Geologické Mapování Kvartérního Pokryvu Na Severovýchodním Okraji Moravského Krasu

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD

GEOLOGICKÉ MAPOVÁNÍ KVARTÉRNÍHO POKRYVU NA SEVEROVÝCHODNÍM OKRAJI MORAVSKÉHO KRASU

Bakalářská práce

Jana Stožická

Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Brno 2015

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM

Autor: Jana Stožická Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geologických věd

Název práce: Geologické mapování kvartérního pokryvu na severovýchodním okraji Moravského krasu

Studijní program: Geologie, bakalářský program

Studijní obor: Geologie

Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.

Konzultant: Mgr. Jan Vít, Dr.

Akademicý rok: 2014/2015

Počet stran: 19

Klíčová slova: kvartér, kvartérní pokryv, sedimenty, Moravský kras, mapování, ArcGIS

BIBLIOGRAPHIC ENTRY

Author: Jana Stožická Faculty of Science, Masaryk University Department of Geological Sciences

Title of Thesis: Geological mapping of Quartenary cover in north- eastern margin of the Moravian Karst

Degree programme: Geology, bachelor degree

Field of study: Geology

Supervisor: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.

Consultant: Mgr. Jan Vít, Dr.

Academic year: 2014/2015

Number of pages: 19

Keywords: Quartenary, Quartenary cover, sediments, Moravian Karst, mapping, ArcGIS

ABSTRAKT

Tato práce je zaměřena na výzkum kvartérních sedimentů v severovýchodní části Moravského krasu. Hlavním úkolem práce bylo vytvoření geologických map kvartéru v měřítku 1 : 10000, a to na východních částech listů 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko doplněné o mapy dokumentačních bodů. V úvodní části je shrnuta geologická stavba a kvartérní výzkum daného území. Terénní část zahrnovala kvartérně geologické mapování, byly odebrány vzorky sedimentů a vypracován byl dokumentační deník. Trasy s dokumentačními body byly zapsány do přístroje Garmin GPSmap 60C/CS. Dále byly popsány vybrané profily kvartérními sedimenty. Geologické mapy a mapy dokumentačních bodů byly zpracovány v prostředí programu ArcGIS 10.3, ArcMap 10.3 a následně exportovány do programu Adobe Reader a převedeny do PDF formátu. Kvartérně geologické mapování ukázalo, že plošně nejrozsáhlejšími kvartérními uloženinami jsou ve studované oblasti svahové sedimenty a povodňové hlíny. Na území se také nacházejí povrchové výskyty dvou úrovní fluviálních teras. V souladu s dřívějšími výzkumy předpokládáme, že se jedná o fluviální terasy středního a svrchního pleistocénu.

ABSTRACT

This paper is focused on the exploration of Quaternary deposits in the north-eastern part of the Moravian Karst. The main aim of this work was creation of geological maps of Quaternary deposits in scale 1 : 10000 in the eastern parts of map sheets 24-23-17 Boskovice and 24-23-22 Blansko supplemented by maps of documentary points. Both geological background and overview of Quaternary research were summarized in the introductory part. The field work included Quaternary geological mapping and deposits sampling as well as creation of documentation diary. Routes with documentary points were entered to the device Garmin GPSmap 60C/CS. Selected profiles throughout Quaternary deposits were further described. Geological maps and maps of documentary points were processed in the ArcGIS 10.3, ArcMap 10.3 and then exported to the Adobe Reader program and converted to the PDF format. The mapping of Quaternary deposits showed that both colluvial deposits and flood loams belong to the most extensive Quaternary deposits within the studied area. Surface occurrences of two levels of fluvial terraces have been reported. In accordance with earlier research we presuppose that these fluvial terraces correspond to the Middle- and Late Pleistocene.

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu této práce doc. Mgr. Martinu Ivanovovi, Dr. za jeho pomoc při výběru tématu, psaní a korekci práce, za podnětné rady a připomínky na konzultacích a za jeho trpělivost, díky čemuž tato práce mohla vzniknout. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Janu Vítovi, Dr. za cenné rady a pomoc při geologickém mapování a tvorbě geologických map. Děkuji také Borisi Danihelovi za ochotnou pomoc při terénních pracech a v neposlední řadě děkuji rodině a přátelům za podporu při psaní práce i při studiu.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 7. května 2015 ……………………………… Jana Stožická

OBSAH:

1. Úvod……………………………………………………………………..……………………..8

2. Topografické a geomorfologické vymezení oblasti……………………...………………...…..8

3. Hydrografické poměry severní části Moravského krasu…………………………………..….10

4. Geologická charakteristika severní části Moravského krasu……………………………..…...10

4.1. Tektonická stavba severní části Moravského krasu………………………………...13

5. Vývoj severní části Moravského krasu v kvartéru…………………………………………….13

5.1. Vývoj krasových tvarů……………………………………………………………...13

5.2. Geofyzikální průzkum Holštejnského údolí a Hrádského žlebu……………………14

5.3. Sedimenty kvartéru…………………………………………………………….…....15

6. Metodika………………………………………………………………………………….……16

6.1. Terénní část……………………………………………………………………….…16

6.2. Vypracování kvartérních map v prostředí programu ArcGIS 10.3.………………....17

7. Výsledky kvartérně geologického mapování na listech 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko………………………………………………………………………………………..18

8. Diskuse………………………………………………………………………………………...21

9. Závěr………………………………………………………………………………………...... 23

Literatura……………………………………………………………………………………...….24

Přílohy………………………………………………………………………………………..…..27

1. ÚVOD

Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě. Konkrétně jeho severní část nabízí mnoho atraktivních míst, jak pro obdivovatele přírodních krás, tak pro odborníky nejen v oboru geologie. Pozornost kvartérním uloženinám této olasti byla věnována již v mnoha pracech, stále však nabízí nové podklady ke studiu. Bakalářská práce se zabývá geologickým mapováním kvartérních sedimentů v severovýchodní části Moravského krasu a to na mapách v měřítku 1:10000, konkrétně na východních polovinách listů 24-23-22 Blansko a 24-23-17 Boskovice. Klade si za cíle navázat na již provedené výzkumy a doplnit informace o vývoji kvartéru na daném území. Práce probíhala ve spolupráci s Českou geologickou službou a může být nápomocná při dalším výzkumu této části Moravského krasu. Geologické mapování dané oblasti bylo v minulosti provedeno např. Zapletalem (1922), Kettnerem (1949) a Dvořákem et al. (1959).

2. TOPOGRAFICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI

Moravský kras je součástí širšího celku, Drahanské vrchoviny a rozprostírá se v jv. části České vrchoviny. Jedná se o krasové území ležící severně od Brna s rozlohou 92 km2, přičemž délka je přibližně 25 km a šířka 3–6 km (Demek et al. 1987).

Geomorfologicky jde o plochou vrchovinu tvořenou devonskými a spodnokarbonskými vápenci, jejichž povrch leží ve střední nadmořské výšce 448 m a střední sklon svahů je 5°48´. Plochý krasový povrch v severní části tvoří mělkou sníženinu (Demek et al. 1987).

Moravský kras je dělen na 3 části. Severní část (obr. 1) se nazývá Suchdolské plošiny, střední Rudické plošiny a jižní Ochozské plošiny (Demek et al. 1987).

Vápence v severní části území dosahují nejvyšší nadmořské výšky na Šošůvské plošině (560 m n. m.) a na Žďárské plošině (545 m n. m.). Vápence se šíří k jihu v ukloněném sečném povrchu od okrajové tektonické linie sloupského zlomu. Tento povrch je značně ukloněný a jeho sklon se vyrovnává a přechází v hluboce zkrasovělou Ostrovskou plošinu, jež je od Vavřinecké plošiny na západě oddělená kaňonovitým Pustým žlebem, od Vilémovické plošiny na jihu Suchým žlebem a od Plániv na východě nehluboce zařezaným Ostrovským žlebem. Celá zmíněná oblast tvoří výraznou sníženinu oproti nekrasové oblasti Adamovské a Konické vrchoviny. Dále k jihu v okolí plošiny Stádliska a Harbešské plošiny tento výškový rozdíl zaniká (Demek in Musil et al. 1993).

Obr. 1: Výřez severní části Moravského krasu z geologické mapy ČR list 24 – 23 Protianov 1:50000 (Dvořák et al. 1994).

Kvartér, holocén: 4 – fluviální písčité až písčito-jílovité hlíny a hlinité písky; 5 – deluviofluivální hlinité písky a písčité hlíny pleistocén – holocén: 6 – deluviální sedimenty (hlinito-písčité, kamenito-písčité, kamenito-hlinité, hlinito-kamenité místy s bloky); pleistocén: 7 – spraše a sprašové hlíny; 8 – fluviální písčité štěrky (svrchní pleistocén); 10 – fluviální silty, písky a písčité štěrky (pleistocén nerozlišený) Paleozoikum, spodní karbon: 20 – petromiktní slepence; souvrství rozstáňské (střední a báze svrchního visé): 21 – střídání jemnozrnných drob, prachovců a břidlic; 22 – droby; 23 – petromiktní slepence; souvrství protivanovské, svrchní tournai a spodní visé: 24 – střídání jemnozrnných drob, prachovců a břidlic; 25 – droby devon – karbon: 27 – souvrství ponikevské, křemité břidlice se silicity, svrchní frasn – tournai souvrství líšeňské, svrchní frasn – tournai; 28 – vápence křtinské, hlíznaté vápence devon, souvrství macošské, svrchní eifel – frasn: 30 – vápence vilémovické, světle šedé čisté vápence; 31 – vápence lažánecké, tmavě šedé lavicovité vápence bazální klastické souvrství: 35 – šedé a červenofialové pískovce, arkózy a křemenné slepence Proterozoikum, brněnský granitoidní masiv: 40 – granodiorit typu blansko, biotitický; 41 – granodiorit typu blansko, amfibol- biotitický; 45 – neostré hranice mezi jednotkami kvartéru; 46 – dislokace; 48 – směr a sklon vrstev

3. HYDROGRAFICKÉ POMĚRY SEVERNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU

Toky do studované oblasti přitékají z Drahanské vrchoviny od severu k východu a ve vápencích Moravského krasu se ztrácejí v propadáních a ponorech, kde v podzemí pokračují jako podzemní krasové toky. Hlavním tokem, na jehož povodí se váže severní část Moravského krasu, je řeka Punkva. Na severovýchodním okraji leží ponorná oblast holštejnská (Bílá voda), na východním okraji je to oblast ostrovská (Krasovský potok, Lopač, Vilémovický potok). Vývěrová oblast severní části Moravského krasu leží na jihozápadě a celou tuto část odvodňuje řekou Punkvou do Svitavy.

Povodí Punkvy měří na hlavním toku v Konické vrchovině (mimo vápence Moravského krasu) 130,6 km2, v krasovém území je to kolem 29 km2, na dolním toku, který je už za hranicí krasu 10,8 km2. Jednou z hlavních zdrojnic Punkvy je Bílá voda, jejíž plocha povodí zaujímá 66,6 km2, pramen leží ve výšce 538 m n. m.. Propadání Bílé vody leží jižně od Holštejna v Nové Rasovně 443 m n. m., délka toku po ponor je 22,2 km (Přibyl et al. 1984). Spojením toku Bílé vody a Sloupského potoka v podzemí dochází k vytvoření říčky Punkvy.

Na Konické vrchovině mají povodí přítoky z ostrovské oblasti. Rozloha tohoto povodí činí 9,4 km2. V Pustém žlebu v tzv. Malém výtoku Punkvy vyvěrají společně. Tento název již však s podzemním tokem Punkvy přímo nesouvisí (Přibyl 1983), dnes zde z důvodu ražby odvodňovací štoly do Macošských vodních dómů Punkevních jeskyní dochází k mimoúrovňovému křížení toku ostrovských vod a Punkvy (Vít 1996).

4. GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA SEVERNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU

V podloží paleozoických sedimentů Moravského krasu leží prekambrické horniny náležící brněnskému granitoidnímu masivu (Otava 2006). Daleko předtím, než se uložily první sedimenty, došlo k rozbití tělesa brunovistulika (Dudek 1980) na kry omezené směry SZ–JV, SSV–JJZ, S–J a V–Z.

Devonské bazální klastické souvrství

Začíná bazálními klastickými uloženinami proměnlivé mocnosti, které jsou často červeně zbarvené charakteru křemenných pískovců, slepenců, arkóz a prachovců. Stáří hornin je různé – od spodního devonu až do frasnu (Chlupáč et al. 2011).

Macošské souvrství

Zahrnuje facii josefovských, lažáneckých a vilémovických vápenců. V josefovských vápencích jsou uloženy pro ně typické schránky brachiopodů, odtud pochází jejich dřívější název ‘stringocephalové’. Jedná se o tmavě šedé lavicovité nebo hrubě vrstevnaté vápence, často s jílovitou nebo písčitou příměsí. Josefovské vápence laterálně i vertikálně přecházejí do devonských bazálních klastik (Chlupáč, Zukalová 1982). Vápence josefovské přecházejí do nadloží v lažánecké vápence. Ty jsou josefovským litologicky podobné, tělesa jsou většinou lavicovitá. Střídají se lavice biomikritových až biodetritických vápenců s kulovými stromatopory, větevnatými amfipory a stachyody. V níže položené části jsou kolem 600 metrů mocné vrstvy lažáneckých vápenců s vložkami dolomitů a dolomitických vápenců. K ukládání lažáneckých vápenců docházelo během givetu až spodního frasnu (Zukalová 1971, 1981). Vilémovické vápence přecházejí do nadloží z josefovských vápenců. Vyznačují se světle šedou a šedou barvou, jsou velmi čisté, s hrubě lavicovitou odlučností nebo masivní texturou, místy obsahující stromatoporoidovou faunu a řasovou flóru (Chlupáč et al. 2011).

Líšeňské souvrství

Tvoří nadloží macošského souvrství, od něhož se odlišuje faciální proměnlivostí a zánikem stromatopidové a korálové fauny. Jeho součástí je facie křtinských a hádsko-říčských vápenců (Chlupáč et al. 2011). Křtinské vápence jsou velmi jemnozrnné, hlíznaté, pestře zbarvené (růžové, červenavé, šedé), s různým podílem pelitické složky. Obsahují vložky stromatolitů, hlavonožcovou, trilobitovou (Chlupáč 1962) a konodontovou faunu, což dokládá postupnou regresi moře (Dvořák et al. 1976). Hádsko-říčské vápence jsou tmavošedé, lavicovité a deskovité, biodetritické s ojedinělými laminami břidlic a s tmavými rohovci (Chlupáč et al. 2011). V severní části Moravského krasu známe jinou sedimentaci než z východního okraje při ukládání křtinských vápenců. V drahanské kře, která leží severněji, se současně ukládaly křemité černé břidlice s vložkami černých radiolaritů a ojedinělými vložkami vápenců. Stáří je spodní až střední tournai. Během famenu a větší části tournai byla severní část Moravského krasu souší, což dokazuje přes 10 m hluboká trhlina odkrytá v lomu jižně od Sloupu. Tato trhlina leží v jádře útesu spodnofrasnského stáří (Dvořák 1973).

V severní části Moravského krasu jsou v nadloží křtinských vápenců vyvinuty pevné, slabě silicifikované, jílové ostrovské břidlice šedozelené barvy. Tyto břidlice jsou bez fauny a dle jejich pozice se předpokládá svrchnofamenské (Ostrov u Macochy) až tournaiské stáří (Dvořák 1997). V nadložním rozstáňském souvrství se střídají prachovce, prachovité břidlice černošedé barvy a tenké vložky jemnozrnných drob. Tyto horniny mají mocnost od několika milimetrů do několika metrů. Jejich ukládání začalo během svrchního visé (Dvořák 1997). Protivanovské souvrství je děleno na velenovské břidlice, označené jako „jemný flyš“ s převažujícími břidlicemi a tenkými

vložkami drob a prachovců, dále na brodecké droby označené jako „hrubý flyš“ s převažujícími drobami a kořeneckým slepencem. V údolí Krasovského potoka byly nalezeny výchozy slepence, které by svým charakterem mohly odpovídat račickým slepencům myslejovického souvrství (Řezník 2012). Tato souvrství už patří ke kulmu Drahanské vrchoviny (Chlupáč et al. 2011). Během vestfálu a nižšího stefanu na jižní Moravě už nedocházelo k sedimentaci. Na území Moravského krasu sedimenty permského stáří nebyly nalezeny.

Koncem střední jury byl Moravský kras zaplaven mořem (Hanzlíková, Bosák 1977). V této době dosáhla denudační úroveň paleozoických hornin Moravského krasu zhruba dnešní úrovně, dozvídáme se to na základě charakteru málo mocných jurských bazálních klastických sedimentů, důkazem je i obnažená styčná plocha s podložím. Výskyty těchto hornin můžeme najít v Olomučanech, v severní části Moravského krasu nejsou jurské sedimenty známy. V nejvyšší juře došlo k ústupu moře z Českého masivu. V průběhu spodní křídy došlo k tektonickým pohybům a v jejich důsledku ke vzniku drobných prolomů. Následovalo intenzivní zvětrávání, které trvalo až do svrchní křídy (cenoman). Toto zvětrávání probíhalo v subtropickém klimatu se střídáním aridních a humidních period (Bezvodová, Zeman 1983). Na rozhraní spodní a svrchní křídy došlo ke změně situace na Moravě, byl přerušen přínos hrubšího klastického materiálu do sníženin a v teplém a vlhkém prostředí se v malých jezerech ukládaly černé jíly se suchozemskou květenou. Ve svrchní křídě byly zaplaveny severní Čechy i části Moravy mělkým epikontinentálním mořem, což vedlo k uložení světle žlutavých až zelenavých střednozrnných pískovců během mořské transgrese (Musil et al. 1993). Během spodního badenu poklesla Drahanská vrchovina pod hladinu moře, ukládány byly především vápnité jíly, které vyplňovaly nerovnosti tehdejšího povrchu (Musil et al. 1993).

Počátek kvartéru byl klimaticky podobný mírnému a teplému svrchnímu pliocénu. Ve spodním pleistocénu se však začalo ochlazovat a střídaly se doby ledové a meziledové. Na konci sp. pleistocénu se začal tvořit permafrost. Periodické změny podnebí způsobovaly zanášení a vvyklizování údolí kvartérními štěrky, písky a hlínami. Stará terciérní údolí s ponory byla přemodelována a prořezána úzkými erozními zářezy. Okraje Moravského krasu začala lemovat vzniklá slepá a poloslepá údolí. V Holštejnském údolí vytvořila Bílá voda zářez zhruba 65 m. Vznikem permafrostu narostla intenzita svahových pochodů. Horniny na svazích byly rozrušeny mrazovým zvětráváním a došlo ke vzniku ostohranných úlomků. Mezi chladnými a teplými fázemi probíhala na svazích soliflukce, ron a bahenní proudy, jež ze svahů snášely hlíny sutě apod. Krasové plošiny byly v pleistocénu pokryty sprašemi a sprašovými hlínami různých mocností. Poté co na začátku holocénu roztál permafrost, došlo k vyklizení pleistocenních sedimentů a to hlavně z průtočných jeskyní. Na poloslepá údolí navazují krasová údolí (žleby). V současnosti jsou buď zčásti a nebo po celé délce suché, na jejich dnech jsou ponory a závrty. Skalní dno žlebů vykazuje odlišnosti od nekrasových říčních údolí, nejsou plynulé (Musil et al. 1993). Přehledu a vývoji kvartérních sedimentů v severní části Moravského krasu je věnována bližší pozornost v kapitole č. 5.

4.1. Tektonická stavba severní části Moravského krasu

V severní části Moravského krasu byla Dvořákem (2002) pozorována křehká duktilní kliváž a duktilní foliace ve vápencích. Převládá zde kliváž v jednotném směru SSV–JJZ. Ve stejném směru můžeme pozorovat i tři deformované zóny: První zóna - Tato zóna leží mezi Vavřincem a Petrovicemi, kde vybíhá do granitoidů brněnského masivu. Ve vápencích je patrná duktilní foliace vzniklá plastickým tokem (Dvořák, Melichar 2002). Došlo zde k přesunutí hornin brněnského masivu k SSV přes šupinu tvořenou devonskými horninami. Druhá zóna - Její začátek je situován jv. od Sloupu, nejspíš směrem k Vavřinci. Zde se také nacházejí horniny s duktilní foliací, jako například na skalním masivu Hřebenáč. Na tomto masivu byla popsána toulcová vrása, jejíž vytažení vykazuje paralelní směr s lineací SV–JJZ (Melichar, Slobodník 1999). Třetí zóna - Probíhá podél v. okraje severní části Moravského krasu na kontaktu s kulmskými horninami Drahanské vrchoviny. Můžeme zde vidět patrný násun hornin devonského stáří na spodnokarbonské horniny kulmu (Dvořák 1997).

5. VÝVOJ SEVERNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU V KVARTÉRU

5.1. Vývoj krasových tvarů

Názory na vývoj krasových tvarů v Moravském krasu v průběhu mladšího kenozoika nejsou jednotné. Hypr (1980) vyčlenil čtyři fáze vývoje údolí a na ně vázaný vznik jeskynních úrovní. První fáze vývoje údolí představují zřejmě paleogenní zbytky širokých mělkých údolí, ekvivalenty horizontálních jeskyní však neznáme. Do této první úrovně údolí se zařezává druhá úroveň údolí a to 10–90 m. Této druhé fázi vývoje údolí odpovídá „horní jeskynní úroveň“ – Balcarka, Holštejnská jeskyně, Kůlna, Císařská jeskyně atd.. Třetí fázi vývoje představuje zařezávání hlubokého údolí kaňonovitého tvaru, jež je zčásti zaplněno badenskými sedimenty. Tato fáze vývoje údolí zřejmě spadá do doby před ottnangem. Po stabilizaci se utvořila hlavní část jeskynních systémů, tzv. „spodní jeskynní úroveň“. Ta zahrnuje např. Novou Rasovnu a Amatérskou jeskyni. V průběhu této fáze se vytvořila slepá a poloslepá údolí. Čtvrtá fáze vývoje údolí proběhla v karpatu. Tato úroveň zahrnuje zmlazené spodní úrovně jeskyní, např. jeskyně na podzemním Sloupském potoce. Podle Víta (1996) se spodní úroveň jeskyní vytvořila již po stabilizaci údolí vzniklých ve druhé fázi a horní jeskynní úroveň není spojena se žádným dnes zachovalým údolím (Knížek 2006).

Kadlec (1997) se však domnívá, že předbadenskou částí systému, který odvodňoval severní část Moravského krasu směrem do Lažáneckého žlebu, je spodní úroveň Amatérské jeskyně (Panoš

1963, Přibyl 1988, Kadlec et al. 2001). Předpokládá, že koncem miocénu a v průběhu pliocénu se začala utvářet horní chodba Amatérské jeskyně v důsledku zaplnění Lažáneckého žlebu a zvýšením vodní hladiny (Kadlecová, Kadlec 1995, Kadlec, Otava 1999). Kalenda et al. (2005b) rozlišili až deset jeskynních úrovní ve čtyřech skupinách (Knížek 2006).

V pobadenském období si toky v severní části našly nové cesty do podzemí. Vznikly ponorné jeskyně Staré Rasovny v Holštejnském údolí a potok Lopač vytvořil nové prostory pod údolím u Balcarovy skály. V kvartéru docházelo ke střídání akumulace a eroze (Hypr 1980, Vít 1996, Kadlec 1997), které jsou doloženy mohutnou sedimentací, erozí a exhumací Holštejnského údolí (Knížek 2006).

5.2. Geofyzikální průzkum Holštejnského údolí a Hrádského žlebu

Holštejnské údolí: Údolí dosahuje největší hloubky v západní části, v tomto místě je relikt kaňonovitého úzkého údolí, které má dno ve výšce 400–410 m n. m., mocnost sedimentů je zde 60–70 m. Toto kaňonovité poloslepé údolí s téměř 100 m vysokou uzávěrovou stěnou vytvořil vodní tok (Bílá voda), který vtékal horizontálně do jeskynních systémů. Rampovitá vápencová plošina s povrchem ve výšce 430 m n. m. lemuje východní část údolí. Mocnost sedimentů nad plošinou je 20–30 metrů. Směrem k Hrádskému žlebu plynule přechází povrch vápencové plošiny ve dno úzké části údolí. V této části Holštejnské kotliny se pod dnešním dnem zachovaly sedimenty o mocnosti až 20 m. Uzávěrovou stěnu jižní části údolí tvoří fluviální sedimenty (Kadlec 1996). Na konci spodního pleistocénu bylo Holštejnské údolí vyplněno fluviálními sedimenty zhruba do dnešní výšky, což dokazují nejstarší sedimenty odkryté v Holštejnské jeskyni. Tato výška byla podmínkou, aby mohl vodní tok proudit do jeskyně. Vodní tok zde protékal i koncem středního a svrchního pleistocénu. V jeskyni se střídala období fluviální aktivity s periodami ukládání jeskynních karbonátů. V první polovině středního pleistocénu došlo k lokáním změnám hydrografie, což bylo prokázáno datováním sedimentů a studiem asociací těžkých minerálů ve fluviálních sedimentech. Z důvodu těchto změn začala Bílá voda proudit do Holštejnského údolí (Kadlec et al. 2000b).

Hrádský žleb: Pomocí geofyzikálního měření byly zjištěny hloubky dna Hrádského a Ostrovského žlebu od Holštejna až po ústí Krasovského potoka. U Wankelova závrtu dosahuje hloubka podloží 4 m, u jeskyně Michalky je v nejhlubším místě hloubka sedimentů 6 m, jižně od závrtu č. 37 je největší hloubka sedimentů 10 m, v hloubce 6 m byla zachycena terasa. Západně od Domínky dosahují sedimenty hloubek 11,5 m, i zde byla zachycena terasa v hloubce cca 7 m. U Panského klínku je mocnost sedimentů pravděpodobně 12 m. U Císařské jeskyně je hloubka podloží až ve 25,5 m, což ukazuje na výskyt paleo-ponoru. Pod navážkou u Jednoty byla v hloubce 9 m zjištěna terasa. Dnešní povrch Hrádského žlebu měl stejnou pozici a sklon jako vrchní oderodovaný strop Holštejnské jeskyně kromě začátku části údolí, kde začíná, až po Křižovatku u kaštanu, jež byl

erodován později. Nižší vrstva měla stejnou pozici jak v Holštejnské jeskyni, tak v Hrádském žlebu. To ukazuje na jejich stejný vývoj za posledních 1.1 Ma. Potok Bílá voda tekl Holštejnskou jeskyní poté, co vyplnil Holštejnské údolí. Když horní část sedimentů v jeskyni dosáhla povrchu Hrádského žlebu, voda několikrát přesunula svůj tok do údolí a zase zpět do jeskyně. Bílá voda uzavřela všechny vstupy a ponory Hrádského žlebu a vyplnila údolí 10–12 m sedimentů. Veškerý povrch sedimentovaných vrstev má téměř stejný sklon okolo 0.63 % a pokračuje směrem k Suchému žlebu. Všechny vrstvy ukazují, že voda přes ně nyní neproudí žlebem – jsou suché (Kalenda et al. 2004). Dalším geofyzikálním měřením se podařilo zjistit, že Krasovský potok dříve netekl Suchým žlebem, ale vtékal přímo do jeskyní. Druhé paleo-propadání bylo nalezeno před Císařskou jeskyní. Jedná se o propadání potoka Lopače, který obdobně jako Krasovský potok netekl dále Hrádským žlebem na J jako dnes, ale naopak tekl na S. Před Šamalíkovými jeskyněmi byla naměřena hloubka údolí asi 12 m, nejhlubší místo je přímo u jeskyní, které dříve také mohly sloužit jako propadání. Obdobnou funkci mohla mít také jeskyně Balcarka nebo v případě potoka Lopače Císařská jeskyně (Kalenda et al. 2005a).

5.3. Sedimenty kvartéru

Celková mocnost kvartérních sedimentů v severní části Moravského krasu byla ověřena vrtnými pracemi (Dvořák 1961). V oblasti Holštejnského údolí byly provedeny 3 vrty. Vrt H1 u Holštejnského mlýna jižně od obce dosáhl kvartérního podloží (vápence) v hloubce 25 m. Vrty H2 a H3 provedené při severním okraji obce, naměřily podloží v hloubkách 54,5 m a 46 m. Pustý a Suchý žleb, do kterých přechází Holštejnské údolí, k jihu mají kvartérní sedimenty velmi malé mocnosti, 5–10 m.

Údolí bylo před zanesením sedimenty kvartéru mnohem hlubší. Došlo k vytvoření slepých širokých údolí, ze kterých odtékaly vody nehlubokými vertikálními drenážemi k horizontálnímu podzemnímu toku.

Dno údolí je tvořeno z vápenců, pouze úbočí tvoří droby. Tato skutečnost dokazuje, že Holštejnské údolí je typickým krasovým jevem (Dvořák 1961). Detailní přehled vývoje Holštejnského údolí podali Dvořák (1961), Kadlec (1996), Kadlec et al. (2000a, 2000b).

Fluviální sedimenty

Mocnosti fluviálních sedimentů, které usadily toky přitékající do Moravského krasu, byly zjištěny vrty v Holštejně, Sloupu a okolí. V Holštejnském údolí je maximální mocnost převážně fluviálních sedimentů 54,5 m (Dvořák 1961). Střídají se zde polohy jemně zrnitých písků, štěrků, jílovito- písčitých hlín, sedimenty obsahují i horizonty sutí s polohami světle nebo tmavě šedých jílů, někdy s jemně zrnitým pískem. Přesnější informace o stáří jednotlivých etap fluviální sedimentace podalo

datování fluviálních sedimentů potoků Luhy a Bílé vody v Holštejnské jeskyni. Typicky platí, že období říční aktivity se střídají s obdobími depozice speleotém. K ukládání nejstarší fluviální akumulace středně zrnitých písčitých štěrků s převahou valounů drob došlo pravděpodobně před 0,8–1,1 Ma. V té době muselo být Holštejnské poloslepé údolí vyplněno fluviálními sedimenty (Kadlec et al. 2000a). Druhou akumulaci tvoří jílovité prachy ojediněle s polohami písčitých štěrků, k jejíž sedimentaci došlo mezi 153 +24/-21 ka BP a 121 +10/-10 ka BP. Nejmladší sled fluviálních sedimentů formují středně až hrubě zrnité písky a drobnozrnné písčité štěrky střídající se s polohami jílovitého prachu. Tento sled byl uložen mezi 121 +10/-10 ka BP a 29 +4/-4 ka BP (Kadlec et al. 2000a). Štelcl (1962) zaznamenal dvě výškové úrovně akumulační terasy ve střední a severní části Holštejnského údolí. Nejmladší část sedimentární výplně Holštejnského údolí je odkryta ve svahu pod zříceninou hradu Holštejn. V profilu jsou zachyceny fluviální sedimenty zastoupené písčitými štěrky, písky a silty, překryté odvápněnou spraší. Tyto uloženiny sedimentovaly ve svrchním pleistocénu, což dokládá především relikt fosilního silně illimerizovaného půdního sedimentu, jenž byl korelován s bazálním členem PK III eemského stáří (Smolíková, Kadlec 1993).

Eolické sedimenty

V severní části Moravského krasu jsou známy pouze spraše a sprašové hlíny mocností okolo 2 m. Tento sediment je zachycen pod zříceninou hradu Holštejn, kde tvoří pokryvný útvar fluviální terasy (Smolíková, Kadlec 1993). Na zarovnaném povrchu vápenců nad Holštejnskou jeskyní leží 3–4 m spraší (Kalenda, Duras 2008). Všechny spraše pravděpodobně pocházejí z posledního glaciálu (Musil et al. 1993).

Svahové sedimenty

Většinou je představují kamenité až blokové osypové uloženiny polygenetického charakteru a s velkým množstvím hiátů. Úpatní akumulace jsou vesměs tvořeny ostrohrannými a na hranách slabě zaoblenými různě velkými úlomky místních hornin promísených s hlinito-písčitým materiálem (Czudek 1997). Svahové sedimenty nacházíme jak v údolích, tak i v širokých plochých kotlinách, v menším množství i na krasových plošinách (Musil et al. 1993).

6. METODIKA 6.1. Terénní část

Terénní práce proběhly na území mapových listů 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko v měřítku 1 : 10000 v okolí obcí Holštejn, Ostrov u Macochy a Vysočany. 1) Před samotnou terénní částí byla provedena analýza topografických map, podle tvaru reliéfu byl přibližně odhadnout výskyt kvartérních sedimentů a určeny trasy průzkumu.

2) Poté proběhlo samotné geologické mapování, jež sestávalo z důkladného projití předem určených tras a zaměření a popsání dokumentačních bodů. Byly vykopány sondy, odebrány a označeny vzorky, popsán dokumentační bod do dokumentačního deníku a zapsána poloha bodu do mapy a navigačního přístroje Garmin GPSmap 60C/CS. Zároveň byl sediment zakreslen příslušnou barvou do mapy. 3) Do dokumentačního deníku byly zapsány následující informace: číslo dokumentačního bodu, číslo mapového listu, katastr, lokalizace, GPS souřadnice, datum, typ výchozu, rozměry, genetický typ sedimentu/hornina, struktura, textura, úlomky hornin – velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení, geneze a poznámka. Dokumentační deník byl posléze přepsán do programu Microsoft Excel. 5) Další částí terénních prací bylo popsání vybraných profilů sedimentů. Profily byly buď přímo vykopány, pokud šlo o přírodní výchozy, byly pouze začištěny. Dále byly popsány jednotlivé vrstvy, barva byla určena pomocí Munsellovy tabulky barevnosti, a to na odebraných vzorcích vysušených při pokojové teplotě.

6.2. Vypracování kvartérních map v prostředí programu ArcGIS 10.3

1) Byly zakresleny čistopisné podkladové mapy, které byly následně naskenovány. V programu ArcCatalog 10.3 byla založena nová databáze s feature datasetem, ve kterém byl nastaven souřadný systém S-JTSK Krovak EastNorth. V tomto feature datasetu byly založeny dva feature classy - liniový a bodový s názvy jednotka_ID a geologická linie. Do programu ArGIS 10.3 byly nahrány podkladové mapy a oba feature classy. 2) Bylo provedeno georeferencování map, aby odpovídaly podkladové mapě ze serveru ČÚZK. Po upravení souboru do správné pozice bylo provedeno zakreslení linií a bodů za použití nástroje editor. Pro opravu chyb linií byl použit nástroj Topology, který byl založen v ArcCatalog 10.3 a přes Add data přidán do ArcGIS 10.3.. Dále byly z hranic vytvořeny polygony, opět pomocí ArcCatalog 10.3, ve kterém došlo k založení Polygon Feature Class From Lines. Tento soubor byl vložen do ArcGIS 10.3 a polygonům byly nastaveny příslušné barvy a šrafy. 3) Dále došlo k vytvoření indexů sedimentů v mapě. V tabulce atributů bodového feature classu bylo nastaveno očíslování polygonů a zapsán příslušný kód indexu daného sedimentu. Pomocí druhého bodového feature classu byly do mapy dodány značky pro útvary jako blokové sutě a podobné. 4) Následovalo vytvoření layoutu. Mapa byla otevřena v režimu Layout View, kde bylo nastaveno měřítko celé mapy, rotace, velikost mapy a strany, na které mapa leží, a rám mapy. Bylo vloženo měřítko, nadpisy, číslo listu a další popisky a legenda. Mapa byla exportována do programu Adobe Reader a převedena do PDF formátu.

5) Mapa dokumentačních bodů vznikla podobně jako geologické mapy, v ArcCatalog 10.3 byl opět vytvořen feature dataset se dvěma feature classy, bodovým a liniovým a vše bylo vloženo do nového mapového souboru. Pomocí linií byly vyznačeny hranice listů a bodovým feature classem byly do mapy zaznamenány dokumentační body, které byly pojmenovány. Mapa byla převedena do layout view, kde bylo, jako u předchozích map, nastaveno měřítko, popisky atd.

7. VÝSLEDKY KVARTÉRNĚ GEOLOGICKÉHO MAPOVÁNÍ NA LISTECH 24-23-17 BOSKOVICE A 24-23-22 BLANSKO V MĚŘÍTKU 1 : 10 000

Většina kvartérních sedimentů v dané oblasti vyplňuje hlubší či mělčí deprese, např. Ostrovský a Hrádský žleb, v nichž byla naměřena hloubka sedimentární výplně cca 10‒12 m (Kalenda et al. 2004), údolí řek Punkvy a Bílé vody, Krasovské údolí kde vrty prokázaly hloubku cca 12‒13 m (Kalenda et al. 2004), údolí potoka Lopače a Holštejnské údolí, v němž byla vrty zjištěna přítomnost kvartérních sedimentů až do hloubky 54,5 m (Dvořák 1961). Kvartérně geologické mapování na listech 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko prokázalo přítomnost různých genetických typů sedimentů pleistocenního až holocenního stáří. Ze středního pleistocénu jsou zachovány fluviální prachovito-písčité štěrky, svrchní pleistocén představují spraše a sprašové hlíny a fluviální písčité štěrky. Uloženiny pleistocénu až holocénu jsou reprezentovány svahovými hlinito-kamenitými až kamenito-hlinitými sedimenty. Holocenní sedimenty zastupují nerozlišené antropogenní uloženiny, organogenní sedimenty, fluviální hlinito-písčité, místy štěrkovité sedimenty, splachové písčito- hlinité sedimenty, místy s úlomky hornin, a dejekční kužely (příloha 1 a 2).

Sedimenty středního pleistocénu Fluviální prachovito-písčité štěrky: Fluviální prachovito-písčité štěrky střednopleistocenního stáří leží v jižní části Holštejnského údolí, jsou odkryty ve svahu na pravém břehu Bílé vody pod zříceninou hradu Holštejn a formují nižší část akumulační terasy nad tokem (dokumentační bod JS056, příloha 3), sediment je součástí 18 m mocného profilu (Štelcl 1962) a je tvořen zaoblenými až velmi zaoblenými středně až velmi hrubě zrnitými štěrky s vápenci a drobami o velikosti 1‒15 cm. Matrix je jílovito-prachovitého složení, místy vápnitá. Sedimety byly zachyceny povrchovým mapováním Štelclem (1962). Smolíková a Kadlec (1993) stáří těchto štěrků v podloží fosilní ilimeruzované půdy (PK III) zařadili do středního pleistocénu (viz kapitola 5 a 8).

Sedimenty svrchního pleistocénu Fluviální písčité štěrky: Sedimenty svrchnopleistocenní fluviální tersy, tvořené středně až hrubě zrnitým písčitým štěrkem, místy s ojedinělými bloky vápence, tvoří značnou část svrchní partie výplně Holštejnského poloslepého údolí (dokumentační bod JS005, příloha 4), podpůrnou hmotou jsou zde sprašové hlíny. Tyto sedimenty byly dále zachyceny ve vyšší části profilu pod hradem Holštejn (Smolíková, Kadlec 1993), báze terasy leží zhruba 15 m nad tokem Bílé vody. Dalším povrchovým výskytem jsou fluviální štěrky nad tokem Marianínského potoka (příloha 5 A). Jedná se převážně o hrubozrnné štěrky až valouny s polozaoblenými až zaoblenými klasty drob o velikosti 1‒20 cm s převahou granátu, v menší míře s epidotem (Otava, Vít 1992, Kadlec et al. 2000b), ve štěrcích uložených Bílou vodou můžeme najít i úlomky vápenců. Matrix je převážně písčitého charakteru a má zde podpůrnou funkci.

Spraše a sprašové hlíny: Sprašové hlíny jsou v této oblasti zachovány v Hrádském a Ostrovském žlebu, dále pak pokrývají sz. část fluviální terasy Holštejnského údolí. V profilu pod zříceninou hradu Holštejn vystupují nad fluviálními štěrky (příloha 5 B). Jedná se o jílovité prachy rezavě až světle hnědé barvy, jejich mocnost se pohybuje okolo 1‒2 m (Štelcl 1962, Smolíková, Kadlec 1993). Stáří sprašových hlín dokazuje půdní horizont popsaný Smolíkovou a Kadlecem (1993), který odpovídá eemskému (R/W) interglaciálu. Spraše leží v nadloží tohoto horizontu, jsou tedy datovány jako svrchnopleistocenní.

Sedimenty pleistocénu až holocénu Svahové hlinito-kamenité až kamenito-hlinité sedimenty: Tyto sedimenty jsou nejrozšířenější při úpatích strání, kde se sklon svahu zmírňuje i ve svazích podél zahloubení vodních toků. V mapovaném území se jedná o nejčastější typ uloženin (příloha 1 a 2) s výskyty okolo toku Olejnického potoka, Holštejnského potoka a jeho západního přítoku, okolo nivy Bílé vody, říčky Běličky, Lipoveckého a Marianínského potoka (příloha 5 C), toků, které se ztrácí v ponoru V Jedlích, Krasovského potoka, okolo Nivy potoka Lopače a v okolí Plánivských jeskyní. V drtivé většině se jedná o hlinito-kamenitý či kamenito-hlinitý sediment, kde horninovou část tvoří úlomky eluvia tvořené drobou, vápencem a břidlicemi, přičemž klasty drob převažují. Velikost úlomků se pohybuje v rozpětí 1‒8 cm, tvar je poloostrohranný až polozaoblený. Jedná se o jílovito-prachovité písky až prachovito-písčité jíly, barva matrix je převážně světle hnědá až okrová.

Holocenní sedimenty Dejekční kužely: Vystupují v obci Holštejn při ústí Holštejnského potoka do Bílé vody, dále východně od obce Holštejn při úpatí v. svahů nad tokem Bílé vody a nedaleko jeskyně Dagmar. Rozměry kuželů jsou: 30×10 m u Holštejnského potoka, 200×150 m a 150×100 m u Bílé vody a 100 m x 90 m u jeskyně Dagmar (příloha 1, 2, 3, 4, body JS021, JS043 a JS045). Sediment má charakter písčito-prachovitých jílů s drobnými úlomky polozaoblených až poloostrohranných drob či vápenců. Velikost úlomků se pohybuje v rozmezí 2‒4 cm a jsou většinou orientovány ve směru splachu. Matrix je písčito-hlinitá, tmavě hnědé barvy.

Splachové písčito-hlinité sedimenty místy s úlomky hornin: Jsou vázány především na mělké deprese a odtokové rýhy, přičemž mocnost je obecně malá, většinou do 2 m (Růžičková et al. 2003). Vyskytují se okolo toku Olejnického potoka (příloha 5 D), Holštejnského potoka, při ústí Holštejnského potoka do Bílé vody, v okolí severního přítoku Bílé vody, v depresích západně od Holštejnského údolí, nad toky, které se ztrácí v ponoru V Jedlích, v okolí nivy potoka Lopače a v depresích nad západními přítoky Krasovského potoka (příloha 1 a 2). Jde o sedimenty vyznačující se tenkými vrstvami tvořenými rozličným materiálem. Většinou to jsou písčito-prachovité jíly, nebo jílovito-prachovité písky, v určitých vrstvách i s úlomky hornin, které mají charakter eluvia, v daném území se jedná především o droby, velikost nepřekračuje 3 cm. Barevná škála je poměrně široká, od tmavě hnědé až po světle okrovou. Tmavší zbarvení sedimentu způsobuje organická příměs, kterou nezřídka obsahuje, vliv má i horninové složení nebo stupeň zvětrání v sedimentu obsažených hornin.

Fluviální hlinito-písčité, místy štěrkovité sedimenty: Tyto sedimenty jsou druhými nejrozšířenějšími v rámci studované oblasti (příloha 1 a 2), jedná se o výplně říčních niv. Nejvýznamnější výskyty jsou v okolí řeky Luhy (příloha 5 E), Bílé vody, Lipoveckého potoka, potoka Lopače a Krasovského potoka, menší výskyty byly zjištěny okolo Holštejnského potoka, severního přítoku Bílé vody a okolo Marianínského potoka. Nivu řeky Luhy ve svrchní partii tvoří jílovito-prachovité písky tmavě hnědé až okrové barvy, místy s výskyty polozaoblených valounů drob až 20 cm velkými. V podloží se nacházejí uloženiny světlejší barvy a jemnější, spíše jílovité zrnitosti, většinou bez úlomků. Fluviální sedimenty Bílé vody formují písčito-hlinité sedimenty tmavě hnědé barvy s vtroušeninami hrubozrnného polozaobleného štěrku drobového složení. Niva Lipoveckého potoka je obdobného složení, obsahuje i úlomky břidlic o velikosti 1‒3 cm. V okolí potoka Lopače byly zjištěny písčito-hlinité uloženiny hnědé barvy se vtroušenými hrubozrnnými štěrky složení prachovců a drob, Krasovský potok v povodňových stavech uložil hlinito-písčitý sediment tmavě hnědo-černé barvy se středně zrnitými úlomky břidlic.

Organogenní sedimenty: Organogenní sedimenty můžeme najít pouze v malém plošném výskytu v obci Ostrov u Macochy (příloha 2). Jedná se o mokřad ležící v blízkosti nivy potoka Lopače pod Císařskou vodní jeskyní. Převládá hlinitý, silně zavodněný sediment hnědé barvy s velkým množstvím organické příměsi, z důvodu zavodnění nebylo možné zjistit mocnost.

Antropogenní uloženiny: Tyto uloženiny se ve vymezeném území nacházejí pouze ve dvou drobných výskytech, a to v obci Ostrov u Macochy nedaleko hřiště (příloha 1 a 2) a na skládce odpadů u obce Housko. V Ostrově u Macochy se jedná o stavební navážku.

8. DISKUSE

V daném území byly zdokumentovány tři výskyty fluviálních teras, a to ve výplni Holštejnského údolí, v jeho pokračování pod zříceninou hradu Holštejn a nad tokem Marianínského potoka. Pod zříceninou hradu Holštejn tvoří profil fluviální štěrky středního a svrchního pleistocénu, jsou však v obrácené pozici, kdy nadloží formují sedimenty svrchního pleistocénu, zatímco podloží je střednopleistocenní. Proces vzniku obrácené pozice fluviálních teras pod zříceninou hradu Holštejn vysvětluje Kadlec (1996).: Počátkem středního pleistocénu začal povrchový tok Bílé vody proudit do Staré Rasovny po zkrasovělém příčném zlomu v-z. směru, který na jihu ukončuje Holštejnskou kotlinu a vytvářel zpětnou erozí úzké údolí směrem k Podhradnímu závrtu. Údolí bylo ve druhé polovině středního pleistocénu vyplněno fluviálními sedimenty Bílé vody, byl přerušen odtok vody do ponorových oblastí. Tento proces dal vzniknout fluviální terase pod zříceninou hradu Holštejn. Během středního pleistocénu vodní tok proudil opět Holštejnskou jeskyní (dělo se tak i ve spodním pleistocénu). Počátkem svrchního pleistocénu vtékala Bílá voda do Hladomorny a odtud zřejmě do Staré Rasovny. Z důvodu zvýšených fluviálních a svahových procesů způsobených poklesem teploty a následným ústupem vegetace, byl vchod do Hladomorny pro Bílou vodu uzavřen a došlo k uložení fluviálních písčitých štěrků a písků, které byly následně na konci glaciálu překryty sprašemi. Stáří sedimentů dokládá půdní profil zdokumentovaý Smolíkovou a Kadlecem (1993), kteří zařadili stáří ilimerizace tohoto profilu do posledního integlaciálu (eem, R/W). Půdní profil je překryt odvápněnou spraší, do které prstovitě pronikají středně až hrubě zrnité písčité štěrky. Podle pozice půdního profilu tedy můžeme určit, že podložní sedimenty zahrnující relikt půdního sedimentu jsou minimálně ze středního pleistocénu, zatímco nadložní sedimenty včetně spraší jsou svrchnopleistocenní.

Svrchnopleistocennímu stáří odpovídá svrchní část výplně Holštejnského údolí, i štěrky nad tokem Mrianínského potoka. Dokládá to jak shodná nadmořská výška (465 m n. m.), tak materiálové složení, které u všech teras tvoří v drtivé většině droby. Ve štěrcích pod zříceninou hradu Holštejn byly zaznamenány i úlomky vápenců. Vápence se zde objevují zřejmě proto, že tok už v této části proudí v delším úseku vápencovým podložím, zatímco do Holštejnského údolí a nad Marianínský potok byly zaneseny štěrky tvořené drobami, které ve většině tvoří podloží obou toků až k Holštejnskému údolí.

Jižní část mapovaného území se liší od severní absencí fluviálních štěrků (příloha 1 a 2). Avšak na základě geofyzikálního měření provedeného Kalendou et al. (2004) bylo zjištěno, že v podloží mladších sedimentů se nachází terasové štěrky. V době před cca 1 mil. let bylo Holštejnské údolí až do výše závěrové hrany vyplněno a voda přetekla do Hrádského žlebu. Do této výše se současně zasedimentovala i Holštejnská jeskyně, na nižších úrovních byly všechny vstupní části jeskynního systému vyplněny sedimenty a zakonzervovány. I nadále docházelo ke značnému přísunu sedimentů, Holštejnská jeskyně byla erodována a Hrádský žleb vyplnily sedimenty do výše 3–7 m. Sklon stropu Holštejské jeskyně i sedimentární terasy činí 0,63 %. Svědčí to o tom, že Bílá voda tekla povrchovým korytem a v jeskyni si utvářela obdobu povrchového koryta. Poté se ponory uvolnily a Holštejnská jeskyně i Hrádský žleb vyschly. Situace se opakovala během posledního (viselského) glaciálu a v údolí došlo k akumulaci dalších 3–5 m písčitých štěrkovitých sedimentů. Ty jsou nyní překryty mladšími uloženinami, hlavně sprašovými hlínami.

Stáří sprašových hlín bylo určeno jako svrchnopleistocenní, a to díky přítomnosti výše zmíněného půdního horizontu (PK III), jehož vznik je kladen do eemského interglaciálu (Smolíková, Kadlec 1993). Sprašové hlíny v nadloží PK III tedy vznikaly ve viselském glaciálu. Ke vzniku sprašových hlín na našem území dochází od nadmořské výšky okolo 350 m (Růžičková et al. 2003), celá mapovaná oblast leží v nadmořské výšce víe než 400 m, proto zde nenalézáme výskyty spraší.

K sedimentaci svahových sedimentů došlo koncem pleistocénu a začátkem holocénu. Hlavní podíl na jejich vzniku mají periglaciální svahové procesy, především geliflukce a plošný splach (Czudek 1997). Svahové procesy byly aktivovány na konci posledního glaciálu, kdy docházelo k tání permafrostu a odtávání půdního ledu, což způsobilo zvýšenou pohyblivost sedimentu. Transport klastů většinou nebyl příliš dlouhý, nevykazují vysoký stupeň zaoblení. Střídají se polohy hrubšího a jemnějšího materiálu, což ukazuje na dynamiku svahových procesů způsobenou kolísáním klimatu (Czudek 1997). Drtivá většina materiálu pochází přímo ze svahu, pod kterým se svahové sedimenty nacházejí.

Organogenní sedimenty tvoří pouze drobný plošný výskyt v obci Ostrov u Macochy (příloha 2). Je to zřejmě dáno nepropustným podložím tvořeným břidlicemi, drobami a prachovci a především vlivem bývalých nepříznivých odtokových poměrů v obci způsobených zanesením vodoteče. To zapříčinilo vzdouvání vody a zaplavování louky, čímž došlo ke vzniku organických sedimentů.

9. ZÁVĚR

Práce byla zaměřena na terénní výzkum kvartérního pokryvu v severovýchodní části Moravského krasu a vypracování kvartérně geologických map a map dokumentačních bodů ve východních částech listů 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko. Součástí terénního výzkumu byl podrobnější popis profilů vybraných genetických typů sedimentů vysktujících se na mapovaném území. Mapy byly vytvořeny v prostředí programu ArcGIS 10.3 a převedeny do PDF formátu. Z výsledků mapování kvartérního pokryvu studovaného území vyplývají následující závěry:

1. Byla prokázána přítomnost kvartérních sedimentů v rozhraní střední pleistocén až holocén, plošně nejrozsáhlejšími uloženinami jsou zde svahové hlinito-kamenité až kamenito-hlinité sedimenty.

2. V severní části mapovaného území byl potvrzen výskyt sedimetů říčních teras, převážně řazených do svrchního pleitocénu. V jižní části byly terasy geofyzikálním měřením zachyceny také, jsou však překryty mladšími sedimenty, převážně sprašovými hlínami.

3. Na mapovaném území byly zaznamenány dvě úrovně fluviálních teras, a to střednopleistocenního a svrchnopleistocenního stáří.

LITERATURA

BEZVODOVÁ, B. – ZEMAN, A. (1983): Paleoreliéfy na jižní Moravě a jejich kolektorské vlastnosti. – Sbor. Geol. Věd, 38, 95 – 140. Praha

CZUDEK, T. (1997): Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. – Sursum. Tišnov.

DEMEK, J. & BALATKA, B. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. – Academia. Praha.

DUDEK, A. (1980): The crystalline basement block of the outer Carpathians in Moravia. – Rozpr. Čs. Akad. Věd, Řada mat. Přír. Věd, 8, 90. Praha.

DVOŘÁK, J. (1961): Výsledky vrtných výzkumů v severní části Moravského krasu. – Sympozium o problémech pleistocénu, 93–95. Moravské muzeum. Brno.

DVOŘÁK, J. (1973): Synsedimentary tectonics of the Paleozoic of the Drahany Upland (sudeticum, Moravia, Czechoslovakia) – Tectonophysics, 17, 359–391. Amsterdam.

DVOŘÁK, J. (1997): Geologie paleozoika v okolí Ostrova u Macochy. - J. Czech Geol. Soc., 42, 1-2, 105–110. Praha.

DVOŘÁK, J. – FRIÁKOVÁ, O. & LANG, L. (1976): Block structure of the old basement as indicated by the facies development of the Devonian and the Carboniferous in the Moravian Karst. (Sudeticum, Moravia, ČSSR). – Geologica et paleont., 10, 153–160. Marburg.

DVOŘÁK J. – DRBAL S. & KADLEC J. (1994): Geologická mapa ČR list 24-23 Protivanov, měřítko 1:50000. – Český geologický ústav. Kutná Hora.

DVOŘÁK, V. & MELICHAR, R. (2002a): Nástin tektonické stavby severní části Moravského krasu — Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2001, 51–57. Brno.

HANZLÍKOVÁ, E. & BOSÁK, P. (1977): Microfossils and microfacies of the Jurassic relict near Olomučany (Blansko district). – Věstník ÚÚG, 52, 73 – 79. Praha.

HYPR, D. (1980): Jeskynní úrovně v severní a střední části Moravského krasu. – Sbor. Okr. Muz. Blansku, 12, 65–79. Blansko.

CHLUPÁČ, I. (1962): Zur Biostratigraphie und Faciesentwicklung der Devon (Karbon- Grenzschichten im Mahrischen Karst. – Geologie, 11, 100 –1017. Berlin.

CHLUPÁČ, I. – BRZOBOHATÝ, R. – KOVANDA, J. & STRÁNÍK, Z. (2011): Geologická minulost České republiky, Vydání 2, opravené. – Academia. Praha.

CHLUPÁČ, I. – CHROMÝ, S. – DVOŘÁK, J. – SLEZÁK, L. & ZUKALOVÁ, V. (1959): Zpráva o geologickém mapování devonu a spodního karbonu na listech Macocha, Sloup a Boskovice v roce 1959. – Ústřední ústav geologický. Praha.

ZUKALOVÁ, V. & CHLUPÁČ, I. (1982): Stratigrafická klasifikace nemetamorfovaného devonu moravskoslezské oblasti. – Časopis pro mineralogii a geologii, 27, 3, 225-241. Praha.

KADLEC, J. (1996): Holštejnské údolí v Moravském krasu. - in Speleologie na Holštejnsku. Výzkumy v letech 1966 - 1996 (R. Zatloukal ed.). – Knih. Ees. speleol. Spol., 28, 7-12. Praha.

KADLEC, J. (1997): Rekonstrukce sedimentačních procesů v jeskynních systémech severní části Moravského krasu v období kenozoika. – MS, disertační práce, PřF UK. Praha.

KADLECOVÁ, R. & KADLEC, J. (1995): Vznik a stáří Amatérské jeskyně. – Speleo, 20, 16-22. Praha.

KADLEC, J. & OTAVA, J. (1999): Genesis of cave systems of Moravian Karst as a function of the Jedovnice and Lažánky valleys development. – Abs. II. Nat. Speleol. Congr. Czech Speleol. Soc., 18-20. Jedovnice.

KADLEC, J. – HERCMAN, H. – NOWICKI, T. – GŁAZEK, J. – VÍT, J. – ŠROUBEK, P. & GRANGER, D. (2000a): Dating of the Holštejnská Cave deposits and their role in the reconstruction of semiblind Holštejn Valley Cenozoic history (Czech Republic). – Geologos, 5, 57-64. Poznaň

KADLEC, J. – HERCMAN, H. – NOWICKI, T. – GRANGER, D. – ŠROUBEK, P. & DIEHL, J. F. (2000b): Rekonstrukce paleohydrografie na základě datování sedimentu Holštejnské jeskyně. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1999. Brno.

KADLEC, J. – HERCMAN, H. – BENEŠ, V. – ŠROUBEK, P. – DIEHL, J. F. & GRANGER, D. (2001): Cenozoic history of the Moravian Karst (northern segment): cave sediments and karst morphology. – Acta Musei Moraviae, Sci. Geol., 86, 111–160.

KALENDA, P. & DURAS, R. (2008): Sledování pokračování horního jeskynního patra (Holštejnské jeskyně) pomocí metody VDV. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2007, 90–93. Brno.

KALENDA, P. – KUČERA, J. – DURAS, R. & MRAVEC, P. (2004): Zjišťování hloubek dna a vývoje Hrádského žlebu. – Sborník Speleofórum, 23, 19–23. Praha.

KALENDA, P. – KUČERA, J. – DURAS, R. & MRAVEC, P. (2005a): Zjišťování hloubek dna přítoků do Hrádského žlebu. – Sborník Speleofórum, 24, 3–6. Praha.

KALENDA, P. – KUČERA, J. & MRAVEC, P. (2005b): Vývoj jeskynních systémů v severní části Moravského krasu s přihlédnutím k novým poznatkům z Holštejnské jeskyně. – Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 90, 191– 216. Brno.

KETTNER, R. (1949): Geologická stavba severní části Moravského Krasu a oblastí přilehlých. – Rozpravy II. tf. České akad., 59, 11, 1– 29. Praha.

KNÍŽEK, M. (2006): Charakter proudění vody a krasových kanálů na základě kvantitativních stopovacích zkoušek (Moravský kras). – MS, diplomová práce, ÚGV PřF MU. Brno.

MELICHAR, R. & SLOBODNÍK, M. (1999): Hřebenáč. – Geolines, 8, 92–93. Praha.

MUSIL, R. – BALÁK, I. – DEMEK, J. – GAISLER, J. – GROLICH, V. – HAVEL, H. – HYPR, D. – LOŽEK, V. – PŘIBYL, J. – QUITT, D. – RAUŠER, J. – SLEZÁK, L. – SOUCHOPOVÁ, V. – ŠTELCL, O. – ŠTEFKA, L. – VALOCH, K. – VANĚČKOVÁ, L. – VAŠÁTKO, J. – VLČEK, V. – VODIČKA, J. & ZIMA, J. (1993): Moravský kras – labyrinty poznání. – GEOprogram. Adamov.

OTAVA,J. & VÍT,J. (1992): Paleohydrography of the northern tributaries of the Punkva river reconstructed from the analysis of cave sediments ( Moravian Karst, Drahany Upland). – Scripta, 22, 141 – 156. Brno.

OTAVA, J. (2006): Současný stav znalostí polyfázového krasovění hranického paleozoika. – Speleofórum, 25, 84–86. Praha.

PANOŠ, V. (1963): K otázce původu a stáří sečných povrchů v Moravském krasu – Československý kras, 14, 29 – 42. Praha.

PŘIBYL, J. (1983): Geografické aspekty studia Moravského krasu. – Studia geographica, 82. Brno.

PŘIBYL a kol. (1984): Přehled údajů o jeskyních Mor. krasu. – Geogr. Úst. ČSAV. Brno.

PŘIBYL, J. (1988): Paleohydrografický vývoj a morfotektonika severní části Moravského krasu Amatérské jeskyně. – Rozpr. Čs. Akad. Věd, Ř. mat. přír. Věd. 98, 1. Praha.

RŮŽIČKOVÁ, E. – RŮŽIČKA, M. – ZEMAN, A. & KADLEC, J. (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky. – Česká geologická služba Praha. Praha.

ŘEZNÍK, F. (2012): Petromiktní slepence z Údolí Krasovského potoka od Ostrova u Macochy. – MS, Bakalářská práce, PřF MU. Brno.

SMOLÍKOVÁ, L. & KADLEC, J. (1993): Interglaciál v holštejnském údolí v Moravském krasu. – Věšt. Čes. geol. Úst.,68, 4, 63–64. Brno.

ŠTELCL, O. (1962): Geomorfologické poměry Holštýnského poloslepého údolí v Moravském krasu. – Čs. Kras, 13, 31–51. Praha

VÍT, J. (1996): Fluviální sedimenty severní části Moravského krasu. – MS, disertační práce, PřF MU. Brno.

ZAPLETAL, K. (1922): Přehledná geologicko-tektonická mapa Moravského krasu mezi Sloupem a Brnem. – Časopis Moravského zemského musea. Brno.

ZUKALOVÁ,V. (1971): Stromatoporoidea from the middle and upper Devonian of the Moravian karst. – Rozpr. ÚÚG, 37, 5 – 143. Praha.

ZUKALOVÁ,V. (1981): Přehled mikrofosílií v givetských a frasnských riftových vápencích na Moravě. – Zem. Plyn – Nafta, 26, 56 – 570. Hodonín.

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Kvartérně geologická mapa, list 24-23-17 Boskovice, východ

Příloha 2 – Kvartérně geologická mapa, list 24-23-22 Blansko, východ

Příloha 3 – Mapa dokumentačních bodů, list 24-23-17 Boskovice, východ

Příloha 4 – Mapa dokumentačních bodů, list 24-23-22 Blansko, východ

Příloha 5 – Popis vybraných profilů

A) Fluviální sedimenty ukládané v říčním korytě – Fluviální terasa

Lokalizace: 400 m v. od jeskyně Hladomorny u obce Holštejn, GPS: 49°24'7.60"N; 16°46'55.67"E Typ výchozu/odkryvu, rozměry: Přirozený odkryv ve stráni, výška 40 cm, šířka 1 m. Popis: Fluviální terasa pleistocenního stáří, ukládaná Marianínským potokem. Sedimenty jsou uloženy v nadmořské výšce 465 m. Terasu tvoří písčitý jemně až velmi hrubě zrnitý štěrk s velikostmi klastů od 1 do 10 cm. Základní hmotou je písek světle hnědé barvy (2,5Y 7/4), který je zčásti eluviem drob. Úlomky jsou tvořeny zaoblenými až velmi zaoblenými jemnozrnnými (0,1–1 mm) drobami, ve kterých převažuje živec a křemen, místy uzavírají drobné úlomky hornin typu prachovců. Textura sedimentu je subparalelní.

B) Eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny

Lokalizace: 50 m sv. od zříceniny hradu Holštejn, GPS: 49°24'2.79"N; 16°46'35.20"E Typ výchozu/odkryvu, rozměry: Přirozený odkryv ve svahu, šířka 30 m, výška 80 cm Popis: Sprašové hlíny v nadloží fluviální terasy svrchnopleistocenního stáří. 1. Písčito-prachovitý středně až velmi hrubě zrnitý štěrk místy obsahující úlomky velikosti valounů. Klasty mají velikost 1–16 cm, tvoří je zaoblené, jemnozrnné (0,1–1 mm) droby s křemenem a živcem a celistvé vápence. 2. Písčitý odvápněný prach s vtroušenými valouny až bloky, odvápněný, olivově žluté (2,5Y 6/6) až světle hnědé (2,5Y 7/4) barvy. Velikost klastů se pohybuje v rozmezí 2–15 cm, ojediněle až 30 cm. Úlomky jsou tvořeny celistvými vápenci s kalcitem a jemnorzrnnými (0,1–1 mm) drobami, jež tvoří převážně živce a křemen, místy obsahujícími uzavřeniny jiných hornin. Textura sedimentu je subparalelní, dobře viditelná je bloková odlučnost.

C) Svahové sedimenty

Lokalizace: 750 m sv. od Plánivských jeskyní mezi obcemi Holštejn a Lipovec, GPS: 49°23'58.09"N; 16°47'26.74"E Typ výchozu/odkryvu, rozměry: Kopaná sonda, šířka 1,5 m, hloubka 1 m Popis: Svahové sedimenty (koluvium) svrchního pleistocénu až holocénu vzniklé gravitačním pohybem zvětralých částí hornin po svazích. Jedná se o jemně až velmi hrubě zrnitý štěrk s klasty o velikosti 0,5–7 cm a podpůrnou strukturou matrix tvořenou jílovito-prachovitým pískem barvy olivově hnědé (2,5Y 4/3). Poloostrohranné až polozaoblené klasty tvoří jemnozrnné (0,1–1 mm) droby světle šedé barvy s převahou křemene a živců, místy uzavírající horniny typu prachovců. Textura je chaotická s náznakem paralelního zvrstvení, klasty jsou orientovány ve směru sklonu svahu.

D) Svahové sedimenty – splachový sediment

Lokalizace: 3,2 km sv. od Helišovy skály nedaleko obce Housko, GPS: 49°26'1.04"N; 16°47'11.94"E Typ výchozu/odkryvu, rozměry: Kopaná sonda, šířka 60 cm, hloubka 50 cm Popis: Splachové sedimenty holocenního stáří, uložené stékající dešťovou vodou po povrchu terénu. V profilu můžeme pozorovat subparalelní zvrstvení a 5 různých vrstev: 1. Písčito-jílovitý prach šedé barvy (5Y 5/1) bez úlomků hornin, patrné jsou pouze polohy rezavé barvy, jedná se o eluvium na bázi ležících drob. Horní hranice vrstvy je erozivní, mocnost vrstvy je 17 cm. 2. Jemně až středně zrnitý štěrk s klasty o průměru 0,5–1 cm a podpůrnou strukturou matrix. Poloostrohranné klasty jsou tvořeny jemnozrnnými (0,1–0,5 mm) drobami šedé barvy, ve kterých převažuje živec a křemen. Matrix je tvořena písčitým prachem olivově šedé barvy (5Y 4/2), místy jsou patrné agregáty o velikosti středně až hrubě zrnitého štěrku. Mocnost vrstvy se pohybuje od 2 cm do 6 cm, přechod do nadložní vrstvy je pozvolný. 3. Jílovito-prachovitý písek tmavě šedohnědé barvy (2,5Y 4/2) se vtroušeným jemně až středně zrnitým štěrkem tvořeným polozaoblenými klasty o průměru 0,5–1 cm. Úlomky představují zvětralé jemnozrnné (0,1–0,5 mm) droby tmavě šedé barvy s obsahem křemene a živců. Mocnost vrstvy je 3 cm, přechod do vrstvy v nadloží je pozvolný. 4. Jílovito-prachovitý písek velmi tmavě šedohnědé barvy (10YR 3/2) s vtroušeným jemně až středně zrnitým štěrkem tvořeným polozaoblenými až zaoblenými klasty o velikosti 0,5–1,5 cm. Úlomky jsou tvořeny zvětralými jemnozrnnými (0,1–0,5 mm) drobami tmavě šedé barvy s převahou křemene a živců. Mocnost vrstvy je od 3 cm do 7 cm, hranice s nadložní vrstvou je ostrá.

5. Písčito-jílovitý prach světle žlutohnědé barvy (2,5Y 6/3) s vtroušenými úlomky středně až hrubě zrnitého štěrku, tvořeného poloostrohrannými klasty o velikosti 1–4 cm. Úlomky hornin jsou tvořeny mírně zvětralými, jemnozrnnými (0,1–1 mm), šedě zbarvenými drobami obsahujícími živce, křemen a biotit. Mocnost vrstvy je 18 cm.

E) Fluviální sedimenty – nivní sedimenty

Lokalizace: 2 km ssv. od Helišovy skály, GPS: 49°26'3.31"N; 16°45'53.49"E Typ výchozu/odkryvu, rozměry: přirozený odkryv u toku řeky Punkvy, šířka 2 m, výška 1,4 m Popis: Nivní sedimenty holocenního stáří. Textura sedimentu je masivní, v horní části vykazuje subparalelní zvrstvení, v profilu jsou viditelné 4 odlišné vrstvy: 1. Hrubě zrnitý až valounový písčito-prachovitý štěrk světle olivově šedé barvy (5Y 6/2), velikost klastů je v rozmezí 4–15 cm. Štěrk je tvořen polozaoblenými až zaoblenými jemnozrnnými (0,1–1mm) drobami s živci, křemenem a uzavřeninami prachovců. Mocnost vrstvy je 30 cm, přechází pozvolna do nadložní vrstvy. 2. Písčito-prachovitý jíl světle olivově šedé barvy (5Y 6/2) bez úlomků hornin s narezavělými polohami. Horní hranice vrstvy je erozivní, mocnost vrstvy je 60 cm. 3. Písčito-prachovitý hrubě až velmi hrubě zrnitý štěrk olivově hnědé barvy (2,5Y 4/3) obsahující vtroušeniny malých valounů, velikost klastů se pohybuje od 4 do 10 cm, usměrnění není patrné. Úlomky jsou poloostrohranné až polozaoblené, tvoří je jemnozrnné (0,1–1 mm), zvětralé, šedé až černé droby s převahou křemene a živců. Vrstva je mocná 20 cm, pozvolna přechází do nadložní vrstvy.

4. Prachovito-písčitý štěrk olivově hnědé barvy (2,5Y 5/3) s příměsí velmi hrubě zrnitého až balvanového štěrku s klasty o velikosti 4–20 cm. Uspořádání klastů je chaotické. Polozaoblené až zaoblené klasty jsou tvořeny navětralými, šedě zbarvenými, jemnozrnnými (0,1–1 mm) drobami převážně křemen-živcového složení, obsahujícími uzavřeniny hornin typu prachovců. Mocnost vrstvy nepřesahuje 30 cm.

Příloha 6 – Dokumentační deník poznám- ka mimo mapový list mimo mapový list geneze deluvio- eolická eolická gravitační fluviální fluviální sedimen- tární 15 cm, ‒ úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení největší 10 poloostrohranné, jemnozrnné 0,25 (< světle šedé, mm), vápenec - 2‒6 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 šedé, tmavě mm), droby 1‒8 cm, poloostrohranné až polozaoblené, jemnozrnné až drobně zrnité (0,5‒0,1 tmavě mm), prachovcešedé, a droby 5‒10 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 0,5‒1 mm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,5‒1 hnědavě žluté, mm), droby, silně zvětralé textura masivní, místy s náznakem nepravidelného suparalelního zvrstvení, barva zeminy - okrová masivní, barva zeminy - okrová chaotická, bez přednostní orientace klastů, barva zeminy - okrově hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů sprašový pokryv - masivní, štěrky - subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. okrově hědá chaotická, bez přednostní orientace klastů struktura písčitýjemně prach s nepravidelně vtroušenými úlomky hrubozrnného štěrku až malých balvanů písčitýjemně prach, odvápněný jílovito-písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk středně zrnitý až valounový štěrk písčitýjemně prach s vtroušenými úlomky malých valounů hrubozrnný písek genetický typ sedimentu/ hornina sprašová hlína sprašová hlína gravitační svahovina (hlinito-písčitá) droby a prachovce sprašová hlína/fluviální terasa droby (silně zvětralé) rozměry výška 2,5 m, šířka 3 m výška 1,5 m, šířka 8 m výška 50 cm, šířka 1 m šířka 1m délka 1 m, šířka 50 cm výška 0,5 , m šířka 1,5 m typ výchozutyp odkryv nad propadáním potoka Lopač výchoz stráni ve kopaná sonda koryto potoka a jeho okolí přirozený odkryv vývrat stromu datum 27.8.2013 27.8.2013 27.8.2013 27.8.2013 27.8.2013 7.9.2013 GPS 49°22'45.57"N, 16°45'35.66"E 49°22'49.96"N 16°45'42.21"E 49°22'56.57"N 16°46'30.44"E 49°22'54.65"N 16°46'49.18"E 49°24'10.33"N 16°46'35.77"E 49°25'54.84"N 16°47'21.97"E lokalizace 300 jz. m od kostela Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 160 jz. m od kostela Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 900 od v. kostela m Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 1,26 od v. kostelakm Sv.Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 110 s. m od jeskyně Hladomorny 800 sz. m od skládky ve Vysočanech katastr Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Lipovec u Blanska Lipovec u Blanska Holštejn Housko číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS001 JS002 JS003 JS004 JS005 JS006

poznám- ka pomoc - ný bod pomoc - ný bod geneze deluvo- fluviální sedimen- tární fluviální sedimen- tární úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 1‒1,5cm, poloostrohranné, jemnozrné (0,1‒1 droby šedé, mm), 3‒10 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,5‒1 droby šedé, mm), 4‒20 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒0,5 šedé, tmavě mm), droby 10‒20 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,3 droby šedé, mm), textura subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze -šedá,2. vrstva hnědá, 3. vrstva - hnědá,tmavě 4. v. černavá, 5.v. - hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů subhorizontální zvrstvení, bar. - zem báze - okrově hnědá, 2. vrstva - okrově bělavá, 3. vrstva - hnědá,tmavě 4. vrstva hnědá - tmavě chaotická, bez přednostní orientace klastů struktura báze-písčito-jílovitý prach (mocnost 17 cm), 2. vrstva-písčito- prachovitý štěrk (moc.6 3.v.-jílovito-cm), prachovitý písek s vtroušeninami drobných úlomků (moc. 3 4. cm), jílovito- v.- prachovitý písek s vtroušeným jemně zrnitým (moc. 7 štěrkem 5.v. - cm), písčito- jílovitý prach s drobnými úlomky (moc. 18 cm) středně zrnitý štěrk až malé balvany báze-hrubě zrnitý až valounový písčito- prachovitý štěrk(mocnost 30 cm) 2.vrstva - písčito- prachovitý jíl (mocnost 60 cm) 3. vrstva - hrubě zrnitý písčito-jílovitý štěrk (mocnost 20 cm) 4. vrstva - prachovito - písčitý štěrk s příměsí velmi hrubě zrnitého až balvanového štěrku (mocnost 30 cm) malé až střední balvany genetický typ sedimentu/ hornina splachový sediment droby fluviální sediment (holocenní nivní hlíny, písky a štěrky) droby rozměry výška 50 cm, šířka 60 cm - výška 1,4 m, šířka 2 m výška 2 , m šířka 5 m typ výchozutyp kopaná sonda balvany odkryv nad potoka tokem zářez svahu ve datum 7.9.2013 7.9.2013 7.9.2013 7.9.2013 GPS 49°26'1.04"N 16°47'11.94"E 49°26'14.81"N 16°46'4.29"E 49°25'46.92"N 16°46'3.61"E 49°25'37.91"N 16°46'10.29"E lokalizace 3,2 sv. km od Helišovy skály 2,3 sz. km od skládky ve Vysočanech 1,9 ssv. km od Helišovy skály 1,8 ssv. km od Helišovy skály katastr Housko Housko Sloup Šošůvka číslo mapového listu 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS007 JS008 JS009 JS010

poznám- ka geneze gravitační fluviální gravitační gravitační gravitační deluvo- fluviální deluvo- fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 1‒8 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), (navětralé) 2‒3 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), 1‒5 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,2‒1mm), tmavě drobyšedé, 1‒4 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrné (0,5‒1 droby šedé, mm), - - textura chaotická, místy subparalelní, bar. - okrová zem. masivní, - bar. zem. hnědá tmavě chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. hnědočerná chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. okrově šedá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. okrová subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - bělavě okrová, 2. vrstva - černá, 3. vrstva - hnědav šedá subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - šedavá, 2. vrstva hnědavě načervenalá, 3. vrstva - světle šedá struktura písčito-jílovitý středně až velmi hrubě zrnitý štěrk hlinitý středně až hrubě zrnitý štěrk písčito-jílovitý středně až hrubě zrnitý štěrk jílovito-písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk jílovito-písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk báze - prachovitý jíl (mocnost 15 2.cm), vrstva - prachovitý písek s organickou příměsí (mocnost 10 3.cm), vrstva - prachovitý písek (mocnost 15 cm) báze - prachovitý jíl (moc. 15 2.cm), vrstva - písčitý prach (moc. 15 3.cm), vrstva - prachovitý písek (moc. 15 cm) genetický typ sedimentu/ hornina gravitační svahovina (hlinito-písčitá) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a štěrky) gravitační svahovina (písčito-hlinitá) gravitační svahovina (hlinito-písčitá) gravitační svahovina (hlinito-písčitá) splachový sediment splachový sediment rozměry výška 1 m, šířka 2,3 m výška 35 cm, šířka 50 cm výška 40 cm, šířka 50 cm výška 70 cm, šířka 60 cm výška 40 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 50 cm výška 45 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp zářez svahu ve kopaná sonda kopaná sonda zářez svahu ve kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 7.9.2013 8.9.2013 8.9.2013 8.9.2013 8.9.2013 8.9.2013 8.9.2013 GPS 49°24'46.98"N 16°46'32.44"E 49°24'41.54"N 16°46'44.84"E 49°24'48.59"N 16°46'39.35"E 49°25'7.71"N 16°46'38.36"E 49°25'13.49"N 16°46'40.68"E 49°25'20.91"N 16°47'1.41"E 49°25'29.35"N 16°46'38.83"E lokalizace 1 od v. Helišovykm skály 1,2 s. km od jeskyně Hladomorny 1,75 s. km od jeskyně Hladomorny 1,9 s. km od jeskyně Hladomorny 2 s. km od jeskyně Hladomorny 2,25 ssv. km od jeskyně Hladomorny 1,35 od skládkyz. km ve Vysočanech katastr Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Housko číslo mapového listu 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS011 JS012 JS013 JS014 JS015 JS016 JS017

poznám- ka sedi-ment dejekč- ních kuželů geneze gravitační fluviální gravitační deluvofluvi ální deluvo- fluviální gravitační fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 3‒5 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), - 3‒5 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 2 - 4 cm, polozaoblenné, jemnozrnné (0.1 - 0.5 droby šedé, mm), - 1‒2 cm, poloostrohranné, jemnozrnné až velmi jemnozrnné (0,01‒0,5 světle mm), drobyšedé, a vápence - textura chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. světle hnědá masivní, - bar. zem. hnědá tmavě chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. okrová masivní, místy s náznakem nepravidelného suparalelního zvrstvení (klasty orientovány směru ve splachu), - bar. zem. hnědá masivní, místy s náznakem nepravidelného subparalelního zvrstvení, - bar. zem. hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. hnědá masivní, - bar. zem. černavě hnědá struktura písčito-jílovitý hrubě zrnitý až velmi hrubě zrnitý štěrk písčitý prach písčito-jílovitý hrubě zrnitý až velmi hrubě zrnitý štěrk písčito-hlinitý sředně až hrubozrnný štěrk písčitý prach písčito-prachovitý středně zrnitý štěrk prachovitý písek genetický typ sedimentu/ hornina gravitační svahovina (písčito-hlinitá) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a písky) gravitační svahovina (písčito-hlinitá) splachový sediment splachový sediment gravitační svahovina (písčito-hlinitá) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a písky) rozměry výška 40 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 50 cm výška 35 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 11.9.2013 11.9.2013 11.9.2013 11.9.2013 13.9.2013 20.9.2013 20.9.2013 GPS 49°25'5.42"N 16°47'54.10"E 49°24'37.08"N 16°47'30.62"E 49°24'40.18"N 16°47'37.49"E 49°24'38.61"N 16°47'7.73"E 49°25'13.24"N 16°47'21.91"E 49°24'10.39"N 16°46'54.81"E 49°24'4.80"N 16°46'58.95"E lokalizace 1,7 sv. km od jeskyně Hladomorny 1,4 sv. km od jeskyně Hladomorny 1,55 sv. km od jeskyně Hladomorny 1,2 sv. km od jeskyně Hladomorny 800 jz. m od skládky ve Vysočanech 400 od v. jeskyně m Hladomorny 500 jv. m od jeskyně Hladomorny katastr Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn číslo mapového listu 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS018 JS019 JS020 JS021 JS022 JS023 JS024

poznám- ka geneze fluviální gravitační gravitační fluviální fluviální gravitační fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 2‒30 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒1 světle šedé, mm), droby 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrné (0,5‒1 droby šedé, mm), 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrné (0,1‒0,2 šedočerné, mm), břidlice - - 1‒4 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), - textura subhorizontální zvrstvení, klasty uloženy směru ve transportu, - bar. zem. okrově hnědavá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. světle hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. světle hnědá masivní, - bar. zem. hnědá tmavě masivní, - bar. zem. světle hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. světle hnědá masivní, - bar. zem. hnědá struktura písčitý štěrk s příměsí velmi hrubě zrnitého až balvanového štěrku písčito-jílovitý sředně zrnitý až hrubě zrnitý štěrk písčito-jílovitý sředně zrnitý až hrubozrnný štěrk prachovitý písek prachovitý písek prachovito-jílovitý středně až hrubě zrnitý štěrk jílovito-písčitý prach genetický typ sedimentu/ hornina fluviální terasa gravitační svahovina (písčito-hlinitá) gravitační svahovina (písčito-hlinitá) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a písky) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a písky) gravitační svahovina (hlinitá) fluviální sediment (holocenní nivní hlíny a písky) rozměry výška 1 m, šířka 4 m výška 40 cm, šířka 40 cm výška 35 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 50 cm výška 30 cm, šířka 40 cm výška 30 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp zářez u potoka kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 20.9.2013 20.9.2013 21.9.2013 21.9.2013 21.9.2013 21.9.2013 21.9.2013 GPS 49°23'58.03"N 16°47'31.01"E 49°23'57.00"N 16°47'32.43"E 49°22'27.29"N 16°45'51.41"E 49°22'14.48"N 16°46'24.31"E 49°22'13.30"N 16°46'26.68"E 49°22'14.88"N 16°46'36.77"E 49°22'10.13"N 16°47'28.87"E lokalizace 800 sv. m od Plánivských jeskyní 800 sv. m od Plánivských jeskyní 800 jjv. m od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 1,4 jv.od km kostela Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 1,5 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 1,8 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 2,8 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy katastr Lipovec u Blanska Lipovec u Blanska Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Senetá- řov číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko

číslo dokum. bodu JS025 JS026 JS027 JS028 JS029 JS030 JS031

poznám- ka geneze deluvo- fluviální gravitační gravitační gravitační deluvo- fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 3‒5 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), silnědo 2 mm, zvětralé, jemnozrnné (0,1‒0,3 mm), červenavě hnědé, droby 2‒5 mm, ostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,3 šedavěmm), černé, břidlice báze - 3‒5 cm, poloostrohranné až polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby, šedé, 2. mm), vrstva - 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), textura subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - světle šedá, 2. vrstva hnědá, - tmavě 3. vrstva - světle hnědá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. světle hnědá masivní, - bar. zem. šedavá chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. hnědavá subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - bělavě šedá, 2. vrstva - tmavší šedá, 3. vrstva - světle šedá struktura báze - písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk (moc. 10 2.cm), vrstva - prachovitý jíl (moc. 15 3.cm), vrstva - písčitý prach (moc. 15 cm) prachovito-písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk jílovitý písek s oglejenými drobami prachovito-jílovitý hrubě až velmi hrubě zrnitý štěrk báze - hlinitý hrubě až velmi hrubě zrnitý štěrk (moc. 20 2.cm), vrstva - hlinitý středně až hrubě zrnitý štěrk (moc. 15 3.cm), vrstva - prachovitý písek (moc. 15 cm) genetický typ sedimentu/ hornina splachový sediment gravitační svahovina (hlinitá) gravitační svahovina (hlinitá) gravitační svahovina (hlinitá) splachový sediment rozměry výška 40 cm, šířka 40 cm výška 30 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 29.9.2013 29.9.2013 5.10.2013 5.10.2013 5.10.2013 GPS 49°22'7.09"N 16°46'4.11"E 49°22'11.49"N 16°47'3.93"E 49°24'7.61"N 16°46'59.73"E 49°23'56.85"N 16°47'29.12"E 49°22'48.63"N 16°47'43.67"E lokalizace 1,5 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 2 jv. km od kostela Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 550 od v. jeskyně m Hladomorny 700 sv. km od Plánivských jeskyní 1,9 jv. km od Plánivských jeskyní katastr Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Holštejn Lipovec u Blanska Lipovec u Blanska číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko

číslo dokum. bodu JS032 JS033 JS034 JS035 JS036

poznám- ka geneze deluvo- fluviální deluvo- fluviální eolická eolická deluvo- fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení - 1‒3 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), (navětralé) - - - textura subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - světle okrová, 2. vrstva šedá - tmavě subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - šedá, 2. vr. - hnědavá, 3. vr. - šedočerná, 4. vr. - hnědavě šedá masivní, - bar. zem. okrově hnědavá masivní, - bar. zem. okrově hnědavá subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze -světle okrová, 2. vr. šedá - tmavě struktura báze - jílovitý prach (moc. 20 2.cm), vrstva - jílovito-písčitý prach (moc. 20 cm) báze - prachovitý jíl (moc. 10 2.cm), vrstva - prachovitý písek (moc. 15 3.cm), vrstva - jílovitý písek (moc. 15 4.cm), vrstva - prachovitý písek (moc. 10 cm) písčitýjemně prach písčitýjemně prach báze - prachovitý jíl (moc. 20 2.cm), vrstva - jílovitý prach (moc. 20 cm) genetický typ sedimentu/ hornina splachový sediment splachový sediment sprašová hlína sprašová hlína splachový sediment rozměry výška 40 cm, šířka 50 cm výška 50 cm, šířka 60 cm výška 50 cm, šířka 40 cm výška 40 cm, šířka 45 cm výška 40 cm, šířka 45 cm typ výchozutyp kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 5.10.2013 12.10.2013 13.10.2013 13.10.2013 13.10.2013 GPS 49°22'33.38"N 16°47'18.56"E 49°26'1.04"N 16°47'11.94"E 49°23'48.53"N 16°46'6.81"E 49°23'43.47"N 16°46'15.70"E 49°23'31.17"N 16°46'56.28"E lokalizace 1,9 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 3,2 sv. km od Helišovy skály 1,2 sz. km od Plánivských jeskyní 900 od Plánivskýchz. m jeskyní 450 j. m od Plánivských jeskyní katastr Lipovec u Blanska Housko Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy Lipovec u Blanska číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko

číslo dokum. bodu JS037 JS038 JS039 JS040 JS041

poznám- ka sediment dejekč- ních kuželů sediment dejekč- ních kuželů geneze deluvo- fluviální deluvo- fluviální deluvo- eolická deluvo- fluviální deluvo- fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení - - 1‒4 cm, poloostrohranné, velmi jemnozrnné světle (<0,1 mm), vápencešedé, 1‒4 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), - textura subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. báze - okrová, 2. vr. - světle hnědá masivní, místy s náznakem nepravidelného suparalelního zvrstvení (klasty orientovány směru ve splachu), - bar. zem. okrově hnědá chaotická, - bar. zem. okrově hnědavá chaotická, místy s náznakem nepravidelného suparalelního zvrstvení (klasty orientovány směru ve splachu), - bar. zem. hnědá tmavě subhorizontální zvrstvení,bar. - zem. báze - bělavě okrová, 2. vrstva - šedavě hnědá struktura báze - prachovitý jíl (moc. 25 2.cm), vrstva - jílovitý prach (moc. 25 cm) písčitýjemně prach písčitýjemně prach s vtroušeninami sředně až hrubě zrnitého štěrku písčito-hlinité sředně až hrubě zrnité štěrky báze - prachovitý jíl (moc. 25 2.cm), vrstva - písčitý prach (moc. 25 cm) genetický typ sedimentu/ hornina splachový sediment splachový sediment sprašová hlína splachový sediment splachový sediment rozměry výška 50 cm, šířka 45 cm výška 40 cm, šířka 40 cm výška 30 cm, šířka 30 cm výška 40 cm, šířka 40 cm výška 50 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda kopaná sonda datum 13.10.2013 13.10.2013 26.10.2013 27.10.2013 28.10.2013 GPS 49°23'15.87"N 16°46'57.57"E 49°23'24.59"N 16°46'8.60"E 49°24'32.48"N 16°46'37.71"E 49°23'37.21"N 16°46'15.84"E 49°24'58.72"N 16°47'12.53"E lokalizace 900 j. m od Plánivských jeskyní 1 ssv. km od kostela Sv. Máří Magdalény, Ostrov u Macochy 800 s. m od jeskyně Hladomorny 100 sz. m od jeskyně Dagmar 1,8 sv. km od jeskyně Hladomorny katastr Lipovec u Blanska Ostrov u Macochy Holštejn Lipovec u Blanska Holštejn číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS042 JS043 JS044 JS045 JS046

poznám- ka geneze gravitační fluviální deluvo- eolická deluvo- eolická fluviální úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 2‒5 cm, poloostrohranné až polozaoblenné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 10‒20 cm, polozaoblené až zaoblené, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 1‒3 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒0,5 droby šedé, mm), 1‒4 cm, poloostrohranné, velmi jemnozrnné světle (<0,1 mm), vápencešedé, 2‒5 ostrohrané cm, až zaoblené, velmi jemnozrnné až jemnozrnné (0,01‒1 světle až šedé, mm), žlutošedé,šedé, droby, břidlice, vápence, prachovce textura chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. hnědátmavě subhorizontálně orientovaná, bar. zem. hnědá - tmavě chaotická, klasty nemají přednostní uspořádání, - bar. zem. okrově hnědá chaotická, klasty nemají přednostní uspořádání, - bar. zem. okrově hnědá subhorizontální zvrstvení, klasty uloženy směru ve transportu, - bar. zem. hnědá tmavě struktura jílovito-prachovitý středně až hrubě zrnitý štěrk báze - prachovitý písek (moc. 70 2.cm), vrstva - písčité malé až středně velké balvany (moc. 50 3.cm), vrstva - stavební navážka(moc. 80 cm) písčitýjemně prach s vtroušeninami středně až hrubě zrnitého štěrku písčitýjemně prach s vtroušeninami středně až hrubě zrnitého štěrku hlinitý středně až hrubě zrnitý štěrk genetický typ sedimentu/ hornina gravitační svahovina (hlinitá) fluviální terasa sprašová hlína sprašová hlína fluviální terasa rozměry výška 50 cm, šířka 40 cm výška 2 m, šířka 2 m hloubka 40 cm hloubka 30 cm délka 5 m, šířka 3 m typ výchozutyp kopaná sonda výkop pro základy domu vrt ručním vrtákem vrt ručním vrtákem zoraná zemina datum 28.10.2013 4.12.2013 4.12.2013 4.12.2013 4.12.2013 GPS 49°22'4.67"N 16°46'26.15"E 49°24'32.73"N 16°46'43.48"E 49°24'37.56"N 16°46'41.09"E 49°24'36.98"N 16°46'31.49"E 49°24'33.69"N 16°46'37.28"E lokalizace 1,5 jv. km od kostela MáříSv. Magdalény, Ostrov u Macochy 800 ssv. m od jeskyně Hladomorny 950 s. m od jeskyně Hladomorny 850 s. m od jeskyně Hladomorny 800 s. m od jeskyně Hladomorny katastr Krasová Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn číslo mapového listu 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice

číslo dokum. bodu JS047 JS048 JS049 JS050 JS051

poznám- ka geneze fluviální gravitační fluviální gravitační fluviální gravitační úlomky hornin - velikost, zaoblení, zrnitost, barva, zařazení 1‒20 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒1 světle šedé, mm), droby 2‒5 cm, polozaoblené, jemnozrnné (0,1‒1 okrové, drobymm), (zvětralé) 1–10 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), 0.5‒7 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), 0.5‒15 cm, polozaoblené až zaoblené, velmi jemnozrnné až jemnozrnné (0,01‒0,5 světle mm), až droby šedé, tmavě vápence a prachovce 1‒5 cm, poloostrohranné, jemnozrnné (0,1‒1 droby šedé, mm), textura subhorizontální zvrstvení, klasty uloženy směru ve transportu, - bar. zem. oranžově hnědavá subhorizontální zvrstvení, klasty uloženy směru ve transportu, - bar. zem. oranžově hnědavá subhorizontální zvrstvení, - bar. zem. okrová chaotická,místy náznak subparalelního zvrstvení, klasty uspořádány po směru svahu, - bar. zem. hnědá subhorizontální chaotická, bez přednostní orientace klastů, - bar. zem. okrová struktura písčitý štěrk s příměsí velmi hrubě zrnitého až balvanového štěrku písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk písčitý až jemně velmi hrubě zrnitý štěrk přecházející až do velikosti valounů jílovito-písčitý až jemně velmi hrubě zrnitý štěrk písčito-jemně prachovitý středně až hrubě zrnitý štěrk se vtroušeninami malých valounů prachovito-písčitý středně až hrubě zrnitý štěrk genetický typ sedimentu/ hornina fluviální terasa gravitační svahovina fluviální terasa gravitační svahovina (písčito hlinitá) fluviální terasa gravitační svahovina (hlinito-písčitá) rozměry výška 2 m, délka 4 m výška 84 cm, délka 4 m výška 40 cm, šířka 1m výška 1 m, šířka 1,5 m výška 1.5 m, šířka 20 m výška 50 cm, šířka 40 cm typ výchozutyp výkop pro potrubí odkryvv zářezu cesty odkryv stráni ve kopaná sonda odkryv stráni ve kopaná sonda datum 4.12.2013 4.12.2013 4.12.2013 3.10.2015 3.10.2015 4.10.2015 GPS 49°24'28.78"N 16°46'44.92"E 49°24'11.86"N 16°46'49.19"E 49°24'7.60"N 16°46'55.67"E 49°23'58.09"N 16°47'26.74"E 49°24'2.79"N 16°46'35.20"E 49°24'30.52"N 16°47'30.31"E lokalizace 700 ssv. m od jeskyně Hladomorny 300 vvs. m od jeskyně Hladomorny 400 od v. jeskyně m Hladomorny 750 sv. m od Plánivských jeskyní 750 sz. m od Plánivských jeskyní 1.4 sv. km od zříceniny hradu Holštejn katastr Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn Holštejn číslo mapového listu 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 22 Blansko 24 - 23 - 17 Boskovice 24 - 23 - 17 Boskovice číslo dokum. bodu JS052 JS053 JS054 JS055 JS056 JS057