Kč 15,– 5771 ÚNOR 2011 ROČNÍK 73

ŠEVAT ADAR I.

VĚSTNÍK ŽIDOVSKÝCH NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Obal gramofonové desky Židovské svatební tance, Tikva Records, 1960. K článku Tomáše Krause Židé a vinyl na str. 12–13. 2 VĚSTNÍK 2/2011

DOHODA O FINANCOVÁNÍ objektivních informací ze světa i z České Dohoda, týkající se objemu prostředků, republiky. jd poskytovaných státem církvím a nábožen- ským společnostem, byla slavnostně pode- AKTUALITY ČESKO-HEBREJSKÝ psána ministrem kultury a představiteli A HEBREJSKO-ČESKÝ SLOVNÍK ČBK, ERC a FŽO 12. ledna t. r. Vyplývá Čeština je jedním z mála evropských jazy- z ní mj., že celkový objem finančních pro- ků, který nemá a nikdy neměl k potřebě středků, určených na platy duchovních, svých uživatelů česko-hebrejský a hebrej- zůstane stejný až do r. 2014, tzn. že nebu- sko-český slovník. V souvislosti s narůsta- de krácen tak, jako platy státních zaměst- jícím zájmem mezi studenty o současnou nanců, nemůže však být ani navýšen hebrejštinu vzrůstá i potřeba kvalitního v případě nárůstu počtu duchovních česko-hebrejského a hebrejsko-českého v jednotlivých církvích či náboženských slovníku. Zatím existuje pouze malý heb- společnostech. Při té příležitosti zazněla rejsko-český slovník biblické hebrejštiny, naděje, že se v brzké době podaří uzavřít který je ovšem určen studentům teologic- dohodu o majetkovém narovnání mezi stá- jsou Česká biskupská konference a FŽO na kých směrů a obsahuje terminologii váza- tem a církvemi a náboženskými společ- „jedné lodi“. Mluvilo se však i o věcech du- nou ke Starému zákonu. nostmi. K tomu účelu byla jmenována chovních, historických, společenských či Cílovou představou stávajícího projektu vládní komise, která, jak se všeobecně mezinárodních, probraly se i možnosti spo- je vytvoření praktického, středně velkého očekává, naváže na výsledky předchozích, lečných projektů. Jedním z nich by mohlo slovníku o rozsahu zhruba 30 tisíc hesel řadu let trvajících jednání a pokusí se je být uvedení rekonstrukce terezínského na- (včetně ustálených slovních spojení, idio- dovést k závěru, který bude přijatelný pro studování Verdiho Requiem v katedrále mů apod.) v každém směru, který bude ur- všechny zúčastněné. jd sv.Víta. čen jak česky, tak hebrejsky mluvícím uži- Setkání židovské komunity s Domini- vatelům. NÁVŠTĚVA ARCIBISKUPA kem Dukou ve funkci arcibiskupa praž- Práce na slovníku probíhá v obou smě- Již při slavnostní inauguraci do funkce ského bylo formálně tím prvním, ale jistě rech (česko-hebrejská část je zpracovává- pražského arcibiskupa v dubnu loňského ne posledním. tk na v Izraeli a hebrejsko-česká část v ČR) roku se Dominik Duka zmínil o tom, že za již více než rok a podílí se na ní tým čítají- důležitou součást svého poslání považuje ŽIDOVSKÝ TISKOVÝ cí přes dvacet odborníků z řad zkušených posílení vztahů se židovskou komunitou. A INFORMAČNÍ SERVIS překladatelů a učitelů hebrejštiny. Dominik Duka byl totiž – ještě jako pro- Po několika měsících příprav bude 10. úno- Vydání slovníku, jehož honorářové a vý- vinciál dominikánského řádu a významný ra letošního roku uveden do provozu Ži- robní náklady mnohokrát převyšují před- představitel disentu – jedním ze zakladate- dovský tiskový a informační servis (ŽTIS) pokládané finanční zisky, vyžaduje finanční lů Společnosti křesťanů a židů, která byla Federace židovských obcí v ČR. Přinášet podpory ze strany státních orgánů, granto- ustavena po přelomovém kongresu Mezi- bude denně aktualizované informace ze vých agentur a nadací, soukromých firem národní rady křesťanů a židů krátce po židovského světa: zprávy z Izraele a Blíz- i individuálních dárců. Budete-li mít zájem pádu komunismu v létě roku 1990. Od té kého východu, z českých i světových ži- práci na hebrejsko-českém a česko-hebrej- doby se podle svých možností vždy účast- dovských komunit, z kultury, informace ském slovníku rovněž finančně podpořit, nil činnosti této organizace. Jeho zvolení o nových knihách, filmech, pořadech, kontaktujte nás, prosím, prostřednictvím do čela katolické církve v českých zemích apod. emailové adresy: info@ slovnik.milon.cz. bylo proto mnohými přijato s uspokojením Zprávy budou založeny na českých Projekt podporuje FŽO v ČR. jd a s nadějí. i zahraničních informačních zdrojích. A opravdu nezůstalo jen u proklamací. ŽTIS nabídne veřejnosti mimo jiné mož- Oficiální návštěva židovské komunity se nost seznámit se s okolnostmi jednotli- OBSAH konala v polovině prosince loňského roku. vých událostí v objektivních souvislos- Pan arcibiskup se svým doprovodem si tech tam, kde dostupné zdroje přinášejí Před 66 lety prohlédl Starý židovský hřbitov, Starono- informace jednostranné nebo neúplné. byla osvobozena Osvětim 3 4–5 vou a Pinkasovu synagogu, na Židovské Rovněž zde budou aktuální informace Sidry na tento měsíc Já nefilosofuji radnici se pak sešel s vrchním zemským související s činností české židovské ko- příběh generála Josefa Hercze 6–7 rabínem Sidonem a s představiteli Federace munity nebo jednotlivých ŽO a určené Královský vězeň: Rabi Meir židovských obcí, Židovské obce v Praze širší veřejnosti z Rothenburgu 8–9 a Židovského muzea. Ve velmi srdečném Moderní a přehledné grafické řešení Angelo Neumann na Hagiboru 10–11 a přátelském rozhovoru byla projednána umožní snadnou orientaci i rychlé vyhle- Židé a vinyl 12–13 mnohá témata, týkající se jak mezinábo- dávání a třídění informací, včetně přecho- Kroměříž posedmnácté 14 ženského dialogu, tak současné politické dů na odkazy a stránky citovaných zdrojů. Amedeo Modigliani v Praze 15 situace. Mnohé postoje a názory katolické Zájemci budou mít rovněž možnost objed- Zapomenuté ženy 16 církve a židovské komunity jsou si velice nat si bezplatně newsletter s každotýden- Terezínské studie 17 blízké, ne-li přímo shodné, a to dává velké ním výběrem nejdůležitějších zpráv. a dokumenty 2009 Uši na srdci... a jiné události 18 možnosti další spolupráce do budoucna. Na adrese www.ztis.cz najdete už nyní Izrael: Rosa Parksová jako zbraň 19 Zásadní pak bude již dlouhodobě disku- zkušební verzi ŽTIS. Od 10. února budou Kalendárium 20 tovaná úprava vztahu státu a církví a ná- již stránky v plném provozu. FŽO i admi- Zprávy z kultury, boženských společností, která by měla nistrátoři jsou přesvědčení, že se ŽTIS brzy obcí a ze světa 21–24 zahrnovat i majetkové narovnání. I tady stane oblíbeným a vyhledávaným zdrojem VĚSTNÍK 2/2011 3

Od osvobození koncentračního tábora kterým se tu neuchopitelnou, unikající Ti, kdo se cítí povoláni připojit se Osvětim-Březinka, jež je už pátým ro- a stále se měnící tvář šoa (snad zázra- k úctyhodné snaze zabránit tomu, aby kem díky usnesení Valného shromáž- kem) podařilo zachytit. Viktor Fischl památka holokaustu a jeho obětí ne- dění OSN připomínáno jako Den říkal, že v próze jsou to pouze knihy byla odsunuta do banálního seznamu památky obětí holokaustu, uplynulo tři: Noc Elie Wiesela, Je-li toto člověk historických událostí – zejména také šedesát šest let. Je to, měřeno délkou Prima Leviho a Země bez Boha Otty proto, že není vůbec jisté, zda byly lidského života a rytmem střídaní jed- B. Krause. Bude jich asi přece jenom z civilizace, ve které žijeme, odstraně- notlivých generací, dlouhý časový víc, ale jistě ne o mnoho. Existují tisí- ny předpoklady a možnosti opakování úsek. Tak dlouhý, že pro část dnešní ce filmů, které s tématem šoa pracují, podobné katastrofy v nějaké částečně střední generace (a tím více to platí ale jak nedávno upozornila Deborah obměněné podobě –, by si měli uvědo- pro generaci jejích dětí) se události Lipstadtová u příležitosti znovuuvede- mit, jak velký úkol a jak velkou zodpo- spojené se šoa dostávají za hranici, ní dokumentu Šoa Claude Lanzman- vědnost na sebe berou. Jak obtížné je která odděluje to ak- získat pozornost, po- tuální, co se nás týká, rozumění a potřeb- současnost, od říše nou míru spoluzod- historie, kam všechno PŘED 66 LETY povědnosti v dnešním nezadržitelně plyne byla osvobozena Osvětim světě, v našem světě. a kde pomalu mizí. A platí to do jisté Nejedná se pochopi- míry i tam, kde je vše telně o celkovou amnézii. Z rezervoá- na, na rozdíl od většiny z nich Lanz- v tomto ohledu zdánlivě nejméně kom- ru historie se události občas vynořují mannův několikahodinový dokument plikované, v případě, kdy svoje vážné a ukazují, zejména když se o to, jako neztratil nic ze své přesvědčivosti, na- a nenahraditelné slovo říkají sami tomu v případě šoa prokazatelně je, léhavosti a vnitřní pravdy. přeživší. soustavně a systematicky pečuje. Ale přes všechnu snahu má dnes hodně – SLOVA A SKUTKY NĚKOLIK POZNÁMEK a to nejen mladých lidí – o holokaustu Na všech shromážděních a při všech Žijeme v zemi, která má za sebou čty- povědomí jen velmi povšechné. příležitostech věnovaných památce řicet let komunistické totality. Kdo je obětí šoa zaznívá pravidelně i apel na prožil, ví, jak důležitou roli mělo v té PAMĚŤ A INFORMACE to, že se nic podobného již nikdy ne- době školení. V důsledku nikdy nekon- Otázkou je, zda tomu vůbec může být smí opakovat. A právě proto, abychom čícího školení si lidé na obranu vlast- jinak. Historická paměť má své hrani- nezapomněli, je třeba zvýšit úsilí, vy- ního zdravého rozumu vypěstovali cit, ce, obvykle se hovoří o padesáti, ma- nalézt nové formy informací a založit který, ještě než si uvědomili obsah ximálně šedesáti letech. Tak daleko nové organizace, které se budou pa- toho, co slyší, jim spolehlivě hlásil, ještě sahá individuální zkušenost, lidé, mátce šoa věnovat a veřejnost s její zda mají, či nemají tomu, co se říká, kteří se v takto vymezeném prostoru historií, příčinami i důsledky sezna- věnovat pozornost. Vědomí o holokau- vyskytují, nepostrádají třetí rozměr, movat. I tady ale neškodí připome- stu a osud těch, kteří v něm zahynuli, slova mají svůj hlas i zvuk. Co je za nout, že osobní příklad, vlastní integ- by se neměly nikdy a nikde stát před- tím, lze do jisté míry uchovat při životě rita, trochu méně frází a, zejména mětem školení. Neměly by také v žád- vyprávěním, převedením do příběhů, u funkcionářů všeho druhu a velikosti, né podobě figurovat jako rozšířená knih, filmů, televizních seriálů. Tak se, i více souladu mezi slovy a skutky jsou nabídka zábavního průmyslu, zejména poté co skončí školní léta, většina lidí důležitým předpokladem k tomu, aby televize. Neměly by rovněž poskytovat seznamuje s událostmi, které se staly, slova pronikla do myslí a srdcí lidí, průměrným a podprůměrným tvůrcům s historií. Rozmanitá, rozporuplná kteří jim naslouchají. téma, kde, vzhledem k tomu, že si má- a nesourodá záplava informací, inter- Tématem se samozřejmě zabývají lokdo dovolí poukázat na slabiny díla pretací, zkušeností i výmyslů je cha- také historici. Jejich trpělivá snaha z úcty před tématem, předpokládají rakteristická pro každé téma, kterému zachytit, popsat a pojmenovat ka- úspěch nebo alespoň beztrestnost za se moderní média věnují, a ani holo- tastrofu evropských Židů a nalézt od- nedostatek zdrženlivosti a talentu. kaust a jeho historie není výjimkou. pověď na otázku, jak k ní uvnitř ev- Někde v základech moderní komuni- ropské civilizace mohlo dojít, je Možná vyznívá těchto několik pozná- kace je přesvědčení, že se vše musí říkat úctyhodná a přinesla již řadu dílčích, mek o problematických momentech, stále znovu a stále jinak. Tímto těkavým často překvapivých a pro ty, kdo žili které s sebou snaha zprostředkovat vě- způsobem se předstírá, že skutečnost v přesvědčení, že se jich odpovědnost domí o holokaustu širokému okruhu a pravda o ní je zachycena a postiže- za tento temný úsek dějin netýká, lidí nese, pesimisticky. Ale je snad uži- na právě těmi tisíci úhly, fasetami, i znepokojujících výsledků. To se tečné si čas od času uvědomit, jak se žánry, technikami atd. Jenže to nefun- ovšem týká jen těch, kteří se výsledky právě čas snaží erodovat a rozleptávat guje u méně závažných témat a nepla- historického bádání zabývají. Rozho- snahu, která je mu v zásadě cizí – tí to ani (a zejména) pro šoa. Existuje dující většina lidí díla historiků nečte uchovat paměť a památku. několik zásadních (a zázračných) děl, a číst nebude. JIŘÍ DANÍČEK 4 VĚSTNÍK 2/2011

TERUMA (2M 25,1–27,19) kázat o tom, jak důležitá je duchovní „Pověz synům Jisraele a vyberou pro mne a etická síla a jaký význam by měla nová příspěvek…“ (2M 25,2) ješiva v Novardoku pro židovský svět. Klíčové přikázání této sidry a též po- SIDRY V jeho přítomnosti se mi všechno bohat- sledních pěti oddílů Druhé knihy Mojžíšo- ství zdálo nesmyslné, pokud bych ho ne- vy (Šemot) je: „A ať mi udělají svatyni PRO TENTO použil na posílení židovského poslání. Cí- a usadím se v jejich nitru!“ (2M 25,8) MĚSÍC til jsem, že vlastně obdarovává on mě; Naše svaté texty popisují v nejpodrobněj- dává mi šanci, jak peníze moudře využít. ších detailech způsob a materiál použitý A tak jsem tu šanci přijal. Když jste ke při stavbě svatyně i jejího vybavení. Celý mně přišel vy, oči vám při pohledu na můj ten podnik se svatyní zaplatily dobrovolné dům a sbírku obrazů málem vypadly příspěvky Izraelitů (2M 25,2): jak se uká- z důlků. Zul jste se a chodil jste po špič- zalo, byla to nejúspěšněji vedená sbírková kách, abyste nic nezašpinil. Oslovoval jste kampaň v dějinách lidstva. Mojžíš musel mě rebe – ale ne kvůli mým znalostem, jen dokonce lidi prosit, aby už nic nenosili, kvůli mým penězům. Ve vaší přítomnosti protože zásoby převyšovaly potřebu: jsem si byl svého bohatství až příliš vě- „Lid přináší víc, než je třeba k práci na dom, takže jsem se z něj uvolil darovat díle, které Hospodin přikázal.“ (2M 36,5) jen 36 rublů...“ Nicméně v textu narážíme na jeden Co z toho plyne? Že darovat na dob- obtížně vysvětlitelný výraz: Hospodin rou věc znamená vlastně získat, a to na praví Mojžíšovi, aby žádal Izraelity, aby nejvyšší možné rovině. Umožňuje nám „vybrali“ pro něj příspěvek (v’jik’hu). to, aby náš majetek byl k užitku ještě Nemělo by v textu namísto „vybrali“ být tehdy, až na tomto světě nebudeme. „dali/věnovali mi příspěvek“? Italský komentátor rabi Ovadja Sfor- VAJAKHEL (2M 35,1–38,20) no (1470–1550) píše, že Hospodin říká „Šest dní bude konána práce a sedmý Mojžíšovi: Pověz Izraelitům, že bych den vám bude svátostí, šabatem, dnem chtěl, aby gabajim, správci svatyně, vy- Hospodinova odpočinku...“ (2M 35,2) brali od každého dary. Rav Chajim Jaký smysl má opakovat příkaz o do- z Brisku dodal, že správci poté vzali držování šabatu, když jsme tento zákon shromážděné příspěvky a rozdělili je dostali už jako čtvrté přikázání v rámci podle toho, co bylo při stavbě svatyně Desatera? (2M 20,8–11) A navíc, sotva zapotřebí. před pěti kapitolami jsme slyšeli Hospo- Tato procedura byla nutná k tomu, aby dina, jak Mojžíše nabádá: „Promluv se lidé pochopili, že nikdo nevlastní žádnou syny Jisraele a řekni: Mé šabaty však za- určitou „část“ svatyně, že ta patří celému chovávejte, poněvadž šabat je pro všech- izraelskému národu – a Hospodinu, pro Mark Podwal: Moše a zlaté tele. na vaše pokolení znamením mezi mnou kterého se dary původně sbíraly. na 180, přežila jediná. Rav Josef Jojzel své a mezi vámi...“ Proč pořád slyšíme totéž? Závažnosti tohoto učení jsem si poprvé následovníky učil hlavně tomu, aby nevě- A dále: posledních pět biblických oddílů všiml ve své bývalé komunitě v New Yor- novali pozornost pomíjejícím módním vli- knihy Šemot jako by mělo zpřeházený pořá- ku. Jednoho dne tam přišel kdosi pozdě na vům ani všeobecným názorům, ale vždy dek: text začíná příkazem vystavět svatyni bohoslužbu a zjistil, že jeho sedadlo (tedy se zajímali jen a jen o to, co si „přeje“ (2M 25,8), pokračuje nabádáním k dodržo- sedadlo s jeho jménem) mezitím někdo Hospodin. Jednou měl studenta, který na vání šabatu (31,12–17), pak načrtává událost obsadil. A protože v synagoze žádné jiné Jojzelovo nabádání příliš nedbal a nako- se zlatým teletem a její následky (32–34), místo nebylo, vypukla tak ostrá hádka, že nec musel z ješivy odejít. Přijali ho v jiné vrací se k šabatu (35,1–3) a pak jde zpět k té- se při ní souvěrci málem poprali! Podruhé ješivě v sousedním městečku, kde se mu matu svatyně (35,4–40). Vývoj těchto pěti se mi vybavila v mé současné obci, v izra- podařilo vystudovat. Později se z něj stal oddílů tedy je: svatyně–šabat–zlaté tele–ša- elském Efratu. Člen komunity odstranil velmi úspěšný obchodník. bat–svatyně. Ale proč? „svou“ bimu (pultík, na němž je umístěna Za nějaký čas ho rabi Jojzel požádal Další otázka se týká role, kterou hraje Tóra, z níž se čte při bohoslužbě). Proč? o schůzku. Když se z obchodníkova domu Aron v tragédii se zlatým teletem. Když se Měl pocit, že k člověku, na jehož počest vrátil, vytáhl z kapsy šek na milion rublů Mojžíš nevracel z vrcholu hory Sinaj, pod- tuto bimu do synagogy věnoval, se nepěk- jako dar na novou novardokskou ješivu. řídil se přání lidí, kteří mu řekli: „Vstaň ně zachovali zdejší gabajim. Děkan ješivy, kde boháče přijali poté, co a udělej nám boha, který by nás vedl, pro- Nic ze svatyně nepatří konkrétnímu jed- ho Jojzel vyloučil, se zaradoval a okamžitě tože Moše, ten muž, jenž nás vyvedl ze notlivci a nezáleží na tom, jak štědrý přís- se ke svému bývalému studentovi také vy- země Micrajim – nevíme, co se mu stalo!“ pěvek kdo poskytl. K příkazu „a vyberou pravil. Představoval si, že dostane alespoň (2M 32,1) Aron vymodeluje ze zlata zís- pro mne příspěvek“ bych ještě rád uvedl dva miliony rublů! Jenže se šeredně zkla- kaného z roztavených náušnic zlatého další vysvětlení. Význačným žákem rava mal. Dostal pouhých 36 rublů. Jak je tohle býčka, kterého postaví na oltář. Proč není Jisraele Salantera (1810–1883), iniciátora možné, zeptal se boháče? „Povím vám to. Aron za svůj skutek přísně potrestán, když etického hnutí musar, byl rav Josef Jojzel Když ke mně přišel rav Josef Jojzel, zuřila lidé, kteří býčka uctívali, byli na Mojžíšův z Novardoku. Tento uznávaný talmudista venku sněžná bouře. Vdusal rovnou do sa- příkaz zabiti? založil po celé Evropě síť ješivot – před lonu, nevšiml si elegantního vybavení, za- Pokusím se vyjádřit, co nám text říká. vypuknutím druhé světové války jich bylo blátil drahé koberce a okamžitě mi začal Raši s odkazem na Midraš praví, že pů- VĚSTNÍK 2/2011 5 vodní příkaz k vystavění svatyně dal Hos- podin den po Jom kipur, jako součást od- puštění (kapara) Izraeli za to, že národ BOHOSLUŽBY uctíval zlatého bůžka. Bůh přitom původ- v pražských synagogách – únor 2011 ně neuvažoval o svatyni jako o nějakém příliš honosném místě. Po zjevení Desate- Staronová synagoga ra Všemohoucí přikazuje: „Proto nedělejte žádné stříbrné božstvo, ani zlaté nedělejte 4. 2. pátek 1. den Roš chodeš adar I. se mnou! Co mi udělej, je oltář ze země, začátek šabatu 16.42 hodin a na něm mi obětuj své celooběti a dobro- 5. 2. sobota ŠABAT ROŠ CHODEŠ volné oběti, svůj brav a svůj skot, a já pak TRUMA 2M 25,1–27,19 na každém tom místě, kde nechám vzpo- hf: Iz 66,1–24 menout své jméno, k tobě přijdu a pože- mincha 16.30 hodin hnám ti!“ (2M 20,20–21) Bůh tedy nežádá konec šabatu 17.52 hodin zlato ani stříbro, chce, aby byl obsažen 11. 2. pátek začátek šabatu 16.54 hodin v lidských srdcích a duších. Koneckonců 12. 2. sobota TECAVE 2M 27,20–30,10 o sobě dal lidem vědět prostřednictvím du- hf: Ez 43,10–27 chovního prožitku, který vyvrcholil zjeve- mincha 16.30 hodin ním slov, nikoli vizemi předmětů a materi- konec šabatu 18.03 hodin álních věcí. 18. 2. pátek PURIM KATAN Jenže když se Izraelité báli, že je Mojžíš začátek šabatu 17.06 hodin opustil, zpanikařili, vrátila se jim psýché 19. 2. sobota ŠUŠAN PURIM KATAN egyptských otroků a hledali náhradu za KI TISA 2M 30,11–34,35 vůdce: nikoli za Hospodina, spíše za Moj- hf: 1Kr 18,1–39 žíše. Zoufale toužili po někom či něčem, mincha 16.45 hodin co by je vedlo a pomáhalo jim. konec šabatu 18.15 hodin Ramban vysvětluje a archeologické ná- 25. 2. pátek začátek šabatu 17.18 hodin lezy potvrzují, že zlaté tele v Egyptě neby- 26. 2. sobota VAJAKHEL 2M 35,1–38,20 lo samo o sobě bohem, že Egypťané uctí- hf: 1Kr 7,40–50 vali sídlo slunečního boha Ra. Aron se mincha 17.00 hodin tedy nerozhodl vytvořit náhradu Hospodi- konec šabatu 18.26 hodin na, ale náhradu Mojžíše. Když zlatého 4. 3. pátek začátek šabatu 17.30 hodin bůžka vytvořil a postavil na oltář, pravil: 5. 3. sobota ŠABAT ŠKALIM „Hospodinův svátek bude ráno!“ Aron vě- PEKUDEJ 2M 38,21–40,38 děl, že do rána se Mojžíš vrátí. hf: 2Kr 12,1–17 Izraelité však cestu k Bohu – sošku jako mincha 17.00 hodin náhradu Mojžíše – považovali za samotné- konec šabatu 18.37 hodin ho boha. Aron se jim v tom snažil zabránit předvečer Roš chodeš adar II. tím, že vystavěl oltář, na který tele postavil V sobotu šachrit (ranní modlitba) od 9 hodin. jako zamýšlenou oběť pro skutečného Hos- Každý všední den maariv (večerní modlitba) od 19.30 hodin. podina, kterého měli Židé uctít ráno. Lidé však zaměnili prostředek za cíl, ráno vstali Vysoká synagoga a ještě před Mojžíšovým návratem přinesli zlatému bůžku oběti, které doprovázeli jíd- Ve všední dny šachrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin, lem, pitím a nevázaným chováním. mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin. Hospodin pochopil, že lidé potřebují k duchovními povznesení materiální záze- Jeruzalémská synagoga mí. Přikazuje vystavět svatyni, překrásné místo, které však má být jen cestou k Bohu Bohoslužby se konají každou sobotu od 9 hodin. – aby se mohl „usadit v jejich nitru“. V pátek večer se zde bohoslužby nekonají. Nakonec, po příkazu vystavět svatyni, Výjimečně zde bude probíhat bohoslužba i v pátek večer vyjadřující svatost prostoru a místa, před- dne 11. února od 17 hodin. mětu a budovy, poroučí Hospodin Izraeli- tům, aby dodržovali šabat, vyšší a skuteč- Bejt Simcha nější svatost času, ryzí duchovní místo (Maiselova 4, Praha 1) setkání mezi srdci a dušemi Izraele a Boha. Šabat jako den dokonalého míru Kabalat šabat každý pátek od 18 hodin, a harmonie, esenci izraelské existence po bohoslužbě následuje buď studium týdenního oddílu Tóry, a jeho poslání světu. nebo výuka šabatových zpěvů – zmirot. (Z komentářů rabiho Šlomo Riskina vy- Úvod do judaismu každé úterý od 19.30 hodin. brala a přeložila A. Marxová. Ivrit hodiny pro mírně pokročilé a falešné začátečníky Biblické citáty jsou převzaty z překladu každé úterý od 18.30 hodin. rabína K. E. Sidona.) 6 VĚSTNÍK 2/2011

vodili nás přes minové pole. Vypluli jsme dál, byl však nedostatek pitné vody, do kotle JÁ NEFILOSOFUJI se používala i mořská voda, která však vy- Vyprávění chirurga, generála a rytíře čestné legie Josefa Hercze tvářela usazeniny a ty ucpaly potrubí. Moto- ry se zastavily, loď dál nejela. Kapitán naří- Dne 9. prosince 2010 zemřel v Praze ge- Začátkem května 1940 jsem přijel domů dil zhotovit plachty z prostěradel a dek, 8. nerál MUDr. JOSEF HERCZ, voják a dů- a zjistil jsem, že starší bratr je pryč, odešel října jsme dopluli k ostrůvku Chamilonesi. stojník československé zahraniční armády, balkánskou cestou na Střední východ. Do- Ostrov byl skalnatý a neobydlený, naše loď primář chirurgie v nemocnici Na Bulovce, stali jsme zprávu přes Košice, které už byly na něj najela. Bylo jasné, že 500 osob naší maďarské, že vstoupil do tehdy vznikají- posádky tam dlouho nepřežije. cích jednotek československého pěšího praporu východního pod vedením plukov- ZACHRÁNĚNI BRITY níka Klapálka. Rozhodl jsem se, že chci Josef Hercz se vydal na člunu spolu s dal- také bojovat na Středním východě. Poně- šími čtyřmi dobrovolníky (k nimž patřil vadž při ilegálním přechodu bych mohl být také Imrich Lichtenfeld z Bratislavy, po- považován za zběha, zvolil jsem cestu vy- zdější zakladatel dnes mezinárodně uzná- stěhovaleckým transportem. vané bojové techniky Krav maga) hledat Vystěhovalecká loď Pentscho vyplula 60 mil vzdálenou Krétu. z Bratislavy 18. 5. 1940 asi se třemi sty Čtvrtý den jsme už pomýšleli na sebe- emigranty na palubě. Transport měl trvat vraždu, leželi jsme polomrtví ve člunu, ze- jen tři týdny, v deltě Dunaje měla čekat sláblí, hladoví. Měli jsme dvě pistole, které větší zámořská loď. Plavba se však protá- byly k nepoužití, a já jsem prý navrhoval, Josef Hercz. Foto archiv. hla asi na pět měsíců – žádná loď poté na abychom naskákali do moře, a tak ukončili uprchlíky nečekala, takže nezbylo než naše trápení. rytíř francouzské čestné legie a bývalý mí- s říčním plavidlem vyplout na volné Po pěti dnech je objevilo britské letadlo stopředseda Československé obce legio- moře. Cestující měli hromadné vízum do z mateřské letadlové lodi Illustrious a další nářské. Paraguaye, oficiálního cíle celého tran- loď ze skupiny hladinových lodí, torpédo- Narodil se 11. 8. 1917 na Slovensku. Po sportu. Skutečným cílem byla však Pales- borec Nubian, je vyzvedla. okupaci se mu podařilo odjet na Blízký vý- tina. V Maďarsku na loď nastoupili další Britové vyslali radiogram, na jehož zá- chod, kde vstoupil do jednotek českoslo- uprchlíci, celkem bylo na palubě 508 pa- kladě byl zbytek transportu na ostrově za- venské armády. Bojoval v Sýrii, Libanonu sažérů (přičemž kapacita lodi činila asi chráněn. Když dostávám otázku, co pova- aj.; také u Tobruku, kde byl raněn. Roku 250 osob). žuji za svůj nejzáslužnější čin svého života, 1942 studoval na důstojnické škole v Haifě, Loď měla bulharskou vlajku, papíry odpovídám, že je to skutečnost, že jsem se o dva roky později byl jmenován velitelem měla však falešné. Proto nás úřady zasta- vydal v záchranném člunu pro pomoc na průzkumné čety, jíž velel i při obléhání vovaly. Při čekání v jugoslávském přístavu Krétu. Nebýt toho, tak by ti lidé na ostrově Dunkerque. V roce 1946 dokončil studia na Dobra se narodila holčička Dobra, v roce zahynuli žízní a hladem. lékařské fakultě UK, v roce 1947 přišel na 1990 jsem se s ní setkal chirurgické oddělení nemocnice Na Bulov- v Haifě, kde byl sraz býva- ce, kde pracoval až do důchodu (1992). lých cestujících z Pen- V roce 2005 byl jmenován brigádním ge- tscha. Bulhaři nám pozdě- nerálem, několik let byl místopředsedou ji odebrali falešné papíry Československé obce legionářské. Jeho a šoupli nás doprostřed pozoruhodný osud se podařilo zachytit do- Dunaje mezi rumunským kumentaristům z projektu Post bellum – Pa- Giurgiu a bulharským měť národa. Následující text je pro potřeby Ruse, stali jsme se pirát- Rch mírně upraveným záznamem vyprávě- skou lodí bez vlajky. Hla- ní MUDr. J. Hercze z roku 2004. dověli jsme, nebyla voda, nakonec jsme ji čerpali MÍSTO TŘÍ TÝDNŮ PĚT MĚSÍCŮ z Dunaje. Divím se tomu, Narodil jsem se jako čtvrtý ze šesti bratrů že na lodi nevypukla žád- Loď Pentscho po ztroskotání. Foto archiv. na samotě Čalovka v obci Egreš na vý- ná vážnější epidemie… chodním Slovensku. V roce 1935 jsem od- Přes Istanbul, ostrov Lesbos a Pireus jsme Pana Hercze a ostatní členy posádky zá- maturoval v Košicích a šel jsem studovat se dostali na tehdy italské Dodekanézy. chranného člunu vyslýchal britský zpravo- medicínu do Prahy. Vystudoval jsem jen Navigační prostředky té říční lodi byly dajský důstojník. Výslech pokračoval sedm semestrů, po uzavření vysokých škol primitivní a dokázali jsme plout jen díky v Alexandrii a následně byli internováni v roce 1939 jsem se vrátil domů. Z raso- našemu kapitánovi – bývalému bělogvar- v egyptském vězení tamtéž. vých důvodů jsem byl odveden jako voják dějci, který přišel ve válce proti Japoncům Tam jsme teprve zažili to pravé egyptské do pracovních oddílů, kde sloužili zejména o nohu; byl to prvotřídní námořník. vězení, špínu, štěnice. Všichni jsme měli Romové a Židé. Musel jsem přísahat věr- Italové byli překvapeni, že jsme nevylítli zdravotní potíže a všichni jsme chtěli pryč, nost Slovensku „na lopatu“: Přehodili do povětří, když jsme proplouvali minovým bojovat. Oni nám pořád říkali: Bukra, jsme lopatu z pravé ruky do levé a zvednu- polem. Ukázalo se, že naše říční loď se svým bukra, což znamenalo zítra, zítra. Když to tím pravé ruky jsme přísahali. Museli jsme malým ponorem na miny nedosáhla. Italové trvalo týden, přešla nás trpělivost a začali pronést: „Tak prísahám.“ byli slušní, dali nám nějaké zásoby a vypro- jsme rozbíjet vnitřek vězení, stůl, dveře. VĚSTNÍK 2/2011 7

Střežil nás egyptský seržant a ten nás spo- kovali do wehrmachtu a padli do zajetí val Sister’s Street. U praporu sloužil něja- jil s velitelem vězení, který nás kontaktoval Spojenců. Poté se přihlásili do českoslo- ký, tuším, že se jmenoval Sedláček, četař, s československým konzulem, panem Hra- venské armády. Stoprocentní důvěru jsem chlap mezi čtyřicítkou a padesátkou. Kdo bou. Dostali jsme se do židovské nemocni- v ně neměl. šel do bordelu, tak správně se tam musel ce, ošetřili nás a mne operovali kvůli fleg- Zúčastnil se dvou zásadních útoků při nějak zapsat a musel prodělat profylaxi. moně ruky. obléhání Dunkerque, jejichž cílem bylo Protože když nebyl napsaný, neprodělal V květnu 1941 vstoupil J. Hercz do čes- zabránit, aby Němci narušovali spoje po- profylaxi a dostal se do nemocnice, proto- koslovenské jednotky pod vedením plu- stupujících Spojenců. První útok se usku- že chytil nějakou pohlavní nemoc, nedo- kovníka Karla Klapálka v Alexandrii. Za tečnil 28. října 1944, druhý 5. listopadu. stal žold. No tak tam kluci psali: „Sedlá- tři týdny už střežil libyjsko-egyptské hra- Náš druhý protiútok z 5. listopadu byl ček, Sedláček, Sedláček.“ No a potom nice, poté byl přesunut do Sýrie a Libano- prozrazen. Dunkerque byl úplně u belgic- přišlo nějaké hlášení na velitele výcviko- nu a do Tobruku. kých hranic, naše velitelství už bylo na vého střediska, kdo to je ten Sedláček, že belgickém území ve vesnici La Panne. Tam skoro denně a několikrát... Tak si zavolali HAVÁRIE AUTA U TOBRUKU chodili naši kluci po hospodách a chlubili milého Sedláčka, a přišlo se na to, že to Před přesunem na letiště El Adem jsme se, jaké to bylo 28. října a že do toho jde- není on. ukořistili italský terénní vůz, plukovník me 5. listopadu znovu. Asi je slyšeli nějací Klapálek však nedovolil, abychom ho pou- kolaboranti a Němci se na útok dobře při- PO NÁVRATU žili k přesunu. Naše četa ale měla nedosta- pravili. Střelec z mého brencarrieru dostal Dva z bratrů pana Hercze bojovali v zahra- tek vozidel, nadporučík Šindelka nařídil, kulku do hlavy, měl prostřelenou přilbu. niční armádě, třetí byl zastřelen v koncen- abychom přes Klapálkův zákaz naložili na tračním táboře, jeho matka byla též za- náklaďáček naši polní kuchyň. Vůz jel na ANTISEMITISMUS vražděna, otec spáchal sebevraždu. konci kolony, aby ho plukovník neviděl. Když londýnská vláda vyhlásila roku 1942 Většinu ostatních příbuzných nacisté též Dlouhá kolona motorových vozidel se cho- všeobecnou mobilizaci, tak velká část zavraždili. Rodný Herczův statek byl nej- vá jako harmonika, a odnáší to pak vozid- nově narukovaných vojáků byli židovští prve arizován a při přechodu front zcela la na jejím konci. Náš italský vůz měl po- kluci z Palestiny, takže na Středním výcho- zničen. hon na všechny čtyři kola, byl při Dozvěděli jsme se, jak zacházel velkých rychlostech nestabilní. arizátor našeho statku s mými ro- Začal se na silnici houpat, až se diči, jak je ponižoval. Před zraky převrátil. Při přesunu na letiště celé vesnice jsme ho s bratrem Sidi Rezegh jsme havarovali. Na zmlátili do krve. Za nějakou dobu korbě seděl vojín Jágrik, odletěl jsme dostali od košického vojen- z korby, zlomil si bederní obratel. ského prokurátora předvolání za Můj spolujezdec vojín Gibián zů- těžké ublížení na zdraví. Pražský stal pod vozidlem, měl rozdrcený prokurátor to odložil ad acta, a tím bérec, v polské nemocnici mu mu- to skončilo. sela být amputována noha. Zahy- V roce 1946 Josef Hercz dokon- nul při tom i náš maskot, pes uko- čil studia na lékařské fakultě, řistěný z italských pozic. Já jsem v roce 1947 přišel na chirurgické naštěstí nebyl zraněn vážně, jen oddělení nemocnice Na Bulovce, zlomená žebra, s vojínem Jágri- Haifa, 1942 (vpravo J. Hercz). Foto archiv J. H., Post bellum. kde pracoval až do svého odchodu kem jsme byli nemocniční lodí převezeni dě byly trochu antisemitské tendence, ale do důchodu v roce 1992. do Alexandrie. velitel Klapálek tomu radikálně bránil. Po vyléčení byl Josef Hercz převezen Třetímu praporu dvoustého protiletadlové- ROK 1989 zpět do Tobruku, poté co skončilo obléhání, ho pluku se říkalo „Šalom“ prapor. Někdo Sametovou revoluci v roce 1989 jsem pro- ho převeleli do důstojnické školy v Alexan- to bral s nadhledem, někdo méně. Já jsem žil jako primář chirurgie v nemocnici Na drii. Frekventanti důstojnické školy byli antisemitismus nikdy nepocítil. Pokud by Bulovce. Byl jsem velmi rád, protože jsem krátce nasazeni u El Alamejnu. Po něko- k tomu došlo, osobně bych si to s tím do- věděl, že se vrací svoboda pohybu, svobo- lika dnech je vystřídali Novozélanďané tyčným vyřídil. Pokud si kluci židovští stě- da vyjadřování a podobně. Mně se osobně a škola byla převelena do Haify. žovali, někdy to ale možná bylo i jejich vi- život nijak nezměnil, byl jsem samozřejmě V Tobruku jsme chodili na dobrovolné nou, neplnili svoje povinnosti, jak je plnit rád, že se to stalo a že můžu zase žít v de- průzkumné hlídky. Chodil jsem se svým ve- měli, a rádi to sváděli na to, že se jmenu- mokratické republice. Listopadové dny litelem čety poručíkem Kleinem. Poručík jou tak a tak... jsem ale neprožíval, o politiku jsem se ni- Klein byl raněn, utrpěl průstřel paže. Podobně v Británii jsme měli na unifor- kdy nezajímal. Pro mne existovala rodina V odůvodnění, když jsem dostal válečný mě na klopách ME – Middle East. Někdo a práce, politika mi mohla být ukradená. kříž, stálo: Poskytl svému veliteli pomoc to také přeložil v legraci na „Mise Emi- Krédo? Poselství? Já nefilosofuji. Jed- a zúčastnil se velkého počtu hlídek. granten“ – škaredí emigranti – to mělo nou mi kdosi říkal, ty jsi takový dlouhán, také trochu antisemitský osten. Ale to nic tebe to trefí prvního. Netrefilo, neměl jsem PROTIÚTOK U DUNKERQUE neměnilo na tom, jak nás velitelé hodnotili. to psáno v osudu. Rotný aspirant Josef Hercz byl v roce 1944 u Dunkerque jmenován velitelem VOLNÝ ČAS Zpracoval HYNEK MORAVEC (o. s. Post průzkumné čety 3. roty motopraporu. Hráli jsme karty, také poker. Někteří na bellum), pro Rch upravila am; více viz Z devadesáti procent to byli Češi, kteří tom hodně zbohatli… Vyhledávali jsme http://www.pametnaroda.cz/witness/ po Mnichovu v Sudetech zůstali a naru- také bordely. V Alexandrii se jeden jmeno- index/id/360 8 VĚSTNÍK 2/2011

meny. Jistý dominikánský mnich píše v la- RABI MEIR Z ROTHENBURGU tinské kronice, pojmenované podle místa vzniku Annales Colmarienses (Letopisy KRÁLOVSKÝ VĚZEŇ z Colmaru): „Král Rudolf zajal Žida Cyklus Rabínské myšlení středověku a renesance z Rothenburgu, o kterém Židé hovoří jako o významném a velice uctívaném učenci.“ Citované prameny však nijak neosvětlují Pohnutý osud rabi Meira je příkladem, jak jsou nejdůležitější responsa – odpovědi na vlastní důvody Meirova odchodu ani sku- se jednotlivec může stát obětí obecnějších náboženskoprávní dotazy, které již ve stře- tečnost, že nebyl navzdory snahám židov- dějinných posunů. Ukazuje obtížné posta- dověku kolovaly v řadě sbírek. První tištěné ských představitelů nikdy propuštěn. Star- vení představitelů židovských obcí, kteří vydání vyšlo roku 1557 v italské Kremoně ší historikové poukazovali na doklady byli ve vrcholném středověku často nuceni a obsahuje 315 respons, z nichž některá po- protižidovských obvinění a útoků, jež však volit mezi záchranou jednotlivce a zacho- cházejí od jiných autorů. Druhá sbírka, vy- byly navzdory své závažnosti příliš roz- váním celé obce, i schopnost jednotlivce cházející z jiného pramene, vyšla roku 1608 ptýlené v čase i prostoru, aby vysvětlily obětovat se pro dobro celku. v Praze. Obsahuje 1022 položek, z nichž migraci celých obcí a prominentních ži- přibližně čtyři sta tvoří Meirova responsa. dovských představitelů, jako byl rabi Meir Rabi Meir se narodil kolem roku 1215 nej- Kromě respons napsal rabi Meir tosafot (jen v Mohuči bylo roku 1286 zajištěno pa- spíše ve Wormsu. Studoval ve Würzburgu (analytické rozbory) desát čtyři domů po ži- u Jicchaka ben Mošeho, autora významné- k několika traktátům dovských majitelích). ho spisu Or zarua (Zaseté světlo). Později Talmudu, halachické Americký historik Ir- odešel do Francie, kde pokračoval ve stu- monografie na různá té- ving A. Agus se ve čty- diu mimo jiné u rabi Jechiela z Paříže. mata (požehnání, rituál- řicátých letech 20. sto- Roku 1240 byl rabi Meir zřejmě přítomen ní porážka, oplakávání letí rozhodl hledat tomu, když byl rabi Jechiel nucen bránit zesnulých) a komentář odpověď přímo v res- judaismus ve veřejné disputaci proti od- k šestému oddílu Miš- ponsech rabi Meira. padlíkovi Nicholasi Doninovi. O pálení ny. Dochovány jsou Vymezil skupinu více Talmudu, ke kterému došlo o několik let různé sbírky jeho hala- než šedesáti respons, později, napsal dokonce elegii, jež začíná chických rozhodnutí. zabývajících se otázka- slovy „Po čem jsem toužil, spálil oheň“. mi souvisejícími s plat- Nejpozději roku 1245 se usadil v němec- ZATČENÍ bou daní. Pečlivým kém Rothenburgu, kde (snad s kratšími Pozdější osud rabi Mei- studiem zjistil, že za- přestávkami) sídlil až do roku 1286, kdy ra je krutým svědectvím tímco responsa opako- došlo v jeho životě k událostem, jimž se zhoršení situace němec- vaně zmiňují, že ně- budeme vzápětí věnovat. kých Židů po nástupu mečtí Židé platili daně Již ve čtyřicátých letech 13. století byl rabi Rudolfa I. Habsburské- místní světské nebo Meir uznáván jako vůdčí rabínská autorita, ho na trůn roku 1273. církevní vrchnosti po- jak dosvědčují náboženskoprávní dotazy, Navzdory svému pro- případě měšťanům, ani které mu zasílali tazatelé nejen z Německa, minentnímu postavení v jediném případě ne- ale také z Rakouska, Francie a z Čech. Napří- a zázemí se rabi Meir Titulní list z pražského tisku Meirových respons. Archiv ŽM v Praze. hovoří o tom, že by od- klad roku 1249, poté co český král Václav I. rozhodl opustit Němec- váděli nějaké pravidel- znovu ustanovil svého syna Přemysla Otaka- ko. Významný učenec a bibliograf Chajim né dávky králi (výjimkou je výše zmíněné ra II. moravským markrabím a pověřil jej vý- Josef David Azulaj (1724–1807) popisuje ve responsum zaslané ovšem do Čech). běrem židovských daní, obrátili se představi- spise Šem ha-gdolim události, které zname- Popsaná situace byla důsledkem rostou- telé českých a moravských obcí na rabi naly v životě rabi Meira tragický obrat: cí moci měst a místní šlechty, které králo- Meira, aby rozhodl při, která mezi nimi kvůli vé v průběhu 13. století přepustili mnohé novému uspořádání vznikla. Starší historiko- Rabi Meir z Rothenburgu se vydal na cestu příjmy z židovského regálu. V mezivládí, vé se dokonce domnívali, že rabi Meir zastá- do zámoří i se svou domácností a s dcerami které trvalo od úmrtí císaře Friedricha II. val funkci vrchního rabína nad německými a zeti a se vším, co mu patřilo. Přišel do roku 1250 do nástupu Rudolfa Habsbur- obcemi. I když tento názor je dnes všeobecně města v hornaté oblasti, zvané německy ského v roce 1273, přišla koruna o další považován za mylný, protože nic nenasvěd- Lombardische Gebirge, kde se hodlal usa- příjmy. Sám rabi Meir novou situaci popi- čuje tomu, že funkce vrchního rabína ve dit, dokud se k němu nepřipojí zbytek jeho suje (ed. Kremona, č. 121): 13. století existovala, je zřejmé, že názor rabi domácnosti. Ve stejnou dobu však oním Meira v právních sporech byl zúčastněnými městem projížděl na cestě z Říma basilejský Viděl jsem mnoho případů, kdy se někdo stranami považován za rozhodující. V tomto biskup. Byl s ním také jistý muž jménem přestěhoval ze svého města na místo vzdá- smyslu rabi Meir mnohdy hrál roli nejvyšší- Kneppe, který poznal našeho mistra a infor- lené jen půl míle a přestal platit daň židov- ho rabínského soudce. moval biskupa, na jehož popud místní vlád- ské obci. Původně, když existoval král, Rabi Meir založil v Rothenburgu svou je- ce Meinhart z Görzu 4. tamuzu roku 5046 platili mu [všichni Židé], i když sídlili osm šivu, která sídlila, jak bylo mezi 10. a 13. (28. června 1286) rabi Meira zatkl a předal mil od daného města, vlastně kdekoli na stoletím běžné, v jeho vlastním domě (Mei- králi Rudolfovi. Zemřel ve vězení 19. ijaru území biskupství. rův dům měl podle jednoho svědectví dva- 5053 (27. dubna 1293). cet jedna místností, a tak lze předpokládat, Pro Židy mohla být nová situace často re- že mnozí studenti se s mistrem nejen učili, Je zajímavé, že uvěznění rabi Meira zmi- lativně příznivá – při rozdrobenosti ně- ale také v jeho domě bydleli). Z jeho spisů ňují nejen hebrejské, ale také latinské pra- meckého území umožňovala usadit se VĚSTNÍK 2/2011 9 u pána, který nabízel nejpříhodnější pod- odchod utajit. I poté se král snažil situace nejmenším v představitelích obce Kolína mínky. Židé navíc tradičně usilovali o co využít ve svůj prospěch, jak dokazuje do- nad Rýnem, kde rabi Chajim sídlil, vzbu- nejvyšší nezávislost. Židovská etika stře- pis, zaslaný Rudolfem představitelům dilo podezření, a proto se nechtěli jednání dověku, citlivě reagující na biblický příběh měst Mohuče, Špýru, Wormsu, Oppenhei- oficiálně zúčastnit. Sám Chajim během Exodu, zdůrazňovala svobodný stav Žida mu a oblasti Wetterau. Rudolf prohlašuje, jednání zdůrazňoval, že se jedná o platbu jako služebníka Božího. V Lv 25,55 říká že Židé jako jednotlivci i jako skupina, za splnění konkrétních slibů, která nijak Bůh: „Synové Izraele jsou přece moji slu- osoby i jejich majetek, patří králi. Protože nezakládá povinnost Židů platit králi daně. žebníci, jsou to mí služebníci, které jsem pak někteří židovští obyvatelé zmíněných Přesto se Rudolf snažil židovské obce vyvedl z Egypta“ a Talmud (např. bKid měst uprchli do zámoří, aniž by od krále vmanévrovat do situace, kdy zaplacení 22b) komentuje: „Synové Izraele jsou pře- obdrželi povolení, je prý případné, aby byl dávky ustaví precedent pro následné pravi- ce moji služebníci – a nikoli služebníci alespoň movitý i nemovitý majetek, který delné daně. Jak vyplývá ze závěru textu, mých služebníků!“ po sobě zanechali, předán králi. Rudolf patrně použil jako výhrůžku mož- Ve středověku byly sféry politiky, hospo- nost zrušení povinnosti křesťanů splácet dářství a náboženství silně propojeny STUDIUM V CELE dluhy židovským věřitelům, což by vyústi- a všechny dohromady určovaly výsledný Uvěznění rabi Meira lze proto chápat jako lo v situaci, kdy by Židé nemohli platit status jedince nebo skupiny. Platili-li Židé jeden z Rudolfových kroků k prosazení stávající daně místním pánům a městům. daně místnímu pánovi za povolení usadit se nového právního a ekonomického statusu Židé tedy část sumy zaplatili, avšak ani to v jeho městě a provozovat tam svá povolání, německých Židů. Vyplývá to i z následného Rudolfa neuspokojilo. nestávali se jeho služebníky a zachovávali jednání mezi představiteli německých ži- Němečtí Židé se ještě v roce 1288 obrátili si vzácné privilegium svobody pohybu. dovských obcí a Rudolfem v roce 1287/8, se žádostí o pomoc na papeže Mikuláše IV., V mnoha případech však bylo důsledkem jak je popisuje přímý účastník, rabi Cha- který vyzval Rudolfa, aby vězněného rabi oslabení centrální moci krále uvalení dvojí- jim ben Jechiel Chefec Zahav z Kolína Meira propustil. Rudolf však papežovu vý- ho jha ve formě plateb nejen místní šlechtě, nad Rýnem. Text hovoří o závazku, který zvu ignoroval a očekával další nabídky vý- ale také měšťanům, kteří si často vynucovali král Židům přislíbil za zaplacení jisté kupného ze strany židovských obcí. Židé se platby jednoduše pod pohrůžkami násilí. sumy. Citovaná kronika z Colmaru zmiňu- však právem obávali, že Rudolf by ani na- Když se král Rudolf ujal vlády, měl ve je, že Židé žádali propuštění rabi Meira podruhé rabi Meira nepropustil. Rabín tak své moci jen malou část německých Židů. a ochranu některých ohrožených židov- zůstal uvězněn až do své smrti. Ani tehdy Lze předpokládat, že jak místní šlechta, tak ských obcí. Rabi Chajim píše: však nebylo jeho trápení u konce. Trvalo měšťané si bedlivě střežili snadné příjmy, dalších čtrnáct let, než Alexander ben Šelo- které jim židovská přítomnost přinášela, Loňského roku pouze dvanáct židovských mo Wimpfen vykoupil od Rudolfova syna a král neměl příliš možností, jak daný stav obcí souhlasilo s tím, že zaplatí králi dva- Alberta Meirovo tělo a zesnulý mohl být zvrátit. Rudolf zvolil cestu právní argu- cet tři tisíc liber s tím, že pokud nedodrží 4. adaru 5067 (1307) ve Wormsu pohřben mentace a opakovaně prohlašoval Židy za svůj slib, nebudeme mu dlužni nic. Král podle židovského zvyku. servi camerae nebo Kammerknechte – slu- však následně změnil názor a podmínky Po většinu času byl rabi Meir vězněn ve žebníky královské komory. Roku 1283 si svévolně nedodržel. Má snad oněch dva- věži hradu Ensisheim, který historikové tímto argumentem vymohl konfiskaci ma- náct obcí povinnost zaplatit? Určitě niko- identifikují se stejnojmenným místem jetku, který zůstal po židovských obětech li! Vždyť sám jsem tam vlastně nešel jako v Horním Alsasku poblíž města Colmar, pogromu v Mohuči. I když samotný termín člen oficiální delegace a [moje obec] mne což také vysvětluje, proč kronika místního je doložen již z dřívější doby, zdá se, že výslovně od účasti zrazovala. Třikrát jsem kláštera obsahuje zmínky o jeho osudech. z něj nebyla podobným způsobem vyvozo- králi opakoval: „Nejsme ti ničím povinni. I když rabi Meir ztratil osobní svobodu, vána osobní a majetková závislost Židů na Když splníš svůj slavný slib, dostaneš za- bylo mu dovoleno pokračovat ve studiu. koruně. Židé tento posun ve svém právním placeno a já sám se o to zasadím. V opač- V cele směl dokonce přijímat své žáky, postavení nesli těžce. Rabi Meir píše (ed. ném případě nedostaneš ani groš.“ Král s nimiž probíral různé halachické problé- Praha, č. 1001): „Židé nejsou podřízeni tehdy odpověděl: „Jsem s tím srozuměn.“ my. Žáci některé z jeho názorů zapsali svým pánům tak jako Nežidé v tom smys- [...] Když pak král od splnění slibu ustou- s poznámkou, že je „vyslovil ve věži En- lu, že by museli platit daně určitému páno- pil, řekl jsem oněm židovským obcím, aby sisheimu“. Rabi Meir dokonce z vězení vi, i když nežijí na jeho území. Status Židů od svých členů žádnou daň nevybíraly. rozesílal responsa a pracoval zde na kom- v této zemi odpovídá svobodnému majiteli Všichni přítomní učenci vydali rozhodnutí, pilaci svých poznámek k Talmudu. půdy, který ztratil svou půdu, avšak neztra- podle nějž jsme neměli žádnou povinnost I když přímé doklady chybějí, je možné, til osobní svobodu.“ Z tohoto i z dalších platit, a dokonce v tomto smyslu vydali pí- že sám rabi Meir trval na tom, aby bylo jed- textů vyplývá, že němečtí Židé se považo- semný příkaz. Navzdory tomu byla na naši nání s králem Rudolfem ukončeno. Hrozilo vali za osobně svobodné, s právem stěho- obec dávka uvalena a král [...] ji vymáhal. totiž nejen to, že by jej král stejně nepropus- vat se z místa na místo. Pokud se rozhodli Obec by ani tak nezaplatila, kdyby si neu- til, ale že by k případům zajímání Židů za usadit se na území některého pána, stalo se vědomila, že [bez podpory krále] nebude účelem vymáhání výkupného docházelo ješ- tak na základě podmínek, které byly ales- schopna vymáhat to, co jí dlužili [křesťan- tě častěji. Hrdinský postoj rabi Meira, který poň teoreticky výsledkem oboustranně ští dlužníci]. I tak [král] hledá cestu, jak se rozhodl raději strávit zbytek života ve vě- svobodného rozhodnutí. vymoci i zbytek sumy. zení, než aby kvůli němu židovské obce ztra- Židé se podle všeho nehodlali se ztrátou tily část svých svobod, stál nejspíše u vzniku svobody smířit a mnozí z nich se rozhodli Svědectví rabi Chajima ukazuje, že Židé pozdějšího podání Meirova uvěznění, jak je raději odejít ze země. Není překvapující, se snažili rabi Meira osvobodit i za cenu dokládá například Šelomo Luria ve spise že se snažili před odchodem zpeněžit svůj obrovského výkupného. Rudolfovi však Jam šel Šelomo (Git 4:66), podle kterého majetek. Jak dosvědčuje Meirův případ, nešlo o jednorázový zisk. Nejspíše se od rabi Meir platbu přemrštěného výkupného měli rovněž dobré důvody pokusit se svůj samého počátku choval záludně, což při- od počátku odmítal. PAVEL SLÁDEK 10 VĚSTNÍK 2/2011

semitismu vedoucího ke genocidě šoa. Je ANGELO NEUMANN NA HAGIBORU proto paradoxní, že Židé vždy patřili k je- ho nejvýznamnějším interpretům a obdi- aneb RIZIKA KONVERZE vovatelům. Bylo tomu tak ještě za Wagne- rova života. Jeho nechvalně známá stať Nedaleko vchodu do strašnického krema- Státní opera Praha se v poslední době Židovství v hudbě, publikovaná v roce toria se v sevření frekventované křižovat- vehementně hlásí k historickému odkazu 1850, je nejen ostrým výpadem proti Gia- ky krčí malý hřbitůvek, zapomenuté místo svých předchůdců a připomíná, jak kdysi comu Meyerbeerovi a Felixi Mendelssoh- posledního odpočinku pražských němec- světově proslulá operní scéna vznikla. novi-Bartholdymu, ale i otevřeně antise- kých evangelíků z 19. a začátku 20. století. Stejně jako Národní divadlo, na jehož vý- mitským textem. Donedávna to tu bylo zarostlé a zpustlé, stavbu se podle tradice skládal český ná- Na druhou stranu píše Wagner ve své do neprůchodné džungle náletových dře- rod, i Nové německé divadlo v Praze bylo autobiografii o svém „životním přátelství“ vin zavítal málokdo a kdysi výstavné tum- postaveno ze sbírek. Ty mezi sebou uspo- s filologem Samuelem Lehrsem, se kte- by a památníky se ve smogu a kyselých řádali pražští Němci, přičemž významnou rým se seznámil v Paříži a který mu dopo- deštích rozkládaly. V 50. letech straničtí měrou přispěli židovští podnikatelé. (Mnozí ručil některá z témat jeho budoucích oper. činitelé rozhodli, že se hřbitov zruší a po- z nich ovšem financovali i stavbu českého Wagnerovský kult vznikl hlavně díky hu- zemek využije k „rekreačním a sportov- Národního divadla; obě budovy byly navíc debním slavnostem v Bayreuthu, které vy- ním účelům“. Nakonec byla přilehlá hřbi- postaveny téměř ve stejné době: Nové ně- myslel a zorganizoval Karl Taussig, jehož tovní kaple přidělena Čs. církvi husitské, Wagner považoval za svého adoptivního která ji začala využívat jako kolumbárium, syna. Později svěřil pořádání festivalu Jo- a snad kvůli tomu zůstal hřbitov zachován, sefu Rubinsteinovi, který tu působil jede- i když v žalostném stavu. Před deseti lety náct let. „S moderním antisemitismem někoho napadlo, že by tu mohly být ulože- nemám nic společného,“ píše Wagner ny ostatky vojáků wehrmachtu, padlých na v jednom dopise Angelu Neumannovi, českém území. Z toho sešlo, ale díky této „a vysvětlím to ve své eseji tak, že už mě iniciativě začala postupná obnova pietního nikdy nikdo inteligentní nebude moci místa. s tímhle hnutím spojovat.“ Měl tím na Proč o tom píšeme? Protože na hřbitově mysli své pojednání Náboženství a umění, (klíč je k mání u protější správy Vinohrad- které pak sepsal v roce 1880 v Neapoli, ských hřbitovů) zjistíte, že tu odpočívá když tvořil svou poslední operu Parsifal. mnoho Židů, kteří v 19. století konverto- Ale i tahle stať, již jednoznačně ovlivněná vali ke křesťanství. Ze známých osobností nietzscheovským nazíráním světa, obsahu- například Moritz Gröbe, železniční stavi- je pasáže, které lze považovat za antise- Angelo Neumann. tel, jehož odkaz jmenovitě připomíná vi- mitské přesto, že zde zaznívají spolu s kri- nohradský park, vila a vinice „Grébovka“. mecké divadlo zahájilo první sezonu Wag- tikou křesťanství či katolické církve. Především je tu však pohřben – o tom se nerovou operou Mistři pěvci norimberští Badatelé se dodnes přou o to, zda nacistic- dlouho nevědělo – Angelo Neumann. 5. 1. 1888, pět let po znovuotevření zlaté kou ideologii více ovlivnily samotné Wag- kapličky.) Německá operní scéna se tak nerovy myšlenky, či až jejich interpretace. POCTA ANGELOVI přestěhovala ze Stavovského divadla do Ke svým mnoha židovským přátelům Legendárního impresária, kterého jsme si vlastní honosné budovy „ve Štatparku“, řadil Wagner vždy i Angela Neumanna. v Rch připomněli u příležitosti výročí jeho která se díky neorenesanční výzdobě Ten uvedl v Lipsku během šesti let všech- narození (11/2010) a ve stati o Mahlerovi a prostornému hledišti s vynikající akusti- ny Wagnerovy opery včetně tetralogie (7/2010), uctila 18. prosince, dva dny před kou zařadila mezi nejkrásnější divadla Ev- Prsten Nibelungů a v roce 1882 založil výročím úmrtí v roce 1910, také Státní ropy. Klíčovou roli v jeho historii sehrál vlastní „pojízdné“ divadlo Richard Wag- opera třemi slavnostními akcemi v jednom právě Angelo Neumann, který divadlo ner-Theater, s nímž hostoval v 27 městech dni. Nejdříve se u jeho hrobu uskutečnil zpočátku provozoval jako vlastní podnik. Evropy. Přispěl tak k šíření wagnerovské- pietní akt, na němž promluvil Oliver Do- O Neumannovi se mluví většinou jako ho kultu mimo Bayreuth a mimo Němec- hnányi, dirigent a ředitel Státní opery Pra- o vídeňském rodákovi. Narodil se však ko. Po dvouletém angažmá v Brémách se ha, a zahrálo Collegium pražských trubačů. jako Josef Amschel Neumann v roce 1838 v roce 1885 dostává Neumann do Prahy, Poté byla ve foyer Státní opery zahájena v židovské rodině ve slovenské Stupavě. nejdříve jako ředitel a dramaturg Králov- výstava Pocta Angelu Neumannovi z fon- Do Vídně se dostal ve dvaadvaceti letech, ského německého zemského (Stavovské- dů jejího dokumentačního střediska. S mi- ale již předtím debutoval jako nadějný ba- ho) divadla na Ovocném trhu a posléze mořádným ohlasem se pak setkal večerní ryton v Krakově, Bratislavě a Gdaňsku. i Nového německého divadla. A i tady se slavnostní koncert pod taktovkou O. Do- Jeho pěveckou dráhu ve vídeňské Dvorní mu daří úspěšně zavést wagnerovský kult, hnányiho, jehož dramaturgie vycházela opeře však přerušily zdravotní problémy, který zasahuje i část židovské komunity. z repertoáru Neumannovy éry v Novém v roce 1876 ji nadobro opustil a stal se „Ta hudba! Burácející, hřmotná, nadpo- německém divadle. Není náhodou, že se operním dramaturgem a společníkem Au- zemská, pragermánská! A těch rytířů na první půle sestávala výhradně z děl Ri- gusta Förstera, ředitele Městského divadla jevišti!“ (F. R. Kraus Kat beze stínu). charda Wagnera, v druhé pak zazněly v Lipsku. Tady se soustředil na uvádění skladby Leoncavallovy, Rossiniho, Verdi- děl Richarda Wagnera, kterého osobně MAESTRO ho či Arriga Boita z opery Mefistofele, kte- znal a pokládal ho za svého přítele. „Neumann ovlivňoval po 22 let kulturní rou Neumann s velkým úspěchem v Praze Wagnerovy názory jsou považovány za život Prahy tak jako nikdo jiný,“ říká dra- jako první uvedl. jeden z hlavních zdrojů nacistického anti- maturgyně Státní opery Jitka Slavíková. VĚSTNÍK 2/2011 11

„Když byla v roce 1900 mezi studenty vy- listům, mluvilo se o něm vždy jako sňatku s jeho první ženou, dcerou význam- hlášena anketa s otázkou, která je nejvý- o „pražském Carusovi“. né šlechtické katolické rodiny Paulou von znamnější pražská kulturní instituce, 85 % Samotný Enrico Caruso přijel do Prahy Mihalovič. Jejich syn Karl-Eugen se stal po- uvedlo, že Nové německé divadlo. V té v květnu 1904. Bylo to na začátku jeho zářné zději významným filologem, jako první pře- době byl jeho ředitelem právě Neumann kariéry, přesto zpráva o jeho vystoupení způ- ložil do němčiny buddhistické texty. Podní- a osu repertoáru tvořilo dílo Wagnerovo, sobila rozruch, jaký Praha do té doby nezaži- til tak velký zájem o kulturu, filosofii Verdiho a soudobá italská opera. Své mís- la. Zpíval tu Verdiho Rigoletta a Donizettiho a náboženství Východu a stal se zakladate- to v programu zaujímala také finančně vý- Nápoj lásky. Neumannovi se podařilo získat lem evropského neobuddhismu. Jeho pře- nosná opereta. K Neumannovu způsobu Carusa právě včas, o rok později by již jeho klady měly obrovský vliv na intelektuální vedení divadla patřil důraz na okázalé udá- nárokům na honorář nemohl vyhovět. Jako život konce 19. století, cituje je mnoho vý- losti s účastí významných hostujících vzpomínka mu zůstala jeho karikatura, kte- značných osobností, od Alberta Schweitzera umělců a snaha získat čerstvé novinky. rou mu Caruso – zručný kreslíř – při svém po Thomase Manna či G. B. Shawa. Kromě určující role při výběru repertoáru pobytu v Praze věnoval. Neumannova druhá konverze z roku si Neumann ponechával i vrchní režijní Od roku 1899 pořádal Neumann každo- 1876, tentokrát od katolictví k evangelic- dohled. Ve wagnerovských inscenacích zá- roční hudební festival, kam zval ty nejzná- tví, se odehrála také kvůli ženě. A ani měrně kopíroval styl bayreuthských před- mější zahraniční umělce. „Maifestspiele“, v tomto případě nešlo o ženu ledajakou: stavení, včetně replik tamních kulis. Neu- tedy Májové slavnostní hry, lze pokládat Johanna Buska byla slavná herečka, jejíž mann se také těšil pověsti osvícené za předchůdce Pražského jara, již tehdy hvězdná kariéra ve vídeňském Burgtheatru osobnosti, podporoval penzijní spolek, končily Beethovenovou Devátou. Drama- byla provázena mnoha skandály a legen- charitativní akce a zavedl výrazně nižší turgie festivalu někdy sáhla i po jiných než dami. Vdala se za maďarského hraběte vstupné pro sociálně slabší vrstvy obyva- operních či symfonických žánrech. V roce Miklóse Töröka, ale všeobecně se mělo za telstva,“ dodává Jitka Slavíková. 1908 pozval Neumann balet Velké opery to, že otcem jejího dítěte je korunní princ V době vzedmutých národnostních vášní, z Paříže. Po prvním představení, které by- Rudolf, s nímž měla dlouholetý poměr. kdy spolu Češi a Němci soupeří na všech lo tak katastrofální, že působilo až směšně, Její bouřlivý život se stal předlohou pro možných frontách, přichází román Theodora Fontana Neumann s neobvyklým kon- Hrabě Petöfi, v Tržišti sen- ceptem. Uzavírá dohodu s ře- zací se o ní zmiňuje i E. E. ditelem Národního divadla Kisch. Po Törökově smrti se Gustavem Schmoranzem vdala za Angela Neumanna, o premiérovém uvádění oper. za kterým se odstěhovala do Obě pražské scény se od té Prahy, kde pak excelovala doby k sobě navzájem chova- v mnoha divadelních hrách, jí velmi vstřícně, v případě mj. v Ibsenově Noře. I tohle potřeby si dokonce vypo- manželství bylo asi značně máhají, např. záskoky muzi- bouřlivé, traduje se, že kantů. Neumann tak, možná ovlivňovalo i umělecký chod nechtěně, patří k těm židov- divadla. Jejich dcera se prý ským osobnostem, které byly k židovství vrátila, když si katalyzátory dnes tak často zmiňovaného ho však z Prahy doslova vyhnal. A ihned vzala pražského lékaře dr. Gottlieba. soužití tří pražských kultur. sehnal náhradu – skupinu tanečníků Ma- (Nedaleko hrobu A. Neumanna leží ná- riinského divadla z Petrohradu. Ruský hrobní kámen se jménem Johanna Török. MAIFESTSPIELE soubor byl na cestě do Lipska a Skandiná- Velmi pravděpodobně tu ale její ostatky O Neumannovi bylo známo, že má úžasný vie a do Prahy si jen narychlo odskočil. uloženy nejsou; zemřela totiž v r. 1922 „čich“ na talenty. Tak angažoval např. Předvedli tu Adamovu Giselle s tehdy ne- v Drážďanech a nikde není záznam o tom, mladého Gustava Mahlera (o jeho praž- známou primabalerínou v hlavní roli: An- že by byla do Prahy převezena.) ském působení jsme již psali), k vystoupe- nou Pavlovovou. Historikové neuznávají výraz „kdyby“. ním získal Pietra Mascagniho, který v Pra- Ale zkusme si představit, že by Angelo ze několikrát osobně dirigoval svou CHERCHEZ LA FEMME Neumann ke křesťanství nekonvertoval slavnou operu Sedlák kavalír, považova- A jak to bylo s Neumannovou konverzí? a byl by po své smrti uložen na Novém ži- nou dodnes odborníky za přelomové dílo V 19. století sice ve většině Evropy padly dovském hřbitově. Místo jeho posledního operní tvorby, ale i mnoho dalších umělců, brány ghett, diskriminační opatření, zasahu- odpočinku by tak nebylo vydáno všanc to- kteří se pak proslavili ve světě (Otto jící do všech možných sfér života, od privát- tální devastaci, riziku exhumace a zapo- Klemperer, Carl Muck, Leo Blech, Artur ních po profesní, však přestávala platit jen mnění. Ani by nehrozilo, že se poblíž ocit- Bodanzky aj.). postupně. Ještě na přelomu 19. a 20. sto- nou ostatky těch, kteří se podíleli na Jedním z dalších objevů Angela Neu- letí nebylo myslitelné, aby Židé zastávali genocidě jeho lidu. Možná by se naopak manna byl tenorista Alfred Piccaver. vysoké akademické či státní funkce. Mnozí hrob slavného impresária stal pro mnohé Z mladého elektrotechnika, pracujícího tak stáli před dilematem, zda nastoupit slib- poutním místem, stejně jako je to v přípa- v amerických Edisonových laboratořích, nou politickou, vědeckou či uměleckou drá- dě Franze Kafky, jehož místo důstojného se stal rázem miláček publika. Debutoval hu, nebo i nadále praktikovat staletou víru posledního odpočinku je vzdušnou čarou v roce 1907 jako Romeo v Gounodově otců. V Neumannově případě tomu ale bylo vzdáleno od donedávna zapomenutého opeře na shakespearovské téma a u Neu- trochu jinak. Nejdříve konvertoval ke kato- hrobu Angela Neumanna jen několik desí- manna setrval pět sezon, než ho přitáhla lictví. Bylo to v roce 1860 v počátcích jeho tek metrů. Vídeň. I tady náležel k nejoblíbenějším só- pěvecké kariéry a zřejmě se tak stalo kvůli TOMÁŠ KRAUS 12 VĚSTNÍK 2/2011

tu. Náhodou jsme narazili na hromadu ŽIDÉ A VINYL těchhle desek a každá z nich byla strašně Výlet do světa elpíček, singlů a alb

Starší čtenáři Rch mohou první odstavec kdysi na jeho komerčním úspěchu v za- vynechat, ale možná i je pobaví připome- hraničí malou měrou podílel. nout si, jak si jindy šikovná čeština nevě- Je třeba říci, že ani ve věku „cédéček“, děla moc rady s terminologií kolem gra- „dévédéček“, „empétrojek“ či iPodů klasic- mofonových desek. Už jen samotný pojem ká výroba LP desek nezmizela. Dnes po „deska“. Většina lidí si představí cosi hra- nich ale sáhnou buď profesionálové – např. natého, my starší však máme na mysli diskžokejové –, nebo fajnšmekři, tedy lidé, černý placatý kotouč, který se položil na kteří pro nenahraditelnou dynamiku zvuku přístroj zvaný gramofon a byl schopen re- nezanevřeli na své klasické analogové hi-fi produkce. Nikoli sama sebe, ale zvuku. soustavy. Materiálu, ze kterého se desky li- Pro výrobu těchto desek a vše, co s ní sou- sují, se však již dávno neříká „gramofonová viselo, se u nás paradoxně vžil pojem hmota“, nýbrž vinyl. A kruh se uzavírá – „gramofonový průmysl“. Přesto, že nešlo jsme opět u angličtiny. Pod jejím vlivem se zajímavá. Uvědomili jsme si, že nejde je- o výrobu gramofonů, ale právě oněch ko- tento název vžil nejen u nás, ale na celém nom o muziku, každé album bylo jakýmsi toučů. Jeden z našich nejúspěšnějších světě a rozumí se pod ním staré dobré el- otiskem doby.“ výrobců digitálních píčko. (A opět pro nezasvěcené: pod pojmem zvukových a obrazo- „album“ se nerozumí sbírka rodinných fo- vých záznamů se ješ- ÚPLNĚ tografií, nýbrž právě ono elpíčko. Název tě donedávna jmeno- NOVÝ SVĚT se vžil v šedesátých letech po vydání „Ser- val Gramofonové V srpnu loňského žanta Peppera“. Do té doby vycházely závody Loděnice, roku skončila v kali- dlouhohrající desky s různými písničkami, aniž by kdy měl co fornském San Fran- řazenými na každé straně desky více méně do činění s gramofo- cisku nesmírně zají- bez ladu a skladu. Na legendární nahrávce ny, natož s loděmi. mavá výstava, která Beatles se poprvé objevily v dramaturgic- Vyráběl celá léta se konala pod ná- ké návaznosti, dávající dohromady jakýsi zmíněné kotouče zvem Židé a vinyl. příběh. Nadšeným kritikům to připadalo, dvojího druhu. Těm Místní Contemporary jako by otevřeli album fotografií. A pojem větším se říkalo fa- Jewish Museum ji byl na světě.) mililárně „elpíčka“, uspořádalo na zákla- Spolupráce Rogera Bennetta a Joshe oficiálně pak „dlouhohrající desky“ podle dě ohromného úspěchu publikace, vydané Kuna se datuje od roku 2003, kdy své sbír- angličtiny: LP byla zkratka „long-play“ dva roky před tím, tedy v roce 2008. Kni- ky spojili. To se rozkřiklo a lidé jim začali a označovala kotouč o průměru 30 cm ha, reprodukující desítky obalů LP desek, svá stará alba sami nosit. „Naše garáže za- s více než dvaceti minutami zvukového má výmluvný titul, který by se dal přeložit čaly přetékat vinylem,“ vzpomínají. „Byli záznamu na každé straně. Druhou varian- asi takto: „A podle stop nás poznáte, na jsme tím úplně posedlí. O víkendech, kdy tou kotouče byl „singl“, který tehdy ještě našich elpíčkách“ (And You Shall Know jedou normální lidi do Vegas nebo na golf neoznačoval někoho, kdo žije sám, ale Us By The Trail Of Our Vinyl). Ještě vý- nebo třeba na lov, my jsme vyrazili na mís- desku o průměru 18 cm, na kterou se vešla mluvnější je podtitulek: „Židovská histo- to, kde židovská elpíčka dožívají – do Boca z každé strany většinou jen jedna písnička. rie podle desek, které jsme milovali a poz- Raton.“ To je malé městečko na Floridě, Co s tím mají společného Židé? Ne- tráceli“ (The Jewish které je synonymem chceme se tu dnes zabývat zajímavým Past as Told by the pro zasloužený od- faktem, že mnoho Židů působilo před vál- Records We Have počinek amerických kou i po ní v československém gramofo- Loved and Lost). židovských seniorů. novém průmyslu. Ten se navíc stal jednou Kniha má dva au- „Strávili jsme tam z prvních poválečných obětí znárodnění. tory, jsou jimi pub- hodiny v různých Mnoho firem z oboru, často původně ži- licisté Roger Ben- obchůdcích a baza- dovských, bylo opět konfiskováno, a to nett a Josh Kun. Ti rech a vraceli jsme ještě před únorem 1948. Mluvilo se – ob- začali před pár lety se přetíženi starými dobně jako v případě kinematografie – sbírat obaly od sta- deskami.“ o druhé arizaci. Židé se také podíleli na rých elpíček s ži- Sbírka je rozsá- vývoji materiálu, z něhož se desky vyrá- dovskou tematikou. hlá, přívlastek „ži- běly. Původní šelak, který byl křehký Ten nápad dostali dovský“ je chápán a většinou nevydržel pád ani z malých vý- nezávisle na sobě opravdu ve velmi ši- šek, byl postupně nahrazen směsí, která a časem své síly rokém slova smyslu. byla odolná a výborně se na ní daly za- spojili. V interview Objevuje se tu znamenat zvukové stopy. A opět paradox- pro americkou veřejnoprávní rozhlasovou všechno možné, od nahrávek s populárním ně se jí u nás říkalo „gramofonová hmo- stanici National Public Radio (NPR) na to kantorem Solem Zimem až po Šumaře na ta“. Jeden čas šlo o poměrně výnosný vzpomínají: „Bylo to v době, kdy jsme střeše v podání slavné černošské kapely exportní artikl a autor tohoto článku se oba hledali svou vlastní židovskou identi- The Temptations. A co tu rozhodně nechy- VĚSTNÍK 2/2011 13 bí, je židovský humor, od hudebního až po The Barry Sisters se pak opravdu pro- Avram Grobard, známý jako El Avram, mluvený, od „Yiddish Twist“ Lea Fuchse pracovaly na hvězdy americké pop-music nebo Gershon Kingsley, skladatel a propa- po „Hello Solly“, muzikálové parodie s ne- první velikosti. Jejich repertoár zahrnoval gátor elektronické syntezátorové hudby překonatelným Mickeym Katzem. všechny známé židovské melodie, zpívané sedmdesátých let. Moderování se naopak Roger Bennett vyrůstal v anglickém Li- jak v angličtině, tak ujali mladí – hu- verpoolu a říká: „Když mi bylo osm nebo v jidiš. K úspěchu dební kritik Jody devět, dala mi máma gramofon a hromadu jim pomohla i tehdy Rosen a vycházejí- desek. Byla tam samozřejmě všechna alba moderní swingová cí hvězda několika od Beatles – jak jinak v Liverpoolu – úprava v podání amerických televiz- a největší hity od Mamas and Papas, ale skvělých muzikan- ních stanic Jessi mě nejvíc zaujaly dva tituly: Connie Fran- tů. Úspěchy slavily Kleinová. Největší cis zpívá židovské evergreeny a Bagely déle než třicet let, ovace ale sklidil a bonga od Irvinga Fieldse. Na první des- ještě v sedmdesá- dnes třiadevadesá- ce – v té době snad nejpopulárnějším ži- tých letech natočily tiletý Irving Fields. dovském albu – zpívá italská katolička album Our Way, na Přeplněný sál do- z New Jersey židovské písničky a na té kterém se objevily slova řval nadše- druhé Žid z New Yorku hraje latinskou jidiš verze tehdej- ním při jeho latin- muziku, která se dobře prodává v Mexiku. ších největších hitů, skoamerické verzi Fields tam byl znám jako ,Campos, El Pia- včetně Sinatrovy „Hava Nagila“. nista‘. Campos je přitom doslovný překlad „My Way“ – která dala albu jméno – nebo Bennettovi s Kunem se podařilo něco, jeho jména do španělštiny. Byl jsem fasci- „Tropfn Fin Regen Oif Mein Kop“, což s čím asi původně vůbec nepočítali. Svým není nic jiného než jidiš verze slavné „Ra- zájmem o moderní americkou židovskou indrops Keep Fallin’ on My Head“ Burta historii nejen nakazili spoustu lidí kolem Bacharacha a Hala Davida z legendárního sebe, ale trefili se do poptávky po nostalgii filmu Butch Cassidy a Sundance Kid. popkultury, což je fenomén, který zná nejen Během své cesty za poznáním minulosti Amerika. Jejich kniha – a také zmiňovaná narazili Bennett s Kunem na spoustu dalších výstava v San Francisku – tak vyvolala sbě- pokladů. „Třeba tahle deska s Ruth Walliso- ratelské hnutí, které vytáhlo některé bývalé vou. Je na svou dobu dost obscénní, jmenuje hvězdy doslova ze zapomnění. se ,Vemte kluky domů‘ (Bring the Boys to the House) a nesměla se vůbec vysílat v rá- POSLECHNĚTE SI JE diu,“ vzpomíná Kun. „Ruth Wallisová patři- Psaní o hudbě nikdy nebylo lehké, kvalita la v šedesátých letech k takovým těm žen- hudebního kritika se vždy poznala podle ským komikům, co kouří, chlastají a mluví toho, zda dokázal čtenáři co nejvěrněji po- sprostě. Většina z nich je dneska zapomenu- psat zvukový zážitek. Jenomže nyní žije- tá, třeba Belle Barthová, Pearl Williamsová me v jednadvacátém století. Nikoho proto nován těmi paradoxy a začal jsem podob- nebo Patsy Abbottová.“ Ale nebyly to jen nepřekvapí, že se stránka, zaměřující se na né věci sbírat.“ zapomenuté hvězdy, se kterými se oba auto- stará elpíčka z Bennettovy a Kunovy sbír- Tohle album také sblížilo oba autory. ři díky své sběratelské vášni postupně se- ky, objevila na internetu (http://trailofour „Pro mě to byla nahrávka, která mi otev- znamovali. Začali si klást otázky, na něž ne- vinylbook.blogspot.com). Některé nahráv- řela úplně nový svět, o kterém jsem před nacházeli jednoduché odpovědi. „Kdo jsme, ky se dají najít i na YouTube, jako obrazo- tím vůbec nevěděl,“ říká Josh Kun o albu co jsme to vlastně zdědili, co to pro nás zna- vý doprovod jim mnohdy slouží titulní Bagels and Bongos. „Je to vlastně jenom mená a co s tím uděláme?“ říká Bennett. strana knihy. Pokud by vás tahle kapitola špička ledovce fenoménu latinsko-židov- „Tahle kniha je jenom začátek cesty, musí- moderní americké židovské historie také ského swingového šílenství čtyřicátých me nasbírat ještě tisí- zajímala, můžete si a padesátých let. Na první pohled mě ce alb, než si na tyhle její část na interne- taky zaujal obal, je úžasně elegantní. otázky troufneme tu pustit. Anebo se A hudba na desce je prostě skvělá, jsou to odpovědět.“ pokuste sami ně- latinské verze různých hebrejských a jidiš které staré desky písniček.“ PROSINEC najít, třeba se Podobný paradox provází i vznik svého V JOE’S PUBU omylem ocitly času nesmírně populárního dua The Barry Nezůstali však jen v našich bazarech Sisters. Narodily se v Bronxu a hudební u sběratelství, vyda- či antikvariátech. dráhu začaly pod svými vlastními jmény li se protagonisty Američtí židovští Clara a Minnie Bagelmanovy. Ale změnily své unikátní zvuko- zpěváci, hudebníci si je. „Bylo to kvůli Andrews Sisters,“ říká vé kolekce hledat. a komikové pade- Josh Kun. „Ty měly tehdy obrovský ús- A jejich pátrání bylo sátých a šedesátých pěch se slavnou jidiš písničkou „Bei Mir úspěšné. Tak se let určitě nezmizeli Bist Du Schön“ v angličtině. A tak si Clara mohlo začátkem úplně. Najdete je a Minnie řekly, když tohle dokážou blon- prosince loňského roku na newyorském podle stop na elpíčkách. ďaté luteránky z Minnesoty, musíme to Manhattanu konat jedinečné vystoupení. (Ke knize a k jejím protagonistům se umět taky a líp. Přes noc se z nich staly Na pódiu klubu Joe’s Pub se objevil kantor vrátíme v příštím čísle.) Claire a Merna Barryovy.“ Sol Zim, spolu s ním zpěvák a hudebník TOMÁŠ KRAUS 14 VĚSTNÍK 2/2011

ze Jakoba Taubera, autora Atlantidy holíč- KROMĚŘÍŽ POSEDMNÁCTÉ ských Židů, přiblížila Lenka Uličná (FF UP). Holíč leží na Slovensku kousek od V Muzeu Kroměřížska se uskutečnila loni u Ostravy popsal Kamil Rodan. Rodina Hodonína, tamní Židé ještě za první re- v listopadu už 17. konference Židé a Mora- podnikala hlavně v pohostinství, v lokalitě publiky mluvili „moravskou němčinou“. va. Jejím účastníkům byl představen sbor- Nová Ves se do první světové války zmohla L. Uličná provedla jazykovědný rozbor je- ník příspěvků přednesených zde vloni, který na velký hostinec se společenským sálem, jich mluvy podle Tauberovy knihy. Baťo- vydalo Muzeum Kroměřížska za přispění domy i polnostmi, patřila zde k nejmajet- vým koncernem a židovskou otázkou na Nadačního fondu obětem holokaustu. nějším. Většina jejích členů byla zavraždě- přelomu 30. a 40. let 20. století se zaobíra- Blanka Soukupová (FHS UK v Praze) re- na během holokaustu, hostinec byl zbořen li Martin Marek (FF MU) a Vít Strobach (FF ferovala o brněnském působení dr. Richarda po válce. Osudy Ericha Lichtblaua-Lesk- UK). Podle nich J. A. Baťa své židovské za- Federa, který byl roku 1953 zvolen oblast- lého se zabývala Blažena Przybylová městnance v době německého nebezpečí do ním moravskoslezským rabínem a do smrti (Archiv města Ostravy). E. Lichtblau se zahraničních filiálek posílal, ale jejich pů- žil v Brně, i když se stal v roce 1961 vrch- narodil v Hrušově, pracoval jako reklamní vod v tom nehrál roli. Ve firmě šlo o výkon ním rabínem pro české země. Autorka sou- pracovník obchodního domu RIX v Ostra- a schopnosti, při přesunech zaměstnanců šlo dí, že se dopustil i kompromisů s režimem, vě, byl vězněn v Terezíně, kde zachytil o přínos pro koncern. Za tzv. první republiky např. když odlišoval „hodné“ východní v karikaturách život ghetta. Po válce se vy- zřídili bratři Ferdinand a Jakub Gronnerovi Němce od „zlých“ západních, kteří měli na stěhoval do Izraele, jeho kresby vystavuje v Ostravě hotel Palace, jejich příběh vyložil svědomí holokaust. Jaroslav Klenovský Muzeum holokaustu v Los Angeles. Radoslav Daněk (Archiv města Ostravy). (ŽO Brno) se věnoval pře- Jindřich Bauer (Mac- Bratři přečkali válku v Rumunsku, po návra- rovskému rodákovi, archi- cabi Brno) pojednal tu je chtěli komunisté z ostravského národ- tektu Jakobu Gartnerovi. o stolní tenistce, prvore- ního výboru připravit o hotel tvrzením o je- Podle Klenovského znal publikové člence svého jich proněmectví. Za bratry se však v roce dobře své řemeslo, spojo- klubu Traute Kleinové. 1946 postavila část zaměstnanců, po únoru val historizující motivy, Traute byla mistryní re- 1948 připadl hotel státu. které tvořivě obohacoval, publiky a mistryní světa O prostějovské rodačce (1910) Lole Beer a i díky tomu nesl jeho z Prahy 1936 ve smíšené Ebnerové, rozené Zwillingerové, promluvi- podpis druhý největší po- čtyřhře. Přežila Terezín la Eva Janáčová (FF UK). Lola emigrovala čet synagogálních staveb i Osvětim, roku 1946 se do Palestiny roku 1939, po roce otevřela na světě (Morava, Vídeň, vystěhovala do USA. v Tel Avivu návrhářské studio, časem si vy- Uhry aj.). Mnohé z nich V roce 1994 byla uvedena budovala skvělou pozici, oblékala ženy po- byly bohužel za druhé do Mezinárodní židovské litiků, navrhovala ženské stejnokroje pro světové války zničeny. Ru- sportovní síně slávy. Pa- armádu, policii či El Al. Proměnám přátel- dolf Fišer odpověděl na vel Maňák (UP v Olo- ství mezi Paulem Engelmannem a Maxem otázky „jak se důsledky mouci) promluvil o kores- Zweigem se věnovala Ivana Bednaříková- josefínských reforem projevovaly v životě pondenci JUDr. Jindřicha Groaga s Karlem Procházková (FF UP). Engelmann byl se- třebíčského ghetta“ a jak se projevila eman- Čapkem, která se týkala pacifisty Vladimíra kretářem K. Krause, studoval u A. Loose, cipace Židů. Marie Dokoupilová (Muzeum Rajdy. S anotací své práce o Zbyšku Neča- znal se s L. Wittgensteinem. Zweig psal Prostějovska) na základě rozboru prostějov- sovi (J. Pemberton), čs. letci působícím za dramata plná humanistických ideálů. Od ských židovských gruntovnic promluvila druhé světové války v RAF, narozeném roku 1939 spolu 25 let obývali byt v Tel o majitelích židovských domů v letech v obci Lazy u Orlové křesťanskému inžený- Avivu. Max Paulovi záviděl tvůrčí lehkost, 1780–1830, o změnách jejich jmen po roce rovi a židovské matce Alici rozené Fein, Paul byl občas kritický k jeho dílu. S Mila- 1788, poukázala na lepší a horší adresy vystoupil Ladislav Soldán. nem Palákem jsme se vrátili na Moravu. Ve ghetta. Daniel Soukup (FF UP) zaznamenal Odpolední část programu zahájil Daniel Valašské Bystřici žila koncem 19. století ohlas kauzy Šimona Abelese na Moravě. Je- Baránek (FF UK) promluvou o vzniku ži- jen jedna židovská rodina Josefa Steinhard- jím důsledkem bylo mj. několik křtů židov- dovského modlitebního spolku v Kolore- ta. Mezi jeho potomky vynikl důstojník čs. ských dětí z Moravy a studenty jezuitského dově, osadě založené roku 1789. Rozvoj armády Leonard. Za ženu si vzal Němku olomouckého gymnázia roku 1736 insceno- rakouského Slezska v druhé pol. 19. a po- Helmu, která se za okupace odmítla roz- vaná divadelní hra s názvem Crudelis Juda- čátkem 20. století popsala Ludmila Ne- vést. Vykazovala se členstvím otce v NS- eorum perfidia. Soukup ji srovnal s praž- sládková (Ostravská univerzita). Srovnala DAP. L. Steinhardt pár let po válce umírá, skou hrou Agnus inter Haedos (Beránek vývoj většinového a židovského obyvatel- jeho žena má na úřadě osvědčit češství, mezi kozly, 1738). stva. Do oblasti přijížděli za prací chudí v den jednání končí svůj život ranou z pis- Do poloviny 17. století zamířil Pavel haličští Židé, přinesli nové vzorce chová- tole. Konferenci uzavřel Petr Pálka (Mu- Kocman (Společnost pro dějiny židů v ČR) ní, růst jejich populace v první generaci zeum Kroměřížska) referátem o konci ně- referátem o deportacích dvou Židů z Kyjo- byl strmý. Tématem židovských studentů mecké školy v městské židovské obci va na panství Lva Viléma z Kounic, k jehož na středních školách v Moravské Ostravě Holešov, která byla s koncem židovské poddaným patřili. Podnikání židovského před rokem 1914 se zabýval Petr Kadlec obce a po sjednocení Holešova výnosem pekaře v Lipníku n. B. Heinricha Scharfa (Ostravská univerzita). Rozebral třídní ka- zemské školní rady v Brně zrušena. v 19. století se věnoval Miroslav Marada talogy z daných let a stanovil procentuální Konferenci, která přinesla mnoho no- (okresní archiv v Přerově). H. Scharf vyvá- podíl: reálka vždy přes 30 % židovských vých poznatků k dějinám Židů na Moravě žel macesy i do Vídně, sklad a prodejnu studentů, gymnázium přes 40 % a lyceum a ve Slezsku, uspořádalo Muzeum Kromě- měl vždy ve II. okrese. Vzestupy a pády přes 50 %. Kadlec zkoumal i řeč, teritoriál- řížska, které do roka vydá sborník předne- podnikatelského rodu Rothů z Nové Vsi ní a sociální původ studentů. Tvorbu Hein- sených příspěvků. PETR PÁLKA VĚSTNÍK 2/2011 15 AMEDEO MODIGLIANI V PRAZE Z NOVÝCH KNIH Rozpačitá prezentace slavného malíře Arnošt Goldflam PÍSEK A JINÉ KOUSKY Že bude v Praze výstava obrazů Amedea Jako hlavní zajímavost výstavy vymyslela Spisovateli, dramatikovi, scenáristovi a di- Modiglianiho, jednoho z nejvýznamnějších pro Galerii Vernon italská kurátorka Serena vadelnímu a filmovému režisérovi Arnoštu umělců 20. století, jsme se v tisku dozvídali Baccaglini konfrontaci Modiglianiho prací Goldflamovi (1946) vychází rozsáhlý vý- řadu měsíců: nejprve ji chystalo Museum bor z her. Výtvarně „divadelně“ a zajímavě Kampa, kvůli organizačním problémům upravená kniha zahrnuje jeho nejvýrazněj- byla přeložena do Obecního domu, ale byl ší a nejosobitější texty, je doplněna řadou posunut termín. A jako by se technické po- studií od znalců Goldflamovy divadelní tíže nakonec na vyznění výstavy podepsa- tvorby a dvěma rozhovory s autorem. ly: návštěvník má pocit, že vznikala s urči- Vydalo nakl. Větrné mlýny v Brně roku tou dávkou improvizace a že „unikátní“ 2010; 584 stran, doporučená cena 499 Kč. instalaci způsobil spíše nedostatek financí a exponátů než promyšlená koncepce. David Grossman Amedeo Modigliani se narodil v roce MÍT S KÝM BĚŽET 1884 v židovské rodině v Livornu a zemřel Mladý Asaf, pracující přes léto na radnici, 24. ledna 1920 v Paříži, v pouhých třiceti dostane za úkol zjistit majitele zatoulané pěti letech. Proslavil se nejen svým dílem, feny, a tak se mimoděk vydává po stopách ale také komplikovaným životem a závis- neobvyklého příběhu. Mladičká Tamar, lostí na alkoholu. A právě umělcovým aby zachránila milovaného člověka, se stá- soukromím se pražská výstava zabývá vá pouliční zpěvačkou a dává se zavléci do snad až přehnaně. Nachází se tu spousta světa zločinu. Jeruzalémská Eurydika ne- fotografií z malířova archivu, které jsou Portrét Ghitty, kresba 1918. čeká na osvoboditele, ale s odvahou mo- a děl F. Kupky, jehož obrazy tvoří závěr vý- derní dívky se jako zachránkyně sama stavy. V sousedství Modiglianiho melancho- pouští do boje s nepřátelským světem... lických portrétů je ale především zřejmé, jak Román Mít s kým běžet patří k nejúspěš- málo má Kupkova ostře barevná malba – nějším knihám předního izraelského pro- alespoň v daném výběru – společného s dí- zaika Davida Grossmana. Zaměřuje se na lem italského židovského malíře. Propagační odcizení mezi rodiči a dětmi, drogovou zá- materiály zdůrazňují, že oba vystavovali roku vislost, zneužívání druhých a vnitřní sílu 1912 v rámci Podzimního salonu: Modiglia- jedince. Děj románu je zasazen do součas- ni své sochy, Kupka abstraktní obrazy. Proč ného Jeruzaléma a jeho nejbližšího okolí, ale k tomuhle setkání po sto letech vlastně realistickou, až syrovou scenerii města dochází, zůstává (a asi zůstane) záhadou. ovšem prostupuje přízračná atmosféra. Na závěr: Kdyby byla výstava umístěna Z hebrejštiny přeložil Jindřich Vacek. v komornějším prostředí, třeba i s menším Vydalo nakl. Mladá fronta v Praze r. 2010. 392 stran, dop. cena: 369 Kč.

Portrét Dr. Brabandera, olej 1918. Hanuš Hachenburg HNED VEDLE BÍLÁ BARVA MRÁČKŮ zvětšené na velká plátna a vybavené cel- Neuvěřitelně vyzrálé básně Hanuše Ha- kem banálními texty; hodně prostoru je chenburga, z nichž více než třetina je pub- věnováno též jeho vztahu k ženám. likována vůbec poprvé, byly napsány jako Z díla umělce, který proslul hlavně svý- příspěvky do časopisu Vedem, tajně vydá- mi akty a masky připomínajícími portréty vaného třinácti až šestnáctiletými chlapci se slepýma očima, je k vidění především v terezínském ghettu v letech 1943–1944. spousta skic. I ty jsou krásné, kresby ze H. Hachenburg (nar. 1929) vyrůstal v ži- skicáře jsou prý navíc k vidění poprvé. Ale dovském sirotčinci na Vinohradech. Ve tři- co naplat: návštěvník, který absolvoval nácti letech byl deportován do Terezína, první sál plný fotografií a několika kreseb kde více než rok žil na Domově 1, podílel malířových přátel, očekává hlavně slavné se na činnosti chlapecké samosprávy a stal oleje. Ve druhém sále se jich nachází deset se častým přispěvatelem Vedem, přede- Autoportrét, kresba 1915. a lze říct, že kvůli nim výstava za vidění vším autorskými básněmi. V prosinci nakonec stojí. Portréty Marevny, Marie, počtem kreseb a dokumentárního materiálu 1943 byl deportován dále do Osvětimi, za- malíře Celsa Lugara... Místo portrétu a bez Kupkových obrazů, asi by dopadla hynul pravděpodobně v červenci 1944. Anny (která na nás shlíží i z plakátů lépe. Ale i tak: skici a několik olejomaleb (Kniha vznikla v rámci dlouhodobého a upoutávek na akci) je však umístěna re- Amedea Modiglianiho můžete v Obecním projektu gymnázia Přírodní škola věnova- produkce – „z technických důvodů je ori- domě zhlédnout do konce února denně od ného nacistické perzekuci a holokaustu.) ginál zatím nedostupný...“. Snad ta pravá 10 do 19 hodin. I to se dá v pražských po- Vydalo nakl. Baobab v Praze roku 2010. Anna nakonec do Prahy dorazí. měrech nazvat příležitostí. am 64 stran, dop. cena 100 Kč. 16 VĚSTNÍK 2/2011

manitním principům. Aby mohl Dětskou ZAPOMENUTÉ ŽENY pomoc převzít a využívat její dobře zave- dené organizační struktury, musel sice Švýcarská dětská pomoc už není tabu změnit své stanovy (za války byl vojen- skou organizací), ale vysocí důstojníci, K nejdůležitějším a vždy uctívaným tradi- evakuovali ohrožené děti, jejich matky, ne- kteří zastávali oficiální politiku vůči nežá- cím Švýcarska a jeho obyvatel patřilo po mocné a starší lidi z frontových linií do zá- doucím cizincům, ve vedení zůstali. Jejich staletí jejich humanitární cítění. Kořeny zemí, kde pro ně zakládali kantýny a dět- rozkazy vedly k tragickým konfliktům. této tradice sahají do 16. století, kdy země ské domovy. Po porážce republikánů Vedení Švýcarského červeného kříže pomohla hugenotům vyhnaným z Francie, doprovázeli uprchlíky při útěku přes Pyre- v Bernu od svých dobrovolných spolupra- později přijímala i politické uprchlíky neje do jižní Francie, kde opět vybudovali covnic a spolupracovníků z Dětské pomo- a v 19. století se stala útočištěm revolucio- síť kantýn a dětských domovů a porodní ci vyžadovalo striktní „neutralitu“, která nářů z celé Evropy; i dnes tvoří cizinci, kliniku. Ve sběrných táborech, kam fran- se neslučovala s jejich morálními princi- které země přijala, jinde příliš nevídaných couzská vláda republikány internovala, za- py. Přes všechny zákazy pomáhali i nadá- 20 % obyvatel. řizovali tzv. švýcarské baráky, kde zdra- le v tzv. svobodné zóně a později v celé Pověst o tradiční toleranci Švýcarů, votní sestry poskytovaly pomoc především okupované Francii ohroženým Židům. lépe řečeno jejich státu, utrpěla značné dětem, nejdříve španělským a později ži- Museli při tom bojovat nejen s francouz- trhliny po první světové válce, kdy vláda dovským. skou policií a gestapem, ale i se svými dovolila rozpoutat kampaň proti přistěho- Švýcaři se snažili osvobodit z internač- nadřízenými v Bernu. Když počátkem valcům a nastolila restriktivní cizineckou ních táborů co nejvíce dětí a dospělých ledna 1943 zadržela německá hlídka na politiku. Ta se zostřovala během 30. a 40. let a vyvrcholila uzavřením hranic pro ohrožené „pouze z rasových důvodů“. Jedním z krutých následků bylo, že ži- dovští emigranti, které dopadly vojenské hlídky v ochranném pohraničním pásmu, byli vydáváni gestapu. Proti těmto naří- zením se postavili obyčejní Švýcaři, kteří uprchlíkům často spontánně pomáhali. Pomocníci a převaděči přes hranice byli ovšem exemplárně trestáni vězením a po- kutami a v jistém druhu ostrakizace žili až donedávna; teprve v posledních letech se dožili jakési satisfakce a rehabilitace. Podobný vývoj měl i vztah oficiálních míst k činnosti skvělé humanitární orga- nizace Švýcarská dětská pomoc, jež pat- řila ještě padesát let po skončení války k tabuizovaným tématům. Také o ní začali švýcarští a němečtí his- torici otevřeně diskutovat až v souvislosti Ohrožení židovští chlapci v dětském domově La Hille v létě 1942. V době prvních transportů na východ (1942 až s debatami o holokaustu koncem 90. let. 1943) se jim podařilo s pomocí aktivistek Švýcarské dětské pomoci a francouzských odbojářů přejít hranice do Španělska nebo do Švýcarska. Foto archiv. NĚKTEŘÍ ŠVÝCAŘI BYLI SKVĚLÍ a zachránit je před deportacemi do vyhla- švýcarské hranici několik židovských Švýcarská dětská pomoc byla dobrovol- zovacích táborů. Spolupracovali s fran- dětí, vedoucí Švýcarského červeného kří- nická organizace, ve které se angažovaly couzskými odbojáři, kteří schovávali že plukovník Hugo Remund ohlásil tento většinou zdravotní sestry, učitelky, so- osvobozené v rodinách a v klášterech, vy- „politováníhodný případ“ svému kolegovi ciální pracovnice, ženy s akademickým bavovali je falešnými papíry a pomáhali v Berlíně. Čtyři z pěti zadržených dětí při- vzděláním a dámy z dobře situovaných jim při přechodu přes španělské a švýcar- šly o život v koncentračním táboře, pouze společenských kruhů. Během obou světo- ské hranice. Všechny tyto akce byly finan- jednomu děvčeti se podařilo uprchnout. vých válek přivážely děti na zotavenou covány ze sbírek ve Švýcarsku; sbíraly se Švýcarské spolupracovnice, které dětem do Švýcarska a v meziválečném období peníze, léky, oblečení, deky, potraviny, k útěku pomohly, Rösli Näfová, Renée se staraly především o děti židovských učebnice, hračky apod. Farnyová a Germaine Hommelová, byly emigrantů. Vozily je legendárními dět- okamžitě propuštěny. Poslední z nich byla skými vlaky z Paříže a organizovaly pro ČERVENÝ KŘÍŽ později deportována do Ravensbrücku, ně tzv. kmotrovské rodiny ze všech so- NA STRÁŽI který naštěstí přežila. ciálních vrstev. Ty se o ně tři měsíce po- Leden 1942 nebyl pro pracovníky Švýcar- Ve Švýcarsku se členové Dětské pomoci staraly, vykrmily je, oblékly a podporo- ské dětské pomoci nejšťastnějším datem. starali o 3000–5000 židovských dětí, které valy je i po návratu k rodičům, posílaly Tehdy totiž na popud spolkové vlády pře- tam legálně či nelegálně přežily válku. Po jim balíčky a peníze. vzal jejich instituci Švýcarský červený jejím skončení se musely děti vrátit domů, Po vypuknutí občanské války ve Špa- kříž, který se, jak víme i odjinud (Terezín), pokud někdo z jejich příbuzných zůstal nělsku mladí muži a ženy z Dětské pomoci po nástupu nacismu zpronevěřil svým hu- naživu, ostatní vycestovaly do Spojených VĚSTNÍK 2/2011 17 států nebo později do Izraele. Ve Švýcar- TSD POČTRNÁCTÉ a studentů z belgických škol za okupace sku jich mohlo zůstat velice málo, protože země se zabývá Barbara Dickschenová zákon o stálém azylu vstoupil v platnost Letošní sborník Terezínských studií a do- (Belgie). Stefanie Fischerová (Německo) teprve v březnu 1947. kumentů (TSD) potvrzuje, co už bylo kon- v článku Židovští obchodníci s dobytkem, Aktivisté Dětské pomoci se ovšem statováno vícekrát: 1) TSD se staly svého sedláci a nacisté, dokládá, že nacisté zača- i nadále angažovali pro nemocné a vyhla- druhu institucí, která čtenáři zaručuje na- li Židy v Německu vytlačovat z hospodář- dovělé děti, které stejně jako před válkou bídku kvalitních historických informací, ského života už dávno před r. 1933. Také přiváželi na zotavenou do Švýcarska z ce- jde o soubor textů komponovaný s čitel- rasové zákony, jež nakonec vedly ke geno- lé Evropy, včetně bývalého Českosloven- ným záměrem, dobře edičně připravený; cidě, byly připravovány dávno před nástu- ska. Někteří pracovali přímo ve vybom- 2) Ke kvalitě posledních ročníků přispělo pem Hitlera k moci; na jejich přípravě se bardovaných městech, tentokrát poprvé rozhodnutí rozšířit okruh příspěvků tema- podíleli i významní němečtí vědci a brzy za státní peníze. Většinou šlo o ženy, ticky i geograficky, což umožňuje zvát ke docházelo k „personálnímu a ideologické- z nichž bylo několik později za svou zá- spolupráci více autorů, kteří mohou při- mu srůstání vědeckých struktur biomedicín- chrannou činnost vyznamenáno v Jad va- cházet s novými tématy a souvislostmi. ských oborů s nacistickým státem“. Doklá- šem v Jeruzalémě; ty ostatní upadly v za- Editorka zatím posledního sborníku, his- dá to ve své studii Německá rasová hygiena pomenutí. torička Jaroslava Milotová, „předkládá mezi demokracií a diktaturou (1925–35) k veřejné diskusi“ příspěvky autorů z deseti Michal Šimůnek (Česká republika). HOLD ČTRNÁCTI ŽENÁM zemí. Alfons Adam (Německo) předložil Autorem posledního příspěvku je profe- Kniha o „zapomenutých ženách“, která dílčí, ale bohatě dokumentovaný výsledek sor Klaus-Michael Mallmann (Německo), vyšla na podzim 2010 v Basileji, zpraco- svého bádání ve studii Nucená práce u se- který ve své studii sledoval, jak se Němci vává historii Švýcarské dětské pomoci ve veročeských dceřiných firem koncernu vyrovnávali se svou nacistickou minulostí čtrnácti portrétech. Jejich protagonistky Říšské závody Hermanna a vinou po druhé světové jsou charismatické, statečné ženy, které Göringa. David Garlach válce. Pro české čtenáře své sociální cítění spojovaly s praktickou (USA) se zaměřil na po- bude možná překvapivé, prací a organizací. Angažovaly se obětavě stavení československých nakolik se „proces vyrov- ve vžité humanistické tradici, většinou občanů židovského půvo- návání“ v mnoha aspek- v rozporu s oficiální politikou. Po tzv. křiš- du po roce 1945, přede- tech podobá pokusu o vy- ťálové noci v listopadu 1938 se jim podaři- vším těch, kteří se při pořádání se s minulostí lo dostat legálně do Švýcarska 300 židov- sčítání v r. 1930 hlásili komunismu, jeho zločiny ských dětí z frankfurtského sirotčince, k německé národnosti; a zločinci u nás. Podle ačkoli švýcarské hranice byly pro dospělé shrnuje závěry historiků, Mallmanna prošli Němci hermeticky uzavřené. Švýcarská cizinecká podle nichž toto postavení několika fázemi onoho politika reagovala na všechny negativní bylo právně velice nejisté procesu. Jedna z prvních politické události v letech 1933–1943 ri- a ponižující, přičemž fází pracovala s předsta- gorózně protižidovskými opatřeními. hlavní díl viny přičítá vou, že Rakušané i Němci Autoři portrétů zahrnutých do knihy představitelům místní byli první obětí nacistů, zpracovali archivní dokumenty, korespon- státní správy; přichází a s mýtem o všudypřítom- denci a autentické memoáry, ve dvou pří- také s názorem, že zjevná nosti gestapa, díky němuž padech mohli vést ještě rozhovory s por- vstřícnost komunistů vůči lidovému antise- se „podařilo etablovat obraz bezmocnosti trétovanými osobnostmi, nejstarší z nich, mitismu po válce byla součástí jejich takti- vůči, nacistické krutovládě‘ a přesile ,vlád- Emma Ottová, oslavila 20. listopadu své ky v boji o absolutní moc. noucích zločinců‘.“ Tato interpretace přijí- 103. narozeniny. Její spolupracovnice, Další čtyři studie se zabývají různými maná s chutí jak v NSR, tak i v NDR se sta- Anne-Marie Im Hof-Piguetová (*1916), aspekty života v nacistických ghettech. la „instrumentem kolektivního zproštění se která převáděla židovské děti a dospělé Margalit Shlainová z Izraele se vrací k pů- viny“, pachatelé byli považováni za pouhá přes francouzsko-švýcarské hranice a byla sobení Benjamina Murmelsteina, „starší- kolečka vraždícího mechanismu. Podle au- 1991 vyznamenána v Jad vašem, byla po- ho“ terezínského ghetta v době, kdy byl tora studie nepřinesl oproti vžitým předsta- chována před několika dny, 7. ledna 2011 život Terezína rozvrácen po transportech vám skutečný průlom do německé reflexe v Könizu u Bernu. Emma Ottová na vy- více než osmnácti tisíc vězňů do Osvětimi ani proces s Eichmannem, ani studentské znamenání za záchranu židovských dětí v říjnu 1944. Frank Grüner (Německo) ve hnutí v r. 1968. V prvním případě (i vlivem ještě čeká. své práci o vilniuském ghettu dokládá mj., interpretace H. Arendtové) Němci i svět Švýcarská editorka a spoluautorka bo- že rozsáhlejší kulturní život nebyl jen fe- přijali teorii „banality zla“, odosobněného hatě ilustrované knihy dr. Helena Kanyar- noménem terezínským a že význam této vraždícího robota, v druhém pak bylo šoa -Beckerová pochází z Prahy a loni v září činnosti, její hodnota, smysl a morálka redukováno na „vedlejší bitevní pole třídní- byla – mj. i za tuto knihu – vyznamenána jsou předmětem obdobného obdivu i po- ho boje“. Teprve po půli 90. let byla podle prestižní vědeckou cenou města Basileje. chyb. V příspěvku Kronikáři ghetta referu- Mallmanna „zpochybněna dosavadní para- UDO BREGER, Basilej je Andrea Löwová (Německo) o ilegálních digmata“ a vnímání „šoa je navráceno zpět kronikách a archivech ghett v Lodži a Var- z říše neosobních struktur do působnosti (Vergessene Frauen, Humanitäre Kinder- šavě, významných nejen pro svou hodnotu jednajících lidí“. TOMÁŠ PĚKNÝ hilfe und offizielle Flüchtlingspolitik historiografickou, ale i uměleckou a socio- 1917–1948, Basler Beiträge zur Ge- logickou. Právě o dokumenty z varšavské- J. Milotová (ed.), Terezínské studie a do- schichtswissenschaft, 182, Hrsg. Helena ho ghetta se opírá Andrea Tarsi (Izrael) ve kumenty 2009, vydal Institut Terezínské Kanyar-Becker, Basel, Schwabe Verlag své studii Rodina v ghettu jako osa rozho- iniciativy v nakl. Sefer, Praha 2010, str. 2010, 282 str.) dování a konání. Situací židovských žáků 303, dop. cena 200 Kč. 18 VĚSTNÍK 2/2011

TAKOVÁ LEGRACE UŠI NA SRDCI ...a další události /Vybráno z českého tisku/ Týdeník Reflex věnoval v posledním loň- ském čísle dvoustranu židovským anek- dotám. Pod titulkem „Váš nejoblíbenější Média (např. Lidové noviny, 21. 1.) za- Pod titulkem „Sonnenfels dával rady čty- židovský vtip“ jsme se tak mj. mohli do- znamenala, že do Prahy přijel Nicholas řem císařům“ připomněly regionální mo- zvědět, jakou legraci má rád písničkář Ja- Winton, jehož Češi navrhují na Nobelovu ravské deníky (např. Blanenský deník, roslav Hutka. K lepšímu dal toto: „Co je cenu míru. ■■ Pod titulkem „Horská syna- 10. 1.) „největšího Moravana 18. století“, absolutní rehabilitace? Když se z mýdla goga bojuje o přežití“ informuje Klatov- právníka, ekonoma, rektora vídeňské uni- zase zpátky dělají Židi.“ (K tomu vysvět- ský deník (5. 1.) o finančních problémech verzity a autora řady zásadních osvícen- lení: po válce se objevila tvrzení, že tuk „poslední horské synagogy“ v Hartmani- ských reforem Josefa von Sonnenfelse zavražděných Židů se užíval k výrobě cích. ■■ Chebský deník (24. 1.) krátce re- (zasadil se např. o zrušení útrpného práva, mýdla. Tento závěr historici nepotvrdili.) feroval o shromáždění v plzeňské syna- jeho všeobecný občanský zákoník z r. 1811 Židovská anekdota, jak naznačuje titu- goze u příležitosti 69. výročí transportů platí v Rakousku dodnes). Narodil se lek Reflexu, to není. Je to vtip o Židech plzeňských Židů do Terezína. ■■ Náchod- v Mikulově v rodině rabína, svého vlivu a ještě spíš posměšné ušklíbnutí; zábav- ský deník (12. 1.) popsal cestu skupinky a nejvyšších úředních hodností mohl do- nost Hutkova výběru ocení především ten, studentů z gymnázia v Rychnově nad sáhnout až po konverzi ke katolictví. ■■ kdo má hodně rozvolněná měřítka co do Kněžnou „po stopách Karla Poláčka“ na Severočeské regionální deníky (např. Ža- osobního gusta i obyčejné lidské slušnosti. místa bývalých koncentračních táborů tecký a lounský deník, 15. 1.) anotovaly Existuje samozřejmě humor zvaný čer- v Zabrze a Gliwici. Studenti položili kyti- román D. J. Novotného Sidra Noach, ode- ný a najdeme ho i mezi židovskými anek- ci k hromadnému hrobu vězňů z pochodu hrávající se v prostředí pražských Židů. ■■ dotami. Tak v klasickém výboru Karla Po- smrti, v němž možná šel i český spisova- Příběh tváře přednosty stanice a piknika láčka čteme: „Jakub pochoval ženu. Na tel. ■■ Valašský deník (19. 1.) pod titul- Victora Cibicha, která zdobila etiketu ús- cestě z krematoria doprovázel jej švagr, kem „Jan Antonín: Adept na titul Spra- teckého piva Březňák od r. 1906, připo- jenž nesl v urně popel drahé zesnulé. Tak vedlivý mezi národy“ tvrdí, že nevlastní mněla MfD (12. 1.). Cibichova žena byla kráčeli mlčky ponořeni v truchlivé myš- bratr Tomáše Bati, považovaný u nás do- Židovka, a tak jeho tvář za nacistů musela lenky. Najednou začalo padat náledí. Ja- dnes navzdory rozhodnutí soudu (2007) zmizet, komunistům zas vadilo, že je po- kub pravil: ,Pieta sem, pieta tam. Sypej za kolaboranta s nacisty, „zachránil před dobný Leninovi; vše napravila až sametová popel, ať neupadnem.‘“ holokaustem stovky židovských rodin, revoluce. ■■ U příležitosti stého výročí za- Není to zdaleka vtip podle mé chuti, ale kterým pomohl vycestovat do zahraničí“. ložení prvního kibucu v Palestině (1910) prvoplánově nikoho neuráží. V osobní ro- ■■ Po titulkem „Rabín, violoncellista se Neviditelný pes (19. 1.) rozepsal o his- vině si pohrává s paradoxem, absurditou a chasidské písně“ píší LN (8. 1.) o Ame- torii a současnosti tohoto fenoménu. ■■ a sebeironií, a zachovává tak to, co činí ričanu z New Yersey Baruchovi Meyerso- Žďárský deník (14. 1.) zaznamenal, že se anekdotu, a zvláště tu židovskou, anekdo- vi, jazzmanovi a bratislavském rabínovi. potomkům „věhlasného žďárského foto- tou. Cynická legrácka, kterou nabídl pan ■■ LN (25. 1.) přinesly rozhovor s fyzi- grafa Viléma Frendla podařilo najít pří- Hutka a která nezarazila nikoho z redakce, kem Benjaminem Abelesem, který jako buznou osmnáctileté Heleny Böhmové“ je z jiného těsta. Tak jako antisemitismus dítě žil v Česku a zachránil ho v r. 1939 a odevzdat jí po 69 letech fotografii, již si vypovídá více o antisemitech než o Ži- Nicholas Winton. Abeles vynalezl mj. dívka nestačila vyzvednout před transpor- dech, tak i rádoby humorné koncentráč- „baterie“ pro kosmické sondy. ■■ Týdeník tem do koncentračního tábora, odkud se nické variace na židovský osud jsou přede- Rozhlas (11. 1.) oznámil, že seriál stanice nevrátila. ■■ Český filosof a katolický vším výpovědí o těch, kdo je šíří. Svědčí Čro-3 Vltava pokračuje (21. 1.) v „dlou- kněz Tomáš Halík převzal v hlavní var- o jejich zášti, hlouposti, předpojatosti, hodobém cyklu Synagogy Čech, Moravy šavské synagoze od Polské rady křesťanů anebo nedostatku vkusu. a Slezska“. Cyklus je skutečně dlouhodo- a židů čestný titul „Člověk smíření“. (LN, Nemyslím, že Jaroslav Hutka je antise- bý: pořad se vysílá vždy jednou za rok 17. 1.) ■■ Hospodářské noviny (11. 1.) mita ani že antisemité sedí v Reflexu. Když v lednu ke Dni památky obětí holokaustu. krátce komentovaly rozhořčení některých v souvislosti s Hutkovým příspěvkem před- K témuž dni vysílala stanice (23. 1.) lite- přispěvatelů internetových debat nad ná- seda ŽOP František Bányai vyjádřil redakci rární kompozici spisovatele Jiřího Weila lezem izraelských antropologů, kteří ob- politování nad nedostatkem empatie, dosta- Žalozpěv za 77 297 obětí spolu s klavírní- jevili zuby zřejmě nejstaršího člověka lo se mu omluvy. Pravda, s vysvětlením: mi skladbami Ervína Schulhoffa. ■■ „Ne- našeho druhu. Autoři debaty „dospěli „Dělat si legraci sám ze sebe – i drsnou le- jsem Žid, ale i židovský hřbitov je součástí k názoru, že podle izraelských vědců byl graci – je podle názoru celého našeho týmu českých dějin, a tak jsem před pár lety na prvním člověkem Žid, což je pochopitelně potřebné a této zemi to chybí jako sůl,“ na- rekonstrukci náhrobků skromně přispěl,“ rozrušilo“. ■■ Česká média (např. MfD, psal redaktor Jiří X. Doležal a připojil do- prozradil mj. publicista a textař M. Horá- 18. 1.) zaznamenala, že matka nového poručení: „Zkuste se na tu anekdotu podí- ček Magazínu Práva (22. 1.) o starém ži- velvyslance USA v Praze Normana Eise- vat bez brýlí politické korektnosti.“ Vždyť dovském hřbitově v Roudnici nad Labem. na se narodila v židovské rodině v ČSR „těch opravdu pohoršených, těch, které vtip ■■ „Jsem intenzivní katolík pro všechny a prošla Osvětimí. ■■ „Kdy konečně lidé zabolel, bude naprosté minimum.“ Židy a intenzivní Žid pro všechny katolí- pochopí, že KSČM je tu pro lidi? ... Ano, pane redaktore, je jich minimum. ky. Ani jedno z toho nehodlám ztratit, ani Z čeho mají strach?“ diví se deník Haló Po nacistické genocidě už to s českou jedno z toho nehodlám vysazovat na úkor noviny (24. 1.), stěžuje si překvapivě, že a moravskou židovskou komunitou ani ji- toho druhého,“ řekl mj. v příloze Mladé „komunisté jsou Židé dneška“, ale soudí, nak být nemůže. LEO PAVLÁT fronty Dnes Víkend Dnes (31. 12.) popu- že by navzdory všemu měli mít „uši na (Psáno pro Rádio Česko a Roš chodeš. lární katolický kněz Zbigniew Czendik. ■■ srdci pracujících mas“. (tp) Viz také Omluva šéfredaktora na str. 22.) VĚSTNÍK 2/2011 19

nu amerického hnutí za rovnost a občan- IZRAEL: Rosa Parksová jako zbraň ská práva. Parksová byla černošská švadlena z Ala- Izraelci se nepřou o to, zda muslimské se na soud obrátil s peticí spolek IRAC bamy, která 1. prosince 1955 ve městě ženy smí, či nesmí nosit šátky či burky. Ty (Israel Religious Action Center) v čele se Montgomery odmítla uvolnit sedadlo spory jsou známé z Evropy, kde muslimští spisovatelkou Naomi Ragenovou. Petice v autobuse bělochovi, přičemž podle teh- přistěhovalci početně sílí: Jedni tvrdí, že vznesla tři hlavní stížnosti. Jde prý o dis- dejších pravidel měla jako černoška sedět zahalování žen diskriminuje jejich indivi- kriminaci žen, o omezení svobody pohybu vzadu. Odmítla, nechala se zatknout duální svobodu, druzí naopak, že zákaz za- a o selhání ochrany občanů před nátlakem a pokutovat, nicméně její protest vedl halování diskriminuje jejich svobodu volby náboženství. k černošskému bojkotu segregovaných oblečení. Izraelské zákony šátky či burky Na základě této petice přijal Nejvyšší autobusů a po roce k tomu, že americký nepřikazují ani nezakazují. Zato se musí soud 6. ledna ono šalamounské řešení: lin- Nejvyšší soud prohlásil rasovou segrega- vypořádat s ideovými střety mezi sekulár- ky mehadrin sice formálně zakázal, ale ci ve veřejné dopravě za protiústavní. Že ními Židy a ultraortodoxy (charedim). povolil stav, kdy se cestující na určitých by poměry v izraelské veřejné dopravě 6. ledna rozhodoval izraelský Nejvyšší linkách segregují podle pohlaví sami byly paralelou? soud o žalobě proti diskriminaci vůči že- a dobrovolně. (Na každém autobusu do- nám, což je citlivé téma. Mají se jí dopou- tyčného přepravce pak musí být nápis: LIBERÁL S POCITEM VINY štět veřejní autobusoví dopravci provozu- „Každý pasažér smí obsadit jakékoli místo Zajímavější poznatky i názory, než jaké jící tzv. linky mehadrin, tedy takové, kde podle své volby. Bude-li v této věci znepo- obsahují zmíněné články, skýtají webové jsou kabiny v souladu s ultraortodoxními debaty pod nimi. Debatérka s pře- požadavky odděleny podle pohlaví – muži zdívkou Babishka (sama se popi- vpředu, ženy vzadu. Jak soud rozhodl? Inu suje jako ortodoxní matka devíti šalamounsky. Prohlásil linky mehadrin za dětí, matematička pracující pro mrtvé, ale povolil – je-li to na základě americkou IT firmu) odmítá para- dobrovolnosti – provozovat spoje se se- lelu s ultraortodoxní Rosou Park- dadly vyhrazenými pro muže a ženy. sovou. Zaprvé – skutečná Parksová Aby bylo jasno. Tyto linky vznikaly jen neoponovala své vlastní komuni- v místech, kde výrazně převažují chare- tě, ale „bílému muži“. Zadruhé – dim. Jenže ta místa se rozšiřují tak rychle, v tehdejší Americe byly rasově se- jak přibývá charedim. Proto i linky me- gregované všechny autobusy, ne hadrin pronikly z jistých městských čtvrtí jen vybrané linky, prostě tam ne- na meziměstské trasy a nyní jich je po celé existovala volba mezi „segregova- zemi provozováno čtyřicet. A proto měl ným“ a „integrovaným“ autobusem. také Izrael na začátku ledna o debatu po- Zatřetí – Parksová vystupovala vel- staráno. Ta debata se v jistém smyslu po- mi umírněně ve spolupráci s Ame- dobá debatě o muslimských šátcích. Pro rickou unií občanských svobod, zákaz (šátků v Evropě i oddělené autobu- zatímco Ariana (autorka článku sové dopravy v Izraeli) jsou ti, kteří se o americké paralele) chce po dů- označují za liberály – ačkoli zákazy jsou stojných ultraortodoxních ženách, v zásadě neliberální. Proti zákazu (šátků aby rozjely provokaci, kterou by i oddělené autobusové dopravy) jsou ti, pak Ariana se svými přáteli cynic- kteří se označují spíše za tradicionalisty. ky manipulovali. Přitom jde o typický střet dvou svobod: Jerusalem Post píše, že když práva na náboženskou svobodu a práva na byli do autobusů mehadrin vyslá- rovnost občanů před zákonem. ni inkognito revizoři, kteří si seda- li na „špatná sedadla“, ve třetině KDYŽ JE TO DOBROVOLNĚ... případů se na jejich hlavy snesly V autobuse mehadrin. Foto archiv. Podle článků v listu Jerusalem Post začaly nepříjemné komentáře od chare- linky mehadrin jezdit asi před dvaceti lety. kojován, bude to považováno za porušení dim. Jenže muž jménem Larry ve webové Bylo to na požadavek charedim, kteří – ve zákona.“) debatě namítá, že tím autobusem jezdil do srovnání s celkovou populací – používají Izraelští bojovníci proti diskriminaci to práce i z práce, vídal ženy i muže sedící na málo auta a více veřejnou dopravu. Ultra- pochopili jednoznačně: segregace podle „špatných sedadlech“, ale pokud se někdo ortodoxové si prostě stěžovali, že prostředí pohlaví pokračuje, dokonce s posvěcením ozval, tak jen tiše a mírně. „Věřím,“ píše přecpaných městských autobusů vede chtě Nejvyššího soudu. A to začíná být zajíma- Larry, „že ,liberálové‘ z toho dělají více, nechtě k tomu, čemu oni říkají zakázaný vé pro politiku a média. Jerusalem Post ci- než co to ve skutečnosti obnáší. Věřím, že kontakt mužů a žen. Dopravci jim vyhově- tuje jeruzalémskou radní Rachel Azario- ,liberálové‘ nejsou liberály, ale lidé plní li a linky mehadrin začaly provozovat vel- vou, její odkaz na americkou historii: nenávisti k těm, kdo si zvolili náboženský ké veřejné společnosti Eged a Dan. Šlo „Kdyby dnes žila Rosa Parksová, přiměla život, že tento způsob života zásadně pro- o napohled běžné autobusy, do nichž však by ultraortodoxní ženy, aby se odvážily vokuje jejich vnímání liberálních hodnot muži nastupovali předními dveřmi, zatím- sednout si dopředu.“ V Jediot Achronot a vzbuzuje v nich pocit viny, takže pak co ženy zadními. vyšel článek Ariany Melamedové „Hledá sami charedim provokují takovým způso- Jenže jak se linky mehadrin šířily, zdví- se ultraortodoxní Rosa Parksová“. Opako- bem, který zbožným vadí.“ haly se i námitky proti nim a v roce 2007 vaně tu narážíme na Rosu Parksovou, iko- ZBYNĚK PETRÁČEK 20 VĚSTNÍK 2/2011

r. 1948, který se snažil potlačit jakýkoli VZPOMÍNKA Kalendárium projev identity Židů a památku holokaus- tu. Po sovětské invazi v r. 1968 emigroval Jedna ze vzpomínek na mého otce mne do Izraele a pokračoval ve vědecké práci vrací do října 1944, kdy nastaly masové Před 100 lety (18. 2. 1911) se ve Vsetíně na Hebrejské univerzitě a v Jad vašem. transporty práceschopných vězňů z Osvě- narodil spisovatel a historik ERICH KULKA Výsledkem jsou studie o popírání holo- timi na práci do Říše. Všichni tátovi kama- (původním jménem ERICH SCHÖN), jehož kaustu (patřil k prvním autorům, kteří se rádi se do transportu hlásili a prošli bra- život a dílo výrazně určil zážitek holo- zabývali tímto fenoménem) a historické nou tábora v naději, že uniknou Osvětimi. kaustu. V roce 1939 ho zatklo gestapo za práce, které poprvé tematizovaly význam- Věděli, že zůstat znamenalo jednoznačně to, že převáděl přes hranice české vojáky, nou účast českých a slovenských Židů v boji zánik při likvidaci zbytků osvětimské maši- kteří chtěli bojovat proti nacistům. Prošel za osvobození ČSR: Židé v československé nerie smrti. Táta mne poslal k bráně na- pak pěti nacistickými věznicemi a tábory, Svobodově armádě (heb. 1977, angl. 1987, před a sám šel o několik řad za mnou. Já než skončil v Osvětimi-Březince. Pracoval č. poprvé r. 1979 u Škvoreckých v Torontu, jsem branou neprošel. Bylo mi tehdy nece- tu v letech 1942–5 jako zámečník, což mu v rozšířeném vydání 1990 v Praze s úvo- lých dvanáct let a byl jsem vrácen do tábo- otevřelo přístup do všech táborů v Březin- dem V. Havla) a Židé v československém ra, neuznán schopným pro práci v Říši. ce; ještě dlouho po válce mu bývalí vězni vojsku na Západě (1992). Táta vše v pozadí sledoval a vrátil se se děkovali za pomoc, která V Izraeli patřil Erich mnou zpět do říše smrti. Zůstali jsme pak jim zachránila život. To Kulka k aktivním členům spolu až do evakuace Osvětimi v lednu byla jeho povaha a život- Sdružení českosloven- 1945 a po několika dnech se nám podařilo ní cesta, všude a vždy. Už ských imigrantů a Ligy utéci z „pochodu smrti“ a najít úkryt u tá- v Osvětimi začal připra- izraelsko-československé- tových přátel na Moravě. vovat dokumentaci histo- ho přátelství. V r. 1977 Několik let před tátovou smrtí, už v Je- rie tábora a pokračoval spoluzakládal Muzeum ruzalémě, jsem se ho zeptal na něco, co v úkrytu u českých vla- tolerance Wiesenthalo- mi tanulo po celá ta dlouhá léta na mys- stenců po útěku z „po- va centra v Los Ange- li: „Jak to, že ses tehdy nepřipojil ke chodu smrti“ v lednu les, rok předtím založil svým kamarádům, kteří měli naději na 1945. Jen tak mohl brzy v Izraeli Světové sdru- přežití? Zůstat se mnou v Osvětimi zna- po osvobození vydat žení přeživších Osvětim menalo přece skoro jistou smrt?“ Táta se svou první knihu, dnes a s Lili Kopeckou založil na mne udiveně podíval: „Jak jsem tě již klasické dokumentár- a vydával časopis The Vo- mohl tehdy opustit a nechat jít vstříc zá- ní dílo o Osvětimi, Továr- ice of Auschwitz Survi- niku samotného?“ na na smrt (Praha 1946), vors (anglicky, hebrejsky Po delší odmlce mne pak napadla ještě jejímž spoluautorem byl a německy, Jeruzalém jedna otázka: „Ale L., ten přece tehdy taky Erich Kulka,1993. Foto rodinný archiv. jiný český osvětimský 1977–85). V 80. letech zůstal?“ Táta se zasmál: „L. prohlásil teh- vězeň Ota Kraus. Význam knihy pro his- čelil z Izraele dehonestujícím útokům říze- dy kategoricky: ,Stalin přijde co nevidět toriografii nacistických koncentračních ným StB, které byly tak nehorázné, že je a já budu před ním utíkat!? Zůstanu tady, táborů a holokaustu spočívá v tom, že je musel zamítnout i komunistický soud. abych ho uvítal!‘“ průkopnickým systematickým dílem o Osvě- Po sametové revoluci přispíval k oživení Taky L. přežil a vrátil se. Podnik zdě- timi-Březince, slučujícím přímé, vše- židovského života v České republice člen- děný po rodičích, které zahubili nacisti, stranné osobní svědectví autorů s jejich stvím v pražské náboženské komunitě, věnoval straně a podílel se aktivně na ces- a další tehdy dostupnou dokumentací. účastí na mezinárodních konferencích tě k únorové revoluci. Při „procesu s pro- Kniha vyšla v sedmi vydáních česky a by- a přednáškami v Čechách a na Slovensku. tistátním centrem Rudolfa Slánského“ byl la přeložena do mnoha jazyků. V Izraeli se podílel do konce života na odsouzen na patnáct let. Erich Kulka se pak po celý život věno- znovuvybudování politických, vědeckých Počátkem 60. let byl propuštěn a někdy val bádání o holokaustu a historii českých a kulturních styků s Českou republikou. v roce 1965 jsem se s ním a jeho rodinou Židů. Další kniha, studie o ekonomii na- V roce 1989 byl Kulkovi za celoživotní setkal v Jeruzalémě, když se již učili ve cistických koncentračních táborů a geno- dílo udělen čestný doktorát americkou známém „ulpanu ecion l’ivrit“. Byl to cidy, Noc a mlha (spoluautor Ota Kraus, univerzitou Spertus College of Judaica jeho další odvážný čin, tentokrát jiným první vydání 1958), je založena převážně v Chicagu. Několik let před svou smrtí směrem: V tajné domluvě s izraelským vel- na dokumentaci norimberského procesu (12. 7. 1995) založil z peněz, které obdržel vyslanectvím v Praze odjela celá rodina proti nacistickým válečným zločincům. jako odškodnění za nacistické pronásledo- na tehdy povolený letní zájezd k moři do O frankfurtském procesu s osvětimskými vání, nadaci na Hebrejské univerzitě v Je- Jugoslávie. Tam na izraelském velvysla- zločinci pojednává Kulkovo dílo Soudco- ruzalémě, která nese jeho jméno. Nadace nectví obdrželi náhradní pasy, které „jako vé, žalobci, obhájci (1966), Eichmannův udílí každoročně stipendia doktorandům izraelští občané“ ztratili nebo o ně byli proces zachytil v knize Únos z San Fer- Hebrejské univerzity za nejlepší práci okradeni, a v rychlosti byli dopraveni leta- nanda (1968); zajímavá je jeho historická k dějinám českých Židů a holokaustu dlem do Tel Avivu. novela Útěk z tábora smrti (1966) o útěku a její laureáti přednášejí dnes na předních Můj táta se s ním opět setkal až o několik českého vězně Vítězslava Lederera z „rodin- izraelských univerzitách, na Harvardu let později, poté co on sám uprchl s celou ného tábora“ terezínských Židů v Osvětimi a v Moskvě. Jeho vědecká knihovna je rodinou po sovětské invazi nejprve do Vídně a světovém ohlasu jeho zprávy o genocidě uchována v Terezínském památníku v Gi- a odsud s pomocí Sochnutu rovněž do Židů. vat Chajim-Ichud v Izraeli a jeho archiv „ulpanu l’ivrit“ v Jeruzalémě. Oba tehdy Erich Kulka byl znám svým neohro- v Centrálním archivu Jad vašem v Jeruza- začali novou etapu jejich pohnutého života. ženým postojem k totalitárnímu režimu po lémě. (red) OTTO DOV KULKA, Jeruzalém VĚSTNÍK 2/2011 21

ŽIDOVSKÁ OBEC V PRAZE Kuboňové, studentky doktorského studia (Maiselova 18, Praha 1, velký sál) KULTURNÍ na Filozofické fakultě Masarykovy uni- Káva o čtvrté POŘADY verzity, obor religionistika. (Na přednáš- ■ Ve čtvrtek 3. února v 15.00 se koná dal- ku bude navazovat 29. března v 18 hodin ší „Káva“. Zavítá na ni politický analytik, přednáška „Hilsnerova aféra v historic- spisovatel, autor řady článků a analytic- kém, náboženském a sociokulturním kon- kých studií o vývoji ve východní Evropě, textu“.) ředitel New York University v Praze Jiří ■ 27. 2. ve 14.30: Víte, co je synagoga? Pehe. Dílna pro rodiče s dětmi od 6 let. Vstupné 30 Kč. Podvečer Yvonne Přenosilové ■ V úterý 22. února v 15.00 přijde do ČT 2: HLASY DĚTÍ „Podvečera“ filmová, divadelní a televizní ■ V úterý 1. 2. v 11.00 reprízuje Česká te- herečka Zlata Adamovská. levize 2 dokument Hlasy dětí, příběh tří lidí, kteří byli v dětství internováni v Tere- KONCERT zíně. Roku 1996 jej natočila českoameric- ORCHESTRU ŠARBILACH ká režisérka Zuzana Justman, která sama ■ Dne 24. února od 19.00 se ve velkém strávila několik let v terezínském koncent- sále Židovské radnice koná koncert or- račním táboře. V roce 1999 získal snímek chestru Šarbilach. Zazní nové melodie od cenu Emmy za nejlepší historický doku- skladatelů Jaromíra Vogela a Petra Ko- Pavel Holeka: Mem. ment. ronthalyho.Vstupné dobrovolné. umožňuje spatřit ucelenou kolekci všech WWW.VEDEM-TEREZIN.CZ VZDĚLÁVACÍ A KULTURNÍ originálních ilustrací. Publikaci, oceněnou ■ V prosinci 2010 byl zahájen provoz we- CENTRUM ŽMP V PRAZE jako Nejkrásnější česká kniha r. 2009, bové stránky vedem-terezin.cz. Představuje (Maiselova 15, P 1, 3. patro) bude možné zakoupit. Vstup volný. Výsta- v digitalizované podobě velkou část textů ■ Není-li uvedeno jinak, začínají progra- va je pro veřejnost přístupna po–čt 10–15, ze stejnojmenného časopisu, vydávaného my v 18 hodin a vstupné na ně činí 30 Kč. pá 10–12, během večerních programů a po chlapci v terezínském ghettu z iniciativy ■ 2. 2. : Sýrie – Kolébka dávných civilizací. domluvě. tehdy čtrnáctiletého Petra Ginze v domově Cestovatelská přednáška Ing. Jana Neubau- ■ Nedělní program pro děti a jejich ro- L 417 (dnes Muzeum ghetta). Během era, spojená s projekcí fotografií a autentic- diče: 13. 2. ve 14.00: Lvíček Arje není dvou let (počínaje prosincem 1942) vy- ké hudby. Ve spolupráci s CK Adventura. líný, on má šabat. Proč Židé v sobotu ne- cházel zpravidla ručně psaný časopis kaž- Vstupné 50 Kč. pracují? Prožijeme kousek šabatu, při kte- dý týden a přispělo do něj několik desítek ■ 3. 2.: Nucené práce různým pánům. rém vůbec není nuda. Prohlídka: pražské chlapců, kteří domovem prošli. Obsahoval V rámci projektu Nucená práce v poboč- Židovské Město. Více o nedělních dílnách nejen povídky, básně a úvahy, ale i reflexe ných koncentračních táborech na území na www.jewishmuseum.cz/vkc. Jednotné života v ghettu. České republiky probádal Institut Terezín- vstupné 50 Kč. Webové stránky vytvořili v rámci svého ské iniciativy (ITI) historii dnes zcela zapo- školního projektu studenti a učitelé Sou- menutých 40 pobočných koncentračních tá- VZDĚLÁVACÍ A KULTURNÍ kromého reálného gymnázia Přírodní ško- borů. Výsledky studie představí přednáška CENTRUM ŽMP V BRNĚ la, o. p. s., za podpory Památníku Terezín, (uvedená v češtině) německého historika (tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno) Chavy Pressburger (sestry Petra Ginze, za- Alfonse Adama, působícího v ITI. ■ Není-li uvedeno jinak, začínají progra- vražděného v Osvětimi), Jiřího Bradyho, ■ 7. 2.: Promítání snímku Amen. Filmové my v 18 hodin a vstupné na ně činí 30 Kč. Marie Rút Křížkové a dalších příznivců. zpracování kontroverzního dramatu Zá- ■ 1. 2.: Osobnost Hieronyma Lorma Obsah stránek bude postupně rozšiřován. stupce Rolfa Hochhutha. Drama. (Francie, (vlastním jménem Heinrich Landes- ■ Dne 15. února od 18.00 se v malém Německo, Rumunsko, USA, 2002, 132 mann), rodák z Mikulova a jeho dotyková sále Městské knihovny v Praze uskuteční min. Režie: Costa-Gavras.) abeceda pro hluchoslepé – přednáška Mgr. večer s názvem Hymna vězňů, poselství ■ 9. 2.: Svátek Purim. Přednáška vrchního Zdeny Jelínkové s praktickými ukázkami. kluků z Terezína. Zazní texty z časopisu, rabína K. E. Sidona. ■ 8. 2.: Byl jednou jeden svět – Významné budou představeny zmíněné internetové ■ 14. 2.: Tajemství Knihy žalmů. Přednáš- židovské osobnosti Moravy. Povídání stránky i sbírka čtrnáctiletého Hanuše Ha- ka rabína Saschi Pecarice ze Stern College s autory únorové výstavy Danielem Sou- chenburga, deportovaného do Terezína (New York, USA) se bude zabývat skrytý- kupem, který pohovoří o olomouckém ka- r. 1943, kterou nyní vydalo nakl. Baobab. mi významy Knihy žalmů (v češtině). binetu judaistiky, a Luďkem Štiplem ze mb ■ 21. 2.: Karaimský Krym. Přednáška sdružení Respekt a Tolerance. Blanky Rozkošné, historičky a judaistky, ■ 10. 2. v 18.00: Židovka aneb Žonglová- ŘEČ Z ARCHIVU věnovaná karaimské komunitě na Krymu ní se životem. Divadelní představení Diva- ■ V půli února vydává Supraphon CD titul a doprovozená fotodokumentací. dla Kufr. Vstupné 50 Kč. nazvaný „Jan Werich, poklady z archivu“. ■ 24. 2.: Hebrejská abeceda (Mezi dvěma ■ 17. 2.: Římské náměstí v Brně. Přednáš- Obsahuje mj. slavnou řeč, kterou J. W. světy) – vernisáž výstavy barevných koláží ka Michala Doležela, studenta archeologie pronesl 29. dubna 1968, kdy směla být ve Pavla Holeky. Nakladatelství Arbor vitae a etnologie, o dějinách místa, kde se ve Vysoké synagoze po dlouhých průtazích vydalo na sklonku roku 2009 stejnojmen- středověku utvářela židovská čtvrť. otevřena výstava Millennium Judaicum nou knihu obsahující soubor dvaadvaceti ■ 22. 2.: Kořeny antisemitismu v čes- Bohemicum, oslavující tisíciletou přítom- koláží a meditativních textů. Výstava kých zemích. Přednáška Mgr. Kristýny nost Židů v českých zemích. nd 22 VĚSTNÍK 2/2011

LAUDEROVY ŠKOLY V PRAZE VÝZVY ZPRÁVY těmito otázkami nezamýšlí, neexistuje kon- ■ Na konci ledna se uskutečnila každoroč- cepce práce s mládeží, nevychovává se bu- ní prezentace půlročních projektů Laude- doucí židovská generace. Česká židovská rových škol Život ve světě romantismu. INZERCE komunita nabízí jen omezený prostor pro Škola pozvala na akci nejen rodiče, ale seberealizaci mladých Židů. S vědomím i širší veřejnost. Na programu školní slav- toho se pokusíme vytvořit pro mladé Židy nosti se objevilo několik divadelních před- přívětivé zázemí, které jim pomůže vlastní stavení, jedno dokonce s autorskými verši židovskou identitu poznat a rozvinout dle žáků základní školy a s živým hudebním osobních preferencí i možností nabízených doprovodem gymnazijních studentů, stu- českými židovskými organizacemi. Považu- denti představili i netradičního průvodce SDRUŽENÍ ŽIDOVSKÝCH jeme za podstatné, aby ČUŽM byla spojo- Máchovým krajem či výsledky práce žen ODBOJÁŘŮ A VOJÁKŮ vána s několika základními hodnotami. vědkyň, které žily v období romantismu. ■ SŽOV zve své členy i příznivce na schů- Předně, aktivity ČUŽM budou připravovány ■ Přijímací zkoušky nanečisto jsou příle- zi, která se koná ve čtvrtek 10. 2. od 10.00 tak, aby se jich členové dodržující halachu žitostí vyzkoušet si nezávazně a bez stresu v zasedací síni ve 3. patře radnice v Maise- mohli plnohodnotně účastnit. Významný je přijímací zkoušky do primy či 1. ročníku lově 18. Program: 1.) přednáška prof. Kolo- pro nás důraz na dobrovolnictví, proto navá- gymnázia. Struktura zkoušky je stejná mana Gajana, místopředsedy Masarykovy žeme i na dobrou tradici oprav hřbitovů či jako u skutečných dubnových přijímacích společnosti: „Prezident T. G. Masaryk a ně- různých sbírek. Dále chceme podporovat zkoušek. Nejúspěšnějšímu řešiteli přijíma- mecká otázka“ – přeloženo z původně plá- vztah Židů k Izraeli. A nakonec: chceme, cích zkoušek nanečisto nabídne škola při- novaného lednového termínu (nemoc); 2.) aby se ČUŽM zapojila do veřejné diskuse jetí bez dalšího přijímacího řízení. gratulace našim jubilantům. k relevantním společenským událostem. Přijímací zkoušky nanečisto se konají Ing. J. Poskočil, předseda SŽOV Plán pro rok 2011 bude zahrnovat něko- 14. února od 14.30 do 18 hodin, přihlásit lik větších jednorázových akcí i akce se je možné do 13. února na e-mailu ško- SEMINÁŘ KRAV MAGA s pravidelným charakterem. S konkrétním [email protected] nebo na telefonním čísle 246 ■ Dne 13. 2. se od 11 do 16 hod. koná programem vás již brzy seznámíme. Věří- 080 784. ip v Krav Maga Academy (Na Pankráci 32, me, že se vám naše akce budou líbit. Na- Praha 4) seminář pro členy židovských or- ším cílem je především obnovit důvěru MACHANENU 2011 ganizací a spolků. Seminář, který povede v ČUŽM a vytvořit takové prostředí, ze ■ Židovská obec v Praze – Středisko soc. ředitel české sekce KMG (IKMF) Jakub kterého vzejde autentická mládežnická or- služeb letos pořádá letní tábory ve dvou Otipka, je vhodný pro všechny zájemce, ganizace, která dnes neexistuje, a nelze turnusech: první turnus se koná ve dnech muže i ženy všech věkových kategorií. Pro očekávat, že vznikne pouhou administrací 17.–29. 7. Jedná se o vícejazyčný program účast nejsou zapotřebí předchozí zkuše- akcí, jakkoli zajímavých. Jaká ČUŽM na- pro děti (6–13 let) z ČR i děti cizinců. Pro- nosti s bojovými sporty. Cena: 250 Kč. konec bude, záleží i na vás. Naše nové ve- gram judaismus a izraelská kultura, sport, Krav Maga je považován za nejúčinnější dení má svou představu, budeme realizo- výlety, Erec Jisrael, program v češtině sebeobranný systém na světě, se zaměře- vat zde stručně představený program, jsme a hebrejštině. Vedoucí mluví česky a heb- ním na řešení nejběžnějších útoků a hrozeb. však otevřeni jakémukoli nápadu a zpětné rejsky, nabízíme program i pro mamin- Program: Krav Maga koncept boje, tech- vazbě. Těšíme se proto na vás. ky/prarodiče s dětmi od 3 do 6 let. Cena niky a taktika; obrana proti neozbrojeným David Kosák a jeho tým: 4900 Kč. Koordinátor: Vlasta Rut Sidono- útokům; obrana proti nejčastějším hrozbám Aleš Hanek, Zdeněk Kalvach, Anna de vá, [email protected]. Pro členy a útokům s nožem, tyčí a pistolí; taktika se- Abreu e Lima, Daniel Putík, Eva Wichsová ŽO v Praze možná sleva; košer kuchyň; beobrany a bojových dovedností; boj na místo bude upřesněno; ubytování: chaty zemi; boj s více útočníky; mentální trénink; OMLUVA ŠÉFREDAKTORA a zděná budova. základy prevence konfliktu a deeskalace REFLEXU ■ Druhý turnus se koná ve dnech 14. 8.– napětí a mnohé další. Kontakt: info@krav- ■ K článku L. Pavláta na str. 20 viz násle- 26. 8. Děti ve věku 6–15 let čeká bohatý maga.cz, 604 404 578. Přihlašování a více dující omluvu šéfredaktora, která vyšla židovský program, spousta dobrodružství, informací na www.krav-maga.cz. dne 13. 1. 2011 v týdeníku Reflex: legrace a zábavy. Cena: 3500 Kč (členové V silvestrovském vydání Reflexu vyšla ŽO mohou získat slevu). Více informací NOVÁ ČUŽM v anketě „Váš nejoblíbenější židovský vtip“ a přihlášky u koordinátorky tohoto turnusu ■ Dne 13. 12. 2010 bylo ustaveno nové anekdota Jaroslava Hutky o nemožnosti ab- Gafny Váňové na e-mailu socialni@ kehi vedení České unie židovské mládeže. Čle- solutní rehabilitace. Autor ji přirovnal laprag.cz. ny Rady ČUŽM se stali Aleš Hanek, Zde- k „dělání Židů z mýdla“. Tento černý humor Zájemci, zašlete laskavě do 15. 2. před- něk Kalvach, David Kosák (předseda), se dotkl mnoha čtenářů. Obdržel jsem dopi- běžnou přihlášku na e-mail socialni@kehi Anna de Abreu e Lima, Daniel Putík a Eva sy i od mnoha židovských přátel, a dokonce laprag.cz. Wichsová. Členy revizní komise se stali i od obětí nacistické perzekuce. Nezbývá Napište základní údaje o dítěti, o který Zuzana Veselá-Petrová a Erik Kolan. nám než se omluvit a uznat, že tento vtip se turnus byste měli zájem a kontakt. Rádi bychom vás seznámili s naším pří- neměl ocitnout na stránkách Reflexu. Soud- Sociální oddělení ŽOP stupem k ČUŽM a naší představou o jejím ný čtenář jistě ví, že v Reflexu není místo pro dalším směřování. Domníváme se, že mladí antisemitismus, a náš editor, uznávaný spi- WIZO Židé řeší své specifické problémy, jsou sovatel a sociolog Jan Jandourek, jenž ■ Naše členská schůze se koná dne 23. 2. v různém stádiu poznávání své židovské stránku připravil, je v tomto ohledu mimo od 15 hodin v Maiselově ulici, výbor se identity, a měla by se jim proto věnovat podezření. Ten vtip je prostě pouze hloupý. sejde dne 16. 2. v Jáchymově ulici. Těšíme zvláštní pozornost. V současnosti se však Kolega Jandourek se připojuje k mé omluvě. se na vás. ek bohužel žádná z židovských organizací nad Pavel Šafr VĚSTNÍK 2/2011 23

ŽNO BANSKÁ BYSTRICA Úmrtí: Srdečne blahoželáme našim členom, ktorí Dne 28. 12. 2010 zemřela paní Anežka oslávia sviatok svojich narodenín: pán Leo Sofferová ze Znojma ve věku 87 let. Po- Redlinger, nar. 22.2. – 70 rokov, a pani ZPRÁVY hřeb se uskutečnil 30. 12. na Novém ži- Eva Krečová, nar. 28.2. – 77 rokov. Ad dovském hřbitově v Praze. mea veesrim šana! Z OBCÍ Zichrona livracha.

ŽNO BRATISLAVA ŽNO PREŠOV Blahoželáme februárovým jubilantom: V mesiaci február sa dožívajú jubileí títo pán Juraj Bock – 75 rokov; pán Peter členovia: pán MUDr. Juraj Fabián, nar. Borský – 60 rokov; pani Zuzana Diaman- 4.2. – 85 rokov; pani Heda Šiovičová, nar. tová – 73 rokov; pani Irena Galanová – 16.2. – 80 rokov; pán RNDr. Anatolij Gol- 83 rokov; pani Alica Gažíková – 83 ro- denberg, nar. 24.2. – 64 rokov; pani Ing. kov; pani Eva Gieratová – 65 rokov; pán Bianka Horváthová, nar. 6.2. – 64 rokov, Vladimír Janíček – 84 rokov; pani Vero- a pani Erika Tomková, nar. 13.2. – 61 ro- nika Kosíková – 71 rokov; pani Oľga Le- kov. Všetkým jubilantom prajeme z celého vina – 70 rokov; pani Oľga Lorinczová – srdca všetko najlepšie, veľa zdravia a po- 90 rokov; pani PhDr. Judita Neumannová 91 rokov; pán Mikuláš Šimon, nar. 8.2. – hody v kruhu najbližších. Ad mea veesrim – 60 rokov; pán Ernest Neustadt – 95 ro- 73 rokov, a pani Eva Ruszová, nar. 22.2. – šana! kov; pani PhDr. Zuzana Paliderová – 72 71 rokov. Milým jubilantom prajeme pev- rokov; pán PhDr. Pavol Polák – 86 rokov; né zdravie a všetko najlepšie! Ad mea ve- ŽNO RIMAVSKÁ SOBOTA pani Marta Szilárdová – 88 rokov; pani esrim šana! Vo februári slávia narodeniny: pani Judita Šándorová – 75 rokov; pani Magda MUDr. Iveta Kyselová, nar. 17.2. – 55 ro- Šeborová – 71 rokov; pani Magda Šimko- ŽO LIBEREC kov; pán MVDr. Vojtech Róth, nar. 17.2. – vá – 83 rokov; pani Magda Šimková – 91 Srdečně blahopřejeme únorovým jubilan- 71 rokov; pán Tomáš Friedman, nar. 17.2. rokov; pani Dalma Špitzerová – 86 ro- tům: paní Petra Špačková, nar. 2.2. – 30 – 64 roky; paní Klára Barancová, nar. kov; pani Anna Veselá – 97 rokov, a pán let; paní Renée Dvořáková, nar. 13.2. – 80 21.2. – 56 rokov, a pán Ing. Štefan Szabó, Doc. Jozef Weiser – 95 rokov. Ad mea ve- let, a pan Jiří Červený, nar. 20.2. – 83 let. nar. 27.2. – 60 rokov. Prajeme týmto čle- esrim šana! Ad mea veesrim šana! nom pevné zdravie, veľa šťastia a radosti v živote. Ad mea veesrim šana! ŽO BRNO ŽO OLOMOUC V únoru oslavují narozeniny: paní Hana V únoru oslaví svoje životní jubileum ŽO TEPLICE Fischer, nar. 17.2. – 63 let; pan Juraj naše členka paní Ruth Potěšilová, nar. 3.2. V únoru oslaví narozeniny naši členové: Neufeld, nar. 1.2. – 75 let; pan Alois – 78 let. Ad mea veesrim šana! pan Michael Lichtenstein, nar. 23.2. – 60 Plaček, nar. 18.2. – 74 let; pan Petr Ur- let, a paní Ivana Mertová, nar. 12.2. – 19 ban, nar. 9.2. – 52 let, a paní Milada ŽO OSTRAVA let. Ad mea veesrim šana! Winklerová, nar. 1.2. – 62 let. Ad mea V únoru oslaví narozeniny: pan Peter veesrim šana! Bachrach, nar. 5.2. – 82 let; pan Jindřich ŽO ÚSTÍ NAD LABEM Goba, nar. 14.2. – 78 let, a pan Walter V únoru oslaví narozeniny: paní Hana ŽO DĚČÍN Kranz, nar. 22.2. – 88 let. Ad mea veesrim Kumperová, paní Věra Novotná, paní Jana V únoru oslavují: pan Jan Baše, nar. 2.2. – šana! Krausová, paní Mgr. Zdeňka Matičková, 32 let; pan Ing. František Comorek, nar. a pan Mgr. Pavel Ťupek. Hodně zdraví 10.2. – 52 let; paní Valerie Meiselová, nar. ŽO PLZEŇ a osobní pohody přeje celá židovská obec. 12.2. – 85 let; paní Michaela Martinková, V únoru oslaví narozeniny: pan Ing. Ad mea veesrim šana! nar. 12.2. – 31 let; paní Alžběta Lauferová, Zdeněk Roubíček, 12.2. – 59 let, pan Ja- nar. 19.2. – 89 let; pan Oded Pelzmann, romír Fiala, 13.2. – 43 let, paní RNDr. TRYZNA V PLZNI nar. 19.2. – 65 let; pan Ing. Vít Šprta , nar. Ruth Hálová, 26.2. – 85 let, a paní Eva V neděli 23. ledna si plzeňská židovská 24.2. – 52 let; pan Mgr Michal Spevák, Václavíková, 27.2. – 78 let. Ad mea vees- obec i široká veřejnost připomněly 69. nar. 26.2. – 55 let; paní Petra Mohylová, rim šana! výročí lednových transportů, ve kterých nar. 29.2. – 33 let, a pan Petr Malina, nar. byli ze západočeské metropole a okolí od- 7.2. – 69 let. Ad mea veesrim šana! ŽO PRAHA vlečeni Židé do Terezína a potom dále do V únoru oslavují: pan Alexander Beer, vyhlazovacích táborů, kde naprostá vět- ŽO KARLOVY VARY nar. 7.2. – 94 let; pan Eduard Belas, nar. šina z nich zahynula. Ekumenického set- V únoru oslaví narozeniny členové naší 8.2. – 91 let; paní Alena Fischerová, nar. kání křesťanů a Židů s názvem Židé obce: pan Luděk Blann, nar. 13.2. – 80 let; 8.2. – 88 let; paní Gertruda Hledíková, nar. a křesťané společně se v přeplněné Velké pan Karel Freund, nar. 16.2. – 86 let, 4.2. – 91 let; paní Věra Jílková, nar. 1.2. – plzeňské synagoze vedle členů a předsta- a paní Eliška Homolková, nar. 21.2. – 85 89 let; paní Marta Kottová, nar. 24.2. – 82 vitelů ŽO v Plzni zúčastnili také vrchní let. Ad mea veesrim šana! let; pan Alexej Kusák, nar. 17.2. – 82 let; zemský rabín Efraim Sidon, plzeňský bis- paní Věra Milcherová, nar. 15.2. – 87 let; kup František Radkovský, představitelé ŽNO KOŠICE pan Pavel Stránský, nar. 20.2. – 90 let; evangelických církví, primátor města Plz- Svoje krásne jubileá majú vo februári: paní Emma Šternová, nar. 10.2.– 88 let, ně Martin Baxa a předseda FŽO v ČR pani Priska Hollyová, nar. 25.2. – 95 ro- a paní Helena Valíková, nar. 5.2. – 80 let. Jiří Daníček. kov; pani Valerie Halperová, nar. 11.2. – Ad mea veesrim šana! (red) 24 VĚSTNÍK 2/2011

ARIZONA: na ostrově vycházely protiizraelské brožury ÚTOK NA KONGRESMANKU a knihy, od durbanské konference afrických Dne 8. ledna došlo v arizonském Tucsonu a arabských států r. 2001 kubánská vláda Iz- k události, která otřásla celou Amerikou. ZPRÁVY rael systematicky napadala „diplomatickou Při setkání demokratické kongresmanky cestou“. „Historická skutečnost je taková, Gabrielly Giffordsové s veřejností na poli- ZE že antisionismus, jejž Kuba vyhlásila jako tičku zaútočil 22letý Jared Lee Loughner. logický následek svého boje proti ,americ- Těžce ji poranil a v davu lidí přitom zabil SVĚTA kému imperialismu‘, byl ve všech ohledech dalších šest osob, včetně devítiletého děv- zdrcující,“ řekl mj. Machover. čátka, arizonského vrchního soudce Johna Rolla a tajemníka Giffordsové Gabriela FRANCIE: Zimmermanna. BB PROTI KOŠER A HALAL Americká média se dohadují o motivech, PORÁŽCE které útočníka vedly. Psalo se i o tom, že Francouzská filmová hvězda Brigitte Bar- G. Giffordsová je Židovka a patří k aktiv- dotová, která od sedmdesátých let pouka- ním členům reformní kongregace Chave- zuje na násilí, jež lidé páchají na divokých rim. Je první židovskou kongresmankou i domácích zvířatech, zahájila kampaň za Arizonu. Loughner je duševně vyšinutý proti rituální porážce. Činí to ale způso- člověk, takže o jeho „důvodech“ k útoku bem, který vyvolává představy o temných média spíše spekulují. Píše se např. o tom, a brutálních silách, které zasahují snad do že demokratická politička se snažila řešit každé francouzské domácnosti. Na svém problémy svého komplikovaného, převáž- webu a na plakátech po Francii volá proti ně republikánského volebního regionu – „podřezávání“ zvířat při plném vědomí. osmého okresu, zmítaného potížemi spja- Rituálně poražené maso přitom podle Bar- tými s ilegálním přistěhovalectvím z Me- dotové nejedí jen Židé a Arabové, ale i oby- xika a že podpořila zdravotní reformu pre- čejní Francouzi, protože se tomu nelze vy- zidenta Obamy, jež je mezi arizonskými hnout: „Myslíte si, že nebudete jíst košer rančery velmi nepopulární. nebo halal?“ ptá se na svém webu. „Ale oni vás donutí!“ MNICHOV: Záběr z filmu Mahler na pohovce. Foto archiv. NA PAMĚŤ OLYMPIONIKŮ MAHLER NA POHOVCE Již desítky let se snaží pozůstalí po jede- lidí a ukázal na ně“. Podle argentinského Tak se jmenuje film, jenž zahájil letošní nácti izraelských atletech, které v roce novináře Ukiho Goniho museli tehdejší ně- Newyorský židovský filmový festival. 1972 během letních olympijských her mečtí zpravodajci a pracovníci německé Jeho výchozím bodem je historicky jediné v Mnichově zavraždili palestinští teroristé, ambasády v Buenos Aires vědět, kde se bý- doložené setkání skladatele Gustava Mah- připomenout jejich památku. Usilují o to, valí nacisté pohybují. Problém byl v tom, lera s psychoanalytikem Sigmundem Freu- aby se tragický osud izraelských sportov- že sama „BND byla prošpikována bývalý- dem, většina snímku je však fikce. Podle ců připomněl během olympijské zahajova- mi esesáky a nacisty. Řada agentů BND, recenzentů se jedná o romantický film cí ceremonie. Dosud jim olympijský vý- kteří měli za úkol dohlížet na nacisty v cizi- o Mahlerově vztahu k tehdy mladé, krásné bor ani jednou nevyhověl s tím, že sport ně, byli sami nacisté.“ Centrum Simona a talentované manželce Almě (a o jejím a politika nepatří dohromady. Nyní se šan- Wiesenthala vyzvalo v lednu německou vztahu k architektu Walteru Gropiusovi). ce na pamětní akt o něco zvýšila: o mož- zpravodajskou službu, aby zpřístupnila veš- (am) nost pořádat v roce 2018 zimní olympiádu keré složky týkající se nacistických zločin- se přihlásil i Mnichov. Pokud bude vy- ců. Dosud k nim je třeba zvláštní povolení. brán, je pravděpodobné, že se pamětní ce- remonie uskuteční. KUBA: CASTROVO ZBYTEČNÉ POKÁNÍ NĚMECKO: Francouzský měsíčník Information juive UŽ V ROCE 1952 přinesl rozhovor s historikem, novinářem Vydává Federace židovských obcí v ČR, Maiselova 18, Podle německého deníku Bild věděla zá- a spisovatelem Jacobem Machoverem. Ma- 110 01 Praha 1, IČO: 00438341, www.fzo.cz. Redakce padoněmecká zpravodajská služba (BND), chover se narodil na Kubě, roku 1963 ode- a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, telefon/fax 226 235 218, e-mail: [email protected]. Redakce: kde se skrývá nacistický zločinec Adolf šel do Francie. Věnuje se hlavně kritické Jiří Daníček, Alice Marxová, Tomáš Pěkný (šéfredak- Eichmann, již v roce 1952, tedy o celých analýze osobnosti „revolucionáře“ Che tor). Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomáš- osm let dříve, než ho chytili izraelští agen- Guevary a jejího vlivu na evropské levicové ková. Vychází měsíčně, nevyžádané rukopisy se nevra- cejí. Číslo indexu 47 680. Distribuci pro předplatitele ti. Německá média získala nedávno tajný intelektuály. V rozhovoru mluvil také o vzta- provádí v zastoupení vydavatele společnost Media ser- dokument z uvedeného roku, v němž stojí, hu F. Castra k Izraeli v souvislosti s loňskou vis, s.r.o., Zákaznické centrum, Vídeňská 995/63, 659 51 že Eichmann se skrývá v Argentině pod Castrovou obhajobou Židů (viz Rch 12/ Brno, tel.: 541 233 232; fax: 541 616 160, e-mail: 2010). Zdůraznil, že Castrovo „pokání“ ne- [email protected], reklamace: 800 800 890. jménem Clemens a že jeho adresu zná šéf- Předplatné pro Slovensko MAGNET press, Slovakia, redaktor Der Weg, argentinských němec- může odčinit zlo, které vůči Izraeli napá- s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.: 00421-2- kých novin. Podle historičky Bettiny Stang- chal: Kuba byla od 70. let mluvčím antisio- 67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: nethové tehdy německé úřady neměly nismu: za jomkupirové války vyslala do [email protected]. Předplatné do zahraničí vyřizuje administrace Roš chodeš. MKČR E922, ISSN 121074 zájem na tom, aby byl Eichmann zatčen Sýrie svou „internacionalistickou“ brigádu, 68. Toto číslo vychází 1. 2. 2011. a souzen v Německu, kde by „poznal řadu aktivně podporovala palestinské teroristy, Cena 15 Kč (0,90 ε)