MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD GEOLOGICKÉ MAPOVÁNÍ KVARTÉRNÍHO POKRYVU NA SEVEROVÝCHODNÍM OKRAJI MORAVSKÉHO KRASU Bakalářská práce Jana Stožická Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Brno 2015 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM Autor: Jana Stožická Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geologických věd Název práce: Geologické mapování kvartérního pokryvu na severovýchodním okraji Moravského krasu Studijní program: Geologie, bakalářský program Studijní obor: Geologie Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Konzultant: Mgr. Jan Vít, Dr. Akademicý rok: 2014/2015 Počet stran: 19 Klíčová slova: kvartér, kvartérní pokryv, sedimenty, Moravský kras, mapování, ArcGIS BIBLIOGRAPHIC ENTRY Author: Jana Stožická Faculty of Science, Masaryk University Department of Geological Sciences Title of Thesis: Geological mapping of Quartenary cover in north- eastern margin of the Moravian Karst Degree programme: Geology, bachelor degree Field of study: Geology Supervisor: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Consultant: Mgr. Jan Vít, Dr. Academic year: 2014/2015 Number of pages: 19 Keywords: Quartenary, Quartenary cover, sediments, Moravian Karst, mapping, ArcGIS ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na výzkum kvartérních sedimentů v severovýchodní části Moravského krasu. Hlavním úkolem práce bylo vytvoření geologických map kvartéru v měřítku 1 : 10000, a to na východních částech listů 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko doplněné o mapy dokumentačních bodů. V úvodní části je shrnuta geologická stavba a kvartérní výzkum daného území. Terénní část zahrnovala kvartérně geologické mapování, byly odebrány vzorky sedimentů a vypracován byl dokumentační deník. Trasy s dokumentačními body byly zapsány do přístroje Garmin GPSmap 60C/CS. Dále byly popsány vybrané profily kvartérními sedimenty. Geologické mapy a mapy dokumentačních bodů byly zpracovány v prostředí programu ArcGIS 10.3, ArcMap 10.3 a následně exportovány do programu Adobe Reader a převedeny do PDF formátu. Kvartérně geologické mapování ukázalo, že plošně nejrozsáhlejšími kvartérními uloženinami jsou ve studované oblasti svahové sedimenty a povodňové hlíny. Na území se také nacházejí povrchové výskyty dvou úrovní fluviálních teras. V souladu s dřívějšími výzkumy předpokládáme, že se jedná o fluviální terasy středního a svrchního pleistocénu. ABSTRACT This paper is focused on the exploration of Quaternary deposits in the north-eastern part of the Moravian Karst. The main aim of this work was creation of geological maps of Quaternary deposits in scale 1 : 10000 in the eastern parts of map sheets 24-23-17 Boskovice and 24-23-22 Blansko supplemented by maps of documentary points. Both geological background and overview of Quaternary research were summarized in the introductory part. The field work included Quaternary geological mapping and deposits sampling as well as creation of documentation diary. Routes with documentary points were entered to the device Garmin GPSmap 60C/CS. Selected profiles throughout Quaternary deposits were further described. Geological maps and maps of documentary points were processed in the ArcGIS 10.3, ArcMap 10.3 and then exported to the Adobe Reader program and converted to the PDF format. The mapping of Quaternary deposits showed that both colluvial deposits and flood loams belong to the most extensive Quaternary deposits within the studied area. Surface occurrences of two levels of fluvial terraces have been reported. In accordance with earlier research we presuppose that these fluvial terraces correspond to the Middle- and Late Pleistocene. PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu této práce doc. Mgr. Martinu Ivanovovi, Dr. za jeho pomoc při výběru tématu, psaní a korekci práce, za podnětné rady a připomínky na konzultacích a za jeho trpělivost, díky čemuž tato práce mohla vzniknout. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Janu Vítovi, Dr. za cenné rady a pomoc při geologickém mapování a tvorbě geologických map. Děkuji také Borisi Danihelovi za ochotnou pomoc při terénních pracech a v neposlední řadě děkuji rodině a přátelům za podporu při psaní práce i při studiu. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 7. května 2015 ……………………………… Jana Stožická OBSAH: 1. Úvod……………………………………………………………………..……………………..8 2. Topografické a geomorfologické vymezení oblasti……………………...………………...…..8 3. Hydrografické poměry severní části Moravského krasu…………………………………..….10 4. Geologická charakteristika severní části Moravského krasu……………………………..…...10 4.1. Tektonická stavba severní části Moravského krasu………………………………...13 5. Vývoj severní části Moravského krasu v kvartéru…………………………………………….13 5.1. Vývoj krasových tvarů……………………………………………………………...13 5.2. Geofyzikální průzkum Holštejnského údolí a Hrádského žlebu……………………14 5.3. Sedimenty kvartéru…………………………………………………………….…....15 6. Metodika………………………………………………………………………………….……16 6.1. Terénní část……………………………………………………………………….…16 6.2. Vypracování kvartérních map v prostředí programu ArcGIS 10.3.………………....17 7. Výsledky kvartérně geologického mapování na listech 24-23-17 Boskovice a 24-23-22 Blansko………………………………………………………………………………………..18 8. Diskuse………………………………………………………………………………………...21 9. Závěr………………………………………………………………………………………......23 Literatura……………………………………………………………………………………...….24 Přílohy………………………………………………………………………………………..…..27 7 1. ÚVOD Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě. Konkrétně jeho severní část nabízí mnoho atraktivních míst, jak pro obdivovatele přírodních krás, tak pro odborníky nejen v oboru geologie. Pozornost kvartérním uloženinám této olasti byla věnována již v mnoha pracech, stále však nabízí nové podklady ke studiu. Bakalářská práce se zabývá geologickým mapováním kvartérních sedimentů v severovýchodní části Moravského krasu a to na mapách v měřítku 1:10000, konkrétně na východních polovinách listů 24-23-22 Blansko a 24-23-17 Boskovice. Klade si za cíle navázat na již provedené výzkumy a doplnit informace o vývoji kvartéru na daném území. Práce probíhala ve spolupráci s Českou geologickou službou a může být nápomocná při dalším výzkumu této části Moravského krasu. Geologické mapování dané oblasti bylo v minulosti provedeno např. Zapletalem (1922), Kettnerem (1949) a Dvořákem et al. (1959). 2. TOPOGRAFICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI Moravský kras je součástí širšího celku, Drahanské vrchoviny a rozprostírá se v jv. části České vrchoviny. Jedná se o krasové území ležící severně od Brna s rozlohou 92 km2, přičemž délka je přibližně 25 km a šířka 3–6 km (Demek et al. 1987). Geomorfologicky jde o plochou vrchovinu tvořenou devonskými a spodnokarbonskými vápenci, jejichž povrch leží ve střední nadmořské výšce 448 m a střední sklon svahů je 5°48´. Plochý krasový povrch v severní části tvoří mělkou sníženinu (Demek et al. 1987). Moravský kras je dělen na 3 části. Severní část (obr. 1) se nazývá Suchdolské plošiny, střední Rudické plošiny a jižní Ochozské plošiny (Demek et al. 1987). Vápence v severní části území dosahují nejvyšší nadmořské výšky na Šošůvské plošině (560 m n. m.) a na Žďárské plošině (545 m n. m.). Vápence se šíří k jihu v ukloněném sečném povrchu od okrajové tektonické linie sloupského zlomu. Tento povrch je značně ukloněný a jeho sklon se vyrovnává a přechází v hluboce zkrasovělou Ostrovskou plošinu, jež je od Vavřinecké plošiny na západě oddělená kaňonovitým Pustým žlebem, od Vilémovické plošiny na jihu Suchým žlebem a od Plániv na východě nehluboce zařezaným Ostrovským žlebem. Celá zmíněná oblast tvoří výraznou sníženinu oproti nekrasové oblasti Adamovské a Konické vrchoviny. Dále k jihu v okolí plošiny Stádliska a Harbešské plošiny tento výškový rozdíl zaniká (Demek in Musil et al. 1993). 8 Obr. 1: Výřez severní části Moravského krasu z geologické mapy ČR list 24 – 23 Protianov 1:50000 (Dvořák et al. 1994). Kvartér, holocén: 4 – fluviální písčité až písčito-jílovité hlíny a hlinité písky; 5 – deluviofluivální hlinité písky a písčité hlíny pleistocén – holocén: 6 – deluviální sedimenty (hlinito-písčité, kamenito-písčité, kamenito-hlinité, hlinito-kamenité místy s bloky); pleistocén: 7 – spraše a sprašové hlíny; 8 – fluviální písčité štěrky (svrchní pleistocén); 10 – fluviální silty, písky a písčité štěrky (pleistocén nerozlišený) Paleozoikum, spodní karbon: 20 – petromiktní slepence; souvrství rozstáňské (střední a báze svrchního visé): 21 – střídání jemnozrnných drob, prachovců a břidlic; 22 – droby; 23 – petromiktní slepence; souvrství protivanovské, svrchní tournai a spodní visé: 24 – střídání jemnozrnných drob, prachovců a břidlic; 25 – droby devon – karbon: 27 – souvrství ponikevské, křemité břidlice se silicity, svrchní frasn – tournai souvrství líšeňské, svrchní frasn – tournai; 28 – vápence křtinské, hlíznaté vápence devon, souvrství macošské, svrchní eifel – frasn: 30 – vápence vilémovické, světle šedé čisté vápence; 31 – vápence lažánecké, tmavě šedé lavicovité vápence bazální klastické souvrství: 35 – šedé a červenofialové pískovce, arkózy a křemenné slepence Proterozoikum, brněnský granitoidní masiv: 40 – granodiorit typu blansko, biotitický; 41 – granodiorit typu blansko, amfibol- biotitický; 45 – neostré hranice mezi jednotkami kvartéru; 46 – dislokace; 48 – směr a sklon vrstev 9 3. HYDROGRAFICKÉ POMĚRY SEVERNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU Toky do studované oblasti přitékají z Drahanské vrchoviny od severu k východu a ve vápencích Moravského krasu se ztrácejí v propadáních a ponorech, kde v podzemí pokračují jako podzemní