ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ TÁBOR

PODKLADY PRO ROZBOR

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2016

OBSAH

I. ÚVOD ...... 5

II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ TÁBOR ...... 6

III. POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A ST ŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU ...... 12

IV. ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY ...... 13

V. ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY – PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 18

1. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A GEOLOGIE ...... 18 A057 - DOBÝVACÍ PROSTOR ...... 18 A058 - CHRÁN ĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ...... 19 A060 - LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN ...... 19 A061 - PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ...... 21 A062 – SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ...... 21 A063 - STARÉ D ŮLNÍ DÍLO ...... 21 A066 - ODVAL , VÝSYPKA , ODKALIŠT Ě, HALDA ...... 22 2. VODNÍ REŽIM ...... 22 A044 - VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ , PODZEMNÍ VODY V ČETN Ě OCHRANNÝCH PÁSEM ...... 22 A045 - CHRÁN ĚNÁ OBLAST P ŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ...... 23 A046 - ZRANITELNÁ OBLAST ...... 23 A047 - VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH , PODZEMNÍCH VOD ...... 24 A048 - VODNÍ NÁDRŽ ...... 24 A049 - POVODÍ VODNÍHO TOKU , ROZVODNICE ...... 25 A050 - ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ...... 25 A051 - AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ...... 25 A053 - ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODN Ě POD VODNÍM DÍLEM ...... 27 A054 - OBJEKT /ZA ŘÍZENÍ PROTIPOVOD ŇOVÉ OCHRANY ...... 27 A055 - PŘÍRODNÍ LÉ ČIVÝ ZDROJ , ZDROJ P ŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY V ČETN Ě OCHRANNÝCH PÁSEM , OCHRANNÉ PÁSMO LOŽISKA PELOID Ů ...... 28 B028 – PODÍL VODNÍCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝM ĚŘ E OBCE ...... 28 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ...... 29 A064 - STARÉ ZÁT ĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ...... 29 A065 - OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ...... 30 A084 - OBJEKTY NEBO ZA ŘÍZENÍ ZA ŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍST ĚNÝMI NEBEZPE ČNÝMI LÁTKAMI ...... 30 A085 - SKLÁDKA V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 31 A087 - ZAŘÍZENÍ NA ODSTRA ŇOVÁNÍ NEBEZPE ČNÉHO ODPADU V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 31 A109 - VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...... 31 A113 - OCHRANNÉ PÁSMO H ŘBITOVA , KREMATORIA ...... 32 A114 - JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ...... 33 B035 – POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ...... 33

1 B036 – HODNOTY IMISNÍHO ZNE ČIŠT ĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ ...... 33 4. OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY ...... 34 A017 - OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ...... 34 A018 - MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ...... 34 A021 - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ...... 38 A022 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ , POKUD NENÍ VYJÁD ŘEN JINOU POLOŽKOU .... 42 A023 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA , POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ...... 43 A028 - PŘÍRODNÍ REZERVACE V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 43 A029 - NÁRODNÍ P ŘÍRODNÍ PAMÁTKA V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 44 A031 - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA V ČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 44 A030 - PŘÍRODNÍ PARK ...... 45 A032 - PAMÁTNÝ STROM V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 45 A034 - NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ...... 45 A036 - LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÝCH DRUH Ů ROSTLIN A ŽIVO ČICH Ů S NÁRODNÍM VÝZNAMEM ...... 46 A042 - HRANICE BIOCHOR ...... 47 B030 – KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES ...... 47 B033 – HRANICE BIOREGION Ů A BIOCHOR ...... 48 5. ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA ...... 49 A037 - LESY OCHRANNÉ ...... 49 A038 - LES ZVLÁŠTNÍHO UR ČENÍ ...... 49 A039 - LESY HOSPODÁ ŘSKÉ ...... 49 A040 - VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA ...... 49 A041 - BONITOVANÁ P ŮDN Ě EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ...... 50 A043 - INVESTICE DO P ŮDY ZA Ú ČELEM ZLEPŠENÍ P ŮDNÍ ÚRODNOSTI ...... 52 B022 – PODÍL ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY Z CELKOVÉ VÝM ĚRY KATASTRU ...... 53 B023 – PODÍL ORNÉ P ŮDY Z CELKOVÉ VÝM ĚRY ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY ...... 53 B024 – PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROST Ů Z CELKOVÉ VÝM ĚRY ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY ...... 54 B025 – PODÍL SPECIÁLNÍCH ZEM ĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝM ĚRY ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY ...... 55 B026 – PODÍLY T ŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ...... 57 B027 – PODÍL ZASTAV ĚNÝCH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝM ĚRY KATASTRU ...... 60 B029 – PODÍL LES Ů NA CELKOVÉ VÝM ĚŘ E KATASTRU ...... 60 B031 – STUPE Ň P ŘIROZENOSTI LESNÍCH POROST Ů ...... 61 B032 – HRANICE P ŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ ...... 63 6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 63 A067 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 63 A068 - VODOVODNÍ SÍ Ť V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 63 A069 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁD ĚNÍ A ČIŠT ĚNÍ ODPADNÍCH VOD V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 64 A070 - SÍŤ KANALIZA ČNÍCH STOK V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 64 A071- VÝROBNA ELEKT ŘINY V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 65 A072 - ELEKTRICKÁ STANICE V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 66 A073 - NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZA ČNÍ SOUSTAVY V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ... 66 A074 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM V ČETN Ě OCHRANNÉHO A BEZPE ČNOSTNÍHO PÁSMA ...... 68 A075 - VEDENÍ PLYNOVODU V ČETN Ě OCHRANNÉHO A BEZPE ČNOSTNÍHO PÁSMA ...... 68 EP/A - VTL PLYNOVOD HVOŽ ĎANY – CHRÁŠ ŤANY , ÚZEMNÍ REZERVA PRO ROZŠÍ ŘENÍ VYSOKOTLAKÉHO PLYNOVODU , ŠÍ ŘE KORIDORU 200 M. DOT ČENÁ ÚZEMÍ : BECHYN Ě (H VOŽ ĎANY U BECHYN Ě) ...... 68 A078 - PRODUKTOVOD V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 68 A079 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 69 A080 - TEPLOVOD V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 69 A081 - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKA ČNÍ ZA ŘÍZENÍ V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 69 A082 - KOMUNIKA ČNÍ VEDENÍ V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 69 A088 - DÁLNICE V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 70

2 A090 - SILNICE I. TŘÍDY V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 72 A091 - SILNICE II. TŘÍDY V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 73 A092 - SILNICE III. TŘÍDY V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 74 A093 - MÍSTNÍ A Ú ČELOVÉ KOMUNIKACE ...... 75 A094 - ŽELEZNI ČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 75 A095 - ŽELEZNI ČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 76 A096 - KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNI ČNÍ TRATI ...... 76 A097 - VLE ČKA V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 77 A098 - LANOVÁ DRÁHA V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 78 A102 - LETIŠT Ě V ČETN Ě OCHRANNÝCH PÁSEM ...... 78 A103 - LETECKÁ STAVBA V ČETN Ě OCHRANNÝCH PÁSEM ...... 78 B019 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VE ŘEJNÉHO VODOVODU ...... 79 B020 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM ...... 80 B021 – PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VE ŘEJNOU KANALIZACI ...... 82 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ...... 82 B001 – VÝVOJ PO ČTU OBYVATEL ...... 82 B002 – PODÍL OBYVATEL VE V ĚKU 0 -14 LET NA CELKOVÉM PO ČTU OBYVATEL ...... 83 B003 - PODÍL OBYVATEL VE V ĚKU 65 LET A VÍCE NA CELKOVÉM PO ČTU OBYVATEL ...... 84 B004 – PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZD ĚLÁNÍM ...... 85 B005 – PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZD ĚLÁNÍM ...... 86 8. BYDLENÍ ...... 87 A001 - ZASTAV ĚNÉ ÚZEMÍ ...... 87 A003 - PLOCHY OB ČANSKÉHO VYBAVENÍ ...... 88 A107 - OBJEKT D ŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 92 A110 - OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ...... 92 A111 - OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY ...... 92 A112 - OBJEKT D ŮLEŽITÝ PRO PLN ĚNÍ ÚKOL Ů POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ...... 93 A116 - POČET DOKON ČENÝCH BYT Ů K 31. 12. KAŽDÉHO ROKU ...... 93 A117 - ZASTAVITELNÁ PLOCHA ...... 95 B006 – SÍDELNÍ STRUKTURA ...... 95 B011 – VÝSTAVBA DOM Ů A BYT Ů ...... 98 B012 – PODÍL NEOBYDLENÝCH BYT Ů NA CELKOVÉM FONDU ...... 98 B013 – STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU ...... 99 9. REKREACE ...... 101 A005 - PAMÁTKOVÁ REZERVACE V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 101 A006 - PAMÁTKOVÁ ZÓNA V ČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 101 A007 - KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ...... 101 A008 - NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA , POP ŘÍPAD Ě SOUBOR , VČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 102 A009 - NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA , POP ŘÍPAD Ě SOUBOR , VČETN Ě OCHRANNÉHO PÁSMA ...... 102 A012 - REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ...... 103 A011 - URBANISTICKÉ HODNOTY ...... 103 A013 - HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA , SOUBOR ...... 103 A014 - ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA , SOUBOR ...... 103 A015 -VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA ...... 103 A019 - MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ...... 103 A020 - VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ...... 103 A016 - ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...... 104 A056 - LÁZE ŇSKÉ MÍSTO , VNIT ŘNÍ A VN ĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZE ŇSKÉHO MÍSTA ...... 105 A106 - CYKLOSTEZKA , CYKLOTRASA , HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ...... 105 B015 – REKREA ČNÍ OBLASTI S CELORO ČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ ...... 106 B016 – POČET STAVEB PRO RODINNOU REKREACI ...... 107 B017 – KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZA ŘÍZENÍ ...... 108 10. HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY ...... 109 A002 - PLOCHY VÝROBY ...... 109

3 A004 - PLOCHY K OBNOV Ě NEBO OP ĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ...... 109 B007 – EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODV ĚTVÍ ...... 111 B008 – MÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI ...... 113 B009 – VYJÍŽD ĚJÍCÍ DO ZAM ĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ...... 114 B010 – DOJÍŽD ĚJÍCÍ DO ZAM ĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ...... 114

VI. ÚZEMNÍ P ŘIPRAVENOST ...... 114

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 117

Zpracoval:

Městský úřad Tábor - odbor rozvoje Žižkovo nám ěstí 2 390 15 Tábor

Ing. Vlastimil K řemen – vedoucí odboru rozvoje Ing. Ladislav Pavlík Ing. Roman Šilhavecký

4 I. Úvod

K 1. lednu 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který v sob ě zahrnuje mimo jiné i nástroj územního plánování v podob ě územn ě analytických podklad ů (dále ÚAP).

ÚAP jsou aktualizovány pr ůběžn ě na základ ě nových údaj ů o území a pr ůzkum ů území a každé 2 roky je po řízena jejich úplná aktualizace.

ÚAP pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobnosti po řizuje ú řad územního plánování (v tomto p řípad ě M ěstský úřad Tábor – odbor rozvoje) pro sv ůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro po řizování územních a regula čních plán ů. Obsahuji zjišt ění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení zm ěn v území z d ůvodu ochrany ve řejných zájm ů, vyplývajících z právních p ředpis ů nebo stanovených na základ ě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území, zám ěrů na provedení zm ěn v území, zjiš ťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“) a ur čeni problém ů k řešení v územn ě plánovací dokumentaci.

5 II. Základní údaje o obci s rozší řenou p ůsobností Tábor

Obec s rozší řenou p ůsobností (dále ORP) Tábor se nachází v severovýchodní části Jiho českého kraje a svou rozlohou (1002 km 2 ) je druhá nejv ětší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut m ěsta (Bechyn ě, Chýnov, , Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Na území této ORP žije 80 412 obyvatel , což činí 12,6 % po čtu obyvatel kraje. Pr ůměrný v ěk obyvatel se pohybuje kolem 42,6 roku, tedy nad krajským pr ůměrem 42,1 roku. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,3 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 43 malých obcí s po čtem obyvatel do 199, 26 obcí s po čtem obyvatel mezi 200 – 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. (data z ČSÚ k 31.12. 2015)

Území ORP má v jižní a jihozápadní části, kde protéká řeka Lužnice, nížinný charakter. Nejnižším bodem je koryto řeky Lužnice (350-360 m n.m.), v katastrálním území Hvož ďany u Bechyn ě. Severním a východním sm ěrem nadmo řská výška pozvolná stoupá až výb ěžk ům Českomoravské vrchoviny na hranici s krajem Vyso čina. Nejvyšší je vrchol Batkovy s výškou 724 m n.m. na hranici katastrálních území Pohnání a Blani čka.

Tab. 1 Seznam obcí ORP Tábor

Název obce Katastrální území Rozloha (ha) Po čet obyvatel (k 31.12.2015) Balkova Lhota 355,0 129 Be čice Be čice nad Lužnicí 324,4 74 Bechyn ě Bechyn ě 2 128,6 5154 Hvož ďany u Bechyn ě Senožaty u Bechyn ě Běle č Běle č u Mladé Vožice 1 222,7 186 Borotín Borotín u Tábora 2 625,8 675 Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradá čov Bradá čov 447,8 52 Horní Sv ětlá u Bradá čova Březnice Březnice u Bechyn ě 691,1 211 Černýšovice Černýšovice 1 014,0 76 Dlouhá Lhota Dlouhá Lhota u Tábora 444,1 164 Dobronice u Bechyn ě Dobronice u Bechyn ě 832,1 115 Dolní Ho řice Dolní Ho řice 3 910,3 805 Hartvíkov Chot činy Kladruby Lej čkov Mašovice Nové Dvory u Po řína Oblajovice Po řín Prasetín Dolní Hrachovice Horní Hrachovice 448,1 129 Mostek u Ratibo řských Hor Dražice Dražice 1 297,7 810 Draži čky Draži čky 512,9 145 Drhovice 425,6 210 Haškovcova Lhota Haškovcova Lhota 303,9 77 Hlasivo 1 226,6 160

6 Rašovice u Hlasiva Hod ětín Blatec u Hod ětína 1 887,4 91 Hod ětín Hodonice Hodonice u Bechyn ě 946,9 134 Beranova Lhota 3 139,4 1742 Brou čkova Lhota Červené Záho ří Chotoviny Jení čkova Lhota Liderovice Moravec u Chotovin Řevnov Sedle čko u Chotovin Vrážná Choustník Choustník 1 262,1 510 Kajetín Předbo ř u Choustníku Chrbonín Chrbonín 709,0 153 Chýnov Dobronice u Chýnova 3 050,5 2448 Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany 420,6 82 Jistebnice Božejovice 5 796,9 2012 Cunkov Drahn ětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Pada řov Plechov Poho ří u Jistebnice Svo říž Vlásenice u Makova Zv ěstonín Košice Doubí nad Lužnicí 1 399,2 772 Košice u Sob ěslavi Košín Košín 192,4 91 Krátošice Krátošice 299,2 97 Krtov 455,9 148 Lib ějice Lib ějice 295,4 128 Lom 383,3 162 Malšice Čenkov u Malšic 3 860,9 1828 Dob řejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšic Mezi říčí Mezi říčí 575,3 171 Mladá Vožice Bendovo Záho ří 3 158,6 2725 Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice

7 Mlýny Mlýny u Choustníku 770,0 135 Nad ějkov Brtec 2 407,8 732 Chlístov u Nad ějkova Modlíkov Mozolov Nad ějkov Pet říkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky Nasavrky u Tábora 146,4 94 Nemyšl Dědice u Nemyšle 1 419,0 291 Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Chýnova 662,5 320 Nová Ves u Mladé Vožice Horní St řítež 1 174,3 175 Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Old řichov Old řichov 1 009,5 224 Opa řany Nové Dvory u Opa řan 3 147,8 1417 Olší u Opa řan Oltyn ě Opa řany Podbo ří Skrýchov u Opa řan Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí 2 141,8 3964 Pohnánec Pohnánec 250,0 53 Pohnání Pohnání 357,2 75 Pojbuky 737,9 122 Zadní Lomná Psárov Psárov 1 088,8 114 Tříklasovice Radenín Bítov u Radenína 2 690,5 500 Hroby Kozmice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Rad ětice Rad ětice u Bechyn ě 1 471,7 238 Radimovice u Tábora Radimovice u Tábora 266,6 63 Radimovice u Žel če Radimovice u Žel če 447,8 393 Radkov Radkov u Tábora 538,5 163 Rataje u Bechyn ě 1 076,5 210 Ratibo řské Hory Dub u Ratibo řských Hor 2 113,6 744 Podolí u Ratibo řských Hor Ratibo řice u Tábora Ratibo řské Hory Vřesce Rodná Blani čka 914,2 85 Naho řany u Mladé Vožice Rodná Řemí čov Řemí čov 432,7 73 Řepe č Řepe č 1 278,5 278 Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí 844,3 7275 Chabrovice 711,0 153 Skopytce Skrýchov u Malšic Dudov 701,8 135 Skrýchov u Malšic Morave č u Mladé Vožice 909,2 156

8 Slapsko Hnojná Lhotka 632,3 453 Slapy u Tábora Malý Ježov 2 081,5 367 Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II Velký Ježov Stádlec Křída u Stádlce 1 813,6 562 Slav ňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce Sudom ěř ice u Bechyn ě Bechy ňská Smole č 2 490,1 730 Bežerovice Sudom ěř ice u Bechyn ě Sudom ěř ice u Tábora Sudom ěř ice u Tábora 341,7 295 Svrabov 372,7 59 Šebí řov Křekovice u Vyšetic 2 320,5 346 Šebí řov Vyšetice Zá řičí u Mladé Vožice Tábor Čekanice u Tábora 6 221,7 34641 Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Tábor Stoklasná Lhota Zárybni čná Lhota Turovec 1 324,7 265 Ústrašice Ústrašice 739,9 360 Vilice 709,7 139 Vl čeves Vl čeves 637,7 83 Bab čice 1 524,4 159 Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní St řítež Zadní St řítež 498,3 30 Záho ří Záho ří u Bechyn ě 402,2 60 Zho ř u Mladé Vožice Zho ř u Mladé Vožice 317,1 101 Zho ř u Tábora Zho ř u Tábora 461,9 174 Žele č Bezd ěč ín 1 573,4 940 Žele č u Tábora

9

Obr. 1. Správní člen ění ORP Tábor

10

Obr. 2. Znázorn ění reliéfu ORP Tábor

11 III. Postavení ORP Tábor v ČR a st ředoevropském prostoru

Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridor ů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativn ě blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní m ěsto Praha, v evropské sídelní struktu ře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána p ředevším blízkostí dvou st ředoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Bud ějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových zám ěrů republikového a mezinárodního významu.

Obr. 3 Souhrnné schéma zám ěrů pro Českou republiku (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky)

Sou časn ě je t řeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridor ů M1, který p ředstavuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomo řských a baltských p řístav ů (Hamburk, Koda ň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského mo ře. Území ORP Tábor však neleží uvnit ř výrazné v ětší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími p ředpoklady rozvoje. Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jiho český kraj tvo ří spolu s krajem Plze ňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2.

12 IV. Základní územní vztahy a vazby

Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující mí ře ovlivn ěny charakterem sídelní struktury ve st ředoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamn ější geografický prostor trojúhelníku, vymezený vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Víde ň, kde je možné identifikovat n ěkteré silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Krom ě dálnic a rychlostních silnic je d ůležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železni ční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železni ční koridor evropského významu. Pro zkvalitn ění dálkového železni čního spojení řešeného území bude mít st ěžejní význam vybudování moderního železni čního spojení Českých Bud ějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železni čního koridoru. St ěžejním územn ě plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR. Tento dokument vymezuje na území rozvojovou osu OS 6 Praha – Benešov – Tábor - České Bud ějovice – hranice ČR/Rakousko (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území.

OS 6 Praha – Benešov – Tábor - České Bud ějovice – hranice ČR/Rakousko (Linz) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/3 a železni ční tra ť č. 220. Důvody vymezení: Území ovlivn ěné p řipravovaným pokra čováním dálnice D3, p řipravovanou rychlostní silnicí R3 na hranice ČR/Rakousko, železni ční tratí č. 220 (IV. tranzitní železni ční koridor) a spolup ůsobením center Benešov, Tábor a Sob ěslav. Navazuje na rozvojovou osu v zahrani čí.

13

Obr. 4 Rozvojové oblasti a rozvojové osy PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky ve zn ění Aktualizace č.1)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje up řes ňují rozvojovou osu OS 6 takto:

1. rozvojová osa se vymezuje v rozsahu katastrálních území v rámci obcí Chotoviny (Červené Záho ří, Chotoviny, Morave č u Chotovin, Vrážná), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Sob ěslavi), Košín (Košín), Nemyšl (Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Sudom ěř ice u Tábora (Sudom ěř ice u Tábora), Tábor ( Čekanice u Tábora, M ěšice u Tábora, Náchod u Tábora – malá část p ři východní hranici katastrálního území, Stoklasná Lhota, Tábor), Turovec – část, západní výb ěžek správního území (Turovec);

2. zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území OS6: • řešit dopravní zám ěry dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železni čního koridoru a jejich územní souvislosti a koordinovat tato řešení s Rakouskem.

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje (ZÚR JK) vymezují rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko , která zahrnuje území aglomerace Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a p řilehlé obce s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto:

1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu katastrálních území v rámci obcí Košín (Košín), Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Brou čkova Lhota, Červené Záho ří, Chotoviny, Jení čkova Lhota, Liderovice, Morave č u Chotovin, Sedle čko u Chotovin, Vrážná), Chýnov (Chýnov u Tábora, Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Záhostice), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor ( Čekanice u Tábora, Čelkovice, Hlinice, Horky u Tábora, Klokoty, M ěšice u Tábora, Náchod u Tábora, Stoklasná Lhota, Tábor, Zárybni čná Lhota), Turovec (Turovec);

2. stanovují se zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území N-OB2: • podporovat kapacitní dopravní napojení oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silni ční a železni ční tahy s vazbou na St ředo český kraj, dálnici D3, IV. tranzitní železni ční koridor a na silnici I/19 sm ěrem na Pelh řimov a řešit jejich územní souvislosti, • podporovat řešení dopravního systému v rámci aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí vylu čující v maximální možné mí ře tranzitní dopravu z jádrového území této aglomerace, • podporovat rozvoj hospodá řských aktivit zejména ve vazb ě na významné dopravní tahy, a to v prostoru Chotovin u dálnice D3, dále potom v oblasti Tábora, Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí, • podporovat rozvoj obytných, sportovn ě rekrea čních a sociálních funkcí nejen v oblasti Chotovin, Tábora, Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí, které jsou hlavními centry rozvojové oblasti, a ve vazb ě na spolup ůsobící vedlejší centra, ale i v ostatních částech rozvojové oblasti, p řednostn ě v návaznosti na stávající sídla, • v p řírodn ě a krajiná řsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajiná řsky cenném území u sídla Chotoviny v ěnovat zvláštní pozornost navrhovaným řešením s ohledem na

14 ochranu p řírodních a krajinných hodnot území.

ZÚR J čK dále vymezuje rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborskou , která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvo řený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19). 1. rozvojovou osu vymezují ZÚR J ČK v rozsahu katastrálních území v rámci obcí Dražice (Dražice u Tábora), Drhovice (Drhovice), Mezi říčí (Mezi říčí), Opa řany (Oltyn ě, Opa řany), Řepe č ( Řepe č); 2. zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodovaní v území N-OS4: • řešit dopravní zám ěry silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich polohu a plánovaná technická řešení a jejich územní souvislosti, • rozvojové zám ěry sm ěř ovat p ředevším do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na ve řejnou infrastrukturu.

Zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území Pro všechny up řesn ěné či vymezené rozvojové oblasti a osy platí následující zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území: a. podporovat všestranný rozvoj sm ěř ující k prosperit ě území, zejména rozvoj socioekonomických aktivit, hospodá řských, obytných a rekrea čních funkcí a funkcí podporujících soudržnost spole čenství obyvatel, b. v rozvojových oblastech podporovat uvedený rozvoj přednostn ě v sídlech a v návaznosti na sídla, která jsou hlavními rozvojovými centry oblasti a spolup ůsobícími vedlejšími centry oblasti, zárove ň však chránit p řírodní krajinné enklávy v jejich blízkém okolí s ohledem na jejich celistvost, p řírodní hodnotu a krajinný ráz, c. v rozvojových osách podporovat uvedený rozvoj p řednostn ě v sídlech a v návaznosti na sídla, která mají vazbu na významné dopravní tahy, d. při řešení zohlednit nejen památkov ě, p řírodn ě a krajiná řsky cenná území, která jsou předm ětem ochrany a která se nacházejí v rozvojové oblasti nebo ose, a koordinovat řešení s podmínkami ochrany pro n ě stanovenými, ale respektovat také oblastn ě specifické p řírodní, krajiná řské a kulturní hodnoty území, e. při řešení urbanizace území podporovat řešení, která budou minimalizovat negativní dopady územního rozvoje na p řírodní, krajinné, kulturní a urbanistické hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich p řevážn ě obytný charakter, chránit pohledov ě významná panoramata sídel i krajiny, f. zachovat p řim ěř enou prostupnost a propustnost krajiny, se zvláštním d ůrazem p ři dot čení chrán ěných území p řírody, g. při řešení rozvojových ploch dbát na dostate čné zastoupení zelen ě v urbanizovaných částech rozvojových oblastí a os, h. rozvoj zastavitelných ploch v území navrhovat s ohledem na hospodárné využívání zem ědělského p ůdního fondu a PUPFL, v maximální možné mí ře eliminovat zábor zem ědělské p ůdy s vysokou t řídou ochrany.

Na území ORP Tábor je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko , která p ředstavuje území p řilehlé ke kraji Vyso čina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je p řírodn ě, krajiná řsky a kulturn ě historicky cenné, ale nachází se ve vnit řní periferii Jiho českého kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti.

15 1. ZÚR JK ji vymezují do rozsahu katastrálních území v rámci správních území obcí Běle č (B ěle č u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Šebí řov (K řekovice u Vyšetic, Šebí řov, Vyšetice, Zá říčí u Mladé Vožice), Slapsko (Morave č u Mladé Vožice, Slapsko), Smilovy Hory (Malý Ježov, Smilovy Hory, Stojslavice, T ěchobuz II, Velký Ježov), Vilice (Vilice), Zadní St řítež (Zadní St řítež) ;

2. Zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území N-SOB3: • podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, podporovat rozvoj agroturistiky, rekreace, sportu, apod., • podporovat zkvalitn ění a zlepšení dopravní dostupnosti území, • podporovat rozvoj v oblasti turistického ruchu vytvo řením podmínek pro dopln ění sít ě turistických tras, cyklotras, v četn ě tras pro hipoturistiku s vazbami na sousední kraje, • koordinovat rozvojové zám ěry s ob ěma sousedními kraji, St ředo českým a Vyso činou, na jejichž územích jsou vymezeny navazující specifické oblasti.

Zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území Pro up řesn ěné či vymezené specifické oblasti platí následující zásady pro územn ě plánovací činnost a rozhodování v území: a. podporovat řešení využívající specifického potenciálu oblasti a vytvá řející podmínky pro stabilizaci a zlepšení životní úrovn ě trvale bydlících obyvatel formou vytvá ření podmínek pro vznik nových pracovních p říležitostí, pro dopln ění vhodných socioekonomických aktivit pro zajišt ění celosezónní prosperity v území, pro budování chyb ějící ve řejné infrastruktury, s d ůrazem na území s vysokou mírou nezam ěstnanosti a území ohrožená vysídlením, b. při řešení zohlednit nejen památkov ě, p řírodn ě a krajiná řsky cenná území, která jsou předm ětem ochrany a která se nacházejí ve specifické oblasti, a koordinovat řešení s podmínkami ochrany pro n ě stanovenými, ale respektovat také oblastn ě specifické přírodní, krajiná řské a kulturní hodnoty území, c. při řešení urbanizace území podporovat řešení, která budou minimalizovat negativní dopady územního rozvoje na p řírodní, krajinné, kulturní a urbanistické hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich p řevážně obytný charakter, chránit pohledov ě významná panoramata sídel i krajiny, d. zachovat p řim ěř enou prostupnost a propustnost krajiny, se zvláštním d ůrazem p ři dot čení chrán ěných území přírody, e. při řešení rozvojových ploch dbát na dostate čné zastoupení zelen ě v urbanizovaných částech specifických oblastí, f. rozvoj zastavitelných ploch v území navrhovat s ohledem na hospodárné využívání zem ědělského p ůdního fondu a PUPFL, eliminovat zábor zem ědělské p ůdy s vysokou třídou ochrany, g. podporovat řešení vytvá řející podmínky pro rozvoj hospoda ření se zam ěř ením na oblast ekologického zem ědělství a obnovy tradi ční řemeslné výroby citliv ě využívající místní p řírodní zdroje, obnovu či údržbu kulturní krajiny včetn ě historických sídel se soubory lidové architektury.

16

Obr. 5. Rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti ze ZÚR JK

17 V. Územn ě analytické podklady – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Územn ě analytické podklady obcí – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území – dle p řílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Územn ě analytické podklady kraje – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území – dle p řílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

1. Horninové prost ředí a geologie

Nerostné suroviny pat ří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamn ější p řírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich t ěžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do st ředov ěku (těžba st říbra v Ratibo řských Horách a na Vožicku). P řevažuje t ěžba št ěrkopísk ů, stavebního kamene, cihlá řských hlín a v omezené mí ře keramických jíl ů. Na severozápad ě je st ředo český pluton z nejv ětší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, mén ě pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo b řemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve sm ěru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Bud ějovicím. Blanická brázda p ředstavuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vypln ěnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamn ější pat ří historicky významné revíry jako nap ř. Stará Vožice, Ratibo řické Hory. Význa čnou geologickou jednotkou jsou jiho české pánve - bud ějovická a t řebo ňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické p říkopy vypln ěné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výpln ě pánví je klikovské souvrství senonského stá ří. Zaujímá nejmén ě t ři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodá řsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, bu ď t ěžené, nebo vyhodnocené ložiskovými pr ůzkumy. Z terciérních sediment ů byly do nedávna považovány za nejvýznamn ější lignitové sloje, které však již nejsou t ěženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich t ěžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výpln ě pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potok ů) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se p ředevším na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách št ěrk ů a písk ů a hojn ě v okolí menších vodote čí a rybník ů. Fluviální sedimenty, p ředevším pleistocenní písky a št ěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivn ě využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlá řské výrob ě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlá řská surovina.

A057 - Dobývací prostor

Na území ORP Tábor se momentáln ě nacházejí 3 dobývací prostory:

18 Tab. 2. Dobývací prostory

Název Nerost Dot čené obce

Planá nad Lužnicí št ěrkopísky Planá nad Lužnicí Hnojná Lhotka stavební kámen Slapy, Draži čky Maršov bentonit Malšice

A058 - Chrán ěné ložiskové území

Nejv ětší surovinové bohatství tvo ří ložiska št ěrkopísk ů, cihlá řské hlíny, kameniva, jílu a bentonitu.

Tab. 3. Chrán ěná ložiskové území

Název Surovina Dot čené obce

Planá nad Lužnicí št ěrkopísky Planá nad Lužnicí Maršov bentonit Malšice Sudom ěř ice II. jíly Sudom ěř ice u Bechyn ě Hnojná Lhotka stavební kámen Draži čky, Slapy Hod ětín jíly Hod ětín Mezi říčí cihlá řská surovina Mezi říčí Sudom ěř ice I. jíly Sudom ěř ice u Bechyn ě, Hod ětín Drhovice cihlá řská surovina Drhovice Drahn ětice II. cihlá řská surovina Jistebnice, Opa řany Šebí řov stavební kámen Běle č, Šebí řov

A060 - Ložisko nerostných surovin

Ložiska nerostných surovin se vyskytují zejména v západní části ORP Tábor.

Tab. 4. Ložiska nerostných surovin

Název Subregistr Těžba Surovina Dot čené obce

Bechyn ě – Šibeni ční vrch ostatní dosud kaolin Bechyn ě nebilancovaná net ěženo ložiska Borotín-Liderovice evidovaná ložiska dosud cihlá řská surovina Chotoviny, Borotín nevýhradní net ěženo Drahn ětice 2 bilancovaná dosud cihlá řská surovina Jistebnice, Opa řany ložiska výhradní net ěženo Drhovice bilancovaná dosud cihlá řská surovina Drhovice ložiska výhradní net ěženo Haškovcova Lhota ostatní dosud jíly, kaolin Haškovcova Lhota nebilancovaná net ěženo ložiska Hod ětín bilancovaná dosud jíly Hod ětín ložiska výhradní net ěženo Hod ětín-Kozelka ostatní dřív ější jíly Hod ětín nebilancovaná hlubinná i ložiska povrchová

19 Kladruby-Kladrubská ostatní dřív ější dolomit, stavební Dolní Ho řice hora nebilancovaná povrchová kámen, vápenec ložiska Lom-Lib ějice ostatní dosud cihlá řská surovina Lib ějice, Lom, nebilancovaná net ěženo Malšice ložiska Malšice-Čenkov ostatní dřív ější cihlá řská surovina Malšice, Skrýchov u nebilancovaná povrchová Malšic ložiska Maršov u Tábora ostatní dosud cihlá řská surovina Malšice nebilancovaná net ěženo ložiska Maršov u Tábora bilancovaná sou časná bentonit Malšice ložiska výhradní povrchová Mezi říčí bilancovaná dosud cihlá řská surovina Mezi říčí ložiska výhradní net ěženo Papírna ostatní dřív ější stavební kámen Tábor nebilancovaná povrchová ložiska Planá nad Lužnicí evidovaná ložiska dosud št ěrkopísky Planá nad Lužnicí nevýhradní net ěženo Rataje 2-Bore čný ostatní dřív ější jíly, kaolin Rataje nebilancovaná povrchová ložiska Roudná 2-Planá nad bilancovaná sou časná z št ěrkopísky Planá nad Lužnicí Lužnicí ložiska výhradní vody Sepekov-Hodušín prognózy dosud wolfram - kov Opa řany neschválené net ěženo (ostatní) Sepekov-Podbo ří prognózy dosud wolfram - kov Opa řany neschválené net ěženo (ostatní) Sepekov-Podbo ří prognózy dosud wolframová ruda, Opa řany schválené net ěženo zlatonosná ruda (vyhrazené nerosty) Slapy u Tábora bilancovaná sou časná stavební kámen Slapy, Draži čky ložiska výhradní povrchová Sudom ěř ice bilancovaná dosud jíly Sudom ěř ice u ložiska výhradní net ěženo Bechyn ě, Hod ětín Šebí řov ostatní dosud stavební kámen Šebí řov nebilancovaná net ěženo ložiska Šebí řov-Šelmberský Mlýn bilancovaná dosud stavební kámen Šebí řov ložiska výhradní net ěženo

20

Obr. 6. Chrán ěná ložisková území a ložiska nerostných surovin

A061 - Poddolované území

Z hlediska územní lokace jsou poddolovaná území a stará d ůlní díla soust řed ěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibo řských Hor a jihozápadn ě od Mladé Vožice (Hlasivo, Nemyšl). V této oblasti jde o poz ůstatky t ěžby st říbrné rudy. Další ojedin ělé lokality kde se vyskytují jsou nap ř. Tábor – Horky, Košín, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Dolní Ho řice .

A062 – Sesuvné území a území jiných geologických rizik

Na území ORP Tábor jsou Českou geologickou službou evidovány 2 sesuvné území v Tábo ře v údolí Řeky Lužnice.

A063 - Staré d ůlní dílo

Na území ORP Tábor se vyskytuje 8 starých důlních d ěl: • propad na šacht ě Růženec ve Staré Vožici (Mladá Vožice) • propad šachty Vévoda krumlovský v Řemí čov ě • štola Josef v Dobronicích u Chýnova (Chýnov) • Úraz v Nemyšli • Propad Hlasivo • Hlasivo – propad na parc. č. 1921/1 • Horky u Tábora – propad jámy (parc. č. 1078/4 a 96/1) v Tábo ře

21 • Propad na šacht ě Adam II v Hlasiv ě Stará důlní díla jsou poz ůstatky po t ěžb ě st říbrné rudy.

Obr. 7. Dobývací prostory, poddolovaná území a stará d ůlní díla

A066 - Odval, výsypka, odkališt ě, halda

Lokality výskytu hald kopírují svým výskytem historickou těžbu rudy v regionu, tzn. zejména okolí Mladé Vožice, Hlasiva, Řemí čova, Nemyšle, Ratibo řských Hor.

2. Vodní režim

A044 - Vodní zdroj povrchové, podzemní vody v četn ě ochranných pásem

Území ORP Tábor je relativn ě bohaté na vodní zdroje. Vodní zdroje jsou rovnom ěrn ě rozmíst ěny po celém území. Ochranná pásma vodních zdroj ů jsou významným limitem využití území. Územní rozložení zobrazuje následující kartogram:

22

Obr. 8. Vodní zdroje povrchové a podzemní vody

A045 - Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod

Oblasti, které pro své p řírodní podmínky tvo ří významnou p řirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda na řízením za chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod. Řešené území lze považovat za vodohospodá řsky významné z hlediska p řirozené akumulace vod. Do jižní části ORP zasahuje z Třebo ňské pánve rozsáhlá chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod.

A046 - Zranitelná oblast

S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle na řízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v těchto oblastech, ve zn ění na řízení vlády č. 218/2007 Sb. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur čené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi čnan ů p řesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusi čnan ů ze zem ědělských zdroj ů dochází nebo m ůže dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelné oblasti spadá v ětšina území krom ě severozápadní části (jistebnicko, nad ějkovsko) a jižní části (bechy ňsko).

23

Obr. 9. CHOPAV, zranitelná oblast

A047 - Vodní útvar povrchových, podzemních vod

Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické p řehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jiho českého kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok sm ěř uje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stá čí širokým meandrem k západu a pozd ěji k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím nejv ětším pravostranným přítok ům pat ří Dírenský potok, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Olty ňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými p řítoky jsou Bechy ňský potok, Maršovský potok, T řebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na mladovožicku odvod ňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejn ě jako říčka Trnava. Z útvar ů podzemních vod je nejrozsáhlejší krystalinikum v povodí St řední Vltavy, krystalinikum v povodí Sázavy, krystalinikum v povodí Lužnice, menší plochou do území zasahuje severní část T řebo ňské pánve a kvartér Lužnice.

A048 - Vodní nádrž

Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu zna čné množství rybník ů, které významným zp ůsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesm ěs nedosahují takových ploch jako v sousedním T řebo ňsku, Českobud ějovicku či Jind řichohradecku. K nejv ětším pat ří Jordán na Košínském potoce v Tábo ře (50 ha), Jezero (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha)

24 na p řítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha) na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) a Nový Jistebnický (13ha) na Smutné u Jistebnice, aj. Rybníky výrazn ě ovliv ňují celkovou podobu krajiny a rybníky situované v intravilánu obcí spoluvytvá řejí urbanistické hodnoty obcí.

Obr. 10. Vodní útvar povrchových a podzemních vod, vodní nádrže

A049 - Povodí vodního toku, rozvodnice

Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních tok ů k ur čitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyúst ění vodního toku do jiného vodního útvaru.) Povodí je ohrani čeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvar ů v povodí. Celé území pat ří k úmo ří Severního mo ře. Dle vymezení hydrologického povodí 2. řádu náleží v ětšina území do oblasti povodí Horní Vltavy, do severní části pak zasahuje oblast povodí Dolní Vltavy. Území se dále podrobn ěji člení na hydrologické povodí 3. a 4. řádu.

A050 - Záplavové území

A051 - Aktivní zóna záplavového území

Povodn ěmi se rozumí p řechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok ů nebo jiných povrchových vod, p ři kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a m ůže zp ůsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda m ůže zp ůsobit škody tím, že z ur čitého území

25 nem ůže do časn ě p řirozeným zp ůsobem odtékat nebo její odtok je nedostate čný, p řípadn ě dochází k zaplavení území p ři soust řed ěném odtoku srážkových vod. Povode ň m ůže být zp ůsobena p řírodními jevy, zejména táním, deš ťovými srážkami nebo chodem led ů (p řirozená povode ň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která m ůže vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povode ň). Pro ochranu území p řed povodn ěmi jsou stanovena záplavová území vodních tok ů, což jsou administrativn ě vymezená území, která mohou být p ři výskytu p řirozené povodn ě zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku p říslušný vodoprávní úřad. V zastav ěných územích obcí a v územích ur čených k zástavb ě podle vydaných územních plán ů, vodoprávní ú řad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpe čnosti povod ňových pr ůtok ů. Periodicita povodn ě 5, 20 a 100 let - výskyt povodn ě, který je dosažen nebo p řekro čen pr ůměrn ě jedenkrát za 5, 20 a 100 let.

Tab. 5. Záplavová území

Název toku Dot čené obce

Blanice Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, B ěle č, Šebí řov Lužnice Košice, Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Žel če, Sezimovo Ústí, Tábor, Slapy, Dražice, Draži čky, Malšice, Řepe č, Be čice, Stádlec, Dobronice u Bechyn ě, Černýšovice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Bechyn ě, Hodonice Smutná Jistebnice, Nad ějkov, Opa řany, Stádlec, Rataje, Haškovcova Lhota, Rad ětice, Černýšovice, Bechyn ě Chotovinský potok Turovec, Tábor, Sezimovo Ústí Košínský potok Chotoviny, Košín, Radimovice u Tábora, Tábor Židova strouha Hodonice, B řeznice, Záho ří Sedlecký potok Jistebnice

26

Obr. 11. Záplavové území, aktivní zóna záplavového území

A053 - Území zvláštní povodn ě pod vodním dílem

Zvláštní povodn ě vznikají poruchou vodního díla, která m ůže vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Území ohrožená zvláštními povodn ěmi jsou území, která mohou být p ři výskytu zvláštní povodn ě zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace p ředpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodn ěmi výrazn ě p řesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Tento jev se týká vodních d ěl Jordán, Velká Kaplice a Nový Jistebnický. V řešeném území je jev vymezen na dolním toku řeky Lužnice a zasahuje na území obcí Dobronice u Bechyn ě, Černýšovice, Bechyn ě, Sudom ěř ice u Bechyn ě a Hodonice.

A054 - Objekt/za řízení protipovod ňové ochrany

Ochrana p řed povodn ěmi jsou opat ření k p ředcházení a zamezení škod p ři povodních na životech a majetku ob čan ů, spole čnosti a na životním prost ředí provád ěná p ředevším systematickou prevencí, zvyšováním reten ční schopnosti povodí a ovlivňováním pr ůběhu povodní. Úpravy některých úsek ů vodního toku z důvodu protipovod ňové ochrany byly provedeny Zem ědělskou vodohospodá řskou správou v Nad ějkov ě na řícce Smutná, v Dolní Ho řicích a Chýnov ě na Chýnovském potoce, v Nové Vsi u Chýnova na Novoveském potoce. Na Lužnici byly také realizovány protipovod ňové opat ření v Tábo ře a v Plané nad Lužnicí.

27 A055 - Přírodní lé čivý zdroj, zdroj p řírodní minerální vody v četn ě ochranných pásem, ochranné pásmo ložiska peloid ů

Přírodním lé čivým zdrojem je p řirozen ě se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro lé čebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osv ědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Ochranné pásmo peloid ů zasahuje na území obce Hod ětín.

Obr. 12. Území zvláštní povodn ě pod vodním dílem, objekt protipovod ňové ochrany, přírodní lé čivý zdroj, zdroj p řírodní minerální vody

A056 - Láze ňské místo, vnit řní a vn ější území láze ňského místa - řešeno v tématické oblasti IX.

B028 – Podíl vodních ploch na celkové vým ěř e obce

Podíl vodních ploch na celkové vým ěř e ORP je 2,20 %.

Tab. 6. Podíl vodních ploch na celkové vým ěř e obce

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Turovec 9,5 Be čice 0,0 Sezimovo Ústí 8,5 Radimovice u Žel če 0,2 Radimovice u Tábora 8,3 Pohnánec 0,5 Košín 7,9 Krátošice 0,5

28 Planá nad Lužnicí 7,11 Slapy 0,5

Obr. 13. Podíl vodních ploch na celkové vým ěř e obce (data ČSÚ, 2015)

3. Hygiena životního prost ředí

A064 - Staré zát ěže území a kontaminované plochy

Za starou ekologickou zát ěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpe čnými látkami v minulosti (zejména se jedna nap ř. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, t ěžké kovy apod.). Zjišt ěnou kontaminaci m ůžeme považovat za starou ekologickou zát ěž pouze v p řípad ě, že p ůvodce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpad ů, pr ůmyslové a zem ědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpe čných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižené t ěžbou nerostných surovin.

V území ORP Tábor je registrováno 98 objekt ů definovaných jako staré ekologické zát ěže. Jejich nejv ětší koncentrace je ve správním území obce Jistebnice (7 objekt ů), Borotín, Tábor (5), Malšice a Mladá Vožice (4). Ekologické zát ěže jsou logicky koncentrovány do v ětších obcí a obcí, ve kterých p ůsobila Armáda ČR. Pouze minimum obcí nemá na svém území žádnou kontaminovanou plochu.

29

Obr. 14. Staré ekologické zát ěže a kontaminované plochy

A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Na základ ě imisních analýz ČHMÚ byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K překra čování limitu nejmén ě u jedné ze sledovaných škodlivin dochází ve správním území měst Tábor a Sezimovo Ústí, kde je lokalizována pr ůmyslová výroba. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se vyhlašuje nejen na základ ě výsledk ů automatického imisního m ěř ícího systému ČHMÚ (AIMS), ale i na základ ě výsledk ů modelování. AIMS je v Tábo ře umíst ěn v blízkosti ulice Bud ějovická. Tento m ěř ící systém monitoruje emise z dopravy i emise z okolních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. V posledních osmi letech byla na území m ěsta Tábor t řikrát vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, vzhledem k p řekro čenému 24 hodinovému imisnímu limitu pro částice 3 PM 10 (ILd PM 10 ), jejichž imisní limit je 50 µg/m s maximálním po čtem 35 p řekro čení za rok. Na zmi ňované m ěř ící stanici Bud ějovická, byly koncentrace PM10 nam ěř eny v takové výši a četnosti, že byl ILd PM 10 v posledních letech pokaždé p řekro čen. Nejv ětší liniové zdroje zne čišt ění jsou dálnice D3, silnice první t řídy I/3, I/19 a budovaný IV. tranzitní železni ční koridor.

A084 - Objekty nebo za řízení za řazené do skupiny A nebo B s umíst ěnými nebezpe čnými látkami

Objekty s umíst ěnými nebezpe čnými látkami se vyskytují v území ve t řech lokalitách, ve všech p řípadech se jedná o objekt za řazený do skupiny B: • Drhovice – sklad s výbušninami

30 • Tábor – Smyslov – sklad pohonných hmot • Teplárna Tábor, a.s. – sklad paliva

A085 - Skládka v četn ě ochranného pásma

Na území ORP se nacházejí dv ě funk ční skládky komunálního odpadu – v Žel či a v Jistebnici. Dále se zde nachází jedna ukon čená skládka – v Dražicích.

Obr. 15. Objekty s umíst ěními nebezpe čnými látkami a skládky

A087 - Za řízení na odstra ňování nebezpe čného odpadu v četn ě ochranného pásma

V regionu funguje n ěkolik za řízení na odstra ňování nebezpe čného odpadu (za řízení ur čená k využívání odpad ů, skladování a sb ěr odpad ů, apod.). Tyto za řízení se koncentrují p ředevším do v ětších sídel. Převážná v ětšina obcí provozuje tzv. „sběrné dvory“ , které slouží p ředevším k odkládání nebezpe čných složek komunálního odpadu a i odd ělen ě sbíraných ostatních druh ů vybraných odpad ů.

A109 - Vymezené zóny havarijního plánování

Zóna havarijního plánování JE Temelín (ORP Týn nad Vltavou) zasahuje na území obcí Bechyn ě, Hodonice, B řeznice, Záho ří a Hod ětín.

31

Obr. 16. Jiná známá ochranná pásma a zóna havarijního plánování

A113 - Ochranné pásmo h řbitova, krematoria

Na území ORP Tábor se nachází 56 h řbitov ů kolem, kterých je vyhlášeno ochranné pásmo dle zákona č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví. Ne všechny jsou však v sou časnosti využívány k poh řbívání. Jediné krematorium je v Tábo ře.

32

Obr. 17. Ochranná pásma h řbitov ů

A114 - Jiná ochranná pásma

Z ochranných pásem, které nejsou uvedeny u jiných jev ů, se v území nej čast ěji vyskytují ochranná pásma zem ědělských areál ů a objekt ů pro živo čišnou výrobu.

B035 – Po čet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překro čena hodnota imisního limitu u jedné nebo více zne čiš ťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prost ředí. V rámci ORP Tábor se jedná o oblast m ěst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí.

B036 – Hodnoty imisního zne čišt ění životního prost ředí a jejich vývoj

Imisní zne čišt ění ovzduší je vyjád řené hmotnostní koncentrací zne čiš ťující látky nebo stanovené skupiny zne čiš ťujících látek. P řípustnou úrove ň zne čišt ění ovzduší ur čují hodnoty imisních limit ů. (viz. A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší).

33 4. Ochrana p řírody a krajiny

A017 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika

A018 - Místo krajinného rázu a jeho charakteristika

Tyto dva jevy jsou p řevzaty z Generelu krajinného rázu Jiho českého kraje, který byl zpracován Ateliérem V – Ing. arch. Ivan Vorel v roce 2009 a z generelu krajinného rázu pro území ORP Tábor, zpracovaného v roce 2012 – Roman Buká ček, Pavlína Buká čková, Ji ří Chroust.

Tab. 7. Oblasti krajinného rázu

Oblast Název oblasti Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky v č. estetických hodnot

ObKR04-T07 Jistebnicko Členitá kulturní krajina s množstvím terénních dominant a prostorových akcent ů, vyváženou mozaikou polí, luk, les ů, drobné rybni ční soustavy v pahorkatinném reliéfu, v ětší podíl nelesní strukturní zelen ě

ObKR06-T06 Milevsko Větší m ěř ítko krajiny s kontrastem otev řených zem ědělských ploch a lesních porost ů, výrazný podíl prvk ů nelesní rozptýlené zelen ě v krajinné scén ě, významná osa Olty ňského potoka, uplatn ění drobných kulturních dominant v krajinné scén ě OBkR07-T01 Táborsko Větší m ěř ítko krajiny s kontrastem otev řených zem ědělských ploch a lesních porost ů, dominantní osa řeky Lužnice dopln ěná drobnými vodními toky a doprovodnou zelení, uplatn ění architektonických dominant Tábora v krajinné scén ě OBkR07-T02 Mladovožicko Větší m ěř ítko krajiny s kontrastem otev řených zem ědělských ploch a lesních porost ů, dominantní výšiny u Ratibo řských Hor, hodnotné dálkové výhledy, četné dominanty kostelních v ěží, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR09-T03 Chýnovsko Větší m ěř ítko krajiny s kontrastem otev řených zem ědělských ploch a lesních porost ů, rozkládající se v pahorkatinách a z části ve vrchovinách, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. Harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR12-T05 Bechy ňsko Výrazný georeliéf za říznutého členitého údolí Lužnice, Smutné a Židovy strouhy, ka ňonovité partie v údolích Lužnice a Židovy strouhy, výrazný význam lesních porost ů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zelen ě ObKR07-T04 Sob ěslavsko Větší m ěř ítko krajiny s kontrastem otev řených zem ědělských ploch a lesních porost ů, významná osa Černovického potoka s navazujícími menšími potoky, pohledov ě dominantní vrch Budislavské hory

Tab. 8. Místa krajinného rázu

Místo Název místa Vymezení místa

01 Tábor - Sezimovo Ústí - Území zahrnuje urbanizované části m ěst Tábor, Sezimovo

34 Planá nad Lužnicí ústí a Planá nad Lužnicí, soust řed ěných podél výrazné přírodní osy vytvá řené řekou Lužnicí 02 Tábor, venkov Severn ě položený venkovský prostor, navazující na urbanizovanou krajinu m ěsta zahrnující intenzivn ě obd ělávané zem ědělské plochy a otev řené odlesn ěné krajiny st ředního až velkého m ěř ítka, významn ě ovlivn ěné navazujícími urbanizovanými prostory 03 Chotoviny - Mili čín Rozsáhlý krajinný prostor severn ě od Tábora, zahrnující zem ědělské otev řené plochy Mladovožicka, utvá řený nevýraznou, místy však členitou pahorkatinou s drobnými lesy a významnými výhledy do okolních krajin 04 Údolí Blanice Malebný protáhlý prostor u Mladé Vožice, vymezený podél říčky Blanice, utvá řený členitou pahorkatinou na rozhraní Českomoravské vrchoviny a St ředo české pahorkatiny s četnými prvky historického člen ění krajiny 05 Smilovy Hory - Okrajový vrchovinný prostor východního výb ěžku Domamyšl Českomoravské vrchoviny, reprezentovaný n ěkolika odlesn ěnými enklávami s venkovskými sídly, jejichž krajinný rámec je utvá řen lesními porosty 06 Těchobuzsko Specifický prostor položený v záv ěru údolí potoka Blatnice, který se m ění pod T ěchobuzí na Barborku se soustavou malých rybník ů umíst ěných v lesích. T ěžišt ě prostoru je obec T ěchobuz se zámkem a dominantou kostela sv. Marka (území ORP Pacov). 07 Chýnovsko Krajiná řsky pestrý prostor harmonické kulturní krajiny, utvá řené mozaikou les ů, luk a polí v Chýnovské vrchovin ě, pro řezané údolími Chýnovského a Turoveckého potoka, s venkovskou zástavbou a významným centrem v Chýnov ě 08 Choustník Venkovská harmonická kulturní krajina v okolí výrazné dominanty vrchu Choustník se z říceninou hradu nad stejnojmenným sídlem, jemuž dominuje v ěž kostela a areál zámku. Územím prochází malebný prostor údolí Černovického potoka 09 Brada čka - Turovecký Souvislá lesnatá krajina s rybníky a samotami v drobných les enklávách a s venkovskými sídly na okrajích les ů, utvá řející plochý západní okraj Sezimoústecké pahorkaniny s t ěžišt ěm v Turovci 10 Tu čapsko Severní výb ěžek krajiny v okolí Tu čap na Sob ěslavsku, s hojným zastoupením drobných údolí s rybníky. T ěžišt ěm místa jsou Tu čapy s dominantou kostela a zámku 11 Malšicko Zem ědělská krajina jižn ě od Tábora utvářená mozaikou les ů, luk a polí s drobnými venkovskými sídly, uklon ěná k jihu a jihovýchodu s četnými výhledy do okolí. Jedná se o krajiná řsky pestrou starou sídelní krajinu 12 Údolí Lužnice Přírodn ě i krajiná řsky cenný prostor údolí řeky Lužnice lemované lesními porosty mezi Táborem a Bechyní, vytvá řející malebné místo v krajin ě Táborska. Místo je přírodní dominantou území a zárove ň tvo ří t ěžišt ě turistického využívání území 13 Černická obora Prostor utvá řený lesními porosty Černické obory a jejího okolí, na rozhraní Sob ěslavska a Táborska v plochém reliéfu Malšické pahorkatiny, p řecházející do Borkovické pánve 14 Bechyn ě a okolí Komplikovaný krajinný prostor, jemuž dominuje starobylé

35 město Bechyn ě nad Lužnicí. Území pokra čuje až k Týnu nad Vltavou a zahrnuje krajinu doprovázející soutok několika řek Lužnice s Vltavou, Lužnice s Židovou strouhou a Lužnice se Smutnou pod Bechyní 15 Dolní údolí Smutné Místo, zahrnující dolní část údolí říčky Smutné p řed jejím soutokem s Lužnicí pod Bechyní, utvá řené harmonickou kulturní krajinou s venkovskými sídly. Místo je vymezeno díl čími horizonty, zalesn ěnými kopci Plziny a vyklenutým povrchem, odd ělujícím údolí od sousedního údolí Olty ňského potoka 16 Bernarticko Místo, náležející k v ětší oblasti, kterou lze za řadit k Milevsku, jehož Bernartická část okrajov ě zasahuje do řešeného území lesními porosty Plzin 17 Opa řansko Převážn ě zem ědělská krajina v pahorkatinném reliéfu, tvo řená velký bloky orné p ůdy. Území vymezují lesní horizonty zalesn ěných okraj ů údolí Lužnice z jedné strany a údolí Smutné ze strany druhé. T ěžišt ěm krajiny jsou Opa řany. Výraznou p řírodní osu tvo ří Olty ňský potok 18 Jistebnicko Členitá kopcovitá kulturní krajina utvá řená vrchovinou s vyváženou mozaikou st řídajících se polí, luk, les ů a s četnými malými rybníky ve sníženinách. Mozaika les ů, polí, a luk s rybníky a malebnými venkovskými sídly v okolí m ěste čka Jistebnice vytvo řila harmonickou kulturní krajinu

Obr. 18.a Oblast krajinného rázu

36

Obr. 18.b Místo krajinného rázu

Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující: I. Krajinný typ A – krajina pln ě antropogenizovaná , t.j. zcela p řem ěněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajiná řských hodnot, vytvá řená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory t ěžby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajiná řských hodnot, tvo řená ucelenými plochami zejména zem ědělsky obd ělávaných pozemk ů (I.-III.t ř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, vytvá řená zejména památkov ě či jinak chrán ěnými plochami (m ěstské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace)

II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina snížených krajiná řských hodnot, tvo řená ucelenými plochami zem ědělských pozemk ů IV. a V. t řídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajiná řských hodnot, tvo řená ucelenými plochami mozaiky les ů hospodá řských menších vým ěr s pozemky TTP a drobné orné p ůdy, lesy zvláštního ur čení podtyp B+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, vytvá řený p ředevším plochami přírodních park ů či geopark ů

III. Krajinný typ C – krajina relativn ě p řírodní: podtyp C-: krajina snížených krajiná řských hodnot, vytvá řená menšími komplexy hospodá řských les ů v okolní antropogenní krajin ě, plochami rekultivovaných území, um ělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina základních krajiná řských hodnot, vytvá řená p řírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplex ů hospodá řských les ů, plochami lokálních biocenter ÚSES a pta čími oblastmi

37 podtyp C+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, utvá řená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL).

A020 - Významný vyhlídkový bod - řešeno v tématické oblasti IX.

A021 - Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemn ě propojený soubor přirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystém ů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systém ů ekologické stability je zejména vytvo ření sít ě relativn ě ekologicky stabilních území ovlivňujících p řízniv ě okolní, ekologicky mén ě stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpo ření rozmanitosti p ůvodních biologických druh ů a jejich spole čenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech t ří hierarchicky uspo řádaných stup ňů ÚSES, t.j.: • plochy biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu • plochy biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu • plochy biocenter a biokoridory lokálního významu, interak čními prvky

Při získávání datových podklad ů pro tuto vrstvu jsou využívány tyto zdroje: • Zásady územního rozvoje (ZÚR) • Územní plány (ÚP) • Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) • Generely ÚSES Problémem je, že trasy ÚSES z výše uvedených zdroj ů spolu navzájem nekorespondují. Dalším problémem je zajišt ění návaznosti ÚSES na hranicích sousedních obcích.

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují nadregionální biocentra v rámci územního systému ekologické stability:

NBC54 - Cunkovský h řbet Dot čená území: Jistebnice (Cunkov, Orlov u Jistebnice), Nad ějkov (Chlístov u Nad ějkova, Starcova Lhota, Nad ějkov), Borotín (Libenice u Tábora)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují nadregionální biokoridory v rámci územního systému ekologické stability:

NBK120 - Cunkovský h řbet - Pa řezitý, Roštejn Dot čená území: Borotín (Libenice u Tábora, Borotín u Tábora), Nemyšl (Nemyšl, Hoštice u Nemyšle, Dědice u Nemyšle), Nová Ves u Mladé Vožice (Mutice, Křtěnovice, Horní St řítež), Hlasivo (Hlasivo, Rašovice u Hlasiva), Řemí čov ( Řemí čov), Mladá Vožice (Radvanov u Mladé Vožice, Bendovo Záho ří, Krchova Lomná, Blanice u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Stará Vožice), Rodná (Rodná, Blani čka), Dolní Hrachovice (Mostek u Ratibo řských Hor), Pohnání (Pohnání), Dolní Ho řice (Chot činy, Hartvíkov, Dolní Ho řice, Po řín, Oblajovice, Prasetín), Vodice (Domamyšl, Vodice u Tábora, Malešín u Vodice)

38

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tato regionální biocentra vložená do nadregionálních biokoridor ů, která jsou sou částí složeného nadregionálního biokoridoru, v rámci územního systému ekologické stability:

RBC732 – Kozlov Dot čená území: Dolní Ho řice (Prasetín), Vodice (Malešín u Vodice) RBC734 – Batkovy Dot čená území: Dolní Ho řice (Chot činy, Mašovice, Dolní Ho řice), Ratibo řské Hory (Dub u Ratibo řských Hor), Pohnánec (Pohnánec), Pohnání (Pohnání), Rodná (Blani čka), Vodice (Domamyšl) RBC735 – Větrov Dot čená území: Mladá Vožice (Bendovo Záhoří, Radvanov u Mladé Vožice), Rodná (Rodná) RBC736 – Karlovka Dot čená území: Nová Ves u Mladé Vožice (Mutice, Horní St řítež), Nemyšl (Nemyšl, D ědice u Nemyšle, Hoštice u Nemyšle) RBC4013 – Řemí čov Dot čená území: Hlasivo (Hlasivo, Rašovice u Hlasiva), Řemí čov (Řemí čov), Nová Ves u Mladé Vožice (Křtěnovice)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tyto regionální biocentra v rámci územního systému ekologické stability na území

RBC601 – Samoty Dot čená území: Ústrašice (Ústrašice), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Košice (Doubí nad Lužnicí) RBC681 – Lesy u Blanice Dot čená území: Mladá Vožice (Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice), Dolní Hrachovice (Horní Hrachovice), Hlasivo (Hlasivo) RBC 694 – Budislavská hora Dot čená území: Psárov (Tříklasovice) RBC 695 – Choustník Dot čená území: Choustník (Choustník), Mlýny (Mlýny u Choustníku) RBC696 – Hab ří Dot čená území: Košice (Košice u Sob ěslavi), Krátošice (Krátošice) RBC697 – Borek Dot čená území: Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Košice (Košice u Sob ěslavi), Turovec (Turovec) RBC705 – Obrovka Dot čená území: Sudom ěř ice u Bechyn ě (Sudom ěř ice u Bechyn ě) RBC737 – Doubí Dot čená území: Ratibo řské Hory (Ratibo řice u Tábora, Podolí u Ratibo řských Hor), Hlasivo (Hlasivo), Chotoviny (Chotoviny, Beranova Lhota, Brou čkova Lhota), Jedlany (Jedlany) RBC738 – Hutecký les Dot čená území: Tábor (M ěšice u Tábora, Hlinice), Chýnov (Dobronice u Chýnova) RBC739 - Mu čírna Dot čená území: Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Radimovice u Žel če (Radimovice u Žel če) RBC749 - Bukovice Dot čená území: Vilice (Vilice), Smilovy Hory (Stojslavice), B ěle č (B ěle č u Mladé Vožice)

39 RBC750 - Šelmberk Dot čená území: Běle č (B ěle č u Mladé Vožice), Šebí řov (Šebí řov) RBC774 - Jahodiní Dot čená území: Hod ětín (Hod ětín) RBC776 – Černická obora Dot čená území: Sudom ěř ice u Bechyn ě (Sudom ěř ice u Bechyn ě) RBC777 - Vrchy Dot čená území: Žele č (Žele č u Tábora) RBC778 - Dobronice Dot čená území: Dobronice u Bechyn ě (Dobronice u Bechyn ě) RBC779 – Lužnice pod Bechyní Dot čená území: Bechyn ě (Hvož ďany u Bechyn ě, Bechyn ě), Hodonice (Hodonice u Bechyn ě) RBC819 - Příb ěnice Dot čená území: Řepe č ( Řepe č), Malšice (Malšice), Dražice (Dražice u Tábora), Draži čky (Draži čky) RBC820 - Pintovka Dot čená území: Tábor (Horky u Tábora, Klokoty, Tábor), Slapy (Hnojná Lhotka) RBC821 – Velká hora Dot čená území: Opa řany (Olší u Opa řan, Oltyn ě), Jistebnice (Pada řov) RBC822 – Bejšov Dot čená území: Jistebnice (Vlásenice u Makova, Jistebnice), Borotín (Pikov) RBC4019 – Lišky Dot čená území: Bechyn ě (Bechyn ě), Sudom ěřice u Bechyn ě (Bežerovice) RBC4022 – Polní rybník Dot čená území: Sezimovo Ústí(Sezimovo Ústí), Turovec (Turovec)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tyto regionální biokoridory v rámci územního systému ekologické stability:

RBK313 – Cunkovský h řbet - Bejšov Dot čená území: Borotín (Pikov, Kamenná Lhota u Borotína), Jistebnice (Orlov u Jistebnice) RBK314 – Bejšov – Velká Hora Dot čená území: Jistebnice (Jistebnice, Pada řov, Drahn ětice, Makov u Jistebnice, Vlásenice u Makova), Opa řany (Olší u Opa řan) RBK315 – Velká hora - Příb ěnice Dot čená území: Dražice (Dražice u Tábora), Řepe č ( Řepe č), Opa řany (Oltyn ě), Drhovice (Drhovice), Mezi říčí (Mezi říčí) RBK316 – Příb ěnice - Dobronice Dot čená území: Dobronice u Bechyn ě (Dobronice u Bechyn ě), Be čice (Be čice nad Lužnicí), Řepe č ( Řepe č), Stádlec (Slav ňovice, Stádlec, K řída u Stádlce), Malšice (Dob řejice) RBK317 – Příb ěnice - Pintovka Dot čená území: Řepe č ( Řepe č), Slapy (Hnojná Lhotka), Tábor (Klokoty, Horky u Tábora), Draži čky (Draži čky), Dražice (Dražice u Tábora) RBK318 – Pintovka - Samoty Dot čená území: Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Ústrašice (Ústrašice), Tábor (Tábor, Čelkovice, Horky u Tábora), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí) RBK319 – Pintovka - Mu čírna Dot čená území: Slapy (Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora), Radimovice u Žel če (Radimovice u Žel če), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Tábor (Horky u Tábora, Čelkovice) RBK362 – Nový Dv ůr - Lužnice pod Bechyní

40 Dot čená území: Bechyn ě (Hvožďany u Bechyn ě) RBK363 – Dobronice - RK 365 Dot čená území: Černýšovice ( Černýšovice), Dobronice u Bechyn ě (Dobronice u Bechyn ě), Malšice (Všechlapy u Malšic), Skrýchov u Malšic (Dudov), Sudom ěř ice u Bechyn ě (Bechy ňská Smole č) RBK364 – Jelení h řbet Dot čená území: Sudom ěř ice u Bechyn ě (Bežerovice, Sudom ěř ice u Bechyn ě) RBK365 – Černická obora - Vrchy Dot čená území: Skrýchov u Malšic (Skrýchov u Malšic), Žele č (Žele č u Tábora, Bezd ěč ín) RBK366 – Vrchy - RK 457 Dot čená území: Žele č (Žele č u Tábora), Ústrašice (Ústrašice) RBK367 – Černická obora - Obrovka Dot čená území: Sudom ěř ice u Bechyn ě (Sudom ěř ice u Bechyn ě) RBK368 – Obrovka – Jahodiní Dot čená území: Hod ětín (Hod ětín) RBK370 – Troják Dot čená území: Hod ětín (Hod ětín) RBK392 – Hrajovice - Šelmberk Dot čená území: Šebí řov (Šebí řov), B ěle č (B ěle č u Mladé Vožice) RBK393 – Šelmberk - Větrov Dot čená území: Rodná (Rodná), Mladá Vožice (Radvanov u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Krchova Lomná), B ěle č (B ěle č u Mladé Vožice) RBK398 – Bukovice - Strážišt ě Dot čená území: Smilovy Hory (Malý Ježov, Velký Ježov) RBK411 – Lesy u Blanice -Větrov Dot čená území: Mladá Vožice (Bendovo Záho ří, Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice), Dolní Hrachovice (Mostek u Ratibo řských hor, Horní Hrachovice) RBK412 – Lesy u Blanice - Doubí Dot čená území: Ratibo řské Hory (Ratibo řice u Tábora), Hlasivo (Hlasivo), Dolní Hrachovice (Horní Hrachovice) RBK413 – Doubí - Hutecký les Dot čená území: Ratibo řské Hory (Podolí u Ratibo řských Hor, V řesce), Chotoviny (Jení čkova Lhota, Brou čkova Lhota), Tábor (Hlinice, M ěšice u Tábora) RBK417 – Mu čírna - RK 366 Dot čená území: Ústrašice (Ústrašice), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Zho ř u Tábora (Zho ř u Tábora), Malšice (Obora u Maršova) RBK457 - Borek – Roudná Dot čená území: Košice (Doubí nad Lužnicí) RBK461 – Borek - RK 457 Dot čená území: Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí) RBK462 – Borek - Hab ří Dot čená území: Košice (Košice u Sob ěslavi), Skopytce (Chabrovice) RBK463 – Hab ří - RK 464 Dot čená území: Krátošice (Krátošice), Choustník (P ředbo ř u Choustníku, Kajetín) RBK464 – Budislavská hora - Choustník Dot čená území: Mlýny (Mlýny u Choustníku), Choustník (Choustník, P ředbo ř u Choustníku), Psárov (T říklasovice) RBK0 - Větrov - Bukovice

41 Dot čená území: Mladá Vožice (Radvanov u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice), B ěle č (B ěle č u Mladé Vožice), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory), Rodná (Naho řany u Mladé Vožice) RBK4018 – Lužnice pod Bechyni – Lišky Dot čená území: Sudom ěř ice u Bechyn ě (Bežerovice), Bechyn ě (Bechyn ě) RBK4020 – Lišky – Dobronice Dot čená území: Bechyn ě (Bechyn ě, Senožaty u Bechyn ě), Černýšovice ( Černýšovice), Sudom ěř ice u Bechyn ě (Bežerovice), Dobronice u Bechyn ě (Dobronice u Bechyn ě) RBK4021 – Hutecký les – Polní rybník Dot čená území: Tábor (Zárybni čná Lhota, M ěšice u Tábora), Chýnov (Dobronice u Chýnova, Kloužovice), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova), Turovec (Turovec), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí) RBK4023 – Polní rybník – Borek Dot čená území: Turovec (Turovec), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí)

Obr. 19. Územní systém ekologické stability

A022 - Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjád řen jinou položkou

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvá řející její typicky vzhled nebo p řispívající k udrženi její stability. Orgán ochrany p řírody m ůže zaregistrovat jako významný krajinný prvek zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvale travní plochy, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ěle i p řirozené skalní útvary. Mohou jimi být i cenné plochy porost ů sídelních útvar ů v četn ě historických zahrad a park ů.

42

Tab. 9. Významné krajinné prvky registrované

Název Popis Botanická zahrada p ři SZeS Tábor - botanická zahrada Bývalý lom na Sv. Ann ě Tábor - Měšice - lom Křemenný u Mlýn ů Mlýny - křemenný val Za kostelem Jistebnice Hráz u Blatce 650 m komunikace, bývalá hráz, lípy Zámecký park Planá nad Lužnicí Hrab ěcí p ěšinka - část Planá nad Lužnicí Cesta od nového h řbitova v Bechyni do Senožat část staré cesty Barokní zahrada pod Bechy ňským klášterem část jižního svahu kv ětnatá mezofilní louka s výskytem ohrožených a Louka u kempu Javorová skála zvlášt ě chrán ěných rostlin

A023 - Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjád řen jinou položkou

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvá řející její typický vzhled nebo p řispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

Zvlášt ě chrán ěná území

Ztráta a poškozování ekosystém ů je jednou z hlavních p říčin snižování po četnosti voln ě žijících druh ů rostlin a živo čich ů, které m ůže vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné p řírodní d ědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle sou časné české legislativy je chrán ěná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném zn ění). Dále jsou vymezena tzv. zvlášt ě chrán ěná území (ZCHÚ). Na území ORP Tábor nejsou vymezena žádná velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území (národní park, chrán ěná krajinná oblast). Mezi maloplošná zvlášt ě chrán ěná území (MZCHÚ) se řadí národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní p řírodní památky a p řírodní památky. Po vstupu České republiky do EU p řibyla také NATURA 2000 – soustava chrán ěných území, vytvo řená na základ ě jednotných princip ů na území stát ů EU. Spadají do ní pta čí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Pro pot řeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany p řírody“ (dále též „ÚZOP“), který p ředstavuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a p řírodních park ů. Vymezení p řírodních park ů lze ozna čit jako p řechod mezi obecnou a zvláštní ochranou.

A028 - Přírodní rezervace v četn ě ochranného pásma

Tab. 10. P řírodní rezervace

Název lokality Popis lokality Dot čené obce

Kladrubská hora Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou Dolní Ho řice

43 faunou a florou Choustník Skalnatý vrchol Choustník se starým smíšeným Choustník lesním porostem Pacova hora Významná geologická a mineralogická lokalita Dolní Ho řice

A029 - Národní p řírodní památka v četn ě ochranného pásma

Tab. 11. Národní p řírodní památky

Název lokality Popis lokality Dot čené obce

Chýnovská jeskyn ě Nejrozsáhlejší jeskynní systém jiho českého regionu Dolní Ho řice Lu ční První mykologická rezervace v Československu, Turovec předm ětem je ochrana hub Stro čov Druhov ě pestrá louka s důrazem na ochranu Borotín rozchodníku hu ňatého

A031 - Přírodní památka v četn ě ochranného pásma

Tab. 12. P řírodní památky

Název lokality Popis lokality Dot čené obce

Vlásenický potok Lokalita pérovníku pštrosího Dražice Kozlov Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce Žele č májového Ostrov Markéta Starý lesní porost na ostrov ě v rybníce Hejtman Planá nad Lužnicí Černická obora Stará obora, smíšený porost s p řevahou habru a Sudom ěř ice u Bechyn ě dubu Hroby Bohatá lokalita ho řečku českého. Radenín Zeman Malý rybník s výskytem t řtiny nachové Nad ějkov zprohýbané. Černýšovické jalovce Porost více než 300 exemplá řů starých jalovc ů. Černýšovice, Sudom ěř ice u Bechyn ě Židova strouha Geomorfologicky významné prostorov ě členité Hodonice údolí ka ňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních bor ů na skalách Jesení Lu ční komplex, od nejsušších až po zamok řené, s Ratibo řské Hory, Hlasivo bohatou kv ětenou. Granátová skála Rulová skála s výskytem granát ů. Tábor Luna Výslunná jižní strá ň se suchomilnými Sezimovo Ústí, Tábor spole čenstvy, úto čišt ě plaz ů. St říbrná hu ť Lokalita ďáblíku bahenního Chýnov Lužnice Bechyn ě, Hodonice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Černýšovice, Dobronice u Bechyn ě, Stádlec, Malšice, Be čice, Řepe č, Dražice, Draži čky, Slapy, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Košice Tábor - Zahrádka Tábor Hadce u Hrn číř Vilice

44 Vlašimská Blanice Běle č, Mladá Vožice, Šebí řov Suchdolský rybník Borotín

A030 - Přírodní park

Ve správním území leží 6 p řírodních park ů. Nejv ětší souvislé území p řírodního parku je tvo řeno P řP Jistebnická vrchovina na severozápadním okraji řešeného území. Ostatních 5 přírodních park ů, t.j. P řP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošn ě rozsáhlými, vzájemn ě izolovanými enklávami. Ve stavu návrhu je p řírodní park Ka ňon Lužnice na bechy ňsku.

Tab. 13. P řírodní parky

Název Dot čené obce Vodice, Bradá čov, Rodná, Pohnání, Pohnánec, Ratibo řské Hory, Dolní Polánka Ho řice Radenín, Nová Ves u Chýnova, Turovec, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Turovecký les Košice, Dlouhá Lhota Plziny Rad ětice, Bechyn ě Jistebnická vrchovina Jistebnice, Borotín, Nad ějkov Černická obora Hod ětín, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Malšice, Skrýchov u Malšic Kukle Malšice, Dobronice u Bechyn ě, Černýšovice

A032 - Památný strom v četn ě ochranného pásma

Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno cca 50 památných strom ů, stromo řadí či skupin strom ů. Nejpo četn ěji se vyskytují zejména na Jistebnicku, Táborsku a Mladovožicku. Památné stromy jsou evidovány v Úst ředním seznamu ochrany p řírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany p řírody a krajiny (AOPK).

A034 - NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, pat řící do mezinárodního systému NATURA 2000 v následujícím vý čtu:

Tab. 14. Natura 2000 - EVL

Kód Kód Název Dot čené obce stanovišt ě 2662 CZ0313106 Lužnice a Nežárka Bechyn ě, Hodonice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Černýšovice, Dobronice u Bechyn ě, Stádlec, Malšice, Be čice, Řepe č, Dražice, Draži čky, Slapy, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Košice 2651 CZ0314634 Chýnovská jeskyn ě Dolní Ho řice 2653 CZ0312035 Kladrubská hora Dolní Ho řice 5418 CZ0213009 Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Be čice, Dražice, Draži čky, Malšice, Řepe č 5374 CZ0210731 Řísnice Smilovy Hory

45 2650 CZ0312033 Hroby Radenín 2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice Běle č, Mladá Vožice, Šebí řov 2689 CZ0313125 Tábor - Zahrádka Tábor 2598 CZ0213077 Suchdolský rybník Borotín 5374 CZ0210731 Řísnice Smilovy Hory 2528 CZ0212008 Hadce u Hrn číř Vilice

Obr. 20. NATURA 2000, maloplošná zvlášt ě chrán ěná území, p řírodní parky

A036 - Lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů s národním významem

V řešeném území se nacházejí dv ě lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čichů s národním významem.

Tab. 15. Lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů s národním významem

Název Taxon Dot čené obce Hroby Gentianella praecox subsp. bohemica Radenín

46

A042 - Hranice biochor

Biogeografické člen ění je podkladem pro projektování územních systém ů ekologické stability. Území ČR je rozd ěleno na celkem 94 bioregion ů, což jsou co do složení bioty homogenní jedine čné celky. Jsou ozna čeny unikátním identifikátorem a názvem. Každý bioregion je na základ ě krajinných podmínek a bioty rozd ělen na biochory. Na území ČR rozlišujeme 366 typ ů biochor. Ur čitý typ biochory se m ůže vyskytovat v r ůzných bioregionech. Blíže viz Biogeografické člen ění České republiky, II. díl (RNDr. Martin Culek, Ph.D. a kolektiv, 2005).

Obr. 21. Hranice biochor

B030 – Koeficient ekologické stability KES

Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvk ů ÚSES. Pro zjišt ění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oce ňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita p ředstavuje schopnost krajiny samovolnými vnit řními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vn ějších faktor ů bez trvalého narušení přírodních mechanism ů, tzn., že se systém brání zm ěnám b ěhem p ůsobení cizího činitele zven čí nebo se vrací po skon čeném p ůsobení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou p řirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylu čuje, ale nutn ě zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné ur čení hodnoty

47 ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjád řeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umož ňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a mí ře problém ů, které se v ní vyskytují. KES je pom ěrové číslo a stanovuje pom ěr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvk ů ve zkoumaném území. KES je pom ěrové číslo a stanovuje pom ěr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvk ů ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány – chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní p ůdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní jsou považovány – orné p ůdy, zastav ěné plochy, ostatní plochy. Hodnota KES za celé správní území ORP je 1,0.

Obr. 22. Koeficient ekologické stability (data ČSÚ)

B033 – Hranice bioregion ů a biochor

Centrální a západní část území spadá do Bechy ňského bioregionu. Severní část náleží k Votickému a Posázavskému bioregionu, východní část k bioregionu Pelh řimovskému a na jih území zasahuje bioregion T řebo ňský.

48

Obr. 23. Hranice bioregion ů

5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

Zem ědělství, lesnictví a rybá řství, které je tradi čním a charakteristickým odv ětvím hospodá řství regionu, se významn ě podílí na údržb ě a tvorb ě krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj.

A037 - Lesy ochranné

A038 - Les zvláštního ur čení

A039 - Lesy hospodá řské

A040 - Vzdálenost 50 m od okraje lesa

Lesy ochranné - dominuje mimoproduk ční funkce, vylou čení intenzivních zásah ů, omezení se na nezbytné p ěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná. Lesy zvláštního ur čení - významné jsou mimoproduk ční funkce lesa, vyžadující upravený zp ůsob hospoda ření s ohledem na subkategorii, ale též celkov ě na životní prost ředí; dochází zde ke zd ůrazn ění vztah ů lesa k celospole čenským zájm ům a jejich obhospoda řování musí být zam ěř eno k uchování mimoproduk čních funkcí lesa, i když není vylou čena produkce d řevní hmoty.

49 Lesy hospodá řské - mají funkci produk ční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje d řevní hmoty.

Území SO ORP Tábor disponuje zna čným bohatstvím les ů v nadpr ůměrném zastoupení z celkové vým ěry p ůdního fondu. Jedná se zejména o lesy p řím ěstské a další lesy se zvýšenou rekrea ční funkcí, lesy se zvýšenou p ůdoochrannou funkcí a lesy v uznaných oborách. V údolí řeky Lužnice jsou také menší plochy les ů ochranných, které se nacházejí na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích (prudké svahy). Kolem každého lesního pozemku je vymezena pomyslná ochranná 50 m hranice od okraje lesa. K dot čení pozemk ů do vzdálenosti 50 m od okraje lesa nap ř. stavební či jinou činností, je nezbytný souhlas orgánu státní správy les ů.

Obr. 24. Lesy

A041 - Bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka

Bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována klimatickým regionem, hlavní p ůdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou p ůdy, jež specifikují hlavní p ůdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku.

Třídy ochrany zem ědělské p ůdy :

1. Do I. t řídy zem ědělské p ůdy jsou za řazeny bonitn ě nejcenn ější p ůdy v jednotlivých klimatických regionech, p řevážn ě v plochách rovinných nebo jen mírn ě sklonitých, které je možno odejmout ze zem ědělského p ůdního fondu pouze výjime čně, a to p řevážn ě na zám ěry

50 související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu.

2. Do II. t řídy ochrany jsou situovány zem ědělské p ůdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region ů nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Ve vztahu k ochran ě zem ědělského p ůdního fondu jde o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmín ěně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín ěně zastavitelné.

3. Do III. t řídy ochrany jsou slou čeny p ůdy v jednotlivých klimatických regionech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno územním plánováním využit pro event. výstavbu.

4. Do IV. t řídy ochrany jsou sdruženy p ůdy s p řevážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností v rámci p říslušných klimatických region ů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

5. Do V. t řídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p ůdn ě ekologické jednotky, které představují zejména p ůdy s velmi nízkou produk ční schopností v četn ě p ůd m ělkých, velmi svažitých, hydromorfních, št ěrkovitých až kamenitých a erozn ě nejvíce ohrožených. V ětšinou jde o zem ědělské p ůdy pro zem ědělské ú čely postradatelné. U t ěchto p ůd lze p ředpokládat efektivn ější nezem ědělské využití. Jde v ětšinou o p ůdy s nižším stupn ěm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chrán ěných území a dalších zájm ů ochrany životního prost ředí.

Obr. 25. Bonitované p ůdn ě ekologické jednotky

51 A043 - Investice do p ůdy za ú čelem zlepšení p ůdní úrodnosti

Zna čná část zem ědělských pozemk ů byla v minulosti zainvestována za ú čelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a za řízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních tok ů. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliora ční opat ření plošným drenážním odvodn ěním. Územn ě p říslušná pracovišt ě Zem ědělské vodohospodá řské správy sice evidují územní rozložení a vým ěru pozemk ů s těmito úpravami, avšak bez údaj ů o jejich funk čnosti. Vzhledem k tomu, že n ěkterá meliora ční za řízení byla vybudována i více než p řed 50 lety a zna čná část z nich m ěla většinou jen minimální údržbu, lze p ředpokládat jejich omezenou funkceschopnost.

Obr. 26. Investice do p ůdy za ú čelem zlepšení úrodnosti

Záv ěrem tohoto tematického okruhu uvádíme p řehled hlavních obecných vývojových tendencí p ůdního fondu: • mírný nár ůst pozemk ů ur čených pro pln ění funkce lesa (PUPFL) postupným zales ňováním nelesních pozemk ů a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí • významn ější pokles vým ěry orné p ůdy • větší nár ůst ploch trvalých travních porost ů zatrav ňováním orné p ůdy • mírný pokles vým ěry ploch ovocných sad ů v důsledku nezájmu o výp ěstky z pozemk ů drobn ější držby • nár ůst mimoproduk čních funkcí lesa postupným navyšováním vým ěry les ů kategorie lesy zvláštního ur čení z důvodu zájm ů obecné i zvláštní ochrany p řírody • významný nár ůst zem ědělsky nevyužívané a ladem ležící p ůdy.

52 B022 – Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry katastru

Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou vým ěru obce. Z kartogramu je patrné, nejv ětší podíl zem ědělské p ůdy mají obce v severní části ORP. Jedná se p ředevším o obce v okolí Tábora, na Mladovožicku a Jistebnicku. Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry ORP je 58,7 %.

Tab. 16. Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry obce

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Svrabov 88,0 Ústrašice 20,6 Lib ějice 86,7 Dobronice u Bechyn ě 23,0 Zho ř u Tábora 84,4 Sezimovo Ústí 28,0 Nasavrky 84,3 Turovec 29,1 Drhovice 83,1 Planá nad Lužnicí 29,8

Obr. 27. Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry obce (data ČSÚ, 2015)

B023 – Podíl orné p ůdy z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy za celé ORP je 74,5 %.

Tab. 17. Podíl orné p ůdy z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl %

53 Zho ř u Tábora 93,4 Dolní Hrachovice 46,9 Záho ří 91,7 Planá nad Lužnicí 47,3 Draži čky 90,3 Turovec 49,9 Drhovice 89,2 Sezimovo Ústí 51,7 Černýšovice 88,8 Rodná 52,1

Obr. 28. Podíl orné p ůdy z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy (data ČSÚ, 2015)

B024 – Podíl trvalých travních porost ů z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Podíl trvalých travních porost ů z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy za celé ORP je 22,2 %.

Tab. č. 18: Podíl trvalých travních porost ů z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Dolní Hrachovice 50,3 Zho ř u Tábora 5,7 Turovec 48,8 Záho ří 7,0 Rodná 45,7 Draži čky 7,2 Nad ějkov 44,9 Drhovice 9,0 Pojbuky 41,4 Černýšovice 9,4

54

Obr. 29. Podíl trvalých travních porost ů z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy (data ČSÚ, 2015)

B025 – Podíl speciálních zem ědělských kultur z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Jedná se o sou čet plošné vým ěry chmelnic, vinic, zahrad a sad ů z celkové plochy zem ědělské půdy na území obce. V případ ě ORP Tábor jsou speciální zem ědělské kultury zastoupeny převážn ě zahradami a malým po čtem ploch sad ů. Vinice a chmelnice se na území nevyskytují. Jednotlivé podíly speciálních zem ědělských kultur za konkrétní obce jsou vyjád řeny na obr. 31. Podíl speciálních zem ědělských kultur z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy za celé ORP je 3,12 %.

Tab. 19. Podíl speciálních zem ědělských kultur z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Sezimovo Ústí 28,3 Svrabov 0,5 Planá nad Lužnicí 13,2 Skrýchov u Malšic 0,9 Sudom ěř ice u Tábora 9,0 Zho ř u Tábora 0,9 Tábor 8,2 Nová Ves u Chýnova 1,0 Ustrašice 7,2 Mlýny 1,1

55

Obr. 30. Podíl speciálních zem ědělských kultur z celkové vým ěry zemědělské p ůdy (data ČSÚ, 2015)

56

B026 – Podíly t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

Obr. 31a. Podíl I. t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

57

Obr. 31b. Podíl II. t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

58 Obr. 31c. Podíl III. t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

Obr. 31d. Podíl IV. t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

59 Obr. 31e. Podíl V. t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území

B027 – Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry katastru

Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou vým ěru obce. Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry ORP je 8,5 %.

Tab. 20. Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry obce

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Hodonice 30,4 Chrbonín 3,5 Sezimovo Ústí 24,0 Rad ětice 3,5 Tábor 22,2 Old řichov 3,7 Sudom ěř ice u Tábora 16,3 Hod ětín 3,8 Planá nad Lužnicí 15,6 Skrýchov u Malšic 3,9

Obr. 32. Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry obce (data ČSÚ, 2015)

B029 – Podíl les ů na celkové vým ěř e katastru

Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou vým ěru obce. Podíl les ů na celkové vým ěř e ORP je 30,6 %.

60 Nejvíce zalesn ěné obce jsou na jihu území a obce na, jejichž území je p řírodní park. Nejmén ě zalesn ěné jsou n ěkteré obce v blízkosti Tábora.

Tab. 21. Podíl les ů na celkové vým ěř e obce

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Ústrašice 72,7 Svrabov 0 Dobronice u Bechyn ě 67,2 Balkova Lhota 3,5 Hod ětín 61,1 Lib ějice 4,3 Turovec 57,2 Nasavrky 5,6 Sudom ěř ice u Bechyn ě 56,2 Drhovice 7,2

Obr. 33. Podíl les ů na celkové vým ěř e obce (data ČSÚ, 2015)

B031 – Stupe ň p řirozenosti lesních porost ů

Přirozenost lesního porostu je vyjád řena druhovou skladbou porostu. Stupe ň p řirozenosti lesního porostu se posuzuje na základ ě porovnání sou časné d řevinné skladby se skladbou přirozenou. P řirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba p řirozených lesních spole čenstev. Podkladem pro ur čování stupn ě p řirozenosti je typologická mapa a p řehled přirozené d řevinné skladby dle lesních typ ů za jednotlivé p řírodní lesní oblasti. Stupe ň p řirozenosti porost ů je základním ukazatelem pro vyjád ření schopností lesních porost ů ovliv ňovat hydrickou a p ůdoochrannou funkci. Lesní porosty na úrovni potenciální p řírodní vegetace mají tuto schopnost nejvyšší, čím více se od ní vzdalují, tím je nižší.

61 Z hlediska p řirozenosti lesních porost ů je nejh ůř e hodnoceno území obce Svrabov, které je bezlesé. V ětšina území ORP (cca 2/3) je ozna čeno jako stupe ň p řirozenosti lesních porost ů nízký. Zhruba na 1/3 území, p ředevším na území p řírodních park ů, je stupe ň p řirozenosti lesních porost ů pr ůměrný. Lesy s vysokým stupn ěm p řirozenosti se vyskytují na jistebnicku, nad ějkovsku, bechy ňsku a v menší mí ře i mladovožicku. Lesy s vysokým stupn ěm jsou pak na území obce Skrýchov u Malšic.

Tab. 22. Stupe ň p řirozenosti lesních porost ů

Stupe ň Specifikace nevhodný (0) přirozená druhová skladba pod 1% (druhová skladba zcela nep ůvodní - introdukce) velmi nízký (1) přirozená druhová skladba 1 až 10% (druhová skladba p řevážn ě druhov ě nevhodná) nízký (2) přirozená druhová skladba 10-30% (druhová skladba spíše druhov ě vhodná) pr ůměrný (3) přirozená druhová skladba 30-50% (druhová skladba druhov ě vhodná - kulturní les vysoký (4) přirozená druhová skladba 50-70% (druhová skladba spíše p řirozená) velmi vysoký (5) přirozená druhová skladba 70-90% (druhová skladba p řirozené blízká) mimo řádný (6) přirozená druhová skladba nad 90% (druhová skladba p řirozená)

Obr. 34. Stupe ň p řirozenosti lesních porost ů

62

B032 – Hranice p řírodních lesních oblastí

Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produk čními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace les ů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s p říbuznými p řírodními podmínkami vývojov ě spolu souvisejícími. Charakter ur čité oblasti se projevuje p ředevším v zastoupení n ěkterých d řevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhran ěných ekotypech d řevin p řizp ůsobených místním podmínkám oblasti odolností, r ůstem a kvalitou a z velké části i sou časným hospodá řským stavem porost ů. ORP Tábor leží na rozhraní t řech p řírodních lesních oblastí - St ředo české pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny a Jiho české pánve.

Obr. 35. Hranice p řírodních lesních oblasti

6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura

A067 - Technologický objekt zásobování vodou v četn ě ochranného pásma

A068 - Vodovodní sí ť v četn ě ochranného pásma

63 Většina odb ěrů vody je realizováno prost řednictvím Jiho české vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozvád ěna t řemi hlavními řady: severní v ětví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odb ěrů nedosahuje často požadovaných parametr ů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajišt ěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace pot řebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada n ěkterých málo vyhovujících vodních zdroj ů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systém ů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitn ě pln ě využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny .

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje závazn ě vymezuje územní rezervu nadmístního významu v oblasti zásobování vodou vhodné pro akumulaci povrchových vod:

L/G - Budislav na Černovickém potoce Dot čená území: Mlýny (Mlýny u Choustníku), Choustník (Předbo ř u Choustníku), Psárov (T říklasovice)

Obr. 36. Zásobování vodou

A069 - Technologický objekt odvád ění a čišt ění odpadních vod v četn ě ochranného pásma

A070 - Sí ť kanaliza čních stok v četn ě ochranného pásma

64 U malých obcí či místních částí byla v minulosti vybudována jednotná kanalizace, kterou se odváděly jednak vody srážkové, ale i vody splaškové, částe čně p řed čišt ěné v biologických septicích. V území jsou ovšem známy i p řípady nelegálního zaúst ění p řepad ů ze žump. Na uvedená kanaliza ční za řízení byly v některých p řípadech napojeny i vody z odvod ňovacích za řízení komunikací. V případech, kde byla jednotná kanalizace budována v terénních údolnicích, se obvykle nezohled ňoval p řirozený pr ůtok vod a tak se spojovaly vody kanaliza ční s vodou kapilár drobných vodních tok ů. Odstran ění t ěchto nedostatk ů jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských spole čností a v programech rozvoje jednotlivých obcí.

Obr. 37. Kanalizace a ČOV

A071- Výrobna elekt řiny v četn ě ochranného pásma

Jediným využitelným energetickým zdrojem, který se nachází p římo v řešeném území, je Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, p řipojený k rozvodné síti spole čností E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané nad Lužnicí (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyráb ějícího energii p řednostn ě pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribu ční sít ě (rozvodná spole čnost E.ON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE) – solární a vodní elektrárny.

65 A072 - Elektrická stanice v četn ě ochranného pásma

A073 - Nadzemní a podzemní vedení elektriza ční soustavy v četn ě ochranného pásma

Zásobování elekt řinou řešeného území ORP Tábor je díky parametr ům p řenosové soustavy na relativn ě dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 VVN 110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor p řenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní St řítež VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora .

Politika územního rozvoje vymezuje na území ORP Tábor koridor pro elektroenergetiku - E7 Vymezení: Koridor pro dvojité vedení 400 kV Ko čín–Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje– Prosenice do Mírovky, v četn ě souvisejících ploch pro rozší ření elektrických stanic. Důvody vymezení: Koridory, které umožní zabezpe čení nár ůstu výkon ů zdroj ů do p řenosové soustavy ČR. Sou část TEN-E.

Obr. 38. Schéma energetiky PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky ve zn ění Aktualizace č.1)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tyto koridory pro zám ěry v oblasti elektroenergetiky mezinárodního a republikového významu:

66 Ee33 - VN 400kV Ko čín – Mírovka – zám ěr vedení ZVN 400kV od elektrické stanice Ko čín do elektrické stanice Mírovka vymezený na území Jiho českého kraje koridorem obvyklé ší ře 200m. • Úsek Ee33/2 - Hartmanice – Nedv ědice, • Úsek Ee33/3 - Nedv ědice – Košice, • Úsek Ee33/4 - Košice – Choustník, • Úsek Ee33/5 - Choustník – hranice kraje. Dot čená území: Hod ětín (Hod ětín), Košice (Košice u Sob ěslavi), Skopytce (Chabrovice, Skopytce), Krátošice (Krátošice), Choustník (Kajetín, Choustník), Krtov (Krtov), Chrbonín (Chrbonín), Radenín ( Kozmice u Chýnova), Dolní Ho řice (Nové Dvory u Po řína)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují níže uvedené plochy a koridory nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky pro distribu ční soustavu, vedení a za řízení 110kV (v četn ě elektrických stanic zajiš ťujících transformaci 110kV na 22kV): Ee2 - VVN 110kV Tábor – Dolní Ho řice - zám ěr vedení VVN, ší ře koridoru 100m. • E2/1 úsek Záluží – hranice kraje, • E2/2 úsek Záluží – rozvodna Tábor. Dot čená území: Dolní Ho řice (Dolní Ho řice, Kladruby, Lej čkov, Prasetín), Chýnov (Chýnov u Tábora, Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Velmovice), Tábor ( Měšice u Tábora, Hlinice, Tábor)

Ee10 - VVN 110kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora, v četn ě elektrické stanice 110/22kV - zám ěr vedení VVN, v četn ě elektrické stanice, obvyklá ší ře koridoru 100m. Dot čená území: Tábor (Stoklasná Lhota, Náchod u Tábora, Čekanice u Tábora)

67 Obr. 39. Výrobny elekt řiny a vedení elektrické soustavy

A074 - Technologický objekt zásobování plynem v četn ě ochranného a bezpe čnostního pásma

A075 - Vedení plynovodu v četn ě ochranného a bezpe čnostního pásma

Řešeným územím prochází severojižním sm ěrem významný VVTL plynovod spole čnosti NET4GAS s.r.o. z jihovýchodního okraje Prahy sm ěrem na České Bud ějovice, který tvo ří páte ř plynovodní sít ě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí nad Lužnicí. Území je p řevážn ě zásobováno VTL a STL vedením spole čnosti E.ON Česká republika s.r.o..

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují níže uvedené koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem pro vedení distribu ční soustavy vysokotlakých plynovod ů:

Ep2 - VTL plynovod Olší – Jistebnice, zám ěr vysokotlakého plynovodu. Vymezeno koridorem ší ře 200m. Dot čená území: Jistebnice (Jistebnice, Makov u Jistebnice, Pada řov, Drahn ětice), Opa řany (Olší u Opa řan)

Ep4 - VTL plynovod Sob ěslav – Planá nad Lužnicí, zám ěr vysokotlakého plynovodu, vymezeno koridorem ší ře 200m. Dot čená území: Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Košice (Košice u Sob ěslavi)

Ep25 - VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I. etapa, zám ěr vysokotlakého plynovodu propojujícího Jiho český kraj a Vyso činu. Vymezeno koridorem ší ře 200m. Dot čená území: Smilovy Hory (Smilovy Hory, Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov), B ěle č (B ěle č u Mladé Vožice), Mladá Vožice (Mladá Vožice, Janov u Mladé Vožice)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují jako územní rezervu koridor nadmístního významu v oblasti zásobování plynem pro vedení distribu ční soustavy vysokotlakého plynovodu:

Ep/A - VTL plynovod Hvož ďany – Chráš ťany, územní rezerva pro rozší ření vysokotlakého plynovodu, ší ře koridoru 200m. Dot čená území: Bechyn ě (Hvož ďany u Bechyn ě)

A078 - Produktovod v četn ě ochranného pásma

Jižní a centrální částí území ORP Tábor prochází vedení produktovodu, které je v majetku firmy Čepro a.s.

68

Obr. 40: Zásobování plynem a vedení produktovodu

A079 - Technologický objekt zásobování teplem v četn ě ochranného pásma

A080 - Teplovod v četn ě ochranného pásma

V ORP Tábor jsou t ři subjekty centrálního zásobování tepla. Nejv ětším je Teplárna Tábor, a.s., která vytápí množství budov v rámci m ěsta Tábor. Celkový instalovaný tepelný výkon je 201,4 MW. Další subjekt, zajiš ťující zásobování teplem, je ve vlastnictví AES Bohemia, spol. s r.o. v Plané nad Lužnicí. Teplo je rozvedeno do měst Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Poslední zdroj zásobování tepla vlastní m ěsto Bechyn ě. Jedná se o kotel spalující biomasu (slam ěné balíky) s instalovaným výkonem 3,5 MW.

A081 - Elektronické komunika ční za řízení v četn ě ochranného pásma

A082 - Komunika ční vedení v četn ě ochranného pásma

Území ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabel ů, spojujících jednotlivé p řenosové uzly. V sou časnosti je celá telekomunika ční soustava postavena znovu od dálkových optokabel ů až po jednotlivé ú častníky. Řešené území je celé obslouženo telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územn ě pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící úst ředny jsou dálkovými kabely p řipojeni jednotlivé účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes p ředstavovány kapacitními

69 automatickými, digitálními telefonními úst řednami, na které jsou p řipojeny místní telefonní sít ě (v ětšinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové trasy páte řní sít ě. Krom ě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, J ČE, a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnom ěrn ě pokryto televizním signálem. Území správního obvodu ORP Tábor je rovn ěž rovnom ěrn ě pokryto signálem rozhlasového vysílání ve všech kmito čtech vysílání celoplošných program ů.

Obr. 41. Elektronické komunika ční za řízení a vedení

A088 - Dálnice v četn ě ochranného pásma

Severojižním sm ěrem území protíná budovaná dálnice D3. Tah D3 propojí Prahu a oblast jižních Čech a napojí Táborsko a Českobud ějovicko na republikovou dálni ční sí ť. Na jižním konci naváže na hrani čním p řechodu Dolní Dvo řišt ě také na silni ční sí ť Rakouska, a to díky připravované rakouské kapacitní komunikaci S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde za číná dálnice A7 (ta se v Linci napojuje na A1). Trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním silni čním tahu E55, vedoucím ze Skandinávie p řes naše území do Řecka. První část D3 byla v roce 1991 otev řena v podob ě obchvatu m ěsta Tábora. V letech 2004 a 2005 na ni severn ě navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozn ěna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovi čním. Po dostavb ě na plný profil byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozn ěn na konci roku 2009. V červnu 2013 byl zprovozn ěn 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí .

Politika územního rozvoje vymezuje na území ORP Tábor koridor dálnice – D3

70 Vymezení: Úsek Praha – Tábor – České Bud ějovice – Dolní T řebonín (E55). Důvody vymezení: Příprava dokon čení základní sít ě dálnic a zabezpe čení p řevedení o čekávané zát ěže intenzit dopravy na tuto kvalitativn ě vyšší úrove ň dopravy. Sou část TEN-T.

Obr. 42. Schéma silni ční dopravy PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky ve zn ění Aktualizace č.1)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezuje na území ORP Tábor koridor D1 pro dálnici D3 ve dvou úsecích: • D1/1, úsek Čekanice (sever Tábora) – Měšice (jih Tábora) vymezený pro pot řeby budoucího rozší ření stávající 4 pruhové silnice I/3 na plnohodnotnou dálnici, obvyklá ší řka koridoru 200m s rozší řením až na 600m.

• D1/2, úsek M ěšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí, zde je vymezen koridor pro stavbu dálnice, obvyklá ší řka 600m. Dot čená území koridorem D1 – Tábor ( Čekanice u Tábora, M ěšice u Tábora), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Turovec (Turovec), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Sob ěslavi)

Tab. 23. Dálnice D3

Číslo dálnice Dot čené obce v ORP Tábor Nemyšl, Sudom ěř ice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor , Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, D3 Košice

71

Trasa dálnice v ORP Tábor prochází územím obcí Nemyšl, Sudom ěř ice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Košice.

A090 - Silnice I. t řídy v četn ě ochranného pásma

Územím procházejí 3 silnice I. t řídy, které mají nadregionální charakter a zajiš ťují také místní dopravní obslužnost regionu.

Tab. 24. Silnice I. t řídy

Číslo Pr ůběh silnice Dot čené obce v ORP Tábor silnice Mirošovice (D1 km 21) - Benešov - Olbramovice (I/18) - Tábor Sudom ěř ice u Tábora, Chotoviny, (I/19) - Dráchov (I/23) - Veselí nad Lužnicí (I/24) - České Tábor, Sezimovo ústí, Planá nad I/3 Bud ějovice (I/20, I/34) - Kamenný Újezd (I/39) - D.Dvo řišt ě - Lužnicí, Košice Rakousko Nezbav ětice (I/20) - Rožmitál p.T řemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Opa řany, Drhovice, Mezi říčí, Milevsko - Oltyn ě (I/29) - Tábor (I/3) - Pelh řimov (I/34) - Pohled Dražice, Tá bor, Nová Ves u I/19 (I/34) - Žďár n.Sázavou (I/37) - Nové M ěsto na Morav ě - Sebranice Chýnova, Chýnov, Dolní Ho řice (I/43) I/29 Písek (I/20) - Oltyn ě (I/19) Opa řany, Řepe č

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tyto koridory a plochy pro zám ěry ve řejné dopravní infrastruktury nadmístního významu:

D6 - silnice I/19 - na území Jiho českého kraje je zám ěr silnice I/19, úpravy na 4 pruhovou komunikaci v úseku Oltyn ě - Tábor a navržených p řeložek v nevyhovujících úsecích nespojit ě vymezen od hranice s Plze ňským krajem a hranice s krajem Vyso čina jako koridor ve řejné dopravní infrastruktury. Zám ěr je d ělen do samostatných úsek ů: • D6/7, úsek Oltyn ě – Tábor (západní okraj), navržena 4 pruhová silnice v nové stop ě s obchvaty sídel, prom ěnná ší ře koridoru max. 360m. • D6/8, Tábor (Klokoty) – Tábor (most p řed Jordán), navržena úprava stávající silnice na 4 pruhovou komunikaci, koridor je v urbanizovaném území, navržen v redukované ší ři 100m. • D6/9, severní obchvat Zárybni čné Lhoty, úsek je navržen od mimoúrov ňové křižovatky s dálnicí D3 nejprve ve stop ě s dnešní komunikací, poté severn ě od zastav ěného území sídla Zárybni čná Lhota, kon čí na východním okraji Zárybni čné Lhoty napojením do dnešní silnice I/19, ší ře koridoru 200m s rozší řením na severovýchodním okraji obce. • D6/11, jižní obchvat Chýnova, v č. severního obchvatu sídla Kladruby, vedeno v nové stop ě mezi zastav ěným územím Chýnova a Záhostic, koridor prom ěnné ší ře do 200m, mezi zastav ěným územím Chýnova a Záhostic velmi zúžen. • D6/12, jižní obchvat sídla Lej čkov, koridor prom ěnné ší ře do 200m. Dot čená území koridorem D6 – Opa řany (Oltyn ě), Drhovice (Drhovice), Dražice (Dražice u Tábora), Tábor (Klokoty, Tábor, Náchod u Tábora, M ěšice u Tábora, Zárybni čná Lhota), Turovec (Turovec), Chýnov (Chýnov u Tábora, Záhostice), Dolní Ho řice (Kladruby, Dolní Ho řice, Lej čkov, Po řín, Prasetín).

72 D11 - Silnice I/29 - zám ěr je nespojit ě vymezen na území Jiho českého kraje od křižovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice – Písek spolu se severním obchvatem m ěsta Písek p řevést do kategorie silnic I. t řídy jako pokra čování silnice I/29, dále jsou navrženy p řeložky stávající silnice I/29 až na křižovatku se silnicí I/19 u Oltyn ě. Zám ěr je d ělen do dále uvedených samostatných úsek ů: • D11/9, úsek Bernartice – Opa řany, úprava zatá ček a mostu p řes řeku Smutná severn ě od sídla Srlín, koridor rozší řen až na 350m. • D11/10, obchvat Opa řan, jižní obchvat, návrh nové silnice, obvyklá ší ře koridoru 200m. • D11/12, obchvat Oltyn ě, nová komunikace jižn ě od sídla, úsek kon čí v navržené křižovatce se silnicí I/19 jihovýchodn ě od obce, ší ře koridoru 200m. Dot čená území koridorem D11 – Opa řany (Opa řany, Oltyn ě), Řepe č ( Řepe č).

A091 - Silnice II. t řídy v četn ě ochranného pásma

Silnice II. t řídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tah ů, spojujících st ředn ě velká a malá sídla, ležící mimo sí ť silnic I.t řídy. Jedná se o:

Tab. 25. Silnice II. t řídy

Číslo Pr ůběh silnice Dot čené obce v ORP Tábor silnice Borotín, Sudom ěř ice u Tábora, Nemyšl, Nová Ves u II/120 Sedl čany – Mladá Vožice Mladé Vožice, Zho ř u Mladé Vožice, Mladá Vožice Hodonice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Bechyn ě, Haškovcova Týn nad Vltavou – Bechyn ě – Jistebnice II/122 Lhota, Dobronice u Bechyn ě, Rataje, Stádlec, Opa řany, (napojením na II/120) Jistebnice, Borotín Nad ějkov – Jistebnice (napojením na I/19 Nad ějkov, Jistebnice, Radkov, Balkova Lhota, Tábor II/123 západn ě od Tábora) II/124 Neustupov – Mladá Vožice - Těchobuz Slapsko, Mladá Vožice, Smilovy Hory, Pojbuky Mladá Vožice – Vlašim – Kolín – Velký Mladá Vožice, B ěle č, Šebí řov II/125 Osek Kamenice n.L. – Sob ěslav – Bechyn ě II/135 Sudom ěř ice u Bechyn ě, Bechyn ě (napojením na II/105) II/136 Černovice – Mlýny – Tu čapy Vl čeves, Mlýny, Choustník Na čeradec – Mladá Vožice – Tábor – Vilice, B ěle č, Mladá Vožice, Dolní Hrachovice, II/137 Sudom ěř ice u Bechyn ě (napojením na Pohnánec, Ratibo řské Hory, Tábor, Slapy, Malšice, II/159) Sudom ěř ice u Bechyn ě, Hod ětín II/159 Svinky – Březnice – Týn nad Vltavou Hod ětín, B řeznice Radenín, Chýnov, Nová Ves u CHýnova, Turovec, Planá II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí nad Lužnicí Chotoviny, Košín, Tábor , Sezimovo ústí, Planá nad II/603 úsek bývalé I/3 (podél dálnice D3) Lužnicí, Košice

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezují tyto koridory a plochy pro zám ěry ve řejné dopravní infrastruktury nadmístního významu:

D29 - Silnice II/137 - vymezuje se koridor pro nové úseky, p řeložky a zlepšení parametr ů silnice II/137, v č. vybudování nového úseku silnice II. t řídy mezi B řeznicí a Sudom ěř icemi u Bechyn ě a dopravního napojení pr ůmyslové zóny Vožická. Zám ěr je rozd ělen do t ěchto samostatných úsek ů:

73 • D29/1, úsek B řeznice – Sudom ěř ice u Bechyn ě, vybudování nového úseku silnice II. třídy, ší ře koridoru 200m. • D29/2, pr ůtah Sudom ěř ice u Bechyn ě, homogenizace stávající silnice, jejíž sou částí je stávající k řížení se silnicí II/135, prom ěnná ší ře koridoru 50 - 200m. • D29/3, p řeložka Bechy ňská Smole č, nová silnice, obvyklá ší ře koridoru 100m. • D29/4, p řeložka Malšice, nová silnice východn ě od centra obce, ší ře koridoru 150m, redukovaná na 100m v zastav ěném území Malšic. • D29/5, obchvat Slapy, nové vedení silnice západn ě a severn ě od obce, ší ře koridoru 100m. • D29/6, úsek Tábor (Horky) – křižovatka s dnešní silnicí I/3, nový jižní obchvat Tábora, obvyklá ší ře koridoru 200m. • D29/7, úsek M ěšice – Čekanice, nový úsek silnice II. t řídy. Navazuje na zám ěr zkapacitn ění spojení jaderná elektrárna Temelín – Tábor a propojuje 4 pruhové silnice I/19 a dnešní I/3 ve sm ěru sever-jih paraleln ě s dálnicí D3, ší ře koridoru prom ěnná 100 - 200m. • D29/10, obchvat Všechlapy, severozápadn ě od sídla, ší ře koridoru 150m. Dot čená území koridorem D29 – Březnice (B řeznice u Bechyn ě), Hod ětín (Blatec u Hod ětína), Sudom ěř ice u Bechyn ě (Bežerovice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Bechy ňská Smole č), Malšice ( Čenkov u Malšic, Malšice, Všechlapy u Malšic), Slapy (Slapy u Tábora), Tábor (Horky u Tábora, Čelkovice, Tábor, Čekanice u Tábora, M ěšice u Tábora)

D54 - Silnice II/409 – dálni ční p řivad ěč Planá nad Lužnicí, p řeložka napojující dnešní silnici II/409 na plánovanou dálnici D3 z Plané nad Lužnicí a ve sm ěru od Chýnova. Zám ěr je vymezen 1 úsekem, ší ře koridoru 100m. Dot čená katastrální území: Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí)

A092 - Silnice III. t řídy v četn ě ochranného pásma

Komunikace III. t řídy dopl ňují relativn ě hustou sí ť silnic v území a zajiš ťují dopravní obslužnost mimo hlavní trasy.

74

Obr. 43. Silni ční doprava

A093 - Místní a ú čelové komunikace

Tyto komunikace, p řevážn ě v majetku obcí, zajiš ťují dopravní obslužnost uvnit ř jednotlivých sídel. Pro tyto komunikace by m ěla mít každá obec zpracovaný tzv. pasport místních komunikací. Pasport komunikací se poda řilo získat pouze od obcí – Bechyn ě, Běle č, Dražice, Chýnov, Choustník, Jistebnice, Košice, Mladá Vožice, Opa řany, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic, Stádlec, Svrabov, Tábor. N ěkteré další obce mají místní a ú čelové komunikace vymezené v rámci komplexních pozemkových úprav.

A094 - Železni ční dráha celostátní v četn ě ochranného pásma

Železni ční tra ť 220 v úseku Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě a státní hranice s Rakouskem krom ě toho, že je sou částí čtvrtého národního železni čního koridoru České republiky (IV.TŽK), navazuje rovn ěž na desátý multimodální evropský koridor (Salzburg – Ljubljana – Záh řeb – Bělehrad – Sofia) a pat ří i mezi prioritní evropské projekty.

Železni ční tra ť Tábor - Ražice 201 vede z Tábora p řes Písek, a Putim do Ražic. Jedná se o jednokolejnou částe čně elektrizovanou (ne v řešeném území) celostátní tra ť. Železni ční tra ť Tábor - Horní Cerekev 224 vede z Tábora do Horní Cerekve p řes Obrata ň. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou celostátní tra ť.

75 A095 - Železni ční dráha regionální v četn ě ochranného pásma

Jedinou regionální tratí v ORP Tábor je tzv. Bechy ňka. Jedná se o první elektrifikovanou železni ční tra ť na našem území a v sou časné dob ě je tra ť z Tábora do Bechyn ě také jedinou tratí elektrifikovanou systémem stejnosm ěrného nap ětí 1500 V. Dnes je tra ť 202 pro svou unikátnost technickou památkou a také jednou z chloub regionu. Na trati najdeme unikátní most, který slouží zárove ň pro silnici i železni ční tra ť, také odlišné sloupy trak čního vedení jsou pro tuto tra ť typické.

Tab. 26. Železni ční trat ě

Tra ť číslo Název trati Druh trati Trakce Dot čené obce v ORP Tábor

Tábor, Nasavrky, Svrabov, Balkova 201 Tábor – Ražice celostátní dieselová Lhota, Mezi říčí, Drhovice, Jistebnice, Opa řany Tábor, Slapy, Lib ějice, Malšice, 202 Tábor – Bechyn ě regionální elektrická Sudom ěř ice u Tábora, Bechyn ě Nemyšl, Sudom ěř ice u Tábora, (Praha) – Benešov u Prahy – České 220 celostátní elektrická Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí, Bud ějovice Planá nad Lužnicí, Košice 224 Tábor – Horní Cerekev celostátní dieselová Tábor, Chýnov, Dolní Ho řice

A096 - Koridor vysokorychlostní železni ční trati

Politika územního rozvoje vymezuje na území ORP Tábor koridor konven ční železni ční dopravy – C-E551 Vymezení: Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě – hranice ČR/Rakousko (– Linz). Jedná se o trat ě č. 221 Praha–Benešov, č. 220 Benešov–České Bud ějovice a č. 196 České Bud ějovice–Horní Dvo řišt ě. Důvody vymezení: Zvýšení atraktivity a kapacity železni ční dopravy na hlavních mezinárodních tazích, za řazených do tranzitních železni čních koridor ů. Spln ění požadavk ů TEN-T, AGC a AGTC.

76

Obr. 44 Schéma železni ční dopravy PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky ve zn ění Aktualizace č.1)

Zásady územního rozvoje Jiho českého kraje vymezuje na území ORP Tábor koridor D3 pro IV. tranzitní železni ční koridor ve dvou úsecích: • D3/1, úsek hranice se St ředo českým krajem – Tábor (nádraží), koridor je vymezován v prom ěnné ší ři od 100m do 600m podle toho, jak urbanizovaným územím zám ěr prochází.

• D3/2, úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) – Sob ěslav, koridor je vymezen v redukované ší ři 150m. Dot čená území koridorem D3 – Nemyšl (Nemyšl, Prudice), Sudom ěř ice u Tábora (Sudom ěř ice u Tábora), Chotoviny (Morave č u Chotovin, Červené Záho ří, Vrážná), Tábor (Čekanice u Tábora, Náchod u Tábora, Tábor), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Sob ěslavi)

A097 - Vle čka v četn ě ochranného pásma

Vle čka je železni ční dráha, která slouží vlastní pot řeb ě provozovatele a je zaúst ěna do celostátní nebo regionální železni ční dráhy nebo do jiné vle čky. Zpravidla jde o dráhu spojující železni ční stanici s pr ůmyslovým nebo jiným objektem a sou časn ě kolejišt ě v areálu daného objektu.

Tab. 27. Železni ční vle čky

77 Tra ť číslo Obce

201 Tábor 202 Tábor, Slapy, Malšice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Hodonice, Hod ětín, Bechyn ě 220 Sudom ěř ice u Tábora, Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí 224 Tábor, Chýnov

Obr. 45. Železni ční doprava

A098 - Lanová dráha v četn ě ochranného pásma

V území se nevyskytuje klasická lanová dráha. Jsou zde známy pouze 3 místa s lyža řskými vleky – Mladá Vožice (Radvanov-Kouty), Jistebnice (H ůrka), Jistebnice (Cunkov-Ounuz, částe čně sem zasahuje lyža řské st ředisko Monínec)

A102 - Letišt ě v četn ě ochranných pásem

A103 - Letecká stavba v četn ě ochranných pásem

V ORP Tábor je v sou časné dob ě jediné funk ční letišt ě Tábor – Čáp ův dv ůr. Toto ve řejné vnitrostátní letišt ě je využíváno pro sportovní létání, k let ům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvi čným let ům, propaga čním let ům, leteckému snímkování, k zem ědělským ú čel ům apod. Jeho sou časný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vy čkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti intenzivn ějšího využití.

78 V území jsou dále dv ě vojenská letišt ě Bechyn ě, Tábor – Všechov. Ob ě jsou momentáln ě nefunk ční a čekají na nové využití. V táborské nemocnici je pro ú čely integrovaného záchranného systému z řízen heliport.

Obr. 46. Letecká doprava

A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka - řešeno v tématické oblasti IX.

B019 – Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z ve řejného vodovodu Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je zajišt ěno dostate čně.

79

Obr. 47. Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z ve řejného vodovodu (data ČSÚ, 2011)

B020 – Podíl obyvatel zásobovaných plynem

Větší napojení domácností na plynovod p řevládá ve významn ějších m ěstech a obcích správního území ORP Tábor. Naopak menší obce v ětšinou plynofikovány nejsou a zatím není ani reálný výhled na plynofikaci vzhledem ke zna čné rozt říšt ěnosti sídelní struktury a p řevaze malých a velmi malých sídel.

80

Obr. 48. Podíl obyvatel zásobovaných plynem (data ČSÚ, 2011)

81 B021 – Podíl obyvatel napojených na ve řejnou kanalizaci

Obr. 49. Podíl obyvatel napojených na ve řejnou kanalizaci (data ČSÚ, 2011)

7. Sociodemografické podmínky

B001 – Vývoj po čtu obyvatel

Vývoj po čtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2015 zobrazuje následující tabulka. Je patrné, že po čet obyvatel v posledních letech stagnuje. Negativním jevem je proces demografického stárnutí regionu. Postupn ě se mění v ěková struktura obyvatelstva takovým zp ůsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje se podíl osob v produktivním v ěku, tj. starší v ěkové skupiny rostou po četn ě relativn ě rychleji než populace jako celek.

Tab. 28. Vývoj po čtu obyvatel

Po čet v tom podle pohlaví v tom ve v ěku Index Rok obyvatel k muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 65 a více stá ří 31.12. let let 1995 81 599 39 830 41 769 15 015 55 249 11 335 75,5 1996 81 362 39 738 41 624 14 552 55 361 11 449 78,7 1997 81 219 39 662 41 557 14 097 55 524 11 598 82,3

82 1998 81 197 39 678 41 519 13 724 55 706 11 767 85,7 1999 81 175 39 663 41 512 13 347 55 891 11 937 89,4 2000 81 105 39 678 41 427 13 031 56 047 12 027 92,3 2001 80 647 39 445 41 202 12 626 55 971 12 050 95,4 2002 80 504 39 407 41 097 12 328 56 111 12 065 97,9 2003 80 321 39 317 41 004 12 051 56 179 12 091 100,3 2004 80 197 39 279 40 918 11 779 56 254 12 164 103,3 2005 80 137 39 284 40 853 11 542 56 320 12 275 106,4 2006 80 233 39 316 40 917 11 369 56 449 12 415 109,2 2007 80 482 39 471 41 011 11 332 56 528 12 622 111,4 2008 80 623 39 554 41 069 11 280 56 431 12 912 114,5 2009 80 782 39 641 41 141 11 290 56 271 13 221 117,1 2010 80 833 39 679 41 154 11 382 55 981 13 470 118,3 2011 80 641 39 480 41 161 11 542 55 140 13 959 120,9 2012 80 612 39 475 41 137 11 755 54 375 14 482 123,2 2013 80 553 39 738 41 115 11 914 53 721 14 918 125,2 2014 80 481 39 410 41 071 12 017 53 247 15 217 126,6 2015 80 412 12 124 52 677 15 611 128,7

B002 – Podíl obyvatel ve v ěku 0 -14 let na celkovém po čtu obyvatel

Z předešlého bodu je z řejmý negativní trend stárnutí populace v ORP Tábor. Tento trend pro jednotlivé obce je zachycen i v následujících dvou ukazatelích, kdy procentuální vyjád ření podílu obyvatel starších 65 let (19,4 %) na celkovém po čtu obyvatel pro jednotlivé obce je vyšší než podíl obyvatel ve v ěku 0 -14 let (15,1 %) na celkovém po čtu obyvatel obce. Tyto dva ukazatele se vzájemn ě dopl ňují a vypovídají o starší v ěkové struktu ře v menších obcích při hranicích ORP. Naopak mladší v ěková struktura je ve vyšších správních centrech (viz sídelní struktura) a v obcích tvo řících jejich zázemí. Na obrázcích č. 48 a 49 je patrný vliv rozvojové osy, procházející od severu k jihu ORP, na tyto jevy.

Tab. 29 . Podíl obyvatel ve v ěku 0 -14 let na celkovém po čtu obyvatel

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Draži čky 22,8 Zadní St řítež 3,3 Mezi říčí 22,2 Vilice 5,0 Košín 22,0 Bradá čov 5,8 Borotín 21,9 Dobronice u Bechyn ě 6,1 Ústrašice 21,7 Záho ří 6,7

83

Obr. 50. Podíl obyvatel ve v ěku 0 -14 let na celkovém po čtu obyvatel (data ČSÚ, 2015)

B003 - Podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na celkovém po čtu obyvatel

Podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na celkovém po čtu obyvatel ORP je 19,4 %.

Tab. 30. Podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na celkovém po čtu obyvatel

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Bradá čov 46,2 Košín 8,8 Vodice 35,8 Zho ř u Mladé Vožice 11,9 Zadní St řítež 33,3 Nasavrky 12,8 Psárov 33,3 Draži čky 13,1 Hod ětín 30,8 Balkova Lhota 13,2

84

Obr. 51. Podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na celkovém po čtu obyvatel (data ČSÚ, 2015)

B004 – Podíl osob se základním vzd ěláním

Vzd ělanostní struktura obyvatelstva koresponduje s podíly v ěkových skupin pro jednotlivou obec. Obce s větším podílem mladší populace mají více vysokoškolsky vzd ělaných lidí a opa čně, což ukazují i následující tabulky a kartogramy. Nejvíce obyvatel se základním vzd ěláním mají menší obce se starší strukturou obyvatelstva viz tab. 38.). Souvisejícími ukazateli mohou být i podíly ekonomicky aktivních lidí pracující v priméru, sekundéru a tercieru (viz obr. 64a, 64b, 64c).

Tab. 31. Podíl osob se základním vzd ěláním

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Bradá čov 47,2 Ústrašice 11,9 Zadní St řítež 40,0 Radimovice u Tábora 12,1 Rodná 39,5 Zho ř u Mladé Vožice 12,3 Vodice 34,9 Nasavrky 12,5 Nová Ves u Mladé Vožice 34,5 Košín 13,1

85

Obr. 52. Podíl osob se základním vzd ěláním (data ČSÚ, 2011)

B005 – Podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním

Nejvíce vysokoškolsky vzd ělaných lidí je v soum ěstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a p řilehlých obcích (viz tabulka 39). Tato oblast p ředstavuje pracovní p říležitosti pro vysokoškolsky vzd ělanou populaci. Podíl vysokoškolsky vzd ělaných lidí z řejm ě poroste vzhledem k rozvoji a zvyšujícímu se po čtu vysokých škol od druhé poloviny 90. let 20. století.

Tab. 32. Podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Ústrašice 14,9 Be čice 0,0 Tábor 14,9 Bradá čov 0,0 Lib ějice 14,7 Zadní St řítež 0,0 Řadimovice u Tábora 13,8 Pohnání 0,0 Turovec 13,6 Rodná 1,3

86

Obr. 53. Podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním (data ČSÚ, 2011)

8. Bydlení

A001 - Zastav ěné území

Podíl zastav ěného území na celkové ploše ORP je 8,5 %. Nejvíce zastav ěných ploch je v nejv ětších sídlech (viz tabulka 40) a ve st ředn ě významných centrech v rámci ORP. Nejmén ě zastav ěných ploch mají menší obce mimo rozvojové oblasti.

Tab. 33. Podíl zastav ěného území na celkové ploše

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Sezimovo Ústí 31,00 Turovec 2,29 Tábor 18,28 Rad ětice 2,30 Hodonice 18,08 Chrbonín 2,66 Planá nad Lužnicí 15,66 Skrýchov u Malšic 2,68 Sudom ěř ice u Tábora 13,41 Běle č 2,77

87

Obr. 54. Podíl zastav ěného území na celkové ploše

A003 - Plochy ob čanského vybavení

Kultura Jediné divadlo regionu je v Tábo ře. Funk ční kino je v 6 obcích. V několika v ětších obcích jsou muzea, památníky, p řípadn ě galerie. V ětšina obcí má k dispozici kulturní za řízení (kulturní domy) nebo jiné prostory pro setkávání občan ů. Relativn ě hustá je sí ť ve řejných knihoven.

Školství Základní a st řední školství je na relativn ě dobré úrovni. Základní a mate řské školy jsou rozmíst ěny ve všech v ětších obcích ORP Tábor a jejich dostupnost je zatím dosta čující. St řední školy jsou koncentrovány p ředevším v Tábo ře, st řední školy jsou také v Bechyni a v Sezimov ě Ústí. Vysoké školy jsou v regionu zastoupeny pouze ve form ě konzulta čních st ředisek n ěkolika univerzit pro dálkové studium.

Sociální oblast Ob čanská vybavenost v sociální oblastí je z řejm ě nejv ětší slabinou regionu. V ORP Tábor jsou ze sledovaných ukazatel ů pouze 3 domovy pro seniory, 11 dom ů s pe čovatelskou službou a 2 azylové domy. Kapacita t ěchto za řízení je nedosta čující již v sou časnosti a vzhledem k demografickému vývoji budou požadavky na pé či o staré lidi nar ůstat. V sou časné dob ě se p řipravuje výstavba nového domova pro seniory v Tábo ře.

Sport

88 Ve v ětšin ě obcí je vybudováno sportovní a d ětské h řišt ě. V regionu je dostatek p říležitostí ke koupání, sportoviš ť pro sezónní sporty a prostor ů pro indoorové aktivity p ři využití školních tělocvi čen. Jediný krytý zimní stadion je v Tábo ře.

Zdravotnictví Nejv ětší koncentrace zdravotnických za řízení je op ět v Tábo ře. Tam funguje i jediná nemocnice v regionu. Ordinace léka řů specialist ů jsou také p ředevším v Tábo ře, částe čně také ve v ětších obcích. Relativn ě dobrá je dostupnost ordinací praktických léka řů pro dosp ělé, dětských léka řů a stomatolog ů.

Tab. 34. Ob čanská vybavenost

Typ služby Typ za řízení Obec Po čet kultura kino Bechyn ě 1 Choustník 1 Jistebnice 1 Mladá Vožice 1 Sezimovo Ústí 1 Tábor 1 divadlo Tábor 1 muzeum a památníky Bechyn ě 3 Jistebnice 1 Mladá Vožice 1 Tábor 2 školství mate řská škola Bechyn ě 1 Borotín 1 Dražice 1 Chotoviny 1 Choustník 1 Chýnov 1 Jistebnice 1 Košice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 1 Nad ějkov 1 Nová Ves u Chýnova 1 Opa řany 1 Planá nad Lužnicí 1 Radimovice u Žel če 1 Ratibo řské Hory 1 Sezimovo Ústí 3 Slapy 1 Stádlec 1 Sudom ěř ice u Bechyn ě 1 Tábor 10 Žele č 1 základní škola Bechyn ě 2 Borotín 1 Dražice 1 Chotoviny 1 Choustník 1 Chýnov 1 Jistebnice 1 Košice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 1 Nad ějkov 1 Opa řany 2

89 Planá nad Lužnicí 1 Radenín 1 Ratibo řské Hory 1 Sezimovo Ústí 3 Slapy 1 Stádlec 1 Sudom ěř ice u Bechyn ě 1 Tábor 10 Žele č 1 st řední škola Bechyn ě 1 Sezimovo Ústí 3 Tábor 15 vyšší odborná škola Sezimovo Ústí 1 Tábor 2 Vysoká škola (v četn ě pobo ček) Sezimovo Ústí 2 Tábor 2 sociální oblast domov pro seniory Bechyn ě 1 Chýnov 1 Tábor 1 azylové domy Chotoviny 1 Tábor 1 domy s pe čovatelskou službou Bechyn ě 2 Chýnov 1 Jistebnice 1 Mladá Vožice 2 Planá nad Lužnicí 1 Sezimovo Ústí 1 Tábor 3 sport koupališt ě, bazény Bechyn ě 2 Borotín 4 Dolní Ho řice 1 Hodonice 1 Chýnov 1 Košín 1 Krtov 1 Malšice 1 Nová Ves u Chýnova 1 Planá nad Lužnicí 1 Pohnání 1 Pojbuky 1 Sezimovo Ústí 1 Smilovy Hory 1 Stádlec 1 Tábor 5 Turovec 1 Žele č 1 tělocvi čny v č. školních Bechyn ě 2 Chotoviny 1 Chýnov 1 Jistebnice 2 Košice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 2 Nad ějkov 1 Opa řany 3 Planá nad Lužnicí 2 Radenín 1 Radimovice u Žel če 1 Radkov 1 Ratibo řské Hory 1

90 Sezimovo Ústí 5 Slapy 1 Smilovy Hory 1 Sudom ěř ice u Bechyn ě 1 Tábor 17 Turovec 1 stadiony Bechyn ě 1 Dlouhá Lhota 1 Mladá Vožice 1 Old řichov 1 Planá nad Lužnicí 1 Sezimovo Ústí 1 zimní stadiony Tábor 1 zdravotnictví ambulantní za řízení (v č. Bechyn ě 1 detašovaných) Nad ějkov 1 Sezimovo Ústí 2 Tábor 4 Nemocnice (v č. detašovaných) Tábor 3 odborné lé čebné ústavy Bechyn ě 4 Opa řany 1 ordinace praktického léka ře (v č. Borotín 1 detašovaných) Chotoviny 1 Choustník 1 Chýnov 2 Jistebnice 1 Košice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 2 Opa řany 2 Planá nad Lužnicí 3 Ratibo řské Hory 1 Sezimovo Ústí 5 Stádlec 1 Sudom ěř ice u Tábora 1 Tábor 18 Zho ř u Tábora 1 ordinace praktického léka ře pro Bechyn ě 2 děti a dorost (v č. detašovaných) Borotín 1 Chotoviny 1 Chýnov 1 Jistebnice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 1 Nad ějkov 1 Opa řany 1 Planá nad Lužnicí 1 Ratibo řské Hory 1 Sudom ěř ice u Tábora 1 Tábor 10 Žele č 1 ordinace stomatologa (v č. Bechyn ě 6 detašovaných) Chotoviny 1 Chýnov 1 Jistebnice 1 Malšice 1 Mladá Vožice 1 Nad ějkov 1 Opa řany 1 Opařany 1 Planá nad Lužnicí 2

91 Ratibo řské Hory 1 Sezimovo Ústí 4 Stádlec 1 Tábor 29 lékárna (v č. detašovaných) Bechyn ě 2 Chotoviny 1 Chýnov 1 Malšice 1 Opa řany 1 Mladá Vožice 1 Planá nad Lužnicí 1 Sezimovo Ústí 1 Tábor 16 st ředisko záchranné služby (v č. Mladá Vožice 1 detašovaných) Opa řany 1 Tábor 2

A107 - Objekt d ůležitý pro obranu státu v četn ě ochranného pásma

ORP Tábor pat ří z hlediska obrany státu ke strategicky významným region ům. Nejv ětší po čet objekt ů důležitých k obran ě státu je logicky koncentrováno do lokalit s minulou nebo sou časnou vojenskou posádkou. Jedná se zejména o Tábor, Dražice, Drhovice, Bechy ňsko a Jistebnicko. Na základ ě vyjád ření Armády ČR, zastoupené územn ě p říslušnou Agenturou hospodaření s nemovitým majetkem jsou stanoveny územn ě technické požadavky pro zabezpe čení funkce objekt ů a za řízení Armády ČR. Nejvýznamn ějšími objekty jsou st řelnice v Dražicích, cvi čišt ě Zahrádka – Klokoty a letišt ě v Bechyni. Mezi d ůležité objekty pro obranu státu pat ří také 2 komunikace procházející ORP Tábor.

Tab. 35. Objekty d ůležité pro obranu státu

Číslo Pr ůběh komunikace Dot čené obce v ORP Tábor Košice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Košín, U02C H.Dvo řišt ě-Č.Bud ějovice-Benešov Chotoviny, Sudom ěř ice u Tábora U03F Bechyn ě-Dráchov Sudom ěř ice u Bechyn ě

A110 - Objekt civilní ochrany

Pro objekty civilní obrany nejsou vyjma Tábora k dispozici dostate čné kvalitní data.

A111 - Objekt požární ochrany

Objekty a za řízení ve vlastnictví a správ ě Hasi čského záchranného sboru Jiho českého kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasi čů v obcích a další specifická za řízení ve správ ě Generálního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou p ředm ětem ochrany a p řípadn ě jsou sou částí limit ů využití území. Profesionální posádky hasi čských sbor ů jsou umíst ěny v Tábo ře a v Plané nad Lužnicí. Ve v ětšin ě obcí, n ěkdy i v jejich místních částech, jsou z řízeny sbory dobrovolných hasi čů . Datová sada SDH však zatím není kompletní. Varovná za řízení jsou rovnom ěrn ě rozmíst ěna po celém území.

92 A112 - Objekt d ůležitý pro pln ění úkol ů Policie České republiky

Jedná se o budovy a objekty Policie ČR, elektronická komunika ční za řízení s ochrannými pásmy, telekomunika ční kabely, mikrovlnné spoje apod.

Okresní ředitelství Policie ČR se nachází v Tábo ře. Obvodní odd ělení Policie ČR se nacházejí v Bechyni, v Choustníku, v Chýnov ě, v Jistebnici, v Mladé Vožici, v Sezimov ě Ústí a v Tábo ře. Objekty technického vybavení policie jsou lokalizovány v Choustníku a v Tábo ře (Horky). Rekrea ční zařízení policie se nachází v Plané nad Lužnicí.

Obr. 55. Objekty d ůležité pro obranu státu, pln ění úkol ů Policie ČR, objekty požární ochrany

A116 - Po čet dokon čených byt ů k 31. 12. každého roku

V roce 2010 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokon čeno 215 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Tábor (45 byt ů), Planá nad Lužnicí (30). Sezimovo Ústí (11), Dolní Ho řice (11), Bechyn ě (11) a Ústrašice (9).

V roce 2011 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokon čeno 183 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Planá nad Lužnicí (39 byt ů), Tábor (25). Sezimovo Ústí (22), Chýnov (14), Chotoviny (14) a Malšice (11).

93 V roce 2012 bylo k 31.12. v obcích ORP Tábor dokon čeno 210 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Tábor (84 byt ů), Planá nad Lužnicí (37), Mladá Vožice (10), Sezimovo Ústí (10), Malšice (7).

V roce 2013 bylo k 31.12. v obcích ORP Tábor dokon čeno 144 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Tábor (26 byt ů), Chýnov (16), Planá nad Lužnicí (13), Jistebnice (10), Sezimovo Ústí (8).

V roce 2014 bylo k 31.12. v obcích ORP Tábor dokon čeno 121 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Tábor (28 byt ů), Planá nad Lužnicí (16), Chotoviny (8), Dolní Ho řice, Malšice, Mladá Vožice (6).

V roce 2015 bylo k 31.12. v obcích ORP Tábor dokon čeno 106 byt ů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou pat ří Tábor (25 byt ů), Chotoviny (12), Mladá Vožice (9), Jistebnice (7). Opa řany, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí (5).

Z následujícího grafu je patrné, že po stavebním boomu v roce 2007 dochází k výraznému poklesu v bytové výstavb ě s mírným do časným zvýšením v roce 2012.

Graf 1. Vývoj po čtu dokon čených bytů k 31.12. v období 2006 - 2015

Tab. 36. Po čet dokon čených byt ů k 31. 12. každého roku

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Po čet 209 391 338 286 218 183 210 144 121 106 dokon čených byt ů Po čet - 166 184 172 174 141 140 123 108 91

94 dokon čených byt ů v RD

A117 - Zastavitelná plocha

Tab. 37. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Mlýny 17.2 Nová Ves u Mladé Vožice 0,5 Sudom ěř ice u Tábora 13,8 Rad ětice 0,5 Planá nad Lužnicí 12,5 Šebí řov 0,6 Sezimovo Ústí 11,8 Běle č 0,7 Tábor 11,7 Smilovy Hory 0,8

Obr. 56. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce

B006 – Sídelní struktura

Správní území obce s rozší řenou p ůsobností Tábor zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut m ěsta (Bechyn ě, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut m ěstyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Proces urbanizace v ORP lze hodnotit pomocí stupn ě urbanizace. Ten je dán podílem po čtu obyvatel v obcích m ěstského typu, tedy obcí s po čtem obyvatel nad 10 tisíc (po čet obyvatel Tábora), na celkovém po čtu obyvatel. V ORP Tábor dosahuje stupe ň urbanizace 43,27 %.

95 ÚAP Jiho českého kraje (2011) za řazují Tábor do skupiny st ředn ě urbanizovaných správních obvod ů ORP spolu s ORP Písek, Strakonice a Jind řich ův Hradec. Český statistický ú řad vyhodnocuje pravideln ě v ro čenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle po čtu obyvatel. Po čet obcí v jednotlivých kategoriích a jejich popula ční a plošné podíly na celku znázor ňuje tabulka číslo 38.

Tab. 38. Popula ční a plošné podíly velikostních kategorií obcí v ORP Tábor pro rok 2011.

Kategorie do 199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 nad 10000 velikosti obcí po čet obcí 43 15 11 3 4 2 1 Popula ční podíly velikostních kategorií obcí na celkovém po čtu obyv. ORP podíl (%) 6,12 5,49 9,64 6,20 13,74 15,53 43,27 Plošné podíly velikostních kategorií obcí na celkové ploše ORP podíl (%) 27,16 15,90 23,53 10,12 14,11 2,97 6,21

96

Obr. 57. Sídelní struktura 3

3 Rozd ělení sídel do velikostních skupin bylo p řevzato z ÚAP Jiho českého kraje (2011).

97 B011 – Výstavba dom ů a byt ů Tab. 39. Výstavba domů a byt ů za rok 2015 v ORP Tábor Bytové domy Byty Rodinné domy 2 106 91

V roce 2015 se postavili pouze 2 bytové domy v Táboře a v Chotovinách. Nejvíce byt ů se vybudovalo v Tábo ře (25 byt ů), Chotovinách (12), Mladá Vožici (9), Jistebnici (7). Opa řanech, Plané nad Lužnicí, Sezimov ě Ústí (5). Tomu odpovídá i rozložení výstavby rodinných dom ů – Tábor (15 RD), Mladá Vožice (9), Chotoviny (8), Jistebnice (6), Opa řany, Planá nad Lužnicí (5).

B012 – Podíl neobydlených byt ů na celkovém fondu

Nejvíce neobydlených byt ů se nachází v menších obcích, které nejsou v těsném okolí aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. V ětšina z nich slouží jako rekrea ční objekty.

Tab. 40. Podíl neobydlených byt ů na celkovém fondu Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Vl čeves 67,6 Sezimovo Ústí 8,2 Černýšovice 63,7 Tábor 10,3 Zadní St řítež 63,0 Slapy 13,3 Dobronice u Bechyn ě 58,3 Planá nad Lužnicí 13,7 Hod ětín 56,8 Draži čky 13,8

Obr. 58. Podíl neobydlených byt ů na celkovém fondu (data ČSÚ, 2011)

98 B013 – Struktura bytového fondu

Tab. 41. Struktura bytového fondu pro jednotlivé obce v ORP Tábor (SLBD 2011)

podíl po čet po čet po čet po čet trvale po čet trvale po čet trvale název obce neobydlených trvale trvale trvale obydlených obydlených obydlených byt ů z obydlených obydlených obydlených byt ů z toho byt ů z toho byt ů z toho celkového dom ů byt ů byt ů z toho podíl podíl podíl po čtu byt ů podíl v postavených postavených postavených (%) rodinných do roku mezi roky mezi roky domech 1990 (%) 1991 - 2000 2001 - 2011 (%) (%) (%) Balkova 39 Lhota 31,6 32 84,6 81,3 6,3 6,3 Be čice 47,8 21 24 100,0 76,2 14,3 4,8 Bechyn ě 17,2 790 2 240 30,4 80,8 8,1 9,5 Běle č 36,0 46 55 92,7 78,3 13,0 6,5 Borotín 43,9 165 220 77,7 68,5 11,5 17,6 Bradá čov 52,8 24 25 100,0 83,3 12,5 4,2 Březnice 25,3 60 74 81,1 81,7 10,0 5,0 Černýšovice 63,7 31 33 100,0 83,9 3,2 6,5 Dlouhá 51 Lhota 44,0 49 96,1 77,6 18,4 4,1 Dobronice u 48 Bechyn ě 58,3 46 91,7 80,4 8,7 8,7 Dolní 300 Ho řice 41,3 252 90,3 82,1 4,8 7,9 Dolní 46 Hrachovice 31,3 38 84,8 81,6 13,2 2,6 Dražice 16,0 201 279 81,7 70,1 17,9 10,4 Draži čky 13,8 46 50 98,0 43,5 15,2 37,0 Drhovice 22,0 62 78 93,6 66,1 12,9 16,1 Haškovcova 24 Lhota 47,8 20 100,0 70,0 10,0 20,0 Hlasivo 50,4 44 64 73,4 93,2 neuvedeno 6,8 Hod ětín 56,8 35 35 97,1 91,4 2,9 neuvedeno Hodonice 37,3 48 52 98,1 58,3 14,6 18,8 Chotoviny 29,9 493 604 90,1 71,2 10,5 15,2 Choustník 36,3 157 174 95,4 86,0 6,4 4,5 Chrbonín 36,8 40 55 100,0 95,0 2,5 2,5 Chýnov 20,2 572 841 76,3 76,2 9,8 13,1 Jedlany 55,6 22 24 100,0 81,8 9,1 9,1 Jistebnice 30,7 546 773 81,0 79,3 9,9 9,0 Košice 25,6 228 261 98,5 74,6 11,8 11,4 Košín 45,2 22 23 100,0 54,5 31,8 13,6 Krátošice 30,0 27 35 77,1 74,1 14,8 11,1 Krtov 33,3 36 48 100,0 80,6 13,9 5,6 Lib ějice 24,4 30 34 100,0 63,3 13,3 16,7 Lom 31,4 45 48 100,0 71,1 8,9 17,8 Malšice 22,4 514 663 87,3 79,2 8,2 9,9 Mezi říčí 20,3 53 63 100,0 83,0 5,7 7,5 Mladá 987 Vožice 25,5 625 65,9 84,0 7,2 6,2 Mlýny 45,2 43 46 93,5 83,7 7,0 4,7 Nad ějkov 36,7 199 274 80,3 77,9 14,1 6,5 Nasavrky 17,6 27 28 100,0 44,4 7,4 40,7 Nemyšl 36,4 83 103 84,5 81,9 8,4 6,0

99 Nová Ves u 91 Chýnova 28,9 81 100,0 60,5 12,3 25,9 Nová Ves u Mladé 63 Vožice 52,6 52 85,7 86,5 5,8 3,8 Old řichov 29,0 53 71 74,6 84,9 9,4 5,7 Opa řany 23,9 394 500 86,0 77,7 10,7 9,4 Planá nad 1 445 Lužnicí 13,7 844 60,5 57,6 14,5 24,9 Pohnánec 25,0 21 24 100,0 61,9 38,1 neuvedeno Pohnání 34,1 23 27 100,0 78,3 8,7 13,0 Pojbuky 54,8 31 42 66,7 90,3 3,2 neuvedeno Psárov 45,5 44 48 93,8 90,9 6,8 2,3 Radenín 45,5 168 176 96,0 74,4 13,1 9,5 Rad ětice 30,8 71 83 86,7 83,1 7,0 5,6 Radimovice 25 u Tábora 26,5 21 100,0 76,2 9,5 14,3 Radimovice 121 u Žel če 17,1 111 98,3 68,5 15,3 13,5 Radkov 40,4 53 56 100,0 71,7 11,3 17,0 Rataje 35,0 57 76 85,5 82,5 7,0 3,5 Ratibo řské 269 Hory 36,6 213 83,3 79,3 8,9 8,9 Rodná 53,6 24 32 68,8 95,8 4,2 neuvedeno Řemí čov 50,9 23 27 96,3 82,6 8,7 8,7 Řepe č 31,8 66 90 83,3 86,4 7,6 6,1 Sezimovo 3 201 Ústí 8,2 1 182 37,2 83,5 6,4 8,6 Skopytce 28,6 48 55 100,0 85,4 8,3 6,3 Skrýchov u 43 Malšic 35,8 31 81,4 83,9 9,7 3,2 Slapsko 40,2 43 49 85,7 79,1 7,0 7,0 Slapy 13,3 117 150 76,7 69,2 8,5 18,8 Smilovy 147 Hory 45,8 132 91,2 85,6 9,1 3,0 Stádlec 39,0 169 210 80,0 82,8 6,5 7,1 Sudom ěř ice 234 u Bechyn ě 28,0 191 84,2 70,7 15,2 9,4 Sudom ěř ice 114 u Tábora 34,5 85 90,4 80,0 10,6 8,2 Svrabov 36,4 20 21 95,2 85,0 10,0 5,0 Šebí řov 49,2 103 128 83,6 88,3 7,8 1,0 Tábor 10,3 4 287 14 562 29,1 76,7 11,1 10,3 Turovec 18,1 66 86 87,2 74,2 9,1 16,7 Ústrašice 24,2 103 116 94,0 45,6 10,7 40,8 Vilice 34,7 54 66 90,9 90,7 7,4 neuvedeno Vl čeves 67,6 34 34 100,0 82,4 5,9 5,9 Vodice 54,8 70 75 94,7 91,4 2,9 1,4 Zadní 17 St řítež 63,0 17 100,0 94,1 neuvedeno neuvedeno Záho ří 50,0 19 19 100,0 94,7 neuvedeno neuvedeno Zho ř u Mladé 34 Vožice 34,6 30 100,0 73,3 6,7 20,0 Zho ř u 63 Tábora 18,2 55 100,0 67,3 18,2 12,7 Žele č 22,9 220 286 81,5 68,6 12,7 16,4

100 9. Rekreace

A005 - Památková rezervace v četn ě ochranného pásma Ve správním území ORP Tábor se nachází: • městská památková rezervace Tábor s ochranným pásmem

A006 - Památková zóna v četn ě ochranného pásma Ve správním území ORP Tábor se nachází: • městská památková zóna Bechyn ě • vesnická památková zóna Bechy ňská Smole č (obec Sudom ěř ice u Bechyn ě) • vesnická památková zóna Ounuz (obec Jistebnice)

V návrhu jsou dále vesnické památkové zóny Hodonice a Mlýny.

A007 - Krajinná památková zóna

Pod pojmem krajinná památková zóna si lze p ředstavit území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výrazn ějších negativních zásah ů do urbanistické struktury sídel či do p řírodního prost ředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou p řírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou na řízení, v n ěmž vymezuje rozsah zóny a zárove ň stanovuje podmínky pro zabezpe čení její ochrany, ve vazb ě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či.

Ve správním území ORP Tábor je ve fázi návrhu: • krajinná památková zóna Chotoviny, která leží p řevážn ě na území obcí Chotoviny a okrajov ě v Jedlanech • krajinná památková zóna Ratibo řské Hory, Mladá Vožice, která se rozprostírá na území obcí Řemí čov, Hlasivo, Mladá Vožice, Pohnánec, Ratibo řské Hory, Dolní Ho řice, Chýnov, Chotoviny • krajinná památková zóna Sob ěslavská blata, která zasahuje na území obcí Hod ětín a Záho ří

101

Obr. 59. Památkov ě chrán ěná území

A008 - Nemovitá kulturní památka, pop řípad ě soubor, v četn ě ochranného pásma

Na území ORP je momentáln ě vyhlášeno 506 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány do Úst ředního seznamu nemovitých kulturních památek. Koncentrace památek je především ve v ětších sídelních útvarech jako je táborská aglomerace, Bechyn ě, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, ale se vyskytují i tém ěř v každé obci. Jedná se zejména o m ěstské a venkovské domy, kostely, zámky apod.

A009 - Nemovitá národní kulturní památka, pop řípad ě soubor, v četn ě ochranného pásma

V řešeném území se nalézají 5 národní kulturní památky: • historická radnice v Tábo ře • areál hradu Kotnov a pivovaru + Bechy ňská brána v Tábo ře • Kozí Hrádek v Sezimov ě Ústí • řet ězový most ve Stádlci • most „Duha“ v Bechyni

102

A012 - Region lidové architektury

Na území ORP jsou definovány 4 regiony lidové architektury. Regiony nemají pevné hranice a je proto obtížné p řesn ější vymezení.

Sob ěslavsko-veselská blata Převažují zde vesnice s rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou. Bohatý štukový dekor na domech. Pouze okrajov ě zasahuje jižní cíp ORP – Hod ětín.

Bechy ňsko a Týnsko Velké pravidelné návesní vesnice loka čního p ůvodu. P ůvodn ě roubené objekty, n ěkde dochované. Zachovány spíše jednotlivé objekty. Charakteristická sídla Hodonice, Černýšovice, Rataje, Bechy ňská Smole č.

St řední povltaví, Jistebnicko a Česká Sibi ř Charakteristická hustá sídelní struktura tvo řena drobnými sídly. Vesnice nepravidelného půdorysu, tvo řeného n ěkolika usedlostmi. Zastoupena hojn ě roubená lidová architektura. Charakteristická sídla Cunkov, Ounuz, Alenina Lhota.

Táborsko, Pacovsko, Pelh řimovsko Převažují vesnice návesní s prostornou návsí. Výrazově prostorné domy s polovalbovými st řechami. Dochovaly se p řevážn ě solitérní památky, ucelené soubory chybí. Charakteristická sídla Radenín, Ratibo řice.

A011 - Urbanistické hodnoty

A013 - Historicky významná stavba, soubor

A014 - Architektonicky cenná stavba, soubor

A015 -Významná stavební dominanta

A019 - Místo významné události

A020 - Významný vyhlídkový bod

V území SO ORP Tábor se nachází krom ě kulturních památek zapsaných do Úst ředního seznamu kulturních památek ČR a památkov ě chrán ěných území řada dalších objekt ů a soubor ů s kulturn ě historickými hodnotami, které významnou m ěrou dotvá řejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prost ředí a je t řeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zd ěných, i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typov ě pat ří nap ř. kapli čky, boží muka, kříže, vodní díla, mlýny, kovárny, historické úseky železnic, mosty, lihovary a pivovary s charakteristickými komíny, rybni ční soustavy, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvá řejí

103 specifické lokality s vysokou kulturn ě historickou hodnotou, mezi n ěž lze typologicky za řadit poutní místa, místa významných událostí, sakrální architekturu, h řbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromo řadí, apod. D ůležité je také uchovat výhledy do krajiny z vyhlídkových bod ů.

A016 - Území s archeologickými nálezy

Tém ěř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s archelogickými nálezy (ÚAN), která jsou rozd ělena do následujících kategorií: ÚAN I : území s pozitivn ě prokázaným a dále bezpe čně p ředpokládaným výskytem archeologických nález ů ÚAN II : území, na n ěmž nebyl dosud pozitivn ě prokázán výskyt archeologických nález ů, ale ur čité indicie nasv ědčují pravd ěpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických nález ů ÚAN III: území, na kterém nebyl ješt ě rozpoznán a pozitivn ě prokázán výskyt archeologických nález ů, prozatím tomu nenasv ědčují žádné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využíváno člov ěkem, a proto existuje 50% pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů ÚAN IV: území, kde je nereálná pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů, jako jsou nap ř. všechna vyt ěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy ÚAN s výjimkou ÚAN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z § 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové pé či v platném zn ění.

Obr. 60. Území s archeologickými nálezy

104 A056 - Láze ňské místo, vnit řní a vn ější území láze ňského místa

Lázn ě v Bechyni jsou jedny z nejstarších lázní v České republice. Dv ě láze ňská za řízení mají kapacitu 559 l ůžek. Na území m ěsta je vymezeno vnit řní a vn ější láze ňské území.

Obr. 61. Území láze ňského místa

A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

Území ORP Tábor je protkáno relativn ě hustou sítí zna čených cyklotras. P řevládají p ředevším cyklotrasy lokálního významu. P řes území také vede n ěkolik cyklotras nadregionáního a regionálního významu. Nejvýznamnější cyklotrasa regionu je sou částí Greenway, která tvo ří spojení Víde ň – Praha a ORP Tábor prochází ve sm ěru Planá nad Lužnicí – Tábor – Borotín.

Územím prochází trasa hipostezky z ORP Milevsko sm ěř ující jihovýchodu. Prochází obcemi Nad ějkov, Borotín, Chotoviny, Ratibo řské Hory, Chýnov a dále se stá čí jižn ě do ORP Sob ěslav.

Územím prochází dálková turistická trasa E3 Černé mo ře – Pyrenejský poloostrov. Sí ť ostatních turistických tras je relativn ě velmi hustá zejména v okolí hlavních center cestovního ruchu, tj. Tábor, Bechyn ě, Mladá Vožice, Choustník, Jistebnice, okolí řeky Lužnice apod. V území je zna čeno i n ěkolik nau čných stezek nap ř. NS Pintovka, Táborský zdravotní okruh, NS Nad ějkovsko, NS St říbrná osmi čka, NS na Onen Sv ět.

105

Obr. 62. Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky

B015 – Rekrea ční oblasti s celoro čním a sezónním využití

Kulturn ě historický potenciál území p ředur čuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volno časových aktivit. V území jsou definovány rekrea ční oblasti z několika pohled ů.

Tab. 42. Rekrea ční oblasti

Rekrea ční oblast Typ Vymezení oblasti

Oblast zimní rekreace sezónní Nad ějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Svrabov, Mladá Vožice, Ratibo řské Hory, Chýnov, Dolní Ho řice Oblast letní rekreace sezónní Planá nad Lužnicí, Košice, Hodonice, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Malšice, Dobronice u Bechyn ě, Stádlec Oblast celoro ční rekreace celoro ční Bechyn ě, Tábor, Sezimovo Ústí

106

Obr. 63. Rekrea ční oblasti

B016 – Po čet staveb pro rodinnou rekreaci

Český statistický ú řad publikuje statistiku po čtu byt ů sloužících k rekreaci v neobydlených domech. V těchto bytech není p řihlášena žádná osoba k trvalému ani p řechodnému pobytu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Údaj o po čtu byt ů pro rekreaci kopíruje centra rekrea čních oblastí.

Tab. 43. Stavby pro rodinnou rekreaci

Nejvíce byt ů k po čet Nejmén ě byt ů k po čet rekreaci rekreaci Jistebnice 223 Svrabov 1 Chotoviny 189 Psárov 1 Bechyn ě 173 Vl čeves 1 Mladá Vožice 155 Nasavrky 3 Dolní Ho řice 146 Draži čky 4

107

Obr. 64. Po čet byt ů sloužící k rekreaci v neobydlených domech (data ČSÚ, 2011)

B017 – Kapacita a kategorie ubytovacích za řízení

Území ORP Tábor má z hlediska cestovního ruchu vysoký potenciál, který zatím není pln ě využíván. Tomuto odpovídá i po čet hromadných ubytovacích za řízení a kapacita jejich l ůžek. Celková kapacita v hromadných ubytovacích za řízeních v roce 2015 byla necelých 5 tisíc lůžek. Po čet hromadných ubytovacích za řízení bylo 88. Nejv ětší koncentrace ubytovacích za řízení je ve v ětších m ěstech jako je Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a láze ňské město Bechyn ě.

Tab. 44. Ubytovací za řízení

Typ ubytovacího hotel penzion turistická kemp chatová ostatní za řízení ubytovna osada Po čet za řízeních 16 33 5 9 7 18

(data ČSÚ, 2015)

108

10. Hospodá řské podmínky

A002 - Plochy výroby

Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí pat ří územn ě technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu pom ěrn ě příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem n ěkolika p řízniv ě lokalizovaných pr ůmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II, Chotoviny, Planá nad Lužnicí a dalších s volnou plochou n ěkolika desítek ha. Pr ůmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k sou časn ě zastav ěnému území m ěstské aglomerace Tábor, jsou dob ře dostupné z dálnice D 3, jsou dopravn ě obslouženy m ěstskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní p řipojení na systémy technické infrastruktury území.

Obr. 65. Plochy výroby

A004 - Plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území (brownfields)

Pro potenciální investory se v řešeném území nabízejí nejen p říležitosti dob ře p řipravených pr ůmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada p řestavbových území zastaralých a zcela či částe čně nevyužívaných pr ůmyslových areál ů, tzv. „brownfields“. Brownfield 4

109 definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostate čně využívána, zanedbána a p řípadn ě i kontaminována, nelze ji efektivn ě využívat, aniž by prob ěhl proces její regenerace. Vzniká jako poz ůstatek pr ůmyslové, zem ědělské, reziden ční, vojenské či jiné aktivity. Využití t ěchto p říležitostí je však v ětšinou vázáno na realizaci asanací v četn ě odstran ění starých ekologických zát ěží území finan čními prost ředky ve řejných rozpo čtů.

4 Definice brownfield byla p řejata z Národní databáze brownfield ů (http://www.brownfieldy.cz).

Tab. 45. Seznam ploch k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území

Obec Katastrální území Popis Plocha (m 2) Bálkova Lhota Bálkova Lhota hospodá řský dv ůr 12221 Be čice Be čice nad Lužnicí bývalý zem ědělský areál 1968 Be čice Be čice nad Lužnicí bývalý zem ědělský areál 619 Bechyn ě Bechyn ě továrna 10882 Borotín Pikov bývalý zem ědělský areál 6599 Borotín Borotín u Tábora hospodá řský dv ůr 10505 Černýšovice Černýšovice bývalý zem ědělský areál 16317 Hod ětín Blatec u Hod ětína hospodá řský dv ůr 12652 Chýnov Chýnov bývalý pivovar 5193 Jedlany Jedlany hospodá řský dv ůr 7413 Jistebnice Jistebnice zámek 4391 Jistebnice Jistebnice zem ědělský areál 42355 Jistebnice Jistebnice zámek 238342 Jistebnice Jistebnice zem ědělský areál 36842 Jistebnice Jistebnice zem ědělský areál 33487 Jistebnice Drahn ětice bývalá cihelna – Drahn ětice 4567 Jistebnice Svo říž zem ědělský areál 4545 Jistebnice Pada řov zem ědělský areál 20189 Jistebnice Makov u Jistebnice zem ědělský areál - Hůrka 13305 Jistebnice Božejovice areál p řed závorami 13735 Mladá Vožice Blanice u Mladé Vožice bývalý zem ědělský areál 26337 Mladá Vožice Radvanov u Mladé Vožice lihovar 6847 Mladá Vožice Radvanov u Mladé Vožice bývalý zem ědělský areál 8985 Mladá Vožice Stará Vožice zem ědělský areál 20595 Nemyšl Nemyšl zámek 82585 Pohnání Pohnání zem ědělský areál 9738 Radkov Radkovu u Tábora zem ědělský areál 9413 Řemí čov Řemí čov bývalý zem ědělský areál 17489 Smilovy Hory Smilovy Hory hospodá řský dv ůr 9721 Stádlec / Řepe č Stádlec / Řepe č Zem ědělský objekt 970 Tábor Tábor bývalá ubytovna 537 Tábor Tábor kasárna 177010 Vodice Bab čice zem ědělský areál 5051 Zadní St řítež Zadní St řítež zem ědělský areál 8495

110 Zho ř u Mladé Vožice Zho ř u Mladé Vožice bývalý zem ědělský areál 2008 Žele č Bezd ěč ín zámek 12317 Žele č Žele č u Tábora zem ědělský areál 8072

A117 - Zastavitelná plocha - řešeno v tématické oblasti VIII.

B007 – Ekonomická aktivita podle odv ětví

Ekonomické činnosti se d ělí na tzv. sektory. V základním rozd ělení máme t ři sektory: primér (zem ědělství, lesnictví…), sekundér (pr ůmysl, stavebnictví…)a terciér (služby, obchod, vzd ělávání…).

Obr. 66a. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (data ČSÚ)

111

Obr. 66b. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru (data ČSÚ)

112 Obr. 66c. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru (data ČSÚ)

B008 – Míra nezam ěstnanosti

Ukazatel „míra nezam ěstnanosti“ byl v lednu 2013 nahrazen ukazatelem „podíl nezam ěstnaných osob“.

Tab. 46. Podíl nezam ěstnaných osob v obcích

Nejv ětší podíl % Nejmenší podíl % Be čice 18,0 Řemí čov 0,0 Pojbuky 12,2 Krtov 2,0 Vodice 12,1 Radimovice u Tábora 2,1 Vl čeves 11,5 Jedlany 2,3 Zadní St řítež, Radenín 10,5 Svrabov 2,7

Obr. 67. Podíl nezam ěstnaných osob (data ČSU)

113 B009 – Vyjížd ějící do zam ěstnání a do škol

B010 – Dojížd ějící do zam ěstnání a do škol

Pouze 9 obcí má kladné saldo. Nejv ětší dojíž ďka do škol a zam ěstnání je sm ěř ována do správního centra ORP. Spole čně s městem Tábor jsou centry dojíž ďky m ěsta Planá nad Lužnicí, Bechyn ě a obec Choustník (viz tab. 56.).

Tab. 47. Saldo vyjíž ďky a dojíž ďky

Kladné saldo Po čet osob Záporné saldo Po čet osob Tábor 1501 Sezimovo Ústí -262 Planá nad Lužnicí 592 Jistebnice -184 Choustník 111 Chýnov -183 Bechyn ě 105 Malšice -166 Slapy 63 Dražice -120

Obr. 68. Saldo vyjížďky a dojíž ďky (data ČSU)

VI. Územní p řipravenost

Územní p řipravenost lze posoudit z existence platné územn ě plánovací dokumentace, a to jak nad řazené (ZÚR J ČK), tak i místní (ÚP obcí). Pro území ORP Tábor platí ZÚR Jiho českého kraje které nabyly ú činnosti 7.11.2011. Dne 6.1.2015 nabyla ú činnosti 1. aktualizace ZÚR

114 JčK, 2. a 3. aktualizace ZÚR J čK nabyly ú činnosti 6.1.2016. V ORP Tábor má 64 z 79 obcí platný územní plán, ostatní jsou bez platné UPD. Ze zbylých 15 obcí 1 obec po řizují územní plán. 24 obcí po řizuje zm ěnu územního plánu nebo nový územní plán.

115

Obr. 69. P řehled stavu územn ě plánovací dokumentace v ORP Tábor (k 3.8.2016)

116 Seznam použitých zkratek

ČSU – Český statistický ú řad ESPON - European spatial planning observation network ORP – obec s rozší řenou p ůsobností NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek ÚSES – územní systém ekologické stability ÚAP- územn ě analytické podklady ÚP – územní plán ZÚR JK – zásady územního rozvoje Jiho českého kraje

117

Příloha č.1

číslo sledovaný jev výskyt jevu jevu 1. zastav ěné území ANO 2. plochy výroby ANO 3. plochy ob čanské vybavenosti ANO 4. plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území ANO 5. památková rezervace v četn ě ochranného pásma ANO 6. památková zóna v četn ě ochranného pásma ANO 7. krajinná památková zóna ANO 8. nemovitá kulturní památka, pop řípad ě soubor, v četn ě ochranného ANO pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, pop řípad ě soubor, v četn ě ANO ochranného pásma 10. památka UNESCO v četn ě ochranného pásma NE 11. urbanistické hodnoty ANO 12. region lidové architektury ANO 13. historicky významná stavba, soubor ANO 14. architektonicky cenná stavba, soubor ANO 15. významná stavební dominanta ANO 16. území s archeologickými nálezy ANO 17. oblast krajinného rázu a její charakteristiky ANO 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristiky ANO 19. místo významné události ANO 20. významný vyhlídkový bod ANO 21. uzemní systém ekologické stability ANO 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjád řen jinou ANO položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona pokud není vyjád řen jinou ANO položkou 24. přechodně chrán ěná plocha NE 25. národní park v četn ě zón a ochranného pásma NE 26. chrán ěná krajinná oblast v četn ě zón NE 27. národní p řírodní rezervace v četn ě ochranného pásma ANO 28. přírodní rezervace v četn ě ochranného pásma ANO 29. národní p řírodní památka v četn ě ochranného pásma ANO 30. přírodní park ANO 31. přírodní památka v četn ě ochranného pásma ANO 32. památný strom v četn ě ochranného pásma ANO 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NE 34. NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ANO 35. NATURA 2000 – pta čí oblast NE 36. lokalita výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů ANO s národním významem 37. lesy ochrané ANO 38. lesy zvláštního ur čení ANO 39. lesy hospodá řské ANO

118 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa ANO 41. bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka ANO 42. hranice biochor ANO 43. investice do p ůdy za ú čelem zlepšení p ůdní úrodnosti ANO 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody v četn ě ochranného pásma ANO 45. chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod ANO 46. zranitelná oblast ANO 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod ANO 48. vodní nádrž ANO 49. povodí vodního toku, rozvodnice ANO 50. záplavové území ANO 51. aktivní zóna záplavového území ANO 52. území ur čené k rozliv ům povodní NE 53. území zvláštní povodn ě pod vodním dílem ANO 54. objekt/za řízení protipovod ňové ochrany ANO 55. přírodní lé čivý zdroj, zdroj p řírodní minerální vody, v četn ě ANO ochranného pásma 56 láze ňské místo, vnit řní a vn ější území láze ňského místa ANO 57. dobývací prostor ANO 58. chráněné ložiskové území ANO 59. chrán ěné území pro zvláštní zásahy do zemské k ůry NE 60. ložisko nerostných surovin ANO 61. poddolované území ANO 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik ANO 63. staré d ůlní dílo ANO 64. staré zát ěže území a kontaminované plochy ANO 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ANO 66. odval, výsypka, odkališt ě, halda ANO 67. technologický objekt zásobování vodou v četn ě ochranného pásma ANO 68. vodovodní sí ť v četn ě ochranného pásma ANO 69. technologický objekt odvád ění a čišt ění odpadních vod v četn ě ANO ochranného pásma 70. sí ť kanaliza čních stok v četn ě ochranného pásma ANO 71. výroba elekt řiny v četn ě ochranného pásma ANO 72. elektrická stanice v četn ě ochranného pásma ANO 73. nadzemní a podzemní vedení elektriza ční soustavy v četn ě ochranného ANO pásma 74. technologický objekt zásobování plynem v četn ě ochranného a ANO bezpe čnostního pásma 75. vedení plynovodu v četn ě ochranného a bezpe čnostního pásma ANO 76. technologický objekt zásobování jinými produkty v četn ě ochranného NE pásma 77. ropovod v četn ě ochranného pásma NE 78. produktovou v četn ě ochranného pásma ANO 79. technologický objekt zásobování teplem v četn ě ochranného pásma ANO 80. teplovod v četn ě ochranného pásma ANO 81. elektronické komunika ční zařízení v četn ě ochranného pásma ANO 82. komunika ční vedení v četn ě ochranného pásma ANO 83. jaderné za řízení NE

119

84. objekty nebo za řízení za řazené do skupiny A nebo B s umíst ěnými ANO nebezpe čnými látkami 85. skládka v četn ě ochranného pásma ANO 86. spalovna v četn ě ochranného pásma NE 87. za řízení na odstra ňování nebezpe čného odpadu v četn ě ochranného ANO pásma 88. dálnice v četn ě ochranného pásma ANO 89. rychlostní silnice v četn ě ochranného pásma NE 90. silnice I. t řídy v četn ě ochranného pásma ANO 91. silnice II. t řídy v četn ě ochranného pásma ANO 92. silnice III. t řídy v četn ě ochranného pásma ANO 93. místní a ú čelové komunikace ANO 94. železni ční dráha celostátní v četn ě ochranného pásma ANO 95. železni ční dráha regionální v četn ě ochranného pásma ANO 96. koridor vysokorychlostní železni ční trati NE 97. vle čka v četn ě ochranného pásma ANO 98. lanová dráha ANO 99. speciální dráha v četn ě ochranného pásma NE 100. tramvajová dráha v četn ě ochranného pásma NE 101. trolejbusová dráha v četn ě ochranného pásma NE 102. letišt ě v četn ě ochranných pásem ANO 103. letecká stavba v četn ě ochranných pásem ANO 104. vodní cesta NE 105. hrani ční p řechod NE 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ANO 107. objekt d ůležitý pro obranu státu v četn ě ochranného pásma ANO 108. vojenský újezd NE 109. vymezené zóny havarijního plánování ANO 110. objekt civilní obrany ANO 111. objekt požární ochrany ANO 112. objekt d ůležitý pro pln ění úkol ů Policie České republiky ANO 113. ochranné pásmo h řbitova, krematoria ANO 114. jiná ochranná pásma ANO 115. ostatní ve řejná infrastruktura ANO 116. po čet dokon čených byt ů k 31.12. každého roku ANO 117. zastavitelná plocha ANO 118. jiné zám ěry ANO 119. další dostupné informace (migrace, vále čné hroby) ANO

120