Diplomová Práce

JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra řízení

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Podpora MSP a činnost místních ak čních skupin v táborském okrese

Vedoucí práce: Autor: Ing. Dagmar Bedná řová, CSc. Kate řina Veselá

2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Podpora MSP a činnost místních ak čních skupin v táborském okrese“ vypracovala samostatn ě s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 sb. v plném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

V Českých Bud ějovicích dne 16. dubna 2011

...... Kate řina Veselá

Pod ěkování

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Ing. Dagmar Bedná řové, CSc., vedoucí této diplomové práce za cenné p řipomínky a odborné rady, kterými p řisp ěla k vypracování této diplomové práce. Dále d ěkuji Ing. Monice Hienlové, předsedkyni sdružení MAS Krajina srdce a Mgr. Andreje Mikešové, administrátorce MAS Lužnice, za poskytnuté informace a podklady k diplomové práci.

OBSAH

1 ÚVOD ...... 3 2 LITERÁRNÍ P ŘEHLED ...... 5 2.1 Pojetí malých a st ředních podnik ů ...... 5 2.1.1 Význam malých a st ředních podnik ů ...... 5 2.1.2 Vymezení malých a st ředních podnik ů ...... 6 2.1.3 P řínosy MSP ...... 7 2.1.4 Omezení malých a st ředních podnik ů ...... 8 2.1.5 Formy spolupráce malých a st ředních podnik ů ...... 8 2.1.6 Podpora malého a st ředního podnikání ...... 9 2.1.7 Instituce v ČR podporující podnikání ...... 12 2.2 Národní rozvojový plán ...... 13 2.3 Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání v letech 2007 – 2013 ...... 13 2.4 Strategie regionálního rozvoje České republiky ...... 14 2.5 Trendy v regionálním rozvoji ...... 14 2.5.1 Typy region ů ...... 15 2.5.2 Regionální politika ...... 16 2.6 MSP v evropském prostoru ...... 17 2.6.1 Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013 (NSPRV) ...... 18 2.6.2 Program rozvoje venkova v ČR v období 2007-2013 (PRV) ...... 19 2.6.2.1 LEADER (propojování akcí hospodá řského rozvoje venkova) ...... 20 2.6.2.2 Místní ak ční skupiny (MAS) ...... 22 3 METODIKA ...... 26 3.1 Cíle diplomové práce ...... 26 3.2 Etapy vypracování práce ...... 26 3.2.1 Literární p řehled ...... 26 3.2.2 Hospodá řská charakteristika okresu Tábor ...... 26 3.2.3 Analýza MSP ...... 26 3.2.4 Návrh opat ření pro možnosti dalšího rozvoje ...... 27 3.2.5 Záv ěr ...... 27 3.3 Vlastní metodika ...... 27 3.3.1 Komparace ...... 27 3.3.2 Dotazníkové šet ření ...... 27 3.3.3 Metoda SWOT analýzy ...... 29 3.4 Zdroje dat ...... 29 4 HOSPODÁ ŘSKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ...... 30

4.1 Základní charakteristika okresu Tábor ...... 30 4.2 Charakter osídlení ...... 32 4.2.1 Obyvatelstvo ...... 33 4.3 Trh práce a nezam ěstnanost okresu Tábor ...... 34 4.3.1 Vývoj mezd v letech 2000 – 2005 ...... 36 5 ANALÝZA MSP V OKRESE ...... 38 5.1 Organiza ční struktura firem ...... 38 6 MOŽNOSTI ROZVOJE MSP ...... 41 6.1 Granty, podpory a p říšp ěvky Jiho českého kraje pro rozvoj MSP ...... 41 6.1.2 Program zvýhodn ěných regionálních úv ěrů pro drobné a malé podnikatele v Jiho českém kraji ...... 41 6.1.3 Rozvoj malých podnikatel ů ve vybraných regionech ...... 43 6.1.4 Podpora za čínajících v čela řů ...... 43 6.2 Opera ční program podnikání a inovace (OPPI) ...... 45 7 ANALÝZA ČINNOSTI MAS A JEJICH VÝZNAM PRO ROZVOJ MSP ...... 47 7.1 Místní ak ční skupina Krajina srdce ...... 47 7.2 Místní ak ční skupina Lužnice ...... 55 7.3 Podpora malého a st ředního podnikání v MAS Krajina srdce ...... 61 7.4 Podpora malého a st ředního podnikání v MAS Lužnice ...... 64 7.5 Vyhodnocení dotazníkového šet ření ...... 68 7.5.1 Dotazníkové šet ření – členové MAS ...... 68 7.5.2 Dotazníkové šet ření – ne členové MAS ...... 74 7.6 Matice SWOT analýzy ...... 84 7.6.1 MAS Krajina srdce ...... 84 7.6.2 MAS Lužnice ...... 87 7.7 Návrh zm ěn a doporu čení ...... 90 7.7.1 Podnikatelé v okrese Tábor...... 91 7.7.2 MAS Krajina srdce ...... 93 7.7.3 MAS Lužnice ...... 95 8 ZÁV ĚR ...... 98 9 SUMMARY ...... 102 10 P ŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ...... 104 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAF Ů SEZNAM OBRÁZK Ů SEZNAM P ŘÍLOH

1 Úvod

V České republice je úloha malých a st ředních podnik ů (MSP) významnou sou částí tržní ekonomiky, často jsou ozna čovány za páte ř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zam ěstnanosti a sociální integrace. Významn ě se podílejí na zam ěstnanosti (více než 62 %), tvorb ě HDP (více než 36 %), výkonech a dalších makroekonomických ukazatelích. Důležitou roli mají při vytvá ření nových pracovních míst. MSP jsou tv ůrci zdravého podnikatelského prost ředí, absorbují část pracovních sil uvol ňovaných z velkých podnik ů, jsou velmi flexibilní, vypl ňují mezery na trhu a napomáhají rychlejšímu rozvoji strukturáln ě postižených region ů, menších m ěst a obcí. Ekonomické rozdíly jsou nejvíce z řetelné v menších m ěstech a na vesnicích. Snižováním rozdíl ů se zabývá regionální politika, která si klade za úkol zvyšování ekonomického r ůstu, zlepšování stavu životního prost ředí či diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru. Důležitým faktorem pro rozvoj malého a st ředního podnikání v těchto lokalitách je bezpochyby jeho podpora. Podporu lze rozd ělit na n ěkolik částí. První část tvo ří podpora MSP poskytovaná výhradn ě ze státního rozpo čtu ČR, jejíž rozd ělování probíhá z velké části prost řednictvím Ministerstva pr ůmyslu a obchodu ČR. Druhou částí je podpora z fond ů EU. Poslední část tvo ří resortní programy podpory, či krajské a obecní podpory. Evropská unie klade velký důraz na co nejv ětší rozvoj malého a st ředního podnikání. Programovací období 2007 – 2013 nabízí možnost získat mnohem více prost ředk ů, než tomu bylo v předcházejícím období 2004-2006. Finan ční prost ředky můžeme získat z dvou strukturálních fond ů (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond) a z Fondu soudržnosti. Dalším fondem je Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který již pod strukturální fondy nespadá. Podpora konkurenceschopnosti zem ědělství, lesnictví a rozvoje venkova spadá pod Program rozvoje venkova. Tento program má 4 prioritní osy. V diplomové práci se zam ěř ím na osu IV – metodu LEADER.

Metoda LEADER byla v České republice známá již od 90. let minulého století. První místní ak ční skupina v České republice vznikla v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Postupn ě se MAS vytvo řily na celém území ČR a využívaly Opera ční program Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství, v programovém období 2004 – 2006 nazývaný LEADER+, který byl spolufinancován Evropskou unií. Do roku 2008 byl vypisován národní program LEADER ČR, který byl financovaný výhradn ě ze státního rozpo čtu ČR jako ro ční dota ční program Ministerstva zem ědělství ČR. V roce 2007 p řekro čil po čet MAS 150. Od tohoto roku je LEADER jednou z os Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, konkrétn ě Osy IV LEADER. Metoda LEADER je vnímána jako nástroj, pomocí kterého mohou venkovské oblasti dosáhnout v ětší konkurenceschopnosti, soudržnosti a tím se i p řiblížit k trvale udržitelnému životu. Místní ak ční skupiny (MAS) jsou neziskové organizace, založené na principu partnerství a kooperace ve řejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. Všeobecn ě je známo, že místní partnerství zlepšuje využití finan čních a lidských zdroj ů, a to jak efektivn ějším používáním zdroj ů, tak možností získávání dalších zdroj ů. Hlavním úkolem místních ak čních skupin je pomoc p ři zpracování Žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova pro místní žadatele. Významnou rolí místních ak čních skupin je také budování komunitního zp ůsobu života na venkov ě, možnost obyvatel podílet se na rozhodování o d ění v jejich regionu a na plánování jeho rozvoje.

2 Literární p řehled

2.1 Pojetí malých a st ředních podnik ů

Dle Hisricha [8] lze podnikání definovat jako proces vytvá ření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prost řednictvím vynakládání pot řebného času a úsilí, p řebírání doprovodných finan čních, psychologických a spole čenských rizik a získávání výsledné odm ěny v podob ě pen ěžního a osobního uspokojení.

Podnik je obecn ě interpretován jako subjekt, ve kterém dochází k přem ěně zdroj ů (vstup ů) ve statky (výstupy). Dále m ůžeme termín vymezit jako uspo řádaný soubor prost ředk ů, zdroj ů, práv a jiných majetkových hodnot (a ť vlastních či pronajatých), které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit. Právní pojetí podniku lze interpretovat jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží v ěci, práva a jiné majetkové hodnoty, které pat ří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit [30].

2.1.1 Význam malých a st ředních podnik ů

Malé a st řední podniky jsou významnou sou částí tržní ekonomiky. Odv ětví malého a st ředního podnikání je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje d ůležitou roli p ři tvorb ě pracovních p říležitostí. K 31. 12. 2009 vykazovalo v České republice podnikatelskou činnost 989 568 MSP. I když nedosahují takové výkonnosti jako velké podniky, podílejí se nezanedbatelnou měrou na zam ěstnanosti, tvorb ě HDP a dalších makroekonomických ukazatelích. V roce 2009 se MSP podílely 62,33 % na celkové zam ěstnanosti a 36,22 % na tvorb ě HDP. Od roku 2003 dochází k nep řetržitému r ůstu podílu MSP na celkovém vývozu, který v roce 2009 dosáhl 50,7 %. Na celkovém dovozu České republiky se MSP podílejí 57,4 % [18].

V rámci EU malé a st řední podniky zam ěstnávají 80 milion ů ob čan ů, tvo ří každé druhé nov ě vzniklé pracovní místo. Mezi malé a st řední podniky se řadí 99 % evropských firem, které tvo ří p řibližn ě 70 % všech pracovních míst a 60 % HDP Evropské unie [25]. Velmi zajímavé je to, že dev ět z deseti malých a st ředních podnik ů jsou vlastn ě mikropodniky s mén ě než 10 zam ěstnanci [45]. Prosperita MSP se stala prioritou Evropské unie. Evropská komise p řijala v červnu 2008 Evropský akt pro malé podniky, který má za cíl zlepšit celkový p řístup k podnikání a systematicky podporovat konkurenceschopnost a r ůst malých a st ředních podnik ů. Evropský akt se zam ěř uje na zlepšování p řístupu podnik ů k financím, uplat ňování lepší regulace a snižování administrativní zát ěže podnikání, prohlubování vnit řního trhu, lepší p řístup na trhy třetích zemí a podporu podnikání, inovací a podnikatelského vzd ělávání [25]. Tyto podniky jsou velice flexibilní, dokáží se pom ěrn ě rychle p řizp ůsobit měnícím se podmínkám na trhu. Mají schopnost tlumit negativní dopady strukturálních zm ěn v postižených regionech, nap ř. tím, že absorbují pracovní sílu, která je propuštěna z velkých podnik ů. V dnešní globalizované ekonomice jsou cen ěny jako protipól monopol ů. Jsou schopny zaplnit menší segmenty trhu, o které v ětší firmy nemají zájem, a p ůsobí jako subdodavatelé velkých podnik ů. Malé a st řední podniky tak vytvá řejí konkuren ční dynamiku celé ekonomiky [11].

2.1.2 Vymezení malých a st ředních podnik ů

Statistický p řístup d ělí podniky do t ří skupin podle po čtu zam ěstnanc ů: a) malé – do 20 zam ěstnanc ů; b) st řední – do 100 zam ěstnanc ů; c) velké – 100 a více zam ěstnanc ů [25].

Dle komise Evropské unie (2003/361/EC z 6. 5. 2003) lze klasifikovat malé a st řední podniky dle čty ř kritérií: a) po čet zam ěstnanc ů; b) ro ční tržby, resp. p říjmy (dle toho, zda subjekt vede podvojné, či jednoduché účetnictví);

c) hodnota aktiv, resp. majetku (v závislosti na užití ú četní soustavy); d) nezávislost.

Klasifikace je následující: a) st řední podniky mají: a. mén ě než 250 zam ěstnanc ů; b. ro ční obrat/p říjmy nep řesahují korunový ekvivalent 50 mil. EUR; c. nebo aktiva/majetek nep řesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR; d. a spl ňují kritérium nezávislosti, což znamená, že více než 25% kapitálu a hlasovacích práv není ve vlastnictví jiného subjektu. b) malé podniky mají: a. mén ě než 50 zam ěstnanc ů; b. jeho aktiva/majetek, nebo obrat/p říjmy nep řesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR; c. spl ňují kritérium nezávislosti. c) drobné podniky mají: a. mén ě než 10 zam ěstnanc ů; b. jeho aktiva/majetek nebo obrat/p říjmy nep řesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR [1].

2.1.3 P řínosy MSP

Malí a st řední podnikatelé hrají významnou úlohu p ři vytvá ření nových pracovních p říležitostí a všeobecn ě p ůsobí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje [16].

MSP mají p ředevším tyto p řínosy: − přispívají k vytvá ření vhodného spole čenského a sociálního klimatu, k pracovnímu, sociálnímu a spole čenskému uplatn ění r ůzných skupin obyvatelstva a k udržování zdravého životního prostředí; − jsou významným činitelem p ři architektu ře m ěst a obcí, protože oživují

historická centra, nabízejí v nich širokou škálu služeb a aktivit; − oživují nebo udržují kulturní a řemeslné tradice, zvyklosti a jiná specifika regionu; − pomáhají budovat demokratický a svobodný spole čenský systém; − pomáhají stabilizovat ekonomickou, sociální a politickou strukturu [7].

2.1.4 Omezení malých a st ředních podnik ů

Malé a st řední podniky se samoz řejm ě potýkají s různými omezeními, pat ří mezi ně zejména: − negativní spole čenské vnímání podnikatel ů, − horší p řístup ke kapitálu, − vzd ělávání v oblasti podnikání, − omezené inova ční kapacity a nízké výdaje na vědu a výzkum, − administrativní zát ěž, − omezený p řístup k ve řejným zakázkám, − rostoucí požadavky se zm ěnami právních p ředpis ů i dodržování p říslušných správních akt ů atd. [25].

2.1.5 Formy spolupráce malých a st ředních podnik ů

Nevýhody a problémy, se kterými se malé a st řední podniky setkávají, mohou do jisté míry zmírnit r ůzné formy spolupráce. M ůže jít o následující formy spolupráce: − partnerství, − podnikatelské sít ě (v č. franchisingu), − klastry, − strategická spojenectví, − pevná spojenectví [1].

2.1.6 Podpora malého a st ředního podnikání

Podpora MSP pat ří mezi priority vlády ČR. Obecn ě ji m ůžeme rozd ělit na informa ční podporu a finan ční podporu. Subjekty poskytující výše uvedené typy podpor lze rozd ělit do t ří skupin: − vládní organizace zam ěř ené na poskytování r ůzných služeb podnikatel ům, − nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací, podnikatelské subjekty [30].

V České republice je podpora malého a st ředního podnikání dána zákonem č. 47/2002 Sb. Dle zákona m ůže být poskytnuta na: − projekty zam ěř ené na investice; − výchovu a vzd ělávání ve vzd ělávacích programech st ředních škol ukon čených výu čním listem; − zvyšování odbornosti dosp ělých; − hospodá řské a technické poradenství; − projekty sdružení pro rozvoj malých a st ředních podnikatel ů a k posílení jejich postavení na trhu; − získání informací o podnikání; − projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky malí a st řední podnikatelé využívají; − projekty v regionech se soust řed ěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných d ůvod ů; − vytvá ření nových pracovních míst; − navazování kontakt ů a spolupráce se zahrani čními partnery a ú čast na vnitrostátních i zahrani čních výstavách a veletrzích; − zavedení systém ů zajiš ťujících zvýšení kvality produkce a řízení podnik ů a využití služeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti; − projekty zam ěř ené na investice spojené s ochranou životního prostředí, poskytování technických informací a poradenských služeb nebo vybraných provozních náklad ů ur čených na činnosti spojené s ochranou životního

prost ředí.

Poskytování podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory. Dle zákona není na podporu právní nárok. Forma podpor je následující: − návratné finan ční výpomoci, − dotace, − finan ční p řísp ěvek, − záruky, − úv ěr se sníženou úrokovou sazbou [27].

Pelcl a kolektiv [23] dopl ňují formy podpory pro podnikatele o následující: − bezúro čný úv ěr – obvykle ur čen pouze za čínajícím podnikatel ům; − zvýhodn ěné úv ěry – úv ěr se v ětšinou poskytuje do výše 50-80 % p ředpokládaných celkových náklad ů projektu; − pod řízené úv ěry – v programech PROGRES a TRH; − přísp ěvky na úhradu úrok ů – přísp ěvky k úhrad ě části úrok ů z bankovních úv ěrů (od komer ční banky) pro podnikatele v zem ědělství; − záruka na kapitálový vstup – přísp ěvek na úhradu náklad ů služeb externích poradc ů; − cenov ě zvýhodn ěné záruky a záruky za ú čast v obchodní ve řejné sout ěži – cenové zvýhodn ění m ůže činit až 9 % ro čně; − přísp ěvky na získání certifikátu – pro MSP; − přísp ěvky na pracovní místa – na z řízení spole čensky ú čelného pracovního místa nebo chrán ěného pracovního místa; − přímé platby – poskytovány v rámci projektu se Spole čnou zem ědělskou politikou EU.

Podporu malého a st ředního podnikání m ůžeme z hlediska jejího zdroje (poskytovatele) rozd ělit do dvou základních skupin: − komer ční (placené služby – da ňové, ú četní, aj.) a − nekomer ční (státní zdroje, soukromé zdroje, ze zdroj ů EU) [5].

Orgány místní samosprávy (obce) jsou jedním z nejd ůležit ějších faktor ů úsp ěšného podnikání. Mohou svými zákonnými možnostmi i vlastní politikou zaujmout vůč i podnikatel ům r ůzn ě zam ěř ené postoje a tak ovlivnit rozvoj nejr ůzn ějších podnikatelských aktivit. Drobné podnikání je ve v ětší mí ře než velké podniky závislé na místních všeobecných podmínkách. D ůvodem je to, že MSP využívá p řevážn ě místních zdroj ů, dále pracuje ve zna čné a často rozhodující mí ře pro místní trh a ve své činnosti je bezprost ředn ě ovliv ňováno působením orgán ů místní samosprávy. Možnosti podpory obce ve vztahu k podnikání jsou r ůzné. Obec m ůže zvýšit bezpe čnost v obci prost řednictvím z řízením obecní policie nebo najaté bezpe čnostní agentury. Založení ú čelových sdružení, která posílí postavení obcí jako celku, je další možností podpory obce podnik ům. Dále mohou obce díky široké škále možností vytvá řet vhodné podmínky pro podnikání (nap ř. vybudování technické infrastruktury, výhodné pronájmy, poradenská činnost apod.). Dopad podnikání pro obce má velký význam nap říklad ve vytvá ření nových pracovních míst, podnikání se stává zdrojem příjm ů obecních rozpo čtů, zlepšuje se tak ob čanská vybavenost obce, podporuje se školství, kultura a sport v obcích a též m ůže docházet ke spolutvorb ě technické infrastruktury [12]. Malé a st řední podniky mohou vedle národních program ů podpory využívat i pomoc vyplývající z iniciativ Evropské unie. Pro rozpo čtové období 2007-2013 lze čerpat především z prost ředk ů v rámci opera čního programu Podnikání a inovace, který obsahuje 7 prioritních os [27].

2.1.7 Instituce v ČR podporující podnikání

HOSPODÁ ŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) HK ČR je subjektem zastupujícím podnikatelskou ve řejnost v ČR a neodmyslitelnou sou částí hospodá řského života v ČR. Hájí zájmy svých člen ů, kterými jsou malé, st řední a velké podniky sdružující se dobrovoln ě v regionální síti komor a v živnostenských spole čenstvech. Hlavním posláním komory je prosazovat a podporovat opat ření, která p řispívají k rozvoji podnikání v ČR.

CZECHINVEST (CI) Agentura pro podporu podnikání a investic je státní p řísp ěvková organizace zřízená Ministerstvem pr ůmyslu a obchodu ČR. Hlavním posláním CI je podpora za čínajících podnikatel ů a podpora konkurenceschopnosti stávajících českých podnikatel ů, zejména se jedná o podporu podnikání prost řednictvím opera čního programu Podnikání a inovace.

CZECHTRADE Základní prioritou agentury CZECHTRADE ( Česká agentura na podporu obchodu) je d ůkladná znalost p ředm ětu podnikání a pochopení potřeb klient ů. Poskytuje služby exportér ům ve spolupráci se zahrani čními kancelá řemi.

ČEB Česká exportní banka, a.s. je specializovanou bankovní institucí pro státní podporu vývozu p římo a nepřímo, jejím vlastníkem je stát. Má za cíl poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním vývozních úv ěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. Umož ňuje českým vývozc ům vstupovat do sout ěže na mezinárodním trhu.

EGAP Exportní garan ční a pojiš ťovací spole čnost, a.s. se zam ěř uje na pojiš ťování vývozních úv ěrů proti teritoriálním a komer čním rizik ům spojeným s vývozem zboží

12 a služeb z České republiky. Spole čnost se tak stala sou částí systému státní podpory exportu a poskytuje pojiš ťovací služby všem vývozc ům českého zboží [29].

2.2 Národní rozvojový plán

Výchozím zast řešujícím dokumentem r ůzných program ů a s nimi spojených projekt ů je z pohledu EU Národní rozvojový plán (NRP). Státní orgány musí zpracovat Národní rozvojový plán, který nazna čí a zd ůvodní základní sm ěry podpor z unijních fond ů. Národní (regionální) rozvojový plán je hlavním dokumentem pro vyjednávání podpory ze strukturálních fond ů EU.

Národní rozvojový plán České republiky pro období 2007 – 2013 podporuje: − posílení konkurenceschopnosti pr ůmyslu a podnikatelských služeb, − rozvoj dopravní infrastruktury, − rozvoj lidských zdroj ů, − ochranu a zkvalit ňování životního prost ředí, − rozvoj venkova, multifunk čního zem ědělství, − rozvoj cestovního ruchu [19].

2.3 Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání v letech 2007 – 2013

Podporu malého a st ředního podnikání EU financuje p ředevším ze strukturálních fond ů. Konkrétn ě všeobecného rozvoje malého a st ředního podnikání se týkají fondy ERDF. Cílem je přisp ět ke zvyšování hospodá řské vysp ělosti evropských region ů. Zejména nyní, v letech 2007 – 2013 (pro toto období je zpracována Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání), se nabízí čerpání zna čného množství prost ředk ů z t ěchto fond ů. Z navržených opera čních program ů je pro nás nejzajímav ější opera ční program Podnikání a inovace, jenž má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti sektoru pr ůmyslu a podnikání, udržení p řitažlivosti České republiky, region ů a m ěst pro investory, podporu inovací, stimulaci poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje,

13 komercializaci t ěchto výsledk ů, podpory podnikatelského ducha a r ůstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavád ění nových technologií a inovovaných výrobk ů, v četn ě nových informa čních a komunika čních technologií [50].

Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání v letech 2007 – 2013 [16] má tyto cíle: − zajistit konkurenceschopnost MSP a tím podpo řit jejich další rozvoj; − zlepšit podmínky pro podnikání; − zvýšit kvalitu sektoru MSP – větší d ůraz na firemní výzkum, vývoj a inovace; − posílit úlohu MSP jako zdroje nových pracovních míst a snižování regionálních rozdíl ů.

2.4 Strategie regionálního rozvoje České republiky

Pro programové zabezpe čení regionální politiky byl vytvo řen základní dokument podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje s názvem Strategie regionálního rozvoje ČR (zkr. SRR ČR). Tento dokument obsahuje analýzu regionálního rozvoje ČR v uplynulém období; vymezuje slabé a silné stránky v rozvoji jednotlivých region ů, odv ětví a sektor ů; obsahuje i návrh strategie dalšího prostorového rozvoje ČR a nakonec doporu čení pro jednotlivé orgány ohledn ě programových podpor. Strategie je d ůležitým dokumentem p ři p říprav ě Národního rozvojového plánu (NRP), resp. Národního strategického referen čního rámce (NSRR) a opera čních program ů, zam ěř ených na čerpání prost ředk ů z evropských fond ů [1].

2.5 Trendy v regionálním rozvoji

Trendy v regionálním rozvoji jsou východiskem pro koncepci regionálního rozvoje a regionální politiky v České republice. Pro posílení a udržení hospodá řského rozvoje v konkurenceschopném prost ředí musí být spln ěny t ři navzájem se dopl ňující soubory podmínek. První podmínkou je vhodná úrove ň technické infrastruktury (efektivní dopravní, telekomunika ční a energetické sít ě, kvalitní ekologická za řízení

14 apod.) i lidského kapitálu. Druhou podmínkou je, že v nové ekonomice založené na znalostech musí mít regiony schopnost inovovat a využívat existující know-how a sledovat cestu udržitelného rozvoje. Poslední podmínkou je ekologická udržitelnost rozvoje.

K hlavním p říčinám nerovnovážného rozvoje region ů a vzniku regionálních disparit pat ří: − výrazný pokles výroby a zam ěstnanosti v těžkém pr ůmyslu; − pokles výroby textilního a elektrotechnického pr ůmyslu a odv ětví od ěvního a obuvnického pr ůmyslu; − snižování po čtu pracovník ů v zem ědělství; − rozvoj terciárního sektoru se s větší intenzitou koncentroval do velkých m ěst a aglomerací; − nestejnom ěrný rozvoj soukromého podnikání; − kvalita lidských zdroj ů a místní samosprávy; − rozdílná vybavenost území infrastrukturou; − nízká meziregionální mobilita pracovních sil; − přetrvávající neuspokojivý stav životního prost ředí; − existence řady územn ě-technických specifik a problém ů zat ěžujících rozvoj některých region ů; − rozdílná geografická poloha region ů [32].

2.5.1 Typy region ů

Ministerstvo pro místní rozvoj v zákon ě o podpo ře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. navrhlo vymezení region ů, jejichž vývoj je t řeba s ohledem na vyvážený vývoj státu a vyrovnávání rozdíl ů mezi úrovn ěmi jeho jednotlivých územních celk ů podporovat: 1. regiony se soust řed ěnou podporou státu, které se dle charakteru svého zaostávání člení na: a. strukturáln ě postižené regiony – zde dochází k útlumu odv ětví

a výrobních podnik ů, dále k růstu nezam ěstnanosti, b. hospodá řsky slabé regiony – vykazují podstatn ě nižší úrove ň rozvoje v hospodá řské a sociální oblasti, c. venkovské regiony – charakteristické nízkou hustotou zalidn ění, poklesem po čtu obyvatel a vyšším podílem zam ěstnanosti v zem ědělství. 2. ostatní regiony, jež stát podporuje z jiných d ůvod ů, nap ř. pohrani ční, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se siln ě narušeným či poškozeným životním prost ředím a další [10].

2.5.2 Regionální politika

Definice Regionální politiky dle Strategie regionálního rozvoje ČR [14]: „Regionální politika p ředstavuje soubor intervencí, zam ěř ených podle konkrétní situace státu a jeho region ů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opat ření vedoucích k r ůstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prost ředk ů na tyto priority. Jejím významným cílem je konvergence region ů v rámci ur čitého územního celku a klí čovým znakem je její selektivnost, to znamená diferenciace zam ěř ení intervencí na podporu vybraných problémových region ů, které výrazn ě zaostávají ve svém rozvoji za pr ůměrem v mí ře, která je spole čensky uznána za nežádoucí.“ Regionální politika se orientuje na mén ě výkonné a vysp ělé regiony. Cílem je zlepšení prosperity a výkonnosti region ů. Menší výkonnost n ěkterých region ů bývá zp ůsobena jejich odlehlou polohou, nedostate čnými p řírodními zdroji a také historickým a kulturními faktory.

Důvody k podpo ře mén ě výkonných region ů jsou: − sociální a politické – zabezpe čení rovných šancí kvality života a uplatn ění; − ekonomické – nedostate čně prosperující regiony znamenají nedostate čné využití území jako výrobního faktoru.

Nástroji v přerozd ělování ekonomických statk ů regionální politiky jsou: − přímá stimulace privátních investor ů v podporovaném území; − rozvojové investice do infrastruktur: technických, dopravních, do ob čanského vybavení; − investice do lidských zdroj ů [13].

Velmi žádoucí je také vznik místních podnikatelských sdružení a vzájemná komunikace a spolupráce mezi jeho členy. Ve řejný sektor m ůže p ůsobit pouze jako jakýsi urychlova č nebo povzbuzova č ale vlastní iniciativa musí vzejít od soukromých firem. V zásad ě se ukazuje, že nejúsp ěšn ější jsou investice do lidských zdroj ů, dále do vzd ělání a výchovy kvalifikovaných lidí [2]. Strukturální podpory, které jsou ur čené regionům ze zdroj ů Evropské unie a z národních zdroj ů daného státu, jsou p ředevším orientovány na využití regionálního potenciálu s cílem tento potenciál aktivovat k dynamickému rozvoji, k posílení pozitivních zm ěn v regionálních strukturách a k eliminaci nebo utlumení vlivu nep říznivých faktor ů. Základem poskytování strukturálních podpor je jejich úsp ěšné využití s cílem stabilizovat a rozvíjet region jako celek. Z tohoto vyplývá d ůležitost sledování procesu jednak z hlediska vynakládání prost ředků, dále z hlediska vytvá ření efekt ů díl čích i výsledných, které toto vynakládání vyvolalo. Posuzování efektivnosti využití strukturálních prost ředk ů v regionu není jednorázová záležitost [9].

2.6 MSP v evropském prostoru

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se naskytly nové možnosti jak rozvíjet podnikání. V případ ě ekonomických dopad ů jde jak o pozitivní, tak i negativní zm ěny. S otev řením trhu nepochybn ě došlo i k nástupu konkurence. Strukturální a regionální politika v EU zaujímá dominantní postavení. Snahou EU je snižování rozdíl ů mezi jednotlivými regiony EU (nejvíce znevýhodn ěných region ů), jedná se nap ř. o regiony s velmi nízkou zalidn ěností, odlehlé kraje, oblasti s vysokou nezam ěstnaností, špatnou infrastrukturou). Dalším cílem EU je postupné vyrovnávání odlišné sociáln ě ekonomické úrovn ě zemí p ři sou časném zachování jejich

17 historických hodnot. V souladu s principy hospodá řské a sociální soudržnosti byly postupn ě vytvo řeny strukturální fondy, jejichž ú čelem, prost řednictvím rozvojových program ů a projekt ů, je snižovat zaostalost znevýhodn ěných region ů v četn ě venkovských a zajistit v těchto oblastech vyrovnaný a udržitelný rozvoj [26].

Evropská unie disponuje t řemi hlavními fondy: − Fond soudržnosti (FS). − Strukturální fondy: − Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), − Evropský sociální fond (ESF).

Finan ční prost ředky z Kohezního fondu (Fond soudržnosti) jsou poskytovány pro členské zem ě, které nedosahují 90% pr ůměrné úrovn ě HDP na obyvatele EU a které usilují o spln ění maastrichtských kritérií vstupu do Hospodá řské a m ěnové unie Dalším možným zdrojem získání podpory je Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Tento program nespadá pod strukturální fondy a podporuje konkurenceschopnost zem ědělství, lesnictví a rozvoj venkova. Tyto oblasti jsou financovány prost řednictvím Programu rozvoje venkova, který zahrnuje 4 osy. Řídícím orgánem je Ministerstvo zem ědělství ČR a zprost ředkujícím subjektem je Státní zem ědělský interven ční fond [49].

2.6.1 Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007 - 2013 (NSPRV)

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR vychází z hlavních strategických priorit Evropské unie pro léta 2007 – 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytvá ření nových pracovních p říležitostí a také udržitelný ekonomický rozvoj [32]. NSPRV zajiš ťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým sm ěrům“, t řem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana p řírody, životního

18 prost ředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV dále zajiš ťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ČR a EU s cílem zabránit překryv ům ve využívání t ěchto nástroj ů a jejich ú činným využíváním vytvá řet synergické efekty [19].

2.6.2 Program rozvoje venkova v ČR v období 2007 – 2013 (PRV)

Spole čně s Národním strategickým plánem je Program rozvoje venkova ČR základním dokumentem, který stanovuje postup p ři realizaci politiky rozvoje venkova. Evropská unie pro období 2007 – 2013 vydala Na řízení Rady o podpo ře pro rozvoj venkova z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) č. 1698/2005 [24]. PRV úsp ěšn ě navazuje na dokumenty: OP Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství v ČR, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, SAPARD a LEADER. PRV se d ělí na 4 prioritní osy, které vymezují opat ření pro alokaci finan čních prost ředk ů z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD): − Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví , − Osa II: Zlepšování životního prost ředí a krajiny, − Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova, − Osa IV: LEADER [17].

Program rozvoje venkova je programový dokument p řipravený Ministerstvem zem ědělství ČR ve spolupráci s partnerskými subjekty pro poskytování dotací na zem ědělství a rozvoj venkova. Řídícím orgánem je Ministerstvo zem ědělství ČR, administraci a kontrolu žádostí o podporu provádí Státní zem ědělský a interven ční fond. Celková suma finan ční zdroj ů z fond ů EU pro tento program na programovací období 2007-2013 činí 2,86 mld. EUR [52]. Tato částka je dopln ěna z prost ředk ů státního rozpo čtu ČR ve výši 812,561 mil. EUR (Zpráva o vývoji MSP a jeho podpo ře v roce 2009). Celková alokace na MAS a realizaci jejich strategií do konce programovacího

19 období je 184,3 mil. EUR [41].

Tabulka 1: Finan ční alokace Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 % z EAFRD Celkem Podíl EU (mil. Národní zdroje Osy (tj. podílu ve řejné zdroje EUR) (mil. EUR) EU) (mil. EU Osa I 22,39 630,39 210,13 840,52 Osa II 55,20 1554,16 391,58 1945,74 Osa III 16,93 476,67 158,89 635,56 Osa IV 5,00 140,78 35,19 175,97 Technická pomoc 0,48 13,51 4,50 18,01 Celkem 100,00 2815,51 800,29 3615,80 Zdroj: Výro ční zpráva o implementaci programu rozvoje venkova ČR, 2007 [20]

2.6.2.1 LEADER (propojování akcí hospodá řského rozvoje venkova)

Venkovské oblasti v členských zemích EU jsou vystavovány celé řad ě problém ů, které mohou významn ě ovlivnit jejich životaschopnost. Mezi tyto problémy pat ří nap říklad stárnutí populace venkova, odliv obyvatelstva, nedostatek pracovních příležitostí, omezený rozsah dostupných služeb i možností pro kvalitní trávení volného času. Hlavním cílem metody LEADER je pomoci p ředstavitel ům venkovských oblastí, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, a sou časn ě podporovat zavád ění integrovaných vysoce kvalitních strategií pro trvale udržitelný rozvoj, zkoušení nových zp ůsob ů podpory p řírodního a kulturního d ědictví, upev ňování ekonomického prost ředí, tvorbu pracovních míst a zejména zlepšení organiza čních schopností komunit [24].

Osa IV – LEADER se d ělí na 3 opat ření: IV.1.1. Místní ak ční skupina – v daném opat ření bylo Hodnotitelskou komisí vybráno 112 MAS po spln ění kritérií p řijatelnosti na základ ě jimi zpracovaného Strategického plánu Leader (SPL). MAS čerpají dotace na svoji činnost související s realizací SPL. IV.1.2 . Realizace místní rozvojové strategie – podpora projekt ů, které jsou v souladu se

schváleným SPL místních ak čních skupin. IV.2.1. Realizace projekt ů spolupráce – umož ňuje zefektivnit principy Leaderu. Zahrnuje podporu spolupráce mezi územími na národní nebo mezinárodní úrovni [60].

Tabulka 2: Proplacené žádosti Programu rozvoje venkova celkem za období 2007-2010 č Finan ční zdroje v K č Po et Osa Název žádostí k EU ČR Celkem 30.11.2010

OSA IV LEADER Místní ak ční IV.1.1. 176 824 170 44 206 268 221 030 438 108 skupina Realizace místní IV.1.2. 346 276 850 86 569 589 432 846 439 947 rozvojové strategie Realizace projekt ů IV.2.1. 9 961 613 2 490 408 12 452 021 4 spolupráce Celkem OSA IV 533 062 633 133 266 265 666 328 898 1 059 Zdroj: Proplácení projektových opat ření z Programu rozvoje venkova, 2010 [20]

Pojmem koncepce podle iniciativy LEADER se rozumí místní rozvojová strategie, která obsahuje alespo ň následující prvky: a) strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, ur čené pro řádn ě vymezená subregionální venkovská území; b) partnerství mezi ve řejným a soukromým sektorem na místní úrovni (místní ak ční skupiny); c) přístup zdola spojený s tím, že rozhodovací proces týkající se vypracování a provád ění strategií místního rozvoje náleží místním ak čním skupinám; d) víceodv ětvové navrhování a provád ění strategie založené na sou činnosti mezi subjekty a projekty z různých odv ětví národního hospodá řství; e) uplat ňování inova čních p řístup ů; f) provád ění projekt ů spolupráce; g) vytvá ření sítí místních partnerství [3].

Programy LEADER se uplat ňují na území s 10-100 tis. obyvateli, které má svoji tematicky integrovanou strategii rozvoje. P ředpokladem strategie (žadatelem) je tzv. místní ak ční skupina (MAS), nikoliv obec nebo sdružení obcí. Jednotlivé projekty v rámci schválené strategie vybírá a realizaci strategie p římo řídí MAS, ne obecní zastupitelstvo, krajský ú řad, státní agentura apod. Silný usm ěrňující a kontrolní vliv však mají státní instituce, p ředevším zem ědělské agentury a pozemkové ú řady v krajích a Státní zem ědělský interven ční fond, který plní i funkci platební agentury [28]. Program LEADER p řinesl do České republiky převratnou zm ěnu. D říve byla příprava dota čních program ů výhradn ě v ěcí ve řejné správy, veškeré p řísp ěvky poskytovaly p římo orgány ve řejné správy a s žádostmi p řicházeli v ětšinou jednotliví, vzájemn ě izolovaní žadatelé. Nyní dle princip ů Leaderu p řipravují výzvy sama místní mezisektorová partnerství (MAS), která také peníze rozd ělují [4]. V rámci Evropské unie je možnost navrhovat a dále realizovat programy místního rozvoje pro znevýhodn ěné regiony na území asi 900 oblastí. Nap říklad Itálie má kolem 185 oblastí a Velká Británie 66 [21].

2.6.2.2 Místní ak ční skupiny (MAS)

Místní ak ční skupiny jsou speciálním zdrojem podpor pro podnikatele. Jedná se o prost ředky EU z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova. Prost ředky jsou distribuovány velmi decentralizovan ě prost řednictvím sdružení místních subjekt ů a na základ ě místní strategie [23]. Metoda LEADER je tedy rozvíjena prost řednictvím tzv. místních ak čních skupin, což jsou seskupení aktér ů z ekonomické, ve řejné i neziskové sféry. MAS rozvíjí své aktivity ve venkovském prostoru, který je vymezen nejen geografickými, ale také ekonomickými a kulturními charakteristikami, umož ňujícími provád ět spole čnou rozvojovou strategii [24]. MAS celkov ě zahrnují 4600 obcí se 4,37 mil. obyvatel a p ůsobí na území o rozloze 58,3 tis. km 2. Zahrnují 80 % venkovského území ČR se 73 % jeho obyvatel a tém ěř 75 % malých m ěst a obcí [31]. V České republice je evidováno celkem 160 MAS na v ětšin ě území, z nich 112 je p říjemcem grantu z Programu rozvoje venkova [22].

Výsledkem aktivity místních ak čních skupin je p ředkládání a realizace místních rozvojových strategií. Rozvojové strategie nejsou orientovány pouze na individuální aspekty regionálních iniciativ (rozvoj jednotlivých odv ětví (firem) nebo individuálních investi čních aktivit), ale je preferován p řístup, kdy dochází k jejich propojení. Preferován je zde princip koncentrace, tj. preference t ěch aktivit, které jsou prosp ěšné regionu [3]. Důležitým rysem této dlouhodob ě udržitelné strategie je princip partnerství a vzájemné spolupráce r ůzných venkovských aktér ů. Cílem je vytvo řit podmínky pro rozvoj partnerských vztah ů mezi r ůznými skupinami venkovských aktér ů, a to na základ ě dob ře p řipravené strategie zpracované za ú časti co nejširší ve řejnosti. Pro zd ůrazn ění d ůležitosti podpory hospodá řského rozvoje daného území je podmínkou, aby více než 50% člen ů MAS p ředstavovali partne ři ze soukromé sféry. Místní ak ční skupina si zajiš ťuje vlastní vedení a zp ůsob spravování ve řejných prost ředk ů, které získá na základě dob ře zpracovaných strategií. Realizaci místní strategie zabezpe čuje MAS prost řednictvím projekt ů, jejichž výb ěr, administrace, monitoring a kontrola je pln ě v jejích rukou [24].

Každá MAS musí mít svého manažera a ustavené orgány: − výb ěrovou komisi a − programový výbor nebo valnou hromadu (soukromá sféra zastoupena min. z 50%).

Členové musí mít na území p ůsobnosti MAS trvalé bydlišt ě, sídlo nebo provozovnu, pop řípad ě musí být pro toto území místn ě p říslušní [24].

Místní ak ční skupiny mají v ČR vždy status právnické osoby. Používají se t ři typy, mezi nimiž p řevažují ob čanská sdružení, dále obecn ě prosp ěšné spole čnosti a pak zájmová sdružení právnických osob [22].

Územní p ůsobnost MAS

MAS musí být subregionální venkovské území s 10 000 až 100 000 obyvateli, na celém území České republiky, mimo území hl. m ěsta Prahy a m ěst s více než 25 000 obyvateli. Území je vymezeno hranicí, která obklopuje katastrální území všech okrajových obcí zahrnutých do území p ůsobnosti MAS. Dané území je souvislé se spole čnou charakteristikou a problémy. Samoz řejmostí jsou i doklady potvrzující souhlas všech obcí se za řazením do území p ůsobnosti MAS a jejich seznámení se Strategickým plánem Leader [17].

Obrázek 1: Místní ak ční skupiny v ČR k 3. 2. 2011

Zdroj: Národní sí ť MAS, 2011

MAS zajiš ťuje p ředevším následující činnosti: I – základní, „anima ční“: − sdružuje místní subjekty a organizuje jejich spolupráci − propaguje vlastní činnost a metodu Leader − je členem, resp. ú častní se práce v asociacích a sítích − realizuje vzdělávací činnost a akce − uskute čň uje další vlastní aktivity a akce

II – redistribu ční, „nada ční“ − zve řej ňuje výzvy zájemc ů o granty a zajiš ťuje pro n ě konzultace − zajiš ťuje administrativu, hodnocení a výb ěr p ředložených projekt ů − provádí monitoring realizace projekt ů − komunikuje s příslušným regionálním pracovišt ěm SZIF

III – podp ůrné, rozvojové − vytvá ří, zpracovává a aktualizuje strategii místního rozvoje − vyhodnocuje realizaci projekt ů − připravuje a realizuje spolupráci s jinými MAS − realizuje další informa ční a poradenské činnosti − zajiš ťuje servisní a dopl ňkové služby (např. ú četnictví, výb ěrová řízení) [22].

Financování

Místní ak ční skupiny získávají zdroje z přísp ěvk ů člen ů a sponzorských dar ů, grant ů a dotací, p ůjček a z vlastní vedlejší hospodá řské činnosti [24]. MAS m ůže pro své zp ůsobilé (p řijatelné) výdaje použít pouze jeden zdroj financování z Evropské unie. Podpora režijních výdaj ů je místní ak ční skupin ě vyplácená Akreditovanou platební agenturou na základ ě uskute čněných náklad ů. P římá nenávratná dotace m ůže být maximáln ě 20 % z částky ur čené na realizaci Strategického plánu Leader. Ve řejná podpora na provoz, administrativní činnost a poradenské služby pro MAS činí 100 % celkových zp ůsobilých výdaj ů. Pro ve řejnou podporu v rámci osy Leader platí, že 80 % hradí EU a 20 % národní ve řejné zdroje (stát) [17].

3 Metodika

3.1 Cíle diplomové práce

Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvo ření hospodá řské charakteristiky okresu Tábor s posouzením sou časného stavu malých a st ředních podnik ů v daném okrese a možností jejich dalšího rozvoje. Díl čím cílem byla analýza činností místních ak čních skupin, jejich porovnání a význam pro rozvoj MSP.

3.2 Etapy vypracování práce

3.2.1 Literární p řehled Prvním krokem p ři zpracování diplomové práce bylo studium odborné literatury. V literatu ře bylo vymezeno pomocí definic malé a st řední podnikání, jeho význam a p řínos. V následující části jsou vymezeny základní strategické dokumenty. Následuje pojem „Regionální rozvoj“, jeho trendy a typy. Další část již pat ří evropskému prost ředí a dokument ům, které jsou podmínkou pro rozvoj podnikání. D ůležitou sou částí literárního p řehledu je i metoda LEADER a místní ak ční skupiny, které jsou jejími aktéry.

3.2.2 Hospodá řská charakteristika okresu Tábor V této části jsou uvedeny základní údaje o okresu Tábor a vytvo ření jeho hospodá řské charakteristiky z dostupných údaj ů Českého statistického ú řadu a Ú řadu práce v Tábo ře.

3.2.3 Analýza MSP Analýza malých a st ředních podnik ů v daném okrese vycházela z hospodá řské charakteristiky okresu Tábor a dostupných informací o podpo ře t ěchto subjekt ů od agentury pro podporu podnikání a investic – Czech investu a Krajského ú řadu

Jiho českého kraje. Další údaje byly získány na základ ě dotazníkového šet ření. Místní ak ční skupiny v okrese Tábor V této části jsou charakterizovány místní ak ční skupiny v okrese Tábor – MAS Krajina srdce a MAS Lužnice. V charakteristice jsou uvedeny obecné údaje o MAS, seznam priorit a opat ření, strategické cíle a dosavadní výsledky činnosti. Dále zde bylo provedeno srovnání MAS a jejich SWOT analýza.

3.2.4 Návrh opat ření pro možnosti dalšího rozvoje Na základ ě informací z analýzy MSP byla stanovena opat ření, která by zvýšila podporu malého a st ředního podnikání v okrese Tábor.

3.2.5 Záv ěr Záv ěre čná část práce shrnuje p ředešlé informace, vymezuje opat ření pro zlepšení podnikatelského prost ředí a význam činnosti jednotlivých MAS pro rozvoj MSP v okrese Tábor.

3.3 Vlastní metodika

Pro zpracování diplomové práce byly použity následující metody:

3.3.1 Komparace Metoda spo čívá v hledání funk ční podobnosti. Porovnává se více variant řešení. Tato metoda posloužila p ři srovnávání výsledk ů nap ř. MAS Lužnice a MAS Krajina srdce.

3.3.2 Dotazníkové šet ření Jedná se o komunikaci mezi dotazovaným ( členové nebo ne členové MAS) a dotazujícím. Krom ě tišt ěné podoby lze použít elektronickou (emailovou) a telefonní formu získávání odpov ědí na dané dotazníky. Dotazníkové šet ření se skládalo z dvou dotazník ů – Dotazníky pro podnikatele -

členy MAS (celkem 14 otázek) a Dotazník pro podnikatele - ne členy MAS (celkem 12 otázek). Byli osloveni podnikatelé z obou místních ak čních skupin formou elektronického a telefonického dotazování. Úvodní otázky v dotazníkovém šet ření pro členy MAS se týkaly obecných informací o daném podniku. V další části byly otázky orientované na členství v MAS (vstup do členství, d ůvody vstupu do členství, podání žádostí o dotaci prost řednictvím MAS, úsp ěšnost podání, spokojenost se členstvím apod.). Otázky v dotazníkovém šet ření pro ne členy se op ět týkaly obecných informací o daném podniku (p ředm ět činnosti, právní forma podnikání a po čet zam ěstnanc ů). Další část se zam ěř ila na spolupráci podniku s dalšími subjekty a na zájem o spolupráci. Poslední část byla orientována na místní ak ční skupiny (nap ř. pov ědomí o existenci MAS, možnosti spolupráce s MAS apod.). Hlavním cílem bylo zjistit, zda mají místní podnikatelé pov ědomí o existenci a činnosti MAS. Oba dotazníky jsou uvedeny v příloze. Dotazníky pro podnikatele – členy MAS byly vypln ěny pomocí emailové pošty a telefonickým dotazováním. Z celkového po čtu 15-ti člen ů MAS Krajina srdce se vrátilo 5 dotazník ů a dalších 5 bylo úsp ěšn ě osloveno p řes telefon. V MAS Lužnice odpov ěděli 2 respondenti na email a další 2 byli osloveni přes telefon. Celkový po čet podnikatel ů-členů MAS Lužnice je 6. Hlavním cílem bylo zjišt ění, z jakého d ůvodu podnikatelé vstoupili do ob čanského sdružení MAS Krajina srdce a MAS Lužnice, kde se o činnosti jednotlivých MAS dozv ěděli a jestli členství naplnilo jejich o čekávání. V rámci druhého dotazníku pro ne členy MAS Krajina srdce bylo rozesláno celkem 278 email ů, 6 emailových schránek bylo plných a 5 respondent ů odmítlo vyplnit dotazník. Celkem vyplnilo dotazník 58 respondent ů (20,9 % úsp ěšnost). Emailové adresy byly získány z internetového softwaru www.venkovskatrznice.eu. Druhý dotazník pro ne členy MAS Lužnice byl rozeslán 274 p říjemc ům, nedoru čeno bylo 36 dotazník ů, 11 respondent ů odmítlo vyplnit dotazník a 52 dotazník ů bylo vypln ěno (19 % úsp ěšnost). Adresy respondent ů byly p řejaty z internetového katalogu firem a institucí www.firmy.cz. V obou p řípadech kontaktování p řes elektronická média byl použit dotazník ve formátu textového editoru z řady Microsoft Office – Microsoft Word a také aplikace

28 spole čnosti Google – Google Document. Primární data byla zjiš ťována v období od prosince 2010 do února roku 2011.

3.3.3 Metoda SWOT analýzy Metoda zahrnuje charakteristiku silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení pro MAS Krajina srdce a MAS Lužnice. Z jednotlivých faktor ů je vytvo řena matice SWOT analýzy dle úrovn ě d ůležitosti faktor ů ze subjektivního pohledu.

3.4 Zdroje dat

Pro získání odborných informací byly využity publikace uvedené v Literárním přehledu. Dalším zdrojem informací byly internetové stránky: www.maskrajinasrdce.cz, www.masluznice.bechynsko.cz, www.mpo.cz, www.jhk.cz, www.czsu.cz, www.czechinvest.org. Kontaktní informace na podnikatele z MAS Krajina srdce byly čerpány z informa čního portálu nazvaného Venkovská tržnice, dostupného na www.venkovskatrznice.eu. Další kontakty byly získány z internetového katalogu firem www.firmy.cz. Cenné informace byly získány rovn ěž ze sch ůzek s ob ěma p ředstaviteli MAS – předsedkyní sdružení MAS Krajina srdce, o. s. a administrátorkou MAS Lužnice, o. s.

4 Hospodá řská charakteristika okresu

4.1 Základní charakteristika okresu Tábor

Okres Tábor se rozkládá v severní části Jiho českého kraje. Sousedí s okresy Písek, České Bud ějovice a Jind řich ův Hradec, na západ ě s krajem Vyso čina (okres Pelh řimov) a na severu se St ředo českým krajem (okresy Benešov a P říbram). S celkovou rozlohou 1 326 km 2 je okres na pátém míst ě v Jiho českém kraji. V po čtu obyvatel, který k 31. 1. 2010 činil 102 778 obyvatel, se řadí okres Tábor na 2. místo hned za okresem České Bud ějovice a 2. místo si také zachovává v hustot ě zalidn ění, která je 77 obyvatel na km 2. V samotném m ěst ě Tábor je hlášeno tém ěř 36 tisíc obyvatel, což p ři zohledn ění obyvatelstva v dalších 7 m ěstech znamená tém ěř 70 % podíl m ěstského obyvatelstva v okresním m ěst ě.

Tabulka 3: Základní údaje okresu Tábor k 31. 1. 2010 Základní údaje okresu Tábor k 31. 1. 2010 Rozloha (v km 2) 1 326 Po čet obyvatel 102 778 Po čet obyvatel okresního m ěsta 35 593 Hustota osídlení (obyv./km 2) 78 Po čet obcí 110 z toho se statutem m ěsta 8 Zdroj: CZSO,2010 [40]

Nadmo řská výška se v okrese pohybuje od 354 m do 724 m. Severní část s mírn ě zvln ěným terénem je p řevážn ě zalesn ěná jehli čnatými monokulturami a naopak jižní část tvo ří blatská krajina s typickou rašeliništní p řírodou. Osou regionu je řeka Lužnice, další významn ější řekou je pravostranný p řítok Lužnice - Nežárka. K rekreaci i jako zdroj pitné vody pro Tábor slouží nejstarší údolní přehradní nádrž v Čechách, Jordán. Okresem procházejí i d ůležité komunikace. Je to silnice I/3 E55 ve sm ěru Praha - Tábor - Č. Bud ějovice - Linec, která se v Tábo ře k říží se silnicí I/19 ve sm ěru

Pelh řimov - Milevsko - Plze ň. Nachází se zde i n ěkolik d ůležitých železni čních uzl ů, a to ve sm ěru Praha - Č. Bud ějovice, Tábor - Písek - Ražice, Veselí nad Lužnicí - Č. Velenice, Tábor - Horní Cerekev a Veselí nad Lužnicí - Horní Cerekev [40]. Území okresu nabízí řadu p řírodních zajímavostí (nap ř. Chýnovská jeskyn ě, státní p řírodní rezervace Rašeliništ ě Borkovická blata a další) a historických památek (nap ř. Kozí Hrádek, historické jádro m ěsta Tábor a další). V okrese Tábor je významnou sou částí cestovního ruchu vodáctví a láze ňství, kde je zaznamenán r ůst zájmu domácích i zahrani čních klient ů. Problémem rozvoje dalších oblastí je však nedostate čná infrastruktura a malé kapacity ubytovacích za řízení [52]. Převážná v ětšina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních za řízení je soust řed ěna ve m ěstech, zejména v Tábo ře. Výchovu a vzd ělávání mladé generace zajiš ťuje v okrese celkem 40 mate řských škol, 40 základních škol, 3 gymnázia, 16 středních odborných škol, 13 st ředních odborných u čiliš ť, 3 vyšší odborné školy a 2 pobo čky vysokých škol [40]. Zdravotnická pé če je poskytována p ředevším v nemocnici. V okrese se nacházejí (v četn ě detašovaných pracoviš ť) 2 polikliniky, 59 ordinací praktického léka ře pro dosp ělé, 34 ordinací léka ře pro d ěti a dorost, 70 ordinací stomatologa, 18 ordinací gynekologa, 92 ordinací specialisty, 47 ostatních samostatných za řízení. Léky jsou k dispozici ve 28 lékárnách a výdejnách lék ů. V okrese je 6 domov ů pro seniory a 15 dom ů s pe čovatelskou službou [52]. Kulturní za řízení se nacházejí p ředevším ve m ěstech, na venkov ě zaujímají toto místo p ředevším ve řejné knihovny. Celkem je v okrese 105 knihoven (v č. pobo ček), 11 muzeí a památník ů, 16 galerií. Významné postavení má Divadlo Oskara Nedbala v Tábo ře. Pro t ělesnou výchovu a sport je v okrese k dispozici 8 stadión ů, 17 koupališ ť a bazén ů, 130 h řiš ť, 59 t ělocvi čen, 3 zimních stadióny a řada dalších za řízení [40].

4.2 Charakter osídlení

Charakter osídlení v okrese Tábor nám zobrazuje dle velikostní kategorie obcí po čet obyvatel graf 1. Z grafu m ůžeme z řeteln ě vid ět, že v okrese se nachází velký po čet malých obcí. Nejv ětší po čet obcí se nalézá ve velikostní kategorii obcí do 199 obyvatel (55 obcí), p řičemž obcí nad 2 000 obyvatel je pouze 9.

Graf 1: Velikostní kategorie obcí v okrese Tábor podle po čtu obyvatel

Zdroj: CZSO, 2010 [40]

Graf 2 zobrazuje procentuální vyjád ření po čtu obyvatel žijících v jednotlivých kategoriích v okrese Tábor. Z grafu je z řejmé, že pom ěrn ě vysoký podíl obyvatel žije v obcích od 2 000 do 4 999 obyvatel (35 %), následují (s 26 %) obce od 5 000 obyvatel. Jedná se o obce s pov ěř eným obecním ú řadem v Bechyni, Sezimov ě Ústí a Veselí nad Lužnicí a obec s rozší řenou p ůsobností Sob ěslav. Specifické postavení má obec s rozší řenou p ůsobností Tábor, kde žije celkem 35 % obyvatel okresu Tábor. Zbývajících 39 % obyvatel žije v obcích do 5 000 obyvatel a z toho v malých obcích do 500 obyvatel žije 15 % obyvatel.

Graf 2: Po čet obyvatel v obcích v okrese Tábor (v %)

Zdroj: CZSO, 2010 [40]

4.2.1 Obyvatelstvo

Po čet obyvatel okresu Tábor k 31. 12. 2010 činil 102 778 obyvatel, což tvo ří zhruba 16 % obyvatel celého Jiho českého kraje. Stav obyvatelstva v letech 2004 – 2009 v okrese Tábor a v Jiho českém kraji znázor ňuje tabulka 4.

Tabulka 4: Stav obyvatelstva v okrese Tábor a v Jiho českém kraji v letech 2004-2009 Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Stav obyvatelstva 102 254 102 217 102 374 102 587 102 778 103 015 z toho muži 50 111 50 136 50 164 50 361 50 496 50 607 z toho ženy 52 088 52 031 52 158 52 226 52 282 52 408 ve v ěku 0-14 15 094 14 772 14 536 14 482 14 406 14 432 ve v ěku 15-64 71 555 71 662 71 863 71 945 71 860 71 660 ve v ěku 65 a více 15 550 15 733 15 923 16 160 16 512 16 923 Stav obyvatelstva 625 712 627 766 630 006 633 264 636 328 637 643 v Jiho českém kraji Zdroj: RISY, 2011 [59]

Stav obyvatelstva v okrese Tábor v letech 2004 až 2009 se výrazn ě nem ěnil, postupn ě v těchto letech mírn ě rostl. Ve složení obyvatelstva p řevyšují ženy po čet muž ů

33 o p řibližn ě 2 000 žen b ěhem celého období. V okrese Tábor p řevažuje produktivní obyvatelstvo ve v ěkové kategorii 15-64 let. Nejmén ě je obyvatel ve v ěku 0-14 let, což zp ůsobuje klesající porodnost jak v okrese Tábor, tak v celé České republice.

Strukturu zam ěstnanosti podle odv ětví v okrese Tábor ukazuje následující graf 3.

Graf 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle odv ětví v táborském okrese

Zdroj: CZSO, 2010 [40]

Z grafu m ůžeme z řeteln ě vid ět, že v okrese Tábor p řevažuje zam ěstnanost v pr ůmyslu (32 %). Vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je z řejmý také v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a spotřební zboží, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a stavebnictví.

4.3 Trh práce a nezam ěstnanost okresu Tábor

Níže uvedený graf 4 zobrazuje vývoj míry registrované nezam ěstnanosti v okrese Tábor a Jiho českém kraji. Tabulka v příloze znázor ňuje dále volná pracovní místa v okrese Tábor celkem a jednotliv ě pro absolventy a mladistvé a osoby se zdravotním postižením a po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo v letech 2005-2010.

Graf 4: Míra registrované nezam ěstnanosti v okrese Tábor a Jiho českém kraji (v %)

Zdroj: RISY, CZSO, 2011 [40, 59]

Registrovaná míra nezam ěstnanosti v okrese Tábor byla dlouhodob ě nižší než v Jiho českém kraji. Od roku 2008 se tento trend oto čil a míra registrované nezam ěstnanosti v okrese Tábor je o cca 2 % vyšší než v Jiho českém kraji. Příčinou nár ůstu nezam ěstnanosti je bezesporu hospodá řská krize, která donutila mnohé podniky na Táborsku ke snižování stavu zam ěstnanc ů nebo dokonce k rušení celého podniku. Po čet volných pracovních míst postupně v letech 2005 až 2010 klesal. Nejv ětší po čet míst byl v roce 2007, a to 962 volných míst, naopak nejmenší po čet v roce 2009 (116 volných míst). Po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo dává do souvislosti volná pracovní místa s po čtem nezam ěstnaných. Tento ukazatel se v pr ůběhu sledovaných let výrazn ě měnil. Nejv ětší nár ůst byl v roce 2009 (43,75 uchaze čů ) a nejmenší v roce 2007 (2,74 uchaze čů ).

4.3.1 Vývoj mezd v letech 2000 – 2005

Následující tabulka 5 zobrazuje vývoj mezd v okrese Tábor, Jiho českém kraji a České republice.

Tabulka 5: Vývoj mezd v letech 2000 až 2005 (v K č) Rok (stav Okres Jiho český Česká k 31.12.) Tábor kraj republika 2000 12 166 12 551 15 187 2001 12 950 13 528 16 353 2002 13 959 13 910 18 133 2003 14 374 14 640 19 510 2004 15 199 15 478 20 545 2005 16 052 16 291 21 674 Zdroj: CZSO, 2006 [39, 40]

Z tabulky je z řejmé, že pr ůměrné hrubé m ěsí ční mzdy v okrese Tábor dlouhodob ě zaostávají za pr ůměrem České republiky. V porovnání s Jiho českým krajem můžeme říci, že mzdy v okrese Tábor jsou tém ěř srovnatelné s úrovní kraje.

Následující graf 5 pro v ětší p řehlednost p řibližuje trend vývoje mezd v časové ose let 2000 – 2005.

Graf 5: Vývoj mezd v letech 2000-2005 (v K č)

Zdroj: CZSO, 2006 [39, 40]

Z grafu 5 je vid ět, že hrubé m ěsí ční mzdy mají rostoucí trend v okrese Tábor, Jiho českém kraji i v celé České republice. Od roku 2001 mzdy v České republice rostou rychleji než v Jiho českém kraji a v okrese Tábor, kde k řivka vývoje mezd je tém ěř shodná s křivkou Jiho českého kraje.

5 Analýza MSP v okrese

5.1 Organiza ční struktura firem

Ekonomickou charakteristiku okresu Tábor p řibližuje po čet jednotek v Registru ekonomických subjekt ů. Celkem je v roce 2009 registrovaných 26 389 jednotek. Po čty ekonomických subjekt ů podle p řevažující činnosti CZ-NACE najdeme v tabulce 6.

Tabulka 6: Po čet ekonomických subjekt ů podle p řevažující činnosti CZ-NACE v okrese Tábor Činnosti 2005 2006 2007 2008 2009 Zem ědělství, myslivost, lesnictví 2 030 2 052 2 051 2 092 1 361 a rybolov Pr ůmysl 3 819 3 834 3 802 3 774 3 816 Stavebnictví 3 219 3 271 3 351 3 479 3 594 Obchod (v č. oprav) 7 750 7 660 7 569 7 419 7 341 Ubytování a stravování . . . . 1 352 Doprava, skladování a spoje 719 744 751 749 773 Finan ční zprost ředkování . . . . 795 Činnosti v oblasti nemovitostí . . . . 3 776 a pronájmu Ve řejná správa a obrana, sociální 304 298 299 300 301 zabezpe čení Vzd ělávání . . . . 330 Zdravotnictví, veterinární a sociální . . . . 339 činnosti Ostatní ve řejné, sociální a osobní 1 820 1 839 1 900 2 110 2 611 služby Celkem 19 661 19 698 19 723 19 923 26 389 Zdroj: CZSO, 2009 [40]

Z tabulky 6 vyplývá dominantní postavení obchodu v okrese Tábor, který v období 2005 až 2009 p řesahoval 7 tis. ekonomických jednotek. Nejmén ě po četná je skupina ekonomických jednotek v oblasti ve řejné správy a obrany, sociálního zabezpe čení (kolem 300 subjekt ů). Zem ědělství, myslivost, lesnictví a rybolov zažívá jak v České republice, tak i v okrese Tábor v posledních letech stagnaci až pokles

činnosti. Vyšší podíly zam ěstnavatel ů jsou v okrese také v pr ůmyslu, stavebnictví a v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu.

Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem v okrese Tábor za období let 2005 až 2009 nám ukazuje tabulka 7. V období let 2005-2008 mírn ě rostl celkový po čet registrovaných subjekt ů. V roce 2009 se snížil oproti roku 2008 stav o 43 subjekt ů. V okrese Tábor se nachází nejvíce soukromých podnikatel ů podnikajících dle živnostenského zákona, jejich počet se neustále zvyšuje (v roce 2009 bylo celkem 19 181 podnikajících subjekt ů). Nejmén ě subjekt ů je v oblasti státních podnik ů, jejichž stavy se neustále snižují. Silnou pozici si udržují obchodní spole čnosti sídlící v okrese Tábor, které si drží p řibližn ě 7 % pozici z celkového po čtu ekonomických subjekt ů na Táborsku.

Tabulka 7: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem podnikání Formy podnikání 2005 2006 2007 2008 2009 Po čet registrovaných subjekt ů celkem 24 260 24 422 24 571 25 080 25 037 celkem . 1 412 1 601 1 635 1 695 Obchodní z toho akciové spole čnosti 106 110 135 130 133 spole čnosti Družstva . 83 73 71 65 Státní podniky 7 7 6 4 2 soukromí podnikatelé podnikající dle 17 942 18 034 18 161 18 441 19 181 živnostenského zákona zem ědělští podnikatelé 556 568 574 585 612 Fyzické osoby soukromí podnikatelé podnikající dle jiných 1 319 1 325 1 251 1 364 1 219 zákon ů než živnostenského Zdroj: CZSO, 2009 [40]

Množství ekonomických subjekt ů podle kategorie po čtu zam ěstnanc ů v okrese Tábor za období let 2006 až 2010 nám shrnuje tabulka 8. Z uvedených dat dominuje velikostní kategorie subjekt ů bez zam ěstnanc ů, která mírn ě nar ůstá. Menší propad zaznamenává pouze rok 2007. Opa čný trend vykazuje velikostní kategorie 1-5 zam ěstnanc ů, kdy dochází k postupnému upadání. Nejnižší

39 po čty subjekt ů dle po čtu zam ěstnanc ů představují podniky s více než 1 000 zam ěstnanci. V roce 2009 a 2010 již v okrese Tábor neexistuje žádný subjekt, který by zam ěstnával více než 1 tisíc osob.

Tabulka 8: Ekonomické subjekty podle kategorie po čtu zam ěstnanc ů v okrese Tábor Velikostní kategorie 2006 2007 2008 2009 2010 (podle po čtu zam ěstnanc ů) Celkem 24 422 24 571 25 080 25 037 25 685 neuvedeno 14 405 15 391 14 561 14 358 14 855 bez zam ěstnanc ů 7 543 6 739 8 098 8 312 8 559 1 - 5 zam ěstnanc ů 1 670 1 630 1 616 1 570 1 518 6 - 9 zam ěstnanc ů 236 256 252 250 224 10 - 19 zam ěstnanc ů 254 241 244 253 243 20 - 24 zam ěstnanci 58 63 58 62 49 25 - 49 zam ěstnanc ů 125 124 127 120 125 v tom 50 - 99 zam ěstnanc ů 74 67 63 61 56 100 - 199 zam ěstnanc ů 33 36 40 36 41 200 - 249 zam ěstnanc ů 6 7 4 1 1 250 - 499 zam ěstnanc ů 10 8 9 10 8 500 - 999 zam ěstnanc ů 8 8 7 4 6 1000 - 1499 zam ěstnanc ů - 1 1 - - 1500 a více zam ěstnanc ů - - - - - Zdroj: CZSO, 2010 [40]

6 Možnosti rozvoje MSP

6.1 Granty, podpory a p říšp ěvky Jiho českého kraje pro rozvoj MSP

Krajský ú řad Jiho českého kraje p řispívá k rozvoji regionu pomocí program ů, které jsou rozd ěleny do šesti vybraných oblastí pro rovnom ěrný rozvoj území. Jedná se o rozvoj infrastruktury, cestovního ruchu a kulturních památek, sociálních aktivit, životního prost ředí, podporu malých podnikatel ů a venkovského prostoru. V období let 2007 až 2013 byly vyhlášeny programy pro podporu drobných a malých podnikatel ů v Jiho českém kraji ve form ě zvýhodn ěných úv ěrů, podpora rozvoje malých podnikatel ů ve vybraných regionech a program pro podporu za čínajících v čela řů [52].

6.1.2 Program zvýhodn ěných regionálních úv ěrů pro drobné a malé podnikatele v Jiho českém kraji

Cílem programu je podpora drobných a malých podnikatel ů (do 50 zam ěstnanc ů) p ři realizaci podnikatelskch projekt ů ve form ě zvýhodn ěných úv ěrů v Jiho českém kraji. Vyhlašovatelem programu je Jiho český kraj a poskytovatelem podpory Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

Graf 6: Celkový po čet zvýhodn ěných úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a v Jiho českém kraji k 30.9.2010

Zdroj: Jiho český kraj, 2011 [52]

Celkový po čet zvýhodn ěných úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a v Jiho českém kraji zobrazuje graf 6. K 30.9.2010 bylo poskytnuto celkem 75 půjček, v okrese Tábor bylo ud ěleno 23 úv ěrů (31 %). N ěkte ří podnikatelé využili tuto možnost podpory i n ěkolikrát.

Graf 7: Celková výše úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a Jiho českém kraji k 30. 9. 2010 (v K č)

Zdroj: Jiho český kraj, 2011 [52]

Celkovou výši úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a Jiho českém kraji k 30. 9. 2010 znázor ňuje graf 7. Celková výše úv ěrů v Jiho českém kraji dosáhla částky 44 439 583 K č. Podnikatelé v okresu Tábor financovali své projekty v celkové částce 16 686 000 K č (38 %). Výše úv ěrů se pohybovala od 70 000 Kč do 1 000 000 K č.

6.1.3 Rozvoj malých podnikatel ů ve vybraných regionech

Cílem programu je podpora malých podnikatel ů do 5-ti zam ěstnanc ů formou dotace ve vybraných problémových a hospodá řsky slabých oblastech, které jsou up řednost ňovány p řed ostatními oblastmi v Jiho českém kraji. Dotace je orientována zejména na po řízení technologií, výrobních za řízení, rozší ření a rekonstrukce podnikatelských prostor apod. Poskytnuté finan ční prost ředky mohou činit maximáln ě 50 % celkových náklad ů projektu a maximální výše dotace m ůže být 200 000 K č. V období 2008 až 2010 byly z okresu Tábor podpo řeny pouze 2 projekty. Jednalo se o podnikatele ze Sezimova Ústí, který žádal o dotace na po řízení nových technologií. V obou p řípadech tvo řil návrh hodnotící komise maximální částku dotace 200 000 K č, tedy 50 % z celkových náklad ů.

6.1.4 Podpora za čínajících v čela řů

Grantový program Rozvoj venkova a krajiny je člen ěn do n ěkolika podopat ření, nap ř. podpora za čínajícím v čela řů m. Specifickým cílem podpory za čínajících v čela řů je poskytnutí finan ční podpory na nákup úl ů s podmínkou, že za čínající v čela ř po řídí nová včelstva.

Graf 8: Finan ční podpora v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji za období 2008 – 2011 (v K č)

Zdroj: Jiho český kraj, 2011 [52]

Finan ční podpora v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji je vyjád řena v grafu 8. Za období let 2008 až 2011 se celková výše za Jiho český kraj i okres Tábor výrazn ě lišila. V roce 2008 bylo alokováno 3 629 233 K č, okres Tábor získal podporu v hodnot ě 817 395 K č (23%). Nejnižší p řísp ěvek byl v roce 2010, a to 797 465 K č pro celý Jiho český kraj. V čela ři na Táborsku získali 32 625 K č (4 %).

Graf 9: Po čet podpo řených v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji za období 2008 - 2011

Zdroj: Jiho český kraj, 2011 [52]

Graf 9 zachycuje po čet podpo řených v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji za období 2008 – 2011. Nejv ětší množství žádostí o podporu bylo získáno roku 2008 (celkem 213 v čela řů ), v okrese Tábor tento rok získalo finan ční pomoc 48 v čela řů (23 %). V dalším roce byl naopak tento po čet nejmenší. Celkem 61 v čela řů bylo v Jiho českém kraji podpo řeno, z toho 3 v čela ři byli z Táborska.

6.2 Opera ční program podnikání a inovace (OPPI)

Ministerstvo pr ůmyslu a obchodu vytvo řilo v rámci Opera čního programu Podnikání a inovace pro období 2007-2013 celkem 15 program ů podpory. Finan ční prost ředky z nich budou moci žadatelé použít na spolufinancování podnikatelských projekt ů ve zpracovatelském pr ůmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí ze strukturálních fond ů EU (85 %) a ze státního rozpo čtu (15 %). Ke dni 31.3.2011 byla p řiznána dotace 4 350 projekt ům v celkové hodnot ě 36 506 337 564 K č v České republice vyjma hlavního m ěsta Prahy [36].

Graf 10: Po čet podpo řených projekt ů z opera čnícho programu OPPI k 31.3.2011

Zdroj: Czechinvest, 2011 [36]

Po čet podpo řených projekt ů z opera čního programu OPPI k 31. 3. 2011 znázor ňuje graf 10. Celkem bylo v Jiho českém kraji financováno 203 projekt ů. V rámci ČR je pouze necelých 5 % projekt ů realizováno v Jiho českém kraji. Okres Tábor získal 36 projekt ů, což tvo ří 18 % z Jiho českého kraje.

Graf 11: Výše finan ční dotace podpo řených projekt ů z opera čního programu OPPI k 31. 3. 2011 (v K č)

Zdroj: Czechinvest, 2011 [36]

Výši finan ční dotace podpo řených projekt ů z opera čního programu OPPI k 31. 3. 2011 ukazuje graf 11. Souhrnné finan ční prost ředky pro Jiho český kraj představují částku 1 530 785 899 K č. Ty tvo ří 4 % z celkové výše podpory v České republice. Podnikatelé v okresu Tábor obdrželi dotace ve výši 309 250 175 K č. Po čet projekt ů v daných programech OPPI v okresu Tábor vyjad řuje graf 12. Nejv ětší zájem byl o projekty zam ěř ené na školicí st řediska (22 %). Velmi využívané byly i programy na podporu ICT v podnicích a na marketing. 6 podnik ů využilo i finan ční prost ředky na Eko-energii. Další programy viz graf 12.

Graf 12: Po čet projekt ů v daných programech

Zdroj: Czechinvest, 2011 [36]

7 Analýza činnosti MAS a jejich význam pro rozvoj MSP 7.1 Místní ak ční skupina Krajina srdce

Místní ak ční skupina (MAS) Krajina srdce je ob čanské sdružení, které sdružuje laickou i odbornou ve řejnost a podporuje rozvoj venkovského území. Území MAS Krajina srdce je tvo řeno 32 obcemi z Jiho českého kraje a 8 obcemi ze St ředo českého kraje. MAS Krajina srdce p ůsobí na území o rozloze 59 802 km 2 a na daném území žije k 31. 12. 2008 dle ČSÚ 19 261 obyvatel a pr ůměrná hustota osídlení je 32,21 obyvatel/ km 2 (celorepublikový pr ůměr činí 130 obyv/km 2). Pro ryze venkovské území místní ak ční skupiny je charakteristické jeho vylid ňování.

Obrázek 2: Mapa území místní ak ční skupiny Krajina srdce k 3. 2. 2011

Zdroj: Národní sí ť MAS, 2011 [56]

Obce z území MAS Jiho český kraj: Balkova Lhota, B ěle č, Borotín, Bradá čov, Dolní Ho řice, Dolní Hrachovice, Hlasivo, Chotoviny, Jedlany, Jistebnice, Košín, Mladá Vožice, Nad ějkov, Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Old řichov, Opa řany, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Radkov, Rodná, Ratibo řské Hory, Řemí čov, Slapsko, Smilovy Hory, Sudom ěř ice u Tábora, Šebí řov, Vilice, Vodice, Zadní St řítež, Zho ř u Mladé Vožice

St ředo český kraj: Červený Újezd, He řmani čky, Ješetice, Mezno, Mili čín, Sedlec-Pr čice, Smilkov, St řezimí ř

Tabulka 9: Základní informace o MAS Krajina srdce

Ukazatel 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Nezam ěstnanost 5,5 5,6 6,2 6 5,3 4,5 4,5 8,8 (v %) Po čet obyvatel 19 372 19 267 19 257 19 257 19 229 19 244 19 261 19 261 - z toho 12 274 13 173 13 257 13 385 13 388 13 370 13 356 13 352 v produktivním v ěku Vým ěra (ha) 59 781 59 780 59 781 59 782 59 782 59 782 59 782 59 779 Hustota (obyv./km2) 32,4 32,23 32,21 32,21 32,17 32,19 32,22 32,32 Zdroj: LeaderPlus,2009 [53]

MAS Krajina srdce zahájila svou činnost v zá ři 2003 v reakci na p řipravovaný dota ční program Evropské unie s názvem LEADER+. V záv ěru prvního čtvrtletí roku 2004 byla zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR jako ob čanské sdružení podle zákona č. 83/ 1990 Sb. O sdružování ob čan ů. V sou časné dob ě má MAS Krajina srdce 42 člen ů, z toho 33% tvo ří zástupci neziskového sektoru. Nejvyšším orgánem sdružení je Členská sch ůze, která dne 10. 12. 2007 schválila na nové programové období 2007 - 2013 Strategický plán Leader (SPL) s názvem SPOLE ČNĚ krajinu Uklidit, Zp řístupnit a Rozpohybovat. Na p říprav ě SPL se podílely všechny orgány MAS v četn ě Sboru poradc ů, technického pracovišt ě a pracovních skupin MAS. Výkonným orgánem MAS je Programový výbor, který

48 stejn ě jako Monitorovací a kontrolní výbor a Výb ěrová komise I má 5 člen ů, Výb ěrovou komisi II tvo ří celkem 10 člen ů. Sbor poradc ů zahrnuje 2 členy. Zbývajících 14 člen ů jsou soukromí partne ři – místní podnikatelé, zem ědělci, škola, zástupci zájmových spolk ů a soukromé osoby. Podrobný seznam členské základny je uveden v příloze. Při p říprav ě SPL bylo jednáno podle zásad komunitního plánování – při sb ěru problém ů zájmového území a p ři p říprav ě návrh ů jejich řešení bylo využito kontaktních metod šet ření, prost řednictvím dotazníkových šet ření a strukturovaných rozhovor ů byly zjiš ťovány pot řeby skupin obyvatel zájmového území a ve spolupráci s místními podnikateli, zástupci obcí a neziskových zájmových organizací byla p řipravena databáze potenciálních projektových zám ěrů. Na základ ě podklad ů získaných z uvedených šet ření se definovaly t ři prioritní oblasti SPL, které byly pojmenovány ak čně. V podstat ě se jedná o t ři p říkazy, které musí d říve či pozd ěji každý obyvatel zájmového území splnit, pokud chce pozitivn ě přisp ět k jeho rozvoji. Tyto t ři p říkazy tvo ří základ názvu celého SPL. Cílové skupiny strategického plánu jsou p ředevším obyvatelé malých obcí, ženy a mládež, které se snaží formou vybíraných projekt ů podporovat (nap ř. z řizováním nových pracovních míst, poskytováním možnosti p řivýd ělku, vyvá řením prostor pro volno časové aktivity mládeže a žen). Strategický plán LEADER MAS Krajina srdce byl (hodnotitelskou) komisí pro hodnocení strategických plán ů LEADER vyhodnocen jako nejlepší ze 102 podaných SPL z celé ČR. Otev řely se tak dve ře k čerpání finan čních prost ředk ů z fond ů EU, které MAS na místní úrovni rozd ěluje mezi místní zem ědělce, podnikatele, neziskové organizace v četn ě církví, obce a jejich svazky, které na území p ůsobí.

Cíle MAS Krajina srdce Dlouhodobý cíl SPL : zastavení procesu vylid ňování území MAS Krajina srdce St ředn ědobé cíle SPL : zlepšení kvality života mladých lidí, žen a obyvatel menších obcí; zvýšení nabídky pracovních míst na místním trhu práce

Fiche Strategického plánu LEADER Dosahování cíl ů a priorit SPL je zajiš ťováno prost řednictvím realizace projekt ů ur čených 11-ti fichemi (viz. příloha 1). Zkrácený seznam opat ření: 1. Využití ploch trvalých travních porost ů 2. Zhodnocení biomasy pro energetické ú čely 3. Zlepšení estetického vzhledu obcí 4. Zlepšení stavu obecní infrastruktury 5. Zlepšení dostupnosti les ů 6. Území zp řístupn ěné ú častník ům cestovního ruchu 7. Nezem ědělské podnikání zem ědělc ů 8. Podnikatelské aktivity nezem ědělc ů 9. Podnikání v cestovním ruchu 10. Posílení místní pospolitosti a zlepšení sousedských vztah ů 11. Zvýšení po čtu a kapacit místních leadr ů

Finan ční zabezpe čení MAS Krajina srdce MAS Krajina srdce pro rok 2008 získala na realizace svého SPL finan ční částku v rámci PRV, IV. Osy Leader ve výši 4 935 070 K č. Dalšími zdroji v roce 2008 jsou přísp ěvek z rozpo čtu Jiho českého kraje ve výši 100 000 K č a finan ční dary z území MAS.

Dosavadní výsledky MAS Krajina srdce MAS Krajina srdce usp ěla v národních programech LEADER ČR 2004 a 2005, kdy zrealizovala celkem osm investi čních projekt ů. Dva zrealizované projektové zám ěry byly tematicky zam ěř eny na „Posílení místního ekonomického prost ředí a zhodnocení místní produkce“. Na realizaci projekt ů založených na principu LEADER bylo na území MAS v letech 2004 a 2005 vynaloženo celkem 10 627 184 Kč (z toho 3 592 684 Kč z vlastních zdroj ů). Z realizace projekt ů vzniklo celkem 10,3 pracovních míst. Projekt Elektronické venkovské tržnice umožnil MAS realizovat absolutn ě první projekt

50 přeshrani ční spolupráce na svém ne-příhrani čním území a takto navázaná spolupráce s finskou LAG Joutsenten reitty má trvalý charakter. Jednalo se sou časn ě o dosud jediný realizovaný projekt p řeshrani ční spolupráce v rámci Programu LEADER ČR v České republice. V roce 2006 MAS Krajina srdce s projektovým zám ěrem p řipravovaným na téma „Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech“ neusp ěla. Rok 2007 byl d ůležitým v oblasti rozši řování území MAS o m ěsto Sedlec-Pr čice včetn ě dalších obcí mikroregionu Čertovo b řemeno z území St ředo českého kraje a dále o obec Opa řany, které je členem mikroregionu Táborsko. V tomto roce byl zpracován Strategický plán LEADER OS MAS Krajina srdce. Následovala řada kurz ů, školení, sch ůzí a celková p říprava k realizaci strategického plánu. V dubnu roku 2008 byl vybrán strategický plán s názvem „SPOLE ČNĚ krajinu „Uklidit“, „Zp řístupnit“ a „Rozpohybovat“. Finan ční alokace pro rok 2008 byla v celkové výši 6 168 839 K č; z toho bylo 1 233 767 K č použito na režijní výdaje MAS a částka 4 935 070 K č byla ur čena na financování projektových žádostí. V 1. výzv ě bylo přijato 27 projekt ů, z nichž 2 byly vy řazeny již p ři administrativní kontrole a kontrole přijatelnosti. Vybráno bylo 17 projektových žádostí. V roce 2009 byly vyhlášeny 2 výzvy pro p řekládání projekt ů. Celkem bylo evidováno 34 projekt ů, jedna žádost byla vy řazena p ři p ředb ěžné administrativní kontrole. Programový výbor MAS rozhodl, že bude podpo řeno 11 p ředložených projekt ů v celkové hodnot ě 2 905 009 K č. V roce 2009 byla vyhlášena ješt ě jedna výzva, v které bylo zaevidováno 11 projekt ů. Finan ční prost ředky byly p řerozd ěleny na 2 projekty v celkové výši 2 502 190 K č.

Projekty spolupráce založené na principech LEADER: V b řeznu 2004 p řichystala MAS projektový zám ěr pro národní program LEADER ČR, tematicky zam ěř ený na „Posílení místního ekonomického prost ředí a zhodnocení místní produkce“. Mezi zrealizované projekty pat řil projekt Dobrovolného svazku m ěst a obcí (DSMO) mikroregionu VENKOV „Elektronická venkovská tržnice“ na podporu podnikatelského prost ředí zájmového území a související projekt přeshrani ční spolupráce „Zapojení zahrani čního partnera do realizace projektu

51 e-Venkovská tržnice“. Cílem projektu bylo využít zkušeností finského partnera LAG Joutsenten reitti z realizace podobného úsp ěšného projektu „Entrepreneur Portal“. Spolupráce s finským partnerem je nadále rozvíjena i v oblastech práce s mládeží, spolupráce podnikatelských subjekt ů a nestátních neziskových organizací. Oblast práce s mládeží se stala jedním z hlavních prvk ů p řeshrani ční spolupráce. Vybrané projekty MAS: „Studenti pro venkov mezinárodn ě“, „The Pathway“ (Skotsko, rok 2006), „The Medieval Selmberk Castle“ (4 ú častnické zem ě, rok 2007), „The Codename CORPI“ (Finsko, rok 2008). MAS se snaží být v této oblasti aktivní, což také zcela koresponduje se SPL zam ěř eným na řešení problém ů mládeže a jejich zapojení do rozvoje území. I p řes neú čast v Programu LEADER+ se v roce 2006 MAS Krajina srdce zapojila do realizace projektu „Involving communities in the celebration of heritage, local distinctiveness and pride of place, including festivals and events, linked to developing community based local tourism” s řídícím partnerem PLANED z Welsu. Projekt byl zam ěř en na využití místních odlišností a specifik p ři rozvoji cestovního ruchu, p ředevším v rámci po řádání akcí pro cestovní ruch se zapojením místních obyvatel. Projekt byl v roce 2008 ukon čen a v sou časnosti se v návaznosti na tento projekt p řipravují nové aktivity p řeshrani ční spolupráce zam ěř ené na práci s mládeží a rozvoj tradi čních řemesel. Nemožnost využití finan čních prost ředk ů z programu LEADER+ znamenala ve fázi p řípravy projektu veliké potíže. K nahrazení nep řístupných finan čních prost ředk ů bylo použito řešení akceptované partnery projektu, tzn. vložení podílu ve form ě dobrovolnické práce a osobní vklady partner ů a realizátor ů projektu z MAS Krajina srdce. MAS Krajina srdce se za čátkem roku 2009 zapojila do p řípravy projektu spolupráce s názvem „Pé če o krajinu“ spolu s partnerskými místními ak čními skupinami MAS Nad Orlicí a MAS Leader-Loucko. Cílem projektu je vzd ělávání v oblasti pé če o krajinu, které prohloubí partnerství jak vn ě MAS – mezi státními orgány, odborníky a ú častníky projektu, tak uvnit ř MAS – mezi obcemi, zainteresovanými zem ědělskými podniky, dobrovolnými organizacemi. Výsledkem spolupráce budou jednotně vedené seminá ře zam ěř ené p římo na konkrétní podmínky

52 jednotlivých Leader-region ů, vydání brožury a realizace exkurze zam ěř ené na nejlepší příklady dobré praxe. Docílí se tak posílení znalostí d ůležitých pro pé či o krajinu a vytvo ření spole čné vize partner ů – účastník ů seminá řů .

Projekty MAS Krajina srdce Venkovská tržnice II – informa ční systém pro území OS MAS Krajina srdce MAS Krajina srdce ve spolupráci s partnerskými MAS – MAS Sdružení R ůže, MAS Jemnicko, MAS LAG Strakonicko, MAS Lípa pro venkov, MAS Podlipansko – realizuje projekt spolupráce v rámci opat ření IV.2.1. Programu rozvoje venkova s názvem Venkovská tržnice II. Cílem projektu je vytvo ření informa čního systému, který bude s využitím informa čních technologií prezentovat ucelenou nabídku výrobk ů a služeb podnikatel ů na daném území a sloužit jako informa ční zdroj ů obyvatel celého území. Spolupráce je založena na Dohod ě ze dne 21. 5. 2009. Celková finan ční částka na zrealizování projektu činí 3 828 912 K č, MAS Krajina srdce se podílí částkou 832 896 K č. Projekt je realizován na území 271 obcí s celkovým po čtem 169 544 obyvatel. V rámci projektu se uskute čň uje celá řada aktivit – spole čná propagace, konzulta ční a poradenská činnost p ři p říprav ě podnikatelských zám ěrů a žádostí o podporu z program ů ČR i EU, dále pomoc p ři získávání nových zákazník ů v rámci území ČR, ale i zemí EU. V roce 2010 byly provedeny následující aktivity: tisk katalog ů a jejich následné roznášení do v ětšiny domácností na území MAS (leden 2011), výroba software, vitrín, realizace informa čních center pro podnikatele a neziskové organizace. Tišt ěný katalog obsahuje celkem 78 stran. Najdeme zde seznam místních podnikatel ů, který je roz řazen dle obor ů činnosti, a dále nestátní neziskové organizace v regionu. Sou částí katalogu je i p ředstavení místní ak ční skupiny. Na internetových stránkách www.venkovskatrznice.eu nalezneme všechna zapojená území s jejich katalogy podnikatel ů a neziskových organizací. P řes tuto stránku se uživatel dostane na území svého regionu. Mezi základní funkce informa čního systému Venkovská tržnice II pat ří p ředávání informací o akcích všeho druhu, které na

území probíhají či prob ěhnout; vytvá ření prostoru pro sm ěnu a prodej místních produkt ů a použitého zboží a p řehled o podnikatelských a nepodnikatelských subjektech. Katalog je pr ůběžn ě dopl ňován o další podnikatele i nepodnikatele, kte ří nebyli zastiženi tazateli p ři vytvá ření katalogu. Ve 38 obcích na území MAS Krajina srdce jsou umístěny informa ční tabule ur čené zejména uživatel ům, kte ří nemají přístup na internet. Projekt Venkovská tržnice II skrývá rozvojový potenciál, který se snaží spolupracující subjekty rozší řit i pro další místní ak ční skupiny. Projekt byl nazván „Tajemství venkovského košíku“ a bylo jím osloveno 5 českých partner ů (MAS sv. Jana z Nepomuku, MAS Sokolovsko, NAD ORLICÍ o.p.s., Pošembe ří o.p.s., Lužnice, o.s.) a 3 zahrani ční (LAG Joutsenten reitti - Fisnko, LAS HALOZE - Slovinsko, LAS Srce Slovenije – Slovinsko). Projekt m ěl navazovat na úsp ěšnou Venkovskou tržnici II, ale nakonec nebyl za řazen do podporovaných projekt ů. V roce 2011 se uvažuje o upravení projektu.

Projekt Pé če o krajinu Do projektu jsou zainteresována tato t ři území – MAS Krajina srdce, MAS Nad Orlicí a MAS LEADER Loucko. Cílem projektu bylo posílení znalostí d ůležitých pro ochranu krajiny a navázání kontakt ů a další spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které v této oblasti p ůsobí. Prohloubení spolupráce se týkalo zem ědělských podnik ů, drobných zem ědělc ů, lesních hospodá řů , obcí, ú ředník ů státní správy, dobrovolných organizací a dalších subjekt ů. V prvním kroku MAS vytvo řila brožuru s ukázkami již zrealizovaných projekt ů pé če o krajinu – příklady dobré praxe z oblasti všech 3 MAS. Publikace obsahuje 20 ukázek projekt ů z oblasti pozemkových úprav, revitalizací rybník ů, výsadeb liniové zelen ě, nau čných stezek i cyklotras. Následovala pozvánka na seminá ře, na kterých účastníci získali základní p řehled a znalosti o problematice ochrany krajiny a procesech s tím souvisejících. Výsledkem jsou četné nám ěty projekt ů v této oblasti, které se pokusí MAS v roce 2011 zrealizovat.

Ostatní akce MAS Krajina srdce v roce 2010 uskute čnila řadu dalších akcí. Projekt Doteky st ředov ěku sm ěř oval ke stavebním úpravám tvrze ve Vrchoticích, ale op ět nebyl vybrán mezi úsp ěšné projekty. Projekt s názvem Řemeslo má zlaté dno m ěl za cíl objevit cestu k tradi čním lidovým řemesl ům a zru čnostem. V projektu p ůsobily partnerské místní ak ční skupiny MAS Český les a MAS Sokolovsko. Z projektu bude vybudováno 5 „Klub ů lidové tvo řivosti“. K dalším činnostem MAS v roce 2010 pat řily i tradi ční mezinárodní projekty pro mládež – Losting the differences we find the friendship (Polsko) a St ředov ěk na hrad ě Šelmberk II. (Mladovožicko). Propaga ční akce se konaly na výstav ě Zem ě živitelka v Českých Bud ějovicích, ve Spláneném Po říčí (Doteky řemesel), v Měšicích (Den zem ědělce a venkova) a v Mladé Vožici (Den otev řených dve ří).

7.2 Místní ak ční skupina Lužnice

MAS Lužnice je ob čanské sdružení, které se snaží zajistit koordinovaný a všestranný rozvoj mikroregionu Lužnice. MAS Lužnice, o.s. sdružuje p ředstavitele obcí na Bechy ňsku, podnikatele a neziskové organizace. Mezi cíle sdružení pat ří ochrana nejvýznamn ějších hodnot na území tohoto mikroregionu, podpora rozvoje ob čanských iniciativ a zvýšení ekonomické prosperity a kvality života. Z tohoto důvodu je činnost MAS Lužnice zam ěř ena na podporu zem ědělství, malého a st ředního podnikání, bydlení, školství, využití volného času, rozvoje ve řejné dopravy, turistického ruchu a pé če o památky. Hlavním úkolem sdružení je realizovat program Leader v regionu. MAS Lužnice p ůsobí na území okresu Tábor v jižních Čechách a zabírá přibližn ě jeho p ětinu – 239,87 km 2. V sou časné dob ě MAS Lužnice sdružuje celkem 17 obcí. Tyto obce mají dohromady 41 osad a k 31. 12. 2009 zde žije celkem 11 313 obyvatel. Hustota osídlení je 47 ob. /km 2. Charakteristickým rysem mikroregionu je

koryto řeky Lužnice, do jejíhož povodí celé území pat ří, z větší části jejím levým břehem. Zna čná část mikroregionu je zalesn ěná.

Obrázek 3: Mapa území místní ak ční skupiny Lužnice k 3. 2. 2011

Zdroj: Národní sí ť MAS, 2011 [56]

Obce z území MAS: Bechyn ě, B řeznice, Černýšovice, Dobronice u Bechyn ě, Haškovcova Lhota, Hlavatce, Hod ětín, Hodonice, Komárov, Malšice, Rad ětice, Rataje, Skrýchov u Malšice, Stádlec, Sudom ěř ice u Bechyn ě, Záho ří, Žele č.

Tabulka10: Základní informace o MAS Lužnice Ukazatel 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Nezam ěstnanost (v %) 5,9 6,8 6,4 6,6 6,1 5,3 6,4 9,5 Po čet obyvatel 11 449 11 375 11 321 11 321 11 302 11 256 11 262 11 313 - z toho v produktivním 7 301 7 800 7 830 7 824 7 842 7 856 7 907 7 908 věku Vým ěra (ha) 23 989 23 989 23 983 23 983 23 986 23 986 23 986 23 977 Hustota (obyv./km2) 47,73 47,42 47,2 47,2 47,12 46,93 46,95 47,18 Zdroj: LeaderPlus, 2009 [53]

MAS Lužnice byla založena 30. zá ří 2004 v souladu s § 6 zákona č.83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů. Její stanovy byly zaregistrovány Ministerstvem vnitra ČR dne 26. 10. 2004. Jedná se o sdružení p ředstavitel ů obcí mikroregionu Lužnice, podnikatel ů a neziskových organizací. V MAS p řevládají zem ědělci a soukromí podnikatelé nad ve řejným sektorem. MAS Lužnice má celkem 24 člen ů, soukromý sektor je zastoupen z 66 % (16 člen ů) a ve řejný sektor z 34 % (8 člen ů). Orgány MAS Lužnice tvo ří sedmi členný Výbor, který je řídícím orgánem sdružení, jenž řídí činnost sdružení mezi konáním Valných shromážd ění člen ů a odpovídá Valnému shromážd ění člen ů za pln ění cíl ů sdružení. Výbor zodpovídá za p řípravu a realizaci Strategického plánu Leader (SPL), dále se podílí na administraci programu Leader a zodpovídá za vyhlašování výzev pro příjem žádostí. Dalším orgánem je Výb ěrová komise MAS, kterou zastupuje 9 člen ů. Výb ěrová komise vybírá projekty p ředložené žadateli v rámci výzev vyhlašovaných v programu Leader. Posledním orgánem je Kontrolní komise MAS, tato t říčlenná komise provádí kontrolu hospoda ření a činnosti MAS. Valnému shromážd ění p ředkládá zpracovanou kontrolní zprávu. SPL je základní rozvojový dokument MAS Lužnice na programové období 2007-2013 zam ěř ený na vybraná témata podstatná pro rozvoj venkova. SPL vznikl na základ ě výsledk ů jednání partner ů v území. K jednání byli p řizváni zem ědělci, podnikatelé, starostové, zástupci organizací ve řejné správy a zástupci nestátních neziskových organizací, jimiž byly stanoveny 3 základní priority, z kterých byly dále sestaveny jednotlivé fiche. Kone čnou verzi SPL schválilo Valné shromážd ění člen ů dne 17. 12. 2007. P ři sestavování SPL se používala komunitní metoda pod vedením externího odborníka na komunikaci s ve řejností. Podklady k sestavení kone čné verze plánu vzešly z práce čty ř pracovních skupin. Pracovní verzi SPL m ěli možnost členové MAS, ale i ob čané p řipomínkovat na veřejném projednání SPL MAS Lužnice. Za pln ění cíl ů sdružení a za zpracování SPL zodpovídá Výbor MAS Lužnice, který je volen na Valném shromážd ění člen ů. Rozvojová strategie obsahuje 3 základní priority určující oblasti zam ěř ení SPL. Tyto priority se specializují zejména na podporu soukromých zem ědělc ů a ostatních podnikatel ů, s ohledem na zvýšení aktivit v cestovním ruchu a v drobné výrob ě. Každá

57 z priorit má své cíle a jednu nebo více fichí, které napl ňují danou prioritu. Strategický plán MAS Lužnice má celkem 6 fichí. Hlavními tématy jsou: rozvoj území, zvýšení ekonomické prosperity a kvality života (viz p říloha 3).

Zkrácený seznam priorit a opat ření: 1. Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů a. Fiche 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným přísp ěvkem ke zvyšování spole čenské hodnoty les ů 2. Vytvá ření pracovních a podnikatelských p říležitostí a. Fiche 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje b. Fiche 3 – Podpora cestovního ruchu 3. Zvýšení kvality života a. Fiche 4 – Obnova a rozvoj vesnic b. Fiche 5 – Ob čanská vybavenost a kulturní d ědictví c. Fiche 6 – Vzd ělávání v ose III

Strategické cíle MAS Lužnice: − zachování a rozvoj zem ědělské činnosti; − podpora podnikatelských aktivit v mikroregionu Lužnice; − zajišt ění náhradních zdroj ů p říjm ů; − podpora cestovního ruchu a láze ňství; − zajišt ění mobility a informovanosti návšt ěvník ů a obyvatel; − vznik nových pracovních p říležitosti; − podpora ob čanské spole čnosti; − zlepšení stavu životního prost ředí.

Dosavadní výsledky MAS Lužnice V roce 2005 MAS Lužnice obdržela dotaci na projekt „Rozvoj partnerství v mikroregionu Lužnice“. V rámci tohoto projektu byla aktualizována rozvojová strategie a byla přizp ůsobena aktuálním požadavk ům ze strany EU i ČR. Práce probíhala ve spolupráci s ve řejností. Zájemci o tuto práci utvo řili tematické pracovní

58 skupiny. Ve řejnost a zastupitelé obcí se mohli ú častnit projednávání dané strategie. Propagace p řípravy strategie probíhala v rámci spole čenských akcí, nap ř. Balónkového létání. Dalším postupem pro osvojování schopností byl cyklus školení, pro který se sestavil katalog projekt ů ve spolupráci s místními podnikateli, obcemi a zájmovými sdruženími. Výsledkem bylo vytvo ření internetové prezentace a publikace p ředstavující MAS Lužnice a tím i dosažení lepší p řipravenosti MAS i celého území na programy LEADER. V roce 2008 MAS Lužnice pokra čovala v poradenské činnosti a zpracovala řadu projekt ů do r ůzných dota čních titul ů. V daném roce p ředložila celkem 22 žádostí o poskytnutí dotace z Jiho českého kraje na 350 tisíc K č. Do grantového programu na podporu za čínajících a evidovaných stávajících v čela řů bylo zpracováno a p ředloženo 17 žádostí, z nichž bylo 16 schváleno a podpo řeno. Celkem se poda řilo získat 222 753 Kč. Do grantového programu Obce na internetu byla zpracována 1 žádost, která byla podpo řena z dotací ve výši 21 500 K č. Do dalšího grantového programu Webové stránky pro obce a obce na internetu zpracovala MAS 3 žádosti v celkové výši poskytnuté dotace 76 640 K č. Do Jiho českého programu podpory práce s dětmi a mládeží (akce zam ěř ené na neorganizované d ěti a mládež) byl zpracován 1 projekt za 29 856 K č, který nebyl ze strany Jihočeského kraje podpo řen. V červenci roku 2008 MAS Lužnice podepsala Dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Dle dohody plyne každý rok MAS Lužnice dotace v celkové výši cca. 5 milión ů K č, kterou rozd ělí mezi kone čné žadatele. V roce 2008 byla pro MAS stanovena celková finan ční alokace 5 102 548 K č. Z toho bylo 4 261 348 K č ur čeno k financování vybraných projekt ů v rámci první výzvy, zbylá část (tzn. 841 200 K č) pro financování režijních náklad ů MAS Lužnice. V 1. výzv ě (rok 2008) bylo p řijato celkem 8 žádostí o dotaci, úsp ěšných bylo pouze 6. Vzhledem k dané skute čnosti nebyla do čerpána částka ur čená k podpo ře projekt ů ve výši 800 000 K č. Druhou výzvu (rok2008/2009) využilo 11 úsp ěšných žadatel ů. Finan ční alokace pro rok 2009 byla 5 768 768 K č. S třetí výzvou byla alokace na rok 2009 pln ě vy čerpána. Celkov ě byly podpo řeny 3 projekty. Finan ční alokace ur čená k podpo ře projekt ů pro rok 2010 byla stanovena na 6 747 341 K č. Ve 4. výzv ě se uskute čnilo celkem 5 projekt ů v celkové dotaci 3 576 406 K č. 5. výzva MAS Lužnice

59 nevy čerpala celkovou částku pro rok 2010. Přihlásili se celkem 4 žadatelé. B ěhem měsíce zá ří 2010 p řijímala MAS Lužnice žádosti o podporu projekt ů. Byla p řijata pouze 1 žádost o dotaci. Jelikož nebyla ani v 6. výzv ě vy čerpána celková finan ční alokace pro rok 2010, byla na m ěsíc říjen vyhlášena v po řadí 7. výzva s celkovou alokací 1 130 136 Kč. 7. Výzva již vy čerpala finan ční alokace na rok 2010, byly p řijaty 2 žádosti o dotaci. Zatím poslední 8. výzva k předkládání projekt ů z Programu rozvoje venkova byla vyhlášena na za čátku roku 2011. P říjem žádostí o dotaci probíhal od 10. do 31. ledna 2011 a bylo p řijato celkem 14 žádostí o dotaci, z nichž MAS vybrala 7 projekt ů. Jelikož jsou finance ur čené na rok 2011 vy čerpány, nebude již žádná výzva vyhlášena. Po čátkem ledna 2011 vyhlásil Jiho český kraj Grantový program na podporu za čínajících v čela řů . Cílem je podpora za čínajících v čela řů poskytnutím finan ční podpory na nákup úl ů s podmínkou, že za čínající v čela ř po řídí nová v čelstva. Žádosti bylo možno p ředkládat do 31. ledna 2011 a MAS Lužnice nabídla svoji pomoc p ři zpracování žádostí. MAS Lužnice vykonává mnoho dalších aktivit (nap ř. konzulta ční dny pro zem ědělce, seminá ře na r ůzná témata) a nabízí svoji pomoc p ři zpracování žádosti o grantový p řísp ěvek Jiho českého kraje aktuáln ě na rok 2011.

Projekty spolupráce

Projekt „Regionální zna čka“ Cílem projektu je spolupráce t ří místních ak čních skupin – MAS Lužnice, Ekoregion Úhlava, MAS Vltava na vytvo ření spole čné regionální zna čky jako nástroje k hodnocení kvality výrobk ů a poskytování služeb. Regionální zna čka má také ur čovat symbol regionální p říslušnosti.

Projekt „Stezka z Týna na Onen Sv ět“ Na projektu se ú častní t ři Místní ak ční skupiny – MAS Lužnice, MAS Vltava a MAS St řední Povltaví. Realizace projektu umožní vzájemné propojení mezi mikroregiony prost řednictvím nau čné stezky z Týna nad Vltavou, p řes Bechyni, dále Milevsko až na Onen Sv ět.

7.3 Podpora malého a st ředního podnikání v MAS Krajina srdce

Podpora MSP na území MAS Krajina srdce je zprost ředkována pomocí následujících fichí:

Tabulka 11: Fiche podporující MSP v MAS Krajina srdce

Fiche Název Příjemce

Využití ploch trvalých travních 1 zem ědělské podniky porost ů

Zhodnocení biomasy pro 2 zem ědělské podniky energetické ú čely

podniky hospoda řící v lesích, obce 5 Zlepšení dostupnosti les ů a svazky obcí hospoda řící v lesích

Nezem ědělské podnikání 7 zem ědělské podniky zem ědělc ů

Podnikatelské aktivity 8 nezem ědělské mikropodniky nezem ědělc ů zem ědělské podniky a nezem ědělské 9 Podnikání v CR podnikatelské subjekty v oblasti cestovního ruchu Zdroj: vlastní zpracování na základ ě údaj ů z MAS Krajina srdce, 2011

MAS Krajina srdce si vytvo řila ve Strategickém plánu LEADER celkem 11 fichí, z toho 6 je zam ěř eno na podnikatele v daném území.

Tabulka 12: Výše dotace (v K č) a po čet podpo řených projekt ů MAS Krajina srdce

Po čet Výše ROK Číslo a název Fiche podpo řených dotace projekt ů (K č) Fiche č. 7: III.1.1. Nezem ědělské podnikání 1 148 060 zem ědělc ů č

2008 - 2008 - Fiche . 8: III.1.2. Podnikatelské aktivity

Výzva 1Výzva 2 418 595 nezem ědělc ů Celkem 3 566 655

Fiche č. 1: Využití ploch trvalých travních 2 310 527 porost ů Fiche č. 8: Podnikatelské aktivity 5 1 682 471 nezem ědělc ů Fiche č. 9: Podnikání v CR 3 2 381 127 2010 - Výzva 1 Výzva 2010 - Celkem 10 4 374 125

Fiche č. 7: Nezem ědělské podnikání 1 500 000 zem ědělc ů 2010 - 2010 - Výzva 2 Výzva Celkem 1 500 000 CELKEM 14 5 440 780 Zdroj: vlastní zpracování na základ ě údaj ů z MAS Krajina srdce, 2011

V roce 2008 byly p řijaty celkem 4 žádosti podnikatelských subjekt ů a 1 žádost zem ědělského podnikatele. Pouze 1 podnik žádal o dotaci z programové Fiche číslo 7. Tato žádost byla výb ěrovou komisí p řijata. 4 žádosti pat řily do Fiche č. 8, z nichž výb ěrová komise vybrala 3 žádosti. Na výzvu číslo 1 bylo alokováno celkem 4 367 450 Kč, z toho na dané fiche bylo ud ěleno 418 595 K č (10 %). Celkové výdaje podnik ů dosahovaly částky 888 383 K č, p řiznaná dotace tedy činila 47 % celkových výdaj ů. V roce 2009 MAS Krajina srdce nevyhlásila žádnou výzvu, která by se týkala podpory místních podnikatel ů. Celková alokovaná částka na projekty činila 4 315 075 Kč. 1. Výzva roku 2010 obsahovala Fiche č. 1, 8 a 9, žádné další fiche se ve výzv ě neobjevily. Celkem bylo p řijato 10 projekt ů, z toho na Fiche č. 1 – 2 projekty, Fiche č. 9 – 5 projekt ů a Fiche č. 9 – 3 projekty. Programovací výbor rozhodl, že bude podpo řeno všech 10 projekt ů v celkové hodnot ě 4 374 125 K č (100 %). Celkové výdaje činily

15 389 232 K č, p řiznaná dotace tvo řila 28 % z celkových výdaj ů. Ve 2. Výzv ě roku 2010 bylo zaevidováno celkem 14 projekt ů. Výzva se týkala Fiche číslo 7 a 10. Na Fichi č. 7 byl p řijat 1 projekt. Programovací výbor p řerozd ělil na dané fiche částku 2 634 005 K č. Výše celkové p řid ělené dotace na Fichi č. 7 činila 500 000 K č (19 %), celkové výdaje subjekt ů dosáhly výše 1 496 914 K č, p řiznaná dotace tvo řila 33 % z celkových výdaj ů.

Graf 13 a 14: Rozd ělení finan čních prost ředk ů (v %) a po čet podpo řených projekt ů dle fichí v MAS Krajina srdce za období 2008 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování

Rozd ělení finan čních prost ředk ů mezi jednotlivé fiche za období 2008 – 2010 zobrazuje graf 13. Nejvyšší částku obdržely projekty v rámci Fiche č. 8 (44 %, 2 668 686 K č). Projekty ve Fichi č. 9 získaly celkem 2 381 127 K č (40 %). Do Fiche č. 7 bylo alokováno celkem 648 060 K č (11 %) a zbylých 310 527 K č do Fiche č. 1 (5 %). V období 2008 – 2010 nebyly vypsány žádné výzvy pro Fichi č. 2 a 5. Rozd ělení podpo řených projekt ů dle fichí za období 2008 – 2010 znázor ňuje graf 14. Nejvíce projekt ů bylo podpo řeno ve Fichi č. 8 (8 projektů, 54 %). Ve Fichi č. 9 získaly dotaci 3 subjekty (20%). Fiche č. 9 a 7 shodn ě podpo řily 2 projekty (13 %). Na Fiche č. 2 a 5, jak již bylo zmín ěno, nebyly vypsány žádné výzvy.

7.4 Podpora malého a st ředního podnikání v MAS Lužnice

Podpora MSP na území MAS Lužnice je zprost ředkována pomocí následujících fichí:

Tabulka 13: Fiche podporující MSP v MAS Lužnice

Fiche Název Příjemce

Zvýšení konkurenceschopnosti 1 zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zem ědělské podniky zvyšování spole čenské hodnoty les ů

Podpora zakládání podnik ů a jejich 2 mikropodniky rozvoje

zem ědělské a nezem ědělské podniky, nestátní neziskové 3 Podpora cestovního ruchu organizace a zájmová sdružení právnických osob Zdroj: vlastní zpracování na základ ě údaj ů z MAS Lužnice, 2011

MAS Lužnice si vytvo řila ve Strategickém plánu celkem 6 fichí, z toho první 3 jsou ur čeny pro podnikatele v daném území.

Tabulka 14: Výše dotace (v K č) a po čet podpo řených projekt ů MAS Lužnice Po čet Výše ROK Číslo a název Fiche podpo řených dotace projekt ů (K č) Fiche č. 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke 2 821 618 zvyšování Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 1 642 572 rozvoje

2008 - výzva 1 výzva 2008 - Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 285 745 Celkem 4 1 749 935

Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 2

výzva výzva 5 775 328 rozvoje 9 - 9 - 2008/200 Celkem 5 775 328 Fiche č. 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke 1 174 000 zvyšování 2009 - 2009 - výzva 3výzva Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 664 486 Celkem 2 838 486 Fiche č. 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke 1 200 656 2010 - 2010 -

výzva 4 výzva zvyšování Celkem 1 200 656 Fiche č. 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke 1 354 000 výzva výzva 5 zvyšování Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 1 111 600 2010 - 2010 - Celkem 2 1 465 600

6 Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 980 000 výzva výzva 2010 - 2010 - Celkem 1 980 000 Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 7 2 1 130 136 rozvoje výzva výzva 2010 - 2010 - Celkem 2 1 130 136 Fiche č. 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti 1 794 245 zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zvyšování 2011 - 2011 -

výzva 8výzva Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 2 595 684 Celkem 3 1 389 929 CELKEM 20 8 530 070 Zdroj: vlastní zpracování na základ ě údaj ů z MAS Lužnice

V 1. Výzv ě bylo p řijato celkem 10 projekt ů. Z důvodu neúplnosti byly odmítnuty dva projekty. Výzva se týkala Fiche č. 1 (2 projekty), Fiche č. 2 (1 projekt), Fiche č. 3 (1 projekt) a zbylé 4 projekt ů ve Fichi č. 4, 5 a 6. Celkov ě bylo alokováno 3 453 346 K č, na Fiche č. 1, 2 a 3 p řipadlo 1 749 935 K č (51 %). Celkové výdaje subjekt ů činily 4 198 971 K č, p řiznaná dotace tvo řila 42 % z výdaj ů. MAS Lužnice přijala ve 2. Výzv ě celkem 11 žádostí o dotaci. V rámci výzvy byly vyhlášeny 4 fiche, do kterých se mohly podávat žádosti. Žadatelé využili pouze dv ě z nich – Fichi č. 2 a č. 5. O dotaci z Fiche č. 2 m ělo zájem 5 žadatel ů. Pro 2. Výzvu bylo alokováno celkem 4 545 572 K č. Výb ěrová komise p řijala všech 5 žadatel ů s celkovou výší dotace 775 328 K č (17 %). Celkové výdaje subjekt ů dosahovaly 1 520 664 K č a p řiznaná dotace tvo řila 51 % výdaj ů. Ve 3. Výzv ě byly p ředloženy celkem 3 projekty. Výzva obsahovala 4 fiche ( č. 1, 2, 3 a 4), do kterých se mohly podávat žádosti. Žadatelé využili pouze 3 z nich – Fiche č. 1, č. 3 a č. 4. Finance ur čené na Výzvu dosahovaly částky 1 223 196 K č, na Fiche č. 1 a 3 bylo p řid ěleno 838 486 K č (69 %). Celkové výdaje činily 1 757 754 K č, výše dotace tvo řila 48 %. MAS Lužnice p řijala ve 4. Výzv ě celkem 6 žádostí o dotaci, vybráno bylo 5 projekt ů a jeden projekt byl zamítnut z důvodu zakládající ve řejnou podporu. Finan ční alokace činila 3 576 406 K č. Výzva se týkala Fichí č. 1, č. 4 a č. 5. Ve Fichi č. 1 byl pouze jeden projekt s celkovou výší dotace 200 656 K č (6 %). Podnikatel dosáhl celkových náklad ů 601 168 K č, p řiznaná dotace tvo řila 33 %. O 5. Výzvu projevili zájem celkem 4 žadatelé. Výzva se týkala Fiche č. 1, č. 3 a č. 5. Ve Fichi č. 1 a č. 3 bylo po jednom žadateli. Celková finan ční alokace pro danou výzvu činila 2 172 399 K č. První dv ě fiche získaly dotace ve výši 1 465 600 K č (67 %). Náklady podnikatel ů byly stanoveny na 3 440 000 K č, p řiznaná dotace 43 %. V 6. Výzv ě byla p řijata pouze 1 žádost o dotaci. Žadatel se ucházel o finan ční prost ředky z Fiche č. 3. Výše dotace byla 980 000 K č a celkové náklady 2 352 000 K č, přiznaná dotace 42 %. 7. Výzvu využili k podání žádostí celkem 2 žadatelé. Vybraní zájemci žádali o dotaci z Fiche č. 2. Výše p řiznané dotace činila 1 130 236 K č a celkové náklady na projekt se rovnaly 2 719 680 K č. P řiznaná dotace tvo řila 42 % z výdaj ů.

Poslední 8. Výzva se uskute čnila již v roce 2011. Bylo p řijato celkem 14 žádostí o dotaci. Výb ěrová komise vybrala 7 projekt ů. Fiche č. 1 tvo řila 1 podpo řený projekt, Fiche č. 3 m ěla 2 podpo řené projekty a po dvou projektech Fiche č. 4 a č. 5. Celková výše dotace činila 3 971 228 K č a na Fichi č. 1 a č. 3 bylo dáno 1 389 929 K č (35 %). Náklady na projekty byly stanoveny na 3 812 377 K č, p řiznaná dotace tedy tvo řila 36 % výdaj ů. Údaje za rok 2011 se nezapo čítávají do hodnocení obou MAS, jelikož nejsou známy údaje z MAS Krajina srdce.

Graf 15 a 16: Rozd ělení finan čních prost ředk ů (v %) a po čet podpo řených projekt ů dle fichí v MAS Lužnice za období 2008 – 2010

Zdroj: vlastní zpracování

Rozd ělení finan čních prost ředk ů mezi jednotlivé fiche v MAS Lužnice za období 2008 – 2010 znázor ňuje graf 15. Nejvyšší část finan čních prost ředk ů odchází na Fichi č. 2 (39 %, 2 548 036 K č). Velká část je také p řid ělena Fichi č. 3 (33 %, 2 377 345 Kč). Nejmén ě prost ředk ů spadá do Fiche č. 1 (24 %, 1 550 274 K č). Rozd ělení podpo řených projekt ů dle fichí v MAS Lužnice za období 2008 – 2010 zobrazuje graf 16. 7 subjekt ů (41 %) získalo finan ční prost ředky z Fiche č. 1. 6 subjekt ů získalo prost ředky z Fiche č. 2 (35 %). Z Fiche č. 3 vyt ěžily dotace celkem 4 subjekty. Údaje v obou p řípadech MAS jsou brány z plánu p řed zahájením projekt ů. Během realizace projektu mohlo dojít ke zm ěně náklad ů a tím i zm ěně finan ční dotace. V některých p řípadech i docházelo ze strany žadatel ů k závažnému porušení dohody

(nap ř. nedodání stavebního povolení, nedodržení preferenčního kritéria – pracovního místa) a tím k odstoupení od smlouvy.

7.5 Vyhodnocení dotazníkového šet ření

7.5.1 Dotazníkové šet ření – členové MAS

Dotazníkové šet ření u podnikatel ů – člen ů MAS se uskute čnilo od prosince 2010 do b řezna 2011. Celkov ě bylo osloveno 21 člen ů a vrátilo se 14 odpov ědí. Návratnost tedy činila necelých 67 %.

Zp ůsob dotazování V první fázi dotazníkového šet ření bylo prost řednictvím emailových adres osloveno v MAS Krajina srdce celkem 12 podnikatel ů. Na zbylé 3 nebyly získány emailové adresy, pouze telefonní čísla. V MAS Lužnice byli prost řednictvím internetu dotazováni celkem 4 podnikatelé, u 2 podnikatel ů nebyl zjišt ěn žádný kontakt. Po uplynutí cca 2 týdn ů se p řešlo na telefonické kontaktování t ěch člen ů, kte ří neodpov ěděli na elektronické dotazování. V MAS Krajina srdce bylo navázáno telefonické spojení se 6 podnikateli, 5 z nich bylo ochotných odpov ědět na otázky z dotazníku. Zbylí podnikatelé nebyli zastiženi. Telefonické kontaktování podnikatel ů v MAS Lužnice prob ěhlo úsp ěšn ě, z 2 dotazovaných oba poskytli cenné informace.

Výsledky dotazníkového šet ření

1. Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti? Předm ět podnikatelské činnosti v ětšiny dotazovaných člen ů MAS Krajiny srdce bylo poskytování ostatních služeb* (33 %). Dalších bezmála 28 % člen ů podniká v oblasti ubytování a stravování. Maloobchod a velkoobchod byl zastoupen 22 % člen ů. Podnikatelé uvád ěli další podnikatelské činnosti jako: zpracovatelský pr ůmysl (2 x) a zem ědělství (3 x), celkem 17 % dotazovaných. V MAS Lužnice všichni dotazovaní (4) uvedli jako hlavní činnost podnikání

*Ostatní služby – služby, které nejsou zastoupeny tak často, a proto nebyly v dotazníku blíže up řesn ěny

68 zem ědělskou činnost, krom ě toho poskytují další činnosti, nap ř. dopravu a opravy stroj ů (1x), poskytování ostatních služeb (1x) a maloobchod, velkoobchod (2x).

. Graf 17 a 18: Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti

Zdroj: vlastní zpracování

2. Jaká je právní forma podnikání? Dotazovaní podnikatelé – členové MAS Krajina srdce – podnikají jako osoby samostatn ě výd ěle čně činné - FO (80 %). Dva členové zvolili jako právní formu podnikání spole čnost s ru čením omezeným (20 %). Obdobná situace je i v MAS Lužnice. 3 dotazovaní podnikají jako OSV Č – FO. Pouze jeden člen má za právní formu podnikání zvolenou spole čnost s ru čením omezeným. Jiné právní formy podnikání se u člen ů jednotlivých MAS neobjevily.

Graf 19 a 20: Jaká je právní forma podnikání?

Zdroj: vlastní zpracování

3. Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě? 9 podnikatel ů – člen ů MAS Krajiny srdce – zam ěstnává do 10-ti zam ěstnanc ů. Jeden podnikatel nabízí práci pro více než 10 a méně než 49 zam ěstnanc ů. Celkový po čet dotazovaných člen ů (4) z MAS Lužnice má firmu do 10-ti zam ěstnanc ů. Graf 21 a 22: Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě?

Zdroj: vlastní zpracování

4. Kdy jste do MAS vstoupili? Dotazovaní podnikatelé – členové jednotlivých MAS – odpovídali na otázku vstupu do MAS následujícími odpov ěď mi: jsem zakládajícím členem, vstoupil (a) jsem pozd ěji (s uvedením roku vstupu). Dotazníkovým šet řením v MAS Krajina srdce byli osloveni 4 zakládající členové a 6 člen ů, kte ří vstoupili do sdružení v letech 2005, 2007 a 2008. V MAS Lužnice byla polovina dotazovaných zakládajícími členy (2) a druhá vstoupila do sdružení pozd ěji (v letech 2007 a 2008).

5. Jak jste se o MAS dozv ěděli? Dotazovaní m ěli na výb ěr mezi 4 ur čitými možnostmi a jednou otev řenou odpov ědí. 70 % dotazovaných podnikatel ů – člen ů MAS Krajina srdce – dostalo pozvání do zakládajícího týmu. Dalších 20 % člen ů uvedlo odpov ěď jinou, nap ř. osobní pozvání od jiného člena MAS a 10 % dotazovaných získalo informace z novin a časopis ů.

Obdobná situace ohledn ě informování o MAS byla i na území Lužnice. Členové v MAS Lužnice se o místní ak ční skupin ě nej čast ěji dozv ěděli prost řednictvím pozvání do zakládajícího týmu (75 %) a díky místnímu zpravodaji (25 %). Ostatní možnosti nebyly využity.

Graf 23 a 24: Jak jste se o MAS dozv ěděli?

Zdroj: vlastní zpracování

6. M ěli jste pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem té vaší? Na otázku číslo 6 podnikatelé odpovídali ano nebo ne. V MAS Krajina srdce dotazovaní (60 %) nem ěli pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem skupiny na jejich území. Ostatních 40 % člen ů již v minulosti v ědělo o existenci MAS. 3 členové v MAS Lužnice o existenci místních ak čních skupin v ěděli. Jeden dotazovaný o t ěchto sdruženích p řed vznikem skupiny na území MAS nev ěděl.

7. Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? Na danou otázku mohli dotazovaní odpovídat z několika nabídnutých odpov ědí. Také m ěli možnost dopsat sv ůj vlastní d ůvod vstupu do MAS. Důvodem vstupu do MAS Krajina srdce nej čast ěji bylo rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (26 %). Podnikatelé také cht ěli získat informace o programech podpory podnikání (22 %). Zájem o rozvoj území a o d ění v regionu s ochotou pomoct venkovskému území v rozvoji byl rozhodující pro vstup 22 % dotazovaných. Podpora při zpracování žádostí o finan ční pomoc (17 %) a možnost vzd ělávacích, poradenských

71 a informa čních akcí (13 %) se staly d ůvody pro vstup do MAS pro n ěkteré dotazované podnikatele. Nej čast ěji zmi ňovaným d ůvodem vstupu do MAS Lužnice byla možnost vzd ělávacích, poradenských a informa čních akcí po řádaných MAS a informace o programech podpory podnikání (29 %). Další častou možností bylo rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (28 %). Jiným d ůvodem pro vstup do sdružení byl zájem o d ění v regionu.

Graf 25 a 26: Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS?

Zdroj: vlastní zpracování

8. Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? Otázka číslo 8 navazuje na p ředešlou otázku, ta se zabývala d ůvodem vstupu do MAS a tato otázka se již zam ěř uje na konkrétní podpory od MAS (možnosti odpov ědí jsou v obou p řípadech zcela stejné). Podnikatelé v MAS Krajina srdce nej čast ěji obdrželi podporu v oblasti rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (25 %) a informace o programech podpory podnikání (25 %). Podporu p ři zpracování žádostí o finanční pomoc p řijalo 25 % dotazovaných a vzd ělávací, poradenské a informa ční akce 17 % dotazovaných. Podporu nedostalo 8 % dotazovaných, ale ti vstoupili do MAS Krajina srdce z jiného důvodu, jimž byl nap ř. zájem o rozvoj území a následná pomoc p ři rozvoji území. 3 oslovení podnikatelé v MAS Lužnice obdrželi podporu ve form ě vzd ělávacích, poradenských a informa čních akcí. 2 subjekty si díky sdružení rozší řily kontakty na dodavatele a odb ěratele. Jeden podnik neobdržel žádnou podporu.

Graf 27 a 28: Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi?

Zdroj: vlastní zpracování

9. Podali jste žádost o dotaci prost řednictvím MAS? Odpov ědi na otázku číslo 9 byly op ět dv ě: ano či ne. Podnikatelé mohli uvést, že předložili prost řednictvím MAS žádost o dotaci nebo ji nep ředložili. 6 podnikatel ů z 10 podalo prost řednictvím MAS Krajina srdce žádosti o dotace. Zbylí 4 členové v minulosti nepodali žádost o dotaci prost řednictvím MAS. V MAS Lužnice byly odpov ědi vyrovnané. 2 členové podali žádost o dotaci prostřednictvím MAS a 2 členové ji nikdy nepodali.

10. Byli jste úsp ěšní žadatelé o dotaci v období 2007 – 2013? V rámci otázky číslo 10 mohli podnikatelé odpovídat t řemi r ůznými typy odpov ědí (ano, v plném rozsahu; ano, ale jen částe čně; ne). V MAS Krajina srdce byli všichni podnikatelé, kte ří podali žádost o dotaci, úsp ěšní v plném rozsahu. Podnikatelé z MAS Lužnice byli zcela úsp ěšní v žádosti o dotace pouze v jednom p řípad ě. V druhém p řípad ě byl podnikatel úsp ěšný pouze částe čně (neobdržel požadovanou výši dotace).

11. Kolik projekt ů jste celkov ě zrealizovali za podpory MAS? 40 % podnikatel ů, kte ří žádali o dotaci prost řednictvím MAS Krajina srdce, zrealizovalo celkov ě jeden projekt. Další podnikatel zrealizoval dva projekty a jeden dokonce t ři projekty.

Jeden podnikatel z MAS Lužnice byl úsp ěšný pouze v jednom projektu a druhý podnikatel zrealizoval za podpory MAS více projekt ů, které ovšem byly jen částe čně úsp ěšné.

12. Zhodno ťte spokojenost spolupráce s MAS v rámci p řípravy projekt ů. Na otázku číslo 12 mohli podnikatelé – členové jednotlivých MAS – ve svých odpov ědích využit následující možnosti: úplná spokojenost, spíše spokojenost, spíše nespokojenost a úplná nespokojenost. Spokojenost podnikatel ů, kte ří žádali o dotace prost řednictvím MAS Krajina srdce, byla z 84 % úplná. Jeden podnikatel zhodnotil spolupráci s MAS v rámci přípravy projekt ů jako uspokojivou (spíše spokojenost). Podnikatelé v MAS Lužnice, kte ří spolupracovali s MAS, byli v obou p řípadech zcela spokojení.

13. Naplnilo členství v MAS vaše o čekávání? V otázce číslo 13 mohli podnikatelé odpovídat ano či ne. Jak v MAS Krajina srdce, tak v MAS Lužnice členství splnilo o čekávání všech podnikatel ů.

14. Zastáváte v MAS n ějakou konkrétní funkci? Dopl ňující otázkou bylo zjišt ěno, zda dotazovaní podnikatelé zastávají v MAS nějakou konkrétní funkci. Dotazovaní v MAS Krajina srdce zastávali v 50-ti % funkci (projektový manažer, členka pracovní skupiny žen, člen monitorovacího a kontrolního výboru 2x a člen programovacího výboru – místop ředseda MAS). Všichni dotazovaní v MAS Lužnice zastávali konkrétní funkci, byli to členové výb ěrové komise.

7.5.2 Dotazníkové šet ření – ne členové MAS

Dotazníkové šet ření probíhalo od prosince 2010 do b řezna 2011. Celkov ě bylo

74 osloveno 552 podnikatel ů a vrátilo se 110 odpov ědí. Návratnost tedy činila necelých 20 %.

Technika dotazování Nejv ětší část podnikatel ů jak v MAS Krajina srdce, tak v MAS Lužnice byla oslovena pomocí e-mailových adres, které byly získány z internetu. Data podnikatel ů v MAS Krajina srdce byly p řevzaty z internetového portálu www.venkovskatrznice.cz, který je projektem partnerské spolupráce 6ti místních ak čních skupin (Krajina srdce, Lípa pro venkov o.s., LAG Strakonicko o.s., Sdružení R ůže, Podlipansko o.p.s. a Jemnicko o.p.s.). Na portálu lze p řehledn ě najít všechny podnikatele na území MAS s jejich kontakty. Velkou výhodou je aktuálnost údaj ů na tomto serveru, jelikož data byla sebrána dotazováním v pr ůběhu července 2009 – dubna 2010. MAS Lužnice bohužel nemá žádný obdobný systém. Data jsem tedy p řevzala z internetového katalogu firem a institucí www.firmy.cz. Údaje z daného serveru jsou v některých p řípadech staré a neaktuální. Dotazování pomocí internetu bylo zvoleno z důvodu jeho minimální nákladnosti a časové nenáročnosti oproti jiným zp ůsob ům dotazování. Nevýhodou však z ůstává fakt, že ne každý podnikatel má své webové stránky, n ěkte ří z nich nemají dokonce ani e-mailovou adresu, tudíž mnozí podnikatelé nejsou vedeni v internetových databázích či vyhledáva čích. Další velmi inovativní a ú činnou formou dotazování je vytvo ření dotazníku pomocí internetového softwaru nap ř. firmy Google – Google Document. Využití této služby velmi uleh čilo dotazovaným odeslání dotazníku a také mi usnadnilo další zpracování dat.

Výsledky dotazníkového šet ření

1. Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti? Předm ětem podnikatelské činnosti v ětšiny podnikatel ů dotazovaných na území MAS Krajina srdce i MAS Lužnice bylo poskytování služeb (32 % MAS Krajina srdce a 33 % MAS Lužnice). V MAS Krajina srdce bylo druhou nej čast ější odpov ědí

Stavebnictví (22 %). 20 % dotazovaných doplnilo do kolonky Jiné další p ředm ěty činnosti jako nap ř. zpracovatelský pr ůmysl – dřevovýroba, zem ědělství, lesnictví a rybá řství, doprava a skladování a kulturní, zábavní a rekrea ční činnost. Další nej čast ěji zmi ňovaný p ředm ět podnikatelské činnosti v MAS Lužnice byl Maloobchod a velkoobchod (20 %). Na t řetím míst ě se umístilo Stavebnictví (17 %).

Graf 29 a 30.: Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti?

Zdroj: vlastní zpracování

2. Jaká je právní forma podnikání? Převážná v ětšina oslovených podnikatel ů v MAS Krajina srdce a MAS Lužnice podniká jako osoba samostatn ě výd ěle čně činná – fyzická osoba (83 % a 65 %). Celkový po čet dotazovaných podnikatel ů v MAS Krajina srdce byl 58 a z toho 48 podnikatel ů podniká jako živnostník, v MAS Lužnice mi odpov ědělo 52 podnikatel ů na dotazník a z toho 34 podniká jako OSV Č. Výrazná p řevaha malých podnikatel ů – živnostník ů jist ě souvisí s charakterem venkovského prost ředí. Další již mén ě po četnou právní formou podnikání v MAS Krajina srdce je spole čnost s ru čením omezeným (6 podnikatel ů, tj. 10 %) a ve řejná obchodní spole čnost (3 podnikatelé, tj. 2 %). Oslovena byla i jedna nezisková organizace. V MAS Lužnice byl relativn ě velký podíl spole čností s ru čením omezeným (celkem 16 podnikatel ů, tj. 31 %). Vypln ěný dotazník poslala i jedna akciová spole čnost a družstvo.

Graf 31 a 32: Jaká je právní forma podnikání?

Zdroj: vlastní zpracování

3. Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firmě? Poslední charakterizující otázka na podniky se týkala po čtu zam ěstnanc ů. Převládající po čet podnik ů zam ěstnává do 10-ti zam ěstnanc ů. V MAS Krajina srdce bylo osloveno i n ěkolik podnik ů s po čtem zam ěstnanc ů od 10 do 49. 15 % dotazovaných podnikatel ů v MAS Lužnice zam ěstnává více než 10 a mén ě než 50 zam ěstnanc ů. Na dotazník odpov ěděl 1 podnikatel s po čtem zam ěstnanc ů od 50 do 249 a jeden podnikatel s po čtem nad 250 zam ěstnanc ů.

Graf 33 a 34: Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě?

Zdroj: vlastní zpracování

4. Spolupracujete s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími? Následující otázka m ěla zjistit, zda podnikatelé již s nějakými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími spolupracují. Odpov ědi byly jednozna čné: ano či ne.

Přesn ě polovina podnikatel ů v MAS Krajina srdce již spolupracuje s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími a druhá polovina nespolupracuje. V MAS Lužnice je situace spolupráce podnik ů trochu odlišná. 31 podnikatel ů (tj. 60 %) již spolupracuje s jinou firmou. Zbývajících 21 podnikatel ů s nikým nespolupracuje (tj. 40 %). Pokud podnikatelé odpov ěděli na otázku č. 4 „ano“ – pokra čovali následn ě na otázku 5 a s odpov ědí „ne“ – pokra čovali dále na otázku 6.

5. Jakou formu má tato spolupráce? (pokra čujte otázkou 7) Na otázku číslo 5 odpovídali podnikatelé, kte ří odpov ěděli kladn ě na otázku číslo 4. V MAS Krajina srdce tedy odpovídalo 50 % podnikatel ů a v MAS Lužnice 60 % podnikatel ů. Podnikatelé mohli v této otázce zaškrtnout i více odpov ědí. Nej čast ější formou spolupráce v MAS Krajina srdce bylo partnerství (57 %), následovaly podnikatelské sít ě (27 %), strategická spojenectví (13 %) a partnerství (3 %). Pouze jeden subjekt zaškrtl více možností – a to podnikatelské sít ě a strategická spojenectví. Podnikatelé v MAS Lužnice up řednost ňují formu spolupráce - partnerství (69 %), i zde se na druhém míst ě objevily podnikatelské sít ě (19 %), s 9-ti % strategická spojenectví a jeden subjekt s klastry (3 %). Pouze jeden subjekt odpov ěděl, že využívá více forem spolupráce – partnerství, podnikatelské sít ě a klastry.

Graf 35 a 36: Jakou formu má tato spolupráce?

Zdroj: vlastní zpracování

6. M ěli byste zájem o spolupráci s podnikatelskými subjekty nebo sdruženími? Na otázku číslo 6 odpovídali podnikatelé, kte ří odpov ěděli záporn ě na otázku číslo 4. V MAS Krajina srdce odpovídalo 50 % dotazovaných podnikatel ů a v MAS Lužnice odpovídalo 40 % podnikatel ů. Na otázku mohli podnikatelé odpovídat pouze ano či ne. S kladnou odpov ědí na otázku up řesnili, o jakou konkrétní formu spolupráce by m ěli zájem. Pokud zaškrtli odpov ěď ne, napsali d ůvod tohoto rozhodnutí. Podnikatelé sídlící na území MAS Krajina srdce odpov ěděli pouze v 6-ti případech „ano“ (tj. 21 %). Odpov ědi byly následující: − spolupráce p ři obráb ění kov ů (2x); − spolupráce více subjekt ů v dané oblasti podnikání (2x); − pravidelné dodávky výrobk ů či polotovar ů (2x); − spole čné nakupování surovin pro výrobu a sou časn ě distribuci výrobk ů prost řednictvím smluvních partner ů (2x); − pomoc se servisem softwaru u zákazník ů (1 x); − úspory paliv a energie, energetické audity, PEN budov (1x); − sponzorství (1x); − nabídka služeb pro podnikatele a zam ěstnance (1x).

V MAS Lužnice odpov ědělo ano celkem 12 subjekt ů (57 %). P řevážná v ětšina dotazovaných podnik ů by ráda spolupracovala, a to následn ě: − spolupráce a pomoc p ři řešení v ětších zakázek (3 x); − spolupráce podnik ů v daném oboru, v dodavatelsko-odb ěratelském styku (2 x); − rozší ření kontakt ů, v ětší míra pov ědomí o podniku (2x); − wiki spolupráce – voln ě propojené spolupracování na konkrétních projektech v globálním m ěř ítku p řes sdílení know-how a jeho rozvoj (1 x); − zprost ředkování služeb, nap ř. ubytování (1 x); − možnost rozší ření p ůsobení firmy po celé České republice (1 x); − spolupráce s truhlá ři nebo designéry nap ř. klub ů, restaurací apod. (1 x); − větší rozší ření dodavatel ů nap ř. truhlá řských a tesa řských výrobk ů (1 x);

− rozši řování nabídky produkt ů a služeb pro farmá ře a chovatele hospod. zví řat (1x). Ne odpov ědělo v MAS Krajina srdce zbývajících 79 % subjekt ů. D ůvodem pro nezájem o spolupráci nej čast ěji bylo: − dostate čná sob ěsta čnost (6 x); − spolupráce nemá žádný p řínos pro podnik (5 x); − závislost na ostatních subjektech, špatná komunikace (5 x); − nev ědomost o možnostech spolupráce (2 x); − spokojenost s dosavadním stavem (2 x); − špatná situace v zem ědělství (2 x); − bez zkušenosti s podobnou spoluprací (1 x).

V MAS Lužnice odpov ědělo negativn ě 9 podnikatel ů (43 %). D ůvody jejich nezájmu o spolupráci s podnikatelskými subjekty nebo sdružením byly následující: − dostate čná sob ěsta čnost (5 x); − neochota lidí, neserióznost, špatné platební podmínky (3 x); − nedostatek informací o možnosti spolupráce (3 x); − mnoho práce se svojí vlastní existencí (2 x); − ve spolupráci nevidí budoucnost (1 x).

7. Víte o existenci místních ak čních skupin? Otázka se již zam ěř uje na existenci místních ak čních skupin. Cílem bylo zjistit, zda podnikatelé mají pov ědomí o existenci a činnosti MAS. Podnikatelé odpovídali na otázku zcela jednozna čně, pouze ano či ne. Otázku zodpov ěděli všichni respondenti. Na území Krajiny srdce má pov ědomí o existenci MAS 81 % dotazovaných. Zbylých 19 % o existenci MAS neví. Území Lužnice již tak informováno není. Pouze 23 % dotazovaných ví o existenci MAS. Zbývajících 77 % podnikatel ů netuší nic o jejich existenci.

8. Znáte místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě vašeho podnikání? Daná otázka je velmi podobná otázce p ředchozí s rozdílem, že nyní odpovídají podnikatelé, zda v ědí o existenci místní ak ční skupiny v míst ě jejich podnikání. Otázka byla op ět jednozna čná, všichni dotazovaní mohli odpov ědět ano či ne. Pokud odpov ěděli ano, pak byli dotazováni na jméno dané MAS. V tom p řípad ě pokra čovali otázkou číslo 10. S odpov ědí ne postupovali na další otázku (otázka číslo 9). O existenci sdružení v MAS Krajina srdce v ědělo celkem 60 % podnikatel ů. Krom ě jednoho dotazovaného v ěděli i p řesný název MAS. Podnikatelé na území MAS Lužnice již tolik nev ědí o její existenci. Pouze 15 % dotazovaných zná dané sdružení. Správný název MAS Lužnice neuvedl pouze jeden subjekt.

9. Pokud ne, cht ěl byste o ní získat n ějaké informace? Pokud podnikatel odpov ěděl na p ředchozí otázku záporn ě, pokra čoval otázkou číslo 9. Na otázku se odpovídalo ano či ne. Dotazovaní, kte ří se dostali k této otázce, již nepokra čovali ve vypl ňování dotazníku. V MAS Krajina srdce odpovídalo celkem 23 podnikatel ů a z toho 8 (35 %) by cht ělo získat informace. 65 % podnikatel ů nemá zájem získat další informace o MAS. Celkem 64 % podnikatel ů v MAS Lužnice by cht ělo získat n ějaké informace o sdružení. Zbylých 36 % podnikatel ů nechce o MAS žádné informace.

10. P řemýšlíte o členství v místní ak ční skupin ě? Celkem 35 podnikatel ů z MAS Krajina srdce a 8 podnikatel ů z MAS Lužnice odpovídalo na další otázky v dotazníku. Dotazovaní odpovídali na tuto otázku pouze ano či ne. O členství v MAS Krajina srdce p řemýšlí necelých 43 % podnikatel ů. Zápornou odpov ěď uvedlo 57 % dotazovaných. Převažující nezájem byl i v MAS Lužnice, kde neuvažuje o členství 52 % podnikatel ů. Zbylých 48 % by o členství m ělo zájem.

11. Co o čekáváte od p řípadného členství? Odpov ědět na tuto otázku mohli pouze ti podnikatelé, kte ří odpov ěděli na předchozí otázku kladn ě. Celkem odpovídalo z MAS Krajiny srdce 15 podnikatel ů a z MAS Lužnice 12 podnikatel ů. Podnikatelé m ěli na výb ěr 5 možností, z toho 4 byly dané a jedna umož ňovala up řesnit (zapsat) vlastními slovy, co by od p řípadného členství o čekávali. Dotazovaní mohli zaškrtnou i více odpov ědí najednou. Podnikatelé v MAS Krajina srdce o čekávají od p řípadného členství rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (31 %). Ocenili by pak podporu p ři zpracování žádosti o finan ční pomoc (25 %) a informace o programech podpory podnikání (24 %). Nemalou část tvo řily vzd ělávací, poradenské a informa ční akce (20 %). Obdobné o čekávání nastalo i v MAS Lužnice. Nejvíce by podnikatelé o čekávali rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (34 %). Druhá nej čast ější odpov ěď se týkala informací o programech podpory podnikání (31 %). Stejný po čet odpov ědí byl u podpory p ři zpracování žádosti o finan ční pomoc a vzd ělávací, poradenské a informa ční akce (16 %). Jinou možnost zaškrtl jeden dotazovaný a uvedl, že by očekával vzájemnou podporu v regionu.

Graf 37 a 38: Co o čekáváte od p řípadného členství?

Zdroj: vlastní zpracování

12. Pro č nemáte zájem o členství v MAS? Na poslední otázku v dotazníku odpovídali podnikatelé, kte ří odpov ěděli v otázce číslo 10, že nep řemýšlí o členství v místní ak ční skupin ě. Celkový po čet záporných odpov ědí byl v MAS Krajina srdce 20 a v MAS Lužnice 23. Podnikatelé

82 měli op ět na výb ěr z několika možností (neznám její činnost, nemá pro mne p řínos a jiné). Poslední výb ěr umož ňoval napsat jiný d ůvod, než který byl poskytnut. Nej čast ějším d ůvodem, pro č podnikatelé v MAS Krajina srdce nemají zájem o členství, je, že nemá pro n ě p řínos (45 %). Dalších 7 podnikatel ů uvedlo, že nezná její činnost (35 %) a v odpov ědi jiné uvedli podnikatelé, že preferují individualismus, trpí nedostatkem času, nemají d ůvěru ve sdružení nebo naopak již získali dotace a obávají se, že by došlo ke st řetu zájm ů, kdyby vstoupili do sdružení. Nej čast ěji opakovanou odpov ědí v MAS Lužnice ohledn ě nezájmu o členství byla neznalost její činnosti (78 %). N ěkolik podnikatel ů uvedlo jako d ůvod, že členství nemá pro n ě p řínos. Pouze jeden podnikatel zaškrtl odpov ěď jiné a napsal, že na členství nemá dostatek času.

Graf 39 a 40: Pro č nemáte zájem o členství v MAS?

Zdroj: vlastní zpracování

7.6 Matice SWOT analýzy

Vytvo ření matice SWOT analýzy zahrnuje identifikaci silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Podkladem pro její zpracování se stala zejména tato šet ření:

1. Šet ření charakteristik na území MAS 2. Dotazníkové šet ření podnikatel ů ( člen ů a ne člen ů) v MAS 3. Srovnání činnosti jednotlivých MAS 4. Osobní návšt ěva území a konzultace s představiteli MAS

7.6.1 MAS Krajina srdce

PŘÍLEŽITOSTI − rostoucí poptávka po bydlení a pobytu na venkov ě; − trend poptávky po místních produktech; − partne ři MAS – zahrani ční a tuzemské MAS; − Strategický plán LEADER MAS Krajina srdce vyhodnocen jako nejlepší ze 102 podaných SPL z celé ČR; − 6 podnikatel ů z 29 by m ělo zájem o další spolupráci.

OHROŽENÍ − zm ěny legislativy; − byrokracie; − rušení venkovských škol ú řady; − globalizace sv ětových trh ů – růst konkurence; − 23 subjekt ů nemá zájem o další spolupráci z důvodu sob ěsta čnosti.

SILNÉ STRÁNKY − blízkost velkých m ěst (Tábor, Vlašim,…); − čisté životní prost ředí, možnost zimní turistiky; − napojení na páte řní komunikace (železnice, dálnice);

− tradi ční lidové zvyky a slavnosti; − sít ě cyklotras; − zacílení strategického plánu na ženy a mládež − projekt Venkovská tržnice II; − 67 % člen ů MAS je ze ziskového sektoru; − 6 z 11 fichí je zam ěř eno na podporu podnikatel ů; − 88 % finan čních prost ředk ů sm ěř uje na Fichi č. 8 a 9; − MAS zajistila svým člen ům – podnikatel ům rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele (6x) a podporu p ři zpracování žádostí o finan ční pomoc (6x), dále vzd ělávací, poradenské a informa ční akce (5x); − 47 dotazovaných má pov ědomí o existenci MAS v ČR, 35 podnikatel ů zná MAS ve svém území (celkem 58 podnik ů); − 17 podnikatel ů spolupracuje s ostatními podniky na základ ě partnerství.

SLABÉ STRÁNKY − nedostate čná prezentace historických a kulturních zajímavostí; − nízké p říjmy obyvatelstva; − nedostatek pracovních p říležitostí v území; − velmi špatný stav silnic III. t řídy a místních komunikací; − nedostatek služeb a jejich nízká kvalita; − vylid ňování (hustota osídlení v MAS je 32,21 obyvatel/km 2, celorepublikový pr ůměr činí 130 obyvatel/km 2); − nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit; − od za čátku aktuálního programovacího období vyhlášeny pouze 3 výzvy, které jsou ur čeny pro podnikatele; − finan ční prost ředky (dotace) pro podnikatele tvo ří pouze 30 % z celkových přid ělených dotací; − přiznané dotace tvo ří v pr ůměru 36 % z celkových výdaj ů; − 15 z 23 podnikatel ů nemá zájem získat další informace o MAS; − vysoká nezam ěstnanost 8,8 %, ČR 6,7 % v roce 2009.

Faktory jsou řazeny podle jejich úrovn ě d ůležitosti. V daném p řípad ě, čím nižší číslo tím je daný faktor pro danou oblast významn ější.

Tabulka 15: Matice SWOT analýza pro MAS Krajina srdce Úrove ň Příležitosti Hrozby Úrove ň Strategický plán jako jeden Sob ěsta čnost místních 1. 1. z nejlepších podnikatel ů 2. Zahrani ční a tuzemští partne ři Zm ěny legislativy 2. Podnikatelé mají zájem o další 3. Byrokracie 3. spolupráci Trend poptávky po místních 4. Rušení venkovských škol ú řady 4. produktech Rostoucí poptávka po bydlení Globalizace sv ětových trh ů - 5. 5. a pobytu na venkov ě růst konkurence Úrove ň Silné stránky Slabé stránky Úrove ň Finan ční prost ředky (dotace) Silná pov ědomost podnikatel ů 1. pro podnikatele tvo ří pouze 1. o existenci MAS 30 % z celkových dotací Pouze n ěkolik vyhlášených 2. Projekt Venkovská tržnice II 2. výzev pro podnikatele 67 % člen ů MAS je ze Podnikatelé nemají zájem získat 3. 3. ziskového sektoru další informace o MAS 6 z 11 fichí je zam ěř eno na Nedostatek pracovních 4. 4. podnikatele příležitostí v území Spolupráce podnikatel ů na 5. Nízké p říjmy obyvatelstva 5. základ ě partnerství Tradi ční lidové zvyky 6. Vysoká nezam ěstnanost 6. a slavnosti 7. Podpora MAS podnikatel ům Vylid ňování 7. Napojení na páte řní Nedostatek služeb a jejich nízká 8. 8. komunikace kvalita Nedostatek ubytovacích 9. Blízkost velkých m ěst 9. a stravovacích kapacit 10. Čisté životní prost ředí Velmi špatný stav silnic 10. Přiznané dotace tvo ří v pr ůměru 11. Sít ě cyklotras 11. 36 % z celkových výdaj ů Nedostate čná prezentace Zacílení strategického plánu na 12. historických a kulturních 12. ženy a mládež památek Zdroj: vlastní zpracování

7.6.2 MAS Lužnice

PŘÍLEŽITOSTI − rozvoj agroturistiky; − vytvá ření dopl ňkových služeb; − vznik a rozvoj lidových tradic a řemesel; − výstavba čistíren odpadních vod a kanalizací v obcích; − využití potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie − hodnocení místních ak čních skupin - MAS Lužnice vyhodnocena jako dob ře fungující MAS v ČR; − 22 podnikatel ů spolupracuje s jinými podnikateli na základ ě partnerství; − 12 z 21 podnikatel ů by m ělo zájem o další spolupráci; − 28 z 44 dotazovaných by cht ělo získat n ějaké informace o MAS.

OHROŽENÍ − odliv mladých lidí z venkova; − výrazný pokles pracovních p říležitostí; − úbytek drobných obchod ů vlivem super a hypermarket ů; − nedostatek finan čních prost ředk ů na rozvoj infrastruktury; − 9 z 21 podnikatel ů nemá zájem o další spolupráci z důvodu sob ěsta čnosti.

SILNÉ STRÁNKY − vzácný kulturní a p řírodní potenciál – nap ř. Lázn ě Bechyn ě, golfové h řišt ě − dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit okolo řeky Lužnice − lidové, kulturní a vzd ělanostní tradice − velká hustota silni ční sít ě − členství v MAS - převaha zem ědělc ů a soukromých podnikatel ů nad ve řejným sektorem − projekt „Regionální zna čka“ − finan ční prost ředky (dotace) pro podnikatele tvo ří 50 % z celkových p řid ělených dotací

− 3 z 6 fichí zam ěř ené na podporu podnikatel ů − rovnom ěrné rozd ělení finan čních prost ředk ů mezi jednotlivé fiche − většina podnikatel ů – člen ů MAS – obdržela podporu ve form ě vzd ělávacích, poradenských a informa čních akcí a dále si rozší řili kontakty na dodavatele a odb ěratele

SLABÉ STRÁNKY − nízká všeobecná informovanost; − nekvalitní místní infrastruktura; − nízká úrove ň služeb v cestovním ruchu; − neexistence poradenství v oblasti podnikání; − málo pracovních p říležitostí; − neexistence cyklostezek; − nevyužívání obnovitelných energetických zdroj ů; − vylid ňování (hustota osídlení v MAS je 47 obyvatel/km 2, celorepublikový pr ůměr činí 130 obyvatel/km 2); − přiznané dotace tvo ří v pr ůměru 43 % z celkových výdaj ů; − 40 z 52 dotazovaných nemá pov ědomí o existenci MAS, pouze 8 podnikatel ů zná dané sdružení; − vysoká nezam ěstnanost 9,5 %, ČR 6,7 % v roce 2009.

Faktory jsou řazeny podle jejich úrovn ě d ůležitosti. I v následujícím p řípad ě, čím nižší číslo, tím je daný faktor pro danou oblast významn ější.

Tabulka 16: Matice SWOT analýza pro MAS Lužnice Úrove ň Příležitosti Hrozby Úrove ň Podnikatelé mají zájem o další 1. Pokles pracovních p říležitostí 1. spolupráci Dotazovaní by cht ěli získat další Nezájem podnikatel ů o další 2. 2. informace o MAS spolupráci z d ůvodu sob ěsta čnosti Podnikatelé spolupracují s jinými Nedostatek finan čních prost ředk ů 3. 3. podnikateli na základ ě partnerství na rozvoj infrastruktury Hodnocení MAS jako "dob ře 4. Odliv mladých lidí z venkova 4. fungující" Vznik a rozvoj lidových tradic 5. Úbytek drobných obchod ů 5. a řemesel 6. Rozvoj agroturistiky 7. Využití potenciálu biomasy Výstavba čistíren odpadních vod 8. a kanalizací v obcích 9. Vytvá ření dopl ňkových služeb Úrove ň Silné stránky Slabé stránky Úrove ň Finan ční prost ředky (dotace) pro 1. podnikatele tvo ří 50 % z celkových Nízká všeobecná informovanost 1. dotací Dotazovaní podnikatelé nemají 2. Projekt "Regionální zna čka" 2. pov ědomí o existenci MAS 3 z 6 fichí zam ěř ené na podporu 3. Málo pracovních p říležitostí 3. podnikatel ů Převaha podnikatel ů nad ve řejným 4. Vysoká nezam ěstnanost 4. sektorem v členské základn ě MAS Rovnom ěrné rozd ělení finan čních 5. Vylid ňování 5. prost ředk ů mezi jednotlivé fiche Přiznané dotace tvo ří v pr ůměru 6. Podpora MAS podnikatel ům 6. 43 % z celkových výdaj ů 7. Velká hustota silni ční sít ě Nekvalitní místní infrastruktura 7. Dostatek ubytovacích Nízká úrove ň služeb v cestovním 8. 8. a stravovacích kapacit ruchu 9. Vzácný kulturní a p řírodní potenciál Neexistence cyklostezek 9. Lidové, kulturní a vzd ělanostní Nevyužívání obnovitelných 10. 10. tradice energetických zdroj ů Zdroj: vlastní zpracování

7.7 Návrh zm ěn a doporu čení

Po zhodnocení a analýze získaných údaj ů byly sestaveny následující zm ěny a doporu čení pro podnikatele v okrese Tábor a pro jednotlivé MAS:

Podnikatelé v okrese Tábor: 1. Rozvoj infrastruktury 2. Podpora zam ěstnanosti 3. Ochrana životního prost ředí a trvale udržitelného rozvoje 4. Vytvo ření informa čního centra pro podporu podnikatel ů na území okresu Tábor 5. Zvýšení podpory informovanosti o dota čních titulech ze strukturálních fond ů EU (nap ř. Opera ční program podnikání a inovace) 6. Spolupráce podnikatel ů s místními ak čními skupinami 7. Spolupráce s úřady – Hospodá řská komora

MAS Krajina srdce: 1. Rozší ření informovanosti o činnosti MAS Krajina srdce 2. Rozvoj tradi čních lidových zvyk ů a slavností, prezentace historických a kulturních památek 3. Informovanost obyvatel o projektu Venkovská tržnice II 4. Vyhlášení v ětšího množství výzev pro podnikatele, zvýšení finančních prost ředk ů (dotací) pro podnikatele 5. Upevn ění a rozší ření spolupráce se zahrani čními a tuzemskými partnery 6. Zvýšení po čtu ubytovacích a stravovacích za řízení a zvýšení kvality dosavadních služeb

MAS Lužnice: 1. Rozvoj lidových tradic a řemesel, prezentace historických a kulturních památek (Lázn ě Bechyn ě) 2. Zvýšení pov ědomosti a rozší ření projektu „Regionální zna čka“ – návaznost na Lázn ě Bechyn ě

3. Rozší ření informovanosti o existenci a činnosti MAS Lužnice 4. Zvýšení úrovn ě služeb v CR a vytvo ření dopl ňkových služeb - rozvoj agroturistiky a vytvo ření sít ě cyklostezek 5. Potenciál biomasy 6. Využití dobrého jména regionu a jeho prezentace

7.7.1 Podnikatelé v okrese Tábor

1. Rozvoj infrastruktury V okrese Tábor nalezneme významné komunikace, jedná se o silnici I/3 E55 a I/19. Dopravní dostupnost v okrese se zna čným zp ůsobem zlepší dostavením dálnice D3 ve sm ěru Praha – České Bud ějovice – Rakousko. Dostavba IV. železni čního koridoru rovn ěž zlepší dopravní situaci v celém okrese. Dokon čení t ěchto tratí představuje pro daný region obrovskou p říležitost p řílivu investic domácích i zahrani čních investor ů. Velmi špatná situace infrastruktury v malých obcích se také musí vy řešit. Financování t ěchto oprav by mohly z části p řekrýt prost ředky ze strukturálních fond ů EU.

2. Podpora zam ěstnanosti Vysoká nezam ěstnanost trápí celou Českou republiku, i p řesto okres Tábor pat ří k oblastem se stabiln ě nižší mírou registrované nezam ěstnanosti. Zvýšení pracovních příležitostí souvisí i s podporou malého a st ředního podnikání, které nabízí velké množství pracovních míst. Rekvalifikace je v dnešní dob ě možností, jak si zvýšit pravd ěpodobnost získání pracovní pozice. Rozvíjení zam ěstnanosti a snižování nezam ěstnanosti jsou jedním z cíl ů Evropského sociálního fondu, který nabízí finan ční prost ředky se zam ěř ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj ů. O tyto prost ředky by podnikatelé a obyvatelé v okrese Tábor mohli mít zájem.

3. Ochrana životního prost ředí a trvale udržitelného rozvoje Ochrana životního prost ředí a trvale udržitelného rozvoje je nedílnou sou částí života ve m ěstech a obcích. Pro zkvalitn ění okolí je t řeba zlepšit zásobování obcí pitnou vodou, zajistit výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací obcí, zales ňovat nevyužité plochy apod.

4. Vytvo ření informa čního centra pro podporu podnikatel ů na území okresu Tábor Podnikatelé v okrese Tábor doposud nemají informa ční centrum, kde by nalezli informace o možnostech podpory podnikání. Informa ční centrum by sloužilo nejen pro spolupráci s podnikateli, ale i s ú řady, které by tak mohly získat informace o situaci podnikatel ů v okrese.

5. Zvýšení podpory informovanosti o dota čních titulech ze strukturálních fond ů EU (nap ř. Opera ční program podnikání a inovace) Finan ční prost ředky (dotace) nejsou pro dané programovací období vy čerpány. Tato podpora m ůže výrazn ě uleh čit podnikatel ům financování jejich projekt ů. Zvýšení informovanosti prost řednictvím nap ř. informa čního centra bude mít zásadní vliv na zlepšení čerpání prost ředk ů ze strukturálních fond ů EU.

6. Spolupráce podnikatel ů s místními ak čními skupinami Z dotazníkového šet ření s podnikateli, kte ří aktivn ě spolupracují s místními ak čními skupinami, vyplynula spokojenost a napln ění o čekávání od členství. Podnikatelé tak mohli prost řednictvím MAS získat dotace na své projekty a zvýšit svoji konkurenceschopnost.

7. Spolupráce s úřady – Hospodá řská komora Prohloubení spolupráce ú řad ů (nap ř. Hospodá řské komory) s podnikateli je předpokladem k dosažení dobrých vzájemných vztah ů. Kvalitní a hlavn ě v časné informace podnikatel ům jsou p řínosem pro rozvoj podnikání.

7.7.2 MAS Krajina srdce

1. Rozší ření informovanosti o činnosti MAS Krajina srdce Z dotazníkového šet ření vyplývá, že podnikatelé-ne členové mají pov ědomí o existenci MAS na území, avšak o její činnosti již toho tolik nev ědí. Následný nezájem o členství byl z velkého d ůvodu zp ůsoben neznalostí aktivit MAS. Podnikatelé na území MAS Krajina srdce by tak m ěli získat informace nejen o činnosti MAS, ale také o p řípadné spolupráci s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími. Vhodnou formou prezentace MAS by mohly být nap ř.: − informace v regionálních tiskovinách, − vlastní informa ční tabule v jednotlivých obcích, − informa ční brožury na obcích a ú řadech v nejbližším okolí, − plakáty o p řipravovaných akcí, výzvách na ve řejných stojanech.

2. Rozvoj tradi čních lidových zvyk ů a slavností, prezentace historických a kulturních památek MAS Krajina srdce pravideln ě organizuje mnoho zajímavých akcí pro obyvatele území. Akce jsou zrealizovány ve v ětšin ě p řípad ů v Mladé Vožici nebo nejbližším okolí. V odlehlejších obcích se podobné akce nekonají (nap ř. m ěsto Sedlec-Pr čice). Obyvatelé tak nejen že jsou ochuzeni o p řípadné akce, ale rovn ěž neznají dané sdružení. Prezentace historických a kulturních památek by se mohla odehrávat formou internetu. Z internetových stránek MAS Krajina srdce nebo stránek Venkovské tržnice by mohl být pr ůvodce historickými a kulturními zajímavostmi na daném území. Tento ucelený systém by obsahoval všechny historické památky na daném území s popisem, návšt ěvními hodinami a p řípadn ě aktuálními expozicemi či akcemi. Odkaz na p řehled kulturních akcí na internetovém serveru Venkovská tržnice existuje, ale nejsou osoby, které by tam dané akce zadávaly a aktualizovaly je.

3. Informovanost obyvatel o projektu Venkovská tržnice II Projekt Venkovská tržnice II v internetové a tišt ěné podob ě vznikl za čátkem tohoto roku. Velmi dobrým upozorn ěním na tento projekt byla tišt ěná podoba, která se

93 dostala snad do každé domácnosti na území MAS. Venkovská oblast území s po četnou skupinou starších lidí a lidí, kte ří neovládají internet, je pro tuto prezentaci nového „produktu“ nejlepší. Po zhlédnutí však nebyli všichni podnikatelé či neziskové organizace v katalogu dohledáni. Podnikatelé mají možnost tuto skute čnost napravit. Pro aktuálnost údaj ů o podnikatelích a neziskových organizacích by bylo vhodné tento katalog v tišt ěné podob ě aktualizovat a rozeslat ho do všech domácností na území MAS.

4. Vyhlášení v ětšího množství výzev pro podnikatele, zvýšení finančních prost ředk ů (dotací) pro podnikatele Pomocí metody komparace (srovnávání) bylo zjišt ěno, že MAS Krajina srdce měla vyhlášeny v aktuálním programovém období pouze 3 výzvy, které se týkaly podpory podnikatel ů. Finan ční alokace pro fiche, které podporují malé a st řední podniky, byla stanovena na 5 440 780 K č, což činilo pouze 30 % celkových p řid ělených dotací v MAS. Naopak v MAS Lužnice bylo vyhlášeno 8 výzev na podporu podnikatel ů. Finan ční alokace činila 8 530 070 K č, tedy 50 % z celkových p řid ělených dotací. Podpora malých a st ředních podnikatel ů, kte ří na území p řevládají, by se m ěla stát významn ější než doposud. MAS nesmí zapomenout, že MSP jsou d ůležitými zam ěstnavateli, a tak p řispívají ke zvýšení nabídky pracovních p říležitostí a kvality života obyvatel.

5. Upevn ění a rozší ření spolupráce se zahrani čními a tuzemskými partnery MAS Krajina srdce významn ě spolupracuje s tuzemskými i zahrani čními partnery. Z této kooperace získává vzácné know-how, které pak m ůže uplatnit ve svých činnostech. Problémem se stává fakt, že podmínky pro p řeshrani ční spolupráci MAS mohou být postaveny odlišn ě než v zemích dosavadních partner ů. V každém p řípad ě tyto spolupráce jsou prosp ěšné pro všechny zú častn ěné partnery, proto další rozvoj této aktivity je pro MAS výhodou.

6. Zvýšení po čtu ubytovacích a stravovacích za řízení a zvýšení kvality dosavadních služeb Oblast, kde MAS p ůsobí, nabízí pro domácí i zahrani ční turisty čistou p řírodu s bohatou historií. Velkým lákadlem se také stal nov ě rozší řený areál Monínec, který nabízí zimní i letní aktivity. Nedostatkem se v poslední dob ě stal jak po čet ubytovacích a stravovacích za řízení, tak i kvalita dosavadních služeb. Pro dosažení požadovaného po čtu za řízení a zvýšení kvality služeb je op ět nutno vyhlásit více výzev a tím podpo řit v ětší po čet podnikatel ů, kte ří by tuto situaci napravili.

7.7.3 MAS Lužnice

1. Rozvoj lidových tradic a řemesel, prezentace historických a kulturních památek (Lázn ě Bechyn ě) Území Bechy ňska skýtá velký potenciál v oblasti cestovního ruchu. Láze ňský komplex, jako jeden z nejstarších v České republice, otevírá možnosti pro zvýšení atraktivnosti celého území. Krom ě komplexní a p řísp ěvkové lé čby nabízí Lázn ě Bechyn ě, s.r.o. r ůzn ě dlouhé relaxa ční pobyty, pobyty zam ěř ené na redukci váhy či úlevu od bolesti a jiné. Lázním by pomohly nové internetové stránky, jelikož dosavadní stránky jsou nep řehledné a po grafické stránce velmi zastaralé. Dalším zp ůsobem zviditeln ění by mohla být reklama v médiích (tisk, rádia, pop řípad ě televize).

2. Zvýšení pov ědomosti a rozší ření projektu „Regionální zna čka“ – spojení s Lázn ěmi Bechyn ě V dnešní dob ě roste poptávka po regionálních výrobcích. Spot řebitelé vyhledávají produkty, které jsou spojeny s produkcí na jejich území. Tyto produkty požadují čerstvé a kvalitní. MAS Lužnice již vytvo řila projekt Regionální zna čka, který usiluje o vytvo ření spole čné regionální zna čky jako nástroje k hodnocení kvality výrobk ů a poskytování služeb. Tato regionální zna čka by m ěla také ur čovat symbol místní p říslušnosti. Projekt je v samém za čátku a zatím nejsou známy prakticky žádné

95 výsledky. Sdružení by m ělo vytvo řit ur čitý profil, co všechno by m ěl daný produkt či služba spl ňovat, aby se mohl zapojit do této akce. Dobrým tahem by bylo vytvo řit produkt, který by byl spojován s Lázn ěmi Bechyn ě. Projekt by mohl najít oporu i v konceptu Ministerstva zem ědělství ČR s názvem Regionální potravina, který seznamuje spot řebitele s regionálními potravinami z jednotlivých kraj ů České republiky.

3. Rozší ření informovanosti o existenci a činnosti MAS Lužnice Dotazníkové šet ření jasn ě poukázalo na neinformovanost podnikatel ů ohledn ě existence a činnosti MAS. Podnikatelé by m ěli získat informace o daném sdružení, nap ř. − informace v regionálních tiskovinách, − vlastní informa ční tabule v jednotlivých obcích, − informa ční brožury na obcích a ú řadech v nejbližším okolí, − plakáty o p řipravovaných akcí, výzvách na ve řejných stojanech.

4. Zvýšení úrovn ě služeb v CR a vytvo ření dopl ňkových služeb – rozvoj agroturistiky a vytvo ření sít ě cyklostezek Cyklistika v ČR nabývá již n ěkolik let na významu. Lidé tráví sv ůj volný čas aktivním zp ůsobem života. V oblasti se nachází pouze n ěkolik cyklostezek, které b ěhem roku nejsou moc udržované. Vytvo ření sít ě cyklostezek znamená rozší ření agroturistiky pro místní obyvatele, ale i další zájemce z jiných částí republiky.

5. Potenciál biomasy Otázka obnovitelných zdroj ů energie je velmi aktuální po celém sv ětě. V České republice se užívají zejména tyto formy biomasy: zbytková biomasa z lesnictví, zbytková biomasa ze zem ědělství a energetické plodiny I. a II. generace. Podniky tak mohou vy řešit odpadní zbytky z produkce a hlavn ě si zajistit další p říjmy z této činnosti. Vše, co tomuto p ředchází, je velká investice. Možnost snížit si tyto náklady by mohl využít nejeden podnik.

6. Využití dobrého jména regionu a jeho prezentace Každý region má sv ůj vlastní neopakovatelný charakter, který je daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Dobré jméno na Bechy ňsku tvo ří výroba keramiky, rybá řství, vodáctví a láze ňství. Regionální ochranné známky mají v ětšinou lokální význam a na jejich zviditeln ění lze získat finan ční podporu. Takto ozna čené výrobky jsou jednou z možností, jak zviditelnit produkci místních výrobc ů a povzbudit u výrobc ů i místních spot řebitel ů pocit sounáležitosti s daným regionem.

8 Záv ěr

Diplomová práce se zabývá vytvo řením hospodá řské charakteristiky okresu Tábor s posouzením sou časného stavu malých a st ředních podnik ů v daném okrese a možností jejich dalšího rozvoje. Dále byla provedena analýza činností místních ak čních skupin, jejich porovnání a význam pro rozvoj MSP. Okres Tábor zaujímá 5. místo ve velikosti v Jiho českém kraji. Naopak v po čtu obyvatel se řadí na 2. místo hned za okresem České Bud ějovice a 2. místo si také zachovává v hustot ě zalidn ění. Obyvatelé p řevážn ě žijí ve m ěstech (Tábor, Bechyn ě Sob ěslav, Veselí nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Chýnov, Mladá Vožice), kde se nalézá i p řevážná v ětšina kulturních, vzd ělávacích a zdravotnických služeb. Na území Táborska se nachází velký po čet malých obcí (55 obcí do 199 obyvatel). Ekonomicky aktivní obyvatelstvo pracuje v oblasti pr ůmyslu (32 %). Velký podíl pracujícího obyvatelstva je také v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a spot ř. zboží, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a nechybí stavebnictví. Míra registrované nezam ěstnanosti roste od roku 2008 jak v okrese Tábor, tak i v Jiho českém kraji. V roce 2010 dosahovala nezam ěstnanost v okrese Tábor 10,05 % a v Jiho českém kraji 8,5 %. Horšící se situace nastala též ve volných pracovních místech. P říjmy obyvatelstva v okrese Tábor dlouhodob ě zaostávají za pr ůměrem České republiky. Velikost a tempo r ůstu pr ůměrných hrubých m ěsí čních mezd v okrese Tábor jsou srovnatelné s úrovní Jiho českého kraje. V okrese Tábor bylo v roce 2009 zaregistrováno celkem 26 389 jednotek v Registru ekonomických subjekt ů. V evidenci dominuje postavení obchodu (7 tis. jednotek) a nejmén ě po četnou skupinu tvo ří oblast ve řejné správy a obrany, sociálního zabezpe čení (kolem 300 subjekt ů). Zem ědělství, myslivost, lesnictví a rybolov zažívají v České republice a i v okrese Tábor v posledních letech stagnaci až pokles činnosti. V ekonomických subjektech podle právních forem podnikání p řevládají soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona, jejichž po čet se neustále zvyšuje. Stále se snižující a nejméně po četnou skupinou jsou subjekty v oblasti státních podnik ů. Nesmíme opomíjet též obchodní spole čnosti sídlící v okrese Tábor, které si udržují velmi silnou pozici.

V okrese Tábor existují 2 místní ak ční skupiny – MAS Krajina srdce, o.s. a MAS Lužnice, o.s. První sdružení je tvo řeno 32 obcemi z Jiho českého kraje a 8 obcemi ze St ředo českého kraje. P ůsobí na území o rozloze 59 802 km 2 a žije zde 19 261 obyvatel. Ve druhém sdružení je celkem 17 obcí z Jiho českého kraje. Rozloha území je 239,87 km 2 a žije zde 11 313 obyvatel. Ob ě území mají venkovský charakter. V roce 2009 dosáhla nezam ěstnanost v MAS Krajina srdce 8,8 % a v MAS Lužnice 9,5 %. Každé ze sdružení si p řed aktuálním programovacím obdobím vytvo řilo Strategický plán s fichemi, které mají tento plán napl ňovat. Podpora MSP na území MAS Krajina srdce je zprost ředkována pomocí 6-ti z 11-ti fichí. Území MAS Lužnice si zformulovalo 3 z celkových 6-ti fichí na podporu MSP. Za sou časné programovací období byly v MAS Krajina srdce podány celkem 3 výzvy ur čené pro podnikatele v celkové částce 5 440 780 K č. Podnikatelé v MAS Lužnice mohli žádat o finan ční přísp ěvky celkem v 7(-mi) výzvách v celkové hodnot ě 7 140 141 K č. Podkladem pro vytvo ření matice SWOT analýzy byla charakteristika území MAS a území okresu Tábor, dotazníkové šet ření podnikatel ů ( člen ů a ne člen ů) v MAS, srovnání činnosti jednotlivých MAS, osobní návšt ěva území a konzultace s představiteli sdružení. Nejv ětší p říležitostí pro MAS Krajina srdce je velmi dob ře sestavený Strategický plán, spolupráce s tuzemskými i zahrani čními partnery, místní podnikatelé se zájmem o další spolupráci, trend poptávky po místních produktech a rostoucí poptávka po bydlení a pobytu na venkov ě. Hrozbou se m ůže stát ur čitá sob ěsta čnost místních podnikatel ů, zm ěna legislativy, byrokracie, rušení venkovských škol ú řady a globalizace sv ětových trh ů. Silnou stránkou sdružení je bezesporu pov ědomost místních podnikatel ů o existenci MAS Krajina srdce, dále samotný projekt Venkovská tržnice II, složení člen ů MAS a relativn ě uspokojivý podíl fichí zam ěř ených na podnikatele. Dalšími silnými stránkami je vysoké procento spolupráce podnikatel ů s jinými subjekty na základ ě partnerství, tradi ční lidové zvyky a slavnosti a další. Slabou stránkou se m ůže jevit malá finan ční částka (dotace) pro podnikatele z celkových dotací a pouze n ěkolik vyhlášených výzev pro podnikatele. Slabinou je malý zájem podnikatel ů o další informace o MAS. Nedostatek pracovních p říležitostí

99 a nízké p říjmy obyvatelstva jsou rovn ěž problémem daného území. Matice SWOT analýzy v MAS Lužnice m ěla op ět 4 části. Hlavní p říležitostí v daném území je zájem podnikatel ů o další spolupráci s jinými subjekty a snaha získat další informace o MAS. Podnikatelé také spolupracují s jinými podnikateli na základ ě partnerství. Možnosti rozvoje území p ředstavují i lidové tradice a řemesla na území. Ohrožením pro r ůst regionu se m ůže stát pokles pracovních p říležitostí, nezájem podnikatel ů o další spolupráci z důvodu sob ěsta čnosti, nedostatek finan čních prost ředk ů na rozvoj infrastruktury a odliv mladých lidí z venkova. Silnou stránku MAS Lužnice tvo ří poskytnuté vysoké finan ční prost ředky (dotace) pro podnikatele a projekt „Regionální zna čka“. Slabinou na území je všeobecn ě nízká informovanost podnikatel ů o existenci MAS. Dalším problémem na území je nedostatek pracovních p říležitostí a vysoká nezam ěstnanost. MAS Krajina srdce by se m ěla zam ěř it na rozší ření informovanosti o její činnosti na celém území. Potenciál historických a kulturních památek s tradi čními lidovými zvyky a slavnostmi je t řeba rozvinout a zrealizovat na dalších místech území. Projekt Venkovská tržnice II je t řeba nadále aktualizovat a informovat místní obyvatele o jeho ú čelnosti. Vyhlášení v ětšího množství výzev s vyššími finan čními prost ředky pro podnikatele, upevn ění a rozší ření spolupráce se zahrani čními a tuzemskými partnery a zvýšení po čtu ubytovacích a stravovacích za řízení jsou dalšími doporu čeními pro sdružení. V MAS Lužnice skýtá velký potenciál rozvoj lidových tradic a řemesel, prezentace historických a kulturních památek (Lázn ě Bechyn ě). Aktuálnost regionálních potravin dává p říležitost pro za čínající projekt „Regionální zna čka“, který m ůže zvýšit pov ědomost o celém území. Dle dotazníkového šet ření by m ělo sdružení zvýšit informovanost o existenci a činnosti MAS. Dalším návrhem pro zvýšení úrovn ě služeb v CR a vytvo ření dopl ňkových služeb se m ůže stát rozvoj agroturistiky a vytvo ření sít ě cyklostezek. Využití potenciálu biomasy a dobrého jména regionu je dalším p řípadným doporu čením pro sdružení. Pro další rozvoj MSP v okrese Tábor by bylo vhodné se zam ěř it na infrastrukturu ve velkých i malých obcích. Dostavba dálnice D3 a železni čního koridoru se stává nutností pro zvýšení p řílivu investic domácích i zahrani čních investor ů.

100

Podpora zam ěstnanosti je d ůležitou sou částí zkvalitn ění života obyvatel a zpomalení procesu vylid ňování. Zvýšení kvalifikace obyvatel zaplní volná místa, pro která nem ěl nikdo předpoklady, a tím dojde ke snížení nezam ěstnanosti na území. V okrese by se m ělo vytvo řit informa ční centrum pro podporu podnikání. Tím se zvýší informovanost o dota čních titulech ze strukturálních fond ů EU (nap ř. Opera ční program podnikání a inovace). Informa ční centrum by mohlo sloužit nejen pro spolupráci s podnikateli, ale i s úřady, které by tak mohly získat cenné informace o situaci podnikatel ů v okrese. Spolupráce podnikatel ů s místními ak čními skupinami se jeví jako velmi ú činná. Podnikatelé prost řednictvím MAS mohou získat nemalé finan ční prost ředky pro rozvoj svého podnikání a zvýšení konkurenceschopnosti na trhu. Spolupráce podnikatel ů s úřady m ůže p řisp ět jak ke zlepšení vzájemných vztah ů, tak i d ůvěř e, která je pro sou činnost a rozvoj regionu velmi d ůležitá. Nedílnou sou částí života ve m ěstech a obcích je i ochrana životního prost ředí a trvale udržitelného rozvoje.

101

9 SUMMARY

The main purpose of dissertation was to be formed economic characteristics district Tabor with appreciation status of the small and middle companies in a given district and possibility their next development. The partial purpose was activity analysis to the local action groups, their comparison and meaning for the development of the small and middle companies. The District Tabor occupies 5th position in size in the South Bohemian Region. On the contrary in population of lines on 2. position just after district Czech Budweiser and second position also keeps in density populated. On territory Tábor finds a large number of small villages. Economically active population works in the industry area (32%). The registered unemployment has been increasing since 2008 as in the district Tabor so and in the South Region. The Incomes of population in district of Tabor in the long terms underdevelop behind the average of the Czech Republic. In the district Tabor was registered in the year 2009 a total of 26 389 units in the Business Register. The register is dominated by the position of trade and the least numerous group forms region public administration and defences, social security administration. In the economic entities according to legal form of business is dominated by private entrepreneurs in business under the Small Business Act, whose number is steadily increasing. In district Tabor exist 2 local action groups – MAS Krajina srdce, o. s. and MAS Lužnice, o. s. both regions have a rural character. MAS Krajina srdce should address to extending awareness of its activities throughout the whole erritory. The potential of historical and cultural relics with traditional folk customs and festivals should be developed and implemented in other places in the territory. The Project Rural Market II should be updated and inform local people about its effectiveness. Announcement of the multiple challenges with increased financial resources for entrepreneurs, strengthening and expansion of cooperation with foreign and domestic partners are other recommendations for the association. In the MAS Luznice holds great potential development of folk traditions and trades, presentation of historical and cultural relics (Spa Bechyn ě). Recency regional foods provides an opportunity for new project "Regional brand“, which can raise awareness of the entire territory. According

102 to the survey would the association raise awareness about the existence and activities of the MAS. To other design for increasing standard of services in tourism in Czech Republic and the creation of additional services can be a developing tourism and creating a network of bike paths. Realizing of the potential of biomass and the reputation of the region is another possible recommendation for the association. For others development of small and middle company in the district Tabor would be appropriate to address to infrastructure in large and small communities. Completion of the D3 and the rail corridor is becoming a necessity to increase the inflow of investment both domestic and foreign investors. Promoting employment is an important part of improving the quality of life and slows down the process of depopulation. Increasing the qualified of people will fill the vacancies, for which nobody assumptions and this will reduce unemployment in the territory. In the district should be create informative centre for entrepreneurship. This will increase awareness of grant titles of EU structural funds (for example Operational Programme Enterprise and Innovation). The information center would have served not only for cooperation with contractors, but also with authorities which would bring out valuable information about the situation in the business district. Cooperation contractors with local business action groups shows as a very effective. Entrepreneurs can obtain funds through MAS considerable financial resources to develop their businesses and increase their market competitiveness. Cooperation with business offices can contribute to the improvement of reciprocal relations and trust, which is co-development of the region and very important. An integral part of life in cities and municipalities is also environmental protection and sustainable development.

103

10 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

Monografie a publikace

1. BEDNÁ ŘOVÁ, D., ŠKODOVÁ PARMOVÁ, D. Malé a st řední podnikání . České Bud ějovice: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Ekonomická fakulta, 2010. 146 s. ISBN 978-80-7394-229-8. 2. BLAŽEK, J., UHLÍ Ř, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace . Univerzita Karlova v Praze. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. 3. BOHÁ ČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie . Praha: C. H. Beck, 2009. 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. 4. ČEPELKA, O. LEADER v Česku – úvodní informace [online]. 2006, [cit. 2010- 10-15]. Dostupný z WWW: 5. FOLVAR ČNÁ, A. Malé a st řední podnikání . Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostrav ě, 2005. 101 s. ISBN 80-86764-40-0. 6. FONDY EVROPSKÉ UNIE: Národní rozvojový plán . [online]. 2010 [cit. 2010- 10-20]. Dostupné z WWW: 7. HESKOVÁ, M. a kol. Kooperace . Praha: Profess Consulting s.r.o., 2005. 142 s. ISBN 80-7259-048-0. 8. HISRICH, R. D. Založení a řízení nového podniku . Praha: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6. 9. HRABÁNKOVÁ, M., SVATOŠOVÁ, L., BOHÁ ČOVÁ, I. Vybrané diagnostické metody pro sledování regionálního rozvoje . České Bud ějovice: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Zem ědělská fakulta, 2006. 95 s. ISBN 80-7040-835-9.

104

10. HRABÁNKOVÁ, M., VOSEJPKOVÁ, M. Regionální management . České Bud ějovice: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Zem ědělská fakulta, 2002. 80 s. ISBN 80-7040-564-3. 11. KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vydání. Brno: ESF MU, 2007. 145 s. ISBN 978-80-210-4399-2. 12. LEDNICKÝ, V. Tvorba strategie územního celku . Ostrava: Vysoká škola Bá ňská Ostrava Ekonomická fakulta, 2003. 143 s. ISBN 80-248-0468-9. 13. MAIER, K., ČTYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje . Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2000. 144 s. ISBN 80-7169-644-7. 14. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Strategie regionálního rozvoje. [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Dostupné z WWW: 15. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU: Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání v letech 2007-2013 : Vize sektoru malého a st ředního podnikání . [online]. 2006 [cit. 2010-10-20], 16 s. Dostupný z WWW: 16. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU: Koncepce rozvoje malého a st ředního podnikání na období 2007 – 2013. [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Dostupné z WWW: 17. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU: Program rozvoje venkova na období 2007-2013 . [online]. 2010 [cit. 2010-11-10], 221 s. Dostupný z WWW: 18. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU: Zpráva o vývoji malého a st ředního podnikání a jeho podpo ře v roce 2009 [online]. 2010 [cit. 2010-11- 10]. Dostupné z WWW: 19. MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 . [online]. 2010 [cit. 2010-11-10], 43 s. Dostupný z WWW:

105

venkova-na-obdobi-2007/programove-dokumenty/narodni-strategicky-plan- rozvoje-venkova.html> 20. MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ: Výro ční zpráva o implementaci programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 za rok 2007 . [online]. 2008 [cit. 2010-12-03], 62 s. Dostupný z WWW: 21. MOSELEY, M. Rural development: principles and practice. [online]. 2003 [cit. 2010-12-03], 227 s. Dostupné z WWW: . ISBN 0-7619-4766-3> 22. NÁRODNÍ OBSERVATO Ř VENKOVA o.p.s. Analýza možností využití metody LEADER a struktur Místních ak čních skupin (MAS) pro implementaci program ů SFŽP . [online]. 2010 [cit. 2010-12-03], 76 s. Dostupné z WWW: < http://www.leaderplus.cz/cz/area.asp?place_id=1&area_id=2> 23. PELCL, P. a kol. Financování rozvoje venkova . Plze ň: Centrum pro komunitní práci, 2008. 59 s. ISBN 978-80-86902-62-3. 24. PĚLUCHA, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013 v kontextu reforem SZP EU . Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006. 162 s. ISBN 80-86684-42-3. 25. SRPOVÁ, J., ŘEHO Ř, V. Základy podnikání: Teoretické poznatky, p říklady a zkušenosti českých podnikatel ů. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 26. SVATOŠOVÁ, L., BOHÁ ČOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky . České Bud ějovice: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Zem ědělská fakulta, 2005. 173 s. ISBN 80-7040-749-2. 27. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika . Praha: C. H. Beck, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3.

106

28. ŠKRABAL, I., RYŠAVÝ, D. Výzkum zavád ění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorp ční kapacity a úspor finan čních prost ředk ů v mikroregionech . Olomouc: Centrum pro komunitní práci, 2005. 46 s. ISBN 80-86902-17-X. 29. ŠVAGERKA, M. Podnikání na venkov ě: Podnikatelský vzd ělávací kurs . Plze ň: Centrum pro komunitní práci, 2008. 137 s. ISBN 978-80-86902-66-1. 30. VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a st řední firmy: pro všechny podnikatele a manažery . Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247- 1069-2. 31. WALSH, M. VENKOV A EVROPA: Evropské zkušenosti pro český a moravský venkov: Síla je ve spolupráci . Zpravodaj venkova. 2010, 05, s. 8-12. 32. WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování . Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Ho říkové a Jana Tulá čka, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

Internetové informa ční zdroje

33. ADMINISTRATIVNÍ REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKT Ů [online]. [cit. 2008-18-12]. Dostupné z WWW: < http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html > 34. BUSINESSINFO [online]. 2010, [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: 35. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ [online]. [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: < http://www.crr.cz> 36. CZECHINVEST [online]. 2010, [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: 37. CZECHTRADE [online]. [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: 38. ČESKOMORAVSKÁ ZÁRU ČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné z WWW: < http://www.cmzrb.cz >

107

39. ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Interní materiály [online], 2008 [2010-12-20]. Dostupné na WWW 40. ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD – ČESKÉ BUD ĚJOVICE: Interní materiály [online], 2008 [2010-12-20]. Dostupné na WWW 41. DENÍK ve řejné správy: Interní materiály [online], 2010 [2010-12-20]. Dostupné na WWW 42. EUROPEAN COMMISISION: Analysis of competitiveness – Observatory survey 2007 [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: 43. EUROPEAN COMMISISION: Analytical report [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné z WWW: 44. EUROPEAN COMMISISION: Result tables for each country by size-class and industry (SMEs only) [online]. [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: 45. EUROPEAN COMMISISION: Small and medium-sized enterprises (SMEs) [online], 2010 [2010-12-28]. Dostupné na WWW 46. EUROPEAN COMMISISION: Small Business Act pro Evropu [online]. [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: 47. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND: Interní materiály [online], 2008 [2010-12-29]. Dostupné na WWW < www.esfcr.cz> 48. FIRMY.CZ: Databáze firem [online], 2009 [2010-12-29]. Dostupné na WWW 49. FONDY EVROPSKÉ UNIE: Interní materiály [online], 2009 [2011-01-13]. Dostupné na WWW

108

50. INOVACE.CZ: Interní materiály [online], 2010 [2011-01-13]. Dostupné na WWW 51. JIHO ČESKÁ HOSPODÁ ŘSKÁ KOMORA: Interní materiály [online], 2008 [2011-01-13]. Dostupné na WWW 52. JIHO ČESKÝ KRAJ: Interní materiály [online], 2009 [2011-01-13]. Dostupné na WWW 53. LEADER+, stránky o iniciativ ě LEADER+ v České republice: Interní materiály [online], 2010 [2011-01-13]. Dostupné na WWW 54. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU: Interní materiály [online], 2009 [2011-01-13]. Dostupné na WWW 55. MINISTERSTVO PR ŮMYSLU A OBCHODU : Opera ční program Podnikání a inovace 2007 – 2013 [online]. [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: 56. NÁRODNÍ SÍ Ť MÍSTNÍCH AK ČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY: Interní materiály [online], 2010 [2010-12-13]. Dostupné na WWW 57. OB ČANSKÉ SDRUŽENÍ MAS KRAJINA SRDCE: Interní materiály [online], 2010 [2010-12-13]. Dostupné na WWW 58. OB ČANSKÉ SDRUŽENÍ MAS LUŽNICE: Interní materiály [online], 2010 [2010-12-13]. Dostupné na WWW 59. REGIONÁLNÍ INFORMA ČNÍ SERVIS: Interní materiály [online], 2010 [2010-12-13]. Dostupné na WWW 60. STÁTNÍ ZEM ĚDĚLSKÝ INTERVEN ČNÍ FOND: Interní materiály [online], 2010 [2011-01-18]. Dostupné na WWW 61. VENKOVSKÁ TRŽNICE: Databáze podnikatel ů [online], 2007 [2011-01-18]. Dostupné na WWW

109

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Finan ční alokace Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 str. 20 Tabulka 2: Proplacené žádosti Programu rozvoje venkova celkem za období 2007-2010 str. 21 Tabulka 3: Základní údaje okresu Tábor k 31. 1. 2010 str. 30 Tabulka 4: Stav obyvatelstva v okrese Tábor a v Jiho českém kraji v letech 2004-2009 str. 33 Tabulka 5: Vývoj mezd v letech 2000 až 2005 (v K č) str. 36 Tabulka 6: Po čet ekonomických subjekt ů podle p řevažující činnosti CZ-NACE v okrese Tábor str. 38 Tabulka 7: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem podnikání str. 39 Tabulka 8: Ekonomické subjekty podle kategorie po čtu zam ěstnanc ů v okrese Tábor str. 40 Tabulka 9: Základní informace o MAS Krajina srdce str. 48 Tabulka 10: Základní informace o MAS Lužnice str. 56 Tabulka 11: Fiche podporující MSP v MAS Krajina srdce str. 61 Tabulka 12: Výše dotace (v K č) a po čet podpo řených projekt ů MAS Krajina srdce str. 62 Tabulka 13: Fiche podporující MSP v MAS Lužnice str. 64 Tabulka 14: Výše dotace (v K č) a po čet podpo řených projekt ů MAS Lužnice str. 65 Tabulka 15: Matice SWOT analýza pro MAS Krajina srdce str. 86 Tabulka 16: Matice SWOT analýza pro MAS Lužnice str. 89

SEZNAM GRAF Ů

Graf 1: Velikostní kategorie obcí v okrese Tábor podle po čtu obyvatel str. 32 Graf 2: Po čet obyvatel v obcích v okrese Tábor (v %) str. 33 Graf 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle odv ětví v táborském okrese str. 34 Graf 4: Míra registrované nezam ěstnanosti v okrese Tábor a Jiho českém kraji (v %) str. 35 Graf 5: Vývoj mezd v letech 2000-2005 (v K č) str. 37 Graf 6: Celkový po čet zvýhodn ěných úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a v Jiho českém kraji k 30.9.2010 str. 42 Graf 7: Celková výše úv ěrů pro malé a drobné podnikatele v okrese Tábor a Jiho českém kraji k 30. 9. 2010 (v K č) str. 42 Graf 8: Finan ční podpora v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji za období 2008 – 2011 (v K č) str. 44 Graf 9: Po čet podpo řených v čela řů v okrese Tábor a Jiho českém kraji za období 2008 – 2011 str. 44 Graf 10: Po čet podpo řených projekt ů z opera čnícho programu OPPI k 31.3.2011 str. 45 Graf 11: Výše finan ční dotace podpo řených projekt ů z opera čního programu OPPI k 31. 3. 2011 (v K č) str. 46 Graf 12: Po čet projekt ů v daných programech str. 46 Graf 13 a 14: Rozd ělení finan čních prost ředk ů (v %) a po čet podpo řených projekt ů dle fichí v MAS Krajina srdce za období 2008 – 2010 str. 63 Graf 15 a 16: Rozd ělení finan čních prost ředk ů (v %) a po čet podpo řených projekt ů dle fichí v MAS Lužnice za období 2008 – 2010 str. 67 Graf 17 a 18: Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti str. 69 Graf 19 a 20: Jaká je právní forma podnikání? str. 69 Graf 21 a 22: Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě? str. 70 Graf 23 a 24: Jak jste se o MAS dozv ěděli? str. 71

Graf 25 a 26: Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? str. 72 Graf 27 a 28: Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? str. 73 Graf 29 a 30: Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti? str. 76 Graf 31 a 32: Jaká je právní forma podnikání? str. 77 Graf 33 a 34: Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě? str. 77 Graf 35 a 36: Jakou formu má tato spolupráce? str. 78 Graf 37 a 38: Co o čekáváte od p řípadného členství? str. 82 Graf 39 a 40: Pro č nemáte zájem o členství v MAS? str. 83

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obrázek 1: Místní ak ční skupiny v ČR k 3. 2. 2011 str. 24 Obrázek 2: Mapa území místní ak ční skupiny Krajina srdce k 3. 2. 2011 str. 47 Obrázek 3: Mapa území místní ak ční skupiny Lužnice k 3. 2. 2011 str. 56

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha 1: Přehled a cíle fichí MAS Krajina srdce

Příloha 2: Členská základna MAS Krajina srdce

Příloha 3: Přehled a cíle fichí MAS Lužnice

Příloha 4: Členská základna MAS Lužnice

Příloha 5: Výše dotace (v K č) a celkový po čet podpo řených projekt ů v MAS Krajina srdce za období 2008 - 2010 Příloha 6: Výše dotace (v K č) a celkový po čet podpo řených projekt ů v MAS Lužnice za období 2008 - 2010 Příloha 7: Projekty MAS Krajina srdce v roce 2004 - 2006

Příloha 8: Po čet podpořených projekt ů a výše celkové p řid ělené dotace v MAS Krajina srdce za období 2008 - 2010 Příloha 9: Po čet podpo řených projekt ů a výše celkové p řid ělené dotace v MAS Lužnice za období 2008 - 2011 Příloha 10: Dotazník pro podnikatele – členové MAS

Příloha 11: Dotazník pro podnikatele – ne členové MAS

Příloha 1: P řehled a cíle fichí MAS Krajina srdce

Fiche č. 1 – I. 1.1. Využití ploch trvalých travních porost ů Cíl : Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělských podnik ů lepším využitím ploch trvalých travních porost ů. Fiche č. 2 – I. 1.2. Zhodnocení biomasy pro energetické ú čely Cíl : Pro posílení energetické sob ěsta čnosti, ke zlepšení kvality ovzduší a k likvidaci odpadní d řevní biomasy v zájmovém území využít aktivit zem ědělských subjekt ů a p řisp ět tak k rozší ření nabídky pracovních p říležitostí na místním trhu práce. Fiche č. 3 – I. 1.3. Zlepšení estetického vzhledu obcí Cíl : Zlepšením upravenosti zelen ě a charakteristických venkovských staveb navrátit ztracený p ůvab obcím a p řisp ět tím ke zvýšení kvality života jejich obyvatel. Fiche č. 4 – II. 1.1. Zlepšení stavu obecní infrastruktury Cíl : Zlepšením technického stavu zpevn ěných i nezpevn ěných místních komunikací III. a IV. t řídy a zavedením bezdrátového místního rozhlasu p řisp ět ke zm ěně sou časné negativní image zájmového území ve smyslu ztížené dostupnosti a možnosti p ředávání informací na úrovni obcí a zvýšit tak kvalitu života obyvatel. Fiche č. 5 – II. 1.2. Zlepšení dostupnosti les ů Cíl : Zlepšením p řístupové infrastruktury a vhodným usm ěrňováním návšt ěvnosti les ů přisp ět k optimalizaci jejich hospodá řského a rekrea čního využití. Fiche č. 6 – II. 1.3. Území zp řístupn ěné ú častník ům cestovního ruchu Cíl : Rozší řením sít ě zna čených turistických tras p řisp ět ke zvýšení kvality života obyvatel zájmového území a generovat vznik nových pracovních p říležitostí v oblasti služeb pro cestovní ruch. Fiche č. 7 – III. 1.1. Nezem ědělské podnikání zem ědělc ů Cíl : Orientací zem ědělc ů na nezem ědělské podnikání p řisp ět ke zlepšení kvality života a k diverzifikaci ekonomických aktivit v zájmovém území. Fiche č. 8 – III. 1.2. Podnikatelské aktivity nezem ědělc ů Cíl : Podporou stávajících a zakládáním nových podnik ů p řisp ět ke zlepšení kvality života a diverzifikaci ekonomických aktivit v zájmovém území. Fiche č. 9 – III. 1.3. Podnikání v CR

Cíl: Podporou rozvoje podnikání v cestovním ruchu přisp ět k diversifikaci tradi čních ekonomických aktivit a tím ke zvýšení kvality života obyvatel zájmového území. Fiche č. 10 - III.2.1. Posílení místní pospolitosti a zlepšení sousedských vztah ů Cíl : Posílením místní pospolitosti a zlepšením sousedských vztah ů zlepšit kvalitu života místních komunit. Fiche č. 11 – III.2.2. Zvýšení po čtu a kapacit místních leadr ů Cíl : Zlepšení kvality života a zajišt ění nabídky pracovních p říležitostí na místním trhu práce prost řednictvím vzd ělávání a rozvoje lidských zdroj ů zájmového území. Zdroj: MAS Krajina srdce

Příloha 2: Členská základna MAS Krajina srdce

Programový výbor Organizace/sdružení Zástupce funkce v MAS SK První kolona Vilice Monika Hienlová předsedkyn ě Podnikatel Jaroslav Krej čí místop ředseda František FO člen PV Zrzavecký OÚ Dolní Ho řice Pavel Rothbauer člen PV FO Milena Belšánová člen PV Monitorovací a kontrolní výbor Organizace/sdružení Zástupce funkce v MAS SDH Mladá Vožice Miroslav Dlouhý předseda MKV OS Jistebnická vrchovina Karel Urbánek člen MKV OÚ Nemyšl Borkovcová Jana člen MKV Podnikatelka Dana Nejdrová člen MKV FO Marie Kovalová člen MKV Výb ěrová komise I Organizace/sdružení Zástupce funkce v MAS ZEM B+B s.r.o. Jaroslav Babor předseda VK ZD Dolní Ho řice Karel Pistulka člen VK SDH Nemyšl Karel Nová ček člen VK Český Merán, o.p.s Pavel Janda člen VK OÚ Opa řany Blanka Řezá čová člen VK

Výb ěrová komise II Organizace/sdružení Zástupce funkce v MAS Miroslava MÚ Sedlec-Pr čice Je řábková předseda VK MS Hartvíkov Št ěpán Hladík člen VK Ludmila Podnikatelka Dvo řáková člen VK OD Zachovalý kraj Olga Černá člen VK ZŠ Chotoviny Ji ří Honza člen VK FO Jan Hodoušek náhradník VK OS Fikar Ji ří Benda náhradník VK KPDK Marcela Doktorová náhradník VK DSMO Mikroregion VENKOV Zde ňka Čejková náhradník VK FO Jana Králová náhradník VK Sbor poradc ů Organizace/sdružení Zástupce funkce v MAS poradce za DSMO Mikroregion SK Smilovy Hory Petr Hienl VENKOV Mikroregion Čertovo poradce za Mikroregion Čertovo Zden ěk Sedlá ček Břemeno Břemeno Další členové MAS Organizace/sdružení Zástupce funkce ZŠ Ratibo řské Hory Hana Váchová člen FO Václav Houška člen FO Jaroslava Marková člen FO Št ěpán Berger člen FO Monika Strejcová člen CK Mladá Vožice Jana Vnoušková člen Jezdecký klub Mladá Vožice Jana Adamová tajemník MAS FO Vlastislav Srbek člen OS Jistebnická vrchovina Jana Mad ěrová člen FO Marie Zíková účetní MAS podnikatelka Jaroslava Trpková člen podnikatelka Pavel Pavlík člen FO Hana Dlouhá člen MS Hájek Milan Zvona ř člen Zdroj: MAS Krajina srdce

Příloha 3: P řehled a cíle fichí MAS Lužnice Fiche 1 : Zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zvyšování spole čenské hodnoty les ů Cíl : Modernizace zem ědělských podniků zabývajících se rostlinou a živo čišnou výrobou. Zvyšování spole čenské hodnoty les ů. Fiche 2 : Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje Cíl : Podpora a rozvoj podnikání na venkov ě. Fiche 3 : Podpora cestovního ruchu Cíl : podpora rozvoje cestovního ruchu. Fiche 4 : Obnova a rozvoj vesnic Cíl : Obnova a rozvoj infrastruktury obcí Fiche 5: Ob čanská vybavenost a kulturní d ědictví Cíl : Zkvalitn ění ob čanské vybavenosti obcí. Obnova a rozvoj kulturního d ědictví. Fiche 6: Vzd ělávání v ose III Cíl : Podpora vzd ělávání na venkov ě Zdroj: MAS Lužnice

Příloha 4: Členská základna MAS Lužnice

Výb ěrová komise Jméno a p říjmení Zastupující subjekt funkce v MAS Tiso ň Václav TJ Sokol Sudom ěř ice u Bechyn ě předseda VK Šonka Ji ří Soukromý zem ědělec člen VK Machander Miloslav TJ Sokol Žele č člen VK Šimáková Alena Fyzická osoba člen VK Matyásek Josef Fyzická osoba člen VK Valentová Daniela Obec B řeznice člen VK Svoboda Josef Obec Rad ětice člen VK Prášková Zdena Obec Zaho ří člen VK Šafránek Roman Obec Rataje člen VK Douda František Soukromý zem ědělec náhradní VK Novotný Jaroslav Rosa Sudom ěř ice spol. s r. o. náhradní VK

Výbor Jméno a p říjmení Zastupující subjekt funkce v MAS Houdek Stanislav Obec Sudom ěř ice u Bechyn ě předseda Ing. Čaňková Dagmar Obec Žele č místop ředsedkyn ě Šebková Miloslava Obec Malšice člen PV Zeman Bohumil SDH Sudom ěř ice u Bechyn ě člen PV Br ůč ek Josef OS Tatrmani člen PV Mgr. Svobodová Martina OS Klášter člen PV Houdek Karel TJ ZD Rad ětice člen PV Kontrolní komise Jméno a p říjmení Zastupující subjekt funkce v MAS Šonka Ji ří Soukromý zem ědělec předseda KK Novotný Ji ří Junák st ředisko Bechyn ě člen KK Štanberk Ji ří Obec Stádlec člen KK Zdroj: MAS Lužnice

Příloha 5: Výše dotace (v K č) a celkový po čet podpo řených projekt ů v MAS Krajina srdce za období 2008 - 2010 Celkový po čet Fiche Výše dotace (K č) podpo řených projekt ů Fiche 1 2 310 527 Fiche 2 0 0 Fiche 5 0 0 Fiche 7 2 648 060 Fiche 8 8 2 101 066 Fiche 9 3 2 381 127 Celkem 15 5 440 780 Zdroj: MAS Krajina srdce

Příloha 6: Výše dotace (v K č) a celkový po čet podpo řených projekt ů v MAS Lužnice za období 2008 - 2010 Celkový po čet Fiche Výše dotace (K č) podpo řených projekt ů Fiche 1 7 1 550 274 Fiche 2 6 2 548 036 Fiche 3 4 2 377 345 Celkem 17 6 475 655 Zdroj: MAS Lužnice

Příloha 7: Projekty MAS Krajina srdce v roce 2004 - 2006

Investice Po čet Výše ROK Název projektu celkem pracovních dotace (K č) (K č) míst

Vytvo ření trhu s biomasou 925 000 1 115 600 2

Vybudování referen čního pracovišt ě s výrobou 2 129 500 4 259 000 5 palivového lihu a bioplynovou stanicí

Sestavení a repase drtící a t řídící linky 800 000 1 000 000 2 2004

Elektronická venkovská tržnice 400 000 500 000 0,3

Zapojení zahrani čního partnera do realizace 80 000 100 000 0 projektu e-Venkovská tržnice Zvýšení p říjmů farmy Ing. Hladíka z údržby 125 000 297 000 0 pozemk ů na Dolnoho řicku Zlepšení podmínek pro zajišt ění sb ěru a t říd ění ů 1 712 000 2 134 860 1 2005 odpadních plastových obal

Výroba ln ů v ZD Dolní Ho řice 863 000 1 220 724 0

Téma: Zlepšení kvality života ve venkovských 2006 neschváleno oblastech Celkem 7 034 500 10 627 184 10,3 Zdroj:MAS Krajina srdce

Příloha 8: Po čet podpo řených projekt ů a výše celkové p řid ělené dotace v MAS Krajina srdce za období 2008 - 2010 Po čet Výše celkové ROK Číslo a název Fiche podpo řených přid ělené dotace projekt ů (K č) Fiche č. 3: I.1.3. Zlepšení estetického 6 1 865 036 vzhledu obcí Fiche č. 4: II.1.1. Zlepšení stavu obecní 4 1 935 759 infrastruktury Fiche č. 7: III.1.1. Nezem ědělské 1 148 060 podnikání zem ědělců

Výzva I - 2008 I - Výzva Fiche č. 8: III.1.2. Podnikatelské aktivity 2 418 595 nezem ědělc ů Celkem 13 4 367 450 Fiche č. 3: I.1.3. Zlepšení estetického 11 2 905 009 vzhledu obcí Fiche č. 10: III.2.1. Posílení místní 3 1 109 050 pospolitosti a zlepšení sousedských vztah ů Fiche č. 11: III.2.2. Zvýšení po čtů 1 301 016 Výzva I - 2009 I - Výzva a kapacit místních leadr ů Celkem 15 4 315 075

Fiche č. 4: II.1.1. Zlepšení stavu obecní 6 2 149 322 infrastruktury Fiche č. 6: II.1.3. Území zp řístupn ěné 1 352 868 účastník ům cestovního ruchu

Výzva II - 2009 II - Výzva Celkem 7 2 502 190 Fiche č. 1: Využití ploch trvalých travních 2 310 527 porost ů Fiche č. 8: Podnikatelské aktivity 5 1 682 471 nezem ědělc ů Fiche č. 9: Podnikání v CR 3 2 381 127 Výzva I - 2010 I - Výzva Celkem 10 4 374 125 Fiche č. 7: Nezem ědělské podnikání 1 500 000 zem ědělc ů Fiche č. 10: Posílení místní pospolitosti

2010 5 2 134 005 a zlepšení sousedských vztah ů Výzva II - II - Výzva Celkem 6 2 634 005 Celkem 51 18 192 845 Zdroj: MAS Krajina srdce

Příloha 9: Po čet podpo řených projekt ů a výše celkové p řid ělené dotace v MAS Lužnice za období 2008 - 2011 Po čet Výše celkové ROK Číslo a název Fiche podpo řených přid ělené dotace projekt ů (K č) Fiche č.1 – Zvýšení konkurenceschopnosti 2 821 618 zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zvyšování Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 1 642 572 rozvoje Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 285 745 Fiche č. 4 – Obnova a rozvoj vesnic 1 1 145 651 Fiche č. 5 – Ob čanská vybavenost a kulturní 1. Výzva - 2008 - 1. Výzva 1 557 760 dědictví Celkem 6 3 453 346 Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 5 775 328 rozvoje Fiche č. 5 – Ob čanská vybavenost a kulturní 6 3 770 244 dědictví 2. výzva - - 2. výzva 2008/2009 Celkem 11 4 545 572 Fiche č.1 – Zvýšení konkurenceschopnosti 1 174 000 zem ědělců s možným p řísp ěvkem ke zvyšování Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 664 486 2009 Fiche č. 4 – Obnova a rozvoj vesnic 1 384 710 3. výzva - - 3. výzva Celkem 3 1 223 196 Fiche č.1 – Zvýšení konkurenceschopnosti 1 200 656 zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zvyšování Fiche č. 4 – Obnova a rozvoj vesnic 1 363 750 Fiche č. 5 – Ob čanská vybavenost a kulturní 3 3 012 000 dědictví

4. výzva - 2010 - 4. výzva Celkem 5 3 576 406 Fiche č.1 – Zvýšení konkurenceschopnosti 1 354 000 zem ědělc ů s možným p řísp ěvkem ke zvyšování Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 1 111 600 Fiche č. 5 – Ob čanská vybavenost a kulturní 2 706 799 dědictví

5. výzva - 2010 - 5. výzva Celkem 4 2 172 399

Fiche č. 3 – Podpora cestovního ruchu 1 980 000 6. 2010

výzva výzva - Celkem 1 980 000 Fiche č. 2 – Podpora zakládání podnik ů a jejich 2 1 130 136 rozvoje - 2010 -

7. výzva 7. výzva Celkem 2 1 130 236 Celkem 32 17 081 155 Zdroj: MAS Lužnice

Příloha 10: Dotazník pro podnikatele – členové MAS

Dobrý den, jmenuji se Kate řina Veselá a v sou časné dob ě zpracovávám diplomovou práci na téma: Podpora MSP a činnost místních ak čních skupin v táborském okrese. Proto bych Vás ráda požádala o vypln ění dotazníku, který je d ůležitý k zpracování mojí práce. Tento dotazník je zcela anonymní a zabere cca 2 min.

Děkuji za Váš čas a p řeji hezký den.

Kate řina Veselá

1. Jaký je p ředm ět Vaší podnikatelské činnosti? a) maloobchod, velkoobchod b) ubytování, stravování c) stavebnictví d) strojírenský pr ůmysl e) poskytování služeb f) jiné, jaké ......

2. Jaká je právní forma podnikání? a) akciová spole čnost b) spole čnost s ru čením omezeným c) ve řejná obchodní spole čnost d) komanditní spole čnost e) OSV Č – FO f) družstvo g) nezisková organizace

3. Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě? a) do 10 zam ěstnanc ů b) 10–49 zam ěstnanc ů c) 50 – 249 zam ěstnanc ů d) nad 250 zam ěstnanc ů

4. Kdy jste do MAS vstoupili? a) jsem zakládajícím členem b) vstoupil(a) jsem pozd ěji - rok vstupu:

5. Jak jste se o MAS dozv ěděli? a) pozvání do zakládajícího týmu b) výv ěska místního ú řadu c) informace v novinách a časopisech

d) místní zpravodaj e) jiné, uve ďte

6. M ěli jste pov ědomí o místních ak čních skupinách p řed vznikem té vaší? a) ano b) ne

7. Z jakého d ůvodu jste vstoupili do MAS? a) podpora p ři zpracování žádostí o finan ční pomoc b) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele c) informace o programech podpory podnikání d) vzd ělávací, poradenské a informa ční akce e) jiné, uve ďte......

8. Jakou konkrétní podporu jste ve svém podnikání obdrželi? a) podpora p ři zpracování žádostí o finan ční pomoc b) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele c) informace o programech podpory podnikání d) vzd ělávací, poradenské a informa ční akce e) jinou, uve ďte...... f) žádnou

9. Podali jste žádost o dotaci prost řednictvím MAS? a) ano b) ne

10. Byli jste úsp ěšní žadatelé o dotaci v obchodí 2007 – 2013? a) ano, v plném rozsahu b) ano, ale jen částe čně c) ne

11. Kolik projekt ů jste celkov ě zrealizovali za podpory MAS? a) jeden b) dva c) tři d) více

12. Zhodno ťte spokojenost spolupráce s MAS v rámci p řípravy projekt ů. a) úplná spokojenost b) spíše spokojenost c) spíše nespokojenost d) úplná nespokojenost

13. Naplnilo členství v MAS vaše o čekávání? a) ano b) ne – pro č?

14. Zastáváte v MAS n ějakou konkrétní funkci? a) ano – jakou? b) ne

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 11: Dotazník pro podnikatele – ne členové MAS

Děkuji za Váš čas a p řeji hezký den.

Kate řina Veselá

2. Jaká je právní forma podnikání? h) akciová spole čnost i) spole čnost s ru čením omezeným j) ve řejná obchodní spole čnost k) komanditní spole čnost l) OSV Č – FO m) družstvo n) nezisková organizace

3. Jaký je po čet zam ěstnanc ů ve firm ě? e) do 10 zam ěstnanc ů f) 10–49 zam ěstnanc ů g) 50 – 249 zam ěstnanc ů h) nad 250 zam ěstnanc ů

4. Spolupracujete s jinými podnikatelskými subjekty nebo sdruženími? a) ano – pokra čujte otázkou 5 b) ne – pokra čujte otázkou 6

5. Jakou formu má tato spolupráce? (pokra čujte otázkou 7) a) partnerství b) podnikatelské sít ě (nap ř. franchising) c) klastry d) strategická spojenectví e) pevná spojenectví

6. M ěli byste zájem o spolupráci s podnikatelskými subjekty nebo sdruženími? a) ano – o jakou konkrétn ě? b) ne – z jakého d ůvodu?

7. Víte o existenci místních ak čních skupin? a) ano b) ne

8. Znáte místní ak ční skupinu p ůsobící v míst ě vašeho podnikání? a) ano - jak se jmenuje? (pokra čujte otázkou 10) b) ne

9. Pokud ne, cht ěl byste o ní získat n ějaké informace? a) ano b) ne

10. P řemýšlíte o členství v místní ak ční skupin ě? a) ano b) ne (pokra čujte otázkou 12)

11. Co o čekáváte od p řípadného členství? a) podpora p ři zpracování žádostí o finan ční pomoc b) rozší ření kontakt ů na dodavatele a odb ěratele c) informace o programech podpory podnikání d) vzd ělávací, poradenské a informa ční akce e) jiné, uve ďte......

12. Pro č nemáte zájem o členství v MAS? a) neznám její činnost b) nemá pro mne p řínos c) jiné, uve ďte......

Zdroj: vlastní zpracování