Projekt získal finanční podporu v rámci programu: Státní zemědělská investiční fond. RO SZIF České Budějovice. Identifikační číslo:48 133 981 Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce

doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 2014 – 2022 (aktualizace z r o k u 2 0 1 8 )

Na tvorbě zprávy spolupracovali:

RNDr. Jiří Šíp, PhD ( k a p . 2 , 3 . 4 )

Členové správní rady o.p.s. Toulava

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 1

Tábor, únor 2014

Obecná charakteristika práce Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Výše uvedené předměty plnění jsou součástí Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR. Projekt získal finanční podporu v rámci programu:

Název programu: Státní zemědělská investiční fond. RO SZIF České Budějovice Identifikační číslo: 48 133 981 Název programu: Program rozvoje venkova ČR, Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce

Zadavatel: MAS Sedlčansko o. p. s. Sídlo: Krásná Hora nad Vltavou IČ: 27408116 e-mail: mě[email protected] tel.: +420 381 862 309 mobil: +420 604 216 781

Tab.: Základní charakteristika realizátorů projektu Části Identifikační číslo MAS Krajina srdce 26663503 MAS Lužnice 26677849 MAS Sedlčansko 27408116 MAS Střední Povltaví 26998807

© Jiří Vaníček © Fyzická osoba. Živnostenský rejstřík MěÚ Tábor č.j. OŹ/3795/2010/JV/4 ze dne 12.7.2010.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 2

Obsah

Úvod a cíle strategického plánu ...... 6

Krajiny domova ...... 9

1 METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ ...... 11 1.1 Konkrétní cíle strategického plánu ...... 11 1.2 Struktura strategického plánu ...... 12

2 ZÁKLADNÍ PROFIL A VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ...... 14 2.1 Úvod a metodika přístupu k analýze...... 14 2.2 Vymezení území Toulavy a její mikroregionální rajonizace...... 14

3 ANALÝZA PRIMÁRNÍHO POTENCIÁLU ...... 20 3.1 Orografie (horopis) ...... 20 3.1.1 Orografická atraktivita povrchu Toulavy ...... 20 3.1.2 Hydrogeografické předpoklady Toulavy ...... 21 3.1.3 Klimatologické předpoklady Toulavy pro cestovní ruch a jeho další trvale udržitelný rozvoj...... 23 3.1.4 Fito a zoogeografické předpoklady atraktivity Toulavy ...... 25 3.2 Kulturně - společenské předpoklady Toulavy a jejich atraktivita ...... 26 3.2.1 Architektonické památky ...... 26 3.2.2 Muzea, skanseny, expozice, galerie...... 29 3.2.3 Osobnosti spojené s územím Toulavy ...... 30 3.2.4 Slavnosti, festivaly, eventy ...... 30

4 ANALÝZA SEKUNDÁRNÍHO POTENCIÁLU ...... 31 4.1 Prostorové disparity ubytovacích služeb mikroregionů Toulavy...... 31 4.1.1 Fond ubytovacích kapacit objektů individuální rekreace ...... 32 4.1.2 Fond nabídky ubytovacích kapacit návštěvníkům Toulavy ...... 33 4.1.3 Dopravní cesty, cyklotrasy, cesty a naučné cesty...... 34 4.1.4 Závěrečné shrnutí analýzy ...... 37 4.1.5 Lůžková kapacita jednotlivých mikroregionů ...... 39

5 DEMOGRAFICKÉ A EKONOMICKÉ INFORMACE O REGIONU ...... 44 5.1 Komentář ...... 44 5.2 Tabulková část ...... 45

6 ANALÝZA KONKURENCE ...... 49 6.1 Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě ...... 49 6.2 Současný stav cestovního ruchu v České republice ...... 51 6.3 Analýza nabídky cestovního ruchu ...... 52 6.4 Analýza poptávky cestovního ruchu ...... 53 6.5 Řízení cestovního ruchu – destinační společnosti ...... 58 6.6 Přehled destinačních společností v České republice ...... 59

7 ANALÝZA SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA ...... 63 7.1 Cíl a metodika výzkumu ...... 63

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 3

7.2 Dotazník a jeho vyhodnocení ...... 66 7.3 Výsledky výzkumu a diskuze ...... 68 7.3.1 Důvody návštěvy ...... 68 7.3.2 Četnost návštěv ...... 68 7.3.3 V kterém ročním období ...... 69 7.3.4 Jak dlouho se zdrží...... 70 7.3.5 Co navštíví při pobytu ...... 70 7.3.6 Kde a jak bydlí ...... 73 7.3.7 Co si návštěvník cení na pobytu v Toulavě ...... 74 7.3.8 S kým cestuje ...... 75 7.3.9 Aktivity při pobytu ...... 75 7.3.10 Spokojenost s kvalitou ubytování a stravování...... 76 7.3.11 Kde získává informace pro pobyt ...... 76 7.3.12 Použité dopravní prostředky při cestě do Toulavy ...... 77 7.3.13 Doporučení pro zvýšení atraktivity destinace ...... 78 7.3.14 Odkud návštěvníci do Toulavy přijíždějí ...... 78 7.3.15 Náklady na pobyt ...... 79 7.3.16 Zahraniční návštěvník ...... 80 7.4 Souhrn a závěry ...... 80

8 POSTOJE HLAVNÍCH SUBJEKTŮ V REGIONU ...... 83 8.1 Cíl a metodika výzkumu ...... 83 8.2 Dotazníky a jejich vyhodnocení ...... 86 8.3 Výsledky výzkumu a diskuze ...... 89 8.3.1 Podnikatelé ...... 89 8.3.2 Obce ...... 95 8.3.3 Porovnání některých odpovědí podnikatelů a starostů ...... 100 8.4 Souhrn a závěry ...... 102

9 SWOT ANALÝZA ...... 104 9.1 SWOT analýza, podrobná varianta ...... 104 9.2 SWOT analýza, stručná varianta ...... 109

10 NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE – VIZE, CÍLE, PRIORITY, OPATŘENÍ AKTUALIZACE Z R.2017 ... 110 10.1 Strategická část Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava ...... 110 10.1.1 Výchozí situace strategie ...... 110 10.1.2 Zdůvodnění strategické vize ...... 110 10.1.3 Strategická vize a globální cíle Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2014 až 2020 .... 111 10.2 Strategická vize a globální cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu pro destinaci Toulava pro léta 2014 až 2018 ...... 112 10.2.1 Strategická vize ...... 112 10.2.2 Globální cíl strategie ...... 113 10.2.3 Hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu v regionu Toulava ...... 115 10.3 Priority v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Toulava ...... 115 10.3.1 Struktura priorit a opatření ...... 115 10.3.2 Priority Strategie rozvoje CR v turistickém regionu Toulava ...... 116 10.4 Opatření v rámci Strategie rozvoje CR destinace Toulava ...... 117 10.4.1 Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava (Priorita 1) ...... 117 10.4.1.1 Zdůvodnění priority...... 117 10.4.1.2 Navržená opatření k realizaci priority 1 ...... 118 10.4.1.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 1 ...... 119

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 4

10.4.2 Marketingová strategie destinace Toulava (Priorita 2) ...... 121 10.4.2.1 Zdůvodnění priority...... 121 10.4.2.2 Navržená opatření k realizaci priority 2 ...... 122 10.4.2.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 2 ...... 124 10.4.3 Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava (Priorita 3) ...... 126 10.4.3.1 Zdůvodnění priority...... 126 10.4.3.2 Navržená opatření k realizaci priority 3 ...... 128 10.4.3.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 3 ...... 129 10.4.4 Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava (Priorita 4) ...... 130 10.4.4.1 Zdůvodnění priority...... 130 10.4.4.2 Navržená opatření k realizaci priority 4 ...... 131 10.4.4.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 4 ...... 132

Závěr, použitá literatura a zdroje ...... 133

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 5

Úvod a cíle strategického plánu

Při řízení destinace jsou důležité dva prvky rozšířeného marketingového mixu: lidé (people) a spolupráce (partnership). Tyto dva prvky marketingového mixu vstupují do rozličných interakcí, které většinou od zúčastněných subjektů vyžadují určitou míru spolupráce. Můžeme identifikovat následující skupiny lidí, přičemž každou z nich spojují odlišné zájmy. První skupinou jsou návštěvníci destinace, dále pak poskytovatelé služeb, představitelé veřejné správy a konečně místní obyvatelstvo. Úspěšnost destinace na trhu závisí na míře kooperace mezi poskytovateli služeb navzájem a představiteli veřejného sektoru. Na tvorbě produktu se podílí mnoho soukromých provozovatelů, ani veřejný sektor nelze vynechat. Každý však primárně sleduje své vlastní zájmy. Střet veřejného a soukromého sektoru vytváří živnou půdu pro vznik konfliktů. Cestovní ruch je součástí určitého systému, který se skládá z charakteristických prvků, jež jsou navzájem propojeny jistými vazbami mezi potenciálními partnery, lze zařadit: • organizace CR, mezi které patří veřejný sektor • zájmová sdružení, asociace a neziskový sektor • podniky CR, tedy jednotlivé soukromé subjekty podnikající v oblasti CR. Veřejný sektor je nejčastějším iniciátorem spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Neměl by však zůstat jediným. Mezi hlavní činnosti institucí veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu je poskytování služeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu. V rámci řízení území se jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly (monitoringu). Nezastupitelná role veřejného sektoru je v budování a údržbě nezbytné infrastruktury cestovního ruchu. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen převážně malými a středními podnikatelskými subjekty, které naplňují kategorii průmysl cestovního ruchu. Jedná se o subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technické základny. Konkrétně se jedná o hoteliéry a provozovatele pohostinských zařízení, cestovní kanceláře (agentury), tour operátory, dopravce, drobné poskytovatele služeb CR apod. Neziskový sektor jsou zájmová sdružení, která mohou svojí právní formou patřit jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. V mnoha regionech jsou důležitou složkou neziskového sektoru místní akční skupiny (MAS). Získání partnera v jakékoli oblasti lidské činnosti je dlouhodobý proces. Klíčové pouto takového partnerství vychází ze vzájemné důvěry, která se buduje několik let. Neméně podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery. V první fázi, navázání partnerství, je třeba oslovit všechny významné aktéry CR v destinaci (stakeholders), tak aby byla zastoupena jak soukromá tak veřejná sféra. Klíčovým krokem je vzájemná diskuze zájmů v oblasti CR. V této fázi je důležitá osvěta týkající se pozitivních i negativních vlivů CR. Rozhodně se nesmí jednat o přesvědčovací či nátlakovou akci. Ve fázi budování partnerství je třeba si uvědomit, že partnerství je založeno na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci. Jednotlivé subjekty by měly být schopny vzájemné konfrontace svých zájmů a společně dojít ke konsensu. Také by měla být jasná reálná dosažitelnost cílů, na kterých se jednotliví partneři shodli a role každého z nich, a to včetně jeho odpovědnosti. Fáze realizace partnerství je naplněna především intenzivní komunikací a koordinací aktivit cestovního ruchu mezi jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci. Turistický region Toulava je destinace s dosud nedostatečně využitým potenciálem pro cestovní ruch. Má na jedné straně výhodnou geografickou polohu vzhledem ke zdrojovým trhům, ale na druhé straně je ze všech stran obklopen regiony s podstatně větší atraktivitou,

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 6

především pro zahraniční návštěvníky. Poloha má však také nevýhodu, protože pro většinou potenciálních návštěvníků je vnímána, jako transitní a nikoli cílová destinace. Je to především ve vztahu k regionu jižní Čechy, který je obyvateli Česka vnímán jako tradiční oblast pro trávení tuzemské dovolené, především v létě. V rámci destinace Toulava je jen jedno centrum nadregionálního významu a to je Tábor, především z pohledu historie, památek a správního centra severní části Jihočeského kraje. Z určitého pohledu má i Bechyně nadregionální charakter díky lázním. Dalšími centry regionálního významu jsou Soběslav, a Sedlčansko s dominantou Monínce, jako centra především zimní rekreace, ale dnes i trávení letní dovolené. Mezi silné stránky této destinace patří:  pestrá nabídka turistických cílů a turistických atraktivit na celém území regionu Toulava, ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor,  velké množství přírodních a kulturních památek a chráněných přírodních území, řada naučných stezek, poměrně velké množství eventů v průběhu celého roku,  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou sezonu, dobré podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, vodní turistiku, cykloturistiku, hypoturistiku a agroturistiku, velkého množství majitelů objektů individuální rekreace,  silná vazba regionu Toulava na další části jižních Čech, ale i některých částí středních a západních Čech, což by umožnilo vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu. Velkou výhodou vzniku nové turistické destinace je skutečnost, že nově se tvořící destinace a vytváření destinačního managementu vzniklo „ze zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí a podnikatelů, vybudované sítě mikroregionálních sdružení (MAS), které výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu. Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava si klade za cíl zmapovat současnou úroveň cestovního ruchu v tomto subregionu, posoudit potenciál jeho dalšího rozvoje a navrhnout opatření pro další růst cestovního ruchu v tomto regionu. Studie byla zadána MAS Sedlčansko – dobrovolným svazkem obcí se sídlem v Sedlčanech. Jde však o společný projekt několika MAS na území nově se tvořící turistické destinace Toulava. Studie je financována z Programu rozvoje venkova ČR, Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce. Zpracovatelem studie je doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc (Tábor, Ke Chlumu 257), podnikající jako fyzická osoba (Živnostenský rejstřík MěÚ Tábor č. j. OŹ/3795/2010/JV/4 ze dne 12. 7. 2010), který získal tuto zakázku na základě výběrového řízení. Autor studie byl odborným garantem akreditace studijního programu „Cestovní ruch“ na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Před příchodem na Vysokou školu polytechnickou Jihlava přednášel na katedře cestovního ruchu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Působil také 8 let jako starosta města Tábora, deset let byl předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, národním koordinátorem celoevropské aktivity Dny evropského dědictví. Osm let byl zástupcem vedoucího české delegace v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy ve Štrasburku, byl členem přípravného výboru Evropské asociace historických měst, zpravodajem Kongresu při projednávání Evropské konvence o krajině, dále byl členem vědecké rady ministra kultury pro památkovou péči. Ve svém profesním životě publikovat více než tři sta odborných a vědeckých publikací, z toho asi sto v zahraničí. V oblasti cestovního ruchu publikoval v posledních šesti letech asi 100 článků a přednášek na konferencích doma i v zahraničí. Postupně přednášel tyto předměty: Statistika, Marketingový výzkum, Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu, Software v cestovním ruchu, Regionální projektování, Regionální management, Projektový management v cestovním ruchu. Destinační management, Marketing služeb a cestovního ruchu. Evropská ekonomická integrace. V angličtině přednáší předmět Planning and regional development of

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 7

tourism. Získal certifikát marketingového odborníka České marketingové společnosti pro oblasti „Marketing v cestovním ruchu“. Působí jako externí hodnotitel v programech OP PP, OP RLZ a JPD 3. Působil několik let jako předseda představenstva akciové společnosti, člen představenstva jiné akciové společnosti a člen několika dozorčích rad akciových společností. Přednášel problematiku plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu a kulturní cestovní ruch na univerzitách ve Finsku, Portugalsku, Estonsku, Litvě, Polsku, Rakousku. Postupně byl odborným garantem oboru „cestovní ruch“ na VŠP Jihlava a oboru „lázeňství a turismus“ na Slezské univerzitě v Opavě. Tuto studii zpracoval především za spolupráce RNDr. Jiřího Šípa, PhD, který vyučuje na vysokých školách předměty cestovního ruchu již více než 20 let a má praxi i z řízení cestovní kanceláře. Na konečném znění Strategie se svými připomínkami podíleli i členové správní rady o.p.s. Toulava, ale i další příznivci a aktivisté Toulavy. Zvláště je třeba poděkovat Ing. Veronice Havlíkové, která se podílela na přípravě některých výzkumů a sběru dat pro tuto studii. Další připomínky ke Strategii v různých fázích přípravy zaslali i Jaroslav Krejčí, Ing. Jana Lorencová, Mgr. Zdeněk Sedláček, Daniel Rosecký, Ing. Petr Hienl a Jan Sochor. Studie, na základě vypracované analýzy strany nabídky a poptávky a provedených průzkumů v oblasti celého roku, poskytuje strategii pro další rozvoj cestovního ruchu turistického regionu Toulava, definuje cílové skupiny návštěvníků, navrhuje způsob jednání vůči návštěvníkům i potenciálním návštěvníkům, identifikuje klíčové produkty pro cílovou skupinu, způsob marketingové komunikace, stanovení distribučních kanálů apod. Studie hledá optimální možnosti rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava, poukazuje však i na nedostatky z hlediska infrastruktury cestovního ruchu, spolupráce subjektů v této oblasti a další. Navrhuje, kterým směrem by se měly ubírat investice do rozvoje cestovního ruchu regionu a které by bylo možno financovat ze strukturálních fondů EU. Navrhuje formy spolupráce zúčastněných subjektů. Analýza nemůže pokrývat všechny aspekty rozvoje regionu, ale klade důraz na priority, které vyplynuly z provedené SWOT analýzy. Přesto nelze zcela opustit obecnou rovinu studie, aby byla zajištěna její srozumitelnost jak pro vedení obcí a vedení destinace, tak i pro nejširší veřejnost. Ačkoliv je primárně určena představitelům samosprávy obcí a mikroregionů a regionu a organizacím zodpovědným za rozvoj cestovního ruchu, nelze vynechat ani nejširší veřejnost, která by měla být s touto studií seznámena, neboť bez podpory veřejnosti nelze dosáhnout žádných změn.

V roce 2017 proběhla aktualizace návrhové části strategie, která byla prodloužena do roku 2020 (viz. Kapitola 10).

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 8

Krajiny domova

Úvodem několik citátů z knihy Václava Cílka „Krajina domova“ (Albatros, 2013, ISBN 978-80-00-03335-8: Ve střední Evropě se krajina mění každých pár desítek kilometrů. To kdybychom projížděli třeba Texasem, Súdánem nebo jižní stepní částí Ruska, byli bychom překvapení, že jedeme hodiny a kolem nás je stále stejná země. Rozmanitost krajin je dobře patrná třeba v okolí Brna, kde Vysočina, Haná, Moravský kras či Pálava leží skoro na dohled, ale přesto nejenom země, ale i lidé jsou různí podle toho, na které konečné městského autobusu zrovna vystoupíme. Podobně i z Prahy to máme zhruba stejně daleko do Kolína v pěkné rovině podél Labe, do téměř podhorské Příbrami anebo do teplomilných hájů Českého krasu či pískovcových borů Kokořínska. Od domova nečekáme, že nám bude přinášet nějaké úžasné zážitky, ale malé radosti, ke kterým se můžeme vracet. A někteří z nás v těchto malých radostech – rozkvetlých petrklíčích, skalním měst v podvečerním oparu, románském kostelíku na malém kopečku objeví velké krásy, protože kdo nepoznal domov, ten nežil. Jako příklad uveďme jeho popis jedné části regionu Toulava: Sedlčansko – úplně obyčejná krajina - Život v obyčejné krajině má mnoho výhod. Žít v obyčejné krajině není jednoduché, protože na obyčejné věci je nutné si zvyknout a umět je nalézt. Svatovítskou katedrálu nebo Pravčickou bránu umí obdivovat každý hlupák, ale nalézt kouzlo ve švestkové aleji nebo oblém zákrutu polní cesty, ve světlech v korunách stromů či ve vlnách, jaké vytváří vítr v pšeničném poli, již vyžaduje určitou odvahu a odhodlání. Chválit ústřice ze zálivu Marbihanského je daleko jednodušší než ocenit chleba z Vlašimi. Většina našich krajin je průměrných a vůbec to nevadí. Právě naopak to přináší určitou výhodu – třeba vás neobtěžují výpravy japonských turistů a v místní hospůdce neznají horskou přirážku. Obyčejné krajiny bývají předvídatelné a bezpečné, takže v nich můžete myslet na své věci a psa nemusíte vodit na obojku. Existuje dokonce teorie, podle které se nejvíce hub urodí právě jen v obyčejném lese. Rovněž nebyl podán důkaz, že by v tomto prostředí někoho unesli mimozemšťané, zatímco třeba v okolí Grand Canyonu se to – alespoň podle filmů soudě – děje každou chvíli. Do Sedlčan se dostaneme třeba tak, že se na soutoku Vltavy a Sázavy přeplavíme na Ostrov, kde shlédneme zbytky jednoho z našich nejstarších klášterů. Odtud na druhé straně řeky projdeme středověkou skalní cestou zvanou Sekanka mezi kopce a pole té nejběžnější středočeské pahorkatiny a dále můžeme jít další desítky kilometrů podobnou krajinou nejenom k Sedlčanům, ale také třeba do Tábora nebo přes Vysočinu až do Brna. Vesnice zde budou ležet v průměru tři kilometry od sebe a les bude pokrývat něco mezi třetinou a polovinou krajiny. Málokde spatříme nějakou výraznou dominantu. Právě naopak – většina kopců bude nevýrazných a bude se sobě podobat. Šumavské nebo krkonošské vrcholy zná skoro každý, ale v tomto kraji je za významného znalce považován každý, kdo umí pojmenovat více než pět místních kopců. Údolí potoků budou většinou mělká, takže nám bude scházet vodící linka krajiny, jakou bývá řeka. Kopce budou stejné ze všech stran, takže bude skoro jedno, jestli se díváme ze severu, nebo z jihu. Na většině území nenarazíme na významné památky. Hradů i klášterů je zde pomálu, ale lidské prostředí je zde kupodivu bohaté a nejen velikán – František Hrubín v Lešanech, Josef Suk v Křečovicích, Antonín Sova v Pacově – nám zkříží cestu každou chvíli. Je to jasný důkaz toho, že velké duše nepotřebují velké krajiny, možná právě naopak velká krajina by svojí mohutností nepodněcovala, ale utlačovala vnitřní svět.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 9

Nechci však tuto chválu krajinné průměrnosti přehnat, protože nakonec, a to v každé krajině, narazíme na něco mimořádného. Krajina má totiž svá léta a měla dost času posbírat zvláštní skály, organismy, či alespoň lidi a jejich příběhy. V případě Sedlčanska se například jedná o svět omšelých žulových balvanů, které se podobají dávným zvířatům, jež se tu a tam vynořují za povrch země. V tomto smyslu je nejproslulejší okolí Petrovic, kde nalezneme nejenom pověstnou Čertovu kazatelnu, ale také celé shluky kamenů, kterým místní říkají zkamenělá stáda, protože se podobají hřbetům oveček, jež se proměnily v kámen a vlastní vahou se zabořily do země. Nejedná se o bludné balvany zavlečené sem ledovcem, ale o zvláštní způsob zvětrávání žuly, která se v teplých obdobích třetihor rozpadla na písčitou hmotu, v níž „plavaly“ téměř neporušené bloky žuly. Když později podlehl žulový písek erozi, zůstaly na povrchu, podobně jako u pískovcových skalních měst, ležet jednotlivé kameny. Prostě tu zbyly. Návod, jak zacházet s obyčejnou krajinou je jednoduchý. Stačí ji začít považovat za neobyčejnou a ona se podle toho začne chovat.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 10

1 METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ

1.1 Konkrétní cíle strategického plánu a) Informace o území. Ve Strategii bude blíže specifikováno území, kterého se studie týká. Bude charakterizováno jak po stránce geografické, demografické, socioekonomické, historické, kulturní a společenské. b) Marketingové průzkumy, statistická šetření. Součástí analytické části studie bude i sběr a analýza sekundárních marketingových dat a jejich časový vývoj, pokud jsou k dispozici. Jde především o data, která mají vztah k cestovnímu ruchu, jako je například návštěvnost turistických atraktivit, případně struktura návštěvníků, vývoj ubytovacích a stravovacích kapacit atd. c) Analýza současného návštěvníka. Analýza současného návštěvníka oblasti bude jedním z nejdůležitějších primárních marketingových dat pro zpracování strategické části studie. Proto ji bude věnována značná pozornost. Průzkum cílových skupin návštěvníků a jejich potřeb (geografická segmentace, demografická segmentace, motiv návštěvy, doba trvání pobytu, vnímání území návštěvníky, spokojenost s poskytovanými službami, chybějící služby, výše denní útraty, informační zdroje využívané návštěvníky při výběru vhodných destinací, typ činnosti turisty, dopravní prostředek, z jakých zdrojů získány informace o území apod.). Průzkum proveden v létě, na podzim a v zimě. Počet respondentů (pokrývající všechny území oblasti): léto - 250 respondentů, zima - 100 respondentů, podzim - 50 respondentů d) Analýza konkurence. Budou popsány širší vazby území vzhledem k regionu, sousedních regionů i ve vztahu k České republice i sousedům. Budou analyzovány strategické a rozvojové dokumenty vzniklo na území turistické oblasti v posledních pěti letech, České republiky i Evropské unie, které by mohly ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu v TO Toulava. e) Hodnocení turistických cílů a aktivit. Provede se analýza návštěvnosti jednotlivých turistických atraktivit i kulturních aktivit, které mají vztah k cestovnímu ruchu v TO Toulava. Bude realizován řízený rozhovor s provozovateli a organizátory jednotlivých atraktivit a aktivit. Proběhne jedna nebo dvě „focus group“ za účasti 15 až 20 reprezentantů TO Toulava „Co udělat pro rozvoj cestovního v TO Toulava“. f) Hodnocení turistických služeb. Analýza způsobu prodeje služeb cestovního ruchu. Budou analyzována data návštěvnosti ubytovacích a restauračních zařízení a dalších doplňkových služeb pro turisty. Názory na kvalitu těchto služeb budou součástí marketingového průzkumu mezi návštěvníky TO Toulava. S provozovateli těchto služeb bude realizován řízený rozhovor, který bude vyhodnocen s cílem zobecnit jejich názory a postoje. g) Komplexní SWOT analýza. Na závěr analytické části Strategie bude zpracována SWOT analýza. Ta by však neměla být zpracována pouze zpracovatelem studie, ale měla by být vytvořena za účasti zainteresovaných stakeholders. Při zpracování Strategie bychom úzce spolupracovali především s přípravným výborem destinačního managementu TO Toulava Přípravy by se měli zúčastnit zástupci veřejné správy, podnikatelů v cestovním ruchu a angažované veřejnosti, kteří by pokračovali v této práci i po skončení projektu. Na jeho zasedání by měli být prezentovány výsledky analytické části studie a formou „brain stormingu“ by měly být shromážděny podklady pro zpracování SWOT analýzy. V tomto směru očekáváme pomoc ze strany destinačního managementu TO Toulava.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 11

h) Strategie. Cílem této fáze je návrh vize a cílů, opatření a aktivit směrem k rozvoji cestovního ruchu v TO Toulava. K dosažení cíle (tj. zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení doby pobytu hostů v území či prodloužení sezóny) budou navrženy příslušný vhodné konkrétní neinvestiční i investiční aktivity. Bude proveden výběr cílových skupin návštěvníků – ve spolupráci s hlavními aktéry a na základě charakteristik návštěvníků získaných průzkumem budou definovány cílové skupiny, jimž bude věnována systematická pozornost prostřednictvím relevantních komunikačních kanálů. Vedle existujících cílových skupin bude prověřena i možnost ucházet se o další cílové skupiny návštěvníků, jejichž potenciál není využit pro cestovní ruch vůbec. Dále by Strategie měla obsahovat:  Identifikaci klíčových produktů pro cílové skupiny.  Stanovení distribučních kanálů v poskytování produktů a služeb cestovního ruchu.  Komunikační mix.  Návrh konkrétních neinvestičních i investičních aktivit v oblasti cestovního ruchu musí reflektovat specifika a reálné potřeby území. Výstupy strategie musí být jasné a co možná nejkonkrétnější tak, aby byly okamžitě převoditelné do konkrétní realizační podoby, a aby bylo možné na jejich základě připravit žádost do fondů EU i ČR s jasně specifikovaným popisem aktivit. Důležitou součástí Strategie bude tedy jasná specifikace zapojení a úloha zúčastněných subjektů, stanovení zodpovědných osob, harmonogramu, finanční náročnosti realizace výstupů studie a také stanovení finančních zdrojů podmiňující realizaci výstupů strategie.

1.2 Struktura strategického plánu Strategický plán rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava se skládá ze dvou hlavních částí: analytické a návrhové. Podrobnější popis metodiky jednotlivých částí je pro přehlednost uveden na začátku každé kapitoly. Analytická část se skládá z několika částí: První část je věnována základnímu profilu a vymezení řešeného území. Především jde o definici zájmové oblasti, polohu řešeného území, vazby na širší okolí, přírodní podmínky a historický kontext území. Druhá část analýzy je věnována v podstatě primárnímu a sekundárnímu potenciálu cestovního ruchu, kterým region disponuje. Jde o kulturně - historické atraktivity i když v regionu jde především o přírodní atraktivity a dále o infrastrukturu cestovního ruch. Třetí kapitola analytické částí se zabývá demografickými a ekonomickými podmínkami, kterými region disponuje. Především jde o demografickou analýzu území, ekonomiku a trh práce a statistická data o cestovním ruchu. Čtvrtá část nazvaná „Analýza konkurence“ posuzuje regionu v širších souvislostech, neboť subregionu není isolované území, ale při všech aktivitách bude vždy docházet k interakcím se sousedícími regiony, ale je ovlivněn vazbami na celý region a dokonce i na sousední regiony. Je zde stručně pospán současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě a také v České republice. S ohledem na to, že se právě formuje destinační management, je zde popsán současný stav řízení cestovního ruchu destinačními agenturami. Další část je věnována analýze současného návštěvníka. Při navrhování dalšího rozvoje regionu by bylo dobré vědět, kdo sem jezdí, co tady dělá, proč sem jezdí, co se mu líbí a co naopak svém pobytu kritizuje. Další rozvoj cestovního ruchu v regionu není možný bez znalosti názorů hlavních aktérů, kteří budou mít rozhodující vliv při naplňování této strategie. Celá studie ztratí význam, pokud se s ní všichni hlavní aktéři neztotožní a nevezmou ji za svou a především projeví vůli ji naplnit. Jako v každé strategické studii je „svorníkem“ mezi analytickou a návrhovou částí SWOT analýza, jejíž první návrh vzešel z modifikované verze brainwritingu.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 12

Návrhová část je také kolektivním dílem a postupně se rodila s rostoucím objemem získaných informací. Je strukturovaná standardním postupem od obecného ke konkrétnímu, tedy od strategické vize přes strategické cíle a priority až k návrhu některých konkrétních opatření. Námi předložené návrh nemusí být jediné správné řešení. V každé takové studii jde vždy o subjektivní pohled. Na druhé straně je to pohled lidí, kteří nejsou ve víru každodenních starostí a problémů, které musí aktéři na poli cestovního ruchu regionu řešit. Navíc každý přímý poskytovatel služeb cestovního ruchu nebo každý veřejný činitel v subregionu vidí rozvoj cestovního ruchu především ze svého pohledu.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 13

2 ZÁKLADNÍ PROFIL A VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 Úvod a metodika přístupu k analýze Toulava je území, které se vymezuje vznikajícím destinačním managementem a utváří se na základě společného zájmu zainteresovaných aktivovat potenciál cestovního ruchu Toulavy tak, aby destinace obstála na trhu cestovního ruchu. Úspěšnost Toulavy na trhu cestovního ruchu je závislá na optimální aktivaci primárního a sekundárního potenciálu destinace. Dlouhodobý optimální rozvoj prostředí na základě další aktivace ještě nevyužívaných potenciálů, které bude odolné politickým i osobním intervencím, může zajistit pouze dobře sestavený a vyvážený destinační management. Cílem analýzy je zhodnotit předpoklady primárního, sekundárního a částečně i terciálního potenciálu pro vznik a kontinuálně udržitelného rozvoje destinace cestovního ruchu Toulava a jejího destinačního managementu. Vycházíme z předpokladu, že současný stav aktivace primárního potenciálu atraktivit je relativně rozvinutý, sekundární potenciál služeb má rezervy v kvalitě a terciální potenciál managementu destinace je v počátečním stádiu cesty k aktivaci dalšího společného rozvoje území. Metodiku analýzy jsme v úvodu zaměřili na vymezení sledovaného území, analýzu primárního potenciálu atraktivity přírodních předpokladů a atraktivity společenských předpokladů. Za hlavní cíl u primárního potenciálu jsme si stanovili základní identifikaci atraktivit a jejich vytřídění podle významu jejich aktuální, nebo potenciální participace na CR Toulavy. Analýzu sekundárního potenciálu jsme založili na vytvoření databáze lůžkových kapacit a dalších doprovodných služeb. Sledování lůžkových kapacit jsme pojali jako relativně nejspolehlivější indikátor reálného využívání primárního potenciálu Toulavy. Lůžkové kapacity jsme vytřídili podle kvantity, druhové kvality a jejich příslušnosti k obcím. Prostorovou distribuci jsme vyjádřili v kartogramech, kartodiagramech, tabulkách a grafech. Posoudili jsme polohu, dopravní infrastrukturu a atraktivitu sousedních regionu na základě srovnání návštěvnosti vybraných atraktivit.

2.2 Vymezení území Toulavy a její mikroregionální rajonizace Na základě postupně se stabilizujících účelových mikroregionálních seskupení obcí a podnikatelů (zejména na principu MAS a prostorových geografických souvislostí) jsme rozdělili obce (viz tabulka č. 2.1 a mapa č. 2.1) do mikroregionů s pracovním označením Sedlčansko, Krajina Srdce, Táborsko, Střední Povltaví, Lužnice, Soběslavsko a Pod Horou. Tento přístup je založen na přirozeném procesu rajonizace probíhajícího účelově zezdola. Tento postup nám umožní sledovat a porovnávat rozložení primárního (přírodní a společenské atraktivity) a sekundárního potenciálu (služby, jejich zonalitu, intenzitu a rozvojové osy). Rajonizace se stane důležitým výstupem pro syntetickou část strategie. Vymezené území má rozlohu 2243,2 km2 a má 141 806 obyvatel, nachází se na území Jihočeského a Středočeského kraje a zasahuje do okresů Příbram, Benešov, Tábor, Písek. Průměrná hustota zalidnění je 63 obyvatel na km2, oproti českému průměru 133 obyvatel na km2, je výrazně podprůměrná. Uvnitř Toulavy jsou patrné velké disproporce v hustotě zalidnění. Například nejvyšší hodnotu dosahuje mikroregion Táborsko s průměrnou hustotou zalidnění 253 obyvatel na km2, zatímco mikroregiony Pod Horou dosahují pouze 30 obyvatel na km2 a Krajina Srdce 32 obyvatel na km2. Výše analyzované prostorové parametry

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 14

odpovídají požadavkům na vytváření destinačních společností, které jsou obsahem věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu (mapa č. 2.2)

Mapa č. 2.1

Mapa č. 2.2

Tabulka č. 2.1 a počet rozloha hustota Mikroregion Soběslavsko - města obce obyvatel (km²) zalidnění 237 16,25 15 Dráchov 262 9,73 27 Klenovice 617 6,56 94 Mažice 112 5,51 20 Mezná 115 5,07 23 386 4,87 79 Přehořov - Hrušova Lhota, Kvasejovice 332 9,55 35 Roudná - Janov 526 3,65 144 Řípec 313 7,39 42 Skalice - Radimov, Rybova Lhota a Třebiště. 478 15,08 32 Soběslav - Chlebov, Nedvědice 7 279 20,00 364 Sviny - Kundratice 345 11,23 31 - Čeraz, Mokrá 276 7,44 37 Vlastiboř - Svinky, Záluží 312 17,19 17

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 15

Zálší - Klečaty 274 8,85 31 Zvěrotice 374 6,4 58 Žíšov 197 4,72 42 Celkem 12 435 159,49 78 Tabulka č. 2.1 b Počet Rozloha Hustota Mikroregion Pod Horou - města a obce obyvatel (km²) zalidnění Budislav - Hlavňov a Záluží u Budislavě 376 8,84 43 Dírná - Lžín, Nová Ves, Záříčí a Závsí 450 21,97 20 Dlouhá Lhota 166 4,43 37 Chotěmice 110 5,15 21 Choustník - Kajetín a Předboř. 501 12,62 40 Chrbonín 148 7,08 21 68 3,71 18 Košice - Borek, Doubí 723 13,99 52 Krátošice 110 2,99 37 145 4,55 32 Mlýny 139 7,70 18 Psárov - Tříklasovice. 127 10,88 12 - Chabrovice 147 7,10 21 Třebějice 75 6,12 12 Tučapy - Brandlín, Dvorce 765 18,56 41 Celkem 4 050 135,69 29,8 Tabulka č. 2.1 c počet Rozloha hustota Táborsko obce a města obyvatel (km²) zalidnění Zhoř u Tábora 160 4,62 35 Dražice 792 12,97 61 200 4,25 47 Chýnov - Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Velmovice a Záhostice. 2 325 30,51 76 N.Ves u Chýnova 285 6,62 43 Planá nad/Lužnicí - Lhota Samoty, Strkov 3 792 21,42 177 Radenín - Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, Nuzbely a Terezín. 511 26,91 19 Radimovice u Želče 384 4,47 86 Sezimovo Ústí 7 329 8,46 866 - Hejlov 57 3,72 15 Tábor 35 334 62,22 568 257 13,24 19 celkem 51 426 199,41 253 Tabulka č. 2.1 d počet rozloha Hustota Mikroregion Krajina srdce - města obce obyvatel (km²) zalidnění Dražičky 138 5,13 27 120 3,53 34 Běleč - Bzová a Elbančice 185 12,22 15 Borotín - Boratkov, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový 610 26,25 23 Kostelec, Pejšova Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov Bradáčov - Horní Světlá 55 4,47 12 Červený Újezd 300 12,59 24 Dolní Hořice - Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, 803 39,08 21 Mašovice, Nové Dvory, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Dolní Hrachovice - Horní Hrachovice a Mostek 135 4,47 30 Heřmaničky 700 17,40 57 - Halsívko, Rašovice a Temešvár. 170 12,27 14

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 16

Chotoviny - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Jeníčkova 1 704 31,39 54 Lhota, Liderovice, Moraveč, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. 67 4,20 16 Ješetice - Báňov, Hlaváčkova Lhota,Radíč a Řikov. 131 7,24 18 - Alenina Lhota, Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Hodkov, Hůrka, Chlum, Javoří, Jezviny,Křivošín, Ludvíkov, Makov, Nehonín, Orlov, Ostrý, 2 021 57,94 35 Ounuz, Padařov, Plechov, Podol, Pohoří, Smrkov, Stružinec, Svoříž, Třemešná, Vlásenice, Zbelítov a Zvěstonín. Košín 66 1,92 35 Mezno - Lažany, Mitrovice, Stupčice a Vestec. 333 15,62 21 Mladá Vožice - Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova Lomná,Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a 2 708 31,58 86 Ústějov. Nadějkov - Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlístov, Kaliště, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, 743 24,09 31 Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov. Nemyšl - Dědice, Dědičky, Hoštice,Prudice, Úlehle, Úraz a Záhoříčko. 305 14,19 21 Nová Ves u Mladé Vožice - Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice 179 11,74 15 Oldřichov 219 10,10 22 Opařany - Hodušín, Nové Dvory, Olší, Oltyně,Podboří a Skrýchov u Opařan. 1 411 31,43 45 Pohnánec 58 2,49 23 Pohnání 79 3,57 22 - Blatnice, Dolní Světlá a Zadní Lomná. 114 7,37 16 Radimovice u Táb. 68 2,66 26 Radkov - Paseka 165 5,38 31 Ratibořské Hory - Dub, Malenín, Podolí, Ratibořice a Vřesce. 753 21,13 36 Rodná - Blanička, Nahořany 87 9,14 10 Řemíčov - Buková 71 4,33 16 Sedlec-Prčice - Bolechovice, Bolešín, Božetín, Divišovice, Dvorce, Chotětice, Jetřichovice, Kvasejovice, Kvašťov, Lidkovice, Malkovice, Matějov, Měšetice, Monín, Moninec, Mrákotice, Myslkov, Náhlík, Násilov, Nové Dvory, Prčice, 2 885 64,11 45 Přestavlky, Rohov, Sedlec, Staré Mitrovice, Stuchanov, Sušetice, Šanovice, Uhřice, Včelákova Lhota, Veletín, Víska, Vozerovice, Vrchotice, Záběhlice, Záhoří a Kozinec - Javor, Leština, Moraveč, Vitanovice a Zahrádka. 153 9,09 17 Střezimíř - Bonkovice, Černotice, Dolní Dobřejov, Horní Dobřejov 308 8,19 38 - Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice a 365 20,81 17 Velký Ježov. Smilkov - Kouty, Líštěnec, Oldřichovec, Plachova Lhota a Zechov. 249 11,19 22 Sudoměřice u Tábora 294 3,41 86 Šebířov - Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýšov, Popovice, 363 23,22 16 Skrýšov,Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice a Záříčí u Mladé Vožice. - Hrnčíře 171 7,09 24 - Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, Osikovec 180 15,24 12 Zadní Střítež 34 4,98 7 Zhoř u Ml.Vožice 97 3,16 30 Nasavrky 77 1,46 53 Vlčeves - Svatá Anna 74 6,37 11 Meziříčí 172 5,75 30 celkem 19 920 618,99 32 Tabulka č. 2.1 e počet Rozloha hustota Střední Povltaví obce a města obyvatel (km²) zalidnění Kostelec nad/Vltavou - Přílepov, Sobědraž a Zahrádka 391 32,81 13 Bernartice 1 286 36,41 35 Borovany 213 6,37 33

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 17

Božetice - Radihošť 396 13,64 29 Branice 308 5,05 61 - Dobrošov, Hrazánky a Klisinec. 288 8,49 34 - Chlumek, Níkovice a Pechova Lhota. 487 13,39 36 Chyšky - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov,Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchyšská Lhota, Radíkovy, Ratiboř, 1 084 30,29 36 Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Záluží. Jetětice - Červená 284 21 13 - Varta 115 11,35 10 Kovářov - Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Kovářov, Lašovice, Onen Svět, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, 1 453 50,43 29 Vladyčín, Zahořany, Záluží a Žebrákov. Křižanov 101 3,35 30 Kučeř 173 10,93 16 Květov - Vůsí 112 15,74 7 Milevsko - Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč a Velká. 8 997 42,49 211 Okrouhlá 72 4,37 16 122 5,29 23 Přeborov 134 4,43 30 Přeštěnice - Držkrajov, Mlčkov a Týnice. 293 9,78 24 - Líšnice, Zálší 1 342 28,52 47 u písku 102 4,48 23 Veselíčko - Bílina 190 4,51 42 - Dobřemilice, Klokočov, Střítež 140 8,37 17 Zbelítov 332 2,87 115 Zběšičky - Hanov, Popovec 142 5,92 24 Zhoř u Milevska - Blehov, Březí, Osletín, Zbislav 278 12,12 23 Celkem 18 835 392,40 50 Tabulka č. 2.1 e počet Rozloha hustota Mikroregion Lužnice - obce, města obyvatel (km²) zalidnění - Hnojná Lhotka 485 6,32 76 Ústrašice 329 7,40 44 150 3,82 39 Řepeč - Kášovice 243 12,78 19 Libějice 103 2,95 35 Bechyně - Hvožďany a Senožaty 5 455 21,20 257 Březnice 188 6,90 27 Černýšovice - Hutě 75 10,13 7 Dobronice u Bech. 109 8,29 13 Hodětín - Blatec a Nová Ves 89 18,95 5 Hlavatce - Debrník a Vyhnanice. 365 19,35 19 Haškovcova Lhota 93 3,03 31 Hodonice 161 9,46 17 Komárov 126 8,60 15 Malšice - Čenkov, Dobřejice, Maršov, Nové Lány, Obora, 1 867 38,60 48 Staré Lány, Třebelice a Všechlapy. Radětice 221 14,71 15 - Kozín 211 10,76 20 Skrýchov u Malšic - Dudov 129 7,01 18 Stádlec - Hájky, Křída, Slavňovice a Staré Sedlo. 573 18,12 32 Sudoměřice u Bechyně - Bechyňská Smoleč, Bežerovice 680 24,91 27 Záhoří u Bechyně 60 4,01 15 Želeč - Bezděčín 924 15,72 60 Bečice u Malšic 75 3,24 23 celkem 12 711 276,26 46

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 18

Tabulka č. 2.1 e Počet Rozloha Hustota Sedlčansko - města a obce obyvatel (km²) zalidnění Dublovice - Břekova Lhota,Chramosty, Líchovy a Zvírotice. 1 055 25,11 42 Dolní Hbity 825 25,68 32 Jesenice u Sedlčan - , Dobrošovice, Doublovičky, 514 12,90 40 Hulín,Martinice, Mezné a Vršovice. Jablonná 287 7,70 37 Kamýk n/Vlavou - Velká 909 11,84 77 Klučenice - Kamenice, Kosobudy, Koubalova Lhota, Planá, 478 25,63 19 Voltýřov a Zadní Chlum. Kňovice - Kňovičky a Úsuší. 325 8,70 37 Kosova Hora -Dobrohošť, Dohnalova Lhota, Janov,Lavičky, 1 228 18,76 140 Lovčice, Přibýška a Vysoká u Kosovy Hory. Krásná Hora n/Vltavou - Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, 1 071 36,80 29 Podmoky, Švastalova Lhota, Tisovnice, Vletice, Vrbice a Zhoř. Křepenice 160 7,19 22 Milešov - Klenovice, a Přední Chlum. 317 15,48 20 Nalžovice - Hluboká, Chlum,Nalžovické Podhájí, Nová Ves a 548 15,65 35 Oboz. Nedrahovice - Bor, Kamenice, Nedrahovické Podhájí, Radeč, 466 16,43 28 Rudolec, Trkov a Úklid. Nechvalice - Bratřejov, Bratříkovice, Březí, Hodkov, Huštilář, Chválov, Křemenice, Libčice, Mokřany, Ředice, Ředičky a 608 24,58 24 Vratkov. Osečany - a Velběhy. 249 8,34 30 Obory 254 10,34 23 Petrovice - Brod, Kojetín, Krchov, Kuní, Kuníček, Mašov, Mezihoří, Obděnice, Ohrada, Porešín, Radešice, Radešín, 1 343 39,01 34 Skoupý, Týnčany, Vilasova Lhota, Zahrádka a Žemličkova Lhota. Počepice - Oukřtalov,Rovina, Skuhrov a Vitín. 533 13,20 42 Prosenická Lhota - Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice a 461 14,03 33 Suchdol. Příčovy 291 3,08 97 Radíč - Dubliny, Hrazany a Žďár. 201 12,48 16 Sedlčany - Doubravice, Hradišťko, Libíň, Oříkov, Sestrouň, 7 576 36,47 208 Solopysky, Třebnice, Vítěž a Zberaz. Solenice - Dolní Líšnice, Větrov 382 7,54 50 Svatý Jan - Bražná, Brzina, Drážkov, Hojšín, Hrachov, Řadovy, 669 21,66 31 Skrýšov Štětkovice - Bořená Hora, Chrastava, Sedlečko 304 4,98 51 Vysoký Chlumec - Bláhova Lhota, Hrabří, Hradce, Jezvina, 827 23,90 34 Pořešice, Vápenice, Víska Višňová 616 17,17 36 Celkem 22 497 464,65 48,4

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 19

3 ANALÝZA PRIMÁRNÍHO POTENCIÁLU Pro posouzení gravitace atraktivit jsme provedli inventarizaci přírodních a společenských atraktivit a jejich vytřídění ve vymezeném území podle druhů a významu do hierarchicky diferencovaných kategorií:  mezinárodní - v regionu se jedná o nejvyšší stupeň velice málo zastoupený.  národní až mezinárodní - v Česku známé a vyhledávané, v některých případech navštěvované i zahraničními návštěvníky. Pro destinaci mají dominantní význam.  inter-regionální – zpravidla jsou vnímány v širším kontextu i sousedních regionů, disponují potenciálem propojování sousedících regionů a jsou i základním produktutvorným prvkem. Pro strategie tvorby produktů jsou propojovacím prvkem.  regionální – aktivovaný potenciál nižší úrovně využitelný v regionu a je doplňkové povahy pro tvorbu produktů.  lokální – nízká úroveň aktivace využitelný v konkrétním místě a jeho blízkém okolí. Současně jsme sledovali vzájemné vazby jednotlivých druhů atraktivit, jejich spojování do atraktivit vyšších řádů i kvantitativní a kvalitativní reflexe sekundárního potenciálu služeb na prostorovou distribuci přírodních na společenských atraktivit. Viz kartogramy a kartodiagramy v přílohové části

3.1 Orografie (horopis) Povrch Toulavy náleží do systému České vysočiny, sub provincie Česko-moravské, kterou na severu Toulavy tvoří oblasti: A Středočeská pahorkatina - 4 – celky Benešovská pahorkatina - granity středočeského plutonu Pod-celek Dobříšská pahorkatina Pod-celek Březnická pahorkatina Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Velký Blaník (638 m) Votická pahorkatina (Javorová skála 723 m) Táborská pahorkatina Písecká pahorkatina (Velký Mehelník 633 m) Soběslavská pahorkatina (Chlum 540 m) B Jihočeské pánve: Třeboňská pánev

3.1.1 Orografická atraktivita povrchu Toulavy Vertikalita terénu vytváří předpoklady pro:  Sjezdové lyžování (na interregionální úrovni) - Monínec, Jistebnicko, Mladovožicko  Paragliding (regionální doplňková úroveň) - Monínec  Horolezectví - Choustník, Lužnice Tábor, Lužnice Bechyně, Kamýk, Solenice (lokální, doplňková)  Vyhlídky a rozhledny - Rozhledna Kuníček (Petrovice) Rozhledna Drahoušek (Sedlčany) Rozhledna Onen Svět (Kovářov) rozhledna Vrškamýk (Kamýk n. Vltavou) Rozhledna Čermákův vrch (Tá-Krátošice), Rozhledna Kovářka (Moraveč u M. Vožice)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 20

rozhledna Radětice (Táborsko – Bechyňsko), Vyhlídka Opata Zavorala Ostromeč (Sedlčansko), Vyhlídka Drbákov – Albertovy Skály (Sedlčansko), Vyhlídka Monínec – Javorová skála (Český Merán), věž kostela sv. Matěje (Bechyně), Bechyňské vyhlídky (Bechyně), Vyhlídková věž hradu Kotnov (Tábor), Věž táborského kostela, Hrad Dobronice Táborsko), hrad Šelemberk (M. Vožice) hrad Choustník (Táborsko) (dopňkové nástroje produktů) Horizontalita terénu vytváří předpoklady pro:  Běžecké lyžování - Jistebnicko, Milčínsko, Voticko, Mladovožicko, Sedlecprčicko (interregionální)  Cykloturistiku, (interregionální)  Pěší turistiku, (interregionální)  Hypoturistiku (doplňkový)  Golf, (Čertovo Břemeno, Sudoměřice u Bechyně - mezinárodní) Geomorfologické a geologické předpoklady:  Kazatelny, obětní mísy Husova kazatelna, Čertovo břemeno, Granátová skála Tábor (regionální doplňkový)  Rašeliniště, pískovny, duny, blata Třeboňská pánev – Soběslavsko, Vlkov (národní až mezinárodní)  Krasové jevy – Chýnovské jeskyně (národní až mezinárodní) Týnčanský kras (interregionální)  Hluboká údolí – Lužnice (Tábor-Bechyně, Smutná (Bechyně), Židova strouha Bechyně, (interregionální)  Atraktivita horopisných celků a prvků vytváří v kombinaci s klimatickou a hydrografickou atraktivitou předpoklady pro rozvoj sekundárního potenciálu nabídky služeb.

3.1.2 Hydrogeografické předpoklady Toulavy Celé sledované území náleží k povodí Vltavy, do které spádují řeky Lužnice (s přítoky Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok, řeka Smutná, povodí řeky Brziny, Mastníku, okrajově povodí Sázavy (řeka Blanice). Vltava je největším přítokem Labe, které ústí do Severního moře. Největší města Toulavy jsou na Lužnici (Tábor, Sezimovo Ústí, Soběslav, Bechyně, Planá nad Lužnicí). Nejvýznamnějšími toky řek jsou Vltava a Lužnice, které tvoří základ atraktivity přírodních předpokladů spojených s vodními toky a vodními plochami převážně v letní sezoně. Vltava Řeka ohraničuje Toulavu na západním okraji destinace v mikroregionech Sedlčansko, Střední Povltaví. Po celém tomto hraničním území Toulavy se rozprostírá pravý břeh umělé přehradní nádrže Orlík (viz také kartogramy v přílohové části). Atraktivita primárního přírodního potenciálu toku Vltavy s přehradní nádrží Orlík vytváří předpoklady pro:  letní aktivní pobytovou rekreaci u vodních ploch umělé nádrže Orlík (národní až mezinárodní úroveň)  jachting, plavbu výletních parníků, menších sportovních a rekreačních plavidel  vodáctví, windsurfing (národní)  rybolov (národní) Atraktivita primárního potenciálu Vltavy vytváří předpoklady pro rozvoj sekundárního potenciálu založeném na rozvoji infrastruktury a nabídky spojené se:  budováním struktury ubytování a stravování, různé kvality a kategorií (viz níže),

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 21

 kempy a tábořiště na Vltavě -Kamp Oboz, Kamp Popelíky, Kamp Bor (Vltava), Kamp Trhovky (Vltava), Kamp Podskalí (Vltava), Kamp Radava (Vltava), Kamp Sport Propag Klučenice (Vltava)  zakládáním a rozvojem sportovních přístavů – Marín, půjčoven, lodí a vybavení dopravou lodí, (mezinárodní význam),  Jacht Club Barrandov Kožlí – (druhý břeh), Hacjacht Ložek- Milešov, Sport Eli Lavičky Bohostice (druhý břeh), Viva Yacht Klučenice Podskalí, Svět plachetnic – kemp Podskalí (Klučenice – Voltýřov), Valkýra – Orlík (druhý břeh), Plachetnice Orlík - Radava, Půjč si loď Radava, Marina Orlík – Chrást – Zahořany – Jeřáb,  rozvojem doprovodných služeb  výstavbou plavební cesty Č. Budějovice Praha (mezinárodní význam) Lužnice Řeka Lužnice, svou střední částí od města Soběslavi směrem na sever kopíruje rovinatý písčitý až slatinný terén Třeboňské pánve, který dal v minulosti podněty ke vzniku rozsáhlé rybniční soustavy, která však do Toulavy většinou nezasahuje, ale navazuje na nově vzniklé plochy bývalých pískoven, které vznikly zaplavením vytěžených říčních sedimentů písku např. v Roudné. Severně u města Tábora se tok Lužnice zastavil o Táborskou pahorkatinu náležící k masivu Středočeské pahorkatiny a otáčí se zpět na jih, kde ve své dolní části toku mezi Táborem a Bechyní vyhloubil hluboké romantické údolí. Lužnice protéká územím mikroregionů Soběslavsko, Táborsko a mikroregionu Lužnice Atraktivita primárního přírodního potenciálu řeky Lužnice vytváří předpoklady pro:  Vodácké sjíždění řek. Vodácká klasifikace řadí Lužnici do Klasifikace ZWC, WW I. ZWB a její přítoky Kozský potok WWW I. Smutná WW I., Černovický potok ZWC . Přítoky Lužnice bývají sjízdné zpravidla v době delších dešťů, nebo v době vypouštění rybníků. (celostátní až mezinárodní úroveň)  Rybolov na všech tocích a vyhrazených vodních plochách (celostátní úroveň)  Aktivní pobyt u vody rekreační zařízení, objekty individuální rekreace. Atraktivita primárního potenciálu Povodí Lužnice vytváří předpoklady pro rozložení a rozvoj sekundárního potenciálu spojeného s:  Rozvojem ubytovacích a stravovacích kapacit různých kategorií s vysokou koncentrací OIR (podrobněji viz níže), kempů a vodáckých tábořišť.  Kempy a tábořiště na Lužnici -Kemp Pohoda (Roudná), Kemp Orion (Roudná) Country kemp (Bečice), Kemp Saloon (Bečice), Veřejné tábořiště Saloon Lužnice (Bečice), Stavorek (Bečice)Kemp Chatová osada Soukeník (Sezimovo Ústí) Kemp na Staré Papírně (Dobronice), Rekreační středisko Lužnice (Dobronice), Veřejné tábořiště (Dráchov), Autokemp (Karvánky), Chatová osada a kemp TJ Spartak (Soběslav) Tábořiště Suchomelův ostrov (Tábor) Vodácké tábořiště Harrachovka (Tábor), Vodácké tábořiště Matoušovský mlýn (Tábor), Vodácké tábořiště Na Říkovkách (Bechyně), Kemp  Rozvojem půjčoven lodí a jejich svozu, prodeje povolenek k rybolovu, půjčovny kol.  Půjčovna lodí - Dušan Jakubec (Tábor), Půjčovna raftů Tábor (Tábor Tábor), Půjčovna lodí Josef Macášek (Bechyně)  Evokuje prodej vybavení k rybolovu, prodej povolenek

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 22

3.1.3 Klimatologické předpoklady Toulavy pro cestovní ruch a jeho další trvale udržitelný rozvoj. Území Toulavy výrazně ovlivňují letní a zimní teploty vzduchu, které v Toulavě diferencují předpoklady pro různé varianty sezónnosti, a s ní spojené druhy a formy cestovního ruchu. Provedená hydrogeografické a orografická analýza spolu s klimatologickým hodnocením sledovaného území diferencují atraktivitu Toulavy na několik mikroregionálních celků, které se profilují do sezónních charakteristik:  Dominantní letní rekreace u vody s využitím navazující krajiny převážně venkovského typu. Dominantní je Vltava – z převážné většiny zasahující do Toulavy vodní plochou přehradní nádrže Orlík a jejího pravého břehu, povodí Lužnice, která z větší části protéká, Třeboňskou pánví, relativně nejteplejší částí Toulavy. Průměrné červencové teploty se pohybují mezi 17 až 19o C. Do této skupiny se nám profilují mikroregiony Sedlčansko, Střední Povltaví, Táborsko, Lužnice, Soběslavsko, Pod Horou.  Oblast vhodná pro celoroční využití s mírnou dominancí zimní sezony. Vyznačuje se optimálními podmínkami pro zimní sněhové srážky s dostatečnou délkou sněhové pokrývky a teplotami vhodnými pro tvorbu umělého sněhu. Jak dokládají níže uvedené kartogramy, průměrný počet ledových dní se zde pohybuje mezi 50 až 60 ledovými dny a průměrný počet dnů se sněhovými srážkami dosahuje 70 až 80 dní v roce. Z kartogramů vyplývá, že vhodným územím pro organizaci a rozvoj služeb spojených s provozováním sjezdového a běžeckého lyžování se jeví výše položené partie Středočeské pahorkatiny na Jistebnicku, Borotínsku, Prčicku a Českomoravské vysočiny na Mladovožicku. Převážná část tohoto území pokrývá mikroregion Krajina srdce.  Skupina měst na území Toulavy, která se profilují jako místa s celoročním využitím s větší dominancí letní sezóny. Výše dominance letní sezóny je závislá na velikosti města, sezónní povaze jeho zázemí. Patří sem aglomerace Tábor (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), lázně Bechyně, a částečně Sedlčany. Tato centra s dominantou Tábora se snaží svými kulturními, kongresovými, vzdělávacími, sportovními a společenskými aktivitami prodlužovat návštěvnost i v době mimo hlavní sezonu. Vhodná dispozice klimatu a svažitost terénu Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vysočiny vytvořily ve vyjmenovaných oblastech podmínky pro vznik sekundárního potenciálu služeb spojeného se vznikem zimních areálů a jednoho lyžařského střediska:  Středisko zimních sportů Monínec,  Ski areály - Horní Kouty - Radvánov (Táborsko – Mladovožicko), Hůrka u Jistebnice (Český Merán), Smrkov u Jistebnice, Ski Kvasejovice (Český Merán), Ski areál Záluží (Milevsko & okolí), Šiberný vrch Sedlčany (Sedlčansko)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 23

Průměrná měsíční teplota v červenci

Průměrný roční počet ledových dní

Datum první sněhové pokrývky

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 24

Průměrný sezonní počet dní se sněžením

3.1.4 Fito a zoogeografické předpoklady atraktivity Toulavy Miliony let trvající proces lidské domestifikace zvířat a rostlin zakořenil hluboké vazby člověka na fito i zoosféru. Urbanizační procesy vylidňují venkov do měst, kde je člověk omezován ve svém vztahu ke zvířatům a rostlinám. V současné době tyto nerovnováhy jsou kompenzovány výjezdy obyvateli měst na venkov, kde je vyhledávána aktivita spojená se sběrem lesních plodů, hypoturistiku, hippoterapií, myslivostí, rybolovem, agroturistikou, hospodařením a údržbou objektů individuální rekreace. Obdobně jako v předchozích bodech má Toulava ideální předpoklady atraktivity nepoškozeného venkovského prostředí a současně i atraktivity výhodné polohy vůči Praze a dalším větším městům, sub-urbanizovaným územím pro rozvoj sekundárního potenciálu služeb pro využití této atraktivity:  ZOO Větrovy Tábor - komplexní zařízení s pestrou ukázkou zvířat z celého světa, vzdělávací programy, ubytování, stravování (interregionální význam - nejbližší konkurence, Hluboká n Vltavou, Praha, Jihlava)  Botanická zahrada Tábor druhá nejstarší v ČR založena 1886 nabízí 4000 rostlin (regionální význam doplňkový). (konkurence nejblíže Praha)  Koňské farmy a jezdecké kluby umožňující rekreační jízdu na koni (zpravidla podléhají spádovosti z okolních městských center a Prahy), Farma /Y Cunkov (Český Merán), Penzion U Horáků (Český Merán), Farma Kunclův Mlýn (Sedlčansko), Penzion Janov (Sedlčansko), Penzion mlýn Kamenice (Sedlčansko), Farma Čapí letka (Sedlčansko), Farma Dražka (Sedlčansko), Farma U lesa (Táborsko – Bechyňsko), Farma Staré Sedlo (Táborsko – Bechyňsko), Jezdecká turistika Kolibík (Táborsko – Tábor), Jezdecký klub Bessy Tábor (Táborsko – Tábor), Penzion Dvůr Karolín (Táborsko – Tábor), dětské hypotábory Třebiště, (Soběslavsko), Dolli Zálší (Soběslavsko), JK SZeŠ Tábor, JK M. Vožice- Noskov, (Krajina Srdce), Farma Časný Turovec, (Táborsko),JK Radimovice u Tábora, JK Equitation Borotín – Pejšova Lhota, JK Fast Bird Vrážná – (Krajina Srdce), Farma Cunkov (Jistebnicko, Krajina Srdce)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 25

3.2 Kulturně - společenské předpoklady Toulavy a jejich atraktivita V úvodu analýzy společenských atraktivit Toulavy je třeba zdůraznit dominující logiku jejich synergických vazeb na přírodní prostředí a historii jeho vývoje i diferenciaci jejich gravitace. Rozklíčování těchto vazeb je důležitým nástrojem k inovativnímu vytváření konkurenceschopných produktů destinace. Tisíciletý kontinuální socioekonomický vývoj území vyprofiloval společenskou atraktivitu Toulavy do adekvátního spektra primárního potenciálu předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu destinace tvořeného nemovitým dědictvím světských staveb, církevních staveb a technických památek, movitých společenských atraktivit i nehmotného kulturního dědictví. Období průmyslových revolucí ponechává okrajová území Toulavy mimo hlavní rozvojové osy a multiplikuje vylidňování území. Tento demografický proces vytváří na počátku 60. Let 20. století základní předpoklady pro postupnou restrukturalizaci území na rekreační zázemí okolních měst a současně i turistickou destinaci pro návštěvníky ze vzdálenějších regionů. Území nedisponuje velkým množstvím výrazných společenských atraktivit národního a mezinárodního významu a jeho šanci lze spatřovat v logice systematického propojování přírodních a společenských předpokladů Toulavy v návaznosti i na atraktivity vyšších řádů v okolí (Konopiště, Orlík, Zvíkov, Hluboká n. Vltavou, Třeboň, Písek atd.). Komponentou atraktivity území je historický vývoj společnosti, která v původní krajině žila a vytvořila předpoklady pro současné využívání a další možné využití kulturního i přírodního dědictví Toulavy. Základním stavebním kamenem nabídky současné společenské atraktivity byly:  Historie počátků rodu Vítkovců, působení rodu Schwarzenbergů, královské hrady na Vltavě (Kamýk).  Těžba stříbra na Mladovožicku a Táborsku.  Historie prvopočátků evropského protestantizmu spojená s kázáním mistra Jana Husa a historie husitských válek.  Působení katolické, evangelické a židovské církve na území Toulavy.  Investice Tomáše Bati do nového města Sezimovo Ústí II po 1. Sv. válce.  Soukromá vila a hrob 2. Československého prezidenta Dr. E. Beneše.

3.2.1 Architektonické památky Hrady tvrze zříceniny:  Národní až mezinárodní význam -Hrad Kotnov a Bechyňská brána (Táborsko, Tábor) Zřícenina hradu Kozí Hrádek (Táborsko – Tábor)  Interregionální význam -Zřícenina hradu Vrškamýk (Sedlčansko), zřícenina hradu Borotín (Krajina srdce), Hrad Šelemberk (Krajina srdce Mladovožicko), Zřícenina hradu Příběnice (Táborsko – Tábor), Zřícenina hradu Dobronice (Lužnice – Bechyně)), Zřícenina hradu Choustník (Pod Horou)  Regionální význam - Krčínova Tvrz (Sedlčansko regionální význam),  Lokální význam -Hrad Vysoký Chlumec (Sedlčansko), Tvrz ve Vrchoticích (Krajina srdce), zřícenina hradu Zvěřinec (Krajina srdce) Zámky :  Národní až mezinárodní význam- Zámek Bechyně (Lužnice – Bechyňsko)  Interregionální význam - Zámek Radíč (Sedlčansko),  Lokální význam - Zámek Červený hrádek (Sedlčansko nepřístupný), Zámek v Mladé Vožici (Krajina srdce – Mladovožicko), Zámek Chotoviny (Krajina srdce, nepřístupný), Zámek Brandlín (Pod Horou), Barokní zámek Tábor – Měšice (Táborsko, Tábor) Městská a venkovská architektura:

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 26

 Mezinárodní význam - Městská památková rezervace Tábor, disponuje atraktivitou fortifikačního systému, historickým jádrem renesančních domů se zachovalým středověkým systémem uspořádání ulic. Kubistická vila Manželů Novotných od táborského rodáka architekta Theodora Petříka (Tábor - mezinárodní význam, významná doplňková atraktivita), Díky silným národním historickým tradicím husitství a historii jednoho z prvních protestantských hnutí na světě lze klasifikovat město i jeho architekturu jako potenciál mezinárodní povahy s produktotvornými vlastnostmi. Selské baroko – vesnice s typickými vesnicemi Soběslavsko-Veselských blat. Borkovice, Mažice, Zálší, Klečaty, Vlastiboř, Svinky, Záluží produktotvorná atraktivita.  Národní až mezinárodní význam - Městská památková zóna Bechyně, fortifikační systém, zámek (Bechyně národní až mezinárodní význam, produktutvorná atraktivita).  Národní význam - Sezimovo Ústí Vila, hrob, park a památník 2. československého prezidenta dr. Eduarda Beneše, Sezimovo Ústí II. Založeno J. A. Baťou, jako kopie Zlína, vesnická památková zóna Ounuz), (Jistebnicko-Cunkov národní význam doplňková atraktivita.  Regionální doplňkový význam – Sedlčany, Chýnov – Bílkova vila a soubor jeho soch na městském hřbitově.  Lokální význam - Městská památková zóna Soběslav s pozůstatky starého hradu, MPZ Sedlec-Prčice), Vysoký Chlumec.

Technické památky:  Národní význam nejstarší přehrada ve střední Evropě Jordán (Tábor význam doplňkový), Stará poštovna ze Sněžky (Krajina Srdce, Javorová skála), Přehrada a přehradní hráz nádrže Orlík, ( Sedlčansko), Žďákovský a Podolský most (střední Povltaví), Elektrická dráha Františka Křižíka (Táborsko – Bechyňsko národní až mezinárodní, Most Duha ( národní význam)),Stádlecký most (Táborsko – Bechyňsko národní význam doplňkový význam).  Interregionální význam Větrný mlýn u Příčov (Sedlčansko) Křížkův mlýn v Bláhově Lhotě (Sedlčansko).  Místní význam - Burkův most (Český Merán), Šelmberský mlýn (Táborsko – Mladovožicko), funkční systém kašen pro rozvod vody v historickém centru Tábora (národní doplňkový význam). Církevní stavby  primární potenciál atraktivity církevní povahy lze na území Toulavy diferencovat na židovské památky spravované Židovskou obcí pražskou a církevní památky ve správě katolické církve. Území Toulavy správně pokrývají diecéze Českobudějovická s vikariátem Tábor a jeho farnostmi (viz mapa), vikariát Písek s východními přilehlými farnostmi (viz mapa) a arcidiecéze pražská s vikariátem Benešov (farnost, Sedlec – Prčice a Votice), vikariátem Příbram (farnosti Sedlčany, Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 27

Židovské památky Židovské památky na území Toulavy spadají do územního vlivu Židovské obce pražské.  Významově jsou tyto stavby převážně na nižší regionální úrovni, avšak disponují poměrně vysokým rozvojovým potenciálem, který lze využívat při tvorbě regionálních produktů -Synagoga , židovský hřbitov Kosova Hora (Sedlčansko, rozvojový potenciál ), židovský hřbitov Dražkov (Sedlčansko rozvojový potenciál), Židovský hřbitov u Pohoří (Krajina srdce rozvojový potenciál), židovský hřbitov Prčice (Krajina Srdce rozvojový potenciál), synagoga (původní), hřbitov Babčice obec Vodice ( Krajina Srdce Vožicko rozvojový potenciál) ,židovský hřbitov Běleč (u Vilic) Krajina Srdce Vožicko rozvojový potenciál), Židovský hřbitov Jistebnice židovský hřbitov a synagoga v Bechyni (Táborsko – Bechyňsko), židovský hřbitov Kovářov, židovský hřbitov Prudice (Nemyšl), židovský hřbitov, bývalá synagoga Radenín (Táborsko), židovský hřbitov Stádlec , nová a stará synagoga, židovský hřbitov Milevsko, ( Židovský hřbitov Tučapy) Římskokatolické památky kulturního dědictví  pro přehlednost je potenciál církevních památek zpracován do tabulky viz níže. název místo vikariát kategorie mikroregion význam využití Premonstrátský klášter a Střední nad- Zapojení do chrám Navštívení Panny Milevsko Písek Klášter Povltaví národní produktů Marie nad- Zapojení do Klášter kongregace Oblátů Klokoty Tábor Klášter Táborsko národní produktů Poutní kostel Narození Panny nad- Zapojení do Klokoty Tábor Poutní místo Táborsko Marie národní produktů Bývalý premonstrátský a Bechyně Bývalý klášter Lužnice regionální doplňkové františkánský klášter Bývalý klášter bosonohých Tábor Tábor Bývalý klášter Táborsko lokální doplňkové Augustiniánů a kostel

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 28

Narození panny Marie vyhlídková Kostel Proměnění Páně na děkanský Tábor Tábor Táborsko národní věž, zapojení hoře Tábor kostel do produktů vyhlídková děkanský Kostel sv. Matěje Bechyně Tábor Lužnice věž, zapojení kostel do produktů románský, Kostel Narození Panny Marie filiální Krajina srdce Kostelec Tábor regionální pověst, na Kostelci kostel/Borotín doplňkové filiální kostel sv. Jakuba a Filipa Oldřichov Tábor Krajina srdce regionální doplňkové kostel/N Ves N. Ves u M. Kostel sv. Kateřiny Tábor farní kostel Krajina srdce regionální doplňkové Vožice Kostel sv. Martina Sedlčany Příbram farní kostel Sedlčansko regionální doplňkové Sedlčansko Kostel sv. Petra Pavla Petrovice Příbram farní kostel regionální doplňkové

meziregio produkty Kostel sv. Vavřince Prčice Benešov filiální kostel Krajina Srdce nální (hrob Krčína doplňkové Kostel sv. Jeronýma Sedlec Benešov farní kostel Krajina Srdce regionální (jediný secesní interiér v ČR Kostel sv. Šimoda a Judy Arnoštovice Benešov filiální /Sedlec Krajina Srdce Kostel sv. Martina a solnice M. Vožice Tábor Farní kostel Krajina srdce regionální doplňková se zvonicí Kostel Sv. Petra a Pavla Soběslav Tábor Farní kostel Soběslavsko regionální doplňková

Kostel Sv. Víta Soběslav Tábor filiální Soběslavsko nadregionál doplňková ní/ gotika

Farnost nadregionál Chýnovský hřbitov Chýnov Tábor Krajina srdce ní/ sochy a doplňková Chýnov hrob Bílka

3.2.2 Muzea, skanseny, expozice, galerie V úvodu podkapitoly uvádíme tabulku s průměrnou návštěvností vybraných subjektů, které zveřejňují návštěvnost. Pro srovnání s okolní konkurencí je uvedena v závěrečné části tabulka vybraných top subjektů z konkurenčního sousedství. Průměrná roční návštěvnost vybraných subjektů za uplynulé 3 roky Muzeum husitského hnutí 48000 Rožmberský dům Soběslav 3000 Bechyňská brána a hrad Kotnov 13000 Smrčkův dům, blata Soběslav 3000 Muzeum Sedlčany 11000 Památník M. Vožice 2000 Skanzen Vysoký Chlumec 2500 Muzeum Milevsko 4000 Památník dr. E. Beneše S. Ústí 5200 Alšova galerie Bechyně 1120 Táborská setkání 22000 Muzeum Jistebnice 200

Městské Muzeum Sedlčany (Sedlčansko), Muzeum Váchův Špejchar (Sedlčansko) Muzeum Vítek z Prčice (Český Merán), Muzeum Loutek (Táborsko – Mladovožicko), Muzeum historických šicích strojů (Krajina Srdce Mladá Vožice), Památník Mladovožická (Krajina Srdce – Mladá Vožice), Městské Muzeum Bechyně (Lužnice Bechyně), Hasičské Muzeum (Lužnice – Bechyně), Muzeum sochaře Vladimíra Preclíka (Lužnice – Bechyně),

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 29

Muzeum keramiky, Alšova jihočeská galerie – Muzeum keramiky (Lužnice – Bechyně), Muzeum Turistiky (Lužnice – Bechyně) jediné v ČR, Husitské muzeum (Táborsko – Tábor), Muzeum Lega (Táborsko – Tábor), Muzeum čokolády a marcipánu (Táborsko – Tábor), Strašidelné podzemí a muzeum starých řemesel (Táborsko – Tábor), Skřítkov (Táborsko – Tábor), Expozice Táborský poklad (Táborsko – Tábor) Muzeum Hudby (Táborsko – Tábor), Blatské muzeum husitství (Táborsko – Soběslav), Housův mlýn zážitkový skanzen husitství. Památník Dr. Edvarda Beneše (Táborsko – Sezimovo Ústí I.), Muzeum historických zemědělských strojů (Lužnice – špejchar Želeč), Milevské muzeum (Milevsko & okolí)

3.2.3 Osobnosti spojené s územím Toulavy Historické spojitosti osobností s Toulavou jsou, nebo se mohou stát předmětem eventů, které na základě dobré organizace potenciálně přivedou novou klientelu do regionu zejména v době mimosezóny:  Historické postavy -Vítek z Prčice (Český Merán), Jakub Krčín (Sedlčany, Petr Vok z Rožmberka (Táborsko – Bechyňsko), Jan Žižka z Trocnova (Táborsko – Tábor), Mistr Jan Hus (Táborsko – Tábor), Edvard Beneš (Táborsko – Tábor), Jan Hromádka z Jistebnice (Jistebnice), Vojtěch Ranků z Ježova, 1355 rektor pařížské Sorbonny, (Ježov, Mladovožicko )  Umění - Josef Suk hudebník (Křečovice), Abbé Josef Jelínek Sedlec-Prčice (1758 - 1825), kněz, hudební skladatel, klavírní virtuos, osobní přítel Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Jan Nepomuk Kaňka advokát, hudebník, rektor UK ( Sedlec- Prčice), Karel Chaba malíř a grafik (Sedlec-Prčice), Václav Pichl hudebník, skladatel (Bechyně), Karel Hugo Hilar režisér a dramatik (Sudoměřice u Bechyně), František Bílek sochař (Chýnov), Oskar Nedbal, skladatel, (Tábor).  Věda a vzdělání - Emanuel Chalupný zakladatel Českého sociologického ústavu, sociolog, právník filozof (Tábor), August Sedláček historik (M. Vožice a Tábor), Vlasta Kálalová (Lottiová), lékařka, (Bernartice), František Křižík vynálezce (Táborsko – Bechyňsko, Stádlec), Dolfina Poppée světová grafoložka (Bechyně).

3.2.4 Slavnosti, festivaly, eventy Významné události, které do místa organizace přivedou množství návštěvníků z širokého okolí a podle významu akce i ze zahraničí. Návratnost těchto akcí vyžaduje dlouhodobě kvalitní organizaci s nutností kontinuálních inovací. Organizace eventů je vhodným doplňkem návštěvnosti mimo sezonu. Aktuální funkční eventy: Slavnosti Rosa (Sedlčansko), Sukovy Sedlčany (Sedlčansko), Pochod Praha-Prčice (Český Merán), Zlatá Šlapka (Táborsko – Mladovožicko), Festival Řemesel na Šelmberku (Táborsko – Mladovožicko), Festival dobové kuchyně na Šelmberku (Táborsko – Mladovožicko), Festival dechových hudeb (Táborsko - Chýnovsko), Táborské kulturní léto (Táborsko – Tábor), Slavnosti piva (Táborsko – Tábor), Táborské Vánoce (Táborsko – Tábor), Táborská setkání (Táborsko – Tábor), Husitské dny (Táborsko – Tábor), Léto nad Lužnicí (Táborsko Tábor),Jihočeský hudební festival (Táborsko – Tábor), Festival Mighty Sounds (Táborsko – Tábor), Táborský festival vína (Táborsko – Tábor), Milevské maškary (Milevsko & okolí), Milevské slavnosti (Milevsko & okolí), Kubešova Soběslav a Blata se baví, Mistroství světa, Světový pohár a Mistroství ČR v cyklokrosu v Táboře, mezinárodní a národní soutěže v lehké atletice Tábor.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 30

4 ANALÝZA SEKUNDÁRNÍHO POTENCIÁLU Sekundární potenciál je úzce spjatý s primární atraktivitou přírodního a společenského potenciálu a vzniká v místech se silnou dlouhodobě působící poptávkou po této atraktivitě. Sekundární potenciál ekonomicky zhodnocuje primární potenciál. Prostorovou distribuci atraktivity se silnou gravitací poptávky doprovází služby cestovního ruchu, které lze posuzovat podle jejich kvantity a kvality. Rozbor sekundárního potenciálu služeb jsme založili na principu prostorové inventarizace lůžkových kapacit z hlediska této kvantity a kvality. Inventarizaci důležitých doprovodných služeb lokalizovaných do míst s významnou atraktivitou kombinace přírodních potenciálů (uvedeno viz kap primární potenciál). Lůžkové kapacity považujeme za nejspolehlivější indikátor reality poskytovaných služeb ve sledovaném prostoru. Jsou to služby komplementární povahy, které na sebe vážou další doprovodné služby. Na závěr kapitoly jsme zhodnotili dopravní infrastrukturu různých dopravních cest.

4.1 Prostorové disparity ubytovacích služeb mikroregionů Toulavy. Na území Toulavy jsme k prosinci 2013 identifikovali celkem 47 779 lůžek. Do tohoto počtu jsou započtena lůžka v hotelech, penzionech, kempech a chatových osadách, ubytování v soukromí a lůžka v objektech individuální rekreace (chaty, chalupy). K započítání chat a chalup jsme použili celostátně používanou metodiku přepočtu 4 lůžka na jeden objekt. Celkovou kvalitativní strukturu reprezentuje graf č. 1 a tabulce č. 4. 1, ze kterých vyplývá, že v průměru jedno lůžko připadá na 3 obyvatele Toulavy.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 31

Největší podíl 70% lůžkových kapacit tvoří chaty a chalupy, které signalizují relativně stálou a pravidelnou návštěvnost jejich majitelů, které se podílí na stabilizaci místních základních služeb, (obchody, hospody atd.), avšak minimálně multiplikují vznik dalších doplňkových služeb cestovního ruchu. Níže uvedená vyčíslení lůžkových kapacit byla zpracována do tabulek podle katastru obcí (viz příloha) náležejících do členských mikroregionů Toulavy a diferencována podle druhů. Následně jsme získané údaje zpracovali do grafů a kartografických vyjádření GIS, abychom rozklíčovali základní profilační prvky cestovního ruchu v Toulavě. Tabulka č. 4.1 destinace Kemp, chatové ubytování v hotel penzion ubytovny OIR lůžka osady soukromí Toulava 3035 2748 3426 870 1147 25848

4.1.1 Fond ubytovacích kapacit objektů individuální rekreace Při hodnocení kvantitativního i kvalitativního rozložení lůžkové kapacity podle mikroregionů, je patrné dominantní postavení OIR u všech mikroregionů (viz graf č.2 a kartogramy v příloze). Významnou pozici mají obce podél břehů Vltavy a Lužnice.

Dominantními mikroregiony jsou Sedlčansko s obcí Milešov (1424 lůžek), Kamýk nad Vltavou (1076 lůžek), Táborsko s Planou n. Lužnicí (1588 lůžek) a Tábor (1616 lůžky). Dalšími dominantními obcemi jsou Soběslav na Soběslavsku (1600 lůžek) a Kovářov ve

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 32

Středním Povltaví (920 lůžek) viz tabulky č. 1 a č. 2. Ve výše jmenovaných částech jsou zejména vysoké koncentrace chatových osad, které vznikaly v 60 až 70 letech 20. století a jsou značnou zátěží pro životní prostředí. Na zbývajícím území mimo břehy Lužnice a Vltavy jsou spíše zastoupeny chalupami a jejich rozložení koresponduje s historicky vzniklou venkovskou sídelní strukturou tradičních vesnic (viz např. Krajina srdce a Pod Horou). Protože objekty individuální rekreace tvoří cca 70% podíl na lůžkových kapacitách Toulavy, jsou významnou komponentou CR na jejím území. OIR jsou převážně součástí a jedním z tvůrců rekreačního zázemí Prahy, aglomerace Tábor, Benešova, Příbrami a Písku. V posledních cca 20 letech se fond částečně transformuje na trvalé bydlení Pražanů v důchodovém věku a na fond pronajímaný za účelem výdělku (viz ubytování v soukromí). Při tvorbě strategie Toulavy je třeba zohlednit tyto skutečnosti.

4.1.2 Fond nabídky ubytovacích kapacit návštěvníkům Toulavy Jak uvádějí graf č. 3, tabulka č. 4. 2 a kartodiagram v příloze jsou opět dominantními mikroregiony Táborsko (3053 lůžek), Sedlčansko (2420 lůžek) Střední Povltaví (1364 lůžek)a Krajina srdce (1064 lůžek). Provedeme-li analýzu druhové a prostorové strukturace je patrné, že základním lokalizačním faktorem jsou společenské a přírodní atraktivity determinující intenzitu a druhovost prostorové distribuce.  Hotelové kapacity - největší město Toulavy Tábor a jeho okolí disponují největšími kapacitami destinace v hotelových zařízeních. Na základě dlouhodobého optimalizačního procesu poptávky jsou hotelové kapacity relativně stabilizovány. Hotelové kapacity na Sedlčansku, Krajina srdce, Střední Povltaví a Lužnice mají hotelovou kapacitu srovnatelnou, ale lokalizační faktory odlišné. Sedlčansko těží z polohy na přehradě Orlík a z blízké polohy Prahy, hotelové kapacity Krajiny srdce jsou lokalizovány do střediska Monínec a okolí, mikroregion Lužnice soustřeďuje hotelové kapacity do lázeňské Bechyně a jejího okolí. V případě Monínce a Bechyně ještě stabilizují poptávku golfová hřiště v Alenině Lhotě a Sudoměřicích u Bechyně.

 Ubytovací kapacity v penzionech jsou koncentrovány obdobně jako hotely na Táborsku, Sedlčansku a v Krajině srdce. Rozložení ubytovacích kapacit v penzionech má obdobné lokalizační faktory jako hotely. Penziony a jejich rozvoj na území Toulavy má podstatně výhodnější předpoklady vzniku než hotelová zařízení, protože jsou méně náročné na investice, vybavenost, počet zaměstnanců i pestrost služeb.  Kempy a chatové osady - jsou nejvíce zastoupeny na Sedlčansku, Středním Povltaví a Soběslavsku. Tento typ ubytovacích kapacit je na nižší úrovni klasifikace služeb, je intenzivně zastoupen podél vodních toků a vodních ploch zejména Vltavy a Lužnice. Kempy

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 33

a chatové osady nejsou zpravidla vytěžovány po celý rok, ale převážně jen v době letní sezony. I tuto kategorii lze považovat za dlouhodobě optimalizovanou. Další rozvoj kapacit má perspektivu v prostorech mimo jejich koncentraci na základě tvorby nových produktů. Tabulka č. 4.2 kemp chatové ubytování v Mikroregion hotel penzion ubytovny celkem osady soukromí Táborsko 1008 656 425 115 849 3053 Sedlčansko 637 551 931 177 124 2420 Střední 394 256 615 99 0 1364 Povltaví Krajina srdce 484 329 48 86 117 1064 Lužnice 425 209 248 186 0 1068 Soběslavsko 87 63 555 121 87 913 Pod Horou 0 26 0 51 0 77 Celkem 3035 2090 2822 835 1177 9959

 Ubytování v soukromí - je doposud méně zastoupená složka. Je celkem rovnoměrně rozložená po území Toulavy. Rovněž lokalizační faktor je nesnadno definovatelný na rozdíl od předešlých kategorií. Výhodou ubytování v soukromí je nízká ekonomická náročnost spočívající v možnosti transformace OIR. Tato kategorie je doposud málo aktivovaným potenciálem pro rozvojové strategie s možností využití vysokého zastoupení OIR na celém území Toulavy.  Ubytovny - jsou výrazněji zastoupeny na Táborsku lze je rovněž definovat jako perspektivní potenciál rozvoje levnějšího ubytování na cyklotrasách, Greenways, Svatojakubské cestě atd.

4.1.3 Dopravní cesty, cyklotrasy, cesty a naučné cesty. Na území Toulavy jsme identifikovali různé druhy Infrastruktury cest, které jsou výsledkem dlouhodobé optimalizace. Lze je rozdělit na základní dopravní cesty a cesty multiplikoval cestovní ruch. Základní dopravní cesty tvoří:  Železniční tratě - Hlavní mezinárodní trať -Praha , Tábor, Soběslav, Č. Budějovice 221, trať 224 Horní Cerekev, Chýnov, Tábor, trať 201 Tábor, Milevsko Písek, Ražice, trať 202 Tábor, Bechyně a trať 223 Olbramovice.  Silniční síť – hlavní páteřní osu tvoří silnice č. 3, E 14 a dálnice D3. Další důležité cesty jsou silnice č. 19 Pelhřimov, Chýnov, Tábor a Milevsko., silnice č. 105 Praha, Sedlčany, Milevsko.  Vodní vltavská cesta – Hamburk, Mělník, Praha, přehradní nádrž Orlík Nadstavbová komplementární Infrastruktura cest vzniklá rozvojem cestovního ruchu: Hlavní tranzitní cyklotrasy:  Trasa č. 07. Vltavská cyklostezka – prameny Vltavy -Mělník Trasa č. 11: Lišnice (U Hluboké nad Vltavou) – Želeč – Lom – Tábor – Sedlec-Prčice- Sedlčany – Nevyklov – Týnec nad Sázavou – Praha  Trasa č. 31: Plzeň, Koterov – Šťáhlavy – Blovice – Nepomuk, žst. – Lnáře - Blatná - - Kučeř - Bernartice - Stádlec - Malšice – Lom

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 34

 Trasa č. 32: Lom – Dírná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonice  Trasa Greenways Praha -Vídeň : Sedlčany, Sedlec- Prčice, Tábor Plná n. Lužnicí Místní nenáročné tematické cyklotrasy: Lanovkou za bizony (Český Merán), Na zámek Orlík; Kostelec n. Vltavou – zámek Orlík - Kovářov (Milevsko & okolí), Na hrad Zvíkov (Milevsko & okolí), Podél Orlické vodní nádrže (Milevsko & okolí) Na Stádlecký most (Milevsko & okolí), Stříbrná osmička – po stopách dolování stříbra (Táborsko – Mladovožicko) Středně náročné trasy: Tam za vodou v rákosí (Český Merán), Sejdeme se za pecí (Český Merán), Za vodní tvrzí (Český Merán), Sukovým Krajem (Sedlčansko), Krčínovy stopy (Sedlčansko), S hradem v zádech (Sedlčansko). Na rozhlednu Kuníček; Petrovice – Kuníček – Husova kazatelna (Milevsko & okolí), Za kapličkami kolem Milevska; Kovářov – Hrazany – Chyšky – Přeštěnice (Milevsko & okolí), Na Onen Svět; Kostelec n. Vltavou – Onen Svět – Kovářov (Milevsko & okolí), Z Milevska do Prčice (Milevsko & okolí), Údolím Smutné (Milevsko & okolí), Na hrad Dobronice (Milevsko & okolí), Blatnické okruhy (Táborsko – Mladovožicko), Kolem Chýnovské jeskyně na hrad Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Kolem hradu Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Kolem Chýnovské jeskyně (Táborsko - Chýnovsko), Na Borkovická blata za lidovou architekturou (Táborsko – Tábor), Na hrad Choustník přes Turovecký les (Táborsko – Tábor), Z Tábora do Chýnovské jeskyně a na hrad Šelemberk (Táborsko – Tábor), Jistebnickou vrchovinou do Borotína a na hrad Starý Zámek (Táborsko – Tábor),Greenways Praha – Vídeň (Táborsko – Tábor), Kolem Bechyně; Bechyně - Stádlec - řetězový most - Čenkov - Želeč - Hlavatce - Vyhnanice - Sudoměřice u Bechyně - Bechyně (Táborsko – Bechyňsko), Do Bechyně romantickým údolím Lužnice; trasa č. 0104 (Táborsko – Bechyňsko)

Pěší a naučné stesky: Sukova pěší stezka (Sedlčansko), Naučná stezka kolem hradu Vrškamýku (Sedlčansko), Naučná stezka k hradu Zvěřinci (Český Merán), Vycházkový okruh MPZ Sedlec-Prčice (Český Merán), Putování za kapličkami Českého Meránu (Český Merán), Naučná stezka Kolem Hradu Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Bechyňské vyhlídky (Táborsko – Bechyňsko), Chýnovská naučná stezka (Táborsko - Chýnovsko), Táborský zdravotní a naučný okruh (Táborsko – Tábor), Naučná stezka Drbákov – Albertovy skály (Sedlčansko), Petrovická naučná stezka – Krajem kamenů (Sedlčansko), Naučná stezka J. E. Kypty (Český Merán), Naučná stezka Za krásami Českého Meránu (Český Merán), Naučná stezka Nadějkovsko (Český Merán), Naučná stezka Jistebnickými Sady (Český Merán), Vyhlídková trasa Střezimíř (Český Merán), Z Tábora do Bechyně romantickým údolím Lužnice (Táborsko – Bechyňsko), Naučná stezka na Onen Svět (Táborsko – Bechyňsko), Naučná stezka Borkovická blata (Táborsko - Soběslavsko), Naučná stezka Pintovka (Táborsko – Tábor). Evropský fenomén Svatojakubské cesty Má veliký rozvojový potenciál mezinárodního významu. Doposud není na území Toulavy aktivován (tab. 4.3) Tabulka č. 4.3 Velký Blaník rozcestí tří červených 1,5 77,5 červená rozcestí tří červených Malý Blaník 2,0 79,5 červená

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 35

Malý Blaník Šelemberk 11,0 90,5 červená Šelemberk Mladá Vožice, náměstí 2,5 93,0 červená Mladá Vožice, náměstí Pohnání 6,0 99,0 červená Pohnání Rozcestí pod Homolí 2,5 101,5 červená Rozcestí pod Homolí Dobronice 5,0 106,5 modrá Dobronice Kozí Hrádek, rybník Jezero 6,0 112,5 zelená Kozí Hrádek, rybník Jezero Hýlačka 7,0 119,5 červená Hýlačka Horky, železniční stanice 2,0 121,5 modrá Horky, železniční stanice Tábor, Kotnov 2,5 124,0 zelená Tábor, Kotnov Klokoty 2,0 126,0 zelená Klokoty Harrachovka 2,0 128,0 zelená Harrachovka Hrad Příběnice 5,0 133,0 červená Hrad Příběnice Dobronice u Bechyně 8,5 141,5 červená Dobronice u Bechyně Bechyně 9,0 150,5 červená Bechyně Týn nad Vltavou, most 8,0 158,5 červená Shrnutí problematiky spojené se sekundárním potenciálem Sekundární potenciál vyjadřuje úroveň zhodnocení primárního potenciálu území v podobě počtu vytvořených pracovních příležitostí a objemu investic a příjmů z cestovního ruchu. Kvantita i kvalita aktuálně využívaného primárního potenciálu turistické atraktivity Toulavy se projevuje v prostorovém rozložení infrastruktury základních i doplňkových služeb. Jak ukazují kartogramy prostorové distribuce ubytovacích kapacit lze identifikovat stávající intenzivně rozvinuté souvislé zóny okolo Vltavy a řeky Lužnice. Vltava je výrazně posilována rekreačním potenciálem přehradní nádrže Orlík a její výhodnou polohou vůči Praze. Lužnice je výrazně posilována v úseku aglomerace Tábor a Soběslav až Veselí nad Lužnicí urbanizovaným a sub-urbanizovaným územím s historickým, kulturním, sportovním, ekonomickým a obchodním zázemím a současně i nejvýhodnější polohou na mezinárodní železniční trati a mezinárodní dálnici D3 tranzitující severní Evropu do jižní a zpět. Tyto turisticky kumulované zóny je třeba považovat za rozvojové jádro, které má předpoklady k aktivaci a stabilizaci různorodých potenciálů směřujících k propojení méně rozvinutých částí Toulavy a jejich stabilizaci.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 36

4.1.4 Závěrečné shrnutí analýzy Území bylo historicky chudé na socioekonomický rozvoj. Z těchto důvodů nedisponuje ani výraznými společenskými atraktivitami. Za významně participující na aktuální návštěvnosti lze považovat:  bechyňský zámek a město Bechyně, milevský klášter, historické jádro Tábora, Kozí hrádek  historii spojenou s husitstvím, historií rodu Vítkovců, hrob a vila dr. E. Beneše v Sezimově Ústí  venkovské stavby selského baroka na Soběslavských blatech, přehradní hráz orlické přehrady,  Táborská setkání, Pochod Praha Prčice, Táborské pivní slavnosti, světový pohár a mistrovství světa v cyklokrosu Tábor,  Muzeum husitského hnutí Tábor, Bechyňská brána Tábor, Památník dr. E. Beneše, muzeum Sedlčany, skanzen Vysoký Chlumec, Táborská setkání, Táborské pivní slavnosti. Bohatší sousedé Při tvorbě strategie lze pozitivně využít polohy Toulavy vůči sousedům v historicky exponovanějším území, kde se nacházejí společenské atraktivity mezinárodního významu s vysokou návštěvností. Níže uvedená tabulka vybraných atraktivit a jejich návštěvnosti v sousedství Toulavy dokládá naše výsledky hodnocení gravitace společenských atraktivit na území Toulavy (tab. 4.4.). Tabulka č. 4.4 Návštěvnost vybraných společenských atraktivit v sousedství Toulavy v roce 2012 st. zámek Č. Krumlov 315979 st. zámek Červená Lhota 69114 st. zámek Konopiště 111258 st. zámek Třeboň 40304 st. zámek Hluboká n. Vl. 252082 st. zámek Zvíkov 35106 st. hrad a zámek J. Hradec 59379 soukr. zámek Orlík nezveřejněno

Analýza přírodní atraktivity Toulavy, prokázala její dominantnější postavení při profilaci cestovního ruchu sledované destinace. Historický základ vznikal v 60. létech 20. stol. Základními lokalizačními faktory rozvoje cestovního ruchu se staly hydrogeografické předpoklady rekreace u vody. Vltava a Lužnice podél svých toků disponují základními podmínkami pro rozvoj služeb spojených s různorodou letní rekreací u vodních ploch a vodních toků. Vertikalita Středočeské pahorkatiny, Českomoravské vysočiny, v kombinaci s mikroklimatickou variabilitou, vytváří vhodné podmínky pro sjezdové a běžecké lyžování, (Prčicko, Jistebnicko, Mladovožicko). Díky větším vzdálenostem konkurenčních prostředí (Šumava, Krkonoše, Krušné hory, Jizerské hory, Alpy), mají i průměrné předpoklady Toulavy dostatečnou poptávku. Počátek rozvoje zimních areálů a střediska cestovního ruchu (Monínec) proběhl v 90. letech 20. stol. kontinuálně se zaváděním umělého zasněžování. Jak vyplývá z nerovnoměrného rozložení koncentrace ubytovacích a dalších doprovodných služeb, disponuje Toulava množstvím málo zatížených malebných krajinných území, která jsou významným předmětem strategie dalšího rozvoje. Sekundární potenciál služeb Toulavy se optimalizoval adekvátně poptávce. Rozložení ubytovacích a doprovodných služeb kopíruje vhodné přírodní předpoklady (viz výše). Další kumulace ubytovacích služeb v exponovaných částech okolo Vltavy a Lužnice je nevhodná.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 37

V přetížených částech Toulavy není vhodné navyšovat kvantitu, ale podporovat kvalitu nabídky obohacené o produkty tranzitující a přibližující málo vytížená území. Mikroregionální organizace, nodální struktura, města a obce. Na území Toulavy se nachází města Tábor (35334 obyvatel), Sezimovo Ústí (7329, Planá nad Lužnicí (3789 obyvatel), Soběslav (7279 obyvatel), Bechyně (5455 obyvatel), Chýnov (2325 obyvatel), Sedlec- Prčice (2885 obyvatel), Milevsko (8997 obyvatel), Jistebnice (2201 obyvatel), Mladá Vožice (2708 obyvatel), Sedlčany (7 576 obyvatel), Aktuální nodální uspořádání i geografická poloha obcí a měst determinovalo již výše zmíněný socioekonomický vývoj v čase a prostoru. Rozsáhlé relativně různorodé území Toulavy je aktuálně sestavené z přirozených mikroregionů se svými nodálními centry:  Táborsko – Tábor + aglomerace (46452 obyvatel), železniční uzel, křižovatka autobusových linek, dálnice, Nemocnice, centrum cestovního ruchu,  Krajina srdce - Sedlec-Prčice a Mladá Vožice – malá centra mimo železnici a hlavní silniční tahy mají velkou organizační manažerskou aktivitu v rámci mikroregionu,  Lužnice – Bechyně - jediné lázeňské centrum, historické atraktivity, na lokální trati mimo hlavní dopravní trasy. Sudoměřice u Bechyně vysoká organizační a manažerská aktivita v mikroregionu,  Sedlčansko – Sedlčany – třetí největší město v Toulavě - výrazné organizační centrum mikroregionu na lokální železnici mimo hlavní dopravní osy,  Střední Povltaví – Milevsko druhé největší město Toulavy výrazné organizační centrum mikroregionu dominantní vztah k přehradě Orlík, železnice, hlavní dopravní tah západ východ  Soběslavsko – Soběslav čtvrté největší město v Toulavě dosud nevyhraněná organizační aktivita, vazba na aglomeraci Tábor, hlavní železniční trať, dálnice,  Pod Horou – dosud nevyhraněné organizační jádro Historicky většina území spádovala více, či méně do Tábora s výjimkou Sedlčanska. Je patrné hierarchické uspořádání sídel v mikroregionech, avšak nově vznikající organizační celek bude muset vypracovat nové interregionální vazby i hierarchickou organizaci. Z výhodné polohy na hlavních trasách železnice a silnice těží Tábor, S. Ústí, Planá nad Lužnicí, Soběslav, které zároveň leží v atraktivní části Lužnice. Poloha Bechyně, která rovněž leží na Lužnici je sice mimo hlavní mezinárodní dopravní osy, avšak její statut rozvíjejícího se lázeňského města toto kompenzuje. Nodální uspořádání měst Toulavy lze vnímat na několika řádovostních úrovních: 1. Tábor + aglomerace S. Ústí, Planá n. Lužnicí, 2. Bechyně 3. Soběslav, Sedlčany, Milevsko 4. Mladá Vožice, Sedlec-Prčice 5. Chýnov, Jistebnice, V. Chlumec, Kamýk nad Vltavou Tábor vyjadřuje nejvyšší stupeň zajištění základních služeb souvisejících s poptávkou pro zajištění funkčního cestovního ruchu a zároveň má potenciál celoročního využívání kulturního a společenského potenciálu cestovního ruchu. Celoroční atraktivitou kulturní a společenské nabídky disponuje rovněž lázeňské město Bechyně. U ostatních jmenovaných center lze považovat jako dominantní sezónní spádovost za materiálně technickou podporou i adekvátními službami evokovanými službami CR.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 38

Výstupy pro strategii  Destinační management akční, inovativní, kreativní založený na vyváženosti partnerství podnikatelské sféry, zástupců měst a obcí, a zástupců společenských organizací, je nadčasový a relativně nepolitický.  Partnerství mezi podnikatelskou sférou.  Více zapojit jachting do rozvojových programů.  Zainteresovanost potenciálních nátlakových skupin.  Partnerství s místními obyvateli.  Propojování existujícího s novým do regionálních produktů.  Podpora stability a pestrosti nabídky služeb prostřednických slevových karet.  Výrazné a rychlé prosazování moderních nástrojů e-turizmu.  Prostřednictvím inovací produktů evokovat pohyb návštěvníků z kumulovaných starých rezidencí do volných prostorů venkova Toulavy.  Přilákat osádky jachet z Marín do ostatního prostoru speciální nabídkou.  Vedení funkční statistiky a databáze pro tvorbu strategií Toulavy.  Provádět pečlivou marketinkovou segmentaci poptávky s výraznějším zaměřením na propagaci inovací pro obyvatele Toulavy a majitele OIR.  Kvalitní fungující web s kontinuální aktualizací a návazností na současné trendy e- turizmu.  Využít vhodné polohy vůči atraktivitám s významnou gravitací v sousedních konkurenčních regionech a změnit ji na konkurenční výhodu.

4.1.5 Lůžková kapacita jednotlivých mikroregionů Počet Kemp ubytování Turistická OIR Sedlčansko obcea města lůžek Hotel Penzion chatové v soukromí ubytovna lůžka celkem osady Dublovice - Břekova Lhota,Chramosty, Líchovy 57 10 36 11 0 0 696 a Zvírotice. Dolní Hbity 0 0 0 0 0 244

Jesenice u Sedlčan - Boudy, Dobrošovice, Doublovičky, Hulín,Martinice, Mezné a 116 42 25 0 49 0 40 Vršovice. Jablonná 0 0 0 0 0 32

Kamýk n/Vlavou - Velká 67 0 67 0 0 0 1076 Klučenice - Kamenice, Kosobudy, Koubalova 443 305 18 120 0 0 816 Lhota, Planá, Voltýřov a Zadní Chlum. Kňovice - Kňovičky a Úsuší. 0 0 0 0 0 0 48 Kosova Hora -Dobrohošť, Dohnalova Lhota, Janov,Lavičky, Lovčice, Přibýška a Vysoká u 18 0 10 0 8 0 276 Kosovy Hory. Krásná Hora n/Vltavou - Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, Podmoky, Švastalova Lhota, 62 0 40 22 0 0 532 Tisovnice, Vletice, Vrbice a Zhoř. Křepenice 0 0 0 0 0 0 216 Milešov - Klenovice, a Přední Chlum. 880 54 118 679 29 0 1424

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 39

Nalžovice - Hluboká, Chlum,Nalžovické 92 0 14 65 13 0 480 Podhájí, Nová Ves a Oboz. Nedrahovice - Bor, Kamenice, Nedrahovické 0 0 0 0 0 0 40 Podhájí, Radeč, Rudolec, Trkov a Úklid. Nechvalice - Bratřejov, Bratříkovice, Březí, Hodkov, Huštilář, Chválov, Křemenice, Libčice, 69 0 30 0 39 0 80 Mokřany, Ředice, Ředičky a Vratkov. Osečany - Paseky a Velběhy. 0 0 0 0 0 0 124 Obory 0 0 0 0 0 132

Petrovice - Brod, Kojetín, Krchov, Kuní, Kuníček, Mašov, Mezihoří, Obděnice, Ohrada, 60 37 9 0 14 0 340 Porešín, Radešice, Radešín, Skoupý, Týnčany, Vilasova Lhota, Zahrádka a Žemličkova Lhota. Počepice - Oukřtalov,Rovina, Skuhrov a Vitín. 12 0 12 0 0 0 132 Prosenická Lhota - Břišejov, Klimětice, Luhy, 17 0 0 10 7 0 104 Prosenice a Suchdol. Příčovy 21 20 0 0 0 0 8 Radíč - Dubliny, Hrazany a Žďár. 68 44 0 24 0 0 412 Sedlčany - Doubravice, Hradišťko, Libíň, Oříkov, Sestrouň, Solopysky, Třebnice, Vítěž a 151 40 49 0 8 54 136 Zberaz. Solenice - Dolní Líšnice, Větrov 234 85 107 0 0 42 152 Svatý Jan - Bražná, Brzina, Drážkov, Hojšín, 10 0 0 0 10 0 404 Hrachov, Řadovy, Skrýšov Štětkovice - Bořená Hora, Chrastava, Sedlečko 0 0 0 0 0 0 32 Vysoký Chlumec - Bláhova Lhota, Hrabří, 44 0 16 0 0 28 160 Hradce, Jezvina, Pořešice, Vápenice, Víska Višňová 0 0 0 0 0 0 44 Celkem 2421 637 551 931 177 124 8180

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Střední Povltaví obce a města lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Kostelec nad/Vltavou - Přílepov, Sobědraž a 204 60 0 121 23 0 236 Zahrádka Bernartice 18 0 18 0 0 0 460 Borovany 0 0 0 0 0 0 72 Božetice - Radihošť 11 0 0 0 11 0 140 Branice 15 0 0 15 0 0 16 Hrazany - Dobrošov, Hrazánky a Klisinec. 0 0 0 0 0 0 36 Hrejkovice - Chlumek, Níkovice a Pechova Lhota. 0 0 0 0 0 0 112 Chyšky - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov,Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchyšská Lhota, Radíkovy, 250 0 0 250 0 0 256 Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Záluží. Jetětice - Červená 160 152 8 0 0 0 520 Jickovice - Varta 0 0 0 0 0 0 108 Kovářov - Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Kovářov, Lašovice, Onen Svět, 249 0 77 175 4 0 920 Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží a Žebrákov. Křižanov 20 0 0 20 0 0 8 Kučeř 8 0 8 0 0 0 184 Květov - Vůsí 10 0 0 10 0 0 324 Milevsko - Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč a 208 112 50 24 22 0 48 Velká. Okrouhlá 0 0 0 0 0 0 8 Osek 0 0 0 0 0 0 100 Přeborov 0 0 0 0 0 0 0 Přeštěnice - Držkrajov, Mlčkov a Týnice. 80 0 80 0 0 0 252 Sepekov - Líšnice, Zálší 109 70 24 0 15 0 68 Stehlovice u písku 0 0 0 0 0 0 8 Veselíčko - Bílina 8 0 0 0 8 0 100 Vlksice - Dobřemilice, Klokočov, Střítež 0 0 0 0 0 0 60

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 40

Zbelítov 0 0 0 0 0 0 4 Zběšičky - Hanov, Popovec 0 0 0 0 0 0 108 Zhoř u Milevska - Blehov, Březí, Osletín, Zbislav 16 0 0 0 16 0 132 Celkem 1366 394 265 615 99 0 4280

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Krajina srdce města a obce lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Dražičky 4 0 0 0 4 0 16 Balkova Lhota 0 0 0 0 0 0 0 Běleč - Bzová a Elbančice 0 0 0 0 0 0 40 Borotín - Boratkov, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový Kostelec, Pejšova 72 0 26 0 0 46 224 Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov Bradáčov - Horní Světlá 0 0 0 0 0 0 0 Červený Újezd 0 0 0 0 0 0 84 Dolní Hořice - Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory, 8 0 8 0 0 0 80 Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Dolní Hrachovice - Horní Hrachovice a Mostek 0 0 0 0 0 0 0 Heřmaničky 0 0 0 0 0 0 152 Hlasivo - Halsívko, Rašovice a Temešvár. 0 0 0 0 0 0 40 Chotoviny - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, 111 48 45 0 18 0 180 Moraveč, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. Jedlany 0 0 0 0 0 0 8 Ješetice - Báňov, Hlaváčkova Lhota,Radíč a 0 0 0 0 0 0 28 Řikov. Jistebnice - Alenina Lhota, Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Hodkov, Hůrka, Chlum, Javoří, Jezviny,Křivošín, Ludvíkov, Makov, Nehonín, 147 0 42 48 35 22 140 Orlov, Ostrý, Ounuz, Padařov, Plechov, Podol, Pohoří, Smrkov, Stružinec, Svoříž, Třemešná, Vlásenice, Zbelítov a Zvěstonín. Košín 0 0 0 0 0 0 0 Mezno - Lažany, Mitrovice, Stupčice a Vestec. 0 0 0 0 0 0 80 Mladá Vožice - Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova 21 0 21 0 0 0 244 Lomná,Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a Ústějov. Nadějkov - Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlístov, Kaliště, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, 278 251 17 0 10 0 152 Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov. Nemyšl - Dědice, Dědičky, Hoštice,Prudice, 0 0 0 0 0 60 Úlehle, Úraz a Záhoříčko. Nová Ves u Mladé Vožice - Horní Střítež, 0 0 0 0 0 8 Křtěnovice, Mutice Oldřichov 0 0 0 0 0 0 4 Opařany - Hodušín, Nové Dvory, Olší, 57 0 42 0 15 0 12 Oltyně,Podboří a Skrýchov u Opařan. Pohnánec 0 0 0 0 0 0 0 Pohnání 0 0 0 0 0 0 36 Pojbuky - Blatnice, Dolní Světlá a Zadní Lomná. 0 0 0 0 0 0 104 Radimovice u Táb. 4 0 0 0 4 0 0 Radkov - Paseka 0 3

Ratibořské Hory - Dub, Malenín, Podolí, 0 0 0 0 0 0 32 Ratibořice a Vřesce. Rodná - Blanička, Nahořany 0 0 0 0 0 0 0 Řemíčov - Buková 0 0 0 0 0 0 40 Sedlec-Prčice - Bolechovice, Bolešín, Božetín, Divišovice, Dvorce, Chotětice, Jetřichovice, 313 185 128 0 0 0 312 Kvasejovice, Kvašťov, Lidkovice, Malkovice,

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 41

Matějov, Měšetice, Monín, Moninec, Mrákotice, Myslkov, Náhlík, Násilov, Nové Dvory, Prčice, Přestavlky, Rohov, Sedlec, Staré Mitrovice, Stuchanov, Sušetice, Šanovice, Uhřice, Včelákova Lhota, Veletín, Víska, Vozerovice, Vrchotice, Záběhlice, Záhoří a Kozinec Slapsko - Javor, Leština, Moraveč, Vitanovice a 0 0 0 0 0 0 60 Zahrádka. Střezimíř - Bonkovice, Černotice, Dolní Dobřejov, 0 0 0 0 0 0 48 Horní Dobřejov Smilovy Hory - Františkov, Malý Ježov, Obrátice, 28 0 0 0 0 28 80 Radostovice, Stojslavice a Velký Ježov. Smilkov - Kouty, Líštěnec, Oldřichovec, Plachova 0 0 0 0 0 0 144 Lhota a Zechov. Sudoměřice u Tábora 0 0 0 0 0 0 172 Šebířov - Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýšov, Popovice, Skrýšov,Vosná, Vrcholtovice, 0 0 0 0 0 0 124 Vyšetice a Záříčí u Mladé Vožice. Vilice - Hrnčíře 12 0 0 0 0 12 72 Vodice - Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, 0 0 0 0 0 0 32 Osikovec Zadní Střítež 0 0 0 0 0 0 0 Zhoř u Ml.Vožice 9 0 0 0 0 9 12 Nasavrky 0 0 0 0 0 0 16 Vlčeves - Svatá Anna 0 0 0 0 0 0 8 Meziříčí 0 0 0 0 0 0 16 celkem 1064 484 329 48 86 117 2863

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Mikroregion Táborsko města a obce lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Zhoř u Tábora 7 0 0 0 7 0 80 Dražice 10 0 0 10 0 0 340 Drhovice 10 0 0 0 10 0 4 Chýnov - Dobronice u Chýnova, 295 0 40 250 5 0 120 Kloužovice, Velmovice a Záhostice. N.Ves u Chýnova 0 0 0 0 0 0 4 Planá nad/Lužnicí - Lhota Samoty, Strkov 228 0 102 0 12 114 1588 Radenín - Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, 0 0 0 0 0 0 36 Nuzbely a Terezín. Radimovice u Želče 155 155 0 0 0 0 172 Sezimovo Ústí 676 212 92 40 0 332 248 Svrabov - Hejlov 35 0 0 0 35 0 0 Tábor 1620 641 422 125 38 403 1616 Turovec 8 0 0 0 8 0 0 celkem 3044 1008 656 425 115 849 4208

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Lužnice města a obce lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Slapy - Hnojná Lhotka 0 0 0 0 0 0 12 Ústrašice 0 0 0 0 0 0 0 Lom 0 0 0 0 0 0 0 Řepeč - Kášovice 0 0 0 0 0 0 0 Libějice 0 0 0 0 0 0 4 Bechyně - Hvožďany a Senožaty 505 279 58 90 78 0 228 Březnice 0 0 0 0 0 0 0 Černýšovice - Hutě 49 0 35 0 14 0 328 Dobronice u Bech. 209 0 35 130 44 0 440 Hodětín - Blatec a Nová Ves 0 4

Hlavatce - Debrník a Vyhnanice. 0 0 0 0 0 0 252 Haškovcova Lhota 0 0 0 0 0 0 8 Hodonice 0 4

Komárov 0 0 0 0 0 0 0

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 42

Malšice - Čenkov, Dobřejice,Maršov, Nové Lány, 1240 116 0 8 0 0 284 Obora, Staré Lány, Třebelice a Všechlapy. Radětice 0 0 0 0 0 0 4 Rataje - Kozín 0 0 0 0 0 0 4 Skrýchov u Malšic - Dudov 42 0 0 0 42 0 0 Stádlec - Hájky, Křída, Slavňovice a Staré Sedlo. 0 0 0 0 0 0 420 Sudoměřice u Bechyně - Bechyňská Smoleč, 111 30 81 0 0 0 476 Bežerovice Záhoří u Bechyně 0 0 0 0 0 0 0 Želeč - Bezděčín 8 0 0 0 8 0 8 Bečice u Malšic 20 0 0 20 0 0 128 Celkem 2184 425 209 248 186 0 2604

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Mikroregion Pod Horou města a obce lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Budislav - Hlavňov a Záluží u Budislavě 8 0 0 0 8 0 36 Dírná - Lžín, Nová Ves, Záříčí a Závsí 26 0 26 0 0 0 24 Dlouhá Lhota 8 0 0 0 8 0 12 Chotěmice 6 0 0 0 6 0 0 Choustník - Kajetín a Předboř. 0 0 0 0 0 0 28 Chrbonín 0 0 0 0 0 0 0 Katov 0 0 0 0 0 0 0 Košice - Borek, Doubí 12 0 0 0 12 0 232 Krátošice 0 0 0 0 0 0 20 Krtov 8 0 0 0 8 0 16 Mlýny 0 0 0 0 0 0 20 Psárov - Tříklasovice. 0 0 0 0 0 0 0 Skopytce - Chabrovice 2 0 0 0 2 0 20 Třebějice 7 0 0 0 7 0 8 Tučapy - Brandlín, Dvorce 0 0 0 0 0 0 20 Celkem 77 0 26 0 51 0 436

Počet Kemp ubytování Turistická OIR Mikroregion Soběslavsko města a obce lůžek Hotel Penzion chatové v ubytovna lůžka celkem osady soukromí Borkovice 24 0 0 0 24 0 40 Dráchov 20 0 0 0 20 0 48 Klenovice 0 0 0 0 0 0 380 Mažice 15 0 0 0 15 0 0 Mezná 0 0 0 0 0 0 0 Myslkovice 6 0 0 0 6 0 0 Přehořov - Hrušova Lhota, Kvasejovice 0 0 0 0 0 0 2 Roudná - Janov 297 7 0 280 10 0 360 Řípec 90 80 0 0 10 0 32 Skalice - Radimov, Rybova Lhota a 25 0 0 25 0 0 440 Třebiště. Soběslav - Chlebov, Nedvědice 388 0 63 250 10 65 1600 Sviny - Kundratice 16 0 0 0 16 0 0 Vesce - Čeraz, Mokrá 0 0 0 0 0 0 120 Vlastiboř - Svinky, Záluží 22 0 0 0 0 22 4 Zálší - Klečaty 0 0 0 0 0 0 8 Zvěrotice 0 0 0 0 0 0 28 Žíšov 10 0 0 0 10 0 8 Celkem 913 87 63 555 121 87 3070

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 43

5 DEMOGRAFICKÉ A EKONOMICKÉ INFORMACE O REGIONU

5.1 Komentář Vývoj základních demografických a ekonomických dat v regionu Toulava v letech 2001 až 2012 je uveden v celkové tabulce, kterou bylo nutno rozdělit na část A1, A2, B a C. Protože Český statistický úřad zpracovává tato data jen do úrovně okresů a správních celků na úrovni pověřených obecních úřadů III. stupně (obvykle jsou to dvě až tři části okresu), zpracovali jsme data, jako údaje za správní obvody Tábor, Soběslav, Sedlčany a Milevsko. Co se týká počtu obcí, ten se v podstatě nedělí, protože k rozpadu tzv. střediskových obcí docházelo především na počátku devadesátých let, kdy se také od větších měst oddělovaly některé příměstské části. Od roku 2001 získaly nově statut města dvě obce a statut městys 5 obcí. Z hlediska rozlohy a struktury pozemků se také v podstatě nic nemění. Mírně roste podíl zastavěné plochy v území. Co se týká demografického vývoje, nepatrně klesá počet obyvatel, za deset let zhruba o 0,4 %. Živě narozených děti má dokonce v tomto období rostoucí tendenci. Pohybuje se zhruba od 1 200 dětí za rok až k 1 500 živě narozených dětí. Prodlužování průměrné délky života vede k tomu, že i když obyvatelstvo stárne, počet zemřelých obyvatel se v podstatě nemění. Protože počet narozených dětí je trvale nižší než počet zemřelých osob, přirozený přírůstek obyvatel je tedy mírně záporný. K migraci obyvatel z a do regionu také dochází, ale obousměrný pohyb je téměř stejný, takže to výrazně neovlivňuje počet obyvatel v regionu. Je to důsledek toho, že region neopatří k ekonomicky zaostalým regionům a lidé nemají motiv tento region opouštět. Migrace činí asi 1 % z celkové populace. Z demografického hlediska jsou zajímavé i údaje o výstavbě nových bytů a rodinných domů. Podíl nově dokončených bytů na 1000 obyvatel rok od roku klesá. Je to dáno postupnou nasyceností trhu s byty v regionu. Výrazně roste podíl bytů dokončených v rodinných domech, což souvisí se změnou životního stylu obyvatel. V další části tabulky jsou uvedeny údaje týkající se průměrného věku a věkové struktury obyvatel regionu Toulava. Pro lepší orientaci jsou zde uvedeny i hodnoty celostátních průměrů. Je patrné, že ani v těchto údajích se region Toulava nijak neliší od průměru České republiky. Zhruba o půl až jeden rok je průměrná délka života delší v Toulavě než v celé ČR. V důsledku toho, je také podíl obyvatel starších 65 let zhruba o 1 % vyšší, než v celostátním průměru. Co se týká míry nezaměstnanosti, tak v roce 2001 byl rozdíl Toulava v. ČR 5,7 % a 9,8 %, zatím co v roce 2011 to bylo 9,2 % a 8, 6% a znamená to, že v regionu Toulava je vyšší než celostátní průměr. Podíl ekonomických subjektů na území Toulavy mírně roste, ale jen podle registru, převažují fyzické osoby, jako podnikatelské subjekty, kterých je asi 84 %. Otázka je, kolik z těchto ekonomických subjektů skutečně vyvíjí podnikatelskou činnost a kolik je jich tzv. „na papíře“. Také z hlediska velikostní struktury podnikatelských subjektů, měřeno počtem zaměstnanců, nedochází k zásadním změnám. Co je pro cestovní ruch nepříznivé, že podíl ekonomických subjektů v odvětví obchod, ubytování stravování a pohostinství neustále klesá. Za deset let poklesl z 32 % na 25 %. V poslední části tabulky jsou údaje týkající se hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a počtu lůžek v regionu Toulava. Pro srovnání jsou uvedeny i hodnoty pro celou ČR. Tabulka je doplněna o relativní údaje, tedy podíl těchto údaje v rámci ČR. Co se týká počtu

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 44

HUZ, pak jejich počet je stabilizován a v jednotlivých letech kolísá. Podíl Toulavy na HUZ v rámci ČR je stále kolem 2 %. Celkový počet lůžek v HUZ v rámci ČR stále mírně roste. Také v rámci Toulavy mírně roste, takže podíl Toulavy z hlediska počtu lůžek se pohybuje kolem 5 %. Z porovnání podílu HUZ a počtu lůžek je patrné, že ve srovnání s celostátním průměrem převažují v regionu Toulava HUZ s větším počtem lůžek. To však nasvědčuje tomu, že vzhledem k tomu že v regionu se nestaví nové hotely s větší ubytovací kapacitou, pak je to důsledek toho, že v regionu Toulava převládají ubytovací zařízení s převažujícím vyšším počtem lůžek na jeden pokoj a že jde převážně o méně kvalitní formy ubytování.

5.2 Tabulková část Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (A1) NĚKTERÉ UKAZATEL 2001 2002 2003 2004 2005 2006 OBCE Počet obcí 158 158 158 158 158 158 Počet částí obcí 627 627 627 627 628 628 Počet základních sídelních jednotek 695 695 695 695 695 695 Počet katastrálních území 435 435 435 435 435 435 Počet obcí se statutem města 11 11 11 11 11 11 Počet obcí se statutem městyse 0 0 0 0 0 2 POZEMKY Výměra v ha (k 31. 12.) 215 963 215 964 215 957 216 000 215 965 215 964 zemědělská půda 128 366 128 267 128 131 128 088 127 834 127 625 lesní pozemky 62 812 62 888 62 941 62 994 63 054 63 131 zastavěné plochy 2 869 2 873 2 878 2 858 2 863 2 867 Hustota zalidnění (osoby/km2) 66,71 66,56 66,42 66,32 66,27 66,34 OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) 144 077 143 751 143 446 143 252 143 128 143 278 Živě narození 1 209 1 236 1 288 1 291 1 301 1 374 Zemřelí celkem 1 563 1 597 1 640 1 524 1 482 1 492 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) -354 -361 -352 -233 -181 -118 Přistěhovalí 1 582 1 777 1 724 1 729 1 758 1 933 Vystěhovalí 1 544 1 742 1 677 1 690 1 701 1 665 Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) 38 35 47 39 57 268 Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel -316 -326 -305 -194 -124 150 Sňatky 674 692 622 645 709 681 Rozvody 376 392 440 382 352 360 Potraty 512 529 537 483 480 458 Průměrný věk mužů (roky) - Toulava 37,7 38 38,4 38,7 39 39,3 Průměrný věk mužů (roky) - Česká republika 37,4 37,7 37,9 38,2 38,4 38,6 Průměrný věk žen (roky) - Toulava 40,7 41 41,3 41,6 41,9 42,2 Průměrný věk žen (roky) - Česká republika 40,5 40,8 41 41,3 41,5 41,7 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Toulava 14,9 14,9 15 15,1 15,4 15,6 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Česká republika 13,9 13,9 13,9 14 14,2 14,4 Index stáří * 94 96,5 99,4 102,1 106,3 109,8

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 45

Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (A2) NĚKTERÉ UKAZATEL 2007 2008 2009 2010 2011 2012 OBCE Počet obcí 158 158 158 158 158 158 Počet částí obcí 628 628 628 628 631 631 Počet základních sídelních jednotek 693 693 694 697 709 709 Počet katastrálních území 435 435 435 435 435 435 Počet obcí se statutem města 11 11 11 11 12 13 Počet obcí se statutem městyse 2 3 3 3 4 5 POZEMKY Výměra v ha (k 31. 12.) 215 965 215 940 215 946 215 958 215 968 215 984 zemědělská půda 127 554 127 481 127 432 127 329 127 178 127 114 lesní pozemky 63 169 63 172 63 185 63 241 63 289 63 324 zastavěné plochy 2 875 2 875 2 882 2 884 2 890 2 891 Hustota zalidnění (osoby/km2) 66,43 66,51 66,67 66,66 66,51 66,42 OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) 143 459 143 630 143 976 143 967 143 641 143 448 Živě narození 1 427 1 519 1 538 1 490 1 365 1 397 Zemřelí celkem 1 546 1 525 1 487 1 544 1 551 1 570 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) -119 -6 51 -54 -186 -173 Přistěhovalí 2 119 2 033 1 922 1 760 1 846 1 792 Vystěhovalí 1 819 1 856 1 627 1 715 1 676 1 812 Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) 300 177 295 45 170 -20 Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel 181 171 346 -9 -16 -193 Sňatky 746 721 648 614 603 575 Rozvody 336 382 366 405 358 364 Potraty 507 476 481 454 527 466 Průměrný věk mužů (roky) - Toulava 39,6 39,8 40,1 40,3 40,6 40,8 Průměrný věk mužů (roky) - Česká republika 38,8 38,9 39,1 39,3 39,6 39,8 Průměrný věk žen (roky) - Toulava 42,4 42,6 42,9 43,1 43,3 43,5 Průměrný věk žen (roky) - Česká republika 41,8 42 42,1 42,3 42,5 42,7 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Toulava 15,8 16,1 16,5 16,8 17,5 18,2 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Česká republika 14,6 14,9 15,2 15,5 16,2 16,8 Index stáří * 112,6 115,6 118,2 120,6 123,8 127,4

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 46

Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (B) NĚKTERÉ UKAZATEL 2001 2002 2003 2004 2005 2006 NEZAMĚSTNANOST Evidovaní uchazeči o zaměstnání 4 168 4 519 4 978 5 090 5 126 4 548 z toho dosažitelní (%) 92,4 z toho občané se zdravotním postižením (%) 12,2 12,9 13,7 13,1 14,5 15,6 z toho absolventi (%) 16,9 14,7 12,6 9,9 7,7 7,2 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) 20 19,4 20,8 23,1 24,1 28 Volná pracovní místa 928 422 443 825 607 1 081 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 6,2 12,4 12,3 8,8 10,2 4,5 Míra nezaměstnanosti (%) - Toulava 5,7 6,2 6,9 7 6,6 5,8 Míra nezaměstnanosti (%) - Česká republika 9,81 10,31 10,33 9,47 8,88 7,67 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů) 32 227 32 794 33 918 33 934 33 544 33 759 fyzické osoby 28 271 28 637 29 468 29 366 28 821 28 922 z toho zemědělští podnikatelé2) 2 511 2 514 2 513 2 406 2 314 2 296 právnické osoby 3 956 4 157 4 450 4 568 4 723 4 837 z toho obchodní společnosti 1 621 1 664 1 710 1 798 1 855 1 916 Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 10,1 9,6 9,6 9,5 9,6 9,6 průmysl celkem 17,2 17,2 17,1 17 16,7 16,7 stavebnictví 13,5 13,3 13,3 13,6 13,7 13,9 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 31,9 32 31,3 30,6 30,5 29,9 NĚKTERÉ UKAZATEL 2007 2008 2009 2010 2011 2012 NEZAMĚSTNANOST Evidovaní uchazeči o zaměstnání 3 756 4 200 6 902 7 336 6 764 z toho dosažitelní (%) 92,6 94,7 97,8 98,5 98,5 z toho občané se zdravotním postižením (%) 17,8 16,2 13,4 14 13 z toho absolventi (%) 6,2 7,1 7,3 6,9 6,6 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) 24,1 18 17,8 27,7 32,8 Volná pracovní místa 1 308 528 152 214 267 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 2,9 8,2 53,1 40,3 29,4 Míra nezaměstnanosti (%) - Toulava 4,8 5,5 9,3 10 9,2 Míra nezaměstnanosti (%) - Česká republika 5,98 5,96 9,24 9,57 8,62 9,36 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů) 33 993 34 690 34 533 35 450 36 178 36 487 fyzické osoby 28 980 29 504 29 129 29 845 30 368 30 541 z toho zemědělští podnikatelé2) 2 265 2 269 1 034 1 053 1 090 1 093 právnické osoby 5 013 5 186 5 404 5 605 5 810 5 946 z toho obchodní společnosti 2 015 2 076 2 143 2 195 2 266 2 302 Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 9,6 9,7 6,7 6,7 6,8 6,7 průmysl celkem 16,4 16 16,1 15,9 15,5 14,9 stavebnictví 14,2 14,5 15,1 15,1 15 15 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 29,2 28 27,2 26,8 25,9 25,1

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 47

Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (C) NĚKTERÉ UKAZATEL 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 24 749 23 827 22 200 11 274 11 140 1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky) 2 519 2 633 2 589 2 414 2 569 10 - 49 zaměstnanci (malé podniky) 586 601 645 627 618 50 - 249 zaměstnanci (střední podniky) 133 133 139 139 154 250 a více zaměstnanci (velké podniky) 24 23 20 21 20 nezjištěno 4 216 6 701 8 341 19 069 19 258 BYTY Dokončené byty 573 363 358 538 357 361 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 4 2,5 2,5 3,8 2,5 2,5 Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) 39,6 54,1 53 36,5 48,1 51,2 Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m2) 68,2 77,6 70,6 62,5 78,5 75 CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení - Toulava 152 148 147 149 140 141 Hromadná ubytovací zařízení - Česká republika 7 703 7 869 7 926 7 640 7 605 7 616 lůžka - Toulava 9 259 8 626 9 124 9 254 8 877 9 487 lůžka - Česká republika 169 395 170 645 170 717 164 675 164 516 167 582 Podíl Toulavy na HUZ v ČR 1,97% 1,88% 1,85% 1,95% 1,84% 1,85% Podíl Toulavy na počtu lůžek v ČR 5,47% 5,05% 5,34% 5,62% 5,40% 5,66% NĚKTERÉ UKAZATEL 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 9 997 11 961 12 146 12 494 12 713 12 341 1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky) 2 522 2 524 2 449 2 366 2 354 2 336 10 - 49 zaměstnanci (malé podniky) 598 592 595 582 545 519 50 - 249 zaměstnanci (střední podniky) 150 147 142 137 127 125 250 a více zaměstnanci (velké podniky) 20 20 17 17 19 17 nezjištěno 20 706 19 446 19 184 19 854 20 420 21 149 BYTY Dokončené byty 539 451 442 364 301 365 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 3,8 3,1 3,1 2,5 2,1 2,5 Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) 48,1 69,2 68,9 81,4 80,3 69,9 Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m2) 81,4 81,4 80,8 89,8 98,7 82,2 CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení - Toulava 149 141 135 125 164 156 Hromadná ubytovací zařízení - Česká republika 7 845 7 705 7 557 7 235 7 657 7 631 lůžka - Toulava 9 324 8 932 8 898 8 576 10 143 9 693 lůžka - Česká republika 172 560 180 162 181 026 176 403 180 838 184 659 Podíl Toulavy na HUZ v ČR 1,90% 1,93% 1,79% 1,73% 2,14% 2,04% Podíl Toulavy na počtu lůžek v ČR 5,40% 4,93% 4,92% 4,86% 5,61% 5,25%

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 48

6 ANALÝZA KONKURENCE

6.1 Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě Cestovní ruch je dnes jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Pouze mezinárodní cestovní ruch generuje roční příjmy přes 1 bilion dolarů a řadí tak cestovní ruch mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl). Domácí cestovní ruch je přitom ještě významnější (OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 2010). Odhady UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu, 2011) a WTTC (Světová rada cestování a cestovního ruchu, 2012) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl cestovního ruchu na celosvětovém HDP, při započítání i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl až dvojnásobný. Dynamický rozvoj domácího i mezinárodního cestovního ruchu je přitom dlouhodobý a stabilní. Během posledních šedesáti let rostl mezinárodní cestovní ruch (měřeno příjezdy) v průměru cca 4,5 % ročně. Období poklesu či stagnace byla vždy krátká a následovaná rychlým oživením poptávky. V podobném duchu jsou sestavovány i prognózy UNWTO (2011). Ty odhadují pro následující dekádu další růst odvětví, který se mimo jiné projeví růstem mezinárodních příjezdů až na cca 1,6 mld. turistů v roce 2020. Tyto prognózy přitom vycházejí z dlouhodobých trendů vývoje světového hospodářství a z předpokladu růstu bohatství především zemí třetího světa. Motorem růstu světového cestovního ruchu je nepochybně ekonomický rozvoj, ale také s ním spojené změny v hodnotových preferencích. Podle výzkumů založených na World Value Survey určitý stupeň nabytého bohatství vyvolává změny v hodnotách a postojích společnosti směrem k většímu důrazu na životní styl a prožitky. V takovém systému hodnot má pak cestovní ruch své místo, jelikož je svým způsobem odrazem těchto změn a dokáže uspokojovat nové potřeby společnosti. Rozvoj cestovního ruchu a jeho efekty jsou samozřejmě diferencované. Těžiště výkonů se pomalu přesouvá z tradičních destinací na nově se rozvíjející trhy v Asii. Důkazem toho je postupné oslabování pozice Evropy v mezinárodním cestovním ruchu (UNWTO). Stále se zde však vytváří 26 % celosvětového HDP v cestovním ruchu. Evropa vyniká, dokonce daleko výrazněji, i ve statistikách mezinárodního cestovního ruchu. Dominuje jak mezinárodním příjezdům (podíl 51%), tak příjmům z mezinárodního cestovního ruchu (podíl 42 %). Evropa je vyzrálou destinací s velmi vysokou intenzitou cestovního ruchu. Na rozdíl od rozvíjejících se regionů a destinací se zdroje růstu hledají daleko obtížněji. I proto prognózy UNWTO (2011) počítají v následujících letech s průměrným ročním růstem okolo 3 %, tedy pod úrovní celosvětového průměru. Podle analýz ÖIFW (Rakouský institut pro ekonomický výzkum) je třeba hledat zdroje růstu návštěvnosti hlavně na nových trzích. Zatímco výjezdový cestovní ruch v západní Evropě bude pravděpodobně stagnovat nebo velmi mírně růst, daleko vyšší přírůstky lze očekávat ze zemí střední a východní Evropy a tzv. emerging markets jako jsou např. země BRIC (hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky). Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví v ČR. To byl i případ poslední globální ekonomické a finanční krize (2008 – 2009), která na mezinárodní cestovní ruch dolehla velmi silně. Přesto již rok 2010 (ale také 2011) znamenal návrat k růstu. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšující se infrastrukturní vybavenost evropských destinací. Další vlivy evropského cestovního ruchu na ČR lze charakterizovat následovně:

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 49

 Konkurenční vliv evropských destinací, hlavně v bezprostředním okolí. Tato skutečnost je jedním ze závažných rizik rozvoje domácích regionů. Tlak na růst kvality a cenové dostupnosti služeb v ČR bude stále růst.  Relativní růst cenové hladiny v ČR (hlavně v souvislosti s vývojem měnového kurzu, daňové politiky a růstem cen energií) může snižovat atraktivitu ČR pro zahraniční návštěvníky, a to bez ohledu na jejich geografický původ.  Asi tři čtvrtiny všech cest se v Evropě uskuteční v rámci domácího cestovního ruchu. Ve finančním vyjádření tento podíl logicky klesá na stále výrazných 59 %. Mezi země se silným domácím cestovním ruchem patří lidnaté státy, jako jsou Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko a další (WTTC, 2011). Výdaje domácích návštěvníků přispívají k lepší vybavenosti území infrastrukturou a lepší úrovni poskytovaných služeb. Tento fakt zostřuje vnější konkurenceschopnost ČR vůči svým sousedům, resp. výše uvedeným zemím.  Česká republika se nachází ve vysoce konkurenčním prostředí daném její polohou a strukturou poptávky. ČR sousedí nebo je geograficky velmi blízkou zemí státům, které patří svojí nabídkou CR a podnikatelským a institucionálním prostředím mezi světovou špičku. Tato skutečnost vytváří tlak na pozici ČR v Evropě.  V produktové nabídce musí Evropa i ČR reagovat na kvalitativní posun v preferencích současných a budoucích spotřebitelů. Nové produkty musí být založeny na výjimečných a dlouhodobě zapamatovatelných zážitcích. Destinace a poskytovatelé služeb také musí počítat s individualizací preferencí a díky tomu i se specializací a diferenciací nabídky. Životní cyklus produktu se zkracuje, což povede k častější a intenzivnější inovační činnosti.  Evropské destinace cestovního ruchu, jakož i národní a regionální vlády přistupují k cestovnímu ruchu stále sofistikovaněji. Na základě poznatků o charakteru a povaze produktu cestovního ruchu je zřejmý kontinuální tlak na propojování a síťování aktérů cestovního ruchu. Tyto procesy jsou stále častěji postaveny na obchodně orientovaných principech. Důraz je kladen na stále větší zapojování podnikatelské sféry a maximalizaci synergických efektů vzájemné spolupráce. Řídící procesy jsou zaměřeny na měřitelné výkony s jasně danou zodpovědností. Kvalitě institucí veřejné správy je věnována také velká pozornost.  Spotřební preference se v posledních letech orientují na „zelené“ produkty. Cestovní ruch není výjimkou. Ubytovací zařízení, dopravci, cestovní kanceláře i destinace cestovního ruchu se snaží vytvářet a nabízet svoje služby tak, aby minimalizovaly vliv svých aktivit na životní prostředí. Roste počet subjektů začleněných do různých ekologicky orientovaných certifikačních systémů, vzniká celá řada iniciativ založených na udržitelném cestovním ruchu (např. Síť evropských geoparků UNESCO). Různě pojímaný segment šetrného cestovního ruchu bude v budoucnu zajisté růst.  Na změnu spotřebního chování budou mít vliv i demografické trendy, zejména stárnutí populace vyspělé Evropy. Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat. Tržní hodnota tohoto segmentu však není v budoucnu zcela jednoznačná. Rizika je třeba hledat ve stavu evropských veřejných rozpočtů a v jejich schopnosti zajistit dostatečně vysoký důchod.  V evropské společnosti se však mění i postavení mladé generace. Touha poznávat něco nového je u mladé generace daleko silnější než u běžné populace. Segment návštěv přátel a příbuzných je dalším zdrojem budoucího růstu. Globalizace ekonomiky, internacionalizace pracovního prostředí, větší míra pracovní migrace, rozvoj sociálních sítí na internetu – to všechno jsou faktory, které budou tento segment podporovat.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 50

6.2 Současný stav cestovního ruchu v České republice Cestovní ruch je pro svoji strukturní nejednoznačnost obtížně uchopitelným jevem, jelikož je svázán s celou řadou odvětví národního hospodářství. Při jeho vymezování lze vycházet z poptávkové strany, kdy je sledována struktura a výše výdajů účastníků cestovního ruchu. Prostřednictvím Satelitního účtu cestovního ruchu (dále TSA) lze dnes odhadovat význam cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví národního hospodářství. Podle publikovaných statistik v TSA za rok 2010 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,7 % (přes 100 mld. Kč). V dlouhodobém srovnání význam cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví roste. To je dáno výrazně rychlejším růstem jiných odvětví. Zatímco podíl cestovního ruchu na HDP pomalu klesá, podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu v ČR) naopak do roku 2009 rostl. V roce 2010 sice došlo k menšímu výkyvu z 5 % v roce 2009 na 4,4 % v roce 2010. Podobné jednoleté výkyvy ovšem u tohoto ukazatele nejsou nic neobvyklého. Docházelo k nim i v minulosti a v dalším roce byl vždy zaznamenán ekvivalentní růst a návrat k původním hodnotám. Stejný zdroj dále udává, že v České republice cestovní ruch zaměstnává více než 235 tis. osob. To je o něco méně než zdravotnictví, ale více než např. zemědělství. Ve srovnání s velmi silným stavebnictvím si cestovní ruch nestojí nejhůře, generuje asi polovinu zaměstnanosti tohoto odvětví. Právě schopnost generovat zaměstnanost je velmi zajímavou a cennou vlastností cestovního ruchu (tab. 5. 1). Tab. 5. 1: Srovnání základních makroekonomických ukazatelů cestovního ruchu s vybranými odvětvími národního hospodářství 2010 (HPH – hrubá přidaná hodnota) Zaměstnanost Podíl na HPH Pracovní místa na 1 % HPH Cestovní ruch 235 569 2,6 % 90 603 Zemědělství, lesnictví 155 465 1,7 % 91 450 Stavebnictví 483 737 7,2 % 67 186 Zdravotní a sociální 294 530 4,2 % 70 126 Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu (odhady WTTC 2010), pak objem produktu cestovního ruchu v ČR činí 307,3 mld. Kč (8 %) a na zaměstnanosti se podílí 9,5 % (459 tis. zaměstnaných osob). Oproti roku 1993 se ve stálých cenách hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 1,5násobně. Tempo růstu produktu cestovního ruchu v ČR bylo ve sledovaném období vyšší než tempo růstu zemí EU. Měřeno výše uvedenými charakteristikami je význam cestovního ruchu v ČR mírně nad průměrem EU. Mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP patří tradiční turisticky atraktivní země: Rakousko, Švýcarsko, dále pak státy při Středozemním moři - Španělsko, Chorvatsko, Řecko a malé ostrovní státy Malta a Kypr. Význam cestovního ruchu můžeme dále deklarovat na výši devizových příjmů z cestovního ruchu. V roce 2007 dosáhly historického maxima a překročily hranici 139 mld. Kč. V následujících letech mírně poklesly, hlavně v souvislosti s poklesem příjezdového cestovního ruchu ze západní Evropy. Dnes devizové příjmy dosahují 135 mld. Kč, v celkovém hodnocení lze i přes krátkodobé výkyvy konstatovat dlouhodobý růst. Devizové příjmy z cestovního ruchu pozitivně ovlivňují platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu (54,4 mld. Kč) zajišťuje kladnou bilanci služeb (podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb činí 33,1 %) a přispívá, i když stále méně, k pozitivnímu saldu obchodní bilance (na exportu se devizové příjmy z cestovního ruchu podílejí 5,5 %). V budoucnu však bude nutné počítat s růstem výdajů na výjezdový cestovní ruch. Z hlediska vývoje lze pozorovat klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách. Jde především o podíl na HDP, který od roku 1996 víceméně klesá. Dnes představuje ekvivalent devizových příjmů z cestovního

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 51

ruchu na tvorbě HDP cca 3,5 % (v roce 1996 to bylo 6,3 %). Obdobný vývoj lze sledovat i u podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu. Pozitivní efekty cestovního ruchu je možné hledat i v přínosech pro daňové příjmy státu. Podle studie poradenské firmy KPMG (2012) vygeneroval cestovní ruch v období 2008 – 2010 zisk pro neveřejné rozpočty ve výši 92 miliard korun ročně, což představuje 6,5 % všech jejích příjmů. Největší výnosy plynou z DPH (41,2 %) z odvodů na sociálním pojištění (27,4 %). Cestovní ruch v České republice vydělal ve sledovaném období průměrně 229 miliard korun ročně, v multiplikaci pak dokonce 1 396 miliard Kč ročně.

6.3 Analýza nabídky cestovního ruchu Počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 2011 dosáhl počtu 7 657. Od roku 2007 do roku 2010 došlo k mírnému poklesu, přičemž obdobný trend zaznamenáváme, i když s určitým zpožděním, i u vývoje lůžkové kapacity. Naproti tomu v roce 2011 dochází k výraznějšímu růstu u obou sledovaných ukazatelů. Dnes vykazuje ČSÚ celkovou lůžkovou kapacitu v HUZ na úrovni cca. 461 tis. lůžek (viz graf 5.1). Druhová skladba HUZ doznává v poslední době řadu změn. Celkově se zlepšuje kvalita nabídky, zvyšuje se počet lůžek i pokojů v hotelech a podobných zařízeních, naopak ubývají lůžka v kategorii ostatní ubytovací zařízení. Například v roce 2004 připadalo na první kategorii 53 % lůžkové kapacity, dnes je to o 4 % více. Srovnáme-li strukturu lůžek ještě s dřívějším obdobím (rok 2001) vidíme dvojnásobný nárůst lůžek u hotelů****. K růstu kapacit dochází i v případě nejluxusnějších hotelů. Uvedená čísla ukazují na určitou konsolidaci nabídky ubytování a přizpůsobování její struktury poptávce. Postupně se tak mění kvalita nabídky ubytovací infrastruktury, kde je patrný jednoznačný posun poptávky k ubytovacím zařízením s vyšším standardem služeb, a to nejen u zahraničních ale i u domácích turistů. Podle dat OECD (2010) je podnikání v pohostinství a ubytování jasně záležitostí malých a středních firem. Do této kategorie v případě ubytovacích zařízení spadá v ČR 99,4% všech subjektů, v případě restaurací je to fakticky 99,9 %. Podnikání v ubytování se v ČR oproti jiným evropským zemím odlišuje vysokým zastoupením středních (4,8 %) a menších firem (11,7 %). Naopak 73,5 % podíl mikro podniků (do 10 zaměstnanců) je v rámci zemí OECD jedním z nejnižších. Tento stav má své historické příčiny (absence tradičních rodinných podniků hlavně na venkově), ale je také dán kvalitou české statistiky. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45 % lůžkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, 15 % na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody, 29 % na střediska horského cestovního ruchu, na lázeňská střediska cca 8 % lůžkových kapacit a na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí, cca 10 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR. Graf 5.1.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 52

V grafu 5. 2 jsou stejné údaje pro region Toulava (Okres Tábor+ správní obvody Sedlčany a Milevsko), včetně míst pro stany a karavany. Graf 5. 2

Nejvýznamnější formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady, jsou:  Městský a kulturní cestovní ruch - i přes všechny aktuální trendy v cestovním ruchu zůstává klíčovým prvkem nabídky. V posledních letech se velmi silně profiluje směrem k zahraniční poptávce. Městský a kulturní cestovní ruch je základním prvkem všech poznávacích forem cestovního ruchu.  Dovolená v přírodě - nejtypičtější jsou letní a zimní pobyty na horách, dovolená u vody, kempování, venkovský cestovní ruch a agroturistika, spotřeba regionálně typických produktů cestovního ruchu, apod. Trendem posledních několika let je stagnace letních pobytů na horách, na druhou stranu se ale pomalu rozvíjí venkovský cestovní ruch.  Sportovní a aktivní dovolená - těžiště poptávky po našich horských střediscích se v průběhu posledních dvaceti let v některých regionech z části přesunulo na zimní sezónu. V tomto ohledu však možnosti rozvoje našich zimních středisek ohrožuje zahraniční konkurence. V řadě regionů se v letní sezóně velmi dynamicky rozvíjí pěší turistika a cykloturistika, nejen v horských, ale i podhorských oblastech spojená s poznáváním kulturních a přírodních hodnot, popř. s ostatními sportovními aktivitami.  Lázeňský cestovní ruch - v celkové nabídce hraje lázeňství významnou roli. Je zde lokalizováno asi 8 % celkových kapacit, avšak výkony jsou asi dvojnásobné. Lázeňství jako celek v posledních letech spíše stagnuje.  Kongresový a veletržní cestovní ruch - nejlepším potenciálem pro realizaci kongresového cestovního ruchu, tj. kapacitou zařízení a jejich vybaveností, disponuje Hlavní město Praha, které se jako jediné v ČR řadí do kategorie mezinárodního významu. Středisky nadregionálního významu jsou například Brno, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův Mlýn. Mezinárodního významu dosahuje ve veletržním cestovním ruchu pouze výstaviště v Brně.

6.4 Analýza poptávky cestovního ruchu Poptávka v cestovním ruchu je v České republice dlouhodobě statisticky sledována v rámci Satelitního účtu cestovního ruchu (TSA). Z uvedeného zdroje lze dokumentovat střednědobý vývoj poptávky cestovního ruchu v ČR, jak znázorňují následující dva grafy 5. 3 a 5. 4. V prvním je počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Je patrný převážně rostoucí trend. Celkový počet zahraničních turistů již překročil v roce 2012 sedm milionů. Počet domácích turistů se tak výrazně nezvyšuje. Jak je patrné za grafu 5. 4. Přes rostoucí

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 53

počet turistů (kteří přespali alespoň jednu noc) se celkový počet přenocování nezvyšuje, což souvisí s celosvětovým trendem zkracování pobytu na dovolené. Graf 5. 3

Graf 5. 4

V grafech 5 a 6 jsou pak stejné údaje pro region Toulava. Pro tento region platí opačný trend než v celostátním průměru. Počet turistů (návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení) postupně klesá. Zvláště patrné je to u nerezidentů (zahraničních návštěvníků). Na rozdíl od celostátních dat jsou pro region Toulava a jeho části uvedeny hodnoty jen do roku 2010, protože při klesajícím počtu návštěvníků z důvodu anonymity dat je již ČSÚ neuvádí. Podobný trend má pro Toulavu i počet přenocování.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 54

Graf 5. 5

Graf 5. 6

V tabulce 5. 2 je pak porovnání průměrného počtu přenocování za období 2000 až 2010 pro jednotlivé části regionu Toulava, pro celý region Toulava a pro Českou republiku. V tabulce je také uveden počet dnů, který turista stráví v regionu (= počet nocí + 1). Ve všech částech regionu Toulava je tento průměr vyšší než pro celou ČR. Tabulka 5. 2: Porovnání průměrného počtu přenocování Okres Mikroregion Mikroregion Region Česká Tábor Milevsko Sedlčansko Toulava republika Průměrný počet přenocování 4,0 3,7 3,9 3,9 3,3 Průměrný počet dnů v regionu 5,0 4,7 4,9 4,9 4,3

V tabulce 5. 3 jsou pak časové řady vývoje počtu zahraničních a domácích návštěvníků, turistů a jednodenních návštěvníků, tak jak je zjistil ČSÚ v letech 2003 až 2010. Z tabulky je patrné, že počet turistů, zvláště domácích je podstatně vyšší, než vyplývá z dat počtu turistů zjišťovaných provozovateli hromadných ubytovacích zařízení. Příčin je několik: majitelé HUZ neuvádí všechny ubytované hosty a hlavně řada turistů se ubytuje i jinou formou (v soukromí, u příbuzných a přátel atd.)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 55

Tabulka 5. 3: Časová řada počtu návštěvníků v letech 2003 – 2008 (vyjádřeno v tisících) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zahraniční 20 108 23 808 24 747 25 102 26 743 26 628 23 285 21 941 návštěvníci Zahraniční 7 641 9 047 9 404 9 539 10 162 10 119 8 848 8 629 turisté Zahraniční jednodenní 12 467 14 761 15 343 15 563 16 581 16 509 14 437 13 312 návštěvníci Domácí návštěvníci 99 282 105 127 104 145 101 604 99 167 102 880 98 105 93 924 Domácí 34 717 33 222 32 029 31 222 28 481 28 010 27 850 27 614 turisté Domácí jednodenní 64 565 71 905 72 116 70 382 70 686 74 870 70 255 66 310 návštěvníci Návštěvnicí 119 390 128 935 128 892 126 706 125 910 129 508 121 390 115 865 celkem Turisté 42 358 42 269 41 433 40 761 38 643 38 129 36 698 36 243 celkem Jednodenní návštěvníci 77 032 86 666 87 459 85 945 87 267 91 379 84 692 79 622 celkem

Pro přehlednost uvedených dat byly zpracovány průměry za období 2003 až 2010 a ty jsou znázorněny v grafu číslo 5. 7. Jednodenních domácích návštěvníků je více než dvakrát v porovnání s turisty, u zahraničních asi jeden a půl krát více. Celkem se pohybuje po České republice ročně kolem 125 milionů domácích a zahraničních návštěvníků, z toho třetina jsou turisté a dvě třetiny tvoří jednodenní návštěvníci. Graf 5. 7

V tabulce 5. 4 jsou pak statistické údaje pro hromadná ubytovací zařízení v roce 2011 (jako příklad), ze kterých je patrná výrazná nerovnoměrnost počtů hostů v ubytovacích zařízeních jednotlivých krajů. Jestliže v tomto roce se ubytovalo v rámci celé ČR téměř 13 milionů hostů, v Praze je to více než 5 milionů hostů. Na druhém místě je Jihomoravský kraj s počtem 1,1 milionů hostů. Z hlediska využití kapacity pokojů překračují hranici 50 % jen dva kraje: Praha a Karlovarský kraj. Z hlediska průměrné doby pobytu hosta v ubytovacím zařízení se průměru výrazně vymyká jen Karlovarský kraj se 7,2 dny. Ještě větší jsou disparity v počtu ubytovaných nerezidentů (cizinců). V Praze se jich ubytuje 65 %. Větší než 50 % podíl ubytovaných nerezidentů je pak vedle Prahy pouze Karlovarský kraj.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 56

Tabulka 5. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2011 Průměrný Průměrná doba Čisté Hosté Přenocování počet Využití pobytu (dny) využití ČR, kraje přenocování pokojů lůžek nerezi- nerezi- Cel- nerezi- Cel- nerezi- (%) celkem celkem (%) denti denti kem denti kem denti Česká republika 12 898 712 6 715 067 38 235 088 19 424 839 3,0 2,9 4,0 3,9 35,9 42,3 Hl. m. Praha 5 050 923 4 360 390 12 948 091 11 677 323 2,6 2,7 3,6 3,7 52,9 58,7 Středočeský 695 113 161 308 1 800 587 399 605 2,6 2,5 3,6 3,5 25,4 31,5 Jihočeský 915 542 283 521 2 656 846 592 984 2,9 2,1 3,9 3,1 26,3 32,2 Plzeňský 495 609 172 810 1 330 204 376 289 2,7 2,2 3,7 3,2 22,2 28,1 Karlovarský 709 733 484 828 4 371 379 3 220 407 6,2 6,6 7,2 7,6 51,4 57,1 Ústecký 336 909 122 121 988 779 331 844 2,9 2,7 3,9 3,7 20,7 25,7 Liberecký 632 794 145 829 2 149 890 531 351 3,4 3,6 4,4 4,6 27,7 32,4 Královéhradecký 825 621 202 154 3 090 010 727 828 3,7 3,6 4,7 4,6 29,3 33,8 Pardubický 323 867 46 987 949 217 120 389 2,9 2,6 3,9 3,6 21,0 25,8 Vysočina 358 332 50 462 941 487 117 366 2,6 2,3 3,6 3,3 20,7 25,8 Jihomoravský 1 115 349 422 774 2 186 165 712 313 2,0 1,7 3,0 2,7 24,3 30,0 Olomoucký 397 279 85 897 1 482 246 172 415 3,7 2,0 4,7 3,0 23,3 30,2 Zlínský 469 335 64 723 1 531 553 166 728 3,3 2,6 4,3 3,6 29,3 35,1 Moravskoslezský 572 306 111 263 1 808 634 277 997 3,2 2,5 4,2 3,5 24,4 29,0 V oblasti poptávky cestovního ruchu lze pozorovat následující trendy:  Objem domácí poptávky v posledních sedmi letech stagnuje, dlouhodobě se pohybuje okolo 100 mil. účastí ročně, ovšem s určitými výkyvy (např. vlivy počasí, ekonomické stagnace, aj.).  Zahraniční poptávka je oproti domácí asi čtvrtinová, má však daleko větší ekonomický význam.  Zahraniční návštěvníci utrácí v ČR asi o ¼ více prostředků nežli domácí návštěvníci.  Klíčovou roli hrají zahraniční turisté, kteří se na vnitřní spotřebě cestovního ruchu podílí 36,6 %.  Ve finančním vyjádření jsou ekvivalentem jednoho zahraničního příjezdu čtyři domácí příjezdy.  Vývoj domácí poptávky lze charakterizovat spíše jako stagnaci, opakem je zahraniční poptávka, má potenciál silného růstu.  Výkony spojené s jednodenní návštěvností také nejsou zanedbatelné. Tvoří jednu sedminu výkonů příjezdového cestovního ruchu a téměř 27 % výkonu domácího cestovního ruchu.  Asi 10 % domácího cestovního ruchu generují služební cesty.  Podle Satelitního účtu cestovního ruchu ČR ročně vyráží do zahraničí okolo 8 - 9 mil. českých občanů, zatímco objem zahraničních příjezdů se dlouhodobě pohybuje nad 20,0 mil. osob.  Z ekonomického hlediska je však daleko významnější bilance peněžních toků než osob. Bilance peněžních toků generovaných cestovním ruchem dlouhodobě přebytková. Od roku 2006 lze však pozorovat pomalé zaostávání přírůstku příjmů za přírůstky výdajů. Výsledkem je pak snižování přebytku bilance cestovního ruchu. Tento vývoj byl mezi 2006 – 2008 podpořen hlavně růstem ekonomiky a nakonec i růstem disponibilních příjmů českých domácností.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 57

6.5 Řízení cestovního ruchu – destinační společnosti Ekonomický a sociální rozvoj na přelomu tisíciletí je charakterizován rostoucí globalizací. V procesu globalizace veškeré ekonomické činnosti, provázené tvrdým konkurenčním bojem mohou obstát pouze silné, na trh orientované, systémově řízené jednotky. Objevují se stále nové destinace a jsou výhodně uváděny na trh. Budoucímu hostu, který touží po dálce, slunci, exotice a příjemně strávené dovolené se nabízí celý balík možností příjemného strávení dovolené, často za výhodnějších cenových podmínek než v tuzemsku, který je možno přímo zabezpečit v cestovní kanceláři. Tváří v tvář této globální konkurenční „hrozbě“, vyvinuly se v alpských oblastech, především v Rakousku a Švýcarsku, struktury poskytovatelů služeb CR, které jsou schopné obstát v konkurenčním boji, uplatnit se na trhu, a to i v globálním měřítku. Tato reakce na tvrdou mezinárodní konkurenci a odpověď v marketingu v globálním konkurenčním boji je známa jako management destinací. Požadován je strategický management, který destinacím zajišťuje koordinované uplatnění jejich možností a potenciálů na národních a mezinárodních trzích a který umožňuje pružně reagovat na požadavky relevantních partnerů při uplatňování na trhu. Management destinací je charakteristický pro regiony se silným CR a vybudovanou infrastrukturou CR, jako jsou hotely, pensiony, zájezdové cestovní kanceláře, cestovní kanceláře zaměřené na incoming apod., vesměs malé nebo střední podniky, které mají odvahu stát se „podnikem“, koncentrovat své síly na společný rozvoj klíčových obchodů, organizaci a aktivní uplatnění na trhu, akceptovat formy vzájemné kooperace, podřídit se strategickému řízení v rámci příslušné destinace. Jednou z oblastí, která je výrazně spjata s procesem globalizace, je cestovní ruch. Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů světového hospodářství. Jednotlivé země se snaží těžit z tohoto expandujícího odvětví, neboť pro některé z nich představuje významný zdroj příjmů. Na straně poptávky má turista možnost, díky odstraňování bariér, zvolit si, ve které zemi stráví dovolenou, jaký využije dopravní prostředek, které služby a na jaké úrovni bude čerpat. Poptávka i nabídka v oblasti cestovního ruchu spějí v současné době k racionalizaci. Turisté na svých cestách využívají služeb, na které jsou zvyklí doma. Volí ubytování v mezinárodních hotelech a stravují se v restauracích, které jsou vybavením, službami a sortimentem stejné v jakékoliv jiné destinaci světa. Také turistické destinace se mění vlivem globalizačních tendencí. Ovlivněna je nabídka jejich produktů, architektura, kultura místních obyvatel i jejich životní styl. Destinace jsou poznamenány sílícím prolínáním místních a nadnárodních vlivů. Stejný tlak na racionalizaci a standardizaci ve všech odvětvích způsobuje, že některé destinace cestovního ruchu se svou infrastrukturou začínají navzájem velmi podobat. Stejné budovy hotelů, restaurací, obchodů či čerpacích stanic. Tyto provozovny, často zapojené do nadnárodních řetězců, mají ve snaze zachovat si svou identitou kdekoliv vliv na tuto uniformitu. Jen podle názvů nebo jiných drobných symbolů pozná turista, kde se nachází. V lednu roku 2005 bylo na světě podle odhadu celkem 817,5 milionů uživatelů internetu. Tato informační technologie se stále více zaměřuje na obchod a ukázala se být globálním, okamžitě působícím a strategickým médiem, nástrojem pro udržování existujících a získávání nových trhů. Celosvětová síť internet se již definitivně prosadila i v obchodu, jenž souvisí s cestováním a hotelnictvím. Od roku 1996 se ve světě každý měsíc rychle zvyšuje objem turistických objednávek přes internet. Přitom tento trend je trvalý. Navíc např. mnohé hotely ve světě poskytují při elektronických objednávkách určité slevy, většinou ve výši sedmi až deseti procent. „Obchod související s cestováním“ se tak stává největším sektorem služeb, jež jsou nabízeny na

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 58

internetu. Současný segment e-businessu se rozvíjí rychlým tempem a stává se samozřejmostí při řízení hotelů. Jeho přínosem je především zviditelnění a vlastní prezentace s minimálními vynaloženými náklady, rychlý přístup k informacím a zefektivnění komunikace. Mezi další přednosti internetu patří e-mail jako prostředník při kontaktu s klienty a dodavateli a také možnost on-line rezervací.

6.6 Přehled destinačních společností v České republice Destinační společnost Východní Čechy. V lednu r. 2008 byla založena Destinační společnost Východní Čechy jako zájmové sdružení právnických osob s 11 zakládajícími členy, významnými subjekty v oblasti cestovního ruchu. V listopadu 2008 přistoupil poslední člen Sdružení obcí Orlicko. Moravský kras. V turistické oblasti Moravský kras a okolí byla založena v roce 2004 destinační agentura, která plní alespoň některé funkce destinačního managementu. Jejím hlavním posláním je vyvážená a koordinovaná organizace cestovního ruchu v oblasti s účastí všech zainteresovaných subjektů. Management destinace Moravský kras je obecně prospěšnou společností. Centrála cestovního ruchu – jižní Morava. CCR JM vznikla jako zájmové sdružení právnických osob v červnu r. 2006. Jejími zakladateli byli Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Hlavním posláním CCR JM je koordinace rozvoje CR na jižní Moravě se zaměřením na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Kromě toho je další náplní CCR JM vznik a rozvoj klíčových destinačních produktů. Tvorba turistických balíčků je na cestovních kancelářích, CCR JM jim ale pomáhá s přípravou turistické nabídky pro jednotlivé cílové skupiny a destinace i s uvedením produktů na trh v rámci jednotné propagace regionu. Jihočeská centrála cestovního ruchu. Její vývoj byl zahájen v roce 1994, kdy byla založena některými jihočeskými městy. V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi Krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou (JHK) a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. Od transformace JCCR v roce 2003 vyvíjí tato organizace aktivity na regionální úrovni, čímž přispívá ke koordinaci a cílenému managementu a marketingu destinace jižní Čechy. Aktivity JCCR mají regionální dopad (území Jihočeského kraje) a neupřednostňují jen několik členských měst, jak tomu bylo v předešlých letech. Destinační management Český Krumlov je jednou z částí oficiální marketingové organizace. Společně s Infocentrem Český Krumlov a Oficiálním informačním systémem Český Krumlov úzce spolupracuje s vedením města a v těsné koordinaci s pracovníky kanceláře starosty zajišťuje oficiální management CR města a plní úkoly v souladu se svým posláním: koordinace, podpora a rozvoj CR v Českém Krumlově a okolí. Činnost destinačního managementu je financována z rozpočtu města Český Krumlov, z rozpočtu Českokrumlovského rozvojového fondu, z grantových programů a finanční podpory partnerů. Regionální rozvojová agentura Šumava. Funkci společnosti destinačního managementu zastávala už od r. 1996 Regionální rozvojová agentura. Od počátku svého působení iniciovala rozvoj cestovního ruchu v regionu a od r. 2005 se začala intenzivně zabývat koordinací a rozvojem CR na Šumavě. Vysočina Tourism. Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo zřízení nové organizace CR s názvem Vysočina Tourism, příspěvkové organizace se sídlem v Jihlavě, která svoji činnost

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 59

zahájila v 2008. Cílem nové příspěvkové organizace je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje Vysočina na trhu CR. Středočeská turistická a informační služba, a.s. Organizaci na podporu cestovního ruchu – Středočeskou turistickou a informační službu, a.s. (STIS, a.s) - založil Středočeský kraj rozhodnutím zastupitelstva koncem roku 2007. Vedení kraje iniciovalo vznik této společnosti na základě reálné poptávky měst, obcí, mikroregionů a také oblastních organizací zabývajících se rozvojem cestovního ruchu. Hlavním cílem založení organizace bylo posílení propagace Středočeského kraje jako turistické destinace, pomoc při čerpání evropských prostředků pro oblast cestovního ruchu a příprava tématických turistických produktů. Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Je společnost destinačního managementu založená na zapojení všech subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. V současné době spolupracuje na bázi partnerských smluv s přibližně padesáti subjekty. Jsou to podnikatelé v cestovním ruchu, obce a města, mikroregiony, zájmová sdružení, ale i státem či krajem zřizované a řízené subjekty, jako například muzea, galerie a školy. Tato společnost vznikla díky rozhodnutí osmi podnikatelů v cestovním ruchu posunout vývoj v oblasti cestovního ruchu a nasměrovat jej ke společnému cíli – vytvořit z Polabí turistickou oblast s dokonale zmapovanou a zpracovanou nabídkou a perfektními službami. Posázaví, o.p.s. byla založena v roce 2003 subjekty veřejné I soukromé sféry za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, jejichž cílem je rozvoj regionu POSÁZAVÍ a to zejména: Rozvoj a propagace regionu POSÁZAVÍ a jeho turistického potenciálu. Vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny. Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu. První kontakty, které lze nazvat partnerskou spoluprácí, lze datovat do roku 2000, kdy došlo k prvním užším jednáním mezi svazkem obcí, podnikatelskými subjekty a okolními mikroregiony. Destinační Management Moravsko-Slezský, o.p.s. vznikl v roce 2004 jako výstup marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu. Tato společnost má za hlavní poslání co nejpřesněji identifikovat potřeby a požadavky potenciálních klientů (zejména turistů) a tyto potřeby a požadavky přeložit do formy prodeje schopných produktů postavených na službách a atraktivitách dostupných v regionu. Dále nalézt spolehlivé dodavatele součástek požadované kvality – služeb, atraktivit - celkového produktu cestovního ruchu a zajistit shodu těchto subdodavatelů na konečné podobě produktu, jeho značce a podílu jednotlivých subdodavatelů na konečné ceně produktu. Významným úkolem je i vytvoření značky. České Švýcarsko, o.p.s. Posláním je šetrný rozvoj regionu České Švýcarsko. Mezi základní cíle společnosti patří: posílit environmentální rozvoj regionu založený na ochraně přírodních a kulturních hodnot, posílit ekonomický rozvoj regionu založený na šetrné turistice a pozitivní prezentaci posílit sociální rozvoj regionu založený na znalostech a vzdělání. Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s. je obecně prospěšná společnost, navazující svou činností na rychlé změny v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu zavedením destinačního managementu v regionu Sokolovsko. V nabídce turistických produktů můžeme najít různé druhy aktivit – od golfu, církevních památek až po rekreaci u vody. Destinační management mikroregionu Kahan vznikl v roce 2000. Zřizovateli jsou zakládající obce. Financování je realizováno formou členských příspěvků, z vlastní činnosti, z reklamy, částečně projektů Jihomoravského kraje a EU. Partnerství v podnikatelské sféře probíhá s individuálními podnikateli, nadacemi a sdruženími a je realizováno formou partnerské smlouvy.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 60

Destinační management Hranicko byl založen v roce 2007. Organizace byla založena Mikroregionem Hranicko a Rozvojové partnerství regionu Hranicko. Sídlem organizace je v Hranicích. Financování je zajištěno formou příjmů ze zpracování projektových žádostí a dotací. V oblasti spolupráce s podnikatelskými subjekty je destinační management Hranicko teprve na počátku. Destinační management Pardubického kraje byl zřízen v roce 2008. Zřizovatelem je sdružení právnických osob, jmenovitě Pardubický kraj, Léčebné lázně Bohdaneč, East Bohemian Airport, Krajská hospodářská komora PK, Sdružení obcí Orlicko, Sdružení měst a obcí v regionu Východní Čechy pro podporu cestovního ruchu, Českomoravské pomezí, Kralický Sněžník, o. p. s., Asociace hotelů a restaurací ČR, Dostihový spolek a. s., Klub českých turistů Pardubický kraj. Provedli jsme dotazníkové šetření mezi 18 destinačními agenturami. Z toho 13 projevilo ochotu se dotazníkového šetření zúčastnit. Odpovídali pracovníci těchto destinačních agentur: Turistický mikroregion Krkonoše, Mikroregion Kahan, Region Posázaví, Turistický region Severní Morava a Slezsko, Kraj Vysočina, Mikroregion Hranicko, Středočeský kraj, Turistický region Šumava, Město Písek, Město Plzeň, Turistická oblast Střední Čechy – Polabí, Město Český Krumlov, Východní Čechy – Pardubický kraj. Na otázku kdo je zřizovatelem vaší organizace jsme získali následující strukturu odpovědí: Kraj nebo město založily 46 % organizací. Ve 23 % se podílela na vzniku organizace společně veřejná a soukromá sféra. Podnikatelské subjekty a svazky měst a obcí vytvořily každý destinační organizace v 17 % případů. Organizace působí z 38 % v rámci turistického regionu, 31 % na úrovni kraje, dvě na úrovni města, jedna na úrovni mikroregionu a jedna v rámci jinak definované oblasti. Existují velké rozdíly v počtu zaměstnanců u různých společností. V největších společnostech zaměstnávají 6 – 12 zaměstnanců na plný úvazek. Oproti tomu existují i dvě společnosti, které mají pouze jednoho zaměstnance a to pouze na částečný úvazek. V tomto případě jde o nové organizace, které jsou teprve na počátku. Můžeme tedy očekávat, že se časem počet zaměstnanců zvýší. Zprůměrujeme-li všechny údaje, vyjde nám v průměru čtyři zaměstnanci na plný úvazek a jeden pracovník na částečný na jednu organizaci. Za nejčastěji zvolenou právní formu destinačních společností lze považovat obecně prospěšnou společnost. Druhou nejčastěji uvedenou právní formou bylo zájmové sdružení právnických osob. Jednalo se o menší organizace CR působící na úrovni obce či mikroregionu. Ve stejném poměru byly zastoupeny formy akciové společnosti, příspěvkové organizace a společnosti s ručením omezeným. Téměř ve všech případech se tyto formy týkaly organizací založených krajskými úřady či městem. Posledním případem, který se v šetření objevil, byl dobrovolný svazek měst a obcí. Jak je z následující tabulky patrné, nebyly některé subjekty ochotny sdělit, jak velký mají roční rozpočet (označeno x). Nejvyšší rozpočet činní 12 milionů Kč, zatímco nejmenší rozpočet činní pouhých 800 tisíc Kč. Financování v rámci destinačního managementu je, jedním z hlavních problémů jejich činnosti. Nejčastějšími příjmy jsou příjmy z vlastní činnosti, jako je např. reklama, marketinkové šetření apod. Dalšími zdroji financí jsou dotace od krajů nebo v rámci programů Evropské unie. V dalším případě jsou to členské příspěvky, které jsou charakteristické především pro zájmová sdružení právnických osob.

Tabulka 5. 5: Roční rozpočet jednotlivých destinačních společností Organizace (poř. číslo) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Roční rozpočet v mil. Kč x 7 2 4,3 10 11 x 7,5 x 0,8 12 1 x

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 61

Spolupráce se soukromým sektorem je nedílnou součástí fungování destinačního managementu. Lze ji považovat za jeden z principů, neboť umožňuje snadněji dosáhnout požadovaných výsledků. Pouze v jednom případě není spolupráce navázána. Ve stejném poměru (31%) jde o individuální spolupráci či její kombinaci založenou na partnerských smlouvách, v jejichž případě se podnikatelé zavazují k účasti na jednání, přípravě propagačních materiálů a dalších aktivit. Někteří respondenti uvedli i jinou formu spolupráce s podnikateli, např. zapojení se do tzv. fondu cestovního ruchu. S jakými organizacemi a institucemi dotazované destinační společnosti pracují? Nejčastější spolupráce probíhá s informačními centry. Tuto spolupráci praktikují téměř všechny dotazované organizace. Na druhém místě jsou to obce a města a hned na to následují kraje. Shodně v sedmi případech jde o spolupráci s neziskovými organizacemi a s hospodářskou komorou. Pouze ve čtyřech případech je vyvinuta spolupráce s ostatními organizacemi cestovního ruchu. V případě spolupráce s národními organizacemi a asociacemi jde převážně o Asociaci turistických regionů ČR, Asociací hotelů a restaurací ČR a Svazem venkovské turistiky. Dva respondenti uvedli i spolupráci s jinými organizacemi, jmenovitě jde o Klub českých turistů a Národní památkový ústav. U 85 % dotazovaných je navázána spolupráce s CzechTourism. Téměř většina dotazových organizací (92%) spolupracuje s podobnými organizacemi působící ve stejném či okolním regionu. Jde většinou o spolupráci v podobě společných setkání, za účelem navázání partnerství či společná spolupráce na prezentaci regionu. Další otázka výzkumu se týkala specifikace činností, které organizace vykonává pro destinaci. Dá se říci, že marketingová komunikace a propagace je na vysoké úrovni. Je zde zastoupeno velké množství činností, které destinační managementy používají. Nejčastější činností v této oblasti je PR. Dále jsou to ve stejném poměru webové stránky a účast na veletrzích cestovního ruchu. Dalšími činnostmi jsou workshopy, vydávání publikací a pořádání famtripů a presstripů. Tři organizace využívají k propagaci billboardy. Nás však především zajímalo, zda v rámci své činnosti vytváří produkty cestovního ruchu. Struktura odpovědí byla následující: 3 organizace vytváří produktové balíčky, 4 provádí monitoring poptávky, zpracovávají komplexní databázi turistických atraktivit. Vidíme, že podíl těch, které skutečně vytváří vlastní produkty, tedy klíčové obchody, je jen menšina. Oblast spolupráce s podnikateli v cestovním ruchu lze považovat za jeden z největších nedostatků v rámci destinačního managementu v tuzemsku. Ze zjištěných údajů vyplývá, že převažují pravidelná setkání. Jako další činnost v této oblasti je uváděno poskytování informací podnikatelským subjektům, prezentace nabídky a vydávání propagačních materiálů pro tyto subjekty. Většina organizací vzdělávání pracovníků uskutečňuje pomocí vzdělávacích seminářů (37 %) a pořádáním famtripů (31 %). Podstatně menší část (19 %) zaujímá realizace výcvikových programů a pouze 13 % pracovníků prochází pravidelným školením.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 62

7 ANALÝZA SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA

7.1 Cíl a metodika výzkumu Analýza současného návštěvníka destinace je jedním z nejdůležitějších primárních marketingových dat pro zpracování strategického plánu destinace Toulava. Proto jí je věnována značná pozornost. Průzkum cílových skupin návštěvníků a jejich potřeb (geografická segmentace, demografická segmentace, motiv návštěvy, doba trvání pobytu, vnímání území návštěvníky, spokojenost s poskytovanými službami, chybějící služby, výše denní útraty, informační zdroje využívané návštěvníky při výběru této destinací, typ činnosti turisty, dopravní prostředek, z jakých zdrojů získává informace o území apod.) je důležitá součást analytické části připravované strategie rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Bude pokračovat ještě podzimní a zimní marketingový výzkum, ale s ohledem na značnou sezónnost v destinaci jde o nejdůležitější část tohoto výzkumu. Schématická mapa regionu Toulava je na následujícím obrázku. Pro provedení marketingového výzkumu byl stanoven podrobný harmonogram dotazování, který je patrný z následující tabulky 1. Určitým nedostatkem výzkumu je, že zakázka byla zadána až 1. srpna, takže výzkum byl prováděn jen v průběhu druhé poloviny hlavní turistické sezóny. Lze však předpokládat, že charakter návštěvníka se nijak výrazně nelišil od druhé poloviny letního období. Zcela záměrně byli oslovování respondenti, kteří jsou evidentně v destinaci na dovolené nebo na výletě, protože o tyto návštěvníky při zpracování strategie jde. Nejsou do výzkumu zahrnuti návštěvníci, kteří přijíždí do regionu na služební cestu, i když je jasné, že i oni jsou součástí cestovního ruchu v destinaci, ale jejich počet lze jen těžko ovlivnit. To nevylučuje možnost zaměřit se ve strategii na MICE turismu (kongresový a incentivní turismus) a na „event turismus“ (pořádání různých sportovních, kulturních a společenských akcí). Profil návštěvníka Táborských setkání, jako příkladu největší event aktivity v destinaci, bude přílohou strategie a byl předmětem samostatného výzkumu. V letním výzkumu bylo osloveno 246 tuzemských návštěvníků (tzv. residentů) + několik návštěvníků ze Slovenska. Zcela náhorně byli osloveni i zahraniční návštěvníci, kteří vyplnili zkrácený dotazník v němčině nebo angličtině. Takto se podařilo oslovit 11 cizinců a s ohledem na malý počet budou zpracovány samostatně po skončení celého výzkumu v únoru příštího roku. Je potěšitelné, že šlo skutečně o náhodný výběr respondentů rozdělených prostorově i časové podle principu kvótního výběru. Tento způsob výběru dosahuje nejlepších a reprodukovatelných výsledků. Počet respondentů, kteří se odmítli výzkumu zúčastnit, byl kolem 3 až 4 oslovených návštěvníků, což je daleko pod průměrem při provádění obdobných výzkumů. Také pro podzimní a zimní výzkum, kde bylo osloveno 150 respondentů ve všech částech Toulavy byl připraven podobný rozpis se zaměřením na návštěvníky, kteří využívají nabídky zimních sportů. S ohledem na letošní nepříznivou zimu bylo nutno improvizovat. Skutečný podíl respondentů oslovených na jednotlivých místech regionu Toulava je patrný z tabulky 6.2. b. Tabulka 6. 1: Rozpis pro provedení marketingového výzkumu v mikroregionech destinace Toulava

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 63

Způsob vyhodnocení letního a podzim + zima je stejný, aby bylo možno v každé části porovnávat profil letního a zimního návštěvníka. Pro letní výzkum (250 respondentů) jsou grafy a tabulky označeny písmenem a , pro podzimní + zimní šetření (150 respondentů) je označen písmenem b. Základní socio-demografická data respondentů jsou v tabulce 6.2a,b. Letního výzkumu se zúčastnilo poněkud více mužů než žen, tedy destinace je pro muže zajímavější. Návštěvníci, kteří v destinaci tráví dovolenou, pochází jen v malé míře z krajů, kde destinace Toulava leží. Je to jen 15 % návštěvníků. Očekávali jsme, že mnohem vyšší procento návštěvníků bude v regionu Toulava z Prahy. Překvapivě je to jen 17 %. Sousední kraje (Vysočina, Plzeňský a Jihomoravský mají společně „podíl návštěvníků“ 22 %, zatímco zbytek Čech 28 % a zbytek Moravy 18 %. Z dalšího vyhodnocení vyplynou podrobnosti o tom, odkud do regionu Toulava návštěvníci nejčastěji přijíždí. Návštěvníci mnohem častěji přijíždí z velkých měst, když průměrná velikost „fiktivního“ města, odkud návštěvníci přijíždí, je 280 tisíc. Ze struktury respondentů podle věku je patrné, že mnohem častěji jezdí do regionu mladší ročníky. Průměrný věk 37 let je pod celostátním věkovým průměrem. Nejfrekventovanější jsou návštěvníci ve věku kolem 30 a 40 let, kteří tvoří celou polovinu návštěvníků. Struktura návštěvníků podle vzdělání se ničím neliší od jiných průzkumu. S rostoucím vzděláním lidé častěji cestují. Podíl vysokoškoláku 28 % je výrazně vyšší než jejich skutečný podíl na populaci. Z hlediska zaměstnání převládají zaměstnanci v soukromém sektoru (36 %) a podnikatelé a živnostníci (32 %). Na konci tabulky 6.2a je uveden skutečný podíl respondentů z jednotlivých mikroregionů destinace Toulava. Čtvrtina byla oslovena v největším a nejnavštěvovanějším mikroregionu Táborsko. Tabulka 6. 2 a: Základní socio-demografická data respondentů

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 64

Také v zimním výzkumu bylo více mužů než žen. Z hlediska toho, z kterého kraje respondenti přijeli, se zimní výzkum neliší od letního a je v rámci statistické chyby. Stále nejvíce návštěvníků je z obcí s počtem obyvatel 10 až 50 tisíc. Podíl návštěvníků z Prahy je v zimě poněkud nižší. V zimě jezdí více starších lidí. Zatímco v létě tvořila kategorie nad 56 let jen 11 %, v zimě to bylo 26 %. Je to patrné i na dvojnásobném podílu důchodců v zimě než v létě. Tabulka 6. 2 b: Základní socio-demografická data respondentů muž žena Pohlaví 64% 38% Jihočeský Středočeský Praha Plzeňský Kraje, kde bydlíte 3% 13% 14% 9% Vysočina Jihomoravský Zbytek Čechy Zbytek Morava 1% 9% 28% 23% ČR 97% Slovensko 3% do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis Počet obyvatel bydliště 0% 4% 43% 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil Průměr 26% 14% 13% 170 tisíc do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let Věk 3% 23% 16% 36 - 45 let 46 - 55 let% nad 56 let Průměr 15% 19% 23% 41 základní/vyučen střední vysokoškolské Vzdělání 12% 60% 28% zaměstnanec zaměstnanec podnikatel / Zaměstnání veřejné služby soukr. sektoru živnostník 16% 38% 15% důchodce, případně jiné zaměstnání nezaměstnaný domacnost (student) 22% 1% 7% Místo oslovení Sedlčansko Sedlec-Prčice Milevsko respondenta 3% 23% 4% Vožicko Jistebnicko Bechyňsko 7% 4% 4% Soběslavsko Veselsko Táborsko 10% 9% 36%

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 65

7.2 Dotazník a jeho vyhodnocení 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody: pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, wellness 2. Jak často navštěvujete tento region (myšleno toto místo a okolí)? poprvé podruhé potřetí několikrát ročně asi jednou ročně jednou za několik let jinak: 3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte (maximálně 2 odpovědi)? jaro léto podzim zima 4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (jednodenní hodin, vícedenní počet dnů)? kolik hodin (bez přenocování) kolik dnů 5. Které regiony při této návštěvě hodláte ještě navštívit anebo jste již navštívili? Sedlčansko Sedlec-Prčice Milevsko a okolí Mladá Vožice a okolí Jistebnicko Bechyňsko Soběslavsko Veselsko Táborsko Jiné: Jiné: Jiné: 6. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? V tomto místě nebo okolí Pokud jinde, můžete uvést kde? 7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa Jinak: penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody Jiné: 9. S kým cestujete? sám/sama s rodinou s kamarády/se známými se skupinou/se zájezdem s partnerem/partnerkou Jinak: 10. Jaké aktivity jsou při této návštěvě regionu klíčové (uveďte i více) rekreace, odpočinek pěší turistika cykloturistika lyžování lov, rybaření kulturní památky kulturní akce a návštěva příbuzných a jiné aktivity: vzdělávání přátel 11. Jak jste spokojen s kvalitou ubytování? dosud jsem nepoužil žádné kvalita ubytování odpovídala byla průměrná a s kvalitou ubytování jsem byl hromadné ubytovací zařízení zvolené kategorii a ceně neodpovídala ceně nespokojen 12. Jak jste spokojen s kvalitou stravování? dosud jsem nepoužil žádné kvalita stravování odpovídala byla průměrná a s kvalitou stravování jsem byl hromadné stravovací zařízení zvolené kategorii a ceně neodpovídala ceně nespokojen 13. Co Vás nejvíce inspirovalo (motivovalo) k návštěvě tohoto regionu (i více možností)? internet reference od známých zkušenosti z minulých návštěv rozhlas/televize Informace z TIC noviny, časopisy, film prospekty/propagační materiál zdravotní, wellness jiné zdroje informací: 14. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do regionu) automobil motocykl kolo, lyže autobus pěšky jinak: 15. Co byste doporučil pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? ……………………………………………………………………………………… 16. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa (v km)? do 10 11 až 50 51 až 100 101 až 200 201 až 400 400 až 800 800 až 1200 nad 1200

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 66

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………… 18. Kolik peněz průměrně vydáte při pobytu v regionu na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? za ubytování do 100 101-300 301-500 501-700 nad 701 za stravování do 100 101-300 301-500 501-700 nad 701 vedlejší výdaje/nákupy do 100 101-300 301-500 501-700 nad 701

19. Údaje o Vás: pohlaví muž žena stát, ve kterém máte bydliště ČR Slovensko Jihočeský Středočeský Praha Plzeňský Vysočina Jihomoravský kraj, kde máte bydliště ostatní kraje v Čechách ostatní kraje na Moravě počet obyvatel bydliště do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec soukromý sektor podnikatel /živnostník zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný jiné: Po dokončení výzkumu začátkem října byla data z dotazníku převedena do excelové tabulky a ještě jednou zkontrolována. U otevřených a polootevřených otázek byly ze slovních odpovědí vytvořeny obecnější kategorie odpovědí tak, aby počet odpovědí typu jiný/jinak bylo co nejméně. Pokud na některou variantu odpovědi byl malý počet odpovědí nebo dokonce žádná odpověď, byla tato kategorie z hodnocení vyloučena anebo byly odpovědi sloučeny do jedné kategorie. Způsob vyhodnocení letního a zimního výzkumu probíhal stejně. S ohledem na různý počet respondentů (250 a 150) jsou všechny údaje uváděny v procentech.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 67

7.3 Výsledky výzkumu a diskuze

7.3.1 Důvody návštěvy Na obrázku 6. 1a, b jsou shrnuty odpovědi na důvody návštěvy regionu Toulava. Jak již bylo uvedeno v metodice, očekávali jsme, že většina respondentů tráví v destinaci letní dovolenou. V zimním období je podíl těch, kteří uvedli, že hlavní důvod návštěvy je dovolená a odpočinek oproti 90 % v létě jen 66 %. Obrázek 6. 1 a: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? - léto

Obrázek 6. 1 b: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? - zima

7.3.2 Četnost návštěv Na obrázku 6. 2a, b jsou uvedeny výsledky dotazování týkající se četnosti návratu návštěvníků opakovaně do regionu. Pouze 32 % respondentů navštívilo tento region poprvé. Z výsledků byla odhadnuta průměrná četnost opakovaných návštěv regionu, když návštěvník se do regionu vrací průměrně čtyřikrát. Jak plyne ze socio-demografických údajů pro letní výzkum, převládají mladší ročníky, a proto je toto číslo poměrně vysoké. Obrázek 6. 2 a: Jak často navštěvujete tento region? - léto

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 68

U respondentů dotazovaných na podzim a v zimě byl odhadnuta četnost opakovaných návštěv regionu na 3 x. Je třeba však připomenout, že to neznamená tři návštěvy v zimě, ale může to být jakákoliv kombinace letních a zimních návštěv. Obrázek 6. 2 b: Jak často navštěvujete tento region? - zima

7.3.3 V kterém ročním období S ohledem na to, že výzkum byl prováděn v létě, není překvapením, že návštěvníci zde nejčastěji tráví letní dovolenou (obr. 6. 3 a). Ale tři čtvrtiny, kteří jezdí do regionu jen v létě, jen důkazem vysoké sezónnosti z hlediska návštěvnosti regionu. Obrázek 6. 3 a: V kterém ročním období sem nejčastěji jezdíte? - léto

Při zimním výzkumu uvedla jen třetina, že do regionu jezdí nejčastěji v zimě. Překvapující je vysoký podíl těch, kteří do regionu jezdí také na podzim. Při posuzování těchto výsledků je třeba mít stále na paměti, že jde o relativní podíl. K absolutnímu srovnání bychom potřebovali základní údaj a to je porovnání celkového počtu návštěvníků v regionu v létě a v zimě, takže obrázek 6.3a se může například týkat tří čtvrtin všech návštěvníků v regionu za rok, zatímco zimní výzkum je náhodným výběrem z jedné čtvrtiny všech návštěvníků v regionu za rok. Obrázek 6. 3 b: V kterém ročním období sem nejčastěji jezdíte? - zima

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 69

7.3.4 Jak dlouho se zdrží Byla též zjišťována doba pobytu v regionu. Jednodenní návštěvník mohl uvést počet hodin a vícedenní počet dnů. Ve výběru však byl jen jeden respondent, který přijel jen na jednodenní výlet, a většinu zde tráví vícedenní dovolenou. Rozložení četnosti doby pobytu je uvedeno na obrázku 6. 4 a pro letní výzkum. Tři pětiny návštěvníků zde stráví týden, když průměrná doba pobytu všech je 6,7 dne, což je vysoko nad celostátním průměrem, který je kolem 3 dnů, když samozřejmě lázeňské destinace mají tento průměr kolem 12 dnů. Obrázek 6. 4 a: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v regionu? - léto

Jednodenní návštěvníci strávili v regionu Toulava průměrně 7,2 hodiny. Velkým překvapením je, že vícedenní návštěvníci (turisté) strávili průměrně v Toulavě téměř stejně dlouhou dobu v létě i v zimě (6,7 a 6,3 dne), což je opět vysoko nad celostátním průměrem. Tedy i mimo hlavní turistickou sezónu jsou ochotni lidé trávit v regionu Toulava dovoleno. Je tedy třeba dosáhnout vhodnou marketingovou kampaní zvýšený zájem o trávení dovolené v tomto regionu.

Obrázek 6. 4 b: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v regionu? - zima

7.3.5 Co navštíví při pobytu V další části výzkumu jsme se zaměřili na to, abychom zjistili, které mikroregiony destinace Toulava respondent navštíví při svém pobytu. Šlo nám především o to, zjistit, do jaké míry existují vnitřní vazby mezi jednotlivými mikroregiony a do jaké míry návštěvník vnímá tuto destinaci jako jeden celek. Analýza výsledků je shrnuta na následujících osmi obrázcích (obrázek 6. 5a, b až 6. 8a, b). Na prvním obrázku 6. 5a, b z této série je uvedeno, kolik respondentů navštíví jednotlivé mikroregiony, včetně toho, kde byl osloven. Tento výsledek je poněkud ovlivněn zvoleným počtem respondentů, kteří byli v daném mikroregionu osloveni. Celkem 27 % respondentů zavítá v rámci dovolené i mimo destinaci Toulava. Nejvíce respondentů navštíví Táborsko, nejméně Vožicko. Pořadí regionů se v zimě

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 70

výrazně nezměnilo. Vyšší podíl v zimě vykazuje jen Bechyňsko. V zimě však návštěvníci mnohem častěji vyjíždějí na výlety mimo region Toulava (44 % oproti 27 %). Obrázek 6. 5 a: Které mikroregiony respondent navštíví, včetně té, kde byl osloven? - léto

Obrázek 6. 5 b: Které mikroregiony respondent navštíví, včetně té, kde byl osloven? - zima

Pořadí jednotlivých mikroregionů se změní, pokud do počtu navštívených mikroregionů nezahrneme ten, kde byl respondent osloven. Jde tedy o návštěvu dalších mikroregionů mimo místo oslovení respondenta (obr. 6. 6 a, b). V tomto případě se zvýší podíl těch, kteří vyjíždí mimo území Toulavy na 35 %. Jako druhý mikroregion, který respondenti nejčastěji navštíví, je Táborsko (21 %). Z toho vyplývá, že Tábor je skutečně vnímán, jako přirozené centrum tohoto turistického regionu. Nejméně často, jako druhý mikroregion navštíví turisté Sedlčansko, Vožicko a Milevsko. U těchto mikroregionů je nejmenší vazba na centrum destinace, tedy Táborsko. To bude tedy jeden z úkolů destinačního managementu tuto vazbu postupně budovat. Podobné závěry platí pro zimní výzkum (obr. 6.6 b) Obrázek 6. 6 a: Které mikroregiony respondent navštíví, mimo té, kde byl osloven? - léto

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 71

Obrázek 6. 6 b: Které mikroregiony respondent navštíví, mimo té, kde byl osloven?- zima

Na obrázku 6. 7a, b jsou seřazena další místa, kam návštěvník Toulavy zavítá v průběhu dovolené, kterou tráví v některém mikroregionu Toulavy. I když v grafu tvoří tato místa sto procent, jde ve skutečnosti o čtvrtinu všech cest z místa přechodného pobytu na dovolené mimo teritorium Toulavy. V tomto výčtu pro letní výzkum dominuje Hluboká nad Vltavou, tedy zámek a zoologická zahrada, dále Třeboň, Orlík nad Vltavou, Český Krumlov a České Budějovice. Dalo by se říci, že většina výletů návštěvníků Toulavy směřuje do jižních Čech a napojení Toulavy na jižní Čechy má smysl budovat i do budoucna. Zimnímu průzkum opět dominuje Hluboká nad Vltavou, výrazně vyšší je v zimě zájem o Třeboň, objevují se vzdálenější cíle (Lipno, Gmünd a Písek. Obrázek 6. 7 a: Místa, která respondent navštíví mimo území regionu Toulava - léto

Obrázek 6. 7 b: Místa, která respondent navštíví mimo území regionu Toulava - zima

Poslední dva obrázky této série (č. 6. 8a, b) ukazuje pohyb návštěvníka při dovolené v rámci regionu Toulava. Je uveden podíl respondentů, kteří při dovolené navštíví jeden až pět mikroregionů v rámci Toulavy. Je potěšitelné, že v rámci dovolené navštíví téměř polovina návštěvníků tři mikroregiony z devíti v rámci destinace Toulava. A to platí jak pro letní, tak i zimní výzkum.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 72

Obrázek 6. 8 a: Počet mikroregionů v rámci Toulavy, které respondent navštíví? - léto

Obrázek 6. 8 b: Počet mikroregionů v rámci Toulavy, které respondent navštíví? - zima

7.3.6 Kde a jak bydlí V další otázce se měli respondenti vyjádřit, zda při pobytu bydlí v regionu nebo někde jinde. Všichni konstatovali, že jsou ubytováni přímo v regionu, tedy 100 % respondentů bydlí v místě a to platí pro obě šetření. Další graf (obr. 6. 9a,b) shrnuje odpovědi na strukturu a typ zařízení, kde návštěvníci při pobytu bydlí nebo bydleli. Již z této otázky je patrné, že tento region preferují lidé, kteří mají tzv. hluboko do kapsy a preferují levnější formu ubytování. Třetina bydlí v kempu, dvě pětiny v penzionu nebo v soukromí a jen čtvrtina dala přednost hotelu. Obrázek 6. 9 a: V jakém ubytovacím zařízení bydlíte? - léto

Zásadním způsobem se změnila struktura ubytování v zimě v porovnání s létem. Bydlení v kempu uvedlo jen 1 % respondentů oproti letním 33 %. Vydělali na tom především hotely, kde letní podíl činil 24 % a zimní 36 %, podobně ubytování v soukromí (11 a 23 %). Mohlo by se zdát na první pohled, že tedy hotely a ubytování v soukromí bude v zimě využito mnohem více než v létě. Je třeba znovu zdůraznit, že jde o relativní poměr a že podíl návštěvníků je v zimě výrazně nižší než v létě.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 73

Obrázek 6. 9 b: V jakém ubytovacím zařízení bydlíte? - zima

7.3.7 Co si návštěvník cení na pobytu v Toulavě Na obrázku 6. 10a,b jsme se pokusili shrnout odpovědi na otázku, kde respondent měl možnost volit více variant odpovědi. Odpovědi byly rozděleny do čtyř skupin: příroda, kultura, sport a aktivní pohyb, ostatní. Kategorii ostatní (služební cesta, soukromá cesta apod.) neoznačil nikdo. Pro každou kategorii bylo několik podkategorií, které měly vysvětlit, co se touto otázkou myslí. V grafu je uvedeno jednak procento respondentů, kteří danou podkategorii označili, a pak je uveden celkový podíl odpovědí v jednotlivých hlavních kategoriích. 51 % odpovědí se týkala přírody, jako motivace k návštěvě Toulavy, 24 % motivovala kultura a 22 % se cenila toho, že zde může provozovat sport a aktivní rekreaci. 80 % respondentů si cení především čistého životního prostředí v tomto regionu a to je příjemné zjištění, když na území regionu není žádný národní park ani CHKO. Jen o málo méně (70 %) respondentů vítají, že jsou v regionu historická města a kulturní památky. 55 % chce v době dovolené provozovat aktivní odpočinek. Rozdělení mezi přírodu, kulturu a sport je v zimě prakticky totožné. Mění se jen akcenty. V zimě návštěvníci tolik neoceňují čisté životní prostředí, ale vnímají pozitivně lesy, krajinu, jako celek a klidné prostředí bez hluku. Obrázek 6. 10 a: Co si návštěvník cení na pobytu v destinaci Toulava? - léto

Obrázek 6. 10 b: Co si návštěvník cení na pobytu v destinaci Toulava? - zima

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 74

7.3.8 S kým cestuje Při přípravě produktů a marketingu je dobré vědět, v jakém složení sem návštěvníci nejčastěji jezdí (obr. 6. 11a,b). V létě se nejčastěji na dovolenou do regionu Toulava jezdí s rodinou (55 %), s kamarády (20 %) nebo jen s partnerem (manžel, druh, přítel apod. 19 %). V zimě dominují pobyty s partnerem (manželem)/partnerkou (manželkou). Podíl návštěvníků, kteří jezdí s kamarády je v létě i v zimě shodný. Obrázek 6. 11 a: S kým cestujete? - léto

Obrázek 6. 11 b: S kým cestujete? - zima

7.3.9 Aktivity při pobytu Jedna věc je motivace k návštěvě a druhá věc je, co návštěvníci při pobytu skutečně dělají, jaké aktivity provozují (obr. 6. 12a, b). Je samozřejmé, že cílem letní dovolené je především rekreace a odpočinek (99 %). Sedmdesát procent návštěvníků navštíví kulturní památky, což je patrné i z cílů mimo region Toulava (viz obrázek 6. 7a, b). Třetina provozuje pěší turistiku a 17% cykloturistiku. Další aktivity jsou patrné z obrázku 6. 12a, b. V zimě je rozmanitost aktivit při pobytu výrazně menší než v létě (obr. 6. 12b). S ohledem na letošní nepříznivou zimu je podíl těch, kteří provozují při pobytu lyžování poměrně nízký (8 %). Obrázek 6. 12 a: Jaké aktivity jsou při návštěvě klíčové? - léto

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 75

Obrázek 6. 12 b: Jaké aktivity jsou při návštěvě klíčové? - zima

7.3.10 Spokojenost s kvalitou ubytování a stravování Pokusili jsme se i ověřit spokojenost návštěvníků s kvalitou ubytovacích a stravovacích služeb. S ohledem na značně heterogenní skupinu respondentů a různý způsob ubytování a stravování jsme museli zůstat jen u obecné otázky. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6. 3a,b. Jen malé procento nebylo schopno posoudit tuto otázku, protože zde pobývali příliš krátce. Pro ubytovací i gastronomická zařízení je potěšitelné, že prakticky všichni odpověděli: kvalita odpovídala zvolené kategorii (ubytování, stravování) a ceně. Jde jen o orientační otázku a hodnocení kvality by si vyžadovalo samostatný výzkum. Výsledky výzkumu v létě a v zimě jsou prakticky totožné. Tabulka 6. 3 a: Jak jste spokojen s kvalitou ubytování a stravování? - léto

Tabulka 6. 3 b: Jak jste spokojen s kvalitou ubytování a stravování? - zima

Hodnocení dosud jsem nepoužil tuto kvalita odpovídala zvolené byla průměrná a s kvalitou jsem kvality službu kategorii a ceně neodpovídala ceně byl nespokojen ubytování 6% 94% 0% 0% stravování 4% 96% 0% 0% 7.3.11 Kde získává informace pro pobyt Odpovědi na další otázku (obrázek 6. 13a, b) jen doplňují zjištění, že návštěvníci se sem vracejí opakovaně. V létě jako motiv k návštěvě vyjádřilo 58 % návštěvníků, že jsou to zkušenosti z minulých návštěv a 20 % využilo doporučení nebo informací známých. Ostatní informační zdroje jsou proti těmto dvěma již málo významné. Snad ještě internet s 12 % stojí za zmínku. Struktura odpovědí se pro letní a zimní výzkum statisticky významně neliší, což se dalo očekávat, protože podobné výsledky vycházeli i při dalších výzkumech. U zahraničních destinací je výrazně vyšší podíl internetu než u domácích destinací, kde skutečně dominují zkušenosti z minulých návštěv a reference od známých a přátel.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 76

Obrázek 6. 13 a: Co vás inspirovalo k návštěvě, kde jste získal informace? - léto

Obrázek 6. 13 b: Co vás inspirovalo k návštěvě, kde jste získal informace? - zima

7.3.12 Použité dopravní prostředky při cestě do Toulavy Z další otázky vyplynulo, jak se návštěvníci dostanou nejčastěji do regionu (obr. 6. 14a,b). Jako ve všech dalších průzkumech dominuje doprava autem. Zde je však v porovnání s jinými výzkumy relativně velký podíl vlaku a autobusu. To platí jak pro letní, tak i zimní výzkum. Znamená to, že se výrazně vyšší procento návštěvníků dopravuje do regionu veřejnou dopravou. To naznačuje, o jakou sociální skupinu návštěvníků jde. Obrázek 6. 14 a: Jaký dopravní prostředek jste použil?

Obrázek 6. 14 b: Jaký dopravní prostředek jste použil?

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 77

7.3.13 Doporučení pro zvýšení atraktivity destinace Pro přípravu strategie jsme chtěli využít názorů návštěvníků, aby nám poradili, co by přispělo ke zvýšení atraktivity tohoto regionu. Byla to otevřená otázka, aby mohli respondenti odpovídat spontánně. Struktura odpovědí se však nelišila od podobných výzkumů. Tři čtvrtiny odpověděli, že je nic nenapadá anebo že se vším byli spokojeni. Některé odpovědi byly nepoužitelné a ze zbytku byly vytvořeny obecnější kategorie, které jsou uvedeny na obrázku 6. 15. Nejvíc připomínek bylo k podmínkám pro vodáky (jezy, čistota, ubytování atd.) a dále podmínky pro cyklisty (značení, kryté přístřešky pro odpočinek atd.). Návštěvníkům vadí nedostatek možností koupání v čisté vodě, ať jde o přírodní nebo umělá koupaliště a plovárny. V této otázce se zásadně lišil letní a zimní průzkum. Při zimním výzkumu prakticky všichni odpověděli, že jsou spokojeni a žádné návrhy na zlepšení nemají anebo že je nic nenapadá. Jen asi 15 % si stěžovalo na špatné sněhové podmínky pro lyžování. Obrázek 6. 15: Co byste doporučil ke zvýšení atraktivity?

7.3.14 Odkud návštěvníci do Toulavy přijíždějí Další grafy (obr. 6. 16a, b) dokumentují, že v destinaci Toulava tráví dovolenou skutečně lidé z celé republiky a ne jen z regionu a Prahy, jak jsme se domnívali. V létě polovina turistů přijede do regionu Toulava ze vzdálenosti 100 až 200 km a průměrně ujedou z domova 177 km. V zimě se dokonce zvýšil podíl těch, kteří přijeli ze vzdálenosti 200 až 400 km a tak průměr je dokonce 196 km. Obrázek 6. 16 a: Vzdálenost místa bydliště - léto

Obrázek 6. 16 b: Vzdálenost místa bydliště - zima

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 78

I když šlo o nepovinnou otázku, prakticky všichni uvedli místo svého trvalého bydliště. Na obrázku 6.17a,b jsou uvedena jen ta místa, která se častěji opakovala. Pokud respondentů z jednoho místa bylo méně než 3, nejsou v grafu uvedeny. V grafu uvedená místa bydliště návštěvníků tvoří 65 % bydliště všech respondentů. Vedle Prahy jsou to velká města v severních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku a z Plzně a Tachova. Zajímavé je, že podíl Prahy v zimě je nižší než v létě. Na druhou „příčku“ se probojovala jižní Morava, výrazný podíl je i pro Kladno a Kralupy nad Vltavou. Také v zimě si severní Morava a Slezsko si zachovává přízeň vůči regionu Toulava. Obrázek 6. 17 a: Nejfrekventovanější místa, odkud přijeli návštěvníci do Toulavy - léto

Obrázek 6. 17 b: Nejfrekventovanější místa, odkud přijeli návštěvníci do Toulavy- zima

7.3.15 Náklady na pobyt Poslední část výzkumu se týkala nákladů na pobyt při dovolené v regionu Toulava. Výsledky jsou shrnuty v posledním obrázku 6. 18 a, b. Letní a zimní průzkum se prakticky neliší. Překvapivě průměrně největší položku činí stravování (266 a 268 Kč/den), když rozptyl této částky je velmi velký. Jen nepatrně menší jsou náklady na ubytování (243 a 242 Kč/den) s přibližně stejným rozptylem cen za ubytování. Nejmenší průměrné náklady jsou na další výdaje spojené s pobytem, jako jsou vstupy, parkování, drobné nákupy atd. (161 a 191 Kč/den). Celkově tedy turista utratí denně na dovolené v regionu Toulava asi 700 Kč. Z toho je patrné, že tento region preferují především ti návštěvníci, kteří mají přece jenom „hluboko do kapsy“ a volí levnější dovolenou v tuzemsku před zahraničím. Obrázek 6. 18 a: Útrata při pobytu na dovolené

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 79

Obrázek 6. 18 b: Útrata při pobytu na dovolené

7.3.16 Zahraniční návštěvník V rámci letního průzkumu návštěvníka se podařilo oslovit také několik cizinců, kteří zde převážně trávili dovolenou. Při tak malém počtu nemá smysl zpracovávat data statisticky, ale jsou uvedeny jen konkrétní odpovědi zahraničních respondentů (viz tabulka). Myslíme, že je zbytečný jakýkoliv komentář. Jde v podstatě o cizince, kteří k tomuto regionu mají nějaký vztah.

7.4 Souhrn a závěry

Byl proveden letní a zimní (podzim + zima) průzkum mezi návštěvníky regionu Toulava. Dotazníkové šetření probíhalo v průběhu srpna a září tak, aby šetřením byly pokryty všechny mikroregiony destinace. Celkem bylo osloveno 250 respondentů z tuzemska a několik ze Slovenska. Při náhodném výběru bylo osloveno i 13 cizinců, kteří nejsou do tohoto hodnocení zahrnuti, a jejich vyhodnocení je provedeno samostatně. Dále byl proveden podzimní průzkum v průběhu října a listopadu (50 respondentů) a zimní průzkum v průběhu Vánoc, ledna a začátku února 2014 (100 respondentů). Z těchto průzkumu lze učinit tyto závěry:  V létě devadesát procent respondentů tráví na území Toulavy dovolenou, 2 % jsou na výletě, 3 % uváděla návštěvu příbuzných a 5 % zdravotní nebo wellness pobyt. V zimě jsou to dvě třetiny respondentů a 18 % zdravotní nebo wellness pobyt. Jde však o relativní údaje, protože neznáme poměr absolutního počtu návštěvníků v letní sezóně a v zimě.  V průběhu léta je zhruba třetina návštěvníků v regionu Toulava poprvé, ale průměrně zde byli již čtyřikrát. V zimě je zde poprvé 23 % návštěvníků a průměrně zde byli třikrát.  Průměrná délka pobytu byla v létě i v zimě kolem 6,5 dnů, více jak polovina zde tráví právě týdenní dovolenou.  Lze odhadnout, že dvě třetiny návštěvníků preferují pobyt v regionu v průběhu léta, druhé preferované období je podzim asi u jedné pětiny návštěvníků, zbylých 15 % tvoří návštěvníci v zimně a na jaře.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 80

 Při svém pobytu v průběhu celého roku navštíví asi pětina návštěvníků mikroregion Táborsko, nejmenší počet respondentů navštíví Vožicko, Sedlčansko a Milevsko (každý kolem 4 % návštěvníků).  V průběhu pobytu navštíví host nejčastěji tři mikroregiony (44 %) z devíti. Čtvrtin navštíví čtyři mikroregiony. Jen 2 % letních navštíví 5 mikroregionů. V zimě nenavštíví 5 mikroregionů nikdo.  Třetina letních návštěvníků cestuje v průběhu pobytu i mimo region Toulava. V zimě jsou to více než dvě pětiny návštěvníků. Většina cest směřuje do jižních Čech, především na Hlubokou (24 % z této třetiny v létě a až 38 % z dvou pětin v zimně), Třeboň (v létě 10 % a v zimně dokonce 22 %), Český Krumlov, České Budějovice (asi 10 %) a v létě také na Orlík nad Vltavou (10 %).  Letní návštěvníci volí převážně levnější formy ubytování, třetina pobývá v kempech a na tábořištích, dvě pětiny v penzionech nebo v soukromí. V hotelu se v létě ubytuje 24 % návštěvníků a v zimě je to 36 %). V zimě pak více než polovina se ubytuje v penzionech nebo v soukromí.  Hlavní motivy návštěvy v létě i v zimě jsou rozděleny takto: příroda přes 50 %, kultura kolem 25 % a pro poslední čtvrtinu návštěvníků je hlavním motivem sport.  V létě více než polovina návštěvníků cestuje s rodinou, pětina s kamarády a pětina s partnerem. V zimě cestují návštěvníci do regionu Toulava nejčastěji s partnerem (cca 40 %) a teprve druhou nejpočetnější skupinou jsou rodiny (29 %).  Při pobytu se především věnují rekreaci a odpočinku, návštěvě kulturních památek, pěší a cykloturistice, v zimě ještě lyžování, pokud to umožňují klimatické podmínky. Překvapivě málo se věnují cykloturistice (odhad celoročně kolem 12 % návštěvníků). Cyklisté dosud region Toulava v konkurenci s okolními regiony (především Třeboňsko) zatím neobjevili.  Naprostá většina respondentů byla spokojena s kvalitou ubytování a stravování s tím, že kvalita odpovídala zvolené kategorii a ceně.  Hlavní inspirace při rozhodování kam na letní nebo zimní dovolenou byly zkušenosti z minulých pobytů (kolem 56 %) a reference od známých (kolem 22 %). Internet se zhruba 14 % ukazuje na to, že nejsou k dispozici kvalitní a relevantní webové stránky.  Do regionu se návštěvníci dostávají nejčastěji autem (kolem 60 %), ale také vlakem (24 %). Na domácí cestovní ruch je podíl dopravy autem poměrně malý, když asi 40 % návštěvníků se dostane do regionu veřejnou dopravou. To je dáno tím, že tento region preferují lidé s menšími příjmy.  Tři čtvrtiny respondentů z letního průzkumu neměly žádné doporučení ke zvýšení atraktivity destinace. Nejčastější připomínky se týkaly zlepšení podmínek pro vodáky, zlepšení služeb pro cyklisty a možnosti koupání v čisté vodě. Při podzimním a zimním průzkumu nebyl uveden ani jeden návrh na zvýšení atraktivity regionu Toulava.  Návštěvníci regionu Toulava přijíždí prakticky z celé republiky. Průměrná vzdálenost místa bydliště je v létě 177 km a v zimě dokonce 196 km. Z Prahy přijede v létě 17 % a v zimě 13 % návštěvníků, z oblasti Chomutov, Most a Litvínov 11 % v létě a 2 % v zimě, z Plzně a Tachova také 11 % v létě a jen 2 % v zimně, překvapením je, že z Ostravy, Opavy, Poruby a Karviné je to v létě i v zimě kolem 10 % návštěvníků. V zimně je druhá nejpočetnější skupina z jižní a střední Moravy.  Ze sousedních krajů, které sousedí s Jihočeským a Středočeským krajem, přijíždí průměrně v roce asi 36 % návštěvníků. Z dalších krajů Čech je to kolem 30 % a z Moravy kolem 20 %.  Letní věkový průměr návštěvníků je nižší než by odpovídalo demografické struktuře obyvatel. Nejčastěji jezdí návštěvníci okolo 30 a 40 let věku. Skupina nad 56 let tvoří v létě jen 11 % návštěvníků a v zimě 23 %. Proto je průměrný věk návštěvníků v zimě o 4 roky vyšší (41 let).

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 81

 Návštěvníci v létě i v zimě v průměru utratí za den pobytu 700 Kč, z toho asi 250 Kč za ubytování, 270 Kč za stravování a 180 Kč činí další výdaje spojené s pobytem. Podobně jako z volby způsob dopravy do regionu z toho plyne, že tento region preferují lidé s nižšími příjmy.  I když jsme se nevyhýbali oslovit i zahraniční návštěvníky, podařilo se oslovit pouze 13 cizinců. Ani v jednom případě nejde o typického zahraničního turistu, ale jde o lidi ze zahraničí, kteří mají nějaký vztah k tomuto regionu. V souladu se statistikami uváděnými Českým statistickým úřadem, se počet ubytovaných cizinců v tomto regionu postupně blíží k nule.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 82

8 POSTOJE HLAVNÍCH SUBJEKTŮ V REGIONU

8.1 Cíl a metodika výzkumu Činnost destinačního managementu je založena především na spolupráci podnikatelů a místní samosprávy. Provedení tohoto sociologického výzkumu názorů samosprávy, neziskového sektoru a podnikatelů je tedy prvním impulsem pro navázání této spolupráce a názory těchto „stakeholders“ je důležitým podkladem pro tvorbu strategie, protože právě oni budou hlavními aktéry při její realizaci. Skutečný zájem těchto aktérů o danou problematiku je pak důležitým ukazatelem úspěšnosti realizace připravované strategie. Po zvážení všech variant jsme se rozhodli realizovat toto šetření prostřednictvím internetu. Z různých databází byl zpracován seznam obcí, NGO a podnikatelů v cestovním ruchu, především však jejich emailové adresy. Byly sestaveny dva komplementární dotazníky, které se vzájemně doplňují. Jeden pro podnikatele a druhý pro obce (+NGO). Pro maximální úsporu času respondentů mohli vyplnit dotazník přímo na počítači. Podnikatelé obdrželi následující průvodní dopis: Vážení podnikatelé ve službách cestovního ruchu! Chtěl jsem Vás informovat o tom, že po vzoru vyspělých turistických zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko či Německo, se i u nás vytváří destinace cestovního ruchu na úrovni regionu, kdy na základě spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru je cestovní ruch v těchto destinacích organizován destinačním managementem. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR je po vzoru Slovenska připravován zákon, který by stanovil podmínky činnosti těchto destinací a i formy příspěvku na jejich činnost ze státního rozpočtu (když bude nutné spolufinancování podnikatelského sektoru i veřejné správy v regionu). Z iniciativy některých podnikatelů a managementu několika MAS (místní akční skupiny) a dále několika měst se již více než rok připravuje vytvoření regionu cestovního ruchu v severní části Jihočeského kraje a jižního okraje Středočeského kraje. V příloze najdete mapu tohoto turistického regionu. Po dlouhé diskusi byl pro tento turistický region přijat název TOULAVA. Tato značka je již chráněná a také je chráněna tato doména na internetových stránkách. V nejbližších dnech budou spuštěny i webové stánky www.toulava.cz. Byla též ustavena o.p.s. Toulava a její orgány. Seznam členů správní rady a dozorčí rady je také v příloze. Bylo již také zaregistrováno logo, které pak najdete na internetových stránkách destinace. Jednou z podmínek ustavení destinace (turistického regionu) je vytvoření Strategického plánu rozvoje cestovného ruchu regionu. Byl jsem pověřen tvorbou tohoto dokumentu, který má standardně několik částí: analytickou část (sběr sekundárních dat, primární marketingový výzkum mezi návštěvníky regionu, výzkum konkurence okolních regionů a dotazníkové šetření mezi podnikateli, kteří v této oblasti pracují), SWOT analýza, strategická část a realizační část. Není to pro mne první práce tohoto druhu, protože jsem se podílel již na takové strategii na úrovni města, mikroregionu i kraje. Navíc přednáším destinační management na několika vysokých školách a předmět Plánování a regionální rozvoj CR dokonce i na zahraničních školách. V současně době je dokončována letní část marketingového výzkumu mezi návštěvníky celého regionu. Proběhne ještě podzimní a zimní část výzkumu. Hlavní důvod tohoto dopisu je realizace dotazníkového šetření mezi podnikateli. Při tvorbě strategie jsou právě názory podnikatelů z daného území důležitou inspirací pro tvorbu této strategie. S ohledem na počet podnikatelů v daném regionu a velikost regionu není možné realizovat toto šetření osobními rozhovory s jednotlivými podnikateli. Proto jsme pro Vás připravili dotazník v elektronické podobě, který najdete přímo na internetu na následující adrese: Dotazník pro podnikatele: http://s.click4survey.cz/c8477281

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 83

Jeho vyplnění Vám zabere nevýše 10 minut času a svou účastí na tomto výzkumu přispějete ke kvalitnímu zpracování strategie. Pokud byste měli nějaké problémy s vyplněním, obraťte se laskavě na Ing. Veroniku Havlíkovou, TOULAVA, o.p.s., email: [email protected], která je autorkou elektronické verze dotazníku. I když na Vás chceme některé identifikační údaje, abychom zjistili, zda jsou ve výzkumu prezentovány názory všech částí regionu Toulava, mohu Vás ubezpečit, že výzkum je anonymní a k jednotlivým dotazníkům budu mít přístup jenom já a Ing. Havlíková. Z dotazníkového šetření bude zpracována zpráva, která bude součástí analytické části Strategie. Dokončení strategie se předpokládá v březnu příštího roku a strategie pak bude přístupná na stránkách www.toulava.cz. V průběhu realizace strategie budeme organizovat několik setkání s podnikateli a zástupci samosprávy v daném území. Pokud byste měli zájem se na tvorbě strategie podílet nejenom vyplněním tohoto dotazníku, ale zapojit se do další diskuze, sdělte Váš zájem právě výše uvedené Ing. Veronice Havlíkové, která Vás zařadí do databáze a v případě takových setkání Vám zašle pozvánku. Obdobný dopis dostali i starostové, pracovníci IC a NGO: Vážení starostové, pracovníci IC a pracovníci MAS! Chtěl jsem Vás informovat o tom, že po vzoru vyspělých turistických zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko či Německo, se i u nás vytváří destinace cestovního ruchu na úrovni regionu, kdy na základě spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru je cestovní ruch v těchto destinacích organizován destinačním managementem. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR je po vzoru Slovenska připravován zákon, který by stanovil podmínky činnosti těchto destinací a i formy příspěvku na jejich činnost ze státního rozpočtu (když bude nutné spolufinancování podnikatelského sektoru i veřejné správy v regionu). Z iniciativy některých podnikatelů a managementu několika MAS (místní akční skupiny) a dále několika měst se již více než rok připravuje vytvoření regionu cestovního ruchu v severní části Jihočeského kraje a jižního okraje Středočeského kraje. V příloze najdete mapu tohoto turistického regionu. Po dlouhé diskusi byl pro tento turistický region přijat název TOULAVA. Tato značka je již chráněná a také je chráněna tato doména na internetových stránkách. V nejbližších dnech budou spuštěny i webové stánky www.toulava.cz. Byla též ustavena o.p.s. Toulava a její orgány. Seznam členů správní rady a dozorčí rady je také v příloze. Bylo již také zaregistrováno logo, které pak najdete na internetových stránkách destinace. Jednou z podmínek ustavení destinace (turistického regionu) je vytvoření Strategického plánu rozvoje cestovného ruchu regionu. Byl jsem pověřen tvorbou tohoto dokumentu, který má standardně několik částí: analytickou část (sběr sekundárních dat, primární marketingový výzkum mezi návštěvníky regionu, výzkum konkurence okolních regionů a dotazníkové šetření mezi podnikateli, kteří v této oblasti pracují + dotazníkové šetření mezi zástupci samosprávy a NGO), SWOT analýza, strategická část a realizační část. Není to pro mne první práce tohoto druhu, protože jsem se podílel již na takové strategii na úrovni města, mikroregionu i kraje. Navíc přednáším destinační management na několika vysokých školách a předmět Plánování a regionální rozvoj CR dokonce i na zahraničních školách. V současně době je dokončována letní část marketingového výzkumu mezi návštěvníky celého regionu. Proběhne ještě podzimní a zimní část výzkumu. Hlavní důvod tohoto dopisu je realizace dotazníkového šetření mezi zástupci obcí, IC a MAS. Při tvorbě strategie jsou právě názory podnikatelů i samosprávy z daného území důležitou inspirací pro tvorbu této strategie. S ohledem na počet obcí (asi 164) v daném regionu a velikost regionu není možné realizovat toto šetření osobními rozhovory s jednotlivými respondenty. Proto jsme pro Vás

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 84

připravili dotazník v elektronické podobě, který najdete přímo na internetu na následující adrese: Dotazník pro obce a NGO: http://s.click4survey.cz/14bc308c Jeho vyplnění Vám zabere nevýše 10 minut času a svou účastí na tomto výzkumu přispějete ke kvalitnímu zpracování strategie. Pokud byste měli nějaké problémy s vyplněním, obraťte se laskavě na Ing. Veroniku Havlíkovou, TOULAVA, o.p.s., email: [email protected], která je autorkou elektronické verze dotazníku. I když na Vás chceme některé identifikační údaje, abychom zjistili, zda jsou ve výzkumu prezentovány názory všech částí regionu Toulava, mohu Vás ubezpečit, že výzkum je anonymní a k jednotlivým dotazníkům budu mít přístup jenom já a Ing. Havlíková. Z dotazníkového šetření bude zpracována zpráva, která bude součástí analytické části Strategie. Dokončení strategie se předpokládá v březnu příštího roku a strategie pak bude přístupná na stránkách www.toulava.cz. V průběhu realizace strategie budeme organizovat několik setkání s podnikateli a zástupci samosprávy v daném území. Pokud byste měli zájem se na tvorbě strategie podílet nejenom vyplněním tohoto dotazníku, ale zapojit se do další diskuse, sdělte Váš zájem právě výše uvedené Ing. Veronice Havlíkové, která Vás zařadí do databáze a v případě takových setkání Vám zašle pozvánku. Na tento dopis reagovalo vyplněním dotazníků z asi 160 oslovených podnikatelů asi 25 a z více než 160 obcí také 25. Proto jsme po dvou týdnech zaslali další výzvu: Před 14 dny jsem Vám zasílal email s žádostí o vyplnění dotazníků, kterým zjišťujeme názory na rozvoj cestovního ruchu v nově se utvářející destinaci Toulava. Podrobnosti jsou uvedeny v níže přiložené kopii dopisu, který jste již jednou obdrželi. Předně bych chtěl poděkovat všem, kteří níže uvedený dotazník již vyplnili. Sliboval jsem, že jeho vyplnění nebude trvat déle než 10 minut. Průměrný čas již dosud zaslaných a vyplněných dotazníků činil ve skutečnosti 15 minut. Chtěli bychom tento výzkum uzavřít do konce tohoto pracovního týdne, tedy do 4. října. K objektivnímu vyhodnocení však potřebujeme získat názory dalších respondentů. Proto se na Vás opět obracím s prosbou, zda byste jeho vyplnění nevěnovali oněch 15 minut a pomohli nám zpracovat strategii rozvoje cestovního ruchu v našem regionu, který by vycházel především z Vašich názorů. Zvláště bych chtěl požádat ty, kteří se již v přípravě destinace angažují a zatím níže uvedený dotazník nevyplnili. Konečná bilance dotazování je následující: Podnikatelé Obce (+NGO) Počet oslovených subjektů cca cca 160 cca160 Zobrazení 92 115 Vyplněno 40 55 Opuštěno před dokončením 29 36 První odpověď 12. 9. 2013 13. 9. 2013 Poslední odpověď 4. 10. 2013 9. 10. 2013 Návratnost průzkumu 43% 48% Průměrná doba vyplnění dotazníku 24 minut 20 minut Dále uvádíme přehled obcí, či dalších subjektů, kteří vyplnili dotazník pro obce a NGP: Bečice, Bechyně, Borkovice, Borotín, Borovany, Dírná, Dlouhá Lhota, Dolní Hořice, Dublovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hrazany, Hrejkovice, Chýnov, Chyšky, Jesenice, Ješetice, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Kosova Hora, Košice, Kovářov, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Kučeř, MAS Krajina srdce, MAS Sedlčansko, MAS Střední Povltaví, MAS Lužnice, Milevsko, Mlýny, Nalžovice, Nedrahovice, Nechvalice, Osek u Milevska, Pohnánec, Radíč, Radkov, Rataje, Roudná, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Slapy, Soběslav, Stádlec, Svazek obcí Milevska, Vlastiboř, Vlksice, Vysoký Chlumec (IC), Vysoký

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 85

Chlumec, Zbelítov, Zhoř, Želeč. Asi tři další respondenti neuvedli název obce, ale jen jméno respondenta. Je škoda, že nevyplnily větší obce, jako například Tábor, Jistebnice, Mladá Vožice, Choustník. Seznam podnikatelských subjektů je uveden v časovém pořadí, jak dotazník vyplnily, a název je ponechán v tvaru, který uvedli do dotazníku: Country saloon, Ateliér Prčice, Ubytování Dagmar Mikešová, HOTEL HRAZANY, ubytování MAKAR, Adventure golf Počepice, tvrz Holešice-Orlická přehrada, Liškův mlýn, NYPL s.r.o. - RS Lužnice, Monínec s.r.o., Penzion u Šimků, Pension Wratislav, Penzion Na Tvrzi, RS Lužnice, ubytování "U lesa", Jakubova tvrz Kuníček , Penzion Kerak, Apartmány zelená zahrada, Kemp Trhovky, Kemp Popelíky, Kemp Bor, Penzion Kamejk, Penzion Hugo, Lubomír Mareš, SKI RELAX CENTRUM MONÍNEC, Hostinec a pension U Rezků, penzion Kateřina, chalupa u dedka, Ubytování Pražma, Ubytování, Pizzeria Rosa, pension SYLVA, Strnadovský mlýn, Chata Kamenná Lhota, Vega motel, Farma Kunclův mlýn, Půjčovna kol a ubytování v Jistebnici, Dvůr Chotětice, Pension Hůrka.

8.2 Dotazníky a jejich vyhodnocení Podnikatelé 1) Identifikace Registrovaný Název zařízení: ………………………. Vlastník (v případě většího počtu majoritní, může být i obec): …………………………. Provoz sezónní celoroční jiný Typ zařízení ubytování stravování ubytování i stravování Jiný typ Kapacita zařízení lůžek…… pokojů…… stolů……. židlí……. jiná charakteristika……. Kategorie a typ ubytovacího nebo restauračního zařízení Atraktivita CR Název Jiná charakteristika Atraktivitou CR rozumíme například lyžařský vlek, bazén, plovárna, půjčovna kol, golfové hřiště, muzeum, zámek atd. Pozn.: Zvolenou odpověď zaškrtněte křížkem: Příklad:  2) Provozní charakteristiky a) Certifikace dle oficiální klasifikace zařízení ano ne b) Pokud jste certifikované zařízení, měla tato certifikace pozitivní vliv vytíženosti kapacity? ano ne c) Vytíženost kapacity v % v jednotlivých částech roku nebo odhad počtu denních zákazníků (podobně u dalších atraktivit CR) : Prosinec-únor Červen-srpen Březen-květen Září-listopad d) Jaký je vývoj vytíženosti vašeho zařízení v posledních 5 letech? výrazný růst mírný růst stagnace mírný pokles výrazný pokles e) Na jakou skupinu návštěvníků jste orientovaní? ………………………………………….. f) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava? (viz mapa) g) Jak vysoké investice jste směřovali do infrastruktury a služeb cestovního ruchu (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) v posledních 5 letech – odhad (v Kč/ročně nebo kumulovaně za posledních pět let) h) Můžete popsat dopady těchto investic? (prokazatelné zvýšení počtu návštěvníků apod.) i) Je rozvoj cestovního ruchu ve vznikající destinaci Toulava nahodilý nebo koordinovaný? koordinovaný spíše koordinovaný spíše nekoordinovaný živelný nedokážu posoudit 3) Bariéry a příležitosti rozvoje CR a) Jaké jsou podle vašeho názoru postoje a názory obyvatel vaší obce (regionu) na rozvoj cestovního ruchu? Jednoznačně kladné Spíše kladné Neutrální Spíše záporné Výrazně záporné Nedokážu posoudit

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 86

b) Existují podle Vašeho názoru v regionu turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě? ………………………………………………………………………………………………………………………………. c) Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? d) Spolupracujete při rozvoji CR s vedením Vaší obce nebo mikroregionu? pravidelně občas příležitostně vůbec e) Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními podnikateli vyvíjejícími aktivity v oblasti cestovního ruchu? pravidelně občas příležitostně vůbec f) Jakou roli by měl hrát management destinace Toulava níže uvedených oblastech CR? Velmi Spíše Spíše Velmi Neměl by silná silná slabá slabá zasahovat vůbec Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR g) Které subjekty lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci v regionu v rámci celé destinace Toulava h) Co má nejvýznamnější negativní vliv na Vaše podnikání? (max. 3 odpovědi). Místní konkurence Cena vstupů Osobní náklady (mzdy + odvody) Dostupnost lidí s odpovídajících kvalifikací Dostupnost finančních zdrojů Přístup samosprávy Slabá propagace Výrazná sezónnost Jiný ………………… Jiný ………………… ) 4) Projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vašem podniku? (investiční, propagace atd.)

Obce 1) Identifikace Obec (mikroregion, region MAS) ………………………. Jméno statutárního zástupce …………………………. Počet obyvatel v obci (regionu) ……………………………… Rozpočet cca…………………………………. Dluhová služba cca………………………… Pozn.: Zvolenou odpověď zaškrtněte křížkem: Příklad:  2) Význam obce pro cestovní ruch a) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch ve Vaší obci (mikroregionu či regionu)? b) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava? (viz mapa)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 87

c) Jak vysoké investice jsou směřovány z obecního rozpočtu do infrastruktury a služeb cestovního ruchu (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) v posledních 5 letech – odhad (v Kč/ročně nebo kumulovaně za posledních pět let) d) Můžete popsat dopady těchto investic? (prokazatelné zvýšení počtu návštěvníků, růst výnosů z rekreačních poplatků, zvýšení zaměstnanost atd.) e) Je rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci (mikroregionu či regionu) nahodilý nebo koordinovaný? Koordinovaný Spíše koordinovaný Spíše nekoordinovaný Živelný Nedokážu posoudit 3) Bariéry a příležitosti rozvoje CR f) Jaké jsou podle vašeho názoru postoje a názory obyvatel Vaší obce (mikroregionu či regionu) na rozvoj cestovního ruchu? Jednoznačně kladné Spíše kladné Neutrální Spíše záporné Výrazně záporné Nedokážu posoudit g) Jsou tyto názory sledovány a vyhodnocovány? ano občas ne h) Existují podle Vašeho názoru v obci (mikroregionu, regionu) turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě? Co byste doporučil nově vznikající vedení destinace Toulava mělo především udělat, aby se zvýšila atraktivita tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? i) Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními obcemi (mikroregion a regiony)? pravidelně občas příležitostně vůbec Pokud ano, tak především v čem a jak?...... j) Spolupracujete při rozvoji CR s podnikateli, kteří vyvíjí aktivity v oblasti cestovního ruchu? pravidelně občas příležitostně vůbec k) Jakou roli by měl hrát management destinace Toulava v níže uvedených oblastech CR? Velmi Spíše Spíše Velmi Neměl by zasahovat silná silná slabá slabá vůbec Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR l) Které subjekty ve Vaší obci (mikroregionu, regionu) lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu? ve Vaší obci v regionu v rámci celé destinace Toulava 4) Projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu A) Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vaší obci, včetně soukromých subjektů, občanských sdružení a podobně? (dobrovolná část)

Abychom zachovali anonymitu odpovědí, neuvádíme další identifikační údaje jednotlivých respondentů. Vzhledem k tomu, že jde převážně o otevřené otázky, byla při vyhodnocení jednotlivých odpovědí snaha je pokud možno zobecnit.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 88

8.3 Výsledky výzkumu a diskuze

8.3.1 Podnikatelé Ze 40 podnikatelských subjektů mělo 28 respondentů provoz celoroční a 12 sezónní. Celkem 14 subjektů poskytuje ubytování i stravování, 20 subjektů jen ubytování a 6 jiný druh služeb pro turisty. Jiné služby jsou například půjčovny kol, wellness, bazén, golfové hřiště, lanovka, tenis apod. Charakteristiky ubytovacích a stravovacích zařízení, která se zúčastnila dotazníkového šetření (tab. 7. 1): Tabulka 7.1: Charakteristiky ubytovacích a stravovacích zařízení lůžek pokojů postelí/pokoj stolů židlí židlí/stůl Průměr 31 11 3 13 57 4 Maximum 200 70 4,5 60 220 6,4 Minimum 3 1 2 1 4 3,3 Jiné charakteristiky nebudeme uvádět, protože jde většinou o jedno nebo dvě zařízení stejného typu. Co se týká kategorie a typu zařízení, pak jsou zastoupeny hotely, převážně tříhvězdičkové, apartmány, penziony, kempy, dále restaurace, kavárny a další. Charakteristika jiných typů atraktivit cestovního ruchu (příklady): bazén, půjčovna kol, zámek, rybaření, muzeum a galerie, golf, tenis, dětské hřiště, lanovka, vířivka, lanový park, koloběžky, lyže, bik park, lukostřelba, pension je v zámku, půjčovna kol, stylová tvrz, historický interiér, ping pong, venkovní hřiště pro děti, lyžování sjezd běžky, kuželky, venkovní jezírko, agroturistika, finská sauna, jezdecký areál, dětské hřiště s lanovkou nafukovací trampolíny, turistika, výroba perníku, ubytování v historickém objektu, příroda, vodní zahrada, blízkost hradů a zámků, rodný dům, výuka vaření, Francoisova turbína, katr, pořádání společenských akcí atd. Na otázku, zda mají oficiální certifikaci svého ubytovacího nebo stravovacího zařízení, uvedlo 8 respondentů, že ano, a 28 ne. Pouze dva uvedli, že to mělo pozitivní vliv na vytížení kapacity, ostatní uváděli, že žádný vliv certifikace na návštěvnost nepozorovali. V následující tabulce 7. 2 je uvedena vytíženost ubytovacích zařízení, která se zúčastnila výzkumu a která vyplnila požadované údaje. Počet subjektů, které uvedly tyto údaje, se v každém ročním období liší. Pravděpodobně platí, že pro ta zařízení, která uvedla jen některé roční období, by v dalších vykazovala nulové vytížení. Pak by se samozřejmě průměr pro 32 zařízení lišil. Tyto hodnoty jsou uvedeny v posledním řádku (přepočítaný průměr). Z tabulky je patrný výrazný sezonní charakter vytížení lůžkových kapacit v regionu. Tabulka 7.2: Vytížení ubytovacích zařízení zima jaro léto podzim Počet 18 24 32 28 Průměr (%) 29 31 68 30 Maximum 80 70 100 70 Minimum 5 5 10 3 Přepočítaný průměr (%) 16 23 68 26 „Jaký je vývoj vytíženosti vašeho zařízení v posledních 5 letech?“, zněla další otázka. Odpovědi jsou v tabulce 7. 3. Více než polovina konstatuje mírný růst vytížení zařízení, tedy v souladu s celostátními trendy tráví dovolenou stále více lidí v tuzemsku. Pokles zaznamenala jen pětina zařízení. Tabulka 7.3: Trend ve vytížení kapacity zařízení výrazný pokles mírný pokles stagnace mírný růst výrazný růst Počet 2 5 9 20 1 Podíl 5% 14% 24% 54% 3%

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 89

Další otázkou se zjišťovalo, zda preferují ubytovatelé některé typy klientů. Z jejich odpovědí byly vytvořeny obecnější kategorie s tím, že někteří ubytovatelé se specializují na větší počet typů zákazníků. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7. 1. Nejvíce ubytovatelů využívá svá zařízení na pobyt rodin s dětmi a pro pěší a cykloturisty, následuje firemní klientela a pracovní cesty. Třináct procent dává přednost ubytování skupin a stejný podíl tvoří ubytovatelé, kteří nepreferují žádnou věkovou nebo zájmovou skupinu. Nejméně zařízení se specializuje na zahraniční turisty (ale zdaleka ne jen na ně). Obr. 7. 1: Na jakou skupinu návštěvníků jste orientovaní?

Otevřená otázka pro podnikatele zněla: „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch v destinaci Toulava?“ Odpovědi byly tak rozmanité, že jsme tuto otázku vyhodnotili dvojím způsobem. Výčet odpovědí s tím, že stejné nebo velmi podobné odpovědi, které se opakovaly, jsou z výčtu vypuštěny: Prakticky žádné, město Tábor, skanzen Vysoký Chlumec, Chýnovské jeskyně, Vltava, Bechyně, zachovalá příroda, nepřelidněná, klid, určitý starosvětský ráz, příroda, památky, dostupnost Praha, Brno + jiná větší města, památky, Monínec, Tábor, Skanzen Vysoký Chlumec, Zámek Radíč, Orlická přehrada, zdravé prostředí, sportovní a kulturní vyžití, nedotčená příroda v blízkosti civilizace, hrady, zámky, vodní plochy, letní a zimní sport, příroda, Petrovicko-kraj kamenů, stopy po Keltech, v širším regionu přírodní rybníky ke koupání, Orlík, Vltava, Zvíkov, Tábor, Bechyně, příroda nezasažená průmyslem, klidné prostředí ideální pro toulání se po kraji, koupání, krásná příroda, cykloturistika, historie-památky, neporušená a členitá příroda, golf, řeka, Táborská setkání, muzea, Milevsko -klášter, lyžařské trasy, Čertovo břemeno, Jistebnicko, Milevsko-klášter, Bechyně-zámek, muzeum keramiky, Soběslav-historické náměstí, vodní nádrže Slapy a Orlík, regionální muzea (Sedlčany, Milevsko). Nejfrekventovanější zmíněné atraktivity (zhruba v tomto pořadí): 1. Monínec, 2. Tábor, 3. skanzen Vysoký Chlumec, 4. Orlík a Zvíkov, 5. Bechyně, 6. Milevsko – klášter, Jiný otázka se týkala investic za posledních pět let. Ze 40 respondentů uvedlo konkrétní částku pouze 20. Hodnoty se výrazně liší a v zájmu anonymity výzkumu uvedeme jen průměr a odhad celkových investic. Celkem bylo investováno asi 340 mil. Kč. S ohledem na to, že v jednom případě jde o vysoce nadprůměrnou částku, byl učiněn odhad, že podnikatelé v oblasti cestovního ruchu investovali v regionu Toulava zhruba částku 1 miliarda Kč, tedy ročně asi 200 mil. Kč. Dopad těchto investic posoudilo 23 respondentů. Z toho 7 uvádí, že investice měly dopad na růst počtu návštěvníků, dalších 6 uvádí zvýšení komfortu a udržení stávajících

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 90

zákazníků či kladná odezva zákazníků. Pouze jeden respondent uvedl, že investice neměla žádný vliv. Dva respondenti označili investici za běžnou a nutnou údržbu zařízení. Názor podnikatelů na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7. 4. Téměř polovina nemá na tuto otázku názor. U ostatních převládá názor, že cestovní ruch v regionu Toulava je spíše nekoordinovaný až živelný. Tabulka 7.4: Názor podnikatelů na koordinaci cestovního ruchu

koordinovaný spíše koordinovaný spíše nekoordinovaný živelný nedokážu posoudit Podíl 5% 16% 26% 11% 42% Postoje obyvatel k cestovnímu ruchu podle názorů podnikatelů, jsou uvedeny v tabulce 7. 5. Z tabulky je patrné, že podnikatelé se převážně domnívají, že obyvatelé vnímají cestovní ruch pozitivně a jen 8 % si myslí, že postoje obyvatel jsou záporné. Tabulka 7.5: Názor podnikatelů na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu jednoznačně kladné spíše kladné neutrální spíše záporné nedokážu posoudit Podíl 5% 48% 33% 8% 8% „Existují podle Vašeho názoru v regionu turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě?“ Na tuto otázku neodpověděla většina respondentů vůbec anebo nevím, neumím posoudit atd., nebo napsali, že určitě ano, ale nic konkrétního neuvedli. Konkrétní odpovědi byly jen následující: Na Petrovicku je znám půvab krajiny, ale zásadně chybí občerstvení, zřícenina hradu Vrškamýk, Jistebnický zámek a tvrz, Síň Richarda Laudy v Jistebnici, menhiry Chlístov, hrad Borotín, nově otevřený zážitkový park u Kovářova, soběslavská knihovna, aquapark, jezdecké stáje-Cunkov, Jistebnický kancionál. Na další otázku „Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky?“ odpověděli téměř všichni respondenti a pokusíme se shrnout hlavní vzkazy vedení destinace Toulava:  zviditelnění destinace, komunikaci vedení Toulavy s jednotlivými zúčastněnými provozy, jednat o doplnění hnědých tabulí k silnici I/3 a dálnici D3, pravidelně posílat do regionálních a nadregionálních periodik ustálené rubriky - např. Tipy na vaše výlety,  jednat o vzniku alespoň jedné páteřní cyklostezky, nebo nějakého atraktivního úseku, nebo propojení dvou atraktivit - např. využít zrušenou část železničního koridoru- do všech IC v regionu umístit vlajku Toulavy,  zlepšit povědomí o všech službách a nabídkách, poutavé stránky na tuzemských a zahraničních internetových stránkách, větší informovanost v Holandsku, výrazné zviditelnění v očích obyčejného turisty, aby se Toulava stala pojmem a obyvatelé celé ČR přesně věděli, kde se nalézá,  spolupráce s městem Bechyně, apelovat na důležitost rozvoje turismu v Bechyni, dravější mediální masáž napříč všemi médii, informovanost a dostupnost materiálu, různé výhody,  po dohodě se zařízeními, urychlení propagace na internetu, podpořit agroturistiku, které není mnoho, malé farmy, prodejny ze dvora, tyto provozovny nemají na inzerci,  budování cyklostezek, turistické cesty s turistickými značkami,  vytvořit webové stránky, přispívat do takových časopisů, jako je Turista, pokusit se o vstup do rozhlasu i TV, pracovat na spolupráci všech aktérů v cestovním ruchu, zpřístupnění dalších pamětihodností pro turisty a návštěvníky, a jejich publicita, hlavně spolupráce,  myslím, že by bylo dobré domluvit se s ubytovacími kapacitami v tomto regionu a navzájem si pomáhat, v těchto zařízeních by mohly být prospekty a informace o zajímavostech v okolí, vytvořit sběratelskou kolekci, kterou by mohli turisté sbírat, vzhledem k umístění, dost možná něco z husitství,

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 91

 propagovat oblast v sousedních státech - není to daleko od hranic a rakouští turisté, s nimiž se setkávám, jsou z této oblasti velmi nadšení, větší propagace cykloturistiky,  chybí možnost kvalitního koupání - především v letním období, větší propagace objektů,  podporu pro jednoduché získání grantů, apelovat na místní samosprávy, aby ve svých obcích přijaly místní stavební předpisy, architektura některých staveb a rekonstrukcí je úděsná, venkovní kabelová vedení hyzdí vzhled venkovské zástavby, vzhled některých vesnic je neutěšený. Další dvě otázky zjišťovaly úroveň spolupráce podnikatelů s obcí nebo mikroregionem a vzájemné spolupráce mezi podnikateli. Jak plyne z tabulky 7. 6, pravidelně spolupracuje s obcí jen 13 % podnikatelů a vzájemně jen 10 %. Vůbec nespolupracuje s obcí třetina a s dalšími podnikateli čtvrtina respondentů. Tabulka 7.6: Názor podnikatelů na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu pravidelně občas příležitostně vůbec Spolupracujete při rozvoji CR s vedením Vaší obce 13% 18% 38% 31% nebo mikroregionu? Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními podnikateli 10% 23% 44% 23% vyvíjejícími aktivity v oblasti cestovního ruchu? Zajímali nás také názory podnikatelů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Struktura odpovědí je v tabulce 7. 7. Tabulka 7.7: Názor podnikatelů na roli destinačního managementu Velmi Spíše Spíše Velmi Nezasahovat

silná silná slabá slabá vůbec Řízení a koordinace rozvojových aktivit 46% 41% 8% 0% 5% Regulace CR v území 23% 26% 34% 0% 17% Tvorba produktů CR 33% 45% 18% 0% 3% Poskytování ubytovacích služeb 26% 35% 15% 9% 15% Provoz informačních a rezervačních systémů 62% 29% 9% 0% 0% Propagace území 95% 3% 3% 0% 0% Rozvoj lidských zdrojů pro CR 35% 39% 19% 3% 3% Pro přehlednost byly odpovědi shrnuty tak, že pro odpověď velmi silná a spíše silná byla vytvořena kategorie „silná role“ a pro další „slabá role“. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7. 2, kde jednotlivé kategorie jsou seřazeny podle toho, jak silnou roli by v dané oblasti měl hrát management destinace. Výsledky odpovídají předpokládaným funkcím destinačního managementu. Překvapením je pouze převažující názor, že by destinační management měl hrát důležitou roli i v ubytovacích službách. Domníváme se, že to by měla být jednoznačně úloha podnikatelského sektoru. Destinační management by se měl angažovat pouze v nabídce ubytování, ale ne v poskytování ubytovacích služeb. Obr. 7. 2: Jakou roli by měl hrát management destinace v níže uvedených oblastech CR?

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 92

Chtěli jsme také vědět: "Které subjekty lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu a to na úrovni obce, mikroregionu a celé Toulavy. Na tuto otázku odpověděla pouze asi třetina respondentů. Uvádíme některé odpovědi: Na úrovni obce: Sportovní areál, IC Prčice, Adventure golf Počepice, zámek, lázně, příroda, Prčické náměstí, Monínec, hrad, kempy Trhovky, Popelíky, Bor, Sporthotel Trhovky, infocentrum v obci, ubytovací a stravovací zařízení, Forest fish Vrchotice, Penzion Dalmo, Penzion Pod Moníncem, Penzion Hugo, MAS Krajina srdce, Ochrana fauny ČR v Hrachově, půjčovna kol, pamětní síň kde je Jistebnický kancionál, sjezdovka. Na úrovni mikroregionu: Nové koupaliště v Soběslavi, Skanzen Vysoký Chlumec, Monínec, zámek Červená Lhota běžkařské stopy, cyklostezky, Park hotel Mozolov, golf Čertovo břemeno, Farma Y Cunkov, MAS Krajina srdce, Sdružení obcí Sedlčansko, Slapské jezero, Milevský klášter. V rámci celé destinace: Lázně v Bechyni, Monínec Lyžařský areál Monínec, Čertovo Břemeno golf, Země ráj Kovářov, množství tras pro turisty, cyklisty, infocentra, nabídka míst k návštěvě, historická města, vodáctví, golf, lyžování, cykloturistika, pan Krejčí, golf Alenina Lhota, město Tábor, vltavská kaskáda, cyklostezky. V poslední otázce jsme se ptali podnikatelů, co má negativní vliv na jejich podnikání v oblasti cestovního ruchu. Každý mohl označit maximálně 3 odpovědi, tak aby vybral skutečně ty nejdůležitější. Na obrázku 7. 3 jsou seřazeny odpovědi podle četnosti. Ukazuje se, že podnikatele nejvíce trápí sezónnost při podnikání v této oblasti, dále slabá propagace, s větším odstupem pak dostupnost finančních zdrojů a osobní náklady. Mezi jinými byly například, vysoké DPH na stravovací služby, málo turistických zajímavostí, prostě málo turistů, malá koordinace akcí v regionu. Obr. 7. 3: Co má nejvýznamnější negativní vliv na Vaše podnikání?

Poslední část byla „nepovinná“ a respondenti se měli vyjádřit k následující otázce: „Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vašem podniku?“ Při zachování anonymity záměrů uvádíme některé z nich, jako inspiraci pro další podnikatele:  rozšíření a zmodernizování dětského hřiště,  zprovoznění vytápění objektu pro jeho celoroční provoz,  rozšíření ubytovacích prostor,  instalace stálé expozice o místní historii,  propagace nabízených služeb,  realizace wellness zařízení a rekonstrukce pokojů,

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 93

 významná spolupráce s cestovními kancelářemi v tuzemsku a zahraničí,  zvýšení ubytovací kapacity vystavěním nového ubytovacího komplexu,  rozšíření venkovního posezením s altánem,  zvětšení provozu výrobny,  společné propagace několika aktivit zaměřených pouze na rodiče s dětmi,  průběžná rekonstrukce zařízení,  otevření dalšího objektu na ubytování pro jednotlivce a na kratší dobu,  příprava PD biotopu,  víkendové pobyty vždy s tematickým programem,  besedy se zajímavými lidmi,  servis pro dokonalý pobyt,  letáky, propagace na internetu,  realizujeme projekt "Léto plné klidu jak za starých časů…“,  trvalá práce na permakulturní zahradě (k penzionu byl zakoupen kus lesa),  kavárna na terase pro hosty, dětské hřiště,  rozvoj rekreačního kempu, roční propagace, propagace v cyklistické mapě pro Německo a Rakousko,  dovybavení dětského hřiště u penzionu,  výzdoba a zkrášlení okolí,  dovybavení pokojů v penzionu,  větší informovanost o místech, která stojí za návštěvu,  zachovat si poměr ceny - kvality ubytování a naší nabídky hostům, zachovat si vřelý přístup k hostům, aby se k nám rádi vraceli a doporučovali naše ubytovací zařízení svým známým,  dokončení rekonstrukce ubytovacích prostor, rekonstrukce a modernizace stravovacího a ubytovacího zařízení,  rekonstrukce sociálního zázemí stravovacího zařízení,  vybudování ubytovacích jednotek typu pension,  rekonstrukce a modernizace stravovacího a ubytovacího zařízení,  vybudování restauračního minipivovaru,  rozšíření ubytovacích kapacit a zateplení objektu,  rozšíření služeb a pořádaných akcí v průběhu celé sezony,  rozšíření ubytovací kapacity a zlepšení propagace,  úprava společenské místnosti - využití jako tělocvična, taneční sál pro skupiny osob,  systém věrnostních karet, propagace a kontakt se zákazníky prostřednictvím sociálních sítí,  budování cross-country adventure golfu,  rozšíření ubytovací kapacity přestavbou hospodářské budovy,  hurá na kolo - půjčovna kol již realizováno,  připravujeme výstavbu jezdecké haly a multifunkčního hřiště.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 94

8.3.2 Obce Celkem odpovědělo 55 zástupců obcí, případně MAS. Bohužel ani jeden zástupce turistického informačního centra. Průměrný počet obyvatel v zúčastněných obcích je 1 900, minimum 53 a maximum 23 660 obyvatel. Roční rozpočet obcí je průměrně 3 mil. Kč, když nejmenší uvedený rozpočet byl 370 000 Kč/rok, největší 160 mil. Kč. Co se týká dluhové služby, uvedlo částku jen 13 obcí, ostatní buď nemají žádný dluh anebo jeho výši neuvedli. Průměrná dluhová služba činila 3 mil. Kč, nejmenší 370 tisíc Kč a největší 5,5 mil. Kč. Na otevřenou otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch ve Vaší obci (mikroregionu či regionu)?“ byla struktura odpovědí velmi rozdílná. Proto je uveden jen drobně upravený seznam konkrétních odpovědí jednotlivých respondentů: hrad Kamýk, Příběnice, blízké údolí řeky Lužnice, právě budovaný naučný park, Křemenný , kostel sv. Kateřiny, Milevský klášter (celý areál včetně kostela sv. Jiljí) je bezpochyby nejvýznamnější památkou města i celého regionu. Mezi další cenné pamětihodnosti města patří Nová synagoga a židovský hřbitov, v regionu to jsou zejména poutní kostel Panny Marie v Sepekově, kaple sv. Rozálie u Borovan a Kostel sv. Jana a Panny Marie v Květově. Také nově zřízený zážitkový park Zeměráj se těší velké oblibě ze strany turistů. Mezi nejvýznamnější kulturní akce regionu pak lze zařadit Milevské maškary, Bartolomějské posvícení, Milevské kulturní léto, Myslivecké slavnosti a celou řadu hudebních (Open Air Musicfest Přeštěnice, Jihočeským folklorním festivalem v Kovářově, Hudební sklepy a Milevské bienále) a divadelních akcí (Hostínské divadelní léto, divadelní festival Vlksice), Chýnovská jeskyně, Přírodní scenérie s krásnými výhledy do širokého okolí Vltavy a Brziny, Blatská architektura, nádherná krajina s dalekými výhledy, Poutní kostelík sv. Rozálie, lesy, rybník, pěkné polní cesty, kulturní památky, koupaliště, řeka Lužnice, cykloturistika, sportovní areál, Roubenka č. p. 17, místní kaplička, příroda, zřícenina hradu Zvěřinec, křížová cesta, rekreační oblast Slapské přehrady, Albertovy skály, Skanzen Vysoký Chlumec, Červený Hrádek, Vrškamýk, Radíč, zachovalé životní prostředí, sportovní vyžití, turistika, cykloturistiky, běžkařské trasy, zřícenina hradu Borotín, kostel na Kostelci, drobné sakrální stavby, krajina, korec - kamenná míra na obilí (ojedinělá v širokém okolí),pomníky - padlých 1. světové válce a letců, morový sloup, sakrální stavby, Holanova Turyň v Plešištích, nádherné výhledy z našich kopců, převážně na Brdy, taneční zábavy na Šikmé ploše v Mokřici, hasičské soutěže v Krásné Hoře a v Mokřici, Kostel sv. Prokopa, kapličky, zvoničky, cyklotrasy a lyžařské trasy, městské muzeum Sedlčany, náměstí T. G. Masaryka, Kulturní dům Josefa Suka, pískovna, řeka Lužnice, kempy, houbaření a rybolov, tvrz Jakuba Krčína, přírodní památka, zámek Radíč, rekreační oblast okolo Slapské nádrže, klášter Milevsko, penzion MAVL v Přeštěnicích, zábavný park Zeměráj u Kovářova, rybník Boukal, Bachmač, Dehetník, Sobědražský prales, Rukávečská obora, mohyly u Sepekova, řeka Vltava - blízkost Orlické přehrady, blízkost Zvíkova, naučné stezky - Stezka na Onen Svět, naučná stezka Kovářovska, Blata - selské baroko, památky, architektura (roubenky), příroda, cyklostezky, rybníky, blízkost řeky Vltavy, Hrejkovický potok, náves s hospodou, dětským hřištěm a odpočívadlem Zastav se a odpočiň, Kaple sv. Jana Nepomuckého, venkovské pohostinství z domácí českou kuchyní, blízkost hradu Zvíkov, bohaté lesy pro houbaření, obrovy hroby - pozůstatky keltské osady Na otevřenou otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava?“ byla struktura odpovědí velmi rozdílná. Někteří uváděli konkrétní atraktivity, jiní jen obecné. Odpovědi lze rozdělit do třech skupin podle frekvence jejich výskytu (tabulka 7.8.):

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 95

Tabulka 7.8: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava Četnost Atraktivity destinace Toulava Nejfrekventovanější (10 až 11) Tábor -historické centrum, Monínec Bechyně, Vltava, Orlík, Zvíkov, Milevský klášter, Středně časté odpovědi (4 až 6) památky, cyklotrasy, cykloturistika, turistika, příroda zážitkový park Zeměráj, skanzen Vysoký Chlumec, Nejméně frekventované odpovědi (2 až 3) vodácká turistika, selské baroko, lázeňství, lyžování, běžky Údaje o investicích z obecních rozpočtů za posledních pět let (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) uvedlo 45 respondentů. Jsou to následující údaje: Průměr: asi 6 mil. Kč. Minimum asi 2 tisíce Kč. Maximum asi 80 mil. Kč. „Můžete popsat dopady těchto investic?“. Na tuto otázku odpovědělo asi 45 respondentů, z toho 12 odpovědělo, že efekt byl nulový nebo minimální, 6 odpovědělo, že není schopno tento efekt posoudit, zvýšený počet návštěvníků uvádělo celkem 15 respondentů. Ostatní odpovědi: otevření IC- návštěvníci, nová cesta pro cyklisty, udržení obsazenosti kempu, rozšíření možností - nová cyklotrasa, zlepšené prostředí ve sportovní hale, vylepšení turistických tras, zlepšení využití volnočasových aktivit, zvýšení turistického ruchu, zvýšený zájem cykloturistů a běžkařů, zlepšení obslužnosti obce, zlepšení života v obci. Názor samosprávy na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7. 9. Téměř polovina nemá na tuto otázku názor. U ostatních převládá názor, že cestovní ruch je spíše nekoordinovaný až živelný v regionu Toulava. Tabulka 7.9: Názory samosprávy na koordinaci cestovního ruchu

koordinovaný spíše koordinovaný spíše nekoordinovaný živelný nedokážu posoudit Podíl 10% 23% 35% 1% 31% Jaké jsou postoje obyvatel k cestovnímu ruchu podle názorů starostů, jsou uvedeny v tabulce 7. 10. Z tabulky je patrné, že starostové se převážně domnívají, že obyvatelé destinace Toulava vnímají cestovní ruch pozitivně a jen 2 % si myslí, že postoje obyvatel jsou záporné. Tabulka 7.10: Názory samosprávy na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu jednoznačně kladné spíše kladné neutrální spíše záporné nedokážu posoudit Podíl 4% 44% 33% 2% 17% „Jsou tyto názory sledovány a vyhodnocovány?“, ptali jsme se dále starostů. Jen v 6 % jsou názory obyvatel sledovány pravidelně, v polovině obcí občas a 42 % obcí tyto názory nezjišťuje (tab. 7. 11) Tabulka 7.11: Jsou názory obyvatel vyhodnocovány? ano občas ne Podíl 6% 52% 42% Dále jsme chtěli znát názor starostů na to, zda existují v obci (mikroregionu, regionu) turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě. Někteří vůbec neodpověděli, 28 sdělilo, že taková atraktivita u nich není anebo o ní neví. Konkrétních bylo jen několik: cykloturistika, kamenné moře u Hrazan, Dehetník, mohyly u Sepekova, Bartolomějské posvícení (Milevské městské slavnosti), Myslivecké slavnosti, Rukávečská obora (přírodní památka), Bílkova vila, malovaná kaple sv. Jana Nepomuckého, Pouť sv. Marka (kostelík Mariánského kultu-rekatolizace), Hradce 1(rodiště J. V. Radeckého císařského generála), putování po stopách těžby stříbra, Vltavská obranná linie, výskyt vstavačů (orchidejí) v okolí rybníka ,,Bratřejovský velát".

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 96

Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? Celkem 10 respondentů odpovědělo, že neví nebo že je nic nenapadá. Z dalších odpovědí: A. Nejfrekventovaněji odpověď byla – zaměřit se na propagaci destinace B. Druhá nejčastější byla – vydání brožury, letáku, mapy C. Ostatní již byly méně časté:  prosazovat více cyklostezek, úprava lesních cest pro pěší a cyklisty  docílení spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v rámci propagace regionu a nabídky služeb cestovního ruchu.  přípravu ucelené nabídky na dlouhodobější pobyty - kombinování jednotlivých možností -  přístaviště pro lodě po toku řeky Vltavy  vydat informační leták (brožuru) o nově vzniklé destinaci, myslím, že lidé v této oblasti většinou vůbec netuší co to je Toulava  výstavba primárních krajinných a vlastivědných pěších a cyklo tras, navazující servis, půjčovny kol, koně, povoznictví, putovně koordinované navazující ubytování, stravování s úzkým propojením průmyslových a podnikatelských subjektů regionu k prezentaci vlastní výroby a služeb s vyzdvižením tradic a historických zvyklostí té či oné výroby a aktivity v jednotlivých koutech regionu  zlepšit služby  zpočátku se soustředit zejména na propagaci turistického regionu Toulava prostřednictvím atraktivního webového portálu, tištěných propagačních materiálů, prezentace v tisku partnerských subjektů atd., aby se nová destinace dostala do povědomí širší veřejnosti. Další dvě otázky se týkaly spolupráce obcí s podnikateli a vzájemné spolupráce mezi obcemi. Jak plyne z tabulky 7. 12, pravidelně spolupracují obce mezi sebou v 27 % a vůbec nespolupracuje 18 % obcí a s podnikateli pravidelně jen 10 % a vůbec nespolupracuje s podnikateli 38 % obcí. Tabulka 7.12: Spolupráce s ostatními obcemi a s podnikateli pravidelně občas příležitostně vůbec Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními obcemi? 27% 16% 39% 18% Spolupracujete při rozvoji CR s podnikateli v CR? 10% 8% 44% 38% Pokud obce spolupracují, pak uvádí, že je to v těchto oblastech:  aktivní činností mikroregionu  cykloturistika a zimní turistika (běžecké tratě)  informace v rámci mikroregionu  propagace – nejčastější forma spolupráce  společenství obcí Čertovo břemeno - podílí se na aktivitách v rámci těchto společenství  organizace dálkových pochodů, kulturních a společenských akcí  podpora investic do infrastruktury regionu  příprava a realizace projektů  spolupráce v rámci sdružení obcí  společné projekty typu Zastav se a odpočiň  prezentace regionu na výstavách - Země Živitelka, Regiontour, Jihočeský Kompas  turistické informační letáky  prodej turistických a upomínkových předmětů.  výměna propagačních materiálů, zkušeností Zjišťovali jsme také názor starostů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Struktura odpovědí je v tabulce 7. 13.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 97

Tabulka 7.13: Názory samosprávy na roli destinačního managementu Velmi Spíše Spíše Velmi Nezasahovat silná silná slabá slabá vůbec Řízení a koordinace rozvojových aktivit 26% 57% 15% 0% 2% Regulace CR v území 18% 48% 18% 11% 5% Tvorba produktů CR 31% 51% 16% 0% 2% Poskytování ubytovacích služeb 18% 40% 24% 11% 7% Provoz informačních a rezervačních systémů 33% 56% 9% 2% 0% Propagace území 77% 19% 4% 0% 0% Rozvoj lidských zdrojů pro CR 20% 63% 13% 3% 3%

Pro přehlednost byly odpovědi shrnuty tak, že pro odpověď velmi silná a spíše silná byla vytvořena kategorie „silná role“ a pro další „slabá role“. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7. 4, kde jednotlivé kategorie jsou seřazeny podle toho, jak silnou roli by v dané oblasti měl hrát management destinace. Výsledky odpovídají předpokládaným funkcím destinačního managementu. Překvapením je pouze převažující názor, že by destinační management měl hrát důležitou roli i v ubytovacích službách. Domníváme se, že to by měla být jednoznačně úloha podnikatelského sektoru. Destinační management by se měl angažovat pouze v nabídce ubytování, ale ne v poskytování ubytovacích služeb. Obr. 7. 4: Jakou roli by měl hrát management destinace v níže uvedených oblastech CR?

„Které subjekty ve Vaší obci lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Opět uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: Alberovy skály, rekreační oblast Vltavy, bonsajová zahrada Sošintei, Bonsai Sumiko Nedrahovice, Farma Dražka, Penzion U Horáků Březí, hospoda Ve Struhách (+ ubytování), Chýnovská jeskyně, kemp Pohoda, kemp Orion, keramické studio, rekreační střediska, lázně, keramické dílny, Monínec, s.r.o., o.p.s. Český Merán, TJ Sokol Sedlec- Prčice, obrazárna Špýchar, penzion Blatský dvůr, penzion Hulín a Strnadovský Mlýn, kaple sv. Jana Nepomuckého, obrovy hroby, Ponny Cross - jízdy na koni, restaurace, pracovní skupina pro cestovní ruch, Dům kultury Milevsko, Řeholní dům premonstrátů v Milevsku, Milevské muzeum, Maškarní sdružení, Spolek pro rozvoj kultury, SPOS s.r.o. Milevsko, myslivecká a další sdružení, restaurace Lužničanka, zámecký penzion, skanzen VCH, pivovar VCH, Penzion Židovna, SDH VCH, SK VCH, MS, SHR, Sokol Chýnov, sportovní hala, penziony, hostince, synagoga, židovský hřbitov, agroturistika, TIC, kemp Radava, rozhledna Onen Svět, naučná stezka a Zeměráj, ubytování U Matyásků, zámek Radíč, opidum Hrazany. „Které subjekty ve Vašem regionu lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: DSO Čertovo břemeno, Sdružení obcí Sedlčanska, hrady, zámky, Orlická přehrada, Žďákovský most, Lázně Bechyně, zámek Bechyně, golfové hřiště v Sudoměřicích u Bechyně, město Sedlčany, sport areál Šťastný, Vysoký Chlumec, minigolf Počepice, město Tábor, mikroregiony, místní akční skupiny, Milevský kraj o.p.s., Svazek obcí

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 98

Milevska, KČT Milevsko, Místní akční skupina Střední Povltaví o. s., Jihočeská hospodářská komora, Monínec, MÚ Veselí nad Lužnicí, Příběnice, Skanzen Vysoký Chlumec, Řetězový most z Podolí, zřícenina Příběnice, Sdružení obcí Sedlčanska, MAS Sedlčansko a všechny subjekty břehů staré řeky Vltavy, Soběslav, Vysoký Chlumec, zábavný park Země ráj, penzion MAVL Přeštěnice, penzion Na Křižovatce v Kovářově, Marina Orlík, kempy na Vltavě, Sporthotel Milevsko, zřícenina hradu Choustník „Které subjekty v rámci destinace Toulava lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: Historické centrum Tábora, lyžařský areál Monínec, klášter Milevsko, kempy na Orlické přehradě, hrady, zámky, lázně Bechyně, město Tábor, Milevský kraj, o.p.s., Svazek obcí Milevska, Místní akční skupina Střední Povltaví o. s., místní svazky a MAS, větší obce a města Toulavy, sportovní destinace, historické destinace, stručně všechno co je v označení táborského kalicha a rožmberské růže v původu pana Vítka z Prčic a tradici takřka samostatného jihočeského státního útvaru pod ochranou šípkové růže. „Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vaší obci, včetně soukromých subjektů, občanských sdružení a podobně?“ byla doplňující část a s uvedením, že není již povinná. Přesto ji vyplnila větší část respondentů. Pokusíme se prezentovat nejzajímavější záměry:  Cyklostezky, cyklotrasy, přístav  Rozhledna Dražičky "U Křížku"  Turistické balíčky - vytvoření nabídky turistických balíčků, které budou jednak tematicky zaměřené, jednak orientované na cílové skupiny, které jsou pro region typické či potenciálně zajímavé.  Zavedení systému monitoringu návštěvnosti – nejprve výběr vhodné metodiky sběru a zpracování informací, poté vytvoření návrhu struktury monitoringu návštěvnosti za účelem sledování návštěvnosti v delším časovém horizontu. Vyhodnocování získaných dat bude probíhat jednak za účelem zjištění zájmu o turistický potenciál předmětného území, jednak z důvodu hodnocení úspěšnosti realizovaných projektů na podporu cestovního ruchu v Milevsku a jeho okolí.  Vypracování jednotného design manuálu propagačních materiálů a snadno zapamatovatelného loga regionu, aby se Milevský region dostal do povědomí širší veřejnosti včetně potenciálních návštěvníků  Nový atraktivní turistický webový portál – ucelená a jednotná prezentace regionu s městem Milevskem jako jeho centrem  Oslavy výročí 830 let od založení města Milevska - v roce 2014 se připravuje vydání publikace o Milevsku, ražba pamětních medailí a posílení programu Milevských maškar a Bartolomějského posvícení  Distribuce propagačních materiálů Milevského regionu do okolních oblastí – fungování na bázi vzájemné propagace  Postupná rekonstrukce hotelů Sporthotel a Hotel Stadion (minimálně 100 lůžek) s cílem zajistit ubytování většího objemu osob v zařízeních vyššího standardu (alespoň třídy ***)  Vytvoření informační databáze ubytovacích a stravovacích zařízení a atraktivit regionu Milevsko+  Rozhledna, pokračování výstavby v sportovním areálu, další dětská hřiště  Penzion s restaurací Židovna (ve zkušebním provozu)  Celková oprava drobných uměleckých a sakrálních staveb (z 60% provedeno a dokončeno)  Sortovní aréna pod hradem (ve zkušebním provozu před dokončením)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 99

 Turistická poznávací stezka s obnovou funkčnosti polních cest, stezek, včetně přemostění starého Vlčího a Velkého potoka.  Cyklistická stezka Tábor – Choustník  Rozšíření Hospodářského dvora v Klučenicích o další výstavní prostory -Vltava  Rekonstrukce zázemí TJ Sokol Sedlec-Prčice  Rekonstrukce náměstí 7. května v Sedlci-Prčici  Cyklostezka Sedlec-Prčice - Sedlčany - propojení obou měst cyklistickou stezkou, která by umožnila rozvoj cyklistické dopravy, část vhodná i pro on-line bruslení.  Úprava návsi v osadě Úklid - obec Nedrahovice, turistický okruh Kamenické křížky  Rekonstrukce komunikace do osady Borek  Krčínova stezka - mělo by se jednat o cyklotrasu ze Sedlce do Sedlčan mimo silnici  Výstavba dvou naučných stezek, doplnění aktivit ve sportovní hale, oprava společenského sálu v hostinci Pod kaštanem, rekonstrukce náměstí  Výstavbu cyklostezky ze Srlína do Bechyně  +Naučná stezka Po stopách Jana Karla Hraše (významný rodák obce Rataje)  Podpora při obnově varhan v kostele sv. Prokopa a jejich využití pro koncertní činnost  Oprava příjezdové cesty do obce, oprava požární zbrojnice  Výstavba „Agro penzionu“  Realizace projektu Zastav se a odpočiň, v rámci kterého jsou obce dovybavovány mobiliářem pro turisty  Tisk propagačních materiálů o mikroregionu

8.3.3 Porovnání některých odpovědí podnikatelů a starostů Při sestavování dotazníků pro podnikatele a obce byly voleny některé otázky záměrně shodně nebo podobně, abychom mohli porovnat názory obou „aktérů“ v cestovním ruchu. Porovnání názorů podnikatelů a samosprávy na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7. 14. Porovnání je lépe patrné z obrázku 7. 5, když byly sečteny odpovědi koordinovaný + spíše koordinovaný a spíše nekoordinovaný + živelný a vynechány odpovědi nedokážu posoudit. Starostové mají častěji názor, že cestovní ruch je více koordinovaný i když podnikatelé častěji nedokázali na tuto otázku odpovědět. Tabulka 7.14: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava

koordinovaný spíše koordinovaný spíše nekoordinovaný živelný nedokážu posoudit Podnikatelé 5% 16% 26% 11% 42% Starostové 10% 23% 35% 1% 31% Obr. 7. 5: Srovnání názoru podnikatelů a starostů na současném stavu koordinace cestovního ruchu v regionu Toulava.

Jaké jsou postoje obyvatel k cestovnímu ruchu podle názorů podnikatelů i starostů jsou uvedeny v tabulce 7. 15. Z tabulky je patrné, že názory podnikatelů a starostů jsou velmi podobné. Podíl odpovědí, že postoje obyvatel jsou kladné k poměru těch, kteří se k této otázce vyjádřili, je v obou případech 58 %, když další třetina si myslí, že jsou tyto postoje neutrální.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 100

Tabulka 7.15: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava jednoznačně kladné spíše kladné neutrální spíše záporné nedokážu posoudit Podnikatelé 5% 48% 33% 8% 8% Starostové 4% 44% 33% 2% 17% Další dvě otázky se týkaly spolupráce podnikatelů s obcí a vzájemné spolupráce mezi podnikateli a vzájemné spolupráce obcí. Pokusili jsme se úroveň spolupráce „kvantifikovat“, když jsme každému typu odpovědi dali určité body: Jak spolupracujete pravidelně občas příležitostně vůbec Počet bodů 5 3 1 0 Průměrná známka úrovně spolupráce je uvedena v tabulce 7. 16. Nejčastěji spolupracují obce vzájemně, pak podnikatelé vzájemně. Nejméně často probíhá spolupráce podnikatelů s obcí a naopak. Tabulka 7.16: Spolupráce mezi obcemi a podnikateli Úroveň spolupráce Obce s dalšími obcemi 2,22 Podnikatelé s dalšími podnikateli 1,63 Podnikatelé s obcí 1,57 Obce s podnikateli 1,18 Zjišťovali jsme také názor podnikatelů a starostů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Porovnání názorů podnikatelů a obcí je v tabulce 7. 17. Názory obcí a podnikatelů se lišili minimálně. V tabulce jsou jednotlivé aktivity seřazeny podle podílu odpovědi respondentů, že by destinační management měl v této oblasti hrát silnou roli. Především by se měl zabývat propagací území, dále provozem informačních a rezervačních systémů a řízením a koordinací rozvojových aktivit. Na tomto pořadí prvních třech aktivit se shodly obě skupiny respondentů. Tabulka 7.17: Silná role destinačního managementu Podnikatelé Obce Průměr Propagace území 96% 97% 96% Provoz informačních a rezervačních systémů 89% 91% 90% Řízení a koordinace rozvojových aktivit 83% 86% 84% Rozvoj lidských zdrojů pro CR 83% 79% 81% Tvorba produktů CR 82% 79% 81% Poskytování ubytovacích služeb 58% 62% 60% Regulace CR v území 66% 49% 57% Můžeme také porovnat názory na otázku „Které subjekty v rámci destinace Toulava lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Obě skupiny se shodují zhruba na těchto subjektech: A. historické centrum Tábora, B. lyžařský areál Monínec, C. klášter Milevsko, D. kempy na Orlické přehradě, E. lázně Bechyně, F. Země ráj Kovářov G. MAS v rámci destinace H. cyklostezky Také panovala shoda v odpovědi na otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch v destinaci Toulava?“. Tyto atraktivity lze zhruba seřadit takto:  Historické centrum Tábora  Lyžařský areál Monínec  Lázně Bechyně

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 101

 Orlík a Zvíkov  Klášter v Milevsku  Zážitkový park Zeměráj  Skanzen Vysoký Chlumec  Chýnovské jeskyně  Blata – selské baroko  Z hlediska aktivit, které je v destinaci Toulava možno provozovat je to:  Cykloturistika  Návštěva památek  Vodácká turistika  V zimě sjezdové lyžování a běžky  Pěší turistika a procházky do přírody  Lázeňství a wellness  Golf  Koupání

8.4 Souhrn a závěry Jako další část přípravy strategie rozvoje cestovního ruchu byl proveden sociologický průzkum mezi podnikateli v oblasti cestovního ruchu a starosty obcí na území turistického regionu Toulava. Pro zjednodušení celého průzkumu byl vytvořen on-line dotazník přímo na zaslané internetové adrese. Dotazníkové šetření bylo využito k tomu, aby byli informováni podnikatelé i představitelé samosprávy o připravovaném destinačním managementu v rámci nově se tvořícího turistického regionu Toulava i o přípravě strategie rozvoje cestovního ruchu v této destinaci. Ohlas na první výzvu byl malý. Zhruba ze 160 oslovených představitelů samosprávy (a neziskového sektoru) a asi ze 160 zástupců podnikatelské sféry reagovalo v každé skupině jen asi 25 respondentů. Dokonce někteří podnikatelé reagovali podrážděně, abychom je touto věcí neobtěžovali. Teprve na druhou výzvu odpovědělo celkem 40 podnikatelů a 55 zástupců samosprávy a neziskového sektoru. To již byl počet, který tvořil statisticky významný soubor, a bylo možno přistoupit k vyhodnocení. Podrobný popis je uveden v textu zprávy a bude využit při zpracování SWOT analýzy i pro přípravu strategické a realizační části Strategie. Zde uvádíme jen některé získané poznatky:  Intenzita poskytovaných ubytovacích, stravovacích i jiných služeb má silně sezónní charakter, provozovatelé musí spoléhat především na domácí klientelu.  Nejčastěji zde tráví dovolenou rodiny s dětmi a návštěvníci, kteří při dovolené provozují pěší a cykloturistiku.  Podnikatelé i starostové se shodli na tom, že nejdůležitější atraktivity cestovního ruchu v rámci turistického regionu Toulava jsou (v tomto pořadí): Historické centrum Tábora, Lyžařský areál Monínec, Lázně Bechyně, Orlík a Zvíkov, Klášter v Milevsku, Zážitkový park Zeměráj, Skanzen Vysoký Chlumec, Chýnovské jeskyně, Blata - selské baroko.  Z hlediska aktivit, které je v destinaci Toulava možno provozovat je to: cykloturistika, návštěva památek, vodácká turistika, v zimě sjezdové lyžování a běžky, pěší turistika a procházky do přírody, lázeňství a wellness, golf, koupání.  Podnikatelé se shodují na mírném optimismu s tím, že obsazenost a využití atraktivit mírně roste.  Průzkum poukázal na řadu dalších drobných a dosud nevyužitých atraktivit, které by bylo možno při lepší propagaci více využít pro cestovní ruch v rámci destinace Toulava.  Více než polovina starostů a hlavně podnikatelů se domnívá, že cestovní ruch v rámci destinace je nedostatečně koordinovaný.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 102

 Shodně 58 % respondentů z obou skupin si myslí, že obyvatelé regionu jsou příznivě naklonění dalšímu rozvoji cestovního ruchu a další třetina se domnívá, že postoje obyvatel k této otázce jsou alespoň neutrální.  Nejčastěji probíhá v oblasti cestovního ruchu spolupráce mezi obcemi, nejméně často spolupracují obce s podnikateli.  Podle shodného názoru podnikatelů i starostů by se destinační management měl zabývat především těmito aktivitami: propagací území, provozem informačních a rezervačních systémů a řízením a koordinací rozvojových aktivit.  Zpráva je doplněna o letní výzkum zahraničních návštěvníků. Podařilo se osloviz během 2 měsíců pouze 13 zahraničních návštěvníků, kteří splňují definici „turista“. Jde jen o cizince, kteří k tomuto regionu mají vztah z minulosti, ale zřejmě destinace Toulava se ještě dlouho nestane atraktivní pro běžné zahraniční turisty.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 103

9 SWOT ANALÝZA 9.1 SWOT analýza, podrobná varianta SILNÉ STRANKY (S)  tematicky bohatá nabídka cestovního ruchu v regionu Toulava, obecně poměrně vysoká spokojenost s trávením dovolené v tuzemsku, postupný nárůst aktivní turistiky  staletá tradice českého lázeňství, tradice českého kulinářství, pivovarnictví, tradice letní bytů na venkově  hustá a dokonale značená síť turistických tras a stezek, ve světovém měřítku unikátní  pozitivně se měnící kvalita nabídky ubytovací infrastruktury  konání tradičních kulturně-společenských a sportovních akcí v regionu Toulava, široká nabídka aktivit pro kulturní a společenský život  nositelé politiky cestovního ruchu na regionální úrovni považují cestovní ruch za jednu z prioritních oblastí pro další ekonomický rozvoj  relativně velká podpora marketingu cestovního ruchu ze strany veřejných rozpočtů obcí, mikroregionů a kraje  výrazné zvýšení kapacity a kvality sportovně-rekreační infrastruktury středisek cestovního ruchu, dobrá materiálně-technická základna pro rekreační i výkonnostní sport  vhodné podmínky pro tvorbu konkurenceschopných a kvalitních produktů cestovního ruchu v regionu Toulava, rozvíjející se trend návratu k domácím produktům a aktivnímu odpočinku  výběrově rostoucí kvalita poskytovaných služeb, některé služby a produkty jsou certifikovány  vzniká regionální struktura jako nositel destinačního managementu a marketingu, destinační agentura vznikla "zdola" tedy z iniciativy obcí a podnikatelů  potenciál přirozené a zároveň neobjevené a turisticky nepřelidněné destinace, zájem a „volání“ podnikatelů i obcí po projektu tohoto typu  zvyšující se aktivita místní samosprávy a svazků obcí v oblasti spolupráce při tvorbě lokální nabídky cestovního ruchu  zachovalé přírodní poměry v celém regionu Toulava, rozmanitý charakter krajiny, botanická zahrada a ZOO v Táboře  zachovalý krajinný ráz s významnými přírodními a estetickými hodnotami + značné množství chráněných území (např. Přírodní parky Jistebnická vrchovina, Polánka apod.))  velké množství památkově chráněných území (MPR, MPZ, VPR, VPZ, hrady, zámky, skanzen, muzea, galerie….)  kraj s příběhem – husitství  ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor  zlepšující se podmínky dopravní dostupnosti do regionu (dálnice, železniční koridor)  výhodná geografická poloha – vzdálenost od Prahy, možnost využití potenciálu cestovního ruchu v jižních Čechách  v porovnání s celostátním průměrem vyšší průměrná doba pobytu v letní sezoně, i když počet turistů klesá  velké procento návštěvníků využívá hromadnou dopravu  ochota cestovat do destinace i ze vzdálenějších koutů České republiky  vybudovaná síť mikroregionálních sdružení (MAS), které výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu  oblíbená destinace domácího cestovního ruchu  udržované zimní běžkařské trasy

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 104

 vhodné podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, cykloturistiku, hypoturistiku a agroturistiku  významné vodácké lokality na středním toku Vltavy a Lužnice  ambice vůči svému okolí využití výše položených částí Toulavy na celoroční turistiku s mírnou dominantou v zimě a aglomerace Tábor na celoroční sezonu s dominantou léta, nabídka pro letní i zimní cestovní ruch  převážně nenáročný terén pro pěší a cykloturistiku, tedy vhodný pro rodiny s dětmi i pro seniory  vybudovaná řada hal pro tenis a další sálové sporty a bazény  na mnoha místech vhodné podmínky pro koupání v přírodních nádržích i uměle vytvořených nekrytých koupališť  využít skutečnosti, že vznikající destinace má charakter heterogenního (nodálního) regionu s jedním hlavním a několika vedlejšími centry cestovního ruchu, takovéto uspořádání je obecně považováno za nejvhodnější pro rozvoj cestovního ruchu  potenciální poptávka po nových produktech od velkého množství majitelů objektů individuální rekreace, lidský potenciál v tradičních chalupářských oblastech Toulavy  tranzit Svatojakubské cesty a Greenways  zkušenosti s využitím dotačních programů  nízká kriminalita, bezpečná destinace

SLABÉ STRANKY (W)  zatím přílišná sezonnost návštěvnosti regionu Toulava  stagnace až pokles objemu domácí i zahraniční poptávky v regionu Toulava  zkracovaní délky pobytu domácích i zahraničních turistů, návštěvnost zahraničních turistů se blíží nule  nízká kvalita poskytovaných služeb v cestovním ruchu  dosud nízká míra inovací turistické nabídky reagující na nové poptávkové trendy  neexistence dlouhodobých marketingových strategií na regionální úrovni  nedostatečná podpora zavádění nových informačních technologií v cestovním ruchu  nízká efektivnost marketingu v cestovním ruchu bez tvorby konkurenceschopných produktů  pro nově se rodící destinaci Toulava v podstatě neexistuje „corporate identity“  území Toulavy není vnímáno jako jedna turistická destinace, nemá vlastní image  nebyly dosud vytvořené produkt destinace, lépe řečeno „klíčové obchody“, které by destinaci odlišovaly od ostatních destinací  nedostatečná komunikace mezi zástupci obcí v regionu, zástupci obcí a podnikateli, zástupci obcí a společensko-zájmovými organizacemi  nedostatečná komunikace zástupců destinačního managementu s orgány ochrany přírody a památek, což by mohlo do budoucna vyvolat konflikty nátlakových  nedostatečná koordinace činností spojených s cestovním ruchem v rámci Toulavy, zatím převládá lokální propagace cestovního ruchu  absence alternativního programu pro turisty v případě špatného počasí, absence zábavního turismu  malá nabídka volnočasových aktivit  absence společné propagace cestovního ruchu v destinaci, roztříštěná a nekoordinovaná propagace regionu Toulava  nedostatek kvalifikovaného personálu pro provoz ubytovacích a stravovacích zařízení v cestovním ruchu

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 105

 nedostatečný počet kvalitních ubytovacích a restauračních zařízení pro dnešního převážně náročnějšího klienta  nedostatečný počet úředně certifikovaných ubytovacích a stravovacích zařízení  nedostatečná propagace a nabídka ubytovacích kapacit v rezervačních systémech  vysoká sezonnost v závislosti nejen na ročním období ale i na počasí  slabá nabídka doplňkových služeb pro cykloturistiku  zatím chybí oficiální webová stránka s nabídkou pro turisty a návštěvníky  nedostatečná nabídka pro agroturistiku  nedostatečná nabídka a kvalita pro vodáckou turistiku, nevyužitý potenciál pro vodáckou turistiku  nízké využití sakrální nabídky, malé využití pro religiózní cestovní ruch, malé využití církevních památek pro veřejnost, především kostelů  zatím nedostatečná snaha Tábora stát se přirozeným centrem nově se tvořící destinace Toulava  slabší estetika a péče o vzhled soukromých i veřejných nemovitostí  chybějící systém školení a dalšího vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu  špatný stavebně-technický stav řady památkově chráněných objektů, finanční náročnost spojená s údržbou památkově chráněných objektů  nerovnoměrné rozložení vícedenních kulturních akcí pořádaných na území oblasti  neexistence incomingové agentury  nízká ekonomická výtěžnost z cestovního ruchu, nedostatek financí pro další podporu cestovního ruchu  nedostatečně dlouhá provozní doba zařízení CR  nízká útrata návštěvníků v destinaci  nesrozumitelné s někde až nedostatečné značení turisticky zajímavých míst  zatím ne příliš dobrý přístup a chování poskytovatelů služeb a obyvatelstva k návštěvníkům

PŘILEŽITOSTI (O)  tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního ruchu, zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu, zvýšení diferenciaci nabídky vůči rostoucí pestrosti poptávky na trhu CR  zkvalitňování služeb jako zásadní faktor růstu spokojenosti návštěvníků, využití certifikace a kodexu kvality  výraznější kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu, vzdělávání a motivace pracovníků v CR  aktivace hlubší spolupráce jednotlivých subjektů v cestovním ruchu  rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu, využití nových komunikačních technologií a sociálních sítí  další rozvoj venkovské turistiky a dalších forem šetrného cestovního ruchu  rozvíjející se fenomén wellness a golf  zefektivnění spolupráce mezi agenturou CzechTourism a regionálními partnery v oblasti přípravy a tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu  podpora nabídky dalších zajímavých kulturně-historických objektů, míst a přírodních lokalit využitelných pro cestovní ruch  budování a činnosti organizačních struktur cestovního ruchu v destinací, nalezení jednotícího prvku Toulavy  výrazné zefektivnění regionálního marketingu cestovního ruchu  rostoucí kvalita webových portálů cestovního ruchu

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 106

 změna filosofie v řízení a podpoře cestovního ruchu jako nový impuls pro sofistikovanější a koordinovanější aktivity  využít zkušeností s tvorbou produktu u zahraničních destinací obdobného charakteru  využít vhodné polohy destinace pro získání zájmu dalších potenciálních návštěvníků  navázání spolupráci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu  využít činnosti mikroregionálních sdružení a organizací pro vytvoření dvoustupňového řízení destinace  organizovat kontinuální vzdělávací trénink zainteresovaných subjektů Toulavy  možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů, v předstihu připravit projekty, které by mohly být financované z Integrovaného regionálního operačního programu pro léta 2014 až 2020  podpora či zkvalitnění již fungujících aktivit – např. mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň, nutnost udělat revizi technického vedení trasy a značení, aby byly alespoň jedna páteřní trasa dokonalá, neboť po nich jezdí právě cizinci.  navázání spolupráce s destinacemi ve Středních Čechách a v jižních Čechách  využít potenciálu velké Prahy  cíleně zastavit část turistů směřující na Šumavu  vytvořit jakési „zelené plíce“ pro průmyslové aglomerace (Severní Čechy a Morava)  dobře se připravit na účinnost nového Zákona o CR  využít spolupráce MAS v Toulavě (tradice regionálních řemesel a produktů)  využít více potenciálu silného lídra regionu (Tábor)  využít spolupráci s odbornými školami (IT, CR) v Toulavě  vytvoření regionální cestovní kanceláře, založení incomingové cestovní kanceláře  vytvořit speciální produkty pro seniory a rodiny s dětmi  využít rostoucí poptávka národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balíčcích (cykloturistika, pěší turistika, venkovská a agroturistika, golf, tenis)  dosáhnout provázanost s potenciálem turistických „atrakcí“ v předmětném území  využití trendů v životním stylu – zájem o vlastní zdraví a péči o něj (wellness)  využít významně rostoucí cílové skupiny seniorů a zájemců o aktivní pobyty a venkovskou turistiku  využití potenciálu oslovit rozmanitou nabídkou široké spektrum návštěvníků  využití potenciálu pro to, aby destinace byla celoročně atraktivní a turisticky navštěvovaná  práce na etickém kodexu v rámci destinace Toulava (vůči návštěvníkům, veřejné správě, v rámci konkurenčního prostředí)  využití potenciálu přirozené a zároveň neobjevené a turisticky nepřelidněné destinace  zaměření na regionální produkty  využití děr na trhu (např. mototuristika, low-cost cestování)  využití inovativních prvků v rámci marketingu (turistická hra, karta, geocaching, regionální měna, průvodce po restauracích, certifikace zařízení CR, značka regionálních produktů)  navázání spolupráce s veřejnými dopravci  zaměření na rozvoj zázemí pro aktivní turistiku (pěší, cyklo, běžkařskou, vodní, hypo, in- line)

HROZBY (RIZIKA) (T)  silná a aktivní konkurence v sousedních zemích, propad v kvalitě nabídky oproti těmto destinacím

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 107

 příchod další hospodářské krize, výraznější kolísání návštěvnosti ovlivňované aktuálními trendy, na které nebude schopna nabídka destinace reagovat  zhoršené legislativní prostředí pro cestovní ruch  chybějící legislativa pro ustavení jednotné a závazné standardizace služeb  nedostatek finančního kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu  obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější propady příjmů domácností  nedostatečná kvalita, struktura a využití infrastruktury cestovního ruchu (zejména veřejné)  nedostatek zainteresovaných a schopných aktérů cestovního ruchu pro budování destinačních společností  opomíjení významu hodnocení dopadů cestovního ruchu na okolní prostředí a nedostatečné naplňování konceptu udržitelného rozvoje  podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele  malá konkurenceschopnost produktů cestovního ruchu na evropském trhu  dosud malý zájem cestovních kanceláří a touroperátorů působit na domácím trhu a nabízet regionální produkty cestovního ruchu  nedostatečné statistické informace o kapacitách a výkonech cestovního ruchu na lokální a regionální úrovni  nedostatek spolupráce a koordinace národní a regionálních politik cestovního ruchu  dosud neexistující národní informační systém cestovního ruchu  finanční závislost již fungujících organizací cestovního ruchu na externích zdrojích, nestabilní zdroje financování destinačních společností  neprovázanost v projektech podpory cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU, zejména v oblasti tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu  dosud chybějící jednotné metodika chápání a tvorby produktu cestovního ruchu  malá podpora zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu  nedostatečný zájem soukromého, veřejného a neziskového sektoru na trvalé spolupráci v oblasti cestovního ruchu v rámci destinace  vznik silných a aktivních destinací v sousedství regionu Toulava, které nebudou ochotni spolupracovat  nedostatek finančních prostředků na činnost destinačního managementu v destinaci Toulava  zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem cestovního ruchu v konkurenčních destinacích (Rakousko, Německo, apod.)  nepřijetí zákona o řízení cestovního ruchu v ČR, ohrožení finanční stability destinačního managementu vlivem zastavení procesu přijetí tohoto zákona  negativní vlivy výstavby D3 na krajinný ráz Toulavy (například logistická centra)  vysídlování venkova  střet krajských zájmů Jižní a Střední Čech  změny ve vedení obcí po volbách  malá vytrvalost, trpělivost a víra zakladatelů Toulavy  snižující se dynamika nárůstu počtu turistů  podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti  podceňování přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu  nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu zejména mimo hlavní turistická centra  pokračující roztříštěnost marketingových aktivit

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 108

9.2 SWOT analýza, stručná varianta Silné stránky Silné stránky  pestrá nabídka turistických cílů a turistických  přílišná sezonnost návštěvy regionu Toulava, atraktivit na celém území regionu Toulava, klesající počet návštěvníků, kteří v regionu ucelený a pro turistu plošně uchopitelný tráví dovolenou, pokles zahraničních prostor návštěvníků, kteří by zde trávili dovolenou,  nově se tvořící destinace a vytváření prakticky k nule destinačního managementu vzniklo „ze  území Toulavy není vnímáno jako jedna zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí a turistická destinace, nemá vlastní image, pro podnikatelů, vybudovaná síť destinaci Toulava v podstatě neexistuje mikroregionálních sdružení (MAS), které "corporate identity" výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu  nekoordinovaná marketingová podpora ve svém mikroregionu cestovního ruchu v rámci regionu Toulava,  velké množství přírodních a kulturních stále převládá propagace na úrovni památek a chráněných přírodních území, řada jednotlivých měst, nebo sdružení obcí naučných stezek, poměrně velké množství  převážně nízká kvalita nabízených služeb pro eventů v průběhu celého roku návštěvníky, proto regionu Toulava dávají  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní přednost jen návštěvníci, kteří preferují nízké dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou ceny a ne kvalitu sezonu, dobré podmínky pro zimní sporty,  nebyly dosud vytvořené produkt destinace, vodní sporty, vodní turistiku, cykloturistiku, lépe řečeno "klíčové obchody", které by hypoturistiku a agroturistiku, velkého destinaci odlišovaly od ostatních destinací množství majitelů objektů individuální  obecně nedostatečná komunikace mezi rekreace „stakeholders“ v rámci destinace, tedy mezi  region Toulava je stále vnímán v celé ČR veřejnou správou, podnikatelskou sférou, jako oblast vhodná pro trávení domácí delší i sdruženími obcí, provozovateli atraktivit pro kratší dovolené i cílem pro výlety s velkým návštěvníky a správci památkových objektů a podílem dalších forem dopravy, silná vazba přírodních chráněných území regionu Toulava na další části jižních Čech, jako vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu Příležitosti Hrozby (RIZIKA)  tvorba a nabídka nových inovativních  zhoršení legislativních a finančních produktů cestovního ruchu, zachycení podmínek pro podporu cestovního ruchu aktuálních trendů v cestovním ruchu, zvýšení v rámci ČR, nedostatečná spolupráce v CR diferenciaci nabídky vůči rostoucí pestrosti na národní a regionální úrovni, zhoršení poptávky na trhu CR ekonomické situace obyvatelstva  zkvalitňování služeb jako zásadní faktor  nepodaří se dostatečně navázat spolupráci růstu spokojenosti návštěvníků, využití veřejných a soukromých subjektů a certifikace a kodexu kvality provozovatelů turistických atraktivit uvnitř  výraznější kultivace lidského kapitálu v Toulavy a vůči okolním destinacím, střet cestovním ruchu, vzdělávání a motivace zájmů mezi kraji, ve kterých leží region pracovníků v CR Toulava  aktivace hlubší spolupráce jednotlivých  podceňování forem trvale udržitelného subjektů v cestovním ruchu v rámci regionu cestovního ruchu v rámci ČR i v rámci Toulava destinace Toulava, zhoršování životního  spolupráce s okolními destinačními prostředí v rámci destinace, které je hlavní agenturami, které sousedí s Toulavou atraktivitou pro Toulavu  využít možnost čerpání mimořádných  další pokles návštěvnosti regionu Toulava finančních prostředků z národních a především domácími návštěvníky, kteří zde mezinárodních fondů, v předstihu připravit pobývají na kratší nebo delší dovolené projekty, které by mohly být financované z Integrovaného regionálního operačního programu pro léta 2014 až 2020

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 109

10 NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE – VIZE, CÍLE, PRIORITY, OPATŘENÍ – AKTUALIZACE Z ROKU 2017 10.1 Strategická část Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava Vize rozvoje cestovního ruchu v destinaci (turistickém regionu) Toulava je základním strategickým nasměrováním aktivit samosprávy, podnikatelských subjektů a dalších aktérů (stakeholderů) cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava, která deklaruje:  Kam chce turistický region Toulava realizací strategie zhruba do konce roku 2020 dospět?  Jaké cíle si pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci Toulava stanovuje?  Jaké jsou hlavní stavební kameny (pilíře) dlouhodobě udržitelného cestovního ruchu v regionu, jimž má být věnována hlavní pozornost?

10.1.1 Výchozí situace strategie Turistický region Toulava je destinace s dosud nedostatečně využitým potenciálem pro cestovní ruch. Má na jedné straně výhodnou geografickou polohu vzhledem ke zdrojovým trhům, ale na druhé straně sousedí s regiony, které jsou turisty zatím vyhledávanější a mnohdy přitažlivější pro zahraničí návštěvníky (Praha, Český Krumlov, Hluboká, Třeboň). Poloha má však také nevýhodu, protože pro většinu potenciálních návštěvníků je region vnímán, jako transitní a nikoli cílová destinace. Je to především ve vztahu k regionu jižní Čechy, který je obyvateli Česka vnímán jako tradiční oblast pro trávení tuzemské dovolené, především v létě. V rámci destinace Toulava je jen jedno centrum nadregionálního významu a to je Tábor, především z pohledu historie, památek a správního centra severní části Jihočeského kraje. Z určitého pohledu má i Bechyně nadregionální charakter díky lázním. Dalšími centry regionálního významu jsou Soběslav, Milevsko a Sedlčansko s dominantou Monínce, jako centra především zimní rekreace, ale dnes i trávení letní dovolené. Strategie by měla vycházet hlavně ze svých silných stránek, jak byly uvedeny ve SWOT analýze a to především z těchto:  pestrá nabídka turistických cílů a turistických atraktivit na celém území regionu Toulava, ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor  velké množství přírodních a kulturních památek a chráněných přírodních území, řada naučných stezek, poměrně velké množství eventů v průběhu celého roku  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou sezonu, dobré podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, vodní turistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, hypoturistiku a agroturistiku, velkého množství majitelů objektů individuální rekreace  silná vazba regionu Toulava na další části jižních Čech, ale i některých částí středních a Vysočiny, což by umožnilo vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu.

10.1.2 Zdůvodnění strategické vize Vize rozvoje cestovního ruchu se opírá o analýzu odvětví cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava, o průzkum názorů na rozvoj cestovního ruchu mezi podnikateli, zástupci samosprávy a neziskového sektoru v regionu. Vychází dále z analýzy současného návštěvníka regionu a konečně provedené SWOT analýzy, která shrnula všechny

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 110

podstatné silné a slabé stránky rozvoje cestovního ruchu, jeho rozvojové příležitosti, ale i ohrožení. Vize vychází ze znalostí, zkušeností a záměrů samosprávy, podnikatelských subjektů vyvíjejících aktivity v odvětví cestovního ruchu a z názorů návštěvníků regionu. Je však především výrazem názorů těch, kteří byli iniciátory vzniku této destinace a kteří patří k hlavním organizátorům dalších aktivit v rámci destinace Toulava. K formulaci strategie přispěla i krátkodobá stáž zainteresovaných spolupracovníků destinace Toulava v turistickém regionu Oststeiermark ve Spolkové zemi Štýrsko, která má srovnatelné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve své destinaci. Velkou výhodou vzniku nové turistické destinace je skutečnost, že nově se tvořící destinace a vytváření destinačního managementu vzniklo „ze zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí, měst a obcí, podnikatelů a místních akčních skupin (MAS), kteří výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu. Strategie destinace Toulava by neměla být v rozporu z Koncepcí rozvoje cestovního ruchu v České republice na léta 2014 až 2020 a Koncepcí rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015 – 2020 (viz. http://www.kraj- jihocesky.cz/1541/koncepce_rozvoje_cestovniho_ruchu_jihoceskeho_kraje_20152020.htm) . Namátkou uvádíme hlavní cíle koncepce rozvoje cestovního ruchu v ČR.

10.1.3 Strategická vize a globální cíle Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2014 až 2020 Česká republika disponuje historickým, přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Tento potenciál však v současnosti není zcela využíván. Důvodem je především nízká kvalita základních i doplňkových služeb cestovního ruchu spojená s kvalitou a kvalifikovaností pracovní síly, která v tomto odvětví působí. Dále také problémy spolupráce a koordinace aktivit uvnitř destinací cestovního ruchu. Prozatím podstatným faktorem ovlivňujícím vyváženost cestovního ruchu v ČR je jeho výrazná koncentrace do hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch patří k odvětvím s výrazným podílem na zaměstnanosti, je jeho rozvoj spojen s tvorbou nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti a k řešení s ní souvisejících problémů. Rozvoj cestovního ruchu v ČR pomocí moderních produktů cestovního ruchu vycházejících ze sociokulturních specifik regionů, jejich přírodního bohatství a historického, kulturního a technického dědictví přispěje k socioekonomickému rozvoji regionů, který je zároveň šetrný vůči přírodním a jiným zdrojům, které jsou předmětem zájmu odvětví cestovního ruchu. Strategická vize a cíle pro cestovní ruch v České republice vycházejí z toho, že cestovní ruch je do značné míry založen na malém a středním podnikání. Z toho také vychází systém priorit a podpůrných opatření. Politika podpory cestovního ruchu je v České republice uplatňována jak na národní úrovni, tak i na úrovni krajů a obcí. Základní strategická vize cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 Atraktivnost Rozvoj Znalosti Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy Konkurenceschopnost Kooperace Kvalita Strategická vize cestovního ruchu pro období 2014 - 2020 představuje Českou republiku jako destinaci:  s vysoce pozitivní mezinárodní image  mající kvalitní a atraktivní turistické produkty a programy  nabízející kvalitní služby s příjemnou a vzdělanou obsluhou

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 111

 nabízející zajímavé kulturně-historické zážitky, sportovní vyžití, atraktivní přírodní zajímavosti  nabízející bezpečné prožití dovolené domácích a zahraničních návštěvníků  s běžně aplikovanými principy udržitelného rozvoje v praxi  nabízející zajímavé pracovní příležitosti v cestovním ruchu. Při formulování globálního cíle Koncepce CR v ČR vycházíme z toho, že moderní politika cestovního ruchu by měla usilovat o:  růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru a kontextu  udržení relativního ekonomického postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (tvorba HDP, zaměstnanost především v malém a středním podnikání)  odstraňování regionálních disparit zejména v hospodářsky slabých problémových regionech  podporu využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, avšak s garancemi zachování jejich kvality  posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu, včetně posílení monitoringu, vyhodnocování a odstraňování negativních vlivů vzniklých cestovním ruchem na přírodní i socio-kulturní prostředí a veřejné zdraví. Globálním cílem Koncepce (CR v ČR) je zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni a udržení jeho ekonomické výkonnosti jako důsledek dosažení rovnováhy mezi ekonomickým, socio-kulturním, environmentálním a regionálním rozvojem. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění následujících strategických cílů Koncepce:  posilování kvality nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí  vybudování struktury a kultivace institucí, které efektivně implementují politiku cestovního ruchu  zvýšení kvality lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů  zlepšení přístupu poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu  v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, intenzivnější využívání efektivních nástrojů a inovací v oblasti řízení a marketingu destinací cestovního ruchu  posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu

10.2 Strategická vize a globální cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu pro destinaci Toulava pro léta 2018 až 2022

10.2.1 Strategická vize Destinační management ve spolupráci se všemi stakeholdery bude realizovat strategické kroky systematického rozvíjení všech relevantních složek cestovního ruchu tím, že:  přijme za výchozí princip strategie místní specifika, jež vytváří genia loci – tj. ducha lokality a dále využije životní prostředí a nedotčenou krajinu  budou investovat veřejné i soukromé zdroje do dalšího rozvoje infrastruktury cestovního ruchu  zkvalitní marketing cestovního ruchu  zlepší management cestovního ruchu formou nového institucionálního uspořádání, jehož nedílnou součástí bude i změna financování nově vzniklé struktury, kladoucí do popředí zejména vlastní „produkční“ aktivitu

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 112

 bude navrhovat a zejména realizovat produkty cestovního ruchu podle jednotlivých cílových skupin. Destinace Toulava se zaměří především na tyto cílové skupiny potenciálních zákazníků a návštěvníků:  cílová skupina domácích návštěvníků z celé ČR  cílová skupina obyvatel Prahy a jeho okolí  cílová skupina návštěvníků, kteří tráví dovolenou v okolí Toulavy  cílová skupina obyvatel regionu Toulava, kteří využívají svůj region k výletům a trávení víkendů  cílová skupina turistů  cílová skupina rodin s dětmi  cílová skupina mladých (páry, skupiny přátel)  cílová skupina seniorů  cílová skupina obyvatel České republiky s nižšími příjmy, pro které je dovolená v zahraničí příliš nákladná  cílová skupina zahraničních návštěvníků by měla být součástí až následující strategie Toulava Základní strategická vize cestovního ruchu pro destinaci Toulava Budování corporate identity Partnerství stakeholders Spolupráce s okolím Toulava, region kam se vždy rád vracím Konkurenceschopný Společný marketing a produkt Kooperace a spolupráce kvalita

10.2.2 Globální cíl strategie Při formulování globálního cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu v destinaci Toulava vycházíme především z toho, že:  destinace by měla udělat všechno pro to, aby se navyšoval počet návštěvníků a turistů v regionu nejen v hlavní sezóně, ale po celý rok  zachytí současný trend v trávení dovolené tuzemců, tedy jejich postupný návrat k domácí dovolené  přizpůsobí nabídku současným trendům chování turistů, tedy že se délka dovolené zkracuje, ale zvyšuje se počet krátkých dovolených, ale zároveň se nabídka zaměří i na týdenní pobyty především v okolí řeky Vltavy.  přizpůsobí nabídku současným požadavkům většiny návštěvníků a turistů, tedy že hlavním cílem dovolené je relaxace, zážitek, poznání a aktivní trávení dovolené  vytvoří širokou nabídku aktivit i pro jednodenní návštěvníky a výletníky  vytvoří diferencovanou nabídku pro vybrané segmenty trhu  vytvoří efektivní informační systém na Internetu s důrazem na sociální sítě  kvalitou služeb, pestrostí a variabilitou nabídky bude motivovat potenciální návštěvníky k opakované návštěvě regionu, což podpoří i tvorbou věrnostních programů a slevových karet.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 113

Hlavním cílem Strategie destinace Toulava je zařadit ji mezi nejvýznamnější turistické regiony v rámci České republiky jako jsou například Český ráj, Šumava, Krkonoše, atd..

K tomu by měla využít čtyř hlavních pilířů atraktivit, které zavedou návštěvníka do samého srdce české krajiny a historie a definují hlavní produktové linie, které jsou v souladu s koncepcí Jihočeského kraje:

 Do srdce historie (památky): Mezinárodní potenciál města Tábor s ohledem na husitství a jeho úlohu v české i evropské historii; Kolébka celého rodu Vítkovců a působení Rožmberků – Bechyně, Soběslav, Sedlčany, Sedlec-Prčice; Nebýalé množství romantických zřícenin – Choustník, Borotín, Kozí hrádek,..; Významné technické unikáty – Stádlecký most, Bechyňská duha, Jordán; Jedinečné církevní stavby – Klokoty, Milevský klášter; Silný odkaz první republiky – Benešova vila, Tábor, Sedlčansko.

 Do srdce krajiny (pěší, cyklo vodácká a běžkařská turistika, přírodní zajímavosti, rozhledny): Nepoznamenaná venkovská krajina, která je typicky česká – mírně kopcovitá krajina Sedlčanska a Jistebnicka, přírodní parky s rozsáhlými lesními porosty Táborska; Přírodní unikáty – Chýnovská jeskyně, viklan Husova kazatelna; Údolí řek Lužnice a Vltavy – vodní turistika; Silná tradice pěší turistiky – Sedlec-Prčice, údolí Lužnice, pěší pochody; Výhodné podmínky pro cykloturistiku s nízkou frekvencí cyklistů; Velké množství rozhleden a vyhlídek – Hýlačka, Kuníček, Vltavská podkova

 Do srdce lidí a tradic (festivaly, tradice, gastrozážitky, regionální produkty): Lidové zvyky a tradice – Soběslavská Blata, Kozácko, střední Povltaví, Skanzen Vysoký Chlumec; Regionální produkty – Certifikace značkou Toulava – regionální produkt - bechyňská keramika, řemeslná výroba, venkovské potraviny; Pestrá nabídka tradičních eventů s nadregionálním významem – Táborská setkání, Milevské maškary, Den řemesel ve Skanzenu; Gastroturistika – kuchařští mistři, regionální pivovary

 Do srdce dobré nálady (zážitky s dětmi, aktivní zážitky, relax a koupání): Aktivní zážitky v létě i zimě – areál Monínec; Skalní lezení v údolích řek; Golf – Čertovo břemeno, Bechyně; Agroturistika, Zážitky pro celou rodinu - Zeměráj, Housův mlýn, Muzeum čokolády; Relax – Lázně Bechyně, Pivní lázně Tábor, Orlická přehrada, Lužnice

Hlavní nosné téma destinace vystihuje heslo: „Od Tábora až k nám… do srdce Čech“. Návštěvník zde objeví pohodovou malebnou krajinu vhodnou k toulkám a výletům plnou romantiky a zážitků, krajinu, která je typicky česká a autentická, krajinu, která je nasáklá českou historií, krajinu, kde pozná duši české země. Z turistického a historického centra Tábora se tak může vydat až do té nejvzdálenější vesničky, až k nám domů...

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 114

V roce 2018 byla stanovena 3 strategická témata, kterými se bude destinace profilovat:

1. Srdce turistiky - hlavní profilací destinace je moderní turistika s důrazem na pěší turistiku. K tomu bude přispívat budování moderních (evropských) pěších stezek v návaznosti na služby v cestovním ruchu, spolupráce s KČT a osvěta ohledně renesance pěší turistiky s důrazem na šetrnou turistiku ke krajině i lidem. Téma využívá silnou tradici pěší turistiky v údolí Lužnice a připravovanou Evropskou Stezku podél Lužnice, potenciál značky Sedlce-Prčice, jako mekky pěší turistiky, region Povltaví a ideální přírodní podmínky průmyslově nepoznamenané venkovské oblasti.

2. Srdce historie - druhým pilířem jsou historické památky a tradice nadregionálního a celorepublikového významu. Téma těží z jedinečnosti regionu spjatého s českou historií a to v tématech: husitsví (Tábor, Kozí hrádek), jedinečná poutní místa (Klokoty, Bechyně, Milevsko), vznik a zánik Vítkovců a Pánů z Růže (Sedlec-Prčice, Bechyně, Soběslav), Lidové tradice Blat a Povltaví, NEJ technické památky (nejstarší elektrifikovaná železnice, nejvyšší most, nejstarší vodní nádrž), 1. republika - E. Beneš. S ohledem na směřování turistů do méně navštěvovaných regionů a odlehčení přetíženým oblastem.

3. Toulání s příběhem – zážitková turistika zaměřená především na gastrozážitky, zážitky pro rodiny s dětmi, zážitky pro seniory, aktivní zážitky včetně zimní sezóny.

10.2.3 Hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu v regionu Toulava K naplnění strategické vize byly stanoveny tyto marketingové cíle, jejichž míra dosažení bude pravidelně vyhodnocována. 1) Každoroční zvýšení počtu návštěvníků 2) Každoroční růst návštěvnosti webových stránek 3) Cíleně vyvíjet produkty cestovního ruchu a rozvíjet propagaci území tak, aby se postupně zvýšila průměrná doba pobytu v destinaci dle dat ČSÚ 4) Zvýšit podíl návštěvníků, kteří se do regionu opakovaně vrací – statistika IC

10.3 Priority v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Toulava

10.3.1 Struktura priorit a opatření Stanovení priorit a opatření je dáno a vychází z globálního cíle. Konkurenceschopnost je determinována řadou faktorů, které lze shrnout následovně:  kvalita nabídky,  vzdělané lidské zdroje,  efektivní destinační řízení a marketing.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 115

Základem konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu je atraktivní a jedinečná nabídka cestovního ruchu. Aby se nabídka dostala na trh k potenciálním spotřebitelům, je nezbytné neustále zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude generovat konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Jejich jedinečnost a nenapodobitelnost je dána schopností šetrně využít primární potenciál destinací, tedy jejich přírodní a kulturně-historické předpoklady. To vše musí být doplněno funkční a kvalitní infrastrukturou a doprovázeno kvalitními službami a společenskými aktivitami. Nestačí pouze vytvářet kvalitní nabídku. Ta je nyní ve většině vyspělého světa standardem. Diferenciace destinací dnes probíhá na poli efektivního oslovování vybraných segmentů populace prostřednictvím marketingových aktivit. Promyšlená marketingová strategie destinace a schopnost ji realizovat rozhodují o úspěchu či neúspěchu nabídky na trhu. Růst konkurence a její aktivita, či stále pestřejší nabídka možností trávení volného času, význam tohoto opatření ještě posilují. Tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing musí stát jednak na aktivním využívání moderních informačních technologií, a na kooperaci a spolupráci turistických regionů a oblastí. Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důležité podpořit existencí (zakládáním) nezbytné organizační struktury cestovního ruchu, resp. destinačního managementu. Nezbytnou podmínkou je zároveň zkvalitňování lidského potenciálu. Prioritami a opařeními průřezově prostupují prvky (kvalita, znalosti, inovace, udržitelnost), které mají akcelerovat a zefektivnit naplňování cílů. Tyto prvky jsou zásadními parametry pro realizaci politiky cestovního ruchu. Zároveň se vzájemně ovlivňují a působí na procesy v cestovním ruchu synergicky. Kvalitou je myšlena užitná hodnota pro spotřebitele. Představuje míru schopností destinace uspokojit nároky a očekávání jejích návštěvníků. Zvyšování kvality není pouze o vyšším standardu služeb, ale o poskytování takových služeb, které se co nejvíce blíží očekávanému charakteru služby ve vazbě na požadovanou cenu. Kvalita se musí prosazovat i v řídících a operačních činnostech i ve schopnostech lidských zdrojů. Realizace jednotlivých aktivit musí být založena na znalostech. Znalosti totiž přináší destinacím konkurenční výhodu. Se znalostmi úzce souvisí pojem inovací. Předpokladem inovace nabídky i procesů v cestovním ruchu (v rámci destinačního managementu a marketingu) je schopnost nabyté znalosti promítnout do konkrétních aktivit a uspět s nimi na trhu. Posledním atributem všech návrhů je jejich udržitelnost. Cestovní ruch má celou řadu jak pozitivních, tak negativních efektů, které se mohou při nerespektování principů udržitelného rozvoje nekontrolovatelně a nerovnovážně projevovat.

10.3.2 Priority Strategie rozvoje CR v turistickém regionu Toulava Na základě provedené analýzy strany nabídky a poptávky, formulované SWOT analýzy jsou navrženy tyto věcné priority nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu a k naplnění vize v turistickém regionu Toulava: Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava Priorita 1 (s cílem dostat do povědomí obyvatel tento region, jako turistickou destinaci) Marketingová strategie destinace Toulava Priorita 2 (a její společná realizace s cílem dosáhnout opakované návštěvy účastníků cestovního ruchu) Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava Priorita 3 (s využitím partnerství mezi stakeholdery v destinaci Toulava)

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 116

Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava Priorita 4 (se stanovením klíčových obchodů až na úroveň zážitkové karty pro návštěvníky a turisty)

10.4 Opatření v rámci Strategie rozvoje CR destinace Toulava

10.4.1 Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava (Priorita 1)

10.4.1.1 Zdůvodnění priority Nově vzniklý turistický region Toulava má jednu nevýhodu. I po třech letech fungování destinační společnosti existuje stále velké množství potenciálních návštevníků, kteří si pod tímto pojmem nic konkrétní neumí představit a to na rozdíl od tradičních turistických regionů. Každý si okamžitě vybaví, pokud sdělím svým přátelům, že jedu na dovolenou například na Šumavu, do jižních Čech, do Českého ráje apod., co to znamená, co to představuje. Každému se při vyslovení těchto pojmů vybaví určitá představa, často i určitý osobní zážitek. Každé z těchto míst, z těchto regionů má svůj genius loci (občas se dnes používá i pojem genius regionalis). Podobně je tomu s vnímáním destinačního managementu Toulava a destinačního produktu cestovního ruchu, tedy corporate identity destinace Toulava. Co je tedy corporate identity? Je to jednoduše řečeno firemní styl. Je to souhrnné označení pro soubor pravidel určujících jak vnější vystupování firmy ke svému okolí a zákazníkům, tak vnitrofiremní vztahy mezi zaměstnanci, systém komunikace, řízení a odměňování. Disponuje tedy určitým součtem vlastností a způsobů prezentace, které spojují organizaci a současně ji od jiné odlišují. Struktura podnikové identity závisí na třech pilířích či komponentech. 1. Základ (názvy, normy, ideje a systémy organizace) 2. Zveřejnění identity – jak se identita dostane do povědomí veřejnosti (ztvárnění, kultura, komunikace) 3. Image – účinnost firemního stylu na vnitřní a vnější okolí. Mezi hlavní přínosy firemní identity patří: • komplexnost a systémovost, • prezentace firemní originality, jedinečnosti a specifičnosti, • stabilita a dlouhodobé působení dovnitř i navenek, • ztotožnění se zaměstnanci a spolupracovníky, • prestiž, • urychluje a zefektivňuje veškerou komunikaci a propagaci firmy. Firemní design je podstatou vizuální identity firmy, neboť na jeho základě můžeme firmu identifikovat a odlišit ji od ostatních firem. Jedná se o soubor vizuálních hodnot používaných v komunikaci uvnitř, ale zejména vně firmy. Pro pojem „design“ se často používá i označení jednotný vizuální styl, tj. graficky zpracovaná vizuální tvář firmy: v první řadě název firmy a způsob jeho prezentace, logo a/nebo logotyp, dále firemní barvy, uniformy, také třeba letáčky, vizitky, potisky textilií či automobilů a jiné propagační tiskoviny, dále webové stránky, reklamní hesla a postupy, značku pro zviditelnění a odlišení produktu nebo grafiku obalů atd. Firemní komunikace obsahuje všechny komunikační prostředky, komunikaci s vnějším i vnitřním prostředím a všechny formy chování, jimiž firma o sobě něco sděluje. Společnost si vytváří svůj charakter a buduje svou pověst na základě koordinovaného působení těchto čtyř subsystémů (prostředků):  Corporate comunication - dlouhodobá strategie, jejímž cílem je ovlivnění postojů relevantní části veřejnosti vůči organizaci.  Corporate culture - kombinace postojů, hodnot, procedur etického kodexu a atmosféry firmy.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 117

 Product - jednotná komunikace, design a kultura. Portfolio výrobků nebo služeb společnosti.  Corporate design - logo, jednotná úprava všech merkantilních tiskovin, písmo, typografie, barva, architektura, design. Výsledkem těchto čtyř prostředků si společnost buduje představu o organizaci, které všeobecně převládají na veřejnosti. Společnost si tak vytváří svůj charakter a buduje si tím určitou pověst, buduje svou firemní identitu - Corporate Identity. Co to je genius loci? Genius loci je latinské slovní spojení znamenající „duch místa“. V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní ochraňující síly. V cestovním ruchu je genius loci například to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu lezeme po rozhlednách. V architektuře to může znamenat, že stavba musela s místem komunikovat. Její účel musel nějakým způsobem souviset a navazovat na - dnes bychom obrazně řekli - atmosféru místa, v němž měla stát. Například známý hotel, rozhlednu a vysílač na Ještědu, který svým tvarem protahuje a doplňuje linii kopce, na němž stojí, čímž využívá „nabídky“ jeho přirozeného tvaru. Sousloví genius loci se však častěji týká krajiny. Hovořit dnes o krajině, jejím rázu a jejím působení znamená zejména hovořit o architektuře a urbanismu, protože ty z největší míry určují budoucí charakter regionu. Nejedná se přitom jen o domy, ale také o technické a liniové stavby, dálnice, vodní nádrže, sklady a parkoviště. Každé místo má určitou tvář či příběh, určité prostorové a estetické ztvárnění, což lze analogicky přirovnat i k lidem, kteří vždy mají nějakou tvář, ale ne vždy mají i kouzlo osobnosti. Pojem genius loci lze také definovat jako souhrn materiálních i nemateriálních projevů historie, ale i současnosti, jež se vyskytují v dané lokalitě a specificky působí na určitý subjekt. Jde o výsledek individuálního vnímání nebo i shodného skupinového vnímání. Jde o význam daného místa či dané lokality, v níž se vyskytují neopakovatelné prvky přírodního, architektonického a obecně kulturního prostředí, jejich ojedinělé kombinace a prostorové koncentrace. Protože se jedná o výsledek procesu vnímání či jakéhosi vnitřního dialogu s místem, je genius loci nutně podmíněn i vnitřními světy návštěvníků či rezidentů. V rámci cestovního ruchu motivuje genius loci návštěvníky k návratům a zanechává v nich trvalejší dojem, jakýsi emocionálně estetický „otisk“ daného místa v daném okamžiku. Do tohoto otisku se holisticky promítá např. pocit vznešenosti, estetičnosti, tajemnosti, nostalgie, mystičnosti, nekonečnosti, ale i pocit vlastní bezvýznamnosti apod. Genius loci nemůže být zcela zprostředkován informační technologií, neboť ICT dokáže přenést pouze část charakteristiky místa.

10.4.1.2 Navržená opatření k realizaci priority 1 Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu se podílet na těchto konkrétních opatřeních. 1.1. Na www stránkách všech měst a obcí v rámci regionu Toulava určených pro návštěvníky by měla být minimálně věta: „Obec (město) se nachází na území turistického regionu Toulava“ a logo Toulavy. Nejlepší by bylo vytvořit společný banner s logem a prolinkem na www.toulava.cz 1.2. Podobně u poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb by mělo být uvedeno, že nabízejí tyto služby především pro návštěvníky a turisty v rámci turistického regionu Toulava. Bylo by dobré také sjednotit uspořádání alespoň titulní strany www stránek všech ubytovacích, případně stravovacích zařízení. Na titulní straně www by mělo být

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 118

logo destinace Toulava, nejlepší by bylo vytvořit společný banner s logem a prolinkem na www.toulava.cz 1.3. Umístit tabule s mapu Toulavy do center měst a obcí a k významným turistitickým cílům. V první vlně cca 50 cedulí. 1.4. Hledat cesty, jak do některého pořadu v TV, rozhlase a na internetových kanálech dostat pořad nebo seriál o regionu Toulava. 1.5. Používání závazného grafického manuálu pro veškeré písemné materiály destinačního managementu Toulava, počínaje elektronickou komunikací, přes tištěné materiály. Vydání upomínkových předmětů s logem Toulavy, od Tábora až k nám a nápisem turistická oblast. Umožnit používání loga i dalším subjektům, které o to projeví zájem. Zavedení jednotného grafického vizuálu pro partnery Toulavy. 1.6. Pokračovat ve fotografických soutěžích na téma Toulava, organizovat i jiné soutěže 1.7. Propagovat logo turistického regionu Toulava všemi způsoby (například vlajky, jiné reklamní předměty), včetně interaktivních aplikací apod. 1.8. Vytvořit příběh, který by měl vztah k turistickému regionu Toulava a který buď vychází z historie tohoto území anebo půjde o fiktivní postavu, která se stane součástí marketingové strategie turistického regionu Toulava – formou komiksu, videoblogu nebo psaného příběhu 1.9. Označení významných turistických cílů a obecních úřadů a infocenter cedulí nebo samolepkou Toulava, od Tábora až k nám, turistická oblast 1.10. Certifikace regionálních produktů 1.11. Obrandování automobilů stakeholderů logem Toulava, od Tábora až k nám… 1.12. Budování značky prostřednictvím JCCR a SCCR 1.13. Propagovat destinaci jako srdce české turistiky s důrazem na pěší turistiku a vytvořením tak jedinečného genia loci

10.4.1.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 1 Priorita 1: Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava Garanti a Odhad finanční Č. Název opatření Realizační výstupy Cílové skupiny Termín spolupráce náročnosti (Kč) Logo na titulní straně Návštěvníci www 1.1 Logo Toulava v obcích DM a obce 2022 5 000 www stránek stránek Logo Toulava u HUZ, DM a HUZ a Logo na titulní straně Návštěvníci www 1.2 stravovacích zařízení a restaurace a 2022 5 000 www stránek stránek turistických cílů turistické cíle Informační tabule Návštěvníci, turisté DM, města, 1.3 v centrech měst, obcí a u 2022 500 000 Informační tabule a místní obyvatelé obce, partneři turistických cílů Krátký film, shot, účast v 1.4 Toulava a televize Celá ČR DM 2022 300 000 pořadech Práce dle manuálu, vizuální styl pro Stakeholders DM a 1.5 Grafický manuál 2022 25 000 partnery, upomínkové Toulava stakeholders předměty dle manuálu Potenciální 1.6 Soutěže Organizování soutěží návštěvníci a DM 2022 100 000 obyvatelé Návštěvníci 1.7 Propagace loga Propagace loga infocenter a DM 2022 100 000 partnerů

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 119

Vybrání vhodného příběhu o Toulavě 1.8 Vytvoření příběhu formou komisku, Celá ČR DM 2022 200 000 videoblogu nebo psaného příběhu Označení tur. cílů a Navštěvníky obecních úřadů cedulí DM a 1.9. Branding cílů regionu a místní 2022 200 000 nebo samolepkou stakeholdeři obyvatele Toulava Navštěvníky 1.10 Certifikace Certifikace regionálních regionu a místní DM 2022 100 000 . regionálních produktů produktů obyvatele Navštěvníky 1.11 Polep automobilů Branding automobilů regionu a místní DM 2022 40 000 . partnerů obyvatele Spolupráce na projektech Budování značky 1.12 a marketingových DM, JCCR, prostřednictvím JCCR Celá ČR 2022 0 . aktivitách s JCCR a SCCR a SCCR SCCR Uchopení genia loci 1.13 Propagace pěší Toulavy ve smyslu srdce Celá ČR DM 2022 1 000 000 . turistiky truistiky

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 120

10.4.2 Marketingová strategie destinace Toulava (Priorita 2)

10.4.2.1 Zdůvodnění priority Bez marketingového přístupu k řízení nabídky destinace Toulava je úspěch na trhu a v konkurenci dalších destinací vyloučený. Často se marketing redukuje jen na marketingovou komunikaci (tedy marketingový komunikační mix) a někdy dokonce se redukuje pouze na reklamu. To je však nesprávný postup a nemůže vést k úspěchu. Marketing se zabývá vztahy mezi kupujícími a prodávajícím a činnostmi, které mají tyto vztahy dovést k uspokojivému závěru. Potřeba se projevuje pocitem nedostatku. Lidská potřeba je však velmi proměnlivá a lze ji ovlivnit. Každý jedinec má jinou strukturu potřeb ovlivněnou věkem, sociálním postavením, vzděláním, způsobem života, zkušenostmi, módou, propagací apod. Proto je třeba potřeby poznat a snažit se je uspokojit. Z potřeb se odvíjí přání, která jsou formou lidských potřeb, a jejich podoba závisí od individuálnosti osobnosti. Uspokojování potřeb předpokládá existenci vhodných produktů, které jsou schopny tuto potřebu uspokojovat. Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, tzv. 4P:

Produkt (product) Nabízení zboží nebo služby

Cena (price) Částka, kterou musí zákazník zaplatit za zboží nebo službu

Distribuce (place) Veškeré činnosti (distribuční kanály) umožňující zákazníkovi získat produkt

Marketingová komunikace Veškeré metody informování zákazníka o vlastnostech zboží nebo služby

V cestovním ruchu mají produkty charakter služeb. Služby mají tyto čtyři hlavní vlastnosti:  Nehmatatelnost, je spojena s tím, že zákazník, protože si je nemůže prohlédnout či vyzkoušet, musí hledat průkazné známky o jejich kvalitě.  Nedělitelnost, spočívá v tom, že služby jsou vytvářeny a spotřebovávány současně, což neplatí pro fyzické výrobky.  Proměnlivost, ta závisí na tom, kdo je poskytuje, kdy je poskytuje a kde je poskytuje.  Pomíjivost, která spočívá v tom, že služby je možno uskutečnit většinou v přítomnosti zákazníka. V souladu s těmito čtyřmi hlavními vlastnostmi služeb a jejich komplexností vyžaduje marketing služeb vedle tradičních 4P ještě tři nové prvky, službu zákazníkovi (externí marketing), lidé (interní marketing) a procesy (interaktivní marketing.)  Externí marketing musí podnik vykonávat v souvislosti s přípravou, oceňováním, distribuováním a propagováním služeb.  Interní marketing je spojený se školením a motivováním zaměstnanců podniku. Lidské zdroje zvyšují hodnotu služby a mohou pomoci získat konkurenční výhodu.  Interaktivní marketing, zahrnuje veškeré činnosti, postupy a mechanismy, které závisí na zručnosti zaměstnanců při styku se zákazníky, což se projevuje v tom, že kvalita služby je spojena s tím kdo službu poskytuje. Mimořádný význam lidského faktoru ve službách spočívá v tom, že úspěch marketingu služeb do značné míry závisí na výběru, školení, motivaci a řízení lidí. Z hlediska rozšířeného marketingového mixu si pod P – people nepředstavujeme jen zaměstnance, ale zvláště v oblasti cestovního ruchu vstupuje do vnímání kvality služeb a zážitku z poskytovaných služeb další lidský faktor a to jsou sami zákazníci a v destinaci i místní obyvatelé.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 121

Procesy, jimiž jsou služby vytvářeny a dodávány jsou dalším důležitým faktorem marketingového mixu služeb. Veškeré pracovní činnosti představují určitý proces. Z hlediska jejich obsahu je můžeme členit na:  procesy poskytování služeb, které závisí na cílovém tržním segmentu, na umístění nabídky a na požadavcích zákazníka,  procesy rozhodovací, které mají velký význam z hlediska úspěšného marketingu služeb. V cestovním ruchu je umístění produktu na trhu klíčové zejména z hlediska image destinace a budování značky, což se nedá srovnat s běžnými typy produktů. Výhodou nákupu balíčku služeb je: větší pohodlí, větší hospodárnost, možnost plánovat prostředky, zajištění kvality, uspokojení specializovaných zájmů apod. Pro poskytovatele tvorba balíčků přináší zvýšení poptávky v době mimo sezonu, zvýšení atraktivity pobytu pro určité segmenty trhu, zvýšení efektivnosti, využití komplementárních zařízení, lepší reakce na změny trendů, prodloužení pobytu návštěvníků, zvýšení spokojenosti zákazníka. V marketingu destinace se balíčkům služeb říká systémy klíčových obchodů. Systémy klíčových nabídek považované za cíleně organizované balíky nabídek souborů služeb pro hlavní formy dovolené, které destinace nabízí. Od tradičního vypracování nabídky produktu se systémy klíčových obchodů odlišují tím, že jsou realizovány sdružením partnerů, kde jednotliví členové se zavážou k realizaci a dodržování společně sjednaných standardů kvality nabízených služeb a cen. Organizování klíčových obchodů předpokládá koordinaci a kooperaci organizovaných poskytovatelů služeb podle požadavku trhu v rámci závazného partnerství. Partnerství je důležité především v marketingu destinace. V destinaci vstupují do rozličných interakcí různé skupiny lidí, které většinou od zúčastněných subjektů vyžadují určitou míru spolupráce. Můžeme identifikovat různé skupiny lidí, přičemž každou z nich spojují odlišné zájmy. První skupinou jsou návštěvníci destinace, dále pak poskytovatelé služeb, představitelé veřejné správy a konečně místní obyvatelstvo. Úspěšnost destinace na trhu závisí na míře kooperace mezi poskytovateli služeb navzájem a představiteli veřejného sektoru. Na tvorbě produktu se podílí mnoho soukromých provozovatelů, ani veřejný sektor nelze vynechat. Každý však primárně sleduje své vlastní zájmy. Střet veřejného a soukromého sektoru vytváří živnou půdu pro vznik konfliktů. Předpokladem uspokojení potřeb a přání klienta je potom spolupráce všech aktérů, tedy státní správy, územní samosprávy, podnikatelských subjektů, občanských sdružení a dalších. Velmi důležitým aspektem spolupráce je i její institucionální zajištění a definování činností takové organizace. Díky cestovnímu ruchu nedochází pouze ke kontaktu mezi návštěvníky a poskytovateli služeb, ale také mezi návštěvníky a místními obyvateli. Návštěvníci sdílejí s místními obyvateli infrastrukturu destinace.

10.4.2.2 Navržená opatření k realizaci priority 2 Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu se podílet na těchto konkrétních opatřeních. 2.1 Vytváření marketingových akčních plánů na období 1 až 2 roky. 2.2 Aktivně působit na sociálních sítích – Facebook, Instagram, zvyšování okruhu fanoušků a dosahů příspěvků – využívat tento kanál k oslovení, co nejširšího okruhu potenciálních návštěvníků mimo region Toulavy, propagace akcí, balíčků a produktů CR 2.3 Pravidelně aktualizovat a modernizovat internetové stránky Toulava. Přestavba a modernizace kalendáře akcí (eventů), které probíhají v jednotlivých místech nebo

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 122

mikroregionech regionu Toulava a jeho pravidelná aktualizace. Propojit s weby JCCR a SCCR. 2.4 Získat možnost umístění bezplatných informačních materiálů o Toulavě ve vybraných informačních centrech v Praze a dalších místech ČR 2.5 Spolupráce při presstripech a famtripech pro vybrané touroperátory zaměřené na nabídku tuzemské dovolené s JCCR a SCCR. Navázat a využít spolupráci s vlivnými instagramery, youtubery a blogem. 2.6 Prezentace Toulavy na Holiday World, propagace na jiných veletrzích prostřednictvím JCCR a SCCR 2.7 Distribuce základních prezentačních katalogů Toulavy na všechny ubytovatele, infocentra, turistická místa 2.8 Vytvořit soubor ucelených informací zpracovaných pro jednotlivé ubytovatele v CR o celém regionu Toulavy a jeho distribuce. 2.9 Vytvořit videoprezentaci, která bude k dispozici všem ubytovacím ařízením, restauracím, turistickým cílům vybavenýmmultimaediální technikou a zajistit její nonstop promítání. 2.10 Pravidelně distribuovat všechny tištěné materiály o Toulavě do všech infocenter v rámci Toulavy, ale i do všech ubytovacích zařízení, včetně jejich umístění u pokladen placených atraktivit v rámci destinace Toulava. K propagaci využít i všech eventů na území Toulavy. 2.11 Poskytovat informace o dění v regionu Toulava prostřednictvím obecních novin v jednotlivých členských obcích a v regionálním tisku. Před hlavní turistickou sezonou pořádat tiskové konference pro novináře z regionálního tisku. Usilování o publikaci článků o Toulavě v médiích s nadregionálním významem. 2.12 Realizace PPC kampaní na internetu – vždy jedna hlavní kampaň ročně a kampaně k jednotlivým produktům 2.13 Realizace společné propagace – tištěná i internetová forma – se zapojením jednotlivých stakeholderů 2.14 Natočení filmu, videoblogů k jednotlivým produktům, včetně záběrů z dronu. 2.15 Kontinuální nákup a pořízení kvalitních propagačních fotografií. Včetně fotografií z dronu. Budování fotobanky pro potřeby Toulavy a partnerů. 2.16 Vytvoření fotoknihy Toulava 2.17 Pořádání festivalu Toulava FEST a účast na akcích 2.18 Propagace formou kampaní v rozhlase, outdoor reklamy a dalších médiích

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 123

10.4.2.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 2 Priorita 2: Marketingová strategie destinace Toulava Garanti a Odhad finanční Č. Název opatření Realizační výstupy Cílové skupiny Termín spolupráce náročnosti (Kč) Marketingové akční Návštěvníci a 2018 až 2.1 Marketingová strategie plány a jejich DM 0 potenciální návštěvníci 2022 relizace Zvyšování dosahu a počtu příznivců na Návštěvníci a 2018 až 2.2 Sociální sítě Facebboku a DM 500 000 potenciální návštěvníci 2022 Instagramu, vedení placených kampaní Aktualizace a Návštěvníci a DM a 2018 až 2.3 Internetové stránky modernizace www 200 000 potenciální návštěvníci dodavatel 2022 stránek Informace v regionech Zaslané informační DM a IC v 2018 až 2.4 Návštěvníci IC 20 000 o Toulavě materiály regionech 2022 Spolupráce s JCCR a SCCR, spolupráce Novináři a DM, JCCR, 2018 a 2.5 Press a fam tripy s youtubery, 100 000 touroperátoři, veřejnost SCCR 2022 instagramery, bloggery Distribuce na Prezentační katalog všechny ubytovatele, 2018 až 2.6 Návštěvníci DM 500 000 Toulava IC, turistická místa 2022 v dostatečném počtu Účast na Holiday Prezentace na World, další veletrhy 2018 až 2.7 Návštěvníci veletrhů DM 100 000 veletrzích ve spolupráci s JCCR 2022 a SCCR Desky/kniha s tipy na Ucelený soubor 2.8 výlety, všemi turi. Návštěvníci DM 2019 100 000 informací cíli pro ubytovatele Vytvoření a aktualizace videoprezentací – 2018 až 2.9 Videoprezentace Návštěvnící DM 20 000 filmy, fotky. 2022 Zajištění jejich projekcí Umístění informací Distribuce tištěných DM, IC, 2018 až 2.10 v místě pohybu Návštěvníci 25 000 materiálů partneři 2022 návštěvníků Obyvatelé Toulavy a DM a 2018 až 2.11 PR aktivity Články v tisku potencionální 0 partneři 2022 návštěvníci Realizace jedné hlavní PPC kampaně ročně a dalších 2018 až 2.12 PPC kampaně Potenciální návštěvníci DM 1 000 000 kampaní ke 2022 konkrétním produktům Zrealizovat každoročně společnou 25 000 grafika – marketingovou DM a 2018 až marketingové 2.13 Společná propagace Potenciální návštěvníci kampaň postejným partneři 2022 náklady ponesou vizuálem partneři s jednotlivými klíčovými partnery

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 124

Natočení tematického filmu, pravidelné točení 2018 až 2.14 Filmy Potenciální návštěvníci DM 300 000 videoblogů 2022 k jednotlivým produktům Nákup image fotografií, pořizování fotografií z dronu, pořizování 2018 až 2.15 Fotografie Potenciální návštěvníci DM 300 000 tématickcý serií 2022 fotografií, neustálá aktualizace fotobanky Vytvoření luxusního image materiály – 2.16 Fotokniha fotokniha, jeí Návštěvníci regionu DM 2022 100 000 distribuce do všech ubytovacích zařízení Každoročně pořádání putovního festivalu Místní obyvatelé a 2018 až 2.17 Festivaly Toulava FEST a DM 125 000 návštěvníci regionu 2022 účast na větších festivalech v Toulavě

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 125

10.4.3 Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava (Priorita 3)

10.4.3.1 Zdůvodnění priority Turistický region Toulava má jednu výhodu, která spočívá v tom, že tento region a jeho řízení nevzniklo „administrativně shora“, ale s iniciativy lidí v regionu, kteří mají zájem o další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu. Požadován je strategický management, který destinacím zajišťuje koordinované uplatnění jejich možností a potenciálů, který umožňuje pružně reagovat na požadavky relevantních partnerů při uplatňování na trhu. Cestovní ruch je součástí určitého systému, který se skládá z charakteristických prvků, jež jsou navzájem propojeny jistými vazbami mezi potenciální partnery lze zařadit: • organizace CR, mezi které patří veřejný sektor (např. obce, kraje, apod.) • zájmová sdružení a asociace a neziskový sektor • podniky cestovního ruchu, tedy jednotlivé soukromé subjekty podnikající v oblasti CR Mezi hlavní činnosti institucí veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu je poskytování služeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu/užitku. V rámci řízení území se jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly. Nezastupitelná role veřejného sektoru je v budování a údržbě nezbytné infrastruktury cestovního ruchu a vytváření podmínek pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen převážně malými a středními podnikatelskými subjekty, které naplňují kategorii průmysl cestovního ruchu. Jedná se o subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technické základny. Neziskový sektor jsou zájmová sdružení či asociace, které mohou svojí právní formou patřit jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. Důležitou roli v destinaci hraje i místní obyvatelstvo, které se dostává do bezprostředního styku s návštěvníky destinace a v řadě případů je jimi ovlivňováno, ať už pozitivně či negativně. Získání partnera v jakékoli oblasti lidské činnosti je dlouhodobý proces. Klíčové pouto takového partnerství vychází ze vzájemné důvěry, která se buduje několik let. Neméně podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery. V první fázi, navázání partnerství, je třeba oslovit všechny významné aktéry CR v destinaci, tak aby byla zastoupena jak soukromá tak veřejná sféra. Klíčovým krokem je vzájemná diskuze zájmů v oblasti CR. Rozhodně se nesmí jednat o přesvědčovací či nátlakovou akci. Ve fázi budování partnerství je třeba si uvědomit, že partnerství je založeno na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci. Jednotlivé subjekty by měly být schopny vzájemné konfrontace svých zájmů a společně dojít ke konsensu. Také by měla být jasná reálná dosažitelnost cílů, na kterých se jednotliví partneři shodli a role každého z nich, a to včetně jeho odpovědnosti. Fáze realizace partnerství je naplněna především intenzivní komunikací a koordinací aktivit cestovního ruchu mezi jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci. Existence potenciálu rozvoje CR, tj. přírodních a kulturně-historických předpokladů, je dostačující zárukou pro rozvoj CR v destinaci. Je pravdou, že se jedná o primární předpoklady, ovšem i o ty je třeba se starat a dále je rozvíjet, což si vyžaduje přítomnost nějaké instituce – společnosti. Management destinací se podstatně odlišuje od podnikového managementu. U managementu destinací se jedná o společné řízení a strategické působení velkého počtu

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 126

různorodých partnerů, kteří mají právní subjektivitu, jsou relativně autonomní s individuální zainteresovaností a odpovědností. Vytvářet partnerské vztahy v destinaci je jeden z hlavních úkolů managementu destinace. Ten je odpovědný společnost pro řízení destinace, která je vytvářena a financována nejsilnějšími a nejdůležitějšími partnery v regionu. Dnes jsou tito zainteresování členové společnosti označování jako „stakeholders“. Požadavky na rozvoj a uplatnění na trhu mohou být i přes potřebu zapojení manažera destinace pokryty pouze výkonným a pružným týmem, který v mnoha oblastech spolupracuje s externími partnery. V podstatě musí realizovat tyto základní kompetence: Management klíčových obchodů je schopnost spojit regionální a nezbytné externí partnery při rozvoji komfortně organizovaných řetězců služeb klíčových obchodů a starat se o neustálý tržně orientovaný rozvoj těchto klíčových obchodů. Regionální partneři přitom musí být spojeni ve svazu provozovatelů služeb, který je schopen podle kapacity a poptávky tržně využít nabídky klíčových obchodů a ovlivňovat přitom kvalitu a cenu nabízených služeb. Veškeré aktivity v oblasti klíčových obchodů jsou jimi koordinovány a z velké části též organizovány a prováděny. K požadovaným klíčovým schopnostem v managementu uplatňování na trhu patří znalost požadavků relevantních partnerů pro uplatňování na trhu, výstavba a péče o kvalifikované partnerské vztahy a řízení tvorby produktů, tvorby cen a aktivního prodeje. Značky představují u klienta pozitivní vjem. Podle značky klient pozná příslušný region, spojuje s ní pozitivní zkušenosti v souvislosti s cestováním a s prožitím dovolené. Takový výsledek by byl optimální pro politiku značek. Obecně značky hostu šetří čas, protože zkracuje fázi orientace a hledání, znalost značky snižuje riziko koupě, pokud značky představují určitou kvalitu a je s nimi spojována kompetentnost produktu. Obecně pro destinace platí, že kvalita je to, co si zákazník přeje plus to, co destinace chce a může dodatečně nabídnout pro diferenciaci a profilování své nabídky oproti svým konkurentům. Kvalita musí být v rámci destinace zajišťována všemi spolutvůrci řetězce služeb, přičemž za kvalitu tito poskytovatelé musí cítit i odpovědnost. O celkovou kvalitu se musí starat management destinace a hlavní partneři v regionu. Stoupající a diferencovanější nároky hostů na turistický pobyt a dovolenou si vynucují zintenzivnění rozvoje a organizace moderních forem CR, zaměřených na zážitky, kulturu, ozdravné programy, sport nebo vzdělávání, a to z hlediska know-how a organizace. Využívání elektronických informačních a rezervačních systémů a stále se měnící a rozvíjející podmínky uplatnění na trhu vyžadují neustálé zdokonalování know-how a potřebných znalostí, jejichž vhodné využití a uplatnění v nabídce se stává v CR rozhodujícím faktorem produktivity a konkurenceschopnosti (např. e-turismus) Destinace, jako rozhodující nabídkové a konkurenceschopné jednotky mezinárodního CR musí mít příslušnou profesní organizaci, řízení a management. Tyto funkce zajišťuje společnost pro management destinací, která je vytvářena a financována nejsilnějšími a nejdůležitějšími partnery v regionu. Základním úkolem společnosti pro management destinací je propojit právně samostatné poskytovatele služeb v CR jako jsou hotely, pensiony, podniky infrastruktury a jiné poskytovatele služeb do sdružení – svazu, orientovaného na klíčové obchody. Účel společnosti pro management destinace spočívá ve spojení tržních partnerů „návštěvníků, hostů“ a „poskytovatelů služeb, hostitelů“.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 127

10.4.3.2 Navržená opatření k realizaci priority 3 těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu se podílet na těchto konkrétních opatřeních. 3.1. Efektivně řídit DS TOULAVA, o.p.s., pravidelná zasedání správní rady, alespoň jednou ročně zasedání všech partnerů, pravidelná setkávání infocenter, vytváření pracovních skupin s lidmi z terénu (partnery) 3.2. Dotvořit a posílit systém finančních příspěvků na činnost destinačního managementu, především na financování jeho aktivit v rámci naplnění této strategie i běžné organizační a správní činnosti. Zapojit nejen města a obce a partnery, ale sehnat silné sponzory ze soukromé sféry 3.3. Provádět hodnocení kvality poskytovaných služeb pro turisty a návštěvníky pomocí certifikace Toulava regionální produkt a ČSKS. V pozdějších letech snaha navázat certifikaci na partnerství Toulavou – garance kvality poskytovaných služeb. Tento krok však lze provést, až bude partnerství v DM prestižní natolik, že oněj bude zájem i přes nutné počáteční bariéry (certifikace kvality) 3.4. V návaznosti na prioritu 1 podporovat propagaci značky Toulava – proškolení personálu stakeholderů. Vytvořit systém vzdělávání poskytovatelů služeb pro turisty, který by měl dvě hlavní témata vzdělávání: a) Informační minimum o atraktivitách pro turisty v rámci regionu Toulava. b) Odborné vzdělávání v oblasti poskytovaných služeb.

3.5. Využívat všech možností zpracování projektů financovaných z národních zdrojů, krajských fondů i strukturálních fondů EU pro financování činnosti destinačního managementu Toulava. 3.6. Navázat spolupráci s obdobnými organizacemi v sousedství regionu Toulava s cílem koordinovat některé aktivity pro návštěvníky, umožnit jim návštěvu atraktivit i mimo region Toulava za výhodných finančník podmínek. 3.7. Zajistit trvalý sběr primárních a sekundárních dat o cestovním ruchu v destinaci Toulava, poskytovatele služeb pro turisty a provozovatele atraktivit. Zajištění zpetné vazby pomocí dotazníků umístěných na infocentrech a u partnerů a propojení s některým produktem CR jako motivace 3.8. Získávání nových partnerů TO Toulava a prohlubování spolupráce s partnery při tvorbě konkrétních produktů cestovního ruchu. 3.9. Pravidelné informování o aktivitách DM. Rozesílání tiskových zpráv. Rozesílání pololetních a výročních zpráv o činnosti, rozesílání materiálů jednotlivým produktům IC a partnerům, účast na zasedáních zastupitelstev a valných hromadách sdružení partnerů 3.10. Zajištění vlastní komerční činnosti Toulavy, z které by byly financovány další aktivity Toulavy (prodej průvodců, výletních balíčků, …) Vyhledání vhodných prostor pro prezentaci TO Toulava, kde by mohla být komerční činnost provozována (uvytování, prodej regionálních produktů, …). Zřízení e-shopu.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 128

10.4.3.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 3 Priorita 3: Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava Garanti a Odhad finanční Č. Název opatření Realizační výstupy Cílové skupiny Termín spolupráce náročnosti (Kč) Společnost pro řízení DM a správní 2018 až 3.1 Setkání SR a partnerů Stakeholders 20 000 destinace rada 2022 Posílení systému Obce, poskytovatelé Systém financování DM a správní 2018 až 3.2 příspěvků do DS, služeb a atraktivit, 0 činnosti DM rada 2022 získání sponzorů sponzoři Postupně navázat Hodnocení kvality partnerství na Provozovatelé služeb 3.3 DM 2022 0 služeb certifikaci kvality a atraktivit služeb Pravidelné Vzdělávání proškolování Provozovatelé služeb DM a správní 2018 až 3.4 poskytovatelů služeb a poskytovatelů služeb o 25 000 a atraktivit a obce rada 2022 propagace značky Toulavě a manuál, jak propagovat značku Opakované podávání Využití dotací a grantů projektů do JK, SK, 2018 až 3.5 DM DM 0 pro činnost DM Národní program 2022 podpory a dalších Vytvoření společných Spolupráce s okolními Okolní destinace a 2018 až 3.6 produktů CR DM 150 000 destinacemi a regiony regiony 2022 s okolními destinacemi Trvalý sběr primárních Dotazníky u partnerů a Návštěvníci, DM a 2018 až 3.7 15 000 a sekundárních dat jejich vyhodnocování poskytovatelé služeb partneři 2022 Získávání nových partnerů. Kontinuální aktivní práce s partnery DM a 2018 až 3.8 Partnerství – zapojování partnerů Partneři 0 partneři 2022 do tvorby produktů CR a do tvorby akčních plánů DM Pravidelné informování partnerů, IC, veřejnosti Partneři, IC a 2018 až 3.9 Informovanost DM 0 – pololetní a výroční veřejnost 2022 zprávy, tiskové zprávy Prodej průvodců, zážitkových balíčků a jiných produktů, Komerční činnost pro Do roku 3.10 zajištění vhodných Návštěvníci DM 500 000 financování aktivit DM 2022 prezentačních prostor spojených s komerční činností

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 129

10.4.4 Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava (Priorita 4)

10.4.4.1 Zdůvodnění priority S ohledem na konkurenci dalších domácích destinací cestovního ruchu v ČR, které mají jednak vyšší potenciál cestovního ruchu a také vyšší atraktivitu danou fakticky i historicky, může destinace Toulava uspět jen tehdy, nabídne-li lepší a hlavně komplexnější produkt destinace. Podle některých autorů je produkt destinace důležitější než destinační management. Úspěšná destinace může existovat i bez institucionálního destinačního managementu, pokud má vlastní strategii, vlastní produkt a jeho společnou marketingovou podporu. Každá destinace se snaží prodat svoji jedinečnost a postavit své produkty tak, aby byly diferencovány ať už kvalitou, využitím jedinečných, např. přírodních předpokladů či svou pestrostí od ostatních a uspěly na trhu. Každá destinace má své klíčové produkty (z dlouhodobého hlediska relativně spolehlivé co do objemu prodeje) a vedlejší produkty. Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo může být výsledkem dodatečných, umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku. Zdroje destinace lze rozdělit do tří skupin:  fyzické (příroda, klima)  sociálně-kulturní (kulturní dědictví, folklor ap.)  ekonomické (poměr cena/kvalita, domácí a zahraniční investice v oblasti CR). Produkt destinace cestovního ruchu je vždy chápán jako kombinace dvou rovin:  Rovina fyzická – souhrn původních nebo odvozených předpokladů.  Rovina symbolická – souhrn iluzí, fantazie, představ a snů. Produkt cestovního ruchu je soubor vlastností fyzického produktu a charakteristických vlastností poskytovaných služeb společně se symbolickými asociacemi, které jsou očekávány k uspokojení přání a potřeb zákazníka. Často je proto potřeba oddělit zákulisí a jeviště poskytovaných služeb, např. Hotelová kuchyně může být velmi rušné a rutinně pracující místo, avšak hotelová restaurace, kde se jídlo připravené v kuchyni servíruje, musí mít punc jedinečnosti a klient musí nabýt dojmu skutečného kulinářského zážitku bez ohledu na to, co se děje v zákulisí. Zážitek v destinaci závisí na kvalitě práce v zákulisí a na tom, jak dobře je oddělena a skryta od toho, co se děje na jevišti”. Produkty destinace lze členit do dvou na sobě závislých skupin:  Tzv. destinační produkty (regiony, místa, tranzitní trasy),  Tematické produkty (aktivity) Regiony jsou z pohledu cestovního ruchu malé. Lidé nechtějí být turisté, ale hosté. Každá destinace se musí soustředit na určité priority z hlediska produktů cestovního ruchu. Není důležité, co návštěvník konkrétně na dovolené prožil, ale co si odnesl ve svém srdci a hlavě. Z hlediska marketingu není podstatné, co konkrétně prožil, ale jak nás host vnímal. Důležitý je příběh. Turistovi je nutné nejen ukázat, jak to u nás vypadá, ale také proč. Kvalita je pozorovatelná či uvědomovaná vlastnost produktu, služby nebo organizační jednotky, měřená podle očekávání příslušné cílové skupiny. Kvalita je tedy schopnost splnit určitá očekávání. Zlepšení kvality destinací v širším rozsahu je pro komplexnost služeb v cestovním ruchu mnohem složitější než v jiných oblastech služeb. Na hodnotě však mnohem více nabývá obecně vnímaná kvalita prožitku. Cílem je probudit smysly a také posílit ochotu zaplatit. Kvalita zážitku souvisí s multisenzuálním vnímáním celkové atmosféry. Zážitek = klíč k úspěchu. Zážitek zvyšuje sebevědomí klienta.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 130

10.4.4.2 Navržená opatření k realizaci priority 4

Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu se podílet na těchto konkrétních opatřeních. Ze strategických priorit popsaných v kapitole 10.2.2. se produktová skladba zaměří především na tyto tři priority.

4.1. Pokračovat v projektu karta Toulavka – zatraktivnění nabídek karty a jejích bonusů, papírové verze karty s brožurou, zavedení čtecích zařízení pro sledování, důraz na větší propojenost bonusů 4.2. Aktualizace a zatraktivnění 3 základních produktových balíčků Toulání s příběhem (rodinná dovolená, gastrozážitky, aktivní dovolená) – vytváření konkrétních navazujících produktů – gastrostezka, zážitky pro maldé, pro seniory,.. 4.3. Tvorba základního produktového balíčku Srdce historie: Cesta do historie – propagace památek 4.4. Srdce historie: Vytvořit navazující produkty na produkty základní. Šlo by o nabídku možnosti návštěvy například církevních památek s tím, že se správci těchto objektů bude dohodnuta možnost komentované návštěvy pro předem stanovenou minimální skupina návštěvníků v dohodnutý čas předem, nebo propojení hradů a zámků u Lužnice a Vltavy společnou nabídku – Církevní památky, Blata, Husité, Páni z Růže, Technické památky 4.5. Tvorba produktu Do srdce turistiky – cca 4 trhací mapy pro pěší turistiku včetně tipů na výlety 4.6. Aktualizace produktu Do srdce turistiky: Cyklovýlety – 21 jednodenních okruhů na kole. Vytoření videoprůvodců k okruhům. Vytvoření produktu cyklomapa Toulavy 4.7. Vytvoření produktů Srdce turistiky – Stezka Lužnice – komplexní balíček zážitků kolem řeky 4.8. Vytvořit produkt Srdce turistiky – Stezky do Prčice – 5 větví stezek propojených s cyklo, akcemi, turistikcými cíly a službami. 4.9. Vytvořit produkt Srdce turistiky – Stezka Vltavské vyhlídky – propojení se stezkou Lužnice, zapojení tradic a historie regionu – navazující produkty 4.10. Vytváření produktových balíčků k jednotlivým obdobím roku a významným událostem a akcím (např. advent, léto, …). Balíčky budou obsahovat nabídku akcí, zvláštních událostí, ubytování - v tištěné i internetové podobě. 4.11. Vytvořit produkt „Toulava - ráj pro elektrokola“. Na území Toulavy vybudovat dvě nebo tři půjčovny elektrokol. Elektrokola by mohly pořídit i některé hotely a penziony. Navíc by některé restaurace instalovali ve svých zařízeních přístupné dobíječky elektrokol, podobně jako je tomu na mnoha místech v Rakousku. Návštěvníci by měli k dispozici seznam půjčoven a dobíjecích stanic, což by pro restaurace byla dobrá reklama. Toulava je poměrně kopcovitá a byla by to dobrá nabídka pro seniory. Síť Toulavy ze středních Čech rozšířit do Čech jižních a propojit se sítí Jihočeského kraje.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 131

10.4.4.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 4 Priorita 4: Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava Hlavní cílová Garanti a Odhad finanční Č. Název opatření Realizační výstupy Termín skupina spolupráce náročnosti (Kč) Aktualizace, Mladí, Rodiny marketingová 2018 až 4.1 Karta Toulavka s dětmi, Senioři, DM a partneři 250 000 podpora, propojování 2022 Singles bonusů Mladí, Rodiny 2018 až Toulání s příběhem: Tištěná i internetová 4.2 s dětmi, Senioři, DM a partneři 2022 150 000 gastro, rodiny, aktivní nabídka produktu Singles Mladí, Rodiny 2018 až Srdce historie: Tištěná i internetová 4.3 s dětmi, Senioři, DM a partneři 2022 100 000 Cesta do historie nabídka produktu Singles Srdce historie: 2018 až Tématické navazující Mladí, Rodiny 2022 Tištěná i internetová 4.4 produkty – zvláštní s dětmi, Senioři, DM a partneři 250 000 nabídka produktu služby v jednotlivých Singles tématech Tištěná i internetová 2018 až 4.5 Do srdce turistiky Pěší turisté DM a partneři 250 000 nabídka produktu 2022 Srdce turistiky: Tištěná i internetová 2018 až 4.6 Cyklisté DM a partneři 200 000 Cyklovýlety nabídka produktu 2022 Mladí, Rodiny 2018 až Srdce turistiky: Stezka Tištěná i internetová 4.7 s dětmi, Senioři, DM a partneři 2022 1 500 000 Lužnice nabídka produktu Singles, Pěší turisté Mladí, Rodiny 2018 až Srdce turistiky: Stezky Tištěná i internetová s dětmi, Senioři, 2022 4.8 DM a partneři 500 000 do Prčice nabídka produktu Singles, Pěší turisté, Cyklisté Mladí, Rodiny 2018 až Srdce turistiky: Tištěná i internetová s dětmi, Senioři, 2022 4.9 DM a partneři 200 000 Vltavské vyhlídky nabídka produktu Singles, Pěší turisté, Cyklisté Mladí, Rodiny 2018 až Balíčky k významným Tištěná i internetová 4.10 s dětmi, Senioři, DM a partneři 2022 50 000 obdobím roku nabídka produktu Singles Tištěná i internetová 2018 až nabídka produktu. 2022 4.11 Ráj pro elektrokola Půjčovny, dobíjecí Senioři DM a partneři 1 000 000 stanice, propojení sesítí JK

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 132

Závěr, použitá literatura a zdroje 1. BURKOWITZ, E., KERIN, R., RUDELINS, W. Marketing. Boston: IRWIN, 1989. ISBN 0-256- 07513-1. 2. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-888-0. 3. GUČÍK, M. a kol.: Marketing cestovního ruchu. DALI-BB, Bánská Bystrica. ISBN 978- 80-89090-85-3. 4. HIESTAND, M.: Umíte marketing, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 5. HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada, 1992. ISBN 80- 85424-83-5. 6. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruchu, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0202-9. 7. HORNER, S.,SWARBROOKE,J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0202-9 8. JAKUBÍKOVÁ, D.: Marketing v cestovním ruchu. Grada. 2009, ISBN 978-80-247-3247- 3 9. JAKUBÍKOVÁ, D.: Marketingový management turistických destinací, COT 1/2002 (2002) 10. JAKUBÍKOVÁ, D.: Strategická marketing. Grada. 2008, ISBN 978-80-247-2698-8 11. JANEČKOVÁ, L., VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-995-0. 12. KASPAR, C.: Management in Tourismus. Bern/Stuttgart/Sien, 1995 13. KIRÁLOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress 2003, ISBN 80-86119- 56-4 14. KIRÁLOVÁ,A.: Marketing hotelových služeb. Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-44-0 15. KITA, J. a kol. Marketing. Bratislava: Ekonómia, 2002. ISBN 80-89047-23-8. 16. KOTLER, P. a kol. Moderní marketing. 4. evropské vydání. Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. 17. KOTLER, P. BOWEN, T. J., MAKENS, J., C.: Marketing for Hospitality and Tourism. Fifth Edition, PEARSON 2010, ISBN 978-0-13-245313-4 18. KOTLER, P.: Marketing Management, Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 19. KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M.: Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Skripta 2005. 20. KUMAR, N.: Marketing jako strategie vedoucí k úspěchu. Grada. 2008, ISBN 978-80- 247-2439-3 21. LYKOVÁ, J.: Marketingový audit a kontrola, Praha: Grada Publishing s.r.o., 2000.

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 133

22. Marketing destinací, Mag Consulting 1/2002 (www.magconsulting.cz) 23. MC CARTHY, E. J., PERREAULT, W. D.: Základy marketingu, Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 24. MORRISON, A. M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995 25. NAGYOVÁ, J.: Marketingová komunikace, Praha: Ediční oddělení VŠE, 1995. 26. NEJEZCHLEB, L.: Základy marketingu, Brno: PC-DIR Real, s.r.o., 1999. 27. PAYNE, A.: Marketing služeb, Praha: Grada Publishing s.r.o., 1996. 28. PŘIBOVÁ, M. a kolektiv: Marketingový výzkum v praxi, Praha: Grada Publishing s.r.o., 1996. 29. PŘÍBOVÁ,M., JANDOVÁ, M.: Výzkum trhu v destinaci. Skripta „Destinační management a vytváření produktu v cestovním ruchu“ MMR, Praha 2006 30. SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: VŠ CRHL, 2003. ISBN 80-86592-00-6. 31. STEHLÍK, E. A kolektiv: Základy marketingu, Praha: VŠE, 1999. 32. TOMEK, G., VÁVROVÁ, V.: Marketing management. ČVUT Praha, 1999, ISBN 80-01- 01904-7 33. TOMEK, J.: Marketing podniku, Praha: Aleko Praha, 1990. 34. VÁCHAL, J., VÁCHALOVÁ, P.: Strategický management, VOŠ České Budějovice 2001. 35. VANÍČEK, J., KŘESTAN, V.: Marketing cestovního ruchu. Skripta „Školení a vzdělávání pracovníků v CR“, MMR, Praha 2006 36. VANÍČEK, J., SKOŘEPA, L.: Marketingový výzkum. Prozatímní učební texty. JČU, ZF (2001) 37. VANÍČEK, J.: Cestovní ruch a marketingový výzkum. C.O.T. business, Leden 2004, Příloha s.I-VIII, 2004 38. VANÍČEK, J.: Cvičení z marketingového výzkumu. Prozatímní učební texty. JČU, ZF, (2001) 39. VANÍČEK, J.: Marketing turistické destinace – teorie a praxe. Marketing a komunikace 3/04, s. 27, ISSN 1211-5622, 2004 40. VANÍČEK, J: Jak lze řídit turistickou destinaci. Moderní obec 10 (9), s. 36, ISSN 1211- 0507, 2004 41. VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb - efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2721-9. 42. VYSEKALOVÁ, J. a kol. : Marketing. Fortuna Praha, 2006, ISBN 80-7168-978-3 43. WITT, S. F., MOUTINHO, L.: Tourism Marketing and Management Handbook. Prentice Hall UK, 1989

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava 134