Další Předpoklady Pro Tvorbu Nových Turistických Produktů Na Táborsku

Další předpoklady pro tvorbu nových turistických produktů na Táborsku

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhl así m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 26. 4. 2017

…………………………………………

Podpis

Poděkování

Tímto děkuji svému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D. za celkové vedení práce, zejména za čas, který mi věnoval, za jeho užitečné rady a odbornou metodickou pomoc. Také děkuji respondentům v mém výzkumu za ochotu i zajímavé poznatky, zejména Ing. Janu Sochorovi, který mi pomáhal i během odborné praxe, která byla přínosem pro mou bakalářskou práci. Závěrem chci poděkovat také rodině a přátelům, kteří mě během studia podporovali.

VYSOKÁ ŠOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Další předpoklady pro tvorbu nových turistických produktů na Táborsku

Bakalářská práce

Autor: Kateřina Nemravová

Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D.

Jihlava 2017

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá turistickými produkty ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Tábor. Cílem je analyzovat současné turistické produkty ve vymezeném území a na základě této analýzy hledat další možnosti produktů nových, které by bylo možné realizovat. V prvních kapitolách jsou uvedeny obecné teoretické základy týkající se cestovního ruchu, další kapitoly popisují metodiku práce. Ve druhé, praktické části nejdříve vybranou oblast charakterizuji a v posledních kapitolách rozebírám místní současné i potenciální turistické produkty. K tomu mi posloužily také prováděné řízené rozhovory s podnikateli v oblasti.

Klíčová slova

Cestovní ruch, produkty cestovního ruchu, správní obvod, obec s rozšířenou působností, Táborsko

Abstract

This thesis focuses on tourism products in the administrative district of municipality with extended competence Tábor. The aim of this thesis is to analyse current tourism products and find possibilities of new products that could be realized. First chapters deal with the theoretical basis of tourism, next chapters describe methods of the thesis. In second, practical part I am describing the chosen region and in last few chapters I am analysing local current and potential tourism products. I realized structured interviews with entrepreneurs that have helped me with this thesis.

Key words

Tourism, tourism products, administrative district, municipality with extended competence, Tábor region

Obsah

1 Úvod a cíl práce ...... 10

2 Obecné teoretické základy související s problematikou cestovního ruchu, turistických produktů a destinačního managementu ...... 12

2.1 Cestovní ruch ...... 12

2.1.1 Nabídka a poptávka po cestovním ruchu ...... 16

2.1.2 Potenciál cestovního ruchu ...... 18

2.1.3 Služby cestovního ruchu ...... 20

2.1.4 Produkt cestovního ruchu ...... 21

2.2 Destinační management ...... 23

2.3 Obec s rozšířenou působností ...... 24

3 Metodika práce ...... 25

3.1 Vymezení území ...... 25

3.2 Sběr dat ...... 26

3.3 Zpracování dat ...... 27

3.4 Vyhodnocení a výstupy ...... 27

4 Charakteristika oblasti ...... 28

4.1 Geografická poloha ORP Tábor ...... 28

4.2 Fyzicko-geografická charakteristika ...... 31

4.2.1 Geomorfologické členění ...... 31

4.2.2 Klima ...... 32

4.2.3 Vodstvo ...... 32

4.2.4 Flora a fauna ...... 33

4.3 Socio-ekonomická charakteristika ...... 34

4.3.1 Historie ...... 35

4.3.2 Demografie ...... 36

4.3.3 Ekonomika ...... 36

4.3.4 Kultura ...... 39

4.3.5 Doprava ...... 39

4.4 Potenciál cestovního ruchu v oblasti ...... 40

4.5 Nabídka cestovního ruchu v oblasti ...... 40

4.5.1 Turistické produkty ...... 49

4.6 Poptávka po cestovním ruchu v oblasti ...... 55

5 Sběr informací a návrh nových turistických produktů ...... 57

5.1 Řízené rozhovory ...... 57

5.2 Vyhodnocení rozhovorů ...... 68

5.3 Návrh nových turistických produktů ...... 68

5.3.1 Turistické autobusy ...... 68

5.3.2 „Fun Park“ pro rodiny s dětmi ...... 76

5.3.3 „Husitský týden“ v Táboře ...... 80

6 Závěr ...... 81

Seznam zdrojů ...... 83

Seznam obrázků, tabulek a grafů ...... 85

Seznam příloh ...... 86

Přílohy ...... 87

1 Úvod a cíl práce

Řízení destinace cestovního ruchu je důležitou součástí turismu v regionu. Vyžaduje kvalitní materiálně technickou základnu, ale také (a to zejména) spolupráci subjektů podnikajících v regionu. Destinační management by měl také určitým způsobem koordinovat produkty cestovního ruchu, které poskytují návštěvníkovi celistvý zážitek, který si z dovolené odveze. Hlavním úkolem organizace cestovního ruchu na území je poskytnou návštěvníkovi veškeré informace, které by ho mohly zajímat, na základě kterých si vybere, co v destinaci navštíví. Dalším úkolem je zprostředkovat ten nejlepší zážitek, jaký by mohl očekávat. A pak už jen doufat, že oblast vychválí, kde se dá, a že přijede i příště, a třeba i se známými. Já jsem zjišťovala, jak je na tom v těchto ohledech ORP Tábor.

Jako cíl práce jsem určila provedení analýzy současných produktů cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Tábor, a podle této analýzy nalezení možností a návrh nových turistických produktů, které by bylo možné realizovat.

Toto téma jsem si zvolila z důvodu, že v Táboře žiji, znám ho a připadá mi turisticky atraktivní. Do celého správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor patří nejenom město Tábor, ale dalších 78 obcí, mezi nimiž jsou města Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí. Samotné město Tábor láká turisty svou husitskou historií a s ní spojenými produkty, z nichž nejznámější jsou Táborská setkání, a když se k tomu přidají ještě okolí města, zejména Bechyně, je určitě o co stát. Města nabízí bohatý kulturní program plný akcí, které přitahují místní obyvatelstvo i turisty ze všech koutů republiky. Nejvíce se osvědčily hudební festivaly, které jsou symbolem léta.

A koho nezaujme kulturní program, toho si Táborsko získá svou krajinou. Jižní Čechy jsou pro svou malebnou přírodu vyhlášené, je tedy jenom výhodou, že se Táborsko právě v Jihočeském kraji nachází. Pro turisty je zde vyznačených několik turistických tras, cyklisté ocení stále nové a nové cyklotrasy, rekreanti využijí řeku Lužnici a u ní ležící kempy, tábořiště a rekreační střediska. V zimě jsou pro sportovce spravovány běžkařské trasy. To vše ale dále rozeberu ve své práci.

První kapitoly jsem věnovala vysvětlení termínů a pojmů vztahujících se k cestovnímu ruchu, které budu já sama ve své práci používat. Společně s terminologií v teoretické

části vymezím území Táborska a popíši metodiku tvorby práce, získávání dat a práci s nimi. Vyhodnocení dat a jejich aplikace na ORP Tábor popíši v poslední části.

Další část práce už je zaměřená prakticky. Ve čtvrté kapitole obec s rozšířenou působností popisuji a snažím se ji charakterizovat z několika hledisek. Věnuji se charakteristice povrchu, přírody, ale i ekonomiky a dopravy, zkrátka oblastem spojeným s cestovním ruchem. Popisuji i poptávku a nabídku cestovního ruchu, součástí které jsou ubytovací zařízení. Provedla jsem menší výzkum a vyhodnocuji, kolik ubytovacích zařízení v oblasti existuje, jaké jsou jejich kategorie a jakou ubytovací kapacitou disponují. V dalších kapitolách uvádím též místní přírodní a společenské atraktivity a v současnosti realizované produkty cestovního ruchu. Na základě zjištěných údajů hodnotím potenciál cestovního ruchu v oblasti.

Závěrem práce vyhodnocuji data získaná z charakteristiky území, z mapování současných turistických produktů a z řízených rozhovorů. Na základě vyhodnocení dat navrhuji produkty cestovního ruchu, které by se na území daly realizovat. Produkty jsem navrhovala tak, aby byly atraktivní pro návštěvníky a aby nezatěžovaly život místnímu obyvatelstvu, právě naopak, aby ho co možná nejvíce vylepšily.

Většinu teoretických poznatků o turismu mám z odborných knih, informace charakterizující ORP Tábor jsem čerpala z internetu. Všechny zdroje informací jsou uvedeny v seznamu zdrojů. K orientaci v problematice cestovního ruchu mi kromě téměř tří let studia pomohla také praxe v destinační organizaci Toulava, kterou jsem vykonávala v šestém semestru. Turistická oblast Toulava má centrum v Táboře, tudíž mi praxe kromě všeobecných znalostí pomohla také při vypracovávání mé bakalářské práce.

2 Obecné teoretické základy související s problematikou cestovního ruchu, turistických produktů a destinačního managementu

V této části se budu věnovat teoretickému výkladu nejdůležitějších pojmů, které budu v práci užívat. Začnu tím, co je to cestovní ruch, jeho služby, nabídka a poptávka po něm. Vysvětlím také potenciál rozvoje cestovního ruchu a destinační management, který cestovní ruch na daném území řídí. Nezapomenu ani zmínit, co to je turistický produkt a obec s rozšířenou působností, jelikož tyto dva pojmy jsou v mé práci důležité.

2.1 Cestovní ruch

Je důležité neplést si cestovní ruch s cestováním. I když spolu souvisí, nejsou to totožné pojmy. Cestovní ruch je komplexní jev, společenský a ekonomický zároveň, který působí ve dvou rovinách. Tou první je rovina spotřeby, kde uspokojuje potřeby jedinců i společnosti, druhou oblastí je pak rovina podnikatelských příležitostí, kde představuje důležitou složku společenské ekonomiky.1

Jelikož jde o velmi široký pojem, můžeme se setkat s několika různými způsoby jeho vymezování, studování. Nejčastěji se ale setkáváme s pojetím ekonomickým, ekologickým, geografickým a sociologickým, které je spojeno ještě s pojetím psychologickým. Z ekonomického hlediska se u turismu zkoumají jeho účinky v regionální, národní i globální ekonomice, a také procesy, které zabezpečují, že se lidé cestovního ruchu chtějí účastnit. Ekologický přístup se zajímá hlavně o územní potenciál rozvoje turismu a jeho vztahu k životnímu prostředí. Geografické hledisko sleduje, jak je cestovní ruch vázán na geografické prostředí a jak moc je toto prostředí důležité při rozvoji turismu. Sociologické a psychologické pojetí zkoumá vztahy lidí k turismu i mezi sebou navzájem – tady jde hlavně o vzájemné vztahy mezi návštěvníky a místními obyvateli.2

V souvislosti s výše zmíněným širokým rozsahem pojmu není překvapením, že existuje i mnoho definic cestovního ruchu. Jedno z prvních vymezení pojmu, které se stalo velmi významným, publikovali Walter Hunziker a Kurt Krapf. V jejich dokumentu

1 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 9 2 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. str. 8 12 s názvem „Základy všeobecné nauky cestovního ruchu“, který vyšel v roce 1942, vymezují cestovní ruch jako „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“.3 Poté bylo publikováno ještě mnoho definic, a ačkoliv byly ve své podstatě dosti podobné, v něčem se lišily, a to vyústilo ve stav, kdy byla potřeba je trochu sjednotit. S určitou unifikací definic přišla v roce 1991 Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO). Tato sjednocená definice, která je výchozím bodem turistického statistického šetření, tvrdí, že „z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“4. Můžeme si povšimnout, že definice jsou si velmi podobné. V podstatě jde ve všech definicích o to, že pokud člověk cestuje na kratší časový úsek na místo, kde trvale nebydlí, a pokud se v navštíveném místě nechce ubytovat ani tam pracovat (respektive si nějakým způsobem vydělávat), dalo by se hovořit o cestovním ruchu.

Subjekt a objekt cestovního ruchu

S pojmem cestovní ruch souvisí také pojmy subjekt a objekt cestovního ruchu. Zjednodušeně můžeme říci, že subjektem je cestující a objektem cílové místo neboli destinace. Objem těchto pojmů je ale větší, proto jsem se jim rozhodla věnovat následujících pár odstavců.

Subjekt cestovního ruchu je označení pro všechny cestující, kteří během účasti na cestovním ruchu uspokojují své vlastní potřeby. Ze statistického hlediska, které vychází z výše citované definice turismu podle Světové organizace cestovního ruchu, se rozlišují cestující, kteří se do statistik cestovního ruchu zahrnují a ti, kteří se do nich nezahrnují.5 Rozdělení těchto cestujících je znázorněné na následujícím obrázku.

3 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. str. 10, citováno podle: HUNZIKER W.; KRAPF, K., 1942 4 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 12, citováno podle: Světová organizace cestovního ruchu, 1991 5 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 18 13

Obrázek 1: Subjekt cestovního ruchu

Zdroj: Linderová, 2013

Na obrázku se mezi cestující zahrnované do statistik řadí návštěvníci – výletníci, turisté a stálí obyvatelé.

 Návštěvník: souhrnné označení; každá osoba cestující na místo mimo svého trvalého bydliště na méně než 12 měsíců, a která cestuje za jiným účelem než je vykonávat výdělečnou činnost  Výletník: návštěvník cestující do destinace na méně než 24 hodin, který v cílovém místě nepřenocuje  Turista: návštěvník trvale bydlící ve státě cestující minimálně na jeden den (nebo jedno přenocování), ale na kratší dobu než šest měsíců v domácím turismu, z hlediska zahraničního turismu se může zdržet maximálně jeden rok; dle délky pobytu rozdělujeme turisty na dovolené nebo krátkodobě pobývající  Stálý obyvatel: v domácím cestovním ruchu je to osoba žijící na jednom místě nejméně šest měsíců v kuse před vycestováním na jiné místo, na kterém se zdrží méně než šest měsíců; v zahraničním turismu je uváděna minimální délka trvalého bydlení i maximální délka pobytu v destinaci jeden rok6

Objekt cestovního ruchu je nositelem nabídky a je to vše, co by mohlo být potenciálně důvodem, nebo spíše cílem změnění současného místa pobytu. Může se tedy jednat o přírodu, kulturu, společnost apod. Objektem jsou cílová místa (destinace), na jejichž

6 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 20 14

území probíhá činnost turistických institucí a podniků produkující nabídku (zboží a služby), aby zde návštěvníci – subjekty – mohli naplnit svou poptávku, své potřeby a získat tak komplexní zážitek.

Obrázek 2: Objekt cestovního ruchu

Zdroj: Linderová, 2013

Typologie cestovního ruchu

Existuje mnoho typů cestovního ruchu dělených podle nejrůznějších kritérií. Obecně se nejčastěji cestovní ruch člení na turistické formy (podle motivů účasti) a druhy (podle průběhu a způsobu realizace). Nicméně v rozlišení těchto dvou hledisek panuje rozpor, ani odborníci souhlasně neshodnou na tom, co kam zařadit. Jelikož každý považuje za druh a formu občas něco jiného, nebudu se do rozlišování pouštět ani já ve své práci a raději vše označím jako „typy“ cestovního ruchu. Ty lze členit podle místa realizace, délky pobytu, vztahu k platební bilanci atd.

Podle místa realizace se cestovní ruch dělí na domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch je prováděn místními obyvateli na území jejich státu. Zahraniční cestovní ruch je provozován mimo hranice určité země. Rozdělujeme ho na výjezdový (pasivní, outgoing) a příjezdový (aktivní, incoming). Výjezdový cestovní ruch označuje výjezdy obyvatel určitého státu za jeho hranice, příjezdový zase příjezdy návštěvníků ze zahraniční do daného státu. Občas se uvádí ještě cestovní ruch tranzitní značící pouze průjezd zahraničních cestujících přes území určité země.

Z hlediska délky pobytu rozlišujeme krátkodobý a dlouhodobý turismus. Krátkodobý je většinou do tří přenocování, dlouhodobý tedy nad tři přenocování, maximálně pak na šest měsíců (v domácím cestovním ruchu) nebo jeden rok (v zahraničním).

Jednoduché je také dělení turismu podle počtu účastníků na individuální (jednotlivec sám, maximálně se svou rodinou) a skupinový. Při skupinovém je cesta organizována hromadně pro různé kolektivy.

Další rozdělení je podle vlivu na platební bilanci státu, a to na aktivní a pasivní cestovní ruch. Aktivním jsou již zmíněné příjezdy zahraničních cestujících do dané země spojené s přílivem peněz do platební bilance státu. Pasivní cestovní ruch označuje výjezdy rezidentů do zahraničí, kdy jejich úspory utratí tam, a pro stát to tedy znamená ztrátu.

Podle způsobu financování můžeme vymezit turismus komerční, kdy si náklady platí sám účastník, a sociální, kdy část nákladů účastníkům hradí organizace a instituce.

Rozlišujeme také různé formy cestovního ruchu podle motivace účasti na cestovním ruchu, jako rekreační, kulturně poznávací (za poznáním kultury a reálií národů), náboženský, vzdělávací (např. pobyty jazykové či spojené s výukou jógy, vaření apod.), společenský (za přáteli, příbuznými, ale i návštěvy společenských akcí), zdravotně orientovaný, sportovně orientovaný (sportovní diváctví, aktivní sportování i lovecký cestovní ruch), za poznáním přírodního prostředí, profesní (obchodní, kongresový, incentivní) a mnoho dalších.

Důležité je i dělení podle převažujícího prostředí pobytu. To rozlišuje cestovní ruch venkovský, lázeňský, v turistických střediscích a hlavně cestovní ruch městský neboli městskou turistiku. Je spíše krátkodobý a stěžejním cílem je návštěva měst zajímavých pro své památky a jiné atraktivity, ale také pro místní život.

Mezi další typy řadíme cestovní ruch podle věku účastníků, ročního období a další.7

2.1.1 Nabídka a poptávka po cestovním ruchu

Nabídka cestovního ruchu představuje maximální objem turistického produktu na trhu cestovního ruchu, který prodávající zamýšlí prodat za určitou cenu. Při jinak shodných podmínkách představuje funkce nabídky poměr nejvyššího možného množství turistického produktu plánovaného k prodeji a jeho ceny.8 Křivka nabídky cestovního ruchu je stejně jako křivka obecné nabídky rostoucí – s rostoucí cenou roste nabízené

7 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. str. 17 8 ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. str. 219 16 množství. Funkce nabídky je znázorněná na následujícím obrázku. Písmenko P značí cenu (price), Q znamená množství (quantity) a S je nabídka (supply).

Obrázek 3: Funkce nabídky cestovního ruchu

Zdroj: Linderová, 2013

Vyznačuje se několika charakteristikami – je komplexní a různorodá (sekundární nabídka navazuje na primární), vázána na rozsáhlé investice (související s budováním zařízení cestovního ruchu), dále je velice málo pružná (na rozdíl od poptávky; souvisí s určitým místem, časem, infrastrukturou a omezenou kapacitou). Poslední charakteristikou je její značná připravenost na poskytování služeb.

Existuje nabídka primární a sekundární. Primární nabídkou je přírodní a kulturně- historické prostředí oblasti. Zařadit sem můžeme klimatické podmínky, faunu a flóru, hrady, muzea, různé společenské akce a mnoho dalších předpokladů. Je to tedy hlavní důvod, proč lidé do regionu cestují. Sekundární nabídka toto cestování podporuje, přizpůsobuje se primární nabídce a nabízí podmínky pro její využívání. Jedná se o suprastrukturu cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení), infrastrukturu cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury, informační centra, směnárny, herny apod.) a všeobecnou infrastrukturu (parkoviště, nemocnice, banky, policie atd.).9

Poptávka po cestovním ruchu znamená objem určité služby či turistického zboží, které je zájemce ochoten při dané ceně koupit. Při jinak neměnných podmínkách vyjadřuje funkce poptávky poměr množství poptávaných turistických produktů a jejich ceny.10 Křivka poptávky po cestovním ruchu je klesající, stejně jako obecná křivka poptávky. Je to dáno tím, že s rostoucí cenou klesá poptávané množství produktu. Poptávkovou

9 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 50 10 ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. str. 220 17 funkci zobrazuje tento obrázek. Stejně jako u nabídky značí písmeno P cenu (price) a písmeno Q množství (quantity). Písmeno D znamená poptávku (demand).

Obrázek 4: Funkce poptávky po cestovním ruchu

Zdroj: Linderová, 2013

Tak jako nabídka se i poptávka po cestovním ruchu vyznačuje určitými charakteristikami. Je komplexní (pro uspokojení potřeb v turismu je zapotřebí soubor služeb a statků), značně sezónní (poptávka se koncentruje do letních a zimních sezón), pružná (poptávka rychle reaguje na změny a je snadno ovlivnitelná), má určitou prioritu (protože turismus se může vyvíjet, pouze pokud po něm existuje poptávka) a je diferenciovaná (různá podle jednotlivců a skupin zákazníků).

Pružnost poptávky je dána různými faktory, které ji ovlivňují. Ty se dělí na ekonomické a mimoekonomické. Mezi ekonomické faktory patří např. hrubý domácí produkt (HDP), ceny zboží a služeb nebo příjmy obyvatel. Mezi mimoekonomické patří faktory demografické (věk obyvatel či rodinné stavy), sociálně-kulturní (fond volného času, kulturní úroveň či vzdělanost), psychologické (subjektivní potřeby a motivy), ekologické (obytné, pracovní a rekreační prostředí), politické a administrativní (teroristické útoky) a technologické (internet, rozvoj infrastruktury).11

2.1.2 Potenciál cestovního ruchu

Pro každé území je důležitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Zjišťuje se součtem hodnot všech předpokladů rozvoje cestovního ruchu, od kterého se následně odečítají negativní faktory rozvoje. Těmi jsou třeba škoda na životním prostředí, problémy v sociálním prostředí (kriminalita, nakažlivé nemoci) či špatný land-use dané lokace12.

11 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 42 12 PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 231 18

Land-use se dá česky nazvat také jako využití půdy. Označuje se tak činnost člověka, kterou předělává zemský povrch a to buď pro uspokojení potřeb, nebo pro pokrytí zemského povrchu např. lesy.13

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Existuje mnoho vymezení předpokladů cestovního ruchu, jako základní se však užívá funkčně-chronologické členění podle Mariota (1983). Podle tohoto přístupu se předpoklady dělí na selektivní, lokalizační a realizační.14

Selektivní (stimulační) předpoklady stimulují, tedy podněcují, vznik a rozvoj cestovního ruchu. Dělí se na objektivní a subjektivní. Hlavní myšlenkou objektivních selektivních předpokladů je, že se turismus nemůže vyvíjet bez mírových podmínek. Řadí se sem i mnoho jiných faktorů, jako jsou faktory politické (vnitropolitická stabilita, politický systém), ekonomické (konvertibilita měny, podpora podnikání v oblasti turismu), demografické (počet obyvatel, jejich ekonomická aktivita), ekologické (hodnota životního prostředí), administrativní (zákony, právní předpisy), sociální (životní úroveň společnosti, styl života) či materiálně-technické (rezervační systémy). Subjektivní faktory závisí na lidském myšlení, řadí se sem tedy různé psychologické faktory a vlivy.

Lokalizační předpoklady jsou důležité při určování funkčního využití území, přičemž se zohledňuje charakter a možnosti místní přírody i společnosti. Podmínky přírodního charakteru jsou např. atraktivity, rostlinstvo a zvířectvo či místní klima. Jako podmínky společenského charakteru se zase uvádí kulturní a sportovní akce a zařízení nebo památky kulturně-historického významu.

Realizační předpoklady hrají hlavní roli v možnostech samotné realizace cestovního ruchu na daném území, a to pomocí materiálně-technické základny. Tou se myslí např. ubytovací zařízení, společné či veřejné stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení a cestovní kanceláře.15

13 PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 156 14 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 55 15 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 26 19

2.1.3 Služby cestovního ruchu

Služba je jedním z ekonomických statků, jejím základem je určitá činnost a její spotřeba přináší spotřebiteli užitek. Pro cestovní ruch jsou služby velice důležité, řekla bych až klíčové. Službami cestovního ruchu se rozumí služby, kterými své potřeby uspokojují účastníci cestovního ruchu. V rámci turismu služby dělíme na vlastní, tedy již zmiňované služby cestovního ruchu, a cizí, neboli ostatní, což jsou služby produkované polyfunkčními podniky, jako jsou fitness centra nebo divadla – zkrátka služby, které uspokojují potřeby nejen účastníku cestovního ruchu, ale také místních obyvatel.

Disponují určitými charakteristickými znaky. Jednak jsou to znaky všeobecné, společné pro všechny služby, a potom znaky specifické, kterými jsou charakteristické pouze služby cestovního ruchu.16

Tabulka 1: Znaky služeb

Všeobecné znaky služeb Specifické znaky služeb

 nemateriální charakter  časová a místní vázanost na primární  pomíjivost nabídku  vysoká spotřeba živé práce při  komplexnost a komplementarita poskytování služeb  zastupitelnost  začlenění vnějšího faktoru do procesu  mnohooborový charakter poskytování služby  nezbytnost zprostředkování  synchronizace poskytování služby s její  dynamika a sezónnost nabídky spotřebou  neanonymita spotřebitele  nutnost poskytovat informace o službách a jejich kvalitě

Zdroj: Linderová, 2013, vytvořeno podle: Orieška, 2010

Co se týče všeobecných znaků, nemateriálnost znamená, že se služby nedají produkovat do zásoby, není možné je skladovat. Neprodaná služba je již napořád ztracená (neprodané obědové menu). Jsou náročné na spotřebu živé práce, jelikož služby musí někdo poskytovat. Začlenění vnějšího faktoru vychází z předpokladu, že do procesu poskytování služeb musí být začleněny jak vnitřní faktory (nabídka), tak i vnější činitel (poptávka). Poskytování služby je tedy možné, až když po ní vznikne poptávka. To je

16 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 61 20 i podstata synchronizace poskytování se spotřebou – službu lze poskytovat pouze tehdy, když se na místě poskytování vyskytuje i zákazník a službu spotřebovává.

Jedním ze specifických znaků je vázanost na primární nabídku. Služby musí korespondovat s nabídkou jak z časového, tak i z prostorového hlediska. Například letiště nebo hotely jsou nepohyblivé, tedy místně vázáné. Komplexnost a komplementarita znamená, že se spotřebovávají nejenom samostatné služby, ale současně i soubory služeb, jelikož poptávka je různorodá a vyžaduje komplexní uspokojení potřeb. Mnohooborovost služeb souvisí zároveň i s nezbytností jejich zprostředkování. Turistické služby jsou totiž různé a je potřeba je kombinovat, vytvářet balíčky, a následně je zprostředkovat zákazníkům. Sezónnost je dána hlavně přírodními podmínkami, jako je střídání ročních období. Poptávka je celkově velmi dynamická a tomu se nabídka jen těžko a pomalu přizpůsobuje. Pro informovanost o službách a jejich kvalitě je nejdůležitější marketing, zejména komunikace se zákazníkem.17

2.1.4 Produkt cestovního ruchu

Zatím neexistuje jednotná definice produktu cestovního ruchu a každý ho vnímá jinak. Pásková a Zelenka turistický produkt popisují jako „soubor veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinující“18. Dále uvádí, že se jedná o jeden z nástrojů marketingového mixu. Podle nich by měl být produkt různě velkým souborem zboží a (nebo) služeb poskytujícím návštěvníkům komplexní zážitek.

Pro vznik této souhrnné služby je nutná spolupráce několika subjektů (dodavatelů, zprostředkovatelů). Ti ale mnohdy nemohou ovlivnit podmínky poskytování a kvality zejména doplňkových služeb a zde vzniká problém. Každý spotřebitel si na produkt vytváří svůj vlastní, subjektivní názor, který může záviset i na počasí, znečištění okolí, místních obyvatelích apod., což je nepředvídatelné a v podstatě neovlivnitelné.19

U produktu se rozlišují jeho tři úrovně. Těmi jsou obecný produkt, očekávaný produkt a rozšířený produkt. Obecný produkt je tzv. jádro produktu – označuje nabídku

17 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 61 18 PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 225 19 ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. str. 77 21 konkrétních služeb. Je tím, co si klient objednal, co je pro něj samozřejmé. Jde o minimální standard, který se od podniku (nebo destinace) vyžaduje. Pokud uvedeme jako příklad hotel, obecným produktem je ubytovací a stravovací služba all inclusive. Jádro produktu se také někdy označuje jako „hardware“. Očekávaný produkt představuje skutečný produkt, který je zákazníkovi nabídnut, který podnik (destinaci) odlišuje od konkurentů. Jsou to drobné služby a ostatní doplňky, které na zákazníka pozitivně působí. V našem příkladu hotelu se jedná o architekturu budovy či pohostinnost. Širší produkt jsou okolnosti poskytující dodatečný užitek, jako uvítací čokoládky na polštáři, blahopřání k narozeninám apod. Očekávaný a širší produkt jsou označovány „softwarem“ produktu cestovního ruchu.20

Obrázek 5: Hardware a software turistického produktu

Zdroj: Linderová, 2013

Tvorba produktu cestovního ruchu

Při tvorbě produktu je nejprve důležité zjistit, jaké jsou možnosti destinace, jaké má trh a jeho segmenty potřeby nebo požadavky, a jak finančně náročné by zavedení produktu bylo. Je také potřeba brát v úvahu vliv na tvorbu nových míst a destinační strukturu, konkurenceschopnost destinace, infrastrukturní vybavenost, nové trendy v cestovním ruchu a mnoho dalšího.21

Tvorba produktu by měla být cílem všech organizací destinačního managementu. Aby ale mohl být kvalitní produkt vytvořen, je důležitá spolupráce soukromého i veřejného sektoru, a vytvoření kvalitních partnerských vztahů a vzájemné důvěry. To sice

20 LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. str. 73 21 KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopres s.r.o., 2003. str. 100 22 vyžaduje mnoho času, ale teprve až když je toto naplněno, je možné tvořit destinační produkty, které budou prioritní pro všechny partnerské subjekty.22

G. L. Urban a J. R. Hauser rozdělují proces tvorby produktu do čtyř po sobě následujících kroků: 1) „Identifikace možností, výběr trhu, vznik idey, realizace 2) Tvorba nového produktu/produktové řady, výzkum trhu, koncepce strategie 3) Testování na trhu, tržní testy 4) Zavedení na trh, plánování, realizace“23

2.2 Destinační management

K pochopení výkladu destinačního managementu nejprve vysvětlím, co je to destinace. Již výše jsem uvedla, že jde o cílové místo. Je to oblast (na jejíž velikosti nezáleží), kterou si účastník cestovního ruchu vybral jako cíl své cesty. Destinace si vzájemně konkurují, ale zároveň by měly určitým způsobem kooperovat. Klient si cíl cesty vybírá podle nabídky produktů, zboží a služeb. Ne každá oblast ale může být skutečnou destinací. Regiony bez vhodné infrastruktury, turistických produktů, zkrátka nabídky celkově, nevnímá potenciální zákazník jako dostatečně lákavé, prostě je neoznačuje za „destinace“. Důležité pro každou destinaci je její řízení, čímž se dostáváme k destinačnímu managementu.24

Pásková a Zelenka označují destinační management „souborem technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“ 25 . Destinační management tedy řídí turistickou destinaci. Má velmi širokou funkci a funguje takřka ve všech turistických regionech. Je založen na spolupráci veřejných a podnikatelských struktur, včetně neziskových, i na spolupráci mezi samotnými podnikateli. Stěžejní je

22 VANÍČEK, J. Problematika produktu destinace cestovního ruchu. Studia Turistica 1/02. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. str. 18 23 KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress s.r.o., 2003. str. 101, citováno podle: URBAN, G. L.; HAUSER J. R., 1980, str. 33 24 PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. 1. vyd Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. str. 11 25 PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 60 23 princip „tří K“, tedy kooperace, koordinace a komunikace. Úkolem managementu destinace je utvářet a poskytovat podmínky napomáhající stoupajícímu zájmu o oblast.26

Součástí destinačního managementu je:  návštěvnický management (soubor nástrojů, kterými usměrňuje tok návštěvníků a ovlivňuje jejich chování, např. cenová politika, pořádání seminářů apod.)  model limitů přijatelné změny (stanovení únosného zatížení území, používání indikátorů udržitelného rozvoje turismu)  spektrum rekreačních příležitostí (to zahrnuje předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinaci)27

2.3 Obec s rozšířenou působností

Od roku 2003, kdy byly zrušeny obecní úřady, rozlišujeme různé kategorie obcí podle míry přenesené státní správy. Těmito kategoriemi jsou obec, obec s matričním úřadem, obec se stavebním úřadem, obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. Právě na obce s rozšířenou působností (zkráceně ORP), které jsou zároveň i obcemi s pověřeným obecním úřadem, byla přenesena většina kompetencí bývalých obecních úřadů.28 Podle Žákovy Velké ekonomické encyklopedie jsou to „obce, jejichž obecní úřad vykonává vedle přenesené působnosti podle zákona o obcích ještě další přenesenou působnost podle zvláštních zákonů“.29

Mezi kompetence ORP patří například evidence obyvatel, vydávání občanských a řidičských průkazů a cestovních dokladů, ochrana životního prostředí, živnostenský úřad, dávky a sociální služby apod.30

26 GREGAR, A. Úloha podnikatelů v destinačním managementu (řízení turistické oblasti). Studia Turistica 1/01. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. str. 21 27 KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress s.r.o., 2003. str. 22 28 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. str. 29 29 ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. vyd. Praha: LINDIE Praha, a.s., 2002. str. 513 30 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. str. 31 24

3 Metodika práce

Následující část práce věnuji popisu metodiky tvorby práce. Nastíním, jaké území jsem si vybrala, jeho přiblížení se budu věnovat v další části práce. Popíši, jakou jsem zvolila metodu sběru dat a jak jsem s nimi pracovala. V této části metodiku pouze popíši, vyhodnocením dat a vyvozením závěrů se budu zabývat až v dalších kapitolách práce.

3.1 Vymezení území

Pro svou práci jsem si vybrala území Táborska vymezené hranicemi správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Mapu všech ORP v České republice, kde jsem černým rámečkem zvýraznila území ORP Tábor, můžete vidět níže. Přesněji území vymezím v části práce věnované charakteristice mapované oblasti.

Obrázek 6: Mapa obcí s rozšířenou působností

Zdroj: Stránky Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz)

Následující obrázek zobrazuje již pouze správní obvod ORP Tábor a obce, které se na území nachází. Obcí je dohromady 79, jmenný seznam je uveden v již zmiňované kapitole týkající se charakteristiky oblasti.

Obrázek 7: Mapa SO ORP Tábor

Zdroj: Stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz)

3.2 Sběr dat

Zvolila jsem několik metod sběru dat. Čerpala jsem z různých zdrojů, abych charakterizovala oblast, provedla jsem také menší výzkum ubytovacích kapacit a atraktivit na území vybraného regionu. Analyzovala jsem současné produkty cestovního ruchu realizované na Táborsku, což mi pomohlo k představě, jaký potenciál již využit byl a jaké další možnosti nových produktů jsou. Další metodou sběru dat byly řízené rozhovory. Turisté a místní obyvatelé mají často zkreslené představy o tom, jak řízení turismu probíhá a co je v dané oblasti vůbec možné realizovat, rozhodla jsem se tedy rozhovory realizovat s lidmi působícími v oblasti cestovního ruchu - se zaměstnanci a podnikateli v této sféře. Jelikož respondenti jsou současně účastníky cestovního ruchu i místními obyvateli, získala jsem data s pohledem profesionála, který ví, jaká je v dané oblasti situace turismu, ale také subjektu aktivně se na cestovním ruchu podílejícího.

Řízený neboli strukturovaný rozhovor má pevně danou formu a obsahuje přesně cílené dotazy. Je podobný dotazníku, nicméně přímý kontakt s respondentem je zde zásadní výhodou. Přináší přesnější výsledky, jelikož tazatel může otázky vysvětlit v případě neporozumění. V některých oblastech se za ještě výhodnější považuje rozhovor polostrukturovaný, který kromě pevně daných otázek obsahuje ještě prostor pro otázky spontánní, nicméně já jsem zvolila rozhovor řízený, jelikož jsem chtěla zjistit od všech respondentů odpovědi na stejné otázky, abych je mohla následně porovnat.31

V rámci dosažení cíle mé práce, tedy analyzování současných a navrhnutí potenciálních turistických produktů, jsem vyslovila dvě hypotézy, které v závěru práce buďto potvrdím, nebo vyvrátím.

I. Táborsko je vyspělým regionem cestovního ruchu, který již aktivoval řadu potenciálů cestovního ruchu a vytvořil širokou škálu kvalitních turistických produktů.

II. Přes produktovou vyspělost Táborska, existují možnosti další aktivace potenciálů, které jsou založené na inovacích a zvyšování kvality služeb ve sledovaném prostoru.

3.3 Zpracování dat

Odpovědi jsem během samotného rozhovoru zapisovala do předem připraveného formuláře, který je k nahlédnutí v příloze. Zapsané odpovědi jsem zpracovala do formy, jakou budu prezentovat v následující části práce věnované právě rozhovorům. Získaná data, včetně těch, získaných analýzou turistických produktů a charakteristikou oblasti, jsem podrobněji zkoumala, abych je mohla co nejlépe použít pro své výstupy.

3.4 Vyhodnocení a výstupy

Cílem bylo zjistit názor podnikatelů a zaměstnanců v oblasti turismu na situaci cestovního ruchu v SO ORP Tábor, jaké vidí v této oblasti nedostatky a na druhou stranu i příležitosti, co Táborsko nabízí, čím by mohlo konkurovat okolí. Analýzou současných turistických produktů a charakteristikou oblasti jsem zjistila možnosti potenciálních nových produktů. Zjištěné informace následně použiji při návrhu několika nových turistických produktů, které by bylo možné na tomto území realizovat.

31 SKLENÁK, V. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. str. 128 27

4 Charakteristika oblasti

V této části práce vymezím území obce s rozšířenou působností Tábor, uvedu základní údaje o území, fyzicko-geografické i socio-ekonomické charakteristiky a zmíním také místní akční skupiny či destinační organizaci zde působící. Také se budu zabývat tím, jak na tomto území vypadá nabídka cestovního ruchu a jaká je zde po něm poptávka. Budu se věnovat i potenciálu rozvoje cestovního ruchu v této oblasti.

4.1 Geografická poloha ORP Tábor

Nejdříve jsem ORP Tábor vymezila z hlediska takzvaných NUTS (Nomenklatura územně statistických jednotek). Tento systém vymezení má uplatnění v rámci evropské unie, zejména v regionální politice. Každá země, která je součástí Evropské UNIE, má čtyři úrovně tohoto systému. Dále má také dvě úrovně LAU, které dříve bývaly NUTS IV a NUTS V. Význam je následující – NUTS 0 je stát, NUTS I je území (v případě České republiky celá republika), NUTS II jsou regiony soudržnosti a NUTS III jsou kraje. LAU I jsou potom okresy a LAU II jednotlivé obce.32

Tabulka 2: Vymezení ORP Tábor podle systému NUTS

NUTS I Česká republika

NUTS II region Jihozápad

NUTS III Jihočeský kraj

LAU I okres Tábor

Zdroj: Ryglová, 2009

Obec s rozšířenou působností Tábor je jednou z největších ORP nacházejících se v Jihočeském kraji. Leží na severu až severovýchodě jižních Čech, kde se střetávají tři kraje, a to Středočeský, Jihočeský a Vysočina. Její přesnou polohu jsem vymezila již výše v rámci metodiky. Tím, že jde o poměrně velké území (alespoň vzhledem

32 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 29 28 k okolním oblastem), sousedí celkem s devíti ORP - se třemi ve Středočeském kraji, s dvěma v kraji Vysočina a se čtyřmi v kraji Jihočeském.33

Tabulka 3: Sousedící obce s rozšířenou působností

Středočeský kraj Sedlčany, Votice, Vlašim

Vysočina Pacov, Pelhřimov

Jindřichův Hradec, Soběslav, Týn nad Vltavou, Jihočeský kraj Milevsko

Zdroj: Stránky Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz)

Podle Územně identifikačního registru ČR jsem zjistila kód ORP Tábor, který je 477, a údaje o počtu obcí. Těch se zde nachází 79, jejich seznam je uveden na následující stránce. Všechny zdejší obce spadají pod Jihočeský kraj a pod okres Tábor – to se může zdát jako samozřejmost, nicméně pod některé obce s rozšířenou působností mohou spadat i obce z jiného okresu než je hlavní obec. Dále je zde 290 částí obcí, 198 katastrálních území a 331 základních sídelních jednotek. Ze všech 79 obcí jich má statut města pouze 7, další 3 obce mají statut městyse. Ty můžete vidět v této tabulce.34

Tabulka 4: Seznam měst a městysů

Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Města Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor

Městyse Borotín, Malšice, Stádlec

Zdroj: Stránky serveru Města a obce online – portál územní samosprávy (www.mesta.obce.cz)

33 Územně-správní členění České republiky k 1. 1. 2010. Ústav územního rozvoje. [online]. [cit. 2016-12- 18]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/4-regionalni-politika/ORP/ORP%202010/osrp_2010.jpg 34 ORP Tábor. Územně identifikační registr ČR. [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.uir.cz/orp/477/Tabor 29

Seznam obcí v ORP Tábor:

Balkova Lhota Krátošice Ratibořské Hory

Bečice Krtov Rodná

Bechyně Libějice Řemíčov

Běleč Lom Řepeč

Borotín Malšice Sezimovo Ústí

Bradáčov Meziříčí Skopytce

Březnice Mladá Vožice Skrýchov u Malšic

Černýšovice Mlýny Slapsko

Dlouhá Lhota Nadějkov Slapy

Dobronice u Bechyně Nasavrky Smilovy Hory

Dolní Hořice Nemyšl Stádlec

Dolní Hrachovice Nová Ves u Chýnova Sudoměřice u Bechyně

Dražice Nová Ves u Mladé Sudoměřice u Tábora Vožice Dražičky Svrabov Oldřichov Drhovice Šebířov Opařany Haškovcova Lhota Tábor Planá nad Lužnicí Hlasivo Turovec Pohnánec Hodětín Ústrašice Pohnání Hodonice Vilice Pojbuky Chotoviny Vlčeves Psárov Choustník Vodice Radenín Chrbonín Zadní Střítež Radětice Chýnov Záhoří Radimovice u Tábora Jedlany Zhoř u Mladé Vožice Radimovice u Želče Jistebnice Zhoř u Tábora Radkov Košice Želeč Rataje Košín

4.2 Fyzicko-geografická charakteristika

Do fyzicko-geografických charakteristik můžeme zařadit např. povrch, který v mé práci popíši pomocí geomorfologického členění, vodstvo nebo rostlinstvo a živočišstvo, tedy floru a faunu. Dále sem patří klima, které je na celém území naší republiky velmi podobné, pokud tedy odhlídneme od horských oblastí.

4.2.1 Geomorfologické členění

Každá oblast se dá vymezit podle geomorfologického členění. Oblast obce s rozšířenou působností Tábor patří pod hercynský systém. Nicméně konkrétní členění na celky je složitější. Až po subprovincii je vše jednoduché, stejné. Ovšem svou rozlohou ORP Tábor zasahuje do tří celků ve dvou oblastech. Vše je vysvětlené níže v tabulce, co se týče celků, za nimi je písmenko S nebo Č. Písmeno S znamená, že celek spadá pod Středočeskou pahorkatinu, písmeno Č, že spadá pod Českomoravskou vrchovinu.35

Tabulka 5: Geomorfologické členění

Systém Hercynský Subsystém Hercynská pohoří Provincie Česká vysočina Subprovincie Česko-moravská Středočeská pahorkatina, Oblast Českomoravská vrchovina Táborská pahorkatina (S), Celek Vlašimská pahorkatina (S), Křemešnická vrchovina (Č)

Zdroj: Stránky Geoportálu ČÚZK (www.geoportal.cuzk.cz)

Pahorkatiny a vrchoviny vysvětlují členitý reliéf, který je pro tuto oblast typický. Pro turisty a cyklisty to sice znamená náročnější podmínky než výlet po rovině, nicméně pohled z kopce na malebné jihočeské údolí za to určitě stojí – o tom svědčí i oblíbenost turistiky a cykloturistiky v této oblasti.

35 Geomorfologické jednotky. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/Geoprohlizec/default.aspx?wmcid=9590 31

4.2.2 Klima

Oblast Táborska leží v mírném pásu a tomu odpovídá i klima – je mírné, přechodné mezi kontinentálním a oceánským. Střídají se čtyři roční období. Průměrná roční teplota je 8 °C. V zimě se teploty drží pod nulou, jsou průměrně -2 °C a běžná je i sněhová pokrývka. Na jaře je průměrně 9 °C. Léto bývá teplé, je průměrně 18 °C, denní teploty většinou přesahují 20 °C a výjimkou nejsou ani teploty vyšší než 30 °C. Na podzim je průměrně 8 °C. Průměrný měsíční úhrn srážek je 48 mm, v zimě kolem 40 mm, v létě pak kolem 60 mm.36

Táborsko má příhodné podmínky pro letní, ale i zimní rekreaci. Teplé léto je vhodné pro trávení času u vody, ale i na cestě po okolí, ať už pěšky nebo na kole. V zimě je zase dostatek sněhu pro běžkové lyžování, na zamrzlých rybnících se dá i bruslit.

4.2.3 Vodstvo

Dominantou oblasti je řeka Lužnice. Přitéká sem z jihu, zde se prudce stáčí a odtéká jihozápadně. Dále zde můžeme najít Jordán, což je nejstarší údolní vodní nádrž ve střední Evropě. Vznikla v roce 1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Nádrž je hluboká 14 metrů a její celková plocha je asi 50 ha. Dnes slouží jako místo letní i zimní rekreace. Pod hrází se nachází sádky a dokonce i 18 metrů vysoký vodopád.37 V této oblasti je také mnoho menších rybníků, které slouží především jako chovné. Mezi větší rybníky patří rybníky na Strkově v Plané nad Lužnicí a rybníky mezi Planou nad Lužnicí a Chýnovem.

Vodstvo, zejména řeka Lužnice, tvoří charakter této oblasti. Ta zde představuje středobod vodácké turistiky, kolem ní je také mnoho pohostinských i ubytovacích zařízení, a také objekty individuální rekreace. Nádrž Jordán funguje jako místo rekreace v centru Tábora – v létě zde funguje Sokolská plovárna, v zimě při zamrznutí je pro lidi centrem běžkování, bruslení a ledního hokeje. Rybníky zde sice slouží převážně jako chovné, ale v některých se dá samozřejmě i koupat – a není jich málo.

36 Historická data: Počasí: Měsíční data. Portál ČHMÚ. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data# 37 Přírodní zajímavosti. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/prirodni-zajimavosti/os-1553 32

Kempy nacházející se na Táborsku – Bečice: kemp Stavorek, kemp Country; Bechyně: tábořiště Říhovky; Dobronice u Bechyně: rekreační a výcvikové středisko Univerzity Karlovy, kemp Na Staré Papírně, rekreační středisko Lužnice; Sezimovo Ústí: chatová osada a tábořiště Soukeník; Tábor: ATC Malý Jordán, ATC Knížecí rybník, tábořiště Harrachovka.38

4.2.4 Flora a fauna

Oblast Táborska sice není zvláště zajímavá, pokud se zaměříme na místní živočišnou říši – nenachází se zde žádné zvláštní či výjimečné druhy, za to se pyšní velmi bohatou a hlavně zajímavou krajinou.

Začnu tím zajímavějším, tedy florou. Nachází se zde několik parků, ať už jde o parky běžné nebo speciálně vyhlášené přírodní parky. Nesmíme zapomenout na místní botanickou zahradu, která je, co se týče rostlinné říše, velmi ceněná.39 Roste zde také 34 památných stromů.40

• Botanická zahrada při VOŠ a SZEŠ (Tábor) • Holečkovy sady (Tábor) • lesopark Pintovka (Tábor) • Klášterní zahrada (Bechyně) • památné stromy – celkem 34, např. hruškojeřáb v Jistebnici, lípy malolisté v Bechyni, duby letní ve Vodicích, Klokotská alej s lípami a olšemi • přírodní parky: Černická obora, Jistebnická vrchovina, Kukle, Plziny, Polánka, Turovecký les

Jak jsem již zmínila, zdejší fauna není nijak výjimečná. I přesto je tu bohaté vyžití na koňských farmách a v jezdeckých klubech, najdeme zde i velbloudy a hlavně zoologickou zahradu. Na své si přijdou i rybáři, ti zde ocení příhodné podmínky pro rybaření.41

• Zoologická zahrada Tábor-Větrovy • Rybolov: Lužnice, nádrž Jordán, Košínský potok, Knížecí rybník

38 Informace jsem získala během mé praxe v Toulavě 39 Příroda. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=4312 40 Památné stromy. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/pamatne- stromy/ds-1217/tzv=1&pocet=25&stranka=1 41 Agroturistika. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=4313 33

• Hipoturistika: Jezdecký klub Bessy Tábor (Náchod, Tábor) Jezdecká turistika Kolibík (Sezimovo Ústí I) Farma / Y (Cunkov, Jistebnice) Penzion Karolín (Malšice) Ranč Větrovy (Větrovy, Tábor) Farma Kupka (Slapy) Oldřichovská konírna (Mladá Vožice) • Agroturistika: Blažkův statek (Dudov, Malšice) Ekofarma Ludvíkov (Jistebnice) Samota u Houpacího koně (Zhoř u Tábora) Velbloudí ráj (Chýnov) Apartmány Lhota (Bechyně)

Ráda bych ještě zmínila další přírodní zajímavosti, které lákají turisty. 42 Jedním z lákadel je Chýnovská jeskyně, jedna z mála přístupných jeskyní v republice.43

• Archeologická naleziště v Dolních Hořicích a Na Vraníku • Geologická expozice pod Klokoty (Tábor) • Granátová skála (Tábor) • Chýnovská jeskyně • NPP Luční (Turovec) • Přírodní památka Kozlov (Želeč)

4.3 Socio-ekonomická charakteristika

Charakterizovat socio-ekonomickou sféru oblasti znamená zabývat se historií, demografií území, jaká je tamní ekonomická situace, jaké v místě existují destinační organizace nebo i místní akční skupiny. V rámci ekonomické situace zmíním také místní úroveň dopravy, jelikož ta je pro cestovní ruch velmi důležitá.

42 Přírodní zajímavosti. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/prirodni-zajimavosti/os-1553 43 Příroda. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=4312 34

4.3.1 Historie

Území Táborska je osídleno již od mladší doby kamenné, neolitické. Některá místa jsou od počátku dodnes nepřetržitě osídlena, například Chýnov nebo staré historické centrum Tábora. Ta opravdová historie Táborska ovšem začíná příchodem tří mistrů. Prvním byl Mistr Vojtěch z Ježova, který stojí za titulováním Karla IV. „Otec vlasti“. Druhým z nich byl Mistr Matěj z Janova, přímý předchůdce posledního z mistrů a to toho největšího, Mistra Jana Husa. Ten zavítal na Táborsko v roce 1412 a je zde spojován s Kozím hrádkem, kde přebýval a kázal českou reformu. V následujících letech panovali četné nepokoje a boje, a to i v okolí nově založeného (r. 1420) města Tábora, zvaného Hradiště hory Tábor.

Když byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, povýšil roku 1437 Tábor na město královské. V 16. století se začalo rozvrstvovat zdejší obyvatelstvo. Lidé se věnovali soukenictví a pivovarnictví, z toho plynuli značné zisky a stejně rostl i majetek měst, zejména Tábora. Se školstvím na tom byla oblast také dobře. Tak se 16. století stalo i přes četné katastrofy táborským „zlatým věkem“.

Třicetiletá válka ale přinesla četné převraty. Konaly se konfiskace majetku a hromadné migrace do ciziny. Válečné události s sebou nesly škody, území Táborska bylo z velké části vydrancováno. Následné temné doby zasáhly Táborsko ještě hůře než válečné období. Byla zde ničivá období moru, která připravila o život několik desítek až stovek lidí. Období moru v letech 1771-1773 bylo nejničivější, spolu s ním oblast zasáhla totiž i neúroda a hlad. Táborsko se dostalo do stavu zaostalosti.

Nový život přinesl na území rok 1848. Šířily se české knihy a zpěv a také vlastenecké uvědomění. Od té doby oblast vzkvétala, pořádaly se společenské akce, založilo se táborské reálné gymnázium i strojírna MAS v Sezimově Ústí. Okupace Němců v letech 1939-1945 sice oblast opět těžce oslabila, ale Táborsko se opět postavilo na „nohy.44

V dnešní době je na území cestovní ruch vyvíjen a podporován jak jen to jde, i díky historickým událostem, které nebyly vždy příjemné, má totiž oblast jedinečný charakter. Pozoruhodná je zejména četnost hradů, zámků a zřícenin, ale nejznámějším lákadlem plynoucím z historie je samozřejmě Husitství.

44 CIKHART, R. Minulost Táborska. Tábor: Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1946. str. 1. 35

4.3.2 Demografie

Jižní Čechy jsou známé nízkou hustotou zalidnění a je tomu tak i v mnou zkoumaném území. Hustota osídlení 80,3 obyvatel na km2 je oproti republikovému průměru (133) poměrně nízká. Průměrný věk obyvatel je 42,4 let. Z celkového počtu obyvatel můžeme říci, že většina, a to téměř polovina, obyvatel žije v centrálním městě Táboře. Tábor má necelých 35 tisíc obyvatel. Druhé nejlidnatější město je Sezimovo Ústí, tam ale žije už pouze něco málo přes 7 tisíc obyvatel, což je oproti městu Táboru již velký propad. Naopak nejméně obyvatel, konkrétně 31, žije v obci Balkova Lhota. Data, ze kterých jsem čerpala, jsou z roku 2015.45

Tabulka 6: Základní údaje o obyvatelstvu z roku 2015

Počet obyvatel 80 481 v tom ve věku:

0 - 14 let 12 017 15 - 64 let 53 247 65 a více 15 217 Průměrný věk 42,4 Hustota obyvatelstva na 1 km2 80,3 Podíl městského obyvatelstva 72,5

Zdroj: Stránky Českého statistického úřady (www.czso.cz)

Nízká hustota zalidnění může být velkým přínosem pro cestovní ruch. Neobydlené oblasti jsou klidné, krajina není tolik narušena – a právě to je cílem turistů. Malebná, poklidná krajina jižních Čech láká turisty z celé republiky.

4.3.3 Ekonomika

Jihočeská krajina je převážně zemědělská a angažovanost území do zemědělství je tedy jasná. Tato stránka láká turisty pro dovolenou klidnou a pohodovou, existuje zde mnoho nabídek agroturistiky a venkovské turistiky, je zde i prostředí vhodné pro cykloturistiku. Zdejší města se snaží své území modernizovat a rozvíjet v souladu s okolní krajinou. Investice jsou věnovány také na rozvoj dopravy a obchodních zón. V posledních letech

45 SO ORP Tábor. ČSÚ. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/so-orp- tabor 36 byl zaznamenán rozvoj podnikání. Nejvíce se rozvíjejí firmy působící v potravinářském průmyslu a stavebnictví.46

Aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí leží na evropské silnici E55, na dálnici D3 a na železnici z Prahy do Linzu. Část je i průmyslovou zónou – v Táboře funguje společnost Silon vyrábějící směsi a vlákna, která jsou využívána v různých odvětvích od stavebnictví po lékařství, dále Kovosvit MAS v Sezimově Ústí, který vyrábí obráběcí stroje, a v Maso Planá v Plané nad Lužnicí, masokombinát spadající pod Kostelecké uzeniny a.s., známého výrobce uzenin v České republice. Po celém toku řeky Lužnice se na obou jejích březích nachází chaty a chalupy, některé patřící např. rodinám z Prahy, které k jihočeské chalupě jezdí vlakem.

Táborsko je oblast rozvinutá, co se občanské vybavenosti týče velmi samostatná. Kromě institucí jako např. pojišťoven, bank, policie, základních a středních škol, které má asi každé seskupení obcí, zde najdeme například i finanční úřad, úřad práce nebo také nemocnici. Pro děti funguje Dům dětí a mládeže nabízející několik kroužků. Najdeme zde kulturní domy, například v Bechyni. Oblast cestovního ruchu z velké části spravuje destinační organizace Toulava, pro uchování venkova a přírodních atraktivit zde působí tři místní akční skupiny.

Místní akční skupiny

Místní akční skupiny (zkráceně MAS) mohou působit na území s 10 000 až 100 000 obyvateli a ve městech s maximálně 25 000 obyvateli, což znamená, že na území města Tábora nemohou působit, působí tedy pouze v okolí. Angažují se v oblasti rozvoje venkova a zemědělství a chrání ty nejdůležitější hodnoty na svém území. Také se snaží o zvýšení ekonomické prosperity venkovských oblastí a o zvýšení kvality místního života. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, jsou dotační prostředky od EU či z národních a jiných programů, které se snaží získávat a rozumně rozdělovat. Dále podporují partnerství různých složek venkovského území, jako jsou obyvatelé, veřejná správa či podnikatelé. K 1. 9. 2016 existovalo v České republice 180 MAS, z toho jsou tři na území ORP Tábor.47

46 Obecné informace. Město Tábor. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://taborcz.eu/obecne- informace/d-1093/p1=1190 47 Místní akční skupiny. NS MAS. [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni- akcni-skupiny/ 37

MAS Krajina srdce, z. s. Tato místní akční skupina působí na severu ORP Tábor – od Nadějkova po Mladovožicko. Svým územím přesahuje jižní Čechy a zasahuje také do Středočeského kraje, konkrétně na území města Sedlec-Prčice a jeho širšího okolí.

MAS Lužnicko, o. p. s. Další ze zdejších místních akčních skupin je MAS Lužnicko. Je o mnoho menší než zbylé dvě MAS a působí zejména na jihovýchodě od města Tábor, v okolí měst Planá nad Lužnicí a Chýnov.

MAS Lužnice, z. s. Na jihu územní působí MAS Lužnice (neplést s MAS Lužnicko). Co do rozlohy jde opět o větší oblast na jihu ORP Tábor. Kromě Táborska patří pod MAS Lužnice i oblast Soběslavska a Dírné.

Destinační společnost

Můžeme se setkat s označením destinační společnost, organizace destinačního managementu a s mnoho dalšími názvy. Na tomto území funguje pouze jedna takováto společnost, zato jedna z největších u nás. Destinační společnost se věnuje destinačnímu managementu, řídí cestovní ruch v destinaci. Její rozloha může být různá – fungují destinační oblasti s územím jednoho města, ale i s územím jednoho kraje.

Toulava, o. p. s. Turistická oblast Toulava leží na pomezí krajů Jihočeského a Středočeského. Zaujímá území od Soběslavska po Sedlčansko a od Milevska po Mladovožicko. Centrem je město Tábor, kde má organizace sídlo. Společnost vznikla v roce 2013 za účelem zachovat zdejší krajinu a rozvíjet spolupráci zdejších měst a obcí. Všech sedm měst ležících v ORP Tábor jsou partnery Toulavy.48

Táborsko je celkově dobře vybaveno pro rozvoj cestovního ruchu. Fungují zde všechny důležité instituce, podniká zde mnoho subjektů právě v oblasti turismu. Důležitá je turistická oblast Toulava, i když si to mnozí neuvědomují. Vytváří různé databáze podnikatelů, kalendáře akcí, reprezentuje Táborsko na veletrzích cestovního ruchu. Destinační organizace je pro region vždy významnou výhodou a pomocí.

48 O Toulavě. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=253 38

4.3.4 Kultura

V oblasti sice kulturní programy chystá jen několik málo měst, ale jsou četné. Největší podíl na místním kulturním vyžití mají města Tábor a Bechyně, která pořádají akce jednorázové i každoroční. Pořadateli akcí jsou kromě měst také různé organizace, kterých je tu velké množství. Některé akce lze zařadit mezi produkty cestovního ruchu, ty popíši v další části práce. Kalendář akcí konaných na tomto území pokrývá téměř každý týden v roce. S tím, že se zde koná tolik akcí, souvisí i fakt, že se na území nachází kina, divadla, kulturní domy a hlavně mnoho muzeí a galerií. Některé akce jsou známé a vyhlášené, některé menší nebo novější a lidé o nich neví. Ačkoliv se propagaci věnují jak sami města, tak i turistická oblast Toulava, jisté mezery zde vidím a vnímám to jako něco, na čem by se mělo více zapracovat.49

Z vlastních zkušeností vím, že se akcí, zejména tedy v Táboře, účastní nejen místní obyvatelstvo, ale i turisté z okolních regionů. Na ty větší akce, jako jsou festivaly, jezdí i návštěvníci ze zahraničí.

4.3.5 Doprava

Dopravní síť na Táborsku je velmi dobrá a poměrně hustá. Nachází se zde mnoho možností dopravy – silniční, železniční, vodní i vzdušné trasy. Co se týče silniční dopravy, jsou zde silnice I., II. i III. třídy a vede tudy i dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. V aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí a okolních obcí funguje městská hromadná doprava. Důležité pro tuto oblast je, že město Tábor leží na železniční trase vedoucí z Prahy přes České Budějovice až do Linzu. Z Tábora do Bechyně vede historická elektrická dráha spojená se jménem Františka Křižíka. Dráha funguje dodnes a kromě historických jízd jsou na ní podnikány běžné denní cesty. Vodáci zde mohou využít vodní trasy po řece Lužnici, která je v létě velmi oblíbená. Pro cyklisty je zde spraveno velké množství cyklotras, oblíbená je trasa po Čertově břemenu u Jistebnice. Funguje zde několik nádraží jak autobusových, tak vlakových. Hlavní jsou opět v Táboře a Bechyni. Nachází se zde také čtyři letiště – v Bechyni, Košicích, na táborském Všechově a Čápově dvoře.50

49 Informace jsem získala ze své praxe ve společnosti Toulava, o.p.s. 50 Kudy do Tábora: Doprava. Město Tábor. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://taborcz.eu/kudy-do-tabora/d-1091/p1=61308 39

Díky rozvinuté dopravě je mnohem snazší a rychlejší rozvíjet i cestovní ruch. Turisté se sem bez problému dostanou všemi možnými způsoby. Existence samotné dopravy jako atrakce, jako je tomu v případě elektrické dráhy spojující Tábor a Bechyni, na které se konají nostalgické i tematické jízdy, je zajímavým spojením dopravy a turismu.

4.4 Potenciál cestovního ruchu v oblasti

Táborsko má skvělé předpoklady pro rozvoj turismu. Ekonomická a politická situace rozvoji nijak nebrání, ba naopak stát uznává, že je důležitý. Podnikatelé i města samotná pořádají osvědčené, ale i stále nové kulturní a sportovní akce, které by přilákaly turisty. Místní krajina nabízí vhodné podmínky pro dovolenou v přírodě. Úroveň infrastruktury je dostačující. Existuje zde široká nabídka služeb ubytovacích i stravovacích. Územím vedou mezinárodní silnice, dálnice i železnice, které leží paralelně s řekou Lužnicí, u níž se nachází objekty individuální rekreace. V Táboře, Bechyni a Veselím nad Lužnicí je kumulováno nejvíce obchodů. Funguje zde výborné skloubení turismu a průmyslu, jde i o jednu nejrozsáhlejších aglomerací v jižních Čechách. Samotné město Tábor je historickým městem, kde probíhá restrukturalizace služeb se zaměřením na cestovní ruch a jeho nabídku. Pozornost se soustředí na nové centrum vybudované mimo historické jádro, a to si i přes čím dál větší výskyt ubytovacích a stravovacích zařízení zachovává své kouzlo.51

4.5 Nabídka cestovního ruchu v oblasti

Jak jsem již uvedla v teoretické části, nabídka se dělí na primární a sekundární. Já jsem již něco z nabídky zmínila na předchozích stránkách při hodnocení fyzicko-geografické a socio-ekonomické charakteristiky území.

Primární nabídka

Většinu primární nabídky jsem již popsala výše, zde ji tedy jen stručně shrnu. Malebná jihočeská krajina se pyšní krásnou přírodou a zvlněným povrchem. Nízká hustota osídlení láká lidi ke klidné relaxaci. Díky střídání čtyř ročních období lze oblast využívat v letní i zimní sezóně. V zimě lidé využívají běžkařské trasy a zamrzlé rybníky, kterých je zde několik. Letní sezóna nabízí mnoho způsobů rekreace. Bylo zde

51 ŠÍP, J. Analýza restrukturalizačních procesů služeb v historickém jádru města Tábora za uplynulých 110 let. Logos Polytechnikos 5/03. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. str. 167 40 zřízeno několik cyklostezek, vodáci využívají řeku Lužnici a jsou zde i možnosti agroturistiky a venkovské turistiky. Nachází se zde i přírodní parky, botanická zahrada nebo lesopark Pintovka. V přírodě je možné si projít také několik naučných stezek.

Nezmínila jsem ale společenské atraktivity, na které je Táborsko velmi bohaté. Každá obec má alespoň jednu kapličku či boží muka, dále je zde více než 40 kostelů, kaplí a far, přes 20 zámků, okolo 20 muzeí a skoro stejně galerií. Také je zde kolem desítky zřícenin a dvou desítek soch, pomníků a památníků. Najdeme zde i několik desítek venkovských usedlostí, městských domů, i pár starých pivovarů. Jelikož se zde nachází opravdu mnoho atraktivit a mnohdy jde jen o lokální památky, uvedu ty nejvýznamnější z hlediska turismu. Tabulka se všemi atraktivitami je jednou z příloh, a to k porovnání, kolik atraktivit se zde nachází a kolik z nich má opravdové praktické využití.

Tabulka 7: Společenské atraktivity hmotné nemovité

Církevní

Typ Název Místo Styl Užití Potenciál ukázka obydlí zvoníka a fotografií výstavy, Kostel sv. gotika, kostel Bechyně z rekonstrukce prohlídky s Matěje baroko náměstí, věž slouží komentářem jako vyhlídka Kostel románský církevní akce, Narození sloh, navštěvován jako prohlídky s kostel Borotín Panny Marie gotika, nejstarší kostel na komentářem na Kostelci renesance Táborsku Děkanský náboženské i kostel gotika, kulturní akce, věž prohlídky s kostel Proměnění Tábor renesance, v létě slouží jako komentářem Páně na hoře baroko vyhlídka a prodejna Tábor suvenýrů Poutní církevní akce, kostel kostel Tábor baroko komentované x Klokoty prohlídky Světské Typ Název Místo Styl Užití Potenciál komentované Bechyňský gotika, zámek Bechyně prohlídky, kulturní x zámek renesance a společenské akce přírodní rezervace, Zřícenina věž slouží jako zřícenina hradu Choustník gotika kulturní akce rozhledna, prodej Choustník suvenýrů a jídla

Sezimovo kulturní akce, lesní zřícenina Kozí Hrádek gotika x Ústí restaurace komentované Památka na moderní, vila, Sezimovo prohlídky, tematické dr. Edvarda styl jižní památník Ústí expozice, projekce kulturní akce Beneše Francie dokumentů komentované prohlídky, kulturní hradní věž Věž Kotnov Tábor gotika x akce, vyhlídková plošina veřejné kulturní i soukromé akce, historizu- zážitkový skanzen, bývalý Housův jící (po Tábor husitská krčma, x mlýn mlýn rekon- filmová zbrojnice, strukci) komentované prohlídky národní kulturní památka, bývalá novorene- Střelnice Tábor společenské x střelnice sance a kulturní akce, restaurace lidová bývalý Špejchar (tematické) Želeč architek- muzeum, obrazárna špejchar Želeč kulturní akce tura Technické Typ Název Místo Styl Užití Potenciál národní kulturní spojení památka, slouží v produkt most Most Duha Bechyně x železniční i silniční s ostatními dopravě mosty běžná doprava Historická elektrická Bechyně, i nostalgické jízdy, elektrická x x dráha Tábor někdy spojené železnice s kulturními akcemi národní technická spojení Stádlecký památka, slouží v produkt most řetězový Stádlec x i pro běžnou s ostatními most dopravu mosty kulturní akce, zimní vodní Nádrž Tábor x i letní rekreace, x nádrž Jordán trénink sportovců

Zdroj: vlastní zpracování

U hmotných movitých atraktivit jsem použití neuváděla, jelikož jejich užití je jasné. Muzea a galerie jsou využívány jako muzea a galerie a další potenciální použití je zbytečné uvádět.

Tabulka 8: Společenské atraktivity hmotné movité

Sochy

Místo Název  Památník prezidenta Edvarda Beneše Sezimovo Ústí  Hrobka prezidenta Edvarda Beneše  Pomník Jana Žižky z Trocnova Tábor  Brána času Muzea Místo Název  Muzeum keramiky Bechyně  Městské muzeum  Muzeum turistiky  Husitské muzeum  Muzeum čokolády a marcipánu Tábor  Zážitkový skanzen Housův mlýn  Muzeum LEGA Galerie  Alšova jihočeská galerie Bechyně  Galerie a obchod s vínem Galvína Chýnov  Galerie v domě Františka Bílka  Galerie U Radnice Tábor  Galerie 140  Hvězdárna Tábor

Zdroj: vlastní zpracování

Největší nehmotnou atraktivitou je husitská tradice Tábora a keramika v Bechyni.

Tabulka 9: Společenské atraktivity nehmotné

Tradice

Typ Název Místo Užití Potenciál kulturní akce, turistické keramické trhy, produkty x Keramika Bechyně kurzy, umělecká s keramickou škola, obchody tematikou Muzeum obnova tradice, x Pivovarnictví Tábor, Mladá Vožice pivovarnictví výroba lokálního v Táboře piva nové turistické kulturní akce, produkty x Husitství Tábor Housův mlýn, s husitskou Husitské muzeum tematikou

Divadla, kina Typ Název Místo Užití Potenciál divadelní Divadlo představení, divadlo Oskara Tábor přednášky, x Nedbala projekce, výstavní síň Bechyně, Mladá filmové a Vožice, Planá nad kina x dokumentární x Lužnicí, Sezimovo projekce Ústí, Tábor

Zdroj: vlastní zpracování

Sekundární nabídka

Nachází se zde instituce jako nemocnice, policie, knihovny, banky, směnárny či parkoviště. V oblasti působí okolo dvaceti cestovních kanceláří a agentur, např. cestovní agentura Invia nebo přímo táborská cestovní kancelář COMETT PLUS. Tato společnost působí nejen jako cestovní kancelář, ale zabezpečuje také městskou hromadnou dopravu a dálkovou autobusovou dopravu. Funguje zde pět informačních center, dvě v Bechyni, jedno v Táboře, Mladé Vožici a Plané nad Lužnicí.

Pro cestovní ruch jsou v této oblasti velmi důležité i stravovací a ubytovací zařízení. Na Táborsku nalezneme okolo 150 stravovacích a 250 ubytovacích zařízení. Nutno uvést, že mnoho zařízení je vedeno i jako stravovací i jako ubytovací, jelikož poskytují oboje. Pro svou práci jsem blíže zkoumala ubytovací zařízení a jejich kapacitu.

Na území se nachází celkem 252 ubytovacích zařízení nabízejících dohromady téměř šest tisíc lůžek. Počet lůžek je pouze přibližný, některá zařízení totiž na svých stránkách počet lůžek neuvádí vůbec nebo uvádí počet lůžek pouze orientační. Možnost ubytování nabízí 49 obcí ze 79. Když jsem dala všechny obce do grafu, byl moc dlouhý a kromě toho, že nebyl vhodný z estetického hlediska, nebyl vhodný ani z popisného hlediska, jelikož kvůli přílišnému množství dat na malé ploše nezobrazoval ani názvy všech obcí. Z tohoto důvodu jsem se tedy rozhodla vytvořit tabulku s přehledem všech obcí s počty místních ubytovacích zařízení, to aby bylo patrné, které obce neposkytují ubytování vůbec, a poté dva grafy – jeden zobrazující obce, které poskytují méně než 10 možností ubytování a druhý, který zobrazuje obce poskytující 10 a více ubytovacích zařízení.

Tabulka 10: Počet ubytovacích zařízení v obcích

Obec Σ Obec Σ Obec Σ Obec Σ Balkova Lhota 0 Choustník 2 Oldřichov 0 Slapsko 0 Bečice 6 Chrbonín 0 Opařany 6 Slapy 0 Planá nad Bechyně 23 Chýnov 8 21 Smilovy Hory 2 Lužnicí Běleč 0 Jedlany 0 Pohnánec 0 Stádlec 4 Sudoměřice u Borotín 2 Jistebnice 9 Pohnání 0 7 Bechyně Sudoměřice u Bradáčov 1 Košice 2 Pojbuky 2 1 Tábora Březnice 0 Košín 1 Psárov 0 Svrabov 1 Černýšovice 1 Krátošice 2 Radenín 0 Šebířov 0 Dlouhá Lhota 3 Krtov 5 Radětice 1 Tábor 55 Dobronice u Radimovice u 13 Libějice 0 1 Turovec 1 Bechyně Tábora Radimovice u Dolní Hořice 2 Lom 0 0 Ústrašice 0 Želče Dolní 0 Malšice 8 Radkov 1 Vilice 1 Hrachovice Dražice 0 Meziříčí 2 Rataje 1 Vlčeves 1 Ratibořské Dražičky 2 Mladá Vožice 5 3 Vodice 1 Hory Drhovice 1 Mlýny 1 Rodná 0 Zadní Střítež 0 Haškovcova 3 Nadějkov 3 Řemíčov 0 Záhoří 0 Lhota Zhoř u Mladé Hlasivo 0 Nasavrky 0 Řepeč 0 2 Vožice Hodětín 1 Nemyšl 0 Sezimovo Ústí 17 Zhoř u Tábora 2 Nová Ves u Hodonice 0 0 Skopytce 1 Želeč 3 Chýnova

Nová Ves u Skrýchov u Chotoviny 8 0 3 Celkem 252 Ml. Vožice Malšic

Zdroj: vlastní zpracování

Obce, které poskytují méně než deset možností ubytování, jsou spíše menší a poskytují zejména ubytování v soukromí, případně kempy a chatové osady. Najde se zde ale i pár výjimek, v městysi Malšice najdeme kromě soukromého ubytování hned tři penziony. 45

Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v obci (méně než 10)

Počet ubytovacích zařízení v obci (méně než 10)

Počet zařízení 0 2 4 6 8 10 Jistebnice 9 Chotoviny 8 Chýnov 8 Malšice 8 Sudoměřice u Bechyně 7 Bečice 6 Opařany 6 Krtov 5 Mladá Vožice 5 Stádlec 4 Dlouhá Lhota 3 Haškovcova Lhota 3 Nadějkov 3 Ratibořské Hory 3 Skrýchov u Malšic 3 Želeč 3 Borotín 2 Dolní Hořice 2 Dražičky 2 Choustník 2 Košice 2 Krátošice 2 Meziříčí 2 Pojbuky 2 Smilovy Hory 2 Zhoř u Mladé Vožice 2 Zhoř u Tábora 2 Bradáčov 1 Černýšovice 1 Drhovice 1 Hodětín 1 Košín 1 Mlýny 1 Radětice 1 Radimovice u Tábora 1 Radkov 1 Rataje 1 Skopytce 1 Sudoměřice u Tábora 1 Svrabov 1 Turovec 1 Vilice 1 Vlčeves 1 Vodice 1

Zdroj: vlastní zpracování

Obcí poskytujících více než 10 ubytovacích zařízení je celkem 5, konkrétně jsou to obce Bechyně, Dobronice u Bechyně, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí a Tábor. Z toho pouze obec Dobronice u Bechyně nemá statut města. Tyto obce již nabízí více možností ubytování v hotelech a penzionech.

Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v obci (10 a více)

Počet ubytovacích zařízení v obci (10 a více)

Počet zařízení 0 10 20 30 40 50 60

Tábor 55 Bechyně 23 Planá nad Lužnicí 21 Sezimovo Ústí 17 Dobronice u Bechyně 13

Zdroj: vlastní zpracování

Pro obce poskytující přes deset možností ubytování jsem již vytvořila i graf zobrazující kapacitu těchto zařízení. V počtech ubytování a hlavně tedy lůžek s přehledem vede město Tábor, které je v této oblasti městem největším a nejnavštěvovanějším.

Graf 3: Kapacita ubytování v obcích s 10 a více ubytovacími zařízeními

Kapacita ubytování v obcích s 10 a více ubytovacími zařízeními

Počet lůžek 0 500 1000 1500 2000

Tábor 1861

Bechyně 875

Sezimovo Ústí 502

Planá nad Lužnicí 499

Dobronice u Bechyně 266

Zdroj: vlastní zpracování

Následující grafy zobrazují počet zařízení a počet lůžek v zařízeních podle kategorie. Hotely jsem rozdělila podle počtu hvězdiček, nicméně tři hotely hvězdičkovou klasifikaci neuvedli, tudíž jsou vedené jako „neklasifikované“. Kempy a chatové osady jsem spojila v jednu kategorii, jelikož rozdíly mezi nimi jsou malé. Z grafu je patrné, že se v oblasti nabízí nejvíce ubytování v soukromí.

Graf 4: Počet ubytovacích zařízení podle kategorie

Počet ubytovacích zařízení podle kategorie

Počet lůžek 0 20 40 60 80 100 120 140 Ubyt. v soukromí 130 Penzion 70 Ubytovna 22 Hotel*** 12 Kemp + Chatová osada 10 Hotel**** 4 Hotel neklasifikovaný 3 Hotel** 1 Hotel* 0 Hotel***** 0

Zdroj: vlastní zpracování

Největším počtem lůžek celkem disponují penziony.

Graf 5: Kapacita ubytování podle kategorie

Kapacita ubytování podle kategorie/druhu

Počet lůžek 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Penzion 1287 Ubyt. v soukromí 1167 Kemp + Chatová osada 933 Ubytovna 929 Hotel*** 717 Hotel**** 579 Hotel neklasifikovaný 327 Hotel** 40 Hotel* 0 Hotel***** 0

Zdroj: vlastní zpracování

4.5.1 Turistické produkty

Na zkoumaném území je realizováno mnoho produktů cestovního ruchu, drtivá většina ve městě Táboře. Festivaly, zejména ty hudební, lákají na Táborsko turisty nejen z celé republiky, ale také z okolních států. Tisíce návštěvníků na Táborsko přitahují i velké sportovní události. Tábor již několikrát hostil Mistrovství ČR v atletice, Mistrovství Evropy v cyklokrosu a dokonce i Mistrovství světa v cyklokrosu. Cyklokrosové závody se konají v areálu Komora, atletické na Stadionu Míru. Zajímavou akcí, která se každý rok koná hned na několika místech na Táborsku, jsou také masopustní průvody masek.

K propagaci a hlavně informovanosti nejen o produktech pomáhá projekt Kulturne.com vedený žurnalisty, fotografy, zkrátka kulturními nadšenci. Produkty jsou propagovány také jednotlivými městy a organizací Toulava, ať už ve formě katalogů, brožurek, letáků, či propagaci na internetu a v médiích. Zejména k propagaci v médiích slouží reklamní spoty měst a Toulavy, kde jsou některé produkty zachyceny. Toulava i většina obcí má na svých internetových stránkách také kalendář akcí. Osobně jsou produkty propagovány spolu s celým regionem na veletrzích cestovního ruchu.

Tabulka 11: Produkty cestovního ruchu

Typ Název Karta  Zážitková karta Toulavka Aktivity  Kačeři v Táboře aneb Táborem snadno s GPS  Pivní slavnosti Tábor Gastronomické  Táborský festival vína  Festival čokolády  Táborská setkání  Knižní festival Tabook  Řez údolím Kulturní  Léto nad Lužnicí  Jeden svět  Toulavafest  Bechyňský festival dechových hudeb  Mighty Sounds Hudební  Footfest  Žižkův vraždící palcát  Bohemia Jazz Fest

Zdroj: vlastní zpracování

Zážitková karta Toulavka Karta je produktem organizace Toulava, o.p.s. a v turistické oblasti Toulava přináší řadu výhod a slev v ubytovacích i stravovacích zařízeních, památkách i atrakcích. Toulavka je k dostání buďto jako klasická karta nebo nyní také jako mobilní aplikace. Toulavka (pouze v podobě klasické karty) je zároveň i elektronickým skipassem ve skiareálu Monínec, který je možné dobíjet přes internet. Výhody se s každým rokem obměňují, nynější tedy platí od ledna do prosince 2017. Karta není omezená časem platnosti ani majitelem, můžete si jí tedy střídat s rodinou nebo přáteli. Toulavka funguje tak, že se sbírají razítka do brožurky. Po získání 7 razítek se zájemce může zúčastnit soutěže o hodnotné ceny, která se vyhodnocuje koncem roku. Každý účastník také automaticky získá tričko Toulava. Pořídit a vrátit Toulavku (v podobě klasické karty) lze za vratnou zálohu 100 Kč na několika místech v oblasti Toulava, na Táborsku např. v Táboře, v Chotovinách, v Chýnově a v Opařanech. Konkrétní seznam i s adresami je k nalezení na internetových stránkách Toulavy. Mobilní aplikace je zcela zdarma.52

Kačeři v Táboře aneb Táborem snadno s GPS Tento produkt funguje na podstatě geocachingu, což je druh zábavy spojující sport a turistiku – hráči podle souřadnic hledají tzv. cache (čti „keše“) umístěné na zajímavých místech. Zájemci si v táborském informačním centru vezmou leták s otázkami, případně si půjčí i GPS přístroj. Leták má českou i anglickou variantu, GPS přístrojů je k zapůjčení 10 a platí se za ně vratný poplatek ve výši 500 Kč. Souřadnice v letáčku nejsou uvedeny celé, hráč musí nejdříve zjistit odpovědi na otázky a teprve pomocí nich získá kompletní souřadnice cache. Takto pokračuje až k nalezení poslední cache, poté si může v infocentru vyzvednout malou odměnu. Cílem je představit Tábor s jeho památkami a zajímavostmi prostřednictvím zábavné hry. Lze si vybrat ze dvou okruhů. Historický okruh s názvem „Okruh po pamětihodnostech“ je kratší, má délku 1,5 km. Přírodně-poznávací okruh je dlouhý 10 km a jmenuje se „Okruh po přírodních zajímavostech“.53

Táborská setkání Táborská setkání jsou husitským festivalem, při kterém se lidé mohou pomyslně vrátit do středověku. Konají se každý rok přibližně v půlce září, vždy od pátku do neděle,

52 Toulavka. Vítejte v Toulavě! [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.toulava.cz/karta 53 Kačeři v Táboře aneb Táborem snadno s GPS. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16470&id=4120 50 v roce 2017 se konají 15. – 17. září, a bude se jednat již o 26. ročník. Centrem festivalu je Žižkovo náměstí, ale hlavní program probíhá i na Tržním náměstí, náměstí Mikuláše z Husi a Housově mlýně. Do všech těchto prostor je povolen vstup pouze s platnou vstupenkou, nicméně pro návštěvníky je připraven program i mimo zóny s placeným vstupem. Struktura programu bývá každý rok podobná. Celý den jsou na náměstích středověké trhy, v sobotu také Dětský ráj na Holečkových sadech. V pátek večer a v sobotu po obědě jde městem kostýmovaný průvod v čele s Janem Žižkou na koni. Kostýmy pro účast v průvodu si mohou zájemci půjčit, nutná je ale dohoda předem. Večer bývají hudební koncerty. Na Housově mlýně je husitský trojboj nebo středověká žranice v Husitské krčmě. Každý rok je také slavnostní ohňostroj, a to buď v rámci zahájení, nebo ukončení festivalu. Všude jsou po dobu konání stánky s jídlem i pitím, většinou laděny opět do středověku. Prodejci většinou mívají středověké kostýmy a dobově vyzdobené stánky.

Pivní slavnosti Tábor Pivní slavnosti jsou mezinárodní přehlídkou pivovarů. V táborském Hotelu Palcát se v březnu představuje kolem třiceti pivovarů, od kterých mohou návštěvníci ochutnat. Součástí je také soutěž Zlatý pivní pohár, kdy účastníci hodnotí pivovary a jejich piva. Tato akce trvá od středy do soboty a vstupenky se prodávají na jednotlivé dny. Na každý den je připraven rozmanitý doprovodný hudební program. Co se týče žánru, na své si přijdou rocku, ale i dechovky.54

Táborský festival vína Tento festival je nejdelším festivalem vína a gastronomie v České republice, dokonce jedním z nejdelších ve střední Evropě. Koná se od března do dubna, ale konkrétní datum se každý rok liší. Při ochutnávkách vín samozřejmě nesmí chybět ani něco k zakousnutí, proto se zde kromě mnoha sommelierů a degustátorů představuje i několik kuchařů. Účastníci se mohou těšit i na známé osobnosti, letos to byli např. herci jako Pavel Zedníček nebo Iva Janžurová, z hudební scény festival navštívil Tomáš Klus.55

Festival čokolády Ve spojení s táborským Muzeem čokolády a marcipánu se v říjnu koná čokoládový festival. Vzdělává návštěvníky o čokoládě, ukazuje její výrobu i všemožné výrobky

54 Pivní slavnosti Tábor. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.pivnislavnostitabor.cz/ 55 Táborský festival vína. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.festival-vina.cz/ 51 z ní, ať už na chuť nebo na ozdobu. Součástí festivalu byla v roce 2016 i módní přehlídka čokoládových modelů a soutěž Sachr dort roku a očekává se, že budou také na programu letošního ročníku. Děti se mohou zabavit pohádkami nebo dílnami, dospělí si mimo hlavní program mohou užít i čokoládové wellness nebo čokoládovou „řeku“. Ve městě poté některé podniky nabízí ochutnávku čokolády nebo alkoholu.56

Knižní festival Tabook Tabook je festivalem malých nakladatelů, kterých se každoročně do Tábora sjede několik desítek. Součástí jsou přednášky, autorské čtení, koncerty, výstavy a mnoho dalšího. Nakladatelé své knihy také prodávají. Hlavní program se v posledních letech koná v kotnovské sýpce, ale doprovodný program probíhá po celém městě.

Řez údolím Jde o poměrně nový festival, o kterém mnozí Táboráci ani neví, že existuje. Snaží se propojit kulturní nadšence z různých oblastí (např. řezbáře, loutkaře, hudebníky nebo třeba historiky), kteří se již nějaký čas pohybují v oblasti kultury a chtějí své umění předat dále v unikátním společném díle. Veškerý umělecký program je doplněn hudebními vystoupeními, divadly a dalšími společenskými akcemi pro děti i dospělé.57

Bechyňský festival dechových hudeb Každoroční festival je bechyňskou nejnavštěvovanější akcí fanoušků dechovky. Koná se na začátku srpna, většinou první srpnovou neděli, letos bude její 25. ročník. Vystupují zde umělci z České republiky i ze zahraničí, např. z blízkého Německa. Každoročně nesmí chybět ani vystoupení lokální jihočeské dechové skupiny Keramička, která je spjatá právě s Bechyní, konkrétně s Keramickými závody Bechyně, jak již její jméno napovídá.58

Mighty Sounds Tento hudební festival se koná každoročně v červenci na táborském letišti Čápův dvůr. Je určen zejména milovníkům punku a punkrocku, rock'n'rollu, hardcoru, reggae, ska, rockabilly, indie rocku a podobných hudební stylů. Vystupuje zde přes 150 interpretů na

56 Tisková zpráva 4. 10. 2016. Festival čokolády Tábor. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.festivalcokoladytabor.cz/pro-novinare/tiskova-zprava-4.10.2016 57 Stručné info o festivalu. Řezbáři na cestě. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://rezbarinaceste.webnode.cz/news/strucne-info-o-festivalu/ 58 24. Bechyňský festival dechových hudeb. Temelínky – Jaderná elektrárna Temelín. [online]. [cit. 2017- 02-24]. Dostupné z: http://www.temelinky.cz/cs/clanky/24-bechynsky-festival-dechovych-hudeb- 1001.html 52 několika stagích a většina z nich je zahraničních. Ze zahraničí je každoročně i velká část publika. První ročník festivalu se uskutečnil v roce 2005, letos jde tedy o 12. ročník.59

Footfest Obec Želeč každoročně propojuje hudbu se sportem na festivalu Footfest. Rok 2016 měl být posledním ročníkem festivalu, nicméně sami pořadatelé uvedli, že 13. ročník turnaje v malé kopané spojené s hudebním programem se v roce 2017 konat bude. Kromě klasického fotbalového a hudebního programu se návštěvníci mohou těšit i na bohatý doprovodný program – divadlo, akce ve filmovém stanu či netradiční fotbal v „bumper balls“, nafukovacích koulích podobných zorbingovým, které mají hráči kolem těla a značně jim ztěžují hru.60

Žižkův vraždící palcát Dalším ze specifických hudebních festivalů je Žižkův vraždící palcát. Koná se již od roku 1998 v Táboře a to dvakrát ročně (na jaře a na podzim). Vystupují zde zejména české, ale i zahraniční kapely věnující se metalu, grindcoru, hardcoru a podobným stylům. Od roku 1998 na festivalu vystoupilo přes 100 kapel.61

Bohemia Jazz Fest Jeden z největších evropských jazzových festivalů pořádaných v létě probíhá na několika místech po republice včetně Tábora. Koná se na Žižkově náměstí a každoročně na něm vystupuje několik světových hudebníků. Navíc je tento festival zcela zdarma.62

Léto nad Lužnicí Každoroční červnový festival spojuje města na řece Lužnici – Bechyni, Tábor, Sezimovo Ústí, Planou nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí, kde se konají různorodé kulturní i sportovní akce. Typickými akcemi jsou bechyňský Duhafest, táborští Kejklíři pod hvězdami nebo Vodnický den v Plané nad Lužnicí.63

59 Info. MIGHTY SOUNDS Festival No. 13. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: https://www.mightysounds.cz/cz/info/#o-festivalu 60 Footfest.cz. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.footfest.cz/ 61 Kultovní metalový festival v Táboře, již od roku 1998. Žižkův vraždící palcát FEST. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.footfest.cz/ 62 O festivalu. Bohemia JazzFest. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.bohemiajazzfest.cz/o-nas/informace/ 63 Festival Léto nad Lužnicí 2017. Jižní Čechy. [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: https://www.jiznicechy.cz/kalendar/1089-festival-leto-nad-luznici-2017 53

Jeden svět Stejně jako Bohemia Jazz Fest, i Jeden svět je celorepublikový. Tento dokumentární filmový festival je tím největším týkajícím se lidských práv na světě. Je pořádán organizací Člověk v tísni a není zaměřený jen na lidská práva jako taková, ale i na politické kauzy, rozvojová témata, životní prostředí a styl. Během festivalu také probíhají diskuze s tvůrci a aktéry filmů, s oborníky, ale i aktivisty v oblasti lidských práv. Festival začíná v Praze a poté se rozptyluje do měst po celé republice – jedním z nich je i Tábor.64

Toulavafest Název již prozrazuje, že jde o festival zaštítěný organizací Toulava. V roce 2017 se koná první ročník, konkrétně 17. června. Festival je „toulavý“, každý rok se bude konat v jiném městě. První ročník si vzalo na starost město Bechyně. Festival je spojený s první jízdou Léta na Bechyňce a začíná na bechyňském nádraží, kde budou připraveny vozy Elinka, Bobina či Stříbrný šíp. Návštěvníky přivítá František Křižík s rodinou, sto veteránů (vozů) předvede spanilou jízdu a o zábavu se postará bohatý kulturní program. Hlavní program se poté odehrává na náměstí T. G. Masaryka, doprovodný program se koná po celém městě. Na programu je mimo jiné např. vystoupení krojovaného souboru z Vlastiboře v blaťáckých krojích, koncerty místních hudebních kapel s žánrem od dechové hudby až k bigbítu, prezentace místních pivovarů. Bude také otevřený vstup do všech sakrálních budov ve městě. V Městském muzeu bude probíhat interaktivní výstava vynálezů Fr. Křižíka určená dětem, dále tam bude také výstava děl jeho pravnučky, Heleny Schmauss-Shoonerové. V přísálí kulturního domu bude k vidění výstava velkého modelového kolejiště s jezdícími modely. Kino bude sloužit jako kinoautomat (promítání pořadů dokola bez přestávek) a odpočívárna pro rodiny s dětmi. Po celém městě se budou promítat také reklamní spoty Toulavy a jejích měst. Festival byl vymyšlen hlavně pro propagaci turistické oblasti Toulava, jelikož oblast je poměrné mladá, název samotný nikomu nic neřekne a mnoho lidí o ní tak ani neví. Financován je pořadatelským městem, tentokrát Bechyní, organizací Toulava a Jihočeským krajem.65

64 O festivalu. Jeden svět 2017. [online]. [cit. 2017-04-01Dostupné z: https://www.jedensvet.cz/2017/o- festivalu 65 Informace jsem získala z rozhovoru ředitelem Kulturního střediska města Bechyně 54

4.6 Poptávka po cestovním ruchu v oblasti

Informační centrum v Táboře každoročně zveřejňuje statistiky návštěvnosti infocentra a ankety ohledně cestovního ruchu. Nejvíce je infocentrum navštěvované v letních měsících, z čehož lze usoudit, že stejné sezónní rozložení bude mít i návštěvnost celého regionu. V létě navštívilo infocentrum celkem 53 953 osob, tedy 70,4 % celkové roční návštěvnosti. Návštěvnost od roku 2013 pozvolna stoupá.66

Ankety, která probíhala v letních měsících, se v roce 2016 zúčastnilo 330 respondentů, ze kterých 275 (83 %) bylo českých a 55 (17 %) zahraničních. Nejčastěji byli kromě Čechů dotázáni Nizozemci (32,73 %), Slováci (20 %), Němci (10,92 %) a Rakušané (7,27 %).67 Podobné výsledky měl také minulý průzkum v roce 2015, kdy odpovídalo 86 zahraničních návštěvníků a na prvním místě se opět umístili turisté z Nizozemí (17,65 %), druhé místo obsadili Němci (16,47 %) a na třetí místo se dostali turisté z Belgie (11,7 6%). Nejvíce cestují za trávením dovolené a za výlety68.

Co se týče využívaných služeb informačního centra, za předchozí roky nejvíce turisté požadují informace o místě a regionu (v roce 2016 celkem 36,76 %), nákup suvenýrů a map (25,54 %), informace o místních kulturních i sportovních akcích (17,5 %) a informace o stravování (8,61 %). Ze všech dotazovaných je se službami infocentra 68,32 % lidí velmi spokojeno, 8,39 % dotazovaných je spokojeno a 4,66 % lidí je se službami velmi nespokojeno. Důvod nespokojenosti bohužel neuvedli. S místními stravovacími službami je spokojeno celkem 91,04 % lidí a podobný počet lidí (90,22%) je spokojen také s nabídkou kultury a sportu. Nabídku muzeí a galerií hodnotí návštěvníci ještě pozitivněji, kladně na otázku spokojenosti odpovědělo celkem 92,08 % dotazovaných. Další oblastí zkoumání byla místní doprava, parkování a navigační systémy co centra. S tím už je spokojeno pouze 77,92 % dotazovaných. V rámci dopravy se zkoumala také spokojenost s cyklotrasami, kdy spokojeno bylo 68,09 %. Největší počet spokojených lidí zaznamenala sekce ubytování, s čímž je spokojeno 93,88 % z dotázaných, průměrně nabídku hodnotí 2,04 % a nespokojených s ní bylo 4,08 % respondentů.

66 Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2016. Tábor, 2016. str. 25 67 Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2016. Tábor, 2016. str. 26 68 Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2015. Tábor, 2015. str. 24 55

Jako další se zjišťovalo, jak dlouho lidé na Táborku pobývají. Pouze jeden den v oblasti zůstalo 47,92 % dotazovaných, tři dny zde trávilo 14,29 % a celý jeden týden zde zůstalo 26,19 %. Více než týden v oblasti pobylo 5,06 %.69

Posledním zjišťovaným údajem bylo, co návštěvníky vůbec do Tábora přilákalo. Nejvíce lidí přijelo kvůli husitské historii. Dále je sem lákala muzea a galerie a také příroda a pěší turistika. O poznání méně lidí přijelo kvůli sportu a cykloturistice nebo kulturní události. Z ostatních důvodů jako je atmosféra místa nebo nakupování přijelo nejméně respondentů.70

Graf 6: Důvod návštěvy Táborska

Co vás z nabídky Tábora a regionu nejvíce přilákalo

ostatní (atmosféra, nakupování aj.) cykloturistika a sport příroda a pěší turistika muzea a expozice kulturní událst historie husitská

0 50 100 150 200 250 Počet respondentů

Zdroj: Město Tábor, 2016

69 Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2016. Tábor, 2016. str. 26 70 Tamtéž 56

5 Sběr informací a návrh nových turistických produktů

Provedla jsem šetření, pomocí něhož jsem zjistila, jaké produkty na území chybí, a na základě toho jsem navrhla nové produkty, které by se v budoucnu mohly realizovat.

5.1 Řízené rozhovory

V rámci průzkumu jsem kromě analýzy aktuálních produktů prováděla také řízené rozhovory. Záměrně jsem si vybrala osoby působící ve sféře cestovního ruchu na Táborsku, jelikož se v problematice orientují. Jsou zároveň také místními obyvateli, což jim dává možnost pohledu na otázky také z druhé strany.

Na rozhovor odpovídali:  Respondent A – fotograf, publicista a PR specialista pro Táborský festival vína, Kulturne.com, festival Jeden svět a festival Řez údolím  Respondent B – produktový manažer turistické oblasti Toulava  Respondent C – marketingová manažerka Pivních slavností Tábor  Respondent D – zastupující vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu a vedoucí oddělení kultury tamtéž  Respondent E – vedoucí oddělení cestovního ruchu na táborském odboru kultury a cestovního ruchu  Respondent F – jednatel společnosti při hotelu GOLD Chotoviny a Cadillac Café & Restaurant v Táboře  Respondent G – ředitel Kulturního střediska města Bechyně  Respondent H – hlavní recepční v Golf resortu Bechyně

1) Žijete v ORP Tábor? Popřípadě v jaké obci a jak dlouho? Respondent A: Ano – 35 let v Táboře. Respondent B: Ano – 34 let v Plané nad Lužnicí. Respondent C: Ano – 38 let v Táboře. Respondent D: Ano – 12 let v Sezimově Ústí. Respondent E: Ano – 36 let v Sezimově Ústí. Respondent F: Ano – 64 let v Chotovinách. Respondent G: Ano – 11 let v Bechyni. Respondent H: Ano – 9 let v Bechyni.

2) Vnímáte Táborsko jako dostatečně lákavé místo pro turisty? Respondent A: Ano, to bezpochyby. Respondent B: Samozřejmě, to je pro mou práci důležité. Respondent C: Asi ano, má co nabídnout, ale v České republice jsou zajímavější oblasti, tady chybí určitý středobod. Respondent D: Ano, myslím si, že lákavé určitě je. Respondent E: Určitě ano, lákavé je pro každého ve všech ohledech. Respondent F: Určitě, ale mohlo by být ještě lákavější, kdyby se pro to více dělalo, je co nabídnout, výhodou je i velká historická část Tábora Respondent G: Rozhodně je to velmi zajímavá oblast, jenom není dostatečně využíván její potenciál. Respondent H: Ano, stoprocentně.

3) Myslíte si, že ORP Tábor disponuje něčím unikátním, za čím turisté jezdí, co jinde (nebo alespoň v okolí) není? Respondent A: To určitě ano, je toho spoustu. Chýnovská jeskyně, Kozí hrádek spojení s Mistrem Janem Husem, vlastně celé husitství v čele s Janem Žižkou, krásná příroda, selské baroko, máme tu zoologickou i významnou botanickou zahradu, spoustu hradů a zámků, například zámek v kamenné Lhotě u Borotína. Na území Táborska působilo hodně známých osobností, třeba František Křižík, po kterém tu máme elektrickou dráhu, dále skladatel Oskar Nedbal – toho zná celý svět, Petr Vok, dokonce i Božena Němcová. A mohl bych pokračovat, myslím, že výjimečného tu toho máme opravdu hodně. Respondent B: Tábor jako město je jedinečný sám o sobě, je spojený s husitstvím, což je poměrně unikátní jak celorepublikově, tak i celoevropsky. Na Táborsku se toho nachází ale mnohem více, třeba Stádlecký most, ten je víceméně jediný v České republice. Dále mohu jmenovat Housův mlýn a jeho filmovou zbrojnici, která je jedna z mála v Evropě, kde si návštěvník může vyzkoušet opravdové zbroje použité ve světových filmech. Jedinečná je i elektrická dráha mezi Táborem a Bechyní, a vlastně i Bechyňský zámek, ten má poměrně neobvyklé klenby, ale obdivuhodný je tento zámek i sám o sobě. Respondent C: Unikátní zajímavostí jsou táborské podzemní chodby, nebo i architektura náměstí, kde jsou domy se štíty. Krásné a trochu ojedinělé je i poutní místo v Klokotech. Nesmím zapomenout ani na elektrickou dráhu z Tábora do Bechyně,

58 nebo Housův mlýn se vším, ten nabízí zkušenost s husitskou historií, ale i filmovou zbrojnici. A zajímavá je i vodní nádrž Jordán v Táboře. Respondent D: Táborsko je výjimečné pro svou historii, samozřejmě tu zaměřenou na husitství. Dále se zde nachází přírodní zajímavosti a skvělé podmínky pro trávení času v přírodě, tím myslím řeku Lužnici, podmínky pro turistiku a cykloturistiku, pro tu je skvělá například oblast Jistebnicka. Respondent E: Toto podle mě splňují např. zdejší muzea, ať už Muzeum čokolády a marcipánu, Muzeum LEGA, ale i ostatní. Přírodním unikátem je i Chýnovská jeskyně. Také technické památky Bechyně jsou výjimečné, třeba tamní most Duha nebo elektrická dráha. Respondent F: Velká historická část Tábora, jak už jsem říkal, ale třeba i velmi slušné kulturní akce, zlepšily se i podmínky pro koupání, unikátní jsou lázně v Bechyni. K těm kulturním akcím se vztahuje i to, že je tady přes den i večer co dělat. Nachází se tu i hodně restaurací, to všude není. Myslím, že v okresním srovnání vypadá Tábor dobře. Respondent G: Třeba technické památky, most Duha, elektrická dráha, ta je unikátní a specifická. Konkrétně v Bechyni je i nejnavštěvovanější ferrata a samozřejmě lázeňství, léčí se tu pohybový aparát. Táborsko je krásný kraj v údolí Lužnice. Respondent H: Ano, a je toho velmi mnoho, samotná Bechyně je pro mne unikátní, například „duhový most“ je jedinečný.

4) Jaké turistické produkty, realizované v ORP Tábor znáte, případně preferujete? Respondent A: Máme tady bohatou, rozvinutou a kvalitní kulturu, akční interesované lidi, je tu vše, na co si člověk vzpomene. Abych tedy odpověděl na otázku, skvělé jsou místní galerie a muzea, třeba v Husitském muzeu jsou super průvodci. Je tu i hodně festivalů, světový Mighty Sounds či Bohemia Jazz Fest, ale i ty městské mě baví. Respondent B: Je to asi patrné z mé práce, ale pro mě to je karta Toulavka. Propojuje samotnou oblast i její okolí, její partneři se dají použít i v dalších produktech. Respondent C: Poutavé jsou Táborská setkání, ale i akce v Plané nad Lužnicí, jako vánoční koledy, plesy pro obyvatelstvo. Něco do sebe má i Bílkova vila v Chýnově. Ale jestli si z toho mám vybrat jen jedno, pak asi Táborská setkání. Respondent D: Určitě kulturní akce, zejména ty s historickou tématikou, myslím, že to je unikátní spojení kultury a historického prostředí. Respondent E: Pracuji v oddělení cestovního ruchu, takže bych řekla, že znám asi všechny a dokonce ani žádné z nich nepreferuji více, všechny mají něco do sebe.

Respondent F: Děje se tu toho dost, nic přímo nepreferuji, ale napadají mě Táborská setkání, Pivní slavnosti Tábor, Táborský festival vína, na jídlo je zaměřený festival Naše chutě, ten je taky fajn. Koná se tu toho hodně, hlavně Hotel Palcát se teď rozběhl, dělá hodně akcí. A ještě bych rád zmínil letní programy na náměstí, to také jen tak někde není, nebo ne tak často. Respondent G: Samozřejmě nejvíce znám a preferuji ty naše, bechyňské. Co se týče Bechyně, my jsme tu pionýři v cestovním ruchu, bylo to tu „neorané“, malé turistické informační centrum a až v roce 2015 jsme dostali na starost řízení infocentra my, od toho se odvíjí i naše strategie v cestovním ruchu. Snažíme se lidi lákat na lázeňství, pořádáme hodně letních kulturních akcí, třeba Divadlo v trávě, Bechyňské doteky, koncerty a hudební kurzy La Pelegriny, Festival dechových hudeb. Naše Městské muzeum získalo ocenění Gloria Muzealis, to je pro muzea hodně cenné. Bechyně je známá díky keramice, tak se tu tradici snažíme udržovat, pořádáme letní kurzy nebo keramické trhy. Ze sportovních akcí zmíním třeba koloběžkové Grand Prix, na to jezdí 3 až 5 tisíc návštěvníků. Dříve tu bylo hodně produktů spojených s vodáctvím, ale teď už všechny trasy a akce končí v Dobronicích u Bechyně, nevím proč, ale chtěl bych zařídit, aby znovu končily až v Bechyni. Respondent H: V Bechyni samozřejmě Golf resort Bechyně a Zámek Bechyně, pořádáme různé akce a podobně. V Táboře je zajímavé propojení s čokoládou v Muzeu čokolády, také se mi líbí fungování Housova mlýna. Všeobecně je tu hezké propojení oblasti jihočeským barokem. Nesmím zapomenout ani na Toulavu, ta má na starosti vlastní produkty i celkový cestovní ruch, dá-li se to tak říci.

5) Je něco, co byste zde v rámci CR změnili nebo co Vám osobně např. úplně chybí? Respondent A: Možná větší podpora ze strany města, hlavně propagace po republice a na veletrzích v Evropě a ve světě. Respondent B: Chybí tu více interaktivně zábavných turistických cílů. Infrastruktura se mi zdá nedostatečná, např. veřejná doprava funguje jen na hlavním tahu. Také je zde nedostatek kvalitních služeb, zejména pohostinských. Nebo možná ani ne nedostatek, spíše problémová otevírací doba a sezona. Není tu ani kvalitní akvapark, koupání celkově není v této oblasti nijak výjimečné, ale na tom se prý již pracuje. Respondent C: Zdá se mi, že je zde špatné zpracování cestovního ruchu, město by se mu mělo více věnovat, propagace oblasti by také mohla být lepší. Jsou zde malé prostory,

60 například restaurace, do málo kterých by se pohodlně vešel celý autobus turistů. Problémem jsou také chybějící parkoviště. Respondent D: Kvalitnější spolupráce s podnikateli, zdá se mi, že z jejich strany chybí zájem. Respondent E: Netýká se to přímo podstaty cestovního ruchu, ale souvisí to s ním. Myslím, že je potřebné zlepšit infrastrukturu, jako jsou parkoviště, toalety, ale i směnárny. Respondent F: Momentálně mě nic nenapadá. Respondent G: Konec vodáckých tras v Dobronicích, chtěl bych ho prodloužit do Bechyně, jak už jsem říkal. Dále tu podle mě chybí balíčky, jednotné vstupenky a hnědé tabule, třeba kdyby byly o „duhovém mostě“, to by bylo dobré. Také lepší koordinace akcí, zdá se mi, že se jich koná hodně v jeden čas, chce to rozložit je do více dnů. Respondent H: Jakékoliv vyžití v zimních měsících pro turisty, veřejné wellness centrum, případně akvapark, také omezená otvírací doba muzeí.

6) Zdá se Vám propagace zdejších turistických produktů dostatečná? Pokud ne, proč? Respondent A: Ne. Přesný důvod neurčím, možná proto, že se propagaci nikdo nevěnuje tak dostatečně, jak by byla potřeba. Možná by pomohlo i zlevnění nebo zlepšení hotelových balíčků. Respondent B: Ne. Chtělo by to investovat více peněz, zdá se, že to pro město není prioritou. Respondent C: Ne. O Táborsku není nikde ani vidět ani slyšet, oblast by se mohla propagovat na veletrzích cestovního ruchu. Respondent D: Ano. Respondent E: Ano. Dostatečná se mi sice zdá, ale i přesto si myslím, že by propagace mohla být o něco větší. Respondent F: Ne. Měla by být masivnější, mělo by se dát do povědomí, že sem stojí za to přijet odjinud. Místo se neprezentuje v širším kontextu. Respondent G: Ne. Bechyně začala nedávno, za dva roky se toho moc udělat nestihne, hlavně nejsou peníze, které by se mohly vynaložit do propagace. Respondent H: Ne. Chce to více propagace ve velkých městech republiky a v zahraničí.

7) Jaký typ turistů navštěvuje Váš podnik (popřípadě Táborsko) nejčastěji?

rodiny turisté školní zájezdové senioři jiné s dětmi samotáři exkurze skupiny

Respondent A: To se nedá přesně určit. Jezdí sem lidé od 18 do 60 let, je to různé, každý typ jezdí na něco jiného. Ve výběru mi chybí mládež, tu bych teda zařadil do kategorie „jiné“. Na festival vína jezdí hodně párů, lidé kolem 30 až 50 let, na festivaly jezdí hodně mládež, ale i starší turisté, hlavně ty turisté samotáři. Senioři zase jezdí po památkách, stejně jako školní exkurze a zájezdové skupiny. Do Husitského muzea jezdí třeba úplně všichni. Respondent B: V létě to jsou hlavně rodiny s dětmi, v zimě páry. Respondent C: Jsou to hlavně turisté samotáři - zaměstnanci pivovarů vystavujících na Pivních slavnostech, ale také obchodníci, ty tu sjednávají schůzky nejen s pivovarníky. Respondent D: Tím, že pracuji v odboru kultury a cestovního ruchu a mám vlastně trochu přehled, kdo do Tábora jezdí, musím říci, že žádná ze skupin nevyčnívá, přijíždí sem opravdu všechny skupiny lidí. Respondent E: Jezdí sem opravdu všechny typy turistů, ale v poslední době to jsou nejčastěji asi rodiny s dětmi. Respondent F: Hodně k nám jezdí sportovně založení turisté – na kola, ale i pěšky. V podstatě ale jezdí všichni, žádná skupina výrazně nepřevažuje, je to takřka vyrovnané. Respondent G: Žádný typ nepřevažuje, Bechyňské akce navštěvují všechny socioskupiny. Respondent H: Nejvíce jsou to asi rodiny s dětmi a senioři.

8) Myslíte si, že by místní obyvatelé uvítali nějaké změny v nabídce CR nebo úplně nové turistické produkty? Respondent A: Myslím, že by se zde ujalo více akcí pro seniory, protože populace přece jen stárne, to je něco nad čím se zamyslet. Chybí zde vysoké školy a vysokoškoláci, protože za těmi jezdí rodiny, kamarádi, podnikají ve městě studia různé akce a podobně, a o to je Táborsko ochuzené. Respondent B: Místnímu obyvatelstvu je to trochu jedno, o cestovní ruch se moc nezajímají. Respondent C: Podle mě místní obyvatelstvo je většinou proti turismu – obtěžuje je. Mohl by se tedy zlepšit život na náměstí, zejména v Táboře, přidat něco zajímavého pro

62 lepší využití. Nachází se tam hodně institucí jako pošta, policie, matrika, které jsou důležité, ale na náměstí zabírají využitelný prostor - v jejich přízemí by mohly být třeba obchůdky. Respondent D: Ne, myslím si, že většina z nich v nabídce cestovního ruchu nic nepostrádá. Respondent E: Podle mého názoru by uvítali lepší infrastrukturu, uklizeno v ulicích, dostatek parkovacích míst. To hlavně z důvodu, aby nebyli cestovním ruchem limitováni. Respondent F: To nevím, každý zvýšený cestovní ruch místní obyvatelstvo omezuje, irituje. Žádné změny v nabídce, které by uvítali, mě nenapadají. Respondent G: Podle mě nic, spíše informovanost, že je to příležitost pro ně se zapojit. Oni o tom moc neví, chybí jejich aktivní účast, nechtějí spolupracovat, nezapojují se. Respondent H: Nevím, to nemůžu posoudit.

9) Které obce v ORP Tábor (kromě Tábora) vidíte jako nejzajímavější z pohledu cestovního ruchu a proč? Respondent A: Bechyně, Chýnov, Borotín, Jistebnice. Například v Bechyni je toho spousta, třeba krásný zámek se zahradou a lázně, ty jinde v oblasti nenajdeme. Chýnov má samozřejmě Chýnovskou jeskyni. V Borotíně je tajemná zřícenina hradu a pěkné prostředí pro turistiku a cykloturistiku. Na Jistbebnicku se zase koná hodně akcí a nachází se tam i poměrně dost atraktivit – židovské hřbitovy, kostel, zámek, který je kopií hlubockého. Respondent B: Bechyně, Chýnov, Stádlec, Malšice, Jistebnice, Borotín. Bechyně má větší centrum, větší koncentraci památek. V Chýnově je zase unikátní jeskyně. Stádlecký most jsem již zmiňoval. V Malšicích se nachází zřícenina Příběnice. Poté jsou to spíše oblasti než konkrétní obce, třeba Jistebnicko, což je Jistebnice a Borotín, tam je krásná příroda. Respondent C: Bechyně, Chýnov. Bechyni jsem zmínila kvůli zámku a architektuře, Chýnov má zase unikátní jeskyni, Bílkovu vilu a jeho náhrobek je také zajímavý. Respondent D: Sezimovo Ústí, Jistebnice. Sezimovo Ústí hlavně proto, že se tam nachází vzpomínka na prezidenta Beneše a Kozí hrádek. Jistebnice a její okolí mají krásnou krajinu. Respondent E: Bechyně, Chýnov, Pohnání, Pohnánec, Nadějkov. Jak jsem už říkala, Bechyně má unikátní technické památky, tu jsem tedy uvedla hlavně z tohoto důvodu.

Chýnov si myslím, že kromě jeskyně nabízí i skvělé přírodní prostředí. Poslední tři obce (Pohnání, Pohnánec, Nadějkov) sice nejsou turisty moc navštěvované, přeci jenom nemají tolik památek a akcí jako větší města, ale mají ideální prostředí na zimní sporty, třeba běžkování. Respondent F: Želeč, Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Běleč, Borotín. V Želči mají pěknou výstavní galerii, Bechyně je samozřejmě zajímavá pro své lázně a Chýnov kvůli jeskyním. V Jistebnici je Golf klub Čertovo břemeno, to také ne všichni vědí, určitě stojí za to se tam podívat. U obce Běleč u Mladé Vožice je zřícenina hradu Šelmberk, v Borotíně je pěkný zámek. Vlastně všude je něco, to se mi na Táborsku líbí. Respondent G: Bechyně, Opařany. Důvod pro zmínění Bechyně je asi zjevný, soustředím se hlavně na ní, je to pro mě velmi zajímavé místo. Ovšem Opařany mají podle mě nevyužitý potenciál. Je tam kostel Františka Xaverského, který je sice opraven, ale uzavřel se sám do sebe. V Opařanech je také barokní most, to je skvost. Dal by se využít v balíčku, kde by byl zároveň bechyňský most a stádlecký most. Respondent H: Sudoměřice u Bechyně a Radětice. Tam to žije, stále se tam něco děje a je tam co dělat.

10) Které z okolních ORP považujete za největší konkurenty pro ORP Tábor z hlediska cestovního ruchu a proč? Respondent A: ORP Jindřichův Hradec, ORP Písek, ORP Milevsko. Mají také hodně co nabídnout, třeba pod Jindřichův Hradec patří krásné město Slavonice, pohraniční bunkry. Respondent B: ORP Písek. Mají dobrou propagaci, umí to dělat lépe než my, to se musí nechat, přesvědčili lidi o tom, že jsou zajímaví, i když si myslím, že Táborsko je zajímavější. Prostě to umí. Respondent C: ORP Jindřichův Hradec, ORP Týn nad Vltavou, ORP Písek. Jindřichův Hradec je historické město, klášter s templářskou historií je moc hezký, stejně jako jindřichohradecký zámek. Písek má kromě historie i řeku, která je pro něj typická. I vltavotýnská historie je zajímavá, ten navíc také leží u řeky, což je příjemné pro trávení času. Respondent D: ORP Jindřichův Hradec, ORP Písek. Samozřejmě mají také na co nabídnout, ale hlavní důvod, proč je uvádím je, že jejich marketingové aktivity jsou na podobné úrovni jako táborské.

Respondent E: ORP Jindřichův Hradec, ORP Písek. Nachází se tam jak památky, tak i prostor k aktivnímu vyžití. Například Jindřichův Hradec jsem uvedla kvůli tamní úzkokolejce, také jsou tam pěkné cyklostezky a samozřejmě i hrad, zámek a je to i dobré místo na nákupy. Písek má zase zajímavou historii. Při zmínce o Písku mě hned napadne i sladovna nebo řeka Otava, která jím protéká. Nebo třeba místní přehrada, ta je ideální pro aktivní letní dovolenou. Respondent F: ORP Jindřichův Hradec, ORP Pelhřimov, ORP Soběslav. Jestli může Táboru něco konkurovat, tak Jindřichův Hradec – tam se nachází zámek Červená Lhota, ten je velkým tahákem, ale Hradec je také živější. To samé je Pelhřimov, ten už je spíše na Vysočině, ale stejně. Soběslav má blata, tudy jsou hezké výlety na kole. Ale stejně mi přijde Tábor nejzajímavější. Respondent G: ORP Jindřichův Hradec, ORP Milevsko, ORP Písek. Jindřichův Hradec má výborný akvapark, největší lidový mechanický betlém Krýzovy jesličky, konají se tam Rožmberské slavnosti. V Milevsku je zase zámek, který je tamní dominantou, ale pořádá i hudební festival Přeštěnice, ty jsou velkým lákadlem. Písek má specifickou architekturu, ale i bohatý kulturní program, koná se tam festival Dotkni se Písku. Podle mého je Písek také jedním z inteligentních měst, pěkné hlavně pro rodiny s dětmi, jsou tam interaktivní výstavy. Respondent H: ORP Sedlčany, ORP Písek. Sedlčansko má dobré podmínky pro zimní vyžití, v Písku je zase dobrá strategie cestovního ruchu města.

11) Zdá se Vám návrh produktu – vláčku, který by ukazoval turistům historické centrum města Tábora – jako dobrý nápad? Případně proč? Respondent A: Ne. Vše se dá projít pěšky, je to zbytečné. Tábor má úzké uličky, tolik věcí je zde nahuštěných, že by to turista neprocítil, kdyby to viděl z vláčku. Tábor je na to moc malé město. Respondent B: Ne. Centrum je malinké, navíc se dá všude dojít pěšky, přijde mi to zbytečné. Spíše by byl vhodný třeba turistický autobus, který by lidem ukázal okolí, zříceniny, Bechyni, Šelmberk. Respondent C: Ne. Město je pro to špatně uspořádané, navíc je vše v krátké vzdálenosti, všude se dá dojít pěšky. Respondent D: Ne. Necítím potřebu z hlediska geografického uspořádání města, uličky v centru jsou hodně úzké a zkrátka si myslím, že v Táboře to není dobrý nápad.

Respondent E: Ano. Proč ne, nápad to není špatný, ale táborské geografické podmínky, úzké uličky a malé centrum na kopci, pro to není vhodné. Ale do širšího okolí by to vhodné bylo, například u rozhledny Hýlačky, na Větrovech, v Klokotech a tak. Tam je i poměrně špatné spojení MHD, o to by to bylo vhodnější. Respondent F: Ano. Lidé si rádi sednou a projedou se, Tábor a jeho okolí je moc pěkné, kdyby vláček jezdil třeba až do Klokot. Myslím, že zájem by o to byl. Respondent G: Ano. V Bechyni jezdí tranzit pro lázeňské hosty, i já jsem toto v Bechyni chtěl zavést, takže podle mě by se to ujalo. Ale město by si to asi nemohlo dovolit, spíš soukromníci, v Bechyni to také neprovozuje samo město. Respondent H: V Táboře nevím, moc se mi to nezdá, a třeba v Bechyni je dle mého dostatečná nabídka místního infocentra paní Davey.

12) Plánujete nějaké turistické produkty nebo jiné projekty na letošní rok nebo do budoucna? Respondent A: S Táborským festivalem vína plánujeme nové balíčky a celkově ho do budoucna zlepšovat. Zlepšovat chceme také servis magazínu o kultuře Kulturne.com. Respondent B: Letos vyšel cyklistický a turistický průvodce, kde je vše řazeno do tematických tras. Také vyšel základní toulavský katalog. Chceme vytvářet produkty „šité na míru“, podle témat, třeba historické a podobně, nebo podle skupin návštěvníků. Ty bychom chtěli propojit s kartou Toulavka. Respondent C: Plánujeme pořádat Pivní slavnosti každý rok, dále také nějaké kulturní akce s charitativním motivem – pro děti, na podporu azylových domů, aktivity pro dětské domovy. Každoročně máme i bohatou plesovou sezonu. Respondent D: To samozřejmě plánujeme, snažíme se nabídku co nejkvalitněji rozšiřovat. Respondent E: Ano, plánujeme projekty zaměřené spíše na propagaci, ale třeba i audioprůvodce. Respondent F: V Cadillacu chceme dělat hudební produkce, máme sál s kapacitou 300 lidí, žádné velké věci si tedy dovolit nemůžeme, ale nějaké menší hudební produkce bychom chtěli. Respondent G: V létě budeme pořádat Toulavafest, plánujeme zavést elektrokola, která by byla k zapůjčení v infocentru. Také se bude konat velká interaktivní výstava o vynálezech Františka Křižíka. Dále třeba letní kina na náměstí, novým produktem

66 bude procházka po městských hradbách. Chceme také propagovat barokní skvosty, ty jsou ale církve, tak možná bude problém, jestli nám to vůbec dovolí. Respondent H: Ano, samozřejmě.

13) Jaké produkty by podle Vás bylo možné na Táborsku realizovat? Respondent A: Možná nějaký lepší aqvapark, ten by byl dobrý, jinak je tu asi vše. Respondent B: Je toho opravdu hodně, některé se pokusíme v budoucnu realizovat. Například v rámci MAS Krajina srdce vytvořit na návsích obcí dřevěné sochy, ty propojit mapou a udělat z toho hru pro děti. Nebo udělat nějaký projekt „Toulava – země šéfkuchařů“, propojit kuchyni a osobnosti. Na území Toulavy totiž působí tři z deseti členů českého národního týmu kuchařů a cukrářů. Ale tento produkt se nám líbí, takže se ho pokusíme realizovat dříve než ostatní. Respondent C: Mělo by se pracovat s husitskou historií, například pořádat historické husitské akce, večírky, ve spolupráci s Housovým mlýnem. Celkově by se mělo zapracovat na propagaci husitství, když už tu takovou historii máme, mělo by se toho využít. Respondent D: Turistické karty jako je např. Toulavka, dále také různé balíčky služeb, které by mohli podnikatelé nabízet. Také si myslím, že by se zde využily pobytové programy pro rodiny s dětmi. Respondent E: Mně by se zde líbilo táborské městské muzeum, zaměřené na historii města. Máme sice Husitské muzeum, ale to městské by se mohlo od husitské historie oblasti odklonit a zajímat se vyloženě jen o historii Tábora jako města. Taky si myslím, že na celém Táborsku chybí multifunkční zařízení pro teenagery, něco jako je iQLANDIA v Liberci. Respondent F: Nevím, takhle z hlavy mě nic nenapadá. Bylo by dobré udělat něco jako je Mighty Sounds, myslím významem, to je velký festival, má přesah. Ale na druhou stranu hodně obtěžuje okolí, všude je nepořádek, hluk. Ale nějaké protesty budou asi proti všemu. Respondent G: Rozvíjet spolupráci s Českými drahami – u nás funguje Léto na Bechyňce, vlaky vozící kola, je to rarita, novinka a má to potenciál, já bych to zařadil do top akcí na Táborsku. Dále historický vláček s hernou pro děti, který by také vozil kola. Mohl by fungovat balíček mezi Táborem a Bechyní pro cyklisty a vodáky. Myslím, že nic nového vymyslet už asi nejde, spíše oprášit to staré, co tu je. Respondent H: Veřejné wellness centrum, případně aqvapark, jak jsem již zmiňovala.

5.2 Vyhodnocení rozhovorů

Respondenti se shodovali v tom, že Táborsko je pro turisty zajímavým cílem, který má co nabídnout. Zmiňovali zdejší pamětihodnosti, nachází se zde mnoho hradů, zámků, kostelů a zřícenin, což je patrné také z tabulky atraktivit, která je uvedena jako jedna z příloh. Nejvíce ale mluvili o místní přírodě, krajině. Již několikrát jsem výše psala o krásné jihočeské krajině a respondenti mi dali za pravdu. Jižní Čechy, tím pádem i Táborsko, je ideálním místem pro trávení aktivní dovolené na kole, pěšky, ale i u řeky a rybníků. Jako nejzajímavější místa na Táborsku vidí většina města Tábor a Bechyni kvůli památkám a oblast Jistebnicka kvůli přírodě.

Mluvili jsme také o propagaci Tábora. Hodně respondentů, hlavně podnikatelů, mi sdělilo, že si myslí, že je nedostatečná a bylo by dobré oblast prezentovat na veletrzích cestovního ruchu. Při mé praxi v organizaci Toulava jsem se ale sama účastnila několika veletrhů, kde jsme celou Toulavu, které má centrum v Táboře, prezentovali.

5.3 Návrh nových turistických produktů

Podle informací zjištěných z rozhovorů i z charakterizace oblasti jsem zjistila, jaké produkty v oblasti chybí, o jaké by byl zájem a jaké produkty je na Táborsku vůbec možné realizovat. Rozhodla jsem se navrhnout tři nové potenciální produkty.

5.3.1 Turistické autobusy

Nápad na turistické autobusy vychází z návrhu vláčku (vypadajícího jako vláček, nicméně s pneumatickými koly), který byl jednou z otázek rozhovorů. Respondenti se shodli, že centrum je pro tento účel malé, ale že by mohl jezdit po okolí. Rozhodla jsem se vyměnit vláček za autobus, vláček mám totiž spojený s krátkými trasami v centru města, pro cesty po okolí se mi tedy zdál lepší autobus či minibus. Dalším důvodem byla složitější manipulace s vláčkem v běžné dopravě. Dalším z podnětů k návrhu prvních dvou produktů je fakt, že na Táborsku nefunguje dopravní spojení, které by bylo časově ideální – jezdilo by často a navazovalo by na ostatní spoje. Přímo v Táboře a blízkém okolí sice funguje městská hromadná doprava (dále uváděno zkratkou MHD), která sice nabízí i celodenní lístky, ale do okrajových částí je spojení i tak horší, méně frekventované, často ani nenavazuje na další spoje. Proto mne napadlo navrhnout

68 alespoň autobusy vozící turisty po okolí. Dalším návrhem by mohlo být zlepšení dopravy na území a její časová koordinace.

Možnosti dopravců (podle sídla):  Tábor: COMETT PLUS s.r.o., CA Velotours s.r.o., V-trans s.r.o., Jan Stehlík, Mirdas (Miroslav Bláha), Jan Nosek, Václav Fürbach  Malšice: Táborská dopravní s.r.o., František Švadlenka  Bechyně: Miroslav Novotný  Borotín: ŠpakBUS (Jiří Špak)  Mladá Vožice: Jaromír Dvořák  Turovec: Zebus s.r.o. (Jiří Zeman)

Podle vzoru kalkulace zájezdu jsem vypočítala cenu trasy, tedy přibližné náklady na jízdu. K výpočtům jsem použila údaje jako délka trasy, doba čekání, peněžní sazba dopravce za ujetý kilometr a čekací čtvrthodinu a mzda řidiče. Přesné mzdy řidičů se mi nepodařilo zjistit a sazby dopravce se liší podle typu autobusu, počítala jsem tedy s průměrnými částkami: 28 Kč/km, 160 Kč/hod čekání, 105 Kč/h mzda řidiče.

Provoz by byl nejvhodnější v letních měsících, v pondělí, pátek a sobotu, protože podle ankety uvedené ve Zprávě o činnosti Infocentra města Tábor (Město Tábor, 2016) a samotné statistiky informačního centra je právě v těchto měsících a dnech největší návštěvnost infocentra. Délku i cenu trasy jsem zaokrouhlila na celá čísla. Cena jízdného je odvozena od cen společnosti COMETT PLUS s.r.o., největšího dopravce v Táboře. Ta by pro provoz byla ideální kvůli možnostem dalšího rozvoje, které ještě nastíním. Ceny jízdného jsem uvedla i v procentních slevách, které by byly možné např. při včasné rezervaci, při rezervaci více než jedné trasy, dále pro seniory, děti či skupiny.

Peníze by se daly získat od sponzorů. Nepodařilo se mi přímo zjistit, kdo je otevřený sponzorství a kolik by nabídl, ale zjistila jsem, které subjekty sponzorují ostatní produkty nebo které leží na plánovaných trasách a mohly by se tedy zapojit. Potenciálními sponzory tedy jsou: města a obce Tábor, Sezimovo Ústí, Bechyně, Borotín, Opařany, Mladá Vožice a Chýnov, Zámek Měšice, Hotel Palcát, Hotel Dvořák, Hotel Nautilus, Hotel Elzet, Hotel Žižkovy Lázně, Hotel Grand, Hotel Slávia, Hotel Relax U Drsů, Hotel Zimní stadion, Společenské centrum Univerzita Tábor, Brisk Tábor, Muzeum čokolády a marcipánu a servery Kudyznudy.cz a Kulturne.com. Obnos získaných peněz by samozřejmě závisel na množství zapojených subjektů. 69

Další peníze by bylo možné získat také reklamou umístěnou v hotelech, v turistických informačních centrech, na internetových stránkách sponzorů a provozující dopravní společnosti a v samotných dopravních prostředcích. Proto by bylo lepší, kdyby produkt provozovala společnost COMETT PLUS, jelikož provozují i městskou hromadnou dopravu a tím více by se lidem reklama zobrazovala.

Hledala jsem také, zda by bylo možné získat pro tento produkt nějaké dotace. Jihočeský kraj pro rok 2017 poskytuje dotaci, která by mohla být využitelná pro tyto účely.

Tabulka 12: Dotace od Jihočeského kraje - autobusy

Prioritní osa Využití potenciálu přírodního, kulturního a historického PRK dědictví pro rozvoj cestovního ruchu Název dotačního Podpora cestovního ruchu programu 2017 Opatření č. 1: Vybavení infocenter IT technologiemi, Opatření Opatření č. 2: Produkty cestovního ruchu, Opatření č. 3: Podpora destinačních managementů Finanční alokace 5 000 000 2017 (Kč) Hlavním záměrem uvedeného dotačního programu je podpora cestovního ruchu pro udržení jeho pozice Popis programu a významu v ekonomice regionu a úsilí o zvýraznění obrazu Jihočeského kraje jako atraktivního regionu poskytujícího kvalitní nabídku služeb pro domácí i zahraniční návštěvníky.

Zdroj: stránky Jihočeského kraje (www.kraj-jihocesky.cz)

Hlavními skupinami, na které by bylo dobré se zaměřit, jsou senioři a školy. Tyto dvě skupiny organizují zájezdy pro více lidí a je tedy větší jistota zaplnění autobusu. Školáci i senioři to poté mohou sdělit také doma rodině a vyrazit třeba znovu s nimi a svými známými. Od toho by se také odvíjely informace. Předání informací by probíhalo formou namluveného komentáře v autobusu. Jeden typ komentářů, pro seniory, by byl zaměřen hodně informativně a historicky, druhý typ, pro školáky, by byl samozřejmě také informativní a historický, ale zaměřen spíše na současnost a podán lehčí formou.

Kdo by nechtěl cestovat turistickým autobusem, ale sám podle svého plánu, mohl by využít brožurku, ve které by byly popsány zajímavosti nacházející se na plánovaných trasách, včetně kontaktu, otvírací doby a spojení MHD či linkovými autobusy. Součástí by byla mapa s vyznačenými cíly. Na konci brožury by byly uvedeny jízdní řády MHD

70 a linkových autobusů. Brožura by byla zdarma k dostání v informačních centrech v anglické a české verzi.

Obrázek 8: Brožura - informace

Zdroj: vlastní zpracování, informace o památkách ze stránek Města Tábor (www.visittabor.eu)

Obrázek 9: Brožura - MHD

Zdroj: vlastní zpracování, jízdní řády ze stránek COMETT PLUS, s.r.o. (www.comettplus.cz) 71

Informace o památkách by mohly být také promítány v autobusech MHD, některé jsou totiž vybaveny obrazovkou, na které jsou běžně přehrávány reklamy.

V rámci táborské MHD fungují časové jízdenky krátkodobé, jednodenní (24 hodin) a týdenní. Nefunguje ale jízdenka platná např. 3 dny, kterou by si mohli koupit turisté, kteří neplánují zůstat celý týden. A právě třídenní jízdenka by byla vhodná pro využití při cestování podle zmíněné brožurky. To je další nápad, jak projekt podpořit.

Jako potenciální sponzory jsem uvedla i některé hotely v Táboře. Ty by bylo možné propojit v rámci navrhovaného produktu ještě jinak. V recepcích by byla kromě nabídky jednotlivých turistických tras také nabídka večerní prohlídky Tábora. Autobus by večer v 17 hodin svezl zájemce z táborských hotelů a vyvezl je na kratší prohlídku města. Hosté by byli do hotelů přivezeni včas, aby bez problému stihli večeři.

Bylo by zajímavé, kdyby se minibus vozící turisty po Táboře a blízkém okolí odlišil od běžných minibusů. Tábor je městem Husitů, proto by mohl být podobný třeba husitskému vozu. Návrh možné podoby vidíte na obrázku.

Obrázek 10: Husitský minibus

Zdroj: vlastní zpracování

Nyní se dostáváme k představení jednotlivých tras.

1) Minibus jezdící po Táboře a blízkém okolí

Trasa: 1. věž Kotnov > 2. nádrž Jordán > 3. klášter Klokoty > 4. Kozí Hrádek > 5. zámek Měšice > 6. památka na Dr. Edvarda Beneše > 7. rozhledna Hýlačka

Délka trvání: 2 - 2,5 hodiny (podle počtu a délky přestávek u pamětihodností)

Obrázek 11: Trasa po Táboře a blízkém okolí

Zdroj: mapa a trasa ze serveru Mapy.cz (www.mapy.cz), vlastní zpracování

Trasa bude začínat a končit u věže Kotnov v Táboře. Povede kolem nádrže Jordán až k poutnímu kostelu v Klokotech. Z Klokot se přes obchvat pojede ke zřícenině Kozí Hrádek, kde působil Jan Hus. Přes obchvat vede trasa z důvodu, aby se vyhnul městu – je to rychlejší, příjemnější, a nezatěžuje to již tak hustou městskou dopravu. Od Kozího Hrádku trasa povede kolem měšického zámku do Sezimova Ústí k památníku Dr. Edvarda Beneše a k vile, ve které s manželkou žil. Dále turisty zaveze k rozhledně Hýlačce na Větrovech, odkud se vrátí zpět ke kotnovské věži. V zimě se výlet provozovat nebude kvůli uzavření Kozího Hrádku.

Tabulka 13: Plán provozu trasy ‚Tábor a okolí‘

Provoz v měsících červen - září červen, září: pátek, sobota Provoz ve dnech červenec, srpen: pondělí, pátek, sobota pondělí, pátek: 13:00, 15:30 Časy odjezdu sobota: 10:00, 13:00, 15:30 Cena trasy 1 760 Kč Délka trasy 40 km 100 % 75 % 50 % 25% Cena jízdného sazba za 36-40 km: 50,- 37,- 25,- 18,- (za 1 osobu) sazba za 41-45 km: 54,- 40,- 27,- 20,-

Zdroj: vlastní zpracování

2) Turistický autobus po Táborsku – Z Tábora do Bechyně a Mladé Vožice

Trasy by opět mohly být obsluhovány minibusem nebo autobusem v husitském stylu, nicméně tím, že se nebude cestovat jen po Táboře a blízkém okolí, je možnost i jiného nebo zcela normálního vzhledu.

1. Trasa: Tábor > Chýnov > Mladá Vožice > zřícenina hradu Šelmberk > zřícenina hradu Borotín > nejstarší Kostel Narození Panny Marie na Kostelci > Tábor

Délka trvání: 2,5 - 3 hodiny (podle počtu a délky přestávek u pamětihodností)

Obrázek 12: Trasa Tábor - Mladá Vožice

Zdroj: mapa a trasa ze serveru Mapy.cz (www.mapy.cz), vlastní zpracování

Trasa začne v Táboře u kotnovské věže. Jelikož k táborským pamětihodnostem v centru města se autobusem nedá dojet, trasa začíná i končí v Táboře, a tím se předpokládá, že turisté si již Tábor prohlédli nebo teprve prohlédnou. V Chýnově trasa povede okolo domu sochaře Františka Bílka a okolo kostela Nejsvětější Trojice. Mladou Vožicí se projede okolo zámku až ke zřícenině hradu Šelmberk v Bělči. Odtud se pojede opět přes Mladou Vožici k další zřícenině hradu, tentokrát v Borotíně. V Borotíně, konkrétně v Kamenném Kostelci, bude ještě zastávka a to u nejstaršího kostela na Táborsku, kostela Narození Panny Marie na Kostelci. Od něho se trasa vrací zpět k táborské věži Kotnov. V zimě bych trasu vzhledem k navštíveným památkám nedoporučovala. 74

Tabulka 14: Plán provozu trasy ‚Tábor - Mladá Vožice‘

Provoz v měsících červen - září červen, září: pátek, sobota Provoz ve dnech červenec, srpen: pondělí, pátek, sobota pondělí, pátek: 13:00, 16:00 Časy odjezdu sobota: 9:30, 13:00, 16:00 Cena trasy 2 730 Kč Délka trasy 73 km Cena jízdného 100 % 75 % 50 % 25% (za 1 osobu) sazba za 71-80 km: 76,- 57,- 38,- 28,-

Zdroj: vlastní zpracování

2. Trasa: Tábor > rozhledna Hýlačka > Bechyně > rozhledna Radětice > zřícenina hradu Dobronice > zámek Oltyně > Tábor

Délka trvání: 3 - 3,5 hodiny (podle počtu a délky přestávek u pamětihodností)

Obrázek 13: Trasa Tábor - Bechyně

Zdroj: mapa s trasa ze serveru Mapy.cz (www.mapy.cz), vlastní zpracování

Trasa opět začíná u věže Kotnov. Pokračuje k rozhledně Hýlačce a do Bechyně. Bechyňské náměstí je hezké samo o sobě, a nachází se u něj Františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Matěje. Z Bechyně trasa pokračuje k radětické rozhledně a zřícenině hradu Dobronice. Následuje cesta k zámku v Oltyni a ukončení trasy znovu u táborské kotnovské věže. Ani tuto trasu bych ale nedoporučovala provozovat přes zimu. Rozhledny či zříceniny mohou být v zimě zavřené a pod sněhovou pokrývkou by ani nevynikla krása zřícenin.

Tabulka 15: Plán provozu trasy ‚Tábor – Bechyně‘

Provoz v měsících červen - září červen, září: pátek, sobota Provoz ve dnech červenec, srpen: pondělí, pátek, sobota pondělí, pátek: 13:00, 16:30 Časy odjezdu sobota: 9:00, 13:00, 16:30 Cena trasy 2 540 Kč Délka trasy 61 km 100 % 75 % 50 % 25% Cena jízdného sazba za 56-60 km: 64,- 48,- 32,- 24,- (za 1 osobu) sazba za 61-70 km: 70,- 52,- 35,- 26,-

Zdroj: vlastní zpracování

5.3.2 „Fun Park“ pro rodiny s dětmi

Paní Kalousková v našem rozhovoru zmínila, že by tu bylo dobré realizovat něco podobného iQLANDII. Zamyslela jsem se tedy nad tím a napadlo mě zřídit zábavný a poučný ‚Fun Park‘ pro rodiny s dětmi. Součástí by bylo také jednoduché občerstvení nabízející nápoje a svačiny. V případě úspěchu by zde bylo vhodné zřídit i restauraci.

Součástí by byly prolézačky a bazén s barevnými míčky pro nejmenší. Společně se staršími dětmi by se mohly výtvarně realizovat v kreativním koutku, ve kterém si budou kreslit, malovat křídami či modelovat z modelíny, slaného těsta nebo marcipánu. Dále by zde určitě našly uplatnění různé hlavolamy, skládačky, jako například LEGO, nebo obyčejné i neobyčejné deskové hry. Oblíbená bývá i ‚3D pin artová stěna‘ nebo jak ji nazvat, zkrátka stěna libovolné velikosti tvořená z tisíců tyček ukončených gumou (chrání proti poškrábání), do které se z jedné strany obtiskne např. ruka a na druhé straně bude obtisk ruky vystouplý, plastický. Pro hudební nadšence by byl připravený

76 karaoke koutek, nejlépe zasklený, aby nerušil ostatní návštěvníky. Další hrou by mohl být air hockey, ten je oblíbený mezi dětmi i mezi dospělými. K odpočinku by sloužilo menší kino, případně pouze plátno, na kterém by se promítaly krátké pohádky, filmy a seriály pro děti různých věkových kategorií. Krátké proto, aby u plátna děti nestrávily moc dlouhou dobu a využily spíše aktivní a rozvíjející hry. Za poplatek by byly k zapůjčení doplňky nebo i celé kostýmy filmových a pohádkových postav. Zájemci by se takto vystrojení mohli vyfotit ve fotokoutku, opět za drobný poplatek, aby se vyplatil jeho provoz.

Pro zábavné procvičení motoriky slouží třeba balanční podložka, nejlépe spojená s časomírou, aby děti mohly pořádat soutěže. Tanečníci ocení taneční podložku s několika choreografiemi, na které dělají předem přesně dané kroky, a senzor zaznamenává, jestli je udělali dobře – pokud ne, nezískají tolik bodů. Některé podložky jsou dokonce pro dva tanečníky, kteří mezi sebou mohou soupeřit o lepší zvládnutí choreografie. Zejména kluci ocení také střílečky na cíl, ať už z pistolí a luků nabitých gumovými přísavkami nebo z laserových pistolí. Ti nejšikovnější a nejtrpělivější si budou moci zkusit svou motoriku a soustředění na jednoduchém zařízení. Objekt s kovovým kroužkem a kovovou tyčí zahnutou do různých tvarů, kolem které by se kroužkem mělo objet od začátku až na konec. Pokud se ovšem kroužek dotkne tyče, ozve se zvukový (případně světelný) signál značící, že se musí začít znovu. Velmi využívané, pravděpodobně nejvíce ze všeho, by určitě byly hry ovládané přes snímač pohybu nebo kinect – ten umožňuje hrát na televizi hry jako tenis pouze pohybem rukou. Koordinace a setrvačnost pohybu by se dala zažít na běhacím kolotoči podobném, jako mají křečci, ale velkém.

Pro vzdělávání dětí by sloužily informační tabule, které by mohly mít informace téměř o čemkoliv – o zvířatech, ale třeba i státech. V případě zvířat uvedu příklad na lvu. Tabule by ukazovala, jak vypadá samec, samice i mládě. Podávala by informace o místě jejich výskytu, způsobu života, ale i o zajímavostech nebo rekordech. Tabule by v sobě měla zabudovaný mikrofon a tři tlačítka (a nejlépe i sluchátka). Po stisknutí prvního tlačítka by se ozval zvuk, který lev vydává. Druhé tlačítko by sloužilo jako diktafon a nahrávalo by děti napodobující lví řev. Třetí tlačítko by dětské napodobení přehrávalo, aby děti mohly zjistit, s jakou přesností zvíře napodobily. Informace o státech by byly podobné – kde se stát nachází, jakým se v něm mluví jazykem, jestli jde o republiku nebo snad království, jaké má přírodní podmínky (hory, moře, národní parky apod.), co

77 je pro něj typické, jaké jsou místní zvyky, zajímavosti a opět i rekordy daného státu. Mikrofon a tlačítka by zůstala stejná, ovšem v tomto případě by se přehrávala a napodobovala místní řeč.

Pokud by byl dostatečný prostor, mohl by se realizovat i hon za pokladem. Návštěvníci by překonávali různé překážky, přes které by se dostali až na konec, k pokladu. Překážkami by byly slovní hádanky, nenáročné fyzické úkony, ale i několik různě zašifrovaných vzkazů, jejichž překonání by je dostalo k dalším a dalším překážkám, až by získali poklad. Pokladem by byla sladká odměna a papírová (nebo dřevěná) medaile.

Tabulka 16: Dotace od Jihočeského kraje - Fun Park

Prioritní osa Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce PRK Název dotačního Program zvýhodněných regionálních úvěrů pro malé programu 2017 podnikatele v Jihočeském kraji Finanční alokace 4 500 000 2017 (Kč) Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných Popis programu úvěrů umožnit realizaci podnikatelských projektů drobných a malých podnikatelů v Jihočeském kraji.

Zdroj: stránky Jihočeského kraje (www.kraj-jihocesky.cz)

Kromě dotací by bylo možné získat peníze opět reklamou a od sponzorů. Reklama by byla umístěna v turistických informačních centrech, např. v již existující brožurce „Do Tábora s dětmi“ (při její případné aktualizaci), na internetových stránkách sponzorů či na serveru Kamsdetmi.cz. Samozřejmě by bylo možné zaplatit si také reklamu na reklamních plochách na Táborsku a v okolí. Stejně jako u předchozího produktu se mi nepodařilo zjistit, kdo by o sponzorství stál a kolik peněz by byl ochoten nabídnout, ale potenciálními sponzory by mohli být: města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí nebo jiná (podle toho, kde by byl produkt realizován), Muzeum LEGA, Muzeum čokolády a marcipánu, Cukrářství U Veselých, od kterých by se mohly odebírat zákusky, Kávová zastávka, od které by se mohla odebírat káva, Jihočeský kraj, server Kudyznudy.cz nebo server Kamsdetmi.cz. Množství získaných peněz by záviselo na množství zapojených subjektů a jejich finančním daru.

Další peníze by byly vybrány z poplatků za vstup, za občerstvení, a za některé atrakce. Poplatky by se odvíjely od nákupní ceny, ale vytvořila jsem přibližnou tabulku.

Tabulka 17: Poplatky vybírané ve Fun Parku

Děti: 60 Kč Vstupné Dospělí: 30 Kč Fotokoutek: 40 Kč / fotka Atrakce Kostýmy: 30 Kč / kostým Kostýmové doplňky: 10 Kč / doplněk Káva: 35 Kč Občerstvení Voda: 23 Kč Čaj: 25 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

U sekce občerstvení jsem uvedla cenu jen základních nápojů, cena ostatních nápojů a jídla bude záviset na konkrétních nápojích a jídlech. Cenu vstupného jsem se snažila stanovit tak vysokou, aby pokryla náklady na provoz, ale také tak nízkou, aby se do Fun Parku lidé vraceli. Kdyby byla cena příliš vysoká, mohla by odradit od další návštěvy. Opakované navštívení by mohla zajistit zákaznická karta, která by poskytovala slevy na vstup nebo za každých 5 vstupů 1 vstup zdarma (pro jedno dítě a jednoho dospělého).

Realizaci produktu je složité naplánovat, jelikož závisí na prostoru, ve kterém by se Fun Park nacházel, na výběru atrakcí a vybavení a na kvalitě vybavení, od které se odvíjí jejich cena. Také samotné vybavení prostoru lze finančně vybrat velmi rozdílně. Ostatně finance závisí také na délce přípravy k otevření, která může být různá podle financí nebo vybraného způsobu realizace (svépomocí nebo najatou firmou).

Na serverech nabízejících prostory k pronájmu jsem našla několik nebytových prostor k pronájmu v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí za 8 000 měsíčně bez služeb s prostorem okolo 70 a 80 m2, což je minimální plocha, aby byl prostor pro malé občerstvení i několik atrakcí. Nejvhodnější se mi zdá budova bývalé dílny a skladu s celkovou plochou 73 m2, k pronájmu za 8 000 měsíčně, ke které se v případě zájmu dá pronajmout ještě prostor bývalého skladu s plochou 30 m2. Objekt se nachází přímo v Táboře u řeky Lužnice, necelý kilometr od centra. Přímo u objektu se nachází zastávka MHD, další, frekventovanější zastávka se nachází cca 10 minut chůze odtud. K ceně nájmu není připočítaná cena za služby (energie atd.), ta závisí na smlouvě s konkrétními dodavateli. Dále je nabízeno pár nebytových prostor za 10 až 15 000 Kč

79 měsíčně (opět bez služeb) velikostí okolo 100 - 150 m2, kam by se případně mohl projekt přesunout při dlouhodobě velkém zájmu, aby se rozšířila nabídka atrakcí.

Poloha v Táboře či blízkém okolí, kam by bylo možné dojet MHD, autem nebo na kole, je výhodná, lidé mohou navštěvovat Fun Park častěji, například po práci a škole, než kdyby byl mimo města v okolních vesnicích, kam by se musel naplánovat výlet na celé odpoledne. Toto podle mne přispěje k lepšímu a dlouhodobějšímu fungování.

5.3.3 „Husitský týden“ v Táboře

Husitských akcí se v Táboře koná více, ale po celý rok. Z jednoho z rozhovorů jsem si odnesla nápad na realizaci „husitského týdne“, kdy by po celém městě probíhaly akce vázající se k husitství. Po celý týden by se v muzeích apod. konaly kostýmované prohlídky. Stravovací zařízení by podávala pokrmy s husitskou tématikou. Kavárny a cukrárny by nabízely dezerty zdobené husitskými dekoracemi (marcipánový vůz, kalich, vlajka atd.), v restauracích by vařili jídla ze surovin typických pro středověk. Český kuchařský tým již ukázal, že i z takových surovin se dají připravit chutná, moderní jídla. Během týdne by byly pořádány také výstavy a přednášky na téma husitství. Součástí zahájení nebo ukončení by byl ples, ať už v běžném formálním oblečení nebo v kostýmech (to by ale možná odradilo zájemce, kteří kostým nevlastní). Pokud by se akce konala v létě, bylo by možné pořádat také akce pro děti např. na Housově mlýně nebo v Holečkových sadech. Zároveň by mohl probíhat i program na náměstích – koncerty, trhy, ale i promítání filmů se středověkou tematikou. Vhodné by samozřejmě byly výhodné (a třeba i tematické) balíčky od ubytovatelů.

Bohužel zapojení různých subjektů do tohoto projektu je těžko předvídatelné, a na jejich zapojení závisí program, proto není produkt více zpracován. Přesto mi přišlo vhodné ho zmínit, buď jako nápad na další produkt nebo jako návrh na zlepšení současných husitských projektů.

6 Závěr

Cílem práce bylo analyzovat existující produkty cestovního ruchu, které se v obci s rozšířenou působností Tábor realizují, a charakterizovat je. Na základě výzkumu současných produktů a mnou vedených řízených rozhovorů jsem navrhla několik nových produktů, které v oblasti zatím neexistují, ale byly by zde užitečné. Produkty jsem se snažila navrhovat tak, aby přilákaly nové turisty, ale zároveň nezatěžovali život místních obyvatel, zkrátka aby byly vhodné a zajímavé i pro ně.

Jako výzkumnou metodu mé práce jsem si zvolila již zmíněnou analýzu současných produktů a řízené rozhovory. Ty jsou charakteristické přesnou skladbou otázek, tudíž se lze dozvědět odpovědi na stejné otázky od různých subjektů. Výhoda rozhovoru je v tom, že se lze protějšku zeptat na to, čemu nerozumím, nebo zjistit ještě nějaké informace navíc, které během rozhovoru zazní, ale během vyplňovaní běžného dotazníku by je zjistit nešlo. Rozhovory jsem prováděla s vedoucími táborského odboru kultury a cestovního ruchu, s ředitelem Kulturního střediska města Bechyně a s podnikateli, kteří v SO ORP Tábor v oblasti turismu působí. Shodli se, že Táborsko nabízí historické pamětihodnosti i příjemné přírodní prostředí poskytující vhodné podmínky pro trávení dovolené poznáváním měst, turistikou, cykloturistikou i jinými sporty v přírodě. Odpovědi se shodovaly také při otázce na propagaci města, která by podle respondentů mohla být lepší, aby byla oblast Táborska viditelnější. Někteří kritizovali absenci propagace území na veletrzích cestovního ruchu, ale já sama jsem v rámci praxe v destinační organizaci Toulava Táborsko na turistických veletrzích propagovala.

Na začátku práce jsem vyslovila dvě hypotézy, které jsem po zpracování práce měla potvrdit, nebo vyvrátit.

I. Táborsko je vyspělým regionem cestovního ruchu, který již aktivoval řadu potenciálů cestovního ruchu a vytvořil širokou škálu kvalitních turistických produktů.

Potvrzeno. Táborsko je velmi rozvinutou oblastí disponující kvalitní materiálně technickou základnou, ve které je realizováno velké množství různých turistických produktů. O tom jsem se přesvědčila během analýzy produktů cestovního ruchu a charakterizaci oblasti.

II. Přes produktovou vyspělost Táborska, existují možnosti další aktivace potenciálů, které jsou založené na inovacích a zvyšování kvality služeb ve sledovaném prostoru.

Potvrzeno. I přes rozmanitost a množství realizovaných turistických produktů se mi podařilo navrhnout nové produkty, které by bylo možné realizovat. Týkají se zlepšení služeb, které v jisté formě v oblasti již existují.

V rámci splnění cíle práce jsem navrhovala několik nových produktů cestovního ruchu, které by bylo možné v ORP Tábor realizovat. První dva produkty souvisí s cestováním po památkách a zajímavostech. V oblasti sice funguje linková doprava, a v Táboře, Sezimově Ústí, Plané nad Lužnicí a blízkých obcích funguje i městská hromadná doprava, nicméně přišlo mi vhodné navrhnout turistický autobus, který by turisty vozil z místa na místo podle předem daného jízdního řádu, který je sestaven tak, aby si turisté stihli památky pohlédnout a nemuseli čekat na spoj. Navíc turisty doveze co nejblíže k atraktivitám. První produkt je turistický minibus jezdící po Táboře a blízkém okolí a druhý je turistický autobus jezdící z Tábora do Mladé Vožice a z Tábora do Bechyně.

Dalším produktem je prostor pro rodiny s dětmi, kde by se děti zabavily a možná i něco přiučily. Kromě relaxačních činností jako malování, sledování filmů nebo tvoření z modelíny by zde byl prostor i pro akční vyžití. Aktivně by se děti mohly zabavit na prolézačkách nebo taneční podložce. Během aktivity by mohly rozvíjet koordinaci pohybu i motoriku na balanční podložce. Pro obyčejnou zábavu by zase sloužil fotokoutek, karaoke koutek nebo obtiskovací stěna z plastových tyček. Informační tabule by děti poučily o čemkoliv od zvířat až po státy, nebo třeba i o vesmíru.

Posledním produktem je „Husitský týden“, kdy by se během týdne konaly akce s husitskou tematikou, například přednášky, výstavy, nebo i slavnostní ples. Tematické akce by byly také v restauracích. Muzea a podobná zařízení by své prohlídky prováděla v historických kostýmech. Pokud by se akce konala v letních měsících, mohly by se také konat trhy, akce pro děti i různé jiné akce venku, na náměstí nebo stadionu.

Má práce by mohla posloužit při zpracování dalších podobných prací, ale i při plánování cestovního ruchu na Táborsku. Věřím, že jsem poskytla dostatek informací a že je má práce v určitém smyslu užitečná.

Seznam zdrojů

Literární prameny

[1] CIKHART, Roman. Minulost Táborska. Tábor: Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1946. 28 str.

[2] GREGAR, A. Úloha podnikatelů v destinačním managementu (řízení turistické oblasti). Studia Turistica 1/01. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. 76 str. ISSN 1804-252X

[3] INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. 121 str. ISBN 978-80-245-1569-4

[4] KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress s.r.o., 2003. 173 str. ISBN 80-86119-56-4

[5] LINDEROVÁ, I. CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. 266 str. ISBN 978-80-87035-82-5.

[6] Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2015. Tábor, 2015. 27 str.

[7] Město Tábor. Zpráva o činnosti infocentra města Tábora 2016. Tábor, 2016. 30 str.

[8] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 208 str. ISBN 978-80-247-3749-2

[9] PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 str. ISBN: 80-239-0152-4.

[10] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 304 str. ISBN 80-2472-789-7

[11] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6.

[12] SKLENÁK, V. a kol. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 507 str. ISBN 80-7179-409-0

[13] ŠÍP, J. Analýza restrukturalizačních procesů služeb v historickém jádru města Tábora za uplynulých 110 let. Logos Polytechnikos 5/03. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. 173 str. ISSN 1804-3682

[14] VANÍČEK, J. Problematika produktu destinace cestovního ruchu. Studia Turistica 1/02. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. 51 str. ISSN 1804-252X

[15] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. 240 str. ISBN 978-80-86723-95-2.

[16] ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. vyd. Praha: LINDIE Praha, a.s., 2002. 887 str. ISBN 80-7201-381-5

Internetové zdroje

[1] 24. Bechyňský festival dechových hudeb. Temelínky – Jaderná elektrárna Temelín. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.temelinky.cz/cs/clanky/24- bechynsky-festival-dechovych-hudeb-1001.html

[2] Agroturistika. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=4313

[3] Festival Léto nad Lužnicí 2017. Jižní Čechy. [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: https://www.jiznicechy.cz/kalendar/1089-festival-leto-nad-luznici-2017

[4] Footfest.cz. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.footfest.cz/

[5] Geomorfologické jednotky. ČÚZK: Geoportál. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/Geoprohlizec/default.aspx?wmcid=9590

[6] Historická data: Počasí: Měsíční data. Portál ČHMÚ. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data#

[7] Info. MIGHTY SOUNDS Festival No. 13. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: https://www.mightysounds.cz/info/o-festivalu/

[8] Kačeři v Táboře aneb Táborem snadno s GPS. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-11- 07]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16470&id=4120

[9] Kudy do Tábora: Doprava. Město Tábor. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://taborcz.eu/kudy-do-tabora/d-1091/p1=61308

[10] Info. Žižkův vraždící palcát FEST. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://zizka.fob.cz/?page_id=72

[11] Leták – dotační programy JčK 2017. Jihočeský kraj. [online]. [cit. 2017-04-17]. Dostupné z: http://www.kraj- jihocesky.cz/2255/letak_8211_dotacni_programy_jck_2017.htm

[12] O festivalu. Bohemia JazzFest. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.bohemiajazzfest.cz/o-nas/informace/

[13] O Toulavě. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=253

[14] Obecné informace. Město tábor. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://taborcz.eu/obecne-informace/d-1093/p1=1190

[15] ORP Tábor. Územně identifikační registr ČR. [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.uir.cz/orp/477/Tabor

[16] Památné stromy. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/pamatne-stromy/ds-1217/tzv=1&pocet=25&stranka=1

[17] Pivní slavnosti Tábor. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.pivnislavnostitabor.cz/

[18] Příroda. Vítejte v Toulavě!. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://toulava.cz/?i=4312

[19] Přírodní zajímavosti. Město Tábor. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/prirodni-zajimavosti/os-1553

[20] SO ORP Tábor. ČSÚ. [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/so-orp-tabor

[21] Stručné info o festivalu. Řezbáři na cestě. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://rezbarinaceste.webnode.cz/news/strucne-info-o-festivalu/

[22] Tábor: Správní obvod obce s rozšířenou působností. Města a obce online. [online]. [cit. 2017-01-28]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/obce_orp.asp?zujorp=552046

[23] Táborský festival vína. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.festival- vina.cz/

[24] Tisková zpráva 4. 10. 2016. Festival čokolády Tábor. [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: http://www.festivalcokoladytabor.cz/pro-novinare/tiskova-zprava- 4.10.2016

[25] Toulavka. Vítejte v Toulavě! [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.toulava.cz/karta

[26] Územně-správní členění České republiky k 1. 1. 2010. Ústav územního rozvoje. [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/4-regionalni- politika/ORP/ORP%202010/osrp_2010.jpg

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obrázky Obrázek 1: Subjekt cestovního ruchu ...... 14 Obrázek 2: Objekt cestovního ruchu ...... 15 Obrázek 3: Funkce nabídky cestovního ruchu ...... 17 Obrázek 4: Funkce poptávky po cestovním ruchu ...... 18 Obrázek 5: Hardware a software turistického produktu ...... 22

Obrázek 6: Mapa obcí s rozšířenou působností ...... 25 Obrázek 7: Mapa SO ORP Tábor ...... 26 Obrázek 8: Brožura - informace ...... 71 Obrázek 9: Brožura - MHD ...... 71 Obrázek 10: Husitský minibus ...... 72 Obrázek 11: Trasa po Táboře a blízkém okolí ...... 73 Obrázek 12: Trasa Tábor - Mladá Vožice ...... 74 Obrázek 13: Trasa Tábor - Bechyně ...... 75

Tabulky Tabulka 1: Znaky služeb ...... 20 Tabulka 2: Vymezení ORP Tábor podle systému NUTS ...... 28 Tabulka 3: Sousedící obce s rozšířenou působností ...... 29 Tabulka 4: Seznam měst a městysů ...... 29 Tabulka 5: Geomorfologické členění ...... 31 Tabulka 6: Základní údaje o obyvatelstvu z roku 2015 ...... 36 Tabulka 7: Společenské atraktivity hmotné nemovité ...... 41 Tabulka 8: Společenské atraktivity hmotné movité ...... 43 Tabulka 9: Společenské atraktivity nehmotné ...... 43 Tabulka 10: Počet ubytovacích zařízení v obcích ...... 45 Tabulka 11: Produkty cestovního ruchu ...... 49 Tabulka 12: Dotace od Jihočeského kraje - autobusy ...... 70 Tabulka 13: Plán provozu trasy ‚Tábor a okolí‘ ...... 73 Tabulka 14: Plán provozu trasy ‚Tábor - Mladá Vožice‘ ...... 75 Tabulka 15: Plán provozu trasy ‚Tábor – Bechyně‘ ...... 76 Tabulka 16: Dotace od Jihočeského kraje - Fun Park ...... 78 Tabulka 17: Poplatky vybírané ve Fun Parku ...... 79

Grafy Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v obci (méně než 10) ...... 46 Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v obci (10 a více) ...... 47 Graf 3: Kapacita ubytování v obcích s 10 a více ubytovacími zařízeními ...... 47 Graf 4: Počet ubytovacích zařízení podle kategorie ...... 48 Graf 5: Kapacita ubytování podle kategorie ...... 48 Graf 6: Důvod návštěvy Táborska ...... 56

Seznam příloh Příloha 1: Tabulka atraktivit Příloha 2: Tabulka ubytovacích zařízení Příloha 3: Formulář řízených rozhovorů

Přílohy

Příloha 1: Tabulka atraktivit

• Kostel sv. Matěje (Bechyně) • Kostel sv. Michala (Bechyně) • Synagoga, v níž je Muzeum turistiky (Bechyně) • Židovský hřbitov (Bechyně) • Františkánský klášter s kostelem nanebevzetí Panny Marie (Bechyně) • Židovský hřbitov (Běleč) • Kostel Narození Panny Marie na Kostelci (Borotín) • Kostel Nanebevstoupení Páně (Borotín) • Zvonice s kaplí (Černýšovice) • Kostel sv. Petra a Pavla (Dolní Hořice) • Kostel sv. Bartoloměje (Dolní Hořice) • Kostel sv. Jana Křtitele (Dražice) • Fara (Dražice) • Kostel narození Panny Marie (Hlasivo) • Kostel Navštívení Panny Marie (Choustník) • Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Chrbonín) • Kostel Nejsvětější Trojice (Chýnov) • Kostel sv. Máří Magdaleny (Jistebnice) • Kostel sv. Michala (Jistebnice) • Kostel Nejsvětější trojice (Malšice) • Kostel sv. Martina (Mladá Vožice) Společenské • Kostel sv. Mikuláše (Mladá Vožice) atraktivity • Fara (Mladá Vožice) Církevní hmotné • Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Mladá Vožice) nemovité • Kostel Všech svatých (Mladá Vožice) • Kostel Panny Marie a sv. Václava (Mladá Vožice) • Kostel sv. Kateřiny (Mlýny) • Kostel Nejsvětější trojice (Nadějkov) • Fara (Nadějkov) • Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (Nemyšl) • Židovský hřbitov (Nemyšl) • Kostel sv. Kateřiny (Nová Ves u Mladé Vožice) • Fara (Nová Ves u Mladé Vožice) • Kostel sv. Filipa a Jakuba (Oldřichov) • Kostel sv. Václava (Opařany) • Kostel sv. Františka Xaverského (Opařany) • Bývalý jezuitský klášter, dnes Dětská psychiatrická léčebna (Opařany) • Kostel sv. Václava (Planá nad Lužnicí) • Kostel sv. Prokopa (Pohnání) • Židovský hřbitov (Pojbuky) • Kostel Panny Marie (Psárov) • Kostel sv. Markéty (Radenín) • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Radenín) • Pohřební kaple hrabat Baillet de Latour (Radenín) • Židovský hřbitov (Radenín) • Bývalá synagoga (Radenín) • Kostel Nejsvětější trojice (Rataje)

• Fara (Rataje) • Kostel sv. Vojtěcha (Ratibořské Hory) • Kostel sv. Bartoloměje (Ratibořské Hory) • Kostel Povýšení kříže (Sezimovo Ústí) • Kostel rozeslání sv. apoštolů (Smilovy Hory) • Židovský hřbitov (Stádlec) • Synagoga (Stádlec) • Kostel Všech svatých (Sudoměřice u Bechyně) • Opevněný kostel sv. Havla (Šebířov) • Kostel Nejsvětější trojice (Šebířov) • Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor (Tábor) • Poutní kostel Klokoty (Tábor) • Klášterní kostel Narození PM (Tábor) • Hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba (Tábor) • Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Kostel sv. Jana Nepomuckého (Turovec) • Kostel sv. Anny (Vlčeves)

• Zámek Bechyně (Bechyně) • Městské hradby (Bechyně) • Hrad Šelmberk (Běleč) • Šelmberská myslivna (Běleč) • Šelmberský mlýn (Běleč) • Zámek Kamenná Lhota (Borotín) • Zřícenina hradu Borotín (Borotín) • Zbytky tvrze v Březnici (Březnice) • Zřícenina hradu Dobronice (Dobronice u Bechyně) • Zřícenina hradu Údolský hrádek (Dolní Hořice) • Zámek Oblajovice (Dolní Hořice) • Zámek Dražičky (Dražičky) • Zámek Chotoviny (Chotoviny) • Tvrz Liderovice (Chotoviny) • Zřícenina hradu Choustník (Choustník) • Bílkův dům (Chýnov) • Zámek Chýnov (Chýnov) Světské • Tvrz Jistebnice (Jistebnice) • Zámek Jistebnice (Jistebnice) • Zámeček - Vlašský dům (Jistebnice) • Zříc. hradů Příběnice a Příběničky (Malšice, Řepeč) • Zámek Meziříčí (Meziříčí) • Zámek Mladá Vožice (Mladá Vožice) • Zámek Radvanov (Mladá Vožice) • Zřícenina větrného mlýna Radvanov (Mladá Vožice) • Zvonice - solná věž (Mladá Vožice) • Stará radnice (Mladá Vožice) • Zámek Nadějkov (Nadějkov) • Zámek Nemyšl (Nemyšl) • Bývalý lihovar (Nemyšl) • Zámek Oltyně (Opařany) • Zámek Strkov (Planá nad Lužnicí) • Prvorepublikové vily (Planá nad Lužnicí) • Zámek Radenín (Radenín) • Zámek Hroby (Radenín) • Bývalý pivovar (Radenín)

• Zámeček Ohrazenice (Ratibořské Hory) • Tvrz Polánka (Ratibořské Hory) • Zřícenina hradu Kozí hrádek (Sezimovo Ústí) • Vila prezidenta Beneše (Sezimovo Ústí) • Stádlecký zámek (Stádlec) • Hrad Slaňovice (Stádlec) • Lovecký zámeček Černice (Sudoměřice u Bechyně) • Věž Kotnov (Tábor) • Stará radnice (Tábor) • Bechyňská brána (Tábor) • Městské hradby (Tábor) • Střelnice (Tábor) • Barokní zámek Měšice (Tábor) • Zámek Vodice (Vodice) • Špejchar Želeč (Želeč)

• Historická elektrická železnice (Bechyně > Tábor) • Bechyňský most Duha (Bechyně) • Pivovar (Mladá Vožice) • Stádlecký řetězový most (Stádlec) Technické • Vodní nádrž Jordán (Tábor) • Vodárenská věž (Tábor) • „Tabačka“ (Tábor) • Bývalá elektrárna (Tábor)

• Socha sv. Jana Nepomuckého (Borotín) • Pomník obětem války (Dražice) • Památník padlým v 1. světové válce, obětem z Hlasiva, Rašovic a Staré Vožice (Hlasivo) • Socha Modlitba nad hroby na hrobu Fr. Bílka (Chýnov) • Pomník obětem prvního odboje (Malšice) • Pomník padlým v 1. světové válce (Nadějkov) • Socha sv. Jana Nepomuckého (Nadějkov) • Socha sv. Jana Nepomuckého (Planá nad Lužnicí) • Pomník obětem 2. světové války (Planá nad Lužnicí) • Pomník mistra Jana Husa (Planá nad Lužnicí) • Pomník obětem světových válek (Radenín) Sochy • Pomník padlým v 1. světové válce (Radětice) Společenské • Pomník padlým v 1. světové válce (Rataje) atraktivity • Památník prezidenta Edvarda Beneše (Sezimovo Ústí) hmotné • Hrobka prezidenta Edvarda Beneše (Sezimovo Ústí) movité • Busta Josefa Švehly (Sezimovo Ústí) • Barokní plastiky ve Stádleci (Stádlec) • Pomník Jana Žižky z Trocnova (Tábor) • Pomník Mistra Jana Husa (Tábor) • Brána času (Tábor) • Socha Duběnky (Tábor) • Pomník padlým v 1. světové válce (Vlčeves) • Socha sv. Jana Nepomuckého (Vodice) • Socha sv. Tadeáše (Vodice)

• Muzeum keramiky (Bechyně) Muzea • Hasičské muzeum (Bechyně) • Muzeum Vladimíra Preclíka (Bechyně) • Muzeum turistiky (Bechyně)

• Městské muzeum Bechyně (Bechyně) • Muzeum Janecký Chotoviny (Chotoviny) • Muzeum loutek (Mladá Vožice) • Muzeum historických šicích strojů (Mladá Vožice) • Muzeum Fara (Planá nad Lužnicí) • Husitské Muzeum (Tábor) • Muzeum čokolády a marcipánu (Tábor) • Zážitkový skanzen Housův mlýn (Tábor) • Muzeum LEGA (Tábor) • Kominické muzeum (Tábor) • Muzeum pivovarnictví (Tábor) • Muzeum fotografií Šechtl&Voseček (Tábor) • Muzeum zemědělských strojů (Želeč)

• Alšova jihočeská galerie (Bechyně) • Galerie Galvína (Bechyně) • Alka Galerie (Bechyně) • Galerie v domě Fr. Bílka (Chýnov) • Galerie Malšice (Malšice) • Galerie Fara (Planá nad Lužnicí) • Hvězdárna Františka Pešty (Sezimovo Ústí) • Galerie U Radnice (Tábor) • Hvězdárna Tábor (Tábor) Galerie • Galerie 140 (Tábor) • Galerie Vodárenská věž (Tábor) • Galerie za vrátky (Tábor) • Antikvariát a Galerie Bastion (Tábor) • Gotický sál Husitského Muzea (Tábor) • Galerie Supice (Tábor) • Výstavní síň Divadla Oskara Nedbala (Tábor) • Ateliér „G“ (Tábor) • Galerie čokolády (Tábor) • Obrazárna Špejchar (Želeč)

• Keramika (Bechyně) Tradice • Pivovarnictví (Tábor, Mladá Vožice) Společenské • Husitsví (Tábor) atraktivity nehmotné • Divadlo Oskara Nedbala (Tábor) Divadla, • Kina v Bechyni, Mladé Vožici, Plané nad Lužnicí, kina Sezimově Ústí a Táboře

Příloha 2: Tabulka ubytovacích zařízení HOTEL PENZION UBYT. KEMPY SOUKR. Σ L OBEC 2* L 3* L 4* L ?* L Σ L Σ L Σ L Σ L Σ L Balkova Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bečice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 12 0 0 1 90 4 26 6 128 Bechyně 0 0 3 123 1 328 0 0 4 451 8 150 0 0 1 175 10 99 23 875 Běleč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Borotín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 20 1 52 0 0 0 0 2 72 Bradáčov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8 1 8 Březnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Černýšovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 9 1 9 Dlouhá Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 d 0 3 16 3 16 Dobronice u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 51 0 0 4 153 7 62 13 266 Bechyně Dolní Hořice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8 0 0 0 0 1 6 2 14 Dolní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hrachovice Dražice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dražičky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 14 2 14 Drhovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 1 7 Haškovcova 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 30 0 0 0 0 2 32 3 62 Lhota Hlasivo 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hodětín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 6 1 6 Hodonice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Chotoviny 0 0 0 0 1 55 0 0 1 55 3 51 0 0 0 0 4 47 8 153 Choustník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 13 2 13 Chrbonín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Chýnov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 48 2 66 0 0 4 24 8 138 Jedlany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Jistebnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 36 0 0 1 156 5 35 9 227 Košice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 13 2 13 Košín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 6 1 6 Krátošice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 18 0 0 1 5 2 23 Krtov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 5 30 Libějice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Lom 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Malšice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 99 0 0 0 0 5 40 8 139 Meziříčí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 14 2 14 Mladá Vožice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 18 0 0 0 0 4 27 5 45 Mlýny 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 1 7 Nadějkov 0 0 0 0 0 0 1 251 1 251 2 40 0 0 0 0 0 0 3 291 Nasavrky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nemyšl 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nová Ves u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Chýnova Nová Ves u Ml. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vožice

Oldřichov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Opařany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 12 1 32 0 0 3 64 6 108 Planá nad 0 0 1 48 0 0 0 0 1 48 4 124 4 169 0 0 12 158 21 499 Lužnicí Pohnánec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Pohnání 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Pojbuky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 10 2 10 Psárov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Radenín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Radětice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 10 1 10 Radimovice u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5 1 5 Tábora Radimovice u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Želče Radkov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 1 2 Rataje 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 1 7 Ratibořské 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 65 3 65 Hory Rodná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Řemíčov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Řepeč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Sezimovo Ústí 0 0 2 202 0 0 0 0 2 202 4 83 3 117 1 56 7 44 17 502 Skopytce 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 1 4 Skrýchov u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 42 0 0 0 0 1 10 3 52 Malšic Slapsko 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Slapy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Smilovy Hory 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 21 1 28 0 0 0 0 2 49 Stádlec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 10 0 0 0 0 3 14 4 24 Sudoměřice u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 31 0 0 0 0 5 41 7 72 Bechyně Sudoměřice u 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 1 4 Tábora Svrabov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 22 1 22 Šebířov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Tábor 1 40 6 344 2 196 2 76 11 656 24 378 9 447 2 303 9 77 55 1861 Turovec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 10 1 10 Ústrašice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vilice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 16 0 0 0 0 0 0 1 16 Vlčeves 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 6 1 6 Vodice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 10 1 10 Zadní Střítež 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Záhoří 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zhoř u Mladé 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 15 2 15 Vožice Zhoř u Tábora 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 27 2 27 Želeč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 0 0 0 0 2 16 3 23 Σ 1 40 12 717 4 579 3 327 20 1663 70 1287 22 929 10 933 130 1167 252 5979

Příloha 3: Formulář řízených rozhovorů