Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Teorie interaktivních médií

Zdeněk Záhora

Bakalářská diplomová práce AMV JAKO VIDEOKLIP A JEHO VYMEZENÍ

Vedoucí práce: Mgr. Jakub Macek

Brno 2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně, dne 10.5.2009 ….....…...... Zdeněk Záhora

2 Mé díky patří Mgr. Jakubu Mackovi za vedení práce, Mgr. Martinu Flašarovi a Mgr. Viktoru Pantůčkovi za hodnotné rady a paní doktorce Janě Horákové za podporu během studia.

Zdeněk Záhora

3 Obsah 1. Úvod...... 5 1.1 Zdroje...... 5 1.2 Výběr AMV...... 7 1.3 Kapitoly...... 7 2. Terminologické vymezení...... 8 3. Původ AMV...... 12 3.1 Definice AMV...... 12 3.2 Manga...... 13 3.3 Anime...... 14 3.4 Základní kategorie AMV...... 16 4. Počátky AMV (mezi 80. a 90. léty 20. století)...... 17 4.1 První AMV...... 17 4.2 Analog Time...... 18 4.3 Fansubbing...... 19 4.4 Význam conů na ranou tvorbu AMV...... 20 4.5 Raná tvorba AMV...... 20 5. Rozmach AMV – (od konce 90. let 20. století)...... 22 5.1 Distribuce...... 22 5.2 Kevin Caldwell – „The God of AMVs“...... 23 5.3 Významná AMV digitální éry...... 23 5.4 Koopiskeva – „The God of Effects“...... 26 5.5 Typologie AMV...... 27 6. AMV – Tvůrčí proces...... 28 6.1 AMV – pouhý trailer?...... 28 6.2 Optikou hudebního videoklipu...... 28 6.3 Fandom a DIY...... 29 6.4 Publikum, autor-divák a copyright...... 30 7. Závěr...... 32 8. Resumé...... 34 9. Seznam literatury a zdrojů...... 35 10. Příkladová příloha...... 39

4 1. Úvod Tato práce se zabývá specifickým typem krátkých videoklipů, které jsou označovány jako Anime Music Video.1 AMV je etablovanou součástí kultury remixu a vůči ostatním formám videoklipu se v mnohém liší. V práci je tento specifický typ videoklipu zmapován z historického hlediska s důrazem na tvůrce, jejichž díla jsou pro AMV tvorbu určitým způsobem významná. Tvůrci AMV, amatérští „střihači,“ zpracovávají mediální texty (jako jsou filmy, seriály, hudba...) aktivně pod rouškou DIY a rozpoutávají tak ožehavou debatu o autorských právech a duševním vlastnictví. AMV je uměleckou formou na platformě „nového média“ internetu, která je běžně označována za remix. Jak popisuje Lev Manovich, tento vcelku běžný umělecký postup nabývá na důležitosti: „Culture has always been about remixability – but now this remixability is available to all participants of Internet culture.“2 Tvůrci AMV jsou omezeni vizuálním zdrojem a jejich motivace se mnohdy posouvá za hranice fandovských intencí či použití videoklipu jako demokratické formy vyjadřování. Jinými slovy, některá díla nemají jiný účel, než zprostředkovat audiovizuálně zajímavou zkušenost. Otázkou zůstává, jakým způsobem hodnotíme tento specifický typ videoklipu. Zda se náš estetický cit dokáže odpoutat od audiovizuálních zdrojů a vnímat AMV jako nové dílo. K otázce hodnocení jsou v práci uvedeny až řemeslné hodnoty, dle kterých jsou AMV běžně posuzována. Tento text dále nastíní technologické okolnosti, které ovlivnily vývoj AMV v době rané analogové tvorby a následně rozebere, jak proces digitalizace změnil autorskou i diváckou obec AMV. Zároveň tato práce mapuje diskuzi a témata spojená s AMV a předkládá tak shrnutí textů a problematik, ve kterých se s pojmem AMV můžeme setkat. Na závěr této práce se pokusím odpovědět na otázky: Co (a zda vůbec) nám může AMV říct o samotném remixu? Lze AMV jako celek považovat za relevantní pole ke zkoumání digitálního remixu a online videa?

1.1 Zdroje Zatímco o anime, japonské animaci, se můžeme dočíst v mnoha publikacích,3 o tvůrcích AMV a o samotném AMV zatím neexistuje vyčerpávající množství literatury. AMV je poměrně mladý a okrajový žánr digitálního videa. Přímo tématem AMV se zabývá prakticky jen jedna4 studie akademičky Dany Springall z roku 2004. Autorka této studie, vystudovala žurnalistiku a asijská studia na Samford University of Birmingham v Anglii a zaměřuje se v ní převážně na historické vymezení AMV, což bylo pro tuto práci velkým přínosem. Druhým zdrojem, který se zabývá

1 Dále jen AMV. Pozn. autora. 2 Manovich 2005. 3 Viz Napier 2001, Patten 2004 nebo Schodt 2007. 4 Springall 2004. Druhým příkladem krátké studie o AMV je text Dany Milstein v knize: SEXTON, Jamie. Music, sound and multimedia: from the live to the virtual. Edinburg: University Press, 2007. 29-47s.

5 historií AMV je videozáznam z přednášky „Otaku Remixes: Anime Music Videos,“ která se konala v roce 2008 na University of Southern California. Tato přednáška byla součástí konference „24/7 – a DIY Video Summit.“5

Z pozice pedagoga se vyjadřuje k tématu AMV i Robert Richie. Jeho text6 se zabývá problémem učitelství, které dle něj podceňuje vizuální kulturu a vizuální média jako prvky ve výuce studentů. Formát AMV a proces jeho tvorby považuje za vhodný a uvažuje nad zařazením tvorby AMV do běžné výuky. Význam textu pro tuto práci je zanedbatelný, považuji však za vhodné uvést jej, neboť je jedním z mála textů, které se AMV přímo věnují. Ritchie v tomto textu také zmiňuje několik AMV, která považuje za důležitá. Dále je to Mizuko Ito, kulturní antropoložka, která se zabývá výzkumem digitálních médií, a toho jak nová média ovlivňují procesy učení a socializace. V letech 2006 a 2007 se věnovala tématice AMV a provedla výzkum, ve kterém se zabývala hlavně otázkou autorských práv. Výzkumu se účastnilo 227 uživatelů a s dvaceti AMV tvůrci Mizuko Ito vedla rozhovory.7 Ostatní zmínky o AMV vycházejí z různých směrů. Teoretik nových médií Henry Jenkins se v některých textech a rozhovorech o subkulturách fanoušků anime zmíňuje jen zběžně. Jenkins se zabývá otázkami aktivního publika, participativní kulturou a fandomem. Některé jeho rozhovory publikované na jeho blogu se zabývají otázkou remixu a fanfikce. Na české akademické půdě se můžeme setkat s krátkým oddílem, který se věnuje videoklipům AMV, v diplomové práci Heleny Zikmundové. Diplomová práce8 se zabývá hlavně žánrovou kategorizací online videa. Dále Sven E. Carlsson popisuje základní dělení a chápání hudebního videoklipu.9 Vhodné perspektivy na téma remixu a postprodukce, které s videoklipy typu AMV nepřímo souvisejí, najdeme v textech N. Bourriarda nebo L. Manoviche. Také Lawrence Lessing se zmiňuje o tvůrcích AMV ve svých textech a přednáškách, a to hlavně z hlediska autorských práv.10 Debata ohledně autorských práv se zabývá hlavně otázkami „fansubbingu,“ tedy fanoušky, kteří překládají z japonštiny oblíbené seriály či filmy. Do jednotlivých videí přidávají titulky a svoji práci dále distribuují dalším fanoušků. Předmět tohoto textu (AMV) je z těchto debat částečně vyčleněn, neboť na rozdíl od překladatelské činnosti, která má za cíl být co nejvěrnější originálu, se AMV snaží povětšinou vytvořit nový produkt.

5 Přednáška „Otaku Remixes: Anime Music Videos“ (Park 2008). Dostupné z: http://www.video24-7.org/video/anime_music_video.html [cit. 2009-05-10]. 6 Ritchie 2005. 7 Mizuko 2009: 1. 8 Zikmundová 2008. 9 Carlsson 1999. 10 Viz přednáška (Lessig 2008) „Wow: PEACE declared?“ 21m 42s. Dostupné z: http://www.lessig.org/blog/2008/12/ wow_peace_declared.html [cit. 2009-05-10].

6 1.2 Výběr AMV Při výběru videoklipů, které jsou k práci přiloženy, jsem čerpal z několika zdrojů. Primárním zdrojem byl seznam AMV, které vybral jeden z prvních autorů11 jako přelomová pro AMV tvorbu. Dále jsem začlenil některé videoklipy, které zmiňuje Dana Springall ve své práci o historii AMV. Zároveň jsem zohlednil žebříčky oblíbenosti a zobrazení konkrétních AMV na animemusicvideos.org. Mimo dostupné zdroje byl výběr také doplněn o AMV, která považuji za pozoruhodná. Výběr obsahuje pouze základní díla z více jak 133 000 videoklipů. Je patrné, že AMV tvorba obsahuje mnoho rozdílných a pozoruhodných videoklipů, a že výběr příkladů v této práci není dostatečně vyčerpávající. Seznam přiložených AMV je rozepsán v kapitole 9. Příkladová příloha.

1.3 Kapitoly Práce je rozdělená na několik samostatných kapitol. V kapitole 2. Terminologické vymezení rozebírám několik důležitých termínů pro srozumitelnost pozdějšího textu. V části 3. Původ AMV předkládám stručný exkurz do původu vizuálního zdroje většiny AMV, definuji AMV dle několika textů a nastiňuji jejich základní kategorizaci. Oddíl 4. Počátky AMV popisuje mimo první AMV i ranou éru analogových videí a technologické souvislosti, které AMV ovlivňovaly. Kapitola 5. Rozmach AMV popisuje přechod k digitálnímu zpracování videoklipů, vytyčuje základní a významná AMV a dva vlivné autory, kteří měli na komunitu AMV tvůrců značný vliv. Na konci této kapitoly uvádím jednoduchou typologii, ve které jsou shrnuty kategorie, typy a žánry, do kterých lze AMV řadit. Tato typologie by měla fungovat jako připomenutí bohaté škály AMV, která přesahuje obsah předchozích kapitol. Na závěr se v kapitole 6. AMV – Tvůrčí proces pokouším shrnout texty, literaturu a další zdroje, které lze v otázce AMV brát za relevantní či zajímavé.

11 Více (Pohnert 2008) na „AMV Eras.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/viewtopic.php?f=2&t=87465&hilit=AMV+eras [cit. 2009-05-10].

7 2. Terminologické vymezení Předtím, než se začneme věnovat kořenům AMV, pokusím se uvést a vysvětlit několik důležitých termínů, na které se na příštích stránkách odvolávám, a které pomohou komplexněji uchopit téma AMV. Jedná se o obecné ale i specifické termíny, které jsou vlastní jen subkultuře anime fanoušků a převážně tvůrcům AMV. Mnohé termíny se překrývají a v některých případech je lze považovat za synonyma. Některé termíny jsou platné i obecně pro pole digitálního remixu a v kontextu této práce se liší jen v jemných rozdílech. Tento veskrze jednoduchý výčet termínů a subkulturního slangu by měl usnadnit čtenářovu orientaci jak v samotném textu, tak na poli digitálního videa a kultury remixu.

Anime – je japonská animovaná tvorba, která má stejně jako manga odlišný kulturní kontext. Je zároveň primárním zdrojem všech AMV. Anime je někdy také nazýváno „japanimation.“12

Animanga/Cinemanga – server asiascape.net (stejně jako většina fanoušků anime) užívá termínu „animanga“ jako souhrnné označení pro anime a mangu. Animanga je však v některých zdrojích synonymem termínu „cinemanga,“ což jsou takové mangy (komiksy), ve kterých jsou použity záběry z anime seriálů nebo filmů.

Con – vychází z anglického „convention,“ tedy „shromáždění.“ Je zkratkou označující určitou akci, setkání či sjezd, často s jedním hlavním tématem. „'Con' has been used since before 1942 to mean a specifically fannish convention.“13 V kontextu této práce se jedná hlavně o sci-fi a anime cony. V ČR je to např. Animefest14.

DIY – výraz pro označení tendence „do-it-yourslef.“ Je to tendence diváků a běžných uživatelů zpracovávat, číst a přetvářet mediální i jiné texty tak, jak sami chtějí a považují za vhodné. Samotný termín se však odkazuje už na případy domácího kutilství. Přes řemeslnou výrobu až po publikování vlastních knih, to vše lze zahrnout pod pojem DIY.

Fandom – tímto termínem „se zpravidla rozumí množina aktivních fanoušků – tzn. fanoušků, kteří se [...]zapojují do sociálních interakcí s ostatními fanoušky.“15 V kontextu této práce je patrné, že tvůrci AMV pochází právě z „anime fandomu.“

Fanfikce – vychází z anglického „fan fiction.“ Pod tímto pojmem je obecně chápána literární tvorba fanoušků. Jsou to povídky, které využívají postavy a témata originálního textu (kniha, seriál, film...). Často se výsledek nese v duchu „co kdyby...?“ a zkoumá různé situace, které originální text

12 Springall 2004: 33. 13 Více na „Convention.“ In Fanlore. Dostupné z: http://fanlore.org/wiki/Con [cit. 2009-05-10]. 14 Brněnský festival Animefest. Oficiální stránky dostupné z: http://www.animefest.cz [cit. 2009-05-10]. 15 Pohl 2008: 11.

8 nenabídl. Fanfikce však nemusí nabývat pouze literární formy. AMV lze potom uvést jako jednu z forem fanfikce.

Fansub – vychází z anglického slova „subtitles,“ tedy „titulky.“ Fansub označuje anime v původním japonském znění, do kterého fanoušci přidali přeložené titulky dialogů a písní. Zajímavostí u fansubbingu jsou tzv. opening a ending písně, které jsou běžně doplněny titulky ve stylu karaoke. Nejčastěji v jazyku překladatelů i v japonštině.

Fanvid/Fan Film – označení pro videa a krátké filmy, které vytvářejí fanoušci určitých mediálních textů. Tvůrci nejčastěji pochází z daných fandovských subkultur. Owen Gallagher ve své studii16 podává tuto definici: „Most often realizations of 'what if' scenarios that have been dreamed up by die hard fans.“17 Často je tento pojem spojován s tvorbou fanoušků Star Treku. Ze subkultury tzv. „Trekkies“ také pochází termín vidding.

Found footage – tento termín odkazuje na taková videa a filmy, jejichž zdrojem je doslova „nalezený záběr.“ Autor tedy používá takové materiály, které nevlastní. Výsledek je potom buď čistě z jednoho nalezeného zdroje, nebo je kombinací mnoha rozdílných zdrojů. Důraz je kladen na formu a způsob využití zdrojů, než na jejich obsah.

Kultura remixu – tento termín poprvé zmínil americký akademik Lawrence Lessig, který se zabývá tímto tématem hlavně z hlediska autorských práv a copyrightu. Pod pojmem „kultura remixu“ rozumí společnost, která podporuje reinterpretaci již hotového v nový produkt.18

Lip-sync – vychází z anglických slov „lip“ a „synchronization,“ tedy „ret“ a „synchronizace.“ V kontextu této práce je to postup, při kterém tvůrce AMV sestříhá obraz tak, aby pohyb úst postav z anime vytvářel iluzi toho, že dané postavy zpívají text písně.

Manga – je zjednodušeně japonský komiks, který má však odlišný kulturní kontext než euroamerické komiksy a samotný výraz „komiks“ je poněkud zavádějící (viz kapitola 3.1 Manga a anime). Mangu spojuje (i přes to, že původní tvůrci byli ovlivnění americkou produkcí) velmi charakteristický japonský styl kresby. Provedení stránek je většinou v černobílé barvě a čte se zprava doleva. Běžný euroamerický čtenář jakoby četl knihu od poslední stránky po titulní.

Online video – „Videozáznam ve formě souboru digitálních dat umístěný v prostředí internetu, kde může být sdílen více uživateli nezávisle na čase a prostoru.“19 Tento pojem v kontextu této práce lze zařadit jako podkategorii „videoklipu.“

16 Viz Jenkins 2008b. 17 Gallagher 2007(8): 6. 18 Srv. Lessig 2008: 14 a Koman 2005. 19 Zikmundová 2008; 40.

9 Otaku – tento termín obecně označuje fanouška anime. V japonském kulturním kontextu znamená „otaku“ jednoduše fanoušek něčeho. „Otaku“ znamená v japonštině doslova „tvůj dům,“ nebo formální oslovení „ty.“ Podle odborníka na „otaku culture“ Lawrence Enga20 je častým neduhem připodobňovat termín „otaku“ asociálním lidem, kteří nikdy neopouštějí dům. V běžné angličtině můžeme nalézt podobné označení pro různé fanoušky, a to „geek“ a „nerd.“21

Postprodukce – v kontextu této práce je užitečnou definicí vysvětlení N. Bourriauda: „'Postprodukce' je technický pojem, používaný ve světě televize, filmu a videa. Označuje jím veškeré zpracování natočeného materiálu: střih, vkládání dalších obrazových či zvukových zdrojů, titulkování [...] zvláštní efekty. Jde o činnosti spjaté se světem služeb a recyklace.”22 Pojem „postprodukce“ označuje veškeré procesy a postupy spojené s tvorbou AMV. Dnešní terminologii odpovídá postprodukci obecný a těžko definovatelný pojem „remix,“ který se vztahuje na digitální prostředí. Pojem „remix“ označuje jak výsledná díla, tak proces jejich tvorby a celkový diskurz kolem pojmu „kultura remixu.“ V této práci je však termín „remix“ používán volně, a to kvůli jednoduchosti textu. Videa zpracovaná metodou postprodukce potom nazývám jednoduše „remixovaná videa.“

Songvid – (nebo songtapes) je kategorie, která obsahuje obecně všechna videa remixovaná do hudební skladby. V kontextu této práce se jedná o jakákoli remixovaná videa s jiným vizuálním zdrojem, než je anime. Jenkins vysvětluje pojem songvid tímto způsobem: „Amateur music video that combine images taken from films or television shows with popular songs.“ Pojem „MV“ (Music Video) je potom synonymem.

Streamovaný obsah – je označení pro videa, která jsou uživateli dostupná přímo ke sledování v prohlížeči nebo v přehrávači. Data ve formě souboru však nelze23 stáhnout přímo na HDD.

Upload&stream server – je takový server, který umožňuje uživatelům nahrát video nebo audio soubory na vlastní HDD. Tento server pak dále umožňuje šíření souborů ve formě streamovaného obsahu. Obsah pak může být čten mnoha uživateli zároveň, nehledě na čas a místo.24

UMV – zkratka pro „unofficial music video,“ čili jakékoli remixované video, které používá nelicencované materiály. „[UMVs] are created by 'ultimate fans'. They collate (mash up) footage from televised series, movies and traditional music videos with music they have sampled and

20 Více na ENG, Lawrence. The Origins of Otaku, 2003. Dostupné z: http://www.cjas.org/~leng/otaku-origin.htm [cit. 2009-05-10]. 21 Pohl 2008: 12. 22 Bourriaud 2004: 3. 23 Nebereme v potaz software třetích stran, který dokáže dané video stáhnout ve formátu fvl. Pozn. autora. 24 Existují i videa, která nejsou dostupná v naší zemi. AMV však do takových videí patří jen málokdy. Pozn. autora.

10 possibly mixed at home.“25

Vidders – tímto názvem se označují fanoušci, kteří kombinují neanimované záběry z filmů a seriálů s hudbou. Termín pochází ze subkulturního slangu fanoušků sci-fi série Star Trek. První videa pod touto nálepkou vznikala v 80. letech 20. století.26

Videoklip – tento obecný termín v kontextu této práce pojmenovává krátká videa v digitální či analogové formě. „Online“ nebo „offline“ videa, hudební videoklipy, reklamní spoty... a další.

Video-pocta – termín, který používá Helena Zikmundová ve své diplomové práci „Identifikace a charakteristika žánrů online videa na stránkách www.youtube.com.“ Zároveň je to jeden z žánrů online videa, do kterého zařazuje AMV.27

25 Milstein 2007: 31. 26 Více na „Vidding.“ In Fanlore. Dostupné z: http://fanlore.org/wiki/Vidding [cit. 2009-05-10]. 27 Zikmundová 2008: 86.

11 3. Původ AMV V této kapitole popisuji základní definice AMV, se kterými se můžeme setkat v různých textech, a původ vizuálních zdrojů každého AMV, tedy anime a mangy.

3.1 Definice AMV AMV lze zařadit obecně do kultury remixu, až potom do kategorie fan video a nakonec do konkrétní subkultury anime fanoušků. Vzhledem k momentální situaci, kdy se mnoho lidí setkává s AMV na upload&stream serverech, jako je YouTube, lze AMV uvést i jako žánr online videa.28 Jak však v pozdější části textu uvidíme, AMV vychází z dřívější doby a upload&stream servery byly pro AMV spíš prostředkem popularizace, než prvkem ovlivňujícím jejich raný vývoj. Literatury, která se zabývá přímo tématem AMV, je velmi málo. Zároveň však zkratka „AMV“ figuruje v několika textech, které ji určitým způsobem definují. V následujících odstavcích předkládám několik vcelku podobných definicí.

Dana Springall – „[...]AMVs are fan creations that are often based on existing anime footage and a popular song. By editing these together, the creator can tell his or her own story. […] AMVs usually combine pre-existing anime footage with pre-existing music to create a new product – an anime music video.“29

Robert Ritchie – „Anime music videos are a specific type of what Henry Jenkins refers to as 'participatory culture' [...]AMVs are products, self-motivated compositions – a decidedly active use of both print and media literacy.”30 Robert Ritchie se jako jediný v definici AMV přiklání přímo k pojetí participační kultury Henryho Jenkinse. Zároveň chápe AMV jako prostředek k výuce studentů.

Podobný náhled popisuje Mizuko Ito – „AMVs are videos that involve the remixing of clips from Japanese animation (anime) with soundtrack of the editors choosing, usually a popular song or the audio track from an advertisement or trailer.“31

Owen Gallagher – „[...]Animation Lip Sync recuts [...] This is when an animation is combined with a different voice track to create a completely new interpretation. [...] The thriving subculture of Anime Music Videos or AMVs also comes under this category.“32 AMV lze však zařadit minimálně 28 Zikmundová 2008: 88-89. 29 Springall 2004: 3 a Springall 2004: 11. 30 Ritchie 2005: 4. 31 Mizuko 2009: 1. 32 Gallagher 2007(8): 5; Tuto práci nelze přesně datovat, ve zdrojích práce je jako poslední rok uváděn 2007 a zároveň v rozhovoru s Henry Jenkinsem (Jenkins 2008b) z června 2008 se už mluví o této práci jako o hotovém textu. Pozn. autora.

12 do dalších dvou kategorií, které navrhl Owen Gallagher, a to: „Music Video recuts“ a „Fan Film recuts.“

Helena Zikmundová – „[...]Princip tvorby AMV, tedy „hudebního anime videa,“ je v zásadě totožný s tím, jaký jsme uváděli u běžné video-pocty: AMV sestává z obrazového materiálu převzatého z jednoho nebo více filmů žánru anime, který je montáží spojen do několikaminutového klipu a doplněn hudbou.“33

Jednoduchou definici AMV lze znázornit následovně: anime + music = AMV. Za AMV jsou však považována i ta videa, kde si nejsme jistí prvkem anime z výše uvedené rovnice. Mimo zmíněné definice považuji za přínosné seznámit čtenáře s povahou primárního vizuálního zdroje AMV, tedy anime. Čtenář nemusí být natolik obeznámen s japonskou kulturou, proto zde uvádím krátký exkurz do japonské kreslené a animované tvorby. AMV má kořeny v USA, kam během druhé poloviny 20. století pronikala japonská kultura. AMV je videoklipem, který je sestříhaný z vizuálních zdrojů mangy a převážně anime. Zkombinováním obrazů s komerční nelicencovanou hudbou vzniká AMV.

3.2 Manga „Manga is not simply a small part of the vast popular culture landscape in Japan, it is perhaps its most visible and saturating medium.“

Phil Ticknor34

Manga se objevuje v některých AMV v kombinaci s ostatními vizuálními zdroji. Manga, tedy „japonský komiks,“ je významným prvkem v chápání japonské společnosti a také jeho důležitým vývozním artiklem. Na první pohled jsou viditelné rozdíly mezi euroamerickým komiksem a mangou, jako je např. čtení zprava doleva, odzadu dopředu. Drtivá většina obsahu mangy je černobílá, tiskne se na recyklovaný papír a sešit samotný je určen pro denní spotřebu. Často „oběhne“ několik čtenářů a pak je vyhozen.35 Naopak komiksy v USA a dalších zemích jsou většinou kompletně barevné, na kvalitnějším papíře a jsou sběratelským artiklem. Manga je v Japonsku velmi populární a její počátky jsou hledány už ve 12. století. Historii lze vystopovat od prvních svitků budhisty Sojo Toba přes dřevěná razidla, díky kterým vznikaly první masově produkované texty (17.-19. století) až po předválečný stav mezi Japonskem a USA ve 20. letech 20. století.36 Japonští umělci začali překládat americké komiksy a vydávali je v japonském tisku. Během válečných konfliktů fungovala manga jako médium propagandy. Jeden z poválečných tvůrců

33 Zikmundová 2008: 88-89. 34 Ticknor 2000. 35 Ibid. 36 Srv. Kinko 2005: 458-465 a Ticknor 2000.

13 mangy a posléze i anime, Osamu Tezuka (1928 – 1989), přezdívaný jako „Bůh mangy,“37 měl na japonskou manga i anime tvorbu zásadní vliv. Jeho populární Tetsuwan Atom (Might Atom; Astro Boy) je první manga, která byla úspěšně vydána jako anime. Manga využívá principů vizuálního jazyka a specifických symbolů. Charakterizuje ji absence hlavního vypravěče a až filmové záběry.38 Oproti nám běžně známým typům komiksu, je manga zaměřená prakticky na každý věk a gender. Od dětských a adolescentních mang až po výtisky zaměřené na ženy v domácnosti a obchodníky. Manga se zabývá nejrůznějšími tématy: gender, vztah člověka a technologie, pojetí kyborga, homosexualita, válka a nukleární holokaust, násilí a sex. Phil Ticknor ve svém textu dokonce mluví o možnostech „společenské katarze.“39 Manga je velmi populární i mimo hranice Japonska. V roce 2008 z celkového množství grafických novel, které byly vydány v Severní Americe, bylo 55% mangy. O dalších tématech, jako je například manga jako socializační prvek ve vývoji Japonska, historie mangy v USA a další se hovoří v několika textech.40

3.3 Anime Anime lze rozdělit na mnoho žánrů. Podobně jako u mangy existuje bohatý výběr témat, od rodinných filmů, dívčích a chlapeckých seriálů až po akční sci-fi, kyborgy a roboty a zábavu pouze pro dospělé.41 Pozoruhodný je text Christopehra Goto-Jonese, ve kterém poukazuje na dvou příkladech anime,42 jak mohou být využity pro filosofické experimenty a jak nám mohou pomoci v pochopení různých otázek. Konkrétně u těchto dvou anime se jedná o soužití člověka se strojem, o otázku duše u kyborga a tím i otázku bytí člověka.43 Z hlediska distribuce lze anime rozdělit na tři kategorie: TV série, OAV („original anime video) a celovečerní anime filmy. Zatímco TV série se skládají z dvaceti (a více) skoro půlhodinových dílů, které jsou určeny přímo do televizního vysílání, OAV jsou díla přímo určená pro video (DVD). Anime je charakteristické stylem animace. První tvůrci se kvůli nedostatku financí snažili používat co nejjednodušší postupy, a tak jsou některá zobrazení zjednodušována na strohé vizuální symboly (při vyjadřování některých emocí), postavy mají např. malá ústa (což šetří čas při kresbě) a velké oči (pro snadnější zvýraznění emocí). Anime je tedy velmi symbolické a často málo deskriptivní. Mimo již zmíněného tvůrce manga a anime Osamu Tezuka, je důležitou osobností Hayao Miyazaki (1941–) a jeho studio Ghibli, jehož celovečerní díla si získala mezinárodní popularitu. Mimo jeho významná díla jako „Kaze no Tani no

37 Více na „Profile: Tezuka Osamu.“ In Anime academy. Dostupné z: http://www.animeacademy.com/profile_tezuka_osamu.php [cit. 2009-05-10]. 38 Rommens 2002: 2. 39 Poukazuje na snížení kriminality v letech, kdy bylo produkováno velké množství mangy. Srv. Ticknor 2000. 40 Viz Rommens 2002, Kinko 2005, Ticknor 2000 nebo Schodt 2007. 41 Pornografická produkce se nazývá „hentai,“ a to ať už se jedná o mangu či anime. Pozn. autora. 42 Jsou to: Ghost in the Shell (1995) a Fullmetal Alchemist (2003). Pozn. autora. 43 Goto-Jones 2007.

14 Nausicaa“ (Nausicaä of the Valley of the Wind; 1984) a „Hotaru no Haka“ (Grave of the Fireflies; 1988) si mezinárodní uznání získalo dílo Mononoke Hime (Princezna Mononoke; 1997), které mohl vidět i český divák ve standardním televizním vysílání. Anime položilo také jeden ze základních kamenů vizuálního zobrazení kyberpunku a post-kyberpunku. Akira (1988) a Ghost in the Shell (1995) jsou dnes již kultovními filmy. V počátcích, kdy anime pronikalo do USA, však docházelo až k nepochopitelným zásahům do struktury samotných anime. Shinobu Price ve svém textu „Cartoons from Another Planet: Japanese Animation as Cross-Cultural Communication“ popisuje, jak Američané „spojili“ tři různá anime (Genesis Climber Mosopeada, Super-dimensional Cavalary Southern Cross a Macross) v jedno pod názvem Robotech (1985). Scénář byl kompletně přepsán a anime znovu nadabovány dle něj.44 Kontroverzním a diskutovaným tématem je také spor „Jungle Emperor vs. The Lion King.“45

S počátky anime v USA se pojí několik zajímavých postupů anime fandomu. Vzhledem k špatné kvalitě amerického dabingu většina anime fanoušků raději sledovala jejich oblíbené seriály v originálním znění s titulky.46 Proces tvorby takových titulků se nazývá „fansubbing“ a jeho význam bude dále rozebrán v kapitole 4.3 Fansubbing. Technologicky zdatnější fanoušci některá anime dokonce znovu nadabovala. Je patrné, že anime obstarává tvůrcům AMV dostatek vhodného materiálu ke zpracování a remixování. Bohatá varieta vizuálních témat umožňuje větší rozvoj, než bychom mohli čekat u tématicky uzavřených zdrojů, jako je například sci-fi série Star Trek.47 Postupy fandomu při příjímání anime, jako je např. fansubbing, zároveň přinesly nutnost zpracování videa.48 Diváci anime museli aktivně přepracovat samotné videopásky, což nebyl technologicky vůbec jednoduchý proces. Už v počátcích anime v USA bylo tedy zpracování obrazu pomocí technologie běžnou činností. Toto spojení fandovství a zasahování do vizuálního zdroje je dále rozvedeno v kapitole 4. Počátky AMV.

44 Price 2001: 161. 45 Snad nejkontroverznější problém mezi americkým Disney a japonským anime je fakt, že Disney se při tvorbě Lvího Krále (The Lion King) velmi „inspiroval“ animovaným seriálem z 60. let s názvem Jungle Emperor, jehož autorem byl právě Osamu Tezuka (předlohou tomuto seriálu byla stejnojmenná manga stejného autora). Tento seriál byl vysílán v USA pod názvem „Kimba the White Lion.“ Už tady začínají „náhodné“ podobnosti: „Oba příběhy [Jungle Emperror a The Lion King] pojednávají o afrických lvech, kteří se stanou sirotky (jmenují se Kimba v Japonsku a Simba v USA), vrátí se z vyhnanství, aby vybojovali trůn proti zlému lvu, který má jizvu přes levé oko a je doprovázen otravnými hyenami. Oba hlavní hrdiny doprovází papoušek, který jim poskytuje informace a pomáhá jim starý moudrý pavián.“ (Price 2001: 162). Srovnání scén a „podobností“ mezi Kimbou a Simbou, viz „Remake of Tezuka's Popular Story Turns Into Denial?“ Dostupné z: http://www.kimbawlion.com/rant2.htm [cit. 2009-05-10]. 46 Tento trend přetrvává i dnes. Viz „Anime watching preferences.“ In Anime News Network. Dostupné z: http://www.animenewsnetwork.com/survey/162/result [cit. 2009-05-10]. 47 Za první remixované fanklipy (1975) jsou považovány právě videa fanoušků Star Treku. Viz “Vidding.“ In Fanlore. Dostupné z: http://fanlore.org/wiki/Vidding [cit. 2009-05-10]. 48 První AMV tvůrci však nevycházejí přímo ze zkušenosti z fansubbingu. Více v kapitole 4.3 Fansubbing. Pozn. autora.

15 3.4 Základní kategorie AMV Předtím, než se dostaneme k analogovým počátkům AMV, považuji za přínosné nastínit základní typologii AMV a zároveň tak objasnit aktuální terminologii jejich tvůrců. Základní dělení navrhuji jednak dle použitého zdroje, jednak podle počtu tvůrců a také záměru autora.49 Základní kategorie:

AMV – toto označení v sobě obsahuje obecně veškerá videa, která kombinují vybranou hudbu s anime. Najdeme však i AMV kombinující záběry z (japonských) her, obrazy z mangy nebo vlastní animaci. AMV označuje veškeré výše zmíněné, i když některá videa už tvůrci nepovažují za „čistá.“

GMV – v rámci AMV tento název označuje taková videa, kdy tvůrci jako vizuální zdroj použijí záběry z (převážně japonských) her, nebo jejich kombinaci s ostatními zdroji, ale záběry z her převažují.

MAD – je výhradně japonskou obdobou AMV a v mnohém se tyto dvě kategorie shodují. Mají podobný princip zpracování obrazu a hudby (některé videoklipy typu MAD však používají pouze statické obrázky), ale MAD videa jsou žánrově vyhraněná, nejčastěji jde o parodii a satiru. MAD dokonce nemusí obecně souviset s anime. Název není zkratkou, jak by se mohlo zdát, ale vychází z názvu jednoho z prvních děl. Počátky MAD jsou datovány od roku 1978.50 Jak již bylo zmíněno, MAD tvoří pouze Japonci, eventuálně lze do MAD zařadit videa od tvůrců z jiných zemí, pokud jsou tato videa v japonštině.

PDY – je zkratkou anglického slova „parody.“ Taková AMV jsou parodická a často i reflektují samotnou subkulturu anime fanoušků.51 PDY je zároveň i žánrem AMV.

MEP – je označení pro videa, na kterých pracovalo více autorů. Je zkratkou slovního spojení „Multi-Editor Project.“ Taková AMV jsou obecně delší a obsahují stylově odlišné části podle zaměření každého autora. Tento typ videa spadá pod kolaborativní tvorbu a projekty, přičemž komunikačním aparátem je převážně internet.

AMF – „Anime Music Film“ je kategorie, do které bychom mohli zařadit taková AMV, která svojí délkou přesahují standard stanovený hudebními videoklipy. AMF vychází z mnoha audiovizuálních zdrojů a pokouší se vytvořit zcela samostatnou a hlavně ucelenou narativní linii. Tento pojem však není etablován v terminologii AMV tvůrců a přichází s ním teprve tato práce.52

49 Dělení dle záměru autora je podrobněji rozebráno v kapitole 5.5 Typologie AMV. Pozn. autora. 50 Více na „What is MAD.“ In Outlaw's MAD Info Page. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20050212172315/http://web.ics.purdue.edu/~milliken/anime/mad.html [cit. 2009-05-10]. 51 Vhodným příkladem PDY je video: PARK, Tim. Stop Watching Anime and Go Outside! 2006. 3m 19s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=127902 [cit. 2009-05-10]. 52 Vhodným příkladem je video: MILO, Julian. Dead To The World (The Story Of The Antichrist). 2005. 25m 18s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=87947 [cit. 2009-05-10].

16 4. Počátky AMV (mezi 80. a 90. léty 20. století) Předtím, než se dostaneme k prvním AMV, technologickému zázemí tvůrců a praktikám fandomu, které jsou s AMV spjaty, připomeňme si práci Dany Springall „Popular Music Meets Japanese Cartoons: A History on the Evolution of Anime Music Videos“ z roku 2004.53 Tato Angličanka vypracovala zatím jedinou studii, která se zabývá historií AMV. Čerpala převážně z rozhovorů a elektronické komunikace s nejstaršími tvůrci a ze zkoumání obsahu diskuzního fóra. Vzhledem k tomu, že tato práce je skutečně jediná, která se zabývá historií AMV, je její dopad na tuto kapitolu značný. Druhým zdrojem je aktuální diskuzní fórum, a to hlavně témata týkající se „old school“ tvůrců a historie AMV.54 Posledním zdrojem je videozáznam z přednášky o historii AMV, která se konala pod záštitou konference „24/7 DIY Summit.“55

Jak vypadá takové AMV? Jako příklad si uvedeme AMV „Master of Steam“ (2008) od uživatele „silverknigth2015.“56 Už při prvních vteřinách je patrná synchronizace střihu s rytmem vybrané hudby. Na důrazné doby se mění obraz a v pozdější části videa používá tvůrce i geometrické výseky, které umocňují synchronizační efekt. Všimneme si tedy základních principů koláže, nejčastěji primární vrstvy na pozadí a dalších parciálních výseků. Volba hudby i střihu v závěrečné části dává AMV nádech filmového traileru. AMV „Master of Steam,“ jak dále uvidíme, používá díky technologicky zdatnému softwaru pozdější trendy a postupy, než jak tomu bylo dříve. Zároveň zde však nenajdeme jednu ze základních praktik, a to lip-sync. Jak tomu tedy bylo dřív? Kdy vzniklo první AMV?

4.1 První AMV Za první jsou obecně považována dvě AMV Američana Jima Kaposztase57 z roku 1982. Dana Springall ve své studii zmiňuje jako první Kaposztasovu kombinaci anime seriálu Gundam a písně „Mr. Roboto“ od kapely Styx. Na druhou stranu Vlad G. Pohnert, jeden z nejstarších tvůrců AMV označuje58 na diskuzním fóru unifikujícího webu animemusicvideos.org za první AMV video kombinující anime „Uchū Senkan Yamato“ s hudbou Beatles „All you need is love.“ Helena

53 Springall 2004. 54 Více na „History of AMV.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/ viewtopic.php?f=2&t=44607 [cit. 2009-05-10]. 55 Přednáška „Otaku Remixes: Anime Music Videos“ (Park 2008). Dostupné z: http://www.video24-7.org/video/anime_music_video.html [cit. 2009-05-10]. 56 Výběr tohoto videa proběhl následovně: zadání hesla „AMV“ na youtube.com a náhodný výběr z nabídky zobrazených AMV. Video Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=1kaC9sV9KKE [cit. 2009-05-10] nebo http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=155418 [cit. 2009-05-10]. 57 V několika zdrojích je jeho jméno uváděno jako James Kaposztas. Pozn. autora. 58 Více (Pohnert 2008) na „AMV Eras.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/viewtopic.php?f=2&t=87465&hilit=AMV+eras [cit. 2009-05-10].

17 Zikmundová ve své diplomové práci z roku 2008 zabývající se otázkou žánrů online videa na youtube.com čerpá informace o prvním AMV z knihy Fredda Pattena.59 Za první AMV označuje právě druhé zmíněné. Jako vizuální zdroj určuje anime „Star Blazers,“ což je jen další z názvů pro stejné anime (Uchū Senkan Yamato, Space Battleship Yamato, Space Cruiser Yamato, Star Blazers). Další zdroje naopak poukazují na správnost prvního návrhu Dany Springall60, tedy AMV „Gundam/ Mr.Roboto“ z roku 1982. Obecně lze říci, že přesně vystopovat úplně první AMV není možné, neboť ve stejnou chvíli (počátek 90. let) vznikaly AMV náhodně ať už díky fascinaci v technologii videa a experimentováním s videopáskami nebo z prosté zábavy.

Český web amv.anime.cz uvádí jinou perspektivu na první AMV.61 Za určující uvádí dva filmy Daicon III. a IV. V roce 1981 a 1983 vytvořila skupina japonských studentů Daicon Film (která se později přejmenovala na studio Gainax62), dva krátké 8mm filmy k příležitosti sci-fi conu Daicon III. a IV. Oba filmy63 autoři animovali vlastními silami. Ve filmu Daicon IV. byla navíc použita nelicencovaná hudba. Už předtím použil James Kaposztas takovou hudbu, ale tento film byl prezentován na velkém festivalu a ovlivnil tím budoucí dění. Dnes jsou soutěže a promítání AMV běžnou součástí na každém větším setkání subkultury fanoušků anime. Během filmu Daicon IV. hlavní hrdinka (Bunny Girl) bojuje s mnohými superhrdiny z jiných komiksů či filmů. Zároveň je odkazováno na symboly a témata spojená s fanoušky sci-fi a anime. Jak píše odborník na otaku kulturu Lawrence Eng:64 „[…]Many consider the Daicon III and IV Opening Animations to be crucial moments in the history of otaku culture. Irreverent celebrations of science fiction, jam- packed with references, and propelled by a do-it-yourself attitude, the Daicon anime represent the hopes and dreams of the first otaku generation, born in the 1960's, and they continue to delight whole new generations of otaku.”

4.2 Analog Time V počátcích AMV, tedy od 80. let až do 1. poloviny let 90., pracovali tvůrci výhradně s dvěma videorekordéry a s analogovým signálem. Jeden videorekordér přehrával originální zdroj a na druhý byly zaznamenávány krátké úseky anime z VHS pásek. Tento postup byl tehdy jediný možný, jak vytvořit remixované video. Mimo technologické potíže se autoři potýkali i s nedostatkem 59 Patten 2004. 60 Srv. Springall 2004: 20 a záznam přednášky „Otaku Remixes: Anime Music Videos“ (Park 2008). Dostupné z: http://www.video24-7.org/video/anime_music_video.html [cit. 2009-05-10]. 61 Viz „Poctivá AMV.“ In Česká AMV wikipedie. Dostupné z: http://amv.anime.cz/pmwiki/pmwiki.php/AMV-Tv %c5%afrce-P%c5%99edn%c3%a1%c5%a1ky/Poctiv%c3%a1_AMV [cit. 2009-05-10]. 62 Uznávané studio, z jehož produkce lze jmenovat např. série Neon Genesis Evangelion (1995) nebo FLCL (2000) Pozn. autora. 63 Více o filmech pro Daicon III. & IV., viz „Daicon III and IV Opening Animations.“ In Lawmune's Netspace. Dostupné z: http://www.cjas.org/~leng/daicon.htm [cit. 2009-05-10]. 64 Ibid.

18 vizuálního materiálu. Buď byly videopásky ve špatném stavu, nebo byly k dispozici jen pásky s tzv. „fansubbingem.“ Springall ve své práci zmiňuje, že první AMV, jako bylo AMV Jima Kaposztase (1982), byla původně prezentována jako „výplně“ na sci-fi conech, kterých se autor účastnil.65 Další tvůrci z prvních let AMV tvorby potvrzují, že AMV byla často právě na konci fansub pásek. Zároveň ještě v roce 1993 byla AMV chápána jako tzv. „previews,“ tedy něco jako ukázky nebo upoutávka na nové anime. Toto chápání však nebylo jediné. Některá AMV byla považována za „shrnutí“ oblíbené série do několika minut nebo za shrnutí pouze oblíbených částí. I přes to, že takovým způsobem byla tato hudební videa chápána, ne všechna AMV byla vytvořena za tímto účelem. Postupem času se v komunitě tvůrců utvořily hodnoty a kritéria,66 podle kterých diváci a sami autoři mohli rozhodnout, které video, a hlavně v čem je lepší, než jiné. Už tehdy bylo přesné načasování hodnotným prvkem AMV. Čím rychlejší střih, kvalitnější synchronizace hudby a obrazu, tím větší byl efekt na diváka. Jak již bylo nastíněno, AMV tvorba se v dobách před digitalizací potýkala s několika problémy. Bylo obtížné sehnat použitelný materiál bez vložených titulků, které v AMV odpoutávaly pozornost. Technologické potíže také jasně determinovaly úzkou skupinku tvůrců, kteří byli dostatečně odolní na zdlouhavou a precizní práci s analogovými páskami. Bez digitálních technologií a hlavně softwaru na zpracování videa, který má předdefinované efekty a „prolínačky,“ museli tvůrci, pokud chtěli použít nějaký efekt, najít takový fragment anime, který daný efekt obsahoval.67

Nelehké začátky AMV měly tři hlavní překážky: nedostatek vizuálních zdrojů, zdlouhavou a frustrující práci s technologií videa a žádné vizuální efekty.68 V této době však vznikla pozoruhodná díla, o to víc hodnotná, o co těžší bylo, je vytvořit.

4.3 Fansubbing Termín „fansub“ označuje tendenci fanoušků anime vytvářet titulky k originálnímu anime místo oficiálního anglického dabingu, a to hlavně kvůli nízké kvalitě. Považuji za přínosné uvést několik faktů ohledně fansubbingu a vztahu s AMV. Mohlo by se zdát, že AMV je „přímým potomkem“ tohoto fandovského „otitulkování.“ K vytvoření kvalitního fansubu bylo totiž zapotřebí značné technologické zkušenosti a znalosti principů zpracování videa, podobně jak tomu bylo při tvorbě AMV. Možné spekulace o evoluci z fansubu na AMV však utne prosté datum vzniku prvního fansubu. Sean Leonard, americký akademik, který se zabývá fansubbingem a kulturou otaku hlavně

65 Springall 2004: 20. 66 Více o hodnotách AMV v kapitole 5.5 Typologie AMV. Pozn. autora. 67 Springall 2004: 22. 68 Mezi efekty lze zařadit i práci s časem. Pozn. autora.

19 z hlediska copyrightu, stopuje první fansub do roku 1986, tedy čtyři roky po tvorbě prvního AMV.69 Na druhou stranu nelze odporovat faktu, že mnozí AMV tvůrci zároveň vytváří fansuby a že v 90. letech mohly zkušenosti z tvorby fansubů mít značný vliv na AMV tvorbu. Dnes je vytváření fansubů kolektivní prací mnoha lidí a (zvlášť u nekonečných anime sérií) během na dlouhou trať.

4.4 Význam conů na ranou tvorbu AMV Mnoho lidí se poprvé setkalo s AMV na anime festivalech a conech. Za předchůdce anime conu v USA považuje Dana Springall sci-fi a komiks cony, které začaly na konci 80. let 20. století.70 Za první pravý anime con v USA je považován Yamatocon 1 (1987, Dallas). Mimo další cony, jako byl např. Project A-Kon (1990, Dallas), je pro tuto práci důležitý con Anime Expo, jeden z největších anime conů, na kterém se v roce 1992 poprvé uskutečnila AMV soutěž.71 Tato setkání a hlavně soutěže, jsou příčinou AMV vývoje dodnes. Mnozí autoři začínali vytvářet svá první díla po tom, co je inspirovalo některé z AMV promítaných na conech. Tím se podařilo vytvořit něco jako „inspirační řetěz“ a tvorba AMV se stala velmi populární a zároveň součástí každého conu.72 Konkurence zároveň pomáhá posouvat hranice AMV, jako je používání dříve nepoužívaných postupů, principů střihu nebo kompozice.

4.5 Raná tvorba AMV Mezi léty od prvního AMV (1982) až do roku 1990 nelze nalézt prakticky žádné informace o tvorbě AMV. Jedním z tvůrců „veteránů“ a zároveň velmi aktivním členem AMV komunity je Vlad G. Pohnert, který dělí73 historii AMV na několik tématicky oddělených celků: raná analogová tvorba, raná digitální tvorba a zlatá analogová éra. Do rané analogové tvorby (mimo ta AMV, která zmiňuje Pohnert) lze zařadit několik AMV, se kterými se nejvíc lidí setkalo na konci fansubových VHS. Vytvořil je Bobby „C-Ko“ Beaver.74 Tato AMV skutečně vypadají, jako upoutávky na nové anime s jednoduchými narativními prvky. Do rané analogové tvorby patří i AMV „Girls with guns“ od autora „You know who.“ Tvůrce byl z Dallasu a video bylo vytvořeno k příležitosti conu Project A- kon v roce 1990. Autor neuvedl své jméno, protože vytvořil AMV na technice svého pracoviště.

69 Leonard 2004: 16. 70 Springall uvádí rok 1977, viz Springall 2004: 36. 71 Srv. Springall 2004: 37. 72 Seznam raných conů, na kterých probíhaly AMV soutěže, viz „Anime Fan Music Video Compilations.“ In AU-T's Anime-fan Music Video List. Dostupné z: http://aninet.sitecanada.net/AU/mvideo_list.html [cit. 2009-05-10]. 73 Více na „AMV Eras.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/viewtopic.php?f=2&t=87465&hilit=AMV+eras [cit. 2009-05-10]. 74 Datum neznámé, videa od tvůrce Bobby „C-Ko“ Beavera dostupná na: http://www.youtube.com/watch? v=1AgMHeqTAaI&feature=channel_page [cit. 2009-05-10] a http://www.youtube.com/watch? v=Rkg4fh68HFU&feature=channel_page [cit. 2009-05-10]; další videa jsou na YouTube profilu druhého uživatele [jason122074], ale nejsou dostupná pro ČR (nutno použít proxy a software na stáhnutí videa do formátu .flv). Pozn autora.

20 Zdá se, že „Girls with guns“ je jedno z nejstarších AMV, která jsou dnes dostupná.75 Springall a Pohnert uvádějí významné autory rané „analogové“ tvorby, jako je Duane Johnson (jeho AMV „Particle Man“76 1996 už úspěšně využívá lip-sync), Lee Thompson („Dare to be Stupid“77 1996) nebo Kusoyaro („Ugly Girls of Anime“78 1999). Většina videí z rané éry AMV však není dostupná v digitální podobě, ale na VHS páskách v rukách samotných tvůrců.

75 Video od autora „You know who,“ Girls with guns. 1990. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch? v=f899d7okLbE [cit. 2009-05-10]. 76 Viz „Music Videos.“ In Whackpack Studios. Dostupné z: http://www.whackpackstudios.com/Poka%20Z.mpa [cit. 2009-05-10]. 77 THOMPSON, Lee. Dare to Be Stupid. 1996. Autor je známý pod uživatelským jménem Lostboy. Viz „Member Profile: Lostboy.“ In AnimeMusicVideos.org. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_myprofile.php?user_id=2960 [cit. 2009-05-10]. 78 LEE, Hsien. Ugly Girls of Anime. 1999. 1m 23s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=3631 [cit. 2009-05-10].

21 5. Rozmach AMV – (od konce 90. let 20. století) S přechodem na digitální zpracování videa souvisí vznik většiny zásadních AMV. Digitální zpracování však nezvítězilo nad metodou dvou videorekordérů ze dne na den. Jedno z prvních digitálních AMV vzniklo už v roce 1994, ale o zlaté éře digitálního AMV, jak uvádí Pohnert, lze mluvit až od roku 1997.79 Programy jako Adobe Premiere, Adobe Photoshop nebo později Adobe After Effect změnily povahu AMV v mnoha směrech. Nelineární střih videa, doslova možnost „editovat kdekoli,“ ulehčil tvorbu AMV a autorská obec se rozrostla o mnoho tvůrců. Moderní technologie také umožňují překlenout problémy s vizuálními zdroji. Vývoji AMV pomohla dostupnost anime na originálních DVD a software, který umožňoval „ripnout“80 vizuální zdroj přímo z DVD do souboru dat. Různé softwarové postupy,81 jako je například odstranění titulků, vyhlazení nekvalitních VHS záznamů a další dopomohly také kvalitě obrazu. Také rozvoj komunikačních médií, hlavně internetu, měl na komunitu AMV tvůrců značný dopad (hlavně na kategorii MEP).

5.1 Distribuce V debatě o AMV nelze nezmínit unifikující web animemusicvideos.org.82 Tento web je místem pro všechna AMV, komunitu diváků i tvůrců. Drtivá většina AMV produkce je umístěna právě zde. Tvůrci zde nejsou limitováni velikostí souboru ani délkou videa, jak je tomu na upload&stream serverech. Kolem amv.org se utvořila velká komunita tvůrců a diváků,83 kteří budí zájem o AMV a udržují tak vývoj těchto videoklipů v chodu. Zároveň považuji za vhodné upozornit na fakt, že amv.org vzniklo mnohem dříve než všeobecně známý YouTube, a to v roce 2000.84 Je patrné, že AMV vzniklo před digitálními technologiemi a komunikační média a webové služby, jako jsou upload&stream servery nejsou odpovědné za vznik a raný vývoj AMV. Na druhou stranu jsou upload&stream servery (jako je právě YouTube) prostředkem, kterým se AMV velmi často dostává za hranice vlastních tvůrců a fanoušků AMV. Mizuko Ito ve svém výzkumu upozorňuje na statistiku AMV, jejichž počet se do roku 2005 prakticky zdvojnásoboval. Od roku 2005, kdy vznikl YouTube, se podle Mizuko komunita AMV tvůrců sice dále rozrůstá, ale: „[...]the center of gravity has shifted

79 Více na „AMV Eras.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/viewtopic.php?f=2&t=87465&hilit=AMV+eras [cit. 2009-05-10]. 80 Ripnout – tento pojem je odvozený od anglického „rip,“ tedy „roztrhnout“ nebo „odpárat.“ Název vychází z možnosti softwarů, které umožňují vyextrahovat video a audio stopy přímo z DVD, což běžně nelze. Pozn. autora. 81 Vyčerpávající manuál jak zvládnout tyto technologické potíže na „A&E's Technical Guide to All Things Audio and Video.“ In AnimeMusicVideos.org. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/guides/avtech/ [cit. 2009-05-10]. 82 Dále jen amv.org. Pozn. autora. 83 Dle statistiky na http://www.animemusicvideos.org => Počet: uživatelů 783 075, AMV 133 195 a tvůrců 46 343. [cit. 2009-05-06]. 84 Springall 2004: 36.

22 from animemusicvideos.org to other video sharing sites.“85

5.2 Kevin Caldwell – „The God of AMVs“ Předtím, než se dostaneme k výrazným AMV digitální éry, považuji za vhodné věnovat prostor autorovi, který měl na komunitu tvůrců AMV značný vliv. Kevin Caldwell je zmiňován mnoha autory jako nejvlivnější autor analogové a rané digitální éry a Dana Springall ve své práci popisuje jeho označení fanoušky za „Boha AMV.“86 Kevin Caldwell, raný tvůrce, který zůstává v povědomí fanoušků neprobádanou enigmou,87 si zasluhuje naši pozornost nejen pro svá kvalitní díla (hlavně díky precizní synchronizaci), ale i pro onen kultovní nádech, který do komunity AMV tvůrců otiskl. Jeho tvorba spadá do let 1996-2000. Za krátkou dobu čtyř let se mu podařilo značně zpopularizovat AMV. V roce 1997 na conu A-Kon 8 vyhrál svoji první cenu za AMV „Beutiful Life“88 v kategorii „Best Technical.“ Jsou to ale dvě jiná AMV, „Engel“89 (1999) a „Believe“90 (2000), která jsou považována za základní kameny v historii AMV. První zmíněné předvedlo v raných počátcích digitálního zpracování videa precizní synchronizaci obrazu s hudbou, hlavně lip-sync. Druhé je Caldwellovo poslední AMV a navzdory tomu, že ho sám označuje za „nudné,“ je velmi často označováno autory stejné generace za inspirativní. Caldwellova tvorba čítá 12 AMV různých žánrů.91

5.3 Významná AMV digitální éry V této části textu popisuji několik AMV, která jsou určitým způsobem významná. Ať už je jejich význam položen v rovině technologické nebo žánrové.

Taneční AMV – 2001

Velmi netradiční video nazvané „Odorikuruu,“ které vytvořil Jay R. Locke v roce 2001, etablovalo nový žánr AMV – taneční AMV. Výběr vizuálního zdroje je zacílen na „koncertní“ záběry z anime a zvuková stopa využívá jednoduché „dupavé“ písně. Obraz je se zvukem dobře synchronizován a autor používá jednoduché barevné efekty spolu s geometricky laděnou kompozicí. Vlad G. Pohnert

85 Mizuko 2009: 2. 86 Springall 2004: 40. 87 Srv. “Let’s Try it Again: Who is Kevin Caldwell Round 2.” In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/phpBB/viewtopic.php?t=6824 [cit. 2009-05-10] a Springall 2004: 40. 88 CALDWELL, Kevin. Beutiful Life. 1997. 3m 41s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=231 [cit. 2009-05-10]. 89 CALDWELL, Kevin. Engel. 1999. 4m 33s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=230 [cit. 2009-05-10]. 90 CALDWELL, Kevin. Believe. 2000. 4m 12s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=218 [cit. 2009-05-10]. 91 Více na „Member Profile: Kevin Caldwell (proxy).“ In AnimeMusicVideos.org. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_myprofile.php?user_id=369902 [cit. 2009-05-10].

23 považuje92 toto video za první svého druhu, kterému se podařilo prosadit nový žánr.93

Crossover – 2001

AMV od autora Erica Kobeta „Tainted Donuts“ (2001) využívá tak precizní práce s digitálními technologiemi, že se autorovi podařilo zkombinovat dvě různá anime do jednoho AMV. Techniky koláže a klíčování jsou na tak kvalitní úrovni, že ten, kdo nezná oba anime zdroje, nepozná, že je video remixovaným hybridem. Nehledě na rozdílné zdroje je „Tainted Donuts“ narativním videoklipem, který bez potíží vypráví příběh zcela odlišný od originálu. Mimo anime můžeme v tomto AMV rozpoznat autorovu vlastní animaci a grafiku.94

AMV „Right Now Someone Is Reading This Title“ – 2001

Robert Ritchie se o tomto AMV zmiňuje ve svém textu, jako o příkladu vizuální rétoriky a kompozice.95 Autor tohoto AMV96 Tim Park začleňuje do videoklipu netypicky titulky, což Ritchie komentuje slovy: „The print writing is the structural backbone of the video, connecting the images directly to the theme of the song, while at the same time, demarcating individual scenes by content and transition. The repetition of the words ‘Right Now’ define and unify the theme throughout the video.“97

Video-pocta (tvůrci anime) – 2001

Dalším žánrem AMV, který započal v roce 2001, je tzv. video-pocta (tvůrci anime). AMV „Memories Dance,“ které vytvořil Vlad G. Pohnert, je zamýšleno jako pocta98 uznávanému tvůrci anime Hayao Miyazaki.99 Jak Pohnert své dílo popisuje: „[...]I wanted to show the different themes of Miyazaki and how he has incorporated them in his work.“100

Kolaborativní projekty mnoha tvůrců (MEP) – 2001

Za jeden z prvních MEP videoklipů, je považován „Dance Dance Revolution Project 1“ (zkráceně „DDR1“), jehož tvorby se zúčastnilo 19 autorů. Základní myšlenkou byl nápad Brada DeMosse

92 Více (Pohnert 2008) na „AMV Eras.“ In AnimeMusicVideos.org forum. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/forum/viewtopic.php?f=2&t=87465&hilit=AMV+eras [cit. 2009-05-10]. 93 LOCKE, Jay R. Odorikuruu. 2001. 4m 14s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=912 [cit. 2009-05-10]. 94 KOBET, Eric. Tained Donuts. 2001. 5m 2s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=423 [cit. 2009-05-10]. 95 Ritchie 2005: 5-6. 96 PARK, Tim. Right Now Someone Is Reading This Title. 2001. 4m 17s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=3684 [cit. 2009-05-10]. 97 Ibid. 98 Obecně je tento žánr nazván „Sentimental.“ Pozn. autora. 99 Viz kapitola 3.3 Anime. Pozn. autora. 100 Text na stejném místě jako video: POHNERT, Vlad G. Memories Dance. 2001. 6m 7s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=1838 [cit. 2009-05-10].

24 vytvořit dlouhé video na soundtrack z populární hudební taneční hry „Dance Dance Revolution.“ AMV má přes 72 minut, na jeho výrobu bylo použito 204 anime a 38 písní. „DDR1“ dokonce obsahuje i část vytvořenou tradičně na dvou videorekordérech.101 Dalším z pozoruhodných MEP projektů je několik AMV pod názvem AMV Hell.102

AMV „Slappy Self-Indulgence“ – 2002

Velmi kvalitním lip-sync AMV je „Slappy Self-Indulgence“ od autora Kusoyaro (Hsien Lee). Toto AMV je ukázkovým příkladem několika žánrů: lip-sync, romance a narativní AMV. 103

Počátek revoluce digitálních efektů – 2003

Rok 2003 byl pro AMV velmi plodným. Web amv.org zažil víc než dvojnásobný nárůst uploadovaných AMV104 a hlavně, AMV tvůrce Jay Naling, známý pod uživatelským jménem „Koopiskeva,“ vytvořil AMV „Euphoria.“105 Synchronizace obrazu a zvuku je v tomto videoklipu doladěna do posledních detailů. Umělecky pojatá kompozice obrazu a celkový efekt na diváka jsou ohromující. Autorovi tohoto AMV je věnována samostatná kapitola 5.4 Koopiskeva - „The God of Effects.“

AMV zaměřená na vizuální efektnost – 2005

S rozvojem digitálních technologií a softwaru, který umožňuje masivní postprodukci se dostáváme k typu AMV, u kterého je důležité jediné – zapůsobit na diváka technologickou dokonalostí a vizuálními efekty. Vhodným příkladem takového AMV je „Naruto's Technique Beat“ od tvůrce jménem Ryno Eksteen z roku 2005. Prakticky žádný pixel z původního anime zdroje nezůstal nedotčený. Od barevné manipulace a koláže až po vlastní grafické prvky. Jak sám autor zmiňuje u svého pozdějšího videa: „[...]I’ll be straight with you. All the Techbeats thus far have been an excuse for a random action vid set to a song I love, or just me screwing around/having fun in After Effects. [...] So if you’re looking for a vid with some deep plot… you’ve come to the wrong place.“106

101 Text na stejném místě jako video: KOLEKTIV AUTORŮ. Dance Dance Revolution Project 1: 3rd mix. 2001. 72m 16s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=87847 [cit. 2009-05-10]. 102 První AMV Hell inicializoval tvůrce Zarxrax v roce 2004; více na oficiálních stránkách http://www.amvhell.com [cit. 2009-05-10]. 103 LEE, Hsien. Sappy Self-Indulgence. 2001. 4m 7s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=11203 [cit. 2009-05-10]. 104 Mizuko 2009: 2. 105 NALING, Jay. Euphoria. 2003. 4m 18s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=15698 [cit. 2009-05-10]. 106 Text na stejném místě, jako video: EKSTEEN, Ryno. Naruto's Technique Beat. 2005. 4m 33s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=74029 [cit. 2009-05-10].

25 Live Footage AMV – 2005

Pozoruhodné AMV z roku 2005 vytvořil autor pod přezdívkou „Tyler_yj.“ Dílo se jmenuje „Jihaku“ a velmi nenásilně kombinuje anime zdroje (dohromady 117 různých anime) se záběry ze skutečného videoklipu kapely Foo Fighters, jejichž písnička „Best Of You“ je podkladem pro toto AMV. „Jihaku“ se ocitá na pomezí video-pocty, hudebního videoklipu a AMV obecně. Kombinuje animované a reálné záběry v jeden koherentní celek. Členové kapely jsou dokonce zobrazeni i pomocí anime zdroje. Toto AMV je tedy zajímavým hybridem mezi tradičním hudebním videoklipem a AMV.107

Mezi další pozoruhodné autory patří: Absolute Destiny (Ian Roberts), MisterFurious (Brad DeMoss) a Zarxrax (Alan C.).108

5.4 Koopiskeva – „The God of Effects“ Koopiskeva, nebo-li Jay Naling, je druhým autorem, jehož jméno je nejčastěji zmiňováno v žebříčcích nejoblíbenějších tvůrců AMV. Jeho dílo Euphoria z roku 2003 je některými považováno za vrchol AMV tvorby a někteří autoři byli tímto videem natolik demoralizováni, že přestali remixovat svá vlastní AMV. Euphoria je zároveň příkladem precizního uměleckého zobrazení obrazu a zvuku a jejich vzájemné synchronizace. Naling používá jednoduché geometrické vzory, zároveň pohybem různých prvků a světelnými efekty dotváří technologicky pozoruhodná AMV. Pro mnohé je Euphoria důkazem, že AMV lze skutečně považovat za umění. Synchronizace obrazu a zvuku je dotažená do detailů, které stěží postřehneme při prvním shlédnutím. Robert Ritchie ve svém textu109 poukázal na to, že Euphoria nás vybízí k opakovanému sledování a snaze pochopit narativní linii. Naling je aktivním tvůrcem AMV, jeho tvorba čítá přes 30 AMV a účastí v různých MEP.110

107 Neznámý autor, známý pod uživatelským jménem Tyler_yj; Video TYLER_YJ. Jihaku. 2005. 4m 37s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=90488 [cit. 2009-05-10]. 108 Více na uživatelských profilech konkrétního autora. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org [cit. 2009-05- 10]. 109 Ritchie 2005: 7. 110 Více na „Member Profile: Koopiskeva.“ In AnimeMusicVideos.org. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/ members/members_myprofile.php?user_id=27222 [cit. 2009-05-10].

26 5.5 Typologie AMV Na závěr této kapitoly uvádím tabulku, která shrnuje různé typy AMV z hlediska použitých postupů, počtu tvůrců a dalších kritérií, které vyplývají z textu. Sloupce „Kategorie“ a „Typ“ jsou dělení, která navrhuji jako základní typologii pro chápání AMV a v některých případech i širší produkci pod označením digitálního remixu. Kategorie AMF je uvedena v závorce, neboť není etablovaným pojmem. Kategorie PDY je také uvedena v závorce, neboť odkazuje obecně na parodie, tedy i mimo diskurz AMV. Pod typem „kombinující“ rozumím taková videa, která kombinují dva zcela rozdílné zdroje tak, že je nelze od sebe oddělit, tedy nejen lineární posloupnost rozdílných fragmentů (různé scény za sebou), ale i principy koláže. V druhé polovině tabulky uvádím žánry a složky hodnocení každého AMV, obojí vychází z žebříčků a kategorizace amv.org.

Kategorie Typ Žánry dle amv.org Hodnocení na amv.org AMV Narativní Action Originality GMV Akční Character Profile Visual MEP Kombinující Comedy Sound MAD Synchronizační Dance Lip-sync (AMF) Drama Synchronization (PDY) Fun Effects Horror Effort Instrumental Re-view Parody Romance Sentimental Serious Trailer Other Tabulka 1: Typologie AMV

27 6. AMV – Tvůrčí proces AMV můžeme chápat mnoha způsoby. V této kapitole nastíním několik různých problematik, do kterých AMV přímo či nepřímo zasahuje. Na AMV lze nahlížet optikou hudebního videoklipu, uměleckých postupů, tendencí kultury remixu nebo jako na produkt subkultury fanoušků anime, tedy jako na určitý druh novodobé fanfikce zkoncentrované do formy krátkého videoklipu. Téma AMV je také spojeno s ožehavou otázkou copyrightu a obecného pojetí autor-divák.

6.1 AMV – pouhý trailer? AMV se nevyhne přirovnání k prostému traileru nebo video-poctě, což je žánr, pod který zařadila podobná videa Helena Zikmundová ve své diplomové práci. Jak je patrné z tabulky typologie AMV na předchozí straně, trailer je skutečně jeden z používaných žánrů. Z předchozích kapitol však vyplývá, že různorodost AMV tvorby sahá za hranice „pouhého“ traileru či homage. Owen Gallagher v rozhovoru s Henry Jeniknsem zastává kulturu remixu, rozebírá otázky copyrightu a remixu jako umělecké formy. Na otázku, zda jsou remixovaná videa originální, odpovídá: „Yes, remix artists build on the works of others. But so-called creators of 'original material' not build on the works of other also? Would you consider Shakespeare's Romeo and Juliet to be an original piece of work? Even though the idea was based on a story by William Painter, which was based on a poem by Arthur Brooke?[...] I consider remixed videos to be original works. The finished piece is more than the sum of its parts.“111 O tom, že výsledné video je víc, než jen součet jeho částí, se vyjadřuje i Henry Jenkins a to hlavně z hlediska obsahu: „[...]the best fan videos could produce 'layers of meaning,' being accessible at first glance to anyone with casual familiarity with the program, offering a deeper experience to anyone who knew the program well, and still deeper experience to someone who has been part of the fan community's discussions[...].”112 Mnohá AMV např. reflektují samotnou komunitu anime fanoušků, vyprávějí vlastní příběh nebo kladou důraz na technologickou kvalitu. Zasazení AMV pod kategorii „trailer“ proto není vhodné.

6.2 Optikou hudebního videoklipu Jedním z úhlů, ze kterého můžeme na AMV nahlížet, je pojetí „hudebního videoklipu.“ Sven E. Carlsson rozděluje hudební videoklipy do tří kategorií performativní, narativní a umělecké.113 V textu se zabývá významovými vrstvami a nositeli informací: „Clearly, production of meaning in music videos is complex, compromised of several flows of audio-visual information. These flows

111 Jenkins 2008a. 112 Jenkins 2006c. 113 Carlsson 1999: 4.

28 interact and the resultant meaning is perceived as one complete whole, created by both ears and eyes. […] Music video is a form of audio-visual communication in which the meaning is created via carriers of information such as; (1) the music, (2) the lyrics and (3) the moving images.“114 I přes to, že se text zabývá hudebními videoklipy, tedy „tradičními“ videoklipy hudebních interpretů, je otázka významových vrstev patrná i u AMV. Mnohá AMV synchronizují vrstvu textovou (samotná slova písně) s vrstvou obrazovou (obraz pak odpovídá textu) nebo vrstvu obrazovou a hudební, což je patrné např. v AMV Euphoria (2003 – Koopiskeva). Tyto principy zároveň nejsou charakteristické pouze pro AMV, ale pro remixovaná videa obecně. Dana Milstein ve své studii chápe AMV, remix a platformu digitálního videa obecně jako následníka hudební televize MTV.115 V souvislosti s hudebním videoklipem lze připomenout AMV Jihaku (2005 – Tyler_yj),116 které kombinuje právě originální videoklip interpreta s mnoha anime.

6.3 Fandom a DIY Metody remixu, tedy zpracovávání mediálních textů pod rouškou DIY, se nevztahují jen na AMV. Stejné principy lze vidět u viddingu, což je termín obecně spojován s fanoušky amerického sci-fi seriálu Star Trek. Fanoušky Star Treku a obecně fandomem se v posledních letech zabývá i akademická obec, ať už je to Henry Jenkins, Matt Hills, v ČR pak Jakub Macek nebo Milan Pohl. Henry Jenkins ve svých textech popisuje tzv. „participatory culture.“117 Chápe fandovské komunity ne jako pasivní recipienty, ale jako aktivní součást publika: „Konzumace se stává produkcí; čtení se stává psaním; divácká kultura se stává participativní kulturou.“118 Jenkinsovi je vyčítán fakt, že se zabývá „elitní“ skupinkou diváků-tvůrců, kterých je v celkovém složení subkultury fanoušků minoritní množství.119 Tvůrci AMV jsou pak skutečně tou „elitní“ složkou, která zároveň konzumuje a zároveň produkuje další texty. Je však vhodné zmínit, že tvorba AMV je z drtivé části skutečně amatérská a výsledná forma mnoha klipů není pozoruhodná. Za pozornost stojí spíš samotný proces něž jednotlivá AMV. Web amv.org a komunita tvůrců, která se kolem něj utvořila, pak může být chápána jako vhodný prostor pro empirický výzkum (přes 46 000 tvůrců). AMV tvorba existuje paralelně s dvěma odlišnými kulturními fenomény. Jsou to výše zmíněné praktiky fanoušků Star Treku, tedy tzv. „vidding“ a vytváření nových textů/videí použitím záběrů z digitálních her tzv. „machinima.“ Existují tedy tři rozdílné tendence ve zpracování mediálních textů,

114 Carlsson 1999: 2. 115 Milstein 2007. 116 Viz kapitola 5.3 Významná AMV digitální éry. 117 Viz kniha Fans, Bloggers, and Gamers Henryho Jenkinse (Jenkins 2006a). 118 Viz „Star Trek Rerun, Reread, Rewritten: Fan Writing as Textual Poaching.“ In (Jenkins 2006a) Fans, Bloggers, and Gamers, New York: University Press, 2006. Citovanáno z nepublikovaného překladu Milana Pohla (Mediální studia, připraveno k publikaci v r. 2009). 119 Srv. Pohl 2008: 32.

29 ve kterých však fungují obecně platné postupy a strategie. Tyto tři tendence se liší v původu vizuálního zdroje. Ať už je to Star Trek, japonská animovaná tvorba nebo hry, postup uživatelů/čtenářů je vždy stejný: použít vizuální zdroj a přidat zvukovou stopu (nejčastěji z komerční sféry). Tyto tři tendence bychom mohli doplnit o obecně „remixovaná videa.“ Remix jako pojem nám potom zaštiťuje veškerou audiovizuální produkci na platformě digitálního (online) videa, tedy v prostředí internetu. Je patrné, že členové různých subkultur vytváří různé videoklipy. Výsledek jejich práce je do určité míry determinován omezením zdroje. Fanoušci Star Treku se například ve svých videích zaměřují mnohem patrněji na vztahy mezi členy posádky a na parodie.120 Domnívám se, že tento fakt je do značné míry ovlivněn i tím, že jejich zdroje jsou omezené na přesný počet dílů a témat ze série Star Trek a fragmenty, které lze takto získat, jsou velmi deskriptivní. Japonská animace je oproti tomu nejen velmi symbolická (už jen kvůli tomu, že je kreslená), ale zároveň obsahuje mnoho rozdílných témat. Domnívám se, že i proto mohla vzniknout taková díla jako je Euphoria (2003), která povyšují obecný pojem remix na audiovizuální dílo lehce zařaditelné do sféry umění.

6.4 Publikum, autor-divák a copyright Rob Cover ve svém textu „Inter/aktivní publikum“121 z roku 2006 popisuje různé formy divácké účasti na naraci a struktuře různých textů a předkládá shrnutí diskuze na téma autor-divák. Interaktivitu, z hlediska možnosti uživatele/diváka zasahovat do samotných textů, se snaží najít v historii. Technologii videa přisuzuje „[...]ranou formu narativní interaktivity, jež umožnila kontrolu nad textem a narací.“ Digitální technologie pak podle něj dovolují „[...]nejsnadnější manipulaci, kopírování a síťovou distribuci textu.“ AMV spolu s viddingem jsou pak příklady této rané narativní interaktivity. Rob Cover se dále zmiňuje o kulturní touze „[...]odebrat kontrolu nad textem z rukou autorů.“ Z předchozích kapitol vyplývá, že tvůrci AMV posunuli hranice fandovského videoklipu z touhy zasahovat do narace a měnit záměr autora různých textů, na situaci, kdy tvůrce AMV pracuje s různými texty jako s bankou zdrojů a vhodného materiálu k uměleckému zpracování. Tedy užívá existujících zdrojů jako malíř barev, zároveň se však nesnaží barvy změnit. Otázkou zůstává, zda taková AMV (a remixovaná videa obecně) nejsou jen osamocenými příklady. Tématem AMV se dále zabývají některé texty z hlediska autorských práv a praktik remixu. Jak již bylo zmíněno, Lawrence Lessig je jedním z těch, kteří se okrajově vyjadřují k tématice AMV. V jeho poslední knize „Remix: Making Art and Commerce Thrive in the Hybrid Economy“ rozlišuje mezi dvěma kulturami. Termíny „Read/Only culture“ (RO) a „Read/Write culture“ (RW) vycházejí z označení

120 Srv. Jenkins 2006c. 121 Cover 2006; Další, kdo se zabývá tématikou interaktivního publika, je Jenkins v knize „Fans, Bloggers, Gamers.“ Srv. Jenkins 2006a: s. 156-161.

30 souborů v počítači, které se dají buď pouze číst (RO), nebo číst a měnit (RW). RO kultura je podle Lessiga produkována profesionály a RW kultura amatéry a profesionály. Lessig popisuje AMV jako součást kultury RW a jako trend dospívajících Američanů. Jejich motivaci popisuje takto: „The aim of these creators is in part to learn. It is part to show off. It is part to create works that are strikingly beutiful.“122 Pokud chápeme AMV jako specifickou a konkrétní sféru remixu, je vhodné upozornit na to, že většinu uznávaných a přelomových děl vytvořili starší autoři, než které popisuje Lessig. Zároveň Lessig opomíná komunity AMV tvůrců v jiných zemích než v USA a Japonsku. Kritizuje chápání autorského práva, které je dle něj nutno přetvořit, neboť je pro dnešní situaci na poli duševního vlastnictví nepoužitelné.123 Owen Gallagher se vyjadřuje ke copyrightu remixovaných videí následovně: „In my opinion, video remixes are a free form of advertising for copyright owners and also crete more devoted fans of the original work.“124 AMV stojí z hlediska copyrightu na hranici, a to hlavně kvůli hudební složce. Prakticky pokaždé je totiž v AMV použita celá nelicencovaná píseň. Mizuko Ito se vyjadřuje k otázce copyrightu v závěrech svého výzkumu komunity AMV tvůrců. AMV jsou podle ní zcela nekomerčního charakteru a tvůrci díky tomu, že jich drtivá většina používá záběry z originálních DVD, zároveň podporují samotný trh s anime DVD. Otázkou zůstává, zda tomu tak je skutečně u většiny AMV tvůrců. Mimo tato témata s tvorbou AMV (hlavně ranou) souvisí i otázka fansubbingu a jeho oprávnění.125

122 Lessig 2008: 77-79. 123 Viz přednáška (Lessig 2008) „Wow: PEACE declared?“ 21m 42s. Dostupné z: http://www.lessig.org/blog/2008/12/ wow_peace_declared.html [cit. 2009-05-10]. 124 Jenkins 2008b. 125 Srv. Leonard 2004; Hatcher 2005 a Pohl 2008: 16.

31 7. Závěr AMV je typ většinou několikaminutového videoklipu, který vychází ze subkultury anime fanoušků. Vznikl v době, kdy se japonská animovaná tvorba šířila za hranice země svého původu. AMV započalo svoji existenci v USA a postupně se díky digitálním technologiím a komunikačním médiím rozšířilo do mnoha euroamerických zemí. Počátky AMV jsou však v době analogového zpracování videa, kdy dané technologie jasně vytyčily výslednou formu a žánr těchto videoklipů. S přechodem na digitální zpracování videa dochází k rozmachu AMV a díky novým technologiím vznikají nové formy a žánry uvnitř i vně AMV tvorby. S tím se však zároveň pojí určitá degradace kvality, která je s narůstajícím množství AMV nevyhnutelná. Digitální technologie zároveň umožňují remixovat různé zdroje drtivé většině uživatelů bez ohledu na to, jak zkušenými mohou být. Dnes je AMV tvorba etablovanou součástí bohatého „kulturního obsahu,“ který bychom mohli nazvat digitálním (online) videem. Tvůrci AMV jsou amatérskými profesionály, kteří vytvářejí kolektivní projekty, komunikují v prostředí internetu a vytváří remixovaná videa díky vyspělému softwaru a zkušenostem, které při tvorbě AMV získá každý tvůrce. Jak říká Jenkins: „Dalším fanům nabízí fandom cvičiště, na němž mohou rozvíjet své profesionální schopnosti nebo dávat průchod svým kreativním impulzům, svazovaným jejich pracovním životem.“126 AMV, stejně jako videoklipy fanoušků Star Treku nebo jakoukoli fanfikci, lze potom chápat jako díla, u kterých stačí, že existují, neboť proces jejich tvorby je důležitější, než výsledek. Některá AMV jsou však jiná. Snaží se posunout hranice anime fandomu a AMV tvorby. Z textu práce je tedy patrné, že existují AMV, která lze zařadit do sféry nového umění. Jsou to videoklipy, které sice nepoužívají nijak převratné umělecké postupy, ale svojí formou, původem nebo zpracováním jsou něčím jiným. Na otázku, zda jsou AMV skutečně uměleckými videoklipy není snadné odpovědět. Na kolik úspěch AMV ovlivňuje výběr hudby? Bylo by AMV Euphoria stejně efektní, pokud by tvůrce zvolil jinou hudbu? Dokáží všechna AMV přesáhnout hodnoty vybraných audiovizuálních zdrojů? K nesnadné otázce estetiky AMV se vyjadřuje i Owen Gallagher: „I think that, as with any work of art, the criteria for judging whether a remix is 'good' or 'bad' is largely subjective and what some people passionately love, others will think is a complete waste of time.“127 Existují také hudební interpreti, jejichž hudba už byla tolikrát použita, že je divák přesycen. Stejně je tomu s fragmenty některých anime. Některé části různých anime si totiž přímo říkají o vystřihnutí. Pokud potom vezmeme deset videí, která jsou sestříhána ze stejného anime, často se objevují stejné záběry. Jak dlouho tedy

126 Viz „Star Trek Rerun, Reread, Rewritten: Fan Writing as Textual Poaching.“ In (Jenkins 2006a) Fans, Bloggers, and Gamers, New York: University Press, 2006. Citovanáno z nepublikovaného překladu Milana Pohla (Mediální studia, připraveno k publikaci v r. 2009). 127 Viz Jenkins 2008b.

32 vydrží tvůrci a diváci AMV sledovat stále stejný obsah? Omezení vizuálního zdroje, které snad zapříčinilo výraznější vývoj AMV, než jak tomu je u viddingu, se náhle stává možným důvodem vyčerpání AMV.

AMV mohlo také vzniknout jen díky technologické reprodukovatelnosti uměleckého díla, kterou rozebírá Walter Benjamin.128 Je to právě technologická reprodukovatelnost, která posouvá hranice kreativity a díky ní vznikají nové formy, typy a žánry umění. Díky jednoduchému zpracování audiovizuálního materiálu je možné tvořit mnohem snáz, levněji a masověji. Hranice mezi divákem a autorem je prakticky průhledná. Dostáváme se do situace, kdy můžeme mluvit o „internetovém folklóru,“ tedy o kreativní tvorbě/řemeslu běžných lidí/uživatelů. V takovém případě je potom podstatný proces tvorby a ne samotné AMV.

Co nám tedy může říct studium videoklipů typu AMV o remixu obecně? Domnívám se, že vývoj konkrétních typů remixu ovlivňuje do značné míry omezení zdrojů. Spolu s AMV můžeme srovnat vidding a machinimu nebo také remix obecně. Porovnáním těchto rozdílných forem videoklipu se můžeme pokusit o širší pochopení postupů remixu. Tvůrci AMV zároveň tvoří početnou skupinu aktivních diváků/uživatelů, což je rozhodně vhodné pro empirický výzkum. Domnívám se tedy, že zájmem o takto koncentrovaný typ remixu jako je AMV, by mohl být prospěšný pro širší studium remixu obecně. Jak píše Lev Manovich: „I don't know what comes after remix. But if we now try to develop a better historical and theoretical understanding of remix era, we will be in a better position to recognize and understand whatever new era which will replace it.“129

128 Benjamin 1969: 217-253. 129 Manovich 2007: 6.

33 8. Resumé Tato práce se zabývá specifickým typem videoklipu Anime Music Video (AMV). Rozebírá vizuální zdroje, definici a historii AMV s důrazem na významná díla a vlivné tvůrce. Text shrnuje akademickou diskuzi na téma AMV ve vztahu ke kultuře remixu, subkulturám anime a otázce copyrightu.

The thesis deals with a specific type of videoclip called Anime Music Video (AMV). It analyses the visual sources, definition and history of the AMV, introducing important videos and influential creators. The text summarizes an academic discussion on the AMV pertaining to the remix culture, anime subcultures and the problem of copyright.

34 9. Seznam literatury a zdrojů KNIHY:

BENJAMIN, Walter. Illuminations/Walter Benjamin; edited and with an introduction by Hannah Arendt; translated by Harry Zohn. 1st Schocken paperback ed. New York: Schocken Books, 1969. 278s.

BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce. Vyd. 1. Praha: Tranzit, 2004. 106s.

HILLS, Matt. Fan cultures. 1st pub. London: Routledge, 2002. 238s.

JENKINS, Henry. Fans, Bloggers and Gamers: Exploring Participatory Culture. New York: New York University Press, 2006a. 304 s.

JENKINS, Henry. Convergence Culture: Where Old and New Media Collide. New York: New York University Press, 2006b. 308s.

MACEK, Jakub. Fandom a text. Praha: Triton, 2006. 148s. NAPIER, Susan J. Anime. From Akira to Princess Mononoke: Experiencing Contempoarary Japanese Animation. 1st pub. New York: Palgrave, 2001. 384 s.

PATTEN, Fred. Watching Anime, Reading Manga: 25 Years of Essays and Reviews. Berkeley: Stone Bridge Press, 2004. 376 s.

SCHODT, Frederik. The Astro Boy Essays: Osamu Tezuka, Mighty Atom, and the Manga/Anime Revolution. Berkeley: Stone Bridge Press, 2007. 248 s.

SEXTON, Jamie. Music, sound and multimedia: from the live to the virtual. Edinburg: University Press, 2007. 204s.

LESSIG, Lawrence. Remix: Making Art and Commerce Thrive in the Hybrid Economy. United States: Penguin Press, 2008. 352 s. Dostupné z: http://www.bloomsburyacademic.com/remix.htm [cit. 2009-05-10].

ČLÁNKY a TEXTY:

CARLSSON, Sven E. Audiovisual poetry or Commercial Salad of Images? [online], 1999. Dostupné z: http://www.zx.nu/musicvideo/musicvideo.pdf [cit. 2009-05-10].

COVER, Rob. Inter/aktivní publika: interaktivní média, narativní kontrola a revize dějin publika. In Mediální studia, II/2007, 2007. s. 195-207. Překlad Jakub Macek.

GOTO-JONES, Christopher. Anime, Thought Experiments, and the Limits of the Human [online],

35 2007. ISSN: 1875-225X (ONLINE). Dostupné z: http://asiascape.net/docs/asiascape_ops_1.pdf [cit. 2009-05-10].

HATCHER, Jordan S.Of Otakus and Fansubs: A Critical Look at Anime Online in Light of Current Issues in Copyright Law, in SCRIPT-ed, Vol. 2 Issue 4. Edinburg, 2005. s. 544-571. Dostupné z: http://www.law.ed.ac.uk/ahrc/script-ed/vol2-4/hatcher.asp [cit. 2009-05-10].

JENKINS, Henry. „What is Remix Culture?“: An Interview with Total Recut's Owen Gallagher (Part One) [online], 2008a. Dostupné z: http://henryjenkins.org/2008/06/interview_with_total_remixs_ow.html [cit. 2009-05-10].

JENKINS, Henry. „What is Remix Culture?“: An Interview with Total Recut's Owen Gallagher (Part Two) [online], 2008b. Dostupné z: http://henryjenkins.org/2008/06/interview_with_total_recuts_ow.html [cit. 2009-05-10].

JENKINS, Henry. How to Watch a Fan-Vid [online], 2006c. Dostupné z: http://henryjenkins.org/2006/09/how_to_watch_a_fanvid.html [cit. 2009-05-10].

KINKO, Ito. A History of Manga in the Context of Japanese Culture and Society, in The Journal of Popular Culture. Vol.38, No. 3. USA: Malden, 2005. s. 456-475.

KOMAN, Richard. Remixing Culture: An Interview with Lawrence Lessig [online], 2005. Dostupné z: http://www.oreillynet.com/pub/a/policy/2005/02/24/lessig.html [cit. 2009-05-10].

MANOVICH, Lev. Who is the Author? Sampling / Remixing / Open source [online], 200X.130 Dostupné z: http://www.manovich.net/DOCS/models_of_authorship.doc [cit. 2009-05-10].

MANOVICH, Lev. What comes after the remix [online], 2007. Dostupné z: http://www.manovich.net/DOCS/remix_2007_2.doc [cit. 2009-05-10].

MANOVICH, Lev. Remixability [online], 2005. Dostupné z: http://www.manovich.net/DOCS/Remix_modular.doc [cit. 2009-05-10].

MILSTEIN, Dana. Case study: Anime Music Videos. In Music, sound and multimedia: from the live to the virtual. Edinburg: University Press, 2007. s. 29-47.

MIZUKO, Ito. Comment submitted to the Library of Congress in support of the proposal for an exemption to prohibition of copyright systems for access control technologies, submitted by the Electronic Frontier Foundation, proposed class 11A [online], 2009. Dostupné z: http://www.copyright.gov/1201/2008/responses/mizuko-ito-20.pdf [cit. 2009-05-10].

130 Datum neznámé, nejstarší zmínka je o knize z roku 2001. Pozn. autora.

36 PRICE, Shinobu. Cartoons from Another Planet: Japanese Animation as Cross-Cultural Communication, in Journal of American & Comparative Cultures, Vol. 24 Issue 1/2. United Kingdom: Blackwell Publishing Limited, 2001. s. 153-169.

RITCHIE, Robert. Writing with Video: Anmie Music Videos and the Aomposition Process [online], 2005. Dostupné z: http://www.doki.ca/tmp/687%20AMV.wps.rtf [cit. 2009-05-10].

ROMMENS, Aarnoud. Manga story-telling/showing [online], 2002. Dostupné z: http://www.imageandnarrative.be/narratology/aarnoudrommens.htm [cit. 2009-05-10].

SPRINGALL, Dana. Popular Music Meets Japanese Cartoons: A History on the Evolution of Anime Music Videos [online], 2004. Dostupné z: http://www.doki.ca/tmp/AMVThesis.doc [cit. 2009-05-10].

TICKNOR, Phil. From Woodblock Prints to OAVs A Topical Survey of Manga and Anime [online], 2000. Dostupné z: http://www.philticknor.net/Papers/bigone.htm [cit. 2009-05-10].

STUDIE:

GALLAGHER, Owen. Video Recuts and the Remix Revolution: Whose Rights are Being Infringed? [online], 2007(8). 15s. Dostupné z: http://www.totalrecut.com/masters.doc [cit. 2009-05-10].

LEONARD, Sean. Progress Against the Law: Fan Distribution, Copyright, and Explosive Growth of Japanese Animation. California: MIT, 2004. 39s. Dostupné z: http://web.mit.edu/seantek/www/papers/progress-columns.pdf [cit. 2009-05-10].

POHL, Milan. Mediální obraz českého sci-fi fandomu v denním tisku v letech 2001–2006. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2008. 149s.

ZIKMUNDOVÁ, Helena. Identifikace a charakteristika žánrů online videa na stránkách www.youtube.com. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2008. 117s.

AMV:

CALDWELL, Kevin. Beutiful Life. 1997. 3m 41s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/ members/members_videoinfo.php?v=231 [cit. 2009-05-10].

CALDWELL, Kevin. Engel. 1999. 4m 33s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=230 [cit. 2009-05-10].

CALDWELL, Kevin. Believe. 2000, 4m 12s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=218 [cit. 2009-05-10].

37 EKSTEEN, Ryno. Naruto's Technique Beat, 2005. 4m 33s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=74029 [cit. 2009-05-10].

KOBET, Eric. Tained Donuts. 2001. 5m 2s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=423 [cit. 2009-05-10].

KOLEKTIV AUTORŮ. Dance Dance Revolution Project 1: 3rd mix. 2001. 72m 16s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=87847 [cit. 2009-05-10].

LOCKE, Jay R. Odorikuruu. 2001. 4m 14s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=912 [cit. 2009-05-10].

LEE, Hsien. Ugly Girls of Anime. 1999. 1m 23s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=3631 [cit. 2009-05-10].

LEE, Hsien. Sappy Self-Indulgence. 2001. 4m 7s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=11203 [cit. 2009-05-10].

MILO, Julian. Dead To The World (The Story Of The Antichrist). 2005. 25m 18s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=87947 [cit. 2009-05-10].

NALING, Jay. Euphoria. 2003. 4m 18s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=15698 [cit. 2009-05-10].

PARK, Tim. Stop Watching Anime and Go Outside! 2006. 3m 19s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=127902 [cit. 2009-05-10].

PARK, Tim. Right Now Someone Is Reading This Title. 2001. 4m 17s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=3684 [cit. 2009-05-10].

POHNERT, Vlad G. Memories Dance. 2001. 6m 7s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=1838 [cit. 2009-05-10].

TYLER_YJ. Jihaku. 2005. 4m 37s. Dostupné z: http://www.animemusicvideos.org/members/members_videoinfo.php?v=90488 [cit. 2009-05-10].

38 10. Příkladová příloha Na DVD jsou přiložena tato AMV:

• 1999 – Caldwell – Engel

• 2000 – Caldwell – Believe

• 2001 – Aokakesu Digital – Odorikuruu

• 2001 – Maniac Expressions – Tainted Donught

• 2001 – Vlad G. Pohnert – Memories Dance

• 2001 – Doki Doki – Right Now Someone Is Reading This Title

• 2002 – Kusoyaro – Slappy Self-Indulgence

• 2003 – Kopiskeva – Euphoria

• 2005 – Tyler_yj – Jihaku

• 2005 – Decoy – Naruto's Technique Beat

• Rozhodl jsem se přiložit k práci i má vlastní AMV, a to hlavně kvůli tomu, že byla výstupem předmětů A/V Seminář I. a II. (IM004 a IM022).

• 2007 – Záhora – Do I Exist?

• 2008 – Záhora – TrigunFloyd

39