Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury
V rámci operačního programu ROP NUTS II Jihozápad, prioritní osa 3 - Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu získalo město Tábor finanční prostředky na zpracování Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury ve výši 888.000,- Kč (tj. 92,5% celkových nákladů projektu – 85% z EU a 7,5% poskytla Regionální rada). Projekt byl zahájen v červenci loňského roku výběrovým řízením na zpracovatele. Vítězem se stala společnost STEM/MARK a. s., která je přední společností v oblasti výzkumu trhu se specializací na cestovní ruch. V rámci tvorby této strategie proběhlo několik výzkumů, a to jak mezi turisty, tak i místními obyvateli, podnikateli a osobami zainteresovanými v kultuře a cestovním ruchu. Cílem bylo zjistit, jak turisté, obyvatelé a další vnímají město, jeho silné stránky, atraktivitu pro turisty a možnost dalšího rozvoje. Každý obyvatel Tábora měl možnost se do výzkumu zapojit - pokud navštívil internetové stránky www.stemmark.cz/tabor a vyplnil dotazník. Během zpracování strategie byly zorganizovány 2 workshopy a 2 tiskové konference, jejímž úkolem bylo informovat o průběhu realizace projektu. Celý projekt byl ukončen v listopadu letošního roku odevzdáním kompletní Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury, která je rozdělena na Analytickou část (analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora a analýza poptávky – návštěvníci a turisté) a Návrhovou část (stanoveny strategické cíle, možnosti využití potenciálu města). Cílem této akce bylo zajistit zvýšení prestiže Tábora jako regionálního centra cestovního ruchu, které nabízí širokou škálu služeb produktů a atraktivit pro turisty, vytvořit partnerství mezi městem, podnikatelským i neziskovým sektorem, které umožní kvalitativní i kvantitativní rozvoj nabídky cestovního ruchu, podpořit rozvoj turistického ruchu v Táboře a v celém regionu s využitím tradičních kulturních hodnot.
1
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor
Listopad 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
2
OBSAH A. ÚVOD ...... 4 1. Zadání marketingové koncepce ...... 4 2. Metodika a použité výzkumy...... 4 B. Analytická část marketingové strategie ...... 6 3. Analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora ...... 6 3.1. Definování předmětné oblasti ...... 6 3.2. Turistický potenciál okolních turistických oblastí/regionů ...... 14 3.3. Analýza okresu Tábor Táborska ...... 15 3.4. Analýza města Tábora ...... 21 3.5. Organizace cestovního ruchu a marketing ...... 61 3.6. Propagace ...... 66 3.7. Informační systémy...... 69 3.8. Strategické Dokumenty cestovního ruchu s vazbou na město Tábor.... 71 4. Analýza poptávky – návštěvníci a turisté...... 78 4.1. Shrnutí výsledků výzkumů ...... 78 4.2. Cílové skupiny ...... 79 4.3. Důvody návštěvy a nejlákavější aktivity ...... 86 4.4. Spokojenost se službami a infrastrukturou ...... 90 4.5. Kulturní vyžití ...... 95 4.6. Obyvatelé Tábora...... 100 4.7. Podnikatelé v Táboře ...... 109 4.8. Ostatní informace...... 115 4.9. Hloubkové rozhovory se zástupci podnikatelské i veřejné sféry ...... 123 5. SWOT analýza...... 125 C. Návrhová část koncepce ...... 129 6. Celková vize...... 129 7. Hlavní strategické cíle ...... 130 Strategický cíl A: ...... 132 A.1 Rámcový plán propagace ...... 132 A.1.1. Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud používaných metod města ...... 134 A.1.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů ...... 138 A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer ...... 139 A.2.1. Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat kamerami ...... 140 A.2.2. Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech...... 140 A.2.3. Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v zahraničí .140 A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové aktivity ...... 140 A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů...... 142 A.3.2. Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského úřadu při získávání dat) ...... 147
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
3
A.3.3. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky ...... 149 Strategický cíl B:...... 151 B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny umožňujících celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny ...... 151 B.1.1. Zpracování metodiky tvorby turistických produktů ...... 153 B.1.2. Turistické produkty neinvestiční...... 157 B.1.3. Turistické produkty investiční ...... 162 B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum kulturního vyžití ...... 169 B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů ...... 171 Strategický cíl C...... 172 C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho koordinační úlohu ...... 173 C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území ...... 181 Strategický cíl D: ...... 183 D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel ...... 183 D.2 Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace ...... 184 D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu a kultury do vzdělávacího procesu ...... 185 D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy ...... 186 Strategický cíl E:...... 187 E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v poptávaném standardu ...... 187 E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních akcí ...... 188 E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu ...... 188 8. Přílohy ...... 191
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
4
A. ÚVOD 1. Zadání marketingové koncepce Cílem Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury ve městě Tábor je zmapovat oblast cestovního ruchu a kultury ve městě a v regionu a rozvoj služeb cestovního ruchu a kultury, marketingu a produktů cestovního ruchu. Cílem je dále připravit rozvoj marketingových aktivit ve městě, které by měly mít dopad na zvýšení a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu a kultury. Tím je třeba dosáhnout příznivou míru návštěvnosti a docílit stabilních finančních a ekonomických přínosů pro region. Zadavatel Město Tábor Žižkovo nám. 2 390 15 Tábor Realizátor STEM/MARK, a.s. Na Hrázi 17 180 00 Praha 8 Cíle koncepce
""" Efektivní využití turistického potenciálu lokality a stabilizace návštěvnosti
""" Sjednocení rozvojových kroků v oblasti cestovního ruchu
""" Vyšší ekonomická výtěžnost cestovního ruchu
""" Ustálení jednotné image města směrem k jeho návštěvníkům i obyvatelům 2. Metodika a použité výzkumy V projektu byla využita kombinace mnoha informačních zdrojů, jejichž data byla detailně analyzována. Tato kapitola přináší informace o realizovaných výzkumných krocích. Dotazování turistů v místě Cílová skupina: čeští turisté, kteří navštívili Tábor Metoda dotazování: face to face dotazování Termín dotazování: srpen září 2008 (i během festivalu Táborská setkání) Počet rozhovorů: 106 kompletních rozhovorů Témata: spokojenost s návštěvou, povědomí o místních zajímavostech, hodnocení možností kulturního vyžití a propagace místa Dotazování místní komunity Cílová skupina: obecná populace 15+ okresu Tábor Metoda dotazování: CATI (telefonické dotazování s podporou počítačů) Termín dotazování: září 2008 Počet rozhovorů: 200 kompletních rozhovorů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
5
Témata: povědomí o místních zajímavostech, o kulturních možnostech atraktivita místa pro turistu, hodnocení propagace místa, názory na cestovní ruch a kvalitu kultury v místě, zkušenosti s turisty, který typ kulturních akcí postrádá Dotazování dospělé populace ČR Cílová skupina: dospělá populace ČR Metoda dotazování: CAPI (osobní dotazování s podporou počítače) v rámci omnibusu (pravidelné měsíční dotazování reprezentativního vzorku české populace) Termín dotazování: listopad 2008 Počet rozhovorů: 1033 Témata: image Tábora, uskutečněná a plánovaná návštěva města Dotazování na vybraných hraničních přechodech Cílová skupina: zahraniční návštěvníci opouštějící ČR Metoda dotazování: face to face dotazování Termín dotazování: říjen prosinec 2008 Počet rozhovorů: 408 Témata: znalost Tábora, návštěvnost, povědomí o osobnostech s Táborem spojených a husitství, Dotazování autorit a zástupců institucí spojených s Táborem a okolím Cílová skupina: zástupci institucí důležitých pro Tábor Metoda dotazování: hloubkové rozhovory Termín dotazování: leden 2009 Počet hloubkových rozhovorů: 7 Témata: stávající potenciál služeb v Táboře, bílá místa v místním cestovním ruchu/kultuře, propagace Tábora, místní cestovní ruch/kultura v horizontu 5 6 let Dotazování podnikatelů v cestovním ruchu a kultuře Cílová skupina: provozovatelé činností v oblasti cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravování, obchody, služby) Metoda dotazování: rekrutace CATI s vyplněním dotazníku na internetu Místo dotazování: Tábor Termín dotazování: Leden 2009 Počet rozhovorů: 58 kompletních rozhovorů Témata: spokojenost s návštěvností, zkušenosti, hodnocení propagace, názory na CR v místě a návrhy na zlepšení Dotazování představitelů místní samosprávy Cílová skupina: zástupci místní samosprávy Metoda dotazování: on line dotazování v on line systému STEM/MARK Termín dotazování: březen 2009 Počet rozhovorů: 20 rozhovorů Témata: vliv místních zajímavostí na rozvoj CR, propagace – odpovědnost, vynakládaná částka, spolupráce se subjekty, potenciál cílové skupiny žáků a studentů Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
6
B. Analytická část marketingové strategie 3. Analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora 3.1. Definování předmětné oblasti Město Tábor patří k místům, která mají na trhu cestovního ruchu určité postavení a jejich uplatnění je přímo úměrné kvalitě nabídky a účinnosti zvolených forem marketingu. Cestovní ruch není možné z pohledu nabídky zcela omezit na řešení katastrálního území města Tábor. Turisté se pohybují nezávisle na administrativních hranicích města či jinak definovaného území. Využívají a do svého programu zahrnují blízké i vzdálenější turistické a kulturní cíle, které mohou dotvořit základní nabídky města Tábor. Z tohoto důvodu jsou brány v některých případech v rámci analýz i dále při tvorbě turistického produktu možnosti (služby, cíle, aktivity), které jsou nabízeny vně území města Tábor.
3.1.1. Vymezení území na základě strategie Město Tábor je z hlediska rozmístění obyvatel samozřejmě hlavním centrem okresu (soustřeďuje 34 % všech obyvatel okresu), v rámci kraje je druhým největším městem Jihočeského kraje. Je sídlem orgánů státní správy a institucí v rámci rozsahu obcí s rozšířenou působností III. typu. Geografická poloha města Tábor na spojnici Prahy a Českých Budějovic a relativně dobrá dopravní dostupnost z Prahy (cca 94 km, autem dosažitelné po další dostavbě dálnice do 1 hod.) umožňuje částečně využít zájmu turistů o hlavní město. Také vzdálenost 60 km od Českých Budějovic dává předpoklad využívat zájmu turistů o jižní Čechy a tranzitujících turistů mezi hlavním městem a jižními Čechy. 3.1.2. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Historie Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech, byly definovány vládou bývalého Československa důležité oblasti cestovního ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v roce 1981. Pro stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích hledisek, která byla pro účely klasifikace rozčleněna do 5 hlavních skupin: • Přírodní podmínky • Podmínky vytvořené člověkem • Vybavenost • Doprava • Negativní vlivy Po vyhodnocení těchto kritérií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny: • Na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
7
• Na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci Souhrn všech uvedených podmínek charakterizoval jednotlivé oblasti a určoval jejich funkční náplň z pohledu cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území republiky, ale jen ty části, které mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území Česka bylo rozděleno na základě výše uvedeného principu na 47 tzv. turistických oblastí. Každá turistická oblast byla dále na základě významu a kvality členěna do 4 kategorií. Souběžně s hodnocením území republiky a jednotlivých oblastí cestovního ruchu byla vyhodnocena města a lázeňská střediska jednak podle vztahu k cílovým místům nebo střediskům a jednak podle vlastního významu jako cílových míst nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačního a kulturně vhodných funkcí, které v cestovním ruchu plnila. Město Tábor podle této klasifikace bylo zařazeno do I. Kategorie měst s širokým uplatněním dosahujícím ve vztahu k cestovnímu ruchu nadprůměrné úrovně v oblasti atraktivit i vybavenosti, zejména pak u kulturních památek, kulturně historických zařízení a ubytovacích kapacit (např. bylo evidováno 23,4 lůžek na 1000 obyvatel, z toho v hotelech 11,4). Město bylo zařazeno do oblasti cestovního ruchu Táborsko (s podoblastí Lužnice). Hlavní jeho funkcí byla krátkodobá i dlouhodobá rekreace. K ostatním funkcím patřila pěší turistika, vodní turistika, vodní sporty, lázeňské léčení, myslivost, sportovní rybolov, kulturní památky s mezinárodním významem. Dominantní byla letní sezóna. Oblast Táborsko byla stanovena jako III. Kategorie (ze čtyř), do které byly zahrnuty oblasti s kvalitními předpoklady s podmínkami představující nižší stupeň zastoupení rekreačně vhodných ploch, s užším souborem funkcí a možností celostátního uplatnění a se smíšenou časovou využitelností. Oblast měla ubytovací kapacitu zařízení volného a vázaného cestovního ruchu – 9,3 tis. Lůžek a návštěvnost 94,3 tis. Osob. Situace po roce 1989 Po roce 1989 přestala pro stát platit Směrnice pro realizaci rajonizace cestovního ruchu ČSR a tím si regiony, města a obce začaly samostatné budovat příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism o vytvoření marketingových turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, respektive sdružení obcí. Účelem bylo změřit, vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v diferencovaných prostorech – využít přírodní a kulturně historický potenciál jednotlivých oblastí republiky pro odpovídající kvantitu a strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako území, pro které je typický určitý dominantní druh cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních. Současnost Od roku 2000 je v Česku vymezeno 15 turistických regionů a 43 turistických oblastí. Turistické regiony se převážně přidržují územně správního členění republiky a jsou propojovány jako organizační, koordinační i finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají v maximální možné míře podmínkám současného období.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
8
Obrázek 1: Mapa turistických regionů České republiky
Obrázek 2: Mapa turistických oblastí České republiky
Z iniciativy krajů je územní členění turistického potenciálu Česka opět aktualizováno a díky některým krajským postojům ještě více přiblíženo krajským hranicím. Původní termíny turistický region a turistická oblast byly nahrazeny termínem „turisticky významné území“ a tím byl vytvořen soulad s Koncepcí státní politiky CR ČR na léta 2007 – 2013. Většina kraji definovaných území nenaplňuje definici turistických regionů a oblastí v této Koncepci. Města Tábor se změny, které jsou připraveny k odsouhlasení všemi kraji, vlastně netýkají.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
9
Obrázek 3: Mapa turisticky významných území České republiky (čeká na odsouhlasení krajů)
Město Tábor je začleněno v turistickém regionu/turisticky významném území Jižní Čechy, které převážně odpovídá hranicím Jihočeského kraje. Do samostatného regionu Šumava byla zařazena jeho část – okresy Český Krumlov, Prachatice a Strakonice. Při poslední aktualizaci členění bylo ještě ze Šumavy přesunuto do regionu Jižní Čechy město Český Krumlov a několik okolních obcí. V roce 2006 byl zpracován „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“ v rámci výzkumného grantu, který vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Materiál nečlení území republiky na menší území, ale vymezuje druhy cestovního ruchu a turistický potenciál celé republiky podle vybraných kritérií. Tábor je zmiňován v tomto materiálu v souvislosti s těmito informacemi (údaje se vztahují k roku 2003): • Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO: konstatace ano • Rozhledny, zoologické a botanické zahrady a arboreta: botanická zahrada ano, rozhledna Hýlačka ano • Národní kulturní památky: 2 památky – jedna v kategorii hrady a zámky, druhá v architektonických památkách. • Významné církevní památky: jako poutní místo • Významné technické památky: památka komunikačního stavitelství • Významné vojenské památky: městské opevnění • Významná kulturní zařízení: muzeum, hvězdárna a divadlo • Návštěvnost nejvýznamnějších památek: nezmiňováno • Přírodní atraktivita území: přítomnost CHKO nebo lázeňských míst národního a regionálního významu, zastoupení lesů minimálně 40 % z rozlohy území. • Kulturně historické památky a atraktivity: přítomnost památky UNESCO, MPR, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury. • Zaměstnanost v cestovním ruchu: Tábor je v druhé nejvyšší kategorii tzn., že podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování je v rozmezí 2,3 – 4,0 %.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
10
• Hromadná ubytovací zařízení: 1 000 až 2 999 lůžek v místě. • Hosté celkem v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 150 až 399 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti). • Domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 200 až 499 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti). • Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 30 až 99 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti, ale nejčetnější). • Podíl zahraničních hostů: do 14 % (nejnižší kategorie z pěti). • Hustota sítě cyklotrasy (v km / 10 km 2): 1,10 – 1,70 (2. kategorie z pěti). • Městský cestovní ruch: národního významu • Letní rekreace a turistika u vody: vodní plochy lokálního významu – Jordán, nejvyužívanější úseky řek pro vodní turistiku • Zimní sporty a rekreace: existence krytého zimního stadionu • Veletržní a kongresový cestovní ruch: kongresy regionálního významu • Funkční typologie středisek cestovního ruchu: historické město a středisko mezinárodního a národního významu. • Turistický význam území z hlediska jeho ubytovací infrastruktury a návštěvnosti: 3 000 až 5 999 lůžek v ubytovacích zařízeních, 240 až 539 tis. Přenocování hostů, podíl cizinců na počtu přenocování 20 – 29 %. • Celkové hodnocení turistické atraktivity území: aktivita nadregionálního významu (2. nejvyšší, po Praze). Podrobnější informace uvádí: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. A kol. Současné údaje však neodpovídají některým uvedeným informacím, např. podíl zahraničních hostů. 3.1.3. Vymezení území cestovního ruchu v Jihočeském kraji Základním východiskem pro vymezení regionálního členění cestovního ruchu v Jihočeském kraji se stal také Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který byl vytvořen pro Jihočeskou centrálu cestovního ruchu v roce 2007 firmou Incoma Research. Prvá varianta hovoří o členění dle územně správních celků . Členění respektuje zažité členění územních celku na okresy domácí návštěvníci se tak mohou snadněji orientovat. Umožňuje svěřit „zodpovědnost“ za vybrané úseky marketingové komunikace jednotlivým okresům resp. pověřeným obcím či dominantním městům. Má hlavní význam pro využití v marketingové komunikaci při jednotné prezentaci okresu, případně jejich sídel a přilehlého okolí. Nevýhodou je, že neodráží skutečná specifika jednotlivých subregionů, členění je dáno spíše administrativně, což nemusí vždy odpovídat situaci v konkrétním území. Členění v případě Jihočeského kraje je z tohoto pohledu následující: Českobudějovicko Českokrumlovsko Jindřichohradecko Písecko Prachaticko Strakonicko Táborsko
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
11
Obrázek 4: Mapa turistické regionu Jižní Čechy
Zdroj: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113890 Druhá varianta hovoří o členění dle funkčních územních celků . Základem jsou kompaktní regionální jednotky, které lze charakterizovat jako homogenní celky se snadno rozpoznatelnými rysy pro definování pozice v oblasti cestovního ruchu. Kombinuje prvky předchozí varianty s přesněji vymezenými regiony dle jejich funkčnosti. Výhodou je možnost marketingové komunikace konkrétního subregionu, který sám o sobě vyvolává asociace s určitým druhem dovolené. Je opět vhodné při propagaci menších ucelených turistických celku, které navenek vystupují jednotně a nabízejí širší portfolio možností trávení volného času. Problém muže nastat také v okamžiku, kdy daný subregion nabízí více rozdílných způsobu trávení volného času, což přináší i problém obtížnějšího zacílení na požadovanou cílovou skupinu. Toto členění je v současnosti efektivně využíváno ze strany JCCR (např. na internetovém portálu Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz) Členění používané JCCR zohledňuje některé dílčí specifické subregiony, které mohou územně přesahovat i do jiných okresu: Českobudějovicko Českokrumlovsko Dačicko Slavonicko Jindřichohradecko Novohradsko Písecko Prachaticko Strakonicko Šumava Lipensko Šumava Trojmezí Táborsko Třeboňsko
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
12
Třetí varianta hovoří o členění dle základního využití destinace v cestovním ruchu. Nesnaží se rozdělit území kraje na několik dílčích subregionů, ale naopak sdružit různé lokality do typově homogenních celků bez ohledu na jejich geografickou polohu. Při komunikaci silných stránek v podobě typově vymezených lokalit s tzv. „společným jmenovatelem“ se zvyšuje schopnost oslovit potenciálního návštěvníka. Podle manuálu i více odráží specifika a konkrétní možnosti jednotlivých míst a přitom respektuje celistvost Jihočeského kraje jako destinace cestovního ruchu. Portfolio Jihočeského kraje by mohlo zahrnovat např. následující specifické lokality: • Jihočeská příroda – tento typ lokality spojují především možnosti trávení aktivní dovolené v přírodě, dílčí členění muže být např. Šumava, Novohradsko, Česká Kanada • Jihočeské rybníky rybníky Třeboňské pánve, rybníky Českobudějovické pánve • Jihočeské vodní nádrže Lipenská přehradní nádrž, Orlická přehrada A dále např. Jihočeská historická místa, Jihočeský venkov, Jihočeská města. Nevýhodou tohoto členění ovšem je, že vymezení není jednoznačné, některá místa se mohou objevit i ve více skupinách. Navíc je tato segmentace obtížně propojitelná s obvykle používanými územními celky. Jako nejméně vhodná se podle manuálu jeví varianta první (striktní vymezení dle administrativních celků – okresů, které často představují velmi heterogenní územní celek). Varianta třetí (dle základního využití destinace v cestovním ruchu) sice nejlépe vystihuje charakter území, ale její využití muže mít jisté limity. Varianta druhá představuje určitý kompromis, částečně kombinující prvky z obou výše uvedených přístupu. 3.1.4. Vymezení území z hlediska tvorby turistického produktu Město Tábor a jeho okolí jsou natolik propojené z pohledu cestovního ruchu, že tam, kde je to potřebné, se strategie zabývá i širší spádovou oblastí Tábora. Turisté nevyhledávají jen jeden cíl své cesty a požadují pestrost nabídky. V podstatě se jedná o provázanost na okres Tábor a v širším smyslu na jižní Čechy jako tradiční cíl především domácích turistů, popř. dalších území. Pro účel zpracování turistického produktu města Tábor musí zájmové území, na kterém je tento produkt řešen, vyplývat ze základních vazeb a vztahů cestovního ruchu v území. Z toho důvodu bylo zájmové území pro zpracování turistických produktů rozšířeno o oblasti nejbližšího zázemí touto strategií definovaných turistických oblastí. Do jednotlivých produktů cestovního ruchu města Tábor jsou zahrnovány v určitých částech rovněž významné turistické cíle a produkty, které ovlivňují cestovní ruch v zájmovém území. Jedná se především o turistické cíle z okresu Tábor, sousedního benešovského okresu a popř. i části příbramského a sousedního pelhřimovského okresu. Nezbytnou součástí bude i zužitkování vazby na hlavní město Prahu a město České Budějovice. V rámci výše uvedeného území je třeba respektovat rovněž možnosti spolupráce při tvorbě nadregionálních turistických produktů, které jsou zejména pro zahraniční turisty velmi přitažlivé. Na základě vzájemných vazeb jsou v zájmovém území vymezeny funkční oblasti, které ovlivňují cestovní ruch města Tábor. Zájmové území projektu je rozděleno na tyto části:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
13
3.1.4.1. Turistický region Jižní Čechy (větší část Jihočeského kraje) zejména se jedná o vazbu na prováděná šetření a sledování statistik ČSÚ, která se v posledním období agregují pouze do úrovně krajů – regionů 3.1.4.2. Turistický region Praha zejména jako základní zdrojové místo zahraničních návštěvníků 3.1.4.3. Turistická oblast Střední Čechy – jihovýchod území, jako doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty, především oblast Benešovska a i Příbramska 3.1.4.4. Turistický region Vysočina, především jeho pelhřimovská část, která dříve byla svým charakterem i začleňována k jižním Čechám území, jako doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty 3.1.4.5. Okres Tábor území, jako základní doplněk nejbližšího turistického potenciálu pro turistické produkty, jedná se také o vazbu na prováděná šetření a sledování statistik a ovlivňuje dopravní dostupnost města Tábora 3.1.4.6. Mikroregion Táborsko – území uměle vytvořené vybranými obcemi za účelem řešení některých problémů, v nichž cestovní ruch má pouze doplňkovou úlohu a jeho potenciál pro cestovní ruch je součástí okresu Tábor (dále bude Mikroregion Táborsko zmiňován pouze v souvislosti s vybranými ukazateli charakterizující toto území) 3.1.4.7. Město Tábor a okolí , přičemž tato část je tvořena vnitřní částí – intravilánem a vnější částí – extravilánem města Tábor. V intravilánu se nachází většina kulturních památek, je zde soustředěno množství klíčových služeb pro cestovní ruch (turistická infrastruktura), ubytovacích a stravovacích kapacit, sportovišť a jiných aktivit. V extravilánu jsou situovány mnohé pěší trasy, vodní plochy a možnosti pro cykloturistiku a využití lesa pro turistiku a odpočinek a také významné turistické cíle. Dílčí závěry z pohledu strategie: Město Tábor má turistický potenciál národního charakteru, je využíváno především jako cílová či tranzitní atrakce pro návštěvníky bez vyšší ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu, která je zúžena pouze na vstupné do několika objektů (vzhledem k omezené propagaci a k míře dostupnosti se jedná z valné většiny jen o ty památky, které jsou v širokém povědomí veřejnosti – Husitské muzeum, táborské podzemí, Bechyňská brána a věž Kotnov) a na tržby restauračních zařízení všeho typu. Veškeré další aktivity spojené s turistickým pobytem (ubytování, sportovní, kulturní a rekreační činnosti) jsou realizovány v menší míře. Současný spontánní marketing v oblasti cestovního ruchu, neúplná volnočasová občanská vybavenost, či ne zcela rozvinutý systém turistických produktů zaměřených na konkrétní cílové skupiny turistů – stejně jako menší počet významných/masovějších kulturních aktivit omezují jejich pobyt na dobu maximálně jednoho dne. Lokace na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi předurčuje reaktivně dobrou dostupnost. Lze jej i chápat jako vstupní bránu do regionu Jižní Čechy z Okolí Prahy. Území, ve kterém město leží, je tradičně zajímavou turistickou oblastí s pestrou nabídkou regionálního turistického potenciálu, ale s nízkou návštěvností. Hromadná ubytovací zařízení nevykazují vysokou naplněnost turisty a jejich hosty jsou především domácí turisté. Turistický potenciál města je účelné nabízet společně se zajímavými místy v okolí – v příslušné turistické oblasti, v turistickém regionu a kraji a také i s využitím potenciálu sousedících oblastí a regionů. Optimální se jeví nabízet potenciál Táborska (území okresu Tábor) se zvýrazněnou nabídkou města Tábora
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
14 se začleněním jednotlivých významných turistických cílů sousedních oblastí v návaznosti na obsah konkrétní nabídky. Určitou monotónnost a nekomplexnost nabídky samotného města Tábora v cestovním ruchu lze tak obohatit; vyšší zaujetí turistů o potenciál celého území je základním předpokladem pro jejich vícedenní pobyt. V tomto směru je již nyní město Tábor vůdčím subjektem, nese na sobě břímě propagace celého území a to i bez odpovídající součinnosti dalších subjektů působících na území Táborska.
3.2. Turistický potenciál okolních turistických oblastí/regionů K přípravě turistických produktů je nezbytné sdružit různé lokality a cíle do typově homogenního celku bez ohledu na jejich geografickou polohu, resp. z míst v akčním rádiu umožňujícím optimální dojezdovou vzdálenost. Ze spektra cílů budou využívány především tyto: Praha Významná místa hlavního města Prahy jsou předmětem zájmu okolo 60 % zahraničních turistů, kteří navštíví naši republiku. Výčet zajímavostí není předmětem tohoto materiálu. Jeho potenciál je nezbytné zařadit do vybraných turistických produktů, které budou zaměřeny na zahraniční turisty a budou součástí jednodenních výletů z Prahy, ale nejen jich. Okresy Vlašim a Benešov – turistická oblast Posázaví Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Konopiště – zámek Český Šternberk – hrad Jemniště – zámek Vlašim – zámek Ostatní Vysoký Chlumec skanzen Monínec – lyžařský areál Okres Pelhřimov – turistický region Vysočina Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Kamenice nad Lipou – zámek Kámen – hrad s expozicí jednostopých vozidel Pacov – zámek Lukavec – zámek Želiv – klášter (vazba na husitství) Červená Řečice – zámek Pelhřimov – zámek, památková rezervace Okres Písek turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Orlík – zámek Zvíkov – hrad Milevsko – klášter Ostatní Písek – městská památková rezervace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
15
Okres Jindřichův Hradec – turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Jindřichův Hradec – zámek, hrad a městská památková rezervace Červená Lhota – zámek Třeboň – zámek a městská památková rezervace Okres České Budějovice – turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Hluboká nad Vltavou – zámek Ohrada – zámek, ZOO Ostatní České Budějovice – městská památková rezervace Holašovice – vesnická památková rezervace památka UNESCO Okres Tábor Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Sezimovo Ústí – památník E. Beneše Kozí Hrádek – zřícenina Choustník – hrad Bechyně – zámek Chýnov – kostel Ostatní Bechyně – most, lázně Stádlec – most 3.3. Analýza okresu Tábor Táborska
3.3.1. Základní informace o okresu Tábor Okres Tábor leží v severní části Jihočeského kraje . V rámci kraje sousedí s okresy Písek, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Na severu sousedí s okresy Příbram a Benešov (Středočeský kraj), na východě s okresem Pelhřimov (kraj Vysočina). Jeho rozloha činí 13,2% z celkové plochy kraje (páté místo v kraji). Z 59,3 % jej tvoří zemědělská půda. Lesy pokrývají 29,3 % plochy okresu, což představuje druhou nejnižší výměru lesních porostů ze všech okresů v Jihočeském kraji. Počtem obyvatel 103 tis. osob, stejně jako hustotou osídlení, je na druhém místě v kraji. Ze správního pohledu se jeho území člení do 111 obcí, z nichž 8 má statut města. Meziročně byl v Jihočeském kraji nárůst obyvatel za 1. pololetí 2008 o 1144 obyvatel. V okrese Tábor se narodilo 531 a zemřelo 539, přistěhovalo 560 a vystěhovalo 539 obyvatel. Celkem došlo k nárůstu o 13 obyvatel. K 31. 12. 2007 bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno do registru ekonomických subjektů 24571 podnikatelských subjektů, to představuje 16,5 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. 18 161 z nich tvořily osoby samostatně podnikající na základě živnostenského zákona. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu 3 802 podniky zabývající se průmyslem, 3 351 tvořily stavební podniky, 2 051 zemědělské podniky, ale nejvíce, 7 569 podniky zabývající se službami.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
16
Nadmořská výška se v okrese pohybuje od 354 m v jižní části, kam ještě zasahuje Třeboňská pánev, do 724 m na severu v oblasti Mladovožicka a Jistebnicka. Území patří po většinu roku k chladnějším oblastem kraje, především v invazních polohách při Lužnici od Veselí nad Lužnicí k Táboru. Na Táborsku je rovněž nejvíce zamračených dnů v roce a nízký počet hodin trvání slunečního svitu. Nejmenší průměrné roční srážky jsou v okolí Bechyně a v kotlině při řece Lužnici mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí. Mírně zvlněný kraj Táborské pahorkatiny je vhodným místem pro strávení příjemné dovolené. Jihozápadně od Tábora jsou rovinatá blata s typickou jihočeskou lidovou architekturou, rašeliništi a rozsáhlými lesními komplexy. Příroda kolem Tábora skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. Řeka Lužnice, která se proplétá celým regionem, přímo vybízí k výletu na kánoi či rybaření. Táborská krajina je plná rybníků, které jsou využívány k rekreaci (koupání). Na březích řeky a rybníků se nacházejí autokempy, chatové osady a vodácká tábořiště (ubytování).
3.3.2. Významnější turistické cíle v okrese Tábor Okres Tábor láká nejen svými přírodními krásami, ale i starými městy a historickými památkami. Území okresu nabízí řadu přírodních zajímavostí. Základní nabídku turistických cílů tvoří: Bechyně Lázně a letovisko na řece Lužnici, 20 km jihozápadně od Tábora. Bechyně lázně Lázně Bechyně jsou jedny z nejstarších lázní v Čechách. V bechyňských lázních se léčí především revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní artrózy, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a další. K léčbě se využívají slatinné zábaly a koupele. Slatina, dovážená z nedalekých Komárovských blat, je hlavním přírodním léčivým zdrojem zdejších lázní. Lázně Bechyně s.r.o. nabízí i různě dlouhé relaxační pobyty, pobyty zaměřené na redukci váhy či úlevu od bolesti zad, beauty pobyty, relaxační pobyty pro dva. Bechyně Křižíkova železniční trať Jedná se o první elektrickou dráhu ve střední Evropě, která zahájila pravidelný provoz na lince Bechyně – Tábor v roce 1903. Otcem trati byl František Křižík. Trať vede i přes železobetonový most přes Lužnici, který slouží pro sdružený provoz železnice a automobilovou dopravu (vozovka přechází v kolejiště).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
17
Bechyně zámek Původně gotický hrad z 13. století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století byl přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. V současnosti slouží i jako Muzeum keramiky. Po roce 1989 byl majetek navrácen původním majitelům Paarům. Většinu zámeckých prostor je možné využít pro kulturní a společenské akce včetně svatebních obřadů. V letních měsících zde probíhají různé historicko kulturní události. Na panství Bechyně je golfové hřiště. Borotín Hrad z 14. století se nachází nedaleko obce Borotína, 11 km severozápadně od Tábora. Za třicetileté války byl vypleněn a následně zpustl. V osmdesátých letech 20. století byl hrad konzervován. Zůstaly z něho zachovány části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Dobronice u Bechyně Zřícenina hradu s válcovitou věží, původně postavena v 14. století. Od 18. století je hrad opuštěn. Je zpřístupněna hradní věž s nádherným rozhledem po obci a do údolí Lužnice. Hrad Dobronice u Bechyně byl vrácen oprávněným majitelům, tj. rodu Paarů a stal se součástí a.s. Panství Bechyně. Provoz památky zajišťuje agentura URSUS s.r.o. Na hradě lze pořádat akce. Chotoviny Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech 1770 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech 1873 1875 byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků. Choustník Hrad nechal vystavět Beneš z Choustníka někdy po roce 1250. K druhé etapě výstavby hradu přistoupili o století později páni z Rožmberka. Od konce 15. století význam hradu poklesl a od druhé poloviny následujícího století ani nebyl udržován. Dnes jsou jeho vnější hradby z větší části obnoveny, v menší míře rovněž i vnitřní zdivo a věž, ze které je krásný výhled do kraje. Choustník leží 11 km jihovýchodně od Tábora. Chýnov Původně gotický kostel Nejsvětější trojice z roku 1344 byl přestavěn ve stylu baroka v letech 1670 až 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu přistavěna až roku 1727 Adamem, knížetem ze Schwarzenbergu. Kostel prošel rekonstrukcí. Významným architektonickým objektem v městě Chýnov je Bílkův dům, který byl postaven v roce 1898 rodákem Františkem Bílkem.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
18
Chýnovské jeskyně Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území. Jediná vápencová v jižních Čechách a jedna z největších u nás. Objevena byla v roce 1863. V jeskyni je teplota 7 – 8 stupňů Celsia. Jde také o největší známé zimoviště netopýra řasnatého. Červená Lhota Původně gotická vodní tvrz ze 14. Století byla po roce 1530 přestavěna na renesanční zámek. V roce 1641 získali zámek Slavatové a dali pokrýt střechu červenou taškovou krytinou – odtud název Červená Lhota. Zámek je obklopen parkem a rybníkem, přístup k němu umožňuje kamenný most. Prostředí je velmi upravené, nabízí se i projížďky na lodičkách. Zámek patří k nejkrásnějším u nás. Jistebnice Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožmberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice. Z této doby pochází slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Kancionál, který byl nalezen na faře v r. 1872 Leopoldem Katzem. Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni Richarda Laudy v Jistebnici. Kozí Hrádek Nedaleko Sezimova Ústí u vesničky Červený Dvůr se nacházejí zříceniny gotického Kozího Hrádku – národní kulturní památky. Na tomto místě pobýval Mistr Jan Hus v letech 1412 1414 poté, co na něj byla v Praze uvalena klatba. Zachovaly se jen zbytky základových zdí, brány a obytné věže nepravidelného půdorysu. U Kozího hrádku je nově zrekonstruovaná lesní restaurace s dětským koutkem. Naučné stezky Borotínská blata, Pintovka, Veselské pískovny a Nadějkovsko – popis v kapitole Naučné stezky. Příběnice V zákrutu nad řekou Lužnicí se na skále vypíná zřícenina rožmberského gotického hradu. Příběnice vybudovali členové mocného jihočeského rodu Vítkovců, avšak v době husitských válek byla pevnost zničena a její zbytky se skrývají v lesním porostu. Od Tábora je zřícenina vzdálena 10,5 km a je volně přístupná.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
19
Radenín Dominantou obce je Radenínský zámek (v dnešní době Dětský domov) a kostel sv. Markéty. Na místě původní tvrze byl okolo roku 1600 postaven renesanční zámek, naposledy přestaven do pseudorenesanční podoby v roce 1845. Kostel svaté Markéty ze 14. století je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, s věží (se sakristií) po severní straně, s barokní osmibokou kaplí sv. Barbory po jižní straně a s předsíňkou po severní straně lodi. Památkou na židovské osídlení Radenína je židovský hřbitov z 18. století. Rozhledny Hýlačka u Tábora (stavba má připomínat husitskou hlásku a tím i husitskou minulost místa). Jedná se o dřevěnou konstrukci výška 18 m , kóta 525 m.n.m. Krátošice u Plané nad Lužnicí (telekomunikační věž stojí na Čermákově vrchu). Jedná se o železnou konstrukci – výška 20 m, kóta 532 m n. m. Radětice u Bechyně (dřevěná rozhledna z roku 2004 je postavena na místě kde dříve stál myslivecký posed). Jedná se o dřevěnou konstrukci – výška 13,2 m, kóta 460 m n. m. Čermákův vrch (rozhledna nahradila triangulační věž, která tam stála v devadesátých letech 20. století). Jedná se o železnou konstrukci – výška 20 m, kóta 532 m n. m. Šelmberk u Mladé Vožice (kamenná hradní věž zříceniny hradu Šelmberk sloužící jako rozhledna). Jedná se o kamennou stavbu – výška 26 m, kóta 489 m n. m. Sezimovo Ústí Nachází se zde empírový kostel Povýšení sv. Kříže. Od května 2005 je zprovozněn památník Dr. Edvarda Beneše věnovaný státnickému dílu a demokratickému odkazu Dr. Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí. Starý zámek u Borotína 18 km severozápadně od Tábora ve směru na Sedlec, na ostrožně nad rybníkem východně od obce Borotín, leží pozůstatky středověké pevnosti nazývané Starý zámek. Jeho historie sahá do 14. století. Z hradu se dochovaly části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Zřícenina hradu je volně přístupná. Stádlecký řetězový most Most stál původně na Vltavě v Podolsku, odkud byl před napuštěním orlické přehrady roku 1970 přemístěn do údolí řeky Lužnice. Základem empírového mostu jsou betonové oblouky spojené obřími řetězy. Přejezdovou plochu tvoří dřevěné trámy. Dnes není pro osobní auta průjezdný.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
20
Šelmberk Poprvé je hrad doložen r. 1318. Majitelé se často střídali a v 17. století byla dovršena jeho zkáza. Dnes tvoří dominantou hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na V, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. V současné době je věž přístupná. Dílčí závěry z pohledu strategie: Struktura turistického potenciálu Táborska je sice bohatá, ale není v ní více významných cílů mezinárodního významu a i z pohledu domácího cestovního ruchu je motivátorem návštěvy území především spojení Tábor – husitství a historie. Nejvýznamnějším cílem je nedaleký zámek Červená Lhota na Jindřichohradecku (s návštěvností cca 80 tis. osob ročně zaujímá cca 32 místo u nás). Charakter současné nabídky města Tábora a jeho okolí je předurčen pro turistické produkty nabízející pobyty kombinující pobyt v přírodě s poznáním historických a přírodních zajímavostí. Potvrzuje to i skutečnost, že návštěvníci, kteří přijedou do jižních Čech, navštíví v rámci jednoho výletu kromě Tábora především České Budějovice a pak Bechyni, Český Krumlov, Písek a Soběslav. Jedou do Tábora v rámci výletu či prostě projíždí a tak se zastaví. Jen asi 10% z nich tu tráví cíleně dovolenou. 99 % turistů by návštěvu Tábora doporučilo svým příbuzným a známým. Návštěvníci Tábora se v jeho okolí chystají především navštívit také Chýnovské jeskyně, město a zámek Bechyně, památník Dr. Beneše v Sezimově Ústí a Kozí hrádek. V území žije a pracuje konstantní počet obyvatel. Ve spektru podnikatelských subjektů je stále prostor pro vznik nových a to ve službách. K nim lze zařadit netradiční, nevšední a historický potenciál doplňující nabídku aktivit v cestovním ruchu, např. agroturistiku, řemeslnou výrobu či formy aktivního využití volného času.
Pozn.: Jako motivaci k návštěvě lze také využít tzv. „Nej…“ v předmětném území: První elektrická dráha v Čechách mezi městy Tábor a Bechyně vystavěna ing. F. Křižíkem v letech 1902 3.
Nejstarší údolní přehradní nádrž v Čechách - Jordán, která byla zbudována roku 1492. Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území Chýnovská jeskyně, objevená roku 1863. Divadlo s dvěma hledišti . Poklad s největším počtem mincí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
21
3.4. Analýza města Tábora 3.4.1. Celkové postavení města Tábor v rámci regionu Jižní Čechy Tábor a okolí je součástí turistického regionu Jižní Čechy, který je svým přírodním prostředím, dochovanými památkami, množstvím vodních toků, rybníků a údolních nádrží hojně navštěvovanou oblastí a to především domácími turisty. V rámci regionu nemá výrazné postavení. Strategické a marketingové nástroje regionu zahrnují město Tábor do celkové nabídky s důrazem na tradici historii husitství, městskou památkovou rezervaci, využití řeky Lužnice a akci Táborská setkání. Z pohledu regionálního není město sídlem žádné významné státní instituce nad rámec pověřené obce. Pro turisty, a to především domácí, je atraktivní především historické centrum města a řeka Lužnice. Okres Tábor nabízí 92 hromadných ubytovacích zařízení, tj. 9 % z celkové kapacity Jihočeského kraje a je to 5. místo ze sedmi okresů. Na stejné pozici je i v počtu pokojů (11,3 %) a v počtu lůžek (10,5 %). Naopak na třetím místě je v kraji v průměrné ceně za ubytování. Nelze však jednoznačně konstatovat, že cena odpovídá kvalitě ubytovacích kapacit. Z pohledu evidence ekonomických subjektů je okres Tábor po Českých Budějovicích na druhém místě v kraji v počtu registrovaných jednotek s nejvyšším podílem soukromých podnikatelů v kraji (74,4 %). Tabulka 1: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů k 31. 12. 2007 Průměrná Počet míst Počet cena za Počet pokojů Počet lůžek pro stany zařízení ubytování a karavany (Kč) Jihočeský kraj 1 022 18 122 53 590 14 423 295 z toho České Budějovice 118 3 374 9 278 1 545 366 Český Krumlov 277 3 891 11 313 4 303 347 Jindřichův Hradec 203 3 371 10 004 3 883 261 Písek 75 1 672 5 301 1 178 266 Prachatice 195 2 575 7 846 1 475 253 Strakonice 62 1 195 3 820 751 205 Tábor 92 2 044 6 028 1 288 301 Zdroj: ČSÚ Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení cest. ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2007 Chatové Ostatní osady a HUZ Hotely***** hotely a tur. Ostatní celkem Hotely**** penziony Kempy ubytovny zařízení Jihočeský kraj 1 022 25 505 125 116 251 České Budějovice 118 6 66 15 7 24 Český Krumlov 277 10 143 26 28 70 Jindřichův Hradec 203 3 101 36 22 41 Písek 75 1 26 12 15 21 Prachatice 195 2 105 11 22 55 Strakonice 62 24 11 9 18 Tábor 92 3 40 14 13 22 Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
22
Tabulka 3: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 podle právní formy České Český Jindřichův Města Budějovice Krumlov Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor
Počet registrovaných jednotek celkem 26 159 3 770 5 115 7 043 2 857 5 350 9 359 soukromí podnikatelé 17 634 2 721 3 517 5 164 2 109 3 855 6 961 z toho rolníci a vybrané zemědělští právní podnikatelé 222 75 168 147 75 132 225 formy obchodní společnosti 3 820 360 465 547 249 403 764 družstva 275 3 18 23 5 16 24 akciové společnosti 287 26 23 34 14 21 74 Zdroj: ČSÚ
Druhé místo v kraji zaujímá okres Tábor i v počtu podnikatelských subjektů začleněných do obchodu, ubytování a stravování. Údaj je však jen orientační. Začleňuje nejen oblasti typické pro cestovní ruch:
55.1 Hotely a podobná ubytovací zařízení 55.2 Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování 55.3 Restaurace 55.4 Výčepy a bary ale i oblasti, které se cestovního ruchu téměř netýkají, např. 55.5 Stravování účelové a dodávky hotových jídel 55.23 8 Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže. A taktéž oblast obchodu je velmi rozmanitá a pro cestovní ruch doplňující. Tabulka 4: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 podle OKEČ České Český Jindřichův Města Budějovice Krumlov Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Počet registrovaných jednotek celkem 26 159 3 770 5 115 96 2 857 5 350 9 359 zemědělství, atd. 393 127 243 27 142 180 313 průmysl celkem 2 621 421 599 12 403 611 1 184 stavebnictví 2 812 404 666 13 338 577 1 074 obchod, ubytování a stravování 8 813 1 330 1 690 29 966 1 894 3 262 doprava 844 139 119 1 97 155 302 finanční zprostředkování 809 111 175 1 77 194 380 činnost v oblasti převažující nemovitosti a činnost pronájmu; OKEČ podnikatelské činnosti 6 479 709 958 6 402 1 050 1 661 veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 32 11 13 2 8 9 12 vzdělávání 603 44 85 2 48 70 143 zdravotnictví 467 74 124 74 106 160 ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2 286 400 443 3 302 504 868
Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
23
3.4.2. Základní informace o městě Tábor Město Tábor leží na severním okraji jižních Čech na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km severně od Českých Budějovic (centra jižních Čech). Aglomerace Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí vytváří druhou největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit v jižních Čechách. Tábor je se svými téměř 36 tisíci obyvateli druhým největším městem v Jihočeském kraji, je zde k dispozici divadlo, kino, muzeum, řada galerií a výstavních síní, zimní stadion, plavecký stadion s aquaparkem, atletický stadion a další sportovní zařízení, nemocnice a 12 středních škol. Město Tábor je domácí i zahraniční veřejnosti známo především jako místo bezprostředně spjaté s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím a jeho velkými osobnostmi – zejména Janem Žižkou z Trocnova, spoluzakladatelem husitského Tábora. Historie města se začala psát ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II., kdy na náhorní plošině nad řekou Lužnicí vzniklo město „Hradiště“. Strategické polohy města využili zradikalizovaní husité stoupenci učení velkého reformátora katolické církve Mistra Jana Husa, kteří převedli zbytek obyvatel z nedalekého Sezimova Ústí na místo bývalého Hradiště. Založili zde roku 1420 vojenské město, odkud pod vedením hejtmana Jana Žižky a Prokopa Holého vedli husité své vítězné výpravy. Tábor vznikl na mimořádně výhodném místě – z jihu jej obtéká řeka Lužnice, do níž se hlubokým údolím vlévá Tismenický potok. Vodní toky spolu se skalnatými srázy a vybudovaným opevněním vytvořily proslulou nedobytnost husitského Tábora. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan došlo ke smíru Táborských s císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor prohlášen za královské město. Během staletí prošlo město mnoha stavebními proměnami, ale svůj středověký charakter si uchovalo. Dnes je historické jádro díky systému zástavby a množství zachovaných památek Městskou památkovou rezervací. Návštěvníci obdivují nejvíce Žižkovo náměstí, jemuž vévodí pomník slavného vojevůdce Jana Žižky a pozdně gotickou budovou radnice, kde je umístěna expozice Husitského muzea. Město nabízí pohledy i na fasády starých měšťanských domů, v jejichž výzdobě se harmonicky mísí stavební slohy pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem. Pod většinou měšťanských domů, prakticky v celém středu města, byly na počátku 16. století vyhloubeny sklepy, které byly postupně propojeny. Jejich část v délce cca 650 m je dnes přístupná veřejnosti. Z původního hradu Kotnov zůstala zachována věž, ze které se nabízí výhled nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech známé poutní místo. Objekt hradu je nyní zrekonstruován a částečně využit pro hotel se společenským zázemím.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
24
V centru města se rozprostírá nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě, zvaná Jordán, která vznikla r. 1492, s možností vodní rekreace. Z hlediska ekonomické prosperity je důležité, že Tábor dnes leží na křižovatce významných dopravních tahů Praha České Budějovice Linec a Písek Pelhřimov Brno. Tábor je známý pravidelně pořádaným světovým pohárem v cyklokrosu a triatlonem. Prochází jím také mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň a řada regionálních cyklotras a pěších tras. Rozloha města: 6221 ha Počet obyvatel: 35 300 (údaj je platný k 1. 1. 2009) Nejvyšší nadmořské výšky: Žižkovo náměstí (historické centrum) 450 m n. m., Svatá Anna (kaplička) 476 m n. m., Rozhledna Hýlačka (v obci Větrovy) 522 m n. m. Nejnižší nadmořská výška: řeka Lužnice (čistička vody Na Papírně – mezi Švehlovým mostem a Harrachovkou) 384 m n. m. 3.4.3. Obyvatelstvo K 31. 12. 2007 mělo město Tábor 35 769 obyvatel. Z dlouhodobého hlediska lze předpokládat, že počet obyvatel města zůstane na současné úrovni i v roce 2010. Nárůst je odhadován v desítkách obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatel se pohybuje kolem nuly. O málo větší hodnoty dosahuje přírůstek stěhováním, takže celkový přírůstek např. v 1 3. čtvrtletí 2008 dosáhl 13 obyvatel. V rámci kraje se jedná o druhý nejmenší přírůstek. Tabulka 5: Vývoj průměrného věku obyvatelstva ORP Tábor za období 1995 – 2007 rok 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 Tábor 36,0 36,4 36,8 37,2 37,6 38,0 38,5 38,8 39,1 39,5 39,9 40,2 40,5 Zdroj: ČSÚ
Tabulka 6: Demografické údaje ORP Tábor k 30. 6. 2008 Počet obyvatel Název 0 14 15 64 65 a více obce Celkem
Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Průměrný věk Míra nezaměst nanosti SO ORP Tábor 80 482 5 824 5 508 11 332 28 583 27 945 56 528 5 064 7 558 12 622 41,0 4,5 v tom vybrané obce nad 1 tis. obyv.: Bechyně 5 557 392 364 756 1 989 1 894 3 883 350 568 918 40,8 4,0 Chotoviny 1 656 141 124 265 595 542 1 137 105 149 254 40,4 4,5 Jistebnice 2 006 160 147 307 692 655 1 347 134 218 352 41,4 5,2 Malšice 1 767 116 123 239 634 593 1 227 124 177 301 41,8 4,2 Mladá Vožice 2 728 210 216 426 974 943 1 917 153 232 385 39,8 3,4 Opařany 1 370 132 73 205 487 488 975 72 118 190 39,7 4,4 Planá nad Lužnicí 3 454 279 272 551 1 223 1 248 2 471 169 263 432 39,1 3,4 Sezimovo Ústí 7 302 495 466 961 2 358 2 362 4 720 694 927 1 621 44,3 3,7 Tábor 35 769 2 490 2 373 4 863 12 783 12 982 25 765 2 019 3 122 5 141 40,5 4,8 Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
25
Obrázek 5: Průměrná míra nezaměstnanosti na Táborsku v 1. pololetí 2008
Pr ůměrná míra nezam ěstnanosti v mikroregionech regionu Tábor v 1.pololetí 2008
4,93 4,96 5 4,73
4,5 4,01 4,06 3,83 4 3,48
3,5
3
2,5 v %
2
1,5
1
0,5
0 Bechy ňsko Chýnovsko Jistebnicko Mladovožicko Sob ěslavsko Táborsko Veselsko
Zdroj: Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko Průměrná měsíční míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 4,1%, což je pokles o cca 1 procentní bod oproti roku 2007 a je pod průměrnou hodnotou Česka (5,5%). Jako znepokojující se jeví, neustále se prohlubující dlouhodobá nezaměstnanost (tj. evidence uchazečů delší než 6 měsíců). Nabídka evidovaných uchazečů o zaměstnání značně převyšuje poptávku zaměstnavatelů po pracovních silách. Na jedno volné pracovní místo v průměru připadalo měsíčně 2,4 evidovaných uchazečů (v 1. pololetí roku 2007 2,7 uchazeče). K 30. 6. 2008 byl region Tábor podle výše míry nezaměstnanosti na 21. místě v rámci všech okresů ČR. Podle odhadu ČSÚ bude hodnota míry nezaměstnanosti dále oscilovat kolem 4,1% 4,6% tzn. zhruba 2270 2550 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Tabulka 7: Míra nezaměstnanosti v Táboře za období 2001 – 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 5,81 5,64 6,00 6,57 6,70 6,75 6,27 5,07 5,57 Tábor * 6,34 5,73 4,65 5,19
Zdroj: Úřad práce v Táboře *metodika podle EU, počítána z dosažitelných uchazečů
Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se cestovním ruchem jako hlavní činností – viz příloha č. 1.
Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se pravděpodobně cestovním ruchem jako přidruženou činností – viz příloha č. 2.
3.4.4. Podnebí Podnebí Táborska je přechodného středoevropského typu, takže počasí má značně proměnlivý průběh. Podle klimatické klasifikace Česka patří toto území do mírně vlhké a teplé oblasti, záleží ovšem i na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty zde dosahují 8 °C, průměrná červencová teplota je 16 °C, průměrné lednové teploty se pohybují kolem – 4 °C. Od června do srpna jsou obvyklé teploty převyšující 20 °C, mnohdy vyšplhají i přes 30 °C. Od prosince do ledna
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
26 lze čekat teploty pohybující se od 10 °C do –10 °C, výjimkou nejsou ani mrazy kolem –20 °C. Tabulka 8: Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraje Měsíc Rok Rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. celkem Průměrná teplota vzduchu (°C)
2005 0,9 4,1 0,9 8,9 13,1 16,0 17,5 15,6 13,7 8,8 1,3 2,0 7,4 2006 6,3 3,3 0,2 8,0 13,2 17,2 21,1 14,9 15,9 10,0 5,6 1,7 8,2 2007 2,9 3,0 5,1 11,0 14,5 18,5 18,4 17,6 11,0 7,4 1,1 1,0 9,1 Úhrn srážek (mm) 2005 64,4 50,6 20,2 27,5 50,9 57,3 127,7 105,5 41,6 6,1 19,9 46,8 618,5 2006 31,7 39,0 62,9 70,1 119,0 132,3 22,1 81,2 11,3 18,0 31,7 17,8 637,1 2007 42,9 30,2 31,8 5,3 52,1 82,8 113,0 73,0 92,1 21,5 55,8 20,6 621,1 Trvání slunečního svitu (h) 1 2005 43,3 56,8 132,2 177,3 223,2 223,2 188,8 153,8 166,8 149,6 15,0 15,5 545,5 1 2006 60,7 80,9 97,5 153,8 212,7 254,5 324,4 133,9 237,6 151,3 53,8 46,4 807,5 1 2007 42,4 74,0 150,1 286,0 240,0 245,8 242,3 223,3 152,8 106,0 26,8 31,6 821,1 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav v Praze Území okresu Tábor leží dle ČSN 06 0210 v oblasti s nejnižší výpočtovou teplotou –15 °C, převážně v krajině bez intenzivních větrů. V zimních měsících, při dobrých sněhových podmínkách (15 – 30 cm sněhu), poskytuje Táborsko výborné podmínky pro běžecké lyžování. 3.4.5. Kvalita života Z hlediska přírodních poměrů je území pouze z části zalesněné a zemědělsky využívaná krajina s rozptýleným osídlením. Kraj celkově má nejnižší hustotu osídlení (62 obyvatel na km 2), nedisponuje významnými zásobami surovin a má spíše zemědělský charakter. Na celém území Jihočeského kraje jsou s rezervou plněny krajské emisní stropy. Žádná z oblastí nebyla definována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. V městě Táboře jsou pouze zvýšeny cílové imisní limity pro ochranu zdraví (TV). Dolní konec Lužnice patří mezi toky, které jsou mezi toky na spodní hranicí znečištění, ale v nevyšší skupině A. Hluková zátěž se týká cca 2,5 tis. obyvatel při silnici Tábor – Planá nad Lužnicí. Obecná kriminalita je na dobré úrovni, z hlediska trestných činů na 1000 obyvatel je Táborsko pod krajským průměrem (kraj 25,61, Táborsko 20,05). 3.4.6. Doprava Silniční infrastruktura a doprava Převážná část popisovaného území leží v koridoru mezinárodního tahu E55 procházejícího Českem ve směru Berlín – Ústí nad Labem – Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště – Linz. Zmíněný silniční koridor prochází severojižní nadregionální rozvojovou osou Táborska a vymezuje v popisovaném
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
27
území přepravní páteř. Město Tábor spojuje s touto komunikací cca 4 km východním směrem. I/3/D/3 – E55 (Berlín) – Ústí nad Labem – Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště – Linz Nejdůležitější silnice na území Jihočeského kraje, která spojuje nejdůležitější sídelní aglomerace kraje, je součástí mezinárodního silničního tahu E – 55. Její dopravní kapacita je v některých místech značně přetížená. I/3 plní úlohu silnice regionálního i nadregionálního významu. Městem prochází dvě silnice prvé třídy. I/19 – Losina u Plzně – Milevsko – Tábor – Pelhřimov Jedná se silnici nadregionálního a regionálního významu. Vytváří významnou dopravní osu ve směru východ – západ. Navazuje na silnici I/3 a dálnici D/3. I/29 – Písek – Bernartice – Oltyně – Tábor Silnice plní funkci mezioblastní přepravní osy s relativně silnou zdrojovou a cílovou dopravou koncentrovanou do města Tábor s přímou návazností na budoucí dálnici D/3. Místní komunikace navazují na průtahy silnic procházející zastavěným územím. V historickém jádru je uliční profil užší, což je řešeno organizačními opatřením a v návrhu postupným omezením dopravy. Železniční infrastruktura Popisovaným územím prochází železniční trať č. 220, která je zařazena do sítě evropských železničních magistrál. Stávající železniční síť: Trať č. 220 – Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice (celostátní a mezinárodní význam). Tato trať je elektrifikovaná a je součástí evropské železniční magistrály E55 Stockholm – Berlin – Praha – Horní Dvořiště – Linz, Salcburk – Venezia – Bologna a v úseku Praha – Horní Dvořiště – Linz – St. Michael i vedlejší E551. Trať č 220 je součástí 4. tranzitního koridoru, v současné době postupně probíhá rozsáhlá modernizace trati, v konečné podobě bude v celém úseku (Praha – České Budějovice) dvoukolejná, s max. rychlostí 160 km/hod. Trať č. 201 – Ražice – Písek – Tábor (celostátní význam). Jednokolejná trať s motorovým provozem, propojuje dvě významné elektrifikované tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice a č. 220 Praha – České Budějovice. Je využívána jako součást dálkového tahu Plzeň – České Budějovice Tábor – Jihlava – Brno a pro každodenní dojížďku Tábor – Písek. Trať č. 224 – Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerekev (celostátní význam). Jednokolejná trať s motorovým provozem, využívaná především pro přepravu osob a nákladů na regionální úrovni, pro každodenní dojížďku do zaměstnání, škol, za vybaveností apod. Trať č. 202 – Tábor – Bechyně (regionální význam). Jednokolejná koncová elektrifikovaná trať, patřící do sítě regionálních tratí, využívaná pro každodenní osobní přepravu a manipulační vlaky nákladní dopravy. Letecká doprava Letecká doprava na území Táborska není využívána pro přepravu osob, ale pro sportovní létání, nepravidelné civilní a vojenské lety a pro hospodářskou činnost v zemědělství a lesnictví.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
28
Letiště Tábor/Čápův Dvůr Jedná se o travnaté letiště, vnitrostátní, situované 3 km od Tábora jihovýchodním směrem. Má dvě vzletové a přistávací dráhy. Letiště je využíváno především pro sportovní letectví případně nepravidelné dopravní lety. Letiště Tábor/Všechov Jedná se o vojenské letiště, situované 3 km od Tábora směrem na severozápad. Má jednu vzletovou a přistávací dráhu. Je využíváno pro sportovní letectví, popřípadě pro krátkodobý sezónní provoz. Nejbližší mezinárodní letiště je v Praze Ruzyni vzdálené od města 100 km a rovněž letiště v Českých Budějovicích vzdálené cca 60 km, které je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní a je způsobilé pro lety za viditelnosti ve dne. Veřejná doprava a parkování Železniční stanice Tábor je umístěna v západní části nového města a ihned v jejím sousedství je autobusové nádraží. Městskou dopravu na území Tábora zajišťuje firma COMETT PLUS, spol. s r.o. V provozu je celkem 15 linek MHD, které jsou obsluhovány ve špičce 32 autobusy. 16 autobusů je nízkopodlažních a zavádí se do provozu vozidla MHD na plynový pohon. Návštěvníkům města Tábora, kteří přijíždí automobilem je k dispozici parkoviště Na Parkánech nebo parkovací dům Pod Střelnicí (cca 200m od Žižkova náměstí). V oblasti starého města je k dispozici parkoviště na Žižkově náměstí, na náměstí Mikuláše z Husi, v Palackého ulici, na Tržním náměstí (zde za zvýhodněnou sazbu) a na náměstí Fr. Křižíka. Problematiku parkování kritizují spíše místní obyvatelé (je drahé a je i nedostatek míst k parkování ve středu města). Zájezdové autobusy mohou využít možnosti zastavení před Bechyňskou bránou v ulici Na Parkánech. Zde je možný pouze výstup a nástup návštěvníků, nikoliv parkování autobusu. Analýzu vyžaduje dopravní značení umožňující vjezd autobusů do dané lokality. Autobusy mohou delší dobu parkovat v Kvapilově ulici na parkovišti před plaveckým stadionem, vzdáleném 500 m od historického centra. Integrovaná doprava Ve městě Tábor není provozovaná speciální doprava ve prospěch turistů. Připravuje se zavedení nové linky, která spojí vnitřní části města a nabídne tak turistům zajímavou alternativu. Kromě funkce přepravní, nabídne i možnosti informační. Minibusy budou plně odpovídat nastaveným standardům MHD v Táboře svojí vybaveností a zároveň budou poskytovat také informace o kultuře, veřejném dění a dalších událostech v Táboře (např. LCD obrazovky). Další příležitostí je využití plánované Táborské karty, která je zatím připravována jako elektronický odbavovací systém společný pro všechny zúčastněné dopravce. Táborská karta s předplaceným jízdným bude fungovat jako elektronická peněženka a bude použitelná i pro slevy či placení vstupného do městských zařízení a představuje vhodný marketingový nástroj. Využití tohoto nástroje předurčuje zvýšení zajímavosti města na trhu cestovního ruchu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
29
Dílčí závěry z pohledu strategie: Vybavenost území ubytovacími kapacitami je na průměrné úrovni a to jak v kapacitách, tak ve struktuře. Také počet podnikajících subjektů v cestovním ruchu je na průměrné úrovni. Nelze předpokládat v nejbližší době vyšší zapojení vzhledem k stagnaci přírůstku obyvatel i poměrně nízké nezaměstnanosti. V zájmovém území se především nachází uplatnění cestovního ruchu v letní sezóně. Nabídka v mezisezónách a v zimě je zatím omezená a kromě historických atraktivit a některých kulturních akcí není ani výrazně zviditelněna. Ve městě je bezpečno a bezproblémová kvalita ovzduší. Dostupnost města je dobrá všemi druhy veřejné dopravy a také po silniční síti. Potvrzují to svými názory i turisté. Výstavbou celé dálnice Praha – České Budějovice se situace ještě výrazně zlepší. Nejvýznamnější turistické cíle ve městě jsou operativně dostupné z železničního i autobusového nádraží, dokonce bez nezbytné potřeby využívat MHD. 3.4.7. Stravovací služby Ve městě provozují podnikatelé 41 zařízení restauračního typu, 5 barů a 6 zařízení typu kavárna, čajovna, cukrárna. Dále 2 vinárny a 5 zařízení jiného typu. Výčet restauračních zařízení je uveden v příloze č. 3. Mimo aglomeraci města je nabídka stravovacích služeb malá. Kromě typicky venkovských pohostinství, která se nacházejí v téměř každé obci a jsou omezena jak šíří nabízených služeb, tak otevírací dobou. Stravovací zařízení jsou základní službou, kterou město nabízí svým návštěvníkům, kteří přijíždějí převážně na jednodenní výlet či návštěvu jednoho turistického cíle ve městě. Struktura nabízených jídel odpovídá celorepublikovému standardu (mnoho stejných druhů jídel k dispozici téměř v každé restauraci), objevují se i typická jídla české kuchyně. V nabídce chybí jídla z historické doby husitské, která je hlavním motivátorem návštěvy města a nikde jinde v republice je vlastně nenabízí. Kvalita stravovacích služeb je hodnocena turisty výrazně dobře. Obyvatelé města považují za nejlepší restauraci v hotelu Palcát (čínská restaurace) a s odstupem Švejk restaurant, restaurace U dvou koček a U zlatého lva. 3.4.8. Ubytovací služby Na území okresu Tábor se počet ubytovacích zařízení od roku 2000 výrazně nezvyšuje, v průměru dosahuje počtu 90. Taktéž ve struktuře ubytovacích zařízení nedochází k výrazným změnám. Tuto stagnaci lze vysvětlit jejich dostatečným počtem ve vztahu k počtu přijíždějících turistů, resp. k atraktivitě nabízeného turistického potenciálu či způsobu současného marketingu, popř. nízkým, resp. odpovídajícím zájmem investorů o tuto oblast.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
30
Tabulka 9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okrese Tábor 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Ubytovací zařízení 151 147 88 89 88 86 89 85 87 92 Počet hotelů *****,**** 0 0 1 0 2 2 3 3 4 3 Počet hotelů *** až * 13 15 14 15 13 13 14 13 13 14 Počet hotelů garni **** až * 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 Počet penzionů **** až * 16 13 19 20 24 25 25 23 24 26 Počet kempů **** až * 12 12 14 15 13 11 14 14 14 14 Počet chatových osad *** až * 9 8 10 10 5 5 5 5 6 8 Počet turist.ubytoven **,* 5 5 4 4 6 6 5 5 6 5 Počet ost.hromad.ubytov.zaříz. 31 28 26 25 24 24 23 22 20 22 Počet zaříz.indiv.ubyt.celkem 64 65 . . . . . . . . Lůžka v ubyt.zař.celkem 6 341 6 353 5 935 5 818 5 448 5 728 5 724 5 647 6 037 6 028 Lůžka hotelů *****,**** 0 0 117 0 89 89 228 228 294 220 Lůžka hotelů *** až * 847 884 691 792 759 731 864 845 986 1 043 Lůžka hotelů garni **** až * 109 177 0 0 50 0 0 0 0 0 Lůžka penzionů **** až * 392 260 378 383 470 496 457 439 472 549 Lůžka kempů **** až * 888 1 190 1 201 1 261 1 002 1 058 896 876 876 810 Místa na volné ploše kempů 2 560 2 809 1 186 1 326 983 1 168 1 401 1 328 1 338 1 288 Lůžka chatových osad *** až * 553 577 867 857 448 551 448 448 621 716 Lůžka turist.ubytoven **,* 415 412 350 339 306 418 333 333 398 371 Lůžka ost.hromad.ubyt.zařízení 2 728 2 421 2 331 2 186 2 324 2 385 2 498 2 478 2 390 2 319 Lůžka zařízení ind.ubyt. 409 432 . . . . . . . . Pokoje v ubyt.zařízeních celk. 2 027 1 964 1 941 1 868 1 845 1 861 1 999 1 937 2 030 2 044 Pokoje hotelů *****,**** 0 0 68 0 37 37 109 109 131 109 Pokoje hotelů *** až * 272 289 288 349 351 345 391 383 402 424 Pokoje hotelů garni **** až * 62 68 0 0 22 0 0 0 0 0 Pokoje penzionů **** až * 136 89 151 160 195 204 183 176 186 218 Pokoje kempů **** až * 257 278 296 306 265 249 265 258 258 250 Pokoje chatových osad *** až * 154 161 232 233 111 137 111 111 157 182 Pokoje turist.ubytoven **,* 118 118 109 72 79 101 86 86 106 92 Pokoje ost.hromad.ubyt.zaříz. 886 812 797 748 785 788 854 814 790 769 Pokoje zaříz.indiv.ubyt. 142 149 . . . . . . . .
Zdroj: Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko Ve městě Táboře se nachází celkem 9 hotelů, 25 penzionů a ubytovacích možností v soukromí, 6 ubytoven a 2 autokempy. Za rok 2007 je k dispozici statistika vybraných kapacit, která však vykazuje určité nepřesnosti. Je však odrazem přístupu provozovatelů ubytovacích zařízení k vedení statistik. Tabulka 10: Lůžková kapacita ubytovacích zařízení v Táboře a okolí Táborsko Tábor okolí celkem hotel **** 223 0 223 hotel *** 306 373 679 hotel * a ** 0 580 580 motel 0 26 26 penziony 384 414 798 priváty 25 194 219 ubytovny 151 256 407 celkem ubytovatelé 1089 1843 2932 Zdroj: TIC
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
31
Obrázek 6: Průměrná délka pobytu a návštěvnost (vybraná zařízení, bez úprav)
Zdroj: TIC Tabulka 11: Statistika ubytovaných za rok 2007 (vybraná zařízení, bez úprav) * z došlých monitorovacích výsledků Druh Počet Počet Počet Ubytovací zařízení ubytovacího Tuzemci Cizinci lůžek přenocování ubytovaných zařízení Sloup hotel 53 1178 1708 918 790 Palcát s.r.o. hotel 110 13153 5779 Orea Hotel Dvořák hotel 139 14578 8829 5562 3267 Motel Euro motel 26 2203 883 450 433 Pension Betty penzion 10 661 187 173 14 Pension 7 Marie Šittlerová penzion 12 1654 422 394 28 Na Hradbách penzion 8 254 91 60 31 Dlouhá 91 penzion 4 96 20 96 0 Pension 189 Karel Bican penzion 10 277 103 80 197 Privát Šmídová privát 10 1136 167 151 16 Ubytování Mareš Dobronice privát 11 225 58 55 3 Střední škola osř a jazyková ubytovna 72 7738 445 379 66 SOU technické Soběslav ubytovna 60 1040 327 289 38 Lužničanka chatová osada 40 301 43 43 0 Zdroj: TIC Tabulka 12: Statistika ubytovaných podle druhů ubytovacích zařízení (vybraná zařízení, bez úprav) Druh ubytovacího Počet Počet Počet Průměrná Tuzemci Cizinci zařízení lůžek přenocování ubytovaných délka pobytu
Hotel 302 28909 16316 6480 4057 1,77 Motel 26 2203 883 450 433 2,49 Penzion 44 2942 823 803 270 3,57 Privát 21 1361 225 206 19 6,05 Ubytovna 132 8778 772 668 104 11,37 chatová osada 40 301 43 43 0 7,00 Zdroj: TIC 8650 4883 Obsazenost ubytovacích kapacit lze monitorovat i podle výše vybraných poplatků z ubytování, které je stanoveno vyhláškou č. 3/2006 o místních poplatcích a v Táboře je schválen poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši 12, Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není li tento dnem příchodu. Poplatek z ubytovací kapacity činí 2 Kč za každé využité lůžko a den.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
32
Podle odevzdaných výkazů se jeví počty ubytovaných takto: Tabulka 13: Přehled vykázaného počtu ubytování Rok Počet ubytovaných osob Celkový počet noclehů Z toho počet noclehů za účelem rekreace 2006 40 211 111 065 18 427 2007 36 507 127 720 17 360 2008 40 033 111 875 19 378 Zdroj: MÚ Tábor Např. roku 2007 je celkový počet vykázaných noclehů 127 720 a z toho počet noclehů za účelem rekreace 17 360. Tomu by měl odpovídat poplatek z ubytovací kapacity 255 440 Kč a poplatek za rekreační pobyt 208 320 Kč. Skutečný příjem do rozpočtu města činil 213 000 a 260 000 Kč, jelikož se poplatky platí až po uplynutí čtvrtletí, takže poplatky za 4. čtvrtletí roku jsou splatné až v lednu následujícího roku. Někteří podnikatelé se snaží vyhnout vybírání a placení poplatku za rekreační pobyt, ačkoliv ten neplatí ubytovatel ze svých příjmů, ale má ho v plné míře vybírat od ubytovaných osob. Ani nahlášené údaje asi nemají dobrou vypovídací hodnotu. Neznamená, že by se v roce 2007 ubytovalo 36 507 různých osob, ale ubytovatelé to vykazují měsíčně, takže když u nich bydlí někdo dlouhodobě v lednu, únoru a březnu, uvedou ho jako 1 osobu v lednu, 1 osobu v únoru a 1 osobu v březnu a v celkovém součtu se pak objeví jako 3 osoby. Tabulka 14: Přehled poplatků z ubytování Poplatek 2006 2007 2008 2009 (v tis. Kč) plán skut. plán skut. plán skut. plán skut. za lázeňský a rekreační pobyt 212 213 210 228 * z ubytovací kapacity 186 260 205 198 Zdroj: Rozpočty města Tábora * Není rozpočtován jako samostatná položka, ale celkem jsou rozpočtovány položky z poplatků s nárůstem o 2,4 %. 3.4.9. Další služby využívané turisty a) Služby pro cestování a motorismus: • 5 taxislužeb (vydaných licencí) • 2 půjčovny kol • 4 půjčovny lodí • 1 úschovna kol • průvodcovská služba • turistické informační centrum se sezónní pobočkou b) Bankovní a peněžní služby jsou dostupné v několika bankovních ústavech, včetně více než desítky bankomatů v centru města. c) Nákupní možnosti: • Obchodní dům Dvořák v centrální nákupní zóně, kde se nachází i market Billa • Plus, Albert, Interspar, Lidl, Kaufland, Tesco, Delvita, Hypernova, Baumax, ElektroWorld, Intersport Žádná ze služeb není charakterizována jako nedostačující, i místní obyvatelé jsou s počtem supermarketů převážně spokojeni.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
33
Dílčí závěry z pohledu strategie: Stravovací služby jsou hodnoceny jako dobré, v nabídce ale chybí typické místní speciality, např. z doby husitské, tedy hlavního motivátoru k návštěvě území a nabídka, který by region odlišila od ostatních. Počet stravovacích zařízení je dostatečný, vzhledem k současné hospodářské krizi lze očekávat i úpadek některých z nich, což může ještě zvýšit jejich kvalitu. Ubytovací služby jsou z hlediska domácího turisty na dobré úrovni (bohužel většina návštěvníků je nemůže posoudit, protože je nevyužila), i zahraniční turisté ocení nabídku 4* hotelů. Jejich využitelnost má rezervy, především mimo letní sezónu. Průměrná délka pobytu turistů v Táboře činí 2,4 dní. I z toho plyne, že je nezbytné připravit nabídku turistických produktů s délkou pobytu tři dny a tím přispívat k prodlužování pobytu o jednu noc navíc. Opatření by mohlo přispět k tomu, že dosavadních 60 % jednodenních návštěvníků si ve městě prodlouží pobyt. Velkou rezervou je monitorování využívání a kvality služeb. Stávající formy jsou nesystémové, spíše nahodilé, nejsou založeny časové řady. Nelze tudíž objektivně hodnotit dynamiku jejich vývoje v rámci města. Každopádně je zajímavé, že 73 % turistů navštěvuje město opakovaně. Taktéž s nákupními možnostmi jsou turisté spokojeni. 3.4.10. Přehled hlavních táborských atraktivit
Nabídka turistického potenciálu města je poměrně četná:
Bechyňská brána a věž Kotnov Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. K založení hradu došlo již někdy ve druhé polovině 13. století, za vlády českého krále Přemysla Otakara II. Od požáru v roce 1532 hrad sloužil především k hospodářským účelům. V letech 1612 1613 byl areál hradu přestavěn na pivovar. V roce 1908 muselo celé východní křídlo hradu ustoupit průmyslovým budovám rozšiřujícího se pivovaru. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Dochovala se v téměř původním stavu z doby po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. Na konci 19. století byla upravena ve stylu vrcholné gotiky. V působivém prostředí jejích gotických interiérů je umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti.
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor Na místě dnešního děkanského chrámu stával do poloviny 15. století dřevěný kostel. Ke stavbě nové svatyně se přistoupilo někdy koncem 15. století. Kolem roku 1512 byl dokončen interiér kostela v podobě síňového trojlodí se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Presbytář zaklenuje vzácná sklípková klenba. Gotická věž vyrostla o renesanční ochoz a v roce 1677 se dočkala trojstupňové barokní báně. Na konci minulého století byla obnovena středověká podoba chrámové stavby její úpravou v gotickém duchu. Návštěvníci mohou zdolat 250 schodů na kostelní věž vysokou 87 metrů, kde je čeká vyhlídka.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
34
Divadlo Oskara Nedbala Táborské divadlo je pojmenováno podle slavného rodáka, hudebního
skladatele Oskara Nedbala. Divadelní budova, otevřená 17. října 1840, vznikla
na místě dnešního divadla z původní obilní sýpky. Zbouráním Pražské brány se
vytvořilo místo pro novou budovu, postavenou roku 1887. Její tvůrci si vzali za
vzor stavbu Národního divadla v Praze, symbol kulturního obrození českého
národa. Dokládá to i nápis "Tábor sobě" nad oponou jeviště v komorním sále.
Roku 1965 prodělalo divadlo náročnou rekonstrukci a zároveň vznikla moderní
divadelní budova s novoklasicistní fasádou a s novým hledištěm pro téměř 700
diváků. Výsledkem úprav je zvláštní kombinace jediného jeviště s dvěma
pravoúhle připojenými hledišti. Menší z nich, které se nalézá v historické
budově, je určeno pro komorní představení. Tato koncepce přestavuje
středoevropskou raritu. Začaly se konat prohlídky divadla s průvodcem a našly
ohlas u návštěvníků města.
Elektrická dráha Františka Křižíka Elektrickou meziměstskou dráhu, která spojuje Tábor s Bechyní v délce 24 km, postavil proslulý vynálezce ing. František Křižík a je první elektrifikovanou tratí v Čechách. První vůz vyjel na trať dlouhou 24 km dne 1. června roku 1903. Elektrická dráha Bechyňka slouží dodnes a v letní sezóně od června do září vozí své návštěvníky, má bufetový vůz, kde se podávají teplé a studené nápoje, ve vlaku hraje buď živá hudba nebo rádio.
Expozice Táborský poklad Při rekonstrukci domu čp. 308 byl v táborské Svatošově ulici v roce 2001 prováděn archeologický výzkum. Nalezeno bylo čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období, které patří svým počtem, kvalitou i dobře zachovaným místem úkrytu k nejvýznamnějším mincovním nálezům z jagellonského období na našem území. Spolu se souborem domovního inventáře je zpřístupněn na trvalé výstavě, nazvané Táborský poklad v prostorách renesanční sladovny bývalého hradu Kotnov.
Hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba a park pod Kotnovem Pod kotnovskou věží a Bechyňskou bránou se rozkládá městský park "pod
Kotnovem". Vznikl v letech 1969 1973 na místě starého táborského hřbitova.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
35
Zde ještě v 19. století nalezly odpočinek mnohé významné osobnosti Tábora,
například Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové. Nynější podoba
kaple je výsledkem několika barokních úprav původně gotické stavby.
Naposledy byla kaple přestavěna po roce 1744, kdy ji vypálila pruská vojska.
Dnes kaple slouží pořádání koncertů a jiným kulturním účelům.
Husitské muzeum Tábor Expozice Husitského muzea je umístěna v pozdně gotické budově táborské radnice. Muzeum zastřešuje činnost 9 stálých expozic (4 mimo území Táborska – 2 ve Veselí nad Lužnicí a 2 v Soběslavi). V Táboře jsou otevřeny tyto expozice: Husité, Galerie výtvarného umění, Středověké podzemí, Život a práce středověké společnosti a v Sezimově Ústí Památník Dr. Edvarda Beneše. Gotický palác nejvýstavnější veřejný interiér v Táboře dnes slouží k pořádání významných kulturních akcí a výstav.
Klášterní kostel Narození Panny Marie Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo
dokončit. Klášterní kostel zasvěcený Panně Marii má bohatě členěné průčelí ve
stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a
jeho matky, sv. Moniky. Interiér kostela, vybavený dnes již ztraceným cenným
barokním zařízením z místní řezbářské dílny, není v současnosti veřejně
přístupný.
Pomník Jana Žižky z Trocnova V době probuzeného národního vědomí na konci 19. století se městská rada
rozhodla uctít Žižkovu památku vztyčením jeho sochy na náměstí. Pískovcovou
sochu roku 1884 zhotovil Josef Strachovský. Na podstavci pomníku jsou
vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis na pomníku navrhl velký
český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
36
Poutní kostel Klokoty Impozantní stavba poutního chrámu v Klokotech vznikala kolem roku 1700 v místě bývalého gotického kostelíka. Samotný kostel, jehož projekt si vzal za vzor Jana Santiniho, se podařilo dokončit v roce 1714. Postupně ke kostelu přibyly ještě ambity a kaple, až vznikl stavební soubor s půdorysem přibližně ve tvaru dvojitého kříže. Jedna z nejcennějších kulturních památek v regionu tak právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka. Z centra města vede ke kostelu křížová cesta. Má v ustálené formě 14 zastavení a je rozjímána v postní době. Velikonoce jako slavnost Kristova vzkříšení tvoří pomyslné 15. zastavení, jež některé moderní varianty k cyklu připojují.
Renesanční kašna na Žižkově náměstí Uprostřed Žižkova náměstí se vyjímá kašna zhotovená v letech 1567 1568
kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušice. Tvořila součást systému
zásobování města vodou. Uprostřed nádrže na sloupku s korintskou hlavicí
byla umístěna plastika rytíře, která symbolizuje tržní práva města.
Špitální kaple Svatého kříže - Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže na Špitálském náměstí je bývalá špitální
kaple Svatého Kříže, která byla původně zasvěcena sv. Alžbětě a byla
postavena v roce 1718. Nejstarší písemná zmínka o stavbě pochází z let 1443
1444. Špitál sloužil nejen k péči o nemocné, ale také o staré lidi a chudé
obyvatele města, kteří neměli vlastní střechu nad hlavou.
Táborská radnice Táborská radnice se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Autorství paláce i celé radniční budovy lze připsat architektu a kameníkovi Wendelu Roskopfovi, snad původem z Lužnice. Stavbu radnice dokončil Roskopf kolem roku 1521. Ve druhé polovině 17. století byla budova, poškozená předchozími válečnými léty, barokně upravena. Roku 1878 architekt Josef Niklas vrátil radnici opět její pozdně gotický charakter, kterou má dodnes.
Táborské středověké podzemí Komplex podzemních prostor a chodeb vznikal od 16. století hloubením sklepů
pod jednotlivými domy v historické části Starého města. Mnohé ze sklepů byly
postupně propojeny. Často byly vyhloubeny ve dvou až třech patrech a klesaly
až 16 m pod dnešní úroveň terénu. Sklepy sloužily k uskladnění potravin a v
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
37
případě ohrožení města nepřítelem nebo velkými požáry je obyvatelé využívali
také jako bezpečný úkryt. Zpřístupněna je část chodeb v délce 650 m. Vstup
do podzemí se nachází v Husitském muzeu.
Vodárenská věž Nejpozději roku 1502 se pod jordánskou hrází budovala stará vodárna. Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z Jordánu do vodárenské věže, postavené na východním úseku hradeb 32 m vysoko nad hladinou Jordánu. Z věže, vzácné renesanční stavby obnovené po velkém požáru z roku 1559 a vyzdobené obloučkovými štíty a sgrafitem, byla voda dřevěným potrubím rozváděna do městských kašen. Dnes se v několika patrech Vodárenské věže nachází galerie.
Žižkovo náměstí - přehlídka pamětihodností Žižkovo náměstí poskytuje svým návštěvníkům přehlídku pamětihodností téměř všech architektonických slohů. Gotický děkanský chrám je situovaný v nejvyšším bodě návrší a honosná pozdně gotická budova radnice s muzeem a vstupem do táborského podzemí je na jeho západní straně. Obklopují jej architektonicky cenné měšťanské domy. 3.4.11. Návštěvnost vybraných turistických cílů V okrese Tábor v roce 2006 navštívilo 7 subjektů 37 529 návštěvníků (zámek Bechyně, hrad Choustník, zřícenina Kozí Hrádek, zámek Měšice, hrad Šelmberk, skanzen v Záluží u Vlastiboře, vyhlídkovou věž kostela Proměnění páně v Táboře). Bohužel další údaje podobného členění již Národní informační středisko pro kulturu nesleduje. Zveřejňuje pouze globální data za celou republiku. Návštěvnost jednotlivých cílů: Barokní zámek Tábor Měšice Návštěvnost: 2005 – 1650 2006 2000 2007 800 Husitské muzeum Muzeum je nejvýznamnějším návštěvnickým cílem města a zaujímá asi 15. místo v návštěvnosti muzeí v republice.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
38
Tabulka 15: Návštěvnost Husitského muzea HUSITSKÉ MUZEUM Bechyňská Památník Vila z toho Hlavní exp. RD* SD* WD* CELKEM brána Beneše Benešových zahr. Rok 2002 95 000 Rok 2003 91 500 18 500 Rok 2004 90 635 19 700 Rok 2005 57 712 16 261 6 196 2 111 88 023 21 000 Rok 2006 60 804 16 817 4 291 2 017 3 686 4 354 1 912 99 627 20 500 Rok 2007 62 280 15 229 4 418 1 130 6 676 6 873 1 462 103 635 Rok 2008 leden 575 0 0 0 0 0 0 575 únor 1 638 0 0 0 0 0 0 1 638 březen 944 0 0 0 0 0 0 944 duben 2 999 0 0 0 1 111 0 0 4 110 květen 4 583 2 182 1 298 0 305 365 188 8 921 červen 5 125 1 875 575 0 429 567 270 8 841 červenec 10 608 4 650 725 0 1 078 1 001 316 18 378 srpen 13 382 3 505 745 0 669 1 029 270 19 600 září 5 958 3 417 826 0 623 841 129 11 794 říjen 2 897 70 459 0 117 0 0 3 543 listopad 438 0 123 0 0 0 0 561 prosinec 954 0 39 0 0 0 0 993 celkem 50 101 15 699 4 790 0 4 332 3 803 1 173 79898 Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) a Husitské muzeum *Vysv ětlivky: RD = Rožmberský d ům v Sob ěslavi; p řírodopisná expozice SD = Smr čkův d ům v Sob ěslavi; expozice Blata WD = Weis ův d ům ve Veselí nad Lužnicí; expozice Blat a Kozácka Táborský poklad Tabulka 16: Návštěvnost Táborského pokladu 2006 2007 2008 leden 290 222 únor 347 318 březen 525 336 duben 308 1172 květen 942 1178 červen 1538 1906 červenec 1965 1828 srpen 2707 1766 1521 září 4366 4359 2791 říjen 721 474 577 listopad 516 301 290 prosinec 504 434 334 rok 8814 13249 12473 Zdroj: TIC Vodárenská věž: Návštěvnost: 2006 – 1222 2007 – 1318 2008 – 1697 Galerie U Radnice /bývalá Galerie A.D. 1551/ Otevřena 1. 1. 2008 a činí 4 896 návštěvníků ke 12. 12. 2008.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
39
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor Návštěvnost v roce 2006 byla 3 100, v roce 2007 nebyl dán souhlas se zveřejněním informací o návštěvnosti společnosti NIPOS a v roce 2008 je odhadována na 2 300. Turistické informační centrum města Tábor Tabulka 17: Návštěvnost TIC v letech 2006 – 2008 a průběh návštěvnosti v roce 2008 podle měsíců 2006 2007 2008 leden * 1706 1682 únor * 1196 1674 březen * 1464 1991 duben * 1775 2629 květen 3859 4254 5867 červen 3599 5667 5668 červenec 10673 15566 13687 srpen 9674 15933 13248 září 7219 11776 10606 říjen * 2518 2198 listopad * 1538 1499 prosinec * 2187 2234 rok 35024 65580 62983 Zdroj: TIC * nebylo sledováno Pozn.: K sledování návštěvnosti slouží automatické čidlo a tudíž nejsou údaje o podrobnější struktuře turistů využívající jejich služeb. 3.4.12. Výpočet příjmů z cestovního ruchu na Táborsku Dle dostupných statistik na mezinárodní (Eurostat, ISI, OECD) a národní (ČSÚ) úrovni, stejně tak jako dle významných mezinárodních profesních organizací (ETC, UNWTO, WTO) a názorů odborníků patřil a patří sektor cestovního ruchu stále k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím, vytvářejícím významné přínosy pro ekonomiku, a to na všech úrovních, od lokálních přínosů až po celosvětové přínosy. Není snadné tyto přínosy vyčíslit, zejména pro menší územní celky bývá jejich identifikace a vyčíslení často jen těžce uchopitelné. Je proto potřeba kombinovat různé zdroje dat a informací, aby bylo možné s co největší přesností přínosy z cestovního ruchu vyčíslit. Velmi přínosným se kromě nástrojů ČSÚ (zejména statistiky – časové řady a satelitní účet cestovního ruchu) ukazuje i několik let po sobě se opakující Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. Pro statistická data ČSÚ bývá často hendikepem jejich rozlišovací úroveň, jen stěží dovolující využití těchto dat pro menší celky než jsou kraje. Vypočtené výsledky bývají takto často napadány za jejich nepřesnost, vycházející z dat, získaných zprůměrováním často skutečně neporovnatelných destinací (např. Český Krumlov a Tábor). Právě v této fázi jsou proto významným pomocníkem výstupy „Monitoringu“, který jednak počtem respondentů a směrováním do dílčích lokalit dokáže významně zpřesnit statistikou získaná data a s podstatně větší přesností určit např. výše zmiňované přínosy i pro menší jednotky než jsou kraje.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
40
Metodika Při výpočtu vycházíme z následujících zdrojů dat: • Statistická data ČSÚ: o Celostátní, v základním členění dle krajů, návazně rovněž dle turistických regionů (viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch ). o Krajská – vychází z regionálních statistických informací, v daném případě za Jihočeský kraj (viz http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/publ/13 3101 08 2008 ) o Satelitní účet cestovního ruchu (ČSÚ, viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/satelitni_ucet_cestovniho_ruc hu ). • Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky – realizovaný ČCCR CzechTourism ( http://monitoring.czechtourism.cz ) • Vlastní šetření (počty lůžek) o Vychází z tabulky č. 10: Lůžková kapacita ubytovacích zařízení v Táboře a okolí Táborsko Typ ubyt. zařízení Tábor okolí celkem hotel **** 223 0 223 hotel *** 306 373 679 hotel * a ** 0 580 580 motel 0 26 26 penziony 384 414 798 priváty 25 194 219 ubytovny 151 256 407 celkem ubytovatelé 1089 1843 2932 Výpočet příjmů z cestovního ruchu Významnou charakteristikou pro určení příjmů z cestovního ruchu jsou: • doba pobytu v destinaci, resp. struktura návštěvníků destinace podle délky jejich pobytu v destinaci, • průměrná denní útrata na návštěvníka, resp. struktura návštěvníků destinace podle výše jejich průměrné útraty, • kapacita ubytovacích zařízení v dané destinaci a její využití, • velikost a struktura skupin návštěvníků, lišících se výší útraty. Následující výpočty vycházejí při určení výše příjmů z cestovního ruchu v oblasti Táborsko z následujících výpočtů. A. Doba pobytu návštěvníků a turistů dle monitoringu návštěvníků (http://monitoring.czechtourism.cz ) Tábor Místo sběru dat: Tábor Jižní Čechy ČR Rezidenti Nerezidenti Celkem Tábor Jednodenní bez noclehu 52,89% 42,31% 48,74% 34,05% 43,91% 1 až 2 noclehy 28,93% 17,95% 24,62% 27,54% 22,38% 3 až 7 noclehů 15,70% 29,49% 21,11% 23,43% 23,44% Delší 2,48% 10,26% 5,53% 14,97% 10,18% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Počet respondentů: N 121 78 199 5425 106582 Průměrný počet dnů 2,44 3,67 2,92 3,93 3,42
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
41
Z tabulky průměrné délky pobytu, vycházející z monitoringu návštěvníků, je patrné, že Tábor a okolí jsou typickými destinacemi pro pobyty bez noclehu (48,74%) nebo s jedním až dvěma noclehy (24,62%). Toto potvrzuje srovnání dílčích charakteristik, ale i souhrnné hodnoty průměrné délky pobytu v Táboře (2,92 dne) jak s turistickým regionem Jižní Čechy (3,93 dne), tak s průměrnou hodnotou délky pobytu za ČR jako celek (3,42 dne). B. Útrata na osobu a den dle monitoringu návštěvníků (http://monitoring.czechtourism.cz ) • Průměrná útrata vypočtená dle původu návštěvníka – rezident (tuzemec) vers. nerezident (zahraniční turista) Tábor Místo sběru dat: Tábor Jižní Čechy ČR Rezidenti Nerezidenti Celkem Tábor Do 200 Kč 26,45% 8,97% 19,60% 16,72% 20,22% 201 až 500 Kč 39,67% 44,87% 41,71% 33,27% 36,40% 501 až 1000 Kč 28,10% 37,18% 31,66% 32,55% 27,92% 1001 Kč až 2000 Kč 4,96% 7,69% 6,03% 13,01% 10,87% Více než 2000 Kč 0,83% 1,28% 1,01% 4,42% 4,12% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Počet respondentů: N 121 78 199 5425 106582 Průměrná útrata na 1 den 493,60 595,16 533,50 677,83 622,90 Z tabulky je patrná nižší průměrná denní výše útraty v destinaci „Tábor a okolí“ a to jak ve srovnání s relevantním údajem za turistický region Jižní Čechy (rozdíl 144,33 Kč na den), tak ve srovnání s průměrem za ČR (rozdíl 89,40 Kč na den). Důvodem může být jak nedostatečná nabídka produktů a služeb, určených pro návštěvníky a turisty, tak nižší cenová úroveň, vycházející často z kombinace příčin (např. nedostatečná kvalita, nižší poptávka než nabídka). Neopominutelnou příčinou je cílová skupina reálných návštěvníků a turistů (poptávková strana), která však rovněž vychází z nabídky a z marketingu resp. marketingové strategie dané destinace. • Průměrná útrata vypočtená dle charakteru návštěvníka – tj. ubytovaný (turista) versus neubytovaný (návštěvník). Hotel * Jiné hrom. Pronajatý Nejsem Hotel *** nebo Kemp/ U známých Penzion ubyt. pokoj, zde Vše v Tábor nebo více **, tábořiš příp.vlastní v % zařízení v chata apod. ubytován( % v % motel v tě v % chata v % % v % a) v % % Do 200 Kč 0,00 0,00 0,00 31,25 50,00 0,00 32,14 25,27 19,60 201 až 500 Kč 4,55 75,00 15,38 62,50 0,00 62,50 53,57 49,45 41,71 501 až 1000 Kč 54,55 25,00 69,23 6,25 50,00 37,50 14,29 24,18 31,66 1001 až 2000 Kč 31,82 0,00 15,38 0,00 0,00 0,00 0,00 1,10 6,03 Více než 2000 Kč 9,09 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,01 Počet 22 4 26 16 4 8 28 91 199 respondentů N Podíl na 20,37 3,70 24,07 14,81 3,70 7,41 25,93 100,00 ubytovaných v % Průměrná útrata 1 084,70 450,50 804,25 328,16 474,75 500,50 358,97 421,59 na 1 den v Kč Průměrná útrata ubytovaných návštěvníků (turistů) v Kč (aritmetický průměr za všechny typy 571,69 ubytování) Průměrná útrata ubytovaných návštěvníků (turistů) v Kč (vážený průměr za všechny typy 561,12 ubytování))
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
42
Relativně malý rozdíl ve výši průměrné útraty mezi neubytovaným (návštěvníkem) a ubytovaným hostem (turistou) potvrzuje jednak nižší průměrnou úroveň cen ubytování v destinaci, jehož příčinou může být rovněž kombinace několika faktorů, zejména půjde o faktor kvality ubytování a o cenovou úroveň, vycházející z vzájemného vztahu nabídky a poptávky. Neopominutelnou příčinou je opět charakter cílové skupiny, která je tvořena kombinací reálné nabídky destinace a marketingu (resp. marketingové strategie) destinace. C. Počet lůžkonocí za rok Čisté využití lůžek za rok 2008 v Jihočeském kraji dle ČSÚ: 28,8% Kapacita ubytovacích zařízení v Táboře a okolí: 2932 lůžek x 365 nocí = 1 070 180 lůžkonocí Při využití kapacit na 28,8% se jedná o 308 211,84 realizovaných lůžkonocí. D. Podíl rezidenti/nerezidenti dle statistik za kraj (viz ČSÚ) Počty hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle země původu jsou sledovány a zveřejňovány ČSÚ dle krajů. 2007 2008 Ukazatel Počet Podíl Počet Podíl Počet turistů (hostů) celkem 978 717 100,00% 936 032 100,00% Z toho: Rezidenti 663 088 67,75% 634 917 67,83% Nerezidenti 315 629 32,25% 301 115 32,17% Počet přenocování hostů celkem 3 127 834 100,00% 2 954 129 100,00% Z toho: Rezidenti 2 348 342 75,08% 2 223 988 75,28% Nerezidenti 779 492 24,92% 730 141 24,72% Poměr rezidenti/nerezidenti dle počtu hostů (ČSÚ) 67,79% 32,21% Poměr rezidenti/nerezidenti dle počtu přenocování (ČSÚ) 75,18% 24,82% Poměr rezidenti/nerezidenti dle monitoringu* 60,80% 39,20% * Vzhledem k zadání sběru (záměrně měli být respondenty vyhledáváni zahraniční návštěvníci) nelze tento poměr mezi rezidenty a nerezidenty považovat za spolehlivý. E. Celkové roční výdaje návštěvníků a turistů Celkové roční výdaje návštěvníků a turistů v Táboře a okolí se pohybují v rozmezí 269 286 473,50 280 832 353,44 Kč. • Výpočet příjmů dle průměrné denní útraty v členění rezidenti vers. nerezidenti Rozdělení Výdaje celkem Rozdělení Výdaje celkem Turisté Průměrná lůžkonocí lůžkonocí (ubytovaní výše výdajů dle počtu dle počtu Kč % Kč % hosté) v Kč hostů (dle přenocování ČSÚ) (dle ČSÚ) Počet lůžkonocí 493,60 208 939,01 103 132 809,39 63,58 231 718,14 114 376 643,00 71,53 rezidenti Počet lůžkonocí 595,16 99 272,83 59 082 897,23 36,42 76 493,70 45 525 744,04 28,47 nerezidenti Celkové výdaje ubytovaných (turistů) 162 215 706,62 100,00 159 902 387,04 100,00
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
43
Návštěvníci (dle Průměrná Výdaje celkem Dle počtu Výdaje celkem Dle počtu poměru výše výdajů přenoco turistů Kč % Kč % z monitoringu) v Kč vání Průměrný počet 85 555,36 94 882,85 turistů rezidentů Průměrný počet turistů 27 070,10 20 858,60 nerezidentů Průměrný počet návštěvníků 201 493,60 181 607,63 89 641 973,42 76,25 99 414 997,54 82,21 rezidentů dle 407,02 monitoringu Průměrný počet návštěvníků 595,16 46 915,25 27 921 931,23 23,75 36 150,08 21 514 968,86 17,79 nerezidentů dle monitoringu Celkové výdaje návštěvníků 117 563 904,65 100,00 120 929 966,40 100,00 Celkové výdaje v Kč (návštěvníci+turisté) 279 779 611,27 280 832 353,44 Při výpočtu celkových výdajů turistů a návštěvníků, vycházejícím z průměrné výše útraty rozdělené dle původu hosta (rezident versus nerezident) se odhad výdajů pohybuje v rozmezí Kč 279 779 611,27 až Kč 280 832 353,44. Nepřesností této metody je předpoklad, že výše výdajů na den je stejná jak u návštěvníka, tak u turisty a rozlišuje pouze tuzemce (rezidenta) a cizince (nerezidenta). Vzhledem k tomu, že počet návštěvníků představuje dle monitoringu cca 50% všech hostů a průměrná výše jejich výdajů je podstatně nižší než u turistů (minimálně o výši výdajů na ubytování), lze považovat tyto výdaje za mírně nadsazené. a. Výpočet příjmů dle průměrné denní útraty v členění návštěvník a turista. Průměrná výše výdajů dle typu hosta a Ukazatel Počet dnů Výdaje váženého průměru u turistů Výdaje turistů 308 211,84 561,12 172 944 435,24 Výdaje návštěvníků 228 522,89 421,59 96 342 038,27 Celkové výdaje hostů 269 286 473,50 Při výpočtu celkových výdajů hostů dle členění výše výdajů podle charakteru hosta (návštěvník vers. turista), lze předpokládat, že vypočtená výše je přesnější, protože položka výdajů na ubytování je stejná u rezidentů i nerezidentů. Výši výdajů hostů takto vypočtenou ( Kč 269 286 473,50 ) lze považovat tedy za přesnější, než hodnoty získané dle předešlého výpočtu. Navíc dle monitoringu návštěvníků je rozdíl mezi výdaji rezidentů a nerezidentů v případě Tábora jeden z nejnižších v ČR. Toto potvrzuje i níže uvedená tabulka, vycházející z Monitoringu návštěvníků: Tábor (v %) Jižní Čechy (v %) ČR (v %) Útrata na osobu a Čech versus Čech versus Čech versus den cizinec Vše cizinec Vše cizinec Vše Čech Cizinec Čech Cizinec Čech Cizinec Do 200 Kč 26,45 8,97 19,60 20,68 4,51 16,72 24,21 5,16 20,22 201 až 500 Kč 39,67 44,87 41,71 37,00 21,80 33,27 40,50 20,90 36,40 501 až 1000 Kč 28,10 37,18 31,66 29,94 40,60 32,55 25,65 36,49 27,92 1001 až 2000 Kč 4,96 7,69 6,03 9,67 23,31 13,01 6,91 25,80 10,87 Více než 2000 Kč 0,83 1,28 1,01 2,69 9,77 4,42 2,28 11,05 4,12 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 N–počet 121 78 199 4094 1330 5425 83881 22195 106582 respondentů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
44
Dílčí závěry z pohledu strategie: Táborské památky jsou do počtu bohaté, ale jejich význam je velmi rozdílný. Tradičně je nejdůležitější Husitské muzeum s podzemními chodbami a Žižkovo náměstí. Nedoceněným cílem z hlediska nabídky je Poutní kostel v Klokotech, včetně jeho přístupové křížové cesty ze středu Starého města. K dalším významným cílům patří podle turistů: táborské středověké podzemí, botanická zahrada, Bechyňská brána a věž Kotnov a Expozice Táborský poklad. Monitoring návštěvnosti města se zužuje na statistiku prodaných vstupenek do jednotlivých objektů. Doplňkovým údajem je sledování návštěvnosti turistického informačního centra. Sledování návštěvnosti není systémové, je nahodilé bez celkové koncepce. Ze zjištěných údajů vyplývá, že nelze jednoznačně hovořit o jejich časových řadách a tudíž ani objektivně hodnotit dynamiku vývoje návštěvnosti. Odhadem lze konstatovat, že za poslední tři roky je návštěvnost městských památek přibližně na stejné úrovni. Ze získaných údajů lze pouze odhadnout, že návštěvnost města se pohybuje okolo 100 tis. návštěvníků ročně. Odvodit to lze především z návštěvnosti Husitského muzea (počet návštěvníků muzea z řad místních obyvatel eliminují návštěvníci města, kteří vynechají návštěvu muzea). Daří se zvyšovat návštěvnost menších objektů a nové expozice si nacházejí své návštěvníky. Systém sledování návštěvnosti nemá přesná pravidla, ale podstatné také je, že úroveň návštěvnosti nevyžaduje stanovit provozní limity návštěvnosti. Stále je dostatek prostoru u všech turistických cílů pro zvyšování pohybu turistů bez negativního dopadu na život města a udržitelnost jeho rozvoje. Prioritou je zvýšit návštěvnost hlavních turistických cílů a zavést monitorovací systém s dlouhodobou platností jeho metodiky.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
45
3.4.13. Návštěvnické okruhy Ve městě je nabízen Prohlídkový okruh staré město Tábor. K jeho propagaci slouží jednak speciální tiskovina a jednak prodejní publikace s názvem Tábor. Nabízí 25 cílů, které jsou označeny informačními tabulemi. Dále je nabízen speciální okruh s využitím audioprůvodce. Je zapůjčován v městském turistickém informačním centru oproti finanční vratné kauci. Nabízí 26 maximálně pětiminutových spotů o jednotlivých cílech, které tvoří souvislý okruh. Lze jej ujít za cca 2 hodiny. 3.4.14. Turistické produkty Turistické produkty jsou základem trhu cestovního ruchu. Jedná se o produkty nabízené cestovními kancelářemi, ale také o produkty nabízené městem, jeho organizacemi a místními podnikatelskými subjekty. Celorepublikovým problémem je absence kvalitních a zajímavých produktů, které motivují turisty k co nejdelšímu pobytu v místě. Ve městě Tábor lze považovat za turistické produkty dvě akce. Táborská setkání V jednom víkendu se centrum Tábora promění na několik dní ve středověké město s trhovci, řemeslníky, rytířskými souboji, řemeslníky, kejklíři, tanečnicemi a muzikusi. Zajímavou atmosféru podtrhuje slavnostní průvod městem, ohňostroj a další doprovodné kulturní akce. Sobotní den nabízí pestrý program – divadelní představení, koncerty, vystoupení domácích i zahraničních souborů. Program je obohacen pestrou nabídkou středověkých pochoutek v několika dobových tavernách v historickém centru. Na Staročeském jarmarku se prodává keramika, šátky, koření, ořechy v karamelu nebo perníčky. Nedělní den je věnován Dni otevřených dveří památek. V roce 2007 se v předprodeji prodalo 21 129 vstupenek, v roce 2008 23 140. Setkání se konají v historickém centru a to vždy v polovině září. Uskutečnilo se již 17 ročníků. Historické slavnosti pořádá město Tábor a Nadační fond Město Tábor – Táborská setkání. Husitské dny Program se odehrává na přírodní scéně pod hradbami města v historickém areálu Housova mlýna. Je určen zejména žákům základních škol (3. – 7. tříd). Je vhodný i jako zpestření programů školních výletů, škol v přírodě či letních dětských táborů. Jeho první část je koncipována jako divadelní hra o životě Mistra Jana Husa, ve druhé části následují zábavné ukázky ze středověkého života, hry a soutěže, ve kterých si děti mohou prakticky a přitažlivou formou ověřit vědomosti získané při výuce dějepisu. V roce 2007 se zúčastnilo akce asi 2500 návštěvníků a v roce 2008 téměř 2 000. Dny se konají v květnu a červnu a uskutečnilo se již 12. ročníků. Husitské dny pořádá Město Tábor – odbor kultury a cestovního ruchu ve spolupráci se Sdružením Housova mlýna.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
46
Dílčí závěry z pohledu strategie: Turistické produkty patří mezi základní nástroje, které přimějí turisty k delšímu pobytu v předmětném území. Musí se nabízet s dostatečným předstihem na trhu cestovního ruchu a tím mohou mít pro místo i příznivý ekonomický dopad. Některé typy produktů jsou nabízeny turistům až v místě jejich pobytu. Výtěžnost takových produktů je nízká. K turistickým produktům ve městě Tábor lze z určitého hlediska začlenit pouze dvě nejvýznamnější akce a to Táborská setkání a Husitské dny. Prvá z nich je určena pro všechny cílové skupiny, druhá pro školní mládež. Jejich propagace je prováděna s dostatečným předstihem. Důležitým prvkem je průběžné vyhodnocení dopadu produktů a jejich případný upgrade podle získaných zkušeností. Produkty by měly vznikat především z dílen jednotlivých podnikatelů, město by je pak mělo pomáhat nabízet na trhu cestovního ruchu. Příkladem z jiné části Česka v tomto směru může být nabídka balíčků Valašského království nebo turistické produkty města Kutná Hora. Efektivitu konání Táborských setkání lze dokumentovat tak, že podíl jejich návštěvníků tvoří cca 73 % celkových návštěvníků města. 3.4.15. Významné akce, které se konají v Táboře
Na území města Tábora se lze zapojit během roku do těchto akcí: Kultura: Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod – leden • Soutěž o Českou pivní pečeť Jeden svět – březen • Festival dokumentárních filmů o lidských právech Pohádkový den • Pohádkový průvod, hry, soutěže, dětská představení, autogramiáda Zdeňka Trošky Otevírání turistické sezóny v Táboře – květen • Kulturně zábavný program, pochod s kaprem Jakubem, soutěže pro děti, tématicky zaměřený elákovice . Pochod Praha Prčice – květen • Tradiční pěší pochod s Táborskou trasou v délkách 30 a 34 km a cyklotrasou v délkách 58 a 73 km Husitské dny – květen a červen • Viz výše Planet festival – červen • Multižánrový open air hudební festival na letišti Čápův dvůr Festival Kotnov – kultovní a kultury plný – červen • Hudba, divadlo, film, historie, výtvarnictví Letní slunovrat – červen • Folkrockový festival na Housově mlýně Léto nad Jordánem a ohňostrojová přehlídka Vulkán – červen • Přehlídka ohňostrojů doplněná kulturními vystoupeními – program pro celou rodinu Bohemia Jazz festival – červenec • Jeden koncert celostátního festivalu Táborská rocková mapa – červenec
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
47
• Tradiční festival v netradičním kabátě – regionální scéna Jihočeský hudební festival – koncerty vážné hudby – červenec Mighty Sounds – červenec • Největší evropský hudební open air festival zaměřený převážně na ska, punk, rock ´n´ roll, reggae a další příbuzné styly, který se koná v Olší u eláko Kerekate /V kruhu – červenec – srpen • Festival romské kultury Táborské kulturní léto – červenec – srpen • Obsahuje Festival posádkových hudeb, od června do září řada koncertů vážné hudby a dalších kulturních akcí, v červenci Jihočeský hudební festival Keltský festival Lugnasad – srpen • Netradiční oslava keltského svátku a návrat ke keltským kořenům Táborská setkání – září (vždy pátek – neděle) • Viz výše Setkání historických vozidel elákovice – říjen • Vždy první říjnovou sobotu se sjíždějí do Tábora historická vozidla Dny slovenské kultury v Táboře – říjen – listopad Táborské vánoce – prosinec • Vánoční výstavy, koncerty, jarmark a divadelní představení během celého měsíce prosince Sport: Velká cena Tábora – atletické závody – srpen Běh starým městem – září Večerní běh Táborem – říjen Světový pohár v cyklokrosu – říjen Nejvýznamnější akce Táborská setkání a Husitské dny jsou již popsány v sekci Turistické produkty a snesou označení „významná nadregionální“, i když Husitské dny pouze u cílové skupiny školní mládeže. Třetí akcí, která má z určitého úhlu i neregionální charakter jsou Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod. Jeho 19. ročník v roce 2009 opakovaně oslavuje tradiční české pivo. Cílovou skupinu tvoří podnikatelé v oblasti výroby piva. Nezbytnou součástí slavností je degustace piva skutečnými odborníky – sládky, podsládky či výrobními řediteli pivovarů. Tato profesionální porota vyhodnotí nejlepší vzorek, který získá Českou pivní pečeť. Souběžně o prvenství bojují i výrobci minerálních vod v soutěži o Zlatý český pramen. Slavnosti doprovází zabijačkové pochoutky a speciality vhodné k pivu, které vyrábějí učňové v kuchyni Střediska praktického vyučování. Návštěvníci akce z řad laické veřejnosti v roce 2008 utratili 182 460. Kč za 1 881 vstupenek http://www.slavnostipivatabor.cz/ Dílčí závěry z pohledu strategie: Množství kulturních akcí je kořením nabídky nejen pro místní obyvatele, ale z pohledu cestovního ruchu především pro turisty. Nedostatek akcí je jednou z příčin krátkého pobytu návštěvníků v jakémkoliv místě. Pro potřeby zapojení zahraničních turistů je nezbytné plánovat akce s jeden a půl ročním předstihem (musí být znám termín a program akce). Jinak se nedá dostatečně propagovat a očekávat maximální návštěvnost a tím i vysoké tržby z prodaných vstupenek a tržby podnikatelů ze služeb pro turisty. Dalším významným prvkem je organizace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
48 akcí přímo v ulicích města (integrovat služby města, místní obyvatele a turisty) se zapojením co nejvíce podnikatelů. V tomto směru jsou Táborská setkání velmi pozitivně hodnocena jak ze strany turistů, tak ze strany místních obyvatel. A právě jejich přístup k akci je velkou devizou města, která dává předpoklad dalšímu jejímu zatraktivnění. O Táborských setkání je podle turistů dostatek informací (77 % z nich sdílí tento názor a dalších 18 % je však obtížně nachází) a jejich zdrojem je především internet a pak informace od známých. Kulturních a sportovních akcí je v Táboře velké množství, je pravda, že by v Táboře mohlo být více akcí většího významu s návštěvností nad 10 000. V současné době tomuto kritériu vyhovují mimo Táborská setkání také Planet festival a festival Léto nad Jordánem s ohňostrojnou přehlídkou Vulkán a dále některé sportovní akce jako Světový pohár či Mistrovství světa v cyklokrosu. Akce většího významu jsou propagovány s předstihem – viz propagační materiál Tábor Highlights 2008 – 2010. 3.4.16. Kulturní zařízení v Táboře Organickou součástí života města je i kulturní vyžití jeho obyvatel a jeho návštěvníků. Nabídka kultury ovlivňuje z určitého procenta spokojenost obyvatel i návštěvníků. Město Tábor v tomto ohledu nabízí poměrně bohatý program s tradičními formami – divadlo, kino, akce pořádané odborem kultury a cestovního ruchu města a v Housově mlýnu. Kulturní vyžití ve městě také ovlivňuje struktura a aktivity spolků a sdružení. Struktura a výčet kulturních zařízení ve městě je následující:
Divadlo Divadlo Oskara Nedbala Divadelní 218, 390 01 Tábor http://www.divadlotabor.cz Kina Kino Svět nám. Fr. Křižíka 1291, 390 01 Tábor Promítá dvakrát denně (příležitostně i třikrát). Kapacita 219 míst. http://www.tzmt.cz Kino Dům armády Kyjevská ul., 390 03 Tábor Promítá jednou týdně ve čtvrtek.
Knihovna Městská knihovna Tábor (zřízena městem) je druhou největší knihovnou Jihočeského kraje. Vykonává regionální funkce pro 104 veřejných knihoven Táborska v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických informačních služeb (knihovní zákon) a s pověřením Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích k výkonu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
49 regionálních funkcí v knihovnách okresu Tábor. Na území města má knihovna 6 poboček. Muzea a galerie Galerie U Radnice/ bývalá Galerie A.D. 1551/ Expozice výtvarného umění a pravidelné vánoční a velikonoční výstavy Martínka Húsky 54, 390 01 Tábor http://tabor.cz Husitské muzeum Tábor Expozice Husité, galerie výtvarného umění 19. a 20. století Žižkovo náměstí 2, 390 01 Tábor – www.husitskemuzeum.cz Bechyňská brána Stálá expozice Život a práce středověké společnosti Klokotská ul., 390 01 Tábor – www.husitskemuzeum.cz Barokní zámek Tábor Měšice Stálá výstava Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan o životě a působnosti prvního kancléře SRN, Konrada Adenauera; Stálá výstava „Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968“ Chýnovská 1, 391 56 Tábor Měšice Galerie 140 Prodejní expozice (profesionální výtvarníci z Čech a Moravy), výstavy, oděvní originály, Koželužská 140, 390 01 Tábor Galerie a antikvariát Bastion Žižkova 235, 390 01 Tábor – http://www.antikvariat.tabor.cz Galerie Vodárenská věž Výstavy mladých začínajících umělců. Žižkova, 390 01 Tábor http://www.tabor.cz Galerie za vrátky Prodejní galerie (obrazy, keramika, umělecké sklo, dřevořezba, grafické listy, kresba na kameni). Truhlářská 244, 390 01 Tábor http://www.galerie za vratky.com Muzeum fotografie Šechtl & Voseček Na malém prostoru naleznete přibližně 60 fotografií, které dokumentují proměny Tábora či zajímavé osobnosti zachycené objektivy fotografů z rodiny Šechtlových z Tábora Filipovská 72 (náměstí Mikuláše z Husi dům U lípy), 390 01 Tábor http://sechtl vosecek.ucw.cz Výstavní síň Divadla Oskara Nedbala Divadelní 218, 390 01 Tábor http://www.divadlotabor.cz
Kluby a diskotéky Společenský dům Střelnice
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
50 společenské a firemní akce, plesy, taneční kurzy Žižkova 249, 390 01 Tábor http://www.strelnice tabor.cz Fun Agency Tábor, s. r. o. taneční klub a největší multisvětelný koktejlový bar na jihu Čech, taneční párty, live koncerty, maturitní plesy, reprezentační akce atd. Kpt. Jaroše 2397, 390 03 Tábor http://www.funagency.cz Music Club Orion Tábor hudba: koncerty, živá hudba, DJ´s parties nám. Fr. Křižíka 496, 390 01 Tábor http://www.mcorion.cz P klub (Hotel Palcát s.r.o.) hudba: oldies, hudba 60. – 90. léta, pravidelné akce pá, so, poslední pá v měsíci – Jazz Club, tř. 9. května 2471, 390 01 Tábor Allegro Club Tábor (Zimní stadion) hudba: 90. léta – současná hudba, oldies V. Soumara 2300, 390 03 Tábor http://www.allegroclub.cz Bardo Music bar hudba: pravidelné koncerty, rock, blues, alternativa, DJ´s, parties Palackého 358, 390 01 Tábor Cafe a Gallery MP7 hudba: DJ´s parties Žižkovo náměstí 7, 390 01 Tábor www.cafemp7.com Jazz galerie Charlie hudba: neživý jazz Špitálská ulice, 390 01 Tábor Jam klub Poslední nota hudba: koncerty, živá hudba Budějovická 1612, 390 01 Tábor www.posledninota.cz Ostatní Sdružení Housova mlýna Skanzen středověkého způsobu života pravidelné historické víkendy,středověká krčma, oživené podzemí, akce na objednávku (teambulding, CK a CA) PO BOX 67, 390 01 Tábor www.housuvmlyn.cz Cheiron T, o.p.s. – nízkoprahové komunitní centrum pro děti a mládež Děkanská 302, 390 01 Tábor http://www.cheiront.cz/ Dům dětí a mládeže Tábor pravidelné programy pro děti, zájmové kroužky Tržní náměstí 346, 390 01 Tábor http://www.ddmtabor.cz Informační centrum mládeže Tábor Farského 887, 390 02 Tábor http://www.icmtabor.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
51
Rodičovské centrum Radost o.s. Koželužská 140, 390 01 Tábor http://www.rcradost.cz/cz/ Kostel sv. Filipa a Jakuba Pronájem prostor kostela v parku Pod Kotnovem, 390 01 Tábor Táborská hvězdárna Jiráskova 1775, 390 01 Tábor V observatoři je instalován reflektor, který umožňuje pozorovat Slunce, Měsíc, planety Sluneční soustavy vyjma Pluta; hvězdy, galaxie, komety a mlhoviny a jiné objekty lze pozorovat při čisté noční obloze Bezbariérové přístupy mají k dispozici tato zařízení: Apollo – diskotéka v Sezimově Ústí Divadlo Oskara Nedbala Expozice Táborský poklad Kino Spektrum Kino Svět Městská knihovna Výstavní síň Divadla Oskara Nedbala Galerie u Radnice 3.4.17. Návštěvnost kulturních zařízení Divadlo Oskara Nedbala Návštěvnost divadla se pohybuje na celostátním žebříčku na cca 95 – 120. místě. Tabulka 18: Návštěvnost Divadla O. Nedbala Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Předplatné 20107 19498 18759 Doprodej v předplatitelské skupině 1761 1968 2558 Mimo předplatné 1777 1720 1181 Komerce (koncerty pop. hudby, dechovky…) 11002 8678 12877 Dětské předplatné 1257 1118 1090 Doprodej v předplatitelské skupině 1614 1424 1924 Školní dopolední představení 18722 19061 18423 Koncerty vážné hudby 1918 1635 1848 Počet představení 188 183 180 Návštěvnost celkem 54094 55357 62177 58158 55102 58660 Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) a Divadlo Pozn.: kapacita velkého sálu 648, malého 341 Kino Svět Tabulka 19: Skutečný počet návštěvníků a počtu představení 2006 2007 2008
Počet návštěvníků 39910 41338 39959 Počet představení 806 1091 1025 (z 1095 max. možných) Zdroj: TZMT s.r.o.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
52
Hvězdárna Tábor
Tabulka 20: Návštěvnost Hvězdárny Tábor Hvězdárna Tábor 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet návštěvníků celkem 953 1158 1591 925 771 576 613 Počet jednorázových akcí 55 61 74 59 48 41 42 Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) Knihovna Tábor Tabulka 21: Statistika knihovny Knihovna 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet registrovaných čtenářů 7642 7733 7167 7086 6822 6807 Počet návštěvníků 140628 143438 138122 132952 134191 131987 Počet výpůjček 425964 452033 440579 428080 401794 410193 Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) 3.4.18. Spolková činnost Významnou složkou kultury byla odedávna spolková činnost, která v mnoha případech dokázala překonat nedostatek jiných zdrojů pro rozvoj a udržení kulturních aktivit a tradic zejména v méně rozvinutých a venkovských oblastech. Spolkové aktivity příznivě působí proti trendu vysidlování venkova. Obnova spolkového života v obcích a udržení lidových zvyků a tradic jsou důležité pro vyvážený rozvoj venkovských oblastí jak v rámci Táborska, tak na úrovni kraje. Sumář subjektů, které spolupracovaly či spolupracují s městem s různým stupněm aktivity: Folk, country a folklór – 7 subjektů Další hudební skupiny – 20 subjektů Dechové orchestry – 5 subjektů včetně Posádkové hudby Tábor Divadelní spolky – 7 Historické spolky a soubory – 4 Jazz, swing – 6 Komorní soubory – 2 Literární spolky – 2 Pěvecké spolky – 4 Rockové – 10 Taneční orchestry – 2 Taneční soubory – 9 Výtvarné spolky – 2 Ostatní – 35
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
53
Dílčí závěry z pohledu strategie: Město má k dispozici řadu kulturních zařízení, jejichž využitelnost je však z celoročního hlediska nerovnoměrná. Počet představení v kině Svět je na hranici časově využitelné kapacity, ale rezervy jsou v návštěvnosti jednotlivých představení. Divadlo má kapacity velkého sálu naplněny cca z 50 % a cestou k jeho vyššímu využití je nejen zvýšení počtu pořadů. Divadelní představení jsou naopak hojně navštěvovaná. Soustředění kulturních aktivit do jednoho místa by umožnilo vznik jakéhosi centra, kde by návštěvníci (i obyvatelé) vždy našli určitou formu zábavy. Některá sdružení mají vztah na cestovní ruch, ale na jeho řízení a oživování v rámci města se výrazněji nepodílejí nebo se zabývají izolovaně pouze jedinou aktivitou. Za zvážení by stál vznik nové, netradiční aktivity, např. pro rodiny s dětmi, která by se stala konkurencí tradiční nabídce, a tím se rozšířil rozsah důvodů k návštěvě města. Určitým způsobem tomu odpovídá připravovaný záměr na muzeum čokolády s interaktivní expozicí. 86% místních obyvatel je s možností kulturního vyžití ve městě spokojeno. Nejčastěji navštěvují akce pořádané odborem kultury a cestovního ruchu, dále využívají divadlo, kino Svět, Housův mlýn a Husitské muzeum. Minimálně navštěvují Dům děti a mládeže, Komunitní centrum Cheiron T a Rodičovské centrum radost. Ve městě již téměř tradičně zaznívá hudba v mnoha restauracích. Turisté se hlásí k využití kulturních akcí cca z 25 % a tvrdí, že kulturní akce z 54 % lákají návštěvníky a podporuje cestovní ruch ve městě či je to (z 42 %) dobrý způsob propagace města. Jen 11 % turistů tvrdí, že kdyby Tábor měl více kulturního vyžití, že by ve městě trávili více dnů. A 52% turistů v Táboře konstatuje, že se nedovede ke spokojenosti s kulturním vyžitím vyjádřit, protože nemá žádnou zkušenost. Informace o kulturních akcích se k turistům dostávají z 62 % od známých a přátel, v 38 % z internetových stránek města. 3.4.19. Sport a rekreace Táborská pahorkatina nabízí příznivé podmínky pro pěstování rekreační cyklistiky, krajina plná lesů a rybníků láká turisty k jednodennímu pěšímu výletu za turistickými a přírodními zajímavostmi regionu. Nacházejí se zde četná sportoviště, haly, tenisové kurty, fotbalová hřiště, zimní stadiony, fitness centra, bowling centra, kuželky, střelnice, sportovní letiště, golfové hřiště, krytý bazén, krytá tenisová hala, plovárny, jezdecké farmy atd. Ve městě Táboře je od září do května k dispozici krytý plavecký bazén , vzdálený 500 m od centra Tábora. V objektu se nachází Individuální relaxační centrum, s vířivkou, saunou a vodním lůžkem. V letních měsících slouží venkovní aquapark s 25 – metrovým bazénem a vodními atrakcemi nebo Sokolská plovárna s tobogánem (na břehu vodní nádrže Jordán). Ve městě je také Zimní stadion , s možností bruslení. Veřejná střelnice je v Čekanicích. Nabízí se i bowling či ricochet . Místní aeroklub umožňuje i vyhlídkové lety v letadle či balónu. V Táboře a nejbližším okolí se nachází řada tenisových kurtů . Nejbližší centru jsou tenisové kurty „Pod Jordánskou hrází“, krytá tenisová hala se nachází vedle Zimního stadionu a také v Plané nad Lužnicí (v dosahu MHD).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
54
Tabulka 22: Využití sportovišť provozovaných TZMT s.r.o. skutečně využito odhad počet návštěvníků max.roční nabídka provoz. Hodin 2006 2007 2008 2006 2007 2008 ledová plocha ZS 3750 2674 2789 2843 53480 55780 56860 tělocvična stolního Zimní tenisu ZS 730 620 628 679 stadion 2480 2512 2716 cvičebna pro nemíčové hry ZS 1950 1392 1344 1361 8352 8064 8166 plavecký areál vnitřní 3770 4306 4400 4522 Plavecký 125276* 142048* 149244* plavecký stadion areál venkovní 920 990 975 941 29817* 27076* 26368* IRC (od III/00) 2430 902 860 1069 3608* 3440* 4276* Sportovní sportovní hala hala 2875 1650 1320 1295 Kvapilova 33000 26400 25900 Fotbalové fotbalové stadiony stadiony Svépomoc a tráva 830 860 885 862 Viktorie 17200 17700 17240 sportovní Sportovní hala 4150 2560 2630 1658 areál 51200 52600 33160 atletický stadionu areál 760 920 584 Míru 15200 18400 11680 16714 16751 15814 339613 354020 335610 Zdroj: TZMT • Skutečné počty návštěvníků
Golfové hřiště se nachází v Černické oboře (6 km od Bechyně). Devítijamkové
hřiště a má rovinatý terén a k nabídce patří zapůjčení golfového vybavení.
Táborsko vyhledávají i méně nároční horolezci, které lákají cvičné skalní stěny
v údolí řeky Lužnice (zejména na pravém břehu, 2 km od Švehlova mostu
v Táboře po proudu řeky) a skalní útvary vedle zříceniny hradu Choustník.
Jezdecké farmy lze nalézt v Sedlečku u Tábora, v Zálší, v Cunkově, obronice či Sezimově Ústí.
Při dobrých sněhových podmínkách poskytuje mírně kopcovitá krajina i podmínky pro běžecké lyžování . Ideální terén nabízí oblast severozápadně od Tábora v okolí Borotína, Cunkova, Jistebnice a Balkovy Lhoty. V oblasti zvané Čertovo břemeno, jsou značené a rolbou upravované běžkařské trasy (viz http://www.certovo bremeno.cz/section.php?id=40 ). Pokud je více sněhu, pak sjezdové lyžování pro nenáročné lyžaře se nabízí u Mladé Vožice (Horní Kouty, Radvanov – 2 sjezdovky s vleky (650 a 250 m) a u Jistebnice (lyžařské areály
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
55
obroni – plnohodnotné lyžařské středisko 29 km od Tábora s 1200 metrů dlouhou sjezdovkou obsluhovanou čtyřsedadlovou lanovou dráhou a vlekem, sjezdové tratě jsou vybaveny zasněžovacím zařízením a večerním osvětlením, Smrkov a Hůrka). Seznam sportovních zařízení je uveden v příloze č. 6. Ve městě je pořádá řada sportovních akcí. Mezi ty nejvýznamnější patří Světový pohár v cyklokrosu, Večerní běh Táborem, hokejový turnaj O pohár starosty města, Běh Starým městem (v rámci festivalu Táborská setkání), šachový turnaj Táborská věž, Triatlon, závod horských kol Anlen Cup a Běh Terryho Foxe. Vodní sporty Charakter Táborska dává předpoklad hovořit pouze o vodní turistice. Nabízí možnost sjezdu vodního toku Lužnice pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je relativně vysoký a samotné zázemí pro vodní turistiku je dobře rozvinuté. Řeka Lužnice patří mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky v jižních Čechách, ale i v celostátním měřítku. Obtížnost řeky je rozdělena do několika kategorií. Horní a střední úsek Nová Ves – Tábor je mírně proudící, z Tábora do obronice lehký a z obronice k ústí do Vltavy jako klidná voda. Sjezd řeky Lužnice je často zakončen v Táboře, je tedy důležitá odpovídající vodácká infrastruktura a nabídka doprovodných služeb, které by umožnily delší zdržení vodáků ve městě tak, aby Tábor nebyl jen místem krátkodobým a průjezdným. V Táboře jsou 3 půjčovny vodáckých potřeb a lodí, v Sezimově Ústí jsou dvě půjčovny a opravny lodí a v Plané nad Lužnicí je 1 opravna a půjčovna lodí. V současné době jsou v provozu tyto kempy v blízkosti vodních ploch: ATC Malý Jordán, Autocamping Knížecí Rybník, Chatová osada Soukeník, Tábořiště Soukeník a Harachovka. Tabulka 23: Informace o sjízdnosti řeky Lužnice Úsek Šířka Okolí Typ lodě Doporučeno pro Rychlost Sjízdnost Vodočet řeky koryta plavby horní a 8 10 m louky otevřené začátečníky 5 – 7 dní většinou Klenovice: střední celoročně 25 cm dolní 10 15 m hluboká údolí, lesy otevřené začátečníky 5 – 7 dní celoročně Bechyně: 100 cm Zdroj: Raftservis
Tabulka 24: Zařazení toku řeky Lužnice do kategorií dle obtížnosti sjezdu Úsek řeky Říční km Obtížnost horní a Nová Ves – Tábor 146.2 – 38.6 ZWC střední dolní Tábor – Dobronice 38.6 – 21.9 WW I Dobronice – ústí do Vltavy 21.9 – 0.0 ZWB Zdroj: Raftservis Dílčí závěry z pohledu strategie: Město má k dispozici základní spektrum sportovních zařízení. Z pohledu turisty však chybí možnost využívání některých sportovišť bez nutnosti být členem sportovního klubu; prostě si zajít zasportovat bez nutnosti dlouhodobé objednávky. Výraznou nadějí je v tomto směru připravovaný areál Komora. Využití řeky Lužnice je velkým potenciálem pro město. I z průzkumů mezi turisty vyplývá, že si spojují Tábor s využitím řeky. Množství vodáků projíždějící městem
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
56 není zatím monitorován a spíše se předpokládá, že se tato početná cílová skupina do města nepodívá – je jinak orientovaná. Odpovídající propagace na březích řeky a vytvoření adekvátních podmínek pro pohodlné zastavení, uschování lodí apod. by mohlo část vodáků přilákat jako zákazníky řady podnikatelů ve městě a navíc by z nich mohli být poslové zajímavých zážitků z města pro své přátele. 3.4.20. Využití přírodního potenciálu
Okolí Tábora nabízí mírně zvlněnou krajinu s rozsáhlými lesními komplexy. Příroda nabízí hojnost zajímavostí a dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. Flora, fauna a ochrana přírody V rámci NATURA 2000 byly zřízeny 4 evropsky významné lokality (EVL) zasahujících na území Táborska. Nachází se zde 5 maloplošných chráněných území kategorie přírodní památka a 1 chráněné území kategorie národní přírodní památka a dále 1 přírodní park. U přírodní památky a současně Evropsky významné lokality Hroby je hlavním předmětem ochrany populace hořečku českého na stráni úvozové cesty s charakteristickými krátkostébelnými společenstvy. Předmětem ochrany u přírodní památky Stříbrná Huť je lokalita ďáblíku bahenního, u lokality ostrov Markéta starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman, u přírodní památky Luna výslunná jižní stráň nad potokem Kozský s bohatou herpetofaunou a entomofaunou a u přírodní památky Granátová skála je předmětem ochrany rulová skála s výskytem granátů. Posláním přírodního parku Turovecký les je zachovat krajinný ráz rozsáhlého lesního komplexu s vodními plochami a významnými přírodními a estetickými hodnotami a nenarušit historické hodnoty osídlení a krajinnou architekturu.
Nejvýznamnější cíle přírodního charakteru:
Jordán – vodní nádrž Nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán, vybudovaná v roce
1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Vodní nádrž má plochu asi 50 ha a
maximální hloubka činí 14 metrů. Od roku 1830 nebyl vypuštěn. Dnes je
využíván k rekreaci – Sokolská plovárna. K Jordánu patří také další přírodní
zajímavost, 18 m vysoký Jordánský vodopád, kterým přepadá část vody
z nádrže do Tismenického potoka.
Botanická zahrada Tábor Tvoří oázu klidu na okraji nejrušnější části města. Ve sklenících a na záhonech zahrady se pěstuje přes 4 000 rostlin. Zahrada vznikla v roce 1866 a je druhou nejstarší v České republice. Turista může ve sklenících zahrady obdivovat
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
57 teplomilnou flóru, v arboretu pak evropské a cizokrajné dřeviny. Botanická zahrada je volně přístupná veřejnosti. Na objednávku pro skupiny nad 20 osob zajistí škola průvodce, pro menší skupiny podá informace přítomný pracovník. Řeka Lužnice Řeka Lužnice představuje synonymum Táborska, ihned za husitstvím. Zejména v úsecích od Veselí do Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka ideální podmínky k vodní turistice. Není divu, že na jejích březích vyrostly vodácké základny, a také četné chatové osady. Nejzajímavější úsek řeky začíná pod Táborem, kde vytváří úzký kaňon, jehož srázné břehy zarůstá bujná lesní vegetace. Romantický ráz údolí dokreslují zříceniny středověkých hradů Příběnice a Dobronice u Bechyně. V Táboře mohou vodáci využít tábořiště na olovská , které se nachází 3 km (po proudu řeky Lužnice) od Švehlova mostu v Táboře. Granátová skála Na pravém břehu řeky Lužnice se nachází geologicky zajímavý přírodní útvar
„Granátová skála“. V hojném počtu se zde nalézaly rudé granáty typu
almandinu až do velikosti lískového oříšku. Větší část skály byla v minulosti
odtěžena a použita k výstavbě okolních domů, cest a např. i patníků. Granát
almandin se pro šperkařské účely používá spíše v Orientu, světoznámý český
granát, odborně nazývaný olov, se průmyslově získává z naplavených písků
v okolí Turnova.
Geologická expozice Pod Klokoty Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou součástí neživé přírody našeho okolí. Expozice je koncipována tak, že návštěvníkům představuje exponáty hornin regionu Jihozápad s jednotlivými popisy ke každému vystavenému exempláři, s geologickou mapkou, zákresem lokality výskytu a fotografiemi z místa sběru. V zájmu prezentace struktury vybraných vzorků byly provedeny maloplošné výbrusy. Uprostřed je instalovaná z kamenů symbolická postava prehistorického ještěra. Dále obsahuje 11 kusů exponátů reprezentující oblast Táborského okolí. Největší zajímavostí je altán, ve tvaru ke vzletu se chystajícího se ptáka, který je na vyvýšeném místě.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
58
Naučné stezky Naučná stezka Borkovická blata Státní přírodní rezervace Rašeliniště jihozápadně od Soběslavi nabízí naučnou stezku Borkovická blata v délce 5,5 km. Na třiceti zastaveních se lze seznámit s flórou a faunou rašeliniště a těžbou rašeliny, která zde začala vznikat před více než 10 000 lety. Mocnost rašeliny dosahovala hloubky 4 – 8 m. Okružní naučná stezka, která vede po povalových chodnících se vstupem nacházejícím se 1 km severně od obce Borkovice. Na trase lze navštívit vyhlídkovou věž. Trasa je určena pro pěší. Pro cyklisty je sjízdná jen některá část stezky. Přístup k ní je z osady Záluží silniční odbočkou na Dráchov.
Naučná stezka Nadějkovsko
Vede krajinou Středočeské pahorkatiny v okolí městečka Nadějkov (asi 15 km severozápadně od Tábora ). Stezka je zaměřena vlastivědně a seznamuje návštěvníky s přírodními, historickými, národopisnými i kulturními zajímavostmi Nadějkova a jeho okolí. Je určena pěším návštěvníkům i cykloturistům. Její trasa je 14 km dlouhá, lze ji však rozdělit na dva okruhy. V terénu je stezka značena zelenými psaníčkovými značkami, na jednotlivých zastaveních jsou osazeny informační tabule. Časová náročnost každého okruhu představuje asi 1,5 – 2 hodiny, celý velký okruh asi 4 hodiny.
Naučná stezka Pintovka Prochází lesoparkem Pintovka na jižním okraji Tábora (asi 1,5 km od centra) při silnici na Bechyni (za mostem přes řeku Lužnici – levý břeh řeky ). Seznamuje návštěvníky s dřevinami, které se v lesoparku vyskytují, upozorňuje i na živočišné druhy, které zde žijí, a připomíná problematiku lesního hospodářství a myslivosti. Jednosměrná trasa stezky, dlouhá 6,5 km, začíná nedaleko jednoobloukového železobetonového mostu ze třicátých let (mostovka je asi 30 m nad hladinou řeky ) a vede po levém svahu údolí Lužnice . Na cestě po stezce vede návštěvníky značení obvyklé pro naučné stezky (čtverec se zeleným úhlopříčně umístěným pruhem). Stezka, na níž je 31 zastavení osazených informačními panely, je určena především pěším návštěvníkům, ale je dobře sjízdná i pro cyklisty. Naučná stezka Veselské pískovny Rozkládá se v prostoru mezi Veselím nad Lužnicí a obcemi Horusice a Vlkov na rozhraní okresů České Budějovice a Tábor v CHKO Třeboňsko . Seznamuje se zvířenou a květenou, s geologickými poměry i s historií těžby písků a štěrkopísků v prostoru, kterým její trasa prochází. V terénu je vyznačena pásovými turistickými značkami. Částečně vede po běžných cestách, částečně v terénu po turisticky značených trasách. Na zhruba 7 kilometrech okružní obousměrné trasy je umístěno celkem 14 zastavení osazených informačními tabulemi. Trasa prochází okolo pěti oddělených štěrkopískových jezer (jezero Veselí, jezero Veselí I., jezero Horusice, jezero Horusice I. A jezero olovská
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
59 pískovna) vzniklých po vytěžení písku a štěrkopísku v období 1950 – 1990. Úvodní zastavení stezky (č. 1) je na jižním okraji Veselí nad Lužnicí v prostoru mezi jezerem olovská pískovna a jezerem Veselí (přístup je ze silnice z Veselí nad Lužnicí směrem na Hamry a Val odbočkou vpravo v chatové osadě u železničního přejezdu). Trasa stezky vede i při hranici přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova.
Táborský zdravotně naučný okruh
Okruh byl poprvé vyznačen již v roce 1978 a původně byl pojat jako vycházková trasa se zdravotním aspektem. Od svého vzniku prošel několika změnami. Jeho trasa byla upravena tak, aby vedl okolo významných památek, které mají své popisy. Tak se stal z vycházkového zdravotního okruhu okruh zdravotně naučný. Je zaměřen především na seznámení s historickými památkami, ale i přírodními a architektonickými zajímavostmi města Tábora . Asi 4,5 km dlouhý okruh je v městě i v terénu vyznačen místním značením (tzv. ochranářská „psaníčka“). Výchozím místem stezky je Žižkovo náměstí s řadou historických památek. Na trase je 32 zastavení umístěných většinou u tabulí přibližujících historii jednotlivých míst. Okruh je určen pěším návštěvníkům. 3.4.21. Pěší turistika Táborská krajina je pestrá, malebná a pro pěší turisty je k dispozici nenáročný terén. Na Táborsku je vyznačeno pásovými značkami 637 km turistických tras. Síť je hustá a přivádí turisty k nejzajímavějším a nejatraktivnějším turistickým cílům. Město Tábor (železniční nádraží) je východiskem žluté trasy do Příběnic a do Plané nad Lužnicí, zelené na obronice a na Staré Horky a modré na Hýlačku. Prochází jí červená trasa z Chotovin do obronice, z které vede i odbočka na Kozí hrádek. Významnou pěší trasou je Příběnická stezka, která začíná v Táboře před nádražím ČD, prochází městem až ke Švehlovu mostu a dále se vine po levém břehu řeky Lužnice až ke zřícenině hradu Příběnice. Vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Lužnice.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
60
3.4.22. Cykloturistika a značené cyklotrasy v Táboře Na území Táborska lze využívat tyto cyklotrasy 4. třídy: Tabulka 25: Značené cyklotrasy na Táborsku Číslo Průběh trasy Trasa km 1059 Střezimíř – Borotín – Nové Libenice 13 1093 Bechyně Hvožďany Týn n.Vlt. 13 1098 Hněvkovice Dobšice Březnice Hodonice – Bechyně 21 1132 Dolní Bukovsko – Sviny – Borkovice – Veselí n.L 14 1133 Soběslav – Vesce – Mažice – Hartmanice – Horní Kněžeklady 21 1136 Bechyně Sudoměřice u B. Vesce Soběslav Lžín Dírná 37 1171 Čenkov u M. Želeč Roudná Myslkovice Brandlín, rozc. 18 1172 Tučapy Choustník Radenín Chýnov Pohnání Ml. Vožice 36 1173 Tábor Planá n.L. Dl. Lhota Skopytce Choustník 15 1174 Tábor Záluží Kloužovice Chýnov 14 1175 Hejlov Makov Jistebnice Nadějkov Chyšky 23 1176 Pod Kostelcem Chotoviny Hlasivo 11 1177 Tábor Hlasivo Ml. Vožice Louňovice pod Blaníkem 32 1178 Načeradec Mladá Vožice Miličín 25 1179 Šebířov Vyšetice – Čečkov Otradovice 9 1180 Soběslav Myslkovice Košice 8 1181 Chýnov – D. Hořice – Vodice – Pacov 21 1183 Košice – Choustník – Psárov – Černovice 23 1195 Veselí n.L. – Zlukov – Doňov, žst – Lžín 12 1206 Radimovice u Želče, rozc. Sezimovo Ústí I. Turovec Kavecko 15 Zdroj: KČT 2008 Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či nově vzniklé (v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Na Táborsku je cca 400 m cyklotras. Město Tábor je východiskem tří cyklotras – 1173 (do Choustíku), 1174 (do Chýnova) a 1177 (do Louňovic pod Blaníkem). Městem vede páteřní trasa č. 11 z Prahy do Vídně, která má i svůj marketingový tým a společnou propagaci na trzích cestovního ruchu. Cyklistická doprava a cykloturistika má na Táborsku dobré podmínky rozvoje z důvodu zdravého životního prostředí území, zvyšujícího se zájmu turistů i místních obyvatel o cyklistiku a zdravý životní styl a existence projektů na značení cyklotras v území. K nedostatkům rozvoje patří špatný povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chybějící nebo zničené značení tras a především nedostatek doprovodných služeb na trasách – půjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých obcích apod. Na Táborsku je 13 zařízení zařazeno do certifikačního systému Cyklisté vítáni. Žádné ze zařízení se nenachází ve městě Tábor. Nejvíce jich je ve Veselí nad Lužnicí. Dílčí závěry z pohledu strategie: Přírodní potenciál je významným faktorem, který charakterizuje Táborsko. Jednotlivé cíle jsou propojeny pěšími stezkami i cyklostezkami. Nabídka putování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
61 po okolí města je tudíž pestrá a dá se považovat i za velmi dobrou. Problémem je nedostatečná infrastruktura podél těchto tras. K zatraktivnění nabídky cyklotras a z nich vytvořených okruhů by přispělo jejich pojmenování, např. Chýnovská, Lužnická, Husitská, Žižkova. Lze pak lépe a účinněji přizpůsobit marketing a s tím související i zaměření na cílové skupiny turistů. Pro zajištění monitoringu značení tras a infrastruktury na nich by měla být také stanovena jednoznačná odpovědnost – určení správců jednotlivých úseků tras. K monitoringu by mělo také patřit sledování využitelnosti tras a popř. navrhování změny jejich vedení tak, aby spojovaly významnější místa. V těchto směrech by bylo účelné stanovit jasné kompetence mezi územími na kterých cyklistické komunikace leží a Nadací jihočeských cyklostezek. 3.5. Organizace cestovního ruchu a marketing S rostoucí konkurencí a zájmem o stále se rozvíjející trhy cestovního ruchu se stávají stále významnějšími předpokladem zdaru území na trzích organizace cestovního ruchu a marketing. 3.5.1. Organizace cestovního ruchu v předmětném území Převážná část území Jihočeského kraje je v současnosti součástí turistického regionu „Jižní Čechy“ bez dalšího členění na menší turistické oblasti. Část kraje je součástí turistického regionu Šumava. V rámci další regionalizace se dále užívá buďto členění podle územně správních celků (okresy, správní obvody) nebo členění podle geografických znaků (např. Táborsko, údolí Lužnice, Bechyňsko atd.) nebo podle území tzv. místních akčních skupin (např. MAS Lužnice, MAS Krajina srdce atp.) či mikroregionů (zde Táborsko), případně jejich kombinace. Úroveň krajská/regionální V Jihočeském kraji je vytvořena organizace cestovního ruchu (také nazývaná destinačním managementem) – Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Zakladatelem jsou od roku 2002 v její nové podobě Krajský úřad, Jihočeská hospodářská komora a Svaz měst a obcí Jihočeského kraje. K vybraným aktivitám JCCR patří: • provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (www.jiznicechy.cz ) • tvorba produktů cestovního ruchu • ediční činnost (image materiál jižních Čech, přehledy kulturních, sportovních a společenských akcí, katalog turistických produktů, informační materiály k turistickým produktům apod.) • prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
62
• spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu • spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní Bavorsko • realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu a prezentaci regionu jako turisticky atraktivní destinace • vedení sekretariátu Nadace Jihočeské cyklostezky Město Tábor spolupracuje s JCCR prostřednictvím svého turistického informačního centra. Centrála finančně podporuje infocentrum z prostředků poskytovaných Jadernou Elektrárnou Temelín. Infocentrum a centrála spolupracují při tvorbě propagačních materiálů (např. Tip na léto 2007, Tip na zimu 2007, Víkend na kole, Pojeďte na výlet do jižních Čech (tipy na pěší výlety), Nordic walking v jižních Čechách, In line skating v jižních Čechách aj.), na projektu Jihočeské vítání léta. Infocentrum vkládá kulturní akce a aktuality do redakčního systému stránek www.jiznicechy.cz , které centrála spravuje. Spolupráce též zahrnuje též kooperaci při prezentaci jednotného regionu Jižní Čechy na veletrzích, výstavách cestovního ruchu, aj.
Úroveň oblastní/okresní/mikroregionální Na tomto území působí Svazek obcí mikroregionu Táborsko. Jeho náplní je předkládat organizacím kraje a dalším dotčeným institucím iniciativní návrhy zohledňující požadavky obcí, hájit a prosazovat společné zájmy a práva obcí táborska v rámci členství ČR v EU, zajišťovat přípravu a realizaci rozvoje mikroregionu Táborska v souladu s regionální politikou ČR a za tímto účelem zejména připravovat projekty rozvoje územního obvodu členských obcí a zajišťovat realizaci těchto projektů, koordinovat politiku rozvoje mikroregionu a napomáhat její tvorbě, zajišťovat spolupráci s regionálními a národními org. a institucemi, spolupracovat se zahraničními organizacemi obdobného zaměření a spoluvytvářet podmínky pro zahraniční aktivity členů Svazku, podílet se na vytváření podmínek ke vzdělávání členů zastupitelstev obcí, zaměstnanců obcí a zaměstnanců organizací zřizovaných obcemi, podporovat cestovní ruch včetně prezentace mikroregionu na veletrzích, propagovat a podporovat podnikání v mikroregionu, realizovat další činnosti uvedené v§ 50 odst. 1 obecního zřízení, v platném znění. Svazek má zpracovaný Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko na léta 2007 – 2013. Jeho součástí je i oblast cestovního ruchu. Pro organizaci cestovního ruchu na svém území však nemá vytvořeny odpovídající podmínky. Závěry strategického plánu naplňují spíše organizační útvary města Tábora, jako nejsilnějšího partnera v mikroregionu.
Na sever od Tábora působí MAS Krajina srdce (také působí jako Společenství obcí Čertovo břemeno) a na západní straně působí MAS Lužnice. Tyto subjekty se řídí pravidly programu Leader a ve své činnosti se orientují i na cestovní ruch. Úroveň místní/městská Zastupitelstvo města Tábora zřídilo Komisi cestovního ruchu. Hlavním tématem jednání komise byla v roce 2008 příprava témat na přidělování aktivních grantů v oblasti cestovního ruchu a schvalování žádostí. Výkonný pracovištěm v oblasti cestovního ruchu je na městském úřadě Tábora odbor kultury a cestovního ruchu a především do jeho struktury začleněné
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
63 turistické informační centrum. Náplň toho pracoviště se soustřeďuje na realizaci propagačních a dalších marketingových aktivit, které jsou uvedeny v odstavci Propagace. 3.5.2. Turistické informační centrum Infocentrum města Tábor (TIC), jako základní komunikační článek mezi městem a turisty, se nachází na Žižkově náměstí v budově radnice. Je členem Asociace turistických a informačních center ČR (A.T.I.C. ČR) a je zařazeno do kategorie B její klasifikace. Centrum je otevřeno po celý rok. Poskytuje bezplatně verbální informace o oblasti (regionu) ve 2 světových jazycích. TIC má 4 stálé zaměstnance na Infocentru Města Tábora a 2 stálé zaměstnance v expozici Táborský poklad. V letní sezóně je tým TIC a jeho pobočka na ČD centru posílena o sezónní pracovníky. Posláním TIC je také marketingová podpora Tábora a okolí na domácím a zahraničních trzích cestovního ruchu a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. TIC zajišťuje pro město výrobu propagačních tiskovin a realizuje další propagační aktivity. Nabízené služby: Poskytování informací Infocentrum i jeho pobočka na nádraží ČD nabízí kvalitní servis pro návštěvníky i obyvatele města. Mezi základní služby lze zařadit poskytování informačních materiálů, poskytování informací o městě a regionu, o ubytování a stravování, o kulturních, společenských a sportovních akcích, o jízdních řádech a o otevírací době památek. S tím souvisí tvorba a průběžná aktualizace veškerých informačních databází. Zprostředkování ubytování Jednak je k dispozici katalog ubytování, který je vydáván jednou za rok až dva. Zahrnuje přehled ubytování v celém regionu vč. kontaktů, informací o cenách a mapek. Dále je možnost výběru z manipulačního katalogu ubytování (asi 25 ubytovacích zařízení) a následně provést rezervaci (za provizi ve výši 10 % z ceny ubytování). V roce 2008 bylo zprostředkováno ubytování pro 75 osob v průměrné délce pobytu 1,8 dní. Z cca 60 % se jednalo o cizince. Průvodcovská služba TIC poskytuje zájemcům (převážně cestovním kancelářím) průvodcovskou službu historickou částí města externími průvodci. V roce 2008 se uskutečnilo 32 prohlídek, 15 z nich bylo v německém jazyce, 12 v jazyce českém, 3 v anglickém jazyce a 2 v ruštině. Audioguidy K dispozici jsou zvukové průvodce – audioguidy. Spoty jsou vždy v pěti jazykových verzích. V roce 2008 byl tento přístroj zapůjčen celkem 108x. Nejvíce českým turistům 38x, dále 13 turistům z Nizozemska a z USA, 11 z Belgie, 9 z Německa, 5 ze Slovenska, 4 z Austrálie a z Kanady 2, 3 z Velké Británie, 2 turistům z Rakouska a 1 ze Španělska zdarma za vratnou kauci Kč 500, .
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
64
Obrázek 7: Struktura využití služeb TIC v roce 2007
Zdroj: TIC Prodej map, průvodců, suvenýrů aj. V současné době je evidováno 354 skladových položek, v celkové hodnotě 916940, Kč. Zboží infocentra je k zakoupení také v jeho pobočce v Centru ČD, v expozici „Táborský poklad“, v prodejním stánku v době táborského vánočního trhu, Husitských dnů a Táborských setkání.
Úschovna kol
V roce 2008 využili služeb úschovny kol v infocentru 34 cyklistů. Z celkového počtu osob, které tuto služby využily, bylo 29 tuzemců a 5 cizinců. Tabulka 26: Otevírací doba TIC Po Pá So Ne Hlavní TIC květen září 8.30 – 19.00 10.00 – 16.00 říjen duben 9.00 – 16.00 Pobočka TIC u ČD červen září 7.30 – 16.00 (12.00 – 12.30 přestávka) Zdroj: TIC ČD Centrum Tábor Toto zařízení Českých drah je v letní sezóně posilováno o pracovníky TIC za účelem poskytování turistických informací a prodej propagačních materiálů.
3.5.3. Spolupráce s partnerskými městy Organizaci cestovního ruchu ve městě může také pozitivně ovlivňovat spolupráce s dalšími subjekty a z hlediska příjezdového cestovního ruchu k tomu přispívá i síť partnerským měst. Město Tábor uzavřelo partnerskou smlouvu s městy:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
65
Konstanz (Německo) Dole (Francie) Orinda (California U.S.A.) Wels (Rakousko) Škofja Loka (Slovinsko) Dále udržuje kontakty prozatím na úrovni oficiálních návštěv představitelů měst s těmito dalšími městy v zahraničí: Sighisoara (Rumunsko) a Alytus (Litva), Sint Niklaas (Belgie), Formigine (Itálie). Kromě vzájemných návštěv představitelů města se jejich kulturní soubory účastní vybraných akcí, např. Táborských setkání. Spolupráce se zatím neorientuje na komerční aktivity v cestovním ruchu (nabídky Tábora v katalozích cestovních kanceláří partnerských měst). Plusem rozvoje příjezdového cestovního ruchu by mohla být užší spolupráce s cestovními kancelářemi partnerských měst. Vybraná města na území zasaženém „husitstvím„ a husitskými válkami založila v roce 1998 sdružení Unie měst s husitskou tradicí. Sdružení chce na bázi společné historie a tradice mezinárodně spolupracovat, udržovat dobré sousedské vztahy a tím přispět k vzájemnému národnímu porozumění. Do dnešního dne jsou jeho členy následující města: Tábor, Sezimovo Ústí, Tachov, Sedlčany, Slaný, Písek, Český Brod, Borovany, Třebušín, Bärnau, Bernau u Berlína, Furth im Wald, Naumburg a Neunburg vorm Wald, Hof, Konstanz. Praktické výstupy spolupráce nemají zatím ale podstatný vliv na rozvoj příjezdového cestovního ruchu ani kultury. 3.5.4. Spolupráce s Nadací Jihočeské cyklostezky Na základě smlouvy o partnerství spolupracuje město Tábor s Nadací Jihočeské cyklostezky. Posláním Nadace je koordinace rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v jihočeském regionu. Svou soustavnou činností přispívá ke koordinaci plánů jednotlivých měst tak, aby se systematicky postupovalo v souladu se Strategií rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji. Vzniká ucelená síť stezek a tras pro cyklisty a cykloturisty, která bude plně pokrývat území Jihočeského kraje. Propagační aktivity Nadace se soustřeďují především na jižní části Jihočeského kraje. 3.5.5. Vzdělávací instituce v oblasti cestovního ruchu K organizaci cestovního ruchu v místě nezbytně náleží i podíl vzdělávacích institucí na přípravě a realizaci koncepčních opatření a také na přípravě místních lidských zdrojů. Ve městě lze zapojit do tohoto procesu jen střední školy a to: Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky (Bydlinského 2474, 390 41 Tábor 3), která nabízí čtyřleté obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou Ekonomika a podnikání, Gastronomie, Hotelnictví a dále tříleté obory poskytující střední vzdělání s výučním listem – Pekař, Cukrář, Kuchař – číšník a Řezník – uzenář. Nástavbové obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – Podnikání a Společné stravování.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
66
Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola ( Tábor, nám. T. G. Masaryka 788), která nabízí čtyřletý obor poskytující střední vzdělání s maturitou – agropodnikání se zaměřením mimo jiné na chov koní a péče o životní prostředí. Formou dálkového studia dospělých nabízí 5 ti letý studijní obor Agropodnikání. Nepříjemná situace nastala změnou dislokace Katedry cestovního ruchu Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích z Tábora do jiného sídla. Činnost katedry nejenže přispívala k přirozené propagaci města prostřednictvím svých studentů a absolventů a také své tradiční konference, ale také využívala potenciál města ve výuce a ve své výzkumné činnosti. Dílčí závěry z pohledu strategie: V oblasti organizace cestovního ruchu zasahuje předmětné území Táborska jen několik subjektů. Kraj se podílí na organizaci prostřednictvím Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR), mikroregion Táborsko a pak vlastní město prostřednictvím oddělení kultury a cestovního ruchu. JCCR zahrnuje potenciál města do prováděných marketingových aktivit regionu Jižní Čechy a Jihočeského kraje (tzn. včetně jihočeské části Šumavy) a spolupracuje ve vybraných dílčích aktivitách (popsány jsou výše). Neexistuje systémový způsob spolupráce při marketingu spravovaných území. Přesun informací oběma směry se uskutečňuje průběžně a podle potřeb obou subjektů. Mikroregion Táborska nemá žádné funkční místo, které by řešilo cestovní ruch. Město Tábor zajišťuje marketingové aktivity vlastně pro celé území Táborska. Tato činnost je definována rozhodnutím vedením města a odsouhlasena zastupitelstvem, především v části schvalování rozpočtu města. Turistické informační centrum města je základním komunikačním článkem mezi městem a turisty. Patří ve své informační činnosti k nejlepším v republice. 50 % návštěvníků města bylo spokojeno se službami TIC, 48 % návštěvníků jejich prostory vůbec nenavštívilo. K frekventovaným službám patří prodej map, pohledů a suvenýrů (78 %), informace o památkách a zajímavostech (69 %) a informace o akcích (24 %). Komunikačním článkem mezi městem a místními občany je odbor kultury a cestovního ruchu. 3.6. Propagace Propagační aktivity města zajišťuje oddělení kultury a cestovního ruchu. Převážně se využívá tradičních marketingových nástrojů – tiskoviny, internet a výstavy a veletrhy.
3.6.1. Propagační a prezentační materiály
Tištěné propagační materiály Hlavním a uceleným propagačním materiálem o městě a okolí je kniha Vítejte na Táborsku, která zahrnuje přírodovědné Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
67 zajímavosti Táborska, historii, současnost regionu, nejzajímavější místa a památky, kulturu, partnerská města aj. Tato kniha je v dispozici i v elektronické podobě na CD nosičích, v obou formách v české, anglické, německé a francouzské verzi. Další informační materiály jsou vydávány v jednotném corporate designu a v několika jazykových verzích (angličtina, němčina, holandština, francouzština). K tiskovinám, které jsou distribuovány zdarma náleží: • Tábor historické město s husitskou minulostí • Aktivní dovolená na Táborsku • Táborsko – tipy na výlety • Audioguide – zvukový průvodce městem Tábor • Naučné stezky na Táborsku • Architektura Tábora v 18. až 20. století • Po stopách osobností Táborska • Husitství • Prohlídkový okruh Tábor • Kempy na Táborsku • Kalendář kulturních, společenských a sportovních akcí • Katalog ubytování na Táborsku • Kongresová turistika Propagační materiály se vydávají i pro významné akce města (leták, plakát, pozvánka aj.) Husitské dny v Táboře (každoročně), Táborská setkání (každoročně) a otevírání turistické sezóny v rámci Jihočeského vítání léta, měsíční programový leták a leták na akce pořádané odborem kultury a cestovního ruchu, pozvánky na výstavy apod. Tematické materiály v jiném designu tvoří Pěší turistická stezka Tábor – Příběnice, Táborský kalendář kulturních akcí pro děti Bav, Cyklobrožura Táborskem na kole – 10 tipů na cyklovýlety, Táborskem pěšky, Entente Florale Europe – Evropská kvetoucí sídla, Geologická expozice Pod Klokoty, Expozice Táborský poklad, Highlights 2008 2010. K ostatním materiálům náleží trhací mapy Tábora, záložka do knihy a kapesní kalendář a prodejní tiskoviny a suvenýry. Distribuce je prováděna zdarma u tiskovin, které jsou pořizovány s podporou grantů a evropských fondů. Ostatní materiály jsou v prodeji. Základními distribučními místy jsou: • Městské turistické informační centrum s pobočkou na vlakovém nádraží a to také na vyžádání turistům a odborné veřejnosti emailem, telefonicky či faxem • Ubytovatelé v místě podle jejich potřeby (dražší tiskoviny jsou pouze k nahlédnutí) • Turistická informační centra v rámci Jihočeského kraje a při akcích ATIC • Veletrhy cestovního ruchu (vlastní účastí či partnerů, např. JCCR, CCCR, Jihočeský kraj) • Prezentační akce města – pořádání konferencí, profesní setkání apod. • Partnerská města – informační centra v partnerských městech, a prezentační akce v partnerských městech • Kulturní a sportovní spolky, kluby a soubory při jejich cestách za partnery
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
68
Fotobanka Fotobanka se snímky města Tábor, regionu a kulturních akcí slouží při přípravě a tvorbě tištěných propagačních materiálů, plakátů, pozvánek, novoročních přání, reklamních stojek, panelů a stojanů, při doplňování akcí na webových stránkách města, apod. Tento elektronický archiv o velikosti 16 GB obsahuje 11 576 souborů, 316 podsouborů s fotografiemi a databázi fotografií na diapozitivech, která čítá 423 kusů. Usnadňuje přípravu propagačních aktivit a také zlevňuje náklady na jejich realizaci.
3.6.2. Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu Prezentace města se převážně provádí na domácím trhu a pak v příhraničních zemích. Účast na akcích ve vzdálenějších destinacích se uskutečňuje prostřednictvím partnerského subjektu – Jihočeské centrály cestovního ruchu a Jihočeského kraje. Tabulka 27: Účast na tuzemských výstavách a veletrzích: Měsíc konání veletrhu Název veletrhu leden Go a Regiontour Brno únor Holiday World Praha březen Infotour a cykloturistika Hradec Králové duben Dovolená a region Ostrava listopad MADI Praha Zdroj: TIC Veletrhy prostřednictvím Jihočeské centrály cestovního ruchu 1. Pasov – Pasovské jaro + Výstava tří zemí Výstava Pasovské jaro se koná každý druhý rok a jeho součástí je Výstava tří zemí prezentující turistickou nabídku regionů Horní Rakousko, Východní Bavorsko a jižní Čechy. Navštíví ji asi 70 tisíc lidí. Největší poptávka je po nabídce cyklistických tras a stezek, pěší turistice, rodinné dovolené a nabídce lázeňských a wellness služeb.
3.6.3. Média, inzerce, PR Prostřednictvím infocentra zajišťuje město Tábor inzerci, neplacených i placených prezentací, jak v českém tak i v cizích jazycích, v odborných magazínech i časopisech pro širokou veřejnost formou článků či image prezentací.
3.6.4. Jiné formy propagace města K méně tradičním formám propagace náleží reklamní polep propagující město Tábor na linkový autobus Praha Tábor provozovaný firmou Comett plus, spol. s r.o.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
69
3.7. Informační systémy 3.7.1. Orientační systém ve městě V oblasti Starého města je v současné době nainstalováno celkem 19 sloupků s 223 směrovkami. Jsou průběžně revidovány, opravovány a doplňovány. V oblasti Nového města stávající informační systém tvoří 3 rozcestníky s celkem 63 směrovkami. Do infosystému města je zahrnuto 5 vítacích tabulí umístěných na příjezdových komunikacích do Tábora. Turisté jsou s orientačním značení spokojení z 91 %.
3.7.2. Webová prezentace Webový portál www.tabor.cz navštívilo v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 celkem 269 767 návštěvníků, v průměru 739 návštěvníků denně. Největší návštěvnost ve dne je v časovém období od 7.00 do 16.00 hodin s vrcholem kolem 13 hodiny. Nejvíce procent z návštěvníků zadalo do vyhledávače přímou cestu, tj. www.tabor.cz (51,28 %), pomocí vyhledávaného hesla navštívilo stránky 39,35 % a pomocí odkazů na jiných stránkách 9,36 %. Oblast občan – kultura Stránku www.tabor.cz/cs/obcan/kultura navštívilo 31 756 návštěvníků, průměrně strávili prohlížením 5:44 minut. Největší skupinu tvořili návštěvníci z Evropy (včetně Česka) – 99.67 %, z Ameriky bylo 79, z Asie 14 a z Oceánie 8 návštěvníků. Z celkového počtu návštěvníků z 505 měst bylo nejvíce z hl. m. Prahy 41 %, Tábora 15 %, Milevska 6 %, Českých Budějovic 5 %, Brna 3 %, Strakonic 2 % a Sezimova Ústí, Benešova a Ostravy po 1 %. Oblast turista Stránku www.tabor.cz/cs/turista v roce 2007 navštívilo 11 193 návštěvníků. Tito návštěvníci pocházeli ze 400 měst, přičemž nejvíce jich bylo z Prahy 42 %, Tábora 9 %, Milevska 5 %, Brna 4 %, Českých Budějovic 3 %, Bratislavy 2 %. Dle kontinentů nejpočetnější skupinu tvořila Evropa 99.5 %, Amerika 34 návštěvníků, Asie 10, z Oceánie 4 návštěvníků. Z celkového počtu návštěvníků bylo 58 % těch, kteří www.tabor.cz navštívili poprvé. V průměru strávili prohlídkou 8:37 minut. Webové stránky www.tabor.cz posoudilo i několik testovacích návštěvníků a to z pohledu turisty, toužícího po informaci o předmětném území a jeho turistickém potenciálu. Výsledky testování lze shrnout do těchto názorů, které jsou citáty uživatelů: 1. komentář Na první pohled je ta stránka nepřehledná. Je tam moc informací a chvíli trvá než se člověk zorientuje. Asi by stálo za to stáhnout info městského úřadu do méně záložek a vůbec záložky dát na jedno místo. Jinak mám pocit, že jako turista
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
70 bych si tam našla potřebné informace. Jen bych uvítala sjednocení odkazů na jedno místo. 2. komentář Na úvodní stránce mě zaujal v aktualitách odkaz na Táborskem pěšky, ale byla jsem ztracená v nahuštěném malém textu. Je to ale pouze info o brožuře, žádné konkrétní informace. Dobré jako tip na zakoupení, ale k tomu, aby mě to přesvědčilo k návštěvě Tábora, to opravdu není. Zvláště pokud jsem tam ještě nebyla. 3. komentář Hlavní levé menu je celé zaměřeno na informace týkající se městského úřadu tzv. povinné údaje dobré pro lidi, co potřebují jednat s úřady, ale z hlediska turisty bezcenné. Drobně je uvedený odkaz „Informace pro turisty“, kde jsou informace spíše o vydaných brožurách (Táborskem pěšky, Kulturní kalendář,…), ale žádné konkrétní informace. Na info o budoucích akcích musím najet zase až na horní lištu „Kultura“ – akce jsou popsány různými fonty písma – špatná orientace v textu, dominují téměř nic neříkající obrázky. 4. komentář Informace z hlediska polohy města, dopravy a parkování mi připadají dostatečné, snad jen bych se vyhýbala hustému souvislému textu, špatně se v něm orientuje a hledá požadovaná informace. 5. komentář Jako turista bych si vybral (po mnoha prokliknutích) a našel dost informací co bych potřeboval. Vadí mi text příliš malým písmem. 6. Komentář Je to takové nevzhledné, nepříjemné na koukání. Myslím, že by to mohlo být rozčleněné do vícero sekcí podle toho, čeho se odkazy týkají a nějak pěkně barevně nebo rámečky oddělit. 7. komentář Zarazilo mne, že tam není odkaz na fotogalerii (nebo je někde ukrytý). Vím o podzemních chodbách, ale nenašel jsem otevírací hodiny, prostě informace o nich. 8. komentář Zbytečně malá plocha stránky, malé písmenka, skoro žádné fotky. Nenašla jsem tam žádný archív. Taky mi vadí, že musím pořád někam „klikat“. Co se týče informace pro turisty, tak bych hned na první stránku uvedla probíhající akce (výstavy, třeba i program divadla, kina) a akce co budou probíhat. Pořád se mi tam ukazující brožury – Táborskem pěšky atd. – to je asi nějaká reklama! Raději bych uvítala něco o městu, proč zrovna mám navštívit Tábor, co je tam zajímavého atd. 9. komentář Je dobré, že tam člověk najde hodně informací, ale jsou nepřehledné, špatně viditelné, pořád nějaký stejný text (graficky), to mě vůbec neláká číst. Jako matce malých dětí by mi vyhovovalo informace jako: dětské hřiště, výlety
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
71 s dětmi, restaurace vstřícné dětem, ubytování vhodné i pro děti atd. Klidně bych uvítala složku „Kam s dětmi“. 10.komentář Z mého pohledu poráží stránky Tábora např. stránky města Plzně a Českého Krumlova. Dílčí závěry z pohledu strategie: Tradiční nástroje marketingu používané městem Tábor v cestovním ruchu jsou také odrazem forem a způsobů doposud převážně používaných v Česku. Struktura tiskovin je určena především návštěvníkům, kteří již do města přijedou. Jdou do většího detailu a TIC je distribuuje podle zájmu jednotlivých návštěvníků. K pozvání do města a okolí je určena především kniha Vítejte na Táborsku a lze využít některé letáky. Kniha však není vhodná, ani z ekonomického hlediska, k rozdávání jednotlivým turistům. Kniha je používána pro prezentaci města a okolí v zahraničí, především odborné veřejnosti. Pro pozvání jednotlivých turistů by bylo účelné vytvořit jednoduchou tiskovinu. Jazykové mutace volit podle okolních hlavních zdrojových zemí a popř. angličtinu pro ostatní země. V tomto směru je však účelnější volit propagaci města a okolí v tiskovinách, které vydává a distribuuje region Jižní Čechy, popř. Jihočeský kraj. Také pro potřeby domácího cestovního ruchu by byla účelná pro pozvání do území jedna tiskovina, ekonomicky racionální, popisující celou strukturu nabídky. Pro potřeby turistů, kteří již město navštíví je nabídka tiskovin dostačující. Webová prezentace, která je významným propagačním nástrojem (i podle názorů turistů) je pro turistu složitá v orientaci (samozřejmě je nutné zachovat doménu www.tabor.cz ). V základu bude potřeba ihned na homepage výrazně oddělit informace pro turisty a místní občany. Nabídku pro turisty je pak třeba mít pod samostatným URL, aby ji bylo možné prolinkovávat z dalších webů, které budou propagovat město. Turista kvalitu webu hodnotí rychle, po pár minutách se rozhoduje, zdali na nich bude dále pokračovat. Zda jej zaujaly a jsou k němu vlídné. Pokud bude muset informace dlouho hledat, přestane ho to bavit (a že turisté na webu tráví dlouhou dobu o tom svědčí statistické údaje). Informace musí být rychle dostupné, bez složitého proklikávání mnoha vrstvami a přehledné. Turisté konstatují, že hlavním informačním zdrojem před a během pobytu jsou informace z internetu a to přímo z městských stránek 43 % a z ostatního internetu 23 %. Ihned za nimi jsou informace od příbuzných a známých (64 %). 60 % turistů je spokojeno s dostatkem a kvalitou informací, 26 % z nich jich má málo, ale kvalitních. Pouze 1 % je s nimi nespokojeno a 8 % neumí situaci posoudit. K dobrému dojmu o městu u turistů přispívá kvalitní orientační značení. Pouze 5 % z nich vyjádřilo s ním nespokojenost. 3.8. STRATEGICKÉ DOKUMENTY CESTOVNÍHO RUCHU S VAZBOU NA MĚSTO TÁBOR Další rozvoj města v oblasti cestovního ruchu a také kultury je závislý především na aktivitách podnikatelského sektoru a na koordinační a iniciační roli samosprávy. Je také odvislý od strategických cílů subjektů, které připravují a podporují cestovní ruch na vyšších územních celcích.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
72
3.8.1. Národní strategie Pro cestovní ruch v Česku vytváří podmínky pro rozvoj v současnosti rezort Ministerstva pro místní rozvoj. Jedním z nástrojů je Koncepce státní politiky cestovního ruchu na léta 2007 – 2015, kterou v roce 2007 schválila vláda. K nejvýznamnějším formám cestovního ruchu, pro které má Česko nejlepší předpoklady patří městský a kulturní cestovní ruch, dovolená v přírodě, sportovní a aktivní dovolená, lázeňský cestovní ruch a kongresový a incentivní cestovní ruch. Řadu témat lze nalézt i pro potenciál města Tábor kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla, kempink, dovolená u vody, venkovský cestovní ruch a agroturistika, všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf, wellness. Koncepce státní politiky se věnuje i organizaci cestovního ruchu v regionech (kraj, turistický region a oblast) a definuje jejich hlavní poslání: • vytváří vize a koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizemi krajů, na jejichž území se rozkládá • koordinuje aktivity na úrovni regionu v rámci propagace, tvorby produktů a marketingu • vytváří struktury partnerských sdružení v regionech s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zahrnující veřejnou správu (města a obce), podnikatele a nevládní neziskové organizace • koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru v rámci regionu • vytváří strategie v oblasti produktů cestovního ruchu s ohledem na vybrané cílové skupiny Z hlediska rozložení intenzity využívání služeb cestovního ruchu je stále dominantní Praha, kde je soustředěno více než 15 % lůžkové kapacity a to v té nejvyšší kvalitě. Lze konstatovat, že v posledních letech také docházelo k mírnému rozšiřování ubytovací kapacity do ostatních regionů státu, což je pozitivní tendence s ohledem na význam cestovního ruchu pro regionální rozvoj. Celkový nárůst nové výstavby ubytovacích zařízení směřoval kromě Prahy i do atraktivních středisek cestovního ruchu (lázně, města, hory), celoplošně pak do výstavby penzionů a rychlého rozvoje ubytování v soukromí. Trendy domácí návštěvnosti mají podobný charakter jako zahraniční návštěvnost, tj. koncentrace do turisticky nejatraktivnějších míst a oblastí, s větším důrazem na "služební a obchodní" cestovní ruch ve městech. Z hlediska ubytovaných návštěvníků také převládá letní sezóna. 3.8.2. Krajská/regionální strategie V rámci Jihočeského kraje byla v roce schválena Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji v roce 2002. Aktualizace dokumentu proběhla v roce 2003 s ohledem na odstranění následků povodní ze srpna 2002. V roce 2007 vznikl z iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který kraj respektuje.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
73
Manuál konstatuje, že návštěvníci jižních Čech vyhledávají zejména historické památky, turistiku a cykloturistiku v příjemném přírodním prostředí. Téměř dvě třetiny návštěvníků zavítají do Jihočeského kraje alespoň jednou za rok, dvě třetiny přijíždějí autem, nejčastěji přijíždějí s rodinou, partnerem nebo se známými, ubytování využívá 80 % návštěvníků a to především v penzionech, dále v hotelích, chatkách a stanových kempech. Nejnavštěvovanější lokalitou Jihočeského kraje je Český Krumlov, oblíbené jsou také České Budějovice, Lipno a okolí, Hluboká nad Vltavou, Šumava a Třeboňsko. S určitým odstupem následuje Jindřichohradecko. Nejrozšířenějším zdrojem informací o jižních Čechách je internet, velká část návštěvníků vychází z vlastní zkušenosti, anebo z doporučení přátel a známých. Celková spokojenost s ubytováním, turistickými atributy Jihočeského kraje a kvalitou souvisejících služeb je velmi vysoká, přesto se objevily i výhrady (značení, dosažitelnost informací, obsluha, jazyková nevybavenost, aj.) Primární nabídku jižních Čech v současnosti tvoří poznávací cestovní ruch, turistika v přírodě, lázeňství a ozdravné pobyty, kempink, vodáctví, koupání, lyžování. Turistická sezona Jihočeského kraje je koncentrovaná do letních měsíců (hlavní vrchol sezony je v období červen srpen). Sezónní vlivy na poptávku a nabídku jsou velmi zřetelné, chybějící infrastruktura a zařízení pro cestovní ruch brání rozšíření sezóny a zmírnění mimo sezonních výkyvů. Určitou výjimkou jsou oblasti Šumavy (v zimě také Lipenska), Třeboňska a některých měst. Hlavními zdroji návštěvnosti jsou lidé žijící uvnitř kraje, obyvatelé Prahy, ze zahraničních návštěvníků Němci, Rakušané, Nizozemci (je nutné vytvářet zázemí i pro jejich dlouhodobější pobyty), perspektivní skupinou jsou návštěvníci z Asie a Ruska. V jižních Čechách se projevují celosvětové trendy v oblasti cestovního ruchu a v sociodemografické struktuře obyvatelstva – turisté jsou vzdělanější a náročnější, zvyšuje se poptávka po aktivních možnostech trávení volného času, náročnějších službách a zážitkovém cestovním ruchu. Na základě analýzy tržních segmentů se jako klíčové z hlediska tržního potenciálu i finančních přínosů pro kraj ukazují zejména: • segment zaměřený na aktivní pohyb a především oblast cykloturistiky • milovníci památek a poznání, kteří vyhledávají historická místa i přírodní zajímavosti • rodiny trávící dovolenou v klidném a přírodně atraktivním prostředí • turisté pro které je Jihočeský kraj krátkou součástí poznávacího zájezdu Portfolio Jihočeského kraje zahrnuje následující specifické lokality: • Jihočeská metropole „České Budějovice“ zaujímá výsadní postavení mezi ostatními jihočeskými lokalitami, je především centrem obchodu a průmyslu, kultury, zábavy a nákupů • Jihočeská příroda – tento typ lokality spojují především možnosti trávení aktivní dovolené v přírodě, dílčí členění muže být např. Šumava, Novohradsko, Česká Kanada • Jihočeské rybníky rybníky Třeboňské pánve, rybníky Českobudějovické pánve • Jihočeské vodní nádrže Lipenská přehradní nádrž, Orlická přehrada • Jihočeská historická místa hrady, zámky a jiné historické památky • Jihočeská města – městský cestovní ruch v Jihočeském kraji postrádá ucelenou koncepci a není zde využíván turistický potenciál měst, která mají dobré zázemí pro krátkodobý cestovní ruch. Viditelnější propagace mest a komunikace místních zajímavostí (katakomby, hrad apod.) a událostí
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
74
(koncerty, kluby apod.) muže významné posílit postavení jednotlivých měst v rámci celé republiky. • Jihočeský venkov potenciál jihočeského venkova tkví v jeho historickém odkazu, zasazení do přírody, pohostinnosti a navozujícím dojmem pohody Zřejmé je, že Tábor je především nabízen jako významné jihočeské město a někdy je zmiňováno i ve spojitosti s rybníkem Jordán, se zajímavou přírodou v bezprostředním okolí a historií. 3.8.3. Tvorba zázemí pro návštěvníky a turisty samosprávou města Město Tábor má svoji strategii rozvoje prozatím danou vizí vedení města, která je pro cestovního ruch, kultury a další vybrané oblasti vyřčena takto: Oblast cestovního ruchu a kultury zahrnuje: • Analýza možností transformace odboru kultury a cestovního ruchu na městskou společnost • Vytvoření informační brožury o všech partnerských městech • Propagace města doma i v zahraničí – výstavy z různých oblastí činností • Setkání strážníků městských policií v Táboře • Zachování tradice spolupořádání pivních slavností • Podpora významných kulturních akcí včetně tradičních Táborských setkání • Zachování tradice Táborských setkání s důrazem na vyhodnocování jejich formy a scénáře • Připravit zásadní setkání v oblasti kultury již v lednu příslušného roku • Podpora kulturních akcí organizovaných jinými subjekty • Rozvoj sítě cyklostezek a stezek pro kolečkové bruslaře jako alternativních dopravních tras • Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí – pokračování v transformaci • Zřízení Stříbrné naučné stezky • Řešení kina Svět • Postupná obnova drobných pomníků a božích muk na území města • Efektivnější spolupráce s Husitským muzeem – expozice, výstavy apod. • Možnost dalších výstavních prostor, Dům partnerství Záměry z dalších oblastí ovlivňující cestoví ruch: Investiční priority • Jordán (odbahnění) • Revitalizace Tismenického údolí • Odpočinková zóna Jordán • Odpočinková zóna Komora • Modernizace plaveckého bazénu, včetně zřízení ubytovacích kapacit • Budování odpovídající sportovní infrastruktury v jednotlivých areálech Doprava • Táborská karta • Program cyklistické mobility na městských komunikacích Oblast rozvoje města
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
75
• Dům partnerství na Křižíkově náměstí – realizace a návrh provozování Oblast vnitřní správy • PR města a mediální prezentace města Oblast bezpečnostní politiky • Rozšiřování kamerového systému města • Vybudování dalších expozic v údolí řeky Lužnice Oblast školství • Podpora zavádění nových školských vzdělávacích programů na ZŠ, podpora specializace škol Oblast sportu • Podpora významných sportovních akcí • Budování odpovídající sportovní infrastruktury: všesportovní areál za zimním stadionem, sportovní areál „Jordán“, zóna Komora Vybrané rozvojové projekty Odpočinková zóna Komora V areálu sídliště nad Lužnicí, na břehu řeky Lužnice je připravena k realizaci rekreační a odpočinková zóna Komora. Místo s písečnými plážemi, in line a cyklooválem, občerstvením, víceúčelovými travnatými hřišti, rozptýlenými dětskými zastaveními a planetární stezkou. Revitalizace projektu „Pintovka ožívá“ Lesní masiv Pintovka se má stát vhodnou aktivitou lázeňského lesa (areál lázní Čelkovice), naučným cílem exkursí a volnočasových aktivit turistů a občanů a lépe tak využít potenciál levého břehu řeky Lužnice a zajímavě zpřístupnit tak i její druhou stranu. V areálu přibude zookoutek, drobný mobiliář, Naučná stezka Pintovka a zviditelnění skály podél vodního toku (ale i na pravém břehu). Komplex Zahrádka Lokalita byla vyhlášena jako NATURA 2000 a měla by se stát zájmovým územím poznávacích kroužků v určitém režimovém provozu. Doplněna bude naučnou stezkou, informačními tabulemi a povalovými chodníky. Starotáborský les V lesním porostu borovic vybudovat tělocvičnu v přírodě s dětským mobiliářem prolézaček, laviček, cvičebních prvků vyrobených převážně ze dřeva a naučná stezka. Křižíkovo muzeum Neorenesanční budova bývalé Křižíkovy elektrárny, sloužila posléze jako kotelna a plynová elektrárna a nemá v současnosti využití. Záměrem je
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
76 vybudovat výstavní prostor, který bude obsahovat expozici Fr. Křižíka, expozici doby Rakousko – Uherské monarchie a expozici automoto veteránů. Záměrem je vybudovat i restaurační a provoz. V privátním sektoru jsou živé tyto projekty: Housův mlýn Skanzen husitského válečnictví a středověkého způsobu života V budově bývalého mlýna, se buduje centrum využití volného času, s historickým zaměřením a se zvláštním důrazem na mládež. Přestavba pro potřeby projektu předpokládá přebudování celého areálu v prostou středověkou tvrz, v jejímž okolí bude řada historických dobývacích strojů, praky, katapulty, beranidla atd., které společně s řadou rekonstruovaných historických her doplní areál dvorce. Muzeum čokolády a marcipánu Muzeum by mělo být nadčasové, moderní, akční. Návštěvník by měl projít celou historií od objevení čokolády přes Evropu, až do Tábora k dnešnímu využití čokolády. Procházka bude zábavnou formou předávat informace za využití nejmodernější technologie, tak aby byli srozumitelné všem odborníkům, laikům, dětem. Muzeum bude mít za úkol objasnit na poli dostupných a ověřených faktů, jak čokoláda vznikla, co přinesla, jak s ní nakládáme (ukázka výroby čokolády a marcipánu) a jak budeme čokoládu využívat v budoucnu. Muzeum je rozděleno do třech sekcí. Přízemí, historie čokolády, ukázka výroby čokolády a marcipánu s doprovodnými interaktivními prvky, + výstavní expozice. Podzemí čokoládověčertovské peklo s čokoládovými katakombami + výstavními prostory z ukázky děl z čokolády a marcipánu. Podzemí je zaměřené především pro děti. Nadzemní podlaží, přednášková místnost, kde si návštěvník dozví vše od A až po Z o čokoládě a marcipánu. Oblast ediční činnosti města v roce 2008 Propagace města se řídí následujícím plánem: Pravidelně vydávané materiály (programy): - kulturní kalendář - kulturní kalendář dětský (financuje knihovna) - husitské dny - Táborská setkání leták a program - Léto nad Jordánem (zajišťuje spolupořádající agentura) - Highlights (nabídka nejvýznamnějších kulturních a sportovních akcí na následující 3 roky) Dotisky: - informační letáky dle potřeby – trhací mapa Tábora a Táborska, letáčky v rámci projektu Vítejte na Táborsku - brožura Tábor – průvodce městem (je vydávána v CS, EN, DE, NL, RU, IT, FR) Nově realizované materiály: - informační materiál Klokoty - gastroprůvodce
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
77
- závěsný kalendář - videodokument – pro prezentaci v infocentru (plazmová obrazovka) a dále do ubytovacích zařízení, pozvánka k návštěvě turistický atraktivit, image produkt - prezentační DVD Tábora a regionu – pro návštěvníky a pro cestovní kanceláře jako informační materiál, informace o památkách a zajímavostech, doplněno fotografiemi a krátkými fotoukázkami - powerpointová prezentace na CD – konkrétní nabídka pro cestovní kanceláře - Tábor v proměnách času – žádost ROP + dofinancování projektu, budou dokumentovány proměny Tábora od r. 1900 a zejména po r. 1989 (staré pohlednice, záběry a současné snímky) – nepůjde o typický produkt pro cestovních ruch, spíše pro místní veřejnost a pro prezentaci práce úřadu Pro realizaci DVD se předpokládá žádost o dotaci z grantového programu Jihočeského kraje, při případném získání dotace by ušetřené prostředky mohly být vynaloženy na realizaci nového průvodce města. Propagační materiály pro prezentaci města – dárkové předměty: - obrazy Tábora, porcelán, kravaty, šátky, hrnečky, papírové tašky, diáře a další Dílčí závěry z pohledu strategie: V současné době je rozvoj cestovního ruchu města Tábor předurčován krátkodobými opatřeními přijímanými výhradně jeho vlastní samosprávou. Respektují vybraná opatření ze Strategického plánu rozvoje mikroregionu Táborsko a z vlastních poznatků. Závěry strategických dokumentů vyšších územních celků potenciál města Tábor adresně nezahrnují. Město zatím nemá strategický ani marketingový plán v oblasti cestovního ruchu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
78
4. ANALÝZA POPTÁVKY – NÁVŠTĚVNÍCI A TURISTÉ Analýza současného návštěvníka Tábora čerpá z několika základních zdrojů: a. primární zdroje – výzkumy realizované společností STEM/MARK: - dotazování turistů, kteří navštívili město Tábor - šetření na hranicích mezi turisty opouštějících ČR - omnibus – dotazování reprezentativního vzorku populace ČR - monitoring návštěvníků v turistických regionech – údaje za město Tábor - hloubkové rozhovory s vybranými osobnostmi cestovního ruchu b. sekundární zdroj – vychází ze statistik návštěvnosti památek Tábora, ze statistik hromadných ubytovacích zařízení a ze statistik turistického informačního centra města tábora 4.1. Shrnutí výsledků výzkumů □ Realizovaná šetření mezi turisty, obyvateli a místními podnikateli ukázaly názory všech skupin zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu a kultury ve městě Tábor. U turistů jde o stanovisko dočasného konzumenta a zákazníka nabízených služeb, s časově omezenou zkušeností. U obyvatel o pohled na věc ovlivněný každodenní zkušeností a znalostí místních poměrů a u podnikatelů o názor zastávaný z pozice profese a provozované činnosti. □ V některých oblastech dochází k průniku stanovisek všech oslovených skupin, jinde se názory na organizaci cestovního ruchu a kultury rozchází. □ Tábor je v současnosti místo, kam návštěvníci přijíždí na výlet s cílem poznat něco nového. Delší dovolená je spíše výjimkou. Pokud se turista zdrží déle, odpovídá to pobytu s jedním až dvěma přenocováními. Zájem podnikatelů je ovšem udržet turistu delší dobu, ideálně týden, minimálně dva až tři dny. Jednodenní návštěvník není z hlediska útraty tak zajímavý a především ubytovací zařízení jeho návštěvu nezaznamenají. Většina návštěvníků se do Tábora vrací opakovaně, čemuž odpovídá kladné hodnocení města a ochota jej doporučit příbuzným a známým k návštěvě. □ Obyvatelé Tábora a návštěvníci se shodují v tom, co je hlavní devízou města, co stojí za vidění. Historie a památky jsou objektem zájmu turistů a stejně tak i obyvatelé si myslí, že Tábor může nabídnout právě tyto atributy spojené s husitstvím. Centrem zájmu návštěvníků je z velké části Staré město a jeho památky. □ V otázce zajímavosti, které v okolí Tábora stojí za shlédnutí, se opět shodují místní s turisty. Kozí hrádek, Chýnovské jeskyně či zámek v Bechyni jsou hlavní atraktivity, které by turista neměl vynechat. □ Tábor kromě historie nabízí i vyžití v oblasti kultury. Pro návštěvníky ale kultura při jejich pobytu ve městě nehraje zásadní roli. Je ovšem nutné rozlišovat mezi produkcemi menšího významu a velkými akcemi typu Táborských setkání, která jsou festivalem, jenž se projevuje zvýšenou návštěvností a jsou považována za vhodné lákadlo pro návštěvníky i za dobrý způsob propagace města. Ostatní možnosti kulturního vyžití od kina a divadla přes koncerty, galerie a menší akce pořádané městem mají více místní nebo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
79
regionální význam, ale počty přijíždějících návštěvníků ovlivňují pouze okrajově. Obyvatelé jsou s úrovní kulturního vyžití ve městě spokojeni, pouze 5 % z nich během roku nenavštíví nebo se nezúčastní nějaké akce pořádané v Táboře. □ Jak vlastně vypadá současný návštěvník Tábora a jak si jej představují podnikatelé v oblasti cestovního ruchu a kultury? Dnes přijíždí více Češi, cizinců je však významný dvou/pětinový podíl. Objevují se hlavně německy mluvící ze sousedních států, Holanďané nebo Slováci. Jde převážně o lidi v produktivním věku mezi 30 až 50 lety. Preferují kratší pobyt a důvodem návštěvy je poznání města. □ Podnikatelé ideálního turistu vidí podobně, hlavní rozdíl je v délce pobytu. Spokojenější by byli, pokud by se turista zdržel celý týden. Jeho zájmy by měly korespondovat s nabídkou města tedy historií a kulturou a důvodem návštěvy by měla být odpočinková dovolená, nejlépe s rodinou. Závislost podnikatelů na příjmech od turistů není nijak zásadní. Turisti jako zdroj příjmů jsou důležití pro 36 % podnikatelů a v průměru jim přináší 2/5 jejich celkových příjmů. □ Polovina podnikatelů považuje nabídku pro turisty za dostatečnou, ale více návštěvníků, ať už s Česka nebo zahraničí, by uvítala naprostá většina z nich. Obyvatelé by s větším počtem návštěvníků neměli problém a souhlasí s tím, aby se Tábor stal turistickým a kulturním centrem regionu. 4.2. Cílové skupiny □ Zdrojové destinace zahraničních návštěvníků jsou evropské státy Německo a Nizozemsko, je možné potkat i Angličany, Rakušany, Belgičany, Slováky a Francouze. Poměr cizinci versus Češi je 40:60. Určitý vliv na struktury má i účast na významných akcích – např. cyklokros u Belgičanů a Nizozemců. □ Češi přijíždějí na návštěvu do Tábora nejvíce z Prahy, jako hlavní zdrojové destinace pro regiony. Dále hrají významnou roli sousedé ve Středočeském kraji. V době konání významných akcí, např. Táborská setkání ovlivňují návštěvnost převážně obyvatelé Jihočeského kraje. Ze vzdálenějších krajů přijíždějí návštěvníci z jižní Moravy a Pardubicka. Návštěvníků ze vzdálenějších oblastí České republiky, z východních krajů Moravy nebo ze severu Čech je výrazně méně. □ Existuje mnoho kritérií určujících, jaký typ návštěvníka je pro konkrétní destinaci „ideální“. Záleží na konkrétní nabídce v oblasti cestovního ruchu a kultury. Jeden typ návštěvníka je ale důležitý pro všechny místa ať už s bohatou historií nebo se skvělým sportovním zázemím a to bonitní návštěvník. □ Bonitní je takový návštěvník, který se vyznačuje nadprůměrnou délkou pobytu v regionu a nadprůměrnou útratou. Bonitní návštěvník přenocuje v cílové destinaci alespoň 3x a jeho průměrná denní útrata činí minimálně 500 Kč. □ Z grafu níže je patrné, že Tábor navštěvují převážně méně bonitní návštěvníci – 63 % vykazuje nižší nebo nižší střední bonitu. Tomu samozřejmě odpovídá nižší útrata a krátká doba pobytu ve městě. 62 % návštěvníků neutratí víc jak 500 Kč a převažuje krátký pobyt bez přenocování. □ Nižší bonita návštěvníků Tábora ale nesouvisí s úrovní služeb ani s jejich dostupností. Kvalita ubytování i stravování je hodnocena dobře a služby jsou vnímány jako cenově dostupné.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80
Obrázek 8 : Profil návštěvníků Tábora Profil návštěvníků Tábor V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
Poznávací turistika 74 Pěší turistika 39 Návštěvy kulturních akcí 25 Společenský život a zábava 21 Cykloturistika, horská cyklistika 11 Koupání, vodní sporty 11 Venkovská turistika 4 Církevní turistika 4 Nejlákavější aktivity v regionu Jiný aktivní sport, který provozujete 7 Do 200 Kč 20 201 až 500 Kč 42 501 až 1000 Kč 32 den 1001 Kč až 2000 Kč 6
Útrata na osobu a Více než 2000 Kč 1 Do 25 let 14 26 až 34 let 29 35 až 49 let 39 50 až 59 let 14
Věkové kategorie 60 a více let 5 Nižší 41 Nižší střední 22
Bonita Vyšší střední 25 Vyšší 13
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Tabulka č. 28 :Odkud jezdí domácí turisté do Tábora N 121 Praha 15,70% Tábor 11,57% Pelhřimov 8,26% České Budějovice 5,79% Příbram 3,31% Plzeň město 3,31% Prostějov 3,31% Benešov 2,48% Mladá Boleslav 2,48% Jindřichův Hradec 2,48% Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
81
Obrázek 9: Struktura vzorku návštěvníků Tábora Struktura vzorku V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
Muž 41
Žena Pohlaví 59 15 29 let 38 30 44 let 28
Věk 45 59 let 19 60 a více 15 Základní 3 Vyučen/a 13 Maturita 53 Vzdělání VŠ 31 Praha 25 Středočeský kraj 8 Jihočeský kraj 29 Plzeňský kraj 6 Ústecký kraj 4 Královehradecký kraj 2
Kraj Pardubický kraj 3 Kraj Vysočina 12 Jihomoravský kraj 4 Olomoucký kraj 1 Moravskoslezký kraj 5 Zlínský kraj 2
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
82
Opakovanost návštěvy □ Dobrý dojem z Tábora a to, že se město líbí potvrzuje i opakovanost návštěv. Alespoň podruhé do Tábora zavítalo 73 % oslovených domácích turistů. □ Na druhou stranu to ovšem znamená, že Tábor nedokáže přilákat v rámci České republiky větší podíl nových návštěvníků. □ Naopak poprvé do města zavítalo cca 75% zahraničních turistů. Obrázek 10: Opakovanost návštěvy ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTÍVIL/A JSTE TÁBOR JAKO TURISTA POPRVÉ NEBO JSTE TADY OPAKOVANĚ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Poprvé 27%
Opakovaně 73%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Délka pobytu a počet dní strávených v Táboře □ Převaha jednodenních návštěv nad vícedenními turistickými pobyty odpovídá cílům návštěvy, kdy výlety, zastavení se nebo návštěva příbuzných převažují mezi důvody cesty do Tábora. Obrázek 11: Délka pobytu ZNĚNÍ OTÁZKY: NA KOLIK DNÍ JSTE DO TÁBORA PŘIJEL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří věděli, jak dlouho bude pobyt trvat, n=95 TYP OTÁZKY: Otevřená, 1 odpověď
Na více dnů Na jeden den 40% 60%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Pokud rozdělíme 40 % turistů, kteří zůstávají v Táboře více dnů, podle délky pobytu, zjistíme, že převažují pobyty do tří dnů. Čtvrtina turistů tak v Táboře stráví 1 až dvě noci.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
83
Obrázek 12: Délka pobytu ZNĚNÍ OTÁZKY: NA KOLIK DNÍ JSTE DO TÁBORA PŘIJEL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Pobyt 2 dny 6 Průměrná délka pobytu v Táboře je 2,4 dne
Pobyt 3 dny 20
Pobyt 4 dny 1
Pobyt 5 dnů 4
Pobyt 7 dnů 4
Pobyt 10 dnů 2
Pobyt 14 dnů 2
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Ze statistiky TIC vyplývá, že cizinci zůstávají z cca 60 % více dnů a tuzemci z cca 48 %. U těchto turistů je však daleko vyšší předpoklad, že navštíví TIC oproti návštěvníkům na několik hodin či jeden den. Návštěvnost v Táboře □ Počet návštěvníků Tábora se nijak výrazně neliší od počtu osob, které navštívily podobné typy měst. Tedy místa historická a přibližně stejně velká. Táborem alespoň projede 13 % lidí z dospělé populace za rok. □ Počet potenciálních návštěvníků, kteří do budoucna vážně uvažují o návštěvě města, je 400 000. o Nadprůměrně plánují návštěvu obyvatelé Středočeského kraje, Prahy a Jihočeši. o Oproti ostatním mají menší zájem navštívit Tábor lidé starší 60 let. o Potenciální návštěvníci se významně více vyskytují v domácnostech s čistým měsíčním příjmem nad 27 000 Kč. □ V České republice si Tábor asociuje většina lidí s tématy týkajícími se husitství a historie. Husity si s Táborem spojuje 36 % populace a dalších 18 % pak Jana Žižku. □ Na hraničních přechodech byli dotazování zahraniční návštěvníci, kteří opouštěli Českou republiku. Tábor při své návštěvě navštívila jen 2 % dotázaných, ale 28 % cizinců Tábor zná. □ Přibližně čtvrtinovou znalost mají historické postavy spjaté s Táborem a pětina cizinců ví, co bylo husitské hnutí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
84
Obrázek 13: Návštěvnost měst Navštívil/a jste v minulém roce některé z následujících měst?
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033
Ano Ne
Český Krumlov 16 84
Mikulov 14 86
Tábor 13 87
Jindřichův Hradec 12 88
Kutná Hora 12 88
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Potenciální návštěvnost Obrázek 14: Potenciální míra návštěvnosti A uvažujete o turistické návštěvě některých z následujících
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033 měst?
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
Český Krumlov 8 19 38 35
Mikulov 5 16 40 38
Kutná Hora 5 16 41 38
Tábor 5 16 42 37
Jindřichův Hradec 4 15 44 37
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
85
Obrázek 15: Zahraniční turisté o Táboře ZNĚNÍ OTÁZKY: SLYŠEL/A JSTE NĚKDY O ČESKÉM MĚSTĚ TÁBOR? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří nenavštívili Tábor, n=408 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano 28% Ne 70%
Nevím 2%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Způsob dopravy □ Velká většina návštěvníků přijela individuálně, tedy bez přispění nějaké organizace či poskytovatele služeb a jako dopravní prostředek byl využit osobní automobil (70 – 80 %). □ Necelá pětina neorganizovaných návštěvníků přicestovala vlakem. Další dopravní prostředky jsou využívané jen okrajově. □ I zahraniční návštěvníci přijíždějí s cestovní kanceláří jen v cca 5 %. Obrázek 16 : Způsoby dopravy ZNĚNÍ OTÁZKY: PŘICESTOVAL/A JSTE DO TÁBORA ZNĚNÍ OTÁZKY: PŘIJEL/A JSTE DO TÁBORA? INDIVIDUÁLNĚ NEBO S ORGANIZOVANOU V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří přijeli do SKUPINOU? Tábora individuálně, n=88 V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Individuálně (i Autem 73 s rodinou) 83
Organizovaně jinak (se zaměstnavatelem, 5 Vlakem 18 zájmovým sdružením)
Organizovaně s cestovní 2 Autobusem 6 kanceláří
Jinak 3 Jinak 10
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
86
Obrázek 17 : Profil návštěvníků Tábora Profil návštěvníků Tábor V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
Do 20 km 6 21 až 50 km 14 51 až 100 km 31 místa bydliště Vzdálenost od nad 100 km 49 Auto 71 Vlak 14 Autobus linkový 9 Autobus zájezdový 4 Kolo 1 Způsob přicestování Pěšky 2 Jednodenní bez noclehu 49 1 až 2 noclehy 25 3 až 7 noclehů 21 regionu
Délka pobytu v Delší 6 Poznání 50 Relaxace 9 Turistika a sport 10 Zdraví 1 Práce 8 Zábava 6 Nákupy 5
Převažující důvod návštěvy Návštěvy příbuzných nebo známých 10 Tranzit 3
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 4.3. Důvody návštěvy a nejlákavější aktivity □ Do Tábora se jezdí především na výlet. Téměř polovina lidí sem přijela z tohoto důvodu, přičemž pro necelou třetinu návštěvníků (28 %) byl Tábor konečným místem jejich cesty. □ Hlavním cílem návštěvy města je poznání a poznávací turistika je také jednou z nejlákavějších aktivit v regionu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
87
Obrázek 18: Důvod návštěvy Tábora ZNĚNÍ OTÁZKY: CO VÁS VEDLO K TOMU, ŽE JSTE PŘIJEL/A DO TÁBORA? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
100%
80%
60%
40% 28
17 20% 14 12 10 10 6 2 0% Vyjel/a Jsem Projíždím, Jsem tu na Trávím zde Jsem tu Koná se tu Jiný jsem si v okolí na tak jsem návštěvě dovolenou pracovně zajímavá důvod, z domova dovolené, se kulturní vypište na výlet tak jsem si zastavil/a akce udělal/a výlet ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 19 : Navštívená místa či památky v Táboře a okolí ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÁ ZAJÍMAVÁ MÍSTA ČI PAMÁTKY JSTE VE MĚSTĚ NAVŠTÍVIL/A NEBO NAVŠTÍVIT PLÁNUJETE? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Žižkovo náměstí 89 Táborská radnice – husitské muzeum 59 Pomník Jana Žižky z Trocnova 50 Táborské středověké podzemí 47 Botanická zahrada 46 Poutní kostel Klokoty 44 Bechyňská brána a věž Kotnov 41 Městské hradby 37 Expozice Táborský poklad 36 Jordánský vodopád 30 Vodárenská věž galerie 24 Granátová skála 24 Galerie U Radnice 22 Geologická expozice 17 Aquapark, plovárna 16 Muzeum fotografie Šechtl Voseček 16 Děkanský kostel – vyhlídková věž 15 Rozhledna Hýlačka 9 Barokní zámek Tábor Měšice 7 Jiné 2
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
88
□ V průměru turisti zmiňují 6 míst, které v Táboře navštívili nebo navštívit plánují. Jde především o památky nacházející se v historickém centru města v blízkosti Žižkova náměstí a 59 % oslovených navštívilo i Husitské muzeum. □ Bez povšimnutí nezůstávají ani galerie. Obrázek 20 : Zajímavá místa v okolí ZNĚNÍ OTÁZKY: JE PODLE VÁS V OKOLÍ TÁBORA NĚJAKÉ ZAJÍMAVÉ MÍSTO, KTERÉ JSTE NEBO BYSTE RÁD/A NAVŠTÍVIL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ne 35%
Ano 65%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Většina návštěvníků nevnímá Tábor jako jediný cíl své cesty, ale mají zájem navštívit i nějaké místo v okolí města. □ Kromě Tábora by zájemci o výlet do okolí rádi navštívili místa, mezi nimiž jsou hlavně Chýnovské jeskyně, zámek v Bechyni, pamětník E. Beneše či zříceniny v okolí Tábora. Obrázek 21: Navštívená místa ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÁ Z TĚCHTO ZAJÍMAVÝCH MÍST V OKOLÍ TÁBORA JSTE NAVŠTÍVIL/A NEBO PLÁNUJETE NAVŠTÍVIT? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí Chýnovské jeskyně 44
Město Bechyně – zámek 42 Památník Dr. Edvarda Beneše – Sezimovo 41 Ústí Kozí hrádek – zřícenina hradu 31
Zámek Chotoviny 18
Město Soběslav – národopisné muzeum 16
Zříceniny hradů v okolí Tábora 14
Stádlecký řetězový most 14
Město Chýnov – Bílkův dům 12
Soběslavsko veselská blata 7 Město Veselí nad Lužnicí – národopisné 5 muzeum
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
89
Obrázek 22: Image Tábora
Co se Vám vybaví ve spojitosti s městem Tábor?
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033
Husité husitské hnutí 36
Jan Žižka 18
Historie, památky 16
České město, Jižní Čechy 9
Jan Hus 2
Píseň Běží liška... 2
Rybník 2
Katakomby 1
Kultura, historický festival 1
Jiné 9
Nevím/bez odpovědi 17
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Obrázek 23: Důvody návštěvy města zahraničními turisty ZNĚNÍ OTÁZKY: Proč jste navštívil/a Tábor? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=417 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
5%
4% Nenavští Navštívil vil 2,16% 98%
3%
2%
0,96 1% 0,72 0,48
0% Návštěva známých, Pracovně Turistika, památky, kultura příbuzných ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
90
4.4. Spokojenost se službami a infrastrukturou Celkový dojem z návštěvy Tábora □ Na návštěvníky udělal Tábor velký dojem, pouhé 1 % by nedoporučilo město k návštěvě svým blízkým či známým. Obrázek 24: Celkový dojem z Tábora ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ CELKOVÝ DOJEM Z TÁBORA STOJÍ ZA TO, ABYSTE HO DOPORUČIL/A K NÁVŠTĚVĚ SVÝM BLÍZKÝM ČI ZNÁMÝM? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě ano, spíše ano 80 19
99 % turistů by návštěvu Tábora doporučilo svým příbuzným a známým
Spíše ne 1
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Silné a slabé stránky města Obrázek 25 : Silné stránky města ZNĚNÍ OTÁZKY: CO JE PODLE VÁS SILNOU STRÁNKOU MĚSTA TÁBOR? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Historie města 89
Architektonické 55 památky
Poloha na řece 41
Poloha na hlavním tahu mezi Prahou 40 a Jižními Čechy
Přírodní zajímavosti a 29 příroda v okolí
Možnosti 21 kulturního vyžití
Jiné 2
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
91
Obrázek 26: Slabé stránky města ZNĚNÍ OTÁZKY: CO JE PODLE VÁS NAOPAK SLABOU STRÁNKOU MĚSTA TÁBOR? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Nemá žádnou slabou stránku 46
Dopravní dostupnost 11
Drahé parkování 10
Nákupní možnosti 8
Bezdomovci 5
Možnosti kulturního vyžití 4
Nedostatek veřejných WC 4
Možnosti sportovního vyžití a 2 relaxace
Stav architektonických památek 1
Jiné 2
Nevím 10
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Silnými stránkami města jsou především jeho historie a architektonické památky s ní spojené. Velkou devízou je i poloha Tábora a to nejen vůči Praze, tedy na hlavním tahu do Jižních Čech, ale i jeho umístění na řece Lužnici a okolní příroda. □ Mezi slabé stránky pak podle názorů turistů patří dopravní dostupnost, drahé parkování a nedostatek nákupních možností. Spokojenost se službami □ Služby, které turisti při návštěvě města využívají nejvíce, jsou v Táboře hodnoceny dobře. Ti, co jsou schopni kvalitu ubytování, stravování a nákupních možností posoudit, jsou s poskytovanou úrovní služeb spokojeni. □ Naprostá spokojenost, bez jediného negativního ohlasu, je s možností a nabídkou stravování, které je v Táboře opravdu široká. □ Úroveň ubytování hodnotil menší počet oslovených z toho důvodu, že pouze část z nich byla v Táboře na více dní a ne všichni se ubytovali přímo v Táboře. Obrázek 27: Spokojenost se službami
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
92
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK JSTE V TÁBOŘE SPOKOJEN/A S MOŽNOSTMI: V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Nevím
Jak jste v Táboře spokojen/a s možnostmi 39 53 8 a nabídkou stravování?
Jak jste v Táboře spokojen/a s možnostmi 10 16 1 73 a nabídkou ubytování?
A jak jste spokojen/a s nákupními možnostmi 25 42 4 1 28 v Táboře?
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Hodnocení služeb pro turisty poskytovaných městem □ S orientací po městě nemá naprostá většina návštěvníků problém díky systému orientačních cedulí a značek, se kterým panuje spokojenost. Obrázek 28: Orientační systém ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK BYSTE ZHODNOTIL/A ORIENTAČNÍ SYSTÉM VE MĚSTĚ? NEMÁM NYNÍ NA MYSLI DOPRAVNÍ ZNAČENÍ, ALE ORIENTAČNÍ CEDULE, SMĚROVKY ČI ZNAČKY PRO TURISTY. V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Velmi spokojen/a, 37 55 spíše spokojen/a
Spíše nespokojen/a 5
Nevím, neumím posoudit, nemám 4 zkušenost
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
93
Obrázek 29: Návštěvnost informačního centra ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTÍVIL/A JSTE ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÉ Z TĚCHTO SLUŽEB TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM VE INFOCENTRA JSTE VYUŽIL/A? MĚSTĚ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 navštívili turistické informační centrum, n=55 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Prodej map, pohledů, 78 suvenýrů Navštívil a Informace o byl/a 50 památkách a 69 spokojen/a zajímavostech
Přehled kulturních akcí 24
Vyhledání dopravního 9 Navštívil a spojení byl/a 2 nespokojen/a Doporučení restaurace 9
Zprostředkování ubytování 9
Půjčování zvukových 4 Nenavštívil 48 průvodců
Úschovna kol 2
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 □ Návštěvnost informačního centra je asi padesáti procentní, tedy přes polovinu návštěvníků využije jeho služeb a téměř všichni jsou navíc s tím, co se tam dozví nebo co získají, spokojeni. □ Mezi poskytovanými službami je nejvíce využíván prodej map a suvenýrů (78 %) a informace o památkách a zajímavostech (69 %). Čtvrtina návštěvníků se ptá na přehled kulturních akcí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
94
Obrázek 30: Profil návštěvníků Tábora – Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR Profil návštěvníků Tábor V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
Velmi dobré 13
Spíše dobré 27
Spíše špatné 6 Ubytování Velmi špatné 1
Neumím posoudit 53
Velmi dobré 30
Spíše dobré 46
Spíše špatné 2 Stravování Velmi špatné 1
Neumím posoudit 21
Velmi dobré 21
Spíše dobré 58
Spíše špatné 6
Cenová úroveň Velmi špatné 1
Neumím posoudit 14
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
95
4.5. Kulturní vyžití Kulturní akce – návštěvnost, informace, Táborská setkání Obrázek 31: Navštívené kulturní akce ZNĚNÍ OTÁZKY: V TÁBOŘE SE POŘÁDÁ MNOŽSTVÍ KULTURNÍCH AKCÍ. NAVŠTÍVIL/A JSTE NEBO PLÁNUJETE NAVŠTÍVIT NĚKTERÉ Z NICH? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor mimo dny Táborských setkání, n=84 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď 100%
90%
80% ZNĚNÍ OTÁZKY: POKUD ANO, PAK KTERÉ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří
70% navštívili některou akci, n=21 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí Ne 75 60% Výstava 62 Ano 50% Táborská 43 setkání 40% Divadlo 29 30%
20% Koncert 14
25 10% Jiné 5
0% 0% 20% 40% 60% 80% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 32: Je kultura důvodem návštěvy? ZNĚNÍ OTÁZKY: JSOU PRO VÁS KULTURNÍ AKCE HLAVNÍM DŮVODEM, PROČ JSTE DO TÁBORA PŘIJEL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili některou akci, n=21 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Ano 14%
Ne 86%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Kultura a pořádání kulturních akcí má na návštěvnost Tábora jen částečný vliv. Některou z právě pořádaných kulturních akcí navštívila čtvrtina
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
96
dotázaných, ale pouze pro 14 % z nich byla návštěva vybraného kulturního zážitku hlavním důvodem, proč do Tábora přijeli. □ Příbuzní a přátelé spolu s internetem jsou i v oblasti kultury hlavní informační zdroje. □ Obrázek 33: Informační zdroje ZNĚNÍ OTÁZKY: KDE JSTE SE O TÉTO/TĚCHTO AKCI/ÍCH DOZVĚDĚL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili některou akci, n=21 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Informace od 62 příbuzných, přátel
Internetové stránky 38 města Tábor
Informační centrum 14
Časopisy a magazíny, 10 tisk
Internet obecně 5
Televize 5
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 34: Názor na pořádání kulturních akcí ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA POŘÁDÁNÍ RŮZNÝCH KULTURNÍCH AKCÍ, KONCERTŮ A FESTIVALŮ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor mimo dny Táborských setkání, n=84 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí 100%
80%
60% 54
42 40%
20% 15 12
1 0% Láká to Je to dobrý Akce se Je to zbytečné, Nevím, neumím návštěvníky a způsob pořádají hlavně ničemu to posoudit, podporuje se propagace pro místní neprospívá nemám tak turistický města obyvatele zkušenost ruch ve městě ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 □ Sami návštěvníci města pořádání kulturních akcí považují za způsob jak podpořit turistický ruch ve městě a zároveň město propagovat.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
97
Obrázek 35: Vliv Táborských setkání na návštěvu ZNĚNÍ OTÁZKY: V TĚCHTO DNECH PROBÍHÁ V TÁBOŘE MEZINÁRODNÍ HISTORICKÝ FESTIVAL TÁBORSKÁ SETKÁNÍ, SLYŠEL/A JSTE O NĚM NEBO JE DŮVODEM VAŠÍ NÁVŠTĚVY ZDE? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor V PRŮBĚHU Táborských setkání, n=22
Slyšel/a jsem o něm, ale nejsem zde kvůli 27 němu
Slyšel/a jsem o něm a jsem zde kvůli 73 němu
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 36: Zdroje informací o Táborských setkáních ZNĚNÍ OTÁZKY: KDE JSTE SE O TÁBORSKÝCH SETKÁNÍCH DOZVĚDĚL/A? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor V PRŮBĚHU Táborských setkání, n=22 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Internetové stránky města Tábor 73
Internet obecně 64
Informace od příbuzných, přátel 59
Informační centrum 18
Časopisy a magazíny, tisk 18
Televize 14
Rozhlas 14
Informační letáky a brožury (např. 9 z veletrhů cestovního ruchu)
Jinde 5
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
98
Obrázek 37: Propagace festivalu ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÁ JE PODLE VÁS ÚROVEŇ PROPAGACE TOHOTO FESTIVALU? JAK BYSTE ZHODNOTILI DOSTUPNOST POTŘEBNÝCH INFORMACÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor v průběhu Táborských setkání, n=22 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Informací je dostatek a není problém se 77 k nim dostat
Informací je dostatek, ale obtížně 18 se hledají
Informací je málo, 5 nelze je nikde nalézt
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 38: Názor na festivaly obecně ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA POŘÁDÁNÍ PODOBNÝCH AKCÍ JAKO JSOU TÁBORSKÁ SETKÁNÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor v průběhu Táborských setkání, n=22 TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí 100%
80%
64 59 60%
40%
20%
5
0% Láká to návštěvníky a Je to dobrý způsob Festivaly se pořádají podporuje se tak turistický propagace města hlavně pro místní ruch ve městě obyvatele ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
99
Obrázek 39: Spokojenost s kulturním vyžitím ZNĚNÍ OTÁZKY: A JAK JSTE V TÁBOŘE CELKOVĚ SPOKOJEN/A S NABÍDKOU KULTURNÍHO VYŽITÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď 100%
90% V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, 80% kteří zhodnotili nabídku kutury v Táboře 52 a neodpověděli nevím, n=51 70% TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Nevím, neumím 60% posoudit, nemám Velmi zkušenost spokojen/a, 22 71 50% spíše 4 Spíše nespokojen/a spokojen/a 40% 92 % turistů (z těch, kteří uměli kulturu posoudit) je s nabídkou 30% 34 Spíše kulturního vyžití spokojeno . spokojen/a 20% Spíše 8 nespokojen/a 10% Velmi 10 spokojen/a 0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100
4.6. Obyvatelé Tábora Obrázek 40:Struktura vzorku obyvatel Struktura vzorku V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
Muž 48
Pohlaví Žena 52
15 29 let 29
30 44 let 22 Věk 45 59 let 26
60 a více 23
Základní 16
Vyučen/a 33
Maturita
Vzdělání 38
VŠ 14
Méně než 15 let 11
16 25 let 31
26 35 let 18
V Táboře žije 36 45 17
46 a vice let 25
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
101
Obrázek 41: Které památky a zajímavosti by obyvatelé ukázali turistům ZNĚNÍ OTÁZKY: KAM VŠUDE BYSTE VZAL/A TURISTU, KTERÝ JE V TÁBOŘE POPRVÉ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
Žižkovo náměstí 47
Bechyňská brána a věž Kotnov 46
Táborské středověké podzemí 33
Poutní kostel Klokoty 31
Jordánský vodopád 20
Kozí hrádek 18
Táborská radnice husitské muzeum 17
Řeku Lužnici a okolí 15
Táborská setkání 13
Děkanský kostel vyhlídková věž 12
Městské hradby 11
Muzeum fotografie Šechtl Voseček 8
Holečkovy sady 8
Jordán 8 Celkem 94 % obyvatel Tábora by Pomník Jana Žižky z Trocnova 7 turistovi ukázalo Staré Město nebo Třída 9. května 7 alespoň jednu jeho část. Divadlo Oskara Nedbala 7
Střelnice 6
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
102
Obrázek 42: Nabídka Tábora pro turisty
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO MŮŽE TÁBOR PODLE VÁS NABÍDNOUT TURISTŮM? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí Historie města 21 Historické památky, architektura 20 Husitské slavnosti 18 Divadla a kina 17 Staré město 13 Kulturní akce 9 Cyklostezky a okruhy pro turisty 7 Příroda v okolí města 6 Možnost ubytovní 5 Restaurace 5 Jordán 5 Galerie 4 Sportovní vyžití 3 Husitské muzeum 3 Střelnice 3 Dobrá dostupnost 2 Benešova vila 1 Jiné 12 Neví, bez odpovědi 15
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 43: Co stojí v okolí za vidění
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO PODLE VÁS STOJÍ V BLÍZKÉM OKOLÍ MĚSTA ZA VIDĚNÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí Kozí hrádek zřícenina hradu 55 Chýnovské jeskyně 33 Zříceniny hradů v okolí Tábora 26 Město Bechyně zámek 22 Rozhledna Hýlačka 18 Okolí Lužnice 17 Harrachovka 13 Klokoty 13 Památník Dr. Edvarda Beneše Sezimovo Ústí 9 Stádlecký řetězový most 7 Zámek Chotoviny 7 Červená Lhota 7 Staré město 7 Město Chýnov Bílkův dům 7 Město Veselí nad Lužnicí národopisné muzeum 6 Hluboká 5 Jordán 5 Město Soběslav národopisné muzeum 5 Soběslavsko veselská blata 4 Benešova vila 3 Pintovka 3
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
103
Obrázek 44: Nejlepší restaurace
ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÉ RESTAURACE V TÁBOŘE POVAŽUJETE ZA NEJLEPŠÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí 100%
80%
60%
40%
20 20% 15 15 14 12 11 10 10
0% Palcát Švejk U Dvou U Zlatého Škochův Dvořák Beseda Havana restaurant koček lva dům
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 45: Názory na dopravní situaci
ZNĚNÍ OTÁZKY: SOUHLASÍTE NEBO NESOUHLASÍTE S NÁSLEDUJÍCÍMI VÝROKY? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Určitě souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím Nevím
Parkování v centru je 61 15 7 7 12 drahé
Orientační systém pro řidiče dobře 26 44 18 5 8 navede i turistu
Cestovní ruch zvyšuje neúměrně počet 39 24 23 14 1 automobilů ve městě
Běžný automobilový provoz v Táboře je 11 24 33 30 3 snesitelný
V centru je dostatečné množství 15 15 23 44 4 parkovacích míst
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
104
Obrázek 46: Spokojenost s kulturním vyžitím
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK JSTE SPOKOJEN/A S MOŽNOSTÍ KULTURNÍHO VYŽITÍ V TÁBOŘE? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Spíše spokojen/a 61%
Spíše nespokojen/a 13%
Velmi nespokojen/a 1%
Velmi spokojen/a 25% ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 47: Návštěvnost kulturních akcí
ZNĚNÍ OTÁZKY: MOHL/A BYSTE UVÉST, KTERÉ KULTURNÍ AKCE NAVŠTĚVUJETE A JAK ČASTO? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
Několikrát měsíčně Přibližně jednou za měsíc Max 6x za rok Vůbec
Programy odboru kultury a cestovního ruchu 7 18 53 23 Divadlo Oskara Nedbala 7 15 55 25 Kino Svět 3 19 44 34 Housův mlýn historické aktivity, koncerty 5 50 46 Husitské muzeum přednášky, výstavy 6 48 47 Městská knihovna přednášky, výstavy 8 14 20 58 Galerie U Radnice 6 29 66 Muzeum Šechtl a Voseček 13 29 68 Kino Spektrum (Sezimovo Ústí) 2 6 24 69 Kino Dům armády 1 21 78 Galerie 140 4 15 82 CESTA, Ctiborův mlýn 1 17 83 MC Orion hudební club 2 7 9 83 Dům dětí a mládeže 43 5 90 Komunitní centrum Cheiron T 1 7 92 Rodičovské centrum Radost 212 96
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
105
Obrázek 48: Návštěvnost Táborských setkání
ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTĚVUJETE HISTORICKÝ FESTIVAL TÁBORSKÁ SETKÁNÍ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
17 Ne ZNĚNÍ OTÁZKY: A ZAPOJUJETE SE AKTIVNĚ DO PROGRAMU FESTIVALU? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštěvují 80% Táborská setkání, n=167 Ano TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
60%
Ano Ne 40% 84 10% 90%
20%
0% ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 49: Názory na festival ZNĚNÍ OTÁZKY: ŘEKL/A BYSTE, ŽE FESTIVAL: V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
By měl pokračovat i v 87 9 4 1 dalších letech
Je vhodný způsob 72 23 5 1 propagace města
Je akce především pro 21 28 28 24 místní obyvatele
Je akce především pro 18 28 35 20 turisty
Zbytečně narušuje 4 7 31 58 pořádek ve městě
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
106
Obrázek 50: Vliv husitské tradice na návštěvnost Tábora ZNĚNÍ OTÁZKY: POVAŽUJETE HUSITSKOU TRADICI ZA HLAVNÍ DŮVOD PROČ TURISTÉ NAVŠTĚVUJÍ TÁBOR? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ne Ano 17% 83%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 51: Zkušenosti s turisty ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÉ MÁTE ZKUŠENOSTI S TURISTY, SOUHLASÍTE NEBO NESOUHLASÍTE S NÁSLEDUJÍCÍMI VÝROKY? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Určitě souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím
Čím více turistů, tím 69 27 4 lépe pro Tábor
Většina turistů se 60 38 12 chová slušně
Tábor žádné turisty 9 4 11 77 nepotřebuje
Turisti pohybující se 2 4 16 79 po městě mi vadí
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
107
Obrázek 52: Tábor centrem regionu ZNĚNÍ OTÁZKY: SOUHLASIL/A NEBO NESOUHLASIL/A BYSTE S TÍM, ŽE SE TÁBOR CHCE STÁT CENTREM REGIONU? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě souhlasil/a Spíše souhlasil/a Spíše nesouhlasil/a Určitě nesouhlasil/a Nevím
Město Tábor se chce stát turistickým centrem 71 22 4 22 regionu
93 % obyvatel Tábora souhlasí s tím, aby se město stalo turistickým a kulturním centrem regionu
Město se chce stát kulturním centrem 69 24 3 3 3 regionu
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 53: Úroveň propagace Tábora ZNĚNÍ OTÁZKY: ZAMYSLÍTE LI SE NAD TÍM, JAK JE MĚSTO TÁBOR PROPAGOVÁNO, JAKOU MÁ REKLAMU. JAK BYSTE ZHODNOTIL/A TUTO PROPAGACI: V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Zcela dostatečná Spíše dostatečná Spíše nedostatečná Zcela nedostatečná Nevím
v novinách a časopisech 15 41 37 4 4
na internetu 12 30 22 5 32
v televizi 5 13 42 33 8
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
108
Obrázek 54: Pocit příslušnosti k Jižním Čechám ZNĚNÍ OTÁZKY: POVAŽUJETE TÁBOR ZA SOUČÁST JIŽNÍCH ČECH? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď 100%
97 % obyvatel Tábora jej považuje za součást 80% 75 Jižních Čech
60%
40%
22 20%
2 2 0% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Nevím
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008 Obrázek 55: Deklarovaná účast na rozvoji města ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK BYSTE SE CHTĚL/A PODÍLET NA ROZVOJI MĚSTA JAKO TURISTICKÉ DESTINACE, ČÍM PODLE VÁS MŮŽETE PŘISPĚT? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Propagace města známým (doporučit návštěvu) 9
Udržování čistoty a pořádku 8
Ochota vůči turistům (poradit, navést, doporučit) 7
Pomoc při organizaci kulturní činnosti 4
Účast na akcích a návštěva památek 3
Příspěvky 3
Aktivní přispění do programu kulturních akcí 3
Rozvoj služeb 3
Jinak 3
Neví jak přispět 31
Ničím, bez odpovědi 33
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ : STEM /MARK , Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
109
4.7. Podnikatelé v Táboře Obrázek 56: Profil podnikatelů v Táboře Profil podnikatelů Tábor V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
Ubytování 21
Stravování 34
Cestovní kancelář, TIC 10
Památky, muzea, galerie 10
Kina, divadla 3
Umělecká, produkční agentura
Obor podnikání 12
Doprava 2
Maloobchod 7
Sportovní služby 14
Průměrný počet let v oboru 11
Méně než 1 milion 28
1 000 000 4 999 999 26
5 000 000 19 999 999 9
20 000 000 99 999 999 3 Roční obrat
100 000 000 a více 3
Nechci odpovědět 31
Počet zaměstnanců 6
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
110
Obrázek 57: Hodnocení podnikání v Táboře ZNĚNÍ OTÁZKY: Jak byste zhodnotil/a podnikání v Táboře? Vyjádřete svůj názor na následující výroky: V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí Určitě souhlasím Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím V oblasti, ve kterém podnikám, je v Táboře takový počet podnikatelů, který dostatečně uspokojí potřeby místních 41 40 16 3 obyvatel V oblasti, ve kterém podnikám, je v Táboře takový počet podnikatelů, který dostatečně uspokojí potřeby všech 36 43 16 5 návštěvníků V podnikání v cestovním ruchu budu pokračovat i v nejbližších letech 45 29 10 16
Podnikatelé mají ve styku s turisty obvykle problém s jazykovou bariérou 17 50 29 3
Podnikání v mém oboru umožňuje mně a mé rodině přijatelnou životní úroveň 12 48 26 14
Nabídka, jak mohou turisté strávit v Táboře volný čas, je dostatečná 5 47 36 12
Tábor během roku navštíví dostatečné množství turistů 9 36 41 14
Turisté jsou pro mne důležitým zdrojem příjmů 17 19 36 28
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009 Obrázek 58: Podíl příjmů od turistů ZNĚNÍ OTÁZKY: Mohl(a) byste odhadnout, jak velká část vašich ročních příjmů pochází od turistů? V GRAFU VIDÍTE : % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Otevřená počet %
1 % 20 % 14
21% 50 % 16
Víc než 50 % 7
Turisté nejsou 64 důležitý zdroj příjmů
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
111
Obrázek 59: Spolupráce s městem ZNĚNÍ OTÁZKY: Jak vidíte současnou i budoucí spolupráci s městem v oblasti cestovního ruchu a kultury? Vyjádřete svůj názor na následující výroky: V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí Určitě souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím
Propagovat Tábor jako turistickou destinaci by měla radnice 55 38 7 Státní instituce by měly více než nyní dbát na potřeby podnikatelů ve městě a nabízet jim např. využívání financí 52 34 14 z různých fondů, zapojení do různých projektů atd. Rád bych se zapojil do projektu na podporu cestovního ruchu a kultury pod záštitou města 31 50 10 9
Na moji činnost nemají aktivity radnice v oblasti CR a kultury velký vliv 22 34 26 17
Spolupráce s městem v oblasti CR a kultury je v současnosti dostatečná 7 40 41 12
Město se snaží podporovat podnikatele v cestovním ruchu a kultuře v jejich aktivitách 3 34 48 14
Moje společnost má dost prostředků na efektivní propagaci vlastních služeb 10 22 38 29
Za poslední 2 roky jsem se alespoň jednou snažil/a získat od státních institucí finanční prostředky z některých grantů 28 5 10 57 či fondů
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009 Obrázek 60: Nejčastější zákazníci podle národnosti ZNĚNÍ OTÁZKY: S jakými národnostmi přicházíte při svém podnikání většinou do kontaktu? V GRAFU VIDÍTE : % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
Češi 100
Slováci 45
Němci a Rakušané 41
Britové a Američané (a další anglicky 26 mluvící)
Nizozemci/Holanďané 19
Rusové 16
Japonci, Číňané (a další asiati) 16
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
112
Obrázek 61: Profil ideálního turisty Profil ideálního turisty V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
30 44 76 45 59 let 50 19 29 let 41 Věk 60 let a více 21 Do 18 let 19 Cizinec obecně 79 Česká 67 Německá 10 Národnost Holandská 7 Historie 74 Kultura 62 Odpočinek Zájmy 57 Sport 43 Týden 60 2 3 dny 41 2 týdny 14 1 den 7 Délka pobytu Více 7 Odpočinková dovolená 71 Cesty za kulturou 60
Typ Kongresová turistika 29
návštěvníka Školní výlety 12 Střední vrstva bohatší klientela 83 Rodiny s dětmi 71 Senioři 40 Mladí, svobodní lidé (batůžkáři) Cílová skupina 31
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
113
Obrázek 62: Nabídka speciálních služeb: ZNĚNÍ OTÁZKY: Nabízíte v rámci Vašeho podnikání turistům nějakou speciální službu, balíček služeb případně spolupracujete s nějakým jiným podnikatelem a společně turistům poskytujete nějaký produkt? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano 36%
Ne 64%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009 Obrázek 63: Ochota spolupracovat ZNĚNÍ OTÁZKY: A byl(a) byste ochotný(á) s dalšími podnikateli spolupracovat? Které z následujících forem spolupráce byste případně využil/a? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří nespolupracují s jinými podnikateli, n=37 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
80%
70%
60%
50% 38 40%
30% 27
20% 14 14 8 10%
0% Společná Doporučovat Přeposílat si Vytvářet Jiná možnost propagace vzájemně vzájemně společné spolupráce služby mezi turisty produkty podnikateli ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
114
Obrázek 64: Chybějící oblasti podnikání v CR ZNĚNÍ OTÁZKY: Jaká oblast nebo oblasti podnikání v cestovním ruchu nebo kultuře podle Vás v Táboře chybí? V GRAFU VIDÍTE : % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
Žádná 64
Večerní vyžití hudební kluby a bary Vodní park Multikino Kultura pro mladé Více sportovišť squah, tenis, apod. Ano, chybí 36 Obchody v centru Stezky pro kolečkové brusle "Hospoda se sálem" provozovat Střelnici Obchody pro turisty na Starém městě suvenýry Lokální přeprava mezi památkami
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009 Obrázek 65: Kdo by měl zajistit doplnění chybějících míst v CR ZNĚNÍ OTÁZKY: Kdo by se měl postarat o to, aby toto bílé místo (viz odpověď na otázku 18.) bylo zaplněno a rozvinulo se podnikání v této oblasti? V GRAFU VIDÍTE : % respondentů, kterým chybí nějaká oblast podnikání, n=21 TYP OTÁZKY: uzavřená, možno více odpovědí
Město, městský úřad 86
Podnikatelé 57
Krajský úřad 24
Stát 19
Někdo jiný 10
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
115
Obrázek 66: Zájem o větší počet turistů ZNĚNÍ OTÁZKY: Mělo by se do Tábora přilákat více domácích i zahraničních turistů? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Myslím, že Ano, určitě turistů je tak 90% akorát 10%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009 4.8. Ostatní informace Informace před příjezdem a jejich úroveň □ Hlavním zdrojem informací o Táboře jsou zkušenosti a doporučení, které před cestou poskytnou příbuzní a přátelé. Tento zdroj informací není možné ovlivnit přímo, ale jen skrz dojem, který si návštěvník z Tábora odveze a předá ho dál. □ Dalšími prameny informací jsou už oficiální zdroje spravované městem – webové stránky a informační centrum. □ Na kvalitu informací si stěžovalo pouze 5 % oslovených, jejich nedostatek pociťuje asi čtvrtina návštěvníků.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
116
Obrázek 67: Informační zdroje ZNĚNÍ OTÁZKY: ZÍSKAL/A JSTE PŘED PŘÍJEZDEM NEBO BĚHEM POBYTU NĚJAKÉ BLIŽŠÍ INFORMACE O TÁBOŘE? POKUD ANO, TAK Z JAKÝCH ZDROJŮ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí 100%
80%
64
60%
43
40%
23 20% 15 14 11 8 6 3 0% Informace Internetové Internet Informační Časopisy a Televizní Informační Četbou knih Rozhlas od stránky obecně centrum magazíny, pořady, letáky a příbuzných, města tisk historické brožury přátel Tábor filmy
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008 Obrázek 68: Kvalita a množství informací ZNĚNÍ OTÁZKY: KVALITA A MNOŽSTVÍ POSKYTOVANÝCH INFORMACÍ JSOU PODLE VÁS NA JAKÉ ÚROVNI? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Informací je dostatek a 60 jsou kvalitní
Informací je málo, ale 26 jsou kvalitní
Informací je dostatek, 4 ale nejsou kvalitní
Informací je málo a 1 nejsou kvalitní
Nevím, neumím posoudit, nemám 8 zkušenost
0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
117
Cizinci a naše historie (Výsledky z dotazování na hraničních přechodech) □ V jednotlivých grafech (obr. 70 – 78) jsou uváděny pouze odpovědi respondentů, kteří řekli, že danou osobnost znají (=> pokaždé jiný počet respondentů). Podíl těch, kteří odpověděli „nevím, neznám“ vidíte na obrázku 69. Obrázek 69: Neznalost jmen z české historie mezi zahraničními návštěvníky ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie? Podíl těch, kteří xxxxxxxxxxxxxxx osobnost NEZNAJÍ V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, , n=408 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Václav Havel 43
Karel IV. 60
Antonín Dvořák 68
Jan Hus 76
Edvard Beneš 81
Husitství 81
Karel Čapek 82
Jan Ámos Komenský 83
Jan Žižka 88
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
118
Obrázek 70: Kdo byl Jan Hus? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Jan Hus ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=99 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Kněz, kazatel 33
Upálen 26
Církevní reformátor a 26 myslitel
Zná jen jméno 16
Spojen s husitstvím 7
Jiné 8
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Obrázek 71: Kdo byl Jan Žižka? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Jan Žižka ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=49 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Bojovník, vojevůdce 67
Spojen s husitstvím 29
Zná jen jméno 14
Tábor 2
Jiné 4
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
119
Obrázek 72: Kdo byl J. A. Komenský? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: J. A. Komenský ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=68 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Učitel, vzdělanec 37
Učitel národů 34
Spisovatel 24
Zná jen jméno 7
Kněz 3
Orbis Pictus 3
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Obrázek 73: Kdo byl Karel IV.? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Karel IV. ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=162 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Císař, král 80
Zná jen jméno 11
Karlův most 8
Univerzita 3
Jiné 2
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
120
Obrázek 74: Kdo byl Antonín Dvořák? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Antonín Dvořák ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=130 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Hudební skladatel 92
Zná jen jméno 8
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Obrázek 75: Kdo byl Karel Čapek? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Karel Čapek ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=74 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Spisovatel 84
Zná jen jméno 12
Robot 5
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
121
Obrázek 76: Kdo byl Edvard Beneš? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Edvard Beneš ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=77 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Československý 57 prezident
Benešovy dekrety 27
Zná jen jméno 12
Politik 8
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008 Obrázek 77: Kdo je Václav Havel? ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Václav Havel ? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=231 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Prezident 89
Dramatik, spisovatel 10
Zná jen jméno 6
Politik 3
Disident, 1 antikomunista
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
122
Obrázek 78: Co bylo husitské hnutí? ZNĚNÍ OTÁZKY: Co se Vám vybaví, řekne li se husitské hnutí? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=77 TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Husitské války v 15. 30 století
Stoupenci Jana Husa 29
Boj proti církvi, 17 náboženské války
Náboženství 13
Křižácké výpravy 10
Reformační hnutí 8
Vůdce Jan Žižka 5
Tábor 4
Jiné 8
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
123
4.9. Hloubkové rozhovory se zástupci podnikatelské i veřejné sféry Tábor se v posledních letech rozvíjí to je základní fakt, který vyplývá z hloubkových rozhovorů. Rozvoj nastal jak v oblasti cestovního ruchu tak kultury. Různí se však názory na úroveň, která je v současnosti dosažena. Pro osoby v kultuře zainteresované je úroveň kultury dostatečná. To platí ale hlavně z pohledu místních obyvatel. Ti si svůj program vždycky najdou. Funguje zde kino, divadlo bez stále scény hrající 20 představení měsíčně. V létě množství koncertů tzv. open air kultura. Postrádán je pouze hudební klub pro mladé, případně také kvalitní diskotéka. Divadlo funguje na základě abonentních cyklů, které jsou z velké části vyprodány, volná místa pro turisty ale existují. Individuální návštěva turisty v divadle je výjimka, funguje spíše praxe realizace představení na zakázku pro hotely a CK, které aktivně poptávají divadlo a to jim připraví program pro jejich klienty (např. účastníky kongresu). Z kulturní oblasti mohou turisty reálně přilákat pouze dvě velké akce – Léto nad Jordánem a Táborská setkání . Načasovány jsou jako otevření a ukončení turistické sezóny. Z toho plyne, že v průběhu hlavní sezóny větší akce chybí. Zbytek roku je z pohledu turisty kulturně nezajímavý. Další velkou akci je problematické zorganizovat z důvodů omezených kapacit města a to jak lidských, tak finančních. Řešením je přenechat pořádání externí produkční agentuře. Propagace kulturních akcí probíhá pod záštitou města – „Tábor v akci“. Jde o mediální propagaci formou výlepů a inzerce v regionálních denících, která je nabízena všem pořadatelům kulturních aktivit. Na jedné straně současná nabídka kulturního vyžití pokrývá poptávku místních obyvatel, má svoji kvalitu a úroveň a dostatečný rozsah. Na straně druhé ale nemá velký potenciál pro přilákání návštěvníků s výjimkou dvou hlavních letních akcí. Dostatečné kapacity pro turisty nabízí ubytovací a stravovací zařízení. Restaurací je v současnosti více než odpovídá poptávce a konkurence postupně donutí některé provozovatele jejich podniky zavřít. Cenová úroveň některých restaurací neodpovídá poskytované kvalitě, což ale do určité míry vyřeší právě konkurence. Kapacita hotelů a jejich vybavenost jsou na dobré úrovni. Počty turistů, kteří se při své cestě v Táboře ubytují by měly být podle představ hoteliérů vyšší. Pokud si klienty sami nepřivedou, jejich kapacity by byly nevyužité. Důležitou roli hraje kongresová turistika, pro tyto návštěvníky ale není rozhodující to, co nabízí Tábor v oblasti cestovního ruchu, ale nabídka hotelu samotného. Důležitá je i spolupráce hotelů s CK a poskytovateli služeb v oblasti cestovního ruchu. Aby do Tábora přilákali turisty musí své služby aktivně nabízet a vytvářet kompletní pobytový program. Nejen ubytování, ale zároveň i zážitky. Tábor má tedy relativně bohatý kulturní život, úroveň služeb důležitých pro rozvoj cestovního ruchu je na slušné úrovni, ale návštěvníků je málo. Tábor jako město není dostatečně atraktivním místem, není zde žádný klasický turistický „tahák“ typu zámku nebo hradu a proto je potřeba nabídku pro turisty vytvářet. Nutné rozvíjet „incomingovou“ turistiku. Hlavním atributem, který k Táboru neodmyslitelně patří, je husitství. Tato sice krátká ale jedinečná etapa evropské historie je, byla a bude i nadále významným lákadlem k návštěvě města.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
124
Potenciál husitství pro oblast cestovního ruchu poroste s blížícím se rokem 2015 a dál, neboť uplyne 600 let od upálení mistra Jana Husa a navazovat budou další významná výročí. Ačkoliv si Tábor bez husitství nelze představit, pro rozvoj cestovního ruchu je důležité rozvíjet a vytvářet i další produkty spojené s odpočinkem a relaxací, které přivedou turisty na více dnů. Základem je nabídnout širokou škálu aktivit se zapojením celého blízkého okolí města. letní scéna na Kotnově zvelebit okolí Tábora, připravit stezky pro pěší a kola, okolo Jordánu, v údolí Lužnice využití Harrachovky zpřístupnit letiště aeroklubu pro veřejnost, umožnit na bývalém vojenském letišti přistávání letadel vytvořit centrální servis pro turisty – vše na jednom místě projekt Křižíkovy elektrárny – interaktivní technická expozice vyhlídkové lety balónem využití spojení s osobou sochaře Bílka – galerie Důležitým faktorem významně ovlivňujícím počet návštěvníků ve městě bude otevření nové expozice muzea naplánované na květen 2010. Nová expozice je vytvářena tak, aby bylo možné na ni navázat i další aktivity a programy a setkání s husitstvím neskončilo po odchodu z jeho budovy. Návštěvnost muzea je nerovnoměrně rozložena. 50 000 návštěvníků nepřijede postupně během celého roku, ale hlavní vlny jsou od poloviny května do konce června a v srpnu a začátkem září. Letní kapacita je tak téměř plně vytížená, zbytek roku má rezervy. Tábor by se měl stát synonymem pro příjemné město k prožití dovolené. „Tábor jako vlídné předměstí Prahy“.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
125
5. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Charakteristika prostředí • Významné společenské a kulturní • Stagnace přirozeného přírůstku centrum zájmového území a regionu obyvatel Jižní Čechy • Omezená nabídka turistického vyžití • Příjemné a zdravé klima v mezisezónách a v zimě v intravilánu i extravilánu města • Absence nových významných • V letních měsících příznivé, mírné a mezinárodních projektů, které by se stabilní klima týkaly turistů v Táboře • Dobrý potenciál zájmového území • Nízká ekonomická výtěžnost pro aktivní turistiku, především z cestovního ruchu cykloturistiku • Nízká úroveň odbornosti a kvalifikace • Bohatá síť stezek pro pěší turistiku pracovní síly v sektoru cestovního • Existence atraktivních naučných ruchu (přístup, odbornost) stezek • Nevhodné klimatické podmínky pro • Zajímavé turistické cíle v blízkém zimní dovolenou okolí • Neexistence specializované školy pro • Přírodní bohatství ve městě v okolí cestovní ruch • Bohatství vodních ploch pro rekreaci • Nesystémový způsob sledování • Významný potenciál řeky Lužnice a návštěvnosti města a zájmového trvající zájem o ní území umožňující dlouhodobé • Husitská historie a povědomost o sledování její dynamiky (např. i městě v tomto směru (např. i místo pohybu cykloturistů na trasách, města v učebnicích) rozprostření turistů po městě) • Dostatek parků – zeleně (např. • Nízké využívání vybraných objektů Tismické údolí, břehy Jordánu, údolí pro kulturní vyžití (např. Střelnice) Lužnice) • Nevyužitý potenciál vodáků na • Přírodní bohatství ve městě a okolí Lužnici ke zvýšení návštěvnosti (rybníky, lesy, rybolov, myslivost, zajímavostí města Jordán, Lužnice) • Neexistence „centrálního“ kulturního • Pozitivní vztah obyvatelstva k městu stánku v oblasti cestovního ruchu • Nedostatečné místní kapitálové • Nízká kriminalita, bezpečná zdroje v investiční výstavbě destinace podnikatelů v oblasti cestovního • Dobrá dopravní dostupnost daná ruchu (např. Housův mlýn, Muzeum lokací na spojnici Prahy a Českých čokolády) Budějovic (silniční, železniční i • Nedostatečná otevřenost služeb autobusová) sportovišť pro veřejnost (zpřístupnění) Návštěvnická atraktivita • Turistický potenciál zájmové území • Nedostatečné vytížení ubytovací a města národního charakteru kapacity
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
126
Silné stránky Slabé stránky • Historická městská památková • Návštěvnost především na jeden den rezervace a s přenocováním pak v průměru cca • Génius loci Starého města a údolí na dvě a půl noci Lužnice • Nižší nabídka doplňkových aktivit • Zájem turistů o husitské muzeum typu aktivní dovolená (lanová centra • Dlouhodobá úspěšná tradice apod.), agroturistika (pobyty na pořádání Táborských setkání farmě) apod. • Pestrost „každodenní“ kulturní • Chybí významný turistický cíl nabídky pro vybrané cílové skupiny mezinárodního významu • Divadlo, jeho existence, pestrost • Nedostatek turistických produktů pro programu a komentované prohlídky cílové skupiny turistů • Tábor jako koncertní síň (místní • Určitá monotónnost nabídky restaurace a kluby) se spektrem cestovního ruchu ve vztahu k historii moderní hudby • Využívání především letní sezóny ze • Pozitivní postavení města u strany domácích turistů příznivců cyklokrosu • Neexistuje komplexní nabídka v mezinárodním měřítku produktů CR, zaměřených na různé cílové skupiny Dopravní a technická infrastruktura CR • Síť městské hromadné dopravy a • Údržba a rekonstrukce místních její návaznost na hromadnou komunikací dopravu • Nepříznivé podmínky pro kongresový • Blízkost železničního a cestovní ruch autobusového nádraží od • Problémy s parkováním; rozdílnost historického středu města potřeb místních obyvatel a turistů Služby a organizace CR a kultury • Etablované turistické informační • Nízké zapojení sídel v zájmovém centrum území do rozvoje cestovního ruchu • Existence několika sdružení s cílem prozatím realizovaného téměř rozvíjet cestovní ruch výhradně městem Tábor • Nejvíce rozvinuté turistické služby • Nízká součinnost s krajskými v zájmovém území partnery v oblasti cestovního ruchu • Turisté hodnotí rozsah a kvalitu (především JČCR a krajský úřad) poskytovaných služeb příznivě • Absence regionálního informačního a • Výrazně dobře hodnocená úroveň rezervačního systému stravovacích služeb • Roztříštěnost organizace kulturních • Dostatek nákupních možností aktivit • Návštěvníci města se opakovaně • Neexistence fondu na rozvoj vracejí vlivem jeho kladného cestovního ruchu hodnocení • Absence typických jídel z doby husitské • Nedostatečná komunikace a kooperace mezi klíčovými činiteli cestovního ruchu v regionu (mezi veřejným a soukromým sektorem uvnitř i navzájem)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
127
Silné stránky Slabé stránky Propagace • Dobrý grafická a obsahová úroveň • Nedostatečné využití osobností vybraných tiskovin působících ve městě (Jan Žižka, • Fungující systém tradiční forma František Křižík, Oskar Nedbal, propagace kombinací tiskovin, Edvard Beneš apod.) internetu a prezentace na akcích a • Nedostatečné využívání všech prvků výstavách marketingového mixu • Orientační značení ve městě • Nedostatečné zacílení propagačních • Turisté hodnotí dobře informace o aktivit městě • Nízké zapojení podnikatelů do marketingových aktivit města • Internetový portál města není pro turisty vlídný, nemá intuitivní vyhledávání, obsahuje často kopie obsahu tiskovin Analýza současného návštěvníka • Významný potenciál domácích • Vysoký podíl jednodenních turistů návštěvníků a turistů z Prahy a • Návštěvníky města jsou převážně Středočeského kraje méně bonitní návštěvníci • Významný potenciál zahraničních • Většina návštěvníků města turistů z Německa a pak Nizozemska nevyužívá město jako jednaný cíl a i Slovenska cesty, ale současně navštíví i jiné • Celkově pozitivní dojem z návštěvy cíle mimo zájmové území • Dobré hodnocení kvality ubytování i stravování • Ceny jsou chápany jako dostupné (jsou mírně vyšší, než v ostatních místech Jižních Čech) Příležitosti Hrozby • Rostoucí poptávka v mezinárodním, • Vzdálenost od Prahy (rychlá národním i regionálním trhu dostupnost může být příčinou i volnočasových aktivit po brzkého opouštění předmětného specializovaných produktových území) balíčcích (cykloturistika, pěší a • Snižující se dynamika nárůstu počtu horská turistika, venkovská a turistů agroturistika, golf, tenis) • Čeští turisté nejsou ochotni podnikat • Postupně docílit vyšší autority výlety s delším dojezdem realizovaných kulturních akcí u • Pocit, že „se tady nic neděje“ návštěvníků (Ohňostroj, Planet • Pasivní očekávání podnikatelů, festival, Léto nad Jordánem apod.) spoléhání se na vnější subjekty • Vzdálenost od Prahy (výstavbou • Znečištění ovzduší vlivem zvyšující dálnice se stává město rychle se dopravy dosažitelné z Prahy a Českých • Podcenění významu cestovního Budějovic) ruchu jako předmětu podnikání a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
128
Příležitosti Hrozby • Stoupající návštěvnost památkových zaměstnanosti objektů • Podceňování přípravy odborníků • Doporučení návštěvy známým v oblasti cestovního ruchu • Provázanost s potenciálem • Nedostatečná podpora rozvoji turistických „atrakcí“ v předmětném cestovního ruchu zejména ve území venkovských oblastech • Oslovení dětí, studentů • Nezachycení trendů ve struktuře • Nenaplněný potenciál turistů ubytování (růst zájmu o kvalitní z Německa hotelové ubytování a ubytování • Finanční a hospodářská krize může venkovského charakteru – přivést více domácích turistů certifikované) • Využít oslavy výročí Jany Husa • Nezachycení trendů po tzv. in house v roce 2015 atraktivitách (ubytování + stravování • Vyšší zapojení msta do mezinárodní + tematické / zábavní / regenerační sítě měst s husitskou tradicí parky a střediska) • Využití trendu v životním stylu – • Hospodářská recese resp. zpomalení zájem o vlastní zdraví a péči o něj ekonomického růstu ve světě a v ČR (wellness) a snižování koupěschopnosti • Možnost čerpání mimořádných obyvatelstva finančních prostředků z národních a • Rivalita a nespolupráce mezi mezinárodních fondů (strukturální zainteresovanými subjekty (veřejná fondy) v období 2007 – 2013 vers. soukromá sféra, mezi (zejména ROP + ostatní programy) jednotlivými subjekty) • Incentivní turistika • Významné rostoucí cílové skupiny seniorů a zájemců o aktivní pobyty a venkovskou turistiku • Stále rostoucí zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
129
C. Návrhová část koncepce 6. Celková vize
Celková vize města Tábora Celková vize představuje očekávaný stav činnosti města Tábora v dlouhodobém časovém horizontu (5 7 let) po realizaci marketingové koncepce a jejich přijatých opatření. Smyslem vize je vymezení prioritních oblastí, na které by měla být soustředěna hlavní pozornost, definice stěžejních cílů a opatření důležitých pro město Tábor v oblasti cestovního ruchu. Z hlediska časového jsou navržené cíle a opatření směřovány k horizontu roku 2010 – 2013 (odpovídá zbývajícímu projektovému období EU) s tím, že jejich další zaměření bude ovlivněno výsledkem jejich průběžného vyhodnocení a možnostmi financování po roce 2013. Celková vize slouží jako základ pro deklaraci strategických cílů a odvození konkrétních opatření, aktivit, projektů a programů včetně finančního zajištění pro naplnění Marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu a kultury v Táboře. Definice vize: „Tábor staví na svém historickém dědictví, které rozvíjí tak, aby zachovávalo jeho významné postavení na trhu cestovního ruchu. Návštěvníci a turisté přijíždějí za poznáním, kulturou a aktivním odpočinkem, protože zde mají k dispozici odpovídající atraktivní zázemí. Harmonicky se vyvíjí vztahy mezi místními obyvateli, podnikateli, samosprávou, spolky a sdruženími a turisty, s cílem získat maximální ekonomickou výtěžnost z cestovního ruchu. Tábor je místem, které nabízí moderní a zajímavé služby s přívětivou obsluhou.“
Hlavní teze
""" Tábor je vnímán jako jedno z významných historických měst Česka. V oblasti nabídky cestovního ruchu je jedním ze čtyř nejnavštěvovanějších měst v jižních Čechách.
""" Koordinace aktivit a řízení cestovního ruchu a kultury v Táboře je na vysoké úrovni a je zajišťována profesionálním týmem odborníků ve spolupráci s podnikatelskými subjekty.
""" Zahraniční i tuzemští návštěvníci a turisté jsou s pobytem v Táboře velice spokojeni, rádi se vracejí i na vícedenní pobyty a předmětné území doporučují svým známým k návštěvě a dovolené.
""" Tábor nabízí spektrum turistických produktů, jejichž obsah je pestrý a uspokojuje vybrané cílové skupiny turistů. Ti si mohou vybrat z široké nabídky kulturních akcí, využívat sportovních zařízení a přírodního potenciálu města a okolí.
""" Kvalita služeb překonává celostátní průměr a zanechává v návštěvnících pocit spokojenosti. Připravena je i nabídka pro
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
130
pobyt náročných skupin turistů přijíždějící za poznáním, kulturou a aktivním odpočinkem.
""" Rozvoj cestovního ruchu se orientuje i na mimosezónní období a zajišťuje větší prosperitu podnikatelům.
""" Turista je v Táboře vítán obyvateli, podnikateli a samosprávou a tomu odpovídá struktura a kvalita poskytovaných služeb, čistota města a i motorizovaní turisté mají k dispozici odpovídající komfort.
""" Průběžně a v dostatečné míře jsou zajišťovány finanční zdroje na realizaci marketingové koncepce ve spolupráci s místními podnikateli, s krajem a s využitím dotačních titulů, sponzorů apod.
""" Technický stav památek je stabilizován a jejich provoz je schopen pružně reagovat na poptávku turistů.
""" V rámci vzdělávacích aktivit připravují podnikatelé v Táboře kvalifikované síly pro profese v oblasti cestovního ruchu.
""" Kapacita ubytovacích zařízení Tábora je dostatečná jak v počtu, tak v jejich kvalitě a struktuře.
""" Tábor je město nabízející kulturní vyžití téměř každý den a ve vybraných termínech absorbuje desítky tisíc návštěvníků kulturních akcí.
""" Turisté v Táboře a okolí pobývají průměrně přes 3 noci. 7. Hlavní strategické cíle
Výčet hlavních strategických cílů Na základě celkové vize byly definovány hlavní strategické cíle, pro které byla následně nalezena vhodná opatření a okruhy aktivity. Realizace těchto aktivit by měla zajistit naplnění opatření a očekávaný rozvoj marketingu míst. Motto: Tábor ladí Hlavní strategické cíle: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základě pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu Rozšíření nabídky turistických produktů umožňující celkové využití kapacity zájmového území a služeb Vytvoření fungujícího sytému řízení a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu a kultury Podpora managementu kvality Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a kultury
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
131
Přehled opatření: Strategický cíl A: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základě pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu A.1 Rámcový plán propagace (součást náplně odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora) A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové aktivity Strategický cíl B: Vytvoření nabídky turistických produktů umožňující celkové využití kapacity předmětného území a služeb B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny, umožňující celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum kulturního vyžití B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů Strategický cíl C: Vytvoření sytému řízení a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu a kultury. C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho koordinační úlohu na úkor vlastní produkce akcí. C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území Strategický cíl D: Podpora managementu kvality D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel D.2 Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu do vzdělávacího procesu D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy Strategický cíl E: Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a kultury E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v poptávaném standardu E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních akcí E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
132
Návrh opatření na dosažení strategických cílů v rámci problémových oblastí
Strategický cíl A: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základě pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle A: A.1 Rámcový plán propagace
Odůvodnění a popis situace: Odbor kultury a cestovního ruchu vytváří každoroční plány činnosti, jejichž obsah je vázán především na čerpání finančních zdrojů z rozpočtu města a nemá zatím dlouhodobý horizont. Tato marketingová strategie však rozšiřuje rozsah marketingového mixu a orientuje ji na využívání nových nástrojů a podtrhuje současné trendy v marketingu cestovního ruchu. Rámcový plán propagace přispívá k racionálnímu využívání finančních zdrojů, zabezpečuje návaznost jednotlivých marketingových nástrojů a tím je dosahováno vyššího synergického efektu, adresnějšího oslovování spotřebitelů a vyšší efektivnosti jejich dopadu. V cestovním ruchu lze dopad zvolených marketingových aktivit odpovědně hodnotit s odstupem až tří let a tak je třeba jejich přípravě věnovat odpovídající prostor, respektovat několikanásobné užití nástrojů a průběžně vyhodnocovat jejich účinek.
Okruhy aktivit naplňující opatření: A.1.1. Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud používaných metod města A.1.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu postavení města v rámci předmětného území Táborska • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na aktivity odpovídající jejich charakteru činnosti, např. katalog incentivního cestovního ruchu, katalog ubytovacích kapacit, gurmánství na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
133
Realizační výstupy: • Zvýšený počet návštěvníků a turistů • Zvýšení počtu marketingových aktivit • Zvýšení zájmu cestovních kanceláří a novinářů (domácích i zahraničních) • Zvýšení opakovaných pobytů turistů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
134
A.1.1. Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud používaných metod města V současné době používané propagační nástroje, které slouží k zviditelnění turistického potenciálu a služeb v cestovním ruch v zájmovém území Táborska, bude účelné obohatit o další. Ty budou zaměřeny na vyšší formu zacílení na spotřebitele a na prodej produktů. Jejich spektrum je v obecné podobě popsáno takto: Popis základních metod a cílů propagace Základní cíle: • informovat o turistické nabídce zájmového území prezentace jednotlivých prvků turistické nabídky, vyvolání povědomí o nově uváděné nabídce na trh, oslovení vybraných cílových skupin a zdrojových destinací • přesvědčovat potenciálního návštěvníka o tom, že nabídka Táborska je lepší v porovnání s konkurencí s důrazem na chování místních obyvatel a pracovníků služeb • zvýšit věrnost současných návštěvníků k produktu, přimět potenciálního návštěvníka k uzavření obchodu • připomínat turistickou nabídku zájmového území tam, kde je možné turistické produkty nakoupit Každá propagace je součástí marketingového mixu, který by měl být kombinací následujících prvků: • Reklama • Osobní prodej • Podpora prodeje • Interní reklama • Public relations Propagační mix bude zacílen na vybrané cílové skupiny konečných spotřebitelů – návštěvníků a turistů a na zprostředkovatele prodeje, především turistická informační centra, při prodeji vstupenek do objektů apod. Prvky propagačního mixu: • Reklama Reklama Táborska, s důrazem na město Tábor a jeho turistický potenciál formou turistických produktů musí být prováděna cíleně, plánovaně a systematicky. Reklama je doporučována zejména pro vytváření image města Tábora jako historického, husitského města s pestrým kulturním vyžitím pro ty oblasti, kde není možné použít osobní prodej. Táborsko a město Tábor by mělo používat tyto techniky reklamy:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
135
o informační tiskoviny (katalogy, brožury, tiskoviny, letáky atd. z vlastní produkce, včetně cílené distribuce a reklamních sdělení ve vybraných tiskovinách jiných subjektů) o noviny (celostátní deníky víkendové přílohy, regionální noviny) o časopisy (především pro širokou veřejnost, ve velmi omezené míře pro odbornou veřejnost) o TV (dokumentární pořady o potenciálu a o akcích pro zlepšení image Tábora) o venkovní reklama (citylight) v Praze, popř. v Českých Budějovicích a Plzni o reklama v hromadných dopravních prostředcích (vlaky ČD projíždějící trasu Praha – České Budějovice, resp. Písek – Jihlava, dálkové autobusové spoje projíždějící Táborem) o direct mailing – např. pro první představení turistických produktů touroperátorům o internet – vícejazyčná vlastní webová prezentace (němčina, angličtina, čeština a dále v jazycích podle cílových skupin), reklama na vybraných portálech (např. jízdní řády, kulturní kalendáře) o promo akce (např. v nákupních střediscích či vybraných místech soustředěného pohybu místních obyvatel a turistů Prahy, Plzně a Českých Budějovic) • Osobní prodej Realizuje se prostřednictvím telefonu nebo osobního setkání. Nevýhodou jsou zejména vysoké časové a finanční náklady. Je zde možnost přímo uzavírat obchody. Je optimální v pozdějších fázích zavádění turistických produktů. Měl by se týkat zejména prodejců, kteří v podstatě uzavírají obchod s potenciálním návštěvníkem. Měl by se také realizovat ve vztahu k nejvýznamnějším partnerům (zprostředkovatelům služeb např. nejvýznamnějším touroperátorům). S nimi je nejvhodnější jednat vždy osobně. Osobní prodej totiž umožňuje poskytovat nejvíce konkrétních a detailních informací. Zprostředkovatelé služeb musejí mít výborné informace, aby mohli komunikovat s konečnými zákazníky. Ve vztahu ke klíčovým klientům je osobní kontakt stejně důležitý. Dále by se měl osobní prodej týkat turistických informačních center v zájmovém území, která by měla prodávat turistické produkty konečným spotřebitelům, při respektování zákona č. 159. Klíčovým slovem spojení osobní prodej není slovo "prodej", ale slovo "osobní"! Osobní prodej umožňuje na druhé straně také získávat velmi kvalitní informace o konkurenčním prostředí a o potřebách konečných zákazníků. Tuto funkci by měl v počátečním stadiu zavádění turistických produktů plnit především odbor cestovního ruchu a kultury. • Podpora prodeje Kombinuje výhody reklamy a osobního prodeje. Zákazníkovi je dán motiv k okamžitému nákupu. Rychle zde funguje zpětná vazba. Umožňuje důležitý
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
136 prvek další možnost komunikace se zákazníkem. Problémem však bývá krátkodobost efektu a nestálost takto získaných klientů. Tato technika musí být z dlouhodobého hlediska podporována ostatními propagačními technikami. Podpora prodeje dokáže zajistit výrazné zvýšení prodeje během krátké doby, dokáže přimět zákazníka, aby si vyzkoušel poskytované služby, a dokáže zvýšit mimosezónní prodej. Použití podpory prodeje v tomto útlumovém období je nejvýznamnějším využitím této formy propagace. Podpora prodeje je velmi úzce spojena s interní reklamou. Doporučujeme použít tyto techniky podpory prodeje: o seznamovací zájezdy (fam trips) o programy uznání jako ocenění pro nejlepší zprostředkovatele turistických produktů (na závěr vybrané soutěže nebo hodnocení podle kritérií, uzavření turistické sezóny atd.) uznání nemusí být peněžité, ale velký význam má prezentace odměněných v časopisech, novinách atd., jedná se často o velmi prestižní záležitost o soutěže, loterie, prémie o prodejní výstavy a veletrhy o vzdělávací semináře, odborná setkání, recepce pro zprostředkovatele služeb cestovního ruchu (zejména pro touroperátory) o vizuální pomůcky (videokazety, katalogy, ...) • Interní reklama Jedná se o prostředky vnitřně stimulující prodej. Jde především o místní veřejný informační systém a turistická informační centra. Prostředky interní reklamy jsou především plakáty, nápisy, vývěsní tabule, billboardy atd. Součástí interní propagace jsou také propagační brožury, katalogy, plakáty, reklamní předměty poskytované zprostředkovatelům služeb, aby je mohli nabídnout konečným zájemcům. • Vztahy s veřejností (Public Relations) Hlavním cílem public relations (PR) je budování trvalých vztahů s veřejností. Není možné poskytovat informace jen v případě pozitivních nebo negativních událostí a jako reakci na vnější podnět. Je třeba vytvořit průběžný dlouhodobý plán práce v rámci PR. PR zahrnují všechny aktivity, které jsou používány k udržování a zlepšování vztahů s ostatními organizacemi a jednotlivci, kteří v oblasti cestovního ruchu působí anebo mohou rozvoj cestovního ruchu regionu ovlivnit: o široká veřejnost zájmové oblasti o spolupráce s partnery v zájmové oblasti o vztahy se vzdělávacími institucemi v oblasti cestovního ruchu o vztahy s dodavateli služeb, dopravci a zprostředkovateli služeb o vztahy s úřady o vztahy se zákazníky o ostatní vztahy
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
137
Pro vytvoření dobrých vztahů s veřejností se nejčastěji využívají tyto techniky public relations: o tiskové zprávy a konference o slavnosti a společenské akce o tiskové a odborné semináře o setkání různých skupin podnikatelů a partnerů o aktivní členství v důležitých sdruženích a asociacích o marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou sloužit pro public relations, pokud jsou pozitivní) (Viz Příloha 11: Plán propagace str.219 )
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
138
A.1.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů Téměř celorepublikovým problémem je nedostatek suvenýrů charakterizující turistické destinace či vybrané turistické cíle. Suvenýr by měl plnit i roli připomínající nosná propagační témata při dodržení určité míry vkusu. Za tímto účelem by mělo město Tábor vyhlásit soutěž o nejlepší návrh suvenýrů a to pro tři cílové způsoby využití: • Suvenýry (dárky) k udržení zájmu turistů , kteří již Tábor navštívili. Rozdávat je jako poděkování za návštěvu, a to v hotelích, restauracích, na akcích (snažit se je distribuovat návštěvníků města a turistům např. za odpověď na vybranou otázku). Totéž uskutečnit pro obchodní návštěvy všech firem působících na daném území. Distribuovány by měly být nejlépe zdarma, po distributorech však požadovat zprávy o počtu rozdaných suvenýrů, popř. podrobnější informace, které by umožnily vyhodnocovat dopad opatření. Za účelem vyšší kontroly provádět distribuci k partnerům po menších dávkách a monitorovat tím i soulad s celkovou návštěvností města. • Suvenýry k prodeji za „rozumnou cenu“ na úrovních 60 – 80 Kč, 150 200 Kč a 250 – 300 Kč. Měly by vyjadřovat husitství (např. husitský vůz, některé zbraně, káď s penězi a zlatem), historii (např. Kotnovská věž, repliky mincí z Táborského pokladu). Námět a tvar suvenýru přizpůsobit vybraným cílovým skupinám (např. školní mládež, aktivní turisté, milovníci historie a husitství). • Dárkové předměty pro významné návštěvy města, obchodní kontakty apod. Tyto předměty by měly být ve vyšší ceně a vyšší náročnosti. Kromě volné a řízené distribuce je lze pustit i do vybrané prodejní sítě. Soutěž hradit z prostředků města na cestovní ruch, popř. ještě se sdružením finančních prostředků od vybraných partnerů působících ve městě. V další etapě město vyhlásí na své náklady soutěž na zajištění výroby suvenýrů a dárků. Město podpoří výrobce spoluprací na zajištění prodejní sítě (TIC a turistické cíle ve správě města a motivační nástroje pro další prodejní místa). Součástí monitoringu návštěvnosti předmětného území bude evidence prodaných a rozdaných suvenýrů a dárků. Vhodnou alternativou by bylo, kdyby město nakupovalo od výrobce v etapách suvenýry a dárky a samo bylo „velkoprodejcem“. Ze zvolené marže by bylo možné obohacovat fond cestovního ruchu. Taktéž by bylo možné praktikovat osvědčené pravidlo, že nejlepší kontrolou obchodního procesu je kontrola „korunou“ – přes účetnictví.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
139
A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer
Odůvodnění a popis situace: Současné trendy propagace a využívání technických nástrojů dávají předpoklady pro vizuální prezentaci míst. Stále stoupající užívání internetu dává možnost tomu, aby potenciální návštěvník získal základní vizuální informaci o místě, která ho motivuje k vyhledání dalších potřebných informací pro přípravu cesty a pak se soustředil na získání zážitku přímo v předmětném místě. Užití internetových kamer začne jistě na portálu města Tábora, ale postupně se prolinkuje na další webové prezentace, prioritně ostatních turistických cílů v předmětném území. Vyšším stupněm užití kamerového systému může být za určitých podmínek i zařazení získaných obrazových vjemů do systému, jehož nabídka je denně prezentována na televizi ČT2 a na satelitní televizi TW1 (příklad Doksy Máchovo jezero a další místa v Česku na http://www.tw1.at/jart/prj3/tw1/website.jart?rel=de&content id=1139274198299). Také lze umísit nabídku města na http://www.holidayinfo.cz/leto/strediska.php?lang=1&ro=2&rg=11&loc=7&cat=4 8&frm=info&pic=0&frm=info&cat=48&rg=11&loc=20&FN=LIST&RG=OG&ID=10 00021&PLANNER=TRUE , podobně jako jiná česká města. Kamery lze využít i pro sledování návštěvnosti města – viz A.3.2.
Okruhy aktivit naplňující opatření: A.2.1. Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat kamerami A.2.2. Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech A.2.3. Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v zahraničí
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad (v rámci řešení komplexnějšího projektu, např. marketingového mixu)
Realizační výstupy: • Zvýšení počtu lidí, kteří se vizuálně seznámí s Táborem a okolím • Zvýšení návštěvnosti • Rozšíření informovanosti o potenciálu předmětného území prostřednictvím webových prezentací dalších turistických cílů, s kterými je tímto způsobem navázána spolupráce
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
140
A.2.1. Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat kamerami Výběr zobrazených objektů by měl odpovídat dominantním motivátorům, kterými chce město přilákat turisty. K nim patří: • Historie, husitství (např. snímání Žižkova náměstí) • Příroda (např. snímání toku Lužnice s možným zobrazením části městské zástavby, se splavem apod.) • Městský život (např. snímání ulice T. G. Masaryka, za účelem prezentace života ve městě). Prostor, který bude vyčleněn obrazu z této kamery, by mohl být využit v době konání významných akcí nahrazen záběry ukazující průběh akcí (např. Táborská setkání, Reprezentativní slavnosti piva a minerálních vod, Husitské dny, Táborské kulturní léto, Léto nad Jordánem) A.2.2. Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech Základním portálem pro prezentaci snímků z kamer je portál města Tábora. Snahou by mělo být umístit obraz na weby významných turistických cílů na Táborsku a dále prezentující region jižní Čechy. V roce 2010 je soustředit na Chýnovské jeskyně, zámek Bechyně, zámek Chotoviny a portál regionu Jižní Čechy a portál Jihočeského kraje. Po získání zkušeností by bylo účelné v roce 2011 oslovit s možností umístit obraz kamer na portálech partnerských měst. A.2.3. Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v zahraničí Užití kamerového systému, resp. obrazu z něj, na portálech systematicky nabízející turistický potenciál vybraných míst v Česku může být zajímavou prezentací. Struktura diváků, např. pořadu Panorama na ČT2 či na portálu televize TW1 či v systému společnosti Sitour, může být oslovena i ne ryze zimní nabídkou a toto určité překvapení může být účinné. Vždy je účelné doplnit obrazovou informaci o textovou, odkazující především na web města Tábora. A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové aktivity
Odůvodnění a popis situace: Skladba a způsoby chování návštěvníků jsou důležitým zdrojem informací pro cílenou propagaci a tvorbu nabídky vhodných produktů pro umístění na trhu cestovního ruchu. Doposud vyvíjené marketingové aktivity byly realizovány na základě zkušeností odborných pracovníků z oblasti cestovního ruchu a sledování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
141 návštěvnosti formou počtů prodaných vstupenek. Tato marketingová strategie vychází z šetření a výzkumů, které vznikaly v rámci celostátních šetření (např. hraniční statistky pro potřeby Satelitního účtu cestovního ruchu (Stem/Mark), monitoring návštěvníků turistických regionů, oblastí a míst národních produktů (CzechTourism), tak šetření pro účely této strategie. Statistiky ČSÚ jsou v současnosti agregovány hlavně za kraje, podrobnější informaci neposkytují, či jen s nízkou validitou.
Okruhy aktivit naplňující opatření: A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů A.3.2. Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského úřadu při získávání dat) A.3.3. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu postavení města v rámci předmětného území Táborska • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů, které jsou dominantními hráči na trhu cestovního ruchu a informace získané z výzkumů jsou pro ně potřebných „zbožím“ • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje Realizační výstupy: • Zvýšení povědomí o poptávce zahraničních a domácích návštěvníků a turistů • Zvýšení dopadu přijímaných marketingových aktivit
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
142
A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů Současná charakteristika Definování cílových skupin turistů je důležitým zdrojem informací pro přípravu a realizaci kvalitní, efektivní marketingové komunikace, pro tvorbu nabídky turistických produktů s hlavním záměrem zvýšit návštěvnost Tábora a jeho okolí. Opírá se zejména o výsledky šetření realizovaných pro účely této strategie a analýzu informací získaných z dalších zdrojů (především výsledky Monitoringu návštěvníků v turistických regionech, který realizoval CzechTourism a výsledky Příjezdového cestovního ruchu, šetření prováděných dlouhodobě na hraničních přechodech). Pro předmětné území města Tábora jsou typické a v současnosti využívané tyto tematické oblasti , které motivují k jeho návštěvě: Primární
""" Poznávací turistika (památky, historie, husitství, příroda)
""" Návštěvy významných kulturních a sportovních akcí
""" Turistika v přírodě s důrazem na pěší turistiku a cykloturistiku
""" Vodáctví a využívání dalších vodních ploch Sekundární
""" Společenský život a zábava
""" Venkovský cestovní ruch a agroturistika
""" Církevní cestovní ruch
""" Incentivní cestovní ruch Dá se říci, že „ jede historie, kultura a aktivní pohyb“. Z hlediska struktury návštěvníků a turistů navštěvují město Tábor a jeho okolí: Primární
""" Lidé ve věku 26 až 49 let, převážně s partnerem či známými
""" Rodiny s dětmi Ze zahraničí přijíždějí více také starší turisté (senioři). Sekundární
""" Školní výlety
""" Vodáci
""" Spektrum návštěvníků odpovídající náplni významných kulturních a sportovních akcí Dá se říci, že „ střední generace a rodiny s dětmi, po souši i po vodě“. Z porovnání s dalšími dostupnými zdroji vyplývá, že národnostní složení návštěvníků Tábora neodpovídá plně struktuře turistů Česka. Zatímco typický návštěvník Česka pochází z jedné ze zemí sousedících, Tábor významně častěji navštěvují i turisté ze vzdálenějších zemí. Němci a Nizozemci se téměř
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 143 rovnoměrně podílejí na 50 % návštěvnosti . Dále hrají významnou roli turisté z Velké Británie, Rakouska, Slovenska a Francie. Strukturu doplňuji Američané a Belgičané. Dá se říci, že „ti co jezdí cyklokros“. Čeští turisté navštěvují Tábor většinou v rámci jednodenního výletu. Zhruba polovina tuzemských turistů přicestovala do Tábora ze vzdálenosti více než 100 km od místa bydliště. Největší zdrojovou destinací je pro Tábor město Praha , což platí tradičně i pro ostatní místa. Dále hrají významnou roli sousedé v Středočeském kraji . V době konání významných akcí přijíždějí obyvatelé Jihočeského kraje . Vzdálenější kraje nemají výrazné rozdíly a liší se podle druhu analýzy. Např. z návštěvníků TIC hrají významnou roli obyvatelé Libereckého, Jihomoravského a Plzeňského kraje, u šetření při Táborských setkání i z kraje Vysočina. Dá se říci, že „zase ti Pražáci, sousedé Středočeši a naši jihočeští spoluobčané“. Podle oslovených táborských podnikatelů by bylo nejlepší do města přilákat turisty vyznačující se těmito charakteristikami:
""" turisté ve věku 30 – 44 let (v druhé řadě i 45 – 59 let)
""" turisté z ciziny obecně (v druhé řadě z Česka)
""" turisté se zájmem o historii (v druhé řadě o kulturu)
""" turisté, kteří by plánovali se v Táboře zdržet ideálně 1 týden (v druhé řadě 2 – 3 dny)
""" turisté, kteří by přijeli do Tábora na odpočinkovou dovolenou (v druhé řadě za kulturou)
""" turisté reprezentující střední vrstvu – bohatší klientelu (v druhé řadě rodiny s dětmi) Dá se říci, že „každý, kdo se zajímá o historii, kulturu a může utrácet, je dobrý“. Z výsledků monitoringu vyplývá, že Tábor je místem s návštěvností odpovídající obdobným místům v Česku. Vhledem k tomu, že neexistuje zatím monitorovací systém jasně kvantifikující návštěvnost místa, lze pouze odhadnout návštěvnost s využitím návštěvnosti vybraných turistických cílů a vybraných akcí. Také lze odvodit návštěvnost na základě principu v jiných městech. Tak lze odhadnout počet návštěvníků a turistů za rok mezi 150 – 250 tisíci . Rozptyl je dán především počtem návštěvníků, kteří nevyužili žádnou v současné době monitorovanou nabídku. Zhruba 2/5 z nich tvoří zahraniční návštěvníci a turisté. Pro účely absolutní kvantifikace u zahraničních hostů je racionální držet se nižšího limitu a tak jich za rok přijíždí cca 60 – 80 tisíc. Způsobeno je to tím, že tito využívají turistických cílů, které jsou součástí monitoringu. Dá se říci, že „prostor máme pro mnoho dalších turistů“.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 144
Cílové skupiny v dalším období V současném období, které je ovlivněno dopadem hospodářské krize, není racionální orientovat se na nové zákazníky. Podle zkušeností některých cestovních kanceláří (např. ATIS) je získání turisty k opakované návštěvě destinace cca sedmkrát levnější, než získání nového turisty. Podle Pavla Řehulky, odborníka na marketing, platí obecně pravidlo, že získání nového zákazníka je šestkrát dražší, než si udržet stávajícího. Pro roky 2010 a 2011 je tudíž účelné volit tyto cílové skupiny: Tematická oblast:
""" poznávací turistika
""" akce Táborská setkání, Léto nad Jordánem, Planet festival, Husitské dny
""" turistika v přírodě
""" vodáci na Lužnici Struktura:
""" lidé ve věku 36 a 49 let, převážně cestující s partnerem či známými
""" rodiny s dětmi Zdrojové destinace v Česku:
""" Praha
""" Středočeský kraj
""" Jihočeský kraj Zdrojové destinace v zahraničí:
""" Německo
""" Nizozemsko
""" Rakousko Komentář: Nizozemci v posledním roce výrazně opouštějí pozice v návštěvnosti Česka (poznali nás, už u nás není tak lacino, díky hospodářské krizi omezují cestování). Mělo by tudíž jít především o udržení jejich povědomí, které u nich má Tábor jako česká mekka cyklokrosu. Pravidlo, že je racionální oslovovat již oslovené, by také mělo platit u partnerských měst Tábora. Zatím téměř neanalyzovanou cílovou skupinou jsou vodáci na řece Lužnici. Lze předpokládat, že pochází z různých míst Česka (i zahraničí) a tak propagace aktivit a atraktivit města Tábor a jeho okolí u nich by mělo zajistit jejich dobré povědomí o místě, které mohou zužitkovat při další návštěvě. Naplňování opatření z této strategie umožní systematickou přípravu na oslovení a uspokojení poptávky dalších cílových skupin (nad rámec používaných v letech 2010 – 2011) v letech 2012 – 2013: Tematická oblast:
""" Incentivní cestovní ruch
""" Společenský život a zábava
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 145
Struktura:
""" Školní mládež
""" Senioři Zdrojové destinace v Česku:
""" Vysočina
""" Jižní Morava
""" Liberecký kraj Zdrojové destinace v zahraničí:
""" Slovensko
""" Velká Británie
""" Francie
""" (Rusko) – zvyšuje se jejich podíl v návštěvnosti Česka, dosti utrácejí, je však náročné nalézt pro ně motivátor v návštěvě (např. jako doplněk jejich pobytu v západočeských lázních či v Praze) Z pohledu zahraničních turistů lze cílové skupiny ještě blíže definovat: Němci
""" německá mládež organizované cesty za poznáním, např. jako doplněk k jejich cestě do Prahy (bude vždy větším tahákem)
""" mladé dvojice bez dětí – přijíždějí za zábavou a odpočinkem, nadprůměrně utrácejí
""" senioři – jezdí za poznáním nebo za odpočinkem
""" turisté motivovaní historickými vazbami obou zemí a příbuzenskými vazbami Rakušané
""" výletník z příhraničí (často za stravou a krátkodobým zážitkem)
""" senioři – vyhledávají relaxační pobyty
""" aktivní turisté se zájmem především o cykloturistiku
""" rodiny s dětmi – připravené pobyty prodávané prostřednictvím cestovních kanceláří (jsou poměrně zvyklý na pobyty na venkově a agroturistiku) Slováci
""" především návštěva příbuzných či známých, obchodní cesta a rekreace a zábava
""" jezdí individuálně a automobilem Nizozemci
""" rodiny s dětmi – prioritně pobývají v kempech
""" senioři – za poznáváním a to často organizovaně, např. jako doplněk k jejich cestě do Prahy (bude vždy větším tahákem)
""" zážitková turistika, spojení s gastronomií (pivo) Angličané
""" poznávací turistika – historie
""" relaxační pobyty v náročnějších zařízeních
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 146
Francouzi
""" studenti a mladí lidé – poznávací „party“ lidí, vyhledávají si cíle na internetu a zohledňují nižší ceny
""" „prázdné hnízdo“ (lidé, kterým odrostly děti a rozhodují se o využití času výhradně sami) a senioři – památky, historické objekty a události, cestují i organizovaně a vyhledávají průměrná ubytování „rodinného“ charakteru
""" častý zájem o Prahu a Český Krumlov by bylo možné využít i pro Tábor
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 147
A.3.2. Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského úřadu při získávání dat) Základním kontrolním prvkem pro monitorování úspěšnosti (i neúspěšnosti) přijímaných opatření, ale také pro ověřování dopadu vývoje v cestovním ruchu na návštěvnost předmětného území Táborska je sledování návštěvnosti, obsazenosti ubytovacích kapacit a ekonomické výtěžnosti. Z provedené analýzy vyplývá, že návštěvnost jednotlivých objektů se sleduje poměrně přesně a dlouhodobě podle počtu prodaných vstupenek. Městský úřad sleduje i poplatky z ubytování (potřebou je zpřesnit vykazování těchto čísel v jednotném formátu), které ve spojení se statistikou počtu lůžek lze také využít pro sledování dynamiky návštěvnosti Tábora. Dalším údajem je počet obsloužených návštěvníků v turistických informačních centrech. Podstatnou podmínkou pro validitu sbíraných dat je stabilita metodiky sběru. Především u vstupného do objektů se metodika někdy mění a pak jsou čísla zkreslená. Ve městě je řada památkových objektů a tak nelze hovořit o celkové návštěvnosti města součtem prodaných vstupenek, protože návštěvník je započítán podle počtu jím navštívených objektů. Stanovit jednotnou metodiku sledování návštěvnosti je proto velmi obtížné a lze to řešit kombinací několika vybraných kritérií. Námět na sledování návštěvnosti kamerovým systémem. V současné době město Tábor kamerový systém pro jakoukoliv prezentaci nevyužívá. Často je u nás takový systém využíván jako okamžité informování o povětrnostních podmínkách v daném území, především u horských středisek. Kamerový systém lze však využít i pro sledování dynamiky návštěvnosti zvoleného prostoru. Příkladem je rakouské měst Wels (partnerské město Tábora), jehož způsob sledování lze dokumentovat na http://www.stadtmarketing wels.at/stmwels/site/306362188539299133_306385494910895524~306385859 177809319~305009606189318262_305009606189318262,de.html. Umístěním kamer na tradičních procházkových trasách turistů městem umožní objektivní sledování návštěvnosti. Nelze očekávat přehled o absolutním počtu návštěvníků, lze sledovat návštěvnost v závislosti na denní a roční době, získat přehled o vlivu počasí na návštěvnost apod. Po určité době může být vysledována případná závislost mezi návštěvností památkových objektů a sledovaným počtem osob pomocí kamerového systému. V závislosti na složitosti komunikací spojujících jednotlivé zajímavé turistické cíle může být kamer více, čímž lze získávat přesnější data. Doporučení pro následující období: • Vytvořit metodiku a realizovat systém vyhodnocování návštěvnosti s tím, že zvolený způsob, který bude domluven s jednotlivými správci objektů, se nebude měnit po dobu min. pěti let. Výběr objektů bude zahrnovat hlavní turistické cíle, ale i cíle v předmětném území, čímž lze hodnotit zájem o turistický potenciál předmětného území. Mezi sledované objekty začlenit např. Táborské muzeum, Táborský poklad, zámek Bechyně, Chýnovské jeskyně, zámek Chotoviny, zříceninu hradu Dobronice, rozhledna Hýlačka, památník E. Beneše v Sezimově Ústí, počet vodáků na Lužnici, počet ubytovaných v hotelu Dvořák a dalších třech
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 148
hotelech v Táboře + tři vybraná ubytovací zařízení na Táborsku, počet cykloturistů na trasách procházejících Táborem… U většiny objektů lze monitoring realizovat na základě prodaných vstupenek, u některých by bylo nezbytné vytvořit monitorovací systém – tj. u sledování vodáků na Lužnici, sledování cykloturistů. Vhodnou techniku v současné době nabízí několik firem, speciálně pro cyklotrasy a cyklostezky např. Partnerství o.p.s. (http://www.partnerstvi ops.cz/p 12414). Frekvenci sběru dat stanovit vždy k poslednímu dni v měsíci s tím, že v zimním období budou objekty s typicky letní nabídkou ze sledování vyřazeny. Operativně zpracované výsledky dodat k maximálnímu spektru podnikatelských subjektů v regionu. Každé tři měsíce (podle ročních období) pak provádět komplexní vyhodnocení, sloučení všech sledovaných způsobů. • Využívat k monitoringu i návštěvnost koupaliště a kulturních akcí s vědomím určitého zkreslení daného především tím, že místa jsou výrazně navštěvována domácími obyvateli. • Posuzovat výši poplatků z ubytování, k čemuž je potřeba zintenzívnit (zpopularizovat) jeho výběr a zpřesnit jejich výkaznictví. • Zvážit zařazení do monitoringu i poplatků z parkovného. Vliv parkování místních obyvatel lze eliminovat, resp. kvantifikovat na základě dlouhodobého sledování dynamiky vývoje ve vztahu k sezónnosti, k termínům konání kulturních a sportovních akcí, apod. • Využít nový prvek sledování návštěvnosti místa – kamerový systém. • Sledovanost prodeje jednotlivých turistických produktů.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 149
A.3.3. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky Sestavení strategického dokumentu s návrhy opatření, která povedou k dosažení stanovených cílů, se neobejde bez následného kroku, kterým je průběžný monitoring toho, nakolik jsou opatření ve městě realizována, nakolik jsou účinná a zda přinášejí kýžený efekt. Efekt se nejzřetelněji projeví v profilu návštěvníků, který zahrnuje následující charakteristiky: • počet návštěvníků • struktura návštěvníků • délka pobytu • hodnocení navštívené lokality (spokojenost, pozitiva, negativa, návrhy na zlepšení) • loajalita (ochota opakovaně se vracet a místo doporučit ostatním) Efektivní monitoring by měl být založen na následujících podmínkách: • pravidelnost a dlouhodobost , za optimální považujeme sledování vývoje každý třetí rok • z časového hlediska neměnná základní metodika sledování • detailní analýza zjištěných dat • aplikace zjištěných informací do praxe Rámcová představa o realizaci monitoringu: • Termín: 1x za 3 roky • Metoda: Statistické šetření mezi návštěvníky • Cílová skupina: tuzemští i zahraniční návštěvníci , a to bez ohledu na to, zda se v místě zastavili jen na velmi krátkou dobu nebo zde tráví několik dní. Jde o osoby, které v Táboře a okolí dlouhodobě nežijí, nepracují nebo nestudují. Důvod pobytu může být jakýkoli, k hlavním pak patří turistika a pracovní návštěvy. • Metoda sběru dat: individuální face to face dotazování prováděné na různých místech v turisticky atraktivních lokalitách. Jde o metodu, která má dobrou návratnost, umožní cílený kontakt s osobami patřícími do cílové populace a zejména dává možnost oslovit „jednodenní“ návštěvníky, kteří by jinak ze vzorku úplně vypadli. Dotazování bude prováděno podle pevně strukturovaného dotazníku . Základní metodou sběru dat je náhodný reprezentativní výběr prováděný na místech dotazování. o Velikost vzorku: cca 500 respondentů Výzkum je možné provádět „na dvakrát“ – v turistické špičce (300 respondentů) a v turistickém sedle (200 respondentů). • Dotazník: Tazatelé budou mít k dispozici dotazník v několika jazykových verzích (angličtina, němčina) a výhodou budou i jazykové mutace v nizozemštině a francouzštině. Dotazník v češtině bude sloužit i pro návštěvníky ze Slovenska. Dotazník bude tematicky pokrývat všechny sledované okruhy otázek. Těmito tématy jsou zejména:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 150
o Důvody návštěvy místa a účel pobytu o První nebo opakovaná návštěva o Zdroje informací, ze kterých čerpali před cestou o Délka pobytu o Způsob ubytování o Kolik peněz v místě utratí o Struktura výdajů o Spokojenost s jednotlivými stránkami pobytu o Přitažlivost místa o Vůle dané místo znovu navštívit nebo je doporučit svým známým o … a další podle potřeb jednotlivých památek • Délka dotazníku naše doporučení: dotazník by neměl být delší než 15 minut. • Orientační cena (závislá na délce dotazníku, počtu dotázaných, formě závěrečné zprávy, počtu prezentací) takového výzkumu se pohybuje okolo 150 000 – 200 000 Kč.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 151
Strategický cíl B: Vytvoření nabídky turistických produktů umožňující využití celkové kapacity předmětného území a služeb
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle B: B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny umožňujících celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny
Odůvodnění a popis situace: Turistický produkt cestovního ruchu, tzv. balíček služeb a zážitků, je v posledních letech na trhu cestovního ruchu základním předpokladem obchodního úspěchu a je stále více žádán především ze strany zahraničních klientů, cestovních kanceláří a zaměstnavatelů. V současnosti město Tábor nenabízí turistické produkty, které řeší určitá spektra cílových skupin. Za produkty by bylo možné z určitého úhlu považovat nejvýznamnější kulturní akce a dva průvodce městem – audioprůvodce a Tábor – památky a zajímavosti historického centra. Předpokladem vytvoření produktů je kvalitní spolupráce více subjektů (včetně podnikatelských), která zatím není na odpovídající úrovni. Důležitá je spolupráce s regionálními, nadregionálními a zahraničními cestovními kancelářemi a agenturami, které jsou schopné vybrané produkty umístit na trhu cestovního ruchu. K nim lze v poslední době zařadit i agentury nabízející tzv. zážitky. Tvorba těchto specifických produktů by mohla ovlivnit i prodloužení délky pobytu turistů v sezóně, přispět k prodloužení hlavní sezóny a alespoň částečně zvýšit zájem turistů o mimosezónní pobyty. Také by mohly oslovit současné cílové skupiny, které přijíždějí do předmětného území, novými nástroji a přilákat nové cílové skupiny, či zvýšit jejich podíl na návštěvnosti. Pro město Tábor je dominantní potřebou, aby turisté přespali minimálně dva až třikrát.
Okruhy aktivit naplňující opatření: V zásadě lze turistické produkty pro účely této strategie rozčlenit na produktové a infrastrukturní. B.1.1. Zpracování metodiky tvorby turistických produktů B.1.2. Turistické produkty neinvestiční B.1.3. Turistické produkty investiční
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor na neinvestiční i jako spolufinancování na investiční produkty • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování produktů, které obsahují nabídku i území příslušných obcí Táborska – na neinvestiční produkty • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad na vybrané investiční i neinvestiční produkty • Podnikatelské subjekty na investiční produkty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 152
• Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na vybrané produkty.
Realizační výstupy: • zvýšení počtu turistických produktů • zvýšení počtu tuzemských a zahraničních cestovních kanceláří zajišťujících pobyt turistů • počet prodaných turistických balíčků • nárůst návštěvnosti i v mimosezónních obdobích
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 153
B.1.1. Zpracování metodiky tvorby turistických produktů Návrh metodiky pro přípravu a vývoj nových produktů cestovního ruchu V rámci navrhované Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor byla identifikována jako jedna z rozvojových aktivit oblast „Rozvoj produktů cestovního ruchu“. Příprava „produktů“ a „produktových balíčků“ je komplikovanou záležitostí, zejména z pohledu nutnosti zainteresovat do takovýchto aktivit různé skupiny subjektů, resp. managementů. Na přípravě a zejména na následné realizaci by měli zpravidla participovat: a) veřejno správní instituce, zejména municipality b) cestovní kanceláře c) ubytovatelé d) stravovatelé e) provozovatelé atraktivit f) organizátoři akcí g) dopravci h) asociace, sdružení a jiné společenstva z dané oblasti (např. Klub českých turistů, ……, atd.) i) reklamní, inzertní agentury j) výrobci (zejména produktů charakteru suvenýrů nebo místních specialit), poskytovatelé služeb (navazujících na služby cestovního ruchu) a obchodníci (zejména provozovatelé maloobchodu) k) atd. Vzhledem k často ne zcela totožným zájmům bývá proto velmi náročné sestavení společných produktových nabídek – balíčků. Nejlepší cestou je proto začít od jednodušších balíčků, na kterých se ověří schopnost vzájemné komunikace a spolupráce. Jako určitý startovní materiál pro management, mající na starost rozvoj produktů cestovního ruchu v Táboře, je předložen návrh metodiky přípravy produktů a následně několik rámcových návrhů spíše jednodušších produktových balíčků.
Struktura produktového balíčku Při přípravě produktů by měly být posouzeny a vzaty v úvahu následující fakta: 1. Charakteristiku cílové skupiny klientů 2. Marketingový název produktu – měl by být jednoduchý, dostatečně lákavý a srozumitelný pro cílovou skupinu 3. Charakteristiku produktu z pohledu: a. Určení – např. propagace regionu, vícedenní rekreace atd. b. Náročnosti (délka tras, převýšení, teplota vody, fyzická náročnost, náročnost terénu, náročnost na vybavení atd.) c. Využitelnosti – roční období, počasí, atd. d. Dostupnosti – dopravní, časová 4. Zajištění a dostupnost hlavních atraktivit – např. otevírací doba a přístupnost hradů, zámků, muzeí, rozhleden atd.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 154
5. Zajištění a dostupnost doplňkových a alternativních atraktivit – např. provoz bazénů, fit center, heren, organizace kulturních a sportovních aktivit atd. 6. Zajištění přímých / základních služeb (kdo?, kde?, kdy?, jak?) a. Stravování b. Ubytování c. Občerstvení d. Doprava / přeprava e. Doplňkové služby (sauna, bazén, fit centrum, tenisové kurty atd.) f. Informační služby (včetně řešení jazykových bariér) g. Průvodcovské služby (včetně řešení jazykových bariér) h. Servis a možnost zapůjčení pomůcek, výstroje atd. (cykloservis, půjčovna lodí atd.) 7. Nepřímé služby a. Dostupnost, resp. zajištění základního sortimentu spotřebního zboží otvírací doba obchodů a požadovaný sortiment (liší se nároky místních obyvatel a návštěvníků), možnost využití prodejních automatů atd. b. Dostupnost, resp. zajištění finančních služeb (bankomaty, směnárny, příjem platebních karet atd.) c. Místa odpočinku (odpočívadla, toalety atd.) d. Servis typu praní prádla, pošta, internet e. Zdravotnické služby f. atd. 8. Základní cena balíčku / orientační rozmezí nákladů pro zákazníky 9. Nejefektivnější forma prezentace produktu (možno řešit ve spolupráci se specializovanými agenturami) a. propagace, reklama – zajištění potřebných tiskovin, letáků atd. b. internet c. přímé oslovení cílových skupin, spolků, družstev, asociací d. katalogy cestovních kanceláří e. výstavy a veletrhy f. PR (Public Relations) kampaně g. atd. 10.Forma dostupnosti / prodeje produktu a. Přímý prodej b. Katalogový prodej c. Elektronický prodej (internet) d. Prodej přes cestovní kanceláře nebo jiné zprostředkovatele e. Výstavy a veletrhy f. Telefonické / faxové objednávky g. atd. 11.Způsob zajištění a získávání zpětné vazby od klientů o „důvodech“ příjezdu, spokojenosti se službami, vhodnosti forem a způsobů dopravy a spokojenosti s ní atd. a. Dotazníky – přes ubytovatele, stravovatele, informační centra, provozovatele atraktivit b. Kampaňovitá šetření a průzkumy spokojenosti c. Ankety d. Osobní oslovení e. Sledování návštěvnosti – přes provozovatele f. atd.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 155
12.Produkt manažer – odpovědná osoba za přípravu a realizaci produktu Je samozřejmé, že míra naplnění všech uvedených požadavků bude vždy závislá na náročnosti a složitosti produktu. Základní podmínky přípravy produktů Pro přípravu a následnou realizaci produktu je vždy nutné zajistit: 1. informovanost dotčených subjektů (municipality, podnikatelské subjekty, svazy, spolky a sdružení atd.), 2. participaci na přípravě (v rámci pracovní skupiny, společné workshopy s ostatními participanty atd.) 3. akceptaci konečné podoby produktu (může mít i podobu smluvní) 4. spoluúčast na marketingu produktu (finanční, časová, prostorová, materiální atd.) 5. plnou podporu při realizaci (zajištění kvality poskytovaných služeb, odpovídající určení, prezentaci produktu a očekáváním klientů) 6. management celého procesu (odpovědnosti, pravomoci atd.) 7. financování – způsob financování přípravy a realizace produktu a participace na přínosech. Příklady produktů pro jednotlivé formy cestovního ruchu Tato kapitola nabízí rámcové návrhy několika produktů pro různé formy cestovního ruchu v Táboře a okolí. Nabízené návrhy produktů respektují jak poptávku daných tržních segmentů, tak možnosti regionu jako destinace cestovního ruchu. Produkty nabízené formou balíků služeb Hlavním předpokladem při sestavování uvedených návrhů produktů bylo vytvoření přesnější a ucelené nabídky sdružující atraktivity do homogenního programu, aby se turista nemusel zdržovat vyhledáváním zajímavých míst a akcí. Přitažlivost produktu by měly zvýšit informační materiály, doplněné mapkami, zakreslením popisovaných lokalit. Dále byly vytvořeny speciální balíky služeb, které mohou přispět k prodeji jednotlivých služeb cenovým zvýhodněním, nebo svou komplexností a atraktivitou. Návrh produktů pro poznávací cestovní ruch Jako vhodný potenciální trh pro poznávací cestovní ruch můžeme označit školy na všech stupních. Školy přijíždějí za poznáním kulturního a přírodního dědictví. V textu jsou rozlišeny školy mateřské, základní (první a druhý stupeň) a střední. Důvodem, je různá úroveň znalostí, které děti v různém věku mají. Dále se s přibývajícím věkem prodlužuje doba, po kterou jsou děti schopny soustředěné pozornosti. U dětí mateřských a základních škol (především první stupeň) musíme počítat s určitou potřebou pohybu. Vzhledem k možnostem destinace jsem v rámci poznávacího cestovního ruchu volila jednodenní výlety.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 156
Produkty mohou být nabízeny samostatně nebo jako doplňkově ke školám v přírodě či školním kurzům. K propagaci školních výletů přispěje vyrobení studijní pomůcky o husitství, kterou město redistribuuje na školy v republice a vyhlásí např. i soutěž pro žáky škol ve vazbě na husitskou tématiku.
(Viz Příloha 12: Příklady turistických produktů/balíčků str.225 )
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 157
B.1.2. Turistické produkty neinvestiční B.1.2.1. Poetická bloudění Netradiční prohlídka městem Táborem s tím, že turista bude vyhledávat zajímavosti na turistických cílech, na které upozorní text v zakoupeném herním plánu (domovní znamení, busty apod.). Na základě uhodnutých indicií bude postupovat městem podle předem připraveného scénáře a tím, bude proveden historickým jádrem města i tam, kde se „normálně“ nechodí. Za absolvování cesty a rozluštění tajenky získá v turistickém informačním centru odměnu. Náklady: scénář produktu, příprava textové části (cca 10 cílů), návrh a výroba tiskoviny, odměny (suvenýry), správa prodeje a prodejní sítě Příjmy: tržba za tiskovinu (cenová relace: cca 40, Kč) Prodejní místa: turistické informační centrum, hotelové recepce, pokladny turistických cílů (nabízí se možnost prodeje na těchto místech i v celé zájmové oblasti, popř. vytvoření tohoto produktu i pro jiné turistické cíle) B.1.2.2. Táborská artikula (Táborský kalich) Systém benefitů, které přimějí turisty k návštěvě více cílů na území Táborska. Jde o formu tzv. turistických karet, které však již nemají v řadě případů vhodnou image. Tiskovina by měla obsahovat mapu zájmové oblasti s vyznačením turistických cílů a s uvedením míst, kde lze čerpat benefity. Dále by měla obsahovat pozvánku na nejvýznamnější kulturní a sportovní akce a zajímavost pro děti. Např. určitou hru, jejímž cílem by bylo shromažďovat informace z turistických cílů, které nelze vyčíst z internetu apod. a může vzbudit zájem dětí. Tím vyvolají u svých rodičů důvod pro další návštěvu zájmové oblasti. Tiskovina by měla mít i méně tradiční formát (např. v případě názvu produktu Táborský kalich by se i podobal husitskému kalichu) a obsahovat případný hrací plán dětské akce a kontakty na turistická informační centra. Systém musí mít i logistické zabezpečení způsobu poskytování benefitů u jednotlivých provozovatelů turistických cílů, které zabrání zneužití systému např. prodejci vstupenek do turistických cílů a musí mít svůj monitorovací systém. V zásadě by platnost produktu měla být na dobu jednoho roku, minimálně sezóny, aby měl turista možnost využít více výhod při několika opakovaných návštěvách. Benefity musí poukázat na pestrost místní nabídky a být příčinou prodloužení pobytu v zájmovém území. Taktéž výhody pro ubytované by mohly přispět k dosažení základního cíle – turista přenocuje dvě noci. Náklady: scénář produktu, příprava textové části, návrh a výroba tiskoviny, akviziční činnost k shromáždění benefitů, správa prodeje a prodejní sítě Příjmy: tržba za tiskovinu (cenová relace: cca 90, až 250, Kč a lze mít i více variant podle cílových skupin – např. pro vodáky, pro milovníky historie, pro aktivní turisty) Prodejní místa: turistická informační centra, hotelové recepce, pokladny turistických cílů v zájmovém území (nabízí se možnost prodeje i
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 158
v místech mimo zájmové území, např. v turistických informačních centrech v Českých Budějovicích, Písku, na zámku v Červené Lhotě apod.). B.1.2.3. Z řeky za husity Cílem produktu (je kombinací neinvestičních a investičních produktů) je systematicky propagovat potenciál zájmového území vodákům, kteří plují po řece Lužnici a přimět je k návštěvě turistických míst, především ve městě Táboře. Pokud je nevyprovokuje k okamžité návštěvě města, tak jim asociuje potřebu se do města vrátit za účelem využití svého volného času. K propagaci využít billboardů na březích řeky Lužnice, před vjezdem do města s konkrétní nabídkou atraktivit, informační panely v místech přenášení lodí přes jezy a propagační tiskoviny v zajímavé „mokré“ variantě vhodné pro tuto cílovou skupinou. Součástí produktu je vytvořit adekvátní prostor pro přistávání a úschovu lodí, úschovu sportovních potřeb vodáků a nasměrovat je nejkratší možnou cestou do Starého města, popř. zajistit i jejich dopravu. Operativnost těchto služeb přispěje k zájmu vodáků přerušit svoji jízdu po řece. Pokud nelze v současnosti nahradit zrušené tábořiště na Suchomelově ostrově jinou variantou utáboření vodáků přímo ve městě, pak je třeba je zastavit u Harrachovky. Tím je zajištění dopravy do města ještě aktuálnější. Při opuštění Harrachovky by mělo být vodákům poděkováno (např. na billboardech) za zájem o město Tábor, za jejich dobré chování vůči přírodě a měli by být pozváni k další návštěvě turistických atraktivit zájmového území. Náklady: zpracování projektu, propagace produktu, investice do informačních cedulí kolem řeky, do přístaviště, do úschovny lodí a zavazadel, do sociálních zařízení včetně převlékáren atp., případné zajištění dopravy vodáků do Starého města či podle jejich poptávky, monitoring využívání produktu Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu, včetně koordinátora produktu B.1.2.4. Za poučením a zábavou do Tábora Připravit, nabízet a zajišťovat služby v rámci incentivního cestovního ruchu, především v minisezóně. Nabídku připravit ve spolupráci s ubytovateli a dalšími subjekty v několika variantách s tím, že část nabídky bude mít stabilní obsah (vytipované ubytovací kapacity se zajištěním školících prostor) a variantní obsah využití volného času účastníků akcí. Příklady nabízených atraktivit: hostina v Housově mlýnu, raut s programem v táborském podzemí, rafting nebo vznášedla na řece Lužnici či Jordánu, noční pozorování oblohy s výkladem ve hvězdárně, soutěž na střelnici v Čekanicích, golf v Černické oboře u Bechyně. S nabídkou organizovat jejich školení a aktivy v Táboře a okolí oslovit především investory ve městě a v Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji. Portfolio nabídek přizpůsobit svým obsahem a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 159
ekonomickou náročností zahraničním investorům, velký českým firmám a také středním firmám. Obdobnou nabídku připravit i pro vzdělávací agentury, které se také zaměřují na organizaci teambuldingů. Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, propagace produktu, správa prodeje a partnerské sítě, monitoring využívání jednotlivých služeb produktu Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu jednotlivými partnery, včetně koordinátora produktu B.1.2.5. Táborskem s osobnostmi Vytváření turistických produktů na bázi osobností, které Táborsko proslavili. K nim patří především osoby Jana Husa a Jana Žižky, dále Františka Křižíka a Oskara Nedbala. Ze současné doby lze produkty postavit např. na úspěšných cyklokrosařích (např. Stanislav Bambula). Náměty obsahu produktů s využitím osobností: Cesta Táborskem s Janem Husem – zahrne místa spojené s pobytem Jan Husa a částečně i pobytem a pohybem husitů na Táborsku. Cesta s Janem Žižkou – zahrne především atraktivity města Tábora a cíle bojů husitů. Cesta Františka Křižíka – soustředí na technické památky na Táborsku (např. budoucí multifunkční kulturní centrum Křižíkova elektrárna, trať Tábor – Bechyně, atraktivity Bechyně včetně Muzea turistiky, Stádlecký most) Cesta s Oskarem Nedbalem – zahrne především kulturní atraktivity města (např. městské divadlo, Husitské muzeum) Cesta za cyklokrosem se Stanislavem Bambulou – zahrne především výlety po cyklotrasách a projížďku po cyklokrosové trati s panem Bambulou, včetně besedy s ním). Dílčí prvky jednotlivých „Cest“ mohou být využívány i v dalších produktech, a tak lze zvýšit četnost jejich využívání. To může přinést výhodnější podmínky pro případné drobné investice do zkvalitňování vybraných aktivit. Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, výroba propagační tiskoviny, propagace produktu včetně internetu, správa prodeje a partnerské sítě, monitoring využívání jednotlivých služeb produktu Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu jednotlivými partnery, včetně koordinátora produktu B.1.2.6. Tábor na půl dne, den i na déle Vytváření programů pro obchodní návštěvy firem působících v předmětném území a také pro jejich doprovod, resp. pouze pro jejich doprovod v době, kdy obchodní manažeři jednají ve firmách. Připravit variantní programy podle doby, po kterou se obchodní návštěvy zdrží při svém jednání v místě. Tuto doby lze v současnosti předpokládat v délce půl den a až dvou dnů. Programy se budou zaměřovat na jednu osobu, popřípadě na malou skupinku osob. Tím lze pro ně rozkrýt i místa, která nejsou běžné veřejnosti přístupná (např. exkurse do výrobních provozů,
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 160
exkurse do zázemí hotelových a restauračních provozů, návštěva zajímavých radničních prostorů, prohlídka podzemí, prohlídka divadla). Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, propagace produktu u firem v zájmovém území, monitoring využívání jednotlivých služeb produktu Příjmy: tržby za organizaci programů od firem pro zainteresované subjekty B.1.2.7. Objev Táborsko ještě dnes Příprava turistických balíčků s využitím dvou až tří přenocování na vybraná témata: • relax/wellnes – pohodový pobyt v přírodě s golfem, masážemi, procházkami přírodou, houbařením, myslivostí • využívání vodních ploch – vodáctví, rybaření, koupání • poznávací turistika – památky, historie husitství podle cílových skupin: • lidé ve věku 36 – 49 let • rodiny s dětmi Počet přenocování nabízet vždy dvakrát a před třetím přenocováním nabízet tu aktivitu, která je nejzajímavější/nejatraktivnější, včetně pozvání na jednu z hlavních kulturních akcí (Táborská setkání, Léto nad Jordánem atd.). Náklady: zpracování balíčků včetně koordinace partnerů, propagace balíčků včetně objednávkového systému na internetu, správa prodeje a prodejní sítě, monitoring využívání jednotlivých služeb v balíčcích a popř. upgrade jejich obsahu Příjmy: tržby za služby v balíčcích, marže z prodeje balíčků pro koordinátora Poznámka: Balíčky mohou být nabízeny jako doporučení turistům k využití volného času na Táborsku s tím, že turista si pobyt podle nabídky zajišťuje sám. Druhou možností je, že balíčky bude komplexně zajišťovat koordinátor a v tomto případě musí být vyhověno zákonu č. 159/99 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a zákonu č. 214/2006 Sb., který jej novelizuje s účinností od 1. 8. 2006. Z toho plyne podmínka, že koordinátor balíčků buď získá licenci na cestovní kancelář, nebo tyto balíčky bude prodávat jako cestovní agentura pro vybranou cestovní kancelář, která tyto balíčky zařadí do své nabídky. B.1.2.8. Kráčím městem Táborem Připravit prohlídkový okruh po významných cílech historické části města s jeho vyznačením na chodnících. Zvolit značku typickou pro image města Tábora, např. kalich či palcát, a tu vyrobit z materiálu, který bude mít odpovídající trvanlivost pro její připevnění na chodníky a bude odolávat povětrnostním podmínkám i pohybu chodců a popř. vozidel po nich. Vlastní značka umístěná na dlažbě již vyvolá u návštěvníků města motivaci pochopit její funkci a vyvinout k pochopení aktivitu. Nejen v turistickém informačním centru, ale i v každé restauraci, každém hotelu,
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 161
popř. i na dalších místech by měli návštěvníci města dostat odpověď na tuto otázku. Současně by obsluha těchto zařízení měla turistu nasměrovat do turistického informačního centra, kde si k okruhu mohou zakoupit tištěného průvodce nebo si zapůjčit audioprůvodce. Vyznačení okruhu přispěje k tomu, že turisté/návštěvníci objeví místa, která by jinak vynechali a lze tím i zvýšit návštěvnost dosud méně atraktivních turistických cílů. Značky samy o sobě budou mít i propagační efekt. Náklady: scénář produktu včetně vytipování trasy, zajištění výroby a instalace značek, monitoring využívání produktu a stavu značek Příjmy: tržby za prodej tiskovin a půjčovné za audioprůvodce (pokud nebude rozhodnuto o poskytování těchto služeb zdarma, jako součást propagace města) B.1.2.9. Husitské ochutnávání Nabízet jídla z husitské doby v několika restauracích. Doplnit tak hlavní motivační téma husitství, které turisty stále přivádí na Táborsko a připomínat jej službou, která je velkou množinou turistů a návštěvníků využívána. Na základě diskuse mezi historiky a současnými kuchaři vypracovat seznam jídel. V diskusi je třeba sladit využití dříve používaných surovin se současnými možnosti a totéž platí o technologii přípravy jídel. Zařadit vždy minimálně dvě jídla do nabídky vybraných restaurací. Předpokladem je, že tato jídla doplní současné menu nabízených jídel, ale nebudou jejích prioritním programem, tak jak to již realizují v Housově mlýnu nebo by se realizovala v „Táborském ležení“. Existence restaurace s převahou jídel z doby husitské, popř. celého středověku, by však více zdůraznilo identitu města s touto historickou dobou. Město by k urychlení realizace produktu zorganizovalo vytvoření seznamu jídel s nezbytnými recepturami a uhradilo s tím spojené náklady. Tyto náklady by bylo možné eliminovat tržbami, kdyby se kuchařka vydala v tištěné podobě k další distribuci na knižním trhu. Náklady: sestavení seznamu jídel s recepturami, zajištění výroby kuchařky v tištěné podobě, motivační systém města k zařazení vybraných jídel do menu restaurací za odpovídající propagaci služeb, monitoring využívání produktu Příjmy: tržby za prodej tiskových kuchařek
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 162
B.1.3. Turistické produkty investiční B.1.3.1. Kulturní aréna na hladině Jordánu Místo: hladina a pobřeží údolní nádrže Jordán Venkovní divadelní scéna obohacuje kulturní nabídku ve městě a forma scény na hladině Jordánu přiláká diváky i díky jejímu umístění na atraktivním místě. Získat tak lze klientelu, která nevyhledává tradiční kamenné divadlo. Příkladem oživení zájmu je např. divadelní představení na zámku Kratochvíle s využití vodní plochy nebo již před mnoha lety zaniklé divadlo s díly italského dramatika Carlo Goldniho na hladině slapské přehrady u Živohošti, na které se vypravovaly zájezdy z celé republiky a to jak v době před rokem 1989 (Živohošť), tak v letech 2004 – 2006 (zámek Kratochvíle). O tom, že záměr využití hladiny Jordánu pro tento účel není ojedinělý, svědčí i diplomová práce pani Evy Hubičkové. Cílem jejího návrhu je rozehrát břeh táborské přehrady Jordán a na rozhraní města a vodní hladiny vytvořit příjemné prostředí, pro rekreaci, kulturní a společenské aktivity ve všech ročních obdobích. Projekt je umístěn na břehu u nového městského centra. Jádrem projektu je venkovní divadelní scéna. Do svahu břehu zapuštěné hlediště pro 350 diváků zastřešuje prostory šaten a zázemí herců, sklady rekvizit a sedadel a sociální zázemí diváků. Jeviště je navrženo na vodní hladině. Šest stožárů slouží k umístění světel a zavěšení dekoru. Navrhla čtyři plány divadelní scény a dále je navržen bar na molu a úprava břehu v okolí (osázení hráze zelení, vybudování dřevěné lávky v úrovni hladiny a struktury plovoucích pontonů napojených na lávku, které mohou sloužit pro kotvení loděk, slunící plochy a k vymezení koupaliště nebo jako součást scény). Zdroj: http://www.diplomy.cz/index2.php?ack=projekt&id=99 B.1.3.2. S vozatajem historickým jádrem Místo: Staré město Centrum města je poměrně dobře dostupné pro všechny návštěvníky, kteří mají standardní fyzickou kondici. Nemalé procento návštěvníků by však uvítalo, kdyby se mohlo mezi jednotlivými objekty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 163
přesunovat určitou formou jednoduché dopravy. Ve světě je téměř pravidlem, že v každém místě soustředěného cestovního ruchu je k dispozici doprava mezi jednotlivými objekty. Způsob dopravy je odlišný podle destinace, tradičních zvyklostí a formy podnikání. Pro Tábor by přicházeli v úvahu např. koně s husitskými povozy (odlehčenými) pro cca 6 8 osob k poznání i méně navštěvovaných míst historického jádra (spojení mezi Starým, městem a vlakovým a autobusovým nádražím budou zajišťovat minibusy veřejné dopravy). Z počátku by služba byla k dispozici na objednávku od hotelů apod., posléze pravidelně o víkendech. Dispečink by mohlo zajišťovat turistické informační centrum. B.1.3.3. Husitské ležení Místo: údolí Tismenického potoka za Housovým mlýnem, na křížení potoka s cestou do Klokot a pak i dále údolím k Podhradí Vybudovat husitské ležení v údolí Tismenického potoka. Navázat tak na aktivity Housova mlýnu v oblasti husitské historie. Ležení má výhodu velké blízkosti Starého města s dostupností necelé desítky minut, ale nenaruší z jakékoliv strany pohled na historické jádro města. Myšlenky tematických historických ležení (městeček apod.) se osvědčily, o čemž hovoří zkušenosti např. Šiklova mlýnu, Western parku v Boskovicích, Řepory skanzenu českého venkova 14. století nebo velmi mladá Tvrz Hummer stálý přírodní zábavní park ve středověkém stylu. B.1.3.4. Jordánský botel Místo: hladina a pobřeží údolní nádrže Jordán Vybudovat ubytovací kapacity na hladině Jordánu s příslušným zázemím pro využívání vodní hladiny pro sportovní lodě a další sportovní aktivity. Obohacení současné nabídky o méně tradiční formu ubytování přispěje k vyšší motivaci turistů strávit ve městě delší čas. Jedná se také o zajímavou kapacitu pro incentivní cestovní ruch. B.1.3.5. Vstupte k husitům domů Místo: Staré Město Vybudovat ubytování situované svým charakterem do husitské doby. Podobné ubytování bývá v zájmu určité cílové skupiny turistů, avšak využitelnost nemusí odpovídat využívání standardních typů ubytování. K optimálnímu využití přispěje stálá expozice „bytu“ z husitské doby, která by sloužila běžně jako výstavní živý prostor veřejnosti a v případě objednání by byla uzavřena na nezbytnou dobu pro využití objednaných turistů. V nabídce by bylo i převlečení do dobových oděvů, vlastnoruční příprava dobových jídel, vybrané řemeslné dovednosti apod. K dispozici by bylo i sociální zařízení odpovídající husitské době, které by bylo navíc duplikováno sociálním zázemí, které odpovídá současným
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 164
normám. Jako vhodné prostředí se naskýtá „Táborské ležení“ i vzhledem k možnostem využití venkovního prostoru, popř. areál Housova mlýna. B.1.3.6. Muzeum čokolády a marcipánu Místo: Kotnovská ulice čp. 138 na čísle LV 6919 v katastrálním území Tábor 764701 Půjde o zřízení Muzea čokolády a marcipánu v památkově chráněném objektu ve městě Tábor. Muzeum by mělo být nadčasové, moderní, akční. Návštěvník by měl projít celou historií od objevení čokolády přes Evropu, až do Tábora k dnešnímu využití čokolády. Procházka bude zábavnou formou předávat informace za využití nejmodernější technologie, tak aby byli srozumitelné všem odborníkům, laikům, dětem. Muzeum bude mít za úkol objasnit na poli dostupných a ověřených faktů, jak čokoláda vznikla, co přinesla, jak s ní nakládáme (ukázka výroby čokolády a marcipánu) a jak budeme čokoládu využívat v budoucnu. Muzeum je rozděleno do třech sekcí. Přízemí, historie čokolády, ukázka výroby čokolády a marcipánu s doprovodnými interaktivními prvky, + výstavní expozice. Podzemí čokoládověčertovské peklo s čokoládovými katakombami + výstavními prostory z ukázky děl z čokolády a marcipánu. Podzemí je zaměřené především pro děti. Nadzemní podlaží, přednášková místnost, kde si návštěvník dozví vše od A až po Z o čokoládě a marcipánu, přednáška zpracovaná z vědecky dostupných informacím ve formě dokumentárního filmu s následnou diskuzí. Výstavní síň bude zaměřená na město Tábor a s ním spojenou historie čokolády a marcipánu v tomto regionu. Součástí muzea bude chráněná dílna s ukázkou výroby čokolády a marcipánu. Výrobky z chráněné dílny budou volně dostupné ke koupi v prostorách muzea. V muzeu bude vytvořena rehabilitační místnost s čokoládovou terapií. Projekt je plánován na cca 30 mil. Kč a je již ve fázi projektové přípravy. B.1.3.7. Housův mlýn skanzen husitského válečnictví a středověkého způsobu života Místo: na konci ulice Pod Holečkovými sady Projekt vychází z myšlenky oživení táborské historie pro současného návštěvníka. V budově bývalého mlýna, která byla dříve využívána pouze jako skladiště, se buduje centrum využití volného času, s historickým zaměřením a se zvláštním důrazem na mládež. Přestavba pro potřeby projektu předpokládá přebudování celého areálu v prostou, středověkou
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 165
tvrz, v jejímž okolí bude shromážděna řada historických dobývacích strojů, praky, katapulty, beranidla atd., které společně s řadou rekonstruovaných historických her doplní areál dvorce. Jednotlivé interiéry se přestavují a svou formou a zařízením budou podřízeny svému dobovému účelu: Prostory přízemí a částečného sklepení slouží k provozu středověké krčmy a historického divadla. Tamtéž bude umístěno středověké fitness centrum s posilovnou a lázněmi. První patro je vyhrazeno pro střelnici z kuší, metání ručních praků, vržnici vrhacích zbraní a muzeum hrůz středověké tortury. Druhé patro bude sloužit jako prostory historického ubytování. Půdní prostor je určen pro šermírnu, školy evropských historických bojových umění. Tento prostor bude taktéž zbrojnicí a rytířským sálem. V okolí objektu vyroste středověká vesnička, kde děti mohou prožít středověk na vlastní kůži. Pro milovníky koní nebude chybět možnost vyjížďky v sedle či husitském voze, ukázky středověkých řemesel, chov dobové zvířeny atd. Objekt je a bude zázemím dalších aktivit, které zpestří nabídku turistům a cestovním kancelářím, např. oživení táborských podzemních chodeb, městský hlásný, městská husitská družina (osádka bojového vozu, reprezentující město při různých příležitostech), městští praporečníci atd. Využití tohoto zařízení se předpokládá pro tyto oblasti: o Naučně zábavné využití pro mládež ve školství cirkulace zájezdů, školních výletů a jiných prohlídek. Možné je také organizování kurzů a prázdninových pobytů, dětských táborů, jakož i napojení na specifické školství volného času. o Využitím pro cestovní ruch nabídka programů, které přilákají do města Tábora turisty, kteří vyhledávají právě unikátnost aktivit obdobného druhu. o Sportovní a zdraví prospěšné využití pěstování psychofyzické hygieny dospělých a mládeže regionu při propojení historických disciplín, jak je zná např. moderní pětiboj (jízda na koni, střelba z kuše a luku, šerm atd.) o Vytvoření nových pracovních míst samotné budování centra a jeho následné provozování předpokládá vytvoření minimálně patnácti nových pracovních příležitostí. o Veřejně prospěšná tímto projektem bude veřejnosti zpřístupněna jedna z doposud nevyužitých a neudržovaných částí města, která je v současné době v dezolátním stavu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 166
B.1.3.8. Křižíkova elektrárna jako multifunkční kulturní centrum místo: ulice Na Bydžově, k. ú. Tábor, č. parc. 3341/1 Multifunkční kulturní centrum s orientací na téma: „technika – včera a dnes“. Cílem prostorového uspořádání je instalace interaktivní expozice, jež umožní vyzkoušet si fyzikální jevy a zákony a zároveň připomenout a dokumentovat život a dílo Františka Křižíka, jenž je spjat i s městem Tábor. Umístění objektu v atraktivním údolí Lužnické nivy nabízí při vhodné náplni zatraktivnění promenádní trasy Sezimovo Ústí a sídliště Nad Lužnicí – Harrachovka (pěší, cyklisté, in line bruslaři), cílenou zastávku vodáků, každoročně sezónně v tisícových počtech sjíždějících řeku Lužnici (blízký jez s nutností vystoupit na pravý břeh). Místo je dobře dostupné z centra po komunikaci II. třídy, vedoucí ulicí Údolní. Parkování autobusů je možné v prostoru poblíž restaurace Brusírna, resp. přilehlé autobusové točny. Architektonické a provozní řešení vyplývá z plánovaného využití, objekt bude očištěn od účelových pozdějších vestaveb a přístaveb. Původní konstrukce bude pečlivě renovována. V rámci stavebních úprav je však ve výsledné variantě předpokládáno rozšíření zastavěné plochy objektu o přístavbu provozního zázemí a to severozápadním směrem k železničnímu mostu o cca 18 m v místě bývalé výsypky a chátrající ocelové haly. Tato přístavba umožní uvolnit prostory všech tří hal pro účely expozice. V levém křídle navržena recepce, kavárna, ve střední části prostor pro expozici, v pravém křídle v patře expozice a malý sál pro cca 20 – 30 lidí. Z terasy nad kavárnou u multifunkčního centra je napojena uvažovaná pěší lávka přes Lužnici, kudy povede vyhlídková trasa do okolí Tábora západním směrem. V prostoru mezi komunikací v ulici Na Bydžově a břehem Lužnice bude vytvořen park s piknikovou loukou, technickým hřištěm s mlatovým povrchem a s osazenými vodními a jinými herními prvky, fungujícími na mechanickém, akustickém a optickém principu. Poblíž piknikové louky mohou být osazeny i prvky fit hřiště pro seniory. Na vlastním břehu Lužnice bude vybudováno dřevěné molo – úvaziště lodí pro vodáky a místo pro slunění. Projekt je plánován na cca 50 mil. Kč a je již ve fázi realizace projektové přípravy.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 167
B.1.3.9. Sportovní a rekreační produkty Odpočinková zóna Komora V areálu sídliště nad Lužnicí, na břehu řeky Lužnice, je připravena k realizaci rekreační a odpočinková zóna Komora. Místo s písečnými plážemi, in line a cyklooválem, občerstvením, víceúčelovými travnatými hřišti, rozptýlenými dětskými zastaveními a planetární stezkou. Jedná se o krajinářský park a použité rekreační prvky mají především přírodní charakter. Zalesněný park bude vlastně prezentován vodákům, kteří pojedou po Lužnici a jeho pláž je může motivovat k zastávce a využití nabízených služeb. K zázemí areálu patří dvoupodlažní budova, která je určena k celoročnímu užívání. Pro návštěvníky a sportovce je zde zázemí se saunou, šatnami, občerstvením atp. Areál je připraven uspokojit potřeby vrcholového sportu – asfaltová trať jako rychlostní cyklookruh (v zimě pro běžkování), lehkoatletický stadion, skate park, podmínky pro in line bruslaře atp. Individuální sportovci si k těmto aktivitám, mohou ještě přidat posilovny v přírodě, plážový volejbal a fotbal a petangue. K vzdělávací funkci přispěje planetární stezka, která bude nejen mít nejen naučnou formu, ale také aktivní formu pohybu. Lesopark Pintovka Lesní masiv Pintovka se má stát vhodnou aktivitou lázeňského lesa (areál lázní Čelkovice), naučným cílem tematicky zaměřených exkursí a volnočasových aktivit turistů a občanů. Lokalita nabídne ukázky revitalizovaných přírodních ploch. Strategií je lépe využít potenciál levého břehu řeky Lužnice a zajímavě zpřístupnit pro občany i turisty i její druhou stranu. V areálu přibude zookoutek o rozloze tří hektarů a mobiliář vyvýšeného altánu a laviček s informačními popisy. Rozšířena bude i současná „posilovna v přírodě“ o drobný mobiliář sloužící k příměstské rekreaci. Areál protne Naučná stezka Pintovka s obohaceným programem. Trasy budou diferencovány dle náročnosti a možnosti použití kočárků. K produktu bude patřit i nabídka kaňonu řeky Lužnice se zviditelněním skalních masivů podél vodního toku (ale i na pravém břehu).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 168
Komplex Zahrádka Lokalita o několika hektarech s rybníky byla vyhlášena jako NATURA 2000 a měla by se stát zájmovým územím poznávacích kroužků v určitém režimovém provozu. Doplněna bude naučnou stezkou, informačními tabulemi a povalovými chodníky. Komplex, který nepředpokládá masovou propagaci, bude zařazen do nabídky vzdělávacích programů především pro školní mládež a může i příjemně doplnit program návštěvníků kláštera Klokoty. B.1.3.10. Cyklisté vítáni Místo: území města Tábora a Táborsko Dobudování cyklostezek procházejících městem o potřebnou infrastrukturu (cyklokoutky). Vyznačit speciální cyklotrasu historickým centrem a vybavit ji potřebnou infrastrukturou (stojany na kola s možností jejich uzamčení). Provézt revizi stávajících cyklotras a zajistit, aby spojovaly jednotlivé turistické cíle v zájmovém území a procházely místy s možností občerstvení cykloturistů a popř. čerpání dalších služeb. Systematicky rozvíjet osvědčený systém Cyklisté vítáni. Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 169
B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum kulturního vyžití
Odůvodnění a popis situace: Většina návštěvníků je spokojena s kulturním vyžitím ve městě a navíc turisté konstatují, že drobnější akce neovlivňují tolik jejich motivace k návštěvě místa. Přispívají však k jejich celkové spokojenosti s pobytem v místě. Jinou a podstatnou roli hrají velké akce. Jako motivátor k pobytu slouží jednorázové, ale v minimálně roční periodicitě se opakující akce, které jsou organizovány pro tisícovky návštěvníků (přes 10 tisíc). Podstatným prvkem těchto akcí je forma celoměstské slavnosti, s maximálním zapojením podnikatelských subjektů a využívání rozmanitých služeb.
Okruhy aktivit naplňující opatření: B.2.1. Zvýšení atraktivnosti a propagace organizovaných akcí. Avizování a propagace akcí musí začít cca 12 měsíců před jejich konáním, ve vztahu k zahraničí ještě o půl roku dříve. B.2.2. Doplnění spektra akcí o velkou akci v měsíci srpnu Květen Červen Červenec Srpen Září Open akce Léto nad Táborská Jordánem setkání Husitské dny Mighty Sounds Planet festival „Tábor hraje“ „Nová akce“ V rámci obohacení kulturního vyžití v hlavní turistické sezóně zařadit do programu cyklus koncertů vážné hudby s těmito parametry: • cyklus 4 – 5 koncertů cca během měsíce srpna • jednotícím tématem budou housle (např. spojení s houslistou Svěceným) • představení známých osobností z oblasti vážné i populární hudby • měnit místo konání akcí a tím přiblížit účastníkům zajímavé turistické cíle (např. poutní areál Klokoty, nádvoří hradu Kotnov, Divadlo O. Nedbala) Ve vazbě na potřebu popularizovat gastronomii zorganizovat tzv. „gastrodny“. Jejich předmětem by byla příprava jídel na otevřeném prostoru, např. nádvoří hotelu Dvořák, kde by po dobu několika dnů vařila mediálně známá osobnost a návštěvníci by měli možnost jídlo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 170
ochutnat, zakoupit si ta jídla a také nabízené suroviny pro jejich přípravu v soukromí. B.2.3. Připravit a realizovat propagační kulturní týden „Tábor hraje“. Marketingová akce trvající od pátku do neděle následujícího týdne a jejímž cílem je na základě koncentrace kulturní nabídky představit hlavní motto města Tábora „Tábor hraje“ a zapsat jej do povědomí občanů Česka, popř. i zahraničních návštěvníků z okolních zemí (příhraničí). Termín akce orientovat před začátkem letní turistické sezóny, také jako konkrétní pozvánku k využití potenciálu města. B.2.4. Doplnění akcí, především v období mimo hlavní turistickou sezónu. Nabídka odpovídající mottu „Tábor hraje“ musí být rovnoměrně rozložena po celý rok, aby propagace města na toto téma bylo pravdivá a racionální. K tomu je třeba rozšířit opakovaně nabízené kulturní akce s tím, že jejich konání se bude soustřeďovat do méně objektů, resp. do vytvořeného „kulturního stánku“ – viz opatření E.2.2.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor především pro propagaci jim produkovaných akcí a odpovídající propagaci kulturního kalendáře • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na propagaci společných akcí.
Realizační výstupy: • zvýšení počtu pořádaných kulturních a společenských akcí • nárůst počtu turistů • prodloužení délky pobytu turistů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 171
B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů
Odůvodnění a popis situace: Příprava turistických produktů je dlouhodobým procesem a i realizované produkty vyžadují pravidelné obměny. Nalézt a realizovat společnou myšlenku je základní činností odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora. Produkty jsou orientovány především na jednotlivce, ale významné postavení Tábora a potenciál zájmového území nabízí i cestovní kanceláře, především zahraniční. K tomu je třeba vyvinout další úsilí. Základními tvůrci turistických produktů balíčků jsou jednotlivé podnikatelské subjekty. Role města, resp. organizace cestovního ruchu, je v koordinaci nabídky, propojování jednotlivých podnikatelských nabídek, v pomoci uplatnit produkty na trhu cestovního ruchu a v monitorování jejich úspěšnosti. A to u produktů, jejichž zaměření odpovídá zvolené marketingové strategii zájmového území.
Okruhy aktivit naplňující opatření: B.3.1. Podporovat vytváření turistických balíčků pro trávení volného času s cílem obohatit nabídku zájmového území a vzhledem k dostatečně pestré a početné nabídce přimět turisty k delšímu pobytu v místě. B.3.2. Rozvoj a podpora spolupráce s tuzemskými a zahraničními cestovními kancelářemi a agenturami, včetně zážitkových agentur. Využití fam tripů a newslettru. B.3.3. Příprava a tvorba specifických turistických produktů zaměřených na školní výlety. Školy budou zvát jiné školy na výlet do Tábora, připraví jim program nebo využijí některý z hotových programů.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor na podporu vzniku produktů, resp. jejich uplatnění na trhu cestovního ruchu • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování propagace vybraných produktů, které se týkají i území příslušných obcí Táborska • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na jednotlivé turistické produkty, do nichž jsou zapojeny či jsou předmětem jejich zájmu.
Realizační výstupy: • zvýšení počtu produktů cestovního ruchu • doplnění struktury přijíždějící turistů • počet zájezdů nabízených cestovními kancelářemi
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 172
Strategický cíl C: Vytvoření systému řízení a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu a kultury
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle C: C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho koordinační úlohu
Odůvodnění a popis situace:
Město Tábor má zřízen odbor kultury a cestovního ruchu, v jehož oficiální náplni je v oblasti cestovního ruchu především příprava propagačních materiálů a propagace města v oblasti cestovního ruchu a provoz turistického informačního centra. V oblasti kultury je rozsah činností bohatší a dominuje produkování kulturních akcí (v oficiální náplni odboru ani není uvedeno). Odbor je vlastně základním stavebním kamenem marketingu města a také Táborska. Doposud prováděné činnosti nelze však považovat za potřebné spektrum činností, které má subjekt, jehož posláním by v konečné organizační fázi mohlo být transformování do organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) zajišťovat. Současné postavení cestovního ruchu v předmětném místě zatím nevyžaduje tuto změnu, ale každopádně vyžaduje v oblasti cestovního ruchu rozšířit působnost odboru ve vybraných činnostech, které taková organizace cestovního ruchu má vykonávat. Spektrum těchto činnosti by mělo být především rozšířeno o monitoring všech aktivit cestovního ruchu (ubytování, návštěvnost turistických cílů, návštěvnost a ohlas akcí atp.) a o koordinaci spolupráce všech „hráčů“ na trhu cestovního ruchu s cílem naplnit přijímaní strategických opatření do praxe. V oblasti kultury omezit vlastní produkování některých akcí a převést je na jiné subjekty s cílem rozšířit počet realizovaných akcí během roku.
Okruhy aktivit naplňující opatření: C.1.1. Analýza náplně činnosti odboru kultury a cestovního ruchu a činnosti specializované regionální organizace cestovního ruchu C.1.2. Vytvoření předpokladů pro realizaci změny činností odboru
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu postavení města v rámci předmětného území Táborska • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na aktivity odpovídající jejich charakteru činnosti, např. katalog incentivního cestovního ruchu, katalog ubytovacích kapacit, gurmánství na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 173
Realizační výstupy: • Zvýšení účinnosti propagačních aktivit • Vyšší počet spolupracujících subjektů • Zvýšený počet návštěvníků města a okolí • Zvýšení ekonomické výtěžnosti z pobytu turistů C.1 Analýza náplně činnosti odboru kultury a cestovního ruchu a činnosti specializované regionální organizace cestovního ruchu Rozsah náplně odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora je dán organizační strukturou města: Oddělení kultury: • zajišťuje kulturní pořady, festivaly a společenské události v rámci města • zastřešuje soubory zájmové umělecké činnosti • organizuje hudební kurzy pro děti a mládež • připravuje komponované dětské pořady • zajišťuje pěvecké soutěže pro mládež • spolupracuje s partnerskými městy v oblasti kultury • výtvarná a propagační činnost • výstavní činnost • správa památek a památkových objektů města • správa kostela sv. Jakuba, Vodárenské věže • zajišťuje provoz hvězdárny, Naučné stezky Pintovka a knihovny • kulturní komise • fond kultury • zajišťuje aktualizaci informací z oblasti kultury na internetových stránkách města Tábora Oddělení cestovního ruchu: • příprava propagačních materiálů a propagace města v oblasti cestovního ruchu • provoz Informačního centra • poskytování informací o městě a okolí • zprostředkování ubytovacích a stravovacích služeb • průvodcovské služby • provoz Galerie Tábor • předprodej vstupenek na kulturní akce • prodej map, upomínkových předmětů a propagačních materiálů města • komise cestovního ruchu • zajišťuje provoz úschovny kol • zajišťuje aktualizaci informací z oblasti cestovního ruchu na internetových stránkách města Tábora V Česku je zpracována následující rámcová náplň regionální organizace cestovního ruchu, k níž by se mohla postupně, během tří až pěti let, přibližovat i organizace cestovního ruchu na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 174
Stanovení náplně činnosti organizace cestovního ruchu zájmového území 1. Vymezení zájmového území Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i lidskou činností vytvořený potenciál, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. V Česku je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území – turistické oblasti. Tento přístup lze také aplikovat na menší území. Záleží však také na potenciálu zájmového území. Pro malá území bez potenciálu není racionální takový subjekt vytvářet. Táborsko se v současné době nachází na hranici potřeby zřídit takový subjekt. Aktuální situace takové řešení celkem nevyžaduje, ale naplněním opatření této strategie již nastane nová skutečnost a úvaha o zřízení subjektu je velmi aktuální a to i především podle postoje ostatních partnerů mimo město Tábora. Město Tábor a jeho okolí je kompaktní území a naplňuje potřebné 1 charakteristické rysy územního celku, a to • přitažlivosti primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál) – město Tábor s bohatou historickou nabídkou a jeho okolí s bohatou přírodní nabídkou • přístupnost služeb všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu – dopravní dostupnost je dobrá a to různými způsoby dopravy • komfort infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení) – v zásadě je splněno, i když rezervy jsou v kvalitě ubytovacích služeb, pestrosti nabízených doplňkových služeb a rovnoměrného kulturního vyžití • turistické produkty připravené produktové balíčky budou připravovány se zohledněním potenciálu zájmového území • aktivity rozmanité aktivity – jejich současné spektrum umožňuje připravit produkty a především bude doplněno o novinky (např. Muzeum čokolády a marcipánu). 2. Postavení cestovního ruchu v zájmovém území Tábor a jeho okolí jsou předmětem nabídky především na tuzemském trhu cestovního ruchu. Cestovní ruch má v Táboře velký vliv na hospodářský a sociální rozvoj. Na řízení cestovního ruchu v zájmovém území by měli participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, akademická obec, obchodní komory, církev, zástupci podnikatelů, apod., popř. i kraj. 1 Viz: Buhalis, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000, str. 98
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 175
3. Přínosy cestovního ruchu pro Tábor Cestovní ruch má významný přínos pro Tábor. Pozitivní působení cestovního ruchu v sociálně kulturní oblasti se v místech projevuje • vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje • prostřednictvím kulturně – výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidi kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, více si rozumí a ztrácejí předsudky • zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení, vybudovaná pro návštěvníky zájmového území • prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel apod. • zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii. V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na Tábor markantní především • ve zvyšování tržeb prostřednictvím cestovního ruchu • prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do městského rozpočtu • v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání • ve zvyšování zaměstnanosti • v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury. 4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v Táboře V souvislosti s uvedeným je možné vyčlenit tři nejdůležitější oblasti, na které může mít cestovní ruch v místech negativní dopad, a to: • životní prostředí především v případě, kdy počet návštěvníků města překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, což může vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení • sociálně kulturní oblast změní se systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž je ohrožen původní způsob života (změny často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných vztazích, v tradičním životním stylu a morálce, cestovní ruch může způsobit změny v místní komunitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli města) • ekonomická oblast dopady rozvoje cestovního ruchu se v městě projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu. 5. Proč vytvářet organizaci cestovního ruchu v zájmovém území Tábora Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu v zájmu dosažení cílů jsou pro území klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj území, mysleli integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní v území, včetně obyvatel, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které dané území dělají výjimečným a přitahují návštěvníky. Řízením cestovního ruchu v daném území rozumíme soubor technik, nástrojů a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 176 opatření používaných organizací cestovního ruchu (OCR) při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v území za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu. Součástí řízení zájmového území je • návštěvnický management , tj. soubor řídících technik a nástrojů, používaných OCR za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zonace, budování informační bodů, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí) • model limitů přijatelné změny , tj. stanovení únosného zatížení území a využívání indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu • spektrum rekreačních příležitostí , které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické, přírodní, kulturně historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivní předpoklady (demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu v území. V turisticky zajímavém území je tudíž potřebné, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i veřejným sektorem a místními obyvateli. Takovou organizaci je účelné založit v místech, který má pro cestovní ruch a jeho rozvoj předpoklady a k nim může patřit za tři až pět let i Tábor. V současné době mají v Česku takové organizace např. Český Krumlov či Třebíč. K plnohodnotné činnosti OCR se již přiblížila i Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. v Kutné Hoře. V zájmu jednotného postupu při nabízení zájmového území na trhu cestovního ruchu bude vytvořená organizace cestovního ruchu (OCR Tábor) efektivně koordinovat činnosti zainteresovaných subjektů působících ve městě Tábor a jeho okolí podle předem domluvených pravidel, bude schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosažené výsledky bude korespondovat s její možností tyto výsledky ovlivnit. V OCR Tábor by v této souvislosti měla být zastoupena samospráva města, případně okolních obcí a zástupci dalších subjektů ovlivňujících uplatnění zájmového území na trhu cestovního ruchu (cestovní kanceláře, reklamní agentury, zástupci podnikatelů apod.). Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území. Předpokladem úspěšné koordinace je • systematická a kontinuální spolupráce všech účastníků cestovního ruchu • podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů • znalost společných zájmů • stanovení společných cílů • vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných cílů. Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 177 pomocí kvalitně zpracovaných strategických plánů. OCR Tábor musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii úspěšně implementovat. 6. Možné formy OCR Tábor Univerzální postup na vytvoření organizační struktury OCR neexistuje a její výběr pro konkrétní území závisí vždy na vnitřních podmínkách toho kterého regionu či zájmového území. Dnešní legislativa také nenabízí pro tyto účely odpovídající model. V rámci města Tábora se bude vycházet z činnosti odboru kultury a cestovního ruchu. O to složitější bude případný přechod na novou organizaci v Táboře. Vytvoření nové organizace, mimo strukturu městského úřadu, může vyvolat řadu bariér v uvažování managementu města. Osamostatnění však může vyvolat u podnikatelské sféry větší míru nezávislosti tohoto subjektu a tím ze strany podnikatelů větší ochotu se podílet na jeho činnosti, což je nezbytnou podmínkou. Forma transformace by měla být racionální, ale v prvých dvou letech působnosti může vyvolat i vyšší náklady. V souvislosti s potřebou mít funkční OCR v zájmové území je nevyhnutelné uskutečnit následující kroky: • definovat, kdo jsou iniciátoři rozvoje cestovního ruchu ve městě a jeho okolí, tj. v zájmovém území • definovat klíčové partnery pro spolupráci v OCR • zabezpečit, aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace schopná zabezpečit marketing zájmového území. Při výběru partnerů je třeba si uvědomit, že • ne všichni potenciální partneři mají stejné vzdělání v oblasti cestovního ruchu • ne všichni potenciální partneři mají stejné zkušenosti, zručnosti a schopnosti v řízení, plánování apod. • ne všichni potenciální partneři chápou potřeby a požadavky návštěvníků zájmového území. Součástí organizační struktury OCR by měla být i vhodnou formou začleněná turistická informační centra v zájmovém území. Konkrétní rozsah činností závisí na dohodě OCR v Táboře a jednotlivých TIC na základě smluvního vztahu. 7. Úlohy OCR Tábor Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro participaci na rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR Tábor sehrává roli koordinátora naplňování marketingové strategie města Tábora. Spektrum úloh OCR Tábor: • vytváří vizi rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území v provázanosti s vizí kraje* • ve spolupráci s krajem se podílí na vytváření koncepce rozvoje cestovního ruchu • formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území včetně marketingové strategie*
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 178
• formuluje akční program rozvoje cestovního ruchu v souladu se strategií* • vytváří pracovní skupiny v souladu se strategií • aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci • analyzuje současnou situaci a identifikuje faktory rozvoje cestovního ruchu (analýza: vnitřních podmínek silné a slabé stránky a vnějšího okolí příležitosti a ohrožení regionu, segmentace trhu, výběr cílových segmentů, aktivizace marketingového mixu vzhledem k vybraným segmentům)* • podílí se na posilňování image zájmového území, na jeho prezentaci a propagaci (vytvoření destinační identity, internetová prezentace regionu, účast na výstavách a veletrzích, členství v národních oborových a profesních svazech, apod.)* • vytváří strategie v oblasti turistických produktů s ohledem na vybrané cílové segmenty a podporu jejich vzniku, podílí se na jejich zpracování* • spolupracuje s CzechTourism* • zajišťuje fundraising rozvojových projektů, lidských zdrojů, kvality aj. (dotace, granty apod.)* • podporuje a zabezpečuje vzdělávání v oblasti cestovního ruchu • podporuje výchovu místních obyvatel k cestovnímu ruchu • sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na zájmové území (analýza trhu, potřeb a požadavků návštěvníků, pozitivní i negativní dopady rozvoje cestovního ruchu)* • uskutečňuje návštěvnický management • stanovuje únosné zatížení území zájmového území pomocí indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu • připravuje scénář krizového managementu (pro případ živelních pohrom, útoků teroristů apod.) • koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru v rámci zájmového území • reprezentuje zájmy zájmového území na národní úrovni a zájmy cestovního ruchu v rámci regionu* • iniciuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v souladu s potřebami a požadavky trhu • podporuje maximalizaci uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků zájmového území (výzkum a prezentace výsledků) • podporuje zavádění moderních technologií do praxe • podílí se na maximalizaci multiplikačního efektu cestovního ruchu v zájmovém území • koordinuje činnosti turistických informačních center na základě smluvního vztahu • vytváří, spravuje a naplňuje fond cestovního ruchu • shromažďuje informace o turistickém potenciálu zájmového území, zajišťuje jejich průběžnou aktualizaci a jejich zpracování pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů a to všemi žádanými formami*. Činnosti označené * vykonává v současnosti i odbor kultury a cestovního ruchu nebo je řeší dodavatelsky ve spolupráci s ostatními útvary města Tábora.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 179
8. Jak vytvářet finanční prostředky na činnost OCR Tábor Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční prostředky. Vytvářet je může především z těchto zdrojů: • příspěvky zakladatelů • výnosy z vlastní podnikatelské činnosti (obchodní marže z prodeje literatury, suvenýrů, organizování akcí, z prodeje produktových balíčků apod.) • příspěvky od obcí a měst (nemusí mít jen finanční podobu, může jít i o bezplatný pronájem pro akce apod.) • příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy • místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský poplatek, z ubytování, z parkování, za hrací automaty apod.) • granty • fondy EU • Strukturální fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje (podpora malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování místního rozvoje), Evropský sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a pěstování podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (rozvoj venkovské turistiky). Za tímto účelem se vytváří finanční fond, který mimo jiné vytváří prostor pro dofinancování projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění akumulace finančních zdrojů. Město Tábor by do fondu cestovního ruchu mělo přispívat kromě příspěvků např. poplatky z ubytování a dále prominutím nájemného OCR Tábor v městských prostorech. Výše fondu by měla mít svoji maximální hodnotu, které může dosáhnout v rámci jednoho kalendářního roku. Výjimkou bude případ, kdy bude rozhodnuto o naakumulování kapitálu pro potřeby dofinancování projektů ze strukturálních či jiných fondů. Obdobným způsobem by měly přispívat další obce. Návrh řízení cestovního ruchu ve městě Tábor Plněním opatření z této koncepce se zvýší obsahová činnost odboru kultury a cestovního ruchu a na základě vyhodnocení aktuálního stavu organizace cestovního ruchu ve městě Tábor bude za tři až pět let otevřena cesta k přijetí rozhodnutí o zřízení organizace cestovního ruchu – OCR Tábor. Rozhodnutí o vzniku takové organizace ovlivní • dynamika rozvoje cestovního ruchu na Táborsku během následujících tří let, • ekonomická situace na Táborsku daná jednak dynamikou rozvoje cestovního ruchu a jednak vnějšími vlivy ovlivňujícími finanční možnosti měst a obcí na Táborsku, • stupeň dosažení vzájemné komunikace subjektů, které působí v cestovním ruchu a kultuře na Táborsku.
V případě budoucího rozhodnutí o jejím zřízení bude racionální přenést na tento subjekt i řadu činností současného odboru kultury a cestovního ruchu a např. i delimitovat většinu pracovních míst majících na starosti cestovní ruch. V zásadě
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 180 lze konstatovat, že tento organizační útvar města Tábora plní již nyní některé činnosti z nejširšího spektra činností organizace cestovního ruchu. Doplněním předmětu činnosti o ostatní úkoly by došlo k řešení problému. Zůstává však ještě otázka možnosti využívat strukturální fondy. Konečným příjemcem pro čerpání některých druhů dotací nemůže být podnikatelský subjekt, tzn. společnost s ručením omezeným. Mezi uznávané konečné příjemce patří obecně prospěšná společnost nebo občanské sdružení. A lze předpokládat, že podobně se bude postupovat i po ukončení možností využívat strukturální fondy EU. Z tohoto důvodu se nabízí vytvořit obecně prospěšnou společnost, jejímiž zakladateli by byly město Tábor a vybrané okolní obce, vybrané podnikatelské subjekty v zájmovém území, vybrané subjekty neziskového sektoru a vybraná sdružení mající vazbu na rozvoj cestovního ruchu. Mezi zástupce podnikatelských subjektů je účelné získat i subjekty působící mimo průmysl cestovního ruchu. V podmínkách Tábora by mohlo jít např. o Brisk, apod. Finanční prostředky by tak zůstaly přímo v místě působení těchto firem. Navíc by mohla OCR Tábor (zatím odbor kultury a cestovního ruchu) vykonávat funkci sekretariátu Klubu cestovního ruchu Tábora.
Zřizovatelé (zakladatelé)
Odbor kultury a cestovního ruchu města Tábora Správní rada OCR Tábor, Dozorčí rada o.p.s.
Pracovní Turistická skupiny informační centra Pro výkon své činnosti si OCR Tábor vytváří operativně pracovní skupiny a to pro řešení projektů (časově omezené po dobu jejich realizace) či pro řešení dlouhodobějších úkolů (např. marketing, vzdělávání apod.). Na základě smluvního vztahu spolupracuje s turistickými informačními centry v zájmovém území. Do doby případného vzniku OCR Tábor bude její roli zajišťovat v nejbližším období tří až pěti let odbor kultury a cestovního ruchu městského úřadu Tábora, v jehož činnosti by mělo ale co nejdříve dojít k vyčlenění pracovníků, kteří zajistí jednak přípravu turistických produktů i jejich prodej a jednak zajistí permanentní komunikaci s partnery a spolupracujícími subjekty (funkce koordinátora). Formou dodavatelskou budou připravovány projekty na podporu realizace zvolených aktivit s finanční podporou vhodných fondů. I po vzniku OCR Tábor by mělo na
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 181 městském úřadě zůstat minimálně obsazené pracoviště cestovního ruchu, které bude zprostředkovávat vazbu mezi OCR a úřadem, obhajovat cestovní ruch v rámci městského úřadu a zpracovávat strategické dokumenty pro město v oblasti cestovního ruchu. Za zvážení stojí i přesun některých činnosti z oblasti kultury na OCR Tábor, především vlastní produkce akcí a např. servis při přijetí delegací na městě. Tento servis by se mohl rozšířit popř. i pro místní obchodní společnosti. C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území
Odůvodnění a popis situace: Ve městě Tábor pracuje několik spolků a sdružení, v jejichž náplni se více či méně objevuje cestovní ruch a kultura. Každý ze subjektů řeší problémy či se zajímá o jiný úhel pohledu na cestovní ruch a kulturu ve městě a jeho okolí. Vytvoření volného „Klubu přátel života v Táboře a okolí“ by mohlo zajistit určitou formu koordinace, dělby práce a omezit duplicitní činnosti. Klub by měl být otevřen všem, kterým leží na mysli rozvoj cestovního ruchu a kultury ve městě, ale zvláštní důraz musí být kladen na způsoby a formy zapojení podnikatelů. Koordinační a organizační roli by v Klubu měl mít odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora nebo posléze OCR Tábor v případě jejího vytvoření. Oblast sportovních akcí řešit prostřednictvím vazeb na odbor školství, mládeže a tělovýchovy města Tábora.
Okruhy aktivit naplňující opatření: C.2.1. Analýza obsahu činností jednotlivých sdružení a spolků apod. a podnikatelských subjektů ve vazbě na cestovní ruch a kulturu ve prospěch zájmového území C.2.2. Spolupráce s podnikatelskými subjekty a komunikace s nimi C.2.3. Vytvoření volné platformy formou Klubu
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor vytváření podmínek pro organizační zajištění chodu klubu (např. bezplatný nájem prostor pro jednání) • Vytvářením vlastního fondu
Realizační výstupy: • Zvýšený počet oslovených potenciálních turistů prostřednictvím jednotlivých spolků a sdružení • Zvýšení zájmu spolků a sdružení o cestovní ruch ve městě • Zvýšení počtu akcí ve městě a okolí z produkce spolků a sdružení
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 182
C.2.3. Vytvoření volné platformy formou Klubu Platformu pro vzájemnou komunikaci všech, kteří mají zájem přispět k rozvoji cestovního ruchu, lze ponechat na volné bázi. Hrozí však nebezpečí nesystematičnosti, nezávazného chování, nahodilosti v nasazení jednotlivých osob a řady dalších problémů. Na druhé straně nelze předpokládat, že by jakákoliv pevná organizační struktura tyto problémy eliminovala. Takže určitým kompromisem je forma občanského sdružení těch, kteří se chtějí různými formami podílet na rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území. Návrh stanov Klubu cestovního ruchu Tábor, který by měl pozitivně ovlivnit obyvatele k rozvoji cestovního ruchu tak, aby jeho rozvoj odpovídal současným trendům a aby na druhé straně umožnil překonat dlouhotrvající konzervativní postoj některých obyvatel k cestovnímu ruchu v zájmovém území. (Viz Příloha 13: Stanovy Klubu cestovního ruchu str.229 )
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 183
Strategický cíl D: Podpora managementu kvality
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle D: D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel
Odůvodnění a popis situace: Rozvoj cestovního ruchu a kvalita služeb se především odvíjí od postoje místních obyvatel a podnikatelů k turistům. Tábor navíc patří mezi tradiční „reprezentanty“ na trhu cestovního ruchu a to především u domácí klientely. Za tím účelem je třeba jim umožnit průběžně se vzdělávat a slaďovat společné zájmy za účelem zvýšení ekonomické výtěžnosti.
Okruhy aktivit naplňující opatření: D.1.1. Průběžná informovanost místních obyvatel o dopadu zvýšeného cestovního ruchu na život ve městě a o vztahu místních obyvatel k turistům (prostřednictvím místního tisku, formou besed apod.) D.1.2. Semináře pro podnikatele s cíly: zvyšovat atraktivitu města u turistů (propagace, pestrost nabídky, kvalita služeb, tvorba turistických produktů apod.) zajistit sladění postupů města a podnikatelů
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy: • počet vzdělávacích akcí • počet absolventů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 184
D.2 Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace
Odůvodnění a popis situace: Zvyšování kvality poskytovaných služeb je nezbytným předpokladem pro dynamický rozvoj cestovního ruchu. V Česku je systém zvyšování kvality na začátku. Mezi nástroje patří certifikace ubytovacích zařízení, dílčí certifikace turistických informačních služeb, certifikace „Cyklisté vítáni“ a také získávání certifikátu ISO. Vytvářet vlastní certifikace u již certifikovaných služeb je neracionální, avšak některé služby by mohly být určitým způsobem hodnoceny. Příkladem je sledování kvality restauračních zařízení v Olomouci. Průkopníkem v kvalitě by mohlo být místní hnutí s pracovním názvem „Turisté vítáni“ či „Vítáme vás“, označující město za město kvality služeb v cestovním ruchu. Označení na provozovnách symbolem tohoto hnutí by upozorňovalo turisty, že jsou v těchto provozovnách skutečně vítáni. Majitelé provozoven se tím současně veřejně zavazují k ukázkovému chování k turistům a poskytování pouze kvalitních služeb. Mohou se zapojit nejen subjekty podnikající přímo v cestovním ruchu, ale i kadeřnictví, květinářství, zubní ordinace apod. Profitovat na tomto systému samozřejmě budou i místní obyvatelé.
Okruhy aktivit naplňující opatření: D.2.1. Začlenění maximálního spektra podnikatelů do procesu současných celostátních certifikací (k certifikaci iniciuje město) D.2.2. Analýza a posouzení tvorby speciálních certifikací pro potřeby města, včetně projektu kvality „Vítáme vás“.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor • Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů
Realizační výstupy: • počet certifikovaných provozovatelů služeb v cestovním ruchu • počet realizovaných certifikací • zvýšení spokojenosti turistů s nabízenými službami a tím šíření poštovního pohledu na místo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 185
D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu a kultury do vzdělávacího procesu
Odůvodnění a popis situace: Turistický potenciál města dává předpoklad pro adekvátní prostředí při výchově nových zaměstnanců hotelů a restaurací a v přípravě managementu cestovního ruchu. Současně tato aktivita přispívá k nepřímé formě propagaci města. Ve městě působí dvě střední školy, jejichž absolventy lze využít v cestovním ruchu. Počet oborů je zatím nedostačující.
Okruhy aktivit naplňující opatření: D.3.1. Analýza, posouzení a vytváření podmínek pro rozšiřování vzdělávání na středoškolském stupni na území Tábora (učební obory OKEČ 55, řemeslná výroba, střední a vyšší odborné školy) D.3.2. Podpora provozování vzdělávacích zařízení se zaměřením na cestovní ruch případně kulturu, např. soutěžemi s ostatními školami podobného typu D.3.3. Doplnění vzdělávacích osnov na základních školách o problematiku cestovního ruchu, využít současné volné formy přípravy rámcových vzdělávacích programů, např. i speciálními přednášky, pořady pro děti o turistech a vztahu k nim D.3.4. Obnovení tradice konání konference na vybrané téma v oblasti cestovního ruchu a popř. kultury či jejich vzájemné synergie D.3.5. Připravit pro základní školy, popř. i pro střední školy všeobecného zaměření, studijní pomůcku o husitství a distribuovat ji na všechny školy v republice s pozváním do Tábora a jeho okolí.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů
Realizační výstupy: • počet vzdělávacích zařízení a pracovišť • počet absolventů vzdělaných v provozovnách ve městě
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 186
D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy
Odůvodnění a popis situace: K dispozici jsou volné pracovní síly, které by bylo při vhodné rekvalifikaci možné využít i v oborech cestovního ruchu. V souvislosti se snahou o maximální přívětivost obsluhy restauračních a hotelových provozů, jakož i ostatních pracovišť, které přicházejí do styku s návštěvníky a turisty, získávat pro tento obor nové adepty. Také je účelné umožnit zájemcům, kteří by chtěli řešit své problémy vzniklé především restrukturalizací zemědělské výroby, získávat základní znalosti v oblasti agroturistiky, řemeslné výroby apod.
Okruhy aktivit naplňující opatření: D.4.1. Zajištění rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané v rámci OKEČ 55, v oblasti obchodní činnosti a managementu cestovního ruchu a kultury D.4.2. Zajištění rekvalifikačních kurzů zájemců o agroturistiku a řemeslnou výrobu
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor ve spolupráci s Úřadem práce • Sdružené prostředky vybraných obcí a podnikatelských subjektů na Táborsku • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy: • počet rekvalifikačních kurzů • počet absolventů • počet nově zapojených občanů do pracovního procesu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 187
Strategický cíl E: Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a kultury
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle E: E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v poptávaném standardu
Odůvodnění a popis situace: Město zatím nepotřebuje nezbytně pro zvýšení své absorpční schopnosti zvýšit také počet lůžek. Určité rezervy jsou v jejich kvalitě a také atraktivitě. Poptávka movitější klientely se zaměřuje na kvalitní ubytování, navíc něčím zajímavé a netradiční, s příběhem. Hlavní motivátory návštěvy Tábora – historii a husitství – je nezbytné obohatit o spektrum doplňkových služeb, které turista vyžaduje pro naplňování zbývajícího času tráveného v místě. Týká se to např. služby průvodců, cestovní kanceláře a agentury, půjčovny sportovních potřeb, upomínkových předmětů, tradičních místních výrobků atp.
Okruhy aktivit naplňující opatření: E.1.1. Vytipování objektů či pozemků, které by byly vhodné využít, v souladu s územním plánem, pro budování ubytovacích kapacit a dalších aktivit vztahujících se k cestovnímu ruchu a kultuře vyžadujících nemovitosti E.1.2. Vytvoření motivačních nástrojů (např. grantová podpora), které povedou podnikatele k rozšiřování, zkvalitňování a zatraktivňování svých stávajících ubytovacích kapacit, restaurací a kulturních zařízení v souladu s touto strategií E.1.3. Vytvářet organizační a motivační nástroje pro zintenzivnění nabídky doplňkových služeb E.1.4. Zapojování vzniklých doplňkových služeb do turistických produktů a marketingových aktivit
Způsob financování: • Rozpočet města Tábora • Sdružené prostředky v rámci fondu cestovního ruchu, resp. vybraných obcí a podnikatelských subjektů na Táborsku • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy: • počet nových lůžek • počet ubytovacích zařízení • počet přenocování • počet doplňkových služeb
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 188
E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních akcí
Odůvodnění a popis situace: Město nabízí několik významných akcí a také často se opakující soubor drobných kulturních, společenských a sportovních akcí. Ve městě však chybí jeden „centrální kulturní stánek“ nejen pro místní obyvatele, ale i pro turisty, kteří by strávili ve městě večer a noc, tzn., prodloužili si pobyt. Toto kulturní centrum by bylo zárukou, že téměř každý den bude existovat kulturní nabídka a stane se zvykem především pro obyvatele a pro subjekty spravující turisty, že mohou vždy využít nabídku tohoto centra. Vznikem centra by se také racionalizovaly provozní náklady subjektů, které realizují kulturní nabídku. Zvýšila by se i spokojenost návštěvníků akcí vzhledem k standardizaci technického vybavení a kvalitního kulturního prostředí. Motivačními nástroji města přispět k rozšíření kulturní nabídky a to např. formou částečných úhrad nájemného,
Okruhy aktivit naplňující opatření: E.2.1. Vytvářet organizační a motivační nástroje pro zintenzivnění nabídky kulturního, společenského a sportovního vyžití s postupným cílem centralizovat vybrané akce do jednoho kulturního centra E.2.2. Vytipovat objekt a v zvoleném objektu provozně zabezpečit pořádání akcí s cílem koncentrovat kulturní nabídku, racionalizovat náklady na provoz a zajistit odpovídající kulturní zážitek návštěvníkům města.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor (fond kultury) pro motivační nástroje • Sdružené prostředky kulturních subjektů na část nákladů na provoz centra • Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje • Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů.
Realizační výstupy: • počet akcí • počet účastníků • počet organizátorů • počet zapojených podnikatelů E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu
Odůvodnění a popis situace: Finanční zajišťování podpory cestovního ruchu se realizuje v současné době téměř výhradně prostřednictvím rozpočtu města. V návaznosti na potenciální využívání různých fondů je také třeba mít připraveno prostředí pro zajištění spolufinancování projektů z vlastních zdrojů. Za tím účelem je účelné
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 189 mít určitý finanční fond. Aktuálnost potřeby tohoto fondu se navíc stupňuje blížícím se ukončením možnosti využívat finanční zdroje po roce 2013 z prostředků Evropské unie. Otevřenost takového fondu a jeho transparentnost přispěje k ochotě dalších subjektů sdružovat finanční prostředky, protože je jistota, že se zpětně investují výhradně do rozvoje cestovního ruchu. Správou fondu bude pověřena skupina vybraných partnerů podílejících se na jeho naplňování. Prioritně by mělo být využíváno sdružování finančních prostředků, které vznikají průběžně z tržeb od turistů (tím je dána závislost na jejich množství) a následně částkami na realizaci konkrétních opatření a pak také paušálními částkami bez konkrétního využití, o jejichž užití rozhodne správní rada fondu.
Okruhy aktivit naplňující opatření: E.3.1. Vytvoření základního fondu cestovního ruchu pro financování vybraných aktivit v zájmovém území (jeho výši stanovit v pevné výši, např. 1,5 mil. Kč a pak jej na této výši udržovat, popř. jej přizpůsobovat potřebám plánovaných opatření). E.3.2. Vytvoření fondu (i v rámci základního fondu) na spolufinancování realizace projektů ze strukturálních apod. fondů, které vyžadují finanční spoluúčast žadatele.
Způsob financování: • Rozpočet města Tábor v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu postavení města v rámci předmětného území Táborska. Finanční zdroje volit, kromě přímého příspěvku z rozpočtu města, především z aktivit cestovního ruchu a popř. kultury, ke kterým např. patří: o poplatky z ubytování o podíl poplatků z parkování o podíl ze vstupného na kulturní akce pořádané městem o podíl z prodeje suvenýrů, bude li u nich město zajišťovat funkci velkoobchodu • Prostředky sdružené od obcí na Táborsku, jejichž výše bude stanovena např. o podle počtu obyvatel o podle počtu podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu (mající obrat závislý na návštěvnících a turistech) o podle počtu turistických cílů na spravovaném území o kombinací výše uvedených způsobů • Prostředky sdružené od podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu a jiných donátorů, kteří chtějí podpořit zviditelnění Táborska prostřednictvím cestovního ruchu.
Realizační výstupy: • výše akumulovaných finančních prostředků • počet donátorů • počet podpořených projektů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 190
Priority v naplňování aktivit Výběr opatření a aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu a harmonogram jejich realizace bude provádět město Tábor, pravděpodobně ve spolupráci s dalšími aktéry v oblasti cestovního ruchu, kteří budou k tomuto rozhodování přizváni. V rámci projednání návrhové části na veřejném workshopu byli jeho účastníci vyzváni k jejich posouzení priorit jednotlivých navržených opatření a také produktů. Výsledky ankety vyzdvihly tyto opatření a produkty: Opatření k naplnění strategických cílů: B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny, umožňující celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny – 13 hlasů B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů – 10 hlasů C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území – 6 hlasů Produkty: B.1.3.8. Housův mlýn – 8 hlasů B.1.3.1. Kulturní aréna na hladině Jordánu – 7 hlasů Názory na zdroje financování vyzdvihnutých opatření ukázaly, že je spoléháno především na zdroje z grantů, dotací a financí z EU a dále z města. Zdroje financování B.1 – 11 hlasů pro město , 13 hlasů pro granty, 3 hlasy pro podnikatele B.3 – 2 hlasy pro město, 1 hlas pro podnikatele C.2 – 8 hlasů pro město (žádný z podnikatelů nevyjádřil ochotu opatření spolufinancovat) B.1.3.8. – 7 hlasů pro podnikatele, 6 pro granty, 4 pro město B.1.3.1. – 3 hlasy pro město , 12 hlasů pro granty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 191
8. Přílohy Příloha č. 1 – Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se cestovním ruchem jako hlavní činností...... 192 Příloha č. 2 – Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se pravděpodobně cestovním ruchem jako přidruženou činností...... 194 Příloha č. 3 Restaurační zařízení v Táboře...... 196 Příloha č. 4 Ubytovací zařízení v Táboře...... 200 Příloha č. 5 Kulturní zařízení v Táboře...... 203 Příloha č. 6 Sportovní zařízení v Táboře...... 205 Příloha č.7 – Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet příjezdů...... 207 Příloha č.8 – Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet přenocování...... 207 Příloha č. 9 – Výpis otevřených odpovědí z výzkumu podnikatelů v Táboře...208 Příloha č. 10 – Data z TIC v Táboře...... 216 Příloha č. 11 – Plán propagace...... 219 Příloha č. 12 – Příklady turistických produktů/balíčků...... 225 Příloha č. 13 – Stanovy Klubu cestovního ruchu v Táboře...... 229
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 192
Příloha č. 1 Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se cestovním ruchem jako hlavní činností Datum Část OKEČ Činnost Název firmy Ulice vzniku obce Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 27 IV 93 633000 průvodcovské činnosti Marie Drnková Tábor Sedláčkova 2164 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; Ing. Bohumír Fučík Cestovní 28 III 91 633000 průvodcovské činnosti kancelář FU TOUR Tábor Kpt. Jaroše 2386 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 01 II 91 633000 průvodcovské činnosti Milan Velan Klokoty Ke Chlumu 251 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 21 III 97 633000 průvodcovské činnosti EURO TREND BOHEMIA, spol. s r.o. Tábor Budějovická 825 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 10 IX 97 633000 průvodcovské činnosti SIVOTA CZ s.r.o. Tábor Minská 2785 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 07 X 99 633000 průvodcovské činnosti D TOUR s.r.o. Tábor tř. 9. května 2886 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 24 I 00 633000 průvodcovské činnosti CK NIKOLETA spol. s r.o. Tábor Petrohradská 2320 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 15 IV 02 633000 průvodcovské činnosti AGENZIA VIAGGI EVROTOUR s.r.o. Tábor Budějovická 733 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; Ing. Helena Němečková CK 23 III 93 633000 průvodcovské činnosti SONETOUR Tábor Kpt. Jaroše 2492 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 06 IX 93 633000 průvodcovské činnosti 2171 RAMLICE s.r.o. Tábor Trocnovská 2171 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 07 VIII 95 633000 průvodcovské činnosti Lenka Váňová Horky K Šachtě 281 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 17 VI 96 633000 průvodcovské činnosti Iva Fučíková Tábor Tankistů Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 21 VI 96 633000 průvodcovské činnosti IN SERVIS TRAVEL spol. s r. o. Tábor Husovo Náměstí 591 Činnosti cestovních kanceláří a agentur; 11 V 98 633000 průvodcovské činnosti Nina Přikrylová Tábor Berlínská 2748 Činnosti cestovních 29 I 91 633010 kanceláří Eva Sedláčková JORDÁN Tábor Lužnická 3014 Činnosti cestovních 13 III 91 633010 kanceláří Jaromír Mráz Tábor Staňkova 2007/5 Činnosti cestovních 27 X 92 633010 kanceláří Lenka Gyürkeová Klokoty Pod Klášterem 377 Činnosti cestovních 26 VI 92 633010 kanceláří Petr Kops Tábor Leskovická 2670 Činnosti cestovních 04 IV 91 633010 kanceláří Ing. Milan Švadlena CONGER Tábor Minská 8/2780 Činnosti cestovních 15 VIII 07 633010 kanceláří CK VELOTOURS s.r.o. Tábor 9. května 2886 Činnosti cestovních 19 X 92 633010 kanceláří Oldřich Pozděch TOSPO Tábor Minská 5/2785 Činnosti cestovních 15 IV 93 633010 kanceláří Ivana Krčmová Tábor Smetanova 663/3 Činnosti cestovních 13 X 92 633010 kanceláří Jana Černá Tábor Tomkova 1958/5 Činnosti cestovních 01 XI 93 633010 kanceláří Miroslava Němcová ODYSSEA Tábor Vídeňská 2773/2 Činnosti cestovních 26 IV 94 633010 kanceláří Pavel Chalupa Tábor Kpt. Nálepky 2340
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 193
Činnosti cestovních 21 IX 94 633010 kanceláří Dagmar Pazourková Tábor Harantova 39/2191 Činnosti cestovních 19 II 98 633010 kanceláří Mgr. Jiří Šíp CONSULTINGTRAVEL Tábor Varšavská 2714/1 Činnosti cestovních 01 I 97 633010 kanceláří Miloslav Mikeska EUROPE TRAVEL Tábor Minská 2779/6 Činnosti cestovních 25 III 02 633010 kanceláří Milena Krejčová Tábor Staňkova 2007/5 Činnosti cestovních 22 X 03 633010 kanceláří Petra Nestávalová Tábor Maredova 3001 Činnosti cestovních 28 XII 93 602400 kanceláří COMETT PLUS, spol. s r.o. Tábor Chýnovská 2115 Činnosti cestovních 24 IX 04 633010 kanceláří Romana Fialová Tábor Zelená 2543 27 VIII 90 633020 Průvodcovské činnosti Růžena Dvořáková Tábor Josefa Švehly 1845/17 13 III 91 633020 Průvodcovské činnosti Jan Cikhart účetní kancelář Tábor Havlíčkova 690 03 VII 91 633020 Průvodcovské činnosti Blanka Eisenhutová Tábor Vožická 2582 07 VIII 91 633020 Průvodcovské činnosti Marie Janovská Klokoty Na Rybníčku 318 22 VIII 91 633020 Průvodcovské činnosti Pavel Mráz Tábor Hošťálkova 1375/11 31 VIII 91 633020 Průvodcovské činnosti Hana Džiubanová Horky 43 02 VI 92 633020 Průvodcovské činnosti Jiřina Kraftová Měšice Krátká 129 17 XI 93 633020 Průvodcovské činnosti RNDr. Jaroslav Řízek Tábor Klokotská 123/20
04 VIII 93 633020 Průvodcovské činnosti Svatopluk Schläfer Smyslov 14 09 IX 92 633020 Průvodcovské činnosti Ing. Jitka Herková Tábor Náchodská 2681 22 IV 93 633020 Průvodcovské činnosti Regina Cirmonová Tábor Kvapilova 2565 08 VII 93 633020 Průvodcovské činnosti Ing. Miroslav Noháč Tábor Krále Jiřího 1465/7 26 VI 92 633020 Průvodcovské činnosti Mgr. Jaroslav Hlava Tábor Údolní 1421/2 Dukelských bojovníků 12 VI 95 633020 Průvodcovské činnosti Kateřina Bláhová Tábor 1924/24 18 VIII 95 633020 Průvodcovské činnosti Hana Gottwaldová Tábor Bělehradská 2758/4 22 III 95 633020 Průvodcovské činnosti Jaroslava Andersen Tábor Helsinská 2737/10 23 II 98 633020 Průvodcovské činnosti Mgr. Marie Loudínová Tábor Petrohradská 2388 22 IX 95 633020 Průvodcovské činnosti Anna Švábová Tábor Náchodská 2677 10 X 96 633020 Průvodcovské činnosti Ing. Martin Vošta Tábor Moskevská 2721 03 VII 96 633020 Průvodcovské činnosti PhDr. Daniela Novotná Měšice Míkova 25 30 X 96 633020 Průvodcovské činnosti Mgr. Ivana Nováková Tábor Budějovická 503/25 28 V 97 633020 Průvodcovské činnosti Ing. Karol Veleba Tábor Husinecká 2178/21 01 XII 97 633020 Průvodcovské činnosti Šárka Kopřivová Tábor Budovatelů 2625 13 V 98 633020 Průvodcovské činnosti Jiří Hlinovský Tábor Sofijská 2797/3 03 V 99 633020 Průvodcovské činnosti Kateřina Linhartová Měšice Konečná 547 14 VIII 00 633020 Průvodcovské činnosti Stanislav Srba Tábor nám. F. Křižíka 2881 30 VIII 00 633020 Průvodcovské činnosti Bc. Radka Rybáková Tábor Laudova 1227/9 29 IV 02 633020 Průvodcovské činnosti Olga Hollerová Tábor Buzulucká 2332 01 V 02 633020 Průvodcovské činnosti Monika Sabinioková Tábor Varšavská 2742/6 14 II 02 633020 Průvodcovské činnosti Jana Lešková Tábor Leskovická 2664 Činnosti cestovních 19 I 91 633030 agentur PhDr. Stanislav Voleman Tábor Náchodská 2686 Činnosti cestovních 16 VIII 05 633030 agentur CA HITRA s.r.o. Tábor Šafaříkova 2962
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 194
Příloha č. 2 Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se pravděpodobně cestovním ruchem jako přidruženou činností Datum OKEČ Činnost Název firmy Část obce Ulice vzniku 25.8.2004 747000 Průmyslové čištění a všeobecný úklid Tetyana Klyuchko Tábor nám. Přátelství 2/2801 7.11.1997 741200 Účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství Jiří Horecký Tábor Klokotská 100/19 1.5.2006 222500 Ostatní činnosti související s tiskem Jan Kotouček Dis. Tábor Prokopova 261 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných 1.5.1992 014100 zelených ploch Air Special, a. s. Všechov Letiště Tábor 8.11.1995 511900 Zprostředkování nespecializovaného velkoobchodu Museum Boutiques, s.r.o. Tábor Převrátilská 330/15 15.10.1993 524000 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách LAGUNA S P, spol. s r.o. Tábor Moskevská 2716 15.4.1996 703100 Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur KOMPLEX + spol. s r.o. Tábor Údolní 978 7.3.2006 012540 Chov zoologických zvířat AKVA VIVA, družstvo Tábor Vančurova 2904 Pronájem vlastních nemovitostí Karel Dvořák stavební a 27.11.1990 702000 obchodní firma Tábor Vožická 2604 Vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání j. n. Alžběta Jackovová 30.8.1990 804200 BELLMONDO Tábor Vídeňská 2931/2 Architektonické a inženýrské činnosti a související technické Dukelských bojovníků 7.2.1991 742000 poradenství Ladislav Zigler MINER Tábor 2237 4.4.1991 511000 Zprostředkování velkoobchodu Petr Šplíchal Tábor Vídeňská 2/2773 5.10.1992 205100 Výroba jiných dřevařských výrobků kromě nábytku Martina Durajová D.M. Klokoty Jaroslava Vacka 94 18.2.1993 452100 Výstavba pozemních a inženýrských staveb Jaroslav Dvořák STAVOB Tábor Helsinská 2739/14 19.2.1993 900300 Čištění města, sanační a podobné činnosti Lenka Ošmyková AFARS Tábor Staňkova 1743/19 1.1.1997 602310 Dálková nepravidelná autobusová doprava Jaroslava Mikesková M servis Tábor Minská 6/2779 10.11.1997 602210 Osobní taxislužba Radek Janovský Tábor Varšavská 2728/3 24.1.2001 553000 Restaurace Martin Běhan Tábor Boženy Němcové 2156 18.12.1991 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Jan Pazourek Tábor Harantova 39/2191 29.6.1991 852000 Veterinární činnosti MVDr. Jarmila Nešporová Klokoty Kpt. Jaroše 79 26.10.1998 742010 Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) KAREL DVOŘÁK, a. s. Tábor Vožická 2604 Pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním 1.7.1997 672000 Marie Hořejší RESPO Tábor Moskevská 2725 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené 24.6.1993 013000 hospodářství) Ivana Knotková Větrovy 105 13.8.1997 926200 Ostatní sportovní činnosti Všeobecný klub EDEN Tábor Tábor Kvapilova 2419 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené 9.5.1994 013000 hospodářství) Martin Michálek Horky Lesní 68 Pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním 22.8.1990 672000 Soňa Křičenská SOMA Tábor nám. F. Křižíka 2881/2 21.6.1996 851200 Ambulantní zdravotní péče (kromě zubní) MUDr. Michal Jelšík Tábor Tomkova 1240/2 28.12.1993 602400 Silniční nákladní doprava COMETT PLUS, spol. s r.o. Tábor Chýnovská 2115 1.5.1990 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Václav Fürbach VAFÜ Čekanice Košínská 194 14.12.1990 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Milan Malár Čekanice K Jordánu 71 22.12.1990 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Marie Štrudlová Tábor U Cihelny 2643
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 195
19.6.1991 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Jan Kakos Tábor Budovatelů 2621 18.12.1991 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Jan Pazourek Tábor Harantova 39/2191 14.1.1993 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Pavel Kořínek Tábor Harantova 33/1726 6.10.1995 602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Hana Holášková Tábor nám. Přátelství 2802/3 Informační středisko Město Tábor Tábor Žižkovo nám. 2
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 196
Příloha č. 3 Restaurační zařízení v Táboře Název adresa www stránky popis Beseda Žižkovo nám. 5, 390 01 Tábor
Budvarka U Zlatého lva Žižkovo nám. 16/16, 390 01 Tábor http://www.budweiser.cz
Cafe Campanila Farského 1461/2, 390 02 Tábor Čínská restaurace Shang Hai Hotel Palcát tř. 9 května 2471, Tábor
Harrachovka Pintova 151, 390 01 Tábor http://www.mujweb.cz/www/harrachovka/
Hong Kong Budějovická 1097/11, 390 02 Tábor Nabídka čínských specialit.
Jiří Blafka – Apetit nám. F. Křižíka 1878/13, 390 01 Tábor
Kafe Bar Havana Žižkovo nám. 17, 390 01 Tábor http://www.kafehavana.cz Kulíkova kavárna Tržní náměstí 2855, Tábor Mexická Restaurace TAMPICO Budějovická 673/44, 390 02 Tábor, http://www.tampico.cz
Mi & Mi, s.r.o. Husovo nám. 536/13, 390 02 Tábor Nabídka tradiční české Na rohlíku Soběslavská 877/27, 390 02 Tábor kuchyně Politických vězňů 1764/1, 390 03 Nový ráj Tábor Možnost využití salonku.
Pinocchio 9. května 515/1, 390 02 Tábor Pizzerie Pizzeria Atak Vídeňská 2931, Tábor Pizzeria Caesar Husovo náměstí 583, Tábor www.pizzeriacaesar.cz
Pizzeria Donatello Kamenická 2860, 390 02 Tábor Pizzerie Restaurace Atrium 9. května 678, 390 02 Tábor
Restaurace Blaník Budovcova 1366, 390 02 Tábor Restaurace Braník Smetanova 737, 390 02 Tábor
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 197
Restaurace Centrum náměstí Přátelství 2800, 39005 Tábor Kpt. Nálepky 2396, (2. patro), 390 03 Restaurace Crystal Tábor Restaurace Los Amigos Martínka Húsky 55/3, Tábor web.quick.cz/losamigos Restaurace Modrá růže Ovocná 63, Tábor www.tabor.cz/modraruze Restaurace Na Bečvárně Bechyňská 393, 390 01 Tábor Restaurace Na Louži Pražská 231, Tábor Restaurace na Schůdkách Klokotská 106, 390 01 Tábor http://www.mery.cz Restaurace Peta Měšická 1993/2, 390 02 Tábor http://www.restaurace peta.cz U Bechyňské dráhy 2932, 390 02 Restaurace Pohoda Tábor Restaurace s nabídkou Restaurace Svépomoc Komenského 1177, 390 02 Tábor teplých a studených jídel.
Restaurace U Kalicha Svatošova 25/4, 390 01 Tábor
Restaurace U Rybářů Zavadilská 2485, 390 02 Tábor Rybí restaurace. Restaurant Nipo Pražská 157/12, 390 01 Tábor Štěpán Berka Cafe – Pizzerie Kostnická 159/3, 390 01 Tábor Provoz pizzerie a kavárny.
Švejk Restaurant Špitálské nám. 509/3, 390 01 Tábor http://www.svejk.cz Restaurace U Červeného koně Křížkova 31, 390 01 Tábor http://www.sweb.cz/ucervenehokone
Restaurace U Dvou koček Zahradnická 310/2, 390 01 Tábor
Restaurace U Jedličků Vodňanského 2869, 390 02 Tábor
Restaurace U Soudku Varšavská 2729, 390 05 Tábor
Victoria Club Budovcova 1367, 390 02 Tábor
VK Centrum, spol. s r.o. nám. Přátelství 2800, 390 05 Tábor Bary
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 198
Provozování baru. Pořádání Embarcadero Klokotská 120/14, 390 01 Tábor tanečních party, výstav Bar se zahrádkou a kapacitou Rx Bar Žižkovo nám. 5, 390 01 Tábor 50 míst The PUB Pilsner Unique Bar Budějovická 987/81, 390 02 Tábor
Casablanca Biliárd Bar Šafaříkova 1791, 390 02 Tábor http://www.casa1.wz.cz U Bechyňské dráhy 2932, 390 02 Provoz herny a baru se Herna bar u Čarodějek Tábor šipkami Kavárny, čajovny a cukrárny Výroba a prodej zákusků a Cukrárna U Lípy Filipovská 72/2, 390 01 Tábor http://www.dortytabor.cz/ dortů Provoz čajovny a obchodu Dobrá Čajovna Tomkova 1240/2, 390 01 Tábor http://www.tea.cz s čajem
Jaroslava Jandačová Husovo nám. 536/13, 390 02 Tábor Provoz kavárny a trafiky Jiří Plocek cukrárna Zlaté slunce Střelnická I 12/12, 390 01 Tábor Nabídka cukrářských výrobků 9. května 658/14, (sklepní prostory), Provozování baru, vinárny a Les Deux Anges 390 02 Tábor kavárny Vladimíra Veselá Výroba, prodej a rozvoz cukrářství, s.r.o. Kotnovská 173, 390 01 Tábor cukrářských výrobků Vinárny Vinárna s nabídkou mnoha druhů vín i nealkoholických Bohemia nám. F. Křižíka 869/9, 390 01 Tábor nápojů Rocková hospůdka v centru města nabízí posezení pro Vinárna u Divadla Divadelní 214/3, 390 01 Tábor http://www.vinarna.blogspot.com 110 osob Hospody a bufety Hospůdka U Plísňáka Křížová 94/6, 390 01 Tábor Rychlé občerstvení
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 199
U Dvořáků, spol. s r.o. Budějovická 733/54, 390 02 Tábor Srba Kosova 1021/1, 390 02 Tábor Tábor , (silnice E55 areál čerpací McDonald's ČR, spol. s r.o. stanice ÖMV), 390 02 Salátové bary
Barbados Vančurova 1239/1, 390 01 Tábor http://www.barbados.wz.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 200
Příloha č. 4 Ubytovací zařízení v Táboře Hotely Součástí hotelu je Žižkovo nám. restaurace, 20, 390 01 salonek, atrium a Hotel Nautilus Tábor http://hotelnautilus.cz vinárna. Hradební Hotel Dvořák 3037, 39001 Restaurace La Tábor Tábor www.orea.cz/dvorakta Cave Zástavy 474, Restaurace, 39056 Tábor bezbariové Hotel Elzet Měšice http://www.hotelelzet.cz/ přízemí 9. května 617, Hotel Kapital 390 02 Tábor http://www.hotel kapital.cz Hotelová Čelkovice 44, restaurace s Hotel Lázně 39001 Tábor http://hotel lazne.eu/about cz.html denním barem tř. 9. května Restaurace, 2471, 39001 hotelové Hotel Palcát Tábor www.hotelpalcat.cz fitnescentrum Stylová restaurace, Varšavská vinárna, relaxační Hotel Relax u 2708/2, centum a solná Drsů 390 05 Tábor http://www.hotel relax.cz/ jeskyně Husovo nám. 591, 39002 Hotel Slávie Tábor Václava Soumara Hotel Zimní 2300, 39003 stadion Tábor www.tzmt.cz Penziony Vítkova 2010/3, Penzion Z & Z 390 01 Tábor http://www.tabor.cz/penziondubak/ Báječný domov Charming Home Freundliches Zuhause Tábor www.rooms.ckmraz.cz Hradební Pension a atrakcí Karel Bican 189/16, domu jsou Pension 189 390 01 Tábor http://www.globalnet.cz/bican/ podzemní chodby Vinárna, Střelnická podzemní 220, 39001 restaurace, Kostnický dům Tábor http://www.tabor.cz/kostnickydum/ hotelový sál Libuše Ke Mlýnu 1, Kosobudová 390 03 Penzion Na Mlýně Tábor Náchod Martin Beránek Ovocná 63, Modrá Růže 39001 Tábor 1 http://www.tabor.cz/modraruze/ Ve Struhách 385, 39003 Pension 325 Tábor www.pension325.cz Laudova 906/2, Malý rodinný Pension Betty 390 01 Tábor http://www.pensionbetty.net penzion Rodinný penzion Bílkova 735, v blízkosti Pension Dáša 39002 Tábor www.travelguide.cz/pensiondasa/ historického
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 201
centra města.
Na Dlouhé 242, 39001 Pension Kalina Tábor www.penzionkalina.cz Bydlinského Pension Sport 2867, 390 02 Milena Vaňková Tábor V penzionu kavárna, Pension Sylva Roháčova 668, restaurace, restaurace Tábor www.pensionsylvatabor.cz masáže Ubytování v Penzion 7 Marie Bílkova 783/7, rodinném Šittlerová 390 02 Tábor www.pension7.atlasweb.cz/ penzionu Betlémská Penzion a kavárna 282, 39001 Restaurace, Na hradbách Tábor http://www.volny.cz/nahradbach.tabor/ kavárna Klokotská 107, http://www.alfa.penzion Penzion Alfa 39001 Tábor ubytovani.eu/Tabor.htm Café bar, sklípek Kostnická Penzion Jana 161/7, Ubytování v Bed and breakfast 390 01 Tábor bedandbreakfast.euweb.cz penzionu Husovo nám. Penzion Milena 529, Tábor www.pensionmilena.cz Čsl. armády 1763, 39003 Penzion Niagara Tábor http://www.tabor.cz/niagara/ Budějovická 987, 390 0 Penzion Třeboňka Tábor www.trebonka.cz Tržní 274, Penzion U husičky 39001 Tábor Arbeiterova Privát Marta 58/6, 39001 Hrstková Tábor ČS armády 1702, 39003, Privát Šmídová Tábor Lužnická Ubytování v 1559, 39001 soukromí Lászlová Tábor Zbyňkova 751/10, Eva Velebná 39001, Tábor Větrovy 103, Lesní Dvůr Tábor www.lesnidvur.cz Ubytovny Základní škola Školní nám. Bernarda Bolzana 199/15, Ubytování 39001, Tábor http://www.skolabolzano.cz Domov mládeže Střední školy obchodu, služeb a Bydlinského řemesel a 2474, 39002 Jazykové školy Tábor www.ssjs tabor.cz Komenského Domov mládeže 2235, 39002 Tábor SZŠ Tábor www.dm tabor.cz Chýnovská Ubytovna KZT 2217, 39002
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 202
Tábor Václav Svačina Provaznická Klokotka 152, Tábor Klokoty čp. Václav Svačina 24, 390 03 Klokotka Tábor Autocamping Autocamping Malý poštovní přihr. Jordán Tábor 75, Tábor http://amk.unas.cz Zárybničná Lhota, 39153 ATC Knížecí rybník Tábor www.knizecirybnik.cz okolí Tábora Lesní restaurace Harrachovka Údolí Lužnice Dudov 3, 39175 Malšice http://www.e Blažkův statek u Tábora hotel.cz/hotel_info.php?Id=130 Zotavovna Pracov školicí a Přihrádka 3, rekreační zařízení 39011 Tábor http://web.iol.cz/pracov/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 203
Příloha č. 5 Kulturní zařízení v Táboře Kluby náměstí Františka Music club O R I O Křižíka 496, N Tábor http://www.myspace.com/musiccluborion Žižkovo náměstí RED BAR 13, Tábor Hostinec na TŘÍDA ČSA Druhém Břehu 1763, Tábor http://www.druhy_breh.kali.cz/ Galerie Autorské Koželužská č.p. výstavy stálá Galerie 140 140, Tábor expozice roh náměstí Muzeum Šechtl a Mikuláše z Husi Voseček dům "U a Filipovské lípy" ulice http://sechtl vosecek.ucw.cz/ Kotnovská 138, Muzeum Kodet Tábor Barvířská 244, Galerie Za Vrátky Tábor Stálá expozice Výstavy mladých a Galerie Žizkova ulice, nadějných Vodárenská věž Tábor umělců Bývalá sladovna v areálu táborského TÁBORSKÝ hradu hotel POKLAD stálá Dvořák výstava Husitské Muzeum Gotický sál nám. Mikuláše z Žižkovo nám Husi 44, Tábor Café galerie no. Klokotská. 118, 118 390 01 Tábor galerie MODRÁ Ovocná 63, 390 RŮŽE 01 Tábor Galerie a antikvariát Palackého 6, Bastion Tábor galerie ZA Barvířská 244, VRÁTKY 390 01 Tábor www.volny.cz/galerie za vratky Klokotská 114, stálá prodejní Auritus Tábor 390 01 výstava galerie DIVADELNÍ Divadelní 218, PROSTORY 390 01 Tábor http://www.divadlotabor.cz Kino nám. F. Křižíka 1291, 390 01 Kino Svět Tábor http://www.tzmt.cz/kino svet.php Diskotéky Václava Soumara 2300, Allegro Club, s.r.o. 390 03 Tábor http://www.allegroclub.cz Kapitána Jaroše FUNAGENCY 2397; 390 03 (bývalé milenium) Tábor http://www.mileniumtabor.cz/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 204
Divadlo Divadelní Divadlo Oskara 218/2, 390 01 Nedbala Tábor Tábor http://www.divadlotabor.cz Ostatní Náměstí T. G. Botanická zahrada Masaryka 788, při VOŠ a SZeŠ Tábor http://szestabor.cz/botanicka/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 205
Příloha č. 6 Sportovní zařízení v Táboře Špitálské náměstí 509 (Švejkova Bowling Bugy´s hospoda), 390 Bar 01 Tábor BOWLING Varšavská SOJČÁK Tábor, 2730, 390 05 Provoz bowlingového s.r.o. Tábor centra. tř. 9. května Bowling bar 678, 390 02 Slovan Tábor Posilovna, osobní Pod Tržním trenér, ob čerstvení, Fitness Club "Na náměstím restaurace, prodej Sadech" 612, Tábor www.posilka.wz.cz sportovní výživy Fitness, Solná Varšavská Fitness, sauna, jeskyně Hotel 2708, 390 05 Turbo Solárium, Relax Tábor http://www.hotel relax.cz/ wirpool, ricochet Jízda na koních Náchod 12, Jiří Dvořák Tábor Vzhledem ke kvalitě Jordánská U Stadionu vody jen na vlastní sluneční pláž Míru, Tábor http://www.tzmt.cz nebezpečí Fügnerova Jumping Tomáš 822/1, Nabídka lekcí Buriánek 390 02 Tábor http://jumping.mm comp.cz jumpingu. Fügnerova Klub českých 822, 390 02 Organizování akcí a turistů Tábor Tábor http://www.volny.cz/kct tabor výletů. Košínská 266, 390 02 Tábor (směr Klubová střelnice Stoklasná Čekanice Lhota) www.skcekanice.com Skálova 2878, Kuželna Tábor 39002 Tábor Chýnovská Motokáry 2989, 390 02 Provoz motokárové Michal Beneš Tábor http://www.motokarytabor.snadno.eu dráhy. Motokáry Jan Šťastný Happy Šafaříkova, http://www.motokarytabor.webzdarm Provozování kryté Honny 390 02 Tábor a.cz motokárové dráhy. Vnitřní bazén, dětský bazén, venkovní areál, Kvapilova individuální relaxační Plavecký stadion 2500, Tábor http://www.tzmt.cz centrum PŮJČOVNA JÍZDNICH KOL Husovo Železniční náměstí, stanice Tábor Tábor http://www.cd.cz/pujcovnykol PŮJČOVNA KOL A Soběslavská LODÍ 3061, 390 02 INTERSPORT Tábor www.intersport.cz Půjčovna lodí a kánoí s dopravou na Půjčovna lodí Kollárova řeky Lužnice, Vltava, Dušan Jakubec 2155/8, Tábor www.pujcovna lodi.com Sázava a Otava. P PŮJČOVNA LYŽÍ A SNOWBOARDU Bechyňská SKI CENTRUM 398, Tábor Tábor 390 01 Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 206
Fitcentrum, tř. 9. května posilovna, masáže, Relax Club 678, 390 02 ricochet, solárium, Slovan Tábor dětský koutek Rybářské Jordánská povolenky Jč 366, 390 01 ÚV ČRS, MO ČRS Tábor Sauna pro Pintova 2559, veřejnost 390 01 Tábor K pronájmu tělocvična, šachový salonek, tělocvična Fügnerova na stolní tenis, 822, 390 02 venkovní antukové Sokolovna Tábor Tábor www.sokol tabor.info kurty na volejbal. Sokolská plovárna na břehu vodní U stadionu nádrže Jordán Míru, Tábor Náměstí Fr. Solná jeskyně Křižíka 496, http://www.solnajeskyne Tábor 390 01 Tábor tabor.tym.cz/ Využívaná především pro míčové hry Sportovní hala Kvapilova (volejbal, basketbal, Kvapilova 2419, Tábor http://www.tzmt.cz floorball) Využívaná pro volejbal, basketbal, U Stadionu sálovou kopanou, Sportovní hala Míru 1579, nohejbal, dětské Mír Tábor http://www.tzmt.cz míčové hry ul. Václava Soumara (vedle Zimního Tenis Aréna v stadionu), Tenisová hala se 2 Táboře Tábor kurty Klub sdružuje Pod Tržním tenisové hráče a Tenisový klub nám. 1550, provozuje tenisové Tábor 390 01 Tábor http://www.tktabor.cz kurty. Tenisový klub Pod Tábor tenisové Jordánskou kurty hrází, Tábor ÚSCHOVNA KOL Žižkovo nám. Infocentrum 2, 390 01 Město Tábor Tábor WWW: http://www.tabor.cz Možnost ubytování v Václava Hotelu Zimní Soumara stadion, posilovna, Zimní stadion 2300, 390 03 herna stolního Tábor Tábor http://www.tzmt.cz tenisu, restaurace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 207
Příloha č.7 Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet příjezdů Počet příjezdů Země 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem Hosté celkem 937 454 1 068 596 1 023 289 1 101 216 978 717 5 109 272 v tom: Česká republika 691 755 750 854 696 327 767 814 663 088 3 569 838 cizinci 245 699 317 742 326 962 333 402 315 629 1 539 434 Německo 81 073 92 409 94 991 90 058 83 309 441 840 Nizozemsko 26 910 36 641 37 057 42 582 29 507 172 697 Rakousko 26 712 28 827 30 449 29 995 29 851 145 834 Francie 21 680 28 458 23 683 17 802 12 660 104 283 Spojené státy 9 660 15 741 15 143 14 311 13 772 68 627 Itálie 9 953 14 207 12 732 11 362 10 601 58 855 Slovensko 9 289 10 033 11 240 12 149 12 762 55 473 Spojené království 6 407 7 105 8 598 7 423 7 803 37 336 Japonsko 4 682 6 292 8 643 7 134 8 396 35 147 Polsko 5 326 7 648 6 373 6 913 6 181 32 441 Maďarsko 3 820 3 884 5 031 6 481 6 481 25 697 Švýcarsko 5 079 5 380 4 098 5 857 4 772 25 186 Španělsko 2 770 5 189 5 354 5 234 4 117 22 664 Austrálie a Oceánie 1 971 6 646 4 185 4 307 4 108 21 217 Rusko 1 946 4 495 3 372 4 477 6 424 20 714 Ostatní země 12 586 14 565 15 903 15 625 16 338 75 017 Zdroj: ČSÚ Příloha č.8 Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet přenocování Počet přenocování Země 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem Hosté celkem 3 415 441 3 658 198 3 490 237 3 746 744 3 127 834 17 438 454 v tom: Česká republika 2 682 030 2 815 142 2 594 018 2 901 670 2 348 342 13 341 202 cizinci 733 411 843 056 896 219 845 074 779 492 4 097 252
Německo 288 661 318 898 327 666 294 827 258 125 1 488 177 Nizozemsko 147 372 164 737 203 580 200 349 163 597 879 635 Rakousko 50 434 49 275 58 422 51 460 53 453 263 044 Francie 58 279 68 285 61 665 40 441 28 283 256 953 Slovensko 28 135 27 441 32 251 32 093 31 387 151 307 Spojené státy americké 17 926 26 291 24 957 23 750 23 901 116 825 Itálie 16 666 22 795 19 006 18 441 17 174 94 082 Spojené království 14 589 14 838 16 730 14 391 14 206 74 754 Belgie 11 066 11 702 12 515 9 339 13 488 58 110 Polsko 10 332 12 047 11 283 11 323 10 834 55 819 Maďarsko 13 518 7 385 9 936 12 038 12 034 54 911 Švýcarsko 10 579 14 358 8 331 10 739 10 546 54 553 Rusko 4 748 10 996 8 312 10 592 14 261 48 909 Japonsko 6 483 8 806 11 411 9 439 10 996 47 135 Ostatní země 30 977 40 865 38 508 40 721 42 563 193 634 Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 208
Příloha č. 9 – Výpis otevřených odpovědí z výzkumu podnikatelů v Táboře q10 Jakým způsobem by se mělo město Tábor více zviditelnit? Jaké formy propagace by mělo využívat? Bylo by toho dost, kupříkladu nerozšiřovat území pokryté supermarkety, ale dát prostor podnikatelům v řemeslných a tradičních oborech. Podpořit české výrobce a prodejce únosnými a dostupnými nájmy (které jsou v Táboře velice přemrštěné). Být více vidět na internetu, pořádat více historických akcí. Důslednou spoluprácí s organizacemi, které mohou ovlivnit zajišťování a dodržování čistoty a pořádku ve městě. Zabezpečením nezaměstnaných, kteří pobírají příspěvky, aby byli zapojeni do úklidu a sledování dodržování pořádku. Čistota města je nejlepší propagace. Internet Internet, cestovní kanceláře nabídky poznávacích zájezdů, sport internet,více zviditelnit historickou tradici Konání různých kulturních festivalů. Propagace v médiích televize, noviny, internet Kulturními akcemi se zaměřením na historický význam mě sta kvalitní kulturou Lepší prezentace v ostatních krajích formou tištěné a externí reklamy. Obecně zlepšit propagaci na internetu, lépe zpracovat web pro turisty, nabídnout více zajímavostí a akcí. Média, cestovní kanceláře Mělo by ještě vylepšit a zpřehlednit své webové stránky. Dále pak vytvořit pro návštěvníky města přehledný informační systém (od šipek počínaje po informační centrum konče). Myslím si, že některé náklady na propagaci jsou až zbytečné (celobarevné plakáty Město Tábor se snaží určitě nalákat turisty a plní se to především na Táborská setkání, která se konají v měsíci září a opravdu tato akce je znát i v našich hotelech. Možná by nebylo špatné, zde pořádat nějaké semináře ( více denní) atd.,ale město samo v Město více představovat v zahraničí a k tomu plně využívat svá partnerská zahraniční města. Mezinárodni Obecná že propagace je na dobré úrovni Něčím co jinde není obvyklé a nebo jen ve větších městech, nebo: sportovní akce, živé koncerty,... REKLAMA ! Nedovedu postihnout celou problematiku,avšak dílčí problém, se kterým se často setkávám je s parkováním ve staré části města.Spousta turistů i občanů z okolí, vzhledem k vysoké ceně parkovného a i obtížnému nalezení místa, ze starého města často pře Odvíjí se samozřejmě od finančních prostředků, které je město ochotno a schopno do takové propagace investovat. Určitě by bylo pro město výhodné pokusit do města přilákat velké mezinárodní konference a soustředit se tak i na jiné formy než čistě turistické Pořádáním akcí které probíhají v rámci Táborských setkání průběžně během celého roku a ne jen během dvou dnů TS. Pořádáním ještě více akcí v historickém centru a renovovat Staré město Poskytnout lepší kulturní vyžití př.aquapark, více sportovních klubů... Propagací i ostatních údobí dějin města nejenom husitství. Všech, zejména mediální. Propagační materiály v cestovním ruchu,různé akce pod hlavičkou města Regionální a státní televizi Reklama Reklama, prezentace Sdělovací prostředky televize informace pozvánky regionální zpravodajství Neotravovat turisty s parkováním a občany zejména vyhodit pana Jírovského a podobné blby. Tábor v současné době nemá co nabídnout a odlákává turisty nekřesťanským parkovným ve všech částech Starého města. turisté,když jim řeknete kolik stojí hodina parkování a nemáte vlastní parkovací plochu tak zůstanou maximálně jednu noc a potom z Tábora Televize, rádio
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 209
Tisk, televize v tuzemsku, v zahraničí cest.kanc., obchodních spol.apod. TV, web Veletrhy cestovního ruchu, reklama v médiích Větší písemná informovanost Větší spolupráce státní správy a samosprávy s podnikatelskou sférou při tvorbě koncepce cestovního ruchu, propagace a marketingu. Výrazně zpřehlednit internetový portál města, zajímavé akce, nejen stále omílat stále stejné táborské slavnosti, ale přijít s inovací podpořit vznik jazzových kaváren a pod. Web Webové prezentace, veletrhy, tématicky zaměřené podpůrné kulturní akce většího druhu Záleží na městu, ale turistů je zde málo nemá je co zaujmout, až na pravidelné akce, které jsou propagované dostatečně q11 Co se týká vlastní reklamy, jakým způsobem v současnosti propagujete Vaši firmu? Informacemi o akcích na plakátech města, v jeho informačních materiálech, v regionálním tisku, na webu instituce. Internet Internet Internet a dobré služby Internet a hlavně dobré služby. Internet, informační tabule, prospekty Internet, deset let neustále dřiny Katalog průvodců Nejlepší reklama je reference spokojených zákazníků. Noviny, veřejné akce Prezentace na internetu Rádio, tiskopisy, pořádání akcí, noviny Reklama v tisku, TV, rozhlase a na internetu. Propagační materiály katalogy, reklamní předměty, dárky. Momentálně vystavujeme na veletrhu Holiday World 2009 V elektronických médiích Web, rádio, reklamní předměty q21_1 Zkuste se zamyslet, jak by se dal v Táboře zvýšit počet turistů. Jak byste postupoval/a při získávání Čechů? Atraktivní nabídkou a propagací prováděnou kvalifikovaně Cenově zpřístupnit ubytování pro rodiny s dětmi a nabídnout doplňkové služby k využití volného času. Spolupracovat se školami hromadné zájezdy za historií Co nejrozmanitější nabídka služeb ze strany města i podnikatelů, parkovací plochy dostupnější, omezovat uzavírky, silnic,ulic, chodníků na nejmenší možnou dobu Četnější pořádání festivalů během roku Čistota a bezpečnost města. Kvalitní restaurační služby s přijatelnou cenovou úrovní. Pečlivá volba obchodníků na hlavní třídě, s odpovídající nabídkou, kvalitou interiérů a hlavně výkladních skříní, aby procházející návštěvníci nebyli zděšeni hrůzami. Hlavně neodrazovat turisty parkováním!To je do nebe volající!!!!Hlavně v oblasti starého města.Jsme proslulí rychlostí našich "BOTIČKÁŘŮ" ve spolupráci s udavači je to nejrychlejší orgán... Internet Kulturní akce Kulturní vícedenní akce zaměřené na historii a husitské hnutí Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 210
Kvalitními službami Kvalitními službami kterých je všude nedostatek nabízet odpočinkové pobyty Opakovaně nabízela výhody. Dále podporovala historii města a programově na ní zvala turisty. Propagace, ucelení kulturních a historických památek (programu, prohlídkových tras), zatraktivnění kulturním programem Propagace kulturních akcí v republikovém měřítku. Propagace při akcích mimo region, sportovních,kulturních ,společenských, noviny ,televize Propagace různými formami. Propagace s využitím medií Propagací města a okolí. Připomenutím, že Tábor nejsou jen husité, ale i barokní tradice, nádherná příroda v okolí atd. Reklama sportovní a kulturní vyžití Reklamou a zajímavými akcemi. Spoluprácí s CK, konáním více kulturních akcí lepší prezentace města. Spoluprací s ostatními turistickými centry, vytvořením zajímavých a vyhovujících podmínek Sportovní zájezdy, turistika Televizní šoty a zejména vhodné billboardy s odkazy přehledné internetové stránky z různých oblastí Tábora a okolí.. reklamní odkazy na webech jiných měst... Větší reklama v televizi a rádiu Více možností zábavy pro různé věkové kategorie Více pořádání akcí atd., ale vzhledem ekonomické situaci, těžko na tyto akce bude. Češi se dají získat hodně špatně, pouze za nějakým cílem, musí se zde podržet síť s obchodní činností a rozvojem průmyslu. Pokud se bude hýbat průmysl, bude se hýbat vše i Více propagace přes média A CK více propagace stávajících i nových akcí více témat z oblasti husitství nová expozice v muzeu, na kotnově atd. táborská setkání nestačí Více zajímavých akcí i mimo turistickou sezonu. Zlepšit dopravní obslužnost centra města turistickými autokary (vytvořit výstupní a nástupní místo pro prohlídku starého a nového města). 2/ Odstranit dopravní značení zakazující vjezd autokarů do města (vozidla 3,5 t). q21_2 Zkuste se zamyslet, jak by se dal v Táboře zvýšit počet turistů. Jak byste postupoval/a při získávání cizinců? Atraktivní nabídkou a propagací prováděnou kvalifikovaně Cestovní kanceláře, partnerská města.. Četnější pořádání festivalů během roku Nabídka v cestovních kancelářích cizojazyčná. Hlavně neodrazovat turisty parkováním!To je do nebe volající!!!!Hlavně v oblasti starého města.Jsme proslulí rychlostí našich "BOTIČKÁŘŮ" ve spolupráci s udavači je to nejrychlejší orgán... Informovanost v cizojazyčných periodikách Internet Internetem a zase historie na husitství Internetové servery zahraniční, oslovení zahraničních CK, podpora podnikatelských aktivit v této oblasti Kultura, památky
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 211
Mít je na co nalákat a zbytečně nezdražovat parkovací místa. Každý turista si to hned přepočítává na jeho měnu a jen valí očima. Cizincům se musí splnit to co očekávají. Např. z USA cizinec má rád staré náměstí, kostely, prostě to co v USA nemá a proto s Nabídky přes cestovky Nabízet putování krajem, prohlídky historických památek. Navázáním spolupráce s incomingovými CK O nejrozmanitější nabídka služeb ze strany města i podnikatelů Opět bych se zaměřila na historii města. Oslovením cestovních kanceláří Perfektními službami a zvýšenou propagací města v zahraničí Propagace, ucelení kulturních a historických památek (programu, prohlídkových tras), zatraktivnění kulturním programem Propagace kulturních akcí v nadnárodní měřítku spolupráce s asociacemi cestovních agentur a kanceláří. Sportovní svazy Propagace města Propagace na internetu, historie, festivaly. Různé druhy letních aktivit, ne jenom jednou za rok Táborská setkaní Veletrhy cestovního ruchu Více mluvit cizími jazyky
Více témat z oblasti husitství nová expozice v muzeu, na kotnově táborská setkání nestačí Více zajímavých akcí i mimo turistickou sezonu. Využiti partnerských programů, propagační materiály u zahr.cest.kanceláří, využití podnikatelských aktivit v zahraničí k propagaci města , konference školení apod., zvýšit propagaci mimo Evropu Závisí na finančních prostředcích Zdůrazněním táborských předností, což je historické město a krásná okolní příroda. q22_1 A jak byste návštěvníky přesvědčil/a, aby v Táboře přenocovali a strávili tu více dní, Čeští návštěvníci: Aktivní dovolená např. víkendové či vícedenní pobyty s programem Atraktivita místa. Čistý Jordán Historie a krása Starého města Kombinace ubytování stravování kulturní a sportovní vyžití možnost opatrování dětí přijatelná cena tedy nabídnout komplexní balíček služeb, který dovolí každému turistovi/návštěvníkovi vybrat si co chce a potřebuje připravit cesty po okolí s kolem Komplexnost služeb Kulturní programy, nabídka hotelů úrovně Nautilus a zkvalitnění i ostatních služeb Kvalitní služby Kvalitní,ale cenově přijatelné ubytování. Více vyžití mimo kulturní a historické památky.Širší portfolio služeb v oblasti rekreačního "moderního" vyžití. Kvalitou svého zařízení a individuálním přístupem ke svým hostům Lepší dopravní politiku Větší propagaci města celkově, hlavně co se týká strategické pozice města v turistickém regionu. Levnější ubytování Nabídky (pobytové balíčky), soutěže, akce (festivaly, koncerty, výstavy, sportovní akce). Nabídky však mohou vytvořit podnikatelé nikoliv město či kraj. Něco levného. V Táboře jsou jen drahé luxusní hotel, takže určitě cenově dostupnější hotely a penziony. Několika denní kulturní program Několikadenní festival, kvalitní průvodce po památkách a zajímavostech Táborska Program na více dní, usnadnění parkování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 212
Předložení možností prohlídek a výletů Příjemné ubytování Rekreační zařízení Rozložení výletů na více dnů, Služby a programy Spojení stálého kulturního, sportovního a společenského vyžití ( v současné době podle mého názoru nevyhovující i když stále se zlepšující) s krátkodobými denními zájezdy po republice. Sportovní vyžití,cyklostezky, túry do okolí. Dále Jordán.. koupání, služby hotelů. Pro seniory lázně, vyhlídkové lety. Standardní ubytování za přijatelné ceny, procházkové trasy, cyklotrasy, funkční kino, divadlo, restaurace, cukrárny Stav ubytování a jeho ceny (Palcát) Tábor se většinou líbí lidé se vracejí nabídka se dá vylepšovat vždy. Ucelené programové nabídky V Táboře se začínají konat kulturní akce jako je Planet festival nebo jiné,ale jsou to většinou víkendové akce ,ne na týdenní pobyty opět to parkování. Více kvalitních služeb, víc možností co v Táboře vidět, další oživení starého města Vícedenní akce, plány zaměřené na turisty s nabídkou ubytováni a stravováni Vlídným a slušným přijetím nikoliv buzerací městské policie, drahým parkovným , zmatky v dopravě . Výhodnými permanentkami se vstupem na všechny historické objekty v nejbližším okolí Zajímavá a pestrá historie města Tábor a okolí. Záleží na věkové hranici osob, kteří se zde chtějí nechat ubytovat. Mladí lidé o Tábor nebudou mít moc zájem, není se jít kam bavit a na památky nejsou dosti vyzrálí. Kdežto senioři už na svět pohlížejí z jiného světa a ti jsou schopni si památky prohlédnout Zviditelnit historii,nabídnout relaxaci, rozšířit večerní (ne noční) život.Dobrý nápad hodnotím pravidelné hudební středy o prázdninách na Žižkovu náměstím q22_2 A jak byste návštěvníky přesvědčil/a, aby v Táboře přenocovali a strávili tu více dní, Zahraniční návštěvníci: Husitské tradice, okolí, příroda, perfektní servis. Historie, kultura, turistika lesy, koupání? Způsoby přesvědčování psychologie zákazníka a soustředění se na zvolený segment trhu znají agentury. Historie, jídlo Kulturní a sportovní vyžití Kvalitní služby kvalitní ubytování a komplex služeb. kvalitní ubytování za adekvátní cenu, procházkové značené trasy, podpora a bonifikace kvalitních restaurací a hotelů, podpora hoteliérů a restauratérů poskytujících vyšší kvalitu služeb, jazzová kavárna a pod. Kvalitní,ale cenově přijatelné ubytování. Více vyžití mimo kulturní a historické památky.Širší portfolio služeb v oblasti rekreačního "moderního" vyžití. Kvalitou svého zařízení a individuálním přístupem ke svým hostům Lepší dopravní politiku Větší propagaci města celkově, hlavně co se týká strategické pozice města v turistickém regionu. Luxusní hotely jako je Dvořák, Nautilius,... Maximální délka pobytu je opravdu 2 3 dny, prohlídka starého města, Klokot, Chýnovská jeskyně, zámek Červená Lhota, zámek Bechyně atd. a v případě akutního tepla se jít osvěžit do venkovního bazénu a večer si vybrat příjemnou hospůdku, s příjemnou obsluho
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 213
Nabídnout zajímavosti i z okolí Tábora(specifikace na různé cílové skupiny).Turistika,památka, koncerty.slavnosti.. Např.: rodina, týden prohlídka města,sport, zájezd Praha, spol. nebo kult.akce, zájezd Morava,atd. Několika denní kulturní program Pestřejší nabídka co možno v Táboře shlédnout, víc možností kulturního vyžití, kvalitní služby Popsala bych jim, co všechno je tu možné při delším pobytu vidět Pro organizované skupiny kvalitně a pečlivě připravený program, pro individuální cestující kvalitní průvodce v jejich jazyce, případně i kulturní festival Program na více dní, usnadnění parkování Prohlídky památek, historické legendy... Rekreační zařízení Rybaření Výlety po okolí Využití sportovního zařízení Historie a současnost města Služby a programy Větší informovanost od cestovek a svižný personál v hotelech, který dokáže nabídnout a nadchnout turistu pro výlety do okolí (samozřejmě za cenu provize od provozovatelů zajímavostí) Zahraniční turisté přijedou do Tábora většinou na jednu ,maximálně dvě noci, mají určenou cestu dopředu. Zajímavá a pestrá historie města Tábor a okolí. q23 Co je pro Tábor typické, bez čeho by neměl žádný návštěvník odjet? Bez návštěvy historického centra, muzea, kostelů a Táborské věže Bylo typické husitství, nyní je nabídka nevýrazná. Navázat na tradice. Cokoliv z oblasti husitských tradic a historie. Cukrářské výrobky nejvyšší kvality...Samozřejmě od nás! Dárkový palcát Dobrý pocit Historické fotografie Historické jádro města Výborné podmínky stravování Více propagačních suvenýrů města Historie, okolí no a stravování? Beseda! Husitské muzeum,katakomby,muzeum fotografie Šechtl a Voseček,podpořit vznik Hudebního klubu Husitské symboly Husitství, Jordán , architektura, památky, mnoho restaurací. Každý by měl vidět Staré město a něco z historie, co do typického dárku mě napadá jen medovina, či středověká číše, kterou by turista při nejbližší příležitosti rozbil Každý turista očekává od návštěvy města i okolí něco jiného Kotnov, Staré město, Jordán vodní nádrž uprostřed města. Ochutnat by měl tradiční jihočeská jídla. U nás například nabízíme jídlo "JORDÁNSKÝ ŽABÁK". Koupit si výtvarné práce táborských výtvarníků vidět expozici Táborský poklad jíst cukrářské výrobky cukrárny U lípy Medovina Měl by se přijít svézt na velbloudu Měl vidět památky Tábora, okolní přírodu, měl by tu¨zažít nějaký kvalitní kulturní zážitek Měli by vidět katakomby, ale musela by se zlepšit práce průvodců Muzeum husitství prohlídka centra města, procházka kolem řeky
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 214
Myslím si, že pro Tábor je typické, trošku nadneseně "genius loci" a teď mluvím především o starém městě, které má pro mě nádhernou atmosféru. Je to pro mě jedno, z nejhezčích měst vůbec. Spíše než něco materiálního by si měl odvézt "pěknou" vzpomínku ( Náměstí Náměstí,katakomby Navštívit náměstí, parky, Táborské slavnosti, Jordán, katakomby, nebo The pub :o). Jíst Táborskou baštu. Co bych vymyslela je velké fitness centrum, nebo jiné sportovní vyžití. Návštěva Chýnovské jeskyně Navštívit Staré město, husitské muzeum, katakomby, klokotský klášter Nesmí se zastavit. Musí mít připraven program na celý pobyt. Palcát Palcát, medovina Pro tábor nic typické není Prohlídka historického centra města Tábora Prohlídka po Starém městě, doporučujeme ale zvýšit bezpečnost v dané oblasti, večerní posezení je zde velmi romantické Seznámení s historickou částí města a nejbližšího okolí, historií a všemi památkami. Staré město Staré město se za poslední léta hodně změnilo,hodně se toho opravilo,ale cíleně,aby si turista něco odvezl nemá.Turista se dojde podívat do katakomb na náměstí a za třicet minut běží zpátky k autobusu na parkoviště. Suvenýr s logem Tábora, navštívit pivnici (škoda že Tábor nemá pivovar) Tábor je město především husitské a toho by mělo dále využít Tábor může nabídnout temné katakomby,ale i romantické uličky a výhled na celé Táborské okolí. Návštěva města Tábor to je balzám na duši. Tábor, kromě Táborských slavností nemá nic vyprofilováno Vidět muzeum, chodby koupit chybí typické suvenýry (trička, čepice, otvíráky ap., repliky husit.zbraní, nějaké husitské kulinářské speciality medovina, kořalka, pečivo, repliky oblečení, helmy ap., repliky dobové literatury, map, obrázků, hudba) Využít hlavně historické období husitství, prostě to čím je Tábor proslaven. jídlo pití , upomínkové předměty, zvyklosti např.HOUSUV MLÝN, více investovat do podobných projektů q30 Chtěl/a byste něco zmínit, můžete zde vyjádřit jakýkoli Váš názor. Jedině čistota a pořádek! Ještě více kulturních akcí. Již zmíněné kulturní a sportovní vyžití by se mohlo zlepšit Komplexní informační systém zahrnující nejen polohu památek a zajímavostí, ale i nabídku akci Město by nemělo svoji pozornost soustředit pouze na 2 3 větší akce, ale pořádat více menších zejména v jarních a letních měsících vzor např. město Písek. Pozornost by se měla věnovat i úklidu zejména uličky plné odpadků a popelnic turisty rozhodně Myslím, že je neustále městem oslovována úzká skupina podnikatelů, kteří s městem spolupracují. Přesto, že naše restaurace sídlí u nádraží, kde je tzv.start pro turisty, přijíždějící vlakem či autobusem, tak město vyzdvihuje pouze Staré město. Nedostatečné počty parkovacích míst v okolí centra s přijatelnou cenou. Nedostačují ubytovací kapacity pro rodiny s dětmi,cykloturisty,vodáky, školní zájezdy více propagace ve školách mimo region, ZŠ, SŠ, např. Vltava je v červnu plná školáků, Šumava Oceňuji zvýšenou snahu o lepší informovanost
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 215
Opět říkám drahé a nesmyslné parkování a buzerace radnice jak turistů tak místních obyvatel. Pořádat více hodnotnějších akcí než jsou Slavnosti piva Problematika parkování Propagovat okres jako celek. Tur. poplatky využívat jako investici do ubytovaných hostů. Spolupráce s MÚ je dobrá. Samozřejmě všude by prospěly finance. Napadá mě: vzpomínáte na dobře zaběhnutou akce Europacantat? (snad se ta tak psalo). Táborem hřměla hudba. Ale ono to asi není tak jednoduché. Strategické plánování v cestovním ruchu by mělo vznikat v úzkém kontaktu s podnikatelskými subjekty města. Takhle drahé parkovné v historickém centru nemají nikde v republice a bylo by dobře aby si město uvědomilo a řekl mi to nejeden návštěvník Určitě by měli dostat prostor k vyjádření i lidé, kterých se tato oblast týká to znamená samotní obyvatelé a návštěvníci. A samozřejmě kulturní (i neziskové organizace) působící v regionu. Městský úřad by neměl zapomínat na to, že lidé jsou různí a mají různá přání Vedení města je velice dobré, nedostatečné je možnost parkování, nutně postavit nové parkovací domy. Vyřešit nový a lepší systém parkování a dopravy na starém městě! Více se věnovat botanické zahradě a jejímu významu a přínosu Více se zabývat potřebami obyvatelů a návštěvníků direktivní nařízení bez poznání věci nejsou řešením Více sportovního vyžití. Více možností. To že město povolilo na svém území tolik supermarketů je trestuhodné!Je to totální likvidace drobného podnikání.V Táboře není kupní síla, která by něco takového pokryla. Vše zaznělo v dotazníku. Řešit dopravu ve městě a parkování (celkem běs) Vyřešení dopravní situace uprostřed města efektivním způsobem. Vzkaz MÚ: Přestat se orientovat výhradně na skupinu ARGO, přivést někoho kdo přinese kultuře ve městě něco nového a zajímavého. Ráda bych tam viděla nového moderního člověka se zájmem o nové způsoby prezentace města. Zkušenosti z realizace projektů, které mám ve spojení s cestovním ruchem nelze takto jednoduše vypsat... Změňte dopravní a parkovací politiku, přestaňte obtěžovat a vydírat návštěvníky nepřehledným a předraženým parkováním. Místo mega akce Táborská setkání pořádejte podobné menší žánrově zaměřené akce s propagací ve sdělovacích prostředcích. Přehledný orient
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 216
Příloha č. 10 – Data z TIC v Táboře Metodická poznámka Data poskytlo TIC, jako doplnění informačních zdrojů využívaných pro potřeby strategie. Pro srovnání byly vybrány některé zajímavé údaje, které byly zjišťovány i statistickým šetřením. Oproti datům z realizovaných výzkumů, jsou čísla z dat z TIC rozdílná, což je způsobeno více vlivy: data z TIC jsou sebrány anketním způsobem (nejde o náhodný výběr a je tedy snížena jejich reprezentativnost) návštěvníci TIC nereprezentují celou skupinu návštěvníků Tábora > o TIC navštěvují více turisté déle pobývající v místě o větší je podíl těch, kteří nejsou z okolí, neznají Tábor a potřebují tudíž více informací o není podchyceno dotazování pouze jednoho zástupce ze skupiny návštěvníků (rodiny, zájezdu), dochází ke kumulaci stejných informací Obrázek 79: Délka pobytu ZNĚNÍ OTÁZKY: DÉLKA POBYTU? V GRAFU VIDÍTE: % všech návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=952 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď 40% 2006 2007 2008
30% 30
25 26
22 25 24 24 21 20% 19 20 20
15
10%
6 7 4 5 2 2 2 1 0% 0 Max. 5 1 den 2 4 dny Asi 1 týden Asi 2 týdny Asi 3 týdny Více jak 3 hodin týdny ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data za roky 2006 2008 (N=952)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 217
Obrázek 80: Důvod návštěvy ZNĚNÍ OTÁZKY: DŮVOD NÁVŠTĚVY? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili TIC v roce 2008, n=353 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
80%
70% 61 60%
50%
40% 28 30%
20%
10% 5 4 1 0% Dovolená Výlet Tranzit Služební nebo Jiný důvod soukromé záležitosti ZDROJ: TIC Tábor, 2008 Obrázek 81: Zdrojové destinace návštěvníků TIC ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE? V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili TIC v roce 2008, n=353 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ze zahraničí 25%
Z tuzemska 75%
ZDROJ: TIC Tábor, 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 218
Obrázek 82: Zdrojové kraje domácích návštěvníků a turistů ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE z tuzemska? V GRAFU VIDÍTE: % zahraničních návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=715 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Celkem osob Praha 17 118 Liberecký kraj 14 101 Jihomoravský kraj 11 79 Plzeňský kraj 10 73 Zlínský kraj 8 57
Jihočeský kraj 7 48 Středočeský kraj 6 40
Moravskoslezský kraj 5 37 Karlovarský kraj 5 37
Královehradecký kraj 4 30
Pardubický kraj 4 29 Olomoucký kraj 3 25
Kraj Vysočina 3 22 Ústecký kraj 2 17
0% 10% 20% ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data Češi za roky 2006 2008 (N=715) Obrázek 83: Zdrojové destinace zahraničních turistů ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE ze zahraničí? V GRAFU VIDÍTE: % zahraničních návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=237 TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď Celkem osob Německo 24 58
Holandsko 23 55
Velká Británie 9 22
Rakousko 7 16
USA 5 12
Belgie 5 11
Slovensko 4 10
Francie 4 9
Dánsko 3 8
Kanada 2 5
Jiné 13 28
0% 10% 20% 30% ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data cizinci za roky 2006 2008 (N=237)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 219
Příloha 11: Plán propagace Při zpracování rámcového propagačního plánu zájmového území byly využity cíle vedení města. Vzhledem k tomu, že jeho základní verze byla vypracována v roce 2006, je podstatné především jeho zpřesňující znění na roky 2009 – 2010. Cíle města jsou převzaty z radnice a zní takto: Vize krátkodobé a dlouhodobé cíle vedení města Tábora na období 2006 – 2010, přehled o stavu plnění cílů k 31. 12. 2008 a jejich doplnění na rok 2009 – 2010 Oblast kultury a cestovního ruchu • zpracování strategie rozvoje kultury a cestovního ruchu vytýčení a průběžné plnění cílů • zpracování a realizace grantů v oblasti kultury a cestovního ruchu dofinancování nových aktivit a projektů oblast cestovního ruchu: • zatraktivnění webových stránek s nabídkou turistických atraktivit a kulturních akcí (virtuální prezentace, aktualizace jazykových mutací) • podpora grantové politiky v oblasti cestovního ruchu nové produkty • rozšíření nabídky služeb a prezentace modernizovaného infocentra jako místa komplexní nabídky služeb pro návštěvníky regionu využití internetu, multimediální prezentace zpracování prezentačního DVD, informační panely, zázemí pro návštěvníky • příprava prezentačního materiálu CD rom pro cestovní kanceláře a subjekty cestovního ruchu • realizace nových materiálů pro přilákání turistů do města a zejména prodloužení doby pobytu (tištěný průvodce Tábor a okolí, leták Klokoty, gastroprůvodce, nabídka pro handicapované) • setkání infocenter Jihočeského kraje prezentace nabídky města Tábor (duben 2009) • prezentace města Tábor v partnerských městech (25. výročí partnerství Tábor Kostnice), výměna výstav, vystoupeni kulturních souborů • propagace města doma i v zahraničí výstavy z různých oblastí činnosti účast na veletrzích, prezentace v zahraničí, propagační materiály apod. • rozvoj sítě cyklostezek a stezek pro kolečkové bruslaře jako alternativních dopravních tras proběhne aktualizace v roce 2008, zapracovává se do územního plánu • zřízení Stříbrné naučné stezky příprava projektu, schváleno Radou města k podání grantu oblast kultury: • podpora neziskových kulturních aktivit formou aktivních grantů • zachování tradice spolupořádání pivních slavností, pořádání Táborských setkání s důrazem na vyhodnocení jejich formy a scénáře • oživení kulturní nabídky města dalšími akcemi celostátního významu festival Léto nad Jordánem, ohňostrojná přehlídka Vulkán, Bohemia Jazz Fest
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 220
• pořádání kulturních programů v rámci Táborského kulturního léta na nádvoří hradu Kotnov • pravidelné pořádání Pohádkového dne v Táboře • zviditelnění galerie U Radnice jako nového výstavního prostoru se zajímavou dramaturgií, rozšíření okruhu návštěvníků • pořádání výstav v prostorách gotického sálu historické radnice (nový výstavní systém panely, osvětlení) • propagace akcí pro děti formou vydávání kulturního kalendáře ve spolupráci s městkou knihovnou • spolupráce s městkou knihovnou při přípravě publikace Víla Vodánka poznává táborské památky • propagace expozice Táborský poklad • postupná obnova drobných pomníků a božích muk na území města částečně proběhlo a připravuje se obnova pomníku J. Husa, kapličky U Dobré vody v Klokotech připravena je žádost o grant Jihočeského kraje • efektivnější spolupráce s Husitským muzeem expozice, výstavy apod. dotace na novou expozici z Norských fondů realizace 2009 2010 • Dům přátelství • řešení kina Svět projekt předložen Radě města, realizace v případě dotace zdroj: MÚ Tábor V propagaci budou využity následující komunikační sdělení a komunikační nástroje: • Komunikační sdělení: Při propagaci zájmového území bude kladen důraz zejména na jeho kulturní rozměr a jeho historickou hodnotu, která uspokojí návštěvníky různých zájmových skupin. U tuzemských návštěvníků: • obyvatelstvo regionů, Prahy, Středočeského a Jihočeského kraje • návštěvníci významných akcí v regionu a městě Táboře • turisté při vícedenních pobytech na téma poznávací turistika • aktivní turisté s důrazem na vodáky • náhodní návštěvníci U zahraničních turistů: • turisté a návštěvníci Prahy • zahraniční turisté z Německa, Rakouska a Nizozemska • jednodenní návštěvníci včetně těch, kteří přicestovali s cestovní kanceláří Zájmové území bude propagováno jako místo, které nabízí škálu základních i doplňkových turistických služeb a poskytuje veškeré zázemí pro jejich návštěvníky. • Komunikační nástroje: Nástroj Popis Veletrhy cestovního ruchu Veletržní expozice vlastní, v rámci Jihočeské v Česku centrály cestovního ruchu, Jihočeského kraje a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 221
popř. partnerů (využívat i veletrhy na jiné nosné téma než cestovní ruch, např. Autotec s Briskem) Veletrhy cestovního ruchu v Veletržní expozice Jihočeského kraje a popř. zahraničí partnerů (podíl na doprovodném programu) Hromadné sdělovací Prezentace v médiích s celostátní a regionální prostředky v Česku působnosti v Česku (TV, rozhlas, tisk) Hromadné sdělovací Prezentace v médiích s celostátní působností a prostředky v zahraničí příhraničních regionů (sousední země a zdrojové destinace) ve spolupráci s Jihočeským krajem Internetové stránky Informace o nabídce zájmového území jako celku, s možností operativních redakčních vstupů a formou turistických produktů; realizováno i v několika světových jazycích (podle zdrojových zemí a podle zacílení) Propagační předměty a Drobné propagační předměty s logem; určeno suvenýry pro partnery, prodejce, samosprávy apod. Suvenýry pro „poděkování“ turistům za návštěvu. Propagační tiskoviny a Tiskové materiály a multimédia informující o multimédia zájmovém území a jeho nabídce (i v jazykových mutacích) Propagační akce Fam trips a press trips (poznávací pracovní cesty a poznávací cesty pro novináře) Publicita Průběžné zprávy o turistických produktech a marketingových aktivitách Tiskové konference Při příležitosti zavádění nových produktů a na výstavách a veletrzích apod. Direct mailing Adresné rozesílání tiskových materiálů (partneři, cílové skupiny, vydavatelé bedekrů apod.) Návrh plánu propagačních aktivit (na období 2010 2012): Nástroj Forma Termín Internetové Zveřejnění dílčích částí Marketingové strategie Leden 2010 stránky a cestovního ruchu a kultury měst Tábora pro občany Hromadné města a zájmového území Táborska sdělovací prostředky Internetové Webová prezentace – provést upgrade stránek 2010 stránky www.tabor.cz s cílem umožnit pracovat odboru cestovního ruchu a kultury formou redakčního systému a tím nahradit statické informace (kopie tiskovin); dát návštěvníků webu najevo, že jsou nabízeny aktuální informace, pružně reagující na vývoj nabídky a případné změny. Vytvořit prostor pro nabídku a prodej turistických produktů, možnost objednání si vybraných služeb a vstupenek na vybrané akce.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 222
Doplnit jazykové mutace o nizozemštinu – vybrané informace vztahující se především k cyklokrosu) Internetové Otevřít prostor pro Táborsko a město Tábor na Březen 2010 stránky www.facebook.com Veletrhy v Regiontour Brno – prezentace na veletržní Leden Česku expozici Jihočeského kraje s tím, že se město bude 2010,2011 výrazně podílet na doprovodném programu – 2012 osobní rozsev tiskovin osobou v historickém obleku, tisková zpráva apod. Veletrhy v Holiday World Praha – prezentace na veletržní Únor Česku expozici Jihočeského kraje 2010,2011, 2012 Výstavy v Regionální výstavy – České Budějovice, Plzeň – Leden až Česku prezentace samostatnou expozicí s využitím březen 2010 husitství, aktivním oslovením návštěvníků i (na základě zástupců médií (využít i případné expozice vyhodnocení volit pokračo Jihočeské centrály cestovního ruchu) vání v dalších letech) Veletrhy v Veletrhy v Německu, Rakousku a Nizozemsku 2010,2011, zahraničí v rámci expozice Jihočeského kraje 2012 Public Čtvrtletní elektronický zpravodaj distribuovaný Od relations na média, cestovní kanceláře, vydavatele apod. 01/2010, informující o novinkách a udržující pravidelné kdy vyjde nulté povědomí o tématu u partnerů číslo Public Informace o cestovním ruchu v Táboře a okolí do každé relations místního tisku ; s využitím obsahu elektronického čtvrtletí od zpravodaje (např. certifikace, vztah obyvatel 02/2010 k turistům) Propagační Všechny propagační tiskoviny realizované Od 1/2010 tiskoviny a v tištěné podobě umísťovat v elektronické multimédia podobě na webové stránky (doplněk aktuálních informací) a průběžně je aktualizovat (lze použít i pro multimédia) a dále je poskytovat partnerům v předmětném území ve formátu, který jim po jejich úpravě umožní jejich tisk pro potřeby daného subjektu. Propagační Kalendář kulturních akcí se stručným popisem 7/2010 tiskoviny a turistického potenciálu zájmového území 7/2011 multimédia (sportovní, kulturní, společenské a veletržní či 7/2012 výstavní akce) vždy s půlročním předstihem před zahájením kalendářního roku Tiskové Tiskové konference 2010 až konference Čtyřikrát ročně, vždy k významné akci, zavedení 2012 nového produktu apod. Direkt Adresné rozesílání propagačních tiskovin na 2010 až marketing nové produkty podle cílových skupin spotřebitelů 2012 Propagační Zajistit výrobu suvenýrů a podpořit jejich Vyrobeno předměty prodej; na základě soutěže zajistit výrobu tří typů 9/2010 suvenýrů podle jejich cenové hladiny. Suvenýry budou obsahovat logo města, budou prodávány v Táboře a u partnerů v zájmové území
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 223
(obchodní marže do fondu cestovního ruchu) Propagační Prezentace v turistických informačních 4/2010 akce centrech regionů Praha, Středočeského a na základě Jihočeského kraje; rozesílat tzv. set (balíček) vyhodnocení rozhodnout o obsahující leták + plakátek + CD rom pokračování či s informacemi inovaci aktivity Propagační Katalog pro cestovní kanceláře – katalog 2010,2012 tiskoviny a obsahující krátký popis míst; nabídku akcí a multimédia především technické informace pro potřeby touroperátorů Propagační Fam trips a press trips – představení 2010 2012 akce turistického potenciálu živě touroperátorům (tuzemským i zahraničním) a novinářům i ve spolupráci s CzechTourism; aktivity každoročně střídat; snažit se o zařazení Tábora do obdobných akcí jiných subjektů Direkt Oslovovat partnerská města s nabídkou pobytů 2010 2012 mailing v Táboře Direkt Nabídka školám na školní výlety do Tábora a se 2010 mailing studijní pomůckou o husitské historii Táborska (v omezené míře) , 2011 2012 (s kompletní nabídkou) Hromadné Plošná inzerce 6/2011 sdělovací Série 4 plošných inzerátů v celostátním tisku prostředky v tuzemsku s nabídkou produktů Odborné Prezentace činnosti odboru cestovního ruchu 2010 2012 časopisy a kultury (rozsah ½ strany; cíl – nabídka spolupráce) Hromadné Měsíční soutěž pro posluchače celostátního 6/2010 sdělovací rozhlasu o znalostech zájmového území, především 6/2012 prostředky Tábora – z uživatelského pohledu – hlavní ceny: víkendový pobyt v Táboře Zapojit se do projektu Výlety s Českým rozhlasem Praha – viz http://www.rozhlas.cz/vylety/about/ a Toulky českou minulostí – viz http://www.rozhlas.cz/toulky/portal/ . Propagační Vytvoření filmu o potenciálu města Tábora a jeho 2010 tiskoviny a okolí v délce 5 – 7 minut a spot v délce 30 sekund. multimédia Publicita Doplnění fotobanky a to i o letecké snímky 2010 Tábora a významných cílů na Táborsku Propagační Propagace oslav vybraných výročí – 2010: 590 2010 2015 akce let založení Tábora, 650 let od narození Jana Žižky, 640 let od narození Jana Husa, 2012: 575 let od povýšení Tábora na královské město, 2014: 590 let od upálení Jana Husa, 2015: 600 let úmrtí Jana Žižky. Propagační Každoročně organizovat jednu zimní a jednu letní 2010 2012 akce promoakci pro partnery (např. ples v zimě a raut s hudebním vystoupením v létě)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 224
Publicita Podpora prezentace místních spolků a 2010 2012 sdružení a propagace jimi pořádaných akcí Propagační Týden otevírání sezóny – prezentace 2010 2012 akce kulturního vyžití ve městě + Den otevřených památek a aktivit; vždy na začátek letní sezóny uspořádat akci, při níž bude otevřeno maximální spektrum památek a aktivit a to zdarma či s jiným výrazným benefitem. Hromadné Motivovat televizní stanice k vytvoření pořadu 2010 2012 sdělovací o turistickém potenciálu města Tábora, popř. prostředky Táborska a to jednak jako samostatného pořadu, ale především v rámci tematických seriálů, které budou produkovat. Příkladem jsou současné pořady typu Toulavá kamera , Rozhlédni se člověče atp. Propagační Ve spolupráci s Českými drahami prezentovat 2011 2012 akce potenciál Táborska ve vlacích projíždějícími tímto územím Propagační Na dálnici a silnicích 1. třídy „zastavit“ 2011 2012 tiskoviny a motorizované turisty a přimět je k zájmu o multimédia potenciál a služby města Tábora a předmětného území a to formou billboardů, popř. doplněním a přehodnocením svislých dopravních značek IS 23 a IS 24b. Propagační Na řece Lužnici „zastavit“ vodáky a přimět je 2011 2012 tiskoviny a k zájmu o potenciál a služby města Tábora a multimédia předmětného území a to formou reklamních cedulí v dostatečném předstihu před vjezdem do města. Propagační Připravit a distribuovat „prezentační balíčky“ 2010 2012 tiskoviny a k využití v blízkých turistických cílech na území multimédia Táborska Pozn.: Každý turistický produkt (včetně tzv. investičních) bude mít zpracovanou samostatnou zaváděcí a reklamní kampaň.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 225
Příloha 12: Příklady turistických produktů/balíčků: Návrh produktu pro druhý stupeň základních škol: Po stopách husitů Jednodenní školní výlet ze škol v dojezdové vzdálenosti do cca 2 hodin. (alternativa příjezdu vlastním autobusem, alternativa „suchá“) cca 10.00 Příjezd do Tábora (prostor obou nádraží) Podle dohody může průvodce čekat i na Kozím hrádku Nasednutí průvodce Pokud možno volit průvodce ve věkové kategorii velmi blízké žákům (i dvojice) Odjezd na Kozí hrádek s prohlídkou cca 12.00 Přejezd na Housův mlýn Při přejezdu uvést kvíz Ukázka dobových aktivit podle aktuální nabídky cca 14.00 Pěší přesun na Žižkovo náměstí Pokus o zpěv písně Kdož sú boží bojovníci (před vstupem do zástavby) Krátký výklad cca 14.45 Přesun na výstavu Táborský poklad Soustředit se na ukázku prezentované domácnosti Prohlídka výstavy s průvodcem cca 16.00 Přesun k Bechyňské bráně Výstup na věž Rekapitulace získaných informací cca 16.30 Nástup do autobusu (předjel od Housova Rozloučení průvodce mlýna) Partneři produktu: Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), dopravní společnost (např. COMETT PLUS spol.s.r.o. pro případ nabídky dopravy), průvodce/i, Housův mlýn, správa Kozího hrádku, správce Táborského pokladu, správce věže Kotnov. Návrh produktu pro střední školy: Turistika v praxi Dvoudenní školní výlet ze škol se zaměřením na cestovní ruch v dojezdové vzdálenosti do cca 2 hodin. (alternativa příjezdu železnicí, alternativa „suchá“)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 226
1.den Úterý až čtvrtek, v měsících červnu nebo září cca 10.00 Příjezd do Bechyně (prostor železničního nádraží) Přistavení autobusu a nasednutí Pokud možno volit průvodce průvodce ve věkové kategorii velmi blízké studentům (i dvojice) Odjezd na expozici KČT do bývalé Otevřeno v červnu až židovské synagogy s prohlídkou září (úterý až neděle) Důraz na vysvětlení turistického značení v terénu. cca 12.00 Pěší přesun do areálu Bechyňského V parku jednoduchá hra zámku a prohlídka exteriérů s výkladem formou kvízu o nabídce areálu cca 13.00 Pěší přesun do restaurace Panská na Důraz na kvalitu služeb náměstí T. G. Masaryka na oběd s ukázkou nabízených pokojů k ubytování a beseda s personálem cca 14.30 Nástup do autobusu a odjezd do Při přejezdu zopakovat Dobronic poznatky z Bechyně popř. s využitím DVD. cca 15.00 Pěší přesun k Stádleckému mostu po Vysvětlení turistického červené značce – cca 4 km. značení v terénu a připomenutí historie mostu cca 16.15 Odjezd do Tábora Průvodce uvede atraktivity města – kulturní akce vhodné pro mládež, popř. s ukázkami na DVD, ukáže vodáky na Lužnici jako pozvánku pro studenty cca 17.00 Ubytování v hotelu Zimní stadion cca 18.30 Přesun do Housova mlýna na večeři Jednodušší ukázka programu cca 21.00 Noční procházka Starým městem Nezapomenout na tajemné uličky, popř. projít táborským podzemím cca 22.00 Odjezd do hotelu od Bechyňské brány Rozloučení průvodce cca 23.00 Noční klid 2.den cca 8.30 Snídaně cca 9.30 Nástup do autobusu a přisednutí průvodce Odjezd k řece Lužnici na parkoviště do
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 227
míst křížení Ústecké a Lužnické ulice cca 10.00 Sjezd Lužnice na raftech Buď zajistit několik raftů podle aktuální sjízdnosti volit délku pro sjezd všech sjezdu, max. k mostu A. Švehly účastníků, nebo jeden pro ty, kteří uspěli v kvízech minulého dne (mohl by se i převážet pro vícenásobný sjezd) Cca 12.00 Nástup do autobusu a přejezd do Sezimova Ústí cca 13.00 Oběd v motelu EURO cca 14.00 Návštěva Památníku dr. E. Beneše cca 15.00 Přesun k odjezdu po železnici do Tábora Při cestě rekapitulovat poznané Cca 16.00 Rozloučení průvodců se studenty Drobné dárečky od města Partneři produktu: Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), dopravní společnost (např. COMETT PLUS spol.s.r.o.), průvodce/i, správce Muzea turistiky, správce zámku v Bechyni a hotelu Panská, hotel Zimní stadion, Housův mlýn, Husitské muzeum pro expozici Ed. Beneše a popř. podzemí, agentura nabízející rafting, Motel EURO. Návrh produktu pro cykloturisty: S kolem kolem Tábora Produkt je určen pro aktivní turisty, kteří mají zkušenosti s cykloturistikou a jsou středně fyzicky zdatní. Účastníci využívají kolo jako dopravní prostředek k cestování po Táborsku. Předem je stanovený čtyřdenní program, včetně nabídky vybraných turistických atraktivit a rezervace ubytování. Účastník si kupuje celý balík služeb, ve kterém je zahrnuta cena za ubytování, polopenzi a informativní materiály pro následující program. Produkt je určen pro partnerskou dvojici ve věku 25 – 35 let. V případě nevhodného počasí jsou v materiálech navrženy alternativní programy. Vhodné je doplnit produkt o mokrou alternativu jednoho den. (alternativa příjezdu “jakákoliv“, alternativa „suchá“) program km ubytování 1. den odpoledne Příjezd do Tábora (vlakem, Pen zion Na Mlýně automobilem, na kole) (v Táboře není přejezd do penzionu zařízení odpoledne Výlet do Chotovin (trasa č. 8 23 km certifikované z nabídky „Tábor na kole“) v systému Cyklisté
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 228 večer Procházka Starým městem s večeří vítáni) ve vybrané restauraci (zajištěno poukázkou) 2. den přes den Výlet do Chýnovské jeskyně a na hrad Šelmberk (trasa č. 3 z nabídky 63km Penzion Na Mlýně „Tábor na kole“) podvečer Relaxační jízda na koni (statek pana Dvořáka č. p. 12 – 100 m od penzionu) večer Grilování v areálu penzionu (lze dodat pouze suroviny na základě výběru klienta nebo zajistit i „lektora“ grilování). Alternativě zajistit večeři ve vybrané restauraci s využitím poukázky. 3. den přes den Výlet do Milevska (trasa č. 6 43 km Penzion Přestěnice z nabídky „Tábor na kole“) podvečer Bazén/minigolf večer Večeře v penzionu, procházka po okolí 4. den přes den Výlet zpět do Tábora (trasa č. 5 47 km z nabídky Tábor na kole“) podvečer Odjezd z Tábora Partneři produktu: Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), penzion Na Mlýně, statek pana Dvořáka v Náchodě, vybraná restaurace na Starém městě, Penzion Přestěnice. K partnerům lze přičíst i správce turistických cílů na cyklotrasách, kteří by klientům poskytli určité benefity na základě určitých kupónů.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 229
Příloha 13: Stanovy Klubu cestovního ruchu v Táboře I. Na základě iniciativy občanů, kteří jsou spjati intelektuálně a citově s historií a současností města Tábor a jeho okolí, s hlubokým zájmem o jeho další rozvoj cestovního ruchu a za podpory školských, kulturních a vědeckých institucí, působících ve městě, vznikl Klub cestovního ruchu Tábor, který si klade za cíl přispívat k rozvoji cestovního ruchu ve městě a jeho okolí. II. Název, sídlo, charakter sdružení Název: Klub přátel života v Táboře a okolí (dále jen Klub) Sídlo: ……………………, Tábor Klub je občanským sdružením založeným podle §2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, registrovaným Ministerstvem vnitra České republiky dne ………………… pod č.j. …………………………… III. Základní cíle Klubu Základními cíli Klubu jsou zejména: 1. podpora realizace strategických dokumentů v oblasti rozvoje cestovního ruchu v Táboře a okolí 2. výchova a vzdělávání v oblasti cestovního ruchu, 3. podpora rozvoje dobrovolnictví, dárcovství, badatelské činnosti a jiných občanských aktivit, 4. přispívat k rozvoji kultury, vzdělávání, řemeslných tradic, cestovního ruchu a využívat kulturního dědictví města, regionu a kraje, jejich historických, architektonických, uměleckých památek a sbírek, 5. rozvíjet spolupráci se samosprávnými orgány Táborska i kraje, školami, kulturními i vědeckými institucemi a dalšími občanskými sdruženími založenými za účelem rozvíjení kulturních aktivit občanů, 6. vytvářet přívětivé prostředí pro turisty, především vlivem přátelského vztahu místních obyvatel k nim, 7. podpora mezinárodních kontaktů formou kulturních aktivit. IV. Formy činnosti Klubu Formami činnosti Klubu jsou zejména: 1. pořádání celostátních i mezinárodních konferencí, seminářů a přednášek za účasti širokého okruhu odborníků, 2. příprava kulturních akcí, koncertů, výstav, vyhlašování soutěží pro mládež zaměřených na historický potenciál Táborska s důrazem na husitství, 3. zajišťování vzdělávání obyvatel v oblasti historického dědictví a dalších problematik spojených s cestovním ruchem, 4. vydávání sborníků z pořádaných konferencí a dalších informačních materiálů o Klubu, 5. monitoring vztahu obyvatel a podnikatelů k turistům. V. Členství v Klubu 1. Členem Klubu se stává fyzická nebo právnická osoba po vyplnění přihlášky do Klubu a zaplacení členského příspěvku Klubu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 230
2. Člen Klubu má právo: o účastnit se jednání Členské schůze, o volit orgány Klubu a být volen do těchto orgánů, o předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům Klubu, o podílet se na činnosti Klubu. 3. Člen Klubu má povinnost: o dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů Klubu, o účastnit se jednání orgánů Klubu, aktivně přispívat k činnosti Klubu, o platit členské příspěvky, jejichž výše je schválena Členskou schůzí. 4. Členství v Klubu zaniká: o doručením písemného oznámení člena o tom, že vystupuje z Klubu, předsedovi výboru, o vyloučením člena, který porušuje stanovy. O vyloučení rozhoduje Výbor, odvolacím orgánem je Členská schůze, které připraví podklady Dozorčí rada, o úmrtím člena, o zánikem Klubu. 5. Členská schůze může zvolit významnou osobnost čestným členem Klubu. Čestný člen má všechna práva jako ostatní členové, nemá povinnost platit členské příspěvky. VI. Orgány Klubu Orgány Klubu jsou: 1. Členská schůze Klubu 2. Výbor Klubu 3. Dozorčí rada Klubu VII. Členská schůze Klubu 1. Členská schůze Klubu je tvořena všemi členy Klubu a je nejvyšším orgánem Klubu. 2. Členská schůze o se koná nejméně 1x ročně, zpravidla v I. čtvrtletí roku. Každý člen obdrží písemnou pozvánku od předsedy Klubu, nebo jím pověřeného člena Výboru nejméně 14 dnů předem. Při jednání se řídí Jednacím řádem, o rozhoduje o změně stanov a návrzích předložených Výborem Klubu, o schvaluje způsob volby orgánů Klubu, o volí členy Výboru Klubu a Dozorčí rady Klubu na období 3 let, o projednává a stanovuje dlouhodobé plány činnosti Klubu, které předkládá Výbor, o je odvolacím orgánem proti rozhodnutí orgánů Klubu, o rozhoduje o zániku Klubu. 3. O jednání členské schůze se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a místopředseda (popř. pověřený člen Výboru). IX. Dozorčí rada klubu 1. Dozorčí radu Klubu tvoří 3 členové zvoleni na tři roky. Ze svého středu si zvolí předsedu Dozorčí rady a výsledek volby oznámí Výboru Klubu. 2. Dozorčí rada dohlíží na plnění usnesení Členské schůze a na hospodaření s Finančními prostředky Klubu. 3. Podává Členské schůzi zprávu o kontrole hospodaření Klubu. 4. Připravuje podklady pro řízení o odvolání členů Klubu pro Členskou schůzi.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009 231
X. Hospodaření Klubu 1. Za hospodaření Klubu odpovídá Výbor Klubu. Klub hospodaří podle ročního rozpočtu sestaveného Výborem a schváleného Členskou schůzí. 2. Vedením evidence finančních prostředků je pověřen člen Výboru hospodář. 3. Finanční prostředky Klubu jsou uloženy na samostatném účtu u peněžního ústavu. Podpisové právo s nakládáním s prostředky na účtu má předseda Výboru, místopředseda a hospodář. 4. Příjmy Klubu tvoří příspěvky členů, dary, sponzorské příspěvky, dotace a příjmy z neziskové činnosti v souladu s cíli Klubu. XI. Závěrečná ustanovení 1. Klub byl založen na dobu neurčitou. 2. Rozhodnutí o rozpuštění Klubu, případně sloučení s jiným občanským sdružením je v kompetenci Členské schůze, která tak učiní v souladu s jednacím řádem Klubu. 3. Při zániku Klubu bude provedeno rozdělení majetku Klubu dle rozhodnutí Členské schůze mezi nestátní subjekty zabývající se činnostmi v oblasti kultury, dobrovolnictví a výchovy mládeže.
Stanovy Klubu byly schváleny Členskou schůzí, konanou dne ……………..
V Táboře dne ………………..
……………………………………., předseda Výboru Klubu cestovního ruchu Tábor
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009