Slezský Sborník Acta Silesiaca
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
SLEZSKÝ SBORNÍK ACTA SILESIACA ROČNÍK CXVII / 2019 ČÍSLO 2 ŘÍDÍ ALEŠ ZÁŘICKÝ SLEZSKÝ SBORNÍK CXVII / 2019, ČÍSLO 2 SLEZSKÝ SBORNÍK CXVII / 2019, ČÍSLO 2 SLEZSKÝ SBORNÍK Obsah / Contents ACTA SILESIACA Studie / Articles REDAKCE Michal KUBICA, Deputovaní stavů Opavsko-krnovského knížectví na Vedoucí redaktor: Aleš Zářický slezském veřejném konventu v druhé polovině 18. století Výkonný redaktor: Ondřej Kolář Pavel ŠOPÁK, Isidor Kahlig – pokus o portrét REDAKČNÍ RADA Robert Antonín, Jiří Brňovják, Martin Franc, Jiří Friedl, Zdeněk Jirásek, Jiří Knapík, Irena Martin JUŘICA, Dějiny českých starostenských sborů a sborů předsedů Korbelářová, Petr Kozák, Matěj Martinčák, Radmila Prchal Pavlíčková, Jan Saheb, Jerzy národních výborů ve Slezsku v letech 1905–1950 Sperka, Janusz Spyra, Tomáš Staněk, Marek Starý, Rudolf Žáček Daniel KORBEL, Memoriał płk Latinika z oceną sytuacji na Śląsku Vydává Slezské zemské muzeum. Cieszyńskim i planem odbicia jego utraconej części Časopis je evidován v rámci databáze European Reference Index for the Humanities and Dariusz MISZEWSKI, Współpraca polskiej i żydowskiej Social mniejszości w Czechosłowacji (1928–1929) w wyborach do organów Sciences (ERIH Plus). przedstawicielskich ADRESA REDAKCE Materiály / Materials Slezské zemské muzeum, Redakce Slezského sborníku Nádražní okruh 31, 746 01, Opava, Česká republika Martin NEKOLA, Zdravotní stav Edvarda Beneše očima jeho e-mail: [email protected] ošetřujícího lékaře web: http://www.szm.cz/rubrika/71/veda-a-vyzkum/periodika/slezsky-sbornik.html Recenze a zprávy o literatuře /Reviews and Brief Notices Toto číslo vyšlo x. x. 2020 Jan SAHEB, Dějiny Paskova. (Martin Slepička); Viktor VELEK, Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní / Tonkünstler zwischen Ostrau und Wien Vychází 2x ročně 1. (Jan Mazurek); Jan LÁNÍČEK, Ve stínu šoa: Československá exilová Evidenční číslo MK: E 1240 vláda a Židé během druhé světové války a po ní. (Ondřej Kolář); Jan ISSN 0037-6833 DVOŘÁK – Adam HRADILEK, Židé v Gulagu (Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách uprchlíků z All foreign orders are executed exclusively by agencies: Československa). (Kamil Rodan) KUBON-SAGNER, BUCH EXPORT-IMPORT GmbH, D-80328 München, BRD E-mail: [email protected] Kronika / Chronicle MYRIS TRADE LTD., P.O. BOX 2, 142 01 PRAGUE, CZECH REPUBLIC Rudolf Hill. K 170 letům narození (Vojtěch Pokorný); Za prof. PhDr. Tel.: 00420 234 035 200 * Fax: 420 234 035 207 * E-mail: [email protected] Vladimírem Wolfem (Zdeněk Jirásek); Regionálna a národná identita Foreign orders executed by other subscription agencies contradict the publisher‘s agreements – správa o workshope (Oľga Šrajerová); 26. ročník konference Židé with the above mentioned sole agencies and they will be regarded as illegal. a Morava, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž, 13. listopad 2019 (Kamil Rodan); Workshop Ústavu historických věd SLU účastníkům přiblížil nové Tisk: Tiskárna Knopp, s. r. o., U Lípy 926, Nové Město nad Metují, www.tiskaarnaknopp.cz možnosti ve výuce dějin dějepisu (Tomáš Krömer) Za jazykovou správnost publikovaných textů odpovídají autoři. Bibliografická příloha / Bibliography © Slezské zemské muzeum, Opava 2019 Autoři /Authors 2 3 SLEZSKÝ SBORNÍK CXVII / 2019, ČÍSLO 2 SLEZSKÝ SBORNÍK CXVII / 2019, ČÍSLO 2 Deputovaní stavů Opavsko-krnovského knížectví vaného udržela i na sklonku sledovaného období, kdy již význam zemských i stavovských na slezském veřejném konventu v druhé polovině institucí poklesl a Rakouské Slezsko bylo po správní stránce spojeno roku 1782 s Mora- 18. století vou. Na pozici stavovských deputovaných se dá nahlížet ze dvou rovin. Zaprvé v rovině volby, významu a pozice deputovaných ve stavovské společnosti, ale také z jejich pozice Michal Kubica v instituci veřejného konventu, kde zastupovali rovněž zájmy knížectví i knížat Lichten- štejnů. Identifikace deputovaných jednotlivých knížat a stavů na Slezském veřejném kon- Michal Kubica: Deputies of the Opava and Krnov principality’s estates at the ventu je pak pro pochopení fungování této instituce zcela klíčová. Silesian public convent in the second half of the 18th century Časový rámec studie určila dostupná pramenná základna. Hlavním pramenem pro po- znání a rozkrytí procesu volby a personální struktury stavovských deputovaných na veřej- The study focuses on the election process, the personnel structure and the position of the deputed Opava- ném konventu od jeho ustanovení roku 1743 se staly sněmovní protokoly ze stavovských Krnov estates at the Silesian Public Convention. Founded in 1743, the institution followed in the previous all- shromáždění Opavsko-krnovského knížectví uložené ve fondu Slezského stavovského ar- Silesian administrative structure, and, at the same time, served as the Provincial Assembly and the Provincial chivu v Zemském archivu v Opavě (dále jen ZAO). Tento pramen, který se nedochoval ve Committee. The deputed estates of the Principality of Opava-Krnov were one of the five delegates at the Provincial Assembly of the Silesian Public Convention and also the only representative of the society of své kompletní podobě, eviduje poslední dochovaný protokol ze stavovského shromáždění estates of Austria Silesia. Attention is also focused on the position of the deputed estates not only within the roku 1792 a nenabízí tak informace o personální struktuře v dalších desetiletích. A to i přes- institution itself but also within the professional representation and the provincial administrative structure. to, že stavovská shromáždění, byť v omezené míře, se s největší pravděpodobností konala i v dalších desetiletích a stavovští deputovaní i nadále byli členy veřejného konventu.1 Keywords: Austrian Silesia, Estates, nobility, Silesian public konvent, Liechtenstein, deputies, Opava and Krnov principality Tuto pramennou limitaci nemohou změnit ani protokoly ze zasedání veřejného konventu. Ty rovněž nejsou dochovány ve své kompletní podobě, navíc v nich není uvedeno, kdo se 2 Zemskému a stavovskému zřízení v Opavském a Krnovském knížectví v pobělohor- jednání veřejného konventu účastnil. Cenným pramenem pro rozkrytí fungování a perso- ském období nebyla dlouhodobě věnována výraznější pozornost. Výjimku netvoří ani dru- nální struktury jsou také plné moci udělované knížaty příslušným deputovaným. I ty však há polovina 18. století, která byla obdobím reformních zásahů české královny Marie Tere- nejsou dochovány v zcela kompletní podobě. Ve fondu Královského úřadu Opava jsou pak zie (1717–1780) a jejích synů, císařů Josefa II. (1741–1790) a Leopolda II. (1747–1792), uloženy jen do roku 1782, poté byly patrně zasílány přímo moravskoslezskému guberniu 3 a utvářením nového správního systému pro rakouskou část Slezska. To se jako historická v Brně. Posledním relevantním pramenem uloženým v ZAO je zlomkovitě dochovaná země Koruny české po prohrané první slezské válce (1740–1742), v důsledku vratislav- korespondence knížat Lichtenštejnů se zemskými hejtmany Opavsko-krnovského knížec- ského (11. červen 1742) a berlínského míru (28. červenec 1742), rozdělilo na pruskou tví, v ní pak nalezneme jmenovací dekrety pro vybrané stavovské deputované v 90. le- 4 a rakouskou část. Snahou panovnice bylo zachovat kontinuitu zemské i stavovské správy tech 18. století. V tomto ohledu se navíc nelze opřít ani o dvorské schematismy a kalen- v nově vzniklém rakouskoslezském státním útvaru a mezi správní instituce, které přímo dáře, které jinak poskytovaly alespoň ilustrativní přehled o členech veřejného konventu, navazovaly na dřívější celoslezské zřízení, patřil i stavovský či spíše Slezský veřejný kon- jelikož od 80. let 18. století proměnily svou strukturu a relevantní informace o deputova- 5 vent (dále jen veřejný konvent), který fungoval v Opavě od roku 1743 a spojoval funkce ných na veřejném konventu již neposkytovaly. dřívějšího celoslezského zemského sněmu (Fürstentag) a zemského výboru – veřejného konventu (schlesische öffentliche Convent). V obou podobách pak tvořil významnou slož- 1 ZA Opava, Slezský stavovský archiv (dále jen SSA), inv. č. 1006–1008. Protokoly ze stavovských shromáž- ku zemské i stavovské samosprávy Rakouského Slezska. dění byly zasílány v kopiích královskému úřadu v Opavě (resp. královské reprezentaci a komoře). Zde v opi- sech nalezneme rovněž protokoly, které se již v rámci fondu Slezského stavovského archivu nedochovaly. Předmětem zkoumání studie bude tato instituce výhradně jako zemský sněm. Ten Snazší orientaci ve sněmovních protokolech pak poskytují regesta vytvořená Gottliebem Kürschnerem, která umožňoval rakouskoslezským knížatům navázat na působení jejich deputovaných v dří- částečně vycházejí z jinak nedochovaných protokolů. Tamtéž, Pozůstalost dr. Gottlieba Kürschnera, inv. č. vější celoslezské podobě sněmu. K nim byl přizván jediný reprezentant stavů Rakouského 2; Tamtéž, Královský úřad Opava (dále jen KÚ), inv. č. 94, kart. 41–44, sign. 2/2. Řada dalších protokolů Slezska a sice deputovaný stavů Opavsko-krnovského knížectví, kteří tak získali ojedině- ze stavovských shromáždění se také dochovala ve fondech rodového archivu knížat Lichtenštejnů ve Vídni. lou výsadu, o kterou následně ostatní stavovské reprezentace marně usilovaly. V kontextu Hausarchiv der regierenden Fürsten von Liechtenstein Wien (dále jen HAL), inv. č. 963, 972, 974. zkoumání stavovské společnosti Opavsko-krnovského knížectví se ukazuje otázka výběru 2 Tamtéž, Slezský veřejný konvent Opava, inv. č. 277, sign. IIB-52; tamtéž, inv. č. 278, sign. IIB-53. vlastního deputovaného jako zcela klíčová. Byla to právě volba deputovaného z vlastních 3 Tamtéž,