Univerzita Palackého V Olomouci Filozofická Fakulta Katedra Historie
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE BENJAMIN PYTLIK POLSKÉ A ČESKÉ ŠKOLSTVÍ NA T ĚŠÍNSKU V MEZIVÁLE ČNÉM OBDOBÍ Bakalá řská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Miloš Trapl, Csc . OLOMOUC 2007 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou diplomovou práci zpracoval samostatn ě a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne 30. listopadu 2007 …….……………………….. 2 OBSAH 1. Úvod ................................................................................................................... 4 2. Spole čensko-politická situace na Zaolzí v mezivále čném období .................................................................................................................... 11 2.1. Zaolzí – sporné území dvou stát ů .................................................................. 11 2.2. Dvacetileté období „míru“ ............................................................................. 14 2.3. 1938-1939: T ěšínsko sou částí polského státu................................................ 18 3. Školský systém v ČSR v mezivále čné dob ě................................. 21 3.1 Školský systém v letech 1918 – 1922............................................................. 21 3.2 Od „Malého školského zákona“ do za čátku 2. sv ětové války ....................... 23 4. Vývoj polského školství v Československu v letech 1918 - 1938 ......................................................................................................... 27 4.1. Obecné a m ěšťanské školy na T ěšínsku ........................................................ 27 4.2. Polské střední školství na T ěšínsku ............................................................... 33 4.3. Organizace podporující polské školství......................................................... 34 4.3.1. Matice školská v Československu .......................................................... 34 4.3.2. Towarzstwo Nauczycieli Polskich (TNP)............................................... 37 5. Záv ěr................................................................................................................. 39 6. Prameny a literatura .................................................................................. 42 Prameny ................................................................................................................ 42 Literatura............................................................................................................... 44 Články................................................................................................................... 45 Internetové zdroje ................................................................................................. 48 7. Resumé ............................................................................................................ 49 8. Tabulky ........................................................................................................... 50 9. Obrazová p říloha ........................................................................................ 54 3 1. Úvod Tato bakalá řská práce si klade za úkol p řiblížit čtená ři polské a české školství v mezivále čném období, tj. od podzimu roku 1918 po vstup polských jednotek v říjnu 1938. Snahou bude postihnout sled událostí v co možná nejsrozumiteln ější form ě, nebo ť nap říklad problematika soužití obou národu na tak malém, ale pro nový stát, jakým bylo Československo, hospodá řsko-strategicky velmi d ůležitém území je víc než t ěžká. Vývoj samotného školství, a ť už českého nebo polského byl ovlivn ěn školskými zákony, ale také zákony o právech menšin. V bakalá řské práci se nebudu zabývat školstvím vysokým a ani mate řskými školami, zam ěř ím se hlavn ě na základní školství a p řiblížím možnosti studia na st ředních školách. Budu se snažit více zam ěř it na polské menšinové školství, nebo ť práv ě školství jest tím pov ěstným základem, co formuje národ či národnostní menšinu. Téma práce, jenž jsem si zvolil, nebylo nijak voleno náhodn ě, ale s jistou dávkou vd ěč nosti. Polské školství v České republice mi poskytlo výchovu a v ědění o dvou slovanských kulturách, které m ěly ve své tisícileté historii vždy blízko k sob ě. M ůj hlubší zájem o historii vyvolaly dv ě životní situace. Ob ě se staly již na základní škole, která mimochodem už neexistuje. 1 Mohl bych zde rozvést n ěkolik hypotéz, pro č došlo k uzav ření této školy. Toto ale není tématem této práce a byly by to do ur čité míry spekulace týkající se nap ř. p řirozené (n ěkdy i nep řirozené) asimilace, s tím spojený úbytek po čtu Polák ů na T ěšínsku, výb ěru školy atd. Vra ťme se ale k původní myšlence. První situace nastala ve druhé t říd ě základní školy, kdy jsem se na jedné z prvních vyu čovacích hodin českého jazyka zeptal paní ředitelky, zda se také Češi u čí polsky? Obdržel jsem negativní odpov ěď . Byl jsem z toho trochu zmatený. Nehled ě na to jsem pozd ěji zjistil, že jsem sou částí polské menšiny žijící v České republice. Druhý krok k většímu zájmu o d ějiny byl u čin ěn o pár let pozd ěji, kdy pan Roman Baron, u čitel d ějepisu na téže škole, m ě svým výkladem natolik upoutal, že jsem z ůstal historii v ěrný až do dnešních dn ů. Za což mu d ěkuji. 1 Základní škola s polským jazykem vyu čovacím v Karviné – Novém m ěsta musel být uzav řena na základ ě malého po čtu p řihlášených žák ů do první t řídy. Tento problém se netýká jenom Karviné, je to problematika každého školství. S napln ěním prvních t říd mají problém i jiné školy v regionu, a ť už polské nebo české. Myslím, že nejvíce diskutovaným uzav řením školy byla v posledních letech třinecká polská základní škola, kde proti uzav ření bojovali rodi če i p ředstavitelé polské menšiny, tj. Kongres Polák ů v České republice. 4 I když v názvu této práce jsem použil pojem T ěšínsko, jenž se b ěžn ě užívá v české historiografii pro ozna čení území, které m ůžeme zjednodušen ě vymezit na východ ě řekou Olší/Olzou 2 a na západ ě řekou Ostravicí 3, na jihu Jablunkovem a na severu Bohumínem. Lze také, a dle mého názoru lépe, hovo řit o tomto území jako o Zaolzí. 4 Tento název lépe vystihuje samou podstatu v ěcí. Takto bylo ozna čováno území v dob ě a následn ě po tzv. sporu o T ěšínsko, kterým to p řičin ěním bylo T ěšínské knížectví rozd ěleno na dv ě části, čímž jsme se stali Poláky žijícími za Olzou (ve sm ěru od Polska), proto Zaolzí . Jak už jsem nastínil na za čátku úvodu, tato bakalá řská práce se zam ěř í na polské menšinové školství a také na české školství na T ěšínsku, obzvlášt ě na bývalý okres Fryštát. Časové období jsem si vymezil na léta 1918-1938, tj. od konce první sv ětové války až po vstup polských jednotek na Zaolzí. Práci jsem rozd ělil do t ří základních částí. První část má za úkol p řiblížit neznalému čtená ři spole čensko-politické vztahy na T ěšínsku. Má se tím na mysli vztahy, jenž byly ovlivn ěny první sv ětovou válkou, sporem o T ěšínsko, asimilací polského obyvatelstva atd. Vše, co m ělo kladný i záporný vliv na soužití obou etnik. Samoz řejm ě na T ěšínsku nalezneme v mezivále čné dob ě i četné skupinky N ěmc ů, ale ty jsou pro náš výklad irelevantní. Dále v téže kapitole zmíním pr ůlomový rok v československých d ějinách, tj. rok 1938, kdy československá diplomacie pod tlakem ustoupila mnichovskému diktátu a rovn ěž p řijala ultimátum polské vlády k odstoupení pohrani čí na T ěšínsku a v severním Slovensku. Druhá část této práce se zam ěř í na systém školství v bývalém Československu. V první podkapitole se budu v ěnovat nejenom událostem, které se odehrály mezi skon čením první sv ětové války a vydáním tzv. Malého školského zákona , tj. do roku 1922, ale i vylí čím fungování školství od roku 1869, kdy byl vydán velký říšský zákon . Tato problematika nespadá v celé své ší ři k zpracovávanému tématu, ale je na místě ji p řiblížit, aby z ní bylo možno vycházet pro další výklad. Československé školství prakticky m ělo své fundamenty postavené 2 Český název zní řeka Olše, ale myslím si, že mohu ud ělat výjimku a používat slovanské ozna čení Olza. K přejmenování došlo na po čátku 60. let minulého století, kdy soudobým vládním garniturám se nelíbila celistvost v regionu. Po evropské integraci Polska a České republiky znovu ožila myšlenka návratu k původnímu názvu, le č zatím bez v ětších výsledk ů. 3 Ostravice byla rovn ěž hrani ční řeka T ěšínského knížectví, kde do poloviny 17. stol. vládla bo ční větev polských Piastovc ů. 4 Tento termín se obecn ě používá v polské historiografii od roku 1920 (viz níže) a ozna čuje území za Olzou , proto Zaolzie/Zaolzí. Setkal jsem se už i s termínem Zaolží či Zaolší . Myslím si ale, že Zaolzí je jediný relevantní p řeklad slova Zaolzie do češtiny. 5 na habsburském systému školství, ale p řesto došlo k vým ěně n ěkolika základních kamen ů, za prvky mnohem modern ější či lépe řečeno progresivn ější. Třetí část mé bakalá řské práce se bude týkat p ředevším národnostního školství na T ěšínsku. Obsahem celé kapitoly nebude jenom m ůj vlastní výzkum, ale do ur čité míry syntéza p ředešlých dvou části. Kdy na jejich základ ě a mého výzkumu se pokusím vystihnout problematiku školství na T ěšínsku, zvlášt ě pak polského. Budu se zabývat p řístupem a soužitím Polák ů a Čech ů v tomto národnostním regionu. Celou kapitolu jsem rozd ělil do n ěkolika podkapitol, kde v první p řiblížím základní polské školství a ve druhé možnosti školství st ředního. Vše se bude dít na pozadí českého školství. V téže části budu dále hovo řit o zp ůsobu vyu čování a p řiblížím problematiku používaní polských u čebnic. Celou