Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Zakázka: Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území.

Část zakázky: A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel: Městský úřad v Táboře, odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, 390 15 Tábor, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel:

Hlavní projektant: Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. Projektanti: Ing. Petr Kohoutek Ing. Roman Vodný

Zakázkové číslo zpracovatele: 042010 Datum zpracování: září 2010 Datová báze podkladů pořizovatele: srpen 2010

- 2 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH

I. Textová část I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 6

I.1.1 ÚVOD ...... 6 I.1.2 ČLENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ ...... 6 I.1.3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM ...... 17 I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 21

I.2.1 ORP TÁBOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE...... 21 I.2.2 POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU ...... 26 I.2.2 ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY ...... 27 I.2.4 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 30 I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...... 31

I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ ...... 31 I.3.A.1 Hospodářská základna ...... 31 I.3.A.2 Veřejná ekonomika ...... 46 I.3.A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy...... 47 1. Dálnice a rychlostní komunikace...... 47 2. Silnice ...... 48 3. Železnice ...... 51 4. Letecká doprava ...... 53 5. Cyklistická doprava ...... 55 I.3.A.4 Technická infrastruktura ...... 60 1. Vodní hospodářství ...... 60 1.1. Vodní zdroje ...... 60 1.2. Vodárenské systémy ...... 61 1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod ...... 62 2. Energetika, spoje, telekomunikace ...... 64 2.1. Zásobování elektrickou energií ...... 64 2.2. Zásobování zemním plynem ...... 65 2.3. Zásobování teplem ...... 66 2.4. Systémy pro přenos informací ...... 66 2.5. Odpady ...... 66 2.6. Produktovody ...... 67 I.3.B PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ...... 71 I.3.B.1 Obyvatelstvo...... 71 1. Vývoj počtu obyvatel ...... 71 I.3.B.2 Vzdělávání ...... 78 I.3.B.3 Zdravotnictví...... 89 I.3.B.4 Sociální péče ...... 97 I.3.B.5 Kultura a památková péče ...... 98 1. Plochy občanského vybavení - kultura ...... 98 - 3 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky...... 98 2.1 Památkově chráněná území ...... 98 2.2 Nemovité kulturní památky ...... 98 2.3 Nemovité národní kulturní památky ...... 99 2.4 Území s archeologickými nálezy ...... 99 3. Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory ...... 100 I.3.B.6 Sport a tělovýchova ...... 102 I.3.B.7 Bydlení a bytový fond ...... 113 I.3.B.8 Zaměstnanost a trh práce ...... 120 I.3.B.9 Bezpečnost a ochrana obyvatelstva ...... 129 1. Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma ...... 129 2. Komunikační vedení včetně ochranného pásma ...... 129 3. Objekt důležitý pro obranu státu, vč. ochranného pásma ...... 130 4. Vymezené zóny havarijního plánování...... 131 5. Objekt civilní ochrany ...... 131 6. Objekt požární ochrany ...... 131 7. Objekt pro plnění úkolů Policie ČR ...... 134 I.3.B.10 Struktura osídlení. Subregionalizace ...... 138 1. Subregionalizace a spádové obvody ...... 140 I.3.C ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ...... 142 I.3.C.1 Geologie. Horninové prostředí ...... 142 1. Geomorfologie ...... 142 2. Horninové prostředí ...... 142 3. Nerostné suroviny ...... 143 3.1 Chráněná ložisková území, dobývací prostory ...... 143 4. Poddolovaná území a stará důlní díla ...... 146 5. Sesuvné území a území jiných geologických rizik ...... 147 I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie ...... 149 1. Hydrologie, vodní útvary ...... 149 2. Podzemní vody ...... 150 3. Vodní nádrže ...... 151 4. Zranitelná oblast ...... 153 5. Vodní zdroje ...... 154 6. Ochrana proti povodním, záplavová území ...... 155 7. Klimatologie ...... 157 I.3.C.3 Půdní fond ...... 159 1. Pozemky zemědělského půdního fondu ...... 159 2. Pozemky určené pro plnění funkce lesa ...... 160 3. Eroze půd ...... 162 I.3.C.4 Zatížení životního prostředí ...... 163 1. Emise ...... 163 2. Imise ...... 164 3. Ostatní formy zátěže životního prostředí ...... 165 I.3.C.5 Ochrana přírody a krajiny ...... 168 1. Obecná ochrana přírody a krajiny ...... 168 1.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) ...... 168 1.2. Významné krajinné prvky (VKP) ...... 171 1.3. Přechodně chráněné plochy ...... 173

- 4 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

1.4. Přírodní parky (PřP) ...... 173 1.5. Ochrana krajinného rázu ...... 174 2. Zvláštní ochrana přírody a krajiny ...... 178 2.1 Zvláště chráněná území ...... 178 2.2 Památné stromy (PS) ...... 179 2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů ...... 179 3. Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany...... 180 3.1. Evropsky významné lokality (EVL) ...... 180 I.4 SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...... 183

I.4.1 HODNOTY ÚZEMÍ ...... 183 I.4.2 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...... 188 I.4.3 ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...... 192 I. 5. SEZNAM TABULEK ...... 197 I.6. SEZNAM KARTOGRAMŮ ...... 199 I.7 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ...... 201 I.8 PŘÍLOHY ...... 203

PŘÍLOHA I.8.1: POPIS AKTUALIZACE 2010 DATOVÉHO MODELU SO ORP TÁBOR ...... 203 PŘÍLOHA I.8.2.: VYBRANÉ PODROBNÉ ÚDAJE O OBCÍCH ...... 204 PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor ...... 204 PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor za rok 2009 ...... 219 PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor ...... 226 PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) ...... 228 PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor ...... 237 PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor ...... 240 PT-7 Nadregionální biocentra a biokoridory na území SO ORP Tábor ...... 243 PT-8 Regionální biocentra na území SO ORP Tábor ...... 244 PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor ...... 245

II. Grafická část II. 1. Výkres hodnot území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha II. 2. Výkres limitů využití území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha II. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha

- 5 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I. 1. Základní údaje: I. 1. 1. Úvod I. 1. 2. Členění dokumentace a způsob zpracování I. 1. 3. Seznam použitých zkratek a jejich význam I. 1. 4. Vztah k dříve zpracované ÚPD a ÚPP

I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

I.1.1 Úvod

Aktualizace dokumentace územně analytických podkladů správního území obce s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen Podklady ÚAP ORP Tábor – RURÚ) byla provedena podle požadavků zadavatele – Městského úřadu v Táboře, odboru územního rozvoje a v souladu s celostátně platnou metodikou, vydanou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a následně obcí jsou relevantní zejména následující legislativní normy: . zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“ – SZ) . vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. I.1.2 Členění dokumentace a způsob zpracování

Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). ÚAP se pořizují pro správní obvody úřadů územního plánování (ÚAP obcí) a pro území krajů (ÚAP krajů). V souladu s Přílohou č.1A vyhlášky č.500/2006 Sb. byly aktualizované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností Tábor zpracovány ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla naplněna: a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem ÚP, tj. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tábor b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB TÚ Ostrava, 19. 5. 2009) c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databáze Českého statistického úřadu d) vybranými údaji o území a záměrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 929 z 20. 7. 2009, Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) a dostupné územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Tábor. Při zpracování Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla rovněž použita a plně respektována „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ (příloha časopisu Urbanismus a

- 6 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

územní rozvoj č. 5/2009) a „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území“, http://www.uur.cz. Dokumentace je v souladu s dokumentací základní dokumentace ÚAP z roku 2008 členěna zásadně do dvou na sebe navazujících částí: - část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ). Obě části jsou z hlediska metodiky zpracování dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap práce na zakázce. Členění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických částí je důsledně uplatněno jak v její digitální podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických částí A a B je tvořena textovou a grafickou částí (složkou). V textové i grafické části je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území: . hospodářský pilíř . pilíř soudržnosti společenství obyvatel . environmentální pilíř a dále na tematické okruhy podle požadavků zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu v následující podrobnější skladbě: Hospodářský pilíř . Hospodářská základna . Veřejná ekonomika . Dopravní infrastruktura a dopravní systémy . Technická infrastruktura Pilíř soudržnosti společenství obyvatel . Obyvatelstvo . Vzdělávání . Zdravotnictví . Sociální péče . Kultura a památková péče . Sport a tělovýchova . Bydlení a bytový fond . Zaměstnanost a trh práce . Bezpečnost a ochrana obyvatelstva . Struktura osídlení, subregionalizace

- 7 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Environmentální pilíř . Geologie, horninové prostředí . Hydrologie, klimatologie . Půdní fond . Zatížení životního prostředí . Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy v měřítku 1:25 000. V rámci aktualizace 2010 byla kompletně revidována jak textová, tak i grafická část dokumentace. V textové části byly v zájmu větší stručnosti omezeny tabulky a kartogramy a jejich obsah byl aktualizován posledními dostupnými daty. Obsah kartogramů byl omezen striktně pouze na fakta a údaje o SO ORP Tábor, v některých případech včetně srovnání s celým Jihočeským krajem. Přehled o aktualizaci grafické části dokumentace je nejlépe patrný z přílohy I. 8. 1. na konci textové části. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území 100.270 ha. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území. Administrativně správní členění řešeného území je patrné z následujícího kartogramu K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor.

- 8 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor

- 9 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území 563251 114 [4] 1 Balkova Lhota Bečice 563366 76 [4] 1 Bečice nad Lužnicí Bechyně 552054 5 541 [4] 3 Bechyně Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč 560448 182 [4] 1 Běleč u Mladé Vožice Borotín 552101 577 [4] 4 Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov 552127 58 [4] 2 Bradáčov Horní Světlá u Bradáčova Březnice 552135 180 [4] 1 Březnice u Bechyně Černýšovice 563722 71 [4] 1 Černýšovice Dlouhá Lhota 563650 166 [4] 1 Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně 552224 105 [4] 1 Dobronice u Bechyně Dolní Hořice 552241 812 [4] 10 Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Dolní Hrachovice 560529 142 [4] 2 Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice 552283 767 [4] 1 Dražice u Tábora Dražičky 552291 118 [4] 1 Dražičky 563307 182 [4] 1 Drhovice Haškovcova Lhota 563625 70 [4] 1 Haškovcova Lhota 560481 171 [4] 2 Hlasivo Rašovice u Hlasiva Hodětín 598992 87 [4] 2 Blatec u Hodětín Hodětín Hodonice 562904 165 [4] 1 Hodonice u Bechyně Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 10 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území 552461 1 696 [4] 10 Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník 552470 510 [4] 3 Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín 563145 142 [4] 1 Chrbonín Chýnov 552496 2 289 [4] 5 Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice 562963 60 [4] 1 Jedlany 552534 2 017 [4] 13 Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Košice 552585 722 [4] 2 Doubí nad Lužnicí Košice u Soběslavi Košín 562955 61 [4] 1 Košín Krátošice 560634 113 [4] 1 Krátošice 563030 148 [4] 1 Krtov Libějice 563544 108 [4] 1 Libějice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 11 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území 563587 149 [4] 1 Lom Malšice 552666 1 799 [4] 7 Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí 563234 165 [4] 1 Meziříčí Mladá Vožice 552704 2 722 [4] 8 Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny 552712 138 [4] 1 Mlýny u Choustníku Nadějkov 549631 739 [4] 8 Brtec Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky 559016 65 [4] 1 Nasavrky u Tábora Nemyšl 552747 286 [4] 4 Dědice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova 552763 270 [4] 1 Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice 563455 182 [4] 4 Horní Střítež Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov 552798 232 [4] 1 Oldříchov u Mladé Vožice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 12 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území Opařany 552801 1 380 [4] 6 Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí 552828 3 544 [4] 1 Planá nad Lužnicí Pohnánec 560553 59 [4] 1 Pohnánec Pohnání 552852 74 [4] 1 Pohnání 552861 114 [4] 2 Pojbuky Zadní Lomná Psárov 563374 137 [4] 2 Psárov Tříklasovice Radenín 552917 492 [4] 5 Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice 552925 220 [4] 1 Radětice u Bechyně Radimovice u Tábora 563196 63 [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želče 552933 375 [4] 1 Radimovice u Želče Radkov 552941 170 [4] 1 Radkov u Tábora 552976 202 [4] 1 Rataje u Bechyně Ratibořské Hory 552992 739 [4] 5 Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce Rodná 560626 88 [4] 3 Blanička Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov 560511 74 [4] 1 Řemíčov Řepeč 553034 254 [4] 1 Řepeč Sezimovo Ústí 553069 7 338 [4] 1 Sezimovo Ústí 553085 150 [4] 2 Chabrovice Skopytce Skrýchov u Malšic 560669 128 [4] 2 Dudov Skrýchov u Malšic 599026 156 [4] 2 Moraveč u Mladé Vožice Slapsko Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 13 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území 599042 482 [4] 2 Hnojná Lhotka Slapy u Tábora 553123 389 [4] Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II 6 Velký Ježov Stádlec 553140 605 [4] Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec 4 Staré Sedlo u Stádlce Sudoměřice u Bechyně 553166 679 [4] Bechyňská Smoleč Bežerovice 3 Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora 553174 293 [4] 1 Sudoměřice u Tábora 563170 59 [4] 1 Svrabov Šebířov 553204 364 [4] Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice 4 Záříčí u Mladé Vožice Tábor 552046 35 593 [4] Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor 10 Zárybničná hota 551601 231 [4] 1 Turovec Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 14 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - dokončení Obec Kód obce Počet Počet Název katastrálních území obyvatel katastrálních území Ústrašice 599123 286 [4] 1 Ústrašice 553280 173 [4] 1 Vilice Vlčeves 563447 73 [4] 1 Vlčeves 553328 180 [4] 4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež 563927 32 [4] 1 Zadní Střítež Záhoří 599000 59 [4] 1 Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice 599034 89 [4] 1 Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora 560430 164 [4] 1 Zhoř u Tábora Želeč 553417 918 [4] 2 Bezděčín Želeč u Tábora Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu práce zpracovatele průběžně doplňovány a aktualizovány, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k 31. 8. 2010. Předané podklady jsou buďto: . údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle § 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem ÚAP, anebo . údaji o území zpracovanými pořizovatelem na základě jeho vlastních průzkumů, schválených územních plánů obcí, vydaných správních rozhodnutí, a pod.. Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k 31. 8. 2008, relevantní pro územní plánování řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje správního území obce (měřítko výkresů grafické části 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na: . stav a vývoj území . hodnoty území . limity využití území . záměry na provedení změn v území. Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považovány pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reálných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č. 1, část A vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhláškou průběžně číslovány 1 – 119. V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizovány pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně. Nadstandardní součástí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje a České republiky, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tábor vycházel z následujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k 30. 8. 2010:

- 15 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

. údaje a data sledovaných jevů . hlavní výkresy v rastrové elektronické podobě územních plánů obcí a jejich změn, pokud byly vydány ke dni zahájení práce na P_RURÚ . data z návrhu ZÚR Jihočeského kraje ve formátu *shp . územně analytické podklady Jihočeského kraje – Rozbor udržitelného rozvoje území (tiskový výstup z 19. 5. 2009). Pro identifikaci záměrů na změny v řešeném území byly využity následující dostupné zdroje informací: . data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 – zastavitelná plocha a č.118 – jiné záměry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracován územní plán k 30. 8. 2010 . relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (záměry nadmístního významu) . relevantní údaje obsažené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) . regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých rastrech částí dokumentace územních plánů obcí uvedených výše. Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá, že se týkají pouze části řešeného území, a že některé reálné záměry změn využití území mohly zůstat neidentifikovány. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuálnosti identifikovaných záměrů. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databáze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasáží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsána v Příloze č. 1. 8. 1. Grafická část aktualizovaných P_RURÚ ORP Tábor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000: . výkr. č. 1 – Hodnoty území . výkr. č. 2 – Limity využití území . výkr. č. 3 – Záměry na změny využití území Každý z výkresů je tisknut na 7 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území.

- 16 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.1.3 Seznam použitých zkratek a jejich význam

zkratka význam AČR Armáda České republiky AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické BC, BK stability BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění BSK 5 (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den CO civilní ochrana CR cestovní ruch CZT centrální zásobování teplem ČD České dráhy ČEPS Česká energetická přenosová soustava ČEZ České energetické závody ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČS čerpací stanice ČSOV čerpací stanice odpadních vod ČS PHM čerpací stanice pohonných hmot ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a kartografický DP dobývací prostor EAO ekonomicky aktivní obyvatelstvo EIA posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EO ekvivalentní obyvatel ESPON European Spatial Planning Observation Network EU Evropská Unie EVL evropsky významná lokalita HDP hrubý domácí produkt HPJ hlavní půdní jednotka HSO hospodářsky slabá oblast HZS Hasičský záchranný sbor CHLÚ chráněné ložiskové území

- 17 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD individuální automobilová doprava IZS integrovaný záchranný systém JVS Jihočeská vodárenská soustava k.ú. katastrální území KES koeficient ekologické stability KN katastr nemovitostí KOP Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje KÚ Katastrální úřad KÚLK Krajský úřad Jihočeského kraje LAPV lokality akumulace povrchových vod LČR, s.p. Lesy České republiky, státní podnik LHO lesní hospodářská osnova L ÚSES lokální (místní) systém ekologické stability LHP lesní hospodářský plán LK Jihočeský kraj LPF lesní půdní fond MMR ČR Ministerstvo místního rozvoje České republiky MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NC biocentrum nadregionální NKP nemovitá kulturní památka NNKP národní nemovitá kulturní památka NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – NUTS kraje, 4 – okresy, 5 - obce NZP nezemědělská půda OA osobní automobil OIR objekty individuální rekreace OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OP ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesů

- 18 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

ORP obec s rozšířenou působností OZE obnovitelné zdroje energie OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PF ČR Pozemkový fond České republiky PÚ Pozemkový úřad PLO přírodní lesní oblast PO ptačí oblast POÚ pověřený obecní úřad PP přírodní památka PřP přírodní park PUPFL pozemky určené pro plnění funkce lesa PÚR ČR politika územního rozvoje České republiky RC, RK biocentru, biokoridor regionálního významu RES registr ekonomických subjektů REZZO Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší RKS radiokomunikační středisko RR radioreléová trasa RS regulační stanice RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD Ředitelství silnic a dálnic JČP Jihočeská plynárenská a.s. SCZT systémy centrálního zásobování teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental SEA Assessment) SLDB sčítání lidu, domů a bytů SLT soubor lesních typů SOCO spádové obvody center osídlení SRJK Strategie rozvoje Jihočeského kraje SRN Spolková republika Německo STL středotlaký plynovod SV skupinový vodovod SŽDC Správa železniční dopravní cesty TR transformovna TTP trvalé travní porosty ÚAP územně analytické podklady - 19 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesa ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPP územně plánovací podklad ÚPnSÚ územní plán sídelního útvaru ÚPO územní plán obce ÚP VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES (R, NR) územní systém ekologické stability – regionální, nadregionální ÚSOP ústřední seznam ochrany přírody UTO uzlový telefonní obvod ÚTP územně technické podklady ÚV úpravna vody VD vodní dílo VKP významný krajinný prvek VŠ vysoká škola VTL vysokotlaký plynovod VVN velmi vysoké napětí VZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území ZD zemědělské družstvo ZCHÚ zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. ZPF zemědělský půdní fond ZÚR JK Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa

- 20 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I. 2. Širší vztahy řešeného území: I. 2. 1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje I. 2. 2. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru I. 2. 3. Základní územní vztahy a vazby I. 2. 4. Souhrnné vyhodnocení širších vztahů řešeného území

I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

I.2.1 ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje

Obec s rozšířenou působností je součástí Jihočeského kraje a její správní území je situováno na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Území JK dnes s tvoří správní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), tj. ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou 10.071 km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r. 2001 mírně zvyšuje a dosáhla k 31. 12. 2007 hodnoty 633.264 obyvatel. Podobný trend mírného růstu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tábor. Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tábor koncem roku 2009 celkem 80.782 osob – viz tab. T-2

- 21 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2009

Stav na počátku období Střední stav Stav na konci období Kraj, SO ORP 1. ledna 2009 1. července 2009 31. prosince 2009 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Kraj celkem 636 328 313 867 322 461 637 015 314 310 322 705 637 643 314 543 323 100 v tom SO ORP: Blatná 13 913 6 901 7 012 13 979 6 952 7 027 13 987 6 943 7 044 České Budějovice 153 269 74 898 78 371 153 831 75 136 78 695 154 323 75 332 78 991 Český Krumlov 41 762 20 908 20 854 41 841 20 944 20 897 41 894 20 969 20 925 Dačice 19 985 9 969 10 016 19 912 9 926 9 986 19 870 9 921 9 949 Jindřichův Hradec 47 934 23 655 24 279 47 872 23 614 24 258 48 017 23 724 24 293 Kaplice 19 754 9 949 9 805 19 775 9 974 9 801 19 741 9 959 9 782 Milevsko 18 822 9 256 9 566 18 818 9 272 9 546 18 830 9 275 9 555 Písek 51 728 25 347 26 381 51 718 25 355 26 363 51 760 25 391 26 369 Prachatice 33 795 16 868 16 927 33 813 16 905 16 908 33 830 16 907 16 923 Soběslav 22 155 10 942 11 213 22 235 10 984 11 251 22 233 10 966 11 267 Strakonice 45 446 22 497 22 949 45 360 22 453 22 907 45 197 22 355 22 842 Tábor 80 623 39 554 41 069 80 695 39 612 41 083 80 782 39 641 41 141 Trhové Sviny 18 148 9 087 9 061 18 169 9 121 9 048 18 244 9 159 9 085 Třeboň 25 379 12 481 12 898 25 395 12 494 12 901 25 378 12 489 12 889 Týn nad Vltavou 14 167 7 018 7 149 14 151 7 012 7 139 14 114 6 989 7 125 Vimperk 17 753 8 796 8 957 17 752 8 796 8 956 17 721 8 764 8 957 Vodňany 11 695 5 741 5 954 11 699 5 760 5 939 11 722 5 759 5 963

zdroj: ČSÚ

Populace obyvatel žijících ve správním obvodu ORP Tábor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje.

- 22 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru

Název obce / města Správní Výměra [ha] Počet Hustota Prostor [M- obvod ke obyvatel ke zalidnění městský] [V- pověře- 31.12.2008 31.12.2008 [osoby/km2] venkovský] ného varianta kapitoly: obecního úřadu 2. 3. krajská ČR Balkova Lhota Tab 353,7 114 32,2 V V Bečice Tab 324,4 76 23,4 V V Bechyně Bec 2 121,80 5 541 261,2 M M Borotín Tab 2 625,80 577 22 V V Březnice Bec 690,8 180 26,1 V V Černýšovice Bec 1 013,20 71 7 V V Dlouhá Lhota Tab 443,7 166 37,4 V V Dobronice u Bechyně Bec 829,7 105 12,7 V V Dolní Hořice Tab 3 909,20 812 20,8 V V Dolní Hrachovice Tab 447,7 142 31,7 V V Dražice Tab 1 297,40 767 59,1 V V Dražičky Tab 512,9 118 23 V V Drhovice Tab 425,6 182 42,8 V V Haškovcova Lhota Bec 303,4 70 23,1 V V Hlasivo MVo 1 226,60 171 13,9 V V Hodětín Bec 1 889,90 87 4,6 V V Hodonice Bec 946,9 165 17,4 V V Chotoviny Tab 3 139,20 1 696 54 V V Choustník Tab 1 256,70 510 40,6 V V Chrbonín Tab 708,9 142 20 V V Chýnov Tab 3 050,50 2 289 75 V V Jedlany Tab 420,8 60 14,3 V V Jistebnice Tab 5 794,60 2 017 34,8 V V Košice SUs 1 399,30 722 51,6 V V Košín Tab 192,7 61 31,7 V V Krátošice Tab 299,7 113 37,7 V V Krtov Tab 455,4 148 32,5 V V Libějice Tab 295,4 108 36,6 V V Lom Tab 382,6 149 39 V V Malšice Tab 3 860,90 1 799 46,6 V V Mladá Vožice MVo 3 158,20 2 722 86,2 V V Mlýny Tab 770 138 17,9 V V Nadějkov Tab 2 408,80 739 30,7 V V Nasavrky Tab 146,3 65 44,4 V V Nemyšl Tab 1 419,90 286 20,1 V V Nová Ves u Chýnova Tab 662,3 270 40,8 V V Nová Ves u Mladé Vožice MVo 1 174,30 182 15,5 V V zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

- 23 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru – dokončení

Název obce / města Správní Výměra [ha] Počet Hustota Prostor [M- obvod ke obyvatel ke zalidnění městský] [V- pověře- 31.12.2008 31.12.2008 [osoby/km2] venkovský] ného varianta kapitoly: obecního úřadu 2. 3. krajská ČR Opařany Tab 3 143,30 1 380 43,9 V V Planá nad Lužnicí SUs 2 142,30 3 544 165,4 M M Pohnánec Tab 249,9 59 23,6 V V Pohnání Tab 357,2 74 20,7 V V Pojbuky Tab 737,9 114 15,5 V V Psárov Tab 1 088,80 137 12,6 V V Radenín Tab 2 691,80 492 18,3 V V Radětice Bec 1 471,40 220 15 V V Radimovice u Tábora Tab 266,6 63 23,6 V V Radimovice u Želče Tab 447,8 375 83,8 V V Radkov Tab 538 170 31,6 V V Ratibořské Hory Tab 2 113,50 739 35 V V Rodná Tab 914,2 88 9,6 V V Řemíčov MVo 433,2 74 17,1 V V Řepeč Tab 1 278,60 254 19,9 V V Sezimovo Ústí SUs 844,2 7 338 869,2 M M Skopytce Tab 710,1 150 21,1 V V Skrýchov u Malšic Tab 701,1 128 18,3 V V Slapsko MVo 909,2 156 17,2 V V Slapy Tab 632,3 482 76,2 V V Smilovy Hory MVo 2 081,60 389 18,7 V V Stádlec Tab 1 812,60 605 33,4 V V Sudoměřice u Bechyně Bec 2 488,00 679 27,3 V V Sudoměřice u Tábora Tab 341,7 293 85,8 V V Svrabov Tab 372,8 59 15,8 V V Šebířov MVo 2 320,50 364 15,7 V V Tábor Tab 6 221,20 35 593 572,1 M M Turovec Tab 1 324,80 231 17,4 V V Vilice MVo 709,7 173 24,4 V V Vlčeves Tab 637,7 73 11,5 V V Vodice Tab 1 524,40 180 11,8 V V Zadní Střítež Tab 498,3 32 6,4 V V Záhoří Bec 402,2 59 14,7 V V Zhoř u Mladé Vožice MVo 317 89 28,1 V V Zhoř u Tábora Tab 462,5 164 35,5 V V Želeč Tab 1 572,80 918 58,4 V V Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

- 24 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Z hlediska přírodních podmínek je pro území správního obvodu ORP Tábor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvářejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciál řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciál území ORP Tábor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podnikáním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregionálního významu, kterými jsou Praha vzdálená severně 90 km a České Budějovice vzdálené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodářské prostředí ORP Tábor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rámci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa.

- 25 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.2.2 Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru

Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu.

K-2 Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. Podrobnější údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tábor obsahuje kap. I. 3. B. 10.

- 26 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.2.2 Základní územní vztahy a vazby

Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká, její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Trať bude mít analogické přepravní parametry jako stávající či budované železniční koridory, tj. nejvyšší traťová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklápěcími skříněmi. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území správního obvodu ORP České Budějovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 61 Praha – České Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území.

K-3 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

1 Označení dle „Politika územního rozvoje ČR“ – návrh 2008. - 27 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: a) rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; b) stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, ii. podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3, Planá nad Lužnicí sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ústí západ, iii. v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2.

ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): a) stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně

- 28 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; b) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N- OS4, iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.

Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK: a) ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor b) stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; c) a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.

- 29 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.2.4 Souhrnné hodnocení širších vztahů řešeného území

Území správního obvodu obce III. stupně Tábor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamnějším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byť v nich přímo neleží. Potenciálně největší výhodou je poloha na celostátní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2008) Praha – Tábor – České Budějovice. Sociálně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Táborsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudování dálnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budějovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých památek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytváří vysoký potenciál a atraktivitu území ORP Tábor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho zužitkování je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřování a rovnoměrnější územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů využíváním příležitostí přeshraniční spolupráce při naplňování Cíle 3 Evropská územní spolupráce a jeho operačních programů.

- 30 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

I. 3. A. Hospodářský pilíř I. 3 . A. 1. Hospodářská základna I. 3. A. 2. Veřejná ekonomika I. 3. A. 3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I. 3. A. 4. Technická infrastruktura

I.3.A Hospodářský pilíř

I.3.A.1 Hospodářská základna

Stav a vývoj území z hlediska hospodářské základny

Hospodářská základna Táborska prošla stejně jako hospodářská základna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamnějším tradičním výrobním odvětvím byl potravinářský průmysl a po 2. světové válce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodářská základna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých továren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem málo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (národních podniků), často s desítkami územně rozptýlených závodů a výroben. Po nastartování procesů globalizace světového hospodářství, ještě za socialistické éry v tehdejší ČSSR, ztrácely tyto obory pod tlakem asijské i západoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r. 1989 a projevila se zejména radikálním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Útlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturální nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzován novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a následná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podnikání na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracování plastů, elektronika, logistika, opravárenství a další. Následující tabulka dává podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve správním obvodu ORP Tábor.

- 31 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-4 Ekonomické subjekty podle právních forem

Subjekt Registrované subjekty 2008 2009 Ekonomické subjekty celkem 20 378 20 332 právní formy Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v 14 789 15 447 obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním 83 68 rejstříku Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku 769 - Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o 1 107 999 zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku 376 403 Veřejná obchodní společnost 51 48 Společnost s ručením omezeným 1 232 1 284 Společnost komanditní 2 2 Nadace 1 1 Nadační fond 8 8 Akciová společnost 117 118 Obecně prospěšná společnost 10 11 Společenství vlastníků jednotek 258 297 Družstvo 52 50 Státní podnik 4 2 Organizační složka státu 2 2 Příspěvková organizace 75 73 Zahraniční osoba 304 352 Školská právnická osoba 1 1 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) 551 586 Politická strana, politické hnutí 3 3 Církevní organizace 45 43 Organizační jednotka sdružení 371 367 Stavovská organizace - profesní komora 1 1

Zdroj: ČSÚ

- 32 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ)

Registrované subjekty Rok 2008 2009 Ekonomické subjekty celkem 20 378 20 332 Nezařazeno 97 422 Zemědělství, myslivost a související činnosti 1 330 776 Lesnictví a související činnosti 303 209 Rybolov, chov ryb a související činnosti 12 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 1 2 Těžba a úprava ostatních nerostných surovin 4 5 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 138 144 Výroba textilií a textilních výrobků 140 125 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 271 286 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 13 16 Zpracování dřeva, výr. dřev., korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 591 543 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 4 5 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 133 124 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 21 19 Výroba pryžových a plastových výrobků 69 67 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 116 116 Výroba základních kovů a hutních výrobků 10 11 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 688 704 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 137 143 Výroba kancelářských strojů a počítačů 2 2 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 168 170 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 161 165 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 44 46

zdroj: ČSÚ

- 33 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ) - dokončení

Registrované subjekty Rok 2008 2009 Ekonomické subjekty celkem 20 378 20 332 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 22 22 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2 6 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 242 292 Recyklace druhotných surovin 13 11 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 13 22 Shromažďování, úprava a rozvod vody 4 4 Stavebnictví 2 616 2 717 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot 426 474 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) 2 238 2 236 Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro 2 430 2 292 domácnost Ubytování a stravování 1 076 1 104 Pozemní a potrubní doprava 442 461 Letecká a kosmická doprava 1 - Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur 144 146 Spoje 12 13 Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování 15 13 Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním 734 635 Činnosti v oblasti nemovitostí 539 592 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně 51 52 pro domácnost Činnosti v oblasti výpočetní techniky 300 303 Výzkum a vývoj 7 7 Ostatní podnikatelské činnosti 2 147 2 274 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 232 233 Vzdělávání 272 276 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 286 280 Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti 48 58 Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. 482 513 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 499 511 Ostatní činnosti 632 675

zdroj: ČSÚ

- 34 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-6 Ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů

Registrované subjekty Rok 2008 2009 Ekonomické subjekty celkem 20 378 20 332 Národní hospodářství - rezidenti 20 378 . Nefinanční podniky 1 846 . Nefinanční podniky veřejné 20 . Nefinanční podniky soukromé národní 1 349 . Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou 477 . Finanční instituce 13 . Ostatní finanční zprostředkovatelé 11 . Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí národní 10 . Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí pod zahraniční kontrolou 1 . Pomocné finanční instituce 2 . Pomocné finanční instituce soukromé národní 2 . Vládní instituce 153 . Ústřední vládní instituce 3 . Místní vládní instituce 150 . Domácnosti 17 299 . Zaměstnavatelé 953 . Ostatní osoby samostatně výdělečně činné 16 088 . Ostatní domácnosti 258 . Neziskové instituce sloužící domácnostem 1 067 .

zdroj: ČSÚ

Relativně kvalifikovaná pracovní síla ve správním obvodu ORP Tábor je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť v regionu, z nichž nejvýznamnější je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s fakultami ekonomickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, teologickou, zdravotně sociální, zemědělskou a dále s renomovaným Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým a Ústavem fyzikální biologie. Pro další rozvoj hospodářské základny celého regionu má velký význam i poměrně rozvinutá základna aplikovaného výzkumu při JčU. Po transformaci hospodářské základny v 90. letech minulého století a odeznívající ekonomické stagnaci v období 2007-2010, lze dnešní stav považovat za víceméně stabilizovaný. Nelze tedy očekávat hlubší strukturální změny, ale spíše pokračování v současnosti existujících trendů. Konkrétní číselné statistické údaje charakterizující hospodářskou základnu a ekonomické prostředí správního obvodu ORP Tábor jsou uvedeny v následujících tabulkách:

- 35 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-4 Míra ekonomické aktivity obyvatel v obcích JčK k 1. 3. 2001 (SLDB)

zdroj: ČSÚ

Z hlediska regionálního kontextu je území ORP Tábor na čele statistik proporčního zastoupení podnikajících subjektů v populaci řešeného území a vykazuje též relativně přijatelnou míru nezaměstnanosti 8 - 11%

- 36 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-5 Míra registrované nezaměstnanosti v [%] k 31. 12. 2009

zdroj: ČSÚ

- 37 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-6 Míra registrované nezaměstnanosti v [%] v jednotlivých obcích JčK k e 31. 12. 2008

zdroj: ČSÚ

Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů v územním obvodu ORP Tábor má velký vliv jejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudovánu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturální výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptávky. Malé a střední podniky navíc generují velkou část pracovních příležitostí na trhu práce. Hospodářská základna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Přehled o velikostní struktuře subjektů aktivních v řešeném území podle počtu zaměstnanců poskytuje následující tabulka:

- 38 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-7 Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců

Subjekty Rok 2008 2009 Ekonomické subjekty celkem 20 378 20 332

Neuvedeno 12 011 11 829 Bez zaměstnanců 6 389 6 565 1 - 5 zaměstnanců 1 320 1 285 6 - 9 zaměstnanců 203 198 10 - 19 zaměstnanců 206 221 20 - 24 zaměstnanci 48 50 25 - 49 zaměstnanců 105 95 50 - 99 zaměstnanců 47 49 100 - 199 zaměstnanců 32 28 200 - 249 zaměstnanců 2 - 250 - 499 zaměstnanců 9 9 500 - 999 zaměstnanců 5 3 1000 - 1499 zaměstnanců 1 -

zdroj: ČSÚ

Z hlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědělství a dále průmyslová výroba, hospodářské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnictví. Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciální investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových areálů, tzv. „brownfields“ (sledovaný jev č. 4). Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č. 64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Ve správním obvodu ORP Tábor jsou největšími zaměstnavateli následující firmy:

- 39 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-8 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor

Firma Předmět činnosti Počet zaměstnanců

DITA výrobní družstvo invalidů Výroba osobního prádla 101 - 500 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a Jednota, obchodní družstvo Tábor 101 - 500 tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Město Tábor Všeobecné činnosti veřejné správy 101 - 500 Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji FLOSMAN a.s. 101 - 500 a tabákovými výrobky COMETT PLUS, spol. s r.o. Dálková pravidelná autobusová doprava 101 - 500 Lesy Tábor, a. s. Pěstování lesa a těžba dřeva 101 - 500 INTERSNACK a.s. Zpracování a konzervování brambor 101 - 500 ELK a.s. Výroba stavebně truhlářská 101 - 500 BRISK Tábor a.s. Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla 501 - 1000 VSP DATA a.s. Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů 501 - 1000 Nemocnice Tábor, a.s. Ústavní zdravotní péče 501 - 1000 Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých Maso Planá, a.s. 501 - 1000 hospodářských zvířat SILON s.r.o. Výroba plastů v primárních formách 501 - 1000 KOVOSVIT MAS, a.s. Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů 501 - 1000 zdroj: Městský úřad Tábor

- 40 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

V územním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje následující tab.:

T-9 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor

Oblast Podoblast cestovního cestovního Obec/sdružení obcí Kategorie ruchu ruchu Jižní Čechy Táborsko Tábor PSCR Chýnov SCR Planá n.L. PCR Česká Sibiř Mladá Vožice PSCR Ratibořské Hory PSCR Dolní Lužnice Bechyně SCR Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace zdroj: ČSÚ

Za příměstská centra rekreace a střediska cestovního ruchu jsou pokládána sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem rekreačního bydlení. Počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních sídla zde představuje minimálně jeden a půl násobek počtu trvale žijících obyvatel sídla nebo min. 2000 uživatelů v území, počet lůžek OIR je minimálně 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Strukturu hromadných ubytovacích zařízení a její vývoj v letech 2007 – 2009 v řešeném území udávají následující tabulky:

- 41 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-10 Hromadná ubytovací zařízení v turistické oblasti Jižní Čechy podle kategorie

2007 2008 2009 Kategorie; Počet Kapacita Počet Kapacita Počet Kapacita Hromadná ubytovací zařízení celkem 550 11 656 534 11 626 527 11 542

v tom Hotel ***** 0 0 0 0 0 0 Hotel, motel, botel **** 13 679 14 982 17 1 144 Hotel, motel, botel *** 49 1 280 50 1 275 48 1 249 Hotel, motel, botel ** 15 308 16 335 14 280 Hotel, motel, botel * 9 119 8 122 7 96 Hotel garni ****,***,**,* 8 126 7 116 7 130 Penzion 176 1 542 171 1 555 165 1 549 Kemp 88 1 185 88 1 190 87 1 187 Chatová osada 42 896 42 903 42 893 Turistická ubytovna 24 549 21 458 21 460 Ostatní jinde neuvedená 126 4 972 117 4 690 119 4 554 data jsou vztažena k 31. 12. daného roku; kapacitou se rozumí pouze počet pokojů T-11 Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Tábor podle kategorie

2007 2008 2009 Kategorie Počet Kapacita Počet Kapacita Počet Kapacita

Hromadná ubytovací zařízení celkem 72 1 634 68 1 662 71 1 771 v tom Hotel ***** 0 0 0 0 0 0 Hotel, motel, botel **** 3 109 3 109 3 109 Hotel, motel, botel *** 8 263 7 236 8 268 Hotel, motel, botel ** i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. i.d Hotel, motel, botel * 0 0 0 0 0 0 Hotel garni ****,***,**,* 0 0 0 0 0 0 Penzion 22 184 21 160 20 149 Kemp 8 101 8 101 8 101 Chatová osada 7 152 6 136 7 122 Turistická ubytovna i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. Ostatní jinde neuvedená 20 745 19 827 21 929 data jsou vztažena k 31. 12. daného roku; kapacitou se rozumí pouze počet pokojů zdroj: ČSÚ

- 42 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Střediskem cestovního ruchu (SCR) je sídlo nebo několik přirozeně provázaných sídel atraktivních pro rekreaci, disponujících přírodními hodnotami území, kulturně historickým potenciálem a vybavené základními a doplňkovými službami cestovního ruchu. Jejich rekreační funkce výrazně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kriteriem pro zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních a OIR v závislosti na velikosti území obce a dále význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR je možno shrnout takto: . bohaté hodnoty přírodního prostředí . kulturně historický potenciál sídla (sídel) . základní a doplňkové služby CR . síť značených turistických komunikací . turistická infrastruktura . rozvinutá struktura rekreačního bydlení a ubytování, HUZ využívaná sezónně a během víkendů . omezená míra působení negativních civilizačních zátěží (hluk, prašnost, intenzita dopravy,..) . vysoká kvalita životního prostředí . dominující rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou zpravidla větší sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace. Disponují souborem doprovodných a doplňkových služeb a komplexem zařízení občanské vybavenosti včetně jejích vyšších typů. Jsou dobře dopravně dostupná a disponují rovněž hodnotami atraktivními z hlediska CR, především bohatstvím kulturně historických hodnot. Slouží nejen jako servisní zázemí CR, ale i jako nástupní místo do oblasti či podoblasti CR a sama jsou významným turistickým cílem. Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv. tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zátěž životního prostředí. Snahou je tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR a v méně urbanizovaných oblastech CR je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasách, atd.) Sportovně rekreační potenciál je v území ORP Tábor zaměřen hlavně na letní sezónní využití. Druhovou skladbu sportovních zařízení okresu Tábor a porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje zobrazuje následující tabulka.

T-12 Sportovní zařízení na území Jihočeského kraje a okresu Tábor

Období 31. 12. 2006 Kraje, okresy Sport koupaliště z toho hřiště tělocvičny stadiony zimní a bazény kryté včetně stadiony bazény krytých včetně krytých Jihočeský kraj 145 13 405 362 8 17 Tábor 17 1 84 59 . 3

zdroj: ČSÚ

- 43 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Zemědělství je v řešeném správním obvodu ORP Tábor ovlivněno pahorkatým až podhorským charakterem části řešeného území a dále vysokým podílem územní rozlohy spadajícím do lesního půdního fondu a chráněných území přírody. Poměrně značná část ZPF hlavně v severní části území je hodnocena jako území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření (LFA). V současné době je typické hospodaření na pronajaté půdě od fyzických i právnických osob, či od státu (půda ve vlastnictví PF ČR). Neukončené majetkoprávní spory u pozemků ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR, nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a stále se táhnoucí likvidace bývalých státních statků mají rozhodující podíl na značné výměře nevyužívaných a ladem ležících pozemků. Pro intenzívní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam především půdy vyšších bonit (viz údaje sledovaného jevu č.41), zařazené do I. a II. třídy ochrany. Jejich lokalizaci zobrazuje výkres hodnot území. Pro jižní polovinu řešeného území jsou typické intenzívní formy obilnářství a výroby surovin pro potravinářský průmysl, pro severní polovinu území spíše živočišná výroba. Pro způsob obdělávání zemědělské půdy mají značný význam i provedené investice do půdy (meliorace) a jejich funkceschopnost. Územní rozsah a druhovou skladbu investic do půdy obsahují údaje sledovaného jevu č. 43, zobrazené ve výkresu hodnot území. Způsob obdělávání zemědělské půdy a formy zemědělského produkčního hospodaření mají zásadní vliv na krajinný ráz (údaje obsažené ve sledovaných jevech č. 17 a 18) a na jejich proměnu v čase. V posledních dvaceti letech došlo ke značnému útlumu a restrukturalizaci zemědělství s podstatným vlivem na krajinu. Strukturální proměna zemědělství se odrazila i ve struktuře zemědělských pozemků. Současný vysoký podíl trvalých travních porostů a „sezónně“ zatravněné orné půdy sice vytvářejí předpoklady pro intenzívní formy živočišné výroby, avšak tomu neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat. Tato situace je hlavní příčinou poměrně vysokého zastoupení zemědělsky nevyužívané půdy v řešeném území. Řešené území SO ORP Tábor se řadí k oblastem s průměrným až nadprůměrným podílem pozemků určených k plnění funkce lesa (sledované jevy č. 37,38 a 39). Informace a data vytvářející obsahovou náplň těchto sledovaných jevů charakterizují lesy v řešeném území podle jejich funkce: lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské a lokalizují tyto jednotlivé funkční typy lesa v řešeném území (viz výkres limitů využití území a výkres hodnot území). Značná část lesů má narušenou druhovou i věkovou strukturu, a to nejen v oblastech s imisním zatížením (v řešeném území zatížení D), ale i v ostatních oblastech hlavně hospodářských lesů, v nichž převažuje podíl stanovištně nepůvodních druhů dřevin. Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví státu (LČR, s. p., Lesy Tábor, a.s.). Lesní hospodaření je v nich většinou prováděno dodavatelsky podle schválených lesních hospodářských plánů. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických osob či ve vlastnictví obcí je podstatně menší a hospodaření v nich se realizuje podle schválených lesních hospodářských osnov. Subjekty spravující státní lesy vykonávají zčásti i funkci odborného lesního hospodáře v lesích v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví obcí. V této skupině vlastníků převažují lesy s výměrou menší než 3 ha, což nedává předpoklady ani pro efektivní zhodnocování PUPFL, ani pro ochranu lesa důslednou a včasnou sanací škůdců. Stavebnictví je oborem, který má ve správním obvodu ORP Tábor v relaci k celému Jihočeskému kraji nadprůměrné zastoupení. Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv však v posledních 2 letech výrazně poklesl v souvislosti s všeobecnou ekonomickou krizí. Téměř celý objem stavebních prací byl realizován v ČR, což znamená, že lokální stavebnictví dosud není připraveno k exportu svých kapacit na atraktivní trhy zemí EU. Největší objem stavebních prací byl realizován v nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88%), a to především v pozemním stavitelství, pouze v menší míře v inženýrských stavbách a při výstavbě dopravní infrastruktury. Služby se podílejí přibližně 50% na HDP vyprodukovaném v řešeném správním obvodu ORP Tábor. Převážná část tohoto objemu je generována v obchodě a obchodních službách, dále v dopravě a ve spojích. V ORP podobně jako v celém kraji postupně ubývají poskytovatelé tradičních řemeslných služeb. Pravděpodobnými příčinami bude často neadekvátní společenské hodnocení kvalifikované řemeslné práce a poměrně tvrdé konkurenční prostředí. Svůj vliv bude mít i konzumní styl života, spojený spíše s pořizováním věcí nových, nežli s údržbou a opravou věcí starších. Pozoruhodný je výrazný nárůst služeb ubytování a stravování, spojený mj. i s rozvojem cestovního ruchu.

- 44 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska hospodářské základny

1. významné zóny ekonomických aktivit Tábor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. trvale nízká míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 8. významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje Limity využití území z hlediska hospodářské základny

1. absence souvislého dálničního připojení území na západoevropskou dálniční síť 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodální evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pásma výrobních areálů (údaje viz sledovaný jev č. 114) 5. ochranná a bezpečnostní pásma technické a dopravní infrastruktury, chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR

Záměry na změny využití území z hlediska hospodářské základny

1. Výstavba komerčně průmyslových zón: a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. c) KP 8 Tábor – Měšice, v prostoru mezi současně zastavěným územím Tábora a dálnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědělským areálem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území následujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ústí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.

- 45 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.A.2 Veřejná ekonomika

Stav a vývoj území z hlediska veřejné ekonomiky

Veřejná ekonomika obsahuje hospodaření územně samosprávných celků, t.j. krajů a obcí, a orgánů a organizací státní správy. Data o hospodaření obcí III. stupně, t.j. ORP nejsou dostupná z běžných veřejně přístupných informačních zdrojů. Totéž platí o územním průmětu hospodaření státních orgánů a organizací, protože v řešeném území správního obvodu ORP Tábor mají pouze svá zastoupení, resp. filiálky. Největší část příjmů obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové. Na výši a způsob naplnění příjmové stránky obecních rozpočtů má poměrně zásadní vliv charakter sídelní struktury správního obvodu obce. Velká města - zejména města s populací nad 100 tisíc obyvatel, mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samospráv. Z tohoto pohledu je sídelní struktura ORP Tábor relativně nepříznivá, neboť je tvořena hlavně velkým počtem malých obcí. Podrobné údaje o rozpočtech a hospodaření jednotlivých obcí ORP Tábor uvádí tabulka PT-1 v Příloze I. 8. 2..

Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky

Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky se nevymezují.

Limity využití území z hlediska veřejné ekonomiky

Limity využití území z hlediska veřejné ekonomiky nejsou identifikovány.

Záměry změn v řešeném území z hlediska veřejné ekonomiky

Záměry změn v řešeném území z hlediska veřejné ekonomiky nebyly uplatněny.

- 46 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

. sledované jevy A88 – A95, A102, A103, A106 Stav a vývoj území z hlediska dopravní infrastruktury

Pro přepravu osob a zboží v řešeném území správního obvodu ORP Tábor i z hlediska širších územních vztahů má dominantní význam silniční a železniční síť. Ekonomicky nejefektivnější a zároveň nejšetrnější k životnímu prostředí je využívání multimodálních evropských přepravních koridorů. Z hlediska území ČR leží správní obvod ORP na významném multimodálním koridoru M1 Praha-České Budějovice – státní hranice (Linz). Ten je tvořen dálnicí D3 a silnicí I/3 (E55). Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tábor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov – Milevsko – Příbram a na západě krátký úsek I/29 směr Písek (sledovaný jev č. 88 a 90). Součástí silniční sítě jsou také silnice II. třídy (viz údaje sledovaného jevu č. 91) spojující významná sídla regionu a dále relativně hustá síť silnic III. třídy (viz údaje sledovaného jevu č. 92), určených k vzájemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy neustále roste, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dálnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji.

1. Dálnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť je v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) dobudování: . dálnice D3 na trase Praha–Tábor–České Budějovice–Dolní Třebonín (–Linz)2, . rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice-Kaplice-Dolní Dvořiště - státní hranice – (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. Dále již byla zahájena výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20– Písek/Strakonice)

2 Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor-Chotoviny v délce 9 km a Mezno-Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017 - 47 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-7 Hlavní dopravní tahy – transevropské multimodální koridory

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

2. Silnice V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda– Strakonice-Vimperk–Strážný–hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v návrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚR 2008/, je znázorněn v následujícím kartogramu K-I.3.A-6. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1.

- 48 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-8 Hlavní silniční tahy

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Silnice I/3, I/19 a I/29 (sledovaný jev č. 90) mají charakter spojení pro nadregionální i místní provoz. Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o: . silnici II/120 Sedlčany – Mladá Vožice . silnici II/122 Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice (napojením na II/120) . silnici II/123 Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 západně od Tábora) . silnici II/135 Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně (napojením na II/105) . silnici II/136 Černovice – Mlýny – Tučapy . silnici II/137 Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Sudoměřice u Bechyně (napojením na II/159) . silnici II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí

- 49 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Celkovou situaci silniční sítě v ORP Tábor zobrazuje následující kartogram:

K-9 Stav silniční sítě

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 50 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Intenzity dopravních toků po hlavních úsecích silniční sítě v řešeném území zobrazuje následující kartogram:

K-10 Intenzity dopravy

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

3. Železnice Železniční doprava ve správním obvodu ORP Tábor stejně jako v celém regionu využívá síť železnic postavenou převážně v 19. století. Tato síť je sice relativně hustá, avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou v naprosté většině úseků jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným nárokům. Specifickým problémem železniční sítě je průchod velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrátovosti provozu zejména na regionálních tratích dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Řešeným územím ORP Tábor je veden IV. tranzitní železniční koridor (severojižní), který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadnárodním významem. Územím správního obvodu ORP Tábor procházejí následující železniční tratě:

- 51 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-13 Železniční tratě procházející SO ORP Tábor

Trať číslo Název trati Druh trati Trakce Rozchod

201 Tábor – Ražice celostátní dieselová normální – 1435 mm 202 Tábor – Bechyně regionální elektrická normální – 1435 mm 220 (Praha) – Benešov u Prahy – České Budějovice celostátní elektrická normální – 1435 mm 224 Tábor – Horní Cerekev celostátní dieselová normální – 1435 mm

zdroj: Mapy železniční sítě

K-11 Hlavní železniční koridory

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Z hlediska klasifikace tratí podle zákona č. 266/1994 Sb. o drahách jsou železniční dráhy rozděleny podle významu, účelu a technických podmínek do kategorií drah celostátních, regionálních, vleček a speciálních. Řešeným územím procházejí dráhy celostátní (viz sledovaný jev č. 94) a regionální (sledovaný jev A95), jak je patrné z následujícího kartogramu:

- 52 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-12 Stav železniční sítě

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

4. Letecká doprava V řešeném území je též bohatě zastoupena infrastruktura pro leteckou dopravu jak dokládá následující tabulka s uvedením letišť, jejich druhového zařazení, kategorie a typu vzletové a přistávací dráhy: T-14 Letiště na území SO ORP Tábor

Název IČO Charakter Určení Typ dráhy Veřejné vnitrostátní letiště Tábor 16846842 CV V N Vojenské letiště - Všechov 60162694-5 VO V Z Heliport - Nemocnice Tábor 26095203 CN V Z zdroj:databáze jevu A102 Letiště Tábor má statut veřejného letiště pro vnitrostátní dopravu. Záložní vojenské letiště Tábor – Všechov by podle dostupných informací mělo být převedeno na civilní vnitrostátní provoz. Výhradně pro účely Integrovaného záchranného systému je určen heliport Táborské nemocnice (sledovaný jev č. 102, 103). Tato letiště (s výjimkou heliportu a vojenských letišť) mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.

- 53 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-13 Letiště na území SO ORP Tábor

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 54 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

5. Cyklistická doprava Území SO ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras různých kategorií, jak dokládá následující kartogram:

K-14 Cyklotrasy na území SO ORP Tábor

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Údaje o cyklostezkách a cyklotrasách tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu č. 106 a jsou zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace Podkladů k RURÚ. Program Greenways: je programem podporujícím ochranu přírody a kulturního dědictví, včetně regionálního rozvoje prostřednictvím k životnímu prostředí šetrné turistiky. Jsou tak generovány stimuly drobného podnikání a občanských neziskových aktivit pro zpřístupnění hodnot přírodního i urbanizovaného prostředí podél koridoru trasy. Program je rovněž určen pro územně rovnoměrnější a ekologicky šetrnější rozložení cestovního ruchu mimo jeho hlavní destinace. Do programu je zatím v území ORP Tábor zařazen úsek Planá n.L. – Tábor – Borotín – Libenice dálkové cyklotrasy Wien - Praha. Dálkové turistické stezky (sledovaný jev č. 106). Jedná se o propojenou kontinentální síť dálkových turistických stezek, vytvářenou Evropskou turistickou asociací (EWV) již od r. 1969. Řešeným územím prochází trasa E3 Černé moře – Pyrenejský poloostrov s celkovou délkou 6 950 km. Síť ostatních značených turistických stezek a tras je v řešeném území relativně velmi hustá v okolí hlavních center cestovního ruchu, tj. Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Choustník a okolí řeky Lužnice.

- 55 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z h lediska dopravní infrastruktury

1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dálnicí D7 2. provázaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III. třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu Limity využití území z h lediska dopravní infrastruktury

1. ochranná pásma dálnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pásma letišť (těsně mimo řešené území) Záměry na změny využití území z hlediska dopravní infrastruktury

T-15 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území

Kód Lokalizace Popis - Číslo Vymezení koridoru Dotčená katastrální VPS označení úseku území

úsek šířka v m KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1 Dálnice D-3 u D-3 1 Tábor Čekanice – 200 Čekanice, Měšice u Tábora Měšice stáv. sil. I/3 Tábora

D6 Silnice I/19 v I/19 8 úsek Tábor (MÚK 100 Klokoty, Tábor, Náchod u úseku Oltyně - Klokoty) – Tábor Tábora Tábor - hranice (most přes Jordán) – kraje Vysočina úprava na čtyřpruh 9 severní obchvat 200 Měšice u Tábora, Zárybniční Lhoty Turovec, Zárybničná Lhota

10 úsek Zárybniční Lhota 100 Zárybničná Lhota, Nová (východ) – Chýnov Ves u Chýnova, Chýnov u (západ) – Tábora homogenizace 12 úsek Kladruby – 200 Kladruby, Dolní Hořice, hranice s krajem Pořín, Lejčkov, Prasetín Vysočina D11 Silnice I/29 I/29 9 úsek Bernartice – 400 Opařany Opařany

11 úsek Opařany 100 Opařany, Oltyně, Řepeč (východní okraj) – Oltyně (západ)

- 56 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-15 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území - dokončení

Kód Lokalizace Popis - Číslo Vymezení koridoru Dotčená katastrální VPS označení úseku území

úsek šířka v m KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D 24 Nové II/120 120 Ad IV.TŽK 100 Sudoměřice u Tábora mimoúrovňové křížení silnice II/120 se IV. TŽK D 54 Planá nad Lužnicí II/409 Planá nad Lužnicí 100 Planá nad Lužnicí přivaděč D-3 D 75 Táborsko Cyklo 1 Chotoviny - Tábor 30 Chotoviny, Košín, Náchod u Tábora 2 Sezimovo Ústí - Planá 30 Tábor, Planá nad Lužnicí, nad Lužnicí - Želeč Ústrašice, Želeč, Sezimovo Ústí

3 Planá nad Lužnící - 30 Planá nad Lužnicí, Doubí Košice u Tábora, Košice

4 Měšice - Knížecí 30 Měšice, Zárybničná rybník Lhota

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 57 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-16 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC

Kód Lokalizace Popis a Číslo Vymezení koridoru Dotčená katastrální VPS označení z úseku území úsek šířka v VÚC m

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1 Dálnice D3 v D-3 TA 2 Tábor Měšice - Veselí 600 Měšice u Tábora, úseku Tábor - nad Lužnicí Sezimovo Ústí, Turovec, České Budějovice Planá nad Lužnicí, Košice - Dolní Třebonín u Tábora, Doubí u Tábora, , Roudná, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvěrotice, Soběslav, Chlebov, Řípec, Žíšov u Veselí

D3 IV. Tranzitní IV. TŽK TA 1 hranice StČ kraje - 100-600 Nemyšl, Prudice, železniční koridor 1.zam Tábor Sudoměřice u Tábora, v úseku hranice Moraveč, Chotoviny, StČ kraje - Tábor - Červené Záhoří, Vrážná, hranice okresu Stoklasná Lhota, TA/ČB Čekanice u Tábora, Náchod, Tábor

2 Doubí u Tábora - 150-600 Planá n. Luž., Doubí u Soběslav Tábora, Košice u Tábora, Roudná n. Luž., Myslkovice, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvěrotice, Soběslav D6 Silnice I/19 v TA zm. 2 7 úsek Oltyně – Tábor 200 Oltyně, Drhovice, úseku Lety - (MÚK Klokoty) Meziříčí, Dražice u Oltyně Tábora, Klokoty TA 11 jižní obchvat Chýnova 200 Chýnov u Tábora, vč. severního Záhostice, Kladruby obchvatu sídla Kladruby D11 Silnice I/29 TA zm. 2 10 jižní obchvat Opařan 200 Opařany

TA 12 obchvat Oltyně 200 Oltyně, Řepeč

- 58 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-16 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC - dokončení

Kód Lokalizace Popis a Číslo Vymezení koridoru Dotčená katastrální VPS označení z úseku území úsek šířka v VÚC m

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D25 Silnice II/122 - II/122 TA Bechyně jih 100 Bežerovice, Hodonice u nový úsek silnice Bechyně jižně od Bechyně D29 Silnice II/137 v II/137 1 Březnice - Sudoměřice 100 Březnice, Blatec, úseku Březnice - TA u Bechyně Sudoměřice u Bechyně, Tábor - Mladá Bežerovice Vožice TA 2 průtah Sudoměřice u 100 Sudoměřice u Bechyně Bechyně

TA 2.zm. 3 přeložka Bechyňská 100 Bechyňská Smoleč Smoleč

TA 4 přeložka Malšice 100 Čenkov u Malšice, Malšice 5 obchvat Slapy 100 Slapy u Tábora TA 6 Tábor Horky - křiž. 100 Slapy u Tábora, Horky u s dnešní I/3 Tábora, Čelkovice, Tábor

7 úsek Měšice – 100 Tábor, Měšice u Tábora, Čekanice Čekanice u Tábora

8 úsek Čekanice – 100 Čekanice u Tábora, Hlinice Měšice u Tábora, Hlinice

TA zm. 2 9 obchvat Ratibořské 100 Vřesce, Ratibořské Hory Hory,Dub u Ratibořských Hor, Ratibořice u Tábora, Pohnánec D56 úprava TA zm. 1 1 přeložka 100 Moraveč u Chotovin mimoúrovňového křížení silnice II/120 s IV. TŽK

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 59 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.A.4 Technická infrastruktura

Stav a vývoj území z hlediska technické infrastruktury

1. Vodní hospodářství 1.1. Vodní zdroje . sledovaný jev A44 Jihozápadní část řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Ve správním obvodu ORP Tábor a jeho bezprostředním okolí jsou pro zásobování obcí významné především podzemní zdroje, vázané na turonské sedimenty na sever a východ od Tábora a v poříčních sedimentech Lužnice. Situování hlavních vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody v řešeném území zobrazuje následující kartogram:

K-15 Vodní zdroje a technologické objekty zásobování vodou

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 60 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

1.2. Vodárenské systémy . sledovaný jev A67, A68 Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých málo vyhovujících vodních zdrojů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. V řešeném území je 81% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů. Územní rozložení vodovodních sítí a obcí bez vodovodu v řešeném území zobrazuje následující kartogram:

K-16 Vodovodní síť

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 61 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod Ve srovnání s jinými kraji ČR zaostává Jihočeský kraj za průměrným podílem počtu obcí i obyvatel, připojených na veřejnou kanalizaci s koncovým zařízením na čištění odpadních vod – ČOV. U malých obcí či místních částí větších obcí často nakládání s odpadními vodami odporuje platným předpisům, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegálně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Ve smyslu závazné legislativy EU musí obce nad 2000 EO vybudovat do konce r. 2010 odpovídající systémy odkanalizování a čištění odpadních vod. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. V řešeném území 86% celkového počtu obyvatel žije v domácnostech připojených na veřejné systémy kanalizace, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Územní rozložení ČOV a kanalizační sítě zobrazují následující dva kartogramy:

K-17 Čistírny odpadních vod

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 62 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-18 Kanalizační síť

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 63 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2. Energetika, spoje, telekomunikace Jediným využitelným energetickým zdrojem, který se nachází přímo v řešeném území, je Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné síti společností EON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané n. L. (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrábějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost EON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE). Ty jsou však obecně v současnosti málo využívané a tvořily v r. 2005 jen cca 0,9% z celkové spotřeby paliv a energií v JčK. Velký potenciál je rovněž v oblasti úspor energií. 2.1. Zásobování elektrickou energií . sledované jevy A72, A73 Zásobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 Vedení 110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora. Celkovou situaci elektrizační sítě v území SO ORP Tábor zobrazuje následující kartogram:

K-19 Elektrizační síť

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 64 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2.2. Zásobování zemním plynem Území Jihočeského kraje je zásobováno zemním plynem z Jihočeské plynárenské, a.s. (JČP, a.s.) vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. V řešeném území SO ORP Tábor je až dosud plynofikováno asi 25% z celkového počtu obcí, což ilustruje následující kartogram:

K-20 Podíl obyvatel zásobovaných plynem

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Řešeným územím prochází severojižním směrem významný VVTL plynovod z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří páteř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí n.L. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN Dle údajů správce distribuční sítě (JČP, a.s.) se v posledním období díky masívnímu růstu ceny plynu zvyšuje počet neaktivních přípojek. Hierarchicky uspořádaná plynovodní síť v řešeném území (VVTL, VTL, STL plynovody) je zakreslena ve výkresu hodnot území. Podrobnější údaje o ní tvoří obsahovou náplň databáze sledovaných jevů A74, A75.

- 65 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2.3. Zásobování teplem . sledovaný jev A79, A80 V řešeném území se vyskytují pouze systémy CZT sídlištní s omezeným územním rozsahem. Podrobné údaje o těchto systémech jsou součástí obsahové náplně sledovaného jevu č.79 a 80. SCZT jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území. 2.4. Systémy pro přenos informací . sledované jevy A81 a A82 Území správního obvodu ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dálkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo státní telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dálkovými kabely připojeni jednotliví vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes představovány kapacitními automatickými, digitálními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové trasy páteřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE, a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signálem. Území správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signálem rozhlasového vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů. 2.5. Odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v řešeném území zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká dlouhodobě ze stavebnictví, z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v Jihočeském kraji zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. V posledních letech pozitivně roste podíl tříděného odpadu, což je výsledkem jak osvětové kampaně tak dotacemi obcím ve formě nádob na tříděný odpad. Obce rovněž ve větší míře zřizují sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu. Využití vytříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit.

- 66 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2.6. Produktovody Jižní polovinou řešeného území jsou vedeny produktovody přepravující potenciálně nebezpečné látky. Geografickou polohu jejich tras územím SO ORP Tábor, včetně bezpečnostních pásem zobrazuje následující kartogram:

K-21 Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 67 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska technické infrastruktury

Vodní hospodářství: 1. konsolidované vodárenské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou

Zásobování energiemi a teplem: 3. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé zásobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů 4. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 5. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť) 6. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signálem celoplošného vysílání

Odpady: 7. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů 8. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin Limity území z hlediska technické infrastruktury

Vodní hospodářství: 1. ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řadů 2. ochranná pásma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pánev

Zásobování energiemi a teplem: 4. ochranná pásma vedení VVN a VN, ochranné pásmo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pásma podzemních telekomunikačních zařízení (dálkové a místní kabely) 7. ochranná pásma RR tras a nadzemních částí radiokomunikačních systémů

Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Záměry na změny využití území z hlediska technické infrastruktury

Vodní hospodářství: 1. vytváření koridorů pro zásobování vodou z velkých zdrojů 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) 3. plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schválených ÚP VÚC

- 68 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-17 Plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schválených ÚP VÚC

Kód Název Popis - Dotčená katastrální území označení V 36 Jistebnice - Nová ČOV ČOV Jistebnice

V 12 Napojení obcí na Napojení sídel na Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Chotoviny, Červené skupinový vodovod vodovod Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Chotoviny Řevnov, Vrážná

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Zásobování energiemi a teplem, spoje: 4. plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika

T-18 Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika

Kód Název Popis - Dotčená katastrální území označení Ee2 Chotoviny - Zadní VVN - 110 kV Bradáčov, Dolní Hrachovice, Chotoviny, Pohnánec, Střítež Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Zadní Střítež Ee10 Stoklasná Lhota – VVN – 110 kV Stoklasná Lhota, Náchod u Tábora, Čekanice u Tábora Náchod u Tábora Ee26 Transformovna Tábor- TR110/22 kV Náchod u Tábora Náchod Ee33 Kočín – Mírovka VVN 400 kV Nové Dvory u Pořína, Kozmice u Chýnova, Chrbonín, Krtov, Choustník, Kajetín, Skopytce, Krátošice, Košice u Soběslavi, Chabrovice

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 5. plochy a koridory technické infrastruktury – zásobování plynem

T-19 Plochy a koridory technické infrastruktury - zásobování plynem

Kód Název Popis - Dotčená katastrální území označení Ep2 Olší – Jistebnice VTL plynovod Olší u Opařan, Padařov, Drahnětice, Makov u Jistebnice, Jistebnice Ep4 Soběslav - Planá nad VTL plynovod Planá nad Lužnicí, Chlebov, Myslkovice, Přehořov u Lužnicí Soběslavi, Košice u Soběslavi, Soběslav, Sedlečko u Soběslavě, Zvěrotice Ep15 územní rezerva ÚRVTL Hvožďany u Bechyně Hvožďany – Chrášťany Ep25 Mladá Vožice – Pacov, I. VTL plynovod Mladá Vožice, Běleč u Mladé Vožice, Janov u Mladé etapa Vožice, Smilovy Hory, Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 6. zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup - 69 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitální vysílání TV a rozhlasového signálu

Odpady: 7. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány.

- 70 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B Pilíř soudržnosti společenství obyvatel I. 3. B. 1. Obyvatelstvo I. 3. B. 2. Vzdělávání I. 3. B. 3. Zdravotnictví I. 3. B. 4. Sociální péče I. 3. B. 5. Kultura a památková péče I. 3. B. 6. Sport a tělovýchova I. 3. B. 7. Bydlení a bytový fond I. 3. B. 8. Zaměstnanost a trh práce I. 3 .B. 9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I. 3 .B. 10. Struktura osídlení, regionalizace

I.3.B Pilíř soudržnosti společenství obyvatel

I.3.B.1 Obyvatelstvo

. sledovaný jev A 119 Stav a vývoj území z hlediska obyvatelstva

1. Vývoj počtu obyvatel Díky veřejné databázi Českého statistického úřadu (VDB ČSÚ) je vývoj počtu obyvatel v řešeném území správního obvodu ORP Tábor souborem dobře zjistitelných údajů s pravidelnou každoroční aktualizací, která umožňuje dlouhodobé hodnocení vývoje a změn v časové řadě cenzů od r. 1869 do r. 2009. Počet trvale bydlících obyvatel je sice exaktním údajem, který však ne zcela hodnověrně vypovídá o celkovém počtu uživatelů řešeného území a jeho kolísání v čase, takže jde o informační zdroj, který je třeba v systému územního plánování brát s jistou rezervou. Pro potřeby územního plánování by tudíž bylo potřebné pracovat rovněž s počtem a strukturou tzv. ostatních uživatelů území, vlivy jednodenní návštěvnosti a s územním rozložením těchto vlivů3. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Tab. T-20 udává celkový počet obyvatel ORP Tábor k 31. 12. 2009, jejich věkovou strukturu a porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje. Z tohoto srovnání vyplývá, že na území SO ORP Tábor žije lehce nadprůměrný počet seniorů nad 65 let věku a lehce podprůměrný počet dětí do 14 let věku.

3 Ostatní uživatelé území (OUÚ) = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, t.j. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace. Potenciální uživatelé území (PUÚ) = trvale bydlící obyvatelé + OUÚ - 71 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-20 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Tábor a Jihočeském kraji v roce 2009

Položka Kraj celkem SO ORP Tábor

Celkem 637 643 80 782 v tom ve věku 0 7 027 877 1 - 4 26 785 3 273 5 - 9 29 075 3 579 10 - 14 28 781 3 561 15 - 19 38 565 4 688 20 - 24 41 977 5 204 25 - 29 44 977 5 543 30 - 34 54 100 6 700 35 - 39 50 209 6 325 40 - 44 42 138 5 320 45 - 49 41 516 5 224 50 - 54 44 874 5 634 55 - 59 46 971 6 036 60 - 64 43 954 5 597 65 - 69 31 829 4 026 70 - 74 22 710 3 154 75 - 79 20 107 2 856 80 - 84 13 556 2 017 85 - 89 6 814 938 90 - 94 1 257 166 95+ 421 64 podle statistických skupin (věkové skupiny) a 0 - 14 91 668 14,4% 11 290 14,0% podíl obyvatel v dané věkové skupině v [%] 15 - 64 449 281 70,5% 56 271 69,7% 65+ 96 694 15,2% 13 221 16,4% Index stáří (65+ / 0-14) 105,5 117,1 Průměrný věk obv. 40,7 41,4 Muži 314 543 39 641 v tom ve věku 0 - 14 46 949 5 826 15 - 64 228 117 28 449 65+ 39 477 5 366 Ženy 323 100 41 141 v tom ve věku 0 - 14 44 719 5 464 15 - 64 221 164 27 822 65+ 57 217 7 855 zdroj: ČSÚ

Územní rozložení obyvatelstva řešeného území do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor a jeho vývoj v základních demografických charakteristikách je uveden v tab. PT-2 v Příloze I. 8. 2.

- 72 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-22 Průměrný věk obyvatelstva v obcích Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 73 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-23 Podíl obyvatel ve věku 65+ let na obcích Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 74 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2009 zobrazuje následující tab. T-21 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tábor za období let 1995-2009

Počet v tom podle pohlaví v tom ve věku Index obyvatel k stáří Rok muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více 31.12. let 1995 81 599 39 830 41 769 15 015 55 249 11 335 75,5 1996 81 362 39 738 41 624 14 552 55 361 11 449 78,7 1997 81 219 39 662 41 557 14 097 55 524 11 598 82,3 1998 81 197 39 678 41 519 13 724 55 706 11 767 85,7 1999 81 175 39 663 41 512 13 347 55 891 11 937 89,4 2000 81 105 39 678 41 427 13 031 56 047 12 027 92,3 2001 80 647 39 445 41 202 12 626 55 971 12 050 95,4 2002 80 504 39 407 41 097 12 328 56 111 12 065 97,9 2003 80 321 39 317 41 004 12 051 56 179 12 091 100,3 2004 80 197 39 279 40 918 11 779 56 254 12 164 103,3 2005 80 137 39 284 40 853 11 542 56 320 12 275 106,4 2006 80 233 39 316 40 917 11 369 56 449 12 415 109,2 2007 . 39 471 . 11 332 56 528 12 622 . 2008 80 623 39 554 41 069 11 280 56 431 12 912 . 2009 80 782 39 641 41 141 11 290 56 271 13 221 .

zdroj: ČSÚ

Územní průmět vývoje počtu obyvatel do jednotlivých obcí SO ORP Tábor udává tabulka T-24 v Příloze I. 8. 2.

- 75 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ o celkovém počtu obyvatel v řešeném území žilo k 31. 12. 2009 ve SO ORP Tábor celkem 80.782 obyvatel, z toho 39.641 mužů a 41.141 žen. Území ORP Tábor patří k těm, v nichž podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je extrémně nízký (do 1%), jak dokládá následující kartogram:

K-24 Podíl cizinců na obyvatelstvu

zdroj: ČSÚ

Údaje v následující tabulce svědčí o tom, že pohyb obyvatel v území ORP Tábor je proporcionálně velmi malý:

T-22 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Tábor

Potraty Přírůstek Živě Přirozený Přistě- Vystě- Celkový Kraj, SO ORP Sňatky Rozvody Zemřelí stěho- narození 1) přírůstek hovalí hovalí přírůstek celkem UPT váním

Absolutní údaje Kraj celkem 2 871 1 731 7 027 2 371 1 367 6 467 560 5 135 4 380 755 1 315 Tábor 372 219 883 286 161 834 49 959 849 110 159 Relativní údaje (na 1 000 obyvatel středního stavu) Kraj celkem 4,5 2,7 11,0 3,7 2,1 10,2 0,9 8,1 6,9 1,2 2,1 Tábor 4,6 2,7 10,9 3,5 2,0 10,3 0,6 11,9 10,5 1,4 2,0

1) umělá přerušení těhotenství zdroj: ČSÚ

- 76 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Zatímco v některých obcích na periferii SO ORP počet obyvatel trvale klesá od r. 2001 (Bechyně, Březnice, Smilovy Hory, Šebířov) v obcích tvořících jádro aglomerace (Chotoviny, Malšice, Dražice) s výjimkou města Tábor, počet obyvatel roste. Územní porovnání regionálních rozdílů změn počtu obyvatel podle ORP České republiky ukazuje, že správní obvod ORP Tábor patří k obcím III. stupně se silně stabilizovaným počtem obyvatel s malou mírou změn.

K-25 Změna počtu obyvatel v jednotlivých obcích Jihočeského kraje mezi roky 2000 a 2008

zdroj: ČSÚ

Hodnoty území z hlediska obyvatelstva

1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn 2. příznivé celkové saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel

Limity území z hlediska obyvatelstva

Limity území z hlediska obyvatelstva nejsou vymezovány.

Záměry změn z hlediska obyvatelstva

Záměry změn z hlediska obyvatelstva nebyly identifikovány.

- 77 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.2 Vzdělávání

. sledované jevy A3, A115 a A119

Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol a jejich vhodné územně prostorové rozložení. K velmi důležitým rozvojovým impulzům je dále počítána lokalizace vysokých škol , resp. jejich fakult či pracovišť v daném území (ve správním obvodu ORP Tábor se nevyskytují) a zvyšování nabídky studijních příležitostí nejen v nich, ale i ve vyšších a středních odborných školách. S ohledem na ekonomický profil SO ORP Tábor a jeho hospodářskou základnu je dále podstatný počet a odborná struktura odborných učilišť a středních odborných zemědělských škol. V období 2000 – 2006 v souladu s celostátním trendem klesal s výjimkou vysokých škol počet žáků. Snižoval se také počet mateřských a základních škol, kdežto počet gymnázií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil. Počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v regionu nárůst i při poklesu počtu žáků. S rozvojem řešeného území a jeho předpokládanou transformací úzce bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v populaci SO ORP Tábor a žádoucí snižování subregionálních rozdílů v jejich umístění. Vzdělanost obyvatel se projevuje jako významný faktor předpokladů rozvoje území. Tato tendence se bude v budoucnu uplatňovat ještě silněji. Z dostupných údajů o věkové struktuře a mobilitě obyvatel lze nepřímo usuzovat o změnách struktury vzdělanosti obyvatel v řešeném území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je třeba považovat za silný negativní faktor rozvojových předpokladů území. Naopak podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je velmi důležitým pozitivním impulzem územního rozvoje. Tabulka PT-4 v Příloze I. 8. 2. uvádí podrobné údaje o dosaženém vzdělání obyvatel jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP Tábor. Územní průmět podílu obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním v obcích ukazuje následující kartogram.

K-26 Podíl obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním v obcích JčK

zdroj: ČSÚ

- 78 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Podíl obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním je podprůměrný zejména na katastrech obcí, tvořících severovýchodní periferii SO ORP Tábor. Počet škol v řešeném území s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymnázia, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy a VOŠ udávají následující tab.

- 79 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor

Obec Kód obce Počet Mateřská Základní škola - obyvatel [1] škola nižší stupeň (1.-5. třída)

Balkova Lhota 563251 114 - - Bečice 563366 69 - - Bechyně 552054 5 485 1 [2] - Běleč 560448 180 - - Borotín 552101 591 1 [2] - Bradáčov 552127 56 - - Březnice 552135 183 - - Černýšovice 563722 73 - - Dlouhá Lhota 563650 167 - - Dobronice u Bechyně 552224 111 - - Dolní Hořice 552241 825 - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - Dražice 552283 774 1 [2] 1 [2] Dražičky 552291 129 - - Drhovice 563307 191 - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - Hlasivo 560481 175 - - Hodětín 598992 99 - - Hodonice 562904 157 - - Chotoviny 552461 1 721 1 [2] - Choustník 552470 506 1 [2] - Chrbonín 563145 141 - - Chýnov 552496 2 299 1 [2] - Jedlany 562963 63 - - Jistebnice 552534 2 046 1 [2] - Košice 552585 723 1 [2] 1 [2] Košín 562955 62 - - Krátošice 560634 112 - - Krtov 563030 146 - - Libějice 563544 103 - - Lom 563587 145 - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 80 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Mateřská Základní škola - obyvatel [1] škola nižší stupeň (1.-5. třída)

Malšice 552666 1 837 1 [2] - Meziříčí 563234 174 - - Mladá Vožice 552704 2 727 1 [2] - Mlýny 552712 137 - - Nadějkov 549631 744 1 [2] 1 [2] Nasavrky 559016 69 - - Nemyšl 552747 294 - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 1 [2] - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - Oldřichov 552798 226 - - Opařany 552801 1 394 1 [2] - Planá nad Lužnicí 552828 3 666 1 [2] - Pohnánec 560553 58 - - Pohnání 552852 79 - - Pojbuky 552861 115 - - Psárov 563374 135 - - Radenín 552917 503 - - Radětice 552925 219 - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - Radimovice u Želče 552933 375 - - Radkov 552941 168 - - Rataje 552976 209 - - Ratibořské Hory 552992 750 1 [2] - Rodná 560626 88 - - Řemíčov 560511 74 - - Řepeč 553034 250 - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 3 [2] 1 [2] Skopytce 553085 146 - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - Slapsko 599026 158 - - Slapy 599042 485 2 [2] 1 [2] Smilovy Hory 553123 372 - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 81 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Mateřská Základní škola - obyvatel [1] škola nižší stupeň (1.-5. třída)

Stádlec 553140 592 1 [2] 1 [2] Sudoměřice u Bechyně 553166 665 1 [2] - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - Svrabov 563170 58 - - Šebířov 553204 356 - - Tábor 552046 35 484 7 [2] 2 [2] Turovec 551601 230 - - Ústrašice 599123 304 - - Vilice 553280 172 - - Vlčeves 563447 76 - - Vodice 553328 185 - - Zadní Střítež 563927 33 - - Záhoří 599000 57 - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - Želeč 553417 923 1 [2] 1[2] Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 82 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Základní škola Střední Gymnázium obyvatel - vyšší stupeň odborné [1] (1. - 9. třída) učiliště

Balkova Lhota 563251 114 - - - Bečice 563366 69 - - - Bechyně 552054 5 485 2 [2] - - Běleč 560448 180 - - - Borotín 552101 591 1 [2] - - Bradáčov 552127 56 - - - Březnice 552135 183 - - - Černýšovice 563722 73 - - - Dlouhá Lhota 563650 167 - - - Dobronice u Bechyně 552224 111 - - - Dolní Hořice 552241 825 - - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - - Dražice 552283 774 - - - Dražičky 552291 129 - - - Drhovice 563307 191 - - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - - Hlasivo 560481 175 - - - Hodětín 598992 99 - - - Hodonice 562904 157 - - - Chotoviny 552461 1 721 1 [2] - - Choustník 552470 506 1 [2] - - Chrbonín 563145 141 - - - Chýnov 552496 2 299 1 [2] - - Jedlany 562963 63 - - - Jistebnice 552534 2 046 1 [2] - - Košice 552585 723 - - - Košín 562955 62 - - - Krátošice 560634 112 - - - Krtov 563030 146 - - - Libějice 563544 103 - - - Lom 563587 145 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 83 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Základní škola Střední Gymnázium obyvatel - vyšší stupeň odborné [1] (1. - 9. třída) učiliště

Malšice 552666 1 837 1 [2] - - Meziříčí 563234 174 - - - Mladá Vožice 552704 2 727 1 [2] - - Mlýny 552712 137 - - - Nadějkov 549631 744 - - - Nasavrky 559016 69 - - - Nemyšl 552747 294 - - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - - Oldřichov 552798 226 - - - Opařany 552801 1 394 1 [2] - - Planá nad Lužnicí 552828 3 666 1 [2] - - Pohnánec 560553 58 - - - Pohnání 552852 79 - - - Pojbuky 552861 115 - - - Psárov 563374 135 - - - Radenín 552917 503 - - - Radětice 552925 219 - - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - - Radimovice u Želče 552933 375 - - - Radkov 552941 168 - - - Rataje 552976 209 - - - Ratibořské Hory 552992 750 1 [2] - - Rodná 560626 88 - - - Řemíčov 560511 74 - - - Řepeč 553034 250 - - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 2 [2] 1 [2] - Skopytce 553085 146 - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - - Slapsko 599026 158 - - - Slapy 599042 485 - - - Smilovy Hory 553123 372 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 84 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Základní škola Střední Gymnázium obyvatel - vyšší stupeň odborné [1] (1. - 9. třída) učiliště

Stádlec 553140 592 - - - Sudoměřice u Bechyně 553166 665 1 [2] - - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - - Svrabov 563170 58 - - - Šebířov 553204 356 - - - Tábor 552046 35 484 6 [2] 5 [2] 2 [2] Turovec 551601 230 - - - Ústrašice 599123 304 - - - Vilice 553280 172 - - - Vlčeves 563447 76 - - - Vodice 553328 185 - - - Zadní Střítež 563927 33 - - - Záhoří 599000 57 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - - Želeč 553417 923 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 85 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Střední Škola Základní obyvatel odborná škola speciální umělecká [1] včetně škola zdravotnické

Balkova Lhota 563251 114 - - - Bečice 563366 69 - - - Bechyně 552054 5 485 1 [2] - 1 [2] Běleč 560448 180 - - - Borotín 552101 591 - - - Bradáčov 552127 56 - - - Březnice 552135 183 - - - Černýšovice 563722 73 - - - Dlouhá Lhota 563650 167 - - - Dobronice u Bechyně 552224 111 - - - Dolní Hořice 552241 825 - - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - - Dražice 552283 774 - - - Dražičky 552291 129 - - - Drhovice 563307 191 - - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - - Hlasivo 560481 175 - - - Hodětín 598992 99 - - - Hodonice 562904 157 - - - Chotoviny 552461 1 721 - - - Choustník 552470 506 - - - Chrbonín 563145 141 - - - Chýnov 552496 2 299 - - - Jedlany 562963 63 - - - Jistebnice 552534 2 046 - - - Košice 552585 723 - - - Košín 562955 62 - - - Krátošice 560634 112 - - - Krtov 563030 146 - - - Libějice 563544 103 - - - Lom 563587 145 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 86 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Střední Škola Základní obyvatel odborná škola speciální umělecká [1] včetně škola zdravotnické

Malšice 552666 1 837 - - - Meziříčí 563234 174 - - - Mladá Vožice 552704 2 727 - - - Mlýny 552712 137 - - - Nadějkov 549631 744 - - - Nasavrky 559016 69 - - - Nemyšl 552747 294 - - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - - Oldřichov 552798 226 - - - Opařany 552801 1 394 - - - Planá nad Lužnicí 552828 3 666 - - - Pohnánec 560553 58 - - - Pohnání 552852 79 - - - Pojbuky 552861 115 - - - Psárov 563374 135 - - - Radenín 552917 503 - - - Radětice 552925 219 - - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - - Radimovice u Želče 552933 375 - - - Radkov 552941 168 - - - Rataje 552976 209 - - - Ratibořské Hory 552992 750 - - - Rodná 560626 88 - - - Řemíčov 560511 74 - - - Řepeč 553034 250 - - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 1 [2] - 1 [2] Skopytce 553085 146 - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - - Slapsko 599026 158 - - - Slapy 599042 485 - - - Smilovy Hory 553123 372 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 87 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód obce Počet Střední Škola Základní obyvatel odborná škola speciální umělecká [1] včetně škola zdravotnické

Stádlec 553140 592 - - - Sudoměřice u Bechyně 553166 665 - - - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - - Svrabov 563170 58 - - - Šebířov 553204 356 - - - Tábor 552046 35 484 9 [2] 3 [2] 1 [2] Turovec 551601 230 - - - Ústrašice 599123 304 - - - Vilice 553280 172 - - - Vlčeves 563447 76 - - - Vodice 553328 185 - - - Zadní Střítež 563927 33 - - - Záhoří 599000 57 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - - Želeč 553417 923 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

V celém SO ORP jsou jediná jazyková škola a dvě vyšší odborné školy, situované v Táboře.

Hodnoty území z hlediska vzdělávání

1. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělávání v Praze a Českých Budějovicích 2. zastoupení vyšších a speciálních středních škol nadmístního významu 3. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol Limity využití území z hlediska vzdělávání

V rámci tematického okruhu „Vzdělávání“ se nevymezují

Záměry na změny využití území z hlediska vzdělávání

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly uplatněny.

- 88 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.3 Zdravotnictví

. sledované jevy A3, A55, A56.

Síť zdravotnických zařízení a dostupnost lékařské péče pro obyvatelstvo jsou významným stabilizujícím faktorem rozvoje území. Údaje o plochách zdravotnických zařízení v řešeném území nejsou s výjimkou lázeňských území k dispozici. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zdravotnickými zařízeními v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personálu) je dostupný v databázi ÚZIS. Ve všech výše uvedených ukazatelích je situace v řešeném území lehce pod průměrem ČR. O dostupnosti lékařské péče v daném území pro jeho obyvatelstvo nejlépe vypovídající je ukazatel počtu lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře. S ohledem na odhadovaný významný vliv ostatních (OUÚ) a potenciálních (POÚ) uživatelů území lze tyto údaje považovat v řešeném území za nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se totiž podle expertních odhadů může vyskytovat až o 20% vyšší reálný počet uživatelů území než je počet trvale bydlících obyvatel. Jednodenní návštěvnost toto zatížení území ještě dále významně zvětšuje a ovlivňuje tím i potřebu zdravotní péče a její dostupnost. V této souvislosti je třeba pokládat za nepříznivý trend úbytku samostatných ambulantních ordinací lékařů a hlubší pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobě nemocné a odborných léčebných ústavů, protože tento trend není ani zdaleka kompenzován nárůstem počtu lůžek v nemocnicích. Jako významný další samostatný problém se jeví dostupnost záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci v některých částech řešeného území a vysoká koncentrace dostupných zdravotnických zařízení pouze do městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. V území SO ORP Tábor není žádná léčebna dlouhodobě nemocných (LDN), ani jesle. Situování vybraných ostatních zařízení zdravotní péče udává následující tabulka. T-24 Vybraná ostatní zařízení zdravotní péče Typ zařízení Obec Počet celkem Sdružené ambulantní zařízení Sezimovo Ústí, Tábor 2 Ambulantní zařízení Bechyně, Sezimovo Ústí 2 Nemocnice Tábor 1 Detašovaná pracoviště nemocnice Tábor 2 Odborné léčebné ústavy mimo LDN Opařany 1 Ostatní lůžková zařízení Bechyně, Sezimovo Ústí 2 Transfúzní stanice Tábor 1 Zařízení lékárenské péče Bechyně (2), M. Vožice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, 20 Tábor (15) zdroj: ČSÚ Vybavenost území zařízeními základní odborné zdravotní péče dokumentuje následující tabulka

- 89 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor

Obec Kód Počet Samostatné Samostatné Samostatná obce obyvatel ordinace ordinace ordinace [1] praktického praktického praktického lékaře pro lékaře pro lékaře dospělé děti a dorost stomatologa

Balkova Lhota 563251 114 - - - Bečice 563366 69 - - - Bechyně 552054 5 485 3 [2] 2 [2] 5 [2] Běleč 560448 180 - - - Borotín 552101 591 1 [2] - - Bradáčov 552127 56 - - - Březnice 552135 183 - - - Černýšovice 563722 73 - - - Dlouhá Lhota 563650 167 - - - Dobronice u Bechyně 552224 111 - - - Dolní Hořice 552241 825 - - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - - Dražice 552283 774 - - - Dražičky 552291 129 - - - Drhovice 563307 191 - - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - - Hlasivo 560481 175 - - - Hodětín 598992 99 - - - Hodonice 562904 157 - - - Chotoviny 552461 1 721 1 [2] 1 [2] 1 [2] Choustník 552470 506 1 [2] - - Chrbonín 563145 141 - - - Chýnov 552496 2 299 2 [2] 1 [2] 1 [2] Jedlany 562963 63 - - - Jistebnice 552534 2 046 1 [2] - 1 [2] Košice 552585 723 - - - Košín 562955 62 - - - Krátošice 560634 112 - - - Krtov 563030 146 - - - Libějice 563544 103 - - - Lom 563587 145 - - - Poznámky: zdroj: ČSÚ [1] - ke 31.12.2009 nejsou uvedena detašovaná pracoviště [2] - ke 31.12.2008 [3] - ke 31.12.2006 [5] - ke 31.12.2007

- 90 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód Počet Samostatné Samostatné Samostatná obce obyvatel ordinace ordinace ordinace [1] praktického praktického praktického lékaře pro lékaře pro lékaře dospělé děti a dorost stomatologa

Malšice 552666 1 837 1 [2] - - Meziříčí 563234 174 - - - Mladá Vožice 552704 2 727 2 [2] 1 [2] 1 [2] Mlýny 552712 137 - - - Nadějkov 549631 744 - - - Nasavrky 559016 69 - - - Nemyšl 552747 294 - - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - - Oldřichov 552798 226 - - - Opařany 552801 1 394 1 [2] - 1 [2] Planá nad Lužnicí 552828 3 666 3 [2] 1 [2] 2 [2] Pohnánec 560553 58 - - - Pohnání 552852 79 - - - Pojbuky 552861 115 - - - Psárov 563374 135 - - - Radenín 552917 503 - - - Radětice 552925 219 - - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - - Radimovice u Želče 552933 375 - - - Radkov 552941 168 - - - Rataje 552976 209 - - - Ratibořské Hory 552992 750 1 [2] - 1[2] Rodná 560626 88 - - - Řemíčov 560511 74 - - - Řepeč 553034 250 - - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 4 [2] - 4 [2] Skopytce 553085 146 - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - - Slapsko 599026 158 - - - Slapy 599042 485 - - - Smilovy Hory 553123 372 - - - Poznámky: nejsou uvedena detašovaná pracoviště zdroj: ČSÚ [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 31.12.2008 [3] - ke 31.12.2006 [5] - k 31.12.2007

- 91 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód Počet Samostatné Samostatné Samostatná obce obyvatel ordinace ordinace ordinace [1] praktického praktického praktického lékaře pro lékaře pro lékaře dospělé děti a dorost stomatologa

Stádlec 553140 592 - 1 [5] - Sudoměřice u Bechyně 553166 665 - - - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - - Svrabov 563170 58 - - - Šebířov 553204 356 - - - Tábor 552046 35 484 18 [2] 12 [2] 29 [2] Turovec 551601 230 - - - Ústrašice 599123 304 - - - Vilice 553280 172 - - - Vlčeves 563447 76 - - - Vodice 553328 185 - - - Zadní Střítež 563927 33 - - - Záhoří 599000 57 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - - Želeč 553417 923 - - - Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 nejsou uvedena detašovaná pracoviště [2] - ke 31.12.2008 [3] - ke 31.12.2006 [5] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

- 92 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód Počet Samostatná Samostatná Ostatní obce obyvatel ordinace ordinace samostatná [1] praktického lékaře zařízení lékaře specialisty gynekologa Balkova Lhota 563251 114 - - - Bečice 563366 69 - - - Bechyně 552054 5 485 1 [2] - 1 [2] Běleč 560448 180 - - - Borotín 552101 591 - - - Bradáčov 552127 56 - - - Březnice 552135 183 - - - Černýšovice 563722 73 - - - Dlouhá Lhota 563650 167 - - - Dobronice u Bechyně 552224 111 - - - Dolní Hořice 552241 825 - - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - - Dražice 552283 774 - - - Dražičky 552291 129 - - - Drhovice 563307 191 - - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - - Hlasivo 560481 175 - - - Hodětín 598992 99 - - - Hodonice 562904 157 - - - Chotoviny 552461 1 721 - 2 [2] 1 [2] Choustník 552470 506 - - - Chrbonín 563145 141 - - - Chýnov 552496 2 299 1 [5] - - Jedlany 562963 63 - - - Jistebnice 552534 2 046 - - - Košice 552585 723 - - - Košín 562955 62 - - - Krátošice 560634 112 - - - Krtov 563030 146 - - - Libějice 563544 103 - - - Lom 563587 145 - - - Poznámky: nejsou uvedena detašovaná pracoviště [1] - ke 31.12.2009 [3] - ke 31.12.2006 [2] - ke 31.12.2008 [5] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

- 93 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Kód Počet Samostatná Samostatná Ostatní obce obyvatel ordinace ordinace samostatná [1] praktického lékaře zařízení lékaře specialisty gynekologa Malšice 552666 1 837 - - - Meziříčí 563234 174 - - - Mladá Vožice 552704 2 727 1 [2] - 1 [2] Mlýny 552712 137 - - - Nadějkov 549631 744 - - - Nasavrky 559016 69 - - - Nemyšl 552747 294 - - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - - Oldřichov 552798 226 - - - Opařany 552801 1 394 - - - Planá nad Lužnicí 552828 3 666 - 1 [2] 2 [2] Pohnánec 560553 58 - - - Pohnání 552852 79 - - - Pojbuky 552861 115 - - - Psárov 563374 135 - - - Radenín 552917 503 - - - Radětice 552925 219 - - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - - Radimovice u Želče 552933 375 - - - Radkov 552941 168 - - - Rataje 552976 209 - - - Ratibořské Hory 552992 750 - - - Rodná 560626 88 - - - Řemíčov 560511 74 - - - Řepeč 553034 250 - - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 - 2 [2] 6 [2] Skopytce 553085 146 - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - - Slapsko 599026 158 - - - Slapy 599042 485 - - - Smilovy Hory 553123 372 - - - Poznámky: nejsou uvedena detašovaná pracoviště [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 31.12.2008 zdroj: ČSÚ

- 94 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - dokončení

Obec Kód Počet Samostatná Samostatná Ostatní obce obyvatel ordinace ordinace samostatná [1] praktického lékaře zařízení lékaře specialisty gynekologa Stádlec 553140 592 - - - Sudoměřice u Bechyně 553166 665 - - - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - - Svrabov 563170 58 - - - Šebířov 553204 356 - - - Tábor 552046 35 484 6 [2] 41 [2] 21 [2] Turovec 551601 230 - - - Ústrašice 599123 304 - - - Vilice 553280 172 - - - Vlčeves 563447 76 - - - Vodice 553328 185 - - - Zadní Střítež 563927 33 - - - Záhoří 599000 57 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - - Želeč 553417 923 - - - Poznámky: nejsou uvedena detašovaná pracoviště [1] - ke 31.12.2009 [3] - ke 31.12.2006 [2] - ke 31.12.2008 [5] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

- 95 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

V řešeném území správního obvodu ORP Tábor je zastoupena 2 léčebnami i lázeňská péče, a to ve městě Bechyni (viz následující kartogram)

K-27 Lázeňská místa - léčebny

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Celkový počet v obou lázeňských léčebnách je 559. Je to skutečný počet lůžek koncem roku 2009 v lázeňské léčebně, určených pro lázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Vymezení vnitřního a vnějšího lázeňského území tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu A56.

Hodnoty území z hlediska zdravotnictví

1. Nemocnice Tábor 2. lázeňské léčebny v Bechyni 3. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby Limity využití území z hlediska zdravotnictví

1. vnitřní a vnější území lázeňského místa Bechyně 2. ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň sledovaného jevu A55) Záměry na změny využití území z hlediska zdravotnictví

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.

- 96 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.4 Sociální péče

. sledované jevy A3, A119

Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří sociální péče k hlavním ukazatelům rozvojových předpokladů území.

Stav a vývoj území z hlediska sociální péče

Údaje o plochách zařízení sociální péče nejsou k dispozici. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zařízeními sociální péče v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personálu) je dostupný v databázi Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné jsou dále některé vybrané údaje ve VDB ČSÚ. V některých případech mohou mít kapacity i reálný počet klientů těchto zařízení významný místní vliv na skutečný počet uživatelů území. S existencí zařízení sociální péče a počty jejich klientů je tudíž nutné počítat v územně plánovacích činnostech. Územní rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v obcích správního obvodu ORP Tábor v relaci k počtu jejich obyvatel ukazují následující tabulky:

T-26: Rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v SO ORP Tábor Typ zařízení Obec Počet celkem Ústav sociální péče pro mládež Tábor 1 Dům s pečovatelskou službou Bechyně (2), Jistebnice, M.Vožice, Planá n.L., 8 Sezimovo Ústí, Tábor (3) Domov důchodců Bechyně, Chýnov, Tábor 3 Domov – penzion pro důchodce M. Vožice 1 Úřadovna úřadu práce Tábor 1 zdroj: ČSÚ Území SO ORP Tábor není vybaveno žádným domovem pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou, nebo zařízením s obdobným charakterem.

Hodnoty území z hlediska sociální péče

1. stabilizovaný a funkční systém sociální péče Limity využití území z hlediska sociální péče

V rámci tematického okruhu sociální péče nejsou limity využití území vymezeny

Záměry změn využití území z hlediska sociální péče

Konkrétní požadavky na změny využití území z hlediska sociální péče nebyly uplatněny

- 97 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.5 Kultura a památková péče

. sledované jevy A3, A5, A6, A7, A8, A10, A12, A13, A14, A15, A16.

Obsahová náplň tohoto tematického okruhu je solidně a podrobně dokumentována v obsáhlé databázi výše uvedených sledovaných jevů a způsobem odpovídajícím měřítku zobrazena ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území SO ORP Tábor.

Stav a vývoj území z hlediska kultury a památkové péče

1. Plochy občanského vybavení - kultura . sledovaný jev A3. Údaje o plochách zařízení pro kulturu nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací byly výsledky šetření, realizovaného v r.1986. Další údaje viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A3.

2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky Území SO ORP Tábor má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích, které spolu s krajinným rázem vytvářejí jedinečný charakter území – genia loci. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou (viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A11). Kulturně historický potenciál území ORP Tábor je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických, protože generuje cestovní ruch a rekreační potenciál řešeného území. 2.1 Památkově chráněná území . sledovaný jev A5, A6, A7 Ve správním obvodu ORP Tábor se nacházejí: . Městská památková rezervace Tábor . Městská památková zóna Bechyně . Vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč a Ounuz. V návrhu je Vesnická památková zóna Hodonice. Do území SO ORP Tábor dále zasahuje region lidové architektury, jak je patrné z výkresu hodnot území 2.2 Nemovité kulturní památky Celkem 79 kulturně historicky cenných objektů, nalézajících se v řešeném území bylo podle zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči prohlášena za nemovitou kulturní památku (NKP) a zapsána do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek. Jejich situování v řešeném území zobrazuje výkres hodnot území 1:25 000. Nejvýznamnější z nich byly prohlášeny národními nemovitými kulturními památkami (NNKP) – viz odst. 2.3 a databáze sledovaných jevů A8, A9.

- 98 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2.3 Nemovité národní kulturní památky . sledovaný jev A9. V řešeném území se nalézají následující národní kulturní památky: . radnice v Táboře č.p.1 . areál Hradu Kotnov a pivovar, Bechyňská brána v Táboře . silniční řetězový most ve Stádleci . Kozí Hrádek 2.4 Území s archeologickými nálezy . sledovaný jev A16. Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s 99chémata99o99kými nálezy (ÚAN), která jsou rozdělena do následujících kategorií: . ÚAN I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů . ÚAN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických nálezů . ÚAN III: území, na kterém nebyl ještě rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů . ÚAN IV: území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, jako jsou např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy ÚAN s výjimkou ÚAN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění.

K-28 Území s archeologickými nálezy

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje Kulturně historický potenciál území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska - 99 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. Z tohoto pohledu přehledně dokumentují lokalizaci hlavních zájmů v řešeném území následující kartogramy.

K-29 Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

3. Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory . sledované jevy A14, A15, A20.

V území SO ORP Tábor se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. Století do první poloviny 20. Století. Sem typově patří např. rozhledny, vodní díla, hamry, kovárny, historické úseky železnic, tunely, mosty, textilní manufaktury a ostatní továrny, rybniční soustavy, vodní kanály, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvářejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, sakrální architekturu, hřbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod..

- 100 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska kultury a památkové péče

1. památkově chráněná území, soubory staveb a stavby, zapsané do ÚSKP ČR: i. národní kulturní památky ii. nemovité kulturní památky iii. městská památková rezervace Tábor iv. městská památková zóna Bechyně v. vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz vi. vesnická památková zóna Hodonice (v návrhu) vii. krajinné památkové zóny (v návrhu – 2001) Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice viii. městská památková zóna Chýnov (v návrhu) 2. území archeologických nálezů 3. historicky cenná území s urbanistickými hodnotami (viz databáze sledovaného jevu A11), historicky a architektonicky cennými objekty, technickými památkami, atd.. (viz databáze sledovaného jevu A13, A14) 4. místa významné události (viz databáze sledovaného jevu A19) Limity využití území z hlediska kultury a památkové péče

1. památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR a jejich ochranná pásma: i. národní kulturní památky ii. nemovité kulturní památky iii. městská památková rezervace Tábor iv. městská památková zóna Bechyně v. vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz Záměry na změny využití území z hlediska kultury a památkové péče

1. návrh na prohlášení krajinných památkových zón Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. návrh na prohlášení vesnické památkové zóny Hodonice 3. návrh na prohlášení městské památkové zóny Chýnov

- 101 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.6 Sport a tělovýchova

Celková proměna životního stylu a postupný nárůst volného času generují zvýšenou potřebu ploch pro výstavbu sportovních zařízení a zařízení pro aktivní trávení volného času. Výrazně rostou též nároky na parametry, kvalitu vybavení a provoz zařízení a prostorů pro neorganizovaný sport a rekreační tělovýchovu, a to jak sezónního tak i celoročního charakteru. Do rozvoje zařízení pro sport a tělovýchovu směřují značné investice a dá se reálně očekávat další posilování tohoto trendu v budoucnosti. Významnou část těchto investic lze považovat za veřejný zájem a s ohledem na často značné územní a plošné nároky těchto zařízení je nezbytná koncepční územně technická příprava jejich realizace.

Stav a vývoj území z hlediska sportu a tělovýchovy

. sledované jevy A3, A20, A106. Údaje o vybavenosti území zařízeními pro sport a tělovýchovu, jejich rozmístění v území a dostupnosti pro obyvatelstvo jsou důležitými ukazateli rozvojových předpokladů daného území. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou dostupné údaje Krajského sdružení ČSTV o počtech zařízení a členské základně sportovních a tělovýchovných oddílů v různých věkových kategoriích. Řešené území SO ORP Tábor disponuje především značným potenciálem pro rozvoj aktivních forem trávení volného času včetně rekreačního sportu a tělovýchovy s ohledem na vysokou kvalitu přírodního prostředí, rozmanitost krajinného rázu i osobitou symbiózu urbanizovaného prostředí sídel s přírodním prostředím v krajinném prostoru. Tyto charakteristiky řešeného území dokládají následující kartogramy:

K-30 Rekreační oblasti letního cestovního ruchu

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 102 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-31 Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Údaje o jednotlivých druzích zařízení pro sport a tělovýchovu ve správním obvodu ORP Tábor a jejich územním rozložení v jednotlivých obcích v relaci k počtu obyvatel obsahují následující tabulky:

- 103 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor

Obec Kód obce Počet Koupaliště, Hřiště obyvatel [1] bazény s provozovatelem nebo správcem

Balkova Lhota 563251 114 - - Bečice 563366 69 - 2 [2] Bechyně 552054 5 485 2 [3] 3 [4] Běleč 560448 180 - 2 [4] Borotín 552101 591 - 4 [4] Bradáčov 552127 56 - 1 [3] Březnice 552135 183 - 2 [4] Černýšovice 563722 73 - 1 [4] Dlouhá Lhota 563650 167 - 1 [4] Dobronice u Bechyně 552224 111 - 1 [4] Dolní Hořice 552241 825 1 [4] - Dolní Hrachovice 560529 141 - - Dražice 552283 774 - 1 [4] Dražičky 552291 129 - - Drhovice 563307 191 - 1 [4] Haškovcova Lhota 563625 70 - - Hlasivo 560481 175 - 1 [4] Hodětín 598992 99 - 1 [2] Hodonice 562904 157 1 [2] 1 [4] Chotoviny 552461 1 721 - 1 [4] Choustník 552470 506 - 1 [4] Chrbonín 563145 141 - 1 [4] Chýnov 552496 2 299 - 1 [4] Jedlany 562963 63 - 1 [4] Jistebnice 552534 2 046 - 5 [4] Košice 552585 723 - 1 [4] Košín 562955 62 1 [4] - Krátošice 560634 112 - - Krtov 563030 146 1 [2] 2 [4] Libějice 563544 103 - - Lom 563587 145 - 2 [4] Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 104 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Koupaliště, Hřiště obyvatel bazény s provozovatelem nebo správcem

Malšice 552666 1 837 1 [4] 2 [4] Meziříčí 563234 174 - - Mladá Vožice 552704 2 727 - 1 [4] Mlýny 552712 137 - - Nadějkov 549631 744 - 1 [4] Nasavrky 559016 69 - - Nemyšl 552747 294 - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 1 [2] 1 [4] Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - Oldřichov 552798 226 - - Opařany 552801 1 394 - 1 [4] Planá nad Lužnicí 552828 3 666 1 [4] 3 [4] Pohnánec 560553 58 - - Pohnání 552852 79 1 [4] - Pojbuky 552861 115 1 [4] 1 [4] Psárov 563374 135 - - Radenín 552917 503 - 2 [4] Radětice 552925 219 - 1 [4] Radimovice u Tábora 563196 69 - - Radimovice u Želče 552933 375 - 1 [4] Radkov 552941 168 - 1 [4] Rataje 552976 209 - 1 [4] Ratibořské Hory 552992 750 - 3 [4] Rodná 560626 88 - - Řemíčov 560511 74 - 1 [4] Řepeč 553034 250 - 2 [4] Sezimovo Ústí 553069 7 330 1 [3] 5 [4] Skopytce 553085 146 - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - 1 [4] Slapsko 599026 158 - 3 [4] Slapy 599042 485 - 1 [4] Smilovy Hory 553123 372 - 2 [4] Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 105 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Koupaliště, Hřiště obyvatel bazény s provozovatelem nebo správcem

Stádlec 553140 592 1 [4] 1 [4] Sudoměřice u Bechyně 553166 665 - 1 [4] Sudoměřice u Tábora 553174 297 - 1 [4] Svrabov 563170 58 - - Šebířov 553204 356 - - Tábor 552046 35 484 5 [4] 16 [4] Turovec 551601 230 1 [3] 1 [3] Ústrašice 599123 304 - 1 [4] Vilice 553280 172 - 1 [4] Vlčeves 563447 76 - - Vodice 553328 185 - - Zadní Střítež 563927 33 - 1 [4] Záhoří 599000 57 - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - 1 [4] Zhoř u Tábora 560430 159 - 2 [4] Želeč 553417 923 1 [4] 1 [4] Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 106 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Tělocvičny Stadiony obyvatel [1] včetně školních otevřené

Balkova Lhota 563251 114 - - Bečice 563366 69 - - Bechyně 552054 5 485 2 [4] 1 [4] Běleč 560448 180 - - Borotín 552101 591 - - Bradáčov 552127 56 - - Březnice 552135 183 - - Černýšovice 563722 73 - - Dlouhá Lhota 563650 167 - 1 [4] Dobronice u Bechyně 552224 111 - - Dolní Hořice 552241 825 - - Dolní Hrachovice 560529 141 - - Dražice 552283 774 - - Dražičky 552291 129 - - Drhovice 563307 191 - - Haškovcova Lhota 563625 70 - - Hlasivo 560481 175 - - Hodětín 598992 99 - - Hodonice 562904 157 - - Chotoviny 552461 1 721 1 [4] - Choustník 552470 506 - - Chrbonín 563145 141 - - Chýnov 552496 2 299 1 [4] - Jedlany 562963 63 - - Jistebnice 552534 2 046 2 [4] - Košice 552585 723 1 [4] - Košín 562955 62 - - Krátošice 560634 112 - - Krtov 563030 146 - - Libějice 563544 103 - - Lom 563587 145 - - Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 107 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Tělocvičny Stadiony obyvatel [1] včetně školních otevřené

Malšice 552666 1 837 1 [4] - Meziříčí 563234 174 - - Mladá Vožice 552704 2 727 1 [4] 1 [3] Mlýny 552712 137 - - Nadějkov 549631 744 1 [4] - Nasavrky 559016 69 - - Nemyšl 552747 294 - - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - - Oldřichov 552798 226 - - Opařany 552801 1 394 3 [4] - Planá nad Lužnicí 552828 3 666 2 [4] 1 [4] Pohnánec 560553 58 - - Pohnání 552852 79 - - Pojbuky 552861 115 - - Psárov 563374 135 - - Radenín 552917 503 1 [4] - Radětice 552925 219 - - Radimovice u Tábora 563196 69 - - Radimovice u Želče 552933 375 1 [4] - Radkov 552941 168 1 [4] - Rataje 552976 209 - - Ratibořské Hory 552992 750 1 [4] - Rodná 560626 88 - - Řemíčov 560511 74 - - Řepeč 553034 250 - - Sezimovo Ústí 553069 7 330 5 [4] 1 [4] Skopytce 553085 146 - - Skrýchov u Malšic 560669 130 - - Slapsko 599026 158 - - Slapy 599042 485 1 [4] - Smilovy Hory 553123 372 1 [4] - Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 108 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Tělocvičny Stadiony obyvatel [1] včetně školních otevřené

Stádlec 553140 592 - - Sudoměřice u Bechyně 553166 665 1 [4] - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - Svrabov 563170 58 - - Šebířov 553204 356 - - Tábor 552046 35 484 17 [4] 1 [4] Turovec 551601 230 1 [2] - Ústrašice 599123 304 - - Vilice 553280 172 - - Vlčeves 563447 76 - - Vodice 553328 185 - - Zadní Střítež 563927 33 - - Záhoří 599000 57 - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - Želeč 553417 923 - - Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 109 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet obyvatel Ostatní zařízení pro [1] tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem

Balkova Lhota 563251 114 - Bečice 563366 69 - Bechyně 552054 5 485 1 [4] Běleč 560448 180 1 [4] Borotín 552101 591 1 [4] Bradáčov 552127 56 - Březnice 552135 183 - Černýšovice 563722 73 - Dlouhá Lhota 563650 167 1 [4] Dobronice u Bechyně 552224 111 - Dolní Hořice 552241 825 - Dolní Hrachovice 560529 141 - Dražice 552283 774 1 [4] Dražičky 552291 129 - Drhovice 563307 191 - Haškovcova Lhota 563625 70 - Hlasivo 560481 175 - Hodětín 598992 99 - Hodonice 562904 157 - Chotoviny 552461 1 721 1 [4] Choustník 552470 506 1 [4] Chrbonín 563145 141 - Chýnov 552496 2 299 2 [4] Jedlany 562963 63 - Jistebnice 552534 2 046 9 [4] Košice 552585 723 1 [4] Košín 562955 62 - Krátošice 560634 112 - Krtov 563030 146 - Libějice 563544 103 - Lom 563587 145 - Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 110 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet obyvatel Ostatní zařízení pro [1] tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem

Malšice 552666 1 837 1 [4] Meziříčí 563234 174 - Mladá Vožice 552704 2 727 1 [4] Mlýny 552712 137 - Nadějkov 549631 744 - Nasavrky 559016 69 - Nemyšl 552747 294 - Nová Ves u Chýnova 552763 281 - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 - Oldřichov 552798 226 - Opařany 552801 1 394 1 [4] Planá nad Lužnicí 552828 3 666 1 [4] Pohnánec 560553 58 - Pohnání 552852 79 - Pojbuky 552861 115 - Psárov 563374 135 - Radenín 552917 503 1 [4] Radětice 552925 219 - Radimovice u Tábora 563196 69 - Radimovice u Želče 552933 375 2 [4] Radkov 552941 168 - Rataje 552976 209 - Ratibořské Hory 552992 750 1 [4] Rodná 560626 88 - Řemíčov 560511 74 - Řepeč 553034 250 - Sezimovo Ústí 553069 7 330 2 [4] Skopytce 553085 146 - Skrýchov u Malšic 560669 130 - Slapsko 599026 158 2 [3] Slapy 599042 485 1 [4] Smilovy Hory 553123 372 1 [4] Poznámky: zdroj: ČSÚ [1] – ke 31.12.2009 [4] – ke 31.12.2006

- 111 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – dokončení

Obec Kód obce Počet Zimní Ostatní zařízení pro obyvatel [1] stadiony tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem

Stádlec 553140 592 - 1 [4] Sudoměřice u Bechyně 553166 665 - - Sudoměřice u Tábora 553174 297 - - Svrabov 563170 58 - - Šebířov 553204 356 - - Tábor 552046 35 484 1 [4] 37 [4] Turovec 551601 230 - - Ústrašice 599123 304 - 1 [4] Vilice 553280 172 - - Vlčeves 563447 76 - - Vodice 553328 185 - - Zadní Střítež 563927 33 - - Záhoří 599000 57 - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 - - Zhoř u Tábora 560430 159 - - Želeč 553417 923 - 1 [4] Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [3] – ke 31.12.2001 [2] – ke 31.12.2005 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

Hodnoty území z hlediska sportu a tělovýchovy

1. vysoký potenciál území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá

Limity využití území z hlediska sportu a tělovýchovy

V rámci tohoto tematického okruhu nejsou vymezovány limity využití území

Záměry změn využití území z hlediska sportu a tělovýchovy

1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území 112chémata112o významu nebyly identifikovány

- 112 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.7 Bydlení a bytový fond

. sledovaný jev A116 Na úrovni správních obvodů ORP jsou velmi důležité údaje o počtu bytů v zahajované výstavbě, o počtu rozestavěných bytů i údaje o počtech dokončených bytů, jejich plošném standardu a technickém vybavení. Tento soubor ukazatelů je totiž spolehlivým indikátorem rozvoje či stagnace daného území.

Stav a vývoj území z hlediska bydlení a bytového fondu

Z hlediska intenzity bytové výstavby, vyjádřené počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel, patří ORP Tábor 16,2 – 19,99 byty v ČR i Jihočeském kraji k nadprůměrným:

K-32 Dokončené byty v obcích JčK 2001 – 2008

Zdroj: ČSÚ Představu o územním průmětu intenzity bytové výstavby do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor ve skutečnostech roku 2006, resp.2009 zobrazují následující tabulky: T-28 Počet dokončených bytů v SO ORP Tábor a JčK

v tom Byty celkem stavby pro bydlení domy nebytové stavebně s stavby upravené skutečnost index rodinné bytové nástavby, přístavby pečovat. (budovy) nebytové 2009/2008 domy domy a vestavby k službou, prostory penziony rodinným bytovým domům domům

Kraj celkem 2 149 79,4 1 481 369 94 38 106 15 46 SO ORP Tábor 286 84,6 172 53 23 2 27 1 8

- 113 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor

Obec Kód obce Počet Přirozený Počet bydlících přírůstek dokončených obyvatel bytů SO ORP - Tábor . 80 782 [3] 49 [4] 286 [4] Balkova Lhota 563251 114 [3] - [4] 1 [4] Bechyně 552054 5 485 [3] -9 [4] 12 [4] Bečice 563366 69 [3] -2 [4] - [4] Běleč 560448 180 [3] - [4] 1 [4] Borotín 552101 591 [3] 1 [4] 3 [4] Bradáčov 552127 56 [3] -1 [4] - [4] Březnice 552135 183 [3] 2 [4] - [4] Chotoviny 552461 1 721 [3] -5 [4] 10 [4] Choustník 552470 506 [3] 1 [4] - [4] Chrbonín 563145 141 [3] 2 [4] - [4] Chýnov 552496 2 299 [3] -3 [4] 35 [4] Černýšovice 563722 73 [3] 1 [4] - [4] Dlouhá Lhota 563650 167 [3] -2 [4] - [4] Dobronice u Bechyně 552224 111 [3] - [4] - [4] Dolní Hořice 552241 825 [3] 2 [4] 2 [4] Dolní Hrachovice 560529 141 [3] 1 [4] - [4]

Dražice 552283 774 [3] - [4] - [4] Dražičky 552291 129 [3] 2 [4] 4 [4] obec Drhovice 563307 191 [3] 3 [4] 3 [4] Haškovcova Lhota 563625 70 [3] -1 [4] - [4] Hlasivo 560481 175 [3] - [4] - [4] Hodětín 598992 99 [3] 2 [4] 1 [4] Hodonice 562904 157 [3] -3 [4] 1 [4] Jedlany 562963 63 [3] 2 [4] - [4] Jistebnice 552534 2 046 [3] 4 [4] 9 [4] Košice 552585 723 [3] 5 [4] 2 [4] Košín 562955 62 [3] 1 [4] - [4] Krátošice 560634 112 [3] -1 [4] - [4] Krtov 563030 146 [3] - [4] - [4] Libějice 563544 103 [3] - [4] - [4] Lom 563587 145 [3] -1 [4] - [4] Malšice 552666 1 837 [3] - [4] 10 [4] Meziříčí 563234 174 [3] 6 [4] - [4] Mladá Vožice 552704 2 727 [3] 7 [4] 5 [4] Mlýny 552712 137 [3] -1 [4] - [4] [3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009

- 114 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

zdroj: ČSÚ

- 115 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor – pokračování

Obec Kód obce Počet Přirozený Počet bydlících přírůstek dokončených obyvatel bytů SO ORP - Tábor . 80 782 [3] 49 [4] 286 [4] Nadějkov 549631 744 [3] 1 [4] - [4] Nasavrky 559016 69 [3] 1 [4] 2 [4] Nemyšl 552747 294 [3] 5 [4] - [4] Nová Ves u Chýnova 552763 281 [3] 7 [4] 3 [4] Nová Ves u Mladé Vožice 563455 177 [3] -5 [4] 1 [4] Oldřichov 552798 226 [3] -2 [4] 1 [4] Opařany 552801 1 394 [3] 6 [4] 3 [4] Planá nad Lužnicí 552828 3 666 [3] 11 [4] 35 [4] Pohnánec 560553 58 [3] -1 [4] - [4] Pohnání 552852 79 [3] 2 [4] - [4] Pojbuky 552861 115 [3] -2 [4] 1 [4] Psárov 563374 135 [3] - [4] - [4] Radenín 552917 503 [3] -2 [4] 3 [4] Radětice 552925 219 [3] 1 [4] - [4] Radimovice u Tábora 563196 69 [3] 1 [4] - [4]

Radimovice u Želče 552933 375 [3] 1 [4] - [4] Radkov 552941 168 [3] -3 [4] - [4] obec Rataje 552976 209 [3] 1 [4] - [4] Ratibořské Hory 552992 750 [3] - [4] 3 [4] Rodná 560626 88 [3] - [4] 1 [4] Řemíčov 560511 74 [3] -2 [4] - [4] Řepeč 553034 250 [3] -5 [4] 1 [4] Sezimovo Ústí 553069 7 330 [3] - [4] 13 [4] Skopytce 553085 146 [3] -1 [4] - [4] Skrýchov u Malšic 560669 130 [3] - [4] - [4] Slapsko 599026 158 [3] - [4] 1 [4] Slapy 599042 485 [3] 1 [4] 2 [4] Smilovy Hory 553123 372 [3] -10 [4] - [4] Stádlec 553140 592 [3] 1 [4] - [4] Sudoměřice u Bechyně 553166 665 [3] - [4] 1 [4] Sudoměřice u Tábora 553174 297 [3] 1 [4] - [4] Svrabov 563170 58 [3] 1 [4] - [4] Šebířov 553204 356 [3] -4 [4] 1 [4] [3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 116 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor – dokončení

Obec Kód obce Počet Přirozený Počet bydlících přírůstek dokončených obyvatel bytů SO ORP - Tábor . 80 782 [3] 49 [4] 286 [4] Tábor 552046 35 484 [3] 27 [4] 99 [4] Turovec 551601 230 [3] -2 [4] - [4] Ústrašice 599123 304 [3] 4 [4] 9 [4] Vilice 553280 172 [3] -2 [4] - [4] Vlčeves 563447 76 [3] -2 [4] - [4] Vodice 553328 185 [3] - [4] - [4] Zadní Střítež 563927 33 [3] - [4] - [4] Záhoří 599000 57 [3] -1 [4] - [4] Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 [3] - [4] 2 [4] Zhoř u Tábora 560430 159 [3] - [4] - [4] Želeč 553417 923 [3] 8 [4] 5 [4] [3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009 zdroj: ČSÚ Údaje o počtech dokončených bytů a relativní intenzitě bytové výstavby jsou dostupné nejen ve veřejné databázi, ale i na příslušných stavebních úřadech, přičemž soubory údajů z obou těchto informačních zdrojů o 117chém šetřených jevech se mohou lišit. Podle údajů ČSÚ lze usuzovat zejména v roce 2009 na výrazný pokles intenzity bytové výstavby v důsledku celkového ekonomického propadu. Pro vytvoření reálné představy o charakteru podmínek bydlení a bytové výstavbě v řešeném území je třeba výše uvedené údaje korigovat odečtením počtu zrušených bytů, což udává následující tabulka: T-30 Zrušené budovy a byty v SO ORP Tábor a v Jihočeském kraji

Počet zrušených budov Počet zrušených bytů celkem v tom celkem index z toho v bytových budovách 2009/2008 z důvodů zrušené zrušené odstranění stavební převodu nebytové bytové stavby úpravou, bytové budovy budovy (budovy) jejímž stavby nebo její účelem je nebo její části sloučení části (celého bytů (celého bytu) bytu) na nebytovou nebo jiným způsobem Kraj celkem 41 2 39 43 122,9 32 2 7 SO ORP Tábor 15 1 14 16 228,6 7 2 5 zdroj: ČSÚ

- 117 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Další potřebnou korekturou by bylo vzít v úvahu počet skutečně obydlených a trvale neobydlených bytů (např. bytů sloužících pro potřeby rekreace). Tyto údaje však buď nejsou dostupné vůbec, nebo jsou šetřeny v rámci SLDB pouze jednou za 10 let.

K-33 Průměrné stáří trvale obydlených domů v obcích JčK

Zdroj: ČSÚ

Další podrobné údaje o bytovém fondu ORP Tábor a výstavbě bytů v období 2001 – 2009 jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A116.

- 118 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska bydlení a bytové výstavby

1. V průměru vysoký potenciál území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 2. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby, v posledních dvou letech však s patrným poklesem 3. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení Limity využití území z hlediska bydlení a bytové výstavby

1. Hluková zátěž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pásma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pásma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pásma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury území, ochranná pásma vodních zdrojů 5. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch Záměry změn využití území z hlediska bydlení a bytové výstavby

1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha 119chémata119o významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti 119chémata119o významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. 2. SO 6 Sezimovo Ústí, na východním okraji tohoto sídla, které je součástí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti 119chémata119o významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. 3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy 119chémata119o významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. 4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy 119chémata119o významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databáze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace.

- 119 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.8 Zaměstnanost a trh práce

. sledované jevy A119.

Z hlediska tohoto tematického okruhu došlo v posledním období v řešeném území i v širším kontextu k výrazným změnám. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zároveň se výrazně mění struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných v primárním sektoru hospodářství, zejména v zemědělské prvovýrobě a v těžbě a zpracování nerostných surovin. V sekundárním sektoru, hlavně v průmyslu a stavebnictví jejich počet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivnějším vývojovým trendem je však růst osob aktivních v terciárním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaternárním sektoru (základní a aplikovaná věda a výzkum). Roste rovněž počet zaměstnaných cizinců. Postupně se zvyšuje mobilita obyvatel, tj. jejich dočasná nepřítomnost v místě trvalého bydliště z důvodu zaměstnání či vzdělávání.

Stav a vývoj území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce

Ekonomickou aktivitu obyvatelstva je možné v podrobném územním detailu charakterizovat pouze s využitím dat ze SLDB. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se řadí nejen zaměstnané osoby, v pozici zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně činných, ale také pracující důchodci a pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity tak vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních na celkovém počtu osob starších 15 let. Dostupné údaje ukazují na mírně nadprůměrnou míru ekonomické aktivity obyvatelstva SO ORP Tábor. Při potřebném detailnějším územním průmětu počtu ekonomicky aktivních osob ve správním obvodu ORP Tábor jsou patrné závažné místní rozdíly mezi městskou aglomerací Tábor a některými okrajovými obcemi v řešeném území, jak ukazuje následující kartogram:

K-34 Ekonomicky aktivní osoby

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 120 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních osob je naopak v jednotlivých obcích SO ORP Tábor poměrně vyrovnaný a celkově podprůměrný, jak je vidět z následujícího kartogramu.

K-35 Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Celková míra nezaměstnanosti i její podrobnější územní průmět je jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů sociodemografického prostředí v území. Celkově je v ORP Tábor mírně podprůměrná jak v celostátním, tak i krajském srovnání – viz následující kartogram:

- 121 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-36 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Jihočeského kraje ke 31.12.2008

zdroj: ČSÚ

Míra registrované nezaměstnanosti v % z celkového počtu obyvatel v územním průmětu na jednotlivé obce SO ORP vykazuje místní ojedinělé závažné odchylky od jinak relativně příznivého průměru (např. Dobronice u Bechyně 23,3%, Vilice 14,3%), jak ukazuje následující tab.

- 122 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009

Počet Počet Míra registrované Míra registrované Počet uchazečů dosažitelných nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazečů o práci uchazečů o (%) dosažitelných na 1 volné práci uchazečů (%) místo SO ORP – Tábor 3 917 3 825 9,5 9,3 37,0 Balkova Lhota 5 5 8,2 8,2 - Bechyně 287 285 9,4 9,3 95,7 Bečice 2 2 6,9 6,9 - Běleč 9 9 10,5 10,5 - Borotín 37 35 18,4 17,4 - Bradáčov 1 1 5,0 5,0 - Březnice 8 7 8,7 7,6 - Chotoviny 55 53 6,9 6,7 55,0 Choustník 17 16 6,8 6,4 - Chrbonín 6 6 7,9 7,9 - Chýnov 77 76 8,0 7,9 - Černýšovice 4 4 11,8 11,8 - Dlouhá Lhota 10 10 11,8 11,8 - Dobronice u Bechyně 10 8 23,3 18,6 - Dolní Hořice 43 43 10,6 10,6 43,0 Dolní Hrachovice 5 4 6,8 5,4 - Dražice 39 39 11,2 11,2 -

obec Dražičky 6 6 20,7 20,7 - Drhovice 11 10 10,9 9,9 - Haškovcova Lhota 7 7 17,1 17,1 - Hlasivo 14 13 19,4 18,1 - Hodětín 1 1 2,1 2,1 - Hodonice 6 6 11,1 11,1 - Jedlany 1 1 3,1 3,1 - Jistebnice 99 97 10,4 10,2 - Košice 24 21 6,5 5,7 24,0 Košín 2 2 6,1 6,1 - Krátošice 9 9 14,3 14,3 - Krtov 2 2 2,8 2,8 - Libějice 1 1 2,0 2,0 - Lom 9 9 13,2 13,2 - Malšice 78 77 9,1 9,0 26,0 Meziříčí 7 6 10,1 8,7 - Mladá Vožice 105 99 7,5 7,1 52,5

zdroj: ČSÚ

- 123 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009 – pokračování

Počet Počet Míra Míra Počet uchazečů dosažitelných registrované registrované uchazečů o práci uchazečů o nezaměstnanosti nezaměstnanosti na 1 volné práci (%) dosažitelných místo uchazečů (%) SO ORP – Tábor 3 917 3 825 9,5 9,3 37,0 Mlýny 5 4 7,1 5,7 - Nadějkov 57 56 15,5 15,3 19,0 Nasavrky - - - - - Nemyšl 17 17 12,9 12,9 - Nová Ves u Chýnova 5 5 4,4 4,4 - Nová Ves u Mladé Vožice 8 8 10,3 10,3 - Oldřichov 10 10 8,3 8,3 - Opařany 60 59 8,6 8,4 20,0 Planá nad Lužnicí 154 148 9,4 9,1 10,3 Pohnánec 2 2 6,7 6,7 - Pohnání 3 3 7,1 7,1 - Pojbuky 8 8 12,5 12,5 - Psárov 8 8 11,6 11,6 - Radenín 22 20 10,5 9,6 - Radětice 11 11 8,7 8,7 -

obec Radimovice u Tábora 1 1 3,3 3,3 - Radimovice u Želče 18 18 10,7 10,7 - Radkov 9 9 11,3 11,3 - Rataje 9 9 9,3 9,3 - Ratibořské Hory 34 33 8,5 8,2 - Rodná 2 2 4,1 4,1 - Řemíčov 3 3 8,8 8,8 - Řepeč 13 12 11,0 10,2 - Sezimovo Ústí 335 323 9,0 8,7 67,0 Skopytce 7 7 10,1 10,1 - Skrýchov u Malšic 4 4 7,3 7,3 - Slapsko 11 10 21,2 19,2 - Slapy 15 14 6,6 6,1 5,0 Smilovy Hory 21 21 10,0 10,0 - Stádlec 32 32 10,9 10,9 16,0

zdroj: ČSÚ

- 124 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009 – dokončení

Počet Počet Míra Míra Počet uchazečů dosažitelných registrované registrované uchazečů o práci uchazečů o nezaměstnanosti nezaměstnanosti na 1 volné práci (%) dosažitelných místo uchazečů (%) SO ORP – Tábor 3 917 3 825 9,5 9,3 37,0 Sudoměřice u Bechyně 27 27 8,5 8,5 - Sudoměřice u Tábora 13 12 9,3 8,6 - Svrabov 1 1 3,7 3,7 - Šebířov 21 21 11,4 11,4 - Tábor 1 871 1 835 9,7 9,6 29,2 Turovec 6 6 5,0 5,0 -

Ústrašice 14 13 12,6 11,7 - Vilice 13 13 14,3 14,3 - obec Vlčeves 2 2 4,5 4,5 - Vodice 8 8 9,2 9,2 - Zadní Střítež 1 1 6,3 6,3 - Záhoří 2 2 7,1 7,1 - Zhoř u Mladé Vožice 5 5 10,9 10,9 - Zhoř u Tábora 10 10 12,8 12,8 - Želeč 42 42 10,4 10,4 -

zdroj: ČSÚ

Srovnání s mírou registrované nezaměstnanosti 5,48% k 31.12.2008 se stavem 9,5% tohoto indikátoru k 31.12.2009 ukazuje zhoršení situace na trhu práce v ORP Tábor, odpovídající globální ekonomické stagnaci v tomto období. V porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje k 31.12.2008 byla však míra registrované nezaměstnanosti v ORP Tábor (9,5%) mírně podprůměrná, jak dokládá následující tab.

- 125 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-32 Porovnání nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje (ke 31.12.2008)

Kraje, SO ORP Uchazeči o zaměstnání Míra nezaměstnanosti [2] celkem dosažitelní celkem dosažitelní Jihočeský kraj 17 505 16 471 4,83 5,14 v tom Blatná 452 443 6,59 6,46 České Budějovice 3 116 2 897 4,03 3,75 Český Krumlov 1 819 1 737 8,34 7,97 Dačice 703 673 7,01 6,71 Jindřichův Hradec 1 074 962 4,47 4,00 Kaplice 746 716 7,24 6,95 Milevsko 659 634 6,90 6,64 Písek 1 392 1 318 5,36 5,07 Prachatice 1 001 916 5,79 5,30 Soběslav 704 670 6,43 6,12 Strakonice 1 453 1 416 6,36 6,20 Tábor 2 257 2 105 5,48 5,11 Trhové Sviny 382 356 4,42 4,12 Třeboň 535 495 4,21 3,89 Týn nad Vltavou 354 326 5,18 4,77 Vimperk 421 377 4,82 4,32 Vodňany 437 430 7,98 7,85 [2] míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001

zdroj: ČSÚ

Grafická diferenciace míry nezaměstnanosti v území SO ORP Tábor po jednotlivých obcích a v údajích za r.2006 je zobrazena v následujícím kartogramu:

- 126 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Dynamika změny míry v čase je ukazatelem, který významným způsobem indikuje charakter trendu vývoje trhu práce v daném území. Z tohoto pohledu patří SO ORP Tábor k těm obcím III. stupně, v nichž je situace víceméně bez extrémních změn Změna počtu zaměstnaných osob v území SO ORP Tábor stejně jako ve většině ostatních sledovaných ORP v ČR se pohybuje v záporných číslech, avšak pokles počtu zaměstnaných je v ORP Tábor relativně malý. Podstatným ukazatelem situace na trhu práce je saldo pracovních míst na 1000 zaměstnaných bydlících. Z pohledu tohoto ukazatele patří ORP Tábor s mírně záporným saldem v regionálním i celostátním kontextu ke stagnujícím lokálním trhům práce. Situace na místním trhu práce je kromě globální ekonomické situace a osobitých charakteristik sociodemografického prostředí regionu obvykle nejvíc ovlivněna místními největšími podniky. Výčet nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Tábor a jejich základní charakteristiku podává následující tabulka:

T-33 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor

Firma NAZOB Právní forma OKECF

DITA výrobní družstvo invalidů Tábor Družstvo 182300 Jednota, obchodní družstvo Tábor Družstvo 521100 Tábor Město Tábor Tábor Obec 751100 FLOSMAN a.s. Tábor Akciová společnost 513900 COMETT PLUS, spol. s r.o. Tábor Společnost s ručením omezeným 602120 Lesy Tábor, a. s. Tábor Akciová společnost 020100 INTERSNACK a.s. Choustník Akciová společnost 153100 ELK a.s. Planá nad Lužnicí Akciová společnost 203010 BRISK Tábor a.s. Tábor Akciová společnost 316100 VSP DATA a.s. Tábor Akciová společnost 725000 Nemocnice Tábor, a.s. Tábor Akciová společnost 851100 Maso Planá, a.s. Planá nad Lužnicí Akciová společnost 151100 SILON s.r.o. Planá nad Lužnicí Společnost s ručením omezeným 241600 KOVOSVIT MAS, a.s. Sezimovo Ústí Akciová společnost 294200 zdroj: Městský úřad Tábor

- 127 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-33 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor – dokončení

Firma Předmět činnosti Počet zaměstnanců DITA výrobní družstvo Výroba osobního prádla 101 – 500 invalidů Maloobchod s převahou potravin, nápojů a Jednota, obchodní družstvo tabákových výrobků v nespecializovaných 101 – 500 Tábor prodejnách Město Tábor Všeobecné činnosti veřejné správy 101 – 500 Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji FLOSMAN a.s. 101 – 500 a tabákovými výrobky COMETT PLUS, spol. s r.o. Dálková pravidelná autobusová doprava 101 – 500 Lesy Tábor, a. s. Pěstování lesa a těžba dřeva 101 – 500 INTERSNACK a.s. Zpracování a konzervování brambor 101 – 500 ELK a.s. Výroba stavebně truhlářská 101 – 500 BRISK Tábor a.s. Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla 501 – 1000 VSP DATA a.s. Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů 501 – 1000 Nemocnice Tábor, a.s. Ústavní zdravotní péče 501 – 1000 Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých Maso Planá, a.s. 501 – 1000 hospodářských zvířat SILON s.r.o. Výroba plastů v primárních formách 501 – 1000 KOVOSVIT MAS, a.s. Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů 501 – 1000 zdroj: Městský úřad Tábor

Hodnoty území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce

1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturálních změn zaměstnanosti 5. Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci

Limity využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce

V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití území vymezovány.

Záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce

Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce nebyly uplatněny.

- 128 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.9 Bezpečnost a ochrana obyvatelstva

. sledované jevy A50, A51, A52, A53, A54, A61, A62, A81, A82, A83, A84, A107, A109, A110, A111, A112.

Do tohoto tematického okruhu náležejí kromě zájmů Armády ČR (obrana státu) i územní požadavky, vyplývající ze specifických zájmů civilní ochrany, integrovaného záchranného systému, Policie ČR a jaderné bezpečnosti. Problematiku řeší kromě obecně platné legislativy i několik specifických zákonů a navazujících vyhlášek. Jedná se zejména o: . zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému . zákon č.240/2000 Sb. o krizovém řízení . zákon č.12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území, aj., včetně navazujících vyhlášek. Požadavky civilní ochrany obyvatelstva v územním plánování určuje vyhláška č.380/2002 Sb. Jde o systém požadavků, vyplývajících z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu příslušné územně plánovací dokumentace. Z hlediska územního plánování je dále relevantním dokumentem: . Havarijní plán – souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení v důsledku mimořádné události, anebo k odstranění jejích následků. Obsahem havarijního plánu jsou pokyny informační i operační povahy, plány specifických konkrétních činností, mapy a 129chémata rozmístění sil a prostředků, popis způsobu jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných a likvidačních prací . Krizový plán je krajským souhrnným plánovacím dokumentem, kterým orgány krizového řízení Jihočeského kraje plánují ve své územní a věcné působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizové situace na území Jihočeského kraje. Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, tj. stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení. Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifikovány v Havarijním plánu Jihočeského kraje (2003) a Krizovém plánu Jihočeského kraje (2004 a později aktualizován).

Stav a vývoj území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva

1. Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma . sledovaný jev A81: jedná se o zařízení AČR, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru a ostatní zařízení složek IZS, umístěná převážně ve vrcholových polohách terénních vyvýšenin a hor. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A81

2. Komunikační vedení včetně ochranného pásma . sledovaný jev A82: v řešeném území se vyskytují komunikační vedení pro přenos informací AČR, Policie ČR i IZS. Na základě vyžádaných vyjádření regionálních složek těchto institucí je třeba v území chránit tato vedení. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A82.

- 129 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Objekt důležitý pro obranu státu, vč. ochranného pásma . sledovaný jev A107: Na základě vyjádření Armády ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce objektů a zařízení AČR, která se vyskytují ve SO ORP Tábor, a jejichž poloha v území je patrná z následujícího kartogramu. Další konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A107.

K-37 Plochy vojenských zájmů

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 130 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

4. Vymezené zóny havarijního plánování . sledovaný jev A110: Do jihozápadní části území SO ORP zasahuje zóna havarijního plánování (13 km) Jaderné elektrárny Temelín v územním rozsahu, který je patrný z výkresu limitů využití území.

5. Objekt civilní ochrany . sledovaný jev A110: rozmístění evakuačních míst, objektů jednotek SDH a HZS a varovných zařízení v SO ORP Tábor udávají následující tabulky T-34 – T-36. T-34 Přehled rozmístění evakuačních míst na území SO ORP Tábor Zařízení Adresa Obec Kapacita osob zima/léto Hotel Kapitál tř. 9. Května 617 Tábor 50/100 Hotel Amber Palcát tř. 9. Května 2471 Tábor 110/110 Hotel Relax, Josef Drs Varšavská 2708/2 Tábor 250/250 Hotel Elzet Bohemia Tábor Měšice 474 Tábor 80/80 DM při VOŠ a SzeŠ Tomkova 2159 Tábor 110/600 DM SŠ obchodních Bydlinského 2474 Tábor 180/1320 služeb a řemesel DM SPSŠ a stavební Komenského 1670 Tábor 60/300 DM SŠ spojů a Bydlinského 2474 Tábor 177/0 informatiky Hotel MAS nám. Tomáše Bati 417 Sezimovo Ústí 80/80 DM VOŠ a SŠ Budějovická 421 Sezimovo Ústí 330/230 DM VOŠ a SŠ 2506 Sezimovo Ústí 70/70 Zdroj: Databázová tabulka A110

6. Objekt požární ochrany . sledovaný jev A111: Objekty a zařízení ve vlastnictví a správě Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve správě Generálního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou součástí limitů využití území.

- 131 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-35 Přehled objektů HZS v jednotlivých obcích SO ORP Tábor

Obec Kód obce Počet objektů

Objekty jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí Bechyně 253014 1 Běleč 582506 1 Borotín 252107 3 Dolní Hrachovice 582441 1 Dražice 252239 1 Hodonice 253014 1 Jistebnice 552534 14 Mladá Vožice 252557 3 Nová Ves u Mladé Vožice 667072 2 Pohnání 252671 1 Radenín 252735 4 Rataje 252786 1 Slapsko 667153 3 Smilovy Hory 252913 1 Šebířov 253006 6 Tábor 253014 2 Vodice 253138 1 Zadní Střítež 667277 1 Zhoř u Mladé Vožice 667307 1 Zhoř u Tábor 582476 1 Objekty jednotek hasičského záchranného sboru kraje Planá nad Lužnicí 405159 2 Tábor 253014 1 Zdroj: Databázová tabulka A111

- 132 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-36 Přehled varovných zařízení na území SO ORP Tábor

Obec Počet zařízení Popis zařízení / umístění Bechyně 1 budova městského úřadu, náměstí TGM Bechyňská Smoleč 1 objekt bývalé restaurace Borotín 1 budova obecního úřadu sloup Březnice 2 obecní úřad č. 48 Dobronice u Bechyně 1 obecní úřad č. 40 Dolní Hořice 1 obecní úřad č. 50 Dražice 1 budova obecního úřadu sloup Hodonice 2 budova obecního úřadu Chotoviny 1 budova obecního úřadu Choustník 1 obecní úřad č. 16 Chýnov 1 Městský úřad, Gabrielovo náměstí Jistebnice 1 Obecní úřad Košice 1 budova obecního úřadu Malšice 1 budova obecního úřadu Nadějkov 1 obecní úřad č. 50 Nová Ves u Chýnova 1 obecní úřad č. 72 Opařany 1 dům č.p. 210 Planá nad Lužnicí 1 ČSL armády č. 513 Slapy 1 budova obecního úřadu Smilovy Hory 1 obecní úřad č. 45 Sudoměřice u Tábora 1 obecní úřad č. 27 Šebířov 1 obecní úřad č. 31 sklad ÚO Tábor 3 Tomkova č. 2009 (Telecom) ČD Valdenská 525 Vodice 1 objekt bývalé hospody Záhoří 1 sloup Zdroj: Databázová tabulka A111

- 133 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

7. Objekt pro plnění úkolů Policie ČR . sledovaný jev A112: Jedná se o budovy OŘ Policie ČR Tábor a dále budovy a objekty OO PČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými pásmy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod.. v řešeném území.

V Havarijním plánu kraje je zpracována analýza rizik v členění podle správních obvodů ORP. Jsou zde zahrnuta jak ohrožení, způsobená přírodními vlivy(povodně, půdní sesuvy, poddolovaná území), tak i civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny v ovzduší , půdě a vodě, velké požáry, výbuchy, radioaktivita, letecké havárie, stavební havárie velkého rozsahu, veterinární epidemie). Pro řešení havárií a mimořádných situací jsou zpracovány plány konkrétních činností: . plán vyrozumění . traumatologický plán . plán varování obyvatelstva . plán ukrytí obyvatelstva . plán individuální ochrany . plán evakuace . plán nouzového přežití . plán monitorování . pohotovostní plán veterinárních opatření . plán veřejného pořádku a bezpečnosti . plán ochrany kulturních památek . plán hygienických a protiepidemických opatření . plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky . plán odstranění odpadu . plán a organizace zimní údržby komunikací . plán zacházení se zemřelými osobami. Výše uvedené plány jsou součástí Havarijního plánu a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS.

Obsahem Krizového plánu je vyhodnocení krizových rizik a následné zpracování operačních plánů pro následující krizové situace: . povodně velkého rozsahu . jiné živelní pohromy velkého rozsahu . havárie velkého rozsahu a zamoření prostředí chemickými látkami . jiné technické a technologické havárie (požáry, exploze, destrukce budov, atd..) . narušení hrází vodních děl s následnou zvláštní povodní . narušení dodávek ropy a ropných výrobků velkého rozsahu . narušení dodávek elektřiny, plynu a tepla . narušení dodávek potravin velkého rozsahu . narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu . narušení funkčnosti dopravních systémů velkého rozsahu . migrační vlny velkého rozsahu.

- 134 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Do výše uvedeného seznamu rizik se m.j. zahrnuje i zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu, který se vyskytuje v severozápadní části řešeného území.

Z hlediska civilní ochrany je třeba respektovat m.j. územně technická opatření, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací: . evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: největší riziko se soustřeďuje v v urbanizovaném území městské aglomerace Tábor , urbanizovaném území města Bechyně. Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek a evakuačních tras je obsažen v přílohách Havarijního plánu . nouzové zásobování obyvatelstva vodou: v prvé řadě se předpokládá využít alternativních podzemních zdrojů vody, tam kde tyto záložní zdroje nejsou k dispozici se zajistí provedení náhradních vodárenských vrtů. U menších sídel zpravidla postačuje kombinace zásobování cisternami a balenou pitnou vodou. Nouzové zásobování vodou lze rovněž zajistit využitím povrchových zdrojů (vodárenské nádrže, horní toky vodotečí s vyhovující kvalitou vody). Počty, objem a lokalizace cisteren na pitnou vodu jsou uvedeny v havarijních plánech okresů. Jejich kapacity však nemohou nahradit masívní výpadek celé vodárenské sítě. . ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu. Jedná se nejčastěji o provozy rizikové výroby (výroba a zpracování hořlavin, explozívních látek, rafinérie, galvanizovny, sklářské provozy, kožedělná výroba, zásobníky chlóru v úpravnách vody (plavecký stadion), čpavku (zimní stadión), mrazírny a chladírny, atd.. . ochrana území před povodněmi: zpracované plány povodí a povodňové plány obcí umožňují modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů v ohrožených územích. Orientační zákres území ohrožených povodní ve správním obvodu Tábor je patrný z následujícího kartogramu:

- 135 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-38 Záplavová území

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Ve výkresu limitů využití území jsou kromě záplavových území Q 100 zakresleny aktivní zóny záplav a území ohrožené zvláštní povodní. Ve výkresu hodnot území je zakreslena lokalizace protipovodňových opatření. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A54 1. Integrovaný záchranný systém (IZS) koordinuje záchranné a likvidační práce při vzniku mimořádných událostí a spolupráci mezi: - záchrannými a pohotovostními sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby) - bezpečnostními a ozbrojenými sbory (Policie ČR, městská a obecní policie, AČR) - územními a ústředními správními orgány. 2. hospodářská opatření pro krizové situace vyhlašují v rámci přesně stanovených kompetencí složky krizového řízení, včetně omezení občanských práv, je-li to nezbytné.

- 136 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska bezpečnosti

1. funkční Integrovaný záchranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu státu, činnost Policie ČR a požární ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení Limity využití území z hlediska bezpečnosti

1. ochranná pásma zájmových území Armády ČR 2. ochranná pásma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjádřeních těchto složek.

Záměry změn využití území z hlediska bezpečnosti

1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).

- 137 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.B.10 Struktura osídlení. Subregionalizace

Stav a vývoj území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace

Správní obvod ORP Tábor zaujímá severní část Jihočeského kraje. Území Jihočeského kraje je po provedené reformě státní správy od 1.1.2000 tvořeno sedmi okresy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a sedmnácti obcemi s rozšířenou působností . ORP Tábor patří územním rozsahem i počtem obcí k největším obcím III. stupně nejen v rámci Jihočeského kraje, ale i v rámci celého státu. Struktura osídlení rozsáhlého SO ORP Tábor je proto komplexní a velmi členitá. Zahrnuje jak dominantní městskou aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. s vysokým podílem urbanizovaných ploch, tak krajinné segmenty s poměrně řídkou sítí malých sídel vesnického typu (např. Jistebnicko, či východní segment řešeného území).

K-39 Územní členění Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 138 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-40 Sídelní struktura

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 139 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Evropská legislativa a statistika (EUROSTAT) sleduje sídelní strukturu v zemích a regionech pomocí principiálně odlišných územních jednotek – NUTS.4, resp. LAU 1 = NUTS 4 a LAU 2 = NUTS 5. Na rozdíl od našich základních sídelních jednotek - ZSJ5 se NUTS 5 jako jednotka nejnižšího řádu vyznačuje pojetím obce jako celistvého ohraničeného sídelního útvaru uvnitř jednoznačně definovaného (správního) území. Pro přiblížení paralel a rozdílností obou statistických systémů pro sledování sídelní struktury a zobrazení struktury NUTS v jednotlivých krajích ČR slouží následující tabulka: T-37 Územní jednotky ČR podle krajského rozložení

Prostor. Název území Počet územních jednotek v Česku (rok 2006) úroveň (český ekvivalent) ČR PHA SCK MSK ULK KVK PLK JCK HKK PAK LBK OLK ZLK JMK VYS

NUTS 0 stát 1 ------NUTS 1 stát 1 ------NUTS 2 region 8 1 1 1 1 1 1 1 1 NUTS 3 kraj 14 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 LAU 1 okres 76 + 15 15 12 6 7 3 7 7 5 4 4 5 4 7 5 LAU 2 obec 6248 1 1146 299 354 132 501 623 448 451 215 397 304 373 704 ORP obec s roz. půs. 205 - 26 22 16 7 15 17 15 15 10 13 13 21 15 zdroj: Podklady k RURÚ JčK

1. Subregionalizace a spádové obvody Územím jihočeského kraje prochází od severu k jihu multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je železniční trať Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dálnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Podél těchto uvedených hlavních dopravních koridorů probíhá nejintenzívněji proces urbanizace a územního rozvoje sídel. Dominujícím sídelním útvarem sídelní soustavy správního obvodu Tábor je Město Tábor. Má přirozený největší spádový obvod, přesahující hranice SO ORP a je ho tudíž možné označit za regionální centrum vyššího významu (silné regionální centrum). Rozvoj Města Tábor, především jižním směrem podél republikové a mezinárodní rozvojové osy OS6 (viz „Politika územního rozvoje ČR“, MMR ČR,2008) generuje postupné srůstání měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá n.L. v souvisle urbanizované území jediné městské aglomerace. SO ORP Tábor se svými více než 80 tisíci obyvatel je ve středoevropském prostoru v multimodálním koridoru M1 mezi hlavním městem Prahou (evropská metropole) a Českými

4 NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. Statistické územní jednotky EU (někdy také „statistické regiony EU“), jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) s moţností porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU od roku 1988. Členské státy EU pro své statistiky mohou pouţívat aţ 6 hierarchických úrovní statistických jednotek. Mezi hlavní faktory patří stanovení lidnatostního minima a maxima. V roce 2003 byly zásady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydány formou závazného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (dále jen „Nařízení 1059/2003“). Evropská klasifikace NUTS tak má prvně právní základ a je závazná pro všechny členské státy EU. Nařízení 1059/2003 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU, č. L 154 dne 21. června 2003 a pro členské státy vstoupilo v platnost dne 11. července 2003. Došlo rovněţ k přejmenování posledních řádovostních stupňů terminologie NUTS a z bývalých úrovní NUTS 4 a NUTS 5 dnes máme úrovně LAU 1 (Local Administrative Units) a LAU 2. 5 Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou částí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vázaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze zbytku území celého státu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou charakterizovány shodným funkčním vyuţitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sídelní lokality a zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrálního území - 140 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Budějovicemi (regionální metropole národního významu) nejhustěji osídleným územím. Odlišné historické podmínky formování sídelní struktury i rozmanitost klimatických podmínek, morfologie terénu a ostatní přírodní vlivy propůjčily sídelní struktuře i samotným sídlům v SO ORP Tábor rozmanitý charakter v různých segmentech jeho území. Přičteme-li k těmto okolnostem i přirozenou spádovost6 k jednotlivým centrům osídlení, můžeme diferencovat uvnitř SO ORP Tábor několik specifických subregionů: . Táborský subregion (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá n.L., Dražice, Slapy) . Bechyňsko . Vožicko . Chotovinsko . Jistebnicko . Chýnovsko Přirozená spádovost k centrům osídlení, ale i k centrům a nástupním místům cestovního ruchu a letní rekreace generují tzv. jednodenní návštěvnost těchto typů sídel, která může významně ovlivnit celkovou zátěž jejich území, hlavně v sezónních špičkách. Typickým příkladem takové obce v řešeném území jsou Dobronice u Bechyně (vodní turistika). Kooperace mezi centry osídlení, t.j. prostory, v nichž probíhá intenzívní pohyb obyvatel a ostatních uživatelů území za prací, vzděláním, nákupními příležitostmi, zdravotní péčí, službami, atd.. a materiálové toky, se bude nadále prohlubovat díky rostoucí mobilitě a životnímu standardu obyvatel. To bude vyvolávat intenzívní potřebu posilování logických vazeb mezi centry osídlení, včetně odpovídající dopravní a technické infrastruktury území.

Hodnoty území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace

1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodálním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regionálního centra Tábor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

Limity využití území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace

Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezovány.

Záměry změn využití území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace

1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚR Jihočeského kraje)

6 Spádové obvody center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím, přirozeným spádem obyvatel z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a občanskou vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území. - 141 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I. 3. C. Environmentální pilíř I. 3. C. 1. Geologie, horninové prostředí I. 3. C. 2. Hydrologie, klimatologie I. 3. C. 3. Půdní fond I. 3. C. 4. Zatížení životního prostředí I. 3. C. 5. Ochrana přírody a krajiny

I.3.C Environmentální pilíř

I.3.C.1 Geologie. Horninové prostředí

. sledované jevy A57, A58, A60, A61, A62, A63. Stav a vývoj území z hlediska geologie a horninového prostředí

1. Geomorfologie Území vymezené správním obvodem ORP Tábor náleží po stránce geomorfologické do soustavy České vysočiny a do tří jejích podsoustav: . Středočeské pahorkatiny (sever a střed území) . Českomoravské vrchoviny (východ území) . Jihočeských pánví (jih území).

Od severu na řešené území zasahuje též celek Vlašimské pahorkatiny s podcelky Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Plošně nejrozlehlejší střední část území tvoří celek Táborské pahorkatiny s podcelky Písecká a Soběslavská pahorkatina. Do východních okrajových poloh území zasahuje celek Křemešnické vrchoviny s podcelkem Pacovská pahorkatina a od jihu celek Třeboňská pánev s podcelkem Kardašořečická pahorkatina. Z hlediska terénního reliéfu dosahují největší výšky kopce na severu a severovýchodě území, zatímco směrem k jihu a jihozápadu nadmořská výška terénu klesá. Nejvyšším bodem řešeného území jsou Batkovy (721 m.n.m.) u Pohnání, k dalším významným vrcholům patří Hranice (705 m.n.m.) u Blaničky, Jirkova skála u Chotčin (699 m.n.m.), Choustník (689 m.n.m.), Hůrka (684 m.n.m.) u Smilových Hor, Dehetník (680 m.n.m.) u Borotína, Chyšky (679 m.n.m.) a Bušová (669 m.n.m.) u Františkova, Na Hejsadlech (669 m.n.m.) u Pořína, Vormanice (667 m.n.m.) u Starcovy Lhoty, Klokočov (633 m.n.m.) u Nadějkova a další vrcholy. V jižní a jihozápadní části území dosahují vrcholy terénních vyvýšenin nadmořské výšky 524 – 533 m (např. Vrchy u Želče 532 m.n.m., Hýlačka u Tábora 525 m.n.m a Travná cesta u Malšic 524 m.n.m.).

2. Horninové prostředí Převážnou část Táborska budují horniny moldanubika, zejména migmatizované pararuly, biotitické pararuly s ložkami krystalických vápenců, kvarcitů a břidlic, a dále Chýnovské svorové ruly rovněž s krystalickými vápenci a amfibolity. Na Bechyňsku je rozsáhlé těleso Bechyňské ortoruly. V severozápadním cípu území vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Zhruba středem oblasti prochází ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad významná tektonická linie Blanické brázdy, podél níž došlo v dávné minulosti Země k hlubinné rudní mineralizaci a také k povrchovému usazování permokarbonských a mladších usazenin.

- 142 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Nerostné suroviny Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol- biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina. 3.1 Chráněná ložisková území, dobývací prostory . sledované jevy A58, A57: Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Chráněná ložisková území (CHLÚ ), vymezená ve správním obvodu ORP Tábor ukazují následující kartogram:

- 143 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-41 Chráněná ložisková území

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Těžené dobývací prostory se nalézají v katastrálních územích obcí Planá n.L., Malšice a Slapy. Ložiska nerostných surovin jsou dislokována hlavně v západní polovině území SO ORP Tábor, jak je patrné z následujícího kartogramu, který zároveň ukazuje členění ložisek podle kategorií dle zákona č.44/Sb. (Horní zákon).

- 144 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-42 Ložiska nerostných surovin

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 145 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

4. Poddolovaná území a stará důlní díla . sledované jevy A61 a A63 Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice, jak ukazuje následující kartogram:

K-43 Poddolovaná území a stará důlní díla

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Další podrobné informace viz obsahová náplň databáze sledovaných jevů A57, A58, A60, A61, A63

- 146 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

5. Sesuvné území a území jiných geologických rizik . sledovaný jev A62: Sesuvná území aktivní či pasívní se v řešeném území nevyskytují. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je však třeba za geologické riziko považovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloží. Oblast tohoto zvýšeného výskytu byla detekována v severozápadní části řešeného území, na území obcí Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Radimovice, Balkova Lhota, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Svrabov, Nasavrky , Tábor, Dražičky a Slapy – viz následující kartogram.

K-44 Oblasti s výskytem radonu

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 147 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska geologie a horninového prostředí

1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu hodnot území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území 3. vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území 4. prognózní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle výkresu hodnot území. Limity využití území z hlediska geologie a horninového prostředí

1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí. Záměry změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány.

- 148 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie

. sledované jevy A45, A46, A47, A48, A49, A50, A51, A53 a A54 Stav a vývoj území z hlediska hydrologie a klimatologie

1. Hydrologie, vodní útvary . sledované jevy A47, A48. Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Jednotlivé útvary podzemních vod a jejich geologická podmíněnost jsou popsány následujícím kartogramem:

K-45 Útvary podzemních vod

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 149 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2. Podzemní vody . sledovaný jev A47. Řešené území SO ORP lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části SO ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – sledovaný jev A45) v územním rozsahu zobrazeném v následujícím kartogramu:

K-46 CHOPAV a hydrologické členění povodí

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Tento kartogram zároveň zobrazuje hydrologické členění povodí II. řádu v řešeném území. Podrobnější údaje viz obsahová náplň databáze sledovaných jevů A45, A47 - A49, výkres hodnot území a výkres limitů využití území).

- 150 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Vodní nádrže . sledovaný jev A48. Vodní nádrže jsou útvarem povrchové vody, zároveň mohou být vodním dílem. Přehled o dislokaci vodních nádrží v řešeném území SO ORP Tábor dává následující kartogram:

K-47 Vodní nádrže

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Zastoupení vodních ploch v katastrálních územích obcí řešeného území je patrné z následujícího kartogramu. Výskyt vodních ploch v jednotlivých obcích SO ORP Tábor a jejich základní charakteristiku zachycuje tabulka PT-5 v Příloze I. 8. 2.

- 151 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-48 Podíl vodních ploch

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 152 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

4. Zranitelná oblast . sledovaný jev A46: S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Z připojeného kartogramu vyplývá, že převažující část území SO ORP Tábor z hlediska výše uvedených charakteristik je zranitelnou oblastí. Přesný územní rozsah zranitelných oblastí je obsažen v databázi sledovaného jevu A46.

K-49 Zranitelné oblasti

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 153 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

5. Vodní zdroje . sledovaný jev A44: Území SO ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Územní rozložení nejvýznamnějších z nich spolu s dislokací na ně navazujících technologických objektů pro úpravu vody zobrazuje následující kartogram:

K-50 Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území Jejich hierarchie, situování a územní rozsah jsou patrné z následujícího kartogramu:

- 154 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-51 Ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Vodní zdroje jsou zakresleny ve výkresu hodnot území, jejich ochranná pásma ve výkresu limitů využití území. Další údaje o vodních zdrojích obsahuje kap. I.3.A.4 „Technická infrastruktura“, část „Vodní hospodářství“ a obsah databáze sledovaných jevů A44, A55.

6. Ochrana proti povodním, záplavová území . sledované jevy A50, A51: Povodněmi se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních povrchových útvarů, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může přitom způsobit škodu. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledu, nebo jinými vlivy, např. porušením vodního díla, které může vést až k jeho protržení, nebo v důsledku kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).Přirozené povodně, vyskytující se v řešeném území lze rozdělit do několika typů: . zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, příp. v kombinaci s dešťovými srážkami . letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešťovými srážkami . letní povodně způsobené krátkodobými srážkami značné intenzity (i přes 100 mm za několik hodin), zasahujícími většinou jen malá území . zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. V případě poruchy hráze vodního díla, či jiných jeho funkčních částí dochází ke zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňující se vodní nádrže. Rozsah území ohroženého zvláštní povodní v rámci řešeného území zobrazuje následující kartogram: - 155 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-52 Území zvláštní povodně pod vodním dílem

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Ve svažitých oblastech s půdou s nízkou sorpční kapacitou při přívalových deštích může dojít k povodni ze zemědělsky obdělávaných ploch. Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V rámci řešeného území jsou ve výkresu limitů využití území zakreslena záplavová území, jejich aktivní zóny a situování protipovodňových opatření. Podrobnější další údaje jsou obsaženy v databázi sledovaných jevů A50 – A54.

- 156 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

7. Klimatologie SO ORP Tábor leží v mírném klimatickém pásmu, přičemž v řešeném území jsou klimatické poměry poměrně rozmanité, jak dokládá následující kartogram klimatických regionů:

K-53 Klimatické regiony

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Zhruba tři pětiny území náleží do mírně teplého regionu MT 6 (členění dle Quitta), jedna pětina do regionu MT 11 a poslední pětina území do mírně teplého regionu MT 4. Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů, vyskytujících se v řešeném území jsou následující:

- 157 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-38 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tábor

Klimatické charakteristiky MT 4 MT 11 Počet letních dnů 20-30 40-50 počet dní s teplotou vyšší než 10°C 140-160 140-160 počet mrazových dnů v roce 110-130 110-130 počet ledových dnů 40-50 30-40 průměrná teplota v měsíci lednu (°C) -3 až -4 -2 až -3 průměrná teplota v měsíci červenci (°C) 16-17 17-18 srážkový úhrn za vegetační období (mm) 350-450 350-400 srážkový úhrn za zimní období (mm) 250-300 200-250 počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 50-60 Zdroj: Quitt.E.: Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974.

Větrné poměry jsou především ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů.

Hodnoty území z hlediska hydrologie a klimatologie

1. chráněná oblast přirozené akumulace vod 2. bohatství vodních ploch a toků 3. příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům 4. klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srážek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů

Limity využití území z hlediska hydrologie a klimatologie

1. ochranná pásma vodních útvarů 2. hierarchicky vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření Záměry změn využití území z hlediska hydrologie a klimatologie

Konkrétní záměry změn využití území v tomto tematickém okruhu nebyly uplatněny.

- 158 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.C.3 Půdní fond

. sledované jevy A41, A43. Stav a vývoj území z hlediska půdního fondu

V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí , kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nacházejících se na substrátech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloženinami a v nižších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách silikátových hornin se lokálně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích.

1. Pozemky zemědělského půdního fondu . sledované jevy A41, A43: Zastoupení ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) na celkové výměře katastrů obcí v územním rozsahu SO ORP Tábor znázorňuje následující kartogram:

K-54 Podíl ZPF na výměře katastru

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Přehled o poměrném zastoupení ploch ZPF na výměře správního území jednotlivých obcí řešeného území a poměrné zastoupení orné půdy v plochách ZPF udává tabulka PT-6 v Příloze I. 8. 2.

- 159 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Podrobné údaje o jednotlivých BPEJ v území, jejich územním vymezení a celkových výměrách jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A41. Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Územně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná část z nich při většinou minimální údržbě je jen omezeně funkceschopná. Údaje o investicích do půdy jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A43 a ve výkresech grafické části.

2. Pozemky určené pro plnění funkce lesa . sledované jevy A37, A38 a A39: Území SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Podíl zastoupení, územní soustředění a dislokaci lesů ve struktuře dle jejich hlavních kategorií obsahují následující kartogramy a dále výkres hodnot území a výkres limitů využití území (včetně vymezení ochranného pásma lesa):

K-55 Podíl lesních ploch

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 160 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-56 Kategorizace lesů

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Další podrobné údaje o lesích, včetně jejich výměr tvoří obsahovou náplň databáze sledovaných jevů A37 – A39. Závěrem tohoto tematického okruhu uvádíme přehled hlavních obecných vývojových tendencí půdního fondu: . mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí . významnější pokles výměry orné půdy . větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy . mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků drobnější držby . nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesy zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody . významný nárůst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.

- 161 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Eroze půd Antropogenní aktivity v území mohou dramaticky akcelerovatb přirozeně probíhající procesy pozvolné eroze, která je za normálních podmínek kompenzována zvětráváním substrátů a tvorbou nové půdy. Erozní ohrožení pozemků je obecně ovlivněno půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice a v extrémních případech je zcela zlikvidována nejen vrstva ornice, ale i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování útvarů povrchových i podzemních vod. Snižuje se retenční schopnost půd a jejich regulační funkce v hydrosféře. Splaveninami se zanášejí vodní toky a nádrže, vody se nadměrně obohacují živinami a klesá produkční schopnost půd. Erozi půd mohou účinně čelit ekologické způsoby hospodaření na půdě. Počet 3 ekologicky hospodařících subjektů v řešeném území na katastrech obcí Nadějkov, Jistebnice a Malšice je však minimální.

Hodnoty území z hlediska půdního fondu

1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě

Limity využití území z hlediska půdního fondu

1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF7 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pásmem lesa o šířce 50 m dle zákona č.289/1995 Sb. o lesích Záměry změn využití území z hlediska půdního fondu

Konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

7 Zábory těchto pozemků jsou orgány ochrany ZPF prakticky akceptovány pro realizaci veřejně prospěšných staveb a opatření, dále změnou zemědělské kultury v důsledku erozního ohrožení s negativním vlivem na kvalitu povrchových vod, včetně vodních zdrojů, v případě porušování zájmů ochrany přírody, ohrožením potravinového řetězce, apod.. - 162 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.C.4 Zatížení životního prostředí

. sledované jevy A64, A65, A87 Stav a vývoj území z hlediska zatížení životního prostředí

1. Emise Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v řešeném území malé zdroje, které jsou zároveň největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3. Na produkci emisí SO2 se kromě malých zdrojů významně podílejí velké zdroje, představované v území SO ORP Tábor např. Teplárnou Tábor a některými dalšími velkými výrobními podniky (SILON). Mobilní zdroje, evidované v REZZO 4, jsou největšími producenty emisí NOx a CO. Malé zdroje a doprava se tak nesporně dají považovat za největší problém znečišťování ovzduší. Situace v řešeném území z hlediska celkového zatížení ŽP emisemi podle jednotlivých skupin znečišťujících látek je dobře patrná z následující tabulky: T-39 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a SO ORP Tábor (bez přízemního ozónu) v [%] procentech plochy územního celku k roku 2006

6 Zóna/ SO2 PM10 PM10 NO2 Benzen Souhrn As roční BaP Souhrn SO ORP 4. max. roční 36.max. roční roční překro- průměr roční překro- 24h průměr 24h průměr průměr čení >6 průměr čení TV průměr >40 průměr >40 >5 imisního ng.m-3 >1 >125 μg.m-3 >50 μg.m-3 μg.m-3 limitu ng.m-3 μg.m-3 μg.m-3 (LV)

ČR 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 9,2 zóna Jiho- - - 0,5 - - 0,5 - 2,3 2,3 česká Tábor - - 1 - - 1 - 4 4 zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje Nárůst intenzit dopravních toků v území je obecným vývojovým trendem, vyplývajícím z dané úrovně společenského vývoje. Důsledkem tohoto trendu je mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy, hlavně oxidů dusíku NOx, uhlovodíků CxHy, ozónu, polétavého prachu TZL a přirozeně též hlukové zátěže v blízkosti komunikací. V některých obdobích roku, zejména při vzniku inverzních meteorologických situací, mohou být krátkodobé emisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší z dopravy velmi zatěžující, hlavně v urbanizovaném území Táborské městské aglomerace. Doposud mírný nárůst emisí z automobilové dopravy je výsledkem poměru mezi nárůstem intenzity automobilové dopravy na straně jedné a snižováním průměrné úrovně produkce škodlivých emisí motorů automobilů na straně druhé. V řešeném území kontinuálně probíhá plynofikace obcí, měst a větších stacionárních zdrojů znečištění,

čímž dochází ke snižování emisí SO2 a TZL. Průmyslové areály s velkými spalovacími zdroji jsou již většinou plynofikovány. Díky tomu sice dochází k omezování emisí SO2, avšak spalováním energetického plynu ve velkých zdrojích a nárůstem automobilové dopravy mírně stoupá znečištění ovzduší oxidy dusíku.

- 163 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2. Imise Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO – sledovaný jev A65), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Územní průmět OZKO do správního obvodu ORP Tábor ukazuje následující kartogram:

K-57 Oblasti zhoršené kvality ovzduší

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 164 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Ostatní formy zátěže životního prostředí Emise a imise znečišťujících látek v ovzduší jsou spolu s dalšími zdroji znečištění původcem kontaminace půd a vody, a to jak povrchových, tak i podzemních vodních útvarů. Situaci v oblasti znečištění vody v řešeném území zobrazuje následující kartogram:

K-58 Znečištění vod podle celkové jakosti

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Staré ekologické zátěže území (sledovaný jev A64) ze zaniklých či technologicky reformovaných výrob, v důsledku činnosti sovětských okupačních vojsk, AČR, či z jiných příčin jsou závažným aktuálním zdrojem znečištění ŽP. Jejich situování v řešeném území, včetně vymezení kontaminovaných oblastí ukazuje následující kartogram:

- 165 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-59 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy

Poznámka: V grafické části nejsou zobrazeny všechny staré zátěže a kontaminované plochy, jelikož v databázi MŽP nebyly všechny územně identifikovány. Celkem chybí územně identifikovat 235 záznamů z celkové ho počtu 954 záznamů (stav k prosinci roku 2009). zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Obdobně závažnými zdroji znečištění ŽP mohou být nepovolené, či chybně založené skládky odpadů. V SO ORP se nacházejí skládky odpadu na katastrech obcí Jistebnice a Želeč. Za zátěž ŽP je třeba považovat i oblast zvýšeného výskytu půdního radonu – viz kap. I.3.C.1. a dále tzv. brownfields – plochy nevyužívané, či nedostatečně využívané, devastované a nedostatečně udržované.

- 166 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-40 Počty a rozloha ploch brownfields v jednotlivých SO ORP JčK Název ORP Kód ORP Rozloha Podíl na ORP Počet Rok brownfields brownfields v ORP Blatná 3101 36 907,8 0,013 7 2006 České Budějovice 3102 1 487 580,8 0,161 30 2006 Český Krumlov 3103 264 782,3 0,023 4 2010 Dačice 3104 68 263,9 0,014 5 2006 Jindřichův Hradec 3105 281 650,4 0,030 15 2006 Kaplice 3106 377 385,2 0,079 17 2006 Milevsko 3107 29 125,9 0,008 3 2006 Písek 3108 1 062 747,6 0,143 122 2010 Prachatice 3109 386 305,8 0,046 14 2006 Soběslav 3110 94 975,1 0,029 4 2006 Strakonice 3111 161 449,2 0,028 8 2006 Tábor 3112 725 893,9 0,072 18 2006 Trhové Sviny 3113 521 836,1 0,115 21 2010 Třeboň 3114 157 311,7 0,029 12 2006 Týn nad Vltavou 3115 91 982,9 0,035 7 2006 Vimperk 3116 625 506,9 0,117 13 2010 Vodňany 3117 47 816,9 0,027 3 2006 Zdroj: Databáze poskytnutá MěÚ Tábor

Hodnoty území z hlediska zatížení životního prostředí

1. Dosud přijatelná kvalita ŽP na většině řešeného území 2. Stabilizovaný a propracovaný systém monitoringu kvality ŽP Limity využití území z hlediska zatížení životního prostředí

1. stanovené emisní limity a podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší 2. stanovené stropy emisních znečišťujících látek 3. stanovené imisní limity znečištění ovzduší 4. vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 5. oblast zvýšeného výskytu půdního radonu Záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí

Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nabyly uplatněny

- 167 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.3.C.5 Ochrana přírody a krajiny

. sledované jevy A17, A18, A22, A23, A24, A26, A28, A30, A31, A32, A34, A36 Stav a vývoj území z hlediska ochrany přírody

1. Obecná ochrana přírody a krajiny 1.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) . sledovaný jev A21 Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: . plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu . plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu . plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky.8 Územní rozložení a rozsah nadregionálního a regionálního ÚSES v řešeném území dokumentuje následující kartogram:

8 Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umoţňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému ekosystému. Biokoridor je území, které neumoţňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umoţňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. - 168 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-60 Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (ÚSES)

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Úhrnná výměra ploch prvků nadregionálního a regionálního ÚSES ve správním území ORP činí 5% z celkové výměry řešeného území. Jejich zastoupení v SO OP zobrazují tabulky PT-7 až PT-9 v Příloze I. 8. 2. Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES)9 a podílu ploch nedregionálních a regionálních prvků ÚSES.

T-41 Hodnocení ekologické stability v SO ORP Tábor Výsledná Hodnota Název ORP KES hodnota Hodnocení ÚSES KES + ÚSES Tábor 0,91 0,50 1,41 -1 zdroj: RURÚ JčK Z výše uvedené tabulky vyplývá, že území ORP Tábor jako celek je v rámci Jihočeského kraje klasifikováno jako nestabilní až slabě stabilní. Podrobnější územní průmět variabilních hodnot KES za katastry obcí ORP Tábor je uveden v následujícím kartogramu:

9 Hodnocení koeficientu ekologické stability: . KES pod 1,45 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné . KES 1,45 – 3,59 - území ekologicky mírně stabilní . KES nad 4,60 - území ekologicky stabilní - 169 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-61 Koeficient ekologické stability (KES)

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Charakteristické rysy krajiny z hlediska ekologické stability v jednotlivých rozpětích hodnoty KES uvádí následující tab.:

K-62 Koeficient ekologické stability (KES) – dokončení (legenda)

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 170 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-63 Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP JčK

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje Nadregionální, regionální i místní ÚSES jsou zakresleny jak ve výkresu hodnot území, tak i ve výkresu limitů využití území 1:25 000. Tyto výkresy rovněž u ÚSES regionálního a nadregionálního významu obsahují kód a název každé ze skladebných částí. Podrobné údaje o lokálních biocentrech, biokoridorech a interakčních prvcích (kód, místní název, k.ú., výměra, atd..) jsou s ohledem na měřítko výkresů a nutnost zachovat jejich čitelnost, obsaženy pouze v databázi sledovaného jevu A21. 1.2. Významné krajinné prvky (VKP)10 . sledovaný jev A22, A23 Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krejinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trávníkyremízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V území SO ORP Tábor jsou registrovány následující VKP-R :

10 Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhlednebo přispívá k udržení její stability ... § 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů - 171 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-42 Registrované VKP na území SO ORP Tábor

Název Popis Botanická zahrada při SZeS Tábor - botanická zahrada Bývalý lom na Sv. Anně Měšice - lom Křemenný u Mlýnů Mlýny - křemenný val Za kostelem Jistebnice Hráz u Blatce 650 m komunikace, bývalá hráz, lípy Zámecký park Planá nad Lužnicí Hraběcí pěšinka - část Planá nad Lužnicí Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat Část staré cesty Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem Část jižního svahu

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A22.

- 172 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

1.3. Přechodně chráněné plochy . sledovaný jev A24 V řešeném území se nevyskytuje 1.4. Přírodní parky11 (PřP) . sledovaný jev A30 Správní území ORP Tábor je mimořádně bohaté na přírodní parky, jak je patrné z následujícího kartogramu:

K-64 Přírodní parky

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severním okraji řešeného území. Ostatní 4 přírodní parky, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami v jižní části SO ORP Tábor. Přírodní parky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A30.

11 K ochraně krajinného rázu s s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotemi, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č.114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území (§ 12, odst.(3) zák.č.20/1992 Sb.) - 173 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

1.5. Ochrana krajinného rázu . sledované jevy A17, A18 Problematika krajinného rázu a řešení ochrany krajinného rázu nemá stanovenu jednotnou závaznou metodiku. Pro účely ÚAP Tábor je použita metodika typologická dle „Typologie české krajiny“ (J.Löw a spol., Brno, MŽP), opírající se o vyhodnocení následujících aspektů: . koeficientu ekologické stability KES (viz odst.a)) . členění na základní oblasti a podoblasti krajinného rázu (jev A17) . obrazu krajiny dle typů . základních krajinných typů dle souhrnných kriterií . typů krajin podle osídlení . typů krajin podle využití . typů krajin podle reliéfu . vyhodnocení krajinné unikátnosti a význačnosti. Pro hodnocení krajinného rázu a problematiky jeho ochrany se používají i další kriteria, jako např.: . lesnatost území , která je pro řešené území vyhodnocena v kartogramu K-74 . členění území do přírodních lesních oblastí (viz kartogram K-95) . podílu ZPF (viz kartogram K-73) . zornění ZPF (nehodnoceno) . klimatických regionů (viz kap. Hydrologie a klimatologie). V SO ORP Tábor se nachází celkem 5 oblastí krajinného rázu, a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské Hory a Smilovy Hory, jak je zobrazeno v následujícím kartogramu a tabulce:

K-65 Místa a oblasti krajinného rázu

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 174 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-43 Oblasti krajinného rázu na území SO ORP Tábor Oblast Název oblasti Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot ObKR04 Jistebnicko – Kovářovsko Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně ObKR06 Milevsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně ObKR07 Táborsko – Soběslavsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně ObKR08 Mladovožicko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny Ratibořských hor, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR09 Chýnovsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR12 Bechyňsko – Vltavotýnsko Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Zdroj: Generel krajinného rázu Jihočeského kraje

Pro ochranu krajinného rázu je dále významné biogeografické členění území, vymezující v krajinném prostoru charakteristické bioregiony, a které pro SO ORP Tábor zobrazuje následující kartogram K-68. Biochory jsou též zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A42.

- 175 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-66 Bioregiony a biochory

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

K-67 Přírodní lesní oblasti

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 176 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující: I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace)

II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků

III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL).

- 177 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

2. Zvláštní ochrana přírody a krajiny . sledované jevy A28, A29, A31, A32, A34 2.1 Zvláště chráněná území Zvláštní ochrana přírody je v našem systému představována zvláště chráněnými územími (ZCHÚ)12, což typově jsou v řešeném území maloplošná zvláště chráněná území, t.j. národní přírodní památky či přírodní památky (NPP, PP – sledovaný jev A31) a přírodní rezervace (PR – sledovaný jev A28):

T-44 Národní přírodní památky na území SO ORP Tábor

Název lokality Popis lokality Dotčená katastrální území

Chýnovská jeskyně Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu Dolní Hořice Luční První mykologická rezervace v Československu, předmětem Turovec je ochrana hub Stročov Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu rozchodníku Libenice u Tábora huňatého

zdroj: AOKPK ČR T-45 Přírodní rezervace na území SO ORP Tábor

Název lokality Popis lokality Dotčená katastrální území

Kladrubská hora Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou faunou a Kladruby florou Choustník Skalnatý vrchol Choustníka se starým smíšeným lesním Choustník porostem Pacova hora Významná geologická a mineralogická lokalita Dolní Hořice

zdroj: AOKPK ČR

12 Kategorie zvláště chráněných území dle § 14 zákona č.114/1992 Sb. jsou: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP) - 178 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-46 Přírodní památky na území SO ORP Tábor

Název lokality Popis lokality Dotčená katastrální území

Vlásenický potok Lokalita pérovníku pštrosího Dražice u Tábora Kozlov Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce Želeč u Tábora májového Ostrov Markéta Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman Planá nad Lužnicí Černická obora Stará obora, smíšený porost s převahou habru a dubu Sudoměřice u Bechyně Hroby Bohatá lokalita hořečku českého. Hroby Zeman Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané. Starcova Lhota Černýšovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců. Černýšovice Židova strouha Geomorfologicky významné prostorově členité údolí Hodonice u Bechyně kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách Jesení Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou Ratibořice u Tábora květenou. Granátová skála Rulová skála s výskytem granátů. Tábor Luna Výslunná jižní stráň se suchomilnými společenstvy, útočiště Sezimovo Ústí plazů. Stříbrná huť Lokalita ďáblíku bahenního Dobronice u Chýnova

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

2.2 Památné stromy (PS) . sledovaný jev A32 Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno celkem 55 památných stromů či stromořadí. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). V důsledku nepružnosti a metodických chyb této organizace však existují vyhlášené památné stromy i mimo evidenci AOPK. Památné stromy jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich popis, místní název, atd..) obsahuje databáze sledovaného jevu A32. 2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů 13 . sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica.

13 zvláště chráněné druhy jsou podle zákona č.114/1992 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v příslušném hierarchickém členění obsahují přílohy příslušných vyhlášek MŽP ČR - 179 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

3. Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany 3.1. Evropsky významné lokality (EVL) . sledovaný jev A34 V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do mezinárodního systému NATURA 2000 v následujícím výčtu:

T-47 Evropsky významné lokality

Kód Kód Název Dotčená katastrální území stanoviště 2662 CZ0313106 Lužnice a Nežárka Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dobřejice, Doubí nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hvožďany u Bechyně, Klokoty, Malšice, Planá nad Lužnicí, Řepeč, Řípeč, Senožaty u Bechyně, Sezimovo Ústí, Slavňovice, Stádlec, Tábor, Ústrašice 2651 CZ0314634 Chýnovská jeskyně Dolní Hořice 2653 CZ0312035 Kladrubská hora Dolní Hořice, Kladruby 5418 CZ0213009 Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Bečice nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice, Řepeč 5374 CZ0210731 Řísnice Stojslavice 2650 CZ0312033 Hroby Hroby 2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice Běleč u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Šebířov 2689 CZ0313125 Tábor - Zahrádka Klokoty

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 180 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Geografickou polohu EVL v řešeném území SO ORP vzhledem ke katastrům jednotlivých obcí zobrazuje následující kartogram:

K-68 Lokality Natura 2000

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Evropsky významné lokality jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich výměru, popis a místní název, atd..) obsahuje databáze sledovaného jevu A34.

- 181 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Hodnoty území z hlediska ochrany přírody a krajiny

1. Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rázem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Památné stromy Limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny

1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s mezinárodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pásem 3. Památné stromy včetně jejich ochranných pásem Záměry změn využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny

1. aktualizace nadregionálních, regionálních a hlavně místních ÚSES.

- 182 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.4 SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Tato část práce je stručným souhrnem nejvýznamnějších hodnot území SO ORP Tábor, limitů jeho využití a identifikovaných záměrů na změny v jeho budoucím využití, které byly formulovány na závěr vyhodnocení podkladů v jednotlivých tematických okruzích I.3.A.1 – I.3.C.5 a v kapitole I. 2. (Širší územní vztahy). I.4.1 Hodnoty území

Souhrnné vyjádření zjištěných hodnot území je uspořádáno ve třech souhrnných kategoriích hodnot: . Hodnoty prostředí . Kulturní hodnoty . Civilizační hodnoty Některé hodnoty území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených globálních kategorií, protože svým charakterem i genezí postupného formování představují průnik dílčích hodnot z jiných globálních kategorií hodnot. Jde např. o krajinný ráz s významnou civilizační hodnotovou složkou, urbanistické a architektonické hodnoty prostředí, a pod.. Urbanistické a architektonické hodnoty jsou vytvářeny dochovanou sídelní strukturou ve specifickém krajinném prostředí a širších územních vztazích. Prioritní význam však jistě nemá příslušnost určité hodnoty do určité globální kategorie hodnot, ale existence a definování této hodnoty jako takové. Bližší specifikace hodnot řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy.

- 183 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-48 Souhrnná tabulka hodnot území

kód kategorie skupina hodnota území zobrazeno hodnot I.4.1. Hodnoty prostředí Geologie • Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu hodnot území ano • výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území • vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území ano • prognózní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle výkresu ano hodnot území. ano

Hydrologie, • chráněná oblast přirozené akumulace vod ano klimatologie • bohatství vodních ploch a toků ano • příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům ano • klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srážek a ne určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů

Půdní fond 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany ano 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě ano Příroda a 1. Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým ano krajina krajinným rázem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků ano 3. Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ano ekologické stability

4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) ano v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R

5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): PR, NPP, PP ano 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality ano 7. Památné stromy ano

- 184 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - pokračování

kód kategorie skupina hodnota území zobrazeno hodnot 1.4.2. Kulturní hodnoty Kultura a památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR: památková - národní kulturní památky ano péče - nemovité kulturní památky ano - městská památková rezervace Tábor ano - městská památková zóna Bechyně ano - vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz ano

1.4.3. Civilizační hodnoty Sídelní 1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou ano struktura 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodálním severojižním ne evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regionálního centra Tábor ne v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

Hospodářská 1. významné zóny ekonomických aktivit Tábor ano základna 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci ne 3. přijatelná míra nezaměstnanosti ne 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany ano 5. nadprůměrný podíl lesů ano 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních ne kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ne 9. významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi ne dalšího rozvoje

Dopravní 1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční infrastruktura dopravou a budovanou dálnicí D3 2. provázaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III. třídy a ano místních komunikací

3. hustá železniční síť ano 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních ano oblastech cestovního ruchu

- 185 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - pokračování

kód kategorie skupina hodnota území zobrazeno hodnot Technická Vodní hospodářství: infrastrukura 1. konsolidované vodárenské systémy s dobrými předpoklady rozvoje ano 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou ano

Zásobování energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé ano zásobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů 5. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace ano obcí

6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos částečně informací (telefonní síť)

7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signálem celoplošného vysílání ne

Odpady: 8. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů ne 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin ne

Občanská 1. vysoký potenciál území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy Ne vybavenost v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a částečně tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor –

Sezimovo Ústí – Planá ano 3. nemocnice Tábor ano 4. lázeňské léčebny v Bechyni ne 5. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby ne 6. stabilizovaná síť zařízení sociální péče ne 7. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělávání v Praze a Českých Budějovicích 8. zastoupení vyšších a speciálních středních škol nadmístního významu ne 9. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol ne

- 186 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - dokončení

kód kategorie skupina hodnota území zobrazeno hodnot Obyvatelstvo, 1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn ne bydlení, 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech ne bytový fond 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel ne 4. V průměru vysoký potenciál území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 5. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení

Zaměstnanost, 1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti ne trh práce 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky ne aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území ne 4. pozitivní vývoj strukturálních změn zaměstnanosti 5. nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických ne osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci ne

Bezpečnost 1. funkční Integrovaný záchranný systém ne 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu státu, činnost Policie částečně ČR a požární ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření ano 4. funkční systém krizového řízení ne

- 187 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.4.2 Limity využití území

Souhrnné vyjádření zjištěných limitů využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů: . Limity prostředí . Kulturní limity . Civilizační limity Některé limity využití území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených souhrnných skupin, protože svým charakterem představují průnik dílčích omezení, vyplývajících též z jiné či z jiných souhrnných skupin limitů. Jde např. o limity vyplývající ze zřetelů ochrany přírody a krajiny, které mají úzký vztah k hospodářské základně, dopravní infrastruktuře, apod.. Bližší specifikace limitů využití území řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy.

T-49 Souhrnná tabulka limitů území

kód kategorie Limity zobrazeno skupina limitů I.5.1. Limity prostředí Geologie 1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů využití území ano 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území ano 3. dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území ano 4. poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území ano 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí. ne Hydrologie, 1. ochranná pásma vodních útvarů ne klimatologie 2. hierarchicky vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a ano technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti ano 4. vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny ano 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření ano

Půdní fond 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF ano 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy ano 3. lesní pozemky s ochranným pásmem lesa o šířce 50 m dle zákona ano č.289/1995 Sb. o lesích Příroda a 1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. ano krajina 2. území MZCHÚ a lokalit s mezinárodním statutem ochrany, t.j. PP, NPR, ano PR a EVL, včetně jejich ochranných pásem 3. Památné stromy včetně jejich ochranných pásem ano

- 188 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-49 Souhrnná tabulka limitů území - pokračování

kód kategorie Limity zobrazeno skupina limitů 1.5.2. Kulturní limity Kultura a 1. památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR a jejich památková ochranná pásma: ano péče - národní kulturní památky ano - nemovité kulturní památky ano - městská památková rezervace Tábor ano - městská památková zóna Bechyně ano - vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz ano 1.5.3. Civilizační limity Sídelní Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a ne struktura subregionalizace nejsou vymezovány. Hospodářská 1. absence souvislého dálničního připojení území na západoevropskou ne základna dálniční síť ne 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry ne 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodální evropské koridory (mimo řešené území) ano 4. ochranná pásma výrobních areálů (údaje viz sledovaný jev č.114) ano 5. ochranná a bezpečnostní pásma technické a dopravní infrastruktury,

chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR Dopravní 1. ochranná pásma dálnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle ano infrastruktura platné legislativy 2. ochranná pásma letišť ano

- 189 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-49 Souhrnná tabulka limitů území - pokračování

kód kategorie Limity zobrazeno skupina limitů Technická Vodní hospodářství: infrastruktura 1. ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a ano vodovodních řadů ne 2. ochranná pásma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod ne 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pánev

Zásobování energiemi a teplem:

4. ochranná pásma vedení VVN a VN, ochranné pásmo TR Bechyně a ano úsekových rozvoden

5. ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení – VTL plynovodů a RS ne 6. ochranná pásma podzemních telekomunikačních zařízení (dálkové a místní kabely) ne 7. ochranná pásma RR tras a nadzemních částí radiokomunikačních systémů ne

Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu ne 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky ne 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu ne Občanská V rámci tematického okruhu „Vzdělávání“ se nevymezují vybavenost Zdravotnictví 1. vnitřní a vnější území lázeňského místa Bechyně ano 2. ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň ano sledovaného jevu A55)

V rámci tematického okruhu „Sociální péče“ se nevymezují

V rámci tematického okruhu „Sportovní zařízení“ se nevymezují

- 190 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-49 Souhrnná tabulka limitů území - dokončení

kód kategorie Limity zobrazeno skupina limitů Obyvatelstvo, 1. Hluková zátěž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů ne bydlení, 2. Ochranná pásma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pásma ano bytový fond vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pásma letišť ano 4. Ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury území, ano ochranná pásma vodních zdrojů

5. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch částečně 6. Nadlimitní hodnoty půdního radonu částečně Zaměstnanost, V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití trh práce území vymezovány Bezpečnost 1. ochranná pásma zájmových území Armády ČR ano 2. ochranná pásma vojenského letiště ano 3. radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS ano 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené ne v příslušných vyjádřeních těchto složek.

- 191 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.4.3 Záměry změn využití území

Souhrnné vyjádření identifikovaných záměrů změn využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů: . Záměry změn využití území z hlediska prostředí . Záměry změn využití území z hlediska kultury . Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot Každý záměr změn je jednoznačně identifikován číselným kódem položky pod jakou je veden v ÚAP ORP Tábor a u záměrů nadmístního významu i označením korespondujícím s kódem záměru v ZÚR Jihočeského kraje. T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území

kód kategorie skupina záměrů na Záměry zobrazeno provedení změn I.6.1. Záměry změn využití území z hlediska prostředí Geologie Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány. Hydrologie, Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska hydrologie a klimatologie klimatologie v řešeném území nebyly identifikovány.

Půdní fond konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny. Příroda a Životní prostředí: krajina Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nebyly uplatněny

Ochrana přírody a krajiny: 1. aktualizace nadregionálních, regionálních a hlavně místních ÚSES částečně 1.6.2. Záměry změn využití území z hlediska kultury Kultura a 1. návrh na prohlášení krajinných památkových zón Chotovinsko a ano památková Ratibořské Hory – Stará Vožice péče 2. návrh na prohlášení vesnické památkové zóny Hodonice ano

- 192 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování

kód kategorie skupina záměrů na Záměry zobrazeno provedení změn 1.6.3. Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot Sídelní 1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry ano struktura osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚR Jihočeského kraje) Hospodářská 1.Výstavba komerčně průmyslových zón: ano základna a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového

významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. ano b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose ano republikového významu OS6.

c) KP 8 Tábor – Měšice, v prostoru mezi současně zastavěným ano územím Tábora a dálnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 ano d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědělským areálem. ano e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad

Lužnicí na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území následujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ústí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po

vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny. ano

- 193 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování

kód kategorie skupina záměrů na Záměry zobrazeno provedení změn Dopravní 1. Koridory a plochy dopravy mezinár., rep. a naregionál. významu: infrastruktura - Dálnice D3 u Tábora ano - Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina ano 2. Koridory a plochy dopravy regionálního a nadmístního významu: - silnice II/120 Sudoměřice u Tábora ano - silnice II/123 křižovatka I/19 – Malešice ano - silnice II/409 Planá nad Lužnicí – přivaděč D3 ano - silnice Táborska ano 3. Koridory a plochy dopravy mezinár., rep. a naregionál. významu převzaté ze schválených ÚP VÚC a návrhu ZÚR: - Dálnice D3 v úseku Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín částečně - IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje – Tábor – ano hranice okresů TA/ČB

- silnice I/19 v úseku Lety – Oltyně ano - silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – Chýnov – hranice kraje ano 4. Koridory a plochy dopravy regionálního a nadmístního významu převzaté

ze schválených ÚPVÚC:

- silnice II/122 Bechyně ano - silnice II/137 v úseku Březnice – Tábor – Mladá Vožice ano

- 194 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování

kód kategorie skupina záměrů na Záměry zobrazeno provedení změn Technická Vodní hospodářství: infrastrukura 1. vytváření koridorů pro zásobování vodou z velkých zdrojů ne 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV): - nově navrhované ČOV Chotoviny, Jistebnice a Malšice ano

Zásobování energiemi a teplem, spoje: - zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitální vysílání TV a rozhlasového signálu ne - vedení VVN 110 kV Chotoviny – Zadní Střítež ano - trafostaniceTR110/22 kV Tábor-Náchod ano - VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí ano

Odpady:

1. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány.

Občanská Vzdělávání: vybavenost konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly uplatněny.

Zdravotnictví: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.

Sociální péče konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.

Sportovní zařízení: 1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území nadmístního významu nebyly identifikovány

- 195 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - dokončení

kód kategorie skupina záměrů na Záměry zobrazeno provedení změn Obyvatelstvo, Obyvatelstvo: bydlení, nebyly identifikovány bytový fond

Bydlení, bytový fond: 1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního

významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. ano 2. SO 6 Sezimovo Ústí, na východním okraji tohoto sídla, které je součástí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N- OB2, ležící na ose republikového významu OS6. 3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako ano součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na

rozvojové ose republikového významu OS6.

4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na ano rozvojové ose republikového významu OS6.

Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska ano bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databáze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace. Zaměstnanost, Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce trh práce nebyly uplatněny Bezpečnost 1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních ano tocích (viz kap. C. 2 Hydrologie a klimatologie).

- 196 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I. 5. SEZNAM TABULEK

Seznam tabulek, vložených do textu – modré značení T-1 ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ...... 10 T-2 POČET OBYVATEL V SO ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 ...... 22 T-3 ZAŘAZENÍ OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP TÁBOR DO MĚSTSKÉHO A VENKOVSKÉHO PROSTORU ...... 23 T-4 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE PRÁVNÍCH FOREM ...... 32 T-5 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE ODVĚTVÍ (OKEČ) ...... 33 T-6 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE INSTITUCIONÁLNÍCH SEKTORŮ ...... 35 T-7 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ ...... 39 T-8 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V SO ORP TÁBOR ...... 40 T-9 OBLASTI A PODOBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V SO ORP TÁBOR ...... 41 T-10 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI JIŽNÍ ČECHY PODLE KATEGORIE...... 42 T-11 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V SO ORP TÁBOR PODLE KATEGORIE ...... 42 T-12 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE A OKRESU TÁBOR ...... 43 T-13 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ PROCHÁZEJÍCÍ SO ORP TÁBOR ...... 52 T-14 LETIŠTĚ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 53 T-15 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY – ZÁMĚRY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...... 56 T-16 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC ...... 58 T-17 PLOCHY A KORIDORY VODOHOSPODÁŘSKÝCH STAVEB ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC ...... 69 T-18 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ELEKTROENERGETIKA ...... 69 T-19 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ...... 69 T-20 POČET A VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V SO ORP TÁBOR A JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009...... 72 T-21 VÝVOJ POČTU OBYVATEL V SO ORP TÁBOR ZA OBDOBÍ LET 1995-2009 ...... 75 T-22 POHYB OBYVATELSTVA V SO ORP TÁBOR ...... 76 T-23 POČET JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ŠKOL V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ...... 80 T-24 VYBRANÁ OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ...... 89 T-25 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ...... 90 T-26: ROZMÍSTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE V SO ORP TÁBOR ...... 97 T-27 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ...... 104 T-28 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V SO ORP TÁBOR A JČK ...... 113 T-29 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ...... 114 T-30 ZRUŠENÉ BUDOVY A BYTY V SO ORP TÁBOR A V JIHOČESKÉM KRAJI ...... 117 T-31 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OBCÍCH SO ORP TÁBOR KE 31.12.2009 ...... 123 T-32 POROVNÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (KE 31.12.2008) ...... 126 T-33 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V SO ORP TÁBOR...... 127

- 197 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

T-34 PŘEHLED ROZMÍSTĚNÍ EVAKUAČNÍCH MÍST NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 131 T-35 PŘEHLED OBJEKTŮ HZS V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO ORP TÁBOR ...... 132 T-36 PŘEHLED VAROVNÝCH ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 133 T-37 ÚZEMNÍ JEDNOTKY ČR PODLE KRAJSKÉHO ROZLOŽENÍ ...... 140 T-38 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MEZNÍCH KLIMATICKÝCH REGIONŮ V SO ORP TÁBOR...... 158 T-39 PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU (LV) A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) V RÁMCI ZÓNY A SO ORP TÁBOR (BEZ PŘÍZEMNÍHO OZÓNU) V [%] PROCENTECH PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU K ROKU 2006...... 163 T-40 POČTY A ROZLOHA PLOCH BROWNFIELDS V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JČK ...... 167 T-41 HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V SO ORP TÁBOR ...... 169 T-42 REGISTROVANÉ VKP NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR...... 172 T-43 OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 175 T-44 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 178 T-45 PŘÍRODNÍ REZERVACE NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 178 T-46 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 179 T-47 EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY ...... 180 T-48 SOUHRNNÁ TABULKA HODNOT ÚZEMÍ ...... 184 T-49 SOUHRNNÁ TABULKA LIMITŮ ÚZEMÍ ...... 188 T-50 SOUHRNNÁ TABULKA ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ...... 192

- 198 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.6. SEZNAM KARTOGRAMŮ

Seznam kartogramů, vložených do textu – červené značení K-1 ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ ORP TÁBOR ...... 9 K-2 SOUHRNNÉ SCHÉMA ZÁMĚRŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ...... 26 K-3 VZTAH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A OS A SPECIFICKÝCH OBLASTÍ ...... 27 K-4 MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATEL V OBCÍCH JČK K 1. 3. 2001 (SLDB) ...... 36 K-5 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V [%] K 31. 12. 2009 ...... 37 K-6 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V [%] V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JČK K E 31. 12. 2008 ...... 38 K-7 HLAVNÍ DOPRAVNÍ TAHY – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY ...... 48 K-8 HLAVNÍ SILNIČNÍ TAHY ...... 49 K-9 STAV SILNIČNÍ SÍTĚ ...... 50 K-10 INTENZITY DOPRAVY ...... 51 K-11 HLAVNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDORY ...... 52 K-12 STAV ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ ...... 53 K-13 LETIŠTĚ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 54 K-14 CYKLOTRASY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...... 55 K-15 VODNÍ ZDROJE A TECHNOLOGICKÉ OBJEKTY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ...... 60 K-16 VODOVODNÍ SÍŤ ...... 61 K-17 ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ...... 62 K-18 KANALIZAČNÍ SÍŤ ...... 63 K-19 ELEKTRIZAČNÍ SÍŤ ...... 64 K-20 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM ...... 65 K-21 PRODUKTOVOD A OBJEKTY S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ...... 67 K-22 PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATELSTVA V OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE ...... 73 K-23 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65+ LET NA OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE ...... 74 K-24 PODÍL CIZINCŮ NA OBYVATELSTVU ...... 76 K-25 ZMĚNA POČTU OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2000 A 2008 ...... 77 K-26 PODÍL OBYVATEL S UKONČENÝM STŘEDOŠKOLSKÝM A VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM V OBCÍCH JČK ...... 78 K-27 LÁZEŇSKÁ MÍSTA - LÉČEBNY ...... 96 K-28 ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...... 99 K-29 REKREAČNÍ OBLASTI CELOROČNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ...... 100 K-30 REKREAČNÍ OBLASTI LETNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ...... 102 K-31 REKREAČNÍ OBLASTI ZIMNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ...... 103 K-32 DOKONČENÉ BYTY V OBCÍCH JČK 2001 - 2008 ...... 113 K-33 PRŮMĚRNÉ STÁŘÍ TRVALE OBYDLENÝCH DOMŮ V OBCÍCH JČK ...... 118 K-34 EKONOMICKY AKTIVNÍ OSOBY ...... 120

- 199 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

K-35 EKONOMICKY AKTIVNÍ OSOBY – ZAMĚSTNANÍ / NEZAMĚSTNANÍ ...... 121 K-36 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE KE 31.12.2008 ...... 122 K-37 PLOCHY VOJENSKÝCH ZÁJMŮ ...... 130 K-38 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ...... 136 K-39 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ JIHOČESKÉHO KRAJE ...... 138 K-40 SÍDELNÍ STRUKTURA ...... 139 K-41 CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ ...... 144 K-42 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ...... 145 K-43 PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA ...... 146 K-44 OBLASTI S VÝSKYTEM RADONU ...... 147 K-45 ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD ...... 149 K-46 CHOPAV A HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ ...... 150 K-47 VODNÍ NÁDRŽE ...... 151 K-48 PODÍL VODNÍCH PLOCH ...... 152 K-49 ZRANITELNÉ OBLASTI ...... 153 K-50 VODNÍ ZDROJE, TECHNOLOGICKÉ OBJEKTY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ...... 154 K-51 OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH A PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ ...... 155 K-52 ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ...... 156 K-53 KLIMATICKÉ REGIONY ...... 157 K-54 PODÍL ZPF NA VÝMĚŘE KATASTRU ...... 159 K-55 PODÍL LESNÍCH PLOCH ...... 160 K-56 KATEGORIZACE LESŮ ...... 161 K-57 OBLASTI ZHORŠENÉ KVALITY OVZDUŠÍ ...... 164 K-58 ZNEČIŠTĚNÍ VOD PODLE CELKOVÉ JAKOSTI ...... 165 K-59 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ...... 166 K-60 NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ...... 169 K-61 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) ...... 170 K-62 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) – DOKONČENÍ (LEGENDA) ...... 170 K-63 HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JČK ...... 171 K-64 PŘÍRODNÍ PARKY ...... 173 K-65 MÍSTA A OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU ...... 174 K-66 BIOREGIONY A BIOCHORY ...... 176 K-67 PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI ...... 176 K-68 LOKALITY NATURA 2000 ...... 181

- 200 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.7 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

1. Metodika pořizování ÚAP, Ústav územního rozvoje v Brně, 2008, 2010 http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541 2. Územní plán VÚC Táborsko, webový portál Jihočeského kraje, září 2008, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 3. Veřejná databáze Českého statistického úřadu, srpen 2008, září 2010 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1 4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – návrh, květen 2009 http://www.kraj-jihocesky.cz/ 5. Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, září 2008, http://www.mmr.cz/ 6. Tělovýchovná zařízení města Tábor, http://www.tzmt.cz/index.php, září 2008 7. Krajská koncepce ochrany ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 8. Program snižování emisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 9. Program ke zlepšení a udržení kvality ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 10. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 11. Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 12. Územně analytické podklady Jihočeského kraje: Rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje, Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomáš Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP, Ing. Petr Kovář – vodní režim, Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek, Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky, návrh projednaný Zastupitelstvem JčK dne 16.9.2008 13. Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 14. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 15. Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 16. Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. 17. Strategie rozvoje Jihočeského kraje (B.1.3) , City Plan spol. s.r.o. 18. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. 19. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 20. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 21. Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu U&ÚR , ročník IX – číslo 3/2006 22. Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006 23. Strategický plán Města Tábor, http://www.tabor.cz/ 24. Územní plán sídelního útvaru Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L., změna 1, změna 2, http://www.tabor.cz/

- 201 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

25. Databáze sledovaných jevů A1 – A119, ÚAP ORP Tábor, Městský úřad v Táboře, odbor rozvoje, Mgr. Martin Lang, Bc.Ladislav Pavlík, září 2010

- 202 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

I.8 PŘÍLOHY

Příloha I.8.1: Popis aktualizace 2010 datového modelu SO ORP Tábor

Název Název vrstvy Číslo Zobrazení ve Zastoupení jevu v databázi 2008 skupiny jevu výkresu vrstev ANO/NE DOPRAVA Heliporty_b není A přítomen NE DM DOPRAVA LanDraha_l A098 A NE DOPRAVA LetVysk_op A102 A NE ENERGETIKA PlynKO_op A075 A NE ENERGETIKA ProduktovodKO_op A078 A NE ENERGETIKA ZasobObj_b A076 A NE ENERGETIKA ZasobObj_p není A přítomen NE DM ENERGETIKA ZasobObj_op_p není A přítomen NE DM KRIZE evakuacniMista_b A110 A NE KRIZE StaniceHZS_b.shp A111 A NE KRIZE VarovZar_b.shp A111 A NE KRIZE ZonaHavPl_p.shp A109 A NE LAZNE LazM_b B018 N ANO, nyní chybí, je nahrazen plošným jevem ODPADY Skladky_p A085 A ANO ODPADY OdpadZar_p A087 N, jev je nahrazen NE bodovou vrstvou ODPADY Skladky_op A085 A A PAMATKY NKPam_p A008 A NE PAMATKY NNKPam_p A009 A NE PAMATKY RegLidArch_p A012 A NE PRIRODA VKPZ_p A023 A NE PRIRODA MZCHU_op A029 N ANO, nyní chybí, je chybí, dle nahrazen plošným pořizovatele jevem zrušeno REKREACE CykloT_l A106 A NE REKREACE HipoS_l A106 A NE RUZNE JinaOP_op A114 A NE RUZNE ValecneHroby_b není N přítomen NE DM SPOJE KomVedeni_l A082 A ANO URBANISMUS KrajRaz_p A018 N NE, jev je vyjádřen samostatným kartogramem - 203 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Příloha I.8.2.: Vybrané podrobné údaje o obcích

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Příjmy číslo obce (IČ) Schválený Rozpočet obce rozpočet obce po změnách

Balkova Lhota 563251 00512516 1 191,84 1 295,64 Bečice 563366 00512524 810,50 926,72 Bechyně 552054 00252069 98 822,00 97 977,89 Běleč 560448 00582506 1 963,00 2 348,80 Borotín 552101 00252107 12 367,00 31 586,19 Bradáčov 552127 00512532 793,80 1 407,30 Březnice 552135 00252131 4 890,00 4 995,60 Černýšovice 563722 00512559 1 197,00 1 514,00 Dlouhá Lhota 563650 00512567 2 111,40 2 129,91 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 1 276,00 1 705,11 Dolní Hořice 552241 00252191 8 784,50 15 425,82 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 330,70 1 416,06 Dražice 552283 00252239 9 412,00 16 633,68 Dražičky 552291 00512591 1 187,40 1 662,07 Drhovice 563307 00512605 4 379,90 4 800,80 Haškovcova Lhota 563625 00512613 757,00 802,48 Hlasivo 560481 00582492 2 634,20 3 975,10 Hodětín 598992 00512630 1 730,00 2 182,19 Hodonice 562904 00512621 1 800,00 2 638,28 Chotoviny 552461 00252352 21 335,71 21 787,43 Choustník 552470 00252361 7 298,80 9 606,89 Chrbonín 563145 00512656 1 692,00 1 948,34 Chýnov 552496 00252387 26 715,30 49 038,74 Jedlany 562963 00512664 756,27 1 021,03 Jistebnice 552534 00252425 25 638,46 31 392,10 Košice 552585 00252468 8 808,10 9 491,92 Košín 562955 00666971 631,90 799,13 Krátošice 560634 00582484 1 100,00 1 288,01

zdroj: ARISweb

- 204 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor - pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Příjmy číslo obce (IČ) Schválený Rozpočet obce rozpočet obce po změnách

Krtov 563030 00666980 1 981,00 5 635,20 Libějice 563544 00666998 954,70 1 448,27 Lom 563587 00667005 1 626,20 1 930,30 Malšice 552666 00252522 29 510,86 29 007,14 Meziříčí 563234 00667021 1 540,00 3 510,73 Mladá Vožice 552704 00252557 35 844,60 45 183,50 Mlýny 552712 00252565 1 315,40 1 654,44 Nadějkov 549631 00249891 8 372,80 10 560,44 Nasavrky 559016 00667056 300,00 5 269,27 Nemyšl 552747 00667064 3 617,60 3 715,78 Nová Ves u Chýnova 552763 00252603 14 854,00 15 572,12 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 2 089,40 2 618,90 Oldřichov 552798 00252620 2 940,00 3 098,59 Opařany 552801 00252638 16 436,00 17 702,90 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 73 111,00 83 646,00 Pohnánec 560553 00582514 650,00 573,07 Pohnání 552852 00252671 700,40 1 114,49 Pojbuky 552861 00667081 1 365,40 2 256,73 Psárov 563374 00667099 1 659,60 2 082,86 Radenín 552917 00252735 6 300,00 6 300,00 Radětice 552925 00252743 4 200,00 4 475,84 Radimovice u Tábora 563196 00667102 621,60 814,34 Radimovice u Želče 552933 00252751 3 539,60 4 004,85 Radkov 552941 00667111 1 957,04 2 427,60 Rataje 552976 00252786 3 534,00 4 036,30 Ratibořské Hory 552992 00252794 7 741,00 8 415,23

zdroj: ARISweb

- 205 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Příjmy číslo obce (IČ) Schválený Rozpočet obce rozpočet obce po změnách

Rodná 560626 00582450 1 375,00 1 578,64 Řemíčov 560511 00582468 883,60 1 340,95 Řepeč 553034 00667129 4 405,30 4 829,80 Sezimovo Ústí 553069 00252859 92 238,50 108 456,85 Skopytce 553085 00252875 1 424,00 1 970,79 Skrýchov u Malšic 560669 00582433 1 600,00 1 902,21 Slapsko 599026 00667153 1 374,90 1 761,16 Slapy 599042 00667161 13 797,30 7 726,10 Smilovy Hory 553123 00252913 4 067,70 5 527,62 Stádlec 553140 00252930 7 489,20 10 941,02 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 10 750,51 11 948,51 Sudoměřice u Tábora 553174 00667170 1 940,00 2 923,32 Svrabov 563170 00667196 525,00 610,60 Šebířov 553204 00253006 4 850,00 6 578,72 Tábor 552046 00253014 962 607,00 1 046 335,88 Turovec 551601 00582867 6 300,00 10 865,97 Ústrašice 599123 00667218 2 860,00 3 480,09 Vilice 553280 00667242 2 450,20 2 810,88 Vlčeves 563447 00667251 1 429,80 1 362,21 Vodice 553328 00253138 2 106,00 2 752,02 Zadní Střítež 563927 00667277 488,15 569,89 Záhoří 599000 00667285 644,70 1 389,50 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 961,88 976,34 Zhoř u Tábora 560430 00582476 1 655,40 1 853,91 Želeč 553417 00253201 34 510,00 37 817,19

zdroj: ARISweb

- 206 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Příjmy Výdaje obce číslo obce (IČ) Výsledek od Plnění v % Schválený počátku rozpočet roku obce

Balkova Lhota 563251 00512516 1 110,20 85,69 1 156,84 Bečice 563366 00512524 910,69 98,27 679,90 Bechyně 552054 00252069 291 617,93 297,64 78 775,00 Běleč 560448 00582506 2 347,70 99,95 1 000,00 Borotín 552101 00252107 31 580,35 99,98 5 734,00 Bradáčov 552127 00512532 1 509,34 107,25 593,80 Březnice 552135 00252131 4 505,74 90,19 4 890,00 Černýšovice 563722 00512559 1 409,57 93,10 1 301,00 Dlouhá Lhota 563650 00512567 1 956,61 92,00 1 798,00 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 1 705,10 100,00 1 276,00 Dolní Hořice 552241 00252191 15 699,07 101,77 6 419,50 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 389,43 98,12 1 330,70 Dražice 552283 00252239 21 239,84 127,69 6 628,00 Dražičky 552291 00512591 1 574,55 94,73 1 602,00 Drhovice 563307 00512605 4 627,58 96,39 3 198,00 Haškovcova Lhota 563625 00512613 773,96 96,45 659,30 Hlasivo 560481 00582492 3 750,06 94,34 3 271,20 Hodětín 598992 00512630 1 987,79 91,09 1 808,00 Hodonice 562904 00512621 2 226,82 84,40 1 867,00 Chotoviny 552461 00252352 21 843,16 100,26 18 276,03 Choustník 552470 00252361 9 307,74 96,89 5 208,80 Chrbonín 563145 00512656 1 897,90 97,41 1 179,10 Chýnov 552496 00252387 19 038,73 100,00 17 393,90 Jedlany 562963 00512664 1 021,03 100,00 1 322,94 Jistebnice 552534 00252425 28 817,30 91,80 20 381,10 Košice 552585 00252468 9 233,52 97,28 5 434,00 Košín 562955 00666971 797,57 99,80 524,00 Krátošice 560634 00582484 1 270,81 98,66 750,00

zdroj: ARISweb

- 207 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Příjmy Výdaje obce číslo obce (IČ) Výsledek od Plnění v % Schválený počátku rozpočet roku obce

Krtov 563030 00666980 5 596,76 99,32 1 105,90 Libějice 563544 00666998 1 373,31 94,82 539,70 Lom 563587 00667005 1 915,49 99,23 1 086,20 Malšice 552666 00252522 29 229,88 100,77 14 845,23 Meziříčí 563234 00667021 3 400,85 96,87 1 540,00 Mladá Vožice 552704 00252557 46 302,10 102,48 28 030,00 Mlýny 552712 00252565 1 581,21 95,57 1 055,00 Nadějkov 549631 00249891 9 881,61 93,57 8 104,96 Nasavrky 559016 00667056 5 512,76 104,62 300,00 Nemyšl 552747 00667064 3 715,69 100,00 2 878,80 Nová Ves u Chýnova 552763 00252603 15 572,09 100,00 1 850,00 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 2 479,05 94,66 3 544,40 Oldřichov 552798 00252620 3 098,58 100,00 3 770,00 Opařany 552801 00252638 24 311,76 137,33 13 887,00 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 66 462,97 79,46 34 452,00 Pohnánec 560553 00582514 571,98 99,81 550,00 Pohnání 552852 00252671 1 112,74 99,84 700,40 Pojbuky 552861 00667081 2 256,74 100,00 1 104,00 Psárov 563374 00667099 2 062,36 99,02 1 653,60 Radenín 552917 00252735 6 693,19 106,24 5 065,00 Radětice 552925 00252743 4 305,37 96,19 4 362,60 Radimovice u Tábora 563196 00667102 843,33 103,56 711,90 Radimovice u Želče 552933 00252751 4 004,85 100,00 3 478,10 Radkov 552941 00667111 2 319,17 95,53 1 957,04 Rataje 552976 00252786 4 036,25 100,00 2 693,00 Ratibořské Hory 552992 00252794 8 218,32 97,66 6 909,50

zdroj: ARISweb

- 208 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Příjmy Výdaje obce číslo obce (IČ) Výsledek od Plnění v % Schválený počátku roku rozpočet obce

Rodná 560626 00582450 1 302,77 82,52 1 375,00 Řemíčov 560511 00582468 1 285,58 95,87 797,00 Řepeč 553034 00667129 4 827,04 99,94 3 080,50 Sezimovo Ústí 553069 00252859 152 077,00 140,22 83 576,30 Skopytce 553085 00252875 1 971,39 100,03 1 415,00 Skrýchov u Malšic 560669 00582433 1 672,90 87,95 1 360,00 Slapsko 599026 00667153 1 761,16 100,00 1 324,90 Slapy 599042 00667161 7 726,09 100,00 4 543,00 Smilovy Hory 553123 00252913 4 880,55 88,29 2 647,70 Stádlec 553140 00252930 9 966,17 91,09 6 289,20 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 11 671,30 97,68 6 234,50 Sudoměřice u Tábora 553174 00667170 2 923,48 100,01 2 490,00 Svrabov 563170 00667196 795,64 130,30 525,00 Šebířov 553204 00253006 6 438,32 97,87 3 631,00 Tábor 552046 00253014 2 865 657,27 273,88 742 131,00 Turovec 551601 00582867 10 591,17 97,47 3 790,00 Ústrašice 599123 00667218 3 477,75 99,93 1 768,60 Vilice 553280 00667242 2 683,66 95,47 2 197,20 Vlčeves 563447 00667251 1 362,13 99,99 1 408,80 Vodice 553328 00253138 2 721,69 98,90 2 450,00 Zadní Střítež 563927 00667277 569,00 99,84 408,15 Záhoří 599000 00667285 1 368,31 98,47 871,00 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 963,99 98,74 711,87 Zhoř u Tábora 560430 00582476 1 738,10 93,75 1 133,90 Želeč 553417 00253201 38 273,29 101,21 9 507,00

zdroj: ARISweb

- 209 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Výdaje obce číslo obce (IČ) Rozpočet Výsledek od Plnění v % obce po počátku změnách roku

Balkova Lhota 563251 00512516 1 225,64 867,58 70,79 Bečice 563366 00512524 701,30 475,46 67,80 Bechyně 552054 00252069 80 802,02 268 833,95 332,71 Běleč 560448 00582506 1 350,60 1 076,91 79,74 Borotín 552101 00252107 21 114,56 21 108,70 99,97 Bradáčov 552127 00512532 983,30 952,54 96,87 Březnice 552135 00252131 4 995,60 4 500,58 90,09 Černýšovice 563722 00512559 1 830,00 1 189,63 64,90 Dlouhá Lhota 563650 00512567 1 628,80 1 509,72 92,69 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 1 066,24 1 066,25 100,00 Dolní Hořice 552241 00252191 13 347,52 12 687,51 95,06 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 454,26 903,62 62,14 Dražice 552283 00252239 8 852,73 13 042,99 147,33 Dražičky 552291 00512591 2 029,68 1 415,14 69,77 Drhovice 563307 00512605 3 457,72 3 133,36 90,63 Haškovcova Lhota 563625 00512613 599,68 564,65 94,16 Hlasivo 560481 00582492 4 049,16 2 280,02 56,31 Hodětín 598992 00512630 2 075,32 1 824,09 87,89 Hodonice 562904 00512621 2 289,27 1 927,53 84,20 Chotoviny 552461 00252352 20 479,22 19 775,38 96,56 Choustník 552470 00252361 5 597,05 5 299,22 94,68 Chrbonín 563145 00512656 1 434,12 1 304,84 90,99 Chýnov 552496 00252387 28 237,58 28,237,55 100,00 Jedlany 562963 00512664 740,10 740,10 100,00 Jistebnice 552534 00252425 27 214,14 23 371,92 85,88 Košice 552585 00252468 5 507,78 5 439,16 98,75 Košín 562955 00666971 792,25 643,07 81,17 Krátošice 560634 00582484 1 324,65 1 308,31 98,77

zdroj: ARISweb

- 210 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Výdaje obce číslo obce (IČ) Rozpočet Výsledek od Plnění v % obce po počátku změnách roku

Krtov 563030 00666980 1 158,35 1 124,82 97,11 Libějice 563544 00666998 2 816,22 2 774,45 98,52 Lom 563587 00667005 1 580,80 1 290,67 81,65 Malšice 552666 00252522 14 581,76 15 561,50 106,72 Meziříčí 563234 00667021 3 570,73 2 529,61 70,84 Mladá Vožice 552704 00252557 41 685,77 38 667,48 92,76 Mlýny 552712 00252565 1 471,93 1 229,66 83,54 Nadějkov 549631 00249891 9 005,50 8 699,18 96,60 Nasavrky 559016 00667056 2 650,81 2 469,13 93,15 Nemyšl 552747 00667064 3 714,50 3 714,40 100,00 Nová Ves u Chýnova 552763 00252603 2 267,83 2 267,82 100,00 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 4 073,90 2 055,21 50,45 Oldřichov 552798 00252620 2 795,64 2 795,61 100,00 Opařany 552801 00252638 14 030,10 20 479,18 145,97 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 42 138,00 41 173,53 97,71 Pohnánec 560553 00582514 430,74 429,76 99,77 Pohnání 552852 00252671 864,04 861,95 99,76 Pojbuky 552861 00667081 1 670,54 1 670,56 100,00 Psárov 563374 00667099 2 076,84 1 807,45 87,03 Radenín 552917 00252735 5 156,53 5 485,73 106,38 Radětice 552925 00252743 4 339,06 4 146,94 95,57 Radimovice u Tábora 563196 00667102 1 060,60 883,34 83,29 Radimovice u Želče 552933 00252751 3 582,53 3 582,63 100,00 Radkov 552941 00667111 6 508,57 5 844,18 89,79 Rataje 552976 00252786 5 370,67 5 396,05 99,97 Ratibořské Hory 552992 00252794 8 428,73 8 041,83 95,41

zdroj: ARISweb

- 211 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Výdaje obce číslo obce (IČ) Rozpočet Výsledek od Plnění v % obce po počátku změnách roku

Rodná 560626 00582450 1 550,14 1 220,85 78,76 Řemíčov 560511 00582468 1 147,64 1 147,64 100,00 Řepeč 553034 00667129 4 193,30 4 125,15 98,37 Sezimovo Ústí 553069 00252859 103 305,99 140 696,92 136,19 Skopytce 553085 00252875 1 318,62 1 289,55 97,80 Skrýchov u Malšic 560669 00582433 1 736,97 1 657,87 95,45 Slapsko 599026 00667153 1 538,39 1 538,40 100,00 Slapy 599042 00667161 9 007,65 9 077,41 100,00 Smilovy Hory 553123 00252913 3 758,16 3 757,48 99,98 Stádlec 553140 00252930 10 167,74 8 796,80 86,52 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 7 789,18 7 216,33 92,65 Sudoměřice u Tábora 553174 00667170 3 159,32 2 924,39 92,56 Svrabov 563170 00667196 610,60 453,01 74,19 Šebířov 553204 00253006 5 976,93 4 412,34 73,82 Tábor 552046 00253014 848 842,20 2 635 252,17 310,45 Turovec 551601 00582867 9 453,96 9 697,18 102,57 Ústrašice 599123 00667218 1 741,52 1 722,66 98,92 Vilice 553280 00667242 2 988,55 2 681,54 89,73 Vlčeves 563447 00667251 1 611,96 1 610,11 99,89 Vodice 553328 00253138 2 732,14 2 101,40 76,91 Zadní Střítež 563927 00667277 460,52 468,33 101,70 Záhoří 599000 00667285 942,02 798,27 84,74 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 731,95 560,08 76,52 Zhoř u Tábora 560430 00582476 1 177,11 985,03 83,68 Želeč 553417 00253201 10 579,94 10 946,36 103,46

zdroj: ARISweb

- 212 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Dotace Vybrané dodatky číslo obce (IČ) Přijaté 54 53 transfery a Evidované Splatné závazky půjčky ze daňové veřejného státního nedoplatky u zdravotního rozpočtu, místně pojištění státních fondů příslušných a regionálních finančních rad úřadů Balkova Lhota 563251 00512516 89,56 4,21 3,24 Bečice 563366 00512524 18,50 0,26 1,08 Bechyně 552054 00252069 3 486,87 179,22 100,26 Běleč 560448 00582506 48,50 - - Borotín 552101 00252107 8 437,29 680,26 25,84 Bradáčov 552127 00512532 98,34 1,82 1,13 Březnice 552135 00252131 18,50 1,21 4,13 Černýšovice 563722 00512559 18,50 - 1,18 Dlouhá Lhota 563650 00512567 89,84 4,26 3,31 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 93,59 2,95 1,69 Dolní Hořice 552241 00252191 4 845,56 11,79 13,67 Dolní Hrachovice 560529 00582441 18,50 3,52 2,65 Dražice 552283 00252239 4 509,97 11,80 12,66 Dražičky 552291 00512591 18,50 1,22 0,73 Drhovice 563307 00512605 120,59 110,26 13,78 Haškovcova Lhota 563625 00512613 18,50 1,92 1,16 Hlasivo 560481 00582492 398,81 4,37 5,50 Hodětín 598992 00512630 18,50 2,54 1,68 Hodonice 562904 00512621 27,48 2,28 1,69 Chotoviny 552461 00252352 913,75 33,52 32,12 Choustník 552470 00252361 90,82 29,12 12,52 Chrbonín 563145 00512656 18,50 2,51 3,16 Chýnov 552496 00252387 12 808,20 32,18 45,85 Jedlany 562963 00512664 98,34 0,53 0,41 Jistebnice 552534 00252425 1 741,09 55,46 56,08 Košice 552585 00252468 314,02 12,98 14,46 Košín 562955 00666971 71,75 1,57 1,08 Krátošice 560634 00582484 89,84 3,06 2,29

zdroj: ARISweb

- 213 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Dotace Vybrané dodatky číslo obce (IČ) Přijaté 54 53 transfery a Evidované Splatné půjčky ze daňové závazky státního nedoplatky u veřejného rozpočtu, místně zdravotního státních fondů příslušných pojištění a regionálních finančních rad úřadů

Krtov 563030 00666980 3 557,77 3,02 2,30 Libějice 563544 00666998 89,84 2,57 1,53 Lom 563587 00667005 89,17 1,67 1,27 Malšice 552666 00252522 3 440,53 24,61 25,12 Meziříčí 563234 00667021 98,34 3,54 0,53 Mladá Vožice 552704 00252557 7 100,18 - - Mlýny 552712 00252565 89,84 3,13 2,36 Nadějkov 549631 00249891 926,93 10,23 22,84 Nasavrky 559016 00667056 1 855,60 0,68 0,83 Nemyšl 552747 00667064 230,14 6,19 5,94 Nová Ves u Chýnova 552763 00252603 12 692,34 4,94 4,15 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 89,84 5,60 5,12 Oldřichov 552798 00252620 89,84 3,47 3,37 Opařany 552801 00252638 600,77 23,85 30,61 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 13 310,88 40,75 43,83 Pohnánec 560553 00582514 18,50 2,12 1,63 Pohnání 552852 00252671 72,85 3,61 2,35 Pojbuky 552861 00667081 366,65 8,08 4,57 Psárov 563374 00667099 87,88 3,93 3,17 Radenín 552917 00252735 87,74 15,78 28,69 Radětice 552925 00252743 345,20 6,20 7,97 Radimovice u Tábora 563196 00667102 88,32 2,35 1,58 Radimovice u Želče 552933 00252751 91,54 0,79 5,90 Radkov 552941 00667111 88,32 5,69 1,82 Rataje 552976 00252786 151,41 6,89 5,12 Ratibořské Hory 552992 00252794 297,96 17,59 23,93

zdroj: ARISweb

- 214 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód obce Identifikační Dotace Vybrané dodatky číslo obce (IČ) Přijaté 54 53 transfery a Evidované Splatné půjčky ze daňové závazky státního nedoplatky u veřejného rozpočtu, místně zdravotního státních fondů příslušných pojištění a regionálních finančních rad úřadů

Rodná 560626 00582450 18,50 1,37 2,91 Řemíčov 560511 00582468 89,57 2,07 2,30 Řepeč 553034 00667129 89,17 88,94 5,43 Sezimovo Ústí 553069 00252859 5 515,66 206,98 127,65 Skopytce 553085 00252875 87,79 3,32 4,07 Skrýchov u Malšic 560669 00582433 84,79 1,60 2,33 Slapsko 599026 00667153 89,84 1,78 3,08 Slapy 599042 00667161 18,50 7,18 6,97 Smilovy Hory 553123 00252913 323,99 7,67 13,51 Stádlec 553140 00252930 80,00 153,19 12,05 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 704,89 13,50 17,49 Sudoměřice u Tábora 553174 00667170 89,17 4,98 6,19 Svrabov 563170 00667196 18,50 1,22 0,97 Šebířov 553204 00253006 1 447,77 6,92 7,65 Tábor 552046 00253014 217 467,30 1 020,59 956,54 Turovec 551601 00582867 4 018,69 93,12 5,41 Ústrašice 599123 00667218 88,32 2,17 3,95 Vilice 553280 00667242 89,93 - - Vlčeves 563447 00667251 92,32 1,97 1,28 Vodice 553328 00253138 98,33 5,16 3,80 Zadní Střítež 563927 00667277 18,50 1,93 1,15 Záhoří 599000 00667285 18,50 1,85 1,17 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 18,50 1,40 1,08 Zhoř u Tábora 560430 00582476 18,50 3,19 4,02 Želeč 553417 00253201 9 580,49 14,11 18,31

zdroj: ARISweb

- 215 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Vybrané dodatky obce číslo obce 38 44 52 (IČ) Dlouhodobé Ostatní Splatné závazky bankovní dlouhodobé pojistného na úvěry k závazky sociálním úhradě tuzemské zabezpečení a tuzemské příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Balkova Lhota 563251 00512516 - - 1,89 Bečice 563366 00512524 - - - Bechyně 552054 00252069 - 5 606,85 222,72 Běleč 560448 00582506 - - - Borotín 552101 00252107 13 225,94 100,00 57,07 Bradáčov 552127 00512532 - 900,00 - Březnice 552135 00252131 2 001,10 - - Černýšovice 563722 00512559 - - - Dlouhá Lhota 563650 00512567 - - 1,96 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 - - - Dolní Hořice 552241 00252191 - - 27,69 Dolní Hrachovice 560529 00582441 - - 1,58 Dražice 552283 00252239 13 002,11 244,38 15,50 Dražičky 552291 00512591 - - - Drhovice 563307 00512605 - - 7,24 Haškovcova Lhota 563625 00512613 - - - Hlasivo 560481 00582492 - - 6,55 Hodětín 598992 00512630 - - - Hodonice 562904 00512621 - - 0,64 Chotoviny 552461 00252352 8 829,62 3 350,00 61,80 Choustník 552470 00252361 1 866,00 3 687,83 26,65 Chrbonín 563145 00512656 - - 3,46 Chýnov 552496 00252387 6 284,08 150,00 84,11 Jedlany 562963 00512664 - - - Jistebnice 552534 00252425 2 414,48 - 121,36 Košice 552585 00252468 - - 32,63 Košín 562955 00666971 - - - Krátošice 560634 00582484 - - 1,53

zdroj: ARISweb

- 216 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Vybrané dodatky obce číslo obce 38 44 52 (IČ) Dlouhodobé Ostatní Splatné závazky bankovní dlouhodobé pojistného na úvěry k závazky sociálním úhradě tuzemské zabezpečení a tuzemské příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Krtov 563030 00666980 1 034,84 - 1,29 Libějice 563544 00666998 1 540,00 - - Lom 563587 00667005 - - 0,20 Malšice 552666 00252522 20 472,32 - 46,44 Meziříčí 563234 00667021 - - 1,06 Mladá Vožice 552704 00252557 10 745,76 - 0,15 Mlýny 552712 00252565 250,00 - 2,05 Nadějkov 549631 00249891 1 114,00 - 47,41 Nasavrky 559016 00667056 - - - Nemyšl 552747 00667064 - - 10,85 Nová Ves u Chýnova 552763 00252603 - - 1,78 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 - - 3,19 Oldřichov 552798 00252620 - - 1,39 Opařany 552801 00252638 12 133,42 2 401,81 60,99 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 12 919,01 - 88,66 Pohnánec 560553 00582514 - - 0,51 Pohnání 552852 00252671 - - 1,79 Pojbuky 552861 00667081 - - 4,97 Psárov 563374 00667099 - - - Radenín 552917 00252735 632,89 - 62,38 Radětice 552925 00252743 - - 16,49 Radimovice u Tábora 563196 00667102 - - - Radimovice u Želče 552933 00252751 - 1 592,33 2,36 Radkov 552941 00667111 2 987,50 - - Rataje 552976 00252786 - - 4,54 Ratibořské Hory 552992 00252794 - - 48,16

zdroj: ARISweb

- 217 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – dokončení

data z databáze ARIS za rok 2009 v tisicích Obec Kód Identifikační Vybrané dodatky obce číslo obce 38 44 52 (IČ) Dlouhodobé Ostatní Splatné závazky bankovní dlouhodobé pojistného na úvěry k závazky sociálním úhradě tuzemské zabezpečení a tuzemské příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Rodná 560626 00582450 - - 2,05 Řemíčov 560511 00582468 - - 0,63 Řepeč 553034 00667129 - - 2,12 Sezimovo Ústí 553069 00252859 15 893,46 - 262,17 Skopytce 553085 00252875 - - 3,56 Skrýchov u Malšic 560669 00582433 - - 1,69 Slapsko 599026 00667153 - - 0,98 Slapy 599042 00667161 2 983,00 - 7,08 Smilovy Hory 553123 00252913 - - 30,93 Stádlec 553140 00252930 - - 21,31 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 1 744,45 691,74 33,95 Sudoměřice u Tábora 553174 00667170 - - 13,62 Svrabov 563170 00667196 - - - Šebířov 553204 00253006 - - 9,45 Tábor 552046 00253014 214,787,62 12 038,25 2 146,38 Turovec 551601 00582867 2 000,00 - 6,10 Ústrašice 599123 00667218 - - 2,55 Vilice 553280 00667242 - - - Vlčeves 563447 00667251 - - - Vodice 553328 00253138 - - 2,02 Zadní Střítež 563927 00667277 - - - Záhoří 599000 00667285 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 - - 0,79 Zhoř u Tábora 560430 00582476 - - 2,54 Želeč 553417 00253201 20 138,92 - 33,64

zdroj: ARISweb

- 218 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor za rok 2009

Obec Kód Počet Počet Přirozený Saldo Podíl Podíl obce částí bydlících přírůstek migrace obyvatel obyvatel obce obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%) SO ORP - Tábor . 289 [3] 80 782 [3] 49 [4] 110 [4] 14,0 [3] 16,4 [3] Balkova Lhota 563251 1 [3] 114 [3] - [4] - [4] 19,3 [3] 16,7 [3] Bechyně 552054 3 [3] 5 485 [3] -9 [4] -47 [4] 12,9 [3] 17,1 [3] Bečice 563366 1 [3] 69 [3] -2 [4] -5 [4] 5,8 [3] 26,1 [3] Běleč 560448 3 [3] 180 [3] - [4] -2 [4] 15,0 [3] 14,4 [3] Borotín 552101 11 [3] 591 [3] 1 [4] 13 [4] 19,0 [3] 16,2 [3] Bradáčov 552127 2 [3] 56 [3] -1 [4] -1 [4] 7,1 [3] 51,8 [3] Březnice 552135 1 [3] 183 [3] 2 [4] 1 [4] 12,6 [3] 16,4 [3] Chotoviny 552461 12 [3] 1 721 [3] -5 [4] 30 [4] 17,4 [3] 15,6 [3] Choustník 552470 3 [3] 506 [3] 1 [4] -5 [4] 15,4 [3] 17,4 [3] Chrbonín 563145 1 [3] 141 [3] 2 [4] -3 [4] 15,6 [3] 14,2 [3] Chýnov 552496 5 [3] 2 299 [3] -3 [4] 13 [4] 16,5 [3] 15,6 [3] Černýšovice 563722 2 [3] 73 [3] 1 [4] 1 [4] 5,5 [3] 37,0 [3] Dlouhá Lhota 563650 1 [3] 167 [3] -2 [4] 3 [4] 9,6 [3] 18,0 [3]

Dobronice u Bechyně 552224 1 [3] 111 [3] - [4] 6 [4] 4,5 [3] 22,5 [3] Dolní Hořice 552241 12 [3] 825 [3] 2 [4] 11 [4] 14,7 [3] 19,0 [3]

obec Dolní Hrachovice 560529 3 [3] 141 [3] 1 [4] -2 [4] 17,7 [3] 12,8 [3] Dražice 552283 1 [3] 774 [3] - [4] 7 [4] 16,9 [3] 11,9 [3] Dražičky 552291 1 [3] 129 [3] 2 [4] 9 [4] 22,5 [3] 13,2 [3] Drhovice 563307 1 [3] 191 [3] 3 [4] 6 [4] 13,6 [3] 18,8 [3] Haškovcova Lhota 563625 1 [3] 70 [3] -1 [4] 1 [4] 5,7 [3] 17,1 [3] Hlasivo 560481 4 [3] 175 [3] - [4] 4 [4] 10,9 [3] 20,0 [3] Hodětín 598992 3 [3] 99 [3] 2 [4] 10 [4] 12,1 [3] 27,3 [3] Hodonice 562904 1 [3] 157 [3] -3 [4] -5 [4] 16,6 [3] 13,4 [3] Jedlany 562963 1 [3] 63 [3] 2 [4] 1 [4] 14,3 [3] 25,4 [3] Jistebnice 552534 27 [3] 2 046 [3] 4 [4] 25 [4] 15,2 [3] 18,0 [3] Košice 552585 3 [3] 723 [3] 5 [4] -4 [4] 14,8 [3] 16,5 [3] Košín 562955 1 [3] 62 [3] 1 [4] - [4] 16,1 [3] 8,1 [3] Krátošice 560634 1 [3] 112 [3] -1 [4] - [4] 8,0 [3] 16,1 [3] Krtov 563030 1 [3] 146 [3] - [4] -2 [4] 19,9 [3] 13,7 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 219 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Kód Počet Počet Přirozený Saldo Podíl Podíl obce částí bydlících přírůstek migrace obyvatel obyvatel obce obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%) SO ORP - Tábor . 289 [3] 80 782 [3] 49 [4] 110 [4] 14,0 [3] 16,4 [3] Libějice 563544 1 [3] 103 [3] - [4] -5 [4] 11,7 [3] 18,4 [3] Lom 563587 1 [3] 145 [3] -1 [4] -3 [4] 13,1 [3] 21,4 [3] Malšice 552666 9 [3] 1 837 [3] - [4] 38 [4] 12,4 [3] 17,1 [3] Meziříčí 563234 1 [3] 174 [3] 6 [4] 3 [4] 21,3 [3] 17,8 [3] Mladá Vožice 552704 15 [3] 2 727 [3] 7 [4] -2 [4] 15,7 [3] 15,1 [3] Mlýny 552712 1 [3] 137 [3] -1 [4] - [4] 11,7 [3] 14,6 [3] Nadějkov 549631 18 [3] 744 [3] 1 [4] 4 [4] 13,3 [3] 15,1 [3] Nasavrky 559016 1 [3] 69 [3] 1 [4] 3 [4] 13,0 [3] 17,4 [3] Nemyšl 552747 8 [3] 294 [3] 5 [4] 3 [4] 18,7 [3] 12,9 [3] Nová Ves u Chýnova 552763 1 [3] 281 [3] 7 [4] 4 [4] 15,3 [3] 12,1 [3] Nová Ves u Mladé Vožice 563455 4 [3] 177 [3] -5 [4] - [4] 12,4 [3] 18,1 [3] Oldřichov 552798 1 [3] 226 [3] -2 [4] -4 [4] 17,7 [3] 13,7 [3] Opařany 552801 7 [3] 1 394 [3] 6 [4] 8 [4] 15,1 [3] 15,2 [3] Planá nad Lužnicí 552828 3 [3] 3 666 [3] 11 [4] 111 [4] 16,0 [3] 12,6 [3]

Pohnánec 560553 1 [3] 58 [3] -1 [4] - [4] 10,3 [3] 24,1 [3]

obec Pohnání 552852 1 [3] 79 [3] 2 [4] 3 [4] 15,2 [3] 16,5 [3] Pojbuky 552861 4 [3] 115 [3] -2 [4] 3 [4] 7,0 [3] 19,1 [3] Psárov 563374 2 [3] 135 [3] - [4] -2 [4] 8,1 [3] 25,2 [3] Radenín 552917 7 [3] 503 [3] -2 [4] 13 [4] 14,1 [3] 18,3 [3] Radětice 552925 1 [3] 219 [3] 1 [4] -2 [4] 10,5 [3] 16,4 [3] Radimovice u Tábora 563196 1 [3] 69 [3] 1 [4] 5 [4] 14,5 [3] 18,8 [3] Radimovice u Želče 552933 1 [3] 375 [3] 1 [4] -1 [4] 16,3 [3] 11,2 [3] Radkov 552941 2 [3] 168 [3] -3 [4] 1 [4] 14,3 [3] 19,0 [3] Rataje 552976 2 [3] 209 [3] 1 [4] 6 [4] 9,6 [3] 19,1 [3] Ratibořské Hory 552992 6 [3] 750 [3] - [4] 11 [4] 15,5 [3] 15,1 [3] Rodná 560626 3 [3] 88 [3] - [4] - [4] 9,1 [3] 23,9 [3] Řemíčov 560511 2 [3] 74 [3] -2 [4] 2 [4] 2,7 [3] 25,7 [3] Řepeč 553034 2 [3] 250 [3] -5 [4] 1 [4] 16,8 [3] 14,4 [3] Sezimovo Ústí 553069 1 [3] 7 330 [3] - [4] -8 [4] 13,2 [3] 23,8 [3] Skopytce 553085 2 [3] 146 [3] -1 [4] -3 [4] 11,0 [3] 24,7 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 220 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Kód Počet Počet Přirozený Saldo Podíl Podíl obce částí bydlících přírůstek migrace obyvatel obyvatel obce obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%) SO ORP - Tábor . 289 [3] 80 782 [3] 49 [4] 110 [4] 14,0 [3] 16,4 [3] Skrýchov u Malšic 560669 2 [3] 130 [3] - [4] 2 [4] 18,5 [3] 12,3 [3] Slapsko 599026 6 [3] 158 [3] - [4] 2 [4] 15,8 [3] 17,7 [3] Slapy 599042 2 [3] 485 [3] 1 [4] 2 [4] 16,1 [3] 11,5 [3] Smilovy Hory 553123 7 [3] 372 [3] -10 [4] -7 [4] 9,1 [3] 23,4 [3] Stádlec 553140 5 [3] 592 [3] 1 [4] -14 [4] 13,9 [3] 16,7 [3] Sudoměřice u Bechyně 553166 3 [3] 665 [3] - [4] -14 [4] 13,8 [3] 14,3 [3] Sudoměřice u Tábora 553174 1 [3] 297 [3] 1 [4] 3 [4] 15,2 [3] 15,5 [3] Svrabov 563170 2 [3] 58 [3] 1 [4] -2 [4] 12,1 [3] 22,4 [3] Šebířov 553204 11 [3] 356 [3] -4 [4] -4 [4] 11,2 [3] 21,6 [3]

Tábor 552046 15 [3] 35 484 [3] 27 [4] -136 [4] 13,4 [3] 15,1 [3]

obec Turovec 551601 1 [3] 230 [3] -2 [4] 1 [4] 13,9 [3] 13,5 [3] Ústrašice 599123 1 [3] 304 [3] 4 [4] 14 [4] 17,4 [3] 12,8 [3] Vilice 553280 2 [3] 172 [3] -2 [4] 1 [4] 7,0 [3] 16,9 [3] Vlčeves 563447 2 [3] 76 [3] -2 [4] 5 [4] 10,5 [3] 22,4 [3] Vodice 553328 6 [3] 185 [3] - [4] 5 [4] 5,9 [3] 36,2 [3] Zadní Střítež 563927 1 [3] 33 [3] - [4] 1 [4] - [3] 27,3 [3] Záhoří 599000 1 [3] 57 [3] -1 [4] -1 [4] 5,3 [3] 28,1 [3] Zhoř u Mladé Vožice 599034 1 [3] 95 [3] - [4] 6 [4] 14,7 [3] 13,7 [3] Zhoř u Tábora 560430 1 [3] 159 [3] - [4] -5 [4] 15,7 [3] 15,1 [3] Želeč 553417 2 [3] 923 [3] 8 [4] -3 [4] 19,8 [3] 9,0 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 221 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované narození nezaměstnanosti (%)

SO ORP - Tábor 883 [4] 834 [4] 959 [4] 849 [4] 9,3 [3] Balkova Lhota 2 [4] 2 [4] 2 [4] 2 [4] 8,2 [3] Bechyně 54 [4] 63 [4] 92 [4] 139 [4] 9,3 [3] Bečice 2 [4] 4 [4] 1 [4] 6 [4] 6,9 [3] Běleč - [4] - [4] 1 [4] 3 [4] 10,5 [3] Borotín 11 [4] 10 [4] 18 [4] 5 [4] 17,4 [3] Bradáčov 1 [4] 2 [4] - [4] 1 [4] 5,0 [3] Březnice 4 [4] 2 [4] 4 [4] 3 [4] 7,6 [3] Chotoviny 17 [4] 22 [4] 60 [4] 30 [4] 6,7 [3] Choustník 3 [4] 2 [4] 3 [4] 8 [4] 6,4 [3] Chrbonín 3 [4] 1 [4] - [4] 3 [4] 7,9 [3] Chýnov 26 [4] 29 [4] 58 [4] 45 [4] 7,9 [3] Černýšovice 2 [4] 1 [4] 1 [4] - [4] 11,8 [3] Dlouhá Lhota - [4] 2 [4] 4 [4] 1 [4] 11,8 [3] Dobronice u Bechyně 1 [4] 1 [4] 6 [4] - [4] 18,6 [3]

Dolní Hořice 11 [4] 9 [4] 21 [4] 10 [4] 10,6 [3] obec Dolní Hrachovice 1 [4] - [4] 2 [4] 4 [4] 5,4 [3] Dražice 9 [4] 9 [4] 22 [4] 15 [4] 11,2 [3] Dražičky 5 [4] 3 [4] 9 [4] - [4] 20,7 [3] Drhovice 4 [4] 1 [4] 8 [4] 2 [4] 9,9 [3] Haškovcova Lhota - [4] 1 [4] 1 [4] - [4] 17,1 [3] Hlasivo 2 [4] 2 [4] 5 [4] 1 [4] 18,1 [3] Hodětín 2 [4] - [4] 11 [4] 1 [4] 2,1 [3] Hodonice - [4] 3 [4] 1 [4] 6 [4] 11,1 [3] Jedlany 2 [4] - [4] 2 [4] 1 [4] 3,1 [3] Jistebnice 30 [4] 26 [4] 41 [4] 16 [4] 10,2 [3] Košice 10 [4] 5 [4] 16 [4] 20 [4] 5,7 [3] Košín 1 [4] - [4] 1 [4] 1 [4] 6,1 [3] Krátošice - [4] 1 [4] 3 [4] 3 [4] 14,3 [3] Krtov 1 [4] 1 [4] 3 [4] 5 [4] 2,8 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 222 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované narození nezaměstnanosti (%)

SO ORP - Tábor 883 [4] 834 [4] 959 [4] 849 [4] 9,3 [3] Libějice 1 [4] 1 [4] 2 [4] 7 [4] 2,0 [3] Lom 1 [4] 2 [4] 2 [4] 5 [4] 13,2 [3] Malšice 15 [4] 15 [4] 73 [4] 35 [4] 9,0 [3] Meziříčí 7 [4] 1 [4] 6 [4] 3 [4] 8,7 [3] Mladá Vožice 37 [4] 30 [4] 43 [4] 45 [4] 7,1 [3] Mlýny 1 [4] 2 [4] - [4] - [4] 5,7 [3] Nadějkov 11 [4] 10 [4] 15 [4] 11 [4] 15,3 [3] Nasavrky 1 [4] - [4] 9 [4] 6 [4] - [3] Nemyšl 6 [4] 1 [4] 8 [4] 5 [4] 12,9 [3] Nová Ves u Chýnova 8 [4] 1 [4] 5 [4] 1 [4] 4,4 [3] Nová Ves u Mladé Vožice 4 [4] 9 [4] 9 [4] 9 [4] 10,3 [3] Oldřichov 2 [4] 4 [4] 6 [4] 10 [4] 8,3 [3] Opařany 19 [4] 13 [4] 35 [4] 27 [4] 8,4 [3] Planá nad Lužnicí 47 [4] 36 [4] 178 [4] 67 [4] 9,1 [3]

Pohnánec - [4] 1 [4] - [4] - [4] 6,7 [3]

obec Pohnání 2 [4] - [4] 4 [4] 1 [4] 7,1 [3] Pojbuky - [4] 2 [4] 3 [4] - [4] 12,5 [3] Psárov - [4] - [4] - [4] 2 [4] 11,6 [3] Radenín 7 [4] 9 [4] 21 [4] 8 [4] 9,6 [3] Radětice 2 [4] 1 [4] 3 [4] 5 [4] 8,7 [3] Radimovice u Tábora 2 [4] 1 [4] 6 [4] 1 [4] 3,3 [3] Radimovice u Želče 4 [4] 3 [4] 6 [4] 7 [4] 10,7 [3] Radkov - [4] 3 [4] 4 [4] 3 [4] 11,3 [3] Rataje 2 [4] 1 [4] 10 [4] 4 [4] 9,3 [3] Ratibořské Hory 8 [4] 8 [4] 19 [4] 8 [4] 8,2 [3] Rodná - [4] - [4] 2 [4] 2 [4] 4,1 [3] Řemíčov 1 [4] 3 [4] 4 [4] 2 [4] 8,8 [3] Řepeč 2 [4] 7 [4] 5 [4] 4 [4] 10,2 [3] Sezimovo Ústí 71 [4] 71 [4] 140 [4] 148 [4] 8,7 [3] Skopytce - [4] 1 [4] - [4] 3 [4] 10,1 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 223 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované narození nezaměstnanosti (%)

SO ORP - Tábor 883 [4] 834 [4] 959 [4] 849 [4] 9,3 [3] Skrýchov u Malšic 2 [4] 2 [4] 6 [4] 4 [4] 7,3 [3] Slapsko - [4] - [4] 5 [4] 3 [4] 19,2 [3] Slapy 4 [4] 3 [4] 15 [4] 13 [4] 6,1 [3] Smilovy Hory 2 [4] 12 [4] 5 [4] 12 [4] 10,0 [3] Stádlec 7 [4] 6 [4] 11 [4] 25 [4] 10,9 [3] Sudoměřice u Bechyně 4 [4] 4 [4] 11 [4] 25 [4] 8,5 [3] Sudoměřice u Tábora 5 [4] 4 [4] 4 [4] 1 [4] 8,6 [3] Svrabov 1 [4] - [4] - [4] 2 [4] 3,7 [3] Šebířov - [4] 4 [4] 4 [4] 8 [4] 11,4 [3]

Tábor 367 [4] 340 [4] 625 [4] 761 [4] 9,6 [3]

obec Turovec 1 [4] 3 [4] 3 [4] 2 [4] 5,0 [3] Ústrašice 7 [4] 3 [4] 21 [4] 7 [4] 11,7 [3] Vilice 1 [4] 3 [4] 3 [4] 2 [4] 14,3 [3] Vlčeves 1 [4] 3 [4] 6 [4] 1 [4] 4,5 [3] Vodice 1 [4] 1 [4] 6 [4] 1 [4] 9,2 [3] Zadní Střítež - [4] - [4] 2 [4] 1 [4] 6,3 [3] Záhoří - [4] 1 [4] - [4] 1 [4] 7,1 [3] Zhoř u Mladé Vožice - [4] - [4] 6 [4] - [4] 10,9 [3] Zhoř u Tábora 1 [4] 1 [4] 1 [4] 6 [4] 12,8 [3] Želeč 14 [4] 6 [4] 27 [4] 30 [4] 10,4 [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 224 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr.

Obec Počet dokončených Počet lázeňských Počet lůžek v bytů léčeben lázeňských léčebnách

SO ORP - Tábor 286 [4] 2 [3] i.d. [3] Balkova Lhota 1 [4] - [3] - [3] Bechyně 12 [4] 2 [3] i.d. [3] Bečice - [4] - [3] - [3] Běleč 1 [4] - [3] - [3] Borotín 3 [4] - [3] - [3] Bradáčov - [4] - [3] - [3] Březnice - [4] - [3] - [3] Chotoviny 10 [4] - [3] - [3] Choustník - [4] - [3] - [3] Chrbonín - [4] - [3] - [3] Chýnov 35 [4] - [3] - [3] Černýšovice - [4] - [3] - [3] Dlouhá Lhota - [4] - [3] - [3] Dobronice u Bechyně - [4] - [3] - [3]

Dolní Hořice 2 [4] - [3] - [3] obec Dolní Hrachovice - [4] - [3] - [3] Dražice - [4] - [3] - [3] Dražičky 4 [4] - [3] - [3] Drhovice 3 [4] - [3] - [3] Haškovcova Lhota - [4] - [3] - [3] Hlasivo - [4] - [3] - [3] Hodětín 1 [4] - [3] - [3] Hodonice 1 [4] - [3] - [3] Jedlany - [4] - [3] - [3] Jistebnice 9 [4] - [3] - [3] Košice 2 [4] - [3] - [3] Košín - [4] - [3] - [3] Krátošice - [4] - [3] - [3] Krtov - [4] - [3] - [3] [3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 225 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Balkova Lhota 121 122 122 122 120 120 116 Bečice 66 72 75 73 70 78 77 Bechyně 5 915 5 835 5 755 5 695 5 681 5 614 5 557 Běleč 187 180 183 183 178 179 178 Borotín 507 511 520 529 534 530 533 Bradáčov 73 72 72 70 68 69 62 Březnice 223 207 199 197 192 187 185 Černýšovice 87 84 83 80 79 72 70 Dlouhá Lhota 172 171 174 168 171 168 169 Dobronice u Bechyně 100 107 102 104 103 104 103 Dolní Hořice 813 795 795 802 785 793 802 Dolní Hrachovice 137 138 135 139 142 141 146 Dražice 676 692 696 697 701 726 763 Dražičky 73 74 76 78 90 108 111 Drhovice 188 190 185 183 180 178 179 Haškovcova Lhota 84 77 82 80 78 78 71 Hlasivo 184 177 185 179 183 178 178 Hodětín 91 93 94 93 90 83 88 Hodonice 126 127 126 127 135 135 161 Chotoviny 1 534 1 552 1 578 1 620 1 611 1 608 1 656

c Choustník 513 504 521 521 531 510 519 141 139 141 142 141 139 141

obe Chrbonín Chýnov 2 089 2 106 2 121 2 163 2 173 2 202 2 257 Jedlany 65 62 61 59 60 62 61 Jistebnice 2 045 2 027 2 007 2 003 2 010 2 007 2 006 Košice 685 679 690 680 695 724 717 Košín 63 64 61 60 55 54 57 Krátošice 119 128 129 125 126 118 113 Krtov 142 141 143 144 146 145 149 Libějice 106 103 102 102 106 108 104 Lom 131 140 137 139 146 149 151 Malšice 1 684 1 674 1 702 1 703 1 707 1 739 1 767 Meziříčí 132 130 130 146 144 155 162 Mladá Vožice 2 727 2 748 2 772 2 779 2 773 2 757 2 728 Mlýny 145 144 145 138 135 132 138 Nadějkov 736 738 754 755 747 744 743 Nasavrky 32 36 37 43 42 42 52 Nemyšl 280 275 275 278 286 290 287 Nová Ves u Chýnova 227 230 241 243 255 259 273 Nová Ves u Mladé Vožice 188 181 177 182 178 184 181 Oldřichov 232 228 225 231 229 238 244 Opařany 1 389 1 384 1 365 1 373 1 366 1 362 1 370 zdroj: ČSÚ

- 226 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor – dokončení

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Planá nad Lužnicí 3 032 3 073 3 128 3 227 3 304 3 356 3 454 Pohnánec 60 59 62 61 61 60 59 Pohnání 90 88 89 86 82 77 76 Pojbuky 127 117 117 120 123 120 117 Psárov 155 153 151 147 143 142 145 Radenín 438 447 448 446 453 477 498 Radětice 239 234 229 237 228 223 220 Radimovice u Tábora 62 64 63 59 60 63 61 Radimovice u Želče 333 348 353 358 367 379 376 Radkov 145 135 136 136 139 151 163 Rataje 195 205 210 215 213 218 204 Ratibořské Hory 742 750 742 738 729 742 728 Rodná 115 113 110 106 100 96 95 Řemíčov 87 84 79 82 81 81 77 Řepeč 263 266 261 263 260 257 252 Sezimovo Ústí 7 474 7 480 7 420 7 375 7 304 7 280 7 302 Skopytce 160 164 157 151 150 150 150

Skrýchov u Malšic 121 125 121 117 119 124 130 Slapsko 125 123 122 125 129 129 149 obec Slapy 412 419 431 445 465 461 470 Smilovy Hory 428 436 441 426 415 414 405 Stádlec 614 627 618 628 631 622 616 Sudoměřice u Bechyně 625 637 652 649 655 667 678 Sudoměřice u Tábora 278 276 270 275 272 281 281 Svrabov 54 53 53 54 55 54 59 Šebířov 408 395 392 387 387 385 383 Tábor 36 595 36 460 36 264 36 013 35 898 35 859 35 769 Turovec 238 233 235 234 232 228 226 Ústrašice 201 204 205 213 226 238 266 Vilice 177 175 174 176 173 173 173 Vlčeves 98 93 88 80 79 79 77 Vodice 199 198 189 194 191 188 185 Zadní Střítež 46 44 42 39 36 33 28 Záhoří 63 63 63 64 63 61 59 Zhoř u Mladé Vožice 90 91 91 89 89 91 95 Zhoř u Tábora 159 153 151 150 157 164 163 Želeč 771 782 791 804 826 841 868 zdroj: ČSÚ

- 227 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel bez vzdělání základní včetně starších 15 let neukončeného

Balkova Lhota 102 0 24 Bečice 58 0 15 Bechyně 4 909 16 1 014 Běleč 155 1 59 Borotín 409 1 145 Bradáčov 67 0 42 Březnice 177 0 65 Černýšovice 82 0 27 Dlouhá Lhota 142 0 40 Dobronice u Bechyně 91 1 29 Dolní Hořice 724 2 225 Dolní Hrachovice 120 0 37 Dražice 540 1 107 Dražičky 55 0 14 Drhovice 161 0 40 Haškovcova Lhota 72 0 27 Hlasivo 142 0 52 Hodětín 81 0 27 Hodonice 107 0 39 Chotoviny 1 321 5 334 Choustník 431 0 117 Chrbonín 120 1 33 Chýnov 1 722 1 414 Jedlany 62 0 20 Jistebnice 1 690 3 521 Košice 594 1 176 Košín 55 0 13 Krátošice 102 0 34

zdroj: ČSÚ

- 228 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel bez vzdělání základní včetně starších 15 let neukončeného Krtov 110 2 27 Libějice 88 0 33 Lom 117 0 31 Malšice 1 454 4 364 Meziříčí 119 0 35 Mladá Vožice 2 300 4 594 Mlýny 122 0 45 Nadějkov 610 0 162 Nasavrky 25 0 2 Nemyšl 238 2 83 Nová Ves u Chýnova 188 0 59 Nová Ves u Mladé Vožice 164 0 72 Oldřichov 198 2 69 Opařany 1 163 0 281 Planá nad Lužnicí 2 529 4 498 Pohnánec 51 0 12 Pohnání 76 0 26 Pojbuky 107 0 45 Psárov 139 1 58 Radenín 374 0 120 Radětice 214 1 77 Radimovice u Tábora 53 0 11 Radimovice u Želče 260 1 51 Radkov 125 0 36 Rataje 179 2 66 Ratibořské Hory 618 3 181 Rodná 97 0 48 Řemíčov 69 1 26

zdroj: ČSÚ

- 229 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel bez vzdělání základní včetně starších 15 let neukončeného Řepeč 209 0 57 Sezimovo Ústí 6 479 6 1 061 Skopytce 133 1 47 Skrýchov u Malšic 96 0 37 Slapsko 107 1 42 Slapy 350 0 80 Smilovy Hory 391 1 149 Stádlec 513 1 148 Sudoměřice u Bechyně 529 0 145 Sudoměřice u Tábora 236 1 59 Svrabov 46 0 17 Šebířov 324 0 130 Tábor 30 568 56 5 528 Turovec 194 1 41 Ústrašice 176 0 35 Vilice 152 1 48 Vlčeves 84 0 33 Vodice 192 0 95 Zadní Střítež 42 2 27 Záhoří 59 0 30 Zhoř u Mladé Vožice 71 0 20 Zhoř u Tábora 132 0 42 Želeč 630 1 147

zdroj: ČSÚ

- 230 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet vyučení a střední úplné střední vyšší odborné a obyvatel odborné bez s maturitou nástavbové starších 15 let maturity

Balkova Lhota 102 42 31 3 Bečice 58 31 10 2 Bechyně 4 909 1 723 1 459 195 Běleč 155 62 30 0 Borotín 409 168 70 3 Bradáčov 67 10 13 1 Březnice 177 64 40 2 Černýšovice 82 37 13 2 Dlouhá Lhota 142 68 26 3 Dobronice u Bechyně 91 43 12 4 Dolní Hořice 724 342 119 8 Dolní Hrachovice 120 47 30 2 Dražice 540 217 170 16 Dražičky 55 25 13 0 Drhovice 161 80 32 4 Haškovcova Lhota 72 22 19 0 Hlasivo 142 56 28 1 Hodětín 81 42 8 1 Hodonice 107 40 18 2 Chotoviny 1 321 559 294 32 Choustník 431 208 74 8 Chrbonín 120 58 26 0 Chýnov 1 722 727 384 65 Jedlany 62 26 14 1 Jistebnice 1 690 665 359 40 Košice 594 254 118 21 Košín 55 20 16 1 Krátošice 102 39 21 2

zdroj: ČSÚ

- 231 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet vyučení a střední úplné střední vyšší odborné a obyvatel odborné bez s maturitou nástavbové starších 15 let maturity Krtov 110 52 22 2 Libějice 88 33 13 2 Lom 117 52 24 3 Malšice 1 454 657 322 37 Meziříčí 119 50 28 3 Mladá Vožice 2 300 1 031 514 45 Mlýny 122 57 17 0 Nadějkov 610 279 114 15 Nasavrky 25 14 6 2 Nemyšl 238 104 28 3 Nová Ves u Chýnova 188 83 39 2 Nová Ves u Mladé Vožice 164 62 20 4 Oldřichov 198 97 26 0 Opařany 1 163 502 274 35 Planá nad Lužnicí 2 529 1 078 663 83 Pohnánec 51 27 9 0 Pohnání 76 33 13 3 Pojbuky 107 44 14 1 Psárov 139 65 11 3 Radenín 374 166 70 6 Radětice 214 86 42 4 Radimovice u Tábora 53 26 11 1 Radimovice u Želče 260 111 61 10 Radkov 125 54 27 1 Rataje 179 79 20 4 Ratibořské Hory 618 278 117 5 Rodná 97 37 6 2 Řemíčov 69 29 8 0

zdroj: ČSÚ

- 232 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet vyučení a střední úplné střední vyšší odborné a obyvatel odborné bez s maturitou nástavbové starších 15 let maturity Řepeč 209 99 41 6 Sezimovo Ústí 6 479 2 601 1 919 268 Skopytce 133 51 31 0 Skrýchov u Malšic 96 45 10 0 Slapsko 107 38 23 0 Slapy 350 156 81 3 Smilovy Hory 391 165 56 7 Stádlec 513 228 100 12 Sudoměřice u Bechyně 529 207 141 12 Sudoměřice u Tábora 236 105 56 2 Svrabov 46 24 4 0 Šebířov 324 137 46 4 Tábor 30 568 10 307 9 150 1 321 Turovec 194 89 41 7 Ústrašice 176 81 39 5 Vilice 152 79 17 1 Vlčeves 84 37 12 1 Vodice 192 69 19 1 Zadní Střítež 42 10 2 0 Záhoří 59 21 8 0 Zhoř u Mladé Vožice 71 36 9 3 Zhoř u Tábora 132 67 19 1 Želeč 630 269 151 16

zdroj: ČSÚ

- 233 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel vysokoškolské nezjištěné starších 15 let

Balkova Lhota 102 2 0 Bečice 58 0 0 Bechyně 4 909 443 59 Běleč 155 3 0 Borotín 409 15 6 Bradáčov 67 0 1 Březnice 177 5 1 Černýšovice 82 3 0 Dlouhá Lhota 142 5 0 Dobronice u Bechyně 91 1 1 Dolní Hořice 724 24 4 Dolní Hrachovice 120 1 3 Dražice 540 27 2 Dražičky 55 3 0 Drhovice 161 5 0 Haškovcova Lhota 72 4 0 Hlasivo 142 5 0 Hodětín 81 1 2 Hodonice 107 6 2 Chotoviny 1 321 90 7 Choustník 431 23 1 Chrbonín 120 2 0 Chýnov 1 722 113 18 Jedlany 62 1 0 Jistebnice 1 690 85 17 Košice 594 22 2 Košín 55 5 0 Krátošice 102 6 0

zdroj: ČSÚ

- 234 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel vysokoškolské nezjištěné starších 15 let

Krtov 110 4 1 Libějice 88 7 0 Lom 117 5 2 Malšice 1 454 61 9 Meziříčí 119 5 0 Mladá Vožice 2 300 91 21 Mlýny 122 2 1 Nadějkov 610 37 3 Nasavrky 25 1 0 Nemyšl 238 8 10 Nová Ves u Chýnova 188 5 0 Nová Ves u Mladé Vožice 164 4 2 Oldřichov 198 4 0 Opařany 1 163 66 5 Planá nad Lužnicí 2 529 193 10 Pohnánec 51 3 0 Pohnání 76 1 0 Pojbuky 107 2 1 Psárov 139 1 0 Radenín 374 8 4 Radětice 214 4 0 Radimovice u Tábora 53 4 0 Radimovice u Želče 260 24 2 Radkov 125 7 0 Rataje 179 7 1 Ratibořské Hory 618 26 8 Rodná 97 4 0 Řemíčov 69 2 3

zdroj: ČSÚ

- 235 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001)

Obec Počet obyvatel vysokoškolské nezjištěné starších 15 let

Řepeč 209 5 1 Sezimovo Ústí 6 479 552 72 Skopytce 133 2 1 Skrýchov u Malšic 96 4 0 Slapsko 107 3 0 Slapy 350 27 3 Smilovy Hory 391 11 2 Stádlec 513 20 4 Sudoměřice u Bechyně 529 23 1 Sudoměřice u Tábora 236 11 2 Svrabov 46 1 0 Šebířov 324 5 2 Tábor 30 568 3 801 405 Turovec 194 13 2 Ústrašice 176 12 4 Vilice 152 3 3 Vlčeves 84 1 0 Vodice 192 6 2 Zadní Střítež 42 1 0 Záhoří 59 0 0 Zhoř u Mladé Vožice 71 2 1 Zhoř u Tábora 132 3 0 Želeč 630 38 8

- 236 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor

Obec Celková výměra Podíl Vodní plochy v [ha] vodních - rozloha (ha) ploch z celkové výměry (%)

SO ORP - Tábor 100 192 [3] 2,1 [3] 2 149 [3] Balkova Lhota 355 [3] 4,7 [3] 17 [3] Bechyně 2 122 [3] 2,9 [3] 61 [3] Bečice 324 [3] 0,0 [3] 0 [3] Běleč 1 223 [3] 1,8 [3] 22 [3] Borotín 2 626 [3] 2,2 [3] 58 [3] Bradáčov 448 [3] 3,6 [3] 16 [3] Březnice 689 [3] 1,1 [3] 8 [3] Chotoviny 3 139 [3] 2,4 [3] 76 [3] Choustník 1 257 [3] 1,0 [3] 12 [3] Chrbonín 709 [3] 0,8 [3] 6 [3] Chýnov 3 051 [3] 1,0 [3] 31 [3] Černýšovice 1 013 [3] 2,7 [3] 27 [3] Dlouhá Lhota 444 [3] 2,7 [3] 12 [3]

Dobronice u Bechyně 830 [3] 3,1 [3] 26 [3] Dolní Hořice 3 909 [3] 0,8 [3] 32 [3] obec Dolní Hrachovice 448 [3] 0,8 [3] 4 [3] Dražice 1 298 [3] 1,6 [3] 21 [3] Dražičky 513 [3] 0,6 [3] 3 [3] Drhovice 426 [3] 1,4 [3] 6 [3] Haškovcova Lhota 303 [3] 3,4 [3] 10 [3] Hlasivo 1 227 [3] 0,9 [3] 11 [3] Hodětín 1 890 [3] 3,0 [3] 58 [3] Hodonice 947 [3] 0,8 [3] 8 [3] Jedlany 421 [3] 0,8 [3] 3 [3] Jistebnice 5 795 [3] 2,7 [3] 155 [3] Košice 1 399 [3] 1,4 [3] 19 [3] Košín 193 [3] 7,5 [3] 15 [3] Krátošice 300 [3] 0,4 [3] 1 [3] Krtov 455 [3] 0,5 [3] 2 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 237 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor - pokračování

Obec Celková výměra Podíl Vodní plochy v [ha] vodních - rozloha (ha) ploch z celkové výměry (%)

SO ORP - Tábor 100 192 [3] 2,1 [3] 2 149 [3] Libějice 295 [3] 1,4 [3] 4 [3] Lom 383 [3] 0,9 [3] 4 [3] Malšice 3 861 [3] 0,9 [3] 35 [3] Meziříčí 575 [3] 1,3 [3] 8 [3] Mladá Vožice 3 158 [3] 2,5 [3] 80 [3] Mlýny 770 [3] 0,7 [3] 5 [3] Nadějkov 2 409 [3] 2,0 [3] 47 [3] Nasavrky 146 [3] 2,9 [3] 4 [3] Nemyšl 1 420 [3] 2,1 [3] 30 [3] Nová Ves u Chýnova 662 [3] 0,9 [3] 6 [3] Nová Ves u Mladé Vožice 1 174 [3] 0,8 [3] 9 [3] Oldřichov 1 011 [3] 1,3 [3] 13 [3] Opařany 3 143 [3] 1,3 [3] 40 [3] Planá nad Lužnicí 2 142 [3] 7,1 [3] 153 [3] Pohnánec 250 [3] 0,5 [3] 1 [3]

obec Pohnání 357 [3] 0,6 [3] 2 [3] Pojbuky 738 [3] 3,2 [3] 24 [3] Psárov 1 089 [3] 1,2 [3] 13 [3] Radenín 2 692 [3] 0,9 [3] 25 [3] Radětice 1 471 [3] 0,6 [3] 9 [3] Radimovice u Tábora 267 [3] 8,2 [3] 22 [3] Radimovice u Želče 448 [3] 0,1 [3] 1 [3] Radkov 538 [3] 0,6 [3] 3 [3] Rataje 1 077 [3] 0,9 [3] 10 [3] Ratibořské Hory 2 114 [3] 3,6 [3] 76 [3] Rodná 914 [3] 0,7 [3] 6 [3] Řemíčov 433 [3] 0,9 [3] 4 [3] Řepeč 1 279 [3] 2,4 [3] 30 [3] Sezimovo Ústí 844 [3] 8,6 [3] 73 [3] Skopytce 710 [3] 1,6 [3] 11 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 238 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor - dokončení

Obec Celková výměra Podíl Vodní plochy v [ha] vodních - rozloha (ha) ploch z celkové výměry (%)

SO ORP - Tábor 100 192 [3] 2,1 [3] 2 149 [3] Skrýchov u Malšic 701 [3] 2,7 [3] 19 [3] Slapsko 909 [3] 2,0 [3] 18 [3] Slapy 632 [3] 0,5 [3] 3 [3] Smilovy Hory 2 082 [3] 1,9 [3] 40 [3] Stádlec 1 813 [3] 3,4 [3] 61 [3] Sudoměřice u Bechyně 2 488 [3] 1,4 [3] 34 [3] Sudoměřice u Tábora 342 [3] 3,7 [3] 13 [3] Svrabov 373 [3] 1,2 [3] 5 [3] Šebířov 2 321 [3] 1,7 [3] 40 [3] Tábor 6 221 [3] 3,4 [3] 213 [3]

obec Turovec 1 325 [3] 9,5 [3] 126 [3] Ústrašice 740 [3] 2,6 [3] 19 [3] Vilice 710 [3] 2,3 [3] 17 [3] Vlčeves 638 [3] 1,0 [3] 6 [3] Vodice 1 524 [3] 1,6 [3] 25 [3] Zadní Střítež 498 [3] 1,2 [3] 6 [3] Záhoří 402 [3] 0,9 [3] 4 [3] Zhoř u Mladé Vožice 317 [3] 1,1 [3] 3 [3] Zhoř u Tábora 462 [3] 1,1 [3] 5 [3] Želeč 1 573 [3] 1,4 [3] 23 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 239 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor

Obec Celková Podíl Podíl orné Orná půda - výměra zemědělské půdy ze rozloha katastru v půdy z zemědělské (ha) [ha] celkové půdy (%) výměry (%) SO ORP - Tábor 100 192 [3] 58,9 [3] 74,7 [3] 44 102 [3] Balkova Lhota 355 [3] 80,8 [3] 78,0 [3] 224 [3] Bechyně 2 122 [3] 53,4 [3] 79,9 [3] 905 [3] Bečice 324 [3] 50,7 [3] 84,1 [3] 138 [3] Běleč 1 223 [3] 54,8 [3] 66,8 [3] 447 [3] Borotín 2 626 [3] 58,7 [3] 69,7 [3] 1 074 [3] Bradáčov 448 [3] 73,7 [3] 80,5 [3] 266 [3] Březnice 689 [3] 78,1 [3] 75,9 [3] 408 [3] Chotoviny 3 139 [3] 68,1 [3] 80,0 [3] 1 710 [3] Choustník 1 257 [3] 59,3 [3] 78,1 [3] 581 [3] Chrbonín 709 [3] 56,8 [3] 79,7 [3] 321 [3] Chýnov 3 051 [3] 51,9 [3] 73,8 [3] 1 169 [3] Černýšovice 1 013 [3] 45,1 [3] 88,4 [3] 404 [3] Dlouhá Lhota 444 [3] 49,5 [3] 73,8 [3] 162 [3]

Dobronice u Bechyně 830 [3] 23,1 [3] 66,0 [3] 126 [3] Dolní Hořice 3 909 [3] 61,3 [3] 74,4 [3] 1 783 [3] obec Dolní Hrachovice 448 [3] 80,8 [3] 47,1 [3] 170 [3] Dražice 1 298 [3] 42,6 [3] 72,1 [3] 398 [3] Dražičky 513 [3] 49,3 [3] 89,4 [3] 226 [3] Drhovice 426 [3] 83,1 [3] 89,3 [3] 316 [3] Haškovcova Lhota 303 [3] 81,2 [3] 75,8 [3] 187 [3] Hlasivo 1 227 [3] 67,0 [3] 83,8 [3] 688 [3] Hodětín 1 890 [3] 32,5 [3] 74,7 [3] 459 [3] Hodonice 947 [3] 37,2 [3] 76,6 [3] 269 [3] Jedlany 421 [3] 70,1 [3] 83,5 [3] 246 [3] Jistebnice 5 795 [3] 71,4 [3] 60,7 [3] 2 510 [3] Košice 1 399 [3] 62,9 [3] 71,9 [3] 633 [3] Košín 193 [3] 69,5 [3] 77,7 [3] 104 [3] Krátošice 300 [3] 60,0 [3] 76,9 [3] 138 [3] Krtov 455 [3] 68,7 [3] 72,6 [3] 227 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 240 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí ORP Tábor – pokr.

Obec Celková Podíl Podíl orné Orná půda - výměra zemědělské půdy ze rozloha katastru v půdy z zemědělské (ha) [ha] celkové půdy (%) výměry (%) SO ORP - Tábor 100 192 [3] 58,9 [3] 74,7 [3] 44 102 [3] Libějice 295 [3] 86,8 [3] 84,9 [3] 218 [3] Lom 383 [3] 75,5 [3] 82,7 [3] 239 [3] Malšice 3 861 [3] 60,7 [3] 84,2 [3] 1 974 [3] Meziříčí 575 [3] 57,4 [3] 76,9 [3] 254 [3] Mladá Vožice 3 158 [3] 70,1 [3] 70,8 [3] 1 568 [3] Mlýny 770 [3] 56,5 [3] 78,6 [3] 342 [3] Nadějkov 2 409 [3] 67,1 [3] 55,1 [3] 891 [3] Nasavrky 146 [3] 84,4 [3] 82,0 [3] 101 [3] Nemyšl 1 420 [3] 61,9 [3] 84,8 [3] 745 [3] Nová Ves u Chýnova 662 [3] 70,8 [3] 75,7 [3] 355 [3] Nová Ves u Mladé Vožice 1 174 [3] 78,4 [3] 73,7 [3] 679 [3] Oldřichov 1 011 [3] 72,2 [3] 86,1 [3] 629 [3] Opařany 3 143 [3] 64,6 [3] 84,5 [3] 1 718 [3] Planá nad Lužnicí 2 142 [3] 30,1 [3] 48,1 [3] 311 [3] Pohnánec 250 [3] 66,2 [3] 55,4 [3] 92 [3]

obec Pohnání 357 [3] 63,0 [3] 58,4 [3] 131 [3] Pojbuky 738 [3] 63,4 [3] 56,8 [3] 265 [3] Psárov 1 089 [3] 49,8 [3] 77,7 [3] 421 [3] Radenín 2 692 [3] 52,5 [3] 72,1 [3] 1 020 [3] Radětice 1 471 [3] 42,9 [3] 86,3 [3] 545 [3] Radimovice u Tábora 267 [3] 60,1 [3] 76,4 [3] 122 [3] Radimovice u Želče 448 [3] 76,2 [3] 84,4 [3] 288 [3] Radkov 538 [3] 77,1 [3] 76,8 [3] 318 [3] Rataje 1 077 [3] 59,6 [3] 77,5 [3] 497 [3] Ratibořské Hory 2 114 [3] 73,5 [3] 76,7 [3] 1 192 [3] Rodná 914 [3] 52,8 [3] 52,2 [3] 252 [3] Řemíčov 433 [3] 67,2 [3] 77,8 [3] 226 [3] Řepeč 1 279 [3] 40,5 [3] 79,3 [3] 410 [3] Sezimovo Ústí 844 [3] 28,3 [3] 52,1 [3] 124 [3] Skopytce 710 [3] 76,5 [3] 79,8 [3] 434 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 241 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí ORP Tábor – dok.

Obec Celková Podíl Podíl orné Orná půda - výměra zemědělské půdy ze rozloha katastru v půdy z zemědělské (ha) [ha] celkové půdy (%) výměry (%) SO ORP - Tábor 100 192 [3] 58,9 [3] 74,7 [3] 44 102 [3] Skrýchov u Malšic 701 [3] 68,4 [3] 87,2 [3] 418 [3] Slapsko 909 [3] 71,0 [3] 74,0 [3] 478 [3] Slapy 632 [3] 62,3 [3] 80,5 [3] 317 [3] Smilovy Hory 2 082 [3] 69,0 [3] 73,7 [3] 1 058 [3] Stádlec 1 813 [3] 59,1 [3] 78,3 [3] 839 [3] Sudoměřice u Bechyně 2 488 [3] 36,2 [3] 66,0 [3] 594 [3] Sudoměřice u Tábora 342 [3] 58,1 [3] 71,0 [3] 141 [3] Svrabov 373 [3] 88,1 [3] 87,3 [3] 287 [3] Šebířov 2 321 [3] 72,4 [3] 84,8 [3] 1 426 [3] Tábor 6 221 [3] 49,7 [3] 72,8 [3] 2 252 [3]

obec Turovec 1 325 [3] 29,2 [3] 49,9 [3] 193 [3] Ústrašice 740 [3] 21,6 [3] 71,9 [3] 115 [3] Vilice 710 [3] 72,0 [3] 75,9 [3] 388 [3] Vlčeves 638 [3] 71,8 [3] 83,8 [3] 384 [3] Vodice 1 524 [3] 57,4 [3] 77,3 [3] 677 [3] Zadní Střítež 498 [3] 71,1 [3] 62,7 [3] 222 [3] Záhoří 402 [3] 67,9 [3] 91,7 [3] 250 [3] Zhoř u Mladé Vožice 317 [3] 78,0 [3] 83,1 [3] 205 [3] Zhoř u Tábora 462 [3] 84,5 [3] 93,5 [3] 366 [3] Želeč 1 573 [3] 61,2 [3] 87,3 [3] 840 [3] [3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 242 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-7 Nadregionální biocentra a biokoridory na území SO ORP Tábor

Kód NKOD Název území Dotčená katastrální území SO ORP Tábor

NBC54 54 Cunkovský hřbet Chlístov u Nadějkova, Starcova Lhota, Cunkov, Orlov u Jistebnice, Libenice u Tábora, Nadějkov NBK022 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Libenice u Tábora, Borotín u Tábora Roštejn NBK032 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Nemyšl, Hoštice u Nemyšle, Horní Střítež Roštejn NBK006 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Mutice, Dědice u Nemyšle, Rašovice u Hlasiva, Roštejn Řemíčov, Hlasivo, Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Radvanov u Mladé Vožice, Bendovo Zhoří NBK046 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Rodná, Mostek u Ratibořských Hor, Pohnání, Roštejn Blanička NBK014 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Chotčiny, Domamyšl, Hartvíkov, Dolní Hořice, Roštejn Oblajovice, Vodice u Tábora, Prasetín, Malešín u Vodice NBK124 120 Cunkovský hřbet – Pařezitý, Prasetín, Pořín Roštejn zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 243 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-8 Regionální biocentra na území SO ORP Tábor

Kód NKOD Název území Dotčená katastrální území SO ORP Tábor

RBC035 734 Batkovy Chotčiny, Mašovice, Dub u Ratibořských Hor, Pohnánec, Pohnání, Blanička RBC058 779 Lužnice pod Bechyní Hvožďany u Bechyně, Bechyně, Hodonice u Bechyně RBC069 749 Bukovice Vilice, Běleč u Mladé Vožice, Stojslavice RBC086 774 Jahodiní Hodětín RBC109 750 Šelmberk Běleč u Mladé Vožice RBC115 736 Karlovka Nemyšl, Horní Střítež, Mutice, Dědice u Nemyšle RBC121 822 Bejšov Jistebnice, Pikov, Vlásenice u Makova RBC134 819 Příběnice Řepeč, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice RBC139 732 Kozlov Malešín u Vodice, Prasetín RBC141 737 Doubí Ratibořice u Tábora, Hlasivo, Podolí u Ratibořských Hor, Chotoviny, Beranova Lhota, Jedlany RBC142 738 Hutecký les Měšice u Tábora, Dobronice u Chýnova RBC143 820 Pintovka Klokoty, Tábor, Horky u Tábora RBC148 777 Vrchy Želeč u Tábora RBC149 601 Samoty Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Doubí nad Lužnicí RBC152 821 Velká hora Padařov, Olší u Opařan, Oltyně RBC156 778 Dobronice Dobronice u Bechyně RBC167 681 Lesy u Blanice Blanice u Mladé Vožice, Stará Vožice, Horní Hrachovice, Hlasivo RBC175 697 Borek Planá nad Lužnicí, Košice u Soběslavi RBC176 739 Mučírna Radimovice u Želeče, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí RBC179 694 Budislavská Hora Tříklasovice RBC184 776 Černická obora Sudoměřice u Bechyně RBC198 695 Choustník Choustník, Mlýny u Choustníku RBC208 735 Větrov Bendovo Zhoří, Rodná, Radvanov u Mladé Vožice RBC236 705 Obrovka Sudoměřice u Bechyně, Hodětín

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 244 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor

Kód NKOD Název území Dotčená katastrální území SO ORP Tábor

RBK003 414 Hutecký les - Borek Měšice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí RBK007 361 Lužnice pod Bechyní - Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Senožaty u Dobronice Bechyně, Bežerovice, Bechyně RBK009 366 Vrchy – RK457 Želeč u Tábora, Ústrašice RBK010 362 Nový Dvůr – Lužnice pod Hvožďany u Bechyně Bechyní RBK013 363 Dobronice - RK365 Černýšovice, Dobrononice u Bechyně, Bechyňská Smoleč, Všechlapy u Malšic, Dudov RBK016 463 Habří – RK464 Krátošice, Kajetín, Předboř u Choustníku RBK017 413 Doubí - Hutecký les Podolí u Ratibořských Hor, Jeníčkova Lhota, Broučkova Lhota, Vřesce, Hlinice, Měšice u Tábora RBK118 461 Borek - RK457 Planá nad Lužnicí RBK020 315 Velká hora - Příběnice Dražice u Tábora, Řepeč, Oltyně, Drhovice, Meziříčí RBK021 368 Obrovka – Jahodiní Hodětín RBK027 319 Pintovka – Mučírna Horky u Tábora, Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora, Radimovice u Želeče, Čelkovice, Planá nad Lužnicí RBK032 364 Jelení hřbet Bežerovice, Sudoměřice u Bechyně RBK039 313 Cunkovský hřbet – Bejšov Orlov u Jistebnice, Kamenná Lhota u Borotína, Pikov RBK041 316 Příběnice - Dobronice Dobronice u Bechyně, Bečice nad Lužnicí, Řepeč, Slavňovice, Dobřejice, Stádlec, Křída u Stádlce RBK042 314 Bejšov - Velká hora Jistebnice, Padařov, Drahnětice, Makov u Jistebnice, Vlásenice u Makova RBK044 317 Příbenice - Pintovka Řepeč, Hnojná Lhotka, Klokoty, Dražičky, Dražice u Tábora RBK048 417 Mučírna - RK366 Ústrašice, Planá nad Lužnicí RBK051 464 Budislavská hora - Choustník, Mlýny u Choustníku, Předboř u Choustník Choustníku Tříklasovice, Hlavňov u Budislavi

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 245 - Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor - dokončení

Kód NKOD Název území Dotčená katastrální území SO ORP Tábor

RBK057 318 Pintovka - Samoty Sezimovo Ústí, Ústrašice, Planá nad Lužnicí RBK061 462 Borek – Habří Košice u Soběslavi, Chabrovice RBK088 412 Lesy u Blanice - Doubí Ratibořice u Tábora, Hlasivo RBK109 318 Pintovka - Samoty Tábor, Čelkovice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí RBK111 457 Borek – Roudná Doubí nad Lužnicí RBK123 393 Selmberk – Větrov Běleč u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Radvanov u Mladé Vožice, Rodná RBK144 411 Lesy u Blanice – Větrov Bendovo Zhoří, Mostek u Ratibořských Hor, Blanice u Mladé Vožice, Horní Hrachovice, Stará Vožice RBK171 367 Černická obora - Obrovka Sudoměřice u Bechyně RBK189 398 Bukovice – Stražiště Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov RBK200 392 Hrajovice – Selmberk Šebířov, Běleč u Mladé Vožice RBK228 0 Větrov - Bukovice Radvanov u Mladé Vožice, Běleč u Mladé Vožice, Stojslavice, Smilovy Hory, Hahořany u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice RBK229 0 RK316 - RK363 Černýšovice, Malšice, Bečice nad Lužnicí, Dobřejice, Dobronice u Bechyně, Čenkov u Malšice

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 246 -