, s. 7.; TuN, 27.5.2009, s. 11.; TuN, 10.6.2009, s. 11.; TuN, 1.7.2009, s. 11.; TuN, 8.7.2009, s. 10.; TuN, 16.7.2009, s. 11.; TuN, 29.7.2009, s. 11.; TuN, 12.8.2009, s. 11.; TuN, 28.7.2010, s. 15.; TuN, 25.8.2010, s. 16.; TuN, 1.9.2010, s. 14.; Josef Novotný zemřel roku 2008.; TuN, 29.6.2011, s. 14.; TuN, 27.7.2011, s. 14. 60
Závěr
Počátky hraní tenisu na území dnešního okresu Blansko spadají do konce 19. století, kdy byl roku 1898 založen tenisový oddíl v Blansku. Dalším místem, kde se tenis začal hrát, byly Letovice na počátku 19. století, kde byly postaveny dvorce u továrny a později u zámku hraběte Kálnokyho. V tomto období se ještě hrál tenis v Boskovicích v místech u dnešního gymnázia a za starým hřbitovem, v místech nedaleko dnešních dvorců. V Rájci nad Svitavou se hrálo v zámecké zahradě, kde dal vybudovat kurty hrabě Salm a u sokolovny. Jednalo se o tenis výhradně společenský pro movitější vrstvy obyvatelstva. Po první světové válce se začaly stavět další dvorce, jelikož za 1. světové války dvorce zanikly. V Blansku postavil dva dvorce hrabě Salm, které ale vydržely pouze pár let a byly jen pro přátele hraběcí rodiny. Roku 1927 byl založen nový oddíl v Blansku a jeho členové postavili brigádnickou prací dva dvorce, které slouží dodnes. Brigádnickou prací vznikly dva kurty v Boskovicích v místech dnešního areálu, kde byl roku 1926 založen klub LTC Boskovice, ale během války dvorce zanikly. Jeden kurt byl i v Letovicích, který postavil podnikatel Hubert Lamplota. Oddíly Boskovice a Blansko mezi sebou hrály první přátelská utkání. Do závodních soutěží družstev se zapojily ve třicátých letech Boskovice a nedlouho potom i Blansko. Mezi válkami byly dvorce i ve Svitávce, které vybudovala firma Löwbeer a ve Skalici nad Svitavou byl jeden kurt. v Lysicích byl postaven kurt v zámecké zahradě rodinou Dubských, které tehdy zámek patřil. V Rájci byl v meziválečné době dvorec v areálu bývalého panského cukrovaru a v Pekově zahradě poblíž dnešní čerpací stanice. Ve Křtinách se hrál tenis na dvou kurtech a v Adamově byly dva dvorce adamovských strojíren. V Adamově v předválečné době hráli při exhibičních utkáních i reprezentanti Československé republiky. O vzestup tenisu v Adamově se zasloužil ředitel adamovského závodu František Titl. Příchod protektorátu však tento vzestup otupil. Po 2. světové válce se začalo hrát pouze v Blansku, Boskovicích, Letovicích a Lysicích, jelikož dvorce za 2. světové války zanikly. Po válce v Boskovicích byly vybudovány nové dva kurty. Oddíly v Boskovicích a Blansku měly po dvou kurtech, zapojily se tedy do krajských soutěží družstev. Blansko roku 1952 ukázalo, že i menší oddíl dokáže uspořádat velký krajský turnaj, jenž později nesl název „O cenu Moravského krasu“. V Blansku se v této době zasloužil o vzestup tenisu Ing. Svatopluk
61
Jouza a ostatní členové družstva dospělých. Blansko hrálo od roku 1959 v soutěži družstev krajský přebor II. třídy. Boskovice hrály od roku 1967 přebor sdružených okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov. Oddíl v Blansku hrál na počátku 70. let čtvrtou nejvyšší soutěž v Československu krajský přebor I. třídy a zahrál si v něm i na počátku let 80. V Letovicích se na počátku 70. let dobudoval areál, na němž měl velký podíl předseda tenisového oddílu Oldřich Hökl. Do Letovic přestoupil Josef Novotný a nastartoval rozmach oddílu, který byl následně utlumen jeho přestupem do Tišnova roku 1976 kvůli neshodám o dalším směřování klubu v Letovicích. V ostatních městech a obcích v okrese se začínal hrát tenis na provizorních hřištích a zároveň s tím se budovaly zejména brigádnickou prací a s nadšením nové tenisové dvorce. Bylo tomu tak v Adamově, Rudici, Kunštátu, Křtinách a Velkých Opatovicích. V Blansku, Boskovicích a Letovicích byly postaveny za přispění MěNV sportovní haly, kde byl provozován tenis i v zimě. V 80. letech byly vybudovány areály v Černé Hoře, Bořitově, Jedovnicích a v Rudici. V 80. letech rostla výkonnost družstva Boskovic, členem družstva a činovníkem klubu byl Josef Novotný, který tak přispěl na dalším místě k vzestupu oddílu na okrese Blansko. Družstvo Boskovic postoupilo roku 1984 do krajského přeboru II. třídy. Významným krokem v rozvoji tenisu v okrese bylo založení okresního tenisového svazu roku 1978, v jehož čele byl dlouholetým předsedou Ing. Svatopluk Jouza, který zároveň vykonával funkci jednatele oddílu v Blansku. Se založením okresního svazu byla založena i okresní náborová soutěž družstev, kde mohly hrát oddíly, co měly pouze jeden dvorec nebo chtěly pouze začít závodně hrát. Během 70. a 80. let se do soutěže přidávaly oddíly v Adamově, Křtinách, Kunštátě, Olešnici, Rájci-Jestřebí, Rudici a Velkých Opatovicích. Na počátku 90. let byly vybudovány brigádnickou prací areály ve Svitávce a v Drnovicích u Lysic. V tomto období se velmi dařilo oddílu Sokola Letovice, protože se Josef Novotný vrátil zpět do Letovic a veškerý svůj volný čas vložil do tenisu v Letovicích, potažmo v okrese Blansko. Na turnaje v mládežnických kategoriích jezdila česká špička. Halové turnaje byly pořádány i v Kunštátě a Blansku. Na venkovních kurtech v Letovicích byly pořádány krajské přebory mládežnických kategorií o postup na mistrovství České republiky. V kategorii mladšího a staršího žactva dosahovaly turnaje nejvyšší republikové úrovně. Nejen zásluhou letovických trenérů se v soutěži družstev dorostu povedlo Letovicím postoupit roku 1992 do ligové
62 soutěže a většině hráčů z tohoto družstva se povedlo postoupit i v soutěži dospělých roku 1995 do II. ligy, kde Letovice hrály následujících 16 let. Blansko si vedlo dobře v krajské soutěži a Kunštát v meziokresním přeboru, ale úspěchy těchto družstev byly zastíněny úspěchy Letovic. Od roku 2000 byly vybudovány další dvorce a areály ve Voděradech, Lažanech a Lipůvce. V soutěžích družstev byly až v této době sestaveny družstva mladších žáků. Za přispění Jihomoravského kraje zajistil do Letovic Josef Novotný roku 2003 přetlakovou halu z Rakouska. Všechny zimní turnaje a tréninky všech oddílů z okresu a okolí se přesunuly právě sem. V soutěžích družstev starších žáků se podařilo Letovicím roku 2004 postoupit do ligy a o rok později i družstvu dorostu. V družstvech dospělých byly Letovice roku 2005 nejblíže postupu do I. ligy. Z pověření Českého tenisového svazu oddíl v Letovicích pořádal v letech 2004–2006 kvalifikační skupinu o postup na mistrovství Evropy chlapců do 14 let. Roku 2011 se družstvu dorostu Letovic podařilo dosáhnout nejlepšího umístění v soutěžích družstev v historii samotného oddílu, a to 2. místo jihomoravské ligy. V současnosti nejvýše hrajícím oddílem z okresu je ASK Blansko, který hrál v letech 2013–2016 jihomoravskou divizi. V současnosti tenis na okrese Blansko postrádá osobnost typu Ing. Svatopluka Jouzy nebo Josefa Novotného. Tenis se hodně rozvíjí v Kunštátě, kde je duší Petr Sojka a Lipůvce pod vedením Libora Hoppeho. Závodní tenis se hraje v Blansku, Letovicích, Boskovicích, Kunštátě, Lipůvce a Velkých Opatovicích. Tenis na okrese Blansko se vyvinul z počátečního hraní pro bohaté na kurtech hraběte Salma až po hraní tenisu jako masové záležitosti pro všechny vrstvy obyvatelstva.
63
Seznam zkratek:
NŽ – Nový život TuN – Týden u nás JTS – Jihomoravský tenisový svaz.
Prameny
ASK BLANSKO. TJ tenisový oddíl Spartak Metra Blansko. LTC Velen Boskovice. Kronika tenisu TJ Minerva Boskovice. Národní muzeum, Archiv sportu a tělesné výchovy, inventář č. 84 NAD č. 184, Tenis 1889–2007+, č. kartonu 1, inv. č. 16. SK Tenis Tišnov. Kronika tišnovského tenisu. SOKOL Černá Hora. Kronika tenisového oddílu Sokola Černá Hora. SOKOL Letovice. Kronika tenisového oddilu Sokola Letovice. SOKOL Rudice. Kronika rudického tenisu. SOKOL Velké Opatovice. Kronika tenisového oddílu Sokola Velké Opatovice. SPARTAK Adamov. Kronika tenisu TJ Spartak Adamov.
Tištěné prameny: Rovnost, 24.5.1952. 22.8.1972. Nový život, 17.7.1960. 10.3., 18.8.1961. 27.7.1962. 21.8., 25.9.1964. 20.8.1965. 20.5., 12.8.1966. 24.5., 31.5., 21.6., 28.6., 5.7.1967. 31.7.1968. 4.6.1969. 16.9., 30.9., 2.7.1970. 10.2., 12.5., 2.6., 30.6., 28.7., 18.8., 8.9., 15.9., 29.9.1971. 24.5., 14.6., 21.6., 28.6., 31.8., 7.9.1972. 30.5., 6.6., 13.6., 20.6., 27.6., 22.8., 5.9., 19.9., 19.12.1973. 6.3., 21.3., 24.3., 8.5., 15.5., 29.5., 12.6., 26.6., 14.8., 11.9., 18.9., 26.9., 9.10.1974. 8.1., 15.1., 12.3., 23.4., 21.5., 28.5., 11.6., 10.9., 17.9., 15.10.1975. 21.7., 28.7., 9.6., 1.9.1976. 2.2., 15.6., 25.5., 22.6., 20.7., 27.7., 7.9., 21.12.1977. 4.1., 24.5., 21.6., 19.7., 26.7., 2.8., 30.8.1978. 10.1., 4.4., 25.4., 23.5., 27.6., 4.7., 18.7., 1.8., 19.9., 3.10., 12.12.1979. 3.1., 5.3., 2.4., 21.5., 28.5., 4.6., 18.6., 2.7., 16.7., 9.7., 30.7., 6.8., 13.8., 27.8., 24.9., 29.10.1980. 14.1., 15.7., 29.7., 30.9., 16.12.1981. 24.2., 24.3., 12.5., 19.5., 30.6., 7.7., 14.7., 21.7., 28.7., 4.8., 18.8., 13.10.1982. 9.2., 25.5., 22.6., 20.7., 10.8., 7.9.1983. 4.1., 22.2., 16.5., 23.5., 30.5., 20.6., 4.7., 18.7., 1.8., 22.8., 19.9.1984. 21.5., 12.6., 19.6., 3.7., 10.7., 17.7., 24.7., 21.8., 28.8., 27.11.1985. 21.5., 4.6., 18.6., 16.7., 27.8., 24.9., 15.10., 5.11.1986. 5.5., 13.5., 20.5., 10.6., 17.6., 24.6., 22.7.1987. 25.5., 1.6., 8.6., 29.6., 6.7., 13.7., 27.7., 10.8., 17.8., 24.8., 7.9., 18.10.1988. 31.5., 7.6., 14.6., 21.6., 5.7., 12.7., 19.7., 2.8., 16.8., 23.8., 30.8., 6.9., 13.9., 20.9., 27.9., 4.10., 10.10.1989. 10.1., 17.1., 24.1., 28.2., 28.3., 10.5., 16.5., 23.5., 30.5., 6.6., 13.6., 20.6., 4.7., 11.7., 25.7., 1.8., 8.8., 15.8., 22.8., 19.9., 26.9., 10.10., 31.10.1990. Týden u nás, 9.1., 17.1., 7.2., 16. 5., 6.6., 20.6., 11.7., 8.8., 15.8., 22.8., 29.8., 5.9.,12.9., 10.10.1991. 9.1., 30.1., 26.3., 21.5., 28.5., 9.7., 16.7., 30.7., 13.8., 27.8., 10.9., 17.9., 8.10., 15.10., 29.10., 16.12.1992. 20.1., 3.2., 5.5., 26.5., 9.6., 16.6., 23.6., 7.7., 21.7., 4.8., 18.8., 8.9., 13.10.1993. 19.1., 2.2., 4.5., 22.6., 20.7., 5.10., 16.11., 30.11.1994. 4.1., 18.1., 5.4., 10.5., 7.6., 14.6. 28.6., 12,7., 19.7., 26.7., 27.9., 4.10.1995. 10.1., 10.4., 24.4., 2.5., 29.5., 19.6., 26.6., 3.7., 17.7., 24.7., 7.8., 14.8., 21.8., 4.9., 13.11.1996. 30.4., 25.6., 2.7., 30.8., 1.10., 8.10.1997. 21.1., 4.2., 13.5., 27.5., 3.6., 24.6., 8.7., 29.7., 12.8., 19.8.1998. 21.4., 12.5., 19.5., 2.6., 9.6., 23.6., 14.7., 21.7., 28.7., 4.8., 1.9.1999. 5.1., 26.4., 3.5., 10.5., 17.5., 31.5., 7.6., 14.6., 28.6., 4.7., 19.7., 2.8., 9.8., 30.8., 4.10., 1.11.2000. 10.1., 24.1., 14.2., 7.3., 2.5., 9.5., 30.5., 6.6., 13.6., 4.7., 11.7., 16.7., 23.7.,
64
10.10.2001. 16.1., 23.1., 20.3., 27.3., 8.5., 15.5., 22.5., 29.5., 19.6., 26.6., 3.7., 17.7., 24.7., 7.8., 14.8., 30.10.2002. 15.1., 22.1., 26.2., 7.5., 14.5., 21. 5., 28.5., 4.6., 18.6., 23.7., 30.7., 6.8., 27.8., 3.9., 1.10.2003. 14.1., 28.1., 7.2., 17.3., 5.5., 9.6., 23.6., 7.7., 21.7., 4.8., 19.8., 8.9., 15.9., 8.12.2004. 5.1., 18.5., 15.6., 29.6., 20.7.2005. 25.1., 26.4., 17.5., 24.5., 7.6., 14.6., 28.6., 4.7., 19.7., 26.7., 2.8., 30.8.2006. 28.2., 9.5., 16.5., 23.5., 6.6., 27.6., 4.7., 11.7., 1.8., 15.8., 26.9.2007. 9.1., 16.1., 23.1., 12.3., 19.3., 30.4., 7.5., 14.5., 21.5., 4.6., 11.6., 25.6., 2.7., 23. 7., 30.7., 13.8., 20.8., 3.9., 10.9., 17.9.2008. 7.1., 27.5., 10.6., 1.7., 8.7., 16.7., 29.7., 12.8.2009. 28.7., 25.8., 1.9.2010. 29.6., 27.7.2011. Mladá fronta DNES, 4.2. 2017.
Vzpomínky pamětníků: Lubomír Kupka, bytem Blansko, Hybešova 35, dlouholetý a stále aktivní hráč ASK Blansko, záznam učiněn 15.7.2016. Zdeněk Hudský, bytem Svitávka, Františka Řepky 12, předseda oddílu po roce 1990, záznam učiněn 23.9.2016. Mgr. Josef Šlajs, bytem Praha, Rezlerova 276, historik tenisu, sportovní novinář 1970 - 1991 – Československý sport a Lidová demokracie, tiskový mluvčí ČTS 1991 – 2015, záznam učiněn 25.8.2016. Rudolf Kučera, bytem Lysice, Boskovická 232, bývalý předseda tenisového oddílu TJ Sokola Lysice, záznam učiněn 20.12.2016. Jaroslav Opletal, bytem Kuřim, Vrchlického 15, bývalý předseda oddílu ve Křtinách, záznam učiněn 8.11.2016. Oldřich Volf, bytem Blansko, Bezručova 48, záznam učiněn 8.11.2016. Jan Neveselý, bytem Rudice, Olomučanská 31, v současnosti spravuje vedení této soutěže 3+1 a je předsedou Sokola Rudice, záznam učiněn 15.8.2016. Petr Novotný, bytem Letovice, U Koupaliště 9, bývalý hráč družstva Sokola Letovice ve 2. lize, dnes předseda tenisového oddílu Sokola Letovice, záznam učiněn 15.11.2016. Petr Budyšínský, bytem Moravská Třebová, pochází z Letovic a pracoval v knihovně v Letovicích, záznam učiněn 12.10.2016.
Literatura
CHVÁTAL, Stanislav a František KREUZ. Zlatá kniha tenisu. Praha, 1993. JOUZA, Svatopluk. Historie tenisu na Blanensku. Blansko, 1983. JANÁK, Jan, HLEDÍKOVÁ, Zdeňka a Jan DOBEŠ. Dějiny správy v českých zemích od počátků států po současnost. Praha 2005. JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. Bulletin Jihomoravského tenisového svazu k 100. výročí českého tenisu. Brno, 1993. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918–1938). Praha, 2000. KOUPÝ, Bohumil, SKŘIPSKÝ, Zdeněk, SOUČEK, Bořek a Jan VOZDECKÝ. 85 let Sokola. 70 let volejbalu. Blansko, 2005. KREPS, Miloš. Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Brno, 1976. SKOTÁK, Pavel. Memoriál Ing. Svatopluka Jouzy. Blansko, 1989. MÍKA, Miroslav. Sportovní střípky. Kunštát 1898–2009. Kunštát, 2009. PAŠKA, Pavol. ČSSR: Československá socialistická republika. Bratislava, 1978. PAUKERT Jiří. Státní zámek Lysice. Brno, 1977. PILNÁČEK, Josef. Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko, 1927.
65
SKOTÁK, Pavel. Jubilejní 20. ročník ceny Moravského krasu. Blansko, 1987. SKOTÁK, Pavel. Memoriál Ing. Svatopluka Jouzy. Blansko, 1989. SOBOTA, Emil. Co to byl protektorát. Praha, 1946. SOKOL Letovice. 110 let Sokola Letovice. Letovice, 2004. SVOBODA, Jindřich a Bohuslav ŠIMÁK. Okres Blansko vlastivědná mapa 1:100 000. Praha, 1983. ŠTĚPANČÍK, Rudolf. Historie tenisu v Přerově. Přerov, 2009. Tělovýchovná jednota Metra Blansko. Výročí 65. roku založení. Blansko, 1994. Tělovýchovná jednota Metra Blansko. Výročí 70. roku založení. Blansko, 1999. VRBICKÝ, Jan. Paměti z doby národního, hospodářského a kulturního probuzení Jevíčka. Jevíčko, 1996. VÝBOR TENISOVÉHO SVAZU JMK ČSTV. Zpravodaj č. 12. Brno, 1983. Městský Národní Výbor Blansko, říjen, 1980. Zpravodaj Jihomoravského tenisového svazu, leden (č. 1.), březen (č. 3.), duben (č. 4.), červen (č. 6.) 1995., leden (č. 1.), únor (č. 2.) 1996., leden (č. 1.), únor (č. 2.), prosinec (č. 12.) 1997., leden (č. 1.), únor (č. 2.), prosinec (č. 12.) 1998., leden (č. 1.), únor (č. 2.) 1999., listopad (č. 11.), prosinec (č. 12.) 2000., listopad (č. 11.) 2001., leden (č. 1.), listopad (č. 11.), prosinec (č. 12.) 2002., červen (č. 6.), listopad (č. 11.), prosinec (č. 12.) 2004., duben (č. 4.), červen (č. 6.), červenec (č. 7.), září (č. 9.), listopad (č. 11.), prosinec (č. 12.) 2005., duben (č. 4.), červen (č. 6.), listopad (č. 11.), prosinec (č. 12.) 2006., říjen (č. 10), listopad (č. 11.).
66
Resumé
Diplomová práce pojednává o tenise v okrese Blansko od založení prvního oddílu v Blansku až po současný stav. Tenis se začal hrát na konci 19. století v Blansku, kde byl založen i první oddíl v okrese. Do počátku 1. světové války se tenis začal hrát v Letovicích, Boskovicích a Rájci nad Svitavou. Před 2. světovou válkou se tenis začal hrát v Adamově, Lysicích, Křtinách, Svitávce a Skalici nad Svitavou, ale na většině míst nepřežily dvorce válku. Po válce se začal rozvíjet tenis v Blansku, které se zapojilo do soutěží družstev a pořádání turnajů. Později se přidaly i Boskovice. V 70. letech dochází k budování oddílů v celém okrese a Letovice se přidávají k závodní činnosti. V 80. letech přibyly další kluby a nejvýše hrál krajskou soutěž oddíl z Blanska. V této době se zvedají kluby v Boskovicích a Letovicích. V 90. letech do roku 2012 Letovická družstva hrála ve všech kategoriích v ligových soutěžích a v dospělých ve II. lize. V Letovicích se konala v letech 2004–2006 kvalifikace družstev chlapců do 14 let o postup na mistrovství Evropy družstev. Od roku 2013 je nejvýše hrajícím družstvem oddílů z okresu ASK Blansko.
Summary
The Master thesis deals with tennis in the Blansko district since the club was first established in the town of Blansko until the present day. Tennis started to be played there at the end of the 19th century. Tennis was also played before World War I in Letovice, Boskovice and Rajec. Tennis started to be played in Adamov, Lysice, Křtiny, Svitavka and Skalice before World War II. Courts didn't outlast the War. After World War II tennis started to develop in Blansko which included team competitions and organizing tournaments, these later included Letovice. In the 1970's tennis facilities started to be built throughout the Blansko and Letovice districts which then began to compete in tournaments. In the 1980's further clubs were added and the highest performing club in the district was Blansko. Clubs in Boskovice and Letovice were also improving. Teams of Letovice have got to the league competition in all categories since the 1990's until 2012. In Letovice qualifying groups advanced to the European team Championship in 2004–2006. In the district of Blansko Club ASK Blansko is playing at the highest level since 2013.
67
Seznam příloh Obr. č. 1.: hráč Boskovic Bedřich Broch roku 1935. Obr. č. 2.: Adamov. Místo kurtů před 2. Světovou válkou Obr. č. 3.: Ing. Svatopluk Jouza. Obr. č. 4.: Josef Novotný. Obr. č. 5.: finalisté turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku roku 1961. Obr. č. 6.: putovní trofej turnaje „O cenu Moravského krasu“ – krápník. Obr. č. 7.: finalisté turnaje „O cenu Moravského krasu“ roku 1964. Obr. č. 8.: vítěz turnaje „O cenu Moravského krasu“ roku 1966. Obr. č. 9.: starý kurt u koupaliště v Letovicích v roce 1963. Obr. č. 10.: mužská část družstva Letovic roku 1970. Obr. č. 11.: nové dvorce v Letovicích roku 1971. Obr. č. 12.: pohled na kurty v Boskovicích roku 1972. Obr. č. 13.: družstvo Letovic dospělých roku 1974. Obr. č. 14.: družstvo Letovic dospělých roku 1975. Obr. č. 15.: propozice k turnaji jednotlivců dospělých v Letovicích roku 1975. Obr. č. 16.: vítězové turnaje v Letovicích v letech 1967–1974. Obr. č. 17.: „pavouk“ turnaje „O cenu Moravského krasu“ z roku 1975. Obr. č. 18.: přihlášky hráčů na turnaje z roku 1975. Obr. č. 19.: družstvo dospělých Blanska roku 1976 po postupu do krajského přeboru. Obr. č. 20.: finalisté turnaje „O cenu Moravského krasu v Blansku“ roku 1978. Obr. č. 21.: vítěz turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku roku 1978 Pavel Pokorný ze Sokola Šlapanice. Obr. č. 22.: areál v Kunštátě roku 1981. Obr. č. 23.: družstvo Boskovic dospělých roku 1984. Obr. č. 24.: družstvo Blanska dospělých roku 1985. Obr. č. 25.: soupiska družstva dospělých Blanska pro rok 1986. Obr. č. 26.: zápis ze zápasu Blansko–Boskovice z roku 1986 krajského přeboru II. třídy. Obr. č. 27.: zápis ze zápasu Blansko–Letovice z roku 1992 krajské soutěže-západ. Obr. č. 28.: družstvo dospělých Letovic roku 1998. Obr. č. 29.: funkcionáři oddílu Sokola Letovice roku 2002. Obr. č. 30.: slavnostní nástup kvalifikační skupiny o postup na mistrovství Evropy družstev chlapců do 14 let v Letovicích roku 2004.
68
obr. č. 1. Snímek je z kvalifikačního utkání o postup do II. třídy proti Kyjovu roku 1935. (Kronika LTC Velen Boskovice, s. 7.).
obr. č. 2. Na tomto místě bývalé jídelny adamovských strojíren stály kurty v předválečné době, na nichž sehrál exhibiční utkání všestranný sportovec, reprezentant Československé republiky v hokeji a tenisu Josef Maleček. (Kronika Spartak Adamov, s. 4).
obr. č. 3. Ing. Svatopluk Jouza
obr. č. 4. Josef Novotný
obr. č. 5. Arnošt Balát vlevo a vpravo vítěz v letech 1960 a 1961 Oldřich Kunsfeld ze Zbrojovky Brno drží v ruce putovní trofej (krápník z Moravského krasu). (Osobní sbírka Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 6. Putovní pohár turnaje „O cenu Moravského krasu.“ (osobní sbírka Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 7. Vlevo Karel Franc finalista turnaje a Vladimír Kopeček z Univerzity Brno (vítěz) v Blansku z roku 1964. Karel Franc byl v této době nejlepším hráčem na okrese Blansko. (osobní sbírka Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 8. Vítěz turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku z roku 1966 Stanislav Kuchovský ze Zbrojovky Brno, jemuž gratuluje ředitel turnaje Ing. Svatopluk Jouza. (osobní sbírka Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 9. Starý kurt u koupaliště v Letovicích roku 1963. 50 m vzdušnou čarou za stojící řadou je dnes areál se sedmi dvorci a v zimě s nafukovací halou na dva dvorce. V místech, kde stojí hráči, je dnes minigolfové hřiště. (osobní sbírka Josefa Novotného).
obr. č. 10. Mužská část letovického družstva roku 1970, horní řada zleva: František Vladík (nehrající kapitán a trenér), Vladimír Winkler, Vladimír Kubín, František Novotný, spodní řada zleva: Jiří Brtnický, Josef Novotný. (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 11. Nové dvorce v Letovicích roku 1971. Na fotce vidíme kurty č. 1, 2 a 3, které slouží svému účelu dodnes. (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 12. Kurty v Boskovicích leží na dohled zříceniny hradu. (LTC Velen Boskovice, s. 84.).
obr. č. 13. Družstvo Letovic dospělých roku 1974. Stojící zleva: Věra Hubáčková, Zaruša Burkoň, Vladimír Winkler, Jaroslava Burkoňová, František Novotný, Ludmila Winklerová, Zdeněk Mazal, klečící zleva: Jiří Brtnický, Josef Novotný (JIHOMORAVSKÝ tenisový svaz. Bulletin Jihomoravského tenisového svazu k 100. výročí českého tenisu. Brno, 1993, s. 6.).
obr. č. 14. Družstvo Letovic roku 1975 posíleno o Tomáše Jagoše (druhý zleva) a Ivanu Hubáčkovou (třetí zprava). (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 15. Propozice k turnaji dospělých konaného v Letovicích roku 1975. (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 16. Seznam vítězů turnaje v Letovicích od roku 1967 po rok 1974. (osobní archiv Josefa Novotného, propozice k turnaji roku 1975).
obr. č. 17. „Pavouk“ VIII. Ročníku turnaje „O cenu Moravského krasu“ v Blansku. Vítězem se stal Tomáš Čoupek ze Zbrojovky Brno. (osobní archiv Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 18. Dříve se na turnaje přihlašovalo poštou, když oddíl napsal jména hráčů a poslal je pořadateli, a to v dostatečném předstihu, aby bylo vše administrativně zvládnuto. V tomto případě se přihlašovali hráči (Jaroslav Tvrdoň, Luděk Jurča, Milan Kachlík, Petr Bedáň a Petr Písek) Sokola Žabovřesky na turnaj „O cenu Moravského krasu“ v Blansku řediteli turnaje Ing. Svatopluku Jouzovi. (osobní archiv Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 19. Družstvo dospělých Blanska roku 1976, kdy postoupilo do krajského přeboru. Stojící zleva: Karel Vladík – kapitán, Helena Kocmanová, Dalibor Kala, Lenka Hánělová, Ing. Svatopluk Jouza, Lubomír Kupka ml., klečící zleva: Lubomír Kupka st., Ladislav Kunc. (ASK BLANSKO, s. 11.).
obr. č. 20. Pavel Pokorný a Martin Rudiš. Finalisté turnaje „O cenu Moravského krasu“ roku 1978. (ASK BLANSKO, s. 12.).
obr. č. 21. Pavel Pokorný, vítěz z turnaje v Blansku roku 1978. (ASK BLANSKO, s. 11.).
obr. č. 22. Areál v Kunštátě z roku 1981 se dvěma kurty. Dnes již areál čítá kurtů pět. V popředí je na fotce Jan Sojka a Ivo Gabriel. (MÍKA, Miroslav. C. d., s. 130.).
obr. č. 23. Družstvo Boskovic dospělých roku 1984. Horní řada zleva: Miroslav Legner, Josef Novotný, Miroslav Geršl, Martin Syka a dolní řada zleva: Alexandra Živná a Dagmar Kovářová. (LTC Velen Boskovice, s. 221).
obr. č. 24.
Družstvo dospělých Spartaku Metra Blansko roku 1985. Vlevo stojící: Radka Půlpitlová, Jiří Štarha, Helena Kalová, Dalibor Kala, Věra Skotáková, Marek Štarha a Karel Vladík. (ASK BLANSKO, s. 63).
obr. č. 25. Soupiska družstva dospělých Spartaku Metra Blansko pro rok 1986. (osobní archiv Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 26.
Zápis z utkání mezi Blanskem a Boskovicemi z roku 1986 soutěže krajského přeboru II. třídy dospělých, kdy zvítězilo Blansko 5:4. (osobní archiv Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 27.
Zápis z utkání mezi Blanskem a Letovicemi z krajské soutěže-západ dospělých z roku 1992, ve kterém zvítězily Letovice 8:1. (osobní archiv Ing. Svatopluka Jouzy).
obr. č. 28. Družstvo dospělých Letovic z roku 1998, kdy ve II. lize obsadilo 3. místo. Stojící zleva: Milan Frélich, David Joura, Josef Novotný ml., Iva Nachmilnerová, Michal Navrátil, Josef Novotný st.–nehrající kapitán, klečící zleva: Romana Černošková, Petr Novotný, Michaela Hašanová, Michal Gebel. (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 29. Funkcionáři Sokola Letovice a pořadatelé většiny tenisových turnajů a akcí v Letovicích. Zleva: Miloš Hlaváček, Václav Peša, Josef Novotný. (osobní archiv Josefa Novotného).
obr. č. 30.
Slavnostní zahájení kvalifikační skupiny o postup na mistrovství Evropy družstev chlapců do 14 let „Copa del Sol“. Na obrázku jsou vidět reprezentace Finska, Německa, Maďarska, Ruska, Švédska, Ukrajiny a České republiky. (osobní archiv Josefa Novotného).